Strategický plán rozvoje města Letohradu
Úvod
OBSAH ÚVOD..................................................................................................................................................................... 1 1. 2. 3.
ÚVODNÍ SLOVO STAROSTY ........................................................................................................................ 1 POTŘEBA A CHARAKTER STRATEGICKÉHO PLÁNU...................................................................................... 2 METODIKA ZPRACOVÁNÍ ........................................................................................................................... 3
ZÁVĚRY ZE SITUAČNÍ ANALÝZY SOUČASNÉHO STAVU MĚSTA ...................................................... 4 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
ZÁKLADNÍ PROFIL MĚSTA .......................................................................................................................... 4 DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA............................................................................................... 4 MÍSTNÍ EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ............................................................................................................. 5 VEŘEJNÉ SLUŽBY A ŠKOLSTVÍ ................................................................................................................... 5 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ ......................................................................................................... 6 REKREACE, SPORT, CESTOVNÍ RUCH A VOLNOČASOVÉ AKTIVITY .............................................................. 7 HISTORICKÉ DĚDICTVÍ A KULTURA ............................................................................................................ 8
VIZE MĚSTA LETOHRADU ........................................................................................................................... 11 SWOT ANALÝZA .............................................................................................................................................. 12 OBLASTI ŘEŠENÍ A STRATEGICKÉ CÍLE ................................................................................................ 14 1.
TURISTIKA, SPORT A KULTURA ................................................................................................................ 15 1.1. Záměr: Zvýšení atraktivity města pro návštěvníky i občany.......................................................... 15 1.2. Záměr: Modernizace a rozšiřování sportovního a turistického zázemí Letohradu ....................... 15 2. ŠKOLSTVÍ, OBČANSKÁ VYBAVENOST A EKOLOGIE ................................................................................... 16 2.1. Záměr: Ekologický a k životnímu prostředí šetrný Letohrad ........................................................ 16 2.2. Záměr: Letohrad s možnostmi ke kvalitnímu bydlení.................................................................... 16 2.3. Záměr: Letohrad ochráněný před povodněmi a záplavami........................................................... 16 2.4. Záměr: Moderní zázemí pro výkon veřejné správy pro občany Letohradu ................................... 17 2.5. Záměr: Letohrad je důstojné místo pro život starších spoluobčanů.............................................. 17 2.6. Záměr: Bezbariérový Letohrad ..................................................................................................... 17 3. DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA............................................................................................. 18 3.1. Záměr: Zvýšení dostupnosti města a standardu veřejné dopravy.................................................. 18 3.2. Záměr: Kvalitní komunikace ......................................................................................................... 18 3.3. Záměr: Zlepšení zacházení s odpadními vodami........................................................................... 18 4. PODPORA PODNIKÁNÍ .............................................................................................................................. 19 4.1. Záměr: Dostatek prostoru pro rozvoj podnikání v Letohradě....................................................... 19 REALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE................................................................................ 20 ŘÍZENÍ REALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE MĚSTA ................................................................. 20 5.1. Organizační zajištění..................................................................................................................... 20 5.2. Financování a finanční řízení realizace Strategického plánu rozvoje........................................... 20 6. ROZPRACOVÁNÍ STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE MĚSTA ..................................................................... 20 7. NUTNÝ PŘEDPOKLAD ÚSPĚCHU ............................................................................................................... 20 5.
PŘÍLOHA 1: SEZNAM VYBRANÝCH ZKRATEK PŘÍLOHA 2: SPOLKOVÁ ČINNOST MĚSTA LETOHRADU PŘÍLOHA 3: BLÍŽE K HISTORII MĚSTA LETOHRADU
Úvod
Úvod 1. Úvodní slovo starosty Jsem přesvědčen o tom, že se město mnohem lépe řídí pokud existuje vize, priority a cíle. Rozhodli jsme se zpracovat dokument, ve kterém deklarujeme cíle a priority města. Hlavním podnětem zpracování tohoto dokumentu je zajistit deklaraci nejvýznamnějších projektů, které by měly zajistit rozvoj města. Strategický plán rozvoje města definuje cíle města a konkrétní rozvojové projekty. Umožňuje lépe plánovat a hospodařit s finančními prostředky, včetně usnadnění přístupu k čerpání prostředků z EU. Strategický plán rozvoje města také podporuje komunikaci s veřejností a podnikateli tím, že pomáhá překonat odpor ke změnám a informuje o nových příležitostech a záměrech města. Jelikož jsou prostředky města omezené, je řízení města o prioritách. Výsledným efektem by mělo být maximální možné využití příležitostí a silných stránek a snížení slabých stránek a ohrožení města. Naší snahou je zajistit pro město maximální možné využití příležitostí, které nabízejí nejen dotační tituly z EU, ale také národní dotace a granty. Z tohoto dokumentu se dozvíte, že chceme vycházet z historie města a co nejlépe obnovit a zachovat historické hodnoty. Dále chceme zvýšit atraktivitu města pro celý region i mimo něj budováním a rozvíjením sportovního, kulturního a turistického zázemí. Konečně je naší prioritou docílit moderní občanské vybavenosti v oblasti školství, dopravy, vodního hospodářství a v oblastech úsporách energií. Jelikož nejde o prázdná slova, jsou tyto cíle podpořeny konkrétními projekty uvedenými v tomto strategickém plánu rozvoje města Letohradu. Byli bychom rádi, kdyby byl strategický plán rozvoje města Letohradu vnímán jako základní koncepční dokument samosprávy a umožnil nejen občanům města, ale také ostatním nahlédnout do aktivit a cílů samosprávy.
1
Úvod
2. Potřeba a charakter strategického plánu Strategický plán rozvoje města Letohradu (též SPROM) je základním střednědobým programem samosprávy pro řízení budoucího rozvoje města. Je zde deklarována vize města, která je všeobecnou dohodou nad budoucností města. Na základě analýz definuje cíle města a navrhuje konkrétní rozvojové projekty. Umožní tak lépe plánovat a dobře hospodařit s finančními prostředky rozpočtu města včetně účelného čerpání prostředků z fondů EU. Strategický plán rozvoje města vychází z celostátních koncepcí, jako je Národní rozvojový plán ČR a Strategie regionálního rozvoje ČR a v neposlední řadě Národní strategický referenční rámec. Strategický plán rozvoje města reflektuje především na slabé stránky ROP NUTS II Severovýchod a snaží se zlepšit situaci města. Základním východiskem se však stal především schválený Národní strategický referenční rámec a strategické dokumenty a vize vyššího územního samosprávného celku Pardubického kraje. Město Letohrad do plánů Pardubického kraje svou strategií rozvoje skvěle zapadá.
2
Úvod
3. Metodika zpracování Strategický plán rozvoje města Letohradu byl připraven ve spolupráci členů zastupitelstva města včele se starostou města, pracovníků městského úřadu a společností Regionservis, která se specializuje na rozvoj samospráv. Východiskem pro další práce bylo definování výchozího stavu města (profilu města). V každé oblasti byl zhodnocen současný stav a vymezeny základní závěry a trendy vývoje v posledních letech. Následně byla volena klasická konstrukce Strategického plánu rozvoje města s cílem co nejvíce zmapovat příležitosti rozvoje města, jeho ohrožení, silné i slabé stránky (SWOT analýza) a dobrat se ke konkrétním strategickým cílům směřujícím k realizaci vize. Strategické cíle byly voleny s ohledem na reálné možnosti města a jsou klíčové pro zpracovávání akčních plánů a projektů, ke kterým bude docházet v průběhu realizace celé strategie. Pro stanovení dalších prací bylo nutné definovat vizi města, tedy nejobecnější formu přání toho, jaké by město Letohrad mělo být v dlouhodobém horizontu cca 20 let. Vize města byla připravena po jednání se starostou města a dalšími volenými zástupci samosprávy města a se zástupci městského úřadu. Popsaným postupem město dosáhlo maximálního efektu s důrazem na praktické využití dokumentu a potenciálu rozvoje města Letohradu. Bylo důsledně dbáno, aby celý dokument navazoval na strategické dokumenty vyššího územně samosprávného celku, Pardubického kraje.
3
Závěry ze situační analýzy současného stavu města
Závěry ze situační analýzy současného stavu města 1. Základní profil města • • • • • • • •
• • •
• •
město se je zasazeno v podhůří Orlických hor, v okrese Ústí nad Orlicí, a spadá do Pardubického kraje rozloha města činí 2409 ha s nadmořskou výškou 364 m město má výhodnou polohu pro turistiku ve městě žije přibližně 6,2 tis. obyvatel s převahou cca 70% ve věku 15 až 64 let, cca 20% je mládeže podíl ekonomicky aktivních obyvatel ku neaktivním je 1:1 nezaměstnanost ve městě je relativně nízká a činí cca 5% nad důchodci výrazně převažuje mládež, kdy podíl žáků, studentů a učňů je vůči důchodcům v poměru 6:4 město disponuje 2 komplexy budov základních škol, 2 mateřské školy, budova SAL (Sdružení ambulantních lékařů), Památková zóna s objektem Zámku a další 3 budovy města (budova v níž sídlí Česká spořitelna, bývalá pošta, Panský dům), 4 požární zbrojnice, koupaliště, 2 objekty domu s pečovatelskou službou (stav budov je různý, u tří budov špatný), je třeba zajistit inventuru majetku města co se týká výkonu veřejné správy je Letohrad obcí s pověřeným obecním úřadem, to znamená, že vedle svěřeného základního rozsahu státní správy vykonává v rozsahu stanoveném zvláštními zákony přenesenou působnost v určeném správním obvodu sídlo úřadu města je v absolutně nevyhovujících prostorách do správního obvodu pověřeného obecního úřadu Letohradu patří obce Nekoř, Šedivec, Žampach a Písečná (Pro tyto obce zajišťuje MěÚ Letohrad výkon státní správy, zejména jako stavební úřad a matriční úřad. Agendu matriky vykonává MěÚ též pro obec Lukavice.) Letohrad je členem DSO ORLICKO, Euroregion Glacenzis, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Letohrad disponuje majetkovým podílem ve Vodovodech a kanalizacích Jablonné nad Orlicí a.s., Závodním klubu s.r.o., Ekole České Libchavy s.r.o., Technických službách Letohrad s.r.o.
2. Doprava a technická infrastruktura •
stav komunikací: - 43 km místních komunikací převážně v průměrném a horším stavu - páteřní komunikace – silnice II. a III. třídy, páteřní komunikace II/310 vede centrem města, kde situaci komplikuje neprůjezdnost viaduktu pro větší vozy a ty využívají více náměstí města, což není žádoucí - špatný stav krajské komunikace směr Žamberk (II/310 - ul. Komenského), Jablonné nad Orlicí (III/3141 - místní část Orlice) - před rekonstrukcí ulice Šedivská (II/360 - silnice směr Šedivec – napojení na I/11) - po rekonstrukci silnice směr Ústí nad Orlicí II/360 - špatný stav komunikace do Červené ( silnice III/3604 ).
4
Závěry ze situační analýzy současného stavu města • •
•
• •
doprava a spoje – výborná dostupnost po železnici (železniční uzel s větvením Lichkov /přechod na PKP/, Ústí nad Orlicí /hlavní žel. koridor/ a Hradec Králové); husté autobusové spojení na všechny směry s výjimkou víkendů (nižší obslužnost) vodovody a kanalizace - provozovatelem vodovodu a kanalizace je Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí a.s. - zásobování pitnou vodou je ze zdroje "Štola", který je dostatečný pro potřebu města - páteřní rozvody vodovodů pokrývají celé území, jejich stav je dobrý kromě míst se starým potrubím z litiny - likvidace odpadních vod je zabezpečena v centrální ČOV, kterou je nutno intenzifikovat - stokové kanalizační sítě pokrývají většinu území Letohradu a Orlice, projektují se dostavby kanalizace v Červené, Kunčicích, Letohradě (lokality Ústecká, Jankovice, U Cihelny ) a Orlice. ochrana před záplavami - suchá protierozní nádrž - nad čp. 144 v Letohradě – na Orlici, řeší protipovodňovou ochranu místní části města před záplavami po jarním táním a přívalových deštích - mezi lokality ohrožené přívalovými dešti a prudkým táním patří území od Kolonie po Bocus Orlice. Město chce více podporovat místní autobusovou dopravu. V nedobrém stavu jsou ve městě chodníky, je třeba usilovat o zlepšení situace chodců (zejména Orlice) a cyklistů ve městě.
3. Místní ekonomika a podnikání •
• • • •
dominantní zaměstnavatel v regionu je OEZ, spol. s r.o. (výroba jističe, pojistky apod., 1400 zaměstnanců, do 2 let plánují navýšení o 300 pracovních míst), do kterého v aktuálním období vstoupil strategický partner Siemens; dále stavební firmy (Testa, Keramizol, Novotný), Unita – zařízení pro gastro, Tacl - servis průmyslového chlazení, Gazterm (plyn), Uzlová železniční stanice Letohrad, Depo Letohrad; dále 2 textilní továrny – Dietfurt a Jabatex, výroba baget Hamé (dříve Bapa) příležitostí k zaměstnání je dostatek lidé z okolí spíše dojíždějí za prací do Letohradu podnikání ve městě hodně závisí na dominantním zaměstnavateli zejména díky dominantnímu zaměstnavateli v regionu – společnosti OEZ, se Letohrad řadí k městům s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti město ročně hospodaří přibližně se 100 mil.Kč a z dlouhodobého hlediska má vyrovnané příjmy a výdaje, slabinou byla poměrně nízká míra investic, která se držela pod celorepublikovým průměrem, ale od roku 2006 se situace zlepšila při současném mírně deficitního hospodaření.
4. Veřejné služby a školství • •
Školství 2x MŠ, 2x ZŠ,ZUŠ, LSG (soukromé víceleté gymnázium), SPŠ a SOU kapacita mateřských škol v současné době 7 tříd ve dvou MŠ, tzn. max. 196, v současné době schváleno: (3 x 26 a 4 x 28, tj. kapacita cca 190 dětí) Prozatím odhadem bude s výhledem do 8 let chybět 1 třída. Nabízí se dvě řešení: rekonstrukce MŠ U Dvora, problematický technický stav, havárie, energetické řešení, cca 15 mil. Kč nebo objekt 5
Závěry ze situační analýzy současného stavu města
•
• • • • •
v areálu MŠ Taušlova – využívá na základě nájemní smlouvy místní charita (matky s dětmi, problémové děti, čajovna), využívané v minulosti jako jesle, cca 400 tis. Kč - Mateřská škola U Dvora – 4 x 28 = 112 dětí MŠ U Dvora bude nutné rekonstruovat, rozšířit o 1 třídu a přistavět aby byla pokryta potřebná kapacita - Mateřská škola Taušlova – 2 x 28 = 56 + 27 = 83 dětí rekonstrukce kuchyně, cca 1 mil. Kč, energetické řešení – energetický audit, problematické rovné plochy kapacita základního školství – 900 žáků, ve školním roce 2007/08 685 žáků, kapacita je dostatečná, je však třeba zlepšit stav nemovitého majetku, je tu silná poptávka po modernizaci učeben, zařízení, specializované učebny, úpravy venkovních prostor. - ZŠ Komenského: je nutné zateplení a ZUŠ bude třeba přemístit ze zámku do ZŠ Komenského – nutná rekonstrukce objektu s nástavbou, zastupitelstvo města schválilo záměr přemístit ZUŠ do zrekonstruované ZŠ – odbor MaI za úkol řešit zadání projektu, energetické řešení – energetický audit, rozpracované školní hřiště, záměr o ekologickou výchovu – učebny, skleník v havarijní stavu, parkové úpravy, vybavení školy školními pomůckami a zařízením, ZŠ Komenského disponuje malým školním hřištěm, zahradou, učebnami pro výuku odborných předmětů a cizích jazyků, školní dílnou; škola má třídy s rozšířenou výukou tělesné výchovy; při škole pracují zájmové kroužky - ZŠ U Dvora: problematický technický stav, energetické řešení – energetický audit nedostatečné venkovní zařízení pro děti, nutná parková úprava – jinak disponuje školním hřištěm s umělým povrchem a atletickou dráhou, ovocnou a zelinářskou zahradou, učebnami pro výuku odborných předmětů a cizích jazyků; při škole pracují zájmové kroužky; v plánu je výstavba letní učebny (energetické řešení – energetický audit, výstavba letní učebny a relaxační zóny, parková úprava, využívá objekt mimo základní budovy na Orlici (1., 2., 3. třída) s budoucností přesunout do základních budov, vybavení školy školními pomůckami a zařízením, město podporuje V.I.P. oceněním grantů „Zlatý jelen“ aktivity a spolky nejlépe reprezentující město Výhledově není dostatek kapacit DPS – jsou v dosahu zařízení v Červené Vodě, Ústí nad Orlicí a Lanškrounu Je třeba dořešit sociální služby a kapacity pro důchodce, sociálně slabé a sociálně nepřizpůsobivé občany města. Město dokončuje komunitní plán – květen 2008 bohatou spolkovou činnost města Letohradu dokládá Příloha č.2
5. Životní prostředí a zemědělství •
• •
důležitá městská zeleň – zámecký park – rozloha cca 5,5 ha (včetně bývalého zahradnictví), v roce 1964 zapsán jako nemovitá kulturní památka (součást zámku), – Letohradská bažantnice – rozloha cca 4,4 ha, jedná se o zvláště chráněné území přírodní památku, v roce 1954 stanovena Vyhláškou Ministerstva kultury rezervací – památné stromy – vrba bílá – p.p.č. 251/1 k.ú. Kunčice u Letohradu - skupina stromů (lípa srdčitá-2 kusy , habr obecný, javor klen) – p.p.č. 430/6 k. ú. Letohrad (v Bažantnici) - lípa velkolistá – p.p.č. 669/4 k.ú. Letohrad (na nám. Svobody) významné krajinné prvky –vodní toky (Tichá Orlice) – zřízen přírodní park Orlice (v r. 1996, nařízením Okresního úřadu Ústí nad Orlicí), rybníky (na Orlici, v areálu biatlonu, u č.p. 399 v Letohradě), lesy město bude podporovat chráněný druh ryby označované jako „Mník jednovousý“ 6
Závěry ze situační analýzy současného stavu města •
•
• •
údolní nádrž Pastviny, přírodní rezervace Třebovské stěny, přírodní rezervace Rašeliniště pod Suchým vrchem, Vejdova lípa v Pastvinách (nejmohutnější památný strom ve východních Čechách), přírodní zajímavosti v současné době nejsou dostatečně prezentovány a je třeba je zahrnout do plánů propagace města zemědělství– na zemědělském půdním fondu hospodaří: - PODORLICKO a.s. Mistrovice – obhospodařuje cca 317 ha (z toho cca 261 ha v k.ú. Orlice a cca 55 ha v k.ú. Letohrad), zaměření výroby 50% živočišná – chov skotu a prasat, 50% rostlinná – obiloviny, pícniny, trávy na semeno - Letohradská zemědělská společnost a.s. se sídlem v Lukavici - obhospodařuje cca 501 ha (z toho cca 288 ha v k.ú. Kunčice u Letohradu, cca 71 ha v k.ú. Orlice, cca 75 ha v k.ú. Letohrad a cca 67 ha Červená), zaměření výroby 70% živočišná – chov skotu, 21% rostlinná – obiloviny, řepka, 9% služby – autodoprava Je třeba docílit úspor energií u nezateplených městských objektů. Město má dobře zpracovanou recyklační politiku a systém odpadového hospodářství, v tomto směru je příkladem ostatním městům (viz časopis Obec a Finance č.2/2007)
6. Rekreace, sport, cestovní ruch a volnočasové aktivity • •
• • •
• • •
městu svazuje ruce zásadní absence ubytovacích kapacit ve městě – město disponuje pouze 23 místy na zámku + pensiony, je prakticky nemožné ubytovat autobus hostů rozsah rekreace, sportu a turistického ruchu významné sportovní kluby – středisko vrcholového biatlonu (letohradští odchovanci jsou reprezentanti Dostál, Šlesinger, Moravec), 2. fotbalová liga, extraliga hokejbalu; fitnes centrum, 2 spinningová centra - areál biatlonu s 2 km asfaltových tratí (vhodné i pro kolečkové bruslení), plánem je areál rozšiřovat vizí je pořádat světové poháry a letní soutěže, areál fotbalu se 3 hřišti (1 umělá tráva), hokejbalové hřiště, 3 volejbalové kurty, 5 tenisových kurtů – v zimě nafukovací hala se zakrytím 2 kurtů, areál pro sportovní kynologii, lyžařská sjezdovka s vlekem, hřiště hasičů Letohrad-Kunčice, Letohrad-Orlice (Ostrov), koupaliště, areál u koupaliště – využívá AMK (automotoklub) Letohrad, motoskijöring, 2 diskokluby - cílem je vybudovat krytý bazén, udržet turisty a zajistit ubytovací kapacity, kterých je absolutní nedostatek - Dům kultury – kino, divadlo, koncerty, plesy, aktivita tanečního klubu, schůze, zasedání zastupitelstva - Orlovna – přednášky, menší divadla, plesy… Areál Proutnice by měl dostat vyšší prioritu – zejména skate park rekreace ve městě, možnosti a omezení – špatné ubytování (málo vhodných ubytovacích kapacit se zázemím), nenabízíme aktivity k prodloužení pobytu a alternativu ke špatnému počasí (např. krytý bazén) volnočasové aktivity turistika, trasy, stezky a turistické cíle cyklostezky – letos otevřena cyklostezka (s možností in-line bruslení – kvalitní povrch) Letohrad – Ústí nad Orlicí, vyprojektována cyklostezka Letohrad – Žamberk, připravuje se cyklostezka Letohrad – Králíky – Červená Voda s propojením do Polska, ve výhledu Letohrad - Pastviny nevyužité příležitosti – možnosti dalšího využití bažantnice (pozor omezeno – zvláště chráněné území), zámecký park (omezeno – památka), kaple na kopečku; sezónní koupaliště co chybí – mimosezónní vyžití (zejména v zimě a za špatného počasí) – např. krytý bazén doprava turistů – absence lepší silniční komunikace, železniční spojení na velmi dobré úrovni (blízkost hlavního koridoru), autobusové spojení ČSAD na dobré úrovni (částečné problémy o víkendech), možnost využití autobusu Technických služeb (24 míst)
7
Závěry ze situační analýzy současného stavu města • • •
•
koupání apod. využití – venkovní koupaliště ( 1 velký bazén 50 x 22,5 m, 1 dětský 15 x 10 m, brouzdaliště – problémy s hygienou – neodpovídající úpravna vody, technické problémy – únik vody); z roku 1979 infrastruktura pro návštěvníky města počet hospod, restaurací, vyžití – zámek, muzeum, soukr.muzeum, ubytování – hotel, penziony, internát volnočasové aktivity dětí a mládeže: zájmové kroužky při ZŠ = školní družiny při ZŠ centrum Pod střechou (provozuje Oblastní charita Ústí nad Orlicí) – mateřské centrum Mozaika, Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež s nabídkou kroužků a volnočasových aktivit (např. prázdninové „příměstské tábory“) - Junák, Svaz skautů a skautek- nabídka spolků, zájmových a sportovních organizací – např. automotoklub, ASPV, rybáři, chovatelé, ochránci přírody, fotbalový klub, tenis, stolní tenis, biatlon, hokejbal, karate, jezdecký sport, kynologie, modeláři, florbal, hasiči, Sokol, dva taneční kluby, pěvecký sbor, ZUŠ - využívána dostupná sportoviště, potenciál lyžařského areálu na Kunčicích jako doplněk aktivit (zimní i letní využití), je třeba jej však doplnit o sociální zařízení a technické zázemí stav propagace města a jeho okolí v současné době podprůměrné, pracuje se na zlepšení – prezentace v médiích (rádia, tisk), propagační předměty.
7. Historické dědictví a kultura •
•
• •
•
•
Městská památková zóna v Letohradě byla vyhlášena s účinností od 1.listopadu 1990, ale systematická péče o kulturní dědictví má ve městě mnohem hlubší kořeny sahající před rok 1980. Dokladem toho je dlouholetá spolupráce se Státním ústavem pro rekonstrukci památkových měst a objektů byla základem pro zpracování několika koncepčních materiálů počínaje konceptem územního sídelního útvaru v roce 1976, s příslušným respektem k památkovým objektům a jejich budoucího začlenění do soustředěné péče. Důkazem o těchto prioritách města jsou výsledky práce Koordinační komise pro rekonstrukci historického jádra města Letohradu, která od roku 1982 řešila obnovení původní funkce zámeckého parku, vymístění nevhodných školských a výrobních provozů z budovy zámku, přípravu jeho rozsáhlé obnovy a začlenění památkových objektů do nových funkčních celků. K nejvýznamnějším počinům bylo zahájení celkové rekonstrukce zámku v roce 1984, kdy došlo také k záchraně a opravě cenných štukových výzdob v hlavním zámeckém křídle (obr.1a 2). Existuje program regenerace městské památkové zóny a dokumentace památkově chráněných objektů První program Regenerace městské památkové zóny byl schválen zastupitelstvem 31.5.1994. Od té doby bylo realizováno mnoho akcí ke zlepšení stavu objektů i celkového životního prostředí v památkové zóně. K poslední dílčí aktualizaci programu došlo zastupitelstvem města 29.10.2003 s horizontem roku 2006. Do městské památkové zóny Letohrad tvořené především historickým jádrem města náleží ulice Sirková, Požárníků, Divadelní, Ústecká, Svatojánská, Komenského, Nové Město, Vitanovského, Jilemnického, Palackého, Úzká, náměstí Svobody, Václavské náměstí. Uvnitř památkové zóny se dále nachází hřbitov, poutní kaple sv.Jana Nepomuckého, zámecký park a další objekty dotvářející její charakter - zahradní domek čp.2 v zámeckém parku, čp.53, 9, 10, 74, 76, 3 a 208 na Václavském náměstí, které nejsou chráněnými památkovými objekty, ale budou si zasluhovat zvýšenou pozornost v popisovaném období. Značným problémem je stav komunikací, zvláště jejich povrchů, nejen na Václavském náměstí, ale i v ulicích Svatojánské a silnice II/360 procházející centrem města. 8
Závěry ze situační analýzy současného stavu města •
• •
•
•
Ke dokumentaci stavu je k dispozici několik významných dokumentů: - Pro město Letohrad je schválen územní plán (16.5.2001) a v současné době probíhá řízení k jeho 2. a 3. změně, - Studie historického jádra Letohrad (SURPMO 1992), - Studie využití a rekonstrukce Nového Dvora v Letohradě (AUREA 1992), - Pasport nemovitých kulturních památek (2006), - Obnova zámecké parku (Šonský, Machovec 1988), - Studie regenerace Václavského náměstí (AUREA 2006) - Alternativní studie řešení Václavského náměstí (ČVUT 2007) Blíže k historii města je uvedeno v Příloze č. 3 Stávající stav – pozitivum: - MPZ Letohradu je ve srovnání s řadou dalších MPR a MPZ v ČR v relativně dobrém stavu. - většina budov, především na náměstí a jeho bezprostředním zázemí je v majetku města, církve a místních občanů, kteří je dobře udržují a opravují fasády v souladu se studií historického jádra SÚRPMA z roku 1992, (viz fotodokumentace), - hlavní dominantní budovy jako zámek, muzeum, kostel, morový sloup a měšťanské domy mimo čp. 5 jsou opravené, minimálně fasády do náměstí - MPZ nepřestala plnit funkci přirozeného centra města, řada nově vybudovaných obchodů v této části města od roku 1990 tuto funkci podporuje – základní funkce MPZ víceméně odpovídá budoucím záměrům, je zachována částečně obytná funkce - technická infrastruktura, veřejné osvětlení a spojové kabely jsou většinou v dobrém technickém stavu, je nutná jen dílčí modernizace kanalizace a osvětlení, - vytvářejí se podmínky pro ekologické vytápění objektů, proběhla plynofikace města, - nově budovaný informační systém v památkové zóně a parku, Stávající stav – negativum: - stanoviště autobusů na Václavském náměstí, hlavní komunikace procházející historickým jádrem města. V současné době je vysoká dopravní frekvence v prostoru náměstí, v ul. Komenského - kritické dopravní místo je ve vyústění Jilemnického ulice do Václavského náměstí z hlediska bezpečnosti chodců, zvláště v zimě, - nevyhovující křižovatka pod náměstím, - nedostatečně využívané prostory kolem zámku, velká zámecká terasa, malé nádvoří, předzámecký prostor u muzea, - bývalá zámecká oranžérie nemá vhodné využití s ohledem na své umístění a potřeby města, - všeobecný nedostatek finančních zdrojů jak vlastníků objektů, tak i města (vzhledem k finančním prostředkům získaným z Programu regenerace je město schopno zajišťovat pouze opravy havarijních stavů), - opotřebovaná podstatná část dlážděných povrchů na Václavském náměstí, - malá kapacita řízených odstavných a parkovacích ploch v blízkosti centra, MIKCENTRUM – Městské muzeum, informační a kulturní centrum, je příspěvková organizace města - spravuje infocentrum, městské muzeum, Dům kultury, strašidelné sklepení, pomník Járy Cimrmana a zámecké sbírky (t.č. část chodby + 3 místnosti v objektu zámku) – poskytuje nejrůznější informace dle žádosti – o městě, zajímavosti v Letohradě a okolí, vyhledávání spojů, letáky, katalogy, brožury… - placené služby – kopírování, scannování, tisk, laminování, faxování, internet, zprostředkování výroby razítek - prodej – poštovní známky, kolky, pohlednice, knihy, mapy, suvenýry…- prodej vstupenek – kino, divadlo, jiné akce (dle dohody s organizátory) - činnosti související 9
Závěry ze situační analýzy současného stavu města
•
s městským muzeem a zámeckou expozicí (evidence sbírek, péče o sbírky atd., průvodcovská činnost) - činnosti související s provozem DK (organizace filmových a divadelních představení, koncertů, přednášek…), komerční využití DK základní kulturní tradice a akce ve městě tradiční akce: - Mezinárodní hudební festival, - Kopečková pouť, - setkání spisovatelů Klubu autorů literatury faktu s udílením ceny E.E.Kische, - Mezinárodní hudební festival - Kaskády výtvarného umění, koncerty folk a country skupin - multižánrový Pouťfest - setkání spisovatelů Klubu autorů literatury faktu - jarní koncert AF Brass Bandu Letohrad - Svatováclavská slavnost - Muzeum Řemesel
10
Vize města Letohradu
Vize města Letohradu Letohrad je město sportu, turistiky a řemesel. Je to přívětivé místo pro návštěvníky Orlických hor v malebném údolí Tiché Orlice s pěkným náměstím a zámkem.
11
SWOT analýza
SWOT analýza Analýzu SWOT, tedy analýzu silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení jsme zvolili jako vhodnou metodu k poznání kritických oblastí města, které bude potřeba řešit. SILNÉ STRÁNKY/STRENGTH Výhodná poloha pro turistiku.
Aktivní samospráva
Železniční křižovatka v podhůří Orlických hor, s návazností na autobusy, cyklo i pěší trasy do rekreačních center
Perspektivní personální obsazení úřadu
Sportovní areály pro veřejnost i vrcholový sport Zámek + park + městská památková zóna
Množství přírodních památek a zajímavých lokalit Plochy k rozvoji průmyslu i bydlení Kompletní síť škol – základní a střední Aktivní spolky
Dobré podmínky pro uplatnění kvalifikovaných profesí
Muzea, výstavní plochy, kulturní památky
Nízká nezaměstnanost
Centrum 4 cyklostezek
Tradice v pořádání kulturních akcí
Koncepční řešení odpadové hospodářství
Existuje program regenerace městské památkové zóny
Ve městě jsou kapacity pracovních míst pro region
SLABÉ STRÁNKY/WEAKNESS Špatný stav povrchů na Václavském náměstí a komunikací i objektů v MPZ
Nezateplené ZŠ vyžadující rekonstrukci a rozšíření
Stanoviště autobusů je v centru na Václavském náměstí
Centrální autobusové nádraží není
Nedostatečné ubytovací kapacity, hlavně vyšší kvality
Nedokončená kanalizační síť a kapacita ČOV
Nevyhovující objekt městského úřadu Místní komunikace v horším stavu, chodníky nemají bezbariérové provedení a někde zcela chybí, vandalismus mládeže Zatížení památkové zóny nákladní dopravou Špatný technický stav a využití kulturního domu Nezateplené budovy města často v horším stavu Budovy mateřských škol vyžadují rekonstrukci a rozšíření zázemí
Nekoordinovaná a slabá propagace města Nedokončené rozvody plynu Špatná dostupnost na komunikace vyšších tříd a dálnici Viadukt ve městě (neprůjezdný pro objemnější vozy, zatížení náměstí dopravou, neprůchodný pro chodce) Výhledově není dostatek kapacit DPS Neodpovídající úpravna vody koupaliště (z roku 1979) – únik vody Město nemá rozvinutou spolupráci s partnery ze zahraničí (zejm. Polsko-Slovensko)
12
SWOT analýza
PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY Zajistit dostatečné ubytovací kapacity Lépe využít dobré železniční spojení do Polska (elektrifikace) Více podporovat místní autobusovou dopravu Lépe využít dosah komunikace I/11 Blízkost lokalit Orlické hory a Pastvinská přehrada, Přírodní park Orlice, Přírodní park Králický Sněžník, pohraniční opevnění
Rozvoj služeb v turistice s nárůstem pracovních příležitosti s využitím potenciálu krajiny Zlepšení marketinku (povědomí o městě) sport řemesla cyklostezky památkové objekty poutní místo, přírodní památky
Blízkost Polska a dostupnost jeho turistických Zvýšit servis spojený s turismem, možnost center rozšíření koupaliště a sezónního ubytování Využít křižovatka 4 cyklostezek Docílit úspor v energiích Zlepšit kulturu poskytování služeb úřadu ve vazbě na změnu sídla Koordinovat mediální politiku města – efekty Město dokončuje komunitní plán
Využívat alternativní zdroje energie Možnost využít bažantnici Využít prostory kolem zámku a bývalou oranžérii
Využít volné plochy města, cca 5 ha nad OEZ k bydlení a podnikání Profit města z plánovaného navýšení v OEZ o 300 pracovních míst OHROŽENÍ/THREAT Hrozba povodní po přívalových deštích zejména lokality od Kolonie po Bocus Orlice
Sezónnost turistického ruchu – není dostatek mimosezónního využití
Nevyvážené rozložení pracovních sil v jednotlivých subjektech ve městě
Absence lepší silniční komunikace
Šedivec – kanalizace ústí do Letohradu
Nedostatek vlastních finančních zdrojů na údržbu městského majetku
13
Oblasti řešení a strategické cíle
Oblasti řešení a strategické cíle Město se hodlá profilovat zejména v oblasti turistiky, sportu a ekologickému zacházení k přírodě. Město směřuje k rozšíření sportovního a turistického zázemí a aktivnímu životu. Na základě stanovené vize města a provedené situační analýze a SWOT analýze město stanovuje své tři priority. Prioritou je zajištění městské památkové zóny, která je devizou města, proto je prioritou její zachování, obnova a rekonstrukce, včetně zajištění dostupnosti města pro návštěvníky a dostatku ubytovacích kapacit, které jsou limitujícím faktorem rozvoje. Další prioritou je podpora a budování sportovního zázemí, zejména rozvoj stávajících sportovních areálů, doplnění mimosezónních aktivit pro zvýšení atraktivity města a podpora kultu řemesel. V neposlední řadě je prioritou zjištění odpovídající občanské vybavenosti, zejména v oblasti školství, dopravy a komunikací, vodního hospodářství a úspor energie. Město Letohrad chce být Mekkou turistiky a sportu Pardubického kraje s vynikajícím zázemím.
14
Oblasti řešení a strategické cíle
1. Turistika, sport a kultura 1.1. Záměr: Zvýšení atraktivity města pro návštěvníky i občany 1.1.1. Cíl: Revitalizace historického centra města Letohradu Revitalizace městské památkové zóny • Revitalizace městské památkové zóny, zejména oprava povrchů a usměrnění dopravního řešení Václavského náměstí, včetně domů vlastněných městem, vybudování parkové úpravy a pěších zón. • Předběžná částka celkové investice cca 110 mil.Kč P: 2008 TR: 2009-2012 Zdroje: EU + město + MK ČR, příp. Norské fondy 1.1.2. Cíl: Zajištění ubytovacích kapacit v Letohradě Hotel střední vyšší třídy s kapacitou min. cca 70 osob • Bez ubytovací kapacity se město nemůže v oblasti turistických a sportovních služeb regionu rozvíjet. P: 2008 TR: 2009-2010 Zdroje: EU + podnikatel + město 1.1.3. Cíl: Rozvoj sporu a mimosezónních sportovních aktivit v Letohradě Multifunkční sportovní zařízení • Vytvoření podmínek pro rehabilitaci, péči o zdraví a sport, rozvoj cestovního ruchu i vzdělávání. • Základní etapou je rekonstrukce a využití stávajícího koupaliště. • Předpokládaný náklad cca 80 mil. Kč, z toho základní etapa cca 20 mil. Kč P: 2008-2009 TR: 2008-2013 Zdroje: EU + město + kraj + podnikatel 1.1.4. Cíl: Rozvoj cyklostezek a cyklotras v Letohradě Místní cyklostezky v Letohradě • Vytvořit síť cyklostezek po Letohradě pro bezpečnou dopravu občanů zejména k OEZ (ze Spořilova, Kolonie a Sádek) • Předpokládaný náklad cca 10 mil.Kč P: 2008 TR: 2009-2012 Zdroje: SFDI + město + kraj 1.2. Záměr: Modernizace a rozšiřování sportovního a turistického zázemí Letohradu 1.2.1. Cíl: Revitalizace území Proutnice pro sport a odpočinek Revitalizovaná Proutnice • Uvažuje se o kryté hale a dalším sportovním zázemím, budovaným spolu se sportovními organizacemi, včetně skateparku, dopravního hřiště, odpočinku • Předpokládané náklady na vše cca 100 mil.Kč P: 2008-2009 TR: 2009-2013 Zdroje: EU + sport. organizace + město 1.2.2. Cíl: Rozvoj areálu biatlonu Projekt pro rozvoj biatlonu v Letohradě • Město bude spolupracovat s klubem biatlonu na rozvoji areálu. P: 2009-2010 TR: 2010-2013 Zdroje: Klub biatlonu + stát + město
15
Oblasti řešení a strategické cíle
2. Školství, občanská vybavenost a ekologie 2.1. Záměr: Ekologický a k životnímu prostředí šetrný Letohrad 2.1.1. Cíl: Ekologičtější zacházení s odpady pro Letohrad a okolí Integrovaný systém nakládání s odpady pro Letohrad a okolí • Plocha pro kompostování, sběrné dvory, sběrné nádoby, drtiče odpadů, svozový vůz, plocha pro deponii stavebního odpady apod. • Předběžné náklady 30 mil.Kč P: 2007 TR: 2008-2009 Zdroje: EU + město 2.1.2. Cíl: Energeticky úsporné a ekologičtější budovy města Snížení energetické náročnosti školních budov • Zateplení a ekologičtější provoz 4 budov škol. • Vytvoření odpovídajících prostor pro ZUŠ nástavbou na současnou ZŠ. • Předběžné náklady 53 mil.Kč P: 2008-2009 TR: 2009-2013 Zdroje: EU + město 2.1.3. Cíl: Využívání alternativních zdrojů energie v Letohradě Alternativní zdroje energie v Letohradě • Město bude podporovat využívání alternativních zdrojů energie. P: 2008-2009 TR: 2010-2013 Zdroje: EU + podnikatel + město 2.2. Záměr: Letohrad s možnostmi ke kvalitnímu bydlení 2.2.1. Cíl: Revitalizace panelového sídliště U Dvora Revitalizované panelové sídliště U Dvora • Revitalizace ploch panelového sídliště – komunikace, parkoviště, chodníky, dětské hřiště, zeleň. • Předpokládaná částka cca 7 mil.Kč P: 2008 TR: 2008 Zdroje: stát (SFRB) + město 2.2.2. Cíl: Nová bytová výstavba v Letohradě Nové domy a byty U Bažantnice • Využití území pro novou bytovou výstavbu. P: 2008 TR: 2009-2013 Zdroje: město + podnikatel 2.3. Záměr: Letohrad ochráněný před povodněmi a záplavami 2.3.1. Cíl: Snížení hrozby záplav Protipovodňová opatření • Cílem je minimalizovat ohrožení přívalových záplav směrem od Šedivce a dále dle povodňové mapy připravit opatření záplav z řeky Tichá Orlice. • Dále je tu cíl odvrátit nebezpečí přívalových dešťů v dalších vybraných lokalitách, na které bude připraven projekt (např. Kolonie, Bocus apod.). P: 2010 TR: 2011-2013 Zdroje: město + EU
16
Oblasti řešení a strategické cíle 2.4. Záměr: Moderní zázemí pro výkon veřejné správy pro občany Letohradu 2.4.1. Cíl: Moderní a důstojný městský úřad v Letohradě Nová radnice • Záměrem je umístit novou radnici na náměstí Letohradu a zajistit občanům moderní výkon veřejné správy s odpovídajícím zázemím. P: 2008 TR: 2009-2011 Zdroje: město + EU + stát 2.5. Záměr: Letohrad je důstojné místo pro život starších spoluobčanů 2.5.1. Cíl: Pečovatelský dům v Letohradě Schválený komunitní plán města Letohradu • Na základě schváleného komunitního plánu bude připraven a doplněn projekt na pokrytí potřeb města zvýšením současné kapacity DPS. P: 2008 TR: 2010-2013 Zdroje: město 2.6. Záměr: Bezbariérový a bezpečný Letohrad 2.6.1. Cíl: Zajistit bezbariérové vstupy a komunikace u veřejných prostor, monitoring města Bezpečný Letohrad bez bariér • Přechody pro chodce, vstupy do kulturních zařízení, na úřad a do prostor vlastněných městem bude bez bariér, pořízení kamerové systému města s dozorem krizových míst (diskotéky, sídliště, hřiště atd.) P: 2010 TR: 2010-2013 Zdroje: město + stát + EU
17
Oblasti řešení a strategické cíle
3. Doprava a technická infrastruktura 3.1. Záměr: Zvýšení dostupnosti města a standardu veřejné dopravy 3.1.1. Cíl: Integrovaný uzel veřejné dopravy v Letohradě Rekonstrukce přednádraží v Letohradě – autobusové nádraží • Projekt má zajistit úpravu okolí současného vlakového nádraží v Letohradě na integrovaný uzel veřejné dopravy. • Cílem je dosáhnout lepší provázanosti autobusové a vlakové dopravy jakož i jiných způsobů dopravy ve městě. Současné využívání náměstí města jako nádraží je krajně nevhodná a neslučitelná s cíly města. • Opomenout nelze vybudování dostatku parkovacích míst pro osobní vozy a autobusy (celkem cca 63 vozidel) • Předběžné náklady 35 mil.Kč P: 2008 TR: 2008-2010 Zdroje: EU + město 3.2. Záměr: Kvalitní komunikace 3.2.1. Cíl: Kvalitní krajské komunikace Průtah II/360 (Šedivská) a rekonstrukce II/310 Letohrad - Žamberk • Prosazovat a podporovat rekonstrukci silnic ve správě SÚS Pardubického kraje – průtah II/360 ul. Šedivská s okružní křižovatkou a komplexní rekonstrukce silnice II/310 P: 2008 TR: 2008-2012 Zdroje: kraj + město Železniční viadukt II/360 • Aktivně spolupracovat se zodpovědnými institucemi na zvýšení kapacity železničního viaduktu pro silniční vozidla na II/360 s důrazem na bezpečnost chodců P: 2008 TR: 2010 Zdroje: stát + kraj + město 3.2.2. Cíl: Kvalitní místní komunikace a chodníky Vytvoření a schválení plánu rekonstrukce místních komunikací • Plán stanoví postup rekonstrukce místních komunikací města. P: 2007-2008 TR: 2008-2014 Zdroje: město Vybudování chodníků na frekventovaných komunikacích • Postupné dobudování chodníků u krajských komunikací, kde v současné chvíli zcela chybějí P: 2008-2009 TR: 2007-2012 Zdroje: město + SFDI 3.3. Záměr: Zlepšení zacházení s odpadními vodami 3.3.1. Cíl: Účinný kanalizační systém celého Letohradu Kanalizace a ČOV v místní části Červená • Výstavba kanalizace a ČOV v místní části Červená a vytvoření předpokladu pro výstavbu nových rodinných domů v lokalitě. • Předpokládaný náklad cca 15 mil.Kč
18
Oblasti řešení a strategické cíle P: 2008 TR: 2009-2011 Zdroje: EU + město + VaK s.r.o. Kanalizace Kunčice • Zlepšení čistoty povrchových vod v Tiché Orlici, odkanalizování lokality • Předpokládaný náklad cca 25 mil.Kč P: 2008 TR: 2009-2011 Zdroje: EU + město + VaK s.r.o. ČOV s dostatečnou kapacitou • Intenzifikace a modernizace čističky odpadních vod. P: 2008 TR: 2010-2010 Zdroje: EU + město + VaK s.r.o.
4. Podpora podnikání 4.1. Záměr: Dostatek prostoru pro rozvoj podnikání v Letohradě 4.1.1. Cíl: Moderní využitelná průmyslová zóna města a prostor pro podnikání Dopravní a technické napojení průmyslové zóny nad OEZ • Vybudování obslužných komunikací a páteřních rozvodů vodovodů, kanalizace, elektro a plynu pro napojení průmyslových objektů. • Předpokládané náklady cca 23 mil.Kč P: 2008 TR: 2010 Zdroje: EU + město + podnikatel
19
Realizace strategického plánu rozvoje
Realizace strategického plánu rozvoje Po schválení strategického plánu zastupitelstvem města bude zahájena příprava projektů a opatření. Prvním krokem bude, vyjma stanovení organizační struktury realizace plánu, zajistit finanční plán, který se soustředí na možnost využití dotací z EU a zajištění dalších finančních prostředků pro realizaci jednotlivých cílů a projektů strategického plánu rozvoje.
5. Řízení realizace Strategického plánu rozvoje města 5.1. Organizační zajištění Realizaci Strategického plánu rozvoje města zajišťuje Rada města v čele se starostou města. Starosta informuje zastupitelstvo města o průběhu realizace strategického plánu rozvoje na zasedáních zastupitelstva. Rada města zejména jmenuje vedoucí jednotlivých projektů a opatření v rámci cílů uvedených ve strategickém plánu rozvoje a dohlíží na realizaci plánu. 5.2. Financování a finanční řízení realizace Strategického plánu rozvoje Realizace strategického plánu rozvoje města se neobejde bez zajištění dostatku financí. Město bude v řadě případů usilovat o využití prostředků z EU, ale pokusí se také zajistit daleko širší, tzv. vícezdrojové financování vytčených cílů. Prvním úkolem rady města bude zajistit finanční plán v jehož rámci budou zmapovány záměry čerpání financí z EU a jiných zdrojů, vlastní zdroje města a v neposlední řadě objemy financí, které bude možné čerpat z úvěrů. V těch projektech a opatřeních, kde to bude možné, město využije také zdrojů soukromých investorů. Je to vhodné tam, kde se záměr města shoduje se záměrem soukromého investora. Jisté je, že bez určité míry zadlužení nemá město nejmenší šanci pomýšlet na rozvoj a realizaci tohoto strategického plánu. Našim cílem vždy bude sjednat úvěry pro město v takové výši, aby město bylo vždy schopné zajistit pravidelné splácení půjčených prostředků bez rizika předlužení města a případného ohrození jeho základních činností
6. Rozpracování Strategického plánu rozvoje města Podle časového plánu cílů a opatření zajistí rada města rozpracování projektové dokumentace prvních projektů. Každý projekt musí mít svého vedoucího a řídit se zásadami projektového řízení.
7. Nutný předpoklad úspěchu Záměry města, pakliže mají být naplněny, musí mít silnou podporu nejen v penězích, ale především ve víře a odhodlání lidí realizovat je a nést za ně společně zodpovědnost, jinak zůstane každý plán jen přáním.
20
Příloha 1: Seznam vybraných zkratek
Příloha 1: Seznam vybraných zkratek ČOV
Čistička odpadních vod
DK DPHMP
Dům kultury Dopravní podnik Hlavního města Prahy
DPS
Dům pečovatelských služeb
EU
Evropská unie
MAS
Místní akční skupina
MK ČR
Ministerstvo kultury ČR
MPR
Městská památková rezervace
MPZ
Městská památková zóna
MTŠ
Mateřská škola
OP
Operační program / programy
p.p.č.
Pozemková parcela číslo
P:
Příprava
ROP
Regionální operační program
SFŽP
Státní fond životního prostředí
SPROM
Strategický plán rozvoje města
TR:
Termín realizace
ZŠ
Základní škola
1
Příloha 2: Spolková činnost města Letohradu
Příloha 2: Spolková činnost města Letohradu spolky a občanská sdružení, jejich aktivity, majetek, veřejně prospěšná činnost AF BRASS BAND – dechový orchestr (velký dechový orchestr) AMK LETOHRAD – Automotoklub (např. závody v motoskijöringu, hobby sprint na 1/8 míle, Kunčický drtikol) ASPV – Asociace sport pro všechny (sportovní a volnočasové aktivity pro všechny věkové kategorie; spolupráce při organizaci BTF) BIG BAND Letohrad (orchestr) ČČK – Český červený kříž (např. spolupráce při organizaci BTF) ČRS LETOHRAD – Český rybářský svaz (např. práce s mládeží, soutěže v rybářském sportu, umělá reprodukce ryb, výsadba ohrožené ryby - mníka jednovousého…) ČSCH LETOHRAD – Český svaz chovatelů ČSCH Letohrad–Kunčice – Český svaz chovatelů ČSOP LETOHRAD – Český svaz ochránců přírody (ochrana přírody, práce s mládeží, výsadba stromů prvňáčků…) ČSV – Český svaz včelařů ČZS – Český zahrádkářský svaz ČESKÝ ZÁLESÁK ORLICKÉ HORY DS KOLÁR – Divadelní spolek (divadelní ochotníci) FAMILIA CANTORUM – pěvecký sbor (smíšený pěvecký sbor, účinkuje rovněž na MHF Letohrad) FK OEZ LETOHRAD – Fotbalový klub OEZ (práce s dětmi a mládeží, účast A mužstva v ČFL) HOKEJBAL – SK OEZ Testa Letohrad (práce s dětmi a mládeží, tradiční turnaje všech věkových skupin, extraliga mužů, extraliga staršího a mladšího dorostu, soutěže starších a mladších žáků) JEZDECKÁ TJ PODORLICKO (jezdecké závody) JEZDECKÝ KLUB J + M (jezdecké a parkurové závody) JUNÁK, SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK LETOHRAD KAMPELIČKA o. p. s. KALF - KLUB A UTORŮ LITERATURY FAKTU KLUB BIATLONU (práce s mládeží i dospělými, letohradští odchovanci – účastníci MS, ZOH) KLUB FILATELISTŮ KRAJKÁŘKY – ATELIÉR PAVUČINA LEGATO - kulturní a nadační fond
2
Příloha 2: Spolková činnost města Letohradu LETOHRADSKÝ ŽELEZNIČNÍ KLUB MODEL CLUB ORLICKO – letečtí modeláři MS LETOHRAD-LUKAVICE – Myslivecké sdružení MS NA TICHÉ ORLICI – Myslivecké sdružení OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD ORLICÍ - nestátní nezisková organizace "Oblastní charita Ústí nad Orlicí je nestátní nezisková organizace. Naši činnost rozvíjíme od roku 1992 jako nástupnická organizace farních charit: Česká Třebová, Choceň, Lanškroun, Letohrad, Jablonné nad Orlicí, Sloupnice a Ústí nad Orlicí. Jsme samostatnou církevní právnickou osobou registrovanou u Ministerstva kultury. Naším zřizovatelem je Biskupství královéhradecké. Činností oblastní charity je pomoc potřebným na území Ústeckoorlického vikariátu, což je prakticky okres Ústí nad Orlicí. Jde zejména o pomoc starým lidem, osobám se zdravotním a mentálním postižením, rodičům s dětmi, dětem a mládeži, sociálně slabým rodinám, opuštěným, lidem bez přístřeší, osobám, které se ocitly v osobní krizi, migrantům a uprchlíkům. OREL – ORLICE PĚVECKÝ SBOR PETRKLÍČ (dětský pěvecký sbor) SPUL - Sdružení přátel umění Letohradu (sdružení letohradských umělců, pořádání výstav) SDH LETOHRAD – Sbor dobrovolných hasičů SDH ORLICE – Sbor dobrovolných hasičů SDH LETOHRAD-KUNČICE – Sbor dobrovolných hasičů SDH ČERVENÁ - Sbor dobrovolných hasičů Dobrovolní hasiči (kromě tradičního poslání) – obecně práce s mládeží a dospělými, organizace různých akcí (koncerty, zábavy), pořadatelská činnost… SPOLEČNOST F. V. HEKA (MHF Letohrad) SPL – Sdružení pro Letohradsko SPOLEK PŘÁTEL VZDUCHOPLAVBY LETOHRAD TANEČNÍ KLUB – Jantačovi TANEČNÍ STUDIO KÁ TENISOVÝ KLUB TJ OREL LETOHRAD TJ SOKOL LETOHRAD TJ SOKOL ORLICE-KUNČICE TJ SPARTAK YMCA LETOHRAD ZÁKLADNÍ KYNOLOGICKÁ ORGANIZACE ŽENSKÝ KOMORNÍ SBOR – CANSONETTA
3
Příloha 3: Blíže k historii města Letohradu
Příloha 3: Blíže k historii města Letohradu Předchůdcem Letohradu (do r. 1950 Kyšperk) byl hrad Geiersberg, který je zmiňován ve Zbraslavské kronice k r. 1308. Poslední zmínka o hradu je z roku 1419. Samotné městečko se poprvé připomíná v r. 1513, ale zřejmě vzniklo v podhradí již dříve. Na konci 16. stol. mělo pivovar se sladovnou a kvasírnou, šenk, rychtáře, právo trhové, útrpné a hrdelní. V r. 1615 se poprvé v Kyšperku připomíná škola. Rychlý rozvoj města nastal v 17. století, kdy panství držel rod Vitanovských z Vlčkovic. Hrabě Hynek Jetřich Vitanovský zprostil město za peněžitou náhradu roboty, založil špitál pro deset zchudlých a zestárlých poddaných, šest cechů a nechal přestavět původní renesanční tvrz z r. 1554 na raně barokní zámek (1680 - 1685). V jeho těsné blízkosti postavil barokní zámeckou kapli, která se v r. 1726 stala farním kostelem. Bohatá a ojedinělá štuková figurální výzdoba klenby lodi a presbytáře je dílem italského mistra G. Maderny. Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého na Kopečku nad městem byla postavena za vlády hraběte Jana Václava Bredy ze Špandavy, na pětiúhelníkovém půdorysu. Za zámkem se rozprostírá přírodně krajinářský park (1820 – 1830, hrabě Marcolini-Feretti), ve kterém jsou vysazeny četné druhy cizokrajných květin a stromů. Jmenovaný hrabě nechal dovézt originální saně císaře Napoleona. Později byl zámecký park upraven v romantickém stylu (empírová kašna, pavilon a umělá jeskyně). R. 1824 zničil rozsáhlý požár téměř všechny domy na náměstí a v nynější Komenského ulici (celkem 76 popisných čísel). V 1. pol. 19. stol. se v Kyšperku rozmohla domácí výroba fosforových sirek. Zaměstnání sirkař je tu doloženo o tři roky dříve, než začala výroba sirek v Sušici. Od poč. 20. stol. tak postupně jednotlivé výrobny zanikaly. Po prusko-rakouské válce se poražené Rakousko uvolilo podle mírové smlouvy postavit železniční trať z Mittelwalde (polské Miedzylesie) přes Kyšperk do Ústí nad Orlicí. Zároveň bylo rozhodnuto o stavbě tratě z Chlumce nad Cidlinou přes Hradec Králové do Kyšperka. Kyšperk se tak stal křižovatkou železničních tratí. Od konce 19. stol. se rozvíjel textilní průmysl. Po 1. světové válce se město hospodářsky i kulturně dále rozvíjelo. Vznikla nová zástavba, bylo zavedeno elektrické osvětlení a moderní vodovod. K nové obecné škole byla r. 1904 přistavěna škola měšťanská s prostornou tělocvičnou a v r. 1932 přibyla moderní novostavba živnostenské pokračovací školy (nyní Prům. střední škola). Obětavostí občanů a divadelního spolku Kolár byla vybudována divadelní budova „Dvorana“. V r. 1950 se Kyšperk spojil s dosud samostatnými obcemi v okolí (Orlice, Kunčice a Rotnek – Červená). Po válce se rozvíjela továrna na výrobu pojistek a jistících přístrojů – OEZ, dnes největší zaměstnavatel ve městě. Rozsáhlý textilní průmysl se po r. 1989 dostal do silného útlumu, stejně jako jiné obory. Snižováním stavů prošly také ČD. V 90. letech vzniklo několik stavebních a jiných firem. V 80. letech byla otevřena nová základní škola a rozšířena stávající škola, průmyslová škola byla rozšířena a byl přistaven internát. Škola má i velkou jídelnu a tělocvičnu. Moderní přístavba rozšířila i základní školu v Komenského ulici. Pamatováno bylo na sportovní a volnočasové vyžití obyvatel, jehož zlepšování pokračuje dodnes. Orlice je poprvé zmiňována r. 1361 jako Louka (Orlice od r. 1406). Za Karla IV. byla v obci fara, za protireformace zrušená. Poslední majitelka panství, Anna z rodu Sudů z Řeneč, se provdala za Adama Mikuláše Vitanovského z Vlčkovic, se kterým koupili i kyšperské panství.
4
Příloha 3: Blíže k historii města Letohradu Kunčice jsou poprvé zmiňovány r. 1292, v 16. stol. připadly do majetku panství Orlice. Vedla tudy obchodní stezka (tzv. Královská cesta z Kladska přes Bystřici a Mezilesí do Mladkova a dále údolím Tiché Orlice). Koncem 17. stol. vybudován dvůr Ovčín. Obec Červená se původně nazývala Rotnek. S historií města jsou spjaté významné osobnosti - malíři A. Mucha, H. a J. Umlaufové, děkan A.Buchtel, národní buditel F. V. Hek, spisovatel Petr Jilemnický. Narodil se zde právník a diplomat Josef Korbel, otec bývalé ministryně zahraničí USA, Madeleine Albrightové.
5