STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCI SE TŘETÍMI ZEMĚMI VE VÝZKUMU A VÝVOJI Země Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN)
Tato zpráva byla vypracována v rámci projektu velké infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace „Česká republika v Evropském výzkumném prostoru – CZERA“.
Autoři: Ing. Zdeněk Kučera, CSc. (
[email protected]) Ing. Naďa Koníčková (
[email protected]) RNDr. Tomáš Vondrák, CSc. (
[email protected]) RNDr. Vladislav Čadil, Ph.D. (
[email protected]) Ing. Daniel Frank (
[email protected]) 2
Obsah 1 2
Úvod..................................................................................................................................... 4 Základní informace o členech Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN) ................................ 5 2.1 Základní socioekonomické charakteristiky ...................................................................... 5 2.2 Výzkum a vývoj.............................................................................................................. 8 2.3 Smluvní rámec pro spolupráci ve VaV se zeměmi ASEAN .............................................. 11 2.3.1 2.3.2
3
Spolupráce Evropské unie se zeměmi ASEAN ................................................................................. 11 Spolupráce České republiky se zeměmi ASEAN .............................................................................. 11
Návrh strategie a cílů České republiky pro spolupráci se zeměmi ASEAN............................... 13 3.1 Obecné zásady pro strategii spolupráce se zeměmi ASEAN ve VaV ................................ 13 3.1.1 3.1.2 3.1.3
3.2 3.3
Potenciál zemí ASEAN pro spolupráci ve výzkumu a vývoji ............................................................ 13 Cíle a formy spolupráce ve výzkumu a vývoji se zeměmi ASEAN .................................................... 14 Tematické oblasti výzkumné spolupráce se zeměmi ASEAN........................................................... 15
Potenciální partneři pro spolupráci ve VaV ................................................................... 16 Návrh strategie pro spolupráce ve výzkumu a vývoji pro jednotlivé země sdružení ASEAN. ................................................................................................................................... 17
3.3.1 Singapur .......................................................................................................................................... 17 3.3.1.1 Cíle mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji z hlediska Singapuru................................ 17 3.3.1.2 Tematické oblasti spolupráce ................................................................................................. 17 3.3.1.3 Potenciální partneři pro spolupráci ve VaV ............................................................................ 17 3.3.1.4 Doporučení pro ČR ................................................................................................................. 18 3.3.2 Malajsie ........................................................................................................................................... 19 3.3.2.1 Cíle mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji z hlediska Malajsie .................................. 19 3.3.2.2 Tematické oblasti spolupráce ................................................................................................. 19 3.3.2.3 Potenciální partneři pro spolupráci ve VaV ............................................................................ 19 3.3.2.4 Doporučení pro ČR ................................................................................................................. 20 3.3.3 Thajsko ............................................................................................................................................ 20 3.3.3.1 Cíle mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji z hlediska Thajska .................................... 20 3.3.3.2 Tematické oblasti spolupráce ................................................................................................. 21 3.3.3.3 Potenciální partneři pro spolupráci ve VaV ............................................................................ 21 3.3.3.4 Doporučení pro ČR ................................................................................................................. 21 3.3.4 Vietnam ........................................................................................................................................... 22 3.3.4.1 Cíle mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji z hlediska Vietnamu ................................ 22 3.3.4.2 Tematické oblasti spolupráce ................................................................................................. 22 3.3.4.3 Potenciální partneři pro spolupráci ve VaV ............................................................................ 22 3.3.4.4 Doporučení pro ČR ................................................................................................................. 22 3.3.5 Indonésie ......................................................................................................................................... 23 3.3.5.1 Cíle mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji z hlediska Indonésie ................................ 23 3.3.5.2 Tematické oblasti spolupráce ................................................................................................. 23 3.3.5.3 Potenciální partneři pro spolupráci ve VaV ............................................................................ 23 3.3.5.4 Doporučení pro ČR ................................................................................................................. 24 3.3.6 Filipínská republika .......................................................................................................................... 24 3.3.6.1 Cíle mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji z hlediska Filipín ...................................... 24 3.3.6.2 Tematické oblasti spolupráce ................................................................................................. 25 3.3.6.3 Potenciální partneři pro spolupráci ve VaV ............................................................................ 25 3.3.6.4 Doporučení pro ČR ................................................................................................................. 25
3
1 Úvod Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji (dále jen VaV) nabývá neustále na významu. Tato spolupráce vytváří předpoklady nejen pro realizaci špičkového výzkumu na hranici lidského poznání, ale stává se i účinným nástrojem pro transformaci výsledků VaV do praxe. Kromě rozvoje výzkumné spolupráce v rámci Evropské unie (EU) stoupá také důraz zintenzivnění spolupráce s ostatními evropskými státy, které nejsou členy EU, i mimoevropskými zeměmi (tzv. třetími zeměmi). V tomto dokumentu jsou navrženy zásady pro navazování a rozvoj spolupráce ve VaV se zeměmi sdružení ASEAN, jehož členy jsou země s rozdílnou hospodářskou úrovní a značně odlišným potenciálem pro spolupráci ve VaV. Studie se soustředí na šest ekonomicky nejvýznamnějších zemí, u kterých jsou zároveň vytvořeny předpoklady pro spolupráci ve VaV na mezinárodní úrovni - Indonésii, Malajsii, Filipíny, Singapur, Thajsko a Vietnam. Informace uvedené v tomto dokumentu je možné využít na různých úrovních při aktualizaci stávajících dohod nebo návrzích nových dohod se zeměmi sdružení ASEAN o mezinárodní spolupráci ve VaV nebo při formulaci konkrétních nástrojů, kterými budou tyto dohody realizovány. Návrh strategie vychází z dokumentu „Podklady pro vytváření strategií ČR pro mezinárodní spolupráci se třetími zeměmi ve VaV“, který byl zpracován Technologickým centrem AV ČR v červnu 2011. Pro snazší orientaci je dokument rozdělen do tří částí. V prvé části dokumentu (kapitola 2) jsou přehledně shrnuty nejdůležitější informace o vybraných zemích sdružení ASEAN, které umožňují získat základní přehled o jejich socioekonomické úrovni, úrovni VaV a potenciálu těchto zemí pro spolupráci ve VaV. Ve druhé části dokumentu (kapitola 3) jsou navrženy zásady, které by měly být uplatňovány při navazování a rozvoji výzkumné spolupráce ČR s jednotlivými zeměmi sdružení ASEAN. V samostatném přílohovém dokumentu jsou uvedeny podrobnější informace o šesti nejvýznamnějších zemích sdružení ASEAN – Singapuru, Malajsii, Thajsku, Indonésii, Vietnamu a Filipínách. Pro každou z těchto zemí jsou na podrobnější úrovni uvedeny její socioekonomické charakteristiky, blíže popsáno výzkumné prostředí a charakterizována úroveň VaV (struktura národního inovačního systému, základní ukazatele VaV, zaměření výzkumné politiky, významné výzkumné organizace a výsledky VaV). V přílohovém dokumentu jsou také uvedeny základní scientometrické údaje o publikační aktivitě a u dvou zemí také informace jejich patentové aktivitě. Dále je posouzeno zapojení zemí sdružení ASEAN do rámcových programů EU a podrobněji vyhodnocena jejich dosavadní výzkumná spolupráce s ČR. Významným zdrojem informací pro zpracování strategie pro spolupráci se zeměmi sdružení ASEAN byl projekt SEA-EU-NET1, který byl financován ze 7. Rámcového programu EU. Cílem tohoto projektu bylo prohloubit spolupráci zemí sdružení ASEN s EU ve VaV. V rámci tohoto projektu proběhly rozhovory s vybranými představiteli státní správy a vědecké komunity zemí sdružení ASEAN a byla zpracována studie „International Science and Technology Cooperation Policies of South East Asian Countries“2 zaměřená na posouzení možností a potenciálu jednotlivých zemí sdružení ASEAN pro spolupráci se zeměmi EU ve VaV. Některé závěry uvedené studie byly využity při zpracování tohoto dokumentu. 1
SEA-EU-NET: http://www.sea-eu.net/ M. Schüller, F. Gruber, R. Trienes, D. Shim: International Science and Technology Cooperation Policies of South East Asian Countries. Consultation Paper Prepared for the EU Commission on the Occasion of the First BiRegional Science & Technology Policy Dialogue, EU-ASEAN, 19-20 November 2008, Paris. Hamburg, Vienna and Amsterdam, October 2008 (SEA-EU-NET) 2
4
2 Základní informace o členech Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN) 2.1 Základní socioekonomické charakteristiky Asociace národů jihovýchodní Asie (ASEAN – Association of Southeast Asian Nations) byla založena v roce 1967 k podpoře ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje členských zemí. V současné době zahrnuje 10 zemí jihovýchodní Asie – Indonésii, Malajsii, Filipíny, Singapur, Thajsko, Brunej, Myanmar, Kambodžu. Laos a Vietnam. Svojí rozlohou 4,46 mil. km2 zabírá 3 % plochy zemské souše, počtem obyvatel dosahujícím zhruba 600 mil. se podílí 8,8 % na celosvětové populaci. Vybrané země ASEAN, které mají potenciál pro rozvoj spolupráce ve VaV a na které cílí tato strategie – Indonésie, Malajsie, Filipíny, Singapur, Thajsko a Vietnam, se na rozloze celého uskupení podílejí 76 % a žije v nich 87 % obyvatel uskupení. Plošně i populačně se jedná o poměrně heterogenní skupinu zemí. Rozlohou největší je Indonésie (1,9 mil. km2), která je 15. největší zemí světa. Druhou zemí je Thajsko (513 tis. km2, 51. na světě). Nejmenší zemí je ostrovní stát Singapur, jehož rozloha činí pouhých 710 km2, 189. stát). Indonésie je z uvedených zemí také populačně největší. Její počet obyvatel dosahuje 237 milionů, čímž se řadí na 4. příčku populačně největších zemí světa. Počet obyvatel ostatních zemí je výrazně nižší. Druhým státem s největším počtem obyvatel jsou Filipíny s 92 miliony a Vietnam s 91 milionem obyvatel. Nejméně obyvatel žije v nejmenším státě – Singapuru, ve kterém žije na 5 mil. obyvatel, z nichž 3,3 milionu jsou místní občané a zbytek tvoří cizinci. Mezi zeměmi sdružení ASEAN jsou značné hospodářské, sociální, politické, národnostní i kulturní rozdíly. Politický systém všech zemí vykazuje určité formy autokracie, přestože oficiálně jsou uvedené státy republikami s presidentským systémem (Indonésie, Filipíny), parlamentní republikou (Singapur), konstitučními monarchiemi (Thajsko, Malajsie) či socialistickým státem (Vietnam). V kultuře jednotlivých států se mísí místní kulturní tradice s vlivy islámu (Indonésie, Malajsie), Číny (Vietnam, Singapur) a původních koloniálních velmocí (Francie, Spojené království, Nizozemsko, Španělsko, USA), jejichž kulturní vliv je zvláště silný v případě Filipín a Singapuru. Značné sociální rozdíly mezi jednotlivými zeměmi lze ve stručnosti charakterizovat pomocí Indexu lidského rozvoje (Human Development Index)3, což je agregátní ukazatel popisující kvalitu života. Podle něj má nejvyšší kvalitu života Singapur, kde je kvalita života na úrovni nejvyspělejších zemí světa (Singapur dosahuje 27. příčky, ČR je na 28. místě). Kvalita života ostatních zemí je výrazně nižší. Druhou nejvyšší má Malajsie, jejíž index však dosahuje 61. pozice na světě. Zbývající země se hodnotou indexu lidského rozvoje řadí do druhé stovky zemí. Nejnižší kvalitu života má Vietnam, který obsadil 128. příčku. Podobné rozdíly jsou také v hospodářské úrovni jednotlivých zemí. Největší ekonomikou dle absolutní výše vytvořeného hrubého domácího produktu je Indonésie (71 mld. USD v roce 2010, 18. největší světová ekonomika)4, dále Thajsko (31 mld. USD v roce 2010, 33. ekonomika), Malajsie (24 mld. USD v roce 2010, 40. ekonomika), Singapur (21 mld. USD v roce 2010, 43. ekonomika) a Vietnam 3
http://wdronline.worldbank.org/worldbank/a/c.html/world_development_report_2012/abstract/WB.978-08213-8810-5.abstract 4
http://data.worldbank.org/
5
(11 mld. USD v roce 2010, 57. ekonomika). V přepočtu HDP v paritě kupní síly na počet obyvatel je hospodářsky nejvyspělejší zemí Singapur, který se řadí mezi hospodářsky nejrozvinutější státy světa. Hodnota tohoto ukazatele dosahovala v roce 2011 51 tis. USD (v ČR 25,3 tis. USD), čímž se Singapur stal třetí nejvyspělejší zemí světa. Hospodářská vyspělost ostatních zemí je výrazně nižší, jak vyplývá z obr. 1, a odpovídá rozvojovým zemím. Druhá nejvyspělejší země – Malajsie – dosahuje svými 13,2 tis. USD na obyv. jen 25 % úrovně Singapuru. Nejméně vyspělou zemí je Vietnam s 2,9 tis. USD na obyvatele. Z obr. 1 je dále zřejmé, že singapurská ekonomika roste rychleji než hospodářství ostatních zemí, čímž se dále prohlubuje ekonomické zaostávání těchto zemí za Singapurem.
Obr. 1
Vývoj HDP v paritě kupní síly na obyvatele (v USD, stálé ceny). Zdroj: http://data.worldbank.org/
Jak ukazuje obr. 2, podobné rozdíly jsou také v konkurenceschopnosti jednotlivých zemí ASEAN. Nejkonkurenceschopnější zemí je Singapur, který patří mezi nejkonkurenceschopnější světové ekonomiky. V letech 2010-2011 byl 3. zemí s nejvyšší konkurenceschopností na světě (ČR je na 36. pozici), přičemž jeho konkurenceschopnost se nachází v nejvyšším stádiu spočívajícím ve využívání inovací5. Kromě velikosti trhu předstihuje zbývající země ve všech zbývajících pilířích konkurenceschopnosti. Druhým nejkonkurenceschopnějším státem je Malajsie zaujímající z hlediska konkurenceschopnosti 26. pozici a nacházející se v druhém stádiu konkurenceschopnosti spočívajícím ve zvyšování efektivity tradičních faktorů. V této rozvojové fázi konkurenceschopnosti se nachází ještě Thajsko (38. pozice). Konkurenceschopnost Indonésie (44. pozice) se nachází ve stádiu přechodu od stádia využívání tradičních faktorů ke stádiu založeném na zvyšování jejich efektivity. Nejnižší konkurenceschopnost mají Vietnam (59.) a Filipíny (85.). Oba státy se nacházejí v nejnižším stádiu spočívajícím na využívání tradičních faktorů. Konkurenceschopnost zemí se odráží v jejich exportní výkonnosti. Podíl hodnoty vývozu na HDP ukazuje obr. 3, z nějž je zřejmá nejvyšší exportní výkonnost Singapuru, jehož hodnota vývozu více než
5
The Global Competitiveness Report 2010-2011, WEF.
6
dvojnásobně překračuje výši HDP. Nejnižší exportní výkonnost mají Filipíny a Indonésie, jejichž podíl vývozu na HDP setrvale klesá v souvislosti s poklesem cen jejich tradičních vývozních komodit.
Obr. 2
Konkurenceschopnost vybraných zemí ASEAN. Zdroj: The Global Competitiveness Report 2010-2011
Obr. 3
Podíl hodnoty vývozu na HDP (v %). Zdroj: http://data.worldbank.org/ 7
2.2 Výzkum a vývoj Časový vývoj6 výdajů na VaV v zemích ASEAN v letech 1996 až 2009 je uveden na obr. 4. Rozdíly v míře výdajů na VaV zemí ASEAN jsou řádové. Ze skupiny se jasně vydělují Singapur a Malajsie, které výrazně převyšují ostatní. Obě země v uplynulé dekádě výrazně zvyšovaly výdaje na výzkum a Singapur i přes výrazný pokles v roce 2009 dosahuje úrovně Francie a značně převyšuje ve výdajích na VaV ČR. Míra výdajů na VaV v Thajsku dlouhodobě stagnuje na úrovni přibližně 0,25 % HDP a ve Filipínách tvoří výdaje na VaV zhruba 0,13 % HDP. Z dostupných statistických údajů pro Vietnam a Indonésii nelze vyvodit žádné závěry o dynamice rozvoje jejich VaV.
Obr. 4
Celkové výdaje na VaV v procentech HDP v Indonésii, Malajsii, Filipínské republice, Singapuru, Thajsku a Vietnamu a ČR. Zdroje: United Nations Economic and Social Commission for Asia and the Pacific (ESCAP), http://www.unescap.org/; OECD, http://stats.oecd.org/Index.aspx (Soubor ASEAN_GERD.xlsx).
V počtu výzkumných pracovníků na milion obyvatel Singapur převyšuje Indonésii a Malajsii o vice než řád (viz obr. 5). Ve světovém měřítku Singapur má po Finsku a Islandu třetí nejvyšší počet výzkumných pracovníků na milion obyvatel (údaj z roku 2008). V roce 2005 Singapur v tomto ukazateli předstihl Japonsko a v roce 2007 vystřídal na třetí pozici Švédsko. Ve srovnání s ČR je počet singapurských výzkumných pracovníků vztažený na populaci více než dvojnásobný. Publikační aktivity zemí ASEAN výrazně rostou (viz obr. 6). Nejvyšší publikační aktivitu vykazuje Singapur následovaný Malajsií a Thajskem. Mezi roky 2001 – 2009 vykázala nejvyšší růst počtu 6
Rozsah vládních statistických šetření je v zemích ASEAN značně rozdílný a v případě Indonésie a Vietnamu jsou pouze známy izolované údaje za jeden či dva roky
8
publikací Malajsie (pětinásobný) a Thajsko (čtyřnásobný). Přestože počty publikací Indonésie, Filipínské republiky a Vietnamu vzrostly v uvedeném období dvakrát a třikrát, zůstává publikační aktivita těchto zemí o řád nižší než Singapuru (viz obr. 6). Počet tzv. triadických patentových žádostí7 zemí sdružení ASEAN v letech 1996 až 2007 je uveden na obr. 7. Ze skupiny ASEAN se opět vyděluje Singapur a Malajsie, jejichž počty patentů jsou o jeden až dva řády vyšší než u ostatních členů skupiny. Jak u Singapuru, tak i Malajsie však po roce 2004 došlo k prudkému poklesu počtu podaných patentů. Ve srovnání s ČR Singapur dlouhodobě podával ročně přibližně dvakrát až pětkrát více triadických patentů. V roce 2007 však z ČR pocházelo přibližně dvakrát více patentů než ze Singapuru.
Obr. 5
Počet výzkumných pracovníků na 1 milion obyvatel v Indonésii, Malajsii, Filipínské republice, Singapuru, Thajska, Vietnamu a ČR. Zdroje: Světová banka8 (http://data.worldbank.org), United Nations Economic and Social Commission for Asia and the Pacific - ESCAP (http://www.unescap.org/)
7
Patentová žádost podaná zároveň u Evropského patentového úřadu (EPO), patentového úřadu v USA (USPTO) a Japonsku (JPTO) 8 Metodika používaná Světovou bankou do skupiny výzkumných pracovníků zahrnuje také studenty doktorského studia
9
Obr. 6
Počty publikací Malajsie, Singapuru, Thajska (horní panel), Indonésie, Filipínské republiky a Vietnamu (dolní panel) v letech 1995 až 2009. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science
Obr. 7
Počty „triadických“ patentových žádostí zemí ASEAN v letech 1996 až 2007. (rok 2007 je poslední rokem, pro který jsou údaje dostupné, údaje pro Vietnam nejsou známé). Zdroj: http://stats.oecd.org/ 10
2.3 Smluvní rámec pro spolupráci ve VaV se zeměmi ASEAN 2.3.1 Spolupráce Evropské unie se zeměmi ASEAN Dohoda o spolupráci mezi Evropským Společenstvím zakládajícími členskými zeměmi sdružení ASEAN (Indonésie, Malajsie, Filipíny, Singapur a Thajsko) byla uzavřena již v roce 19809. Tato dohoda byla postupně rozšiřována o další země, které postupně přistupovaly do sdružení ASEAN (kromě Barmy). V této dohodě je mj. stanoveno, že zúčastněné strany budou podporovat také spolupráci v oblasti vědy a technologií, energetiky, životního prostředí, dopravy, komunikací, zemědělství, rybolovu a lesnictví. Vědeckotechnická spolupráce EU se zeměmi ASEAN nabyla na významu (resp. stala se jednou z priorit) v roce 2007, a to v souvislosti s 16. ministerským setkáním v Norimberku. Důvodem byly společné zájmy obou stran o sdílení zkušeností ve vědě a technologiích v oblasti zdraví, bezpečnosti potravin a energetiky. Následně byl připraven akční plán pro rozšíření vztahů a spolupráce mezi EU a zeměmi ASEAN v horizontu let 2007 – 2012. V červenci 2008 proběhlo v Manile další ministerské setkání, kde bylo schváleno zahájení dialogu týkajícího se vědeckotechnické spolupráce mezi EU a Výborem pro vědu a technologie ASEAN (ASEAN Committee of Science and Technology, COST). Poslední setkání se uskutečnilo v květnu 2002 v Barmě. Na druhém jednání byly také diskutovány obory, ve kterých by měla být rozvíjena spolupráce. Na setkání v Laosu v květnu 2010 obě strany schválily následující oblasti spolupráce, které jsou prioritními oblastmi pro země ASEAN i EU: -
zemědělství a biotechnologie;
-
zdraví;
-
informační a komunikační technologie;
-
životní prostředí;
-
materiálové vědy;
-
socioekonomické vědy.
V lednu 2008 byl zahájen projekt SEA-EU-NET (řešený jako projekt 7. RP), jehož cílem je rozšířit vědeckotechnickou spolupráci mezi EU a zeměmi sdružení ASEAN. Do projektu je zapojeno 22 institucí z obou regionů. Projekt bude ukončen v roce 2012. Informace (zprávy, studie a odkazy prezentované na internetových stránkách projektu) byly využity i při zpracování tohoto dokumentu.
2.3.2 Spolupráce České republiky se zeměmi ASEAN ČR po vstupu do EU dne 1. 5. 2004 přistoupila k výše uvedené Dohodě o spolupráci mezi Evropským společenstvím a zeměmi ASEAN. ČR má na vládní úrovni také uzavřené samostatné dohody o vědecko-technické spolupráci s některými zeměmi sdružení ASEAN. Konkrétně se jedná o následující dohody: -
Dohoda mezi vládou Československé republiky a vládou Indonéské republiky o vědeckotechnické spolupráci (31. 5. 1958 Jakarta);
-
Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Laoskou lidově demokratickou republikou (11. 7. 1979 Praha)
9
Cooperation Agreement between Member Countries of ASEAN and European Community. Kuala Lumpur, 7 March 1980 (http://www.aseansec.org/1501.htm)
11
-
Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o spolupráci při rozvoji vědy a techniky do roku 1990 (6. 10. 1981 Praha);
-
Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Filipínské republiky (1. 6. 1983 Manila) a Memorandum o dohodě o spolupráci v oblasti zemědělských věd a technologie mezi vládou ČSSR a vládou Filipínské republiky (Řím 1983).
Tyto dohody byly uzavřeny za ČSSR a Česká republika k nim přistoupila k 1. lednu 1993. Dohody o vědeckotechnické spolupráci se dvěma z hlediska VaVaI nejvyspělejšími zeměmi – Singapurem a Malajsií – ČR na vládní úrovni dosud uzavřené nemá. Na nevládní úrovni má dohody s jednotlivými zeměmi sdružení ASEAN uzavřené řada výzkumných organizací. Například AV ČR spolupracuje ve VaV s výzkumnými organizacemi z Vietnamu a Thajska. V Thajsku se jedná o dohodu s Lékařskou fakultou University Chiang Mai, která se omezuje na spolupráci v oblasti biomedicínských věd (předpokládá se, že další oblasti spolupráce mohou být dohodnuty mezi pracovištěm AV ČR a Univerzitou Chiang Mai). Dále se jedná o dohodu s Faculty of Science, Mahidol University. Ve Vietnamu má AV ČR uzavřenou dohodu s Vietnamskou akademií věd a technologií – VAST a s Vietnamskou akademií společenských věd – VASS. Také některé vysoké školy mají uzavřené dohody o spolupráci ve VaV s partnerskými organizacemi v zemích sdružení ASEAN.
12
3 Návrh strategie a cílů České republiky pro spolupráci se zeměmi ASEAN 3.1 Obecné zásady pro strategii spolupráce se zeměmi ASEAN ve VaV 3.1.1 Potenciál zemí ASEAN pro spolupráci ve výzkumu a vývoji Země sdružení ASEAN mají vzhledem ke své rozdílné ekonomické úrovni, rozdílným investicím do VaV, kapacitám VaV i tradicím zcela odlišný potenciál pro spolupráci ve VaV. Největší potenciál pro spolupráci ve VaV mají tři země, které jsou řazeny do skupiny A – industrializované země: -
Singapur;
-
Malajsie;
-
Thajsko.
Zcela jednoznačně nejvyšší potenciál pro spolupráci má Singapur, kde výdaje na VaV několikanásobně převyšují úroveň v ostatních zemích sdružení ASEAN (v letech 2008 až 2009 činily přibližně 2,5 % HDP). Úroveň VaV a technologického rozvoje je velmi vysoká a Singapur v řadě ukazatelů VaV (například výdaje na VaV, počet výzkumných pracovníků vztažený na počet obyvatel a patentová aktivita) předstihuje ČR. Také kvalita VaV (měřená počtem publikací a citací) je velmi vysoká a v mnoha oborech výrazně převyšuje úroveň v ČR. Výzkum a technologie patří dlouhodobě mezi priority singapurské vlády a mezinárodní spolupráce ve VaV je v Singapuru považována za vysokou prioritu a je (resp. již byla) významným faktorem úspěšného technologického rozvoje země. Malajsie je z hlediska VaV druhou nejrozvinutější zemí sdružení ASEAN. I když má Malajsie ze zemí ASEAN druhé nejvyšší výdaje na VaV i počet výzkumných pracovníků na jeden milión obyvatel, tyto hodnoty jsou již výrazně nižší než v ČR. V posledních let se však počet výzkumných pracovníků zvyšuje a budují se i nová výzkumná centra a výzkumné univerzity. Posílení výzkumné kapacity také zvýšilo atraktivitu země pro investice nadnárodních společností, které zde lokalizovaly nejenom své výrobní, ale i výzkumné kapacity. I přes značný rozvoj potenciálu pro spolupráci ve VaV panují v Malajsii značné rozdíly mezi kvalitou jednotlivých oborů a odvětví (vědních disciplín) i úrovní jednotlivých výzkumných organizací. Thajsko, podobně jako Malajsie, patří mezi tzv. nově industrializované země a míra otevřenosti hospodářství je relativně vysoká. I když se problematika VaVaI dostává stále více do popředí zájmu vlády a národní inovační systém se neustále vyvíjí, investice do VaV příliš nerostou a zůstávají výrazně pod úrovní Singapuru a Malajsie. Slabinou je také značná roztříštěnost systému VaVaI, nedostatečné vazby mezi jeho aktéry (výzkumnými organizacemi, podniky a agenturami) a nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů. Důsledkem je, že potenciál Thajska pro mezinárodní výzkumnou spolupráci je poněkud omezený. V mezinárodní výzkumné spolupráci je proto nutné věnovat pozornost stanovení vhodného tematické zaměření spolupráce a výběru dostatečně kvalitních výzkumných organizací, se kterými bude tato spolupráce smysluplná a přínosná pro obě strany (viz další text). Jistý potenciál pro spolupráci ve VaV lze nalézt i v dalších zemích sdružení ASEAN, které jsou zařazeny do skupiny C – rozvojové země: -
Indonésie;
-
Vietnam;
-
Filipíny. 13
V těchto zemích jsou výdaje na VaV i počet výzkumných pracovníků na milión obyvatel značně nižší než v předcházejících třech zemích, čemuž odpovídá i menší počet výstupů VaV (vědeckých publikací a patentů). V národním inovačním systému těchto zemí existují další slabiny, obvykle se uvádí nedostatečné propojení aktérů národního inovačního systému (zejména výzkumných organizací a podniků) a nižší kvalita výzkumné infrastruktury i lidských zdrojů pro VaVaI. V některých oborech a na některých výzkumných organizacích mohou však již být vytvořeny (nebo se vytvářejí) podmínky pro mezinárodní spolupráci a realizaci společných VaV projektů. Mezinárodní spolupráce ve VaV je v těchto zemích považována za přínosnou (zástupci státní správy i výzkumnými pracovníky), a to zejména s ohledem na jejich snahu kompenzovat výše uvedené slabiny s využitím mezinárodní spolupráce. Z těchto zemí by mohla mít potenciál pro spolupráci Indonésie, která sice zatím nemá příliš vysoké investice do VaV, avšak je OECD řazena do širší skupiny rozvíjejících se ekonomik označované jako BRIICS (Brazílie, Rusko, Indie, Indonésie, Čína a Jižní Afrika). Jistý (a zřejmě narůstající) potenciál pro spolupráci ve VaV má Vietnam, kde v souvislosti s přechodem od centrálně plánovaného hospodářství k tržní ekonomice dochází nejen většímu otevírání vůči ostatnímu světu, ale i k poměrně intenzivnímu rozvoji VaVaI, včetně budování nových výzkumných organizací. Nejnižší potenciál z uvedených zemí mají zřejmě Filipíny, kde výdaje na VaV (v % HDP) nedosahují ani desetinové úrovně ČR. Velmi nízký potenciál pro spolupráci ve VaV mají zbývající čtyři země sdružení ASEAN - Barma, Kambodža, Laos a Brunej. Důvodem jsou nedostatečné VaV kapacity a tradice ve VaV, značná uzavřenost zemí a tedy i velice obtížná mezinárodní spolupráce v důsledku současného režimu (Barma, Kambodža, Laos) či velikosti země (Brunej). Tyto skutečnosti je nutné mít na zřeteli při mezinárodní spolupráci ve VaV se zeměmi sdružení ASEAN, uzavírání dohod i jejich implementaci. Podrobněji jsou tyto otázky diskutovány v následujících kapitolách.
3.1.2 Cíle a formy spolupráce ve výzkumu a vývoji se zeměmi ASEAN V souladu se závěry studie Podklady pro vytváření strategií ČR pro mezinárodní spolupráci se třetími zeměmi ve VaV, která byla zpracována v rámci projektu velké infrastruktury pro VaVaI Česká republika v Evropském výzkumném prostoru – CZERA, obecnými cíli mezinárodní spolupráce ve VaV se zeměmi sdružení ASEAN by mělo být: -
Rozvoj spolupráce výzkumných týmů a výzkumných pracovišť z ČR s předními výzkumnými týmy a pracovišti, která v současné době existují v jednotlivých zemích ASEAN, přičemž cílem by měl být nejen získání přínosu pro ČR (využití předností dané země pro rozvoj VaV v ČR), ale zajištění přínosu pro partnerské země i rozvoj jejich výzkumného potenciálu (zejména v zemích s dosud nižším potenciálem pro spolupráci ve VaV) tak, aby se postupně tyto země staly „rovnocenným“ partnerem pro výzkumnou spolupráci se zeměmi EU.
-
Společné využívání špičkové a unikátní výzkumné infrastruktury a metodik (know-how) využívaných na špičkových výzkumných pracovištích, které v některých zemích sdružení ASEAN existují.
-
Realizace společných výzkumných aktivit (programů a jednotlivých projektů VaV), které odpovídají potřebám obou stran (využití synergických efektů). Vzhledem k tomu, že úroveň VaV se v zemích sdružení ASEAN značně liší, je nutné vždy posoudit, zda má spolupráce dostatečný přínos také pro ČR (ve vazbě na potřeby VaV a společnosti ČR). Zaměření spolupráce je podrobněji diskutováno v kapitole 3.1.3 a pro konkrétní země sdružení ASEAN v kapitole 3.3. 14
-
Získání kvalitních výzkumných pracovníků a dalších odborníků (brain-gain) ze zemí sdružení ASEAN pro vědeckou práci v ČR a naopak, získání zkušeností výzkumných pracovníků a odborníků z ČR na předních pracovištích v těchto zemích (programy mobility podporující krátkodobé pobyty i dlouhodobé pobyty výzkumných pracovníků a dalších odborníků). Cílovou skupinou nástrojů podporujících mobilitu by měli být nejen starší a zkušení pracovníci, ale i mladí a talentovaní výzkumní pracovníci, tj. doktorandi a pracovníci na postdoktorandských pozicích (získání talentů).
-
Rozvoj spolupráce českých podniků se subjekty z veřejného i soukromého sektoru (výzkumné organizace, podniky). Tato spolupráce musí směřovat jak k získání nových poznatků VaV (které nejsou dostupné v ČR), tak i k uplatnění poznatků VaV v zahraničí.
-
Získání nových trhů podniky z ČR. Prostor existuje zejména v zemích sdružení ASEAN, které jsou řazeny mezi rozvojové, kde mohou podniky získat nové trhy, zajistit dodavatele apod. Pozornost by měla být věnována zejména odvětvím s vysokou technologickou a znalostní náročností.
Podrobněji jsou cíle výzkumné spolupráce s ohledem na specifika jednotlivých zemí sdružení ASEAN uvedeny v kapitole 3.3.
3.1.3 Tematické oblasti výzkumné spolupráce se zeměmi ASEAN VaV realizovaný v zemí sdružení ASEAN pokrývá široké spektrum vědních disciplín, zaměření VaV, výzkumné kapacity i úroveň VaV se však v jednotlivých disciplínách i zemích značně liší. Ve sdružení ASEAN lze nalézt země, které jsou na špičce v technologicky zaměřených odvětvích, čemuž odpovídá i kvalitní VaV v souvisejících vědních disciplínách i poměrně úzké vazby mezi veřejným výzkumem a podniky, kde jsou výsledky VaV využívány. Na druhou stranu v jiných zemích sdružení ASEAN převažuje spíše VaV „tradičně“ zaměřený na oblasti zemědělských a biologických věd. Z tohoto důvodu je pro každou zemi nezbytné (a to zejména pro země řazené do skupiny rozvojových zemí) důsledně uvážit, v jakých oborech (tj. s jakým tematickým zaměřením) bude tato spolupráce rozvíjena a na jaké cílové skupiny bude zaměřena. Jak vyplývá ze studie Podklady pro vytváření strategií ČR pro mezinárodní spolupráci se třetími zeměmi ve VaV, mezinárodní spolupráce ve VaV by z hlediska ČR měla být rozvíjena především v oborech, kde zahraniční země dosahuje již dostatečné úrovně a kde lze nalézt kvalitní výzkumná pracoviště (týmy), s nimiž bude tato spolupráce přínosná. V nejvyspělejších zemích sdružení ASEAN, jako je Singapur a Malajsie, je kvalita VaV velmi vysoká v celé řadě vědních disciplín. V těchto zemích (zejména v Singapuru) jsou vysoce kvalitní technologicky zaměřené vědy (materiálové vědy, technické vědy, chemie). V těchto odvětvích je i poměrně vysoká patentová aktivita, a tedy i využívání poznatků VaV v praxi (kromě výše uvedených i v oborech souvisejících s výpočetní technikou). Poměrně kvalitní jsou v těchto zemích také vědy o životním prostředí. V Singapuru jsou navíc vysoce kvalitní biologicky a lékařsky zaměřené obory, jako je molekulární biologie, mikrobiologie či genetika a imunologie. V ostatních zemích sdružení ASEAN jsou výzkumné kapacity soustředěny v oblasti zemědělských věd, případně věd, které se zemědělstvím souvisejí (například biologie a botanika). V těchto oborech je podle citačního ohlasu na vědecké práce zpravidla i vyšší kvalita VaV. V některých zemích lze podle citační odezvy považovat za kvalitní i počítačové vědy (či matematiku), klinickou medicínu, případně i technické vědy. Přehledně jsou obory, které lze v jednotlivých zemích sdružení ASEAN považovat podle publikační aktivity a patentové aktivity10 za kvalitní, přehledně shrnuty v tabulce na závěr této kapitoly. 10
Patentová aktivita je analyzována pouze v zemích, kde je ročně podáváno více patentových žádostí, tj. v Singapuru a Malajsii
15
V řadě zemí ASEAN je ze strany státní správy upřednostňováno zaměření mezinárodní výzkumné spolupráce do oblastí, které jsou vdané zemi stanoveny jako prioritní (a kam obvykle přednostně směřují veřejné prostředky na VaV). V posledních letech jsou také patrné snahy zemí ASEAN o společný přístup k zajištění socioekonomického rozvoje regionu ve vazbě na využívání výsledků VaV. Z tohoto důvodu vznikla v roce 2010 na setkání ministrů pro vědu a inovace zemí ASEAN „Iniciativa 2010“11, kde bylo identifikováno osm klíčových tematických oblastí: -
Inovace v ASEAN pro globální trhy;
-
Digitální ekonomika, nová média a sociální sítě;
-
Zelené technologie;
-
Potravinová bezpečnost;
-
Energetická bezpečnost;
-
Vodní hospodářství;
-
Biodiversita pro zdraví a blahobyt;
-
Věda a inovace pro život.
Výše uvedené oblasti rámcově odpovídají tematickým prioritám většiny zemí sdružení ASEAN (viz kapitola 3.3). Tyto oblasti lze proto považovat za vhodné pro spolupráci ve VaV, navíc v nich lze očekávat zájem zemí sdružení ASEAN o zapojení se do projektů VaV. Přehledně jsou prioritní směry VaV jednotlivých zemí sdružení ASEAN shrnuty v tabulce na závěr této kapitoly.
3.2 Potenciální partneři pro spolupráci ve VaV V zemích sdružení ASEAN je obvykle politika VaV a inovací (zpravidla s výjimkou terciárního vzdělávání) v kompetenci jediného ministerstva, nejčastěji označovaného jako Ministerstvo pro vědu a technologie (například v Indonésii, Malajsii, Filipínách a Vietnamu). Toto ministerstvo je také obvykle nejvhodnějším partnerem pro navazování spolupráce ve VaVaI na vládní úrovni, neboť v jeho kompetenci je zpravidla i problematika mezinárodní spolupráce ve VaVaI. Oblast terciárního vzdělávání bývá v kompetenci samostatného ministerstva, jako je Ministerstvo školství (například v Indonésii, Singapuru či Vietnamu) nebo Ministerstvo pro vyšší vzdělávání (např. v Malajsii), případně je za tuto oblast odpovědná speciální komise spadající do kompetence ministerstva (Komise pro vyšší vzdělávání ve Filipínách a Thajsku). V každé zemi je také obvykle zřízena jako poradenský orgán pro přípravu a implementaci politiky VaVaI rada. Tato rada však obvykle nemá v kompetenci uzavírání mezinárodních dohod na vládní úrovni. V každé zemi sdružení ASEAN jsou také zřízeny agentury a nadace (fondy), které jsou kromě ministerstev dalšími poskytovateli veřejné podpory VaVaI. Tyto instituce mohou být v některých případech (zejména v zemích s vyšším potenciálem pro výzkumnou spolupráci) vhodným partnerem pro realizaci dohod na nevládní úrovni. Příkladem může být singapurská agentura A*STAR, která má uzavřenou řadu bilaterálních dohod o vědeckotechnické spolupráci i s některými zeměmi EU. Úroveň výzkumných organizací ve vládním sektoru i sektoru terciárního vzdělávání je v zemích sdružení ASEAN značně rozdílná a obecně odpovídá celkové úrovni VaV v dané zemi. Nejkvalitnější výzkumné organizace jsou proto v Singapuru, kde lze nalézt i instituce na světové úrovni a přesahující „běžnou“ úroveň výzkumných organizací v ČR. V ostatních zemích sdružení ASEAN již tak kvalitní výzkumné organizace nepůsobí a jejich úroveň se obvykle značně liší (zpravidla kvalitnější jsou státní univerzity). Z tohoto důvodu je nutné při uzavírání dohod o vědeckotechnické spolupráci na nevládní úrovni věnovat pozornost nalezení vhodných partnerů - kvalitních výzkumných organizací, kde jsou již vytvořeny podmínky pro mezinárodní spolupráci ve VaV. Přehled vhodných institucí pro realizaci 11
http://www.aseansti.net/index.php
16
mezinárodních dohod o vědeckotechnické spolupráci je pro jednotlivé země sdružení ASEAN uveden v kapitole 3.3.
3.3 Návrh strategie pro spolupráce ve výzkumu a vývoji pro jednotlivé země sdružení ASEAN 3.3.1 Singapur 3.3.1.1 Cíle mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji z hlediska Singapuru Mezinárodní spolupráce ve VaV je v Singapuru považována za vysokou prioritu a je významným faktorem úspěšného technologického rozvoje země. Vláda klade značný důraz na „transnational learning“ a výzkumnou spolupráci při řešení globálních výzev. Co se týče konkrétního tematického zaměření VaV, vládou je upřednostňována mezinárodní spolupráce v oblastech, které odpovídají strategickým prioritám, současnému zaměření singapurského VaV i existujícím výzkumným kapacitám (podrobněji jsou tyto obory specifikovány v dalším textu). Singapurská vláda se v souvislosti s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků snaží získat kvalitní výzkumné pracovníky a odborníky ze zahraničí. Tyto aktivity stimulující brain-gain jsou podporovány prostřednictvím vládních agentur - Národní výzkumnou nadací (National Research Foundation, NRF) a agenturou A*STAR. Počet zahraničních pracovníků působících v Singapuru se zvyšuje, k čemuž přispívají i programy, v jejichž rámci vznikají špičková výzkumná centra. Příkladem může být program CREATE, jehož cílem je podpořit spolupráci špičkových světových univerzit se singapurskými univerzitami a výzkumnými institucemi, nebo Výzkumná centra excelence na univerzitách, která jsou podporována Národní výzkumnou nadací. Ze strany výzkumných pracovníků je v mezinárodní spolupráci upřednostňováno společné publikování, získání reputace a přístup k novým znalostem. Podobně jako na úrovni vládních orgánů je i ve výzkumné komunitě akcentována výměna výzkumných pracovníků.
3.3.1.2 Tematické oblasti spolupráce Singapur je nejvyspělejší zemí sdružení ASEAN a kvalita celé řady vědních oborů je velmi vysoká a převyšuje nebo alespoň dosahuje světového průměru. Jedná se především o materiálové vědy, vědy o životním prostředí, chemii, mikrobiologii, molekulární biologii a genetiku a imunologii. Vládou jsou v mezinárodní spolupráci upřednostňovány následujícím tři strategické oblasti, které do značné míry odpovídají i zaměření VaV v Singapuru a existujícím výzkumným kapacitám: -
Biomedicína a klinický výzkum (základní výzkum, vývoj léků). V oblasti biomedicíny byly v nedávné době vybudovány nové VaV kapacity (např. Biopolis) a je i snaha získat pro tuto vědní oblast kvalitní odborníky;
-
Technologie pro životní prostředí a vodu (recyklace vody, vodní hospodářství, vývoj v oblasti čistých energií);
-
Interaktivní a digitální média (VaV zaměřený na animace a hry, výuku s využitím počítače a mediální služby).
3.3.1.3 Potenciální partneři pro spolupráci ve VaV Partnerem pro iniciaci a realizaci výzkumné spolupráce je zejména Agentura pro vědu, technologie a výzkum (Agency for Science, Technology and Research, A*STAR), která je hlavním poskytovatelem veřejných financí pro VaV a pod kterou spadá i celá řada výzkumných organizací. Agentura také financuje některé aktivity podporující rozvoj mezinárodní spolupráce ve VaV a má uzavřenou řadu 17
bilaterálních dohod o vědeckotechnické spolupráci s mnoha zeměmi. Ze zemí EU se jedná například o Spojené království (tradiční partner v souvislosti s koloniální minulostí země), Německo, Švédsko, Maďarsko, Polsko a Rakousko. Vhodnými partnery pro bilaterální dohody na nevládní úrovni jsou dvě nejvýznamnější univerzity National University of Singapore (NUS) a Nanyang Technological University (NTU). Tyto univerzity spolupracují s řadou zahraničních univerzit, včetně univerzit ze zemí EU. Také významné vládní výzkumné instituce jsou vhodnými partnery pro mezinárodní spolupráci ve VaV realizovanou na úrovni výzkumných organizací. Jedná se zejména o výzkumné instituce a konsorcia působící pod agenturou A*STAR v oblasti biomedicíny a technických věd (materiály, výpočetní technika, mikroelektronika a další odvětví). Další skupinou kvalitních výzkumných institucí vládního sektoru jsou ústavy spadající do kompetence Národní výzkumné nadace. Další subjektem vhodným pro spolupráci ve VaV mohou být i nově vybudovaná a účelově zaměřená centra - Biopolis (biomedicínský VaV) a Fusionopolis (fyzikální a technické vědy, informační a komunikační technologie), kde by mělo působit přibližně 10 tisíc výzkumných pracovníků. Podrobnější informace o výzkumných organizacích jsou uvedeny v přílohové části této studie.
3.3.1.4 Doporučení pro ČR Singapur jako nejrozvinutější země sdružení ASEAN s vysokou úrovní VaV by měl být i nejvýznamnějším partnerem ČR pro spolupráci ve VaV v tomto regionu. ČR nemá dosud se Singapurem uzavřenou dohodu o vědeckotechnické spolupráci, a proto by bylo účelné pokusit se uzavření této dohody iniciovat. Vzhledem k tomu, že kvalita singapurského výzkumu (excelence i využívání výsledků VaV v praxi) je v řadě oborů a výzkumných organizací na vyšší úrovni než v ČR, mohou výzkumné týmy z ČR získat vazby na špičkový výzkum realizovaný ve výzkumných organizacích v Singapuru, což jim může napomoci k získání nových znalostí a zkušeností (nové přístupy a metodiky používané v dané disciplíně, využívání špičkové výzkumné infrastruktury apod.). Jelikož Singapur intenzivně spolupracuje ve VaV na mezinárodní úrovni, mohou se výzkumné týmy z ČR také napojit na mezinárodní výzkum. Co se týče zaměření výzkumné spolupráce, upřednostňována by měla být spolupráce zejména ve vědních disciplínách, ve kterých patří Singapur ke světové špičce (viz kapitola 3.3.1.2). Dalším vhodným zaměřením výzkumné spolupráce jsou strategické oblasti, které singapurská vláda považuje za prioritní a klíčové pro rozvoj hospodářství. V těchto oblastech lze očekávat zájem zahraniční strany o spolupráci (viz kapitola 3.3.1.2), navíc jejich zaměření do jisté odpovídá některým prioritním oblastem ČR. Zároveň se vesměs jedná o obory, kde je v Singapuru realizován kvalitní VaV. V projektech by měla být také podporována komercializace a využívání poznatků v praxi, a zároveň by mělo umožněno i zapojení inovačně a technologicky zaměřených podniků z ČR do těchto projektů. V Singapuru je také kladen důraz na získání kvalifikovaných lidských zdrojů ze zahraničí. Z tohoto důvodu by bylo účelné realizovat i vhodně zaměřený program oboustranné mobility výzkumných pracovníků a dalších odborníků, případně uvážit i jeho napojení na již existující podobné programy v Singapuru. Vzhledem k tomu, že singapurskou výzkumnou komunitou je v mezinárodní spolupráci také preferováno získání prestiže a nových znalostí, mohly by být pro výzkumné pracovníky ze Singapuru zajímavé i pobyty na nově budovaných výzkumných kapacitách ČR (mobilita i realizace společných VaV projektů).
18
3.3.2 Malajsie 3.3.2.1 Cíle mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji z hlediska Malajsie Malajská vláda, podobně jako vlády jiných zemí sdružení ASEAN, považuje mezinárodní spolupráci ve VaV za významný nástroj pro socioekonomický rozvoj země. Vzhledem k tomu, že Malajsie je po Singapuru nejrozvinutější zemí sdružení ASEAN, její zájem o spolupráci ve VaV není (na rozdíl od „nízkopříjmových“ zemí sdružení ASEAN) motivován snahou získat finanční prostředky na tyto aktivity. Význam je přikládán zejména spolupráci v oblastech, které jsou v Malajsii považovány za prioritní a kam jsou přednostně směřovány finanční prostředky na VaV. Snaha je také podporovat mezinárodní spolupráci ve VaV v oblastech, které se v poslední době poměrně intenzivně rozvíjejí (tyto obory jsou blíže specifikovány v následující kapitole). Malajská vláda se také snaží o získání kvalitních výzkumných pracovníků, techniků a podnikatelů zaměřených na oblast technologií („technopreneurs“) ze zahraničí a k těmto účelům jsou vytvořeny i příslušně zaměřené programy. Zájem je zejména o pracovníky z odvětví, která jsou v Malajsii považována za klíčová pro rozvoj průmyslu - biotechnologie, informační a komunikační technologie, průmyslové technologie (pokročilé materiály a výroba, nanotechnologie, energetika), oceánografie a vesmírné technologie. Z rozhovorů se zástupci VO potom vyplývá, že pro výzkumné pracovníky je za významný faktor pro spolupráci ve VaV považováno zejména získání reputace, příprava společných publikací, získání přístupu k novým technologiím a vzájemná výměna výzkumných pracovníků (mobilita).
3.3.2.2 Tematické oblasti spolupráce Malajsie je po Singapuru zemí s nejvyššími investicemi do VaV, počtem výzkumných pracovníků i objemem výsledků VaV a jejich kvalitou. Řada vědních disciplín je na velmi vysoké úrovni a svou kvalitou (měřenou citační odezvou) převyšuje úroveň v ČR. Z kvalitních oborů lze jmenovat zejména matematiku, jejíž citovanost je výrazně nejvyšší (dvakrát více než je světový průměr). Nadprůměrně citované jsou také publikace z technických věd a psychiatrie/psychologie a některé další obory se blíží světovému průměru (například zemědělské vědy, vědy o životním prostředí a sociální vědy). Mezinárodní spolupráce ve VaV by měla být také rozvíjena v oblastech, které jsou v Malajsii zařazeny mezi prioritní. Jedná se zejména o tyto oblasti (v následujícím výčtu jsou uvedeny priority Ministerstva pro vědu, technologie a inovace - MOSTI): -
Biotechnologie v zemědělství (zemědělství je oblastí, kde má VaV dlouholetou tradici a kde působí celá řada významných VO);
-
genomika a molekulární biologie;
-
výživa a léčiva.
Dalšími obory, kde by mohla být rozvíjena výzkumná spolupráce, jsou obory, které se v poslední době poměrně intenzivně rozvíjejí. Jedná se například o informační a komunikační technologie (zejména multimédia, komunikační prostředky, řešení a služby).
3.3.2.3 Potenciální partneři pro spolupráci ve VaV Vhodným partnerem pro spolupráci je především Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace (Ministry of Science, Technology and Innovation, MOSTI), které je v Malajsii odpovědné za oblast VaVaI. Na internetových stránkách ministerstva je uveden i přehled bilaterálních dohod o vědeckotechnické spolupráci, které má ministerstvo již uzavřeno (ze zemí EU jsou dohody uzavřené např. s Dánskem, Německem, Polskem a s Maďarskem). Nevýznamnější spolupráce ve VaV je se Spojeným královstvím, což souvisí s koloniální minulostí země a jazykovou výhodou. Významná spolupráce ve VaV je i se zeměmi ASEAN. 19
Možným partnerem pro iniciaci spolupráce je i Malajská akademie věd (Akademi Sains Malaysia), která poskytuje poradenství pro vládu a je aktivní i v oblasti mezinárodní spolupráce. Pro dohody na nevládní úrovni (tj. mezi konkrétními VO z ČR a Malajsie) mohou být partnery významné a kvalitní univerzity a vládní výzkumné ústavy. Mezi nejvýznamnější výzkumné univerzity lze zařadit: -
University Teknologi Malaysia (UTM)
-
University of Malaya (UM);
-
University Kebangsaan Malaysia (UKM);
-
University Putra Malaysia (UPM);
-
University Sains Malaysia (USM).
Také některé soukromé univerzity (zaměřené zejména na oblast technologií) by mohly být vhodnými partnery pro spolupráci ve VaV. Potenciál pro spolupráci je také v některých vládních výzkumných institucích zaměřených na oblast biotechnologií nebo v organizacích, které realizují VaV podle potřeb hospodářství. Podrobnější přehled výzkumných organizací je uveden přílohové části studie.
3.3.2.4 Doporučení pro ČR Malajsie je po Singapuru druhou nejvyspělejší zemí a také úroveň malajského VaV je vysoká. Z tohoto důvodu by Malajsie (podobně jako Singapur) měla být dalším významným partnerem ČR v mezinárodní spolupráci ve VaV na vládní i nevládní úrovni. ČR dosud s Malajsií dohodu o vědeckotechnické spolupráci uzavřenou nemá, a proto by bylo účelné o uzavření této dohody uvažovat. Vzhledem k vysoké úrovni VaV v řadě odvětví a technologických oborů a existenci dostatečně kvalitních výzkumných organizací by měly být podporovány projekty VaV realizované výzkumnými týmy z obou zemí. Co se týče tematického zaměření výzkumné spolupráce, přednostně by měla být podporována spolupráce v oblasti technologií, jako jsou biotechnologie (včetně genomiky a molekulární biologie), informační a komunikační technologie a průmyslové technologie (pokročilé materiály a výroba, nanotechnologie, energetika), které většinou patří mezi prioritní oblasti stanovené malajskou vládou. V technologicky zaměřených oblastech by měl být podporován nejen základní výzkum, ale i aplikovaný VaV a využívání výsledků v praxi. Další vhodnou oblastí pro mezinárodní spolupráci je mobilita. Podporovány by měly být výměny výzkumných pracovníků a dalších odborníků (z veřejného i soukromého sektoru) zaměřené nejen na oblast základního, ale i aplikovaného výzkumu a vývoje. Tyto aktivity jsou podporovány i ze strany malajské vlády, a to v oborech, které lze považovat za prioritní i z hlediska potřeb ČR (viz kap. 3.3.2.2). Při zapojení pracovníků ze soukromého sektoru do těchto programů lze spatřovat přínos i v souvislosti s vytvářením vazeb mezi podnikatelskými subjekty obou zemí. Podobně jako v případě Singapuru, i zde by měly být podporovány aktivity směřující k získání kvalitních výzkumných pracovníků pro nově budované velké VaV infrastruktury, neboť malajská výzkumná komunita má zájem získat přístup k novým technologiím (zaměření prioritních oblastí i kvalitní vědní disciplíny v Malajsii rámcově odpovídají zaměření velkých infrastruktur VaV budovaných v ČR).
3.3.3 Thajsko 3.3.3.1 Cíle mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji z hlediska Thajska Mezinárodní spolupráce ve VaV je v Thajsku, podobně v ostatních zemích sdružení ASEAN, považována za významný faktor rozvoje země („technological catching-up“). Z rozhovorů provedených v rámci projektu SEA-EU-NET vyplývá, že vládní představitelé upřednostňují mezinárodní výzkumnou spolupráci v prioritních oblastech země a považují za důležité i získání zkušeností z VaV ze zahraničí. Poněkud nižší význam je přikládán spolupráci zaměřené na řešení 20
globálních priorit, význam není přikládán ani zajištění přístupu k zahraničním finančním zdrojům pro VaV. Zástupci výzkumných organizací za nejvýznamnější motiv pro mezinárodní spolupráci uvádějí získání nových znalostí, zapojení do mezinárodních sítí a získání finančních prostředků pro VaV. Na rozdíl od jiných zemí sdružení ASEAN není v Thajsku problém s odchodem kvalifikovaných výzkumných pracovníků do zahraničí (brain-drain), neboť studenti se po stážích obvykle vracejí zpět do země.
3.3.3.2 Tematické oblasti spolupráce I když celková úroveň VaV není příliš vysoká, přesto lze v některých oblastech (vědních disciplínách) nalézt dostatečně kvalitních výzkumné týmy, jejichž výsledky (publikace) se blíží světovému průměru. Jedná se například o klinickou medicínu, technické vědy, matematiku a zemědělské vědy. Mezi další obory, které se jeví jako perspektivní pro spolupráci ve VaV, patří obory strategicky významné pro rozvoj thajského hospodářství, jako je: -
informační a komunikační technologie;
-
biotechnologie;
-
nanotechnologie;
-
materiálové technologie (resp. nové materiály).
Mezi další oblasti vhodné pro spolupráci ve VaV lze zařadit i energetiku, životní prostředí a potraviny, které jsou také vládními představiteli uváděny jako oblasti vhodné pro mezinárodní spolupráci ve VaV.
3.3.3.3 Potenciální partneři pro spolupráci ve VaV Partnerem pro uzavření dohody o vědeckotechnické spolupráci je Ministerstvo pro vědu a technologie (Ministry of Science and Technology, MOST). Dalším možným partnerem je Národní vědecká a technologická rozvojová agentura (Thailand's National Science and Technology Development Agency, NSTDA), která je nejvýznamnější thajskou agenturou pro politiku VaVaI a která řídí činnost několika významných vládních výzkumných institucí. Agentura také spolupracuje s více než 20 zeměmi a mezinárodními organizacemi. Ze zemí EU agentura spolupracuje například s Belgií, Francií, Německem, Itálií a Spojeným královstvím. Kvalita výzkumných organizací se značně liší. Veřejné univerzity mají vyšší kvalitu než soukromé, a pro případně dohody na nevládní úrovni by mohly být vhodnými partnery nejkvalitnější z nich, jako je například Chulalongkorn University, Thammasart University, Mahidol University a Kasetsart University. Mezi kvalitní výzkumné instituce vládního sektoru patří například ústavy spadající pod Národní vědeckou a technologickou rozvojovou agenturu, které jsou zaměřené na oblast genetiky, materiálů, ICT a nanotechnologie.
3.3.3.4 Doporučení pro ČR Thajsko jako nově industrializovaná země s relativně vysokou mírou otevřenosti hospodářství by mohlo být pro ČR dalším partnerem z tohoto regionu pro vědeckotechnickou spolupráci. ČR v současné době nemá s Thajskem uzavřenou dohodu o vědeckotechnické spolupráci. Vzhledem k tomu, že Thajsko je již řazeno mezi industrializované země, bylo by možné o uzavření této dohody uvažovat. Přestože v posledních letech dochází v Thajsku k postupnému rozvoji VaV, úroveň jednotlivých výzkumných organizací a vědních disciplín se značně liší. Z tohoto důvodu je zapotřebí se soustředit na výběr kvalitních partnerů pro výzkumnou spolupráci a stanovení jejího vhodného zaměření (podobně jako v ostatních zemích s nižším potenciálem pro spolupráci ve VaV, jako je Indonésie, Filipíny a Vietnam). Jako vhodné oblasti pro spolupráci ve VaV se ukazují informační a komunikační 21
technologie, biotechnologie, nanotechnologie a materiálové technologie, které jsou strategicky významné pro Thajsko a rámcově odpovídají i zaměření prioritních směrů VaV v ČR. Spolupráce by také mohla být rozvíjena ve vědních disciplínách, ve kterých je již úroveň thajského VaV dostatečná (viz kap. 3.3.3.2).
3.3.4 Vietnam 3.3.4.1 Cíle mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji z hlediska Vietnamu Dostupných informací o cílech vietnamské vlády v oblasti mezinárodní spolupráce ve VaV není mnoho. Obecně se tvrdí, že mezinárodní spolupráce ve VaV je zástupci vládních institucí považována za velice významnou (což zřejmě souvisí i s postupným otevíráním ekonomiky). Co se týče tematického zaměření mezinárodní spolupráce, ze strany vlády je upřednostňována spolupráce v oblasti prioritních směrů.
3.3.4.2 Tematické oblasti spolupráce Ve strategických dokumentech vlády jsou jako prioritní uvedeny následující oblasti: -
informační a komunikační technologie, se zaměřením na vývoj softwaru;
-
biotechnologie, se zaměřením na využití biotechnologií (nové plodiny, osiva apod.);
-
zdraví, se zaměřením na tropické nemoci;
-
pokročilé materiály;
-
automatizace a elektromechanika;
-
jaderná energetika a nové zdroje energie;
-
vesmírné technologie;
-
mechanika a strojírenství.
Kromě těchto oblastí by mohla být spolupráce ve VaV rozvíjena i ve vědních disciplínách, ve kterých Vietnam dosahuje dostatečné úrovně (tj. kde dosahuje světového průměru nebo kde se světové špičce alespoň blíží). Mezi tyto disciplíny lze zařadit například matematiku, počítačové vědy, klinickou medicínu, sociální vědy, vědy o vesmíru či ekonomiku.
3.3.4.3 Potenciální partneři pro spolupráci ve VaV Vhodným partnerem pro rozvoj mezinárodní spolupráce ve VaV na vládní úrovni je zejména Ministerstvo vědy a technologií (Bộ Khoa học và Công nghệ, Ministry of Science and Technology, MOST), které je odpovědným orgánem za formulaci a implementaci politiky VaVaI a programy na podporu VaVaI. Pro spolupráci na nevládní úrovni jsou vhodnými partnery významné výzkumné organizace, jako je zejména Vietnamská akademie věd a technologií (Viện Khoa học và Công nghệ Việt Nam, Vietnam Academy of Science and Technology, VAST) a Vietnamská akademie sociální věd (Viện Khoa học xã hội Việt Nam, Vietnamese Academy of Social Sciences, VASS), a některé významné a kvalitní univerzity, jako je Vietnamská národní univerzita v Hanoji a Ho-či-minově Městě (dříve Saigon). Přehled dalších významných výzkumných organizací působících ve Vietnamu je uveden v přílohové části této studie.
3.3.4.4 Doporučení pro ČR Vietnam je na rozdíl od předcházejících tří zemí sdružení ASEAN (Singapur, Malajsie a Thajsko) již řazen mezi tzv. rozvojové země a jeho potenciál pro výzkumnou spolupráci je nižší. Investice do VaV zatím nejsou příliš vysoké a také kvalita VaV není ve většině oborů příliš uspokojivá, avšak oblast VaV se dostává mezi priority vlády a jsou již patrné některé pozitivní změny (například vznik nových 22
výzkumných organizací). Z tohoto důvodu lze i Vietnam považovat za možného partnera pro spolupráci ve VaV. ČR měla s Vietnamem od roku 1981 do roku 1990 uzavřenou dohodu o vědeckotechnické spolupráci, v současnosti žádná dohoda uzavřena není. Větší pozornost než v předcházejících zemí je však nutné věnovat výběru kvalitních partnerů (výzkumných organizací) a stanovení vhodného zaměření spolupráce. V případě podpory společných projektů VaV by měla být upřednostňována spolupráce, jejíž zaměření odpovídá prioritním oblastem VaV ve Vietnamu (viz kapitola 3.3.4.2). Tyto prioritní oblasti také rámcově odpovídají prioritám VaV v ČR. Při realizaci dohod o vědeckotechnické spolupráci by také měly být využívány vazby mezi Vietnamem a ČR z minulosti. Tyto vazby by mohly být využity například v programech mezinárodní mobility, jejichž cílovou skupinou by byly nově budované výzkumné infrastruktury v ČR. Ve Vietnamu také existuje Akademie věd, kde je zřejmě realizován poměrně kvalitní VaV a která (mj. i v souvislosti se zmíněnými historickými vazbami) může být vhodným partnerem pro spolupráci ve VaV pro některé výzkumné organizace v ČR.
3.3.5 Indonésie 3.3.5.1 Cíle mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji z hlediska Indonésie Mezinárodní spolupráce ve VaV je v Indonésii považována za důležitou, a to zejména s ohledem na kompenzaci nejvýznamnějších slabin indonéského výzkumného systému – nedostatku výzkumných kapacit, neuspokojivé kvalitě výzkumné infrastruktury a nedostatku finančních prostředků na VaV. Z rozhovorů se zástupci indonéských vládních institucí provedených v rámci projektu SEA-EU-NET vyplývá, že Indonésie upřednostňuje spolupráci v oblastech, které odpovídají globálním tematickým prioritám, a dále prioritám, které jsou specifické pro Indonésii (např. klimatické změny, globální oteplování, odlesňování). Zástupci výzkumných organizací považují za významný přínos mezinárodní spolupráce získání přístupu ke kvalitní výzkumné infrastruktuře, mezinárodním sítím a finančním zdrojům a také získání reputace. Značný zájem je i o výměnné pobyty výzkumných pracovníků.
3.3.5.2 Tematické oblasti spolupráce Kvalita VaV není v Indonésii příliš vysoká, nicméně v některých oborech lze nalézt dostatečně citované práce. Mezi tyto obory zařadit například sociální vědy, mikrobiologii, vědy o Zemi, klinickou medicínu, imunologii či zemědělské vědy. Perspektivními pro mezinárodní spolupráci ve VaV by mohly být obory, pro které již existují výzkumné kapacity a které zároveň patří indonéské priority. Mezi tyto obory lze zařadit zemědělství a některé technologicky zaměřené disciplíny, jako jsou informační a komunikační technologie či biotechnologie.
3.3.5.3 Potenciální partneři pro spolupráci ve VaV Partnerem pro uzavření dohody na vládní úrovni je Ministerstvo pro výzkum a technologie (Kementerian Riset dan Teknologi, Ministry of Research and Technology, RISTEK), v jehož kompetenci je oblast VaVaI a které zastřešuje i řadu výzkumných organizací vládního sektoru. Z konkrétních ústavů vládního sektoru lze jmenovat BPPT (Agency for the Assessment and Application of Technology), LIPI (Indonesian Institute of Sciences) a LAPAN (National Institute of Aeronautics and Space), které jsou již zapojeny do mezinárodní spolupráce a mají uzavřeny bilaterální dohody (zpravidla formou Memorandum of Understanding) například s Německem, Indií, Čínou, Ruskem, a zejména s Japonskem (v oceánologii, biotechnologiích i informačních a komunikačních technologií). 23
Na některých vybraných pracovištích VaV ve vládním sektoru (ministerských i neministerských) a v preferovaných oborech jsou již vytvořeny podmínky pro realizaci VaV projektů v mezinárodní spolupráci. Mezi tato pracoviště lze zařadit výzkumné instituce, které jsou centrálně řízeny Centrem pro výzkum, vědu a technologie (Center for Research, Science and Technology, PUSPIPTEK) sídlícím ve městě Serpong poblíž Jakarty. Kvalitní výzkumné organizace by bylo možné zřejmě nalézt v tzv. „vědeckém městě“ (science city) v téže lokalitě, kde působí řada laboratoří a ústavů s několika tisící zaměstnanci. Dalším vhodným partnerem mohou být kvalitnější univerzity, mezi které jsou obvykle řazeny následující: -
Gadjah Mada v Central Java city of Jogjakarta;
-
Institut Teknologi Bandung, ITB;
-
Universitas Indonesia ve městě Depok.
3.3.5.4 Doporučení pro ČR Indonésie je sice zemí s poměrně nízkým potenciálem pro mezinárodní spolupráci ve VaV, avšak v současné době je OECD řazena do širší skupiny rozvíjejících se ekonomik označované jako BRIICS. Z tohoto pohledu by mohla být Indonésie zajímavým partnerem ČR i pro spolupráci ve VaV. ČR má sice s Indonéskou republikou uzavřenu dohodu o vědeckotechnické spolupráci (z roku 1958), řádné konkrétní aktivity však nejsou v současné době realizovány. Vzhledem k tomu že je uzavřena na vládní úrovni dohoda o vědeckotechnické spolupráci, mohla by být zvážena možnost realizovat některé konkrétní (například i pilotní) aktivity, které budou podporovat výzkumnou spolupráci ČR s Indonésií. Při spolupráci na vládní i nevládní úrovni je však nezbytné (v souvislosti se značnými rozdíly v kvalitě výzkumných organizací a vědních disciplín) věnovat dostatečnou pozornost výběru vhodných partnerů (kvalitních výzkumných organizací) a stanovení vhodného tematického zaměření spolupráce. Jelikož ze strany indonéské vlády je patrný zájem o spolupráci ve stanovených prioritních oblastech, jedním z možných zaměření výzkumné spolupráce je například oblast oteplování, globálních změn a životního prostředí (toto zaměření mj. odpovídá i strategii spolupráce OECD12 se skupinou BRIICS). Vzhledem k tomu, že ze strany indonéských výzkumných organizací lze očekávat zájem o vzájemné výměny výzkumných pracovníků, lze také uvažovat o spolupráci v oblasti mobility, přičemž jedním z cílů by mohlo být i získání kvalitních (zejména mladších) výzkumných pracovníků z Indonésie pro nově budované infrastruktury VaV v ČR.
3.3.6 Filipínská republika 3.3.6.1 Cíle mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji z hlediska Filipín I když jsou v posledních letech patrné snahy filipínské vlády pozvednout úroveň VaV, výdaje na VaV (vztažené k HDP) patří mezi nejnižší ze zemí sdružení ASEAN a také počet výzkumných pracovníků je velmi nízký. Z tohoto je v zemi i nedostatečně rozvinutá výzkumná infrastruktura a proto lze spíše očekávat, že snahou výzkumných organizací a týmů bude napojení na kvalitní zahraniční VaV, získání reputace (například společným publikováním v uznávaných časopisech), získání přístupu ke kvalitní výzkumné infrastruktuře, mezinárodním výzkumným sítím apod. Lze též očekávat, že zájmy filipínských partnerů budou i ovlivněny i snahou získat finanční prostředky pro realizaci VaV.
12
Environmentální výhled OECD do roku 2030. OECD 2008 (http://www.oecd.org/document/20/0,3746,en_2649_37465_39676628_1_1_1_37465,00.html)
24
3.3.6.2 Tematické oblasti spolupráce Co se týče tematického zaměření VaV, jistou perspektivu pro rozvoj pro obě strany přínosné mezinárodní spolupráce mají obory, které jsou řazeny mezi prioritní oblasti VaV a ve kterých již existuje alespoň částečně rozvinutá VaV infrastruktura. Mezi tyto obory lze zařadit: -
biotechnologie;
-
informační technologie;
-
materiálové vědy;
-
elektroniku (mikroelektroniku) a fotoniku;
-
zemědělství a lesnictví;
-
životní prostředí;
-
zmírnění přírodních katastrof;
-
energetiku.
Vzhledem k nízkým výdajům na VaV není kvalita VaV ve Filipínách příliš vysoká. Nicméně v některých vědních disciplínách se vědecké publikace, kde je spoluautor z Filipín, svou citovaností blíží světovému průměru. Mezi tyto obory lze například zařadit multidisciplinární vědy, klinickou medicínu, technické vědy, botaniku a zoologii, vědy o životním prostředí nebo zemědělské vědy.
3.3.6.3 Potenciální partneři pro spolupráci ve VaV Partnerem pro mezinárodní spolupráci ve VaV na vládní úrovni by mělo být Ministerstvo pro vědu a technologie (Department of Science and Technology, DOST), které stanovuje směry pro strategii a politiku VaVaI a zajišťuje koordinaci aktivit VaVaI v zemi. Pod toto ministerstvo zároveň spadá několik významných výzkumných institucí vládního sektoru. Vhodnými partnery pro dohodu na nevládní úrovni mohou být i další významnější výzkumné organizace a kvalitní veřejné univerzity, jako je například University of the Philippines, Ateneo de Manila University nebo De La Salle University a University of Santo Tomas. Přehled dalších významných výzkumných organizací je uveden v přílohové části této studie.
3.3.6.4 Doporučení pro ČR Filipíny mají již poměrně nízký potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaV. ČR má sice s Filipínskou republikou uzavřenou od roku 1983 dohodu o vědeckotechnické spolupráci na vládní úrovni, avšak v současné době žádné VaV aktivity nejsou podporovány. Případná spolupráce ve VaV by měla být realizována spíše na nevládní úrovni, tj. mezi jednotlivými (obdobnými) výzkumnými organizacemi. Značná pozornost však musí být věnována výběru kvalitních výzkumných organizací i oborů, kde je úroveň (kvalita) VaV již dostatečná.
25
Tabulka
Přehled oborů, které jsou v zemích ASEAN významné z hlediska publikační a patentové aktivity a které jsou zařazeny mezi prioritní oblasti. V levém sloupci tabulky jsou uvedeny obory významné z hlediska publikační aktivity, v prostředním sloupci jsou zařazeny obory, ve kterých je podáno v dané zemi nejvíce patentových přihlášek, a ve třetím sloupci jsou obory zařazené mezi strategické výzkumné priority zemí ASEAN. Publikační aktivita
Patentová aktivita
Prioritní oblasti podpory
Singapur - Materiálové vědy
- Elektronika a elektrotechnika
- Vědy o životním prostředí
- Výpočetní technika, uchovávání informací
- Chemie - Mikrobiologie
- Měření, zkoušení
- Molekulární biologie
- Optika
- Genetika
- Lékařství nebo zvěrolékařství;
- Imunologie
- Výroba, přeměna nebo rozvod elektrické energie - Řízení, regulace - Biochemie, mikrobiologie
- Biomedicína a klinický výzkum (základní výzkum, vývoj léků) - Technologie pro životní prostředí a vodu (recyklace vody, vodní hospodářství, vývoj v oblasti čistých energií) - Interaktivní a digitální média (VaV animací, her a efektů, výuka s využitím počítače, mediální služby)
- Obráběcí stroje, obrábění kovů - Doprava, balení, skladování, manipulace
Malajsie - Matematika
- Elektronika a elektrotechnika
- Zemědělské biotechnologie
- Technické vědy
- Výpočetní technika, uchovávání informací
- Genomika a molekulární biologie
- Zemědělské vědy
- Měření, zkoušení
- Výživa a léčiva
- Vědy o životním prostředí
- Sdělovací technika
- Sociální vědy
- Optika, osvětlování
- Psychiatrie/psychologie
- Lékařství, zvěrolékařství - Organická chemie
Thajsko - Klinická medicína - Technické vědy
Patentová aktivita je velmi nízká a nebyla vyhodnocena
- Informační a komunikační technologie
- Matematika
- Biotechnologie
- Zemědělské vědy
- Nanotechnologie - Materiálové technologie (nové materiály) - Energetika - Životní prostředí - Potraviny
26
Vietnam - Matematika - Počítačové vědy
Patentová aktivita je velmi nízká a nebyla vyhodnocena
- Klinická medicína - Sociální vědy
- Informační a komunikační technologie (vývoj softwaru) - Biotechnologie (využití biotechnologií, plodiny, osiva) - Zdraví (tropické nemoci)
- Vědy o vesmíru
- Pokročilé materiály
- Ekonomika
- Automatizace a elektromechanika - Jaderná energetika a nové zdroje energie - Vesmírné technologie - Mechanika a strojírenství
Indonésie - Sociální vědy - Multidisciplinární vědy
Patentová aktivita je velmi nízká a nebyla vyhodnocena
- Mikrobiologie
- Bezpečnost potravin; - Nové a obnovitelné zdroje energie; - Dopravní systémy a management;
- Vědy o Zemi - Klinická medicína
- Informační a komunikační technologie;
- Imunologie - Zemědělské vědy
- Medicína a zdravotní technologie; - Obranné technologie - Biotechnologie (zemědělství)
Filipíny - Multidisciplinární vědy - Klinická medicína
Patentová aktivita je velmi nízká a nebyla vyhodnocena
- Biotechnologie - Informační technologie
- Technické vědy
- Materiálové vědy
- Botanika a zoologie
- Elektronika (mikroelektronika) a fotonika
- Vědy o životním prostředí - Zemědělské vědy
- Zemědělství a lesnictví - Životní prostředí - Zmírnění přírodních katastrof - Energetika
27
