STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY NA LÉTA Profil města Ostravy. Verze: prosinec 2008

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY NA LÉTA 2009 – 2015

Profil města Ostravy Verze: prosinec 2008

1

ÚVOD

4

1. ÚZEMNÍ ROZVOJ

5

1.1 HISTORICKÝ VÝVOJ MĚSTA 1.2 POLOHA MĚSTA 1.3 ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ MĚSTA 1.4 OBYTNÁ A OBČANSKÁ ZÁSTAVBA 1.5 ROZVOJ MĚSTA 1.6 SWOT 1.7 PŘÍLOHY

5 7 9 10 11 15 16

2. LIDSKÉ ZDROJE A TRH PRÁCE

17

2.1 POPULAČNÍ VÝVOJ V OSTRAVĚ 2.1.1 PŘIROZENÝ POHYB - ÚMRTÍ A NAROZENÍ 2.1.2 MIGRACE 2.2 STRUKTURA OBYVATELSTVA 2.2.1 STRUKTURA PODLE VĚKU 2.2.2 STRUKTURA PODLE VZDĚLÁNÍ 2.2.3 NÁRODNOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL OSTRAVY A CIZINCI V OSTRAVĚ 2.3 VZDĚLÁVÁNÍ 2.3.1 ŠKOLSTVÍ 2.3.2 CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ 2.4 TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST 2.4.1 ZAMĚSTNANOST 2.4.2 NEZAMĚSTNANOST 2.4.3 ABSOLVENTI VSTUPUJÍCÍ NA TRH PRÁCE 2.4.4. CIZINCI NA TRHU PRÁCE 2.4.5 DYNAMIKA ZMĚN NA TRHU PRÁCE 2.4.6 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ 2.5 SWOT 2.6 PŘÍLOHY

17 18 19 22 22 29 31 33 33 37 38 38 42 51 53 55 55 58 59

3. HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ

61

3.1 STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ 3.2 RŮSTOVÉ OBORY 3.3 VÝZNAMNÉ SUBJEKTY V OSTRAVĚ 3.4 CZECH TOP - OSTRAVSKÉ FIRMY 3.5 ZAHRANIČNÍ INVESTICE 3.6 ÚLOHA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ 3.7 PROSTORY PRO PODNIKÁNÍ A PODNIKATELSKÁ INFRASTRUKTURA 3.7.1 PRŮMYSLOVÉ A PODNIKATELSKÉ ZÓNY 3.7.2 VÝZNAMNÉ MULTIFUNKČNÍ A ADMINISTRATIVNÍ KOMPLEXY A BUDOVY 3.7.3 BROWNFIELDY 3.7.4 PORADENSTVÍ A SLUŽBY PRO PODNIKATELE 3.8 CESTOVNÍ RUCH 3.8.1 TURISTICKÝ POTENCIÁL 3.9 SWOT 3.10 PŘÍLOHY

61 66 68 69 70 71 76 76 79 83 85 85 89 92 93

1

4. DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

103

4.1 DOPRAVA NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH 4.1.1 SILNIČNÍ A DÁLNIČNÍ DOPRAVA 4.1.2 INDIVIDUÁLNÍ AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA 4.1.3 VEŘEJNÁ OSOBNÍ DOPRAVA 4.1.4 CYKLISTICKÁ A PĚŠÍ DOPRAVA 4.2 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA 4.2.1 ŽELEZNIČNÍ OSOBNÍ DOPRAVA 4.2.2 NÁKLADNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA 4.3 LETECKÁ DOPRAVA 4.4 VODNÍ DOPRAVA 4.5 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 4.5.1 VODA 4.5.2 KANALIZACE 4.5.3 ELEKTŘINA 4.5.4 ZEMNÍ PLYN 4.5.5 TEPLO 4.5.6 TELEKOMUNIKACE 4.5.7 VEDENÍ SÍTÍ 4.6 SWOT 4.7 PŘÍLOHY

103 103 104 107 109 110 112 113 115 118 118 119 120 120 121 122 122 123 124 125

5. KVALITA ŽIVOTA

129

5.1. ZDRAVOTNICTVÍ 5.2. SOCIÁLNÍ SLUŽBY 5.2.1 ÚSTAVNÍ PÉČE 5.2.2 TERÉNNÍ SOCIÁLNÍ PÉČE 5.2.3. NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE A DALŠÍ ROZVOJ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 5.2.4. KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ 5.3 VOLNÝ ČAS 5.3.1 KULTURNÍ ZÁZEMÍ 5.3.2 KULTURNÍ INSTITUCE A ZAŘÍZENÍ 5.3.3 PRŮZKUM PROBLEMATIKY KULTURY V OSTRAVĚ 5.3.4 SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ 5.4 BYDLENÍ 5.4.1 STRUKTURA BYDLENÍ 5.4.2 OSTRAVA A SPECIFICKÉ TYPY BYDLENÍ 5.4.3 STRUKTURA NABÍDKY A NABÍDKOVÉ CENY BYDLENÍ 5.5 BEZPEČNOST 5.5.1 KRIMINALITA V OSTRAVĚ 5.5.2 DOPRAVNÍ NEHODY 5.5.3 PROTIDROGOVÁ PREVENCE 5.6 SWOT

129 131 133 134 134 134 136 136 137 138 140 144 144 146 147 150 150 152 152 154

6. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

156

6.1. OCHRANA VOD 6.1.1 ZÁSOBOVÁNÍ MĚSTA PITNOU VODOU 6.1.2 KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD 6.1.3 POVRCHOVÉ VODY A JEJICH KVALITA 6.1.4 PODZEMNÍ VODY

156 156 157 158 160

2

6.1.5 OCHRANA PŘED POVODNĚMI 6.2 ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA 6.3 LESY 6.4 OCHRANA PŘÍRODY 6.4.1 VELKOPLOŠNÁ A MALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ 6.4.2 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY 6.5 METAN 6.6 OCHRANA PŘED HLUKEM 6.6.1 STRATEGICKÁ HLUKOVÁ MAPA AGLOMERACE OSTRAVA 6.7 STARÉ ZÁTĚŽE NA ÚZEMÍ MĚSTA OSTRAVY 6.7.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA LOKALIT STARÝCH ZÁTĚŽÍ 6.7.2 PROVOZOVANÉ PRŮMYSLOVÉ PODNIKY 6.7.3 PRŮMYSLOVÉ AREÁLY S UKONČENÝM PROVOZEM 6.7.4 ODVALY DŮLNÍ HLUŠINY 6.7.5 ODVALY A SKLÁDKY VELKOOBJEMOVÝCH ODPADŮ Z HUTNÍ VÝROBY 6.7.6 JINÉ SKLÁDKY PRŮMYSLOVÝCH ODPADŮ 6.7.7 ODKALIŠTĚ 6.7.8 SKLÁDKY KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ 6.8 OVZDUŠÍ 6.8.1 POLÉTAVÝ PRACH (PM10) 6.8.2 POLYCYKLICKÉ AROMATICKÉ UHLOVODÍKY, BENZEN, ARSEN 6.8.3 OXID SIŘIČITÝ A OXIDY DUSÍKU 6.8.4 STACIONÁRNÍ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ 6.8.5 MOBILNÍ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ 6.8.6 KVALITA OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI A VYBRANÝCH MĚSTECH 6.9 KOMUNÁLNÍ ODPADY 6.9.1 KOMUNÁLNÍ ODPADY MĚSTA 6.10 ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVA A OSVĚTA (EVVO) 6.10.1 EVVO VE ŠKOLÁCH 6.10.2 EVVO V MIMOŠKOLNÍCH ZAŘÍZENÍCH 6.10.3 EVVO VEŘEJNOSTI 6.10.4 EVVO REALIZOVANÁ NEZISKOVÝMI ORGANIZACEMI 6.10.5 EVVO V PODNIKOVÉ SFÉŘE 6.10.6 EVVO VE STÁTNÍ SPRÁVĚ 6.11 SWOT 6.12 PŘÍLOHY

161 162 163 164 164 166 167 169 169 171 171 171 172 174 175 175 176 177 177 179 181 183 185 186 187 188 188 190 190 192 192 192 193 193 195 196

7. ŘÍZENÍ A SPRÁVA MĚSTA

198

7.1 ŘÍDÍCÍ A SPRÁVNÍ STRUKTURY 7.2 MĚSTSKÉ ORGANIZACE 7.3 FINANČNÍ VZTAHY A ROZPOČET MĚSTA 7.4 PROPAGACE MĚSTA A VNĚJŠÍ VZTAHY 7.5 VZTAH VEŘEJNOSTI K MĚSTU 7.6 EFEKTIVITA VÝKONU SPRÁVNÍCH ČINNOSTÍ 7.7 SWOT 7.8 PŘÍLOHY

198 199 205 207 209 211 213 214

3

Úvod Sociální, kulturní a ekonomické změny, které s sebou přinášel listopad 1989 a zejména pak léta následující, vyvolaly potřebu vytvoření nové koncepce rozvoje města Ostravy. Důležitými rozvojovými dokumenty byly Územní plán města Ostravy, schválený v roce 1994, Strategický plán ekonomického rozvoje Ostravy, zpracovaný v roce 1998, a zejména pak Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta 2005 - 2013. Tyto dokumenty byly tvořeny v době probíhající, resp. doznívající restrukturalizace lokální ekonomiky, přičemž jejím nejvýraznějším projevem byl útlum v Ostravě dominantního těžkého průmyslu a hornictví. I přes toto prostředí záporného či pouze mírného ekonomického růstu, doprovázeného silným nárůstem počtu nezaměstnaných (ten v Moravskoslezském kraji přesáhl v roce 2002 úroveň 100 000 nezaměstnaných), odchodem kvalifikovaných pracovníků do jiných části republiky či do zahraničí, nárůstem výskytu sociopatologických jevů, sociálního napětí a skepse, byly podnikány první kroky ke změně směru těchto negativních trendů. Současná situace výrazného ekonomického rozvoje, kdy od roku 2003 Moravskoslezský kraj dosahuje v rámci republiky nadprůměrného ekonomického růstu, dokončuje se napojení Ostravy na dálniční síť, v průmyslových zónách města, a nejen v nich, působí řada významných zahraničních firem (např. Hyundai), realizují se nákladné developerské projekty (např. projekt Karolina) apod., vyžaduje aktualizaci stávajících strategických dokumentů, aby mohl být potenciál rozvoje města Ostravy využit co nejúplněji a nejefektivněji. Výsledkem těchto potřeb je aktualizovaný Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta 2009 - 2015, jehož součástí je také tento Profil města Ostravy. V ucelené podobě podává deskripci existujícího stavu města k roku 2008 a ve vybraných ukazatelích pak nabízí srovnání s vybranými referenčními městy a Moravskoslezským krajem.

4

1. Územní rozvoj 1.1 Historický vývoj města

Důkazy prvního osídlení území dnešního města Ostravy, kterými jsou nálezy pazourkových nástrojů, spadají do doby před 300 000 lety. Z pozdější doby, přibližně před 25 000 lety, pak pochází nejvýznamnější pravěký archeologický nález Ostravska, kterým je Petřkovická Venuše.

Od 8. století našeho letopočtu přichází do této oblasti první Slované a o století později dochází na hoře Landeku k vybudování hradiště kmene Holasiců. V průběhu následujících čtyř století došlo v souvislosti s rozvojem obchodu k vytvoření tržní osady na obchodní stezce z Opavy do Těšína a Krakova, která mezi lety 1267 - 1279 získala statut města. (První písemnou zmínku o městě Ostravě, dnešní Moravské Ostravě, lze nalézt v listině olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku z roku 1267. První písemná zmínka o Slezské Ostravě se datuje již do roku 1229.) Město s necelým tisícem obyvatel se postupně stávalo významným trhovým a řemeslnickým střediskem, což dokládá např. udělení práva konání výročního trhu Karlem IV. v roce 1362.

Město bylo vybudováno jako centrum biskupských vesnic z blízkého okolí, přičemž městské jádro tvořilo pravidelné čtyřúhelníkové náměstí (dnešní Masarykovo) obklopené přízemními dřevěnými měšťanskými domy. V blízkosti se nachází kostel sv. Václava, který byl jedinou kamennou stavbou. Městské hradby byly budovány až ve druhé polovině 14. století. V letech 1830 až 1839 byly hradby postupně bourány, zmizely také městské brány. Rozvoj města je pak spojen především se jménem olomouckého biskupa Stanislava Thurza v 16. století, kdy dochází k rozkvětu řemeslné výroby, především soukenictví, tkalcovství a krejčovství, a město obhospodařuje řadu vlastních rybníků. V roce 1533 se Ostrava rozrůstá o sousední ves Čertovu Lhotu, což je původní název Mariánských Hor, a v roce 1555 o Přívoz. Z této doby, konkrétně z roku 1539, pochází také první písemná zmínka o moravskoostravské radnici. (Rozvoj slezkoostravského panství na počátku 16. století je pak spojován se jménem zemského hejtmana těšínského knížectví Jana Sedlnického z Choltic.)

Tento pozitivní vývoj města byl v následném období přerušen sledem zničujících událostí, z nich lze uvést např. požár z roku 1556, který zcela ochromil život města, které se s jeho důsledky vyrovnávalo dalších 10 let, nástup kardinála Františka z Ditrichštejna na biskupský stolec v roce 1599, jenž roku 1617 hukvaldské panství s městem Ostravou pronajal městu Příboru, obsazení města a jeho vyplenění polskými kozáky v roce 1620, epidemie morové nákazy v roce 1625, které podlehla polovina obyvatel, obsazení města dánským vojskem roku 1626 a roku 1642 pak vojskem švédským, opakované povodně v následujících letech a další zničující požár roku 1675, druhá morová rána z roku

5

1715 a následně další velký požár v roce 1763. V důsledku těchto událostí se z Moravské Ostravy stalo nevýznamné městečko hukvaldského panství.

Renesanci Ostravy přinesl až objev černého uhlí roku 1763, resp. počátek jeho těžby v roce 1787. Roku 1829 byla ve Vítkovicích u Ostravy postavena první huť, která byla dalším impulzem rozvoje města Ostravy. Ostrava se postupně stávala průmyslovým městem, ve kterém převládaly těžařský, hutnický, koksárenský, strojírenský, stavební a chemický průmysl. Dalším impulzem pak byla výstavba železničního spojení mezi Vídní a Krakovem, kdy byla v roce 1847 zprovozněna Severní dráha Ferdinandova, konkrétně úsek mezi Lipníkem nad Bečvou a Bohumínem, který podpořil stavbu tratí místních. Důsledkem překotného rozvoje města byla vedle výrazného nárůstu počtu obyvatel (počet obyvatel Moravské Ostravy se během 50 let více než zosminásobil) také neřízená, resp. bezplánovitá výstavba, kdy se vzájemně prolínaly průmyslové a obytné čtvrti, doly a dělnické kolonie, stejně jako nárůst kriminality, alkoholismu a znečištění města.

Po vzniku ČSR si Moravská Ostrava nadále uchovala své významné hospodářské postavení. Roku 1924 došlo k vytvoření „Velké Ostravy“ spojením Moravské Ostravy s Přívozem, Mariánskými Horami, Vítkovicemi, Hrabůvkou, Zábřehem a Novou Vsí, takže počet obyvatel města dosáhl 100 000. Další rozvoj města pak probíhal v duchu výstavby bytů, obchodních domů, bank, úřadů, sociálních a zdravotních zařízení, kulturních zařízení apod. Růst města zabrzdila až hospodářská krize ve 30. letech 20. století. V průběhu druhé světové války, konkrétně roku 1941, došlo k dalšímu rozšíření Ostravy o Slezskou Ostravu, Heřmanice, Hrušov, Muglinov, Michálkovice, Radvanice, Kunčice, Kunčičky, Výškovice a Hrabovou. Vzhledem ke svému potenciálu těžkého průmyslu se Ostrava stala v letech 1944 - 1945 terčem více než 30 náletů, které poničily průmyslové i obytné části města.

Po osvobození byla Moravská Ostrava roku 1946 přejmenována na Ostravu a v témže roce se stala univerzitním městem, neboť zde začala působit Vysoká škola báňská. Následující vývoj posiloval průmyslovou úlohu města, neboť docházelo ke zvyšování těžby uhlí a produkce železa, zároveň však také ke zvyšujícímu se poškozování životního prostředí. Stavební rozvoj města se zaměřil zejména na výstavbu nových průmyslových objektů a nových sídlišť v okrajových částech města, což se negativně projevilo na zanedbání centra města. V průběhu let 1957 až 1976 byly připojeny zbývající části města (Poruba, Pustkovec, Svinov, Třebovice, Bartovice, Hrabová, Martinov, Výškovice, Nová Bělá, Stará Bělá, Proskovice, Antošovice, Hošťálkovice, Koblov, Krásné Pole, Lhotka, Petřkovice, Plesná a Polanka nad Odrou), čímž počet obyvatel Ostravy dosáhl počtu 330 000.

Útlum těžkého a těžebního průmyslu v období po roce 1989 znamenal pro město nejen pokles jeho významu na národní úrovni, ale zejména ekonomické těžkosti spojené s nutnou restrukturalizací jeho

6

hospodářství od těchto tradičních odvětví směrem k odvětvím dříve podceňovaným nebo novým. Po letech hospodářského propadu prochází město Ostrava vlnou výrazného ekonomického rozvoje a stává se tak opět významným hospodářským centrem země, které se může prezentovat nejen jako moderní průmyslové město, ale také jako město vzdělání, kultury a sportu.

1.2 Poloha města Statutární město Ostrava, jež je se svou rozlohou 214,22 km2 a s 317 086 obyvateli třetím největším městem republiky, se nachází v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Srovnání velikosti města Ostravy s vybranými referenčními městy obsahuje tabulka 1.1.

Tab. 1.1: Celková rozloha a rozloha vybraných druhů pozemků Ostrava (2007) Celková výměra pozemku (km2) Počet obyvatel; bez cizinců (osob) Hustota obyvatel (osob na km2)

Brno (2007)

Plzeň (2007)

MSK (2006)

Žilina (2006)

Krakov (2007)

Katovice (2007)

214

230

138

5 427

80

327

165

308 374

368 533

165 238

1 249 290

85 425

756 336

313 461

1440

1601

1200

230

1068

2314

1910

Zdroj: ČSÚ, Głóvny urząd statystycny, Štatistický úrad Slovenskej republiky.

Město Ostrava, jehož nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 193 - 336 m nad mořem (průměrná nadmořská výška činí 227 m n. m.), leží v Ostravské pánvi, jež je obklopena Moravskými Beskydami, Nízkým a Hrubým Jeseníkem a Vítkovskou vrchovinou. Tato pánev patří k mírně teplým klimatickým oblastem (průměrná roční teplota pro město Ostravu činí 10,3 °C, průměrný úhrn ročních srážek pak činí 721,5 mm)1, přičemž značný stupeň urbanizace a industrializace spolu s relativní uzavřeností pánve

před

převládajícím

jihozápadním

prouděním

vzduchu

vyvolávají

řadu

lokálních

mikroklimatických zvláštností, jež se týkají nejen vlhkosti ovzduší a mlžnosti, ale i zvýšených koncentrací prachu a dalších emisí. Město samotné se rozkládá na soutoku řek Odry, Ostravice, Opavy a Lučiny, přičemž Odra odvodňuje celou oblast do Baltského moře. Ačkoli je Ostrava městem průmyslovým, připadá 39,8 % jeho rozlohy zemědělské půdě, 11, 0 % lesní půdě a 4,5 % vodním plochám. Podrobné údaje o rozloze města a zastoupení vybraných druhů pozemků, včetně srovnání s Brnem, Plzní a Moravskoslezským krajem, obsahuje tabulka 1.2.

1

Údaje jsou za období leden až prosinec roku 2007.

7

Tab. 1.2: Celková rozloha a rozloha vybraných druhů pozemků

Celková výměra pozemku (km2)

Ostrava (k 31.12. 2007)

Brno (k 31.12. 2007)

Plzeň (k 31.12. 2007) 137,67

Moravskoslezský kraj (k 31.12. 2006) 5 426,98

214,22

230,19

Zemědělská půda (km2)

84,63

79,35

60,50

2 771,83

Lesní půda (km2)

24,29

63,69

25,92

1 927,25

Vodní plochy (km2) Zastavěné plochy (km2) Počet obyvatel; bez cizinců (osob) 2

Hustota obyvatel (osob na km )

9,62

4,45

4,38

114,10

20,04

20,91

9,71

120,71

308 374

368 533

165 238

1 249 290

1439,52

1600,99

1200,25

230,2

Zdroj: ČSÚ. MOS - Městská a obecní statistika, Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007 [online]. [cit. 20. 6. 2008]

Geografická poloha je významným faktorem rozvoje území, přičemž atraktivita polohy je dána zejména vzdáleností územní jednotky od hlavních ekonomických center a od hlavních komunikací, přičemž obě tato kritéria lze vnímat jak z pohledu národního, tak z pohledu nadnárodního. Polohu města Ostravy v rámci České republiky lze vnímat jako málo výhodnou, neboť existuje značná vzdálenost mezi ním a administrativně-ekonomickými centry republiky (vzdušná vzdálenost mezi Ostravou a Prahou činí cca 275 km, vzdušná vzdálenost mezi Ostravou a Brnem činí cca 140 km), která byla donedávna umocňována neexistencí kvalitního dopravního spojení. Také umístění Ostravy v severovýchodním koutě republiky, tedy na její periférii, výhodnost polohy nijak nezvyšuje. Z evropského pohledu, ačkoli ani v tomto případě se Ostrava nenachází na žádné z hlavních rozvojových os Evropy, lze již polohu města hodnotit příznivěji. Výhodou je právě jeho umístění 10 km od státní hranice s Polskem a 50 kilometrů od státní hranice se Slovenskem, jež znamená dobrou dostupnost těchto trhů pro firmy působící v Ostravě. Tato výhoda je umocněna zapojením těchto zemí do Schengenského prostoru a zejména přítomností mezinárodního letiště v blízkosti Ostravy, přítomností druhého a třetího železničního koridoru, které spojují Vídeň, popř. Bratislavu, s Varšavou a Žilinu s Norimberkem, a dokončování napojení města na větev VI.B multimodálního koridoru Transevropské sítě TEN nacházející se na trase Katovice - Brno - Vídeň, přičemž v Brně se tato větev bude napojovat na IV. multimodální koridor TEN s trasou Norimberk - Drážďany - Praha - Brno Bratislava - Sofie - Istanbul.

Z regionálního pohledu je pro Ostravu příznivá funkce centra průmyslové aglomerace a centra regionu severní Moravy a Slezska, přičemž zmíněnou průmyslovou aglomeraci lze vymezit územím města Ostravy, územím okresu Karviná a přilehlými částmi okresů Opava, Nový Jičín a Frýdek-Místek. Existence této aglomerace pak výrazně zvyšuje rozsah dostupné pracovní síly i rozsah poptávky po statcích a službách (některé zdroje uvádějí, že v této aglomeraci o rozloze přibližně 2 800 km2 žije zhruba 1,1 mil. obyvatel), přičemž nezanedbatelnou výhodou je zde i existence synergických efektů aktivit realizovaných v této oblasti. Z uvedeného vyplývá nejen význam, který má tato aglomerace pro

8

Moravskoslezský kraj, ale také její význam pro přeshraniční regiony na území Polska a Slovenska, který by měl být v následujícím období dále posilován.

1.3 Administrativní členění města

Z hlediska prostorového uspořádání není Ostrava typem kompaktního města, ale spíše souměstím prostorově nespojitým, složitým městským systémem. Dominantním rysem je pak existence vysokokapacitních obytných a průmyslových zón, které se v některých případech prolínají. Dalším negativním rysem je také nevhodná lokalizace některých těchto zón, konkrétně průmyslových zón, v blízkosti centra města, které tímto omezují možnosti jeho rozvoje. Uvedené skutečnosti jsou důsledkem historického vývoje města, zejména pak postupného přidružování okolních obcí a neplánovitého rozvoje města na přelomu 18. a 19. století.

Obr. 1.1: Obvody statutárního města Ostravy

Zdroj: MMO. Ostrava - Městské obvody [online]. [cit. 1.6. 2008]

Statutární město Ostrava je rozděleno do 23 městských obvodů, jejichž geografické rozmístění ukazuje obr. 1.1. Největším z městských obvodů je Slezská Ostrava s 4 174,3 ha a nejmenším je pak Pustkovec se 107,2 ha; největší počet obyvatel žije v městském obvodu Ostrava - Jih, konkrétně

9

116 945 obyvatel, zatímco nejméně obyvatel žije v Nové Vsi, kterou obývá 676 obyvatel Ostravy. Podrobnější údaje o rozloze a počtu obyvatel jednotlivých obvodů města Ostravy obsahuje příloha 1.1.

1.4 Obytná a občanská zástavba

Obytná a občanská zástavba je soustředěna do několika výrazných lokalit, kterými jsou zejména centrum města Ostravy, jižní část města a část západní.

Centrum města lze vymezit obvody Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory, Hulváky a částí Slezské Ostravy, přičemž toto je charakteristické zejména přítomností historické zástavby.

Jižní část města sestává z městských obvodů Ostrava - Jih a Vítkovice, přičemž tato část města je charakteristická jednak sídlištní zástavbou (Dubina, Bělský Les, Výškovice, Starý Zábřeh), jednak poněkud neobvyklou obytnou zástavbou v těsném sousedství areálu Vítkovických železáren.

Západní části města odpovídá městský obvod Poruba, který je pro své přírodní i klimatické podmínky vnímán obyvateli města Ostravy nejpříznivěji.

Výše uvedená centra obytné a občanské zástavby jsou pak doplňována nízkopodlažní zástavbou nacházející se v jejich bližším či vzdálenějším okolí. Pro centrum města je toto okolí s nízkopodlažní zástavbou reprezentováno Slezskou Ostravou, Michálkovicemi, Radvanicemi a Bartovicemi, pro jižní část města se jedná o Hrabovou, Novou Bělou, Starou Bělou a Proskovicemi a v případě západní části města o Polanku, Krásné Pole, Plesnou, Martinov a Hošťálkovice.

Porovnání vnímání těchto tří významných lokalit Ostravy, konkrétně centra města a jeho okolí, Ostravy - Jihu a jeho okolí a Poruby a jejího okolí, umožňují výsledky šetření statutárního města Ostravy „Možnosti rozvoje města Ostravy“2 (2008), ve kterém se 1 155 občanů města vyjadřovalo k otázkám týkajícím se jejich spokojenosti s jednotlivými oblastmi života. Tento průzkum odhalil, že
nejvíce respondentů (66 %) jezdí za společenským a kulturním vyžitím do centra města, nejméně pak do Poruby,
respondenti jako nejvíce znečištěnou část označili nejčastěji (69 %) centrum města, za nejméně znečištěnou pak oblast Poruby,

2

Asistenční centrum, a.s., MMO. Možnosti rozvoje města Ostravy [online]. [cit. 1.6. 2008]

10


stejně tak respondenti označili centrum města (66 %) jako nejméně zelenou z uvedených částí města, přičemž nejlépe v tomto ukazateli dopadla Poruba,
centrum města považuje za nejhůře průjezdné 83 % respondentů, za relativně nejlépe průjezdnou považují Ostravu - Jih,
na druhé straně stejné pořadí uvažovaných částí města bylo uvedeno také při specifikaci nejlépe dostupné části Ostravy prostřednictvím MHD, tj. nejlépe dostupné je centrum města (56 %), nejméně dostupná je pak Ostrava - Jih,
také turisticky nejzajímavější je podle respondentů centrum města (73 %), zatímco Ostrava - Jih je turisticky zajímavá nejméně. Průzkum, mimo uvedené, také odhalil, že obyvatelé města považují za nejzajímavější dominanty města Slezskoostravský hrad, novou radnici s její vyhlídkovou věží a hornické muzeum na Landeku.3 Do budoucna by si přáli zejména zachování městské zeleně, dobudování parků a uchování specifické kultury města.

1.5 Rozvoj města

Rozvoj města je velmi komplexním problémem, který nemůže být řešen pouze v rámci jednotlivých funkcí města, ale musí rozvíjet všechny tyto funkce současně. Následující text shrnuje aktivity, jež lze z pohledu územního rozvoje zařadit mezi aktivity žádoucí, přičemž tento výčet je doplněn popisem současného stavu.




Využití, resp. pokračování ve využívání volných ploch v rámci nespojitého městského organismu, potažmo mezi centry jednotlivých městských obvodů. V posledních letech, v souvislosti s ekonomickým rozvojem města, dochází k poměrně intenzivní zástavbě volných ploch města. Zároveň stále existující územní rezervy pro další výstavbu představují strategickou výhodu města Ostravy pro jeho další rozvoj.




Minimalizace průmyslových ploch v centru města, jež by mohly mít negativní dopad na možnosti jeho rozvoje. Nejedná se však o znemožnění rozvoje průmyslu v centru města a jeho okolí jako takového, ale zejména o omezení přítomnosti výrob, jež v případě jejich havárie mohou ohrozit zdraví nebo bezpečnost obyvatel.

3

Dominanty města specifikované v tomto průzkumu korespondují s těmi uvedenými v rámci průzkumu „Ostrava očima svých občanů“ provedeném v roce 2001, ve kterém byly zjišťovány postoje obyvatel k městu Ostravě.

11




Posílení „výrazu“ města, zejména jeho centra, prostřednictvím významných, dominantních staveb (další možností je také vytvořit podmínky pro lokalizaci sídel nadregionálních organizaci v rámci Ostravy). V současné době v městě Ostravě probíhá dynamická výstavba, která zahrnuje několik zajímavých projektů, kterými jsou např. nákupní centrum Karolina a přilehlá lávka, výškové budovy od společností CTP Invest a RPG Real Estate; i přes tento pozitivní vývoj je stále otázkou, zda nové budovy budou dostatečně architektonicky zajímavé, aby jejich pouhá přítomnost podpořila další rozvoj města, např. zvýšením cestovního ruchu.




Rozvoj a podpora bydlení v centru města, resp. jeho oživení. V současné době probíhá výstavba bytových domů v rámci centra města a aktivity v této oblasti budou podporovány také nadále. Cílem města je omezit „vylidnění“ centra Ostravy ve večerních hodinách a o víkendech.




Rozvoj a podpora nadstandardního bydlení. Výstavba velikostně a vybavením nadstandardního bydlení v rámci města, zejména centra je vítána, přičemž existují také prostory k této výstavbě. V současné době sice probíhá výstavba nových obytných domů, avšak záměr k výstavbě výše specifikovaného nadstandardního bydlení zatím žádný z developerů či jiných subjektů nepředložil. Tuto skutečnost lze vnímat jako důsledek stále nepříznivé image města, např. v důsledku současného stavu životního prostředí, vysoké úrovně kriminality, nadprůměrné výše nezaměstnanosti apod., a z něj plynoucího nižšího zájmu potenciálních uživatelů o bydlení v takovémto prostředí.




Vybudování centra volnočasových aktivit nadregionálního významu (aquapark, vědecko-zábavné centrum apod.). Realizace takového projektu je velmi vítána, zejména pro jeho potenciál rozvoje cestovního ruchu. Prostory pro vybudování uvedeného volnočasového centra jsou, v některých případech se jedná dokonce o lokality v blízkosti všech hlavních obytných zón Ostravy a s napojením na dálnici. V minulosti již několik investorů podobný záměr zvažovalo, avšak k realizaci zatím nedošlo.




Odstranění ekologických zátěží a využití takto získaných ploch, stejně jako využití existujících brownfields; zde lze zdůraznit zejména nalezení optimálního využití oblasti Dolních Vítkovic, které se nalézají v relativní blízkosti oblasti Karolina, což by do budoucna umožnilo tuto oblast začlenit do nově budovaného společenského centra. Problémem těchto aktivit je jejich značná finanční náročnost, která vyplývá zejména z nutnosti odstraňování existujících ekologických zátěží. V současné době na území města Ostravy existuje

12

několik lokalit, pro něž se nové využití již našlo (popř. se dokonce realizuje, např. Karolina) nebo se zatím stále hledá (např. odval Zárubek, jenž by mohl být v budoucnu rekultivován na městský les)4.


Rekultivace městské zeleně a městských parků. Město nepočítá se zřizováním nových městských parků či městských lesů, ani s jejich redukcí, zaměřuje se zejména na jejich systematickou rekultivaci. Příkladem těchto aktivit může být objednání studie na možnosti rekultivace Bělského lesa.




Rekultivace a revitalizace zdevastovaných částí města. Ačkoli rekultivace a revitalizace poničených částí města je jednou z vysokých priorit města, naplnění tohoto cíle je, vzhledem ke značné finanční náročnosti, dlouhodobou záležitostí, ve které by měly hrát hlavní úlohu soukromí investoři. Lze očekávat, že naplňování uvedeného cíle bude pokračovat s ekonomickým rozvojem města.




Rekultivace prostředí obytných zón, např. odstraněním neestetických a již nefunkčních prvků sídlištní zástavby. Samotná realizace těchto aktivit je však spíše ponechána na jednotlivých městských obvodech. Rekultivace sídlišť postupně probíhá, jejím problémem je však extrémní počet takovýchto sídlišť a tedy i žádoucích aktivit, stejně tak jako vysoké finanční náklady na tyto rekultivace (přibližně 5 mil. Kč na 1 ha při existenci cca 1 800 ha ploch k rekultivaci v rámci sídlišť). Z uvedených důvodů by měly být do těchto aktivit ve větší míře zapojovány také centrální orgány města, které by vhodně doplňovaly činnosti městských obvodů.




Vybudování, resp. doplnění občanské vybavenosti v obytných zónách, a to jak v případě sídlištní zástavby v centru, jižní a západní části města, tak i v případě nově budované nízkopodlažní zástavby v Krásném Poli a dalších lokalitách. Občanská vybavenost v rámci obytných zón je Útvarem hlavního architekta města Ostravy vnímána jako dostatečná a s jejím dalším rozvojem se nepočítá; výjimku tvoří snad jen Slezská Ostrava, u níž je rozvoj občanské vybavenosti vnímán jako žádoucí. Na druhé straně na zaměření se soukromých investorů pouze na budování, resp. rozšiřování obytné zástavby bez doplňování občanské vybavenosti je již pohlíženo rozporuplně, a to od jeho vnímání jako vývoje přirozeného bez nutnosti zásahu až po jeho vnímání jako vývoje nebezpečného, jenž by měl být do budoucna kontrolován.

4

Současný stav území po průmyslové činnosti, jež mají být opět začleněna do organizmu města, shrnuje následující přehled: Hrušov - zóna LP, skládka TKO (stavební uzávěra), Vítkovice - kampus, Karolina rozšíření centra (realizace I. etapy), centrální odval Zárubek - skládkování, rezerva pro TKO, odval Nová huť průmyslová činnost, odval Hrabůvka - sportovní areál (změna územního plánu), laguny Ostramo - čištění, bývalé Urxovy závody (stavební uzávěra), Hrušovské chemické závody (soukromý investor), Bartovice - skládka ocelárenských kalů, halda v Přívoze (změna územního plánu).

13




Realizace významných investic do dopravní infrastruktury. Význam rozvoje dopravní infrastruktury města Ostravy a jejího dopravního napojení na ostatní sídelní celky v rámci republiky i mimo ni lze ilustrovat např. na záměru železničního spojení Letiště Leoše Janáčka Ostrava s městem Ostravou, na dobudovávání přivaděčů k dálnici D47, obchvatu Ostravy-Poruby a mnoha jiných. Město také podporuje rozvoj městské hromadné dopravy, samozřejmě se zřetelem na její finanční náročnost. Odrazem toho je zadání studií zkoumajících relevanci výstavby některých nových tramvajových tratí. Ostrava také vítá rozvoj podzemních parkovišť, jež řeší současné problémy statické dopravy bez nároků na území. Hlavní úlohu ve výstavbě těchto parkovišť však vidí zejména u soukromých investorů.

Realizace, popř. pokračování v realizaci uvedených aktivit postupně povede k budování, resp. upevňování pozice města jako významného hospodářsko-kulturního centra nejen Moravskoslezského kraje, ale také regionu přesahujícího národní hranice.

14

1.6 SWOT Silné stránky

Slabé stránky


geografická poloha města na trase severojižního dopravního koridoru mezi Baltským a Jaderským mořem
velmi dobrá dostupnost polského a slovenského trhu (geografická blízkost, zapojení zemí do Schengenského prostoru)
pozice Ostravy jako ekonomického a kulturního centra průmyslové aglomerace okolních měst i celého Moravskoslezského kraje
existující územní rezervy v rámci města pro jeho další rozvoj
dostatečná dopravní infrastruktura města (letiště, dokončovaná dálnice, železniční koridory, kvalitní veřejná doprava)
velmi dobrá dostupnost CHKO Beskydy, CHKO Poodří a dalších lokalit pro rekreační aktivity
nadstandardní rozsah zeleně v rámci města
vysoce kapacitní síť technické infrastruktury města a vybudovaná síť optických vláken
územní rezerva pro realizaci propojení Dunaje s Odrou Příležitosti


absence dominantních a atraktivních stavebních prvků v rámci města, zejména pak v rámci jeho centra
nevhodná lokalizace některých průmyslových ploch, např. v centru města, v blízkosti obytných částí města
absence sídla významné nadregionální instituce či organizace v rámci města
nedostatečná kapacita rozvodné sítě elektrické energie, jež zásadním způsobem zmenšuje rozvojový potenciál města
„vylidněnost“ centra města mimo pracovní hodiny
existence zanedbaných, resp. zdevastovaných částí města
architektonická chudoba sídlišť a jejich pomalá rekultivace
chybějící kapacity statické dopravy
neúplná databáze ekologických zátěží města a jejich pomalá likvidace
špatný stav životního prostředí


využití současného ekonomického růstu k posílení významu města nejen v rámci Moravskoslezského kraje a České republiky, ale také v rámci širšího regionu zahrnujícího příhraniční oblasti Polska a Slovenska
komunikace s investory, resp. developery za účelem rekultivace zdevastovaných částí města, výstavby nadstandardního bydlení, výstavby infrastruktury pro statickou dopravu aj.
výstavba areálu volnočasových aktivit nadregionálního významu
využití technických památek pro další rozvoj města, resp. cestovního ruchu
využití externích zdrojů financování při rozvoji města, zejména při odstraňování ekologických zátěží a využívání takto získaných území
růst významu Letiště Leoše Janáčka Ostrava jak v osobní, tak v nákladní dopravě
využití přírodního potenciálu města Ostravy pro rekreační aktivity obyvatel


pokles významu Ostravy v rámci Moravskoslezského kraje, České republiky nebo širšího regionu zahrnujícího příhraniční oblasti Polska a Slovenska
výrazný pokles poptávky po produkci vyráběné na území města, popř. všeobecné ochlazení ekonomiky

Hrozby

15

1.7 Přílohy Příloha 1.1: Rozloha a počet obyvatel (tj. občanů a cizinců) obvodů statutárního města Ostravy Městský obvod

Rozloha (ha)

Počet obyvatel (stav k 31. 3. 2008) 1 572

Hošťálkovice

529,51

Hrabová

921,02

3 779

Krásné Pole

658,80

2 448

Lhotka

213,65

1 142

Mariánské Hory a Hulváky

735,33

13 165

Martinov

402,70

1 126

Michálkovice

289,15

3 126

Moravská Ostrava a Přívoz

1 324,44

42 538

Nová Bělá

717,58

1 702

Nová Ves

306,70

676

1 631,51

116 945

390,36

2 960

484,25

1 222

Ostrava-Jih Petřkovice Plesná Polanka nad Odrou

1 725,00

4 603

Poruba

1 317,89

71 788

Proskovice

342,70

1 199

Pustkovec

107,16

1 216

Radvanice a Bartovice

1 666,00

6 755

Slezská Ostrava

4 174,26

21 349

Stará Bělá

1 393,47

3 623

Svinov

1 162,33

4 516

Třebovice

282,08

1 836

Vítkovice

647,46

7 798

21 423,34

317 086

Celkem

Zdroj: MMO, Odbor ekonomického rozvoje. MMO. Statistika o počtu obyvatel ve správním obvodu SMO [online]. [cit. 1.6. 2008]

16

2. Lidské zdroje a trh práce Počet a zejména struktura obyvatel města je do značné míry určující pro rozvoj každého města, tedy i Ostravy.

Následující

text

přináší

aktuální

informace

o

populačním

vývoji

v Ostravě,

sociodemografické struktuře, trhu práce v Ostravě, zaměstnanosti a nezaměstnanosti, struktuře školství a vzdělávání. Autoři se zaměřují na nejzajímavější trendy a ukazatele, které jsou signifikantní pro tvorbu strategií.

Podobně jako v celé České republice je vývoj ostravské populace v posledních letech (přibližně od počátku devadesátých let) modelován řadou vlivů, např. hospodářskými a sociálními podmínkami či evropským kontextem. Projevuje se především populační stagnace, která je patrná ve všech evropských zemích. Pro další vývoj města bude určující zejména nepříznivý úbytek populace migrací a stárnutí ostravského obyvatelstva.

2.1 Populační vývoj v Ostravě Ostrava je třetím největším městem České republiky a přirozeným centrem Moravskoslezského kraje, které mělo k 31. 12. 2007 celkem 1 249 897 obyvatel. Počet občanů Ostravy činil dle statistik odboru vnitřních věcí Magistrátu města Ostravy (MMO) k 31. 3. 2008 celkem 307 591.5 Z toho žen bylo 158 974. Hustota osídlení představovala 1 437 obyvatel/km2, což je nejvyšší hustota osídlení v celém kraji a třetí největší v republice (za Prahou a Brnem). Pokud k počtu občanů Ostravy připočteme 9 495 cizinců přihlášených k pobytu na území statutárního města Ostravy, dostáváme se k celkovému počtu 317 086 obyvatel.

Přehled základních ukazatelů populačního vývoje v Ostravě od roku 1990 po současnost přehledně ukazují následující tabulka a graf.

5

Obec Ostrava je součástí okresu Ostrava. Od 1. 1. 2007 nabyla účinnosti nová vyhláška č. 513/2006 Sb., vymezující nové hranice okresů, na jejímž základě došlo k přesunům několika obcí v rámci všech okresů MSK. K okresu Ostrava bylo přiřazeno dvanáct obcí z okresů Frýdek-Místek (Stará Ves nad Ondřejnicí, Šenov, Václavovice, Vratimov), Nový Jičín (Klimkovice, Olbramice, Vřesina, Zbyslavice) a Opava (Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Velká Polom). K 31. 12. 2007 žilo v okrese Ostrava celkem 337 197 trvale bydlících obyvatel, z toho 51,7 % žen. Na 1 km2 nyní připadá 1 015,7 osob. Celkový počet obyvatel se oproti minulému roku zvýšil o 27 119, což je ale způsobeno především připojením již zmiňovaných obcí. Na celkovém nárůstu se nejvíce podíleli obyvatelé v produktivním věku (+18 828 osob) a občané starší 65 let (+5 559 osob). Mladých lidí ve věku do 14 let přibylo celkově o 2 732 osob a jejich podílové zastoupení na počtu obyvatel okresu Ostrava se během roku zmenšilo o 0,3 procentního bodu. V „produktivním věku“ (15 - 64 let) bylo 241 088 (71,5 %) lidí, počet občanů ve věku 65 let a více stoupl na 48 005 a na celkovém stavu trvale bydlících obyvatel okresu Ostrava se podíleli 14,2 %. Trend stoupajícího průměrného věku obyvatel okresu Ostrava se nezastavil ani v tomto sledovaném období a vzrostl na 40,1 roku, z toho u mužů na 38,4 a u žen na 41,7 roku.

17

Tab. 2.1: Ukazatele populačního vývoje v Ostravě od roku 1990 (absolutní hodnoty) 1990

1995

2000

2005

2006

2007

Sňatky

3 138

1 794

1 692

1 653

1 652

1 896*

Rozvody

1 245

1 182

1 241

1 224

1 193

1 208*

Živě narození

4 516

3 098

2 853

3 269

3 241

3 431

Potraty

4 498

2 099

1 527

1 225

1 197

1 366*

Zemřelí celkem

3 364

3 970

3 627

3 342

3 393

3 233

Kojenecká úmrtnost

62

36

17

16

10

9*

Přirozený přírůstek

546

- 529

-489

- 124

8

67

Migrační přírůstek

- 299

- 328

-733

- 1 200

- 988

- 791

Celkový přírůstek

247

- 857

-1 222

- 1 324

- 980

- 724

Pozn.: * údaje za nový okres Ostrava-město Zdroj: ČSÚ.

Rok 1990 byl předposledním rokem, kdy v Ostravě existoval ještě celkový přírůstek obyvatel. Od roku 1992 začalo obyvatel v Ostravě ubývat a tento úbytek se postupně zvětšoval (s drobnými výkyvy v letech 1994, 1997 a 1999). V roce 2004 dosáhl maxima (-1 686 obyvatel) a poslední tři roky se už zmenšuje. Obyvatel Ostravy tedy od roku 1992 nepřetržitě ubývá. Tento úbytek způsobuje především pasivní migrační saldo, které svého vrcholu dosáhlo rovněž v roce 2004 (-1 342 obyvatel) a poslední tři roky dosahuje postupně menších záporných hodnot. V průběhu posledních deseti let se jeho stav snížil o více než 14 tisíc obyvatel (-4,5 %). Podobný trend se nicméně ukazuje také u ostatních měst, jak ukazuje příloha 2.1.

2.1.1 Přirozený pohyb - úmrtí a narození

Také v Ostravě se promítl celorepublikový trend - nárůst počtu živě narozených, který měl po dlouhé době za následek kladné hodnoty přirozeného přírůstku, který v roce 2007 činil v Ostravě 67 osob (v roce 2006 to bylo 8 osob).

Porodnost je v Ostravě průměrná a nijak významně se na ní neprojevuje populační boom posledních let. V roce 2007 se narodilo o 421 dětí více než v roce předcházejícím, kdy se ale narodilo oproti roku 1995 naopak o 160 dětí méně.

Počet potratů dlouhodobě klesá a to i přes to, že v roce 2007 (údaj za nový okres Ostrava-město) jich bylo o 169 více než v roce 2006.

Úmrtnost je v Ostravě ve sledovaném období poměrně konstantní s lehce klesající tendencí (maximum v roce 1990 - 3 970 osob, minimum v roce 2006 – 3 233 osob). Statisticky prokazatelnější klesající

18

tendenci má úmrtnost v Ostravě ve věkové kategorii nad 65 let, což je typickým znakem stárnutí populace. Kojenecká úmrtnost jednoznačně klesá. V roce 2007 je v porovnání s rokem 1990 sedmkrát nižší (údaj za nový okres Ostrava-město).

Obr. 2.1: Srovnání populačního vývoje obyvatel ČR a Ostravy v roce 2007* (relativní údaje na 1000 obyvatel) 12 10 8 6 4 2 0 -2 sňatky

rozvody

živě narození

potraty

ČR

zemřelí celkem

kojenecká přirozený úmrtnost přírůstek

migrační přírůstek

celkový přírůstek

Ostrava

Zdroj: ČSÚ

2.1.2 Migrace

Migrační saldo (rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých) v okrese Ostrava za posledních deset let pravidelně vykazovalo záporné hodnoty a v budoucnu lze očekávat podobný vývoj, který však bude kompenzovaný vyšší imigrací z východoevropských států. Díky sílícímu ekonomickému rozvoji Moravskoslezského kraje v posledních letech, poklesu míry nezaměstnanosti a rostoucí snahy zlepšovat životní prostředí v Ostravě lze předpokládat, že tento „odliv mozků“ bude slábnout.

19

Obr. 2.2: Srovnání migračního přírůstku obyvatel ČR a Ostravy v letech 1990 - 2007

10 8 6 4 2 0 -2 -4 1990

1995

2000 ČR

2005

2006

2007

Ostrava

Zdroj: ČSÚ.

Obrázek 2.2 uvádí vývoj migračního salda Ostravy za období 1990-2007, přičemž tabulka 2.2 umožňuje toto migrační saldo dekomponovat na počty přistěhovalých a vystěhovalých. Z prezentovaných dat vyplývá, že za celé sledované období migrační saldo v Ostravě nikdy nedosáhlo kladné hodnoty.

Tab. 2.2: Migrace v Ostravě Přistěhovalí

Vystěhovalí

Přírůstek stěhováním

1990

Rok

4 808

5 107

-299

1991

4 495

4 887

-392

1992

4 416

4 933

-517

1993

3 551

4 550

-999

1994

3 157

3 638

-481

1995

3 014

3 342

-328

1996

2 881

3 304

-423

1997

3 007

3 220

-213

1998

3 058

3 462

-404

1999

3 055

3 450

-395

2000

2 601

3 334

-733

2001

3 257

3 972

-715

2002

3 759

4 556

-797

2003

4 018

4 649

-631

2004

3 590

4 932

-1 342

2005

3 513

4 713

-1 200

2006

3 800

4 788

-988

2007

5 096

5 887

-791

Zdroj: ČSÚ.

Částečnou odpověď na to, proč se Ostrava v posledních letech „vylidňuje“, nám může poskytnout podrobnější analýza migračního salda, kterou na příkladu z roku 2007 názorně ukazuje následující graf.

20

Obr. 2.3: Migrační saldo okresu Ostrava v roce 2007 dle pohlaví

3000 2500 2000 1500 1000 500 0 -500 přistěhovalí

vystěhovalí muži

migrační saldo

ženy

Zdroj: ČSÚ.

Z uvedeného grafu jasně vyplývá, že rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými je mnohem větší u žen než u mužů. Jedním z důvodů, proč ženy opouštějí okres Ostravu více než muži může být to, že při zakládání rodiny preferují pro výchovu svých dětí čistější prostředí a volí tedy po sňatku stěhování za mimoostravským partnerem. Dalším důvodem může být hledání lukrativnějších pracovních příležitostí, především u mladých žen s vyšší kvalifikací.

Stále se projevuje vyšší míra vystěhovávání mladých vzdělaných lidí, většinou do ekonomicky atraktivnějších částí ČR, která má vliv na zhoršování vzdělanostní struktury města Ostravy („odliv mozků“, příliv nekvalifikovaných lidí a přistěhovalců z chudších zemí), ale také na stárnutí populace.6

Tab. 2.3: Pohyb obyvatel v Ostravě a vybraných referenčních městech (2007) Přirozený přírůstek

Přírůstek stěhováním

705

-98

607

67

-791

-724

Plzeň

113

1 733

1 846

Brno

118

1 735

1 853

Okres Žilina (2006)

-39

311

272

-412

358

-54

Moravskoslezský kraj Ostrava

Krakov

Celkový přírůstek

Zdroj: ČSÚ, Štatistický úrad Slovenskej republiky, Kraków w liczbach 2007 .

Obdobný trend lze sledovat také v rámci celého Moravskoslezského kraje. Saldo migrace dosáhlo v roce 2007 záporné hodnoty -98 osob. Z podrobnější analýzy krajské statistiky je však patrné, že záporných hodnot nebylo dosaženo ve všech okresech MS kraje. Naopak pozitivní přírůstek stěhováním byl zaznamenán v okresech Frýdek-Místek (+639 osob), Opava (+69 osob) a Nový Jičín (+54 osob). Pozitivního přírůstku stěhováním bylo dosaženo také v případě dalších referenčních lokalit.

6

Podklad pro tuto kapitolu tvořila analýza nazvaná Sociodemografická struktura Ostravy, kterou zpracoval v roce 2008 PhDr. Oldřich Solanský.

21

2.2 Struktura obyvatelstva

2.2.1 Struktura podle věku

Změny ve věkové struktuře obyvatel Ostravy jsou určovány do značné míry změnami ve věkové struktuře celé České republiky. Změny věkové struktury ČR v devadesátých letech 20. století a v prvním desetiletí 21. století jsou podmíněné především předchozím vývojem porodnosti a úmrtnosti. Silná generace 70. let zaujímá v tomto sledovaném období výsadní postavení. Jsou to vlastně děti rodičů, kteří patřili k natalitní vlně po 2. světové válce (v roce 1946 se živě narodilo 210,5 tisíc a v roce 1947 - 206,7 tisíc dětí). Tito lidé (narození po 2. světové válce) tvoří dnes druhou nejpočetnější generaci šedesátníků.

Natalitní vlnu po druhé světové válce však neovlivnil pouze samotný konec bojů, ale především také natalitní vlna s vysokým počtem narozených dětí po 1. světové válce (nejvíce to bylo v roce 1921 celkem 257,3 tisíc živě narozených dětí, od roku 1921 až do roku 1930 vždy nad 200 tisíc živě narozených dětí každý rok), která se právě po konci 2. světové války dostala do plodných let. Právě tato generace sekundárně ovlivnila počet narozených v 70. letech a terciálně se promítá v současné době (dnes je to už odcházející generace lidí starších 85 let). Nejsilnější současná generace je tedy generací třicátníků (v roce 1974 se živě narodilo 194,2 tisíc dětí a v roce 1975 191,8 tisíc dětí).

Natalitní vliv současné nejsilnější generace 70. let se však neprojevil v druhé polovině 90. let, jak se původně očekávalo, ale projevuje se až nyní, především poslední 3 až 4 roky (v roce 2005 se živě narodilo 102,2 tisíc dětí, v roce 2006 105,8 tisíc dětí a v roce 2007 dokonce 114,6 tisíc dětí). Ve sledovaném období populace ČR celkově zestárla. Proces stárnutí způsobuje především postupný pokles úmrtnosti, prodlužování střední délky života a nízká porodnost (v roce 2007 vzrostla naděje na dožití už na 73,7 let u mužů a 79,9 roku u žen). Za celé sledované období postupně klesal podíl dětské složky obyvatelstva, až ji v roce 2007 poprvé převýšil podíl obyvatel starších 65 let.

Jen nepatrně se do věkové struktury obyvatel ČR promítlo působení migrace. I když se imigrace v devadesátých letech zvýšila, počet a věk cizinců (v roce 2007 tvořili cizinci 3,8 % obyvatel ČR) věkovou strukturu obyvatel ČR zatím podstatně neovlivnil.

Změny ve věkové struktuře obyvatel Ostravy jsou za sledované období podobné jako výše popsané změny této struktury v celé ČR. Také v Ostravě se projevuje dominantní vliv silné generace 70. let v současné době nejpočetnější věkové skupiny (v roce 1974 se v Ostravě živě narodilo 5 654 dětí a v roce 1975 to bylo 5 594 dětí). Natalitní vliv generace 70. let, který se projevuje až v současné době, není v Ostravě tak výrazný, jako v celorepublikovém měřítku (v roce 2005 vykazuje Ostrava 3 269

22

živě narozených dětí, v roce 2006 dokonce o 28 méně, tedy 3 241 živě narozených dětí a v roce 2007 celkem 3 431 živě narozených dětí).

Populační stárnutí se za sledované období projevuje v Ostravě ještě markantněji než v celkové populaci ČR díky nižší úmrtnosti, vyšší potratovosti a v posledním roce i díky nižší porodnosti.

Rovněž podíl dětské složky po celé sledované období v Ostravě klesal. V roce 1990 tvořili obyvatelé Ostravy ve věku 0 až 14 let 21,1 % ostravské populace, v roce 1995 18,3 %, v roce 2000 16,3 % a v roce 2005 14,6 % populace Ostravy.

Věkovou strukturu Ostravy však na rozdíl od věkové struktury ČR negativně ovlivnila také migrace. Od roku 1990 do roku 2007 (včetně) odešlo z Ostravy 76 724 původních obyvatel. Za stejnou dobu se jich do Ostravy přistěhovalo pouze 65 076. Od roku 1990 tedy pouze stěhováním ubylo v Ostravě 11 648 obyvatel. A protože z Ostravy odcházejí lidé především mladí (převážně ženy), je také negativní migrační saldo jednou z příčin stárnutí ostravské populace.

Tab. 2.4: Věková struktura obyvatel Ostravy k 31.12. 2007 Počet obyvatel

Věk

absolutně

Předproduktivní (0-14 let) Produktivní (15-64 let) Poproduktivní (65 +)

relativně (%)

43 507

14,1

220 304

71,4

44 563

14,5

Zdroj: ČSÚ Obr. 2.4: Věková struktura obyvatel Ostravy k 31.12. 2007 70 - 79 6%

80 + 3%

0–9 9% 10 - 19 11%

60 - 69 12%

20 - 29 14%

50 - 59 14%

40 - 49 14%

30 - 39 17%

Zdroj: ČSÚ, Krajská reprezentace Ostrava, stav k 31.12. 2007

Přestože se počty narozených dětí od roku 1999 mírně zvyšovaly, počet a podíl dětí do věku 15 let je velmi nízký. Podíl obyvatel ve věku 0-14 let a obyvatel starších 65 let se tak postupně vyrovnával a

23

v roce 2007 došlo poprvé k převýšení (byť jen nepatrnému) skupiny 65 a víceletých nad dětmi do věku 15 let. Věkovou strukturu obyvatel města Ostravy ukazuje obrázek 2.5. Z pohledu výše průměrného věku patří Ostrava k nejmladším oblastem v rámci ČR. Z hlediska průměrného věku je také Moravskoslezský kraj třetím nejmladším krajem ČR, hned po kraji Ústeckém a kraji Karlovarském. Průměrný věk obyvatel Ostravy činil (k 31. 12. 2007) 40,3 let, přičemž tato hodnota je výsledkem jeho dlouhodobého růstu, jak ukazuje obrázek 2.6.

24

Obr. 2.5: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy (tzv. strom života) v kategoriích po pěti letech v r. 2006

95+ 90-94 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 1-4 0 15000

10000

5000

0 muži

5000

10000

15000

ženy

Zdroj: ČSÚ Obr. 2.6: Průměrný věk obyvatel Ostravy v letech 1998-2006 40,5

39,8

40

39,3

39,5 38,7

39

40,3

2006

2007

39,5

39

38,4 38,1

38,5 38

40,1

37,7

37,5 37 36,5 36 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Zdroj: ČSÚ

25

Tab. 2.5: 10 největších měst ČR dle počtu obyvatel a jejich průměrný věk (k 31.12.2007) Průměrný věk celkem

Průměrný věk muži

Průměrný věk ženy

1 212 097

41,7

40,0

43,4

Brno

368 533

41,8

39,9

43,6

Ostrava

308 374

40,3

38,5

41,9

Plzeň

165 238

41,9

40,4

43,4

Olomouc

100 373

40,9

39,1

42,6

99 721

40,6

38,9

42,2

Město Praha

Liberec

Počet obyvatel

České Budějovice

95 071

41,0

39,5

42,4

Ústí nad Labem

94 960

39,6

37,9

41,2

Hradec Králové

94 252

42,5

40,7

44,1

Pardubice

89 245

42,0

40,2

43,6

Zdroj: ČSÚ.

Mezi všemi městy ČR nad 35 tisíc obyvatel je Ostrava z hlediska průměrného věku na 9. - 12. místě (stejně jako Opava, Karviná a Jablonec nad Nisou). Pokud bychom srovnávali pouze města nad 50 tisíc obyvatel, byla by Ostrava na 5. - 7. místě (za městy Most, Frýdek-Místek, Ústí nad Labem a Děčín a stejně jako Opava a Karviná). Ve srovnání měst nad 100 tisíc obyvatel je Ostrava z hlediska průměrného věku městem nejmladším, jak ukazuje následující obrázek.

Obr. 2.7: Průměrný věk ve městech nad 100 tisíc obyvatel v ČR (k 31.12.2007) 44,0 43,0 42,0 41,0 40,0 39,0 38,0 37,0 36,0

Ostrava

Olomouc

Praha celkem

muži

Brno

Plzeň

ženy

Zdroj: ČSÚ

Ovšem v rámci Moravskoslezského kraje je okres Ostrava-město z hlediska průměrného věku okresem nejstarším.

26

Tab. 2.6: Okresy MS kraje a průměrný věk v nich (k 31.12.2007) Okres

Počet obyvatel

Ostrava - město

Průměrný věk celkem

muži

ženy

40,3

38,6

41,9

336 811

Karviná

275 397

40,0

38,5

41,6

Frýdek-Místek

210 369

39,9

38,4

41,3

Opava

176 820

39,9

38,3

41,4

Nový Jičín

152 352

39,3

37,8

40,7

Bruntál

98 148

39,4

37,8

40,8

Zdroj: ČSÚ.

Předpokládaný vývoj struktury obyvatel v Ostravě do roku 2050 (dle střední varianty vývoje) do značné míry kopíruje vývoj struktury obyvatel ČR. Níže uvedená tabulka 2.8 názorně dokumentuje postupné stárnutí obyvatel Ostravy. Zatímco lidí v nejnižších věkových kategoriích bude pomalu ubývat, počet lidí v nejvyšších věkových kategoriích naopak dramaticky poroste. Pro odhad budoucího vývoje počtu a struktury obyvatel Ostravy je nesmírně důležité srovnání počtu lidí v nejmladších a v nejstarších věkových kategoriích, zjednodušeně řečeno srovnání budoucího počtu dětí a důchodců.

Tab. 2.7: Prognóza věkového složení obyvatel Ostravy podle pětiletých věkových skupin do roku 2050, střední varianta 2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

0 až 4

14401

14047

13426

12551

11900

11808

11874

11706

11289

5 až 9

13938

14387

14033

13413

12538

11888

11796

11862

11694

10 až 14

13242

13929

14377

14024

13404

12530

11881

11789

11855

15 až 19

17067

13350

14037

14485

14133

13515

12642

11994

11902

20 až 24

19720

17427

13721

14407

14856

14506

13889

13020

12374

25 až 29

21119

20214

17928

14236

14920

15367

15019

14405

13539

30 až 34

25983

21539

20639

18362

14683

15366

15813

15466

14855

35 až 39

26039

26340

21920

21027

18762

15102

15784

16230

15886

40 až 44

20881

26330

26634

22253

21373

19126

15494

16176

16623

45 až 49

20765

21091

26490

26802

22487

21629

19414

15827

16511

50 až 54

20232

20791

21132

26455

26778

22567

21744

19579

16064

55 až 59

22609

19736

20321

20683

25890

26230

22168

21394

19302

60 až 64

21984

21425

18750

19374

19768

24814

25181

21331

20628

65 až 69

16283

20259

19837

17426

18095

18528

23346

23749

20182

70 až 74

11178

14365

17987

17740

15675

16402

16887

21406

21855

75 až 79

9033

9145

11913

15077

15048

13424

14219

14765

18888

80 až 84

6640

6435

6723

8960

11545

11748

10646

11500

12106

85 až 89

3472

3737

3776

4154

5748

7635

8024

7466

8333

90 a více

820

1425

1787

2021

2438

3540

5094

6117

6431

305406

305969

305433

303451

300042

295725

290915

285781

280319

Celkem

Pozn.: Šedě je označena silná generace 70. let. Zdroj: Solanský, O. Sociodemografická struktura Ostravy, Ostrava 2008

27

Tab. 2.8: Četnost obyvatel v Ostravě - širší věkové kategorie 2010 muži

2020 ženy

muži

2030 ženy

muži

2040 ženy

muži

2050 ženy

muži

ženy

0 až 14

21361

20697

21490

20826

19439

18837

18262

17696

17896

17342

15 až 64

108628

110312

101636

102291

97768

98142

89592

89620

80036

79479

65 a více

19108

28985

26156

36713

29305

40170

34259

44994

39089

49855

149097

159994

149282

159830

146512

157149

142113

152310

137021

146676

Celkem

Zdroj: Solanský, O.: Sociodemografická struktura Ostravy, Ostrava 2008

Jak je z uvedené tabulky patrné, počet dětí by se měl od roku 2020 postupně snižovat a naopak počet důchodců by měl neustále růst. Tato tendence (zvyšující se počet starých lidí) by měla být natolik výrazná, že by měla velmi významně ovlivnit také snižující se počet lidí ve věku 15 až 64 let.

Obr. 2.8: Očekávaný vývoj počtu osob ve věku 0 až 14 let a 65 a více let v Ostravě do roku 2050

140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0

2010

2020

2030 0 až 14 let

2040

2050

65 a více let

Zdroj: Solanský, O.: Sociodemografická struktura Ostravy, Ostrava 2008

Obr. 2.8 názorně dokumentuje tzv. rozevírající se nůžky, tj. postupné zvětšování rozdílu mezi počtem dětí a důchodců. Změny věkové struktury se projeví v nárůstu četností neproduktivních skupin, přičemž počet dětí do 14 let bude výrazně převýšen počtem obyvatel ve věku 65 let a starších. Podíl osob v produktivním věku bude neustále klesat.

Situace v Ostravě bude ve srovnání s vývojem v ČR problematičtější, a to zvláště tehdy, nepodaří-li se výrazně změnit migrační saldo, které je zatím pro Ostravu stále negativní. Zvláště citelné je opouštění Ostravy mladými ženami, které by jinak mohly ovlivnit nárůst natality.

Převratnější změny v postojích k rodičovství se u mladé generace lidí v Ostravě nedají předpokládat, zvláště pak tehdy, nedojde-li k výraznému oživení ekonomiky a její restrukturalizaci tak, aby mladí lidé našli pracovní uplatnění a naplnění svých profesních ambicí v Ostravě a blízkém okolí. Samozřejmě, že pracovní uplatnění mladých lidí a dostatek bytů pro mladé rodiny nejsou jedinými podmínkami pro nárůst natality, nicméně, jsou to podmínky základní.

28

Silná generace 70. let bude do roku 2050 stejně jako v ČR nejvýraznější věkovou skupinou obyvatel Ostravy a bude tedy ovlivňovat věkové složení obyvatelstva. Tento fakt se projeví v postupném stárnutí obyvatel a v růstu průměrného věku.

Uvedená fakta o vývoji obyvatel Ostravy v průběhu let 2010 - 2050 lze shrnout takto:


Současné dvě nejpočetnější věkové kategorie (30 až 34 let a 35 až 39 let) zůstanou v produktivním věku přibližně do roku 2040. Poté se situace velmi dramaticky změní a nedojde-li do té doby k podstatným a převratným změnám pozitivních hodnot migračního salda, bude v Ostravě citelný nedostatek osob v produktivním věku.




Děti silných ročníků žen ze 70. let nebudou mít podstatný vliv na zvýšení porodnosti v Ostravě.




Podíl lidí ve všech postproduktivních kategoriích vůči ostatní populaci v Ostravě bude během celého sledovaného období neustále stoupat. Je to způsobeno přirozeným rolováním věkové kategorie početné poválečné generace a od roku 2040 také nejpočetnější generace 70. let. K tomu bude přispívat také předpokládaná snižující se mortalita a prodlužující se naděje na dožití.




Problémem, který může být v budoucnu v Ostravě velmi vážný, je snižující se počet mladých lidí, a to nikoliv pouze díky nízké porodnosti, ale také díky migraci těchto lidí (především mladých žen), kteří Ostravu opouštějí.7

2.2.2 Struktura podle vzdělání

Úroveň vzdělanosti obyvatelstva se v současné etapě hospodářského rozvoje, charakterizované přesunem těžiště ekonomických aktivit do terciéru a kvartéru, stává jedním z rozhodujících předpokladů rozvoje území.

Město Ostrava patří k územním jednotkám, pro které je charakteristická nižší míra vzdělanosti. Index vzdělanosti8 zde dosahuje hodnoty jen 48,46 % a řadí tak Ostravu až na poslední místo mezi sledovanými městy (viz tabulka č. 2.9 a 2.10). Podíl osob starších 15 let s vysokoškolským vzděláním ale postupně narůstá a dynamika tohoto růstu řadí Ostravu mezi přední města v tomto ukazateli.

7

Podklad pro tuto kapitolu tvořila analýza nazvaná Sociodemografická struktura Ostravy, kterou zpracoval v roce 2008 PhDr. Oldřich Solanský. 8 Index vzdělanosti představuje syntetický ukazatel, který je konstruován jako podíl obyvatel se středním a vysokoškolským vzděláním na dospělé populaci. Při jeho konstrukci je vysokoškolskému stupni dávána dvojnásobná váha ve srovnání se středoškolskou úrovní.

29

Tab. 2.9: Vzdělanostní struktura obyvatelstva v roce 2001 (absolutní hodnoty) Územní jednotka

v tom podle vzdělání

Obyvatelstvo 15+

1

2 576

3

56 490

4

95 359

5

108 476

6

Brno

322 164

57 758

3 505

Plzeň

142 001

334

25 125

48 495

47 856

17 816

2 375

Ostrava

264 901

1 271

63 628

94 993

72 593

27 893

4 523

MS kraj

1 051 687

5 568

265 452

407 247

277 767

81 506

14 147

ČR

8 575 198

37 932

1 975 109

3 255 400

2 431 171

762 459

113 127

Zdroj dat: SLDB 2001 Legenda: 1- bez vzdělání 2- základní vč. neukončeného 3- vyučení a střední odborné bez maturity 4- úplné střední s maturitou vč. vyšší odborné a nástavbové 5- vysokoškolské vč. bakalářského 6- nezjištěno Obr. 2.9: Vzdělanostní struktura obyvatelstva v roce 2001 100% 90% 80% 70% 5

60%

4 3

50%

2 40%

1

30% 20% 10% 0% Brno Plzeň Zdroj dat: SLDB 2001 Legenda: viz předcházející tabulka

Ostrava

ČR

MS kraj

Tab. 2.10: Vzdělanostní struktura obyvatelstva v roce 2001 (relativní hodnoty) Územní jednotka

Obyvatelstvo 15+

v tom podle vzdělání (%) 1

2

3

4

5

6

Index vzdělanosti

Brno

322164

0,18

17,53

29,6

33,67

17,93

1,09

69,53

Plzeň

142001

0,24

17,69

34,15

33,7

12,55

1,67

58,79

Ostrava

264901

0,48

24,02

35,86

27,4

10,53

1,71

48,46

MS kraj

1051687

0,53

25,24

38,72

26,41

7,75

1,35

41,91

ČR

8575198

0,44

23,03

37,96

28,35

8,89

1,32

46,13

Zdroj dat: SLDB 2001 Legenda: viz předcházející tabulka Pozn.: Index vzdělanosti vyjadřuje podíl obyvatelstva se středoškolským vzděláním (4) + dvojnásobek vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (5) k celkovému počtu obyvatelstva nad 15 let

30

Obr. 2.10: Porovnání indexů vzdělanosti za vybrané územní celky v roce 2001 46,13

ČR

41,91

MS kraj

Ostrava

48,46

58,79

Plzeň

69,53

Brno

0

10

20

30

40

50

60

70

80

Zdroj dat: SLDB 2001 Pozn.: Index vzdělanosti vyjadřuje podíl obyvatelstva se středoškolským vzděláním (4) + dvojnásobek podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (5) k celkovému počtu obyvatelstva nad 15 let

Strukturu vzdělání obyvatelstva dle věku shrnuje příloha č. 2.2.

2.2.3 Národnostní struktura obyvatel Ostravy a cizinci v Ostravě Z hlediska národnostní struktury je Ostrava srovnatelná s jinými městy a celorepublikovým průměrem, pro které je příznačná národnostní homogenita. Relativní podíl cizinců v Ostravě představuje 2,6 % celkové populace (k 31. 12. 2006 to bylo 7 912 osob, z toho 63,6 % mužů)9. Nejpočetnější skupinou cizích státních příslušníků v Ostravě jsou Vietnamci a občané Slovenské republiky, následují Ukrajinci, Poláci a Rusové. Podle posledních čísel Magistrátu města Ostravy bylo k pobytu v Ostravě přihlášeno k 31. 3. 2008 celkem 9 495 cizinců. Vývoj počtu cizinců na území města Ostravy v letech 1997 až 2006 zachycuje obrázek 2.11.

9

Zdrojem počtů je ČSÚ, který vychází ze statistik Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie. Své statistiky si vede také oddělení evidence obyvatel a občanských průkazů odboru vnitřních věcí Magistrátu města Ostravy. K 31. 12. 2006 bylo v Ostravě evidováno (přihlášeno k pobytu) celkem 8 442 cizinců.

31

Obr. 2.11: Počty cizinců v Ostravě v období let 1997-2006 9 000 8 500

8 300

8 000 7 500

7 912 7 885

7 399

7 554

7 000

6 575 6 286

6 500

7 084

7339

6 894

6 000 5 500 5 000 4 500 4 000 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Zdroj: ČSU ze statistik Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie

V souvislosti s rozvíjející se makroekonomickou strukturou ČR, s rozvojem Moravskoslezského kraje a také s dalším začleňováním České republiky do EU je evidentní, že typická mnohonárodnostní struktura obyvatel větších měst v EU bude za pár let samozřejmostí také v Ostravě. Předpokládá se, že počet cizinců a také příslušníků různých národnostních menšin se bude zvyšovat. Časový horizont tohoto stavu bude posouvat především politicko-hospodářský vývoj naší země.

Pro Ostravu, stejně jako jiné části České republiky, je charakteristická homogenita českých obyvatel bez osobních zkušeností s cizinci (kromě zkušenosti s polskou a slovenskou menšinou, které nereprezentují odlišné kultury). V budoucnu je možné očekávat negativní postoje k jiným národnostem a etnickým menšinám.

Průzkumy vztahů české veřejnosti k cizincům se pravidelně zabývá Centrum pro výzkum veřejného mínění. V březnu 2008 bylo například zjištěno10, že mezi občany stále převažuje mínění, že lidé jiných národností, kteří sem přišli v posledních letech, představují problém v rámci celé ČR (58 %), nad názorem opačným (30 %). V porovnání s lety 2003 i 2005 je však vidět zřetelný pokles prvního z uvedených názorů ve prospěch druhého, což opět koresponduje s trendem postupující akceptace dlouhodobé či trvalé přítomností cizinců z různých částí světa u nás, která výrazně narostla po roce 1989 i následně po vstupu ČR do EU. Z šetření také vyplynulo, že občané téměř jednomyslně (95 %) soudí, že by se cizinci žijící v ČR měli v nějaké míře přizpůsobovat našim životním zvyklostem, přičemž více než dvě třetiny zastávají názor, že by se jim měli přizpůsobit co možná nejvíce. Naopak mínění, že by cizinci měli mít možnost žít zde podle vlastních životních zvyklostí, ve výzkumu vyjadřovali jen čtyři dotázaní ze sta.

10

CVVM. Postoje české veřejnosti k cizincům [online]. [cit. 25.6. 2008] < http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100779s_ov80429.pdf>

32

Pokud jde o obecný postoj veřejnosti k zaměstnávání cizinců, poměrně výrazná, více než dvoutřetinová většina občanů (68 %) to považuje za správné, zatímco čtvrtina (25 %) vyjadřuje opačný postoj. V porovnání se situací z roku 2003 došlo k dosti významnému posunu ve prospěch souhlasného vyjádření k zaměstnávání cizinců, když před pěti lety byly oba podíly téměř vyrovnané s nepatrným převisem nesouhlasících. Přesto výsledky ukazují, že většina občanů se kloní k názoru, že cizí levná pracovní síla ohrožuje současné zaměstnávání českých občanů a že zaměstnávání cizinců by se mělo omezit v oblastech s vysokou nezaměstnaností, i když oba tyto výroky mají v současnosti zřetelně nižší podporu, než měly ve srovnatelném výzkumu z roku 2003. Obdobně převažuje i mínění, že cizinci by se měli zaměstnávat jen v profesích, o které čeští uchazeči o práci nemají zájem, byť v tomto případě se stávající výsledek neliší od toho z před pěti lety.

S očekávaným růstem cizinců se v horizontu příštích cca 10 až 20 let nejspíše zvýší potřebnost speciálních institucí zabývajících se adaptačními problémy cizinců a jejich dětí i v Ostravě. Základní informace o cizincích na ostravském trhu práce jsou uvedeny v kapitole 2.4.4.

2.3 Vzdělávání

2.3.1 Školství Tab. 2.11: Školy v okrese Ostrava ve školním roce 2007/2008 Mateřské školy

92

Počet dětí, žáků, studentů k 30.9.2007 8 930

Základní školy

95

27 313

Střední školy

44

22 100

13

2 257

2

99

Druh školy

Počet škol

z toho soukromé střední vzdělání z toho SŠ poskytující

z toho soukromé střední vzdělání s výučním listem z toho soukromé

0

0

12

4 427

1

220

44

17 574

z toho soukromé

13

2 037

z toho vzdělání v oborech gymnázií

17

5 697

6

655

střední vzdělání s maturitní zkouškou

z toho soukromé Konzervatoř Základní umělecké školy Vyšší odborné školy z toho soukromé

1

436

14

7 018

4

1 176

2

406

Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání z výkonových výkazů k 30. 9. 2007

Jak vyplývá z tabulky 2.11, jež uvádí počty jednotlivých školských institucí, v Ostravě je dostatečná síť veřejných i soukromých škol. Dále se zde nacházejí dvě významné veřejnoprávní vysoké školy, a to Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava a Ostravská univerzita. Vedle uvedených

33

veřejných vysokých škol zde od října 2000 působí rovněž soukromá Vysoká škola podnikání, a.s. s bakalářským i magisterským navazujícím studijním programem. Ve všech třech školách studuje (školní rok 2007/08) přibližně 35 tisíc studentů, přičemž Vysoká škola báňská / Technická univerzita Ostrava je rovněž významným vědecko-výzkumným centrem. Všechny ostravské vysoké školy se snaží o flexibilní adaptaci na požadavky trhu práce. Počty studentů uvedených vysokých škol ukazuje obr. 2.12. Bližší informace o struktuře studentů dle jednotlivých fakult v případě VŠB-TUO a OU a dle jednotlivých forem studia v případě VŠP, a.s. obsahují přílohy 2.3 až 2.5.

Obr. 2.12: Počet studentů ostravských vysokých škol (1998 – 2008) 25000

20000

15000

10000

5000

0

1998

2000

2002

2004

2006

2008

VŠB - TU Ostrava

13760

14014

15298

18670

21678

22512

Ostravská univerzita

4734

5495

5932

7551

8857

9881

172

825

1524

2996

2612

Vysoká škola podnikání

Kromě uvedených vysokých škol sídlících v městě Ostravě funguje od října 2006 v nedalekém Havířově další soukromá vysoká škola. Jedná se o organizační jednotku polské Vysoké školy humanitně-ekonomické v Lodži, která pod názvem Akademie tvůrčího rozvoje s.r.o. (www.vshe.cz) zajišťuje přednáškový a cvičební studijní program. Prozatím se zde studuje Marketing a management a také obory Anglická filologie či Pedagogika. Připravuje se také studium Informatiky, Transportu a Politologie.

Kvalitu absolventů vysokých škol zjišťoval průzkum Uplatnitelnost absolventů škol v podnicích a organizacích v Moravskoslezském kraji11, který byl zpracován kolektivem autorů VŠB-TUO a RPICViP, s.r.o. v roce 2008. Souhrnné výsledky spokojenosti zaměstnavatelů s odbornou (profesní) 11

Kolektiv autorů. Uplatnitelnost absolventů škol v podnicích a organizacích v Moravskoslezském kraji [online]. [cit. 17.6.2008] .

34

připraveností absolventů v době nástupu do zaměstnání ukazují na poměrně úspěšně fungující vysoké školství. Zaměstnavatelé hodnotili pozitivně 91,2 % absolventů vysokých škol, zatímco negativní hodnocení bylo uvedeno pouze u 3,5 %, což při vzorku 594 absolventů odpovídá 21 osobám. Nejčastěji zaměstnavatelé hodnotili odbornou připravenost absolventů jako „dobrou“, a to v 49,0 % případů, „dostatečnou“, ve 34,8 % případů, a „vynikající“ v 7,4 % případů. Hodnocení odborné připravenosti jako „špatné“ a „velmi špatné“ se vyskytlo pouze ve 2 případech, což odpovídá spíše situaci individuálního než systémového selhání. Ačkoli uvedené výsledky lze pojímat jako ukazatel relativní úspěšnosti vysokých škol při přípravě studentů na povolání, vysoká četnost hodnocení na úrovni „dostatečná“ ukazuje na značný prostor k dalšímu zlepšení.

Tab. 2.12: Hodnocení odborné (profesní) připravenosti absolventa VŠ při nástupu do zaměstnání Četnost (osob)

Hodnocení odborné (profesní) připravenosti Vynikající

44

Podíl (%) 7,4

Dobrá

291

49,0

Dostatečná

207

34,8

Nedostatečná

19

3,2

Špatná

1

0,2

Velmi špatná

1

0,2

n.a. ∑

31

5,2

594

100,0

Zdroj: Kolektiv autorů. Uplatnitelnost absolventů škol v podnicích a organizacích v Moravskoslezském kraji.

Vybavenost absolventů vysokých škol obecnými a odbornými jazykovými schopnostmi při nástupu do zaměstnání hodnotili zaměstnavatelé, ve srovnání s hodnocením odborné připravenosti, již méně příznivě, neboť pozitivně se o obecných jazykových schopnostech vyjádřili u 66,9 % absolventů a o odborných jazykových schopnostech u 54,4 % absolventů, zatímco negativně hodnotili obecné jazykové schopnosti v případě 20,2 % absolventů a odborné jazykové znalosti v případě 32,5 % absolventů. Lze předpokládat, že poptávka po absolventech s kvalitní jazykovou výbavou, především angličtinou, bude sílit. Důraz na rozvoj jazykového vzdělávání tak může představovat určitou výzvu pro celý vzdělávací systém.

Tab. 2.13: Hodnocení obecných a odborných jazykových znalostí absolventa Hodnocení jazykových znalostí Vynikající

Obecné jazykové znalosti Četnost (osob) 54

Podíl (%) 9,1

Odborné jazykové znalosti Četnost (osob) 39

Podíl (%) 6,6

Dobré

115

19,4

95

16,0

Dostatečné

228

38,4

189

31,8

Nedostatečné

101

17,0

119

20,0

13

2,2

22

3,7

6

1,0

52

8,8

Špatné Velmi špatné n.a. ∑

77

13,0

78

13,1

594

100,0

594

100,0

Zdroj: Kolektiv autorů. Uplatnitelnost absolventů škol v podnicích a organizacích v Moravskoslezském kraji.

35

V Ostravě již působí několik cizojazyčných škol, konkrétně 1st International School of Ostrava, Anglická školka MONTY a ZŠ Monty School, ZŠ a MŠ Ostrava, Ostrčilova 1 apod. Bližší informace o těchto zařízeních poskytuje následující tabulka.

Tab. 2.14: Cizojazyčné školy v Ostravě 1st International School of Ostrava st

1 International School of Ostrava 1st International School of Ostrava zahájila provoz v září 2005. Škola se skládá z Mezinárodní základní školy pro děti ve věku od 4 do 11 let a z anglicko-českého gymnázia pro žáky od 12 do 19 let. Obě školy úzce spolupracují na společném cíli: poskytnout vzdělání v angličtině od mateřské školy až po maturitu všem dětem a mladým lidem různé národnosti. Školy usilují o to, aby byl zajištěn nejvyšší možný standard vzdělávání, a přitom aby se jejich zahraniční žáci i s rodiči co nejvíce zapojovali s českou komunitou . V současné době na školách studuje 260 žáků. Mezinárodní základní škola Mezinárodní větev 1.stupně ZŠ 1st International School of Ostrava, s.r.o. zahájila svou činnost v září roku 2008 jako zahraniční škola na území České republiky, kde děti s českým občanstvím mohou vykonávat povinnou školní docházku. V prvním roce bylo otevřeno 6 tříd prvního stupně a školička pro čtyřleté žáky v nově zrekonstruované budově v centru města Ostravy. Škola nabízí výukový program dle mezinárodních (International Primary Curriculum) a britských učebních osnov (National Curriculum of England and Wales) dětem všech národností ve věku 4-11 let, a to i bez předchozí znalosti anglického jazyka. Škola je registrována u British QCA (Qualifications and Curriculum Authority – číslo 1350016) a je také předběžným členem Rady mezinárodních škol (Council of International Schools), a Rady britských mezinárodních škol COBIS (Council of British International Schools). Anglicko-české gymnázium Gymnázium zahájilo činnost v září 2005 a je registrováno u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Škola má dva obory vzdělání – osmileté gymnázium a čtyřleté gymnázium. Oba obory vedou žáky k maturitní zkoušce. Přičemž osmileté gymnázium si dalo jako svůj cíl získat autorizaci svého vzdělávacího programu u International Baccalaureate World School. V těchto dnech má škola 160 žáků, kteří se vzdělávají v podstatné míře pouze v angličtině. V současné době mohou být žáci připravováni také na zkoušky IGCSE, SAT, GED a IELTS. ZŠ a MŠ Ostrava, Ostrčilova 1 Základní škola a mateřská škola Ostrava, Ostrčilova 1 je státní a fakultní školou Ostravské univerzity, vzdělávající děti jak v českém jazyce, tak i v česko - anglickém (bilingvním) vzdělávání. Je určeno nejen českým dětem, ale i dětem cizinců. Škola zabezpečuje vzdělávání od 3 do 15 let věku dítěte. Profiluje se jako moderní vzdělávací zařízení, kde se přirozeným způsobem stýkají rozličné kultury. Dlouhodobě usiluje o to, aby se zařadila mezi školy, které poskytují kvalitní vzdělávání na vysoké úrovni, tímto vzbuzuje zájem o vzdělávání mezi rodiči a pedagogickými pracovníky. Sídlo školy je v centru Ostravy v moderním areálu s kvalitně vybavenými odbornými učebnami a sportovním zázemím. Nadstandardní programy:
Baby Club – kurz angličtiny pro děti a jejich rodiče od 2 – 3 let
Jolly Phonics – výuka prvotního čtení a psaní v anglickém jazyce (již v mateřské škole)
Moje první školička – přípravný kurz pro budoucí prvňáky Nadstandardní aktivity:
Klinické pracoviště pro zahraniční studenty a pedagogy
Výzkumné pracoviště pro Univerzity College a College of Early Education Trondeim v Norsku
Tvorba celostátních metodických materiálů pro výuku jazyků
Zařazení školy Krajským úřadem Moravskoslezského kraje do seznamu ZŠ poskytujících vzdělávání žáků, kteří jsou dětmi osob se státní příslušností jiného členského státu EU Ve škole se vyučuje podle českých a mezinárodně uznávaných osnov. Vzdělávací systém MONTY Ucelený vzdělávací systém, zahrnující jesle, školku, a především anglicko-českou základní školu a dále jazykové kurzy pro děti. Výsledky dětí jsou ověřovanými Cambridgeskými zkouškami. Jesle a školka nabízejí špičkovou kvalitu výuky angličtiny a péči o děti od 1 do 6 let. S dětmi pracují vysoce kvalifikovaní učitelé i rodilí mluvčí, využívající kvalitní metodické zázemí unikátního vzdělávacího systému Monty. Škola garantuje návaznost na hlavní principy Monty - malý počet žáků ve třídách, učení v souvislostech a ve dvou jazycích zároveň, kontakt s rodilým mluvčím, a to jak ve výuce, tak mimo ní, zabezpečení veškerých volnočasových aktivit dětí v areálu školy, dva vyučující ve třídě. Gymnázium Hladnov, Slezská Ostrava, příspěvková organizace Pilotní škola tvorby RVP a ŠVP pro bilingvní studium. Nabízí šestiletý studijní obor Gymnázium s výukou vybraných předmětů v jazyce španělském. Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava Zaměřeno především na výuku cizích jazyků – AJ, NJ, F. Šestileté gymnázium je zaměřeno na francouzský jazyk, přičemž některé předměty ve vyšších ročnících jsou vyučovány ve francouzském jazyce.

Zdroj: www.is-ostrava.cz, http://skolka.montyskola.cz, http://skola.montyskola.cz, www.zsostrcilova.cz.

36

2.3.2 Celoživotní vzdělávání

V této části se profil města opírá zejména o dokument „Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje“, který byl vydán v roce 2008. Moravskoslezský kraj, a tedy i město Ostrava, akceptuje komplexní pojetí celoživotního učení, které zahrnuje jak ekonomický, tak environmentální a sociální aspekt a respektuje rostoucí význam celoživotního učení vycházející ze skutečnosti, že pro dosažení úspěchu v dynamicky rozvíjejícím se ekonomickém prostředí je nutná po všech stránkách kvalifikovaná pracovní síla a že podpora celoživotního učení je jedním z rozhodujících faktorů konkurenceschopnosti regionu. Význam dalšího vzdělávání roste s tím, jak se zrychluje technický pokrok a v jeho důsledku i zastarávání znalostí a dovedností získaných v průběhu počátečního vzdělávání. Zastarávání je dále zesilováno odsouváním věkové hranice odchodu do důchodu a prodlužováním období produktivního věku. Čím je období, které uplyne mezi absolvováním počátečního vzdělávání a odchodem do důchodu, delší, tím častěji musí jednotlivci aktualizovat svou kvalifikaci.

Dle statistik podílu na celoživotním učení je oblast dalšího vzdělávání ve středních školách hluboko pod celoevropským průměrem. Je žádoucí, aby zejména střední školy propojily počáteční a další vzdělávání a aby školy byly co nejvíce využívány pro další vzdělávání. Důvodem jsou uvolňující se kapacity škol v důsledku demografického vývoje, přičemž tento prostorový, materiální a personální potenciál škol lze velmi dobře a smysluplně využít k realizaci dalšího vzdělávání a rozvoji aktivit škol v této oblasti.

Pro úspěšnou realizaci dalšího vzdělávání (DV) ve školách je nezbytné vytvořit odpovídající podmínky; ty se týkají především rozšíření vzdělávací nabídky DV ve školách, zvýšení účasti v DV a podpory kvality a efektivity DV. Také autoři závěrečné zprávy průzkumu Bariéry růstu podniku (Ostrava, červen 2006)12 navrhují rozpracovat programy pro rozvoj kompetencí pro cílovou skupinu MSP s důrazem na management obecně a management lidských zdrojů zvlášť. V rámci těchto programů doporučují pořádat také motivační semináře a konference pro podnikatelskou sféru, prohlubovat informovanost o možnostech vzdělávání a zpřístupnit vzdělávání zaměstnanců a podnikatelů podle potřeb MSP.

Problém České republiky a jejího vzdělávacího systému - a také problém vzdělávání v Ostravě a celém kraji - tkví v tom, že až do 90. let minulého století zůstala jednou z nejvíce industrializovaných oblastí 12

Vysoká škola podnikání, a.s. Bariéry růstu podniků [online]. [cit. 1.6. 2008]

37

světa, kdy ostatní rozvinuté ekonomiky již intenzivně rozvíjely terciární a především kvartérní sektor. Orientaci na průmyslovou výrobu také odpovídala a do dneška v podstatě ještě odpovídá struktura české vzdělávací soustavy (velmi rozvinuté střední odborné školství, zejména tradiční „průmyslovky“ a střední odborná učiliště s technickými obory) i dosažené vzdělanostní úrovně (velký podíl obyvatel se středním vzděláním, nízký nejen se základním, ale i terciárním vzděláním).

Školy v MSK jsou zapojeny do systémového projektu Uznávání výsledků neformálního a informálního vzdělávání (UNIV), jehož hlavní cíl spočívá v rozvoji dalšího vzdělávání v České republice. K dílčím cílům projektu náleží podpora poskytování dalšího vzdělávání ve středních školách a vyšších odborných školách a rozšíření nabídky dalšího vzdělávání o mechanismy, které umožňují uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení. Do projektu je v MSK zapojeno pět krajských škol, jedna soukromá škola a sdružení Svět vzdělávání - síť místních center celoživotního vzdělávání. Při realizaci projektu střední školy mimo jiné připravují modulově koncipované vzdělávací programy s cílem umožnit získávání dílčích kvalifikací.

2.4 Trh práce a zaměstnanost

Situaci na trhu práce a zaměstnanosti v okrese Ostrava monitoruje a analyzuje úřad práce. Údaje z jeho komplexní analýzy13 byly využity jako základ Profilu města Ostravy pro oblast lidských zdrojů v části trh práce a zaměstnanost v minulosti i nyní. Jelikož od 1. 1. 2007 došlo k rozšíření ostravského okresu o 12 obcí z okolních okresů, lze zaznamenat také - vzhledem k minulým statistikám - jisté posuny (zvláště při komparaci údajů za jednotlivé roky). Přesto jsou analýzy za okres Ostrava nadále relevantním informačním zdrojem. Popisované trendy v rámci okresu jsou obdobné trendům v rámci samotného města. Pro zpřesnění jsou údaje za okres v některých případech doplňovány údaji pouze za město Ostravu.

2.4.1 Zaměstnanost

Celková zaměstnanost v okrese Ostrava se v průběhu roku 2007 zvýšila a její stav byl ke konci prosince nejvyšší od června 2001. Hlavním důvodem tohoto nárůstu bylo přiřazení 12 obcí z okolních okresů do ostravského okresu (leden 2007 - viz poznámka v kapitole 2.1 Pohyb obyvatelstva). Touto změnou v územní příslušnosti došlo ke zvýšení hodnot u všech základních ukazatelů, které jsou v oblasti zaměstnanosti sledovány. K pozitivnímu vývoji ale současně přispěly i další faktory: 13

Úřad práce v Ostravě. Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2007 a předpokládaný vývoj v roce 2008 [online]. [cit. 1.6. 2008]

38




celkový dobrý výkon národního hospodářství, který se podle dostupných statistických a ekonomických informací i v uplynulém roce stále držel na vysokých hodnotách (meziroční přírůstek HDP v třetím čtvrtletí 2007 dosáhl 6,0 %),




pokračující ekonomický růst umožňoval ostravským zaměstnavatelům zvýšenou tvorbu nových pracovních příležitostí, převážně v kvalifikovaných profesích,




postupné rozšiřování výrobních kapacit investorů působících v průmyslových zónách s následným náborem nových zaměstnanců,




příchod zahraničních investorů z odvětví automobilového průmyslu, kteří mají zájem o spolupráci s jihokorejskou automobilkou Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., jenž zahájila na jaře roku 2007 výstavbu svého závodu v průmyslové zóně Nošovice v okrese Frýdek-Místek,




nezvykle teplé počasí v zimních měsících, které umožnilo pokračovat v sezónních pracích (obzvlášť pak v odvětví stavebnictví), atd.

Obecně lze konstatovat, že k trendu růstu zaměstnanosti u ostravských zaměstnavatelských subjektů přispívá zejména příznivě se vyvíjející hospodářská situace v ČR. Na celkovém zvýšení zaměstnaných osob se nejvíce podílejí malé firmy se stavem do 25 zaměstnanců. K velmi dobrému vývoji na ostravském trhu práce napomáhají i aktivity zahraničních firem, které začínají realizovat, převážně v průmyslových zónách, své investiční záměry, ale i těch, které již zahájily výrobu, vytvořily nová pracovní místa a dále se rozšiřují a zvyšují počty svých zaměstnanců.

Tab. 2.15: Vývoj počtu zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných v okrese Ostrava (k 31.12.) Ukazatel

Počet osob 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

107 375

106 118

104 899

100 265

97 240

97 157

97 184

103 367

31 685

32 267

30 901

30 850

31 328

32 696

32 874

35 678

celková zaměstnanost u firem

139 060

138 385

135 800

131 115

128 568

129 853

130 058

139 045

osoby samostatně výděl. činné

24 282

24 733

24 975

25 136

23 592

22 607

23 485

24 770

evidovaní uchazeči o zaměstnání

26 402

25 588

27 807

29 470

28 892

25 901

22 750

17 853

1 013

713

663

670

909

1 044

3 523

4 247

26,1

35,9

41,9

44,0

31,8

24,8

6,5

4,2

zaměstnanci - firmy s 26 a více zam. zaměstnanci - firmy do 25 zam.

volná pracovní místa (VPM) uchazeči připadající na jedno VPM

2007

Zdroj: Úřad práce v Ostravě

Zaměstnavatelé všech velikostních kategorií zaměstnávali k 31. 12. 2007 v okrese Ostrava celkem 139 045 osob, což je o 8 987 (+6,9 %) více než koncem roku 2006. Také počet OSVČ se za dvanáct měsíců minulého roku zvýšil, a to o 1 285 (+5,5 %). Koncem prosince 2007 tedy aktivně podnikalo celkem 24 770 občanů. Tento stav zahrnuje i zaměstnance firem, kteří kromě hlavního pracovního poměru zároveň vykonávají také samostatnou výdělečnou činnost a jsou podnikateli.

39

Tab. 2.16: Vývoj počtu zaměstnavatelů v okrese Ostrava Ukazatel

31. 12. 2006

30. 6. 2007

31. 12. 2007

Zaměstnavatelé se stavem 26 a více zaměstnanců

706

795

797

12/2007 - 12/2006 absolutně

v%

+91

+12,9

Zaměstnavatelé se stavem do 25 zaměstnanců

7 000

7 538

7 556

+556

+7,9

Celkový počet zaměstnavatelů

7 706

8 333

8 353

+647

+8,4

Zdroj: Úřad práce v Ostravě.

Stav zaměstnavatelských subjektů za uplynulý rok vzrostl o 647 (+8,4 %), takže koncem prosince 2007 jich v okrese Ostrava působilo 8 353. Na tomto zvýšení se nejvíce podílely malé nemonitorované firmy se stavem do 25 zaměstnanců, kterých meziročně přibylo 556. I počet monitorovaných zaměstnavatelů se stavem 26 a více zaměstnanců se zvýšil, a to o 91. K celkovému meziročnímu zvýšení počtu zaměstnavatelských subjektů působících na trhu práce v okrese Ostrava největší měrou přispěly zejména menší firmy s 1-49 pracovníky (+604). Dlouhodobě je jich absolutně nejvíce a na celkovém stavu firem v okrese Ostrava se v prosinci 2007 podílely 95,0 %. Souhrnně u firem všech velikostních kategorií během roku 2007 vzrostl počet zaměstnanců o 8 987 (+6,9 %). Přispěly k tomu zejména menší firmy s 1-49 pracovníky (+4 217). Navýšení personálních stavů také zaznamenaly střední podniky s 50 až 249 zaměstnanci (+3 246 osob) a velké podniky s 250 a více zaměstnanci (+1 524 osob).

Tab. 2.17: Počty zaměstnanců v odvětvích podle OKEČ 2002 - 2007 (k 31.12.) Odvětví zemědělství, myslivost, lesnictví těžba nerostných surovin zpracovatelský průmysl

2002

2003

2004

2005

2006

2007

změna 2007 2006

224

225

223

237

209

251

+42

1 586

1 484

1 443

785

905

760

-145

36 595

34 295

32 120

32 677

32 927

34 739

+1 812

- výroba potravin. výrobků a nápojů, tabák. výrobků - výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a výroba usní a výrobků z usní - zpracování dřeva, výroba dřev. výrobků kromě nábytku - výroba vlákniny, papíru a výrobků z papírů; vydavatelství a tisk - výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken - výroba pryžových a plastových výrobků

2 325

2 059

2 021

1 936

1 739

1 528

-211

947

757

805

783

681

561

-120

498

368

326

303

257

444

+187

481

496

539

488

468

588

+120

1 304

1 305

1 300

1 291

1 220

1 203

-17

778

684

647

641

746

704

-42

708

778

812

879

847

1 050

+203

- výroba ostatních nekovových minerálních výrobků - výroba základ. kovů, hutních a kovodělných výrobků - výroba a opravy strojů a zařízení

395

405

382

428

497

552

+55

23 603

22 268

19 927

19 670

18 124

18 563

+439

3 270

3 095

3 163

3 254

3 524

3 380

-144

1 176

1 104

1 080

1 736

2 051

2 338

+287

923

780

914

1 003

2 516

3 566

+1 050

- výroba elektor. a optických přístrojů a zařízení - výroba dopravních prostředků a zařízení

187

196

204

265

257

262

+5

výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

- zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

3 735

3 530

3 625

3 117

2 704

2 675

-29

Stavebnictví obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnosti ubytování a stravování

4 742

4 412

4 365

5 450

5 274

5 642

+368

7 326

7 318

7 046

6 673

7 083

7 366

+283

1 261

1 207

1 194

1 228

1 186

1 407

+221

40

doprava, skladování a spoje finanční zprostředkování činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby, činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce Celkem

11 272

10 991

10 605

10 201

9 682

9 976

+294

1 656

1 363

1 254

1 148

1 478

1 939

+461

6 703

6 207

5 846

5 862

6 118

7 169

+1 051

6 635

6 855

6 835

7 044

7 051

7 250

+199

10 550

9 637

9 823

9 831

9 860

10 717

+857

9 106

9 151

9 206

9 191

8 923

9 313

+390

3 508

3 590

3 655

3 713

3 784

4 163

+379

104 899 100 265

97 240

97 157

97 184 103 367

+6 183

Pozn.: Firmy se stavem 26 a více osob. Zdroj: Úřad práce v Ostravě.

Meziroční nárůst zaměstnanosti se nejvíce projevil u firem zaměřených na činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské činnosti (+1 051 osob) a v odvětví výroby dopravních prostředků a zařízení (+1 050 osob). Další výraznější zvýšení nastalo také v oblasti vzdělávání (+857 osob), u firem zabývajících se finančním zprostředkováním (+461 osob), u výrobců základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (+439 osob) a v oblasti zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti (+390 osob). Naopak stavy zaměstnanců se nejvíce snížily u firem zabývajících se výrobou potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků (-211 osob), v oblasti těžby nerostných surovin (-145 osob) a u firem zabývajících se výrobou a opravami strojů a zařízení (-144 osob).

Obr. 2.13: Vývoj počtu zaměstnavatelů drobného podnikání v okrese Ostrava od 1. pololetí 1997

Zdroj: Úřad práce v Ostravě

Svého maxima od začátku sledování dosáhla i celková zaměstnanost u malých podniků. Za dvanáct měsíců roku 2007 vzrostla o 2 804 (především vlivem změny územní příslušnosti okresů v ČR od 1. 1.

41

2007), tedy na 35 678 osob. Nejvíce zaměstnanců přibylo u firem - právnických osob (+1 786 osob, tj. o 7,8 %). Přestože menších podniků v posledním roce přibývá a jejich zaměstnanost se od června 2003 nepřetržitě zvyšuje (od 30. 6. 2003 do 31. 12. 2007 byl zaznamenán nárůst o 4 861, tj. o 15,8 %), stále na jejich vývoj působí negativně například:
malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky,
ne vždy „čistá“ konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů,
omezená výrobní kapacita zvyšuje náklady při vývozu hotových výrobků do zahraničí,
konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami,
slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky,
platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost,
vysoké administrativní zatížení. 2.4.2 Nezaměstnanost

Negativní trend vývoje ostravského trhu práce z předchozích let se v polovině prvního desetiletí 21. století zastavil (nejhorší situace byla v únoru 2004, kdy nezaměstnanost dosahovala 19,0 %). V roce 2007 byla nejpříznivější situace od roku 1992. Tento mimořádně pozitivní vývoj v roce 2007 byl ovlivněn především pokračujícím dobrým výkonem české ekonomiky, ale také například zpřísněním legislativy v sociální oblasti nebo příznivými klimatickými podmínkami především v zimním období. Pozitivně přispěl i rozvoj průmyslových zón v okrese Ostrava. Míra registrované nezaměstnanosti v Ostravě v červnu 2008 činila 8,3 % (za okres Ostrava to bylo 8,1%). Hodnota tohoto ukazatele však neustále převyšuje celorepublikový průměr, který v tu samou dobu činil 5,0 %. Vývoj nezaměstnanosti za poslední roky dokládá následující graf. Obr. 2.14: Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti 18,0

16,9 15,6

16,0 14,0

15,4

14,4 14,7 13,4

12,0

11,3

10,0 8,0

11,0 9,2

9,0

6,0

8,1 8,0

8,1 6,6

4,0

5,0

2,0 0,0

2004

2005

2006

okres Ostrava

2007 MS kraj

2008 ČR

Zdroj: http://portal.mpsv.cz, údaje za rok 2008 jsou k 31.6.2008

42

Tab. 2.18: Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v okrese Ostrava ukazatel (celkový počet)

06/2008 - 06/2007

30.6.2007

31.12.2007

30.6.2008

evidovaní uchazeči o zaměstnání

20 775

17 853

15 312

-5 463

-26,3

z toho dosažitelní uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti volná pracovní místa

19 484

16 464

14 089

-5 395

-27,7

4 018

3 430

3 397

-621

-15,5

2 891

4 247

6 624

+3 733

+129,1

7,2

4,2

2,3

-4,9

-68,1

11,2

9,4

8,1

-

-

uchazeči připadající na 1 volné prac. místo míra nezaměstnanosti v %

absolutně

%

Zdroj: Úřad práce v Ostravě, http://portal.mpsv.cz Tab. 2.19: Míra nezaměstnanosti v letech 2004 - 2007 ( k 31.12) 2004

2005

2006

2007

okres Ostrava

16,6

14,8

13,3

9,4

Moravskoslezský kraj

15,7

14,2

12,6

9,6

Česká republika

9,5

8,9

7,7

6,0

pořadí okresu Ostrava v rámci všech úřadů práce ČR

5.

9.

9.

11.

Zdroj: Úřad práce v Ostravě Tab. 2.20: Vývoj míry nezaměstnanosti města Ostravy s vybranými lokalitami (k 31.12.) 2004

2005

2006

2007

Brno

10,7

9,5

8,2

6,3

Ostrava

18,0

15,2

13,3

9,7

Plzeň

6,9

5,6

5,0

3,9

15,7

14,2

12,6

9,6

ČR

9,5

8,9

7,7

6,0

okres Žilina

9,7

8,0

4,6

3,4

region Katovice

11,4

11,3

11,2

12,0

Krakov

n.a.

6,9

5,5

3,8

Moravskoslezský kraj

Zdroj: http://portal.mpsv.cz, www.upsvar.sk, www.wup-katowice.pl,, www.gupkrakow.pl

Z porovnávaných měst v rámci ČR dosahuje Ostrava pravidelně nejvyšší míry nezaměstnanosti. Lépe jsou na tom ostatní referenční územní jednotky (viz tabulka výše). Přesto můžeme hovořit o pozitivním vývoji nezaměstnanosti, kdy se postupně stírají extrémní rozdíly mezi mírou nezaměstnaností v Ostravě a průměrnou mírou nezaměstnanosti v ČR. Tento trend napovídá, že proces restrukturalizace těžkého průmyslu v Moravskoslezském kraji (a zvláště v Ostravě, kde nebyla kompenzována zanikající pracovní místa velkých podniků pracovními místy vytvořenými malými a středními podniky) je v závěrečné fázi. Pokud porovnáme míru nezaměstnanosti v Ostravě s okolními regiony v Polsku či na Slovensku, zjistíme, že je srovnatelná s regionem Katovice. Naopak nižší míru nezaměstnanosti vykazuje okres Žilina i město Krakov, které jsou dlouhodobě pod národními mírami nezaměstnanosti.

43

2.4.2.1 Věková struktura uchazečů o zaměstnání

V souvislosti s celkovým poklesem počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání došlo také k úbytku osob v jednotlivých věkových skupinách. Výjimku tvoří uchazeči ve věku 60-64 let, jejichž počet se naopak zvýšil (+84 osob). Uchazečů o zaměstnání mladších než 25 let od začátku sledovaného období ubylo a jejich podílové zastoupení se oproti konci prosince 2006 snížilo o 2,3 procentního bodu na 13,2 %. Počet uchazečů nad 50 let věku se sice snížil o 423 osob, ale jejich podíl na celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání se zvýšil o 5,1 procentního bodu až na 32,4 %, což znamená, že už téměř třetina nezaměstnaných je starších 50 let. Průměrný věk uchazeče o zaměstnání se během roku 2007 zvýšil o 1,5 roku a činil tak na konci prosince 41,3 let (k 31. 3. 2008 pak činil 41,2 let). Vývoj podílu jednotlivých věkových skupin uchazečů o zaměstnání v okrese Ostrava v letech 2003 až 2007 udává příloha 2.6. Obr. 2.15: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Ostrava k 30. 6. 2008 60 a více let 4%

do 19 let 4%

20-29 let 18%

50-59 let 30%

30-39 let 22%

40-49 let 22%

Zdroj: Úřad práce v Ostravě.

Srovnání věkové struktury se sledovanými územními jednotkami přináší následující tabulka. Z ní vyplývá, že v Ostravě jsou o něco častěji nezaměstnaní lidé nad 50 let než je tomu jinde.

Tab. 2.21: Věková struktura uchazečů o zaměstnání k 30.6. 2008 Územní jednotka okr. Plzeň - město

Celkový počet uchazečů 3 596

z toho ve věku (%) do 19

20-29

30-39

40-49

50+

Průměrný věk

3,7

21,6

22,3

19,9

32,4

40,8

okr. Brno - město

11 664

4,1

22,4

24,6

20,6

28,2

39,9

okr. Ostrava - město

15 312

4,1

18,1

22,2

22,0

33,6

41,6

MS kraj

54 528

3,8

17,9

20,9

22,8

34,7

41,9

ČR

297 880

4,3

20,7

22,4

20,6

32,1

40,8

Zdroj: http://portal.mpsv.cz

44

2.4.2.2 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání

Mezi registrovanými uchazeči o zaměstnání jsou občané se středním odborným vzděláním bez maturity dlouhodobě nejpočetnější skupinou a na ostravské nezaměstnanosti se stabilně podílí více než 40 %. Spolu s těmi, kdo získali pouze základní vzdělání pak tvoří téměř 80 % podíl na nezaměstnanosti. Jejich podíl se navíc postupně zvyšuje.

Tab. 2.22: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Ostrava k 31.12.2006

stupeň vzdělání

absolut.

bez vzdělání

%

k 30.6.2007 absolut.

k 31.12.2007

%

absolut.

%

k 30.6.2008 absolut.

%

57

0,3

44

0,2

36

0,2

38

0,2

základní vzdělání

8 750

38,5

8 023

38,6

6 901

38,7

5956

38,9

střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné

9 329

41,0

8 480

40,8

7 242

40,6

6120

40,0

3 226

14,2

2 954

14,2

2 557

14,3

2190

14,3

620

2,7

531

2,6

446

2,5

413

2,7

768

3,4

743

3,6

671

3,8

595

3,9

22 750

100,0

20 775

100,0

17 853

100,0

15312

100,0

vysokoškolské celkem

Zdroj: Úřad práce v Ostravě.

Pohled na referenční města ale ukazuje, že na ostravském trhu práce je výrazně nižší podíl uchazečů se středním vzděláním s maturitou, vyšším odborným (16,9 %) a vysokoškolským vzděláním (3,5 %).

Tab. 2.23: Srovnání vzdělanostní struktury uchazečů o zaměstnání k 30. 6. 2008 Územní jednotka

Celkový počet uchazečů

z toho s dosaženým vzděláním (%) 1 - zákl.

2 - vyučen

3 - SŠ

4 – VŠ

okr. Plzeň - město

3 596

27,6

33,9

30,2

8,4

okr. Brno - město

11 664

29,0

32,2

28,9

10,0

okr. Ostrava - město

15 312

39,1

40,0

17,0

3,9

MS kraj

54 528

33,9

43,7

18,9

3,4

297 880

32,2

40,5

22,7

4,6

ČR

Pozn.: 1 - Bez vzdělání + neúplné vzdělání + základní vzdělání; 2 - Nižší střední vzdělání + nižší střední odborné vzdělání, střední odborné s výučním listem + střední nebo střední odborné bez maturity i výučního listu; 3 - ÚSV + ÚSO s vyučením i maturitou + ÚSO s maturitou (bez vyučení), vyšší odborné vzdělání; 4 Bakalářské vzdělání + vysokoškolské vzdělání + doktorské vzdělání Zdroj: http://portal.mpsv.cz

2.4.2.3 Volná pracovní místa

Situace na poptávkové straně trhu práce v ostravském okrese se během roku 2007 vyvíjela velice dobře. V meziročním srovnání počty volných pracovních míst převyšovaly hodnoty z roku 2006 a ve třech měsících roku 2007 dokonce překročily čtyřtisícovou hranici. V závěru června 2008 měli zájemci a uchazeči o zaměstnání k dispozici dokonce 6 624 volných pracovních míst. Na celorepublikové poptávce po pracovních silách se firmy v okrese Ostrava v roce 2007 podílely přibližně 3 %.

45

Oproti předchozím letům se výrazně zlepšuje situace, kdy se (už od devadesátých let) v Ostravě nedařilo výrazněji oživit tvorbu nových pracovních míst a zároveň slábnul zájem zaměstnavatelů o nové pracovní síly. Ekonomické oživení v regionu lze sledovat také díky významnému poklesu počtu uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo, což je jeden z nejvýznamnějších ukazatelů charakterizujících stav na pracovním trhu. O jedno volné pracovní místo se mohlo koncem června 2008 v okrese Ostrava teoreticky ucházet 2,3 osob. Tento ukazatel je na velice nízké úrovni a ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je jeho stav o 5,0 osob nižší.

Obr. 2.16: Počty uchazečů na jedno volné pracovní místo v Ostravě v letech 2000 - 2007 50 45

44

40

41,9 35,9

35

31,8

30 25

26,1

24,8

20 15 10

6,5

5

4,2

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2,3 2008

Zdroj: Úřad práce v Ostravě, údaj za rok 2008 je k 30. 6. 2008

Z povolání, u nichž zaměstnavatelům postačuje základní vzdělání, bylo nejvíce volných pracovních míst pro řidiče nákladních automobilů a tahačů, svářeče kovů a páječe, pracovníky ostrahy, obsluhu šicích a vyšívacích strojů, dělníky nádvorní skupiny, pomocné dělníky ve stavebnictví a obsluhu jeřábů. Z profesí vyžadujících střední odborné vzdělání s výučním listem byla poptávka nejvíce po svářečích kovů a páječích, zámečnících, zednících, frézařích a soustružnících, montážních dělnících motorů a instalatérech. Pro osoby s úplným středním odborným vzděláním s maturitou bylo registrováno nejvíce volných pracovních míst pro obchodní zástupce, telefonisty, technické pracovníky, operátory telekomunikačních zařízení a stavební techniky. Přetrvává také zájem o vysokoškoláky, zejména o konstruktéry, projektanty, programátory, lékaře, techniky a kontrolory jakosti.

Poměr mezi počtem nezaměstnaných a počtem volných pracovních míst je v okrese Ostrava oproti celorepublikovým hodnotám o něco vyšší. Koncem června 2008 to byl necelý 1,2 násobek celorepublikového průměru. Lze předpokládat, že se situace v případě tohoto ukazatele bude

46

v nejbližší budoucnosti - v návaznosti na příchod dalších významnějších investorů - pozvolna zlepšovat. Tab. 2.24: Srovnání počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo k 30. 6.2008 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo

Brno - město

Plzeň - město

Ostrava - město

MS kraj

ČR

1,4

0,4

2,3

3,6

2,0

Zdroj: MPSV. Integrovaný portál MPSV [online] [cit. 27. 8. 2008]

2.4.2.4 Délka evidované nezaměstnanosti a ohrožené skupiny na trhu práce

Dalším výrazně negativním rysem a velice vážným problémem ostravské nezaměstnanosti, který se od roku 1998 stále prohlubuje, je rostoucí délka evidence. Průměrná doba evidence uchazečů o zaměstnání, kteří byli z registru vyřazeni ve IV. čtvrtletí 2007 (tzv. délka ukončené evidence) sice meziročně poklesla, ale pouze o 1 den na 414 dní. Průměrná doba setrvání všech uchazečů o zaměstnání v registru Úřadu práce v Ostravě za sledovaných dvanáct měsíců stoupla z 953 na 1 023 dní, což je téměř tři roky. Uchazeč s nejdelší souvislou dobou evidence byl k 31. 12. 2007 v evidenci 6 448 dní, to představuje více než 17,5 let.

Tab. 2.25: Délka evidované nezaměstnanosti v okr. Ostrava Období

k 30.6.2007

k 31.12.2007

k 30.6.2008

absolutně

%

absolutně

%

absolutně

%

do 3 měsíců

3 810

18,3

3 573

20,0

3566

23,3

3 - 6 měsíců

2 759

13,3

2 399

13,4

2092

13,7

6 - 9 měsíců

1 663

8,0

1 332

7,5

1061

6,9

9 -12 měsíců

1 462

7,0

1 153

6,5

941

6,1

12 - 24 měsíců

3 068

14,8

2 472

13,8

1948

12,7

nad 24 měsíců

8 013

38,6

6 924

38,8

5704

37,3

20 775

100,0

17 853

100,0

15 312

100,0

celkem

Zdroj: MPSV. Integrovaný portál MPSV [online] [cit. 28. 8. 2008]

Přesně polovina všech nezaměstnaných Ostravanů je bez práce déle než jeden rok. Porovnání s ostatními městy ukazuje, že Ostrava je na tom z tohoto hlediska velmi špatně.

Tab. 2.26: Srovnání počtu uchazečů o zaměstnání podle délky evidence k 30. 6. 2008 Územní jednotka

Celkový počet

do 3 měsíců

3-6 měsíců

z toho evidenci ÚP (%) 6-9 9-12 měsíců měsíců

12-24 měsíců

nad 24 měsíců

Plzeň - město

3 596

40,0

19,7

9,0

6,6

9,4

15,4

Brno - město

11 664

27,0

16,7

8,6

6,6

12,6

28,4

Ostrava - město

15 312

23,3

13,7

6,9

6,1

12,7

37,3

MS kraj

54 528

22,9

14,4

8,0

6,3

13,1

35,3

297 880

29,5

17,2

9,0

6,5

12,2

25,7

ČR

Zdroj: MPSV. Integrovaný portál MPSV [online] [cit. 28 8. 2008]

47

Kategorii dlouhodobě evidovaných nezaměstnaných tvoří především:


Osoby se zdravotním postižením - evidenční stav těchto uchazečů je v okrese Ostrava dlouhodobě velice vysoký a koncem roku 2007 byl ze všech okresů ČR druhý nejvyšší, přičemž nejvíce evidovaných osob se zdravotním postižením je v okrese Karviná. Lze proto konstatovat, že mezi nejvíce ohrožené skupiny na ostravském trhu práce patří dlouhodobě nezaměstnaní občané se zdravotním postižením. Možnosti pracovního uplatnění těchto uchazečů o zaměstnání jsou v Ostravě trvale nízké. Počet volných pracovních míst nahlášených zaměstnavateli a vhodných pro tyto handicapované osoby je minimální.

Dále pak:


osoby starší 50 let věku,




lidé bez vzdělání, popřípadě pouze s ukončenou základní školní docházkou,




nekvalifikovaná pracovní síla,




příslušníci národnostních menšin, etnik a imigranti,




osoby pečující o malé dítě či o dlouhodobě zdravotně postiženého člena rodiny,




osoby s kumulovanými osobními a sociálními handicapy,




osoby společensky nepřizpůsobivé,




mladiství nezaměstnaní.

Dlouhodobá, ale i opakovaná nezaměstnanost se velmi negativně promítá nejen do sociální oblasti, ale i do oblasti vnímání morálních hodnot, osobních vlastností a zájmů této ohrožené skupiny lidí. Zpravidla bývá příčinou i jejich asociálního chování a často také nárůstu kriminality. Empirické výzkumy prokázaly, že s dlouhodobou nezaměstnaností klesá pravděpodobnost návratu do placeného zaměstnání. V kategorii dlouhodobé nezaměstnanosti se tak koncentrují i uchazeči o zaměstnání bez skutečného zájmu trvale pracovat nebo osoby, které si přivydělávají mimo oficiální trh práce „na černo“ a na úřadu práce se registrují jen účelově.

Mezi příčiny vzniku dlouhodobé nezaměstnanosti v Ostravě lze řadit:


změny ve struktuře ekonomiky - restrukturalizace hutnictví (uvolňování zejména starších pracovníků, finanční odstupné, evidence je přechodnou dobou k odchodu do předčasného nebo starobního důchodu, nevhodná kvalifikace, jednostranné profesní zaměření uvolňovaných pracovníků, neochota se rekvalifikovat, zdravotní problémy) a útlum hornictví (špatný zdravotní stav, nárok na pobírání renty), vznik tzv. „strukturální nezaměstnanosti“, kdy nesoulad mezi nabídkou a poptávkou se promítá do průměrné délky nezaměstnanosti, její výše a absolutního počtu i relativních podílů dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém stavu uchazečů o zaměstnání,




dlouhotrvající hospodářská recese, sílící tlak na zvyšování produktivity práce a snižování mzdových nákladů přinesl pokles zaměstnanosti, který nebyl v potřebné míře kompenzován tvorbou nových pracovních míst,

48




nízká motivace nezaměstnaných ke vstupu do zaměstnání z důvodu vysoké úrovně sociálního zabezpečení jednotlivce a rodiny (často také chybí příklad pracujících rodičů),




velký podíl osob bez vzdělání, vyššího věku a se zdravotními problémy – velmi často vzájemná kumulace uvedených handicapů (nesamostatnost, neschopnost vysokého pracovního tempa, neochota učit se novým věcem a řešit problémy, chybí kompetence důležité pro možné uplatnění na trhu práce a zároveň chybí ochota je získat),




nezájem zaměstnavatelů o dlouhodobě nezaměstnané, diskriminace menšinových skupin či jednotlivců (Romové, osoby po výkonu trestu, ženy s malými dětmi, lidé ve vyšším věku apod.), často chybějící čistý trestní rejstřík,




nepřiměřené požadavky nezaměstnaných vůči zaměstnavatelům, mnozí se cítí být příslušníky určité skupiny, která obviňuje stát ze situace nezaměstnaného, častý předsudek – nad 50 let věku mě stejně nikde nezaměstnají.

2.4.2.5. Kvalita uchazečů o zaměstnání

Na základě výsledků mnoha průzkumů nebo výstupů konferencí, seminářů a podnikatelských fór se dlouhodobě ukazuje, že existuje výrazný nesoulad mezi strukturou kvalifikace uchazečů a požadavky zaměstnavatelů. Většinou se však tato otázka omezuje na kvalifikace pro speciální obory, méně je již řešena adaptabilita pracovních sil a posilování jejich kompetencí. Podle průzkumu Bariéry růstu podniku (červen 2006)14 je pro ostravské podniky problémem získávání kvalitních zaměstnanců. Největším problémem je získávání kvalifikovaných dělníků a řemeslníků, s odstupem následuje kategorie zaměstnanců s vysokoškolskou kvalifikací a kategorie středoškoláků. Nejmenším problémem je pro podniky získávání nekvalifikované pracovní síly, kterou také nejméně potřebují. Autoři citované studie navrhují mimo jiné: ve spolupráci s Úřadem práce Ostrava orientovat rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání na přípravu kvalifikovaných dělníků a řemeslníků, které MSP získávají nejobtížněji.

Zajímavé výsledky přinesl taktéž průzkum Uplatnitelnost absolventů škol v podnicích a organizacích v Moravskoslezském kraji (provedený v první půli roku 2008)15, v němž se podařilo získat odpovědi 96 organizací a firem Moravskoslezského kraje, které zaměstnávají celkem 74 326 osob, tj. 17,8 % všech zaměstnaných v kraji. Zde jsou nejzajímavější zjištění, že: 14

Vysoká škola podnikání, a.s. Bariéry růstu podniků [online]. [cit. 1. 6. 2008] 15 Kolektiv autorů. Uplatnitelnost absolventů škol v podnicích a organizacích v Moravskoslezském kraji. [online]. [cit. 1. 6. 2008]

49




podniky budou nadále zvyšovat podíl zaměstnanců se středoškolským vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním, a snižovat podíl zaměstnanců s výučním listem a zaměstnanců s ukončenou základní školou,




přetrvává nedostatek pracovníků v technických profesích; největší nedostatek podniky pociťují v případě následujících skupin profesí: technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (zejména strojírenští technici); kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci (zejména seřizovači a obsluha obráběcích strojů a nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci); vědci a odborníci ve fyzikálních a příbuzných vědách; architekti a techničtí inženýři (zejména projektanti a konstruktéři strojních zařízení, strojní inženýři) - v Ostravě jsou nejvíce poptávaní seřizovači a obsluha obráběcích strojů, stavební technici, odborníci zabývající se výpočetní technikou,




mezi nejdůležitější měkké kompetence podniky zařadily kompetence k výkonnosti, samostatnosti a aktivnímu přístupu v případě zaměstnání odpovídajícím středoškolskému a vyššímu odbornému vzdělání a kompetence k samostatnosti, k řešení problémů a ke kooperaci v případě zaměstnání odpovídajícím vysokoškolskému vzdělání.16

Také na tyto požadavky se snažila reagovat mezinárodní konference KARIÉRA 2008+, která proběhla v březnu 2008 v Ostravě. V rámci vize „Kompetentní lidé = konkurenceschopný region“ bylo přijato sedm strategických cílů k rozvoji dlouhodobé konkurenceschopnosti Moravskoslezského kraje:


Nadprůměrně kvalitní technické vzdělávání v celém spektru relevantních škol a vzdělávacích institucí.




Centrum produkční excelence pro uplatnění talentů (mozků) ve výzkumu, vývoji a praktické aplikaci inovací.




Přechod od vzdělávání založeného na znalostech k učení postavenému na kompetencích, a to odborných (profesních dovednosti) a obecných (měkké dovednosti).




Základní komunikace v cizím jazyce (především angličtina) a počítačová gramotnost jako vzdělávací minimum dostupné každému zájemci v produktivním věku.




Schopnost dobře využít know-how a produktivní potenciál lidí nad 50 let věku.




Mimořádně inspirativní sociálně-kulturní prostředí k udržení a přilákání talentů.




Rozvoj iniciativy „Moravskoslezský kraj - učící se region“ aktivně spolupracujících partnerů.

16

Z dřívějších průzkumů také vyplynula nedostatečná úroveň těchto kompetencí jak v případě nezaměstnaných, tak také v případě osob již pracujících a zájem zaměstnavatelů tyto kompetence rozvíjet. Na území města Ostravy docházelo v posledních letech k rozvoji unikátního systému pro zvyšování úrovně měkkých kompetencí, jež si postupně nacházel a dále nachází své uplatnění jak v rámci České republiky, tak i v zahraničí. Více informací o zmíněném systému pro rozvoj měkkých kompetencí poskytují webové stránky www.mamenato.cz.

50

2.4.3 Absolventi vstupující na trh práce

Přestože školská soustava připravuje každoročně pro pracovní trh dostatečné počty absolventů odborných učilišť, středních a vysokých škol, přetrvává nesoulad mezi situací na poptávkové a nabídkové straně trhu práce. Nejen v Ostravě, ale i v České republice patří absolventi škol z hlediska uplatnění na trhu k rizikovým skupinám. K 30. 4. 2008 evidoval ÚP v Ostravě celkem 866 absolventů škol, učilišť a mladistvých, tj. 5,4 % z celkového počtu 16 069 uchazečů o zaměstnání (v rámci ČR byl tento podíl 6,1 %). Více informací o počtech absolventů uvádějí obr. 2.17 a 2.18. Obr. 2.17: Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých 3 500

3 000

2 500 2 372 2 000

2 078 1 903

1 500

1 837

1 838 1 612

1 598

1 544

1 334

1 491

1 249

1 287

1 187

1 000 1 003

906

866

500 květen

červen

červenec

2003/04

srpen

září

2004/05

říjen

listopad

2005/06

prosinec

leden

2006/07

únor

březen

duben

2007/08

Zdroj: Úřad práce v Ostravě, Stručná informace o evidované nezaměstnanosti mladých uchazečů o zaměstnání včetně statisticky vedených absolventů škol, učilišť a mladistvých v okrese Ostrava k 30.4.2008, ÚP v Ostravě, červen 2008

51

Obr. 2.18: Struktura absolventů evidovaných k 30. 4. 2008 podle délky evidence celkem; z toho „nových“ 400

316 300

197

200

118

108

91

100 53

22

25 11

0 do 3 měsíců

3 – 6 měsíců

6 – 9 měsíců

počet absolventů celkem

9 – 12 měsíců

0 12 – 24 měsíců

z toho "nových" absolventů

Zdroj: Úřad práce v Ostravě, Stručná informace o evidované nezaměstnanosti mladých uchazečů o zaměstnání včetně statisticky vedených absolventů škol, učilišť a mladistvých v okrese Ostrava k 30. 4. 2008, ÚP v Ostravě, červen 2008.

Nejvíce mladých lidí evidovaných déle než 6 měsíců mělo dokončené střední odborné vzdělání (celkem 45 absolventů, z toho 26 „nových“), další skoro obdobně početnou skupinu tvořily osoby s úplným středním odborným vzděláním s maturitou (bez vyučení). Důvodem jejich setrvávání v evidenci úřadu práce je zejména:


nízká aktivita při hledání zaměstnání a nevhodná prezentace u zaměstnavatelů,




nedostatek zkušeností, dovedností a manuální zručnosti absolventů, komunikačních a dalších kompetencí na potřebné úrovni (samostatnost, práce v týmu), obzvlášť pak u oborů s vyučením,




reálná možnost souběhu evidence absolventů na úřadu práce s jejich příležitostnou prací „na černo“,




účast v dlouhodobé rekvalifikaci (např. dlouhodobý kurz s výukou AJ apod.),




nereálné mzdové požadavky uchazečů,




v malé míře i zdravotní omezení, která brání ve výkonu některých zaměstnání nebo drogová závislost.

U některých profesí jsou navíc překážkou pro uplatnění se na trhu práce:


vysoká fluktuace z důvodu nízkých nástupních mezd,




scházející potřebná odborná praxe pro získání živnostenského oprávnění (např. kadeřník, kosmetička),




chybějící osvědčení a profesní zkoušky (např. způsobilost podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. u elektrikářů a svářečské průkazy u zámečníků),




sezónnost vybraných profesí (např. zahradník, zedník, malíř-natěrač, truhlář, klempíř na stavbách).

52

Problematiku vstupu absolventů na trh práce podrobně rozebírá studie Uplatnitelnost absolventů škol v podnicích a organizacích v Moravskoslezském kraji, která byla zpracována kolektivem autorů v roce 2008 a je dostupná na adrese http://resa.rza.cz.

Také z dřívějších průzkumů a analýz vyplývá, že nejdůležitějším faktorem pro co nejlepší uplatňování absolventů škol na pracovním trhu je co nejvyšší úroveň dosaženého vzdělání.

Vzhledem k turbulenci trhu a měnícím se požadavkům bude pravděpodobně stále více neefektivní zaměřovat se na prognózování potřeb množství určitých profesí. Efektivnější bude zaměřit se na analýzy rozvoje jednotlivých odvětví a na tomto základě připravovat lidské zdroje s dostatečnými obecnými znalostmi a dovednostmi (funkční gramotnost, klíčové kompetence).

2.4.4. Cizinci na trhu práce

Přestože volných pracovních míst v registru Úřadu práce v Ostravě přibývá, některé profese se nedaří obsazovat požadovanými uchazeči o zaměstnání. Tento problém řeší personalisté mimo jiné zaměstnáváním cizích státních příslušníků.

Koncem prosince 2007 evidoval ÚP v Ostravě celkem 3 431 občanů EU/EHP a Švýcarska, z toho 2 808 občanů Slovenské republiky. Meziročně došlo k celkovému zvýšení o 248 občanů EU/EHP a Švýcarska, Slováků přibylo 108 a Poláků 56. Tento nárůst je zaznamenán z důvodu registrace informačních karet občanů SR a PL na ÚP v Ostravě agenturami XAWAX personální agentura s.r.o. a EDYMAX-CZ s.r.o., které v rámci své zprostředkovatelské činnosti stále vyhledávají zaměstnance, především montážní dělníky pro ASUS Czech, s.r.o. a SUNGWOO HITECH s.r.o. Z nových členských zemí EU bylo ke konci roku 2007 registrováno 66 občanů z Bulharska a 3 občané z Rumunska, kteří pracovali především v profesích svářeč a obsluha poloautomatické nebo automatické montážní linky.

53

Obr. 2.19: Vývoj zaměstnanosti cizinců a občanů EU/EHP a Švýcarska v okrese Ostrava od konce roku 2004 4 000 3 488

3 431

3 500 3 183

3 058 3 000

2 803

2 668

2 540 2 500 2 000 1 500 1 000 514 500

564

481

612

499

311 149

55

41

29

64

76

69

92

0 31.12.2004

30.6.2005

31.12.2005

30.6.2006

31.12.2006

30.6.2007

31.12.2007

platná povolení k zaměstnání pro cizince evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska evidovaní cizinci podle ust. § 98 písm. a) až e),j),k) zákona o zaměstnanosti

Zdroj: Úřad práce v Ostravě.

K 31. 12. 2007 bylo na území okresu Ostrava rovněž legálně zaměstnáno celkem 612 cizích státních příslušníků (nejvíce Ukrajinců, a to i přes jejich meziroční pokles o 20 osob). V meziročním srovnání byl zaznamenán nárůst o 48 osob (+8,5 %), nejvíce přibylo občanů Korejské republiky (+28 osob). Toto zvýšení je způsobeno skutečností, že na náš trh práce vstoupil zahraniční investor Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., který má v současné době sídlo v průmyslové zóně Ostrava-Hrabová, a dále jeho některé subdodavatelské organizace. Další větší nárůst byl zaznamenán u občanů Kosova (+16 osob), převážně v profesi zedník a u občanů Alžírska (+15 osob), kteří byli jako mechanici elektromotorů krátkodobě vysláni z Mittalu Steel Annaba SPA Algeria do ArcelorMittal Ostrava a.s. na základě smlouvy o technické pomoci.

U celkové zahraniční zaměstnanosti v okrese Ostrava k 31. 12. 2007 převažovali dle požadovaného vzdělání občané se středním odborným vzděláním bez maturity. S tímto závěrem jsou spojeny i nejčastější profese, ve kterých zahraniční občané pracují, převládají tedy manuální a řemeslná povolání. Nejčastější profese, ve kterých občané EU/EHP a Švýcarska pracují jsou zedníci, stavební dělníci, tesaři, zámečníci, svářeči, pomocní dělníci v průmyslu, a montážní dělníci, ale také lékaři a zdravotní sestry. U povolení k zaměstnání cizinců převažovaly profese - zedníci, omítkáři, montéři ocelových konstrukcí, dlaždiči, zámečníci, ale i vedoucí pracovníci útvaru v průmyslu, vedoucí výrobního útvaru ve strojírenství a vedoucí velké zpracovatelské organizace.

54

2.4.5 Dynamika změn na trhu práce

Pro sledování dynamiky změn na trhu práce, které lze analyzovat pod povrchem celkových čísel o nezaměstnanosti, je důležité znát údaje o toku nezaměstnanosti. Ostravský trh práce se vyznačuje obrovským a ze všech okresů republiky jedním z největších toků evidované nezaměstnanosti. Nově se v roce 2007 do evidence ÚP v Ostravě přihlásilo 22 299 osob, což je o 281 více než během roku 2006. Vyřazeno z evidence bylo celkem 27 196 uchazečů (meziročně o 2 027 více), z nichž 15 381 (56,6 %) nastoupilo do zaměstnání nebo začalo samostatně podnikat. Z celkového počtu občanů vyřazených z registru úřadu práce během roku 2007 jich odešlo prokazatelně pracovat do jiných míst republiky nebo vycestovalo za zaměstnáním do ciziny 502, což je o 122 méně, než ve stejném období předchozího roku.

2.4.6 Předpokládaný vývoj

Další vývoj trhu práce v okrese Ostrava budou ovlivňovat nejen makroekonomické faktory, které působí na celorepublikové úrovni, ale také „místní“ vlivy. Okres Ostrava i celý MS kraj stále patří k hospodářsky nejvíce postiženým oblastem, neboť vlivem jednostranné orientace na těžký průmysl a jeho restrukturalizace v minulých letech jsou zde nakumulovány ekonomické, ale zejména hluboké sociální a ekologické problémy, které nelze vyřešit v krátkém časovém horizontu.

Předpokládá se, že průměrná míra registrované nezaměstnanosti bude také v příštích letech v okrese Ostrava z celé ČR stále jedna z nejvyšších. Přesto by měl počet nezaměstnaných osob nadále se sezónními výkyvy klesat, především vlivem dobrého výkonu ekonomiky, přísnějšího a důslednějšího přístupu úřadů práce při zprostředkování zaměstnání, realizace programů aktivní politiky zaměstnanosti, dobíhajících projektů spolufinancovaných ESF OP RLZ a nových projektů OP LZZ, ale i vlivem legislativních změn.

Nadále bude přetrvávat kvalifikační nesoulad v nabídce a poptávce po pracovní síle. Tyto rozdíly by se však vzhledem k diferencované podpoře tvorby pracovních příležitostí i aktivnímu přístupu úřadů práce zvětšovat neměly. Přestože se trh práce vyvíjí velice dobře, tzn. snižuje se nezaměstnanost a roste celkový počet zaměstnaných osob, přetrvávají nadále mnohé problémy jako např. dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost ohrožených skupin uchazečů o zaměstnání, diskriminace starších pracovníků, nízká regionální mobilita a nedostatečná sladěnost systému vzdělávání s měnícími se požadavky trhu práce a u některých uchazečů o zaměstnání déle trvající nedostatek motivace živit se vlastní prací.

55

Na zlepšování ekonomického prostředí a tvorbu nových pracovních míst budou i nadále příznivě působit státní programy podpory podnikání, a to jednak v rámci Regionálního programu podpory rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území NUTS 2 Severozápad a Moravskoslezsko (realizátorem je MMR ČR), programy na podporu malých a středních podniků v působnosti MPO ČR a „Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností“. Hospodářský vývoj České republiky i Ostravska je pozitivně ovlivňován také přílivem zahraničního kapitálu podníceného vládními investičními pobídkami. Všechny dosud již realizované investiční záměry velmi pozitivně působí na trh práce v okrese Ostrava i ostatních okresech MSK a projevují se tvorbou nových pracovních míst a výrazným snižováním nezaměstnanosti. V návaznosti na investici korejské automobilky Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., která na jaře 2007 v průmyslové zóně Nošovice zahájila výstavbu svého evropského závodu, až neočekávaně vzrostl zájem dalších investorů (především jihokorejských firem) z odvětví automobilového průmyslu i o okolní průmyslové zóny – zejména o zónu v Ostravě-Hrabové a o zónu v Mošnově v okrese Nový Jičín. V první z nich kromě společností ASUS Czech, s.r.o. (zaměstnává již cca 1 120 osob), SUNGWOO HITECH, s.r.o. (cca 900 zaměstnanců) a GE Money Multiservis, a.s. (cca 600 zaměstnanců) dále působí např. Ringier Print CZ a.s. (cca 135 pracovníků), CTS Czech Republic s.r.o. (cca 120 zaměstnanců) a ABB s.r.o. (cca 120 zaměstnanců). V této ostravské zóně by mělo do konce června 2008 vzniknout dalších cca 490 nových pracovních míst. Ve Vědeckotechnologickém parku Ostrava (není klasickou výrobní průmyslovou zónou) působí, kromě společnosti, jež pronajímá prostory, dalších zhruba 26 podnikatelských subjektů (většinou malé organizace), které plánují v první polovině roku 2008 zvýšit svou zaměstnanost pouze mírněji, a to cca o 20 osob. Zde částečně působí i významný zahraniční zaměstnavatel - finská společnost TietoEnator Czech s.r.o., která se koncem ledna 2008 s většinou zaměstnanců odstěhovala do nových prostor a předpokládá v 1. pololetí letošního roku přijmout cca 230 nových pracovníků na svá pracoviště v okrese Ostrava.

Stále přetrvává (a u některých firem se i zvyšuje) nedostatek kvalifikovaných pracovních sil s technickým vzděláním. Zaměstnavatelé nyní nejvíce požadují techniky a kvalifikované dělníky se strojírenským, elektrotechnickým a stavebním zaměřením. Dále v poslední době vzrůstá počet volných pracovních míst i pro administrativní pracovníky, naopak nízká poptávka je po středním zdravotnickém personálu.

Neustálý nesoulad mezi nabídkovou a poptávkovou stranou trhu práce se negativně promítá do průměrné délky nezaměstnanosti, její výše a absolutního počtu i relativních podílů dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém stavu uchazečů o zaměstnání.

56

Opatření v rámci státní sociální politiky by měly nadále směřovat k předcházení dlouhodobé a opakované nezaměstnanosti ohrožených skupin, k vyšší motivaci k práci - k preferenci zaměstnání před závislostí na sociálních dávkách, ke zvyšování zaměstnanosti starších občanů a k modernizaci vzdělávání v souladu s měnícími se požadavky trhu práce.

Mezi nejzávažnější problémy lze tedy stále řadit:


dlouhodobou a opakovanou nezaměstnanost,




růst podílu věkově starších uchazečů o zaměstnání,




kumulace handicapů omezujících vstup ohrožených skupin obyvatelstva na trh práce,




nesoulad mezi strukturou kvalifikace uchazečů a požadavky zaměstnavatelů, který může znamenat snižování výkonnosti regionální ekonomiky, odliv „mozků“, ale také frustrace obyvatelstva a prohlubování sociální exkluze určitých skupin obyvatelstva s doprovodnými sociálně patologickými jevy.

57

2.5 SWOT

Silné stránky
existující potenciál lidských zdrojů (dostupnost pracovní síly), avšak především v málo kvalifikovaných profesích
relativně vysoká dynamika tvorby volných pracovních míst u malých a středních podniků (do 250 zaměstnanců)
dostatečná síť fungujících veřejných i soukromých škol, včetně škol vyučujících v angličtině
silný potenciál vysokého školství, vědy a výzkumu
existující potenciál v absolventech vysokých škol, zejména absolventů technických oborů
spolupráce mezi organizacemi (existence silných hráčů), rozvoj partnerství
rostoucí vzdělanostní úroveň zaměstnanců i populace

Příležitosti
zaměření se na rozvoj klíčových kompetencí a funkční gramotnosti nejen v průběhu školní a profesní přípravy, ale v také v rámci celoživotního vzdělávání
pravidelné analýzy trhu práce (sektorové studie a analýzy jednotlivých odvětví na regionální úrovni, průběžné monitorování potřeb podnikatelů ve vztahu k lidským zdrojům, sdílení získaných informací z průzkumů a analýz)
zvýšení motivace mladých lidí a jejich rodičů k přípravě na požadované kvalifikace
udržení a přilákání absolventů vysokých škol a kvalifikované pracovní síly z jiných částí České republiky i ze zahraničí
zdokonalení servisu pro zaměstnavatele a investory (informace o trhu práce, struktuře pracovních sil, kvalifikovaný výběr zaměstnanců z data bází úřadů práce apod.)
cílevědomá podpora malého a středního podnikání (poradenství, prostory pro podnikání, financování, zjednodušení procedur při založení firmy apod.)
příprava vhodných programů pro specifické skupiny obtížně zaměstnatelných uchazečů, zvýšení motivace k dalšímu rozvoji
zlepšovat přístup ke vzdělávání znevýhodněným skupinám ohrožených marginalizací a sociální exkluzí
zlepšení vazeb mezi vzdělávacím systémem, veřejným sektorem, zaměstnanci a soukromou sférou (princip partnerství na regionální i místní úrovni)
optimalizace sítě základního a středního školství, zejména z pohledu jejich struktury vůči potřebám trhu práce
optimalizace struktury nabízených oborů a ekonomických a kapacitních možností vysokých škol
motivační a osvětové programy na zvýšení zájmu o celoživotní vzdělávání a osobní rozvoj
podpora zvyšování počtu obyvatel přirozenou měrou a aktivní podporou migrace
využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů
vytvoření podmínek pro nové druhy zaměstnanosti a větší pružnost trhu práce (např. formou krátkodobých výpomocí)
využití mezinárodních a národních programů na podporu výzkumu, vývoje a inovací
zvýšení informovanosti o souvislostech vzdělávací nabídky a uplatnění absolventů na trhu práce
zvýšení úrovně spolupráce institucí školského systému se zaměstnavateli
zvýšení úrovně spolupráce vysokých škol s městem a podnikatelskými subjekty

Slabé stránky
nadprůměrná míra nezaměstnanosti v rámci České republiky
vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi uchazeči o zaměstnání
nedostatek pracovních příležitostí pro osoby se zdravotním postižením
nesoulad mezi kvalifikační strukturou pracovních sil na straně nabídky a poptávky
nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a zároveň vysoký podíl osob se základním vzděláním
nedostatečně rozvinuté způsobilosti (funkční gramotnost, klíčové kompetence, jazykové znalosti) u absolventů, především výučních oborů
nízká podnikatelská aktivita
stále nízký podíl aplikovaného výzkumu a vývoje, slabé propojení s komerční sférou
nedostatečné provázání vztahu počátečního a dalšího vzdělávání
relativně vysoký úbytek obyvatelstva, zejména v důsledku migrace Hrozby
prodlužování délky doby nezaměstnanosti a zvyšování počtu dlouhodobě nezaměstnaných
zvyšující se počet nezaměstnaných v rizikových skupinách
růst marginálních skupin obyvatelstva (dlouhodobě nezaměstnaní, bezdomovci, nezaměstnaní absolventi apod.) ohrožených sociální exkluzí a jejich nedostatečná integrace do společnosti
neřešení či lhostejný přístup k bariérám v podnikání
ekonomická recese zvyšující nezaměstnanost
pokračující odliv kvalifikované pracovní síly („odliv mozků“), zejména absolventů VŠ a odborníků
nedostatečné propojení studijních programů a požadavků trhu práce
problémy škol v souvislosti s demograficky pod míněným úbytkem dětí
odchod zahraničních investorů
stárnutí populace
mezigenerační a interkulturní střety, sociálně nezvládnutá zahraniční imigrace

58

2.6 Přílohy Příloha 2.1:Vývoj počtu obyvatelstva v letech 1960-2001 počet obyvatel v roce

Město Praha

index vývoje (%)

1961

1970

1980

1991

2001

1 133 080

1 140 795

1 182 186

1 214 174

1 169 106

107,16

96,29

324 173

344 218

371 463

388 296

376 172

119,78

96,88

Brno

1991/1960

2001/1991

Ostrava

254 297

297 171

322 073

327 371

316 744

128,74

96,75

Plzeň

139 111

152 560

170 701

173 008

165 259

124,37

95,52

72 148

79 544

89 272

98 178

95 436

136,08

97,21

Ústí n/L

Zdroje: ČSÚ. SLDB 1960, 1970, 1980, 1991; Pohyb obyvatelstva 2000 Pozn.: Index vývoje - podíl počtu obyvatel ve dvou časových horizontech (vyjádřen v procentech) Příloha 2.2: Obyvatelstvo 15leté a starší podle věku a podle nejvyššího ukončeného vzdělání v Ostravě Nejvyšší ukončené vzdělání

Věk 20-29

30-39

40-49

50-59

60 a více

16 996

5 246

4 460

7 143

8 719

21 061

Střední vzdělání

1 703

18 865

18 234

19 546

17 701

18 941

3

94 993

Úplné střední vzdělání

1 526

19 430

13 618

10 054

10 744

8 349

5

63 726 5 600

Základní a neukončené vzdělání

Nástavbové studium

n.a.

Obyvatel celkem

15-19

3

63 628

17

1 455

1 029

1 140

1 236

723

0

Vyšší odborné vzdělání

0

745

338

413

647

1 123

1

3 267

Vysokoškolské vzdělání

0

4 719

6 624

6 045

5 299

4 181

3

26 871

Vědecká příprava

0

47

134

205

285

351

0

1 022 1 271

Osoby bez vzdělání Osoby s nezjištěným vzděláním Celkem

53

230

221

234

178

355

0

241

1 105

1 063

895

590

609

20

4 523

20 536

51 842

45 721

45 675

45 399

55 693

35

264 901

Zdroj dat: ČSÚ. SLDB 2001 Příloha 2.3: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta

Počty studentů v roce 2007- 2008

Ekonomická

5 851

Stavební

2 131

Strojní

2 786

Elektrotechniky a informatiky

3 191

Hornicko-geologická

4 242

Metalurgie a materiálového inženýrství

2 261

Bezpečnostního inženýrství

2 016

Univerzitní studijní programy Celkem

34 22 512

Zdroj: VŠB - TU Ostrava Pozn.: Stav k 31. 10. 2007, zahrnuti studenti bakalářského, magisterského a doktorského studia formy prezenční, kombinované a distanční.

59

Příloha 2.4: Ostravská univerzita Fakulta

Počty studentů v roce 2007- 2008

Filozofická

2 650

Pedagogická

3 702

Přírodovědecká

2 067

Zdravotně sociální

1 133

Fakulta umění (dříve Institut pro um.studia)

329

Celkem

9 881

Zdroj: Ostravská univerzita Pozn.: Stav k 31.10. 2007, zahrnuti studenti bakalářského, magisterského a doktorského studia formy prezenční a kombinované. Příloha 2.5: Vysoká škola podnikání, a.s. Počty studentů v roce 2007/2008

Forma studia Prezenční studium (bakalářské - 6 semestrů): Podnikání, Informatika a Internet v podnikání, Podnikání a management v obchodu, Podnikání v ŽP Kombinované studium (bakalářské - 7 semestrů): Podnikání Prezenční studium (navazující magisterské studium - 4 semestry): Podnikání Kombinované studium (navazující magisterské studium - 5 semestrů): Podnikání Celkem

436 1 771 70 335 2 612

Zdroj: Vysoká škola podnikání, a.s. Pozn.: Stav k 29. 2. 2008. Příloha 2.6: Vývoj podílu jednotlivých věkových skupin uchazečů o zaměstnání v okrese Ostrava (k 31. 12.) věk

2003 absolut.

2004 %

absolut.

2005 %

absolut.

2006 %

absolut.

2007 %

absolut.

%

do 19 let

1 875

6,4

1 694

5,9

1 324

5,1

1 058

4,7

808

4,5

20-24 let

4 459

15,1

3 841

13,3

3 026

11,7

2 472

10,9

1 550

8,7

25-29 let

3 905

13,3

3 707

12,8

3 087

11,9

2 543

11,2

1 704

9,5

30-34 let

3 481

11,8

3 461

12,0

3 175

12,3

2 804

12,3

2 099

11,8

35-39 let

3 233

11,0

3 156

10,9

2 877

11,1

2 537

11,2

1 905

10,7

40-44 let

2 965

10,1

3 067

10,6

2 861

11,1

2 540

11,2

2 040

11,4

45-49 let

3 543

12,0

3 421

11,8

3 036

11,7

2 585

11,4

1 959

11,0

50-54 let

3 608

12,2

3 778

13,1

3 517

13,6

3 290

14,5

2 923

16,4

55-59 let

2 098

7,1

2 328

8,1

2 520

9,7

2 378

10,5

2 238

12,5

1,0

430

1,5

472

1,8

529

2,3

613

3,4

9

0,0

6

0,0

14

0,1

14

0,1

28 892

100,0

25 901

100,0

22 750

100,0

17 853

100,0

60-64 let 65 a více let celkem

303 *) 29 470

*) 100,0

Zdroj: Úřad práce v Ostravě Pozn.: *) údaj nebyl sledován

60

3. Hospodářský rozvoj 3.1 Struktura podnikatelského prostředí

Podnikatelská struktura ve statutárním městě Ostravě prošla v minulých letech postupnou restrukturalizací, která byla charakteristická výraznou redukcí počtu zaměstnanců v tradičních odvětvích. Vzhledem k významnému postavení těchto odvětví v rámci lokální ekonomiky se v důsledku uvedeného Ostrava (a její okolí) stala jednou ze strukturálně nejpostiženějších oblastí České republiky.

Situace se však od roku 2004 postupně začala měnit, a to zejména díky zvyšujícímu se růstu českého národního hospodářství a rostoucí globální poptávky po produkci typické v tomto regionu. Spolu s rozšiřováním a zvyšováním efektivity výrobních kapacit v tradičních odvětvích začalo město Ostrava a celý okolní region výrazně využívat svůj růstový potenciál - strategickou polohu, kvalifikovanou pracovní sílu, rozvíjející se dopravní infrastrukturu apod.

Výsledkem je současný ekonomický boom regionu spojený s masivním přílivem investic do průmyslových zón a výrazným nárůstem počtu developerských projektů v rámci podnikatelské, občanské a turistické vybavenosti. V současnosti je hospodářství města a jeho okolí zaměřeno převážně na průmyslové činnosti s postupně se rozvíjejícími službami (IT, vývojová centra), kde své investiční záměry realizuje mnoho světových společností - např. Hyundai, ArcelorMittal, TietoEnator, Multi Development, CTP Invest, ASUS Czech, SungWoo Hitech, Briggs & Stratton, Bang & Olufsen a mnoho dalších špičkových firem v oblastech IT, strojírenství, automobilového průmyslu apod.

V roce 2006 dosahoval ukazatel HDP na obyvatele v Moravskoslezském kraji hodnoty přes 270 tisíc Kč, což představovalo oproti roku 2005 růst o 6,8 procenta. Při porovnání s výsledky ostatních krajů ČR se však jedná o hodnotu průměrnou (7. místo v rámci ČR), která představuje cca 86 % národního průměru a 68 % průměru členských zemí EU v HDP na obyvatele. Při porovnání ukazatele HDP na zaměstnance přitom dosahuje Moravskoslezský kraj třetí nejlepší hodnoty mezi kraji v ČR (za Prahou a Středočeským krajem). Obdobně dopadl Moravskoslezský kraj v roce 2006 také při srovnání investic do fixního kapitálu na obyvatele - 6. místo mezi kraji v ČR, avšak s nárůstem oproti roku 2005 o více než 32 %.

61

Tab. 3.1 Regionální makroekonomické ukazatele za rok 2006 Moravskoslezsk ý kraj 270 360

HDP na obyvatele v Kč HDP na obyvatele v EUR HDP na zaměstnance v Kč

Jihomoravský kraj

Plzeňský kraj

286 079

Česká republika

294 501

314 765

9 539

10 094

10 391

11 106

744 360

734 068

695 820

778 267

6,8

5,3

7,0

6,4

Investice do fixního kapitálu (v mil. Kč)

84 315

78 070

49 817

794 784

Investice do fixního kapitálu na obyvatele v Kč

67 457

69 028

90 101

77 414

Růst HDP, stálé ceny

Zdroj: ČSÚ. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007 [online]. [cit. 1.8. 2008]

V okrese Ostrava bylo k 31. 12. 2006 registrováno přes 66,5 tisíce ekonomických subjektů, což představuje přibližně třetinu subjektů Moravskoslezského kraje. Současně je zde umístěno přes 8 tisíc obchodních společností, tj. přes 43 % celkového počtu v kraji.

Tab. 3.2: Struktura ekonomických subjektů v okrese Ostrava podle převažující činnosti Odvětví

Počet subjektů

A+B Zemědělství, lesnictví, rybolov

603

C+D Těžba nerostných surovin, Zpracovatelský průmysl

7 052

E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

29

F Stavebnictví

6 050

G Obchod, opravy mot.vozidel a výrobků pro osobní spotřebu a převážně pro domácnost H Ubytování a stravování

21 182 2 516

I Doprava, skladování a spoje

2 200

J Finanční zprostředkování

1 999

K Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti

18 008

L Veřejná správa a obrana

55

M Vzdělávání

1 299

N Zdravotní a sociální péče, veter. činnosti

1 056

O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

5 725

Zdroj: MMO. Ostrava - Faktografické listy. Duben 2008 [online]. [cit. 20.6. 2008]

Podíl jednotlivých subjektů podle oborů činnosti v okrese Ostrava a dalších referenční městech zachycuje příloha č. 3.1.

Tab. 3.3: Ekonomické subjekty v Moravskoslezském kraji (k 31. 12. 2006) z toho vybrané právní formy

Okres

Registrované subjekty

fyzické osoby

obchodní spol.

Bruntál

19 145

16 246

1 137

128

Frýdek-Místek

41 055

34 701

3 161

712

Karviná

40 205

34 856

2 651

545

Nový Jičín

29 819

25 579

1 832

341

Opava

34 918

30 113

2 245

181

Ostrava

66 641

52 044

8 392

1 837

231 783

193 539

19 418

3 744

Celkem MSK

zahraniční osoby

Zdroj: ČSÚ. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007 [online]. [cit. 20.6. 2008]

62

Tab. 3.4: Struktura podnikatelských subjektů v okrese Ostrava dle převažující činnosti a vlivu na zaměstnanost Odvětví A+B Zemědělství, lesnictví, rybolov C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl

Počet zaměstnanců

Počet zaměstnavatelů (nad 25 zaměstnanců)

251

6

760

9

34 739

158

E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

2 675

10

F Stavebnictví G Obchod, opravy mot.vozidel a výrobků pro osobní spotřebu a převážně pro domácnost H Ubytování a stravování

5 642

66

7 366

83

1 407

14

I Doprava, skladování a spoje

9 976

41

J Finanční zprostředkování

1 939

26

K Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti

7 169

98

L Veřejná správa a obrana

7 250

32

10 717

166

9 313

43

4 163

45

M Vzdělávání N Zdravotní a sociální péče, veter. činnosti O+P+Q Ostatní veřejné, sociální a osobní služby, činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce

Zdroj: ÚP v Ostravě. ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2007 a předpokládaný vývoj v roce 2008, Ostrava, únor 2008 [online]. [cit. 20.6. 2008]

Mezi nejvýznamnější odvětví v Ostravě z hlediska zaměstnanosti patří zejména zpracovatelský průmysl, následovaný odvětvími vzdělávání a dopravy. V rámci zpracovatelského průmyslu lze identifikovat následující dominantní obory (viz. přílohy 3.2 až 3.4):




Hutnictví a navazující výroba

Toto odvětví pokrývá zejména obory výroby kovů vč. hutního zpracování (dále jen „hutnictví“) a výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Právě hutnictví dominuje ekonomické struktuře města a regionu již po velmi dlouhou dobu a ani procesy restrukturalizace a privatizace velkých podniků, které byly ukončeny v roce 2003, tento trend nezměnily. Stále se nic nemění na skutečnosti, že na jedno pracovní místo v hutnictví připadají další tři až čtyři pracovní místa v navazujících oborech – a to nejen v tradičních odvětvích české ekonomiky jako je např. strojírenství či stavebnictví, ale také v odvětví pro ostravský region více než aktuálním - v automobilovém průmyslu.

Odvětví je charakteristické stálým poklesem počtu zaměstnanců, kdy od roku 2002 do roku 2007 klesl celkový počet zaměstnanců v okrese Ostrava o více než 20 %, (v posledním roce však došlo k meziročnímu zvýšení o 2,5%) při stále rostoucím objemu tržeb - mezi roky 2004 a 2006 o cca 7,5 %. V souladu se stále vysokou globální poptávkou po hutních výrobcích lze očekávat pokračující růst tohoto odvětví, avšak již bez významného snižování zaměstnanosti.

Výhodou oboru je, že má silné a rostoucí zázemí ve vývoji a výzkumu, a to jak u jednotlivých podniků, tak díky činnosti Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

63

Přímo navazující odvětví výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků na sebe dále váže velkou část pracovní síly, kvalifikačních dovedností a počtu podnikatelských subjektů. Podle statistik představuje odvětví v Moravskoslezském kraji cca 46 % všech tržeb v průmyslu, resp. více než 42 % národní odvětvové produkce (údaj za rok 2006, pozn.: firmy nad 100 zaměstnanců) a z hlediska trhu práce zaměstnává cca 18 % pracovníků v rámci okresu Ostrava (firmy nad 25 zaměstnanců).




Strojírenství

V okrese Ostrava je ve strojírenství zaměstnáno přibližně 5,5 % zaměstnanců (firmy nad 25 zaměstnanců) a obor vytváří přibližně 11 % z celkových tržeb v průmyslových odvětvích v Moravskoslezském kraji.

Dominantní síla Ostravy je zejména v těžkém strojírenství pro dodávku velkých investičních celků a při výrobě kolejových vozidel. Současně stále roste poptávka po přesném strojírenství.

Klíčovým aspektem dalšího rozvoje strojírenství a dalších navazujících odvětví je zejména příchod velkého investora z oblasti automobilového průmyslu - společnosti Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. Tato investiční akce v rozsahu přes 34 mld. Kč významně ovlivní podnikatelské prostředí v rámci celého Moravskoslezského kraje a zejména v rámci města Ostravy, centra regionu. Podle autorů „Studie dopadů investice Hyundai na Moravskoslezský kraj“17 z července 2007 budou v roce 2011 (plná produkce) na jedno vytvořené místo připadat 3 nově vytvořená pracovní místa v navazujících a dodavatelských odvětvích.

V následujících tabulkách bylo při srovnání Ostravy s referenčními městy (Brno a Plzeň) využito dat z databáze Albertina data - Firemní monitor (verze 04/2008).

Ostravský region, resp. celý Moravskoslezský kraj je v porovnání s dalšími kraji v ČR charakteristický nízkým podílem soukromých podnikatelů na 1 000 obyvatel (180 podnikatelských subjektů na 1 000 obyvatel v Ostravě v porovnání s 213 podnikateli na 1 000 obyvatel v ČR). Tato skutečnost je dána především faktem, že v ekonomice města i regionu stále dominují tradiční podniky s velkým počtem zaměstnanců na úkor menších subjektů (fyzických osob).

17

Agentura pro regionální rozvoj, a.s., BERMAN GROUP - služby ekonomického rozvoje, s.r.o. Studie dopadů investice Hyundai na Moravskoslezský kraj, červenec 2007 [online]. [cit. 20.6. 2008]

64

Tab. 3.5: Podnikatelské subjekty podle právní formy v Ostravě a referenčních městech (okresech) - počty Brno

Plzeň

MS kraj

Česká republika

52 194

80 848

37 092

191 845

1 938 943

Společnost s ručením omezeným

6 863

18 344

5 680

16 201

246 604

Akciové společnosti

1 179

1 761

385

1 853

20 251

181

322

132

447

6 292

4

31

14

21

639

60 421

101 306

43 303

210 367

2 212 729

Právní forma

Ostrava

Fyzické osoby

Veřejné obchodní společnosti Komanditní společnosti Celkem

Zdroj: Josef Fric SOFTWARE. Albertina - Firemní monitor ČR [počítačový program, DVD-ROM]. Verze 4.2.20.0, 04/2008 [cit. 20.6. 2008], upraveno Tab. 3.6: Podnikatelské subjekty podle právní formy v Ostravě a referenčních městech (okresech) z celkového počtu (v %) Právní forma

Ostrava

Brno

Plzeň

MS kraj

Česká republika

Fyzické osoby

86,4

79,8

85,7

91,2

87,6

Společnost s ručením omezeným

11,4

18,1

13,1

7,7

11,1

Akciové společnosti

2,0

1,7

0,9

0,9

0,9

Veřejné obchodní společnosti

0,3

0,3

0,3

0,2

0,3

Komanditní společnosti

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Celkem

100

100

100

100

100

Zdroj: Josef Fric SOFTWARE. Albertina - Firemní monitor ČR [počítačový program, DVD-ROM]. Verze 4.2.20.0, 04/2008 [cit. 20.6. 2008] - upraveno Tab. 3.7: Podnikatelské subjekty podle právní formy v Ostravě a referenčních městech (okresech) – na 1000 obyvatel Právní forma Počet obyvatel (31.12.2007) Fyzické osoby Společnost s ručením omezeným Akciové společnosti

Ostrava

MS kraj

Česká republika

180 799

1 249 897

10 381 130

205,2

153,5

186,8

49,8

31,4

13,0

23,8

4,8

2,1

1,5

2,0

Brno

Plzeň

336 811

368 533

155,0

219,4

20,4 3,5

Veřejné obchodní společnosti

0,5

0,9

0,7

0,4

0,6

Komanditní společnosti

0,0

0,1

0,1

0,0

0,1

179,4

274,9

239,5

168,3

213,1

Celkem

Zdroj: Josef Fric SOFTWARE. Albertina - Firemní monitor ČR [počítačový program, DVD-ROM]. Verze 4.2.20.0, 04/2008 [cit. 20.6. 2008] - upraveno ČSÚ. Veřejná databáze ČSÚ [online]. [cit. 20.6. 2008]

Jak je zřejmé z výše uvedených dat, podnikatelské prostředí charakterizuje právě podprůměrné zastoupení malých zaměstnavatelů (nejčastěji fyzické osoby). Oproti situaci v roce 2003, kdy byl zpracováván předešlý Profil města, navíc počet fyzických osob mírně klesl ze 165,6 FO na 155 FO na 1 000 obyvatel oproti dynamickému nárůstu počtu akciových společnosti (z 1,6 na 3,5 na 1 000 obyvatel).

65

Tabulka 3.8: Ekonomické subjekty podle počtu zaměstnanců v Ostravě a referenčních okresech - počty (stav k 31.12.2006) Velikost firmy / Okres

Ostrava

Brno

Plzeň

MS kraj

Česká republika

0 / n.a.

58 087

94 794

40 623

204 037

2 148 666

1 až 9

6 717

12 068

4 248

21 737

219 216

10 až 49

1 417

2 635

914

4 693

48 474

50 až 249

338

609

261

1 107

12 016

250 a více

82

122

58

209

2 109

66 641

110 228

46 104

231 783

2 430 481

Celkem

Zdroj: ČSÚ. Veřejná databáze ČSÚ [online]. [cit. 20.6. 2008]. Tab. 3.9: Ekonomické subjekty podle počtu zaměstnanců v Ostravě a referenčních městech (okresech) - v % z celkového počtu (stav k 31.12.2006) Brno

Plzeň

MS kraj

Česká republika

Velikost firmy / Okres

Ostrava

0 / n.a.

87,16

86,00

88,11

88,03

1 až 9

10,08

10,95

9,21

9,38

9,02

10 až 49

2,13

2,39

1,98

2,02

1,99

50 až 249

0,51

0,55

0,57

0,48

0,49

250 a více

0,1

0,11

0,13

0,09

0,09

Celkem

100

100

100

100

100

88,40

Zdroj: ČSÚ. Veřejná databáze ČSÚ [online]. [cit. 20.6. 2008]. Tab. 3.10: Ekonomické subjekty podle počtu zaměstnanců v Ostravě a referenčních městech (okresech) na 1000 obyvatel (stav k 31.12.2006) Právní forma Počet obyvatel

Ostrava

Brno

Plzeň

MS kraj

Česká republika

309 098

366 680

163 392

1 249 290

10 287 189

0 / n.a.

187,9

258,5

248,6

163,3

208,9

1 až 9

21,7

32,9

26,0

17,4

21,3

10 až 49

4,6

7,2

5,6

3,8

4,7

50 až 249

1,1

1,7

1,6

0,9

1,2

250 a více

0,3

0,3

0,4

0,2

0,2

215,6

300,6

282,2

185,5

236,3

Celkem

Zdroj: ČSÚ. Veřejná databáze ČSÚ [online]. [cit. 20.6. 2008].

3.2 Růstové obory

Analýza nejvíce se rozvíjejících oborů na území města se obecně potýká s nedostatkem vstupních dat. Jsou sice k dispozici údaje např. o vývoji počtu zaměstnanců v jednotlivých oborech, ale tyto údaje jsou statisticky podchycovány hlavně u větších podniků (nad 20 zaměstnanců) a stav zaměstnanosti u menších firem je zatížen velkou nepřesností. Na druhou stranu chybí na úrovni města údaje o vývoji celkových tržeb nebo vývoji produktivity v jednotlivých oborech.

66

Z tohoto důvodu byl zvolen přístup, který zachycuje vývoj počtu podnikatelských subjektů v jednotlivých odvětvích podle jejich vzniku, a to:
podílu nově vzniklých subjektů (2004-2006) na celkovém počtu subjektů v jednotlivých odvětvích
podílu nově vzniklých subjektů (2004-2006) v jednotlivých odvětvích na celkovém počtu nově vzniklých subjektů

Pro zvýšení vypovídací hodnoty těchto ukazatelů a v souladu s cílem získat informace o růstových oborech je počítáno s čistými přírůstky (tzn. počet vzniklých subjektů snížený o počet subjektů zaniklých) - blíže viz. příloha č. 3.5.

Na základě analýzy těchto údajů lze konstatovat, že v letech 2004-2006 dosáhl čistý přírůstek počtu nově vzniklých subjektů v okrese Ostrava hodnoty 2 529, což představuje necelé 4 % všech subjektů s registrovaným sídlem v tomto okrese (celkem v tomto období vzniklo 7 498 subjektů a současně zaniklo 4 969 subjektů).

Odvětví, která zaznamenala v tomto období nejvyšší růst, jsou tato: Činnost v oblasti nemovitosti a pronájmu; podnikatelské činnosti, Ostatní veřejné, sociální a osobní služby, Stavebnictví, Obchod (vč. oprav); ubytování a stravování, ale také Vzdělávání.

Jako další kritéria hodnocení růstových oborů byla zařazena:
růst objemu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v průmyslových odvětvích členěných podle odvětví OKEČ v posledních 5 letech (2002-2006) - viz. příloha č. 3.6;
růst počtu zaměstnanců podle odvětví OKEČ v posledních 5 letech (2003-2007) - viz. příloha č. 3.7. Při hodnocení vývoje tržeb v posledních 5 letech, kdy jsou však tyto údaje zveřejňovány pouze v rámci průmyslových odvětví a zohledňují údaje podniků nad 100 zaměstnanců, vykázala největší růstový potenciál odvětví: Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (růst o téměř 1 200 %), následovaná odvětvími Výroby a opravy strojů a zařízení (+ 194 %) a Výroby dopravních prostředků a zařízení (+ 104 %).

V rámci kritéria vývoje zaměstnanosti v čase jsou již data dostupná pro všechna odvětví OKEČ (avšak pouze za podniky nad 25 zaměstnanců) a zde byl obdobně jako u výše uvedeného hodnocení v posledních pěti letech zaznamenán nejvyšší nárůst počtu zaměstnanců v rámci odvětví Výroby dopravních prostředků a zařízení (nárůst počtu pracovních míst o více než 350 %) a Výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení (+ 110 %).

67

3.3 Významné subjekty v Ostravě

Zdrojem údajů jsou faktografické listy města Ostravy, které jsou každoročně aktualizovány odborem ekonomického rozvoje MMO (aktuální verze duben 2008) a které čerpají informace z Úřadu práce v Ostravě, a dále vybrané údaje z databáze podnikatelských subjektů.

Deset největších zaměstnavatelů shrnuje tabulka 3.11.

V souvislosti s přílivem zahraničních investorů do regionu roste také počet zaměstnanců ve firmách se zahraničním kapitálem; nejvýznamnější zaměstnavatele z tohoto pohledu shrnuje tabulka 3.12.

Tab. 3.11: Nejvýznamnější zaměstnavatelé v okrese Ostrava z hlediska počtu zaměstnanců Počet zaměstnanců

Předmět činnosti

Zaměstnavatel

VÍTKOVICE HOLDING

hutní prvovýroba, výroba hutních finálních výrobků a strojírenská výroba strojírenská a hutní výroba

7 040

Fakultní nemocnice Ostrava

poskytování zdravotní péče

3 005

Dopravní podnik Ostrava a.s. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Městská nemocnice Ostrava

městská, příměstská, pozemní osobní doprava

2 458

ArcelorMittal Ostrava a.s.

EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. Česká pošta, s.p., Odštěpný závod Severní Morava ČD Cargo, a.s. - složky s pracovišti v okr. Ostrava H R U Š K A, spol. s r.o.

7 440

vysokoškolské vzdělávání

2 210

poskytování zdravotní péče

1 731

výroba kovů, hutní zpracování

1 638

poštovní kurýrní činnost

1 575

železniční nákladní doprava

1 466

koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, zpracování ovoce, zeleniny a okopanin

1 224

Zdroj: MMO. Ostrava - Faktografické listy. Duben 2008 [online]. [cit. 20.6. 2008] Tab. 3.12: Nejvýznamnější zaměstnavatelé v okrese Ostrava se zahraniční účastí Zaměstnavatel

Předmět činnosti

Počet zaměstnanců

Vlastnictví

7 440

Švýcarsko

1 120

Finsko

1 119

Taiwan

GE Money Multiservis, a.s.

hutní prvovýroba, výroba hutních finálních výrobků a strojírenská výroba koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, poskytování software, zpracování dat, služby databank, správa sítí výroba, instalace a opravy elektronických zařízení výroba automobilových karosérií výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej finanční zprostředkování

598

USA

Telefónica O2 Czech Republic, a.s.

telekomunikační činnost

542

Španělsko

Trefil & Schomberg s.r.o.

výroba zboží z plastů

518

Německo

Ahold Czech Republic, a.s.

maloobchod se smíšeným zbožím

439

Nizozemsko

ArcelorMittal Ostrava a.s.

TietoEnator Czech s.r.o.

ASUS Czech, s.r.o. SUNGWOO HITECH s.r.o. Dalkia Česká republika, a.s. Tesco Stores ČR a.s.

899

Korea

687

Francie

638

Velká Británie

Zdroj: MMO. Ostrava - Faktografické listy. Duben 2008 [online]. [cit. 20.6. 2008]

68

Ve vazbě na probíhající stavební boom v posledních let v Ostravě získávají stále větší podíl na vývoji zaměstnanosti také společnosti ze sektoru stavebnictví:

Tab. 3.13: Nejvýznamnější zaměstnavatelé v okrese Ostrava se zahraniční účastí Zaměstnanců celkem

Zaměstnanců v okr. Ostrava

TCHAS, spol. s r.o.

Zaměstnavatel

913

755

VOKD, a.s.

656

285

ODS - Dopravní stavby Ostrava, a.s.

535

485

Zdroj: MMO. Ostrava - Faktografické listy. Duben 2008 [online]. [cit. 20.6. 2008]

3.4 Czech top - ostravské firmy

Dle přílohy č. 3.8 a níže uvedených dat je také zřejmý pozitivní posun v umístění ostravských společností v žebříčku nejvýznamnějších a nejobdivovanějších firem v ČR. Oproti situaci v roce 2003 (tj. při zpracování původního Profilu města) se v první „stovce“ umístilo 12 společností se sídlem v Ostravě (v roce 2002 to bylo 9 společností), přičemž pět nejlépe umístěných společností působí v tradičních sektorech - dobývání nerostných surovin, hutnictví a zpracování kovů. Zřejmý je také nástup

firem

v méně tradičních oborech - informační technologie a systémy zastoupené společnostmi eD´ system Czech, a.s. a AutoCont CZ a.s. a farmacie zastoupená společnostmi PHARMOS, a.s. a Česká lékárnická, a.s.

Ostravské firmy se současně neztratily ani v rámci žebříčku 100 obdivovaných firem České republiky 2008, kde se mimo jiné společnost Kofola, a.s. (vlastněna společností Kofola Holding a.s. se sídlem v Ostravě) zařadila v rámci kategorie „All Stars“ na 3. místo za společnosti ČEZ, a.s. a ŠKODA AUTO a.s.

Tab. 3.14 Czech Top: 100 obdivovaných firem ČR 2008 (výběr za Ostravu) Pořadí v kategorii

Firma

Kategorie

1.

OKD, a. s.

Dobývání nerostných surovin

1.

Kofola a.s.

Potravinářský a tabákový průmysl

2.

Vítkovice Holding a.s.

Hutnictví a zpracování kovů

3.

EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s.

Hutnictví a zpracování kovů

4.

TCHAS, spol. s r.o.

Stavebnictví

Pozn.: Společnost Kofola a.s. se sídlem v Krnově je vlastněna jediným akcionářem - společností Kofola Holding a.s. se sídlem v Ostravě. Zdroj: Czech Top 100. 100 obdivovaných firem České republiky 2008 [online]. [cit. 20.6. 2008]

69

Tab. 3.15: Czech Top: 100 nejvýznamnějších firem České republiky v r. 2007 (výběr za Ostravu) Pořadí v kategorii

Firma

Kategorie

1.

OKD, a. s.

Dobývání nerostných surovin

1.

ArcelorMittal Ostrava a.s.

Hutnictví a zpracování kovů

3.

EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s.

Hutnictví a zpracování kovů

4.

OSINEK, a.s.

Hutnictví a zpracování kovů

1.

Vítkovice Holding a.s.

Strojírenství - bez automobilové výroby

1.

eD system Czech, a.s.

Informační technologie a systémy

Zdroj: Czech Top 100. 100 nejvýznamnějších firem České republiky za rok 2007 [online]. [cit. 20.6. 2008].

3.5 Zahraniční investice

Oproti situaci v době zpracování původního Profilu města (období 2003-2004) došlo k výraznému posunu v oblasti přílivu zahraničních investic. Podle údajů zveřejňovaných Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest byla v období do roku 2004 na území města Ostravy podpořena pouze jedna investiční akce (Hayes Lemmerz Alukola, s.r.o. v roce 1998) a bylo tedy konstatováno podprůměrné zastoupení zahraničního kapitálu v rámci Moravskoslezského kraje. V současnosti již však při komparaci s realizovanými investicemi v rámci celé ČR lze konstatovat, že investiční projekty podpořené agenturou CzechInvest realizované v okrese Ostrava představují 4 % všech podpořených investičních projektů, přes 2 % umístěných investic a cca 3 % generovaných pracovních míst v rámci celé České republiky.

Do současné chvíle umístilo své investice v rámci okresu Ostrava celkem 26 investorů - viz. příloha 3.9 (14 zahraničních a 12 domácích), a to ve výši přesahující 10,7 miliardy Kč. Investice by měly generovat celkem přes 3 900 nových pracovních míst (tento trend se již projevuje výrazným snižováním nezaměstnanosti).

Současně je třeba konstatovat, že tento trend bude dále pokračovat zejména v návaznosti na investici korejské automobilky Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., která na jaře 2007 v průmyslové zóně Nošovice zahájila výstavbu svého evropského závodu, a která zvýšila zájem dalších investorů z odvětví automobilového průmyslu i o další průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji - zejména o zónu v Ostravě-Hrabové a o zónu v Mošnově v okrese Nový-Jičín.

Projekt automobilky Hyundai je součástí rozsáhlého investičního projektu (odhadovaný objem investice převyšuje částku 34 mld. Kč) v automobilovém průmyslu, který by měl do roku 2011 vytvořit 4 400 nových pracovních míst (spolu s dodavateli Hyundai Mobis Automotive Czech, Dymos Czech Republic a českou dceřinou společností podniku Hyundai Hysco Co. Ltd, které se nacházejí v těsné blízkosti).

70

Klíčové investory a nájemce v rámci výše jmenované průmyslové zóny v Ostravě-Hrabové shrnuje následující tabulka.

Tab. 3.16: Klíčoví investoři a nájemciv průmyslové zóně Ostrava-Hrabová







Investoři v průmyslové zóně Ostrava-Hrabová ASUS Czech, s.r.o.
SUNGWOO HITECH, s.r.o. Briggs & Stratton (Czech) Power Products, s.r.o.
CTS Czech Republic s.r.o. GE Money Multiservis, a.s.
Ringier Print CZ a.s. ABB s.r.o.
GDX Automotive s.r.o. CTS Corporation
Goodyear UPS - United Parcel Service Czech Republic s.r.o.

Zdroj: MMO. Ostrava – Průmyslové zóny [online]. [cit. 20.6. 2008]

V průmyslové zóně Mošnov lze nalézt společnosti z automobilového průmyslu - PLAKOR (J. Korea), Behr (Německo) a Cromodora Wheels (Itálie).

3.6 Úloha malého a středního podnikání

Malé a střední podniky (MSP) hrají v regionálním rozvoji velice důležitou úlohu a mezi MSP a regionální ekonomickou strukturou existuje významné vzájemné působení. Zejména ta část MSP, které patří do sektoru služeb (maloobchod, hotelnictví, osobní služby a převážná část stavebnictví) závisí ve valné míře na místní a regionální poptávce.

Malé a střední podniky (MSP) jsou ve všech vyspělých ekonomikách důležitým faktorem tvorby HDP, exportu, zaměstnanosti a inovací. Vysoká míra nezaměstnanosti ve většině zemí je jedním z hlavních důvodů pro stimulaci podpory a rozvoje MSP. V ČR byl v r. 2006 podíl sektoru MSP na:
výkonech ekonomiky

51,45 %


v účetní přidané hodnotě

52,62 %


exportu

43,50 %


dovozu

54,60 %


zaměstnanosti

61,38 %


celkovém počtu podniků

99,85 %

Hlavní přínosy MSP pro ekonomiku lze shrnout do následujících charakteristik:


vytváří nové pracovní příležitosti - hlavní tvůrci pracovních míst;
rozvíjí konkurenceschopnost - zvětšují konkurenční tlak, čímž podněcují trh ke zvyšování produktivity zlepšením účinností nebo aplikací inovací;

71


zmírňují negativní důsledky strukturálních změn - relativní pružnost, rychlost odezvy (vč. vzniku a zániku firmy) na změny podmínek;
rychleji se adaptují na požadavky a výkyvy trhu a vyplňují okrajové oblasti trhu, které nejsou pro větší podniky zajímavé, působí jako subdodavatelé velkých podniků;
relativně rychle inovují, zavádějí nové technologie a operativně se přizpůsobují požadavkům spotřebitelů;
napomáhají rychlejšímu rozvoji regionů, měst a obcí. Význam MSP z hlediska zvyšování zaměstnanosti potvrzují také údaje za okres Ostrava (viz. příloha 3.10), ze kterých je zřejmé, že například v rámci okresu Ostrava vytvořily v minulém roce nejvíce pracovních míst zejména menší firmy s 1-49 pracovníky (cca 47 % všech vytvořených míst) a střední podniky s 50 až 249 zaměstnanci (cca 36 % vytvořených pracovních míst), přičemž nová pracovní místa vygenerovaná velkými podniky s 250 a více zaměstnanci představovala pouze 17 % celkového přírůstku.

Ostrava má ve srovnání s referenčními městy malý podíl MSP jak co do celkového počtu, tak co do počtu zaměstnanců (viz. tabulka 3.10). Důvodem tohoto stavu je jednak větší počet velkých zaměstnavatelů, tak ekonomická situace města a regionu.

Současně je třeba konstatovat, že na rozvoj malých a středních firem působí negativně mimo jiné:
malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky,
ne vždy „čistá“ konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů,
omezená výrobní kapacita zvyšuje náklady při vývozu hotových výrobků do zahraničí,
konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami,
slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky,
platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost,
vysoké administrativní zatížení. V roce 2006 proběhl mezi malými a středními podniky na území města Ostravy sociologický průzkum „Bariéry růstu podniků“18 za účelem identifikace bariér rozvoje malého a středního podnikání v Ostravě, na jejichž základě bude možné stanovit opatření k podpoře růstu podniků.

18

Vysoká škola podnikání, a.s. Bariéry růstu podniků [online]. [cit. 20.6.2008]

72

Zadavatelem průzkumu byl Magistrát města Ostravy a průzkumu se zúčastnilo 70 malých a středních podniků s vyloučením drobných podnikatelů.

Souhrnně podle provedeného průzkumu rozvoj malých a středních podniků charakterizují tato zjištění:
Jako růstové lze označit přibližně polovinu podniků, zbytek stagnuje nebo je v poklesu. Třetina podniků ani nemá žádné inovační či rozvojové záměry.
K nárůstu počtu zaměstnanců oproti loňskému roku došlo ve 13 podnicích, přičemž s dalším velkým nárůstem (více než o 25 %) do budoucna počítají 4 podniky a s mírným nárůstem dalších 21 podniků. K poklesu došlo rovněž ve 13 podnicích, do budoucna však uvažují s dalším poklesem pouze 3 podniky. Asi 60 % podniků v tomto ukazateli nevykazuje změny.
Více než polovina podniků vykazovala v posledních letech růst obratu (pokles jen 9 podniků). S růstem obratu do budoucna počítají dvě třetiny podniků (z toho 6 podniků předpokládá velký nárůst obratu o více než 50 %). Pokles obratu zaznamenalo 9 podniků, v příštím roce počítá s poklesem 5 podniků. Za ohrožený z tohoto pohledu lze počítat zhruba každý desátý podnik.
Plány do budoucna se ve sledovaných podnicích soustřeďují především na: ▫ rozšíření výroby / služeb v rámci stávajících činností ▫ modernizaci / rekonstrukci současných objektů či zařízení ▫ rozšíření výroby / služeb na jiné činnosti ▫ rozšíření obchodních trhů ▫ pronájem dalších nemovitostí
Z hlediska rozvojových záměrů zůstávají mimo centrum pozornosti plány na výstavbu nových objektů či zařízení, nákup či pronájem dalších nemovitostí a jen 4 podniky mají v úmyslu přeorientovat se na novou výrobu či služby.

Nejkontroverznější je zjištění, že lidské zdroje nejsou pociťovány jako kritický problém a s tím souvisí i relativně nízká potřeba podpory v této oblasti. Respondenti se vyjadřovali k potřebě podpory v osmi různých oblastech rozvoje lidských zdrojů. Ukázalo se, že minimálně čtvrtina podniků vůbec žádnou potřebu podpory rozvoje lidských zdrojů nemá (v některých oblastech i více než polovina) a další minimálně čtvrtina podniků se k tomu nedokázala vyjádřit (což ukazuje na oprávněnost teze o nedoceňování personálního managementu v malých podnicích). Pokud je vůbec nějaká potřeba podpory rozvoje lidských zdrojů, pak se týká oblasti vzdělávání, a to jak zaměstnanců tak samotných podnikatelů v oblasti podnikatelských dovedností. Zcela na pokraji zájmu je strategické personální plánování, málo vyžadované jsou také poradenské služby. V rámci rozšiřování podnikatelských dovedností by proto měli být podnikatelé intenzivně vzděláváni v personálním managementu.

73

Tab. 3.17: Faktory negativního ovlivňování růstu podniků Faktory vnějšího podnikatelského prostředí

Index

byrokratická a administrativní zátěž podnikatelů

1,69

domácí či zahraniční konkurence

1,97

komunikace a spolupráce s úřady a orgány města

2,29

kvalita pracovní síly

2,42

korupce

2,48

dostupnost financování (úvěry, granty, dotace ...)

2,52

prostory pro podnikání (místnosti, budovy, sklady atd.)

2,71

úroveň zařízení / vybavení podniku pro podnikání

2,75

dostupnost a kvalita finančních služeb

2,76

nedostatek některých profesí na trhu práce

2,84

dopravní infrastruktura (dostupnost, obslužnost apod.)

2,91

předpisy k ochraně životního prostředí

3,20

dostupnost a kvalita telekomunikačních služeb

3,28

dostupnost a kvalita poradenských služeb pro MSP

3,33

technická infrastruktura (inženýrské sítě)

3,35

umístění podniku právě v Ostravě(image města v očích klientů a partnerů)

3,41

Bytová situace (možnosti bydlení, ubytování)

3,60

Zdroj: Vysoká škola podnikání, a.s. Bariéry růstu podniků [online]. [cit. 20.6.2008]

V rámci průzkumu byly také zjišťovány postoje vůči sadě 17 faktorů vnějšího podnikatelského prostředí uvedených v tabulce 3.17, které mohou negativně ovlivňovat rozvoj podniků jako bariéry jejich růstu.

Index představuje vážený průměr z validních hodnocení (po eliminaci neutrální odpovědi „neumím posoudit“) na čtyřstupňové škále se středem v hodnotě 2,50 znamenající vyrovnanost kladných a záporných hodnotících soudů. Pokud je index nižší než 2,5 bodu, převažuje příklon k silnějšímu hodnocení negativního dopadu daného faktoru nad slabším. Velmi silně tedy negativně působí prvních pět faktorů, zejména byrokratická zátěž.

Malým problémem jsou faktory s indexem vyšším než 3,00 (u některých z nich vůbec neovlivňují růst podniku podle více než 60 % respondentů). Problémem tedy nejsou faktory jako inženýrské sítě nebo telekomunikační služby. Do této skupiny patří ale i dostupnost a kvalita poradenských služeb pro malé a střední podnikání, což může tak jako u lidských zdrojů pramenit z jejich nedocenění (v rámci kategorie „významně více“ to není vůbec žádný problém právě pro stagnující podniky, kterým by patrně poradenství pomoci mohlo).

Město Ostrava má ve svém Strategickém plánu rozvoje (do r. 2013) zakotvenu také řadu aktivit k podpoře podnikání, které jsou však v očích podnikatelů pokládány za významné diferencovaně, s větší či menší prioritou. Sledován byl pro získání zpětné vazby následující výčet aktivit převzatých z tohoto dokumentu (seřazení od prioritních po spíše okrajové podle rostoucího indexu):

74

Tab. 3.18: Význam aktivit města k podpoře růstu podniků Podpůrné aktivity města

Index

pomoc při přípravě žádostí o finanční podporu, zpracovávání inovačních projektů, rozvojových studií apod.

1,52

propagace Ostravy jako města vstřícného k podnikání

1,70

investice do zkvalitňování infrastruktury pro MSP

1,71

zvyšování nabídky služeb veřejného sektoru pro podnikatele

1,76

vypisování grantových schémat na podporu MSP

1,85

revitalizace starých průmyslových ploch (brownfields)

1,94

budování malých podnikatelských zón (lehké výrobní prostory)

2,12

oceňování podnikatelských úspěchů v soutěžích

2,23

zřizování inkubátorů pro podnikatele

2,27

Zdroj: Vysoká škola podnikání, a.s. Bariéry růstu podniků [online]. [cit. 20.6.2008]

Žebříček preferovaných forem podpory růstu podniků v Ostravě, seřazený od nejčastěji uváděných, je následující (součet procent přesahuje 100, neboť respondenti mohli vybrat až 5 forem):

Tab. 3.19: Požadovaná forma podpory Formy podpory

Podniky (%)

odbourávání byrokracie a administrativních průtahů

72,9

poskytování daňových úlev

62,9

právní pomoc podnikatelům

45,7

poskytování grantové podpory

35,7

zvýhodněné pronájmy a prodeje

32,9

poradenský a informační servis

31,4

vytváření podmínek pro přilákání investorů

28,6

pomoc při navazování obchodních kontaktů

25,7

zlepšování dopravní infrastruktury

25,7

pořádání odborných akcí pro podnikatele

17,1

zřizování a péče o rozvoj podnikatelských zón

15,7

poskytování záruky na úvěry

14,3

majetková nebo kapitálová účast města

10,0

budování a zkvalitňování inženýrských sítí

8,6

Zdroj: Vysoká škola podnikání, a.s. Bariéry růstu podniků [online]. [cit. 20.6.2008]

Doplňkovým zjištěním průzkumu bylo určení prioritních oblastí podnikání, které by měly být v Ostravě především podporovány. Seřazeny jsou opět podle frekvence odpovědí jako u předchozí otázky.

75

Tab. 3.20: Prioritní oblasti podpory podnikání Oblast podnikání

Podniky (%)

obchod

49,3

cestovní ruch

42,0

ekologická výroba šetrná k životnímu prostředí

40,6

lehký průmysl

33,3

stavebnictví

33,3

využívání obnovitelných zdrojů

31,9

vývoj, nákup a prodej znalostí

27,5

těžký průmysl

26,1

nové materiály, materiálové inženýrství

21,7

ostatní služby

21,7

komunikační a informační technologie

20,3

výroba a využívání high-tech

17,4

technologie v logistice a řízení výroby

11,6

dodavatelské aktivity pro velké podniky

7,2

Zdroj: Vysoká škola podnikání, a.s. Bariéry růstu podniků [online]. [cit. 20.6.2008]

3.7 Prostory pro podnikání a podnikatelská infrastruktura

Oproti situaci v roce 2003 - 2004, kdy byl konstatován nedostatek vhodných ploch pro potřeby místních MSP, se situace výrazně posunula. Ostrava v současnosti zažívá stavební rozmach, který byl spuštěn příchodem významného investora do Moravskoslezského kraje - automobilky Hyundai. Ohlášená investice významně zvýšila zájem dalších investorů, ale zejména také způsobila příchod developerských společností připravených realizovat projekty výstavby administrativních, logistických, hotelových a rezidenčních komplexů.

Zdrojem údajů je zejména publikace REAL ESTATE REPORT 2008 (verze 19. června 2008) zpracovaný

odborem

ekonomického

rozvoje

MMO,

webové

stránky

města

Ostravy,

Moravskoslezského kraje i jednotlivých developerů a monitoring tisku.

3.7.1 Průmyslové a podnikatelské zóny
Průmyslová zóna Ostrava - Hrabová (vč. CTPark) Rozloha:

60 ha (80 ha celková rozloha včetně infrastruktury), rozšíření o 40 ha v letech 2007 - 2010 (CTP Invest)

K dispozici:

I. fáze (cca 40ha) téměř zastavěná, k pronájmu 10 000 m2 kancelářských prostor v AXIS OFFICE PARK,

76

II. fáze (cca 40 ha) ve výstavbě, výrobní a skladové plochy jsou k dispozici od října 2008. Klíčoví investoři:

ASUS Czech, s.r.o., SungWoo Hitech, s.r.o., Briggs&Stratton, CTP Invest, spol. s r. o. (GE Money Multiservis, CTS Corporation, Goodyear, UPS, Ringier Print, GDX Automotive, ThyssenKrupp a další).

Současný stav:

Zóna obsazena, možnost pronájmu prostor – CTP Invest, spol s r.o.

▫ Hlavní průmyslová zóna v Ostravě. ▫ Zóna je umístěna na okraji obydlené městské části s více než 100 000 obyvateli. ▫ Strategická poloha vedle rychlostní silniční komunikace. ▫ V blízkosti zóny je zastávka autobusu městské hromadné dopravy. ▫ Mezinárodní letiště Ostrava - Mošnov vzdálené 15 km od místa. ▫ V soutěži o zónu roku 2004 pořádané Ministerstvem průmyslu a obchodu byla tato průmyslová zóna oceněna 1. cenou v kategorii "Zóna s největším společenským přínosem", v roce 2005 tento úspěch zopakovala 2. místem ve stejné kategorii.
Strategická průmyslová zóna letiště Ostrava (Ostrava-Mošnov) Rozloha:

200 ha, z toho 90 ha vyčleněno pro strategického investora

K dispozici:

90 ha pro strategického investora + 25 ha

Investoři:

PLAKOR, Behr, Cromodora Wheels

Současný stav:

90 ha - k dispozici pro příchod strategického investora 25 ha - k dispozici, aktuálně v jednání s potenciálními investory

▫ Zóna se nachází v sousedství mezinárodního Letiště Leoše Janáčka Ostrava s přístupem k dojezdové dráze se špičkovými parametry. ▫ Pozemky vlastní statutární město Ostrava a stát. ▫ Celní služby a Free zone přímo v místě ▫ Přímé napojení na síť Českých drah, rychlostní komunikaci R48 a budoucí dálnici D47 ▫ Napojení na ostravskou a regionální hromadnou dopravu ▫ Zóna se nachází 25 km jižně od centra Ostravy, metropole regionu s více než 1,2 milionu obyvatel ▫ V bezprostřední blízkosti zóny se nachází 30ha obchodně-podnikatelský areál, v němž jsou umístěny malé a střední podniky. V areálu se rovněž nacházejí prostory k pronájmu vhodné k administrativním účelům.
Vědecko-technologický park Ostrava, a.s. Rozloha:

10 ha (4,5 ha zastavěno budovami)

K dispozici:

10 ha připraveno pro další rozvoj (plánováno rozšíření o dalších 5 ha)

Významní nájemci:

TietoEnator Czech s.r.o., Bang & Olufsen, s.r.o., Roper Engineering s.r.o., ELCOM, a.s., Ingeteam a.s., SIEMENS Kolejová vozidla s.r.o.

77

Současný stav:

Možnost

pronájmu

kancelářských,

laboratorních,

společenských

a

prezentačních prostor v rámci víceúčelových budov PIANO a TANDEM. ▫ Park umístněn v areálu VŠB - Technické univerzity v Ostravě. ▫ VTP - přední regionální firma podporující začínající podnikatele (start-ups) a rozvoj spin-offs projektů. ▫ Preferované technologie pro vstup do parku: ▫ Výzkumné, vývojové a projekční činnosti, zvláště vítána je spolupráce s regionálními univerzitami ▫ Biotechnologie ▫ Nanotechnologie ▫ Vývoj a výroba laboratorní, měřicí a zkušební techniky ▫ Vývoj SW, vývoj, výroba a instalace IT technologií ▫ Technologicky orientovaná kusová nebo malosériová výroba ▫ Centra zákaznické podpory ▫ Centra sdílených služeb ▫ Expertní a řešitelská centra ▫ Technologická centra ▫ High – tech opravárenská centra ▫ Vysoká úroveň nabízených kanceláří a laboratoří za vysoce konkurenční ceny. ▫ Lokalita začleněna do ostravského integrovaného dopravního systému.
Rozvojová zóna Ostrava-Hrušov Typ projektu:

průmyslová zóna lehkého průmyslu

Developer/Investor:

Město Ostrava

Stav připravenosti:

přípravná fáze (záměry a studie)

Velikost území:

43 ha

Využití:

lehký průmysl, sklady, drobná výroba

Webové stránky:

www.ostrava.cz


Zóna lehkého průmyslu „Nad Porubkou“ Investor / správce:

Statutární město Ostrava, městský obvod Poruba

Velikost území:

10 ha

Využití:

lehký průmysl

78


Obchodně podnikatelský areál Ostrava-Mošnov Investor / správce:

Společnost pro využití letiště Ostrava-Mošnov, a.s.

Velikost území:

30 ha

Využití:

podnikatelské subjekty z kategorie MSP


BIC Ostrava, s.r.o. Investor / správce:

Společnost pro využití letiště Ostrava-Mošnov, a.s.

Velikost území:

0,85 ha

Využití:

podnikatelský inkubátor a technologické centrum

3.7.2 Významné multifunkční a administrativní komplexy a budovy
Varenská Office Center Typ projektu:

administrativní budova

Developer:

Citygroup Property CZ

Stav připravenosti:

dokončeno 2007

Odhadované náklady:

10 mil. €

Využití:

8.000 m2 kancelářských prostor

Webové stránky:

www.ecm.cz


Centrum pokrokových inovačních technologií, VŠB - TU Ostrava Typ projektu:

průmyslová zóna

Developer/investor:

VŠB-TU Ostrava

Stav připravenosti:

dokončeno 2007

Odhadované náklady:

17,6 mil. €

Využití:

6 144 m2 CPIT a 3 300 m2 podnikatelský inkubátor

Webové stránky:

www.vsb.cz


Nová Karolina Typ projektu:

rozvojová zóna

Developer:

Multi Development

Stav připravenosti:

zahájena příprava 1.etapy (plánovaný termín dokončení 2010), 2. etapa - dokončení 2012, 3. etapa - dokončení - 2014, 4. etapa dokončení 2016

Velikost území:

32 ha

Odhadované náklady:

400 mil. €

79

Využití:

97 000 m2 obchodních ploch, 67 000 m2 kancelářských prostor, 78 000 m2 ploch pro bydlení, 3.500 parkovacích míst 1. etapa - výstavba obchodně zábavního centra s plochou cca 56 000 m2, administrativního komplexu s plochou cca 23 000 m2, bytový dům s 200 byty, podzemní parkoviště, rekonstruovány dva historické objekty Elektrocentrály a Ústředny elektrocentrály (tzv. dvojhalí) - využití pro koncerty, výstavy a další kulturní a sociální účely; případně návrh Ostravského muzea hromadné dopravy.

Webové stránky:

www.nova-karolina.cz


Oblast Dolních Vítkovic - „Nové Vítkovice“ Typ projektu:

rozvojová zóna

Developer:

VÍTKOVICE HOLDING

Stav připravenosti:

přípravná fáze (záměry a studie) – plán dokončení stěžejních částí 2015

Velikost území:

253 ha

Odhadované náklady:

odhad 2 - 2,5 mld. €

Využití:

vysokoškolské, vědecko-výzkumné a vývojové centrum včetně kapacit pro bydlení a ubytování odborníků i studentů, cestovní ruch - tematicky zaměřené muzeum (hornictví, ocelářství, strojírenství), sport (golfové hřiště) průmyslová zóna, inovační centrum

Webové stránky:

www.vitkovice.cz


The Orchard Typ projektu:

multifunkční komplex

Developer:

Red Group (Irsko)

Stav připravenosti:

ve výstavbě – plánovaný termín dokončení 2008

Velikost území:

n.a.

Odhadované náklady:

50 mil. €

Využití:

36 000 m2 kancelářských prostor třídy „A“ (3 kancelářské budovy), 11 660 m2 hotelových kapacit – The Orchard Park Inn**** (186 pokojů), 3 500 parkovacích míst

Webové stránky:

www.theorchard.cz

80


Jindřich Plaza Ostrava Typ projektu:

multifunkční komplex

Developer:

RPG Real Estate

Stav připravenosti:

ve výstavbě - plánovaný termín dokončení 2011

Velikost území:

2 ha

Odhadované náklady:

100 mil. €

Využití:

3 000 m2 obchodních ploch, 37 500 m2 kancelářských prostor třídy „A“, 17 400 m2 hotelových kapacit - Jindřich Plaza Ostrava**** (175 pokojů), 1 380 m2 konferenčních prostor, restaurant, wellness, 650 parkovacích míst

Webové stránky:

www.rpgre.eu


BUSINESS AND ADMINISTRATIVE CENTRE Ostrava Hrabová Typ projektu:

multifunčkní území

Developer:

NRG (Izrael)

Stav připravenosti:

přípravná fáze - plánovaný začátek realizace 2009 (dokončení 2010)

Velikost území:

45 000 m2

Odhadované náklady:

n.a.

Využití:

25 000 m2 obchodních ploch, 30 000 m2 kancelářských prostor, 10 000 m2 hotelových kapacit, 1 280 parkovacích míst

Webové stránky:

www.mipa.cz


Nordica Ostrava Typ projektu:

administrativní budova

Developer:

Skanska Property

Stav připravenosti:

ve výstavbě - zahájení 2007, plánovaný termín dokončení 2009

Odhadované náklady:

15 mil. €

Využití:

11 948 m2 kancelářských prostor

Webové stránky:

www.nordicaostrava.cz


Axis Office Park Typ projektu:

administrativní komplex budov (součást Průmyslové zóny Ostrava Hrabová)

Developer:

CTP Invest (Nizozemsko)

Stav připravenosti:

ve výstavbě - 2 budovy dokončeny, 4 budovy - plánovaný termín dokončení 2008

Odhadované náklady:

63 mil. €

81

Využití:

32 460 m2 kancelářských prostor

Webové stránky:

www.ctp.cz


IQ Ostrava - Náměstí Republiky (CTP Office Towers) Typ projektu:

administrativní budovy

Developer:

CTP Invest (Nizozemsko)

Stav připravenosti:

ve výstavbě - plánovaný termín dokončení 2009

Odhadované náklady:

36 mil. €

Využití:

24 460 m2 kancelářských prostor

Webové stránky:

www.ctp.cz


Trimex Office Park Typ projektu:

administrativní budova

Developer:

TRIMEX OFFICE PARK, a.s.

Stav připravenosti:

ve výstavbě - plánovaný termín dokončení 2008

Odhadované náklady:

n.a.

Využití:

8 329 m2 kancelářských prostor třídy „A“

Webové stránky:

www.trimexreality.cz


Palace Center Typ projektu:

multifunkční budova

Developer:

N.B.C. Ostrava, a.s. (člen ECM Group)

Stav připravenosti:

v přípravě - plánovaný termín zahájení 2008, dokončení 2009

Odhadované náklady:

35 mil. €

Využití:

5 000 m2 obchodních ploch, 1.468 m2 kancelářských prostor, hotelová část - Palace Center**** (184 pokojů)

Webové stránky:

www.ecm.cz


Admin Building Biskupska St. Typ projektu:

kancelářská budova

Developer:

SN Building, s.r.o.

Stav připravenosti:

v přípravě - plánovaný termín zahájení 2008, dokončení 2009

Odhadované náklady:

cca 10 mil. €

Využití:

3 400 m2 kancelářských prostor

Webové stránky:

-

82


“Aerial Offices” Martinov Typ projektu:

kancelářská budova

Developer:

Promet Real s.r.o.

Stav připravenosti:

v přípravě – plánovaný termín dokončení 2010

Odhadované náklady:

20 mil. €

Využití:

17 000 m2 kancelářských prostor

Webové stránky:

www.prometreal.cz


Trident Office Park “Nad Porubkou” Typ projektu:

kancelářská budova

Developer:

OSA projekt

Stav připravenosti:

v přípravě

Odhadované náklady:

30 mil. €

Využití:

výzkumné a vývojové aktivity (návaznost na VTP Ostrava)

Webové stránky:

www.osa-projekt.cz


Palace ESET Poruba Typ projektu:

kancelářská budova

Developer:

PS-Reality, s.r.o.

Stav připravenosti:

v přípravě - plánovaný termín dokončení 2009

Odhadované náklady:

n.a.

Využití:

obchodní prostory, bydlení

Webové stránky:

www.psreality.cz

3.7.3 Brownfieldy

Na území statutárního města Ostrava lze nalézt celou řadu zajímavých příležitostí pro rozvoj aktivit investorů na pozemcích typu brownfield, přičemž odhad celkové rozlohy území pokrývaného pozemky charakteru brownfields je 1 800 ha (cca 8 % rozlohy města Ostravy).

Dvě hlavní oblasti, Karolina a Dolní oblast Vítkovic, pozůstatky zlaté éry těžkého průmyslu, již mají své majitele, kteří již začínají realizovat aktivity k jejich rozvoji. Třetí oblast, rozvojové území Ostrava-Hrušov, která představuje oproti výše uvedeným oblastem spíše území s charakterem "sociálního brownfieldu" (nebyla zde totiž soustředěna samotná výroba, ale budovy, které se zde vyskytují, sloužily jako ubytovny dělníků z okolních podniků), je v současné době ve fázi počátečních příprav využití území.

83

Dle údajů z Národní databáze brownfieldů (viz. http://www.brownfieldy.cz/) se na území města Ostravy nachází dále těchto pět nejvýznamnějších brownfieldů (území identifikovaná v rámci „Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfieldů“ v letech 2005-2007 agenturou CzechInvest ve spolupráci s jednotlivými krajskými úřady):
Areál Oderský-závod služeb Dolu Jan Šverma Typ lokality:

Pozemek (plocha bez objektů)

Stávající využití:

není

Předchozí využítí lokality:

Průmysl

Rozloha lokality:

101 000 m2


Areál u dálnice, Ostrava-Svinov Typ lokality:

Areál (plocha s budovami)

Připravenost lokality k regeneraci:

Lokalita je připravená. Je možná regenerace celé lokality

Stávající využití:

bez využití

Předchozí využítí lokality:

Průmysl, Závod lihovaru

Rozloha lokality:

46 791 m2


CEMOS Ostrava Typ lokality:

Areál (plocha s budovami)

Stávající využití:

Částečné využití nájemci k podnikatelským aktivitám.

Předchozí využítí lokality:

Průmysl, Cementárna.

Rozloha lokality:

173 155 m2


Lahos Hulváky, Ostrava Typ lokality:

Areál (plocha s budovami)

Připravenost lokality k regeneraci:

Lokalita je připravená. Je možná regenerace celé lokality

Stávající využití:

částečně využito

Předchozí využítí lokality:

Průmysl, chemický průmysl

Rozloha lokality:

206 740 m2


Území bývalého odvalu Dolu Jan Šverma, Ostrava Typ lokality:

Pozemek (plocha bez objektů)

Připravenost lokality k regeneraci:

Lokalita je připravená. Je možná regenerace celé lokality Probíhají přípravné práce pro recyklaci kontaminovaného materiálu, která bude probíhat zhruba 10 let. Následně bude

84

provedena biologická rekultivace - ozelenění a výsadba stromů. Stávající využití:

Probíhají přípravné práce pro recyklaci kontaminovaného materiálu, která bude probíhat zhruba 10 let.

Předchozí využítí lokality:

Jiné, Skládka chemických závodů a černouhelného dolu.

Rozloha lokality:

168 192 m2

3.7.4 Poradenství a služby pro podnikatele

Pro začínající podnikatele a příchozí investory je v Ostravě k dispozici nabídka poradenství zajišťována prostřednictvím následujících struktur:
klíčové instituce poskytující služby pro investory - CzechInvest, Moravskoslezský kraj, Statutární město Ostrava, Agentura pro regionální rozvoj, a.s.;
klíčové instituce poskytující služby začínajícím i existujícím podnikatelům (zejména ze sektoru MSP) - Českomoravská záruční a rozvojová banka, Hospodářská komora ČR (Informační místa pro podnikatele), poradenské instituce v rámci sítě Národní asociace pro rozvoj podnikání (www.narp.cz), podnikatelská inovační centra (BIC), podnikatelské inkubárory, klastry;
kontaktní informace na poradce a konzultanty lze získat také prostřednictvím Národního registru poradců - výběrové databáze podnikových poradců zaměřených zejména na sektor MSP provozované agenturou Czechinvest (dostupný na http://www.nrp.cz/vm/wbeans/AreaListingTopWBean);
kontaktní informace na konzultanty poskytující služby v oblasti evropských dotací jsou k dispozici v rámci Databáze euromanažerů v Moravskoslezském kraji - zpracovatelů projektů ze strukturálních fondů a iniciativ EU (dostupná na http://www.partnerstvi-msk.cz/rea_02.html).

3.8 Cestovní ruch

Obecným problémem je nedostupnost některých statistických údajů v sektoru cestovního ruchu za nižší úroveň než krajskou. Proto jsou níže uvedená data zpracována za Moravskoslezský kraj a referenční regiony, což však vzhledem k úzké provázanosti cestovního ruchu v rámci města a celého regionu nijak nesnižuje jeho vypovídací hodnotu. Ze stejného důvodu je počet a vývoj turistů v jednotlivých oblastech aproximován počtem hostů hromadných ubytovacích zařízení.

Při sledování počtu turistů, kteří navštívili Moravskoslezský kraj, je třeba konstatovat, že tento byl v předešlých letech (léta 2004-2006) stagnující. V roce 2007 pak došlo k výraznému nárůstu počtu

85

turistů v tomto kraji. Oproti celorepublikovému průměrnému nárůstu počtu turistů o 1,9 % byl v Moravskoslezském kraji zaznamenán nárůst o 5,5 %. Tento nárůst byl podpořen zejména výrazným přílivem zahraničních turistů (o 17,2 % více než v roce 2006). Tab. 3.21: Domácí turisté v ČR, MS kraji a referenčních regionech (počet) ČR

Moravskoslezský kraj

Jihomoravský kraj

Plzeňský kraj

2004

6 158 464

488 943

668 584

348 438

2005

6 025 665

488 570

688 868

314 127

2006

6 289 452

496 768

672 019

333 099

2007

6 281 217

510 870

745 796

345 989

Zdroj: ČSÚ. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007, Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2007, Statistická ročenka Plzeňského kraje 2007, Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu - kraje za 4. čtvrtletí 2007 [online]. [cit. 1.8. 2008] Tab. 3.22: Domácí turisté v MS kraji a referenčních regionech (podíl z celkového počtu v ČR, v %) ČR

Moravskoslezský kraj

Jihomoravský kraj

Plzeňský kraj

2004

100,0

7,9

10,9

5,7

2005

100,0

8,1

11,4

5,2

2006

100,0

7,9

10,7

5,3

2007

100,0

8,1

11,9

5,5

Zdroj: ČSÚ. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007, Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2007, Statistická ročenka Plzeňského kraje 2007, Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu - kraje za 4. čtvrtletí 2007 [online]. [cit. 1.8. 2008] Tab. 3.23: Zahraniční turisté v ČR, MS kraji a referenčních regionech (počet) ČR

Moravskoslezský kraj

Jihomoravský kraj

Plzeňský kraj

2004

6 061 225

108 193

345 930

170 586

2005

6 336 128

107 560

367 439

155 153

2006

6 435 474

112 668

397 239

154 828

2007

6 679 704

132 046

432 318

168 137

Zdroj: ČSÚ. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007, Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2007, Statistická ročenka Plzeňského kraje 2007, Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu - kraje za 4. čtvrtletí 2007 [online]. [cit. 1.8. 2008] Tab. 3.24: Zahraniční turisté v MS kraji a referenčních regionech (podíl z celkového počtu v ČR, v %) ČR

Moravskoslezský kraj

Jihomoravský kraj

Plzeňský kraj

2004

100,0

1,8

5,7

2,8

2005

100,0

1,7

5,8

2,4

2006

100,0

1,8

6,2

2,4

2007

100,0

2,0

6,5

2,5

Zdroj: ČSÚ. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007, Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2007, Statistická ročenka Plzeňského kraje 2007, Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu - kraje za 4. čtvrtletí 2007 [online]. [cit. 1.8. 2008]

86

Srovnání počtu turistů v Moravskoslezském kraji a vybraných referenčních územních jednotkách za rok 2007 poskytuje tabulka 3.25.

Tab. 3.25: Počet turistů v MS kraji a referenčních územních jednotkách v roce 2007 Domácí turisté

Zahraniční turisté

Celkem

Moravskoslezský kraj

510 870

132 046

642 916

Jihomoravský kraj

745 796

432 318

1 178 114

Plzeňský kraj Česká republika Krakov

345 989

168 137

514 126

6 281 217

6 679 704

12 960 921

608 981

813 899

1 422 880

Pozn.: Data o počtu turistů v Krakově a na území Počet turistů v případě České republiky a jednotlivých krajů Zdroj: ČSÚ. Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu - kraje za 4. čtvrtletí 2007 [online]. [cit. 10.7. 2008] Krakow. Kraków w liczbach 2007. [online]. [cit. 10.7. 2008]

Příloha 3.12 pak ukazuje konkrétní počty návštěvníků podle země původu a jejich relativní podíly, kdy 79,5 % návštěvníků je z ČR. Ze zahraničních návštěvníků dominují Slováci (cca 4,3 % všech turistů a 21 % zahraničních návštěvníků), Poláci (2,8 % všech turistů), Němci (2,7 % všech turistů) a Rusové (1,6 % všech turistů); zastoupení turistů dalších zemí již nedosahuje významnějších hodnot a od podílu 0,8 % (Litva) dále klesá. Zajímavým zjištěním je porovnání průměrné doby pobytu, resp. počtu přenocování podle jednotlivých národností - nejdéle se zdrží turisté z „ostatních asijských zemí“ (průměrně 8,6 přenocování) následováni turisty z Oceánie (8 přenocování) a Mexika (4,6 přenocování).

Jedním z nemnoha dostupných údajů za jednotlivé okresy, který však nevyznívá pro region Ostravy vůbec příznivě je ubytovací kapacita, kdy v rámci Moravskoslezského kraje představuje okres Ostrava cca 8,4 % ubytovací kapacity (resp. lůžek) a 6,5 % ubytovacích zařízení.

Tab. 3.26: Ubytovací kapacity v okresech Moravskoslezského kraje v roce 2006 Region Moravskoslezský kraj

Hromadná ubytovací zařízení

Lůžka

Průměrná cena za ubytování (Kč)

465

25 404

279

Bruntál

142

6 303

228

Frýdek-Místek

218

163

8 670

Karviná

23

1 829

365

Nový Jičín

60

3 953

313

Opava

47

2 525

320

Ostrava-město

30

2 124

646

Zdroj: ČSÚ. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007, [online]. [cit. 20.6. 2008]

Při porovnání těchto údajů s referenčními regiony Brna a Plzně vychází region Ostravy také jednoznačně nejhůře - k dispozici je o 517 lůžek méně oproti Plzni a v porovnání s Brnem činí tento rozdíl více než 6 700 míst.

87

Tab. 3.27: Ubytovací kapacity v referenčních regionech v roce 2006 Hromadná ubytovací zařízení

Region

Průměrná cena za ubytování (Kč)

Lůžka

Ostrava-město

30

2 124

646

Brno město

82

8 871

591

Plzeň-město

40

2 641

662

465

25 404

279

Moravskoslezský kraj Česká republika

7 616

441 968

366

Okres Žilina

106

4 971

n.a.

Krakov (2007)

410

22 969

n.a.

Zdroj: ČSÚ. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007, Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2007, Statistická ročenka Plzeňského kraje 2007 [online]. [cit. 20.6. 2008] Štatistický úrad Slovenskej republiky. Regionálna databáza [online]. [cit. 10.7. 2008] Krakow. Kraków w liczbach 2007. [online]. [cit. 10.7. 2008]

Pro nastínění uceleného obrazu o struktuře cestovního ruchu v regionu Ostravska jsou v následujících tabulkách uvedeny převažující důvody a průměrná délka pobytu turistů získané z dotazníkového šetření realizovaného v rámci výzkumného projektu „Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky".

Tab. 3.28: Převažující důvod návštěvy (v %) Ostravsko

Severní Morava a Slezsko

Brno a okolí

Plzeň a okolí

ČR

Poznání

18,94

16,78

26,85

20,99

28,71

Relaxace

9,53

17,83

6,88

11,20

15,81

Turistika a sport

9,41

21,66

11,71

7,05

16,77

Zdraví

3,21

5,83

2,00

0,74

4,79

Práce

14,85

10,10

25,04

14,41

9,40

Zábava

15,72

8,02

6,72

9,89

6,37

Nákupy

13,50

5,63

5,54

8,78

4,42

Návštěvy příbuzných nebo známých

11,16

10,48

10,89

16,20

9,86

3,68

3,54

4,09

10,63

3,73

Tranzit

Zdroj: CzechTourism. Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky. [online]. [cit. 1.8. 2008] Tab. 3.29: Délka pobytu v regionu (v %) Ostravsko

Severní Morava a Slezsko

Brno a okolí

Plzeňsko

ČR

Jednodenní bez noclehu

49,23

47,92

48,90

60,70

43,91

1 až 2 noclehy

23,74

21,52

20,68

20,04

22,38

3 až 7 noclehů

16,79

20,21

20,64

7,84

23,44

Delší

10,19

10,25

9,75

11,26

10,18

Zdroj: CzechTourism. Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky. [online]. [cit. 1.8. 2008]

88

3.8.1 Turistický potenciál Potenciál města Ostravy v oblasti cestovního ruchu spočívá zejména v jeho strategické poloze centra s dobrou dostupností širokého spektra atraktivit v oblasti památek, lázeňství i volnočasových aktivit a sportů dostupných v Moravskoslezském kraji. Mezi nejvýznamnější turistické, volnočasové a zábavní atraktivity Moravskoslezského kraje patří19:
lyžařská střediska Severní Moravy a Slezska - Beskydy a Valašsko, Těšínské Slezsko, Jeseníky (odhad 500 tis návštěvníků ročně),
Stodolní ulice (odhad cca 350 tis. návštěvníků ročně),
ZOO Ostrava (cca 330 tis. návštěvníků),
Valašské muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštěm (cca 328 tis. návštěvníků ročně),
Slezské zemské muzeum, Opava (cca 174 tis. návštěvníků ročně) - zahrnuje také Památník Petra Bezruče, Arboretum v Novém Dvoře u Opavy, Slezský ústav, Památník II. světové války v Hrabyni, Areál čs. opevnění v Hlučíně - Darkovičkách a Ústřední knihovnu SZM,
Muzeum Bruntál (cca 114 tis. návštěvníků ročně) - včetně expozice mlýnského náhonu, středověkého hradu Sovinec a objektu bývalé kosárny v Karlovicích ve Slezsku,
Technické muzeum Tatra Kopřivnice (cca 82 tis. návštěvníků ročně),
hrad Hukvaldy (cca 80 tis. návštěvníků ročně),
Muzeum Novojičínska (cca 80 tis. návštěvníků ročně),
Hornické muzeum OKD Ostrava (cca 67 tis. návštěvníků ročně),
zámky Hradec nad Moravicí a Raduň (cca dohromady 50 tis. návštěvníků ročně). Současně se v blízkém okolí města Ostravy nachází lázeňská a rehabilitační zařízení v Klimkovicích Lázně Sanatoria Klimkovice (funkční neplodnost, gynekologická onemocnění, nemoci neurologické, nemoci pohybového ústrojí, pooperační a poúrazové stavy a rekondice), Karviné – Lázně Darkov (nemoci pohybového a oběhového ústrojí, kožní a neurologické nemoci), Karlově Studánce na Bruntálsku (nemoci dýchacího ústrojí, onkologické případy bez známek recidivy, hypertenze, funkční poruchy cév) a Čeladné - Beskydské rehabilitační centrum Čeladná (nemoci pohybového ústrojí, oběhového ústrojí, nemoci nervové).

V posledních letech současně rostou v Moravskoslezském kraji kapacity v oblasti sportu, kdy nejvýraznější růst lze sledovat v případě golfu (golfová hřiště Čeladná – Prosper Golf Club, Ropice Golf Course, Park Golf Club Šilheřovice, Zámecký Golf Club Kravaře, Golf Resort Ostravice, Sportoviště TJ Mittal Ostrava (tréninkový komplex), Golf Aréna Ostrava (golfové indoor centrum). 19

Enterprice plc., s.r.o. Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko [online]. [cit. 20.6.2008]
89

Potenciál Ostravy z hlediska cestovního ruchu spočívá zejména v možnostech industriální a dále kongresové turistiky. Mezi nejvýznamnější turistické atraktivity s největším růstovým potenciálem v rámci Ostravy patří:
Zoologická zahrada Ostrava,
areál Hornického muzea OKD - plánované rozšíření aktivit o tzv. zážitkovou turistiku, výstavbu velkokapacitního hotelu s kongresovým centrem, turistické napojení na centrum města,
Dolní oblast Vítkovic - technicky unikátní ucelený komplex hlubinného dolu, koksovny a výroby surového železa s plánovaným propojením na vzdělávací, volnočasové a další podnikatelské aktivity v rámci projektu oživení Dolních Vítkovic „Nové Vítkovice“ (viz. kapitola 3.7.2),
Slezskoostravský hrad a navazující Výstaviště Ostrava - MINIUNI Ostrava s maketami významných staveb evropských měst, Sklep strašidel,
národní kulturní památka Důl Michal - technicky a stavebně autenticky dochovaný důlní areál, který představuje technické památky celého Ostravsko-karvinského revíru, doklady technické architektury z let 1913-15, těžkého strojírenství (3 150 návštěvníků v roce 2006).

V současnosti také roste význam tzv. event turistiky, neboť Ostrava je dějištěm významných kulturních i sportovních akcí celonárodního i mezinárodního významu; z kulturních akcí lze jmenovat např. Colours of Ostrava a Janáčkův máj Ostrava, ze sportovních akcí lze pak zmínit např. atletický mítink Zlatá tretra (v roce 2008 proběhl její 47. ročník), Mistrovství světa v ledním hokeji (2004), Mistrovství světa juniorů v atletice (červenec 2007), 4. Akademické mistrovství světa v baseballu (červenec 2008) a 7. světový šampionát mužů ve florbale (prosinec 2008). V souvislosti s přípravou výstavby Národního sportovního centra Morava v Ostravě-Vítkovicích lze v oblasti sportu do budoucna očekávat zvýšení prestiže realizovaných sportovních akcí a s tím spojený příliv turistů.

Nejvýznamnějšími počiny v rámci podpory atraktivity regionu a rozvoje cestovního ruchu, které byly realizovány v posledních 3 letech byly zejména:
zveřejnění 3D modelu ortofotomapy Moravskoslezského kraje20;
realizace projektu „Programové balíčky města Ostravy aneb objevujte Ostravu aktivně, dobrodružně, tradičně i netradičně“ zaměřeného na tvorbu vysoce kvalitního turistického produktu pro propagaci, nabídku a prodej existujících atraktivit a služeb cestovního ruchu;
příprava Integrovaného plánu rozvoje města „IPRM Ostrava – magnet regionu“ pro předložení do Regionálního operačního programu Moravskoslezsko s jedním z cílů podpory a rozvoje turistického potenciálu centra města Ostravy – zaměření zejména na rozvoj okolí a rekreačního využití řeky Ostravice, úpravy Slezskoostravského hradu, modernizace a estetizace ZOO, aktivity spojené s využitím tzv. dvojhalí na území Nové Karoliny;

20

Dostupné na http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/mapy_3d.html.

90


spolupráce a koordinace Statutárního města Ostravy a Moravskoslezského kraje při propagaci regionu - účast na specializovaných veletrzích a výstavách vč. mezinárodních, příprava společných propagačních a informačních materiálů, propagace v médiích atd.;
zájem developerů spojený s rozvojem hotelových kapacit - The Orchard - Park Inn****, Jindřich Plaza Ostrava****, Palace Center****, Business and administrative Centre Ostrava-Hrabová.

V oblasti kongresové turistiky a výstavnictví představuje silnou stránku Ostravy existence výstaviště, které provozuje společnost Ostravské výstavy a.s. se 100% majetkovou účastí města.

91

3.9 SWOT

Silné stránky
potenciál technicky vzdělané pracovní síly
dostatečné množství zákazníků i odběratelů díky velké koncentraci obyvatelstva a průmyslu v širším regionu a jejich rostoucí koupěschopnost
geografická blízkost zahraničních trhů
Ostrava jako ekonomické a obchodní centrum regionu
dobré jméno regionu mezi investory
spolupráce mezi organizacemi, rozvoj partnerství (existence silných hráčů)
možnost aplikace větších investičních pobídek pro strategické investory ve městě
blížící se termín napojení kraje na dálniční síť ČR
velký potenciál pro vědu a výzkum, existence výzkumných pracovišť aplikovaného výzkumu
zázemí Beskyd jako významného místa pobytu návštěvníků
specifické atraktivity města - industriální památky
rostoucí zájem a prestiž některých akcí - Colours of Ostrava, Janáčkův máj apod.
dostatečná dopravní infrastruktura města (letiště, dokončovaná dálnice, železniční koridory, kvalitní veřejná doprava)
městské informační centrum a jeho výborné hodnocení
strategický přístup kraje i města k rozvoji cestovního ruchu Příležitosti

Slabé stránky
vysoká citlivost místní ekonomiky na změny v dominantních odvětvích (např. hutní průmysl, automobilový průmysl)
strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, obzvláště v technických profesích
nízký počet podnikatelských subjektů oproti ČR, zejména živnostníků a malých podniků, což do jisté míry omezuje rozvoj zaměstnanosti
nedostatečná kapacita rozvodné sítě elektrické energie, jež zásadním způsobem zmenšuje rozvojový potenciál města
obtížně dostupné financování pro malé a střední podniky
nízká míra spolupráce vysokých škol a podnikatelského sektoru, jak v oblasti aplikovaného výzkumu, tak samotného vzdělávání
přetrvávající negativní image města, nízká atraktivita města v oblasti cestovního ruchu
malá provázanost s jinými nabídkami v regionu
nízká kvalifikace zaměstnanců v oblasti cestovního ruchu
nízká kvalita služeb cestovního ruchu
nedostatečné ubytovací a stravovací kapacity v odpovídající kvalitativní struktuře, chybějící zejména v obdobích velkých sportovních a kulturních akcí


rozvoj spolupráce institucí umožňující komplexní a kvalitní nabídku služeb pro investory
možnost zvýšení počtu dodavatelů v rámci města a regionu
velký zájem investorů o město a region
mohutný boom developerských projektů (residenční bydlení, administrativní komplexy, hotely)
komunikace s investory za účelem rozvoje oblastí hi-tech produkce a hlavně hi-tech služeb
rozvoj a podpora využití výzkumných kapacit ve městě a regionu
podpora kooperace místních subjektů a klastrových organizací, rozvoj partnerství
rozvoj nových odvětví s vysokou přidanou hodnotou (např. přesné strojírenství, informatika a automatizace, materiálové inženýrství, životní prostředí, jaderná energetika, nanotechnologie)
využití multiplikačních efektů potenciálních strategických investic (možnost subdodávek atd.)
rozvoj služeb spojených s důsledky stárnutí populace a růstem volného času
rostoucí zájem obyvatel ČR o domácí turistiku (zaměření se na tuto cílovou skupinu)
zřízení uceleného rezervačního systému pro podporu cestovního ruchu
založení „turistického klastru MS kraje“
vhodné propojení a návaznost technických památek na developerské projekty (např. Nová Karolina) a rozvoj jejich efektivního využití
identifikované projekty pro rozvoj cestovního ruchu v centru Ostravy, zejména s využitím Integrovaného plánu rozvoje města


recese na globálních trzích, pokles poptávky po produkci vyráběné v Ostravě
odchod zahraničních investorů
snížení flexibility a diverzity ekonomických činností v rámci města, jež povedou ke snížení přizpůsobivosti ekonomiky vůči ekonomických šokům
pomalý růst vývojové a inovační aktivity v podnikovém sektoru a nedostatečná podpora vědy a výzkumu
zánik nebo nevhodné využití technických památek
snižování zájmu turistů o návštěvu města

Hrozby

92

3.10 Přílohy Příloha 3.1 Subjekty podle oborů činnosti v krajích dle referenčních měst (stav k 31.12.2006) Odvětví dle OKEČ A

Zemědělství, myslivost, lesnictví

B

Rybolov, chov ryb

C až E

Průmysl celkem

C

Těžba nerostných surovin

10–12

Těžba energetických surovin

13, 14

Těžba ostatních nerostných surovin

D

34, 35

Zpracovatelský průmysl Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení

36, 37

Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

15, 16 17, 18 19 20 21, 22 23 24 25 26 27, 28 29 30–33

E

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

F

H

Stavebnictví Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Ubytování a stravování

I

Doprava, skladování a spoje

J

O

Finanční zprostředkování Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociál. péče; veterinární činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

P

Činnosti domácností

Q

Exteritoriální organizace a instituce

G

K L M N

Registrované subjekty celkem

Ostrava počet

Brno %

Plzeň

počet

%

počet

%

586

0,88

1 203

1,09

691

0

0,00

7

0,01

11

1,50 0,02

7 057

10,59

12 283

11,14

4 840

10,50

19

0,03

15

0,01

7

0,02 0,00

5

0,01

0

0,00

0

14

0,02

15

0,01

7

0,02

7 010

10,52

12 229

11,09

4 812

10,44

251

0,38

457

0,41

300

0,65

844

1,27

1 353

1,23

418

0,91

32

0,05

58

0,05

12

0,03

768

1,15

1 129

1,02

773

1,68

480

0,72

1 319

1,20

258

0,56

4

0,01

0

0,00

1

0,00

201

0,30

172

0,16

35

0,08

87

0,13

163

0,15

101

0,22

162

0,24

247

0,22

97

0,21

1 969

2,95

2 854

2,59

1 283

2,78

225

0,34

483

0,44

161

0,35

1 496

2,24

2 842

2,58

648

1,41

38

0,06

53

0,05

30

0,07

453

0,68

1 099

1,00

695

1,51

28

0,04

39

0,04

21

0,05

5 675

8,52

9 264

8,40

5 033

10,92

21 153

31,74

28 621

25,97

14 214

30,83

2 614

3,92

4 535

4,11

2 245

4,87

2 208

3,31

3 111

2,82

1 286

2,79

2 202

3,30

3 483

3,16

1 576

3,42

17 266

25,91

35 539

32,24

10 840

23,51

50

0,08

52

0,05

39

0,08

1 271

1,91

1 989

1,80

751

1,63

1 064

1,60

1 712

1,55

695

1,51

5 492

8,24

8 421

7,64

3 882

8,42

0

0,00

0

0,00

0

0,00

2

0,00

6

0,01

1

0,00

66 640

100,00

110 226

100,00

46 104

100,00

Zdroj: ČSÚ. Veřejná databáze ČSÚ [online]. [cit. 20.6. 2008]. < http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=KR+06-02&&kapitola_id=1>

93

Příloha 3.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podle odvětví OKEČ v Moravskoslezském kraji *) Odvětví dle OKEČ

2004

2005

2006

290 371

313 458

348 866

25 850

29 519

30 926

CA Těžba energetických surovin

i.d.

i.d.

i.d.

CB Těžba ostatních nerostných surovin

i.d.

i.d.

i.d.

247 711

265 197

299 779

10 544

8 308

7 194

3 798

3 425

3 443

Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin

D Zpracovatelský průmysl DA Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků DB Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a výroba usní a výrobků z usní DC Výroba usní a výrobků z usní

-

-

-

DD Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku

i.d.

i.d.

i.d.

DE Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papírů; vydavatelství a tisk

7 866

8 025

8 000

i.d.

i.d.

i.d.

DG Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken

9 864

12 279

13 784

DH Výroba pryžových a plastových výrobků

5 169

7 081

6 741

i.d.

2 329

2 524

150 494

153 907

161 775

15 969

20 888

23 608

2 480

3 832

15 496

DM Výroba dopravních prostředků a zařízení

31 975

34 874

46 917

DN Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

1 404

1 773

1 561

16 809

18 741

18 161

DF Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy

DI Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků DJ Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků DK Výroba a opravy strojů a zařízení DL Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení

E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Pozn. *) podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji Zdroj: ČSÚ. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007 [online]. [cit. 20.6. 2008] Příloha 3.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podle odvětví OKEČ v roce 2006 – porovnání mezi regiony (podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji) Moravskoslezsk ý kraj

Jihomoravský kraj

Plzeňský kraj

348 866

156 371

161 716

30 926

5 469

589

CA Těžba energetických surovin

i.d.

n.a.

-

CB Těžba ostatních nerostných surovin

i.d.

n.a.

589

299 779

Odvětví dle OKEČ Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin

D Zpracovatelský průmysl

141 686

156 759

DA Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků DB Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a výroba usní a výrobků z usní DC Výroba usní a výrobků z usní

7 194

17 360

24 376

3 443

8 287

113

-

187

-

DD Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku

i.d.

2 338

4 344

DE Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papírů; vydavatelství a tisk

8 000

2 007

985

i.d.

-

-

13 784

6 244

i.d.

6 741

8 410

9 785

DF Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy DG Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken DH Výroba pryžových a plastových výrobků DI Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

2 524

7 169

10 218

161 775

17 089

13 846

DK Výroba a opravy strojů a zařízení

23 608

28 046

13 740

DL Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení

15 496

34 722

54 643

DM Výroba dopravních prostředků a zařízení

46 917

4 382

22 599

1 561

5 446

1 596

18 161

9 216

4 369

DJ Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků

DN Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Zdroj: ČSÚ. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007, Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2007, Statistická ročenka Plzeňského kraje 2007 [online]. [cit. 20.6. 2008]

94

Příloha 3.4 Počty zaměstnanců v okrese Ostrava v odvětvích podle OKEČ v letech 2002 - 2007 (monitorované firmy se stavem 26 a více osob); stav k 31.12. Odvětví dle OKEČ

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2007 2006

224

225

223

237

209

251

+42

1 586

1 484

1 443

785

905

760

-145

36 595

34 295

32 120

32 677

32 927

34 739

+1 812

2 325

2 059

2 021

1 936

1 739

1 528

-211

947

757

805

783

681

561

-120

498

368

326

303

257

444

+187

481

496

539

488

468

588

+120

1 304

1 305

1 300

1 291

1 220

1 203

-17

778

684

647

641

746

704

-42

708

778

812

879

847

1 050

+203

395

405

382

428

497

552

+55

23 603

22 268

19 927

19 670

18 124

18 563

+439

3 270

3 095

3 163

3 254

3 524

3 380

-144

1 176

1 104

1 080

1 736

2 051

2 338

+287

923

780

914

1 003

2 516

3 566

+1 050

187

196

204

265

257

262

+5

výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

3 735

3 530

3 625

3 117

2 704

2 675

-29

stavebnictví obchod; opravy motor. vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácn.

4 742

4 412

4 365

5 450

5 274

5 642

+368

7 326

7 318

7 046

6 673

7 083

7 366

+283

zemědělství, myslivost, lesnictví těžba nerostných surovin zpracovatelský průmysl z toho - výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků - výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a výroba usní a výrobků z usní - zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku - výroba vlákniny, papíru a výrobků z papírů; vydavatelství a tisk - výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken - výroba pryžových a plastových výrobků - výroba ostatních nekovových minerálních výrobků - výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků - výroba a opravy strojů a zařízení - výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení - výroba dopravních prostředků a zařízení - zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanční zprostředkování činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby, činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce celkem

1 261

1 207

1 194

1 228

1 186

1 407

+221

11 272

10 991

10 605

10 201

9 682

9 976

+294

1 656

1 363

1 254

1 148

1 478

1 939

+461

6 703

6 207

5 846

5 862

6 118

7 169

+1 051

6 635

6 855

6 835

7 044

7 051

7 250

+199

10 550

9 637

9 823

9 831

9 860

10 717

+857

9 106

9 151

9 206

9 191

8 923

9 313

+390

3 508

3 590

3 655

3 713

3 784

4 163

+379

104 899

100 265

97 240

97 157

97 184

103 367

+6 183

Zdroj: ÚP v Ostravě. ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2007 a předpokládaný vývoj v roce 2008, Ostrava, únor 2008 [online]. [cit. 20.6. 2008]

95

Příloha 3.5: Odvětví podle nejvyššího počtu nově vzniklých subjektů (2004-2006) 2004 Odvětví dle OKEČ

zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov

vzniklé

2005

zaniklé

vzniklé

2006

zaniklé

vzniklé

Nově vzniklé subjekty čisté přírůstky

zaniklé

Počet subjektů

Podíl na počtu subjektů v odvětví

Podíl na celkovém počtu nově vzniklých subjektů

27

13

17

15

18

14

20

586

3,4%

0,8%

průmysl celkem

220

169

200

158

189

201

81

7 058

1,1%

3,2%

stavebnictví

267

84

207

125

232

127

370

5 675

6,5%

14,6%

obchod (vč. oprav); ubytování a stravování

711

612

814

673

865

763

342

23 767

1,4%

13,5%

doprava, skladování a spoje

60

64

60

43

48

51

10

2 208

0,5%

0,4%

finanční zprostředkování činnost v oblasti nemovitosti a pronájmu; podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

25

13

34

37

37

32

14

2 202

0,6%

0,6%

772

420

689

443

801

479

920

17 266

5,3%

36,4%

vzdělávání zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby celkem

2

1

0

1

2

0

2

50

4,0%

0,1%

49

20

54

22

54

16

99

1 271

7,8%

3,9%

39

16

29

7

36

20

61

1 064

5,7%

2,4%

322

123

275

96

343

111

610

5 494

11,1%

24,1%

2 494

1 535

2 379

1 620

2 625

1 814

2 529

66 641

-

100,0%

Zdroj: ČSÚ. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007, [online]. [cit. 20.6. 2008].

96

Příloha 3.6: Průmyslová odvětví podle objemu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v období 2002-2006 (podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji) Odvětví dle OKEČ

2002

2003

2004

2005

změna 2006-2002

2006

absolutní Průmysl celkem

%

204 920

226 380

290 371

313 458

348 866

143 946

70,24

19 277

19 341

25 850

29 519

30 926

11 649

60,43

CA Těžba energetických surovin

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

CB Těžba ostatních nerostných surovin

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

D Zpracovatelský průmysl DA Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků DB Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a výroba usní a výrobků z usní

170 638

189 735

247 711

265 197

299 779

129 141

75,68

13 830

11 215

10 544

8 308

7 194

-6 637

-47,99

4 228

3 944

3 798

3 425

3 443

-785

-18,56

-

-

-

-

-

-

-

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

8 148

7 365

7 866

8 025

8 000

-148

-1,82

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

7 579

7 831

9 864

12 279

13 784

6 205

81,87

5 113

5 384

5 169

7 081

6 741

1 628

31,84

1 447

2 347

i.d.

2 329

2 524

1 077

74,45

91 716

103 735

150 494

153 907

161 775

70 059

76,39

8 023

13 209

15 969

20 888

23 608

15 585

194,25

1 209

1 210

2 480

3 832

15 496

14 287

1181,73

22 917

27 059

31 975

34 874

46 917

23 999

104,72

1 693

1 547

1 404

1 773

1 561

-133

-7,83

15 005

17 304

16 809

18 741

18 161

3 156

21,04

C Těžba nerostných surovin

DC Výroba usní a výrobků z usní DD Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku DE Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papírů; vydavatelství a tisk DF Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy DG Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken DH Výroba pryžových a plastových výrobků DI Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků DJ Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků DK Výroba a opravy strojů a zařízení DL Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení DM Výroba dopravních prostředků a zařízení DN Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Zdroj: ČSÚ. Statistické ročenky Moravskoslezského kraje 2003 - 2007 [online]. [cit. 20.6. 2008]

97

Příloha 3.7: Odvětví v okrese Ostrava podle počtu pracovních míst (2003-2007) - monitorované firmy se stavem 26 a více osob Odvětví dle OKEČ Zemědělství, myslivost, lesnictví Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl z toho - výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků - výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a výroba usní a výrobků z usní - zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku - výroba vlákniny, papíru a výrobků z papírů; vydavatelství a tisk - výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken

stav k 31.12. 2003

2004

2005

2007-2003

2006

2007

2007-2006

přírůstek

%

225

223

237

209

251

42

26

11,56

1 484

1 443

785

905

760

-145

-724

-48,79

34 295

32 120

32 677

32 927

34 739

1 812

444

1,29

2 059

2 021

1 936

1 739

1 528

-211

-531

-25,79

757

805

783

681

561

-120

-196

-25,89

368

326

303

257

444

187

76

20,65

496

539

488

468

588

120

92

18,55

1 305

1 300

1 291

1 220

1 203

-17

-102

-7,82

684

647

641

746

704

-42

20

2,92

- výroba pryžových a plastových výrobků

778

812

879

847

1 050

203

272

34,96

- výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

405

382

428

497

552

55

147

36,30 -16,64

- výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků

22 268

19 927

19 670

18 124

18 563

439

-3705

- výroba a opravy strojů a zařízení

3 095

3 163

3 254

3 524

3 380

-144

285

9,21

- výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení

1 104

1 080

1 736

2 051

2 338

287

1234

111,78

2786

357,18

- výroba dopravních prostředků a zařízení

780

914

1 003

2 516

3 566

1 050

- zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

196

204

265

257

262

5

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

3 530

3 625

3 117

2 704

2 675

Stavebnictví Obchod; opravy motor. vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácn.

4 412

4 365

5 450

5 274

7 318

7 046

6 673

Ubytování a stravování

1 207

1 194

1 228

Doprava, skladování a spoje

66

33,67

-29

-855

-24,22

5 642

368

1230

27,88

7 083

7 366

283

48

0,66

1 186

1 407

221

200

16,57

10 991

10 605

10 201

9 682

9 976

294

-1015

-9,23

Finanční zprostředkování

1 363

1 254

1 148

1 478

1 939

461

576

42,26

Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti

6 207

5 846

5 862

6 118

7 169

1 051

962

15,50

Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

6 855

6 835

7 044

7 051

7 250

199

395

5,76

Vzdělávání

9 637

9 823

9 831

9 860

10 717

857

1080

11,21

Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby, činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce

9 151

9 206

9 191

8 923

9 313

390

162

1,77

573

15,96

3 102

3,09

Celkem

3 590

3 655

3 713

3 784

4 163

379

100 265

97 240

97 157

97 184

103 367

6 183

Zdroj: ÚP v Ostravě. ANALÝZY stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2007, 2006, 2005, 2004, 2003. [online]. [cit. 20.6. 2008]

98

Příloha 3.8: Czech Top: 100 nejvýznamnějších firem v r. 2007 dle tržeb (v tis. Kč) - výběr za Ostravu Poř. 2007

Poř. 2006

11

Firma

Tržby 2007

Tržby 2006

Aktiva 2007

11

ArcelorMittal Ostrava a.s.

48 581 506

58 618 702

64 421 209

16

18

OKD, a.s.

38 577 665

34 847 217

42 996 475

35

40

EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s.

19 058 554

15 313 607

14 395 925

37

-

Vítkovice Holding a.s.

17 576 044

11 990 349

19 115 635

45

39

OSINEK, a.s.

15 064 323

16 501 628

27 015 127

56

55

PHARMOS, a.s.

11 530 913

10 308 795

3 895 795

62

56

eD system Czech, a.s.

10 114 000

10 031 000

n.a.

66

63

Dalkia Česká republika, a.s.

9 569 395

8 823 518

10 364 964

74

67

Česká lékárnická, a.s.

8 723 078

8 499 605

514 535

85

-

AT Computers, a.s.

7 831 951

7 366 877

n/a

89

83

TCHAS, spol. s r.o.

7 252 790

6 668 863

3 526 978

94

93

H R U Š K A, spol. s r.o.

6 536 741

5 542 608

1 438 496

Zdroj: Czech Top 100. 100 nejvýznamnějších firem České republiky za rok 2007 [online]. [cit. 20.6. 2008]. Příloha 3.9: Hlavní investoři v okrese Ostrava (s podporou CzechInvestu) Společnost

Země původu žadatele

Sektor

Investice mil. CZK

Nově vytvořen á prac. místa

Rozhodnutí o pobídce

SUNGWOO HITECH s.r.o. Briggs & Stratton (Czech) Power Products, s.r.o. Hayes Lemmerz Alukola, s.r.o.

Korea

automobilový

2 357,89

1 041

2006

USA

strojírenský

1 257,00

130

2006

Itálie

automobilový

895,39

227

1998

Gates Hydraulics s.r.o.

Velká Británie

plastikářský

515,40

195

2006

CTS Czech Republic s.r.o.

Nizozemí

elektronický

496,30

162

2006

SET Ždírec s.r.o.

Rakousko

IT

204,88

63

2006

ABnote Czech s.r.o.

Slovensko

plastikářský

168,70

25

2008

ASUS Czech s.r.o.

Nizozemí

elektronický

125,00

170

2005

Hayes Lemmerz Alutechnologie, s.r.o.

USA

automobilový

91,00

15

2005

TietoEnator, a.s.

Finsko

IT

73,25

699

2005

ABB s.r.o.

Nizozemí

strojírenský

30,12

45

2006

TietoEnator, a.s.

Finsko

26,60

330

2006

Roper Engineering s.r.o.

USA

24,00

17

2005

ATS aplikované technické systémy s.r.o.

Nizozemí

ostatní přesné strojírenství IT

2006

Zahraniční investoři celkem

18,00

26

6 283,53

3145

VÍTKOVICE CYLINDERS a.s.

Česká republika

ostatní

1 000,00

114

2006

VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s.

Česká republika

strojírenský

930,00

9

2006

Ringier Print Praha a.s.

Česká republika

ostatní

761,00

144

2006

Ostravské opravny a strojírny s.r.o.

Česká republika

strojírenský

430,00

170

2006

Vítkovické slévárny, spol. s r.o.

Česká republika

ocelářský

377,10

58

2006

ČKD VAGONKA, a.s.

Česká republika

strojírenský

304,05

108

2006

Pekárna Hruška spol. s r.o.

Česká republika

ostatní

299,44

98

2007

Vítkovice Recycling a.s.

Česká republika

ostatní

237,50

18

2007

Elcom a.s. atx - technická kancelář pro komplexní automatizaci, s.r.o. OCHI - INŽENÝRING, spol. s r.o.

Česká republika

elektronický

31,90

19

2006

Česká republika

IT

23,00

25

2006

Česká republika

elektronický

18,92

15

2006

KOMA - Ložiska s.r.o.

Česká republika

strojírenský

11,40

30

2008

4 424,31

808

Domácí investoři celkem

Zdroj: CzechInvest. Investiční pobídky [online]. [cit. 20.6. 2008]

99

Příloha č. 3.10a: Zaměstnanost v okrese Ostrava podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnavatelé Kategorie 1 až 49

k 31.12.2006 absolutně

k 30.6.2007 %

absolutně

k 31.12.2007 %

absolutně

12/2007 - 12/2006 %

absolutně

%

7 334

95,2

7 927

95,1

7 938

95,0

604

8,2

50 až 249

306

4,0

340

4,1

347

4,2

41

13,4

250 a více

66

0,9

66

0,8

68

0,8

2

3,0

z toho 250 až 499

30

45,5

29

43,9

31

45,6

1

3,3

500 až 999

25

37,9

24

36,4

23

33,8

-2

-8,0

1000 až 4999

10

15,2

12

18,2

13

19,1

3

30,0

5000 a více Celkem

1

1,5

1

1,5

1

1,5

0

0,0

7 706

100,0

8 333

100,0

8 353

100,0

647

8,4

Zdroj: ÚP v Ostravě. ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2007 a předpokládaný vývoj v roce 2008, Ostrava, únor 2008 [online]. [cit. 20.6. 2008]
k 31.12.2006 absolutně

k 30.6.2007 %

absolutně

k 31.12.2007 %

absolutně

12/2007 - 12/2006 %

absolutně

%

1 až 49

42 738

32,9

46 481

34,0

46 955

33,8

4 217

9,9

50 až 249

31 980

24,6

34 327

25,1

35 226

25,3

3 246

10,2

250 a více

55 340

42,6

55 729

40,8

56 864

40,9

1 524

2,8

z toho 250 až 499

11 255

20,3

10 716

19,2

11 853

20,8

598

5,3

500 až 999

17 184

31,1

16 342

29,3

14 915

26,2

-2 269

-13,2

1000 až 4999

18 947

34,2

21 239

38,1

22 656

39,8

3 709

19,6

7 954

14,4

7 432

13,3

7 440

13,1

-514

-6,5

130 058

100,0

136 537

100,0

139 045

100,0

8 987

6,9

5000 a více Celkem

Zdroj: ÚP v Ostravě. ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2007 a předpokládaný vývoj v roce 2008, Ostrava, únor 2008 [online]. [cit. 20.6. 2008]
100

Příloha 3.11: Ubytovací zařízení a hosté v regionech ČR v roce 2006 ČR, kraje Česká republika

Hromadná ubytovací zařízení celkem

Lůžka

Hosté celkem

z toho cizinci

Průměrná doba pobytu

z toho cizinci 4,1

7 616

441 968

12 724 926

6 435 474

4,3

Praha

619

69 650

4 142 538

3 702 116

3,7

3,8

Středočeský kraj

548

29 179

767 555

224 215

3,9

3,6 3,5

Jihočeský kraj

1 011

53 504

1 101 216

333 402

4,4

Plzeňský kraj

417

21 313

487 927

154 828

4,2

3,9

Karlovarský kraj

429

28 874

669 905

479 742

7,5

7,6

Ústecký kraj

384

18 652

392 388

167 380

4,2

4,0

Liberecký kraj

917

40 668

802 499

243 166

4,5

4,8

Královéhradecký kraj

985

47 919

982 077

332 840

4,9

4,9

Pardubický kraj

277

15 970

353 089

58 586

4,4

4,6

Vysočina

364

19 636

407 720

59 399

4,0

4,4

Jihomoravský kraj

489

30 319

1 069 258

397 239

3,2

2,9

Olomoucký kraj

343

19 122

430 761

97 873

5,0

3,8

Zlínský kraj

368

21 758

508 557

72 020

4,7

4,5

Moravskoslezský kraj

465

25 404

609 436

112 668

4,4

3,9

Zdroj: ČSÚ. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007 [online]. [cit. 20.6. 2008]

101

Příloha č. 3.12: Počty hostů v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí v Moravskoslezském kraji v roce 2007 Země

Počet hostů

Hosté celkem

642 916

rezidenti

510 870

nerezidenti

132 046

Slovensko Polsko

Podíl počtu hostů

Počet přenocování

Průměrný počet přenocování

2 036 206

3,2

79,46%

1 690 871

3,3

20,54%

345 335

2,6

27 669

4,30%

81 816

3,0

17 941

2,79%

42 402

2,4

Německo

17 246

2,68%

44 749

2,6

Rusko

v tom

10 404

1,62%

16 402

1,6

Litva

4 983

0,78%

6 468

1,3

Ukrajina

4 319

0,67%

7 295

1,7

Itálie

4 074

0,63%

9 533

2,3

Spojené království

3 848

0,60%

9 932

2,6

Rakousko

3 679

0,57%

6 850

1,9

Ostatní evropské země

3 592

0,56%

14 157

3,9

Francie

3 233

0,50%

7 346

2,3

Ostatní asijské země

3 165

0,49%

27 286

8,6

Spojené státy americké

3 152

0,49%

10 224

3,2

Nizozemsko

2 205

0,34%

5 211

2,4

Lotyšsko

2 070

0,32%

2 587

1,2

Maďarsko

1 775

0,28%

3 410

1,9

Švédsko

1 742

0,27%

4 509

2,6

Belgie

1 457

0,23%

3 853

2,6

Finsko

1 427

0,22%

3 424

2,4

Dánsko

1 259

0,20%

4 098

3,3

Slovinsko

1 138

0,18%

2 540

2,2

Španělsko

1 035

0,16%

2 459

2,4

Jižní Korea

1 034

0,16%

3 810

3,7

Švýcarsko

989

0,15%

2 691

2,7

Bulharsko

984

0,15%

2 002

2,0

Rumunsko

863

0,13%

2 608

3,0

Chorvatsko

691

0,11%

1 691

2,4

Japonsko

630

0,10%

1 435

2,3

Zdroj: ČSÚ. Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu - kraje za 4. čtvrtletí 2007 [online]. [cit. 1.8. 2008] < http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/9207-07>

102

4. Doprava a technická infrastruktura Z hlediska silniční a železniční dopravy představuje Ostrava významný dopravní uzel nejen pro Moravskoslezský kraj, ale taktéž představuje důležitou spojnici v rámci evropského multimodálního koridoru TEN. Město Ostrava leží na trase VI. evropského multimodálního koridoru TEN, jenž vede na území České republiky ve směru sever - jih, od hranic Polska přes Ostravu, Moravskou branou a dolnomoravskými úvaly k hranicím Rakouska, a je tvořen z železniční koridorové tratě, dálnice D47 a cyklistické trasy Eurovelo a dále zamýšlené vysokorychlostní tratě a vodní cesty Dunaj-Odra-Labe. Ostrava je také diskutovaným potenciálním přístavem pro říční dopravu.

Město se rovněž nachází v blízkosti mezinárodního Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově, které hraje stále důležitější roli v dopravní dostupnosti Ostravy, neboť zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety.

Dopravní dostupnost Ostravy, resp. vzdálenost Ostravy a vybraných významných měst v rámci České republiky a zahraničí a páteřní dopravní osy v rámci České republiky, obsahují přílohy 4.1 a 4.2.

4.1 Doprava na pozemních komunikacích

4.1.1 Silniční a dálniční doprava

Pokud jde o silniční a dálniční dopravu, je Ostrava napojena na hustou a kvalitní síť silnic I. třídy. Silnice I. třídy, které propojují Ostravu s dalšími městy v Moravskoslezském kraji a sousedními regiony, jsou z větší části vícepruhové se středním dělícím pásem. Silniční komunikační síť města přesahuje délku tisíc kilometrů.

Silniční tahy spojující Ostravu s okolím:
I/11: Ostrava - Havířov - Český Těšín (Žilina)
I/11: Ostrava - Hrabyně - Opava - Hradec Králové
I/47: Ostrava - Příbor - Olomouc
I/56: Ostrava - Hlučín - Opava
I/58: Ostrava - Frýdek-Místek - Beskydy
I/59: Ostrava - Orlová - Karviná Současnou hustou silniční síť dále vylepší již částečně vybudovaná dálnice D47/D1, která vede ve směru od napojení na stávající evropskou dálniční síť u Brna, přes Ostravu a dále naváže hraničním

103

přechodem Věřňovice - Gorzyczki na polskou dálnici A1 směřující přes Katowice na Gdaňsk (Helsinki). Dálniční úsek v délce 15 km, v trase Ostrava, ul.Rudná - Bohumín, byl zprovozněn 02. 12. 2007. Další úsek v délce 12 km, trasa Bílovec - Ostrava, ul.Rudná, byl zprovozněn 06. 05. 2008. Předpokladem do roku 2010 je postupné zprovoznění celé trasy Lipník n. Bečvou - st. hranice ČR/Polsko. Cesta z Ostravy do Prahy by se tak měla zkrátit zhruba na tři hodiny.

Dálnice D47 přináší užitek hned na několika úrovních: propojení severu a jihu Evropy, oblast Ostravska se pevněji integruje mezi ostatní regiony České republiky, zlepší se dopravní konstelace uvnitř samotného regionu.

Tab. 4.1: Silniční vzdálenosti do významných evropských a českých sídel z Ostravy Destinace Berlín Bratislava Londýn

Vzdálenost 540 km 300 km 1 590 km

Destinace

Vzdálenost

Brno

170 km

České Budějovice

346 km

Hradec Králové

240 km 495 km

Moskva

1 700 km

Karlovy Vary

Paříž

1 500 km

Olomouc

Řím

1 430 km

Plzeň

93 km 456 km

Varšava

390 km

Praha

360 km

Vídeň

310 km

Ústí nad Labem

454 km

Zdroj: MMO. Faktografické listy. Ostrava: MMO, 2008.

Pro dokreslení postavení Ostravy z hlediska napojení na silniční a dálniční síť České republiky lze toto stručně charakterizovat také pro vybraná referenční města, konkrétně pro Brno a Plzeň.

Brno se nachází na křižovatce dálnic D1 (Praha - Brno) a D2 (Brno - Bratislava). Obě tyto dálnice jsou součástí transevropských magistrál západ - východ (Francie - Ukrajina: E50) a transevropské magistrály sever - jih (Skandinávie - Balkán: E55 a E65). Městem prochází 803 km komunikační sítě, z toho je 184 km státních (15 km dálnic, 47 km silnic I. třídy, 58 km silnic II. třídy, 64 km silnic III. třídy) a 619 km místních komunikací. Místní komunikace jsou ve vlastnictví města Brna.

Plzeň je křižovatkou tří hlavních dopravních tepen evropské dopravní sítě, konkrétně dálnice E50 (Německo - Rozvadov - Plzeň - Praha - Slovensko), E49 (Německo - Vojtanov - Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice - Rakousko) a E53 (Plzeň - Železná Ruda - Německo).

4.1.2 Individuální automobilová doprava

Tak jako v předchozích letech, tak i v roce 2007 došlo k nárůstu počtu motorových vozidel. Na 1000 obyvatel připadlo cca 474 motorových vozidel a cca 330 osobních vozidel (cca každý třetí obyvatel

104

Ostravy, včetně správně přičleněných obcí, vlastní osobní vozidlo). Došlo k celkovému nárůstu počtu evidovaných motorových vozidel o 6,9 % (+4,4 % meziroční nárůst 2006/05). Nejvyšší nárůst počtu byl zaznamenán u nákladních vozidel (+13,5 %) a u motocyklů (+10,9 %) Tab. 4.2: Počty registrovaných vozidel a stupeň motorizace ve městě Ostravě Ukazatel Nákladní automobily Autobusy Osobní automobily Motocykly Ostatní vozidla Celkem

Počet v roce 2004

2005

2006

2007

10 926

12 207

13 402

15 211

1 282

1 295

1 295

1 299

101 310

104 930

108 302

114 122

8 824

9 768

12 123

13 446

18 961

18 965

18 577

20 172 164 250

141 303

147 165

153 699

Počet osob. vozidel na 1000 obyvatel

297,17

302,11

312,5

330,03

Počet všech vozidel na 1000 obyvatel

414,48

423,73

442,48

473,93

Stupeň motorizace

2,41

2,36

2,26

2,11

Stupeň automobilizace

3,37

3,31

3,20

3,03

Zdroj: Databáze MMO, Odbor dopravně správních činností k 31. 12. 2007.

S rostoucím počtem vozidel roste i požadavek na více parkovacích míst. Lokálně proběhla změna stání za stání rezervovaná pro konkrétní registrační značku (dříve SPZ) nebo vyhrazená se symbolem vozíčkáře. V loňském roce také přibylo parkovacích automatů na území města. Nová parkovací stání vznikla při výstavbě nových komerčních budov. V centru města se k regulaci parkování využívá tzv. parkovacích karet (vyhrazení určitého počtu stání pro jednotlivé majitele karet). Stání mohou být jak zpoplatněna, tak i nezpoplatněna. Při revitalizaci obytných celků s vysokopodlažní zástavbou probíhá úprava ploch pro parkování osobních vozidel. V provozu je i nadále pět hromadných parkovacích objektů pro veřejnost - garáže Dubina (294 stání), Černá louka (316 stání), podzemní garáž v centru města pod obchodním domem na Masarykově náměstí (84 stání), podzemní garáž na Prokešově náměstí (203 stání) a garáž s automatickým parkovacím systémem před nádražím Ostrava - Svinov (105 stání).

V Ostravě neustále vzrůstá intenzita dopravy. V roce 2007 došlo k dvojnásobnému nárůstu intenzity dopravy ve srovnání s rokem 2006. Průměrný nárůst intenzity dopravy v r. 2007 činí 6 % (3 % v roce 2006). Intenzita dopravy roku 2007 oproti r. 2006 narostla na všech typech komunikací. Na kordonu města byl zaznamenán celkový nárůst o 6 %, u nákladní dopravy o 14 %. Na kordonu centra zůstal celkový objem na úrovni r. 2006, ale u nákladní dopravy byl zaznamenán 10% nárůst. Podíl dopravy v noční době (21:00 - 5:00 hod) se pohyboval, podle druhu komunikace, v pracovních dnech v rozmezí 6-8 %, v sobotu 11-13 % a v neděli 13-26 % denní intenzity. Podíly jsou srovnatelné s údaji r. 2005 i r. 2006. V posledních letech, s vyššími nárůsty intenzity dopravy, dochází v pracovních dnech ke stírání rozdílu mezi špičkou a sedlem a již nelze tak jednoznačně určit špičkovou hodinu. Největší intenzity byly zaznamenány na profilu na ul. Opavská (Svinovské mosty), ul. Rudná (ul. Místecká - ul. Frýdecká), a ul. Místecká (ul. Rudná - ul. Moravská). Nejvíce zatíženými křižovatkami

105

byly zejména křižovatky na městském dopravním okruhu: kř. ul. 28. října x Mariánskohorská x Plzeňská, kř. ul. Rudná x Závodní, kř. ul. Muglinovská x Sokolská tř.21

Rozdělení přepravní práce představovala na kordonu města 71,07 % IAD : 28,93 % HD a na kordonu širšího centra 49,07 % IAD : 50,93 % HD. Při různých průzkumech se také zjišťovala průměrná obsazenost vozidel, která představovala na kordonu města hodnotu 1,47 osob/osobní vozidlo a 21,00 osob/bus, zatímco na kordonu širšího centra měla hodnotu 1,34 osob/osobní vozidlo a 19,46 osob/bus (trolejbus). Následující tabulky obsahují přehled dopravní intenzity na vybraných profilech a křižovatkách a jejich vývoj v letech 2006 a 2007.

Tab. 4.3: Intenzita dopravy na vybraných křižovatkách (počet vozidel / 16 hodin) Číslo

Křižovatka

Rok 2006

Rok 2007

Index 2007/06

1002

Mariánskohorská x 28.října x Plzeňská

53 345

58 678

1,10

1007

Muglinovská x Sokolská

37 470

38 943

1,04

3012

Plzeňská x Horní x Moravská

37 150

38 689

1,04

4089

Opavská x Sjízdná

38 249

38 257

1,00

1005

Mariánskohorská x Cihelní

33 623

33 249

0,99

4006

Opavská x 17.listopadu

31 467

31 157

0,99

Zdroj: Pravidelný průzkum dopravy v Ostravě v roce 2007. Tab. 4.4: Intenzita dopravy na vybraných profilech na kordonu města (počet vozidel / 16 hodin) Rok 2006

Rok 2007

Index 2007/06

ul. Opavská na hranici města

Profil

12 133

13 266

1,09

ul. Rudná 200 m za rampami s ul. Fryštátskou

19 300

19 648

1,02

9 479

9 206

0,97

ul. Hlučínská na hranici města

9 904

11 566

1,17

ul. Místecká na hranici města

25 254

27 906

1,11

ul. Plzeňská na hranici města

15 590

16 335

1,05

ul. Bohumínská v Hrušově u OZO

11 262

10 581

0,94

ul. Fryštátská na hranici města

13 280

13 702

1,03

ul. 17.listopadu na hranici města (směr Děhylov)

7 972

8 175

1,03

ul. Těšínská na hranici města

4 953

5 135

1,04

ul. 17.listopadu 200 m za za ul. Rudnou

Zdroj: Pravidelný průzkum dopravy v Ostravě v roce 2007. Tab. 4.5: Intenzita dopravy na vjezdech do širšího centra města (počet vozidel / 16 hodin) Rok 2006

Rok 2007

Index 2007/06

ul. Sokolská třída (Muglinovská - Myslbekova)

Profil

12 772

14 222

1,11

ul. Hrušovská (Muglinovská - Sokolská třída)

2 576

2 731

1,06

ul. Českobratrská (most Pionýrů)

19 960

20 939

1,05

ul. Českobratrská (Cihelní - Porážková)

24 523

22 013

0,90

ul. 28.října (most M. Sýkory)

6 303

6 628

1,05

ul. Havlíčkovo nábřeží (Střelniční - Na Karolině)

3 114

3 301

1,06

ul. 28. října (Nádražní - Na Karolině)

13 935

13 774

0,99

ul. Poděbradova (28. října - Hollarova)

13 838

12 857

0,93

ul. Nádražní (Muglinovská - Mánesova)

8 163

8 828

1,08

ul. Žofínská (odbočka vlevo z ul. Na Karolině)

1 579

1 674

1,06

Zdroj: Pravidelný průzkum dopravy v Ostravě v roce 2007.

21

MMO. Informace o dopravě v Ostravě rok 2007. Ostrava: MMO, 2008.

106

V roce 2007 bylo na 42 křižovatkách a 97 úsecích zaznamenána vysoká dopravní nehodovost (10 a více nehod za rok), zvýšená nehodovost (5-9 nehod za rok) byla na dalších 30 křižovatkách. Nárůst počtu dopravních nehod byl zaznamenán na ul. Hlavní třída (17. listopadu - Porubská) 28 dopravních nehod (+17 nehod), křiž. Rudná x r. Ostravská 29 dopravních nehod (+16 nehod), ul. Rudná (Polanecká - Odra) 33 dopravních nehod (+16 nehod).22

4.1.3 Veřejná osobní doprava

Hromadná doprava osob v Ostravě je z největší části zajišťována Dopravním podnikem města Ostravy, a.s. Provozní délka sítě MHD má cca 476 km, bohužel se na nárůstu délky nepodílí elektrická trakce.

Veřejnou osobní dopravu na území města představuje především tramvajová doprava, která 16 linkami zajišťuje denní i noční spojení centra města, sídelních oblastí a průmyslových zón. Dále je v provozu 10 trolejbusových a 67 autobusových linek. Ve srovnání s předchozími lety počet přepravených osob klesl. Jedná se již o dlouhodobější jev, kdy se zvedá podíl přepravených osob IAD na úkor MHD. Z následující tabulky lze vyčíst provozní charakteristiky Dopravního podniku Ostrava, a. s.

Tab. 4.6: Provozní charakteristiky veřejné osobní dopravy Ukazatel

Jedn.

Rok 2006

Rok 2007

Index 2007/06

Vozový park Celkem vozidel / z toho nízkopodlažní

ks

Tramvaje / z toho nízkopodlažní

676 / 147 290+2 / 48+2*

674 / 167 288+2 / 52+2*

1,00 0,99

Trolejbusy / z toho nízkopodlažní

ks

65 / 29

66 / 32

1,02

Autobusy / z toho nízkopodlažní

ks

319 / 68

318 / 80

1,00

Počet linek celkem

ks

89

93

1,04

z toho: tramvaj

ks

16

16

1,00

ks

11

10

0,91

Provozní zařízení

Trolejbus

ks

62

67

1,08

Provozní délka sítě celkem

Autobus

km

459,1

475,5

1,04

z toho: tramvaj

km

65,7

65,7

1,00

Trolejbus

km

29,3

29,3

1,00

Autobus

km

364,1

380,5

1,05

Délka linek celkem

km

1 157,6

1 183,2

1,02

z toho: tramvaj

km

207,5

208,9

1,01

Trolejbus

km

90,4

86,9

0,96

Autobus

km

859,7

887,4

1,03

Zdroj: MMO. Informace o dopravě v Ostravě rok 2007. Ostrava: MMO, 2008. Pozn.: * - dva nemotorové vlečné vozy za vozidly Vario LF.E (nízkopodlažní).

22

Dopravní nehodovosti v Ostravě se věnuje také kapitola 5.5.2.

107

Z celkového počtu 674 vozidel Dopravního podniku Ostrava, a. s., je jedna pětina nízkopodlažních. K dispozici jsou pro cestující 103 ks automatů na výdej jízdenek a 15 prodejen jízdních dokladů a 500 dalších prodejních míst.

Městská hromadná doprava i příměstská doprava je provozována v rámci integrovaného dopravního systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje, který je založen na jednotném tarifu, jednotných přepravních podmínkách, jednotném přístupu ke koordinaci jízdních řádů, koordinované nabídce více dopravců pro zajištění dopravní obsluhy na daném území Moravskoslezského kraje. Doprava je v tomto integrovaném systému provozována více než 10 let.

ODIS zahrnuje osm dopravců a obsluhuje většinu území Ostravska, Opavska, Bruntálska a Krnovska, celkově je to cca 175 obcí a měst regionu. Provozuje celkem 231 linek, z toho 16 tramvajových, 21 trolejbusových, 176 autobusových a 18 železničních linek. Území ODIS pokrývá přes 3 646 km2 a umožňuje dopravu pro více než 1,2 mil. obyvatel. V roce 2007 došlo k několika změnám v integrovaném dopravním systému ODIS týkajících se Ostravy. Prodloužily se tramvajové linky na smyčku Dubina-Interspar po jejím ztrojkolejnění, zprovoznila se železniční zastávka Ostrava Centrum a ODIS se rozšířil z Ostravy do Havířova, Karviné a Českého Těšína po železnici.

Mimo ODIS zajišťují veřejnou osobní dopravu příměstského charakteru dalšími spoji Connex Morava a.s., ČD, a.s. a dále ČSAD Karviná a.s., ČSAD Havířov a.s., ČSAD Frýdek-Místek a.s. a Bus Slezsko a.s.

Pro možnost srovnání lze jen stručně zmínit situaci Městské hromadné dopravy v Brně a Plzni.

Dopravní podnik města Brna, a.s. je od začátku roku 2004 součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, čímž rozšířil služby cestujícím daleko za hranice města Brna. V roce 2007 byla celková délka linek MHD v Brně rovna 896 km, přičemž Dopravní podnik města Brna v tomto roce přepravil 343 469 tis. osob.

Plzeň má široký systém místní dopravy. Město zajišťuje dopravu obyvatelstva na 39 linkách. Z těchto linek jsou 3 tramvajové, 6 trolejbusových, 21 autobusových, dále pak linky pro tělesně postižené občany a 3 noční linky. Celková délka tratí je 365 km.

108

4.1.4 Cyklistická a pěší doprava

V Ostravě nedošlo k výraznému pokroku ve výstavbě cyklistické infrastruktury. Většinou se stavěly cyklotrasy při výstavbě dálnice, případně při regeneraci sídlišť. Podařilo se zahájit práce na velkých projektech cyklotras podél řeky Odry a Ostravice. Městem Ostravou prochází okruh Radegast Slezsko a na území města začíná značení tzv. Radhošťské stezky. Okrajově do Ostravy zasahují trasy z Bohumína a Rychvaldu. K 30. 11. 2007 bylo v provozu cca 189 km cyklistických tras, 1 km je ve výstavbě. Z celkového počtu tras je asi 67 % tras vedeno po méně zatížených komunikacích a 33 % jako samostatné trasy nebo komunikace s výjimečným pojezdem motorové dopravy. Ve větším počtu se začaly připravovat nebo realizovat pruhy na vozovkách. Provoz cyklotramvaje však v roce 2007 skončil kvůli údajným vysokým nákladům na provoz.

Tab. 4.7: Cyklistická infrastruktura v Ostravě k 31. 12. 2007 Typ cyklistických stezek stávající značené cyklistické stezky a trasy

Délka (v km) 189

rozestavěné stezky a trasy

1

cyklistické stezky samostatné

8

cyklistické stezky společné s chodci - rozdělených

14

cyklistické stezky společné s chodci – nerozdělených

24

cyklistické pruhy značených na vozovce cyklistické trasy na účelových komunikacích cyklistické trasy na vozovkách mimo obytné zóny

4 29 100

cyklistické trasy v obytných zónách

8

jiné úseky

3

Zdroj: MMO. Informace o dopravě v Ostravě rok 2007. Ostrava: MMO, 2008.

Dle Odboru dopravy MMO jsou nejdůležitějšími úkoly v následujícím období v oblasti cyklistické dopravy především:


realizace cyklistické trasy P mezi Vítkovicemi a Moravskou Ostravou,




dokončení projektové přípravy souvislých tahů cyklistické dopravy podél Odry a Ostravice, propojení cyklistické trasy W mezi Velkou Polomí, Krásným Polem a Porubou,




zajištění dotací ze státních a evropských finančních zdrojů na realizaci páteřních tras.

Realizace cyklistických tras je dlouhodobý proces. Pro představu je zde několik údajů o předpokládaném cílovém stavu výstavby: v územním plánu města je navrženo cca 330 km cyklistických

tras;

v každém městském obvodu bude osazena alespoň jedna cyklistická mapa; městské trasy budou důsledně značeny jednotným systémem písmeny od A do Z; nově budované cyklistické stezky budou pro zvýšení bezpečnosti provozu převážně v barvě červené; na okraji města trasy navazují a navážou na všechny ostravské trasy, cyklotrasy sousedních obcí a měst nebo trasy značené Klubem českých

109

turistů. Protože jednou z priorit vedení města je napojení Ostravy na tzv. Greenway Krakov - Morava Vídeň, zahájí se brzy práce na budování severní trasy Greenway podél řeky Odry.23

V Ostravě jsou na cyklistickou dopravu pravidelně uvolňovány finanční prostředky. Do financování výstavby cyklistických stezek jsou v rámci dostupnosti zapojovány i dotace státu a Evropské unie.

Dle údajů Magistrátu města Ostravy, v roce 2006 proběhlo 5 sčítání cyklistů, z toho 3 na celém území města. Podle profilového sčítání cyklistů z 12. 06. 2006 je intenzita cyklistů na výjezdu do Poodří (ve Výškovicích) více než 1 300 jízdních kol za 16 hodin v obou směrech. Nejvíce cyklistů v odpolední špičce od 14 do 18 hodin bylo zaznamenáno ve stejném místě, a to 872. Velmi intenzivní provoz byl též na Jantarové stezce u odpočívadla v Třebovicích (817 cyklistů) a v podjezdu mezi Hrabůvkou a Hrabovou (707 cyklistů).

V centru Ostravy je centrální pěší zóna. Její stavební provedení prošlo částečnou rekonstrukcí (Masarykovo náměstí a přilehlé ulice). Při rozšíření centra do oblasti Karoliny bude rozšířena jižním směrem i pěší zóna. Křížení pěších zón s rychlostními komunikacemi je u novějších úseků řešeno mimoúrovňově.

4.2 Železniční doprava

Ostrava je významný železniční uzel. Je zde dálková i příměstská železniční doprava, a to jak osobní, tak nákladní. V Ostravě je pět železničních stanic (Ostrava hlavní nádraží, Ostrava - Svinov, Ostrava Vítkovice, Ostrava střed, Ostrava - Kunčice) a čtyři železniční zastávky. V roce 2007 byla na trati č. 323 zprovozněna nová železniční zastávka Ostrava - Centrum (Stodolní).

Městem Ostravou prochází několik důležitých tratí, nejdůležitější tratě jsou:


ČD 270: Praha - Česká Třebová - Olomouc (Přerov) - Bohumín; trať č. 270 je součástí trasy II. tranzitního železničního koridoru Rakousko - Břeclav - Přerov - Ostrava - Bohumín - Polsko, s max. dovolenou rychlostí 160 km/hod (později 180 km/hod.), jehož základní větev byla dobudována v r. 2005,




ČD 316: Ostrava-Svinov - Opava-východ; elektrifikace dokončena v r. 2006,




ČD 321: Ostrava-Svinov - Český Těšín,

23

Zdroj: MMO. Ostrava - Cyklistické trasy a stezky [online]. [cit. 20. 6. 2008]

110




ČD 323: Ostrava - Frýdek-Místek - Kojetín; v r. 2007 dokončena elektrifikace úseku Ostrava hl. n. Ostrava-Kunčice.

Od roku 2005 je Ostrava pravidelně denně spojena s Prahou šesti až sedmi páry spojů vlaky SuperCity „Pendolino“. Současná jízdní doba činí cca 3 hod. 10 min., a je možné, že díky dalším technickým a provozním zlepšením bude zkrácena.24

Železniční síť Českých drah, a.s. na území Moravskoslezského kraje zahrnuje více než 730 km. Dle usnesení vlády ze dne 20. 12. 1995 byly z drah celostátního rozsahu vyčleněny regionální dráhy. Regionální dráhy jsou pouze jednokolejové a neelektrizované. Mimo tuto síť tvoří významnou část vlečkové koleje. K nejvýznamnějším vlečkařům patří vlečková kolejiště jednotlivých podniků v moravskoslezském kraji (např. OKD, Doprava, a. s., VÍTKOVICE, a. s.). Většina vlečkových kolejí je situována v areálech příslušných podniků, výjimku tvoří vlečkové koleje podniku OKD, Doprava, a.s., kde z důvodu dopravního spojení mezi jednotlivými důlními podniky OKD a napojení těchto kolejí na síť ČD byla vybudována síť vlečkových tratí.

České dráhy v průběhu roku 2007 provedly několik významných kroků k další modernizaci regionální železniční dopravy v ostravské aglomeraci a v Moravskoslezském kraji. Například byly oficiálně do provozu nasazeny na tratě v Moravskoslezském kraji dvě jednotky Regionova. Tato vozidla jsou určena především pro modernizaci provozu na lokálních tratích. Dále jsou od roku 2007 v provozu nové dvoupodlažní jednotky 471 CityElefant, které zajišťují dopravu např. na spojích na trase Opava východ - Ostrava Svinov - Český Těšín.

Železniční spojení ve dvou vybraných referenčních městech, tj. v Brně a v Plzni, je stručně charakterizováno v následujícím textu.

Brno je jednou z důležitých středoevropských železničních stanic, leží na mezinárodní železniční trase Balkán - Budapešť - Brno - Praha - Berlín - Skandinávie. Z Brna směřují železniční tratě těchto směrů: Brno - Česká Třebová - Pardubice - Praha, Brno - Tišnov - Havlíčkův Brod - Praha, Brno - Znojmo, Jihlava, Brno - Přerov, Brno - Veselí nad Moravou - Trenčianská Teplá. V Brně zastavují vlaky sítě Euro City, tratě Vídeň - Praha. Město Brno je začleněno do projektu evropské sítě vysokorychlostních železničních tratí - VRT. Průměrný počet cestujících na hlavním železničním nádraží Brno je denně

24

Další zkrácení jízdní doby mezi Prahou a Ostravou by přineslo vybudování vysokorychlostní železniční tratě mezi těmito městy, přičemž tato by byla schopná konkurovat nejen dopravě silniční, ale také letecké. Výstavba těchto tratí v rámci České republiky by mohla být zahájena kolem roku 2016, tj. po dokončení dostavby čtyř železničních koridorů, přičemž kolem roku 2020 by Česká republika mohla disponovat již přibližně 700 km tratí, na nichž by vlaky jezdily rychlostí přesahující 250 kilometrů v hodině. Na podzim roku 2008 Ministerstvo dopravy předloží vládě studii „Hlavní cíle a efekty vysokorychlostních tratí v České republice“, která se problematikou výstavby vysokorychlostních tratí zabývá.

111

cca 70 tisíc. Rozsah celkové manipulace za rok činí přibližně 3 mil. tun zboží. V Brně je v provozu velké železniční kontejnerové překladiště, jehož provozovatelem je společnost ČSKD - Intrans Brno.

Plzeň tvoří významný železniční uzel, ve kterém se sbíhají trati ze šesti hlavních směrů: od Prahy, Chebu, Českých Budějovic, Domažlic, Železné Rudy a Žatce. Plzeňské hlavní nádraží je umístěno téměř ve středu města a 9 menších stanic je na okraji. Frekvence výchozích, končících a tranzitních vlaků v průběhu 24 hodin činí cca 230 vlaků. Dopravu zajišťují České dráhy a.s. Přes Plzeň jezdí vlaky vyšší kvality EC a IC a mezinárodní rychlíky, které umožňují přímé spojení s Frankfurtem nad Mohanem, Mnichovem, Norimberkem a Stuttgartem. Dva přímé páry mezinárodních rychlíků spojují Plzeň s městy ve Slovenské republice, konkrétně se Žilinou, Popradem a Košicemi.

4.2.1 Železniční osobní doprava

Železniční osobní doprava v ostravském regionu je realizována na všech tratích (regionálních, nadregionálních a mezinárodních) kromě firemních vleček. Mezinárodní doprava probíhá po všech elektrizovaných dvojkolejných tratích (Přerov - Ostrava - Petrovice, Dětmarovice - Čadca a Český Těšín - Havířov - Ostrava Svinov), kde k nejvýznamnějšími cílům stále patří Slovensko, dále Polsko a Rakousko; přímé spojení existuje i do Maďarska, Běloruska a Ruska.

Tab. 4.8: Roční tržby za prodej jízdenek v Ostravě a počet cestujících přijíždějících do Ostravy Ukazatel

Jednotka

Rok 2006

Rok 2007

Index 2007/06

Roční tržby - prodané jízdenky v Ostravě Celkem

tis. Kč

208 808

269 527

1,29

Ostrava - Hl. nádraží (vč. O.- střed)

tis. Kč

97 255

121 495

1,25

Ostrava - Svinov

tis. Kč

99 527

125 663

1,26

Ostrava - Vítkovice

tis. Kč

10 520

20 763

1,97

Ostrava - Kunčice

tis. Kč

1 473

1 606

1,09

Ostrava - Třebovice

tis. Kč

0

0

Ostrava - Bartovice

tis. Kč

33

0

z toho na jednotlivých stanicích:

Počet cestujících přijíždějících do Ostravy, průměr na den ve vybraných stanicích Ostrava - Hlavní nádraží

počet osob

3 734

5 238

1,40

Ostrava - Svinov

počet osob

7 244

6 900

0,95

Ostrava - Vítkovice

počet osob

1 176

1 157

0,98

Ostrava - Kunčice

počet osob

2 326

1 008

0,43

Ostrava - střed

počet osob

1 797

1 681

0,94

Zdroj: MMO. Informace o dopravě rok 2007. Ostrava: MMO, 2008.

Dle údajů ČD došlo mezi roky 2006 a 2007 k poklesu počtu cestujících přijíždějících do Ostravy a využívajících železniční dopravu, a to o 2%. Nejvíce se pokles počtu cestujících projevil u nádraží Ostrava-Kunčice (více jak 50%), Ostrava-Svinov, a Ostrava-střed, kde počty klesly na čtyřleté

112

minimum. V listopadu 2007 byla dokončena elektrizace traťového úseku železniční stanice Ostrava-hl. nádraží - Ostrava - Kunčice včetně nové železniční zastávky Ostrava-Centrum (Stodolní). Vývoj ročních tržeb za prodej jízdenek a počtu cestujících přijíždějících do Ostravy za posledních 10 let ukazuje následující obrázek.

Obr. 4.1: Roční tržby za prodej jízdenek v Ostravě (vlevo) a počet cestujících přijíždějících do Ostravy (vpravo) v letech 1997-2007 300000

25000

Počet cestujících

Cena v tis. Kč

250000

200000

150000

20000

15000

10000

100000

5000

50000

0

0

r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 r.2004 r.2005 r.2006 r.2007

r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 r.2004 r.2005 r.2006 r.2007

Rok

Rok

Zdroj: MMO. Informace o dopravě rok 2007. Ostrava: MMO, 2008.

Většina železničních stanic poskytuje klientům nejen základní služby, ale také služby navazující. Jedná se především o poskytování informací regionálního charakteru, prodej dlouhodobých časových jízdenek ODIS, zajištění taxi, prodej vstupenek na kulturní akce. Postupně dochází k modernizaci jednotlivých železničních stanic.

4.2.2 Nákladní železniční doprava

Jelikož je železniční síť na Ostravsku velmi hustá, složená jak z tratí koridorových, tak i regionálních, je využívána i k železniční nákladní dopravě. Využívá se k tranzitu zboží mezi jednotlivými regiony i v rámci území Ostravska. Trasa II. koridoru Břeclav - Přerov - Ostrava - Petrovice je stále jedním z nejvýnosnějších úseků. Kromě těchto tratí je pro nákladní dopravu také využívána rozsáhlá síť vleček v majetku podniků a firem, především však uhelných dolů a hutí. Další významné firmy využívající nákladní železniční dopravu jsou z oblasti dřevozpracujícího průmyslu, chemického průmyslu apod.

Tab. 4.9: Přeprava věcí po železnici v rámci Moravskoslezského kraje (tis. tun) Přeprava věcí po železnici v rámci regionu

2000

2002

2003

2004

2005

2006

8 173,5

11 319,7

9 884,8

10 617,2

8 003,4

8 218,2

Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR. Ročenka dopravy České republiky [online]. [cit. 20. 6. 2008]

113

V nakládce i vykládce zboží na železnici zaujímá Moravskoslezský kraj mezi ostatními kraji čelní pozici. Srovnání přepravního výkonu nákladní železniční dopravy na úrovni krajů ČR nabízí následující tabulka.

Tab. 4.10: Dovoz a vývoz věcí po železnici (Moravskoslezský kraj) Dovoz věcí po železnici z regionů do MSK 2002 Hl.m. Praha

2003

2004

2005

2006

Vývoz věcí po železnici do regionů z MSK 2002

2003

2004

2005

2006

92,1

96,1

105,6

86,2

107,3

344,2

389,0

265,3

223,0

204,1

221,1

201,2

192,4

178,4

224,1

719,4

631,1

657,8

733,7

703,5

86,4

67,2

38,0

46,4

75,3

59,1

65,9

76,5

64,3

59,9

Plzeňský kraj

53,4

39,5

38,2

24,8

66,6

76,9

71,9

58,9

53,6

76,9

Karlovarský kraj

64,4

53,2

52,3

59,9

79,9

132,7

111,3

104,9

107,8

142,1

201,9

219,5

272,6

351,3

387,8

321,0

301,9

262,7

257,7

263,6

Středočeský kraj Jihočeský kraj

Ústecký kraj Liberecký kraj

57,9

54,1

47,8

45,3

50,0

27,9

21,6

25,0

14,8

17,9

Královéhradecký kraj

111,7

90,6

56,4

56,9

94,5

184,1

196,0

174,5

136,8

161,4

Pardubický kraj

104,8

104,7

153,4

104,7

89,1

525,2

505,6

517,9

445,4

419,2

Vysočina

108,9

93,6

76,4

64,5

82,6

105,8

104,2

95,6

87,3

100,6

Jihomoravský kraj

316,3

322,3

326,8

246,8

251,3

512,7

431,1

448,9

304,8

372,3

Olomoucký kraj

564,0

620,1

641,3

816,5

949,3

384,9

429,4

370,0

655,6

880,0

Zlínský kraj

246,2

215,7

210,5

207,6

215,5

298,5

312,6

321,4

291,6

289,2

2 229,1

2 177,8

2 211,8

2 289,2

2 673,3

3 692,4

3 571,6

3 379,4

3 376,3

3 690,6

Celkem dovoz

Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR. Ročenka dopravy České republiky [online]. [cit. 20. 6. 2008]

Nákladní doprava je realizována převážně ČD, a.s. a OKD Dopravou a.s. Rozhodující množství nakládky a vykládky železničních vozů se stále realizuje na vlečkách velkých průmyslových podniků. Na vlečky firem ArcelorMittal Ostrava nebo Třineckých železáren jsou denně přistavovány desítky vozů s železnou rudou, dolomitickým vápencem, popř. dalšími surovinami. Struktura výrobků nakládaných v hutích nebo ocelárnách na železniční vozy je velmi rozmanitá - ingoty, tyče, profily, trubky, lodní plechy. V posledních letech stále narůstal podíl silniční dopravy při odvozu hotových výrobků, ale díky modernizaci nákladní vlakové dopravy se jej podařilo do jisté míry zastavit. Z Ostravy odjíždějí několikrát týdně vlaky ADRIA a ITALIA určené k mezinárodní přepravě zboží nejen z hutního průmyslu. Systémový vlak ADRIA jezdí 3x týdně z České republiky do Chorvatska. Vlak jezdí po trase Ostrava - Břeclav - Rajka - Gyékényes - Koprivnica - Rijeka Luka. Systémový vlak ITALIA jezdí z České republiky do Itálie a Slovinska po trase Ostrava - Břeclav - Villach s návazností na další spoje do Itálie a Slovinska.

Ostravsko zůstalo poslední lokalitou v České republice, kde se dnes těží černé uhlí. V loňském roce bylo po železnici odvezeno více než 85 % z vytěžených cca 13 mil. tun uhlí. Na přepravě černého uhlí a koksu se nejvíce podílí společnost OKD, Doprava a.s. Meziročně se zvyšují objemy přeprav v průvozních přepravách. Na navýšení se podílí II. tranzitní koridor mezi Bohumínem a Břeclaví. Doba přepravy se může v severojižním směru zkrátit až na 4 hodiny.

114

Moravskoslezský region má v nákladní železniční dopravě perspektivu. Je zde velký potenciál, protože zde vznikají nové průmyslové zóny. Bohužel zde chybí překladiště a terminály pro intermodální (kombinovanou) přepravu zboží.

4.3 Letecká doprava

Mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava je vzdáleno 25 km od centra Ostravy. Je největším regionálním letištěm v ČR, se vzletovou a přistávací dráhou s parametry 3 500 x 63 m a kapacitou více než milion ročně přepravených osob. Zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety (s pravidelnými linkami do Prahy, Vídně a Moskvy), plánované i neplánované a je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu, včetně skladových zařízení. Letiště je v provozu 24 hodin denně a je schopno odbavovat všechny typy letadel. Disponuje terminály pro odbavení cestujících v počtu 1 + 1; v roce 2006 byla nově vybudovaná kapacitní odletová hala. V těsné blízkosti letiště působí podnikatelská, obchodní zóna a Free Zone Ostrava. Letiště je dobře dostupné silniční dopravou, včetně veřejné. Do roku 2009 by mělo být vybudováno navíc i železniční napojení letiště s přilehlou průmyslovou zónou na II. železniční koridor a tím bude také umožněno velmi rychlé spojení s městem Ostravou.25

Současné spojení letiště s městem Ostravou je realizováno prostřednictvím


autobusu - zastávka autobusů je přímo před odbavovací halou (na zastávce zastavuje linka MHD č. 33 DPO, a.s. a dále je spojení možné linkovými autobusy Connex Morava, a.s., linkou Ostrava Nový Jičín, ČSAD Vsetín, a.s., linkou Ostrava - Vsetín),




TAXI - v blízkosti odbavovací haly se nachází stanoviště dvou provozovatelů taxi služby (jízda do Ostravy trvá necelých 30 minut),




automobilem - příjezd od Ostravy je veden po sil. I/58 (v podnikatelském areálu SOM, tedy v prostorách kolem vlastního letiště, je možné parkovat na několika parkovištích).

Napojení na železniční síť sice existuje v podobě železniční vlečky, tato je však po určitých úpravách využitelná pouze pro nákladní dopravu. Přímé železniční či jiné kapacitní napojení odbavovací haly na veřejnou osobní dopravu, které by bylo schopno efektivně zvládat očekávané nárůsty cestujících a zároveň přispělo k atraktivitě tohoto letiště, dosud neexistuje.

Letiště Leoše Janáčka Ostrava každoročně zvyšuje objem odbavených cestujících. V roce 2007 bylo odbaveno 332 266 cestujících, což je o

31 530 cestujících (tuzemských, mezinárodních i

tranzitujících) více, než tomu bylo v r. 2006. Objem přepraveného zboží mírně klesl. Objem nákladní

25

MMO. Faktografické listy. Ostrava: MMO, 2008.

115

přepravy meziročně klesl o 386 t na 456 t, přeprava pošty vzrostla o 351 t na 1 552 t. Počet pohybů letadel byl srovnatelný se dvěma předcházejícími lety, kdy se hodnota ustálila cca na 16 000 pohybech za rok.26

V loňském roce narostl počet cestujících o 10,4 %, a to i přesto, že letiště nemohlo po celý rok využít plně celou délku vzletové a přistávací plochy. Došlo ke stavbě nového světelného zařízení pro přistávání za nízké viditelnosti. Brněnské letiště ohlásilo, ve srovnání s letištěm v Ostravě, ve stejném období nárůst pouze o 5,5 %. Evropská letiště jako celek zaznamenala v loňském roce nárůst počtu pasažérů ve výši 6,5 %.

Obr. 4.2: Vývoj počtu cestujících na letišti Ostrava v letech 2004-2007 332 266

350 000 300 736 300 000 265 864 250 000

Počet osob

216 259

209 356

200 000

mezinárodní cestující

140 202

150 000 100 000

tuzemští cestující

176 310 124 542

tranzitující cestující 96 484

94 578

92 757

celkem

73 455 18 262

30 198

27 942

31 084

50 000 0 2004

2005

2006

2007

Rok

Zdroj: MMO. Informace o dopravě rok 2007. Ostrava: MMO, 2008. Obr. 4.3: Vývoj přepravy zboží na letišti Ostrava v letech 2004-2007 2 500 2 043

2 008

Hmotnost [t]

2 000 1 640

1 526

1 552

1 500 1 201 1 000

vnitro. nákl. přeprava

1 056

870

mezinár. nákl. přeprava

pošta 566

740

celkem cargo

492

389

500 90

102

92

67

0 2004

2005

2006

2007

Rok

Zdroj: MMO. Informace o dopravě rok 2007. Ostrava: MMO, 2008.

26

MMO. Informace o dopravě v Ostravě rok 2007. Ostrava: MMO, 2008.

116

Obr. 4.4: Vývoj počtu pohybu letadel v letech 2004-2007 18 000

16 306

16 096

15 944

2005

2006

2007

16 000

Počet pohybů

14 000

13 110

12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2004

Rok

Zdroj: MMO. Informace o dopravě rok 2007. Ostrava: MMO, 2008.

Postavení města Ostravy z pohledu letecké dopravy lze dokreslit srovnáním výkonů a cílových destinací osobní letecké dopravy mezi vybranými referenčními městy, jež poskytuje následující tabulka, a detailnějším popisem možnosti letecké dopravy z pohledu dvou vybraných českých referenčních měst, tj. Brna a Plzně.

Tab. 4.12: Počet pasažérů a cílových destinací osobní letecké dopravy Letiště

Počet odbavených pasažérů

Počet cílových destinací (2008)

Nízkonákladové lety (07/2008)

2005

2006

2007

Pravidelné linky

Charterové linky

Ostrava - Mošnov

265 864

300 736

332 266

3

26

Ne

Brno - Tuřany

315 672

393 686

415 276

4

24

Ano

Žilina

4 522

10 973

10 720

1

0

Ne

Katowice

1 092 385

1 458 411

1 995 914

31

27

Ano

Krakow - Balice

1 586 130

2 367 257

3 068 199

n.a.

n.a.

Ano

Pozn.: Letiště Krakow-Balice uvádí 62 destinací (viz. http://www.theairdb.com/airport/KRK.html); z poskytovaných informací však nelze rozeznat, zda tento údaj zahrnuje pouze pravidelná spojení nebo také spojení charterová. Zdroj: Letiště Leoše Janáčka Ostrava, Letiště Brno, Letisko Žilina, Międzynarodowy Port Lotniczy Katowice, Międzynarodowy Port Lotniczy im. Jana Pawła II KRAKÓW - BALICE [online] [cit. 1.8. 2008]

Město Brno disponuje letištěm v Brně - Tuřanech, jež je mezinárodním civilním letištěm kategorie I. ICAO (dráha dlouhá 2 650 m, široká 60 m), které je vzdáleno od středu města 7,5 km a umožňuje

provoz i za zhoršených povětrnostních podmínek. Je využíváno pro pravidelnou i nepravidelnou vnitrostátní a mezinárodní dopravu osob i nákladu. Přepravní kapacita je 500 tis. osob ročně. Přibližně dvě hodiny jízdy autem jsou mezinárodní letiště v Praze a ve Vídni, kde přistává většina leteckých společností. Napojení letiště na pozemní komunikační systémy je více než dostačující, neboť je napojeno na železniční trať Brno - Trenčianská Teplá a přímo také na dálnici D1 (event. D2) dálničních evropských tahů E50 a E65.

117

V případě Plzně je nejbližším letištěm pro účely civilní dopravy mezinárodní letiště v Praze - Ruzyni, které je od města Plzně vzdáleno 85 km po dálnici (cca 60 min. cesty). Pro úplnost lze zmínit také letiště Plzeň-Líně, jež je mezinárodním neveřejným letištěm pro lety VFR, tj. za podmínek viditelnosti ve dne.

4.4 Vodní doprava

Moravskoslezský kraj je jedním z mála průmyslových aglomerací, která nemá přístup k výkonné vodní dopravě. Kanál Dunaj-Odra-Labe nebo také Průplav Dunaj-Odra-Labe je projekt průplavu, který by měl spojit řeky Dunaj, Odra a Labe pro lodní dopravu. Krom těchto řek mají významnou roli v projektu řeky Morava a Bečva. Příznivci kanálu jsou některé stavební a rejdařské firmy, města a obce na trase průplavu a Evropská Unie. Odpůrci jsou někteří ekonomové, ekologové, environmentalisté a některá města i obce na trase kanálu, kterým pozemky zablokované pro stavbu omezují jejich rozvoj.

Stavba průplavu je předběžně rozdělena na 4 etapy. 1. etapa zahrnuje napojení jižní Moravy na Dunaj vodní cestou a splavnění Odry do Ostravy. 2. etapa je propojení Hodonína a Přerova, zde by bylo využito převážně úprav, jež byly provedeny při stavbě Baťova kanálu. 3. etapa propojení Přerova a Ostravy a 4. etapa propojení Přerova a Pardubic. Středobodem celého průplavu by se mělo stát město Přerov, u kterého by se měly křížit trasy průplavu. Předpokládá se, že tzv. „oderská cesta“ by se využívala především pro přepravu železné rudy a dalších velkoobjemových substrátů, rozměrných strojírenských výrobků a přepravních kontejnerů. V současnosti je na území uvažované trasy potenciální vodní cesty stavební uzávěra. Evropská rada ve své rezoluci 1473 (2005) vyzvala Česko, Rakousko, Slovensko a Polsko, aby urychlily zpracování studie proveditelnosti projektu Dunaj-OdraLabe a zintensivnily související politická jednání. Projekt je zařazen do nejdůležitějších dopravních projektů EU a nelze od něj ustoupit bez souhlasu všech ministrů dopravy EU. Navrhovaná trasa vodní cesty od Ostravy na jih má procházet okrajem CHKO Poodří. V několika variantách je i prověřován průchod městem Bohumín.

4.5 Technická infrastruktura

V Ostravě je vybudována dostatečně hustá, kapacitní a v některých případech i předimenzovaná síť a zařízení technické infrastruktury umožňující očekávané navýšení stávajících odběrů bez dalších investic.

118

4.5.1 Voda

S rostoucí kupní silou obyvatel a následným využíváním moderních spotřebičů dochází ke snižování spotřeby vody v domácnostech. Spotřeba pitné vody nevzrůstá ani ve výrobě. Velké průmyslové podniky mají k dispozici vlastní zdroje, např. ArcelorMittal Ostrava a.s. Spotřeba vody činí v Ostravě průměrně přibližně 35 mil. m3/rok. Vodovodní síť v délce cca 1 314 km, včetně vodovodních přípojek, dopravuje pitnou vodu pro 317 839 obyvatel města Ostravy. Hlavní vodovodní síť na území města obsahuje přivaděče a zásobovací řady DN 500-1200 a vodojemy o celkovém objemu cca 40 000 m3. Více informací k vodovodní síti distribuující pitnou vodu v Ostravě, kterou spravuje firma Ostravské vodárny a kanalizace, a.s., je v následující tabulce.

Tab. 4.13: Distribuce pitné vody Ukazatel

MJ

2005

2006

2007

počet

313 058

318 132

317 839

km

1 046

1 024

1 023

Počet vodovodních přípojek

ks

28 672

28 861

29 106

Délka vodovodních přípojek

km

287

289

291

Počet osazených vodoměrů

ks

28 760

29 028

29 285

Počet vyměněných vodoměrů / rok

ks

6 024

5 313

4 800

Počet čerpacích a přečerpacích stanic na vodovodní síti

ks

45

46

46

Počet napojených obyvatel Délka vodovodní sítě

Počet úpraven vody a čerpacích stanic

ks

6

5

7

Počet vodojemů

ks

13

14

14

Objem vodojemů

m3

38 380

40 540

40 390

Zdroj: Ostravské vodárny a kanalizace, a.s.. Výroční zpráva 2007. Pozn.: Srovnání vybraných ukazatelů týkající se distribuce vody na úrovni krajů České republiky nabízí příloha 4.3.

Vodovodní síť zahrnuje vodárenská zařízení, která slouží k výrobě, akumulaci a distribuci pitné vody ke koncovému odběrateli. Tato zařízení jsou z technických a bezpečnostních důvodů nepovolaným osobám nepřístupná, stejně jako je zakázaná i jakákoliv manipulace s vodárenským zařízením.

Převážná část potřeby pitné vody je zajištěna z povrchových zdrojů, z nádrží Kružberk (úpravna vody Podhradí) a Šance (úpravna vody Nová Ves), čtyřmi přivaděči DN 800-1600 dopravujícími vodu do vodojemů Krásné Pole, Stará Bělá a Krmelín o celkovém objemu cca 120 000 m3. Zbývající část dodávky je zajištěna z místních podzemních zdrojů. Dodavatelem většiny objemu pitné vody do veřejné vodovodní sítě města Ostravy jsou Severomoravské vodovody a kanalizace a.s. Zásobování průmyslovou vodou je z řek Odra, Ostravice, Opava a z nádrže Žermanice.

119

4.5.2 Kanalizace

V Ostravě funguje jednotná a oddílná kanalizační síť. Převážná část odpadních vod je odváděna jednotnou kanalizací (s odlehčením naředěných odpadních vod do řek) s čištěním v Ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě-Přívoze. Mechanicko-biologickým čištěním na čističkách odpadních vod projde 90 % odpadních vod. Dva největší průmyslové závody ArcelorMittal, a.s., a VÍTKOVICE, a.s. mají vlastní ČOV. Provozovatelem kanalizační sítě jsou Ostravské vodárny a kanalizace a.s. Podrobnější informace ke kanalizační síti jsou v následujících tabulkách.

Tab. 4.14: Charakteristika kanalizační sítě města Ostravy Ukazatel

MJ

Počet čistíren odpadních vod

počet

Kapacita čistíren odpadních vod

m3.d-1

Délka kanalizační sítě

Km

Počet kanalizačních přípojek

Ks

Délka kanalizačních přípojek

Km

2005

2006

2007

4

4

4

186 864

186 864

186 864

740

770

795

16740

17 007

17 131

172

174

175

Množství odpadních vod vypouštěných do veř. kanal. (bez srážkových)

tis.m3

39 331

41 657

37 110

z toho čištěných

tis.m3

36 892

38 579

33 638

Množství čištěných odp. vod (vč. srážkových)

tis.m3

36 892

40 669

35 260

Kaly produkované z ČOV

t.sušiny.r-1

6 891

6 179

5 582

Zdroj: Ostravské vodárny a kanalizace, a.s.. Výroční zpráva 2007. Pozn.: Srovnání vybraných ukazatelů týkající se kanalizační sítě a čistíren odpadních vod na úrovni krajů České republiky nabízí přílohy 4.4 a 4.5.

Projekt „Dostavba plošné kanalizace“ (DPK) řeší odkanalizování lokalit stávající zástavby na území města Ostravy a převedení odpadních vod do stávající městské stokové sítě s následnou likvidací znečištěných odpadních vod na již vybudovaných čistírenských kapacitách - ústřední čistírna odpadních vod v Přívoze (ÚČOV). V jednotlivých řešených oblastech jsou vybudovány pouze lokální stokové systémy, které jsou bez jakéhokoliv čištění vyústěny do recipientu (Odra, Ostravice), resp. část zástavby nemá vůbec vyřešeno systematické odkanalizování a odpadních vod z jednotlivých objektů a tyto jsou likvidovány v septicích či žumpách, které mají přepady zaústěny do stávající dešťové kanalizace, resp. do povrchových příkopů a trativodů, jež odtékají spolu s ostatními vodami do recipientu. Součástí projektu je také rekonstrukce ÚČOV Ostrava, která sice má dostatečnou látkovou i hydraulickou kapacitu, ale vyčištěné odpadní vody nesplňují požadované parametry kvality v ukazateli celkový dusík.

4.5.3 Elektřina

Zásobování elektrickou energií je zajištěno z jednotné celostátní sítě VVN 110 kV napájenou přímo z elektráren nebo přes nadřazenou přenosovou soustavu VVN 220 a 400 kV. Výrobu elektrické

120

energie a její dodávku do rozvodných sítí zajišťuje několik firem. Důležitými uzly nadřazené soustavy VVN jsou rozvodny Nošovice, Albrechtice, Lískovec, Vratimov a Třebovice. Do roku 2009 by měla stát nová el. rozvodna na křižovatce ulic Rudná a Plzeňská, která umožní pokrýt stále rostoucí požadavky na odběr el. energie z rozvoje území v okolí stávajícího Shopping parku a umožní napájení v oblasti průmyslové zóny nad Porubkou. Na území města je několik elektráren. Rozvodná distribuční síť VN je v městě provozována o hladinách 6, 10 a 22 kV. Distribuční rozvodná síť NN - 380/220V, 50 Hz.

Potřeba Ostravy je kryta 35% z místních zdrojů a zbytek z celostátní rozvodné sítě.

Od října 2007 přestala existovat společnost Severomoravská energetika, která byla dříve hlavním distributorem elektrické energie pro území Ostravy, a její závazky na sebe převzala společnost ČEZ, a. s.. Nejvýznamnější elektrárnou, která dodává elektřinu pro území Ostravy, je Elektrárna Dětmarovice. Se svým výkonem 800 MW je největší klasickou elektrárnou na Moravě. Nachází se u Ostravy, v těsné blízkosti polských hranic a hned vedle hlavní železniční tratě Bohumín - Žilina. Elektrárna ročně vyrobí okolo 2,5 TWh elektrické energie a více než 800 TJ tepla. V elektrárně se spaluje černé uhlí s průměrnou výhřevností 22 MJ/kg a obsahem síry pod 0,5 %. Používá se výlučně uhlí z Ostravskokarvinské pánve. V elektrárně jsou instalovány 4 výrobní bloky, každý o elektrickém výkonu 200 MW. Výkon těchto bloků je distribuován do okolních rozvoden velmi vysokého napětí. (Průměrná denní spotřeba paliva na jeden blok je cca 1600 tun uhlí, což představuje cca 32 železničních vagonů.) Vyrobená elektrická energie je pro přenosové účely transformována na úroveň 110 kV.27

V kategorii velkých měst je Ostrava na předním místě ve využívání solární energie. Sluneční kolektory jsou na domovech důchodců a ve vodních areálech. Ostrava tak předstihla i Plzeň, protože má jako jediné město republiky už přes 2000 m2 kapalinových kolektorů.

4.5.4 Zemní plyn

Dodávky a následnou distribuci zemního plynu na území města zajišťuje Severomoravská plynárenská, a. s., člen RWE Group. Zásobování zemním plynem je zajištěno z tranzitního plynovodu přes jednotlivé regulační stanice VVTL/VTL (Štramberk, Děhylov). Z těchto regulačních stanic je do Ostravy přivedeno několik VTL přívodů DN 300-500. Zemní plyn je distribuován pomocí rozvodných sítí - vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých rozvodů.

27

Srovnání spotřeby paliv a energie na úrovni krajů České republiky nabízí příloha 4.6.

121

4.5.5 Teplo

Soustava centralizovaného zásobování teplem je provozována společností Dalkia Česká republika, a.s., která vytápí více než 85 tisíc domácností. Od ledna tohoto roku došlo ke sloučení společnosti Dalkia Ostrava (bývalé Zásobování teplem Ostrava) se společností Dalkia Česká republika. V Ostravě Dalkia prodává zhruba 6,5 mil. GJ. Právě končící topná sezona (září 2007 až březen 2008) byla přibližně o 30 % chladnější než ta minulá. Dodávky tepla však byly větší pouze o 20 %. Menší dodávka tepla byla mimo jiné také způsobena úsporami na straně klientů, které činí 3-4 % za rok. Pokračuje

se

i v instalaci tzv. domovních předávacích stanic, které umožňují individuální regulaci spotřeby tepla v objektech. Také v Ostravě chce Dalkia začít částečně spalovat biomasu. (V říjnu loňského roku se provedly úspěšně spalovací zkoušky v Přívoze.) Teplo se dodává do nejrozsáhlejší sítě centralizovaného zásobování teplem ve střední Evropě. Základní teplárenské zdroje na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice, Teplárna Přívoz a Výtopna Mariánské Hory. Celkově je na území města provozováno více než 400 km tras tepelných sítí, jak primárních, tak sekundárních, které dodávají teplo pro byty, vybavenost a podnikatelské aktivity.

Dalkia Česká republika, a.s., jenž zajišťuje vytápění objektů v Ostravě, v následujících letech vybuduje také centrální zdroj chladu pro klimatizování budov v Ostravě, konkrétně v právě budované čtvrti Nová Karolina. Plánované technické řešení poskytování uvedené služby bude v rámci České republiky použito vůbec poprvé.

4.5.6 Telekomunikace

Provoz telekomunikační sítě zajišťuje v Ostravě Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Síť je digitalizovaná, kvalita a rychlost spojení je na úrovni Prahy a Brna. Město je kvalitně pokryto i sítěmi mobilních operátorů Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone. Tohoto pokrytí dosahuje téměř 100% obyvatelstva. Pokrytí území města rozhlasovým a televizním signálem je velmi dobré. Ve městě působí několik provozovatelů kabelové televizní sítě. Velké části města jsou dostupné služby metropolitní sítě provozované společností OVANET a.s. Ve městě působí také několik alternativních telekomunikačních operátorů. Pro přístup na internet a datové přenosy je město pokryto rádiovými sítěmi společností GTS Novera, Broadnet Czech, Star 21, Ha-vel, Poda s.r.o. a další. Rychle se rozvíjí pokrytí kraje vysokorychlostním připojením k internetu pomocí ADSL i bezdrátovým připojením.

122

4.5.7 Vedení sítí

Převážná část vedení sítí je stále tradiční (v zemi), část vedení je nadzemní (zpravidla energetické, mimo souvislou zástavbu) a nepatrná část v kolektorech. Z významnějších kolektorů lze uvést: Frýdlantské mosty, Poděbradova, Českobratrská, Sokolská, Centrum, Nová Ves – Svinov a Hrušov. Provozovatelem kolektorů jsou Ostravské komunikace, a.s. Například „kolektor Centrum“ je položen v hloubce cca 9 metrů. Jedna jeho část vede od Prokešova náměstí pod ul. Sokolskou, dále pak pod ulicí 28. října a ústí do budoucího obchodního centra. Druhá část spojuje ulici Zámeckou a Nádražní, kolem Elektry a Domu umění, kde končí ve stávajícím kolektoru pod ul. Poděbradovou. V novém tunelu je zatím umístěno kolem 795 vodovodních přípojek do domů, kanál, síť Telefónica O2, síť Dalkie a ČEZu. Jinými slovy, kolektor je vybaven jednotnou kanalizací, horkovodním potrubím (horká větev i zpátečka), potrubím pitné vody, plynovým potrubím a kabelovými rošty.

123

4.6 SWOT

Silné stránky
dokončující se napojení města na stávající dálniční síť České republiky
rozvinutá síť městské hromadné dopravy a její napojení na integrovaný dopravní sytém regionu
postavení města jako významného železničního uzlu pro osobní i nákladní dopravu
blízkost a dostupnost mezinárodního letiště s dostatečnou odbavovací kapacitou, které je navíc schopno odbavovat všechny typy letadel
existence předimenzované sítě a zařízení technické infrastruktury, které umožňuje navýšení stávajících odběrů bez dalších investic
existence vlastních vodních zdrojů a kanalizační sítě s následným čištěním odpadních vod u velkých podniků

Příležitosti
rozvoj, resp. zvýšení objemů dopravy silniční a železniční dopravy v rámci dopravních koridorů sítě TEN
systematický rozvoj dopravní infrastruktury pro cyklistickou a další nemotorovou dopravu, napojení této infrastruktury na již existující trasy, zejména v případě cyklistických tras mezinárodního významu
čerpání finančních zdrojů na rozvoj dopravní infrastruktury ze strukturálních fondů EU
pokračování v modernizaci železničních tratí a železničních stanic.
rozvoj vysokorychlostních železničních tratí
rozvoj osobní a nákladní letecké dopravy, a to jak z pohledu objemů přepravy, tak z pohledu cílových destinací
zavedení a rozšiřování nabídky nízkonákladových letů
vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe
dobudování jednotné kanalizační sítě na celém území města Ostravy
rozšíření využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie

Slabé stránky















nedostatečné parkovací kapacity v rámci města vysoká dopravní nehodovost nedostatek cyklotras a pěších zón, jejich pomalé budování nedostatek překladišť a terminálů pro intermodální přepravu nedostatečná dopravní dostupnost letiště, chybějící funkční napojení Ostravy na letiště prostřednictvím železniční dopravy velmi omezená nabídka pravidelného leteckého spojení do zahraničních destinací zvyšující se podíl automobilové dopravy absence vodní dopravy a nedořešené problémy při budování tzv. oderské cesty nedostatečná kapacita rozvodné sítě elektrické energie, jež zásadním způsobem zmenšuje rozvojový potenciál města Hrozby další růst preference individuální osobní dopravy na úkor dopravy veřejné hrozba kolapsu silniční dopravy v rámci města Ostravy, zejména v jeho centru, při nadměrném nárůstu její intenzity případné nedostatečné využití plánovaného kanálu DunajOdra-Labe, při finanční náročnosti tohoto projektu a možných dopadech na životní prostředí

124

4.7 Přílohy Příloha 4.1: Dostupnost regionu po komunikacích (vzdálenosti v km)

W arszawa 390 km

Katowice 90 km

Praha 350 km

Ostrava Brno 170 km

W ienna 310 km

Bratislava 300 km

Zdroj: MMO. Faktografické listy. Ostrava: MMO, 2008. Příloha 4.2: Dostupnost regionu, páteřní dopravní trasy

Hlavní dálniční tahy Železniční koridory

Praha Č. Třebová

D5

Plzeň

D1 D 47

Ostrava

Přerov

Brno

D2 Zdroj: MMO. Faktografické listy. Ostrava: MMO, 2008.

125

Příloha 4.3: Vodovody pro veřejnou potřebu podle krajů v roce 2006

ČR, kraje

Obyvatelé zásobovaní vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu (osoby)

Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu (%)

Voda vyrobená pitná z vodovodů pro veřejnou potřebu (tis. m3)

Voda fakturovaná pitná (tis. M3)

celkem

z toho pro domácnosti

Česká republika

9 482 679

92,4

698 673

528 070

337 410

Hl. m. Praha

1 174 000

99,2

131 366

87 623

55 686

Středočeský

965 707

82,8

49 808

47 236

31 391

Jihočeský

573 550

91,2

38 330

28 915

18 737

Plzeňský

455 800

82,4

34 465

27 784

16 099

Karlovarský

299 729

98,4

23 718

17 520

10 991

Ústecký

789 191

95,9

64 104

45 221

28 325

Liberecký

380 744

88,6

31 266

22 152

13 268

Královéhradecký

500 571

91,2

35 763

26 651

16 860

Pardubický

485 548

95,8

31 965

25 055

15 498

Vysočina Jihomoravský

476 185

93,2

27 341

23 390

14 623

1 072 513

94,8

70 435

55 710

36 473

Olomoucký

561 963

87,9

32 728

27 178

17 987

Zlínský

528 863

89,7

33 964

26 230

16 162

1 218 315

97,5

93 420

67 405

45 310

Moravskoslezský

Zdroj: ČSÚ. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007. [online]. [cit. 20.6. 2008]

Příloha 4.4: Kanalizace pro veřejnou potřebu podle krajů v roce 2006

ČR, kraje

Obyvatelé bydlící v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu z toho osoby celkem napojené na kanalizaci s koncovou ČOV

Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu (%)

Vypouštěné odpadní vody do kanalizace pro veřejnou potřebu (tis. m3)

Čištěné odpadní vody (bez srážkových vod) (tis. m3)

Podíl čištěných odpadních vod (%)

Česká republika

8 214 734

7 561 315

80,0

541 939

510 280

94,2

Hl. m. Praha

1 172 240

1 172 240

99,0

83 064

83 046

100,0

Středočeský

770 481

763 620

66,0

53 670

53 471

99,6

Jihočeský

525 739

464 833

83,6

36 996

35 135

95,0

Plzeňský

432 001

391 627

78,1

34 379

30 617

89,1

Karlovarský

279 115

276 305

91,6

15 660

15 562

99,4

Ústecký

674 206

640 510

81,9

39 415

36 257

92,0

Liberecký

295 656

269 856

68,8

18 525

18 389

99,3

Královéhradecký

401 301

360 128

73,1

26 942

25 248

93,7

Pardubický

348 314

319 069

68,7

21 988

20 891

95,0

Vysočina

435 259

347 696

85,2

24 515

17 954

73,2

Jihomoravský

951 439

871 829

84,1

54 098

51 768

95,7

Olomoucký

474 844

427 757

74,3

29 636

27 995

94,5

Zlínský

480 362

410 613

81,4

26 929

23 593

87,6

Moravskoslezský

973 777

845 232

77,9

76 122

70 354

92,4

Zdroj: ČSÚ. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007. [online]. [cit. 20.6. 2008]

126

Příloha. 4.5: Čistírny odpadních vod (ČOV) pro veřejnou potřebu podle krajů v roce 2006 v tom

ČR, kraje

Česká republika Hl. město Praha

ČOV pro veřejnou potřebu celkem

mechanicko-biologické mechanické

z toho s dalším odstraňováním

celkem

dusíku

fosforu

dusíku i fosforu současně

Celková kapacita ČOV (m3/den)

2 017

64

1 953

427

55

353

3 775 931

26

-

26

6

-

15

634 863

Středočeský

364

6

358

111

6

87

330 588

Jihočeský

243

10

233

33

6

23

270 339

Plzeňský

174

1

173

26

2

16

180 814

91

5

86

18

2

5

118 389

176

11

165

11

2

9

288 193

75

3

72

5

2

8

167 303

101

1

100

23

1

15

230 961

85

3

82

19

3

13

134 788

Vysočina

169

8

161

21

14

66

186 850

Jihomoravský

170

1

169

55

11

44

318 064

Olomoucký

123

3

120

26

2

19

229 932

Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický

Zlínský Moravskoslezský

85

-

85

21

3

16

175 104

135

12

123

52

1

17

509 743

Zdroj: ČSÚ. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007. [online]. [cit. 20.6. 2008]

Příloha 4.6a: Spotřeba paliv a energie podniky s 20 a více zaměstnanci podle krajů v roce 2006 ČR, kraje

Černé uhlí t

Hnědé uhlí a lignit GJ

t

GJ

Koks t

GJ

Česká republika

9 257 120

238 967 445

44 337 440

553 239 528

3 271 932

95 065 255

Hl. m. Praha

1 363 814

30 650 319

29 645 519

349 245 882

26 262

634 662

Středočeský

244 475

5 327 013

1 709 552

27 696 315

12 575

332 390

Jihočeský

695

15 778

916 517

12 708 938

3 284

88 262

Plzeňský

490

10 800

1 311 461

17 412 986

4 298

119 717

Karlovarský

356

8 482

4 364 418

58 539 527

284

7 559

Ústecký

532

10 551

2 703 515

35 102 569

517

13 647

Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

733

17 740

29 482

389 227

856

23 013

2 222

46 160

46 397

710 082

21 825

640 034

249 901

6 248 601

1 917 991

27 962 579

1 186

26 301

2 030

48 978

73 306

979 850

3 515

92 875

105 749

3 066 492

35 406

538 386

17 254

460 934

76 703

2 008 169

70 629

1 050 876

7 039

186 714

9 258

166 080

360 365

5 172 014

3 841

101 658

7 200 162

191 342 282

1 152 882

15 730 297

3 169 196

92 337 489

127

Příloha 4.6b: Spotřeba paliv a energie podniky s 20 a více zaměstnanci podle krajů v roce 2006 ČR, kraje

Zemní plyn tis. m3

Česká republika

Nafta GJ

t

GJ

Tepelná energie GJ

Elektrická energie MWh

5 306 456

180 419 504

1 692 301

71 415 102

1 070 150 577

44 635 853

Hl. m. Praha

837 981

28 491 354

309 695

13 069 129

640 485 786

12 948 086

Středočeský

524 239

17 824 126

210 941

8 901 710

43 313 400

4 392 493

Jihočeský

213 192

7 248 528

144 994

6 118 747

13 412 905

1 517 155

Plzeňský

262 356

8 920 104

92 739

3 913 586

16 855 921

1 705 473

Karlovarský

147 310

5 008 540

51 276

2 163 847

77 292 014

1 101 195

Ústecký

560 562

19 059 108

137 082

5 784 860

59 199 564

5 221 740

Liberecký

191 219

6 501 446

34 525

1 456 955

6 867 251

1 274 322

Královéhradecký

160 586

5 459 924

85 665

3 615 063

7 750 294

1 276 282

Pardubický

211 635

7 195 590

79 725

3 364 395

34 148 758

1 542 074

Vysočina

237 512

8 075 408

86 118

3 634 180

6 604 538

1 606 377

Jihomoravský

732 862

24 917 308

176 262

7 438 256

22 173 137

2 542 864

Olomoucký

294 291

10 005 894

68 851

2 905 512

10 634 914

1 525 752

Zlínský

216 348

7 355 832

66 281

2 797 058

13 533 898

1 437 022

Moravskoslezský

716 363

24 356 342

148 147

6 251 803

117 878 197

6 545 018

Zdroj: ČSÚ. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007. [online]. [cit. 20.6. 2008]

128

5. Kvalita života 5.1. Zdravotnictví

Sociální oblast a oblast zdravotnictví mají citelný vliv na život občanů města Ostravy a jeho kvalitu. Na území města Ostravy je dobrá dostupnost jak ambulantní tak lůžkové zdravotní péče a v mnoha případech je specializovaná zdravotní péče na špičkové úrovni. Statutární město Ostrava nabízí svým obyvatelům pomoc a podporu prostřednictvím odboru sociálních věcí a zdravotnictví magistrátu města a zřízených příspěvkových organizací sociálního a zdravotnického charakteru. Při zajišťování zdravotnických služeb spolupracuje s jednotlivými městskými obvody a také s nestátními neziskovými organizacemi i fyzickými osobami.

Na území města Ostravy působí:


3 nemocnice s celkovým počtem cca 3200 lůžek, konkrétně se jedná o ▫

Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava, zřízená Ministerstvem zdravotnictví (1373 lůžek),

▫

Městská nemocnice Ostrava, přísp. org., zřízená statutárním městem Ostrava (1 052 lůžek),

▫

Vítkovická nemocnice a.s. (privátní; vznikla spojením Vítkovické nemocnice a Nemocnice Ostrava-Jih),




cca 900 dalších zdravotnických zařízení, z toho ▫

178 praktických lékařů pro dospělé,

▫

68 praktických lékařů pro děti,

▫

223 stomatologů,

▫

81 lékáren.

Tab. 5.1: Vybrané údaje o zdravotnictví v MS kraji a obci Ostrava (2006) MS Kraj Lékaři celkem

4510

Ostrava 1624

Lékaři na 1 000 obyvatel

3,6

5,2

Počet obyvatel na 1 lékaře

277

191

Nemocnice

18

3

Odborné léčebné ústavy

22

3

z toho léčebny dlouhodobě nemocných

14

1

Ordinace praktického lékaře pro dospělé

534

pro děti a dorost

243

142 (r. 2008: 178) 60 (r. 2008: 68)

stomatologa

624

197 (r. 2008: 223)

gynekologa

137

specialisté

705

36 (r. 2008: 43) 236

Zdroj: ČSÚ

129

Kromě výše uvedeného dále na území města Ostravy působí


domovy pro osoby se zdravotním postižením: 1 (složen ze 6 zařízení), počet míst 324,




domovy s pečovatelskou službou: 1 081 bytů,




domovy pro seniory: 8, počet míst 1 668,




odlehčovací služby v rámci domů s pečovatelskou službou (pohotovostní lůžka): počet míst 28,




hospic: 1, počet lůžek 30 (Hospic sv. Lukáše) + 1 mobilní hospic Ondrášek o.p.s.,




dětské centrum Domeček, příspěvková organizace (Dětský domov pro děti do 3 let s kojeneckým ústavem) : počet lůžek 121,




polikliniky: 6,




lékárny: 81 + 2 pohotovostní lékárenské služby,




zdravotnická záchranná služba: 1,




lékařská služba první pomoci: 1.

Lékařská služba první pomoci je na území města zajišťována Městskou záchrannou službou Ostrava, příspěvková organizace a její provoz je finančně pokrýván z rozpočtu statutárního města Ostrava. Lékařská služba první pomoci je zajišťována v rozsahu:


3 ambulance LSPP všeobecné pro dospělé, včetně výjezdové služby (centrum města, OstravaHrabůvka, Ostrava-Poruba),




3 ambulance LSPP všeobecné pro děti (centrum města, Ostrava-Hrabůvka, Ostrava-Poruba),




1 ambulance stomatologická (centrum města).

Ve městě je jedna léčebna pro dlouhodobě nemocné (LDN Radvanice) s celkem 124 lůžky a pro

dlouhodobě nemocné Ostravany slouží také LDN Klokočov, okr. Opava (patří Fakultní nemocnici Ostrava) se 190 lůžky.

K dispozici jsou 4 stacionáře: 3 stacionáře pro dospělé (psychiatrický stacionář, stacionář pro drogově závislé a stacionář pro tělesně a mentálně postiženou mládež) a 1 dětský stacionář.

Slabší stránkou města je nedostatek lůžek následné zdravotní péče a vzhledem k nárůstu problémů spojených s civilizačními trendy (nárůst počtu duševních chorob, stárnutí populace atd.) také specializovaných zařízení a specialistů v tomto oboru.

130

Srovnání vybraných údajů o zdravotnictví ve městě Ostravě a v dalších lokalitách nabízí tabulka 5.2. Tab. 5.2: Vybrané údaje o zdravotnictví ve městě Ostrava a referenčních městech (2006) Ostrava

Brno

Plzeň

Nemocnice

3

11

Léčebny pro dlouhodobě nemocné

1

1

0

142

199

69

Ordinace praktického lékaře pro dospělé Pro děti a dorost Ordinace stomatologa

4

60

77

30

197

266

128

Ordinace gynekologa

36

53

26

Ordinace specialistů

236

369

176

Zdroj: ČSÚ

5.2. Sociální služby

Sociální služby jsou poskytovány jednotlivým občanům nebo jejich rodinám, pokud se ocitnou v nepříznivé sociální situaci a potřebují pomoc při jejím zvládání. Sociální služby se mohou občanům poskytovat v jejich domácím prostředí jako tzv. terénní služby, ambulantně (uživatel dochází do zařízení) nebo v pobytových zařízeních sociálních služeb. V Ostravě je více než 100 zařízení poskytujících služby v oblasti sociální péče. Jejich zřizovatelem je město Ostrava, městské obvody, nestátní neziskové organizace a fyzické osoby.

V Ostravě je největší prostor věnován službám ambulantním. Poskytuje je 59,5 % zařízení. Terénní služby nabízí 42,3 % zařízení, pobytové 36,9 % zařízení. Poskytovatelé tyto formy nabízí vesměs kombinovaně. Můžeme říci, že jednotlivé formy sociálních služeb jsou zastoupeny poměrně vyváženě.

Statutární město Ostrava zřizuje k zabezpečování sociálních služeb 10 příspěvkových organizací a 1 pobytové zařízení poskytující sociální služby v Městské nemocnici Ostrava. V následující tabulce je uveden přehled sociálních služeb poskytovaných dle zákona č. 108/2006 Sb.

Tab. 5.3: Sociální služby poskytované dle zákona č. 108/2006 Sb.














Poskytované služby Osobní asistence
Sociální poradenství
Pečovatelská služba
Tísňová péče
Odlehčovací služby
Centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře
Sociálně aktivizační služby
Domovy pro seniory
Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních

ústavní péče Sociální rehabilitace
Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická služba
Služby ranné péče
Podpora samostatného bydlení


Domovy se zvláštním režimem Azylové domy Domy na půl cesty Chráněné bydlení Terapeutické komunity Terénní programy Domovy pro osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické dílny Intervenční centra Kontaktní centra Telefonická krizová pomoc, krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Noclehárny Služby následné péče

131

Platí, že v Ostravě jsou zastoupeny všechny typy zařízení sociálních služeb, byť některé jen okrajově (pracoviště rané péče, terapeutické komunity, domy na půl cesty, sociálně terapeutické dílny, noclehárny, chráněné bydlení a týdenní stacionáře). Nejčastějším typem zařízení sociálních služeb jsou v Ostravě sociální poradny (33 %), za nimi následují centra denních služeb (19,8 %). Méně často jsou zastoupena zařízení pro krizovou pomoc (13,2 %), domovy pro seniory (12,3 %) a centra sociálně rehabilitačních služeb (12,3 %).

Centra denních služeb, sociální poradny a zařízení pro krizovou pomoc častěji provozují občanská sdružení. Chráněné bydlení, nízkoprahová denní centra a centra sociálně rehabilitačních služeb a terapeutické komunity provozují obecně prospěšné společnosti. Denní stacionáře často provozují fyzické osoby, týdenní stacionáře příspěvkové organizace města Ostravy, domovy pro osoby se zdravotním postižením a domovy pro seniory příspěvkové organizace města Ostravy a městské obvody, azylové domy a domy na půl cesty provozují organizační složky města Ostravy.

Příjemci těchto služeb jsou senioři, občané s duševním onemocněním a psychosociálními obtížemi, občané s kombinovaným tělesným a mentálním postižením, občané se zrakovým postižením, občané se sluchovým postižením, občané s civilizačním onemocněním, děti, rodiny a občané ohroženi sociálním vyloučením, včetně romské komunity.

Tab. 5.4: Vybrané údaje o sociálním zabezpečení v MS kraji a Ostravě (2006) MS kraj

Ostrava

Důchody celkem

329 500

82 515

starobní

166 184

43 429

invalidní

45 334

10 559

8 260

8 436

Průměrný měsíční starobní důchod Průměrný měsíční invalidní důchod

8 262

8 307

Držitelé průkazu zdravotně postižených

32 440

12 427

Žadatelé o umístění v domech pro seniory

12 522

10 892

Zdroj: ČSÚ

Z vyhodnocení vývoje obyvatelstva a jeho věkové skladby je zřejmé, že problémy se stárnutím populace budou nesporně hlavním problémem, jehož řešení je nastoleno před orgány města. Jak již bylo uvedeno, dojde v Ostravě k podstatnému stárnutí obyvatelstva. Podle vývoje počtu obyvatel přirozenou měrou se počet obyvatel ve věku 60 a více let bude vyvíjet přibližně následovně: v roce 2005 bylo těchto občanů 60,6 tis. a již v roce 2010 by jejich počet měl vzrůst na 68,5 tis.; v následujících letech bude jejich počet nadále stoupat na 75,8 tis. v roce 2015 a na 78,7 tis. v roce 2020. Z uvedené prognózy nárůstu počtu starších osob je patrné, jak se bude vyvíjet problém péče o starší občany a jak náročný bude nejen na prostředky, ale i na celkovou organizaci jednotlivých druhů zařízení.

132

Statutární město Ostrava zahájilo v květnu roku 2006 realizaci vzdělávacího projektu s názvem „Zvyšování kvality sociálních služeb na území statutárního města Ostravy“. Nabídku na účast v tomto komplexním vzdělávacím programu obdrželi nejen odborníci, kteří zajišťují přímé poskytování sociálních služeb v příspěvkových a neziskových organizacích, ale také zástupci městských obvodů a pracovníci magistrátu. Tímto projektem chce město Ostrava podpořit kvalitu sociálních služeb poskytovaných občanům.

Pro úplnost lze zmínit také některá ocenění, jež město Ostrava od roku 2005 získalo v oblasti sociálních služeb:


O lidech s lidmi (2008) - město Ostrava získalo 3. místo a čestné uznání poroty v kategorii komunitní plánování sociálních služeb (město se zapojilo s projektem „Komunitní plánování sociálních služeb na území statutárního města Ostravy jako nástroj sociálního začleňování a předcházení sociálnímu vyloučení znevýhodněných skupin obyvatel“).




Cena kvality v sociální péči (2008) - cena ministra práce a sociálních věcí za kreativní přístup k transformaci sociálních služeb.




Čestné uznání „Komunikační projekt roku“ za znakovou řeč - předáno agenturou Westminster v roce 2008.

5.2.1 Ústavní péče

Pobytové služby pro seniory a osoby s mentálním postižením byly v roce 2007 zajišťovány prostřednictvím 9 příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je SMO, z toho 8 domovů pro seniory s kapacitou 1572 míst a 1 centra pro osoby se zdravotním postižením s kapacitou 330 míst. Služby pro další cílové skupiny, jako např. matky s dětmi, občané vracející se z výkonu trestu, lidé v krizi, zajišťuje Centrum sociálních služeb Ostrava, příspěvková organizace, poskytuje pobytové sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení pro 66 uživatelů.

Tab. 5.4: Vybrané údaje o sociálních službách v Ostravě, MSK a referenčních městech (2006) Ostrava

MSK

Brno

Plzeň

Ústavy sociální péče pro dospělé

1

14

2

3

Ústavy sociální péče pro mládež

4

22

5

2

Domy s pečovatelskou službou

19

113

20

7

Domovy pro seniory

10

52

12

4

Zdroj: ČSÚ

133

5.2.2 Terénní sociální péče

Záměrem terénní péče je orientovat se na péči poskytovanou lidem v jejich vlastním sociálním prostředí. Hlavním zájmem je ulehčit uživateli v jeho postižení, pomoci mu k uzdravení nebo zabránit jeho osamocení. Jedna ze služeb terénní sociální péče je pečovatelská služba, která je poskytována občanům v jejich domácnostech, včetně domácností v domech s pečovatelskou službou, případně v zařízeních pečovatelské služby. Pečovatelská služba byla v roce 2006 poskytnuta celkem 5 532 osobám.

Při úřadech městských obvodů SMO je pečovatelská služba poskytována na osmi místech. Pro občany, kteří jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu a potřebují pomoc pečovatelské služby, jsou zřizovány domy s pečovatelskou službou. Přidělování bytů provádějí úřady městských obvodů na základě žádosti občana, naléhavosti situace a sociální situace občana. Na území města Ostravy se v současné době nachází 49 bytů v domech s pečovatelskou službou.

5.2.3. Nestátní neziskové organizace a další rozvoj sociálních služeb

Nestátní neziskové organizace jsou na území města významnými poskytovateli sociálních služeb a realizátory dalších aktivit. V SMO působí přes 100 neziskových organizací. V oblasti pobytových služeb pro seniory spíše doplňují služby poskytované příspěvkovými organizacemi, v celé řadě služeb jsou však výhradními poskytovateli služeb, zejména služeb terénních a ambulantních.

5.2.4. Komunitní plánování

V současné době je proces komunitního plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava finančně podporován z rozpočtu statutárního města Ostravy. Město Ostrava se dlouhodobě snaží rozvíjet sociální služby - kromě rekonstrukce a modernizace stávajících rezidenčních zařízení je v posledních letech kladen důraz na rozšíření terénních, ambulantních a komunitně orientovaných služeb s cílem podpořit samostatnost a nezávislost uživatelů v jejich přirozeném sociálním prostředí. Takovými službami jsou například služby osobní asistence, denní centra pro seniory a občany se zdravotním postižením, odlehčovací služby, raná péče, kontaktní centra, nízkoprahová zařízení apod.

Od 1.1. 2007 je účinný zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (ZSS), který mimo jiné ukládá obcím v samostatné působnosti povinnost zjišťovat potřeby pro poskytování sociálních služeb a zajistit ve spolupráci s krajem a poskytovateli jejich dostatečnou nabídku. Z důvodu lepší koordinace a

134

řízení sociálních služeb v rámci města, a také v návaznosti na ZSS, je na území města od roku 2003 realizován proces komunitního plánování.

Komunitní plánování v Ostravě je od počátku roku 2003 realizováno za partnerské spolupráce s Centrem komunitní práce Ústí nad Labem (CKP). Při zpracování a realizaci 1. KP bylo využito metodologie 10 kroků komunitního plánování, vycházející z poznatků odborníků z Velké Británie. Stejným způsobem byl připraven i návrh 2. KP, a to v rámci projektu „KP Ostrava“, spolufinancovaného Evropskou unií a Moravskoslezským krajem.

Současný komunitní plán navazuje na 1. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb ve městě Ostrava do roku 2006, který přinesl pozitivní výsledky, např.


vytvoření 17 pohotovostních lůžek (odlehčovací služby) pro seniory při domech s pečovatelskou službou,




vznik krizového centra a nového chráněného pracoviště pro osoby s duševním onemocněním,




rozvoj programů přípravy na samostatný život, odlehčovacích služeb a osobní asistence pro osoby s mentálním postižením,




vznik půjčovny kompenzačních pomůcek pro osoby se sluchovým postižením,




vyřešení problémů s prostory pro poskytování služeb pro občany se zrakovým postižením,




rozvoj služeb osobní asistence a nová služba rodinného průvodce pro rodiny s dítětem s těžkým zdravotním postižením,




rozvoj aktivit pro občany s civilizačním onemocněním (větší počet uživatelů, větší nabídka aktivit, lepší spolupráce mezi organizacemi),




vznik mediačního centra pro rodinné a občanskoprávní spory,




rozvoj programů prevence ztráty bydlení a bydlení s doprovodným sociálním programem pro občany ohrožené sociálním vyloučením a sociálně vyloučené,




realizace programu zdravotně sociálního pracovníka a zahájení činnosti nové organizace v oblasti romského etnika.

Pro účely komunitního plánování bylo vytvořeno 11 pracovních skupin podle cílových klientů. Těmito pracovními skupinami jsou (1.) Senioři, (2.) Občané s duševním onemocněním a psychosociálními obtížemi, (3.) Občané s mentálním postižením, (4.) Občané se zrakovým postižením, (5.) Občané se sluchovým postižením, (6.) Občané s tělesným a kombinovaným postižením, (7.) Občané s civilizačním onemocněním, (8.) Děti a rodina, (9.) Občané ohrožení sociálním vyloučením a sociálně vyloučení, (10.) Romské etnikum a průřezová pracovní skupina (11.) Prevence kriminality a protidrogová prevence.28

28

Komunitní plánování sociálních služeb Ostrava [online]. [cit. 15.5. 2008]

135

Pro úplnost lze podotknout, že služby poskytované v rámci komunitního plánování nejsou dostatečně provázány s možnostmi bydlení pro všechny výše uvedené typy klientů, viz kapitola 5.4.2. Jako nejobtížnější lze z tohoto pohledu vnímat situaci v případě činností vedoucích k předcházení sociálního vyloučení klientů, předcházení bezdomovectví a v případě osob imobilních.

5.3 Volný čas

5.3.1 Kulturní zázemí

Pro Ostravu je rozvoj kulturních a sportovních aktivit významnou součástí její identity. Město podporuje a propaguje kulturní a sportovní akce všeho druhu, a tím dává svým občanům velkou nabídku volnočasových aktivit, láká do města nové návštěvníky a také zlepšuje jeho image. Většina volnočasových akcí je stále zaměřena na mladší generaci a širší nabídka pro další cílové skupiny stále ještě chybí. Ostrava je však vnímána jako město s významnou divadelní a hudební (nejen klubovou) scénou, která nabízí široké spektrum aktivního trávení volného času. Nabídka kulturních služeb v Ostravě pokrývá všechny hlavní oblasti a obory kultury a zcela odpovídá velikosti a charakteru města. Nabídka kulturních akcí je zaměřena primárně na obyvatele města Ostravy a regionu. Akce oslovují převážně užší publikum, motivované k účasti odborným zájmem, osobními kontakty nebo lokálním patriotismem.Ve srovnání s jinými městy je kulturní dědictví města relativně chudé na kulturní památky pozitivně vnímané veřejností, např. hrady, zámky, sakrální památky. Naopak kulturní dědictví industriální povahy je v Ostravě mimořádných kvalit.

V tabulce 5.5 lze nalézt porovnání počtu vybraných kulturních institucí Ostravy spolu s vybranými referenčními městy a územními jednotkami.

Tab. 5.5: Vybrané kulturní instituce a zařízení v Ostravě a referenčních městech, územních jednotkách (2006) Ostrava

MSK

Brno

Plzeň

Krakow

Katowice

Žilinský kraj (2005)

Veřejné knihovny

27

430

41

42

71

38

312

Kina + multikino

6

55

6

7

14

7

n.a.

Divadla

6

22

14

10

15

10

5

Muzea

8

84

17

6

40

5

11

Galerie

57

139

41

25

49

5

6

Kulturní zařízení ostatní

91

n.a.

108

6

n.a.

n.a.

n.a.

Střediska pro volný čas mládeže

n.a.

19

n.a.

12

6

n.a.

n.a.

ZOO

1

n.a.

1

1

n.a.

n.a.

0

Planetárium

1

n.a.

1

1

n.a.

n.a.

n.a.

Zdroj: ČSÚ, Głóvny urząd statystycny, Štatistický úrad Slovenskej republiky

136

Také v oblasti kultury město Ostrava od roku 2005 získalo četná ocenění, přičemž za zmínku stojí zejména následující:


České divadlo 2007 - zvláštní cena poroty pro Divadlo loutek Ostrava za inscenaci Z deniku Ostravaka.




Knihovna roku 2007 - ocenění Ministerstva kultury pro Knihovnu města Ostravy v kategorii významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb za realizaci projektu Romaňi kereka - Romský kruh, jako ojedinělého počinu vybudování komunitního centra.




Spectaculo interesse Ostrava 2007 - divadlo loutek Ostrava získalo Cenu poroty za režijně dramaturgické zpracování současného tématu v inscenaci Z deniku Ostravaka.

5.3.2 Kulturní instituce a zařízení

V Ostravě existuje několik desítek galerií. Historicky nejstarší je Galerie výtvarného umění se sídlem v Domě umění. Galerie výtvarného umění spravuje významné sbírky českého a světového umění 19. a 20. století i díla regionálních umělců. Expozice a výstavy Ostravského muzea dobře dokumentují historii města. Hornické muzeum OKD a Národní kulturní památka Důl Michal mapují vývoj hornictví na Ostravsku. Dalšími muzei na území města Ostravy jsou Hasičské muzeum či Citerové kulturní centrum, kde si lidé mohou prohlédnout neméně zajímavé exponáty.

Město má 6 kin, jedno z nich - Multikino Cinestar - nabízí v několika klimatizovaných sálech desítky filmových představení denně. Dalšími kiny jsou kino AFK Vesmír, kino Art, kino Polanka, Minikino a kino Luna. Oblast filmu v Ostravě dále rozšiřuje několik pravidelně se opakujících festivalů a přehlídek (např. Febiofest, Ostravský koníček, Jeden svět, Festival outdoorových filmů).

Město Ostrava má velice rozvinutou divadelní scénu. Národní divadlo moravskoslezské, které se zde nachází patří ke čtyřsouborovým divadlům. Ve dvou budovách - v Divadle Antonína Dvořáka a Divadle Jiřího Myrona - působí opera, činohra, balet a opereta. Další divadelní scény jako Divadelní společnost Petra Bezruče a Komorní scéna Aréna jsou činoherními soubory. Pro děti v Ostravě funguje Divadlo loutek Ostrava. Od r. 1995 pořádá toto divadlo každý lichý rok mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interese Ostrava a od roku 2000 každé sudé roky Divadelní pouť bez bariér. V oblasti divadla je nabídka reprezentována produkcí profesionálních i neprofesionálních divadel, velmi často zde zavítají i hostující profesionální či amatérské soubory. Soudě podle dramaturgie a ohlasu v odborném tisku je nabídka kvalitní a žánrově i inscenačně diferencovaná.

137

Janáčkova filharmonie Ostrava je mezinárodně uznávaným hudebním tělesem. Mezinárodní festival Janáčkův máj patří k velice vyhledávaným akcím. Pestrými žánry láká mladé lidi z mnoha zemí Evropy letní hudební festival Colours of Ostrava, na kterém každým rokem vystoupí stovky domácích i zahraničních kapel. Skladby současných autorů zní na Festivalu nové hudby v rámci bienále Ostravských dnů. Kromě uvedeného je v oblasti hudby nepřehlédnutelné zejména působení několika pěveckých sborů (Mužský pěvecký sbor Vítkovice, Pěvecké sdružení Slezská Ostrava, Moravský komorní sbor), které se liší složením, věkem členů, dramaturgií i uměleckou úrovní.

I pro děti, jako nejmladší návštěvníky, je určena řada atrakcí. Na výstavišti Černá louka si mohou prohlédnout Sklep strašidel s bájnými postavami, mořské akvárium a v areálu Miniuni modely významných světových staveb.

V prostorech Slezskoostravského hradu se konají nejrůznější akce, nádvoří slouží koncertům, divadelním představením či jarmarkům. Nachází se zde také expozice pohádkových bytostí, akvária sladkovodních ryb i muzeum středověkého práva útrpného.

Zoologická zahrada Ostrava chová jako jedna z největších v republice okolo 200 druhů zvířat, mezi nimi i velmi vzácné a ohrožené druhy. Návštěvníci mohou vidět komentované krmení, odpočinout si v dětském zookoutku nebo se zúčastnit večerní projížďky speciálním vláčkem a poslechnout si výklad průvodce.

Na území města Ostravy najdeme také planetárium. Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Porubě připravuje nejen sledování noční hvězdné oblohy, ale i besedy, naučné programy a koncerty.

Dopravní podnik města Ostravy nabízí na objednávku projížďku městem historickou tramvají.

Město Ostrava nemá ve srovnání s jinými městy městskou slavnost, která by poskytla občanům zábavu, reprezentovala město, podporovala pocit sounáležitosti jeho obyvatel (Hradní slavnosti tuto funkci plní zatím jen velmi omezeně). Tradici založení slavnosti tohoto typu by bylo v Ostravě určitě možné nalézt, také by mohlo dojít k oživení slavnosti z minulosti jako např. Dne horníků.

5.3.3 Průzkum problematiky kultury v Ostravě

Dle výsledků Sociologického průzkumu problematiky kultury v Ostravě (červen 2008), provedeného Karlovou univerzitou v Praze, se tzv. pop kultuře (hudební kluby, koncerty moderní hudby a diskotéky) nadprůměrně věnují lidé do 24 let. S rostoucím věkem pak obliba této zábavy klesá.

138

Uměním (výstavy, galerie a muzea, divadla, koncerty vážné hudby a knihovny) se zabývají hlavně lidé nad 60 let a lidé s vysokoškolským vzděláním. Činnosti v uměleckých souborech a sdruženích se věnují nejvíce studenti a mladší lidé, dále pak lidé ve věku nad 60 let a lidé s vysokoškolským vzděláním. Co se týče sportu, tomu se nadprůměrně věnují lidé mezi 25 a 39 lety, spíše muži. Nejčastějším způsobem jak obyvatelé města Ostravy tráví volný čas jsou návštěvy příbuzných či známých. Těm se věnují všichni obyvatelé Ostravy.

Pokud se měli obyvatelé Ostravy vyjádřit k jednotlivým zařízením, která poskytují prostor pro trávení volného času, tak divadla, kina a videokluby byly označeny za nejlépe fungující. Čtvrtina obyvatel pak pozitivně hodnotila zejména zařízení pro sport a rekreaci, diskotéky a noční podniky. Zařízení pro sport a rekreaci oceňují především nejmladší lidé, se zvyšujícím věkem jejich obliba klesá. Dle názorů občanů města by měla být budována zejména zařízení spojená se sportem a rekreací. Polovina dotázaných se domnívá, že by se v Ostravě měla z respondentům předložených investičních záměrů realizovat výstavba zábavního parku. Velká část obyvatel je také pro využití průmyslových památek pro kulturní a společenské aktivity. Mezi spíše nepodporované investiční záměry dvě pětiny lidí zařadily výstavbu nové koncertní síně a více než třetina nepodporuje zřízení městské galerie.

Jako zásadní problém kulturního života v Ostravě se odborné veřejnosti jeví existence velmi početné skupiny populace s minimálními kulturními potřebami, připisovaný především industriální minulosti města.

Město disponuje infrastrukturou, která v podstatě odpovídá současným a budoucím potřebám kulturního života. Dle odborné veřejnosti chybí pouze kvalitní a na současné úrovni vybavený koncertní sál, odpovídající prostor pro realizaci velkých výstav výtvarného umění (městská galerie), moderní budova knihovny a cenově dostupné prostory pro zájmovou uměleckou i mimouměleckou činnost občanů (ateliéry, zkušebny, dílny, klubovny atp.), zejména dětí a mládeže. Problémem však je morální zastaralost vybavení kulturních domů, které vyžadují modernizaci. S tím koresponduje častý požadavek na vybudování moderního multižánrového centra kultury a zábavy (spojovaného s využitím industriálních kulturních památek v areálu Dolních Vítkovic).

Tradičních akcí, jejichž nabídka je schopna sehrát významnější úlohu v kulturní turistice, je minimum, a to i přes zjevný multiplikační efekt těchto akcí, neboť návštěvníci využívají také jiné nabízené služby v rámci města, kterými jsou ubytování, stravování, městská hromadná doprava, a využívají možností dalšího kulturního vyžití (např. návštěvy muzea, galerie, knihovny či nákup zboží kulturní povahy, jakými jsou publikace, katalogy, prospekty, zvukové či obrazové nosiče, pohlednice, upomínkové předměty apod.). Nabídka tradičních kulturních akcí je navíc nerovnoměrně rozložena v čase; nejméně tradičních akcí je pořádáno v období hlavní turistické sezony, tj. v období června až

139

srpna. Pozitivním rysem tradičních kulturních akcí v Ostravě je poměrně vysoké využití lokálního kulturního potenciálu, především interpretů působících ve městě nebo v regionu. Minimum tradičních kulturních akcí se váže k nejvýraznějšímu, pro Ostravu významnému, ale z hlediska praktického využití velmi komplikovanému prvku kulturního potenciálu - industriálnímu kulturnímu dědictví.

5.3.4 Sportovní zařízení

Sport je důležitou součástí života v Ostravě. Ať už se jedná o řadu úspěšných vrcholových sportovních klubů, které reprezentují region v nejvyšších národních soutěžích nebo o akce hostované v měřítku mezinárodních klání, navíc nelze samozřejmě opomenout pestré volnočasové sportovní vyžití Ostravanů a návštěvníků města. V minulosti se Ostrava úspěšně zhostila pořádání evropských nebo světových šampionátů (například v ledním hokeji, házené, volejbale, krasobruslení, futsalu atd.), utkání v tenisovém Davisově poháru nebo Poháru mistrů evropských zemí ve florbalu.

Nezbytným faktorem pro různorodé sportovní aktivity jsou moderní sportovní zařízení, která nabízejí odpovídající služby a reagují na vývoj poptávky a na změny v kvalitě zázemí pro sportovní vyžití na všech úrovních (vrcholové i rekreační).

Na konci roku 2006 byl v Ostravě následující počet sportovních zařízení (další sloupce slouží ke srovnání s Brnem, Plzní , Moravskoslezským krajem a Krakowem):

Tab. 5.6: Počty sportovních zařízení ke dni 31. 12. 2006 Ostrava Koupaliště a bazény z toho kryté bazény

13

Brno

Plzeň

MSK

14

17

130

Krakow 25

10

7

4

60

15

Hřiště (s provozovatelem nebo správcem)

163

328

25

1 072

324

Tělocvičny (vč. školních)

662

n.a.

131

143

40

Stadiony otevřené

9

12

5

Stadiony kryté

9

5

n.a.

Zimní stadiony kryté i otevřené Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem)

144

n.a. n.a.

4

5

2

26

n.a.

68

73

7

n.a.

n.a.

Zdroj: ČSÚ. Veřejná databáze ČSÚ [online]. Krakow in numbers 2007.

Zařízení pro sport a rekreaci ve vlastnictví města Ostravy jsou spravována společností Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o., která byla založena v roce 1997. Zakladatelem a jediným vlastníkem společnosti je statutární město Ostrava. Pro společnost se vžilo zkrácené pojmenování SAREZA a tento název je od roku 2003 registrován jako ochranná známka.

140

SAREZA spravuje zimní stadion, krytý bazén, letní koupaliště a sportovní areál v Ostravě - Porubě, dále pak sportovní halu v Ostravě - Přívoze, lázně v centru Ostravy, vodní areál v Ostravě - Zábřehu, ozdravné centrum Ještěrka v obvodu Radvanice a Bartovice a sportovní areál Volgogradská v Ostravě - Zábřehu. Informace o jednotlivých sportovních zařízeních jsou uvedena v následující tabulce.

Tab. 5.7: Sportovní zařízení spravovaná SAREZOU Zimní stadion Víceúčelová hala uprostřed Ostravy - Poruby umožňuje pořádání kromě různých sportovních, také kulturní a společenské akce. Do své moderní podoby s hledištěm pro 5 000 diváků byla hala rekonstruovaná náklady 160 mil. korun. Stadion například disponuje sedmnácti šatnami, rehabilitační linkou, saunou, posilovnou a masérnou. Krytý bazén Objekt prošel v roce 2004 důkladnou rekonstrukcí včetně zavedení moderního systému elektronického odbavování klientů. Na budovu s vnitřním padesátimetrovým bazénem a dětským bazénem pro výuku plavání navazuje venkovní areál s bazénem a brouzdalištěm pro nejmladší návštěvníky. Součástí jsou rovněž dva kurty na plážový volejbal, moderní solární studio, dvě sauny, relaxační a regenerační přístroj, masáže, uhličité koupele a fitness centrum. Letní koupaliště Porubské koupaliště svou rozlohou vodní plochy (41 200 m2) nemá ve střední Evropě konkurenta. Modernizovaný areál s řadou atrakcí je schopen pojmout i 15 tisíc návštěvníků. Kromě koupání nabízí koupaliště obří tobogán, skluzavky, skokanské můstky a vyžití pro nejmenší. Z dalších sportovních aktivit jsou k dispozici minigolf, tenisové kurty s umělým povrchem, hřiště pro streetball, plážový volejbal, badminton a nohejbal, malý fotbal, stolní tenis nebo bungee trampolína. Sportovní hala Bývalý sportovní stánek TJ Hutních montáží byl v roce 1997 zdevastován povodněmi. Nákladem třiceti miliónů byla hala v roce 2000 po převedení pod SAREZU zrekonstruována do moderní podoby s hledištěm pro 1000 diváků a bezbariérovým přístupem. Areál zahrnuje velkou a malou halu, 8 šaten, posilovnu, saunu, ale také cvičnou horolezeckou stěnu. Za svou domovskou je hala v Ostravě - Přívoze označována týmy volejbalistů, florbalistů, futsalistů a házenkářek. V malé hale se sportovci věnují zejména judu a zápasu. Venkovní část pak nabízí tenisové kurty. Sportovní areál Sportovní areál Poruba nabízí vyžití pro různé druhy míčových sportů a atletiku. V areálu se nachází sedm venkovních tenisových kurtů a nafukovací hala s jedním dvorcem, travnaté a škvárové hřiště na fotbal, antukové hřiště na volejbal a nohejbal, asfaltové hřiště na házenou, pětidráhový atletický ovál s umělým povrchem a atletické sektory pro technické disciplíny. Lázně Moravská Ostrava Lidový název „Čapkárna“ si lázně vysloužily díky návaznosti na sousední Čapkovu sokolovnu. Komplex se nachází v centru Ostravy u oddychové zóny Komenského sadů. Ve vnitřní části je k dispozici 25 metrový bazén s teplotou vody 28°C, sauna, vodoléčba, pára, dvě teplé místnosti s 50 a 60°C, masáže, ví řivá koupel, balneologická vana, fitness. Venkovní část nabízí v roce 2006 zrekonstruovaný dnes již nerezový bazén s plaveckou a relaxační zónou včetně atrakcí (zabudované masáže, skalisko s vodopádem, šplhací síť, vodní houpačka, skluzavka, lezecká stěna) a hřiště na beach volejbal. Vodní areál Jih Nově zbudovaný vodní areál v Ostravě – Zábřehu pro zhruba 3500 osob byl veřejnosti otevřen v červenci 2006. Sportovní 50 metrový plavecký bazén je rozdělen do šesti drah se startovacími bloky, odpočinkovým stupínkem a stěnou s masážními lavicemi. Druhý relaxační bazén má nepravidelný tvar a ve středu ostrůvek se šplhacími sítěmi. Mezi další atrakce patří proudový okruh divoké řeky, vodní dělo, masážní trysky, vodní stěny, dnová masáž, vodní a vzduchové lavice, podvodní lehátka. V areálu se nachází rovněž dětský bazén se skluzavkou a brouzdaliště. Oblíbené atrakce tvoří dvě široké šestnáctimetrové skluzavky, strmá „kamikadze“ skluzavka a dva 86 metrů dlouhé otevřené tobogány. Ozdravné centrum Ještěrka V městském obvodu Radvanice a Bartovice v místech bývalého letního koupaliště bylo v lednu 2008 otevřeno zcela nové ozdravné centrum s 25 metrovým pětidráhovým plaveckým bazénem. V objektu se dále nachází tělocvična pro většinu míčových her. Venkovní sportoviště zahrnují hřiště pro beach volejbal, hřiště s umělým povrchem pro volejbal, in-line dráhu, malou lezeckou stěnu pro děti. Sportovní areál Volgogradská Součástí areálu jsou tenisové kurty, multifunkční a fotbalové hřiště s atletickým oválem.

Zdroj: SAREZA [online].

Významnou organizací z pohledu sportovních středisek v Ostravě je taktéž společnost VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. Svými podnikatelskými aktivitami navázala na činnost bývalého Paláce kultury a sportu a rozšířila je o další. V současné době vlastní akciová společnost VÍTKOVICE ARÉNA čtyři střediska - ČEZ ARÉNU, Městský stadion, Multifunkční halu a Hotel Puls.

141

Tab. 5.8: Sportovní zařízení pod správou společnosti VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. ČEZ ARÉNA Bývalý Palác kultury a sportu prošel v letech 2003 a 2004 rekonstrukcí a od roku 2004 již nese název ČEZ ARÉNA. Od otevření v roce 1986 pořádala tato multifunkční hala řadu významných sportovních a kulturních akcí (ze sportovních např. MS v odbíjené žen 1986, MS ve vzpírání 1987, MS v házené mužů 1990, ME v kulturistice 1992, MS juniorů v ledním hokeji 1993, ME ve volejbale mužů 2001, MS juniorů v krasobruslení 2003, MS juniorů v latinsko-amerických tancích 2004, MS v hokeji 2004, ME ve futsale 2004 a 2005, MS v latinsko-amerických tancích 2005, ME v soutěži teamgym 2006, MS v kulturistice mužů 2006). Aréna je domovskou halou extraligových hokejistů HC Vítkovice Steel. Městský stadion Hlavní stadion byl vybudován před 2. světovou válkou a otevřen v roce 1938. Již od počátku se na něm konaly výjimečné atletické akce, při nichž například legendární Emil Zátopek vytvořil dva světové rekordy v běhu na 10 000 metrů. Postupem let se na vítkovickém stadionu zrodila tradice v podobě mítinku Zlaté tretry, který se pravidelně koná od roku 1961. V dlouhé historii se fantastickému domácímu publiku svými výkony představili vynikající světoví atleti, mezi kterými nechyběla řada olympijských vítězů, světových rekordmanů a mistrů světa. V roce 2008 se uskutečnil již 47. ročník Zlaté tretry a před téměř vyprodaným stadionem padly hned dva světové rekordy - v hodinovce žen a na 110 m překážek mužů. Zlatá tretra se svou úrovní řadí k nejprestižnějším atletickým mítinkům světa a je bezesporu ceněnou marketingovou značkou Ostravy. Multifunkční hala Vítkovice Aréna Nově postavená menší hala pro 700 návštěvníků navazuje na objekt velké ČEZ ARÉNY v Ostravě – Vítkovicích a slouží jako náhrada za již nevyhovující zimní stadion Ledňáček. Využívá se převážně jako ledová plocha pro mládežnické týmy HC Vítkovice Steel nebo amatéry. Pro veřejnost jsou k dispozici veřejná bruslení a diskotéky na ledě. V objektu je možné uspořádat sportovní nebo kulturní akce, pro které by velká ČEZ ARÉNA byla nevhodná.

Zdroj: VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. [online].

Mezi rozsahově a významově větší sportovní zařízení na území města lze zařadit například Sportovně oddechový areál Varenská nebo Bonver arénu. Podrobnější informace o sportovních areálech lze vyčíst z následující tabulky.

Tab. 5.9: Další sportovní areály Sportovně oddechový areál Varenská Areál na Varenské ulici zahrnuje několik hal a venkovních sportovišť pro různé druhy sportů. Hala míčových sportů nabízí všestranné využití (zejména pro volejbal, basketbal, házenou, florbal, sálovou kopanou) a hlediště pro maximálně 650 diváků. Tenisová hala s položeným japexovým povrchem je bez hlediště pro diváky. Hala Judo disponuje 2 tatami a slouží hlavně pro bojová umění (Judo, Aikido, Ju-jitsu). Mezi další haly patří hala gymnastická a hala stolního tenisu s hledištěm pro 500 diváků, která umožňuje hru až na osmi stolech. V objektu je rovněž možnost využití regeneračního zázemí (koupele, masáže, sauna). Venkovní sportoviště zahrnují 13 antukových tenisových a 5 badmintonových kurtů, hřiště pro petank, kuželky nebo tréninkové hřiště pro krátký golf (putting green). V areálu se také nachází jedno z nejkrásnějších „beach center“ v České republice, které se skládá ze čtyř beachvolejbalových kurtů a tribuny pro 500 diváků. Kurty lze rovněž uzpůsobit na beach fotbal, beach badminton a beach házenou. Hřiště má instalováno osvětlení pro noční využití. Bonver aréna Další hala, která neodmyslitelně patří k Ostravě, se v současnosti nazývá Bonver aréna, ale většina především starších Ostravanů ji nenazve jinak než hala Tatran. V Bonver aréně mají domovskou palubovku basketbalisté NH Ostrava. Objekt slouží i pro další halové sporty a k pořádání kulturních a společenských akcí.

Zdroj: TJ Mittal [online]. , BK NH Ostrava [online].

Pro milovníky zimních sportů může Ostrava nabídnout kromě veřejného bruslení na zimních stadionech také lyžařskou sjezdovku ve sportovním areálu Skalka v Ostravě - Porubě. V blízkosti Ostravy v pohořích Beskydy a Jeseníky mohou vyznavači sjezdového i běžeckého lyžování využít služeb mnoha větších i menších zimních středisek.

Aby se Ostrava mohla ucházet o sportovní akce na nejvyšší mezinárodní úrovni, rozhodlo město o výstavbě nového multifunkčního stadionu pro fotbal a atletiku, který bude otevřen do roku 2011.

142

Národní sportovní centrum Morava vyroste na místě současného Městského stadionu ve Vítkovicích, který již nesplňuje současná mezinárodní kritéria. Výstavba stadionu s kapacitou 30 000 diváků začne v létě 2009 a investice do něj si pravděpodobně vyžádají nejméně 2,2 miliardy korun. Komplex bude svými možnostmi, vybavením i kapacitou patřit do tzv. třídy Elite, která splňuje podmínky pro konání olympijských her, mezinárodních fotbalových zápasů FIFA a UEFA nebo požadavky IAAF pro pořádání World Athletic Series v kategorii Grand Prix, jejichž součástí je i tradiční ostravský atletický mítink Zlatá tretra. Národní sportovní centrum Morava, vedle zázemí pro vrcholový sport (v budoucnu by jej měly využívat např. fotbalové kluby FC Baník Ostrava i FC Vítkovice), nabídne také možnosti pro vyžití v oblasti volnočasové s pestrou nabídkou sportovních, kulturních a celospolečenských akcí. Nové sportovní centrum bude jednou z dominant měnící se Ostravy a zcela jistě by mělo dále pozvednout prestiž města i celého regionu.

Jak již bylo řečeno, Ostrava v minulosti hostila řadu skvělých sportovních akcí na těch nejvyšších úrovních. Mezi tradiční, popř. plánované sportovní akce světového nebo evropského rozsahu můžeme pro nejbližší období zařadit atletickou Zlatou tretru, Akademické mistrovství světa v baseballu, Mistrovství světa ve florbale nebo Mistrovství Evropy v atletice do 22 let.

Na území města Ostravy vyvíjí svoje aktivity rovněž množství sportovních klubů a tělovýchovných jednot, které tradičně vychovávají úspěšné vrcholové sportovce a týmy. Ostravské sportovní kluby mají stálé zastoupení v nejvyšších národních soutěžích a extraligách a pravidelně bojují o přední příčky. Mezi nejznámější patří například fotbalisté FC Baníku Ostrava, hokejisté HC Vítkovice Steel, basketbalisté BK NH Ostrava, volejbalisté z Volejbalového klubu DHL, florbalisté FBC Ostrava a 1. SC SSK Vítkovice nebo baseballisté Arrows Ostrava.

Velice oblíbenou oddychově rekreační aktivitou Ostravanů se v posledních letech staly „cyklovýlety“ nebo vyjížďky na kolečkových bruslích. Od roku 1990 se ve městě začínají budovat cyklistické stezky nebo značené trasy a ke konci roku 2007 bylo v provozu zhruba 189 km cyklistických tras. Jednou z priorit vedení města je napojení Ostravy na tzv. Greenway Krakow - Morava - Vídeň, kde se počítá s budováním severní trasy podél řeky Odry. V nejbližší době se připravuje výstavba stezky na nábřeží Ostravice ve Slezské Ostravě a dořešení části mezi Martinovem a Třebovicemi na Jantarové stezce. V přípravě jsou například projekty cyklistických stezek ve Staré Bělé, Proskovicích a na ul. Frýdecké nebo značení cyklistických pruhů na části ulic Michálkovické a Polanecké.

143

5.4 Bydlení

5.4.1 Struktura bydlení

Poslední sčítání domů a bytů proběhlo v Ostravě k 1. 3. 2001. Bylo zjištěno 140 848 cenzových domácností. Jedná se o 5% nárůst oproti roku 1991. Ve městě se snížila průměrná velikost jedné cenzové domácnosti. V roce 2001 žilo v jedné domácnosti v průměru pouze 2,25 obyvatel, tedy o něco méně než v České republice (zde ukazatel činil 2,40 obyvatel). V průměru největší domácnosti mají městské okrajové obvody na jihu Ostravy - Proskovice a Nová Bělá s více než 2,5 obyvateli v jedné cenzové domácnosti. Ještě více obyvatel na jednu cenzovou domácnost připadá ve 2 městských částech v rámci obvodu Ostrava-jih, a to Bělský les a zejména Dubina (zde žije 2,8 obyvatel v jedné domácnosti), neboť se jedná zároveň o části s nejmladším obyvatelstvem ve městě. Během sčítání lidu, domů a bytů 2001 bylo evidováno v Ostravě 22 481 trvale obydlených domů, z toho 14 509 (necelé dvě třetiny) trvale obydlených rodinných domů. Asi „nejméně obydleným“ urbanistickým obvodem je „Lešetínská“ v Kunčicích, kde bylo 27 domů (42 % celkového počtu), v nichž nikdo neměl trvalé bydliště.

V úhrnu Ostravy připadalo na 100 cenzových domácností 49,3 % úplných rodin (rodiče a děti), 14,9 % neúplných rodin, 33,9 % domácností jednotlivců a 1,9 % nerodinných domácností; mezi jednotlivými částmi města však existují i zde poměrně značné rozdíly.

Tab. 5.10: Počet cenzových domácností ve vybraných městech Územní jednotka

Cenzové domácnosti

Ostrava

140 848

Brno

167 740

Plzeň ČR

75 382 4 270 717

Zdroj: SLDB 2001

Velikostní skladby bytů Ostravy v rodinných ani bytových domech se příliš neodlišují od celostátních údajů. Průměrný počet obytných místností na 1 byt byl v Ostravě v rodinných domech 3,26 místnosti, zatímco v bytových domech připadalo na 1 byt v průměru 2,27 místností.

Co se týče vybavení bytů po technické stránce, je na tom Ostrava poměrně dobře. Většina bytů v bytových i rodinných domech je vybavena vodovodem, bytové domy mají přípoj na veřejnou kanalizaci. V bytových domech má zaveden plyn přibližně 90 % bytů, v případě rodinných domů je to pak přibližně 80 %. Méně příznivé je pouze procento bytů v rodinných domech, které jsou napojeny na veřejnou kanalizaci, kdy více než polovina bytů na kanalizaci napojena není. Z hlediska připojení na vodovod není na území Ostravy žádná problematická část.

144

Tab. 5.11: Domovní fond - technické vybavení Územní jednotka Ostrava

Kanalizační připojení (v %)

Vodovod (v %)

Plyn (v %)

Ústřední topení (v %)

62,7

99,07

85,22

81,54

Brno

90,12

99,13

96,51

69,97

Plzeň

86,35

98,93

92,51

71,29

52,4

97,79

56,61

73,11

ČR

Zdroj: SLDB 2001

Tab. 5.12: Vybrané údaje o bytové výstavbě v MS kraji a Ostravě (2006) 2004

2005

2006

Ostrava zahájené byty

241

192

490

1 467

965

1 191

243

272

264

2 017

2 006

2 922

rozestavěné

10 978

10 509

11 799

dokončené

2 004

1 924

1 632

rozestavěné dokončené MSK Zahájené byty

Zdroj: ČSÚ. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007 [online]. [cit. 16. 6. 2008]

V Ostravě by se měla realizovat výstavba, či generální rekonstrukce bytů v rozsahu 7,1 tis. bytů v letech 2001-2010 a 4,6 tis. bytů v letech 2011-2020. V Ostravě nelze hovořit o jednotném způsobu či pravidlech nakládání s bytovým fondem ve vlastnictví města. Město Ostrava nemá jednotnou strategii a koncepci bydlení.

S růstem životní úrovně a zejména se změnou způsobu života a práce i v Ostravě rostou nároky na standard bydlení. Poptávku po bytech ovlivňuje snaha mladých lidí bydlet mimo domácnost rodičů a s tím spojený nárůst cenzových domácností. Přes snahy státu o uvolnění regulovaných nájmů, nájemních bytů spíše ubývá než přibývá, což výrazně snižuje mobilitu pracovního trhu. V současnosti je prakticky jediným investorem v oblasti nájemního bydlení město. V posledním období se zvyšuje poptávka po kvalitním bydlení, což ukazuje na zvyšující se ekonomický a demografický potenciál kraje a města zvlášť.

Tab. 5.13: Obecní byty ve vlastnictví SMO k 31.12. 1991 Domy Byty

2006

2007

3 040

1 743

1 643

45 476

20 508

18 375

Zdroj: Informace bytového odboru MMO

V roce 1991 město vlastnilo celkem 45 476 bytů. V roce 2007 to bylo již jen 20 508 městských nájemních bytů. K 31.12. 2007 město vlastnilo již jen 1 643 domů a 18 375 bytů. Tento počet je důsledkem jak fyzického úbytku bytů (demolice, změna užívání), tak prodeje bytů do osobního

145

vlastnictví fyzickým a právnickým osobám. V důsledku tohoto trendu se stále snižuje poměr nájemního bydlení k jiným formám vlastnictví.

Z příjmů z prodeje domů a bytů ve vlastnictví města a dalších finančních zdrojů se hradí investiční záměry a příprava dokumentace, nová bytová výstavba, opravy panelových domů, regenerace panelových sídlišť, příspěvky a půjčky do investic v oblasti bydlení jednotlivým městským obvodům, popř. neziskovým bytovým družstvům. V posledních letech město hledá svou pozici v oblasti bydlení. Soustřeďuje se převážně na rekonstrukce a obnovu staršího bytového fondu, výstavbu domů s pečovatelskou službou a regeneraci ploch na sídlištích. Formou nabídky volných pozemků města podporuje výstavbu bytů, což zvyšuje cenu tržního nájemného. V rámci dotačního programu Regenerace panelových sídlišť realizuje ve spolupráci s městskými obvody úpravy dílčích částí okolí panelových domů v sídlištích s více než 150 byty v lokalitě (podmínka dotace). Ostatní projekty oprav a rekonstrukcí městských bytových domů jsou plně v kompetenci příslušných městských obvodů. Nová bytová výstavba nájemních bytů probíhá od roku 2007 v městském obvodu Poruba, kde se na ul. Průběžná staví 80 bytů v tzv. domech s pečovatelskou službou za finanční spoluúčasti Státního fondu rozvoje bydlení.

Obecní nájemní byty jsou tvořeny z 94,00 % běžnými byty, z 5,25 % byty v domech s pečovatelskou službou, z 0,56 % byty zvláštního určení, tj. bezbariérovými byty, a z 0, 19 % byty služebními.

5.4.2 Ostrava a specifické typy bydlení

Populace města Ostravy výrazně stárne a zvyšuje se počet občanů se zdravotním postižením. Město Ostrava má sociálně ekonomický potenciál, který umožňuje další příznivější rozvoj města s aktivním vlivem na jeho zázemí.

Z tohoto pohledu je problematická absence strategie města v oblasti bydlení, stejně tak jako vymezení pojmu sociální bydlení. Jedním z důsledků uvedeného je pak absence dostatečného počtu bytů pro některé specifické skupiny obyvatel, jako jsou starší občané, mladí začínající zaměstnanci (vzhledem k potřebě zabránění migrace této skupiny obyvatel do jiných měst) a tělesně postižení. Město Ostrava není z pohledu zajištění bydlení v současné době připraveno na rostoucí míru imobilních lidí (starých, s vrozenými vadami, lidí po haváriích). Na území města Ostravy se nachází celkem 109 bytů zvláštního určení, z toho je 60 bytů v běžných bytových domech a 49 bytů v domech s pečovatelskou službou. V běžných bytových domech se jedná převážně o byty velikosti 2+1, v domech s pečovatelskou službou naopak o byty 0+1.

146

5.4.3 Struktura nabídky a nabídkové ceny bydlení

V roce 2008 proběhlo vyhodnocení průzkumu provedeném na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzitě Ostrava, který na základě analýzy inzerce vždy v prvním pololetí let 2004 - 2008 zkoumal strukturu nabízeného bydlení a výši jeho cen, stejně tak jako jejich trendy. Podíl bytů v osobním vlastnictví, které jsou na trhu k dispozici se neustále zvyšuje. Tento jev lze jednoduše vysvětlit postupnou privatizací bytů do osobního vlastnictví a převodem bytů družstevních do vlastnictví osobního. Jednou z výhod bytů v osobním vlastnictví je, že je lze mnohem lépe profinancovat (např. formou úvěru), než byty družstevní. Navíc práva vlastníků bytů jsou také o něco výhodnější, než práva družstevníků k družstevním bytům. Následující tabulka ukazuje podíl bytů dle typu vlastnictví. Můžeme vidět, že podíl bytů v osobním vlastnictví postupem času roste, zatímco družstevní vlastnictví klesá.

Tab. 5.14: Struktura bytů v Ostravě dle typu vlastnictví ve vybraných letech (%) Rok

2004

2005

2006

2007

2008

Osobní vlastnictví

25

21

30

38

52

Družstevní vlastnictví

75

79

70

62

48

Zdroj: Slavata, D. Vývoj cen bytů v Ostravě v letech 2004-2008. Tab. 5.15: Struktura trhu podle vlastnictví ve sledovaných lokalitách Ostravy v roce 2008 (%) Lokalita Osobní vlastnictví Družstevní vlastnictví

Dubina a Bělský Les

Fifejdy

Mariánské Hory a Hulváky

Moravská Ostrava a Přívoz

Ostrava Poruba

Vítkovice, Výškovice, Zábřeh

6

60

50

42

72

69

94

40

50

58

28

31

Zdroj: Slavata, D. Vývoj cen bytů v Ostravě v letech 2004-2008. Tab. 5.16: Bytový fond - právní důvod užívání (v %) Územní jednotka Ostrava

ve vlastním domě 11,46

v osobním vlastnictví 5,41

nájemní

člen bytového družstva

43,80

27,93

Brno

17,91

8,73

44,39

24,50

Plzeň

14,10

32,98

30,51

17,57

ČR

35,84

11,02

28,55

14,34

Zdroj: SLDB 2001

Dlouhodobé analýzy ukazují jasný trend růstu cen bytů v Ostravě. Nejvyšší nárůst cen bytů byl v souladu s celkovou situací v ČR zaznamenán v roce 2007. Mimo to se také zvětšuje velikost bytů nabízených k prodeji. Větší byty jsou spíše předmětem prodeje než byty menší, ty jsou převážně pronajímány.

V poslední době můžeme v ostravském regionu sledovat zlepšení ekonomické situace, a tak můžeme pozorovat i růst cen bytů i tržního nájemného. Ceny bytů v Ostravě se samozřejmě liší velikostí, technickým stavem, lokalitou či jejich příslušenstvím. Trh s nemovitostmi je v Ostravě velice

147

dynamický, dalo by se říct, že patří k nejdynamičtějším trhům tohoto druhu v ČR. Ostrava má vysoký ekonomický potenciál a jeho současný rozvoj spojený s výstavbou dálnice D47 a významnými investory ze zahraničí působí na rychlý růst cen bydlení.

Tab. 5.17: Ceny bytů k prodeji v Ostravě ve vybraných letech Rok Průměrná cena

2004

2005

2006

509 672

467 931

649 357

2007

2008

1 101 663

1 393 456

Průměrná velikost bytu

57,53

58,96

62,96

60,00

64,38

Cena bytu za m2

8 859

7 936

10 314

18 361

21 644

n.a.

-10,41

29,96

78,02

17,88

Procentní nárůst ceny za m2

Zdroj: Slavata, D. Vývoj cen bytů v Ostravě v letech 2004-2008.

Dle následující tabulky vidíme, že se v roce 2008 nejdráže nabízejí byty v Ostravě Porubě. Nejlevnější byty lze nalézt v Moravské Ostravě a Přívozu. Moravská Ostrava a Přívoz se také vyznačuje tím, že velikost nabízených bytů je ve srovnání s ostatními lokalitami nejvyšší.

Tab. 5.18: Nabídková cena bytů ve vybraných lokalitách v Kč v roce 2008 Lokalita Průměrná cena

Dubina a Bělský Les

Fifejdy

Mariánské Hory a Hulváky

Moravská Ostrava a Přívoz

Poruba

Vítkovice, Výškovice, Zábřeh

1 276 386

1 389 679

1 344 133

1 313 026

1 478 238

1 245 697

69,00

62,00

66,00

71,00

64,00

61,00

18 498

22 414

20 365

18 493

23 097

20 421

Průměrná velikost bytu (m2) Cena bytu za m2

Zdroj: Slavata, D. Vývoj cen bytů v Ostravě v letech 2004-2008.

Po loňském rapidním růstu tržních cen starších bytů i tržního nájemného dochází v posledním čtvrtletí k poklesu cen i nájemného. Ekonomický potenciál města i jeho současný rozvoj spojený s výstavbou dálnice a významnými investicemi působí na rychlý růst cen bydlení. I tak Ostrava stále nedosahuje cenové úrovně srovnatelných měst, jako jsou např. Brno nebo Plzeň.

Z výsledků studie „Vývoj cen bytů v Ostravě od roku 2008“ vyšlo najevo, že výše nájemného v roce 2008 oproti roku 2007 stagnuje. V roce 2007 byl sledován velký skokový nárůst nájemného, což zřejmě souviselo s oživením trhu práce v regionu města Ostravy. Výsledky studie mohou být zkresleny nestejnorodou kvalitou nabízených bytů na území města Ostravy.

Tab. 5.19: Platby související s pronájmem bytů v Ostravě ve vybraných letech (Kč měsíčně) Rok

2004

2005

2006

2007

2008

n.a.

4 610

4 822

8 929

8 551

Prům. zálohy za služby

2 484

1 834

2 809

3 074

2 889

Celková prům. požadovaná platba

6 025

6 805

7 482

8 154

9 102

Prům. čistý nájem

Zdroj: Slavata, D. Vývoj cen bytů v Ostravě v letech 2004-2008.

148

Tab. 5.20: Platby související s pronájmem bytů ve vybraných lokalitách Ostravy v roce 2008 (Kč měsíčně) Lokalita Prům. čistý nájem

Dubina a Bělský Les

Fifejdy

Mariánské Hory a Hulváky

Moravská Ostrava a Přívoz

Poruba

Vítkovice, Výškovice, Zábřeh 7 485

n.a.

4 278

11 808

3 647

11 339

Prům. zálohy za služby

1 700

2 500

3 500

n.a.

3 094

2 813

Celková prům. požadov. platba

8 800

7 481

14 583

5 375

8 327

9 609

127,54

120,66

220,95

75,70

130,11

157,52

Celková prům. platba za m2

Zdroj: Slavata, D. Vývoj cen bytů v Ostravě v letech 2004-2008.

Nájemné v nájemních bytech s regulovaným nájmem se postupně zvyšuje. Ke zvyšování cen nájmů dochází od roku 2007 do roku 2010 v souvislosti se zákonem č. 107/2006 Sb. Občanského zákoníku.

V rámci již zmíněné analýzy byla zjišťována úroveň cenových nabídek bytů ve vybraných městech MS kraje. Z cenového porovnání vyplynulo, že nejvyšší průměrné ceny bytů jsou v Opavě. Ostrava se nachází za Frýdkem Místkem na 3. místě (21 644 Kč).

Tab. 5.21: Průměrné ceny bytů ve vybraných obcích MS kraje za rok 2008 Cena bytu za m2

Čistý nájem/m2

Frýdek-Místek

22 027

122

Opava

24 007

92

Karviná

18 456

96

Bruntál

17 308

72

Nový Jičín

18 697

86

Ostrava

21 644

133

Město

Zdroj: Slavata, D. Vývoj cen bytů v Ostravě v letech 2004-2008.

Ve srovnání s některými dalšími městy ČR, jsou ceny bytů v Ostravě jedny z nejnižších. Rozdíl mezi cenami standardního bytu29 mezi Ostravou a Brnem je 694 000 Kč. Jak dále vyplývá z prezentovaných cen (viz. tabulka níže), úroveň čistých nájmů je poměrně rozkolísaná a nekoresponduje s cenami bytů v uvedených lokalitách.

Tab. 5.22: Průměrné ceny bytů za m2 ve vybraných obcích ČR v roce 2008 Město

Cena bytu za m2 v Kč

Čistý nájem za m2

Brno

32 529

116

Kladno

30 323

126

Hradec Králové

30 176

107

Mladá Boleslav

29 220

135

Olomouc

27 867

92

Plzeň

27 544

106

Pardubice

27 308

105

Ostrava

21 644

133

Zdroj: Slavata, D. Vývoj cen bytů v Ostravě v letech 2004-2008.

29

Standardní byt je byt v osobním či družstevním vlastnictví, podlahová plocha 68m², opotřebenost 40%, data jsou aktuální ke 26.5. 2008.

149

Specifickým segmentem trhu bydlení je pak nabídka bydlení nového. Za účelem zmapovaní cen a velikostí nabízených nových bytů proběhlo v srpnu roku 2008 doplňkové šetření, které zkoumalo nabídky zveřejněné na webových stránkách jednotlivých developerských firem. Na základě 182 analyzovaných nabídek 5 různých firem lze usuzovat, že cena nového bydlení se pohybuje v rozmezí od 23 588 do 70 541 Kč za m2, přičemž průměrná cena uvažovaných nabídek činila 41 280 Kč za m2. Ve srovnání s průměrnou cenou za byt v Ostravě (v případě staršího bydlení), uvedenou v tab. 5.22, je průměrná cena nového bydlení téměř dvojnásobná. Také nabízená rozloha nových bytů je v rámci Ostravy nadprůměrná, neboť se v případě uvažovaných nabídek pohybovala v rozmezí od 31,29 do 137,39 m2; průměrná rozloha pak dosahovala hodnoty 80,26 m2.

5.5 Bezpečnost

5.5.1 Kriminalita v Ostravě

Město Ostrava stále patří mezi nejzatíženější města kriminalitou v ČR. Jednou z nejzatíženějších oblastí je městská část Ostrava-Jih, která je typicky zanedbanou panelovou zástavbou, v níž se vyskytuje široké spektrum sociálně patologických jevů, souvisejících s vysokou nezaměstnaností a chudobou (ze sociálních dávek zde žije cca 3 000 rodin s nezaopatřenými dětmi).

Pro komplexní řešení bezpečnostní situace v nejrizikovější oblasti Ostrava - Jih byl vytvořen program Ostrava - Jih. Cílovou skupinou programu jsou všichni obyvatelé obvodu: občané městského obvodu Ostrava-Jih, senioři, obyvatelé nejzatíženějších lokalit v rámci obvodu, rodiny evidované odborem sociálně právní ochrany dětí, děti a mládež, která je v evidenci Centra včasné intervence (CVI) a drogou ohrožení jedinci.

Mezi prvotní cíle preventivního programu „Bezpečný Jih“ v Ostravě patřilo zejména - snížení pouliční kriminality, zlepšení informovanosti veřejnosti o aktuální situaci v oblasti trestné činnosti a o možnostech ochrany svého majetku a zvýšení bezpečnosti v silniční dopravě.

V rámci městského obvodu Ostrava Jih působí obvodní oddělení Policie České republiky Hrabůvka, Vítkovice a Zábřeh. V roce 2007 došlo na území uvedených obvodních odděleních k 5 621 trestným činům, z nichž 2060 bylo objasněno. Z uvedeného počtu objasněných skutků bylo mládeží spácháno 240 skutků, tj. 11,65 %. Nejčastěji vyskytující se trestné činy spáchané mládeží jsou na území města Ostravy trestné činy majetkové a násilné povahy, které jsou policií a zejména veřejností vnímány asi nejintenzivněji. Dle údajů Policie ČR Ostrava - město tvoří v Ostravě největší podíl trestné činnosti prosté krádeže (51 %), dále krádeže vloupáním (12 %). Nejčastějším objektem zájmu zlodějů jsou byty, obchody a

150

restaurace. Nejméně se vyskytuje činů mravnostních a násilných trestních činů. Nejvíce zastoupenými činy v této skupině trestných činů jsou úmyslná ublížení na zdraví a loupeže. Největší počet mravnostních činů (cca 30 ze 76) byl spáchán v oblasti Ostrava Jih. Z hlediska celkové kriminality tvořila skupina prostých krádeží přibližně polovinu (cca 51 %) celkového počtu všech trestných činů, které byly v roce 2007 ostravskou policií vyšetřovány. Největší zastoupení prostých krádeží tvořily krádeže věcí z vozidel a kapesní krádeže.

Tab. 5.23: Bezpečnostní rizika v městě Ostrava Bezpečnostní rizika

2003

2004

2005

2006

2007

14 829

14 092

13 894

15 626

16 901

9 451

8 549

8 308

10 182

11 460

1. násilná kriminalita

1 511

1 666

1 372

1 225

1 266

2. vloupání

2 056

1 779

1 620

1 800

2 034

Celkový nápad trestných činů (TČ) Majetková TČ TČ nejvíce zatěžující město

3. ublížení na zdraví 4. krádeže věcí z motorových vozidel 5. podvody - hospodářská trestná činnost

749

805

677

589

591

3 017

2 224

1 702

2 789

3 433

564

359

349

265

178

Zdroj: Informace Městské policie Ostrava.

Z tohoto pohledu na významu nabývají také preventivní aktivity v rámci města Ostravy. Tyto aktivity, resp. jejich zaměření a cíle lze vyjádřit jejich zaměřením se na:


děti a mládež, sociálně vyloučené, věkově a zdravotně handicapované skupiny a komunity, oběti trestných činů, včetně obětí domácího násilí,




eliminaci zejména majetkové a násilné kriminality, kriminality s rasistickým a extrémistickým podtextem, včetně recidivy,




snížení kriminogenních faktorů plynoucích z dlouhodobé nezaměstnanosti,




snižování diváckého násilí,




snížení kriminality související s drogovou kriminalitou,




vytváření podmínek pro realizaci alternativních trestů,




zvyšování bezpečnosti silničního provozu.

Závažnost míry kriminality v Ostravě lze posoudit ze srovnání její úrovně s úrovní kriminality v referenčních územních jednotkách. Toto porovnání nabízejí tabulky 5.24 a 5.25.

Tab. 5.24: Zjištěné trestné činy - obecná kriminalita (2006) Okres Hl. m. Praha

Počet trestných činů 335 851

Moravskoslezský kraj

367 32

Brno - město

18 489

Ostrava - město

15 626

Plzeň - město

6 455

Zdroj: ČSÚ

151

Tab. 5.25: Tabulka vybraných údajů za město Ostravu a referenční územní jednotky (2006) Územní jednotka

Hospodářská kriminalita

Obecná kriminalita

Trestné činy na 1000 obyvatel

Objasněné trestné činy

50,5

6 007

Ostrava

2 029

12 178

Brno

2 599

14 728

50,0

5 892

709

5 222

39,6

2 355

1 882

10 009

n.a.

n.a.

Plzeň Žilinský kraj

Zdroj: ČSÚ, Štatistický úrad Slovenskej republiky.

5.5.2 Dopravní nehody

Policisté zaznamenali od počátku letošního roku k 19. 6. 2008 na území města Ostravy celkem 2 105 dopravních nehod. Zemřely při nich 2 osoby, dvanáct osob bylo zraněno těžce a 222 osob lehce. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku klesl počet dopravních nehod (-291), počet osob usmrcených (-8) a těžce zraněných (-12). Naopak vzrostl počet osob lehce zraněných (+14). Policisté zjistili požití alkoholických nápojů u viníků dopravních nehod v 68 případech.

Mezi hlavní příčiny dopravních nehod patří zejména nesprávný způsob jízdy (1 374 nehod), nedání přednosti v jízdě (403 nehod) a nepřiměřená rychlost (200 nehod).

5.5.3 Protidrogová prevence

Problematika protidrogové prevence a jiných závislostí je ve městě Ostrava řešena na třech rovinách, a to primární prevence (předcházení problému), sekundární prevence (léčba nemocí) a terciární prevence (mírnění škod). Služby v rámci péče o drogově závislé osoby jsou zajišťovány různými neziskovými organizacemi, zejména je to městem zřízená společnost Renarkon, o.p.s. Další z organizací je firma FAUST, o.s.

V této oblasti statutární město Ostrava spolupracuje s řadou jiných institucí, jako například Policie ČR, Městská policie, Krajská hygienická stanice, Věznice - Heřmanice, Diagnostický ústav pro mládež aj.

V Ostravě narůstá obliba experimentálního a rekreačního užívání konopných drog. Pravděpodobný počet uživatelů je odhadován na cca 15 000 - 16 000 osob, což je již několik let stabilizovaný stav. Z celkového počtu evidovaných problémových uživatelů drog je 78 % mužů (2006/70,8 %).

152

Tab. 5.26: Počet registrovaných problémových uživatelů Počet registrovaných problémových uživatelů

2005

2006

2007

1 780

1 168

1 234

Druh závislosti Pervitin

1 256

655

782

Heroin

170

101

106

Léky

210

253

105

Marihuana

135

128

222

9

31

19

těkavé látky

Zdroj: MMO, Zpráva o naplňování Strategie protidrogové politiky statutárního města Ostravy v roce 2007 Tab. 5.27: Trestná činnost spojená s užíváním drog 2005

2006

Zahájení případů trestního řízení

70

58

67

Počet osob

77

65

72

z toho výroba a distribuce pervitinu

2007

46

38

51

prodej marihuany, extáze

18

18

15

prodej heroinu

13

9

6

Zdroj: MMO, Zpráva o naplňování Strategie protidrogové politiky statutárního města Ostravy v roce 2007

Detoxikační centrum pro drogově závislé osoby je zřízeno ve Fakultní nemocnici v Ostravě. Kapacita je 12 lůžek, z toho 2 dětská lůžka. Centrum nezajišťuje služby pro akutní případy.

153

5.6 SWOT

Silné stránky

Slabé stránky

Zdravotnictví
dostatečná síť zdravotnických zařízení a jejich dostupnost
minimální vliv města na tvorbu sítě zdravotnických zařízení
dobrá vybavenost zdravotnických zařízení
nedostatečný počet zdravotních sester
vlastní zdravotnická zařízení města a jejich finanční
nedostatečný počet některých specialistů (geriatrů, podpora (investice a provoz) psychiatrů)
chybějící psychiatrická lůžka včetně detoxikačních lůžek
existence sociálních skupin s minimálním vztahem ke svému zdraví
špatný zdravotní stav obyvatel v důsledku průmyslového zatížení města v minulosti Sociální péče
nabídka sociálních služeb a jejich místní dostupnost
nedostatečné kapacity sociálních služeb pro přechodný
komunitní plánování sociálních služeb a souvisejících pobyt seniorů a osob se zdravotním postižením aktivit
nedostatečné kapacity pobytových služeb pro osoby se
aktivní podpora procesu komunitního plánování městem specifickými potřebami (politická, finanční)
nedostatečné kapacity terénních sociálních služeb
funkční dotační systém ve vztahu k poskytovatelům
nedostatečná kapacita bydlení pro osoby ohrožené sociálních služeb a souvisejících aktivit sociálním vyloučením (byty v domech s pečovatelskou službou, byty se zvláštním určením, chráněného bydlení,
spolupráce s neziskovým sektorem samostatného bydlení s podporou)
nedostatek tlumočníků pro sluchově postižené
nedostatek kvalifikovaných pracovníků v sociálních službách
nedostatečná informovanost o existujících sociálních službách
nedostatečná mezirezortní spolupráce (zdravotnictví, školství, sociální sféra) Volný čas
volnočasové aktivity zaměřeny převážně na mladou
velká a stabilní nabídka volnočasových aktivit
silná podpora města generaci
široká divadelní a hudební scéna
chudé kulturní dědictví
konání sportovních a kulturních událostí mezinárodní
minimum tradičních akcí úrovně
absence sportovních zařízení regionálního významu
absence kulturního zařízení nadregionálního významu
dostatečné množství sportovních zařízení (např. galerie)
dlouholetá sportovní tradice
absence zásadních projektů, které by přilákaly pozornost
silné divácké zázemí širší veřejnosti
zastaralost některých sportovních zařízení a jejich nevyužití
nedostatek kvalitních managerů v oblasti kultury Bydlení
dostatek bytů
neexistence jednotné strategie a koncepce bydlení
dobrá technická vybavenost bytů
nízký počet bytů v rodinných domech napojených na
nová výstavba a rekonstrukce staršího bytového fondu kanalizaci městem
nedostatek bytů zvláštního určení a bytů s pečovatelskou
nižší ceny bytů ve srovnání s ČR službou Bezpečnost
uvědomění si problému městem
vysoká úroveň kriminality
preventivní aktivity města
vysoký podíl trestné činnosti mládeže

154

Příležitosti



























Hrozby

Zdravotnictví participace Moravskoslezského kraje na financování
nárůst počtu seniorů a osob se zdravotním postižením zdravotnických služeb ve městě (PZS, LSPP, DCD)
nárůst počtu duševních onemocnění a civilizačních chorob vznik lékařské fakulty
další zhoršení zdravotního stavu obyvatel ve vazbě na využití fondů EU a jiných externích zdrojů pro rozvoj životní prostředí zdravotnictví ve městě
zhoršení zdravotního stavu obyvatel vlivem přílivu imigrantů na „zelené karty“ (TBC, infekční, parazitární zvýšení počtu specializovaných lékařských služeb rozvoj zdravotnické osvěty onemocnění)
nedostatek stomatologů, praktických lékařů Sociální péče rozšíření spolupráce s neziskovým sektorem
stárnutí populace navázání spolupráce s privátním sektorem (např. PPP
nárůst počtu osob s duševním onemocněním nebo jiným projekty) zdravotním postižením zaměření se na vzdělávání pracovníků v sociální oblasti
nárůst počtu osob ohrožených sociálním vyloučením a efektivnější využití fondů EU sociálně vyloučených transformace sociálních služeb
změna politických priorit navázání mezirezortní spolupráce (zdravotnictví, školství,
změna legislativy sociální sféra) zvýšení informovanosti o sociální oblasti (publicita, média) Volný čas posílení image Ostravy jako kulturního a sportovního
nedostatečná komunikace významných aktérů na centra regionální, nadregionální a mezinárodní úrovni vybudování kulturních a sportovních zařízení
přetrvávající negativní obraz města s nadregionálním významem lepší využití industriálního kulturního dědictví lepší využití městských parků systematický rozvoj cyklostezek a stezek pro in-line výchova mladého publika podpora volnočasových aktivit posilující soudržnost rodin a místní komunity (aktivity pro rodiny, městské slavnosti, slavnosti městských čtvrtí atd.) Bydlení rozsáhlejší revitalizace sídlišť
úbytek nájemních bytů rekonstrukce staršího bytového fondu Bezpečnost omezení faktorů zvyšujících kriminalitu
růst trestných činů souvisejících s nárůstem sociálních a ekonomických problémů
růst obliby drog

155

6. Životní prostředí 6.1. Ochrana vod

6.1.1 Zásobování města pitnou vodou

Území statutárního města Ostravy je zásobováno pitnou vodou ze zdrojů Ostravského oblastního vodovodu, v přibližném rozsahu 65 - 70 %, a z podzemních zdrojů, v přibližném rozsahu 30 - 35 %. Vodárenské nádrže Šance na řece Ostravici, Morávka na řece Morávce a Kružberk na řece Moravici tvoří hlavní zdroje pro Ostravský oblastní vodovod. Surová voda je přiváděna na jednotlivé úpravny vody nacházející se v Nové Vsi u Frýdlantu n.O., Vyšních Lhotách a Podhradí, kde je upravována a následně rozváděna řadou vodojemů a spotřebišť. Vodovodní síť na území města provozuje a spravuje společnost Ostravské vodárny a kanalizace a.s. Na území statutárního města Ostravy se nacházejí vodní zdroje podzemních vod, kde jsou rozhodnutími vodoprávního úřadu vyhlášena ochranná pásma (tato jsou postupně zaváděna do Katastru nemovitostí).

Na území města Ostravy se nachází několik ochranných pásem vodních zdrojů a úpravny vody, přičemž těmito jsou


Nová Ves a Dubí (úpravna vody Dubí byla 31.5. 2006 odstavena z provozu; prameniště Dubí zůstává nadále v provozu),




Zábřeh II. vodovod,




Ostrava-Bartovice, Ještěrka I. a Ještěrka II.,




Stará Bělá - Palesek, Sýkorův důl, Pešatek,




Nová Plesná (vodní zdroj není v současnosti využíván, ale je chráněn pro budoucí využití).

Dále do těchto zdrojů podzemních vod, zásobujících obyvatele města, náleží i vodní zdroj Důlňák (části Les, Zimnice, Stará Datyně a Rakovec), který je dislokován v těsné blízkosti hranic města Ostravy na katastrálním území Vratimov, Horní Datyně a Rakovec. V lednu roku 2008 byly části Nová Ves a Dubí vyhlášeny za strategické zdroje pitné vody.

Od měsíce února roku 2007 bylo zprovozněno čerpání části vyráběné pitné vody z úpravny vody Nová Ves směrem do vodojemu Záhumenice a následně do části Ostravy Poruby. Tímto krokem byla nahrazena možnost částečného zásobení Ostravy z vodních zdrojů do této lokality po trvalém odstavení úpravny vody Dubí z provozu.

Společnost OVAK a.s. zajišťuje provoz hydraulické bariéry v areálu, tzv. lokalitě Deza, která slouží k ochraně podzemních vod prameniště Nová Ves před pronikajícím znečištěním z bývalé průmyslové

156

činnosti v této lokalitě. Koncem roku 2007 byly vybudovány a uvedeny do provozu tři náhradní sanační vrty. V současné době se na ochranu prameniště Nová Ves před přítokem kontaminované vody z Dezy realizuje v lokalitě Hůrka také výstavba záchytných drenů.

Podzemní zdroje představují pro statutární město Ostravu, vzhledem k přepravním vzdálenostem, určitou provozní bezpečnost, a to i z hlediska zajištění pitné vody při mimořádných situacích nejrůznějšího druhu. Z vlastních podzemních zdrojů (Nová Ves, Ještěrka, Palesek, Pešatek, II. vodovod) bylo v roce 2007 dodáno do vodovodní sítě celkem 33,2 % pitné vody z celkové spotřeby ve spotřebišti provozovaném OVAK a.s.

Průměrná spotřeba pitné vody na území města Ostravy v 90. letech klesala, v současné době je stabilizována. V roce 2007 bylo spotřebitelům dodáno právním subjektem Ostravské vodárny a kanalizace a.s. celkem 18 719 000 m3 pitné vody (pro srovnání v roce 2002 to bylo 20 863 000 m3), průměrná spotřeba činí 161 litrů na osobu a den (v roce 2002 to bylo 180 litrů). Domácnostem bylo dodáno 12 606 000 m3 (v roce 2002 to bylo 14 124 000 m3), což odpovídá 109 litrům na osobu a den (v roce 2002 to bylo 122 litrů na osobu a den ).

Tab. 6.1: Údaje o procentech nefakturované vody za období 2003 - 2007 Rok % nefakturované vody z vody realizované

2003

2004

2005

2006

2007

24,81

22,43

20,97

20,84

21,14

Zdroj: Ostravské vodárny a kanalizace a.s.

Na území správního obvodu Ostrava se rovněž nachází ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů lázeňského města Nový Darkov - Klimkovice.

6.1.2 Kanalizace a čištění odpadních vod

Území statutárního města Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem s odváděním odpadních vod na čistírny odpadních vod. Oddílný kanalizační systém byl v minulosti vybudován na sídlištích Ostrava - Jih, v Hošťákovicích, Lhotce a v současné době je budován v oblasti Petřkovic. Ve městě se stále vyskytují oblasti, které jsou odkanalizovány volnými výustmi do recipientů nebo jsou odpadní vody likvidovány přímo u nemovitostí v bezodtokových jímkách, tedy žumpách. Jedná se o městské obvody Slezská Ostrava (části Koblov, Antošovice, Kunčice a Kunčičky, Heřmanice), Plesná, Nová Bělá, Radvanice a Bartovice, Nová Ves a části městských obvodů Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Svinov, Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá, Petřkovice.

157

Čištění odpadních vod je zajišťováno mechanicko-biologickou Ústřední čistírnou odpadních vod v Ostravě-Přívoze, na kterou jsou přiváděny odpadní vody od obyvatelstva i z průmyslu. Zde jsou přiváděny odpadní vody z centra města, Slezské Ostravy, Muglinova, Přívozu, Vítkovic, Mariánských Hor, Zábřehu, Hrabové, Výškovic, Dubiny, Hošťálkovic, Lhotky, Martinova, Poruby, Pustkovce, Plesné, Třebovic, Svinova a rovněž odpadní vody z části Vratimova, Klimkovic a Vřesiny.

Na území města se dále nacházejí čistírny odpadních vod Heřmanice 1, Heřmanice 2 a Michálkovice, která byla donedávna ve zkušebním provozu; v současné době funguje v běžném plném provozu. Společnost VÍTKOVICE HOLDING, a.s. spolu s ArcelorMittal Ostrava a.s. provozují vlastní ČOV.

Čistírny odpadních vod na stokové síti spravované právním subjektem Ostravské vodárny a kanalizace a.s. jsou mechanicko-biologické s anaerobní stabilizací čistírenských kalů. Tyto čistírny jsou před vstupem odpadních vod vybaveny odlehčovacími komorami.

Tab. 6.2: Charakteristika kanalizace na území města Ostravy k 31. 12. 2007 Ukazatel Celková délka stokové sítě

Údaj 795 km

Počet dešťových oddělovačů

71 ks

Počet kanalizačních přípojek

17 131ks

Délka kanalizačních přípojek

175 km

Počet ČOV na stokové síti Počet přečerpávacích stanic odpadních vod Retenční nádrže Počet obyvatel napojených na kanalizaci z toho s čistírnami odpadních vod

4 ks 26 ks 2 ks 301 957 osob 299 792 osob

Pozn.: Údaje týkající se kanalizace v městě Ostravě obsahuje také kapitola 4.5.2. Zdroj: Ostravské vodárny a kanalizace a.s.

6.1.3 Povrchové vody a jejich kvalita

Městem Ostravou protéká řeka Odra s jejími největšími přítoky, tj. řekou Opavou a řekou Ostravicí s přítokem Lučinou. Dále se na území města nachází desítky drobných vodních toků. Celková délka vodních toků na území města je 320 km, z toho 238 km významných vodních toků ve správě Povodí Odry (těmito jsou Odra, Ostravice, Opava, Lučina, Porubka).

Drobné vodní toky, jako např. Polančice, Plesenský potok, Ludgeřovický potok, Starobělský potok nebo bezejmenné potoky, který jsou přítokem Plesenského potoka, Porubky a Starobělského potoka, spravují převážně ČR-Zemědělská vodohospodářská správa a Lesy České republiky s.p. Jiné drobné vodní toky spravují městské obvody statutárního města Ostravy a společnosti OKD, a.s., Ostravské vodárny a kanalizace a ArcelorMittal Ostrava a.s.

158

Na území statutárního města Ostravy se nacházejí rovněž vodní nádrže. Jedná se o umělé nádrže, zejména rybníky, které jsou využívány např. pro chov ryb. Tyto se nacházejí na území městských obvodů Polanka nad Odrou a Svinov a jsou obhospodařovány Českým rybářským svazem. Mezi právní subjekty zabývající se chovem ryb v těchto lokalitách patří společnost Chov ryb Jistebník s.r.o. a RYBASPOL A&V spol. s r.o. Dále se nacházejí na území města taktéž zatopené štěrkovny a pískovny. Celkově je na území města 530 ha vodních ploch, 60 vodních nádrží má rozlohu nad 1 ha, z toho největší je Heřmanický rybník (103 ha), který je ve správě společnosti Green Gas DPB, a.s.

Hydrologická situace, která je charakteristická malou vodností toků a rozkolísaností průtoků v průběhu roku, spolu s velkou hustotou osídlení a průmyslu má významný vliv na kvalitu vod na území města.

Z hlediska vývoje kvality vody v tocích, měřeno v profilech na území města Ostravy podle vybraných ukazatelů, je možno na všech čtyřech tocích - Odra, Ostravice, Lučina, Opava - konstatovat zlepšení. Oproti roku 2004, kdy byly všechny tyto toky, podle vybraných ukazatelů BSK5, CHSKCr, N-NH4,

N-NO3, Pc zařazeny do jakostní třídy IV, která charakterizuje silně znečištěnou vodu (Lučina v lokalitě Slezská Ostrava dokonce do jakostní třídy V), jsou tyto toky v roce 2006 charakterizovány jakostní skupinou III.

Zařazení vodních toků na území města Ostravy z hlediska kvality vody v roce 2006 ukazuje následující tabulka.

Tab. 6.3: Zařazení profilů jednotlivých řek do tříd jakost v roce 2006 Tok

ODRA

OPAVA OSTRAVICE LUČINA

Třída jakosti

Charakteristika

Polanka

Profil

III

znečištěná voda

nad Zábřežkou

IV

silně znečištěná voda

Svinov

III

znečištěná voda

Petřkovice

III

znečištěná voda

Třebovice

III

znečištěná voda

nad Lučinou

IV

silně znečištěná voda

Muglinov

III

znečištěná voda

Slezská Ostrava

III

znečištěná voda

Zdroj: MMO, Odbor ochrany životního prostřed

Podrobnější informace o vývoji kvality vody povrchových vod na území města Ostravy na vybraných profilech u vybraných ukazatelů ukazuje příloha 6.1.

Pro možnost srovnání je stručně uvedená také charakteristika povrchových vod v Brně a Plzni. V Brně se nacházejí dva toky - Svratka, jejíž délka na území města je cca 29 km a na severozápadě města vytváří nádrž Brněnskou přehradu, a Svitava, jejíž délka na území města činí přibližně 13 km. V roce

159

2006 byl tok řeky Svitavy na území města zařazen do jakostní třídy II (podle jakostního ukazatele BSK5 ). Městem Plzní pak protékají řeky Mže, Úhlava, Úslava, Radbůza a Berounka. Všechny tyto řeky byly v r. 2006 podle ukazatele BSK5 (biologická spotřeba kyslíku) zařazeny do III. jakostní třídy (měřeno na vybraných profilech).

6.1.4 Podzemní vody

Na území města Ostravy se nacházejí podzemní vody tzv. mělké a podzemní vody hlubšího oběhu.

U mělkých podzemních vod lze hydrogeologické struktury rozdělit na


podzemní vody údolních niv větších vodotečí,




podzemní vody vyšších akumulačních plošin, budovaných vyššími říčními terasami glaciálními sedimenty,




podzemní vody zvětralinového pláště a přípovrchové zóny předkvartérního podloží.

Specifickou skupinu představují mělké podzemní vody antropogenních navážek.

Z hlediska ochrany podzemních vod by měla být pozornost soustředěna zejména na


zamezení vzniku nových zdrojů znečišťování podzemních vod,




eliminaci, popř. alespoň redukci nejmasivnějších a nejzávažnějších zdrojů kontaminace podzemních vod ze starých zátěží,




zachování vyhovující kvality vod a využitelnosti existujících jímacích území s prioritou ochrany zdrojů Nová Ves a Dubí,




zachování kvality podzemních vod údolní nivy Odry v oblasti CHKO Poodří.

V důsledku rozšířeného průmyslu na území města docházelo k dlouhodobému působení průmyslových zdrojů kontaminace a skládek, úniků z netěsných kanalizací a uvolňování síranů z četných odvalů a velkoplošných navážek na kvalitu vody mělkých podzemních vod, která je díky tomu snížena.

Na území města existují také tři významné hlubší hydrogeologické systémy, kterými jsou


podzemní vody karbonu,




podzemní vody pelitické facie spodního badenu,




podzemní vody bazálních klastik spodního badenu,

přičemž první z uvedených vod se čerpají v zájmu udržení nízkých přítoků vod do dolů v karvinské části revíru, podzemní vody pelitické facie spodního badenu využívají lázně v Klímkovicích a poslední uvedený typ hydrogeologického systému je pro svoji mineralizaci vodohospodářsky nevyužitelný, a to ani jako vody minerální (jeho využití spočívá jako zdroje tepelné energie).

160

6.1.5 Ochrana před povodněmi

Ochrana před povodněmi je realizována preventivními a operativními opatřeními, přičemž preventivními opatřeními jsou především opatření legislativní, příprava povodňových plánů, péče o zařízení sloužící k ochraně před povodněmi, stavebně technická opatření na vodních tocích a opatření v ploše povodí. Operativními opatřeními v době povodně pak jsou zejména: hlásná a varovná služba, monitoring všech meteorologických a hydrologických veličin, využití předpovědních metod pro prognózu vývoje či ovlivnění povodňové situace.

Na území statutárního města Ostravy jsou stanovena opatřeními Krajského úřadu Moravskoslezského kraje,

odboru

životního

prostředí

a

zemědělství

(resp.

někde

i

opatřeními

dřívějších

vodohospodářských orgánů) záplavová území vodních toků, v některých místech včetně vymezení jejich aktivní a pasivní zóny. Jedná se o tato záplavová území:


záplavové území vodního toku Ostravice ř.km 0,00 - 14,00 (se změnou aktivní zóny v ř. km 6,3 7,5),




záplavové území vodního toku Porubka ř.km 0,00 - 12,0,




záplavové území vodního toku Odra ř.km 0,00 - 10,4, ř.km 10,40 - 28,5 a ř. km 28,5 až okraj města,




záplavové území vodního toku Lučina ř.km 0,0 - 9,1,




záplavové území vodního toku Opava ř.km 0,00 až k okraji města,




záplavové území vodního toku Michálkovický potok v ř. km 0,0 - 4,7.

Statutární město Ostrava má rovněž zpracován povodňový plán města a je ustanovena povodňová komise města. Z pohledu povodňové ochrany města lze uvést, že k poslední revizi a k většímu upřesnění průběhu výškových úrovní hladin v řekách došlo v roce 2002 (z významných úprav před tímto datem lze zmínit např. úpravy na řece Odře v letech 1960 až 1969, které byly vyvolány potřebou ochrany zástavby okrajových částí města Ostravy a ploch pro rozvoj průmyslu před pravidelnými povodněmi). V průběhu povodní v roce 1997 katastrofální průtok přesáhl kapacitu hrází podél Odry, takže došlo místně k jejich přelití a k zaplavení území některých městských obvodů Ostravy. Následná studie toku Odry na území Ostravy zpracovaná v roce 2000 prokázala, že oderské hráze sice výškově převedou stoletou povodeň, navrhla však jejich zvýšení v délce 5,7 km na jednotné převýšení 80 cm nad hladinou Q100. Toto zvyšování hrází podél Odry se dokončuje.

Pod soutokem Odry s Opavou je na levém břehu ve Lhotce ohrožováno několik osamocených domů vodou padesátiletou a vyšší. Přívoz je ohrožen od průtoku padesátileté vody z Černého příkopu, jehož pravý břeh je nízký. Antošovice jsou dnes ohrožovány vodou dvacetiletou a Koblov je ohrožován již vodou desetiletou. Podél vodního toku Porubka se rozkládá zástavba městských obvodů Krásné Pole, Poruba a Svinov. Dnešní povodňová ochrana obytné zástavby Poruby a Svinova, která je místy

161

chráněna jen na Q5, je jednoznačně nedostatečná. Povodňová ochrana podél výustní trati řeky Opavy je taková, že chatová osada v Martinově má zajištěnou povodňovou ochranu pouze kolem Q5 a vody vyšší ji ohrožují zaplavením. Tento stav v uvedené lokalitě byl důvodem pro vyhlášení stavební uzávěry. Městská část Třebovice je chráněna náspem trati ČD až na místa podjezdů, kterými proniká velká voda do padesátileté četnosti. Nejproblematičtějším místem podél vodního toku Ostravice je z hlediska povodňové ochrany na území města Ostravy městský obvod Hrabová. Jeho území je zaplavováno již od dvacetileté vody potokem Ščuči, který je přítokem Ostravice. Území podél vodního toku Lučina je zabezpečeno na bezpečné převedení stoleté vody.

6.2 Zemědělská půda

Zemědělská půda tvoří 40 % rozlohy statutárního města Ostravy, přičemž snahou je její zachování a zabránění jejího úbytku. Pro srovnání lze uvést, že výměra zemědělské půdy u měst Brno a Plzeň v roce 2006 byla přibližně stejná (v případě Brna zemědělská půda činila 34,7 % výměry města, v případě Plzně tato činila 44,1 % celkové výměry města). Z celkové rozlohy zemědělské půdy Moravskoslezského kraje zaujímá město Ostrava 3 %.

Tab.6.4:Rozsah zemědělské půdy za město Ostravu v letech 2005 - 2007 Rok zemědělská půda (ha)

2005

2006

2007

8 560

8 528

8 463

Zdroj: ČSÚ. Informace o regionech, městech a obcích: Vybrané statistické údaje za obec; Bilance půdy podle měst k 31. 12. 2005, 2006

Podíl zemědělské půdy na území správního obvodu Ostrava zabrané pro výstavbu rodinných domů, tvoří v celkovém množství trvale odňaté půdy menšinu, přestože jsou tyto zábory nejčastější. Většinou se jedná o zábor zemědělské půdy pro výstavbu obchodních areálů, průmyslovou či dopravní výstavbu.

Tab.6.5: Přehled výměry trvale odňaté zemědělské půdy za rok 2004 - 2007 Rok trvale odňato (ha)

2004

2005

2006

2007

24,9

62,0

16,0

61,5

Zdroj: MMO, Odbor ochrany životního prostřed Pozn. Od r. 2003 se tato čísla uvádějí pro správní obvod Ostrava

V roce 2004 bylo z výměru zemědělské půdy trvale odňato 24,9 ha a to kvůli výstavby průmyslového parku Hrabová. Roku 2005 bylo celkem trvale odňato 62 ha, z toho 43 ha pro výstavbu silnice 1/11 prodloužená Rudná a dále pro výstavbu průmyslového parku Hrabová. V následujícím roce 2006 bylo odňato 16 ha za účelem výstavby průmyslového parku Hrabová a výstavby silnice 1/47 severní spoj.

162

Roku 2007 bylo trvale odňato 61,5 ha, např. pro IKEA, průmyslový park Hrabová, logistické centrum v Hošťákovicích a dále pro ředitelství silnic a dálnic.

Problémem i nadále zůstávají neudržované pozemky vlastníků, u nichž dochází k zaplevelování. Stejně tak i problém s jejich rychlou a efektivní nápravou.

Jak ukazují výsledky studie Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava z roku 1998, kvalita zemědělské půdy na území města Ostravy je ovlivněna dlouhodobým kontaminováním polyaromoatickými uhlovodíky. Uvedený průzkum zkoumal také výskyt rizikových prvků v zemědělských půdách na území města, přičemž byla prokázána nízká úroveň kontaminace sledovaných zemědělských půd, konkrétně kontaminace kadmiem u 7,6 % vzorků a arsenem u 2 % vzorků. V současné době chybí ucelenější informace, které by plošně popsaly kvalitu zemědělské půdy na území města.

6.3 Lesy

Celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa na území města Ostravy činí 2 441,68 ha. Tato plocha zaujímá 11,4 % z celkové rozlohy města. Pro srovnání lze uvést, že podíl lesních pozemků města Brna na jeho rozloze činí téměř 28 % a v případě Plzně tento v roce 2006 činil skoro 19 % celkové rozlohy města. V Moravskoslezském kraji zaujímají lesní pozemky cca 35,5 % z celkové výměry.

Struktura vlastníků se příliš nemění. Stále platí, že největší podíl lesů vlastní stát, druhým největším vlastníkem je statutární město Ostrava, dále RPG RE Land, s.r.o. Zbylá část lesních pozemků je ve vlastnictví 891 vlastníků, přičemž průměrná výměra lesního majetku drobného vlastníka lesa je 0,57 ha. Na území města se nacházejí lesní porosty zastupující všechny kategorie lesa.

Tab. 6.6: Zastoupení jednotlivých kategorií lesa na území města Ostravy Kategorie lesa

Rozloha (ha)

Podíl (%)

Lesy hospodářské

1 040,29

42,61

Lesy zvláštního určení

1 226,82

50,24

Lesy ochranné Celkem

174,57

7,15

2 441,68

100,00

Zdroj: MMO, Odbor ochrany životního prostředí

Z hlediska imisního zatížení lesů na území města Ostravy se řadí větší část lesních porostů do pásem ohrožení B a C, přičemž z jednotlivých stupňů poškození lesních porostů A až D jsou A a B nejvyššími pásmy ohrožení. Do pásma ohrožení B spadají lesní porosty nacházející se na

163

severovýchodě, východě a jihovýchodě města, tj. katastrální území Slezská Ostrava, Michálkovice, Heřmanice, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Radvanice, Bartovice a Petřkovice u Ostravy. Do nejnižšího pásma ohrožení D zasahují lesy v katastrálních území Polanka nad Odrou, Proskovice, Nová Plesná a na částech katastrálních území Svinov, Stará Bělá, Krásné Pole a Stará Plesná. Na kvalitu lesů mají vliv i další faktory, jako například kalamitní výskyt škůdců nebo nepříznivé klimatické výkyvy, stále se vyskytující houbové choroby (václavka, tracheomykóza). V posledních letech navíc vzrostl vliv abiotických faktorů, např. výskyt silných větrů v kombinaci s nahodilou těžbou lesa způsobuje velké problémy.

V důsledku těžby se snižuje výměra smrkových porostů, takže dochází k pozvolnému snižování poškození těchto porostů kůrovci. Porostní směsi, kterými jsou osazovány vzniklé holiny obsahují především listnaté dřeviny. Zlepšuje se druhová skladba obnovovaných lesních porostů a je snaha o její přiblížení přirozené druhové skladbě, jež odpovídá stanovištním podmínkám této oblasti.

Výměra holin po těžbě, které vznikly v letech 2006 - 2007 na území lesních ploch větších vlastníků (Lesy České republiky, Ostravské městské lesy, RPG RE Land, s.r.o.) činí 50,52 ha, přičemž v těchto letech došlo uvedenými vlastníky k zalesnění 31,94 ha. Z provedených těžeb a zalesnění jich bylo nejvíce realizováno na pozemcích ve správě Ostravských městských lesů.

Tab.6.7: Rozloha lesní půdy na území města Ostravy v letech 2005 - 2007 Lesní půda (ha)

2005

2006

2007

2 359

2 365

2 429

Zdroj: ČSU. Informace o regionech, městech a obcích: Vybrané statistické údaje za obce; Bilance půdy podle měst k 31.12. 2005, 2006

6.4 Ochrana přírody

6.4.1 Velkoplošná a maloplošná chráněná území

Z velkoplošných chráněných území zasahuje Ostrava na jihu do Chráněné krajinné oblasti Poodří, zřízené za účelem ochrany unikátní oderské nivy.

Na území Ostravy leží také maloplošná chráněná území, která mají chránit především území říčních niv s lužními lesy, zámecký park, významné archeologické naleziště a mokřady. Jsou to PR Rezavka, PR Přemyšov, PP Turkov, NPP Landek , PR Štěpán, který zasahuje na území města jen nepatrně, NPP Polanská niva, PP Porubský bludný balvan a PP Rovinské balvany. Stručnou charakteristiku maloplošných chráněných území poskytuje následující tabulka.

164

Tab. 6.8: Maloplošná chráněná území PR Rezavka Komplex lužního lesa kolem trvale zavodnělého slepého ramene Odry a rozsáhlé rákosiny Vrbenského rybníka ležící v katastrálním území Svinov. Stanoviště řady chráněných rostlin a živočichů. Území tvoří lesní komplex jilmových doubrav spolu s mokřadními olšinami. V podrostu se vyskytuje řada zvláště chráněných rostlin, které jsou zařazeny mezi druhy regionálně významné, např. kruštík polabský (Epipactis albensis), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis). Velká část území je porostlá společenstvy rákosin a vysokých ostřic. Přírodní památka je pozoruhodná také z pohledu mykologického, konkrétně z důvodu výskytu ohnivce rakouského (Sarcoscypha austriaca) a šťavnatky narudlé (Hygrophorus leucophaeus). PR Přemyšov Lužní lesy a mokřadní olšiny s množstvím drobných pramenišť, které ve spodní části území přecházejí v mokřady s vodními plochami. Nachází se v katastrálním území Polanka nad Odrou a Svinov. Ojediněle zachovalá levobřežní říční terasa řeky Odry je členěna řadou rýh a roklí a vyvěrá na ní asi 20 drobných pramenů. Pod svahem voda stagnuje a vytváří mokřady s vodními plochami. Značná členitost reliéfu je příčinou neobvyklé pestrosti biotopů na malé ploše. V areálu přírodní rezervace se střídají společenstva lužních lesů, místy v komplexu s mokřadními olšinami, bažinnými křovinami a s lipovými dubohabřinami. Vodní plochy a prameny vytvářejí podmínky pro široké spektrum vodních rostlin jako je kotvice plovoucí (Trapa natans), leknín bílý (Nymphaea alba) a žebratka bahenní (Hottonia palustris). Průzkumy bylo doloženo 14 druhů savců a 80 druhů ptáků (z toho 58 zde hnízdí). Doupné stromy využívají ke hnízdění datlovití a celá řada z řádu pěvců, např. hohol severní (Bucephala clangula), chřástal vodní (Rallus aquaticus), sluka lesní (Scolopax rusticola). PP Turkov Refugium ekosystému lužního lesa, v jihozápadní a východní části s hrázemi bývalých rybníků osázenými duby starými cca 200 let, rozprostírající se v katastrálním území Martinov ve Slezsku, Poruba - sever a Třebovice ve Slezsku, které už leží mimo oblast města Ostravy. Po povodni v roce 1997 území získalo charakter bezodtoké kotliny a v důsledku kyslíkového deficitu uhynula velká část porostů, včetně olšin v bývalých rybnících. V bylinném podrostu přesto zůstaly některé zajímavé druhy, např. měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Území je bohatou mykologickou lokalitou s vzácnějšími druhy, k nimž patří pstřeň dubový (Fistulina hepatica) nebo čechratička (Ripartites helomorphus). NPP Landek Národní přírodní památka Landek patří k nejcennějším lokalitám svého druhu na Ostravsku. Nachází se na katastrálním území Petřkovice a Koblov, který nespadá pod území města Ostravy. Landek tvoří nejvýchodnější výběžek Českého masívu a jeho odkryté sedimenty jsou součástí rozsáhlé Hornoslezské pánve. Ve skalním defilé o délce 1,2 km je vyvinuta svrchní část petřkovických a nejspodnější úsek hrušovských vrstev ostravského souvrství. Nejvyšší úsek petřkovických vrstev zahrnuje 8-12 sedimentačních cyklů. Opakují se zde polohy světlých pískovců, šedých, laminovaných prachovců, tmavošedých jílovců, které přecházejí v kořenové půdy a černouhelné sloje. V suti pod výchozy můžeme nalézt fosilní zbytky karbonských rostlin. Ve střední části skalních odkryvů, poblíž soutoku Odry s Ostravicí, vystupuje jedna z nejmocnějších a nejstálejších skupin mořských horizontů, skupina faunistických horizontů Nanety. Asi po 100 m se za soutokem Odry a Ostravice objevují strmě uložené vrstvy jílovců a pískovců, náležejících nejvyšší části petřkovických vrstev. Charakteristickým znakem uhelných slojí petřkovických a spodních hrušovských vrstev je vysoký stupeň prouhelnění a vysoká kvalita uhlí. Landek se nachází nad hlubinnými šachtami s dodnes aktivními důlními plyny. Povrch Landeku je vnitřně vyhříván a díky tomu se zde daří i teplomilnějším stepním druhům rostlin. Vyskytují se zde vzácné exempláře buků staré 150 a více let spolu s různými druhy vzácných živočichů. Lokalita je také významnou archeologickou památkou. Významný je unikátní nález Landecké venuše známé také pod názvem Petřkovická venuše. NPP Polanská Niva Národní přírodní rezervace Polanská Niva se rozkládá na území 122,3 ha, v katastrálním území Polanka nad Odrou. Jedná se o část polanecké rybniční soustavy. Vyskytuje se zde mnoho chráněných druhů rostlin a živočichů a vzácných společenstev. PP Porubský bludný balvan Tento bludný balvan leží na ulici Vřesinské v katastrálním území Poruba. Jedná se o druhý největší bludný balvan s absolutně nejdelší osou na území ČR. Byl vyzdvižen v roce 1928 z koryta potoka v místech zvaných "V dolech" v Porubě. Je tvořen horninou žulového charakteru (hrubozrnný porfyrický granit) a jeho výměra je 25 m3. Struktura horniny je porfyrická, s 1 - 2 cm velkými vyrostlicemi růžových draselných živců. PP Rovinské balvany Tato památka se nachází v katastrálním území Moravská Ostrava. Jde o skupinu bludných balvanů, pro kterou je charakteristický vzorek velkých eratických bloků, transportovaných pevninským ledovcem. Byly objeveny při těžbě písků v Hlučíně-Rovninách a po uzavření a rekultivaci pískovny v první polovině šedesátých let byly balvany převezeny do Ostravy. Většina z nich je tvořena žulou s růžovými až rudě červenými draselnými živci. Dva jsou tvořeny migmatickou horninou odlišného charakteru. Další dva, rozměrově menší, jsou tvořeny světle šedým jemnozrnným kvarcitem.

Kromě uvedeného je v současnosti na území města registrováno 26 památných stromů, nejsou vyhlášeny žádné přechodně chráněné plochy a u přechodně chráněných ploch Studenec, Martinovský mokřad a Koráb doba vyhlášení uplynula

165

Některé z lokalit na území města Ostravy spadají do soustavy NATURA 2000, konkrétně se jedná o lokality Poodří, Heřmanský rybník a Pilíky. Od 1.6. 2008 nabývá účinnosti také nařízení vlády týkající se vymezení Ptačí oblasti Heřmanský stav - Odra - Poolší.

6.4.2 Územní systém ekologické stability

Územní systém ekologické stability (ÚSES) lze členit na nadregionální, regionální a lokální. Z tohoto pohledu lze konstatovat, že do území nadregionálních ÚSES zasahuje na západě a severu nadregionální biocentrum niva Odry s trasou nadregionálního biokoridoru (ten vede nivou Odry s připojením větve nivy Opavy a Ostravice) a na východě nadregionální biokoridor vedoucí od Lipiny přes Záryje, Gurňák, Heřmanické rybníky do údolí Odry (dále přes Černý les do nadregionálního biocentra Bělský les).

Na nadregionální územní systém ekologické stability je napojen regionální systém s hlavními tahy


Dobroslavický les - Březí - Niva Odry,




Březí - Niva Opavy,




Březí - Horník,




Lučina,




Jarkovský potok.

V roce 2007 byl zpracován pro území Moravskoslezského kraje Generel nadregionálního a regionálního ÚSES. Tento generel částečně vychází ze stávající územně plánovací dokumentace města Ostravy, vymezuje však také nové trasy a plochy ÚSES. Tento generel slouží jako podklad pro řešení Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, které jsou v současné době zpracovávány.

Lokální územní systém ekologické stability musí být v souladu a respektovat nadregionální a regionální systém ekologické stability, který bude obsažen v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Místní ÚSES bude doplňovat výše uvedené plochy a tahy regionálního ÚSES jak o prvky reprezentativní, tak o prvky unikátní. Unikátními prvky v tomto typu krajiny, ovlivněné velmi významně hornickou a další průmyslovou činností, jsou především haldy různého stáří se spontánním porostem keřového a často i stromového patra, popř. s porostem stepního charakteru s výskytem řady teplomilných druhů. Dalším typem unikátních prvků jsou zvodnělá poklesová území, která se stávají významnými refugií obojživelníků a dalších organismů vázaných na vodu. Reprezentativní lesní biocentra a biokoridory mají velmi často velmi nízkou hodnotu ekologické stability, jež je způsobená antropickou zátěží.

166

Základním krokem pro naplnění podstaty a cílů ÚSES je jejich vymezení do Zásad územního rozvoje MSK (nadregionální a regionální ÚSES) a zpřesnění jejich vymezení spolu s navazujícím systémem lokálního ÚSES v Územním plánu města Ostravy. Dalším krokem bude jejich realizace. V současné době dochází k projednávání návrhu změny Územního plánu města Ostravy. Veškeré zamýšlené návrhy na změnu chráněných území jsou tedy ve stavu projednávání.

6.4.3 Veřejná zeleň

Rozloha zmapované veřejné zeleně podle Pasportu zeleně k 1.6. 2008 na území města Ostravy činí 1 702,48 ha. V posledních letech došlo k významným rekonstrukcím veřejné zeleně na Fifejdách (regenerace sídlištní zeleně), v Porubě (Hlavní třída a navazující lokality) a v Třebovicích (rekonstrukce parku). V současnosti vznikají nové plochy veřejné zeleně v Hrabové kolem průmyslové zóny a v Pustkovci kolem Vědecko-technologického parku. Podle Pasportu zeleně jsou na území města parky v rozloze 132,11 ha. Rozloha parkově upravených ploch představuje 113,56 ha. Plocha sídlištní zeleně zaujímá 499,39 ha. U výše uvedených čísel se jedná o plochy zeleně, které jsou v majetku města Ostravy.

6.5 Metan

Na většině území města Ostravy, stejně jako v jeho širším okolí, se pod pokryvnými horninovými útvary nachází výhradní ložisko černého uhlí, jež bylo z důvodu jeho ochrany v minulosti vyhlášeno chráněným ložiskovým územím (CHLÚ) „Česká část Hornoslezské pánve“. Hornoslezská pánev je na území ČR základními geologicko-tektonickými strukturami rozčleněna na dílčí pánve, a to na pánev ostravskou (ODP), pánev petřvaldskou (PDP), pánev karvinskou (KDP) a pánev jižní (JDP), přičemž všechny uvedené, až na pánev karvinskou, zasahují do území města Ostravy.

V důsledku zastavení provozu dolů v oblasti pánve ostravské a z části pánve petřvaldské, a s tím spojené ukončení nuceného odvětrávání důlních prostor, vyvstal od poloviny 90. let 20. století problém nekontrolovatelného výstupu důlních plynů na povrch, zejména metanu jako jejich nejnebezpečnější složky, neboť tento v 4,5-15% koncentraci ve směsi se vzduchem tvoří výbušnou směs. Výstup těchto plynů úzce souvisí s plynodajností karbonského souvrství, plynopropustností pokryvných

hornin

a

s existencí komunikačních cest plynů vzniklých hornickou činností. Z tohoto důvodu lze za místa s největším rizikem výstupu důlních plynů na povrch považovat především nedostatečně zlikvidovaná stará důlní díla, karbonská okna, tj. výstupy plynonosných karbonských hornin na povrch, a tzv.

167

minipánve, tedy výruby slojí dobývaných v malé houbce pod povrchem. Výstupem důlních plynů, resp. metanu na povrch jsou na území města Ostravy nejvíce postiženy Slezská Ostrava, Muglinov a Petřkovice, ve kterých je výše uvedeným ohroženo více než 20 % území, a dále Hrušov, Koblov, Hošťálkovice a Lhotka.

Pro ohodnocení míry nebezpečí výstupu důlních plynů na povrch byla vypracována mapa kategorizace území OKR, jež je průběžně aktualizována a v níž jsou vyznačena území:


s možnými nahodilými výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená nulovou izolinií vlivu dobývacích prací (hranice poklesových kotlin); území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně ze 44 %,




ohrožená výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená izolinií 50 m mocnosti pokryvných útvarů, nacházející se uvnitř plochy území s možnými náhodnými nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů na povrch; území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně z 5 %,




nebezpečná výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená konturami ploch vydobytých porubů do hloubky 100 m pod povrchem zvětšené o 50 m bezpečnostní pásmo (toto území je uvnitř ploch území ohrožených nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů), jako území nebezpečná jsou rovněž klasifikována všechna hlavní důlní díla ústící na povrch vč. jejich bezpečnostních pásem; území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně ze 3 %,




bez nebezpečí výstupu důlních plynů, tj. území situována mimo vliv dobývání; bez nebezpečí výstupů důlních plynů je přibližně 48 % statutárního města Ostravy.

Jak již bylo uvedeno výše, nedostatečně zajištěná důlní díla představují významná rizika lokálního výstupu důlních plynů na povrch, přičemž na významu tato rizika nabývají především v případech výstupu těchto plynů v blízkosti stavebních či jiných objektů, u nichž může docházet k akumulaci výbušných koncentrací důlních plynů. Z tohoto pohledu je nutno zdůraznit také možnost šíření metanu na dlouhé vzdálenosti prostřednictvím podpovrchových inženýrských sítí, čímž se tento může vyskytovat i mimo bezpečnostní pásmo důlních děl. Dalším nebezpečím v důsledku existence v minulosti nedostatečně zajištěných důlních děl je nebezpečí možné ztráty stability ústí těchto děl na povrchu.

Na území města Ostravy je celkem registrováno 356 starých a opuštěných důlních děl, přičemž 216 z nich se nachází v zastavěné oblasti. Všechna důlní díla v zastavěných oblastech, kromě několika málo, která jsou dosud v řešení, byla již odborně zajištěna. Ve spojitosti s nebezpečím výstupů důlních plynů na povrch jsou, v souladu s báňskou legislativou, konkrétně požadavky na zajištění bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, v okolí zajišťovaných starých důlních děl vyhlašovány stavební uzávěry. Stavební uzávěry jsou stanovovány v bezpečnostním pásmu důlního díla, což znamená, že mají většinou tvar kruhu o poloměru 25 m kolem zajišťovaného důlního díla. Tyto

168

stavební uzávěry byly na území města Ostravy zatím vyhlášeny v případě 198 likvidovaných důlních děl.

6.6 Ochrana před hlukem

Lékařské studie dokazují nepříznivý vliv hluku na lidské zdraví. V důsledku hlukové zátěže organizmu dochází k takovým obtížím, jako je např. zvýšení krevního tlaku, stažení periferních cév, zvýšení hladiny adrenalinu nebo ztrátám hořčíku. Dlouhodobé vystavení nadměrnému hluku způsobuje hypertenzi a zvyšuje riziko infarktu. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo úměrně vzrůstá s hlučností daného prostředí.

Strategické hlukové mapy (SHM) v ČR byly v první etapě vytvořeny pro aglomerace Praha, Brno a Ostrava. SHM byly zpracovány pro hlavní pozemní komunikace, po kterých projede více než šest milionu vozidel ročně, železnice, po kterých projede víc než 60 tisíc vlaků za rok a pro letiště Ruzyně.

6.6.1 Strategická hluková mapa aglomerace Ostrava Na území aglomerace Ostravy, jehož se strategie hlukové mapy (SHM) dotýká, žije 317 385 obyvatel. Vyhodnocení hlukem dotčené populace ve specifických hlukových pásmech jsou zpracovány podle územních městských obvodů a také pro celé hodnocené území. Výsledkem analýzy SHM jsou také počty školských zařízení, nemocnic a obytných staveb zasažených nadměrným hlukem.

Na území aglomerace Ostravy byly na tratích ČD pro strategické hlukové mapování vybrány úseky v celkové délce 71,9 km, konkrétně se jednalo o úseky


Havířov - Ostrava Svinov (23,4 km),




Jistebník - Bohumín (24,8 km),




Ostrava hl. n. - Paskov (15,1 km),




Ostrava Svinov - Děhylov (8,6 km).

Pro výpočet hluku ze silniční dopravy sloužily výsledky předchozích dopravních průzkumů v Ostravě z databáze Ostravských komunikací a UDI MORAVA s.r.o., aktualizační průzkumy dopravy provedené v rámci teto dokumentace, včetně sčítání na křižovatkách s rameny ústícími do výhradně obytných území. Data o intenzitě tramvajové dopravy byla získána z podkladů odboru dopravy Magistrátu města Ostravy v aktuálním grafikonu a pro zpracování zdrojů hluku v oblasti průmyslu byly použity podklady Krajského úřadu Moravskoslezského kraje z databáze IPPC. Zdrojem pro stanovení počtu lidí dotčených hlukem byla data ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 ČSÚ.

169

Počet lidí na území města Ostravy, kteří jsou vystaveni nadlimitnímu hluku, činí pro ukazatel celodenního obtěžování hlukem (Ldvn - ukazatel pro den-večer-noc) 27 800 osob. Na území města Brna je to 31 994 osob. Z hlediska ukazatele celodenního obtěžování hlukem (Ldvn) bylo zjištěno, že na úrovni hlukové zátěže nad 75 dB žije na území města Ostravy 2 700 osob. Při přepočtu na celkový počet obyvatel žije nad mezními hodnotami hluku 10,8 % obyvatel města Ostravy a 10,3 % obyvatel Brna. Dobrou zprávou je, že v tzv. „černé desítce“, tedy seznamu deseti obcí a měst na území ČR s extrémní hlukovou zátěží nad 70 dB v nočních hodinách, město Ostrava nefiguruje.

Podrobnější výsledky pro město Ostravu obsahuje následující přehled:


Železniční doprava Nad mezními hodnotami pro ukazatele Ldvn a Ln (ukazatel pro noc) z železniční dopravy nežije na území města Ostravy žádná osoba. (Mezní hodnota Ldvn - 70 dB; Ln - 65dB.)




Intergrovaná zařízení Nad mezní hodnotou hlukové zátěže Ldvn z integrovaných zařízení žije na území města 500 osob a nad mezní hodnotou Ln 1000 osob. (Mezní hodnota Ldvn - 50 dB; Ln - 40 dB.)




Silniční doprava Celodenní obtěžování hlukem nad mezní hodnotou ze silniční dopravy pro ukazatele Ldvn se dotýká 27 800 osob a pro ukazatele Ln 33 300 osob. (Mezní hodnota Ldvn - 70 dB; Ln - 60 dB.)




Stavby pro bydlení, školská a zdravotnická zařízení V hodnoceném území se nachází celkem 190 školských zařízení, 9 nemocnic a 21 868 staveb pro bydlení. Podle ukazatele Ldvn se nad úrovní hlukové zátěže 75 dB nachází 200 obytných domů a 3 školská zařízení. Pro ukazatel Ln se u těchto objektů nevyskytuje žádný z výše uvedených nad úrovní hlukové zátěže. Při srovnání ukazatele Ldvn v případě objektů měst Ostravy a Brna se ukazuje, že v Ostravě se nachází 18 školských objektů ležících v hlukovém pásmu nad 70 dB, zatímco v Brně se jich nachází pouze 7. Opačná je však situace u zdravotnických zařízení, u kterých výše uvedené kritérium hluku v Ostravě splňuje pouze 1 zařízení, zatímco v Brně toto splňuje 8 zařízení.

Hlukové mapování odhalilo, že největším producentem hluku je silniční doprava. Přibližně 85 - 90 % veškerého hluku pochází z tohoto zdroje. Naopak doprava železniční se na hlukové zátěži podílí zcela minimálně.

170

6.7 Staré zátěže na území města Ostravy

6.7.1 Obecná charakteristika lokalit starých zátěží

Staré zátěže lze charakterizovat jako lokality s přetrvávajícím znečištěním horninového prostředí, tedy zemin a podzemních vod, jež bylo způsobeno úniky škodlivin z primárních zdrojů při výrobě, skladování a dalších manipulacích. Takovéto znečištění skrývá potenciál ohrožení životního prostředí, ekosystémů a zdraví obyvatel ještě dlouho po odstranění dotace z primárních zdrojů znečištění a zároveň může znamenat omezení ve způsobech možného využívání dané lokality.

Úplná eliminace lokalit starých zátěží, vzhledem k jejím extrémním nákladům, není možná. Z tohoto důvodu bývá uplatňován princip redukce rizik z existence těchto zátěží pouze na definovanou akceptovatelnou úroveň, princip volby priorit, příp. zavedení omezení na charakter dalšího funkčního využívání lokalit, vždy v závislosti na závažnosti reálných či potenciálních rizik pro životní prostředí, zdraví obyvatel a ekosystémy.

V případě značné části lokalit starých zátěží probíhá nebo bude probíhat jejich řešení v rámci sanačního programu Fondu národního majetku ČR. Mnohé lokality, mezi nimi také některé velmi významné, však nenaplňují příslušná formální kritéria k jejich zařazení do tohoto programu. Kromě uvedeného je nutno poznamenat, že sanační program FNM ČR je primárně zaměřen na redukci humánních zdravotních rizik ze staré kontaminace. Výsledkem tohoto je neřešení stavu některých lokalit starých zátěží, ačkoli jejich stav a zůstatková kontaminace znemožňují jejich další využívání v souladu s potřebami a záměry města. Přehled zátěží na území města Ostravy poskytuje příloha 6.2.

6.7.2 Provozované průmyslové podniky

Do této kategorie spadají rozsáhlé areály velkých hutních, strojírenských či chemických komplexů, koksovny, energetické zdroje a velká řada areálů menších podniků a provozů různého zaměření. Bez ohledu na charakter výroby lze prakticky ve všech areálech očekávat přinejmenším lokální znečištění horninového prostředí ropnými látkami a velmi často též chlorovanými uhlovodíky, přičemž konkrétní charakter výroby pak zpravidla přináší ještě specifický typ a rozsah kontaminace.

Problémové, vzhledem k možnému vlivu znečištění na své okolí, především na podzemní vody a povrchové toky, jsou ve městě Ostravě následující podniky:

171




OKD, OKK, a.s., koksovna Jan Šverma s masivní kontaminací horninového prostředí typickou pro koksárenské provozy (polyaromatické a aromatické uhlovodíky, fenoly, sírany, amonné ionty), které potenciálně ohrožují vodní zdroj Nová Ves; financování sanace zajištěno,




BC MCHZ, s.r.o. s masivní kontaminací především amonnými ionty z provozů anorganické chemie, potenciální ohrožení vodního zdroje Nová Ves; financování sanace dosud nezajištěno,




VÍTKOVICE, a.s. s rozsáhlým znečištěním chlorovanými uhlovodíky v části podniku v Mariánských Horách, potenciálně ohrožující vodní zdroj Nová Ves; financování sanace zajištěno,




areál ROMO (východní část bývalého areálu DEZA) s indikovanavou, průzkumně nedostatečně ověřenou kontaminací chlorovanými a zřejmě i jinými uhlovodíky, přispívající ke znečištění v areálu Vítkovice - Horní oblast, potenciální ohrožení vodního zdroje Nová Ves; financování sanace nezajištěno.

6.7.3 Průmyslové areály s ukončeným provozem

Problémy se znečištěním průmyslových areálů s ukončeným provozem jsou v podstatě totožné s problémy podniků fungujících, jelikož také zde se vyskytuje lokální znečištění horninového prostředí ropnými látkami, velmi často doprovázeno znečištěním chlorovanými uhlovodíky. K tomu se přidává také specifické znečištění dle charakteru výroby. Specifickým problémem těchto areálů, v porovnání s areály fungujícími, je však navíc absence zodpovědné péče o tyto areály a jejich chátrání.

Z nejvýznamnějších lokalit, resp. areálů s ukončeným provozem, ve městě Ostravě lze zmínit především


areál Karolina (cca 60 ha) - tato lokalita původního koksárenského provozu byla již plně dekontaminována (dekontaminační práce probíhaly téměř 10 let) a území tak již nepředstavuje ekologickou hrozbu, ale naopak potenciál dalšího rozvoje (v roce 2008 byla zahájena výstavba nové moderní čtvrti Nová Karlina, kde zhruba za 15 miliard korun vzniknou v následujících osmi letech nové byty, kancelářské, obchodní a společenské objekty; do roku 2010 by mělo již existovat obchodní a zábavní centrum, administrativní budova a zhruba 230 bytů),




lokalita DEZA, nyní LAHOS (cca 26 ha) - bývalý chemický podnik s masivní kontaminací horninového prostředí polyaromáty, aromáty a amonnými ionty, přičemž zdroje dalšího znečišťování byly již odstraněny; znečištění areálu ohrožuje vodní zdroj Nová Ves; financování sanace nezajištěno,




areál bývalých Hrušovských chemických závodů Hrušov (cca 38 ha) - objekty vesměs v dezolátním stavu, dosud se zde nacházejí různé chemikálie a nádrže s kapalinami, skládka; dominantní je zřejmě anorganická kontaminace horninového prostředí, nízká prozkoumanost, migrace škodlivin ve směru k nivě Odry neověřena, financování sanace dosud plně nezajištěno (většinu pozemků vlastní

172

společnost S.P.I. Holdings, část vlastní rovněž město Ostrava; záměrem je připravit toto území pro další využití, zejména průmyslovou výrobu - předpokládané náklady na sanaci a přípravu budou dosahovat cca 900 mil Kč),


areál CHEMO (cca 3 ha) - kontaminace chlorovanými uhlovodíky, interference s kontaminací přilehlých lagun DIAMO, riziko migrace dále do údolní nivy Odry, financování sanace nezajištěno,




bývalá rafinérie minerálních olejů Ostramo - Vlček a spol. (cca 10 ha) - masivní kontaminace oleji, v menší míře též chlorovanými uhlovodíky, riziko migrace dále do údolní nivy Odry (jedná se o jednu z nejzávažnějších ekologických zátěží v Moravskoslezském kraji); v roce 2008 by měla být schválena studie EIA a rovněž započaty sanační práce sdružení firem Čistá Ostrava v celkové hodnotě cca 2,5 mld Kč, které by měly být ukončeny do r. 2010 (kaly budou čištěny, neutralizovány vápnem, následně smíchány s uhlím a jako alternativní palivo by je měly odebírat např. elektrárna Dětmarovice a několik cementáren),




Vítkovice, tzv. Dolní oblast (cca 150 ha) - hutní část komplexu VÍTKOVICE s ukončeným provozem a masivní kontaminací v areálu bývalé koksovny s rizikem migrace k areálu Karolina (vyskytuje se zde řada menších ohnisek kontaminace zejména ropnými látkami a ve značné části území pak plošná kontaminace těžkými kovy); na tomto území se připravuje velký regenerační projekt za zhruba 60 mld Kč, kde by do r. 2015 měly vzniknout vzdělávací, vědecké a výzkumné centrum, kongresové a kulturní centrum, ubytování pro studenty a nové byty, přičemž tento projekt bude mimo jiné vyžadovat změnu územního plánu,




údolí Trojice (cca 15 ha) - areál bývalé koksovny s odpovídající typickou kontaminací a přilehlý areál bývalého dolu s nízkým rizikem migrace znečištění do okolí, avšak s omezením využitelnosti polohou cenné lokality; dalším komplikujícím faktorem je přilehlá doutnající halda Emma, financování sanace potenciálně zajištěno prostředky z OKD, DIAMO a FNM ČR.

Na území města Ostravy se nachází přibližně 20 areálů již neprovozovaných dolů OKD, jejichž úhrnná plocha činí přes 110 ha. Pouze v jámě Jeremenko je zachován částečný provoz, tj. jsou odčerpávány důlní vody dílčí ostravské uhelné pánve, což umožňuje případné pokračování těžby v karvinské části revíru. Specifickými lokalitami jsou pak areály Dolů Michal a Anselm, jež jsou provozovány jako technické skanzeny, a dále Důl Hlubina, jež je technickou památkou. Ani jedna z těchto lokalit nepředstavuje z pohledu kontaminace horninového prostředí významné riziko pro okolí. Financování sanací lokálních ohnisek kontaminace v areálech starých dolů je zajištěno z prostředků FNM ČR.

Kromě uvedených areálů se ve městě nachází ještě další nevyužívané nebo omezeně využívané a chátrající lokality, podniky a objekty menšího rozsahu, přičemž souhrnné informace o nich k dispozici nejsou, stejně tak jako informace o kontaminaci horninového prostředí. Není zde však žádný důvod se domnívat, že by migrace kontaminace z některé lokality reprezentovala závažný problém pro své

173

okolí, ačkoli nelze vyloučit existenci znečištění, které by mohlo ohrožovat přímé uživatele těchto lokalit.

Problematičnost celé situace dále zvýrazňují omezené legislativní a systémové možnosti tlaku na soukromé vlastníky těchto lokalit, aby nevyužívané a chátrající objekty a plochy byly sanovány, revitalizovány a opětně začleněny do organismu města. Z tohoto pohledu je velmi specifickou lokalitou areál staré obytné zástavby v Hrušově (cca 45 ha), v jehož případě není problémem ani bývalá průmyslová činnost, ani kontaminace, ale výhradně celková devastace.

6.7.4 Odvaly důlní hlušiny

Odvaly karbonské důlní hlušiny jsou pozůstatkem dlouhodobého dolování černého uhlí, přičemž na území města Ostravy se nachází přibližně 50 hald různé velikosti (celková úhrnná plošná rozloha činí zhruba 600 ha, celková kubatura vytěžené důlní hlušiny činí zhruba 90 milionů m3). Obecně bývají odvaly v krajině vnímány jako negativní estetický prvek, většinou zarostlý náletovou vegetací. I přes rekultivaci některých odvalů, jsou stále plochami s omezenými možnostmi dalšího využití.

Z hlediska vlivu na životní prostředí jsou problémem především hořící odvaly, přičemž na území města Ostravy se nachází přinejmenším jeden aktivně hořící odval, konkrétně se jedná o odval Emma (cca 34 ha). Dostatečný přehled o současném stavu odvalů není v současné době k dispozici. Vážnost situace navíc zvyšuje také skutečnost, že nevhodný zásah do starých odvalů může hoření iniciovat nebo zintenzívnit. Odvaly jsou navíc zdrojem masivního a dlouhodobého uvolňování síranů do podzemních vod v důsledku oxidace sulfidů, které karbonská hlušina obsahuje, přičemž vzhledem k velkému objemu hlušiny je omezování síranové kontaminace prakticky neřešitelným problémem. Situaci navíc komplikuje také rozsáhlé využívání hlušiny z odvalů k velkoplošným úpravám terénu, k rekultivaci území dotčených vlivy poddolování, k násypům při výstavbě komunikací apod., čímž dochází k nekontrolovatelnému rozptylu tohoto ohrožení podzemních vod. Je tedy žádoucí uvedené využívání odvalů omezovat a v případě jejich použití se zaměřit zejména na odvaly, jež reprezentují ohrožení využívaných vodních zdrojů.

Areály důlních odvalů byly v některých případech užívány k ukládání dalších druhů průmyslových odpadů, které mohou v rámci těchto lokalit reprezentovat samostatný zdroj ohrožení horninového prostředí další kontaminací odlišného charakteru (příkladem může být halda Dolu Jan Šverma v Mariánských Horách, ve které se nacházejí chemické odpady z bývalých MCHZ nebo halda Heřmanice, na které se nachází uhelné odkaliště, do kterého byly vypouštěny k čištění fenol-čpavkové vody z koksovny). O případném sanačním zásahu na haldě Heřmanice bude rozhodnuto na základě

174

probíhajícího monitoringu kvality podzemních vod v jejím okolí, pro haldu Šverma není sběr dat pro takové rozhodování zajištěn. Možný výskyt jiných odpadů na dalších odvalech v Ostravě není v úplnosti prověřen. Sanace problémových odvalů po těžbě uhlí je potenciálně zajištěna z prostředků FNM v rámci programu realizovaného podnikem DIAMO.

6.7.5 Odvaly a skládky velkoobjemových odpadů z hutní výroby

Producenty odvalů a velkoobjemových odpadů z hutní výroby jsou, resp. byly, hutní komplexy

ArcelorMittal Ostrava, a. s. (dříve Nová huť), který využíval odval Lihovarská (cca 85 ha), a Vítkovice, které využívaly odval Hrabová (cca 98 ha). Na obou haldách se kromě strusek nacházejí i další odpady z hutní výroby, jako různé kaly a odprašky s vysokými obsahy těžkých kovů, přičemž se lze domnívat o nekontrolovatelném ukládání také dalších odpadů. Závěry monitoringu uvedených odvalů ukázaly, že tyto nereprezentují významné ohrožení povrchových toků, ani využívaných zdrojů podzemních vod. Oba tyto odvaly jsou v současné době přepracovávány ke komerčnímu sekundárnímu zhodnocení uložených odpadů a následně by měla být provedena rekultivace obou těchto lokalit. Likvidace odvalu Hrabová je v současné době ve vysokém stupni rozpracovanosti, přičemž cílem prováděných prací je rekultivace území.

Z ostatních odvalů lze zmínit situaci odvalu Hrabůvka, kde probíhá postupná rekultivace na les, či odval Rudná, který není provozován, avšak ani rekultivován. Problémem odvalů (stejně jako důlních hald) je heterogenita geotechnických vlastností jejich materiálu, stejně jako nevhodné tvarování jejich povrchu a siluety, což komplikuje jejich zpětné začlenění do krajiny a organismu města. Řešení případných problémů s negativními vlivy v důsledku migrace škodlivin z těchto odvalů je potenciálně zajištěno FNM ČR.

6.7.6 Jiné skládky průmyslových odpadů

Na území města Ostravy se vyskytují staré skládky různých průmyslových odpadů, jež nejsou dle požadavků současné legislativy řádně zajištěny, přičemž některé z nich dosahují rozlohy přes 10 ha. Kromě uvedeného lze očekávat také množství skládek menšího rozsahu, které nejsou zcela inventarizovány. Tyto skládky v lepším případě omezují využitelnost lokalit, ve kterých jsou umístěny.

Kromě toho však mohou také představovat riziko pro vodní zdroje a povrchové toky. Z tohoto hlediska lze za významné považovat:

175




laguny odpadních olejů a dalších odpadů bývalé rafinérie Ostramo - Vlček a spol., nyní ve správě s. p. Diamo (cca 6 ha) - ohrožení údolní nivy řeky Odry v blízkosti vodního zdroje Nová Ves, sanace zajištěna z prostředků FNM ČR,




chemickou skládku KJŠ (cca 3,5 ha) - potenciální ohrožení vodního zdroje Nová Ves, případná sanace zajištěna z prostředků FNM ČR,




skládku odpadů z podniku VÍTKOVICE v pískovně Zábřeh (cca 10 ha) - potenciální ohrožení vodního zdroje Dubí, nedostatečná prozkoumanost migrace škodlivin ze skládky, financování případně nutné sanace nezajištěno,




chemický odval bývalých Hrušovských chemických závodů.

Z ostatních skládek většího rozsahu jsou podchyceny zejména ty, které se nacházejí v majetku podniků Vítkovice, ArcelorMittal Ostrava nebo OKD. Skládky průmyslových odpadů na haldách Heřmanice a Jan Šverma, na kterých se nacházejí také další průmyslové odpady z hutních výrob podniků Vítkovice a ArcelorMittal Ostrava, jsou podrobněji zmíněny v předchozích kapitolách. Sanace lokalit zde zmiňovaných podniků je v případě nutnosti zajištěna z prostředků FNM ČR.

6.7.7 Odkaliště

Odkaliště se na území města Ostravy podílejí rozlohou přibližně 150 ha, přičemž se jedná zejména o několik již nepoužívaných odkališť pro kaly z úpraven uhlí podniku OKD a.s, dosud provozován je systém Dolu Paskov. Některá odkaliště jsou umístěna na uhelných odvalech, příkladem je halda Heřmanice či halda Stachanov. Pro popeloviny z energetiky existují odkaliště Kunčičky (Energetika Vítkovice), Bartovice (ArcelorMittal Ostrava) a elektrárny Třebovice. Sanováno již bylo odkaliště Lhotka (cca 40 ha), jež bylo využíváno k čištění fenol-čpavkových vod z koksovny KJŠ.

ArcelorMittal Ostrava má několik odkališť hutní výroby, kontrétně Rudná II, Rudná III a Bartovice, jež kromě popelovin obsahují také ocelárenské a vysokopecní kaly; jedno z uvedených odkališť se nachází v tělese hutního odvalu Rudná I. Odkaliště hutního podniku Vítkovice byla umístěna v tělese odvalu Hrabová a sloužila i k ukládání jiných odpadů. Další odkaliště na území města slouží, resp. sloužila k ukládání kalů z čistíren odpadních vod (odkaliště z ČOV HN Ostravice, odkaliště Lučina ze staré ÚČOV Ostrava).

Na základě získaných poznatků lze usuzovat, že odvodněné průmyslové kaly byly v minulosti využívány, např. ve směsi s jinými materiály k vyplňování různých terénních nerovností. Elektrárenské popílky z odkališť pak nacházejí uplatnění jako materiál k zakládání vydobytých

176

důlních prostor. Geotechnické vlastnosti náplní odkališť omezují výrazně možnosti jiného využití těchto ploch po ukončení provozu. Pokud nejsou již nepoužívané odkaliště uzavřeny překrytem, hrozí zde riziko roznosu prašnosti. Z pohledu možného nadlimitního znečištění využívaných vodních zdrojů nebo povrchových vod nereprezentují odkaliště významné riziko. Sanace problémových lokalit je zajištěna z prostředků FNM ČR.

6.7.8 Skládky komunálních odpadů

Staré skládky komunálních odpadů se na rozloze města Ostravy podílí 50 až 100 ha, přičemž všechny již neprovozované skládky jsou v současné době rekultivovány. Využívání těchto ploch k jiným účelům však výrazně omezují nevhodné geotechnické vlastnosti jejich náplně. Ani tyto nereprezentují významné riziko nadlimitního znečištění využívaných vodních zdrojů nebo povrchových vod v rámci města.

Kromě uvedených skládek komunálního odpadu se na území města nachází velký počet drobných divokých skládek odpadů, které svým charakterem patří taktéž ke skládkám komunálním. Jejich odstraňování je záležitostí jednotlivých obvodů města, přičemž prioritně jsou odstraňovány ty, které mají potenciál k negativnímu ovlivnění kvality vodních zdrojů. Statutární město Ostrava každoročně vyčleňuje za tímto účelem finanční zdroje v rámci svého rozpočtu.

Město Ostrava má do budoucna zájem na vytvoření Krajského intergrovaného centra nakládání s odpady pro jejich termické využití, přičemž v současné době podniká kroky k realizaci tohoto záměru. V případě nutnosti vybudování nové skládky komunálního odpadu se jako možná lokalita pro její realizaci jeví odval dolu Heřmanice.

6.8 Ovzduší

Město Ostrava je charakteristické vysokou hustotou osídlení, dopravy a koncentrací průmyslu, především těžkého, což má za důsledek vysokou imisní zátěž města.

Na území města je situace stavu ovzduší monitorována měřícími stanicemi provozovanými ČHMU a Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě, který provozuje MS Radvanice a MS Mariánské Hory. Tyto 2 stanice byly v roce 2005 zřízeny na náklady města; stejně tak i jejich provoz je hrazen z jeho rozpočtu. Jejich cílem je monitorovat čistotu ovzduší v oblastech, kde se nacházejí největší zdroje

177

znečištění na území města, kterými jsou ArcelorMittal Ostrava a.s., EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s.

AMS Fifejdy, spolu s AMS Zábřeh (ČHMU) plošně reprezentují kvalitu čistoty ovzduší v Ostravě. Údaje těchto dvou stanic jsou přenášeny na informační panel statutárního města Ostrava, který je umístněn v Informačním centru na Nádražní ulici.

178

6.8.1 Polétavý prach (PM10) Emise TZL, resp. imisní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 jsou z hlediska ochrany ovzduší a lidského zdraví nejvýznamnějším problémem. Z tohoto důvodu je sledován počet a rozsah překročení imisních limitů, jež jsou vyhlašovány z důvodu ochrany lidského zdraví. Zdravotními výzkumy je prokázáno, že dlouhodobě zvýšené imisní koncentrace mají negativní vliv na lidské zdraví, zvyšují výskyt respiračních a kardiovaskulárních onemocnění, a že částice polétavého prachu a na ně navázané látky (např. benzo(a)pyren) mají karcinogenní účinky. Mezi nejvíce ohrožené skupiny obyvatelstva patří malé děti a těhotné matky, kdy dlouhodobě zvýšené imisní koncentrace polétavého prachu zvyšují riziko poškození zárodku.30

Obr. 6.1: Průměrné roční koncentrace PM10 v ovzduší v roce 2006

Zdroj: ČHMÚ. Znečištění ovzduší na území české republiky v roce 2006

Po významném snížení koncentrací těchto látek v průběhu devadesátých let začala situace stagnovat, případně dochází k mírnému zhoršení situace. Imisní limit pro 24 hodinové koncentrace PM10 (50 µg.m3) je překračován po výrazně více dnů v roce, než je povoleno. Nejhorší bývá situace během zimního období, kdy často dochází vlivem déletrvajících teplotních inverzí a zvýšené spotřebě paliv,

30

Zdravotní rizika plynoucí ze zhoršené kvality ovzduší popisuje např. ŠRÁM, R. Vliv ovzduší na zdravotní stav populace - interpretace pro Ostravu [online]. [cit. 1.9. 2008]

179

určeného k vytápění, k překračování limitu v delších časových úsecích. Počty překročení denního imisního limitu dokládá následující tabulka. Tab.6.9: Počet dnů, kdy byl překročen denní imisní limit 50 µg.m3 pro PM10 za rok 2004 - 2007: 2004

2005

2006

AIM - AMS Fifejdy (ČHMÚ)

Měřící stanice / rok

102

117

112

90

AIM - AMS Zábřeh (ČHMÚ)

106

120

92

80

MS Radvanice (ZÚ)

-

190

187

202

MS Mariánské Hory (ZÚ)

-

170

113

83

Maximální povolené překročení denního limitu *

2007

35

Zdroj: ČHMÚ, Úsek ochrany čistoty ovzduší, Data o znečištění ovzduší, Tabelární ročenky Pozn.: * - imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí (příloha č. 1 k nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší)

Přestože se, kromě naměřených hodnot v případě měřící stanice Radvanice, počet dnů s překročením denního imisního limitu v roce 2007 snížil, stále je hodnota pro maximální povolené překročení počtu dnů v roce 2krát až 3krát vyšší než povoluje norma. V imisním zatížení jednotlivých částí města nedošlo k podstatným změnám. Neuspokojivá situace nadále přetrvává zejména v celé východní polovině území města. Nejzatíženějším městským obvodem zůstávají Radvanice a Bartovice, především ty části městského obvodu, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti areálu ArcelorMittal Ostrava a.s., to dokazují měření ZÚ v Radvanicích, kde počty dnů přesahující povolené překročení denního limitu jsou dvakrát vyšší než v ostatních částech města, kde probíhalo měření ovzduší. V roce 2007 nebyl na AMS Fifejdy a Zábřeh limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 překročen. Naproti tomu na jiných místech měření, např. v Ostravě Přívoze a na ulici Českobratrské, v Radvanicích a Mariánských Horách, byla průměrná roční koncentrace PM10 stejně jako v předešlých letech vyšší, než je povolený limit.

Ta.b 6.10: Průměrné roční koncentrace pro PM10 za rok 2004 - 2007. Měřící stanice / rok AIM - AMS Fifejdy (ČHMÚ)

2004

2005

2006

2007

44,5

50,1

46,9

nepřekročeno

AIM - AMS Zábřeh (ČHMÚ)

44,2

48.7

43,6

nepřekročeno

Ostrava-Přívoz (ČHMÚ)

50,4

58,4

56,4

46,0

Ostrava-Českobratrská (ČHMÚ)

-

54,9

54,1

42,9

MS Radvanice ( ZÚ)

-

63,0

65,0

65,4

MS Mariánské Hory (ZÚ)

-

57,0

48,0

41,5

Roční imisní limit *

40

Zdroj: ČHMÚ, Úsek ochrany čistoty ovzduší, Data o znečištění ovzduší, Tabelární ročenky Pozn.: * Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí (příloha č. 1 k nař. vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší)

180

6.8.2 Polycyklické aromatické uhlovodíky, benzen, arsen

Ke špatnému stavu ovzduší na území města Ostravy přispívají hutní průmysl a koksárenství, které způsobují zvýšené koncentrace řady škodlivých látek v ovzduší, např. polycyklické aromatické uhlovodíky a arsen. Z těchto škodlivin vyskytujících se v nadlimitní míře jsou významné benzen a benzo(a)pyren, který může být také vázán na tuhé částice, převážně frakci PM10. Polycyklické aromatické uhlovodíky vznikají v rámci spalovacích procesů jakýchkoliv materiálů obsahujících uhlík, pokud není spalování dokonalé. Mezi antropogenní zdroje emisí se řadí již zmíněné spalovací procesy, koksárenství, výroba hliníku aj. Polycyklické aromatické uhlovodíky jsou toxické pro celou řadu živých organismů, jsou karcinogenní, snižují plodnost mužů a ohrožují zdravý vývoj plodu.

Obr. 6.2: Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v roce 2006

Zdroj: ČHMÚ. Znečištění ovzduší na území české republiky v roce 2006 Tab. 6.11: Průměrné roční imistní hodnoty benzo(a)pyrenu v µg/m3 2005

2006

2007

Ostrava - Přívoz ZÚ

9,2

6,8

6,4

Ostrava - Poruba/ČHMÚ

3,2

3,7

2,2

Ostrava - Mariánské Hory

n.a.

4,9

4,1

Ostrava - Bartovice

n.a.

11,7

8,9

Zdroj: ČHMÚ, ČHMÚ, Úsek ochrany čistoty ovzduší, Data o znečištění ovzduší, Tabelární ročenky. Pozn.: Roční imisní limit pro BaP - 1,0 µg/m3 pro uvedené roky

181

V případě průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu došlo v roce 2007, ve srovnání s lety 2005 a 2006, (na daných měřících stanicích) k mírnému zlepšení. Přesto jsou dané imisní hodnoty vysoko nad povolenou normou, v případě Ostravy-Bartovice až 8x.

Obr. 6.3: Průměrné roční koncentrace benzenu v ovzduší v roce 2006

Zdroj: ČHMÚ. Znečištění ovzduší na území české republiky v roce 2006 Tab. 6.12: Průměrné roční hodnoty benzenu v µg/m3 2005

2006

2007

10,4

12,1

5,9

Ostrava - Poruba/ČHMÚ

2,4

n.a.

3,2

Ostrava - Mariánské Hory

n.a.

3,8

2,9

Ostrava - Bartovice

n.a.

4,0

2,6

Ostrava - Přívoz ZÚ

Zdroj: ČHMÚ, ČHMÚ, Úsek ochrany čistoty ovzduší, Data o znečištění ovzduší, Tabelární ročenky Pozn.: Roční imisní limit 5,0 µg/m3 pro uvedené roky

Průměrné roční imisní hodnoty benzenu zaznamenaly od roku 2005 do roku 2007 (na daných měřících stanicích) pokles, kromě měřící stanice Ostrava-Přívoz, kde stále přesahují roční imisní limit pro benzen.

182

Obr. 6.4: Průměrné roční koncentrace arsenu v ovzduší v roce 2006

Zdroj: ČHMÚ. Znečištění ovzduší na území české republiky v roce 2006 Tab. 6.13: Průměrné roční hodnoty arsenu v µg/m3 2005

2006

2007

Ostrava - Přívoz ZÚ

5,8

5,2

4,4

Ostrava - Poruba/ČHMÚ

1,7

2,0

2,1

Ostrava - Mariánské Hory

n.a.

8,6

9,5

Ostrava - Bartovice

n.a.

13,5

11,2

Zdroj: ČHMÚ, ČHMÚ, Úsek ochrany čistoty ovzduší, Data o znečištění ovzduší, Tabelární ročenky Pozn.: Roční imisní limit 6,0 µg/m3 pro uvedené roky

U arsenu dosahují průměrné roční hodnoty někde až 11,2 µg.m3, přičemž roční imisní limit pro uvedená léta je 6,0 µg.m3.

6.8.3 Oxid siřičitý a oxidy dusíku

Z hlediska imisního zatížení oxidem siřičitým a oxidy dusíku představují oba polutanty na území města ve vztahu k tuhým znečišťujícím látkám, polycyklickým aromatickým uhlovodíkům a arsenu méně významný problém, což platí především pro oxid siřičitý.

183

Obr. 6.5: Průměrné roční koncentrace SO2 v ovzduší v roce 2006

Zdroj: ČHMÚ. Znečištění ovzduší na území české republiky v roce 2006 Tab.6.14: Průměrné roční koncentrace SO2 v µg/m3 2005

2006

2007

Ostrava - Fifejdy ČHMU

9,2

9,6

8,4

Ostrava - Zábřeh ČHMU

11,5

11,0

8,6

Ostrava - Přívoz ČHMU

10,2

9,8

8,7

Ostrava - Poruba/ČHMÚ

5,2

6,7

4,3

Ostrava - Mariánské Hory ZÚ

n.a.

9,9

8,7

Zdroj: ČHMÚ, ČHMÚ, Úsek ochrany čistoty ovzduší, Data o znečištění ovzduší, Tabelární ročenky Obr. 6.6: Průměrné roční koncentrace NOx v ovzduší v roce 2006

Zdroj: ČHMÚ. Znečištění ovzduší na území české republiky v roce 2006

184

Tab. 6.15: Průměrné roční koncentrace NOx v µg/m3 Ostrava - Fifejdy ČHMU

2005

2006

2007

40,8

41,7

35,9

Ostrava - Zábřeh ČHMU

41,8

40,4

34,8

Ostrava - Přívoz ČHMU

47,6

49,2

44,3

Ostrava - Bartovice ZÚ

n.a.

37,0

37,9

Ostrava - Mariánské Hory ZÚ

n.a.

33,3

31,8

Ostrava - Českobratrská ČHMÚ

102

105,8

89,4

Zdroj: ČHMÚ, ČHMÚ, Úsek ochrany čistoty ovzduší, Data o znečištění ovzduší, Tabelární ročenky Pozn.: Roční imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace 30 µg/m3

U oxidů dusíku přesahují naměřené hodnoty za léta 2005 až 2007 (daných měřících stanic) roční imisní limit vyhlášený pro ochranu ekosystémů a vegetace.

6.8.4 Stacionární zdroje znečišťování ovzduší

Většina zvláště velkých zdrojů znečištění ovzduší, tj. zdroje s tepelným výkonem nad 5 MW a některé druhy technologií, se nachází ve třech hlavních průmyslových zónách města. V jihovýchodní průmyslové zóně má při znečišťování ovzduší dominantní vliv ArcelorMittal Ostrava a.s.31, v centrální průmyslové zóně má dominantní vliv EVRAZ VÍTKOVICE STEEEL, a.s. a Energetika Vítkovice, a.s., v severní průmyslové zóně v pooderském koridoru má pak při znečisťování ovzduší dominantní vliv OKD, OKK a.s., Borsodchem MCHZ, s.r.o. a Dalkia Česká republika, a.s.

Tab.6.16: Vývoj emisí velkých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší dle REZZO1 (t/rok) TZL

SO2

NOx

1995

11 351,4

31 831,2

15 334,0

160 771,1

CO

2000

2 635,9

14 754,1

13 447,8

73 729,3

2004

2 659,9

16 528,4

13 454,0

76 932,5

2005

2 140,7

16 532,9

13 938,6

76 006,0

2006

2 715,5

16 029,7

12 283,4

66 875,9

Zdroj: ČHMÚ, Úsek ochrany ovzduší, Vývoj znečištění ovzduší, Emisní bilance ČR

31

V prosinci 2007 byla vypracována Vysokou školou báňskou - Technickou univerzitou Ostrava (řešitel doc. Ing. Petr Jančík, Ph.D.) rozptylová studie za účelem posouzení zdravotních rizik na území ostravského městského obvodu Radvanice a Bartovice, jež jsou důsledkem provozování zdrojů znečišťování ovzduší společnosti ArcelorMittal Ostrava a.s.. Při zpracování studie byly kromě zdrojů znečištění ovzduší provozovaných společností ArcelorMittal Ostrava a.s. uvažovány také všechny další relevantní průmyslové zdroje znečišťování ovzduší, lokální topeniště a vlivy silniční dopravy. Z výsledků vyplynulo, že vliv zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných společností Arcelor Mittal Ostrava a.s. je v obytné zástavbě Radvanic a Bartovic dominantní u PM10, PM2,5, B(a)P a As. Analýza mimo jiné dále ukázala, že 100 % obyvatel obvodu žije na území, kde je překračován dlouhodobý imisní limit PM10 a cílový imisní limit pro B(a)P (cca 16 % obyvatel obvodu žije na území, kde je tento limit pro B(a)P překračován dokonce desetinásobně) a 79 % obyvatel obvodu žije na území, kde je překračován dlouhodobý imisní limit As (cca 26 % obyvatel žije na území, kde je tento limit překračován dvojnásobně).

185

Pro úplnost lze uvést, že z celkového emitovaného množství tuhých znečišťujících látek (TZL) produkuje 80 % emisí společnost ArcelorMittal Ostrava a.s. Moravskoslezský kraj se na celkovém emitovaném množství TZL v ČR v roce 2006 podílel 34,8%.

Skupina středních zdrojů znečišťování ovzduší, tj. zdroje s tepelným výkonem od 0,2 do 5 MW, je mezi ostatními skupinami znečišťovatelů nejméně významnou. Z plošného hlediska je však tato skupina rozptýlenější než je tomu u velkých zdrojů znečištění. Většina těchto zdrojů se nachází především na území městských obvodů Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava, Mariánské Hory a Hulváky a Ostrava - Jih.

Tab.6.17: Vývoj emisí středních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší dle REZZO2 (t/rok) 1995

TZL

SO2

NOx

CO

1 028,8

943,3

189,0

1 875,3

2000

36,3

53,8

37,9

174,2

2004

23,5

33,3

53,1

76,0

2005

23,1

25,3

61,9

88,0

2006

6,0

16,4

55,0

36,5

Zdroj: ČHMÚ, Úsek ochrany ovzduší, Vývoj znečištění ovzduší, Emisní bilance ČR

Malé zdroje znečišťování ovzduší, tj. zdroje s tepelným výkonem do 0,2 MW a některé druhy technologií, tvoří z hlediska celkového množství emisí níže uvedených látek druhou nejvýznamnější skupinu zdrojů znečišťování ovzduší na území města Ostravy. Do této skupiny se řadí lokální topeniště rodinných domů spolu s kotelnami do výkonu 0,2 MW v bytových domech a některé zdroje menších podnikatelských subjektů.

Tab.6.18: Vývoj emisí malých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší dle REZZO3 (t/rok) TZL

SO2

NOx

1995

609,0

659,5

204,6

3 029,4

CO

2000

74,1

89,4

69,8

397,5

2004

84,4

119,9

78,6

449,6

2005

92,6

145,7

89,5

521,3

2006

90,8

133,2

81,1

477,7

Zdroj: ČHMÚ, Úsek ochrany ovzduší, Vývoj znečištění ovzduší, Emisní bilance ČR

6.8.5 Mobilní zdroje znečišťování ovzduší

Významnou roli při znečišťování ovzduší hraje automobilová doprava, která se díky vzestupné tendenci stává ve městech vážným problém, a to jak v oblasti znečištění ovzduší, tak i v oblasti hlukového zatížení. Podstatným faktem u tohoto zdroje znečištění je skutečnost, že jsou jeho emise vypouštěny přímo v respirační zóně obyvatel. Pokud se k tomu přidají i zhoršené rozptylové podmínky je jejich rozptyl v obytných částech města značně omezen.

186

Od roku 2004 funguje na území města dopravní automatizovaná stanice (DAMS) zaměřená na sledování vlivu dopravy na úroveň znečištění ovzduší z hlediska vlivu na zdravotní stav obyvatelstva dopravou zatížené lokality. Stanice je umístěna na ulici Českobratrské v místě křížení se s ulicí Herodovou a Bráfovou a je jednou ze čtyř stanic s tímto zaměřením, jež jsou lokalizovány na území ČR. Stanice obsahuje analyzátory pro monitorování NO2-NO-NOx, PM10, CO a benzenu a byla zřízena s výhledem měření na cca 5 až 15 let.

Vliv dopravy na kvalitu ovzduší lze z hlediska kratšího časového úseku hodnotit na základě studií, jež byly uveřejněny v souhrnné zprávě Speciálního monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí za období 1994 - 200332.

Studie prokázaly statisticky významný rozdíl ve znečištění sledované stanice v blízkosti dopravně zatížené komunikace a srovnávací lokality dopravně nezatížené a to zejména u látek PM10, NO, NO2, NOx a CO. Pouze navýšení koncentrací ozónu z emisí z dopravy bylo statisticky nevýznamné. Nejmarkantnější příspěvek dopravy byl zjištěn u oxidu dusnatého, a tím i u celkových oxidů dusíku. Nezanedbatelný vliv má doprava také na koncentrace oxidu uhelnatého a prachu.

Vzhledem k vzrůstajícímu počtu vozidel, a tím zvyšujícímu se provozu na komunikacích, lze předpokládat zvýšenou expozici obyvatelstva škodlivinami z automobilové dopravy. K omezení tohoto trendu bude zapotřebí provádět na základě monitorování kvality ovzduší celou řadu opatření.

Problematikou opatření ke zlepšení kvality ovzduší se zabývá Program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Ostravu a vzhledem k významu ostravských zdrojů také Krajský program zlepšování kvality ovzduší.

6.8.6 Kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji a vybraných městech

V Moravskoslezském kraji je problém znečištění ovzduší kromě velké hustoty osídlení spojen také s vysokou koncentrací průmyslu. Koncentrace PM10 byly v roce 2006 v aglomeraci Moravskoslezského kraje sledovány celkem na 25 lokalitách (19 lokalit ČHMÚ, 5 ZÚ a 1 MÚ Třinec). Překročení hodnoty 24hodinového imisního limitu pro PM10 bylo nejčastěji dosahováno na stanicích v okresech Karviná a Ostrava-město, dále pak v částech okresů Frýdek-Místek, Nový Jičín a Opava. Celkem 23 lokalit s platným ročním průměrem překračovalo 24hodinový limit PM10. 32

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě a Krajská hygienická stanice se sídlem v Ostravě. Speciální monitoring zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za období 1994-2003 [online]. [cit. 10.6. 2008]

187

Koncentrace NO2 byly v roce 2006 měřeny celkem na 27 lokalitách (20 lokalit ČHMÚ, 4 ZÚ, 2 ČEZ a 1 MÚ Třinec). Na AMS Ostrava-Českobratrská (hot spot) byl překročen roční imisní limit pro NO2. Koncentrace benzo(a)pyrenu byly v roce 2006 z celé republiky opět nejvyšší právě v Moravskoslezském kraji (lokalita Ostrava-Bartovice). Problémem jsou dále vysoké koncentrace benzenu, které stejně jako v roce 2005 překročily (jako jediné z celé ČR) imisní limit na obou průmyslově nejzatíženějších lokalitách v Ostravě-Přívozu, tedy ZÚ i ČHMÚ. Překročen byl také cílový imisní limit pro arsen na dvou imisně nejzatíženějších lokalitách (Ostrava-Bartovice, OstravaMariánské Hory).

V aglomeraci Brno způsobuje z hlediska znečištění ovzduší největší problémy vysoká hustota osídlení spojená s neustále narůstající intenzitou dopravy. Ta zapříčiňuje především zvýšené koncentrace částic PM10 (PM2,5) a benzo(a)pyrenu ve venkovním ovzduší. V roce 2006 byly koncentrace částic PM10 měřeny celkem na 7 lokalitách. Na dvou z nich byl překročen roční imisní limit pro PM10 a na 4 z nich bylo zaznamenáno překročení 24hodinového imisního limitu pro PM10, přičemž na AMS Brno-střed bylo naměřeno překročení 109x, tedy bezmála v celé třetině dnů v roce. Roční imisní limit s mezí tolerance pro NO2 byl překročen na lokalitě Brno-Svatoplukova, na lokalitě Brno-střed byl překročen pouze imisní limit. Hodinový imisní limit nebyl překročen na žádné stanici.

V aglomeraci Plzeň-město byl v roce 2006 PM10 měřen na 8 místech, z nichž ani na jedné stanici nebyl roční imisní limit překročen. U koncentrací NO2 měřených na 7 měřících stanicích také nedošlo k překročení ročního imisního limitu.

6.9 Komunální odpady Produkce komunálních odpadů a odpadů jim podobných, při zahrnutí všech producentů odpadů, činí na území města Ostravy cca 125 - 135 tis. tun ročně. Z toho je procentuální zastoupení odpadu z domácností (komunální odpad města) cca 56 % a zbývající podíl odpadů, tj. cca 44 %, připadá na živnostníky (odpad podobný odpadu komunálnímu) a odpad z technické vybavenosti města, tj. z divadel, kin, obchodů apod.

6.9.1 Komunální odpady města

Tento druh odpadu pochází z produkce domácností (jedná se především o směs obalových materiálů, organických odpadů, dále nebezpečný, objemný a stavební odpad). Produkce komunálních odpadů, tj. odpadů domácností, se každým rokem zvyšuje. V roce 2007 bylo občany okresu Ostrava-město

188

vyprodukováno 80 471 tun komunálních odpadů. Na celkové tvorbě odpadů vyprodukovaných v Moravskoslezském kraji se v roce 2006 okres Ostrava-město, kde bylo vyprodukováno 80 754 tun komunálního odpadu, podílel cca 22 %. V roce 2006 připadalo na 1 obyvatele MSK přibližně 280 kg komunálního odpadu. Dosavadní trend v produkci komunálního odpadu má vzestupnou tendenci a to ročně v průměru o 7 až 10 %.

Tab. 6.19: Přehled produkce komunálních odpadů domácnosti na území okresu Ostrava v letech 2003 - 2007 (v tunách) Druh komunálního odpadu Směsný komunální odpad

2003

2004

2005

2006

2007

56 217

60 023

58 225

63 943

61 108

Sklo

758

833

1 137

1 424

1 711

Plast

738

1 178

1 228

1 644

2 072

Papír

5 473

6 126

5 202

5 154

5 511

Kovy

165

156

195

68

193

4 369

5 916

6 087

6 331

6 470

Objemný odpad Nebezpečné odpady

260

458

761

175

113

Odpad ze zeleně

190

610

528

882

1 127

Stavební odpad občanů

170

234

197

93

1 047

Jiné

n.a.

n.a.

62

1 040

1 119

68 340

75 534

73 622

80 754

80 471

Celkem

Zdroj: MMO, Odbor oddělení ochrany životního prostředí Pozn.: Data pro rok 2007 nejsou s daty předešlých let plně srovnatelné, neboť k 1.1. 2007 došlo ke změně v územním vymezení okresu Ostrava-město.

Jak vyplývá z uvedené tabulky, největší podíl z komunálních odpadů zaujímá směsný komunální odpad (odpad z kontejnerů a popelových nádob). Ten je ukládán na skládku v k.ú. Hrušov. Tato skládka je lokalizována v prostoru bývalého odvalu důlních hlušin, kde bylo před cca 24 lety zahájeno ukládání odpadů, v té době označovaných jako tuhý komunální odpad.

Občané se snaží komunální odpad třídit podle složek a odevzdávat je do míst k tomu určených vyhláškou města. Množství vytříděných odpadů rok od roku roste a v roce 2006 se využívalo cca 15 % z celkové produkce komunálních odpadů. U nebezpečných odpadů byl zaznamenám pokles vytříděných složek, což je dáno přesměrováním zejména ledniček a televizorů do systému zpětného odběru elektrozařízení.

Na území města je zabezpečováno komplexní nakládání s komunálním odpadem. Přehledy skládek na území města Ostravy a zařízení zpracovávající biologicky rozložitelné odpady jsou uvedeny v příloze 6.3 a 6.4.

Plán odpadového hospodářství počítá s výstavbou skládky tuhých komunálních odpadů. V letech 2005 - 2007 provedla společnost OZO Ostrava s. r.o. řadu opatření s cílem prodloužit životnost stávající skládky TKO v Ostravě-Hrušově. Byly odkloněny průmyslové a živnostenské odpady z Ostravy na

189

skládky mimo území města, stejně jako tomu bylo u objemných odpadů občanů města. Těmito opatřeními, spolu s maximalizací využití prostoru skládky, bylo dosaženo prodloužení životnosti skládky, která by při současném sníženém návozu odpadů měla sloužit do roku 2014.

V rámci řešení oblasti nakládání s komunálním odpadem byl vytvořen projekt pro realizaci Krajského intergrovaného centra nakládání s odpady (KIC) pro termické využití odpadů, který ovšem nebyl schválen. Jsou navrženy 3 varianty řešení nakládání s odpadem na území SMO, kterými jsou


vybudování skládky TKO v prostorách odvalu Heřmanice,




rozšiřování skládky TKO společnosti OZO Ostrava s.r.o. v Ostravě-Hrušově,




nalezení jiné vhodné lokality na území města Ostravy pro skládku TKO.

V současné době se hledá vhodná lokalita na území města Ostravy pro skládku TKO. Byla pověřena skupina 7 odborníků jmenovaných Radou města, která má za cíl tuto vhodnou lokalitu nalézt. Na základě výsledků jejich práce by do konce roku 2009 měly proběhnout výkupy vytipovaných pozemků, poté by došlo ke změně územního plánu a výstavbě skládky TKO.

6.10 Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO)

6.10.1 EVVO ve školách

V současné době je na území města Ostravy 91 základních a 45 středních škol, které v různé míře uplatňují, na základě metodického pokynu Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR, environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu (EVVO). Kromě naplňování tohoto metodického pokynu se mohou ostravské školy účastnit programů EVVO poskytovaných organizacemi zřizovanými statutárním městem Ostrava (organizace SMO) a občanskými sdruženími.

Do programů EVVO zajišťovaných organizacemi SMO a kampaní organizovaných odborem ochrany životního prostředí Magistrátu města Ostravy (OOŽP) se aktivně zapojuje více než 50 základních škol a 12 středních škol. Další školy se účastní také programů EVVO organizovaných občanským sdružením Vita. Některé ze škol jsou také aktivní v soutěži Krajského úřadu Moravskoslezského kraje - Ekologická škola v Moravskoslezském kraji a projektu občanského sdružení Tereza - Ekoškola, v soutěži ve sběru papíru společností OZO Ostrava, s.r.o. a •A•S•A•, spol. s r.o. a dalších.

Programy EVVO pro školy poskytuje z neziskových organizací pouze občanské sdružení Vita, které jsou zaměřeny na všechny oblasti EVVO a u příležitosti Evropského týdne mobility a Ozvěn Ekofilmu

190

také Ekologické informační centrum Zelený bod Ostrava. Občanské sdružení Vita oficiálně nabízí školám 600 programů EVVO. Organizace zřizované SMO nabízí školám programy EVVO z oblasti ochrany přírody a krajiny (zvířat, rostlin, apod.), odpadové výchovy, přírodních poměrů Ostravska, aj., dle zaměření činnosti organizace, a aktivně spolupracují s OŽP při přípravě akce Den Země. Počet nabízených programů EVVO organizacemi SMO je výrazně nižší než občanským sdružením Vita, disponují však kvalitnějším personálním a materiálním zázemím. Informace o aktuálních programech EVVO poskytovaných organizacemi SMO jsou k dispozici na stránkách http://jitrocel.ostrava.cz nebo na stránkách organizací SMO. Kromě nabízených programů EVVO poskytují organizace SMO také speciální programy EVVO, dle požadavků zájemců.

Kromě uvedeného probíhá na území města také projekt M.R.K.E.V., který je zaměřen na úplné základní školy a gymnázia s nižším stupněm. Cílem projektu je pomoci školám v začlenění průřezového tématu Enviromentální výchovy do výuky a pomoci jim v realizaci školních programů enviromentálního vzdělávání a osvěty. Projekty by měly být zaměřené na začlenění ekologických témat do jednotlivých vyučovacích předmětů a aktivit školy, pro vytvoření integrujících celků učiva zaměřených na vztah člověka a životního prostředí, ekologizaci provozu a fungování školy jako celku.

Školám jsou posílány 6x ročně rozesílky, jejichž obsahem je časopis Bedrník a informační materiály vztahující se k hlavnímu tématu Bedrníku. V Bedrníku, až do konce června 2008, je v každém čísle publikován článek týkající se začleňování průřezového tématu Environmentální výchova do školních vzdělávacích programů v rubrice Didaktika. V první polovině roku 2008 jsou Bedrník a rozesílky financovány Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky v rámci projektu Metodická a informační podpora při začleňování environmentální výchovy do školních vzdělávacích programů. Od čísla 4/2008 je Bedrník podpořen MŽP. Každý rok v říjnu je také pořádána konference k problematice EVVO.

Projekt M.R.K.E.V. koordinuje SSEV Pavučina (Sdružení středisek ekologické výchovy), koordinátorem pro Moravskoslezský kraj je občanské sdružení Vita. V roce 2007 - 2008 je do projektu zapojeno 32 škol ostravských škol.

Projekt M.R.K.E.V. je doplňován projektem Mrkvička, který zahrnuje vzdělávání a informační podpory MŠ v naplňování enviromentální oblasti Dítě a svět Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Mateřské školy, které se do projektu zapojily obdrží Osvědčení o zapojení do sítě, informační bulletin a další informační materiály a didaktické pomůcky vhodné pro EVVO v mateřských školách.

191

Projekt taktéž koordinuje SSEV Pavučina (Sdružení středisek ekologické výchovy), koordinátorem pro Moravskoslezský kraj je občanské sdružení Vita. Projekt financuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V roce 2007 bylo do projektu zapojeno 16 mateřských ostravských škol.

6.10.2 EVVO v mimoškolních zařízeních

Na oblast EVVO se zaměřují také mimoškolní zařízení, zejména střediska volného času, zřizované statutárním městem Ostrava, Knihovna města Ostravy, příspěvková organizace, občanská sdružení, aj. Jedná se například o zapojení dětí v zájmových kroužcích, příměstských nebo pobytových táborech a o pořádání exkurzí.

6.10.3 EVVO veřejnosti

Problematika ochrany životního prostředí je veřejnosti zprostředkována zejména prostřednictvím


tiskovin (publikace, informační letáky, apod.),




internetu,




při kampaních Den Země a Evropský týden mobility,




dalších akcích, např. Ozvěny Ekofilmu,




v rámci činnosti organizací SMO, např. dny otevřených dveří, přednášek, exkurzí,




v rámci činnosti občanských sdružení, např. přednášky, programy zaměřené na konkrétní cílové skupiny obyvatelstva,




v rámci činnosti vysokých škol (např. přednášky).

6.10.4 EVVO realizovaná neziskovými organizacemi

V Ostravě se na oblast EVVO v různé míře zaměřuje také řada občanských sdružení. Jejich činnost je závislá na získání finančních prostředků v rámci vypisovaných dotačních programů Ministerstva školství,

mládeže

a

tělovýchovy,

Ministerstva

životního

prostředí,

Krajského

úřadu

Moravskoslezského kraje a Statutárního města Ostravy (odbor školství). Občanská sdružení se nejčastěji zaměřují na mimoškolní aktivity dětí a EVVO je uplatňována v rámci přírodovědných a turistických kroužků, dále na matky s dětmi a širokou veřejnost. S MMO OŽP spolupracují zejména Arnika-Ostrava, Český svaz ochránců přírody ALCES, Eko-info centrum Ostrava (EICO), Ekologické informační centrum Zelený bod Ostrava, Rada dětí a mládeže Moravskoslezského kraje (RADAMOK), Samostatný kmenový a klubový svaz DAKOTA, Spolek vodáků Campanula a Vita -

192

občanské sdružení. Kromě uvedených v Ostravě působí také Ekolyceum, Klub přátel Hornického muzea, Nadace LANDEK Ostrava, KČT Moravská Ostrava, Samostatný dětský oddíl Brontosauři, aj.

6.10.5 EVVO v podnikové sféře

EVVO se aktivně věnují zejména organizace zřizované SMO, jejichž činnost souvisí s některými oblastmi ochrany životního prostředí (Ostravské městské lesy, s.r.o., OZO Ostrava, s.r.o., Ostravské muzeum, příspěvková organizace, Zoologická zahrada Ostrava, příspěvková organizace, Středisko volného času KORUNKA, Ostrava-Mariánské Hory, příspěvková organizace), z nichž některé provozují specializovaná střediska EVVO.

Z organizací, které nejsou zřizovány statutárním městem Ostrava se problematice EVVO aktivně věnují např. ve společnosti ČEZ a Hornickém muzeu OKD Landek.

Některé z podniků zavádějí normy EU v oblasti životního prostředí a v rámci ekologického systému řízení motivují své zaměstnance k zodpovědnému využívání svěřených prostředků. Zavádění těchto norem je motivováno zejména snižováním nákladů na provoz podniků.

6.10.6 EVVO ve státní správě

Vláda České republiky usnesením ze dne 11. října 2006 č. 1155 doporučila primátorům statutárních měst a starostům obcí s pověřenými obecními úřady začleňovat a zohledňovat cíle Státního programu EVVO do strategických a programových dokumentů obcí, měst a mikroregionů a aktivně podporovat krajské systémy environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty i mezinárodní program místní Agendy 21 v České republice.

Statutární město Ostrava v souladu se státním programem EVVO


zabezpečuje prostřednictvím periodicky vydávaných tiskovin, příležitostně vydávaných publikací a propagačních materiálů, zveřejňováním informací na internetu, pořádáním konferencí, aj. informovanost občanů v otázkách životního prostředí s cílem povzbudit jejich chování příznivé k životnímu prostředí,




spolupracuje s dalšími organizacemi a institucemi ,




spolupracuje se školami, podporuje školní projekty a poskytuje školám informace z oblasti EVVO,




podporuje místní nestátní neziskové organizace zabývající se EVVO a jejich projekty,




vytvořilo stálou koordinační skupinu pro EVVO,

193




vytvořilo zdroje pro financování EVVO,




podporuje projekty v rámci Dne Země a Evropského týdne mobility.

194

6.11 SWOT

Silné stránky

Slabé stránky


existence strategických zdrojů pitné vody na území města
dostatečné množství vodních zdrojů a podzemních zdrojů pitné vody
napojení převážné většiny odpadních vod na kanalizační systém s odváděním odpadních vod na čistírny odpadních vod
zlepšující se kvalita vody na vodních tocích Odra, Ostravice, Lučina, Opava
vymezení záplavových území vodních toků včetně aktivní a pasivní zóny, je zpracován povodňový plán města
existence zvláště chráněných území a unikátních prvků přírodní hodnoty
existence Strategické hlukové mapy pro hlavní pozemní komunikace
zabezpečené komplexní nakládání s komunálním odpadem v rámci města a růst množství vytříděných odpadů
environmentální vzdělávání, výchova a osvěta je ve většině případů součástí výuky v MŠ, ZŠ, SŠ Příležitosti
rekonstrukce a vznik nových ploch veřejné zeleně
pokračování v sanacích ekologických zátěží, resp. lokalit znečištěných podniků, skládek, starých průmyslových podniků
růst množství vytříděného komunálního i průmyslového odpadu a efektivity nakládání s tímto odpadem
zavádění nových technologií zpracování a využívání odpadů
využívání externích finančních zdrojů k řešení problémů životního prostředí na území města Ostravy
podpora odpovědného vztahu obyvatel a podniků k životnímu prostředí
rozšiřování aktivit organizací EVVO a posilování jejich spolupráce s jinými subjekty
provedení kroků k výrazné podpoře veřejné hromadné dopravy na úkor individuální automobilové dopravy
rozšíření využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie


existence lokalit nenapojených na ČOV (zejména okrajové části města)
zábory zemědělské půdy pro výstavbu obchodních areálů, průmysl a dopravní infrastrukturu
nedostatečné informace o kvalitě zemědělské půdy na území města
vysoké procento zastavěnosti údolních niv
rozvoj silniční dopravy, mj. jako největšího producenta hluku
neřešení stavu některých lokalit starých zátěží a následné znemožnění jejich využití v souladu s potřebami a záměry města
absence zodpovědné péče o chátrající areály s ukončeným provozem
nedostatečné informace o množství a stavu ekologických zátěžích na území města a rizik pro životní prostředí z nich vyplývajících
špatná kvalita ovzduší
vzestupný trend v produkci komunálního odpadu Hrozby
nebezpečí kontaminace a dalšího znečištění vodních zdrojů
nedostatečná povodňová ochrana některých částí města
výstup důlních plynů, zejména metanu na povrch
výskyt civilizačních chorob v souvislosti se zhoršováním životního prostředí
neřešení starých ekologických zátěží na území města
neřešení zátěže životního prostředí plynoucího z vysoké hustoty osídlení, dopravy, koncentrace průmyslu a dalších rizikových faktorů

195

6.12 Přílohy Příloha 6.1: Vývoj jakosti vody v tocích na území města v letech 2004 - 2006 Rok

BSK5 (mg/l)

CHSKCr (mg/l)

N-NH4 (mg/l)

N-NO3 (mg/l)

Pc (mg/l)

Třída

ODRA Polanka

2004

7,8/III

34/III

1,35/III

4,92/II

0,64/IV

IV

ODRA Polanka

2005

6,7/III

31/III

1,13/III

4,61/II

0,45/IV

IV

ODRA Polanka

2006

6,6/III

33/III

0,78/III

5,87/II

0,31/III

III

OSTRAVICE Muglinov

2004

8,6/IV

45/IV

1,61/III

4,24/II

0,43/IV

IV

OSTRAVICE Muglinov

2005

8,4/IV

43/III

1,90/III

4,24/II

0,43/IV

IV

OSTRAVICE Muglinov

2006

7,3/III

37/III

0,82/III

3,11/II

0,27/III

III

LUČINA Slezská Ostrava

2004

7,0/III

27/III

4,07/V

4,90/II

0,59/IV

V

LUČINA Slezská Ostrava

2005

7,8/III

34/III

3,58/IV

4,42/II

0,59/IV

IV

LUČINA Slezská Ostrava

2006

5,3/III

23/II

1,42/III

3,65/II

0,38/III

III

OPAVA Třebovice

2004

5,0/III

23/II

0,53/II

3,75/II

0,42/IV

IV

OPAVA Třebovice

2005

6,8/III

23/II

0,45/II

3,60/II

0,44/IV

IV

OPAVA Třebovice

2006

4,8/iiI

25/Iii

0,56/ii

4,28/Ii

0,31/IIi

III

Tok, profil

Zdroj: Povodí Odry, MMO Příloha 6.2: Staré zátěže dle jednotlivých typů Odkaliště






Jeremenko Kunčičky, 12 ha Sedimentační nádrž dolu Zárubek, 3,9 ha Nádrže na dočišťování důlních vod Pilík 2 a 3 Hrabová, 15 ha Nádrž Lhotka, 19,2 ha Stachanov, 3 ha Důlní odvaly























Odval dolu Ostrava – závod Zárubek (COZ), východ 30,1 ha, západ 43,3 ha Odval Petr Cingr I, 15,9 ha Odval Petr Cingr II, 17 ha Odval Salma, 4,25 ha Hydroodval dolu Jan Šverma, 10 ha Centrální odval Jan Šverma a chemický odval KJŠ, 25,7 ha Odval z hloubení dolu J. Šverma, 24,6 ha Odval dolu Fučík II, 28,3 ha Odval dolu Odra – závod E. Urx, 12 ha Odval Heřmanice (komplex), 95 ha Halda dolu Odra – závod Stachanov, 3,5 ha Odval Jan Maria, 12,3 ha Odval dolu E. Urx, Koblov, 9,8 ha Odval Jeremenko, 9 ha Halda dolu Oskar, 2,2 ha Haldový komplex dolu Ostrava (P. Bezruč, Michálka), 31,9 ha Odval dolu Paskov „B“, 12,54 ha Odval dolu Odra – závod Koblov, 24 ha Odval dolu Odra - závod Lidice, 14 ha Odval Alexander, 2,1 ha Hutní odvaly







Studený odval ISPAT Nová huť, a.s. – Lihovarská, 66 ha Odval ISPAT Nová huť, a.s. – Rudná, 3,5 ha Struskový odval Vítkovice, a.s. – Hrabová, 19 ha Odval Vítkovice, a.s. – Hrabůvka, 97 ha

196

Příloha 6.3: Seznam skládek provozovaných na území města Ostravy k 31.12.2006 Název provozovatele Hrušovská chemická společnost,spol.s r.o. CZECH SLAG-Nová Huť,s.r.o.

Název skládky

OKD Rekultivace, a.s.

Skládka nebezpečných odpadů SNO v Ostravě-Hrušově Skládka Studený odval Zabezpečená skládka průmyslových odpadů BC MCHZ Skládky COZ

OZO Ostrava s.r.o.

Skládka TKO

BorsodChem MCHZ, s.r.o.

Katastr

Druh skládky

Provozní kapacita [m³]

Hrušov

S-NO

12 100

Slezská Ostrava

S-IO

1 022 000

Mariánské Hory

S-OO

12 000

Slezská Ostrava

S-IO+S-NO

1 140 000

S-OO

1 462 200

Hrušov

Zdroj: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. - CeHO (ISOH) Příloha 6.4: Přehled zařízení zpracovávajících biologicky rozložitelné odpady Provozovatel zařízení

Druh odpadu

Typ zařízení, technologie

Lakota Martin - Ekopark

Biologicky rozložitelné odpady

Kompostování

Technické služby, a.s. Slezská Ostrava

Biologicky rozložitelné odpady

Kompostárna

Biologicky rozložitelné odpady Odpady pevné, kašovité, pastovité, kapalné (mimo jiné i zemědelské odpady, odpad z kuchyní a stravoven…)

Kompostování Spalovna nebezpečných odpadů technický závod (jiný), zpracování trofejí

Zoologická zahrada Ostrava, příspěvková organizace Sadové úpravy a ekol. stavby s.r.o. SPOVO, s.r.o. PREPARÁTORSKÝ ATELIÉR Miloš Malucha

produkty zpracování trofejí

Zdroj: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka - centrum pro hospodaření s odpady; BRO

197

7. Řízení a správa města Statutární město Ostrava je rozlohou a počtem obyvatel třetím největším městem České republiky a největším městem Moravskoslezského kraje, na jehož počtu obyvatel se podílí přibližně 27 %. Se vstupem České republiky do Evropské unie, zejména pak jejím pozdějším vstupem do Schengenského prostoru, napojením Ostravy na významné dopravní tepny a jejím výrazným hospodářským rozvojem se zvyšuje také její váha jako významné ekonomické a kulturní metropole v rámci regionu zahrnujícího česko-polsko-slovenské pomezí. Využití, popř. další rozvoj této pozice v rámci uvedeného mezinárodního prostoru, jež by měl směřovat k získání dominantní pozice Ostravy v některých směrech lidského konání, závisí ve velké míře na směru, kterým se město bude v následujících letech vyvíjet. Kromě posilování pozice města v rámci uvedeného prostoru by mělo vedení města, ve spolupráci s vedením kraje, usilovat také o umístění některých významných státních institucí na území města Ostravy, čímž by byl její význam potvrzen také z národního hlediska.

7.1 Řídící a správní struktury

Jak již bylo řečeno výše, statutární město Ostrava je významným centrem Moravskoslezského kraje a má potenciál stát se významným centrem regionu přesahujícím státní hranice. V rámci města také sídlí většina významných institucí státní správy, jako je např. krajský úřad, finanční úřad, úřad práce apod. Samotné město je pověřeno výkonem státní správy a samosprávy.33 Samosprávu města pak, vzhledem k uplatnění dvoustupňového modelu územně-správního členění, vykonávají orgány statutárního města Ostravy a orgány 23 městských obvodů34, přičemž postavení těchto orgánů při výkonu činností samosprávy je stanoveno statutem města. Tab. 7.1: Orgány statutárního města Ostravy a městských obvodů Orgány Statutárního města Ostravy

Orgány městských obvodů

Zastupitelstvo města

Zastupitelstvo městského obvodu

Rada města

Rada městského obvodu

Primátor města

Starosta

Magistrát města Ostravy35

Úřad městského obvodu

Městská policie

Zvláštní orgány městského obvodu

Zvláštní orgány města
Povodňová komise obce s rozšířenou působ. Ostrava
Komise pro sociálně-právní ochranu dětí
Bezpečnostní rada statutárního města Ostravy

Zdroj: MMO. Ostrava - Město a jeho orgány [online]. [cit. 10.6. 2008] 33

Ostrava má postavení obce s rozšířenou působností, kterou vykonává pro města a obce Klimkovice, Šenov, Vratimov, Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Stará Ves nad Ondřejnicí, Zbyslavice, Olbramice, Vřesina, Václavovice a Velká Polom. 34 Přesné vymezení obvodů města Ostravy je obsahem kapitoly 1.3. 35 Strukturu Magistrátu města Ostravy zachycuje příloha 7.1.

198

7.2 Městské organizace

Za účelem zajištění významných služeb města na poli sociálních a zdravotních služeb, dopravy, údržby veřejných prostranství a dalších zřídilo město Ostrava příspěvkové organizace, založilo nebo získalo majetkovou účast v obchodních organizacích nebo obecně prospěšných společnostech. Přehled příspěvkových organizací, obchodních společností a obecně prospěšných společností města Ostravy poskytuje příloha 7.2.

Příspěvkové organizace jsou městem zřizovány k poskytování služeb, jež by bylo krajně obtížné nebo zcela nemožné poskytovat za komerčních podmínek. Ve městě Ostravě jsou příspěvkové organizace profilovány zejména jako zdravotnická a sociální zařízení, domov pro seniory, střediska volného času, divadla a další organizace, mezi které patří např. ZOO, knihovna, konzervatoř apod.

Řízení příspěvkových organizací je prováděno prostřednictvím ročních plánů činnosti a cílových ukazatelů ukládaných ze strany města, jejichž plnění je v průběhu roku kontrolováno. Vzhledem k administrativní náročnosti sestavování detailních rozborů činnosti příspěvkovými organizacemi se v současnosti připravuje nový systém hodnocení činnosti těchto organizací.

Činnost příspěvkových organizací města je silně dotována z městského rozpočtu, přičemž za rok 2007 bylo prostřednictvím neinvestičních dotací těmto organizacím poskytnuto 0,91 mld. Kč., což odpovídá přibližně 8,9 % celkových výdajů města v daném roce. Přehled neinvestičních příspěvků poskytnutých městem příspěvkovým organizacím je shrnut v příloze 7.3.

Jak již bylo uvedeno výše, některé z činností města jsou prováděny prostřednictvím obchodních společností, jichž je město zakladatelem nebo majoritním vlastníkem. (Přehled obchodních společností, v nichž má statutární město Ostrava majetkový podíl, včetně specifikace tohoto podílu, je obsahem přílohy 7.4.) Z porovnání počtu obchodních společností s rozhodujícím vlivem města mezi vybranými statutárními městy České republiky, které uvádí tabulka 7.2, vyplývá, že Ostrava v rámci uvažovaného vzorku měst disponuje jejich největším počtem.

Tab. 7.2: Počet obchodních společností s rozhodujícím vlivem města (2008) Statutární město

Počet obyvatel (tis.)

Počet obchodních společností s rozhodujícím vlivem města

Brno

368

10

Ostrava

319

16

Plzeň

163

7

Olomouc

101

5

Pardubice

89

6

Opava

60

5

Zdroj: MMO. Zpráva o provedení interního auditu (audit č. IAK/09/05/2008)

199

Při pohledu na strukturu obchodních společností s rozhodujícím vlivem města bylo u vybraných statutárních měst zjištěno, že všechna mají dopravní podnik, 5 z nich má obchodní společnost se zaměřením na technické služby a 4 z nich mají obchodní společnost se zaměřením na sport a tělovýchovu. V polovině z uvažovaných měst pak působí obchodní společnosti, jejichž činnost souvisí s lesy, nemovitostmi, odpady a vodovody. Výskyt obchodních společností v oblastech komunikací, kultury, výstav, tepla a pohřebnictví byl relativně malý, v případě oblasti rozvoje města, rozvoje podnikání, informačního servisu, informačních sítí, a dále v případě letišť, garáží a hotelů byl výskyt ojedinělý. Vysoký počet obchodních společností v Ostravě, v porovnání s ostatními uvažovanými statutárními městy, je pak doprovázen vyšším počtem společností v oblasti kultury a sportu a společností v oblastech, v nichž ostatní města obchodní společnosti nezřizují (hotel, garáže, informační servis, informační sítě).

Následující tabulka pak shrnuje informace o oblastech činnosti a plánech rozvoje obchodních společností se 100% majetkovou účastí města Ostravy a společnosti Vítkovice Aréna, a.s., v níž má město 99,97% majetkovou účast.

Tab. 7.3: Náplň činnosti a plány rozvoje obchodních společností města Ostravy Dopravní podnik Ostrava a.s. Dopravní podnik Ostrava a.s. je významným teritoriálním dopravcem pro město Ostravu, ale rovněž pro sousedící města a obce. Je klíčovým partnerem integrovaného dopravního systému ODIS, do kterého je v současné době zapojeno osm dopravních společností včetně Českých drah, a.s. Základním podnikatelským záměrem společnosti je maximální uspokojování přepravních požadavků v rámci MHD dostatečnou nabídkou přepravních příležitostí danou časově, prostorově, přepravní kapacitou a kvalitou při vynaložení úměrné výše nákladů. Hlavní motivací je snaha o zvýšení atraktivity městské hromadné dopravy v soutěži s individuální dopravou, snaha o maximální přizpůsobení požadavkům cestujících a udržení vysokého standardu kvality poskytovaných služeb tak, aby bylo minimalizováno riziko odlivu cestujících z městské hromadné dopravy. V této souvislosti se vedení společnosti dlouhodobě zaměřuje také na obnovu a modernizaci svého vozového parku s důrazem na postupné zvyšování počtu nízkopodlažních vozů všech trakcí. Cílem je lépe sloužit všem skupinám cestujících včetně zlepšování podmínek cestování pro osoby se sníženou pohyblivostí. Stav městské hromadné dopravy k 31.12.2007:
16 tramvajových linek, 10 trolejbusových linek a 67 autobusových linek,
cestující veřejnosti slouží 290 tramvají, 66 trolejbusů a 318 autobusů,
celková délka provozní sítě činí 475,5 km a v průměru je ročně přepraveno cca 114 mil.cestujících. Vedle této hlavní činnosti zůstává dlouhodobým cílem společnosti v rámci objektivně daných možností a podmínek realizovat aktivity i v jiných oblastech podnikání, efektivněji tak využívat výrobní kapacity a kvalifikované zaměstnance, což ve svém důsledku přispívá vedle tvorby zisku ke snížení ztráty z MHD. Mezi stěžejní podnikatelské aktivity patří v rámci kooperace prováděná montáž tramvají, rekonstrukce, modernizace a velké opravy tramvají a montáž trolejbusů, a to pro vlastní potřebu i pro externí zákazníky. Společnost realizuje i řadu dalších činností. Mimo jiné poskytuje reklamní služby, vyrábí komponenty na dopravní prostředky, zejména trakční motory, poskytuje dopravní a mechanizační výkony, v rámci vlastní autoškoly nabízí kurzy i pro externí zájemce. Krematorium Ostrava, a.s. Krematorium Ostrava, a.s. zabezpečuje zpopelňování lidských pozůstatků nebo exhumovaných lidských ostatků a související nakládáni s nimi. Dále provádí pietní akty a další služby s tím spojené. Pro veřejnost organizuje dvakrát v roce Den otevřených dveří a zúčastňuje se výstav týkajících se pohřebnictví pořádaných na území ČR. V dalších letech chce společnost pokračovat ve svých činnostech a dále zlepšovat a zkvalitňovat nabízené služby.

200

Ostravské komunikace, a.s. Mezi hlavní poslání Ostravských komunikací, a.s. náleží zejména zabezpečování činností souvisejících s běžnými i rozsáhlejšími opravami komunikací, přičemž nejvýznamnějšími zákazníky společnosti byli statutární město Ostrava, Ředitelství silnic a dálnic ČR a Správa silnic Moravskoslezského kraje. Kromě uvedeného zabezpečování údržby komunikací a mostů, včetně zimní údržby, údržby veřejného osvětlení, světelného signalizačního zařízení, kolektorů a dalších, stojí za zvláštní zmínku např.
získání certifikátu systému environmentálního managementu dle ČSN EN ISO 14001:1997 a následně jeho obhájení dle nové normy ČSN EN ISO 14001:2005; obhájení certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001 či
opětovné získání zakázky na správu a údržbu silnic II. a III. třídy ve vlastnictví Moravskoslezského kraje na území města Ostravy. Pro další období cílem společnosti zůstává zejména poskytování všech v současné době poskytovaných služeb společnosti a růst jejich kvality, spolu s udržením pozice společnosti jako nezávislé na vnějších subvencích a podporách. Ostravské výstavy, a.s. Posláním společnosti Ostravské výstavy, a.s. je především pořádání výstav a veletrhů, poskytování služeb externím organizátorům akcí a realizace pronájmů nebytových prostor. K těmto činnostem v průběhu let přibyla také správa a využívání Slezskoostravského hradu a areálu Miniuni. Činnost Ostravských výstav, a.s. v letech 2005-2008 lze stručně charakterizovat uvedením alespoň některých významných skutečností jako je např.
zvýšení počtu návštěvníků Ostravských výstav, a.s. na 111 882 osob v roce 2007, což ve srovnání s rokem 2005 činí nárůst o 120,3 %,
každoroční pořádání významných akcí, mezi něž lze zařadit např. Gastrofestival, Střechy, pláště, izolace, Ućeň, středoškolák, vysokoškolák, Dům a byt, Dovolená a region, spolu s mnoha dalšími jednorázovými akcemi jako bylo např. Českoruské ekonomické fórum (2005), Job Fair (2006), Infotherma (2007) apod.,
využití ploch společnosti k realizací akcí externích organizátorů, přičemž mezi nejznámější akce tohoto druhu patří např. Colours of Ostrava, lékařská konference Gynderma, mezinárodní přehlídky psů a koček, Bleší trhy a další,
pokračování v rekonstrukci Slezskoostravského hradu a jeho využívání pro kulturní a jiné akce (Velikonoční jarmark, hradní hodokvas atd.). V následujících letech bude společnost Ostravské výstavy, a.s. jednak pokračovat v realizaci již existujících významných akcí, stejně tak jako bude vytvářet akce nové, jednak rozšiřovat a zkvalitňovat nabídku poskytovaných doprovodných služeb, včetně služeb realitních. Mezi nejvýznamnější aktivity v následujících letech lze zahrnout např.
dostavbu severního křídla Slezskoostravského hradu,
přestěhování a doplnění areálu MINIUNI,
vybudování festivalové plochy,
vybudování campu Lučina,
zvětšení výstavních ploch (navrhovaná je dostavba pavilonu A3). Technické služby, a.s. Slezská Ostrava Základním posláním společnosti je údržba majetku města, zejména místních komunikací, chodníků, parkovišť, kanalizací, dopravního značení, veřejné zeleně, čištění těchto komunikací, zastávek MHD, likvidace odpadu z těchto ploch a v zimním období provádění zimní údržby komunikací a chodníků. Tyto činnosti společnost realizuje především pro městský obvod Slezská Ostrava, z jehož příspěvkové organizace společnost vznikla. Celkem udržuje cca 127 km místních komunikací, 82 km chodníků a cca 105 ha veřejné zeleně. Pro tyto činnosti má firma veškeré potřebné technologické vybavení, přičemž pro údržbu komunikací jsou to např. dvě kompletní technologické soupravy:
malá fréza na asfalt (60 cm), menší finišer (do 3,5 m), lehčí vibrační válce do 3 t,
velká fréza (1 m), velký finišer (5 m) a těžký vibrační válec (9 t), k tomu dále potřebné nákladní automobily, sypače, dva silniční a jeden chodníkový zametací vůz a pro zimní údržbu celkem 14 pluhů se 4 sypači. Provoz údržby zeleně disponuje nejmodernějšími sekacími soupravami a vlastní kompostárnou pro likvidaci zelené hmoty. Protože výše uvedené kapacity (zejména údržba komunikací) nejsou pro potřeby města plně využity, společnost poskytuje své služby při údržbě a i výstavbě nových komunikací privátním objednatelům v celém ostravském regionu. V tomto oboru společnost spolupracuje jak s největšími stavebními firmami jako jsou Ostravské dopravní stavby (ODS), SKANSKA, Metrostav, Strabag, TCHAS, tak i s menšími firmami, případně s obcemi v okolí Ostravy. Nejvýznamnější aktivity (zakázky) společnosti Technické služby, a.s. Slezská Ostrava v letech 2005-2008 obsahují jednak údržbu zeleně na celém území městského obvodu Slezská Ostrava (cca 105 ha) po celou dobu, jednak výstavbu a údržbu komunikací:
rekonstrukce místních komunikací v Ostravě na ul. Klímkova a Červenkova,
rekonstrukce železničních přejezdů na trati Ostrava-Svinov,
rekonstrukce komunikací na ul. Blokova a Nogova v Ostravě,
výstavba plynovodu na ul. U jeslí v Ostravě,
výstavba kanalizace v Ostravě-Kunčičkách,
generální rekonstrukce ul. Keltičkova v Ostravě,
výstavba parkoviště, kanalizace a chodníků na golfovém hřišti Ostravice. V příštích 7 letech by vedení společnosti chtělo tuto modernizovat, zejména její technologické zařízení - stroje na údržbu silnic tak, aby si firma zvýraznila své postavení ve velmi silném konkurenčním prostředí. Vedení společnosti se chce výrazněji prosadit zejména v oboru výstavby a údržby komunikací, parkovišť, chodníků a ostatních veřejných ploch.

201

Do modernizace technického vybavení firmy je plánováno každoročně investovat kolem 5 - 6 mil. Kč a to bez jakýchkoliv dotací města Ostravy. V letech 2011-2012 společnost čeká také nevyhnutelná rekonstrukce administrativní budovy včetně systému vytápění. OZO Ostrava s.r.o. OZO Ostrava s.r.o. poskytuje komplexní služby v oblasti nakládání s odpady, tedy sběr, svoz, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (kromě města Ostravy zajišťuje odpadové hospodářství pro 34 dalších měst a obcí v regionu) i odpadů vznikajících při činnosti podnikatelských subjektů. K zajištění těchto služeb společnost využívá vlastní výkonná zařízení - kromě specializovaných svozových vozidel i třídicí linky na plasty a sklo, linku na zpracování spalitelných odpadů a granulační linku, vlastní skládku tuhého komunálního odpadu a další. V období let 2005 - 2008 došlo k těmto významným rozšířením činnosti společnosti:
rozšíření skládky TKO (IV. etapa),
vybudování třídicí linky na sklo,
vybudování kompostárny,
zapojení do systému zpětného odběru elektrozařízení ve spolupráci s chráněnou dílnou Charity sv. Alexandra,
dobudování systému sběrných dvorů v Ostravě,
rozšíření separace odpadů prostřednictvím kontejnerů o další dvě složky odpadů - papír a nápojové kartony. Společnost OZO Ostrava s.r.o. do budoucna plánuje další rozvoj systému nakládání s odpady v návaznosti na připravovanou novelu zákona o odpadech. Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, známé také pod názvem SAREZA, spravuje několik sportovních středisek a hotel Sport Club, přičemž činnost této společnosti se neomezuje pouze na správu uvedených zařízení, ale je zaměřena také na provozování nejrůznějších sportovních, kulturních a společenských akcí. Význam SAREZY pro sportovní a kulturní vyžití Ostravanů, stejně jako pro propagaci města Ostravy, se stává zjevným již jen při stručném přehledu významnějších událostí zajišťovaných touto společností v průběhu let 2005-2008, mezi které patří např. hlavní kolo UEFA Futsal Cup, ME v týmové gymnastice TEAMGYM 2006, Mistrovství světa v atletice mládeže do 17 let, mezinárodní florbalový turnaj juniorů a mužů FAT PIPE CUP 2007, mezinárodní hry sluchově postižených, závod OH nadějí zemí států Visegrád v gymnastice, mistrovství ČR v plážové házené, v ploutvovém plavání, boxu či latinsko-amerických tancích, z kulturních akcí lze zmínit např. koncert skupin Chinaski, No Name, Divokej Bill, Kabát, show SHAOLIN - legenda se vrací, Monster truck show a další. V uvedeném období byl, kromě jiného, také např. otevřen Vodní areál Ostrava Jih či proběhla rekonstrukce venkovního areálu Lázní Moravská Ostrava. Ostravské městské lesy, s.r.o. Společnost Ostravské městské lesy, s.r.o. byla založena roku 1998 za účelem hospodaření na lesních pozemcích v majetku města Ostravy a jejím jediným společníkem je Statutární město Ostrava. Společnost vykonává těžební a pěstební činnost na lesních pozemcích, zabývá se údržbou parkových lesů, které jsou určeny hlavně pro rekreaci obyvatel, vykonává údržbu veřejné zeleně dle požadavků investorů, provádí náhradní výsadby a zpracovává méněhodnotné dříví. V oblasti environmentálního vzdělávání provozuje Lesní školu, kde se děti zábavnou formou seznamují s lesním prostředím. Z významných aktivit společnosti v minulých letech lze zdůraznit zejména následující:
obnova lesních porostů; větrná a kůrovcová kalamita minulých let zanechala rozsáhlé lesní porosty s holinami, které musely být znovu zalesněny (rok 2005),
odbahnění retenční nádrže v Palesku, která slouží k zachycování přívalových vod z lesa a polí a zabraňuje tím lokálním povodním na přítoku Bělského potoka (2005),
získání certifikátů ISO ČSN 9001 a ISO 14001 (2005),
rozsáhlá oprava areálu zdraví v Bělském lese (2006),
rekonstrukce lesní cesty Díly, která byla značně poškozena dlouhodobým užíváním při odvozu dříví z kalamit (2006-2007),
zahájení obnovy Lesního hospodářského plánu pro období 2008-2017 (2007),
zahájení rekonstrukce další lesní cesty, a to v lesním úseku Lipiny (2008). OVANET, a.s. Cílem společnosti OVANET, a.s. je zlepšení komunikační infrastruktury na území města a správa metropolitní sítě. V současné době společnost poskytuje hlasové služby, vysokokapacitní datové přenosy a přenos obrazových informací, kromě toho poskytuje také připojení k vysokorychlostnímu internetu občanskému segmentu trhu. Prioritní činností je pak poskytování elektronických komunikačních služeb významným klientům jako např. Integrovanému záchrannému systému či jednotlivým složkám města či ostatním příspěvkovým a obchodním společnostem města Ostravy. Za nejvýznamnější aktivity společnosti v období 2005-2008 lze považovat zejména
výstavbu městského kamerového systému,
vstup společnosti OVANET, a.s. do národního sdružení NIX.CZ a mezinárodní organizace RIPE,
rozšiřování a zaokruhování existující sítě,
rozšiřování poskytovaných služeb a okruhu uživatelů této sítě, včetně zahájení aktivit společnosti v rámci města Brna. Vzhledem k velmi dynamickému rozvoji oboru ICT je velmi obtížné specifikovat záměry společnosti na delší dobu dopředu. Lze pouze obecně konstatovat, že společnost bude nadále vyvíjet aktivity k udržení a dalšímu posílení jejího postavení na trhu, zejména prostřednictvím rozšiřování a zkvalitňování poskytovaných služeb. Dům kultury města Ostravy, a.s. Základními cíli společnosti Dům kultury města Ostravy, a.s. jsou uspokojování kulturních, vzdělávacích, společenských, volno časových potřeb občanů a institucí města Ostravy a přilehlého okolí v duchu státní kulturní politiky a vytvoření odpovídajícího prostředí a zázemí pro pořádání těchto akcí. Produktem je služba splňující tyto cíle formou vlastní dramaturgie, agenturní činnosti a formou pronájmů.

202

V průběhu let 2005-2008 jsme zaznamenali zlepšující se poměrové ukazatele, příznivé ohlasy návštěvníků kulturních, společenských a vzdělávacích akcí, zvýšenou návštěvnost domu kultury, vyšší frekvenci ohlasů v médiích a návštěvnost webových stránek. Vzhledem k významu a poloze DKMO bude potřeba provést zásadnější rekonstrukci a modernizaci tak, aby toto zařízení bylo připraveno na konání všech akcí plynoucích z potřeb města. Statutární město Ostrava v současné době připravuje Investiční záměr pro rekonstrukci a dostavbu Domu kultury města Ostravy. VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. Společnost VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. vlastní a provozuje tato střediska: ČEZ ARÉNU, Multifunkční halu, Hotel PULS a Městský stadion. Z předmětu podnikání patří k nejcharakterističtějším aktivitám společnosti:
agenturní činnosti v oblasti kultury a umění,
pořádání výstav, veletrhů, přehlídek a obdobných akcí,
pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení sloužících k zábavě,
provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a zařízení sloužících k regeneraci a rekondici,
ubytovací služby. Z nejvýznamnějších aktivit společnosti v posledních letech lze jen těžko vybírat, neboť v jeho střediscích se každoročně koná spousta sportovních, kulturních a společenských akcí, kterými jsou v oblasti sportu např. MS v krasobruslení juniorů, ME ve futsalu, Davis Cup, MS ve floorballu, MS v atletice mládeže do 17 let, Zlatá tretra, MS v latinsko-amerických tancích, zápasy extraligy ledního hokeje, zápasy II. fotbalové ligy, atletické závody a v oblasti kultury např. koncerty českých i zahraničních zpěváků a skupin, lední revue. Od roku 2007 společnost provozuje hotel, takže je schopna zájemcům poskytnout kompletní servis. Plány rozvoje na léta 2009-2015 souvisí se zájmy Statutárního města Ostravy. V souladu s nimi by měl být na podzim roku 2009 vyňat Městský stadion ze základního kapitálu společnosti, ostatní střediska chce společnost provozovat tak, aby byla co možná nejvíce využita. Nutností samozřejmě bude provádění renovačních a udržovacích prací na střediscích tak, aby odpovídala nastaveným standardům společnosti, požadavkům na bezpečnost apod. Případné větší investice směřující k rozšíření majetku společnosti budou řešeny na úrovni Statutárního města Ostravy. Hotel ATOM Ostrava, spol. s.r.o. Hotel ATOM Ostrava, spol. s r.o. nabízí, kromě ubytovacích a gastronomických služeb (včetně služeb cateringových), také služby spojené s organizací rozmanitých kulturních akcí, služby spojené s kongresovou turistikou a další služby související s provozem hotelu. Z významných akcí realizovaných v uvedeném zařízení v období let 2005-2008 lze jmenovat např.
ples ÚmOb Vítkovice a Vítkovice, a.s., ples Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava, ples Krajského úřadu, Reprezentační ples automobilistů, ples Ekonomické fakulty VŠB a Reprezentační ples Terezy Maxové,
kongresy a konference Sepse, Onkologické dny, Chirurgický kongres, Odpady, Transport, konference Správy dopravní cesty ČD,
gastronomické akce Steaky světa, Slezská zabíjačka, mezinárodní přehlídku vín Cuvée 2005 a mnoho jiných. Kromě uvedeného je nezbytné zmínit také rozšíření služeb hotelu do prostor Radniční restaurace, kterou hotel získal do pronájmu. Pro následující léta je z pohledu prosperity hotelu klíčové především zajištění kapacitních a hlavně technických požadavků kongresové klientely, zejména modernizace kongresového sálu, relaxačního centra a prádelny, neboť zaostávání za současnými standardy by postupně vedlo zcela ke ztrátě vybudované pozice na tomto trhu, a také realizace investice do technického zázemí hotelu, které v současné době nevyhovuje ani provozním potřebám, ani hygienickým normám. Dům kultury Akord Ostrava Dům kultury Akord Ostrava-Zábřeh, s.r.o. (dále jen DK Akord) je obchodní společností se 100% majetkovou účastí statutárního města Ostravy. Nabízí občanům bohatý kulturní program, společenskou zábavu, vzdělání i odpočinek. Součástí DK Akord je restaurace, která svými gastronomickými službami doplňuje profesionální standard organizovaných akcí. Hotel Akord tříhvězdičkové úrovně s kapacitou 21 lůžek, umístěný samostatně v pravém křídle budovy, slouží k ubytování široké veřejnosti. Nově zrekonstruovaný prostor letní zahrady s malým amfiteátrem, vhodným pro pořádání koncertů i divadelních představení, petanquovým hřištěm, kuželkami a dalšími aktivními prvky pro děti i dospělé přispěl k zatraktivnění domu kultury. Modernizovaný hlavní sál s klimatizací poskytuje díky mobilnímu výsuvnému hledišti vhodnou kapacitu 580 míst pro divadelní představení, koncerty a různorodá vystoupení. V hlavním sále se uskutečňuje také řada společenských aktivit - plesů, banketů, reprezentativních akcí obchodních partnerů. Rekonstruovaný Hudební sál s kapacitou až 200 míst ideálně doplňuje sestavu sálů pro organizaci velkých společenských akcí a plesů. Zároveň slouží pro pořádání konferencí a menších kulturních akcí. Moderní prostory Klubu Akord (až 200 míst) se staly především místem klubových setkání. Probíhají zde koncerty cyklu Folk a country, pravidelné Kluby seniorů, oblíbený pořad Dámy, na kafíčko, divadla menších forem atd. Vhodné uspořádání tří baletních sálů, čtyř učeben a sedmi salonků nejrůznějších velikostí zvyšuje atraktivitu nabídky DK Akord. Veškeré prostory DK Akord jsou vybaveny novou audiovizuální technikou, sály jsou opatřeny klimatizací. DK Akord každoročně pořádá řadu divadelních představení, koncertů a zábavných show, společenských plesů, nejrůznější škálu akcí pro děti, bohatou nabídku kulturně-vzdělávacích pořadů pro školy všech stupňů, výstavy v Malé galerii atd. Svou nabídku rozšířil také o akce pořádané před budovou DK Akord a v prostorách Letní zahrady. Jedná se o Slavnosti obvodu Ostrava-Jih, Vinobraní, Rozsvícení vánočního stromu či Malý letní kulturní festival. V nejbližších letech DK Akord soustředí svou pozornost na neustálé rozšiřování své nabídky, zkvalitňování všech poskytovaných služeb a na dokončení modernizace a rekonstrukce zbývajících prostor.

203

Ostravský informační servis, s.r.o. K hlavnímu poslání Ostravského informačního servisu, s.r.o. patří bezplatný komplexní informační a prospektový servis, jehož základem je dostupnost a poskytování informací z databází firem a databází kulturních, sportovních a společenských akcí, dále pak poskytování tématicky zaměřených prospektů, přičemž tyto jsou dostupné v mnoha jazykových mutacích. Kromě uvedeného společnost poskytuje také komerční služby, které jsou zaměřeny zejména na oblast příjezdového cestovního ruchu v Ostravě a zprostředkovatelské služby občanům města. Kromě poskytování uvedených služeb, realizace rozmanitých turisticko-poznávacích akcí a přípravy nových propagačních materiálů lze z činnosti společnosti v letech 2005-2008 zdůraznit např.
otevření pobočky společnosti na Letišti Leoše Janáčka Ostrava,
získání ceny společnosti C.O.T. media publishing house za propagační materiály Ostravského informačního servisu, s.r.o. a získání vynikajícího hodnocení v celostátní anketě návštěvníků informačních center pořádanou Turistickým informačním magazínem, či
účast na velkém množství domácích i zahraničních veletrzích cestovního ruchu, ať již ve formě přímé účasti nebo prospektového servisu. Pro úplnost lze uvést, že v období leden až říjen roku 2007 navštívilo pobočky Ostravského informačního servisu, s.r.o. 382 682 osob, což v meziročním srovnání znamenalo nárůst o 1,4 %. V následujících letech bude společnost pokračovat v rozšiřování a zkvalitňování současné nabídky služeb. Možné je také otevření sezónního pracoviště v areálu národní kulturní památky Dolní Vítkovice.

Zdroj: Výroční zprávy, strategické záměry a podnikatelské plány uvedených společností, informace poskytnuté přímo uvedenými společnostmi.

Za účelem zvýšení efektivity výkonu činností obchodních organizací města Ostravy bylo společnostem se 100% majetkovou účastí města a společnosti Vítkovice Aréna, a.s., tj. společnostem uvedených v tabulce 7.3, uloženo vypracovávání strategických záměrů na pětileté období (s aktualizací každé 3 roky) a podnikatelských plánů pro každý rok, včetně specifikace nároků na rozpočet města a plánu předpokládaného hospodářského výsledku. Tyto dokumenty, jež jsou schvalovány radou města v působnosti valné hromady příslušné obchodní společnosti, pak slouží pro sestavování rozpočtu města a rozpočtového výhledu města, definování zájmů města v oblastech působení jednotlivých obchodních organizací a zároveň pro definování koncepce ekonomického rozvoje města. Obchodní společnosti pak v průběhu roku předkládají hodnocení plnění ročního podnikatelského plánu, plnění strategického záměru, vyúčtování dotací za předcházející rok, účetní závěrku a výroční zprávu, jež slouží k hodnocení úspěšnosti jednotlivých společností. Účinnost současného systému řízení obchodních společností města může být dále zvýšena především vymezením širšího souboru veličin sloužících k hodnocení jednotlivých obchodních společností, stanovením povinných údajů v rámci společnostmi překládaných dokumentů, zpracováváním veškerých dokumentů v elektronické podobě a úpravou procesu hodnocení společností, zejména z pohledu zapojení a koordinace činností jednotlivých odborů magistrátu.

Kromě příspěvkových organizací a obchodních společností města na území Ostravy působí také dvě obecně prospěšné společnosti založené městem, kterými jsou Renarkon, o.p.s., jež poskytuje služby spojené s prevencí a léčkou drogově závislých, a Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj, o.p.s., jehož náplní je organizace stejnojmenného hudebního festivalu.

204

7.3 Finanční vztahy a rozpočet města

Městský rozpočet je jedním z hlavních nástrojů samosprávné činnosti města, přičemž také v tomto případě se projevuje uplatňovaný dvoustupňový model správy, kdy jsou existující příjmy rozdělovány mezi „město“ a jeho obvody. Pro představu lze uvést, že v roce 2007 celkové příjmy obvodů po konsolidaci tvořily 27,5 % příjmové stránky celého rozpočtu a celkové výdaje obvodů po konsolidaci tvořily 28,9 % celkových výdajů rozpočtu.

Tab. 7.4: Skutečné příjmy a výdaje města v letech 2005-2007 a schválený rozpočet města pro rok 2008 (v tis. Kč) 2005 Daňové příjmy

5 938 601

Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy

2006

2007 6 524 018

1 054 149

991 282

1 000 661

433 678

383 741

860 578

522 156

200 050 6 889 422

Vlastní příjmy celkem

7 376 491

7 840 316

8 046 835

Dotace

2 023 027

1 855 472

2 915 265

Příjmy celkem před konsolidací Konsolidace

2008

5 988 456

-

-

-

6 255 694

204 963 7 094 385 -23 212

Příjmy po konsolidaci

9 399 518

9 695 788

10 962 100

7 071 173

Běžné výdaje

6 819 406

7 209 310

7 877 000

5 558 865

Kapitálové výdaje

3 168 980

2 701 451

2 378 370

Výdaje celkem před konsolidaci Konsolidace Výdaje celkem po konsolidaci Rozdíl Financování

-

-

-

1 774 982 7 333 847 -23 212

9 988 386

9 910 761

10 255 370

7 310 635

-588 868

-214 973

706 730

-239 462

588 868

214 973

-706 730

239 462

Zdroj.: MMO. Zpráva o výsledku hospodaření statutárního města Ostrava za léta 2005-2007, Rozpočet statutárního města Ostrava na rok 2008 [online]. [cit. 20.6. 2008]

Hlavní příjmovou položkou rozpočtu jsou daňové příjmy, které v roce 2007 tvořily 59,5 % celkových příjmů; nedaňové příjmy se v roce 2007 podílely na celkových příjmech 9,1 %, kapitálové příjmy 4,8 % a dotace tvořily 26,6 %. Z pohledu výdajů jsou zcela převažující výdaje běžné, které v roce 2007 tvořily 76,8 % celkových výdajů, přičemž výdaje kapitálové pak pokrývají zbylých 23,2 % celkových výdajů.

Město každoročně připravuje nejen aktualizovaný rozpočet, ale také rozpočtový výhled na 3 roky, čímž finanční řízení města umísťuje do střednědobého horizontu a redukuje tak riziko neefektivního nevyužívání rozpočtu dle momentálních potřeb.

Následující tabulka pro srovnání uvádí velikost příjmů a výdajů dle schváleného rozpočtu roku 2008 ve vybraných městech České republiky a upraveného rozpočtu k prvnímu čtvrtletí roku 2008 v případě Moravskoslezského kraje.

205

Tab. 7.5: Rozpočet vybraných měst dle schváleného rozpočtu roku 2008 a Moravskoslezského kraje dle upraveného rozpočtu k prvnímu čtvrtletí roku 2008 (v tis. Kč) Ostrava

Brno

Plzeň

Moravskoslezský kraj

Příjmy celkem

7 071 173

9 806 456

5 067 753

15 544 261

Výdaje celkem

7 310 635

10 830 888

5 451 731

17 234 414

5 535 653

7 108 987

3 389 898

13 383 976

1 774 982

3 721 901

2 061 833

3 850 438

Příjmy na 1 obyvatele

22,93

26,61

30,67

12,44

Výdaje na 1 obyvatele

23,71

29,39

32,99

13,80

z toho výdaje běžné výdaje kapitálové

Zdroj: MMO. Rozpočet statutárního města Ostrava na rok 2008. Statutární město Brno. Souhrnný rozpočet statutárního města Brna na rok 2008. Město Plzeň. Rozpočet města Plzně na rok 2008. KÚ MSK. Souhrnné údaje rozpočtu Moravskoslezského kraje na rok 2008 [online]. [cit. 20.6. 2008]

Při hodnocení finanční pozice Ostravy nelze opomenout ratingové hodnocení města, které je městu udělováno renomovanými ratingovými společnostmi Moody´s Investors Service a Standard & Poor’s, přičemž je dobré zdůraznit, že rating hodnotí schopnost dlužníka dostát svým finančním závazkům, tj. splatit včas a v úplné míře úroky i jistinu dlužné částky, a ovlivňuje výši požadovaných úroků. (Pro možnost srovnání lze uvést, že rating České republiky, jako subjektu s nejlepším možným ratingem v zemi, dosahuje označení A1 u společnosti Moody´s Investors Service a označení A v případě společnosti Standard & Poor’s.)

Město Ostrava k 8. 3. 2008 získala, resp. bylo potvrzeno stávající ratingové hodnocení A2 společností Moody´s Investors Service, přičemž toto hodnocení se považuje i do budoucna za stabilní. Uvedená ratingová společnost pozitivně vnímá zejména dobré provozní opatření města, jeho silnou finanční pozici a udržitelnou úroveň zadlužení. Z pohledu budoucího vývoje ratingového hodnocení je pak negativně nahlíženo zejména na rigiditu příjmů města a provozních výdajů, dále na přetrvávající vysokou potřebu investic do infrastruktury.

Agentura Standard & Poor’s k 21. 12. 2007 potvrdila rating A-/Stable/A-2, která odráží snahy o řízení zadlužení města, zvyšování efektivity vynakládání prostředků na provozní výdaje a zvyšování atraktivity města. Mezi pozitiva města lze dle agentury Standard & Poor’s zařadit současnou úroveň zadlužení a příliv investic; jako negativa je pak vnímáno např. zaměření na těžký průmysl a stále vysoká nezaměstnanost.

Pro možnost lepšího srovnání lze dále uvést, že např. rating Moravskoslezského kraje činí A- (CRA Rating Agency, a.s., afilace Moody´s Investors Service) a rating Brna A2 (Moody´s Investors Service), A- (Standard & Poor’s), tedy je tak stejný jako rating města Ostravy. Z pohledu širšího regionu, lze pak zmínit např. rating Katowic, který se nachází na úrovni A- (Fitch Ratings), nebo rating Krakowa na úrovni BBB+ (Standard & Poor’s).

206

7.4 Propagace města a vnější vztahy

Propagaci města a rozvoj jeho vnějších vztahů zajišťují v rámci Magistrátu města Ostravy zejména kancelář primátora, resp. oddělení prezentace a vztahů k veřejnosti a oddělení vnějších a zahraničních vztahů, a odbor ekonomického rozvoje, resp. oddělení marketingu investičních příležitostí a turismu. Mimo magistrát tyto činnosti vykonávají také některé z organizací zřizované městem jako je např. Ostravský informační servis, s.r.o. nebo Ostravské výstavy, a.s.

Činnosti uvedených tří oddělení magistrátu, jež mají na starost propagaci města a rozvoj vnějších vztahů, spočívají zejména v
realizaci prezentačních akcí města a akcí probíhajících na jeho území,
realizaci celoměstských soutěží, dnů otevřených dveří a udílení čestného občanství, ceny města a titulu Domu roku,
řízení tvorby propagačních publikací a materiálů, včetně vydávání měsíčníku „Ostravská

radnice“ a periodika „Metropolitan Magazine“,
realizaci aktivit v oblasti PR (public relations),
přípravě koncepcí marketingu města a rozvoje vnějších vztahů,
realizaci spolupráce s partnerskými městy,
zajišťování účasti a prezentace města na významných výstavách, veletrzích, workshopech a

odborných seminářích v zahraničí i v tuzemsku,
propagaci města jako vhodného místa k podnikání, přičemž je nutno podotknout, že některé z uvedených aktivit jsou realizovány za spolupráce s dalšími odbory magistrátu či dalšími organizacemi.

Z tohoto pohledu lze zdůraznit zejména komplexní formy prezentace města na tématicky zaměřených veletrzích doma i v zahraničí. Přehled těch, kterých se město Ostrava pravidelně účastní s vlastním stánkem poskytuje tabulka 7.6. Kromě uvedených veletrhů se Ostrava prezentuje na mnoha dalších domácích i zahraničních veletrzích prostřednictvím prospektů, informací a propagačních materiálů.

Tab. 7.6: Domácí i zahraniční veletrhy, jichž se město Ostrava pravidelně účastní s vlastním stánkem Mezinárodní veletrhy cestovního ruchu World Travel Market, Londýn C-B-R Freizeit und Reisen, Mnichov Vacantiebeurs, Utrecht Dresdner Reisemarkt, Drážďany Holiday World, Praha České veletrhy cestovního ruchu REGIONTOUR, Brno Dovolená a region, Ostrava

207

Mezinárodní veletrhy nemovitostí a investičních příležitostí Expo Real, Mnichov MIPIM, Cannes Další formy prezentace města TOURPROPAG, Písek TOURFILM, Karlovy Vary

Zdroj: MMO. Ostrava - Komplexní prezentace na propagačních akcích mimo město [online]. [cit. 4.6. 2008]

Město Ostrava také podporuje a propaguje kulturní a sportovní akce, čímž naplňuje neoficiální motto „Ostrava - město kultury a sportu“. Za nejznámější z těchto akcí lze považovat zejména akce mezinárodní, kterými jsou např. atletický mítink Zlatá tretra, tenisový turnaj Davis Cup, hudební festival Janáčkův máj či Colours of Ostrava, folklórní festival Folklor bez hranic, loutkářské bienále Spectaculo Interese a mnoho dalších. Při přípravě a propagaci těchto akcí město Ostrava spolupracuje také s jinými subjekty.

Kvalitní propagaci města odrážení také získaná ocenění v minulých letech, z nichž lze uvést např.
3. místo v soutěži „Zlatý erb“ v kategorii nejlepší webová stránka města (2008),
1. místo na mezinárodním filmovém festivalu TOUR film Karlovy Vary za krátký propagační film „Ostrava - City in Motion“ (2007),
1. místo v soutěži „Zlatý středník“ v kategorii státní, veřejné a neziskové sféry za bulletin „Ostrava Metropolitan Magazíne“ (2005, 2006),
1. místo v národním kole soutěže „Evropská cena za podnikání“ v kategorii „cena za podporu podnikání“ (2006),
cenu odborné poroty za nejzajímavější ztvárnění expozic na výstavě Dovolená a region (2006). Následující období je z pohledu propagace a vnímání (image) statutárního města Ostravy klíčové, neboť je připravováno několik významných na sebe navazujících opatření, z nichž lze zmínit např.
vytvoření loga Ostravy,
vytvoření jednotného vizuálního stylu,
přepracování propagačních materiálů a webových stránek města,
realizace velké propagační kampaně nového loga a image města Ostravy,
vytvoření či aktualizace potřebných koncepcí (marketingové koncepce, koncepce vnějších vztahů, koncepce rozvoje cestovního ruchu apod.),
účast v soutěži o titul Evropské město kultury pro rok 2015. Z oblasti vnějších vztahů je patrně nejvýznamnější navázání partnerských vztahů mezi městem Ostravou a několika evropskými i zámořskými městy, jež, skrze výměnu informací a kulturní, společenskou a obchodní spolupráci, městu Ostravě přináší četné podněty pro jeho další rozvoj.

208

Seznam partnerských měst Ostravy obsahuje tabulka 7.7, přičemž je nutno podotknout, že míra spolupráce s jednotlivými městy se různí a pohybuje se od velmi živé spolupráce až po spolupráci pouze formálně deklarovanou. Tab. 7.7: Přehled partnerských měst statutárního města Ostravy Město Volgograd

Země Ruská federace

Datum podpisu 1949

Hlavní oblasti spolupráce spolupráce škol, mládež, městská hromadná doprava

Coventry

Velká Británie

1957, obnovena 1990

školství, spolupráce hospodářských komor

Katowice

Polsko

1960, obnovena 1996

Drážďany

SRN

1971, obnovena 1995

reforma státní správy, pořádání Česko-polských dnů, revitalizace průmyslových ploch Kultura, mládež, školství

Split

Chorvatsko

1976

partnerské vztahy málo živé.

Pireus

Řecko

1997

partnerské vztahy málo živé.

Košice

Slovensko

2001

Miskolc

Maďarsko

2001

revitalizace průmyslových ploch, kultura, spolupráce důchodců revitalizace průmyslových ploch.

Pittsburgh

USA

2001

revitalizace průmyslových ploch, ekologie

okres Wodzislaw

Polsko

2005

podpora mezilidských a občanských vztahů, kontakty mezi kulturními a sportovními institucemi, rozvoj vzdělávání a vzájemná kooperace při realizaci programů EU

Zdroj: MMO. Ostrava - Partnerská města [online]. [cit. 1.6. 2008]

7.5 Vztah veřejnosti k městu

Ačkoli z funkčního hlediska lze město chápat především jako administrativně-správní jednotku, jeho činnosti a funkce ve svém důsledku vytváří prostředí pro život a veškeré aktivity jak jeho obyvatel, tak některých dalších skupin lidí.

Vnímání města Ostravy jeho občany se z dlouhodobého hlediska, v souladu s jeho rozvojem, zlepšuje. Toto tvrzení dokládají výsledky průběžně prováděných průzkumů a studií, přičemž některé výsledky byly stručně zmíněny již v kapitole 1.4. Kromě výsledků obsažených v kapitole 1.4 lze z poslední doby zmínit průzkum společnosti Datamar, kterého se zúčastnilo 594 respondentů a jenž ukazuje, že 91 % dotazovaných je s životem v Ostravě spokojeno. (Průzkum „Ostrava očima svých občanů“ z roku 2001 uvádí spokojenost s životem v Ostravě přibližně u tří čtvrtin obyvatel města.) Nejvíce jsou občané spokojeni s kulturou a kulturním vyžitím (v 12,5 %), přírodou a zelení (8,7 %), prostředím a okolím (8,5 %), dopravní dostupností (8,1 %); celkovou spokojenost pak vyjádřilo 8,0 % respondentů. Nejvyšší nespokojenost pak respondenti vyjádřili s dopravou, resp. hlukem, nedostupností, zpožděním MHD (14,8 %), s životním prostředím (10,2 %), s nepořádkem a špínou (6,7 %), s chováním či přístupem lidí, s Romy (6,2 %).

Ještě důležitějším je vztah ekonomických subjektů k městu Ostravě, neboť toto vytváří základní podmínky pro realizaci podnikatelských aktivit, jejichž rozsah a úspěšnost se zpětně odráží na

209

ekonomické úrovni města, jeho rozvoji a konečně také na úrovni života samotných občanů. Tímto vztahem se podrobněji zabývá např. průzkum „Bariéry růstu podniků“36 zpracovaný v roce 2006. Uvedený průzkum na vzorku 70 malých a středních podniků působících v Ostravě zkoumal jejich potenciál rozvoje, jejich pohled na problematiku lidských zdrojů, na kvalitu podnikatelského prostředí a na existující podpory jejich růstu. Z průzkumu, mimo jiné, vyplývá, že
z předložených 17 faktorů vnějšího podnikatelského prostředí je nejkritičtěji vnímána byrokratická a administrativní zátěž podnikatelů, domácí či zahraniční konkurence, komunikace a spolupráce s úřady a orgány města, kvalita pracovní síly a korupce, zatímco nejméně problematickými faktory se jeví bytová situace (možnosti ubytování pro zaměstnance), umístění podniku v Ostravě (image města v očích klientů a partnerů), technická infrastruktura, dostupnost a kvalita poradenských služeb pro MSP a dostupnost a kvalita telekomunikačních služeb,37
MSP jsou spokojeny s kvalitou služeb spojených se zásobování vodou, kanalizací, požární ochranou, likvidací odpadů a relativně také s ochranou majetku a osob; výjimku tvoří míra spokojenosti s údržbou komunikací v okolí místa podnikatelské činnosti respondentů, u niž byl počet respondentů spokojených přibližně stejný jako respondentů nespokojených,
více než třetina z uvažovaných podniků cítí potřebu zlepšení jejich informovanosti o politice a aktivitách města v oblasti rozvoje podnikání (43,5 % respondentů), o grantech, zdrojích financování a veřejné podpoře MSP (40,6 % respondentů) a o firemních zakázkách a výběrových řízeních (37,7 % respondentů),
zkušenosti z jednání podniků s Magistrátem města Ostravy jsou spíše pozitivní, ale nikterak nevybočují ze zkušeností s ostatními institucemi, podporu podnikání ze strany magistrátu podnikatelé označili za „spíše dobrou než špatnou“ v 54 % případů,
podnikatelé z aktivit zmíněných ve Strategickém plánu rozvoje statutárního města Ostravy na léta 2005-2013 nejvíce oceňují zejména pomoc při přípravě žádostí o finanční podporu, zpracování inovačních projektů, rozvojových studií apod., propagaci města Ostravy jako města vstřícného k podnikání a investice do zkvalitňování infrastruktury pro MSP.

36

Vysoká škola podnikání, a.s. Bariéry růstu podniků [online]. [cit. 1.6. 2008] 37 Nejvýznamnější bariéry rozvoje podnikání identifikované průzkumem „Bariéry růstu podniků“ z roku 2006 se ve velké míře kryjí s bariérami identifikovanými již „Průzkumem bariér podnikání v Moravskoslezském kraji“ z roku 2003. (RPIC-ViP, s.r.o., Institut Rozvoje Podnikání, s.r.o., Kazuist, s.r.o., RPIC, spol. s r.o., Vysoká škola podnikání, a.s. sdružení Labour Pool. Průzkum bariér podnikání v Moravskoslezském kraji, 2003 [online]. [cit. 1.6. 2008] )

210

7.6 Efektivita výkonu správních činností

Z obecného pohledu lze za hlavní determinanty efektivity výkonu správních činností považovat strukturu a kvalitu využívaných pracovních sil a také efektivitu používaných pracovních postupů, resp. prováděných činností obecně. Za účelem zvyšování efektivity bývají prováděny personální audity, organizační změny, optimalizace pracovních operací, zavádění komunikační a výpočetní techniky apod.

Z tohoto pohledu je nezbytné zmínit aktivitu „Optimalizace organizační struktury“, jež byla v roce 2005 provedena v rámci Magistrátu města Ostravy firmou Deloitte. Výstupy zmíněné analýzy pak byly v určitém rozsahu naplněny v průběhu roku 2006 a vedly především k převedení skupiny zaměstnanců vykonávajících práci vrátných pod Městskou policii Ostrava a ke snížení počtu úředníků k polovině roku 2006 v úhrnu o přibližně 10 míst. V souladu s nárůstem agendy v oblasti dopravně správní, sociálních věcí, agendy ve věci koordinoovaného stanoviska dle stavebního zákona a dalších se od uvedeného období počet úředníků opět zvýšil celkem o 95 míst. Tento nárůst agendy nebyl v době prováděného auditu vůbec předpokládán, přičemž lze doplnit, že rozsah činností zajišťovaných Magistrátem města Ostravy má jednoznačně rostoucí tendenci. V současné době, tj. v červnu roku 2008, se jedná o realizaci dalších opatření, resp. organizačních změn, jež by následně vedly ke zvýšení efektivity prováděných aktivit magistrátu.

Počet zaměstnanců Magistrátu města Ostravy a jejich strukturu ukazují přílohy 7.5 až 7.7.

Magistrát města Ostravy se při výkonu svých správních činností snaží neustále zefektivňovat jednak samotné provádění těchto činností, jednak systém poskytování a zajišťování služeb vůči veřejnosti, tj. vůči fyzickým i právnickým osobám. Projevem těchto snah jsou zejména dokončení projektu procesního řízení a zavedení informačního systému pro komunikaci občana s úřadem.

Procesní analýza sehrává ve SMO důležitou roli při implementaci informačních systémů. Analýza a návrh optimalizovaných procesů, vytipování příležitostí pro zlepšení a provádění benchmarkingových srovnání je základním krokem pro úspěšnou elektronizaci úřadu a zlepšování služeb města vůči občanům. Procesní analýza byla základním vstupem a nositelem filosofie zákaznické obsluhy v projektu komunikace občana s úřadem - eSMO. Optimalizované i nově navržené procesy jsou dále vyhodnocovány a je zajišťována metodická podpora navržených procesů. SMO bude v budoucnu i nadále směřovat k elektronické komunikaci uvnitř i vně úřadu, přičemž jedním ze základních nástrojů, vedle projektového řízení, pro úspěšnou elektronizaci úřadu a připravenost pro projekty e-govermentu je procesní analýza.

211

Informační systém pro komunikaci občana s úřadem nabízí občanům kromě osobní obsluhy na přepážkách SMO také další komunikační kanály pro informování občanů, možnost podání některých žádostí, objednávání na úřad, atd. Město Ostrava je jedno z prvních měst v ČR, které prostřednictvím informačního systému pro komunikaci občana s úřadem (eSMO) umožnilo svým občanům komunikovat s úředníky města pomocí informačních kiosků, sms aplikace, webového portálu, e-mailové komunikace a využívat služeb Call centra SMO a IKT centra v Městské knihově v Ostravě. Doposud jsou informačním systémem eSMO poskytovány občanům služby osmi agend státní správy a samosprávy. Projektu eSMO bylo Ministerstvem vnitra uděleno ocenění za zlepšování služeb občanům. Pro následující období si město Ostrava klade za cíl další zlepšování a rozšiřování služeb občanům, zvýšení počtu agend informačního systému eSMO a hledání dalších možností pro komunikaci občana s úřadem.

212

7.7 SWOT

Silné stránky

Slabé stránky


silný rozpočet města jako nástroj jeho rozvoje
silná finanční pozice města umožňující spolufinancování rozvojových záměrů
finanční řízení ve střednědobém rámci (rozpočtové výhledy)
kvalitní rating města
udržitelná úroveň zadlužení
schopnost zabezpečení základních zdravotních, sociálních, kulturních, sportovních a jiných funkcí města skrze existující městské organizace
rozsáhlé PR aktivity zaměřené na prezentaci města a změnu vnímaného image města Příležitosti
získání titulu Evropského města kultury pro rok 2015
posílení pozitivní image Ostravy, zejména s ohledem na existenci široké nabídky vzdělání, kultury, sportu apod.
pokračování v elektronizaci úřadu a rozvoji informačního systému pro komunikaci občana s úřadem
pokračování v optimalizaci pracovních činností a personálního obsazení magistrátu i úřadů městských obvodů
spolupráce s klíčovými subjekty v regionu
příprava a iniciace účelových partnerství
podpora identifikace obyvatelstva s Ostravou


značná rigidita výše provozních výdajů
chybějící koncepce marketingu a propagace města, vnějších vztahů
administrativně náročný systém řízení příspěvkových organizací města
statutární uspořádání města
nedostatečná pružnost reakcí města na hrozby a příležitosti

Hrozby
narůstající výdaje městského rozpočtu z důvodu stárnutí populace a potřeby zajištění potřebných služeb
ohrožení koncepcí rozvoje na základě politických rozhodnutí
rozdílné priority magistrátu a městských obvodů

213

7.8 Přílohy Příloha 7.1: Organizační schéma magistrátu města Ostravy, odbory magistrátu Primátor města Ostravy

Náměstek primátora

Náměstek primátora

Náměstek primátora

Náměstek primátora

Náměstek primátora

Tajemník MMO

Kancelář primátora

Odbor financí a rozpočtu

Odbor investiční

Odbor dopravy

Odbor kultury, sportu a volnočasových aktivit

Odbor ochrany životního prostředí

Odbor organizační

Odbor legislativně právní

Odbor majetkový

Odbor ekonomického rozvoje

Odbor dopravně správních činností

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

Odbor městského informačního systému

Odbor vnitřních věcí

Odbor interního auditu a kontroly

Odbor stavebně správní

Odbor komunální a bytový

Odbor školství

Odbor krizového řízení

Útvar hlavního architekta

Živnostenský úřad

Odbor platový a personální

Odbor hospodářský

Archiv města Ostravy

Odbor technické správy majetku

Zdroj: MMO. Ostrava - Odbory magistrátu [online]. [cit. 1.6. 2008]

214

Příloha 7.2: Příspěvkové organizace, obchodní společnosti a obecně prospěšné společnosti města Příspěvkové organizace Zdravotnická a sociální zařízení Městská nemocnice Ostrava Městská záchranná služba Ostrava Čtyřlístek - centrum pro osoby se zdravotním postižením Ostrava Dětské centrum Domeček Centrum sociálních služeb Ostrava Domovy pro seniory Domov pro seniory Čujkovova Domov pro seniory Korýtko Domov pro seniory Slunovrat Domov pro seniory Magnólie Domov pro seniory Sluníčko Domov pro seniory Slunečnice Domov pro seniory Iris Domov pro seniory Kamenec Střediska volného času Dům dětí a mládeže, Ostrava – Poruba Středisko volného času Korunka, Ostrava - Mariánské Hory Středisko volného času, Ostrava – Zábřeh Středisko volného času, Ostrava - Moravská Ostrava Divadla Divadlo loutek Ostrava Komorní scéna Aréna Národní divadlo moravskoslezské Ostatní organizace Janáčkova filharmonie Ostrava Lidová konzervatoř Knihovna města Ostravy Ostravské muzeum Zoologická zahrada Ostrava Obchodní společnosti Dopravní podnik Ostrava a.s. Krematorium Ostrava, a.s. Ostravské komunikace, a.s. Ostravské výstavy, a.s. Technické služby, a.s. Slezská Ostrava OZO Ostrava s.r.o. Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. Ostravské městské lesy, s.r.o. OVANET, a.s. Dům kultury města Ostravy, a.s. VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. Hotel ATOM Ostrava, spol. s.r.o. Dům kultury Akord Ostrava - Zábřeh, s.r.o. Ostravský informační servis, s.r.o. Obecně prospěšné společnosti Renarkon, o.p.s. Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj, o.p.s.

Zdroj: MMO. Ostrava - Městské organizace [online]. [cit. 1.6. 2008]

215

Příloha 7.3: Neinvestiční příspěvky poskytnuté příspěvkovým organizacím města v letech 2005-2007, neinvestiční příspěvky dle schváleného rozpočtu pro rok 2008 (v tis. Kč) Ukazatel / Rok

2005

2006

2007

2008

Městská nemocnice Ostrava

71 843

79 473

47 209

17 238

Městská záchranná služba Ostrava

33 788

37 375

32 857

34 264

Zoologická zahrada

35 487

35 372

37 805

39 967

193 454

200 220

197 340

205 882

Národní divadlo moravskoslezské Divadlo loutek Ostrava

21 209

23 562

18 888

19 713

Janáčkova filharmonie Ostrava

55 527

60 264

56 335

60 004

Knihovna města Ostravy

58 793

54 682

50 857

55 095

Ostravské muzeum

19 223

38 287

13 538

23 965

Komorní scéna Aréna

13 372

15 812

15 512

17 745

Lidová konzervatoř

11 295

13 478

14 342

15 567

Středisko volného času Ostrava - Moravská Ostrava

2 497

4 949

1 131

Středisko volného času Ostrava-Zábřeh

2 908

3 812

664

Středisko volného času Korunka

3 575

8 555

1 425

Dům dětí a mládeže Poruba

3 225

7 250

1 712

Domov pro seniory Korýtko, Petruškova

36 103

38 643

28 465

20 251

Domov pro seniory Iris, Rybářská

19 229

19 880

15 936

12 316 13 331

Domov pro seniory Magnólie, Sirotčí

18 031

18 858

15 357

Domov pro seniory Slunovrat, Na Mlýnici

20 482

21 505

16 376

9 458

Domov pro seniory Čujkovova, Čujkovova

46 923

49 912

37 097

29 518

Domov pro seniory Sluníčko, Syllabova

33 219

39 678

24 584

25 073

Domov pro seniory Slunečnice, Opavská

74 078

120 451

50 018

55 669

Domov pro seniory Kamenec, Bohumínská

23 343

25 034

20 101

31 163

103 936

111 639

97 586

80 836

3 910

22 470

23 099

76 924

71 974

72 823

71 738

Čtyřlístek - centrum pro osoby se zdravotním postižením Centrum sociálních služeb Ostrava Dětský domov pro děti do tří let

Zdroj.: MMO. Zpráva o výsledku hospodaření statutárního města Ostrava za léta 2005-2007, Rozpočet statutárního města Ostrava na rok 2008 [online]. [cit. 20.6. 2008]

216

Příloha 7.4: Přehled majetkových účastí statutárního města Ostravy v obchodních společnostech Název obchodní společnosti

Podíl v %

Dopravní podnik Ostrava a.s.

100,00

Dům kultury Akord Ostrava - Zábřeh, s r.o.

100,00

Dům kultury města Ostravy, a.s.

100,00

Hotel ATOM Ostrava, spol. s.r.o.

100,00

Krematorium Ostrava, a.s.

100,00

Ostravské komunikace, a.s.

100,00

Ostravské městské lesy, s.r.o.

100,00

Ostravské výstavy, a.s.

100,00

OVANET a.s.

100,00

OZO Ostrava s.r.o.

100,00

Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o.

100,00

Technické služby, a.s. Slezská Ostrava

100,00

VÍTKOVICE ARÉNA, a.s.

99,96

Vědecko-technologický park Ostrava, a.s.

59,09

Garáže Ostrava, a.s.

50,97

Společnost pro využití letiště Ostrava-Mošnov, a.s.

40,00

Koordinátor ODIS s.r.o.

29,89

Ostravské vodárny a kanalizace a.s.

28,55

Dalkia Ostrava, a.s.

5,00

ZELENINA OSTRAVA a.s.

3,00

UNITRADING Ostrava a.s. v likvidaci

1,02

Union Group, a.s.

0,53

Mittal Steel Ostrava a.s.

0,00

Severomoravská energetika, a.s.

0,00

Severomoravská plynárenská, a.s.

0,00

Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.

0,00

VÍTKOVICE, a.s.

0,00

Pozn.: Ve společnostech Mittal Steel Ostrava a.s. a Severomoravská energetika, a.s. vlastní statutární město Ostrava 1 akcii ve jmenovité hodnotě 1000 Kč, ve společnostech Severomoravská plynárenská, a.s. a Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. vlastní statutární město Ostrava 2 akcie každou ve jmenovité hodnotě 1000 Kč, ve společnosti VÍTKOVICE, a.s. vlastní statutární město Ostrava 10 ks akcií, každou ve jmenovité hodnotě 10 Kč. Zdroj: MMO. Ostrava - Městské organizace [online]. [cit. 1.6. 2008]

217

Příloha 7.5: Přehled funkčních míst a zaměstnanců magistrátu města Ostravy, stav k 31.5. 2008 Název odboru

Počet funkčních míst

Z toho neobsazeno

Počet zaměstnanců

Z toho mimo systemizaci

Interního auditu a kontroly

24

1

23

0

Kancelář primátora

26

2

24

0

7

1

6

0

Legislativní a právní

25

2

23

0

Financí a rozpočtu

57

1

58

2

Majetkový

35

1

34

0

Ekonomického rozvoje

26

6

20

0

Investiční

24

4

20

0

Stavebně správní

19

0

19

0

38

2

36

0

103

9

96

2

Krizového řízení

Útvar hlavního architekta Dopravně správních činností Dopravy

19

1

18

0

Komunální a bytový

11

0

11

0

Živnostenský úřad

55

0

56

1

Kultury, sportu a volnočasových aktivit

15

1

14

0

Sociálních věcí a zdravotnictví

98

17

81

0

Školství

10

0

10

0

Městského informačního systému

43

2

41

0

Ochrany životního prostředí

46

4

42

0

Archiv města Ostravy

18

0

18

0

Hospodářský

25

0

26

1

Organizační

11

0

11

0

Platový a personální

14

0

15

1

1

0

1

0

Technická správa majetku

34

1

33

0

Vnitřních věcí

82

0

82

0

866

55

818

7

Tajemník

∑

Zdroj: Údaje poskytnuty MMO, Odborem platovým a personálním. Pozn.: U jednoho zaměstnance není určen odbor. Kromě tohoto zaměstnance nejsou uvedeni 6 členů městského zastupitelstva.

218

Příloha 7.6: Přehled kvalifikace zaměstnanců na odborech magistrátu města Ostravy, stav k 31.5. 2008 Název odboru / Vzdělání Interního auditu a kontroly

Zákl.

SO

ÚS

VOŠ

VŠ bak.

VŠ mag.

∑

0

0

7

0

1

15

23 24

Kancelář primátora

0

0

11

1

2

10

Krizového řízení

0

0

4

0

1

1

6

Legislativní a právní

0

0

5

0

4

14

23

Financí a rozpočtu

0

3

36

0

0

19

58

Majetkový

1

0

23

0

1

9

34

Ekonomického rozvoje

0

0

2

0

2

16

20

Investiční

0

0

6

0

0

14

20

Stavebně správní

0

1

9

0

0

9

19

Útvar hlavního architekta

0

0

12

0

0

24

36

Dopravně správních činností

0

4

56

1

15

20

96

Dopravy

0

0

2

0

0

16

18

Komunální a bytový

0

1

6

0

0

4

11

Živnostenský úřad

0

1

29

2

4

20

56

Kultury, sportu a volnočasových aktivit

0

0

5

0

3

6

14

Sociálních věcí a zdravotnictví

0

1

18

12

15

35

81

Školství

0

0

4

0

1

5

10

Městského informačního systému

0

0

10

0

6

25

41

Ochrany životního prostředí

0

0

3

0

0

39

42

Archiv města Ostravy

1

2

6

0

0

9

18

Hospodářský

1

8

15

0

0

2

26

Organizační

0

0

9

1

0

1

11

Platový a personální

0

0

11

0

1

3

15

Tajemník

0

0

0

0

0

1

1

Technická správa majetku

0

17

12

0

0

4

33

Vnitřních věcí

3

6

58

2

1

12

82

∑

6

44

359

19

57

333

818

Zdroj: Údaje poskytnuty MMO, Odborem platovým a personálním. Pozn.: U jednoho zaměstnance není určen odbor. Kromě tohoto zaměstnance nejsou uvedeni 6 členů městského zastupitelstva.

219

Příloha 7.7: Přehled věkové struktury zaměstnanců magistrátu města Ostravy, stav k 31.5. 2008 Název odboru / Věk Interního auditu a kontroly

do 24

25 - 34

35 - 44

45 - 54

55 - 64

nad 65

∑

0

2

6

10

5

0

23

Kancelář primátora

0

8

8

5

3

0

24

Krizového řízení

0

0

0

1

5

0

6

Legislativní a právní

0

6

11

1

5

0

23

Financí a rozpočtu

0

10

15

19

14

0

58

Majetkový

1

7

9

6

11

0

34

Ekonomického rozvoje

2

14

1

3

0

0

20

Investiční

0

4

1

12

3

0

20

Stavebně správní

1

2

3

7

6

0

19

Útvar hlavního architekta

1

10

6

8

10

1

36

Dopravně správních činností

1

18

24

40

13

0

96

Dopravy

0

2

3

3

10

0

18

Komunální a bytový

0

0

5

3

3

0

11

Živnostenský úřad

1

15

12

17

11

0

56

Kultury, sportu a volnočasových aktivit

0

1

7

4

2

0

14

Sociálních věcí a zdravotnictví

3

36

15

17

10

0

81

Školství

0

2

3

3

2

0

10

Městského informačního systému

0

12

6

16

7

0

41

Ochrany životního prostředí

0

19

8

13

2

0

42

Archiv města Ostravy

0

5

6

2

5

0

18

Hospodářský

0

5

4

8

9

0

26

Organizační

1

1

2

6

1

0

11

Platový a personální

0

6

3

4

2

0

15

Tajemník

0

0

0

1

0

0

1

Technická správa majetku

0

3

4

16

10

0

33

Vnitřních věcí

4

23

21

22

12

0

82

15

211

183

247

161

1

818

∑

Zdroj: Údaje poskytnuty MMO, Odborem platovým a personálním. Pozn.: U jednoho zaměstnance není určen odbor. Kromě tohoto zaměstnance nejsou uvedeni 6 členů městského zastupitelstva.

220

RPIC-ViP s.r.o. Výstavní 2224/8 709 00 Ostrava - Mariánské Hory tel.: +420 596 616 794 fax: + 420 596 626 917 e-mail: [email protected] web: www.rpic-vip.cz, www.mamenato.cz

221