Strategie rozvoje regionálního svazku obcí VLTAVA

Regionální svazek obcí „Vltava“ se sídlem 382 11 Větřní 191, tel./fax 0337/732225,tel.0337/732373 IČO 708 62 168, http://www.obecvetrni.cz

Strategie rozvoje regionálního svazku obcí „VLTAVA“

Březen 2002

Obsah 1 ÚVOD Orientační zákres území Regionálního svazku obcí "VLTAVA" (mikroregionu)…………………………………………. 4 1.1 1.2 1.3 2 8 2.1 2.2

ZADÁNÍ ......................................................................................................................................................... 5 Cíl projektu.................................................................................................................................................... 5 Zpracovatel projektu ..................................................................................................................................... 6 ......................................................................................................................................................................... ROZBOR SITUACE VE VZTAHU K HLAVNÍM ZÁMĚRŮM

POLOHA ....................................................................................................................................................... 8 Základní charakteristiky obcí mikroregionu /NADMOŘSKÁ VÝŠKA, ROZLOHA/ ................................................. 8 2.2.1 Bohdalovice .............................................................................................................................................. 8 2.2.2 Brloh......................................................................................................................................................... 8 2.2.3 Dolní Třebonín ......................................................................................................................................... 8 2.2.4 Holubov .................................................................................................................................................... 8 2.2.5 Chlum…...…………………………………………………………………………………………………………….9 2.2.6. Chvalšiny….…….……………………………………………………………………………………………………9 2.2.7. Kájov…………...……………………………………………………………………………………………………..9 2.2.8. Křemže… … ……………………………………………………………………………………………………….. 9 2.2.9. Mirkovice …………………………………………………………………………………………………… … 9 2.2.10. Mojné… …………………………………………………………………………………………………………… 9 2.2.11. Nová Ves ………………………………………………………………………………………………………….. 9 2.2.12. Přídolí……………………………………………………………………………………………………………… 9 2.2.13. Přísečná…………………………………………………………………………………………………………... 10 2.2.14. Srnín……………………………………………………………………………………………………………… 10 2.2.15. Světlík……………………………………………………………………………………………………………. 10 2.2.16. Větřní…………………………………………………………………………………………………………….. 10 2.2.17. Zlatá Koruna……………………………………………………………………………………………………. 10 2.2.18. Český Krumlov………………………………………………………………………………………………….. 10 2.2.19. Občanská vybavenost ( škola, zdrav. zařízení, policie, knihovny)………………………………………… 11

2.3. Přírodní podmínky……………………………………………………………………………………………… 11 2.3.1. Přírodní rezervace……………………………………………………………………………………………… 12 2.3.2. Ovlivnění přírody zemědělskou výrobou…………………………………………………………………….. 12 2.4. Obyvatelstvo, domovní a bytový fond…………………………………………………………………… 12-17 2.5. Ekonomika……………………………………………………………………………………………………….. 17 2.5.1. Průmyslová výroba……………………………………………………………………………………………… 18 2.5.2. Stavebnictví……………………………………………………………………………………………………… 18 2.5.3. Zemědělství………………………………………………………………………………………………………. 18 2.6. Cestovní ruch……………………………………………………………………………………………………. 18 2.7. Infrastruktura…………………………………………………………………………………………………… 19 2.7.1. Stav vybraných inženýrských sítí…………………………………………………………………………….. 19 2.7.2. Doprava………………………………………………………………………………………………………….. 20 2.7.3. Hospodaření s odpady…………………………………………………………………………………………. 20 2.8. Zaměstnanost obyvatelstva……………………………………………………………………………………. 21 3 SWOT ANALÝZA…………….…………………………………………………………………………………22 3.1. Silné stránky…………………………………………………………………………………………………… 22 3.2. Slabé stránky…………………………………………………………………………………………………… 22 3.3. Příležitosti………………………………………………………………………………………………………..23 3.4. Ohrožení………………………………………………………………………………………………………… 23

4. VIZE DALŠÍHO ROZVOJE….. ……………………………………………………………………. 24 4.1. Úvod………………………………………………………………………………………………………………24 4.2. Průmysl…………………………………………………………………………………………………………. 24 4.3. Zemědělství…………………………………………………………………………………………………….. 24 4.4. Cestovní ruch………………………………………………………………………………………………….. 24 4.5. Infrastruktura…………………………………………………………………………………………………. 25 4.5.1. Inženýrské sítě v obcích………………………………………………………………………………………...25

4.5.2. Doprava…………………………………………………………………………………………………………. 25 4.5.3. Zdravotnictví a sociální služby, školství, kultura a sport…………………………………………………. 25 4.6. Životní prostředí……………………………………………………………………………………………….. 26 4.7. Přeshraniční spolupráce………………………………………………………………………………………. 26 4.8. Občanská společnost……………………………………………………………………………………………27

5. STRATEGIE REALIZACE VIZE ……………………………………………………………..27 5.1. Základní přístup…………………………………………………………………………………………………27 5.2. Financování…………………………………………………………………………………………………….. 27 5.3. Rozvoj průmyslu……………………………………………………………………………………………….. 28 5.4. Rozvoj zemědělství a lesního hospodářství…………………………………………………………………..28 5.5. Cestovní ruch…………………………………………………………………………………………………….29 5.6. Infrastruktura…………………………………………………………………………………………………….29 5.7. Zdravotnictví, sociální služby, školství, kultura a sport……………………………………………………30 6. PRIORITY STRATEGIE …………………………………………………………………………………..31 6.1. Průmysl, řemesla, služby……………………………………………………………………………………… 31 6.2. Zemědělství a lesnictví………………………………………………………………………………………… 31 6.3. Cestovní ruch…………………………………………………………………………………………………… 32 6.4. Infrastruktura…………………………………………………………………………………………………… 32 6.5. Zdravotnictví, sociální služby, školství, kultura a sport, občanská společnost………………………….32 7. POUŽITÉ PRAMENY………………………………………………………………………………………33

1 ÚVOD 1.1

Zadání

Potřeba zpracování tohoto rozvojového projektu vznikla po dohodě zástupců členských obcí Regionálního svazku obcí „Vltava“ dále jen (RSOV) , se snahou stanovit základní strategické směry rozvoje spravovaného území. Projekt je sestaven jako celek, ale předpokládá, že v budoucnu budou hledány cesty pro realizaci jednotlivých dílčích cílů, s možností převést je do formy vhodné k zajištění prostředků na jejich realizaci z rozvojových fondů ústředních orgánů ČR, eventuelně Evropské unie. Vzhledem ke svému významu má mezi členskými obcemi zcela výjimečné a výsadní postavení okresní město Český Krumlov. Výrazem tohoto postavení je i zpracování samostatného strategického plánu rozvoje města. |Dále v rámci RSOV působí mikroregion Podkletí, který má rovněž z roku 2000 zpracovánu samostatnou strategii rozvoje. Výše zmíněné dokumenty nejsou v rozporu s tímto rozvojovým projektem, naopak jejich výstupy budou beze změn použity a v jednotlivých kapitolách umožní nerozebírat detailně veškerou problematiku. 1.2 Cíl projektu Základním cílem projektu je zajistit rozvoj venkovského mikroregionu RSOV, ležícího na uzemí okresu Český Krumlov, a napomoci ochraně životního prostředí, rozvoji podnikatelských aktivit v oblasti zemědělské a lesnické výroby, turistiky, průmyslové výroby a služeb. Při návrhu a realizaci tohoto rozvojového projektu se bude vycházet ze zkušeností a pravidel uplatňovaných uvnitř EU a projekt tak napomůže připravit daný region na vstup do EU. Projekt vychází z pravidel uplatňovaných v EU při respektování platné legislativy ČR, navrhovaná opatření jsou v souladu s prioritami projektu Rozvoje venkova Ministerstva pro místní rozvoj, SAPARD a opírá se i o některé další rezortní materiály. Projekt hodlá napomoci adaptaci mikroregionu na pravidla EU a nabízí možnost konfrontace situace programů uplatňovaných v rozvoji venkova v ČR a v EU. Projekt předpokládá zároveň spolupráci expertů při jeho realizaci. Hlavní cíle projektu budou zaměřeny na řešení sociálních problémů lokality, otázky životního prostředí, zemědělství, lesnictví, obnovu kulturních tradic venkova, rozvoj turistického ruchu, především pak agroturistiky a venkovské turistiky a na vyhledávání potenciálních investorů pro zajímavé projekty. Projekt bude řešit tyto problémy jak v rámci celého regionu, tak na území zvolených obcí a to i s ohledem na konkrétní podnikatelské subjekty. Projekt podává ucelený návrh na řešení dané problematiky. Při jeho realizaci jako celku dává vhodný základ pro to, aby bylo možno použít kombinovaného financování celého projektu z následujících zdrojů: Za pomocí národních a mezinárodních projektů Zahraniční finanční výpomoci, Prostřednictvím dotací a rozvojových programů Vlastními investicemi podnikatelů Pomocí bankovních úvěrů Realizace projektu jako celku umožní minimalizovat veškerá finanční rizika a umožní při tom i vybudování základu pro budoucí rozsáhlou mezinárodní spolupráci jak v oblasti podnikatelské, tak i v oblastech společenských a kulturních.

Projekt si klade následující základní cíle:

V rámci mezinárodní spolupráce napomoci podnikatelským subjektům v oblasti venkova v rozvoji jejich aktivit při vstupu do Evropské unie Rozvinout mezinárodní spoluprácí v oblasti venkovského života a to jak na poli oficiální tj. veřejné správy, tak v oblasti kontaktu mezi jednotlivými obcemi Analyzovat komplexně situaci v daném regionu v oblasti sociální, kulturní, životního prostředí a dalších a navrhnout možnosti rozvoje Zaměřit se na ochranu kulturního dědictví venkova Zaměřit se na zkvalitnění infrastruktury, především v oblasti nevyhovujících a chybějících inženýrských sítí a komunikací Přínosem projektu bude jednak zajištění konkrétního rozvoje v daném mikroregionu, ale i rozvoj mezinárodní spolupráce a nápomoc při začleňování ČR do EU. Rozvoj bude zaměřen jak na zajištění zemědělské a lesnické výroby, tak na sociální a kulturní rozvoj v daném regionu. Cílem je jednak vytvořit nové pracovní příležitosti, ale i v moderním pojetí oživit tradiční způsob života na venkově, zvyky, kulturní tradice a podobně, a tím přilákat na venkov mladé lidi.

Pro realizaci těchto cílů budou uplatněny následující nástroje: Zajištění informovanosti obyvatelstva, podnikatelů a představitelů obcí o možnostech podpor spojených se vstupem ČR do EU formou konferencí a propagačních akcí Financování rozvojových projektů ve vybraných lokalitách a u vybraných subjektů v souladu s pravidly EU Spolupráce se statní správou, samosprávou a místními rozvojovými agenturami Vybudování pilotních pracovišť v regionu na obcích nebo u podnikatelských subjektů, které umožní obyvatelstvu napojení na siť Internet Komplexní analýza regionu, která bude vycházet z existujících územních plánů, ale která bude tyto plány dále rozvíjet o prvky, jež v nich nejsou podchyceny, především v oblasti sociální, podpoře rozvoje zaměstnanosti, obnově kulturních tradic apod. Etapy, které budou řešit jednotlivé úkoly, budou dále charakterizovány v dalším textu. 1.3 Zpracovatel projektu Představenstvem RSOV bylo doporučeno zapojit do zpracování této strategie široký okruh místní veřejnosti, zejména z řad podnikatelů , zástupců veřejné správy a občanských sdružení. Jmenovitě se podíleli: Miloš Michálek, Ing. Jaroslav Rytíř – město Český Krumlov Ing. Jiří Peterka – JIP Papírny Větřní a.s. Ing. Pavel Štindl – soukromý podnikatel v oboru obchodu a služeb Marie Jiříčková, Josef Pirný, Petr Laisek – obec Větřní Petr Němec – soukromý podnikatel v oboru stavebnictví Ladislav Muk – soukromý podnikatel v oboru projekční a inženýrské činnosti Ing. Erich Schinko – soukromý podnikatel v oboru projekční a inženýrské činnosti Zpracovatelé si kladou následující cíle: a) podpora rozvoje českého strategického myšlení a českých strategických zájmů v konfrontaci s mezinárodním strategickým myšlením, b) maximální využití domácího odborného společenského, politického a ekonomického potenciálu odborníků, c) aktivní zapojení odborného strategického potenciálu České republiky do mezinárodní sítě institucí, které se zabývají oblastmi strategických studií,

d) aktivní poskytování strategických informací, prognóz, expertíz, projektů a služeb zejména z oblasti společenského a sociálního vývoje, politiky a ekonomiky pro potřeby uživatelů, např. podnikatelů, podnikatelských subjektů a jejich institucí, odborných a vědeckých institucí, státních, veřejných a veřejnoprávních institucí, politických stran a institucí, a to jak ve vnitrostátním, tak i mezinárodním měřítku, e) zprostředkování strategických kontaktů, vztahů a vazeb včetně propojování, prosazování a ovlivňování strategických zájmů členských obcí, f) zprostředkované ovlivňování řešení vnitrostátních i mezinárodních lokálních i globálních problémů. Zpracovatelský tým se shodl na časovém programu, podle nějž chce konečný výstup tohoto rozvojového programu dokončit do šesti měsíců od zahájení a to nejpozději do dubna r. 2002. Kromě sběru statistických dat, chce jako základní metodu zpracování použít formu vzájemných konzultací členů pracovní skupiny s využitím znalostí místní problematiky v jednotlivých obcích oblasti a jejich postupné projednávání s občany formou skupinových i individuálních pohovorů.

2. ROZBOR SITUACE VE VZTAHU K HLAVNÍM ZÁMĚRŮM 2.1 Poloha Regionální svazek obcí „Vltava“ (dále jen RSOV) je tvořen 18 členskými obcemi: Bohdalovice, Brloh, Dolní Třebonín, Holubov, Chlumec, Chvalšiny, Kájov, Křemže, Mirkovice, Mojné, Nová Ves, Přídolí, Přísečná, Srnín, Světlík, Větřní, Zlatá Koruna a město Český Krumlov. Celková plocha správního území představuje 39 971 ha na níž žije celkem 29 099 trvale hlášených obyvatel ( pramen sčítání lidu domů a bytů k 1.3.2001 ). Zcela výjimečné postavení mezi členskými obcemi má město Český Krumlov. Předmětná lokalita se nachází ve střední a severní části okresu Český Krumlov. Geologickou stavbou se jedná o území velmi členité, oblast netvoří žádnou samostatnou geologickou jednotku. Polohopisně jsou dominantními částmi od jihu k severu jednak údolí řeky Vltavy s navazujícími vrchy od Přídolí po Světlík, dále město Český Krumlov a v neposlední řadě chráněná krajinná oblast Blanský les s nejvyšším vrcholem Kleť o výšce 1084 m.n. Mikroregion se rozkládá v nadmořské výšce od 418 m.n.m. do již zmíněných 1084 m.n.m. Průměrná nadmořská výška je cca 580 m.n.m. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Vltava protékající jihovýchodní částí mikroregionu.

2.2 Základní charakteristiky obcí mikroregionu 2.2.1 Bohdalovice Nadmořská výška: 680 m.n.m. Rozloha: 3076 ha Části obce: Bohdalovice, Kaliště, Slavkov, Suš, Svéraz

2.2.2.Brloh Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce:

573 m.n.m. 4618 ha Brloh, Janské Údolí, Jaronín, Kovářov, Rojšín Rychtářov, Sedm Chalup

2.2.3. Dolní Třebonín Nadmořská výška: 492 m.n.m. Rozloha obce: 2065 ha Části obce: Čertyně, Dolní Svince. Dolní Třebonín, Horní Svince Horní Třebonín, Prostřední Svince, Štěkře, Záluží 2.2.4.Holubov Nadmořská výška: Rozloha obce : Části obce:

509 m.n.m. 1556 ha Holubov, Krasetín, Třísov

2.2.5. Chlumec Namořská výška: Rozloha obce: Části obce: 2.2.6. Chvalšiny Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce: 2.2.7.Kájov Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce:

2.2.8.Křemže Nadmořská výška: Rozloha obce : Části obce:

2.2.9. Mirkovice Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce:

500 m.n.m. 316 ha Chlumec, Krnín

570 m.n.m. 2 793 ha Borová, Červený Dvůr, Hejdlov, Chvalšiny

564 m.n.m. 4 642 ha Kájov, Kladenské Rovné, Kladné, Křenov, Lazec, Mezipotočí Novosedly, Přelštice, Staré Dobrkovice

523 m.n.m. 3 685 ha Bohouškovice, Chlum, Chlumeček, Chmelná, Křemže, Lhotka, Loučej, Mříč, Stupná, Vinná

540 m.n.m. 1 545 ha Chabičovice, Malčice, Mirkovice, Svachova Lhotka, Zahrádka Žaltice

2.2.10. Mojné Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce:

550 m.n.m. 823 ha Černice, Mojné, Záhorkovice

2.2.11.Nová Ves Nadmořská výška: Rozloha obce : Části obce:

675 m.n.m. 993 ha Nová Ves, České Chalupy

2.2.12. Přídolí Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce:

650 m.n.m. 4 005 ha Dubová, Práčov, Přídolí, Sedlice, Spolí, Zahořánky, Záluží

2.2.13. Přísečná Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce

535 m.n.m. 626 ha Přísečná

2.2.14. Srnín Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce:

540 m.n.m. 672 ha Srnín

2.2.15. Světlík Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce:

798 m.n.m. 2 694 ha Světlík

2.2.16. Větřní Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce:

2.2.17.Zlatá Koruna Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce: 2.2.18. Český Krumlov Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce:

607 m.n.m. 2 766 ha Dobrné, Hašlovice, Lužná, Nahořany, Němče, Větřní, Zátoň, Zátoňské Dvory

473 m.n.m. 881 ha Plešovice, Rájov, Tlatá Koruna

550 m.n.m. 2 215 ha Domoradice, Horní Brána, Latrán, Nádražní předměstí, Nové Dobrkovice, Nové Spolí, Plešivec, Slupenec, Vnitřní město, Vyšný

2.2.19. Občanská vybavenost v místě

(základní škola, knihovna, policie, zdravotnické zařízení) Obec Bohdalovice Brloh Český Krumlov Dolní Třebonín Holubov Chlumec Chvalšiny Kájov Křemže Mirkovice Mojné Nová Ves Přídolí Přísečná Srnín Světlík Větřní Zlatá Koruna CELKEM

(18 obcí)

Škola

Knihovna

Policie

Zdravot. zařízení

0 1 1 * * 0 1 * 1 0 0 0 * 0 0 * 1 0

1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1

0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0

0 1 1 1 1 0 1 1 1 0 0 1 0 0 0 1 1 1

5/5*

16

3

11

Vybavenost obce: 1 – ano, 0 – ne (* školy pouze 1. Stupeň)

2.3 Přírodní podmínky Dominantními přírodními celky území je jednak údolí řeky Vltavy, nejvýznamnějšího vodního toku protékajícího předmětnou krajinou v délce více jak 30 km, a dále Chráněná krajinná oblast Blanský les. Údolní niva řeky Vltavy je z hlediska ochrany přírody klasifikována jako významný krajinný prvek a výrazně se podílí na vysoké přírodní a estetické hodnotě krajinného rázu. Průtokové poměry jsou ve značném rozsahu regulovány přehradní hrází tvořící údolní nádrž v prostoru Lipna nad Vltavou. Chráněná krajinná oblast Blanský les byla vyhlášena v roce 1990 a zaujímá plochu 212,35 km2. Většina území CHKO spadá do okresu Český Krumlov, menší část na severu a západě do okresů České Budějovice a Prachatice. Jedná se o pozoruhodně zachovalý krajinný celek v širším předhůří Šumavy s četnými cennými lokalitami. Blanský les je vrchovina, dosahující nejvyšší nadmořské výšky vrcholem Kletě 1084 m. Významným přírodním bohatstvím jsou lesy, které zaujímají cca 57 % území. Lesní porosty jsou v převážné většině tvořeny jehličnany s převahou smrku, téměř nikde však nejde o čisté monokultury. Určitou výjimku tvoří úbočí Kletě kde téměř výhradně převládají porosty buku. Přírodní bohatství je doplněno některými nerostnými surovinami, z nichž se těží převážně grafit a granulit, v menší míře také rašelina. Významnějšími ložisky jsou pro těžbu tuhy Český Krumlov – Lazec, pro těžbu kamene Plešovice a Zrcadlová Huť, pro rašelinu Světlík.

2.3.1. Přírodní rezervace Na území Chráněné krajinné oblasti Blanský les je vyhlášeno 14 přírodních rezervací (Vyšenské kopce, Kleť, Dívčí Kámen, Kalamandra, Bořinka, Holubovské hadce, Jaronínská bučina, Vysoká Běta, Šimečkova stráň, Dobročkovské hadce, Na lazích, Malá skála, Ptačí stěna). V katastru obce Světlík je zčásti situována přírodní rezervace Pláničský (Kozí) rybník, se středoevropským výskytem stulíku malého. Na území obce Bohdalovice, v části Slavkov se nachází přírodní památka Slavkovský chlumek s lokalitou bramboříku evropského (nachového).

2.3.2. Ovlivnění přírody zemědělskou výrobou Třebaže se krajina značným rozsahem zalesnění (57 %) pozitivně vymyká z celostátního průměru, byla v minulosti také značně narušena. Lesní porosty jsou soustředěny více ve vrcholových partiích krajiny, zatímco rozsáhlá území na svazích a v údolích jednotlivých povodí (Křemežský potok, Polečnice, Chvalšinský potok; většinou III. zóna) jsou dosud poměrně intenzivně zemědělsky využívána. Křemežská kotlina, poskytující v rámci území nejvýhodnější podmínky pro rostlinnou výrobu, nepochybně právě zde akumuluje i největší objem nevhodných melioračních zásahů. Vlivem jednostranného zemědělského hospodaření zde došlo k negativním změnám, vedoucím místy i k narušení funkcí krajiny. Důsledkem plošného odvodnění této pramenné oblasti a nevhodných úprav toků je značné omezení výskytu přirozených vodních, mokřadních i suchozemských společenstev, jež jsou nyní soustředěna v refugiích, většinou maloplošných chráněných územích. Neméně významným negativním faktorem bylo sjednocení pozemků, spojené s řadou všeobecně známých negativních zásahů do krajiny. V krajině někde chybí funkční protiodtokové a protierozní prvky na rozsáhlých svažitých pozemcích, včetně rozptýlené zeleně. Z pohledu ochrany přírody a působení zemědělské prvovýroby je obdobná situace také ve správních územích obcí Světlík, Bohdalovice, Větřní, Přídolí, Mirkovice, Mojné a Dolní Třebonín

2.4 Obyvatelstvo a bytový fond ( údaje k 1.3.2001).

Obyvatelstvo celkem Muži Ženy Ekonomicky činné Bytový fond domů celkem z toho trv. obydlených z toho rod. domy Byty celkem z toho trv. obydlených

2.3.2. Bohdalovice 256 128 128 64 102 59 49 127 84 2.3.3. Brloh

Obyvatelstvo celkem Muži Ženy

1039 546 493

Ekonomicky činné Bytový fond domů celkem z toho trv. obydlených z toho rod. domy Byty celkem z toho trv. obydlených

492 316 252 226 457 370


2.3.3. Dolní Třebonín 665 339 326 284 230 167 154 300 237


2.3.4. Holubov 947 461 486 424 333 263 255 421 327

2.3.5. Chlumec Obyvatelstvo celkem Muži Ženy Ekonomicky činné Bytový fond domů celkem z toho trv. obydlených z toho rod. domy Byty celkem z toho trv. obydlených

Obyvatelstvo celkem Muži Ženy Ekonomicky činné Bytový fond domů celkem

55 26 29 21 24 17 17 29 22

2.3.6. Chvalšiny 1116 580 536 585 318

z toho trv. obydlených z toho rod. domy Byty celkem z toho trv. obydlených

272 251 462 404


1235 624 611 584 375 275 245 548 424


2.3.8. Křemže 2494 1248 1246 1179 798 625 598 1075 864

2.3.7. Kájov


2.3.9. Mirkovice 403 207 196 178 129 99 93 164 127

Obyvatelstvo celkem Muži Ženy Ekonomicky činné Bytový fond domů celkem z toho trv. obydlených

2.3.10. Mojné 199 98 101 87 99 63

z toho rod. domy Byty celkem z toho trv. obydlených

62 107 71


2.3.11. Nová Ves 396 196 200 187 148 113 110 188 145


2.3.12. Přídolí 561 275 286 230 185 99 85 263 174


2.3.13. Přísečná 198 101 97 92 63 53 48 85 75

2.3.14. Srnín 224 Obyvatelstvo celkem Muži 119 Ženy 105 Ekonomicky činné 110 Bytový fond domů celkem 88 z toho trv. obydlených 67 z toho rod. domy 65

Byty celkem z toho trv. obydlených

103 78

2.3.15. Světlík Obyvatelstvo celkem Muži Ženy Ekonomicky činné Bytový fond domů celkem z toho trv. obydlených z toho rod. domy Byty celkem z toho trv. obydlených

263 139 124 92 49 37 29 89 72


3827 1920 1907 1644 479 415 309 1463 1367


2.3.17. Zlatá Koruna 639 304 335 301 217 183 171 289 235

Obyvatelstvo celkem Muži Ženy Ekonomicky činné Bytový fond domů celkem z toho trv. obydlených z toho rod. domy Byty celkem

2.3.18. Český Krumlov 14582 7197 7385 7243 1825 1598 1109 6017

2.3.16 Větřní

z toho trv. obydlených

5421

Stav obyvatelstva se podařilo v poslední době v mikroregionu relativně stabilizovat.

2.5 Ekonomika Současná struktura hospodářství mikroregionu je průmyslově – zemědělská, kde podstatnou část zaujímá sektor obchodu a služeb.

Obec

Počet podnikatelských subjektů Celkem

Bohdalovice Brloh Český Krumlov Dolní Třebonín Holubov Chlumec Chvalšiny Kájov Křemže Mirkovice Mojné Nová Ves Přídolí Přísečná Srnín Světlík Větřní Zlatá Koruna

37 189 3 172 117 163 9 195 207 476 69 37 40 87 50 53 56 522 119

CELKEM

5 598

(18 obcí)

práv.osob fyz.osoby v zeměď. v v obchodu y průmyslu 12 25 13 2 12 29 160 43 46 67 563 2 609 87 348 1 832 23 94 21 15 55 21 142 12 27 73 4 5 2 0 5 17 178 26 34 76 37 170 20 31 91 51 425 65 84 196 12 57 10 16 27 11 26 7 3 13 5 35 6 10 10 18 69 27 8 23 15 35 12 4 19 9 44 7 7 21 10 46 15 9 15 60 462 24 75 254 19 100 11 14 70 916

4 682

408

733

2 859

ostatní 10 33 905 26 51 2 59 65 131 16 14 14 29 15 18 17 169 24 1 598

Počet subjektů z registru zpravodajských jednotek vyjadřuje počet právnických a fyzických osob, kterým bylo vydáno identifikační číslo (IČO) a mají sídlo v obci. Výběr byl proveden k 31.5.2001 podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (zemědělství skupina A-B, průmysl skupina C-E, obchod skupina G-H).

2.5.1. Průmyslová výroba Průmyslová výroba je v převážné míře soustředěna především v Českém Krumlově a Větřní. Z hlediska výše počtu zaměstnanců stále dominuje firma JIP Papírny Větřní a.s. a to i přesto, že došlo v posledních letech k razantnímu snížení stavu pracovních míst. V okresním městě i jednotlivých obcích dále působí řada menších firem a drobných podnikatelů, jejichž výroba zahrnuje rozmanitý sortiment výrobků, zejména v oblasti zpracování dřeva, papíru a lehké kovovýroby. Rozsah průmyslové výroby má v posledních letech poměrně stabilizovaný charakter a v dohledné době není očekáván nárůst masivními investicemi.

2.5.2. Stavebnictví Zde následkem odstátnění velkých stavebních firem došlo k vytvoření menších stavebních organizací, specializovaných na určité stavební práce. Dá se říci, že firmy působící v mikroregionu svou kapacitou a odbornostmi v zásadě pokrývají veškeré potřeby stavební údržby i investic. Vzhledem k existenci Městské památkové rezervace Český Krumlov zapsané v seznamu UNESCO a řadě dalších významných kulturně historických památek, nacházejí v mikroregionu uplatnění i vysoce specializované firmy zaměřené na restaurátorské práce. 2.5.3. Zemědělství Zemědělská výroba má v rámci hospodářských odvětví, která se podílejí na ekonomickém profitu mikroregionu, své důležité a nezastupitelné místo. Zemědělství je zdrojem pracovních příležitostí a obživy pro cca 9 – 10 % ekonomicky aktivních obyvatel . Význam zemědělství spočívá mimo jiné i ve výrazném podílu na tvorbě životního prostředí. Po roce 1989 byl vytvořen tlak na značné strukturální změny v zemědělství, kdy se projevily především tyto trendy: 1. snížení počtu pracovníků 2. růst produktivity práce ( využívání nové a výkonnější zemědělské techniky ) 3. zatravňování méně úrodné půdy 4. snižování stavu skotu 5. změna ve struktuře pěstovaných plodin 2.6 Cestovní ruch Oblast má velký potenciál pro další rozvoj turistického ruchu, který dosud není zcela dostatečně a rovnoměrně využíván. Na území RSOV existuje řada přírodních i kulturních zajímavostí. Dominantní postavení má Město Český Krumlov zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Vedle něj je však nutné zmínit například klášterní komplex Zlatá Koruna, zříceninu Dívčí Kámen, nejstarší rozhlednu na území České republiky na vrcholu hory Kleť, poutní kostel v Kájově, nedostavěný klášter Kuklov a celou řadu významných sakrálních staveb. Z přírodních priorit je třeba zdůraznit CHKO Blanský les, Národní přírodní rezervaci Vyšenské kopce a údolí řeky Vltavy. Na území je však řada dalších přírodních památek, viz. kap. 2.3.1.Cenné přírodní partie a kulturní památky nesporně předurčují tuto oblast k širokému turistickému využívání. Vysoká návštěvnost je v sezóně dlouhodobě registrována především ve městě Český Krumlov. V prázdninových měsících dochází ke značné koncentraci turistů – vodáků, sjíždějících řeku Vltavu, kdy se jejich počet pohybuje v průměru okolo 1000 osob denně a za sezónu červen – září činí absolutně 80 – 90 tisíc. Tato množství se, podle odborných studií, přibližují maximu, při němž se ještě významně nezhorší situace na řece. V některých dnech se však počty kumulují již za hranicí únosnosti. Mikroregion poskytuje dobré podmínky i pro rozvoj dalších druhů aktivní turistiky jako cykloturistika nebo hippoturistika. Svým charakterem je vhodný i pro rekreaci rodin s dětmi i starší generace. Nabízí řadu možností pro vyžití v přírodě (sběr hub apod.). Nedostatkem jsou omezené možnosti koupání. V oblasti nejsou ani dostatečně rozvinuty formy venkovské turistiky (agroturistika apod.). Toto je zapříčiněno poměrně nevhodnou strukturou zástavby, většina objektů v obcích byla vystavěna v období socialismu a neposkytují tedy vhodné možnosti jak pro rozvoj rodinné zemědělské výroby, tak i pro návazné turistické aktivity. V budoucnosti může být pro rozvoj turistiky omezující i to, že některé obce budou ve větší míře získávat charakter satelitních městeček. Omezující pro rozvoj turistického ruchu je někde i intenzivní zemědělská výroba, která se může dostávat v některých případech do konfliktu se zájmy turistiky.

Kladným faktorem je poměrně hustá síť udržovaných značených turistických cest a nově vybudované cyklotrasy. Závažným omezením je naprosto nevyhovující stav většiny místních komunikací a někde i zcela chybí místní silniční propojení částí obcí, což zcela znemožňuje jejich rekreační využití. Z hlediska cestovního ruchu je zásadním problémem oblasti časová sezónnost. V zimním období je zde naprosto nedostatečná nabídka kulturního a sportovního vyžití návštěvníků. 2.7. Infrastruktura Podstatnou součástí, která ovlivňuje život v mikroregionu je i rozvoj infrastruktury. Část obcí již byla plynofikována, zbylé stojí před otázkou řešení energetické situace. Zde je vhodné vzít v úvahu, vzhledem k charakteru regionu, potenciální možnost využití alternativních zdrojů obnovitelné energie. Vodovodní síť a kanalizace jsou budovány nebo v procesu rekonstrukcí. Většina obcí má i vlastní čističky odpadních vod. 2.7.1. Stav vybraných inženýrských sítí v jednotlivých obcích Obec Bohdalovice Brloh Český Krumlov Dolní Třebonín Holubov Chlumec Chvalšiny Kájov Křemže Mirkovice Mojné Nová Ves Přídolí Přísečná Srnín Světlík Větřní Zlatá Koruna CELKEM

(18 obcí)

Kanal. S ČOV 1 1 1 1 0 0 1 1 1 1 0 0 1 0 1 0 1 0

Vodovod 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Plyn 0 0 1 1 1 0 1 1 1 0 0 0 0 0 1 0 1 1

11

18

9

Vybavenost obce: 1 – ano, 0 – ne 2.7.2. Doprava Páteřní silniční síť je pro dané území v zásadě vyhovující. Je tvořena výhradně komunikacemi ve správě krajského úřadu prostřednictvím organizačních jednotek Správy a údržby silnic. Pokud se týká silnic I. a II. třídy jejich stav je většinou vyhovující. V této struktuře jsou však začleněny silnice III. třídy a u nich jsou povrchy často ve špatném stavu. Podstatně horší situace je u komunikací místních, spravovaných jednotlivými obcemi. V řadě případů jsou živičné povrchy silně zanedbány, někde i v naprosto dezolátním stavu. Některé tradiční propojovací komunikace mezi osadami v průběhu 40 let téměř zcela vymizely, nebo v lepším případě jsou opatřeny pouze prašnými, neudržovanými povrchy. Tento stav pochopitelně brání rozvoji veškerých aktivit. Územím prochází železniční trať České Budějovice – Kájov – Nová Pec s odbočkou železniční vlečky Kájov – Větřní a dále Český Krumlov – Domoradice. Transformace železnic není stále dokončena a objem přepravy na železnici má víceméně klesající tendenci.

Tento stav z více hledisek není žádoucí a je nutné hledat cesty k jeho změně a to jak v osobní, tak zejména v nákladní přepravě. Největší podíl v hromadné přepravě osob zaujímá autobusová doprava. Privatizace veřejné autobusové dopravy byla dokončena. Přepravu zajišťuje několik dopravních firem. Současní dopravci v zásadě pokrývají základní dopravní obslužnost území, tzn. dopravu do zaměstnání, škol, na úřady a zdravotnická zařízení. Nad rámec základní dopravní obslužnosti je rozsah veřejné hromadné dopravy velmi omezený. V některých případech na ztrátové spoje přispívají ze svých rozpočtů jednotlivé obce. V určitých případech jsou problémem návaznosti jednotlivých druhů dopravy a někdy i jednotlivých spojů. 2.7.3. Hospodaření s odpady Na území RSOV zajišťuje v převážné míře svoz a likvidaci odpadů společnost Služby města Český Krumlov s.r.o. Kromě této firmy působí v oblasti společnost A.S.A. ve Chvalšinách a svoz průmyslového odpadu smluvně zajišťuje v několika lokalitách firma GANSEWINKEL. Ve všech obcích svazku je zavedeno třídění komunálního odpadu se separací na papír, plasty a sklo. Zatím není zavedena separace bioodpadu s následným kompostováním a obalů typu TETRAPACK. Předtříděný odpad je dále separován na třídící lince SM ČK s.r.o. Vytřídění umožňuje efektivnější následné využití jednotlivých komodit. V mikroregionu jsou dvě řízené skládky. První je v majetku města Český Krumlov ve správě Služeb města Český Krumlov s.r.o. a druhá skládka průmyslového odpadu je ve vlastnictví a v provozování JIP-Papírny Větřní a.s. Skládka komunálního odpadu má pochopitelně omezenou životnost, podle hrubých odhadů může její použitelnost připadat v úvahu 3, max. však 12 let. Nejdelší časový termín připadá v úvahu jen za předpokladu možnosti investice do rozšíření skládky. Oblast hospodaření s odpady patří k životně důležitým aspektům života mikroregionu. Proto RSOV již před dvěma lety zadala dopracování studie této problematiky, kterou pro okresní úřad zpracovala firma RUMPOLD s.r o. v červenci roku 1999. Její aktualizaci a dokončení převzala Biologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a závěry by měly být k dispozici v druhé polovině roku 2002.

2.8. Zaměstnanost obyvatelstva Obec Český Krumlov Bohdalovice Brloh Dolní Třebonín Holubov Chlumec Chvalšiny Kájov

Pracovní síla Uchazeči 7808 564

% 7,22

124 537 312

16 37 24

12,90 6,89 7,69

451 21 652 660

25 0 49 59

5,54 0,00 7,52 8,94

Křemže Mirkovice Mojné Nová Ves Přídolí Přísečná Srnín Světlík Větřní Zlatá Koruna Celkem

1256 196 94 196 265 102 117 120 1879 318

77 21 7 9 33 8 5 37 225 19

6,13 10,71 7,45 4,59 12,45 7,84 4,27 30,83 11,97 5,97

15108

1215

8,04

Pracovní síla = počet pracujících obyvatel + počet nezaměstnaných evidovaných na ÚP Stav k 31.12.2001 V porovnání s průměrem České republiky se nezaměstnanost pohybuje těsně pod celostátním průměrem. Nezaměstnanost v jednotlivých obcích mikroregionu je značně rozdílná v závislosti zejména na těchto faktorech : - dopravní dostupnost místa prostředky veřejné hromadné dopravy - vzdálenost od Českého Krumlova a především Českých Budějovic - struktura obyvatel v závislosti na dosažené kvalifikaci - věková skladba obyvatel - obtížnost změny profesního zaměření rekvalifikací ve vazbě na dosažený stupeň vzdělání

3.

SWOT ANALÝZA - SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY, PŘÍLEŽITOSTI A OHROŽENÍ REALIZACE HLAVNÍCH ZÁMĚRŮ

SWOT(Strong point, Weak point, Opportunities, Threats) standardní metoda prezentace poznatků analýzy s výslednou charakteristikou silných a slabých stránek projektu a a ohrožení jeho příležitostí 3.1. Silné stránky - Mimořádná hodnota přírodního prostředí - Podmínky pro rozvoj turistického ruchu – Město Český Krumlov zapsané v seznamu UNESCO, Vltava, CHK Blanský les, kulturní památky, vhodné podmínky pro další druhy turistiky ( cykloturistika, venkovská turistika, agroturistika )

- Blízkost Českých Budějovic - Fungující informační systém RSOV v rámci OIS okresu Český Krumlov - Stabilizovaný počet obyvatelstva - Dřevozpracující průmysl - Fungování místního a regionálního tisku - Fungování mikroregionů - Zdravotnictví - Relativně hustá síť veřejných knihoven - Poměrně vysoká kvalita životního prostředí - Technicky vzdělaná a relativně levná pracovní síla

3.2. Slabé stránky - Omezené množství a sezónnost pracovních příležitostí v mikroregionu - Vysoké procento dojíždění za prací a vzděláním - Minimální míra zpracování zemědělských produktů v regionu - Omezení vyplývající z existence CHKO - Nedostatečná infrastruktura pro další rozvoj turistického ruchu – nedostatečná síť místních komunikací a u existujících často velmi špatný stav - Malá možnost koupání - Ne příliš vyhovující struktura zástavby pro rozvoj venkovské turistiky - Omezená infrastruktura pro rozvoj cykloturistiky - Konflikt mezi zájmy zemědělské výroby a turistického ruchu - Nedokončená technická infrastruktura v některých obcích, či jejich částech - Nedokončená koncepce nakládání s odpady - Využitelnost turistických kapacit v poměrně krátkém sezónním období - Nízké využití železniční tratě, zejména pro nákladní přepravu - Ve srovnání s vyspělým standardem nižší úroveň služeb - Územně a odvětvově nerovnoměrně rozložené ekonomické aktivity s častou závislostí na jediném odvětví, nebo ekonomickém subjektu - Nevyváženost sídelní struktury a převážně nízká hustota zalidnění - Chybějící technická infrastruktura pro lokalizaci případných nových průmyslových zón - Nízká dopravní obslužnost některých venkovských oblastí - Problémy větších sídelních celků plynoucí z nárůstu automobilové dopravy Český Krumlov, Větřní, Křemže (prostupnost ve špičkách, parkování)

3.3. Příležitosti - Rozvoj venkovského turistického ruchu - Využití zahraničních fondů (předvstupních a strukturálních) pro zajištění rozvoje mikroregionu - Využití vnitřních fondů ČR - Udržení zaměstnanosti v zemědělství s jeho postupnou restrukturalizací - Alternativní zemědělské výroby - Alternativní zdroje energie - Podpora místních ekonomických aktivit s ohledem na charakter oblasti - Rozvoj služeb - Vznik podnikatelských sítí v mikroregionu - Provázání s dalšími sítěmi v dalších regionech

-

Využití nových principů e-commerce a e-work pro tvorbu nových pracovních příležitostí v regionu, přilákání dalšího obyvatelstva Rozvoj vzdělávací soustavy s ohledem na potřeby budoucího vývoje společnosti, včetně systému celoživotního doplňování vzdělání Vstup zahraničních investorů do mikroregionu Rozvoj příhraniční a přeshraniční spolupráce Příprava rozvojových ploch pro nové výroby Podpora vzniku malých a středních výrobních podniků Rozvoj dopravní infrastruktury a navazujících služeb Podpora vzniku aktivizace zájmové a spolkové činnosti venkova

3.4. Ohrožení - Možný nárůst nezaměstnanosti v důsledku útlumu průmyslových a zemědělských výrob - Zhoršení možností dojíždění v důsledku omezení hromadné veřejné dopravy - Ohrožení zemědělské prvovýroby mikroregionu v důsledku postupující globalizace - Konflikt mezi zájmy ochrany přírody a památek s požadavkem na intenzivní - rozvoj turistiky - Omezení dalšího rozvoje mikroregionu vlivem nedokončení rozvoje technické infrastruktury - Konflikt mezi zájmy zemědělství a ochrany přírody - Nižším počtem pracovních míst může dojít ke snižování počtu obyvatel s důsledkem v postupném rušení škol, pošt atd. s hrozbou vylidňování venkovských sídel - Nevhodné zásahy do krajiny spojené s těžbou nerostných surovin - Nedostatečná pozornost rozvoji vzdělanosti - Nepříznivý demografický vývoj – zvyšování průměrného věku obyvatel venkovských oblastí - V důsledku nižší kvality služeb a produktů cestovního ruchu snižování atraktivity mikroregionu pro turistiku

4.

VIZE DALŠÍHO ROZVOJE

4.1. Úvod Cílem strategie rozvoje RSOV je navrhnout strategický plán rozvoje celého mikroregionu v dlouhodobém výhledu. Jelikož však není možné zabývat se rozvojem mikroregionu pouze z dlouhodobého hlediska studie zahrnuje některé krátkodobé aspekty. Cílem studie je navrhnout takovou strategii, která zajistí komplexní rozvoj. Základním principem, ze kterého plán strategického rozvoje vychází je začleňování České republiky do evropských struktur. 4.2. Průmysl Ze stávající situace jednoznačně vyplývá nutnost zachovat strukturu současných větších průmyslových podniků a všemi dostupnými prostředky podporovat jejich další rozvoj. Konfigurace terénu neumožňuje výhledový vznik velkých průmyslových zón a ani z hlediska zachování přírodního rázu krajiny by nebyl nejvhodnější. Výjimkou jsou některé lokality v okolí Českého Krumlova a ve východní části území RSOV, zejména ve vazbě na uvažovanou výstavbu rychlostní komunikace. Zaměstnanost obyvatelstva ve venkovských oblastech však vyžaduje podporu rozvoji malého a středního podnikání a to lokálně diferencovat podle potenciálu zdrojů pracovních sil. Oborově je třeba strukturu výrob volit citlivě s ohledem na zachování cenného přírodního bohatství této krajiny. 4.3. Zemědělství Rozvoj venkovského prostoru a s tím souvisejícímu rozvoji zemědělství je věnováno v EU značné množství prostředků. Financování probíhá prostřednictvím strukturálních fondů, v oblasti zemědělství pak uplatňováním zásad Common Agricultural Policy (CAP). Podpora a rozvoj venkova vychází z toho, že venkovský prostor tvoří podstatnou část území EU, která je však snadno zranitelná. Problémy jsou s nízkou hustotou populace, nižšími příjmy, vylidňováním, vysokou nezaměstnaností, odchodem mladých a kvalifikovaných lidí apod. V souvislosti s tím, dochází v mnoha případech k celkové degradaci venkova i krajiny. V rámci přípravy na vstup ČR do EU je připravován pro kandidátské země program SAPARD, který má být základem pro budoucí čerpání ze strukturálních fondů. V současných podmínkách jde především o udržitelnost zemědělské výroby v oblasti a podle možností o rozšíření dosavadních zpracovatelských kapacit zemědělských výrobků. V prvovýrobě je nezbytná modernizace a zefektivnění stávajících technologií s cílem, dosáhnout dostatečné konkurenceschopnosti tohoto odvětví. Výraznou příležitostí venkovské oblasti mikroregionu je propojení zemědělství s agroturistikou. 4.4. Cestovní ruch Podmínky území jsou pro rozvoj cestovního ruchu významnou devizou. Její využití předpokládá celý komplex opatření směřujících k eliminaci sezónnosti, k rovnoměrnému rozložení turistických kapacit v celé ploše území a podstatné rozšíření turistických služeb. Návštěvnost zahraničních turistů nyní převažuje ze sousedních států, především Rakouska a Německa. Nabídka by měla být v budoucnu směrována intenzivněji do ostatních zemí Evropy i zámoří, kde lze reálně očekávat zájem.

4.5. Infrastruktura 4.5.1. Inženýrské sítě v obcích, jak ukazuje tabulka v bodu 2.7.1. vykazují deficit především v kanalizačních sítích a ve vybavení čistírnami odpadních vod. Z hlediska ochrany životního

prostředí je nezbytností toto chybějící vybavení postupně dobudovat. Veřejné vodovody jsou sice statisticky instalovány ve všech členských obcích, nicméně v řadě částí obcí vodovod vybudován není a zásobování se děje ze soukromých studní. Výhledově je žádoucí zavedení systému pravidelného ověřování kvality vody i ze soukromých zdrojů. Ve spolupráci s dodavateli energií je cílem optimalizovat pokrytí území ekonomicky dostupnými energiemi s preferencí alternativních zdrojů. Území skýtá určité možnosti využití malých vodních a větrných elektráren, solárních kolektorů a především biomasy. Jejich větší rozšíření zřejmě odvisí od možností získání finančních prostředků a zde se nabízí využití např. strukturálních fondů EU. 4.5.2. Doprava Z rozboru stávající situace jednoznačně vyplynula nutnost obnovy a výstavby místních propojovacích komunikací, které podmiňují rozvoj všech dalších oblastí. Významným faktorem rozvoje území jsou ovšem hlavní silniční tahy u nichž územně plánovací dokumentace vyššího stupně předpokládá především výstavbu rychlostní komunikace směrem k rakouským hranicím, která bezpochyby ovlivní dění zejména ve východní části mikroregionu. Dále se jedná o některé další komunikace místního významu. V plánu rozvoje regionu Český Krumlov je uvažováno s převodem komunikace Kájov-Větřní do státní silniční sítě. V oblasti hromadné veřejné dopravy je žádoucí zachovat stávající pokrytí území autobusovou i železniční přepravou. Je však nutné dosáhnout výrazně lepší návaznosti spojů. Z pohledu ochrany životního prostředí i podpory cestovního ruchu je významným aspektem požadavek na zvýšení objemu nákladní železniční přepravy. 4.5.3.Zdravotnictví a sociální služby, školství, kultura a sport Zdravotnictví je předmětem postupné transformace a ideálního cílového stavu zatím nebylo dosaženo. V zásadě vyhovující je pokrytí základní zdravotní péčí. Do budoucna by měl být dořešen systém komplexní péče o pacienta. Jeho součástí by měla být dostupnost základních i odborných zdravotních služeb i pro občany ze vzdálených obcí a současně pro návštěvníky regionu v rámci cestovního ruchu. Ve sféře sociální péče o staré a postižené občany je potřebné vytvořit systém v jehož rámci bude mít každá obec prostředky a vybavení, aby zajistila v případě nutnosti těmto občanům potřebné služby a to až 24 hodin denně. Sociální péči v celé šíři jejích vazeb a potřeb nelze v této strategii v celém rozsahu postihnout a doporučuje se proto, zabývat se problematikou v samostatných studiích s ohledem na specifiku jednotlivých obcí, případně jejich sdružení ustavených pro tuto záležitost a to ve vazbě na státní sociální politiku.

Školská zařízení v území kapacitně pokrývají v předškolním i základním školství stávající počty dětí. V zájmu udržení plnohodnotného občanského žití i v malých obcích je vhodné zachovat i malotřídní školy tam, kde to počty dětí umožňují. Tradičně by měla být zachována či obnovena úloha školy, kdy na vesnici kromě vlastního poslání plnila i úlohu jakéhosi

kulturního centra. Tato funkce je podmíněna vybaveností objektů škol pro spolkovou činnost, vzdělávací programy pro dospělé, či seniory a v neposlední řadě i vybaveností moderními informačními technologiemi. Obdobnou funkci mohou v řadě míst plnit veřejné knihovny. Samozřejmostí by v malých i velkých sídlech mělo být sportovní vybavení přístupné široké veřejnosti. V zájmu požadavku rozvoje cestovního ruchu musí však sportovní zařízení splňovat v co nejvyšší míře špičkové standardy. Významnou složkou kulturní oblasti je péče o obnovu a ochranu kulturních památek, která je v mnoha případech i značně finančně náročná. Má však výrazný podíl na uchování kulturního dědictví a přímou vazbu na atraktivitu celého území. Také zde by určitý prostor mohlo poskytnout využití strukturálních fondů ČR, případně EU. Pozitivní roli spatřujeme v organickém začlenění vybraných kulturních památek do ekonomických aktivit. 4.6. Životní prostředí Trvale udržitelný rozvoj životního prostředí rozhodně není v tomto území prázdnou frází, neboť jak již bylo zdůrazněno, přírodní bohatství a ráz krajiny patří k jeho hlavním devizám. Tedy i strategické cíle musí tuto situaci plně respektovat. Stávající stav ovzduší zcela vyhovuje nejen našim ale i současným evropským normám. Při případné výstavbě dalších výrobních kapacit lze předpokládat, že případné zhoršení emisní a imisní situace bude zanedbatelné. Vliv zemědělství na přírodní prostředí byl analyzován v bodě 2.3.2., v jeho dalším rozvoji musí být respektovány veškeré ochranné principy, zemědělství by se mělo stát významným prvkem krajinotvorby. Ochrana povrchových i podzemních vod patří k základním podmínkám uchování života. To má vazbu na shora zmiňovanou síť infrastruktury, jejíž dobudování a uplatnění moderních technologií musí patřit mezi prioritní záležitosti. Nakládání s odpady je řešeno samostatnou studií, viz bod 2.7.3., která by v letošním roce v přijaté koncepci měla určit směry dalšího vývoje. 4.7. Přeshraniční spolupráce Kontakty se zahraničními partnery v řadě členských obcí v podstatě dlouhodobě existují, jak na úrovni samotných obcí, tak škol, podnikatelských subjektů, občanských sdružení i jednotlivých občanů. Logicky lze očekávat největší rozšiřování kontaktů se sousední Rakouskou republikou a druhým nejbližším státem, Spolkovou republikou Německo. Samostatnou a pro ekonomický rozvoj nesporně důležitou kapitolou je vstup zahraničního kapitálu do tohoto území. Jakási „první etapa“ proběhla v devadesátých letech, což se projevilo zejména v průmyslových odvětvích. V současné době se více objevuje trend investovat v cestovním ruchu a zemědělství a v dalším období se dá očekávat pravděpodobně další rozšíření. Jedná se o významnou složku strategie rozvoje území, kterou je nutné všemi dostupnými prostředky podporovat a rozvíjet.

4.8. Občanská společnost Stejně jako v celé společnosti, i v našem mikroregionu přikládáme této oblasti významnou úlohu. Ve spolkové činnosti došlo po roce 1990 u některých občanských aktivit k určitému útlumu, nicméně některá občanská sdružení jako např. hasiči, myslivci a mládežnické organizace si zachovaly své postavení a významně ovlivňují život v obcích. Spolkový život je

důležitým prvkem zvyšujícím duchovní bohatství společnosti. Cílovým stavem by měla být jeho trvalá podpora a maximální možný rozvoj.

5. STRATEGIE REALIZACE VIZE 5.1. Základní přístup Cílem strategických postupů definovaných ve vizích je navrhnout taková opatření, která povedou ke komplexnímu rozvoji mikroregionu po všech jeho stránkách. Důležitou roli hraje napomáhání řešení problému, kdy dochází ke střetu zájmu společnosti a jednotlivce. Pro tyto situace chceme vytvářet takové podmínky, aby k uplatňování celospolečenských zájmů docházelo na ekonomických základech, tj. aby se pro jednotlivce stávalo ekonomicky zajímavým podporovat zájmy mikroregionu. Tyto principy jsou dnes uplatňovány i v pravidlech Evropské unie. 5.2. Financování Pro financování rozvojových aktivit je potřebné využít vnitřních i vnějších zdrojů. Ze zdrojů, které pro realizaci následných projektů přicházejí v úvahu je možno zmínit: Vnitřní zdroje - vnitřní rozpočty obcí a jejich svazků - podnikatelský kapitál - sponzorská účast - vlastní prostředky občanských aktivit

Vnější zdroje tuzemské zdroje prostředky z rozpočtů ČR a krajů dotační tituly a příspěvky z programů vyhlašovaných státními institucemi -

Ministerstvo životního prostředí – fond životního prostředí Ministerstvo zemědělství – dotace, SPRLGF Ministerstvo pro místní rozvoj – program obnovy venkova, programy bydlení drobného podnikání a cestovního ruchu Ministerstvo průmyslu a obchodu – rozvojové programy, podpory drobného podnikání, zakládání podnikatelských sítí Ministerstvo práce a sociálních věcí – podpora vytváření pracovních míst Ministerstvo kultury – fond kultury a další tuzemské zdroje, které budou v dalším období vyhlašovány

zahraniční zdroje - vstup zahraničního kapitálu a dále prostředky z jednotlivých účelově vyhlašovaných fondů a programů - PHARE - SAPARD

-

ISPA Rámcový program vědy a výzkumu budoucí potenciální zdroje ( např. CAP, Strukturální fondy, apod.)

5.3. Rozvoj průmyslu Jelikož zaměstnanost obyvatelstva je ve značné míře směrována do průmyslové výroby, bude podpora rozvojových aktivit, které budou v souladu se stanovenými vizemi, prioritou i pro obce mikroregionu. Podpora bude spočívat zejména v územně plánovacím procesu, pomoci ve vytipování a získávání příhodných lokalit, vytvoření příznivého podnikatelského prostředí apod. Ve spolupráci s hospodářskou komorou, cechy a ostatním podnikatelským zázemím, budeme napomáhat intergrovanému začlenění jednotlivých podniků do hospodářského života celého mikroregionu, včetně vazeb na trh práce. Tato pomoc se mimo jiné bude realizovat i v propagační a informační činnosti. Informační systém na stránkách Internetu, který v současné době využívají téměř všechny obce mikroregionu, bude nadále i v oblasti propagace průmyslu precizován. 5.4. Rozvoj zemědělství a lesního hospodářství Rozvoj zemědělství je v budoucnosti do značné míry podmíněn státní zemědělskou politikou ve vztahu k zahraničí. A proto podpora ze strany jednotlivých subjektů mikroregionu na tuto politiku úzce navazuje. Zlepšením stavu místních komunikací pomohou municipality obslužnosti zemědělských ploch výrobců, pro rozvoj využití alternativních zdrojů energie (biomasy) pomohou vytipováním vhodných odběrů, eventuelně pomohou s přípravou podmínek. S ohledem na očekávané propojování s evropskými strukturami a již zmíněnými vizemi, je mikroregion příznivým územím pro rozvoj agroturistiky, která je spojena s drobnou zemědělskou výrobou. Úlohou svazku obcí je součinnost při hledání vhodných lokalit. V případě iniciace vzniku zpracovatelské výroby zemědělské produkce, bude na tuto skutečnost aktivně reagováno. Jednou z podmínek racionálního využívání půdního fondu jsou průběžně prováděné pozemkové úpravy za odborného dohledu státu. Nová organizace pozemků je základním předpokladem optimalizace uspořádání zemědělského půdního fondu, vedoucí ke snížení nákladů a zvýšení ekonomické efektivnosti zemědělské výroby. Cílem je podpora chovu skotu v podhorských a horských oblastech a částečný přesun chovu skotu z oblasti intenzivního zemědělství do oblasti s extenzivním způsobem hospodaření. Podpora pastevního způsobu chovu skotu je jedním z ekonomických nástrojů, které by měly přesvědčit zemědělce, aby podnikateli v těchto oblastech.

Půdoochranný systém zakládání porostů, přispívá ke zlepšení hospodaření s půdní vláhou a také zlepšení odolnosti půd proti vodní a větrné erozi. Využití příslušných dotačních programů umožní zakládání nových lesních ploch. Rozvoj lesního hospodářství rozšíří pracovní příležitosti na venkově, stejně jako možnost rozvoje dřevozpracující výroby jako výhodnější alternativy k současnému vývozu surového dřeva, s minimálním podílem lidské práce. Péče o les a krajinu vytváří příznivé příznivé mikroklimatické podmínky jak pro rozvoj zemědělství, tak pro celkové podmínky života vůbec.

5.5. Cestovní ruch Zcela mimořádný význam tohoto odvětví pro ekonomiku v celém mikroregionu byl již zdůrazněn v rozboru situace i ve stati 4.4. Dominantním požadavkem je snížení sezónnosti, kterého bude nutné dosáhnout značným rozšířením sportovních a kulturních příležitostí využitelných i mimo letní období. Půjde např. o výstavbu a údržbu sportovních a turistických lyžařských tras (pro sjezdové lyžování jsou podmínky omezené) a krytých sportovních zařízení. Pro letní období bude potřebné další rozšíření cyklostezek, vodních ploch vhodných pro veřejné koupání, sportovního rybářství, včetně veškerého servisu tzn. půjčoven, špičkového ubytování, sociálního a stravovacího zázemí. Soustředěné úsilí bude věnováno podpoře takových sportovních a kulturních aktivit, které povedou k širšímu rozptýlení návštěvníků v rámci celého mikroregionu. Zatímco město Český Krumlov má poměrně bohatý kulturní kalendář, v řadě, zejména menších obcí lze hledat specifika na nichž by se daly obnovit původní tradice, nebo vybudovat nové aktivity. Tyto obnovené, nebo nově vzniklé aktivity mohou být zároveň příznivým zázemím pro drobnou řemeslnou, nebo rukodělnou výrobu. Specifickou oblastí rozvoje cestovního ruchu je agroturistika. Jak již bylo výše zmíněno, jedná se o nově se rozvíjející turistické odvětví, jehož vysoký standard může přispět ke zvýšení podílu dlouhodobých pobytů solventní klientely. Rozvoj agroturistiky je tím nejlepším doplňkem cestovního ruchu v návaznosti na revitalizaci, krajinotvorbu a celkový ráz území mikroregionu. Důležitou roli v budování turistické infrastruktury musí sehrávat marketing. 5.6. Infrastruktura V rámci projektů jednotlivých obcí, nebo, pokud to bude technicky a finančně výhodnější, i v součinnosti dvou či více obcí uvnitř RSOV, případně ve spolupráci s místními firmami, bude potřebné dokončit budování chybějících částí vodovodních a kanalizačních veřejných sítí a vybavení čistírnami odpadních vod. Dokončení se předpokládá v časovém horizontu deseti, maximálně patnácti let. Na základě obecních, případně podnikatelských projektů financovat realizaci např. z programů SFŽP. Rozvody energetických sítí ve většině případů kapacitně i územně pokrývají potřeby sídelních útvarů. Případné další rozšiřování, obnova, či změny tras, budou řešeny v součinnosti se správci těchto sítí v návaznosti na cíle územních plánů jednotlivých členských obcí i VÚSC. Podmínkou dosažení rozvojových cílů území je obnova a dobudování cestních sítí. Vozovky vyšších tříd jsou řešeny v rámci kompetence ministerstva dopravy a spojů, nebo správy kraje. Zcela v působnosti obcí je místní silniční síť včetně kompletní úpravy chodníků, případně veřejných prostranství. Cílem je zlepšení dopravní dostupnosti všech částí obcí obnovou a výstavbou místních komunikací splňujících dopravní normy. Tady se nabízí široké pole působnosti svazku obcí, kdy je nesporně ekonomicky výhodné spojení prostředků a sil. Kromě vlastní projektové a stavební činnosti je v této oblasti prostor pro úvahy o společném zřízení střediska údržby vybaveného potřebnou moderní technikou na úklidy, opravy a zimní údržbu místních komunikací, event. i veřejné zeleně. Na existenci podmiňujících síťových objektů navazuje výstavba bytových a podnikatelských staveb. Zejména v menších venkovských sídlech je bytová výstavba jednou ze základních podmínek zachování existence dané vesnice. S cílem rozvoje mikroregionu je nutné časově dodržet záměry územních plánů v oblasti bytové výstavby

a ze strany obcí vytvářet potřebné podmínky pro jejich realizaci. Spolu s bytovou výstavbou je třeba komplexně posuzovat a řešit návazně i odpovídající občanskou vybavenost a dostatek pracovních příležitostí. Tato problematika je úzce provázána s výše uvedenými záměry v oblasti rozvoje průmyslu, drobného podnikání, cestovního ruchu a dalších aktivit. V oblasti veřejné hromadné dopravy vyplývá potřeba zlepšit návaznost stávajících spojů jak místních tak i dálkových linek autobusů i železnice. Tento úkol se vymyká v rámci působnosti správy obcí, vyžaduje tedy uplatňování požadavků občanů prostřednictvím volených orgánů vůči vyšším územním celkům státní správy, které mají nástroje pro ovlivňování této problematiky. 5.7. Zdravotnictví, sociální služby, školství, kultura a sport Ve sféře zdravotnictví je očekáváno dokončení transformace s cílem dořešit systém komplexní péče o pacienta. Mimo působnost obcí, nicméně důležitým aspektem je zlepšení vybavenosti především okresní nemocnice, ale i dalších odborných a místních lékařských pracovišť. Členské obce v rámci svých možností mohou přispět k řešení vytvářením podmínek pro poskytování zdravotních služeb. V sociální sféře je zapotřebí dobudovat v rámci jednotlivých obcí systém domů, nebo bytů zvláštního určení s poskytováním pečovatelské služby tak, aby pokrýval v dostatečné míře počet potřebných míst a umožňoval citlivé reagování na přání starých, nebo postižených občanů. To znamená preferovat samostatné ubytování pro jednoho eventuálně dva občany, pokud možno v blízkosti dosavadního bydliště, s maximální mírou soukromí, ale s možností operativního poskytování péče v době zhoršení zdravotního stavu apod. K tomu se předpokládá využít program MMR ČR, respektive SFRB pro výstavbu domů s pečovatelskou službou. Cílový stav však bude vyžadovat i posílení běžných rozpočtových prostředků obcí pro sociální oblast, neboť potřeba nepřetržité pečovatelské služby pochopitelně klade vyšší provozní i mzdové nároky. I zde je možné zvažovat prospěšnost kooperace více obcí v rámci RSOV. Cíle ve školské oblasti jsou rámcově popsány ve stati 4.5.3. K jejich dosažení je možné uplatnit v budoucnu projekty obcí prostřednictvím programu obnovy venkova, případně dalších rozvojových programů EU. Tam, kde se podaří zvýšit rozvojem pracovních příležitostí zaměstnanost žen, bude vhodné udržet dosavadní síť předškolních zařízení a pokud to počet dětí neumožní, řešit situaci přepravou dětí do volných kapacit v jiných obcích v dosažitelné vzdálenosti. K tomu opět využít spolupráci v rámci RSOV se zapojením místních drobných dopravců. Kulturní dění v obcích v nemalé míře ovlivňuje jak kvalitu žití místních obyvatel, tak stupeň atraktivity sídla pro návštěvníky. V řadě menších míst bude úkolem usilovat o obnovení tradiční úlohy škol a knihoven jako kulturních center. Mnohde se nabízejí využitelné prostory pro mimoškolní činnost mládeže i spolkovou aktivitu dospělých. Cílem je udržet a obnovit kulturní a historické tradice venkovských oblastí a věnovat trvalou pozornost rozvoji bohatému kulturnímu dění ve městě Český Krumlov, které již dnes svým významem přesahuje výrazně nejen rozměry regionu, ale mnohdy i celé ČR. Kromě pravidelné spolkové činnosti v obcích se jedná i o větší jednorázové akce, kdy jsou typickým příkladem Křemežské veletrhy, Kájovská pouť, Chvalšinské dny a podobné akce, jaké se podařilo v posledních letech pořádat, či obnovit v menší míře i v mnoha dalších obcích. K významným aktivitám obcí patří i udržování tradičních hodnot, kdy příkladem může být

vybudování Muzea Schwarzenberského plavebního kanálu ve Chvalšinách, ale i drobná stavební obnova kapliček, božích muk atd. K těmto počinům je vhodné využívat v maximální míře také dotačních titulů vyhlašovaných jak v ČR, tak v EU. Rozvoj aktivního společenského života je nesporně významným prvkem jako protiváha negativním vlivům, které v posledních letech ve větší míře ohrožují především mládež. Je proto nutné programově podporovat veškeré společenské aktivity, jako je vytváření kulturních souborů, sportovních a zájmových skupin, jejichž prostřednictvím by do společenského života měli být postupně zapojováni i ostatní občané. Nejde vždy o velké monstrózní akce, naopak velmi cenná je drobná každodenní práce obětavých lidí, kteří vedou oddíly mládeže, pracují v klubech důchodců, věnují se rehabilitaci postižených občanů. Takových příkladů by bylo možné jmenovat v obcích mikroregionu dlouhou řadu, často jsou tyto činnosti vykonávány bez nároku na odměnu, a úkolem orgánů samosprávy je věnovat těmto aktivitám maximální podporu a vytvářet pro ně optimální podmínky.

6. PRIORITY A OPATŘENÍ 6.1. Průmysl, řemesla, služby - v rámci územně plánovacího procesu lokalizovat území vhodnou pro rozvoj podnikatelských aktivit. Zvláštní pozornost věnovat návaznostem na připravovanou výstavbu rychlostní komunikace. V jednotlivých obcích se věnovat možnostem zpracování místních surovin (dřevo, rašelina, biomasa, granulit) a rozvoji tradičních řemesel a výrob - sdružování drobných výrobců a poskytovatelů služeb do cechů společenstev s cílem zvyšování její konkurenceschopnosti vůči rozhodujícím dodavatelům - vytváření informačních systémů pro marketing a odbyt výrobků v regionu. Podpora uplatnění nových principů e-commerce a e-work, které jsou založeny na principu Internetu, nevyžadují zřizování nových prostor a mohou vytvořit nové pracovní příležitosti. 6.2. Zemědělství a lesnictví - zakládání a obnova pastvin s podporou rozvoje chovu skotu - zlepšení údržby krajiny a organizace půdní držby pozemkovými úpravami, udržení přirozené úrodnosti půdy - aplikace půdoochranného systému zakládání porostů s cílem zvyšování odolnosti půd proti vodní a větrné erozi a zlepšování fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy - opravy a odbahňování rybníků a vodních toků s důrazem na zpomalování odtoku vod z krajiny, rozšíření jejich využití k chovným i rekreačním účelům a k ochraně krajiny proti záplavám - zvýšení přidané hodnoty lesnických výrobků a podpora spotřeby biomasy, jako obnovitelného a ekologicky příznivého zdroje energie - využití investičních dotací na dodržení předpisů platných v EU pro pěstitele a chovatele - zalesňování zemědělsky nevhodných oblastí 6.3. Cestovní ruch - snižování sezónnosti rozvojem doprovodných turistických aktivit v nejširším spektru a na špičkové úrovni

-

-

podpora agroturistiky včetně vazeb na spotřebitelskou produkci „ekologických potravin zvyšování úrovně všech služeb v oblasti cestovního ruchu trvalá propagace turistických příležitostí v regionu v celé ČR i v zahraničí

6.4. Infrastruktura - opravy a doplnění silniční sítě, komunikací pro pěší, cyklotras, případně hipostezek - dokončení chybějící sítě vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod - podpora bytové výstavby ve všech dostupných formách a souběžné řešení odpovídající občanské vybavenosti - využívání alternativních zdrojů energie - dosažení návaznosti hromadné autobusové a železniční dopravy i jejich jednotlivých spojů - dokončit koncepci nakládání s odpady 6.5. Zdravotnictví, sociální služby, školství, kultura, sport a občanská společnost - dokončení transformace zdravotnictví s dořešením komplexní péče o pacienta - zlepšování dostupnosti a rozšíření sociálních služeb pro staré a postižené občany. Podpora vytváření doplňkových forem sociální péče - vybavenost škol moderními informačními technologiemi a materiálním zázemím pro rozvoj kultury a sportu - vytvoření uceleného systému celoživotního vzdělávání - podpora občanských aktivit v široké sféře společenského života, sportu a zájmových činností

7. POUŽITÉ PRAMENY

-

Strategie rozvoje mikroregionu Podkletí (ČCPSS 2000) Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001 (ČSÚ 13-3106-01 2001) Průzkum zatížení Vltavy 1998 (Sdružení pro Vltavu a agentura SOFRESFACTUM) Informační bulletin k 31.12.2001 (Úřad práce Český Krumlov) Situační analýza okresu Český Krumlov (RRR OkÚ Česklý Krumlov 1998) Dílčí informace z webových stránek Internetu

ZÁVĚR Strategie byla schválena představenstvem RSOV v dubnu 2002 jako směrný dokument na období 10 až 20 let. Je majetkem RSOV a členské obce ji mohou nadále využívat bez jakéhokoli omezení. Je chápána jako otevřený materiál, jenž bude v dalším období v rámci RSOV pravidelně hodnocen a může být dále podle potřeb upřesňován, doplňován

Strategie rozvoje regionálního svazku obcí VLTAVA

Recommend Documents