STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCI SE TŘETÍMI ZEMĚMI VE VÝZKUMU A VÝVOJI Země Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN) Přílohová část Podrobnější informace o vybraných zemích – Singapur, Malajsie, Thajsko, Vietnam, Indonésie a Filipíny
Tato zpráva byla vypracována v rámci projektu velké infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace „Česká republika v Evropském výzkumném prostoru – CZERA“.
Autoři: Ing. Zdeněk Kučera, CSc. (
[email protected]) Ing. Naďa Koníčková (
[email protected]) RNDr. Tomáš Vondrák, CSc. (
[email protected]) RNDr. Vladislav Čadil, Ph.D. (
[email protected]) Ing. Daniel Frank (
[email protected]) 2
Obsah 1
Úvod..................................................................................................................................... 5
2
Singapur ............................................................................................................................... 6 2.1 Základní socioekonomické charakteristiky ...................................................................... 6 2.2 Výzkum a vývoj.............................................................................................................. 6 2.2.1 Struktura národního inovačního systému, zaměření politiky a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací ............................................................................................... 6 2.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků ........................................... 8 2.2.3 Výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech provádění ................................ 8 2.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce................................................. 10 2.3 Potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI ............................................................ 11
3
Malajsie .............................................................................................................................. 13 3.1 Základní socioekonomické charakteristiky .................................................................... 13 3.2 Výzkum a vývoj............................................................................................................ 13 3.2.1 Struktura národního inovačního systému, zaměření politiky a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací ............................................................................................. 13 3.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků ......................................... 15 3.2.3 Výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech provádění .............................. 16 3.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce................................................. 17 3.2.5 Potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI ............................................................ 18
4
Thajsko ............................................................................................................................... 20 4.1 Základní socioekonomické charakteristiky .................................................................... 20 4.2 Výzkum a vývoj............................................................................................................ 20 4.2.1 Struktura národního inovačního systému, zaměření politiky a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací ............................................................................................. 20 4.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků ......................................... 21 4.2.3 Výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech provádění .............................. 22 4.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce................................................. 23 4.3 Potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI ............................................................ 24
5
Vietnam .............................................................................................................................. 25 5.1 Základní socioekonomické charakteristiky .................................................................... 25 5.2 Výzkum a vývoj............................................................................................................ 25 5.2.1 Struktura národního inovačního systému, zaměření politiky a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací ............................................................................................. 25 5.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků ......................................... 26 5.2.3 Výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech provádění .............................. 27 5.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce................................................. 29 5.3 Potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI ............................................................ 30
6
Indonésie ............................................................................................................................ 31 6.1 6.2
Základní socioekonomické charakteristiky .................................................................... 31 Výzkum a vývoj............................................................................................................ 31 3
6.2.1
Struktura národního inovačního systému, zaměření politiky a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací ............................................................................................. 31 6.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků ......................................... 33 6.2.3 Výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech provádění .............................. 33 6.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce................................................. 35 6.3 Potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI ............................................................ 36 7
Filipínská republika ............................................................................................................. 37 7.1 Základní socioekonomické charakteristiky .................................................................... 37 7.2 Výzkum a vývoj............................................................................................................ 37 7.2.1 Struktura národního inovačního systému, zaměření politiky a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací ............................................................................................. 37 7.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků ......................................... 39 7.2.3 Výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech provádění .............................. 39 7.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce................................................. 41 7.3 Potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI ............................................................ 42
8
Přílohová část ..................................................................................................................... 43 8.1 Příloha 1 - Scientometrické údaje a patentová statistika ............................................... 43 8.1.1 Singapur ......................................................................................................................... 43 8.1.2 Malajsie ......................................................................................................................... 48 8.1.3 Thajsko........................................................................................................................... 52 8.1.4 Vietnam ......................................................................................................................... 56 8.1.5 Indonésie ....................................................................................................................... 60 8.1.6 Filipínská republika ........................................................................................................ 64 8.2 Příloha 2 - Účast v rámcových programech Evropské unie ............................................. 68 8.3 Příloha 3 – Scientometrické vyhodnocení spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji se zeměmi ASEAN ........................................................................................................ 71 8.3.1 Singapur ......................................................................................................................... 71 8.3.2 Malajsie ......................................................................................................................... 73 8.3.3 Thajsko........................................................................................................................... 75 8.3.4 Vietnam ......................................................................................................................... 77 8.3.5 Indonésie ....................................................................................................................... 79 8.3.6 Filipínská republika ........................................................................................................ 81
4
1 Úvod Tento dokument tvoří přílohu Strategie České republiky pro mezinárodní spolupráci se třetími zeměmi ve výzkumu a vývoji - země Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN). V dokumentu jsou uvedeny detailnější informace o šesti zemích tohoto sdružení – Singapuru, Malajsii, Thajsku, Vietnamu, Indonésii a Filipínách. Pro každou zemi jsou nejprve uvedeny základní socioekonomické charakteristiky. Poté jsou podány podrobnější informace o VaV v dané zemi, jako je struktura systému VaVaI, zaměření politiky a nástroje na podporu VaVaI a základní ukazatele VaVaI. Poté jsou charakterizovány výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech, výsledky VaV a zapojení země do mezinárodní spolupráce ve VaV. Na závěr je pro každou zemi stručně charakterizován její potenciál pro spolupráci ve VaV a navrženo, jakým způsobem by měla být rozvíjena spolupráce ve VaV. V přílohové části jsou uvedeny základní scientometrické údaje a patentová statistika. V dalších přílohách je proveden rozbor účasti zemí ASEAN v rámcových programech EU a stručné vyhodnocení jejich dosavadní výzkumné spolupráce s ČR.
5
2 Singapur 2.1 Základní socioekonomické charakteristiky Singapur je jednou z hospodářsky nejvyspělejších zemí Asie i světa, současně je hlavním bankovním a dopravním centrem v jihovýchodní Asii. Jeho hospodářský systém vykazuje některá specifika, z nichž jednou ze zásadních je vysoký podíl státu v řadě domácích firem (firmy se státním podílem vytvářejí zhruba 60 % HDP), eklektická a pragmatická povaha hospodářské politiky a strategické stanovování hospodářských rozvojových priorit. Jak již bylo uvedeno, singapurská ekonomika je jednou z nejkonkurenceschopnějších na světě. Vysoké úrovně dosahuje ve všech pilířích konkurenceschopnosti. Otevřené a transparentní tržní prostředí spolu s velmi nízkou mírou korupce, stabilními cenami, nízkou mírou zdanění a jednou z nejvyšších hodnot HDP na obyvatele pozitivně působí na přitahování investic nadnárodních korporací, které zde lokalizují svá regionální ústředí, strategická a vývojová centra i výrobní jednotky. V současnosti v Singapuru sídlí více než 3 tisíce nadnárodních korporací z USA, Japonska a EU. Tyto společnosti působí téměř ve všech hospodářských odvětvích a vytvářejí více než dvě třetiny průmyslové produkce a hodnoty exportu. Na tvorbě HDP se nejvíce podílí sektor služeb (73 %, v roce 2010), přičemž hlavními odvětvími v tomto sektoru jsou finanční služby. Podíl průmyslu na tvorbě HDP dosahuje 27 %. Ve službách je také zaměstnáno nejvíce obyvatel (přes 80 %), zaměstnanost v průmyslu dosahuje necelých 20 %). Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě velmi nízká (13. nejnižší na světě) a pohybuje se okolo 2 %1. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou výroba elektroniky, chemický, petrochemický, gumárenský a potravinářský průmysl a stavba lodí. V posledních letech se vláda snaží o zvyšování přidané hodnoty v průmyslu. Z tohoto důvodu podporuje rozvoj biotechnologického sektoru, kde bylo značně investováno i do rozvoje potřebné výzkumné infrastruktury. To vedlo k tomu, že přední farmaceutické koncerny v Singapuru lokalizovaly své výzkumné a výrobní jednotky2. V současné době se farmaceutický průmysl podílí více než 16 % na průmyslové výrobě. Hlavními vývozními komoditami jsou elektronika, telekomunikační zařízení, stroje, farmaceutické, chemické a petrochemické výrobky. Vývoz směřuje především do sousední Malajsie (12 % hodnoty exportu), Hong Kongu (11 %), Číny (10 %), USA (5,4 %) a Japonska (4,5 %).
2.2 Výzkum a vývoj 2.2.1 Struktura národního inovačního systému, zaměření politiky a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací Singapur je nejvyspělejší zemí v oblasti VaV ze zemí sdružení ASEAN. Významným zdrojem pro rozvoj singapurského VaVaI byly nadnárodní společnosti, pro které vytvořila vláda ve své průmyslové politice dobré rámcové podmínky (zajištění rozvoje lidských zdrojů, infrastruktury apod.). Transfer znalostí z nadnárodních společností pozvedl i místní firmy.
1 2
CIA World Factbook http://en.wikipedia.org/wiki/Economy_of_Singapore
6
Strategie pro vědu a technologie byla stanovena v pětiletém Plánu pro vědu a technologie (Science and Technology Plan 2010, STP 2010), který byl zveřejněn v roce 2006 a jehož hlavním cílem je zajistit udržitelný rozvoj a mezinárodní konkurenceschopnost země. Ve vazbě na tento plán byly vytvořeny i příslušné programy. Nejvýznamnějším orgánem v oblasti tvorby a implementace politiky VaVaI je Ministerstvo obchodu a průmyslu (Ministry of Trade and Industry), které připravilo výše uvedený plán. Dalšími významnými institucemi v oblasti tvorby a implementace politiky VaVaI jsou: -
Ministerstvo školství (Ministry of Education), které je odpovědné za formulaci a implementaci politiky vzdělávání.
-
Agentura pro vědu, technologie a výzkum (Agency for Science, Technology and Research, A*STAR), která spadá pod Ministerstvo obchodu a průmyslu. Agentura je hlavním poskytovatelem veřejných financí pro VaV v Singapuru. Agentura také vytváří strategii VaV a podílí se na tvorbě výzkumných priorit. A*STAR má dvě Výzkumné rady (Research Councils), v jejichž rámci působí celá řada výzkumných institucí. Koordinaci mezi radami zajišťuje tzv. Společná rada (Joint Council). Instituce působící pod agenturou A*STAR jsou popsány dále.
-
Národní výzkumná nadace (National Research Foundation, NRF), která byla založena v roce 2006, je odpovědná za implementaci a podporu VaV strategie vytvořené Radou pro výzkum, inovace a podnikání (Research, Innovation and Enterprise Council). Programy a iniciativy nadace jsou blíže popsány v dalším textu. Nadace v současnosti implementuje tři strategické výzkumné programy (Strategic Research Programmes) zaměřených na následující strategické oblasti: - Biomedicínské vědy; - Technologie pro životní prostředí a vodu, včetně čisté energie; - Interaktivní a digitální média; a několik dalších iniciativ, jako je například: - Campus for Research Excellence and Technological Enterprise (CREATE). CREATE byl založen NRF společně se zahraničními výzkumnými univerzitami, které intenzivně spolupracují se singapurskými univerzitami a výzkumnými ústavy. Výzkumná centra realizují VaV, který odpovídá strategickým potřebám země. - Research Centres for Excellence (RCEs). Cílem je vybudovat excelentní centra při univerzitách, jejich zaměření odpovídá strategickým oblastem VaV. Centra by měla být komplementární k účelovým programům agentury A*STAR.
Snahy posílit NIS a vytvořit ze Singapuru regionální VaVaI „hub“ lze datovat do počátku devadesátých let. Vláda v této souvislosti začala podporovat nadnárodní společnosti k lokalizaci svých VaV aktivit a zahájila výstavbu VaV infrastruktury, zejména v informačních a komunikačních technologiích, mikroelektronice a přírodních vědách. V souvislosti s těmito aktivitami se rozvíjela i činnost institucí podporujících tyto oblasti – Ministerstva informací, komunikací a umění (Ministry of Information, Communications and the Arts), Infocomm Development Authority (IDA)3 a Media Development Authority (MDA). Obecně je možné konstatovat, že singapurský VaV je zaměřen spíše na oblast aplikací. Při řešení konkrétních problémů je využívána spolupráce veřejného a soukromého sektoru. VaV je také přednostně zaměřen do oblastí, které byly identifikovány jako významné (tj. s vysokým potenciálem) pro rozvoj hospodářství a ve vazbě na potřeby společnosti (například nedostatek přírodních zdrojů). Výše zmíněný Plán pro vědu a technologie je provázán s plánem pro rozvoj průmyslu a jeho cílem je i
3
IDA mj. v roce 2006 spustila desetiletý plán “Intelligent Nation” zaměřený na rozšiřování ICT v Singapuru
7
přechod od tradičního (zpracovatelského) průmyslu ke znalostně a technologicky náročným odvětvím, kde se uplatňují výsledky VaV. Na podporu VaV bylo v tomto plánu vyčleněno přibližně 13,55 mld. singapurských dolarů4 (S$). Přibližně 5 mld. S$ bylo vyčleněno pro Národní výzkumnou nadaci na financování dlouhodobých strategicky zaměřených programů. Zhruba 7,5 mld. S$ bylo určeno pro Ministerstvo obchodu a průmyslu (zejména pro programy A*STAR) a zhruba 1 mld. S$ pro Ministerstvo školství.
2.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků Singapur má ze zemí sdružení ASEAN nejvíce rozvinutou výzkumnou základnu a také investice do VaV a počet výzkumných pracovníků jsou zde ze zemí sdružení ASEN zdaleka nejvyšší. Ve světovém měřítku měl v roce 20085 Singapur třetí nejvyšší počet výzkumných pracovníků na milion obyvatel. Ve srovnání s ČR byl v počet výzkumných pracovníků v roce 2008 vztažený na populaci přibližně dvojnásobný. Podíl výdajů na VaV na HDP v Singapuru mezi roky 2000 až 2009 vzrostl z 1,88 % na 2,27 %. V roce 2009 byl Singapur podle podílu výdajů na VaV na HDP na 11. místě na světě. Singapur si také stanovil jako cíl dosáhnout do roku 2010 podíl celkových výdajů na HDP na úrovni 3 % (což se zřejmě nepodařilo splnit) a do roku 2015 zvýšit tento podíl až na 3,5 % HDP. Přehled nejvýznamnějších ukazatelů VaV je uveden v následující tabulce. Tabulka 1 Nejvýznamnější ukazatele VaV pro Singapur Indikátor
Hodnota
Rok
ČR
Rok
Celkové výdaje na VaV (% HDP)
2,27 %
2009
1,56 %
2009
Celkový počet výzkumných pracovníků na 1 mil. obyvatel
6 033
2008
2 886
2008
Počet vědeckých publikací
8 499
2009
13 514
2009
603
2010
74
2010
Počet domácích patentových u USPTO
Zdroj: ČSÚ, Thomson Reuters Web of Science, USPTO a další zdroje
2.2.3 Výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech provádění V roce 2009 bylo v Singapuru realizováno přibližně 62 % výdajů na VaV v podnikatelském sektoru, 14 % v sektoru terciárního vzdělávání, 11 % ve vládním sektoru a 13 % ve veřejných výzkumných institucích. Výrazně nejvyšší podíl výdajů na VaV směřuje na technické vědy a technologie, a dále na biomedicínu a příbuzné obory. Ve vládním sektoru působí pod agenturou A*STAR a Národní výzkumnou nadací celá řada výzkumných institucí a konsorcií. Agentura A*STAR má dvě oborově zaměřené rady: -
Biomedical Research Council (BMRC), který podporuje a koordinuje VaV v oblasti biomedicíny. V jeho rámci působí sedm výzkumných ústavů: - Bioinformatics Institute (BII) - Bioprocessing Technology Institute (BTI) - Genome Institute of Singapore (GIS)
4 5
1 singapurský dolar je přibližně 16 Kč Poslední rok, pro který jsou dostupné statistické údaje Singapuru.
8
- Institute of Bioengineering and Nanotechnology (IBN) - Institute for Medical Biology (IMB) - Institute of Molecular and Cell Biology (IMCB) - Singapore Institute for Clinical Sciences (SICS) V oblasti biomedicínského VaV je aktivních i několik výzkumných konsorcií - Singapore Cancer Syndicate (SCS), Singapore Bio-Imaging Consortium (SBIC), Singapore Stem Cell Consortium (SSCC), Singapore Immunology Network (SIgN) a Singapore Consortium for Cohort Studies (SCCS). -
Science and Engineering Research Council (SERC) podporuje VaV ve veřejném sektoru v oblasti fyzikálních a technických věd. V jeho rámci působí sedm výzkumných ústavů: - Data Storage Institute (DSI) - Institute for Infocomm Research (I²R) - Institute of Chemical & Engineering Sciences (ICES) - Institute of High Performance Computing (IHPC) - Institute of Materials Research and Engineering (IMRE) - Institute of Microelectronics (IME) - Singapore Institute of Manufacturing Technology (SIMTech). - Exploit Technologies Pte Ltd
V ústavech agentury A*STAR působí více než dva tisíce výzkumných pracovníků, přičemž více než polovina je zahraničních. Komercializace VaV a ochrana práv k duševnímu vlastnictví, které v ústavech agentury, je prováděno v instituci A*STAR Exploit. Agentura A*STAR také založila Absolventskou akademii (Graduate Academy) s cílem zajistit rozvoj vysoce kvalifikovaných výzkumných pracovníků pro potřeby veřejných výzkumných organizací, univerzit i podniků. Bývá uváděno6, že vládní laboratoře jsou zaměřeny na dvě paralelní činnosti – poskytování VaV služeb pro nadnárodní společnosti (s cílem udržet je v Singapuru) a realizace VaV podle vlastních cílů. V Singapuru je zároveň podporován rozvoj infrastruktury a lidských zdrojů pro VaV. Kvalita výzkumné infrastruktury je v Singapuru na světové úrovni. Významnou součást této infrastruktury tvoří nově vybudovaná a účelově zaměřená centra, jako jsou například Biopolis (biomedicínský VaV) a Fusionopolis (fyzikální a technické vědy, informační a komunikační technologie), ve kterých působí výzkumní pracovníci z veřejného i soukromého sektoru a kde jsou do značné míry eliminovány bariéry mezi akademickým výzkumem a podniky. Po jejich kompletním dobudování by v nich mělo působit přibližně 10 tisíc výzkumných pracovníků. Singapurská vláda se také snažila napodobit úspěch high-tech klastrů, jako je americký Silicon Valley, a založila Singapurský vědecký park (Singapore Science Park, SSP) s cílem přitáhnout nadnárodní společnosti a zajistit jim vazbu na výzkumné instituce. Zároveň byl vytvořen inkubátor pro high-tech odvětví. V návaznosti na úspěch SSP byl vybudován park One-North Science Habitat. V sektoru terciárního vzdělávání hrají ve VaV klíčovou roli dvě univerzity - National University of Singapore (NUS), která je v hodnocení Times Higher Education Supplement 2009 řazena mezi nejlepších 30 univerzit, a Nanyang Technological University (NTU). Přibližně 90 % finančních zdrojů pro univerzity pochází z vládního sektoru. 6
T. Monroe: Tha National Innovation System of Singapore and Malaysia, 2006 (http://unpan1.un.org/intradoc/groups/public/documents/apcity/unpan027022.pdf)
9
2.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce Singapur má podle očekávání nejvyšší publikační aktivitu se zemí sdružení ASEAN. Počet publikací dlouhodobě roste a v roce 2009 bylo v databázi Thomson Reuters Web of Science evidováno téměř 8 500 vědeckých publikací, ve kterých byl alespoň jeden spoluautor ze Singapuru. V těchto publikacích jsou nejvíce zastoupeny publikace z technických věd, fyziky a klinické medicíny. Dále následují publikace z chemie a materiálových věd. Vědecké publikace se singapurským spoluautorem jsou ve světě nadprůměrně citované a jejich citovanost má také vzestupnou tendenci. Mezi nejvíce citované patří zejména publikace z materiálových věd, věd o životním prostředí, chemie, mikrobiologie a molekulární biologie a genetiky. Výrazný nárůst citovanosti je patrný v imunologii. Nejvýznamnějšími partnery Singapuru ve VaV podle počtu společných publikací jsou USA (cca 13 % společných publikací v letech 2005 až 2009) a Čína s přibližně 12 % společných publikací (tabulka 2). Ze zemí EU má Singapur (z historických důvodů) nejvyšší počet společných publikací se Spojeným královstvím (4,6 %). Ze zemí ASEAN Singapur má nejvíce společných publikací s Malajsií (1,1 %). ČR se s celkem 78 publikacemi nachází v pořadí podle počtu společných publikací za Vietnamem (96 publikací) a Polskem (179 publikací). Patentová aktivita je v Singapuru nejvyšší ze sdružení zemí ASEAN. Nejvíce jsou zastoupeny patenty z elektrotechniky, elektroniky a výpočetní techniky. Podrobnější bibliometrická a patentová analýza je uvedena v přílohové části tohoto dokumentu. Tabulka 2 Společné publikace singapurských autorů s cizími zeměmi v letech 2006 - 2010. Zdroj: Thomson Reuters Web of Science Země USA Čína Austrálie Spojené království Německo Japonsko Francie Indie Tchaj-wan Malajsie Nizozemsko Švýcarsko Švédsko Španělsko Thajsko Izrael Polsko Filipíny Brazílie Rusko Vietnam Česká republika
Počet společných publikací 7237 6456 2590 2561 1235 1151 807 776 755 586 533 500 445 371 305 204 179 173 163 156 96 78
Podíl singapurských publikací, které mají spoluautora z dané země (%) 13,0 11,6 4,6 4,6 2,2 2,1 1,4 1,4 1,4 1,1 1,0 0,9 0,8 0,7 0,5 0,4 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,1
10
2.3 Potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI Singapur je řazen mezi industrializované země a je jednou z hospodářsky nejvyspělejších zemí Asie (nejvyspělejší se zemí sdružení ASEAN) i světa. Singapurská ekonomika zároveň patří mezi nejkonkurenceschopnější na světě. Konkurenceschopnost Singapuru je založena na využívání inovací („innovation driven“) a také úroveň VaV a technologického rozvoje je velmi vysoká. Výdaje na VaV v Singapuru několikanásobně převyšují výdaje na VaV v ostatních zemích sdružení ASEAN. V letech 2008 až 2009 se pohybovaly výdaje na VaV na úrovni 2,5 % HDP, což je výrazně více než v ČR i většině zemí EU. Také počet výzkumných pracovníků v přepočtu na obyvatele je výrazně vyšší než v ČR. Také kvalita VaV měřená počtem publikací a citačním ohlasem je v celé řadě oborů vyšší než v ČR, nesrovnatelně vyšší je také singapurská patentová aktivita. Singapur lze tak zcela jednoznačně zařadit mezi země s velmi vysokým potenciálem pro mezinárodní spolupráci ve VaV. Výzkum a technologie patří mezi priority singapurské vlády již řadu let a v této souvislosti i rostou investice do VaV. VaVaI je zároveň považován za klíčový faktor pro zajištění udržitelného rozvoje a mezinárodní konkurenceschopnost země. Singapurská vláda zároveň vytváří příznivé rámcové podmínky pro nadnárodní společnosti, které v Singapuru realizují své výzkumné aktivity, což se odráží i na růstu místních podniků. Mezinárodní spolupráce ve VaV je v Singapuru považována za vysokou prioritu a je významným faktorem úspěšného technologického rozvoje země. Vláda klade značný důraz na „transnational learnig“ a výzkumnou spolupráci při řešení globálních výzev. Co se týče konkrétního tematického zaměření VaV, vládou je v mezinárodní spolupráci dávána přednost následujícím třem strategickým oblastem, které do značné míry odpovídají zaměření VaV v Singapuru a existujícím výzkumným kapacitám: -
Biomedicína a klinický výzkum (základní výzkum, vývoj léků). V oblasti biomedicíny byly v nedávné době vybudovány nové VaV kapacity (např. Biopolis) a je i snaha získat pro tuto vědní oblast kvalitní odborníky.;
-
Technologie pro životní prostředí a vodu (recyklace vody, vodní hospodářství, vývoj v oblasti čistých energií);
-
Interaktivní a digitální média (VaV v oblasti animace a her, výuka s využitím počítače, mediální služby).
Singapurská vláda se v souvislosti s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků snaží přitáhnout kvalitní odborníky a podporuje aktivity stimulující brain-gain prostřednictvím vládních agentur (NRF, A*STAR). Počet zahraničních pracovníků v Singapuru roste, k čemuž přispívají i programy, v jejichž rámci vznikají špičková výzkumná centra. Jedná se například o program CREATE, jehož cílem je podpořit spolupráci špičkových světových univerzit se singapurskými univerzitami a výzkumnými institucemi, nebo Výzkumná centra excelence na univerzitách, která jsou podporována NRF. Ze strany výzkumných pracovníků je v mezinárodní spolupráci upřednostňováno společné publikování, získání reputace a přístup k novým znalostem. Podobně jako na úrovni vládních orgánů je i ve výzkumné komunitě akcentována výměna výzkumných pracovníků. Co se týče tematického zaměření spolupráce ve VaV, značný potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaV je především ve vědních disciplínách (oborech), jejichž kvalita převyšuje nebo dosahuje světového průměru. Konkrétně se jedná o materiálové vědy, vědy o životním prostředí, chemii, mikrobiologii, molekulární biologii a genetiku a imunologii. Významným partnerem pro iniciaci a realizaci výzkumné spolupráce je agentura A*STAR, která je hlavním poskytovatelem veřejných financí pro VaV v Singapuru a pod kterou spadá i celá řada výzkumných institucí. Agentura také financuje některé aktivity podporující rozvoj mezinárodní spolupráce ve VaV a má uzavřenou řadu bilaterálních dohod se zahraničními zeměmi. Ze zemí EU se 11
jedná například o Spojené království (tradiční partner v souvislosti s koloniální minulostí země), Německo, Švédsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko a další. Vhodnými partnery pro bilaterální dohody na nevládní úrovni jsou i dvě nejvýznamnější univerzity National University of Singapore (NUS) a Nanyang Technological University (NTU). Tyto univerzity spolupracují s řadou zahraničních univerzit, včetně ze zemí EU. Také významné vládní výzkumné instituce jsou vhodnými partnery pro mezinárodní spolupráci ve VaV realizované na úrovni výzkumných organizací.
12
3 Malajsie 3.1 Základní socioekonomické charakteristiky Svým rychlým ekonomickým rozvojem se Malajsie řadí mezi tzv. asijské tygry a nově industrializované země. Přes postupné otevírání malajské ekonomiky významnou úlohu v hospodářství stále hrají státní instituce a státní nebo polostátní firmy. Dále stát ovlivňuje ekonomický rozvoj prostřednictvím makroekonomických plánů, jejichž úspěšnost a efektivita je však značně kritizována7. Konkurenceschopnost malajského hospodářství je založena především na nízkých výrobních nákladech a využívání levné a málo kvalifikované pracovní síly, což přitahuje řadu nadnárodních korporací, které v Malajsii lokalizují své montážní aktivity. Pozitivně také působí geografická poloha spočívající mj. v kontrole Malackého průlivu, který tvoří významnou dopravní tepnu v jihovýchodní Asii, relativně velkém trhu jihovýchodní Asie a příhodných fyzickogeografických podmínkám pro tropické zemědělství. Dalším faktorem je dostatek některých nerostných surovin (zejména cínu). Z jednotlivých pilířů konkurenceschopnosti však Malajsie zaostává zvláště ve schopnosti generovat a zavádět inovace, technologické vyspělosti, vyspělosti podnikové sféry a efektivitě trhu a institucí. V současné době se malajská ekonomika řadí mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa, jen v roce 2010 růst HDP dosahoval 7,2 %. Nejvyšší podíl na HDP vytváří sektor služeb (48 % v roce 2010) a dále průmysl (41 % v roce 2010), přičemž podíl průmyslu se postupně snižuje ve prospěch obslužné sféry. Sektor služeb také zaměstnává nejvíce obyvatel (51 % v roce 2010), v průmyslu pracuje 36 % obyvatelstva. Sektor průmyslu se zaměřuje zejména na zpracování gumy a palmového oleje, zpracování cínu a dřeva, výrobu elektroniky a zpracování ropy. Ve zbožové struktuře vývozu významný podíl tvoří elektronika, ropné produkty a zkapalněný zemní plyn, dřevo a výrobky ze dřeva, guma a palmový olej. Vývoz směřuje do Singapuru (cca 13 % hodnoty vývozu), Číny (13 %), Japonska (10 %) a USA (přibližně 9 %).
3.2 Výzkum a vývoj 3.2.1 Struktura národního inovačního systému, zaměření politiky a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací Věda a technologie jsou dlouhodobě řazeny malajskou vládou mezi priority a jejich význam roste zejména v posledních letech. Směry pro politiku VaVaI jsou uvedeny ve vládním dokumentu Vision 2020, kde je stanoveno celkem devět výzev, z toho šest se týká VaVaI. Jako hlavní cíl stanoven rozvoj nových znalostně náročných činností a zaměstnanosti v oblasti biotechnologií a informačních a komunikačních technologií, a dále zlepšení znalostních, kreativních a inovačních kapacit země a zařazení Malajsie mezi rozvinuté země. Snahy vlády o splnění těchto cílů jsou viditelné. Během posledních let se výrazně zvýšil počet univerzit a výzkumných center, několikanásobně vzrostl počet výzkumných pracovníků a zvýšily se také výdaje na VaV. Podíl HDP věnovaný na VaV je po Singapuru největší ze sdružení zemí ASEAN). Posílení výzkumné kapacity také zvýšilo atraktivitu země pro investice nadnárodních společností.
7
http://en.wikipedia.org/wiki/Economy_of_Malaysia
13
Strategii a politiku pro oblast VaVaI formuluje Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace (Ministry of Science, Technology and Innovation, MOSTI). MOSTI také připravuje a implementuje celou řadu programů na podporu VaVaI (viz další text). Dalším významným orgánem je Národní rada pro výzkum a vývoj (National Council for Scientific Research and Development, NCSRD), která má především koordinační roli v národním inovačním systému, poskytuje poradenství a stanovuje směry pro politiku VaVaI a její priority. V roce 1992 bylo založeno Malajské informační centrum pro vědu a technologie (Malaysian Science and Technology Information Centre, MASTIC), které sbírá a zpracovává informace z oblasti VaVaI. V souladu s pětiletým Plánem pro vědu a technologie byla zřízena Národní rada pro inovace (National Innovation Council). Odpovědnost za oblast vzdělávání je v Malajsii rozdělena mezi dvě ministerstva – Ministerstvo školství (Ministry of Education, MOE), které odpovídá za vzdělávání od předškolního po střední, a Ministerstvo vyššího vzdělávání, které je odpovědné za oblast vyššího a terciárního vzdělávání (Ministry of Higher Education, MOHE). Vizí vlády je vytvořit z Malajsie centrum excelentního vzdělávání. Významnou roli v národním inovačním systému má i Malajská akademie věd (Academy of Sciences Malaysia, Akademi Sains Malaysia), která byla založena v polovině devadesátých let a jejímž hlavním clem je podpořit rozvoj vědy a technologií, Akademie poskytuje také poradenství pro vládu v oblasti VaVaI a technologií (think-tank) a v její náplni je i mezinárodní spolupráce ve VaV. Akademie má v současné době 185 členů – předních výzkumných pracovníků z několika vědních disciplín. Přehledně je struktura národního inovačního systému znázorněna na obr. 1.
Obr. 1
Struktura národního inovačního systému v Malajsii. Zdroj: The science and technology system of Malaysia (http://www.iranscap.com/wp-content/uploads/2011/09/Scienceand-Technology.pdf) 14
Priority pro politiku VaVaI jsou stanoveny v dokumentu nazvaném Druhá národní politika pro vědu a technologie – Malajská politika S&T pro 21. století (Second National Science and Technology Policy Malaysia's S&T Policy for the 21st Century). Dokument reaguje na strategii Vize 2020 a jeho cílem je urychlit rozvoj VaV kapacit a zvýšit konkurenceschopnost země. V dokumentu jsou stanoveny následující klíčové technologické sektory: -
Pokročilá výroba;
-
Pokročilé materiály;
-
Mikroelektronika;
-
Biotechnologie;
-
Informační a komunikační technologie;
-
Multimediální technologie;
-
Energetika;
-
Letectví a kosmonautika;
-
Nanotechnologie;
-
Fotonika;
-
Farmacie.
Do této národní strategie je zařazena i problematika mezinárodní spolupráce ve VaV. Vláda identifikovala jako prioritní pro mezinárodní výzkumnou spolupráci následující oblasti: -
Genomika a molekulární biologie;
-
Výživa a léčiva.
Stanovené priority do jisté míry odpovídají poměrně významnému podílu zemědělství v hospodářství. Další oblastí pro mezinárodní spolupráci ve VaV je rozvoj lidských zdrojů, což souvisí s nedostatkem vysoce kvalifikovaných odborníků ve všech sektorech hospodářství. V roce 2006 vláda spustila speciální program podporující příchod zahraničních výzkumných pracovníků, techniků a podnikatelů Národní program pro brain-gain (National Brain Gain Programme), jehož cílem je zvýšit počet výzkumných pracovníků v Malajsii. Detailnější informace o spolupráci EU a Malajsie lze nalézt na internetových stránkách MOSTI. V roce 1986 vláda zavedla centralizovaný grantový systém, v jehož rámci je také podporován VaV v prioritních oblastech (Intensification of Research in Priority Areas Programme, IRPA). Zároveň jsou podporovány projekty zaměřené na komercializaci VaV a rozvoj spolupráce mezi výzkumnými institucemi a soukromým sektorem.
3.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků Malajsie je po Singapuru druhou zemí s nejrozvinutějším VaV ze zemí sdružení ASEAN. Výdaje na VaV (vztažené k HDP) a počet výzkumných pracovníků na 1 mil. obyvatel značně převyšují většinu ostatních zemí ASEAN. Výdaje na VaV, počet výzkumných i počet vědeckých publikací je však stále hluboko pod hodnotami těchto ukazatelů v ČR. Přehled nejvýznamnějších VaV indikátorů pro Malajsii a jejich porovnání s údaji za ČR je uvedeno v následující tabulce.
15
Tabulka 3 Nejvýznamnější ukazatele VaV pro Malajsii Indikátor Celkové výdaje na VaV (% HDP) Celkový počet výzkumných pracovníků na 1 mil. obyvatel Počet vědeckých publikací Počet domácích patentových u USPTO
Hodnota
Rok
ČR
Rok
0,63 %
2006
1,56 %
2009
372
2006
2 886
2008
4 272
2009
13 514
2009
202
2010
74
2010
Zdroj: ČSÚ, Thomson Reuters Web of Science, USPTO a další zdroje
3.2.3 Výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech provádění Největší podíl v celkových výdajích na VaV (GERD) má podnikový sektor (cca 71 % v roce 2005), dále následuje sektor terciárního vzdělávání (cca 18 %) a vládní sektor (cca 10 %). V sektoru terciárního vzdělávání působí 17 veřejných a 20 soukromých univerzit. Veřejné univerzity jsou poměrně nezávislé instituce financované vládou (self-managed institutions). I když od roku 1992 do roku 2005 vzrostl podíl VaV realizovaného v institucích terciárního vzdělávání na dvojnásobek, z hlediska provádění VaV jsou významné pouze některé z nich. Nejvýznamnější univerzitou v oblasti technických věd a technologií je University Teknologi Malaysia (UTM). Nejstaršími univerzitami jsou: -
University of Malaya (UM);
-
University Kebangsaan Malaysia (UKM);
-
University Putra Malaysia (UPM);
-
University Sains Malaysia (USM).
Výše uvedené univerzity patří mezi výzkumné univerzity. Mezi další významné univerzity lze zařadit Universiti Teknologi MARA (Shah Alam), Universiti Islam Antarabangsa Malaysia (Gombak), Universiti Utara Malaysia (Sintok) a Universiti Malaysia Sarawak (Kota Samarahan). Význam soukromých univerzit, které jsou budovány/rozšiřovány ve vazbě na rostoucí potřeby průmyslu a dalších sektorů hospodářství, roste. Mezi tyto „nové“ univerzity patří zejména: -
Multimedia University (MMU), která se zaměřuje na oblast multimédií a informačních a komunikačních technologií;
-
University Tenaga National (UNITEN) pokrývající oblast technických věd, informačních technologií, řízení podniků apod.
-
University Teknologi Petronas (UTP), která je zaměřena na technické vědy, technologie a přírodní vědy;
-
Malaysian University of Science and Technology (MUST), která je zaměřena zejména na (přírodní) vědy a technologie.
Některé soukromé školy v Malajsii nabízejí společné studijní programy se zahraničními univerzitami, a naopak, některé zahraniční univerzity si vytvářejí své kampusy v Malajsii. Výše uvedené univerzity se také nacházejí na předních místech v žebříčcích malajských univerzit. Přehled malajských univerzit lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva školství. Ve vládním sektoru působí řada veřejných (vládních) výzkumných ústavů, jejichž zaměření odpovídá strategické orientaci země. Dominantním sektorem je zemědělství a související obory (například zpracování palmového oleje), ve kterých v roce 2002 působilo více než 50 % výzkumných pracovníků. Dále následují biologické vědy (15 % výzkumných pracovníků) a aplikované vědy a technologie (více než 7 % výzkumných pracovníků v roce 2002). 16
V posledních letech se rozvíjí zejména oblast biotechnologií. Národní ředitelství pro biotechnologie (National Biotechnology Directorate, BIOTEK) si položilo za cíl vytvořit z Malajsie přední centrum biotechnologií prostřednictvím VaV, komercializace (včetně spin-off aktivit) a spolupráce mezi podniky a univerzitami. Výrazně se rozvíjí také informační a komunikační technologie (zejména oblast multimedií, komunikačních prostředků, řešení a služeb). Mezi významné ústavy patří: -
Rubber Research Institute of Malaysia, RRIM (založený v roce 1925);
-
Palm Oil Research Institute Malaysia (PORIM) založený v roce 1974 a v roce 2000 spojený s Palm Oil Licensing Authority (PORLA) v Malaysian Palm Oil Board (MPOB);
-
Malaysian Cocoa Board;
-
Malaysian Agricultural Research and Development Institution (MARDI).
Hlavním cílem těchto institucí je rozvíjet daný sektor, zvyšovat produktivitu výroby a dosáhnout konkurenceschopnosti na globálních trzích. V Malajsii působí také mnoho lokálních „plantážních“ podniků s vlastními výzkumnými aktivitami (např. FELDA, Golden Hope, United Plantations a Applied Agricultural Research). V souvislosti s přechodem od zemědělsky orientované země k průmyslové výrobě vznikly také ústavy, které svým zaměřením odpovídají potřebám rozvoje průmyslu. Významným ústavem této skupiny je Standard and Industrial Research Institute of Malaysia (SIRIM), který je národní organizací pro standardizaci a kvalitu. Ústav realizuje také průmyslový VaV a poskytuje konzultační služby. Zákazníkem jsou především malé a středí podniky (MSP). V následujících odrážkách je uveden přehled dalších významných vládních výzkumných ústavů: -
Agricultural Research Institute;
-
Forest Research Institute Malaysia;
-
Rubber Research Institute of Malaysia;
-
Malaysian Agricultural Research & Development Institute;
-
Malaysian R&D in ICT and Microelectronics (MIMOS);
-
Malaysian Institute for Nuclear Technology Research;
-
Palm Oil Research Institute of Malaysia;
-
Institute for Medical Research;
-
Malaysian Coco Board;
-
Standard and Industrial Research Institute of Malaysia (SIRIM).
Význam podnikového sektoru ve financování VaV roste, což je mj. i důsledkem rozvoje VaV aktivit nadnárodních a zahraničních společností. Z toho však profitují i domácí firmy, které využívají knowhow nadnárodních a zahraničních firem (spill-over efekt).
3.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce V roce 2009 bylo podle databáze Thomson Reuters Web of Science publikováno více než 4 200 vědeckých publikací, ve kterých byl alespoň jeden malajský spoluautor. Mezi publikacemi jsou nejvíce zastoupeny publikace z chemie, technických věd a klinické medicíny. Tyto publikace jsou poměrně kvalitní, nejvyšší citovanost je v matematice, kde malajské publikace mají více než dvakrát vyšší citovanost než je světový průměr. Nadprůměrně citované jsou také publikace z technických věd, psychiatrie/psychologie a některé další obory se blíží světovému průměru (například zemědělské vědy, vědy o životním prostředí a sociální vědy). Podrobnější bibliometrická analýza je uvedena v přílohové části tohoto dokumentu. 17
Rozsah mezinárodní spolupráce malajského VaV měřený počtem společných publikací je však nejnižší ve skupině zemí ASEAN. První místo v mezinárodní spolupráci zaujímá Spojené království (4,7 % malajských publikací mezi roky 2006 a 2010), jehož protektorátem byla Malajsie do druhé světové války. Následují Indie (4 %), USA (3,8 %) a Japonsko (3,3 %). Z evropských zemí dosahuje největšího podílu Německo (1,3 %). Podíl autorů ostatních evropských zemí je menší než 1 % (viz tabulka 4). Nápadně nízká je míra spolupráce Malajsie s jejím nejbližším sousedem, Singapurem, který je jak ekonomicky, tak z hlediska VaV, nejrozvinutějším státem skupiny ASEAN. Příčinou mohou být dlouhodobé turbulentní politické vztahy, náboženské rozdíly a uzemní spory. ČR je ve skupině rozvinutých zemí s celkem 40 společnými publikacemi (0,1 %) na jednom z posledních míst. Tabulka 4 Společné publikace malajských autorů s cizími zeměmi v letech 2006 - 2010. Země Spojené království Indie USA Japonsko Čína Austrálie Singapur Thajsko Německo Indonésie Kanada Francie Nizozemsko Tchaj-wan Filipíny Španělsko Brazílie Švýcarsko Polsko Izrael Rusko Vietnam Švédsko Kambodža Česká republika
Počet společných publikací
Podíl malajských publikací, které mají spoluautora z dané země (%)
1338 1154 1099 948 836 819 586 581 371 345 318 240 239 204 173 147 142 116 113 101 95 86 82 43 40
4.7 4.0 3.8 3.3 2.9 2.9 2.0 2.0 1.3 1.2 1.1 0.8 0.8 0.7 0.6 0.5 0.5 0.4 0.4 0.4 0.3 0.3 0.3 0.1 0.1
3.2.5 Potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI Svým rychlým ekonomickým rozvojem se Malajsie řadí mezi tzv. asijské tygry a nově industrializované země. Výzkum a technologie patří mezi priority vlády již řadu let a rostou i investice do VaV. Malajsie je ze sdružení ASEAN zemí s druhými nejvyššími výdaji na VaV. Také počet výzkumných pracovníků 18
výrazně roste a během posledních let se významně zvýšil i počet výzkumných center a univerzit. Posílení výzkumné kapacity také zvýšilo atraktivitu země pro investice nadnárodních společností. Malajsie svou úrovní ostatní země sdružení ASEAN převyšuje a z hlediska potenciálu pro mezinárodní spolupráci ve VaV je po Singapuru druhou nejvýznamnější zemí. I když je potenciál pro spolupráci ve VaV vysoký, v Malajsii existují značné rozdíly mezi kvalitou jednotlivých oborů a odvětví (vědních disciplín) a úrovní konkrétních VO. Mezinárodní spolupráce ve VaV je v Malajsii, podobně jako v jiných zemí sdružení ASEAN, považována za významnou a přínosnou pro socioekonomický rozvoj země. Na rozdíl od ostatních „nízkopříjmových“ zemí Malajsie nespatřuje největší význam mezinárodní spolupráce v získání finančních prostředků na VaV. Z rozhovorů se zástupci VO vyplývá, že pro výzkumné pracovníky je za významný faktor pro spolupráci ve VaV považováno zejména získání reputace, příprava společných publikací, přístup k novým technologiím a vzájemná výměna výzkumných pracovníků (mobilita). Význam je kladen zejména na spolupráci v oblastech, které jsou v Malajsii považovány za prioritní a kam jsou přednostně směřovány finanční prostředky na VaV. Jedná se zejména o tyto oblasti (v následujícím výčtu jsou uvedeny priority MOSTI): -
Biotechnologie v zemědělství (zemědělství je oblastí, kde má VaV dlouholetou tradici a kde působí celá řada významných VO);
-
genomika a molekulární biologie;
-
výživa a léčiva.
Dalšími disciplínami, ve kterých je možné uvažovat o rozvoji spolupráce, jsou kvalitní vědní obory, jejichž úroveň přesahuje světový průměr nebo se mu blíží. Z kvalitních oborů lze jmenovat matematiku, jejíž citovanost je výrazně nejvyšší (dvakrát více než je světový průměr). Nadprůměrně citované jsou také publikace z technických věd a psychiatrie/psychologie a některé další obory se blíží světovému průměru (například zemědělské vědy, vědy o životním prostředí a sociální vědy). Pozornost by měla být věnována také oblastem, které se v poslední době poměrně intenzivně rozvíjejí. Jedná se například o informační a komunikační technologie (zejména multimedia, komunikační prostředky, řešení a služby). Malajská vláda se také snaží o získání kvalitních výzkumných pracovníků, techniků a podnikatelů zaměřených na oblast technologií („technopreneurs“) ze zahraničí a k těmto účelům jsou vytvořeny i příslušně zaměřené programy. Zájem je zejména o pracovníky z odvětví, která jsou z hlediska rozvoje průmyslu považována v Malajsii za klíčová - biotechnologie, informační a komunikační technologie, průmyslové technologie (pokročilé materiály a výroba, nanotechnologie, energetika), oceánografie a vesmírné technologie. Vhodným partnerem pro spolupráci je především Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace (MOSTI), které je v Malajsii odpovědné za oblast VaVaI. Na internetových stránkách ministerstva je uveden i přehled bilaterálních dohod o spolupráci ve VaV (ze zemí EU jsou dohody uzavřené např. s Dánskem, Německem, Polskem a s Maďarskem). Nevýznamnější spolupráce ve VaV je však se Spojeným královstvím, což souvisí s koloniální minulostí země a jazykovou výhodou. Významná spolupráce ve VaV je i se zeměmi ASEAN. Možným partnerem pro iniciaci spolupráce je i Malajská akademie věd, která poskytuje poradenství pro vládu a je aktivní i v oblasti mezinárodní spolupráce. Pro dohody na nevládní úrovni (tj. mezi konkrétními VO z ČR a Malajsie) jsou možnými partnery významné a kvalitní univerzity a vládní výzkumné ústavy (viz kap. 3.2.3).
19
4 Thajsko 4.1 Základní socioekonomické charakteristiky Thajsko patří mezi tzv. nově industrializované země. Jeho hospodářství je silně závislé na vývozu, jenž tvoří více než dvě třetiny HDP. Míra otevřenosti hospodářství je relativně vysoká, přesto si stát udržuje kontrolu nad některými odvětvími, jako je například energetika, doprava a komunikace. Podobně jako u ostatních zemí ASEAN, s výjimkou Singapuru, jsou základem hospodářské konkurenceschopnosti nízké výrobní náklady. Konkurenceschopnost však snižuje nižší technologická vyspělost, nerozvinutost finančního trhu, nižší vyspělost podnikové sféry a nízké využívání inovací. Růst HDP je tažen zejména rychlým rozvojem průmyslových aktivit, jejichž podíl na tvorbě HDP se postupně zvyšuje. V roce 2010 průmysl generoval 45 % HDP, přičemž zaměstnával pouze 14 % pracovníků. Růst průmyslu je založen především na montážních aktivitách nadnárodních korporací. Nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím je výroba automobilů, v níž dominují automobilky Toyota a Ford. V roce 2010 bylo v Thajsku vyrobeno 1,6 mil. automobilů, čímž se Thajsko zařadilo na 13. pozici mezi největšími světovými producenty. S rozvojem automobilového průmyslu souvisí také rozvoj ocelářského průmyslu. Dalším významným odvětvím se silným zastoupením zahraničního kapitálu je výroba elektroniky. Sektor služeb vytváří 44 % HDP a zaměstnává 37 % pracovníků. Nejvýznamnějšími odvětvími tohoto sektoru je cestovní ruch a bankovnictví. Důležitou pozici v thajském hospodářství zaujímá zemědělství, které se postupně transformuje z extenzivní formy v intenzivní. Vytváří přibližně 11 % HDP. Hlavní plodinou je rýže, u níž je Thajsko největším světovým vývozcem8. Thajsko vyváží automobily, autodíly, elektroniku, počítače, nábytek, textilní a plastikové výrobky a zemědělské produkty. Vývoz směřuje do ostatních zemí ASEAN (26 %), USA (12 %) a Japonska (11 %).
4.2 Výzkum a vývoj 4.2.1 Struktura národního inovačního systému, zaměření politiky a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací Oblast tvorby a implementace politiky VaVaI je v kompetenci Ministerstva pro vědu a technologie (Ministry of Science and Technology, MOST). Další významnou institucí thajského národního inovačního systému je Národní vědecká rada (National Research Council), která byla založena v roce 1956 a která je odpovědná za podporu VaV na univerzitách a koordinaci výzkumných programů. Rada také poskytuje poradenství vládě, například ohledně priorit VaVaI. Další významnou institucí v národním inovačním systému je Národní vědecká a technologická rozvojová agentura (Thailand's National Science and Technology Development Agency, NSTDA), která je nejvýznamnější thajskou agenturou pro politiku VaVaI. Agentura je relativně samostatnou organizací (jejím předsedou je ministr pro vědu a technologie) a je odpovědná za formulaci politiky pro VaV a technologie. NSTDA také financuje VaV projekty a realizuje výzkumné aktivity, resp. řídí čtyři výzkumná centra (viz kapitola 4.2.3). Další významnou organizací je Národní vědecká rada (National Research Council, NRC), která podléhá předsedovi vlády a odpovídá za výzkumnou politiku.
8
http://en.wikipedia.org/wiki/Economy_of_Thailand
20
Oblast terciárního vzdělávání je v kompetenci Komise pro vyšší vzdělávání (Higher Education Commission, HEC), která působí v rámci Ministerstva školství (Ministry of Education). Ministerstvo spustilo v roce 2009 projekt Národních výzkumných univerzit (National Research Universities Project), jehož cílem je vybudovat univerzity světové úrovně, vytvořit z Thajska regionální vzdělávací „hub“ a posílit lidské zdroje pro VaVaI. Vláda v rámci tohoto projektu alokovala pro každou univerzitu částku ve výši 100 až 500 mil. thajských bahtů9 (THB) ročně na období čtyř let. Thajské vláda již od počátku osmdesátých let zařazuje VaV do svých plánů Ekonomického a sociálního rozvoje (Economic and Social Development plans). Cílem je posílení výzkumné základny, která by měla přispět k budoucímu rozvoji hospodářství. Vysokou prioritu má i zlepšení spolupráce mezi veřejnými a soukromými výzkumnými institucemi a podniky, transfer a šíření technologií a vznik institucí, které této spolupráci napomáhají (poskytováni služeb, inkubátory, sítě apod.). Rozvoj národního inovačního systému je zařazen do Národního strategického (akčního) plánu pro vědu a technologie na období 2004 až 2013 (National Science and Technology Strategic (Action) Plan 2004-2013). Hlavním cílem tohoto dokumentu, který zpracoval Výbor pro výzkumnou a technologickou politiku (National Science and Technology Policy Committee, NSTPC), je posílit kapacity a reagovat na změny v důsledku globalizace, zvýšit mezinárodní konkurenceschopnost ekonomiky a zlepšit kvalitu života. V dokumentu jsou navrženy strategie pro dosažení těchto cílů: -
zlepšení lidských zdrojů pro VaVaI a technologie;
-
zvýšení povědomí mladé generace a veřejnosti o VaVaI a technologiích, rozvoj znalostní společnosti;
-
zvýšení konkurenceschopnosti ve VaVaI a posílení národního inovačního systému;
-
transfer technologií a znalostí směřující ke zvýšení produktivity a socioekonomickému rozvoji;
-
budování kapacit a infrastruktury pro VaV, systém podpory VaV, rozvoj politik a řízení VaVaI.
V dokumentu jsou také stanoveny čtyři „klíčové technologie budoucnosti“: -
informační a komunikační technologie;
-
biotechnologie;
-
nanotechnologie;
-
materiálové technologie (nové materiály).
V uvedeném plánu jsou také navržena konkrétní opatření, jako je například rozvoj center excelence mezinárodní úrovně, podpora vědeckých parků a daňové úlevy na VaV. Thajsko má uzavřeno několik dohod se zahraničními zeměmi o spolupráci ve VaV a je zapojeno do několika bilaterálních a multiraterálních programů VaVaI. Podrobnější informace lze nalézt na internetových stránkách SEA-EU-NET10.
4.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků Thajské výdaje na VaV se od roku 1996 do roku 2006 zdvojnásobily a v roce 2006 činily přibližně 25 mld. THB, což bylo přibližně 0,25 % HDP (v roce 2007 poklesly výdaje na VaV na 0,21 % HDP). Přibližně 60 % výdajů představují vládní prostředky a 40 % výdaje soukromého sektoru. Thajsko si také stanovilo, že do roku 2016 výdaje na VaV vzrostou na 1 % HDP (což je cílem zmíněného 11. plánu ekonomického a sociálního rozvoje). Přehled nejvýznamnějších ukazatelů VaV je uveden v následující tabulce.
9
1 thajský baht je přibližně 60 Kč http://www.sea-eu.net/attach/1STProgrammes_Thailand.pdf
10
21
Tabulka 5 Nejvýznamnější ukazatele VaV pro Thajsko Indikátor Celkové výdaje na VaV (% HDP) Celkový počet výzkumných pracovníků na 1 mil. obyvatel Počet vědeckých publikací Počet domácích patentových u USPTO
Hodnota
Rok
ČR
Rok
0,21 %
2007
1,56 %
2009
319
2008
2 886
2008
4 988
2009
13 514
2009
45
2010
74
2010
Zdroj: ČSÚ, Thomson Reuters Web of Science, USPTO a další zdroje
4.2.3 Výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech provádění Nejvýznamnější podíl VaV je realizován v podnikovém sektoru (44 % v roce 2005). Dále následuje sektor terciárního vzdělávání (38 %) a vládní sektor (17 % v roce 2005). Podíl sektoru terciárního vzdělávání roste (z 16 % v roce 2001 na 38 % v roce 2005). V souvislosti s posílením důrazu vlády na oblast vysokého školství byla zvýšena jejich autonomie, zavedeno financování podle výkonnosti a stimulovány vazby VŠ na podnikový sektor (např. prostřednictvím University Business Incubator Programme). V Thajsku je v současné době 24 veřejných a přibližně 40 soukromých univerzit a institucí. Veřejné univerzity mají obecně vyšší kvalitu než soukromé, a mezi nejlepší čtyři univerzity patří: -
Chulalongkorn University;
-
Thammasart University;
-
Mahidol University;
-
Kasetsart University.
Mezi další významné univerzity lze zařadit: -
Khon Kaen University;
-
Suranaree University of Technology;
-
Chiang Mai University;
-
King Mongkut Institute of Technology Thonburi;
-
Prince of Songkla University.
Nejvýznamnější institucí VaV ve vládním sektoru je Národní vědecká a technologická rozvojová agentura (Thailand's National Science and Technology Development Agency, NSTDA), která byla založena v roce 1991 a která spojila tři existující národní výzkumná centra: -
National Centre for Genetic Engineering and Biotechnology (BIOTEC);
-
National Metal and Materials Technology Centre (MTEC);
-
National Electronics and Computer Technology Centre (NECTEC).
Poté byla založena její další dvě výzkumná centra: -
National Nanotechnology Centre (NANOTEC) v roce 2003;
-
Technology Management Centre (TMC) v roce 2005.
Cílem VaV v centrech NSTDA je posílit konkurenceschopnost ekonomiky, realizovat transfer technologií a zlepšit kvalitu lidských zdrojů pro VaV. Rozpočet agentury roste a od roku 2003 do roku 2010 se zdvojnásobil. V NSTDA pracuje více než 2 500 zaměstnanců (z toho jsou cca dvě třetiny výzkumných pracovníků). 22
V podnikovém sektoru hrají významnou roli nadnárodní společnosti (přibližně polovina podnikového VaV je realizována v zahraničních firmách). Na rozdíl od Singapuru však není absorpční kapacita místních podniků vysoká, a z tohoto důvodu nejsou efekty typu „spill-over“ příliš významné (hlavním slabinou je oblast lidských zdrojů).
4.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce Podle databáze Thomson Reuters bylo v roce 2009 publikováno téměř 5 000 prací, ve kterých byl alespoň jeden spoluautor z Thajska. Nejvíce publikací bylo z klinické medicíny, chemie, technických věd a botaniky a zoologie. Na rozdíl od většiny publikací ostatních zemí sdružení ASEAN mají tyto publikace podprůměrný citační ohlas. Průměrná oborově normalizovaná citovanost navíc v posledních letech poněkud klesá. Na světovém průměru se pohybují (resp. v některých letech pohybovaly) publikace z klinické medicíny, technických věd, matematiky a zemědělských věd. Podrobnější bibliometrická analýza je uvedena v přílohové části tohoto dokumentu. V počtu společných publikací thajských výzkumníků s autory z jiných zemí dominují USA (15 % thajských publikaci v letech 2006 až 2010) a Japonsko (téměř 9 %, viz tabulka 6). Z evropských zemí má Thajsko nejvíce společných publikací se Spojeným královstvím (5,3%). Tabulka 6 Společné publikace thajských autorů s cizími zeměmi v letech 2006 - 2010. Zdroj: Thomson Reuters Web of Science Země USA Japonsko Spojené království Austrálie Čína Francie Německo Malajsie Nizozemsko Indie Švýcarsko Tchaj-wan Švédsko Indonésie Singapur Vietnam Filipíny Španělsko Brazílie Kambodža Laos Mexiko Izrael Polsko Rusko Česká republika
Počet společných publikací 4755 2766 1701 1319 940 800 770 581 452 400 376 350 329 309 305 269 209 172 164 121 102 84 80 76 75 57
Podíl thajských publikací, které mají spoluautora z dané země (%) 14,9 8,6 5,3 4,1 2,9 2,5 2,4 1,8 1,4 1,3 1,2 1,1 1,0 1,0 1,0 0,8 0,7 0,5 0,5 0,4 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2
23
Se zeměmi ASEAN je největší spolupráce s Malajsií (1,8% publikací). Spolupráce se Singapurem, který má VaV systém srovnatelný s rozvinutými zeměmi, je překvapivě na stejné úrovni jako spolupráce s méně rozvinutými členy ASEAN - Indonésií a Vietnamem (0,8 – 1,0%). ČR s 57 společnými publikacemi je mezi posledními z rozvinutých zemí a předstihují ji i nejméně rozvinuté země ASEAN Laos a Kambodža (kolem 100 publikací).
4.3 Potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI Thajsko patří mezi tzv. nově industrializované země a míra otevřenosti hospodářství je relativně vysoká. Oblast VaVaI dostává stále více do popředí zájmu thajské vlády. Národní inovační systém se sice neustále vyvíjí, avšak investice do VaV příliš nerostou a zůstávají výrazně pod úrovní vyspělejších zemí sdružení ASEAN, jako je Singapur a Malajsie. Přestože v posledních letech došlo k řadě pozitivních změn v systému VaV, včetně vzniku nových výzkumných organizací a infrastruktur, stále přetrvá celá řada slabin. Nedostatkem je značná roztříštěnost systému VaVaI, nedostatečné vazby mezi jeho aktéry (agenturami, výzkumnými organizacemi a podniky) a nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů. Důsledkem je, že potenciál Thajska pro mezinárodní spolupráci ve VaV je do značné míry omezen. Mezinárodní spolupráce ve VaV je, podobně v ostatních zemích sdružení ASEAN, považována za významný faktor rozvoje země („technological catching-up“). Z rozhovorů provedených v rámci projektu SEA-EU-NET vyplývá, že vládní představitelé zdůrazňují význam mezinárodní výzkumné spolupráce v prioritních oblastech země a získání zkušeností ze zahraničí. Poněkud nižší význam je přikládán spolupráci zaměřené na řešení globálních priorit, význam není přikládán ani zajištění přístupu k financování. Zástupci výzkumných organizací za nejvýznamnější motiv pro mezinárodní spolupráci považují získání nových znalostí, zapojení do mezinárodních sítí a získání finančních prostředků pro VaV. Na rozdíl od jiných zemí sdružení ASEAN není v Thajsku problém s odchodem kvalifikovaných výzkumných do zahraničí (studenti se po stážích obvykle vracejí zpět do země). I když celková úroveň VaV není příliš vysoká, přesto lze v některých oblastech (vědních disciplínách) nalézt dostatečně kvalitních výzkumné týmy, jejichž výsledky (publikace) se blíží světovému průměru. Jedná se například o klinickou medicínu, technické vědy, matematiku a zemědělské vědy. Mezi další obory, které se jeví jako perspektivní pro spolupráci ve VaV, patří obory patřící mezi strategicky významné pro rozvoj thajského hospodářství: -
informační a komunikační technologie;
-
biotechnologie;
-
nanotechnologie;
-
materiálové technologie (resp. nové materiály).
Mezi další oblasti vhodné pro spolupráci ve VaV lze dále zařadit energetiku, životní prostředí a potraviny, které jsou (kromě výše zmíněných) uváděny vládními představiteli jako vhodné pro mezinárodní spolupráci ve VaV. Vhodným partnerem pro iniciaci a rozvoj mezinárodní spolupráce ve VaV je agentura NSTDA, která je nejvýznamnější thajskou agenturou pro politiku VaVaI, financuje VaV projekty a řídí činnost několika významných vládních výzkumných institucí. Tato agentura spolupracuje s více než 20 zeměmi a mezinárodními organizacemi (jako jsou například ASEAN COST, Asia-Pacific Economic Cooperation APEC) a Industrial Science and Technology Working Group – ISTWG). Ze zemí EU NSTDA spolupracuje například s Belgií, Francií, Německem, Itálií a Spojeným Královstvím.
24
5 Vietnam 5.1 Základní socioekonomické charakteristiky Vietnam je rozvojovou ekonomikou mísící prvky plánovaného a tržního hospodářství. Prvky tržního hospodářství jsou zaváděny od druhé poloviny osmdesátých let v souvislosti s Čínou inspirovaným přechodem od direktivně centrálně řízené ekonomiky k socialisticky orientované tržní ekonomice. Stále je však rozvoj hospodářství založen na pětiletém direktivním plánování. Od zahájení reforem Vietnam zažívá rychlý hospodářský rozvoj a stal se vedoucím exportérem zemědělských komodit a atraktivní destinací pro zahraniční kapitál v celém regionu. Základem konkurenceschopnosti jsou opět nízké výrobní náklady a dostatek levné pracovní síly. Negativními faktory jsou však nízká úroveň vyššího a celoživotního vzdělávání, nedostatečná kvalita infrastruktury, nízká technologická vyspělost i vyspělost podnikové sféry a nižší schopnost vytvářet a zavádět inovace. Hlavními hospodářskými sektory jsou zemědělství a průmysl. Zemědělství se vyznačuje nízkou intenzifikací a vysokým podílem lidské práce. Zaměstnává 54 % pracovníků a vytváří 20 % HDP. Důležitou součástí agrárního sektoru je rybolov, který je silně exportně zaměřený. Průmysl vytváří 41 % HDP, avšak zaměstnává pouze 20 % pracovníků. Nejdůležitějšími průmyslovými odvětvími jsou potravinářský průmysl, výroba cigaret, textilu, chemických produktů a elektroniky. V odvětvích služeb je zaměstnáno 24 % pracovníků, kteří tvoří 39 % HDP.11 Vývoz se zaměřuje na surovou ropu (22 % hodnoty exportu), textil (17 %), obuv (11 %), rybí produkty (9 %) a elektroniku (4 %). Hlavními destinacemi pro vietnamské výrobky jsou USA (19 %), Japonsko (13 %) a Čína (10 %).
5.2 Výzkum a vývoj 5.2.1 Struktura národního inovačního systému, zaměření politiky a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací Ve Vietnamu probíhá od poloviny osmdesátých let postupný přechod od centrálně plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. Tato transformace byla spojena i s větší otevřeností ekonomiky pro přímé zahraniční investice, což se odrazilo i na rozvoji VaVaI. V souvislosti s těmito změnami došlo i ke změnám v politice a řízení VaVaI, včetně systémových změn, jako jsou změny v legislativě. Byly také založeny nové instituce (výzkumné organizace a agentury) a vytvořeny nové pobídky a nástroje podporující rozvoj aktivit VaVaI. Nejvýznamnějším orgánem odpovědným za formulaci politiky VaVaI je Ministerstvo vědy a technologií (Bộ Khoa học và Công nghệ, Ministry of Science and Technology, MOST). V kompetenci ministerstva je také implementace této politiky, příprava programů na podporu VaVaI a jejich monitorování. Dalšími významnými aktéry národního inovačního systému jsou Ministerstvo školství (Ministry of Education and Training, MOET), které odpovídá za oblast vysokého školství, (Ministry of Planning and Investment, MPI), a Ministerstvo financí (Ministry of Finance, MOF), které se mj. podílejí i na formulaci politiky a nástrojů na podporu VaVaI. Také některá odvětvová ministerstva, jako je 11
http://en.wikipedia.org/wiki/Economy_of_Vietnam
25
Ministerstvo průmyslu (Ministry of Industry, MoI), Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova (Ministry of Agriculture and Rural Development, MARD) a Ministerstvo pošt a telekomunikací (Ministry of Post and Telecommunication, MOPT), mají jisté kompetence v NIS. Poradenství pro politiku VaVaI poskytuje Národní institut pro politiku a strategii vědy a technologií (National Institute for Science and Technology Policy and Strategy Studies, NISTPASS), který také zpracovává návrhy týkající se podpory VaVaI. Národní agentura pro vědecké a technologické informace (National Agency for Science and Technology Information, NASATI) je odpovědná za sběr informací, dokumentaci a statistiku. Finanční prostředky na VaVaI jsou poskytovány prostřednictvím několika institucí a nástrojů. Významnými poskytovateli jsou Národní fond na podporu vědy a technologií (National Fund for Science and Technology Support), Národní nadace pro rozvoj vědy a technologií (National Foundation for Science and Technology Development, NAFOSTED), která zajišťuje podporu základního výzkumu, a Národní centrum na podporu technologií (National Center for Technology Promotion) Finanční prostředky na VaVaI jsou také poskytovány prostřednictvím Národních programů pro rozvoj vědy a technologií (National Programs for Science and Technology Development), Národním programem pro rozvoj laboratoří (National Program for Laboratory Development), které jsou součástí odvětvových ministerstev. Státní agentura pro technologické inovace (State Agency for Technology Innovation, SATI) je odpovědná za podporu komercializace a transferu technologií do podniků. MOST publikovalo v roce 2003 Strategii pro rozvoj vědy a technologií do roku 201012 (Science and technology development strategy by 2010), která usilovala o to, aby se Vietnam dostal do roku 2010 na průměr zemí svého regionu a VaV se stal zdrojem pro industrializaci a modernizaci země. Zároveň byly identifikovány technologické oblasti, ve kterých budou budovány výzkumné kapacity a podporován VaV: -
informační a komunikační technologie;
-
biotechnologie;
-
pokročilé materiály;
-
automatizační technologie;
-
elekronika a mechanika.
Kromě těchto odvětví je také podporován rozvoj stávajících výzkumně-technologických kapacit v oblasti zdravotnictví, potravinářství a zemědělství. VaVaI v podnikovém sektoru je podporován prostřednictvím daňových úlev na VaV a zároveň jsou implementovány programy zaměřené na technologicky intenzivní sektory, jako jsou informační technologie, biotechnologie, materiály a automatizace. Jak je uvedeno na internetových stránkách projektu SEA-EU-NET13, ve Vietnamu tak byly vytvořeny rámcové podmínky pro zlepšení národního inovačního systému.
5.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků I když ve Vietnamu dochází k pozitivním změnám v systému VaVaI, aktuální informace o výdajích na VaV a počtu výzkumných pracovníků nejsou dostupné. Podle posledních dostupných údajů za rok 2002 Vietnam patří ve společenství ASEAN ke státům s nízkými výdaji na vědu (0,19 % HDP) i nízkým počtem zaměstnanců ve VaV (115 na milión obyvatel). Přehled nejvýznamnějších ukazatelů VaV a jejich porovnání s údaji za ČR je uvedeno v následující tabulce. 12 13
http://www.most.gov.vn/Desktop.aspx/Details-Article/ST-stratergy/The_translation_is_for_reference/ http://www.sea-eu.net/
26
Tabulka 7 Nejvýznamnější ukazatele VaV pro Vietnam Indikátor Celkové výdaje na VaV (% HDP) Celkový počet výzkumných pracovníků na 1 mil. obyvatel Počet vědeckých publikací Počet domácích patentových u USPTO
Hodnota
Rok
ČR
Rok
0,19 %
2002
1,56 %
2009
115
2002
2 886
2008
1 038
2009
13 514
2009
2
2010
74
2010
Zdroj: ČSÚ, Thomson Reuters Web of Science, USPTO a další zdroje
5.2.3 Výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech provádění Výzkumné organizace lze rozdělit do tří skupin - výzkumné organizace řízené vládou, výzkumné organizace s relativní autonomií, avšak financované vládou, a instituce terciárního vzdělávání. Nejvýznamnějším roli ve VaVaI hraje vládní sektor, kde jsou realizovány přibližně dvě třetiny VaV aktivit (údaj z roku 2002, novější není k dispozici). Do počátku devadesátých let byl VaV realizován především ve veřejných výzkumných organizacích, které spadaly do působnosti ministerstev a byly zaměřeny na oblasti, jako jsou přírodní vědy, sociální a humanitní vědy, zemědělství a technické vědy. V letech 1995 až 2005 došlo k poměrně významné změně v důsledku transformace hospodářství, kdy v tomto období vzrostl počet výzkumných organizací z 519 na 1220. Zároveň došlo k poklesu podílu vládních výzkumných institucí ze 72 % na 52 %, zbývajících cca 48 % výzkumných organizací tvoří soukromé subjekty a nevládní organizace14. Jistým problémem je oblast financování těchto organizací, neboť soukromé instituce nemají nárok na veřejné finanční prostředky (ale bývají subdodavatelem veřejných VO). Ve veřejných VO je na nízké úrovni komercializace VaV. Nejvýznamnějšími výzkumnými institucemi ve vládním sektoru jsou Vietnamská akademie věd a technologií (Viện Khoa học và Công nghệ Việt Nam, Vietnam Academy of Science and Technology, VAST) a Vietnamská akademie sociální věd (Viện Khoa học xã hội Việt Nam, Vietnamese Academy of Social Sciences, VASS). VAST se zabývá zejména základním výzkumem v přírodních vědách a vývojem v oblasti technologií a je aktivní také ve výchově lidských zdrojů pro VaVaI. VAST pokrývá oblast přírodních věd a technologií, které odpovídají strategické orientaci země. VAST získává finanční prostředky přímo od vlády. Ve VAST působí více než 2 000 výzkumných pracovníků (údaj z roku 2008). VAST realizuje VaV v následujících oblastech, které byly schváleny vládou: -
Informační technologie a automatizace;
-
Materiálové vědy a technologie;
-
Eko-zemědělství a biotechnologie, ekologie;
-
Prevence přírodních katastrof;
-
Aktivní biologie;
-
Elektronika a vesmírné technologie;
-
Mořský výzkum;
-
Technologie životního prostředí.
Součástí VAST jsou čtyři ze sedmnácti Národních klíčových laboratoří (National key laboratories): -
Institute of Biotechnology – genetika;
14
OECD Review of Innovation in Southeast Asia, Country Profile of Innovation: Vietnam (pracovní verze). OECD (2011).
27
-
Institute of Information Technology - multimédia a síťové technologie;
-
Institute of Materials Sciences – materiály pro elektroniku a elektronické součástky;
-
Institute of Tropical Biology - Plant Cells Technology, in the South.
Součástí VAST je také Institute of Mathematics – Centre for high performance scientific computing). Vietnamská akademie sociální věd (VASS) je složena ze 17 ústavů zaměřených na různé vědní oblasti, jako je například filosofie, sociologie, ekonomika, právo, historie, etnologie, folklór, psychologie apod. Některá studijní centra jsou zaměřená asijský světadíl (čínské a japonské studie). VASS se kromě výzkumu v oblasti sociálních a humanitních věd zabývá také rozvojem lidských zdrojů pro VaV, zpracováním strategií a socioekonomických studií. Ve VASS působí zhruba 1 300 zaměstnanců, z toho 760 výzkumných pracovníků. VASS zajišťuje také výměnné programy s VO z různých zemí světa. Dalším významným odvětvím, kam jsou směřovány VaV aktivity veřejných VO, je zemědělství. V současné době ve Vietnamu působí více než 30 takto zaměřených státních ústavů s téměř 5 000 zaměstnanci. Tyto ústavy jsou v kompetenci Ministerstva zemědělství (Ministry of Agriculture and Rural Development, MARD). Významnou roli v této oblasti hraje zejména Ústav zemědělských věd (The Institute for Agricultural Science), kde je prováděn VaV zaměřený na pěstování a šlechtění zemědělských odrůd a plemen. Příkladem významného a kvalitního státního zdravotního výzkumného ústavu může být VABIOTECH (v kompetenci Ministerstva zdravotnictví. Ministry of Health), který se stal předním světovým výrobcem vakcín. V sektoru terciárního vzdělávání působí celá řada univerzit a dalších institucí, ve kterých existuje celá řada laboratoří, z nichž však pouze některé splňují mezinárodní standardy (v roce 2004 působilo v tomto sektoru přibližně 230 institucí). Experimentální vybavení se však postupně zlepšuje, a to zejména na výzkumných univerzitách (vláda uvažuje vybudovat přibližně 20 výzkumných univerzit). Výzkumné aktivity univerzit jsou financovány vládou pouze z 15 %, téměř 30 % finančních prostředků pochází z kontraktů s podniky a téměř 7 % s dalšími institucemi. Největší podíl finančních zdrojů je ze zahraničí (téměř 49 %). Mezi nejvýznamnější univerzity lze zařadit dvě národní univerzity, čtyři regionální a devět univerzit, které působí ve významných sektorech z národního hlediska – pedagogika, medicína, ekonomie, zemědělství (lesnictví a rybářství), technologie a vojenská technika: -
Vietnam National University, Ha Noi a Ho Chi Minh City
-
Thai Nguyen University
-
University of Da Nang
-
Hue University
-
Can Tho University
-
National Economics University
-
University of Economics
-
Hanoi National University of Education
-
Ho Chi Minh City Pedagogical University
-
Hanoi Medical University
-
Ho Chi Minh City Medicine and Pharmacy UniversityHanoi University of Agriculture
-
Hanoi University of Technology
-
Le Quy Don Technical University
Výše uvedené univerzity patří i mezi nejvýznamnější univerzity ve Vietnamu podle žebříčku 4icu.org University Web Ranking15. 15
http://www.4icu.org/
28
5.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce Podle databáze Thomson Reuters bylo v roce 2009 publikováno pouze 1 038 vědeckých prací, ve kterých byl alespoň jeden vietnamský spoluautor. Nejvíce publikací bylo z klinické medicíny, fyziky a botaniky a zoologie, dlouhodobě nadprůměrný počet prací je také z matematiky, technických věd a chemie. Podobně jako v případě Thajska, i tyto publikace jsou podprůměrně citované. Nadprůměrného citačního ohlasu dosahují pouze některé práce. V posledních letech se jednalo například o publikace z matematiky, počítačových věd, klinické medicíny, sociálních věd, věd o vesmíru či ekonomiky. Podrobnější bibliometrická analýza je uvedena v přílohové části tohoto dokumentu. Nejrozsáhlejší spolupráci podle počtu společných publikací má Vietnam s Japonskem (cca 13 % publikací) a USA (11%). Dále následuje Francie (9 %), Spojené království (7 %), Německo a Nizozemsko (4 až 5 %). Ze zemí sdružení ASEAN vede v počtu společných publikací geograficky blízké Thajsko. ČR, přestože má tradici ve vztazích s Vietnamem, má velmi malou spolupráci a v počtu publikací je na jednom z posledních míst mezi evropskými zeměmi. Tabulka 8 Společné publikace vietnamských autorů s cizími zeměmi v letech 2005 - 2009. Zdroj: Thomson Reuters Web of Science Země Japonsko USA Francie Spojené království Austrálie Německo Nizozemsko Thajsko Čína Švédsko Švýcarsko Tchaj-wan Rusko Filipíny Indie Indonésie Singapur Malajsie Brazílie Španělsko Kambodža Polsko Mexiko Česká republika
Počet společných Podíl indonéských publikací, které publikací mají spoluautora z dané země (%) 765 653 546 435 404 298 270 269 246 201 160 134 104 100 99 99 96 86 68 63 56 48 42 31
12,8 11,0 9,2 7,3 6,8 5,0 4,5 4,5 4,1 3,4 2,7 2,2 1,7 1,7 1,7 1,7 1,6 1,4 1,1 1,1 0,9 0,8 0,7 0,5
29
5.3 Potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI I když je Vietnam rozvojovou zemí, jehož hospodářství je založeno především na zemědělství, VaV je považován za významný zdroj pro ekonomický rozvoj. V souvislosti s přechodem od centrálně plánovaného hospodářství k tržní ekonomice došlo ke zvýšení otevřeností ekonomiky, což se odrazilo i na rozvoji VaVaI. Vznikla také celá řada nových výzkumných institucí a agentur a byly vytvořeny nové pobídky a nástroje podporující VaVaI. I přes tyto pozitivní změny k výraznému zvýšení výdajů na VaV zatím nedochází a Vietnam tak výrazně zaostává za nejvyspělejšími zeměmi regionu a jeho potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI zůstává poněkud omezen. Přesto je mezinárodní spolupráce ve VaV zástupci vládních institucí považována za velice významnou (i v souvislosti s rostoucí otevřeností ekonomiky). Co se týče tematického zaměření mezinárodní spolupráce, ze strany vlády je upřednostňována spolupráce v oblasti prioritních směrů (které jsou stanoveny ve strategických dokumentech): -
informační a komunikační technologie, se zaměřením na vývoj softwaru;
-
biotechnologie, se zaměřením na využití biotechnologií (nové plodiny, osiva apod.);
-
zdraví, se zaměřením na tropické nemoci;
-
pokročilé materiály;
-
automatizace a elektromechanika;
-
jaderná energetika a nové zdroje energie;
-
vesmírné technologie;
-
mechanika a strojírenství.
Jistý potenciál pro výzkumnou spolupráci je i ve vědních disciplínách, ve kterých Vietnam dosahuje dostatečné úrovně (tj. kde dosahuje světového průměru nebo kde se světové špičce alespoň blíží). Mezi tyto disciplíny lze zařadit například matematiku, počítačové vědy, klinickou medicínu, sociální vědy, vědy o vesmíru či ekonomiku. Vhodným partnerem pro rozvoj mezinárodní spolupráce ve VaV na vládní úrovni je zejména Ministerstvo vědy a technologií, které je odpovědným orgánem za formulaci a implementaci politiky VaVaI a programy na podporu VaVaI. Pro spolupráci na nevládní úrovni jsou vhodnými partnery významné výzkumné organizace, jako je zejména Vietnamská akademie věd a technologií (VAST) a Vietnamská akademie sociální věd (VASS), a některé významnější a kvalitní vietnamské univerzity (jako je zejména Vietnamská národní univerzita v Hanoji a Ho-či-minově Městě (dříve Saigon). Vietnam má uzavřené dohody o vědecko-technické spolupráci s celou řadou zemí. V období studené války Vietnam spolupracoval zejména se zeměmi bývalého sovětského bloku, včetně ČR. Některé tyto „historické“ spolupráce sice přetrvávají, avšak v současnosti je patrná snaha vietnamské vlády rozvíjet výzkumnou spolupráci i s dalšími zeměmi.
30
6 Indonésie 6.1 Základní socioekonomické charakteristiky Indonésie je největší ekonomikou jihovýchodní Asie. Patří mezi rozvíjející se světové ekonomiky. Přestože je tržní ekonomikou, významnou úlohu v hospodářství má stále stát, který vlastní více než 16 klíčových firem a stanovuje ceny některého základního zboží, jako např. paliv, rýže a elektrické energie. Kromě nízkých výrobních nákladů a dostatku levné, avšak málo kvalifikované pracovní síly, stojí konkurenceschopnost místního hospodářství na velikosti trhu a těžbě ropy. Růst konkurenceschopnosti však omezuje velmi nízká efektivity trhu zboží (nejnižší z vybraných zemí ASEAN), nízká technologická vyspělost, nízká kvalita infrastruktury a malá inovační výkonnost. Stát se postupně snaží o zvyšování konkurenceschopnosti. Jednou ze snah je kultivace regulačního rámce hospodářství, která s větší intenzitou probíhá od konce osmdesátých let. V právním systému došlo k řadě zlepšení, přesto například v oblasti ochrany duševního vlastnictví a efektivitě vynucování zákona zůstává mnoho nedostatků. Přes silný vliv státu v ekonomice je hospodářský růst financován především z privátních zdrojů, a to jak zahraničních, tak také domácích. Velkým zahraničním investorem jsou USA, které dominují v těžbě ropy a zemního plynu. Dalšími zahraničními investory jsou Indie, Japonsko, Spojené království, Singapur, Nizozemsko a Katar. V hospodářské struktuře je stále silný podíl agrárního sektoru, který vytváří 15 % HDP. Je převážně extenzivní s vysokým podílem lidské práce (v roce 2010 zaměstnával 38 % pracovníků). Z hlediska tvorby HDP je nejvýznamnějším sektorem průmysl produkující 47% podíl na HDP. Zaměstnává však pouze 13 % pracovníků. Hlavními průmyslovými obory jsou těžba a zpracování ropy a zemního plynu, výroba textilu, oděvů a obuvi, výroba cementu, chemických hnojiv, dřevěných výrobků a plastů. Sektor služeb vytváří 38 % HDP a zaměstnává 49 % pracovníků, především v obchodě a cestovním ruchu16. Indonésie vyváží hlavně ropu a zemní plyn, elektrická zařízení, textil a dřevěné výrobky, a to především do Japonska (16 %), Číny (10 %) a USA (9 %).
6.2 Výzkum a vývoj 6.2.1 Struktura národního inovačního systému, zaměření politiky a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací I když je v Indonésii VaV považován za významný faktor rozvoje hospodářství, snahy vlády byly počátkem devadesátých let značně limitovány v důsledku hluboké ekonomické krize (Indonésie byla krizí postižena nejvíce ze všech zemí východní Asie). Výdaje na VaV byly omezeny, avšak od té doby již mírně rostou. V roce 2009 vláda na VaV věnovala necelé 0,1 % hrubého domácího produktu. Nejvýznamnějším orgánem v oblasti tvorby a implementace politiky VaVaI je Ministerstvo pro vědu a technologie (Kementerian Riset dan Teknologi, Ministry of Research and Technology, RISTEK). Ministerstvo si jako vizi stanovilo, že VaVaI budou hlavní zdrojem udržitelného rozvoje a prosperity země, a zároveň přijalo koncepci národního inovačního systému (NIS) s cílem zajistit konkurenceschopnost v globálním měřítku. Aktivity jsou zaměřeny na rozvíjení aktivit VaVaI a zvýšení 16
http://en.wikipedia.org/wiki/Economy_of_Indonesia
31
úrovně výzkumných institucí, včetně zajištění kvalitních lidských zdrojů a výzkumné infrastruktury. Tyto cíle reflektují programy a další nástroje na podporu VaVaI. Odpovědnost za oblast vzdělávání (včetně vyššího školství) má Ministerstvo školství (Ministry of National Education). Do tvorby a implementace politiky VaVaI jsou do jisté míry zapojena i další ministerstva. RISTEK i další ministerstva mají své vlastní (ministerské) výzkumné ústavy. Pro lepší koordinaci politik a programů VaVaI byla v roce 2002 založena Národní výzkumná rada (National Research Council, Dewan Riset Nasional, DRN), která má 108 členů z akademického sektoru, podniků a státní správy. NRC také poskytuje poradenství pro tvorbu a implementaci politiky VaVaI, a zároveň zpracovává hodnocení výzkumných aktivit. NRC působí rovněž na regionální úrovni (včetně přípravy regionálně zaměřených politik), což je důsledkem geografické rozlohy země. NRC také provedl vyhodnocení inovačního systému v zemi. Jako slabiny byly identifikovány zejména převaha veřejného VaV, nedostatečné vazby mezi aktéry NIS, nedostatek technologicky zaměřených klastrových iniciativ a omezený přístup ke znalostem. Důraz na rozvoj VaV a technologií je zařazen i do Národního střednědobého rozvojového plánu na léta 2010 až 201417, která je druhou etapou implementace Rozvojového plánu 2005-2025. Ve střednědobém plánu je jako jedna z priorit stanovena „Kultura, kreativita a technologické inovace“, kde je mj. cílem rozvoj národních kapacit pro VaVaI a usnadnění přístupu veřejnosti k jejím výsledkům. V oblasti inovací je cílem dosáhnout komparativní a konkurenční výhody země, zajistit management zdrojů a bezpečnost v oblasti energetiky a výživy. Pozornost je věnována i rozvoji dovedností lidských zdrojů a kreativitě mládeže. Ve střednědobém plánu je položen důraz i na životní prostředí a adaptaci na klimatické změny (v různých souvislostech). V uvedeném plánu jsou stanoveny také priority pro VaV: -
bezpečnost potravin;
-
nové a obnovitelné zdroje energie;
-
dopravní systémy a management;
-
informační a komunikační technologie;
-
medicína a zdravotní technologie;
-
obranné technologie.
Pro každou oblast byla zpracována Bílá kniha, kde jsou stanoveny konkrétní cíle. Výše uvedené priority VaV jsou reflektovány v programech Ministerstva pro vědu a technologie, který je označován jako „Six Focus Programs“. V souladu s Národním střednědobým rozvojovým plánem na předcházející období (tj. na léta 2004 – 2009) jsou realizovány i další programy, jako je například: -
S&T Research and Development Programme, jehož cílem je zvýšit kvalitu základního výzkumu i aplikovaných věd;
-
S&T Diffusion and Utilization Programme, jehož cílem je šíření a využívání výsledků VaV v podnikovém sektoru;
-
S&T Institutional Strengthening Programme zaměřený na rozvoj VaV kapacit;
-
Production System S&T Capacity Enhancement Programme, který podporuje rozšiřování technologických kapacit ve výrobní sféře.
Některé programy jsou zaměřeny na VaV nových technologií, jako je například: -
RUT (základní a aplikovaný VaV ve vládních výzkumných institucích);
17
2010-2014 National Medium-Term Development Plan (RPJMN 2010-2014), http://bappenas.go.id/get-fileserver/node/9374/
32
-
RUKK (výzkum v sociálních a humanitních vědách);
-
RUTI (podpora VaV realizovaného indonéskými výzkumnými pracovníky v bilaterálních projektech se zahraničními partnery).
Dále existují také programy podporující zavádění nových technologií ve zpracovatelském průmyslu. Indonéská vláda se snaží vytvořit také dobré podmínky a zvýšit atraktivitu země pro investice nadnárodních společností.
6.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků Výdaje na VaV jsou v Indonésii velmi nízké (prakticky nejnižší ze sledovaných zemí sdružení ASEAN). Také počet výzkumných pracovníků je velmi malý a tomu odpovídá i velmi nízký počet výsledků VaV (vědeckých prací i patentů). Přehled nejvýznamnějších ukazatelů VaV je uveden v následující tabulce. Tabulka 9 Nejvýznamnější ukazatele VaV pro Indonésii Indikátor
Hodnota
Rok
ČR
Rok
0,07 %
2006
1,56 %
2009
Celkový počet výzkumných pracovníků na 1 mil. obyvatel
205
2001
2 886
2008
Počet vědeckých publikací
915
2009
13 514
2009
6
2010
74
2010
Celkové výdaje na VaV (% HDP)
Počet domácích patentových u USPTO
Zdroj: ČSÚ, Thomson Reuters Web of Science, USPTO a další zdroje
6.2.3 Výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech provádění V Indonésii působí celá řada výzkumných organizací (univerzit, vládních výzkumných institucí, podniků a dalších organizací). Z hlediska provádění VaV je nejvýznamnější vládní sektor, kde je realizováno zhruba 70 % výdajů na VaV ve vládním sektoru (jedná se o ústavy, které spadají pod RISTEK). Necelých 30 % výdajů na VaV je realizováno v ústavech, která nespadají pod ministerstva (ale jsou koordinována RISTEK). Sedm institucí spadá přímo pod prezidenta, avšak RITEK tyto instituce koordinuje: -
BPPT (Agency for the Assessment and Application of Technology);
-
LIPI (Indonesian Institute of Sciences), kde v roce 2004 působilo více než 1 300 výzkumných pracovníků;
-
LAPAN (National Institute of Aeronautics and Space);
-
BATAN (National Nuclear Energy Agency);
-
BAKOSURTANAL (National Coordination Agency for Surveys and Mapping);
-
BSN (National Standardization Agency of Indonesia);
-
BAPETEN (Nuclear Energy Control Board).
BBPT formuluje a implementuje politiku zaměřenou na průmysl a technologický rozvoj. Ve vládním sektoru působí také několik výzkumných institucí, které jsou centrálně řízeny Centrem pro výzkum, vědu a technologie (Center for Research, Science and Technology, PUSPIPTEK) sídlícím ve městě Serpong poblíž Jakarty. Významnou oblastí pro případný rozvoj mezinárodní spolupráce je tzv. „vědecké město“ (science city) v téže lokalitě, kde působí řada laboratoří a ústavů s několika tisící zaměstnanci. 33
Další institucí národního významu je Eijkman Institute of Molecular Biology, který byl v roce 1888 založen Nizozemci. Ústav byl znovu otevřen v letech 1992/1993 a je zaměřen na biomedicínu a biotechnologie (např. tropické nemoci). Dalším ústavem, který bývá uváděn v literatuře, je Indonesian Oil Palm Research Institute (IOPRI). Rozdělení výdajů na VaV v ústavech vládního sektoru je uvedeno v tabulce 10. Tabulka 10 Podíl vědních oborů ve výdajích na VaV ve vládních výzkumných ústavech v roce (zdroj: RISTEK 2006) Vědní obor
Podíl
Technické vědy, technologie
32 %
Zemědělství a vědy o životním prostředí
30 %
Přírodní vědy
18 %
Sociální vědy
18 %
Lékařské vědy
1%
Humanitní vědy
1%
V sektoru terciárního vzdělávání působí více než 150 univerzit a dalších institucí18. Indonéské university nejsou příliš kvalitní, v tzv. Šanghajském žebříčku se nenachází v nejlepších 500 žádná z nich. V průzkumu Times Higher Education Survey v roce 200819 jsou uváděny tři univerzity (kolem třístého místa žebříčku): -
Gadjah Mada v Central Java city of Jogjakarta, která je nejstarší univerzitou v zemi;
-
Institut Teknologi Bandung, ITB;
-
Universitas Indonesia ve městě Depok.
Výše zmíněné univerzity jsou uváděny jako nejkvalitnější i ve studii zpracované v rámci projektu SEAEU-NET, k nim bývá ještě přiřazován Institut Pertanian Bogor (Bogor). Tyto čtyři univerzity jsou největší a jsou nezávislé právnické osoby, které jsou odpovědné za svůj rozpočet. Výše uvedené univerzity jsou dobře hodnoceny i v databázi „4 International Colleges & Universities“20, podle které jsou řazeny mezi 100 nejlépe hodnocených asijských univerzit (z toho nejlépe Institut Teknologi Bandung). V tomto žebříčku jsou na dalších místech následující indonéské univerzity -
Universitas Gunadarma (Depok);
-
Universitas Pendidikan Indonesia (Bandung);
-
Universitas Diponegoro (Semarang);
-
Universitas Sebelas Maret (Surakarta);
-
Institut Teknologi Sepuluh Nopember (Surabaya);
-
Universitas Airlangga (Surabaya).
Většina z výše uvedených univerzit se nachází i mezi nejlépe hodnocenými indonéskými univerzitami v žebříčku QS Stars21. 18
Instituce terciárního vzdělávání (veřejné a soukromé) lze rozdělit do čtyř skupin - univerzity, instituty, akademie a polytechniky 19 V novém hodnocení 2001 – 2012 se však již v prvních 400 univerzitách nenacházejí 20 http://www.4icu.org 21 http://www.topuniversities.com/qsstars/indonesia
34
Soukromý sektor hraje ve financování i realizaci VaV v Indonésii zcela minoritní roli (v průmyslovém sektoru působí zejména MSP).
6.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce Podle databáze Thomson Reuters bylo v roce 2009 publikováno téměř tisíc vědeckých prací, jejichž spoluautorem byl výzkumný pracovník z Indonésie. Největší podíl publikací byl z oboru botanika a zoologie, a dále z klinické medicíny. Citovanost indonéských publikací celkově není vysoká, nicméně některé obory dosahují světového průměru nebo se mu blíží. Mezi kvalitní obory z tohoto pohledu lze zařadit zejména sociální vědy, mikrobiologii, vědy o Zemi, klinickou medicínu, imunologii či zemědělské vědy. Podrobnější bibliometrická analýza je uvedena v přílohové části tohoto dokumentu. Jak je patrné z tabulky 11, mezinárodní spolupráce je intenzivní zejména s Japonskem, neboť téměř 18 % vědeckých prací publikovaných indonéskými autory v letech 2006 až 2010 má spoluautora z Japonska. Dále následují Spojené státy (14 %) a Austrálie (11 %). Z evropských zemí vykazuje Indonésie nejvyšší počet společných prací s Nizozemskem (8 %), což souvisí s tím, že Indonésie byla do roku 1949 nizozemskou kolonií (tyto vazby však postupně ztrácejí na významu). Tabulka 11 Společné publikace indonéských autorů s cizími zeměmi v letech 2005 - 2009. Zdroj: Thomson Reuters Web of Science
Země Japonsko USA Austrálie Nizozemsko Spojené království Německo Malajsie Thajsko Francie Čína Indie Singapur Filipíny Švýcarsko Tchaj-wan Vietnam Švédsko Kambodža Španělsko Brazílie Rusko Mexiko Česká republika
Počet společných publikací 1106 888 706 501 386 357 345 309 219 210 154 151 141 122 120 99 63 45 41 36 23 22 21
Podíl indonéských publikací, které mají spoluautora z dané země (%) 17,6 14,2 11,3 8,0 6,2 5,7 5,5 4,9 3,5 3,3 2,5 2,4 2,2 1,9 1,9 1,6 1,0 0,7 0,7 0,6 0,4 0,4 0,3
35
Míra spolupráce s ostatními evropskými zemi je na přibližně stejné úrovni jako spolupráce s málo rozvinutými „blízkými“ sousedy. Pozoruhodný je nízký počet společných publikaci se singapurskými autory (2,4 %) ve srovnání s výzkumně méně rozvinutou Malajsií (5,5 %). ČR s 21 publikacemi v tomto období je na jednom z posledních míst ve skupině rozvinutých zemí. Podrobněji je spolupráce ČR s Indonésií vyhodnocena v přílohové části tohoto dokumentu.
6.3 Potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI Indonésie, která je řazena mezi rozvíjející se země, je největší ekonomikou jihovýchodní Asie. Přestože VaV je v Indonésii považován za významný faktor rozvoje hospodářství, úroveň a kvalita VaV není stále uspokojivá. Důvodem jsou nízké investice do VaV, nedostatečné rozvinuté kapacity (infrastruktura) VaV a nedostatek kvalitních výzkumných pracovníků. Také vybavení většiny výzkumných institucí není na dostatečné úrovni. Potenciál pro spolupráci ve VaV proto není zatím příliš velký. Indonésie nemá zpracovanou konkrétní strategii pro mezinárodní spolupráci ve VaV. Ze strany Indonésie je však mezinárodní spolupráce považována za velmi důležitou, a to zejména s ohledem na kompenzaci slabin indonéského výzkumného systému – nedostatku výzkumných kapacit, kvalitní výzkumné infrastruktury a finančních prostředků na VaV. V mezinárodní spolupráci ve VaV dominuje Japonsko a tato spolupráce založená především na dlouhodobých osobních vazbách (což je forma preferovaná indonéskými výzkumnými pracovníky). Z rozhovorů provedených se zástupci indonéských vládních institucí v rámci projektu SEA-EU-NET vyplývá, že spolupráce je upřednostňována v oblastech, které odpovídají globálním tematickým prioritám a prioritám, které jsou specifické pro Indonésii (např. klimatické změny, globální oteplování, odlesňování). Zástupci výzkumných organizací považují za významný přínos mezinárodní spolupráce získání přístupu ke kvalitní výzkumné infrastruktuře, mezinárodním sítím a finančním zdrojům, a dále také získání reputace. Značný význam je přikládán vzájemným výměnám výzkumných pracovníků. Na některých vybraných pracovištích VaV ve vládním sektoru (ministerských i neministerských) a v preferovaných oborech jsou však již vytvořeny podmínky pro realizaci VaV projektů v mezinárodní spolupráci. Z tohoto důvodu je zapotřebí věnovat dostatečnou pozornost identifikaci kvalitních partnerů (tj. předních výzkumných institucí nebo jednotlivých výzkumných pracovníků), se kterými bude tato spolupráce rozvíjena. Důležité je také nalezení vhodného tematického zaměření této spolupráce. Jako perspektivní se jeví obory, které jsou na dostatečné úrovni z hlediska kvality, a obory, které patří mezi prioritní a do kterých směřují ve větší míře i finanční prostředky. Mezi prioritní obory lze zařadit zejména zemědělství a některé technologicky zaměřené disciplíny, jako jsou informační a komunikační technologie či biotechnologie. Při rozvoji spolupráce ve VaV je zapotřebí věnovat pozornost především oborům, jejich úroveň je dostatečná. Z hlediska citovanosti lze mezi tyto obory zařadit například sociální vědy, multidisciplinární vědy, mikrobiologii, vědy o Zemi, klinickou medicínu, imunologii či zemědělské vědy. Vhodným partnerem pro iniciaci a rozvoj spolupráce je zejména Ministerstvo pro výzkum a technologie - RISTEK, v jehož kompetenci je oblast VaVaI a které zastřešuje i řadu výzkumných organizací vládního sektoru. Z konkrétních ústavů vládního sektoru lze jmenovat BBPT, LIPI a LAPAN, které jsou již zapojeny do mezinárodní spolupráce a mají uzavřeny bilaterální dohody (zpravidla formou Memorandum of Understanding) například s Německem, Indií, Čínou, Ruskem, a zejména s Japonskem (v oceánologii, biotechnologiích i informačních a komunikačních technologií).
36
7 Filipínská republika 7.1 Základní socioekonomické charakteristiky Filipíny jsou rozvojovou zemí s tržním a stále více se liberalizujícím hospodářstvím. Jejich hospodářský vývoj negativně ovlivnila dlouholetá diktatura, která skončila až v polovině osmdesátých let, územní rozdrobenost do velkého množství ostrovů a značná etnická a náboženská heterogenita. Základem konkurenceschopnosti jsou, podobně je ve většině zemí sdružení ASEAN, nízké výrobní náklady. Rozvoj konkurenceschopnosti negativně ovlivňuje nedostatečná technologická vyspělost, nízká kvalita institucí a infrastruktury a malá úroveň vytváření a zavádění inovací. Hospodářská struktura se vyznačuje poměrně vysokým podílem agrárního sektoru, který sice zaměstnává 33 % pracovníků, avšak vytváří jen 14 % HDP. Jeho produkce se zaměřuje na pěstování kokosových palem, přičemž ve výrobě produktu z dužiny kokosového ořechu – kopry – zaujímají Filipíny první místo na světě. Dále se pěstují ananasy, banány, batáty, cukrová třtina, kakao a kaučukovník. Významnou součástí hospodářství je těžba nerostných surovin, nacházejí se zde bohatá ložiska zlata, niklu, mědi a chromu. Průmysl vytváří 31 % HDP a je v něm zaměstnáno pouze 15 % pracovníků. Ve struktuře průmyslu jsou silné jak tradiční průmyslové obory (v nichž jsou zastoupeny zejména domácí podniky) – potravinářský, textilní a dřevařský průmysl, tak také progresivní strojírenské obory – výroba automobilů a elektroniky, které jsou však reprezentovány jen montážními závody nadnárodních korporací (např. Ford, Toyota, Mitsubishi, Nissan, Panasonic, Sony, LG, Intel, Texas Instruments, Lexmark apod.). Sektor služeb se velmi rychle rozvíjí. Jeho růst je dán rozvojem zejména telekomunikačních služeb. V roce 2010 zaměstnával 52 % pracovníků a vytvářel 55 % HDP. Nejvýznamnějším odvětvím služeb zůstává obchod. Nově se také rozvíjejí outsourcingové služby – zejména mezinárodní call centra.22 Hlavní vývozní komodity tvoří elektronika, elektronické komponenty, oděvy, obuv, chemické výrobky, výrobky ze dřeva a potravinářské produkty. Vývoz směřuje zejména do Japonska (19 % hodnoty vývozu), USA (15 %) a Číny (13 %).
7.2 Výzkum a vývoj 7.2.1 Struktura národního inovačního systému, zaměření politiky a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací Oblast VaVaI je od roku 1986 v kompetenci Ministerstva pro vědu a technologie (Department of Science and Technology, DOST). Ministerstvo stanovuje směry pro strategii a politiku VaVaI, zajišťuje koordinaci aktivit VaVai v zemi. DOST také odpovídá za formulaci priorit VaVaI (viz dále) a přípravu programů na podporu VaVaI. DOST má kromě „centrální“ kanceláře přibližně 15 regionálních kanceláří. Součástí ministerstva je pět sektorově zaměřených rad, sedm výzkumných ústavů, které realizují základní a aplikovaný VaV v různých odvětvích (viz kapitola 7.2.3), a šest institucí VaV služeb, které poskytují služby VaVaI.
22
https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/rp.html
37
Za oblast terciárního vzdělávání odpovídá Komise pro vyšší vzdělávání (Commission for Higher Education, CHED). Komise je odpovědná za politiku pro terciární vzdělávání a alokaci finančních prostředků. Dalším významným orgánem v oblasti tvorby a implementace politiky VaV je Filipínská rada pro pokročilý badatelský a technologický VaV (Philippine Council for Advanced Science and Technology Research and Development (PCASTRD), která je přidružena k DOST. DOST a PCASTRD zpracovaly tzv. Prioritní oblasti vědy a technologií (Priority Science and Technology Areas), mezi které patří: -
biotechnologie;
-
informační technologie;
-
materiálové vědy;
-
elektronika a fotonika.
Výše uvedené oblasti také tvoří základ pro orientaci veřejné podpory VaV a rozvoje lidských zdrojů na Filipínách. Aktuálním dokumentem, kde je stanovena strategie a zaměření politiky VaVaI, je Národní plán pro vědu a technologie na léta 2002 – 2020 (National Science and Technology Plan for 2002-2020, NSDTP), jehož cílem je vytvořit základ budoucího hospodářského rozvoje země prostřednictvím technologického rozvoje. V dokumentu jsou také identifikovány klíčové oblasti technologií: -
zemědělství a lesnictví;
-
mikroelektronika;
-
materiálové vědy;
-
životní prostředí;
-
zmírnění přírodních katastrof;
-
energetika.
DOST ve vazbě na stanovenou strategii VaVaI připravil dva významné programy: -
Small enterprise technology programme (Setup);
-
Technology incubation for commercialization programme (Technicom).
Cílem těchto programů je stimulovat technologické inovace, posílit kapacity podniků pro VaVaI a realizaci poznatků VaV. Další institucí filipínského NIS je Národní vědecká rada (National Research Council of the Philippines), která v roce 2008 připravila tzv. Národní Integrovaný plán základního výzkumu (National Integrated Basic Research Agenda), který je zaměřen na aktivity VaV s krátkodobým (2010), střednědobým (2015) a dlouhodobým (2020) časovým horizontem. Agenda tvoří základ pro financování základního VaV, včetně podpory mezinárodní spolupráce ve VaV. V posledních letech také probíhá reforma systému vzdělávání (mj. i v souvislosti se skutečností, že dvěma třetinám populace je do 25 let). Reforma se týká základního, středního i vysokého školství. Ve vazbě na NSDTP byl založen Úřad pro technické vzdělání a rozvoj dovedností (Technical Education and Skills Development Authority, TESDA), jehož jedním z cílů je zapojit průmysl, technické a vzdělávací instituce, místní samosprávu a společnost do formulace programů, které by přispěly k rozvoji lidských zdrojů v zemi (na tuto oblast jsou také zaměřeny některé bilaterální programy mezinárodní spolupráce). I přes snahy vlády je politika VaVaI kritizována organizací Philippine Advocates for Science and Technology for the People23 (AGHAM), neboť nejsou vytvořeny vhodné nástroje pro rozvoj 23
Philippine Advocates for Science and Technology for the People, AGHAM (http://www.agham.org/)
38
ekonomiky, zejména s ohledem na snížení závislosti na dovozu. Za slabinu jsou také považovány nedostatečné iniciativy v oblasti podpory VaVaI, jejichž důsledkem je nízká patentová aktivita a braindrain.
7.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků Výdaje na VaV v roce 2007 dosáhly pouze 0,11 % HDP, což je po Indonésii a Vietnamu nejméně ze zemí sdružení ASEAN, kterým je věnována pozornost v této studii. Také počet výzkumných pracovníků na 1 milion obyvatel je velmi nízký (téměř dvacetkrát nižší než v ČR). Nízkým výdajům na VaV a nízkému počtu výzkumných pracovníků také odpovídá i nižší publikační a patentová aktivita. Přehled nejvýznamnějších ukazatelů VaV je uveden v následující tabulce. Tabulka 12
Nejvýznamnější ukazatele VaV pro Filipínskou republiku
Indikátor
Hodnota
Rok
ČR
Rok
0,11 %
2007
1,56 %
2009
Celkový počet výzkumných pracovníků na 1 mil. obyvatel
78
2007
2 886
2008
Počet vědeckých publikací
793
2009
13 514
2009
Počet domácích patentových u USPTO
37
2010
74
2010
Celkové výdaje na VaV (% HDP)
Zdroj: ČSÚ, Thomson Reuters Web of Science, USPTO a další zdroje
7.2.3 Výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech provádění Nejvýznamnější výzkumné instituce vládního sektoru působí pod Ministerstvem pro vědu a technologie (DOST). Jedná se o sedm výzkumných institucí (ústavů) zabývajících se základním a aplikovaným VaV v různých odvětvích: -
Advanced Science and Technology Institute (ASTI) – ICT a mikroelektronika;
-
Food and Nutrition Research Institute (FNRI) – potraviny a výživa;
-
Forest Products Research and Development Institute (FPRDI) – lesnictví
-
Industrial Technology Development Institute (ITDI) – technologie a technické služby pro podniky;
-
Metals Industry Research and Development Center (MIRDC) – kovy a strojírenský průmysl;
-
Philippine Nuclear Research Institute (PNRI) – mírové využití jaderné energie, regulace, ochrana a bezpečnost;
-
Philippine Textile Research Institute (PTRI) – textilní průmysl a příbuzné obory.
Součástí DOST je i sedm ústavů, které poskytují služby související s VaV a technologiemi: -
Technology Resource Center (TRC) – služby pro veřejnost týkající se rozvoje dovedností a zlepšení dostupnosti informací (zejména v oblasti technologií a obživy);
-
Technology Application and Promotion Institute (TAPI) - implementace zaměřené na technologický transfer, komercializaci a marketing;
-
Science and Technology Information Institute (STII) – marketing DOST, archivace vědeckotechnologických informací a dat;
-
Science Education Institute (SEI) – rozvoj lidských zdrojů pro VaVaI;
-
Philippine Science High School (PSHS) – poskytování vzdělávání druhého stupně (bez školného), příprava studentů pro vědeckou kariéru;
strategie
DOST
39
-
Philippine Institute of Volcanology and Seismology (PHIVOLCS) - připravenost na živelné katastrofy;
-
Information and Communications Technology Office (ICTO);
-
Philippine Atmospheric, Geophysical, and Astronomical Services Administration (PAGASA).
Mezi další vládní výzkumné ústavy patří například Filipínský výzkumný ústav rýže (Philippine Rice Research Institute, PhilRice), který vznikl oddělením od University of the Philippines. Ústav realizuje VaVaI a poradenství prostřednictvím mnoha agentur a center po celé zemi. Na Filipínách působí i Mezinárodní ústav pro výzkum rýže (International Rice Research Institute, IRRI), mezi další vládní výzkumné ústavy lze zařadit například Výzkumný ústav pro tropickou medicínu (Research Institute for Tropical Medicine), který spadá pod Ministerstvo zdravotnictví (Ministry of Health). V sektoru terciárního vzdělávání působí více než 2 000 institucí, včetně více než 500 státních a regionálních veřejných univerzit a 1 500 soukromých univerzit a institucí (z nichž je většina katolických). Pro zvýšení kvality a excelence terciárního vzdělávání jsou některé univerzity označovány jako Centra excelence (Centers of Excellence) nebo Centra rozvoje (Centers of Development). Tyto instituce mají relativně kvalitní vzdělávací programy odpovídající mezinárodním standardům. Zároveň mají větší autonomii a mají prioritu při rozdělování finančních prostředků. V posledním hodnocení QS 2011 - 2012 se filipínské univerzity neumístily do 300. místa24. Nejlépe se umístila University of the Philippines (332. místo) a Ateneo de Manila University (360. místo). V žebříčku se ještě umístily De La Salle University (551 – 600) a University of Santo Tomas (hůře než 600). V přehledech25 jsou uváděny i dvě polytechniky: -
Iligan Institute of Technology
-
Mapúa Institute of Technology (Manila)
Mezi další významné univerzity patří následující:
24 25
-
Ateneo De Davao University
-
Ateneo de Naga University
-
Central Philippine University (Il Oilo City)
-
Centro Escolar University
-
De La Salle University (Manila)
-
Manila Central University
-
Misamis University (Ozamiz City)
-
Royal and Pontifical University of Santo Tomas (Manila)
-
Saint Louis University (Baguio City)
-
Saint Paul University
-
Silliman University (Dumaguete City)
-
University of Baguio
-
University of Saint Anthony (Iriga City)
-
University of San Carlos
-
University of the East Philippines (Manila)
-
University of the Immaculate Conception ( Davao City)
-
Xavier University Ateneo de Cagayan
http://newsinfo.inquirer.net/53635/philippine-universities-out-of-world%E2%80%99s-top-300 http://www.braintrack.com/linknav.htm?level=3&pprevid=184
40
7.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce V roce 2009 bylo v databázi Thomson Reuters Web of Science evidováno téměř 800 vědeckých publikací, ve kterých byl alespoň jeden filipínský spoluautor, což je nejméně ze zemí sdružení ASEAN sledovaných v této studii. Nejvíce jsou zastoupeny publikace ze zemědělských věd, botaniky a zoologie a klinické medicíny. Vědecké publikace s malajským spoluautorem jsou však ve světě nadprůměrně citované. Mezi nejvíce citované patří zejména publikace z klinické medicíny, technických věd, botaniky a zoologie, věd o životním prostředí a zemědělských věd. Podrobnější bibliometrická analýza je uvedena v přílohové části tohoto dokumentu. V letech 2006 až 2010 přibližně 20% filipínských publikací mělo spoluautora z USA. Druhou nejvýznamnější zemí ve spolupráci bylo Japonsko (13 %). Z evropských zemí mělo největší podíl Spojené království (5,3 %). Ze zemí ASEAN je v počtu společných publikací nejčastějším partnerem Thajsko (4,2 %), které je na přibližně na úrovní Německa a Francie (cca 4 %). ČR s pouhými 14 publikacemi zaujímá ve skupině evropských zemí poslední místo a předstihují ji i málo rozvinuté země, jako je Laos, Kambodža a Vietnam (viz tabulka 13). Tabulka 13 Společné publikace filipínských autorů s cizími zeměmi v letech 2006 - 2010. Zdroj: Thomson Reuters Web of Science Země USA Japonsko Austrálie Čína Spojené království Indie Thajsko Německo Francie Tchaj-wan Malajsie Singapur Nizozemsko Vietnam Švýcarsko Brazílie Mexiko Švédsko Španělsko Kambodža Polsko Rusko Laos Barma Česká republika
Počet společných publikací 1003 631 347 338 263 217 209 200 188 183 173 173 116 100 89 69 61 46 44 40 24 23 21 16 14
Podíl filipínských publikací, které mají spoluautora z dané země (%) 20,3 12,7 7,0 6,8 5,3 4,4 4,2 4,0 3,8 3,7 3,5 3,5 2,3 2,0 1,8 1,4 1,2 0,9 0,9 0,8 0,5 0,5 0,4 0,3 0,3
41
7.3 Potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI Filipíny jsou rozvojovou zemí s tržním a stále více se liberalizujícím hospodářstvím (hospodářský vývoj negativně ovlivnila dlouholetá diktatura, která skončila až v polovině osmdesátých let). Rozvoj konkurenceschopnosti negativně ovlivňuje nízká technologická vyspělost, nízká kvalita institucí a infrastruktury, a dále nízká úroveň vytváření a zavádění inovací. I když jsou v posledních letech patrné snahy filipínské vlády pozvednout úroveň filipínského VaV, uspokojivé výsledky nejsou zatím patrné. Výdaje na VaV (vztažené k HDP) patří mezi nejnižší ze zemí sdružení ASEAN a také počet výzkumných pracovníků je velmi nízký. Z tohoto důvodu je potenciál Filipín pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI poměrně malý. Vzhledem k neuspokojivé úrovni VaV ve většině vědních disciplín a nedostatečné výzkumné infrastruktuře lze spíše očekávat, že snahou výzkumných týmů (organizací či agentur) bude napojení na kvalitní zahraniční VaV, získání reputace (například společným publikováním v uznávaných časopisech), získání přístupu ke kvalitní výzkumné infrastruktuře, mezinárodním výzkumným sítím apod. Lze též očekávat, že zájmy filipínských partnerů budou i ovlivněny i snahou získat finanční prostředky pro realizaci VaV. Co se týče tematického zaměření VaV, jistou perspektivou pro rozvoj smysluplné a pro obě strany přínosné mezinárodní spolupráce mají obory, které jsou řazeny mezi prioritní oblasti filipínského VaV a ve kterých již existuje dostatečná infrastruktura VaV a do kterých prioritně směřují finanční prostředky na Mezi tyto obory lze zařadit: -
biotechnologie;
-
informační technologie;
-
materiálové vědy;
-
elektronika (mikroelektronika) a fotonika;
-
zemědělství a lesnictví;
-
životní prostředí;
-
zmírnění přírodních katastrof;
-
energetika.
Vzhledem k tomu, že výzkumné kapacity a potenciál Filipín pro spolupráci ve VaV není zatím příliš vysoký, je nutné také uvážit kvalitu a úroveň VaV v různých vědních oborech. Mezi vědní disciplíny, ve kterých Filipíny dosahují dostatečné úrovně (tj. kde se publikace s filipínským spoluautorem blíží světovému průměru) lze například zařadit multidisciplinární vědy, klinickou medicínu, technické vědy, botaniku a zoologii, vědy o životním prostředí nebo zemědělské vědy. Vhodným partnerem pro mezinárodní spolupráci ve VaV na vládní úrovni je Ministerstvo pro vědu a technologie (DOST), které stanovuje směry pro strategii a politiku VaVaI, zajišťuje koordinaci aktivit VaVaI v zemi. Pod toto ministerstvo zároveň spadá několik významných výzkumných institucí vládního sektoru. Vhodnými partnery pro dohodu na nevládní úrovni mohou být i další významné výzkumné organizace a kvalitní veřejné univerzity, jako je například University of the Philippines, Ateneo de Manila University nebo De La Salle University a University of Santo Tomas.
42
8 Přílohová část 8.1 Příloha 1 - Scientometrické údaje a patentová statistika 8.1.1 Singapur V uplynulé dekádě vzrostl počet publikací Singapuru více než dvojnásobně, a zároveň rostla i jejich citovanost. Jak je patrné z obr. 2, od roku 2003 je citovanost singapurských publikací nepřetržitě nad světovým průměrem (v posledních třech letech je průměrná citovanost singapurských prací převyšuje světový průměr o více než o 20 %). V podílu singapurských publikací na světových počtech výrazně dominují počítačové vědy, technické vědy, materiálové vědy, fyzika a ekonomické obory, což odpovídá i „technologickému“ zaměření země. Na rozdíl od ostatních zemí ASEAN patří zemědělské vědy k nejméně významným. Mezi lety 2005 až 2009 došlo k výraznému poklesu podílu technických věd a výraznému vzrůstu podílu v oborech molekulární biologie a genetika, fyzika a psychiatrie a psychologie (obr. 3). Oborová struktura publikací singapurských autorů je uvedena na obr. 4. Vedle již zmíněných oborů má výrazně větší podíl na publikacích Singapuru také klinická medicína a chemie. Nápadně mizivé je zastoupení věd o vesmíru, a mezi roky 2005 a 2009 také zřetelně pokleslo (přibližně na polovinu) zastoupení počítačových věd. Publikace ve většině oborů dosahují lepší než průměrné citovanosti (viz obr. 5). Citovanosti o 50 % vyšší, než je světový průměr, dosahují dlouhodobě materiálové vědy, což svědčí o světově excelentním výzkumu v těchto vědách. Výrazný je růst citovanosti publikací v imunologii, a to z podprůměrné hodnoty 0,7 v roce 2005 na 1,51 v roce 2009, který svědčí o dynamickém růstu relevance singapurského VaV v tomto oboru. K obdobnému zlepšení citovanosti došlo i v neurovědách a behaviorálních vědách, a dále v ekologii a životním prostředí.
Obr. 2
Počet publikací Singapuru a jejich oborově normalizovaná citovanost (publikace se zemi započítává celá bez ohledu na počet spoluautorů z jiných zemí). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science 43
Citovanost fyziky, přestože patří k silně publikujícím oborům, dosahuje jen průměrných hodnot. Citovanost publikací v oblasti zemědělských věd ve sledovaném období prudce poklesla ze světové excelence do podprůměru. Podobně poklesla kvalita singapurských publikačních výstupů v botanice a zoologii, a farmakologii a toxikologii. Vzhledem k extrémně nízkému počtu publikací v oboru kosmických věd nelze z růstu jejich citovanosti vyvozovat žádné závěry. Změny v publikační aktivitě a kvalitě publikací ukazují, že v singapurském systému VaV dochází ke změně priorit a orientaci biologických věd směrem k molekulárním oborům, a dále k posilování materiálového výzkumu a omezování výzkumu v čistě technických vědách. Kvalitnímu VaV odpovídá i vysoká patentová aktivita. Podle očekávání nejvyšší počet podaných patentových žádost je v technologicky zaměřených oborech – elektronice a elektrotechnice, výpočetní technice a informačních technologiích (viz tabulka 14).
Obr. 3
Podíl singapurských publikací v letech 2005 až 2009 na celkovém světovém počtu, roztříděný podle vědních oborů (publikace se zemi započítává celá bez ohledu na počet spoluautorů z jiných zemí). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
44
Obr. 4
Oborová struktura publikací singapurských autorů v letech 2005-2009. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
45
Obr. 5
Oborově normalizovaná citovanost singapurských publikací v letech 2005 až 2009 (světový průměr je roven 1, citovanost větší než 1 značí, že publikace jsou citovanější, než je tomu ve světovém průměru). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science. Číselný údaj je uveden pro rok 2009.
46
Tabulka 14 Počet patentových žádostí singapurských subjektů podaných u USPTO (zdroj: http://www.trilateral.net/ Obor
2005
2006
2007
2008
2009 2010 Celkem
Základní elektrotechnické součásti
127
133
134
133
123
226
876
Počítání; výpočty; čítání
21
45
27
46
44
57
240
Elektrická sdělovací technika
15
31
34
30
45
60
215
Uchovávání informací
34
30
19
24
27
27
161
Základní elektronické obvody
9
21
26
23
35
31
145
Měření; zkoušení
27
15
27
22
24
17
132
Optika
16
11
9
8
12
17
73
Lékařství nebo zvěrolékařství; hygiena
6
8
7
11
14
17
63
Výroba, přeměna nebo rozvod elektrické energie
4
6
9
14
8
18
59
Řízení, regulace
5
4
6
6
11
15
47
Biochemie; pivo; lihoviny; víno; ocet; mikrobiologie;
4
10
4
10
10
7
45
Obráběcí stroje; obrábění kovů
8
4
9
5
12
5
43
Doprava; balení; skladování; manipulace
6
6
6
5
5
8
36
Tisk; řádkovací stroje; psací stroje
8
4
10
4
2
2
30
Hudební nástroje; akustická zařízení
3
7
1
5
6
5
27
47
8.1.2 Malajsie Malajsie vykazuje ve skupině ASEAN druhý nejvyšší počet pracovníků ve VaV na jeden milion obyvatel i druhý nejvyšší podíl výdajů na VaV na HDP. V celkovém počtu publikací je však až na třetím místě za Singapurem a Thajskem. Po roce 2005 v Malajsii došlo k velmi výraznému růstu počtu publikací a i postupnému nárůstu citovanosti (viz obr. 6). Tento růst může být spojen s nárůstem podílu výdajů na vědu a výzkumu na hrubém domácím produktu z 0,47% na 0,63%. Vzhledem k tomu že hrubý domácí produkt Malajsie vzrostl mezi roky 2000 a 2006 o 54% (v paritě kupní síly), celkové výdaje na vědu v Malajsii v tomto období vzrostly na dvojnásobek26. Relativně výrazného podílu na světových počtech publikací dosahuje Malajsie v zemědělských vědách, chemii, mikrobiologii, materiálových vědách a technických vědách, a naopak, nejméně jsou zastoupeny vědy o vesmíru (viz obr. 7). V několika vědních oborech došlo po roce 2007 v Malajsii k výraznému nárůstu publikací. Jedná se zejména o mikrobiologii (vzrůst pětinásobek mezi roky 2007 a 2009), matematiku (3,7 násobek), molekulární biologie a genetika (3,3 násobek), sociální vědy a vědy o vesmíru (trojnásobek), a neurovědy a ekonomika (2,8 krát). Tato dynamika změn publikačních aktivit může indikovat prioritizaci malajského VaV směrem k biomedicínským a společenskovědním oblastem. Oborová struktura všech publikací malajských autorů je uvedena na obr. 8. V počtech publikací dlouhodobě dominuje chemie (přibližně 22 % všech malajských publikací). Výrazněji vyšší podíl dosahuje dále klinická medicína a technické vědy (mezi 12 a 14 %), materiálové vědy, fyzika, botanika a zoologie (mezi 6 a 8 %).
Obr. 6
Počet publikací Malajsie a jejich oborově normalizovaná citovanost (publikace se zemi započítává celá bez ohledu na počet spoluautorů z jiných zemí). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
Ve většině oborů, s výjimkou technických věd a matematiky, jsou však publikace malajských autorů podprůměrně citovány (viz obr. 9). Kvalita publikací v technických vědách nepřetržitě rostla v celém 26
Neadjustováno na inflaci.
48
pětiletém období a v roce 2009 byla téměř 50 % nad světovým průměrem. Citovanost prací v matematice, která patří k nejrychleji rostoucím oborům, přesáhla v roce 2008 dvojnásobek světového průměru. K průměrné světové kvalitě se v roce 2009 přiblížily i sociální vědy. Citovanost prací v chemii, která má nejvyšší podíl v malajském publikačním výstupu, i přes stálý růst zůstává přibližně 30% pod světovým průměrem. Bibliometrická data indikují probíhající změny v oborové struktuře malajského VaV a orientaci směrem k biomedicínským oborům. Současně se rozvíjejí jak z hlediska kvality, tak i kvantity, obory mající blízký vztah k aplikovanému výzkumu. Malajsie je po Singapuru druhou zemí s nejvyšší patentovou aktivitou. Výrazně nejvyšší počet patentů je v oborech souvisejících s elektronikou a výpočetní technikou (viz tabulka 15). Počet patentových žádostí malajských subjektů podaných u USPTO od roku 2005 roste a vysoký nárůst je patrný v uvedených oborech.
Obr. 7
Podíl malajských publikací v letech 2005 až 2009 na celkovém světovém počtu roztříděný podle vědních oborů (publikace se zemi započítává celá bez ohledu na počet spoluautorů z jiných zemí). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
49
Obr. 8
Oborová struktura publikací malajských autorů v letech 2005-2009. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
50
Obr. 9
Oborově normalizovaná citovanost malajských vědeckých publikací v letech 2005 až 2009 (světový průměr je roven 1, citovanost větší než 1 značí, že publikace jsou citovanější, než je tomu ve světovém průměru). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
Tabulka 15 Počet patentových žádostí malajských subjektů podaných u USPTO (zdroj: http://www.trilateral.net/ ) Obor
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Celkem
Základní elektrotechnické součásti
25
25
37
41
37
57
222
Počítání; výpočty; čítání
7
8
25
17
27
34
118
Měření; zkoušení
7
19
22
29
18
20
115
Základní elektronické obvody
5
7
11
8
8
10
49
Osvětlování
2
5
11
3
10
9
40
Elektrická sdělovací technika
2
3
3
7
11
10
36
Elektrotechnika jinde nezařazená
3
8
3
3
2
2
21
Nábytek; domácí předměty nebo zařízení;
3
3
2
5
1
4
18
Uchovávání informací
1
4
0
2
5
6
18
Vyučování; šifrování; zobrazení; reklama
1
2
4
4
4
2
17
Lékařství nebo zvěrolékařství; hygiena
2
2
2
5
0
5
16
Optika
4
1
5
3
1
0
14
Organická chemie
1
1
2
1
6
1
12
Obráběcí stroje; obrábění kovů
2
2
2
2
0
3
11
Strojní součásti nebo prvky
1
0
4
1
2
3
11
51
8.1.3 Thajsko Thajsko věnuje přibližně o řád menší podíl HDP na VaV než Singapur (údaj z roku 2007). Podíl na HDP přibližně čtvrt procenta HDP zůstává od roku 2000 téměř konstantní. Díky růstu HDP Thajska to přesto přestavuje růst výdajů na vědu o 44 % mezi léty 2000 až 2006 a o 26 %27 v období 2000 až 2007 v důsledku výrazného poklesu HDP následkem počátku globální krize. Publikační aktivita Thajska v poslední dekádě poměrně intenzivně rostla a zároveň do roku 2005 došlo k nárůstu citovanosti publikací s thajským autorem až na světový průměr. Od tohoto roku však citovanost publikací i přes pokračující výrazný růst jejich počtu klesla až na přibližně 80 % světového průměru v roce 2009 (viz obr. 10).
Obr. 10
Počet publikací Thajska a jejich oborově normalizovaná citovanost (publikace se zemi započítává celá bez ohledu na počet spoluautorů z jiných zemí). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
Nejvyšší podíl na světovém počtu publikací dosahuje Thajsko v zemědělských vědách, a dále v biologicky zaměřených oborech, jako je mikrobiologie, imunologie, farmakologie a toxikologie, botanika a zoologie a ekologie. Jediným oborem, kde podíl Thajska na světové publikační scéně stagnuje, jsou vědy o Zemi (viz obr. 11). V publikačních výstupech Thajska dominuje klinická medicína (dlouhodobě přibližně 20 %), chemie (přibližně 13 %), botanika a zoologie a technické vědy (přibližně 8 až 10%). V technických vědách, chemii, počítačových vědách a vědách o Zemi mezi roky 2005 a 2009 dochází k poklesu podílu na thajském výstupu. Vedle tohoto poklesu v oborech neživé přírody je patrný růst počtu publikací ve fyzice a materiálových vědách (obr. obr. 12). Ve většině oborů došlo v průběhu let 2005 až 2009 k poklesu oborové citovanosti, jak je ostatně i patrné z celkové průměrné citovanosti thajských prací. Tomuto trendu se vymyká pouze několik oborů - klinická medicína, technické obory, ekonomie a neurovědy a chování. Světově průměrnou (případně vyšší) citovanost po alespoň část sledovaného časového intervalu dosáhlo dalších několik 27
V paritě kupní síly
52
oborů - zemědělské vědy, klinická medicína, technické vědy, matematika a materiálové vědy (viz obr. 13). Thajský VaV je silně orientován na potřeby země s téměř polovinou pracovní síly v agrárním sektoru k řešení zdravotních problémů charakteristických pro rozvojové země. Vedle toho je však patrný rozvoj moderních směrů VaV jako je molekulární biologie a materiálový výzkum, doprovázený růstem výzkumných aktivit ve fyzice a matematice.
Obr. 11
Podíl publikací Thajska v letech 2005 až 2009 na celkovém světovém počtu, roztříděný podle vědních oborů (publikace se zemi započítává celá bez ohledu na počet spoluautorů z jiných zemí). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
53
Obr. 12
Oborová struktura publikací thajských autorů v letech 2005 až 2009. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
54
Obr. 13
Oborově normalizovaná citovanost thajských vědeckých publikací v letech 2005 až 2009 (světový průměr je roven 1, citovanost větší než 1 značí, že publikace jsou citovanější, než je tomu ve světovém průměru). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science. Číselný údaj je uveden pro rok 2009.
55
8.1.4 Vietnam Ve společenství zemí ASEAN patři Vietnam ke státům s nízkými výdaji na vědu i nízkým podílem zaměstnanců ve výzkumu. V počtu publikací však Vietnam předstihuje několikanásobně
větší Indonésii. K výraznému růstu publikačních aktivit došlo po roce 2004 a do roku 2009 jejich počet vzrostl na více než čtyřnásobek. Vietnam neuvádí časové řady pro výdaje na VaV ani pro počty výzkumných pracovníků (jediný publikovaný údaje je z roku 2002), a proto nelze stanovit, zda k této změně došlo v důsledku zvýšení veřejných výdajů na VaV. Citovanost vietnamských publikací je přibližně 10% pod světovým průměrem, což je nutno interpretovat jako velmi úspěšné ve světle nízkých výdajů na VaV (viz obr. 14). Na obr. 15 jsou uvedeny oborově rozlišené počty vietnamských publikací vztažené na světovou produkci v letech 2005 až 2009. Výrazně vyšší podíl ve světovém měřítku má matematika, a dále zemědělské vědy a biologicky zaměřené obory, jako je ekologie, imunologie mikrobiologie a botanika a zoologie. Vztaženo celkové počty vietnamských publikací, nejvíce prací je publikováno v oborech klinická medicína, fyzika, botanika a zoologie a matematika (obr. 16). Oborově normalizované citovanosti vietnamských publikací jsou uvedeny na obr. 17. Vzhledem k nízkému počtu prací může jen několik extrémně citovaných prací přinést extrémní hodnoty citovanosti jednotlivých oborů. To je pravděpodobně důvodem extrémních hodnot například pro počítačové vědy, vědy o vesmíru či neurovědy. Dlouhodobě průměrnou citovanost blízkou světovému průměru mají obory klinická medicína, vědy o Zemi, ekonomika a podnikání, technické vědy a sociální vědy. Po většinu sledovaného časového období dosahovaly výrazně nadprůměrné citovanosti vietnamské publikace v oboru mikrobiologie. Vysoká citovanost a váha biomedicínských oborů může souviset s tím, že v jihovýchodní Asii jsou endemické extrémně rizikové patogeny intenzivně studovány předními světovými výzkumnými institucemi, které spolupracují s domácími výzkumnými pracovníky.
Obr. 14
Počet vietnamských publikací a jejich oborově normalizovaná citovanost (publikace se zemi započítává celá bez ohledu na počet spoluautorů z jiných zemí). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
56
Obr. 15
Podíl vietnamských publikací v letech 2005 až 2009 na celkovém světovém počtu, roztříděný podle vědních oborů (publikace se zemi započítává celá bez ohledu na počet spoluautorů z jiných zemí). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
57
Obr. 16
Oborová struktura publikací vietnamských autorů v letech 2005 až 2009. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
58
Obr. 17
Oborově normalizovaná citovanost vietnamských publikací v letech 2005 až 2009 (světový průměr je roven 1, citovanost větší než 1 značí, že publikace jsou citovanější, než je tomu ve světovém průměru). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
59
8.1.5 Indonésie Podle databáze Thomson Reuters bylo indonéskými autory v roce 2009 publikováno téměř tisíc vědeckých publikací (viz obr. 18). I když počet publikací v období let 2000 a 2009 narůstá (počet publikací se mezi lety 2004 a 2009 téměř zdvojnásobil), Indonésie zůstává ze sledovaných šesti zemí sdružení ASEAN v celkovém počtu na předposledním místě před Vietnamem. Současně má však citovanost publikací, ve kterých je spoluautor z Indonésie, dlouhodobě vzestupnou tendenci a v roce 2009 citovanost těchto publikací přesáhla světový průměr. Tato nadprůměrná úroveň však není důsledkem vysoce kvalitní vědy, ale spíše nízkým počtem publikací, mezi kterými jsou i vysoce citované publikace s autory z několika zemí (tj. vzniklých v mezinárodní spolupráci).
Obr. 18
Počet indonéských publikací a jejich oborově normalizovaná citovanost (publikace se zemi započítává celá bez ohledu na počet spoluautorů z jiných zemí). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
Nízkému počtu indonéských publikací odpovídá i jejich nízký podíl na světové produkci., který dosahuje přibližně 0,2 % světového počtu publikací. Jak je patrné z obr. 19, nejvyšší podíl indonéských publikací na světové produkci z daného oboru je v zemědělských vědách, botanice a zoologii, mikrobiologii, ekologii a životním prostředí a ve vědách o Zemi (přibližně trojnásobek průměru Indonésie). K výraznému růstu podílu na světové produkci (přibližně na dvojnásobek mezi lety 2005 až 2009) došlo v oblasti ekonomických věd, technických věd, imunologie, mikrobiologie, farmakologie a toxikologie a matematiky. Jak v podílu na celkové vědecké produkci, tak i v její dynamice převažují obory, které se týkají živé přírody a zemědělství, v němž je zaměstnáno téměř 40 % populace. V celkovém počtu všech indonéských vědeckých prací publikovaných v letech 2005 až 2009 má nejvyšší podíl klinická medicína a botanika a zoologie, následované ekologií, chemií, vědami o Zemi a chemií. Za zmínku stojí výrazný růst podílu publikací v oblasti technických věd v celkovém počtu indonéských publikací (viz obr. 20). Na obr. 21 jsou uvedeny normalizované oborové citovanosti publikací indonéských autorů. Jelikož roční počty publikačních výstupů v jednotlivých oborech jsou v řádu desítek, vykazují časové řady značné fluktuace, neboť několik málo extrémně citovaných prací může výrazně ovlivnit průměrné hodnoty. Důsledkem je i vysoká citovanost některých oborů, neboť jedna publikace s vysokou 60
citovaností získaná v mezinárodní spolupráci do značné míry ovlivní i citovanost celého oboru. Výrazněji nad průměrem jsou tak obory, jako je klinická medicína, vědy o Zemi, mikrobiologie a sociální vědy. Sociální vědy však v počtu zapadají do průměru jak v domácím, tak i světovém srovnání.
Obr. 19
Podíl indonéských publikací v letech 2005 až 2009 na celkovém světovém počtu publikací roztříděný podle vědních oborů (publikace se zemi započítává celá bez ohledu na počet spoluautorů z jiných zemí). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
61
Obr. 20
Oborová struktura publikací indonéských autorů v letech 2005-2009. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
62
Obr. 21
Oborově normalizovaná citovanost indonéských vědeckých publikací v letech 2005 až 2009 (světový průměr je roven 1, citovanost větší než 1 značí, že publikace jsou citovanější, než je tomu ve světovém průměru). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
63
8.1.6 Filipínská republika Filipínská republika má ze zemí ASEAN uvedených v této studii nejnižší počet výzkumných pracovníků na milion obyvatel (78 v roce 2009) a druhy nejnižší podíl výdajů na VaV na HDP (0,11% v roce 2009). Od roku 2005, kdy byla předstižena Vietnamem, je Filipínská republika i na posledním místě v počtu publikací. Na rozdíl od ostatních členů ASEAN došlo ve Filipínské republice mezi lety 2005 až 2009 ke vzrůstu počtu publikací pouze o přibližně polovinu (viz obr. 22). Nicméně i přes jejich malý celkový počet průměrná normalizovaná citovanost publikací s filipínským autorem dosahuje v posledních letech světového průměru.
Obr. 22
Počet filipínských publikací a jejich oborově normalizovaná citovanost (publikace se zemi započítává celá bez ohledu na počet spoluautorů z jiných zemí). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
Nejvýznamnějšími obory z hlediska podílu na světovém počtu publikací jsou zemědělské vědy a botanika a zoologie (obr. 23). Podíl zemědělských věd na světovém počtu je několikanásobně vyšší než podíl ostatních oborů. Pozoruhodný je růst zastoupení širší skupiny sociálních věd, který je podstatně vyšší než růst celkového počtu publikačních výstupů. Dalšími poměrně významnými obory jsou ekologie, mikrobiologie, imunologie a ekonomie. Po roce 2007 vzrostl na několikanásobek podíl biologie a biochemie (přibližně 0,1% světového počtu v roce 2008). Na dvojnásobek vzrostl v roce 2008 i podíl ekonomických věd. Vztaženo na celkové počty publikací filipínských autorů, nejvyššího podílu dosahují botanika a zoologie, klinická medicína, zemědělské vědy, sociální vědy a ekologie. Zatímco podíl publikací v oborech klinická medicína a biologie a biochemie mezi roky 2005 až 2009 výrazně rostl, v agrobiologických oborech a ekologii dochází k relativnímu poklesu publikační aktivity. K nejvýraznějšímu poklesu na přibližně polovinu došlo v počítačových vědách a fyzice (viz obr. 24). Vzhledem k malému počtu publikací v jednotlivých oborech je nutno interpretovat údaje o citovanosti publikací filipínských autorů s opatrností, neboť několik publikací získaných ve spolupráci s kvalitním cizím partnerem může zásadně ovlivnit oborovou citovanost. Nadprůměrných hodnot v citovanosti dosahují publikace filipínských autorů v oboru klinické medicíny, který má rovněž nejvyšší podíl na filipínském publikačním výstupu. K výraznému růstu citovanosti došlo v oblasti technických věd, které jsou méně významně zastoupeny v celkovém počtu filipínských publikací, a v oboru životního prostředí a ekologie, jehož podíl na celkovém publikačním výstupu Filipín klesal 64
(obr. 25). Botanika a zoologie a zemědělské vědy, které patří k nejvíce zastoupeným ve filipínských publikacích, dosahují spíše průměrné světové citovanosti (s výjimkou roku 2009).
Obr. 23
Podíl publikací Filipínské republiky v letech 2005 až 2009 na celkovém světovém počtu, roztříděný podle vědních oborů (publikace se zemi započítává celá bez ohledu na počet spoluautorů z jiných zemí). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
65
Obr. 24
Oborová struktura publikací filipínských autorů v letech 2005-2009. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
66
Obr. 25
Oborově normalizovaná citovanost filipínských publikací v letech 2005 až 2009 (světový průměr je roven 1, citovanost větší než 1 značí, že publikace jsou citovanější, než je tomu ve světovém průměru). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science. Číselný údaj je uveden pro rok 2009.
67
8.2 Příloha 2 - Účast v rámcových programech Evropské unie V 6. rámcovém programu EU (dále jen 6. RP) bylo ve 125 projektech zapojeno celkem 144 výzkumných týmů ze zemí sdružení ASEAN. Jak je patrné z obr. 26, zřetelně nejvyšší účast v 6. RP mělo Thajsko (32 účastí). Dále následují v pořadí podle počtu účastí Indonésie, Vietnam a Singapur. Méně než 10 účastí měla Kambodža a Laos, ostatní země sdružení ASEAN se do 6. RP nezapojily (viz obr. 26). Jak je patrné z obr. 27, země sdružení ASEAN se zapojují do tematických priorit 6. RP s různou intenzitou. Nejvyšší účast výzkumných týmů z těchto zemí byla v programu INCO, který je zaměřen na řešení problémů třetích zemí. V obrázku vyniká vysoká účast Singapuru v prioritě ICT, což odpovídá technologickému zaměření této země. Země sdružení ASEAN se také poměrně intenzivně zapojovaly do priorit Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy a Kvalita a nezávadnost potravin. V ostatních prioritách a programech 6. RP se země sdružení ASEAN příliš nezapojovaly. Do 7. rámcového programu EU (7. RP) se dosud zapojilo 147 výzkumných týmů ze zemí sdružení ASEAN. Do 7. RP se dosud nejvíce zapojovaly výzkumné týmy z Vietnamu, a dále následují Thajsko, Malajsie, Indonésie, Filipíny a Singapur (viz obr. 26). Do 7. RP se zapojily účastí jednoho týmu i Brunej a Barma. jak je patrné z obr. 28, v 7. RP je již účast zemí ASEAN poněkud rovnoměrněji rozdělena ve více tematických prioritách. Nejvyšší účast je zejména v prioritách Zdraví (celek 27 účastí, nejvíce Vietnam a Thajsko), Životní prostředí (též 27 účastí, nejvíce Vietnam, Indonésie a Filipíny) a ICT (25 účastí, přičemž nejvíce účastí je opět ze Singapuru). Poměrně vysoký zájem je také o zapojení do priority Zemědělství, potraviny a biotechnologie a aktivit zaměřených na výzkumné infrastruktury. ČR spolupracuje se zeměmi sdružení ASEAN v rámcových programech EU jen zřídka. V 6. RP byla ČR zapojena celkem do šesti projektů. Konkrétně se jedná o následující projety: -
projekt s účastí Singapuru v prioritě Vědy o živé přírodě, genomika a biotechnologie pro zdraví;
-
dva projekty s účastí Indonésie v prioritách Kvalita a nezávadnost potravin a Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy;
-
projekt s účastí Vietnamu v prioritě Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy;
-
projekt s účastí Filipín v prioritě Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy;
-
projekt s účastí Thajska ve Specifických aktivitách pro mezinárodní spolupráci (INCO).
V 7. RP se dosud jedná o spolupráci v šesti projektech, a to o: -
dva projekty s účastí celkem 16 týmů z Indonésie, Malajsie, Filipín, Singapuru, Thajska a Vietnamu v programu Kapacity – Výzkumné infrastruktury (účastník z ČR je v obou případech CESNET);
-
projekt s účastí Singapuru v oblasti energetiky;
-
projekt s účastí Vietnamu v oblasti zemědělství, potravin a biotechnologií;
-
projekt s účastí Singapuru v oblasti ICT; a
-
projekt s účastí Indonésie v oblasti ICT.
68
Obr. 26
Počet účastí (týmů) zemí sdružení ASEAN v 6. a 7. rámcovém programu EU (pořadí podle účasti v 7. rámcovém programu EU). Zdroj: E-CORDA
Obr. 27
Počet účastí (týmů) zemí sdružení ASEAN v jednotlivých tematických prioritách a programech 6. RP (názvy tematických priorit a programů jsou zkráceny). Zdroj: E-CORDA
69
Obr. 28
Počet účastí (týmů) zemí sdružení ASEAN v jednotlivých tematických prioritách a programech 7. RP (názvy tematických priorit a programů jsou zkráceny). Zdroj: E-CORDA
70
8.3 Příloha 3 – Scientometrické vyhodnocení spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji se zeměmi ASEAN 8.3.1 Singapur Společná publikační aktivita českých a singapurských výzkumníků vzrostla téměř o řád v druhé polovině minulé dekády (viz obr. 29). Průměrné oborově normalizované citovanosti společných publikací jsou v tomto období převážně vysoko nad světovým průměrem, což svědčí o spolupráci na vysoce relevantních výzkumných tematikách. Nejvyšší a z časového hlediska nejkonzistentnější počet společných publikací byl v oboru klinické medicíny (obr. 30). Dalšími významnými obory byly fyzika, chemie a technické vědy (viz obr. 31). Oblasti české spolupráce se tedy překrývají s nejvýznamnějšími singapurskými obory a v případě fyziky s oborem, jehož singapurský podíl na světovém publikačním výstupu výrazně roste. Česká spolupráce se však netýká nových oborů, na které se singapurský VaV v posledních letech více zaměřuje.
Obr. 29
Celkové počty společných publikací českých a singapurských autorů v letech 2000 až 2009. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
71
Obr. 30
Společné publikace českých a singapurských autorů v letech 2000 až 2009 podle oborů. Zdroj: Thomson Reuters, Web of Science, Essential Science Indicators.
Obr. 31
Oborové zastoupení společných publikací českých a singapurských autorů v letech 2005 až 2009. Zdroj: Thomson Reuters, Web of Science, Essential Science Indicators. 72
8.3.2 Malajsie Počet společných publikací českých a malajských autorů je uveden na obr. 32. Počet společných publikací je sice pouze v jednotkách za rok, nicméně v posledních pěti letech dochází k nárůstu počtu společných publikací. Oborově normalizované citovanosti publikací jsou převážně velmi vysoké, což svědčí o spolupráci na vysoce relevantních výzkumných tematikách. V posledním sledovaném roce byla polovina společných prací v oboru fyzika (obr. 33). V souhrnu v období let 2005 až 2009 převažovaly společné publikace v biomedicínských oborech (obr. 34), které patří k dynamicky se rozvíjejícím a významným oborům v Malajsii.
Obr. 32
Celkové počty společných publikací českých a malajských autorů v letech 2000 až 2009. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
73
Obr. 33
Společné publikace českých a malajských autorů v letech 2000 až 2009 podle oborů. Zdroj: Thomson Reuters, Web of Science, Essential Science Indicators.
Obr. 34
Oborové zastoupení společných publikací českých a malajských autorů v letech 2005 až 2009. Zdroj: Thomson Reuters, Web of Science, Essential Science Indicators.
74
8.3.3 Thajsko Celkový počet společných publikací českých a thajských autorů je uveden na obr. 35. Počet společných publikací v druhé polovině minulé dekády výrazně vzrostl. Průměrná oborově normalizovaná citovanost společných publikací fluktuuje od zcela podprůměrných hodnot k světovému nadprůměru. Vzhledem k tomu, že se jedna pouze o malé počty publikací, může průměrné hodnoty výrazně ovlivnit i jedna vysoce citovaná publikace v daném roce. K vzrůstu počtu společných prací v posledním sledovaném roce 2009 došlo především v oboru klinická medicína (polovina všech publikaci, viz obr. 36). Klinická medicína je i oborem s největším podílem na celkovém publikačním výstupu Thajska. V souhrnu v období 2005 až 2009 dominují medicína a biologické obory. Spolupráce ČR s Thajskem probíhá převážně v oborech, které dominují v thajském VaV profilu (obr. 37).
Obr. 35
Celkové počty společných publikací českých a thajských autorů v letech 2000 až 2009. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
75
Obr. 36
Společné publikace českých a thajských autorů v letech 2000 až 2009 podle oborů. Zdroj: Thomson Reuters, Web of Science, Essential Science Indicators.
Obr. 37
Oborové zastoupení společných publikací českých a thajských autorů v letech 2005 až 2009. Zdroj: Thomson Reuters, Web of Science, Essential Science Indicators.
76
8.3.4 Vietnam Počet společných publikací českých a vietnamských autorů v letech 2000 až 2009 je uveden na obr. 38 společně s jejich oborově normalizovanou citovaností. Počet společných publikací je pouze v jednotkách za rok. Hodnoty oborově normalizovaných citovaností dosahují v několika letech extrémně vysokých hodnot. Detailní analýza ukazuje, že v těchto případech se jedná o publikace z rozsáhlých mezinárodních projektů (Pierre Auger Observatory, výzkum TBC), v nichž byli mezi velkým počtem jiných autorů zapojeni i vietnamští výzkumní pracovníci. V posledním sledovaném roce byla přibližně polovina společných prací v oboru věd o vesmíru a fyzice (viz obr. 39). Ve sledovaných pěti letech převažují společné publikace v oblasti věd o neživé přírodě (viz obr. 40).
33,226
Obr. 38
Celkové počty společných publikací českých a vietnamských autorů v letech 2000 až 2009. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
77
Obr. 39
Společné publikace českých a vietnamských autorů v letech 2000 až 2009 podle oborů. Zdroj: Thomson Reuters, Web of Science, Essential Science Indicators.
Obr. 40
Oborové zastoupení společných publikací českých a vietnamských autorů v letech 2005 až 2009. Zdroj: Thomson Reuters, Web of Science, Essential Science Indicators.
78
8.3.5 Indonésie Počet společných publikací českých a indonéských autorů je velmi nízký a pohybuje se v nižších jednotkách za rok (viz obr. 41). Nicméně v grafu je od roku 2000 do roku 2010 patrná vzrůstající tendence v počtu společných publikací. Oborové zaměření společných publikací se rok od roku liší. V pětiletém intervalu mezi roky 2005 a 2009 bylo nejvíce společných publikací v oboru fyzika, dále následuje klinická medicína (viz obr. 42). Jedinými obory, kde bylo publikováno ve více než dvou letech po sobě, jsou botanika a zoologie (viz obr. 43). Hodnoty oborově normalizovaných citovaností fluktuují mezi pásmem velmi nízké kvality (obrově normovaná citovanost na úrovni 0,5, tj. poloviny světového průměru) až k několikanásobkům světového průměru.
13.635
Obr. 41
Celkové počty společných publikací českých a indonéských autorů v letech 2000 až 2010. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
79
Obr. 42
Oborové zastoupení společných publikací českých a indonéských autorů v letech 2005 až 2009. Za názvy oborů jsou uvedeny počty společných publikací. Zdroj: Thomson Reuters, Web of Science, Essential Science Indicators.
Obr. 43
Společné publikace českých a indonéských autorů v letech 2000 až 2009 podle oborů. Zdroj: Thomson Reuters, Web of Science, Essential Science Indicators.
80
8.3.6 Filipínská republika Před rokem 2004 Web of Science neregistroval žádné společné publikace českých a filipínských autorů. Od roku 2004 se objevují společné publikace v počtu jednotek (viz obr. 44). Nápadně nadprůměrná citovanost v roce 2005 se týká, jak ukazuje detailní pohled, publikace výsledků širokých mezinárodních studií v prestižních periodikách. Většina česko-filipínských publikací je v medicínských oborech a oblasti věd o živé přírodě (viz obr. 45).
Obr. 44
Celkové počty společných publikací českých a filipínských autorů v letech 2000 až 2009. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
Obr. 45
Oborové zastoupení společných publikací českých a filipínských autorů v letech 2004 až 2009. Zdroj: Thomson Reuters, Web of Science, Essential Science Indicators.
81
