Strategický plán Svazku obcí Blanský les – podhůří na období 2016 – 2020
Zdroj: www.mujkraj.cz
Strategický plán odsouhlasen na jednání starostů mikroregionu dne 12. 11. 2015 Zpracovatelem strategického plánu je Místní akční skupina Blanský les – Netolicko o.p.s.
1
OBSAH 1. Analytická část 1.1.Základní údaje a charakteristika mikroregionu
3
1.2. Obyvatelstvo
5
1.3. Doprava
9
1.4. Školství
10
1.5. Technická infrastruktura
11
1.6. Občanská vybavenost, služby obyvatelstvu
11
1.7. Turistický ruch
13
1.8. Podnikatelské prostředí
14
1.9. Životní prostředí, krajina, půda
16
1.10.
Spolky, zájmová činnost
18
1.11.
SWOT analýza
19
2. Strategická část 2.1. Zhodnocení dosavadní spolupráce
20
2.2. Uskutečněné projekty mikroregionu
20
2.3. Vize mikroregionu
21
2.4. Prioritní oblasti a specifické cíle
21
3. Zásobník projektů
23
2
1. Analytická část 1.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE A CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU Svazek obcí Blanský les – podhůří vznikl v roce 2000, rozprostírá se jižním až západním směrem od krajského města České Budějovice. Členy svazku je v současné době celkem 20 obcí. Jednotícími prvky území je především geografická poloha obcí, přírodní prostředí, kulturně – historické tradice a hospodářská a demografická skladba. Důvodem vzniku mikroregionu bylo především nastartování spolupráce vzájemně si blízkých obcí v oblasti infrastruktury, podpory podnikání, služeb, školství, kultury, cestovního ruchu a výměny zkušeností a informací. SO Blanský les – podhůří je zakládajícím členem Místní akční skupiny Blanský les – podhůří o.p.s. Strategický plán SO Blanský les – podhůří na období 2016 – 2020 vznikal v období září – listopad 2015.
Kontaktní údaje: Svazek obcí Blanský les – podhůří Sídlo: Husova 212, 373 82 Včelná IČ: 70819963 e-mail:
[email protected] www.mujkraj.cz
Název mikroregionu
IČ
Sídlo
Blanský les - podhůří
70819963
Včelná
Počet obcí 20
Počet místních částí 47
Počet katastrálních území 34
Datum založení 2000
www www.mujkraj.cz
Počet obyvatel*
Rozloha 185 km2
12 713
Hustota obyvatel/km2 68,7
*k 31.12.2014
NUTS I Česká republika
NUTS II Jihozápad
NUTS III
NUTS IV
Jihočeský kraj
České Budějovice
NUTS V Jednotlivé členské obce mikroregionu
3
Kontaktní údaje členských obcí SO Blanský les – podhůří Obec
IČ
Adresa
e-mail
webové stránky
první písemná zpráva
Boršov nad Vltavou Branišov
00244694
[email protected]
www.borsovnvlt.cz
1261
[email protected]
www.branisov.cz
1391
Břehov
00581208
[email protected]
www.brehov.cz
1378
Čakov
00581216
[email protected]
www.cakov.cz
1262
Dubné
00244856
[email protected]
www.dubne.cz
1263
Habří
00581283
[email protected]
www.habri.cz
1264
Homole
00244902
[email protected]
www.homole.cz
1362
Hradce
00581356
[email protected]
www.hradce.cz
1375
Jankov
00245020
[email protected]
www.jankovcb.cz
1379
Kamenný Újezd Kvítkovice
00245062
[email protected]
www.kamenny-ujezd.cz
1263
[email protected]
www.kvitkovice.cz
1263
Lipí
00245160
[email protected]
www.lipi.cz
1389
Planá
00581852
[email protected]
www.obecplana.cz
1259
Radošovice
00581879
[email protected]
www.obecradosovice.cz
1334
Strýčice
00581887
[email protected]
www.obecstrycice.cz
1292
Včelná
00245607
[email protected]
www.vcelna.cz
1784
Vrábče
00581941
[email protected]
www.vrabce.cz
1379
Záboří
00245691
[email protected]
www.obeczabori.cz
1263
Závraty
00581534
[email protected]
www.obeczavraty.cz
1365
Žabovřesky
00245747
Obecní 52, 373 82 Boršov n. Vlt. Branišov 5, 373 84, Dubné Břehov 20, 373 41 Hluboká n. Vlt. Čakov 19, 373 84 Dubné Dubné 60, 373 84 Dubné Habří 32, 373 84 Dubné Budějovická 72, 370 01 Č. Budějovice OÚ Hradce, 370 01 Č. Budějovice Jankov 46, 373 84 Dubné Náměstí 220, 373 81 Kamenný Újezd Kvítkovice 54, 373 84 Dubné Lipí 28, 373 84 Dubné Planá 59, 370 01 Č. Budějovice Radošovice 7, 373 41 Hluboká n. Vlt. Strýčice 10, 373 41 Hluboká n. Vlt. Husova 212, 373 82 Boršov n. Vlt. Ves - Na Návsi 33, 370 01 Č. Budějovice Záboří 15, 373 84 Dubné Závraty 4, 370 01 Č. Budějovice Žabovřesky 43, 373 41 Hluboká n. Vlt.
[email protected]
www.obeczabovresky.cz
1334
00581666
00581593
4
1.2. OBYVATELSTVO Ve 20 členksých obcích mikroregionu žije v současné době 12 713 obyvatel. Počet obyvatel mikroregionu za posledních 8 let neustále stoupal. Celkový počet obyvatel vzrostl v roce 2014 oproti roku 2006 o 17,7% a předpokládá se, že počet obyvatel v dalších letech ještě dále poroste. Tento nárůst je zapříčiněn především atraktivitou většiny obcí pro bydlení (blízkost krajského města, k dispozici stavební parcely, dobrá dopravní dostupnost). Nejmarkantnější nárůst zaznamenaly především obce Včelná, Boršov nad Vltavou, Vrábče a Homole. 65% obcí mikroregionu jsou obce s méně než 500 obyvateli. Pouze jedna obec (Kamenný Újezd) má více než 2 000 obyvatel. Vzhledem k pokračující masivní výstavbě v obci Včelná se očekává, že i tato obec během několika let přesáhne hranici 2 000 obyvatel. Nárůstu počtu obyvatel tedy bylo dosaženo především migračním přírůstkem. Více než ¾ nárůstu obyvatel je nárůst stěhováním. S tím souvisí i poměrně masivní nárůst dokončených bytů a domů (od roku 2001 bylo dokončeno celkem 1 221 rodinných domů a bytových domů. Nejvíce pak ve výše zmiňovaných obcích – Boršov nad Vltavou, Homole, Kamenný Újezd, Včelná). Průměrná hustota obyvatel mikroregionu činí 68,7 obyv./km2, což mírně převyšuje průměr Jihočeského kraje (63,4 obyv./km2), ale zdaleka nedosahuje průměru za ORP České Budějovice (169,1 obyv./km2). Největší hustotu (a průměrům se zcela vymykající) mají obce Boršov nad Vltavou (181,7 obyv./km2), Homole (131,9 obyv./km2)a Včelná (461,5 obyv./km2). Bez těchto obcí dosahuje průměr ostatních obcí pouze 40,3 obyv./km2. V mikroregionu žije 17,9 % obyvatel mladších 14 let, což je v porovnání s Jihočeským krajem a územím ORP České Budějovice rovněž větší podíl. Naopak v mikroregionu žije méně obyvatel starších 65 let, než v ostatních částech kraje.
Z pohledu struktury a vývoje obyvatelstva v mikroregionu je třeba zaměřit pozornost na zajištění dostatečně kvalitní infrastruktury a vybavení v obcích a také posílení sounáležitosti obyvatel s územím, ve kterém žijí (jejich zapojení do dění v obci, rozhodování), na zajištění kvalitního vzdělání a pracovních příležitostí přímo v mikroregionu.
5
OBYVATELSTVO – tabulková část (zdroj: ČSÚ) Vývoj počtu obyvatel v obcích SO Blanský les – podhůří v letech 2006 – 2014 (vždy k 31.12.) Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Počet 10 809 11 145 11 429 11 728 11 986 12 130 12 404 12 617 12 713 obyvatel Vývoj počtu obyvatel - porovnání let 2006 a 2014 (vždy k 31.12.) Obec
2006
Boršov nad Vltavou Branišov Břehov Čakov Dubné Habří Homole Hradce Jankov Kamenný Újezd Kvítkovice Lipí Planá Radošovice Strýčice Včelná Vrábče Záboří Závraty Žabovřesky SO Blanský les – podhůří
1 389 206 111 222 1 228 90 1 048 54 379 2 104 92 561 264 181 55 1 539 525 312 33 416 10 809
2014 1810 226 153 266 1 457 96 1 445 84 396 2 291 109 640 255 184 59 1 711 713 353 37 428 12 713
Rozdíl +/2014/2006 +421 +26 +42 +44 +229 +6 +397 +30 +17 +187 +17 +79 -9 +3 +4 +172 +188 +41 +4 +12 +1 904
Rozdíl v % +30,3 +9,7 +37,8 +19,8 +18,6 +6,7 +37,9 +55,5 +4,5 +8,9 +18,5 +14,1 -0,3 +1,6 +7,2 +11,1 +35,8 +13,1 +12,1 +2,9 +17,6
Hustota obyvatel v jednotlivých obcích mikroregionu (k 31. 12. 2014) Obec Boršov nad Vltavou Branišov Břehov Čakov Dubné Habří Homole Hradce Jankov Kamenný Újezd Kvítkovice Lipí Planá Radošovice Strýčice Včelná Vrábče Záboří Závraty Žabovřesky SO Blanský les – podhůří CELKEM
Hustota obyvatel 2 na km * 181,7 43,6 15,1 29,5 86,9 18,4 131,9 70,6 32,8 79,1 27,7 81,9 60,9 18,9 * údaj není k dispozici 461,5 45,4 21,3 17,8 36,1 68,7
6
Věková struktura obyvatelstva MAS BLN k 31. 12. 2014 Obec 0-14 let 15-64 let 65 a více let Boršov nad Vltavou 373 1 242 195 Branišov 34 168 24 Břehov 28 107 18 Čakov 46 175 45 Dubné 282 995 180 Habří 12 62 22 Homole 285 987 173 Hradce 16 55 13 Jankov 60 274 62 Kamenný Újezd 408 1 502 381 Kvítkovice 17 74 18 Lipí 107 440 93 Planá 37 178 40 Radošovice 31 121 32 Strýčice 9 38 12 Včelná 275 1 123 313 Vrábče 132 486 95 Záboří 55 251 47 Závraty 9 20 8 Žabovřesky 63 299 66 SO Blanský les – podhůří 2 279 8 597 1 837 v% 17,9 67,6 14,5 ORP ČB 24 509 104 805 27 704 v% 15,6 66,7 17,7 Jihočeský kraj 96 875 425 694 114 731 v% 15,2 66,8 18,0
CELKEM 1 810 226 153 266 1 457 96 1 445 84 396 2 291 109 640 255 184 59 1 711 713 353 37 428 12 713 100,0 157 018 100,0 637 300 100,0
Změny počtu obyvatel – migrační a přirozený přírůstek v obcích MAS BLN za období 2006-2014 (stavy k 31.12.) Obce přirozený přírůstek migrační přírůstek celkový přírůstek Boršov nad Vltavou 96 428 524 Branišov 5 12 17 Břehov 4 38 42 Čakov 4 33 37 Dubné 59 237 296 Habří -6 14 8 Homole 70 413 483 Hradce 7 35 42 Jankov -5 19 14 Kamenný Újezd 49 182 231 Kvítkovice -3 22 19 Lipí 33 51 84 Planá 9 -13 4 Radošovice 0 -1 -1 Strýčice -1 5 4 Včelná 52 173 225 Vrábče 4 193 197 Záboří 3 42 45 Závraty 5 -6 -1 Žabovřesky 11 -5 6 SO Blanský les – podhůří +396 +1 872 +2 276
7
Velikost obcí dle počtu obyvatel Velikost obce (počet obyvatel)
Počet obcí
0-99 100-199 13 obcí 200-299 300-399 400-499 500-999
2 obce
1000-1999
5 obcí
2000 a více
31. 12. 2014 Habří Hradce Břehov Kvítkovice Branišov Čakov Jankov Žabovřesky Lipí Boršov nad Vlt. Dubné Kamenný Újezd
Strýčice Závraty Radošovice Planá Záboří Vrábče Homole Včelná
Přehled dokončených bytů v obcích v letech 2001 – 2014
Obce SO Blanský les – podhůří CELKEM Boršov nad Vltavou Branišov Břehov Čakov Dubné Habří Homole Hradce Jankov Kamenný Újezd Kvítkovice Lipí Planá Radošovice Strýčice Včelná Vrábče Záboří Závraty Žabovřesky
Dokončené byty celkem 2001 – 2014 (vč. nástaveb a přístaveb, domů pro seniory aj.)
1 221 287 27 11 19 142 7 224 7 12 153 4 36 6 5 0 153 91 9 5 23
Dokončené byty v rodinných domech 2001 – 2014
Dokončené byty v bytových domech 2001 - 2014
1 124 286 26 11 18 135 6 221 7 11 143 4 34 3 5 0 98 87 9 5 15
48 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 48 0 0 0 0
8
1.3. DOPRAVA Územím mikroregionu prochází železniční trať č. 194 České Budějovice – Černý Kříž (oblast Lipenska) a č. 196 České Budějovice – Rybník (hranice s Rakouskem). Trať č. 194 prochází v současné době rozsáhlou renovací (všechny zastávky na trati budou opatřena novými nástupišti, všechny přejezdy na trase budou zabezpečeny signalizací). Tato renovace podstatně zrychlí a zvýší komfort dopravy také v obcích v mikroregionu (Boršov nad Vltavou, Vrábče, Homole – Černý Dub). Městská hromadná doprava zajišťuje spojení Českých Budějovic s obcemi Boršov nad Vltavou, Vrábče, Homole, Planá a Včelná. V katastru obcí Homole a Planá se nachází veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště Planá u Českých Budějovic. Mikroregionem prochází mezinárodní silnice E55 (silnice I. třídy č. I/39) – katastry obcí Planá, Včelná, Boršov nad Vltavou a Kamenný Újezd, vedoucí do Českého Krumlova (turistická oblast Lipenska) a na hranice s Rakouskem (Dolní Dvořiště) a jedná se o nejvytíženější silniční úsek na území mikroregionu, ale i na území Jihočeského kraje. Silnice II. třídy č. II/143 spojuje obce mikroregionu se západní částí Jihočeského kraje (Prachaticko). Území mikroregionu (východní části) se také částečně dotkne výstavba dálnice D3 – především katastru obce Včelná, kde by měla vzniknout tzv. „Jižní Tangenta (budoucí silnice II/143) – I. etapa“ a katastru obce Kamenný Újezd. Ta by měla propojit stávající silnici E55 (probíhající Boršovem nad Vltavou) s budoucí dálnicí (dálniční sjezd u obce Roudné) a zajistit napojení jižní části Českých Budějovic a přilehlých obcí. Jižní tangenta by měla pod obcí přetínat silnici do Rožnova v místě železničního přejezdu. V současné době je tento záměr připravován projekčně a Obec Včelná bude vydávat stanovisko k řešení zahloubeného kruhového objezdu právě v tomto kritickém místě. Velké zastoupení na území MAS BLN mají také silnice III. třídy a místní a obslužné komunikace. Technický stav některých z nich je špatný, technická úroveň a bezpečnost provozu je rozdílná. Požadavky obcí na opravy a rekonstrukce místních komunikací vč. zlepšení bezpečnosti provozu jsou jedny z nejčastěji uváděných. Z pohledu dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti je mikroregionu na poměrně dobré úrovni. V dostatečné míře je zajištěna autobusová, městská hromadná i vlaková doprava především do krajského města. Je třeba věnovat pozornost zajištění bezpečnosti provozu, technickému stavu vozovek a doprovodné infrastruktuře stejně jako podpoře šetrného způsobu dopravy (zejména cyklostezky).
9
1.4. ŠKOLSTVÍ Na území mikroregionu Blanský les – podhůří je zastoupeno pouze mateřské a základní školství. Mateřská škola je v 10 obcích – Boršov nad Vltavou, Čakov, Dubné, Homole, Kamenný Újezd, Lipí, Radošovice, Včelná, Vrábče, Žabovřesky. V posledních 5 letech došlo k navýšení kapacity v MŠ Lipí, Homole (vznik nových tříd) a nově byla otevřena MŠ ve Vrábči. I přesto je zejména v obcích v blízkosti Českých Budějovic stále vysoká poptávka po umístění dětí. Například obec Včelná uvažuje rovněž o otevření nové třídy. Základní škola je ve 4 obcích - Boršov nad Vltavou, Dubné, Kamenný Újezd a Strýčice. Obce bez vlastní základní školy v blízkosti krajského města ale začínají řešit neudržitelnou situaci spádovosti do jednotlivých městských ZŠ. ZŠ sice dle údajů oficiálního školského rejstříku mají dostatečné kapacity, většina tříd v posledních letech ale byla přeměněna na odborné učebny, školy nemají dostatečný počet pedagogů a nemají zájem nové třídy zřizovat. Vzhledem k nástupu silných ročníků do základních škol je zajištění kapacity a dostupnosti základního školství jednou z nejvýznamnějších priorit mikroregionu, stejně jako kvalitní zázemí pro výuku a atraktivní formy výuky vč. odpovídající kvality personálu. Střední a vyšší odborné školy sídlí především v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, kam drtivá většina mladých obyvatel mikroregionu denně dojíždí. Z pohledu zajištění kvalitního vzdělání má mikroregion pouze omezené možnosti. Vzhledem k tomu, že není zastoupení střední a vyšší odborné vzdělávání, je třeba zaměřit se na kvalitu, dostatečnou kapacitu a dostupnost předškolního vzdělávání a základního školství v mikroregionu. Vzhledem k poloze celého mikroregionu je zájem o MŠ a ZŠ stále enormní. V posledních letech již došlo v obcích k navyšování kapacit (např. MŠ Vrábče, MŠ Homole). Některé další obce již také zpracovávají projekty na rozšíření svých kapacit (např. MŠ Včelná, ZŠ Dubné). Je třeba hledat společná řešení a podporovat takové aktivity, které povedou nejen k udržitelnému rozšiřování kapacit škol přímo v mikroregionu, ale i v okolních spádových obcích, vč. využití svazku obcí pro získávání finančních prostředků na rozvoj škol. Dále je třeba zajistit odpovídající technický stav budov, vybavení pro kvalitní výuku ale i k zajištění lidských kapacit - vzdělávání pracovníků ve školách, podporu zajímavých a přínosných forem výuky, podporu technických a odborných předmětů, jazykové výuky, posílení úlohy neformálního vzdělávání a zájmové činnosti v obcích a v neposlední řadě zaměření na sociálně znevýhodněné skupiny (zejména děti s poruchami učení, rodiny s nižšími příjmy, žáci s různými druhy postižení apod.).
10
1.5. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Ve velké většině obcí je zajištěno odkanalizování, ČOV se nachází cca v polovině obcí, vodovod je pak prakticky ve všech obcích mikroregionu. Horší je situace v menších sídlech a místních částech, kde není technicky i finančně možné technickou infrastrukturu vybudovat. Plynofikovány jsou pouze některé obce v okolí Českých Budějovic (např. Vrábče, Homole, Boršov nad Vltavou, Včelná), většina domácností používá vytápění na tuhá paliva, což zejména v zimních měsících může mít za následek zhoršení stavu ovzduší v mikroregionu. Řešením může být podpora obnovitelných zdrojů, podpora snižování energetické náročnosti budov. Odlišný je také stávající technický stav infrastruktury. V některých obcích je třeba stávající technickou infrastrukturu prodloužit např. do nové bytové zástavby, provést rekonstrukci vzhledem ke stáří stávající infrastruktury. Z pohledu zajištění kvalitní technické infrastruktury se jedná zejména o zajištění dodávek pitné vody, odvodu splaškových a dešťových vod a zajištění vytápění obecních budov i domácností. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně finančně náročné investice, je z hlediska spolupráce v rámci mikroregionu třeba zaměřit se zejména na podporu přípravy projektů, studií, na pozitivní propagaci u obyvatel např. v oblasti využívání obnovitelných zdrojů.
1.6. OBČANSKÁ VYBAVENOST, SLUŽBY OBYVATELSTVU Všechny obce v mikroregionu mají zajištěn svoz komunálního odpadu. Rovněž obce zajišťují třídění odpadu (nejčastěji papír, sklo, plasty). Na území mikroregionu se nenachází žádná skládka komunální odpadu a veškerý odpad se vyváží na skládky mimo mikroregion (nejčastěji Lišov, Růžov u Borovan). V některých obcích fungují sběrné dvory a sběrná místa (např. Boršov nad Vltavou, Kamenný Újezd, Včelná, Planá). V obcích Vrábče, Kamenný Újezd a Dubné fungují zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem. Ve většině obcí se nachází pouze základní občanská vybavenost – dětské hřiště nebo venkovní sportoviště, knihovny. V minimu obcí jsou pak k dispozici prostory k setkávání obyvatel, pro volnočasové aktivity pro všechny věkové kategorie – společenské místnosti, komunitní centra, klubovny, knihovny, prostory pro sport (tělocvičny). Nejviditělnější je situace v malých obcích a malých místních částech. Chybí také kvalitní venkovní koupaliště. Další otázkou je stávající technický stav budov občanské vybavenosti a vybavení, vč. veřejných prostranství. Snahou některých projektů mikroregionu v minulosti již bylo tento stav zlepšovat a mikroregion chce v těchto aktivitách pokračovat i nadále (např. byly pořízeny nové herní prvky na dětská hřiště, nábytek do společenských místností apod.). Co se týká zajištění drobných základných služeb v mikroregionu (obchod, pohostinství, kadeřnictví, opravny apod.), je situace podobná. Lepší úroveň služeb je ve větších obcích, kde je také poptávka vyšší. Nejvlivnějším faktorem je především poloha mikroregionu, kde výše uvedené aktivity v obcích těžko konkurují službám v blízkém krajském městě. 11
Zdravotnické služby a sociální péče je také zajištěna pouze v některých obcích. Většinou se jedná o zajištění služeb praktického lékaře, lékaře pro děti a dorost a zubaře. Veškerá další zařízení jsou pouze v Českých Budějovicích. Lékárna je k dispozici pouze v obci Dubné. V Kamenném Újezdě se pak nachází jediný dům s pečovatelskou službou v mikroregionu. Pečovatelskou službu si zajišťují jednotlivé obce samostatně dle potřeby. Z pohledu stavu občanské vybavenosti a služeb pro obyvatele by mělo být snahou mikroregionu pokračovat v projektech zaměřených na zlepšení technického stavu, vzhledu a kvalitě občanské vybavenosti v obcích, vč. podpory aktivit, které se v nich konají (setkávání obyvatel, kroužky mládeže apod.). V oblasti nakládání s odpady např. využít „sílu“ mikroregionu k získávání finannčích prostředků na projekty využívání biologicky rozložitelného odpadu, posílení vyjednávácí pozice vzhledem ke svozovým společnostem (úspora nákladů), k osvětě, ke společnému řešení svozu odpadu apod. Další oblastí je zajištění služeb sociální péče, kde by díky spolupráci v rámci mikroregionu mohlo dojít zejména ke zlepšení rozsahu služeb pro obyvatele.
OBČANSKÁ VYBAVENOST, SLUŽBY OBYVATELSTVU – tabulková část (zdroj: ČSÚ) Přehled kulturních a sportovních zařízení v obcích mikroregionu
Obec Blanský les – podhůří CELKEM Boršov nad Vltavou Branišov Břehov Čakov Dubné Habří Homole Hradce Jankov Kamenný Újezd Kvítkovice Lipí Planá Radošovice Strýčice Včelná Vrábče Záboří Závraty Žabovřesky
Knihovna vč. poboček 13 1 1 2 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1
Kulturní zařízení ostatní 7 2 1 1 1 1 1 1
Koupaliště
Hřiště
Tělocvičny
1 1 -
15 3 1 1 4 1 2 2 7 2 2 2 4 2 4 1
7 1 1 1 1 1 1 1 12
1.7. TURISTICKÝ RUCH Mikroregion je z hlediska turistického ruchu atraktivní území zejména pro rodinnou, aktivní dovolenou. Hlavními pozitivními znaky pro rozvoj cestovního ruchu je:
Blízkost krajského města České Budějovice
Dobrá dojezdová vzdálenost do dalších atraktivních lokalit (Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Kleť)
Část mikroregionu se nachází na území CHKO Blanský les (zajímavé přírodně cenné lokality)
Region je protkán řadou zajímavých cyklotras, pěších tras, hipotras
Řeka Vltava – atraktivní především pro vodáky (podle odhadů řeku navštíví v sezoně až 200 tis. vodáků). Mikroregionem prochází úsek Zlatá Koruna – Boršov nad Vltavou
Celá řada kulturně – historických památek (na území mikroregionu je zapsáno celkem 149 nemovitých kulturních památek). Nejvýznamnějšími atraktivitami jsou: selské baroko - osada Holašovice zapsaná na seznamu UNESCO, osada Dobčice, obec Lipí. Rybník Dehtář
Celá řada tradičních společenských akcí pořádaných v jednotlivých obcích (např. Holašovické slavnosti, Slavnosti těstovin v Boršově nad Vltavou, Malá vrábecká slavnost, Homolská křídlovka a další)
Na území se nenachází žádný významný ubytovatel s vyšší kapacitou. Rovněž ubytování v soukromí není na odpovídající úrovni (vybavením, doprovodnými službami). Regionu chybí jednotící prvek, který by přispěl k pozitivní propagaci a rozvoji služeb. Horší jsou možnosti vyžití v mikroregionu v zimních měsících. Z pohledu rozvoje turistického ruchu je třeba zlepšit kvalitu ubytovacích a stravovacích kapacit a doprovodných služeb. Podporovat vznik interaktivních a zážitkových aktivit pro všechny věkové kategorie turistů a obyvatel. Základem je využití klidného, čistého prostředí (atraktivní trávení volného času nejen turistů, ale i obyvatel měst v blízkosti mikroregionu). Dále využít dalšího potenciálu k rozvoji turistického ruchu (např. podnikatelské prostředí, činnost spolků v obcích). Z hlediska spolupráce obcí pak věnovat pozornost společné propagaci mikroregionu, propojení aktivit obcí v oblasti turistického ruchu, destinačnímu managementu a zlepšování stavu veřejných prostranství, zázemí a vybavení v obcích.
13
1.8.PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ Typickým znakem obcí mikroregionu je poměrně nízká nezaměstnanost, což je dáno dobrou dojezdovou vzdáleností do krajského města, které nabízí nejvíce pracovních příležitostí a vzdělání. Většina obyvatel mikroregionu proto za prací a vzděláním dojíždí. Pracovních příležitostí je přímo v mikroregionu minimum. Většina podnikatelských subjektů jsou drobní podnikatelé s minimálním počtem zaměstnanců a působící zejména v oblasti služeb, zpracovatelského průmyslu, stavebnictví a zemědělství. Jen málo obcí má k dispozici prostory pro rozvoj podnikání. V mikroregionu působí pouze malé množství významnějších a větších zaměstnavatelů (např. Bratři Zátkové, ZS Dubné, PROPLAST CZ Homole). Vzhledem k absenci možnosti následného odborného vzdělávání a vzdělávání dospělých přímo v mikroregionu využít spolupráce obcí k rozjezdu projektů napomáhajících těmto skupinám obyvatel, ke zvýšení ekonomické aktivity přímo v regionu, k udržení a podpoře rozvoje tradičních hospodářských odvětví v regionu (služby, stavebnictví, lehký a zpracovatelský průmysl a zemědělství). Dále využít spolupráce při propagaci a podpoře řemesel v mikroregionu, aby obyvatelé a návštěvníci využívali služby v místě a nedojížděli mimo region.
PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ – tabulková část Míra nezaměstnanosti v obcích v % v letech 2007-2014 (vždy k 31. 12.) Obec Boršov nad Vltavou Branišov Břehov Čakov Dubné Habří Homole Hradce Jankov Kamenný Újezd Kvítkovice Lipí Planá Radošovice Strýčice Včelná Vrábče Záboří Závraty Žabovřesky Blanský les – podhůří ORP České Budějovice
2007 3,77 3,95 4,0 2,33 2,96 2,13 3,58 5,0 1,51 2,71 0 4,3 2,33 2,38 0 3,15 4,72 6,29 0 2,51 2,88 3,38
2008 2,73 2,63 4,0 3,49 4,01 2,13 3,13 5,0 4,02 3,13 5,56 3,94 1,55 14,29 4,17 3,54 2,83 4,2 4,76 1,01 4,00 3,75
2009 9,6 9,2 6,0 8,1 5,9 6,4 7,4 20,0 6,0 4,0 8,3 5,4 0,8 8,3 8,3 5,8 7,6 4,9 0 3,0 6,75 6,05
2010 11,3 7,9 6,0 7,0 8,9 12,8 9,2 30,0 5,0 5,4 2,8 6,5 7,8 8,3 16,7 7,2 8,0 6,3 4,8 3,0 8,75 6,65
2011 8,6 5,3 6,0 8,1 6,3 4,3 8,5 10,0 7,0 5,6 5,6 3,6 7,0 3,6 8,3 4,6 8,5 7,7 4,8 4,5 6,39 6,07
2013 5,0 6,0 5,1 9,7 5,8 4,9 4,0 5,2 5,5 5,0 2,7 4,9 6,3 5,7 2,6 4,2 6,1 4,7 0 6,1 4,9 6,07
2014 3,7 7,1 3,7 8,6 3,9 6,5 3,4 1,8 5,5 4,6 0 4,1 3,9 6,6 7,9 2,8 4,9 5,2 5,0 5,4 4,7 6,1
14
Počet podnikatelských subjektů v partnerských mikroregionech MAS BLN Počet Změna podnikatelských Mikroregion 2008 2012 2014 2014\2008 subjektů na 100 v% obyvatel Blanský les – podhůří 1 548 1 876 1 866 +20,5 15 Počet podnikatelských subjektů působících v mikroregionu Blanský les – podhůří podle oblasti působení – r. 2014 Počet Oblast působení v% subjektů Zemědělství, lesnictví, rybářství 117 6,3 Těžba a průmysl 327 17,5 Stavebnictví 223 12,0 Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel 279 15,0 Doprava a skladování 53 2,8 Ubytování, stravování a pohostinství 146 7,8 Informační a komunikační činnosti 30 1,6 Peněžnictví a pojišťovnictví 89 4,8 Činnosti v oblasti nemovitostí 35 1,9 Profesní, vědecké a technické činnosti 249 13,3 Administrativní a podpůrné činnosti 28 1,5 Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení 40 2,1 Vzdělávání 42 2,2 Zdravotní a sociální péče 13 0,7 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 36 1,9 Ostatní činnosti 116 6,3 Nezařazeno 43 2,3 Blanský les – podhůří celkem 1 866 100,0 Počet podnikatelských subjektů působících v obcích mikroregionu podle právní formy – r. 2014 Počet Právní forma subjektů Státní organizace 14 Obchodní společnosti celkem 297 (z toho akciové společnosti) (6) Družstevní organizace 3 Živnostníci 1 198 Svobodná povolání 212 Zemědělští podnikatelé 60 Ostatní 82 Blanský les – podhůří celkem 1 866
v% 0,7 15,9 (0,3) 0,2 64,2 11,4 3,2 4,4 100,0
15
1.9. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, KRAJINA, PŮDA Mikroregion se rozprostírá jihozápadně od města České Budějovice. Území Českobudějovické pánve zvolna přechází v masiv pohoří Blanského lesa. Východní částí území mikroregionu protéká řeka Vltava. V katastru obce Žabovřesky leží rybník Dehtář (10 největší rybník v ČR). Z hlediska stavu životního prostředí je mikroregion stabilní, bez ekologických zátěží. Část katastrů některých obcí spadá pod území Chráněné krajinné oblasti Blanský les. Celková rozloha CHKO Blanský les činí 212,35 km2. Podíl rozlohy mikroregionu v CHKO činí 30,5 km2 (14,5 %). Na území mikroregionu se dále nachází několik přírodně cenných lokalit – např. regionální biocentrum Planá, Rožnovský les, okolí rybníka Dehtáře. Převážná většina obcí mikroregionu leží ale v Českobudějovické pánvi, která je typická především zemědělským využitím. Z toho vyplývá i složení půdy mikroregionu – zemědělská půda tvoří více než 55 % území (více, než je průměr Jihočeského kraje a ORP České Budějovice). Orná půda pak zabírá přes 40 % území mikroregionu. To se odráží také např. na ukazateli ekologické stability (KES), který vyjadřuje podíl ekologicky významných ploch (lesy, pastviny, mokřady, rybníky, sady, louky, atd.) k plochám nízké ekologické stability (zastavěná plocha, orná půda, chmelnice, vinice a sady s černým úhorem, atp.). Vzhledem ke své poloze a využití je téměř třetina obcí označována jako zcela pozměněná člověkem se špatně fungujícími vazbami. Obce s KES nižším než 0,9 (v tabulce pod textem označeno červeně) se nacházejí v neutěšeném krajinném prostoru, který je hodnocen jako člověkem zcela pozměněný a kde jednotlivé vazby v krajině přestávají fungovat i na místní úrovni a nelze je jednoduchým způsobem obnovit. Hodnoty KES 0,9 – 1,9 svědčí o území hospodářském, ale relativně zachovalém. Pokud se obec nachází blíže k hodnotě KES 2,0, tak lze konstatovat, že krajina v okolí je relativně vyvážená, kostra ekologické stability krajiny je na lokální úrovni i zčásti na regionální úrovni zachovalá a návaznosti jednotlivých systémů ekologické stability jsou zachovány, nebo je lze bez problémů obnovit, stejně jako vazby jednotlivých krajinných prvků mimo obec. Obce v krajině s KES vyšším než 2,0 (v tabulce označeny zeleně) jsou již prakticky v krajině blížící se zachovalé, polopřírodní, až přírodní. Jedná se o území relativně zachovalé a ekologicky stabilní, případně lze stabilitu rychle obnovit. Z hlediska životního prostředí je mikroregion poměrně stabilní. Nenachází se zde žádné zdroje znečištění, černé skládky apod. Na druhou stranu je třeba věnovat se zlepšení funkcí krajiny. Většina půdy je využívána zemědělsky. Některé obce mají problémy při větších srážkách. Obce mikroregionu jsou ve velké většině typická venkovská sídla, je třeba věnovat pozornost také veřejnému prostranství z hlediska obnovy a zachování zeleně. Převážná část mikroregionu je také vhodná (a je i takto využívána), k aktivní rekreaci. Mikroregionem prochází cyklotrasy, pěší trasy. Mikroregion má přímou návaznost na území CHKO Blanský les. Z hlediska spolupráce obcí v rámci mikroregionu je třeba věnovat pozornost již zmiňovanému zajistění stabilizace krajiny – spolupráce obcí při plánování a zpracovávání studií zaměřených na krajinu, následně na realizaci navržených opatření – výsadba zeleně, zlepšování funkcí krajiny, snižování rizik povodní apod.. Dále podpoře šetrného turistického ruchu, který minimálně zatěžuje krajinu. 16
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, KRAJINA, PŮDA – tabulková část Počet obci/katastrů na území CHKO Blanský les
Rozloha správního území obce (km2)/počet obcí v mikroregionu
Obec Mikroregion Blanský les – podhůří Obce: Čakov, Habří, Jankov, Kvítkovice, Lipí, Vrábče, Záboří
185,06/20
Rozloha katastrů v CHKO Blanský les (km2)
7/10
30,5
Hodnoty KES v jednotlivých obcích mikroregionu Obec Boršov nad Vltavou Branišov Břehov Čakov Dubné
2008 0,75 1,43 1,08 1,04 1,17
2012 0,75 1,43 1,07 1,04 1,17
Kvítkovice Lipí Planá Radošovice Strýčice
Habří Homole Hradce Jankov Kamenný Újezd
2,81 0,60 1,32 1,19 0,71
2,81 0,60 1,33 1,20 0,73
Včelná Vrábče Záboří Závraty Žabovřesky
2008 2012 1,60 1,60 0,66 0,66 0,22 0,22 0,43 0,47 * údaj není k dispozici 1,02 1,02 1,94 1,95 1,44 1,47 1,39 1,38 0,91 0,91
Složení půdy v obcích mikroregionu OBEC Boršov nad Vltavou Branišov Břehov Čakov Dubné Habří Homole Hradce Jankov Kamenný Újezd Kvítkovice Lipí Planá Radošovice Strýčice Včelná Vrábče Záboří Závraty Žabovřesky BLP CELKEM v% ORP České Budějovice*
Zemědělská půda
Z toho: Orná půda
Zahrady
Sady
TTP*
Lesní
Vodní
574,0
433,5
38,3
0,0
102,2
229,3
68,2
288,0 572,7 547,5 958,4 211,9 577,6 79,8 534,5 1 820,1 201,6 507,1 153,6 747,1
192,3 433,2 382,9 597,5 112,1 430,6 27,2 492,1 1 385,0 132,7 415,3 131,0 604,3
4,0 2,4 12,6 25,3 10,2 34,9 5,2 15,2 73,6 8,3 17,7 7,6 8,6
0,0 0,0 0,0 1,3 0,0 0,4 0,0 0,0 1,8 0,0 3,8 0,5 0,2
91,6 137,2 152,1 334,4 89,6 111,7 47,4 27,3 359,8 60,7 70,4 14,4 134,0
172,3 315,5 176,5 480,4 269,6 257,8 15,6 590,0 700,7 147,3 197,6 47,1 150,8
36,5 68,7 122,1 127,0 15,0 17,6 0,0 25,1 82,4 26,2 22,4 6,7 15,5
156,2 713,8 880,9 131,0 693,6 10 349,5 55,9 49 434 53,5% 489693,3 Jihočeský kraj 48,7% *údaj k 31.12.2013
123,1 456,9 554,7 76,7 562,2 7 543,3 40,7 35 625 72,1% 310042,5 30,8%
30,5 25,2 21,3 6,0 10,2 357,0 1,9 1 935 3,9% 12490,5 1,2%
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 8,0 0,0 40 0,1% 2241,3 0,2%
2,6 231,6 304,9 48,3 121,1 2 441,2 13,2 11 834 23,9% 164918,9 16,4%
153,7 762,4 609,9 65,1 156,0 5 497,7 29,7 26 982 29,2% 378556,1 37,6%
0,6 21,6 49,8 1,5 276,3 983,4 5,3 6 058 6,6% 44202,5 4,4%
Zastavěné 21,4
Ostatní
CELKEM
102,9
995,7
4,9 16,4 518,1 5,3 50,2 1 012,5 7,2 48,7 902,1 21,6 89,7 1677,1 3,5 21,5 521,5 22,4 219,8 1095,2 2,1 21,9 119,5 9,2 48,8 1 207,6 36,4 257,0 2 896,7 2,9 16,3 394,3 10,2 44,3 781,6 12,8 198,3 418,5 8,8 50,6 972,8 Obec Strýčice nemá svůj vlastní katastr 14,7 45,4 370,7 13,0 62,2 1572,9 10,8 105,8 1657,3 1,6 9,0 208,1 11,7 46,8 1184,4 220,5 1 455,5 18 506,6 1,2 7,9 100,0 1 948 7 956 92 378 2,1% 8,6% 100,0% 11028,8 82215,0 1005695,5 1,1% 8,2% 100,0
17
1.10. SPOLKY, ZÁJMOVÁ ČINNOST V každé obci mikroregionu působí celá řada zájmových sdružení, jejichž snaha směřuje k zachování a podpoře tradic v obcích, péči o mládež, pořádání společenských akcí v obci. Svou úlohou mají v této oblasti nezastupitelnou roli a díky jejich aktivitám přispívají k dobrým vztahům obyvatel, pečují o duševní a fyzický rozoj obyvatel, sbližují generace. Většina velmi aktivně spolurpacuje s obcemi, ve kterých fungují (obce přispívají na provoz, spolky fungují v pronajatých prostorách apod.). Nejvíce jsou zastoupeny sbory dobovorlných hasičů, tělovýchovné jednoty, divadelní spolky. V posledních letech také vznikly např. mateřská centra, která se věnují rodinám s malými dětmi (např. Homole, Vrábče). Z hlediska činnosti spolků a rozvoje volnočasových aktivit v obcích je třeba věnovat pozornost podpoře těchto spolků, jejichž velká většina funguje díky dobrovolníkům z řad obyvatel obce. Zajistit propagaci jimi pořádaných akcí, zajistit dostatečné zázemí pro jejich činnost, podporovat jejich aktivity.
18
1.11.
SWOT analýza
Silné stránky
Dobrá dojezdová vzdálenost do krajskémo města Nízká míra nezaměstnanosti Dobře nastartovaná spolupráce v rámci mikroregionu - celá řada zrealizovaných projektů spolupráce (pomoc při rozvoji členských obcí) Atraktivní prostředí pro bydlení i rekreaci (blízkost větších středisek, pěkná nezničená příroda, malebné obce) Poměrně hodně tradičních a hojně navštěvovaných kulturních a společenských akcí pořádaných v obcích
Slabé stránky
Malé možnosti a kvalita ubytování v soukromí (chybějící kapacity) a stravování Nedostatečná nabídka pro vyžití v zimních měsících Minimální pracovní příležitosti přímo v mikroregionu Chybějící nabídka vzdělání (v mikroregionu jsou pouze MŠ a ZŠ) Většina služeb se nachází v krajském městě, kam většina obyvatel dojíždí (vč. vzdělání a pracovních příležitostí) Blízkost jaderné elektrárny Temelín
Příležitosti
Zajištění míst v mateřských a základních školách Zlepšení funkcí krajiny Podpora turistického ruchu (zejména propagace mikroregionu, zlepení služeb) Pokračování v aktivním členství v MAS Blanský les – Netolicko o.p.s. Podpora aktivit podnikatelských subjektů a spolků na území mikroregionu
Ohrožení
Spádovost ZŠ – problém s umisťováním dětí do spádových ZŠ v ČB (nedostatečná kapacita) Neustálý příliv obyvatel – velké nároky na chod a rozpočty obcí, zajištění služeb, infrastruktury apod. Stavba dálnice D3 – výstavba návazné dopravní infrastruktury na katastrech obcí mikroregionu
19
2. Strategická část 2.1. Zhodnocení dosavadní spolupráce Mikroregion Blanský les – podhůří funguje již 15 let. Zakladateli bylo celkem 18 obcí. Postupně přistoupili ještě další dvě obce – Branišov a Kvítkovice. V roce 2001 se mikroregion přihlásil do Programu obnovy venkova Jihočeského kraje a každoročně tak mohl čerpat finanční prostředky na své společné rozvojové projekty, vč. zajištění služeb poradce mikroregionu z oblasti dotačního a projektového poradenství. Mikroregion je rovněž zakládajícím členem obecně prospěšné společnosti Místní akční skupina Blanský les – Netolicko o.p.s., díky které rozvinul svou spolupráci nejen s okolními mikroregiony, ale napomohl také k rozvoji spolupráce dalších subjektů působících na území mikroregionu (do aktivit MAS se tak zapojili např. podnikatelé a neziskové organizace i z území BLP). V rámci tzv. metody LEADER svazek (a některé jednotlivé obce) finanční prostředky na další rozvojové projekty a projekty spolupráce. Blíže viz následující přehled. Zástupci členských obcí se pravidelně scházejí (schůze mikroregionu se koná cca 1x za 2-3 měsíce).
2.2. Uskutečněné projekty mikroregionu 2015 – Pořízení kancelářské IT techniky (POV) 2014 – Pořízení stanů a pivních setů do obcí (POV) 2014 - Dovybavení sportovišť a dětských hřišť v regionu svazku obcí Blanský les – podhůří (LEADER) 2013 – Dovybavení obcí drobnou zahradní technikou (POV) 2012 – Dovybavení budov občanské vybavenosti (POV) 2011 – Dovybavení dětských hřišť (POV) 2010 – Pořízení radarů do obcí (POV) 2009 – Pořízení vybavení na pořádání akcí (POV) 2008 – Pořízení venkovského mobiliáře v obcích (POV) 2007 – Turisticko-informační tabule v obcích mikroregionu (POV) 2002 – Webové stránky mikroregionu (www.mujkraj.cz) (POV) 2005 – 2015 – podpora poradenských služeb (POV) Na realizaci výše uvedených projektů se podařilo získat mikroregionu finanční prostředky ve výši cca 7 mil. Kč, zvýšila se úroveň vybavení a zázemí pro život obyvatel i návštěvníky v obcích.
20
Strategie mikroregionu je koncipována na období let 2015 – 2020, za realizaci strategie zodpovídá shromáždění starostů mikroregionu. Strategie může být dle potřeby doplňována (zejména zásobník projektů). 2.3. Vize mikroregionu:
Nezávislý, soběstačný, klidný, venkovský mikroregion, který klade důraz na vzájemnou spolupráci obcí při řešení charakteristických problémů a potřeb, se spokojenými, aktivními obyvateli, podílejícími se na rozvoji mikroregionu.
2.4. Prioritní oblasti a specifické cíle A) Obyvatelstvo, spolková činnost A.1 Zajistit kvalitní infrastrukturu a vybavení pro kvalitní život obyvatel A.2 Posílit sounáležitost obyvatel (podpora činnosti spolků, komunit) A.3 Podpořit vznik pracovních příležitostí přímo v mikroregionu A.4 Zajistit bezpečnost obyvatel (činnost IZS, policie, zdravotnické a sociální služby)
B) Doprava a technická infrastruktura B.1 Zajistit odpovídající technický stav technické infrastruktury a staveb v oblasti dopravy (vč. doprovodné) B.2 Zajistit projektovou přípravu, studie B.3 Zajisit bezpečnost dopravy a provozu v obcích (chodníky, měřiče rychlosti, přechody apod.) B.4 Podpořovat šetrné způsoby dopravy (obnova a výstavba cyklostezek, pěších stezek apod. vč. doprovodné infrastruktury) C) Školství C.1 Zajistit dostupnost a kvalitu MŠ a ZŠ pro děti z mikroregionu (kapacita škol, doprava do škol, bezpečnost dětí apod.) C.2 Podporovat zlepšení technického stavu budov a ploch ve školách C.3 Zajistit kvalitní vybavení a další podmínky pro výuku (učebny, pomůcky, vzdělávání pedagogů apod.) C.4 Posílit úlohu neformálního vzdělávání a zájmové činnosti D) Občanská vybavenost, služby obyvatelstvu D.1 Zajistit odpovídající kvalitu a technický stav občanské vybavenosti v obcích (budovy a plochy pro sport, vzdělávání, volnočasové aktivity, duchovní a fyzický rozvoj obyvatel apod.)
21
D.2 Zajistit aktivní využívání budov a ploch obyvateli (podpora zájmové činnosti, volnočasových aktivit, spolků, vzdělávacích aktivit, setkávání obyvatel, společenských a sportovních akcí apod.) D.3 Zajistit kvalitní služby v obcích (sociální péče, zdravotnictví, drobné služby obyvatelstvu, obchody, restaurace apod.) D.4 Realizovat aktivity vedoucí ke zlepšení nakládání s odpady a jejich třídění v obcích E) Turistický ruch E.1 Podporovat vznik a udržení dostatečného počtu a kvality ubytovacích a stravovacích kapacit E.2 Podporovat rozvoj doprovodných služeb v turistickém ruchu E.3 Podporovat využití a udržení potenciálu mikroregionu v turistickém ruchu (obnova památek, podpora spolků, podpora podnikatelských aktivit v TR, zlepšení vzhledu obcí, nabídka atraktivit apod.) E.4 Propagovat mikroregion jako zajímavou turistickou destinaci (propojení aktivit mezi obcemi, podpora managementu destinace, dostatečné informace pro turisty o dění v mikroregionu apod.) F) Podnikatelé F.1 Podporovat vzdělávání obyvatel mikroregionu (jazykové, odborné, rekvalifikace apod.) F.2 Podporovat tradiční řemesla (zemědělství, zpracovatelský průmysl, drobné služby) F.3 Zajistit propagaci tradičních řemesel, aby obyvatelé využívali tyto nabídky v místě F.4 Podpora zaměstnávání znevýhodněných skupin (dlouhodobě nezaměstnaní, věk 50+, rodiče na a po rodičovské dovolené apod.) G) Životní prostředí a krajina G.1 Zajistit ochranu před povodněmi (povodňové plány, studie odtokových poměrů) vč. realizace G.2 Podpora obnovování funkcí krajiny (výsadba zeleně, ochrana půdy, obnova toků apod.) G.3 Podpora šetrné formy dopravy a turistiky G.4 Podpora ekovýchovy obyvatel G.5 Zpracovávání studií na ochranu krajiny, využití veřejných prostranství pro zlepšení kvality životního prostředí H) Rozvoj spolupráce H.1 Realizace projektů spolupráce v rámci MAS H.2 Rozvoj partnerství s okolními mikroregiony H.3 Podpora projektů spolupráce subjektů na území mikroregionu H.4 Program obnovy venkova Jihočeského kraje 22
3. Zásobník projektů Zásobník projektů obsahuje návrhy projektů mikroregionu, které budou naplňovat stanovenou vizi a stanovené prioritní oblasti a které vidí obce mikroregionu jako účelné, ekonomicky výhodnější řešit společně. Strategií nejsou dotčeny individuální aktivity obcí v uvedených oblastech. Jednotlivé projekty budou realizovány v závislosti na zajištění finančních prostředků a potřebnosti v daném období. Zásobník projektů může být průběžně doplňován odsouhlasením na setkání starostů. O realizaci jednotlivých projektů rozhoduje shromáždění starostů hlasováním. A) OBYVATELSTVO, SPOLKOVÁ ČINNOST
Pořádání kulturních, společenských a sportovních akcí v mikroregionu
Vzdělávání zástupců a zaměstnanců obcí
Vzdělávání obyvatel mikroregionu (zejména sociálně ohrožených skupin)
Zlepšení stavu objektů používaných pro spolkovou činnost
B) DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
C)
Výstavba a rekonstrukce cyklostezek (např. Holašovice – ČB, Boršov nad Vltavou – Planá – Homole – ČB)
Zlepšení bezpečnosti provozu v obcích
Příprava projektových dokumentací a studií na obnovu infrastruktury a občanské vybavenosti v obcích, vč. pasportu místních komunikací, dopravního značení, veřejného osvětlení apod.
ŠKOLSTVÍ
Zajištění kapacity, dostupnosti, bezpečnosti, snižování energetické náročnosti a další technické zabezpečení budov MŠ a ZŠ na území mikroregionu vč. doprovodné infrastruktury (opravy střech, výměny oken, bezbariérové přístupy, opravy a zateplování obálek budov, změny vnitřních dispozic, venkovní úpravy zahrad, sportovních ploch, parkoviště, kuchyně, jídelny apod.)
Zajištění kvalitní výuky - pořízení vybavení (nábytek do učeben, pomůcky pro výuku)
Podpora vzdělávání pedagogů v MŠ a ZŠ
D) OBČANSKÁ VYBAVENOST, SLUŽBY OBYVATELSTVU
Pořízení nábytku do obcí pro potřeby výkonu státní správy a zajištění zázemí pro pořádání společenských a sportovních akcí, vzdělávání apod. (obecní úřady, kulturní domy, společenské místnosti apod.)
23
Pořízení a obnova skladovacích prostor obcí (opravy skladovacích prostor, garáží, pořízení samostatně stojících garáží)
Výstavba a rekonstrukce komunitních center, objektů a prostor pro spolkovou a sportovní činnost obyvatel, vč. vybavení
Zajištění dostatečné zdravotní péče a sociálních služeb pro obyvatele mikroregionu
E) TURISTICKÝ RUCH
Interaktivní mapa mikroregionu
Propagační předměty mikroregionu
Destinační management
Vybavení pro rozvoj turistického ruchu (mobiliář, turistické přístřešky, infotabule atd.)
F) PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ
Katalog živnostníků mikroregionu (zlepšení dostupnosti služeb pro obyvatele obcí)
G) ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A KRAJINA
Úprava veřejné zeleně v obcích (revitalizace stávající zeleně, výsadba nové zeleně na veřejných prostranstvích – návsi, parky, hřiště apod.)
Nákup strojů na úpravu veřejných prostranství, komunikací apod.
24
