Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji

RNDr. Alexander Skácel, CSc. – Aquakon, Pr kopnická 24, 70030 Ostrava – Jih I : 13 59 45 16

Tel/fax: 596 748 979, 777 674 897

e-mail: [email protected]

Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji Vyhodnocení vliv koncepce dle p ílohy . 9 zákona . 100/2001 Sb. O posuzování vliv na životní prost edí v platném zn ní

Zpracoval: RNDr. Alexander Skácel, CSc.

Osv d ení odborné zp sobilosti dle zákona . 244/92 Sb. o posuzování vliv na životní prost edí vydáno

29.3.1994 pod .j. 3869/625/OPV/93, autorizace podle zákona . 100/2001 Sb. vydána dne 28.11.2003 pod .j. 3454/740/03

Spolupráce: RNDr. Vladimír Suk Po et výtisk : 3 (v etn 1 autorského výtisku). Výtisk . ___________

Ostrava, kv ten 2010

Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji – SEA

Str. 2 z 121

RNDr. Alexander Skácel, CSc.

STRATEGIE VYUŽITÍ BROWNFIELDS VE ZLÍNSKÉM KRAJI Vyhodnocení vliv koncepce na životní prost edí dle p ílohy . 9 zákona . 100/2001 Sb. O posuzování vliv na životní prost edí v platném zn ní

Obsah: I. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím. .......................................................... 4 I.1. Obsah a cíle koncepce ...................................................................................................... 4 I.2. Vztah k jiným koncepcím Zlínského kraje ...................................................................... 8 II. Informace o sou asném stavu životního prost edí v dot eném území a jeho pravd podobný vývoj bez provedení koncepce. ................................................................................................ 10 II.1. Stav životního prost edí v Zlínském kraji .................................................................... 10 II.2. Pravd podobný vývoj bez provedení koncepce ........................................................... 21 III. Charakteristiky životního prost edí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významn zasaženy. ................................................................................................................. 25 IV. Veškeré sou asné problémy životního prost edí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prost edí (nap . oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních p edpis 12a)). ................................................... 27 V. Cíle ochrany životního prost edí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci a zp sob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu b hem její p ípravy, zejména p i porovnání variantních ešení. ................................................................ 34 V.1. Referen ní cíle OŽP ..................................................................................................... 34 V.2. Vazby jednotlivých strategických cíl na referen ní cíle OŽP .................................... 35 VI. Závažné vlivy (v etn sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, st edn dobých a dlouhodobých, trvalých a p echodných, pozitivních a negativních vliv ) navrhovaných variant koncepce na životní prost edí. .............................................................. 39 VI.1. Hodnocení výsledného zn ní strategického dokumentu ............................................. 39 VI.1.1. ást analytická ..................................................................................................... 41 VI.1.2. ást návrhová....................................................................................................... 42 VI.1.3. Implementace strategie ........................................................................................ 43 VI.2. Varianty ešení koncep ního dokumentu .................................................................... 45 VI.3. Hodnocení návrhové a implementa ní ásti ............................................................... 46 VI.4. Posouzení strategického dokumentu pokud jde o o ekávané environmentální aspekty .............................................................................................................................................. 54 VII. Plánovaná opat ení pro p edcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vliv na životní prost edí vyplývajících z provedení koncepce. .......................... 58 VIII. Vý et d vod pro výb r zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, v etn p ípadných problém p i shromaž ování požadovaných údaj (nap . technické nedostatky nebo nedostate né know-how). .............................................................................. 60 VIII.1. Varianty ešení ..................................................................................................... 60 VIII.2. Pravd podobné vlivy v d sledku neprovedení strategie (tzv. nulová varianta) ... 61 VIII.3. Metodika posouzení ............................................................................................. 62 VIII.4. Postup zpracování vyhodnocení dle zákona . 100/2001 Sb................................ 63 IX. Stanovení monitorovacích ukazatel (indikátor ) vlivu koncepce na životní prost edí. ... 66


Str. 3 z 121


X. Popis plánovaných opat ení k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vliv zjišt ných p i provád ní koncepce. .......................................................................................... 67 XI. Stanovení indikátor (kritérií) pro výb r projektu. ............................................................ 69 XI.1. Posouzení systému implementace ............................................................................... 69 XI.2. P edprojektové environmentální hodnocení p i p íprav projekt ............................. 71 XI.3. Formální environmentální hodnocení v rámci výb rových ízení - návrh.................. 73 XII. Vlivy koncepce na ve ejné zdraví..................................................................................... 76 XIII. Netechnické shrnutí výše uvedených údaj . ................................................................... 81 XIV. Souhrnné vypo ádání vyjád ení obdržených ke koncepci z hlediska vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví. ........................................................................................................ 84 XIV.1. Vyjád ení k „Oznámení“ SEA ................................................................................. 85 XIV.2. Vyjád ení ke koncep nímu materiálu (vlastní strategii) .......................................... 99 XV. Záv ry a doporu ení v etn návrhu stanoviska ke koncepci. ........................................ 100 XV.1. Záv r posouzení strategického zám ru z hlediska o ekávaných vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví ................................................................................................... 101 XV.2. Návrh stanoviska ke koncepci. ................................................................................ 103 XVI. P ílohy ........................................................................................................................... 107


Str. 4 z 121


I.

Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným

koncepcím. I.1. Obsah a cíle koncepce Jedná se o ucelený specializovaný koncep ní dokument programového charakteru, který má specifické tématické postavení mezi ostatními koncep ními materiály zpracovanými pro rozvoj Zlínského kraje. Postavení koncepce Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji (SBZK) v i ostatním koncepcím je multioborové a pr ezové a úkolem SBZK je stanovit prioritní sm ry a zásady ešení stávajících opušt ných ploch t žebního, pr myslového, zem d lského, sociálního a vojenského typu (tradi ní rozd lení brownfields) pro jejich revitalizaci formou op tovného zprovozn ní, p ípadn formou zm ny jejich p vodního ú elu a využití. Pro vybrané prioritní lokality byly zpracovány návrhy projektových zám r v jejich základní ideové podob , které budou rozpracovávány v detailech v rámci dalšího projektového ízení a p edrealiza ní p íprav . Z tohoto pohledu se jedná o jeden z lokalitn cílených programových dokument

Zlínského kraje s velmi diverzifikovaným portfoliem,

který p i realizaci m že potenciáln

ovlivnit široké spektrum oblastí zahrnujících

problematiku životního prost edí. Základním cílem koncepce je vytvo ení podmínek pro zlepšení stavu postižených lokalit, ve kterých se registrované brownfields vyskytují, a využití stávajících možností v potenciálu krajiny jejich perspektivním využitím, které je z hlediska celospole enského i z hlediska trvalé udržitelnosti p ijateln jší ve srovnání nap íklad s budováním a rozvojem nových pr myslových zón v nov

z izovaných lokalitách.

Vymezením rozsahu strategického dokumentu byla p ijata strategická vize: „Díky aktivní spolupráci a aplikaci dostupných nástroj chce Zlínský kraj dosáhnout do roku 2020 co nejefektivn jší regenerace brownfields a jejich následného využití“. Koncepce SBZK p edstavuje strategii dosažení cílového stavu a nástin prost edk , strategických priorit a opat ení pro dosažení stanoveného cíle. Je tvo ena dv ma základními vzájemn provázanými strategickými prioritami, které mají stanovit rámec pro realizaci konkrétních projekt na jednotlivých lokalitách podle reálnosti ešení místní situace. Tyto strategické priority (P1 a P2) budou rozvíjeny ve vzájemné koordinaci a v návaznosti na m nící se spole enské podmínky, které budou ur ovat b hem platnosti koncepce i možnosti ešení jednotlivých ploch ozna ených jako brownfields. Ú elem zpracovaného dokumentu je zastavit pokra ující


Str. 5 z 121


devastaci postižených území, chátrání objekt , které se v brownfields nalézají a vytvo it podmínky pro investory, které by zajistily preferenci využití brownfields p ed hledáním nových zón pro umíst ní jejich aktivit. Strategický dokument SBZK erpá z doposud provedených analýz a p ehled registrovaných brownfields, které byly pro ú el koncepce dopln ny a aktualizovány. P itom byly identifikovány nejd ležit jší okolnosti jednotlivých brownfields ve Zlínském kraji, které rozhodujícím zp sobem ovliv ují možnost jejich revitalizace a nového využití do budoucna a spo ívají, v jejich sou asném charakteru, rozboru vlastnických pom r , dopravní dostupnosti, efektivit využití investovaných finan ních prost edk a lokáln specifických pom rech v okolí jednotlivých brownfields. Realizace projektových zám r je ovlivn na koncep ními dokumenty speciálního charakteru, které mají z hlediska ešení problematiky brownfields ve Zlínském kraji podp rný a regula ní vliv pro jednotlivé oblasti. Revitalizace brownfields má z tohoto hlediska pr ezový charakter a zahrnuje m.j. oblast spole enskou a sociální, oblast rozvoje zam stnanosti, oblast pé e o krajinu a využití jejího potenciálu i specifické oblasti jako nap . vliv na kvalitu složek životního prost edí, nakládání s odpady, krajinný ráz apod. P ípravou a podporou podmínek pro atraktivní využití brownfields se o ekává i dopad ve form zvýšeného zájmu investor o již d íve využitá území i se zanedbanou technickou infrastrukturou ve srovnání se zájmem investovat ve Zlínském kraji do nov budovaných podnikatelských objekt a za ízení. Z hlediska vliv

na životní prost edí je pot ebné zachovat p i realizaci SBZK i

environmentální hodnoty, lokální charakter a krajinný ráz Zlínského kraje. Tuto problematiku eší SBZK jako sou ást základních sm r

ešení brownfields a zp sobu, jakým bude

revitalizace jednotlivých lokalit koncep n zam ena. Jako základní vstupní kriterium v této oblasti je nutno uvážit, že sou asný stav brownfields, které lze definovat „Brownfields je nemovitost (pozemek nebo objekt), která se nachází na sou asn nebo v minulosti zastav ném území, která není efektivn využívaná a která je zanedbaná a p ípadn i kontaminovaná. Jedná se o nemovitost, kterou nelze efektivn využívat, aniž by prob hl proces její regenerace. Brownfields obvykle vzniká jako poz statek pr myslové, zem d lské, reziden ní

i jiné aktivity. Problematiku lokalit, které lze ozna it jako

brownfields, lze ešit bu

obnovením jejich p vodní funkce nebo nahrazením novým typem

využití.“


Str. 6 z 121


je zna n zdevastovaný a jejich op tovné za len ní do funk ních krajinných struktur a efektivního spole enského využití pro p vodní nebo nov vytvo enou funkci je jednozna n p ínosné z hlediska sociálního i environmentálního. P i výb ru a realizaci projekt revitaliza ních zám r

je však nutno zajistit, aby jejich nové využití bylo v souladu se

sou asnou legislativou v oblasti životního prost edí a aby v d sledku realizace tohoto spole ensky p ínosného programu nevznikaly podmínky ohrožující životní prost edí a zdraví lidí.

Vymezení rozsahu koncepce: Hlavní cíl: do roku 2020 dosáhnout do nejefektivn jší regenerace brownfields ve Zlínském kraji a zahájit jejich následné využití. Tento cíl zahrnuje následující oblasti: -

Zlepšení celkového obrazu Zlínského kraje

-

Rozší ení p íležitostí pro podnikatele

-

Podpora ekonomických aktivit v revitalizovaných oblastech

-

Zlepšení nabídky pracovních p íležitostí

-

Zlepšení kvality životního prost edí

K dosažení tohoto hlavního cíle jsou koncepcí definovány dv strategické priority. V rámci koncepce SBZK byla provedena identifikace problému, byl vytvo en seznam brownfields ve Zlínském kraji, ze kterého byl na základ analýzy SWOT a multikriteriální analýzy pomocí objektivn stanovených kriterií vytvo en seznam brownfields ur ených pro prioritní ešení (short-list), který zahrnuje 36 lokalit. Dv strategické priority, na nichž je koncepce SBZK postavena, tvo í relativn autonomní oblasti, avšak ú innost výsledné realizace cíle koncepce m že být napln na, pokud budou tyto oblasti rozvíjeny ve vzájemné provázanosti a koordinaci. P edstavují tak vzájemn propojený, integrovaný a vzájemn se podmi ující systém, který dále dopl ují i klí ová vertikáln organizovaná opat ení a aktivity.


Str. 7 z 121


Základní strukturu koncepce SBZK je možno znázornit v tabulce: Strategická vize – SBZK Priority

Priorita P1. Spolupráce a marketing

Priorita P2. Investice a realizace

Opat ení

• O.1.1. Podpora koncep ního rozvoje území • O.1.2. Vytvo ení vn jšího institucionálního prost edí • O.1.3. Vytvo ení vnit ního institucionálního prost edí • O.1.4. Aktivní marketing kraje v propagaci brownfields

• O.2.1. Podpora p ílivu investic do rozvoje brownfields • O.2.2. Podpora absorpce v oblasti rozvoje brownfields

Priority koncepce a jednotlivá opat ení v etn doporu ených aktivit jsou v plném zn ní uvedena v tab. 1a a 1b v p íloze . 3.

Pro nejbližší období byly na základ

kriterií stanoveny prioritní projekty, které jsou

doporu eny koncepcí SBZK k ešení (short-list) a byl pro n vypracován pasport v etn základního zam ení a jejich p edpokládané finan ní náro nosti. Problematika ochrany životního prost edí a zdraví lidí v konkrétních podmínkách navzájem velmi r znorodých lokalit je však nad rámec takto koncep n zpracovaných projektových zám r , které nejsou doposud rozpracovány v pot ebné mí e podrobnosti. Z tohoto d vodu bylo nutno zam it hodnocení SEA výhradn na zn ní koncep ního dokumentu zpracovaného pro celou plochu Zlínského kraje.

ešení konkrétních lokálních problém , které je velmi individuální a má

lokáln – specifický charakter, bude ešeno v rámci projektové p ípravy jednotlivých zám r a v p ípad , že zám ry naplní požadavky zákona 100/2001 Sb., budou individuáln posouzeny v procesu projektové EIA. Z hodnoceného koncep ního dokumentu SBZK je však pro všechny brownfields na území Zlínského kraje, které jsou zahrnuty do kompletního seznamu (long-list) z ejmé, že na žádné takto definované lokalit nebudou ohroženy zájmy ochrany soustavy Natura 2000.


Str. 8 z 121


I.2. Vztah k jiným koncepcím Zlínského kraje Koncep ní ást posuzovaného materiálu koresponduje: se sou asnými strategickými dokumenty kraje, které jsou uvedeny v tab. 2. s legislativním rámcem vymezujícím kompetence kraje a krajského ú adu v možnostech ovlivn ní a regulace regionálního rozvoje a analytickou ásti SBZK a SWOT analýzou s platnými pravidly a opat eními EU pro podporu rozvoje region

a formulací

podp rných program , jejichž prost edky mohou být alokovány ve prosp ch rozvoje brownfields s dokumenty a celostátními koncepcemi, které slouží jako základní rámec pro tvorbu krajských koncepcí a koncep ních dokument s p ipomínkami a požadavky len pracovní skupiny projektu (zástupci zpracovatele a zadavatele) a z dalších p ípravných a schvalovacích jednání v etn úvodního setkání se starosty m st a obcí, které prob hlo na po átku zpracování koncepce SBZK

Tab. . 2: P ehled koncepcí platných pro území Zlínského kraje, které mají vztah k problematice brownfields – kv ten 2010 Koncepce Zlínského kraje (http://www.kr-zlinsky.cz) Koncept snižování emisí a imisí Zlínského kraje a Územní energetická koncepce Plán odpadového hospodá ství Zlínského kraje Plán rozvoje vodovod a kanalizací Zlínského kraje Studie rozvoje zem d lské výroby ve Zlínském kraji Generel dopravy Zlínského kraje Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 (SRZK) Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 - 2012 (PRUOZK)

Uvedené koncep ní materiály jsou dostupné na internetových stránkách Zlínského kraje. Z p ehledu uvedeného v tab. 2 je z ejmé, že základní požadavky a limity zmín ných koncep ních materiál

ovliv ují charakter konkrétních projekt

za len ných do SBZK a

stanovují i jejich základní rámec pokud jde o ešení díl ích ástí projekt , které se dotýkají zájm

ochrany životního prost edí. Specifickými koncep ními dokumenty je stanoven i

maximální potenciální vliv jednotlivých konkrétních projekt

revitalizace brownfields a

stanovuje i požadavky na zajišt ní podmínek pro trvale udržitelný rozvoj (TUR) v místech,


Str. 9 z 121


která jsou potenciáln

dot ená sou asným stavem i budoucí aktivitou sou asných

brownfields. Sou ástí TUR je i pot eba zajišt ní zdravých životních podmínek a kvalitního životního prost edí, stejn

jako možnost zajišt ní ekonomické efektivity a využití

produk ního potenciálu krajiny, nebo bez n j není existence lidské spole nosti možná.

Potenciální souborn pojaté sty né body koncepcí Zlínského kraje a opat ení SBZK jsou uvedeny v tab. 3:

Tab. . 3: Potenciální souborné sty né body koncepcí Zlínského kraje a SBZK Strategické priority

Potenciální kontakt s koncepcí ZK

P1. Spolupráce a marketing O.1.1. Podpora koncep ního rozvoje území O.1.2. Vytvo ení vn jšího institucionálního prost edí O.1.2. Vytvo ení vnit ního institucionálního prost edí O.1.4. Aktivní marketing kraje v propagaci brownfields P2. Investice a realizace

Strategie rozvoje Zlínského kraje Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje Generel dopravy Zlínského kraje

O.2.1. Podpora p ílivu investic do rozvoje brownfields O.2.2. Podpora absorpce v oblasti rozvoje brownfields

Koncept snižování emisí a imisí Zlínského kraje, Územní energetická koncepce Plán odpadového hospodá ství Zlínského kraje Plán rozvoje vodovod a kanalizací ZK Studie rozvoje zem d lské výroby ve ZK Generel dopravy Zlínského kraje Strategie rozvoje Zlínského kraje


Str. 10 z 121


II. Informace o sou asném stavu životního prost edí

v dot eném

území

a

jeho

pravd podobný vývoj bez provedení koncepce. II.1. Stav životního prost edí v Zlínském kraji Tato kapitola byla zpracována podle jednotlivých biogeografických region dle Culka, které se vyskytují na území Zlínského kraje a v jeho bezprost edním dosahu. M ítko zpracování stavu životního prost edí odpovídá celokrajské Koncepci ochrany p írody a krajiny Zlínského kraje (pasáž byla p evzata). Podrobná hodnocení lokálních charakteristik životního prost edí budou provedena až v rámci projektové EIA na lokalitách, dot ených projekty, které splní kriteria uvedená v p íloze . 1 zákona . 100/2001 Sb. Zlínský kraj a jeho okolí zasahuje do následujících bioregion

a má následující

biogeografické podmínky:

Biogeografické regiony R (http://www.herber.kvalitne.cz/FG_CR/obrazky/biogeografie/bioregiony.gif, )


Str. 11 z 121


3.1. ŽDÁNICKO LITEN ICKÝ BIOREGION Bioregion leží ve st edu jižní Moravy, zabírá severní ást geomorfologického celku Ždánický les, severní okraj celku Kyjovská pahorkatina a celek Liten ická pahorkatina. Bioregion obepíná tém

ze všech stran Ch ibský bioregion.

Potenciální vegetaci tvo í v nižších polohách dubohab iny Carici pilosae-Carpinetum, které jsou pouze na nejextrémn jších stanovištích nahrazeny teplomilnými doubravami ze svazu Quercion petraeae (zejména Potentillo albae-Quercetum), výjime n

i šípákovými

doubravami ze svazu Quercion pubescenti-petraeae (Sorbo torminalis-Quercetum). V nejvyšších polohách jsou bu iny (Carici pilosae-Fagetum). V údolích kolem potok

lze

p edpokládat luhy asociace Pruno-Fraxinetum. V plochých depresích jsou ojedin le i bažinné olšiny (Alnetion glutinosae). Primární bezlesí pravd podobn chyb lo. Podstatnou sou ástí p irozené náhradní vegetace jsou xerotermní travinobylinné porosty, náležející p evážn

svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, na n

asto navazují lemová

spole enstva svazu Geranion sanguinei a k oviny Prunion spinosae, vzácn ji i Prunion fruticosae. Výjime n na kyselých substrátech v jižním podh í Ch ib

byl zaznamenán

výskyt vegetace svazu Koelerio-Phleion phleoidis. Vlhké louky jsou vzácné, s vegetací svazu Calthion i Molinion, d íve ídce i Caricion davallianae.

3.2. CH IBSKÝ BIOREGION Bioregion leží na pomezí jižní a východní Moravy a zabírá tém

celý geomorfologický celek

Ch iby. Potenciální vegetaci tvo í bu iny, p evážn asociace Carici pilosae-Fagetum, omezen snad i Melico-fagetum, vzácn ji acidofilní bu iny (Luzulo-Fagetum). Pouze v nejnižších polohách jsou dubohab iny (Carici pilosae-Carpinetum). Teplomilné doubravy ze svazu Quercion petraeae (Potentillo albae-Quercetum) jsou výjime né, na prudkých svazích se skeletovitými p dami se ojedin le vyskytuje Sorbo torminalis-Quercetum. Na kyselých substrátech nižších poloh se snad vyskytují i acidofilní doubravy ze svazu Genisto germanicae-Quercion. Na prudkých svazích se dají p edpokládat výskyty su ových les svazu Tilio-Acerion. V údolích


Str. 12 z 121


podél potok

jsou poto ní luhy, v nejnižších polohách Pruno-Fraxinetum, výše Carici

remotae-Fraxinetum. Primární bezlesí prakticky chybí. V p irozené náhradní vegetaci p evažují mezofilní typy luk a pastvin Arrhenatherion a Cynosurion (zvl. Anthoxantho-Agrostietum), v lemech se vesm s nachází vegetace svazu Trifolion medii, k oviny náležejí pouze svazu Prunion spinosae.

id eji se st etáváme

s vlhkými loukami svazu Calthion a s náznaky subxerofilní asociace Brachypodio-Molinietum (svaz Cirsio-Brachypodion pinnati).

3.3. HLUCKÝ BIOREGION Bioregion leží na východ jižní Moravy, p i emž zabírá jižní polovinu geomorfologického celku Vizovická vrchovina. Na konvexních svazích, zejména v jižním sektoru, potenciáln doubravy (Potentillo albae-Quercetum), výjime n

p evažovaly teplomilné

byly p ítomny i šípákové doubravy

(Corno-Quercetum). Na konkávních tvarech a v severním sektoru jsou vesm s typické karpatské dubohab iny (Carici pilosae-Carpinetum), okrajov

se zastoupením buku, v

kontaktu s doubravami lze místy p edpokládat výskyt panonských dubohab in (Primulo verisCarpinetum). Podél vodních tok jsou nivy, pravd podobn nej ast ji Pruno-Fraxinetum. P ítomnost primárního bezlesí je problematická, snad existovalo na sesuvech a maloplošn i kolem prameniš . P irozená náhradní vegetace je p edstavována p edevším subxerofilními lu ními spole enstvy s nápadn bohatou druhovou diverzitou, náležejícími svazu Cirsio-Brachypodion pinnati (zejména asociace Brachypodion-Molinietum). Na pramenných výchozech se objevuje vegetace svazu Caricion davallianae. Podél v tších tok byla zaznamenána vegetace svazu Phalaridion arundinaceae (Caricetum buekii), na mok adech vegetace svaz

Caricion

gracilis a Oenanthion aquaticae. Ve vegetaci k ovin p evažuje svaz Prunion spinosae (Prunion fruticosae se vyskytuje pouze ojedin le), v lemech je zastoupena vegetace svazu Geranion sanguinei. Na úhorech a na polích jsou místy dosud zachována velmi charakteristická plevelová spole enstva (Caucalion).


Str. 13 z 121


3.4. HRANICKÝ BIOREGION Bioregion leží na východ st ední Moravy, zabírá západní ást geomorfologických celk Moravská brána, Podbeskydská pahorkatina, výb žek Nízkého Jeseníku, Hornomoravského úvalu i Vizovické vrchoviny. Potenciáln se zde vyskytují dubohabrové háje (Carici pilosae-Carpinetum). P i úpatí nad údolím Be vy a též lokáln na vyvýšených místech plochých h bet jsou nevelké ostr vky acidofilních doubrav (Genisto germanicae-Quercium, z ejm

asociace Luzulo albidae-

Quercetum). Na devonských vápencích pr lomového údolí Be vy jsou vyvinuty su ové lesy svazu Tilio-Acerion (Aceri-Carpinetum). Podél Be vy se táhnou m kké luhy svazu Salicion albae, p i menších tocích jsou typické údolní luhy (Stellario-Alnetum glutinosae), ve východní ásti vzácn i Pruno-Fraxinetum. V podmá ených sníženinách v niv Be vy jsou ojedin le p ítomny fragmenty bažinných olšin svazu Alnion glutinosae. Primární bezlesí chybí. V náhradní p irozené vegetaci fragmentárn

doznívají semixerotermní trávobylinná

spole enstva svazu Cirsio-Brachypodion pinnati. V okolí vápencových lom

se nachází

pozoruhodná ruderalizovaná vegetace primitivních p d, náležejících svazu Alysso alyssoidisSedion. Na spo e zachovaných loukách se setkáváme s vegetací Arrhenation, snad i Cynosurion. Vlhké louky náležejí svazu Calthion. Lemy, pokud jsou vyvinuty, náležejí svazu Trifolion medii, ojedin le jsou v krajin zachovány k oviny Prunion spinosae.

3.6. B LOKARPATSKÝ BIOREGION Bioregion leží na východní hranici Moravy, p evážná ást se nachází na Slovensku. Bioregion zabírá geomorfologický celek Bílé Karpaty (bez severního výb žku), do ešeného území zasahuje jen malou ástí na jihovýchod okresu Uherské Hradišt . P irozenou vegetaci území reprezentují v nižších ástech karpatské dubohab iny (Carici pilosae-Carpinetum), vesm s s ú astí buku, které výše plynule p echázejí v bu iny, v nichž je pozoruhodná absence jedle. P evážn jde o Carici pilosae-Fagetum, v nejvyšších polohách Dentario enneaphylli-Fagetum, ojedin le je na kyselých pískovcích i Luzulo-Fagetum. Na prudkých svazích jsou p ítomny su ové lesy (Aceri-Carpinetum). V nejnižších ástech byly snad v minulosti p ítomny i teplomilné doubravy (Potentillo albae-Quercetum). Podél potok


Str. 14 z 121


jsou nivy, na nichž z ejm

p evažuje Carici remotae-Fraxinetum. P irozené bezlesí

pravd podobn chyb lo. Na místech po vykácených lesích se objevují r zné typy travinobylinné vegetace. V nižších polohách západní

ásti bioregionu jsou charakteristické druhov

mimo ádn

bohaté

subxerotermní kv tnaté louky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, výše louky svazu Cynosurion (zejména Anthoxantho-Agrostietum), ojedin le i fragmenty vegetace svazu Violion caninae. Na loukách jsou typická etná prameništ (Caricion davallianae). K oviny náležejí svazu Prunion spinosae, v lemech p evažuje vegetace svazu Trifolion medii.

3.7. ZLÍNSKÝ BIOREGION Bioregion leží na východní Morav , zabírá severní polovinu geomorfologického celku Vizovická vrchovina, avšak bez jeho severních a západních výb žk . Potenciální vegetaci nižších ástí bioregionu tvo í karpatské dubohab iny (Carici pilosaeCarpinetum), na prudších svazích kyselých substrát

snad též ostr vkovit

acidofilní

doubravy (Genisto germanicae-Quercion). Výše p echázejí do bu in (Carici pilosaeFagetum, respektive Luzulo-Fagetum). V nivách podél v tších tok je pravd podobn PrunoFraxinetum, podél menších pot k

asto Carici remotae Fraxinetum. P irozené bezlesí

chybí. P irozenou náhradní vegetaci tvo í mezofilní lu ní porosty svaz

Arrhenatherion a

Cynosurion (typické Antoxantho-Agrostietum), na vlhkých místech p echázející v Calthion (Cirsietum salisburgensis). Xerofiln jší vegeta ní typy jsou velmi vzácné, vegetace svazu Cirsio-Brachypodion pinnati je p ítomna pouze ve fragmentech. Na kyselých substrátech se objevuje fragmentáln

vegetace svazu Violion caninae. Na svahových prameništích se

p edpokládá zastoupení mén náro ných typ vegetace svazu Caricion davallianae. K oviny náležejí svazu Prunion spinosae, v lemech je zastoupena vegetace svazu Trifolion medii.

3.8. HOSTÝNSKÝ BIOREGION Bioregion leží na východní Morav , zabírá západní ást geomorfologického celku Hostýnskovsetínská hornatina a severní výb žek Vizovické vrchoviny.


Str. 15 z 121


Potenciální p irozenou vegetaci tvo í na úpatí karpatské dubohab iny (Carici pilosaeCarpinetum), výjime n na strmých svazích na kyselých pískovcích snad acidofilní doubravy (Genisto germanicaeQuercion). V tšinu plochy zabírají bu iny, zastoupené asociacemi Dentario enneaphylli-Fagetum, Festuco-Fagetum a Carici pilosae-Fagetum. Na sutích pod skalnatými h ebeny jsou vyvinuty typické su ové lesy (Mercuriali-Fraxinetum a LunarioAceretum). Podél potok jsou nivy, náležející p evážn asociaci Carici remotae-Fraxinetum. P irozené bezlesí chybí. V p irozené náhradní vegetaci jsou zastoupeny suché louky a pastviny s vegetací svaz Arrhenatherion a Cynosurion (zejména charakteristické Anthoxantho-Agrostietum), ojedin le i Violion caninae. V dosti vzácných lesních lemech je typická vegetace svazu Trifolion medii. Xerofilní vegetace prakticky chybí. Na vlhkých místech je p ítomna vegetace svazu Calthion (zejména Cirsietum salisburgensis), na svahových prameništích fragmenty vegetace svazu Caricion davallianae.

3.9. VSETÍNSKÝ BIOREGION Bioregion leží na severovýchodní Morav geomorfologický celek Javorníky, východní

a

ástí zasahuje na Slovensko. Zabírá

ást celku Hostýnsko-vsetínská hornatina a

severní výb žek Vizovické vrchoviny. Potenciáln

zcela p evažují kv tnaté bu iny (Dentario enneaphylli-Fagetum, Dentario

glandulosae-Fagetum a lokáln Melico-Fagetum), které kontaktují s porosty jedlobu in až kv tnatých jedlin (Galio-Abietion), n které ochuzené porosty však mají bližší vztahy k podhorským acidofilním bu inám (Luzulo-Fagetum). V nejvyšších polohách se nacházejí maloplošn

acidofilní horské bu iny (Calamagrostio villosae-Fagetum). Lokáln

jsou

vyvinuty su ové lesy, v nižších polohách Aceri-Carpinetum, na svazích údolí vzácn AruncoAceretum. Do svah

rozev ených údolí pronikají háje (Carici pilosae-Carpinetum). V

za íznutých údolích jsou maloplošn vyvinuty luhy asociace Carici remotae-Fraxinetum. Podél í ních tok se nacházejí lemy vrbových porost ze svazu Salicion eleagni, na malých tocích vrbové k oviny ze svazu Salicion triandrae. P irozenou náhradní vegetaci tvo í rozší ené smilkové louky a pastviny (Cynosurion a Violion caninae), na úživných substrátech obohacené o mnohé orchideje. Ploché h ebeny chudých kamenitých p d provázejí lemy brusnicových ke ík (Vaccinion). Na hlubších p dách jižních


Str. 16 z 121


svah vystupují dosti vysoko (600 m) druhov bohaté travinobylinné pastvinné louky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati (blízké asociaci Brachypodio-Molinietum), v nižších polohách jsou kv tnaté lesní lemy Trifolion medii. K oviny náležejí svazu Prunion spinosae. Na vlhkých místech se setkáváme s vegetací svazu Calthion, ojedin le s rašelinnými loukami svazu Caricion fuscae a zbytky bezkolencových luk (Molinion).

3.10. BESKYDSKÝ BIOREGION Bioregion leží na pomezí východní Moravy, Slezska v R, Slovenska a Polska. Zabírá geomorfologický celek Moravskoslezské Beskydy, Jablunkovské meziho í a Slezské Beskydy, bioregion je protažen ve sm ru ZJZ – VSV. V potenciální vegetaci p evládají kv tnaté bu iny. Pro vyšší polohy (nad 900 m, v inverzích i níže) jsou charakteristické horské acidofilní bu iny (Calamagrostio villosae-Fagetum) a v nejvyšších polohách (Kn hyn ) fragmenty horských smr in (Calamagrostio villosaePiceetum). Lokáln

se v nižších osídlených

ástech vyskytují také acidofilní bu iny

podhorského typu (Luzulo-Fagetum). Na extrémních svazích se místy vyvinuly su ové lesy (Arunco-Aceretum, lokáln až do vysokých poloh Lunario-Aceretum), ve vyšších polohách ojedin le i analogické kapradinové smr iny (Athyrio alpestris-Piceion). V údolích jsou fragmenty horských olšin (Alnetum incanae), u menších tok fragmenty jasanových luh Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae, v erozních rýhách a na lesních prameništích olšové jaseniny Carici remotae-Fraxinetum. Z ídka se na prameništích v inverzních polohách vyskytují podmá ené rašelinné smr iny (Sphagno-Piceetum). Na št rkových lavicích v tších vodních tok

v nižších polohách jsou vyvinuta spole enstva svaz

Salicion eleagni a

Phalaridion arundinaceae (typicky zvlášt Calamagrostietum pseudophragmitis). P irozené bezlesí prakticky chybí. Náhradní p irozená vegetace na

áste n

odlesn ných h ebenech i v odlesn ných

submontánních polohách inklinuje ke smilkovým pastvinám (Cynosurion a Violion caninae), rozší ené jsou i brusnicové lemy svazu Vaccinion (Rhodococco-Vaccinietum myrtilli). V rozev ených údolích p i úpatí jsou lu ní cenózy svaz Calthion, ídce Molinion, vzácn na prameništích i Caricion fuscae. Na ojedin le se vyskytujících rašeliništích jsou fragmenty vegetace svazu Sphagnion medii.


Str. 17 z 121


3.11. KOJETÍNSKÝ BIOREGION Bioregion leží na st ední Morav , zabírá geomorfologický podcelek St edomoravská niva v rámci celku Hornomoravský úval. Potenciální vegetace je tvo ena lužními lesy podsvazu Ulmenion (zejména Ficario-Ulmetum campestris), které na vyvýšených místech p echázejí do dubohab in (svaz Carpinion). Primární bezlesí p edstavovala pouze vodní vegetace. P irozenou náhradní vegetaci na míst lužních les p edstavovaly zaplavované louky svazu Alopecurion pratensis, od jihu sem zasahovala vegetace svazu Cnidion venosi. Kolem vodních ploch je typická vegetace svaz Phragmition communis a Caricion gracilis. Ve vodách (zejména v minulosti) byla p ítomna ada typ vegetace svazu Nymphaeion albae.

4.4. HODONÍNSKÝ BIOREGION Bioregion leží na východ jižní Moravy, zabírá malou st ední ást geomorfologického celku Dolnomoravský úval. Potenciáln se zde vyskytují acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion), na m l ích vrstvách písku endemické teplomilné doubravy z panonského svazu Aceri tatarici-Quercion (Carici fritschii-Quercetum), maloplošné na vlh ích místech a s v tším podílem hlinitých ástic v p d háje (Primulo veris-Carpinetum). Na vlh ích pís itých místech je vegetace svazu Alnion glutinosae (Carici elongatae-Alnetum), resp. Betulion pubescentis. Alespo lokáln bylo v minulosti na organogenních substrátech vyvinuto primámí bezlesí (komplex mok adní a rašeliništní vegetace). Náhradní vegetace na otev ených pís inách náleží do svazu Corynephorion, s tranzity do svazu Festucion vaginatae. Na slatinných a rašelinných místech jsou vyvinuta spole enstva svaz Magnocaricion elatae, Calthion a dosud výjime n i Caricion davallianae.


Str. 18 z 121


4.5. DYJSKO-MORAVSKÝ BIOREGION Bioregion leží na jihu jižní Moravy, zabírá široké nivy - osy geomorfologických celk Dyjsko-svratecký a Dolnomoravský úval. Sm rem k jihu bioregion p esahuje do Rakouska a na Slovensko. Potenciáln zde p evládají lužní lesy. Tvrdý luh je tvo en vegetací podsvazu Ulmenion, zejména asociacemi Ficario-Ulmetum campestris a Fraxino pannonicae-Ulmetum, které z ídka na nejvyšších místech aluvia p echázejí do typ blízkých panonskému Primulo verisCarpinetum a snad až k teplomilným doubravám. V depresích se asto objevuje SaliciPopuletum ze svazu Salicion albae. Primámí bezlesí je vyvinuto na mok adech (vnitrozemská delta, mrtvá ramena) s katénou vegetace svazu Phragmition communis, Caricion gracilis, které p echázejí ve vod

v r zné typy vegetace, náležející svaz m Hydrocharition,

Nymphaeion albae, Potamion lucentis, Potamion pusilli a Batriachion aquatilis. V sou asnosti lesy a primární bezlesí pokrývají zhruba p tinu plochy. Na ásti bezlesí jsou vyvinuty p irozené lu ní porosty, náležející zejména svaz m Cnidion venosi, Alopecurion pratensis, ojedin le Veronico longifoliae-Lysimachion vulgaris. Na nejvyšších místech nivy (hrúdy) jsou ostr vky xerofilní lu ní vegetace, náležející z ejm svazu Festucion valesiacae nebo Koelerio-Phleion phleoidis.

Biogeografická p íslušnost jednotlivých region je z hlediska charakteru živé p írody, která se utvá ela v souladu s p írodními podmínkami jednotlivých ástí Zlínského kraje (podmínky orografické, pedologické, hydrologické, klimatické a další) ur ující pro opat ení, která se týkají jednotlivých projekt , avšak životní prost edí jako celek je zásadn ovliv ováno i antropickými initeli v etn hospoda ení v krajin , zem d lství, lesnictví, vlivy pr myslové výroby, dopravy a dalšími faktory souvisejícími s existencí lidské spole nosti. Z každoro n zpracovávané zprávy o stavu životního prost edí je sou asný stav životního prost edí ve Zlínském kraji charakterizován následujícím zp sobem (stav k roku 2008, zdroj http://www.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=28228&doctype=ART&nid=2753&cpi=1 ): V tšinu území Zlínského kraje tvo í zna n

lenitá krajina karpatských pahorkatin a vrchovin,

oblast podél eky Moravy je nížinná a zem d lsky využívaná. P írodní hodnotu dokládá fakt, že velkou ást kraje (cca 30%) zaujímají chrán né krajinné oblasti (CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty). Jižn od Beskyd se rozkládají Hostýnsko – Vsetínské vrchy a Vizovická


Str. 19 z 121


vrchovina. Na východ se rozkládají Javorníky. Do jižní ásti Zlínského kraje zasahuje i výb žek Panonské nížiny – Dolnomoravský úval, který je klimaticky nejteplejším územím R. Území kraje odvod uje eka Morava se svými p ítoky (Be va, Olšava). V tšina kraje má mírn teplé až teplé klima, pouze oblast Beskyd je klimaticky chladn jší.

OVZDUŠÍ: Nejv tšími producenty emisí TZL, NOx a CO jsou mobilní zdroje. Velké spalovací zdroje produkují ve Zlínském kraji nejvíce emisí SO2. Malé zdroje zne išt ní ovzduší se podílejí nejvíce na emisích NH3 a VOC. Z vývojového trendu je z ejmé, že kraj nebude mít problém se spln ním hodnot krajských emisních strop

k roku 2010, jejich spln ní je možno

konstatovat již v roce 2008. Problémem kraje je, že v tšina dopravy je vedena st edy obytných zón a spolu s nár stem provozu mobilních zdroj kapacitou silni ní sít

je zp sobena lokáln

zne išt ní a nedosta ující

nep íznivá imisní situace atmosférickými

škodlivinami z dopravy. Imisní situace ve Zlínském kraji se postupn zlepšuje. Postupn se snižuje rozloha kraje, která je charakterizována jako OZKO (oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší).

VODA: Ve Zlínském kraji je sledováno 12 monitorovacích profil kvality vody na vodních tocích. Hlavní sledované toky jsou Morava, Be va, Vsetínská a Rožnovská Be va, Haná, D evnice a Vlára. V t íd jakosti vody V. (V. stupe – velmi siln zne išt ná voda) je v sou asné dob cca 10% vodních tok ve Zlínském kraji (jedná se o ukazatele „D“ – „Mikrobiologické a biologické ukazatele“). Pr m rná spot eba pitné vody v roce 2008 inila 86,1 l/os/den. 73,4% obyvatel kraje žije v domech napojených na kanalizaci s koncovou istírnou odpadních vod ( OV).

LESY, KRAJINA, ZEM D LSTVÍ: Struktura využití území ve Zlínském kraji p edstavuje lesní pozemky (39,8%), ornou p du (31,7%), trvalé travní porosty (14,2%), ostatní plochy (8%), zahrady (2,5%), zastav né plochy a nádvo í (1,8%), vodní plochy (1,3%) a ovocné sady (0,7%). V posledních letech klesá vým ra orné p dy a vzr stá vým ra trvalých travních porost a lesních pozemk . Vým ra ostatních ploch se významn nem ní. Lesnatost Zlínského kraje je nad celostátním pr m rem.


Str. 20 z 121


OCHRANA P ÍRODY: Na území Zlínského kraje leží dv velkoplošná chrán ná území (CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty). V kraji se nalézá 169 maloplošných zvlášt chrán ných území a 6 p írodních park .

Seznam

chrán ných

území

http://drusop.nature.cz/,

a

jejich

popisy

jsou

k dispozici

nap .

na

http://www.ochranaprirody.cz/?cmd=page&type=102,

http://nature.hyperlink.cz/, p edm ty ochrany podléhající soustav Natura 2000 jsou uvedeny na stránkách http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php.

PR MYSL, T ŽBA: Z hlediska vliv

pr myslových podnik

na životní prost edí se projevuje pokles emisí

„klasických“ škodlivin (NOx, SO2), emise t kavých organických látek (VOC) po nár stu v posledních letech mírn poklesly. Emise ostatních škodlivin mají setrvalý charakter. Jako nejvýznamn jší zdroje škodlivin jsou v Integrovaném registru zne iš ovatel

(IZ, Cenia,

http://www.irz.cz/vyhledavani-v-registru) uvedeny podniky DEZA a.s., Atel Energetika Zlín, s.r.o. – Teplárna Zlín, Teplárna Otrokovice, a.s., Barum Continental spol. s r.o. Z t žební

innosti se v Zlínském kraji projevuje nejvíce t žba št rkopísk . Na ostatní

suroviny je Zlínský kraj pom rn chudý. Z minulosti je Zlínský kraj postižen lokalitami se starou ekologickou zát ží. P ehled t chto lokalit je uveden v p íloze

. 2 této SEA, zna ná

ást t chto lokalit je situována do

brownfields.

DOPRAVA: Intenzita dopravy v kraji je spíše nižší, kraj není významn ji zasažen tranzitní dopravou. Z hlediska tranzitu se projevují spíše lokální problémy a zvýšená dopravní zát ž pouze na n kolika nejvýznamn jších trasách. Z celostátního pohledu je Zlínský kraj zasažen dopravními vlivy na jednom z posledních míst (t etí nenižší dopravní zát ž mezi kraji R).

ODPADY: Nejvýznamn jšími producenty odpad jsou pr myslové podniky, obce, istírny odpadních vod a stavební výroba. Na území Zlínského kraje není provozována žádná spalovna komunálního odpadu, jsou provozovány 4 spalovny nebezpe ného odpadu (Chropyn , Zlín – Malenovice, Valašské Mezi í í, Nemocni ní spalovna Uherské Hradišt ). V kraji je


Str. 21 z 121


provozováno 8 skládek komunálního odpadu a 1 skládka inertního odpadu. Skladba produkovaných odpad

je ovlivn na vysokým zastoupením zem d lské výroby (11

kompostáren). Nakládání s odpady respektuje priority a nár stem separování odpad a jejich materiálového využití.

VE EJNÉ ZDRAVÍ: Z hlediska vliv na ve ejné zdraví se projevuje z celokrajského hlediska jako nejvýznamn jší vliv hluková zát ž obyvatel, p edevším silni ní doprava. Nejv tší problém tohoto faktoru se projevuje v okolí hlavních komunikací v hust osídlených velkých m stech – Zlín, Valašské Mezi í í, Uherské Hradišt . Informace ze strategického hlukového mapování jsou uvedeny na http://hlukovemapy.mzcr.cz/silnice.html

a

http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs. Další vlivy, které se z hlediska vliv životního prost edí projevují na zdraví exponovaných osob, je zvyšující se výskyt alergických onemocn ní a výskyt akutních respira ních onemocn ní, u nichž byla epidemiologicky prokázána p ímá vazba na kvalitu ovzduší. Z hlediska vlivu na ve ejné zdraví je však také nutno zmínit alespo

d sledky kvality

pracovního prost edí, d sledky životního stylu a vlivy sociálních determinant zdraví.

II.2. Pravd podobný vývoj bez provedení koncepce Touto otázkou se podrobn zabývá již vstupní analytická ást SBZK a odvozuje ji na základ dostupných statistických ukazatel i o ekávaných efekt po p ijetí koncepce a realizace jejích cíl a opat ení. Nejsnadn ji je možno pravd podobný vývoj Zlínského kraje bez provedení koncepce SBZK odhadnout na základ formulovaných o ekávaných p ínos , které jsou stru n vyjád eny ve shrnutí Strategie: „K hlavním d vod m zpracování Strategie pat í skute nost, že ve Zlínském kraji existuje velké množství nevyužitých lokalit, které lze za podmínky vhodné organiza ní, finan ní i administrativní podpory regenerovat a znovu využít k odpovídající innosti podporující rozvoj kraje. Tímto zp sobem dochází nejen k uvedenému znovuvyužití opušt ných lokalit, ale také k významnému snížení tlaku na zábor „greenfields“, tedy jak zem d lské p dy, tak i dalších pozemk a tím také ke snižování negativních dopad na krajinu a jiné funkce území. Podpora využití brownfields, k níž uvedená Strategie m že významn p isp t, je tak jedním z pozitivních prvk udržitelného rozvoje kraje. Koncepce také navazuje na stávající rozvojové


Str. 22 z 121


dokumenty Zlínského kraje, p edevším na Strategii rozvoje Zlínského kraje v období 20092020 a Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje. D vody zpracování lze p ehledn shrnout následujícím zp sobem: Revitalizace a využití starých nevyužívaných, pop . málo využívaných ploch a objekt po pr myslové, resp. zem d lské innosti na území kraje Zvýšení v domí o problematice regenerace brownfields a zapojení municipalit do otázky ešení regenerace brownfields Zmapování a specifikace sou asného stavu lokalit brownfields v kraji Analýza investi ního prost edí Návrh postupu ešení revitalizace a využití brownfields s respektováním princip udržitelného rozvoje Vytvo ení systému propagace – nabídky brownfields potencionálním investor m Zvýšení zájmu investor o znovuvyužití brownfields Vytvo ení nástroj a opat ení k podpo e regenerace brownfields“

Z uvedené citované pasáže je z ejmé, že bez provedení koncepce by se dále prohluboval nežádoucí vývoj postižených lokalit, které jsou zcela nebo z ásti opušt ny, bez hospoda ení na dot ených lokalitách by docházelo k další devastaci stávajících objekt a nadále by sílil tlak na zábory nových ploch („greenfileds“). Sou asný stav brownfields, které jsou postiženy starou ekologickou zát ží, by se m nil pouze pozvolna a p etrvávaly by i environmentální problémy, které p sobí tato místa ve svém okolí. Zárove by sou asné brownfields i nadále p sobily negativn i v celkovém charakteru krajiny a vnímání Zlínského kraje jako oblasti s p etrvávajícími devastovanými plochami. O ekávaný vývoj bez koncep ních zm n pro zajišt ní komplexního rozvoje Zlínského kraje je i jedním z východisek pro SWOT analýzu:

Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji – SEA RNDr. Alexander Skácel, CSc.

Str. 23 z 121


Str. 24 z 121


Obecn pro celý Zlínský kraj je možno charakterizovat pravd podobné environmentální d sledky neprovedení koncepce takto: 1. Vliv na životní prost edí se neprojeví o ekávanými p ínosy, které jsou sou ástí SBZK v oblasti snižování plochy devastovaných a zanedbaných ploch s negativními pr vodními jevy v oblasti vodního hospodá ství, pé e o krajinu a životní prost edí, dopravy a infrastruktury. Z hlediska ochrany p írody a p írodních zdroj lze o ekávat bez realizace SBZK nanejvýše konzervaci sou asného stavu, ale bez konkrétní perspektivy pro zlepšení životního prost edí. 2. Umís ování nových podnikatelských aktivit do nových lokalit vede k dalším zábor m krajiny, která doposud plní jiné funkce, p i emž lokality, které byly již pro podnikatelskou

innost využívány a jsou v tšinou pro aktivity tohoto druhu i

vybaveny, by z staly ladem.


Str. 25 z 121


III. Charakteristiky životního prost edí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významn zasaženy. Tato kapitola uvádí p ehled sou asného stavu vybraných parametr krajiny a vý et pouze nejd ležit jších rys , které mají význam z celokrajského hlediska. V tšina údaj

byla

uvedena v „Oznámení“ SEA SBZK, které prošlo zjiš ovacím ízením na MŽP R. Vybrané oblasti problematiky životního prost edí, které by mohly být zasaženy provedením SBZK, byly v pr b hu tvorby strategického dokumentu diskutovány p i jednáních pracovní skupiny, která se podílela na formulaci základních cíl SBZK a o ekávaných d sledk provedení této koncepce pro Zlínský kraj v etn o ekávaných vliv na životní prost edí.

V cné vymezení sty ných ploch SBZK a životního prost edí v oblastech, které by mohly být zasaženy, je následující: -

Ovzduší, struktura emisí a imisní zát ž území ZK

-

Voda a vodní hospodá ství v etn zásobování vodou a išt ní odpadních vod a zajišt ní podmínek stanovených ve vyhlášených Ochranných pásmech vodních zdroj a Chrán ných oblastí p irozené akumulace vody (CHOPAV)

-

P da v etn struktury a pé e o p dní fond ZK v etn vodní a v trné eroze

-

Ložiska nerostných surovin a možnost jejich využívání

-

Ochrana p írody a krajiny – pozitivní ovlivn ní krajinného rázu a zlepšení podmínek pro rozvoj populací t ch druh rostlin a živo ich , které se b žn vyskytují v krajin nezatížené devastací a vlivy t chto devastovaných ploch na okolí

-

Hospoda ení s odpady

-

Problematika starých ekologických zát ží na území ZK

-

Doprava na území ZK

-

Problematika vodní a v trné eroze a opat ení pro jejich minimalizaci


Str. 26 z 121


Uvedené oblasti životního prost edí jsou podrobn zpracovány v „Oznámení“ koncep ního materiálu SBZK podle zákona . 100/2001 Sb. v platném zn ní, ve Zpráv o stavu životního prost edí v R v roce 2008, ve Zpráv o stavu životního prost edí Zlínského kraje, p ípadn v dalších dokumentech. Jak je z tohoto p ehledu patrné, revitaliza ní a regenera ní zásahy do brownfields mohou ovlivnit široké spektrum složek životního prost edí. Konkrétní vlivy jsou však specifické pro každou lokalitu a odpovídají charakteru regenerace jednotlivých brownfields. Proto není na úrovni celokrajské koncepce možno provést jednozna né hodnocení t chto vliv . Je však nezbytné zajistit, aby regenerace brownfields nevytvá ela podmínky pro novou zát ž složek životního prost edí provozem nov instalovaných aktivit a aby nedošlo k náhrad sou asného poškozování životního prost edí jiným typem, který by byl zp soben nov podporovanými aktivitami p i novém využití brownfields. Tato poznámka se týká p edevším ochrany ovzduší, vod a odpadového hospodá ství a vlivu dopravy na kvalitu životního prost edí. Z hlediska zlepšení struktury krajiny a ochrany krajinného rázu je pot ebné ovliv ovat i charakter nové výstavby v regenerovaných brownfields. Celkové hodnocení stavu životního prost edí a jeho složek ve Zlínském kraji na základ dostupných dat je uvedeno v kapitole II. Vzhledem k rozsáhlosti problematiky jsou uvedeny i odkazy na informa ní zdroje, p ípadn odkazy na odborné materiály a instituce, které sledují stav životního prost edí ve vymezených oblastech.


Str. 27 z 121


IV. Veškeré sou asné problémy životního prost edí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prost edí (nap . oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních p edpis

12a

)).

Stav životního prost edí Zlínského kraje a oblasti životního prost edí, které mohou být realizací SBZK dot eny, byly uvedeny v p edchozích dvou kapitolách. Z hlediska realizace SBZK jsou významná p edevším lokální posouzení jednotlivých projekt , které jsou koncepcí ve form

short-listu doporu eny a které budou v rámci realizace koncepce i nadále

projednávány, schvalovány a podpo eny, a to za konkrétních podmínek jejich realizace. Pro jejich hodnocení je pot ebné vzít v úvahu hlediska navržená v p íloze tohoto dokumentu a posoudit, jestli ešení projektu koliduje s: -

Rizikem nep íznivého ovlivn ní kvality ovzduší

-

Erozním rizikem lokality

-

Rizikem kolize se starou ekologickou zát ží, p ípadn její nedostate nou sanací

-

Chrán nými ložisky nerostných surovin

-

Hranicemi CHOPAV, zásadami jejich ochrany

-

Koncepcemi pro ochranu složek ekosystém – p edevším koncep ními materiály na úseku ochrany ovzduší, vodního hospodá ství a nakládání s odpady

-

Stavem životního prost edí z hlediska ochrany ve ejného zdraví

-

Z hlediska vlivu na soustavu Natura 2000 byly vlivy provedení koncepce SBZK vylou eny a není je nutno uvažovat


Str. 28 z 121


V p ípad , že hodnocení projekt ukáže riziko kolize s n kterými zájmy ochrany p írody, je pot ebné provést podrobn jší analýzu a projednat ešení projektu, jeho cíle a d sledky s p íslušnými kompetentními orgány. Z pohledu ochrany podle zvláštních právních p edpis je nejvýznamn jší pot eba zajišt ní podmínek ochrany pta ích oblastí a evropsky významných lokalit ve Zlínském kraji. Následující stanoviska kompetentních orgán však tento vliv p i revitalizaci sou asných brownfields vylu ují.


Str. 29 z 121


Str. 30 z 121


Str. 31 z 121


Str. 32 z 121


Str. 33 z 121


Str. 34 z 121


V. Cíle ochrany životního prost edí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci a zp sob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu b hem její p ípravy, zejména p i porovnání variantních ešení. V.1. Referen ní cíle OŽP Referen ní cíle slouží ke zjišt ní vazeb jednotlivých koncep ních dokument , tedy i Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, z hlediska ochrany životního prost edí a zárove k vyhodnocení souladu cíl a opat ení posuzovaných koncep ních dokument s cíli ochrany životního prost edí. Na základ analýzy relevantních národních a regionálních koncep ních dokument

a na

základ analýzy stavu životního prost edí stanovil SEA tým základní sadu referen ních cíl ochrany životního prost edí. Následn

byl vyhodnocen vztah strategických cíl

– dvou

základních prioritních oblastí, formulovaných v posuzovaném koncep ním dokumentu k jednotlivým referen ním cíl m ochrany životního prost edí (viz tabulka 1). Pro další hodnocení cíl a jednotlivých opat ení pak byly vybrány ty referen ní cíle ochrany životního prost edí, u nichž byla identifikována možná vazba alespo s jednou z prioritních oblastí.


Str. 35 z 121


V.2. Vazby jednotlivých strategických cíl

na referen ní

cíle OŽP Hlavním cílem Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji je základní vize: Díky aktivní spolupráci a aplikaci dostupných nástroj chce Zlínský kraj dosáhnout do roku 2020 co nejefektivn jší regenerace brownfields a jejich následného využití K realizaci tohoto cíle jsou definovány dv základní prioritní oblasti (strategické cíle), kterými jsou: 1. Spolupráce a marketing 2. Investice a realizace Ke každé z uvedených prioritních oblastí jsou v dokumentu definována:

a) Opat ení – která blíže rozvádí stanovené priority a vedou k jejich napln ní. Bylo formulováno celkem šest opat ení, p i emž každé opat ení je blíže charakterizováno: • stru ným popisem výchozí situace; • cíli opat ení; • dopady na hospodá skou a sociální situaci Zlínského kraje

b) Aktivity – p edstavují konkrétn jší kroky použité ke spln ní úkol

formulovaných v

jednotlivých opat eních, dále je nazna ena jejich realizace prost ednictvím jednotlivých nástroj . Možné vazby stanovených prioritních oblastí (strategických cíl ) Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji na referen ní cíle ochrany životního prost edí jsou uvedeny v tabulce . 1.


Str. 36 z 121


Tab. .1: Vazby mezi referen ními cíli OŽP a strategickými cíli Referen ní cíle OŽP dosáhnout k roku 2010 doporu ených hodnot emisních strop stanovených pro SO2, NOx ,VOC a amoniak Ovzduší, klima a odpady (SPŽP)

strategický cíl prioritní oblast 1 2

omezovat emise t ch zne iš ujících látek ( i jejich prekurzor ), u kterých bylo zjišt no p ekra ování imisních limit a stabilizace emisí t ch látek, u kterých k p ekra ování emisí nedochází p isp t k omezování emisí „skleníkových plyn “ ¨, zejména CO2 a metanu p isp t k šetrnému nakládání s energiemi a p írodními zdroji

X

p isp t k omezování vzniku odpad snížit zne išt ní ovzduší z dopravy a ze stacionárních zdroj s nejv tšími riziky pro zdraví obyvatel zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdroj snižovat zne iš ování ovzduší z mobilních zdroj a malých lokálních topeniš stanovovat priority ve zlepšování kvality ovzduší ze zdravotního hlediska prost ednictvím hodnocení rizik

X

chránit ozónovou vrstvu snižováním spot eby látek, které ji poškozují zlepšit informovanost o kvalit ovzduší a jeho p sobení snižovat expozici hluku zastavit zvyšování hluku, zejména dopravního, a rozši ovat chrán né zóny

X

zajistit, aby osoby používající stroje a za ízení, které jsou zdrojem hluku a vlastníci, p ípadn správci objekt , jejichž provozem vzniká hluk, byli povinni technickými, organiza ními a dalšími opat eními zajistit dodržování hygienických limit hluku, hygienické limity nesmí být p ekra ovány u hluku z provozoven a u hluku ve ejnosti p ístupné produkce hudby Povrchové a zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu podzemní snížit environmentální rizika vody snížit nároky na úpravu vod (SPŽP) Hluk (SPŽP)

zajistit výrobu pitné zdravotn nezávadné vody z podzemních i povrchových zdroj a zachování zdroj lé ebných a minerálních vod zlepšit stanovištní podmínky n kterých druh rostlin a živo ich (ochrana biotop ) snižovat plošné zne išt ní a zne išt ní z difuzních zdroj

X

zavést nové p ístupy k limit m pr myslového zne išt ní dle BREF vedoucí k omezování zne išt ní v pr myslu v souladu s uplat ováním sm rnice 96/61/EC (IPPC) podporovat využití kal z OV v zem d lství zejména omezováním vstupu nebezpe ných látek z pr myslu do ve ejných kanalizací stanovit priority pro intervence ke zlepšování kvality a zdravotní nezávadnosti vody ze zdravotních hledisek p edcházet poškození zdraví z požívání a užívání vod zamezení vlivu nežádoucích antropogenních proces , které vedou k degradaci p dního a horninového prost edí omezení zábor , eroze a zhutn ní p dy P da, horninové prost edí a p írodní

X

X

X

X

usm rn né využívání surovinových zdroj a zabrán ní nežádoucí exploatace horninového prost edí obnova funk ního využití poškozeného území


Str. 37 z 121

RNDr. Alexander Skácel, CSc. zdroje (SPŽP)

analyzovat aplikaci princip trvale udržitelného rozvoje a míru uplatn ní územního plánování p i využívání neobnovitelných zdroj surovin a p i prosazování vyššího využití druhotných surovin v jednotlivých lenských zemích EU a navrhnout soum itelný model pro R identifikovat a kvantifikovat vstupy cizorodých látek do p dy, v etn jejich bilancování z pohledu ekologického, ekonomického a zdravotního zlepšit kvalitu p dy omezením vstupu rizikových látek do kompost a kal

využít kontaminovaných p d pro p stování pr myslových a energetických plodin omezit degrada ní procesy, zejména kontaminaci a zrychlenou erozi p d Fauna, flóra, komplexní ešení managementu chrán ných území ekosystémy modifikace sít chrán ných území prost ednictvím vytvá ení soustavy Natura 2000 a krajina zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti

X

zachování krajinných hodnot prost ednictvím ochrany krajinného rázu

Staré zát že

harmonizace využití území (nap . z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu p írody a krajiny snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace p dy a podzemní vody

X

X

snížit zdravotní rizika

X

X

X

X

X

X

X

X

zvýšit efektivitu využívání p írodních zdroj (nap . zdroj pitné vody) využití tzv. ”brownfields” v urbanizovaných územích s cílem omezení výstavby ”na zelené louce” zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prost edí vytvo it komplexní regionální systém environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty Osv ta a vzd lávání

podpo it systém výchovy a vzd lávání zam ený na osvojení vzorc chování, odpovídajících princip m udržitelného rozvoje p sobit na dosp lou populaci za ú elem podpory vhodného životního stylu, návyk a postoj vedoucích k šet ení p írodními zdroji, ochran životního prost edí a akceptování podmínek udržitelného rozvoje zajistit optimální zapojení ve ejnosti do rozhodování v oblasti životního prost edí prosazovat respektování principu udržitelného rozvoje jako standardní sou ásti rozhodování ve ejné správy vytvo it podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentáln šetrného podnikání

Referen ní cíle ochrany životního prost edí byly stanoveny na základ cíl ochrany životního prost edí stanovených ve Státní politice životního prost edí R, Programu ochrany p írody a krajiny

R aj., na základ legislativy k ochran životního prost edí. V následující tabulce

uvedené, vybrané, referen ní cíle respektují analýzu stavu životního prost edí v R a pokrývají ty oblasti životního prost edí, které mohou být ovlivn ny.


Str. 38 z 121


Tab. .2: Vybraná sada referen ních cíl

Referen ní cíle OŽP 1. p isp t k šetrnému nakládání s energiemi a p írodními zdroji 2. snížit zne išt ní ovzduší z dopravy a ze stacionárních zdroj s nejv tšími riziky pro zdraví 3. obyvatel snižovat expozici hluku 4. snižovat plošné zne išt ní a zne išt ní z difuzních zdroj 5. omezení zábor , eroze a zhutn ní p dy 6. obnova funk ního využití poškozeného území 7. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 8. snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace p dy a podzemní vody 9. snížit zdravotní rizika 10.využití tzv. ”brownfields” v urbanizovaných územích s cílem omezení výstavby ”na zelené 11.zlouce” lepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prost edí 12.prosazovat respektování principu udržitelného rozvoje jako standardní sou ásti rozhodování ve ejné správy


Str. 39 z 121


VI.

Závažné

synergických,

vlivy

(v etn

kumulativních,

sekundárních, krátkodobých,

st edn dobých a dlouhodobých, trvalých a p echodných, pozitivních a negativních vliv ) navrhovaných variant koncepce na životní prost edí. VI.1.

Hodnocení

výsledného

zn ní

strategického

dokumentu Strategický dokument SBZK je tvo en dv ma strategickými prioritami, které p sobí ve vzájemné provázanosti v jeden výsledný koncep ní dokument: P1 aktivní marketing P2 investice a realizace Tyto dv

strategické priority jsou rozpracovány na opat ení a aktivity, které dotvá ejí

realiza ní jádro koncep ního dokumentu SBZK. Hlavním cílem „Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji“ je zlepšení celkového obrazu Zlínského kraje, rozší ení p íležitostí pro podnikatele a tedy i nár st ekonomických aktivit, pracovních možností a zlepšování ŽP v revitalizovaných oblastech.

Zám rem Zlínského kraje v oblasti revitalizace brownfields je: Vytvo ení a pr b žná aktualizace „databáze brownfields ve Zlínském kraji“, která bude zve ejn na na stránkách Zlínského kraje


Str. 40 z 121


Nastavení prioritních aktivit a opat ení, jejichž napln ní sm uje k využití a revitalizaci lokalit brownfields v kontextu Strategie rozvoje Zlínského kraje do roku 2020: o

systém ízení regenerace a využití brownfields

o

aktivní marketing – prezentace brownfields prost ednictvím katalog brownfields na veletrzích, vytvo ení publikace týkající se problematiky brownfields, vytvo ení a distribuce informa ních leták pro starosty m st a obcí a vlastníky brownfields ohledn databáze brownfields, tiskové zprávy a další formy cílené inzerce.

o

identifikace možných národních a evropských zdroj

na financování

regenerace lokalit brownfields o

návrh na podporu p edprojektové p ípravy formou podprogramu v souladu s pravidly pro poskytování podpory z rozpo tu Zlínského kraje na podporu brownfields

Návrhová ást Strategie d sledn vychází z provedené analýzy. Sou ástí východisek pro koncep ní ást a navrhované aktivity je analýza SWOT – p ehled silných a slabých stránek možností využití brownfields, rozvaha p íležitostí a ohrožení realizace navržené rozvojové koncepce. Z hlediska potenciálních vliv na životní prost edí je pot ebné posoudit každý stupe tvorby strategického dokumentu. Otázkou je, jak hodnotit implementa ní ást, která p edstavuje soustavu dvou seznam lokalit postižených devastací, které jsou za azeny do brownfields a dopl kového seznamu brownfields s rozlohou menší než 0,5ha. Projekty z tzv. short-listu (36 položek) jsou navrženy k prioritnímu

ešení pro nejbližší období a b hem platnosti

strategického dokumentu je otev ená i možnost zpracování i dalších projektových zám r pro lokality za azené do long-listu (114 položek), které vycházejí z kompletního seznamu identifikovaných brownfields ve Zlínském kraji (173 lokalit), z nichž n které jsou již zcela i áste n revitalizovány a n které byly vy azeny ze specifických d vod .


Str. 41 z 121


VI.1.1. ást analytická Analytická ást SBZK je tvo ena dv ma hlavními kapitolami a p ílohami, které dokumentují použitou metodologii p i tvorb koncepce a obsahují i identifikaci stávajících brownfields ve Zlínském kraji a seznam již regenerovaných lokalit. Hlavní kapitoly analýzy obsahují -

Úvod s popisem metodického postupu použitého pro zpracování strategického dokumentu

-

Vlastní analýzu sou asného stavu brownfields ve Zlínském kraji

Sou ástí analytické ásti je i seznam lokalit charakteru brownfields, které jsou plošn menší než 0,5 ha (32 položek). Sou ástí textu analytické ásti je i analýza SWOT, která je p ehledem nejvýznamn jších záv r vyplývajících z analýzy sou asného stavu Zlínského kraje ve všech ty ech základních pilí ích rozvojové innosti. Tato ást je inventurou zdroj a potenciálu, který je možno p i koncep ní ásti SBZK využít. Analýza SWOT je roz len na do

ty oblastí podle p íslušnosti k jednotlivým hlavním

pilí m SBZK, které jsou hodnoceny touto metodou samostatn .

Již z tohoto p ehledu je z ejmé, že se jedná o p ípravu koncep ního dokumentu, který nem že p edem ešit konkrétní specifika jednotlivých projekt

a jednotlivých lokalit. Projekty

za azené jako prioritní z hlediska ešení brownfields v short-listu jsou velmi r znorodé a jejich regenerace a revitalizace pro další využití odpovídá p edevším místním podmínkám, které mají p edevším významný lokální spole enský dopad a o ekávaný p ínos, pouze výjime n mají dopad regionální. Možnosti ešení problematiky brownfields s sebou nesou i ur ité riziko ovlivn ní kvality životního prost edí, které má mít v principu pozitivní d sledky, ale rozvoj nových aktivit se m že projevit i novým charakterem zát že životního prost edí. Všechny projekty budou posuzovány individuáln p i projektové p íprav a schvalování v rámci stavebního ízení a v p ípadech, kdy charakter projektu naplní podmínky zákona 100/2001 Sb., bude provedeno i hodnocení jejich vliv na životní prost edí jako projektová EIA. Analytická

ást je východiskem pro stanovení základních priorit definovaných

v návrhové ásti SBZK. Z hlediska celospole enského odpovídá p esn dob , ve které


Str. 42 z 121


byla zpracovávána a reflektuje na základ provedeného šet ení stav brownfields ve Zlínském kraji ve stavu, ve kterém se nalézaly v dob zpracování analytické ásti strategického dokumentu.

VI.1.2. ást návrhová Návrhová ást strategického dokumentu vychází z ásti analytické, která p edstavuje vstupní informaci o podmínkách, ve kterých se nalézají jednotlivé lokality identifikovaných brownfields a z analýzy SWOT, která hodnotí hlavní potenciální možnosti Zlínského kraje pro dosažení základního cíle koncepce (vize) – „Díky aktivní spolupráci a aplikaci dostupných nástroj chce Zlínský kraj dosáhnout do roku 2020 co nejefektivn jší regenerace brownfields a jejich následného využití.“ Tato ást vychází z legislativního prost edí, které je dáno národními i evropskými sm rnicemi a dokumenty, a vytvá í základní spole enský rámec pro realizaci jednotlivých konkrétních projekt regenerace brownfields. Sou ástí návrhové ásti strategie je i identifikace možných zdroj pro realizaci prioritních projekt , které byly definovány ve form short-listu. Pro lokality za azené na short-list byly zpracovány projektové zám ry – základní ideové ešení regenerace brownfields, které jsou do tohoto seznamu na základ multikriteriální analýzy za azeny. Základní zp sob realizace strategie spo ívá ve dvou strategických prioritách SBZK: 1. P1 - Aktivní marketing 2. P2 - Investice Tyto strategické priority jsou vertikáln roz len ny na opat ení (P1 – 4 opat ení, P2 – 2 opat ení) a následn

zpracovány ve form

navržených aktivit podle p íslušnosti do

jednotlivých opat ení. Podrobné len ní je uvedeno v tab. 1a – 1b v p íloze . 3. Vlivy na životní prost edí se mohou projevit v praxi p i realizaci priority P2, které mají motivovat investora pro p íliv investic do rozvoje brownfields a zajistit absorpci v oblasti rozvoje brownfields. Ostatní ásti koncepce SBZK mohou projevit sv j vliv na životní


Str. 43 z 121


prost edí nep ímo prost ednictvím úpravy spole enského rámce a stanovením spole enských priorit, které následn ovlivní jednání žadatel o podporu p i využití brownfields.

VI.1.3. Implementace strategie Implementace strategie SBZK je založena na t ech krocích: -

Strategické plánování – vytvo ení strategie a její následná aktualizace

-

Implementace (realizace) Strategie – p íprava Strategie, financování aktivit a jejich implementace

-

Kontrola a hodnocení procesu realizace Strategie se zp tnou vazbou na strategické plánování a aktualizaci Strategie. Sou asn se posuzují i vlivy okolí a legislativní zm ny.

Sou ástí implementace strategie SBZK i pravidelné monitorování a hodnocení realizace Strategie, které p edstavuje opakující se cyklus implementace a aktualizace SBZK. Monitorování je v návrhové ásti SBZK shrnuto dá následujících inností:


Str. 44 z 121


Str. 45 z 121


VI.2. Varianty ešení koncep ního dokumentu Jak je zd vodn no v kapitole VIII., SBZK je koncep ním materiálem vycházejícím ze sou asného stavu identifikovaných brownfields Zlínského kraje a analýzy SWOT, která hodnotí možnosti jejich dalšího rozvoje a dosažení hlavního cíle SBZK i nejvýznamn jší rizika, která jsou s jeho realizací spojena, a je proto fináln po diskusích p i zpracování jednotlivých etap SBZK zpracována jako jednovariantní materiál. Finální zn ní SBZK vychází z dosavadního vývoje vzniku a regenerace brownfields ve Zlínském kraji a reflektuje i objektivní podmínky pro za azení konkrétních projekt do prioritního short-listu, v etn vyjasn ní majetkových vztah

a ideového sm ru budoucího využití jednotlivých lokalit.

P íprava SBZK pro období do roku 2020 probíhala po dobu asi 8 m síc a zohled uje stanoviska a podn ty len

ídícího výboru i dalších subjekt , které pro tvorbu SBZK

poskytly materiály a nám ty. Významnou oblastí hodnocení brownfields a jejich za azení na prioritní short-list je možnost zajišt ní pot ebných prost edk podpory rozvoje brownfield a jejich efektivního využití. Tato ást koncepce vychází ze sou asného legislativního rámce a p ipouští velmi omezené možnosti variantního

ešení. Proto nebylo pot ebné

ešit a navrhovat ve výsledném

koncep ním materiálu SBZK varianty ešení a koncepce je formulována jako univariantní dokument. Alternativní

ešení je však možné p i implementaci Strategie – realizaci

jednotlivých projekt p i respektování rámce schválených intervencí (priorit a opat ení).


Str. 46 z 121


VI.3. Hodnocení návrhové a implementa ní ásti K hodnocení návrhové a implementa ní ástí byla použita sada referen ních cíl ochrany životního prost edí, která je uvedena v tabulce . 2. V dalším postupu byl hodnocen vzájemný vztah referen ních cíl a k nim p íslušejícím opat ení hodnoceného koncep ního dokumentu k vybraným referen ním cíl m ochrany životního prost edí. Cíle Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji jsou formulovány v koncep ní ásti dokumentu. Pro dosažení formulované základní vize dokumentu je stanovena hierarchie, která pro každou prioritní oblast definuje opat ení a aktivity k realizaci jednotlivých opat ení. Vý et opat ení (specifických cíl ) je uveden v tabulce . 3.

Tab. . 3: Opat ení - (specifické cíle) Strategie Strategický cíl/ prioritní oblast

Opat ení (specifický cíl) O.1.1 Podpora koncep ního rozvoje území O.1.2 Vytvo ení vn jšího instituciálního prost edí

P1. Spolupráce a marketing

O.1.3 Vytvo ení vnit ního instituciálního prost edí O.1.4 Aktivní marketing kraje a propagace brownfileds

P2. Investice a realizace

O.2.1 Podpora p ílivu investic do rozvoje brownfields O.2.2 Podpora absorpce v oblasti rozvoje brownfields

Za ú elem zjišt ní, zda navrhované specifické cíle jsou v souladu s cíli ochrany životního prost edí, byla provedena analýza možných vazeb t chto v dokumentu stanovených opat ení (specifických cíl ) se sadou referen ních cíl ochrany životního prost edí. Výsledky této analýzy jsou uvedeny v tabulce

. 5. Pro toto a všechna další hodnocení byla použita

následující stupnice: stupnice hodnocení:

+2 – silný pozitivní vliv, +1 – slabý pozitivní vliv 0 – bez vlivu -1 – slabý negativní vliv, -2 – silný negativní vliv


Str. 47 z 121


Tab. .4: Vazby mezi referen ními a specifickými cíli Referen ní cíl . ochrany životního prost edí p isp t k šetrnému nakládání s energiemi a p írodními zdroji snížit zne išt ní ovzduší z dopravy a ze stacionárních zdroj s nejv tšími riziky pro zdraví obyvatel snižovat expozici hluku snižovat plošné zne išt ní a zne išt ní z difuzních zdroj omezení zábor , eroze a zhutn ní p dy obnova funk ního využití poškozeného území zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace p dy a podzemní vody snížit zdravotní rizika využití tzv. ”brownfields” v urbanizovaných územích s cílem omezení výstavby ”na zelené louce” zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prost edí prosazovat respektování principu udržitelného rozvoje jako standardní sou ásti rozhodování ve ejné správy

Vazby specifických a referen ních cíl Specifické cíle O.1.1. +1

O.1.2. 0

O.1.3. 0

O.1.4. 0

O.2.1. 0

O.2.2. 0

+1;-1

0

0

0

0

0

+1;-1

0

0

0

0

0

+1

0

0

0

+1

+1

+1 +1

0 0

0 0

0 0

+1 +1

+1 +1

+1

0

0

0

+1

+1

+1

0

0

0

+1

+1

+1 +2

0 +1

0 +1

0 +2

0 +2

0 +2

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

Možný negativní vliv na složky životního prost edí byl identifikován u opat ení (specifického cíle) 1.1. V p ípad specifického cíle: 1.4. Podpora investi ního rozvoje území m že nastat situace, kdy do prostoru brownfield bude umíst no za ízení, které zvýší emise škodlivin do ovzduší, p ípadn bude obt žovat okolí nadm rným hlukem. Je proto nutné t mto aspekt m v novat pozornost již ve fázi územního plánování (zm ny a dopln ní územních plán s ohledem na využití brownfields) a ur it regulativy pro jednotlivé plochy s ohledem na ochranu životního prost edí a zdraví obyvatel. Podrobn jší analýza bude provedena u hodnocení opat ení, která jsou k realizaci tohoto cíle stanovena.


Str. 48 z 121


Formulované prioritní oblasti (strategické cíle) Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji a k nim p íslušející opat ení (specifické cíle) jsou v dokumentu podrobn rozpracovány na jednotlivé aktivity, které tak mají p ímou vazbu na danou prioritní oblast (strategický cíl). Podrobný vý et struktury specifických cíl a opat ení je uveden v následujících tabulkách.

Tab. . 5a: Cíle a opat ení Strategický cíl/ priorita

Spolupráce a marketing

Specifický cíl/ opat ení

Navrhované aktivity

O.1.1 Podpora koncep ního rozvoje území

1.1.1 Zohledn ní problematiky brownfields p i p íštích aktualizacích krajských strategických dokument 1.1.2 Podpora optimalizace tvorby územních plán s d razem na zapracování informací o lokalitách brownfields

O.1.2 Vytvo ení vn jšího instituciálního prost edí

1.2.1 Iniciace vzniku a pravidelná setkávání ídícího výboru pro ešení brownfields složeného ze zástupc regionálních institucí, MPO a jiných dot ených institucí, CzechInvestu 1.2.2 Zapojení regionálních politických reprezentant p i prosazování krajských zájm v oblasti regenerace brownfields na národní úrovni 1.2.3 Vytvá ení kontakt na meziregionální a mezinárodní úrovni

O.1.3 Vytvo ení vnit ního instituciálního prost edí

1.3.1 Vznik a innost Jednotky brownfields na úrovni Zlínského kraje jako podp rné platformy vn jšího institucionální prost edí 1.3.2 Pravidelný monitoring a aktualizace databáze brownfields 1.3.3 Ú ast na odborných konferencích a zahrani ních stážích týkajících se problematiky brownfields

O.1.4 Aktivní marketing kraje a propagace brownfileds

1.4.1 Rozvoj e-marketingu pro ú ely propagace a komunikace tématiky brownfields 1.4.2 Využití dostupných komunika ních kanál pro propagaci brownfields 1.4.3 Pravidelné akce s problematiku brownfields 1.4.4 Zajišt ní marketingových partner


Str. 49 z 121


Tab. . 5b: Cíle a opat ení Strategický cíl/ priorita

Investice a realizace

Specifický cíl/ opat ení

Navrhované aktivity

O.2.1 Podpora p ílivu investic do rozvoje brownfields

2.1.1 Podpora revitalizace ploch brownfields 2.1.2 Podpora budování infrastruktury s cílem zatraktivn ní brownfields pro investory 2.1.3 Vyhledávání potenciálních zahrani ních i domácích investor s priorizací na VaVI 2.1.4 AfterCare pro investory využívající plochy brownfields

O.2.2 Podpora absorpce v oblasti

2.2.1 Iniciace projekt využití brownfields, informa ní

rozvoje brownfields

a metodická pomoc 2.2.2 Podpora p edprojektové p ípravy projekt využití brownfields

Jednotlivá opat ení byla v SEA procesu hodnocena ve vztahu k referen ním cíl m ochrany životního prost edí (viz tab. . 2). Dále byl v tomto procesu stanoven i potenciální vliv realizace jednotlivých aktivit na jednotlivé složky životního prost edí, jejichž popis je uveden v následující tabulce.

Tab. . 6: Hodnocené složky životního prost edí složka . 1 2 3 4 5 6 7

Popis obyvatelstvo, lidské zdraví fauna, flora, ekosystémy krajina p da, horninové prost edí voda ovzduší, klimatické faktory hmotné statky a kulturní d dictví, v etn architektonického a archeologického d dictví

K hodnocení byla použita stejná hodnotící stupnice, jak byla uvedena v p ípad zjišt ní vazeb mezi specifickými a referen ními cíli OŽP. Výsledky hodnocení jsou uvedeny v tabulkách . 7 až 12 v p íloze . 4.


Str. 50 z 121


Možné negativní vlivy na životní prost edí byly identifikovány u aktivit, která se týkají aktualizace strategických krajských dokument

a územního plánování (opat ení 1.1.1. a

1.1.2.). Další aktivitou, p i jejíž realizaci by mohlo dojít k negativním vliv m na složky životního prost edí, je problematika budování pot ebné infrastruktury brownfields. P i realizaci aktivit uvedeného charakteru m že, jejich nevhodnou aplikací, dojít k negativním vliv m na kvalitu ovzduší, vod a p dy a zhoršení životních podmínek obyvatel v d sledku zvýšení hlukové zát že obyvatelstva a rovn ž jsou zde i rizika vyšších emisí škodlivin do ovzduší. V aktualizacích krajských strategických dokument a zejména potom, p i procesu územního plánování, bude nutné p esn

specifikovat podnikatelské aktivity, které jsou pro dané

brownfields, vzhledem k jejich lokalizaci p ípustné. S tímto úzce souvisí i problematika budování pot ebné infrastruktury (opat ení 2.1.2.), kde budou hlavním problémem p ístupové komunikace na jednotlivé lokality. Zde bude nutno dbát, aby tyto komunikace nebyly vedeny p es obytné zóny a v jejich t sné blízkosti a nedocházelo tak k obt žování obyvatelstva emisemi z výfukových plyn a hlukem. V t chto p ípadech se ovšem jedná o vlivy lokální, vztažené k blízkému okolí dané aktivity. P i výb ru projekt a jejich p edprojektové analýze bude nutné d kladn analyzovat možné negativní vlivy a minimalizovat je výb rem takových projekt , které eší, krom stránky podnikatelské i minimalizaci vliv realizace projektu na komplex složek životního prost edí a minimalizuje dopady na zdraví obyvatel. Podrobný rozbor možných vliv vyplývajících z realizace t chto opat ení a aktivit je uveden v tabulkách . 13 až 15. Aktivity, p i jejichž realizaci je možné, za ur itých podmínek, o ekávat i negativní vlivy na n kterou složku životního prost edí jsou tato: 1.1.1 Zohledn ní problematiky brownfields p i p íštích aktualizacích krajských strategických dokument 1.1.2 Podpora optimalizace tvorby územních plán s d razem na zapracování informací o lokalitách brownfields 2.1.2 Podpora budování infrastruktury s cílem zatraktivn ní brownfields pro investory U uvedených aktivit bylo provedeno detailní zhodnocení možných vliv

a navrženy

podmínky

navrhována.

pi

jejich

realizaci.

Reformulace

t chto

opat ení

není


Str. 51 z 121


Tab. . 13: Hodnocení aktivity 1.1.1 Aktivita: 1.1.1 Zohledn ní problematiky brownfields p i p íštích aktualizacích krajských strategických dokument Referen ní cíle 1. p isp t k šetrnému nakládání s energiemi a p írodními zdroji 2. snížit zne išt ní ovzduší z dopravy a ze stacionárních zdroj s nejv tšími riziky pro zdraví obyvatel 3.

snižovat expozici hluku

4.

snižovat plošné zne išt ní a zne išt ní z difuzních zdroj 5. omezení zábor , eroze a zhutn ní p dy 6. obnova funk ního využití poškozeného území 7. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 8. snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace p dy a podzemní vody 9. snížit zdravotní rizika 10. využití tzv. ”brownfields” v urbanizovaných územích s cílem omezení výstavby ”na zelené louce” 11. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prost edí 12. prosazovat respektování principu udržitelného rozvoje jako standardní sou ásti rozhodování ve ejné správy Složky ŽP 13. obyvatelstvo, lidské zdraví 14. fauna, flora, ekosystémy 15. krajina 16. p da, horninové prost edí 17. voda 18. ovzduší, klimatické faktory 19. hmotné statky a kulturní d dictví, v etn architektonického a archeologického d dictví Návrh reformulace opat ení: Není navrhována

0

Komentá bez vlivu

+1;-1 p i procesu územního plánování nutno p esn specifikovat podnikatelské aktivity, které jsou pro dané brownfields, vzhledem k minimalizaci zne išt ní ovzduší, p ípustné. +1;-1 p i procesu územního plánování nutno p esn specifikovat podnikatelské aktivity, které jsou pro dané brownfields z hlediska hluku p ípustné. +1 viz komentá k ref. cíli . 10 +1 +1 +1

viz komentá k ref. cíli . 10 viz komentá k ref. cíli . 10

+1

viz komentá k ref. cíli . 10

+1;-1 viz komentá k ref. cíli . 2 a 3 +2 využití brownfields k novým ú el m povede k omezení zábor p dy, sníží se rizika zne išt ní vod a p dy a zlepší se podnikatelské prost edí +1 viz komentá k ref. cíli . 10 +1

+1;-1 +1;-1 +1 +1 +1 +1;-1 0

respektování princip udržitelného rozvoje je integrální sou ástí hodnocené Strategie.. viz komentá viz komentá viz komentá viz komentá viz komentá viz komentá bez vlivu

k ref. cíli k ref. cíli k ref. cíli k ref. cíli k ref. cíli k ref. cíli

.2a3 .2a3 . 10 . 10 . 10 .2a3

Návrh podmínek pro realizaci: : V aktualizacích krajských strategických dokument bude nutné p esn specifikovat podnikatelské aktivity, které jsou pro dané brownfields, vzhledem k jejich lokalizaci p ípustné a minimalizovat negativní vlivy na jednotlivé složky životního prost edí. Nové aktivity p ipustit za p edpokladu implementace nejlepších dostupných technologií


Str. 52 z 121


Tab. . 14: Hodnocení aktivity 1.1.2 Aktivita: 1.1.2 Podpora optimalizace tvorby územních plán s d razem na zapracování informací o lokalitách brownfields Referen ní cíle 1. p isp t k šetrnému nakládání s energiemi a p írodními zdroji 2. snížit zne išt ní ovzduší z dopravy a ze stacionárních zdroj s nejv tšími riziky pro zdraví obyvatel 3.

snižovat expozici hluku

4.


0

Komentá bez vlivu

+1;-1 p i procesu územního plánování nutno p esn specifikovat podnikatelské aktivity, které jsou pro dané brownfields, vzhledem k minimalizaci zne išt ní ovzduší, p ípustné. +1;-1 p i procesu územního plánování nutno p esn specifikovat podnikatelské aktivity, které jsou pro dané brownfields z hlediska hluku p ípustné. +1 viz komentá k ref. cíli . 10 +1 +1 +1


+1



+1;-1 +1;-1 +1 +1 +1 +1;-1 0

respektování princip udržitelného rozvoje je integrální sou ástí hodnocené Strategie.. viz komentá viz komentá viz komentá viz komentá viz komentá viz komentá nez vlivu


.2a3 .2a3 . 10 . 10 . 10 .2a3

Návrh podmínek pro realizaci: V procesu územního plánování bude nutné p esn specifikovat prost ednictvím regulativ podnikatelské aktivity, které jsou pro dané brownfields, vzhledem k jejich lokalizaci p ípustné a minimalizovat negativní vlivy na jednotlivé složky životního prost edí.


Str. 53 z 121


Tab. . 15: Hodnocení aktivity 2.1.2. Aktivita: 2.1.2 Podpora budování infrastruktury s cílem zatraktivn ní brownfields pro investory Referen ní cíle 1. p isp t k šetrnému nakládání s energiemi a p írodními zdroji 2. snížit zne išt ní ovzduší z dopravy a ze stacionárních zdroj s nejv tšími riziky pro zdraví obyvatel 3. snižovat expozici hluku 4.


0

Komentá bez vlivu

+1;-1 modernizace a budování infrastruktury m že p inést zvýšení emisí do ovzduší v okolí komunikací +1;-1 modernizace a budování infrastruktury m že p inést zvýšení hlukových emisí v okolí komunikací +1 viz komentá k ref. cíli . 10 +1 +1 0


+1



+1;-1 +1;-1 +1 +1 +1 +1;-1 0

respektování princip udržitelného rozvoje je integrální sou ástí hodnocené Strategie. viz komentá viz komentá viz komentá viz komentá viz komentá viz komentá bez vlivu


.2a3 .2a3 . 10 . 10 . 10 .2

Návrh podmínek pro realizaci: Jednotlivé prvky infrastruktury (zejména komunikace) navrhovat s ohledem na minimalizaci emisí do ovzduší a p ípad hluku navrhovat i p íslušná protihluková opat ení

Sada navrhovaných opat ení a aktivit je velmi dob e nastavena. Postihuje všechny problémové oblasti, klade d raz na jejich ešení a dle provedeného hodnocení jednotlivých navrhovaných opat ení dob e pokrývá i všechny referen ní cíle ochrany životního prost edí a p i jejich realizací lze o ekávat, ve velké v tšin p ípad , pozitivní vliv na zdraví obyvatel a jednotlivé složky životního prost edí.


Str. 54 z 121


Jak je patrné z hodnocení jednotlivých opat ení a aktivit, vyskytují se takové, které mohou, p i necitlivé aplikaci, mít ve svých d sledcích negativní dopady na n kterou ze složek životního prost edí. Tato skupina t í aktivit byla rozpracována v tabulkových formulá ích do podrobného hodnocení. Jejich p ípadné negativní dopady jsou ešeny v komentá i hodnocení. Reformulace aktivit navrhována není, jsou ovšem navrženy podmínky jejich realizace.

Tabelární hodnocení vztahu konkrétních cíl a opat ení SBZK k referen ním cíl m a složkách životního prost edí je uvedeno v p íloze . 4 tohoto dokumentu.

VI.4. Posouzení strategického dokumentu pokud jde o o ekávané environmentální aspekty Potenciální rizika spo ívají ve zvýšené environmentální zát ži související s rozvojem nových aktivit v regenerovaných brownfields, p edevším v okolí pr myslových zón, ale i brownfields zem d lského typu. Zát ž životního prost edí p i p vodním využívání byla sice mnohdy podstatn vyšší, ale poté, co byly p vodní aktivity utlumeny a plochy opušt ny, docházelo k jejich devastaci spojené mnohdy s invazí vhodných biologických druh a po áte ními stadii p irozené sukcese v opušt ných areálech. V tomto období se brownfields stávají z hlediska vlivu na okolí relativn nerušivými lokalitami, které kvalitu svého okolí ovliv ují p edevším svou p ítomností a p ípadným únikem kontaminace prost edí z d ív jší doby. Obnovení innosti nebo náhrada jinou inností s sebou nese riziko op tovného zvýšeného pohybu osob a materiálu a provoz nových technologií, které jsou zdrojem škodlivin a p ípadného narušení sou asných relativn klidných životních podmínek v okolí. Po období klidu a stagnace p i nevyužívání potenciálu sou asných brownfields se m že obnova jejich innosti projevit v nejbližším okolí, p ípadn podél dopravních cest, jako faktor zhoršení životních podmínek a negativního ovlivn ní n kterých složek ekosystém . P i vysoké diverzn

cílových

projektových zám r není možno na úrovni koncepce formulovat konkrétní výstupy, které jsou míst n specifické a je nutno je posoudit individuáln pro každý projekt s ohledem na místní podmínky, sou asný i budoucí o ekávaný zp sob ovlivn ní životního prost edí v okolí konkrétního brownfields a p ítomnost objekt pot ebné chránit.

a osob, které je dle sou asné legislativy


Str. 55 z 121


Na základ údaj

ze SBZK a „Oznámení“ hodnocení vliv

vyjád ení dot ených subjekt

zám ru na životní prost edí,

a provedených konzultací je možno formulovat následující

potenciální oblasti vliv SBZK na životní prost edí: 1. Vlivy na obyvatelstvo – pravd podobn

nevýznamné, za daných okolností jsou

preventabilní. Vzhledem k sou asnému stavu brownfields a zpracovaným ideovým návrh m projektových zám r

se o ekává p evaha pozitivních vliv . Potenciální

negativní vlivy na ve ejné zdraví mohou mít spíše lokální charakter a mohou se projevit pouze za p edpokladu, že rozvojové projekty neprojdou p edprojektovým posouzením z hlediska vliv

na životní prost edí a ve ejné zdraví. V souvislosti

s rozvojem brownfields je nutno upozornit na problematiku pracovního prost edí, jehož kvalita je ur ena platnými p edpisy v oblasti ochrany ve ejného zdraví a je také kontrolována kompetentním orgánem ochrany ve ejného zdraví (KHS Zlín). 2. Vlivy na abiotické složky ekosystém a funk nost ekosystém . P i dodržení kriterií pro p ijetí projekt

bu

bez jakýchkoliv vliv

nebo jsou vlivy zanedbatelné a

p ijatelné z hlediska sou asného zp sobu hospoda ení v krajin . Jednotícím kriteriem pro p ijetí rozvojových projekt je jejich p ínos n kterému aspektu krajinotvorby a ekologické stability. Podle p íslušnosti projektu k n které priorit je možno o ekávat zam ení bu do zlepšování p írodního prost edí p ímo v ploše brownfields a v jejich bezprost edním okolí, p ípadn v oblasti nep ímého p sobení na kvalitu bydlení a podporu motivace pro ekonomicky vhodné aktivity v Zlínském kraji. Pro zahájení provozu zdroj

zne išt ní ovzduší souvisejících s regenerací brownfields platí

legislativní omezení v etn

požadavku na povolení provozu po vyhodnocení

potenciálního vlivu nového zdroje na kvalitu ovzduší pomocí rozptylové studie a odborného posudku, které musí být zpracovány autorizovanými osobami. Obdobn je tomu i v p ípad ohrožení dalších složek ekosystém – nap íklad vody a p dy. 3. Vlivy na biotu – podle sou asných poznatk významné a pozitivní za p edpokladu dodržení kriterií pro vstupní posouzení rozvojových projekt . Výb rem vhodných rozvojových projekt pro revitalizací brownfields, snižováním starých ekologických zát ží v území, omezováním devastovaných ploch v území Zlínského kraje a krajinotvorbou s cílem zvýšení reten ní schopnosti krajiny a posílení jejích ekologických a ekostabiliza ních funkcí jsou o ekávány pozitivní vlivy na biotu v d sledku realizace SBZK.


Str. 56 z 121


4. Vliv na krajinný ráz – projeví se v d sledku rozvoje nových aktivit v sou asných devastovaných a áste n i zcela opušt ných plochách jako pozitivní. Realizace aktivit v pr myslových zónách, revitalizace brownfields a obnova jejich využití spojená s p íslušnou údržbou jejich ploch se projeví omezením ploch ruderálních a jejich náhradou jiným typem zelen , který odpovídá charakteru dané lokality a pozemku a zp sobu jeho nového využívání.

Na krajinném rázu se projeví tento rozvoj

p evažujícími pozitivní vlivy. N které projekty budou podléhat samostatnému posouzení projektovou EIA podle zákona . 100/2001 Sb. 5. Vlivy na ekonomické a sociální klima jsou v d sledku realizace SBZK o ekávány pozitivní, jejich d sledkem bude rozvoj sociálních determinant zdraví, které ovlivní zam stnanost obyvatel a jejich ekonomický status. Jeho prost ednictvím jsou ovlivn ny další parametry se vztahem ke zdravotnímu stavu, jako je dostupnost kvalitního bydlení, vhodné stravy, kulturních a sportovních aktivit apod.

Požadavek na soulad rozvoje brownfields s politikou životního prost edí environmentální politikou trvale udržitelného rozvoje region

R i

je nep ímo obsažen již

v kriteriích pro p ijetí jednotlivých projektových zám r . Tato kriteria je možno doplnit o navržené posouzení z pohledu ryze environmentálního na základ návrhu formulá

pro

posouzení projektu uvedených v p íslušné kapitole tohoto dokumentu. V pr b hu schvalování a ešení projektových zám r v rámci SBZK je možno doporu it další kriteria, specifická pro jednotlivé fáze ešení projekt .

Pro fázi schvalování projekt do posouzení rozvojových projekt brownfields p i jejich schvalování zahrnout environmentální kriteria konzultovat s pracovníky odborného orgánu ochrany životního prost edí, p edevším ochrany p írody, obecních ú ad

s rozší enou p sobností a CHKO

Beskydy a Bílé Karpaty p ijatelné limity zm ny krajinného rázu pro jednotlivé projekty regenerace brownfields p ed realizací rozvojových aktivit zajistit p íslušná schválení projekt z pohledu ochrany životního prost edí


Str. 57 z 121


Pro fázi realizace projekt zajistit kontrolu pr b hu ešení projekt b hem realizace projekt

dodržovat legislativní p edpisy v oblasti ochrany

životního prost edí, p edevším složek ekosystém a chrán ných ástí p írody informovat o pr b hu, ú elu a dob

ešení projekt ob any dot ené obce

Pro fázi ukon ení projekt provést vyhodnocení projektu regenerace brownfields z hlediska v cného i environmentálního do hodnotících kriterií zahrnout i vyhodnocení, nakolik se projekt projevil na životním prost edí, event. zdali došlo v pr b hu realizace k ohrožení složek životního prost edí

Hodnocená strategie SBZK nebude mít z hlediska ovlivn ní složek životního prost edí ani souvisejících vliv význam p esahující státní hranice. Lokality brownfields jsou umíst ny na území

R a jejich revitalizace nebo regenerace se projeví nejv tší m rou v bezprost edním

okolí, pouze výjime n se o ekává regionální dopad realizace projektu. Cílené interven ní zásahy do ploch brownfields mají prioritní ú el oživení sou asných

áste n

opušt ných devastovaných lokalit bez ambicí na ovlivn ní prost edí v širším m ítku.

i zcela


Str. 58 z 121


VII. Plánovaná opat ení pro p edcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních

vliv

na

životní

prost edí

vyplývajících z provedení koncepce. Opat ení formulovaná v materiálu SBZK respektují ve své formulaci: -

pot ebu zajišt ní ekonomicky udržitelného rozvoje brownfields a využití krajinného a lidského potenciálu za konkrétních podmínek lokalit s výskytem prioritn rozvíjených brownfields za podmínky p átelského p ístupu k životnímu prost edí

-

pot ebu revitalizace postižených území – brownfields a staré ekologické zát že

-

pot ebu snižování ekologické zát že území jako sou ást rozvojových projekt lokalizovaných do brownfields, ve kterých byla zjišt na kontaminace složek životního prost edí

-

zachování a tvorbu krajinného rázu, podpora krajinotvorby a zlepšení image Zlínského kraje

-

omezení vyplývající z mezinárodních požadavk na ochranu životního prost edí za podmínek tržního hospodá ství a trvale udržitelného rozvoje malých sídel

-

nutnost ochrany složek ekosystém p i realizaci projekt regenerace brownfields

-

pot ebu práce s lidskými zdroji, jejich stabilizace v kraji a podpora využití tohoto potenciálu

Uvedené požadavky na projekty, které budou v rámci SBZK realizovány, jsou zahrnuty v kriteriích a monitorovacích ukazatelích, které jsou uvedeny v návrhové ásti dokumentu. Jejich environmentální aspekty jsou zd razn ny v požadavcích na posouzení projektu z hlediska potenciálních vliv na životní prost edí (návrh formulá e s uvedením jednotlivých kriterií je uveden v kapitole XI.2. a XI.3.).


Str. 59 z 121


Zástupci SEA týmu se ú astnili p i zahájení prací na hodnocení SEA projednání základních tezí SBZK, mnohé p ipomínky a požadavky na ochranu životního prost edí byly vzneseny i samotnými leny pracovní komise a dalších p ípravných subjekt p i p ípravných jednáních pro zpracování SBZK. Další požadavky, formulované Ministerstvem životního prost edí R, orgány Zlínského kraje i dalšími subjekty, byly zapracovány do finálního zn ní SBZK. Z uvedených d vod není nutno další návrhy formulovat.


Str. 60 z 121


VIII. Vý et d vod

pro výb r zkoumaných

variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, v etn

p ípadných

problém

p i

shromaž ování požadovaných údaj

(nap .

technické nedostatky nebo nedostate né knowhow). VIII.1. Varianty ešení Strategický dokument SBZK pro zajišt ní regionálního rozvoje Zlínského kraje není v písemné form

ešen ve variantách.

Technologické variantní

ešení není sou ástí strategického dokumentu, bude sou ástí

jednotlivých projekt v etn vn jšího projevu, charakteru a funk nosti nap íklad staveb pro rozvoj podnikání, liniových staveb, p ípadn

obnovy p vodních funkcí regenerovaných

brownfields. Geografické varianty nejsou zpracovány, nebo se jedná o strategii pokrývající plochu Zlínského kraje a strategie je vázána na tento region. P esunem zám r do jiné lokality by dokument ztratil sv j význam. Organiza ní varianty ešení SBZK jsou v principu možné a jsou uvažovány i ve zpracování koncepce pro oblast implementace. Jejich diskuse však probíhala v pr b hu zpracování hlavního pokladového dokumentu – vlastní koncepce. Navržené varianty a možnosti ešení byly projednány leny ídícího výboru a pracovní skupiny, které zahrnují stanoviska a názory odborník

a specialist

i p edstavitel

politického života Zlínského kraje. V pr b hu

p ípravných prací byla provedena selekce požadavk

na organizaci SBZK s ohledem na

reálné možnosti ešení jednotlivých lokalit brownfields, na o ekávaný celospole enský vliv, ekonomickou efektivnost a ú elnost. Jedním z kriterií byla i vhodnost lokalit za azených do


Str. 61 z 121


short-listu s ohledem na majetkové, dopravní, geografické, ekonomické, politické a další podmínky v etn dostupnosti lidských zdroj a možnosti formulace jednotlivých položek pro charakterizaci projektového zám ru – ideové zam ení projektu, jeho reálnost a finan ní náro nost a efektivnost. Drobných variant a odmítnutých ešení se objevilo v pr b hu p ípravy SBZK mnoho, jejich popis není ú elný, a proto bylo od popisu jednotlivých stadií vzniku a p ípravy SBZK z pohledu postupné krystalizace jednovariantního ešení z hlediska vnit ní organizace a lokalizace preferovaných projekt rozvoje brownfields ve Zlínském kraji upušt no.

VIII.2. Pravd podobné vlivy v d sledku neprovedení strategie (tzv. nulová varianta) Neprovedení strategie nebo její absenci je možno hodnotit ze dvou pohled : Postup dosavadního vývoje stejným sm rem jako doposud (pasivní nulová varianta) Odhad pravd podobných d sledk

vývoje s ohledem na p edpokládané nové

skute nosti (aktivní nulová varianta) Ob tyto „nulové“ varianty jsou zatíženy ur itou mírou nejistoty a statistické chyby, která je dána m.j. i nejistotou ve vstupních datech. Na základ analýzy vstupních dat z materiálu koncepce vyplývá, že pasivní nulová varianta vede k pravd podobnosti stagnace rozvoje brownfields ve Zlínském kraji, k dalším nárok m na zábor nových volných ploch vhodných pro podnikání, velmi pomalému za le ování sou asných brownfields mezi funk ní plochy s odpovídajícím využitím. N které plochy brownfields nemají tímto zp sobem šanci na revitalizaci, nebo

bez interven ních prost edk

a celospole enské podpory rozvoje

brownfields by nebyly k dispozici pot ebné prost edky na provedení odpovídající sanace a rozvoj nového využití t chto devastovaných ploch. P i pasivní nulové variant se dá o ekávat i prohloubení rozdíl mezi jednotlivými brownfields. Plochy s dobrou dopravní dostupností, vyjasn nými majetkovými pom ry a možností efektivní návratnosti vložených prost edk by byly postupn

v relativn

malém tempu revitalizovány, avšak problematické plochy

brownfields by z staly bez zájmu investor a p edstavovaly by faktor poškozující image kraje i charakter krajiny i složek ekosystém v jejich okolí.


Str. 62 z 121


Aktivní nulová varianta se m že projevit p i snížení ekonomického r stu v d sledku sou asné globální krize k poklesu zájmu investor o Zlínský kraj jako celek. Zlínský kraj by se tak stal ekonomicky deprivovanou oblastí, ve které by se po et brownfields mohl zvyšovat o další opušt né nebo áste n opušt né lokality. Podpora rozvoje sou asných brownfields jako sou ást podpory rozvoje ekonomiky Zlínského kraje zajistí pomocí dostupných finan ních zdroj , aby byla zajišt na nabídka vhodných lokalit pro podnikání a p íliv investic do Zlínského kraje a aby se stabilizovala jeho ekonomická situace. Rozvoj brownfields je z tohoto hlediska jedna ze sou ástí pobídkového programu zajiš ujícího ekonomický, sociální i environmentální rozvoj Zlínského kraje. Ob tyto nulové varianty takto p edjímají zna n problémový vývoj devastovaných ploch, které se vyskytují prakticky v celé ploše Zlínského kraje a nemožnost zlepšení kvality životního prost edí a krajiny v jejich okolí. Konkrétní rizika vývoje bez provedení koncepce a odhad pravd podobného vývoje ve Zlínském kraji bez realizace SBZK jsou uvedeny v kapitole II.2.

VIII.3. Metodika posouzení Strategický dokument SBZK byl posouzen z pohledu potenciálních vliv na životní prost edí v souladu s materiálem „Metodika posuzování vliv koncepcí na životní prost edí“, kterou stanovilo MŽP

R. Podle dosavadních zkušeností je možno využít p i posouzení koncepce

dva p ístupy: -

stanovení referen ních cíl

ochrany životního prost edí v souladu se závaznými

národními i mezinárodními dokumenty a v souladu s politikou životního prost edí R -

odhad pravd podobných vliv

koncepce na jednotlivé složky životního prost edí

v jednotlivých pravd podobn

dot ených regionech s ohledem na limity rozvoje

území a limity ochrany životního prost edí Vzhledem k charakteru a rozsahu SBZK byl p ijat první p ístup. Byly stanoveny referen ní cíle, které se staly kriteriem pro posouzení strategických sm r

a opat ení uvedených

v SBZK. V p ípad , že n které opat ení neposkytne jednozna ný výsledek pozitivního nebo indiferentního vlivu na životní prost edí, je problematické koncep ní opat ení podrobeno detailní analýze.


Str. 63 z 121


Podrobn ji je metodika popsána v kap. VI.

VIII.4. Postup zpracování vyhodnocení dle zákona . 100/2001 Sb. V lednu 2010 byl vznesen ze strany Odboru regionálního rozvoje Zlínského kraje požadavek na zpracování vyhodnocení koncepce dle zák. 100/2001 Sb. ve zn ní pozd jších p edpis pro posouzení vliv

p ipravovaného aktualizovaného zn ní SBZK na životní prost edí. Po

ukon ení výb rového

ízení byly zajišt ny nezbytné administrativní náležitosti a

zpracovatelskému týmu byly p edány pot ebné podklady a kontakty na zpracovatelský tým. Vlastní hodnocení bylo provád no na základ Zlínským krajem. Na základ

smlouvy se zpracovatelem koncepce –

uvedených skute ností byly autorizovanou osobou podle

zákona . 100/2001 Sb. zahájeny práce na zpracování SEA (Strategická EIA – hodnocení vliv koncepcí na životní prost edí ve smyslu platné národní eské legislativy a metodických pokyn ). Zpracovatel se seznámil také se záv ry jednání ídícího výboru a pracovní skupiny Zlínského kraje pro zpracování hodnocené Strategie, která se ve v ci zpracování uvedené koncepce odehrávala p edevším na úrovni regionální. Zpracování posuzovaného koncep ního materiálu p edcházela p ibližn ro ní historie vzniku a p ípravných prací. Z této fáze p ípravy SBZK pochází i „Oznámení koncepce“, které bylo projednáno ídícím výborem a prošlo poté zjiš ovacím ízením vedeným MŽP R. Verdikt záv ru zjiš ovacího ízení rozhodl, že oznámení koncepce odpovídá požadavk m na materiál tohoto druhu a zárove formuloval požadavky na oblasti, které mají být v dalším stupni hodnocení vliv

posuzovaného koncep ního materiálu zohledn ny. Sou ástí záv ru

zjiš ovacího ízení bylo, že materiál SBZK bude dále posuzován procesem SEA, autorizované hodnocení vlivu na soustavu Natura 2000 nebylo požadováno, nebo vliv SBZK na soustavu Natura 2000 byl ve vyjád eních p íslušných kompetentních orgán v rámci celého Zlínského kraje vylou en. Jednalo se p edevším o následující oblasti (další požadavky jsou uvedeny v p íslušných pasážích tohoto dokumentu, p edevším v kapitole vyhodnocení p ipomínek a požadavk – kap. XIV):


Str. 64 z 121


-

Vyhodnocení, jaké dopady m že mít Strategie na zvlášt chrán ná území, významné krajinné prvky, p írodní parky, územní systémy ekologické stability, zvlášt chrán né druhy rostlin, živo ich a hub, zranitelné biotopy, biodiverzitu krajiny a krajinný ráz.

-

Vyhodnocení souladu Strategie s relevantními krajskými a celostátními koncepcemi, zejména s koncepcemi ochrany p írody a krajiny (nap . Státním programem ochrany p írody a krajiny R, strategií ochrany biologické rozmanitosti R).

-

Vyhodnocení, zda a jak se Strategie zabývá hlukovou zát ží v podporovaných lokalitách, p edevším z hlediska možného ovlivn ní stávajících nebo nov navrhovaných akusticky chrán ných objekt nadm rným hlukem, pop . vibracemi.

-

Vyhodnocení a porovnání p ípadných navržených variant ešení ve vztahu k zájm m ochrany p írody a krajiny.

Oznámení SEA, které zpracoval Zlínský kraj, bylo zpracováno v roce 2009. Tento dokument prošel zjiš ovacím ízením, které bylo zahájeno 21.10.2009 a bylo ukon eno vydáním záv ru zjiš ovacího ízení dne 24.11.2009. Požadavky na zpracování dokumentu SEA bylo tak možno zohlednit již ve fázi dopracování záv re ných fází koncep ního materiálu SBZK. Finální verze SBZK byla k dispozici po jejím dopracování a aktualizaci po podpisu smlouvy se zpracovatelským týmem SEA v únoru 2009. Hodnocení vliv koncepce vychází z písemn zpracovaného „Oznámení“ a finálního zm ní Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, oficiáln dodaných materiál a stanovisek k vlastní SBZK i k „Oznámení“ vliv

na životní prost edí, z oficiálních jednání

zainteresovaných orgán , ze kterých byly zpracovateli SEA poskytnuty informace a z osobních jednání se zainteresovanými stranami i reprezentanty zadavatele (Zlínský kraj), p edevším na odboru strategického rozvoje kraje. P i t chto akcích byla prodiskutována stanoviska dot ených orgán , známé názory odborné i laické ve ejnosti, aby bylo zajišt no, že další závažné p ipomínky, krom p ipomínek v dodaných vyjád eních a stanoviscích, nejsou. B hem zjiš ovacího ízení byly získány informace o postoji ve ejnosti i na potenciáln dot ených velkoplošných chrán ných územích. Terénní šet ení nebylo vzhledem k charakteru materiálu, m ítku zpracování a poznatkové rozsáhlosti SBZK ú elné.


Str. 65 z 121


Zpracovatel hodnocení vliv na životní prost edí vycházel z odborných publikací a stanovisek MŽP

R i zahrani ních pramen , jejichž n které pasáže byly využity jako podklady pro

posouzení „Oznámení“ vliv na životní prost edí, pro zpracování celkového hodnocení vliv SBZK na životní prost edí a pro p ípravu ve ejného projednání koncepce SBZK v etn oblasti SEA.

Podklady použité p i zpracování hodnocení vliv "Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji" na životní prost edí. P i zpracování hodnocení SEA dle zákona . 100/2001 Sb. v platném zn ní byly využity podklady poskytnuté zadavatelem – Krajským ú adem Zlínského kraje, vyjád ení kompetentních orgán v oblasti ochrany p írody a krajiny, vyjád ení zainteresovaných orgán k vlastní koncepci, vyjád ení MŽP R v etn záv ru zjiš ovacího ízení, materiály z jednání ve v ci p ípravy SBZK i osobní konzultace se zainteresovanými stranami, odbornou ve ejností, p ípadn další podklady. Pro zpracování materiálu SEA byla využita Metodika posuzování vliv koncepcí na životní prost edí, publikovaná MŽP R.

Podklady pro SEA a vyjád ení k „Oznámení“ vliv SBZK 1. SBZK, verze k ervnu 2009, zpracovatelský tým: Agentura pro regionální rozvoj 2. Krajský ú ad Zlínského kraje, 2009: Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji. Oznámení koncepce dle zákona

. 100/2001 Sb. ve zn ní pozd jších

p edpis , 33 str. 3. Zákon . 100/2001 Sb. O posuzování vliv na životní prost edí v platném zn ní 4. Metodika hodnocení vliv strategických dokument na životní prost edí, MŽP R Praha 5. Strategická posouzení vliv

na životní prost edí obdobných koncepcí – dle

informa ního serveru MŽP 6. Vyjád ení dot ených subjekt SBZK

b hem zjiš ovacího ízení a b hem zpracování


Str. 66 z 121


7. Vyjád ení kompetentních orgán

pro vylou ení vlivu koncepce na p edm ty

ochrany soustavy Natura 2000

IX.

Stanovení

(indikátor )

monitorovacích

vlivu

koncepce

ukazatel na

životní

prost edí. Základní monitorovací ukazatele pro jednotlivá koncep ní opat ení jsou stanoveny již v materiálu SBZK. Tyto ukazatele je možno v pr b hu realizace SBZK doplnit o aktuální kriteria na základ

zkušeností s p ijímáním a schvalováním projekt

pro rozvoj

ekonomického, kulturního i sociálního prost edí v Zlínském kraji. Stanovení specifických referen ních cíl

pro environmentální posouzení Opat ení

formulovaných v materiálu SBZK je navrženo v kapitole XI.2. a XI.3. hodnocení SEA ve form formulá e pro environmentální posouzení p ihlášených projekt . V sou asné dob je p edpoklad, že tento formulá nebude nutno v pr b hu platnosti SBZK výrazn m nit, pouze m že být v p ípad pot eby dopln n o aktuální ukazatele podle vývoje životního prost edí a legislativy b hem platnosti dokumentu SBZK. Pot eba aktualizace tohoto formulá e a struktury referen ních indikátor

je doporu ena posoudit jedenkrát v pr b hu realizace

každého monitorovacího cyklu SBZK, jak je uvedeno v pasáži textu popisující návrhovou ást koncepce SBZK.


Str. 67 z 121


X. Popis plánovaných opat ení k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vliv zjišt ných p i provád ní koncepce. Opat ení p i ešení konkrétních projekt regenerace brownfields na konkrétních lokalitách budou sm rována podle zp sobu regenerace brownfields a sou asného charakteru lokality do oblastí -

Ochrany a tvorby krajiny

-

Ochrany složek ekosystém a zlepšení jejich kvality

-

Ochrany a dopln ní funk nosti prvk ekologické stability krajiny

-

Ochrany ve ejného zdraví v komunálním i pracovním prost edí

-

O ekávaného celospole enského, sociálního a ekonomického p ínosu p ihlášených konkrétních rozvojových projekt p i regeneraci brownfields

Podle povahy strategického dokumentu SBZK je nezbytné vytvo it institucionální a finan ní rámec pro využití brownfields a jejich preferenci p ed novým záborem p dy pro vytvá ení pr myslových a podnikatelských zón. V rámci takto vytvo eného prost edí s identifikovanými možnými finan ními podp rnými zdroji je možno provád t p edprojektové posouzení a p ípravu investi ních zám r v plochách brownfields a provést jejich úsp šnou realizaci. Svou povahou je strategie SBZK z hlediska vliv

na životní prost edí a ve ejné zdraví

zásadn pozitivní a vytvá í rámec pro zlepšení sou asné situace v postižených lokalitách a jejich okolí. Možná rizika spo ívají pouze v situaci, kdy po ur ité dob klidu, která souvisí s obdobím, kdy sou asná brownfileds nejsou využívána, nastane v d sledku obnovy jejich využívání pro p vodní nebo nové ú ely oživení pohybu v sou asných devastovaných areálech. Zahájení jakékoliv innost je spojeno s nezbytnou dopravní aktivitou a v p ípad zahájení výrobní

innosti s provozem odpovídající technologie. Charakter budoucího

využívání brownfields po realizaci projektových zám r p edstavuje velmi široké portfolio a závisí i na místních podmínkách, dostupnosti lidských zdroj , možnosti trhu pro realizaci


Str. 68 z 121


vyrobených produkt

apod. Proto je nožné pouze individuální posouzení jednotlivých

projektových zám r ve stadiu stavební p ípravy, na úrovni koncepce zahrnující celý Zlínský kraj takové posouzení možné není. Je však možno formulovat požadavky, které musí být p i stavebním ízení uplatn ny p i p edprojektové a projektové p íprav na všechny projektové zám ry spadající do koncepce SBZK. Hlavní plánovaná opat ení pro eliminaci a kompenzaci p ípadných negativních vliv jsou založena v podkladových materiálech SBZK již preventivním p ístupem. Jedná se p edevším o nutnost respektování koncep ních materiál v oblasti ochrany složek životního prost edí i materiál

rozvojového charakteru – p edevším koncep ní dokumenty v oblasti ochrany

p írody a krajiny, složek ekosystém , odpadového hospodá ství a s nimi související dokumenty. Potenciální negativní vlivy na životní prost edí, které by se mohly realizací n kterých navržených projekt projevit, budou na úrovni sou asných znalostí o procesech probíhajících v ekosystémech zjišt ny již v pr b hu schvalovacího ízení pro schválení a podporu navržených projekt . Z hlediska vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví mohou být rizikové prakticky pouze projekty rozvoje podnikání a výroby a u t ch je nezbytné v projektové p íprav zohlednit jejich o ekávaný vliv na složky životního prost edí a ve ejné zdraví. Ty z projekt , které naplní kriteria pro posuzování vliv

innosti na životní prost edí

(tzv. projektová EIA), budou posuzovány samostatn podle zákona . 100/2001 Sb. v platném zn ní. P ednostní využívání brownfields a pot eba sanací starých ekologických zát ží je zd vodn no v p íslušných opat eních, která jsou sou ástí SBZK a m ly by získat prioritu p ed zábory nových území pro ochranu a využití stávajícího potenciálu krajiny. Z hlediska vlivu na životní prost edí je však vždy nutno posoudit každý konkrétní projekt, zda je v souladu s cíli SBZK a zda v konkrétní navržené podob

respektuje požadavky na ochranu životního

prost edí a ve ejné zdraví. Za popsaných podmínek, p i celkovém charakteru posuzované koncepce SBZK a p i p edprojektovém posuzování projekt SBZK z hlediska jejich vlivu na životní prost edí dle formulá e z kap. XI.2. a XI.3. nejsou samostatná opat ení vyplývající z hodnocení SEA pot ebná.


Str. 69 z 121


XI. Stanovení indikátor

(kritérií) pro výb r

projektu. Kriteria pro výb r projektu budou obdobná jako stanovené referen ní cíle. K nim p ibudou i posouzení klad v oblasti sociální – výchova, vzd lání, udržitelnost populace v Zlínském kraji, zajišt ní rozvojových program , dosažení dota ních kapitol pro jednotlivé projekty a podobn .

Metodika

posuzování

projekt

bude

odpovídat

metodickému

postupu

doporu enému MŽP. Návrh dokumentu pro posouzení projektu je uveden v kap. XI.2. a XI.3, doporu ená stupnice je p tibodová (vliv je (-2) velmi negativní, (-1) negativní, (0) indiferentní, (1) pozitivní, (2) velmi pozitivní). Tímto zp sobem je možno pro každý navržený a posuzovaný projekt získat bodové skóre, které napom že i p i rozhodnutí o po adí projekt s ohledem na jejich p ínos v oblasti životního prost edí. V této souvislosti však je nutno upozornit, že jednotlivá kriteria mohou mít rozli nou váhu. P i azení významnosti jednotlivým kriteriím je však otázka místn specifická a není ji možno provést jednotn pro území celého Zlínského kraje.

XI.1. Posouzení systému implementace Dalším krokem SEA procesu bylo hodnocení navrhovaných opat ení k jednotlivým strategickým cíl m s cílem posoudit, zda pomocí v dokumentu navržených aktivit lze dosáhnout spln ní jednotlivých strategických cíl . (vý et všech aktivit, která se vztahují k jednotlivým strategickým cíl m je uveden v tabulce. . 5). Jednotlivé aktivity jsou ve Strategii metodicky popsány takto: •

název aktivity – název aktivity v etn jejího íselného za azení;

•

realiza ní výstupy – plánované výstupy, ke kterým by aktivita m la vést

•

cílové skupiny – subjekty, na které je aktivita zam ena

•

garanti a spolupráce – subjekty garantující pln ní p íslušné aktivity

•

termín – asové vymezení realizace i pln ní aktivity;

•

odhadované finan ní náklady, které jsou pot ebné k realizaci aktivity;

•

o ekávaný p ínos pro další rozvoj území.


Str. 70 z 121


Tab. . 16: Systém implementace Strategie strategický cíl/priorita

1. Spolupráce a marketing

2. Investice a realizace

aktivity

monitorovací

stanovení

finan ní

ukazatele

kompetencí

zabezpe ení

stanoveno 12 aktivit viz tabulka . 5a

stanoveno 14 indikátor

stanoveno 6 aktivit viz tabulka . 5b

stanoveno 6 indikátor

kompetence a garanti jednotlivých aktivit jsou stanoveny kompetence a garanti jednotlivých aktivit jsou stanoveny

Z provedeného hodnocení je z ejmé, že implementace cíl

Proveden odhad finan ní náro nosti, zdroje financování nejsou dosud stanoveny Proveden odhad finan ní náro nosti, zdroje financování nejsou dosud stanoveny

programu je pom rn

dob e

zajišt na po v cné stránce, ve velké v tšin p ípad existuje i legislativní (ú inná i mén ú inná) podpora, implementaci jednotlivých opat ení lze ú inn monitorovat a kontrolovat. Zvýšenou pozornost bude ovšem t eba v novat finan nímu zajišt ní. K tomuto ú elu jsou navrženy i možné zdroje, ze kterých lze (za spln ní ur itých podmínek) finance pot ebné pro realizaci erpat. Z hlediska možného financování byly lokality brownfields rozd leny na základ jejich komer ní atraktivity do t í skupin: Typ „A“ – progresivní lokality – jedná se o lokality, kde hodnota a atraktivita území po revitalizaci p ekra uje náklady. Tento typ brownfields má dobré tržní p edpoklady k budoucímu využití. Není zde t eba ve ejných investic. Typ „B“ – vhodné lokality – brownfields, u kterých jsou zapot ebí finan ní intervence zve ejných prost edk . (Kombinace soukromých a ve ejných prost edk ). Typ „C“ – pot ebné lokality – jedná se o lokality asto ve stavu, který velmi ohrožuje životní prost edí. Rovn ž není známa odpov dnost za škodu. Regenerace t chto lokalit je pot ebná, ale vždy vysoce ztrátová, a proto neexistuje poptávka ze strany soukromého sektoru. V takovýchto p ípadech je regenerace brownfields zcela hrazena ve ejným prost edky. Naprostá v tšina lokalit brownfields ve Zlínském kraji spadá svým charakterem mezi lokality typu „B“, tzn. poptávka po tomto druhu podnikatelských nemovitostí nep esahuje nabídku,


Str. 71 z 121


ale zárove se jedná o území, jejichž stav neohrožuje životní prost edí. Pouze ty i lokality lze za adit mezi typ „A“ . Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji obsahuje ve své návrhové ásti celou adu aktivit, jejichž realizace p isp je k rozvoji lokalit brownfields ve Zlínském kraji nejen ve vytý eném období. Zárove je koncep ním otev eným dokumentem, který bude na základ p ipomínek ve ejných institucí, podnikatelských subjekt

a široké ve ejnosti pr b žn

up es ován a aktualizován tak, aby co nejvíce p isp l k napln ní stanovené vize. Z provedeného hodnocení vyplývá, že stanovená opat ení postihují všechny problémové oblasti, které byly identifikovány v analytické

ásti a velmi dob e pokrývá i všechny,

v dokumentu stanovené, strategické i referen ní cíle D slednou aplikací navržené sady opat ení lze stanovených cíl dosáhnout. Dopln ní této ásti dokumentu nejsou navrhována. Ur itým problémem však je finan ní zabezpe ení realizace jednotlivých opat ení. Zpracovatel SEA dokumentace doporu uje, aby tomuto aspektu byla v nována náležitá pozornost.

XI.2. P edprojektové environmentální hodnocení p i p íprav projekt Zpracovatelé projekt , které budou p edkládány pro financování v rámci tohoto koncep ního dokumentu,

by

m li

mít

možnost

provedení

nepovinného

p edprojektového

environmentálního hodnocení p ipravovaných projekt . Toto hodnocení lze provád t pomocí tabulek p ipravených dle rámcové P edlohy A. Poskytování t chto služeb m že zajiš ovat p íslušný odbor Krajského ú adu Zlínského kraje, pop ípad externí subjekt, který bude pov en k této innosti. Provedení tohoto hodnocení poskytne žadatel m informace o možnostech eliminace p ípadných negativních dopad

jednotlivých p ipravovaných projekt

na ŽP. Hodnocení

zárove pom že maximalizovat environmentální p ínos projektu již v po áte ní fázi jeho p ípravy. Toto hodnocení povede ke zkvalitn ní p ípravy projekt a k úsporám finan ních prost edk na zpracování projektové dokumentace.


Str. 72 z 121


P edloha . A: P ed-projektové environmentální hodnocení Projekt Je nutné posouzení vliv projektu na životní prost edí dle zákona . 100/2001 Sb. -

ANO

- NE Je nutné posouzení vliv projektu dle zákona . 76/2002 Sb. -

ANO

- NE P edb žné hodnocení vliv projektu na:

P edb žné hodnocení vliv (tato hodnocení by m la vzít v úvahu hodnocení možných env. rizik jednotlivých aktivit/opat ení (viz p edešlé ásti SEA dokumentace) poziti bez negativ vní vlivu ní

Pln ní referen ních cíl koncep ní dokument:

OŽP pro daný

.... (Pozn.: pro hodnocení pln ní referen ních cíl OŽP byly stanoveny podrobné indikátory pro každý z posuzovaných koncep ních dokument – viz Kapitola 5) Díl í složky ŽP -

obyvatelstvo, lidské zdraví,

-

biologická rozmanitost, fauna, flóra,

-

krajina

-

p da,

-

voda,

-

ovzduší, klimatické faktory,

-

hmotné statky a kulturní d dictví, v etn architektonického a archeologického d dictví

Doporu ení pro úpravy projektu (tato doporu ení by m la respektovat doporu ení SEA týmu k jednotlivým aktivitám/opat ením (viz p edešlé ásti SEA dokumentace)


Str. 73 z 121


XI.3.

Formální

environmentální

hodnocení

v rámci

výb rových ízení - návrh Formální environmentální hodnocení bude provád no jako nedílná sou ást výb rových ízení pro poskytnutí finan ních prost edk v rámci implementace opat ení a jednotlivých aktivit. Toto hodnocení bude provád no pro všechny projekty a lze k n mu využít tabulek p ipravených dle rámcové P edlohy B (viz níže). Toto hodnocení bude mj. i ur ovat závazné podmínky pro podporu realizace jednotlivých projekt ze strany Krajského ú adu. Dodržení t chto podmínek bude kontrolováno v rámci sledování realizace projekt . Jejich nedodržení v pr b hu realizace m že vést k zm n rozhodnutí o podpo e pro daný projekt. Dokumentace o podpo ených projektech (v etn údaj o hodnocení environmentálních vliv ) budou ukládány na p íslušném odboru Krajského ú adu, zodpov dném za implementaci koncep ního dokumentu. Tyto informace budou zp ístupn ny ve ejnosti na vyžádání dle procedury podle zákona . 106/1999 Sb., o svobodném p ístupu k informacím, ve zn ní pozd jších p edpis . Tento systém nenahrazuje formální vyjad ování (ú ad ) k projektu v rámci zákonem vyžadovaných procedur (EIA, IPPC). Projekty, které vyžadují posouzení vliv projektu na životní prost edí podle platné legislativy postupu.

R, bude nutné podrobit zákonem stanovenému


Str. 74 z 121


P edloha B: Formální environmentální hodnocení Projekt Shrnutí výsledk formálního posouzení projektu dle zákon (pokud bylo vyžadováno)

Shrnutí vliv projektu na:

Pln ní referen ních cíl OŽP pro daný koncep ní dokument: ....

(Pozn.: pro hodnocení pln ní referen ních cíl OŽP byly stanoveny podrobné indikátory pro každý z posuzovaných koncep ních dokument – viz Kapitola 5)

Kvantitativní hodnocení jednotlivých relevantních ukazatel s p ípadným slovním vysv tlením (informace podává p edkladatel projektu)

. 100/2001 Sb. a . 76/2002 Sb.

Hodnocení jednotlivých relevantních ukazatel (provádí výb rová komise tato hodnocení by m la vzít v úvahu hodnocení možných env.rizik jednotlivých aktivit/opat ení (viz p edešlé ásti SEA dokumentace)

Závazné podmínky pro p id lení finan ních prost edk v rámci jednotlivých koncepcí (provádí výb rová komisetato doporu ení by m la respektovat doporu ení SEA týmu k jednotlivým aktivitám, opat ením - viz p edešlé ásti SEA dokumentace)


Díl í složky ŽP - obyvatelstvo, lidské zdraví - biologická rozmanitost, fauna, flóra, - krajina - p da, - voda, - ovzduší, klimatické faktory, - hmotné statky a kulturní d dictví, v etn architektonického a archeologického d dictví Stanovisko k podpo e projektu ze strany KÚ

Str. 75 z 121


Str. 76 z 121


XII. Vlivy koncepce na ve ejné zdraví. SBZK se potenciáln m že projevit na stavu ve ejného zdraví dot ených ob an – obyvatel Zlínského kraje, kte í bydlí v okolí brownfields, p ípadn

t ch, kte í budou do jejich

regenerace n jakým zp sobem za len ni. Ovlivn ní je možno o ekávat jak v p ímém vlivu na dot ené složky ekosystém a jejich kvalitu tak zprost edkovan v materiální podobn (nap . p es potravní et zec) i nemateriální podob (nap . zm na postojové orientace obyvatel). Další vlivy je možno o ekávat v ovlivn ní zp sobu života v okolí revitalizovaných brownfields v etn

ovlivn ní sociálních determinant zdraví, které se primárn

projeví zvýšením

zam stnanosti a zlepšením ekonomického statusu, ale zprost edkovan p es ekonomickou situaci jedinc a jejich rodin se projeví ve zvýšení úrovn vzd lanosti, zlepšením sociálních podmínek bydlení, zlepšením možností pro využívání volného asu, odstran ní ekonomické deprivace a další. Mezi vlivy na ve ejné zdraví lze také za adit estetickou funkci, kterou v sou asné dob bownfields v krajin plní a která bude zm n na významným pozitivním zp sobem. Protože cílem a ú elem zpracování koncep ního materiálu je zajišt ní podmínek pro rozvoj brownfields Zlínského kraje, která jsou tvo ena nevyužívanými devastovanými plochami, je možno požadovat p evahu potenciálních kladných vliv realizace SBZK na ve ejné zdraví. Z komplexního pohledu je nutno definovat celkový rozsah determinant lidského zdraví, které mohou být ovlivn ny prost edím, zp sobem života a životními podmínkami lidí. Obvykle jsou formulovány ve tve ici: 1. Vliv genetického základu jedince a populace (ca 10%) 2. Vliv zdravotní pé e (cca 10%) 3. Vliv podmínek prost edí (ca 30%) 4. Vliv životního zp sobu, podmínek života, práce, trávení volného asu a dobrovolného vystavení své osoby rizikovým faktor m z hlediska potenciálního ovlivn ní zdraví (cca 50%) Ze zam ení SBZK vyplývá, že jeho realizací budou ovlivn ny p edevším poslední dva body, vliv zdravotní pé e bude ovlivn n v souvislosti s charakterem koncepce zdravotnictví – p edevším její dostupností, kvalitou a stupn m odborné erudice.


Str. 77 z 121


Vliv podmínek prost edí bude realizací SBZK ovlivn n jak p ímo – vlivem na kvalitu povrchové a podzemní vody, pé í o kvalitu ovzduší, pé í o p dní prost edí dekontaminací ploch postižených starou ekologickou zát ží, omezením sou asných negativních vliv d ív jšího nakládání s odpady a uplatn ním zásad hospoda ení s odpady v souladu se sou asnou legislativou, event. dalšími vlivy. Významný vliv má i kvalita potravy. Potravní et zec m že být realizací SBZK ovlivn n aktivn

nap íklad rozvojem zem d lských brownfields, ve kterých m že být obnovena

zem d lská a potraviná ská innost na úrovni soudobých poznatk technologie, ekologického zem d lství a environmentáln

p átelskými technologiemi, pasivní ovlivn ní je možno

o ekávat z odstran ní sou asných míst ší ící se kontaminace v místech postižených starou ekologickou zát ží. Nep ímé vlivy na složky ekosystém se mohou projevit jako následný efekt rozvoje t ch složek výroby, podnikání a zem d lských i pr myslových technologií, které se projeví jako perspektivní z hlediska podpory projekt v rámci realizace SBZK. Do této oblasti pat í i pé e o krajinu a prvky ÚSES a prvky ekologické stability krajiny a podpora t ch takových zp sob nového využití brownfields, které jsou z hlediska zát že životního prost edí relativn málo zat žující. Obzvlášt

krajinotvorba se projevuje v komplexních vlivech na ve ejné zdraví, a to

prost ednictvím estetického vnímání okolí a utvá ení si postoje a pozitivní vazby k místu svého bydlišt a pracovišt a percepcí kvalitního okolního prost edí jako jednoho ze zdroj pro psychické zdraví.

Vliv zp sobu života spadá do oblasti sociálních determinant zdraví. Do této oblasti se adí p edevším vliv sociální p íslušnosti, vliv ekonomické situace jedince a rodiny, vliv vzd lání, vliv sociálního zázemí a sociální integrace. Mezi další vlivy pat í rodinné prost edí a pocit osobní zodpov dnosti za svou osobu i za p íslušníky své rodiny a za pé i o své zdraví. Další oblastí spole enských vliv , které se uplat ují na zdravotním stavu jedince, skupiny osob i ve ejnosti, je rizikové chování a dobrovolné i nedobrovolné vystavování se rizikovým faktor m jako je kou ení a alkohol, nep im ené slun ní, expozice b hem domácích prací a prací p i údržb

obydlí nebo expozice chemikálií b hem zájmových aktivit (nap íklad

modelá i, zahradníci apod.). Poslední skupinou rizikových faktor spole enského charakteru jsou faktory behaviorální – p edevším rizikové chování jako nap íklad používání vozidel,


Str. 78 z 121


která neodpovídají bezpe nostním p edpis m, podce ování významu používání ochranných prost edk p i volno asových aktivitách a podobn . P i expozici a jejím vlivu na ve ejné zdraví hraje významnou roli také vnímání rizika. P edevším v této oblasti se významn projevuje vliv vzd lání a informa ní kampan , které objasní vážnost n kterých rizikových faktor , které mohou být ve ejností p ece ovány nebo naopak podce ovány. Více informací také vede nejen k pocitu znalosti míry rizika ur itého chování a expozice, ale také k pocitu možnosti ovlivnit rizikové faktory, které mohou ovlivnit zdravotní stav jednotlivce. Zdravotní riziko, které je podstupováno dobrovoln , je obvykle vnímáno jako mén nebezpe né. Vzhledem k tomu, že zp sob života ovliv uje zdravotní stav populace až z 50%, je tato otázka velmi významná. SBZK jako program rozvoje brownfields Zlínského kraje nabízí možnosti pro zlepšení podmínek života obyvatel p es p ímé zlepšení struktury krajiny, omezení vlivu na složky ekosystému a sociáln zlepšením možností získání pracovních p íležitostí a možností pro podnikání v místech, která byla v d ív jší dob ekonomiky aktivní a prosperující. V mnoha lokalitách v okolí brownfields doposud není pot eba pracovních p íležitostí dostate n

saturována a p etrvává nep íznivý stav

zam stnanosti, který vznikl po ukon ení

innosti v d ív jších výrobních provozech

pr myslového i zem d lského charakteru. Rozvoj brownfields spojený se zlepšením a zkulturn ním celkového obrazu katastr dot ených obcí umožní i p ípadnou podporu místních aktivit ze strany nových nebo obnovených podnikatelských

innosti formou spolupráce

s obcemi a podílí se tak m.j. i podpo e spole enských a kulturních akcí, na podpo e výchovy ob an , vzd lávání, zajišt ní vhodných podmínek pro využití volného vhodných aktivit, které jsou významnou prevencí sociáln dosp lých. Regenerace brownfields m že významn

asu a nabídku

nežádoucích jev

mládeže i

ovlivnit snížení po tu sociáln

deprivovaných osob a jejich rodin a ovlivní tím i jejich zp sob rodinného a osobního života v oblasti hygienických podmínek a kultury bydlení, cestování, na zvýšení dostupnosti informací, vzd lávání, zdravotní a sociální pé e, zlepšení zdravého zp sobu stravování, oblékání, rekreace a uspokojování kulturních pot eb. Snížení míry nezam stnanosti, která vzniká p irozen

v okolí brownfields v d sledku uzav ené p vodních podnik , p ispívá

k sociální integraci obyvatel, k zvýšení jejich morálního postoje ke spole nosti a ke snížení nadužívání návykových látek. Také pozitivním zp sobem upravuje rytmus života, práce a odpo inku zam stnaných osob. Pozitivní je také nalezení smyslu života, vytvá ení rodinného zázemí a nalezení pocitu jistoty v rodinném kruhu. Z pr zkum je také prokázáno, že ur itý stupe úsilí a cílev domosti a starostí je také prosp šný pro individuální i kolektivní zdraví.


Str. 79 z 121


Život bez starostí, nap íklad na náklady sociálních program , je nemotivující a projevuje se nejprve sociáln , poté psychicky a nakonec devastací zdravotního stavu jedince, jeho rodiny i okolí. K podpo e zam stnanosti v d sledku rozvoje brownfields je nutno také poznamenat, že regenerace brownfields p inese do postižených míst v jejich okolí p edevším primární pracovní p íležitosti. Je však známo, že vytvo ením primárních pracovních p íležitostí se uvol uje zájmový i ekonomický prostor pro vytvá ení sekundárních pracovních p íležitostí, typu obchodu, služeb, zájmových aktivit apod. v lokalitách s dostate n ekonomicky silou populací se objevuje prostor pro nabídku zboží a služeb, o které je zájem a na jejichž po ízení mají místní obyvatelé dostupné prost edky. Pom r mezi po tem primárních a sekundárních pracovních p íležitostí se uvádí mezi 1:1 až 1:2 a je velmi prom nlivý v závislosti na místních podmínkách, skladb provozoven, které se v lokalit již nalézají, jejich kapacit , místní dostupnosti a kvalit poskytovaných služeb i jejich cenové politice. O ekávané p íklady potenciálních vliv , které mohou zakládat „opat ení“ SBZK, není možno vzhledem k jejich komplexnosti a komplexnosti pojetí SBZK postihnout. Jejich konkrétní posouzení je v cí jednotlivých projekt , které mohou definovat kvalitativní rozsah možných zdravotních p ínos a rizik a v n kterých p ípadech i kvantitativní vlivy.

Vlivy na ve ejné zdraví jsou širším pojetím než hodnocení a odhad zdravotních rizik. Jejich cílem je hodnocení kladných i záporných vliv na ve ejné zdraví. Všechny doposud popsané okolnosti ovliv ují ve ejné zdraví a SBZK má jako základní cíl zlepšení kvality životního prost edí a nezbytné zvýšení ekonomické atraktivity brownfields, které mohou být v prost edí tržní ekonomiky do budoucna trvale využívány pouze ekonomicky prosperujícími subjekty. Z hlediska ochrany ve ejného zdraví a ochrany životního prost edí je významné zvýšení potenciálu p írodního prost edí prost ednictvím sanace postižených lokalita odstran ní devastovaných míst z krajiny. Proto se realizací SBZK o ekává p evaha pozitivních vliv na ve ejné zdraví (viz tab. 17).


Str. 80 z 121


Tab. . 17: Potenciální vlivy opat ení SBZK na ve ejné zdraví Strategický cíl (opat ení)

Potenciální vlivy na ve ejné zdraví Pozitivní

Negativní

Nejsou – p ípravná fáze

Nejsou

P1. Aktivní marketing Podpora koncep ního rozvoje území Vytvo ení vn jšího institucionálního prost edí Vytvo ení vnit ního institucionálního prost edí Aktivní marketing brownfields

v propagaci

P2. Investice Podpora p ílivu investic do rozvoje brownfields Podpora absorpce v oblasti rozvoje brownfields

Podpora sociálních determinant zdraví –

Riziko ohrožení

ekonomické síly obyvatel,

složek prost edí,

ovlivn ní postoje obyvatel,

riziko pracovního

zlepšení podmínek pro

prost edí

percepci a využití krajiny


Str. 81 z 121


XIII. Netechnické shrnutí výše uvedených údaj . Posouzení hodnotí vliv SBZK na životní prost edí a ve ejné zdraví. Koncepce je zpracována v souladu s požadavkem na snížení výskytu brownfields ve Zlínském kraji a jejich ekonomické využití do roku 2020. Zpracovaná koncepce SBZK vychází ze základních požadavk

na prioritní brownfields k ešení sou asné situace – p edevším souladu se

schválenou územn

plánovací dokumentací lokality s výskytem brownfields, dopravní

dostupností, majetkovými vztahy a efektivitou využití vložených investi ních prost edk .

Postavení SBZK mezi ostatními koncep ními materiály pro rozvoj Zlínského kraje je pr ezové a tematicky zam ené na ur itý typ prvk , které se v krajin Zlínského kraje vyskytují. P i ešení problematiky brownfields se budou projekty ve fázi jejich realizace dotýkat mnoha dalších koncep ních materiál , p edevším koncepcí ochrany životního prost edí a krajiny, se kterými musí být projektové zám ry v souladu. Hlavním úkolem SBZK je vytvo ení vhodného rámci pro rozvoj lokalit typu brownfields, vytvo ení podpory pro aktivity preferující brownfields p ed záborem nových ploch pro zástavbu a ekonomické využívání ze strany ú ad

a vytvo ení vhodného ekonomického

prost edí pro podporu investic ve z ásti nebo zcela opušt ných lokalitách s vysokým stupn m devastace a nároky na zprovozn ní obnoveného provozu nebo využití k novému ú elu. Trvalá udržitelnost v Zlínském kraji m že být zajišt na pouze za p edpokladu, že environmentální, ekonomické a sociální klima v tomto regionu bude atraktivní pro v tšinu místní i cizí populace. Tento požadavek musí být respektován i p i realizaci projektových zám r rozvoje brownfields. Z analýzy a hodnocení sou asného stavu a možností rozvoje Zlínského kraje metodou SWOT vyplývá, že vizí rozvoje brownfields do roku 2020 je:

DÍKY SPOLUPRÁCI A APLIKACI DOSTUPNÝCH NÁSTROJ CHCE ZLÍNSKÝ KRAJ DOSÁHNOUT DO ROKU 2020 CO NEJEFEKTIVN JŠÍ REGENERACE BROWNFIELDS A JEJICH NÁSLEDNÉHO VYUŽITÍ.


Str. 82 z 121


Na základ takto formulované vize byly formulovány 2 strategické priority: P1. Aktivní marketing P2. Investice Tyto strategické vize jsou dále rozpracovány do nižších úrovní na opat ení (P1 – 4 opat ení, P2 – 2 opat ení) a aktivity podle p íslušnosti k jednotlivým opat ením. Tyto základní strategické priority jsou propojeny horizontáln prost ednictvím monitoringu realizace koncepce SBZK a zp tné vazby, které budou provád ny cyklicky. Významné p i pln ní zásad implementace projekt v rámci SBZK je práv periodické hodnocení realizace SBZK jako celku a individuální posuzování jednotlivých projekt podle navržených kriterií, která mohou být aktuáln upravována a realizace koncepce SBZK tak m že reagovat na m nící se legislativní i ekonomické pom ry ve spole nosti úpravou vyty ených priorit. Na základ

analýzy byly pomocí multikriteriální analýzy v návrhové

zpracovány seznamy lokalit brownfields pro prioritní

ásti koncepce

ešení. Z kompletního seznamu

zjišt ných brownfields byly vylu ovacími kriterii vybrány ty lokality, ve kterých je možno realizovat sanaci a následné efektivní využití. Další zužování seznamu a vytvá ení po adí jednotlivých lokalit bylo provedeno pomocí kvantifika ních kriterií, který byly p i azeny odpovídající váhové hodnoty. Takto byly z celkem 173 zjišt ných lokalit brownfields na území Zlínského kraje vytvo eny seznamy prioritních lokalit – long-list (114 položek) a prioritní short-list (36 položek). Samostatný seznam a p ehled byl zpracován i pro lokality typu brownfields malého plošného rozsahu (mén než 0,5ha, obsahuje 32 položek). Svým charakterem a zp sobem realizace bude SBZK vcházet do koordinace s dalšími koncep ními dokumenty Zlínského kraje. P ehled koncep ních materiál , které byly zohledn ny p i zpracování SBZK, je uveden v tab. 2. P ehled jednotlivých rozvojových cíl , opat ení a aktivit SBZK je uveden v tab. 1a – 1b v p íloze . 3. Posouzení vliv

SBZK na životní prost edí bylo provedeno metodou referen ních cíl

v souladu s Politikou životního prost edí

eské republiky a v souladu s mezinárodn

závaznými dokumenty, které jsou platné i pro R. Na základ tohoto posouzení byla strategie SBZK posouzena jako p ijatelná a byla doporu ena kriteria environmentálního hodnocení jednotlivých konkrétních rozvojových projekt . Zárove

byla doporu ena opat ení pro

zajišt ní rozvojových projekt b hem jejich p ípravy, realizace a po jejich ukon ení tak, aby byly zajišt ny požadavky na ochranu životního prost edí.


Str. 83 z 121


Sou ástí posouzení vliv SBZK na životní prost edí bylo i hodnocení možných vliv na soustavu Natura 2000 (soustava evropsky významných chrán ných území a pta í oblasti). Na základ vyjád ení kompetentních orgán byla možnost negativního vlivu na lokality této soustavy v d sledku realizace koncepce SBZK vylou ena a nebylo pot ebné provád t další šet ení ani autorizované posouzení.


Str. 84 z 121


XIV.

Souhrnné

vypo ádání

vyjád ení

obdržených ke koncepci z hlediska vliv

na

životní prost edí a ve ejné zdraví. K „Oznámení“ SBZK byla podána v zákonném termínu vyjád ení obsažená v této kapitole. Do zpracování hodnocení byla zahrnuta dostupná vyjád ení a p ipomínky i z celé doby b hem zpracování SEA koncep ního materiálu SBZK. Tento materiál byl zve ejn n na Krajském ú adu Zlínského kraje, probíhala k jeho ešení informa ní kampa a úvodní setkání se starosty m sta a obcí. SBZK byla projednána na odborném seminá i dne 15.7.2009, kde byly zástupc m m sta a obcí Zlínského kraje a vlastník m brownfields ve Zlínském kraji prezentovány p edevším výstupy z realizované Strategie. Dále byla SBZK dne 10.8.2009 projednána v orgánech Zlínského kraje, konkrétn v Rad Zlínského kraje. Dostupné nám ty, vyjád ení a p ipomínky, které byly b hem této doby doru eny zpracovateli hodnocení vliv koncepce na životní prost edí nebo na Krajský ú ad Zlínského kraje, jsou v této kapitole zohledn ny. „Oznámení“ i vlastní strategický dokument SBZK byly zve ejn ny podle požadavku zákona . 100/2001 Sb. na stanovených místech a byla k nim získána vyjád ení závazných orgán státní správy. Mimoto se mohla stát ú astníkem posuzovacího procesu i ve ejnost, pop ípad mohly být na základ studia zve ejn ného oznámení podány podn ty, námitky, p ipomínky i stížnosti dalších subjekt . Tato kapitola diskutuje vyjád ení, která byla v zákonné lh t dodána na Krajský ú ad Zlínského kraje a na Ministerstvo životního prost edí v rámci zjiš ovacího ízení. Dalším informa ním místem, kde byly dokumenty zve ejn ny, jsou internetové stránky Krajského ú adu Zlínského kraje. Na tomto míst

byly vystaveny všechny dokumenty

koncep ního charakteru, které jsou po izovány krajem a které jsou ve stadiu platnosti, projednávání i p ípravy. Na t chto stránkách také mohla odborná i laická ve ejnost získat p íslušné informace a uplatnit své názory, p ipomínky a požadavky na zn ní a jednotlivé ásti koncepce SBZK.


Str. 85 z 121


XIV.1. Vyjád ení k „Oznámení“ SEA V pr b hu zjiš ovacího ízení dle zákona 100/2001 Sb. v platném zn ní a do doby zpracování hodnocení vliv SBZK na životní prost edí byly doru eny zpracovateli následující materiály, stanoviska, vyjád ení a požadavky na hodnocení vliv SBZK na životní prost edí v rámci procesu SEA. P ehled dodaných stanovisek a vyjád ení:

1. MŽP Praha, 2009: Záv r zjiš ovacího ízení Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, .j.94849/ENV/09, ze dne 24.11.2009 2. MŽP Praha, 2009: Vnit ní sd lení odboru ochrany horninového a p dního prost edí .j. 2817/660/09 80816/ENV/09 ze dne 16.10.2009 3. MŽP Praha, 2009a: Vnit ní sd lení odboru ochrany vod .j. 80816/ENV/09 ze dne 29.10.2009 4. MŽP Praha, 2009b: Vnit ní sd lení odboru ochrany ovzduší .j. 86261/ENV/09 ze dne 30.10.2009 5. KÚ ZK, 2009: Vyjád ení k Oznámení koncepce Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, .j. KUZL 72444/2009 ze dne 5.11.2009 6. Magistrát m sta Zlína, 2009: Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji – vyjád ení ke zjiš ovací ízení, .j. MMZL 85600/2009 ze dne 4.11.2009 7. Statutární m sto Zlín, 2009: Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji – vyjád ení ke koncepci, .j. MMZL 85600/2009 ze dne 4.11.2009 8. M stský ú ad Uherské Hradišt , 2009: Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji. Vyjád ení odboru ŽP. .j. OŽP/74771/09/15093/2009 ze dne 15.10.2009 9. M stský ú ad Holešov, 2009: Sd lení odboru životního prost edí ke koncepci Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, .j. ŽP/227/24427/2009/Šu ze dne 2.11.2009 10. M stský ú ad Uherský Brod, 2009: Stanovisko k zám ru Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, .j. OŽP/3215/09/So ze dne 15.10.2009 11. M sto Otrokovice, 2009: Stanovisko m sta ke koncepci Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, .j. OM/PIŠ -1/2009/49286/2009/PIŠ ze dne 3.11.2009


Str. 86 z 121


12. M stský ú ad Valašské Mezi í í, 2009: Vyjád ení ke koncepci Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, .j. M ÚVM/52264/209 ze dne 29.10.2009 13. M stský ú ad Rožnov pod Radhošt m, 2009: Vyjád ení k oznámení koncepce Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, .j. M Ú-RPR/OŽP/03933/2009/Slo527-246.7 ze dne 26.10.2009 14. M stský ú ad Vsetín, 2009: Vyjád ení ke koncepci Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, .j. MUVS/19876/2009/OŽP ze dne 2.11.2009

Krajský ú ad Zlínského kraje mimoto obdržel stanoviska následujících subjekt : 15. CHKO Bílé Karpaty, 2009: Vyjád ení k oznámení koncepce Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji,, .j. 1802/BK/2009 ze dne 26.10.2009 16. IŽP, OI Brno, 2009: Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji,

.j.

CIZP/47/IPP/0918492 002/09/BLV ze dne 3.11.2009 17. IŽP, OI Ostrava, 2009: Vyjád ení k oznámení koncepce Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, .j. CIZP/49/IPP/0918509 002/09/VEF ze dne 30.10.2009 18. KHS Zlínského kraje, 2009: Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji – vyjád ení k oznámení koncepce, .j. ZL 19292/215/2009-01 ze dne 9.11.2009 19. Obvodní bá ský ú ad v Ostrav , 2009: Vyjád ení, .j. 8840/2009-630/Ing.Tk/Ca ze dne 4.11.2009


Str. 87 z 121


K jednotlivým materiál m je možno uvést: 1. MŽP Praha, 2009: Záv r zjiš ovacího ízení Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, .j. 94849/ENV/09, ze dne 24.11.2009 P ipomínky, nám ty, požadavky: Záv r zjiš ovacího ízení požaduje vyhodnotit strategii SBZK z následujících hledisek: Požadavek Vyhodnocení,

jaké

Strategie

zvlášt

na

Vypo ádání

dopady

m že

chrán ná

mít Lokality

brownfields

území, devastovanými plochami

jsou

tvo eny

áste n

i zcela

významné krajinné prvky, p írodní parky, opušt nými, které byly svým charakterem územní systémy ekologické stability, zvlášt chrán né druhy rostlin, živo ich

a hub,

v minulosti využívány pro výrobní a jinou innost, p ípadn další aktivity podle jejich

zranitelné biotopy, biodiverzitu krajiny a jednotlivých typ . Již tato okolnost vylu uje krajinný ráz.

p ítomnost významného výskytu chrán ných prvk

p írody,

které

jsou

uvedeny

v požadavku MŽP. Regenerace postižených lokalit

je

m že

projevit

pouze

jejich

zkulturn ním a využitím pro p vodní i nový ú el, p itom nedojde k poškození chrán ných ástí p írody. Vyhodnocení s relevantními

souladu krajskými

Strategie Strategie není v rozporu s celostátními i a

celostátními krajskými koncepcemi v oblasti ochrany

koncepcemi, zejména s koncepcemi ochrany životního prost edí a ochrany p írody a p írody a krajiny (nap . Státním programem krajiny, celkové hodnocení SEA je postaveno ochrany p írody a krajiny

R, strategií na

ochrany biologické rozmanitosti R).

porovnání

cíl

koncepce

SBZK

s referen ními cíli OŽP.

Vyhodnocení, zda a jak se Strategie zabývá Strategie se samostatn hlukovou zát ží na hlukovou zát ží v podporovaných lokalitách, jednotlivých lokalitách nezabývá. Jedná se o p edevším z hlediska možného ovlivn ní strategický stávajících

nebo

nov

dokument

celokrajského

navrhovaných charakteru, který je základnou pro realizaci


Str. 88 z 121


akusticky chrán ných objekt

nadm rným konkrétních

hlukem, pop . vibracemi.

projekt

lokalitách. Místn

na

konkrétních

– specifické problémy

hlukové zát že a vibrací budou ešeny jako sou ást projektové p ípravy interven ních zám r

a

p edstavují

speciální

problematiku, která m že být detailn

lokální ešena

až ve stadiu realiza ních projekt regenerace brownfields. Tyto projekty budou dle pot eby a

místních

podmínek

vyhodnoceny

i

z hlediska ochrany okolí z hlediska hlukové zát že. Detailní ešení tohoto požadavku sahá nad rámec celokrajské strategie, která vytvá í základní rámec pro nastartování procesu regenerace lokalit, které jsou za azeny mezi brownfields. Vyhodnocení,

zda

se

Strategie

zabývá Strategie se samostatn hlukovou zát ží na

vymezením ploch pro p ípadná protihluková jednotlivých lokalitách nezabývá. Jedná se o opat ení k eliminaci negativního vlivu hluku strategický

dokument

celokrajského

na obytnou zástavbu v územích, kde není charakteru, který je základnou pro realizaci možno takový dopad vylou it. V p ípad nových

ploch

k bydlení

i

konkrétních

projekt

rekreaci lokalitách. Místn

na

konkrétních

– specifické problémy

vyhodnotit, zda strategie zohled uje jejich hlukové zát že a vibrací budou ešeny jako umís ování do prost edí s podlimitní úrovní sou ást projektové p ípravy interven ních hlukové i imisní zát že.

zám r

a

p edstavují

speciální

problematiku, která m že být detailn

lokální ešena

až ve stadiu realiza ních projekt regenerace brownfields. Tyto projekty budou dle pot eby a

místních

podmínek

vyhodnoceny

i

z hlediska ochrany okolí z hlediska hlukové zát že. Detailní ešení tohoto požadavku sahá nad rámec celokrajské strategie, která vytvá í základní rámec pro nastartování procesu


Str. 89 z 121


regenerace lokalit, které jsou za azeny mezi brownfields. Vyhodnocení, zdravotní

jak

Strategie

rizika

pi

ešení

zohled uje Strategie se touto problematikou nezabývá dopravní vzhledem k tomu, že leží mimo rámec

obslužnosti dané lokality i výb ru vodních koncepce zdroj .

celokrajského

charakteru.

Požadavek na pot ebnou dopravní dostupnost byl zahrnut do kriterií pro výb r prioritních projekt (short-list). Detailní hodnocení této problematiky m že být dle pot eby ešeno na základ

lokáln -specifických

podmínek

jednotlivých lokalit. Vyhodnocení, zda a jak se Strategie p i P ítomnost využívání bývalých zem d lských areál zabývá

možností

zvýšeného

nebezpe ných odpad

známých

ekologickou

zát ží

míst byla

starou

zahrnuta

do

výskytu vstupních analýz, které jsou východiskem

z d vodu potenciální pro stanovení návrhové

existence staré zát že.

se

Konkrétní

zp sob

ekonomická k širokému

a

ásti strategie.

rozsah

náro nost portfoliu

jsou

sanace

i

vzhledem

brownfields

velmi

rozdílné a konkrétní ešení bude p edm tem realiza ních projekt jednotlivých zám r na lokalitách,

kde

byl

tento

problém

požadavek

na

provedení

identifikován. Vyhodnocení,

zda

Strategie

respektuje Jedná

se

o

podmínku stanovenou rozhodnutím orgánu biologického hodnocení dle §67 zákona ochrany p írody ze dne 11.4.2009 .j. OŽP 114/1992 Sb. a dendrologického pr zkumu 34331/08/8099/2008 Kru pro lokalitu . 14 v jedné konkrétní lokalit . Tento požadavek ZK-UH-UHE-02 Hradišt .

Nemocnice

Uherské je

mimo

rámec

zpracování

koncepce

celokrajského charakteru a m že být ešen v rámci dot ené

p ípravy

stavebního

lokalit ,

plánovacím opat ením.

p ípadn

ízení

na

územn


Str. 90 z 121


Vyhodnocení, zda a jak Strategie zohled uje Na této lokalit za azení

území

Valašskomezi í ska

do brownfield

se po ítá s regenerací

na

lokalitu

vhodnou

pro

oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ob anskou vybavenost a služby. Požadavek ukazatel PM10 (lokalita . 5 ZK-VS-LES-01 na zohledn ní této okolnosti bude ešen jako Starý Mlýn Lhotka nad Be vou)

sou ást p ípravy stavebního ízení ve form realiza ního

projektu,

nemá

charakter

koncep ní. Vyhodnocení, zda a jak se Strategie zabývá P ítomnost známých lokalit postižených posouzením

následujících

starých starou ekologickou zát ží byla zahrnuta mezi

ekologických zát ží: bývalé areály Svit, kriteria pro výb r brownfields mezi prioritní Moravan, Chludovka a farma Kvítkovice lokality. Projektové zám ry na sou asném v k.ú. Ostrokovice a Kvítkovice u Otrokovic, stupni rozpracovanosti tuto problematiku lokalita TON a.s. – provoz Holešov, bývalá ne eší, p ípadná sanace a její rozsah budou prádelna a

istírna na ul. Vazová v k.ú. sou ástí

Uherský Brod.

p ípravy

stavebního

ízení

v jednotlivých lokalitách. Úkolem SBZK je vytvo it pro regeneraci brownfields ve Zlínském kraji pot ebný spole enský rámec a zajistit

možnost

podpory

projektových

zám r z vhodných finan ních zdroj . Vyhodnocení navržených

a

porovnání

variant

ešení

p ípadných Strategie SBZK je zpracována pouze v jedné ve

vztahu finální

k zájm m ochrany p írody a krajiny.

variant .

Ve

zdevastovaných

lokalitách, které postupn nabyly charakter brownfields, nebudou regenera ními zám ry poškozovány realiza ní

zájmy

aktivity

ochrany spadající

p írody, do

rámce

strategie budou mít z hlediska vlivu na p írodní prost edí i krajinný ráz pozitivní vliv. P i stanovení kriterií pro výb r projekt maximáln

zohlednit

podporu

Tato

podpora

je

zajišt na

celkovým

ochrany zam ením koncepce SBZK a navrhovaným

p írody a krajiny a ochranu lidského zdraví.

p edprojektovým sou ástí SEA.

hodnocením,

které

je


Str. 91 z 121


U brownfields, které jsou tvo eny poz statky Tento

požadavek

po t žb nerostných surovin, doporu ujeme specifi ností

leží

mimo

svou

rozsah

lokální hodnocení

zapracovat všechna data týkající se zejména strategie celokrajského rozsahu. Ochrana chrán ných ložiskových území a dobývacích ložiskových území, p ípadn jejich zrušení prostor a jejich zrušení ve smyslu zákona . bude sou ástí p ípravy stavebního ízení pro 44/1988 Sb. o ochran a vyžití nerostného jednotlivé zám ry v lokalitách, jichž se tento bohatství, ve zn ní pozd jších p edpis

požadavek týká.

(horní zákon). Záv r

zjiš ovacího

ízení

a

všechna Záv r zjiš ovacího ízení byl zohledn n p i

vyjád ení, která MŽP obdrželo v pr b hu celkovém

zpracování

zjiš ovacího

dalších

ízení,

vyhodnocení vliv

je

nezbytné

ve vyjád ení

hodnocení

subjekt

je

SEA,

uvedeno

strategie na životní v dalším textu této kapitoly.

prost edí a ve ejné zdraví vypo ádat.

Stanovisko hodnotitel SEA: Základní

charakteristikou

institucionálních

hodnocené

mechanism

pro

strategie

nastartování

je

vytvo ení

regenera ních

vhodného aktivit

rámce

a

v sou asných

brownfields. P ehled kritérií a metodika hodnocení brownfields, které byly identifikovány ve Zlínském kraji, je sou ástí analytické a návrhové

ásti SBZK. Z celkového seznamu

brownfields byly vypracovány dva seznamy prioritních lokalit – long-list (114 položek) a short-list (36 položek), který p edstavuje p ehled lokalit, kde je možno v brzké dob zahájit regenera ní aktivity. P ítomnost starých ekologických zát ží na n kterých brownfields byla zohledn na již v analytické ásti Strategie.

ešení lokáln – specifických problém typu

hlukové zát že, ochrany nerostného bohatství, dopravních vliv v jednotlivých lokalitách, p ítomnosti nebezpe ných odpad , ochrany VKP, prvk ÚSES, dendrologického pr zkumu lokalit apod. je mimo rámec koncep ního ešení regenerace brownfields s možností uplatn ní v rámci celého kraje. Uvedené problémy jsou vysoce specifické a jsou vázány na jednotlivé díl í lokality, které p edstavují velmi široké portfolio brownfields r zného typu s širokým spektrem možného ešení jejich regenerace. Zmín né problémy mohou být ešeny pomocí detailních odborných studií, vyjád ení a konkrétních hodnocení až v rámci p ípravy stavebního ízení.


Str. 92 z 121


2. MŽP Praha, 2009: Vnit ní sd lení odboru ochrany horninového a p dního prost edí .j. 2817/660/09 80816/ENV/09 ze dne 16.10.2009 P ipomínky, nám ty, požadavky: Doporu uje zapracovat do Strategie u brownfields, které jsou poz statky po t žb nerostných surovin, všechna data týkající se chrán ných ložiskových území, dobývacích prostor a jejich zrušení dle horního zákona. Doporu ení se týká zejména cihelen, které jsou uvažovány jako p ípadné plochy pro další pr myslové využití. Stanovisko hodnotitel SEA: Tento požadavek leží svou lokální specifi ností mimo rozsah hodnocení Strategie celokrajského rozsahu. Ochrana ložiskových území, p ípadn jejich zrušení bude sou ástí p ípravy stavebního ízení pro jednotlivé zám ry v lokalitách, jichž se tento požadavek týká.

3. MŽP Praha, 2009a: Vnit ní sd lení odboru ochrany vod .j. 80816/ENV/09 ze dne 29.10.2009 P ipomínky, nám ty, požadavky: Bez požadavk a p ipomínek. Stanovisko hodnotitel SEA: Bez komentá e.

4. MŽP Praha, 2009b: Vnit ní sd lení odboru ochrany ovzduší .j. 86261/ENV/09 ze dne 30.10.2009 P ipomínky, nám ty, požadavky: Bez požadavk a p ipomínek. Stanovisko hodnotitel SEA: Bez komentá e.


Str. 93 z 121


5. KÚ ZK, 2009: Vyjád ení k Oznámení koncepce Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, .j. KUZL 72444/2009 ze dne 5.11.2009 P ipomínky, nám ty, požadavky: Bez požadavk a p ipomínek. Stanovisko hodnotitel SEA: Bez komentá e.

6. Magistrát m sta Zlína, 2009: Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji – vyjád ení ke zjiš ovací ízení, .j. MMZL 85600/2009 ze dne 4.11.2009 P ipomínky, nám ty, požadavky: Bez požadavk a p ipomínek. Stanovisko hodnotitel SEA: Bez komentá e

7. Statutární m sto Zlín, 2009: Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji – vyjád ení ke koncepci, .j. MMZL 85600/2009 ze dne 4.11.2009 P ipomínky, nám ty, požadavky: Bez požadavk a p ipomínek. Stanovisko hodnotitel SEA: Bez komentá e.

8. M stský ú ad Uherské Hradišt , 2009: Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji. Vyjád ení odboru ŽP. .j. OŽP/74771/09/15093/2009 ze dne 15.10.2009 P ipomínky, nám ty, požadavky: Požaduje, aby se koncepce zam ila na zpracování dendrologického pr zkumu areálu nemocnice. Stanovisko hodnotitel SEA:


Str. 94 z 121


Požadavek na provedení biologického hodnocení dle §67 zákona 114/1992 Sb. a dendrologického pr zkumu v jedné konkrétní lokalit . Tento požadavek je mimo rámec zpracování koncepce celokrajského charakteru a m že být ešen v rámci p ípravy stavebního ízení na dot ené lokalit , p ípadn územn plánovacím opat ením.

9. M stský ú ad Holešov, 2009: Sd lení odboru životního prost edí ke koncepci Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, .j. ŽP/227/24427/2009/Šu ze dne 2.11.2009 P ipomínky, nám ty, požadavky: Výb r 36 podporovaných lokalit považuje za nedostate ný, poukazuje na lokalitu TON a.s. Holešov. Stanovisko hodnotitel SEA: Ve strategii SBZK byly hodnoceny všechny známé lokality brownfields ve Zlínském kraji a bylo provedeno hodnocení podle p edem stanovených kriterií schválenou metodikou. Soubor 36 prioritních lokalit v short-listu vychází z použité metodiky a odpovídá i základnímu reáln dosažitelnému cíli. Strategie bude v pr b hu její platnosti cyklicky monitorována s možností pr b žného

p ehodnocování

jednotlivých

lokalit

podle

reálné

možnosti

realizace

regenera ních projektových zám r .

10. M stský ú ad Uherský Brod, 2009: Stanovisko k zám ru Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, .j. OŽP/3215/09/So ze dne 15.10.2009 P ipomínky, nám ty, požadavky: Doporu uje v len ní areálu bývalé prádelny a istírny na ul. Vazová do doporu ených ploch pro regeneraci brownfields. V sou asné dob probíhá na této lokalit sanace staré ekologické zát že. Doporu uje i zam ení Strategie na možné vlivy koncepce na krajinný ráz. Stanovisko hodnotitel SEA: Ve strategii SBZK byly hodnoceny všechny známé lokality brownfields ve Zlínském kraji a bylo provedeno hodnocení podle p edem stanovených kriterií schválenou metodikou. Soubor 36 prioritních lokalit v short-listu vychází z použité metodiky a odpovídá i základnímu reáln dosažitelnému cíli. Strategie bude v pr b hu její platnosti cyklicky monitorována s možností


Str. 95 z 121


pr b žného

p ehodnocování

jednotlivých

lokalit

podle

reálné

možnosti

realizace

regenera ních projektových zám r . Vlivy na krajinný ráz jsou v koncepci zohledn ny v požadavku na zlepšení image zlínského kraje, což znamená požadavek na regeneraci brownfields a jejich za len ní do stávajících krajinných struktur. Realizace regenerace brownfields bude mít z hlediska vlivu na krajinný ráz jednozna n pozitivní vliv. Požadavky na konkrétní charakter renovovaných nebo nových objekt v sou asných brownfields mohou být pro jednotlivé lokality uplatn ny jako sou ást stavebního ízení v souladu se sou asnými krajinnými strukturami v potenciáln dot eném okolí zám r .

11. M sto Otrokovice, 2009: Stanovisko m sta ke koncepci Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, .j. OM/PIŠ -1/2009/49286/2009/PIŠ ze dne 3.11.2009 P ipomínky, nám ty, požadavky: Upozor uje na skute nost, že na katastrech Otrokovice a Kvítkovice u Otrokovic se vyskytují staré ekologické zát že v bývalých areálech Svit, Moravan, Chludovka a farma Kvítkovice. Požaduje dopln ní t chto areál do celkové koncepce se zam ením na zkapacitn ní jejich dopravního napojení na dopravní infrastrukturu m sta. Stanovisko hodnotitel SEA: Ve strategii SBZK byly hodnoceny všechny známé lokality brownfields ve Zlínském kraji a bylo provedeno hodnocení podle p edem stanovených kriterií schválenou metodikou. Soubor 36 prioritních lokalit v short-listu vychází z použité metodiky a odpovídá i základnímu reáln dosažitelnému cíli. Strategie bude v pr b hu její platnosti cyklicky monitorována s možností pr b žného

p ehodnocování

jednotlivých

lokalit

podle

reálné

možnosti

realizace


12. M stský ú ad Valašské Mezi í í, 2009: Vyjád ení ke koncepci Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, .j. M ÚVM/52264/209 ze dne 29.10.2009 P ipomínky, nám ty, požadavky: Požaduje zjistit odvád ní a likvidaci odpadních vod a ochranu povrchových a podzemních vod v souladu se zákonem 254/2001 Sb. (zákon o vodách).


Str. 96 z 121


P i využívání bývalých zem d lských areál

je t eba brát z etel na možnost zvýšeného

výskytu nebezpe ných odpad vyplývající z možnosti existence staré ekologické zát že. V lokalit Starý mlýn Lhotka nad Be vou je t eba p i umís ování zám ru zohlednit za azení území Valašskomezi í ska do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v ukazateli PM10. Stanovisko hodnotitel SEA: Požadavky na zohledn ní t chto okolnosti budou ešeny jako sou ást p ípravy stavebního ízení ve form

realiza ních projekt , nemají charakter koncep ní. P ítomnost lokalit

postižených starou ekologickou zát ží byla p i zpracování strategie zohledn na.

13. M stský ú ad Rožnov pod Radhošt m, 2009: Vyjád ení k oznámení koncepce Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, .j. M Ú-RPR/OŽP/03933/2009/Slo527-246.7 ze dne 26.10.2009 P ipomínky, nám ty, požadavky: Upozor uje na problematiku staré ekologické zát že v pr myslovém areálu Rožnov p.R. a zvážení jejího zapracování do navrhované koncepce. Stanovisko hodnotitel SEA: Ve strategii SBZK byly hodnoceny všechny známé lokality brownfields ve Zlínském kraji a bylo provedeno hodnocení podle p edem stanovených kriterií schválenou metodikou. Soubor 36 prioritních lokalit v short-listu vychází z použité metodiky a odpovídá i základnímu reáln dosažitelnému cíli. Strategie bude v pr b hu její platnosti cyklicky monitorována s možností pr b žného

p ehodnocování

jednotlivých

lokalit

podle

reálné

možnosti

realizace


14. M stský ú ad Vsetín, 2009: Vyjád ení ke koncepci Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, .j. MUVS/19876/2009/OŽP ze dne 2.11.2009 P ipomínky, nám ty, požadavky: Bez požadavk a p ipomínek. Stanovisko hodnotitel SEA: Bez komentá e.


Str. 97 z 121


Krajský ú ad Zlínského kraje mimoto obdržel stanoviska následujících subjekt : 15. CHKO Bílé Karpaty, 2009: Vyjád ení k oznámení koncepce Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji,, .j. 1802/BK/2009 ze dne 26.10.2009 P ipomínky, nám ty, požadavky: Požaduje vyhodnotit koncepci na její možný vliv na úrove biodiverzity, zvlášt chrán né a vzácné druhy rostli, živo ich a hub a rovn ž na krajinný ráz. Podle názoru tohoto orgánu existují varianty dosažení cíl koncepce, lišící se svými vlivy na životní prost edí. Stanovisko hodnotitel SEA: Lokality brownfields jsou tvo eny devastovanými plochami áste n

i zcela opušt nými,

které byly svým charakterem v minulosti využívány pro výrobní a jinou innost, p ípadn další aktivity podle jejich jednotlivých typ . Již tato okolnost vylu uje p ítomnost významného výskytu chrán ných prvk

p írody, které jsou uvedeny v požadavku MŽP.

Regenerace postižených lokalit je m že projevit pouze jejich zkulturn ním a využitím pro p vodní i nový ú el, p itom nedojde k poškození chrán ných ástí p írody. Diskuse o možných variantách ešení koncepce SBZK probíhaly ve stadiu p ípravných prací a na základ

získaných stanovisek byla strategie zpracována jako univariantní dokument

s cyklickým hodnocením a monitoringem, který umožní její p ípadné korekce v dob její platnosti.

16. IŽP, OI Brno, 2009: Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, CIZP/47/IPP/0918492 002/09/BLV ze dne 3.11.2009 P ipomínky, nám ty, požadavky: Bez požadavk a p ipomínek. Stanovisko hodnotitel SEA: Bez komentá e.

.j.


Str. 98 z 121


17. IŽP, OI Ostrava, 2009: Vyjád ení k oznámení koncepce Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, .j. CIZP/49/IPP/0918509 002/09/VEF ze dne 30.10.2009 P ipomínky, nám ty, požadavky: Bez požadavk a p ipomínek. Stanovisko hodnotitel SEA: Bez komentá e.

18. KHS Zlínského kraje, 2009: Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji – vyjád ení k oznámení koncepce, .j. ZL 19292/215/2009-01 ze dne 9.11.2009 P ipomínky, nám ty, požadavky: P i rozpracování koncepce je pot ebné zohlednit vhodnost zamýšlených konkrétních zám r z hlediska možného ovlivn ní stávajících nebo nov navrhovaných akusticky chrán ných objekt nadm rným hlukem, pop . vibracemi. V rámci návrhu nových ploch je nutno vymezit i plochy pro p ípadná protihluková opat ení k eliminaci negativního vlivu hluku z výrobních inností na obytnou zástavbu v územích, kde není možno negativní dopad výrobních inností na obytnou zástavbu vylou it. ešené lokality brownfields je nutno posoudit z hlediska možnosti a zp sobu zásobování pitnou vodou. Je pot ebné zohlednit umís ování zám r využití lokalit k bydlení i rekreaci do prost edí s podlimitní úrovní hlukové nebo imisní zát že. Zdravotní rizika by m la být zohledn na i p i koncep ním ešení dopravní obslužnosti dané lokality nebo výb ru vodních zdroj . Stanovisko hodnotitel SEA: Strategie se samostatn hlukovou zát ží na jednotlivých lokalitách nezabývá. Jedná se o strategický dokument celokrajského charakteru, který je základnou pro realizaci konkrétních projekt na konkrétních lokalitách. Místn – specifické problémy hlukové zát že a vibrací budou ešeny jako sou ást projektové p ípravy interven ních zám r a p edstavují speciální lokální problematiku, která m že být detailn

ešena až ve stadiu realiza ních projekt

regenerace brownfields. Tyto projekty budou dle pot eby a místních podmínek vyhodnoceny i


Str. 99 z 121


z hlediska ochrany okolí z hlediska hlukové zát že. Detailní ešení tohoto požadavku sahá nad rámec celokrajské strategie, která vytvá í základní rámec pro nastartování procesu regenerace lokalit, které jsou za azeny mezi brownfields.

19. Obvodní bá ský ú ad v Ostrav , 2009: Vyjád ení, .j. 8840/2009-630/Ing.Tk/Ca ze dne 4.11.2009 P ipomínky, nám ty, požadavky: Požaduje zahrnout do koncepce SBZK takové ešení, které je z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství nejvýhodn jší pro ochranu výhradních ložisek. Stanovisko hodnotitel SEA: Strategie SBZK vytvá í institucionální a finan ní platformu pro nastartování procesu regenerace brownfields ve Zlínském kraji. Návrhy projekt , jejich projednávání a p íprava realiza ního stadia projekt jsou ovlivn ny p edevším místními zájmy a p edstavami o využití sou asných áste n

i zcela opušt ných lokalit. Nezbytnost ochrany výhradních ložisek se

v souladu s horním zákonem a respektování tohoto požadavku ukládá investorovi povinnost projednat tuto okolnost p i p íprav stavebního ízení, pokud se jedná o lokalitu se zájmy tohoto druhu.

XIV.2. Vyjád ení ke koncep nímu materiálu (vlastní strategii) K vlastnímu koncep nímu materiálu SBZK nebyla v dob zpracování posouzení vliv tohoto strategického materiálu v období únor – kv ten 2010 doru ena žádná p ipomínka ani podn t, který by byl sm ován k oblasti životního prost edí a ve ejnému zdraví a riziku jeho ovlivn ní v d sledku realizace SBZK.


Str. 100 z 121


XV. Záv ry a doporu ení v etn

návrhu

stanoviska ke koncepci. Strategický dokument SBZK je postaven jako strategie tematická a pr ezová, která bude p i své realizaci respektovat i ustanovení dalších koncep ních materiál

Zlínského kraje.

Samotná strategie SBZK vytvá í institucionální rámec pro realizaci projekt

regenerace

brownfields ve Zlínském kraji a formuluje možné zdroje financování konkrétních aktivit. V analytické ásti koncepce jsou definovány lokality brownfields ve Zlínském kraji a je provedeno jejich základní hodnocení z celokrajského pohledu. Jádrem návrhové

ásti

koncepce je vyhodnocení jednotlivých známých brownfields pomocí vytvo ené metodiky a pomocí p edem stanovených objektivních kriterií, které zohled ují charakteristiku lokality, majetkové pom ry, legislativní stav brownfields a reálné možnosti jejich budoucího využití obnovou

jejich

p vodní

funkce

nebo

zavedením

jiného

zp sobu

využití.

Na

základ hodnocení brownfields ve Zlínském kraji jsou zpracovány dva seznamy – long-list (obsahuje 114 položek) a prioritní short-list (obsahuje 36 položek), pro které byly zajišt ny projektové zám ry. V pr b hu platnosti SBZK bude provád no cyklické monitorování a aktualizace implementace strategie podle m nících se spole enských a ekonomických podmínek. Využití sou asných brownfields p isp je k zajišt ní trvale udržitelného rozvoje Zlínského kraje a zvýšení jeho atraktivity pro obyvatele i návšt vníky a v neposlední mí e k zlepšení image Zlínského kraje a využití krajinného a lidského potenciálu pro rozvoj investic domácích a zahrani ních investor ze zemí EU i mimo tento prostor.


Str. 101 z 121


XV.1. Záv r posouzení strategického zám ru z hlediska o ekávaných vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví Strategický zám r SBZK je svou povahou zam en na nastartování procesu regenerace a revitalizace sou asných brownfields pomocí stanoveného institucionálního rámce. Z hlediska životního prost edí se jedná o jednozna n

pozitivní vliv, nebo

preferencí využití

brownfields se o ekává snížení nárok a tlak na zábor nových ploch a zájem o využití brownfields odstraní z krajiny sou asné

áste n

nebo zcela opušt né pr myslové,

zem d lské, reziden ní a jiné lokality. Využití brownfields a oživení devastovaných ploch vede ke zlepšení krajinného rázu v jejich okolí. Významné negativní vlivy na chrán né ásti p írody se nep edpokládají, nebo

sou asný charakter brownfields, které jsou tvo eny

zanedbanými a devastovanými plochami p vodn využívanými pro výrobní i reziden ní ú ely nedává p edpoklad jejich výskytu v t chto lokalitách. P i realizaci nových aktivit a využití brownfields je však pot ebné zajistit, aby nedošlo po ur ité dob bez innosti a provozu k novému poškozování životního prost edí v d sledku provozu nových aktivit. K tomuto ú elu slouží i p edprojektové hodnocení, jehož návrh je sou ástí SEA. Hlavní t žišt p i ochran složek životního prost edí však bude mít hodnocení konkrétních projekt p i p íprav stavebního ízení. Charakter brownfields i podmínek na jednotlivých lokalitách p edstavuje velmi diverzifikované portfolio, které není možno detailn hodnotit na úrovni celokrajské koncepce. P íprava stavebního ízení však poskytuje možnost individuálního posouzení jednotlivých projektových zám r v etn p ípadných specifických okolností, které mohou vyžadovat zpracování p íslušných odborných studií a zohledn ní lokáln -specifických podmínek v konkrétních lokalitách. Významnou sou ástí SBZK je formulace opat ení a aktivit, podle nichž budou podporovány projekty využití brownfields respektující ochranu složek životního prost edí a zlepšování krajinného rázu, který je formulován jako zlepšení image Zlínského kraje. Preference využití brownfields na úkor nových zábor ploch pro podnikatelské innosti vede k zachování sou asného krajinného potenciálu Zlínského kraje a je jednozna n pozitivním prvkem, který SBZK podporuje.


Str. 102 z 121


Kriteria pro prioritní seznam projektových zám r

SBZK (short-list) jsou v souladu se

schválenou metodikou zam ena tak, aby byly ochrana životního prost edí a zdraví lidí i tvorba krajiny posouzeny již v dob prvotního hodnocení a výb ru projektových zám r . Tato kriteria jsou dle návrhu tohoto posouzení dopln na o speciální environmentální posouzení projektu. Ty rozvojové projekty, které naplní požadavky p ílohy . 1. zákona . 100/2001 Sb., budou posuzovány procesem EIA samostatn (jako projektová EIA). Z celkového pohledu o ekávaných rizik se realizace SBZK jeví jako p ínosná a p i dodržení navržených opat ení pro hodnocení jednotlivých rozvojových projekt

jsou rizika jejich

realizace pro životní prost edí minimální. Také o ekávané vlivy na ve ejné zdraví nedefinují žádnou oblast SBZK, která by systémov zakládala negativní vlivy na ve ejné zdraví bez možnosti jejich prevence. Strategický dokument SBZK je z hlediska jeho pravd podobných o ekávaných vliv na životní prost edí akceptovatelný v navržené podob .


Str. 103 z 121


XV.2. Návrh stanoviska ke koncepci. STANOVISKO Ministerstva životního prost edí

podle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní zákona . 93/2004 Sb.,

k návrhu koncepce

Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji Dále pouze SBZK

verze erven 2009

P edkladatel koncepce:

Zlínský kraj, Krajský ú ad Zlínského kraje

Zpracovatel posouzení:


(osv d ení odborné zp sobilosti pro posuzování vliv na životní prost edí .j. 3869/625/OPV/93, vydáno 29.3.1994)

RNDr. Vladimír Suk, Ostrava Autorský tým – Agentura pro regionální rozvoj, a.s.


Str. 104 z 121


Pr b h posuzování: Oznámení koncepce, zpracované v rozsahu p ílohy . 7 zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní zákona . 93/2004 Sb., (dále jen „zákon . 100/2001 Sb.“), bylo Ministerstvu životního prost edí p edloženo dne 29.9.2009. Zjiš ovací ízení bylo zahájeno dne 21.10.2009 zve ejn ním oznámení koncepce v Informa ním systému SEA a rozesláním oznámení koncepce dot eným správním ú ad m a dot eným územním samosprávným celk m. Zjiš ovací ízení bylo ukon eno dne 24.11.2009 vydáním záv ru zjiš ovacího ízení. Dne ????.2010 prob hlo na Krajském ú adu Zlínského kraje ve Zlín ve ejné projednání návrhu koncep ního materiálu SBZK. Návrh koncepce v etn vyhodnocení vliv na životní prost edí, zpracovaného v rozsahu p ílohy . 9 zákona . 100/2001 Sb., byl Ministerstvu životního prost edí p edložen dne ????.2010 a po kontrole náležitostí byl dne ????. 2010 zve ejn n v Informa ním systému SEA a rozeslán dot eným správním ú ad m a dot eným územním samosprávným celk m. Ve ejné projednání koncep ního materiálu SBZK v etn vyhodnocení vliv koncepce na životní prost edí se konalo dne ????? 2010 od ??? hodin na Krajském ú adu ve Zlín . Zápis z ve ejného projednání obdrželo Ministerstvo životního prost edí dne ?????. 2010. Stru ný popis koncepce: Koncep ní dokument SBZK p edstavuje tematický strategický dokument zam ený na využití brownfields a podporu jejich využití obnovou p vodní funkce nebo náhradou jinou inností. Vymezením rozsahu strategického dokumentu byl p ijat cíl pro budoucí stav k roku 2020 „Díky aktivní spolupráci a aplikaci dostupných nástroj chce Zlínský kraj dosáhnout do roku 2020 co nejefektivn jší regenerace brownfields a jejich následného využití“. Cílem této koncepce je zlepšení obrazu Zlínského kraje, zlepšení podmínek životního prost edí a podmínek pro ochranu zdraví lidí a snížení pot eby záboru nových rozvojových ploch ve Zlínském kraji. Koncep ní materiál SBZK zahrnuje široké spektrum brownfields r zného typu a dotýká se širokého spektra lokálních podmínek, ve kterých brownfields postupn vznikaly a v sou asné dob sou istin nebo zcela opušt né. Pro nastartování procesu regenerace brownfields ve Zlínském kraji SBZK stanovuje dv hlavní strategické priority: - P1 – Aktivní marketing - P2 – Investice Tyto priority p edpokládají vzájemnou koordinaci a jsou vertikáln roz len ny pomocí strategických opat ení. Strategická priorita P1 obsahuje 4 opat ení O.1.1. Podpora koncep ního rozvoje území O.1.2. Vytvo ení vn jšího institucionálního prost edí O.1.3. Vytvo ení vnit ního institucionálního prost edí O.1.4. Aktivní marketing kraje v propagaci brownfields Strategická priorita P2 obsahuje dv opat ení O.2.1. Podpora p ílivu investic do rozvoje brownfields O.2.2. Podpora absorpce v oblasti rozvoje brownfields


Str. 105 z 121


Na základ analýzy sou asné situace a s využitím schválené metodiky pomocí p edem stanovených kriterií byly vytvo eny dva seznamy brownfields: long-list (obsahuje 114 položek) sou asných známých brownfields po vy azení n kterých lokalit na základ vylu ovacích kriterií a short-list (obsahuje 36 položek) prioritních lokalit brownfields, pro které byly zajišt ny projektové zám ry na úrovni základního ideového návrhu. Implementace SBZK zahrnuje mj. i cyklický monitoring a hodnocení pln ní cíl SBZK v dob její platnosti.

Stru ný popis posouzení: Posouzení vliv SBZK na životní prost edí bylo provedeno v souladu se zákonem a zpracováno v rozsahu p ílohy . 9 zákona . 100/2001 Sb. Posuzování bylo provád no po zpracování finálního zn ní koncepce, která byla podrobena ve ejnému projednání. K posouzení byla využita metoda referen ních cíl , tj. porovnávání možného vlivu specifických cíl SBZK na stanovené referen ní cíle ochrany životního prost edí. Vyhodnocení vychází z analýzy SWOT a míry zohledn ní cíl ochrany životního prost edí p i innostech, které lze p edpokládat p i realizaci SBZK v oblasti vstup do krajiny, v oblasti ochrany složek životního prost edí, v oblasti vliv na ekonomické prost edí kraje i v oblasti o ekávaných sociálních d sledk realizace strategického materiálu, p edevším rozvojem aktivit v sou asných brownfields a využitím dostupných lidských zdroj . Jednotlivé koncep ní sm ry a opat ení byly posouzeny pomocí metody referen ních cíl politiky životního prost edí vydané MŽP R. Tabelární forma matice p edpokládaných vliv nezjistila významné o ekávané negativní nebo limitující p sobení n kterého navrženého opat ení z pohledu ochrany životního prost edí. SBZK nebylo pot ebné hodnotit dle § 45i zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis , nebo vliv realizace SBZK na soustavu Natura 2000 byl vyjád ením p íslušných kompetentních orgán vylou en na území celého Zlínského kraje. Záv ry posouzení: Ministerstvo životního prost edí jako p íslušný orgán podle § 21 zákona . 100/2001 Sb., na základ návrhu koncepce, zpracovaného posouzení koncepce dle zákona . 100/2001 Sb., vyjád ení dot ených orgán státní správy, dot ených územn samosprávných celk a ve ejnosti a výsledk ve ejného projednání vydává:

SOUHLASNÉ STANOVISKO ke koncepci

Strategie rozvoje Zlínského kraje v období 2008 - 2020 verze erven 2009


Str. 106 z 121


za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska ( ást A). Realizace koncepce SBZK nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a pta í oblasti.

A. Podmínky souhlasného stanoviska: 1) P i realizaci SBZK budou respektovány podmínky, stanovené vyhodnocením vliv Opat ení SBZK na životní prost edí. 2) P ijatelné limity a sm ry možných zm n krajinného rázu pro jednotlivé projekty regenerace brownfields budou konzultovány s pracovníky odborných orgán ochrany životního prost edí, p edevším ochrany p írody, obecních ú ad s rozší enou p sobností a CHKO Beskydy a Bílé Karpaty. 3) Navazující strategické dokumenty SBZK, p edevším jednotlivé díl í koncepce rozvoje Zlínského kraje, kterých se m že regenerace brownfields dotknout, zohlední p i jejich nejbližší aktualizaci nejen aktuáln platné celostátní koncep ní materiály z oblasti životního prost edí, zejména Státní politiku životního prost edí R, Integrovaný národní program snižování emisí v R, Plán odpadového hospodá ství R, Strategii biologické rozmanitosti R a další, ale i problematiku rozvoje a využití brownfields ve Zlínském kraji. 4) V rámci realizace SBZK bude projednávání, schvalování a realizace projekt respektovat aktuální vývoj národní i evropské legislativy a bude vycházet z cyklického monitorování postupu implementace SBZK a pln ní jednotlivých strategických priorit a opat ení. 5) P edkladatel koncepce zve ejní na svých internetových stránkách vyhodnocení došlých vyjád ení a p ipomínek z ve ejného projednání, a to jak ke koncepci, tak i k jejímu posouzení. B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vliv na lokality soustavy Natura 2000: 1) Nejsou stanoveny – vliv realizace SBZK na soustavu Natura 2000 byl vylou en vyjád ením kompetentních orgán .


Str. 107 z 121


Ministerstvo životního prost edí dále p edpokládá, že ídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého ešení co nejširší publicitu a informování ve ejnosti. ------------------------------

Datum zpracování hodnocení: Jméno, p íjmení, bydlišt

25.05.2010

a telefon zpracovatele posudku a osob, které se podílely na

zpracování posudku:


Podpis zpracovatele hodnocení:

_______________________

Autorizace ke zpracování hodnocení:

.j. 3869/625/OPV/93, vydáno 29.3.1994

oprávn ní podle zákona 100/2001 Sb.

XVI. P ílohy 1. Seznam prioritních lokalit pro revitalizaci brownfields (short – list). 2. Seznam lokalit v Zlínském kraji postižených starou ekologickou zát ží 3. P ehled jednotlivých strategických priorit, strategických opat ení a aktivit koncepce SBZK 4. Hodnocení jednotlivých strategických priorit a strategických opat ení ve vztahu k životnímu prost edí a ve ejnému zdraví – tabulková ást 5. Doklad o autorizaci zpracovatele posudku EIA a oprávn ní pro oblast posuzování vliv na ve ejné zdraví


Str. 108 z 121


P íloha . 1: Seznam prioritních lokalit pro revitalizaci brownfields Okres

Kód lokality

Název lokality

1.

Zlín

ZK-ZL-ZLI-02

Ba

2.

Zlín

ZK-ZL-ZLI-03

Vyt žené území cihelny Malenovice

B

3.

Krom íž

ZK-KR-KYS-01

Mlékárna Kyselovice

B

4.

Uherské Hradišt

ZK-UH-UHB-01

Hav ická cihelna Uherský Brod

B

5.

Vsetín

ZK-VS-LES-01

Starý mlýn Lhotka nad Be vou

B

6.

Vsetín

ZK-VS-HOR-01

7.

Zlín

ZK-ZL-BRU-01

Hala Horní Lide D eva ský závod Svatý Št pán Brumov

B B

8.

Zlín

ZK-ZL-BRU-03

Pivovar Brumov

B

9.

Zlín

ZK-ZL-BRU-04

Výrobní a skladový areál Svatý Št pán

B

10.

Zlín

ZK-ZL-JAS-01

Farma Jasenná

A

11.

Krom íž

ZK-KR-HUL-03

Pr myslový areál UNITEX Hulín

B

12.

Krom íž

ZK-KR-KRO-02

13.

Krom íž

ZK-KR-KRO-04

Rybylkovy kasárna Krom íž Cihelna Vážany

B B

14.

Uherské Hradišt

ZK-UH-UHE-02

Nemocnice Uherské Hradišt

B

15.

Uherské Hradišt

ZK-UH-UHO-02

Zeliná ství Uherský Ostroh

B

16.

Vsetín

ZK-VS-DOB-01

Nákupní st edisko a d m služeb Dolní Be va

B

17.

Vsetín

ZK-VS-MIK-01

COK Farma Mikul vka

B

18. 19.

Vsetín Zlín

ZK-VS-KAT-01 ZK-ZL-BRU-02

Farma Kate inice

B

Škola Brumov

B

20.

Zlín

ZK-ZL-SLA-03

Pr myslový areál Slavi ín

B

21.

Krom íž

ZK-KR-CHOM-01

Farma Chomýž

B

22.

Zlín

ZK-ZL-NAP-01

Cihelna Napajedla

B

23.

Krom íž

ZK-KR-KRO-01

Rozestav ný pr myslový areál Krom íž

B

24. 25.

Krom íž Krom íž

ZK-KR-DRI-02 ZK-KR-MOR-03

Farma D ínov

A

D Morkovice

B

26.

Uherské Hradišt

ZK-UH-UHE-01

Pivovar Jarošov

B

27.

Uherské Hradišt

ZK-UH-UHO-01

Pivovar Uherský Ostroh

B

28.

Vsetín

ZK-VS-ROŽ-01

Pr myslový areál Rožnov pod Radhošt m

A

29.

Vsetín

ZK-VS-LIP-01

Zámek Liptál

B

30. 31.

Krom íž Zlín

ZK-KR-NEM-01 ZK-ZL-MACH-02

Farma N m ice Areál – koupališt Machová

B B

32.

Krom íž

ZK-KR-RYM-01

Farma Rymice

B

33.

Krom íž

ZK-KR-P Í-02

Zámek P ílepy

B

34.

Vsetín

ZK-VS-KAR-02

Pod P ehradou Karolinka

B

35.

Zlín

ZK-ZL-NEL-01

Areál RCP Nedašova Lhota

B

36.

Zlín

ZK-ZL-ZLI-01

Filmový areál ve Zlín

B

Vysv tlivky: A – prioritní lokalita B – vhodná lokalita

v areál Zlín

Typ lokality A


Str. 109 z 121


P íloha . 2: Seznam lokalit v Zlínském kraji, postižených starou ekologickou zát ží (zdroj http://www.kr-zlinsky.cz/lstDoc.aspx?nid=7799): Aircraft Industries, a.s. Kunovice (LET Kunovice) , - okres Vsetín Bánov - "Za dvorem" , Bánov - okres Uherské Hradišt Barum Continental spol. s r.o. - Otrokovice , Otrokovice - okres Zlín Bojkovice - Na Vranovy Žleby , Bojkovice - okres Uherské Hradišt Boršice u Blatnice , Boršice u Blatnice - okres Uherské Hradišt Boršice u Buchlovic , Boršice - okres Uherské Hradišt B est , B est - okres Krom íž Buchlovice - skládka K ižné cesty , Buchlovice - okres Uherské Hradišt Bylnice - Cihelna , Bylnice - okres Zlín Bylnice - Hlubo e , Bylnice - okres Zlín Bylnice- skládka JMDZ , Bylnice - okres Zlín Byst ice pod Hostýnem - Cihelna I,II , Byst ice pod Hostýnem - okres Krom íž Byst i ka - eho ov , Byst i ka - okres Vsetín COLORLAK a.s., Staré M sto , Staré M sto - okres Uherské Hradišt ervenka , Vsetín - okres Vsetín eská Zbrojovka Uh.Brod , Uherský Brod - okres Uherské Hradišt DEZA a.s. - Valašské Mezi í í , Valašské Mezi í í - okres Vsetín Dolní N m í - Nad hájkem , Dolní N m í - okres Uherské Hradišt Držková - Pod vlekem , Držková - okres Zlín Francova Lhota - Kožovo , Francova Lhota - okres Vsetín Fryšták - Žabárna , Fryšták - okres Zlín GROZ-BECKERT CZECH s.r.o. - Valašské Klobouky , Valašské Klobouky - okres Zlín Hanhart Morkovice s.r.o. , Morkovice - okres Krom íž Hluk - Cihelna , Hluk - okres Uherské Hradišt Holešov - U Žop , Žopy - okres Krom íž Hostišová - Lom , Hostišová - okres Zlín Hostišová - U letišt , Hostišová - okres Zlín Hoš álková , Hoš álková - okres Vsetín Hrachovec - Hliník , Hrachovec - okres Vsetín Hulín - Pad lky , Hulín - okres Krom íž Hvozdná - Vršek , Hvozdná - okres Zlín CH aP Uh. Brod , Uherský Brod - okres Uherské Hradišt Choryn , Hrušová 1. erná skládka , Choryn - okres Vsetín


Str. 110 z 121


Choryn , Hrušová 2. erná skládka , Choryn - okres Vsetín Choryn , Hrušová 3. erná skládka , Choryn - okres Vsetín Chropyn - Sme ák , Chropyn - okres Krom íž Jabl nka , Jabl nka - okres Vsetín Javo ice a.s., Ptení (JMDZ a.s.) - Byst ice pod Hostýnem , Byst ice pod Hostýnem okres Krom íž Jihomoravská plynárenská, a.s - Krom íž , Krom íž - okres Krom íž Jihomoravská plynárenská, a.s. - Uherské Hradišt , Uherské Hradišt - okres Uherské Hradišt Kate inice , Kate inice - okres Vsetín Kle

vka , Kle vka - okres Zlín

Kory any - Liští , Kory any - okres Krom íž Kostelec u Holešova - Vym talova deb a , Kostelec u Holešova - okres Krom íž Kotojedy - Skládka Magneton Kotojedy , Kotojedy - okres Krom íž Krom íž - Horní zahrady, Chropy ská ulice , Krom íž - okres Krom íž Kromexim Krom íž, a.s. , Krom íž - okres Krom íž Kunovice - Ob šenec , Kunovice - okres Vsetín Kurovice - Kurovický les , Kurovice - okres Krom íž Lechotice - Hrabí , Krom íž - okres Krom íž Lhota u Zlína , Lhota - okres Zlín Liten ice - Nový Dv r Marie , Liten ice - okres Krom íž Lochy Kvasice - Nová D dina , Kvasice - okres Krom íž Louky nad D evnicí - Pad lky , Louky - okres Zlín Ludkovice - Úvozová cesta , Ludkovice - okres Zlín Ludslavice - Kame ák , Ludslavice - okres Krom íž Luha ovice - Losky , Luha ovice - okres Zlín Lutopecny - Cihelna , Lutopecny - okres Krom íž Magneton a.s. - Valašské Klobouky , Valašské Klobouky - okres Zlín Magneton Krom íž , Krom íž - okres Krom íž Machová - Bo í , Machová - okres Zlín Malá Byst ice , Malá Byst ice - okres Vsetín Mirošov u Val. Klobouk , Mirošov - okres Zlín Mladcová - skládka popílku , Zlín - okres Zlín Mladcová - Suchý d l , Mladcová - okres Zlín MOPAS a.s., Holešov , Holešov - okres Krom íž Morkovice - Cihelna , Morkovice - okres Krom íž Myslo ovice - Za školou , Myslo ovice - okres Zlín Napajedla - Zemník , Napajedla - okres Zlín


Str. 111 z 121


Neubuz - Bílá Hlína , Neubuz - okres Zlín Nový Hrozenkov - Lušová , Nový Hrozenkov - okres Vsetín O echov - Jarošovy , O echov - okres Uherské Hradišt Otrokovice,Te ovice - Kamenec Rokytí , Te ovice - okres Zlín Pilana Tools , spol. s r.o., Zborovice , Zborovice - okres Krom íž Pilana Tools, a.s., Hulín , Hulín - okres Krom íž Plastika a.s., Krom íž , Krom íž - okres Krom íž Podhradní Lhota - Šra ky , Podhradní Lhota - okres Krom íž Police - Cimbál , Police - okres Vsetín Pozd chov , Pozd chov - okres Vsetín Prav ice - Hliník , Prav ice - okres Krom íž Prusinovice - Ov í deb a , Prusinovice - okres Krom íž P íluky - SPHM , Zlín - okres Zlín Rataje u Krom íže - Havlák , Rataje - okres Krom íž Rožnov pod Radhošt m - Tylovice , Rožnov pod Radhošt m - okres Vsetín Rožnov pod Radhošt m, Kozák-Palkov a , Rožnov pod Radhošt m - okres Vsetín SAMOHÝL MB a.s. - budova .91 Svit Zlín , Zlín - okres Zlín SANDRIK - MEZ Vsetín s.p. , Vsetín - okres Vsetín Sazovice - Mesla , Sazovice - okres Zlín Seninka , Seninka - okres Vsetín Skaštice - Cihelna , Skaštice - okres Krom íž Slavi ín - Divnice - MOEX, rýhy , Divnice - okres Zlín Slavi ín - Divnice - skládka galvanických kal , Divnice - okres Zlín Slavi ín - Radašovy , Slavi ín - okres Zlín Slévárna Vsetín, spol. s r.o. , Vsetín - okres Vsetín Spytihn v - Za Moravou , Spytihn v - okres Zlín Strání - Jahodná , Strání - okres Uherské Hradišt St íbrnice u Uh.Hradišt - Podsadová , St íbrnice - okres Uherské Hradišt St ítež nad Be vou, erná skládka , St ítež nad Be vou - okres Vsetín STS divize 004 Ludslavice u Holešova , Ludslavice - okres Krom íž STS Otrokovice , Otrokovice - okres Zlín TES Vsetín, s.r.o. , Vsetín - okres Vsetín TESLA TELEVISION, a.s., Rožnov pod Radhošt m , Rožnov pod Radhošt m - okres Vsetín T šnovice - Hv zda , T šnovice - okres Krom íž TOMA a.s. - Otrokovice , Otrokovice - okres Zlín Uherský Brod - Katovka , Uherský Brod - okres Uherské Hradišt


Str. 112 z 121


Uh ice u Krom íže - Pískovna , Uh ice - okres Krom íž Újezd u Val. Klobouk - Hrab vky , Újezd - okres Zlín Valašské Klobouky - B ezina , Valašské Klobouky - okres Zlín Valašské Mezi í í - Krhová , Valašské Mezi í í - okres Vsetín Valašské Mezi í í - Vichury , Valašské Mezi í í - okres Vsetín Vážany u Krom íže - Hliništ cihelny Vážany - stará cihelna , Vážany - okres Krom íž Velké Karlovice , Velké Karlovice - okres Vsetín Velký O echov - Pad lky , Velký O echov - okres Zlín V žky - Úlehla , V žky - okres Krom íž VISTEON - Autopal, s.r.o. Hluk , Hluk - okres Uherské Hradišt Vl í doly 1,2,3 , Vl í Doly - okres Krom íž Zašová , Zašová - okres Vsetín Zborovice - Srnovská zmola , Zborovice - okres Krom íž Zbrojovka Vsetín - nástroje a.s. , Vsetín - okres Vsetín Zdislavice - Hliník , Zdislavice - okres Krom íž Zdounky - Sv tlá , Zdounky - okres Krom íž ZEVETA Bojkovice, a. s. , Bojkovice - okres Uherské Hradišt Zub í - B ezovec , Zub í - okres Vsetín Zub í - Hamra , Zub í - okres Vsetín Žeranovice - Hrádek , Žeranovice - okres Krom íž


Str. 113 z 121


P íloha . 3: P ehled jednotlivých strategických priorit, strategických opat ení a aktivit koncepce SBZK Tab. . 1a: Priorita P1 - Aktivní marketing, p ehled opat ení a aktivit Opat ení

Aktivity

O.1.1. Podpora koncep ního

1.1.1. Zohledn ní problematiky brownfields p i p íštích aktualizacích krajských koncep ních dokument

rozvoje území

1.1.2. Podpora optimalizace tvorby územních plán s d razem na zapracování informací o lokalitách brownfields Zohledn ní problematiky brownfields p i aktualizaci koncep ních dokument m st a obcí Podpora up ednost ování brownfields p ed zábory zem d lské p dy p i návrzích nových rozvojových ploch

O.1.2. Vytvo ení vn jšího institucionálního prost edí

1.3. Vytvo eni vnit ního institucionálního prost edí 1.4. Aktivní marketing

1.2.1. Iniciace vzniku a pravidelná setkávání ídícího výboru pro ešení brownfields složeného ze zástupc regionálních institucí, MPO a jiných dot ených institucí, Czechinvestu 1.2.2. Zapojení regionálních politických reprezentant p i prosazování krajských zájm v oblasti regenerace brownfields na národní úrovni 1.2.3. Vytvá ení kontakt na meziregionální a mezinárodní úrovni 1.3.1. Vznik a innost Jednotky brownfields na úrovni Zlínského kraje jako podp rné platformy vn jšího institucionálního prost edí 1.3.2. Pravidelný monitoring a aktualizace databáze brownfields 1.3.3. Ú ast na odborných konferencích a zahrani ních stážích týkajících se problematiky brownfields 1.4.1. Rozvoj e-marketingu pro ú ely propagace a komunikace tématiky brownfields 1.4.2. Využití dostupných komunika ních kanál pro propagaci brownfields 1.4.3. Pravidelné akce s problematikou brownfields 1.4.4. Zajišt ní marketingových partner


Str. 114 z 121


Tab. . 1b: Priorita P 2 – Investice, p ehled opat ení a aktivit Opat ení 2.1. Podpora p ílivu investic do rozvoje brownfields

2.2. Podpora absorpce v oblasti brownfields

Aktivity 2.1.1. Podpora revitalizace ploch brownfields 2.1.2. Podpora budování infrastruktury s cílem zatraktivn ní brownfields pro investory 2.1.3. Vyhledávání potenciálních domácích a zahrani ních investor s priorizací na VaVi 2.1.4. AfterCare pro investora využívající plochy brownfields 2.2.1. Iniciace projekt využití brownfields, informa ní a metodická pomoc 2.2.2. Podpora p edprojektové p ípravy projekt využití brownfields 2.2.3. Naplnit strategickou pr myslovou zónu Holešov 2.2.4. Zavád t prvky aktivní politiky zam stnanosti


Str. 115 z 121


P íloha . 4: Vyhodnocení jednotlivých sm r a opat ení ve vztahu k životnímu prost edí a ve ejnému zdraví – tabulková ást

Tab. . 7: Hodnocení navrhovaných aktivit k opat ení .1.1 referen ní cíl OŽP 1. 2.

p isp t k šetrnému nakládání s energiemi a p írodními zdroji snížit zne išt ní ovzduší z dopravy a ze stacionárních zdroj s nejv tšími riziky pro zdraví obyvatel 3. snižovat expozici hluku 4. snižovat plošné zne išt ní a zne išt ní z difuzních zdroj 5. omezení zábor , eroze a zhutn ní p dy 6. obnova funk ního využití poškozeného území 7. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 8. snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace p dy a podzemní vody 9. snížit zdravotní rizika 10. využití tzv. ”brownfields” v urbanizovaných územích s cílem omezení výstavby ”na zelené louce” 11. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prost edí 12. prosazovat respektování principu udržitelného rozvoje jako standardní sou ásti rozhodování ve ejné správy 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.

obyvatelstvo, lidské zdraví fauna, flora, ekosystémy krajina p da, horninové prost edí voda ovzduší, klimatické faktory hmotné statky a kulturní d dictví, v etn architektonického a archeologického d dictví

Aktivita 1.1.x 1 0 +1;-1

2 0 +1;-1

+1;-1 +1 +1 +1 +1 +1

+1;-1 +1 +1 +1 +1 +1

+1;-1 +2

+1;-1 +2

+1 +1

+1 +1

+1;-1 +1;-1 +1 +1 +1 +1;-1 0

+1;-1 +1;-1 +1 +1 +1 +1;-1 0


Str. 116 z 121


Tab. . 8: Hodnocení navrhovaných aktivit k opat ení .1.2 referen ní cíl OŽP 1. 2.



Aktivita 1.2.x 1 0 0

2 0 0

3 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0

0 +1

0 0

0 0

+1 +1

0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0


Str. 117 z 121


Tab. . 9: Hodnocení navrhovaných aktivit k opat ení .1.3. referen ní cíl OŽP 1. 2.



Aktivita 1.3.x. 1 0 0

2 0 0

3 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0

0 +1

0 0

0 +1

+1 +1

0 +1

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0


Str. 118 z 121






2 0 0

3 0 0

4 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 +1

0 +1

0 +2

0 0

0 0

0 0

+1 +1

0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0


Str. 119 z 121


Tab. . 11: Hodnocení navrhovaných aktivit k opat ení .2.1. referen ní cíl OŽP 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

p isp t k šetrnému nakládání s energiemi a p írodními zdroji snížit zne išt ní ovzduší z dopravy a ze stacionárních zdroj s nejv tšími riziky pro zdraví obyvatel snižovat expozici hluku

Aktivita 2.1.x. 1 +1 0 0

2 0 +1; -1 +1; -1 +1 +1 +1 0 +1

3 0 0

4 0 0

0

0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0

0

0

0

snižovat plošné zne išt ní a zne išt ní z difuzních zdroj omezení zábor , eroze a zhutn ní p dy obnova funk ního využití poškozeného území zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace p dy a podzemní vody snížit zdravotní rizika

+1 +1 +1 +1 +1

10. využití tzv. ”brownfields” v urbanizovaných územích s cílem omezení výstavby ”na zelené louce” 11. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prost edí 12. prosazovat respektování principu udržitelného rozvoje jako standardní sou ásti rozhodování ve ejné správy

+2

+1; -1 +2

+1 +1

+1 +1

0 0

0 0

13. obyvatelstvo, lidské zdraví

+1

0

0

14. fauna, flora, ekosystémy

+1

0

0

15. 16. 17. 18.

+1 +1 +1 +1

+1; -1 +1; -1 +1 +1 +1 +1; -1 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0

0

9.

krajina p da, horninové prost edí voda ovzduší, klimatické faktory

19. hmotné statky a kulturní d dictví, v etn architektonického a archeologického d dictví

0

+1


Str. 120 z 121






2 0 0

0 0 +1 +1 0 +1

0 0 0 0 0 0

0 +2

0 +2

+1 +1

+1 +1

0 0 +1 +1 +1 +1 0

0 0 0 0 0 0 0


Str. 121 z 121


P íloha . 5: Doklad o autorizaci zpracovatele posudku EIA a oprávn ní pro oblast posuzování vliv na ve ejné zdraví

Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji

Recommend Documents