Strategie rozvoje Svazku českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru Domažlicko

„Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj“ „Investice do vaší budoucnosti“

Strategie rozvoje Svazku českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru Domažlicko období 2010 - 2020

Aktualizace květen-červenec 2010

1

Vypracoval: Regionální sdružení Šumava, z.s.p.o. Stachy 422 384 73 Stachy IČO: 47259957 DIČ: CZ47259957

2

Obsah: 1. Úvod ………………………………………………………………..……………5 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7

Zadání………………………………………………………………………….….5 Zpracovatel ………………………………………………………………………5 Cíle zpracování dokumentu …………………………………..………………..5 Geneze vzniku…………..……….……………………………...…………………5 Metodika zpracování dokumentu ……………………………….……………..7 Vymezení působnosti Svazku obcí Domažlicko………………………………..9 Historie dosavadních koncepčních dokumentů a materiálů… ………...……10

2. Situační analýza …………………………………………………………..12 2.1 Poloha, přírodní podmínky …………………………………………………….12 2.1.1 Poloha……………………………………...……………………………………12 2.1.2 Přírodní podmínky…………………..……….…………………………………13 2.2 Obyvatelstvo, osídlení ……………….…………………………………………14 2.2.1 Osídlení…………………………….……………………………………………14 2.2.2 Obyvatelstvo…………………………………………………………………….17 2.2.3 Bytový fond……………………..……………………………………………...24 2.3 Sociální infrastruktura …………………………………………………………30 2.3.1 Školství…………………….……………………………………………………30 2.3.2 Zdravotnictví……………………………………………………………………34 2.3.3 Sociální péče……………………………………………………………………34 2.3.4 Kultura………………………………………………………………………….35 2.4 Dopravní a technická infrastruktura …………………………………………36 2.4.1 Doprava…………………………………………………………………………36 2.4.2 Technická infrastruktura………..………………………………………………39 2.4.2.1 Vodní hospodářství……………..……………………………………………..39 2.4.2.2 Zásobování elektrickou energií……………………………………………….40 2.4.2.3 Zásobování plynem a teplem……….……………………………………….41 2.4.2.4 Využití alternativních zdrojů energie…………………………………………41 2.4.2.5 Spoje…………………………………………………………………………..41 2.4.2.6 Odpadové hospodářství……………...………………………………………..42 2.5 Ekonomika ………………………………………………………………………43 2.5.1 Ekonomická základna a její vývoj……..……………………………………….43 2.5.2 Trh práce…………………………………….…………………………………..44 2.5.2.1 Nabídka pracovních sil………………………………………………………..45 2.5.2.2 Nabídka volných pracovních míst…………………………………………….50 2.5.3 Průmysl………………………………………………………………………….51 2.5.4 Zemědělství………………………………..……………………………………54 2.5.4.1 Územní předpoklady pro rozvoj obcí ve Svazku Domažlicko………..………56

3

2.6 Cestovní ruch ……………………………………………………………………58 2.6.1 Infrastruktura cestovního ruchu…………………………………...…………….60 2.6.1.1 Ubytovací zařízení…………………………………………………………….60 2.6.1.2 Stravovací zařízení……………………………………………………………61 2.6.1.3 Sportovní vybavenost…………………………………………………………61 2.6.1.4 Informační systém……………………….……………………………………61 2.6.2 Kulturně historické předpoklady………..………………………………………62 2.6.3 Střediska cestovního ruchu a rekreace…….……………………………………63 2.7 Životní prostředí ………………………..……………………………………….63 2.7.1 Ochrana přírody a krajiny……….………………………………………………63 2.7.2 Ochrana ovzduší………………...………………………………………………64 2.7.3 Ochrana vod………………………..……………………………………………65 2.7.4 Ochrana půd……………………….…………………………………………….66

3. SWOT analýza ........……………………………...………67 .

4. Strategická část………………………………..…………69 4.1 Vize …………………………………………………….…………………………69 4.2 Rozvojové oblasti, opatření a aktivity …………………………………………70 1 Oblast: Cestovní ruch v návaznosti na ŽP…………………….…………………….71 2 Oblast: Technická a dopravní infrastruktura…………………………….………….73 3 Oblast: Dlouhodobá stabilizace obyvatelstva – občanská vybavenost a služby…....75 4 Oblast: Informovanost, vzdělávání a metodická pomoc členským obcím………….77 4.3 Organizační zajištění činnosti svazku…………………………………………80 4.3.1 Řízení……………...……………………………………….……………………80 4.3.2 Organizační struktura…………………………………..……………………….80 4.3.3 Finanční řízení svazku……………………………….………………………….81 4.3.4 Monitoring a aktualizace strategie………………….…………………………..81 4.4 Řešitelský tým ……………………………………….…………………………..82 4.5 Pracovní skupina………………….……………………………………………..84

5. Projekty…………………………………………………...85

4

1 Úvod 1.1 Zadání Strategie rozvoje „Svazku Domažlicko“ je strategický dokument, který slouží společnému řešení problémů obcí v tomto území. Předkládaná strategie je koncepční materiál, který si klade za cíl popsat klíčové jevy, analyzovat je a navrhnout dlouhodobé cíle a směry pro rozvoj daného území. Celý dokument vznikl z iniciativy „Svazku českých měst a obcí v česko - bavorském příhraničním prostoru Domažlicko“. Nejdůležitějším motivem, který vedl k jejímu zpracování, bylo vymezení rozvojových os daného území a především možnost získat potřebné finanční prostředky pro realizaci konkrétních projektů.

1.2 Zpracovatel Tato aktualizace strategického dokumentu byla zpracována Regionálním sdružením Šumava, z.s.p.o. se sídlem Stachy a jeho externími spolupracovníky. Důvodem pro zadání byla potřeba provedení nové aktualizace základního koncepčního dokumentu, jehož tvorba bude opět motivovat hledání a stanovení základních směrů a projektů pro sociálně ekonomický rozvoj zájmového území. Na přípravě strategie se významně spolupodíleli k tomu vyčleněné osoby tvořící Pracovní skupinu, manažer Svazku a také starostové členských obcí.

1.3 Cíle zpracování dokumentu Nová strategie je koncipována jako dokument, který má za úkol formulovat nové klíčové problémy obcí a ve vzájemné shodě jasně vytýčit a definovat globální a strategické cíle, rozvojové priority svazku jako celku včetně opatření k jejich dosažení. K naplňování stanovených cílů slouží projektové záměry na projektových listech, které jsou takto v souladu s novou strategii rozvoje a jsou rovněž podkladem a podpůrným nástrojem pro zdůvodňování potřeb finančních dotací ze státních zdrojů, operačních programů a strukturálních fondů EU. Materiál je zpracován pro výhledové období let 2010 – 2020, tj. jako střednědobý rozvojový dokument svazku. Při zpracování a prezentaci byl ve shodě s „programovými principy EU“ kladen důraz na konsensus samosprávy, státní správy, podnikatelského sektoru a veřejnosti.

1.4 Geneze vzniku „Svazku Domažlicko“ „Sdružení obcí v česko - bavorském příhraničním prostoru Domažlicko“ vzniklo v

roce 1992 jako „Sdružení obcí v česko - bavorském příhraničním prostoru Střed“. Vymezení analyzovaného území se vygenerovalo během procesů v devadesátých letech. Zmíněný subjekt původně vznikl jako česko – bavorský příhraniční prostor „Střed – Mitte“. Projekt „Střed – Mitte“ je ve svém důsledku konkretizací společné koordinační studie rozvoje česko – bavorského pohraničí, která byla na české straně schválena usnesením vlády České republiky ze dne 29. dubna 1992. 5

Předmět činnosti vyplývá ze zaměření Mezinárodního pracovního sdružení. Svazek Domažlicko definuje problémy, navrhuje jejich řešení, provádí potřebná možná opatření a organizuje různé akce v oblastech jako je hospodářský rozvoj, sociální problémy atd. Druhý člen je podobné sdružení bavorských měst a obcí. Prostor česko – bavorského příhraničí byl dříve rozdělen do tří částí, pro které byly zpracovány dílčí koncepce rozvoje: trojzemí Česká republika – Svobodný stát Sasko – Svobodný stát Bavorsko (euroregion Egrensis – Karlovy Vary, Sokolov, Tachov, Cheb), trojzemí Česká republika – Svobodný stát Bavorsko – Rakouská republika (euroregion Šumava – Klatovy, Prachatice, Český Krumlov) a „Koncepce rozvoje česko – bavorského příhraničního prostoru – Střed“, pro území ležícími mezi oběma výše uvedenými oblastmi. Území „Střed“ bylo vymezeno na české straně okresem Domažlice, na bavorské straně okresy Schwandorf a Cham. Uvedené studie představovaly společnou dlouhodobou strategii rozvoje celého území Čech a Bavorska a byly východiskem pro další rozpracování jednotlivých projektů a dalších činností zajišťujících rozvoj území. Sdružení obcí česko – bavorského příhraničního prostoru Střed má v současnosti nový název „Svazek českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru Domažlicko“. Důvodem bylo rozšíření o další členské obce. Území Svazku Domažlicko nyní patří k Euroregionu Šumava, který v současnosti tvoří okresy Český Krumlov, Prachatice, Klatovy, Domažlice. V souvislosti se dřívějším zpracováním „Koncepce rozvoje česko – bavorského příhraničního prostoru – Střed“ se sice uvažovalo o vytvoření euroregionu Střed, činnost tohoto euroregionu však nebyla nikdy zahájena a celé území česko – bavorského příhraničního prostoru Střed je součástí výše uvedeného euroregionu Šumava. Zpracování rozvojových koncepcí pro zmíněná území předcházel vznik pouze euroregionů Egrensis a Šumava. Právě tento fakt umožňuje členským obcím z Domažlicka v současnosti čerpat finanční prostředky z Programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 ČR – Svobodný stát Bavorsko a dříve z předvstupního fondu EU Phare CBC, který byl určen na podporu příhraničních euroregionů. Výhoda oproti „vnitrozemským“ mikroregionům spočívá nejen v této finanční pomoci, ale i v osvojení metodologie při zpracování projektů podle norem EU. K prvnímu výraznějšímu oživení činnosti Sdružení došlo v roce 1999 v souvislosti se zahájením zpracování rozvojové strategie a realizace projektu regionálního informačního systému. Dne 20.3.2003 byla schválena změna názvu na:

Svazek českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru "Domažlicko". Zkrácený název: "Svazek Domažlicko".

6

Popis změn: Na základě zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, byla v roce 2001 schválena členskými obcemi změna zakladatelské smlouvy, stanov a jednacího řádu. Dobrovolný svazek obcí "Střed" se sídlem v obci Babylon měl v té době 25 členů. V roce 2003 byl shromážděním členů schválen dodatek zakladatelské smlouvy o změně názvu svazku na "Svazek českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru Domažlicko", zkrácený název Svazek Domažlicko. Jak je patrné z přehledu členských obcí, na činnosti svazku se účastní pouze obce okresu Domažlice. Svazek však dále spolupracuje s Chodskou ligou, mikroregionem Radbuza a také s obcemi okresu Tachov, zejména prostřednictvím Místní akční skupiny Český les (viz. www.masceskyles.jz.cz). Pravidelná je spolupráce s městem Furth im Wald, zejména při přípravě a realizaci společných přeshraničních projektů. K 01.01.2009 má svazek Domažlicko 43 členů s více než 43 tis. obyvateli.

1.5 Metodika zpracování dokumentu Zpracování strategie regionálního rozvoje nemůže být pojímána normativně, tzn. nelze stanovit a nařídit cílový optimální či zákonitý stav, neboť současný ekonomický a sociální vývoj je diskontinuální a vyznačuje se neustálými změnami. Rozvojová studie by měla především vyjadřovat celkovou a etapově členěnou pružně reagující strategii, zaměřenou na podporu a stimulování žádoucích vývojových trendů. Postup zpracování vycházel z osvědčené metodologie zahrnující zpracování situační analýzy území, následně analýzy slabých a silných stránek, příležitostí a ohrožení (SWOT analýzy), definování strategických cílů a oblastí vč. formulace jejich opatření. Strategie je zaměřena na definici krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých cílů a směrů a rovněž se soustřeďuje i na určení způsobu implementace; tj. odpovídá na otázku jak organizačně, technicky a finančně zajistit realizaci konkrétních výstupů – projektů. Shrnutí: Dokument se skládá ze čtyř nových hlavních částí. První analytická část obsahuje souhrnnou aktualizovanou situační analýzu. Druhá část zahrnuje SWOT analýzu sledovaného území včetně identifikování MISE, VIZE a Prioritních oblastí. Třetí část dokumentu je zpracována již jako návrhová, strategická s podrobným definováním strategických cílů, ze kterých vyplývá čtvrtá část - prioritní projektové záměry svazku na projektových listech. Úvodním východiskem pro zpracování situační analýzy je podrobné shrnutí dosavadních zpracovaných koncepčních dokumentů na úrovni kraje a zejména územního vymezení okresu. Při zpracování situační analýzy bylo nutné úzce spolupracovat se zástupci státních institucí, podnikatelů a zejména místní samosprávy.

7

Pro důslednou analýzu daného území je situační analýza členěna do následujících kapitol: 1. Dosavadní koncepční dokumenty a jejich shrnutí 2. Poloha a přírodní podmínky 3. Obyvatelstvo a osídlení 4. Sociální infrastruktura 5. Doprava a technická infrastruktura 6. Ekonomika 7. Cestovní ruch 8. Životní prostředí SWOT analýza (analýza slabých, silných stránek, příležitostí a ohrožení) představuje nástroj k hodnocení území a aktivit v něm probíhajících, stanovení rozvojových trendů, stanovení mise, následné vize a určení prioritních oblastí. Strategická (návrhová) část by měla na základě poznatků SWOT analýzy, stanovené vize a určených prioritních oblastí stanovit strategické cíle jednotlivých oblastí dalšího rozvoje a v neposlední řadě by měla pomoci připravit a formovat prostředí, které umožní dosažení stanovených cílů a tedy realizaci navržené strategie. Nadstavbovou částí rozvojového dokumentu je tzv. programový dodatek. Proces jeho tvorby spočívá ve sběru a shromažďování projektových záměrů v podobě projektových listů přiřazených k dané prioritní oblasti. Cílem programového dodatku je vytvořit akční plán, který stanovuje plán práce pro období jednoho až tří let při naplňování strategie rozvoje území s ohledem na okamžité podmínky dané nezbytností aktivit, dostupností příslušných finančních a personálních zdrojů, dále pak vnějšími okolnostmi.

8

1.6 Vymezení působnosti Svazku obcí Domažlicko

Při počátku zpracování novelizace strategie bylo členem Svazku Domažlicko následujících 43 obcí: Babylon, Blížejov, Bělá nad Radbuzou, Čermná, Česká Kubice, Domažlice, Draženov, Hlohovčice, Holýšov a část Dolní Kamenice, Horšovský Týn, Hostouň, Chodov, Chrastavice, Kanice, Koloveč, Křenovy, Luženičky, Meclov, Milavče, Miřkov, Močerady, Mutěnín, Nemanice, Nevolice, Osvračín, Pasečnice, Pec, Pelechy, Poběžovice, Poděvousy, Postřekov, Puclice, Rybník, Semněvice, Srbice, Srby, Staňkov, Stráž, Tlumačov, Trhanov, Újezd, Velký Malahov, Zahořany Z výčtu členů svazku, který je zanesen v mapce okresu Domažlice je patrné, že Svazek Domažlicko z hlediska územního vymezení začíná být sourodé území s převažující členskou základnou a rovnoměrným rozptýlením po celém okrese. Stále se však vyskytují takzvaná bílá místa v území nečlenských obcí a zejména je takto patrná jižní část území. Tento fakt musel být akceptován při zpracování celé rozvojové strategie a v mnoha případech je v analytické i návrhové části charakterizováno širší území, do kterého jsou zahrnuty i nečlenské obce Svazku Domažlice.

9

1.7 Historie dosavadních koncepčních dokumentů a materiálů Strategie rozvoje Plzeňského kraje V únoru 1999 byl dokončen dokument „Strategie rozvoje Plzeňského kraje“, který na podnět Ministerstva pro místní rozvoj ČR zpracovala Regionální rozvojová agentura Most ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou Západní Čechy. Tato strategie byla zpracována jako střednědobý rozvojový dokument v rámci plzeňského kraje pro činnost budoucí krajské samosprávy s výhledem 2010 - 2020. Z poznatků „Strategie Plzeňského kraje“ vyplývá, že území „Svazku Domažlicko“ leží v příhraničním prostoru s nízkou hustotou osídlení se zachovalým životním prostředím a disponuje příznivými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Z pohledu strategie prochází sledovaným územím tzv. Domažlická regionální osa, ve vazbě státní silnice I. třídy č. 26 a z větší části i železniční trať Plzeň – Domažlice – Česká Kubice. Na této významné rozvojové ose leží mimo jiné největší města, která jsou členy svazku. Jedná se o Holýšov, Staňkov, Horšovský Týn a Domažlice. Koncepce rozvoje česko – bavorského příhraničního prostoru „Střed“ Zadavatelem této studie bylo Bavorské státní ministerstvo pro rozvoj země a otázky životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky v souvislosti se zpracováním koncepce rozvoje česko – bavorského příhraničí. Zpracování koncepce, která byla dokončena v průběhu roku 1996, se ujala Technická univerzita Chemnitz – Zwickau a Institut regionálního a územního plánování, s.r.o., Karlovy Vary. Řešené území zahrnuje český okres Domažlice, bavorské okresy Cham a Schwandorf a tři severně položené obce Eslam, Moosbach a Tännesberg z okresu Neustadt. Dokument je členěn na analytickou a návrhovou část. Vyvrcholením práce jsou rozpracované modelové projektové záměry a další sebrané projekty. Cílem materiálu je metodou prostorového plánování naznačit nastupující změny v území a iniciovat konkrétní projekty jako impulsy pro rozvoj společného prostoru. V analýze stavu je sledované území i přes extrémně vysoké rozdíly ve výchozí úrovni pojímáno jako jeden region nerozdělený státní hranicí. Těžištěm rozvojového konceptu je 14 modelových projektů, které byly odsouhlaseny příslušnými orgány na české i bavorské straně. Každý projektový záměr obsahuje definici projektu, popis projektu, umístění a předpokládané finanční náklady projektu. Navrhované modelové projekty mají vždy přeshraniční efekt, a jsou navrhovány v různých oblastech (ekonomika, infrastruktura, kultura, cestovní ruch, životní prostředí atd.). Studie rozvoje okresu Domažlice V roce 1993 byla v zadání Ministerstva hospodářství ČR zpracována poradenským a prognostickým družstvem Geo – Delphi „Studie rozvoje okresu Domažlice“

10

Hlavním cílem zpracování rozvojové studie bylo zhodnotit dosažený stav a rozvíjet předpoklady okresu Domažlice, specifikovat jeho problémy v měnících se podmínkách (včetně podmínek pro kooperaci s bavorskou částí společného regionu „Střed – Mitte“), odhalit silné a slabé stránky okresu, formulovat základní směry a cíle dlouhodobého rozvoje a zpracovat katalog opatření k jejich realizaci včetně návrhů konkrétních projektů. Územní plán velkého územního celku okresu Domažlice Návrh územního plánu VÚC okresu Domažlice byl dokončen v dubnu roku 1999. Jeho zpracovatelem je Terplan a.s., hlavním řešitelem byl ing. Miroslav Cihlář. Vlastní řešené území je dáno administrativními hranicemi okresu Domažlice. V návrhu územního plánu je sledované území charakterizováno jako specifická příhraniční oblast, proto je při hodnocení kladen důraz nejen na regionální, ale i na geopolitické faktory. Z těchto důvodů jsou vybrané aktivity navrhovány v souvislosti s přeshraniční spoluprácí. V úvodu dokumentu je znázorněno prostorové uspořádání okresu s vymezením funkčních zón a rozvojových os. Návrhové období územního plánu VÚC Domažlice je uvažováno do roku 2010. Programy sociálně – ekonomického rozvoje obcí Programy zpracovával Referát regionálního rozvoje Domažlice. Tyto programy byly zpracovávány postupně pro jednotlivé obce okresu Domažlice za účelem komplexně analyzovat situaci a tím pomoci najít potenciál k jejich rozvoji Program rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji Program rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském regionu byl zpracován v období od února 2002 do prosince 2002. Zadavatelem bylo Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje, zpracovatelem dokumentu bylo sdružení společností Institut Rozvoje Podnikání, s. r. o., Enterprise plc a Respond & Co, s. r. o. Hlavními potenciálními podněty pro rozvoj cestovního ruchu v Plzeňském kraji jsou v různých částech regionu přírodní hodnoty, relativně málo narušené životní prostředí, historické zázemí a kulturní památky rozptýlené po celém kraji. Velkou předností je příhraniční poloha v sousedství Německa. Součástí Programu rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji je Akční plán. Struktura Akčního plánu vychází z členění podle časového horizontu a podle jednotlivých marketingových celků. Dle zadání jsou v rámci Akčního plánu zpracovány opatření a projekty pro časový horizont do dvou let, tj. pro roky 2003 a 2004. Pro období 2005 – 2008 šlo jen o záměry, které by se časem měly transformovat do konkrétních projektů. Analýza potřeb a možností rozvoje členských obcí Svazku Domažlicko v plánovacím období EU 2007-2013. Tento dokument byl vytvořen v červnu roku 2007 v projektu BAK* / Plzeňský kraj za spolufinancování Evropské unie. Obsahuje analýzu území a zásobník projektů pro navrhované grantové období. * BAK – Budování Absorpční kapacity / projekt Plzeňského kraje

11

2 Situační analýza 2.1 Poloha, přírodní podmínky 2.1.1 Poloha Jak již bylo uvedeno v kapitole „Vymezení svazku“, je znovu nutno zdůraznit, že analyzovaná oblast zasahuje takřka do všech částí okresu Domažlice, proto při charakteristice polohy a přírodních podmínek se často uvádí okresní měřítko. Řešené území, respektive okres Domažlice, leží v jihozápadní části Plzeňského kraje a patří mezi pohraniční okresy západních Čech. Jeho jihozápadní hranici tvoří státní hranice s Bavorskem (okresy Schwandorf a Cham). Na severu hraničí územně okres Domažlice s okresem Tachov, dále pak s okresem Plzeň - jih na východě a s okresem Klatovy na jihovýchodě. Vzhledem ke své poloze se území dlouholetým působením železné opony dostalo na okraj hospodářského zájmu. Po změně politického systému a po otevření hranic došlo k zásadnímu „zlepšení“ geografické polohy a celé území začalo těžit s blízkosti hospodářsky silného Bavorska.

12

Největšími sídly svazku jsou města Domažlice, Holýšov, Staňkov, Bělá nad Radbuzou a Horšovský Týn. Tato sídla leží zároveň na významné rozvojové dopravní ose nadregionálního významu Cham – Furt im Wald – Domažlice – Horšovský Týn – Holýšov - Plzeň. Touto osou prochází páteřní komunikace okresu Domažlice, kterou je silnice I. třídy č. 26 (Plzeň – Domažlice – Folmava) a z velké části i železniční trať č. 180 (Plzeň – Domažlice – Česká Kubice). Hlavním centrem jsou Domažlice, které mají výhodnou geografickou a dopravní polohu. Domažlice svými funkcemi ovlivňují prakticky celé území okresu. Okres Domažlice je vzhledem k ostatním někdejším okresům z hlediska vnějších vazeb poměrně kompaktní území. Nejdůležitější vnější vazby jsou na centra vyššího řádu směřují nadregionálním koridorem směrem na Plzeň a dále pak na Prahu. Jihovýchodní část okresu má vzhledem ke své poloze vazby na město Klatovy. V severní části existují zejména pracovní vazby na Bor u Tachova (Vysočany) a v severovýchodní části na Stod. Vazby na sousední Bavorsko jsou důležité především z hlediska existence výhodně placených pracovních příležitostí.

2.1.2 Přírodní podmínky Oblast se nachází ve zvlněné pahorkatině s průměrnou výškou okolo 450 m nad mořem. Z hlediska geomorfologické stavby tvoří jeho hranici na jihozápadě Všerubská vrchovina, táhnoucí se v délce 20 km při státní hranici. Tento geomorfologický útvar je přechodem mezi Šumavou a Českým lesem. Skládá se ze Všerubské brány s nejvyšším vrcholem Jezvinec 736 m n. m a druhou částí je pak Kdyňská brázda. Pokračováním na západní hranici okresu je Čerchovský les patřící do horského masivu Českého lesa. Nejvyšší horou v části Českého lesa je Čerchov 1042 m n. m. Dále se táhne skupina zvaná Haltrava tvořící dlouhé souvislé pásmo vyšších vrcholků. Na severozápadní hranici okresu se dále rozkládá skupina Plešská s nejvyšším vrcholem Zvon 859 m n. m. Úpatí Českého lesa lemuje Podčeskoleská pahorkatina. Zmíněné geomorfologické útvary patří do Šumavské soustavy. Českomoravská soustava vyplňuje východní část okresu a zahrnuje geomorfologické celky Merklínská pahorkatiny a Chudenická vrchovina (Branžovský hvozd). Z regionálně – geologického hlediska tvoří hraniční horské pásmo moldanubikum Českého lesa s převahou migmatizovaných pararul. Podčeskoleská pahorkatina, Všerubská vrchovina a převážná část Branžovského hvozdu jsou budovány fylity, svory, dvojslídnými pararulami a amfibolity domažlického krystalinika, které k severovýchodu pozvolně přechází do barrandienského algonkia. Nejvýznamnějším vodním tokem sledovaného území je řeka Radbuza, patřící k povodí Berounky a pramenící u osady Závist v Českém lese. Významným přítokem, který posiluje Radbuzu v jejím horním toku a ústí do ní u Horšovského Týna je Trhanovský potok. Dalším silnějším přítokem Radbuzy je říčka Zubřina , pramenící v Čerchovské části Českého lesa se soutokem u Staňkova.

13

Přibližně 90% území okresu náleží do mírně teplé klimatické oblasti (MT 3 – MT 11 s průměrnými teplotami 6 – 7 oC), mírně vlhké s poměrně studeným zimním obdobím. Zbytek území – vrcholové partie Českého lesa – spadá do oblasti chladné (CH 7 s chladným a vlhkým létem, úhrnem srážek kolem 1000 mm a s průměrnou roční teplotou 5 oC). Zhruba 36% rozlohy oblasti Domažlicka zaujímají lesní porosty, což převyšuje zhruba o 6% krajský i republikový ukazatel. Zastoupení zemědělské půdy (55,1%) a z ní orné půdy (67,1%) se v okrese pohybuje na úrovni krajského a republikového ukazatele.

2.2 Obyvatelstvo, osídlení 2.2.1 Osídlení Osídlení řešeného území bylo a je ovlivňováno třemi hlavními faktory – geomorfologickými poměry, polohou v širším kontextu osídlení včetně dopravních vztahů z ní plynoucích a vysokou zaměstnaností v zemědělství a lesnictví. Velice nepříznivou situaci vytváří skutečnost, že bezmála polovina sídel neměla už v roce 1990 ani 50 trvale bydlících obyvatel. Lze očekávat, že se od té doby tento stav spíše zhoršil než zlepšil. Zhruba dvě třetiny sídel tedy trvale obývá méně než 100 osob, ale žije v nich zhruba 10 % obyvatelstva. To je více než výmluvným důkazem o vysokém stupni roztříštěnosti osídlení sledovaného území. Z hlediska provozně správního je tato situace značnou komplikací s nepříznivým dopadem na ekonomické podmínky obcí. Naproti tomu stupeň urbanizace – ve čtyřech městech žije přes 65 % obyvatelstva - odpovídá průměru „neměstských“ okresů. Provedená analýza vývoje osídlení za období 1970 až 2001 zřetelně prokazuje, že obecně bylo a dosud je tempo růstu sídla přímo úměrné jeho velikosti. Tendence ke koncentraci populace do větších sídel byla dlouhodobě dominantním rysem vývoje osídlení. Zatím se však její průběh odrazil spíše v poklesu trvale žijících osob v malých sídlech než v celkové racionalizaci systému osídlení. Změny po roce 1990 přinesly zpomalení růstu měst v důsledku omezení bytové výstavby, ale nevedly k racionálnímu rozvoji malých sídel. Centralizace osídlení je vázána především k výrobním aktivitám do prostoru Holýšova – Horšovského Týna a zvláště okresního města Domažlic. Při hranicích s okresy Tachov i Klatovy je osídlení velmi řídké s výraznou orientací na zemědělství. Ve větší části Domažlicka se poměrně rovnoměrně vyskytují méně významná menší sídla bez výraznějších specifických funkcí a rozvojových předpokladů. Příhraniční území je stále ještě výrazně poznamenáno vysídlením a čtyřicetiletým uzavřením širokého hraničního pásma.

14

Pro představu dalšího rozvoje svazku je velice důležité zvážit rozvojové předpoklady jednotlivých sídel a stanovit jejich základní rozvojové kategorie s ohledem na jejich dosavadní kvalitu a tendence jejího vývoje. Výchozí platformu hodnocení tvořily kvalitativní ukazatele získané ve sčítání 2001. Následně byla do tohoto hodnocení promítnuta další hlediska – poloha sídla, jeho dostupnost, spádové poměry, zájem o rekreační využití apod. Staletý progresivní vývoj osídlení byl narušen druhou světovou válkou. Nejdříve částečným odchodem české populace v roce 1938 a zejména odsunem Němců po roce 1945. Následně po roce 1948 začala negativně působit uzavřenost v příhraničním území Českého lesa a Všerubského mezihoří. V dalším vývoji docházelo k potlačování významu venkovského osídlení a přednostnímu růstu městských sídel. Ve formování struktury osídlení by měl být brán zřetel mimo dosud uváděné faktory také na racionálně a cílevědomě vytvářenou síť center osídlení. Hlediskem nemůže být pouhý počet obyvatel sídla, ale také síla jejich ekonomické základny, obslužné funkce, územní předpoklady rozvoje a dosavadní vývojové tendence. Tato síť by svým hierarchickým uspořádáním měla zabezpečovat potřeby spádových okruhů jednotlivých center osídlení a tím přispívat k vytváření příznivých životních podmínek pro obyvatele.

Počet obyvatel v letech 1961 - 2010 v býv. okrese Domažlice a ve městě Domažlice Počet obyvatel 70 000 60 000 50 000

59 745

58925

7723

9044

1961

1970

60043

58729

58844

58998

11256

11519

11048

11114

1980

1991

2001

2010

40 000 30 000 20 000 10 000 0

okres Domažlice

Domažlice

Pro další rozvoj osídlení řešeného prostoru existují prakticky pouze limity dané chráněnými přírodními a krajinnými tvary všeho druhu včetně jejich ochranných pásem a zátopovými oblastmi vodních toků.

15

Z hlediska vnitřní stability je třeba posuzovat sídelní strukturu i v její kompaktnosti na řešeném území. Mimořádně aktuální je tento pohled na svazek, jehož území je značně rozlehlé a nespojité. Podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001 měl okres Domažlice 86 obcí se 248 částmi obcí. V porovnání s minulým sčítáním se ve správním vymezení obcí neprojevily výrazné změny (počet obcí se snížil o 2, počet částí obcí se zvýšil o 1). V sedmi městech okresu Domažlice k 1. 3. 2001 bydlelo trvale 32 017 obyvatel, tj. 54,4% z celkového počtu obyvatel. V posledních deseti letech zaznamenaly největší úbytek obyvatel - 12% obce s 500 - 999 obyvateli, naopak největší přírůstek obyvatel 10,8% obce s 1 000 – 1 999 obyvateli. Níže je uvedeno současné územně správní uspořádání České republiky, jak platí od 1. 1. 2003. Tvoří je kraje (vyšší územně samosprávné celky), okresy, správní obvody obcí s rozšířenou působností a obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. VÚSC PLZEŇSKÝ KRAJ se sídlem v Plzni Okres Domažlice (Západočeský kraj)

DOMAŽLICE Domažlice: Babylon, Česká Kubice, Díly, Domažlice, Draženov, Hradiště, Chocomyšl, Chodov, Chrastavice, Kanice, Kaničky, Klenčí pod Čerchovem, Koloveč, Luženičky, Milavče, Mrákov, Nemanice, Nevolice, Pasečnice, Pec, Pelechy, Postřekov, Srbice, Stráž, Tlumačov, Trhanov, Újezd, Únějovice, Zahořany, Ždánov Kdyně (mimo území Svazku): Brnířov, Chodská Lhota, Kdyně, Kout na Šumavě, Libkov, Loučim, Mezholezy (dříve okres Domažlice), Němčice, Nová Ves, Pocinovice, Spáňov, Úboč, Úsilov, Všepadly, Všeruby Poběžovice: Bělá nad Radbuzou, Drahotín, Hora Svatého Václava, Hostouň, Hvožďany, Mnichov, Mutěnín, Nový Kramolín, Otov, Pařezov, Poběžovice, Rybník, Vlkanov HORŠOVSKÝ TÝN Horšovský Týn: Blížejov, Horšovský Týn, Křenovy, Meclov, Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn), Mířkov, Semněvice, Srby, Velký Malahov, Vidice Staňkov: Čermná, Hlohová, Hlohovčice, Močerady, Osvračín, Poděvousy, Puclice, Staňkov HOLÝŠOV Holýšov: Dolní Kamenice, Horní Kamenice, Kvíčovice, Neuměř, Černovice, Čečovice, Všekary, Štichov, Bukovec

16

2.2.2 Obyvatelstvo Obyvatelstvo okresu Domažlice tak jako celého prostoru při západní hranici Čech prošlo v uplynulých šedesáti létech značně netypickým až pohnutým vývojem. Po mnichovských dohodách z roku 1938 odešla ze zabraných sudetských území valná většina českého obyvatelstva. Po skončení války došlo z těchto území k odsunu německého obyvatelstva a následnému doosídlování pohraničí. Tyto překotné změny zasáhly pochopitelně i řešené území svazku. V létech 1930 až 1950, či spíše 1938 až 1950 ubyla v tomto území jedna čtvrtina veškerého obyvatelstva. Postiženy byly všechny obce s vyjímkou Holýšova, jehož rozvoj byl odstartován právě válečnými investicemi do zbrojního průmyslu, Babylonu, ovlivněného předválečným rozvojem rekreačních funkcí, a Trhanova, kde patrně došlo k větší koncentraci českého obyvatelstva ze sudetského okolí. Poválečné dosídlování pohraničí byl dlouhodobý proces přinášející častou obousměrnou migraci, takže celkový počet obyvatelstva se do roku 1970 prakticky nezměnil. V tomto období však začíná docházet k urychlení koncentrace do sídel městského typu, především do Holýšova a Horšovského Týna. Výrazný růst zaznamenala i obec Postřekov, zatím co Domažlice vcelku stagnovaly. Poněkud odlišný trend nastal ve vývoji počtu obyvatel jednotlivých obcí po roce 1990. V tomto období došlo k absolutnímu poklesu obyvatelstva. Zarážející je pokles počtu obyvatel ve dvou do té doby nejlépe se rozvíjejících měst – Domažlic a Holýšova. Pokles obyvatel Domažlic - 304 osob – převyšuje celkový úbytek obyvatel. I když vezmeme v úvahu růst Horšovského Týna a Poběžovic – celkem o 106 osob – můžeme konstatovat, že růst se v tomto období přesunul do venkovských sídel. Příčinou je pravděpodobně takřka zastavení výstavby bytových domů. Z toho logicky vyplývá, že bydlení si lze snáze opatřit v menších sídlech, pro které bylo charakteristické podstatně nižší využití bytového fondu. Tento faktor by však měl mít omezené trvání. Výhledově musí i výstavba bytových domů dosáhnout úrovně, která by uspokojila zájemce o tento typ bydlení a celková situace v pohybu obyvatelstva by se stabilizovala znovu na obecných zákonitostech, které v daných podmínkách povedou dále ke koncentraci obyvatelstva a vyšší urbanizaci. I přes vcelku příznivou věkovou strukturu obyvatelstva klesala po roce 1990 porodnost tempem obdobným celorepublikovému, takže už v polovině devadesátých let počet zemřelých začal převyšovat počet narozených. Oproti přirozené měně měla migrace podstatně vyšší objem, ale právě ta je velice citlivá na možnosti získat vyhovující podmínky pro bydlení. Tyto možnosti se ve městech značně zhoršily, což pravděpodobně vedlo k přesunu proudu přistěhovalých do menších sídel. Domažlický okres se počtem 58 844 obyvatel (stav k 1. 3. 2001) řadí na třetí místo s nejnižším počtem obyvatel (po okresech Rokycany a Tachov) v Plzeňském kraji. V porovnání s minulým sčítáním se zvýšil počet obyvatel o 115, klesala úmrtnost i porodnost, snížil se počet přistěhovalých a vystěhovalých.

17

V průběhu uplynulých deseti let klesala porodnost (počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel středního stavu) z 12,7 v roce 1991 na 8,7 v roce 2001. V roce 2001 se živě narodilo 512 dětí, což v porovnání s rokem 1991 představovalo absolutní snížení o 234 dětí, tj. 31,4%. Snížená porodnost se projevila nepříznivě v růstu stárnoucí populace. Počet dětí ve věkové skupině 0 - 14 let se v absolutní míře snížil z 12 438 v roce 1991 na 9 704 v roce 2001, tj. o 22,0%. Důkazem růstu stárnoucí populace se stal rostoucí index stáří a průměrný věk obyvatel. Index staří vzrostl z 83,6 v roce 1991 na 108,4 v roce 2001. (Index stáří vyjadřuje podíl osob III. generace prarodičovské (60 a více let) a I. generace dětské (0 - 14 let)). Průměrný věk se zvýšil z 36,1 v roce 1991 na 38,4 v roce 2001. V roce 2001 se počet zemřelých v porovnání s rokem 1991 snížil o 162 osob, tj. o 21,3% (počet zemřelých v roce 2001 dosáhl 597 osob, v roce 1991 zemřelo 759 osob). V časové řadě let 1991 až 2001 se úmrtnost (počet zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu) snížila z 12,9 v roce 1991 na 10,1 v roce 2001. Z hlediska dlouhodobého vývoje přispívá ke snižování počtu zemřelých m. j. lepší lékařská péče a zlepšování podmínek životního prostředí. V rozmezí let 1991 až 2001 byly zaznamenány nejvyšší hodnoty kojenecké úmrtnosti (počet zemřelých dětí ve věku 0 - 364 dní na 1 000 živě narozených dětí za stejné období) 11,0 (rok 1995) a 11,2 (rok 1996). V roce 1991 činila kojenecká úmrtnost 9,4. Od roku 1997 kojenecká úmrtnost postupně klesala . V roce 2001 dosáhla kojenecká úmrtnost nejnižší hodnoty 2,0. Příznivý vývoj byl i ve vývoji potratovosti, což dokazuje snížení počtu potratů na 1 000 obyvatel středního stavu z 11,5 (rok 1991) na 4,1 (rok 2001). V absolutní míře počet potratů klesal z 678 (rok 1991) na 244 (rok 2001). V časové řadě let 1991 až 2001 se příliš neměnil počet sňatků. Na 1 000 obyvatel středního stavu připadlo 6,4 sňatků v roce 1991 a 5,3 sňatků v roce 2001. Stabilní zůstal i ukazatel rozvodovosti. Na 1 000 obyvatel středního stavu připadlo 2,64 rozvodů v roce 1991 a 2,62 rozvodů v roce 2001. Ztráta obyvatelstva přirozenou měrou v roce 1991 představovala 13 osob, v roce 2001 klesla na 85 osob. Tento vývoj nepříznivě ovlivnil nižší počet živě narozených dětí, naopak pokles počtu zemřelých způsobil, že se úbytek obyvatel nesnížil ještě výrazněji. V roce 2001 se do okresu Domažlice přistěhovalo 548 obyvatel, v porovnání s rokem 1991 se počet přistěhovalých snížil o 235 osob, tj. o 30,0%. Největší počet přistěhovalých (802 osob) zaznamenal okres Domažlice v roce 1992. V dalších letech se počet přistěhovalých pohyboval v rozmezí 515 - 673 obyvatel. V roce 2001 se z okresu Domažlice vystěhovalo 518 obyvatel, tj. o 365 osob méně než v roce 1991. Největší počet vystěhovalých zaznamenal okres v letech 1991 až 1992. V dalších letech se pohyboval počet vystěhovalých v rozmezí 428 - 571 obyvatel. Zatímco v roce 1991 představovalo migrační saldo úbytek 100 osob, v roce 2001 dosáhlo přírůstek 30 osob. Kladné migrační saldo bylo ovlivněno nižším počtem vystěhovalých obyvatel. Celkový populační přírůstek (rozdíl mezi počátečním stavem obyvatelstva daného území a koncovým stavem obyvatelstva téhož území; je tvořen součtem přirozeného a migračního přírůstku) dosáhl záporné hodnoty jak v roce 1991 (113 osob), tak v roce 2001 (55 osob). Z menších obcí se v průběhu roku 1989 - 1999 zvýšil přírůstek trvale bydlících obyvatel v České Kubici (50 osob), který souvisel s rozvojem tržních služeb typických pro hraniční oblasti a s výstavbou rodinných domů. Největší absolutní

18

úbytek trvale bydlících obyvatel se projevil v Domažlicích (471 osob), který byl spojen s výstavbou rodinných domů v okolních obcích a s vystěhováním obyvatel Domažlic do těchto lokalit. Třetí obcí v pořadí podle největšího úbytku trvale bydlících obyvatel (109) se stal Horšovský Týn, příčina tohoto úbytku spočívala v omezeném množství pracovních příležitostí. Počty obyvatel obcí svazku a věkové složení k 31. 12. 2009:

Obec Celkem název Babylon Bělá nad Radbuzou Blížejov Čermná Česká Kubice Domažlice Draženov Hlohovčice Holýšov Horšovský Týn Hostouň Chodov Chrastavice Kanice Koloveč Křenovy Luženičky Meclov Milavče Mířkov Močerady Mutěnín Nemanice Nevolice Osvračín Pasečnice Pec Pelechy Poběžovice Poděvousy Postřekov Puclice Rybník Semněvice Srbice Srby Staňkov Stráž Tlumačov Trhanov Újezd Velký Malahov Zahořany

kód 553433 553441 553450 553514 553549 553425 553581 566641 553654 553671 553689 553735 553751 566144 553816 553832 553891 553913 553948 553956 599174 553999 554006 554031 554073 554081 554090 566373 554111 566365 554138 554154 554189 554201 554260 554278 554294 554316 554341 554359 554383 554413 554464

296 1 874 1 412 226 798 10 957 443 195 4 946 4 945 1 373 780 355 168 987 139 310 1 130 575 300 66 269 284 168 561 194 246 65 1 670 231 1 136 340 188 172 385 413 3 278 238 418 559 379 241 918

v tom ve věkové skupině 0-14

15-64

49 282 255 30 118 450 77 24 797 728 207 102 54 19 148 18 61 178 91 41 5 35 45 27 90 19 39 5 257 30 135 54 34 37 43 54 499 32 60 75 66 37 123

213 1 378 1 007 151 584 7 772 321 138 3 549 3 567 1 020 578 255 117 677 96 217 837 382 221 48 190 213 121 399 146 155 47 1 211 161 806 231 133 113 277 302 2 294 179 287 397 257 170 652

Muži

65+ 34 214 150 45 96 735 45 33 600 650 146 100 46 32 162 25 32 115 102 38 13 44 26 20 72 29 52 13 202 40 195 55 21 22 65 57 485 27 71 87 56 34 143

152 968 726 107 433 5 262 223 101 2 416 2 429 731 400 176 85 491 71 161 588 288 161 35 133 148 82 291 98 123 32 809 125 574 165 95 87 196 207 1 617 132 209 278 190 128 459


15-64

65+

24 163 147 13 60 745 46 16 404 355 102 58 27 10 74 11 33 92 49 26 5 16 21 13 46 9 25 2 123 18 70 31 14 14 21 29 254 14 30 35 33 20 62

113 720 519 79 329 3 842 160 71 1 772 1 801 567 292 131 60 349 53 113 446 196 120 24 101 117 62 213 79 76 26 607 92 424 114 71 65 146 154 1 171 105 151 204 133 96 339

15 85 60 15 44 675 17 14 240 273 62 50 18 15 68 7 15 50 43 15 6 16 10 7 32 10 22 4 79 15 80 20 10 8 29 24 192 13 28 39 24 12 58

Ženy 144 906 686 119 365 5 695 220 94 2 530 2 516 642 380 179 83 496 68 149 542 287 139 31 136 136 86 270 96 123 33 861 106 562 175 93 85 189 206 1 661 106 209 281 189 113 459


15-64

65+

25 119 108 17 58 705 31 8 393 373 105 44 27 9 74 7 28 86 42 15 19 24 14 44 10 14 3 134 12 65 23 20 23 22 25 245 18 30 40 33 17 61

100 658 488 72 255 3 930 161 67 1 777 1 766 453 286 124 57 328 43 104 391 186 101 24 89 96 59 186 67 79 21 604 69 382 117 62 48 131 148 1 123 74 136 193 124 74 313

19 129 90 30 52 1 060 28 19 360 377 84 50 28 17 94 18 17 65 59 23 7 28 16 13 40 19 30 9 123 25 115 35 11 14 36 33 293 14 43 48 32 22 85

Zdroj: © Český statistický úřad, 2010

19

Obyvatelstvo členských obcí podle druhu pobytu a podle obcí Výměra v ha

Počet trvale bydlících obyvatel 1961

Domažlice Babylon Bělá nad Radbuzou Blížejov Čermná Česká Kubice Draženov Hlohovčice Holýšov Horšovský Týn Hostouň Chodov Chrastavice Kanice Koloveč Křenovy Luženičky Meclov Milavče Mířkov Močerady Mutěnín Nemanice Nevolice Osvračín Pasečnice Pec Pelechy Poběžovice Poděvousy Postřekov Puclice Rybník Semněvice Srbice Srby Staňkov Stráž Tlumačov Trhanov Újezd Velký Mahalov Zahořany 1)

2 462 665 8 332 2 495 326 4 602 672 330 2 929 7 144 3 851 895 874 760 1 377 300 629 3 197 1 218 1 762 666 1 548 3 837 256 1 125 775 795 167 3 018 272 1 892 1 385 3 654 1 203 1 384 2 045 2 049 265 1 187 213 1 103 1 692 2 119

7 723 236 1 765 1 508 421 640 293 277 3 793 4 094 1 207 604 327 256 1 091 188 283 1 128 725 378 168 617 344 198 662 294 380 112 1 826 357 1 138 476 138 230 706 504 3 609 244 592 451 509 330 1 263

1970

9 044 213 1 712 1 337 379 648 262 253 4 119 4 052 1 134 547 267 210 987 180 266 1 133 667 324 131 489 398 183 651 258 341 96 1 627 335 1 202 431 168 252 603 503 3 402 211 534 452 460 332 1 050

1980

1991

11 256 205 1 573 1 200 311 582 293 230 4 287 4 966 1 014 649 254 169 1 008 186 272 1 016 579 273 114 343 386 152 561 208 259 90 1 724 293 1 230 416 198 195 500 422 3 473 234 473 591 378 294 898

11 519 242 1 707 1 047 259 569 369 205 4 507 5 047 1 102 765 291 200 946 149 250 946 567 238 90 245 344 140 501 197 224 71 1 705 248 1 176 355 169 165 435 402 3 199 213 437 500 344 268 911

z toho 1)

2001

11 048 279 1 727 1 036 220 619 375 192 4 581 4 938 1 246 696 326 172 980 150 308 1 009 577 316 80 230 330 163 530 205 242 72 1 757 258 1 131 302 180 153 398 390 3 066 235 406 544 343 265 918

cizinci dočasně narození s dlouho- nepřítom- v obci dobým ní současpobytem ného bydliště

146 9 81 3 6 47 22 6 22 3 12 2 2 3 9 1 1 8 1 3 2 10

1 053 27 188 80 11 69 31 10 314 395 140 38 17 7 65 8 20 60 29 26 8 18 40 12 21 19 15 6 171 21 65 15 10 9 30 31 215 10 20 39 13 26 50

4 908 99 680 427 120 213 172 106 2 001 1 933 420 342 156 85 490 75 169 440 334 78 30 86 132 91 257 116 126 41 675 133 808 140 62 42 216 150 1 545 131 250 230 188 85 480

včetně cizinců s dlouhodobým pobytem


20

Uvedený předpoklad dalšího vývoje počtu obyvatelstva plně odpovídá „Prognóze územního plánu velkého územního celku okresu Domažlice“ (Terplán Praha, 1999), kde se počítá se stagnací počtu obyvatel při další vnitřní koncentraci do významných center. Vzhledem k tomu, že v řešeném území se nacházejí tři ze čtyř dosud se dynamicky rozvíjejících měst, je reálné uvažovat i o malém přírůstku celkového počtu obyvatel. Pro sledování kvalitativních stránek populace je citelný nedostatek aktuálních údajů, takže je nutné i dnes vycházet z výsledků SLDB 01 a brát v úvahu předpokládaný vývoj v devadesátých letech. Zjevně nejdůležitější z kvalitativních hledisek je věková struktura obyvatelstva, která je základním předpokladem pro další průběh jeho přirozené měny. Ucelený pohled na kvalitu věkového složení obyvatelstva poskytuje uvedený strukturní ukazatel, tj. počet dětí do 15 let věku na 100 osob starších 60-ti let. Enormně prudký pokles porodnosti v devadesátých letech však přinesl rychlý obrat k horšímu. Hodnota strukturního ukazatele klesla o 22 % a svojí hodnotou 101,2 signalizuje určitou destabilizaci. Nedojde-li ke zvýšení porodnosti, bude se úbytek přirozenou měnou dále zvyšovat. Dalším poklesem této kvality věkové struktury obyvatelstva je v prvé řadě ohrožena životaschopnost nejmenších sídel. Dalším aspektem je vzdělanostní struktura obyvatelstva podle nejvyššího dokončeného vzdělání. V tomto směru neexistuje objektivní měřítko, a proto je nutno vycházet z porovnání s vyššími územními jednotkami. Jak dokládá porovnání s vyššími územními jednotkami neexistuje výrazný rozdíl ani oproti relacím Západočeského kraje i České republiky. Nicméně více než jedna třetina občanů starších 15-ti let, která dosáhla pouze základní vzdělání, je velkou nevýhodou pro další dynamický rozvoj. Jedná se ovšem o disproporci republikovou, která je známá a dlouhodobě sledovaná. Lze však předpokládat, že v průběhu devadesátých let došlo k podstatnému kvalitativnímu posunu, který neutěšený stav výrazně zlepšil. Z hlediska vlastní reprodukce lze skladbu obyvatelstva i přes klesající porodnost stále ještě hodnotit v rámci ČR jako mírně nadprůměrnou. Zachování alespoň současné stagnační úrovně bude do značné míry záviset na migračních vztazích. Zachování kladného migračního salda je ovšem podmíněno zvýšením výstavby bytů, především v bytových domech.

21

Struktura obyvatelstva členských obcí podle vzdělanosti:

Domažlice Babylon Bělá nad Radbuzou Blížejov Čermná Česká Kubice Díly Drahotín Draženov Hlohovčice Holýšov Horšovský Týn Hostouň Chodov Chrastavice Kanice Koloveč Křenovy Luženičky Meclov Milavče Mířkov Močerady Mutěnín Nemanice Nevolice Osvračín Pasečnice Pec Pelechy Poběžovice Poděvousy Postřekov Puclice Rybník Semněvice Srbice Srby Staňkov Stráž Tlumačov Trhanov Újezd Velký Mahalov Zahořany

9 374 233 1 381 892 186 501 318 140 325 171 3 733 4 139 1 006 600 259 149 817 126 251 840 476 252 74 206 264 124 440 175 197 61 1 436 208 952 265 138 130 342 327 2 646 184 354 460 298 205 758

1 752 34 375 255 41 126 71 52 87 40 859 1 085 273 155 77 39 219 30 66 241 126 90 25 89 124 33 103 50 51 18 323 65 235 92 50 55 96 86 579 53 108 105 85 88 198

3 371 79 615 404 96 212 141 67 128 75 1 669 1 833 452 260 93 73 383 57 106 410 196 110 29 82 92 41 227 84 84 21 682 88 403 137 58 57 141 168 1 183 87 159 209 128 82 322

2 915 85 270 175 41 102 74 9 85 50 883 850 192 137 70 29 155 33 64 146 111 29 14 18 36 37 83 30 40 18 300 31 234 29 22 13 76 51 640 37 68 107 66 17 183

347 7 24 15 2 10 15 7 5 89 102 15 10 4 3 15 1 5 7 12 5 1 3 3 4 13 3 1 27 3 21 3 2 2 7 2 73 1 5 8 5 7

847 27 41 26 2 27 16 12 1 172 198 25 27 10 3 38 5 9 14 27 3 2 3 2 9 13 10 10 2 71 9 48 3 4 1 22 11 146 6 10 19 11 7 40

nezjištěno

bez vzdělání

vysokoškolské vč. vědecké přípravy

vyšší odborné a nástavbové

úplné střední s maturitou

vyučení a střední odborné bez maturity

Celkem

základní a neukončené

v tom nejvyšší ukončené vzdělání

15 7 5 1 6 1 7 1 17 17 11 4 1 1 1 10 2 2 1 10 3 2 1 6 4 1 1 2 1 3 1 5 2 7 1

127 1 49 12 3 18 5 5 44 54 38 7 4 2 6 12 2 13 2 1 4 1 1 7 27 8 10 2 8 22 3 7 1 4 7


Složení obyvatel v rámci územního vymezení okresu Domažlice

22



23


Kvalita populace jako zdroje pracovní síly je poznamenána vysokým zastoupením zemědělství a s tím spojenými nižšími kvalifikačními požadavky. Tento stav bude nutno systematicky zlepšovat prosazováním dalšího vzdělávání a rekvalifikačními kurzy zaměřenými podle tendencí vývoje ekonomiky okresu.

2.2.3 Bytový fond Současné informace o bytovém fondu jsou po stránce kvantitativní a zejména kvalitativní zcela nedostačující. Je tedy nutno vycházet z výsledků sčítání v roce 2001 a další vývoj pouze odhadovat. Lze konstatovat, že ani údaje obcí o nově postavených a zvláště pak o zaniklých bytech nejsou vždy zcela věrohodné. Vzhledem k mírně nadprůměrnému zastoupení rodinných domků, oproti republikovým hodnotám, odpovídají uvedené výsledky současným českým poměrům. Vzhledem k tomuto faktu je hodnota 8% soužití domácností odpovídající relací. 24

Základní údaje o domovním fondu podle obcí Trvale obydlené domy

Okres,obec

1970

1980

1991

2001 počet

Domažlice Babylon Bělá nad Radbuzou Blížejov Čermná Česká Kubice Draženov Hlohovčice Holýšov Horšovský Týn Hostouň Chodov Chrastavice Kanice Koloveč Křenovy Luženičky Meclov Milavče Mířkov Močerady Mutěnín Nemanice Nevolice Osvračím Pasečnice Pec Pelechy Poběžovice Poděvousy Postřekov Puclice Rybník Semněvice Srbice Srby Staňkov Stráž Tlumačov Trhanov Újezd Velký Mahalov Zahořany

Neobydlené domy

z toho rodinné domy

1 352 56 351 359 104 163 79 70 483 757 258 139 79 62 304 47 65 262 175 72 42 110 76 45 188 74 93 24 333 94 281 116 28 57 178 117 832 53 123 92 125 70 307

1 435 55 320 330 95 150 84 64 483 838 234 153 68 58 297 49 67 252 160 71 39 94 78 42 181 64 79 24 331 89 306 113 23 51 167 112 833 52 117 124 103 67 278

1 373 68 314 315 80 136 80 68 507 864 218 172 78 54 267 50 69 251 156 66 30 78 74 39 153 61 78 22 320 74 330 112 17 48 148 106 788 51 113 112 94 61 261

1 394 73 329 309 71 157 92 56 527 907 227 173 87 48 274 45 76 268 159 67 29 74 69 49 147 62 84 20 337 72 342 99 23 38 131 102 774 64 117 133 102 57 265

1 005 64 280 286 71 140 88 56 312 736 182 158 86 46 257 44 74 252 150 54 27 69 62 49 136 61 82 20 290 69 338 96 13 33 129 95 717 62 113 113 98 52 256

v% 72,1 87,7 85,1 92,6 100,0 89,2 95,7 100,0 59,2 81,1 80,2 91,3 98,9 95,8 93,8 97,8 97,4 94,0 94,3 80,6 93,1 93,2 89,9 100,0 92,5 98,4 97,6 100,0 86,1 95,8 98,8 97,0 56,5 86,8 98,5 93,1 92,6 96,9 96,6 85,0 96,1 91,2 96,6

průměrné stáří domu v letech 45,4 37,8 53,2 48,9 61,3 51,0 37,9 46,8 48,3 46,3 51,5 40,5 40,6 47,1 48,8 47,2 39,7 47,7 43,3 51,5 53,4 58,4 68,1 39,2 51,7 39,7 55,1 39,0 46,8 52,9 39,5 50,4 46,7 63,2 59,6 51,3 48,9 46,4 42,7 43,1 41,5 60,1 40,0

celkem

187 23 83 98 29 51 23 17 47 116 71 26 15 27 95 9 14 51 37 20 15 41 20 8 68 19 33 6 57 28 59 21 9 19 67 29 185 6 16 23 29 21 100

z toho sloužící k rekreaci 31 14 39 39 26 34 4 8 23 38 43 19 3 16 63 1 24 11 10 10 37 7 3 52 4 22 2 31 25 25 4 4 4 51 1 86 5 7 14 12 8 50


Také základní relace mezi počtem obyvatelstva a počtem bytů se pohybují na úrovni vyšších územních celků včetně republiky.Využití bytového fondu bylo možno hodnotit jako vcelku dobré. Ukazuje se, že využití bytů roste s velikostí a významem sídla

25

Základní údaje o bytovém fondu podle obcí Trvale obydlené byty

Okres,obec

Neobydlené byty

z toho v rodinných domech 1970

1980

1991

2001

celkem počet

Domažlice Babylon Bělá nad Radbuzou Blížejov Čermná Česká Kubice Draženov Hlohovčice Holýšov Horšovský Týn Hostouň Chodov Chrastavice Kanice Koloveč Kout na Šumavě Křenovy Luženičky Meclov Milavče Mířkov Močerady Mutěnín Nemanice Nevolice Osvračím Pasečnice Pec Pelechy Poběžovice Poděvousy Postřekov Puclice Rybník Semněvice Srbice Srby Staňkov Stráž Tlumačov Trhanov Újezd Velký Mahalov Zahořany

3 090 74 471 437 127 196 81 73 1 314 1 392 317 167 79 66 332 351 50 89 328 184 89 43 129 100 45 32 80 99 29 486 113 285 147 40 74 190 151 1 177 53 126 156 142 86 316

3 958 73 476 440 115 187 99 75 1 455 1 703 322 207 72 61 359 384 57 81 339 188 85 40 118 105 48 27 64 95 24 568 110 363 133 46 64 185 141 1 277 68 122 201 132 82 317

4 096 85 540 385 91 180 119 75 1 637 1 828 361 251 99 67 341 385 58 71 306 190 87 33 100 102 39 25 65 85 22 573 92 379 134 50 63 167 135 1 206 57 135 181 116 84 316

4 371 94 621 375 82 207 130 67 1 783 1 763 452 254 114 65 348 411 55 80 352 203 107 31 88 99 56 196 69 90 21 619 90 402 115 60 53 161 132 1 165 72 141 202 137 78 320

z toho

1 310 74 300 314 82 147 108 67 344 852 206 193 104 53 290 284 54 78 289 183 59 28 70 66 56 158 68 88 21 350 76 398 107 14 35 153 101 858 66 135 129 130 55 294

v%

30,0 78,7 48,3 83,7 100,0 71,0 83,1 100,0 19,3 48,3 45,6 76,0 91,2 81,5 83,3 69,1 98,2 97,5 82,1 90,1 55,1 90,3 79,5 66,7 100,0 80,6 98,6 97,8 100,0 56,5 84,4 99,0 93,0 23,3 66,0 95,0 76,5 73,6 91,7 95,7 63,9 94,9 70,5 91,9

406 28 105 115 30 61 31 23 104 181 89 30 24 27 98 82 10 14 64 42 24 15 48 20 8 72 20 34 6 82 31 66 24 9 22 73 30 248 8 18 32 32 22 110

sloužící k rekreaci 45 14 39 39 26 37 4 9 23 41 43 19 3 16 63 21 1 24 12 10 10 37 7 3 53 4 22 2 33 27 25 4 4 4 54 1 91 5 7 18 12 8 50

obydlené přechodně 138 5 25 33 1 5 3 2 39 40 14 1 2 4 8 10 1 5 6 5 2 4 5 4 1 15 2 9 3 4 2 3 34 2 3 1 2 8


Obecně se konstatuje, že většina negativních rysů stavu a vývoje bytového fondu se ostře koncentruje do malých a velmi malých sídel.

26

V nejbližší budoucnosti je nutno dále zvyšovat úsilí o zvýšení intenzity nové bytové výstavby. Vývoj domovního fondu K 1. 3. 2001 dosáhl celkový počet domů v okrese Domažlice 15 149, v tom bylo 13 473 rodinných domů, 1 261 bytových domů a 415 ostatních domů. V porovnání s minulým sčítáním (1999) se počet domů celkem zvýšil o 7,2%, počet rodinných domů o 17,2% a počet ostatních domů o 24,3%, počet bytových domů se snížil o 45,2%. Z celkového počtu domů představovaly trvale obydlené domy 80,8%. Za uplynulých devět let od roku 2001 ještě neproběhlo sčítání, nicméně ze současné situace je patrné, že nejvíce přibylo trvale obydlených domů v Holýšově, Horšovském Týně a Domažlicích. V posledních deseti letech se také zvyšoval počet neobydlených domů. Na celkovém zvýšení neobydlenosti se nejvíce podílely rodinné domy. Hlavní příčina neobydlenosti rodinných domů spočívala v jejich využití k rekreačním účelům. To potvrzují také údaje z posledního sčítání v roce 2001, kdy k rekreačním účelům sloužilo 51% neobydlených rodinných domů. Nejvíce neobydlených domů sloužících k rekreaci bylo zjištěno ve Staňkově (86) a v Kolovči (63). Charakteristika trvale obydlených domů Největší počet trvale obydlených domů a z toho rodinných domů byl v roce 2001 vlastněn fyzickými osobami. Z celkového počtu vlastníků se soukromé fyzické osoby podílely na vlastnictví trvale obydlených domů 85,2% a z toho na rodinných domech 95,5%. Bytové domy a ostatní domy byly nejvíce zastoupeny ve vlastnictví obce a státu. Obce a stát se podílely na vlastnictví bytových domů 36,6% a na ostatních domech 37,8%. Nejvíce trvale obydlených domů bylo postaveno v období let 1946 1980 (35,3%). Průměrné stáří trvale obydlených domů bylo 47,1 let. Z trvale obydlených rodinných domů dosáhly nejvyššího počtu rodinné domy s 1 bytem (81,1%); z trvale obydlených bytových domů byly nejvíce zastoupeny bytové domy s počtem 5 - 9 bytů (44,4%). Nosné zdi z cihel, tvárnic a cihlových bloků mělo postaveno 58% rodinných domů, nosné zdi z kamene a cihel 35,8% rodinných domů; bytových domů s nosnými zdmi z cihel, tvárnic a cihlových bloků bylo 42,1% a ze stěnových panelů 34,0%. Z celkového počtu trvale obydlených rodinných domů bylo vybaveno vodovodem 97,1%, kanalizací 97,5%, plynem 28,4%, ústředním topením 74,2%. Z celkového počtu trvale obydlených bytových domů bylo vybaveno vodovodem 99,8%, kanalizací 99,7%, plynem 53,2%, ústředním topením 56,3% a výtahem 7,4%.

27

Vývoj bytového fondu Počet bytů v trvale obydlených domech se od v roku 1991 zvýšil z 20 634 na 22 502 v roce 2001, celkový přírůstek činil 1 868 bytů, tj. 9,1%. Nejdůležitějšími příčinami přírůstků bytů v trvale obydlených domech (kromě nové výstavby) byly v odlišné metodice sčítání bytů v roce 1991, ve vrácení bytů bytovým účelům, v rozdílné deklaraci počtu bytů v rodinných domech a v ostatních příčinách přírůstků bytů (stavební úpravy v restituovaných domech, přestavby svobodáren a ubytoven na byty, avšak nenahlášené na stavebních úřadech, sečtené ještě nezkolaudované byty apod.). Na jeden trvale obydlený dům připadlo v průměru 1,8 bytů. Z celkového počtu bytů představovaly trvale obydlené byty 96,5%. V porovnání s minulým sčítáním byl největší přírůstek v trvale obydlených bytech zjištěn ve Kdyni (363), největší úbytek trvale obydlených bytů byl zaznamenán v Horšovském Týně (65). Celkový počet 3783 neobydlených bytů se v porovnání s rokem 1991 zvýšil o 1 225 bytů, tj. o 47,9%. Z celkového počtu neobydlených bytů činily neobydlené byty v trvale obydlených domech 20,9% a neobydlené byty v neobydlených domech 79,1%. Hlavní příčiny neobydlenosti bytů spočívaly v jejich využití k rekreačním účelům (především venkovské obce) a v přechodném pobytu osob bez trvalého pobytu (zejména města). Podíl neobydlených bytů, které slouží k rekreaci, dosáhl 38,8% a přechodně obydlených 16,3%. Charakteristika trvale obydlených bytů Z celkového počtu trvale obydlených bytů (21 711) činily byty v rodinných domech 57,5%, byty v bytových domech 41,2% a byty v ostatních domech 1,3%. K hlavním vlastníkům trvale obydlených bytů v rodinných domech patřily soukromé fyzické osoby. Největšími vlastníky trvale obydlených bytů v bytových domech a v ostatních domech byly obce a stát. Soukromé fyzické osoby vlastnily 95,6% trvale obydlených bytů v rodinných domech. Obce a stát se podílely na vlastnictví trvale obydlených bytů v bytových domech 41,7% a na vlastnictví trvale obydlených bytů v ostatních domech 51,3%. Z hlediska právního užívání bytů bylo 46,4% trvale obydlených bytů ve vlastním domě, 10,4% v osobním vlastnictví, 7% v ostatním bezplatném užívání, 25,3% v nájemních bytech a 7,6% v bytech členů SBD. Nejvíce bytů bylo postaveno v období let 1946 - 1970, z celkového počtu trvale obydlených bytů v roce 2001 představovaly 22,2%. Byty postavené v období let 1981 - 1990 dosahovaly v průměru na jeden byt největší obytné plochy, ale v průměru na jednu osobu byla obytná plocha druhou nejnižší za celé sledované období bytové výstavby v důsledku vyššího počtu osob, které připadly na 1 trvale obydlený byt. V průměru na 1 trvale obydlený byt z období let 1981 - 1990 činila obytná plocha 58,7m2, na 1 osobu zaznamenala 18,7 m2. Nejvyšší obytné plochy v m2 připadající v průměru na 1 osobu (22,8 m2) bylo dosaženo u bytové výstavby z let 1900 - 1919. Největší podíl trvale obydlených bytů se podle posledního sčítání vyskytoval v I. kategorii (79,7%) a ve II. kategorii (14,6%). Byty s jednou obytnou místností představovaly 10,8%, se dvěma pokoji 28,8%, se třemi pokoji 37,2%, se čtyřmi pokoji 13,4%, s pěti a více pokoji 8,9% a s nezjištěnými počty obytných místností 0,8%. Po roce 2001 začala bytová výstavba opět stoupat, rozmohla se výstavba nových bytových domů a satelitních městeček za přispění dotací ze Státního fondu rozvoje bydlení a Ministerstva pro místní rozvoj a pro bydlení pro takzvané sociální skupiny. 28

V porovnání s minulým sčítáním před rokem 2001 obytná plocha připadající v průměru na 1 byt vzrostla o 3 m2. V roce 2001 představovala obytná plocha trvale obydlených bytů v okrese celkem 1 134 tis. m2, obytná plocha připadající v průměru na 1 byt činila 52,6 m2, na 1 byt připadlo v průměru 2,85 obytných místností s plochou 8 m2 a větší. Plyn zaveden do bytu mělo 24,3% trvale obydlených bytů v rodinných domech a 52,4% trvale obydlených bytů v bytových domech. Vodovod byl zaveden do bytu u 96,9% trvale obydlených bytů v rodinných domech a 99,4% trvale obydlených bytů v bytových domech. Větší podíl trvale obydlených bytů v rodinných domech (50,6%) a v bytových domech (91,2%) byl připojen na veřejnou kanalizační síť. Teplou vodu ze zdrojů mimo dům měly převážně trvale obydlené byty v bytových domech (44,4%), zatímco trvale obydlené byty v rodinných domech byly převážně vybaveny teplou vodou z elektrických ohřívačů (78,3%). Ústředním topením bylo vybaveno 70,8% trvale obydlených bytů v rodinných domech a 64,3% trvale obydlených bytů v bytových domech. Nejčastěji využívanou energií k vytápění trvale obydlených bytů v rodinných domech představovalo uhlí, k vytápění trvale obydlených domů v bytových domech byl nejčastěji využíván plyn. Vlastní koupelnou nebo sprchovým koutem bylo vybaveno 93,2% bytů v rodinných domech a 98,6% trvale obydlených bytů v bytových domech. Vlastní splachovací záchod mělo 91,6% trvale obydlených bytů v rodinných domech a 99% trvale obydlených bytů v bytových domech. Za posledních deset let se zkvalitnění technické vybavenosti projevilo zejména ve zvýšeném podílů bytů připojených ke kanalizaci (22,3 bodu), v zavedení plynu do bytu (17,1 bodu) a v zavedení ústředního topení (12,3 bodu). Největší rozdíly v technickém vybavení mezi venkovskými a městskými obcemi byly zjištěny v připojení na plyn ze sítě. Plynem ze sítě bylo vybaveno 50,5% městských a pouze 14,1% venkovských domácností. V ostatním technickém vybavení nebyly mezi městskými a venkovskými obcemi zjištěny výraznější rozdíly. Z výsledků sčítání vyplývá, že splachovací záchod vlastnilo 95,2% městských a 90,7% venkovských domácností. Koupelnou nebo sprchovým koutem bylo vybaveno 95,9% městských a 93,0% venkovských domácností. Vodovod byl zaveden u 98,5% městských a u 97,1% venkovských domácností. Ústřední nebo etážové topení bylo vykázáno u 77,2% městských a u 76,2% venkovských domácností. Úroveň bydlení Během posledních deseti let se snížil počet osob na 1 trvale obydlený byt u rodinných domů o 0,07 osob, u bytových domů o 0,35 osob. Obytná plocha v m2 na 1 osobu se výrazněji zvýšila u rodinných domů (o 2,9 m2), zatímco u bytových domů byl její nárůst zanedbatelný (o 0,2 m2). Počet osob na 1 obytnou místnost o rozloze 8 m2 a více se snížil u rodinných domů o 0,06 osob a v bytových domech o 0,02 osoby. Počet bytů, v nichž bydlelo dvě a více domácností, činil v rodinných domech 1306 bytů tj. 10,5% z celkového počtu bytů v rodinných domech a 607 bytů v bytových domech tj. 6,8% z celkového počtu bytů v bytových domech. Porovnáme-li parametry úrovně bydlení u dvou a více domácností v průběhu deseti let, můžeme konstatovat, že se úroveň bydlení u těchto domácností zlepšila v rodinných domech, zatímco v bytových domech se zhoršila. U dvou a více domácností, které bydlí v bytových domech, počet osob na 1 byt poklesl o 0,58 osoby, ale současně se snížila i obytná plocha v m2 na 1

29

byt o 14,4 m2. V důsledku toho byl vykázán úbytek obytné plochy na 1 osobu o 1,8 m2. U dvou a více domácností, které bydlí v rodinných domech, se počet osob na 1 byt snížil o 0,15 osoby, obytná plocha v m2 připadající na 1 byt se zvýšila o 5,4m2 a obytná plocha v m2 na 1 osobu o 1,5 m2. Porovnáme-li úroveň bydlení mezi venkovskými obcemi podle velikosti obytné plochy na 1 trvale obydlený byt, dosáhla nejlepších parametrů obec Pařezov (72,3 m2) a nejnižších obec Hvožďany (44,4 m2). Mezi městy vynikl v tomto směru s 54,6 m2 na 1 trvale obydlený byt Staňkov, nejmenší obytnou plochu měl Holýšov (43,0 m2). Úroveň bydlení z hlediska počtu osob, které připadají na 1 trvale obydlený byt mezi venkovskými obcemi, je nejlepší ve Všekarech (2,22 osob) a nejnižší v Luženičkách (3,83 osob). Mezi městy dosahuje nejvyšší úrovně Kdyně (2,48 osob) a nejnižší Poběžovice (2,83 osob). Pozn. Pařezov, Hvožďany, Všekary, Kdyně nejsou členem svazku.

2.3 Sociální infrastruktura Sociální infrastruktura je tvořena souborem občanských zařízení poskytující služby v širším pojetí tohoto slova všem obyvatelům a návštěvníkům svazku. Vytváří tedy materiální podmínky pro široký okruh činností.

2.3.1 Školství V provozu 36 mateřských škol, 27 základních škol, 1 gymnázium, 3 střední průmyslové školy, 3 střední odborná učiliště a 1 vyšší odborná škola.

Druh školy

Počet škol

Mateřské školy

36

Základní školy

27

Gymnázia

1

Střední školy průmyslové školy

3

Střední odborná učiliště

3

Vyšší odborné školy

1


30

Zvýše uvedené tabulky vyplývá, že mateřských a základních škol je dostatek. Za pozornost proto stojí střední školy, které jsou důležité pro budoucí profese. Střední školy představují v okrese Domažlice kapacitu jednoho maturitního ročníku. Kapacita základních škol představuje cca 8900 míst a z toho vyplývá, že střední školy v rámci okresu vykrývají zhruba 30 % žáků z ročníku ukončujícího základní vzdělání. Je známo, že část středoškoláků dojíždí na studia především technických oborů do Plzně a do Klatov. Přesto by se měla kapacita středních škol v okrese Domažlice zvětšit a nabídka studijních oborů by se měla více zaměřit na potřeby trhu práce. Nejvýznamnější veřejné a soukromé školy: 

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední zdravotnická škola Domažlice, Erbenova 184 Veřejná škola, Plzeňský kraj



Gymnázium J.Š.Baara, Domažlice, Pivovarská 323 Domažlice, Pivovarská 323 Veřejná škola, Plzeňský kraj



Soukromá střední odborná škola a Gymnázium Bean s.r.o. Staňkov, Trnkova 125 Soukromá škola, Plzeňský kraj



Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Domažlice, Prokopa Velikého 640 Veřejná škola, Plzeňský kraj



Základní škola a Odborná škola, Horšovský Týn, Nádražní 89 Horšovský Týn, K terénu 64 Veřejná škola, Plzeňský kraj



Výchovný ústav, dětský domov se školou, základní škola, střední škola a školní jídelna, Hostouň, Chodské náměstí 131 Hostouň, Chodské náměstí 131 Veřejná škola, Plzeňský kraj



Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Horšovský Týn, Littrowa 122 Horšovský Týn, Littrowa 122 Veřejná škola, Plzeňský kraj

31

Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť podle obcí Pracující vyjíždějící z obce za prací

celkem


1 514 112 350 353 80 143 123 77 938 976 355 299 109 59 219 60 131 293 209 101 29 70 65 71 198 87 77 23 447 100 344 77 41 45 137 151 869 94 172 156 153 78 300

v% z pracujících celkem 26,6 73,2 41,7 68,3 80,0 49,1 61,8 80,2 40,4 38,2 47,5 78,5 69,9 64,8 48,6 89,6 79,9 54,9 76,0 67,3 74,4 84,3 44,8 86,6 71,7 80,6 74,0 69,7 50,5 85,5 64,5 54,2 51,3 64,3 73,3 75,5 56,8 81,7 89,1 58,6 85,5 71,6 68,5

Žáci, studenti a učni vyjíždějící do škol

z toho denně

celkem

v% z vyjíždějících celkem

1 167 95 286 320 71 112 111 74 793 829 315 255 99 55 180 56 122 251 189 88 25 61 57 66 165 77 72 19 373 89 298 69 33 38 121 138 776 86 159 131 134 65 276

77,1 84,8 81,7 90,7 88,8 78,3 90,2 96,1 84,5 84,9 88,7 85,3 90,8 93,2 82,2 93,3 93,1 85,7 90,4 87,1 86,2 87,1 87,7 93,0 83,3 88,5 93,5 82,6 83,4 89,0 86,6 89,6 80,5 84,0 88,3 91,4 89,3 91,5 92,4 84,0 87,6 83,3 92,0

s dobou cesty do 29 minut

30 59 minut

60 minut a více

celkem

723 76 122 205 45 89 95 57 360 472 191 207 84 38 84 37 107 183 131 67 14 32 30 53 71 54 45 12 187 61 212 40 18 20 80 106 400 72 125 98 110 26 219

335 14 120 88 17 21 13 13 318 299 98 39 13 14 77 19 11 55 51 18 10 22 21 11 78 21 19 6 164 21 75 21 14 15 35 21 265 12 31 26 18 32 48

103 5 44 26 9 1 3 4 115 55 25 7 1 3 16 4 12 6 3 1 6 6 1 16 2 7 1 20 7 7 8 1 3 6 11 110 2 3 7 5 6 9

388 43 114 81 30 85 68 25 246 230 74 72 61 28 56 24 50 127 52 43 11 18 56 35 58 28 30 12 111 42 139 37 46 18 72 49 208 41 67 80 51 43 184

v% ze žáků, studentů a učňů 21,1 91,5 34,8 47,6 96,8 72,0 94,4 100,0 31,0 27,9 33,8 67,9 89,7 96,6 34,1 88,9 100,0 74,7 64,2 69,4 100,0 78,3 96,6 100,0 64,4 100,0 83,3 92,3 35,2 97,7 65,6 94,9 100,0 81,8 100,0 100,0 44,3 97,6 98,5 98,8 96,2 93,5 97,9


32

Obyvatelstvo patnáctileté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání a podle obcí

Domažlice Babylon Bělá nad Radbuzou Blížejov Čermná Česká Kubice Draženov Hlohovčice Holýšov Hora Svatého Václava Horní Kamenice Horšovský Týn Hostouň Chodov Chrastavice Kanice Koloveč Křenovy Luženičky Meclov Milavče Mířkov Močerady Mutěnín Nemanice Nevolice Osvračín Pasečnice Pec Pelechy Poběžovice Poděvousy Postřekov Puclice Rybník Semněvice Srbice Srby Staňkov Stráž Tlumačov Trhanov Újezd Velký Mahalov Zahořany

9 374 233 1 381 892 186 501 325 171 3 733 57 180 4 139 1 006 600 259 149 817 126 251 840 476 252 74 206 264 124 440 175 197 61 1 436 208 952 265 138 130 342 327 2 646 184 354 460 298 205 758

1 752 34 375 255 41 126 87 40 859 30 52 1 085 273 155 77 39 219 30 66 241 126 90 25 89 124 33 103 50 51 18 323 65 235 92 50 55 96 86 579 53 108 105 85 88 198

3 371 79 615 404 96 212 128 75 1 669 13 85 1 833 452 260 93 73 383 57 106 410 196 110 29 82 92 41 227 84 84 21 682 88 403 137 58 57 141 168 1 183 87 159 209 128 82 322

2 915 85 270 175 41 102 85 50 883 3 33 850 192 137 70 29 155 33 64 146 111 29 14 18 36 37 83 30 40 18 300 31 234 29 22 13 76 51 640 37 68 107 66 17 183

347 7 24 15 2 10 7 5 89 3 1 102 15 10 4 3 15 1 5 7 12 5 1 3 3 4 13 3 1 27 3 21 3 2 2 7 2 73 1 5 8 5 7

847 27 41 26 2 27 12 1 172 4 5 198 25 27 10 3 38 5 9 14 27 3 2 3 2 9 13 10 10 2 71 9 48 3 4 1 22 11 146 6 10 19 11 7 40

nezjištěno

bez vzdělání

vysokoškolské vč. vědecké přípravy

vyšší odborné a nástavbové

úplné střední s maturitou

vyučení a střední odborné bez maturity

Celkem

základní a neukončené

v tom nejvyšší ukončené vzdělání

15 7 5 1 6 1 17 2 17 11 4 1 1 1 10 2 2 1 10 3 2 1 6 4 1 1 2 1 3 1 5 2 7 1

127 1 49 12 3 18 5 44 2 4 54 38 7 4 2 6 12 2 13 2 1 4 1 1 7 27 8 10 2 8 22 3 7 1 4 7


33

2.3.2 Zdravotnictví Jediná nemocnice v okrese je v Domažlicích. Domažlická nemocnice zahájila svůj provoz 1. ledna 2006. Stavěna byla v letech 2002 - 2005. Je jedinou lůžkovou kapacitou okresu s 207 lůžky. Aktuální údaj k roku 2008 udává 307 pracovníků nemocnice. Součástí areálu je parkoviště a heliport. Zdravotnické ambulantní služby jsou zajišťovány v Domažlicích a Horšovském Týně. Zdravotnická střediska s pravidelným provozem fungují v Holýšově, Hostouni, Klenčí pod Čerchovem a Poběžovicích. V ostatních sídlech jsou maximálně občasné poradenské služby, zvláště pediatrické. Údaje z roku 2003 zpracované ČSÚ k roku 2005 Lékaři 138 Nemocnice

1

Specializovaná léčebná zařízení

-

Zubní lékaři 29 Lékárny 14 Zdroj: © Český statistický úřad, 2005

2.3.3 Sociální péče Domy s pečovatelskou službou jsou v provozu v Bělé nad Radbůzou, Hostouni, Holýšově, Klenčí pod Čerchovem, Poběžovicích, Domažlicích a také v Horšovském Týně. Nejčastějšími službami, které pečovatelská služba zajišťuje, jsou: dovoz obědů, nákupů, různé pochůzky, doprovod na vyšetření k lékaři, úklid v bytech klientů, praní prádla a další činnosti Nová budova domu pro seniory (domov důchodců) v Domažlicích je pro 70 seniorů. Budova byla přistavěna k současnému městskému penzionu pro 40 klientů. Vznikl tak komplex pro celkem 110 lidí. V tomto okrese je v domovech pro seniory kritický nedostatek míst, proto se za pomoci dotačního titulu staví další domov. V blízkosti Domažlic je Domov seniorů ve Kdyni, který poskytuje dlouhodobé pobytové služby pro 99 obyvatel. Pokoje jsou na dvou podlažích. Domov důchodců je v provozu také v Černovicích.

34

Azylový domov pro matky s dětmi v Havlovicích. Domov pomáhá matkám s dětmi, které nejsou schopny sami řešit svou životní situaci. Prvotní je umístění těhotných žen, ochrana nenarozeného života. Cílem domova je nabídka azylového ubytování, psychické podpory, pomoc v péči o dítě, pomoc při vedení domácnosti a finančním hospodaření. Poskytované služby:ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivační služby, pomoc při prosazování práv a zájmů, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, poskytnutí informací. Balance ve Staňkově. Poskytuje pomoc obětem domácího násilí a informuje o možnostech řešení tíživé životní situace. Dětský domov ve Staňkově a v Nové vsi u Horšovského Týna: poskytují domov pro děti a mládež Centrum pro zdravotně postižené Plzeňského kraje - pobočka Domažlice. Bezplatná poradna pro zdravotně postižené, půjčovna kompenzačních pomůcek, bezbariérová PC učebna, odborná konzultace bezbariérového bydlení. K. J. K. Bohemia o. s. sdružení pro život. Pomoc osamělým seniorům při řešení nečekaných krizových životních situací. Odborné služby z oblasti zdravotní, sociální a duchovenské péče. Poradenské služby. Dovoz obědů, zajištění a doprava nákupů, osobní vztah s klientem, předčitatelské a komunikační služby, donášku a zapůjčení literatury,knih,e knih,MP3, kurz práce s počítačem a internetem, trénování paměti.

2.3.4 Kultura Z hlediska vybavenosti kulturními zařízeními je třeba zmínit polaritu mezi málo využívanými kulturními domy, jako dědictvím dřívějšího režimu na vesnicích, oproti nedostatečnému počtu a kvalitě těchto zařízení v hlavních centrech – Domažlice, Holýšov, Horšovský Týn. Absence polyfunkčních zařízení pro volný čas je také tíživým deficitem v nabídce atraktivit cestovního ruchu. Úroveň a potřeby v oblasti sociální infrastruktury Celkově lze konstatovat, že základní služby společenského i komerčního charakteru jsou zabezpečovány na úrovni odpovídající současné hladině potřeb jejich uživatelů a reálných možností provozovatelů. Situace okolo kulturní vybavenosti se od roku 1999 výrazným způsobem změnila. Jediné plus přinesla výstavba zimního stadionu a renovace bazénu v Domažlicích a výstavba Centra vodní zábavy ve Kdyni. Plavecký bazén Domažlice: 6 plaveckých drah a malý bazén - dětské brouzdaliště. Dále je v areálu bazénu k dispozici sauna, posilovna, solárium a masáže.

35

Centrum vodní zábavy Kdyně: hlavní bazén s plochou 425 m2, který je rozdělen na 25metrový plavecký se třemi drahami a oddělenou částí, kde jsou vodní atrakce s následným počtem míst:       

Šíjový masážní chrlič – 1 místo Bodové vodní masážní trysky – 6 míst Vodní houpačka – 6 míst Vzduchový dnový výron pro celotělovou masáž – 6 míst Perličková masážní lavice – 10 míst Perličkové masážní lůžko rovné – 6 míst Perličkové masážní lůžko kruhové – 5 míst

Dominantou bazénové části je 60. metrový tobogan se silným průtokem vody řízený semaforem. Značným problémem je vybavenost malých sídel, kde je provoz obchodních a stravovacích zařízení většinou ekonomicky neefektivní. Často jí zabezpečují obce samy i přes časté finanční ztráty. Pro další období by měl být připravován program pro výstavbu polyfunkčních, kulturních, zábavných a tělovýchovných středisek.

2.4 Dopravní a technická infrastruktura 2.4.1 Doprava Dopravní infrastruktura Domažlicka je podmíněna především geomorfologickou členitostí území. Současná dopravní struktura vyhovuje přijatelně stávajícím přepravním potřebám. Hlavní dopravní osy jsou zároveň urbanistickými osami. Hlavním železničním dopravním uzlem jsou Domažlice, menším pak Staňkov a Poběžovice. Silniční dopravní uzly jsou v Domažlicích, Horšovském Týně, Staňkově, Draženově, Poběžovicích a Kolovči. Silniční síť okresu měří 765 km, v tom délka silnic: I. třídy 67 km, II. třídy 202 km a III. třídy 496 km. Z hlediska širších nadregionálních vazeb je pro území Domažlicka významná zejména blízká trasa dálnice D 5 (E 50) Praha – Plzeň – Rozvadov – Nürnberg, která probíhá v severní poloze od sledovaného území. Napojení Domažlicka na dálnici D 5 Praha – Plzeň – Nürnberg zajišťuje silnice II/200 Horšovský Týn – Bor u Tachova. Východně od Domažlicka probíhá mezinárodní silnice I/27 (E 53) Plzeň – Klatovy – Železná Ruda – Deggendorf – München.

36

K významným silničním spojnicím mezinárodního významu patří silnice I. třídy č. 26 Plzeň – Horšovský Týn – Folmava - Furth im Wald. Další významnou komunikací je silnice I/22 České Budějovice – Strakonice – Klatovy – Kdyně – Domažlice a silnice II. třídy č. 200 Bor – Horšovský Týn, která přenáší v úseku Horšovský Týn – Nová Hospoda přepravní vztahy vázané k dálnici D5 Praha – Plzeň – Rozvadov. Územím dále procházejí následující silnice II. třídy: II/183 Domažlice – Přeštice – Rokycany, II/185 Staňkov – Koloveč – Klatovy, II/189 (SRN) – Lísková – Klenčí p.Č. – Draženov, II/190 Česká Kubice – Všeruby – Nýrsko, II/193 Domažlice – Horšovský Týn – Stříbro – Žlutice, II/195 Trhanov – Klenčí p.Č. – Poběžovice – Bor, II/196 Meclov – Poběžovice, II/197 (SRN) – Železná – Bělá n.R. - Horšovský Týn.

Technický stav některých silnic II. a III. třídy a místních komunikací je neuspokojivý Neúnosný je zejména technický stav některých silnic III. třídy, který plně odpovídá nedostatku finančních prostředků na jejich údržbu a obnovu. V současnosti jsou na nich prováděny pouze nejnutnější opravy. Samostatnou kapitolu tvoří místní komunikace v zastavěných částech sídel, jenž po vícenásobných výkopových pracích při pokládání či rekonstrukci inženýrských sítí prováděných v různých časových etapách a za použití různorodého materiálu v mnoha lokalitách svých stavem zcela neodpovídají technickým parametrům a bezpečnosti silničního provozu. Vzhledem k tomu, že ve většině obcí došlo v posledních letech k výstavbě zařízení technické infrastruktury, patří rekonstrukce místních komunikací a chodníků mezi prioritní akce.

37

Významná železniční spojnice Plzeň – Domažlice pokračuje přes Českou Kubici do SRN. Tato trať č. 180 sloužila v minulých letech převážně pro nákladní železniční dopravu, v dnešní době je využívána i pro osobní dopravu pro mezinárodní rychlík (Praha – Plzeň – Regensburg – München). Trať tvoří jednu z větví tzv. 3. železničního koridoru vedeného z Polska přes Ostravu, Prahu a Plzeň s rozvětvením na Cheb – Nürnberg a Českou Kubici – München. Významný je i místní osobní spoj (DomažliceFurth im Wald). Dále je to železniční trať č. 185 Domažlice – Janovice nad Úhlavou – Klatovy – Sušice – Horažďovice a regionální železniční tratě č. 182 Staňkov – Poběžovice a č. 184 Domažlice – Poběžovice – Bor – Tachov – Planá je potřebné dále provozovat jako součást integrovaného dopravního systému.

Pro mezinárodní přepravní vazby na hranici okresu Domažlice v současné době slouží silniční hraniční přechody Folmava (Furth im Wald – silnice I/26), Lísková (Waldmünchen – silnice II/189), Železná (Eslam – silnice II/197), železniční hraniční přechod Česká Kubice (Furth im Wald – trať č. 180) a turistické přechody Pleš (Friedrichshäng), Rybník (Stadlern), Tři znaky (Drei Wappen) a Ovčí vrch (Hochstrasse). Z hlediska mezinárodní kamionové dopravy je v současné době možné silniční hraniční přechod Folmava (Furth im Wald) řadit k jednomu z nejzatíženějších přechodů na státní hranici mezi ČR a SRN.

38

V oblasti dopravní infrastruktury je v roce 2010 nutno přednostně řešit hlavní severojižní tah, silnici I/26 s obchvaty Holýšova, Staňkova, Horšovského Týna a Babylonu a opravu mostu v Holýšově na silnici I/26. Naléhavé jsou rovněž přeložky silnice I/22 (vedlejší urbanizační osa Domažlice - Klatovy) s obchvaty Domažlic a Havlovic. V oblasti železniční dopravy je potřeba zrychlení a zkvalitnění tratě, č. 180 Plzeň – Domažlice – Česká Kubice – Regensburg – München (optimalizace, včetně elektrifikace, na rychlost do 120 km/h) a zlepšení situace na trati č. 185 Domažlice – Klatovy – Sušice. Obce spravují poměrně dlouhou síť místních komunikací, které jsou v mnohých případech v nekvalitním stavu a pravidelně vyžadují údržbu. Po méně frekventovaných komunikacích je vedeno nebo navrhováno vedení cyklotras, potřebné jsou zejména dálkové trasy a budování cyklostezek do atraktivních rekreačních lokalit (Horšovský Týn - Domažlice – Babylon – Folmava) a vznik cyklotras z Holýšova směrem na Plzeň Jih. Síť turistických cest Českého klubu turistů je na dobré úrovni. Cyklodoprava V rámci rozšiřovaní nových inovativních metod v oblast dopravy ale i cestovního ruchu dochází k využívání takzvané cyklodopravy. Ta slouží především k usnadňování dojíždění do škol a zaměstnání. Tento nový moderní trend zohledňuje zdravý životní styl, ochranu životního prostředí před znečišťováním ovzduší výfukovými plyny a díky šetrnému způsobu dopravy i bezpečnost cílových skupin. S touto otázkou je pak nutné řešit rozšiřování cyklotras a cyklostezek na území Svazku Domažlicko a vytvářet proto vhodné projekty. V současné době se dokončuje část cyklostezky Regensburg – Plzeň a to úsek Folmava (Ovčí vrch) – Domažlice. Projektově se připravuje pokračování na Horšovský Týn – Holýšov.

2.4.2 Technická infrastruktura 2.4.2.1 Vodní hospodářství Území okresu je hydrogeologicky na podzemní vodu chudší, významnější zdroje jsou zejména v kvartérních pokryvech povodí Radbuzy – studny u Horšovského Týna, Holýšova aj. Povrchové zdroje jsou díky malým povodím velmi omezené. Z hlediska vodních zdrojů je nejvýznamnější hydrologická síť vodních toků, zejména řeky Radbuzy a jejich pravostranných přítoků (Zubřina, Trhanovský – Černý potok). Úpravu odtokových poměrů výstavbou rybničních nádrží je nutno realizovat na menších tocích v rámci jejich celkové revitalizace. Úpravu průchodu velkých vod bude nutno řešit zejména v Domažlicích, Staňkově a Horšovském Týnu. V podzemních vodách se plošně vyskytuje mangan, zvýšený je obsah železa. V severozápadní části okresu se ve vodě vyskytuje radioaktivita. V současnosti je veřejný vodovod vybudován v 70 % obcí na území Svazku obcí Domažlicko. Většina vody do těchto vodovodů je dodávána z přehradní nádrže Nýrsko na Úhlavě skupinovým vodovodem Nýrsko – Domažlice – Holýšov. Kapacita nádrže není v současné době zcela využívaná, což přináší provozovatelům i závažné technické problémy. 39

Zásobování pitnou vodou se bude i nadále opírat o oblastní vodovod z nádrže Nýrsko, na který se napojí další obce s nevyhovující kvalitou vody. Spotřeba vody však prakticky nebude stoupat. Cena vody bude i v příštích letech ovlivňovat rozsah zásobování z místních, levných podzemních zdrojů. Veřejné vodovody v okrese provozují zejména tři organizace: Chodské vodárny a kanalizace, Vodovody a kanalizace města Kdyně a Praves s.r.o. Kanalizační systémy ukončené čistírnou odpadních vod (ČOV) jsou vybudován v 50% obcí.. Vedle měst jsou čistírnami vybaveny i některé větší obce. Kanalizace jsou u nových lokalit navrhovány vesměs splaškové, všude je nutno rozšířit stokové sítě. Čistírny odpadních vod jsou prioritní u měst na Radbuze a v povodí Zubřiny. V období 2007 – 2013 je nutno realizovat výstavbu ČOV u všech měst nad 500 obyvatel. Kanalizace a ČOV je navrhována i v menších lokalitách s ohledem na recipient, PHO odběrů pitné vody apod. Významnou investicí v oblasti likvidace odpadních vod byl v minulých letech společný projekt čištění odpadních vod obcí Klenčí pod Čerchovem, Postřekov, Díly, Chodov a Trhanov. Města Poběžovice, Bělá nad Radbuzou, Horšovský Týn a Holýšov jsou členy Mikroregionu Radbuza, který získal dotaci zhruba 550 milionů korun z evropského Fondu soudržnosti na projekt Čistá Radbuza. Dotace byla na stavby kanalizací a revitalizace čistíren odpadních vod. Celkové náklady projektu jsou zhruba 770 milionů korun. Akce byla dokončena v roce 2009. Město Domažlice je zapojeno do dobrovolného svazku obcí „Povodí Berounky“ za účelem přípravy a realizace skupinového projektu “Čistá Berounka“. Cílem tohoto projektu je vyřešení problematiky čištění městských odpadních vod s termínem nejpozději do konce roku 2011. Předmětem projektu bude realizace rekonstrukce a doplnění kanalizačních rozvodů dle generelu kanalizace v Domažlicích a rekonstrukce ČOV. Celkové náklady projektu, které připadají na realizaci projektu na území města Domažlice činí 390 milionů Kč, což je necelých 20 % celkových nákladů. Optimální řešení vodního hospodářství obcí na území Svazku obcí Domažlicko je zpracováno v rámci Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje.

2.4.2.2 Zásobování elektrickou energií Pro zásobování elektřinou má rozhodující význam distribuční soustava 110 kV a. s. Západočeská energetika se sídlem v Plzni. Tato soustava má transformační uzly v Domažlicích (110/22 kV), v Holýšově (110/6 kV) a ve Kdyni (110/22 kV). Distribuční uzly soustavy 110 kV jsou napájeny prostřednictvím nadřazené transformace (400)/220/110 kV v Přešticích. Z propojení 110 kV Přeštice – Stříbro je napojen uzel 110/6 kV v Holýšově. Pokud by se naplnil předpoklad, že ve struktuře energií pro výrobu tepla by elektřina jako primární zdroj stagnovala (případně by dokonce její spotřeba mírně klesala), pak by zřejmě nebyl ani vyvíjen tlak na rozšiřování zařízení na úrovni VVN. Největší slabiny při rozvoji obecní elektrizace vykazují systémy nízkého napětí.

40

Distribuční sítě nízkého napětí byly původně navrhovány pro osvětlování a pro elektrické pohony v zemědělských usedlostech. S využíváním elektrické energie pro vaření, vytápění a přípravu teplé užitkové vody se ve větší míře ještě neuvažovalo, proto kapacita velké části těchto sítí umožňuje větší dodávky jen v omezené míře. Rekonstrukce distribučních sítí tak, aby vyhovovaly potřebám elektrického vytápění a ohřevu teplé užitkové vody znamená nejen posílení stávajících průřezů vodičů, ale i změnu vrchních vedení na kabelová a vybudování dalších trafostanic.

2.4.2.3 Zásobování plynem a teplem Současná plynofikace Domažlicka je založena na dodávce zemního plynu z regionálních vysokotlakých plynovodů, které jsou majetkem Západočeské plynárenské a.s. ZČP se sídlem v Plzni. Území okresu zásobuje vysokotlaký plynovod vedený v trase Stod – Holýšov – Staňkov – Kdyně s pokračováním do Klatov. Plynofikace obcí byla v minulých letech podporována v rámci Programu obnovy venkova MMR a PHARE CBC. Malé obce si také mohly požádat o podporu na plynofikaci ze Státního fondu životního prostředí. Realizaci plynofikací delší čas ztěžuje neustálý růst cen plynu, který odrazuje konečné uživatele od používání tohoto typu paliv. V příštích letech se nepočítá s dalšími plynofikacemi, pokud se nezmění cena plynu nebo nedojde ke zvýšení nákladů na topení pevnými palivy.

2.4.2.4 Využití alternativních zdrojů energie Pro území okresu Domažlice je typické, že všechny důležité energie je třeba dopravovat prostřednictvím regionálních či nadregionálních systémů. Snadno dostupný a významný potenciální zdroj energie v území tvoří biomasa, zejména dřevní hmota (palivové dříví, dřevní odpad z větví – štěpky, piliny, kůra), případně pěstované zemědělské plodiny pro energetické účely (rychlerostoucí s velkou výhřevností), či rostlinné zbytky z pěstování obilovin a řepky (sláma). Využití energie bioplynu je vhodné z oblastních skládek TKO v Lazcích i Libkově. Využití větrné energie je možné v oblastech s celoročním průměrem rychlosti větru vyšší než 4 m/s, tedy v územích nad 700 m n.m. Využití větrných elektráren je tedy lokálně velmi omezené, s možným využitím pro zásobování jednoho nebo několika objektů se záložním připojením na síť. Využití vodní energie v malých vodních elektrárnách je na Domažlicku zatím málo využito.

2.4.2.5 Spoje Ve sledovaném území jsou umístěny dva vysílače (Domažlice – Vraní vrch a Kdyně – Koráb). Území okresu pokrývá televizním a rádiovým signálem též vysílač Plzeň – Krašov. Na celém území Domažlicka proběhla vůbec jako první z okresů ČR digitalizace se zajištěním velmi kvalitního digitálního signálu z pozemních vysilačů. Domácnosti tak přešly z analogového vysílání na digitální a televizory, které neobsahovaly již proto vestavěné příslušné zařízení, musely být dovybaveny takzvanými set-top-boxy. Pokrytí území mobilními telefony O2, T – mobile a Vodafone je na dobré úrovni. Rozvíjí se pokrytí internetem za pomoci pevných linek i bezdrátově přenášeným signálem. 41

V současnosti je potřebné zajistit informační infrastrukturu měst a obcí k docílení zjednodušení a zpřehlednění systému vnitřních i vnějších informačních toků mezi jednotlivými subjekty měst, ale i mezi jednotlivými obcemi.

2.4.2.6 Odpadové hospodářství Produkce tuhých komunálních odpadů (TKO) je koncentrovaná do hlavních středisek osídlení řešeného území (Domažlice, Holýšov, Horšovský Týn). Všechny členské obce Svazku obcí Domažlicko, jsou členy účelového sdružení obcí pro odpadové hospodářství Lazce. Svoz komunálního odpadu, jeho nebezpečných složek a velkoobjemového odpadu, je třeba zajistit v pravidelných časových intervalech. Rovněž počet a velikost sběrných nádob a donášková vzdálenost jsou hlavními faktory ovlivňujícími kvalitu sběru komunálního odpadu. Zajištění těchto podmínek je základním předpokladem úspěšného sběru komunálního odpadu a předpokladem snížení množství černých skládek vznikajících v okolí sídel. Pozornost je nutno věnovat svozu komunálního odpadu z rekreačních center a rekreačních objektů, které jsou rozptýleny po celém území. Rozmístění sběrných nádob je nutné zajistit podél turisticky nejatraktivnějších stezek. Důležité je zapojení všech občanů do systému nakládání s odpady v souladu s obecně závaznými vyhláškami obcí o nakládání s komunálním odpadem a neustálá osvěta obyvatel. Podmínky pro třídění TKO je nutné zajistit ve všech obcích. Ve sledovaném území jsou provozovány sběrné dvory v Bělé nad Radbuzou, v Domažlicích, v Holýšově, v Poběžovicích a ve Staňkově. V ostatních sídlech je sběr nebezpečných složek TKO prováděn mobilním svozem. Nejvýznamnějším skládkovacím zařízením okresu je skládka Lazce u Horšovského Týna (provozovatel Lazce GIS s.r.o.). Skládka je využívána k ukládání odpadu z cca 70 obcí okresu Domažlice. Druhým zařízením sloužícím k ukládání komunálního odpadu z obcí okresu Domažlice je skládka Libkov provozovaná městem Kdyně. Je zde ukládán především komunální odpad z okolních obcí a doplňkově také některé odpady ostatní.

42

2.5 Ekonomika 2.5.1 Ekonomická základna a její vývoj Domažlicko lze označit za průmyslově zemědělskou oblast, jejíž hospodářské zaměření je předurčováno přírodním rázem krajiny a historií Chodska. Charakter chráněné přírodní oblasti neumožňuje rozvoj těžkého průmyslu a typické průmyslové zázemí tvoří především lehký průmysl. Průmyslové podniky jsou soustředěny hlavně v Domažlicích, v Holýšově, ve Kdyni, v Klenčí pod Čerchovem. Svazek má významný potenciál také v rozvoji cestovního ruchu, který představuje silné hospodářské odvětví. Po roce 1989 začalo v České republice docházet k významným ekonomickým a sociálním změnám, které se projevují jak ve změně hospodářské struktury (přesun ekonomicky aktivního obyvatelstva z priméru a sekundéru do terciéru), tak také v rostoucí meziregionální diferenciaci hospodářské výkonnosti. Významnou dynamiku změn v této souvislosti prodělává také okres Domažlice, resp. Svazek obcí Domažlicko, v poválečném období periferní uzavřený průmyslově - zemědělský region se po otevření hranic s Německem stal polohově exponovaným regionem, který je prostřednictvím přeshraničních ekonomických a sociálních vztahů propojován s hospodářskou strukturou Německa. Rozvojové šance Domažlicka (mikroregionu) proto nejsou závislé pouze na vnitřním ekonomickém a sociálním potenciálu, ale také na příhraniční poloze, která přináší řadu možností, které významně ovlivňují hospodářský vývoj: - možnosti zaměstnání českých pracovních sil v Německu (tzv. pendlerství), - z důvodu cenových rozdílů existuje tzv. nákupní turistika, která se projevuje rozvojem sektoru služeb, - přeshraniční spolupráce podniků a příliv německých hlavně bavorských investic.

Výkonnost ekonomiky je nejčastěji charakterizována pomocí hrubého domácího produktu přepočteného na 1 obyvatele. Tento komplexní ukazatel se v ČR začal sledovat pouze na krajské úrovni (propočty za okresy jsou zatíženy velkou chybou). Pro porovnání hospodářské výkonnosti Svazku obcí Domažlicko (okresu Domažlice) v rámci Plzeňského kraje jsme použili ukazatel daně z příjmů fyzických a právnických osob ze závislé činnosti přepočtený na 1 obyvatele. Nepočítáme-li okres Plzeň-město, kde je koncentrována významná část ekonomických aktivit celého Plzeňského kraje, můžeme konstatovat, že okres Domažlice, resp. jeho významná část – Svazek obcí Domažlicko - patří vedle okresů Plzeň – sever a Plzeň – jih k okresům Plzeňského kraje s nejnižší daňovou výtěžností a tedy relativně nízkou výkonností ekonomiky. Jednou z příčin této relativně nízké daňové výnosnosti okresu Domažlice je hospodářská struktura tohoto regionu. 43

V souvislosti s hospodářskou situací v sousedním Bavorsku došlo a dochází k přemísťování výrobních kapacit řady malých a středních průmyslových podniků do oblasti česko -bavorského pohraničí. Tento trend se projevuje (jedná se o vývoj typický pro okresy sousedící s Německem, resp. Rakouskem) v růstu ekonomicky aktivního obyvatelstva v průmyslu a ve zvyšování významu průmyslu v rámci hospodářské struktury okresu Domažlice. Jedním z nesporných negativ je nízký stupeň finální produkce. Většina zaměstnavatelských subjektů je odkázána na kooperace s výrobci v SRN. Většina kooperací je směrována na automobilky v SRN. Část průmyslové produkce je ovlivněna i sezónností odbytu. Průběžně vznikají v okrese některé nové výroby. Ve výhledu lze předpokládat rozvoj organizačních složek zahraničních firem, který by měl vytvořit větší počet pracovních míst, ovšem pouze pro vysoce kvalifikované strojní profese, zejména v Holýšově. V posledních letech sice došlo k poklesu zaměstnaných v zemědělství a lesnictví, ale přesto je stále pro okres Domažlice charakteristické průměrné zastoupení zaměstnanosti v primárním sektoru. V porovnání s hospodářskou strukturou Plzeňského kraje a celého národního hospodářství můžeme konstatovat, že v okrese Domažlice stále významné postavení zaujímá zemědělství a lesnictví a dokonce roste význam průmyslu. Naopak rozvojové šance, které nejsou dosud plně využívány leží v oblasti služeb, především služeb cestovního ruchu. Ve srovnání s Plzeňským krajem a ČR si domažlický okres stojí podprůměrně (měřeno počtem zaměstnaných v daných oblastech) v počtu pracovních míst ve zdravotnictví, sociálních službách a také v obchodě a cestovním ruchu (pohostinství a ubytování).

2.5.2 Trh práce Trh práce můžeme charakterizovat jako vývoj vztahů mezi poptávkou po pracovních místech a nabídkou pracovních míst. Trh práce v okrese Domažlice se dlouhodobě vyznačuje obecnou nerovnováhou, danou převahou disponibilních pracovních sil nad počtem pracovních příležitostí. Před rokem 1989 (v době plné zaměstnanosti obyvatelstva) byla tato nerovnováha řešena vyjížďkou za prací mimo okres nebo migrací. V současném období se nerovnováha na trhu práce projevuje zvyšující nezaměstnaností. Vývoj nezaměstnanosti v 90. letech můžeme rozdělit na dvě období. V letech 1990 – 1996 se nezaměstnanost pohybovala kolem 1 – 2%. Počínaje rokem 1997 dochází k jejímu růstu, na konci 90. let se pohybovala kolem 5 %. Míra nezaměstnanosti dál stoupá a v současné době se pohybuje v rozmezí mezi 9 - 10 %.

44

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

2005 2006 2007 2008 2009

31 360 32 195 32 530 32 552 32 570

Míra Míra Míra nezaměstnanosti nezaměstnanosti nezaměstnanosti v okrese v Plzeňském v České Domažlice kraji republice

6,80% 6,60% 5,50% 5,60% 10%

6,61% 6,60% 5,60% 5% 9,40%

9,80% 9,10% 7,8% 6% 10,30%

Zdroj: Úřad práce Domažlice/2010

Charakteristickým rysem územní struktury Svazku obcí Domažlicko (ostatně typické pro celé jihozápadní pohraničí ČR) je velmi nerovnoměrné rozmístění pracovních příležitostí mezi města a venkovské obce ve vztahu k rozmístění práceschopného obyvatelstva. Zde se projevuje zejména vysoká koncentrace ekonomických aktivit v okresním městě. K dalším významným střediskům zaměstnanosti s vysokou dojížďkou za prací patří Horšovský Týn a Holýšov. Venkovské obce se naopak vyznačují výrazným deficitem pracovních příležitostí (zejména v okolí Domažlic a v okrajových částech okresu Domažlice). Velkým problémem do budoucnosti se jeví vytváření pracovních míst ve venkovském osídlení (mimo nejvýznamnější střediska osídlení), tradičně vázaném především na zemědělství a lesnictví. Důsledkem globální finanční a ekonomické krize ve světě se nezaměstnanost pohybuje v roce 2009 nejvíce za posledních 10 let. Její hranice je v současnosti mezi 9 – 10 %.

2.5.2.1 Nabídka pracovních sil Kvalifikační strukturu uchazečů o zaměstnání (disponibilních pracovních sil) v okrese Domažlice nám ukazují následující dvě tabulky (konkrétní data uvádějí tabulky číslo 1 a 2). Největší podíl mezi zájemci o práci tvoří lidé s vyučením a dále se základním vzděláním. Nepatrný vzestup podílu uchazečů se středoškolským vzděláním (jak s maturitou tak bez ní) je do značné míry ovlivněn velmi nízkou poptávkou zaměstnavatelů v době hospodářské recese.

45

Významným ukazatelem hodnocení disponibilních pracovních sil je také věková struktura uchazečů o práci a délka jejich vedení v evidenci. Jedná se o klíčový pohled na problematiku nezaměstnanosti, neboť dlouhodobá nezaměstnanost výrazně determinuje možnosti snížení míry nezaměstnanosti jako celku (s rostoucí délkou vedení v evidenci rostou problémy s uplatněním nezaměstnaných na trhu práce). K dalším problémům na straně nabídky pracovních sil (disponibilních pracovních sil), které brání jejich uplatnění na pracovním trhu patří: a) rostoucí diferenciace mezi kvalifikační strukturou absolventů středních škol a kvalifikační poptávkou na trhu práce. Ohrožena je především strojírenská výroba, kde není zabezpečena ani prostá kvalifikační reprodukce pracovních sil. K hlavním příčinám této situace patří nevhodná nabídka vzdělání s dominantní převahou ekonomických a humanitních oborů a dále pak absence zaměstnavatelů při formování přípravy mládeže na povolání a nízký stupeň odpovědnosti rodičů. b) zdravotní stav uchazečů o zaměstnání. Téměř 44% uchazečů o práci má změněnou pracovní schopnost či jiné zdravotní omezení, což výrazně snižuje jejich šance uplatnit se na trhu práce. c) nízká úroveň dopravní obslužnosti, která se negativně projevuje zvláště u firem s nabídkou míst ve vícesměnných provozech.

46

Uchazeči o práci v roce 2008: Uchazeči o zaměstnání Uchazeči se zdravotním postižením Uchazači o zaměstnání dosažitelní Uchazači na 1 volné místo struktura uchazečů podle věku: Mladiství do 19 let 20 - 24 let 25 - 29 let 30 - 34 let 35 - 39 let 40 - 44 let 45 - 49 let 50 - 54 let 55 - 59 let 60 a více let struktura uchazečů podle Bez vzdělání vzdělání: Neúplné základní vzdělání Základní vzdělání Nižší střední vzdělání Nižší střední odborné vzdělání Střední odborné vzdělání s výučním listem Střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu Úplné střední všeobecné vzdělání Úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou Úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) Vyšší odborné vzdělání Bakalářské vzdělání Vysokoškolské vzdělání Doktorské vzdělání

Česká republika Plzeňský kraj 352 250 16 757 61 136 2 858 335 025 16 087 . . . . 18 265 986 42 421 2 100 37 939 1 854 42 248 1 970 37 260 1 699 35 552 1 659 35 502 1 678 49 148 2 308 44 519 2 101 9 396 402 . . . . 104 151 4 821 . . . . 138 277 6 721 3 055 156

Domažlice 1 156 . 1 127 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 784 15 433 52 558

437 713 2 664

. . .

2 233 2 441 . .

95 112 . .

. . . .

Tabulka č. 1 – Uchazeči o práci v roce 2008 – čerpáno z dat Českého Statistického Úřadu

47

Uchazeči o práci v roce 2009: Uchazeči o zaměstnání Uchazeči se zdravotním postižením Uchazači o zaměstnání dosažitelní Uchazači na 1 volné místo struktura uchazečů Mladiství podle věku: do 19 let 20 - 24 let 25 - 29 let 30 - 34 let 35 - 39 let 40 - 44 let 45 - 49 let 50 - 54 let 55 - 59 let 60 a více let struktura uchazečů Bez vzdělání podle vzdělání: Neúplné základní vzdělání Základní vzdělání Nižší střední vzdělání Nižší střední odborné vzdělání Střední odborné vzdělání s výučním listem Střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu Úplné střední všeobecné vzdělání Úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou Úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) Vyšší odborné vzdělání Bakalářské vzdělání Vysokoškolské vzdělání Doktorské vzdělání

Česká republika Plzeňský kraj 539 136 26 802 67 738 3 362 527 728 26 212 17,4 12,9 4 941 286 25 898 1 448 71 811 3 661 61 034 2 953 67 349 3 394 60 463 2 957 53 764 2 597 54 225 2 700 67 466 3 383 63 972 3 079 13 154 630 497 47 2 151 107 141 090 7 379 394 28 13 781 581 224 800 11 179 4 290 208 13 985 27 331 82 110 3 485 4 150 20 420 652

635 1 161 4 242 139 211 861 24

Domažlice 2 042 298 2 008 27,2 18 101 271 187 236 234 233 213 267 255 45 2 6 568 7 40 879 20 43 74 317 12 23 47 4

Tabulka č. 2 – Uchazeči o práci v roce 2009 – čerpáno z dat Českého Statistického Úřadu

48

Ekonomická aktivita obyvatelstva podle obcí v tom

z toho

zaměstnané osoby Ekonomicky aktivní celkem


5 982 159 886 544 106 313 202 98 2 433 2 714 670 392 160 92 476 72 167 556 283 160 39 104 175 85 288 109 109 34 926 122 557 152 89 76 197 213 1 625 122 202 282 182 132 454

z toho celkem

5 711 154 840 520 100 293 199 96 2 334 2 567 619 383 158 91 452 67 164 535 277 150 39 83 145 82 276 108 104 33 891 117 536 142 80 70 189 200 1 537 116 193 269 179 110 440

pracující důchodci 215 5 13 7 7 20 9 1 53 80 12 14 3 1 18 1 1 15 7 9 2 3 4 9 8 2 3 20 5 15 3 4 4 6 6 45 2 6 14 5 1 11

ženy na mateřské dovolené 110 17 13 9 6 1 49 56 18 1 4 4 11 3 4 5 7 3 2 3 3 8 1 2 18 2 8 4 5 6 2 4 34 3 2 8 1 6 10

nezaměstnaní

271 5 46 24 6 20 3 2 99 147 51 9 2 1 24 5 3 21 6 10 21 30 3 12 1 5 1 35 5 21 10 9 6 8 13 88 6 9 13 3 22 14

Ekonomicky neaktivní nepracující celkem důchodci

4 987 118 800 484 113 294 173 94 2 110 2 195 545 302 162 79 498 78 141 447 293 144 39 126 153 78 242 96 129 38 812 130 574 150 90 77 201 172 1 426 113 203 259 161 132 463

2 356 48 309 245 65 122 76 56 851 954 213 141 71 43 251 41 46 187 146 55 25 84 55 26 110 49 71 21 326 61 270 95 32 40 107 86 734 45 108 127 78 57 215

žáci, studenti a učni

1 813 46 327 167 31 116 72 25 779 810 217 104 66 29 163 27 50 169 79 62 11 23 58 35 90 28 36 13 309 43 209 39 46 22 70 49 463 41 68 78 53 45 186


49

2.5.2.2 Nabídka volných pracovních míst Z následující tabulky je patrné, že počet nově vytvořených pracovních míst měl do května roku 2009 klesající tendenci. Od této doby se začal počet nových pracovních míst mírně zvyšovat, ale počet lidí, kteří si začali hledat novou práci se postupně neustále zvyšuje a počet nově vytvořených pracovních míst je v okrese Domažlice nedostačující. V lednu roku 2008 bylo evidováno 107 nových volných pracovních míst, z tohoto počtu bylo do konce měsíce 35 míst obsazeno. V lednu roku 2010 bylo v okrese Domažlice evidováno 46 nových pracovních míst a z toho bylo ke konci měsíce obsazeno 36 míst.

zrušená místa

180 146 192 42 34 35

26 161 89 10 3 12

uvolněná místa

obsazená místa

Volná pracovní místa pohyb VM ve sled. měsíci Stav ke konci sled. měsíce Přírůst. z toho pro neumíst. celkem absolv. ze sl. 20 pro občanů osoby a v% mlad. se ZP mladistv absolv. do 18 é

nově hlášená místa

Okres

Pracovní síla ke konci (klouzav. minulého průměr) měsíce

Domažlice leden 2008 květen 2008 leden 2009 květen 2009 leden 2010 květen 2010

31 011 31 766 32 597 32 559 33 294 33 054

983 1 062 494 151 96 136

107 163 42 37 46 60

0 0 0 0 0 0

884 918 255 136 105 149

166 125 38 23 20 17

166 125 38 23 20 17

2 2 1 1 1 0

16 3 8 5 7 8

5,6 -4,5 16,3 2,0 5,8 -5,1


Tabulka č. 1 – vývoj volných pracovních míst v okrese Domažlice Podle kategorie zaměstnání patří k nejčastěji nabízeným volným pracovním místům místa řemeslníků, kvalifikovaných výrobců, zpracovatelů, opravářů, obsluhy strojů a zařízení a pomocných a nekvalifikovaných pracovníků. Naopak nejmenší poptávka je na úřadu práce v Domažlicích po kvalifikovaných dělnících v zemědělství a lesnictví a po vedoucích a řídících pracovnících. V porovnání s Plzeňským krajem a Českou republikou je v okrese Domažlice větší poptávka po řemeslnících, kvalifikovaných výrobcích a úřednících, naopak relativně menší poptávka je po obsluze strojů a zařízení a kvalifikovaných dělnících v zemědělství a lesnictví. Lze očekávat, že do budoucnosti budou volná pracovní místa koncentrována do následujících 2 skupin: - místa pro vysoce kvalifikované odborné dělníky ve strojírenské výrobě - místa pro pracoviště s velmi nízkou požadovanou kvalifikací, ale vysokými nároky na intenzitu práce - nově vzniklá místa zatím bez tradice a tedy i bez určité důvěry uchazečů – obchodní zástupci, herny atp.

50


K nejčastěji nabízeným volným pracovním místům patří následující profese / místa (seřazeny podle významu): šička / švadlena, svářeč, krupiér, obchodní zástupce, číšník / servírka, ruční balič a strojní technik.

2.5.3 Průmysl V návrhovém období ÚPN VÚC Domažlice se předpokládá především intenzifikace využití dnešních výrobních ploch a zařízení a pro případné další rozvojové záměry je vymezen dostatek ploch jak ve zpracovaných ÚP SÚ, tak v blízkosti hlavní rozvojové osy (silnice I/26). Dostatek pozitivních impulsů pro pozitivní vývoj má i stavební výroba, kde se především uplatňují i drobné firmy. Průmyslová výroba řadí dnes okres Domažlice v rámci ČR k méně rozvinutým a tato charakteristika bude do určité míry platit i nadále. Hospodářské zaměření je předurčováno přírodním rázem krajiny a historií Chodska. Charakter chráněné přírodní oblasti neumožňuje rozvoj těžkého průmyslu a typické průmyslové zázemí tvoří především lehký průmysl. 51

Pozitivním trendem posledních let je vznik podniků v kategorii malých a středních výrob. Tento příznivý rozvoj je ovlivněn především výhodnou geografickou polohou vůči Německu a s tím spojeným přemísťováním některých výrob z Německa (především Bavorska) do ČR, a nebo významnější kooperací s českými podniky (především formou práce ve mzdě) s cílem snižování výrobních nákladů německých podnikatelů a zvyšování jejich konkurenceschopnosti. Přeshraniční hospodářská spolupráce využívající komparativních výhod jak v německé (bavorské), tak i české části pohraničí má tudíž strategický význam pro regionální rozvoj Domažlicka a je zapotřebí mu věnovat zvýšenou pozornost. Průmyslové podniky jsou soustředěny hlavně v Domažlicích, Holýšově a Horšovském Týně. Část ekonomických aktivit je směrována do venkovského osídlení a působí zde jako stabilizační faktor. Z průmyslových odvětví mají největší zastoupení v regionu lehké strojírenství, automobilový a textilní průmysl, výroba optiky či nábytkářský průmysl. Zvláštní nárůst podniků lze sledovat na hlavní rozvojové ose území Německo (Furt im Wald) – Domažlice – Horšovský Týn – Staňkov – Holýšov – (Plzeň). I do budoucnosti lze očekávat, že výrobní aktivity budou lokalizovány podél této rozvojové osy. V březnu roku 2005 začalo město Domažlice s výstavbou 11 ha průmyslové zóny, která byla pro nové investory otevřena v roce 2006. Jedná se o prostor na jih od komunikace silnice I. třídy I/22 Draženov – Klatovy, který zahrnuje areál bývalých vojenských kasáren a přilehlých pozemků a stává se nejrychleji se rozvíjející částí města Domažlice. Zahrnuje regeneraci nevyužívaných nemovitostí na byty, obchody, služby a další komerční využití, výstavbu nové nemocnice, výstavbu nového zimního stadionu, výstavbu nové obytné zóny zahrnující stavbu bytů v malých bytových domech a výstavbu průmyslové zóny s atraktivitou pro tuzemské a zahraniční investory a pracovními příležitostmi pro spádové území celého Domažlicka. Celková plocha průmyslové zóny činí přibližně 5 ha, přičemž dalších přibližně 5 ha je součástí tzv. rozvojové plochy. Pro nové investory byla průmyslová zóna otevřená v roce 2006. Průmyslová zóna vznikla také v Poběžovicích. V poběžovické průmyslové zóně by měly mít své provozovny zejména malé a střední podniky. Doprava do průmyslové zóny bude řešena přeložkou státní silnice, což povede ke zklidnění centra města. V Holýšově se nacházejí významné průmyslové zóny. I. průmyslová zóna Sever má zastavěnou plochu 22,71 ha, volná plocha činí 12,3 ha a rezerva 4,87 ha. II. průmyslová zóna – Kasárna má 32,2 ha. Na území Svazku obcí Domažlicko se nenacházejí významnější zdroje nerostných surovin. Větší význam má pouze těžba živce v okolí Poběžovic. Ekonomicky významná je těžba dřeva, na kterou navazuje dřevozpracující průmysl. Omezená je také těžba kamene.

52

Ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti a podle obcí v tom podle odvětví ekonomické činnosti

Ekonomicky aktivní

celkem Domažlice Babylon Bělá nad Radbuzou Blížejov Čermná Česká Kubice Draženov Hlohovčice Holýšov Horšovský Týn Hostouň Chodov Chrastavice Kanice Koloveč Křenovy Luženičky Meclov Milavče Mířkov Močerady Mutěnín Nemanice Nevolice Osvračín Pasečnice Pec Pelechy Poběžovice Poděvousy Postřekov Puclice Rybník Semněvice Srbice Srby Staňkov Stráž Tlumačov Trhanov Újezd Velký Mahalov Zahořany

5 982 159 886 544 106 313 202 98 2 433 2 714 670 392 160 92 476 72 167 556 283 160 39 104 175 85 288 109 109 34 926 122 557 152 89 76 197 213 1 625 122 202 282 182 132 454

z toho ženy 2 805 70 370 235 46 132 85 48 1 074 1 193 295 164 69 41 211 34 74 225 123 69 18 37 73 38 120 50 46 12 389 50 251 68 38 33 81 98 727 41 78 119 78 51 204

zemědělství, lesnictví a rybolov

průmysl

stavebnictví

obchod a opravy

doprava, telekomunikace

ostatní odvětví

203 10 78 80 19 23 44 16 40 222 70 57 18 35 63 19 47 105 36 38 6 19 59 13 55 24 17 6 105 10 26 53 33 18 33 54 119 29 31 25 43 23 87

1 489 33 397 190 34 47 48 39 1 223 931 248 134 39 18 182 23 35 191 89 50 10 30 43 22 102 38 29 13 291 56 191 47 25 22 74 72 628 31 85 118 58 34 149

283 7 41 54 10 20 20 11 169 245 30 20 6 5 32 6 11 64 22 17 12 11 7 2 22 5 3 6 67 13 80 8 3 6 9 23 146 5 11 15 13 11 27

607 11 65 37 9 23 15 9 151 207 54 33 15 5 32 4 15 42 14 9 2 4 8 11 11 7 7 6 71 7 43 8 7 1 16 13 141 15 6 22 12 5 41

421 13 85 46 11 25 11 6 117 150 44 12 10 6 21 5 10 25 13 8 1 6 7 10 26 5 10 0 66 3 24 9 0 1 13 11 100 15 15 19 5 5 27

2 539 73 131 100 20 129 50 15 597 688 110 93 44 9 90 9 48 101 78 28 8 11 39 18 51 25 27 1 222 26 141 20 18 10 41 33 400 22 50 76 47 15 110

nezjištěno 440 12 89 37 3 46 14 2 136 271 114 43 28 14 56 6 1 28 31 10 23 12 9 21 5 16 2 104 7 52 7 3 18 11 7 91 5 4 7 4 39 13


53

2.5.4 Zemědělství Celková rozloha okresu dle údajů katastrálního úřadu je cca 112 340 ha. Z toho je 42 460 ha lesů a 60 900 ha zemědělské půdy. Orná půda je na rozloze 41 290 ha (67,8 % ze z.p.) a trvalé travní porosty na rozloze 18 150 ha (29,8% ze z.p.). Zbytek jsou zahrady a sady. Do 31.12.2006 měl okres Domažlice rozlohu o 1671 ha větší, ale od 1.1.2007 obec Černíkov a spádové obce přešly ze zákona pod okres Klatovy. Dalším zajímavým údajem jsou rozlohy dle „registru půdních bloků“, což je systém daný ze zákona o zemědělství a dle kterého jsou od vstupu v r. 2004 do EU zemědělcům poskytovány podpory na půdu. V registru (LPIS) je za Zemědělskou agenturu a pozemkový úřad Domažlice registrováno 53 400 ha v 5 347 blocích. Z toho je 36 619 ha v orné půdě (68,6% z registrované půdy) a 16 723 (31,3% z registrované půdy) v trvalých travních porostech. Z těchto údajů se dá říci, že údaje z katastru nemovitostí a našeho registru jsou k sobě v přijatelné relaci. Rozdíl mezi ornou půdou za okres dle katastru a dle registru je dán tím, že ne každý uživatel půdy je zaregistrován a požaduje dotace (ty se poskytují od 1 hektaru výše), jsou zde různé záhumenky, zahrádky a podobně. Blízkost hranic se SRN má vliv i na vlastnické vztahy, v kterých se vývojem v posledních letech dějí určité změny – řada zemědělských subjektů si uvědomuje nutnost vlastnit půdu jako základní výrobní prostředek, proto se snaží získat půdu do svého vlastnictví, nebo si jí pronajmout dlouhodobými nájemními smlouvami. Stát také zemědělcům umožňuje za určitých podmínek nákup státní půdy, kterou má v současnosti zemědělec v nájmu. Další možností nákupu půdy od privátních vlastníků je získání zvýhodněného úvěru přes „Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond“. Část půdy a zároveň i některé farmy na okrese jsou v současné době již také ve vlastnictví nečeských subjektů. Do části okresu zasahuje v r. 2005 vzniklá Chráněná krajinná oblast Český les, která svou zachovalostí krajinného rázu zcela dominuje i způsobu hospodaření. V této oblasti je nejvíce rozšířen pastevní chov skotu bez tržní produkce mléka. Produktem tohoto způsobu hospodaření je výroba kvalitního hovězího masa a prodej zástavového skotu. Proces transformace zemědělství po roce 1989 se samozřejmě dotýkal i našeho okresu. Došlo s tím také k restrukturalizaci některých výrob, znamená to, že některé tradiční výroby zde byly utlumeny až ukončeny a některé naopak získaly na důležitosti. Zároveň s tím docházelo ke snižování zaměstnanosti – například v roce 1990 pracovalo v okrese v zemědělství 6 500 pracovníků a v současné době to je méně než 2 500 pracovníků. Výsledkem toho je růst produktivity práce a přesun výrob – tedy zánik výrob náročných na pracovní operace (len, brambory) a vznik nových (chov masného skotu pastevním způsobem, chov masných ovcí, pěstování řepky). Došlo k mírnému zvýšení podílu trvalých travních porostů – hlavně z důvodu rozšíření pastvy a zajištění krmné dávky konzervovaných krmiv pro skot po celý rok – týká se především mléčného skotu a chov mladého skotu.

54

V okrese pracuje i zemědělská škola v Horšovském Týně. V současnosti je spojena se zemědělským učilištěm jako Střední odborná škola Střední odborné učiliště a navštěvuje ji 650 žáků. Je to významný „producent“ zemědělsky vzdělaných mladých lidí pro náš region. Absolventi školy jsou jak z oboru agropodnikání, tak opraváři zemědělských strojů. Další obory na škole jsou již nezemědělské. Ke škole dodnes náleží Školní statek Horšov obhospodařující 480 ha zemědělské půdy. V současné době je statek v procesu transformace na obchodní společnost se 100% vkladem krajského úřadu, pod který statek nyní spadá. Žáci zde absolvují své praxe a nejde jen o zemědělské obory jde i o technické lyceum, kuchaře a zedníky. Další praxe žáci provádí v rámci okresu na firmě Fadis osiva, s.r.o. Horšovský Týn a farmě ve Svržně, kde je ustájeno ke stovce koní. Také studenti absolvují i praxe na některých úřadechnapř. na ZAPÚ Domažlice, která má se školou v Horšovském Týně velmi dobrou spolupráci. Velké množství větších zemědělských podniků v okrese se dále zabývá i nezemědělskou činností, ať už to je autodoprava, dřevovýroba- od palet až k nábytku, výroba dopravních značek, dřevěných palet, kovovýroba palet, plastů a služeb. V otázce dotací je třeba říci, že po vstupu do EU se výše dotací rapidně zvedly. Je více možností získat podpory nejen na samotnou údržbu krajiny jako celospolečenskou objednávku, ale také investice do výroby jak rostlinné, tak živočišné. Na druhé straně se stále zvyšují náklady do výroby, ceny nových strojů, náhradních dílů, lidské práce, nafty, výše nájmů, ceny osiv, sadby, plemenného materiálu, krmných směsí a speciálních přípravků, zooveterinární péče (s koncentrací zvířat se zvyšuje i podíl veterinárních zákroků). Zemědělská půda (%)

2%

Orná půda 68%

Ovocné sady a zahrady 30%

Trvalé travní porosty


55

Ne ze mědělská půda (%)

Lesní pozemky 2% 82%

3%

13%

Vodní plochy Zastavěné plochy a nádvoří Ostatní plochy


2.5.4.1 Územní předpoklady pro rozvoj obcí ve Svazku Domažlicko

Ekonomický rozvoj svazku lze zabezpečit především vytvořením nových ploch pro podnikání zejména v sídlech ležících poblíž hlavní rozvojové osy (Domažlice, Horšovský Týn, Holýšov) a dále realizací účelných projektů. Informace o projektech vycházejí z dotazníkového šetření ohledně možností disponibilních fondů v členských obcích svazku a využití v realizaci projektů. Největším rizikem u některých těchto projektů jsou vedle nedostatečného zasíťování infrastrukturou, nevyjasněné majetkoprávní vztahy (pozemky a objekty jsou v soukromém vlastnictví apod.).

56

Možnosti rozvoje v obcích - Zdroj: projektové listy Domažlice Babylon Bělá nad Radbuzou Blížejov Čermná Česká Kubice Draženov Hlohovčice Holýšov Horšovský Týn Hostouň Chodov Chrastavice Kanice Koloveč Křenovy Luženičky Meclov Milavče Mířkov Močerady Mutěnín Nemanice Nevolice Osvračín Pasečnice Pec Pelechy Poběžovice Poděvousy Postřekov Puclice Rybník Semněvice Srbice Srby Staňkov Stráž Tlumačov Trhanov Újezd Velký Mahalov Zahořany

57

2.6 Cestovní ruch Okres Domažlice se díky svým přírodním předpokladům a hlavně kulturně historickému bohatství řadí k velmi atraktivním a velmi vyhledávaným oblastem cestovního ruchu a rekreace v celé České republice. Z tohoto důvodu lze cestovní ruch považovat za jednu z prioritních rozvojových oblastí Svazku Domažlicko. Rozvoj rekreační návštěvnosti vysokým podílem přispívá k zhodnocení přírodních a kulturních hodnot území, umožňuje další rozšiřování pracovních příležitostí pro místní obyvatelstvo a v konečném důsledku také vyšší daňové příjmy obcím, které mohou podpořit další rozvoj území. V posledních pár letech, především v souvislosti s nárůstem volnočasových aktivit obyvatelstva a změnami životního stylu obyvatel a rovněž v souvislosti se snahou řady venkovských (periferních) regionů zabezpečit regionální rozvoj podporou cestovního ruchu, došlo k zostření konkurence mezi jednotlivými oblastmi cestovního ruchu. Obecně, možná trochu zjednodušeně můžeme uvést, že chce-li nějaká oblast na trhu cestovního ruchu uspět, nestačí nabízet atraktivní prostředí (krajina – lesy – louky atd.) či kvalitní stravování a ubytování, ale měla by se zaměřit na prožitek, nevšední zážitek návštěvníků dané oblasti. Je zapotřebí nabízet vše jedinečné, výjimečné, za čímž by měli turisté přijíždět právě do tohoto území. Čisté životní prostředí, krásná příroda a lidové chodské tradice jsou velkým lákadlem pro turisty. Nejvýznamnějším střediskem cestovního ruchu na okrese je bezesporu město Domažlice se zachovalým a opraveným historickým jádrem. Hojně navštěvované je také třetí největší město okresu, Horšovský Týn, ve kterém můžeme navštívit zámek. Pro turistiku, resp. cykloturistiku v pohoří Český Les jsou asi nejlepšími východisky obce Babylon (letovisko) a Pec. Mezi další atraktivní oblasti okresu lze zařadit okolí obcí a měst Nemanice a Poběžovice. Jako velmi zajímavou a krásnou, ale relativně „zapomenutou“ oblast můžeme nazvat vrchovinu Sedmihoří na rozhraní okresů Domažlice a Tachov. Východisky do této oblasti jsou obce Miřkov a Mezholezy (okr. Domažlice), z tachovské „strany“ potom Prostiboř, Darmyšl, resp. Stráž. Podstatná část okresu je vyplněna pahorkatinami a brázdami o nadmořské výšce kolem 450 metrů (Chodská pahorkatina, Kdyňská brázda, Holýšovská pahorkatina, Sedmihoří). Výše položená území najdeme zejména při státní hranici s Německem. Jihovýchodní hranici okresu tvoří Všerubský průsmyk, který odděluje pohoří Šumava a Český les. Návštěvnost okresu Domažlice lze charakterizovat jako vysokou s výrazným podílem zahraničních návštěvníků. Ročně územím okresu projede bez bližší specifikace důvodů cca 9 - 14 milionů osob (mimo pracovní dojížďky). Z toho 20 – 30 % v kategorii klasického cestovního ruchu, ekonomicky motivovaná návštěvnost představuje cca 30 – 40 %.

58

Podle zjištění zde existuje zhruba následující struktura návštěvníků s dominantní motivací účelu pobytu: - návštěvy z přilehlé oblasti Bavorska motivované nákupy, využitím některých druhů služeb (např. návštěva kasin, kadeřnictví apod.). Tato klientela minimálně využívá nabídky ubytování, zatěžuje dopravní infrastrukturu a podstatně se podílí na turistických špičkách - pohyb obyvatel obcí okresu za rekreací, aktivní sportovní činností (využívají především vlastní chalupy a chaty) - návštěvy z jiných regionů České republiky nebo ostatního zahraničí. Využívají ubytovací zařízení na území v okrese jako výchozí bod pro pobyt ale i pro výjezdy do Bavorska Rozhodující část návštěvnosti je soustředěna na území přibližně ohraničené silnicemi Všeruby – Kdyně – Domažlice – Klenčí, a na přístupovou trasu do území od Plzně. Vzhledem k tomu, že se zároveň jedná o základní rozvojové koridory, dochází ke koncentraci všech aktivit cestovního ruchu do relativně malého území, což vede k nežádoucím efektům vůči trvale bydlícímu obyvatelstvu i samotným návštěvníkům (enormní zatížení centrální části Domažlic, rozšíření pro města nepřínosných forem stánkového prodeje, nevyrovnaný průběh návštěvnosti).

59

2.6.1 Infrastruktura cestovního ruchu 2.6.1.1 Ubytovací zařízení a) Vývoj ubytovacích kapacit podle Českého statistického úřadu od roku 2006 do roku 2009

Období

k 31.12.2006 k 31.12.2007 k 31.12.2008 k 31.12.2009

Hromadná z toho ubytovací Hotel Hotel, Hotel, Hotel, Hotel, Hotel garni Penzion Kemp Chatová Turistická zařízení ***** motel, motel, motel, motel, ****,***,**,* osada ubytovna celkem botel botel botel botel * **** *** **

Okres

Domažlice Domažlice Domažlice Domažlice

50 56 49 51

. . . .

. . . 1

5 6 4 6

2 2 2 2

3 2 2 2

1 1 .

20 22 20 19

3 2 3 2

2 4 3 3

Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedená

8 9 5 7

7 8 9 9

Chatová Turistická osada ubytovna

Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedená

b) Návštěvnost v ubytovacích zařízeních podle Českého statistického úřadu od roku 2006 do roku 2009

Období

k 31.12.2006 k 31.12.2007 k 31.12.2008 k 31.12.2009

Okres

Domažlice Domažlice Domažlice Domažlice

Hromadná ubytovací zařízení celkem

33 116 33 836 29 856 28 768

Hotel *****

Hotel, motel, botel ****

. . . .

i.d. i.d. i.d. i.d.

Hotel, Hotel, motel, motel, botel *** botel **

i.d. 4 196 i.d. i.d.

i.d. i.d. i.d. i.d.

Hotel, motel, botel *

i.d. i.d. i.d. i.d.

v tom kategorie Hotel Penzion garni ****,***,**,*

. . i.d. i.d.

i.d. i.d. i.d. i.d.

Kemp

i.d. i.d. 7 362 i.d.

i.d. i.d. i.d. i.d.

3 805 i.d. 1 847 i.d.

i.d. 3 964 4 521 i.d.

60

2.6.1.2 Stravovací zařízení Ve stravovacích zařízeních se počet míst u stolu pohybuje v okrese Domažlice kolem 4 500. Z našeho zjištění vyplývá, že problémem ubytovacích zařízení v dnešní době není ani tak jejich počet, jako spíše kvalita, pestrost nabídky atd. Z dotazování zahraničních návštěvníků vyplývá, že dříve nedostatečná je nabídka kaváren, cukráren kromě náměstí v Domažlicích.

2.6.1.3 Sportovní vybavenost Sportovní vybavenost území je koncentrována do turisticky nejnavštěvovanějších lokalit. Slouží každodenní příměstské rekreaci místních obyvatel (bazény, hřiště, jízdárny), nebo jsou sezónně využívána návštěvníky těchto oblastí. Nejvýznamnějším sportovně - rekreačním areálům patří oblast Babylonu (koupání atd.) a oblast Čerchova (zimní sporty). Pro zahraniční návštěvníky nejsou tato zařízení většinou přitažlivá, neboť neodpovídají jejich nárokům. V posledních letech dochází v důsledku rostoucí popularity cykloturistiky jak v ČR tak v EU k velkému rozvoji cyklotras a cyklostezek (viz příloha), které mají velký význam pro rozvoj cestovního ruchu v celé oblasti svazku. V této souvislosti je ale zapotřebí dovybavit území potřebnou infrastrukturou (značení, odstavná parkoviště, propagace tras atd.). Významné cyklotrasy na území svazku (okresu Domažlice): Furth im Wald – Einberg – Kloepflesber – Daberg – Gaishof – Schachten – NeuaignVšeruby přechod – Všeruby – Hájek – Mrákov – Smolov – Domažlice. Domažlice – Stráž-Nevolice – Pelechy – Stará Huť – Domažlický průsmyk – Myší vrch - Ovčí vrch – Hochstrasse – Furth im Wald. Všeruby – Hájek – Všerubský průsmyk – Starec – Kout na Šumavě – Mrákov – Smolov – Domažlice – Stráž-Nevolice – Pelechy – Stará Huť – Domažlický průsmyk – Myší vrch – Ovčí vrch. Holýšov – Kvíčovice – Štichov – Čečovice – Černovice – Jivjany – Hradišťany – Zbůh – Líně – Valcha – Plzeň Holýšov – Hradec – Lisov – Stod – Mantov – Chotěšov – Vstiš - Dobřany

2.6.1.4 Informační systém Velkým problémem a zároveň faktorem limitujícím další rozvoj cestovního ruchu je informační systém mezi veřejným a soukromým sektorem. Na území svazku se nacházejí informační střediska: Městské informační středisko Domažlice, Regionální informační centrum Horšovský Týn, Informační středisko Klenčí, Informační středisko Holýšov a Informační středisko Poběžovice.

61

2.6.2 Kulturně historické předpoklady Pro okres Domažlice je typický velký počet kulturních a historických památek. Mezi nejvýznamnější z nich patří archeologická naleziště, převážně mohylová pohřebiště, staré sídelní útvary připomínané již v 11. století, které se staly základem pro vznik většiny sídel okresu, chodská kultura a památky církevní architektury. Chodsko je v současné době jedinou národopisně živou oblastí Čech. V řešeném území byly dle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči vyhlášeny dvě městské památkové rezervace (MPR) – Domažlice a Horšovský Týn s celoplošnou ochranou a vymezením vnitřního a vnějšího ochranného pásma. Ve vnitřním pásmu bezprostředně navazujícím na MPR je nutno regulovat počet a vnější vzhled staveb. V pásmu vnějším se jedná především o regulaci z pohledového hlediska směrem k MPR (zákaz výstavby výškových staveb v určitých místech). Dále byla v okrese Domažlice, dle výše uvedeného zákona, vyhlášena městská památková zóna Poběžovice a vesnické památkové zóny v Kanicích, Klenčí pod Čerchovem, Pocínovicích, Stráži a Trhanově. Lokalizace zachovaných kulturně historických památek vytváří jakousi kategorizaci využitelnosti jednotlivých sídel z hlediska památkového zájmu. Jedná se o zejména o následující obce:

Kategorie: Městské památkové rezervace: Domažlice, Horšovský Týn Vesnická památková rezervace: Klenčí pod Čerchovem, Stráž Městská památková zóna: Poběžovice Vesnická památková zóna: Kanice, Pocínovice, Trhanov Krajinná památková zóna: Chudenicko (větší část v okr. Klatovy) Obce památkového zájmu: Borovice u Horšovského Týna, Koloveč, Kout na Šumavě, Malý Malahov, Mutěnín, Nový Klíčov, Pec pod Čerchovem, Podzámčí u Kdyně, Polžice, Záhořany Sídla s památkově významnými objekty: Čermná, Díly, Draženov, Horšov u Horšovského Týna, Hostouň, Chocomyšl, Chodov, Kaničky, Loučim., Prápořiště u Kdyně, Puclice, Úboč, Újezd sv. Kříže, Újezd. Největší potenciál sledovaného území z hlediska dalšího rozvoje cestovního ruchu tvoří především bohatá chodská tradice, architektonické bohatství především Domažlic a Horšovského Týna a také atraktivní přírodní podmínky.

62

2.6.3 Střediska cestovního ruchu a rekreace Během několika uplynulých let vývoje došlo k vytvoření následujících hlavních center cestovního ruchu - město Domažlice, město Horšovský Týn, oblast Babylonu, Klenčí a podhůří Čerchova, Staňkov, Holýšov, Bělá nad Radbuzou a Poběžovice. K turisticky nejvíce navštěvovaným městům patří Domažlice, které jsou městskou památkovou rezervací a centrem oblasti Chodska. Oblast Chodska si dokázala udržet svůj styl a folklorní tradice, každoročně prezentované v pořádaných Chodských slavnostech. Nejvyhledávanější památkou města Domažlic je Chodský hrad, ve kterém je soustředěno muzeum s chodským národopisem. Ke známým muzeím patří muzeum Jindřicha Jindřicha a Galerie bratří Špillarů. Dalším turisticky navštěvovaným místem se stalo město Horšovský Týn, které bylo rovněž vyhlášeno za městskou památkovou rezervaci, k hlavním pamětihodnostem města patří renesanční zámek. K turisty vyhledávaným místům patří Klenčí pod Čerchovem díky svému zalesněnému pásmu Haltravy, rodnému domku spisovatele Jindřicha Šimona Baara a nedalekým Výhledům s pomníkem J. Š. Baara. Za zmínku stojí Trhanov s dominantou barokního zámku a Újezd s Kozinovým dvorem s pamětní síní Jana Sladkého Koziny. Od Trhanova při silnici z Domažlic k hraničnímu přechodu na Folmavě se u Babylonského rybníka rozprostírá jedno z největších center rekreace, Babylon. Tato turisticky nejnavštěvovanější centra se na celkové návštěvnosti celého okresu dlouhodobě podílejí cca 80 – 90 %. Kromě toho se na okrese Domažlice nacházejí také lokality individuálního cestovního ruchu, mezi ně patří: Česká Kubice, Díly, Draženov, Koloveč, Mrákov, Pec pod Čerchovem, Pivoň, Poběžovice, Postřekov, Tlumačov, Újezd.

2.7 Životní prostředí 2.7.1 Ochrana přírody a krajiny V souvislosti se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny bylo na území okresu vyhlášeno 25 maloplošných zvláště chráněných území (11 přírodních rezervací, 1 národní přírodní rezervace, 13 přírodních památek). Mezi nejcennější chráněné přírodní prvky patří horské smíšené lesy pralesovitého charakteru (Čerchovské hvozdy, Bystřice, Pleš, Starý Herštejn), fragmenty původních bučin (Malý Zvon, Nad Hutí) a zbytky mokřadních a lučních společenstev (Louka u Šnajberského rybníka, Postřekovské rybníky, Hvožďanská louka), přírodní parky (Zelenov, Sedmihoří a Český les). Mezi nejvýznamnějším přírodním fenoménem Svazku Domažlicko je převážně zalesněné hraniční pohoří Český les, který je vedle Šumavy součástí tzv. „Zelené střechy Evropy“. Nejcennější přírodní prostředí v zájmovém území tvoří Čerchovský a Haltravský hřbet Českého lesa, Branžovský hvozd, Sedmihoří, Všerubské mezihoří a Haltravské Podčeskolesí.

63

V území je lokálně zachovalá polopřirozená skladba rozsáhlých lesních porostů a několik stanovišť vzácných rostlinných či živočišných druhů, které jsou chráněny v maloplošných zvláště chráněných územích přírody. Nejvýznamnějším zvláště chráněným územím přírody je Národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy, která je současně i nadregionálním biocentrem ÚSES. Většina přírodních rezervací kromě přírodní rezervace Postřekovské rybníky je lokalizována mimo území, avšak vyskytuje se zde řada přírodních památek (např. Sokolova vyhlídka, Skalky u Sádku, Mutěnínský lom, Louka u Šnajberského rybníka). Území Svazku Domažlicko je ekologicky stabilní, neboť má relativně značný podíl přírodě blízkých, polopřirozených ekosystémů. Smyslem územního systému ekologické stability (ÚSES) je zachovat biodiverzitu přírodních ekosystémů a stabilizačně působit na antropicky narušenou krajinu. Výhledově je potřebné, aby zemědělské činnosti plnily i potřeby péče o krajinu.

2.7.2 Ochrana ovzduší Znečištění ovzduší je v současnosti v Česku stále aktuálním problémem. Naproti tomu je možné kvalitu ovzduší Svazku Domažlicko označit slovem dobrá, v porovnání se sídelními aglomeracemi a průmyslovými oblastmi ČR je nadprůměrná. Krátkodobé imisní koncentrace škodlivin lokálně převyšují imisní limity převážně v podzimních a zimních měsících, při plném provozu spalovacích zařízení v oblastech s méně příznivými rozptylovými podmínkami v Domažlicích, Kdyni a Horšovském Týně. Proto zejména v inverzních polohách je třeba prioritně přecházet na příznivější paliva, např. zemní plyny, bioplyn, využití biomasy (spalování dřeva ve zplyňovacích kotlích, použití štěpky) a další zdroje alternativní energie, příp. elektrickou energii a v dnešní době již hojně využívané tepelné čerpadla s nulovou produkcí škodlivých látek. Dlouhodobé měření kvality ovzduší provádí Hygienická stanice Domažlice ve spolupráci s referátem životního prostředí Domažlice na měřicích stanicích Domažlice, Díly, Kdyně, Koloveč a Železná. V průběhu posledních 10 let došlo ve sledovaném území díky modernizaci technologií, plynofikaci zdrojů, ale také útlumem výroby k poklesu polétavého prachu o 30 %, u oxidu siřičitého o více než 20 %, u oxidů dusíku o téměř 70 %. Množství oxidu uhelnatého ale vzrostlo více než 7 krát. U mobilních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO IV), způsobujících liniové znečištění, dochází ke zvyšování koncentrací škodlivých látek u silně frekventovaných komunikací v důsledku zvyšování provozu, zejména nárůstu kamionové dopravy v oblasti hraničních přechodů. U sídel postižených intenzivní průtažnou dopravou je třeba prioritně sledovat budování obchvatů či úpravy průtahů (Babylon, Holýšov, Horšovský Týn, Domažlice, Horšov, Mířkov aj.).

64

2.7.3 Ochrana vod Vodní plochy mají ve sledovaném území staletou tradici a dnes jsou neoddělitelnou součástí krajinného prostoru (kromě zajišťování stability vodního režimu v území jsou využívány pro chov ryb a vodní drůbeže a mají i veřejně prospěšný charakter zvyšování akumulačního i retenčního potenciálu území, vytváření rekreačního zázemí obyvatelstva, dotváření vyšších estetických hodnot krajinného obrazu). Přitažlivost Domažlicka spočívala již historicky v kombinaci zalesněných horských komplexů s kontrastem vodních ploch. Závažné změny ve vodním hospodářství nastaly v posledních letech, kdy došlo ke snížení přísunu znečištění ze zemědělství, takže v delším časovém horizontu musí dojít ke zlepšení kvality v drobných tocích i v podzemních vodách a studních. Rozvoj nových progresivních technologií čistírenských přinesl podstatně účinnější likvidaci odpadních vod u drobných znečišťovatelů. Značný vodohospodářský i ekologický význam mají místní rybniční soustavy, jež tvoří cca 1,5 % z celkové výměry území svazku. Nejvýznamnější soustavy tvoří vodní plochy v oblastech Postřekov – Klenčí, Babylon, Mířkov – Mezholezy, Jivjany a Chocomyšl – Němčice. K problémům malých vodních nádrží a rybníků, které napomáhají retenci vody v krajině, patří v současnosti špatný technický stav hrází a funkčních objektů a dále vysoký stupeň zanesení zdrží splachy z povodí. V nádržích dochází díky akumulaci velkého množství živin k eutrofizaci vod. Proto je výhledově nutné tyto nánosy odtěžit k zachování akumulačních i retenčních schopností, jinak hrozí úplná devastace příslušných vodních ploch. Ve svazku je třeba v rámci rybničních soustav řešit prostor v okolí Holýšova (vybudování nových vodních ploch) a dále řádně pečovat o jednotlivé hlavní rybniční akumulace, jako např. rybníky Mezholezský (36,8 ha), Jivjanský (25,0 ha), Obecní (7,6 ha), Smolovský (14,8 ha), Babylonský (12,0 ha) a další. Celé povodí Úhlavy je chráněno jako vodárenský tok (zdroj pitné vody pro Plzeňsko). Radbuza je vodárenským tokem v horní části povodí po profil Štítary; povodí Kouby je vodárensky chráněno po profil státní hranice. Na Domažlicku jsou čtyři vodohospodářsky významné vodní toky ve správě Povodí Vltavy, a.s., které provozuje závod Berounka v Plzni: Radbuza, Černý potok (horní část toku spravuje Státní meliorační správa), Zubřina a Merklínka. Čistota jejich vod je obvykle průměrná - III. třídy, horní části toků II. třídy. Přednostně tam, kde tyto toky tvoří recipient pro odpadní vody sídel, je nutné prioritně zajišťovat ČOV. Část území Domažlicka (v prostoru Všerub, Nemanic a Železné) je odvodňována vodními toky do SRN (povodí Dunaje), převážná část území je však odvodňována Radbuzou a Úhlavou Labe (povodí Labe). Využitelnost pozemků podél toku je limitována jejich zátopovým územím. Odtoky velkých vod způsobují problémy zejména v intravilánech měst, t.j. proto, že v minulosti byly vybudovány stavby v inundačním záplavovém území a prostor pro průchod povodní byl omezen (nejhorší situace je v Horšovském Týně, problémové je území u Zubřiny v okolí Domažlic).

65

2.7.4 Ochrana půd Na území svazku je podíl zemědělských orných půd na úrovni Plzeňského kraje a ČR. Produkční úrodnost zdejších půd je podprůměrná až průměrná. Vzhledem k vysoké dynamice značně členitého reliéfu, je zde vysoký podíl zemědělských půd ohrožen vodní, případně i větrnou erozí. Proto při nových pozemkových úpravách půdy bude třeba k záchraně produkčního potenciálu koncepčně vytvářet systémy protierozních opatření prostřednictvím biotechnických úprav svažitých pozemků - pásy trvalé zeleně, meze, terasy a protierozní osevní postupy. Velkoplošné narušení krajinné struktury vzniklo v agrarizovaných zemědělských plošinách Podčeskolesí zcelením orné zemědělské půdy do velkých ploch při značné redukci rozptýlené trvalé zeleně. K závažnému ohrožení území velkoplošnou těžbou nerostných surovin ve svazku nedochází.

66

3 SWOT analýza SWOT analýza (analýza slabých a silných stránek, příležitostí a ohrožení) představuje nástroj k hodnocení území a aktivit v něm probíhajících. SWOT analýzu chápeme jako završující analýzu hlavních tendencí současného hospodářského a sociálního vývoje svazku a tvořící východisko pro formulování strategie rozvoje svazku. Tvrzení v jednotlivých oblastech SWOT analýzy jsou formulovány na základě závěrů situační analýzy. Na základě SWOT analýzy bude v další části dokumentu formulována vize, prioritní oblasti, jejich cíle, opatření a aktivity naplňování strategie prostřednictvím realizace projektů. Analýzou SWOT je tak vytvořen přechodový můstek ke strategické části dokumentu, zabývající se řešením hlavních rozvojových problémů.

SILNÉ STRÁNKY          

Výhodná poloha při hranicích se SRN na rozvojové ose nadregionálního významu Regensburg – Furth im Wald – Domažlice – Plzeň – Praha Dobrá dostupnost a blízkost hraničních přechodů Přírodní a kulturně-historický potenciál pro rozvoj cestovního ruchu Rozvíjející se síť cyklotras a cyklostezek s propojením do SRN Existence CHKO Český les a podpora šetrného turismu Dobrá kvalita životního prostředí území jako celku Dlouholetá tradice v místních zvyklostech a chodský folklór Sdružování obcí za účelem společného postupu v rozvoji svazku Kvalitní silniční a železniční sítě a její návaznost na SRN u hlavních tahů Fungující přeshraniční spolupráce s Německem a ostatními evropskými státy

SLABÉ STRÁNKY          

Nedostatek finančních prostředků pro rozvoj svazku Nedostatečná občanská vybavenost zejména v menších sídlech svazku Nízká kvalita komunikací nižších tříd a místních komunikací Nízká úroveň celkové obsluhy značné části malých a velmi malých sídel Nedostatečný počet a kvalita zařízení pro aktivní odpočinek (koupaliště, sportoviště, dětská hřiště atd.) Neexistující informační systém mezi veřejným sektorem a podnikatelskými subjekty Absence dopravních obchvatů Čerpání dotací u menších obcí za pomoci dotačních titulů EU Špatný stav technické infrastruktury zejména v menších obcí Pomoc zájmovým a společenských organizacím v obcích k získávání finančních prostředků

67

PŘÍLEŽITOSTI      

Využití výhodné polohy k prohloubení všestranné přeshraniční spolupráce Šetrný turismus - ochrana životního prostředí a cenných lokalit Rozvoj cestovního ruchu ve všech jeho formách (zejména cyklodopravy a nabídky produktů CR) Postupné doplňování a zkvalitňování dopravní a technické infrastruktury Budování ucelených informačních systémů a podpora komunikace na všech úrovních Nabídka možností čerpání dotačních titulů

OHROŽENÍ       

Nezajištění potřebné dopravní obslužnosti venkovských sídel Pokles pracovních příležitostí v sídlech Nezajištění dostatečné ochrany životního prostředí (černé skládky, povodně atd.) Chátrání a narušení výtvarně a památkově cenných prvků krajiny a kulturně historických památek Malý zájem veřejnosti o problematiku ŽP a ochranu přírody Financování investičních projektů v realizačních fází (platí zejména v obcích s omezeným rozpočtem) Riziko periodicity globálních finančních krizí

68

4 Strategická část 4.1 Vize Formulace rozvojové vize svazku je úvodním krokem při tvorbě strategické části dokumentu. K naplnění této vize by mělo směřovat zpracování samotné strategie a z ní vyplývající realizace konkrétních rozvojových projektů. Rozvojová vize svazku bude definována na základě závěrů vyplývajících z analytické části dokumentu. Tato část byla završena formulací SWOT analýzy. Za důležitá fakta shrnutá v situační a SWOT analýze lze považovat výhodnou polohu při hranicích se SRN na rozvojové ose nadregionálního významu Regensburg – Furth im Wald – Domažlice – Plzeň – Praha včetně dobré dostupnosti hraničních přechodů, dále atraktivní přírodní prostředí s bohatou kulturně - historickou tradicí. Území je charakteristické diverzifikovanou hospodářskou strukturou se značným počtem malých a středních podniků. Mezi limitující faktory rozvoje a hlavní problémy lze zahrnout nedostatek finančních prostředků na straně obcí a z toho vyplývající nutnost čerpání dotačních titulů za pomoci EU a nedostatečnou úroveň občanské vybavenosti zejména v malých sídlech. Vzhledem k rozdrobené sídelní struktuře v některých částech svazku se jeví problémem nedostatečná úroveň dopravní a technické obslužnosti v těchto oblastech a určitá nestabilita svazku vyplývající z jeho územní necelistvosti. Rozvojové aktivity ve sledovaném území by měli směřovat k utužení vazeb mezi jednotlivými členskými obcemi a k prohloubení spolupráce s bavorskými partnery, dále k vytváření uceleného informačního systému mezi veřejným sektorem a podnikatelskými subjekty, k informovanosti obcím v rámci možností čerpání dotačních titulů a podpoře k celkovému rozvoji cestovního ruchu s ohledem na šetrný turismus. Na základě shrnutých závěrů a společných debat řešitelského týmu a starostů byla formulována vize Svazku Domažlicko:

„Kompaktní území, které bude na základě logické spádovosti zahrnovat maximální počet obcí okresu Domažlice. Území, které bude využívat svých rozvojových předpokladů spočívajících ve strategické poloze, přírodním a kulturním bohatství k dalšímu ekonomickému a sociálnímu rozvoji a nebránící se novým inovačním postupům a metodám hledající zdárná řešení ke svému udržitelnému rozvoji.“

69

4.2 Rozvojové oblasti, opatření a aktivity Na základě výstupů analytické části a formulace rozvojové vize byly vymezeny rozvojové oblasti. Celkem bylo definováno čtyři rozvojové oblastí Strategie rozvoje svazku:

1. Cestovní ruch v návaznosti na ŽP 2. Technická a dopravní infrastruktura 3. Dlouhodobá stabilizace obyvatelstva – občanská vybavenost a služby 4. Informovanost, vzdělávání a metodická pomoc členským obcím Po definování rozvojových oblastí byla v každé z těchto oblastí navržena jednotlivá opatření, která vystihují základní problémové okruhy a vyžadují mimořádnou pozornost při další práci. Pro realizaci stanovených cílů jsou uvedeny konkrétní aktivity, které jsou inspirací pro formulaci a realizaci konkrétních projektů.

70

1. Cestovní ruch v návaznosti na ŽP Oblast: Cestovní ruch Opatření: Rozvoj marketingu cestovního ruchu Cestovní ruch je významným nástrojem pro stabilizaci a rozvoj ekonomiky území Svazku Domažlicko. Celá oblast má dostatek přírodních a kulturně historických atraktivit, které jsou umocněné jeho geografickou polohou v blízkosti hranic se SRN a existencí hlavních silničních a železničních tahů. Současná úroveň marketingu a organizovanosti cestovního ruchu se ve sledovaném území zlepšuje. Je třeba prohloubit spolupráci jednotlivých subjektů podílejících na jeho fungování. V úvodní fázi je nutné aktualizovat nebo nově zpracovat koncepční dokumenty rozvoje v oblasti cestovního ruchu a následně se zaměřit na účinnou prezentaci území všemi možnými formami. Aktivity  

 

 

Podporovat vytváření koncepčních dokumentů a materiálů v oblasti cestovního ruchu Podpora zpracování akčního plánu cestovního ruchu a rekreace, která bude přesně definovat cílové skupiny návštěvníků a navrhne ve spolupráci mezi obcemi a podnikateli konkrétní opatření na podporu cestovního ruchu Aktivní spolupráce se sousedními (zahraničními) mikroregiony v oblasti propagace a informačního systému cestovního ruchu Podpora marketingového regionu a jeho institucionalizace (tzn. profesionální management, který bude mít na starosti aktivity v oblasti propagace cestovního ruchu, monitorování změn v oblasti cestovního ruchu ve svazku, aktualizaci informačního systému, bude koordinovat spolupráci mezi jednotlivými obcemi a mezi obcemi a podnikateli v cestovním ruchu, iniciovat a případně též řídit projekty cestovního ruchu atd.) Podílení se na tvorbě propagačních materiálů (od sběru informací až po vytvoření grafického návrhu a tisk) Internetová propagace cestovního ruchu

Opatření: Rozvoj a koordinace služeb v oblasti cestovního ruchu a rozvoj nových forem cestovního ruchu Pro systémovou podporu cestovního ruchu je nutné vytvořit odborné zázemí. Proto je potřebné se intenzivně věnovat poradenství a dalšímu vzdělávání, zejména ve spolupráci s poradenskými organizacemi (nejen s místními) a podnikateli. Jedním z prvků odborného zázemí jsou funkční informační střediska.

71

V souvislosti se vzděláváním v cestovním ruchu lze hovořit o nových trendech a nových produktech v této oblasti. Území nabízí, vzhledem ke svým přírodním a kulturním atraktivitám, předpoklady pro rozvoj ekoagroturistiky (Český les), kulturní turistiky (Chodsko) a dalších forem cestovního ruchu.

Aktivity 





Podpora poradenství a dalšího vzdělávání v oblasti cestovního ruchu (seznámení s novými trendy v cestovním ruchu, s otázkami kvality v cestovním ruchu atd.) ve spolupráci s poradenskými organizacemi a podnikateli v cestovním ruchu Podpora vytváření a realizace nových turistických produktů, programových nabídek a návazných nových služeb cestovního ruchu v oblastech jako např. venkovská turistika, kulturní a poznávací turistika (stavící především na chodské tradici) a sportovně-rekreační turistika . Podporovat rozvoj agroturistiky, ekoagroturistiky, pěší turistiky, cykloturistiky a cyklodopravy

Opatření: Rozvoj infrastruktury v cestovním ruchu Kvalita infrastruktury cestovního ruchu, není ve Svazku Domažlicko na dostatečné úrovni. Ubytovací a stravovací kapacity jsou nejvíce soustředěny v tradičních turistických centrech jimiž jsou Babylon, Domažlice a Klenčí. Kapacitně většinou zmíněná zařízení vyhovují, v mnoha případech je však nutno zlepšit jejich vybavenost a zajistit zázemí pro kulturní, sportovní a rekreační vyžití.

Aktivity      

Vyznačení cyklotras v terénu Budování nových cyklostezek a naučných tras Značení významných přírodních a kulturních pamětihodností Rekonstrukce či výstavba nových sportovních zařízení pro letní a zimní sezónu a dětských hřišť Rekonstrukce a opravy objektů pro účely cestovního ruchu Rozšíření a zkvalitnění sítě stravovacích a ubytovacích kapacit

72

2. Technická a dopravní infrastruktura Oblast: Technická a dopravní infrastruktura Opatření: Řešení dopravní problematiky Navržené aktivity v rámci opaření Řešení dopravní problematiky se věnují pouze projektům zahrnujících celý okres nebo jeho převážnou část. Největším problémem zůstává zhoršený technický stav zejména komunikací nižších tříd. Konkrétní aktivity navrhující řešení dopravní situace v jednotlivých sídlech Svazku Domažlicko jsou uvedena rovněž v projektových listech. Aktivity    

Dořešení komunikace I. třídy č.26 (včetně obchvatů obcí dotčených dopravou) Zlepšování technického stavu všech typů veřejných komunikací Vymezení a budování cyklotras a cyklostezek včetně jejich kategorizace a podpora cyklodopravy Zajištění lyžařských tras V Českém lese (s vazbou na trasy v SRN)

Opatření: Řešení vodního hospodářství Problémem v zásobování vybraných sídel pitnou vodou je jejich napojení na skupinový vodovod Nýrsko a z toho pramenící vysoké finanční nároky na financování jeho provozu. Přesto však zůstává nutnosti čerpání vody z tohoto vodního zdroje, neboť vlastní zdroje na zajištění potřeby pitné vody jsou nedostatečné. V současnosti probíhá hledání vlastních zdrojů v zásobování pitnou vodou. Dalšími navrhovanými aktivitami v rámci tohoto opatření je rozvoj kanalizační sítě a návaznými čistírnami odpadních vod. Další konkrétní aktivity týkající se řešení vodohospodářské infrastruktury v jednotlivých sídlech jsou uvedeny v projektových listech. Aktivity    

Zajišťování místních vodních zdrojů Rozvoj kanalizační sítě Budování ČOV prioritně skupinových a před vyústěním do vodohospodářsky významných toků Revitalizace vodních ploch a toků s ohledem na protipovodňová opatření

73

Opatření: Rozvoj využívání alternativních zdrojů energie Míra využívání alternativních energetických zdrojů by měla odpovídat možnostem a zdrojům v území a zohledňovat životní prostředí. Proto je do budoucna nutné klást důraz na rozvoj využívání alternativních zdrojů energie zejména v oblastech s příznivými přírodními předpoklady a upřednostňovat projektové záměry, které nenarušují ráz krajiny. Aktivity  

Podporovat individuální projekty s ohledem na životní prostředí Využívání obnovitelných zdrojů energie

74

3. Dlouhodobá stabilizace obyvatelstva – občanská vybavenost a služby Oblast: Dlouhodobá stabilizace obyvatelstva

Opatření: Zajištění vyhovující dopravní obslužnosti všech sídel Vzhledem k rozptýlené a nevyvážené sídelní struktuře celého Svazku Domažlicko je dopravní obslužnost, zejména v periferních oblastech okresu, limitujícím faktorem rozvoje. Uspokojivou úrovní dopravní obslužnosti disponují sídla na hlavní rozvojové ose okresu (Folmava – Domažlice - Holýšov) a do jisté míry i sídla ležící na silnici I. třídy č. 22 (Kdyně – Domažlice – Bělá nad Radbuzou). Ostatní sídla svazku, respektive okresu Domažlice se potýkají s určitými problémy při zajištění základní dopravní obslužnosti a proto je nutné tuto situaci s pomocí navržených aktivit daným způsobem řešit.

Aktivity   

Hledání optimální organizace hromadné dopravy osob, např. hvězdicovým systémem v návaznosti na železniční dopravu Vyhodnocení možnosti pořízení vlastních malých autobusů (mikrobusů) v menších účelových sdruženích okrajových obcí Podpora dopravní infrastruktury, bezpečnosti cestujících a zajištění odpovídajícího vybavení z hlediska dopravní obslužnosti – modernizace autobusových zastávek dle současných norem apod.

Opatření: Podpora školství a vzdělanostní úrovně obyvatelstva Zvyšování celkové úrovně vzdělanosti je jedním z předpokladů ekonomického rozvoje daného území. Podpora vzdělanosti, schopnosti ovládat cizí jazyky a pracovat s moderní výpočetní technikou by se měla zaměřit jak na nejmladší generaci, tak rovněž by měla systematicky směřovat na všechny věkové skupiny obyvatelstva. Aktivity  

Podpora systému celoživotního vzdělávání Pomoc při rozvoji potřebných rekvalifikačních kurzů

75

Opatření: Zkvalitňování sociální péče V souvislosti s rostoucím podílem obyvatel v poproduktivním věku bude do budoucna důležité věnovat zvýšenou pozornost péči o tyto skupiny obyvatel. Aktivity  

Podpora ústavních a dalších vhodných ubytovacích možností osob vyžadujících zvýšenou sociální péči Zabezpečení možnosti výstavby sociálních bytů, DPS, Domovů pro seniory

Opatření: Rozvoj občanské společnosti a rozšíření spolupráce se zahraničím v oblasti vzdělávání, kultury a sportu Společenský a kulturní život je zejména v některých oblastech okresu Domažlice vzhledem k jejich tradicím na poměrně vysoké úrovni. Přesto je však nezbytně nutné podporovat zapojení obyvatel do řešení věcí veřejných a do spolupráce mezi občany. Vzhledem k charakteru Svazku Domažlicko, který byl mimo jiné založen pro podporu přeshraniční spolupráce je důležité podporovat projekty, které budou zaměřeny na organizaci společných akcí v oblasti kultury, sportu a zejména zvyšování vzdělanosti a kvalifikace. Aktivity   



Navazování trvalých přeshraničních vztahů v menších komunitách, tzn. mezi obcemi, zájmovými organizacemi, kulturními institucemi apod. Pořádání společných akcí v oblasti vzdělávání, kultury a sportu a jejich opakováním vytvářet nové tradice Výměnné akce zaměřené jednak na okruh kvalifikovaných pracovníků (např. management, veřejná správa apod.), jednak na děti a mládež (letní tábory, studentské praxe apod.) a spolky (SDH, sportovní oddíly, KČT apod.) Zabezpečení stáží na obdobných pracovištích pro vytypovaný okruh kvalifikovaných pracovníků

76

4. Informovanost, vzdělávání a metodická pomoc členským obcím Oblast: Rozvoj informovanosti a vzdělávání Opatření: Podpora získávání kapitálových zdrojů a rozvoj informovanosti Možnost získávání finančních prostředků z veřejných zdrojů je důležité nejen pro rozvoj podnikání a podporu obecních rozpočtů, ale i pro činnost zájmových spolků a dalších organizací. Je nutné zaměřit se na informovanost pro cílové skupiny o možnosti využívání těchto zdrojů, která spočívá zejména v navázání spolupráce s úřady a institucemi. Pro získání financí z veřejných zdrojů financování je nezbytné nejen vyhledat možný dotační titul, ale zároveň zpracovat konkrétní projekt zdůvodňující potřeby pro získání dotace a zajistit prostředky potřebné na vlastní dofinancování celkového rozpočtu projektu. Pro tento proces je důležité osvojení zpracování projektů a navázání kontaktů s možnými externími zpracovateli. Aktivity 



Informování o možnostech financování z veřejných zdrojů (semináře, shromažďování a distribuce informačních materiálů) a podpora při získávání těchto financí Rozvoj rekvalifikačních programů (ve spolupráci s poradenskými a vzdělávacími institucemi)

Opatření: Vytváření předpokladů pro lokalizaci nových investorů Navrhované aktivity podporují proces přípravy rozvojových ploch, tj. od zpracování prvotních studií využitelnosti daných lokalit až po samotnou výstavbu technické infrastruktury. Aktivity 

 

Příprava vybraných perspektivních rozvojových ploch (vyjasnění majetkoprávních vztahů, studie proveditelnosti, vybudování technické infrastruktury) Revitalizace hospodářsky využitelných objektů a areálů Propagace a marketing na přilákání nových investic (zmapování a propagace využitelných ploch, navázání spolupráce s institucemi zajišťujícími služby v oblasti lokalizace nových investorů)

77

Opatření: Podpora malého a středního podnikání Malé a střední podniky tvoří významnou součást ekonomické základny regionu. Přednosti malých a středních podniků spočívají zejména v jednodušší řídící struktuře, ve vyšší schopnosti reagovat na požadavky trhu a vytvářet nové pracovní příležitosti. Podpora vzniku a rozvoje malých a středních podniků by měla spočívat v usnadnění přístupu k finančním zdrojům a ke zdrojům informací, ve zvýšení znalostí a získávání zkušeností a dále v prohloubení spolupráce s partnery v sousedním Bavorsku. V turisticky atraktivních oblastech se nabízí možnost rozvíjet drobné podnikaní na základě místních řemeslných tradic. Aktivity 

 



Podpora poradenské činnosti při zakládání nových malých a středních podniků (ve spolupráci s poradenskými firmami a dalšími institucemi) a podpora přístupu malých a středních podniků k finančním zdrojům Zapojení mladých lidí a především absolventů do podnikání a jejich stabilizace v regionu Podpora místních řemesel a služeb (regionálních produktů), využití místních specialit (včetně jejich využití v cestovním ruchu – podpora prodejních výstav regionálních produktů atp. Podpora přeshraniční spolupráce malých a středních podniků

Oblast: Podpora od členských obcí Opatření: Rozvoj informovanosti a vzdělanosti, rozvoj služeb, podpora spolupráce a prosazování společných zájmů Svazku Domažlicko. Při podpoře podnikání v oblasti průmyslové výroby a stabilizaci zemědělské výroby je důležitý rozvoj informovanosti, vzdělanosti a zvýšení kvalifikace. Aktivity 

  

Realizace vzdělávacích programů a seminářů v následujících oblastech: ekonomická politika ČR a EU, marketing podniků, strategie podniků na trzích Evropské unie, spolupráce mezi podniky, spolupráce mezi zemědělstvím a potravinářským průmyslem (zahraniční zkušenosti), agroturistika atd. Podpora uplatňování nových technologii v průmyslu a zemědělství Podpora podnikání na venkově od založení firmy až po odbyt jejich produktů či hledání nezemědělských možností podnikání Podpora spolupráce ekonomicky aktivních podniků (společné projekty)

78

Opatření: Rozvoj a zlepšení situace ekonomicky aktivních subjektů v zemědělství V tomto opatření je nutné pokusit se částečně přenést činnost zemědělských subjektů na další oblasti s využitím místního potenciálu. Zde se nabízí možnost rozvoje cestovního ruchu a s tím souvisejících doprovodných služeb. Současným příkladem je rozvoj farem zaměřující se na agroturistiku, hipoturistiku, ekoagroturistiku v součinnosti např. s enviromentální výchovou. Tyto aktivity jsou také vhodné k udělování dotačních titulů za přispění EU. Další aktivity spočívají v ekologické produkci zaměřující se na bioprodukty, místní či domácí výrobu, které jsou často označovány za originální produkt a mohou být i certifikovány. Zlepšení koordinace a spolupráce podnikatelských subjektů mezi sebou a veřejným sektorem by mohla napomoci společné prezentaci (výstavy, veletrhy, internet. informační servery apod.) Aktivity   

Podpora ekologické produkce – bioprodukty, čerstvé potraviny atd. Podpora přímého prodeje především u originálních produktů Podpora zemědělských aktivit s propojením na cestovní ruch (hipoturistika, agrofarmy apod.)

79

4.3 Organizační zajištění činnosti svazku 4.3.1 Řízení Zpracování dokumentu novelizace Strategie rozvoje představuje důležitý krok k realizaci uvědomělého, organizovaného a soustavného rozvoje Svazku obcí Domažlicko. Dalším nezbytným krokem je fungování organizační struktury, která v sobě bude zahrnovat prvky organizační, výkonné a kontrolní. Současně musí být nastaveny mechanizmy a monitorující efekty rozvojových opatření spolu s aktuálními trendy ve vývoji a potřebách svazku. Výstupní informace z monitoringu by měly sloužit jako podklad pro kvalitní a operativní rozhodování představitelů Svazku Domažlicko.

4.3.2 Organizační struktura Shromáždění členů Je nejvyšším orgánem svazku – tvoří jej starostové obcí nebo pověření zástupci obcí sdružených v tomto svazku. Shromáždění členů se schází minimálně jedenkrát ročně. Shromáždění členů schválilo v roce 2010 novelizaci Strategie rozvoje. Každoročně bude schvalovat priority a rámcový návrh financování svazku tzv. akční plán a dále vyhodnocovat roční činnost a financování svazku. Předsednictvo Předsedu předsednictva, jeho zástupce a členy volí tajnou volbou shromáždění členů. Předsednictvo řídí a sleduje činnost svazku obcí. Předsednictvo předkládá shromáždění členů návrh opatření a aktivit pro daný rok společně s návrhem konkrétních projektů a jejich rozpočtů. Současně předkládá návrh ukazatelů pro sledování a vyhodnocování efektů navrhovaných projektů. Předsednictvo tyto návrhy předkládá shromáždění členů spolu s vyjádřením dalších dotčených subjektů, minimálně orgánů státní správy. Monitoruje průběh realizace a efektivnost jednotlivých projektů, o výsledcích monitoringu informuje shromáždění členu. Finanční spoluúčast jednotlivých členů musí být následně projednána a odsouhlasena na řádném zasedání shromáždění členů svazku. Revizoři Revizoři kontrolují hospodaření svazku a dodržování časového harmonogramu realizace projektů. Manažer svazku Manažer je výkonným prvkem svazku. Plní úkoly jednotlivých orgánů svazku. Předkládá předsednictvu svazku návrhy opatření pro rozvoj, účastní se na předprojektové a projektové přípravě společných projektů. 80

Organizačně zajišťuje realizaci odsouhlasených projektů. Sleduje údaje potřebné pro monitoring projektů a jeho vyhodnocování. Při své činnosti úzce spolupracuje se všemi dotčenými subjekty, zejména s orgány státní správy a zástupci privátního sektoru.

4.3.3 Finanční řízení svazku Základním zdrojem financování činnosti svazku jsou členské příspěvky obcí. Finanční prostředky na realizaci společných projektů jsou získávány z dotací a sdružených prostředků členských obcí případně dalších subjektů. Veškeré finanční prostředky jsou vedeny na účtech svazku. Dotace ze státních a dalších zdrojů jsou převáděny na tu členskou obec, která je nositelem projektu.

4.3.4 Monitoring a aktualizace strategie Strategie rozvoje svazku ani navržené projektové záměry nemohou být pojaty staticky. Základem úspěšné implementace záměrů je jejich aktualizace a adaptace na základě monitorování. Monitorování je průběžné a systematické sledování jevů a procesů a jejich vyhodnocování. Cílem monitoringu a vyhodnocení poznatků je nalezení vývojových tendencí a událostí, tak aby mikroregionální management mohl reagovat na vzniklou situaci, aktualizovat priority a opatření, aniž by došlo k zásadní změně strategických cílů a postupů. Monitorování v rámci svazku vychází ze Strategie rozvoje svazku, jeho priorit a projektů včetně jejich dopadů na území. Z důvodu stability je nutné monitorování provádět v určitých časových intervalech. Projekty budou monitorovány dle svého charakteru v intervalech řádově měsíčních. Četnost aktualizace strategie je uvedena v následující tabulce. Aktualizace částí strategie Strategická část Rozvojové oblasti Opatření Aktivity Náměty na projekt

Schvaluje Za přípravu zodpovídá Časové období Termín Shromáždění členů Předsednictvo 1 x za 6 let Dle Shromáždění Shromáždění členů Předsednictvo 1 x za 3 roky Dle Shromáždění Shromáždění členů Předsednictvo 1 x za 3 roky Dle Shromáždění Shromáždění členů 2 x ročně Dle Shromáždění Manažer Svazku Popis a plán projektu Předsednictvo 2 x ročně Dle Předsednictva Manažer Svazku Hlavní úkoly Shromáždění členů 1 x za rok Dle Shromáždění Manažer svazku

81

Vyhodnocení a revizi strategických opatření a aktivit je vhodné provádět jednou za 3 roky, akční plán jedenkrát v období 1 až 3 let. Podklady pro akční plán se vyhodnocují poté 1x ročně. Monitoring projektů Monitorování vychází z finančních a fyzických ukazatelů a z ukazatelů dopadu. Ukazatele dopadu jsou zatím méně obvyklá kritéria hodnocení, která musí být stanovena pro každý projekt před jeho zahájením. Ukazatele dopadu musí být kvantitativně hodnotitelná kritéria a stanovují se tak, aby jasně vystihovaly přínosy každého projektu a měly by být jasně definovány v popisu projektu. Monitorování je organizačně zajištěno předsednictvem, které na základě výsledků hodnocení projektů předkládá shromáždění starostů výroční zprávu, navrhuje priority pro daný rok a popř. na základě důkladného rozboru navrhuje aktualizaci Strategii rozvoje svazku.

4.4 Řešitelský tým Starostové měst a obcí z vymezeného území, v rámci kterého byla Strategie rozvoje svazku zpracována a pro které jsou určeny projektové listy k předkládání konkrétních projektů: Babylon starosta - Miroslav Pazdera. Bělá nad Radbuzou starosta - Ing. Libor Picka Blížejov starosta - Jiří Červenka Čermná starosta - Jan Šperl Česká kubice starosta - Ing Vladimír Koranda Domažlice starosta - Ing. Miroslav Mach Draženov starosta - Ing. Petr Selnar Hlohovčice starosta - Josef Kaigl Holýšov starosta - Ing. Antonín Pazour Horšovský Týn starosta - Ing. Josef Holeček Hostouň starosta - Ing. Miroslav Rauch Chodov starosta - Jan Etzl Chrastavice starosta - Ing. Václav Petržík Kanice starosta - Jan Altman Koloveč starosta - Ing.Václav Pergl Křenovy starosta - Václav Marian Luženičky starosta - František Kopecký Meclov starosta - Zdeněk Martínek Milavče starosta - Mgr. Jan Sazama Miřkov starosta - Josef Bureš Močerady starosta - Josef Starý Mutěnín starosta – Josef Pešava Nemanice starosta - Ivan Bartošek Nevolice starosta - Josef Velek Osvračín starosta - Milan Strakoš

82

Pasečnice starosta - Zdeněk Váchal Pec starosta - Miloslav Schweiner Pelechy starostka - Radka Tremlová Poběžovice starosta - Mgr. Hynek Říha Poděvousy starosta - Václav Peteřík Postřekov starosta - František Friš Puclice starostka - Marie Machová Rybník starosta – Gabriela Uhrová Seměvice starosta - Josef Hálek Srbice starostka - Ing. Markéta Kastnerová Srby starosta - Miroslav Hausar Staňkov starosta - Mgr. Alexandr Horák Tlumačov starosta - Jaroslav Konop Trhanov starosta - Ondřei Frei Újezd starosta – Václav Kalčík Velký Malahov starosta - Václav Brichzin Zahořany starosta - Václav Řehák

83

4.5 Pracovní skupina pro vypracování „Strategie rozvoje Svazku českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru Domažlicko“ Složení Bc. Hana Valachovičová – místostarostka města Holýšov Jiří Červenka – starosta obce Blížejov Václav Kalčík – starosta obce Újezd JUDr. Jaroslav Kusý – manažer Svazku Domažlicko

Popis činností Pracovní skupiny: Úkolem Pracovní skupiny bylo nadefinování současných problémů a společné vytvoření strategické části dokumentu. Prvním krokem byla vzájemná kontrola a odsouhlasení zpracovaného popisu současné socioekonomické analýzy a následné přemostění k tvorbě SWOT analýzy, tj. nadefinování silných a slabých stránek svazku, jeho příležitostí a rizik. Po přijetí a schválení SWOT analýzy Pracovní skupinou byla dále vytvořena vize Svazku Domažlicko a společně určeny prioritní (klíčové) oblasti rozvoje. Poté byly zpracovány detailní popisy jednotlivých oblastí, které byly následně rozděleny na opatření a aktivity pro zdárné naplňování strategických cílů. Poslední krokem bylo zhodnocení celé strategie a příprava projektových listů pro členské obce, které tak mohou předložit své konkrétní projektové záměry v souladu s tímto nosným dokumentem Svazku Domažlicko.

Pracovní skupina se sešla na 3. jednáních, z nich první jednání proběhlo při jejím ustanovení dne 14.06.2010 v obci Zahořany na shromáždění Svazku Domažlicko. Druhé jednání bylo uskutečněno dne 30.06.2010 na MÚ v Holýšově, kde byla předmětem schůzky tvorba SWOT analýzy, vize a určení prioritních oblastí. Třetí jednání proběhlo dne 14.07.2010 na Obecním úřadě v Blížejově, kde došlo k odsouhlasení doposud vytvořené části, celkovému shrnutí a následnému detailnímu rozboru jednotlivých klíčových oblastí. Dalším bodem byla příprava projektových listů pro členské obce a následné jejich uvědomění elektronickou formou.

84

5. Projekty Strategie rozvoje Svazku českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru Domažlicko vymezila 4 hlavní prioritní oblasti, na které je třeba v budoucnu zaměřit hlavní pozornost. Identifikace a výběr vhodných projektů by se proto měly přednostně týkat těchto vybraných oblastí, neboť pouze realizací takto vybraných projektů lze postupně dosáhnout cílů, které si Svazek Domažlicko stanovil. Následující přehled projektových záměrů musí být podnětem pro ostatní členské obce. Tato část strategického dokumentu je otevřená a bude postupně doplňována projekty tak, aby bylo dosaženo cílů a naplnění vize stanovené v této strategii. Pro dosažení celkových strategických cílů je nutné podpořit a realizovat hlavně společné projekty, popř. projekty s dopadem na širší území, které se týkají vybraných prioritních oblastí. Projektové záměry jsou prezentovány ve formě informativního projektového listu. Tématicky se týkají všech 4 klíčových oblastí, které tvoří priority území.

85

Strategie rozvoje Svazku českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru Domažlicko

Recommend Documents