Strategický plán rozvoje města Rokytnice nad Jizerou

Centrum EP Hradec Králové

Strategický plán rozvoje města Rokytnice nad Jizerou Vyhodnocení průzkumu veřejnosti

Strategický plán rozvoje města Rokytnice nad Jizerou VYHODNOCENÍ PRŮZKUMU VEŘEJNOSTI

Obsah 1 Metodika průzkumu ............................................................................................................................. 2 2 Vyhodnocení průzkumu ....................................................................................................................... 3 3 Závěr ................................................................................................................................................... 21 4 Seznam grafů a tabulek ...................................................................................................................... 22

Město Rokytnice nad Jizerou a Centrum EP Oddělení rozvoje Soukenická 54 50003 Hradec Králové +420 495 817 802 www.cep-rra.cz [email protected]

ŘÍJEN 2012 1


1 Metodika průzkumu Dotazníkové šetření mezi občany Rokytnice nad Jizerou se uskutečnilo v dubnu 2012 v rámci přípravy Strategického plánu rozvoje města Rokytnice nad Jizerou. Po dohodě se zástupci města byl zvolen dvojí způsob získávání odpovědí – klasickými papírovými dotazníky a souběžně též online elektronickým formulářem. Papírové dotazníky byly distribuovány po jednom do každé domácnosti a za účelem jejich sběru byla zřízená sběrná místa. Na papírovém dotazníku byly uvedeny informace o možnostech vyzvednutí dalších exemplářů dotazníku pro ostatní členy domácnosti i o možnostech vyplnění celého dotazníku online. Online formulář byl co do obsahu identický s papírovým dotazníkem. Jeho vyplnění nebylo nijak limitováno (např. prostřednictvím monitorování IP adres), aby se předešlo problémům a nedorozuměním v případě, že jej bude více respondentů vyplňovat na jednom počítači. V tomto smyslu bylo spoléháno na korektní přístup ze strany respondentů ve smyslu nezmnožování odpovědí. Pokud se podíváme na výsledky šetření, nic nenasvědčuje tomu, že by šetření někdo tímto způsobem významnou měrou zneužíval a tím tak problematizoval jeho výpovědní hodnotu. Po ukončení šetření byly výsledky sjednoceny do jedné databáze a následně vyhodnocovány. Celá databáze je v elektronické formě přílohou tohoto vyhodnocení a je poskytnuta zástupcům města za účelem dalšího užití (především pracovními skupinami) při následné tvorbě strategického plánu. Svoje odpovědi do dotazníků vyplnilo celkem 223 respondentů, z toho 88 online a 135 papírovou formou. Úspěšnost dotazníkového šetření, pokud ji budeme posuzovat počtem odpovědí vůči počtu obyvatel města s dosaženým 15. rokem věku, je 8,6 %, což je ve srovnání s obdobnými dotazníkovými šetřeními nadprůměrný výsledek. Výsledky dotazníkového šetření lze proto považovat za validní. Na základě databáze lze nadále přistoupit k dalším dílčím výběrovým vyhodnocením, například na základě věkové struktury či sociálního postavení respondentů. Tato dílčí vyhodnocení mohou proběhnout v průběhu dalších prací na strategickém plánu, pokud o ně projeví zástupci města či aktéři zapojení do přípravy zájem. Vzhledem k počtu respondentů je toto další detailní zkoumání jednotlivých odpovědí věcí diskuse.

2


2 Vyhodnocení průzkumu Otázka č. 1: Jak jste spokojeni s Vaším městem jako místem, kde žijete a pracujete? Uzavřená otázka. Respondent měl k dispozici čtyři stupně k vyjádření míry spokojenosti. Na tuto otázku odpověděli téměř všichni respondenti. Graf č. 1: Poměr odpovědí na otázku „Jak jste spokojeni s Vaším městem jako místem, kde žijete a pracujete?“ v rámci dotazníkového šetření veřejnosti

10%

9%

velmi spokojen(a) spíše spokojen(a) 31%

spíše nespokojen(a) velmi nespokojen(a) 50%

Tato otázka se ještě nedotýká žádné konkrétní problematiky řešené v rámci Strategického plánu rozvoje města Rokytnice nad Jizerou. Přesto patří ke standardním náležitostem tohoto typu šetření jako obecný indikátor spokojenosti obyvatelstva s životem ve městě či regionu. Na základě těchto výsledků si lze vytvořit představu o celkové atmosféře a životních podmínkách ve městě, z čehož lze zároveň předjímat budoucí míru participace obyvatelstva na společných problémech a tématech v oblasti koordinovaného rozvoje jejich bydliště. Výsledné shrnutí odpovědí v rámci tohoto šetření, jak je znázorněno na grafu výše, je spíše pozitivní a nesvědčí o žádném nadměrném napětí mezi obyvateli ve vztahu k jejich bydlišti, potažmo, prostřednictvím společných problémů, k sobě navzájem. Pouze pětina postojů je vyhraněná, z nichž zhruba polovina pozitivně, polovina negativně. Polovina všech respondentů uvedla, že je ve městě spíše spokojena.

3


Otázka č. 2: Co Vy osobně vnímáte jako největší přednost Vašeho města; čeho si na svém městě nejvíce považujete; co se Vám na městě nejvíce líbí? Otevřená otázka. Respondent mohl stručně uvést tři samostatné přednosti. Vyhodnocení bylo provedeno tak, že byla provedena kategorizace jednotlivých odpovědí do tematických okruhů. Kompletní souhrn odpovědí je obsažen v databázi. Na tuto otázku odpovědělo přes 83 % respondentů. Graf č. 2: Poměr odpovědí na otázku „Co Vy osobně vnímáte jako největší přednost Vašeho města; čeho si na svém městě nejvíce považujete; co se Vám na městě nejvíce líbí?“ v rámci dotazníkového šetření veřejnosti 0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

Příroda Životní prostředí Zimní sporty Volnočasové vyžití Lidé Charakter sídla Služby Kultura Turistický ruch Práce MÚ Dostupnost Žádné

Vysvětlivky k vytvořeným jednotícím tematickým okruhům: Příroda: poloha města (nejčastější), Krkonoše, krásná příroda (časté), výhledy a panoramata Životní prostředí: klid (nejčastější), čistý vzduch, malá koncentrace průmyslu a dopravy Zimní sporty: podmínky pro lyžování a další zimní sporty (nejčastější), skiareály, dostatek sněhu Volnočasové vyžití: celoroční pestré sportovní vyžití, práce TJ Spartak Lidé: dobré vztahy, vzájemná pomoc, domácká atmosféra, spolkový život, málo nepřizpůsobivých, pocit bezpečí

4


Charakter sídla: uspořádání města, vzhled města, zeleň, venkovský charakter, pořádek, upravený hřbitov (relativně časté), nekomerční charakter střediska na rozdíl od jiných Služby: úklid města, zlepšování infrastruktury, řemesla, škola, školky, sociální služby, Tesco, nabídka vyžití pro děti Kultura: památky, historie, tradice, budova radnice (relativně časté), roubenky, kostel, knihovna, významní lidé Turistický ruch: středisko turistického ruchu, ekonomický přínos Práce MÚ: výslovně dobrá práce MÚ a starosty Dostupnost: dobrá dopravní dostupnost a obslužnost Žádné: nevyplněno (ve většině těchto případů), výslovně žádné (ojediněle) Z výše uvedeného grafu vyplývají celkem jednoznačné závěry, a sice že zdaleka největší předností města je jeho poloha v krajině a s tím související přírodní prostředí, které je hodnotné jak z hlediska estetického, tak z hlediska ekologického. S polohou města též souvisí některé jeho další přednosti, jako například možnost provozování zimních sportů nebo charakter sídla. Sociální sféra je zde zcela v pozadí, jen malá část respondentů ji vyzdvihuje mezi největší přednosti města. Odpověď „žádné“ představuje ve většině případů nevyplněnou kolonku. Nejedná se tedy o jednoznačná negativa – lze je interpretovat i jako „nevím“, „nejsem schopen/ochoten formulovat“ a podobně. Oproti tomu jednoznačné popření pozitiv města se vyskytlo u této otázky pouze u několika jedinců.

5


Otázka č. 3: Co Vy osobně považujete za největší nedostatky Vašeho města; co se Vám osobně na Vašem městě nejvíce nelíbí? Otevřená otázka. Respondent mohl stručně uvést tři samostatné nedostatky. Vyhodnocení bylo provedeno tak, že byla provedena kategorizace jednotlivých odpovědí do tematických okruhů. Kompletní souhrn odpovědí je obsažen v databázi. Na otázku odpovědělo přes 92 % respondentů. Graf č. 3: Poměr odpovědí na otázku „Co Vy osobně považujete za největší nedostatky Vašeho města; co se Vám osobně na Vašem městě nejvíce nelíbí?“ v rámci dotazníkového šetření veřejnosti 0

20

40

60

80

100

120

Zanedbanost Služby a obchody Nedostatečné volnočasové vyžití Komunikace Pracovní příležitosti Práce MÚ Propagace Lidé Drahé veřejné služby Služby města Malá podpora bydlení Dostupnost Sezónnost Životní prostředí Parkování Turistický ruch Jiné Všechno Vysvětlivky k vytvořeným jednotícím tematickým okruhům: Zanedbanost: chátrající továrny (velmi časté), chátrající budovy obecně (velmi časté), zanedbané pozemky, zanedbané veřejné prostory, nepořádek, špatný vzhled města, málo zeleně na exponovaných místech Služby a obchody: nevyhovující struktura (málo potravin, příliš mnoho restaurací, obchodů s lyžemi apod. – velmi časté), častá výtka směrem na Tesco (někdy kvůli vysokým cenám, jindy neupřesněno), chybí masna (velmi časté), chybí spořitelna (časté), chybí pekařství, chybí rychlé občerstvení Nedostatečné volnočasové vyžití: málo příležitostí pro děti, málo kulturního vyžití (málo akcí, málo prostor) - nejčastější, málo celosezónních sportovišť, často zmiňováno koupaliště (příp. bazén, fitness atp.) 6


Komunikace: špatný stav komunikací obecně (nejčastější), špatný stav vedlejších komunikací, špatný stav hlavní komunikace (časté), špatný stav chodníků Pracovní příležitosti: nedostatek pracovních příležitostí (nejčastější), nezaměstnanost, malá podpora podnikatelů Práce MÚ: hospodaření města, zájem o občany, intenzita práce, rozvojová iniciativa, malá spolupráce se Spartakem (opakovalo se), profitace pouze úzké skupiny lidí podporované městem Propagace: nedostatečná propagace z hlediska cestovního ruchu, nedostatečné turistické značení, nedostatečná podpora rozvoje cestovního ruchu, nedostatečná nabídka doplňkových produktů pro turisty (kromě lyžování) Lidé: bezohlední lidé, špatné vztahy, krádeže, okrádající obchodníci Drahé veřejné služby: drahé vodné a stočné (opakovalo se), vysoká daň z nemovitosti, drahý odvoz odpadů Služby města: špatná úroveň školy, zbytečnost městské policie, zanedbané sloupy veřejného osvětlení, zbytečné veřejné osvětlení v okrajových částech Malá podpora bydlení: nejsou obecní byty, málo příležitostí k bydlení pro mladé, malá podpora výstavby rodinných domů (časté), nedodělaná kanalizace, nedostatečný svoz odpadů Dostupnost: špatná dostupnost veřejnou dopravou (nejčastější), odlehlost vlakové stanice, špatná dostupnost krajského města, velké rozestupy autobusových zastávek Sezónnost: nedostatečná nabídka vyžití v letní sezóně, mimo hlavní sezónu mrtvé město Životní prostředí: vadí správa KRNAP, psí exkrementy, pálení odpadů v kamnech, zemědělská produkce v okolí Parkování: nedostatek místa v zimní sezóně, vadí zpoplatněné parkování na náměstí před obchody Turistický ruch: moc apartmánů (opakovalo se), bezohlednost některých turistů Jiné: údržba běžeckých tratí, nedostatek holek, děravá kláda uprostřed parku Všechno: všechno špatně Z výše uvedeného grafu je patrné, že nejvíce místním obyvatelům vadí zanedbanost města, konkrétně různé chátrající objekty a neupravené veřejné prostory. V této otázce se tedy oproti otázce předchozí pozornost výrazně stáčí na intravilán (souvisle zastavěné území) města, se kterým obyvatelé a návštěvníci přicházejí každodenně do styku a jenž je ve středu jejich pozornosti ještě více než oblast sociální. Dá se to také ve světle odpovědí na předchozí otázku interpretovat tak, že samotné město vytváří negativní protiváhu svojí přírodní a krajinné poloze. Z toho lze jednoznačně vyvodit podněty pro budoucí priority strategického plánu. Obvyklým problémem obcí podobného charakteru jsou též komunikace a drahé veřejné služby. To v našem případě souvisí s velkou rozlohou katastru obce a nedostatkem financí, resp. velkou finanční náročností rekonstrukce a údržby komunikací a dalších veřejných služeb. Další problémy lze identifikovat v poloze a charakteru města jako sezónního turistického střediska. V této souvislosti respondenti považují za velký problém nedostatek pracovních příležitostí a jeho

7


nedostatečnou dostupnost (značná vzdálenost a nedostatečné spojení do některých regionálních center). Výskyt problematiky práce městského úřadu mezi negativy města nelze bagatelizovat, v jisté interpretační rovině se však jedná o nedílnou součást každého podobného šetření. Dá se říci, že četnost těchto odpovědí se udržela v obvyklé míře, je však samozřejmě žádoucí zajímat se ze strany městského úřadu o konkrétní výtky obyvatel, snažit se jim předcházet nebo je eliminovat. Na rozdíl od předchozí otázky zde „všechno“ znamená jasné vyjádření respondenta, že všechno je ve městě špatně. Takto odpověděli 3 respondenti.

Otázka č. 4: Spokojenost s jednotlivými aspekty života v Rokytnici nad Jizerou. Série uzavřených otázek. Respondenti měli pomocí známkování jako ve škole ohodnotit celkem 17 tematicky shrnutých aspektů života ve městě. Na uzavřenou část otázky odpovědělo více než 99 % respondentů. K této otázce byla dále přiřazena podotázka „V přímé návaznosti na tuto otázku můžete k libovolným tématům stručně (heslovitě) poznamenat, co Vás v dané oblasti nejvíce trápí.“ Zde mohl respondent poznamenat k danému tématu své upřesňující stanovisko. Na otevřenou část otázky odpovídali respondenti nahodile – malá část se vyjádřila ke všem tématům, převládaly odpovědi přibližně ke 3 až 7 tématům. 42 % respondentů se nevyjádřilo k žádnému tématu. Upřesňující odpovědi respondentů mají sloužit jako podklad pro ty aktéry zapojené do tvorby strategického plánu (především členy pracovních skupin), kteří se budou na danou oblast specializovat, prosazovat a diskutovat konkrétní témata. Jejich kompletní vyhodnocení v rámci tohoto shrnutí není pro rozsah a pestrost odpovědí možné, generalizací jednotlivých témat by docházelo k potření jednotlivých konkrétních či originálních podnětů v rámci dané oblasti. Databáze odpovědí bude všem příslušným aktérům poskytnuta jako příloha tohoto vyhodnocení.

8


Graf č. 4: Poměr odpovědí na otázku „Co Vy osobně považujete za největší nedostatky Vašeho města; co se Vám osobně na Vašem městě nejvíce nelíbí?“ v rámci dotazníkového šetření veřejnosti

... s nabídkou volnočasových a sportovních aktivit (zájmové organizace, sportoviště, akce, závody apod.)?

26

... s obchodní sítí a dostupností a kvalitou služeb pro občany a 5 domácnosti (obchody, služby, servisy apod.)?

87

47

49

25

81

... se školstvím a s možnostmi vzdělávání (školy a školky, možnosti dalšího vzdělávání apod.)?

32

89

... s veřejnými sociálně-zdravotními službami (zdravotní péče, sociální služby, podmínky pro handicapované apod.)?

34

104

76

40

16

47

9

velmi spokojen(a) spíše spokojen(a) spíše nespokojen(a)

... s bezpečností ve městě (nedodržování veřejného pořádku, vandalismus, kriminalita apod.)?

38

36 12

velmi nespokojen(a) nedokážu posoudit

... s bydlením (okolí Vašeho bydliště, bytová výstavba, plochy pro výstavbu rodinných domů apod.)?

28

... s kvalitou životního prostředí a odpadovým hospodářstvím (čistota ovzduší a vod, hluk, skládky, odvoz a likvidace odpadů apod.)? ... s celkovým vzhledem Vašeho města (stav a péče o budovy ve městě, udržování čistoty ve městě, zeleň apod.)?

123

98

51

9

0%

50

118

98

20%

28

27 13

71

40%

60%

36

80%

100%

Pokračování grafu na další straně. Z této části grafu, který shrnuje uzavřenou část otázky, vyplývá zejména zásadní nespokojenost obyvatel s pestrostí a dostupností obchodní sítě. Tato problematika se v rámci dotazníkového šetření objevuje velmi často: obvykle je zmiňován nadbytek obchodů se sportovním vybavením, skiservisy a podobně, v kontrastu k absenci některých základních typů obchodů, jako je řeznictví či pekařství. Ostatní položky v rámci této části grafu vyznívají spíše pozitivně, s výjimkou tématu týkajícího se celkového vzhledu města, kde zhruba polovina respondentů vyjadřuje větší či menší nespokojenost. Přesto tato otázka nedopadla natolik negativně, jak by se dalo očekávat na základě výsledků otázky č. 3, kde celkem 99 respondentů výslovně uvedlo zanedbanost jako hlavní problém. 9


Pokračování grafu č. 4.

... se sounáležitostí občanů s městem a se vztahy mezi jeho obyvateli 7 (zájem o věci veřejné, sousedské vztahy, chalupáři apod.)?

81

... se spoluprací a komunikací města (městského úřadu) s ostatními obcemi, subjekty či občany (informovanost, zpětná vazba apod.)?

67

15

... s možnostmi pracovního uplatnění (pracovní příležitosti, vznik podniků 09 nebo jejich zánik, dopravní spojení do zaměstnání)?

35

52

41

... s ekonomickým rozvojem města v posledních několika letech 12 (realizované investice z rozpočtu města apod.)? ... s technickou infrastrukturou (vodovody a kanalizace, rozvod plynu a elektrické energie, veřejné osvětlení apod.)?

70

43

136

47

62

58

velmi spokojen(a) spíše spokojen(a)

31

105

50

15

spíše nespokojen(a)

velmi nespokojen(a)

... s dopravou a dopravní infrastrukturou (kvalita a bezpečnost 4 komunikací, parkování, údržba silnic a chodníků apod.)? ... s dostupností a kvalitou veřejné dopravy (směry a četnost spojů, 10 návaznost spojů, autobusové zastávky apod.)?

nedokážu posoudit 52

68

66

... s využíváním možností cestovního ruchu (ubytovací a stravovací zařízení, 10 turistické atraktivity, infocentrum apod.)? ... s nabídkou kulturních a společenských akcí (taneční zábavy, 7 diskotéky, koncerty, divadla, přednášky apod.)? 0%

84

64

91

65

67

20%

41

81

40%

60%

20

42

80%

100%

V této části grafu je patrné, jak zásadní problém představují možnosti pracovního uplatnění v Rokytnici nad Jizerou. Toto téma bylo již nastoleno výsledky otázky č. 3, kde však výsledek nebyl tak negativní jako zde. To lze vysvětlit tím, že v otázce č. 3, která byla svým charakterem otevřená, toto téma explicitně zmínila z převážné části jen ta část respondentů, která přišla v nedávné době s tímto problémem do styku (respondent sám měl problémy s pracovním uplatněním, případně tyto problémy pozoroval ve svém blízkém okolí). Jestliže se však zaměříme na obecné mínění o této

10


problematice, lze tento aspekt považovat za skutečně krajně problematický (drtivá většina respondentů vyjádřila nespokojenost). Dalším zásadním problémem je stav komunikací, se kterým jsou nespokojeny tři čtvrtiny respondentů. V těsném závěsu vychází jako další zásadní problém nabídka kulturních a společenských akcí, ekonomický rozvoj města, dobře na tom nejsou ani takové aspekty jako sounáležitost občanů s městem. Shrneme-li výsledky znázorněné v obou částech grafu, zjistíme, že nejlépe dopadlo opět životní prostředí, bezpečnost ve městě, sociální a zdravotní služby, ale i technická infrastruktura. Bilance těchto grafů by měla být klíčová pro stanovení rozvojových priorit města.

Otázka č. 5: Podporu jakých oblastí považujete za nejdůležitější pro budoucnost města? Polouzavřená otázka. Respondent zvolil 5 oblastí z 12 nabízených, které musel navíc seřadit podle důležitosti. Odpovědi byly bodovány (1. místo – 5 bodů, 3. místo – 4 body atd.), čímž vznikly bodové součty znázorněné grafem a tedy vyjadřující celkovou preferenci daného tématu respondenty. V případě varianty „Jiné“ měl respondent tuto volbu upřesnit. Na tuto otázku odpovědělo téměř 96 % respondentů. Graf č. 5:Preference jednotlivých témat na základě otázky „Podporu jakých oblastí považujete za nejdůležitější pro budoucnost města?“ v rámci dotazníkového šetření veřejnosti 0

100

Podnikatelské aktivity a služby pro občany Revitalizace města Veřejné služby Dopravní infrastruktura Školství a vzdělávání Cestovní ruch Bydlení Veřejná doprava Volnočasové aktivity Kultura a kulturní zařízení Technická infrastruktura Jiné

11

200

300

400

500

600

700

800


Výše uvedený graf dokládá poměrně vyvážené výsledky u této otázky, které do značné míry korespondují s výsledky předchozích otázek. Odlišnosti mohou být v některých případech dány pravděpodobně i odlišnými představy respondenta o škále aktivit zapadajících do daného tematického okruhu. Na první místo se nám tedy dostala podpora podnikatelských aktivit a služeb pro občany, která je reálně do značné míry též stimulantem ostatních aspektů rozvoje, včetně problematiky nabídky pracovních příležitostí a zaměstnanosti, tedy toho aspektu, který se ukázal být jako krajně problematický v rámci otázky č. 4. Vysokou prioritu má nadále revitalizace města, což koresponduje zejména s výsledky otázky č. 3., dále též dopravní infrastruktura – opět opakující se téma v rámci tohoto výzkumu. Oproti tomu dolní část grafu opět poukazuje na relativní spokojenost s infrastrukturou technickou. V kolonce dotazníků, která sloužila k upřesnění volby jiné, se nacházela témata víceméně zařaditelná pod témata již vymezená dotazovatelem, pouze byla zdůrazněna zvlášť buďto z důvodu odlišného vnímání obsahu jednotlivých témat respondentem, nebo z potřeby zdůraznit konkrétní úžeji vymezený aspekt. Za oblasti hodné podpory zde tedy respondenti považují: -

zajištění pracovních míst podporu (výslovně) místních občanů a podnikatelů intenzivnější prosazování zájmů města vůči kraji, KRNAP apod. podporu spolupráce a soudržnosti podporu přeshraniční spolupráce podporu cestovního ruchu a volnočasových aktivit podporu sociálních služeb dále několik odpovědí spadajících buďto do revitalizace města, případně svojí formulací na hranici diskvalifikace

K této otázce byla dále přiřazena podotázka „V přímé návaznosti na tuto otázku můžete k libovolným tématům rozepsat Vaši představu konkrétní podpory.“ Zde mohl respondent poznamenat k danému tématu své upřesňující stanovisko. Zde se různou měrou vyjádřilo necelých 24 % respondentů. Několik jednotlivců se vyjádřilo ke všem, případně k téměř všem tématům (tedy nad rámec volby preferovaných pěti). Většina respondentů se vyjadřovala spíše nahodile, často opět k tématům, která neuvedla jako preferovaná. Upřesňující odpovědi respondentů mají sloužit jako podklad pro ty aktéry zapojené do tvorby strategického plánu (především členy pracovních skupin), kteří se budou na danou oblast specializovat, prosazovat a diskutovat konkrétní témata. Jejich kompletní vyhodnocení v rámci tohoto shrnutí není pro rozsah a pestrost odpovědí možné, generalizací jednotlivých témat by docházelo k potření jednotlivých konkrétních či originálních podnětů v rámci dané oblasti. Databáze odpovědí bude všem příslušným aktérům poskytnuta jako příloha tohoto vyhodnocení.

12


Otázka č. 6: Kdybyste mohl/a rozhodnout o třech významných akcích (stavbách, rekonstrukcích atd.) ve Vašem městě, co byste zvolil/a? Otevřená otázka. Respondent mohl stručně specifikovat tři aktivity. Vyhodnocení bylo provedeno tak, že byly shrnuty nejpreferovanější návrhy. Hodnocení je proto pouze orientační a má poukázat na často se opakující návrhy aktivit. Respondenti z velké části nerespektovali požadovanou míru konkrétnosti, případně celý smysl otázky, tudíž je velká část odpovědí irelevantní (rozhraní mezi relevantní a irelevantní odpovědí navíc není zcela jasně stanovitelné). Tab. č. 1: Preference jednotlivých aktivit na základě otázky „Kdybyste mohl/a rozhodnout o třech významných akcích (stavbách, rekonstrukcích atd.) ve Vašem městě, co byste zvolil/a?“ v rámci dotazníkového šetření veřejnosti Pořadí

Aktivita

Počet návrhů

Rekonstrukce koupaliště, vybudování krytého bazénu 2 Oprava páteřní komunikace, ostatních komunikací a chodníků

55 38

Zajištění prostor pro vznik nových obchodů, případně vybudování obchodního centra či polyfunkčního zařízení 4 Rekonstrukce a využití budovy Seba (s důrazem na závodní jídelnu) 5 Revitalizace či likvidace brownfields obecně

27

1

3

6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

Přestavba, rekonstrukce a smysluplné využití Horní školy Rekonstrukce a modernizace základní školy včetně vybavení Zajištění letního provozu lanovky na Lysou horu Revitalizace, případně smysluplné využití skladů/továrny u Kroupů Revitalizace náměstí včetně úprav zeleně Vybudování areálů pro sport a volný čas (hala, dráhy, hřiště apod.) Podpora nové výstavby, především bytové Vybudování domu s pečovatelskou službou Vytvoření univerzálního prostoru pro kulturní akce (nejasné rozhraní s rekonstrukcí Kulturního domu) Podpora modernizace zimních sportovních středisek obecně Přebudování nákupního centra na náměstí na esteticky hodnotnější a funkčnější objekt Revitalizace a smysluplné využití objektu Rotextile Rekonstrukce a lepší zpřístupnění kostela Revitalizace přírodního divadla Vybudování dětských hřišť a areálů Rekonstrukce Kulturního domu (nejasné rozhraní s vytvořením prostoru pro kulturní akce) Vybudování dalších parkovacích ploch ve městě Rozšíření, resp. dokončení sítí technické infrastruktury (plynofikace, kanalizace, vodovod) Rekonstrukce hřiště u základní školy Rekonstrukce budovy radnice Vhodné využití objektu betonárky Kino (aktivita nespecifikována) Zajištění nových kulturních a společenských akcí Vybudování lanovky na Studenou Stop nové výstavbě Vhodné využití bývalého internátu Zateplení budov města Vybudování kompostárny

13

26 26 16 14 13 13 12 12 11 11 10 9 9 9 7 7 7 5 4 4 4 3 2 2 2 2 1 1 1 1


Alespoň jednu odpověď uvedlo 78 % respondentů. Kompletní souhrn odpovědí pro případný další rozbor je obsažen v databázi. Jak již bylo uvedeno v metodické poznámce v úvodu otázky, tento výčet je spíše orientační. Konkrétní představy jednotlivých respondentů se mohou navzájem zásadně lišit, někdy jsou v rámci odpovědi specifikované více, někdy naopak zcela nedostatečně. V mnoha případech může také docházet ke vzájemným překryvům či naopak kumulacím věcného obsahu navrhované aktivity. Některé zamýšlené aktivity mají charakter investiční, některé spíše neinvestiční; některé jsou primárně motivovány rekonstrukcí daného objektu (až sekundárně jeho dalším využitím), jindy má respondent namysli spíše funkční preferenci bez jasné představy či kategorického požadavku na místo její realizace.

Otázka č. 7: Rádi bychom znali Váš názor na využití 6 níže uvedených nevyužitých objektů ve městě. Uzavřená otázka. Její podrobné vyhodnocení je provedeno v samostatném dokumentu „Příloha k Vyhodnocení dotazníkového průzkumu veřejnosti: Nevyužité objekty“. Zde jsou uvedeny pouze souhrnné výsledky. Tyto otázky byly do šetření zahrnuty nad rámec obecných otázek sloužících k tvorbě strategického plánu. Odpovědi by měly zástupcům města poskytnout náměty k dalšímu nakládání s dotčenými objekty. Graf č. 6: Preference jednotlivých variant na základě otázky „Rádi bychom znali Váš názor na využití 6 níže uvedených nevyužitých objektů ve městě.“ v rámci dotazníkového šetření veřejnosti

Nevyužitý objekt Archívu (sídlo Drobných služeb).

39

Nevyužitý areál bývalé betonárky.

75

59

Nevyužitý objekt kotelny (u ZŠ Dolní).

50

39

68

69

48

53

15

25

74

prodat pronajmout

Částečně využitý objekt Kulturního domu.

Nevyužitý objekt přírodního divadla.

9

77

22

52

Nevyužitý objekt Horní základní školy.

48

0%

115

101

75

20%

14

11

40%

36

75

60%

80%

17

100%

provozovat nevím


U několika otázek byly v rozporu s pravidly šetření zaškrtnuty dvě možnosti: pronajmout a provozovat. Tyto odpovědi byly upraveny na možnost provozovat, neboť v těchto případech lze předpokládat, že i u varianty pronájmu by respondent uvítal další provozování objektu v rámci jeho účelu. K této otázce byla dále přiřazena podotázka, v rámci níž mohl respondent poznamenat k danému objektu své upřesňující stanovisko, resp. konkretizovat svůj návrhy. Tyto odpovědi byly opět shrnuty do obecnějších okruhů: Nevyužitý objekt Horní základní školy -

škola v přírodě ubytovna – levné bydlení sociální služby (DPS) a wellness aktivity volnočasové a mimoškolní aktivity (tělocvična, plesy, školní akce)

Nevyužitý objekt přírodního divadla -

letní kino nebo divadlo prostor pro pořádání kulturních akcí letní sportoviště klidová zóna s dětským hřištěm, lesopark letní restaurace, hudba

Částečně využitý objekt Kulturního domu -

městské muzeum (besedy, přednášky) sál pro koncerty, výstavy velké infocentrum s kavárnou klub důchodců nebo centrum pro maminky s dětmi pronajmout drobným podnikatelům

Nevyužitý objekt kotelny (u ZŠ Dolní) -

zbourat a vybudovat parkoviště

Nevyužitý areál bývalé betonárky -

hlídané parkoviště areál pro děti a sport (hřiště, bazén, skatepark, kluziště) rozprodat na stavební parcely objekt služeb, supermarket, ubytování

Nevyužitý objekt Archívu (sídlo Drobných služeb) -

zbourat muzeum pronajmout k podnikání sběrný dvůr

15


Otázka č. 8: Chcete na závěr ještě něco dodat? Otevřená otázka. Na závěr se vyjádřilo 40 % respondentů. Odpovědi v rámci této otázky nelze nijak relevantně statisticky shrnout, pro jejich podrobnější studium lze odkázat na souhrnnou databázi. Některé odpovědi mají spíše charakter nekonstruktivního výkřiku. Lze se zde setkat s chválou směřovanou na zástupce města za to, že je zajímá mínění spoluobčanů. Dále obsahuje řadu zdůraznění již zodpovězených otázek, například ve věci revitalizace města, nespokojenost se stavem komunikací, potřebu vybudování či rekonstrukce koupaliště, nebo nutnost podpory vzniku nových pracovních míst. Další apely ze strany respondentů směřují na podporu místních obyvatel ve smyslu jejich upřednostnění před turisty, podporu občanské sounáležitosti při řešení společných problémů (včetně integrace chatařů a chalupářů), kultivaci veřejných prostranství odstraněním některých nereprezentativních komerčních prvků (např. jakési boudy s občerstvením) či přestěhování pouti na náměstí. Kolonky pod touto otázkou obsahují též stížnosti na nadměrnou daň z nemovitostí, blíže nespecifikované údajné špatné hospodaření města, či práci, vystupování a počet zaměstnanců (především zaměstnankyň) městského úřadu s mnohdy svéráznými návrhy na řešení tohoto problému (zalévat městskou zeleň a podobně). Někteří respondenti se též sdělují se svými názory na problematiku cestovního ruchu, která je v Rokytnici nad Jizerou stěžejní. Jedná se spíše o vzájemně nesourodé odpovědi poukazující na nedostatek vyžití mimo zimní sezónu, celkovou stagnaci cestovního ruchu a jeho hlavních středisek na území města. Vyskytuje se zde též několik apelů na zintenzivnění přeshraniční spolupráce s obcemi v Polsku. Další věci, které obyvatele města evidentně trápí, souvisejí se zhoršováním demografické struktury města. Tento problém není zdaleka jen záležitostí Rokytnice nad Jizeru, přičemž ani „recepty“ na jeho řešení se neliší od obvyklých návrhů – blíže nespecifikovaná podpora mladých lidí, podpora bydlení, vytváření pracovních míst a podobně. Několik respondentů se dále vyjádřilo v tom smyslu, že si nepřejí další zadlužování města, v některých případech s patrným rozhořčením nad dosavadním vývojem této problematiky. Několika respondentům též leží na srdci existence městské policie, kterou považují za zbytečnou, a blíže nespecifikovaná problematika spolupráce města s TJ Spartak. Konečně se též mezi odpověďmi vyskytuje upozornění na možnou nedostatečnost řešení problematiky nevyužívaných objektů jejich prodáním – jednorázový zisk, ale další osud či případný profit z těchto objektů již mimo kontrolu města. Souhrnně lze říci, že možnost této odpovědi využili spíše nespokojení občané, kteří chtěli tuto svoji nespokojenost prolínající se všemi předchozími odpověďmi ještě zdůraznit. Vyskytly se však i návrhy na častější dotazníková šetření ke konkrétním problémům, se kterými se město potýká.

16


Otázka č. 9: Základní identifikační údaje. Série uzavřených otázek, jedna polootevřená otázka. Tato otázka byla zaměřena na identifikaci respondenta – jeho pohlaví, věk, vzdělání, sociální postavení, počet let strávených v Rokytnici nad Jizerou, práci či studium a případnou destinaci dojíždění za prací či studiem. Na otázku odpověděli téměř všichni respondenti, výjimečně se v případě papírových dotazníků dopustili neregulérních odpovědí, zejména v případě, kdy měli snahu odpovídat za dalšího člena rodiny zároveň. Takový moment je ve vyhodnocení zohledněn pouze částečně (pohlaví). Pohlaví Mezi respondenty byli rovnoměrně zastoupeni muži a ženy, což lze považovat za pozitivní výsledek, který podtrhuje relevanci získaných odpovědí. Graf č. 7: Poměr mužů a žen mezi respondenty

3%

muži

49%

ženy

48%

za muže i ženu

Věk Věková struktura respondentů je v porovnání s průměrným věkem obyvatel, tedy s optimální bilancí odpovědí, poněkud vychýlená směrem k vyšším věkovým skupinám s výrazným zastoupením seniorů. Zastoupení respondentů do 45 let je dostatečné, avšak malý zájem o vyplnění formuláře byl zaznamenán u nejmladších. To lze spekulativně odůvodnit tím, že zástupci této věkové skupiny obvykle žijí v jedné domácnosti s rodiči, kteří vyplnili formulář za celou rodinu, aniž by jej doporučili k vyplnění i jejím dalším členům.

17


Graf č. 8:Věková struktura respondentů

2%

18%

27%

15 - 19 let 20 - 29 let 30 - 44 let

23%

45 - 59 let 60 a více let

30%

Vzdělání Z hlediska vzdělanostních skupin respondentů je překvapující výrazné zastoupení vzdělanějších skupin obyvatel města. Plná čtvrtina respondentů uvedla vysokoškolské vzdělání, kdy spolu s respondenty se středoškolským vzděláním tvoří výraznou převahu nad respondenty s nižším stupněm vzdělání. Vzhledem k tomu, že mezi respondenty byly výrazně zastoupeny vyšší věkové kategorie, které mají s ohledem na vývoj školství a vzdělávání v celé České republice odlišnou strukturu vzdělanosti, tato disproporce se nám dále zvyšuje a vypovídá jednoznačně o tom, že zájem o vyplnění dotazníku projevila zejména vzdělanější část obyvatel města. Graf č. 9:Vzdělanostní struktura respondentů

základní

8% 25%

vyučení, střední bez maturity

28%

střední s maturitou, vyšší odborné vysokoškolské

39%

Sociální postavení Sociální postavení respondentů poukazuje na jejich relativně vyvážený poměr, ovšem s výraznějším zastoupením důchodců, což koresponduje s výsledky ohledně věkové struktury. Pozitivním jevem je výskyt všech sociálních skupin, včetně velmi významného zastoupení ekonomicky aktivních obyvatel. Jedná se o další z řady zjištění podtrhujících relevanci celého šetření.

18


Graf č. 10: Sociální struktura respondentů

8%

žák, student

20%

důchodce v domácnosti

30%

nezaměstnaný zaměstnanec

37%

podnikatel, OSVČ 3% 2%

Počet let žitých ve městě Drtivá většina respondentů žije v Rokytnici již déle, než čtvrt století, což nasvědčuje tomu, že právě tito občané mají největší zájem o dění ve městě, jelikož se zúčastnili dotazníkového šetření. To dále svědčí o tom, že zde u řady občanů existuje citové pouto k městu, které je východiskem pro posilování občanské sounáležitosti a aktivní participaci na dění ve městě – za předpokladu vhodných podmínek. Graf č. 11: Struktura respondentů z hlediska počtu let žitých ve městě

4%

4%

méně než 4 roky

17%

5 - 9 let 10 - 24 let 25 let a více

75%

Vyjížďka za prací a studiem Mezi vyjíždějícími a nevyjíždějícími za prací a studiem z řad respondentů tohoto dotazníkového šetření panuje téměř rovnováha (s menší převahou nevyjíždějících). Počet vyjíždějících není s ohledem na charakter města nijak dramatický, přesto stojí za pozornost (s přihlédnutím k tomu, že se jedná o tu skupinu obyvatel, kteří dobrovolně vyplnili dotazník, jsou tedy do dění ve městě zainteresováni) a podtrhuje vícekrát zmiňovanou nespokojenost s nabídkou pracovních míst, resp. možnostmi pracovního uplatnění ve městě, a to i s přihlédnutím k tomu, že do této skupiny spadá většina studentů, kterých je ovšem mezi respondenty jen 8 %, jak je popsáno výše. 19


Více než třetina respondentů zde odpověď neuvedla, což lze částečně vysvětlit tím, že se jedná o důchodce, nezaměstnané a osoby v domácnosti, pro které je tato problematika irelevantní. Graf č. 12: Struktura respondentů z hlediska vyjížďky za prací a studiem

35%

pracuji nebo studuji přímo ve městě

36%

dojíždím do jiné obce neuvedeno

29%

K podotázce týkající se vyjížďky za studiem či zaměstnáním byl ještě vyhrazen prostor pro upřesnění vyjížďkové destinace. Odpovědi na tuto otázku byly shrnuty pomocí roztřídění destinací do několika geograficky charakteristických kategorií. Graf č. 13: Struktura respondentů vyjíždějících za prací a studiem dle destinace

Jinam v rámci ČR, případně pohyblivě; 7

Jilemnice; 8

Jinam v rámci ORP Jilemnice; 9

Praha; 17

Liberec; 6 Jinam v rámci Libereckého kraje; 7 Z grafu a hodnot uvedených v jeho legendě je patrné, že pouze část vyjíždějících respondentů byla ochotna upřesnit destinaci. Převládá Praha, a to zejména jako místo studia (velká koncentrace vysokých škol). Ostatní geografické kategorie jsou zastoupeny víceméně rovnoměrně, vzhledem k malému počtu odpovědí však vypovídací hodnotu tohoto výsledku nelze přeceňovat.

20


3 Závěr S ohledem na potřeby pro zpracování strategického plánu nebyly do tohoto hodnocení zahrnuty všechny možné varianty výzkumných metod spočívající v rozsáhlé škále možných kombinací témat a otázek, resp. jejich porovnávání či dávání do vzájemné souvislosti. Další výsledky lze získat z tabulkové databáze, která umožní filtrovat odpovědi například na základě věku či sociální skupiny respondentů a tak se pokusit identifikovat jejich specifické preference. Zpracovatel tímto způsobem také postupoval, aby zjistil relevanci těchto zjištění s ohledem na rozsah celého šetření a procenta zastoupení jednotlivých skupin respondentů. Předběžná zjištění vypadala tak, že nelze identifikovat nějaké signifikantní odchylky v názorech napříč věkovými či sociálními skupinami, resp. žádné takové, které by zakládaly nová témata k řešení. Předpokládatelný byl důraz mladších lidí na volnočasové aktivity a sporty, lidi v produktivním věku často trápí například rozbité komunikace, starší lidé si ztěžují na neupravenost města, na dostupnost služeb a tak dále. V rámci struktury dotazníkového šetření lze proti sobě postavit otázku č. 2 a otázku č. 3 a vypozorovat několik protichůdných názorů mezi respondenty. Kontroverze se objevuje v otázce volnočasového vyžití, kde nacházíme pozitivní i negativní hlasy, přičemž výrazně převládají ty negativní. Obyvatelům středního věku a starším chybí zejména kultura a dětská hřiště, respondenti nad 30 let a středního věku často postrádají koupaliště, případně jiná sportovní zařízení pro mimosezónní pohybové aktivity, mladí lidé se většinou nevyjadřují nespokojeně. Celkově vzato spokojení jsou spíše mladí lidé do 40 let. Dalším kontroverzním tématem jsou sami lidé, respektive jejich vzájemné vztahy, chování a vystupování. Nacházíme zde více pozitivních hlasů, z hlediska věku nelze na žádnou skupinu respondentů přímo poukázat. Lidé se nejvíce cení dobrých sousedských vztahů, známostí. Jiní respondenti v protikladu k tomu zdůrazňují bezohlednost či drobné krádeže a okrádání obchodníky. Také v postojích k turistickému ruchu vznikají některé kontroverze. Často je v něm z pochopitelných důvodů spatřován pozitivní ekonomický přínos pro město. Zároveň však některým respondentům velmi vadí výstavba apartmánů pro návštěvníky, někteří zmiňují bezohlednost turistů či negativní vliv na ceny, parkování a podobně. Ostatní kontroverze jsou statisticky nevýznamné, nebo se z hlediska konkrétního obsahu spíše míjejí. Vzhledem k odlišnému charakteru ve srovnání s dotazníkovými šetřeními neziskového sektoru a podnikatelů a nutnosti - v tomto případě - přihlížet na všechna nalezená a řešená témata komplexním způsobem, zde není strukturované zdůraznění nejvýznamnějších závěrů. Tyto jsou k nalezení vždy u jednotlivých hodnocených otázek, z nichž každá zprostředkovává závěry šetření konkrétním způsobem a v konkrétní souvislosti. V tomto ohledu je tedy zapotřebí odkázat na otázky č. 2 až 6, které jsou pro další práce na strategickém plánu rozvoje města nosné. Souhrnně je možné říci, že se podařilo identifikovat témata, která jsou pro obyvatele města Rokytnice nad Jizerou ve vztahu k vlastnímu městu klíčová (příroda, zanedbanost města, obchody a služby, pracovní příležitosti, volný čas atd.). Zároveň však lze říci, že k odkrytí nových zásadních témat, která by si zástupci města neuvědomovali, případně se s nimi předtím nepočítalo pro další práci na strategickém plánu, pravděpodobně nedošlo. Na druhou stranu však došlo k doložení zájmu obyvatel o prostředí, ve kterém žijí, také toho, že nejsou neteční vůči společným problémům a všímají si problémů, které okolo nich vyvstávají. Tato zjištění podtrhují smysl strategického plánu jako nástroje pro smysluplný a koordinovaný rozvoj města. 21


4 Seznam grafů a tabulek Seznam grafů Graf č. 1: Poměr odpovědí na otázku „Jak jste spokojeni s Vaším městem jako místem, kde žijete a pracujete?“ v rámci dotazníkového šetření veřejnosti ........................................................................... 3 Graf č. 2: Poměr odpovědí na otázku „Co Vy osobně vnímáte jako největší přednost Vašeho města; čeho si na svém městě nejvíce považujete; co se Vám na městě nejvíce líbí?“ v rámci dotazníkového šetření veřejnosti..................................................................................................................................... 4 Graf č. 3: Poměr odpovědí na otázku „Co Vy osobně považujete za největší nedostatky Vašeho města; co se Vám osobně na Vašem městě nejvíce nelíbí?“ v rámci dotazníkového šetření veřejnosti 6 Graf č. 4: Poměr odpovědí na otázku „Co Vy osobně považujete za největší nedostatky Vašeho města; co se Vám osobně na Vašem městě nejvíce nelíbí?“ v rámci dotazníkového šetření veřejnosti 9 Graf č. 5:Preference jednotlivých témat na základě otázky „Podporu jakých oblastí považujete za nejdůležitější pro budoucnost města?“ v rámci dotazníkového šetření veřejnosti .............................. 11 Graf č. 6: Preference jednotlivých variant na základě otázky „Rádi bychom znali Váš názor na využití 6 níže uvedených nevyužitých objektů ve městě.“ v rámci dotazníkového šetření veřejnosti ............... 14 Graf č. 7: Poměr mužů a žen mezi respondenty ................................................................................... 17 Graf č. 8:Věková struktura respondentů ............................................................................................... 18 Graf č. 9:Vzdělanostní struktura respondentů ...................................................................................... 18 Graf č. 10: Sociální struktura respondentů ........................................................................................... 19 Graf č. 11: Struktura respondentů z hlediska počtu let žitých ve městě .............................................. 19 Graf č. 12: Struktura respondentů z hlediska vyjížďky za prací a studiem ............................................ 20 Graf č. 13: Struktura respondentů vyjíždějících za prací a studiem dle destinace ................................ 20

Seznam tabulek Tab. č. 1: Preference jednotlivých aktivit na základě otázky „Kdybyste mohl/a rozhodnout o třech významných akcích (stavbách, rekonstrukcích atd.) ve Vašem městě, co byste zvolil/a?“ v rámci dotazníkového šetření veřejnosti .......................................................................................................... 13

22

Strategický plán rozvoje města Rokytnice nad Jizerou

Recommend Documents