STRATEGIE ČR PRO MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCI SE TŘETÍMI ZEMĚMI VE VAV Tchaj-wan 9. května 2011
Tato zpráva byla vypracována v rámci projektu velké infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace „Česká republika v Evropském výzkumném prostoru – CZERA“.
Autoři: Ing. Zdeněk Kučera, CSc. (
[email protected]) RNDr. Tomáš Vondrák, CSc. (
[email protected]) RNDr. Vladislav Čadil, Ph.D. (
[email protected]) Ing. Daniel Frank (
[email protected])
2
Obsah: 1.
Základní socioekonomické charakteristiky ........................................ 4
2.
Výzkum a vývoj ................................................................................. 5
3.
2.1
Základní informace ................................................................................. 5
2.2
Výdaje na VaV a počet výzkumných pracovníků ..................................... 5
2.3
Zaměření politiky VaV ............................................................................ 9
2.4
Scientometrické údaje .......................................................................... 11
2.5
Patentová statistika ............................................................................. 15
Strategie EU pro spolupráci s Tchaj-wanem .................................... 19 3.1
4.
5.
Účast Tchaj-wanu v rámcových programech EU ................................... 19
Současná spolupráce ČR s Tchaj-wanem ve VaV ............................. 21 4.1
Obecný rámec spolupráce ČR s Tchaj-wanem....................................... 21
4.2
Rámcový přehled dohod o spolupráci ve VaV mezi Tchaj-wanem a ČR . 21
4.3
Vyhodnocení spolupráce ČR s Tchaj-wanem ve VaV ............................. 23
Návrh strategie a cílů ČR pro spolupráci s Tchaj-wanem ve VaV ..... 25 5.1
Potenciál Tchaj-wanu pro spolupráci.................................................... 25
5.2 Zásady pro strategii spolupráce ve VaV s Tchaj-wanem ....................... 25 5.2.1 Cíle strategie .....................................................................................25 5.2.2 Tematické priority spolupráce ..............................................................26 5.2.3 Formy spolupráce ...............................................................................28 5.2.4 Organizace a instituce, které jsou vhodnými partnery pro realizaci spolupráce ....................................................................................................28 5.2.5 Cílová skupina v ČR ............................................................................28
6. Příloha – Účast Tchaj-wanu v projektech 6. a 7. rámcového programu EU ......................................................................................... 29 6.1
7. rámcový programu EU ...................................................................... 29
6.2
6. rámcový programu EU ...................................................................... 30
3
1. Základní socioekonomické charakteristiky Tchaj-wan je oficiálně (podle interpretace a chápání Čínské lidové republiky) samostatnou provincií Čínské lidové republiky, která jej však politicky a hospodářsky neovládá. De facto je samostatným demokratickým státem vystupujícím pod jménem Čínská republika. Jeho suverenitu však většina zemí, včetně České republiky, neuznává, nicméně s ním spolupracuje v hospodářské, vědeckovýzkumné a kulturní oblasti. Svojí velikostí 35 980 km2 (138. na světě) a počtem obyvatel 23,12 mil. (48. na světě) se řadí mezi malé země. Přestože je rozlohou a populačně malou zemí, dlouhodobě se řadí mezi státy a území světa s nejvyšší konkurenceschopností. Podle IMD World Competitiveness Yearbook 2010 se v pomyslném žebříčku konkurenceschopnosti zemí umístil na 8. pozici (ČR až 29. pozici) a dle The Global Competitiveness Report 2010-2011 obsadil 13. příčku (ČR až 36. pozici). Z hlediska vývojových stádií konkurenceschopnosti se nachází v přechodné fázi od ekonomiky, jejíž konkurenceschopnost je založena na zvyšování efektivity hospodářství prostřednictvím vysokoškolského a celoživotního vzdělávání, fungování a velikosti trhů včetně trhu práce a finančního trhu a schopnosti maximalizovat přínosy stávajících technologií, k fázi spočívající na využívání inovací a zavádění vyspělých výrobních procesů. V současnosti tedy v konkurenceschopnosti Tchaj-wanu dochází k výrazným kvalitativním změnám. Prvně zmíněná ročenka za současné hlavní faktory vysoké konkurenceschopnosti považuje disciplinovanou fiskální politiku, zkušenosti a vyspělost managementu podniků, produktivitu podnikového sektoru, hodnotový systém společnosti a vyspělost technické a výzkumné infrastruktury. Druhá uvedená zpráva již akcentuje význam inovací jako klíčového faktoru konkurenceschopnosti země, přičemž dalším hlavním faktorem vysoké konkurenceschopností je kvalitativní vyspělost vzdělávacího systému. Ekonomickou výkonností a strukturou hospodářství se Tchaj-wan řadí mezi hospodářsky nejvyspělejší země světa. Hrubý domácí produkt (HDP) v roce 2009 dosahoval 379 miliard USD 1 (25. pozice na světě, HDP v ČR byl 191, 3 miliardy USD a ČR obsadila 39. místo). V paritě kupní síly HDP Tchaj-wanu na počet obyvatel činil 31 834 USD (22. místo, v ČR 23 423 USD2, 30. pozice). Struktura tvorby HDP odpovídá postindustriálním ekonomikám s převahou sektoru služeb. Služby se na tvorbě HDP podílely 67,5 %, zatímco průmysl jen 31,1 % a zemědělství 1,4 %. Podobné rozložení vykazuje struktura zaměstnanosti, kdy nejvíce pracovníků (58,8 %) bylo zaměstnáno ve službách. Zaměstnanost v průmyslu dosahovala 35,9 % a v zemědělství 5,2 %. Celková pracovní síla čítala 10,92 miliónů osob a míra nezaměstnanosti 5,9 %. V odvětvové struktuře průmyslu jsou nejvýznamnějšími odvětvími výroba elektrických strojů a zařízení, výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů, výroba počítačů a chemický a farmaceutický průmysl. V odvětvové struktuře služeb převládají odvětví velkoobchod a maloobchod, realitní a finanční služby. Bilance zahraničního obchodu je dlouhodobě pozitivní. V roce 2009 byl Tchaj-wan 17. největším světovým exportérem, když objem vývozu činil 274,6 miliardy USD (hodnota dovozu byla 251,4 miliardy USD). Hlavními vývozními komoditami jsou elektronické výrobky, solární panely, stroje, plastové výrobky, chemikálie a fotografická, měřicí a lékařská zařízení. Tchaj-wanské výrobky míří zejména do kontinentální Číny (28,1 % hodnoty exportu), Hong-Kongu (13,8 %), USA (11,5 %), Japonska (6,6 %) a Singapuru (4,4 %). Dováží se především elektronika, stroje (zejména z z Japonska a USA) a suroviny (z kontinentální Číny). 1 1
Statistical Yearbook of the Republic of China 2009, http://eng.stat.gov.tw/lp.asp?ctNode=2268&CtUnit=1072&BaseDSD=36 2 Statistická ročenka České Republiky 2010, http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/0001-10-
4
2. Výzkum a vývoj 2.1 Základní informace Jak je uvedeno v dokumentu, který hodnotí kvalitu VaV v Tchaj-wanu3, současná vysoká konkurenceschopnost tchaj-wanského hospodářství je výsledkem dlouhodobé a cílevědomé politiky výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI). Počátky současného vědeckého a technologického rozvoje Tchaj-wanu se datují do šedesátých let, kdy po konsolidaci nejisté politické a ekonomické situace vyvstala potřeba výrazné modernizace celého hospodářství. K ní mělo napomoci přejímání a využívání pokročilých zahraničních technologií a podpora průmyslových odvětví náročných na lidskou práci, jíž měl Tchajwan dostatek. V průběhu sedmdesátých let se již plně projevily úspěchy hospodářské politiky, v jejímž důsledku se místní ekonomice poměrně dobře dařilo a průměrná roční tempa růstu hospodářství se pohybovala okolo 10 %. Významnou úlohu v rozvoji vyspělých technologií (high-tech) sehrály nově založený Průmyslový technologický výzkumný institut a vědecký park Hsinchu. V souvislosti s úspěšným ekonomickým rozvojem došlo k přehodnocení zaměření hospodářské a zejména inovační politiky. V průběhu osmdesátých let začal být kladen větší důraz na výzkum a vývoj (VaV) nových technologií i základní výzkum. Současně docházelo ke zvyšování technologické vyspělosti tradičních průmyslových odvětví a rozvoji automatizace a robotizace. V devadesátých letech byla představena myšlenka Tchaj-wanu jako „technologického ostrova“, tedy země, jejíž další rozvoj by byl založen na vytváření a využívání nejvyspělejších technologií. Za rozhodující průmyslové obory, které mají umožnit realizaci této myšlenky, byly stanoveny fotonika, informační technologie a telekomunikace, průmyslová automatizace, nové materiály a biotechnologie. V roce 2000 Tchaj-wan zavedl koncept globálního high-tech průmyslového centra a centra služeb. K tomu Národní vědecká rada a Institut pro informační průmysl zahájily Národní vědecký a technologický program, jehož cílem je, aby se Tchaj-wan stal vedoucím a nejvíce konkurenceschopným trhem na globálním poli nově vznikajících technologií a odvětví (emerging technologies).
2.2 Výdaje na VaV a počet výzkumných pracovníků Pokroky v realizaci tchaj-wanské politiky v oblasti VaVaI lze doložit vývojem základních statistických ukazatelů. Stát i soukromé firmy vynakládají do realizace VaVaI značné prostředky, přičemž jejich objem neustále roste. Podíl celkových výdajů na VaV na tvorbě HDP vzrostl jen v období 1999 až 2008 z 1,97 % na 2,77 %. Touto hodnotou se Tchajwan zařadil mezi hospodářsky vyspělé země s nejvyššími investicemi do VaV. Výdaje na VaV V paritě kupní síly vztažené na jednoho obyvatele dosahují v Tchaj-wanu dlouhodobě více než dvojnásobku výdajů na VaV v ČR (viz obr. 1). Cílená podpora nových vědních disciplín, nových technologií a nových průmyslových odvětví se odráží ve vývoji struktury celkových výdajů na VaV podle druhů VaV, kde převládají výdaje na vývoj, jejichž podíl se neustále zvyšuje. Zatímco v roce 1997 podíl výdajů na vývoj činil 59,6 %, v roce 2008 dosahoval již 64,3 % 4 . Do aplikovaného výzkumu v roce 2008 směřovalo 25,5 % výdajů. Podíl aplikovaného výzkumu však dlouhodobě klesá ve prospěch vývoje (od roku 1997 bezmála o 5 procentních bodů). Podíl základního výzkumu, který v roce 2008 činil 10,2 %, se téměř nemění. Struktura
3 4
Taiwan Research Teport. Science and Technology Policy Research Center a Thomson Reuters 2010. OECD Science, Technology and R&D Statistics
5
výdajů na VaV v Tchaj-wanu se tak značně liší od struktury výdajů na VaV v ČR, kde je výrazně vyšší podíl základního výzkumu (v roce 2008 31 %) a nižší podíl vývoje (45 %).
1000
3 2,5
800 700
2
600 500
1,5
400 1
300 200
0,5
ČR Tchaj-wan Tchaj-wan ČR
100 0
0 2005
Obr. 1
Výdaje na VaV v % HDP
GERD na obyv. (v USD PPS)
900
2006
2007
2008
Vývoj celkových investic na VaV (GERD). Zdroj: OECD Science, Technology and R&D Statistics
Finanční zdroje na VaV pocházejí především z podnikového sektoru. V roce 2008 ve struktuře výdajů na VaV podle zdrojů financování podíl podnikového sektoru dosahoval 70,4 % (v ČR byl jeho podíl pouze 52 %). Podíl vládního sektoru včetně vysokých škol (vlastních zdrojů vysokých škol) činil 29,2 % (byl tedy výrazně nižší než v ČR, kde byl tento podíl zhruba 41 %). V podnikovém sektoru jsou také nejvyšší výdaje na VaV. V roce 2008 dosáhl podíl podnikového sektoru ve struktuře výdajů na VaV podle sektorů provádění téměř 71 %. Vzhledem k tomu, že podíl podnikového sektoru je téměř identický ve výdajích na VaV podle sektoru provádění i podle sektoru financování, lze konstatovat, že podniky k hrazení svých aktivit VaV využívají především své zdroje. Malý rozdíl těchto podílů v případě podnikového sektoru kontrastuje se situací ČR, kde podniky v roce 2008 využívaly 62 % prostředků VaV, avšak financovaly jen 52 % celkových výdajů na VaV. Tchaj-wanský vládní sektor využíval 16,8 % (ČR 21 %) výdajů a vysokoškolský 12,2 % (ČR 17 %). Celkové výdaje na VaV nejvíce směřují do technických věd, a to ve všech sektorech provádění, jak je zřejmé z obr. 2. Zcela dominantní podíl tvoří výdaje na technické vědy v podnikovém sektoru (88,5 %), kde tento podíl zůstává v průběhu posledního desetiletí téměř stejný. Bez výrazných změn zůstával tento podíl také u vysokoškolského sektoru. Ve vládním sektoru však podíl technických věd postupně poklesl z 61,3 % v roce 1999 na 46 % v roce 2008. Druhým finančně nejsilnějším oborem byly přírodní vědy, jejichž podíl je výrazně vyšší ve vládním a vysokoškolském sektoru ve srovnání s podnikovým sektorem, což odpovídá odvětvovému zaměření tchaj-wanského průmyslu s převahou technických oborů. V souvislosti s podporou biotechnologií dochází k významnému nárůstu podílu přírodních věd zejména ve vládním sektoru, kde se jejich podíl v období 1999 až 2008 zvýšil z 8,8 % na 17,2 %. Ve vládním a vysokoškolském sektoru se také rychle se rozvíjejí lékařské vědy (v podnikovém však jejich podíl stagnuje). V těchto dvou sektorech vzrostl jejich podíl v uvedeném období o 7,1 resp. 4,2 procentního bodu. Podíl zemědělských věd ve všech sektorech provádění po celou dobu stagnoval.
6
Obr. 2
100% 7,1
12,6
12,2 7,3
80% 18,1
20,0 60% 75,0
88,5 46,0
40%
38,6
Humanitní vědy Sociální vědy Zemědělské vědy Lékařské vědy Technické vědy Přírodní vědy
17,2
17,4 Vysokoškolský sektor
7,7
Vládní sektor
0%
10,5
Podnikový sektor
20%
Celkem
Podíl oborů na celkových výdajích na VaV
Celkově jsou ve struktuře výdajů na VaV nejméně zastoupeny společenské a humanitní vědy, což je mj. způsobeno jejich nižší finanční náročností. Z jednotlivých sektorů provádění se významněji podílí jen ve vysokoškolském sektoru (12,2 % společenské vědy a 4,6 % humanitní vědy).
Struktura celkových výdajů na VaV podle oborů VaV a sektorů provádění. Zdroj: OECD Science, Technology and R&D Statistics
Z hlediska odvětvové struktury jsou podnikové výdaje na VaV (BERD) silně koncentrovány. 52,1 %5 bylo v roce 2008 alokováno ve výrobě radiových, televizních a telekomunikačních výrobků a 15,0 % ve výrobě kancelářských strojů a počítačů. Podíly ostatních odvětví jsou výrazně nižší, např. třetí odvětví s nejvyššími výdaji – chemický průmysl včetně farmaceutického – dosahoval jen 4,4 % (v ČR koncentrace nedosahuje takové úrovně, nejvíce prostředků je alokováno v automobilovém průmyslu 28,1 %). Výdaje na VaV pocházející z vládního sektoru, které využívá podnikatelský sektor, mají odlišnou odvětvovou strukturu. Nejvíce, 16,8 %, směřovalo v roce 2008 do odvětví komunitní, sociální a osobní služby, dále do odvětví výzkumu a vývoje (14,2 %) a výroby radiových, televizních a telekomunikačních přístrojů a výrobků (11,8 %). Odvětví výzkumu a vývoje je také významným příjemcem vládních výdajů v ČR, v roce 2008 obdrželo 25,8 % výdajů vládního sektoru směřujících do podnikové sféry. Podobně jako výdaje na VaV se zvyšuje i zaměstnanost ve VaV. Od roku 1999 do roku 2008 se počet zaměstnanců ve VaV v přepočtu na plné úvazky zvýšil o 76,6 % a dosáhl hodnoty 184 633 pracovníků 6 (v ČR působí jen 50 808 zaměstnanců VaV). Počet výzkumníků se od roku 1999 zdvojnásobil na celkových 110 089 pracovníků. Podíl výzkumníků na počtu zaměstnanců ve VaV dosáhl v roce 2008 59,6 % (v ČR 58,6 %). Počet výzkumníků k celkovému počtu osob zaměstnaných v tchaj-wanské ekonomice je relativně vysoký, v roce 2008 dosahoval hodnoty 10,6 výzkumníka na 1000 zaměstnaných (v ČR je tento podíl pouze 5,6). Počet výzkumných pracovníků 5
Statistical Yearbook of the Republic of China 2009, http://eng.stat.gov.tw/lp.asp?ctNode=2268&CtUnit=1072&BaseDSD=36 6 Statistical Yearbook of the Republic of China 2009, http://eng.stat.gov.tw/lp.asp?ctNode=2268&CtUnit=1072&BaseDSD=36
7
k celkovému počtu zaměstnaných osob se také v Tchaj-wanu rychle zvyšuje (v roce 2005 byl jejich podíl na 1000 zaměstnaných pouze 8,9).
120000
12
100000
10
80000
8
60000
6
40000
4
20000
2
0
ostatní výzkumníci ve vládním sektoru výzkumníci ve vysokoškolském sektoru výzkumníci v podnikovém sektoru počet výzkumníků na 1000 zaměstnaných
0 2005
Obr. 3
Počet výzkumníků na 1000 zaměstnanců
Počet výzkumníků
Jak je zřejmé z obr. 3, nejvyšší počet výzkumníků pracuje v podnikovém sektoru. Počet výzkumníků v podnikovém sektoru a jejich podíl na celkovém počtu výzkumníků neustále roste. Zatímco v roce 2005 činil 57,6 %, v roce 2008 dosahoval již 61,6 % (v ČR 44,5 %). Tento nárůst souvisí s poměrně dynamickým růstem tchaj-wanského hospodářství v uvedeném období. Proto se také v podnikovém sektoru počet výzkumníků zvyšuje rychleji než ve vládním a vysokoškolském.
2006
2007
2008
Vývoj počtu výzkumníků Zdroj: OECD Science, Technology and R&D Statistics
Nejvýznamnější akademickou instituci Tchaj-wanu je Academia Sinica 7 založená v roce 1928 s cílem podporovat a provádět špičkový výzkum. Od roku 1949 sídlí v Taipei. Výzkumné kapacity Academia Sinica jsou uspořádány do třech divizí: •
Divize humanitních a sociálních věd (11 institutů a 1 centrum)
•
Divize matematických a fyzikálních věd (8 institutů a 3 centra)
•
Divize přírodních věd (5 institutů a 3 centra)
V současné době (počátek roku 2011) má Academia Sinica 991 vědeckovýzkumných pracovníků a 853 postdoktorandů. Ve výukových programech je zapsáno 2 135 studentů, z toho 1 276 v postgraduálním studiu. Academia Sinica se podílí na implementaci čtyř národních výzkumně technologických programů (viz též následující kapitola):
7
•
Národní vědecký a technologický program pro zemědělskou biotechnologii (National Science and Technology Program for Agricultural Biotechnology)
•
Program pro e-learning a digitální archívy (Taiwan e-Learning and Archives Program)
Zdroj: http://www.sinica.edu.tw/main_e.shtml
8
Digital
•
Národní vědecký a technologický program pro nanovědy a nanotechnologie (Taiwan National Science and Technology Program for Nanoscience and Nanotechnology)
•
Národní vědecký a technologický program pro genomickou medicínu (National Research Program for Genomic Medicine)
V Tchaj-wanu působí i celá řada výzkumných center, která jsou zaměřena na aplikovaný a průmyslový VaV. Příkladem může být Industrial Technology Research Institute (ITRI). Poměrně detailní statistické informace o VaV v Tchaj-wanu lze získat z internetových stránek Indicators of Science and Technology (2010), které jsou dostupné na portálu Národní vědecké rady.
2.3 Zaměření politiky VaV Mezi nejvýznamnější strategicko-koncepční dokumenty, které byly připraveny v nedávné době, lze zařadit Národní rozvojový plán pro vědu a technologie 2009 – 2012 8 , který stanovuje šest hlavních cílů: -
Posílení inovačního systému založeného na znalostech;
-
Posílení konkurenční výhody průmyslu;
-
Zlepšení kvality života občanů;
-
Podpora udržitelného rozvoje;
-
Zlepšení výzkumných a technologických předpokladů občanů;
-
Posílení autonomních obranných technologií.
V Národním rozvojovém plánu jsou také stanoveny strategie, jak těchto cílů v navrženém časovém horizontu dosáhnout. Dalším významným dokumentem je Bílá kniha vědy a technologií 2007 – 20109. V politice VaVaI je také patrná snaha podpořit rozvoj konkrétních technologických oborů a využívání nových poznatků v podnikových inovacích. Tchajwanská vláda spustila v posledních letech celou řadu tzv. národních vědeckých a technologických programů, které odpovídají stanoveným socioekonomickým potřebám země. Programy umožňují soustředit finanční prostředky na VaV s cílem zvýšit konkurenceschopnost země. Na jejich implementaci se vždy podílí několik agentur a organizací, přičemž nejvýznamnější roli hraje Národní vědecká rada (National Science Council). Přehled těchto programů je uveden v následující tabulce (některé programy byly pravděpodobně již ukončeny). Tabulka 1
Přehled Národních vědeckých a technologických programů
Program
Cíle / obory
Zemědělské biotechnologie
Cílem programu je podpořit rozvoj industrializace v oblasti biotechnologií pro zemědělství. Jedná se například o zvýšení zemědělské výroby, rozvoj nových biotechnologií, vznik nových podniků, komercializace VaV apod.). Bylo stanoveno šest prioritních oblastí: - Pěstování vodních rostlin a živočichů; - Hospodářská zvířata a drůbež;
8
National Science and Technology Development Plan (2009-2012), http://web1.nsc.gov.tw/public/Attachment/91214167571.PDF 9 White Paper on Science and Technology (2007–2010), http://web1.nsc.gov.tw/public/data/74141117271.pdf
9
- Výsadba; - Orchideje; - Biopesticidy a biohnojiva; - Čínské byliny a zdravá výživa.
Biotechnologie a farmaceutika
Cílem je rozvoj VaV v oblasti čínské bylinné medicíny, nových chemických léčiv a léčiv na bázi proteinů. Program je zaměřen na následující čtyři obory: - Nádorová onemocnění; - Diabetes; - Kardiovaskulární nemoci;
- Neurologie. Kromě je VaV podporován i transfer poznatků do praxe
Redukce katastrof
Bližší informace se nepodařilo zjistit
Energie
Hlavním cílem programu je: - Zvýšení energetické nezávislosti; - Redukce emisí skleníkových plynů;
- Tvorba
výzkumných záměrů v oblasti směřujících k rozvoji energetického průmyslu.
Genomická medicína
energie
Cílem programu je využít znalosti v oblasti lidského genomu pro rozvoj lékařského výzkumu a zároveň podpořit rozvoj biochemického průmyslu. Program je zaměřen na následující oblasti: - Rakovina plic; - Rakovina jater; - Infekční nemoci; - Vysoce dědičné nemoci. Program má čtyři hlavní součásti – výzkumné programy, program podporují rozvoj klíčových kapacit, program pro spolupráci mezi akademickým a podnikovým sektorem, a program mezinárodní spolupráce.
Nanovědy a nanotechnologie10
Hlavním cílem programu je podpořit rozvoj nanotechnologií v Tchaj-wanu. Program má několik podprogramů, které jsou zaměřeny na dílčí oblasti. Jedná se například o dosažení excelence v akademickém sektoru, podporu průmyslových aplikací (včetně komercializace a využívání výsledků VaV v inovacích), zlepšení vybavení a infrastruktury pro VaV a rozvoj vzdělávání. Program pro na akademický sektor je zaměřen na tyto oblasti: - Základní výzkum fyzikálních, chemických a biologických vlastností nanostruktur; - Syntéza a zpracování nanomateriálů; - Sondy a manipulační technika; - Design a výroba propojovacích prvků, interfejsů a systémů funkčních nanosoučástek; - Vývoj MEMS/NEMS technologie; - Nanobiotechnologie. Program pro průmyslové aplikace je zaměřen na tyto oblasti: - Nanomateriály a technologie pro jejich zpracování; - Technologie pro nanoelektroniku; - Nanomateriály a nanosoučástky pro displeje;
10
Prezentace programu: http://mse-pma1.eng.ohio-state.edu/~peterand/nanomechanics/talks/A3.pdf
10
- Nanooptické komunikační technologie; - Nanotechnologie v obalové technice; - Nanotechnologie pro uchovávání dat; - Nanotechnologické aplikace v energetice; - Nanomateriály odvětvích;
aplikace
v tradičních
průmyslových
- Nanobiotechnology.
Si-Soft národní program pro Systemon-Chip
Cílem programu je připravit inovativní „Systém on Chip“ produkty (SoC) s využitím pokročilých technologií. V rámci tohoto národního programu jsou implementovány tři programy: - Technologie pro inovativní SoC produkty; - Technologie pro pokročilý design SoC; - Infrastruktura pro pokročilý design SoC. V každém programu je vytvořeno několik podprogramů
Národní program digitální archívy
pro
e-learning
a
Telekomunikace
Hlavním cílem je podpora aplikací pro digitální archivy a e-learning. Dalším cílem je rozvoj tchajwanské kultury, společnosti, podniků a ekonomie. Dalším cílem je vývoj elearningových aplikací v průmyslu, akademickém výzkumu a vzdělávání. Program je zaměřen na následující oblasti: - Bezdrátová komunikace; - Širokopásmový internet; - Aplikace a služby;
- Podpora a rozvoj telekomunikačního průmyslu.
2.4 Scientometrické údaje Porovnání počtu odborných článků publikovaných na Tchaj-wanu a ve vybraných evropských zemích je uvedeno na obr. 4. Počty publikací Tchaj-wanu každoročně rostou přibližně o 12% a od roku 2000 podíl tchaj-wanských publikací na světovém počtu vzrostl 1,5 krát, což mj. svědčí i o razantním růstu tchaj-wanské výzkumné kapacity. Jak je také patrné z obr. 4, nárůst počtu publikací je výrazně vyšší než v řadě jiných zemí. Širší obory (oborová kategorizace Thomson Reuters, Essential Science Indicators), v nichž Tchaj-wan dosahuje nejlepších výsledků a nejvyššího zastoupení v globálním měřítku, jsou přehledně uvedeny v tabulce 2. Z tabulky je patrné, že relativně nejvyšší váhu v globálním měřítku mají zejména inženýrské vědy a počítačové vědy. Poměrně vysoké je také zastoupení materiálových věd, fyziky a ekonomie a obchodu. Z tabulky je také patrné, že počet publikací v letech 2005 až 2009 se ve všech širších oborech výrazně zvýšil oproti letů předcházejícím. Nejvyšší nárůst počtu publikací byl zejména v ekonomických a společenských vědách, poměrně vysoký nárůst zaznamenaly také počítačové a inženýrské vědy. Přehled oborů (v detailnějším členění), v nichž Tchaj-wan dosahoval nejvyšší váhy v globálním měřítku v letech 2005 až 2009, je uveden v tabulce 3. Tabulka potvrzuje dominantní postavení počítačových, inženýrských a materiálových věd. Výrazné postavení však mají také vědy o řízení.
11
Tchaj-wan
Holandsko
Dánsko
Švédsko
Tchaj-wan % světa
35 000 2.22 2.12
2.06 30 000
1.86
25 000
1.59
1.61
2002
2003
1.80
1.50
počet publikací/rok
1.38 20 000
15 000
10 000
5 000
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2004
2005
2006
2007
2008
2009
rok
Obr. 4
Počty odborných článků publikovaných na Tchaj-wanu a ve vybraných evropských zemích a podíl Tchaj-wanu na světovém počtu. Zdroj: Thomson Reuters Web of Science
Tabulka 2
Širší obory VaV, v nichž Tchaj-wan dosahuje nejlepších výsledků a má nejvyšší váhu v globálním měřítku
Obory Essential Science Indicators
počet publikací 2000 - 2004
počet publikací 2005 - 2009
% svět 2005 2009
růst %
světové pořadí 2005 - 2009
Inženýrské vědy
10758
19705
4.49
83.17
9
Materiálové vědy
4281
7410
2.99
73.09
10
602
1870
2.28
210.63
10
Ekonomika a obchod Počítačové vědy
3000
5775
4.12
92.50
11
Fyzika
7396
12606
2.55
70.44
14
Společenské vědy
905
2584
1.14
185.52
14
Chemie
7744
10932
1.77
41.17
15
Farmakologie a toxikologie
1295
1884
1.90
45.48
15
Matematika
1408
2083
1.49
47.94
17
Klinická medicína
10762
17458
1.62
62.22
18
Všechny obory
58960
100232
1.93
70.00
17
Zdroj: Taiwan Research Report, Thomson Reuters July 2010.
12
Obory, v nichž Tchaj-wan v letech 2005-2009 dosahoval nejvyššího podílu v publikování ve světovém měřítku.
Tabulka 3
% světa 20052009
Obor Operační výzkum a věda o řízení
8.96
počet publikací 2005-2009 2611
Inženýrské vědy, výroba
8.26
1748
Počítačové vědy, hardware a architektura
6.75
2012
Elektrické a elektronické inženýrství
6.70
11556
Automatizace a řídící systémy
6.64
1734
Průmyslové inženýrství
6.57
1159
Počítačové vědy, umělá inteligence
6.56
2780
Počítačové vědy, informační systémy
6.32
2423
Telekomunikace
6.16
2240
Materiálové vědy, povlaky a vrstvy
6.11
1801
Zdroj: Thomson Ruters, National Science Indicators, Deluxe Version, 1981-2009
Porovnat kvalitu oborů se světovým průměrem lze provést na základě ohlasu – citovanosti publikací. Relativní údaje, vztažené na světové průměry, jsou pro obory s nejvyšším impaktem uvedeny v tabulce 4. Relativní citovanosti tchaj-wanských publikací je nejvyšší v zemědělských vědách, dále potom botanice a zoologii. Inženýrské a počítačové obory, v nichž Tchaj-wan dosahuje svého nejvyššího kvantitativní zastoupení v globálním měřítku, se v impaktu blíží světovému průměru. Celkový impakt tchaj-wanského VaV indikuje nerovnoměrnou strukturu VaV prostředí. Celkový impakt všech oborů (0,69) je podstatně nižší než celkový impakt českých publikací, který v letech 2004 až 2008 dosáhl hodnoty 0,82.
Tabulka 4. Obory s nejvyšším impaktem v letech 2005-2009 Obor Zemědělské vědy
relativní citovanost 1.15
Botanika a zoologie
0.96
Inženýrské vědy
0.93
Materiálová věda
0.93
Chemie
0.89
Matematika
0.89
Geovědy
0.87
Vědy o vesmíru
0.86
Počítačové vědy
0.84
Farmakologie a toxikologie
0.81
Fyzika
0.81
Všechny obory
0.69
ČR Všechny obory 2004 - 2008
0.82
Zdroj: Thomson Reuters National Science Indicators, Standard Version, 1981-2009 Thomson Reuters Custom analytical database for Czech Republic institutions, including Czech Republic national data and world/field data, 2000–2008
13
Tchaj-wan má rozsáhlou mezinárodní spolupráci, což je patrné z vysokého podílu publikací se zahraničními zeměmi. Přehled deseti zemí s největším podílem spoluautorství v letech 2005 až 2009 je uveden v tabulce 5. Z tabulky je patrné, že nejintenzivnější spolupráce je s USA, Čínou a Japonskem. V uplynulých pěti letech vzrostla spolupráce Tchaj-wanu především s asijskými zeměmi (počet společných publikací s Čínou, Japonskem a Jižní Koreou se v tomto časovém úseku přibližně zdvojnásobil). Tabulka 5. Společné publikace cizími zeměmi v letech 2005-2009
počet společných publikací
% všech publikací Tchaj-wanu
USA
11953
10.84
Čína
3803
3.45
Japonsko
3025
2.74
Spojené království
1489
1.35
Německo
1455
1.32
Kanada
1382
1.25
Jižní Korea
1286
1.17
Indie
1144
1.04
Austrálie
1101
1.00
Francie
1045
0.95
země
Zdroj: Taiwan Research Report, Thomson Reuters July 2010.
V mezinárodní spolupráci Tchaj-wanu dominuje fyzika následovaná klinickou medicínou (viz obr. 5). Ze srovnání oborové struktury tchaj-wanského VaV (viz tabulka 2 a tabulka 3) vyplývá, že spolupráce Tchaj-wanu je ve kvantitativní míře soustředěna do oborů, v nichž Tchaj-wan dosud nedosáhl světově významnější váhy.
Vědy o vesmíru 12%
Ostatní 14%
Fyzika 31%
Inženýrské obory 15%
Klinická medicína 28%
Obr. 5
Mezinárodní spolupráce Tchaj-wanu
14
2.5 Patentová statistika Nejvýznamnější mezinárodní patentové úřady u kterých Tchaj-wan podával v uplynulých letech patentové přihlášky, jsou United States Patent and Trademark Office (USPTO), čínská State Intellectual Property Office (SIPO), Japan Patent Office (JPO) a Evropský patentový úřad (EPO). V počtu patentů udělených USPTO byl Tchaj-wan v letech 2000 – 2006 čtvrtý a v letech 2007 – 2008 pátý ve světovém pořadí za USA, Japonskem, Německem a Koreou. Celkový počet patentových přihlášek a udělených patentů tchajwanským subjektům v uplynulých letech je uveden na obr. 6.
Obr. 6
Patentové přihlášky a udělené patenty v letech 2000 – 2009. Zdroj: http://eng.stat.gov.tw/public/data/dgbas03/bs2/yearbook_eng/y057.pdf domácí přihlášky
cizí přihlášky
domácí patenty
90 000
70 000
80 000
60 000
70 000
cizí patenty
50 000
60 000
40 000 50 000 40 000
30 000
30 000
20 000
20 000
10 000
10 000
20 00
20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09
20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09
0 0
Tchaj-wan vykazoval do roku 2005 poměrně výrazný růst jak v počtu přihlášek, tak i v počtu udělených patentů. Poté došlo ke stagnaci, což se projevilo poklesu Tchaj-wanu na světovém žebříčku o jednu pozici. Počty patentů udělených Taiwan Intellectual Property Office (TIPO) v první desítce oborů jsou shrnuty v tabulce 6. V počtu patentů dominují obory vztahující se k výrobě hardwaru pro informační technologie, a dále ke zpracování informací a k zobrazovacím prostředkům. V oblasti užitných a průmyslových vzorů je pořadí oborů obdobné. Na rozdíl od patentů se v první desítce objevují obory spojené se produkcí spotřebního zboží a dopravních prostředků (viz tabulka 7 a 8).
15
Tabulka 6
Pořadí
Pořadí počtu udělených patentů TIPO v roce 2009 podle oborů
Klasifikace IPC
Obor IPC
Počet udělených patentů
1
H01L
semiconductor devices; electric solid state devices not otherwise provided for
1 663
2
G06F
electric digital data processing
1 156
3
G02F
liquid crystal display (LCD) electrophoresis display(EPD)
567
4
H04L
transmission of digital information
373
5
H05K
printed circuits; casings or constructional details of electric apparatus; manufacture of assemblages of electrical components
355
6
G11C
static stores
349
7
G11B
information storage based on relative movement between record carrier and transducer
319
8
G09G
arrangements or circuits for control of indicating devices using static means to present variable information
256
9
G03F
photomechanical production of textured or patterned surfaces; materials thereof; originals thereof; apparatus specially adapted thereof; exposure apparatus
254
10
H04N
pictorial communication
247
Zdroj: Taiwan Intellectual Property Office (TIPO), Ministry of Economic Affairs, R.O.C, http://www.tppo.com.tw/
Tabulka 7 Pořadí
Počty užitných vzorů udělených TIPO v roce 2009
Klasifikace IPC
Obor IPC
Počet udělených patentů
1
H01R
electrically-conductive connections
2
H05K
printed circuits; casings or constructional details of electric apparatus; manufacture of assemblages of electrical components
842
3
G06F
electric digital data processing
839
4
B65D
containers for storage or transport of articles or materials
664
5
F21V
lighting devices
543
6
A47G
household or table equipment
536
7
H01L
semiconductor devices; electric solid state devices not otherwise provided for
477
8
A63B
apparatus for physical training, gymnastics, swimming, climbing, or fencing; ball games; training equipment
388
9
E06B
shutter
349
10
B62J
cycle saddles or seats; accessories peculiar to cycles and not otherwise provided for
345
Zdroj: Taiwan Intellectual Property Office (TIPO), Ministry of Economic Affairs, R.O.C, http://www.tppo.com.tw/
16
1 884
Tabulka 8
Počty průmyslových vzorů udělených TIPO v roce 2009 Počet udělených patentů
Pořadí
Klasifikace IPC
1
14.III
communications equipment, wireless remote controls and radio amplifiers
495
2
13.III
equipment for distribution or control of electric power
470
3
14.II
data processing equipment as well as peripheral apparatus and devices
410
4
XII.16
parts, equipment and accessories for vehicles, not included in other classes or subclasses
243
5
14.I
equipment for the recording or reproduction of sounds or pictures
192
6
26.VI
luminous devices for vehicles
138
7
12.XI
cycles and motorcycles
137
8
28.III
toilet articles and beauty parlor equipment
136
9
9.I
bottles, flasks, pots, carboys, demijohns, and containers with dynamic dispensing means.
135
10
16.VI
optical articles
131
Obor IPC
Zdroj: Taiwan Intellectual Property Office (TIPO), Ministry of Economic Affairs, R.O.C, http://www.tppo.com.tw/
Zastoupení průmyslových oborů v celkovém počtu patentů a užitných vzorů udělených TIPO v roce 2009 je uvedeno na obr. 7. Přibližně polovina celkového počtu je spojena s produkcí elektronických zařízení a informačními technologiemi. I přes výrazně oborové zaměření tchaj-wanské ekonomiky na sektor elektroniky a informačních technologií jsou v udělených patentech a vzorech srovnatelně například s oborem „zpracování dat“ (který je typickým oborem pro informační technologie) zastoupena i „klasická“ průmyslová odvětví, jako je zpracování kovů a výroba a distribuce elektrické energie. Biotechnologie, farmaceutický průmysl a organická chemie, které jsou součástí tchajwanských výzkumně technologických programů, jsou zastoupeny 2 až 3 %.
17
Obr. 7
Zastoupení průmyslových oborů v celkovém počtu patentů a užitných vzorů udělených TIPO v roce 2009. Zdroj: Taiwan Intellectual Property Office (TIPO), Ministry of Economic Affairs, R.O.C, http://www.tppo.com.tw/ Biotechnologie 2%
Ostatní 16%
Polovodičové prvky 12%
Hydraulické a pneumatrické systémy 2%
Optika 12%
Měření 2% Farmaceutický průmysl 2% Organická chemie 2% Osvětlení, topení 2%
Elektronické obvody a komunikační techniky 9%
Organické makromolekulární látky 3% Výroba a distribuce elektřiny 6% Doprava 4%
Elektronické digitální zpracování dat 8% Polovodičová zařízení 7% Základní elektronické prvky 4%
Zpracování kovů 6%
18
3. Strategie EU pro spolupráci s Tchaj-wanem Tchaj-wan je důležitým obchodním partnerem pro země EU. EU proto podporuje rozvoj vzájemných obchodních vztahů a investic mezi Tchaj-wanem a zeměmi EU. EU proto také podporovala začlenění Tchaj-wanu do WTO, a Tchaj-wan jako "Samostatné celní území Tchaj-wan, Penghu, Kinmen and Matsu“ ("Separate Customs Territory of Taiwan, Penghu, Kinmen and Matsu"), se připojil do tohoto obchodního sdružení k 1. lednu 2002. Evropská Komise (EK) realizuje pravidelné každoroční konzultace s Tchaj-wanem, které jsou zaměřeny na různé oblasti vzájemných vztahů. Poslední jednání se uskutečnilo v listopadu 2010 v Bruselu. V březnu 2003 EK otevřela Evropskou hospodářskou a obchodní kancelář (European Economic and Trade Office), která přispívá k posílení vzájemné komunikace a spolupráce mezi zeměmi EU a Tchaj-wanem. EU také podporuje spolupráci s Tchaj-wanem v oblasti VaV s tím. Ze strany EU je mj. podporováno zapojení tchajwanských výzkumných pracovišť (veřejných i soukromých) do projektů VaV v 7. rámcovém programu EU. Dále jsou EK také podporovány výměny výzkumných pracovníků, přičemž tchajwanští výzkumní pracovníci mohou využívat programy mobility financované v rámcových programech EU (akce Marie Curie).
3.1 Účast Tchaj-wanu v rámcových programech EU Tchaj-wan figuruje v rámcových programech (RP) jako tzv. třetí země s vysokým příjmem („high-income third country“). Takové země se mohou RP účastnit, nicméně nemají nárok na financování EK, vyjma specifických případů (například pokud je uzavřena bilaterální smlouva, a dále v případech, kdy je to určeno výzvou nebo když je účast tchajwanského týmu je nepostradatelná). Tchaj-wan nemá uzavřenou smlouvu o spolupráci ve VaV s EU, neboť vůči EU nemá právní subjektivitu, a případná dohoda by ohrozila jakékoliv styky EU s Čínskou lidovou republikou. V roce 2003 však DG Research Evropské komise a Tchajwanská národní vědecká rada (Taiwanese National Science Council, NSC) podepsaly dohodu, podle které NSC poskytne dodatečné finanční prostředky všem výzkumným týmům z Tchaj-wanu, které budou zapojeny v projektech financovaných EU. V 7. rámcovém programu Tchaj-wan spolupracuje s 57 státy (se 35 zeměmi z Evropy, z toho se 25 členskými státy EU). Největší spolupráce tchaj-wanských týmů (dle počtu spolupracujících týmů) je s Německem, Itálií, Nizozemskem, Velkou Británií a Francií. Intenzita spolupráce Tchaj-wanu s evropskými zeměmi podle počtu zúčastněných týmů je znázorněna v mapě na obr. 8. V 7. RP se Tchaj-wan účastní 13 úspěšných projektů se 14 pracovními týmy. Na projektech participuje devět subjektů z Tchaj-wanu celkem v devíti výzvách 7. RP. O účast v 7. RP usilovalo 33 organizací z této země. Nejúspěšnější organizací je Academia Sinica, která se účastní šesti projektů. Tchaj-wan je dle tradice zapojen do projektů pro budování infrastruktur. Podle témat (priorit) 7. RP jsou účasti Tchaj-wanu v projektech rozděleny takto: -
Infrastruktury - 5 projektů;
-
ICT - 3 projekty;
-
Životní prostředí - 2 projekty;
-
Bezpečnost - 1 projekt;
19
-
Věda ve společnosti - 1 projekt;
-
Zdraví - 1 projekt.
Jak již bylo zmíněno, získání finanční podpory dle pravidel 7. RP je pro Tchaj-wan omezené. Z tohoto důvodu získaly finanční podporu pouze tři projekty: ASIAFLUCAP (priorita Zdraví), EUASIAGRID (priorita Infrastruktury) a DEGISCO (priorita Infrastruktura). Ostatní projekty jsou financovány z vlastních prostředků Tchaj-wanu. Podrobnější přehled o účasti Tchaj-wanu v 7. RP je uveden v přílohové části dokumentu.
Obr. 8
Spolupráce Tchaj-wanu s evropskými zeměmi podle počtu zúčastněných týmů. Zdroj: European Commission - E-CORDA PROJECTS 10/2010
V 6. rámcovém programu (6. RP) se Tchaj-wan zúčastnil celkem 11 projektů, nejsilnějším tématem byla (obdobně jako v 7. RP) oblast informačních technologií (Tchajwan byl partnerem ve třech projektech priority IST a v jednom projektu priority Infrastruktury, který byl zaměřen opět na informační sítě). Tchaj-wanské organizace byly dále úspěšné v prioritě Policy Support and Anticipating Scientific and Technological Needs, kde se zapojily do tří projektů; všechny se týkaly problematiky zdraví, konkrétně byly spojeny s nemocí SARS. Do projektů 6. RP se zapojilo 11 různých institucí, současně i v 7. RP se účastnila Academia Sinica, National Taiwan University, Centre for Disease Control a Industrial Technology Research Institute.
20
4. Současná spolupráce ČR s Tchaj-wanem ve VaV 4.1 Obecný rámec spolupráce ČR s Tchaj-wanem Vzhledem k tomu, že ČR, podobně jako většina ostatních zemí, neuznává suverenitu Tchaj-wanu, není v současné době na vládní úrovni uzavřena dohoda o spolupráci ve VaV. Smlouvy o spolupráci ve VaV má však s Tchaj-wanem uzavřena celá řada výzkumných organizací a dalších institucí z ČR. Přehled nejvýznamnějších uzavřených a připravovaných dohod mezi institucemi ČR a Tchaj-wanu je uveden v následující kapitole. V roce 1991 byla v ČR založena Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář 11 , která působí jako zastupitelský úřad Čínské republiky na Tchaj-wanu (ROC). Hlavním cílem kanceláře je přispívat k rozvoji vzájemných vztahů mezi ČR a Tchaj-wanem prostřednictvím kulturních výměn, vědecké spolupráce, turistiky, obchodní činnosti a investic. Od roku 2006 v rámci kanceláře působí Oddělení pro vědu a techniku12, které svými aktivitami pokrývá osm zemí střední a východní Evropy – ČR, Slovenskou republiku, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko a Ukrajinu. Hlavním cílem tohoto oddělení je rozvoj a podpora bilaterálních multilaterálních aktivit VaV mezi Tchaj-wanem a výše uvedenými evropskými zeměmi a získání kvalitních a talentovaných výzkumných pracovníků a dalších odborníků do Tchaj-wanu (zejména pro studium a VaV). Oddělení také podává informace o tchajwanském VaV a technologiích a působí jako kontaktní bod výzkumné pracovníky, studenty a organizace z Tchaj-wanu. Oddělení také realizuje některé speciální programy, jako je například PPP program (viz dále), Taiwan Scholarship Program, Taiwan Tech Trek, Elite Program apod. Oddělení také pořádá konference a další akce. Tchaj-wan a Česká republika také realizují některé společné akce zaměřené na podporu VaV a propagace jeho výsledků. V roce 2007 a 2008 se v obou zemích uskutečnily Česko - tchaj-wanské technologické dny, další se budou konat v roce 2011 v Taipeji.
4.2 Rámcový přehled dohod o spolupráci ve VaV mezi Tchajwanem a ČR Akademie věd ČR Akademie věd ČR (AV ČR) má již od roku 1993 uzavřenou dohodu s Národní vědeckou radou (National Science Council), v jejímž rámci je možné realizovat společné výzkumné projekty, pořádat výzkumné konference a realizovat výměnné pobyty. V současné době (jaro 2011) je možné podávat návrhy (vždy do 15. Září každého roku) do tzv. PPP programu (Project Based Personnel Exchange), v jehož rámci lze realizovat společné výzkumné projekty, které mají za cíl rozvoj již stávající spolupráce mezi vědci z ČR a Tchaj-wanu. V rámci programu PPP je také podporována účast mladých vědeckých pracovníků ve výzkumných týmech. V rámci PPP jsou přijímající stranou hrazeny ubytování a stravné, dopravu si hradí vysílající strana. Předpokladem pro realizaci projektu je společné podání návrhu projektu (v ČR na AV ČR, na Tchaj-wanu u Národní vědecké rady) a jeho schválení oběma stranami podle pravidel a kritérií, která si stanoví každá strana. Dále je možné navrhovat výměnné bezvízové pobyty v délce do 30 dní. Partnerská strana (Národní vědecká rada) hradí stravné, včetně ubytování. V návaznosti na studijní 11
Taipei Economic and Cultural Office, http://www.taiwanembassy.org/cz/ct.asp?xItem=1454&CtNode=1121&mp=147&xp1= 12 Science and Technology Division, http://czech.nsc.gov.tw/ct.asp?xItem=13100&CtNode=2943
21
program je možné uhradit i náklady spojené s účastí na konferencích. Přednost v konkurzním řízení mají žadatelé, kterým byl schválen projekt v rámci výše uvedeného PPP programu. AV ČR má nově uzavřenou dohodu s Academia Sinica. V rámci této dohody je možné realizovat výměnné bezvízové pobyty v délce do 30 dní, přičemž partnerská strana hradí ubytování a poskytuje denní dietu a kapesné (výše není dosud specifikována). Podrobnější informace o dohodách AV ČR s tchaj-wanskýmí institucemi lze nalézt na internetových stránkách AV ČR13. Vysoké školy Také některé vysoké školy mají uzavřené bilaterální dohody s tchaj-wanskými institucemi. Příkladem může být memorandum podepsané v roce 1996 mezi Ministerstvem školství Tchaj-wanu a Univerzitou Karlovou o zřízení Mezinárodního sinologického centra při Univerzitě Karlově. V roce 1998 byla na Karlově univerzitě dále zřízena Chiang Chingkuova nadace pro mezinárodní akademické výměny14. Grantová agentura ČR GA ČR navázala bilaterální spolupráci s Tchaj-wanem v roce 2008, kdy byla uzavřena dohoda s Národní vědeckou radou. V březnu 2011 byla s uzávěrkou 15. dubna 2011 vyhlášena veřejná soutěž ve VaVaI na podporu bilaterálních grantových projektů s předpokládaným zahájením řešení od 1. ledna 2012. Projekty musí být zaměřené na základní výzkum v následujících oborech: -
lékařské a biologické vědy;
-
společenské a humanitní vědy;
-
technické vědy;
-
vědy o neživé přírodě;
-
zemědělské a biologicko - environmentální vědy.
CzechInvest CzechInvest sice v současné době sice konkrétní dohodu o spolupráci s Tchaj-wanem nemá, avšak spolupráci ve VaVaI hodlá rozvíjet. Je uvažováno o programu, který by pomohl financovat spolupráci českých a tchaj-wanských výzkumných pracovníků. V září 2010 došlo mj. k jednání zástupce tchaj-wanské Národní vědecké rady se zástupci agentury CzechInvest, kde byly možnosti spolupráce v této oblasti diskutovány15. Technologická agentura ČR Také Technologická agentura ČR (TA ČR) začíná rozvíjet spolupráci s Tchaj-wanem v oblasti VaVaI. V září 2010 bylo podepsáno Memorandum o spolupráci v oblasti výměny informací mezi TA ČR a Národní vědeckou radou16. Tato spolupráce a výměna informací by měla být zaměřena na oblast technologií, a to zejména na nanotechnologie a materiálové technologie, ICT, biotechnologie a farmaceutický průmysl, zemědělské a potravinářské technologie, genomickou medicínu a digitální archivaci, které mj. představují významné obory, ve kterých Tchaj-wan dosahuje špičkových výsledků (viz kapitola 2.4). V roce 2010 také proběhla jednání zástupců TA ČR se zástupci National Taiwan University17.
13 14 15 16 17
http://int.avcr.cz/dohody/#Tchaj-wan http://cck-isc.ff.cuni.cz/index.htm http://www.czechinvest.org/czechinvest-a-tchaj-wan-chteji-spolupracovat-na-vyzkumu-a-vyvoji http://www.protext.cz/zprava.php?id=12697 http://www.tacr.cz/zapisy-ze-zasedani-predsednictva-ta-cr/
22
4.3 Vyhodnocení spolupráce ČR s Tchaj-wanem ve VaV Podle počtu všech publikací registrovaných Web of Science měla do roku 2000 výzkumná spolupráce ČR s Tchaj-wanem zcela sporadický charakter. Od roku 2000 však dochází k postupnému růstu počtu společných publikací (viz obr. 9). Významný nárůst počtu publikací je patrný zejména od roku 2006, kdy v období let 2006 až 2010 se jejich počet více než zčtyřnásobil. I přes tento výrazný nárůst není počet společných publikací příliš významný, neboť v roce 2009 činily společné publikace českých výzkumných pracovníků s výzkumnými pracovníky z Tchaj-wanu pouze necelou jednu desetinu všech společných publikací se všemi asijskými zeměmi18. Oborová struktura spolupráce má obdobné rysy jako celková mezinárodní spolupráce ČR. Nejvyšší je v oboru fyzikálních věd, následovaných chemickými vědami a klinickou medicínou (viz obr. 10). Spolupráce je tak spíše v tradičních oborech a málo se týká oborů, v kterých má Tchaj-wan nejvýznamnější váhu ve světovém měřítku a které se v posledních letech strategicky rozvíjejí. Významné místo ve spolupráci zaujímá také chemie, která však nepatří mezi obory, ve kterých by Tchaj-wan byl aktivní v mezinárodní spolupráci, což je patrné z obr. 11, kde je graficky znázorněno oborové zastoupení společných publikací Tchaj-wanu se zahraničními pracovišti (z celého světa) v letech 2005-2009. V 7. rámcovém programu ČR spolupracuje s Tchaj-wanem celkem ve čtyřech projektech (dva z nich již byly ukončeny v roce 2010). Projekty s účastí ČR byly součástí dvou výzev: FP7-INFRASTRUCTURES-2007 a FP7-INFRASTRUCTURES-2010-2. Jediným českým účastníkem v projektech společných s Tchaj-wanem je CESNET. V 6. rámcovém programu ČR spolupracovala s Tchaj-wanem pouze v jednom projektu (priorita Infrastruktury), kde byly partnery Academia Sinica a CESNET. Detailnější informace o projektech, ve kterých spolupracovala ČR s Tchaj-wanem, jsou uvedeny v přehledu v přílohové části tohoto dokumentu. 74
37 31
20 17
15
14
12
9 3
3
1995
1996
5 1
2
1
1997
1998
1999
2000
5
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
rok
Obr. 9
Počty všech publikací registrovaných Thomson Reuters WoS mající současně českou a tchaj-wanskou adresu autorů. Zdroj: Thomson Reuters Web of Science
18
International Audit of Research, Development & Innovation in the Czech Republic, Czech International Cooperation in R&D: Bibliometric Analysis , Interim report
23
1995 - 1999 Space Science
Psychiatry/Psychology
1 1
Plant & Animal Science
1 1
4
Physics
Multidisciplinary
1 1 1
Microbiology
1 1
4
2
3
2
Materials Science
7
2
Chemistry Geosciences
1 1 2
Engineering
11
2 1
2
Clinical Medicine
17
5 4
Biology & Biochemistry
Obr. 10
Oborová struktura společných publikací výzkumných týmů ČR a Tchajwanu v pětiletých intervalech. Zdroj: Thomson Reuters Web of Science
Matematika 3% Vědy o vesmíru 4%
Ostatní 10%
Biologie a biochemie 4%
Rostlinne vědy a zoologie 4%
Fyzika 29%
Obr. 11
19
16
Environment/Ecology
Computer Science
33
16
3
Molecular Biology & Genetics
Mathematics
2005 - 2009
2
Social Sciences, general
Pharmacology & Toxicology
2000 - 2004
4
Klinická medicína 15% Inženýrské obory 10%
Molekulární biologie a genetika 4%
Chemie 17%
Oborové zastoupení společných publikací tchaj-wanských týmů se zahraničními pracovišti v letech 2005-2009. Zdroj: Thomson Reuters Web of Science
24
5. Návrh strategie a cílů ČR pro spolupráci s Tchajwanem ve VaV 5.1 Potenciál Tchaj-wanu pro spolupráci Jak je patrné z předcházejících kapitol, Tchaj-wan patří mezi země s vysokou ekonomickou úrovní, což je patrné z předních umístění Tchaj-wanu v mezinárodních žebříčcích konkurenceschopnosti. Také VaV a příslušná infrastruktura je na Tchaj-wanu dostatečně rozvinuta, čemuž odpovídá i dostatečný počet výzkumných pracovníků a neustále narůstající investice do VaV. Z tohoto důvodu lze Tchaj-wan podle kategorizace uvedené ve studii Podklady pro vytváření strategií ČR pro mezinárodní spolupráci se třetími zeměmi ve VaV zařadit do skupiny A - industrializované země. Potenciál pro spolupráci ve VaV je v Tchaj-wanu vysoký. V zemi existuje celá řada špičkových pracovišť akademického VaV, které realizují excelentní VaV, i výzkumných center, která se specializují spíše na aplikovaný VaV, jehož výsledky se využívají v podnikovém sektoru. I když úroveň VaV měřená impaktem vědeckých publikací není v Tchaj-wanu oborově rovnoměrná, v celé řadě vědních disciplín Tchaj-wan předstihuje světový průměr. Z tohoto důvodu je nezbytné spolupráci ve VaV směřovat zejména do oborů, které na jedné straně odpovídají zaměření VaV a potřebám ČR, a na straně druhé odpovídají oborům, ve kterých Tchaj-wan dosahuje světové úrovně. Také úroveň podnikového VaV, a to zejména odvětvích, jako jsou informační a komunikační technologie, materiálový výzkum, elektronika, optoelektronika, je na Tchajwanu velmi vysoká. Vysoký počet patentů také svědčí o tom, že v Tchaj-wanu jsou výsledky VaV účinně komercializovány a využívány v podnikových inovacích. Z tohoto důvodu by měla být snaha zapojit do výzkumné spolupráce s Tchaj-wanem i české podniky, a to především podniky působící v uvedených oblastech. Tchaj-wan je v současné době v důsledku nátlaku Čínské lidové republiky oficiálně uznáván pouze 23 státy19 (z evropských států jej v současné době uznává pouze Vatikán). Z tohoto důvodu musí být výzkumná spolupráce rozvíjena na nevládní úrovni, tj. na úrovni institucí, asociací, agentur a dalších relevantních subjektů. Nejdůležitější zásady strategie pro přípravu strategie ČR pro spolupráci s Tchaj-wanem ve VaV jsou uvedeny v následujícím bloku.
5.2 Zásady pro strategii spolupráce ve VaV s Tchaj-wanem 5.2.1 Cíle strategie Tchaj-wan patří mezi ekonomicky rozvinuté země s vysokou úrovní VaV v celé řadě oborů. Cílem spolupráce ve VaV proto musí být: -
rozvoj spolupráce výzkumných týmů a výzkumných pracovišť z ČR s předními tchajwanskými výzkumnými týmy a pracovišti a jejich napojení na excelentní výzkum prováděný na těchto pracovištích, a to zejména v oborech, ve kterých dosahuje Tchaj-wan světové úrovně (tyto oboru jsou podrobněji specifikovány v následující kapitole);
19
Belize, Burkina Faso, Dominikánská republika, Gambie, Guatemala, Haiti, Honduras, Kiribati, Marshallovy ostrovy, Nauru, Nikaragua, Palau, Panama, Paraguay, Salvador, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Svatý Vincenc a Grenadiny, Svazijsko, Šalamounovy ostrovy, Tuvalu, Vatikán
25
-
využití špičkové výzkumné infrastruktury (zejména infrastruktury, která není v současné době v ČR a EU dostupná) a metodik (know-how) využívaných na tchajwanských výzkumných pracovištích;
-
zapojení se do širší mezinárodní spolupráce, která je rozvíjená ve tchaj-wanských výzkumných organizacích;
-
rozvoj spolupráce českých podniků s tchaj-wanskými subjekty z veřejného i soukromého sektoru (výzkumné organizace, podniky), a to zejména v high-tech odvětvích, která bude směřovat jak k získání nových poznatků VaV (které nejsou dostupné v ČR), tak i k uplatnění poznatků VaV v praxi;
-
získání špičkových výzkumných pracovníků z Tchaj-wanu pro vědeckou práci v ČR, získání zkušeností výzkumných pracovníků a odborníků z ČR na předních tchajwanských pracovištích (krátkodobé pobyty i dlouhodobé pobyty výzkumných pracovníků a dalších odborníků).
5.2.2 Tematické priority spolupráce Spolupráce ve VaV s Tchaj-wanem musí být rozvíjena zejména v oborech, ve kterých se Tchaj-wan z hlediska výsledků VaV (publikační a patentová aktivita) pohybuje na světové špičce, nebo které patří z hlediska podpory VaVaI mezi priority tchaj-wanské vlády. Mezi tyto obory lze zařadit zejména: -
počítačové vědy, informační a komunikační technologie;
-
materiálové vědy;
-
technické obory (inženýrské vědy);
-
farmakologie, medicína a biotechnologie;
-
ekonomie a sociální vědy;
-
zemědělské vědy.
Výše uvedené obory jsou podrobněji rozčleněny v následující tabulce. V levém sloupci této tabulky jsou v detailnějším členění uvedeny obory významné z hlediska publikační aktivity, v prostředním sloupci obory významné v patentové aktivitě a ve třetím sloupci jsou obory, které jsou zařazeny mezi priority veřejné podpory VaV20:
Počítačové vědy, informační a komunikační technologie Publikační aktivita -
hardware a architektura automatizace a řídicí systémy umělá inteligence informační systémy
Patentová aktivita -
polovodičové prvky elektronické obvody a komunikační technologie elektronické digitální zpracování dat polovodičová zařízení základní elektronické prvky
Prioritní oblasti podpory -
-
system on chip (technologie, design, infrastruktura) nanovědy a nanotechnologie telekomunikace (bezdrátová komunikace, širokopásmový internet, aplikace a služby, podpora a rozvoj telekomunikačního průmyslu) e-learning, digitální archivace
Materiálové vědy -
materiálové vědy, povlaky a vrstvy
-
polovodičové prvky zpracování kovů
Nanovědy a nanotechnologie, a to zejména v následujících oblastech:
20 Vzhledem k tomu, že v jednotlivých sloupcích je využito jiné oborové třídění, některé obory se mohou opakovat nebo překrývat
26
-
výroba, zpracování a vlastnosti nanomateriálů nanastruktury a nanosoučástky
- nanotechnologie v různých aplikačních oblastech (elektronika, optika a optoelektronika, komunikace, uchovávání dat, obalová technika, biotechnologie a další odvětví)
Technické obory (inženýrské vědy) -
inženýrské vědy, výroba elektrické a elektronické inženýrství průmyslové inženýrství
-
polovodičové prvky
-
optika elektronické obvody
- polovodičová zařízení
Farmakologie, medicína a biotechnologie -
farmakologie a toxikologie
- klinická medicína
-
organické makromolekulární látky farmaceutický průmysl biotechnologie
Genomická medicína zejména v následujících oborech: -
rakovina plic a jater infekční nemoci
- dědičné nemoci Biotechnologie a farmaceutika zejména v následujících oborech: -
nádorová onemocnění diabetes kardiovaskulární nemoci
- neurologie Ekonomie a sociální vědy -
operační výzkum a věda o řízení
-
aplikace pro vytváření digitálních archivů e-learningové aplikace pro průmysl, akademický výzkum a vzdělávání
Zemědělské vědy -
botanika a zoologie
Zemědělské biotechnologie zejména v následujících oborech: -
pěstování vodních rostlin a živočichů hospodářská zvířata a drůbež výsadba orchideje biopesticidy a biohnojiva
- čínské byliny a zdravá výživa Publikační aktivita
Patentová aktivita
27
Prioritní oblasti podpory
5.2.3 Formy spolupráce Vzhledem k poměrně vysoké programů/projektů jsou:
úrovni
VaV
v Tchaj-wanu
preferovanými
formami
-
programy podporující společné projekty VaV, zejména ve výše uvedených oborech. Kromě základního výzkumu je zapotřebí podporovat i projekty aplikovaného VaV a programy podporující celý inovační cyklus. Ve všech programech by měla být také podporována komercializace a transfer poznatků do praxe.
-
programy podporující oboustrannou mobilitu výzkumných pracovníků mezi ČR a Tchaj-wanem oběma směry, a to zejména ve výše uvedených oborech.
-
programy stimulující další rozvoj spolupráce českých a tchajwanských výzkumných týmů, jako jsou krátkodobé výměnné pobyty výzkumných pracovníků, účast na konferencích a dalších akcích.
5.2.4 Organizace a instituce, které jsou vhodnými partnery pro realizaci spolupráce Vzhledem k tomu, že ČR Tchaj-wan oficiálně neuznává, spolupráce musí být rozvíjena na nevládní úrovni. Vhodnými institucemi na české straně proto jsou: -
agentury podílející se na financování VaV (zejména GA ČR, TA ČR, CzechInvest);
-
sdružení a svazy;
-
jednotlivé výzkumné organizace.
Mezi potenciální tchaj-wanské partnery lze zařadit zejména Národní vědeckou radu (National Science Council), případně Ministerstvo školství (Ministry of Education). Dalšími vhodnými institucemi jsou významné univerzity a výzkumná centra působící na Tchajwanu, jako je například Academia Sinica, National Taiwan University, National Chiao Tung University, a dále výzkumné ústavy zaměřené zejména na oblast aplikovaného VaV (například Industrial Technology Research Institute).
5.2.5 Cílová skupina v ČR Cílovou skupinou programů v ČR jsou: -
vysoké školy a veřejné výzkumné instituce (programy VaV);
-
podnikový sektor (podniky realizující aktivity VaVaI);
-
výzkumní pracovníci z veřejného výzkumu a podniků, odborní pracovníci z podniků (programy mobility).
28
6. Příloha – Účast Tchaj-wanu v projektech 6. a 7. rámcového programu EU
6.1 7. rámcový programu EU Priorita
Akronym
Účastník
Název
Environment
ESCAPE
NATIONAL TAIWAN UNIVERSITY
European Study of Cohorts for Air Pollution Effects
THESEUS
Innovative coastal technologies for safer European coasts in a changing climate
Health
AsiaFluCap
NATIONAL CHENG KUNG UNIVERSITY CENTERS FOR DISEASE CONTROL
ICT
KYOTO
ACADEMIA SINICA
Knowledge Yielding Ontologies for Transition-based Organization
FISH4KNOWLEDGE
NATIONAL APPLIED RESEARCH LABORATORIES
Supporting humans in knowledge gathering and question answering w.r.t. marine and environmental monitoring through analysis of multiple video streams
GREENERBUILDINGS
INDUSTRIAL TECHNOLOGY RESEARCH INSTITUTE INCORPORATED ACADEMIA SINICA (czech partner: CESNET) ACADEMIA SINICA (czech partner: CESNET) ACADEMIA SINICA (czech partner: CESNET)
An ubiquitous embedded systems framework for energy-aware buildings using activity and context knowledge
European Grid Initiative: Integrated Sustainable Pan-European Infrastructure for Researchers in Europe
DEGISCO
ACADEMIA SINICA
Desktop Grids for International Scientific Collaboration
EMI
ACADEMIA SINICA (czech partner: CESNET) Institute for Information Industry
European Middleware Initiative
Telcordia Applied Research Center Taiwan Co.
A holistic approach towards the development of the first responder of the future
Research Infrastructure
EGEE-III EUAsiaGrid EGI-INSPIRE
Security
E-SPONDER
29
Health system analysis to support capacity development to respond to pandemic influenza in Asia
Enabling Grids for E-sciencE III Towards a common e-Science infrastructure for the European and Asian Grids
A holistic approach towards the development of the first responder of the future
NATIONAL CHENGCHI UNIVERSITY
Science in Society
RISE
Celkem:
13 projektů (14 účastníků)
Rising pan-european and international awareness of biometrics and security ethics (RISE)
Projekty byly(budou) ukončeny v roce 2010 a 2011
6.2 6. rámcový programu EU Priorita
Akronym
Účastník
Název
2. IST
GAPFILL
NATIONAL SCIENCE COUNCIL
Getting more Asian Participants involved in IST Calls
KALEIDOSCOPE
TAMKANG UNIVERSITY FOUNDATION Concepts and methods for exploring the future of learning with digital technologies
TIRAMISU
INDUSTRIAL TECHNOLOGY RESEARCH INSTITUTE FOOD INDUSTRY RESEARCH AND DEVELOPMENT INSTITUTE
The Innovative Rights and Access Management Inter-platform SolUtion Development of a system for appropriate management of access and transfer of microbial resources - Micro-Organisms Sustainable use and Access regulation Integrated Conveyance System
5. Food
MOSAICS
6. SusDev
SAFER
NATIONAL TAIWAN UNIVERSITY
Seismic eArly warning For EuRope
7. Citizens
CAENTI
UNIVERSITY OF THUNGAI
Coordination Action of the European Network of Territorial Intelligence
Policy support
SARSCONTROL
CENTER FOR DISEASE CONTROL, DEPARTMENT OF HEALTH, EXECTUTIVE YUAN INSTITUTE OF MOLECULAR BIOLOGY, ACADEMIA SINICA
Effective and Acceptable Strategies for the Control of SARS in China and Europe
SARSTRANS
NATIONAL HEALTH RESEARCH INSTITUTES, TAIWAN
Control policy optimisation for SARS and other emerging infections : characterising transmission dynamics and estimating key epidemiological parameters.
Infrastructures
EGEE-II
Enabling Grids for E-sciencE-II
INCO
MUGIL
ACADEMIA SINICA (czech partner: CESNET) INSTITUTE OF FISHERIES SCIENCE, NATIONAL TAIWAN UNIVERSITY
SARS-DTV
Celkem
11 projektů
30
COMPLEMENTARY RESEARCH ACTION TO SUPPORT SARS-RELATED DIAGNOSTIC, THERAPEUTICS AND VACCIN
Main Uses of the Grey mullet as Indicator of Littoral environmental changes
