Strategie rozvoje Svazku obcí Lípa

Strategie rozvoje Svazku obcí Lípa

ANALYTICKÁ ČÁST únor 2006

Obsah

1. Úvod 2. Vznik Svazku obcí Lípa 3. Charakteristika území

3.1 Přírodní podmínky 3.2 Poloha a rozloha 3.3 Administrativní uspořádání

4. Historie měst a obcí Svazku obcí Lípa 5. Obyvatelstvo 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5

Historický vývoj Bilance obyvatelstva Věková struktura Hustota osídlení Sídelní struktura

6. Strategické plánování

6.1 Strategické dokumenty, projektová dokumentace, plánování 6.2 Prezentace obce, komunikace s občany

7. Doprava a infrastruktura

7.1 Doprava 7.2 Technická infrastruktura

8. Hospodářství

8.1 Struktura ekonomické základny 8.2 Trh práce

9. Ekonomická analýza 10. Občanská vybavenost

10.1 10.2 10.3 10.4

Školství Zdravotnictví a sociální péče Kultura a sport, spolková činnost Bydlení, bytová výstavba, bytový fond

11. Cestovní ruch

11.1 Kulturní, technické a přírodní zajímavosti a památky 11.2 Turistická infrastruktura a služby pro cestovní ruch 11.3 Propagace cestovního ruchu, turistická návštěvnost

12. Životní prostředí

12.1 12.2 12.3 12.4 12.5 12.6

Krajina Chráněné území a památné stromy Úses (Územní systém ekologické stability) Ochrana ovzduší Povrchové vody Lesní hospodářství

3 4 6 6 6 7 9 12 12 12 13 15 16 17 17 18 19 19 21 24 24 25 27 29 29 29 30 35 38 38 41 42 43 43 43 45 45 45 45

Tým zpracovatele: Lukáš Vlček DiS. Lucie Hlavinková DiS. Bc. Jiří Hodinka Strategie rozvoje Svazku obcí Lípa - Analytická část

2

1. Úvod Strategie rozvoje Svazku obcí Lípa je dokumentem navazujícím na Strategii rozvoje mikroregionu Pelhřimovsko-jih zpracovanou v roce 2000 Regionální rozvojovou agenturou Vysočina. Potřeba aktualizace tohoto dokumentu vznikla jednak z přirozených změn podmínek a priorit jednotlivých obcí v důsledku jejich rozvoje a projektů realizovaných v uplynulých letech, jednak z důvodu zániku mikroregionu Pelhřimovskojih (resp. zájmového sdružení právnických osob Pelhřimovsko-jih) a založení jeho pokračovatele - dobrovolného svazku obcí Lípa. Zájmové území zahrnuje téměř celé původní území mikroregionu Pelhřimovsko-jih, s výjimkou obce Čelistná, která do nového svazku již nevstoupila. Cílem analytické části rozvojové strategie je popsat a zhodnotit demografické, socioekonomické, přírodní a další faktory ve Svazku obcí Lípa. Protože se v podstatě jedná o aktualizaci strategie mikroregionu Pelhřimovsko-jih, zůstávají některé kapitoly prakticky beze změn, některé byly zúženy či rozšířeny dle aktuálních informací a potřeb.

Strategie rozvoje Svazku obcí Lípa - Analytická část

3

2. Vznik Svazku obcí Lípa Dobrovolný Svazek obcí Lípa vznikl ustavující valnou hromadou dne 5. 12. 2005 v Kamenici nad Lipou jako nástupce zájmového sdružení právnických osob Pelhřimovskojih, které bylo vzhledem k omezeným rozvojovým možnostem tohoto typu organizace (zejména ve vztahu k čerpání dotací) rozhodnutím valné hromady zrušeno. Členské zastoupení obcí se v nově vzniklém Svazku obcí Lípa od původního sdružení v podstatě neliší, své zástupce zde má 15 obcí – Bělá, Bohdalín, Bořetín, Častrov, Černov, Horní Dubenky, Horní Ves, Lhota-Vlasenice, Mezná, Mnich, Polesí, Stojčín, Těmice, Včelnička, Veselá, a čtyři města – Horní Cerekev, Kamenice nad Lipou, Počátky a Žirovnice. Jedinou obcí, která do nově založeného svazku již nevstoupila, je Čelistná. Členství jiných právnických osob než obcí a měst právní forma svazku obcí neumožňuje, proto zde již nefigurují ani původní členské podnikatelské subjekty. Cíle a aktivity dobrovolného Svazku obcí Lípa navazují na dosavadní činnost sdružení Pelhřimovsko-jih. Hlavním předmětem zájmu je opět všestranný rozvoj regionu při vzájemné spolupráci všech zúčastněných subjektů. Od ledna roku 2006 je Svazek obcí Lípa jedním z členů místní akční skupiny Via rustica, zahrnující dále území mikroregionů Brána Vysočiny, Hořepnický region, Košeticko, Stražiště a Svidník. Kontaktní adresa sídla Svazku obcí Lípa: Městský úřad Kamenice nad Lipou Nám. Čsl. armády 52, 394 81 Kamenice nad Lipou Tab. 2.1: Členové Svazku obcí Lípa Obec Bělá Bohdalín Bořetín Častrov Černov Horní Cerekev Horní Dubenky Horní Ves Kamenice nad Lipou

IČ 00512249 00515981 00476439 00247987 00512273 00248185 00285889 00476447 00248380

Starosta obce Josef Kukla Josef Staněk Stanislav Koukal Ing. Jan Fuxa Jan Halík Ing. Jaroslav Andrle Ing. Jan Lapeš Karel Bártů Ing. Ivan Pfaur

Části obce Bělá Bohdalín Bořetín Častrov, Ctiboř, Jakubín, Metánov, Pelec, Perky Černov Horní Cerekev, Hříběcí, Chrástov, Těšenov, Turovka Horní Dubenky, Janštejn Horní Ves Kamenice nad Lipou, Antonka, Březí, Gabrielka, Johanka, Nová Ves, Pravíkov, Vodná Lhota-Vlasenice 00584088 Milan Houška Lhota, Vlasenice Mezná 00529834 Josef Větrovec Mezná, Vratišov Mnich 00248665 František Medek Mnich, Dvořiště, Chválkov, Mirotín, Rutov Počátky 00248843 Ing. Jan Třebický Počátky, Heřmaneč, Horní Vilímeč, Léskovec, Prostý, Vesce Polesí 00583529 JUDr. Josef Vachek Polesí Stojčín 00583545 Ladislav Drahozal Stojčín Těmice 00249203 Hana Tomanová Těmice, Babín, Drahoňov, Dráchov, Knížata, Nový Drahoňov Včelnička 00511196 Pavel Karger Včelnička Veselá 00249357 Ing. Jaroslav Novák Veselá Žirovnice 00249505 Mgr. Milan Šmíd Žirovnice, Cholunná, Lítkovice, Stranná, Štítné, Vlčetín Zdroj: Český statistický úřad Jihlava, dotazníky od obcí, 2005

Tab. 2.2: Kontakty na členy Svazku obcí Lípa Obec Bělá Bohdalín Bořetín Častrov Černov

Adresa OÚ Bělá 34, 394 03 Bělá Bohdalín 83, 394 91 Bohdalín Bořetín, 394 92 Bořetín Častrov 105, 394 63 Častrov Černov 41, 393 01 Pelhřimov

Tel./fax, mob. 565 396 837, 724 169 713

E-mail, webové stránky [email protected]

565 434 721, 724 188 001

[email protected] www.bohdalin.cz [email protected]

565 724 565 606 565

437 189 437 680 396

036, 565 436 894, 571 127, 565 437 150, 101 139, 724 062 167


[email protected] www.castrov.cz [email protected]

4

Horní Cerekev

Nám. T.G. Masaryka 41, 394 03 Horní Cerekev Horní Dubenky Horní Dubenky 31, 588 52 Horní Dubenky Horní Ves Horní Ves 88, 394 03 Horní Cerekev Kamenice nad Lipou Nám. Čsl. armády 52, 394 81 Kamenice nad Lipou Lhota-Vlasenice Vlasenice 18, 394 70 Kamenice nad Lipou Mezná Mezná 40, 393 01 Pelhřimov Mnich Mnich 145, 394 92 Mnich Počátky Palackého náměstí 1, 394 64 Počátky Polesí Polesí 23, 394 68 Žirovnice Stojčín Stojčín 22, 394 68 Žirovnice Těmice Těmice 53, 394 96 Těmice Včelnička Včelnička 67, 394 70 Kamenice nad Lipou Veselá Veselá 31, 394 70 Kamenice nad Lipou Žirovnice Cholunská 665, 394 68 Žirovnice Zdroj: Český statistický úřad Jihlava, dotazníky od

565 396 495, 565 396 746, 607 983 297 567 374 259, 725 101 018

[email protected] www.hornicerekev.cz [email protected] www.hornidubenky.cz

565 391 733, 565 391 286 565 432 360, 565 432 190, 606 592 852

[email protected] www.kamenicenl.cz

565 428 716, 565 494 333, 602 285 545

[email protected] www.vlasenice.cz

565 397 135

[email protected]

565 436 895, 725 101 113

[email protected]

565 495 533, 565 495 333

[email protected] www.pocatky.cz [email protected]

565 495 607, 565 495 902, 602 182 851 565 496 066, 728 858 301 565 434 629, 606 611 372 565 434 256, 723 410 503

565 437 154

565 494 000, 565 494 140, 602 285 564 obcí, 2005


[email protected] [email protected] www.temice.cz [email protected]

[email protected] www.obecvesela.cz [email protected] www.zirovnice.cz

5

3. Charakteristika území 3.1 Přírodní podmínky Svazek obcí Lípa se nachází v Pelhřimovském bioregionu, který má okrouhlý tvar a zaujímá plochu 2 160 km2. Zabírá geomorfologický celek Křemešnická vrchovina – mimo Jindřichohradecké pahorkatiny a severního výběžku také západní okraj Křižanovské vrchoviny. Typická část bioregionu je tvořena tektonicky zdviženým zarovnaným povrchem s výraznými okrajovými svahy a s vrcholy, které se nad zarovnaný povrch nápadně zvedají. Převažují zde jednotky bikových bučin, na vystupujících hřbetech a kopcích či v údolních zářezech se objevují květnaté bučiny, na skalnatých vrcholech i suťové lesy. Většinu území tvoří jednotvárný komplex pararul až migmatitů, ojediněle vystupují malé vložky amfibolitů, ostrůvky ortorul nebo kvarcitů. Při východním okraji území se od severu k jihu táhne široký pruh kyselých žul centrálního moldanubického plutonu. Z pokryvů se vyskytují především kamenité svahoviny, drobné rašeliny a náslatě, ojediněle i terciérní štěrkopísky. Reliéf má převážně charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí 100 – 150 m, pouze na tektonicky zdvižených krách vystupujících kopců má charakter až členité vrchoviny s výškovou členitostí 200 – 250 m. Typická výška bioregionu je 480 – 700 m. Vodní toky nemají zaříznutá údolí a zpravidla tečou v plochých sníženinách. Územím regionu protékají v jižní části vodní toky Kamenice a Žirovnice a ve východní části řeka Jihlava. Dle Quitta je klima poměrně homogenní: níže ležící části patří do klimatické oblasti mírně teplé MT 5, střední polohy do MT 3 a nejvyšší kopce do chladné oblasti CH 7. Podnebí je tedy převážně mírně teplé, místy chladnější, středně vlhké (např. Kamenice nad Lipou 6,4 °C, srážky 676 mm). Vrcholové partie kopců přesahujících 700 m jsou chladnější, neboť teploty klesají k 5,5 °C, srážky rostou až na 720 mm. Největší rozlohu mají nasycené hnědé půdy. Místy v rovinatých polohách na těžších hlinitých substrátech vystupují pseudogleje, objevují se ostrůvky rašelinných půd, na skalách a sutích se vyvinuly rankery. Osídlení bioregionu se datuje až od počátku středověku. Lesy jsou z větší části převedeny na monokultury. V minulosti byly značně rozšířené louky a pastviny, zbytky jsou dnes silně poničené melioracemi. Flóra území je chudá. Významný je výskyt převážně boreálních druhů rašeliništních, jako je ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora), bublinatka jižní (Utricularia austriaca), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile). V regionu se stýkají živočišné druhy chladnomilné - ježek západní (Erinaceus europaeus), vydra říční (Lutra lutra), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), zmije obecná (Vipera berus), mihule potoční (Lampetra planeri) – s druhy výrazně teplomilnými jako je moudivláček lužní (Remis pendulinus). Dále se zde vyskytují např. ježek východní (Erinaceus concolor), břehule říční (Riparia riparia), lejsek malý (Ficedula parva), čečetka zimní (Carduelis flammea), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zemoun skalní (Aegopis verticillus), zuboústka sametová (Causa holosericea), vrásenka pomezní (Discus ruderatus), okáči (Coenonympha tullia), (Erebia ligea), hnědásek (Melitaea diamina), ohniváček (Lycaena hippothoe) apod.

3.2 Poloha a rozloha Region Lípa leží v kraji Vysočina, v nejjižnější části okresu Pelhřimov, na východním okraji zasahuje územím obce Horní Dubenky též do okresu Jihlava. Na západě hraničí s okresem Tábor, jižně s okresem Jindřichův Hradec, tj. s krajem Jihočeským. Svazek obcí sdružuje 15 obcí a 4 města čítající celkem 15 376 obyvatel (údaj k 1. 1. 2005). Rozloha zájmového území činí 297 km2 s hustotou osídlení 51,77 obyvatel/km2. Strategie rozvoje Svazku obcí Lípa - Analytická část

6

Významným městem regionu a sídlem svazku obcí Lípa je Kamenice nad Lipou s osmi místními částmi, 4 119 trvale žijícími obyvateli a rozlohou 31,5 km2. Nejvýše položenou obcí regionu je obec Bělá (681 m n. m), nejníže leží Mnich (553 m n. m.). Největší katastrální rozlohu zaujímá město Žirovnice s 44,4 km2 (zahrnuje 6 místních částí). Tab. 3.1: Poloha, rozloha, počet katastrů a místních částí obcí Obec

Nadmořská výška (m) Bělá 681 Bohdalín 598 Bořetín 576 Častrov 604 Černov 648 Horní Cerekev 586 Horní Dubenky 669 Horní Ves 598 Kamenice nad Lipou 563 Lhota-Vlasenice 597 Mezná 636 Mnich 553 Počátky 620 Polesí 662 Stojčín 624 Těmice 628 Včelnička 555 Veselá 621 Žirovnice 565 Zdroj: Český statistický úřad Jihlava, 2006

Katastrální (km2) 3,3 7,7 4,8 35,8 2,6 32 10 9,2 31,5 7,1 8,2 19,7 30,8 4,7 3,9 28,6 4 8,7 44,4

výměra Počet katastrů 1 1 1 5 1 5 1 1 2 2 2 3 6 1 1 4 1 1 6

Počet částí 1 1 1 6 1 5 2 1 8 2 2 5 6 1 1 6 1 1 6

místních

3.3 Administrativní uspořádání Celé území regionu Lípa přísluší ke kraji Vysočina, regionu NUTS II Jihovýchod. Většina obcí regionu náleží do správního území obce s rozšířenou působností Pelhřimov, pouze obec Horní Dubenky spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Jihlava, která je zároveň krajským městem. Na území regionu dále figurují 4 pověřené obecní úřady – Pelhřimov, Kamenice nad Lipou, Počátky a Třešť. Tab. 3.2: Příslušnost a vzdálenost obcí regionu od pověřeného obecního úřadu, obce s rozšířenou působností a krajského města Obec

POÚ obec km Bělá Pelhřimov 18,2 Bohdalín Pelhřimov 24,7 Bořetín Kamenice nad Lipou 10,8 Častrov Počátky 7,7 Černov Pelhřimov 14 Horní Cerekev Pelhřimov 16,5 Horní Dubenky Třešť 16 Horní Ves Pelhřimov 20 Kamenice nad Lipou Kamenice nad Lipou Lhota-Vlasenice Kamenice nad Lipou 3,9 Mezná Pelhřimov 10,7 Mnich Kamenice nad Lipou 9 Počátky Počátky Polesí Počátky 4,3 Stojčín Počátky 2,8 Těmice Kamenice nad Lipou 5,7 Včelnička Kamenice nad Lipou 3 Veselá Počátky 7,7 Žirovnice Počátky 9,1 Zdroj: Český statistický úřad Jihlava, www.mapy.cz, 2006

ORP obec Pelhřimov Pelhřimov Pelhřimov Pelhřimov Pelhřimov Pelhřimov Jihlava Pelhřimov Pelhřimov Pelhřimov Pelhřimov Pelhřimov Pelhřimov Pelhřimov Pelhřimov Pelhřimov Pelhřimov Pelhřimov Pelhřimov


km 18,2 24,7 31,7 15,9 14 16,5 28,8 20 21,5 25,3 10,7 29 22,7 19 25,2 17,5 23 15 23,3

Jihlava (km) 30 50,5 56,3 36,6 27,6 24,6 28,8 28 45,7 43,9 38,5 55 34,8 33,4 37,6 48,4 48,6 33,2 38,53

7

Zdroj: Český statistický úřad Jihlava, www.czos.cz, 2006



8

4. Historie měst a obcí Svazku obcí Lípa Bělá: První ověřená zpráva o existenci obce je z roku 1482. Obec získala název po říčce Bělá. Bohdalín: Původní název obce je Bohdalovo Pole. Obec byla založena v roce 1379. V obci se nachází ,,Váňova studánka“, dříve poutní místo. Dnes se zde konají několikrát do roka mše. Bořetín: Obec Bořetín byla založena v roce 1549. Dle obecní kroniky byla obec Bořetín zámožnou vesnicí, neboť zde bylo 15 statků. Časem se tyto pozemky rozprodaly. Častrov: Původní vesnice Častrov ležela pravděpodobně severozápadně od dnešní lokality, v místech, kde se dosud říká Starý Častrov. První písemná zmínka o Častrovu pochází z období kolem roku 1300. Tehdy zapisuje biskup Tobiáš z Bechyně Častrov jistému Matějovi z Chebu. Z názvu vesnice, patrona kostela sv. Mikuláše i množství německých názvů v okolí je možné usuzovat, že původní obyvatelé byli německé národnosti. První písemné zmínky o okolních obcích: r. 1233 Ctiboř, r. 1485 Jakubín, r. 1489 Metánov, r. 1549 Pelec. Černov: Vznik obce sahá až do 12. století. Původní název z roku 1125 Černínov ve významu Černínův dvůr se časem pozměnil na konečný název Černov (roku 1886). Historický vývoj obce těsně souvisí s dějinami hornocerekvického panství, na němž se vystřídalo několik majitelů. Nejvýznamnější byl rod Leskovců do roku 1655. Horní Cerekev: O datu založení Horní Cerekve se nedochovaly žádné přesné historické záznamy. Původní osadu založil jistý Líček a po něm dostala jméno Líčkovice. Později byla osada pojmenována po kostele, původně dřevěném – cierkev. Osadu rozšířil ve 14. století Dobeš z Bechyně, nejvyšší maršál Království českého. Ten udělil Cerekvi určitá práva – právo městské, orgány městské správy, soudní pravomoce, kulturně školské povinnosti v rámci církevních zásad, jakož i právo opevnit se. Tím se stala osada městem. První zachovaný písemný doklad o městě je z roku 1361. Dobeš z Bechyně zde vystavěl na břehu největšího rybníka vodní tvrz s příkopy. Historie hornocerekvického panství je velmi rozmanitá, vystřídalo se zde dvanáct různých vlastníků, z nichž nejslavnější byl rod Léskovců – rod s velkým politickým rozhledem a mocenskými ambicemi. Za jejich vlády v letech 1411 až 1655 se stala Horní Cerekev centrem řešení vládních problémů a hospodářských otázek. Po nejstarším známém členu rodu Léskovců Janu byla pojmenována Cerekev Léskovcova Superiori (Horní). Jan Léskovec ml. byl například císařským dvorním radou, vrchním soudcem a finančníkem pánů z Hradce a Rožmberka. V roce 1583 byl jeho rod povýšen do panského stavu. Roku 1655 však cerekvičtí Léskovcové vymírají po meči. Posledním rodem, který panství hornocerekvické vlastnil, byl rod německého knížete Antonína Karla Hohenzollerna, jehož vnoučata dosáhla významného postavení. Stefanie se stala portugalskou královnou a Karel Ferdinand byl králem rumunským. Rod Hohenzollernů vlastnil panství až do roku 1945. Významnou událostí novodobé historie Horní Cerekve se stalo navrácení titulu města roku 2002. Horní Dubenky: Na počátku 14. století vzniklo na sledovaném území panství, jehož středem byl hrádek Janštejn. Ke statku patřil poplužní dvůr Horní Dubenky a část Jihlávky. V roce 1358 prodali Jan a Miroslav z Meziříčí Janštejn, Horní Dubenky a Jihlávku Jindřichovi z Hradce a území se později stalo součástí telčského panství. Vyplenění kraje a změna osídlení bývá spojována s událostmi z podzimu 1423. U Horních Dubenek došlo ke srážce mezi táborským houfem, vracejícím se k Táboru z rakouského pohraničí, a odpůrci radikálních husitů vedených Menhartem z Hradce. Snad nejkrušnější léta v historii kraje se datují k první polovině 17. století. Nejhorší doba nastala po bitvě u Jankova, když se 10. března 1645 přihnali do končin pod Javořicí Švédové. Horní Ves: První zmínky o osadě pochází z roku 1364. Zvláštností je, že obec patřila v minulosti k Moravě. Vklad do zemských desek Brněnských byl pravděpodobně v letech 1453 – 1459. To je poslední stopa o tom, že obec patřila k markrabství Moravskému. Teprve po připojení k Horní Cerekvi počala být pokládána za součást království Českého. Strategie rozvoje Svazku obcí Lípa - Analytická část

9

Kamenice nad Lipou: První písemná zmínka o obci, založené na počátku 13. století, pochází z roku 1267. Město vděčí za svůj název lípě v zámecké zahradě, která byla vysazena v polovině 13. století. Ve 13. století byl nad údolím řeky Kamenice vybudován hrad, který byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek. Až do bitvy na Bílé hoře v roce 1620 bylo město poddanským městem ve vlastnictví starých českých šlechtických rodů. Venclíkům z Vrchovišť bylo město v roce 1623 zkonfiskováno a prodáno španělskému důstojníkovi Paradisovi z Eschaide. Ten město pro neshody s poddanými prodal Hartigům. Rodinám spřízněným s Hartigy patřilo panství až do 19. století. Známým majitelem panství a zámku byl Jan Josef Rilke, dědeček básníka Rainera Maria Rilkeho. Významným vlastníkem byl baron Rey, který vystavěl školu a založil železodílny. V polovině 19. století koupil zámek baron Geymüller a nechal ho přestavět. Geymüllerové vlastnili zámek po tři generace až do roku 1945, kdy jim byl vyvlastněn a zřízena v něm dětská ozdravovna pro léčení respiračních onemocnění. V r. 1998 byla její činnost ukončena a zámek přešel do správy Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Vzhledem k novému poslání zámku bylo nutné přistoupit k jeho celkové rekonstrukci a od 3. července 2004 je zpřístupněn veřejnosti. Ve dvacátých a třicátých letech 18. století se zde těžilo stříbro, koncem století ve Vodné železná ruda. Roku 1875 byla Antonínem Rücklem postavena sklárna ve Včelničce. Lhota-Vlasenice: Osada Vlasenice – První zmínka o této obci se dochovala z roku 1429. Původně se obce jmenovala Lásenice. Osada Lhota – První zmínka se dochovala z roku 1549. Výměra katastrálního území je 302 ha. V době sčítání lidu v roce 2001 ve Lhotě trvale žilo pouze 25 obyvatel. V současnosti má obec spíše rekreační charakter. Mezná: Obec Mezná byla založena v roce 1362. Obec Vratišov (místní část) v roce 1203. Mnich: Obec Mnich vznikla pravděpodobně ve 12. století vnitřní kolonizací na původně zalesněném území. Roku 1398 jsou známi tři držitelé. Jsou to rytíři Jindřich, Mikuláš a Vilém. Z nich se později připomíná Mikuláš, který roku 1415 zpečetil stížný list ke koncilu Kostnickému. V 16. století se v historických záznamech hovoří o tvrzi Mnich s poplužným dvorem a s několika k ní náležejícími vesnicemi. V 17. století byl Mnich připojen k panství Červená Lhota. V té době však už tvrz pustne. V roce 1762 je přestavěna na obytnou faru při kostele. Obec Mnich se nezapomenutelně zapsala v jarních měsících roku 1945 do novodobých dějin našich národů. V nočních hodinách 5. května 1945 se zde střetla jednotka SS s partyzánskou skupinou. Počátky: Počátecko bylo osídleno ve 13. století. Jméno Počátky se vyskytuje poprvé v listáři biskupa Tobiáše z Bechyně, který vznikl pravděpodobně v letech 1285 – 1290. roku 1389 patřily Počátky Vítkovi ze Švábenic, roku 1358 Štěpánovi z Březnice a po něm pánům z Hradecka. Roku 1389 je koupil Jindřich z Hradce a jeho potomkům patřily až do vymření tohoto rodu na počátku 17. století. Na počátku třicetileté války, tehdy už jako majetek Viléma Slavaty z Chlumu, bylo Počátecko vydrancováno a zpustošeno. Ještě větší zkázu způsobili roku 1645 Švédové. Na sklonku 17. století přešlo žirovnické panství s Počátkami jako věno Anny Lucie Slavatovny, manželky Wratislava ze Šternberka, pod vládu posledního šlechtického rodu – Šternberků. Erby a iniciály obou manželů se staly součástí nového městského znaku. Měšťané toužili po osvobození od poddanských povinností, což se jim nakonec částečně podařilo roku 1783 povolením ke zřízení městského magistrátu. Nadějný vývoj přerušil velký požár roku 1821, který zničil prakticky celé město. Při obnově se značně změnil ráz staveb a téměř zmizelo opevnění. Pilná práce Počáteckých brzy odstranila škody. Roku 1850 se město stalo sídlem okresního soudu. Rozvinutá soukenická výroba se soustředila v nové továrně na sukna. Významná byla také domácká výroba, především perleťářství. Polesí: Nejstarší dochovaný písemný záznam o obci pochází z roku 1437. původní název obce byl Rymberk. Až v roce 1950 dostala obec nynější název Polesí. Dominantou obce je kaple s originálním obrazem sv. Jana Nepomuckého postavená v roce 1856. Stojčín: Obec Stojčín vznikla přibližně ve 13. století na svahu ,,Číhalova vršku“, 652 m nad mořem. Dřívější název obce byl Stolčín. Strategie rozvoje Svazku obcí Lípa - Analytická část

10

Těmice: Obec s kostelem svatého Jana Evangelisty byla doložena první písemnou zmínkou z r. 1359. Včelnička: První písemná zmínka o obci pochází z roku 1379. Veselá: Zdejší kostel sv. Jakuba byl doložen roku 1348, dle jiných zdrojů pochází první písemná zmínka o obci Veselá z roku 1359. Žirovnice: Město Žirovnice bylo založeno ve 13. století za vlády českého krále Přemysla Otakara II. v pomezním pralesním hvozdě tím, že zde byl založen malý hrádek, který byl následně rozšiřován, takže byl již v roce 1350 zapsán v zemských deskách jako kamenný hrad. Nejstarší zmínka o něm pochází z roku 1319, a to ve spojitosti s vládou Pánů z Hradce. Od roku 1393 vládnou v Žirovnici již Kaneráti z rodu Pánů z Lukavce u Čáslavi. Roku 1485 přechází Žirovnice pod vládu bohatého kutnohorského rodu Venclíků z Vrchovišť. Třicetiletá válka se ničivě dotkla žirovnického panství. Hrad byl zpustošen a celé druhé patro bylo císařskými rajtry rozstříleno a zničeno. V době držení hradu Šternberky byl hrad přestavěn v zámecké sídlo. V době napoleonských válek procházelo Žirovnicí Suvorovovo vojsko, jehož část zemřela na choleru a je pochována na nedalekém místě blízko obce Štítná. V majetku rodu Šternberků zůstalo Žirovnicko až do 29. 10. 1910, kdy jej odkoupilo město Žirovnice. V 18. století vznikla domácí tkalcovská výroba, v roce 1858 byla postavena textilní továrna. Další rozkvět města nastal v 60. letech 19. století, kdy do Žirovnice přináší podnikatel Josef Žampach výrobu perleťových knoflíků.


11

5. Obyvatelstvo Svazek obcí Lípa sdružuje 4 města a 15 obcí s celkem 15 376 trvale žijícími obyvateli (7 761 žena, 7 615 mužů – údaj k 1. 1. 2005). Hlavními centry regionu jsou v jeho západní části město Kamenice nad Lipou (4 119 obyvatel), v jižní části města Žirovnice (3 065 obyvatel) a Počátky (2 674 obyvatel) a v severní části město Horní Cerekev (1 886 obyvatel). Nejmenšími obcemi jsou Bělá s 49 obyvateli a Polesí s 83 obyvateli.

5.1 Historický vývoj V posledních letech dochází v regionu Lípa, stejně jako ve většině venkovských regionů České republiky, k postupnému poklesu počtu obyvatelstva. Při srovnání dat uplynulých 40 let (viz tab. 5.1) došlo mezi roky 1961 a 2004 k celkovému poklesu obyvatel obcí regionu o více než 2000 občanů. Na území obce s rozšířenou působností Pelhřimov je pokles obyvatel za stejné období zhruba třikrát nižší, v rámci celého kraje Vysočina pak naopak došlo k nárůstu obyvatelstva o více než 29 tisíc občanů. Tab. 5.1: Vývoj počtu obyvatel (údaje k 31. 12. odpovídajícího roku) Obec

1961

Bělá Bohdalín Bořetín Častrov Černov Horní Cerekev Horní Dubenky Horní Ves Kamenice nad Lipou Lhota-Vlasenice Mezná Mnich Počátky Polesí Stojčín Těmice Včelnička Veselá Žirovnice Svazek obcí Lípa ORP Pelhřimov Kraj Vysočina Zdroj: Český statistický

1970

1980

115 85 321 290 204 171 999 911 149 133 2 253 2 102 633 679 510 455 3 149 3 451 211 157 245 183 842 663 2 701 2 633 174 153 211 189 837 673 334 296 246 244 3 298 3 282 17 432 16 750 46 013 45 174 481 045 486 571 úřad Jihlava, 2006

1

3

3

3 16 46 508

1991

60 279 148 771 124 961 704 395 951 120 159 552 048 135 154 561 215 267 384 988 698 868

1

4

2

3 16 46 513

44 229 127 635 123 877 661 382 202 82 126 488 856 104 121 432 186 258 127 060 567 740

2001

1

4

2

3 15 45 512

47 228 106 513 115 845 648 359 220 84 119 412 755 85 125 401 196 243 056 557 745 143

2004

1

4

2

3 15 45 510

50 227 104 526 112 886 646 339 119 100 109 394 674 83 121 395 196 230 065 376 395 114

Rozdíl 2004 – 1961 -65 -94 -100 -473 -37 -367 13 -171 970 -111 -136 -448 -27 -91 -90 -442 -138 -16 -233 -2 056 -618 29 069

Index 2004/ 1961 43,5 70,7 51,0 52,7 75,2 83,7 102,1 66,5 130,8 47,4 44,5 46,8 99,0 47,7 57,3 47,2 58,7 93,5 92,9 98,7 106,0

5.2 Bilance obyvatelstva Jen v průběhu samotného roku 2004 v regionu ubylo celkem 89 obyvatel (viz tab. 5.2). Tento trend je patrný především v menších obcích s horší občanskou vybaveností, omezenými možnostmi bydlení, zaměstnání a špatnou dopravní dostupností. Výraznější nárůst obyvatelstva v regionu Lípa zaznamenalo v roce 2004 pouze město Horní Cerekev, kde došlo k celkovému přírůstku 20 nových občanů. Klesající hodnoty se v roce 2004 vztahují i k území obce s rozšířenou působností Pelhřimov (-167 obyvatel) a kraje Vysočina (-384 obyvatel). Tab. 5.2: Bilance obyvatelstva za rok 2004 Obec Bělá Bohdalín Bořetín Častrov Černov Horní Cerekev Horní Dubenky

Stav k 1.1. 49 230 106 531 111 1 866 639

Narození 2 0 0 3 0 15 4

Zemřelí 0 3 1 9 1 18 3

Přistěhovalí 0 5 0 22 2 77 29

Vystěho- Celkový Stav k Z toho valí přírůstek 31. 12. ženy 1 1 50 27 5 -3 227 115 1 -2 104 55 21 -5 526 257 0 1 112 57 54 20 1 886 952 23 7 646 332


12

Horní Ves Kamenice nad 4 Lipou Lhota-Vlasenice Mezná Mnich Počátky 2 Polesí Stojčín Těmice Včelnička Veselá Žirovnice 3 Svazek obcí Lípa 15 ORP Pelhřimov 45 Kraj Vysočina 510 Zdroj: Český statistický

345 148 97 112 395 719 84 121 398 195 234 085 465 562 498 4 úřad Jihlava,

3 40 0 1 5 19 0 2 4 2 2 31 133 424 759 2006

6 38

8 83

11 114

-6 -29

339 4 119

174 2 050

2 2 6 30 2 3 8 1 2 50 185 509 5 007

6 0 12 39 1 1 10 2 3 60 360 1 047 10 119

1 2 12 73 0 0 9 2 7 61 397 1 129 10 255

3 -3 -1 -45 -1 0 -3 1 -4 -20 -89 -167 -384

100 109 394 674 83 121 395 196 230 065 376 395 114

52 49 196 359 41 56 201 98 120 570 761 914 027

2

3 15 45 510

1

1 7 22 258

5.3 Věková struktura Do předproduktivní kategorie věkové struktury jsou zahrnovány osoby ve věku od 0 do 14 let. V regionu Lípa je tato skupina zastoupena nejméně, a to 14,9 % (r. 2004). Tato hodnota je shodná s celorepublikovým průměrem, území obce s rozšířenou působností Pelhřimov i celý kraj Vysočina dosáhl v roce 2004 hodnoty zhruba o 1 % vyšší. Situace v jednotlivých obcích regionu je na různé úrovni, nejnižší hodnoty dosahuje obec Černov (8,2 %), nejvyšší obec Bělá (20,4 %). Rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami činí 12,2 procentního bodu. Produktivní složka obyvatelstva zahrnuje osoby ve věku od 15 do 59 let. V regionu Lípa je tato kategorie nejpočetnější, v roce 2004 se podílela na celkovém počtu obyvatelstva 66,5 % (ORP Pelhřimov 70,2 %, kraj Vysočina 70,6 %, ČR 71 %). Jednotlivé obce regionu se v dosažených hodnotách opět výrazně liší, nejnižší podíl produktivní složky v roce 2004 zaznamenala obec Bělá (49 %), nejvyšší obec Černov (74,5 %). Poproduktivní kategorie zahrnuje obyvatelstvo ve věku 60 a více let. V roce 2004 se tato složka na celkovém počtu obyvatelstva podílela 18,6 %, což je hodnota o 4,6 procentního bodu vyšší než celorepublikový průměr. Ve čtyřech obcích regionu (Bělé, Bořetíně, Lhotě-Vlasenici a Polesí) má poproduktivní obyvatelstvo více než čtvrtinový podíl. Průměrný věk populace regionu dosahuje hodnoty 41,8 let (ORP Pelhřimov 39,8 let, kraj Vysočina 39,2 let, ČR 39,8 let). Mezi obcemi regionu jsou opět určité rozdíly, nejmladší populace žije v Horní Cerekvi a Stojčíně (39 let), nejstarší v Těmicích (45,8 let). Tab. 5.3: Věková struktura obyvatel obcí regionu Lípa (k 31. 12. 2004) Obec Bělá Bohdalín Bořetín Častrov Černov Horní Cerekev Horní Dubenky Horní Ves Kamenice nad Lipou Lhota-Vlasenice Mezná Mnich Počátky Polesí Stojčín Těmice

Předproduktivní (%) 20,4 15,6 18,4 12,7 8,2 17 20,2 14,3 15,6 12,1 9,2 14,8 15,6 14,5 19 9,3

Produktivní (%) 49 65,6 56,3 68,5 74,5 69,1 69,5 67,8 71,6 62,6 73,4 66 70 59 69,4 70,4


Poproduktivní (%) 30,6 18,8 25,2 18,8 17,3 14 10,3 17,9 12,8 25,3 17,4 19,2 14,4 26,5 11,6 20,4

Průměrný (let) 42,6 40,8 44,3 42,4 42,6 39 37,3 41 39,1 45 43,2 41,8 40,3 45,5 39,0 45,8

věk

13

Včelnička 17 Veselá 13,6 Žirovnice 15,5 Svazek obcí Lípa 14,9 ORP Pelhřimov 15,6 Kraj Vysočina 15,9 ČR 14,9 Zdroj: Český statistický úřad Jihlava, 2006

63,4 69,7 68,5 66,5 70,2 70,6 71,0

19,6 16,7 16,1 18,6 14,2 13,5 14,0

42,7 40,6 40,9 41,8 39,8 39,2 39,8



14


5.4 Hustota osídlení

Území regionu Lípa je poměrně řídce osídleno, na 1 km2 připadá pouze 52 obyvatel. Větší koncentrace obyvatelstva je ve městech, zejména Kamenici nad Lipou (131 obyvatel na 1 km2), jež dosahuje celorepublikového průměru (130 obyvatel na 1 km2), a Počátkách (87 obyvatel na 1 km2), které hustotou osídlení převyšují průměr kraje Vysočina (75 obyvatel na 1 km2). Naopak nejnižší hustotu vykazuje obec Těmice (necelých 14 obyvatel na 1 km2). Hustota osídlení regionu odpovídá charakteru správního území obce s rozšířenou působností Pelhřimov, který se vyznačuje výrazně nízkým osídlením (55 obyvatel na 1 km2). Tab. 5.4: Hustota osídlení Svazku obcí Lípa Obec/území Bělá Bohdalín Bořetín Častrov Černov Horní Cerekev Horní Dubenky Horní Ves Kamenice nad Lipou Lhota-Vlasenice Mezná Mnich Počátky Polesí Stojčín Těmice Včelnička

Počet obyvatel k 31. 12. 2004

Rozloha (km2) 50 227 104 526 112 1 886 646 339 4 119 100 109 394 2 674 83 121 395 196


Hustota osídlení (obyv./km2) 3,3 7,7 4,8 35,8 2,6 32,0 10,0 9,2 31,5 7,1 8,2 19,7 30,8 4,7 3,9 28,6 4,0

15,15 29,48 21,67 14,69 43,08 58,94 64,60 36,85 130,76 14,08 13,29 20,00 86,82 17,66 31,03 13,81 49,00

15

Veselá Žirovnice Svazek obcí Lípa ORP Pelhřimov Kraj Vysočina ČR 10 Zdroj: Český statistický úřad Jihlava, 2006

3 15 45 510 220

230 065 376 395 114 577

8,7 44,4 297,0 827,4 6 795,8 78 868

26,44 69,03 51,77 54,86 75,06 130


5.5 Sídelní struktura

Svazek obcí Lípa je utvářen katastrálními územími 19 obcí s celkovou rozlohou 297 km2. Oblast regionu je charakteristická poměrně značnou sídelní roztříštěností území, můžeme zde identifikovat celkem 57 sídelních útvarů (obcí a jejich místních částí) – viz též tab. 2.1 a 3.1. V regionu převládají spíše menší obce, nejpočetněji je zastoupena kategorie obcí od 100 do 199 obyvatel a od 200 do 499 obyvatel. Největší podíl na celkovém počtu obyvatel regionu však má kategorie obcí s 1 000 a více obyvateli. Tab. 5.5: Velikostní struktura obcí Svazku obcí Lípa Velikostní kategorie Počet obcí 0-99 2 100-199 6 200-499 5 499-999 2 1000+ 4 Zdroj: Český statistický úřad Jihlava, vlastní výpočty, 2005

Počet obyvatel


133 742 1 585 1 172 11 744

Podíl obyvatel 0,9 4,8 10,3 7,6 76,4

16

6. Strategické plánování 6.1 Strategické dokumenty, projektová dokumentace, plánování Plánovací a projektová dokumentace je nezbytným předpokladem pro realizaci projektů mj. ve vztahu k možnostem čerpání dotací z národních i evropských zdrojů. Přesto je situace v této oblasti ve většině obcí regionu na velmi nízké úrovni. Z celkového počtu 19 obcí regionu Lípa má územní plán schváleno 8 obcí, 2 obce na přípravě územního plánu pracují. Devět obcí má zpracovanou urbanistickou studii, z toho Počátky pouze pro městskou památkovou zónu. Místní program obnovy vesnice připravuje 9 obcí, vesměs pro příslušné volební období zastupitelstva. Tab. 6.1: Stav základních strategických dokumentů Obec

Územní plán 9 9 9 zadání 9 9

Rok zpracování 1996 1997 1993

Urbanistická studie 9 9 9 9 9 9 Hříběcí 9 9 -

Rok zpracování 1997 1996 a 1999 1997 1993 1994 -

Bělá Bohdalín Bořetín Častrov Černov Horní Cerekev Horní Dubenky Horní Ves Kamenice nad Lipou 9 9 Lhota-Vlasenice 1997 1997 Mezná 9 Mnich 9 Počátky 1992 9 pam. zóna 1996 9 9 Polesí 1994 9 Stojčín 2006 9 Těmice Včelnička 9 v přípravě 9 Veselá 1996 9 Žirovnice 1994 Zdroj: dotazníky od obcí, Strategie rozvoje mikroregionu Pelhřimovsko-jih, 2000

Místní POV 9 9 9 9 9 9

Řešené období 2003 – 2006 2003 – 2006 2003 – 2006 2003 – 2006 2003 – 2006 2003 – 2006

9 9 9 9 9

2003 – 2006 2003 – 2006 2003 – 2006

Vedle výše uvedených strategických dokumentů mají některé obce pro své rozvojové záměry k dispozici stavební projektovou dokumentaci, pasporty, studie apod. Město Počátky jako zatím jediné ve Svazku obcí Lípa řeší také komunitní plán sociálních služeb. Tab. 6.2: Další strategické dokumenty, záměry, projektové dokumentace Obec

Bělá Bohdalín Bořetín Častrov Černov Horní Cerekev Horní Dubenky Horní Ves Kamenice nad Lipou

Lhota-Vlasenice Mezná Mnich Počátky

Polesí

Dokument, záměr

-

Rok zpracování, plánovaná realizace -

-

-

ČOV – studie

Pasporty komunikací Modernizace ZŠ – záměr Informační a varovný systém obyvatel – záměr Strategický plán Program regenerace MPZ Komunitní plán soc. služeb -

2000 2009 – 2013 2010 – 2013 do 2013 2003 – 2014 -

Zpracovaná projektová dokumentace

Bytová výstavba Revitalizace rybníka Změna náměstí Sportovně-rekreační areál Kanalizace a ČOV Rekonstrukce vodovodu Připojení průmysl. Zóny Areál - sport a volný čas Dům klidného stáří Kuželna - ubytování ČOV -

ČOV


Rok zpracování, plánovaná realizace 2007 – 2013 2007 – 2013 2007 – 2008 2007 – 2013 2007 – 2009 -

-

17

Stojčín Těmice Včelnička Veselá Žirovnice

Pasporty komunikací Pasporty vodovodů -

-

Chodníky a parkoviště -

-

-

2006 2007 2006

Špýchar Komunikace ČOV

Zdroj: dotazníky od obcí, 2005

V rámci dotazníkového šetření spojeného s přípravou analytické části rozvojové strategie byly v jednotlivých obcích regionu Lípa zmapovány strategicky významné a nevyužívané nemovitosti, které představují možný potenciál dalšího rozvoje regionu. Zjištěné údaje včetně fotodokumentace a mapových podkladů jsou zpracovány v podobě samostatného dokumentu doplňujícího tuto strategii.

6.2 Prezentace obce, komunikace s občany Pro získání podpory a pochopení činnosti obecních zastupitelstev a úřadů ze strany veřejnosti i pro přípravu důležitých projektových záměrů a dokumentů je nezbytné úzce komunikovat s občany. Základní, i když poněkud omezenou a jednostrannou formou komunikace (většinou bez účinné zpětné vazby od občanů) je přinejmenším poskytování dostatečného množství srozumitelných informací. Pro informování veřejnosti a komunikaci s občany využívají všechny obce Svazku obcí Lípa především obecní vývěsky, kam umísťují povinně zveřejňované dokumenty, ale mnohdy i další informace týkající se širšího dění v obci. Většina obcí regionu k tomuto účelu využívá také vlastní internetové stránky, ty však mnohdy (zejména u malých obcí) bývají statické, bez pravidelné aktualizace. Devět obcí regionu pravidelně vydává vlastní tiskovinu, většinou jde o zpravodaj s měsíční či čtvrtletní periodicitou. Zhruba polovina obcí regionu alespoň příležitostně komunikuje s médii (především regionálním tiskem). Sedm obcí (Častrov, Horní Cerekev, Horní Ves, Kamenice nad Lipou, Počátky, Stojčín a Veselá) se v uplynulých letech aktivně a mnohdy velmi úspěšně zapojilo do prezentačních soutěží typu Vesnice roku, Zlatý erb, Soutěž městských památkových zón. Tab. 6.3: Komunikace s občany, prezentace obcí Obec

Vývěska

9 Bělá 9 Bohdalín 9 Bořetín 9 Častrov 9 Černov 9 Horní Cerekev 9 Horní Dubenky 9 Horní Ves 9 Kamenice nad Lipou 9 Lhota-Vlasenice 9 Mezná 9 Mnich 9 Počátky 9 Polesí 9 Stojčín 9 Těmice 9 Včelnička 9 Veselá 9 Žirovnice Zdroj: dotazníky od obcí, 2005

Www stránky

Obecní tiskoviny

Spolupráce s médii

Účast v soutěžích

9 9

9 9 9

9 9

9

9 9

9 9

9

9

9

9

9 9

9 9

9 9

9

Jiné způsoby

9

9 9 9

9

9 9 9 9

9 9

9 9 9


9 9

18

7. Doprava a infrastruktura 7.1 Doprava 7.1.1 Silniční síť Nejvýznamnější komunikací procházející regionem Lípa je silnice první třídy I/34/E551 ve směru České Budějovice – Jindřichův Hradec – Kamenice nad Lipou – Pelhřimov – Humpolec (zde umožňuje spojení s dálnicí D1 Praha – Brno) a dále pokračuje přes Havlíčkův Brod do Svitav. Tato komunikace se napojuje na další významné silniční tahy (především I/37 a I/38). Mezi další významné komunikace protínající region patří silnice II/639, která spojuje město Kamenici nad Lipou s obcemi Častrov, Veselá, Bělá a Horní Cerekev a s napojením na silnici II/406 za Dolní Cerekví představuje hlavní spojení s krajským městem Jihlavou. Silnice II/132 ve směru Horní Cerekev – Jindřichův Hradec propojuje také obce Horní Ves, Počátky a Žirovnici. Dalšími důležitými dopravními tahy propojujícími region s okolními městy a obcemi jsou silnice II/409 ve směru Planá nad Lužnicí – Chýnov – Černovice – Kamenice nad Lipou – Žirovnice – Počátky – Slavonice, II/135 Kamenice nad Lipou – Bohdalín – Mnich – Soběslav, II/134 Jindřichův Hradec – Horní Dubenky – Batelov (napojení na Jihlavu), II/133 Horní Cerekev – Nový Rychnov – Vyskytná, II/128 Nová Bystřice – J. Hradec – Mnich – Černovice – Pacov – Čechtice, II/112 Telč – Horní Cerekev – Pelhřimov. Ostatními obcemi regionu Lípa procházejí pouze silnice zařazené do ostatní silniční sítě. Vzájemné propojení jednotlivých částí regionu silniční sítí je dostatečné. Stav komunikací je však nevyhovující a je uváděn jako jeden z neopomenutelných problémů regionu. Ve vlastnictví obcí regionu Lípa je více než 315 km místních komunikací a komunikací 3. třídy. Z toho pouze zhruba 26 km komunikací je ve výborném stavu, naopak stav více než 50 % komunikací je špatný a vyžaduje rekonstrukci. Celkově nevyhovující technický stav komunikací má negativní vliv na bezpečnost silničního provozu i na dostupnost jednotlivých sídel regionu. Vhledem k postupnému nárůstu silniční dopravy se stav komunikací neustále zhoršuje, náklady na jejich opravy představují značnou položku v obecních rozpočtech. Tab. 7.1: Délka a stav komunikací ve vlastnictví obcí Obec

Místní komunikace a komunikace 3. třídy ve vlastnictví obce délka (km) stav Bělá 2 výborný Bohdalín 4 dobrý, nutná blízká investice Bořetín 2 špatný Častrov 20 20 % dobrý 4 km, 40 % uspokojivý 8, potřeba drobné opravy, 40 % špatný, nutná investice Černov 2 uspokojivý, potřeba drobných oprav Horní Cerekev 50 špatný, nutná rekonstrukce Horní Dubenky 4,5 dobrý Horní Ves 9 dobrý Kamenice nad Lipou 46 dobrý, nutná investice Lhota-Vlasenice 10 Lhota – velmi dobrý, Vlasenice – špatný, nutná investice Mezná Mnich 25 špatný, nutná investice Počátky 87 špatný, nutná rekonstrukce Polesí 10 dobrý, nutná blízká investice Stojčín 3 špatný, nutná investice Těmice 24 výborný Včelnička 5 dobrý, nutná investice Veselá 1 uspokojivý, potřeba drobných oprav Žirovnice 10 uspokojivý, potřeba drobných oprav Zdroj: dotazníky od obcí, 2005


19

7.1.2 Železniční síť Nejvýznamnější železniční tratí na území regionu Lípa je elektrifikovaná trať č. 204 ve směru Veselí nad Lužnicí – Jindřichův Hradec – Horní Cerekev – Kostelec u Jihlavy – Jihlava, se zastávkami Počátky–Žirovnice (Stojčín), Jihlávka (Horní Dubenky) a Horní Ves. Horní Cerekev je také výchozí či cílovou stanicí pro trať č. 202 Tábor – Obrataň – Pelhřimov – Horní Cerekev. Na obou tratích pravidelně jezdí osobní a spěšné vlaky i rychlíky. Provozovatelem těchto tratí jsou České dráhy. Další železniční spojení na území regionu představuje úzkorozchodná trať (760 mm) ve směru Jindřichův Hradec – Kamenice nad Lipou – Černovice - Obrataň (zastávky Včelnička, Benešov, Chválkov). Pravidelné spoje zde zajišťují vlaky společnosti Jindřichohradecké místní dráhy, a. s.

7.1.3 Veřejná hromadná doprava Silniční veřejnou hromadnou dopravu provozují na území regionu Lípa soukromí autobusoví dopravci, zejména ICOM Transport, a. s., Jihlava (dále např. ČSAD Jindřichův Hradec, a. s.; ČAD Blansko, a. s.; Connex Praha, s.r.o.; CONNEX Východní Čechy, a. s., Hradec Králové). Veřejné železniční spoje zajišťují jednak České dráhy, jednak Jindřichohradecké místní dráhy, a. s. Míra zajištění dopravní obslužnosti se u jednotlivých obcí liší, nejhorší situace je v obci Bořetín (celkem pouze 8 pravidelných autobusových spojů), nejlepší úrovně dopravní obslužnosti dosahují města Kamenice nad Lipou (98 autobusových, 24 vlakových spojů) a Počátky (90 autobusových a 28 vlakových spojů). Významným železničním uzlem regionu je město Horní Cerekev s celkem 57 pravidelnými spoji. Stav autobusových a železničních zastávek je ve většině případů dobrý, pouze autobusové zastávky ve třech obcích a železniční zastávka v jedné obci regionu vyžadují rekonstrukci. Tab. 7.2 Počet spojů a stav zastávek veřejné hromadné dopravy Obec Bělá Bohdalín Bořetín Častrov Černov Horní Cerekev Horní Dubenky Horní Ves Kamenice nad Lipou Lhota-Vlasenice Mezná Mnich

Autobusová doprava počet spojů stav zastávek 45 velmi dobrý 30 dobrý 8 dobrý 30 dobrý 12 dobrý 48 dobrý 24 dobrý 13 velmi dobrý 98 nutná rekonstrukce 13 velmi dobrý 16 27 dobrý

Počátky

90

nutná rekonstrukce

Polesí Stojčín

44 15

velmi dobrý nutná rekonstrukce

Těmice Včelnička Veselá Žirovnice

20 11 42 26

dobrý dobrý dobrý dobrý

Železniční doprava počet spojů stav zastávek 57 dobrý 23 (st. Jihlávka) dobrý 23 nutná rekonstrukce 24 dobrý 19 (st. Chválkov, dobrý Benešov) 28 (st. Počátky – dobrý Žirovnice) 28 (st. Počátky – dobrý Žirovnice) 11 dobrý 28 (st. Počátky – dobrý Žirovnice)

Zdroj: dotazníky od obcí, IDOS, 2006


20

7.2 Technická infrastruktura 7.2.1 Zásobování pitnou vodou Všechny obce regionu Lípa jsou zásobovány vodou z vlastních vodních zdrojů, tři z nich vodu ještě navíc kupují ze zdrojů cizích. Ve většině obcí jsou dalším zdrojem vody také studně občanů. Na obecní vodovod jsou ve většině obcí napojeny všechny místní objekty, v regionálním průměru je to zhruba 89 % objektů. Stav obecních vodovodů se v jednotlivých obcích i jejich místních částech liší. Špatný stav vyžadující větší investici je zejména v Černově a Mnichu, vodovody většiny ostatních obcí však rovněž potřebují alespoň drobné opravy. Tab. 7.3 Zdroje pitné vody, obecní vodovod Obec

Zdroje pitné vody vlastní cizí (nákup studně vody) občanů 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

Bělá Bohdalín Bořetín Častrov Černov Horní Cerekev Horní Dubenky

9 9

Horní Ves Kamenice nad Lipou Lhota-Vlasenice Mezná Mnich Počátky Polesí Stojčín Těmice Včelnička Veselá Žirovnice

9

9

Obecní vodovod Stav výborný dobrý, nutná blízká investice výborný dobrý špatný, nutná investice nepříliš dobrý, potřeba oprav Horní Dubenky – výborný Janštejn – dobrý, nutná investice dobrý (část), špatný – nutná investice výborný

Napojeno objektů (%) 100 90 80 100 100 100 100 100 100

dobrý, potřeba posílit

9 9 9 9 9 9 9 9

9

9 9 9 9 9 9 9 9

90

špatný, nutná investice uspokojivý, potřeba drobných oprav uspokojivý, potřeba drobných oprav uspokojivý, potřeba drobných oprav výborný uspokojivý, potřeba drobných oprav dobrý, nutná blízká investice Žirovnice – uspokojivý, potřeba drobných oprav místní části – dobrý, nutná blízká investice

60 99 100 80 95 100 100 100


7.2.2 Systém odvádění a čištění odpadních vod Stav kanalizace v obcích je hodnocen většinou uspokojivě, špatná situace je v Černově a Horních Dubenkách. V některých obcích regionu jsou odpadní vody odváděny do bezodtokových jímek, jejichž obsah je vyvážen, případně do septiků (prostých, biologických) s přepady, které jsou napojeny na dešťovou kanalizaci sloužící k odvádění jak dešťových tak splaškových vod do vodních toků. Čističkou odpadních vod (ČOV) jsou vybaveny pouze obce Horní Cerekev (uspokojivý stav, potřeba drobných oprav), Kamenice nad Lipou (výborný stav), Lhota-Vlasenice (ČOV pouze pro nové parcely, stav výborný), Počátky (uspokojivý stav, potřeba drobných oprav), Těmice (výborný stav) a Žirovnice (dobrý stav). Tab. 7.4 Kanalizace, čištění odpadních vod Obec

Bělá

Kanalizace dešťová stav napojeno objektů (%) -

Bohdalín

-

-

Kanalizace splašková stav napojeno objektů (%) 90 uspokojivý, nutné drobné opravy dobrý 70 – 80


Způsob čištění odpad. vod typ stav -

-

vyhnívací rybníky

dobrý

21

Bořetín

společně se splaškovou

Častrov


Černov


Horní Cerekev

-

Horní Dubenky Horní Ves


-

70 uspokojivý, nutné drobné opravy Kamenice nad dobrý 100 Lipou Lhotaspolečně se splaškovou Vlasenice

uspokojivý, nutné drobné opravy dobrý, nutná blízká investice špatný, nutná investice dobrý

Mezná Mnich Počátky

uspokojivý -

Polesí

Těmice

dobrý, nutná 80 blízká investice dobrý, nutná 25 blízká investice -

Včelnička Veselá

špatný -

30 -

dobrý

Žirovnice

-

-

dobrý

Stojčín

100

100 100

špatný, nutná 100 investice 70 uspokojivý, nutné drobné opravy dobrý 100 dobrý, nutná blízká investice uspokojivý, nutné drobné opravy dobrý, nutná blízká investice dobrý, nutná blízká investice výborný

70 -

80

vyhnívací rybníky

dobrý, nutná blízká investice domovní ČOV výborný (3 domy)

vyhnívací rybníky ČOV

dobrý

-

uspokojivý, nutné drobné opravy -

-

-

ČOV 7500 EO

výborný

90

ČOV pouze výborný pro nové parcely 90 (bez ČOV uspokojivý, místních částí) nutné drobné opravy 80 -

15

100

-

ČOV (voda i z některých místních částí) 100 vyhnívací rybníky 100 (bez ČOV 4272 EO místních částí)

-

výborný

výborný dobrý

7.2.3 Zásobování zemním plynem V regionu Lípa je v současné době plynofikováno pouze 8 obcí: Bořetín (napojeno 55 % objektů), Horní Cerekev (napojeno 80 % objektů), Horní Dubenky (100 % objektů), Horní Ves (80 % objektů), Kamenice nad Lipou (65 % objektů), Mnich (90 % objektů), Počátky (50 % objektů) a Žirovnice (85 % objektů). Plynofikace proběhla v nedávné době, proto je stav příslušné infrastruktury ve všech obcích dobrý. Problém další plynofikace je převážně ve finanční náročnosti investice a v poklesu zájmu občanů o tento způsob vytápění vzhledem k rostoucím cenám plynu.

7.2.4 Zásobování elektrickou energií Zásobování elektrickou energií je ve většině obcí regionu na dobré úrovni. Potřeba rozšířit stávající sítě vzniká většinou pouze v souvislosti s přípravou základní technické vybavenosti nových stavebních parcel. Stav veřejného osvětlení je ve většině obcí a jejich místních částí dobrý nebo uspokojivý, ale téměř vždy jsou potřeba alespoň drobné opravy.

7.2.5 Využití alternativních zdrojů energie Využití alternativních zdrojů energie je v regionu naprosto zanedbatelné. Tepelné čerpadlo využívá pouze jeden objekt v Bohdalíně, v Kamenici nad Lipou dva objekty a jsou zde v provozu dvě soukromé vodní turbíny, energii ze solárních článků využívá Základní škola v Počátkách. Strategie rozvoje Svazku obcí Lípa - Analytická část

22

7.2.6 Telefonizace, IKT Telefonizace regionu je na dobré úrovni. Všechna sídla jsou vybavena telefonní linkou, ve většině obcí je veřejná telefonní stanice. Lze předpokládat, že v budoucnu dojde k zlepšení pokrytí signálem mobilních operátorů a rozvoji dalších systémů telefonické a elektronické komunikace vzhledem k rostoucímu využití informačních a komunikačních technologií pro pracovní i soukromé účely. Ve většině obcí regionu již je nebo v dohledné době bude zřízen internet pro veřejnost, ať již na obecním úřadě, v knihovně nebo v případě některých měst v informačním centru. Všechna čtyři města regionu mají k dispozici internetové připojení s přenosovou rychlostí 256 Kbps a vyšší.

7.2.7 Likvidace komunálního odpadu Ve všech obcích regionu Lípa je zajištěn separovaný sběr využitelných složek komunálního odpadu – papír, sklo (směs), plasty. Počet sběrných nádob je většinou dostatečný. Sběr velkoobjemového odpadu je ve většině obcí zajišťován formou „železných sobot“ nebo přistavením velkoobjemových kontejnerů, obce mají rovněž vyhrazené prostory pro sběr nebezpečného odpadu. Všechna čtyři města zajišťují sběrné dvory, ve třech z nich funguje také výkup druhotných surovin. Registrovaná skládka inertních odpadů je provozována v Častrově, Počátkách a Veselé. Obce regionu využívají také skládku „Hrádek u Pacova“, jejímž provozovatelem je firma SOMPO, a. s., Pelhřimov. Odvoz komunálního odpadu zajišťuje ve většině obcí firma SOMPO, a. s., Pelhřimov, v Bohdalíně, Těmicích, Včelničce a Kamenici nad Lipou tuto službu provozuje firma TESCO Jindřichův Hradec, s. r. o., v obci Horní Dubenky firma ASA Dačice, s. r. o.


23

8. Hospodářství 8.1 Struktura ekonomické základny K 31. 12. 2004 bylo na území regionu Lípa registrováno celkem 2 928 ekonomických subjektů. Ve srovnání čtyř základních oborů zde působí nejvíce podnikatelských subjektů v oblasti obchodu (630), menší počet v průmyslu (490) a stavebnictví (469), nejméně je zastoupeno zemědělství (298 subjektů). V jiných, blíže nespecifikovaných oborech na území regionu podniká více než tisíc dalších subjektů. Zastoupení jednotlivých oborů je srovnatelné se stavem v roce 1998 uváděným v rozvojové strategii Mikroregionu Pelhřimovsko-jih z roku 2000, během uplynulých let však došlo k celkovému nárůstu o 664 ekonomických subjektů. Tab. 8.1: Podnikatelská sféra (údaje k 31. 12. 2004) Obec

Registrované ekonomické subjekty zemědělství průmysl stavebnictví obchod 1 0 1 6 7 5 9 6 2 5 12 11 7 6 2 62 77 48 7 20 14 12 9 3

Bělá Bohdalín Bořetín Častrov Černov Horní Cerekev Horní Dubenky Horní Ves Kamenice nad Lipou 62 Lhota-Vlasenice 3 Mezná 4 Mnich 22 Počátky 20 Polesí 10 Stojčín 2 Těmice 15 Včelnička 3 Veselá 6 Žirovnice 42 Svazek obcí Lípa 298 Zdroj: Český statistický úřad Jihlava, 2004

128 2 2 11 89 1 1 9 9 5 96 490

139 4 1 17 77 3 9 14 6 7 106 469

jiné

celkem

0 3 3 13 6 77 23 11

3 7 7 21 6 135 35 23

5 28 27 62 27 399 99 58

189 1 2 14 132 1 6 8 6 3 132 630

329 7 6 19 175 5 6 29 11 12 205 1 041

847 17 15 83 493 20 24 75 35 33 581 2 928

Zemědělská výroba na území regionu se vzhledem k jeho poloze a klimatickým podmínkám soustřeďuje především na pěstování obilí, brambor a kukuřice, chov prasat a skotu. Mezi nejvýznamnější zemědělské subjekty patří ZD Kalich Kamenice nad Lipou, Agrodružstvo Počátky, AGROZA spol. s r. o. Žirovnice, Klas Horní Ves spol. s r. o., Rozvodí, spol. s r. o. Černov, ZD Častrov, ZEMO – PROFIT a. s. Mnich, ZD Těmice. Průmyslová výroba je soustředěna především do hlavních center regionu. K nejvýznamnějším průmyslovým subjektům patří již tradičně Knoflíkářský průmysl Žirovnice a. s. (120 zaměstnanců), Masný průmysl Jan Prantl Žirovnice (200 zaměstnanců), DRUPO výrobní družstvo Horní Cerekev (výroba pracovních a ochranných oděvů, 30 zaměstnanců), Edscha Bohemia s. r. o. Kamenice nad Lipou (výroba dílců pro automobilový průmysl, 300 zaměstnanců), Sklárna Janštejn s. r. o. Horní Dubenky (osvětlovací sklo, vázy apod., 150 zaměstnanců), FAURECIA LECOTEX a. s. Počátky (výroba autosedadel, 180 zaměstnanců), TOPTHERM spol. s r. o. Kamenice nad Lipou (kovovýroba, 80 zaměstnanců), SITO spol. s r. o., provoz Hříběcí (výroba drátěnek). Důležitými podnikatelskými subjekty jsou dále I. Kamenická stavební a obchodní firma s. r. o. (105 zaměstnanců), HUPERZ CZ s. r. o. Kamenice nad Lipou (kovovýroba, 95 zaměstnanců), Pekárna Velíšek Kamenice nad Lipou (45 zaměstnanců), Kematex, spol. s r. o. Kamenice nad Lipou (výroba a prodej textilií, 40 zaměstnanců), SETORA spol. s r. o. Počátky (výroba rakví, 100 zaměstnanců), Agrostroj Pelhřimov a. s., provoz Počátky (kovovýroba, 60 zaměstnanců), IPC plast spol. s r. o. Žirovnice (výroba natíracích válečků, 180 zaměstnanců), Beskyd Fryčovice Horní Cerekev (potravinářská výroba, 30 zaměstnanců). Strategie rozvoje Svazku obcí Lípa - Analytická část

24

Významnými zaměstnavateli v regionu jsou také Nemocnice Počátky s. r. o. (102 zaměstnanců) či Hotel Rustical Horní Cerekev (50 zaměstnanců).

8.2 Trh práce Registrovaná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných registrovaných úřady práce na disponibilní pracovní síle (v procentech), kde: čitatel a jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle následujících algoritmů: Čitatel: přesná evidence registrovaných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, vedená místně příslušnými úřady práce dle trvalého bydliště uchazeče. Jmenovatel: počet zaměstnaných s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (klouzavý průměr posledních čtyř čtvrtletí) + počet registrovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání ve stejném období (klouzavý roční průměr). Tab. 8.2: Míra nezaměstnanosti v obcích regionu v letech 2001 - 2004 Obec/území

Ekonomicky aktivní (k 1. 3. 2001)

Bělá 12 Bohdalín 101 Bořetín 43 Častrov 260 Černov 56 Horní Cerekev 915 Horní Dubenky 330 Horní Ves 162 Kamenice nad Lipou 2 158 Lhota-Vlasenice 33 Mezná 61 Mnich 196 Počátky 1 392 Polesí 33 Stojčín 72 Těmice 200 Včelnička 101 Veselá 112 Žirovnice 1 511 Svazek obcí Lípa 7 748 ORP Pelhřimov 23 237 Kraj Vysočina 253 436 Zdroj: Český statistický úřad Jihlava, 2004

Uchazeči o zaměstnání 2001 4 7 34 17 6 91 2 15 45 1 8 9 3 3 77 322 814 17 946

2003

2004

3 8 3 12 2 57 26 21 125 3 2 27 94 2 6 8 9 8 102 518 1 226 23 303

1 7 4 14 1 66 25 20 180 3 2 22 105 0 8 5 14 15 105 597 1 440 24 181

Registrovaná míra nezaměstnanosti v % 2001 2003 2004 25,0 8,3 7,9 6,9 9,3 7,0 9,3 2,7 4,6 5,4 3,6 1,8 3,7 6,2 7,2 5,2 7,9 7,6 3,7 13,0 12,3 4,2 5,8 8,3 6,1 9,1 9,1 3,3 3,3 7,7 13,8 11,2 3,2 6,8 7,5 3,0 6,1 0,0 11,1 8,3 11,1 4,5 4,0 2,5 3,0 8,9 13,9 2,7 7,1 13,4 5,1 6,8 6,9 4,0 8,2 7,7 3,5 5,3 6,2 7,1 9,2 9,5

Počet uchazečů o zaměstnání v obcích regionu Lípa se v průběhu sledovaného období zvýšil celkem o 275 osob. Registrovaná míra nezaměstnanosti mezi roky 2001 a 2003 vzrostla o 4,2 %, během roku 2004 poklesla o 0,5 % na výslednou hodnotu 7,7 %. Ve srovnání s celkovou hodnotou pro území ORP Pelhřimov za rok 2004 byla registrovaná míra nezaměstnanosti v regionu Lípa vyšší o 1,5 %, naopak při porovnání s hodnotami kraje dosáhl region o 1,8 % nižší míry nezaměstnanosti. V rámci kraje patří ORP Pelhřimov k regionům s nejnižší mírou registrované nezaměstnanosti. Tab. 8.3: Míra nezaměstnanosti v kraji Vysočina k 31. 12. 2005 Kraj, okresy celkem Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou

Míra nezaměstnanosti v % ženy

8,23 5,80 6,82 4,94 13,03 8,90

muži

10,36 7,83 8,25 6,50 15,97 11,13


6,63 4,28 5,71 3,85 10,68 7,30

Meziměsíční přírůstek neumístěných uchazečů v % 6,5 3,0 9,4 12,0 6,2 5,1

Neumístění uchazeči o zaměstnání k 31.12. 2005 22 814 3 050 4 335 1 965 8 083 5 381

25

Zdroj: Český statistický úřad Jihlava, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2005

Míra nezaměstnanosti v kraji Vysočina k 31. 12. 2005 byla 8,23 %. Ve srovnání s předchozím měsícem se míra nezaměstnanosti zvýšila o 0,54 procentního bodu. Nezaměstnanost ke konci roku 2005 je na Vysočině 7. nejvyšší mezi 14 kraji ČR. Pořadí okresů zůstává nezměněno, i nadále má okres Třebíč nejvyšší nezaměstnanost (na konci roku 2005 činila 13,03 %). Dále úřady práce zaregistrovaly k 31.12. 2005 celkem 22 814 neumístěných uchazečů. Znamená to o 1 400 uchazečů více než v listopadu a v meziročním porovnání pokles o 5,7 procentního bodu. Počet uchazečů o zaměstnání s podporou v nezaměstnanosti byl ke konci roku 7 306 uchazečů.



26

9. Ekonomická analýza Příjmy rozpočtu obcí jsou buďto vlastní nebo přijaté, obojí pak kapitálové a běžné, které se dále dělí na daňové a nedaňové. Daňové příjmy obcí tvoří výnosy daně z nemovitostí, výnosy ze záloh na daň z podnikání fyzických osob, dále příjmy z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, z daně z přidané hodnoty, z daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, z daně z příjmů právnických osob z podnikání, příjmy z podílu na celostátním výnosu daně z podnikání fyzických osob. Příjmem rozpočtu obcí je také podíl na celostátním výnosu daně ze závislé činnosti, který se mezi obce rozděluje podle poměru počtu zaměstnaných v obci k počtu zaměstnaných v České republice. Podíl na celostátních výnosech daní se na jednotlivé obce rozděluje podle poměru počtu obyvatel obce a počtu obyvatel ČR násobeného velikostním koeficientem obce. Konkrétní procentní části stanovuje každoročně Ministerstvo financí pro každou obec vyhláškou. Do skupiny daňových příjmů patří také správní poplatky (služby matriky apod.) a místní poplatky vybírané na základě závazných obecních vyhlášek (např. poplatky ze psů, za užívání veřejného prostranství, za provoz výherních automatů apod.). Daňové příjmy tvoří zhruba 60 až 75 % celkových příjmů obcí. Nedaňové příjmy rozpočtu tvoří zejména příjmy z vlastní činnosti obcí (příjmy z podnikání, z pronájmů nemovitostí apod.), patří sem také úroky, příjmy z prodeje neinvestičního majetku atd. Kapitálové příjmy jsou tvořeny příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (nemovitostí, software), finančního majetku (akcií, majetkových podílů v obchodních společnostech), dále sem patří přijaté dotace z rozpočtů centrální a územní úrovně, ze zahraničí (např. strukturálních fondů EU) apod. Výdaje rozpočtu se člení na běžné a kapitálové, běžné pak na neinvestiční nákupy, neinvestiční transfery (dotace) a neinvestiční půjčky. Obdobně se člení i kapitálové výdaje, které však mají charakter investic. Do neinvestičních nákupů patří platby za práci (mzdy a odvody z mezd zaměstnanců obecního úřadu) a povinné pojistné. Nejvýznamnější výdajovou položkou rozpočtů obcí jsou výdaje na nákup zboží a služeb, jejich sortiment a objem se liší dle velikosti obce. Kapitálové výdaje zahrnují výdaje na investiční výstavbu, nákup nemovitostí, výdaje na generální opravy a rekonstrukce budov a zařízení, které zvyšují hodnotu tohoto majetku, dále jsou to výdaje na nákup akcií, finanční vklady do obchodních společností a investiční dotace fyzickým i právnickým osobám. Všechny obce hospodaří s obdrženými prostředky v průběhu roku tak, aby nedocházelo k výrazným výkyvům v rozpočtu. Finanční rezervy jsou obcemi vytvářeny pro období na začátku následujícího roku, kdy trvá zhruba 3 – 6 měsíců, než obce obdrží výraznější částky daňových příjmů. Pro náročnější investiční akce jsou využívány rezervní finanční prostředky a dotace, ojediněle úvěry bank. Tyto investiční akce uskutečňují firmy působící v regionu nebo firmy regionu blízké, tzn., že takto vynaložené prostředky podporují podnikání v dané oblasti. Nutno však podotknout, že bez státních či krajských dotací, které zejména v malých obcích tvoří podstatnou část celkových příjmů, by se tyto náročnější investiční akce nemohly vůbec uskutečnit. Zkušenosti jednotlivých obcí regionu s čerpáním krajských, státních a evropských dotací ukazuje následující tabulka. Tab. 9.1: Zkušenosti obcí s čerpáním dotací Obec Bělá Bohdalín Bořetín Častrov Černov Horní

POV 9 9 9 9

FV

MFČR 9 9 9

MMR

MZe

SFŽP

SFRB

9

9

9

9

SROP

Phare

9 9 9 9

9

9


9

27

Cerekev 9 Horní Dubenky 9 Horní Ves Kamenice nad Lipou 9 LhotaVlasenice Mezná 9 Mnich Počátky 9 Polesí 9 Stojčín 9 Těmice 9 Včelnička 9 Veselá Žirovnice Zdroj: dotazníky od obcí,

9

9

9

9 9

9 9

9

9

9

9

9 9 9 9 9 9 9 2005

9

9

9


9 9

9

9

28

10. OBČANSKÁ VYBAVENOST 10. 1 Školství Předškolní výchovu v regionu Lípa zajišťuje 8 mateřských škol, mateřská škola v Kamenici nad Lipou vede speciální třídu pro děti s vadami řeči. Základní školní vzdělání pouze 1. stupně probíhá ve dvou školách, úplné základní školy jsou v zájmovém území čtyři. V Kamenici nad Lipou působí také škola speciální, v Počátkách sídlí Výchovný ústav pro děti a mládež. Tři města regionu nabízejí základní uměleckou školu. Střední odborné vzdělání poskytuje na území regionu Střední odborné učiliště zemědělské v Kamenici nad Lipou. Do ostatních středních škol a odborných učilišť studenti vyjíždějí mimo region, nejčastěji do Pelhřimova, Jindřichova Hradce, Jihlavy a dalších vzdálenějších měst. Stejně tak studenti odjíždějí za vysokoškolským studiem. Většina škol v regionu nabízí svým žákům výběr z několika zájmových kroužků různého zaměření. Školy se často zapojují do života obce aktivitami typu školních akademií, besídek a představení, pořádají různé výlety apod. Veřejnost využívá také školní jídelny a tělocvičny. Průměrné roční výdaje na školství se v závislosti na počtu dětí a školských zařízení v jednotlivých obcích pohybují od cca 20 tisíc do 5 milionů Kč. Tab. 10.1: Školní zařízení v obcích Svazku obcí Lípa Obec

Mateřská škola

Bělá Bohdalín Bořetín Častrov Černov Horní Cerekev Horní Dubenky Horní Ves Kamenice nad Lipou Lhota-Vlasenice Mezná Mnich Počátky Polesí Stojčín Těmice Včelnička Veselá Žirovnice Zdroj: dotazníky od obcí,

Základní škola

Speciální škola, ústav

Základní umělecká škola

Střední odborné učiliště

Zájmové kroužky

Aktivity škol pro veřejnost

9

9 1. st.

9

9

9 9 9 9

9 9 1. st.

9 9

9 9

9

9

9

9 9

9 9

9 2005

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

10. 2 Zdravotnictví a sociální péče Zdravotní péče je soustředěna do čtyř měst regionu, kde občanům poskytují služby především praktičtí, dětští a zubní lékaři, nachází se zde i ordinace specialistů (oční, chirurgie, gynekologie atd.). Nemocniční zařízení je k dispozici v Počátkách. V každém městě funguje také lékárna. Z ostatních obcí regionu jsou lékařské služby k dispozici v Bohdalíně a Horních Dubenkách. Tab. 10.2: Lékařské služby v obcích regionu Lípa Obec

Bělá Bohdalín Bořetín Častrov Černov

Praktický lékař

Dětský a dorostový lékař

Zubní lékař

Specialisté

Nemocnice

9


29

Horní Cerekev Horní Dubenky Horní Ves Kamenice nad Lipou Lhota–Vlasenice Mezná Mnich Počátky Polesí Stojčín Těmice Včelnička Veselá Žirovnice Zdroj: dotazníky od obcí,

9 9

9

9 9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9 2005

9

Sociální služby pro seniory na území regionu zabezpečují domy s pečovatelskou službou zřizované obcemi, situované opět ve všech čtyřech městech, od roku 2006 navíc v Horních Dubenkách a Častrově. Ve městech a v obci Horní Dubenky je zajišťována také donášková služba a domácí péče, v Kamenici nad Lipou je k dispozici denní stacionář. Tyto služby většinou zajišťují obce nebo sociálně zaměřené nestátní neziskové organizace.

10. 3 Kultura a sport, spolková činnost Dostatečné zázemí pro volnočasové aktivity je jedním z předpokladů spokojenosti občanů se životem v obci. Lepší podmínky pro sportovní a kulturní vyžití nabízejí tradičně města a větší obce, ale i ve většině ostatních obcí regionu se nachází alespoň veřejná knihovna, sakrální stavba či sportoviště, které představují určité základní zázemí pro aktivní a smysluplné trávení volného času. Většina těchto zařízení je ve vlastnictví obcí a jejich technický stav není vždy uspokojivý. Zlepšení této infrastruktury představuje pro obce nezanedbatelnou finanční zátěž a závisí většinou na získání dotací. Tab. 10. 3: Kulturní a sportovní zařízení obcí regionu Lípa Obec Bělá Bohdalín Bořetín Častrov Černov Horní Cerekev Horní Dubenky Horní Ves Kamenice nad Lipou

Knihovna

Kulturní sál

Sakrální stavba

Muzeum, galerie

Koupání 9

9

Sportoviště, Ostatní tělocvična 9

9

9 9 9

9

9 9 9 9

9 9 9 9

9 9 9 9

9

9

9

9

9

9 9

9

9 9

9

9

9 9

9 Lhota– Vlasenice 9 Mezná 9 9 9 Mnich 9 9 9 9 Počátky 9 Polesí Stojčín 9 Těmice 9 9 Včelnička 9 9 Veselá 9 9 9 9 Žirovnice Zdroj: dotazníky od obcí, Český statistický úřad Jihlava, 2005

9

9

9 9

9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9

kuželna dům dětí a mládeže lyžařské tratě kino, lyžařský vlek lyžařské tratě

kino

K životu měst a obcí neodmyslitelně patří nejrůznější společenské aktivity posilující sounáležitost občanů, jejich vztah k místu, kde žijí, a přispívající k uchovávání místních tradic. Na území regionu se každoročně pravidelně koná mnoho kulturních a sportovních Strategie rozvoje Svazku obcí Lípa - Analytická část

30

akcí (viz následující tabulka). Pokud není obec sama pořadatelem, většinou se na organizaci akce podílí finančně, poskytuje materiální pomoc, prostory, propagaci apod. Tab. 10. 4: Pravidelné kulturní a sportovní akce v obcích regionu Lípa Obec Bělá

Bohdalín

Bořetín

Častrov

Černov

Horní Cerekev

Horní Dubenky

Horní Ves

Kamenice nad Lipou

Akce výlov rybníka + pečení masa pálení čarodějnic čerti pouťová zábava bály hasičské soutěže (nadregionální) fotbalový zápas o pouti (mladí proti starším) sportovní odpoledne pro děti a mládež rybářské závody pálení čarodějnic zábavy a pouť vánoční koncerty opékání prasat Den matek srazy důchodců zdobení vánočního stromu divadelní představení bály diskotéky masopust karnevaly hasičské soutěže kuželkové turnaje – nadregionální fotbalové soutěže mariášové turnaje – nadregionální dětské dny masopust posezení pod lípami hasičské soutěže cyklistický závod Přes 3 vrchy Vysočiny fotbalové a volejbalové turnaje O pohár starosty Memoriál P. Gejbrta + O pohár v. d. Grupo ochotnické divadlo masopust čarodějnice Den matek pouť Benátská noc vinobraní Mikuláš vánoční akademie koncerty folku a country hasičské soutěže (mikroregionální) sklářský ples sportovní ples taneční zábavy ochotnické divadlo besedy s důchodci (nadregionální) sportovní akce masopust taneční zábavy sportovní dny hasičský den Kamenické kulturní léto pěvecká vystoupení výstavy fotbalové turnaje hasičské soutěže odpoledne sportu a zábavy

Pořadatel obec a hasiči obec obec SDH Bohdalín obec hasiči

Termín/doba konání

obec obec a hasiči rybáři obec a hasiči obec a hasiči obec obec a hasiči hasiči obec obec ochotníci spolky spolky, hostinští spolek spolek hasiči spolek spolek spolek hasiči a obec hasiči a obec hasiči hasiči

1 x ročně 2 x ročně 1 x ročně duben 1 x ročně prosinec 1 – 2 x ročně květen 1 x ročně prosinec pravidelně během roku 3 x ročně nepravidelně únor nepravidelně nepravidelně ??? ??? 2 x ročně červen únor 1 x ročně

spolek

červenec

město a spolek

červen červenec

spolek spolek hasiči hasiči město město hasiči město hasiči Agentura Budík hasiči ZV FOS TJ SKLO obec a spolky ochotníci obec a odbory sportovní spolek obec obec hasiči hasiči město pěvecký sbor muzeum TJ Slovan SDH, HZS město

březen/duben únor duben květen červen srpen září prosinec prosinec 4-6 x ročně pravidelně pravidelně nepravidelně nepravidelně nepravidelně pravidelně 1 x týdně únor


duben prosinec 1 x ročně nepravidelně

2 x ročně o letních víkendech 4 x ročně koncert v průběhu roku především v létě v létě v červnu

31

závody horských kol závody v motokrosu Hamerky ochotnické divadlo pouť trhy na náměstí jezdecké závody country festival festival řemesel Lhota–Vlasenice závody na běžkách (reg.) volejbalový turnaj (regionální) nohejbalový turnaj (regionální) folkové koncerty taneční zábavy Mnich fotbalové soutěže zábavy dětské dny country festival Počátky Den přírody Václavské slavnosti turnaj v kopané o křišťálový pohár turnaj starých pánů v kopané pohádkový les akce pro děti orientační běhy pouť slavnostní rozzáření vánočního stromku Polesí tenisové turnaje hasičské soutěže fotbalové turnaje dětský karneval hasičský ples Stojčín dětské dny turnaje ve stolním tenise Těmice zábavy dětský karneval turnaje ve stolním tenise hasičské plesy setkání důchodců Včelnička hasičský ples a zábava hasičské soutěže fotbalový turnaj tenisový turnaj nohejbalový turnaj volejbalový turnaj triatlon Veselá masopust dětský karneval fotbalová utkání O pohár starosty srazy rodáků cesty za kulturou čerti Silvestr plesy a zábavy Žirovnice Slavnosti Žirovnického jednorožce festival dechovek ochotnické divadlo Perleťový pohár v kopané Loučení s létem jezdecké závody (parkur) Zahrada Vysočiny Zdroj: dotazníky od obcí, 2006

město soukromý subjekt spolek město město soukromý subjekt soukromý subjekt soukromý subjekt obec obec obec obec, hasiči, myslivci obec + hasiči + myslivci Sokol hasiči mateřská škola a hasiči Sokol město a spolek město a spolek spolek spolek spolek spolek spolek spolek město obec obec + hasiči obec + hasiči obec hasiči obec obec obec obec spolek hasiči obec hasiči hasiči spolek spolek spolek spolek spolek obec obec obec hasiči obec obec obec obec spolek město město město město město

1 x ročně 1 x ročně na podzim 4 x ročně květen 1 x měsíčně v létě v létě v létě 1 x ročně 2 x ročně 2 x ročně 4 x ročně nepravidelně

červen 1x ročně 2. polovina května 2. polovina září červenec červenec/srpen červen

svátek sv. Jana Křtitele prosinec

červen nepravidelně 1x ročně pravidelně pravidelně pravidelně 1x ročně 1 x ročně 1 x ročně 1 x ročně 1 x ročně 1 x ročně 1 x ročně únor

1x 5 let 3x rok prosinec prosinec 1x ročně 4x ročně 2x ročně 1x ročně 1x ročně červenec červen , září

Ve většině obcí fungují různé dobrovolné zájmové občanské spolky a sdružení, které mají mnohdy velmi dlouhou tradici a jejich různorodé a často veřejně prospěšné aktivity jsou nedílnou součástí života a kultury obcí. Zaměření těchto sdružení je velmi pestré, od ve vsích klasických hasičů, myslivců a rybářů, přes ochotníky, sportovce a svazy žen, až Strategie rozvoje Svazku obcí Lípa - Analytická část

32

po mariášové kluby. Do náplně činnosti mnoha spolků patří mj. systematická práce s dětmi a mládeží, což má pozitivní vliv jak na děti samotné, tak na celou komunitu. Protože se jedná o neziskové organizace, rozvoj jejich aktivit závisí na podpoře obce a dotacích z dalších zdrojů. Obce většinou mají zájem o udržení činnosti těchto sdružení a podporují je v rámci možností alespoň organizačně, materiálně, poskytují jim prostory apod. Přehled spolků působících v obcích regionu Lípa uvádí následující tabulka. Tab. 10. 5: Spolková činnost v obcích regionu Lípa Obec Bělá Bohdalín

Spolek hasiči hasiči

Akce pro veřejnost výlov rybníka + pečení masa hasičské soutěže

Bořetín

myslivci hasiči

sezení sportovní odpoledne pro děti a mládež, pálení čarodějnic, zábavy a pouť, opékání prasat, Den matek

myslivci rybáři

Častrov

včelaři ochotníci mariášový klub svaz žen červený kříž myslivci hasiči

Černov

sport (kuželky, fotbal) hasiči

Horní Cerekev

hasiči

rybářské závody

karnevaly, dětské dny, výlety odborné zkoušky psích plemen hasičské soutěže, karnevaly, bály, dětské dny, výlety

dětské dny, masopust, posezení, hasičské soutěže masopust, Benátská noc, čarodějnice, Mikuláš cyklistický závod Přes 3 vrchy Vysočiny

fotbalový a volejbalový oddíl

fotbalové a volejbalové turnaje

rybáři

Horní Dubenky

ochotnický soubor

ochrana životního prostředí spolupráce s partnerskou obcí v CH divadelní představení

AVZO

soutěže

hasiči

hasičské soutěže, zábavy

TJ Sklo

zábavy, plesy

červený kříž myslivci včelaři odbory Českobratrská církev evangelická

vystoupení a akce pro veřejnost pravidelné schůzky oddílů, účast v soutěžích, vystoupení a akce pro veřejnost

vystoupení a akce pro veřejnost

divadelní představení

cyklistický oddíl

včelaři o. s. Bezjaderná Vysočina o. s. OK Niederipp

Práce s mládeží

karnevaly, dětské dny, výlety

pravidelné schůzky oddílů, účast v soutěžích, vystoupení a akce pro veřejnost účast v soutěžích, akce pro veřejnost pravidelné schůzky, soutěže, vystoupení a akce pro veřejnost pravidelné schůzky, soutěže, vystoupení a akce pro veřejnost pravidelné schůzky, soutěže, vystoupení a akce pro veřejnost pravidelné schůzky, soutěže, vystoupení a akce pro veřejnost

pravidelné schůzky, soutěže, vystoupení a akce pro veřejnost pravidelné schůzky, soutěže, vystoupení a akce pro veřejnost pravidelné schůzky oddílů, účast v soutěžích, vystoupení a akce pro veřejnost zájmová činnost (šachy, fotbal)

ples, besedy s důchodci Parusie


33

Horní Ves

Kamenice nad Lipou

hasiči

sportovní a hasičské dny

sportovní oddíl

sportovní akce

pěvecký sbor Lípa vystoupení po ČR taneční soubor Podskalák a taneční vystoupení, družba s Podskaláček Holandskem tělovýchovná jednota Slovan

sportovní soutěže

skauti

přiváží betlémské světlo

sociální služby Opus

péče o nemocné a staré spoluobčany cvičení, noční cvičení

hasiči

Lhota-Vlasenice

myslivci rybáři včelaři kynologové chovatelé zahrádkáři ochotníci farní charita autoklub hasiči

Mnich

myslivci hasiči sportovní oddíl

Počátky

myslivci hasiči sportovní oddíl červený kříž svaz žen myslivci rybáři včelaři charita chovatelé hasiči

střelecké soutěže, ples rybářské závody prodej produktů cvičení psů výstavy výstavy divadelní představení péče o spoluobčany Hamerky, motokros hasičská cvičení, kulturní akce koncerty, zábavy hasičské soutěže, dětské dny fotbalové soutěže, dětské dny cvičení a soutěže Václavské slavnosti Den přírody Den přírody charitativní sbírky, Den přírody, Václavské slavnosti Den přírody Den přírody, Václavské slavnosti Den přírody, Václavské slavnosti

Veselá

hasiči sportovní oddíl hasiči

výstavy, Den přírody hasičský ples, hasičské soutěže, fotbalové turnaje kulturní akce společně s obcí sportovní akce soutěže, plesy, různá pomoc lidem, sběr šrotu turnaje ve stolním tenise cvičení pro ženy zábavy, údržba rybníků, krajiny ples, zábava, soutěže sportovní turnaje soutěže, plesy, zábavy

Žirovnice

myslivci hasiči

plesy, zábavy, zkoušky psů cvičení, soutěže

Polesí Stojčín Těmice

hasiči sportovní oddíl hasiči sportovní oddíl červený kříž myslivci

Včelnička


vystoupení a akce pro veřejnost účast v soutěžích, vystoupení a akce pro veřejnost pravidelné schůzky oddílů, účast v soutěžích, vystoupení a akce pro veřejnost pravidelné schůzky oddílů, účast v soutěžích, vystoupení a akce pro veřejnost pravidelné schůzky oddílů, účast v soutěžích, vystoupení a akce pro veřejnost besedy pravidelné schůzky, účast v soutěžích, vystoupení a akce pro veřejnost ukázky činnosti dětské rybářské závody ukázky činnosti

pohádky pro děti besedy soutěže pro děti

vystoupení a akce pro veřejnost účast v soutěžích, akce pro veřejnost pravidelné schůzky, soutěže, akce pro veřejnost pravidelné schůzky, soutěže, akce pro veřejnost akce pro veřejnost akce pro veřejnost pravidelné schůzky, soutěže, akce pro veřejnost pravidelné schůzky, soutěže, akce pro veřejnost akce pro veřejnost

účast v regionálních soutěžích, vystoupení pro veřejnost

vystoupení a akce pro veřejnost

pravidelné schůzky, soutěže, akce pro veřejnost pravidelné schůzky, soutěže, vystoupení a akce pro veřejnost

34

sportovní oddíl

soutěže, turnaje

myslivci rybáři chovatelé zahrádkáři ochotníci

rybářské závody výstavy, přehlídky výstavy divadelní představení

pravidelné schůzky, soutěže, vystoupení a akce pro veřejnost individuálně ano ano pravidelné schůzky, vystoupení a akce pro veřejnost


10. 4 Bydlení, bytová výstavba, bytový fond Dostupnost kvalitního bydlení je základní životní potřebou a jedním z předpokladů pro stabilizaci obyvatel a udržení zejména mladých lidí v obcích. Obce mohou zájemcům o bydlení nabídnout buďto obecní byty nebo stavební parcely. Zejména malá sídla však často žádné byty nevlastní, popř. mají všechny pronajaté nebo ve špatném stavu. Zasíťování parcel zase představuje velmi vysokou investici, kterou si obce většinou nemohou bez dotace dovolit. Otázka bydlení je tak v mnoha obcích dlouhodobě neřešitelným problémem. Tab. 10. 6: Byty ve vlastnictví obcí regionu Lípa Obec Bělá Bohdalín Bořetín Častrov

Počet 1 1 1 4

Technický stav výborný dobrý dobrý výborný

Zájem o byty žádný poptávka > nabídka žádný poptávka > nabídka

Černov Horní Cerekev

0 49

žádný poptávka > nabídka

Horní Dubenky

68

--část výborný, část uspokojivý s potřebou drobných oprav, část špatný s nutností investic výborný

Horní Ves Kamenice nad Lipou Lhota-Vlasenice

0 117 4

malý poptávka > nabídka poptávka

Mezná Mnich

0 1

--žádný

-----

Počátky Polesí Stojčín

72 0 1

--dobrý, část rozestavěna (27) dobrý – 3 byty, špatný (nutná investice) 1 byt --uspokojivý, nutné drobné opravy dobrý, nutná blízká investice --uspokojivý, potřeba drobných oprav --dobrý, nutná investice --dobrý

zejm. zaměstnanci sklárny v Janštejně sociálně vymez. skupiny mladé rodiny mladé rodiny

poptávka > nabídka žádný malý

sociálně vymez. skupiny --mladé rodiny

žádný poptávka > nabídka žádný malý

--mladé rodiny --mladé rodiny

Těmice 0 Včelnička 2 Veselá 0 Žirovnice 100 Svazek obcí Lípa 358 Zdroj: dotazníky od obcí, Český statistický úřad - Sčítaní lidu,

velký

Typ zájemců --mladé rodiny --mladé rodiny – 20 % soc. vym. sk. – 80 % --mladé rodiny, sociálně vymezené skupiny

domů a bytů 2001

V roce 2001 bylo v obcích regionu Lípa celkem 4 607 domů (nejvíce v Žirovnici - 924, nejméně v Bělé – 29), z toho 3 092 trvale obydlených rodinných domů s 3 467 byty a 282 bytových domů s 2 175 byty. Tab. 10. 7: Domovní a bytový fond v obcích regionu Lípa (k 1. 3. 2001) Obec

Bělá Bohdalín Bořetín Častrov Černov

Domy celkem

29 87 51 246 36

z toho trvale obydlené rodinné domy

v nich bytů

15 55 32 156 30


17 59 43 167 35

v nich bytů

z toho trvale obydlené bytové domy 1 4 0 9 2

1 19 0 40 10

35

Horní Cerekev 606 428 Horní Dubenky 139 82 Horní Ves 135 96 Kamenice nad Lipou 841 555 Lhota-Vlasenice 57 32 Mezná 52 37 Mnich 230 128 Počátky 687 478 Polesí 45 24 Stojčín 50 32 Těmice 230 135 Včelnička 80 52 Veselá 82 59 Žirovnice 924 666 Svazek obcí Lípa 4 607 3 092 Zdroj: Český statistický úřad - Sčítaní lidu, domů a bytů 2001

504 95 114 614 35 38 132 527 31 33 147 55 62 759 3 467

24 20 2 100 1 1 3 57 0 2 2 2 3 49 282

147 150 9 882 2 2 13 476 0 8 9 12 16 379 2 175

Během let 2001 až 2004 byla v regionu Lípa dokončena výstavba celkem 115 bytů, nejvíce v Kamenici nad Lipou (31) a Horní Cerekvi (22). Ve stejném období naopak zaniklo 24 bytů, nejvíce v obci Horní Dubenky (17). Největší počet dokončených bytů byl zaznamenán v roce 2001, nejmenší v roce 2004. Tab. 10. 8: Bytová výstavba v obcích Svazku obcí Lípa v letech 2001 – 2004 Obec

Dokončené byty 2002 2003 Bělá Bohdalín 1 1 Bořetín Častrov 2 2 Černov Horní Cerekev 8 5 5 Horní Dubenky 2 Horní Ves 1 Kamenice nad Lipou 5 4 15 Lhota-Vlasenice 2 2 Mezná 1 1 Mnich 2 Počátky 9 2 1 Polesí Stojčín Těmice 1 2 1 Včelnička 1 2 1 Veselá 1 Žirovnice 6 6 3 Svazek obcí Lípa 35 28 32 Zdroj: Český statistický úřad Jihlava, 2005 2001

2004

2001

1 4 1 1 7 1 1 1 3 20


2 2

Zrušené byty 2002 2003 17 1 1 1 1 1 20

2004 1 1

36



37

11. Cestovní ruch Region Lípa se rozprostírá v nejjižnější části Českomoravské vrchoviny, která je jednou z ekologicky nejzachovalejších oblastí České republiky. Zdejší kraj je drsný, krásný, plný proměn a romantiky. Region se rozkládá v malebné krajině tvořené zaoblenými lesnatými vrchy, romanticky vyhlížejícími skalisky, širokými údolími s rybníky a potůčky. Milovníkům kultury a historie zdejší kraj nabízí mnoho spíše menších památek a zajímavostí (zámky, muzea, kostely), oblast se pojí se jmény celé řady významných osobností, jako je Otokar Březina, Vítězslav Novák, Tomáš Štítný ze Štítného, Jakub Hron Metánovský a další. Územím regionu procházejí značené turistické stezky i cyklotrasy, terén je vhodný k procházkám, výletům, vyjížďkám na koni, rybaření, houbaření a k celkovému tělesnému i duševnímu odpočinku. V zimě region skýtá vhodné podmínky především pro běžecké lyžování, ale je možné využít i sjezdovku s vlekem v Kamenici nad Lipou.

11.1 Kulturní, technické a přírodní zajímavosti a památky Nejvýznamnější kulturní a technické památky, místa a objekty uvádí následující tabulka, k přírodním zajímavostem regionu patří především zvláště chráněná území a památné stromy uvedené podrobně v kapitole 12.2. Tab. 11.1: Kulturní, technické a přírodní zajímavosti a památky v regionu Obec Bohdalín

Bořetín Častrov

Černov Horní Cerekev

Památka Váňova studánka – poutní místo památník padlým občanům pamětní deska na domě č. p. 72 kaplička kostel sv. Mikuláše v Častrově fara v Častrově pozd. got. boží muka u rozcestí u Drážďan kaple P. Marie ve Ctiboři boží muka za Ctiboří – směr Počátky bývalá kovárna s loubím z 19. stol. ve Ctiboři boží muka z r. 1731 v Jakubíně kaplička v Metánově kaplička v Pelci expozice Jakuba Hrona Metánovského (od r. 2006) kaplička boží muka zámek (bývalá vodní tvrz) 4 x boží muka (4) farní kostel Zvěstování P. Marie hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele socha sv. Jana Nepomuckého židovský hřbitov ze 17. stol. fara (děkanství z r. 1708) sousoší Nejsvětější Trojice kašna na náměstí radnice (původně barokní) pomník padlým od J. V. Duška (1935) památník obětem II. svět. války gotická deska Jana Léskovce kaple Zvěstování P. Marie v Chrástově boží muka z r. 1713 v Chrástově

Technický stav dobrý dobrý dobrý dobrý, potřeba nové střechy dobrý, potřeba rekonstr. elektřiny havarijní po celkové rekonstrukci

Přístupnost volně volně volně na požádání pouze zvenčí pouze zvenčí pouze zvenčí pouze zvenčí pouze zvenčí pouze zvenčí

celkem dobrý celkem dobrý --dobrý dobrý z venku opraven

pouze zvenčí pouze zvenčí pouze zvenčí ---

ucházející ucházející plánována oprava probíhá oprava výborný restaurováno plánována oprava výborný plánovaná oprava

pouze pro místní volně nepřístupný ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

plánovaná oprava ucházející dobrý

ano ano ano

plánovaná oprava

ano


38

Horní Dubenky

Horní Ves

Kamenice nad Lipou

Lhota-Vlasenice

Mnich

Počátky

kaple sv. J. Nepomuckého v Těšenově boží muka z r. 1741 v Těšenově pamětní kámen s reliéfem kříže kaple v Turovce zřícenina hradu Janštejna kostel církve českobratrské evangelické evangelická fara pomník obětem I. svět. války pomník obětem světových válek pamětní deska obětem I. svět. války boží muka Poklona – litinový kříž pamětní kámen (č. 3) pamětní kámen (č. 6) pomník Jeronýma Pražského pomník J. Krejčího pamětní kámen (č. 10) pamětní kámen (č. 11) pamětní kámen (č. 12) pamětní deska (č. 13) pamětní deska (č. 14) pomník na počest bitvy husitů u rybníka Boru r. 1423 náhrobek J. O. Janzanyiho náhrobek Zdeňka Bodláka náhrobek M. a K. Chadimových evangelický hřbitov kaple Žižkův kámen kaple sv. Václava z r. 1930 pamětní kříže u čp. 16 a 86 kamenný svědek tažení husitského vojska zámek (muzeum) kostel Všech svatých lesní hřbitov Bradlo s kaplí sv. Máří Magdaleny a křížovou cestou židovský hřbitov kašny u kostela a na náměstí roubená stavba Štičí rodný dům V. Nováka busta V. Nováka před zámkem rodný dům F. J. Vacka Kamenického socha sv. Václava pomník padlým v 1. svět. válce pomník F. Sadílkovi úzkokolejná železnice kaple sv. Prokopa ve Vlasenici kaple ve Lhotě památník padlým ve Vlasenici pomníček partizánskému hnutí ve Lhotě památník Bratrství (II. svět. války) 2 památníky I. světové války kostel sv. Jana Křtitele kaplička bývalá tvrz (dnes byty) socha sv. Jana Nepomuckého Městská památková zóna Počátky kostel sv. Jana Křtitele městská věž

dobrý

ano

ucházející

ano

dobrý dobrý po opravě v r. 1997

ano volně

dobrý dobrý průměrný dobrý

Volně volně volně volně

špatný průměrný dobrý průměrný průměrný špatný špatný průměrný průměrný průměrný průměrný průměrný

volně volně volně volně volně volně volně volně volně volně volně volně

průměrný špatný dobrý průměrný dobrý průměrný po rekonstrukci dobrý dobrý

volně volně volně volně volně možno zapůjčit klíče volně volně

znovu otevřen po opravě po opravě

v otvírací době při mších ano

zachovalý dobrý po opravě, dobrý stav dobrý nově instalovaná dobrý

ano ano ne ne ano ne

dobrý opravený opravený velmi dobrý čeká na rekonstrukci

ano ano ano dle jízdního řádu přes den otevřená pouze zvenčí

dobrý

volně

dobrý dobrý dobrý

volně možno zapůjčit klíče možno zapůjčit klíče

nutné investice

stálá

drobné opravy nutné průběžné opravy

při mších v režimu Městského muzea


39

Městské muzeum Počátky sousoší sv. Jana Nepomuckého empírová kašna kostel Božího těla kaple sv. Anny rodný dům Otokara Březiny s pamětní bustou rodný dům dějepisce T. J. Pěšiny z Čechorodu s pamětní deskou pamětní deska na domě, kde žil skladatel V. Novák městský hřbitov s náhrobky významných občanů (např.: rodičů O. Březiny, V. Nováka a 1. manželky J. V. Sládka) pamětní deska v Lázních sv. Kateřiny věnovaná zdejšímu pobytu významných českých umělců boží muka P. Marie Svatohorské (silnice Ctiboř) žulová boží muka z l. 1642 a 1646 pamětní kámen ze 17. stol. (u silnice k Jihlávce) kostel sv. Kateřiny v Lázních sv. Kateřiny (4 km od Počátek) Prostý – boží muka z 18. stol. Prostý – škola – kameny s erby Polesí kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1856 dříve tvrz Stojčín památník padlých 3 x boží muka Těmice kaplička v Babíně památník II. světové války kostel sv. Jana Evangelisty v Těmicích boží muka Včelnička kaplička sv. Jana Nepomuckého historický kříž Veselá kostel sv. Jakuba památník padlým I. svět. války památník obětem II. svět. války hrob obětem fašismu rodný dům Jarmily Kurandové Žirovnice zámek (původně hrad, dnes muzeum) farní kostel sv. Filipa a Jakuba fara hřbitovní kostel sv. Jiljí boží muka u silnice do Stranné socha sv. Jana Nepomuckého kaple sv. Máří Magdaleny barokní špýchar z r. 1706 pozdně renesanční pivovar kostel sv. Bartoloměje ve Stranné památník Tomáše Štítného ze Štítného ve Štítném barokní špýchar ve Štítném kaplička ve Štítném kaple sv. Jana Nepomuckého ve Vlčetíně Zdroj: dotazníky od obcí, Umělecké památky Čech I. 2000

průběžné opravy v režimu Městského muzea nutné restaurátorské opravy stálý nutné restaurátorské opravy stálý nutná investice při mších nutné drobné opravy při mších nutné opravy režim Městského muzea nutné opravy

stálý

nutné opravy

stálý

drobné průběžné opravy

stálý

nutná rekonstrukce

ne

zbořena opravený dobrý nutná rekonstrukce dobrý dobrý

ano ano možno zapůjčit klíče volně pouze při mši

velmi dobrý dobrý, nutná rekonstrukce v rekonstrukci dobrý dobrý dobrý dobrý po rekonstrukci

volně přístupné volně přístupné při mších ano ano ano ne ano

špatný po rekonstrukci nutná oprava dobrý špatný opravena plánována rekonstrukce havarijní po rekonstrukci

ano ano ne ano ano ano ne ne ano

po rekonstrukci

ano

částečná oprava po rekonstrukci

ne ano

– IV., Strategie rozvoje mikroregionu Pelhřimovsko-jih


40

11.2 Turistická infrastruktura a služby pro cestovní ruch Kulturní a přírodní bohatství musí z hlediska cestovního ruchu doplňovat vhodná nabídka služeb a doprovodné infrastruktury umožňující návštěvníkům příjemný krátkodobý i dlouhodobý pobyt. Jde především o zajištění kvalitního stravování a ubytování, informační servis, ale i možnost sportovního vyžití a odpočinku. Tab. 11.2: Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu v regionu Lípa Obec

Značené turist. a cykl. stezky 9 9 9 9

Naučné Sjezd. stezky a běž. lyžař. tratě

Bělá Bohdalín Bořetín Častrov Černov 9 Horní Cerekev 9 Horní Dubenky 9 Horní Ves 9 Kamenice nad Lipou 9 LhotaVlasenice Mezná 9 Mnich 9 Počátky Polesí 9 Stojčín 9 Těmice Včelnička Veselá 9 Žirovnice Zdroj: dotazníky od obcí,

Sportoviště Koupaliště Odpočinkové Parkoviště Informační plochy tabule, systémy 9

9

9 9 9 9

9 9 9 9

9

9

9

9

9 9

9

9

9

9

9

9

9

9 9 9 9 9 9 9 9

9

9

9

9

9

9 9 9

9

9

9 9

9 9 9

9

9 9 9

9 9

9

2006

Většina zařízení doprovodné turistické infrastruktury na území regionu je ve vlastnictví obcí, téměř veškeré služby (ubytování, stravování, prodej a půjčování sportovních potřeb apod.) naopak zajišťují soukromí provozovatelé. Obce se na službách podílejí především formou zprostředkování přístupu k informacím (TIC, veřejně přístupný internet). Komplexnější nabídka služeb je poskytována ve městech, i zde je však potřeba podmínky pro cestovní ruch neustále zlepšovat. Tab. 11.3: Služby cestovního ruchu v regionu Lípa Obec Bělá Bohdalín Bořetín Častrov Černov Horní Cerekev Horní Dubenky Horní Ves Kamenice nad Lipou LhotaVlasenice Mezná Mnich Počátky Polesí Stojčín

Hotel/ Ubypension tovna 9 9 9 9 9 9

9

Pokoje Kemp/ Rest./ Občerst- Prodej v soukr. táboř. hostinec vení potrav. 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9

9

9

9

9

9 9

TIC

9 9 OÚ 9

9

9 9

9

9 9

9 9

9

Veřejný internet 9 OÚ (9 K) 9 OÚ 9K 9K 9 K, ZŠ

Sport. potřeby

9

9 9K 9K

9

9 OÚ

9

9


9 9 9 9

9

9 9 K, TIC 9

41

Těmice 9 Včelnička 9 Veselá 9 9 Žirovnice Zdroj: dotazníky od obcí TIC OÚ

9

turistické informační středisko obecní úřad

9 9 9

9 9 9 9 K ZŠ

9 knihovna základní škola

9 9 9 9

9

(9 K) (9) 9 OÚ 9K

9

( ) bude zřízen

11.3 Propagace cestovního ruchu, turistická návštěvnost Propagace cestovního ruchu, památek, zajímavostí a služeb v regionu Lípa není příliš rozsáhlá a komplexní. Systematičtější propagaci provádějí pouze města, v obcích jde spíše o okrajovou záležitost. Zajímavosti obcí jsou prezentovány v rámci tištěného průvodce, zhruba polovina obcí má vlastní pohlednice. Některé obce zveřejňují turisticky zajímavé informace na internetových stránkách. Města většinou pravidelně připravují kalendář akcí, vydávají publikace, pro návštěvníky mají připraveny turistické známky a upomínkové předměty, příležitostně se účastní veletrhů cestovního ruchu. V každém městě regionu je informační středisko. Turistická návštěvnost regionu je omezena převážně na letní sezónu, kdy je nabídka služeb a možných aktivit podstatně širší. Většinu návštěvníků tvoří občané tuzemští, přísun zahraničních turistů je velmi nízký.


42

12. Životní prostředí 12.1 Krajina Krajina, která nás obklopuje, je tvořena mnoha prvky, a to jak přírodními, tak uměle vytvořenými či pozměněnými člověkem. Jednoduše je možno krajinu rozdělit dle charakteru pozemků na zemědělsky obhospodařované plochy (ornou půdu, zahrady, sady a trvalé travní porosty), lesy, vodní plochy, zastavěné plochy a plochy ostatní. Největší část území regionu Lípa (58 %) zaujímají zemědělsky obhospodařované pozemky o celkové ploše 172 km2. Z nich nejrozsáhlejší část představuje orná půda (72 %), zhruba čtvrtina patří trvalým travním porostům a pouhá 2 % připadnou na zahrady a sady. Lesy pokrývají zhruba 34 % území regionu, tj. cca 100 km2. Na vodní plochy připadá něco přes 6 km2, tj. asi 2 % celkové rozlohy regionu. Nejmenší část území pokrývají zastavěné plochy, které představují zhruba 1 % (3,26 km2). Na ostatní, blíže nespecifikované plochy zbývá v mikroregionu cca 5 % (15,5 km2). Tab. 12.1 Struktura pozemků na území regionu Lípa (k 31. 12. 2004) Obec

Zemědělská z toho půda orná

Lesní Vodní Zastavěné Ostatní půda plochy plochy plochy zahrady, TTP sady 0,04 0,54 1,05 0,02 0,02 0,09 0,07 1,04 3,06 0,13 0,06 0,3 0,09 0,59 1,16 0,04 0,04 0,14 0,2 5,5 14,9 0,6 0,3 1,3 0,05 0,7 0,42 0,03 0,04 0,24

Bělá 2,12 1,53 Bohdalín 4,14 3,03 Bořetín 3,41 2,73 Častrov 18,9 13,2 Černov 1,85 1,1 Horní Cerekev 20,83 15 Horní Dubenky 4,13 2,52 Horní Ves 6,12 4,42 Kamenice nad Lipou 16,6 12,2 LhotaVlasenice 4,43 2,85 Mezná 4,77 3,21 Mnich 11,05 8,13 Počátky 21,84 16,73 Polesí 3,03 2,01 Stojčín 2,16 1,62 Těmice 11,33 8,09 Včelnička 2,12 1,41 Veselá 4,11 3,07 Žirovnice 29,3 21,65 Svazek 124,5 obcí Lípa 172,24 % podíl 57,92 72,28 Zdroj: Český statistický úřad Jihlava, 2004

0,52

5,31

7,68

1,15

0,38

1,98

0,09 0,12

1,52 1,59

5,27 2,36

0,08 0,11

0,11 0,08

0,41 0,52

0,5

3,9

11,1

1

0,6

2,3

0,08 0,08 0,33 0,39 0,05 0,06 0,22 0,09 0,07 0,59

1,5 1,48 2,59 4,7 0,98 0,48 3,03 0,61 0,97 7,06

2,21 2,92 7,37 5,51 1,13 1,09 16,07 1,48 4,12 11,23

0,11 0,1 0,28 0,89 0,16 0,1 0,14 0,06 0,11 1,11

0,06 0,05 0,16 0,43 0,04 0,05 0,17 0,04 0,05 0,58

0,3 0,41 0,85 2,13 0,34 0,5 0,92 0,3 0,3 2,18

3,64 2,11

44,09 25,60

100,13 33,67

6,22 2,09

3,26 1,10

15,51 5,22

12.2 Chráněná území a památné stromy V oblasti regionu Lípa bylo v uplynulých letech vyhlášeno celkem 8 maloplošných zvláště chráněných území, z toho 5 přírodních památek a 3 přírodní rezervace. Přírodní památka Huťský potok, vyhlášená v r. 1999, zahrnuje údolí Huťského potoka s malým rybníčkem u hájovny Hřeben, 2 km jihovýchodně od obce Benešov. Předmětem ochrany jsou zachovalá společenstva podhorského potoka s populacemi chráněných a ohrožených druhů živočichů, především střevle potoční (Phoxinus phoxinus), mihule potoční (Lampetra planeri) a některých obojživelníků. Přírodní památka Ještěnice, vyhlášená v r. 1984, je enkláva prameništní louky na okraji lesa asi 1,5 km východně od obce Horní Dubenky, nedaleko hlavního evropského


43

rozvodí. Zachovalý zbytek prameništního svahového rašeliniště je fytogeograficky významnou lokalitou borůvky bažinné (Vaccinium uliginosum) v Jihlavských vrších. Přírodní památka Pstruhovec, vyhlášená v r. 1997, se nachází v údolí Žirovnice, na okraji lesa asi 2 km severozápadně od obce Častrov. Jedná se o oligotrofní lesní rybník se zrašelinělými okraji se zřejmě nejpočetnější populací rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) v této části Českomoravské vrchoviny. Přírodní památka Rybník Starý, vyhlášená r. 1992, je soustavou tří rybníků s okolními olšinami, mokřady a loukami v nivě Hraničního potoka, 2 km severozápadně od obce Těšenov. Předmětem ochrany je zachovalý soubor ohrožených společenstev vlhkých rašelinných luk, ostřicových mokřadů, olšin a stojatých vod na horním toku vrchovinného potoka. Přírodní rezervace Krčil, vyhlášená v r. 1992, zahrnuje rybník Krčil a přilehlé rašeliniště v pramenné oblasti bezejmenného levého přítoku Počáteckého potoka 1 km východně od obce Polesí, asi 3,5 km severně od Počátek. Na rybník, vybudovaný na okraji rašeliniště, navazují cenná rostlinná společenstva rákosin, vysokých ostřic, přechodových rašelinišť a olšin se zvláště chráněnými druhy organismů. Přírodní rezervace Nový rybník, vyhlášená r. 1997, je tvořena rybníkem Nový a mokřady na jeho východním břehu, 1,6 km jižně a jihovýchodně od obce Horní Ves. Rybník lemovaný ostřicovými porosty s navazujícími vlhkými rašelinnými loukami a olšinami je lokalitou početné populace ohroženého raka říčního (Astacus astacus). Přírodní památku Stržená hráz, vyhlášenou r. 1997, utvářejí vlhké louky a olšiny v údolí Hladovského potoka v úseku od osady Nový Mnich ke hranicím okresu Pelhřimov, asi 2,5 km jihovýchodně od obce Mnich. Údolní niva potoka je jednou z nejbohatších lokalit ohrožené bledule jarní (Leucojum vernum) v okrese Pelhřimov. Přírodní rezervace V Lisovech, vyhlášená r. 1997, je tvořena rašeliništěm, vlhkými loukami a rákosinami v okolí tří rybníků 2 km jihozápadně od obce Jihlávka. Předmětem ochrany je velmi cenný soubor společenstev přechodového rašeliniště, rašeliniště luk a mokřadů v okolí rybníků. Tab. 12.2 Maloplošná zvláště chráněná území v regionu Lípa Obec Častrov Horní Cerekev Horní Dubenky Horní Ves Mnich Počátky

Název Typ Pstruhovec přírodní Rybník Starý přírodní Ještěnice přírodní Nový rybník přírodní Stržená hráz přírodní Krčil přírodní V Lisovech přírodní Polesí Krčil přírodní Těmice Huťský potok přírodní Zdroj: Chráněná území ČR, Jihlavsko, svazek VII.

památka památka památka rezervace památka rezervace rezervace rezervace památka

Výměra (ha) 1,31 13,14 1,46 13,46 8 8,06 21,32 8,06 5,8

K. ú. obce Častrov Těšenov, Řeženčice Horní Dubenky Horní Ves Mnich Heřmaneč, Polesí Horní Vilímeč, Jihlávka Polesí, Heřmaneč Těmice

Památné stromy jsou významným přírodním, ale i kulturně-historickým prvkem ve volné krajině i intravilánu obcí. Na území regionu památné stromy najdeme jak jednotlivě, tak ve skupinách či alejích. Bezesporu nejznámějším památným stromem, který dal jméno největšímu městu regionu, je památná lípa malolistá v areálu zámeckého parku v Kamenici nad Lipou. Péči o památné stromy většinou zajišťují příslušné obce ve spolupráci s pracovníky odborných institucí a firem. Tab. 12.3 Památné stromy v obcích regionu Lípa Obec Bohdalín Častrov Horní Cerekev Kamenice nad Lipou

Počátky

Druh dub letní lípa malolistá jasan ztepilý lípa malolistá lípa malolistá a velkolistá lípa malolistá lípa velkolistá

Počet (ks) 1 2 1 1 alej Heřmaň – Dráchov - 135 9 (skupina) 4 (skupina)

Stáří (let) 250 250 a 300 160 500 – 700 150

K. ú. obce Bohdalín Častrov Horní Cerekev Kamenice nad Lipou Kamenice nad Lipou

400 – 450 250 – 300

Počátky Počátky


44

Zdroj: Chráněná území ČR, Jihlavsko, svazek VII., dotazníky od obcí, 2006

12.3 ÚSES (Územní systém ekologické stability) Od r. 1997 v zájmovém území platí územně technický podklad regionálních a nadregionálních prvků ÚSES ČR (biokoridory, biocentra, ochranná pásma nadregionálních biokoridorů atd.). Značná část území regionu je pokryta zpracovanými dokumentacemi lokálních ÚSES.

12.4 Ochrana ovzduší K základním znečišťujícím látkám v ovzduší patří tuhé emise, oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOX) a oxid uhelnatý (CO). Srovnání zátěže jednotlivých okresů v kraji Vysočina udává následující tabulka. Tab. 12.4: Emise základních znečišťujících látek REZZO 1-3 dle okresů v r. 2003 Kraj, okresy

Emise tuhé

Oxid siřičitý (SO2)

Oxidy dusíku (NOX)

Celkem (t) 4 222,3 856,1 559,8 789,1 590,2 1 427,1 Měrné emise (t/km2) Vysočina 0,5 0,6 Havlíčkův Brod 0,5 0,7 Jihlava 0,7 0,5 Pelhřimov 0,6 0,6 Třebíč 0,4 0,4 Žďár nad Sázavou 0,5 0,9 Měrné emise (kg/obyvatele) Vysočina 6,7 8,2 Havlíčkův Brod 6,7 9,0 Jihlava 7,3 5,2 Pelhřimov 10,0 10,9 Třebíč 4,6 5,0 Žďár nad Sázavou 6,4 11,4 Zdroj: Český statistický úřad Jihlava, 2003 Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou

3 486,0 631,0 785,9 726,0 542,1 801,0

Oxid uhelnatý (CO)

2 761,0 539,1 785,1 554,6 303,3 578,9

9 807,6 2 112,5 1 632,6 1 865,3 1 473,1 2 724,1

0,4 0,4 0,7 0,4 0,2 0,3

1,4 1,7 1,4 1,4 1,0 1,6

5,3 5,7 7,3 7,6 2,6 4,6

18,9 22,3 15,1 25,7 12,6 21,8

Stav znečištění ovzduší na území regionu Lípa je charakterizován v rámci ČR stupněm 1 – nezávadné ovzduší. Zhoršené ovzduší je v zimním období v některých sídlech ležících v kotlinách vlivem používání uhlí při vytápění. Pozitivní je výrazná tendence ke změně k vytápění dřevem a plynem. Pro zlepšení kvality ovzduší je třeba podporovat využívání biomasy a alternativních zdrojů energie.

12.5 Povrchové vody V podstatě celý region náleží do povodí Lužnice, které je limitováno vodárenskou oblastí horní Vltava. Hlavními toky jsou zde řeka Kamenice, Žirovnice a Černovický potok, ve východní části řeka Jihlava. Vodní plochy zaujímají zhruba 2 % celkové rozlohy regionu (cca 6 km2). Většina toků na území regionu je z hlediska koncentrace dusičnanů ve IV. a V. třídě jakosti (silně a velmi silně znečištěné). Na znečištění vod se podílí zejména plošné zdroje (erozní splachy ze zemědělských pozemků). Bodové zdroje znečištění (obecní kanalizace, zemědělské areály) se do značné míry již podařilo eliminovat.

12.6 Lesní hospodářství V důsledku systému hospodaření v lesích během uplynulých desítek let převažují v lesních celcích regionu smrkové monokultury s pouze okrajovým zastoupením ostatních Strategie rozvoje Svazku obcí Lípa - Analytická část

45

dřevin (borovice, modřín, buk, olše, bříza aj.). Umělé monokulturní porosty jsou silně ohrožené polomy, vývraty i napadením škůdci, zastoupení ostatních rostlinných a živočišných druhů je ve srovnání s přirozenými lesy chudší. Pro posílení stability lesů je potřeba zvýšit druhovou rozmanitost skladby dřevin, využívat dřeviny meliorační a zpevňující. V posledních letech se systém hospodaření v lesích začíná pozvolna měnit k lepšímu, zásadní změny druhové skladby lesů jsou však velmi dlouhodobým procesem.


46

ZDROJE INFORMACÍ Strategie rozvoje mikroregionu Pelhřimovsko-jih (analytická část), Regionální rozvojová agentura Vysočina, Jihlava 2000 Dotazníky od obcí Český statistický úřad Jihlava (http://www.czso.cz) http://www.mapy.cz IDOS (http://vlak-bus.cz) Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech I. – IV., Academia, Praha 1982 Čech L., Šumpich J., Zabloudil V. a kol.: Jihlavsko, Chráněná území ČR, VII., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha 2002 Kol.: Příručka člena zastupitelstva obce, VCVS ČR, o.p.s., Praha 2002

SEZNAM TABULEK Tab. 2.1: Členové Svazku obcí Lípa Tab. 2.2: Kontakty na členy Svazku obcí Lípa Tab. 3.1: Poloha, rozloha, počet katastrů a místních částí obcí Tab. 3.2: Příslušnost a vzdálenost obcí regionu od pověřeného obecního úřadu, obce s rozšířenou působností a krajského města Tab. 5.1: Vývoj počtu obyvatel (údaje k 31. 12. odpovídajícího roku) Tab. 5.2: Bilance obyvatelstva za rok 2004 Tab. 5.3: Věková struktura obyvatel obcí regionu Lípa (k 31. 12. 2004) Tab. 5.4: Hustota osídlení regionu Lípa Tab. 5.5: Velikostní struktura obcí regionu Lípa Tab. 6.1: Stav základních strategických dokumentů Tab. 6.2: Další strategické dokumenty, záměry, projektové dokumentace Tab. 6.3: Komunikace s občany, prezentace obcí Tab. 7.1: Délka a stav komunikací ve vlastnictví obcí Tab. 7.2 Počet spojů a stav zastávek veřejné hromadné dopravy Tab. 7.3 Zdroje pitné vody, obecní vodovod Tab. 7.4 Kanalizace, čištění odpadních vod Tab. 8.1: Podnikatelská sféra (údaje k 31. 12. 2004) Tab. 8.2: Míra nezaměstnanosti v obcích regionu v letech 2001 - 2004 Tab. 8.3: Míra nezaměstnanosti v kraji Vysočina k 31. 12. 2005 Tab. 9.1: Zkušenosti obcí s čerpáním dotací


47

Tab. 10.1: Školní zařízení v obcích regionu Lípa Tab. 10.2: Lékařské služby v obcích regionu Lípa Tab. 10. 3: Kulturní a sportovní zařízení obcí regionu Lípa Tab. 10. 4: Pravidelné kulturní a sportovní akce v obcích regionu Lípa Tab. 10. 5: Spolková činnost v obcích regionu Lípa Tab. 10. 6: Byty ve vlastnictví obcí regionu Lípa Tab. 10. 7: Domovní a bytový fond v obcích regionu Lípa (k 1. 3. 2001) Tab. 10. 8: Bytová výstavba v obcích regionu Lípa v letech 2001 – 2004 Tab. 11.1: Kulturní, technické a přírodní zajímavosti a památky v regionu Tab. 11.2: Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu v regionu Lípa Tab. 11.3: Služby cestovního ruchu v regionu Lípa Tab. 12.1 Struktura pozemků na území regionu Lípa (k 31. 12. 2004) Tab. 12.2 Maloplošná zvláště chráněná území v regionu Lípa Tab. 12.3 Památné stromy v obcích regionu Lípa Tab. 12.4: Emise základních znečišťujících látek REZZO 1-3 dle okresů v r. 2003


48

Dopravní a technická infrastruktura

SWOT

S – Silné stránky Poloha na komunikaci nadregionálního významu 1/34 s napojením na dálnici (České Budějovice – Jindřichův Hradec – Pelhřimov – Humpolec D1) V Počátkách má sídlo firma ICOM, její autobusy zde mají výchozí a cílovou stanici Základní potřeby zásobování pitnou vodou jsou vyřešené pro většinu obyvatel VTL plynovod prochází územím Zájem obcí o výstavbu technické infrastruktury Železniční trať č. 204 Veselá nad Lužnicí – Horní Cerkev – Jihlava a trať č. 202 Tábor – Obrataň – Pelhřimov – Horní Cerekev Unikátní úzkorozchodná železnice Jindřichův Hradec – Obrataň

W – Slabé stránky Technická zastaralost značné části dopravní infrastruktury Východní část má kapacitně nedostatečnou silniční síť – zhoršená dostupnost této části Kapacitní železniční doprava obsluhuje jen malou část regionu Rozptýlenost malých venkovských sídel, značné nároky na počet a délku autobusových linek Klesající poptávka po hromadné dopravě s následným poklesem její úrovně Finanční náročnost zajištění dopravní obslužnosti Příjezdové komunikace do regionálního centra jsou na hranici svých kapacit Špatný technický stav vozovek a nedostatečné dopravní propojení obcí regionu Nevhodné stavebně – technické poměry v průjezdních úsecích některých sídel Technická opotřebovanost většiny zařízení energetické infrastruktury Nestabilní cenová úroveň energetických surovin Nedostatečný plošný rozvod plynovodní sítě Nedostatečná technická vybavenost v malých sídlech Absence komplexního informačního systému pro občany, podnikatele, návštěvníky


49

O – Příležitosti Koordinace vlakové a autobusové osobní dopravy (jízdní řády) Vytvoření adekvátního dopravního propojení obcí v regionu s vazbou na regionální centra Využívání dotačních programů pro zvýšení investic do dopravní a technické infrastruktury Navazování spolupráce s okolními regiony

T – Ohrožení Nerentabilita budování infrastruktury v rozdrobené sídelní struktuře může nadále snižovat atraktivitu malých obcí pro bydlení v nich Případný útlum hromadné dopravy Zhoršování podmínek pro provozování unikátní úzkorozchodné železnice Jindřichův Hradec – Obrataň Nejasnost cenové politiky v dodávce energií a vody Nekoordinovanost priorit v oblasti budování infrastruktury z hlediska investorských práv a povinností (vlastnické vztahy) Nejasnosti a problémy makroekonomického vývoje a z nich plynoucí demotivace pro budování a zkvalitňování technické infrastruktury a přípravu objektů a pozemků pro podnikání Chybějící obchvaty měst a obcí


50

Hospodářství

SWOT

S – Silné stránky Vysoká produkční schopnost lesních porostů Relativně stabilizovaná hospodářská situace většiny průmyslových subjektů v regionu Dynamický rozvoj některých subjektů – investice do rozšiřování kapacit Většinou stabilní vlastnická, resp. akcionářská struktura významnějších hospodářských subjektů, většina z nich je řízena a kontrolována rozhodujícími vlastníky (v případě družstev jejich členy) Nízká úroveň průměrných výdělků ve všech odvětvích NH je atraktivní pro zahraniční investory Nezaměstnanost je pod celostátním průměrem Výhodné přírodní a kulturně technické zázemí pro rozvoj podnikání v cestovním ruchu

W – Slabé stránky Špatná ekonomická situace řady zemědělských producentů Zastarávající technické vybavení zemědělských podniků a jeho pomalá obměna Obecný problém nedostatku kapitálu na investice do dalšího rozvoje firem Nepřipravenost na zainvestování pozemků vhodných pro podnikání Vysoká zadluženost některých hospodářských subjektů Nízká účast zahraničního kapitálu na hospodářské základně regionu Špatná ekonomická situace malých a středních podnikatelů Nedostatečná podpora začínajících malých a středních podnikatelů (financování, daňová problematika, informatika) Nízká úroveň průměrných výdělků ve všech odvětvích NH není motivujícím faktorem pro hledání zaměstnání Nesoulad mezi orientací profesní přípravy mládeže a kvalifikační strukturou hospodářství a potřebami trhu práce Nízká úroveň poptávky po pracovní síle vyjádřená nedostatečnou tvorbou nových pracovních míst (především pro kvalifikovanou pracovní sílu) Nízká úroveň služeb Nedostatečná stravovací a ubytovací kapacita střední a vyšší kategorie pro obchodní partnery v Kamenici nad Lipou


51

O – Příležitosti Nízká úroveň průměrných výdělků ve všech odvětvích NH je atraktivní pro zahraniční investory Restrukturalizace zemědělské výroby (např. zvyšovat podíl alternativních plodin, ekologických způsobů hospodaření, zpracování bioproduktů, nepotravinářské využití zemědělské produkce, pastevecký chov masného skotu, podpora genofondu atd.) Rekonstrukce a modernizace farem Podpora služeb zemědělství a lesnictví Budování odbytových center tradičních zemědělských výrobků včetně zpracovatelských kapacit a jejich finalizace, zlepšení marketingu Rozvoj činností podporujících alternativní příjmy s využitím místních surovin a podmínek, rozvoj infrastruktury ve venkovském prostoru Rozvoj lesnictví včetně zalesňování, sdružování drobných vlastníků Podpora všech forem odborného vzdělávání včetně poradenství Vzhledem k nadprůměrné produkci dřevní hmoty vytváření nových dřevozpracujících kapacit v regionu, další využití dřevní hmoty v podobě štěpky, biomasy a vyššího stupně zpracování dřevní hmoty Pomocí systému investičních pobídek úlev nabídnutí vhodných podmínek pro přilákání nových hospodářských aktivit a stimulovat tak hospodářský rozvoj regionu V maximální možné míře využít možností, které skýtají programy malého a středního podnikání v České republice, dotace na rozvoj infrastruktury a rozvojové fondy Evropské unie Zvýšit, zefektivnit a zkoordinovat spolupráci podnikatelského sektoru, místních samospráv a státní správy při tvorbě podnikatelského klimatu mikroregionu Zlepšovat podmínky pro začínající podnikatele Větší provázání sféry vzdělávání a trhu práce s cílem přiblížení se potřebám zaměstnavatelů

T – Ohrožení V případě nevhodných forem hospodaření na zemědělské půdě může docházet k postupnému zaplevelení krajiny, event. k pokračování půdní eroze Neustálý pokles stavu skotu Vysoký objem levných zemědělských a potravinářských produktů, zejména nadnárodní obchodní řetězce ohrožují domácí producenty Obecně špatná a neúměrně zdlouhavá vynutitelnost práva a mnohdy značná byrokracie podvazují rozvoj hospodářských subjektů Nedostatek kvalifikovaných pracovníků může bránit dalšímu rozvoji jinak prosperujících firem regionu Obecný problém nedostatku kapitálu na investice do dalšího rozvoje regionu Nízké příjmy obcí mohou zhoršovat šance na finanční spoluúčast při získávání dotací a rozvojových podpor Malá nabídka středních a odborných škol Pokračující změny v odvětvové struktuře zaměstnanosti se mohou projevit výrazným růstem nezaměstnanosti, vzhledem k nevýhodné současné odvětvové struktuře pracovní síly se velmi rychle může na trhu objevit takové množství volné pracovní síly, které trh nevstřebá Růst nezaměstnanosti bude působit proti snaze o zvyšování nízkých průměrných výdělků v území Značné množství provozoven, které nemají v místě sídlo, daně plynou jinam, avšak svým provozem zatěžují infrastrukturu a ŽP


52

Obyvatelstvo a občanská vybavenost

SWOT

S – Silné stránky

W – Slabé stránky

Školství Víceméně stabilizovaná síť mateřských a základních škol Zdravotnictví Stabilizovaná vyhovující síť lékařské ambulantní péče Relativně kvalitní pečovatelská služba Sociální péče Participace nestátních, neziskových organizací v systému sociální péče Nízká kriminalita a nízký podíl sociálně rizikových skupin obyvatelstva Dětská léčebna pro nespecifické onemocnění dýchacích cest v lázních sv. Kateřiny u Počátek Volnočasové aktivity Existence nestátního sektoru v oblasti sportu, kultury a práce s mládeží Pestrost a rozmanitost služeb a činností organizací působících v této oblasti

Nízká hustota zalidnění a rozdrobená sídelní struktura s převažujícím podílem malých obcí Nerovnoměrná úroveň občanské vybavenosti Školství Neexistence vysokoškolského sektoru a učňovského školství Nedostatečně široká oborová struktura středních škol Ekonomické problémy škol státních i nestátních (projevují se zejména nevyhovujícím technickým vybavením škol a nedostatečně obnovovaným stavem budov) Nedostatek vhodných prostor pro volnočasové aktivity dětí a mládeže Nedostatek dobrovolných pracovníků zapojených do programů pro volný čas dětí a mládeže (zejména na venkově) Zdravotnictví Nedostatečná prevence, zejména u dětí a mládeže z menších obcí Problematická dostupnost naléhavé zdravotnické pomoci ve střední a západní části regionu Sociální péče Nedostatečná kapacita zařízení sociální péče o zdravotně postižené občany Absence některých sociálních služeb pro ohrožené a rizikové sociální skupiny Volnočasové aktivity Nedostatek finančních prostředků a prostorové problémy organizací působících v oblasti sportu, kultury a práce s mládeží Špatná dostupnost (velká vzdálenost) významnějších kulturních zařízení


53

O – Příležitosti

T – Ohrožení

Oživení bytové výstavby v regionu, tím vytváření lepší dostupnosti získat byt zejména pro mladou generaci Vytvářením nových pracovních příležitostí je možno ovlivnit i migrační poměry ve prospěch stabilizace mladých lidí v regionu Využití převažujícího podílu menších obcí Školství Internetizace veřejných institucí Koordinace vzdělávacích programů odborných škol s požadavky trhu práce a s předpokládanými vývojovými trendy v regionu Rozšíření nabídky středních škol Rozšíření rekvalifikačních programů pro nezaměstnané a dalším odborným vzděláváním pracujících zvyšovat adaptabilitu a flexibilitu obyvatelstva na trhu práce Rozvoj distančního vzdělávání Rozšíření mimoškolních, vzdělávacích a výchovných aktivit, jako součásti systému prevence sociálně patologických sociálních jevů Přizpůsobení odborného profilu SOUz Kamenice nad Lipou rozvojovým trendům města a regionu Zdravotnictví Využití dostatku kvalifikovaných absolventů pro zlepšování a rozšiřování zdravotnických a ošetřovatelských služeb, a to jak ve státním, tak i v soukromém sektoru Sociální péče Zvýšit podíl nestátních neziskových subjektů v systému sociální a zdravotní péče Zřízení potřebných zařízení sociální péče a sociální intervence Zefektivnit a legislativně upravit spolupráci subjektů státní správy, komunálních a neziskových organizací při poskytování sociální péče Rozšířit množství poskytované péče o přestárlé občany Volnočasové aktivity Podpora činností ve sportu, kultuře a práci s mládeží Začlenění škol do systému volnočasových aktivit Získávání a motivování mladých lidí, kteří dobrovolně pracují v oblasti volnočasových aktivit

Nevyrovnaná věková struktura obyvatelstva, tj. větší zastoupení obyvatel v poproduktivním věku než v předproduktivním V důsledku dalšího poklesu porodnosti dochází ke stálému zhoršování věkové struktury obyvatelstva Školství Technická opotřebovanost vybavení a školských budov Demograficky podmíněný úbytek dětí ohrožuje existenci především mateřských a malotřídních základních škol Nedostatek finančních prostředků pro volnočasové aktivity mládeže – zvýšený nárůst nežádoucích jevů (kriminalita, drogy, zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva atd.) Dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných učitelů I. stupně ZŠ a cizích jazyků na ZŠ ohrožuje kvalitu výuky V případě neexistence vysokoškolského sektoru v regionu bude docházet k prohlubování rozdílů ve vzdělanostní struktuře i obyvatel regionu oproti ostatním částem ČR Zdravotnictví Neexistující jasná koncepce státní zdravotní politiky Nebezpečí snížení rozsahu struktury poskytované péče Politická nerozhodnost při řešení problému finanční spoluúčasti pacientů Zhoršování dostupnosti a odborné vybavenosti zdravotnických služeb na úrovni existujících zařízení v regionu Sociální péče Nedostatek finančních prostředků Zhoršující se životní úroveň některých skupin obyvatelstva, růst rizikových skupin obyvatelstva (dlouhodobě nezaměstnaní, bezdomovci, matky s dětmi v nouzi a nepřipravenost systému sociální a zdravotnické péče a výchovných a školských zařízení dostatečně reagovat na jejich situaci Zvyšující se podíl starých a zdravotně postižených občanů Emigrace mladých a kvalifikovaných obyvatel z pracovních důvodů Volnočasové aktivity Zvyšující se kriminalita mládeže (drogy, nezaměstnanost, ztráta motivace) Zánik subjektů pracujících v oblasti volnočasových aktivit Snižující se úroveň rodin a mladých lidí


54

Rekreace a cestovní ruch (CR)

SWOT

S – Silné stránky Geografická poloha regionu (dosažitelnost regionu v rámci denní zahraniční návštěvnosti) Velmi kvalitní přírodní a životní prostředí (ekologicky jedna z nejkvalitnějších oblastí ČR), dlouhodobá poptávka domácí návštěvnosti) Nabídka zajímavých turistických atraktivit Velký potenciál rozvoje především pobytové rekreace (přírodní koupání, sportovní rybolov, jízda na koni) Informační středisko v Kamenici nad Lipou Množství dobře značených turistických cest Velký počet kulturních památek

W – Slabé stránky Celkově ještě nedostatečná vybavenost území turistickou infrastrukturou (ubytovací, sportovně – rekreační služby, nabídka venkovské turistiky, koupaliště, zatím malé využití vodních cest), značná letní sezónnost, málo příležitostí pro zimní turistiku Celkově nedostatečná kvalita turistických služeb (značná rozdílnost úrovně) Stále ještě špatný stav památek a historických objektů (ohrožení image oblasti) Zatím málo turistických programů a tras (pro domácí i zahraniční návštěvníky) s komplexním zajištěním služeb Dosud téměř neexistující organizační struktura cestovního ruchu, kromě sdružení obcí Vysočina (slabá a roztříštěná propagace, reklama, prodej), slabá kooperace v rámci regionu (téměř neexistující profesní sdružení poskytovatelů turistických služeb, lokální regionální úroveň) Nedostatek incomingových organizátorů aktivního zahraničního cestovního ruchu Zatím malý podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu v celostátním a evropském srovnání Nedostatek financí pro údržbu a péči o památky Omezování finančních prostředků pro provoz muzeí, knihoven a galerií Nevyužité možnosti spolupráce veřejné správy, neziskového i soukromého sektoru


55

O – Příležitosti Využití potenciálu cestovního ruchu Využití volného venkovského méně kvalitního bytového fondu pro rekreaci obyvatelstva (ubytování na venkově, chalupářství) Kulturní bohatství regionu, vhodné využívání kulturních památek Zlepšení stavu památek a historických objektů Zvýšení počtu turistických programů a tras (pro domácí a zahraniční návštěvníky) s komplexním zajištěním služeb Projekty na tvorbu regionálních turistických produktů, analýza turistické nabídky a poptávky, statistické informace, systém TIC, propagace a reklama Příprava specifických programů pro zvýšení pobytové návštěvnosti v rámci kompletní nabídky regionu (tématické a speciální programy, např. pro rodinnou prázdninovou turistiku, ozdravné pobyty atd.) Vytváření pracovních míst v turistickém ruchu (snižování nezaměstnanosti) Očekávání postupného zvyšování domácí turistické poptávky Rychlejší rozvoj (budování) cyklotras Kulturní a sportovní festivaly a soutěže i mezinárodního významu Rozvoj spolupráce s okolními regiony

T – Ohrožení Nedostatečná prezentace památkového fondu a jeho využití Nedocenění významu kulturního a přírodního bohatství Nedostatek finančních prostředků Rizika kapitálové návratnosti do budování turistické infrastruktury Stále nízký standard většiny turistických služeb a infrastruktury


56

Životní prostředí

SWOT

S – Silné stránky

W – Slabé stránky

Ovzduší Nízké znečištění venkova, podmínky vhodné letní a zimní rekreaci Vyšší polohy – klimatické podmínky vhodné pro letní i zimní rekreaci, zdravotní pobyty Postup plynofikace snižující emise CO2 Voda Řeky, rybníky, vodní nádrže pro víceúčelové využití Horniny Ložiska kamene Lesy Poměrně vysoká lesnatost Odpad Nastavený systém třídění a recyklace odpadu Krajina Častá pestrá krajinná mozaika Lokální atraktivní krajinné scenérie

Ovzduší Málo sněhu v nižších polohách pro zimní rekreaci Zhoršená kvalita ovzduší v sídlech (vytápění, doprava, průmysl – služby) Voda Nízké zásoby podzemních vod Vyšší obsah dusíku a fosforu ve vodách Lesy Převážně chudé půdy (nezbytnost dodávat živiny) Nadměrné zornění, velké bloky orné půdy Energie Málo využívané alternativní zdroje energie

O – Příležitosti

T – Ohrožení

Doplňovat čistírny odpadních vod (ČOV) o technologie na odstranění fosforu a dusíku Zavádět nové ČOV Revitalizace krajiny, zvýšení retenční funkce a polyfunkčnosti vodního hospodářství, odbahňování rybníků Komplexní pozemkové úpravy Zlepšit druhovou skladbu lesů (více listnatých stromů) Rozšířit plochy ošetřovaných luk a pastvin Environmentální rozvoj venkova Environmentální výchova a vzdělávání Využití alternativních zdrojů energie Třídění odpadů – zvýšení výtěžnosti recyklovaných odpadů

Inverzní zvrstvení v sídlech – lokální topeniště, komunální vytápění Uvolňování radonu Neinveronmentální těžba Eroze orné půdy Ohrožení lesů kůrovcem, větrem, námrazy atd. Ohrožení lesů nadměrnou těžbou Opuštěné zdivočelé úseky krajiny – plevely Omezování rozsahu otevřené/veřejné krajiny Ekologické zátěže – bývalé skládky, divoké skládky


57

Strategie rozvoje Svazku obcí Lípa

Recommend Documents