STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCI SE TŘETÍMI ZEMĚMI VE VÝZKUMU A VÝVOJI

STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCI SE TŘETÍMI ZEMĚMI VE VÝZKUMU A VÝVOJI Země Latinské Ameriky (Brazílie, Chile, Argentina, Mexiko) Finální verze 6. října 2011

Tato zpráva byla vypracována v rámci projektu velké infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace „Česká republika v Evropském výzkumném prostoru – CZERA“.

Autoři: Ing. Zdeněk Kučera, CSc. ([email protected]) Ing. Naďa Koníčková ([email protected]) Ing. Michal Pazour, Ph.D. ([email protected]) RNDr. Tomáš Vondrák, CSc. ([email protected]) RNDr. Vladislav Čadil, Ph.D. ([email protected]) Ing. Daniel Frank ([email protected])

28_Strategie_Lat_Amerika Finální verze (6. 10. 2011)

2

Obsah: 1. 2.

Úvod .................................................................................................. 5 Latinská Amerika .............................................................................. 6 2.1 2.2 2.3

Základní socioekonomické charakteristiky ............................................. 6 Výzkum a vývoj ...................................................................................... 7 Strategie Evropské unie pro spolupráci ve VaV se zeměmi Latinské Ameriky a uzavřené dohody ................................................................. 10 2.4 Smluvní rámec pro spolupráci České republiky se zeměmi Latinské Ameriky ve výzkumu a vývoji ............................................................... 11 2.5 Návrh strategie a cílů České republiky pro spolupráci se zeměmi Latinské Ameriky.................................................................................. 11 2.5.1 Potenciál pro spolupráci ve výzkumu a vývoji ........................................11 2.5.2 Návrh strategie pro spolupráce ve výzkumu a vývoji ..............................12 2.5.2.1 2.5.2.2 2.5.2.3 2.5.2.4

3.

Cíle strategie ............................................................................................. 12 Tematické priority spolupráce ...................................................................... 14 Formy spolupráce ....................................................................................... 16 Cílová skupina v České republice .................................................................. 16

Podrobnější informace o vybraných zemích Latinské Ameriky ........ 17 3.1 Chile ..................................................................................................... 17 3.1.1 Základní socioekonomické charakteristiky .............................................17 3.1.2 Výzkum a vývoj .................................................................................17 3.1.2.1 3.1.2.2 3.1.2.3 3.1.2.4

Základní informace ..................................................................................... 17 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků ............................. 18 Zaměření výzkumné politiky ........................................................................ 18 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce .................................... 19

3.1.3 Smluvní rámec pro spolupráci ve výzkumu a vývoji s Chile ......................20 3.2 Brazílie ................................................................................................. 21 3.2.1 Základní socioekonomické charakteristiky .............................................21 3.2.2 Výzkum a vývoj .................................................................................21 3.2.2.1 3.2.2.2 3.2.2.3 3.2.2.4


3.2.3 Smluvní rámec pro spolupráci ve výzkumu a vývoji s Brazílií ...................25 3.3 Argentina ............................................................................................. 26 3.3.1 Základní socioekonomické charakteristiky .............................................26 3.3.2 Výzkum a vývoj .................................................................................26 3.3.2.1 3.3.2.2 3.3.2.3 3.3.2.4


3.3.3 Smluvní rámec pro spolupráci ve výzkumu a vývoji s Argentinou .............29 3.4 Mexiko.................................................................................................. 30 3.4.1 Základní socioekonomické charakteristiky .............................................30 3.4.2 Výzkum a vývoj .................................................................................32 3.4.2.1 3.4.2.2 3.4.2.3 3.4.2.4

3.4.3


Smluvní rámec pro spolupráci ve výzkumu a vývoji s Mexikem ................35


3

4.

Přílohová část ................................................................................. 36 4.1 Příloha 1 - Scientometrické údaje a patentová statistika ..................... 36 4.1.1 Brazílie .............................................................................................36 4.1.2 Chile .................................................................................................40 4.1.3 Argentina ..........................................................................................44 4.1.4 Mexiko ..............................................................................................48 4.2 Příloha 2 - Účast zemí Latinské Ameriky v rámcových programech Evropské unie ....................................................................................... 53 4.3 Příloha 3 - Vyhodnocení spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji se zeměmi Latinské Ameriky ...................................................... 56 4.3.1 Brazílie .............................................................................................56 4.3.2 Chile .................................................................................................58 4.3.3 Argentina ..........................................................................................59 4.3.4 Mexiko ..............................................................................................61 4.4 Příloha 4 – Podpora spolupráce Brazílie s vybranými zeměmi ve výzkumu a vývoji ................................................................................. 64 4.4.1 Spolupráce Brazílie s Německem ..........................................................64 4.4.2 Spolupráce Brazílie s Francií ................................................................64 4.4.3 Spolupráce Brazílie s USA a Kanadou ....................................................65 4.4.4 Spolupráce Brazílie s Japonskem ..........................................................66


4

1. Úvod Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji (dále jen VaV) nabývá v současné době na významu a stává se důležitým nástrojem nejen pro získání nových poznatků na hranici lidského poznání, ale i k zajištění jejich transformace do inovací. Kromě rozvoje výzkumné spolupráce v rámci EU stoupá také důraz zlepšení spolupráce s ostatními evropskými státy, které nejsou členy EU, i mimoevropskými zeměmi (tzv. třetími zeměmi). V tomto dokumentu je navržena strategie pro spolupráci ve VaV se zeměmi Latinské Ameriky. Vzhledem k tomu, že Latinská Amerika je vnitřně velmi heterogenním regionem, kde se nacházejí země s různou hospodářskou úrovní a zcela odlišnou úrovní ve VaV, je věnována pozornost pouze čtyřem nejvýznamnějším zemím – Brazílii, Chile, Argentině a Mexiku, jejichž potenciál pro spolupráci ve VaV je již dostatečný a neustále se zvyšuje. Také EU zařazuje Brazílii, Chile, Argentinu i Mexiko mezi strategické partnery pro spolupráci ve VaV a s těmito zeměmi má EU také uzavřeny dohody o spolupráci ve VaV. Také ČR má s těmito zeměmi již řadu let uzavřené dohody o vědeckotechnické spolupráci. Informace uvedené v tomto dokumentu je možné využít při aktualizaci stávajících dohod nebo návrzích nových dohod o spolupráci ve VaV s těmito zeměmi na různých úrovních nebo při formulaci konkrétních nástrojů, kterými budou tyto dohody realizovány. Návrh strategie vychází z dokumentu „Podklady pro vytváření strategií ČR pro mezinárodní spolupráci se třetími zeměmi ve VaV“, který byl zpracován Technologickým centrem AV ČR a předán MŠMT v červnu 2011. V následující, druhé, kapitole jsou přehledně shrnuty informace o Latinské Americe jako celku a zároveň jsou stručně charakterizovány výše uvedené země a uvedeny základní údaje, které umožňují provést orientační srovnání těchto zemí. Poté je stručně popsán smluvní rámec pro spolupráci s těmito zeměmi. Na závěr této kapitoly je navržena strategie pro spolupráci ČR s Brazílií, Chile, Argentinou a Mexikem. V strategii je nejprve stručně charakterizován potenciál těchto zemí pro spolupráci ve VaV a ve vazbě na tento potenciál je potom navržena strategie, která by měla umožňovat efektivní a přínosnou spolupráci ve VaV s těmito zeměmi. Pozornost je věnována hlavním cílům spolupráce, jejímu tematickému zaměření, formám a cílovým skupinám pro tuto spolupráci. Ve třetí kapitole jsou na podrobnější úrovni postupně uvedeny informace o jednotlivých zemích Latinské Ameriky. Nejprve jsou uvedeny základní socioekonomické charakteristiky, poté je charakterizována úroveň VaV (výdaje na VaV, počet výzkumných pracovníků, zaměření výzkumné politiky a výsledky VaV). Dále je uveden přehled dohod, které má v současné době ČR s těmito zeměmi uzavřeny, a uvedeny některé formy spolupráce realizované mezi konkrétními organizacemi v ČR a dané zemi. V přílohové části dokumentu jsou pro každou zemi uvedeny scientometrické údaje o a patentová statistika, přehled účasti zemí Latinské Ameriky v rámcových programech EU a vyhodnocení spolupráce ČR ve VaV se zeměmi Latinské Ameriky. V příloze je také uveden příklad, jakými formami je ve vybraných zemích podporována spolupráce s Brazílií ve VaV.


5

2. Latinská Amerika 2.1 Základní socioekonomické charakteristiky Latinská Amerika je specifickým kulturním a ekonomickým regionem na Americkém kontinentu, ve kterém jako úřední jazyk dominují románské jazyky (zvláště španělština a portugalština), a jehož kultura v širokém slova smyslu vychází z románské a zejména iberské (španělské a portugalské) kultury. Rozkládá se na něm 20 samostatných států. Plochou přibližně 21 mil. km2 zabírá zhruba 14,21 % povrchu zemské souše. Populačně se jedná o region, jehož počet obyvatel se stále zvyšuje. Počet obyvatel byl v roce 2010 odhadován na 590 mil. a celkový hrubý domácí produkt (HDP) na 5,16 triliónů USD1. Jeho tempa růstu byla odhadována pro rok 2010 na 5,7 % a 4 % pro rok 2011.2 Vzhledem k její velikosti, odlišným přírodním podmínkám, etnické a demografické skladbě a rozdílnému historickému (politickému a ekonomickému) vývoji je Latinská Amerika vnitřně velmi heterogenním regionem. Tvoří jí na jedné straně poměrně rozvinuté státy (např. Argentina, Mexiko, Chile, Brazílie) a na straně druhé státy patřící mezi nejchudší na světě (Haiti). Největšími ekonomikami dle absolutní výše HDP jsou Brazílie (2,2 biliónu USD v paritě kupní síly, PPP, v roce 2010), Mexiko (1,5 biliónu USD v PPP v roce 2010) a Argentina (632 miliard USD v PPP v roce 2010).3 V přepočtu HDP na počet obyvatel byly v roce 2010 ekonomicky nejsilnějšími státy Argentina (15,6 tis. USD v PPP na obyv.), Chile (14 982 USD v PPP na obyv.) a Uruguay (14,3 tis. USD v PPP na obyv.). Naopak ekonomicky nejslabší zemí bylo opět Haiti (1,1 tis. USD v PPP na obyv.), následováno Nicaraguí (3 tis. USD v PPP na obyv.) a Hondurasem (4,4 tis. USD v PPP na obyv.)4. Pro srovnání tento ukazatel v případě České republiky dosahoval 24,9 tis. USD. Vybrané země, na které je zaměřen tento dokument, tj. – Argentina, Brazílie, Chile a Mexiko, patří mezi ekonomicky nejsilnější státy Latinské Ameriky. Dohromady se v roce 2010 podílely 72,4 % na HDP vyprodukovaného státy Latinské Ameriky (Brazílie 34,2 %, Mexiko 24,3 %, Argentina 9,9 % a Chile 4 %). Jejich HDP na obyvatele v paritě kupní síly dosahuje v rámci regionu nadprůměrných hodnot, nejvíce v případě Argentiny (140,3 % HDP v PPP na obyv. v roce 2010), Chile (134,7 %), Mexika (128,3 %) a Brazílie (101,5 %). Počtem obyvatel tyto země dosahují 64,4 % obyvatelstva Latinské Ameriky. Z uvedených zemí jsou nejlidnatějšími Brazílie a Mexiko, ve kterých v roce 2010 žilo 35,1 %, resp. 19,2 % obyvatel Latinské Ameriky, v Argentině žilo 7,2 % a Chile 2,9 %. Také konkurenceschopnost hodnocených zemí dosahuje v rámci Latinské Ameriky nadprůměrné úrovně. Z těchto zemí je nejvíce konkurenceschopnou ekonomikou Chile. Podle Global Competitiveness Report 2010-20115 se Chile umístila na 30. příčce co do konkurenceschopnosti, čímž předstihla i Českou republiku (36. pozice). Brazílie byla celkově 58 a Mexiko 66. V případě Argentiny se stále projevuje vliv ekonomické krize, která zasáhla zemi na přelomu tisíciletí. Proto se Argentina umístila až na 87 pozici. Obrázek č. 1 přináší porovnání úrovně jednotlivých pilířů konkurenceschopnosti těchto zemí. Z grafu je zřejmé, že Chile dosahuje vyšší úrovně konkurenceschopnosti oproti oběma zbývajícím státům v 10 z 12 pilířů. Výrazně je překonává zejména v pilířích Instituce, Infrastruktura, Efektivita trhu zboží a Efektivita trhu práce. V některých pilířích

1

CIA World Factbook, https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/

2

IMF World Economic Outlook 2010, International Monetary Fund.

3

IMF World Economic Outlook Databáze, http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2011/01/weodata/index.aspx 4 IMF World Economic Outlook Databáze, http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2011/01/weodata/index.aspx 5

Global Competitiveness Report 2010-2011, WEF


6

dokonce převyšuje i konkurenceschopnost ČR (jedná se zejména o Instituce a Makroekonomické prostředí). Celkově se konkurenceschopnost Chile nachází ve fázi přechodu od stádia, kdy je konkurenceschopnost založena na efektivitě (efficiency driven), ke stádiu konkurenceschopnosti založené na inovacích (Innovation driven). Zbylé tři státy se nacházejí ve stádiu konkurenceschopnosti založené na efektivitě, přičemž významně zaostávají zejména v pilířích Instituce a Infrastruktura. Konkurenceschopnost ČR se nachází ve stádiu konkurenceschopnosti založené na inovacích, tedy ve stádiu nejvyšším.

Instituce Inovace

6

Infrastruktura

5 4 Vyspělost podnikové sféry

Makroekonomické prostředí

3 2 1

Velikost trhu

0

Zdravotnictví a primární vzdělávání

Technologická vyspělost

Vyšší a celoživotní vzdělávání

Vyspělost finančního trhu

Efektivita trhu zboží Efektivita trhu práce

Brazílie

Obr. 1

Argentina

C hile

Mexiko

ČR

Porovnání konkurenceschopnosti Argentiny, Brazílie, Chile, Mexika a ČR. Zdroj: Global Competitiveness Report 2010-2011, WEF

2.2 Výzkum a vývoj V souvislosti s ekonomickou vyspělostí Argentiny, Mexika, Brazílie a Chile v rámci latinskoamerických zemí a jejich vazbami na některé evropské země (zejména na Velkou Británii, Španělsko, Portugalsko a Itálii), má VaV v těchto státech poměrně dlouhou tradici. Uvedené země tvoří mezi latinskoamerickými státy špičku v oblasti VaV, a to jak podle základních statistických ukazatelů (výdaje na VaV, počet výzkumníků), tak také škálou oborů VaV a jeho výsledky. Přestože dosahují nejlepších hodnot v regionu, panují mezi nimi značné rozdíly dané jejich velikostí, přírodními podmínkami, odlišným historickým vývojem, rozdílnou strukturou ekonomiky a její vyspělostí. Obr. 2 a 3 přinášejí porovnání Argentiny, Brazílie, Mexika a Chile podle výdajů na VaV v % HDP a počtu výzkumníků na milion obyvatel. Nejvyšších výdajů dosahuje Brazílie jakožto největší i technologicky nejvyspělejší země. Nejnižší výdaje vykazuje Argentina, kde se výdaje na VaV po dlouhodobé stagnaci začaly od roku 2002 zvyšovat v souvislosti se 28_Strategie_Lat_Amerika Finální verze (6. 10. 2011)

7

snahou o překonání hospodářské krize, a Mexiko, jehož celkové výdaje na VaV v poměru k HDP spíše stagnují. 1,8 1,6 1,4

procenta

1,2

Argentina Brazílie C hile Mexiko ČR

1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 1996

Obr. 2

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Celkové výdaje na VaV v procentech HDP v Argentině, Brazílii, Chile, Mexiku a ČR. Zdroj: World Bank, http://data.worldbank.org/indicator

V počtu výzkumníků na milion obyvatel převyšuje Argentina ostatní země, zatímco v Brazílii a částečně také v Mexiku je nižší hodnota dána podstatně vyšším počtem obyvatel. Výrazné zvýšení počtu výzkumníků v Chile bylo nejspíše způsobeno změnou metodiky zjišťování.

Počet výzkumníků na milion obyvatel

6000

5000

4000 Argentina Brazílie C hile ČR Mexiko

3000

2000

1000

0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Obr. 3

Počet výzkumných pracovníků na 1 milion obyvatel v Argentině, Brazílii, Chile, Mexiku a ČR. Zdroj: World Bank, http://data.worldbank.org/indicator, pozn. Metodika používaná Světovou bankou do výzkumníků zahrnuje také studenty doktorského studia.


8

Publikační aktivita v Argentině, Brazílii, Chile a Mexiku nepřetržitě roste od roku 1995 (viz obr. 4). Na tomto obrázku je také patrný výrazný nárůst počtu publikací ve všech uvedených zemí v roce 2008. Výrazně nejvyšší počet publikací je v Brazílii, ostatní země následují s výrazným odstupem. Vývoj patentové aktivity v zemích Latinské Ameriky u patentového úřadu v USA (United States Patent and Trademark Office, dále jen USPTO) v letech 2004 až 2009 je uveden na obr. 5. Podobně jako v případě publikací je i počet podaných patentových žádostí nejvyšší v Brazílii, poněkud nižších hodnot dosahuje Mexiko. Patentová aktivita Argentiny a zejména Chile je značně nižší. Z obrázku je také patrné, ve všech zemích, s výjimkou Mexika, je počet podaných patentů v letech 2004 až 2009 prakticky neměnný. V případě Mexika je v letech 2004 až 2008 patrný zřetelný pokles počtu podaných patentových žádostí.

Obr. 4

Počty brazilských, chilských, argentinských a mexických publikací v letech 1995 až 2009. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science


9

Obr. 5

Počty brazilských, chilských, argentinských a mexických patentových žádostí podaných u patentového úřadu v USA (USPTO) v letech 2004 až 2009. Zdroj: http://www.trilateral.net

2.3 Strategie Evropské unie pro spolupráci ve VaV se zeměmi Latinské Ameriky a uzavřené dohody Všechny země Latinské Ameriky, které jsou zařazeny do tohoto dokumentu, mají již řadu let s Evropskou Unií uzavřené dohody o vědecké a technologické spolupráci. V rámci těchto dohod se konají pravidelná dvoustranná setkání tzv. Řídících výborů (Steering Committee), kde je sledován vývoj spolupráce a hledány příležitosti pro její další rozvoj. Na straně EC jsou nejvýznamnějším nástrojem na implementaci těchto dohod Rámcové programy, na straně zemí Latinské Ameriky jednotlivé národní programy a další aktivity na podporu VaV. Kromě těchto dvoustranných dohod má Brazílie a Argentina uzavřenou smlouvu v oblasti výzkumu jaderné energie a fúze. V tomto případě je protějškem třetích zemí EURATOM. Země Latinské Ameriky se s různou intenzitou zapojují do rámcových programů EU. Největší účast v 6. i 7. rámcovém programu EU má Brazílie, poněkud méně se zapojuje Argentina. Nejnižší účast ze zemí zařazených do tohoto dokumentu má Chile. V 6. rámcovém programu EU byla nejvyšší účast v programu INCO, který je zaměřen na řešení problémů třetích zemí, a dále potom také v tematických prioritách Kvalita a nezávadnost potravin a Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy. V 7. rámcovém programu EU je dosud nejvyšší účast v prioritách ICT, Zemědělství, potraviny a biotechnologie a Životní prostředí, v případě Mexika i v prioritě Nanovědy. Podrobnější rozbor účasti zemí Latinské Ameriky v 6. a 7. rámcovém programu EU je uveden v Příloze 2 tohoto dokumentu.


10

2.4 Smluvní rámec pro spolupráci České republiky se zeměmi Latinské Ameriky ve výzkumu a vývoji Smluvní rámec pro zapojení České republiky do mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji na dvoustranné úrovni představují dohody o vědeckotechnické spolupráci sjednávané na vládní úrovni v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, popř. tzv. kulturní dohody, gestorem jejichž sjednávání je ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem kultury Ministerstvo zahraničních věcí. Svou vzájemnou spolupráci se zahraničními partnerskými institucemi upravují nezávisle na orgánech státní správy sjednáváním dvoustranných smluvních dokumentů taktéž vysoké školy, výzkumné organizace a další subjekty působící v oblasti výzkumu a vývoje, jakými jsou Grantová agentura České republiky (dále jen „GA ČR“) nebo Technologická agentura České republiky (dále jen „TA ČR“). Dohody o vědeckotechnické spolupráci má ČR na vládní úrovni uzavřeny s Argentinou, Brazílií, Chile i Mexikem. I když tyto dohody byly uzavřeny již před řadou let (dohody byly uzavřeny již za období ČSSR), konkrétní spolupráce mezi výzkumnými týmy z ČR a zemí Latinské Ameriky není zatím příliš intenzivní. V posledních letech je však patrný jistý posun k zintenzivnění spolupráce ve VaV. Z bibliometrické analýzy, která je zpracována v Příloze 3, vyplývá, že podle počtu společných publikací české týmy nejintenzivněji spolupracují s výzkumnými týmy z Brazílie a Mexika, a nejméně s chilskými týmy. Typickými obory, ve kterých vznikají společné publikace, je fyzika, klinická medicína a vědy o vesmíru (zejména s Chile).

2.5 Návrh strategie a cílů České republiky pro spolupráci se zeměmi Latinské Ameriky 2.5.1 Potenciál pro spolupráci ve výzkumu a vývoji Brazílie, Chile, Argentina a Mexiko patří mezi ekonomicky nejsilnější státy Latinské Ameriky. Také konkurenceschopnost těchto zemí dosahuje v rámci Latinské Ameriky nadprůměrné úrovně. Nejvíce konkurenceschopnou zemí je Chile, která se podle Global Competitiveness Report 2010-2011 umístila na 30. příčce, čímž předstihla i ČR. Chile nachází ve fázi přechodu od stádia, kdy je konkurenceschopnost založena na efektivitě (efficiency driven), ke stádiu konkurenceschopnosti založené na využívání inovací (innovation driven). U ostatních tří zemí se uvádí, že jejich konkurenceschopnost je založena na efektivitě. VaV má v těchto zemích poměrně dlouhou tradici. Uvedené země tvoří v současné době špičku mezi latinskoamerickými státy v oblasti VaV, a to jak podle základních statistických ukazatelů (výdaje na VaV, počet výzkumných pracovníků), tak také škálou kvalitních výzkumných oborů a výsledky, které v nich dosahují. Přestože tyto země předstihují ostatní země v regionu, panují mezi nimi značné rozdíly dané jejich velikostí, přírodními podmínkami, odlišným historickým vývojem, rozdílnou strukturou ekonomiky a její vyspělostí. Investice do VaV v těchto zemích v posledních letech narůstají a zároveň se rozvíjí i výzkumná infrastruktura. Převážná část VaV (základního i aplikovaného) je realizována na veřejných VŠ a ve výzkumných centrech. Postupně se rozvíjí i výzkumné aktivity v soukromém sektoru. Publikační aktivita Chile, Argentiny, Mexika a zejména Brazílie v posledních letech roste. I když úroveň vědeckých publikací měřená jejich impaktem není oborově rovnoměrná, v některých vědních disciplínách tyto země předstihují světový průměr. Všechny uvedené


11

země Latinské Ameriky se již také úspěšně zapojují do mezinárodních výzkumných projektů. Z tohoto důvodu lze Brazílii, Chile, Argentinu i Mexiko podle kategorizace uvedené ve studii Podklady pro vytváření strategií ČR pro mezinárodní spolupráci se třetími zeměmi ve VaV zařadit do skupiny B - rostoucí ekonomiky (growth economies). Výzkumný potenciál těchto zemí pro spolupráci ve VaV sice nedosahuje potenciálu nejvyspělejších zemí (tj. zemí skupiny A – industrializované země), avšak v některých vědních disciplínách je již zcela dostatečný. EU má s Brazílií, Chile, Argentinou i Mexikem uzavřeny smlouvy o vědecké a technologické spolupráci. Také ČR má s těmito zeměmi této uzavřeny dohody o vědeckotechnické spolupráci na vládní i nevládní úrovni a spolupráce se již s různou intenzitou a výsledky realizuje. Pro zlepšení spolupráce ve VaV s těmito zeměmi, dosažení dostatečného přínosu pro všechny zúčastněné strany a zajištění efektivního využití veřejných prostředků, kterými je tato spolupráce podporována a rozvíjena, je však nezbytné stanovit vhodnou strategii. Nejdůležitější zásady této strategie jsou uvedeny v následujících kapitolách.

2.5.2 Návrh strategie pro spolupráce ve výzkumu a vývoji 2.5.2.1 Cíle strategie Mezi hlavní cíle spolupráce ve VaV se zeměmi Latinské Ameriky lze zařadit: • Rozvoj spolupráce výzkumných týmů a výzkumných pracovišť z ČR s předními výzkumnými týmy a pracovišti, která v současné době existují v jednotlivých zemích Latinské Ameriky, a napojení se na výzkum prováděný na těchto pracovištích. Cílem musí být na jedné na jedné straně přínos pro ČR (využití předností dané země pro rozvoj VaV v ČR), a na straně druhé rozvoj výzkumného potenciálu třetí země tak, aby se postupně stávala „rovnocenným“ partnerem pro spolupráci s ČR i EU. Důležité je také realizovat rozsáhlejší projekty mezinárodního (nadnárodního) významu adresující globální společenské problémy, pro které je přínosné využití specifických znalostí obou zemí a sdílení nákladů a rizik oběma stranami. Brazílie, Chile, Argentina a Mexiko jako země zařazené do skupiny B – rostoucí ekonomiky nemají dosud plně rozvinutý potenciál pro spolupráci ve všech vědních disciplínách. Z tohoto důvodu je nezbytné nejprve stanovit vhodné obory, ve kterých bude tato spolupráce rozvíjena a podporována. Programy podporující spolupráci ve vaVby měly být tematicky zaměřené zejména na obory, ve kterých jednotlivé země Latinské Ameriky dosahují světové úrovně (resp. se jí blíží). Perspektivními pro spolupráci jsou i obory, které se v těchto zemích v posledních letech intenzivněji rozvíjejí a ve kterých kvalita výsledků výzkumu stoupá. V Brazílii těmto kritériím vyhovují zejména: - matematika; - technické vědy. V Chile lze tyto obory zařadit například: - vědy o vesmíru; - technické vědy; - lékařské vědy (neurovědy, psychiatrii / psychologii, imunologii); - matematiku; - fyziku; - ICT a počítačové vědy; - vědy o Zemi; 28_Strategie_Lat_Amerika Finální verze (6. 10. 2011)

12

- vědy o životním prostředí a ekologii. Spolupráce s Argentinou by měla být rozvíjena zejména v následujících vědních disciplínách: - lékařské vědy (klinická medicína, neurovědy); - technické vědy; - fyzika; - životní prostředí/ekologie. V Mexiku se jedná zejména o tyto vědní disciplíny: - fyzika; - vědy o vesmíru; - lékařské vědy (klinická medicína); - zemědělské vědy, botanika a zoologie; - životní prostředí a ekologie. Přehledně jsou obory vhodné pro spolupráci s jednotlivými zeměmi Latinské Ameriky uvedeny v následující kapitole. • Využití špičkové a unikátní výzkumné infrastruktury a metodik (know-how) využívaných na výzkumných pracovištích v jednotlivých zemích. Jedná se zejména využití infrastruktury, která není v současné době v ČR a EU dostupná, jako je například infrastruktura vybudovaná na území Chile a Argentiny v Antarktidě. Přínosné je také využívání výzkumné infrastruktury v oborech, ve kterých daná země dosahuje výsledků srovnatelných se světovou špičkou. Špičkové obory v jednotlivých zemích Latinské Ameriky jsou blíže specifikovány v tabulce v následující kapitole. • Realizace společných výzkumných aktivit, které odpovídají potřebám obou stran (využití synergických efektů). Kromě rozvoje spolupráce v odvětvích, ve kterých dosahuje daná země úrovně srovnatelné se světovou špičkou, je zapotřebí také rozvíjet spolupráci v oblastech, které odpovídají potřebám této země nebo jsou zařazeny mezi její strategické priority a preferenčně podporovány státem. V těchto případech je však nezbytné posoudit, zda takto zaměřená spolupráce bude mít dostatečný přínos také pro ČR, a to zejména ve vazbě na priority VaV ČR). Pozornost by měla být věnována i zapojení velkých výzkumných infrastruktur, které jsou v současné době budovány z prostředků operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), do spolupráce ve VaV s těmito zeměmi, což může přispět k zajištění jejich dlouhodobé finanční udržitelnosti. V Brazílii je prioritně podporován VaV v oblasti nanotechnologií, mikroelektroniky a softwaru, farmaceutiky, energetiky a biotechnologií. Mezi brazilské priority je také zařazena sociální inkluze a rozvoj příležitostí založených na VaV pro nejchudší obyvatele. Podobné prioritní oblasti jsou stanoveny i v Argentině (nanotechnologie, biotechnologie, ICT, energetika, zdraví, zemědělství, sociální rozvoj a rozvoj lidských zdrojů) Také v Chile jsou mezi výzkumnými prioritami zařazeny ICT, energetika, zdravotnictví, zpracovatelský průmysl a tradiční sektory chilského hospodářství (například zemědělství, lesnictví, rybolov, vodní zdroje). V Mexiku mezi výzkumné priority patří například informační a komunikační technologie, biotechnologie, pokročilé materiály a výroba a procesy. Prioritou Mexika je i rozvoj infrastruktury, měst a venkova, včetně sociálních a ekonomických aspektů. Prioritní oblasti podpory pro jednotlivé země jsou přehledně shrnuty v následující kapitole. • Získání kvalitních výzkumných pracovníků a dalších odborníků (brain-gain) pro vědeckou práci v ČR. Důraz musí být položen zejména na obory, ve kterých daná země dosahuje ve výzkumu dobrých výsledků a ve kterých v ČR tito pracovníci chybí. 28_Strategie_Lat_Amerika Finální verze (6. 10. 2011)

13

Brain-gain je důležitý i v souvislostech s budováním výzkumné infrastruktury v rámci OP VaVpI, neboť kromě rozvoje lidských zdrojů mohou programy mobility přispět i k napojení českých výzkumných infrastruktur na mezinárodní výzkum a zajištění finančních zdrojů ze zahraničí. Vzhledem k oborovému zaměření nově budovaných výzkumných infrastruktur se jedná například o získání výzkumných pracovníků z oblasti biotechnologií, informačních technologií, materiálového výzkumu a nanotechnologií, fyziky pevných látek, optiky a optoelektroniky a dalších oborů. Cílovou skupinou nástrojů podporujících mobilitu musí být nejen starší a zkušení pracovníci, ale i mladí a talentovaní výzkumní pracovníci, tj. doktorandi a pracovníci na postdoktorandských pozicích (získání talentů). Zaměření těchto programů však musí být zvoleno individuálně pro každou zemi podle úrovně VaV (viz tabulka v následující kapitole). • Získání zkušeností výzkumných pracovníků a odborníků z ČR na předních výzkumných pracovištích v jednotlivých zemích v oborech, které jsou v dané zemi na špičkové úrovni (krátkodobé pobyty i dlouhodobé pobyty výzkumných pracovníků a dalších odborníků). Programy mobility by měly být zaměřeny především na mladší výzkumné pracovníky a musí být tematicky zaměřeny na vědní disciplíny, ve kterých se jednotlivé země pohybují na světové špičce. Přehled kvalitních vědních oborů v jednotlivých zemích Latinské Ameriky je přehledně shrnut v tabulce v následující kapitole. • Rozvoj spolupráce českých podniků se subjekty z veřejného i soukromého sektoru (výzkumné organizace, podniky). Tato spolupráce musí směřovat jak k získání nových poznatků VaV (které nejsou dostupné v ČR), tak i k uplatnění poznatků VaV v zahraničí. Zde by spolupráce měla být proto zaměřena zejména oblast aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací a high-tech odvětví. Perspektivní pro tuto spolupráci mohou být zejména obory, ve kterých zahraniční země podávají vyšší počet patentových přihlášek. Ve všech zemích Latinské Ameriky, které jsou zařazeny do tohoto dokumentu, je poměrně vysoká patentová aktivita v lékařství a zvěrolékařství, měřicí technice a strojírenství. V Brazílii mezi obory s vysokou patentovou aktivitou také patří výpočetní technika a elektronika. V Chile se jedná o výpočetní techniku, biochemii a biotechnologie, úpravu vody, hutnictví a zemědělství. V Argentině je vysoká patentová aktivita také v zemědělství, organické chemii, dopravě a biotechnologiích, v Mexiku potom v elektrotechnice a sdělovací technice, výpočetní technice a v dopravě. • Získání nových trhů podniky z ČR. Vzhledem k tomu, že úroveň technologického rozvoje v zemích Latinské Ameriky není na takové úrovni jako v případě nejvyspělejších zemí světa, existuje zde větší prostor pro rozvoj aktivit podniků z ČR, které v těchto zemích mohou získat nové trhy, zajistit své (levné) dodavatele a distributory apod. Při podpoře těchto aktivit musí být položen důraz zejména na oblast s vysokou technologickou a znalostní náročností (high-tech). 2.5.2.2 Tematické priority spolupráce Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, spolupráce ve VaV s Brazílií, Chile, Argentinou a Mexikem musí být rozvíjena zejména ve vědních disciplínách, ve kterých jsou v uvedených zemích již vytvořeny dostatečné výzkumné kapacity a které z hlediska výsledků VaV předstihují světovou úroveň nebo se jí blíží. Významné pro spolupráci jsou i obory, které zařazeny mezi strategické priority těchto zemí. Přehled těchto vědních disciplín (oborů, tematických oblastí) je uveden v následující tabulce. V levém sloupci tabulky jsou uvedeny obory významné z hlediska publikační aktivity, v prostředním sloupci jsou zařazeny obory, ve kterých je podáno v dané zemi


14

nejvíce patentových přihlášek, a ve třetím sloupci jsou obory zařazené mezi strategické výzkumné priority dané země6.

Tabulka 1

Přehled oborů, které jsou ve vybraných zemí Latinské Ameriky významné z hlediska publikační a patentové aktivity a které jsou zařazeny mezi prioritní oblasti.

Publikační aktivita

Patentová aktivita

Prioritní oblasti podpory

Brazílie -

matematika technické vědy

-

lékařství nebo zvěrolékařství; hygiena počítání; výpočty; čítání strojní součásti nebo prvky objemové stroje na kapaliny; čerpadla základní elektrotechnické součásti zemědělství; lesní hospodářství; chov zvířat měření; zkoušení

-

počítání; výpočty; čítání úprava vody, průmyslových a městských odpadních vod nebo kalů biochemie; pivo; lihoviny; víno; ocet; mikrobiologie; hutnictví železa strojní součásti nebo prvky zemědělství; lesní hospodářství; chov zvířat lékařství nebo zvěrolékařství; hygiena elektrolytické nebo elektroforetické postupy měření; zkoušení

-

-

ICT, software farmaceutika energetické zdroje, včetně palivových článků bioprodukty a molekulární biologie nanotechnologie a mikroelektronika doprava zvýšení sociální inkluze, rozvoj příležitostí založených na VaV pro nejchudší obyvatele

Chile -

vědy o vesmíru multidisciplinární vědy technické vědy neurovědy a chování matematika fyzika psychiatrie / psychologie imunologie počítačové vědy vědy o Zemi životní prostředí/ekologie

-

-

-

informační a komunikační technologie zemědělství, lesnictví, rybolov (přírodní zdroje) energetika vodní zdroje těžba nerostných surovin, výroba (zpracovatelský průmysl) zdraví, zdravotní výzkum

- výroba, přeměna nebo rozvod elektrické energie

Argentina -

klinická medicína multidisciplinární vědy technické vědy fyzika neurovědy a chování životní prostředí/ekologie

-

lékařství nebo zvěrolékařství; hygiena zemědělství; lesní hospodářství; chov zvířat organická chemie strojní součásti nebo prvky měření; zkoušení doprava; balení; skladování; manipulace

- biochemie; pivo; lihoviny; víno;

-

nanotechnologie biotechnologie ICT energetika zdraví zemědělství sociální rozvoj rozvoj lidských zdrojů

ocet; mikrobiologie

6 Vzhledem k tomu, že v jednotlivých sloupcích je využito jiné oborové třídění, některé obory se mohou opakovat nebo překrývat


15

Mexiko -

vědy o vesmíru zemědělské vědy botanika a zoologie životní prostředí a ekologie klinická medicína fyzika

-

lékařství nebo zvěrolékařství; hygiena základní elektrotechnické součásti měření; zkoušení počítání; výpočty; čítání doprava; balení; skladování; manipulace strojní součásti nebo prvky elektrická sdělovací technika

-

informační a komunikační technologie; biotechnologie; pokročilé materiály; výroba a procesy; infrastruktura a rozvoj měst a venkova, včetně sociálních a ekonomických aspektů.

2.5.2.3 Formy spolupráce Preferovanými formami programů/projektů jsou zejména: -

programy podporující společné projekty VaV, zejména ve výše uvedených oborech. Kromě základního výzkumu je zapotřebí podporovat i projekty aplikovaného VaV a programy podporující celý inovační cyklus. Ve všech programech by měla být také podporována komercializace a transfer poznatků do praxe.

-

programy podporující oboustrannou mobilitu výzkumných pracovníků mezi ČR a vybranými zeměmi Latinské Ameriky oběma směry, a to zejména v oborech uvedených v tabulce v předcházející kapitole.

-

programy stimulující další rozvoj spolupráce českých a výzkumných týmů z Brazílie, Chile, Argentiny a Mexika, jako jsou krátkodobé výměnné pobyty výzkumných pracovníků, účast na konferencích a dalších akcích.

2.5.2.4 Cílová skupina v České republice Cílovou skupinou programů v ČR jsou: -

vysoké školy a veřejné výzkumné instituce (programy VaV);

-

podnikový sektor (podniky realizující aktivity VaVaI);

-

výzkumní pracovníci z veřejného výzkumu a podniků, odborní pracovníci z podniků (programy mobility).


16

3. Podrobnější informace o vybraných zemích Latinské Ameriky 3.1 Chile 3.1.1 Základní socioekonomické charakteristiky Chile je nejkonkurenceschopnější ekonomikou Latinské Ameriky, přičemž svojí konkurenceschopností převyšuje řadu zemí EU. Současná konkurenceschopnost je plodem ekonomických reforem, které byly zahájeny za vojenské diktatury a úspěšně pokračovaly po demokratizaci a politické liberalizaci, která nastala v roce 1990. Roční tempa růstu HDP v letech 1991-1997 dosahovala průměrně 8 %, avšak po roce 1998 se dostavila hospodářská krize v důsledku přísné monetární politiky a nižších příjmů z exportu (zejména z exportu mědi) vyvolaných asijskou ekonomickou krizí. Oživení nastalo od roku 2003, kdy roční tempa růstu přesáhla 3 %. V roce 2010 dosahoval HDP na obyvatele v paritě kupní síly 14 982 USD, což byla po Argentině druhá nejvyšší hodnota v Latinské Americe, přičemž se HDP meziročně zvýšil o 5 %. Na tvorbě HDP se nejvíce podílí sektor služeb (v roce 2008 vytvářel 52,3 %) a dále průmysl (25,2%). Míra nezaměstnanosti v roce 2010 dosahovala 8,2 %. Nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel pracuje ve službách (63,9 % v roce 2005) a průmyslu (23 %)7. Hlavními hospodářskými odvětvími dle jejich podílu na tvorbě HDP a zaměstnanosti je těžba a zpracování mědi (v roce 2009 se podílela 16,4 % na tvorbě HDP) a jiných surovin, potravinářský průmysl včetně zpracování ryb (4,7 % na HDP), výroba železa a oceli (2,2 % na HDP), dřevozpracující průmysl a výroba stavebních hmot (2,2 % na HDP)8. Bilance zahraničního obchodu je dlouhodobě pozitivní. Vývoz je dlouhodobě závislý na exportu mědi (43 % hodnoty exportu v roce 2008). Dalšími významnými vývozními komoditami jsou ovoce (9 % hodnoty exportu), rybí produkty (3 % hodnoty exportu), papír a celulóza, chemikálie a víno. Dováží se zejména ropa a petrochemické výrobky, elektronika a telekomunikační zařízení, obráběcí stroje a dopravní prostředky. Hlavními obchodními partnery jsou USA, Čína a Brazílie.

3.1.2 Výzkum a vývoj 3.1.2.1 Základní informace Podpora VaVaI má v Chile dlouhou tradici, jejíž kořeny sahají do třicátých let. Přelomovým okamžikem se stalo založení Národní komise pro vědu a technologický výzkum v průběhu šedesátých let. Dalším milníkem byl audit inovační politiky, který provedla OECD 9 v roce 2007 na žádost nově založené Národní inovační rady pro konkurenceschopnost (Consejo Nacional de Innovación para la Competitividad). Audit sice identifikoval jisté zlepšení kvality VaV a národního inovačního systému, avšak současně upozornil na řadu přetrvávajících nedostatků. Jednalo se zejména o nízké inovační schopnosti a kapacity místních podniků, nízké podnikové výdaje na VaV, nedostatek důvěry v podnikovém sektoru, nedostatek odborníků v technických a

7 IMF World Economic Outlook Databáze, http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2011/01/weodata/index.aspx 8

Economy of Chile, http://en.wikipedia.org/wiki/Economy_of_Chile

9

OECD Reviews of Innovation Policy: Chile, OECD, Paris.


17

přírodovědných oborech, nedostatečnou spolupráci univerzit a podniků, nedostatečné zapojení nadnárodních korporací do aktivit VaV, nedostatečné reakce na nové příležitosti, nedostatečné využívání dostupných zdrojů a vysokou politickou centralizaci. Ve veřejné podpoře VaVaI audit zjistil přílišnou fragmentaci nástrojů, nedostatečnou podporu spolupráce jak mezi výzkumnými organizacemi navzájem, tak i s podniky, či příliš vysoký důraz na VaV při současném zanedbávání podpory inovací. Uvedené nedostatky v národním inovačním systému by měly být postupně řešeny různými programy. 3.1.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků Celkové výdaje na VaV v poměru k HDP v průběhu let 1997-2002 vzrostly z 0,49 % na 0,68 %. Ve struktuře výdajů dle druhů VaV převládá základní výzkum (46,2 %) následovaný výzkumem zemědělských technologií (23,1 %). Toto rozdělení je také reflektováno v rozložení výzkumníků, neboť nejvíce výzkumníků (30,9 %) působí v přírodních vědách. Pouze 13,6 % výzkumníků se věnuje technickým oborům. V souvislosti s implementací opatření, která mají napomoci odstranění nedostatků identifikovaných auditem, od roku 2008 výrazně vzrostly výdaje na VaV a překročily tak 1 % na HDP. Současně došlo k výraznému zvýšení podnikových výdajů na VaV z 33 % v roce 2002 na 46 % v roce 2004.10 3.1.2.3 Zaměření výzkumné politiky Oblast VaVaI je v kompetenci Ministerstva školství (Ministerio de Educación). To současně dohlíží na Národní komisi pro vědu a technologický výzkum (Comisión Nacional de Investigación Científica y Tecnológica, CONICYT), která zodpovídá za financování VaV a poskytování stipendií. V roce 2006 byla založena Národní inovační rada pro konkurenceschopnost jako poradní orgán presidenta zabývající se formulací politik pro vědu, technologie a inovace. V radě jsou zastoupeni ministři průmyslu, hospodářství, vzdělávání, veřejných prací, zemědělství a vicepresident Chilské hospodářské rozvojové agentury. Mandát Národní inovační rady pro konkurenceschopnost spočívá v poskytování návrhů presidentovi, které se týkají nové národní strategie k podpoře inovací a konkurenceschopnosti. Jedná se o průběžný proces, který by dále měl vést k novým formám organizace národního inovačního systému a národních institucí. Systém podpory VaVaI je poměrně roztříštěný. Kromě Ministerstva školství a jeho Národní komise pro vědu a technologický výzkum se veřejné podpoře věnují agentury založené jednotlivými ministerstvy – Ministerstvem hospodářství (Ministerio de Economía), Ministerstvem plánování (Ministerio de Planificación) a dalšími odvětvovými ministerstvy. Národní ekonomický rozvojový plán z roku 2001 zařadil VaVaI mezi 6 národních priorit a inicioval vytvoření Chilského inovačního programu, který by měl podporovat sektorově a platformě zaměřené iniciativy. Tento program zahájil proces koordinace mezi agenturami na úrovni jejich programů a přispěl k rozvoji klastrů. V roce 1991 byl zřízen Fond na podporu vědeckého a technologického rozvoje (Fondo de Fomento al Desarrollo Científico y Tecnológico, FONDEF), jehož prostřednictvím jsou financovány VaV projekty v několika prioritních oblastech, které odpovídají tradičním sektorům chilské ekonomiky (zemědělství, lesnictví, rybolov, těžba nerostných surovin, energetika a vodní zdroje), potřebám dynamického rozvoje hospodářství (zpracovatelský průmysl, informační a komunikační technologie, infrastruktura) a sociálním potřebám země (zdraví, vzdělávání).

10

http://ec.europa.eu/research/iscp/index.cfm?lg=en&pg=chile-4


18

V současné době v Chile působí 22 státních výzkumných institucí věnujících se VaV v oblasti zemědělství, medicíny, přírodních a technických věd. Kromě těchto institucí je VaV realizován na universitách, jichž je celkem 27. 3.1.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce V Chile bylo v letech 2005 a 2009 podle databáze Thomson Reuters publikováno přibližně 19 tisíc vědeckých publikací, což je nejméně ze zemí zařazených do tohoto dokumentu. Výrazně nejvyšší podíl chilských publikací ve světové produkci je ve vědách o vesmíru. Hlavním důvodem je přítomnost Evropské jižní observatoře (European Southern Observatory, ESO), která patří k nejvýznamnějším světovým astronomickým a astrofyzikálním výzkumným centrům. Oborově normalizovaná citovanost je v řadě oborů na světové úrovni. Nejvyšší impakt je podle očekávání ve vesmírných vědách, nadprůměrného impaktu však dosahují i technické vědy, vědy o životním prostředí, matematika, neurovědy a psychologie/psychiatrie. V tabulce 2 jsou uvedeny počty chilských odborných publikací registrovaných Thomson Reuters Web of Science se spoluautory z vybraných zemí. Téměř jedna pětina celkového počtu chilských publikací má původ ve spolupráci s americkými výzkumnými institucemi. Druhou nejčastější spolupracující zemi je, pravděpodobně především z jazykových a kulturněhistorických důvodů, Španělsko, které předstihuje Francii, Německo a Spojené království. V případě Chile je Česká republika velmi výrazně předstižena Polskem. Hlavními obory spolupráce českých a chilských výzkumných týmů jsou vědy o vesmíru a klinická medicína.

Tabulka 2

země

Společné publikace chilských autorů s cizími zeměmi v letech 2005-2009. Zdroj: Thomson Reuters Web of Science počet společných publikací

% všech publikací Chile

USA

4 116

17.6

Španělsko

1 884

8.0

Německo

1 603

6.8

Francie

1 525

6.5

Spojené království

1 215

5.2

Kanada

732

3.1

Austrálie

499

2.1

Mexiko

469

2.0

Holandsko

382

1.6

Švýcarsko

341

1.5

Japonsko

321

1.4

Kolumbie

238

1.0

Polsko

213

0.9

Portugalsko

184

0.8

Venezuela

184

0.8

Čína

144

0.6

59

0.3

Česká republika

Patentová aktivita Chile je, podobně jako publikační aktivita, nejnižší ze zemí, které jsou zařazeny v tomto dokumentu. Nejvyšší počet patentových žádostí v letech 2004 až 2009 byl podán u USPTO v oborech souvisejících s výpočetní technikou. 28_Strategie_Lat_Amerika Finální verze (6. 10. 2011)

19

Chile se do rámcových programů EU zapojuje méně než Brazílie a Argentina, a zejména v 7. rámcovém programu byla účast výrazně nižší. Podobně jako v případě ostatních zemí Latinské Ameriky, v 6. rámcovém programu EU je nejvyšší účast v programu INCO a tematických prioritách Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy a Kvalita a nezávadnost potravin (v těchto dvou tematických prioritách také chilské týmy nejvíce spolupracovaly s českými výzkumnými týmy). V 7. rámcovém programu se Chile zatím nejvíce zapojuje v prioritě ICT a Životní prostředí. Stručná bibliometrická analýza brazilských vědeckých publikací a základní údaje o patentové aktivitě v Chile jsou uvedeny v Příloze 1. V příloze 2 je potom stručně posouzena účast Chile v rámcových programech EU a v Příloze 3 je provedeno zhodnocení spolupráce ČR s Chile na základě bibliometrické analýzy.

3.1.3 Smluvní rámec pro spolupráci ve výzkumu a vývoji s Chile Chile uzavřela dohodu o vědecké a technologické spolupráci s EU v září 2002. Podobně jako v případě ostatních zemí zařazených do tohoto dokumentu je i pro rozvoj spolupráce s Chile ve VaV zpracována cestovní mapa na léta 2010/201111. Chile má také uzavřené bilaterální dohody s celou řadou zemí EU, jako je například Francie, Španělsko, Portugalsko, Finsko, Dánsko a Polsko i ČR. Dohoda o vědeckotechnické spolupráci s Chile byla uzavřena vládou Československé socialistické republiky a vládou Chilské republiky v Santiago de Chile dne 4. listopadu 1971. Implementačním orgánem dohody je na chilské smluvní straně Ministerstvo školství (Ministerio de Educación). Kromě této rámcové dohody byla pro oblast česko-chilské spolupráce ve výzkumu a vývoji dne 14. května 2009 v Praze uzavřena rovněž Dohoda o antarktické spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Chilské republiky. Implementačním orgánem dohody je na chilské smluvní straně Národní ředitelství pro Antarktidu Ministerstva zahraničních věcí (Dirección Nacional del Antártico del Ministerio de Relaciones Exteriores de Chile). Na základě dohody mohou být podporovány mj. výměny expertů, vědeckého, logistického a technického personálu a uskutečňovány společné česko-chilské výzkumné projekty, a to zejména v oblastech fyziky atmosféry, kosmického záření, meteorologie, geologie, geofyziky, paleontologie, mořské a zemské ekologie, glaciologie, biologie nebo lékařských věd. Rámcově se česko-chilské vědeckotechnické spolupráce týká rovněž Dohoda mezi vládou České republiky a Evropskou jižní observatoří (European Southern Observatory) o přístupu k Úmluvě o založení ESO a souvisejících podmínkách, podepsaná dne 22. prosince 2006. Česká republika jejím signováním získala možnost podílet se na využití vědeckých infrastruktur ESO pro řešení výzkumných projektů a na průmyslových a výzkumných kontraktech uzavíraných na základě výsledků veřejných soutěží vyhlašovaných pro podniky a výzkumné organizace z účastnických států. Z vysokých škol, které mají s chilskými univerzitami uzavřeny dohody o dvoustranné spolupráci, lze uvést České vysoké učení technické v Praze, Masarykovu univerzitu, Mendelovu univerzitu, Univerzitu Karlovu v Praze, Univerzitu Palackého v Olomouci nebo Vysokou školu báňskou - Technickou univerzitu Ostrava. GA ČR, TA ČR, ani AV ČR dohody o dvoustranné spolupráce se svými partnery z Chile v současné době uzavřené nemají.

11

Scientific and Technological Cooperation Between EC and Chile. Road Map 2010 – 2011. http://ec.europa.eu/research/iscp/pdf/2010-2011_roadmap_chile.pdf 28_Strategie_Lat_Amerika Finální verze (6. 10. 2011)

20

3.2 Brazílie 3.2.1 Základní socioekonomické charakteristiky Brazilská ekonomika je dle nominální hodnoty HDP sedmou největší na světě a osmou největší na základě HDP dle parity kupní síly. Současně je největší ekonomikou mezi latinskoamerickými státy a druhou největší na západní polokouli. Svými vysokými tempy růstu pohybujícími se okolo 5 % se řadí mezi nejrychleji rostoucí světové ekonomiky. Podle Global Competitiveness Report 2008 12 patřila Brazílie v roce 2009 mezi země s nejrychleji posilující konkurenceschopností, přičemž celkovou úrovní konkurenceschopnosti překonala Rusko. Na růstu konkurenceschopnosti se příznivě projevuje vliv ekonomických reforem započatých v devadesátých letech a rozvoj progresivních oborů a technologií. Významný pokrok nastal zejména v rozvoji leteckých a kosmických technologií, kde Brazílie kromě VaV a průmyslové základny disponuje také vlastní základnou pro starty kosmických raket a jako jediná země jižní polokoule je zapojena do budování mezinárodní kosmické stanice. Rozvoj nových technologií je z velké části realizován na základě technologií zakoupených v USA. V roce 2010 dosahoval HDP na obyvatele 10 471 USD (55. pozice na světě) a 11 289 USD v paritě kupní síly (71. pozice na světě). Růst HDP v témže roce činil 7,5 %. Míra nezaměstnanosti v roce 2010 dosahovala jen 5,7 % 13 . Na tvorbě HDP se nejvíce podílel sektor služeb, a to 65,8 % v roce 2007 a průmysl (28,7 %). Ve struktuře zaměstnanosti se projevuje velice silný agrární sektor a jeho specializace, která si vyžaduje vyšší podíl lidské práce a současně její relativně nízká cena. Proto je v zemědělství zaměstnáno okolo 20 % ekonomicky aktivních obyvatel. V průmyslu pracuje jen 14 % obyvatel a v odvětví služeb 66 %14. Brazilský průmyslový sektor je druhým největším v Americe. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou výroba letadel a dopravních prostředků (zejména automobilů), hutnictví, strojírenství, výroba textilu a obuvi, petrochemie, potravinářský průmysl, výroba hnojiv a elektronika. Bilance zahraničního obchodu je podobně jako v případě Chile dlouhodobě pozitivní. Vyváží se zejména dopravní prostředky (letadla a automobily), stroje, ocel, papír, elektrická zařízení, sójové boby, obuv a káva. V dovozu dominují stroje, elektrická a dopravní zařízení, chemické výrobky a ropa. Hlavními obchodními partnery jsou USA, Čína a Argentina.

3.2.2 Výzkum a vývoj 3.2.2.1 Základní informace Oblast VaV je v Brazílii dlouhodobě považována za důležitý pilíř rozvoje konkurenceschopnosti. V současné době jsou aktivity VaV realizovány zejména na veřejných vysokých školách, výzkumných centrech a institucích i v soukromých institucích, které fungují především na neziskové bázi. Na uvedených institucích je realizován zejména základní výzkum. Vzhledem k vládním pobídkám se od devadesátých let zvyšuje význam soukromých univerzit a firem, role státních (veřejných) institucí však zůstává dominantní.

12

Global Competitiveness Report 2008, WEF

13

IMF World Economic Outlook Databáze, http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2011/01/weodata/index.aspx

14

Economy of Brazil, http://en.wikipedia.org/wiki/Economy_of_Brazil


21

Také aplikovaný výzkum a vývoj je realizován především na veřejných universitách a výzkumných centrech, a to z následujících důvodů: -

pouze několik málo brazilských firem je schopných realizovat svůj VaVaI, inovace obvykle řeší formou nákupu v zahraničí;

-

v high-tech odvětvích dominují velké nadnárodní společnosti, které většinou využívají svá VaV centra lokalizovaná v jiných zemích, aniž by zakládaly výzkumná centra v Brazílii.

V posledních letech se však situace v podnikovém VaV začíná postupně měnit s tím, jak zahraniční společnosti podnikající ve výrobě elektroniky (např. Motorola, Samsung či Nokia) založily v Brazílii svá VaV centra. Jednou z pobídek pro investice do VaV bylo kromě relativně nízkých nákladů, vyspělosti a schopností technicky vzdělaných odborníků zavedení zvláštního zákona, který umožnil technologicky zaměřeným firmám podnikajícím v telekomunikacích, výrobě počítačů digitální elektronice apod. osvobození od určitých daní do výše 5 % hrubého zisku. Výsledkem aplikace zákona bylo, že nadnárodní společnosti ročně investovaly více než 1,5 miliardy USD do VaVaI 15 . Současně se více začaly zajímat o výsledky VaV generované veřejnými výzkumnými organizacemi a uplatnitelné v automobilovém průmyslu, letectví, softwaru, výrobě optických vláken či elektrických zařízení. 3.2.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků Celkové výdaje na VaV se v průběhu první poloviny devadesátých let pohybovaly okolo 1 % HDP, přičemž brazilský president přislíbil jejich zvýšení na úroveň 2 % do roku 2010. Brazílie se současně snaží zvýšit podnikové výdaje na VaV, které dlouhodobě dosahují 40 % na celkových výdajích na VaV. V současné době v Brazílii existuje okolo 350 výzkumných organizací, ve kterých je zaměstnáno přibližně 270 tisíc pracovníků, z nichž 77,6 tisíc tvoří výzkumníci (ve FTE) a 48 tisíc studenti PhD studia. Celkový počet veřejných vysokých škol v roce 2006 dosáhl 207 (83 federálních, 65 státních a 59 místních). Ročně na nich absolvuje v PhD studiu okolo 10 tisíc studentů, 70 % z nich v přírodovědných a technických oborech16. 3.2.2.3 Zaměření výzkumné politiky Od roku 1985 je oblast VaVaI v kompetenci Ministerstva pro vědu a technologie (Ministério da Ciência, Tecnologia e Inovação), jehož posláním je plánování, koordinace a kontrola aktivit VaV v národních prioritních oblastech. Pod toto ministerstvo patří brazilská inovační agentura FINEP (Financiadora de Estudos e Projetos), která je hlavní agenturou financující technologický vývoj a inovace. Tato agentura také implementuje Národní fond pro vědu a technologie (Fundo Nacional de Desenvolvimento Científico e Tecnológico, FNDCT) a 14 sektorově zaměřených fondů – ropa a zemní plyn (CT-Petro), energetika (CT Energy), vodní zdroje (CT-Hidro), doprava (CT-Transporte), nerostné suroviny (CT-Mineral), kosmické aktivity (CT-Espacial), informační technologie (CT-Info), zemědělské podnikání (CT-Agro), biotechnologie (CT-Ciotec), zdraví (CT-Saúde), telekomunikace (Funttel), letectví (CT-Aeronáutico), rozvoj VaV aktivit v Amazonii (CTAmazonia) a námořní a říční doprava a konstrukce lodí (CT-Aquaviário). Další agenturou je Národní rada pro vědu a technologický rozvoj (Conselho Nacional de Desenvolvimento Científico e Tecnológico, CNPq), která financuje základní a aplikovaný výzkum a rozvoj lidských zdrojů. Kromě této agentury v Brazílii působí ještě 2 sektorové agentury – Národní komise pro jadernou energetiku (Comissão Nacional de Energia Nuclear, CNEN) pro jadernou energetiku a Brazilská vesmírná agentura (Agência Espacial Brasileira, AEB) pro výzkum vesmíru.

15

http://ec.europa.eu/research/iscp/index.cfm?lg=en&pg=brazil-2

16

http://ec.europa.eu/research/iscp/index.cfm?lg=en&pg=brazil-2


22

Od roku 1999 dochází ke změnám národního systému VaVaI s cílem posílit spolupráci akademické a podnikové sféry. Jedním z nástrojů je zákon o inovacích z roku 2004, jehož cílem je tuto spolupráci iniciovat a dále podporovat. V březnu 2007 byly představeny směrnice k Plánu pro rozvoj vědy a technologií (Plano de Desenvolvimento Científico e Tecnológico). Tyto směrnice zahrnovaly konsolidaci národního systému VaVaI, vytvoření příznivého prostředí pro inovace ve firmách, posílení inovační kapacity ve strategických oblastech a podporu popularizace a šíření technologií ke zlepšení životních podmínek obyvatelstva. Klíčovými prioritami VaV identifikovanými ve strategickém plánu Ministerstva pro vědu a technologie jsou: -

Podpora výzkumu a inovací v rámci Politiky pro průmyslový a technologický rozvoj a zahraniční obchod ve čtyřech prioritních sektorech – kapitálové statky, software, mikroelektronika a farmaceutika.

-

Vytvoření strategických výzkumných programů pro výzkum palivových článků, bioproduktů, molekulární biologie, nanotechnologií a energetických zdrojů.

-

Zvýšení sociální inkluze a rozvoj příležitostí založených na VaV zejména pro nejchudší obyvatele.

Nejvýznamnější výzkumná centra jsou lokalizována v oblasti Săo Paulo-Belo Horizonte a Rio de Janeiro-Porto Alegre. Snahou státu je však omezování jejich koncentrace, což je patrné například v umístění universit, kdy v každém brazilském státu jsou lokalizovány federální a státní university. Nejvýznamnějšími výzkumnými organizacemi (včetně universit) jsou: -

Empresa Brasileira de Pesquisa Agropecuária (EMBRAPA) - Brasília – zemědělství a podnikání v zemědělství;

-

Instituto Nacional de Pesquisas Espaciais (INPE) - Săo José dos Campos – kosmické technologie;

-

Center for Aerospace Technology (CTA) - Săo José dos Campos – letectví a kosmické technologie;

-

Centro Brasileiro de Pesquisas Físicas - Rio de Janeiro – fyzika;

-

Instituto de Pesquisas em Energia Nuclear - Săo Paulo – jaderná energetika;

-

Laboratório Nacional de Luz Síncrotron - Campinas – nanotechnologie;

-

USP - Universidade Federal de Săo Paulo;

-

UFRJ - Universidade Federal do Rio de Janeiro.

3.2.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce Brazílie patří mezi země s nejvyšším tempem růstu počtu vědeckých publikací a v současné době se nachází již na 13. místě na světě v počtu publikací. Počet publikací intenzivně narůstá především o oborech, které mají vztah k agrárnímu sektoru (zemědělské vědy, botanika, zoologie), přičemž v roce 2009 téměř 10 % světového počtu publikací z těchto oborů mělo alespoň jednoho spoluautora z Brazílie. Poměrně vysoký podíl publikací ve světové produkci je také v biologii a biochemii, klinické medicíně, neurovědách, mikrobiologii, farmakologii a vědách o životním prostředí. V citovanosti však světový průměr převyšuje poměrně málo oborů, jako je například matematika, technické vědy, fyzika a psychologie / psychiatrie. Počet patentových žádostí podaných u USPTO je nejvyšší ze zemí Latinské Ameriky a v posledních letech je poměrně stabilní. Nejvíce podaných patentových žádostí je oboru lékařství, zvěrolékařství a hygiena, a dále potom v oborech souvisejících s výpočetní


23

technikou a strojírenstvím. Detailnější bibliometrická analýza brazilských vědeckých publikací a základní údaje o patentové aktivitě v Brazílii jsou uvedeny v Příloze 1. V mezinárodní spolupráci Brazílie ve VaV dominují Spojené státy americké, jejichž podíl na celkovém počtu brazilských odborných publikací registrovaných Thomson Reuters Web of Science dosáhl v souhrnu let 2005 až 2009 téměř 10 %. Za Spojenými státy následují Francie, Spojené království a Německo s podílem spoluautorství 3%. Přehled dalších vybraných zemí je uveden v tabulce 3. ČR zaujímá první místo ve skupině postsocialistických zemí. Nejvýznamnějšími obory společných publikací českých a brazilských autorů jsou fyzika (zejména jaderná fyzika a fyzika vysokých energií, částic a polí) a klinická medicína. Podrobnější zhodnocení spolupráce ČR s Brazílií na základě bibliometrické analýzy je provedeno v Příloze 3. Brazílie se zapojuje do mezinárodní spolupráce ve VaV v rámcových programech EU nejintenzivněji ze všech zemí Latinské Ameriky. V současném 7. rámcovém programu je nejčastější účast brazilských tým v prioritě Zemědělství, potraviny a biotechnologie, což odpovídá vysokému podílu těchto věd i v publikační aktivitě, a dále v prioritách ICT, Životní prostředí a Doprava. České týmy s Brazílií v 6. rámcovém programu 17 spolupracovaly v prioritách Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy, Kvalita a nezávadnost potravin a Informační společnost. Zapojení Brazílie do rámcových programů EU je podrobněji posouzeno v příloze 2. Tabulka 3

země USA

Společné publikace brazilských autorů s cizími zeměmi v letech 20052009. Zdroj: Thomson Reuters Web of Science počet společných publikací

% všech publikací Brazílie

14 879

9.8

Francie

4 626

3.0


4 548

Německo

4 112

2.7

Kanada

2 838

1.9

Španělsko

2 826

1.9

Portugalsko

1 625

1.1

Holandsko

1 407

0.9

Austrálie

1 349

0.9

Japonsko

1 208

0.8

Mexiko

1 078

0.7

Švýcarsko

1 070

0.7

862

0.6

Kolumbie

786

0.5

Česká republika

543

0.4

Polsko

506

0.3

Venezuela

338

0.2

Čína

17

3.0

Pro spolehlivé vyhodnocení spolupráce ČR a Brazílie v 7. rámcovém programu není zatím dostatek dat


24

3.2.3 Smluvní rámec pro spolupráci ve výzkumu a vývoji s Brazílií Dohoda o spolupráci mezi EU a Brazílií byla podepsána již v roce 2005, Brazílie však tuto smlouvu ratifikovala až v roce 2007 (EU dohodu ratifikovala v roce 2005). Podobně jako v ostatních zemích popsaných v tomto dokumentu jsou v rámci této dohody realizována setkání Řídích výborů, která se mj. také zabývají tematickým zaměřením společných aktivit VaV. Brazílie podepsala v prosinci 2010 formální dohodu o přistoupení k Evropské jižní observatoři (ESO. Po ratifikaci této smlouvy se Brazílie stane prvním mimoevropským členským státem této organizace. Brazílie také intenzivně spolupracuje s některými státy EU, jako je například Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Velká Británie a Nizozemsko. Konkrétní aktivity, kterými tato spolupráce podporována, jsou uvedeny jako příklad v přílohové části tohoto dokumentu (Příloha 4). Dohoda o vědeckotechnické spolupráci s Brazílií byla uzavřena vládou Československé socialistické republiky a vládou Brazilské federativní republiky v Brasilii dne 2. července 1985. Implementačními orgány dohody jsou na brazilské smluvní straně Ministerstvo vědy a technologie ve spolupráci (Ministério da Ciência, Tecnologia e Inovação) s Národní radou pro vědecký a technologický rozvoj Conselho Nacional de Desenvolvimento Científico e Tecnológico). V současné době je implementačními orgány dohody sjednáván nový smluvní dokument, který bude lépe reflektovat aktuální specifika podpory výzkumu a vývoje v partnerských státech a upravovat tak adekvátním způsobem jejich vzájemnou spolupráci. Je předpokládáno, že v návaznosti na sjednání nové mezivládní dohody bude od roku 2012/2013 Brazílie zařazena do programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji KONTAKT II. Dohody o vzájemné spolupráci mají s brazilskými partnery uzavřené rovněž některé vysoké školy a výzkumné organizace. AV ČR například již řadu let spolupracuje s Brazilskou akademií věd (Academia Brasileira de Ciências). V současné době však není partnerská strana schopna financovat pobyty zahraničních vědeckých pracovníků a hledá nový způsob podpory jejich mobility. Z vysokých škol, které mají smluvně upravenou spolupráci se svými brazilskými partnery, lze jmenovat např. České vysoké učení technické v Praze, Masarykovu univerzitu, Univerzitu Karlovu v Praze, Univerzitu Palackého v Olomouci, Univerzitu Pardubice, Vysokou školu chemicko-technologickou nebo Vysokou školu ekonomickou v Praze. GA ČR, ani TA ČR dvoustranné dohody o spolupráci s partnerskými institucemi z Brazílie doposud uzavřené nemají. Rozvoji česko-brazilské spolupráce v akademické sféře napomáhá svojí činností od roku 2008 mj. Česko-brazilská obchodní komora. Mezi náplně její činnosti v dané věci patří vyhledávání nejvhodnějších potencionálních partnerů pro členské instituce, jimž poskytuje podporu při sjednávání dvoustranných dohod o spolupráci, a nepřímo tím napomáhá uskutečňování vzájemných výměn studentů, akademických pracovníků a realizaci výzkumných projektů. Rámcové fórum česko-brazilské spolupráce ve výzkumu a vývoji mohou do budoucna představovat Česko-brazilské technologické dny, jejichž poslední ročník proběhl roku 2010 v Brazílii pod organizační záštitou agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest, Ministerstva zahraničních věcí a Velvyslanectví České republiky v Brazílii. Během této akce byly mj. identifikovány některé z potenciálních oblastí česko-brazilské vědeckotechnické spolupráce, jakými jsou vesmírný výzkum nebo výroba letadel.18

18

http://www.czechinvest.org/cechy-a-brazilce-spoji-technologie-pro-kosmicky-vyzkum-a-vyroba-letadel


25

3.3 Argentina 3.3.1 Základní socioekonomické charakteristiky Argentinská ekonomika je třetí největší v Latinské Americe, přičemž v rámci tohoto regionu dosahuje vysoké kvality života a vysokého HDP na obyvatele. Bohaté přírodní zdroje spolu s relativně dobře vzdělaným obyvatelstvem, exportně zaměřeným zemědělským sektorem a diversifikovanou průmyslovou základnou vytvářejí vhodný základ pro další hospodářský rozvoj a posilování konkurenceschopnosti. Současná ekonomická situace je ve znamení překonávání hluboké hospodářské krize započaté v druhé polovině devadesátých let a gradující v letech 2001 a 2002. Po nezbytných reformách byl v roce 2003 obnoven hospodářský růst a začala se zlepšovat celková socioekonomická situace země. Růst HDP pokračoval i v období světové hospodářské krize v letech 2007-2010, kdy po počáteční stagnaci došlo k obnovení masivního růstu. Jak již bylo řečeno v předcházející kapitole, Argentina dosahuje nejvyššího HDP na obyvatele mezi zeměmi Latinské Ameriky. Svoji pozici si udržela i navzdory hospodářské krizi, která způsobila bankrot celé řady podniků a v důsledku vysokou míru nezaměstnanosti dosahující 25 %. V roce 2010 nominální HDP na obyvatele dosahoval 9 138 USD a v paritě kupní síly 15 600 USD. Míra nezaměstnanosti se v roce 2010 pohybovala na hodnotě 7,3 %19. Většinu, 63 %, HDP generoval sektor služeb. Velmi silný je agrární sektor, jehož podíl na tvorbě HDP dosahoval téměř 9 %20. Argentina je jedním z hlavních světových producentů zemědělských komodit, a to především hovězího masa, citrusů, medu, kukuřice, sóji, slunečnicových semen a pšenice. Na agrární sektor je úzce napojen průmysl, o čemž vypovídá skutečnost, že polovinu hodnoty exportu průmyslových výrobků tvoří produkty zemědělského původu. Kromě potravinářského průmyslu jsou dalšími významnými odvětvími chemický a farmaceutický průmysl, automobilový průmysl, hutnictví, výroba strojů a elektroniky. Bilance zahraničního obchodu je aktivní. Ve struktuře exportu se projevuje silný agrární sektor, když pětinu hodnoty exportu tvoří zemědělské komodity a další třetinu produkty potravinářského průmyslu. Dále se exportují zejména automobily a jejich komponenty (11,8 %), chemikálie (6,7 %), ropa a zemní plyn (5,3 %). Hlavními obchodními partnery jsou Brazílie, USA a Čína.

3.3.2 Výzkum a vývoj 3.3.2.1 Základní informace Výzkum a vývoj dosahuje v Argentině poměrně vysoké úrovně, což mj. dokumentuje skutečnost, že tři laureáti Nobelovy ceny pocházejí z Argentiny (Bernardo Houssay, Luis Federico Leloir a César Milstein). Kvalita argentinského VaV vychází z dlouhodobé spolupráce s prestižními evropskými universitami a výzkumnými organizacemi, a to zejména britskými, s nimiž řada argentinských výzkumníků navázala velmi úzké osobní vztahy. Tato spolupráce ve větší míře započala již na přelomu devatenáctého a dvacátého století a pokračovala celé následující období. V souvislosti s potřebou překonání následků hospodářské krize v poslední dekádě stoupá význam a podpora VaVaI v argentinské ekonomice. Nicméně společně s ostatními sledovanými latinskoamerickými zeměmi i argentinský národní inovační systém trpí nedostatečnou spoluprací mezi výzkumnými organizacemi a podniky.

19


20

Economy of Argentina, http://en.wikipedia.org/wiki/Economy_of_Argentina


26

K posílení inovační schopnosti argentinské ekonomiky a zvýšení kvality VaV se argentinská vláda snaží lákat zahraniční investory, kteří by v Argentině investovali do VaV. K tomu kromě různých programů napomáhá i poměrně diverzifikovaná struktura oborů VaV pokrývající široké spektrum oborů od biochemického a lékařského výzkumu přes software až po nanotechnologie. 3.3.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků Svým podílem celkových výdajů na VaV na HDP ve výši 0,51 % v roce 2007 se Argentina řadí na třetí pozici mezi latinskoamerickými zeměmi, přičemž se tento podíl pomalu zvyšuje. Struktura výdajů na VaV se příliš nemění, převažuje v ní aplikovaný výzkum (30 %). Podíl experimentálního vývoje dosahuje 30 % a podíl základního výzkumu 25 %. Hlavním zdrojem financování VaV je vládní sektor, jehož výdaje se na celkových výdajích na VaV podílejí 65 %, zbylých 35 % připadá na podnikovou sféru. V rozdělení výdajů podle oborů nejvyšší podíl připadá technickým oborům (okolo 40 %), zatímco podíl přírodovědných, lékařských a zemědělských oborů činí pouhých 15 %.21 Počet výzkumníků na milion obyvatel v roce 2007 dosáhl 979, což byla nejvyšší hodnota v rámci Latinské Ameriky. Zvyšování počtu výzkumníků napomáhá rozvinutý systém terciárního vzdělávání. Argentina společně s Kostarikou dosahuje nejvyššího počtu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva v populaci, kdy podíl vysokoškoláků dosahuje 20 %. Oborová struktura výzkumníků je odlišná od struktury výdajů na VaV, když největší podíl výzkumníků (téměř 30 %) pracuje v přírodovědných a pouze okolo 18 % v technických oborech. Sektorová struktura výzkumníků jasně identifikuje inovační slabost argentinských podniků, když pouze 12 % výzkumníků pracuje v podnikovém sektoru22. 3.3.2.3 Zaměření výzkumné politiky Oblast VaVaI je plně v kompetenci Ministerstva pro vědu, technologie a inovace výroby, (Ministerio de Ciencia, Tecnología e Innovación Productiva) které vzniklo v roce 2007 transformací Sekretariátu pro vědu, technologie a inovace výroby spadajícího pod Ministerstvo školství. Sekretariát připravil v roce 2006 s využitím foresightu Strategický plán pro vědu, technologie a inovace „Bicentario“ (2006-2010), který měl být základním strategickým dokumentem pro oblast VaVaI. Jedním z prvních cílů nového ministerstva bylo snížit fragmentaci veřejné podpory VaVaI a zvýšit důraz na multidiscipinaritu a pilotní iniciativy, které měly mobilizovat hlavní aktéry národního inovačního systému. Ministerstvo pro realizaci své politiky stanovilo tři hlavní klíčové oblasti, které měly být realizovány v nejbližších letech. Jednalo se o vytvoření horizontálních (tematických) fondů pro oblast high-tech (prioritně pro nanotechnologie, biotechnologie a ICT), založení fondu pro řešení strukturálních problémů argentinské ekonomiky (s důrazem na energetiku, zdraví, zemědělství a sociální rozvoj) a rozvoj lidských zdrojů. Argentinská vláda disponuje v oblasti VaVaI několika poradními orgány. Jedná se zejména o Meziinstitucionální radu pro vědu a technologie, která je hlavním poradním orgánem, v němž jsou zastoupeny různé instituce zabývající se VaV. Hlavním cílem rady je poskytovat doporučení ke zlepšení národních politiky VaV a její implementace. Pro posílení inovačních schopností argentinských firem založila argentinská vláda Systém rizikového kapitálu (Sistema de Inversión de Capital a Riesgo). Dále zahájila v roce 2008 nový plán pro zlepšení výzkumné infrastruktury, který by měl s využitím 450 mil. USD ve čtyřletém časovém horizontu zlepšit či nově vytvořit 50 pracovišť ve 20 institucích. Podobně jako v jiných latinskoamerických zemích je VaV realizován zejména na veřejných výzkumných organizacích a univerzitách. Výzkumné organizace se věnují

21

http://ec.europa.eu/research/iscp/index.cfm?lg=en&pg=argentina-4

22



27

především výzkumu v přírodních vědách, 41% realizuje výzkum v lékařských a biologických oborech a 29 % v ostatních přírodovědných oborech. Technickým oborům se věnuje 18 % organizací.23 Výzkum realizovaný na vysokých školách je oproti výzkumu, který je prováděn ve výzkumných organizacích, oborově velmi heterogenní. Celkem v Argentině působí 107 vysokých škol. 3.3.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce Publikační aktivita Argentiny je nejnižší ze všech zemí zařazených do tohoto dokumentu. I když počet publikací v posledních letech narůstá, tempo je menší než v ostatních zemích. Nízký počet publikací může být důsledkem odeznívající krize nebo nižších výdajů na VaV ve srovnání s ostatními zeměmi. Nejvyšší podíl argentinských publikací na světové produkci je v zemědělských vědách a botanice a zoologii (přibližně 1,5 % světového počtu publikací). Přibližně na úrovni 1 % je také podíl publikací z mikrobiologie, věd o vesmíru, věd o zemi, věd o životním prostředí/ekologie a biologie a biochemie. Poměrně vysoká kvalita publikací měřená citační odezvou je zejména v klinické medicíně (v posledních letech je navíc patrný značný nárůst). Na světovém průměru se v posledních letech pohybují počítačové vědy, technické vědy, fyzika, imunologie, matematika a vědy o životním prostředí/ekologie. Přibližně 14 % argentinských publikací uvedených v databázi Thomson Reuters v letech 2005 -2009 bylo vytvořeno ve spolupráci s výzkumnými pracovišti USA (viz tabulka 4). Druhé a třetí v pořadí četnosti spolupráce následují Španělsko a Brazílie. Počet společných publikací se španělskými institucemi o přibližně dvě třetiny převýšil v uvedeném období počty publikací vytvořených ve spolupráci s Francii a s Německem. Ve spolupráci s českými pracovišti vzniklo 282 publikací (což je srovnatelné s Německem ve vztahu k počtu obyvatel). V počtu společných publikací českých a argentinských výzkumných týmů zcela jasně dominují publikace z fyziky (zejména jaderné a částicové fyziky), dále následuje klinická medicína a chemie. Patentová aktivita v Argentině je sice vyšší než v Chile a Mexiku, avšak nedosahuje úrovně patentové aktivity v Brazílii. Výrazně nejvyšší počet patentových žádostí podaných u USPTO v letech 2004 až 2009 je v oboru Lékařství nebo zvěrolékařství; hygiena, a dále v oboru Zemědělství; lesní hospodářství; chov zvířat. Argentina se rámcových programů účastní méně než Brazílie, avšak výrazně více než ostatní země Latinské Ameriky. V 6. rámcovém programu byla nejvyšší účast argentinských týmů v programu INCO, a dále potom v prioritách Kvalita a nezávadnost potravin a Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy. V 7. rámcovém programu je účast Argentiny je poměrně vyrovnaná ve všech prioritách (nejnižší účast je zatím v prioritě Doprava). V 6. rámcovém programu české výzkumné týmy s argentinskými nejčastěji spolupracovaly v programu INCO a v prioritách Kvalita a nezávadnost potravin a Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy, tj. v prioritách, kde byla i největší účast Argentiny v 6. rámcovém programu. Stručná bibliometrická analýza argentinských vědeckých publikací a základní údaje o patentové aktivitě v Argentiny jsou uvedeny v Příloze 1. V příloze 2 je potom stručně posouzena účast Argentiny v rámcových programech EU a v Příloze 3 je provedeno zhodnocení spolupráce ČR s Argentinou na základě bibliometrické analýzy.

23



28

Tabulka 4

země

Společné publikace argentinských autorů s cizími zeměmi v letech 2005 - 2009. Zdroj: Thomson Reuters Web of Science

počet společných publikací

% všech publikací Argentiny

USA

5 465

14.4

Španělsko

2 873

7.6

Brazílie

2 409

6.4

Německo

1 749

4.6

Francie

1 715

4.5


1 413

3.7

Kanada

1 108

2.9

Chile

991

2.6

Mexiko

797

2.1

Holandsko

546

1.4

Austrálie

521

1.4

Kolumbie

502

1.3

Švýcarsko

474

1.3

Čína

404

1.1

Japonsko

323

0.9

Česká republika

282

0.7

Portugalsko

233

0.6

Venezuela

208

0.5

Polsko

201

0.5

3.3.3 Smluvní rámec pro spolupráci ve výzkumu a vývoji s Argentinou Dohoda o vědecké a technologické spolupráci mezi EU a Argentinou byla podepsána v záři 1999 a ratifikována oběma stranami v roce 2000. Zároveň byl v rámci této dohody ustanoven tzv. Řídící výbor. Na 4. setkání Řídícího výboru, které se uskutečnilo na jaře roku 2009, byly mj. diskutovány i tematické oblasti spolupráce ve VaV. Na straně Argentiny byly jako priority pro spolupráci ve VaV stanoveny následující čtyři tematické oblasti: -

Zdraví;

-

Biotechnologie;

-

Informační technologie;

-

Nanotechnologie.

Dále byly vytvořeny čtyři technologické platformy, v jejichž rámci by měly být řešeny problémy ve výše uvedených tematických oblastech. Výsledkem 5. jednání Řídícího výboru v červenci 2010 byl mj. i detailní plán rozvoje spolupráce ve VaV na léta 2010/2011 (tzv. Cestovní mapa) 24 . Argentina má uzavřené dvoustranné dohody o vědecko-technické i s řadou zemí EU.

24

Scientific and Technological Cooperation Between EC and Argentina. Road Map 2010/2011. http://ec.europa.eu/research/iscp/pdf/argentina_roadmap_2010-2011.pdf#view=fit&pagemode=none 28_Strategie_Lat_Amerika Finální verze (6. 10. 2011)

29

Mezivládní dohoda o vědeckotechnické spolupráci s Argentinou byla podepsána 12. května 1974 v Praze. Oblast česko-argentinské spolupráce ve výzkumu a vývoji dále upravují rovněž smluvní dokumenty resortní kategorie, a to Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Národní radou pro vědecký a technický výzkum Argentinské republiky, sjednaná v Buenos Aires dne 30. března 1995, a Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvem vědy, techniky a výrobních inovací Argentinské republiky, podepsaná v Buenos Aires dne 6. března 2006. V rámci naplňování výše uvedených smluvních dokumentů je od roku 2010 podporována mobilita výzkumných pracovníků podílejících se na řešení společných českoargentinských výzkumných projektů. Během prvního cyklu, tj. let 2010 - 2011, je spolupráce zaměřena na oblasti informačních a komunikačních technologií, biotechnologií a výzkumu klimatu a životního prostřední. Pro nadcházející období spolupráce, tj. roky 2012 - 2013, bude program rozšířen i na oblasti nových materiálů a nanotechnologií, lékařských a farmaceutických věd a přírodních věd obecně. Od roku 2014 předpokládají Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo vědy, technologie a výrobních inovací (Ministerio de Ciencia, Tecnología e Innovación Productiva) komplexní finanční podporu společných výzkumných projektů, popř. podporu rozvoje společných výzkumných virtuálních center. Obdobně jako v případě Chile, i s Argentinou je na vládní úrovni uzavřena dohoda o spolupráci v záležitostech Antarktidy. Podepsána byla v Buenos Aires dne 2. března 2010. Uvedená dohoda upravuje antarktickou spolupráci obou zemí v oblastech vědy, technologií, životního prostředí a logistice a vytváří adekvátní smluvní rámec pro sdílení informací, výměnu vědeckého a technického personálu, účast ve společných výzkumných programech a vzájemné využívání výzkumných laboratoří. GA ČR, ani TA ČR dohody s věcně příslušnými argentinskými partnery v současné době uzavřené nemají. AV ČR rozvíjí spolupráci s Národní radou pro vědecký a technický výzkum (Consejo Nacional de Investigaciones Científicas y Técnicas, CONICET). Spolupráce probíhá formou podpory výměnných pobytů řešitelů společných českoargentinských výzkumných projektů. Mezi vysoké školy, které mají smluvně upravenou spolupráci s partnerskými univerzitami v Chile, se řadí např. Univerzita Karlova v Praze, České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Univerzita Hradec Králové, Vysoká škola ekonomická v Praze nebo Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.

3.4 Mexiko 3.4.1 Základní socioekonomické charakteristiky Svojí ekonomickou výkonností a sociální strukturou se Mexiko řadí mezi nejvyspělejší země Latinské Ameriky. Současná hospodářská úroveň a struktura Mexika je výsledkem příznivé geografické a geoekonomická polohy v sousedství USA, s jehož ekonomikou je úzce provázáno, přírodního bohatství spočívajícího v dostatku nerostných a energetických surovin (např. ropy) a příznivých podmínek pro rozmanitou zemědělskou výrobu. Významnou měrou k současné hospodářské úrovni přispěla rozsáhlá modernizace mexické ekonomiky probíhající v letech 1930-1970, kdy byl zaveden ekonomický model založený na protekcionismu a industrializaci zaměřené na substituci importu. Jeho aplikace umožnila rozvoj průmyslu (zejména strojírenství) a rozvoj agrárně potravinářského sektoru. Současně byla provedena pozemková reforma, znárodnění ropných a železničních společností, zakotvení sociálních práv v ústavě a zlepšení infrastruktury.


30

Tento hospodářský růst však byl v průběhu osmdesátých a na počátku devadesátých let vystřídán hlubokou ekonomickou krizí, na níž se podílely jak mezinárodní faktory v podobě poklesu cen ropy, tak také interní faktory spočívající např. v neefektivním a technologicky zaostalém průmyslu. K překonání krize byly zavedeny opatření spočívající v rozsáhlé liberalizaci a privatizaci. Jedním z těchto opatření bylo přistoupení k Severoamerické zóně volného obchodu (NAFTA), což otevřelo pro mexické výrobky velký trh USA a Kanady. Celkový vývoz do USA a Kanady se v letech 1991-2003 zečtyřnásobil. Dále se pozitivně projevil záchranný program mexické ekonomiky připravený americkou administrativou. S jeho nemalým přispěním se po roce 1995 podařilo krizi překonat a do roku 2000 dosahovat průměrně pětiprocentního růstu HDP. V následujícím desetiletí však tempa růstu nedosahovala takové úrovně v souvislosti se zpomalováním ekonomického růstu v USA a nástupem hospodářské krize. K překonání krize také napomohly přímé zahraniční investice do průmyslových podniků vyrábějících pro export v rámci NAFTA. Vzhledem k silné provázanosti mexické ekonomiky s americkou se Mexiko zařadilo mezi latinskoamerické země nejvíce postižené hospodářskou krizí. Nicméně krizi se podařilo poměrně rychle překonat a již v roce 2010 vzrostl HDP o 5,5 %. Jak již bylo uvedeno, podle celkové výše HDP je Mexiko druhou největší latinskoamerickou ekonomikou a řadí se mezi největší světové ekonomiky. V roce 2010 dosahoval HDP 9 243 USD na obyvatele, v paritě kupní síly to bylo 14 265 USD na obyvatele 25 . V hospodářské struktuře převládá sektor služeb, který se na tvorbě HDP podílí 69,5 %, zatímco podíl průmyslu dosahuje 26,6 % a zemědělství 4 %. Struktura zaměstnanosti je však odlišná vyšším podílem zemědělství (18 %). To je způsobeno vyšším zapojením lidské práce v plantážním zemědělství. V průmyslu je zaměstnáno 24 % ekonomicky aktivních a ve službách 58 %.26 Z hlediska vývozu je nejvýznamnějším hospodářským sektorem průmysl, který se na hodnotě exportu podílí téměř 90 %. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou automobilový průmysl, výroba letadel, petrochemický průmysl, výroba cementu a stavebních hmot, textilní a potravinářský průmysl. Rozsáhlou výrobní základnou disponuje automobilový průmysl, ve kterém působí řada světových značek využívajících v Mexiku nízké výrobní náklady a možnost vývozu na trh USA a Kanady. Automobilový průmysl se nezabývá jen montáží automobilů, ale postupně se rozvíjí i vývojové aktivity, např. v rámci koncernu Volkswagen. Rychle se rozvíjejícím odvětvím je výroba elektroniky. V roce 2007 Mexiko ve výrobě televizorů předstihlo Jižní Koreu a Japonsko a v roce 2008 se stalo největším světovým výrobcem „chytrých“ telefonů. Ve výrobě elektroniky také dochází k postupnému rozvoji vývojových aktivit, o čemž např. svědčí vysoký zájem o studium elektrotechniky, kterou studuje okolo 450 tis. studentů a ročně absolvuje 90 tis. studentů. Dalším rozvíjejícím se odvětvím je letecký průmysl, do kterého investovala řada amerických firem vyrábějících vrtulníky a proudové letouny. Kromě toho v tomto odvětví působí několik domácích výrobců věnujících se také vývoji.27 Provázání s ekonomikami USA a Kanady v rámci NAFTA a uzavření dalších dohod o volném obchodu s EU, Japonskem, Švýcarskem, Izraelem a několika latinskoamerickými zeměmi způsobuje, že Mexiko se řadí mezi největší světové vývozce (v roce 2005 bylo 15. největším vývozcem). 90 % vývozu směřuje do USA a Kanady, zatímco z USA pochází 54 % dovozu. Vyváží se zejména elektronika, letadla, automobily, ropa a ropné

25


26


27

Economy of Mexico, http://en.wikipedia.org/wiki/Economy_of_Mexico


31

výrobky a potraviny. Dováží se především výrobky z oceli, zemědělské stroje a elektrická zařízení.28

3.4.2 Výzkum a vývoj 3.4.2.1 Základní informace S poměrně silným hospodářským růstem, restrukturalizací průmyslu a rozvojem progresivních průmyslových odvětví vzrůstá význam VaV jakožto zásadního faktoru konkurenceschopnosti mexického hospodářství. Jestliže ještě v nedávné době byly aktivity VaV realizovány zejména na veřejných univerzitách a veřejných výzkumných centrech, v současné době se rychle zvyšuje úloha soukromého sektoru, a to jak v podobě realizátora těchto aktivit, tak také jako zdroje finančních prostředků. S touto změnou také souvisí větší orientace na aplikovaný výzkum a vývoj, jejichž význam vzrůstá na úkor základního výzkumu prováděného zejména vládním sektorem. Přes rychlý rozvoj VaV a zvyšování intenzity spolupráce podniků s výzkumnou sférou však komparativní výhoda mexické ekonomiky stále spočívá v nízkých výrobních nákladech. Význam firem aktivních ve VaVaI se zvyšuje především v posledních dvou dekádách. Relativně rychlý rozvoj podnikového VaV se však dosti koncentruje do výše uvedených průmyslových odvětví a do poměrně omezeného spektra podniků. Proto se Mexiko stále řadí mezi nejméně inovativní ekonomiky OECD. Významnějšími institucemi ve VaV jsou university a veřejná výzkumná centra. V roce 2005 v Mexiku existovalo 2807 veřejných a soukromých vysokých škol, z nichž 355 bylo veřejných a 550 soukromých universit. Ostatními vysokými školami jsou různě tematicky zaměřené školy. Nejvýznamnějšími vysokými školami jsou: -

Mexická národní universita (Universidad Nacional Autónoma de México, UNAM);

-

Národní polytechnický institut (Instituto Politcnico Nacional, IPN);

-

Národní institut vyšších studií v Monerrey (Tecnológico de Monterrey, ITESM);

-

Metropolitní autonomní universita.

Veřejná výzkumná centra jsou státními organizacemi s jistou mírou autonomie. V Mexiku jich působí několik desítek. 27 z nich spadá pod Národní radu pro vědu a technologie (Consejo Nacional de Ciencia y Tecnología, CONACYT), další jsou založena jednotlivými ministerstvy. Veřejná výzkumná centra založená CONACYT pokrývají široké spektrum oborů, deset se věnuje matematice a přírodním vědám, devět sociálním a humanitním vědám a osm technickým oborům. Výzkumná centra zakládaná ministerstvy působí v energetice, zemědělství, zdravotnictví, přírodních zdrojích a životním prostředí.29 3.4.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků Výdaje na VaV v poměru k HDP jsou v Mexiku nejnižší ze sledovaných latinskoamerických zemí. V roce 2007 dosáhl podíl výdajů na VaV k HDP pouze 0,38 %, přičemž v posledních letech tento poměr spíše stagnuje. Tento podíl je druhým nejnižším ze zemí OECD. Většina výdajů na VaV je realizována ve státních výzkumných centrech (23 %) a vysokých školách (30 %), podíl soukromých podniků na celkových výdajích na VaV v roce 2005 dosahoval 47 %. V roce 2005 počet pracovníků ve VaV dosáhl 84 tisíc, z nichž 44 tisíc bylo výzkumníků. Přestože se v letech 1996 až 2005 počet výzkumníků zvyšoval nejrychleji mezi zeměmi OECD, stále je v porovnání se sledovanými latinskoamerickými zeměmi i ostatními

28


29

OECD Reviews of Innovation Policy: Mexico http://www.oecd.org/document/62/0,3343,en_2649_34273_38848318_1_1_1_1,00.html 28_Strategie_Lat_Amerika Finální verze (6. 10. 2011)

32

zeměmi OECD nejnižší. Pro rozvoj konkurenceschopnosti je pozitivní, že se rychleji zvyšoval počet výzkumníků v podnicích, zatímco ve vládním sektoru spíše klesal.30 3.4.2.3 Zaměření výzkumné politiky Systém řízení a koncipování politiky VaVaI prošel v průběhu posledních 20 let zásadními změnami umocněnými zákonem o vědě a technologiích přijatém v roce 1999 a jeho novelou z roku 2002. Hlavním orgánem pro oblast VaVaI je Rada pro vědecký výzkum a technologický rozvoj, jíž předsedá president republiky. V radě zasedá ministr financí, osm sektorových ministrů, jejichž ministerstva se věnují podpoře VaVaI, čtyři členové Poradního fóra pro vědu a technologie (Foro Consultivo Científico y Tecnológico, FCCyT) a ředitel CONACYTu, který je současně hlavním sekretářem rady. Rada odpovídá za vytváření a implementaci politiky VaVaI. CONACYT byl založen již v roce 1970 jako agentura zodpovědná za realizaci programů na podporu veřejného výzkumného sektoru a rozvoje vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů. Zásadní změny do působnosti této organizace přinesl uvedený zákon a jeho novela, která změnila statut organizace a rozšířila její pravomoci. Kromě realizace svých programů VaVaI a řízení svých výzkumných center by CONACYT měl koordinovat aktivity jednotlivých ministerstev podporujících VaV. Koordinační úloha je však velmi obtížná a setkává se s velmi rozdílným úspěchem. Jedním z hlavních problémů je, že nemůže přímo ovlivňovat velikost rozpočtu na VaV a zaměření politiky a jednotlivých programů. Navíc, je celý systém velmi zbyrokratizovaný. FCCyT je hlavní komunikační platformou se zástupci podnikového sektoru. Tento poradní orgán zapojuje aktéry podnikové sféry do přípravy a realizace politiky VaVaI. Jedním z výsledků realizace zákona z roku 1999 bylo vytvoření Speciálního programu pro vědu a technologie 2001-2006 (PECYT), který měl být jedním z hlavních nástrojů posílení konkurenceschopnosti. Vzhledem k velmi ambiciózním cílů však tento program nedopadl úspěšně. Na tento program navázal Speciální program pro vědu technologie a inovace 2008-2012 (PECITI), který by měl napomoci odstranit strukturální problémy systému VaVaI. Mezi strategické priority Mexika v oblasti VaV patří: -

Informační komunikační technologie;

-

Biotechnologie;

-

Pokročilé materiály;

-

Výroba a procesy;

-

Infrastruktura a rozvoj měst a venkova, včetně sociálních a ekonomických aspektů.

3.4.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce Počet vědeckých publikací v Mexiku v posledních letech narůstá (od roku 1995 do roku 2009 vzrostl počet publikaci s alespoň jedním mexickým autorem přibližně třikrát). V letech 2008 a 2009 došlo ke stagnaci, což může být důsledkem zhoršující se vnitropolitické a bezpečnostní situace v zemi. Podíl Mexika je ve většině oborů v intervalu přibližně od 0,5 % do 1% světové produkce. Jediné obory, které tento průměr převyšují, jsou vědy o vesmíru a vědní disciplíny spojené se zemědělstvím a životním prostředím, jako jsou zemědělské vědy, botanika a zoologie a ekologie. Mexické publikace mají spíše podprůměrnou citační odezvu. Jen v několika oborech citovanost mexických publikací přesahuje (resp. dosahuje) světový

30

OECD Reviews of Innovation Policy: Mexico http://www.oecd.org/document/62/0,3343,en_2649_34273_38848318_1_1_1_1,00.html


33

průměr, a to ve fyzice, vědách o Zemi, vědách o vesmíru, v počítačových vědách a v klinické medicíně. Více než 16 % mexických publikací uvedených v databázi Thomson Reuters v letech 2005 až 2009 bylo vytvořeno ve spolupráci s výzkumnými týmy USA (viz tabulka 5). Na druhém místě je Španělsko, což je zřejmě důsledkem jazykové blízkosti. Dále následuje Spojené království a Německo. V uvedeném období bylo publikováno pouze 378 společných prací výzkumných týmů z ČR a Mexika. Počet společných publikací však v posledních letech poněkud narůstá. Dlouhodobě nejvíce zastoupenými obory společných prací jsou fyzika, klinická medicína, technické vědy a vědy o vesmíru. Počet patentových žádostí u USPTO v posledních letech poněkud klesá. Nejvyšší počet patentových přihlášek je v oboru lékařství, zvěrolékařství, hygiena, a v oboru základní elektrotechnické součásti, což může mj. souviset i poměrně vysokou kvalitou fyzikálních oborů (tj. nadprůměrnou citovaností vědeckých prací z fyziky). Účast Mexika v rámcových programech EU je sice nižší než v případě Brazílie a Argentiny, ale srovnatelná s účastí Chile. V 6. rámcovém programu byla nejvyšší účast Mexika v programu INCO a v tematických prioritách Kvalita a nezávadnost potravin a Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy. V 7. rámcovém programu EU se Mexiko zatím zapojuje do tematické priority Nanovědy, v ostatních tematických prioritách je účast Mexika výrazně nižší. V 6. rámcovém programu EU spolupracovaly české výzkumné týmy s mexickými týmy nejvíce v prioritách Kvalita a nezávadnost potravin a Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy, a dále v programu INCO.

Tabulka 5

země

Společné publikace argentinských autorů s cizími zeměmi v letech 2005 - 2009. Zdroj: Thomson Reuters Web of Science počet společných publikací

% všech publikací Mexiko

USA

8 993

16,2

Španělsko

3 110

5,6

Francie

2 165

3,9

1 974 1 619

3,5

Německo Kanada

1 586

2,9

Brazílie

1 087

2,0

Argentina Holandsko

789 707

1,4

Čína

656

1,2

Kolumbie Austrálie

607 586

1,1

Japonsko

532

1,0

Chile Švýcarsko

469 467

0,8

Česká republika

378

0,7

Venezuela

372

0,7

Polsko Portugalsko

311 197

0,6


2,9

1,3

1,1

0,8

0,4

Stručná bibliometrická analýza mexických vědeckých publikací a základní údaje o patentové aktivitě v Mexiku jsou uvedeny v Příloze 1. V příloze 2 je potom stručně 28_Strategie_Lat_Amerika Finální verze (6. 10. 2011)

34

posouzena účast Mexika v rámcových programech EU a v Příloze 3 je provedeno zhodnocení spolupráce ČR s Mexikem na základě bibliometrické analýzy.

3.4.3 Smluvní rámec pro spolupráci ve výzkumu a vývoji s Mexikem Mexiko v roce 1997 jako první země Latinské Ameriky podepsalo s EU dohodu o spolupráci. Spolupráce ve VaV mezi EU a Mexikem je realizována v rámci Dohody o vědecké a technologické spolupráci mezi Evropským Společenstvím a Spojenými státy mexickými, která byla podepsána v Bruselu 3. února 2004 a která vstoupila v platnost v červnu 2005. Zároveň byl v rámci této dohody ustanoven tzv. Řídící výbor. Výzkumné aktivity realizované v rámci této smlouvy by měly být zaměřeny zejména na následující oblasti: -

životní prostředí a klima, včetně sledování Země;

-

biomedicína a zdravotní výzkum;

-

zemědělství, lesnictví a rybářství;

-

průmyslové a výrobní technologie;

-

elektronika, materiály a metrologie;

-

nejaderná energetika;

-

doprava;

-

informační technologie;

-

biotechnologie,

-

vesmírný a letecký výzkum;

-

výzkumná politika.

Základní dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Spojených států mexických, která byla uzavřena 4. května 1995 v Mexiku, vstoupila v platnost 4. ledna 1996. Akademie věd ČR připravuje dohodu o spolupráci s Národní radou pro vědu a technologii (Consejo Nacional de Ciencia y Tecnología, CONACYT) Spojených mexických států. Dohoda je předběžně odsouhlasena oběma stranami a podepsána by měla být během srpna 201131. V rámci této dohody je již možné předkládat návrhy společných projektů mezi vědeckými pracovišti AV ČR a vědeckými pracovišti v Mexiku, která spadají do kompetence CONACYT. Je možné předkládat projekty na dvouleté období, doba pobytu na zahraničním pracovišti nesmí přesáhnout 30 dnů pro každého z řešitelů. AV ČR hradí mexickým vědeckým pracovníkům náklady na ubytování, stravné a kapesné. Projekty mohou být realizovány od února 2011. GA ČR, ani TA ČR dohody s věcně příslušnými mexickými partnery v současné době uzavřené nemají. Dohody s mexickými partnery má však uzavřeny celá řada vysokých škol, jako je například Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Karlova v Praze či Vysoká škola ekonomická v Praze. V rámci Expa 2009 se 1. října 2009 uskutečnily česko-mexické technologické dny, jejichž cílem bylo podpořit rozvoj spolupráce v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Diskutovány byly možnosti spolupráce v různých odvětvích, jako je životní prostředí, letecký průmysl, strojírenství, zdravotnictví a farmacie32.

31

http://www.avcr.cz/veda_a_vyzkum/zho/sys/galerie-download/Mexiko.pdf

32

http://www.czechtechnologydays.org/cmxtd2009


35

4. Přílohová část 4.1 Příloha 1 - Scientometrické údaje a patentová statistika 4.1.1 Brazílie Mezi roky 2005 a 2009 bylo v databázi Thomson Reuters indexováno více než 118 tisíc publikací, ve kterých byl alespoň jeden brazilský autor. Brazílie se tak v celkovém počtu vědeckých publikací umisťuje na 13. místě na světě a její podíl na světové produkci vědeckých publikací v roce 2009 činil více než 2 %. Počet brazilských publikací mezi lety 2005 a 2009 vzrostl téměř o 80 % (mezi lety 2009 a 1995 vzrostl počet brazilských publikací více než pětkrát). Brazílie se tímto tempem růstu řadí nejen na první místo mezi sledovanými zeměmi Latinské Ameriky, ale i mezi země s největším tempem růstu vědeckých publikací na světě. Podíl brazilských publikací v celkové světové produkci publikací v jednotlivých oborech v letech 2005 až 2009 (rozdělení oborů podle širší kategorie oborů Web of Science - WoS Essential Science Indicators fields) je uveden na obr. P1. Z obrázku je patrné, že Brazílie má významné postavení především v oborech majících vztah k agrárnímu sektoru v zemědělských vědách (téměř 10 % světového počtu publikací v roce 2009) a botanice a zoologii (v roce 2009 zhruba 7 %). V obou oborech je navíc patrný výrazný nárůst podílu brazilských publikací ve světové produkci publikací – v zemědělských vědách je zřetelný skokový nárůst o zhruba 5 procentních bodů mezi lety 2007 a 2008, v případě botaniky a zoologie lze mezi lety 2005 a 2009 pozorovat plynulý nárůst přibližně o 3 procentní body. Obory, které vykazují světový podíl na úrovni 2,5 %, jsou biologie a biochemie, klinická medicína, vědy o životním prostředí, mikrobiologie, neurovědy, farmakologie a toxikologie, a sociální vědy. Oborové rozdělení vědeckých publikací v Brazílii (tj. podíl publikací z daného oboru ve všech publikacích vyprodukovaných v Brazílii) je uvedeno na obr. P2. Jak je z tohoto obrázku patrné, v brazilských publikacích převládají publikace z oboru klinické medicíny, přičemž jejich podíl v období od roku 2005 do roku 2009 vzrostl téměř o 5 procentních bodů. Desetiprocentní podíl v celkovém počtu brazilských publikací přesahují publikace z botaniky a zoologie. Relativně vysoké zastoupení mají také publikace v chemických a fyzikálních vědách, avšak v letech 2005 až 2008 jejich podíl v celkovém počtu brazilských publikací značně klesá. Zastoupení publikací z jiných oborů je již výrazně nižší. Jak vyplývá z obr. P3, oborově normovaná citovanost brazilských publikací je vesměs nižší než světový průměr. Výjimkou je pouze několik oborů, které světový průměr převyšují (resp. dosahují) – matematika, technické vědy, fyzika a psychologie/psychiatrie. V oborech, ve kterých Brazílie dosahuje nejvyššího podílu publikací v celosvětové produkci (zemědělské vědy a botanika zoologie), je oborově normalizovaná citovanost zhruba na úrovni 50 % světového průměru. Citovanost publikací z těchto oborů je nízká i ve srovnání s publikacemi z ostatních oborů.


36

Obr. P1

Podíl brazilských publikací v celkovém světovém počtu publikací v daném oboru v letech 2005 až 2009 (publikace se zemi započítává celá bez ohledu na počet spoluautorů z jiných zemí). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science


37

Obr. P2

Podíl publikací z daného oboru v celkovém počtu brazilských publikací v letech 2005 až 2009 (rozdělení oborů podle širší kategorie oborů Web of Science). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science


38

Obr. P3

Oborově normalizovaná citovanost brazilských vědeckých publikací v letech 2005 až 2008 (světový průměr je roven 1, citovanost větší než 1 značí, že publikace jsou citovanější, než je tomu ve světovém průměru). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science

Počet brazilských patentových přihlášek podaných u patentového úřadu v USA (USPTO) je, podobně jako počet vědeckých publikací, nejvyšší ze všech zemí Latinské Ameriky zařazených do této studie (viz obr. 5). Z obrázku je také patrné, že počet podaných patentových žádostí se v období let 2004 a 2009 prakticky nemění. V tabulce TP1 jsou uvedeny obory podle mezinárodního patentového třídění IPC, ve kterých bylo v Brazílii v letech 2004 až 2009 podáno nejvíce patentových žádostí u USPTO. Z tabulky je patrné, že největší počet patentů byl podán v oboru lékařství, zvěrolékařství a hygiena, i když v posledních letech je zde patrný značný pokles podaných žádostí. V roce 2009 je naopak vysoký počet podaných žádostí v oborech výpočetní techniky a elektrotechniky, navíc v těchto oborech je patrný postupný nárůst počtu podaných žádostí.


39

Tabulka TP1 Obory, ve kterých bylo v Brazílii podáno nejvíce patentových žádostí u USPTO v letech 2004 až 2009 (klasifikace oborů podle mezinárodního patentového třídění IPC). Zdroj: http://www.trilateral.net 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Celkem

Lékařství nebo zvěrolékařství; hygiena

3

12

15

6

7

6

49

Počítání; výpočty; čítání

6

2

7

8

7

13

43

Strojní součásti nebo prvky

8

4

7

5

3

5

32

Objemové stroje na kapaliny; čerpadla

6

2

9

2

3

1

23

Základní elektrotechnické součásti

1

4

2

2

7

7

23

Zemědělství; lesní hospodářství; chov zvířat

4

3

5

4

3

3

22

Měření; zkoušení

2

3

6

3

5

3

22

Organická chemie

3

3

3

2

3

7

21

Doprava; balení; skladování; manipulace

6

3

4

4

1

2

20

Vrtání do země nebo do hornin; dolování

0

2

3

3

9

3

20

Výroba, přeměna nebo rozvod elektrické energie

3

7

1

2

4

2

19

Výroba papíru; výroba celulózy

2

2

2

2

3

5

16

Fyzikální nebo chemické postupy a zařízení

4

1

1

1

2

6

15

Obráběcí stroje; obrábění kovů

4

1

4

3

0

1

13

Vozidla

4

1

1

2

4

1

13

4.1.2 Chile V Chile bylo v letech 2005 a 2009 podle databáze Thomson Reuters publikováno přibližně 19 tisíc vědeckých publikací (0,36 % světové produkce publikací v tomto období), což je nejméně ze zemí Latinské Ameriky, které byly zařazeny do této studie. Nárůst počtu publikací není tak vysoký jako v případě Brazílie, neboť mezi lety 2005 a 2009 vzrostl jejich počet pouze o 46 % (mezi lety 2009 a 1995 více než třikrát). Výrazně nejvyšší podíl chilských publikací ve světové produkci je ve vědách o vesmíru (více než 3 % vědeckých publikací z věd o vesmíru má alespoň jednoho chilského spoluautora), což je patrné z obr. P4, kde je znázorněn podíl chilských publikací na světové produkci v jednotlivých oborech sledovaných v databázi Thomson Reuters. Hlavním důvodem je přítomnost Evropské jižní observatoře (European Southern Observatory, ESO), která patří k nejvýznamnějším světovým astronomickým a astrofyzikálním výzkumným centrům. Podíl ostatních oborů je již výrazně nižší a s výjimkou zemědělských věd, věd o životním prostředí a ekologie, matematiky, botaniky a zoologie nepřesahuje 0,5 % světové produkce v daném oboru. Z obr. P5, kde je uveden podíl publikací v jednotlivých oborech v celkovém počtu chilských publikací, je zřejmé, že i v Chile poměrně výrazně roste podíl publikací v zemědělských vědách a botanice a zoologii. Výrazný nárůst podílu publikací je také patrný v sociálních vědách. Podíl publikací v ostatních vědách se víceméně nemění, podíl publikací v chemii a ve fyzice poněkud klesá. I když je publikační aktivita v Chile nižší než například v Brazílii, publikace jsou více citované a oborově normalizovaná citovanost je v řadě oborů na světové úrovni (viz obr. P6). Nejvyšší impakt je ve vesmírných vědách, což odpovídá tomu, že na kvalitních publikacích Evropské vesmírné observatoře se jako spoluautoři podílejí i chilští pracovníci. Nadprůměrného impaktu dále dosahují technické vědy, vědy o životním prostředí, 28_Strategie_Lat_Amerika Finální verze (6. 10. 2011)

40

matematika, neurovědy a psychologie/psychiatrie. V posledních letech je naopak patrný pokles citovanosti v zemědělských vědách, byť jejich podíl v chilských publikacích roste. Průměrnými obory jsou počítačové vědy a fyzika.

Obr. P4

Podíl chilských publikací v celkovém světovém počtu publikací v daném oboru v letech 2005 až 2009 (publikace se zemi započítává celá bez ohledu na počet spoluautorů z jiných zemí). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science


41

Obr. P5

Podíl publikací z daného oboru v celkovém počtu chilských publikací v letech 2005 až 2009 (rozdělení oborů podle širší kategorie oborů Web of Science). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science


42

Obr. P6

Oborově normalizovaná citovanost chilských vědeckých publikací v letech 2005 až 2008 (světový průměr je roven 1, citovanost větší než 1 značí, že publikace jsou citovanější, než je tomu ve světovém průměru). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science

Patentová aktivita Chile je výrazně nižší než patentová aktivita v ostatních zemích Latinské Ameriky, které jsou zařazeny do tohoto dokumentu (viz obr. 5). Přehled oborů, ve kterých bylo v letech 2004 až 2009 podáno nejvíce patentových žádostí u USPTO, je uveden v tabulce TP2. Z tabulky mj. vyplývá, že nejvyšší počet patentových žádostí byl podán v oborech souvisejících s výpočetní technikou.


43

Tabulka TP2 Obory, ve kterých bylo v Chile podáno nejvíce patentových žádostí u USPTO v letech 2004 až 2009 (klasifikace oborů podle mezinárodního patentového třídění IPC). Zdroj: http://www.trilateral.net 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Celkem


3

1

0

1

1

2

8

Úprava vody, průmyslových a městských odpadních vod nebo kalů

0

0

1

0

2

2

5

Biochemie; pivo; lihoviny; víno; ocet; mikrobiologie;

0

0

1

1

1

2

5

Hutnictví železa

3

0

0

1

1

0

5


0

0

2

1

2

0

5


0

0

2

2

0

0

4


0

1

0

1

0

2

4

Elektrolytické nebo elektroforetické postupy

2

0

0

1

0

1

4


1

1

0

2

0

0

4


0

0

1

2

0

1

4


0

0

0

1

0

2

3

Anorganická chemie

0

1

1

1

0

0

3

Organická chemie

0

1

2

0

0

0

3

Organické makromolekulární sloučeniny

1

0

1

0

1

0

3

Stavba budov

0

0

0

1

0

2

3

4.1.3 Argentina Mezi lety 2005 a 2009 bylo v Argentině publikováno více než 30 tisíc vědeckých prací, což je méně než 0,6 % světové produkce. Počet argentinských publikací roste s nejnižším tempem ze sledovaných zemí (mezi lety 2005 a 2009 vzrostl počet publikací přibližně o 30 % a mezi lety 1995 a 2009 zhruba o 260 %), což může být důsledkem krize a nepříliš vysokých výdajů na VaV ve srovnání s ostatními zeměmi zařazenými do tohoto dokumentu. Nejvyšší podíl argentinských publikací na světové produkci je v zemědělských vědách a botanice a zoologii (přibližně 1,5 % světového počtu publikací, viz obr. P7). Přibližně na úrovni 1 % je také podíl publikací z mikrobiologie, věd o vesmíru, věd o zemi, věd o životním prostředí/ekologie a biologie a biochemie. Podíl zemědělských věd v posledních letech poněkud klesá. Jak je patrné z obr. P8, největší podíl argentinských publikací je v zemědělských vědách a botanice a zoologii, což odpovídá i jejich vysokému podílu ve světové produkci publikací. Kvalita argentinských publikací je poněkud nižší než kvalita chilských publikací, avšak vyšší než publikací brazilských (viz obr. P9). Výrazně nadprůměrná je zejména klinická medicína, přičemž v posledních letech je v tomto oboru patrný značný nárůst citovanosti. Na světovém průměru se v posledních letech pohybují počítačové vědy, technické vědy, fyzika, imunologie, matematika a vědy o životním prostředí/ekologie (které navíc dosahují vysoké zastoupení na světové scéně, viz obr. P7).


44

Obr. P7

Podíl argentinských publikací v celkovém světovém počtu publikací v daném oboru v letech 2005 až 2009 (publikace se zemi započítává celá bez ohledu na počet spoluautorů z jiných zemí). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science


45

Obr. P8

Podíl publikací z daného oboru v celkovém počtu argentinských publikací v letech 2005 až 2009 (rozdělení oborů podle širší kategorie oborů Web of Science). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science


46

Obr. P9

Oborově normalizovaná citovanost argentinských vědeckých publikací v letech 2005 až 2008 (světový průměr je roven 1, citovanost větší než 1 značí, že publikace jsou citovanější, než je tomu ve světovém průměru). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science

Patentová aktivita v Argentině je sice výrazně vyšší než v Chile a Mexiku, avšak nedosahuje úrovně patentové aktivity v Brazílii. Přehled oborů, ve kterých bylo v Argentině v letech 2004 až 2009 podáno nejvíce patentových žádostí u USPTO, je uveden v tabulce TP 3. Podobně jako v Brazílii a Mexiku, nejvyšší počet podaných patentových přihlášek je v oboru lékařství, zvěrolékařství a hygiena.


47

Tabulka TP3 Obory, ve kterých bylo v Argentině podáno nejvíce patentových žádostí u USPTO v letech 2004 až 2009 (klasifikace oborů podle mezinárodního patentového třídění IPC). Zdroj: http://www.trilateral.net 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Celkem 57


16

9

6

7

4

15


1

1

4

3

3

8

20

Organická chemie

1

0

4

2

4

2

13


2

3

1

1

3

3

13


1

0

2

2

2

3

10


2

0

0

3

2

0

7

Biochemie; pivo; lihoviny; víno; ocet; mikrobiologie;

3

0

1

1

0

2

7

Potraviny; jejich zpracování

0

1

2

0

3

0

6

Nábytek; domácí předměty nebo zařízení;

1

2

2

1

0

0

6

Sport; hry; zábavy

2

1

1

1

1

0

6


1

0

1

3

0

1

6

Elektrická sdělovací technika

1

0

0

2

0

3

6

Vrtání do země nebo do hornin; dolování

1

0

0

1

3

0

5


1

0

1

3

0

0

5

4.1.4 Mexiko V Mexiku bylo v letech 2005 – 2009 publikováno více než 55 tisíc vědeckých publikací zaznamenaných v databázi Thomson Reuters (1,1 % světového počtu publikací v tomto časovém úseku), což tvoří přibližně polovinu příspěvku Brazílie. Od roku 1995 do roku 2009 vzrostl počet publikaci s alespoň jedním mexickým autorem přibližně třikrát. Mezi lety 2005 a 2009 se růst publikačních aktivit Mexika zpomalil a pohyboval se pouze na úrovni 30%. V posledních dvou sledovaných letech došlo ke stagnaci, která může mít původ ve zhoršující se vnitropolitické a bezpečnostní situaci v zemi. Podíl mexických publikací v jednotlivých oborech (oborově kategorizováno podle Web od Science – Essential Science Indicators) je uveden na obrázku P10. Podíl Mexika je ve většině oborů v intervalu přibližně od 0,5 % do 1% světové produkce. Jedinými obory, které tento průměr převyšují, jsou vědy o vesmíru a obory související se zemědělstvím a životním prostředím, jako jsou zemědělské vědy, botanika a zoologie a ekologie. Podíl jednotlivých oborů na všech publikacích vytvořených v Mexiku je uveden na obr. P11. V počtech publikací dominuje klinická medicína, fyzika, botanika a zoologie a chemie. V intervalu let 2005 – 2009 v mexických publikacích výrazně vzrostlo zastoupení oboru botanika a zoologie (přibližně o 4 procentní body). Zastoupení fyzikálních oborů v těchto letech naopak pokleslo téměř o 4 procentní body. Za zmínku stojí téměř dvojnásobný nárůst zastoupení sociálních věd od roku 2005. Na obr. P12 jsou uvedeny oborově normalizované citovanosti mexických publikaci z let 2005 – 2008. Ve většině oborů mexické publikační aktivity mají spíše podprůměrnou citační odezvu. Jen v několika oborech dosahuje (resp. přesahuje) citovanost mexických publikací světový průměr, a to ve fyzice, vědách o Zemi, vědách o vesmíru, v počítačových vědách a v klinické medicíně. Počítačové vědy jsou současně oborem, 28_Strategie_Lat_Amerika Finální verze (6. 10. 2011)

48

jehož citovanost vzrostla nejvíce od roku 2004. K oborům, které zatím nedosahují světového průměru, avšak vykazují systematický robustní růst v citovanosti, patří imunologie a sociální vědy.

Obr. P10 Podíl publikací Mexika na celkovém světovém počtu publikací v daném oboru v letech 2005 až 2009 (publikace se zemi započítává celá bez ohledu na počet spoluautorů z jiných zemí). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science


49

Obr. P11 Podíl publikací z daného oboru na celkovém počtu mexických publikací v letech 2005 až 2009 (rozdělení oborů podle širší kategorie oborů Web of Science). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science


50

Obr. P12 Oborově normalizovaná citovanost mexických vědeckých publikací v letech 2005 až 2008 (světový průměr je roven 1, citovanost větší než 1 značí, že publikace jsou citovanější, než je tomu ve světovém průměru). Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science

Přehled oborů, ve kterých bylo v Mexiku v letech 2004 až 2009 podáno nejvíce patentových žádostí u USPTO, je uveden v tabulce TP4. Podobně jako v Brazílii a Argentině, nejvyšší počet patentových žádostí je v oboru lékařství, zvěrolékařství, hygiena, a dále potom v oboru základní elektrotechnické součásti, což může mj. souviset i poměrně vysokou kvalitou fyzikálních oborů (nadprůměrnou citovaností vědeckých prací z fyziky nebo vysokou účastí mexických výzkumných týmů v prioritě Nanomateriály v 7. rámcovém programu EU). Poměrně vysoký počet podaných patentových žádostí je také v oboru měření, zkoušení a v oborech souvisejících s výpočetní technikou (počítačové vědy dosahují také světově nadprůměrné citovanosti).


51

Tabulka TP4 Obory, ve kterých bylo v Mexiku podáno nejvíce patentových žádostí u USPTO v letech 2004 až 2009 (klasifikace oborů podle mezinárodního patentového třídění IPC). Zdroj: http://www.trilateral.net 2004

2005 2006 2007 2008 2009 Celkem


6

6

6

2

5

8

33


4

11

4

4

7

3

33


7

5

7

6

2

1

28


5

9

5

3

1

3

26


4

4

3

1

2

5

19


4

5

1

4

4

1

19

Elektrická sdělovací technika

6

6

4

3

0

0

19

Nábytek; domácí předměty nebo zařízení;

5

1

0

0

1

5

12

Vrstvené výrobky

4

2

2

3

0

1

12

Vozidla

1

1

2

2

2

1

9

Optika

1

3

1

2

0

2

9

Sport; hry; zábavy

2

1

0

0

2

3

8

Anorganická chemie

1

0

2

2

1

2

8

Organická chemie

0

0

0

5

2

1

8


2

0

1

1

0

4

8


52

4.2 Příloha 2 - Účast zemí Latinské Ameriky v rámcových programech Evropské unie Do 6. rámcového programu EU (6. RP) bylo zapojeno celkem 528 výzkumných týmů z celé Latinské Ameriky. Jak je patrné z obr. P13, nejvyšší účast v 6. RP mají Brazílie (155 účastí), Argentina (95 účastí), Chile (69 účastí) a Mexiko (59 účastí). Účast ostatních států je výrazně nižší. Jak je patrné z obr. P14, Brazílie, Argentina, Chile i Mexiko se zapojují do tematických priorit 6. RP s různou intenzitou. Nejvyšší účast výzkumných týmů z těchto zemí byla v programu INCO, který je zaměřen na řešení problémů třetích zemí. Vysoká účast byla také v tematických prioritách Kvalita a nezávadnost potravin a Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy, a v případě Brazílie i v prioritě Informační společnost. V ostatních prioritách se tyto země Latinské Ameriky příliš nezapojovaly. Do 7. RP se dosud zapojilo 394 výzkumných týmů z celé Latinské Ameriky. Podobně jako v 6. RP, nejvíce se do výzkumných projektů zapojuje Brazílie (109 účastí), Argentina (74 účastí) a Mexiko (63 účastí). U Chile (33 účastí) je patrný výrazný pokles počtu účastí v 7. RP oproti 6. RP, což může svědčit o snižujícím se zájmu chilských výzkumných týmů o spolupráci s evropskými výzkumnými týmy. V 7. RP je již účast Brazílie, Argentina, Chile i Mexiko rovnoměrněji rozdělena ve více tematických prioritách (viz obr. P15). Souhrnně nejvyšší účast je v prioritách ICT, Zemědělství, potraviny a biotechnologie a Životní prostředí. V grafu také vyniká velmi vysoká účast Mexika v prioritě Nanovědy. Ve srovnání se 6. RP je podstatně nižší účast všech tří zemí v programu INCO. Poněkud překvapivé je, že se Chile, kde je umístěna Evropská vesmírná observatoř, nezapojuje to tematické priority Kosmický výzkum. Chile, Brazílie a Mexiko se také prakticky nezapojují do programů mobility. Spolupráce výzkumných týmů z ČR v 6. RP byla nejvyšší s Brazílií, dále následovala Argentina a nejnižší spolupráce byla s výzkumnými týmy z Mexika a zejména s Chile (viz obr. P16). Co se týče tematického zaměření, nejčastější spolupráce byla v tematických prioritách Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy a Kvalita a nezávadnost potravin. S Brazílií byla také poměrně častá spolupráce tematické prioritě ICT. Zájem o spolupráci je ještě patrný v programu INCO, v ostatních tematických prioritách a programech české výzkumné týmy s brazilskými, chilskými, argentinskými a mexickými týmy prakticky nespolupracovaly.


53

Obr. P13 Počet účastí států Latinské Ameriky v 6. a 7. rámcovém programu EU. Zdroj: ECORDA Project 03/2011

Obr. P14 Počet účastí Brazílie, Chile, Argentiny a Mexika v jednotlivých tematických prioritách 6. rámcového programu EU (názvy tematických priorit a programů jsou zkráceny). Zdroj: ECORDA Project 03/2011 28_Strategie_Lat_Amerika Finální verze (6. 10. 2011)

54

Obr. P15 Počet účastí států Brazílie, Chile, Argentiny a Mexika v jednotlivých tematických prioritách 7. rámcového programu EU (názvy tematických priorit a programů jsou zkráceny). Zdroj: ECORDA Project 03/2011

Obr. P16

Počet spoluprací ČR s Brazílií, Chile, Argentinou a Mexikem v tematických prioritách 6. rámcového programu EU (názvy tematických priorit a programů jsou zkráceny). Zdroj: ECORDA Project 03/2011


55

4.3 Příloha 3 - Vyhodnocení spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji se zeměmi Latinské Ameriky 4.3.1 Brazílie Počet společných publikací českých a brazilských autorů je uveden na obr. P17. Počet společných publikací výrazně roste od roku 2002 a ze sledovaných zemí (Brazílie, Chile a Argentina) je nejvyšší. Nejvýznamnějšími obory společných publikací českých a brazilských autorů jsou fyzika a klinická medicína (viz obr. P18 a P19). Jak je patrné z obr. P19, ve fyzice se jedná zejména o publikace z jaderné fyziky a fyziky vysokých energií, částic a polí. Při bližším pohledu je však zřejmé, že prakticky všechny společné publikační výstupy jsou výsledkem rozsáhlých multinárodních týmů ve velkých výzkumných zařízení jako například CERN, Spojený ústav jaderného výzkumu DUBNA, Brookhaven National Laboratory a dalších.

Obr. P17 Celkové počty společných publikací českých a brazilských autorů v letech 2000 až 2009. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science


56

Obr. P18

Společné publikace českých a brazilských autorů v letech 2000-2009 ve vybraných oborech. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science

Obr. P19 Oborové zastoupení společných publikací českých a brazilských autorů v letech 2004-2009. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science


57

4.3.2 Chile Počty společných publikací českých a chilských autorů jsou velmi nízké, a proto se nelze jednoznačně vyjádřit k trendu spolupráce. Jak je patrné z obr. P20, pouze v posledních dvou letech, pro které jsou k dispozici údaje, se počet publikací přiblížil dvaceti za rok. Hlavními obory spolupráce jsou vědy o vesmíru a klinická medicína (viz obr. P21 a P22). V případě věd o vesmíru se jedná o obor, ve kterém má v Chile jak nejvyšší podíl na světové produkci, tak i nejvyšší impakt (což souvisí s tím, že na území Chile se nachází Evropská jižní observatoř).

Obr. P20

Celkové počty společných publikací českých a chilských autorů v letech 2005 – 2009. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science

Obr. P21 Společné publikace českých a chilských autorů v letech 2000-2009 ve vybraných oborech. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science 28_Strategie_Lat_Amerika Finální verze (6. 10. 2011)

58

Obr. P22 Oborové zastoupení společných publikací českých a chilských autorů v letech 2004-2009. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science

4.3.3 Argentina Počet společných publikací českých a argentinských autorů strmě rostl přibližně od druhé poloviny minulého desetiletí (viz obr. P23). Zcela dominantní v tomto růstu je obor fyzika následovaná klinickou medicínou (viz obr. P24 a P25). Z podrobnějšího rozboru potom vyplývá, že ve fyzice se prakticky všech případech jedná o společné publikace v oborech jaderné a částicové fyziky, které mají svůj původ v mnohostranné spolupráci mezinárodních týmů ve Spojených ústavech jaderného výzkumu v Dubně. Třetím nejvýznamnějším oborem spolupráce je chemie, která však v Argentině patří k podprůměrným oborům. V souvislosti s jaderným výzkumem je nutno uvést, že Argentina financuje od konce padesátých let rozsáhlý jaderný výzkum. První experimentální jaderný reaktor byl v Argentině spuštěn již v roce 1958 a do současnosti bylo v Argentině postaveno a je provozováno šest výzkumných jaderných reaktorů různých typů. Argentinské podniky byly rovněž úspěšné v exportu experimentálních reaktorů do zahraničí (posledním z řady je 30 MW reaktor OPAL dodaný do Austrálie). Na počátku tohoto roku Argentina uzavřela bilaterální dohodu o společném projektu dvou obdobných 30 MW výzkumných jaderných reaktorů s Brazílií.


59

Obr. P23 Celkové počty společných publikací českých a argentinských autorů v letech 2000 až 2009. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science

Obr. P24 Společné publikace českých a argentinských autorů v letech 2000-2009 ve vybraných oborech. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science


60

Obr. 25

Oborové zastoupení společných publikací českých a argentinských autorů v letech 2004 - 2009. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science

4.3.4 Mexiko Celkové počty společných prací českých a mexických autorů od roku 2000 jsou uvedeny na obr. P26. Od první poloviny minulého desetiletí roční počty společných publikací do roku 2009 vzrostly na dvojnásobek. Dlouhodobě nejvíce zastoupenými obory společných prací jsou fyzika, klinická medicína, technické vědy a vědy o vesmíru. Souhrnná oborová struktura společných publikací od roku 2004 je uvedena na obr. P27 a P28. Z fyzikálních oborů je dominantně zastoupena multidisciplinární fyzika, fyzika částic a polí, astrofyzika a astronomie a jaderná fyzika. Naprostá většina těchto společných prací (více než 95%) má svůj původ ve vícestranné spolupráci se Spojenými ústavy jaderného výzkumu v Dubně.


61

Obr. P26 Celkové počty společných publikací českých a mexických autorů v letech 2000 až 2009. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science

Obr. P27 Společné publikace českých a mexických autorů v letech 2000 - 2009 ve vybraných oborech. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science


62

Obr. P28 Oborové struktura společných publikací mexických a českých autorů v letech 2004 - 2009. Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science


63

4.4 Příloha 4 – Podpora spolupráce Brazílie s vybranými zeměmi ve výzkumu a vývoji

Brazílie v uplynulém desetiletí spolupracovala ve VaV s řadou zemí celého světa. Ze zemí EU byla tato spolupráce nejintenzivnější zejména s Německem, Francií, Itálií, Španělskem, Velkou Británií a Nizozemskem, z ostatních zemí Brazílie intenzivně spolupracuje s Japonskem, USA a Kanadou. V následujícím textu jsou jako příklad stručně popsány formy, jakými je tato spolupráce rozvíjena a podporována v těchto zemích.

4.4.1 Spolupráce Brazílie s Německem Brazílie je ze všech zemí Latinské Ameriky nejvýznamnějším partnerem Německa ve spolupráci ve VaV a vzdělávání. Tato spolupráce je realizována v rámci Dohody o spolupráci sektorech výzkumu a technologického rozvoje, které byla uzavřena v roce 1969. V roce 1997 byla tato dohoda aktualizována, a zároveň byly stanoveny následující prioritní oblasti, ve kterých bude spolupráce ve VaV podporována (poslední dva obory byly doplněny priority spolupráce v roce 2000): -

Životní prostředí;

-

Výzkum technologií;

-

Materiálový výzkum;

-

Informační a komunikační technologie;

-

Mořský výzkum;

-

Biotechnologie;

-

Geologické vědy;

-

Vesmírný výzkum;

-

Genomika;

-

Nanovědy.

Podporován je zejména aplikačně zaměřený VaV. Spolupráce je realizována několika mechanismy. Významným nástrojem jsou zejména programy Technologie výroby a Výzkum moře. Dalším nástrojem je podpora mobility výzkumných pracovníků či úlevy na školné pro doktorandy. Pro konsolidaci a rozšíření spolupráce v dlouhodobých prioritních oblastech německé Federální ministerstvo školství a výzkumu (BMBF) navrhlo v roce 2010 vytvoření Fondu Brazílie – Německo pro spolupráci ve vědě, technologiích a inovacích. Rok 2010/2011 byl vyhlášen rokem spolupráce mezi Německem a Brazílií ve vědě, technologiích a inovacích. Během tohoto roku se konají vzájemná jednání, která se snaží identifikovat další možnosti vzájemné spolupráce ve VaV.

4.4.2 Spolupráce Brazílie s Francií Francie spolupracuje s Brazílií jak v základním a aplikovaném výzkumu, tak i v oblasti inovací. Spolupráce je podporována zejména v následujících oborech: -

Nanotechnologie;

-

Biopaliva;

-

Informační a komunikační technologie


64

-

Zemědělství;

-

Životní prostředí.

Nejintenzivnější je spolupráce mezi brazilskou Národní radou pro vědu a technologický rozvoj (Conselho Nacional de Desenvolvimento Científico e Tecnológico, CNPq) a francouzským ústavem CNRS (Centre national de la recherche scientifique). Intenzivní spolupráce v oblasti zemědělství a životního prostředí je realizována zejména prostřednictvím IRD (L'Institut de recherche pour le développement) a CIRAD (Centre de coopération internationale en recherche agronomique pour le développement). Zajímavou formou spolupráce jsou projekty označované jako 2+2, ve kterých jsou zapojeny dva podniky a dvě výzkumná centra (vždy jeden podnik a jedno výzkumné centrum z každé země).

4.4.3 Spolupráce Brazílie s USA a Kanadou Výzkum a vývoj je významnou oblastí spolupráce Brazílie a USA. V roce 1994 byla rozšířena dohoda o spolupráci mezi oběma zeměmi ve VaV a technologiích, a zároveň byly stanoveny následující oblasti společných zájmů: -

Obnovitelné zdroje;

-

Zemědělství;

-

Sledování Země, lesnictví;

-

GPS;

-

Informační a komunikační technologie;

-

Zdraví.

Ve spolupráci USA a Brazílie je hlavní pozornost věnována inovacím a komercializaci, nanovědám a také některým oborům základního výzkumu. Na rozdíl od Japonska (viz dále) je tato spolupráce rozvíjena zejména prostřednictvím spolupráce mezi jednotlivými institucemi (zejména vysokými školami). Další významnou oblastí spolupráce je i oblast vyššího vzdělávání. Spolupráce Brazílie a Kanadou v posledních letech klesá, neboť Kanada považuje Brazílii za rostoucí ekonomiku. Podobně jako v případě Japonska (viz následující kapitola) se spolupráce soustředí na chudší severovýchodní část Brazílie, periferie měst a iniciativy realizované na federální úrovni. Mezi priority jsou zařazeny následující oblasti: -

Globální problémy (resp. problémy jižní polokoule);

-

Vládnutí;

-

Věda a technologie;

-

Bezpečnost, ozbrojené síly;

-

Technická a rozvojová spolupráce.

Významnou oblastí spolupráce jsou aplikované vědy a technologie, vzdělávání a kultura (realizace výměnných pobytů). Pro podporu spolupráce byl vytvořen bilaterální program, který byl zahájen v roce 1996. Program podporuje technologický transfer (začlenění a sdílení kanadského know-how). Program je zaměřen na sociální oblast (vládnutí, zdraví a pracovní život), průřezovými oblastmi je rovnost etnik a pohlaví a management životního prostředí. Kanada poskytuje zdroje na vznik znalostí, sdílení informací a šíření výsledků. Další formou spolupráce je program Canadian Partnership Branch, kterým je realizována přibližně polovina pomoci Kanady na rozvoj Brazílie. Prostřednictvím tohoto mechanismu jsou podporovány projekty zaměřené na zlepšení kvality života a vytváření kapacit. 28_Strategie_Lat_Amerika Finální verze (6. 10. 2011)

65

Hlavními sektory jsou vládnutí a občasná společnost, vzdělávání, průmysl, zemědělství a zdraví.

4.4.4 Spolupráce Brazílie s Japonskem Spolupráce mezi Japonskem a Brazílií probíhá na rozdíl od spolupráce s USA „oficiálními“ kanály, tj. v rámci dohody o technické a finanční spolupráci, která byla uzavřena v roce 1970. Programy a projekty jsou koordinovány Brazilskou agenturou pro spolupráci (Agência Brasileira de Cooperação, ABC) a japonskou agenturou pro mezinárodní spolupráci (Japan International Cooperation Agency, JICA). Spolupráce se soustředí zejména na nejchudší regiony Brazílie, tj. severní a severovýchodní oblasti Brazílie. Japonsko neposkytuje žádné finanční prostředky, pomoc je realizována vysíláním odborníků (konzultantů) z Japonska, výcvikem brazilských odborníků v Japonsku, v některých případech také poskytnutím vybavení. Spolupráce je realizována následujícími nástroji: -

Projekty technické spolupráce. Jedná se například o transfer technologií a know-how brazilským institucím, zpracování studií, analýz zpráv, atd.;

-

Individuální projekty technické spolupráce zaměřené na zdokonalení technik používaný v brazilských institucích, poradenství při přípravě projektů, výcvik zaměstnanců apod.;

-

Rozvojové studie. Jedná se například o přípravu studií a projektů, například v souvislosti s budování infrastruktury (studie realizovatelnosti, zpracování dokumentace apod.).


66

STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCI SE TŘETÍMI ZEMĚMI VE VÝZKUMU A VÝVOJI

Recommend Documents