STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA CHRUDIMĚ

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA CHRUDIMĚ

Profil města

prosinec 2003

Profil města Chrudimě

Obsah

OBSAH: 1. ÚVOD .................................................................................................................................................. 8 2. SOUHRNNÉ ÚDAJE........................................................................................................................... 9 2.1 VÝVOJ MĚSTA .................................................................................................................................. 9 2.2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA ................................................................................................ 10 3. OBYVATELSTVO A BYDLENÍ......................................................................................................... 12 3.2 DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ ................................................................................................................. 16 4. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA................................................................................................... 20 4.1 DOPRAVA ...................................................................................................................................... 20 4.2 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ................................................................................................................... 30 4. 3 ENERGETIKA ................................................................................................................................. 34 4. 4 SPOJE A ZAŘÍZENÍ SPOJŮ............................................................................................................... 39 4. 5 ÚZEMNÍ PLÁN A ROZVOJOVÁ ÚZEMÍ ................................................................................................. 40 4. 6 ZÁVĚR .......................................................................................................................................... 41 5. EKONOMIKA .................................................................................................................................... 44 5. 1 STRUKTURA EKONOMIKY ............................................................................................................... 44 5. 2 NEJVĚTŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ .......................................................................................................... 49 5. 3 PRŮMYSL A STAVEBNICTVÍ ............................................................................................................. 50 5. 4 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY ............................................................................................................. 52 5. 5 EKONOMICKÉ UKAZATELE .............................................................................................................. 53 5. 6 FINANCOVÁNÍ MĚSTSKÝCH AKTIVIT - ROZPOČET MĚSTA ................................................................... 53 5. 7 ZÁVĚRY K EKONOMICE MĚSTA........................................................................................................ 58 6. TRH PRÁCE...................................................................................................................................... 60 6. 1 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA ....................................................................... 60 6. 2 STRUKTURA NEZAMĚSTNANOSTI .................................................................................................... 62 6. 3 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ÚP CHRUDIM ............................................................................ 63 6. 4 ZÁVĚRY K TRHU PRÁCE ................................................................................................................. 64 7. SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA................................................................................ 65 7. 1 ŠKOLSTVÍ ..................................................................................................................................... 65 7. 2 ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE ......................................................................................................... 68 7. 3 KULTURA ...................................................................................................................................... 78 7. 4 SPORT, MLÁDEŽ, VOLNÝ ČAS ......................................................................................................... 82 7. 5 NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE ................................................................................................ 83 7. 6 BEZPEČNOSTNÍ SITUACE VE MĚSTĚ ................................................................................................ 83 7. 7 ZÁVĚRY K SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTUŘE ......................................................................... 85 8. CESTOVNÍ RUCH............................................................................................................................. 86 8. 1 VYMEZENÍ PŘEDPOKLADŮ PRO CESTOVNÍ RUCH .............................................................................. 86 8. 2 TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA ....................................................................................................... 86 8. 3 ATRAKTIVITY CESTOVNÍHO RUCHU ................................................................................................. 89 8. 4 LIMITY REKREAČNÍHO VYUŽITÍ ........................................................................................................ 92 8. 5 ZÁVĚRY K CESTOVNÍMU RUCHU ..................................................................................................... 92 9. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...................................................................................................................... 94 9. 1 KLIMATICKÉ PODMÍNKY .................................................................................................................. 94 9. 2 OVZDUŠÍ ...................................................................................................................................... 95

Strategický plán rozvoje města Chrudimě

3


Obsah

9. 3 VODA ........................................................................................................................................... 97 9. 4 ODPADY ....................................................................................................................................... 99 9. 5 PŮDY ......................................................................................................................................... 101 9. 6 PŘÍRODA .................................................................................................................................... 101 9. 7 TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN ..................................................................................................... 103 9. 8 HLUK.......................................................................................................................................... 103 9. 9 ZÁVĚRY K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ ............................................................................................... 103 10. VAZBY NA ROZVOJOVÉ DOKUMENTY REGIONU .................................................................. 105


4


Seznam tabulek

Seznam tabulek, grafů a obrázků tab. 3.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatelstva ...................................................................................... 12 tab. 3.2 Bilance obyvatelstva 1991 - 1999 ............................................................................................ 13 tab. 3.3 Celkový počet obyvatel a počet narozených 1991-2002.......................................................... 13 tab. 3.4 Věková struktura obyvatelstva – absolutní údaje..................................................................... 13 tab. 3.5 Věková struktura obyvatelstva – relativní údaje....................................................................... 14 graf 3.6 Index stáří (k 1.3. 2001) – viz tab. 3.3...................................................................................... 14 tab. 3.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva – absolutní hodnoty (2001) ............................................ 15 tab. 3.8 Vzdělanostní struktura obyvatelstva – relativní hodnoty (2001) .............................................. 15 graf 3.9 Index vzdělanosti obyvatel (k 1.3. 2001) – viz tab. 3.7 ............................................................ 15 tab. 3.10 Domácnosti podle typu ........................................................................................................... 16 tab. 3.11 Domovní fond – základní údaje.............................................................................................. 17 tab. 3.12 Stáří domovního fondu ........................................................................................................... 17 tab. 3.13 Domovní fond – technické vybavení ...................................................................................... 18 tab. 3.14 Bytový fond – základní údaje ................................................................................................. 18 tab. 3.15 Bytový fond – právní důvod užívání ....................................................................................... 19 obr. 4.1 Základní komunikační skelet města Chrudimě - stav v roce 2003 ......................................... 20 obr. 4.2 Dispozice přeložky I/37 a I/17 .................................................................................................. 21 tab. 4.3 Technický stav a délka místních komunikací ........................................................................... 22 tab. 4.4 4-hodinové dopravní intenzity automobilové dopravy - stav a výhled...................................... 23 tab. 4.5 Investiční a provozní náklady na komunikace ve správě Města Chrudimě ............................ 23 obr. 4.6. Vnější vztahy železničních tratí s vazbou na město Chrudim................................................. 24 tab. 4.7 Seznam linek MHD v Chrudimi ................................................................................................ 24 tab. 4.8. Počet spojů vybraných místních meziměstských linek v Chrudimi ......................................... 25 obr. 4.9 Orientační přehled tras meziměstských a dálkových autobusových linek ............................... 25 graf 4.10 Výdaje města Chrudimě na dopravní obslužnost - autobusovou dopravu ........................... 26 obr. 4.11 Cyklistické trasy...................................................................................................................... 27 obr. 4.12 Orientační umístění letiště v Chrudimi a Pardubicích ............................................................ 28 tab. 4.13 Procentní zastoupení jednotlivých způsobů parkování v Chrudimi....................................... 30 tab. 4.14 Kapacita zdrojů pitné vody pro město Chrudim .................................................................... 31 tab. 4.15 Akumulace vody v Chrudimi................................................................................................... 31 tab. 4.16 Bilance potřeby vody v Chrudimi............................................................................................ 32 tab. 4.17 Předpokládaný nárůst nesoudobých příkonů elektrické energie .......................................... 34 tab. 4.18 Přehled transformačních stanic v síti 35/0,4 kV ..................................................................... 35 tab. 4.19 Instalovaný výkon významných regulačních stanic zemního plynu v Chrudimi..................... 36 tab. 4.20 Předpokládané navýšení odběru zemního plynu v letech 2005 a 2010 ................................ 36 graf 4.21 Rozdělení roční spotřeby zemního plynu dle REZZO............................................................ 36 obr. 4.22 Orientační schéma soustavy CZT zásobované z Elektrárny Opatovice................................ 37 obr. 4.23 Rozdělení spotřeby tepla dle kategorií Rezzo a zastoupených druhů paliv a energie .......... 38


5


Seznam tabulek

tab. 4.24 Přehled základních údajů soustavy CZT v Chrudimi v letech 2000 a 2002........................... 38 graf 4.25 Vývoj ceny tepla zElektrárny Opatovice v letech 1997 až 2003 ........................................... 39 tab. 4.26 Seznam územně plánovací dokumentace ............................................................................. 40 tab. 5.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví NH v %.......................................................... 45 tab. 5.2 Počty a podíly zaměstnavatelů a pracovníků v odvětvích ekonomické činnosti na území města Chrudimě (podle stavu k 31.12.2002) ........................................................................... 46 tab. 5.3 Počet podnikatelských subjektů (25 a více zaměstnanců)....................................................... 47 tab. 5.4 Počet podnikatelských subjektů (do 24 zaměstnanců) ............................................................ 47 tab. 5.5 Struktura podnikatelských subjektů dle právní formy............................................................... 48 tab. 5.6 Vyjížďka za prací ...................................................................................................................... 49 tab. 5.7 Přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů ............................................................................. 49 tab. 5.8 Zpracovatelský průmysl (stav k 31.12.2002)............................................................................ 51 tab. 5.9 Podíl ekonomických subjektů města na subjektech okresu ..................................................... 51 tab. 5.10 Podíl malých podniků (do 10 zaměstnanců) na počtu pracovníků......................................... 52 tab. 5.11 Počet existujících živnostenských oprávnění (v širším okolí) ............................................... 53 tab. 5.12 Daňové příjmy města a daňová výtěžnost na obyvatele (v Kč) ............................................. 53 tab. 5.13 Příjmy rozpočtu města............................................................................................................ 54 graf 5.14 Složení příjmové části rozpočtu (po úpravě k 30.6.2003) – graf ........................................... 54 tab. 5.15 Výdaje rozpočtu města v tis. Kč ............................................................................................. 55 graf 5.16 Složení výdajové části rozpočtu (po úpravě k 30.6.2003) – graf ........................................... 56 tab. 5.17 Přehled organizací řízených a financovaných městem.......................................................... 56 graf 5.18 Struktura výdajů odboru investic v roce 2003 ( 108,9 mil. Kč)............................................... 57 graf 5.19 Struktura výdajů odboru investic v roce 2002 (79,7 mil. Kč).................................................. 58 graf 5.20 Struktura výdajů odboru investic v roce 2001 (125,9 mil. Kč)................................................ 58 tab. 6.1 Vývoj míry nezaměstnanosti .................................................................................................... 60 graf 6.2 Vývoj míry nezaměstnanosti .................................................................................................... 61 tab. 6.3 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo ............................................................................. 61 tab. 6.4 Chrudim – vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst............................ 61 tab. 6.5 Věková struktura uchazečů o zaměstnání 31.3. 2003 ............................................................. 62 tab. 6.6 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání k 31.3.2003 .................................................. 62 tab. 6.7 Uchazeči o zaměstnání podle délky evidence k 31.3.2003 ..................................................... 63 tab. 6.8 Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) ............................................................................. 63 tab. 6.9 Struktura výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti .................................................................. 63 tab. 7.1 Vývoj počtu narozených dětí .................................................................................................... 65 tab. 7.2 Přehled předškolních zařízení (školní rok 2002/2003)............................................................. 65 tab. 7.3 Přehled základních škol (školní rok 2002/2003) ...................................................................... 66 tab. 7.4 Přehled středních škol a odborných učilišť (škol. rok 2002/2003) ........................................... 67 tab. 7.5 Žáci ZUŠ Chrudim ve škol. roce 2002/2003 ............................................................................ 67 tab. 7.6 Zájmové útvary DDM Chrudim ve škol. roce 2002/2003.......................................................... 68 tab. 7.7 Přehled lůžkového fondu Nemocnice v Chrudimi .................................................................... 69


6


Seznam tabulek

tab. 7.8 Přehled soukromé lékařské praxe v Chrudimi ......................................................................... 72 tab. 7.9 Vývoj pečovatelské služby ....................................................................................................... 73 tab. 7.10 Ubytovací kapacita domů s pečovatelskou službou............................................................... 73 tab. 7.11 Kapacita Azylového domu...................................................................................................... 75 tab. 7.12 Počet klientů Azylového domu ............................................................................................... 75 tab. 7.13 Počet ubytovaných matek s dětmi.......................................................................................... 75 tab. 7.14 Náklady a výnosy CSSP (v tis. Kč) ........................................................................................ 76 tab. 7.15 Přehled o financování kultury z rozpočtu města v roce 2003 (v Kč) ...................................... 81 tab. 7.16 Přehled o financování sportu z rozpočtu města v roce 2003 (v Kč)....................................... 83 tab. 7.17 Bezpečnostní situace ve městě.............................................................................................. 84 tab. 8.1 Přehled ubytovacích zařízení ................................................................................................... 87 tab. 9.1 Průměrné teploty a srážky........................................................................................................ 94 tab. 9.2 Převládající směry větru v %.................................................................................................... 95 tab. 9.3 Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek (stanice Požárníků a Palackého v ug/m3)....................................................................................................................................... 95 graf 9.4 Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek (v ug/m3).................................................... 95 tab. 9.5 Znečišťující látky dle zdrojů REZZO 1, 2 a 3 (v t/rok (2001))................................................... 96 tab. 9.6 Přehled emisí ze zdrojů zařazených do REZZO 4 na území Pardubického kraje ................... 97 tab. 9.7 Produkce komunálních odpadů (pouze město Chrudim) ...................................................... 100 tab. 9.8 Struktura půdního fondu (v ha)............................................................................................... 101


7


Úvod

1. Úvod Profil města Chrudimě je souhrnným analytickým dokumentem charakterizujícím sociálně ekonomickou situaci města v rozsahu nezbytném pro vytvoření výchozí poznatkové základny, z níž by mohla vycházet strategie dalšího rozvoje města. Profil města shrnuje základní údaje o vývoji a současnosti města a faktografii o všech rozhodujících sférách jeho života. Charakterizuje obyvatelstvo, bydlení, infrastrukturu, ekonomiku, trh práce, sociální sféru, cestovní ruch a životní prostředí. Vzhledem k tomu, že Profil města je účelovým dokumentem - východiskem pro strategické úvahy o dalším vývoji města a jeho zabezpečení, je na závěr „Profilu“ zařazena kapitola charakterizující hlavní systémové a věcné vazby, které „Strategie“ musí respektovat, což umožní orientovat rozvojové priority města v souladu s rozvojovými záměry kraje a regionální politikou ČR a vytvoří také jeden z nezbytných předpokladů pro zabezpečení vícezdrojového financování rozvojových aktivit, pomocí nichž bude Strategický plán rozvoje města realizován. Součástí analýzy sociálně ekonomické situace města byly také průzkumy názorů obyvatelstva a podnikatelů, které jsou přílohou tohoto Profilu. Obyvatelé města své názory projevili v počtu 755 respondentů, názory podnikatelů se podařilo získat od 80 respondentů. Lze tedy konstatovat, že pro práce na „Strategii“ byl k dispozici vcelku reprezentativní soubor názorů obyvatel města, neboť jsou v něm proporcionálně zastoupeny všechny věkové a vzdělanostní skupiny. Za podnikatele je k dispozici soubor jejich názorů a postojů, který poskytuje pro ekonomický rozvoj města řadu podnětných impulsů. V návaznosti na Profil města a provedené průzkumy názorů obyvatelstva a podnikatelů byla vypracována SWOT analýza, která shrnuje získané analytické poznatky a pro potřeby Strategického plánu je člení na vnitřní faktory – silné a slabé stránky města a vnější faktory – příležitosti a možná ohrožení dalšího rozvoje města. SWOT analýza je prezentována v souhrnném dokumentu Strategického plánu rozvoje města Chrudimě.


8


2. Souhrnné údaje

2. Souhrnné údaje 2.1 Vývoj města Osídlení Chrudimě je potvrzeno již od dávných dob, kdy na jejím území žily keltské a germánské kmeny, vystřídané později slovanským kmenem Charvátů, kteří na konci 9 stol. obývají Chrudimův hrad. První historicky podloženou zmínku o Chrudimi lze nalézt v Kosmově kronice z roku 1055, kde je referováno o smrti knížete Břetislava I. V období panování Přemysla Otakara II. se Chrudim mění na pevně hrazené město, v jehož centru stojí hrad a kostel. Na rozvoji města se rozhodující měrou podílí německé obyvatelstvo, které sem bylo pozváno králem. Ve 14. stol. se Chrudim stává jedním z věnných měst českých královen, město vzkvétá a prosperuje a stává se vrchností některých okolních vesnic. Dominikánský klášter v severní části města a dokončení hlavního kostela Nanebevzetí Panny Marie je zázemím pro náboženský život obce. V sociální oblasti je třeba zmínit existenci špitálů, lázní a škol, stejně jako rozvoj cechů v ekonomické oblasti. Toto vše potvrzuje význam města Chrudimě v tehdejší době. Gotická koncepce výstavby je dovršena za vlády Karla IV. Bouřlivé časy prožívá Chrudim během husitských válek. Občané města přistoupili k novému učení, a ti, kteří nesouhlasili (z velké části němečtí obyvatelé), museli město opustit. Město se též účastní v r. 1547 protihabsburského odboje proti Ferdinandovi I. Revoluce končí nezdarem a město je za to potrestáno konfiskací statků a ztrátou nabytých privilegií. Třicetiletá válka se do dějin města zapsala trpce, neboť přes město několikrát táhly armády, které po sobě zanechaly rozvaliny a vydrancované domy. Rekatolizované město se však dokázalo vzchopit a dalo vzniknout mnoha nádherným barokním památkám, na prvním místě morovému sousoší na náměstí, dále je třeba zmínit sochařskou výzdobu parapetu hlavního kostela a kapucínský klášter s kostelem sv. Josefa.

Národní obrození je v Chrudimi doprovázeno mohutným rozvojem spolkové činnosti (spolky Beseda, Česká Lípa, pěvecký spolek Slavoj), obyvatelé města sportují v Sokole a vzdělávají se. Pro mohutný rozvoj školství je Chrudim nazvána Františkem Palackým „východočeskými Strategický plán rozvoje města Chrudimě

9


2. Souhrnné údaje

Aténami“. Pro kulturní vyžití slouží obyvatelům nově postavené muzeum, v jehož representativním sále se konají společenské akce a oblíbené „Chrudimské hudební pátky “. Ze zrušeného kostela sv. Jana se stává v roce 1801 divadlo, činné až do výstavby nové divadelní budovy v roce 1929. Druhá polovina 19. století je ve znamení průmyslového podnikání. Obec dostala železniční spojení. Ve městě vyrostl cukrovar, pivovar, lihovar, sladovny, plynárny, továrna na obuv, strojírny, mlýny, tkalcovny, výrobny likérů a závod na výrobu hudebních nástrojů. Město se tak profiluje jako regionální průmyslové centrum. Město dalo světu mnohé význačné osobnosti. Narodil se zde velký humanista a právník Viktorin Kornel ze Všehrd, vynálezce lodního šroubu Josef Ressel, zakladatel českého dramatického umění Jan Nepomuk Štěpánek a další.

2.2 Základní charakteristika města Chrudim je město střední velikosti, ležící ve východních Čechách v Pardubickém kraji. Bohatá historie a průmyslové zázemí jsou hlavními atributy tohoto příjemného města, které leží jen 10 km jižně od krajského města Pardubic a 33 km od Hradce Králové. Geomorfologicky leží město ve Svitavské tabuli, která je součástí rovinaté České tabule. Jižně od Chrudimě se zvedají Železné hory s nadmořskou výškou téměř 700 m. Podnebí v Chrudimi lze v rámci Česka charakterizovat jako nadprůměrně teplé s průměrnými srážkovými úhrny. Díky poloze na jižním okraji České tabule patří město k oblastem s vydatnými zásobami podzemních vod. Město leží ve výšce 243-300 m.n.m., přičemž historické jádro je situováno na návrší nad řekou Chrudimkou. Řeka pramení v Žďárských vrších jihovýchodně od města a po 108 km toku se vlévá do Labe v Pardubicích.

Polohu města Chrudimě v rámci Pardubického kraje lze hodnotit jako velmi exponovanou, což je dáno blízkostí a dostupností krajského města, které je populačním i ekonomickým centrem kraje (v rámci kraje klesá polohová exponovanost zhruba od SZ k JV). Význam polohy jako rozvojového faktoru umocňuje fakt, že se Chrudim nachází v těsném zázemí metropolitního areálu hradecko-pardubické aglomerace, který je podle počtu obyvatel (necelých 300 tis.) pátým nejlidnatějším urbanizovaným prostorem v ČR (po Praze, Brnu, Ostravě a severočeské konurbaci). Výhodná je poloha také z hlediska dopravních sítí, zejména železniční. Přestože město přímo neleží na žádném dopravním koridoru nadregionálního významu, prochází významné dopravní komunikace východních Čech v jeho blízkém zázemí (železniční koridor DěčínPraha-Břeclav; silnice č. 11 a 35). V důsledku zpoždění ve výstavbě dálnice D11 a jejího protažení do Hradce Králové a dále do Polska zůstává zatím poměrně problémové silniční napojení města na hlavní město Prahu.


10


2. Souhrnné údaje

Samotným městem prochází dvě silnice I. třídy. Silnice I/37 spojuje Hradec Králové a Žďár nad Sázavou, silnice se pak napojuje na dálnici D1 u Velké Bíteše. Silnice I/17 vede od Čáslavi do Vysokého Mýta. Po silnici I/17 lze dojet do Prahy, vzdálenost Chrudim - Praha je 115 km. Do města lze přijet i železnicí po trati Pardubice – Havlíčkův Brod. Do konce roku 2002 byla Chrudim sídlem okresního úřadu, po zrušení okresních úřadů a reformě veřejné správy je od roku 2003 Chrudim obcí s rozšířenou působností 3. stupně, její správní obvod zahrnuje 86 obcí. Chrudim je jedním ze zakládajících členů dobrovolného svazku obcí Mikroregion Chrudimsko, který vznikl v roce 2001 a v současnosti sdružuje 33 obcí. Mikroregion Chrudimsko se rozkládá na ploše 241 km2 a žije v něm více než 44 tisíc obyvatel. Základním cílem tohoto svazku je další rozvoj členských měst a obcí a jejich vyrovnání evropským standardům a vývojovým trendům 21.století ve všech oblastech lidského života. K stěžejním problémům, které bude svazek řešit, patří zejména snižování nezaměstnanosti, zlepšování životního prostředí, rozvoj ekonomiky, infrastruktury, cestovního ruchu, a dalších oblastí, jež korespondují s cíli a posláním svazku. Město Chrudim je administrativně členěno na 8 částí (Chrudim I-IV, Topol, Medlešice, Vestec, Vlčnov), a dělí se na 5 katastrálních území (Chrudim I - IV tvoří jedno katastrální území). Chrudim se rozkládá na 3 315 ha plochy. Území má v převážné míře charakter půdy pro zemědělské využití (75% celkové rozlohy). Zastavěná plocha území zabírá 175 ha, tj. asi 5%. Rodinné domy pokrývají plochu 7,47 ha, ale včetně zahrad a přilehlých pozemků pokrývají území o rozloze 86,11 ha. Bytové domy vedle toho zabírají plochu o velikosti 5,76 ha. Průmyslové objekty a plochy jsou situovány v okrajových částech města, s rozlohou cca 62 ha. Plochy s hospodářským využitím pokrývají 83 ha. Jedná se především o areál bývalého strojírenského podniku Transporta a území nově budovaných průmyslových zón Chrudim západ a Chrudim sever, stejně jako o lokalitu Májov, kde sídlí menší podniky, které se věnují obchodu, logistice, spedici a dalším oborům. V 60. letech 20. stol. měla Chrudim přes 15 tisíc obyvatel. V 70. a 80. letech docházelo ke stálému nárůstu počtu obyvatel Chrudimě, především v části Chrudim III a IV, kde je koncentrována panelová výstavba a bytové domy. Od 80. let minulého století se počet obyvatel stabilizuje, což souvisí se zastavením výstavby sídliště a celkovou stagnací růstu populace v Československé, resp. České republice. V roce 2001 tedy žije naprostá většina obyvatel (96,1%) na území Chrudimě. V samotném centru města a historickém jádru trvale žije pouze 377 obyvatel. Nejlidnatější je naopak část Chrudim IV s 9 485 obyvateli, dále Chrudim III (7 688 obyvatel) a Chrudim II (5 460 obyvatel). Vestec, Vlčnov a Topol jsou nejmenší části města (do 300 obyvatel) s venkovským charakterem osídlení, obyvatelé se z nich postupně odstěhovávají do centra města, za bydlením a lepším dopravním spojením. Medlešice naopak jako největší z přilehlých částí obyvatelstvo neztrácejí, trvale v nich přebývá okolo 500 lidí.


11


3. Obyvatelstvo a bydlení

3. Obyvatelstvo a bydlení Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel chrudimského regionu je charakteristický populačním růstem centra – města Chrudim a naopak postupným vylidňováním jeho širšího zázemí. K výraznějším změnám v počtu obyvatel města Chrudim docházelo před r. 1990, v poslední dekádě minulého století se vývoj počtu obyvatel v nových sociálně-ekonomických podmínkách stabilizoval. Počet obyvatel města se v období 1991–2001 prakticky nezměnil. Město Chrudim má v současné době cca 24 tisíc obyvatel. Ve srovnání s referenčními územními jednotkami (býv. okresní města na území Pardubického kraje) byl populační vývoj Chrudimě před r. 1990 velmi příznivý. Relativní růst počtu obyvatel Chrudimě vyjádřený indexem růstu byl v období 1961-1990 téměř srovnatelný s Pardubicemi. K dynamickému růstu počtu obyvatel přispívaly jak přírůstky přirozenou měnou, tak i migrační atraktivita města. V období 1991-1999 počet obyvatel města víceméně stagnoval, což byl důsledek obecných trendů v demografickém vývoji obyvatelstva ČR, které se promítly také na regionální úrovni. V důsledku transformace české společnosti došlo k prudkému poklesu porodnosti (v r. 1994 byl poprvé zaznamenám úbytek přirozenou měnou na úrovni ČR) a snížení celkové migrační mobility obyvatel. Přestože nedošlo po r. 1990 ve vývoji počtu obyvatel města k výrazným změnám, byl jeho populační vývoj ve srovnání s bývalými okresními městy Pardubického kraje příznivější a jako jediné z nich zaznamenala Chrudim v tomto období celkový růst počtu obyvatel. Populační vývoj města zachycují následující tabulky: tab. 3.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatelstva Počet obyvatel

Územní jednotka 1961

1970

1980

Index růstu (%) 1991

2001

91/61

01/91

01/61

Chrudim

16460

18238

21393

23643

23898

143,6

101,1

145,2

Pardubice

64968

78947

92262

94407

90668

145,3

96,0

139,6

Ústí nad Orlicí

11634

12843

15288

15295

15192

131,5

99,3

130,6

13878

14282

16297

17441

17626

125,7

101,1

127,0

82255

80623

82725

82302

82110

100,1

99,8

99,8

483254

488766

512573

508718

508281

105,3

99,9

105,2

9807697 10291927 10302215 10230060

107,6

99,3

106,9

Svitavy SO ORP Chrudim Pardubický kraj ČR Zdroj: ČSÚ

1

9571531

Legenda: 1správní obvod obce s rozšířenou působností státní správy Chrudim


12



tab. 3.2 Bilance obyvatelstva 1991 - 1999

Územní jednotka

Stav k 1.1.

Přirozená Migrační měna saldo

Přírůstek celkem

Stav k 31.12.

Přirozená měna

absolutně

Migrační saldo

Přírůstek celkem

na 1000 obyv. prům. ročně

Chrudim

23557

473

39

512

24069

2,21

0,18

2,39

Pardubice

94779

-1144

-978

-2122

92069

-1,36

-1,16

-2,52

Ústí nad Orlicí

15319

-182

9

-173

15146

-1,33

0,07

-1,26

Svitavy

17442

119

-277

-158

17284

0,76

-1,77

-1,01

SO ORP Chrudim 1

82139

-930

753

-177

81962

-1,26

1,02

-0,24

508785

-2365

2324

-41

508744

-0,52

0,51

0,01

Pardubický kraj

Zdroj: ČSÚ Legenda: 1 - správní obvod obce s rozšířenou působností státní správy Chrudim

tab. 3.3 Celkový počet obyvatel a počet narozených 1991-2002 Rok Počet narozených Počet obyvatel

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

343

325

297

241

237

193

232

210

239

192

199

212

23783 24057 24288 24443 24374 24338 24323 24243 24163 24083 23955 23802

Zdroj: ČSÚ

Město Chrudim je charakteristické relativně mladou věkovou strukturou. Podobně jako na úrovni ČR ovšem dochází od začátku 90. let minulého století k rychlému stárnutí populace v důsledku snížení porodnosti a zvyšování podílu obyvatel v poproduktivním věku. Ve srovnání s republikovým průměrem, příp. bývalými okresními městy Pardubického kraje vykazovala Chrudim mladší věkovou strukturu (s výjimkou Svitav), na straně druhé ale rychlejší stárnutí populace po r. 1990 – viz porovnání indexu stáří v období 1991 a 2000. Podstatně starší věkovou strukturu má obyvatelstvo ve venkovském prostoru v širším zázemí města. tab. 3.4 Věková struktura obyvatelstva – absolutní údaje Věkové skupiny obyvatel Územní jednotka

celkem

0-14

15-59

60+

celkem

k 1.1. 1991

0-14

15-59

60+

k 1.3. 2001

Chrudim

23643

5317

14726

3600

23898

4173

15520

4205

Pardubice

94407

18949

59650

15808

90668

13216

58966

18486

Ústí nad Orlicí

15295

3177

9543

2575

15192

2470

9841

2881

17441

3807

10901

2733

17626

2857

11971

2798

82302

17975

49079

15248

82110

14022

52617

15471

508718

109563

308572

90583

508281

85559

328480

94242

10302215

2164436

6299937

1837842 10230060

1654862

6687932

1887266

Svitavy SO ORP Chrudim Pardubický kraj ČR Zdroj: SLDB 2001

1

Legenda: 1 - správní obvod obce s rozšířenou působností státní správy Chrudim


13



tab. 3.5 Věková struktura obyvatelstva – relativní údaje Věkové skupiny obyvatel (%) Územní jednotka

0-14

15-59

60+

Index stáří2

0-14

k 1.1. 1991

15-59

60+

Index stáří2

Index stáří 2001/1991

k 1.3. 2001

Chrudim

22,49

62,28

15,23

0,68

17,46

64,94

17,60

1,01

1,49

Pardubice

20,07

63,18

16,74

0,83

14,58

65,04

20,39

1,40

1,69

Ústí nad Orlicí

20,77

62,39

16,84

0,81

16,26

64,78

18,96

1,17

1,44

21,83

62,50

15,67

0,72

16,21

67,92

15,87

0,98

1,36

21,84

59,63

18,53

0,85

17,08

64,08

18,84

1,10

1,29

Pardubický kraj

21,54

60,66

17,81

0,83

16,83

64,63

18,54

1,10

1,33

ČR

21,01

61,15

17,84

0,85

16,18

65,38

18,45

1,14

1,34

Svitavy SO ORP Chrudim

1

Zdroj: SLDB 2001 Legenda: 1 - správní obvod obce s rozšířenou působností státní správy Chrudim 2 - index stáří: podíl počtu osob ve věku 60+ a počtu osob ve věku 0-14

graf 3.6 Index stáří (k 1.3. 2001) – viz tab. 3.3 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 Svitavy

Chrudim

Správní území Chrudimě

Pardubický kraj

ČR

Ústí nad Orlicí

Pardubice

Zdroj: SLDB 2001

Úroveň vzdělanosti obyvatelstva se v současné etapě hospodářského rozvoje, charakterizované přesunem těžiště ekonomických aktivit do terciéru a kvartéru, stává jedním z rozhodujících předpokladů rozvoje území. Současná úroveň vzdělanosti obyvatel Chrudimě je relativně vysoká, což ilustruje srovnání s ČR, příp. dalšími centry Pardubického kraje podle tzv. indexu vzdělanosti nebo podílu vysokoškolsky vzdělaných na celkovém počtu obyvatel starších 15 let. Ve struktuře obyvatel podle vzdělání dominují v Chrudimi skupiny obyvatel s neúplným středoškolským vzděláním (tj. vyučení a bez maturity) a s úplným středoškolským vzděláním (tj. s maturitou, příp. vyšší odbornou školou). Každá z těchto skupin tvoří asi třetinu obyvatel starších 15 let. Podíl vysokoškoláků je v této skupině obyvatel cca 10%, podíl obyvatel se základním vzděláním cca 18% (údaje z Censu 2001). Úrovní vzdělanosti obyvatel se Chrudim blíží Pardubicím, což vytváří nesporně pozitivní předpoklady pro budoucí sociálněekonomický rozvoj města.


14



tab. 3.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva – absolutní hodnoty (2001) Územní jednotka

Obyv.

v tom podle vzdělání

15+

1

2

3

4

5

6

Chrudim

19725

31

3634

7095

6588

2119

258

Pardubice

77452

140

12923

27154

26779

9425

1031

Ústí nad Orlicí

12722

43

2600

4501

4248

1213

117

Svitavy

14769

110

3272

5586

4468

1123

210

SO ORP Chrudim *

68088

473

15963

28605

17895

4258

894

443137

1673

96137

172362

118648

29662

4240

8575198

37932

1975109

3255400

2431171

762459

113127

Pardubický kraj ČR

Zdroj: SLDB 2001 Legenda: * správní obvod obce s rozšířenou působností státní správy Chrudim 1- bez vzdělání 2- základní vč. neukončeného 3- vyučení a střední odborné bez maturity s maturitou vč. vyšší odborné a nástavbové 5- vysokoškolské vč. bakalářského

4- úplné střední 6- nezjištěno

tab. 3.8 Vzdělanostní struktura obyvatelstva – relativní hodnoty (2001) Územní jednotka

Obyv. 15+

v tom podle vzdělání (%) 1

2

3

4

5

6

Index vzdělanosti**

Chrudim

19725

0,16

18,42

35,97

33,40

10,74

1,31

54,88

Pardubice

77452

0,18

16,69

35,06

34,58

12,17

1,33

58,92

Ústí nad Orlicí

12722

0,34

20,44

35,38

33,39

9,53

0,92

52,45

Svitavy

14769

0,74

22,15

37,82

30,25

7,60

1,42

45,45

SO ORP Chrudim *

68088

0,69

12,44

42,01

26,28

6,25

1,31

38,78

443137

0,40

22,74

40,77

28,06

7,02

1,00

42,10

8575198

0,44

23,03

37,96

28,35

8,89

1,32

46,13

Pardubický kraj ČR

Zdroj: SLDB 2001 Legenda: * správní obvod obce s rozšířenou působností státní správy Chrudim ** index vzdělanosti - podíl obyvatelstva se středoškolským vzděláním + dvojnásobek podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel 1- bez vzdělání 2- základní vč. neukončeného 3- vyučení a střední odborné bez maturity 4- úplné střední s maturitou vč. vyšší odborné a nástavbové 5- vysokoškolské vč. bakalářského 6- nezjištěno

graf 3.9 Index vzdělanosti obyvatel (k 1.3. 2001) – viz tab. 3.7 70 60 50 40 30 20 10 0

Správní území Chrudimě*

Pardubický kraj

Svitavy

ČR

Zdroj: SLDB 2001


15

Ústí nad Orlicí

Chrudim

Pardubice



3.2 Domácnosti a bydlení Obyvatelstvo města Chrudimě je soustředěno do necelých 10 tisíc domácností. Přes polovinu těchto domácností tvoří úplné rodiny (tedy sociálně nejstabilnější typ domácnosti), téměř třetina připadá na domácnosti jednotlivců, neúplné rodiny se podílejí asi 13 procenty. Ve srovnání s bývalými okresními městy Pardubického kraje je rozdělení domácností podle typů v Chrudimi poměrně příznivé (nadprůměrně vysoký podíl úplných rodin, nižší podíl neúplných rodin a nerodinných domácností). Pro Chrudim je tedy charakteristický nižší výskyt negativních rysů spojených s „městským stylem“ života. tab. 3.10 Domácnosti podle typu Územní jednotka

Cenzové domácnosti

v tom(%) úplné rodiny

z toho se závis.dětmi

neúplné rodiny

z toho se závis.dětmi

nerodinné domácn.

domácn. jednotlivců

Chrudim

9888

56,78

49,23

13,14

64,51

0,99

29,09

Pardubice

39642

52,86

43,57

14,12

60,91

2,12

30,90

Ústí nad Orlicí

6422

55,80

45,34

12,83

61,41

1,11

30,26

Svitavy

7252

56,82

47,63

13,24

65,21

1,31

28,63

32505

60,23

47,92

11,53

58,02

1,04

27,20

204594

58,98

47,45

11,95

59,24

1,34

27,73

4270717

54,64

46,74

13,50

59,58

1,98

29,88

SO ORP Chrudim 1 Pardubický kraj ČR Zdroj dat: SLDB 2001

Legenda: 1 - správní obvod obce s rozšířenou působností státní správy Chrudim 2 - souhrn za všechna města s počtem obyvatel 20-30 tisíc (k 1.3.2001) v Česku (celkem 27 měst vč. Chrudimě)

Z téměř 3 tisíc domů v Chrudimi je obydlených přes 91 %. Tím se Chrudim řadí k průměru za velikostně srovnatelná města. Ve srovnání s regionálními jednotkami SO ORP Chrudim, Pardubický kraj a ČR je podíl obydlených domů v Chrudimi samozřejmě vyšší, a to z důvodu obecně lepšího stavu domovního fondu ve městech a z důvodu nižšího podílu domů využívaných pro rekreační účely. Chrudim má poměrně vysoký podíl nových bytových domů (postavených po r. 1981), kdy ve výstavbě dominovaly domy panelového typu, jejichž kvalita je v řadě případů dosti problematická. Intenzivnější výstavba bytových jednotek, zejména v 70. a 80. letech souvisela s populačním růstem města v tomto období. Po r. 1989 dochází po přechodném útlumu k nové vlně bytové výstavby charakteristické posunem k výstavbě zejména rodinných domů. Zájem o bydlení ve městě se odráží v dlouhodobém převisu poptávky nad nabídkou bytů, což mj. souvisí s nadprůměrným podílem mladých lidí ve městě, jejich touhou po komfortnějším bydlení a blízkostí Pardubic. Ve vztahu ke krajskému městu je Chrudim de facto součástí suburbánní zóny. Technické vybavení domovního fondu v Chrudimi je relativně dobré, což pochopitelně souvisí s výše uvedeným stářím bytového fondu. Platí to zejména o dostupnosti zemního plynu, kterým disponuje 81,4% domů. Většina velikostně srovnatelných i větších měst má podstatně nižší podíl domů napojených za zemní plyn, což potenciálně vytváří velké investiční nároky do budoucna. Podíl domů napojených na vodovod a kanalizaci v Chrudimi nevybočuje z průměru.


16



tab. 3.11 Domovní fond – základní údaje

Územní jednotka

Domy úhrnem

Z úhrnu obydlených domů

Z toho domy obydlené abs.

Rodinné domy

%

abs.

Bytové domy

%

abs.

%

Chrudim

2972

2718

91,45

2128

78,29

527

19,39

Pardubice

9359

8682

92,77

6393

73,64

2115

24,36

Ústí nad Orlicí

2115

1899

89,79

1483

78,09

340

17,90

Svitavy

2581

2445

94,73

1987

81,27

388

15,87

21928

17181

78,35

15693

91,34

1196

6,96

118714

96680

81,44

86696

89,67

8116

8,39

1969018

1630705

82,82

1406806

86,27

195270

11,97

SO ORP Chrudim 1 Pardubický kraj ČR Zdroj dat: SLDB 2001

Legenda: 1 - správní obvod obce s rozšířenou působností státní správy Chrudim. Dopočet do 100 % podílu rodinných a bytových domů tvoří domy nezjištěného typu.

tab. 3.12 Stáří domovního fondu Domy postavené (z úhrnu obydlených domů) Územní jednotka

Do r. 1919 abs.

1920-1945

%

abs.

%

1946-1980 abs.

%

1981-2001 abs.

%

Chrudim

389

14,31

514

18,91

1039

38,23

731

26,89

Pardubice

825

9,50

2055

23,67

3994

46,00

1692

19,49

Ústí nad Orlicí

214

11,27

483

25,43

710

37,39

459

24,17

358

14,64

677

27,69

743

30,39

656

26,83

2847

16,57

2704

15,74

7151

41,62

4225

24,59

14536

15,04

16477

17,04

40952

42,36

23607

24,42

260357

15,97

320902

19,68

637736

39,11

388380

23,82


1

Pardubický kraj ČR Zdroj dat: SLDB 2001



17



tab. 3.13 Domovní fond – technické vybavení Počet domů vybavených (z úhrnu obydlených domů) Územní jednotka

kanalizační přípoj. abs.

vodovodem

%

abs.

plynem

%

abs.

ústředním topením %

abs.

%

Chrudim

2149

79,07

2673

98,34

2420

89,04

1883

69,28

Pardubice

7477

86,12

8593

98,97

7964

91,73

6252

72,01

Ústí nad Orlicí

1320

69,51

1876

98,79

1324

69,72

1278

67,30

Svitavy

1942

79,43

2438

99,71

2222

90,88

1484

60,70

SO ORP Chrudim 1

7660

44,58

16750

97,49

10165

59,16

11594

67,48

44297

45,82

95019

98,28

52735

54,55

64463

66,68

854558

52,40

1594745

97,79

923209

56,61

1192173

73,11



Téměř 3/4 bytů v Chrudimi se nacházejí v bytových domech zejména panelového typu. Ve srovnání s referenčními městy je podíl bytů v rodinných domech podprůměrný. Z hlediska právního důvodu užívání bytu představuje Chrudim jisté specifikum díky velmi nadprůměrnému podílu bytů v osobním vlastnictví a naopak nízkým zastoupením bytových jednotek, které jsou užívány v nájmu. Rozsáhlá privatizace bytového fondu, která převedla odpovědnost za správu a údržbu bytu na jednotlivé majitele, však vytváří určité riziko nekvalifikovaného řízení správy a údržby domů s byty v osobním vlastnictví, které může v budoucnosti vést k jejich zanedbávání a postupnému chátrání. tab. 3.14 Bytový fond – základní údaje

Územní jednotka

Byty úhrnem

z toho byty obydlené abs.

%

v tom v rodinných domech abs.

%

v bytových domech abs.

%

Chrudim

9692

8998

92,84

2407

26,75

6505

72,29

Pardubice

38434

35764

93,05

7781

21,76

27808

77,75

6358

5780

90,91

1876

32,46

3812

65,95

6764

6388

94,44

2373

37,15

3933

61,57

34711

28939

83,37

17398

60,12

11127

38,45

213069

182943

85,86

101468

55,46

79100

43,24

4579362

4010621

87,58

1733599

43,23

2239830

55,85

Ústí nad Orlicí Svitavy SO ORP Chrudim

1




18



tab. 3.15 Bytový fond – právní důvod užívání Právní důvod užívání (z úhrnu obydlených bytů) Územní jednotka

ve vlastním domě abs.

%

v osobním vlastnictví abs.

%

člen bytového družstva

nájemní abs.

%

abs.

%

Chrudim

2097

23,31

3422

38,03

1142

12,69

1900

21,12

Pardubice

6514

18,21

5665

15,84

11998

33,55

8782

24,56

Ústí nad Orlicí

1572

27,20

724

12,53

1552

26,85

1484

25,67

2093

32,76

1120

17,53

1686

26,39

1192

18,66

14765

51,02

5116

17,68

3234

11,18

3364

11,62

85268

46,61

20263

11,08

35524

19,42

25246

13,80

1371684

35,84

421654

11,02

1092950

28,55

548812

14,34


1



3.3 Závěry Obyvatelstvo Město Chrudim patřilo v druhé polovině minulého století k regionálním centrům s výrazným růstem počtu obyvatel. V období transformace se populační vývoj města stabilizoval a příznivým faktem je skutečnost, že až do konce 90. let nedocházelo k úbytkům přirozenou cestou či migrací. Výsledkem příznivého populačního vývoje je poměrně mladá věková struktura obyvatel, i když v posledních 10 letech vykazuje demografické stárnutí poměrně vysokou dynamiku. Významným rozvojovým faktorem města je poměrně vysoká úroveň vzdělanosti obyvatel, což je patrné zejména ze srovnání s republikovým průměrem nebo populačně srovnatelnými regionálními centry. Bydlení Populační růst města před rokem 1989 se také odrazil v intenzitě bytové výstavby. Město má vysoký podíl nově postavených bytů, zejména v 70. a 80. letech, které mají nadstandardní technické vybavení. Problémem je nicméně fakt, že se jedná především o byty v panelové zástavbě s nižším komfortem bydlení a potenciálně značnými problémy s jejich údržbou v budoucnosti. Specifickým znakem města byla rozsáhlá privatizace bytového fondu. Ve srovnání s republikovým průměrem je v Chrudimi podíl bytů v osobním vlastnictví téměř třikrát vyšší. Tento stav může představovat poměrně velké riziko zanedbávání bytového fondu v důsledku jeho neefektivní správy a nedostatku finančních prostředků – problematický systém rozhodování společenství vlastníků, nízké zdroje na financování oprav apod.


19


4. Technická infrastruktura

4. Technická infrastruktura 4.1 Doprava Silniční doprava Základní komunikační skelet města Chrudimě a jeho spádového území je tvořen : • městským komunikačním okruhem, který ohraničuje centrální zónu města a v současnosti plní funkci tranzitní a sběrné komunikace, • systémem hlavních radiál (ve směru sever-jih, ulice Pardubická a Obce Ležáků – stávající trasa silnice I/37 a ve směru západ-východ, ulice Dr. Milady Horákové, SNP a Čáslavská – stávající trasa silnice I/17) plnících funkci tranzitních a sběrných komunikací, • systémem vedlejších radiál (ulice Dašická, Topolská, Václavská a Škroupova) plnících funkci sběrných komunikací, • napojením na vnější komunikační systém - ve směrech na Pardubice a Žďár nad Sázavou komunikací I/37 a ve směrech na Čáslav a Vysoké Mýto silnicí I/17, v současnosti plnící mimo funkci tranzitní i funkci obslužnou, • navazující sítí místních komunikací s funkcí obslužnou (silnice III. třídy a místní silnice), s funkcí zklidněné pěší a obytné zóny a s funkcí nemotoristickou – pěší a cyklistické stezky, • realizací přeložky I/37 bude na komunikaci Pardubická nahlíženo jako na vedlejší radiálu, naopak na komunikaci Dašická jako na hlavní radiálu, rovněž městský komunikační okruh bude plnit převážně funkci sběrné komunikace [9]. Současná a budoucí struktura hlavních komunikací je znázorněna na obrázcích 4.1 a 4.2. Je patrné, že dominantními prvky komunikační sítě, které se významně podílí na současné i budoucí kvalitě a funkčnosti silniční dopravy uvnitř i vně města, jsou již zmíněné komunikace I/37 a I/17. obr. 4.1 Základní komunikační skelet města Chrudimě - stav v roce 2003

Zdroj: SHOCart spol s.r.o. Zlín, T-Mapy spol.s.r.o. Hradec Králové


20



obr. 4.2 Dispozice přeložky I/37 a I/17

Zdroj: T-Mapy spol.s.r.o. Hradec Králové, Návrh dopravního generelu zóny města Chrudim, 2001 [9]

Pozitivním prvkem vnějšího silničního napojení města Chrudimě jsou i poměrně krátké vzdálenosti mezi městy Chrudim – Praha (115 km), Brno (125 km), Olomouc (135 km), Hradec Králové (33 km) a Pardubice (10 km). Silnice I/37 tvoří hlavní komunikační spojnici Chrudimě ve směru sever – jih mezi městy – Trutnov – Jaroměř - Hradec Králové – Pardubice – Chrudim – Slatiňany – Ždírec nad Doubravou – Žďár nad Sázavou. Ve směru Žďáru nad Sázavou pak silnice I/37 pokračuje jako základní tah vybrané silniční sítě, kde se napojuje na dálnici D1 (Velká Bíteš). V Hradci Králové pak navazuje na síť významných silničních tras regionálního a mezinárodního významu. Ve vztahu k zástavbě města prochází v současnosti část trasy I/37 obytnou částí, u této zástavby je tedy zdrojem nadměrného hlukového, emisního a imisního zatížení. V úseku mezi centrální zónou města, vlakovým a autobusovým nádražím jsou dva úrovňové železniční přejezdy a úrovňová křižovatka U Kateřiny, které jsou zdrojem častých dopravních nehod a dalších dopravních závad. V minulosti byly úrovňové a taktéž rizikové křižovatky (Na Bídě a U Bohemie) přebudovány na okružní [18]. Ve vztahu k Chrudimi plní silnice I/37 rovným dílem tranzitní a obslužnou resp. cílovou funkci. Výhledový stav [9] do roku 2010 předpokládá realizaci přeložky v tzv. východní variantě (viz obr. 4.2). V současnosti je v provozu přeložka po úrovňové napojení do stávající trasy severně od Dražkovic. Další úsek po úrovňové napojení do stávající trasy jižně u Medlešic se územně a technicky připravuje (dokončení do roku 2010), ze strany zpracovatele je zde však navrženo prodloužení této etapy až po úsek ukončený mimoúrovňovou křižovatkou severně od obce Vestec s návazností na Dašickou radiálu. V další etapě se pak přeložka prodlouží až po mimoúrovňové připojení na ulici Novoměstská, resp. na stávající trasu komunikace I/17. Po roce 2010 je dále zvažováno pokračování přeložky I/37 do obchvatu Slatiňan. Přeložka I/37 tak převezme maximální část dopravy ve směru sever-jih včetně celé tranzitní nákladní dopravy. Prodloužení silnice I/37 z Pardubic umožní napojení města Chrudim na dálnici D11 východně od Chlumce nad Cidlinou (předpokládá se dokončení dálnice D11 v úseku Libice nad Cidlinou – Hradec Králové). Silnice I/17 je v rámci komunikační sítě Chrudimě orientována ve směru západ - východ s propojením měst Čáslav – Heřmanův Městec – Chrudim – Hrochův Týnec - Zámrsk. V Čáslavi je pak silnice I/17 součástí hlavního tahu, směr Kutná Hora – Praha. V Zámrsku Strategický plán rozvoje města Chrudimě

21



přechází v komunikaci I/35. Také tato komunikace prochází městem, její význam ve vztahu k Chrudimi však spočívá převážně v obslužné a cílové funkci. Výhledově, po roce 2010, se předpokládá výstavba přeložky silnice I/17 v trase mimoúrovňové křižovatky u obce Vestec, s napojením na přeložku I/37, a dále na Pardubickou a Čáslavskou radiálu. Přestože v ÚP SÚ Chrudim z roku 1996 [1] je trasa této přeložky jižně nad Transportou koncipována jako neopodstatněná (směrový dopravní průzkum prokázal nadbytečnost tohoto úseku, který by nebyl dopravně využit), současný trend [16] nárůstu dopravy a budoucí záměry rozvoje města podporují oprávněnost její realizace. Výchozím podkladem následující analýzy obsahující rozbor a popis dopravní infrastruktury města zahrnujícím širší dopravní vztahy v návaznosti na region, město a jeho centrální zónu, popis dopravy v klidu a popis hromadné, cyklistické a pěší dopravy s výhledem do roku 2010, je návrh „Dopravního generelu centrální zóny města“ [9], zpracovaný v roce 2001. tab. 4.3 Technický stav a délka místních komunikací Kategorizace místní komunikace I. třída

Technický stavu v % Rekonstruovaný

Uspokojivý

Délka komunikace v km Havarijní

Rok 2003

Nárůst rok 2010

není městem Chrudim sledováno

II. třída

5%

85%

10%

4,3

2

III. třída

15%

65%

20%

52,4

-

IV. třída (chodníky)

20%

55%

25%

19,6

-

14,2

10

Ostatní silnice

není městem Chrudim sledováno

Zdroj: MěÚ Chrudim, Odbor dopravy

Rekapitulace délky jednotlivých tříd komunikací je uvedena v předcházející tabulce. Hustota komunikací získaná podílem celkové délky komunikací a rozlohy území města je 2,73 km/km2 (celková délka komunikací 90,5 km, rozloha města 3315 ha). Ze sledovaného technického stavu v tabulce uvedených komunikací (76,3 km) je cca 20,1% v havarijním stavu, 63,6% ve stavu uspokojivém a 6,4% po rekonstrukci. Co se týče dat intenzity dopravy na významných komunikacích města, k dispozici jsou pouze údaje zaznamenané v popisu a rozboru dopravních intenzit z profilových sčítání dopravy Ředitelství silnic Praha datovaných k roku 1995 a rozbory směrového dopravního průzkumu provedeného Metroprojektem Praha v roce 1992 (viz souhrnné zpracování uvedené v dokumentaci ÚP SÚ Chrudim z června 1996) a dále dopravní průzkum z roku 1999 a 2002 (Posouzení křižovatek Na Bídě a U Bohemie, provedené Doc. Ing. Petrem Slabým, CSc. [16]). Již tehdy [1] byla nejkritičtější místa, tedy úseky s nejvyšší dopravní intenzitou, zaznamenána a prognózována do roku 2010 na komunikaci I/37, a to jak ve směru na Pardubice, tak ve směru na Žďár nad Sázavou. Prognóza na rok 2010 [1] předpokládá vůči roku 1990 téměř dvojnásobné zvýšení počtu vozidel, řádově na 6 až 12 tisíc vozidel za 24 hodin. Poslední měření [16] zaznamenávající vjezd automobilů v intervalu 4 hodin do zmíněných křižovatek (viz následující tabulka) naznačují překonání této prognózy. Spolu s měřením automobilové intenzity byla měřena i nejvyšší intenzita cyklistů a pěších ve špičkovou hodinu (14.00 – 15.00.). U křižovatky U Bohemie činila 42 cyklistů za hodinu, u křižovatky Na Bídě 11 cyklistů za hodinu a 263 až 307 chodců hodinově směrem do centra.


22



tab. 4.4 4-hodinové dopravní intenzity automobilové dopravy - stav a výhled Křižovatka

1999

2002

2005

2010

2015

2020

Na Bídě

2158

2461

2677

2974

3201

3347

U Bohemie

1980

2369

2587

2895

3139

3309

Zdroj: Posouzení křižovatek Na Bídě a U Bohemie, provedené Doc. Ing. Petrem Slabým, CSc.[16]

Obecně lze stav silnic hlavních komunikací označit z pohledu současné i budoucí intenzity dopravy za neuspokojivý. Komunikační síť na mnoha místech svými nedostatečnými technickými parametry, nevyhovujícím napojením obslužných komunikací a dopravně závadnými křižovatkami (zejména v centru města a sídlištích) představuje vážnou komplikaci při zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy i ostatních činností, které na ni bezprostředně navazují. Hlavním problémem zůstává zklidnění a zkapacitnění dopravy ve městě a dokončení páteřní resp. nadřazené dopravní sítě (přeložky I/37 a I/17) včetně napojení navazujících silnic a místních komunikací. V současné době jsou již navrženy organizační a technické úpravy [9 a 16] směřující k maximálnímu zklidnění dopravy v centrální části Chrudimě a minimalizaci negativního vlivu silniční dopravy na životní prostředí. Rekapitulace ročních nákladů na rekonstrukci, výstavbu a údržbu komunikací je uvedena v následující tabulce. tab. 4.5 Investiční a provozní náklady na komunikace ve správě Města Chrudimě Výdaje na výstavbu a rekonstrukci v mil. Kč

Údržba v mil. Kč

Celkem v mil. Kč

Rok

Silniční doprava

Pěší doprava

Cyklistická doprava

Parkovací místa

2001

18,35

1,95

0,00

0,90

2,80

24,00

2002

10,70

1,21

0,00

0,00

5,60

17,51

2003

13,40

0,97

0,25

0,00

6,00

20,62

Místní komunikace

Zdroj : Rozpočet Města Chrudim

Železniční doprava S městem Chrudim jsou bezprostředně svázány následující železniční tratě Českých drah s motorovou trakcí: • 015 ve směru Heřmanův Městec – Prachovice, jejíž zachování je v důsledku poklesu počtu cestujících, malé vytíženosti a vlastní rentability provozovatelem (ČD) opakovaně zvažováno, • 238 Pardubice – Chrudim - Havlíčkův Brod, je tratí regionálního významu s přímou návazností na vysokorychlostní trať 010 Praha – Pardubice – Česká Třebová (160 km.hod-1), • 016 Borohrádek – Chrudim s návazností na 010 Česká Třebová – Kolín – Praha, • 017 Chrudim – Heřmanův Městec. Mimo tyto železniční tratě se v Chrudimi nacházejí železniční vlečky do průmyslových podniků, u kterých se navrhují technické úpravy ve spojitosti s přeložkou I/37. Záměrem ČD je modernizace výpravní budovy nádraží Chrudim-město včetně jejího zařízení a rekonstrukce (přeložka a elektrifikace) železniční trati Chrudim-Pardubice.


23



obr. 4.6. Vnější vztahy železničních tratí s vazbou na město Chrudim

Zdroj: Generel rekreace v okrese Chrudim

Dopravní obslužnost území Základní dopravní obslužnost ve spádovém území Chrudimě zajišťuje převážně a. s. CONNEX Východní Čechy provozující autobusovou přepravu. K 1.1.1996 bylo v Chrudimi provozováno : • 16 dálkových linek (Praha, Pardubice, Hradec Králové, Vysoké Mýto, Čáslav), z čehož je převážná většina průjezdných (15). Z uvedeného počtu bylo v roce 2003 společností CONNEX provozováno 6 dálkových linek (5 průjezdných a 1 výchozí) s celkovou vytížeností 191 tisíc km a dopravním výkonem 196,3 tisíc km( stav platný v roce 2000). Schématické znázornění tras dálkových a meziměstských autobusových linek v roce 2001, jakož i autobusových zastávek místních meziměstských linek, je uvedeno na obr. 4.9. • 29 místních meziměstských linek, z nichž 23 má cílovou stanici v Chrudimi. Dopravní obslužnost vybraných linek je prezentována počtem spojů uvedeným v tabulce 4.8, z uvedeného počtu bylo v roce 2003 společností CONNEX provozováno 25 linek (5 průjezdných a 20 výchozích) s celkovou vytížeností 1 288,1 tisíc km a dopravním výkonem 1 326,74 tisíc km. Vůči roku 2000 se jedná o cca 12% pokles. • 7 linek městské hromadné dopravy provozovaných výhradně společností CONNEX, hlavní trasy linek jsou vedeny po městském komunikačním okruhu a průjezdy přes centrální městskou zónu, viz níže uvedený seznam městských linek. Celkový dopravní výkon činil v roce 2003 cca 227,5 tisíc km, z čehož bylo cca 221,32 tisíc km vytížených. Počet cestujících činil 848 000 osob, což je vůči roku 2000 cca 10% nárůst. tab. 4.7 Seznam linek MHD v Chrudimi 1

Aut.st.-Nemocnice – Tyršovo nám. – Na větrníku

2

Transporta - Aut.st. – Nemocnice – Stromovka - Masarykovo nám. - Aut. st.

3

Na Větrníku - Tyršovo nám. – Nemocnice - Aut.st. – Markovice - Aut. st.

4

Aut.st. - Poděbradova ul. – Stromovka – Nemocnice - Aut.st. - Transporta

5

Aut.st. - Poděbradova ul. - Školní nám. – Topol - Na Větrníku

6

Na Větrníku - Školní nám. – Poděbradova - Aut. st.

7

Aut.st. – Stromovka - Tyršovo nám. – Nemocnice - Aut.st. – Markovice - Aut.st. SO, NE, svátky

8

Aut.st. – Nemocnice - Tyršovo nám. – Stromovka - Masarykovo nám. - Aut.st. SO, NE, svátky

Zdroj: CONNEX Východní Čechy, a.s.


24


•


sezónní (květen - září) autobusový spoj - Cyklobus, rovněž provozovaný a.s. CONNEX v trase Pardubice - Chrudim - Trhová Kamenice - Horní Bradlo - Seč - Běstvina Heřmanův Městec - Pardubice. Počet cestujících ve vztahu k dopravnímu výkonu – 7 700 km a celkové vytíženosti - 7 480 km činil v prvním roce provozu (2003) 1500 osob. Výhledově se předpokládá zvýšení dopravního výkonu na 7 800 km a přepravy na 2000 osob.

tab. 4.8. Počet spojů vybraných místních meziměstských linek v Chrudimi Místní meziměstská linka

1996 pracovní den

2003 1

2001 sobota

pracovní den

sobota

pracovní den

sobota

tam

zpět

tam

zpět

tam

zpět

tam

zpět

tam

zpět

tam

zpět

Chrudim - Heřmanův Městec

27

25

2

5

28

30

1

2

23

22

1

1

Chrudim - Hlinsko

11

13

1

1

15

14

1

1

7

6

0

0

Chrudim - Horní Bradlo

15

17

3

7

3

3

0

0

0

0

0

0

Chrudim - Křižanovice

9

8

1

1

5

7

0

0

5

6

0

0

Chrudim - Luže

6

9

1

0

9

7

0

1

6

3

0

1

Chrudim - Nové Hrady

5

4

1

0

2

0

0

0

1

0

0

0

Chrudim - Seč

11

10

2

1

10

11

0

0

9

9

0

0

Chrudim - Skuteč

8

6

0

0

12

10

0

1

8

8

0

1

Chrudim - Slatiňany

37

40

2

4

57

67

5

6

26

28

0

1

Chrudim - Trhová Kamenice

15

17

3

7

20

20

6

6

1

2

0

0

1

Linky provozované společností Connex

Zdroj : CONNEX Východní Čechy, a.s.

Co se týče dopravního spojení Chrudim – Pardubice, je zde během pracovních dnů provozováno 42 spojů místní autobusové dopravy, 20 spojů autobusové dálkové dopravy a 1 spoj autobusové mezinárodní dopravy, z čehož je 7 spojů (převážně dálkové a mezinárodní dopravy) provozováno v sobotu resp. 3 spoje v neděli. Při porovnání údajů z let 1996 až 2003 lze zaznamenat snižování počtu spojů, nicméně je nutno brát v potaz, že v roce 2003 se jedná o výčet linek provozovaných pouze společností CONNEX. Celkový počet linek v roce 2003 je vyšší o spoje zajišťované jinými dopravci. obr. 4.9 Orientační přehled tras meziměstských a dálkových autobusových linek

Zdroj : CONNEX Východní Čechy, a.s.


25



V rámci rozšíření a zkvalitnění služeb souvisejících s dopravní obslužností se jedná o podpoře intenzivnějšího využití integrovaného dopravního systému pro oblast ChrudimPardubice-Hradec Králové (VYDIS), zejména v návaznosti na zkvalitnění časové návaznosti autobusových a vlakových spojů. Poloha a kapacita stávajícího autobusového nádraží je vzhledem k blízkosti vlakového nádraží Chrudim-město, bezprostřední vazbě na centrum města a stabilizovaný počet spojů vyhovující. Nicméně pro dlouhodobější parkování meziměstských linek je výhledově navržena plocha na pozemku vymezeném přeložkou silnice I/17 a areálem bývalé Transporty. Provoz autobusových linek, který je označován jako veřejná linková doprava (linky vypravované z Chrudimě), je zajišťován převážně společností CONNEX, od roku 2004 bez dotací města. U MHD je v současné době zaváděn nový systém odbavování pomocí čipových karet, který je rovněž financován z vlastních prostředků společnosti CONNEX. V následujícím diagramu jsou uvedeny náklady Města Chrudimě na zajištění provozu MHD a dopravní obslužnosti v posledních třech letech (2000 – 2003), které činí cca 1% z celkových ročních výdajů města. graf 4.10 Výdaje města Chrudimě na dopravní obslužnost - autobusovou dopravu provozování MHD 3

Kč.10

dopravní obslužnost

4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2001

2002

2003

Zdroj: Rozpočet Města Chrudim

Komunikace pro pěší Stav pěších komunikací v centru města a jeho blízkém okolí lze hodnotit jako uspokojivý. Avšak u většiny sídlištní zástavby a v místních částech Chrudimě jsou pěší komunikace v havarijním stavu (technicky i kapacitně) či nejsou zřízeny vůbec (Chrudim –Vlčí Hora – Presy a Chrudim –Májov). V Dopravním generelu centrální zóny města je řešeno vymezení pěších zón v historickém jádru centrální zóny města (náměstí Resselovo, Žižkovo, U Vodárny a další) a dále bezbariérové provedení včetně průjezdné komunikace a parkovací plochy na Resselově náměstí. Nově jsou navržena pěší propojení z ulice Čáslavská do sídliště Leguma a z ulice Radoušovy směrem k divadlu a dále rekonstrukce schodišť u Novoměstské kašny a mezi ulicemi Na Sádkách a Na Kopanici [9]. Obecně lze konstatovat, že zlepšení pěší dopravy na území města, zejména v blízkosti silnic I/37 a I/17 a ostatních dopravně zatížených částí, souvisí s : • realizací přeložek zmíněných komunikací a odklonem tranzitní dopravy mimo centrum města, • postupnou realizací podzemních a patrových parkovacích a odstavných stání,


26


• •


postupným zklidňováním komunikací v centrální zóně města, např. vymezením pěších zón, koordinací a budováním bezbariérových přechodů pro invalidní občany a úprav pěších tras pro nevidomé.

Komunikace pro cyklisty Cyklistická doprava ve městě je výrazným způsobem ovlivňována nejenom blízkostí přírodních a kulturních atraktivit, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti města, a přijatelnými terénními podmínkami, ale také dojížďkou obyvatel města za prací. V minulosti zpracovaný Generel cyklistických tras navrhl ucelený systém cyklistických tras na území města, z nichž nejvýznamnější trasa od Transporty, která je nejen intenzivně využívána ve spojením se začátkem a koncem pracovní doby, ale i jako spojnice mezi sídlištěm na západě města a centrální zónou, včetně příměstských rekreačních tras navazujících na městské úseky. Rekreační cyklotrasy č. 4111, 4112, 4181 a 4185 jsou směrovány do turisticky atraktivních oblastí na jihu a severovýchodě města: • č. 4111, Běstvina - Seč - Chrudim - Moravany - Horní Roveň, 15 km převážně po asfaltových silnicích a v Chrudimi místy po žulové dlažbě, navazuje na městskou cyklostezku, • č. 4112, Horní Bradlo - Křižanovice - Slatiňany - Chrudim - Sezemice, 13 km převážně po asfaltových silnicích, žulové dlažbě a písčité cestě, • č. 4181, Jeníkovice - Třibřichy - Markovice - Chrudim - Řestoky - Luže - Nové Hrady, 17 km převážně po asfaltových silnicích a žulové dlažbě, • č.4185, Chrudim - Říště - Hůra - Pohled, 7 km převážně po asfaltových silnicích a v lesích po zpevněných cestách, Na výše uvedené cyklotrasy navazují v blízkém okolí města vyznačené cyklotrasy č. 4120, 4177, 4179 a 4794 [17]. Nicméně i přes existenci těchto tras lze cyklistickou dopravu ve městě, zejména při respektování podmínek její bezpečnosti a plynulosti, charakterizovat jako neuspokojivou (trasy vedoucí po městských komunikacích a v okrajových místních částech mnohdy vedoucí po nezpevněných komunikacích). Cyklotrasy procházejících městem jsou znázorněny na následující mapce. obr. 4.11 Cyklistické trasy

Zdroj : SHOCart, spol. s r.o.

Mezi nově navržené komunikace cyklistické dopravy [9] lze zařadit trasy : Strategický plán rozvoje města Chrudimě

27


•

• •


sdružené (pro pěší a cyklisty) obousměrné stezky podél stávající komunikace I/37 či podél přivaděče k přeložce I/37 (trasa Chrudim - Pardubice), trasy podél ulice Dašické, napojení sídliště Stromovka, podél ul. Novoměstská (Chrudim – Heřmanův Městec), podél Slatiňanské radiály (Chrudim – Slatiňany), připojení místních částí Vestec, Topol, Vlčnov a sportovní zóny, sdružené stezky jednosměrné k Resselovu náměstí a z Masarykova náměstí k Transportě, v profilu místních komunikací, po vyznačené krajnici včetně jejich mimoúrovňových křížení s místní komunikací.

Letecká doprava Jihozápadně od města je situováno veřejné vnitrostátní letiště s travnatým povrchem, které je využíváno pro civilní provoz (cvičné a sportovní létání, soukromé lety). Vlastníkem letiště je Ministerstvo obrany ČR, provozovatelem Aeroklub ČR Chrudim. Co se týče návaznosti na Armádu ČR, letiště jako takové bylo vyjmuto z letištní sítě Armády ČR a v současné době slouží jako cvičiště. Technické parametry letiště jsou následující : • vzletová a přistávací dráha VPD 980x160 m, výška vztažného bodu letiště 288 m, • sklon překážkové roviny vzletového a přistávacího prostoru 1:40, kóta vnitřní vodorovné překážkové roviny 328 m a sklon šikmé překážkové roviny 1:10, • směr natočení osy vzletové a přistávací dráhy je 60º - 240º, přičemž osa letiště je natočena na jižní sektor obytné zástavby města, • využití VPD 06 natočené přímo na město je pro civilní provoz cca 30%, VPD 24 pro provoz cca 70%. V současnosti (Zdravotním ústavem se sídlem v Pardubicích, pobočka Chrudim) a v minulosti (firmou TECHSON Praha) byla provedena měření hlukového zatížení okolní obytné zástavby a blízké nemocnice provozem letiště, která neprokázala překročení nejvýše přípustných hodnot hygienických limitů. Orientační umístění letiště v rámci intravilánu města Chrudimě je patrné z následujícího obrázku. obr. 4.12 Orientační umístění letiště v Chrudimi a Pardubicích

Zdroj : SHOCart, spol. s r.o.

Co se týče blízkosti ostatních letišť, nejbližší veřejné mezinárodní letiště je v Pardubicích (12 km) a nejbližší letiště s pravidelným letovým provozem je v Praze (125 km).


28



Vodní doprava Ve městě není vodní doprava provozována. Nelze však opomenout plánovanou transevropskou síť vodních cest kategorie E zahrnující Pardubice (magistrála E 20 Severní moře – Hamburk – Ústí nad Labem – Mělník – Pardubice). V současné době je připravován projekt s cílem dokončení splavnosti Labe do Pardubic. Parkovací plochy Autobusová doprava Parkovací plochy pro hromadnou meziměstskou a zájezdovou dopravu byly zmíněny v předchozí části. Nákladní doprava Současný stav parkovacích ploch pro nákladní dopravu, zejména ve spojení s celnicí (odstavování kamionů na pozemku Mercie - cca 15 parkovacích míst v blízkosti celnice) je nevyhovující. Navrhuje se rezerva pro odstavování kamionů u mimoúrovňové křižovatky u Vestce s vazbou na východní obchvat, Dalešickou radiálu a přímým napojením na vnější komunikační systém. Osobní doprava Analýzu současné i budoucí nabídky odstavných a parkovacích ploch města do roku 2010 převážně pro vozidla osobní dopravy je třeba samostatně vztáhnout na území uvnitř městského komunikačního okruhu (centrální zónu) a na území vně tohoto okruhu (převážně sídlištní zástavba a záchytná parkoviště). Parkování v centrální zóně je soustředěno do její západní a středové části. V současnosti jsou k dispozici tyto plochy: • odstavná stání (913 parkovacích míst), • parkovací stání (759 parkovacích míst). Návrh [9] nových či úprava stávajících parkovacích ploch do roku 2010 přepokládá vybudování cca 1 184 nových parkovacích míst v jižní a historické části města: • v parkovacích objektech (760 parkovacích míst v nadzemních a podzemních garážích), • na významných plochách v terénu (424 parkovacích míst u sportovního areálu a centrální části města). Do roku 2010 se tak v centrální zóně předpokládá disponibilita cca 2 856 parkovacích míst. Vůči roku 2001 jde o zřízení 1 184 parkovacích míst, což je cca 70% nárůst. Z celkového počtu současných parkovacích míst v centrální zóně je cca 25 až 30% veřejně nepřístupných či provozovaných privátně, veřejně přístupných pouze za úhradu. Zbývající část parkovacích ploch je ve vlastnictví města a je veřejně přístupná. S nárůstem počtu parkovacích míst, zejména v nadzemních a podzemních garážích, se však předpokládá nárůst placeného parkování o 42 až 45%. Procentní zastoupení kategorizace jednotlivých způsobů parkování je znázorněno na následujícím grafu.


29



tab. 4.13 Procentní zastoupení jednotlivých způsobů parkování v Chrudimi Kateg or iz ace p arkovacích míst centráln í zó ny Stá va jící od stavn á stán í 31 %

N ávrh p arkovac ích ob je ktů 27 %

N ávrh význ am ných plo ch n a t erén u 15%

Stá vající p arkovací stá ní 2 7%

Zdroj : Návrh dopravního generelu zóny města Chrudim, 2001

Rozmístění stávajících i navrhovaných parkovacích ploch je znázorněno na výkrese B.7 Doprava v klidu, Dopravní generel centrální zóny, rok 2001. Parkování mimo centrální zónu je soustředěno převážně do blízkosti obytné zástavby. Zde, zejména u sídlištní zástavby (Na Šancích, Na Větrníku, U Stadionu, Víta Nejedlého, Husova ulice) je z minulosti patrný investiční dluh. Na Resselově náměstí a Havlíčkově ulici je především nedostatek odstavných ploch. Návrhová část ÚP SU z roku 1996 [1] doporučuje rozšíření parkovacích stání formou rozšíření či vybudování nových garáží. Co se týče parkovacích stání učených zejména pro návštěvníky města, jsou tato navržena jako záchytná, v návaznosti na plánovanou přeložku silnice I/37 a 1/17. Celkem se jedná o 3 lokality s celkovou kapacitou 700 stání. V roce 2001 činily plochy silnic, parkovišť a prostranství cca 12,5 ha, návrh [9] předpokládá do roku 2010 jejich rozšíření na 29,1 ha. Dopravní vybavenost V zájmovém území se nachází celkem 8 čerpacích stanic, z čehož 5 dodává klasická kapalná paliva a 3 čerpací stanice pak LPG. Jejich rozmístění je vyvážené a pokrývá hlavní komunikace města.

4.2 Vodní hospodářství Vodovodní síť Převážná část obyvatel města Chrudimě, jakožto i ostatní spotřebitelé pitné vody (objekty průmyslu, zemědělství, občanské a technické vybavenosti, rekreace), jsou zásobováni z veřejného vodovodu využívajícího místní zdroje podzemní vody (Podlažice). Počátky výstavby vodovodu (vodovod Kočí) jsou datovány k roku 1885. Postupně s růstem spotřeby pitné vody došlo v šedesátých letech (zdroj Markovice a Podlažice) a osmdesátých letech (zdroj vyrovnávací nádrže Práčov) k posílení vodních zdrojů a vybudování nových vodovodních přivaděčů. V současnosti je pitná voda přiváděna do městské vodovodní sítě prostřednictvím 4 hlavních větví. V centrální části města je výstavba veřejného vodovodu datována do roku 1984, je připojena řady DN 300 a DN 400 na jižní větev a DN 300 na severní větev zmíněného přivaděče [20]. Dodávka pitné vody pro město Chrudim je zajišťována z povrchových zdrojů o kapacitě 350 l.s-1, s možností navýšení až na 400 l.s-1(úpravna vody Slatiňany-Monako) a z podzemních zdrojů s kapacitou 143 l.s-1 a možným navýšením na 213 l.s-1. Alternativně je možný odběr z nádrže Práčov pomocí čerpací stanice o výkonu 280 až 300 l.s-1.


30



Odhadovaná maximální potřeba pitné vody činí ca 9.500 m3den-1. Počet obyvatel zásobovaných vodou je cca 25 000, resp. počet domů připojených na vodovodní přípojku je 2 673, tj. cca 98,3% z celkového počtu obydlených domů. Celková kapacita vodojemů činí 7150 m3, do roku 2010 je uvažováno s navýšením na 10 150 m3, z čehož pro bytový fond a občanskou a technickou vybavenost je uvažováno s odběrem 6 900 m3den-1. Vezmeme-li současnou akumulační schopnost vodojemů, tato činí cca 76% odhadovaného maxima. Kapacita zdrojů pitné vody, akumulace vody a bilance spotřeby vody (rok 1996) jsou uvedeny v následujících tabulkách. tab. 4.14 Kapacita zdrojů pitné vody pro město Chrudim Zdroj

Původní kapacita v l.s-1

1996

2010max

2010min

Druh zdroje

Markovice

40

40

45

40

Vrty V-VAA, V2, V-3A

Kočí

8

8

8

6

3 studny

Podlažice

160

95

160

125

Vrty V1, V2, V3, V5, V6, V7

Slatiňany - Monako

350

350

350

350

Povrchový odběr z Chrudimky

U letiště

8

0

10

8

Zaječice

0

0

0

0

Vrt ZA-1

Licibořice

1

1

1

1

Vrt HL-1

566

493

573

529

529

Celkem

Zdroj: ÚPSÚ Chrudim [1], Generel vodovodů okresu Chrudim [20]

tab. 4.15 Akumulace vody v Chrudimi Vodojem

Akumulace v m3

Tlakové pásmo

Slatiňany – Monako

5 000

nižší TP

z toho Chrudim

3 000

nižší TP

Skřivánek I.

1 000

nižší TP

Skřivánek II.

500

nižší TP

Václav I.

640

nižší TP

Václav II.

2 000

vyšší TP

Stromovka

3 000

vyšší TP

Celkem Chrudim

10 150

Zdroj: ÚP SÚ Chrudim [1], Generel vodovodů okresu Chrudim [20]


31



tab. 4.16 Bilance potřeby vody v Chrudimi Místo spotřeby

Qden_průměr 3

Chrudim Markovice Celkem

-1

m .d

l.s

8 383,00

Qden_max -1

3

-1

Qhod_max -1

l.s-1

m .d

l.s

97,03

9 294,20

107,57

195,42

97,58

1,13

131,73

1,52

2,74

8 480,58

98,16

9 425,93

109,09

198,16

Zdroj: ÚP SÚ Chrudim [1]

Markovice Tento zdroj má být zkapacitněn na 50 l.s-1, z čehož je zásobován vodojem na Skřivánku a cca 20 l.s-1 je uvažováno pro zásobování západní lokality směrem na Heřmanův Městec. Kočí Nutná rekonstrukce jímání a čerpání vody. Zdroj zásobuje vodojemy na Skřivánku, který mimo Chrudim zásobuje vodou i Markovice a Transportu. Podlažice Zdroj charakterizovaný dobrou kvalitou vody, značnou kolísavostí vydatnosti (90 až 120 l.s-1) v závislosti na stavu povrchových vod (potok Žejbro). Je zvažováno zmnožení zásob (180 l.s1) podzemní vody umělým vsakováním povrchových vod. Spolu s upravovanou vodou z Křižanovické nádrže je pitná voda dopravována do vodojemů Slatiňany, Skřivánek a Mikulovice. Vodojem Slatiňany slouží převážně k dopravě vody pro město Pardubice a má vyrovnávací funkci vodovodu Slatiňany – Hrochův Týnec. V Chrudimi je z něj zásobeno sídliště U Stadionu, Vlčí Hory, výhledově pak nižší nová zástavba ve východní a vyšší zástavba v západní části v prostoru u letiště až po Skřivánek. Práčov Tento zdroj má být zkapacitněn na 50 l.s-1, z čehož cca 20 l.s-1 je uvažováno pro zásobování západní lokality směrem na Heřmanův Městec. Vrt u letiště V současnosti mimo provoz. Pro jeho obnovení nutno provést úpravu vody a rekonstrukci řadu DN 150. Zásobování místních částí Chrudimě a okolních obcí Markovice jsou zásobovány ze skupinového vodovodu Chrudim - Pardubice, Medlešice ze skupinového vodovodu Chrudim - Mikulovice, obec Kočí z vodojemu U tří bubnů (trasa Chrudim - Hrochův Týnec). Topol, Vestec a Vlčnov jsou bez skupinového vodovodu. Významným subjektem (provozovatelem zdrojů) zajišťujícím výrobu a distribuci pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod je a. s. Vodovody a kanalizace Chrudim. Zhruba 40 % vody pocházející ze zdrojů města Chrudimě a jeho blízkého okolí je dále určeno pro Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s., Městské vodovody a kanalizace Skuteč, s. r. o. a obce Tisovec, Včelákov, Bor u Skutče, Perálec a Zderaz. Město vlastní 24,7% akcií základního kapitálu a. s. Vodovody a kanalizace Chrudim. V celkovém součtu vlastníků s podílem nad 5% (tj. město Pardubice, Hlinsko, Heřmanův Městec a obec Luže) vlastní municipální sektor 61,8% akcií [13]. Proces výstavby či rekonstrukce vodovodních řadů pitné vody probíhá kontinuálně a plánovitě s rozvojem řešeného území a je vzhledem k jeho členitosti rozdroben do řady činností. Jedná se zejména o rekonstrukce vodovodní sítě v centru města, budování přípojek Strategický plán rozvoje města Chrudimě

32



pro rodinné domy v místních a okrajových částech města, rekonstrukce trubních úseků v důsledku koroze, zajištění dostatečné akumulace vody v kritických lokalitách, zlepšení tlakových poměrů a využití energetického potenciálu přivaděčů. V posledních letech došlo k postupnému oddělení distribuce pitné vody pro Pardubice a Chrudim. Kanalizační síť Do roku 1990 nemělo město Chrudim centrální čistírnu odpadních vod. S postupem obytné výstavby byly budovány hlavní kanalizační stoky jednotné kanalizace se zaústěním do Chrudimky, v lepším případě do lokálních čistíren. V letech 1984 až 1990 byla pod městem v lokalitě Májov postavena městská ČOV. Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu provozovanou akciovou společností Vodovody a kanalizace Chrudim s následujícími technickými parametry : počet EO 41 760, denní průtok 23 287 m3.den-1,počet napojených obyvatel (v roce 2000 cca 23 300) odpovídá množství spotřebované vody 17 100 m3.den-1, látkové zatížení 2506 Q2.den-1, vzhledem k současnému zatížení ČOV je tento průtok navýšen o cca 20 až 25% balastních vod, čemuž odpovídá maximální nátok dešťové vody na ČOV 1005 l.s-1, množství vypouštěných předčištěných odpadních vod 4 125 100 m3.rok-1. a současné množství vod, které může ČOV čerpat, je 350 l.s-1. Původní návrh kapacity ČOV, který předpokládal čerpání 482 l.s-1 a 61 366 EO, nebyl dodržen [19 a 202]. Současný stav počtu připojených domů na kanalizaci činí 2140, což představuje cca 78,7% z celkového počtu trvale obydlených domů (počet kanalizačních přípojek 2 650). Z celkového denního množství odpadní vody připadá cca 92% na obyvatelstvo a zbývajících 8% na průmysl. V srpnu 2003 bylo započato s rekonstrukcí kanalizace a intenzifikací (50 000 až 63 000 EO, látkové zatížení 3000 Q2.den-1), která spočívá v kompletní výměně zařízení a technologie. Investorem je VaK, a.s. Chrudim. Hlavním důvodem rekonstrukce kanalizace je její morální a technické opotřebení, nedodržování limitů v zátěžových situacích a nedostatečná kapacita vůči požadavkům na odkanalizování v současnosti připravovaných průmyslových zón. Jistým problémem je i nevyhovující stav kanalizační a vodovodní sítě v majetku města, související zejména s „neznalostí“ současného technického stavu a dále s problematikou jejího převodu na provozovatele ostatních sítí ve městě (VaK Chrudim). Pozornost si rovněž zasluhuje „zmapování“ a zprovoznění drenážní kanalizace. Vlastní kanalizační systém zůstává u jednotné kanalizace, která je dána konfigurací terénu a rozdělením města na dvě části řekou Chrudimkou. Tj. vedení kanalizačních kmenových sběračů A a B po obou stranách řeky Chrudimky s kanalizačními sběrači C, D, E, G a P. Celková délka kanalizační sítě činí 55 600 m, z čehož 49 600 m je ve vlastnictví VaK Chrudim, a. s. a 6000 m ve vlastnictví města a jiných subjektů. Odkanalizování místních částí Chrudimě a okolních obcí Markovice jsou z převážné části odkanalizovány, kanalizace je ukončena v mechanické čistírně odpadních vod, dnes kapacitně vyhovující, v budoucnu však vyvstane nutnost přečerpávání do centrální ČOV v Chrudimi. V místní části Medlešice je obytná zástavba bez kanalizace, pouze odpadní vody z drůbežářského podniku jsou přečerpávány do ČOV Chrudim. Rovněž místní část Topol má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci, je však nutné vybudovat splaškovou kanalizaci s novou lokální ČOV společnou s obcí Kočí. V místní části Vestec je nutno vybudovat kanalizaci a napojit na kanalizační sběrač DN 300 vedoucí z Medlešic do ČOV Chrudim. Místní část Vlčnov je bez kanalizace, předpokládá se vybudování kanalizace a její zaústění do kanalizačního přivaděče ze Slatiňan, včetně zprovoznění stávajícího drenážního systému. Další zkvalitnění kanalizační sítě je zaměřováno na posílení hydraulické kapacity ČOV pro cca 29 000 obyvatel, a to zejména omezením přítoku dešťových a balastních vod na ČOV a rekonstrukcí zastaralých úseků kanalizace v centrální části města. U ostatních lokalit, které není možno napojit na veřejnou kanalizaci, bude jejich odkanalizování soustředěno na vybudování lokálních mechanicko biologických čistíren s kapacitou do 100 m3/d, případně


33



bude ponechán individuální způsob likvidace odpadních vod s důrazem na dodržování požadavků ochrany životního prostředí.

4. 3 Energetika Zásobování elektrickou energií Zásobování města Chrudimě elektrickou energií je realizováno z regionální distribuční soustavy ve správě Východočeské energetiky, a. s. prostřednictvím vzdušného a kabelového 35 kV vedení: Vzdušné napájení prostřednictvím dvojitých a jednoduchých vedení • VN 810, 811 Opočinek –Chrudim,

• VN 841, 842 Tuněchody–Chrudim,

• VN 893, 894 Práčov –Chrudim,

• VN 891 Chrudim - Slatiňany,

• VN 803 Seč –Chrudim je zaústěno do rozvodny R 35 kV Chrudim. Z této rozvodny (4 vývody) a přechodových trafostanic resp. vedení TS 845 (VN 810 a 811- U Transporty), TS 620 (VN 842- U plynárny) a TS 1258 (VN 842-Stromovka) jsou tvořeny 35 kV kabelové napájecí body ve městě. Napájecí bod sítě tvoří rozvodna 100/35 kV Tuněchody, propojená i na R 220/100/35 Opočinek. Nadřazenou sítí je linka VVN 400 kV Týnec nad Labem – Krasíkov a VVN 100 Opočinek – Choceň. Vlastní napájecí bod 110/6 kV má Transporta Chrudim. Celkový nesoudobý příkon na straně výkonu v transformaci 35/0,4 kV území činil v roce 1996 cca 17 335 kW, z čehož cca 9 230 kW připadá (maximální vytížení trafostanic 0,40) na průmysl a zemědělství a 8 105 kW na obyvatelstvo resp. na distribuci (maximální vytížení trafostanic 0,45). Při soudobosti distribuce a průmyslu 0,65 činí pak celkový příkon 14 617 kW. tab. 4.17 Předpokládaný nárůst nesoudobých příkonů elektrické energie Kategorizace

Nesoudobý příkon v kW

odběratele

1995

2005

2008

Průmysl

8 105

9 000

9 000

Obyvatelstvo

9 230

11 260

16 140

Zemědělství Celkem

neuvedeno neuvedeno 17 335

20 260

300 25 440


Stav kabelového vedení je u novějších vodičů AYKY 3x240+120 mm2 vyhovující, starší AYKY 3x120 +70 mm2 si vyžaduje postupnou rekonstrukci. Předpokládaný nárůst nesoudobého příkonu do roku 2008 pro bytové jednotky a občanskou vybavenost činí 4 880 kW, pro průmysl pak 9 000 kW. Celkem se do roku 2008 počítá s výstavbou celkem 26 nových trafostanic 35/0,4 kV a s výstavbou nové rozvodny R110/35 Chrudim - Píšťovy včetně nového připojení vedením VN ve směru Tuněchody. Průměrné zatížení jedné trafostanice je 240 kW. Přehled počtu, instalovaného výkonu a vlastníků trafostanic k roku 1996 je uveden v tabulce 4.18.


34



tab. 4.18 Přehled transformačních stanic v síti 35/0,4 kV Trafostanice VČE, a.s. Obec

Trafostanice cizí

počet

instalovaný výkon v kVA

počet

instalovaný výkon v kVA

Chrudim

38

24 260

35

16 080

Markovice

1

400

2

500

Medlešice

2

410

2

410

Topol

1

250

1

400

Vestec

1

160

1

250

Vlčnov

1

160

0

0

Celkem

44

25 640

41

17 640


Porovnáme-li předpoklad nárůstu celkového nesoudobého (maximálního) příkonu v roce 2008 25 440 kW s celkovým instalovaným výkonem 43 280 kVA trafostanic v 1996 a dále vezmeme-li v potaz u starších trafostanic účiník 0,9 a jejich optimální vytížení na 0,75, vzniká zde rezerva transformačního výkonu ve výši cca 3 800 kW. Přestože se potřeba transformačního výkonu jeví jako dostatečná, je nutno jeho potřebu posuzovat vždy pro konkrétní lokalitu. Příkladem je očekávaný nárůst potřeby elektrického příkonu u rozvojových lokalit (průmyslových zón). Řešení se nabízí v již zmíněné výstavbě napájecího bodu R110/35 kV Chrudim - Píšťovy, případně ve využití technicky nestandardních výkonových rezerv (napětí 6 kV) v průmyslovém areálu bývalé Transporty. Co se týče nadzemních rozvodných sítí elektrické energie, tyto jsou postupně a plánovitě rekonstruovány, případně v centru města „kabelizovány“ resp. ukládány do země. Specifickou problematikou městské rozvodné elektrizační sítě je veřejné osvětlení. Jeho průměrní stáří je cca 20 až 30 let. Je technicky zastaralé a vykazuje pravidelný meziroční nárůst oprav a přeložek. Veřejné osvětlení si tedy zasluhuje postupnou modernizaci a rekonstrukci, nejen z funkčního a technického pohledu, ale i z pohledu architektonického (typové a barevné sladění apod.). Zásobování plynem Zásobování plynem se v Chrudimi váže k roku 1886, kdy byla postavena městská plynárna a roku 1941 byl uveden do provozu první vysokotlaký plynovod Chrudim - Pardubice - Rybitví. V současnosti je město zásobováno zemním plynem z VTL plynovodu DN 150, od obce Kočí - Topol z VTL plynovodu DN 500 Havlíčkův Brod - Pardubice a dále potom druhou VTL přípojkou DN 150 od obce Vestec z VTL plynovodu Barchov - Černá za Bory. Seznam významných regulačních stanic VTL/STL v Chrudimi včetně ročního odběru je uveden v následující tabulce.


35



tab. 4.19 Instalovaný výkon významných regulačních stanic zemního plynu v Chrudimi Regulační stanice VTL/STL

m3.rok-1

Průmyslová oblast

5 000 000

Pod zbrojnicí

2 000 000

U stadionu

2 300 000

Transporta

2 000 000

Drůběžářský podnik

300 000


Provozovatelem a vlastníkem většiny regulačních stanic (2 VTL a 2 STL regulační stanice s celkovým jmenovitým výkonem 8 000 m3.h-1) a plynovodů 5 km VTL, 29 km STL a 47 km NTL) je VČP a.s. Počet odběrných míst od roku 1995 (8 422) do roku 2003 (9 137) zaznamenal nárůst o cca 8%. V roce 2001 činil počet plynofikovaných bytů 7450, což je cca 83% z celkového počtu 8 998 obydlených bytů v Chrudimi, z čehož počet domácností, které používají plyn k vytápění činí 3920, tj. 43,5% celkového počtu obydlených bytů. Domů bylo v roce 2001 plynofikováno 2420, což je cca 81,4% z celkového počtu domů (2972). Pro návrhové období do roku 2010 se uvažuje s nárůstem o 480 bytů, převážně kvůli nové bytové výstavbě plynofikaci místní části Vestec. tab. 4.20 Předpokládané navýšení odběru zemního plynu v letech 2005 a 2010 Odběratelská kategorie

2005 3

m .rok bytová výstavba

2010 3

-1

m .h

3

m .rok-1

m3.h-1

1 185 000

1 106

255 000

238

244 000

191

16 000

14

16 000

14

0

0

1 445 000

1 311

271 000

252

občanská vybavenost průmysl celkem

-1


Celkový nárůst roční spotřeby zemního plynu od roku 1995 (20 981 000 m3) do roku 2002 (24 595 000 m3) činil cca 17%, přičemž využití jmenovitého instalovaného výkonu regulačních stanic dosahovalo v zimních měsících 80%. Je zde tedy předpoklad cca 20% výkonové rezervy, která je schopná pokrýt předpokládaný nárůst odběru zemního plynu v roce 2005 až 2010. Rozdělení celkové roční spotřeby tepla 235 251 GJ na jednotlivé odběratelské kategorie (dle REZZO), je znázorněno na následujícím obrázku. graf 4.21 Rozdělení roční spotřeby zemního plynu dle REZZO REZZO1 18% REZZO3 51% REZZO2 31%

Zdroj: ČHMÚ, 2001


36



• Rezzo 1 – počet plynofikovaných zdrojů 10, resp. kotlů 25, převážně průmyslového charakteru, instalovaný výkon 49,139 MW, s roční výrobou tepla 83 320 GJ, průměrné stáří kotlů 30 let. • Rezzo 2 – počet plynofikovaných zdrojů 34, s průmyslovým i topným využitím, instalovaný výkon 25,46 MW, s roční výrobou tepla 144 896 GJ. • Rezzo 3 – převážně topné využití, roční výroba tepla 234 969 GJ. Zásobování teplem Klimatické podmínky jsou charakterizovány venkovní oblastní teplotou -12 oC, denní střední teplotou -1,7 oC v lednu, střední denní teplotou v topném období +3,6 oC, počet dnů v topném období 225, počet denostupňů 3 240. Dodávka tepla či způsob vytápění je zajišťován jak z lokálních (průmyslové, blokové a domovní kotelny), tak z centrálních zdrojů (systém CZT). Systém CZT Dodávka tepla do systému CZT, jehož součástí jsou i obce znázorněné na níže uvedeném orientačním schématu, je zajišťována ze zdroje Elektrárny Opatovice horkovodním přivaděčem 2 DN 600. Teplo je v rámci města Chrudimě a dále rozváděno prostřednictvím rozvodného systému: větví B vedenou ze stanice Černé za Bory, větví B - C vedenou z centrální předávací stanice do areálu bývalé Transporty a do obytné části města (zejména západní část od řeky Chrudimky a jih města), větví D vedoucí do Stromovky a dále větví A spojené s větví B a zajišťující teplofikaci v blízkosti středu města. Samotný střed města je však až na radnici vytápěn převážně zemním plynem. Ve městě bylo v roce 1995 provozováno 40 předávacích stanic s celkovým výkonem 65 MW. Dnešní stav je 53 předávacích stanic, včetně stanic domovních. Došlo zde tedy k mírnému nárůstu počtu odběratelů. V roce 2001 činil jejich celkový počet 4 720 resp. počet bytů či domů vybavených ústředním topením činil 2 835 a 1 883. obr. 4.22 Orientační schéma soustavy CZT zásobované z Elektrárny Opatovice

Zdroj: EOP, 2003.


37



Mimo systém CTZ je výroba tepla jak pro potřebu vytápění tak pro výrobní technologii realizována prostřednictví průmyslových zdrojů, blokových a domovní kotelen. V zásadě se jedná o spalování pevných, plynných či kapalných paliv. Celkový počet zdrojů vztažený k roku 2001 a databázi zdrojů REZZO 1 a 2 je 44. Celková potřeba tepla je následující (viz tabulka). obr. 4.23 Rozdělení spotřeby tepla dle kategorií Rezzo a zastoupených druhů paliv a energie Zdroj: ČHMÚ, Rezzo 2001

hutr 5,6%

Rezzo1 17%

Rezzo3 54%

CZT 44,3% Rezzo2 29%

drevo 0,9%

koks 0,4% cutr 0,2% zp 48,7%

tab. 4.24 Přehled základních údajů soustavy CZT v Chrudimi v letech 2000 a 2002 Popis parametru/sledované období

2000

2002

Domovní předávací stanice

53

55

Celková spotřeba tepla v TJ

349

407

Celkový počet odběratelů

263

300

33 505

34 792

z toho primární sítě

23 820

24 408

z toho sekundární sítě

9 685

10 384

Celková délka rozvodných sítí v km

Zdroj: EOP,2002

Teplonosným mediem je horká voda s parametry 110 až 138 ºC na 90 až 70 ºC. Primární i sekundární systém rozvodů je z hlediska konstrukce a stáří různorodý. Dochází k postupné výměně staršího čtyřtrubkového systému za dvoutrubkový z předizolovaného potrubí. K výměně rozvodů však dochází i u poměrně nových tras (stáří 10 let), kdy se jedná o náhradu praskajících plastových rozvodů (lokalita u PS 14 - U stadionu). V poslední době rovněž nabývá na významu potřeba vybudování záložního zdroje v případě výpadku centrálního zdroje tepla pro systém centrálního vytápění. Záměrem Elektrárny Opatovice je realizace záložního zdroje o výkonu cca 35 MW, s využitím lehkých topných olejů a zemního plynu a „zokruhování“ (do konce roku 2004) primárních rozvodů tepla kolem Chrudimě. Zajištění potřeby tepla pro výrobní sféru je víceméně ponecháno na stávající úrovni resp. se předpokládá její mírný 10% nárůst. Rovněž nelze opomenout probíhající proces rekonstrukce bytových objektů občanské vybavenosti spočívající v zlepšení tepelně izolačních vlastností stavebních konstrukcí a lokální regulaci spotřeby tepla přinášející jeho úsporu. Lze tedy předpokládat, že část případného nárůstu potřeby tepla pro novou bytovou výstavbu a objekty občanské vybavenosti by mohla být pokryta z těchto úspor. Je otázkou, do jaké míry se výstavba tohoto záložního zdroje tepla pro CZT projeví na celkové ceně


38



tepla pro konečného odběratele, která se dnes pohybuje (ve srovnání s jinými dodavateli tepla pro CZT) na příznivé úrovni, viz následující graf.

graf 4.25 Vývoj ceny tepla zElektrárny Opatovice v letech 1997 až 2003 250

Kč.GJ

-1

200 150 100

primární horkovod vstupující do objektu

50 0

1

2

3

4

5

6

7

Zdroj:EOP,2003

4. 4 Spoje a zařízení spojů V Chrudimi jsou vybudovány digitální ústředny : •

Stromovka sloužící pro východní část města, Topol, Kočí, Tuněchody,

•

Rozhledna - západní část, za železnicí Pardubice, sídliště Skřivánek,

•

Transporta - Markovice a Medlešice.

Co se týče radioreléových tras, k. ú. Chrudim prochází tyto trasy: • RKS Pardubice (Krásné) – RS Hradec Králové (Hoděšovice), • televizní RKS Pardubice (Krásné) – TKB Hradec Králové, • výhledově se předpokládá výstavba rr tras Pardubice – Chrudim. Pokrytí města signálem z mobilní sítě provozované třemi operátory je téměř 100%. Na základě průzkumu a použitých podkladů, které vyhodnocují kvalitu spojení jednotlivých operátorů, lze sestavit jejich pořadí : Eurotel, T-Mobile, Oskar. Dostupnost a kvalita TV signálu zajišťovaného přes anténní systémy vysílačů Českých radiokomunikací je v převážné míře uspokojena kvalitním příjmem programů ČT1, ČT 2, Nova a Prima. V minulosti zde byly realizovány, zejména v husté sídlištní zástavbě (např. sídliště U Stadionu) rozvody kabelové televize, v současnosti jsou využívány jen minimálně. Dříve často diskutovaná problematika výstavby a počtu pevných bytových stanic již není vzhledem k realizovaným úpravám na straně provozovatele pevných telefonních sítí Českého Telecomu - a velkému nárůstu mobilních telefonů již prioritou a postupně ustupuje do pozadí. Je zde sice určitý předpoklad vzrůstu jejího významu v souvislosti s rostoucím zájmem domácností o připojení k internetu, to si však nevyžádá zásadní změny ve stávajícím systému pevné telefonní sítě.


39



4. 5 Územní plán a rozvojová území Územně plánovací dokumentace Územní plán sídelního útvaru, resp. jeho návrh řešení byl zpracován v roce 1996. V současné době je schválen a je rovněž průběžně aktualizován, viz doplňky a změny územně plánovací dokumentace v následující tabulce. tab. 4.26 Seznam územně plánovací dokumentace Územní dokumentace

Forma

Datum

Vyhláška

Usnesení

ÚP SÚ Chrudim

územní plán

duben

1996

č.1/1996

č. IX,

ÚP SÚ Chrudim, doplněk č.1

doplněk

červen

1998

č.1/2001

č. 34, ZM 29.6.1998

ÚP SÚ Chrudim, doplněk č.2

doplněk

říjen

1998

č.2/1999

č. 3, ZM 29.3.1999

ÚP SÚ Chrudim, změna č.3

návrh

listopad

1999

č.1/2001, 26.3.2000 č. 22, ZM 26.3.2001


návrh

prosinec

2000

č.4/2001, 18.6.2001 č. 24, ZM 18.6.2001


návrh

listopad

2000

č.2/2001, 26.3.2001 č. 22, ZM 26.3.2001


návrh

září

2001

č.5/2001, 9.7.2001

č. 185, ZM 9.7..2001


návrh

prosinec

2003

č.2/2003, 15.12.2003

č. 71/2003, ZM 15.12.2003

ÚP SÚChrudim, změna č.8

zadání

únor

2002


návrh

září

2002

č.7/2002,23.9.2002 č. 34, ZM 23.9.2002

ÚP SÚ Chrudim, změna č. 10

návrh

prosinec

2003

č.11/2003, 15.12.2003

ÚP SÚ Chrudim, změna č. 11

zadání

prosinec

2003

č . 29, ZM 25.2002

č. 72/2003, ZM 15.12.2003 č. 73/2003, ZM 15.12.2003

Zdroj: Město Chrudim

Rozvojové plochy Mezi významné rozvojové plochy města Chrudimě řadíme dvě lokality: • průmyslová zóna Chrudim západ, • průmyslová zóna Chrudim sever. Průmyslová zóna Chrudim západ Předmětná lokalita sestává ze dvou rozvojových ploch - plochy určené pro investory o rozloze 33 ha (z čehož je 27 ha ve vlastnictví města) a navazující plochy bývalého areálu Transporty, jejíž rozloha je 40 ha (správcem areálu je firma ONIVON). V současnosti probíhá výstavba inženýrských sítí (splaškové kanalizace DN 300, dešťové kanalizace DN 300 až 1000 a rozvodu pitné vody DN 200) uvnitř 33 ha rozvojové plochy. Ostatní inženýrské sítě (přípojka 35 kV vedení s příkonem 10 MW, užitková voda DN 150, horkovod DN 300, rozvodu plynu DN 200 a telekomunikační kabel s 800 páry) jsou předmětem projektové přípravy resp. územního a stavebního řízení.


40



Silniční dopravní napojení zóny je na blízkou silnici I/17 a silnici I/37 ve vzdálenosti 1 km. V místě je rovněž vybudována jedna funkční vlečka. Do budoucna je plánováno napojení průmyslové zóny na budoucí severozápadní komunikační propojení silnic 1/17 a 1/37. Průmyslová zóna Chrudim sever Plánované území ve vlastnictví města určené pro výrobu a služby má rozlohu 6,38 ha. Navrhovaná přeložka komunikace I/17 a její propojení se stávající komunikace 1/37 rozdělí danou plochu na tři lokality, celková „využitelná“ výměra se tak sníží na 4,99 ha. Dostupná technická infrastruktura: vzdušné vedení VVN 110 kV vedené po severní hranici zóny, nadzemní trasa horkovodu s rezervní kapacitou 5 MW, trasa vysokotlakého plynovodu procházející severní částí zóny a v menší míře využitelný stávající NTL plynovod vedoucí po protilehlé straně silnice I/37. Dále je v blízkosti (podél ulice Pardubické) vedena stávající splašková kanalizace a rozvod pitné vody. K dispozice je rovněž napojovací bod telekomunikačního vedení s kapacitou 20 účastnických stanic. Souběžně se státní komunikací je položen dálkový telekomunikační kabel. Pro odvod dešťových vod, požární a užitkovou vodu je nutno zřídit nové přípojky. Obr. 4.27 Fotografický pohled na průmyslové zóny Chrudim-západ a Chrudim-sever

Zdroj: Město Chrudim

Co se týče rozvojového potenciálu ostatních ploch resp. areálů, nelze opomenout možnost budoucího využití bývalého areálu „Vojenského depa“ (cca 8 ha v blízkosti průmyslové zóny Chrudim sever). V současnosti se jedná o majetkovém převodu pozemků a objektů do vlastnictví města. Ve srovnání s celkovou plochou sídelního útvaru 3315 ha je pro obytnou a občanskou vybavenost vymezeno území o rozloze 147 ha, výhledově pak rozšířené o 67 ha, tj. celkem 6,6% plochy sídelního útvaru a pro rozvoj podnikání a výrobní činnost je k dispozici plocha o rozloze 80 ha, výhledově rozšířená o 41 ha, tj. celkem 3,6% plochy sídelního útvaru.

4. 6 Závěr V oblasti silniční dopravy nadále zůstává prioritou zkapacitnění a zklidnění dopravy ve městě formou postupné rekonstrukce dopravně přetížených a technicky nevyhovujících křižovatek, výstavby záchytných parkovišť, parkovacích a odstavných stání na sídlištích a v centru města. Lze očekávat, že ke zklidnění dopravy nemalou měrou přispěje plánovaná výstavba přeložek komunikací I/37 a I/17 v důsledku vyvedení tranzitní dopravy v současnosti směřující přes obytnou zástavbu.


41



Přestože je dnes výstavba přeložek investičně a termínově vzdálená, přeložky jednoznačně přinesou zkvalitnění dopravního spojení s okolními hospodářskými a kulturními centry a spolu s již zmíněným zklidněním dopravy budou v konečném důsledku znamenat snížení negativního vlivu silniční dopravy na životní prostředí. V pěším provozu nelze opomenout mnohdy kolizní vztah, který vzniká mezi chodci a osobní automobilovou dopravou v centru města, sídlištích a místních částech. S touto problematikou úzce souvisí nedostatek parkovacích a odstavných ploch pro osobní automobily a klidové zóny pro pěší, zejména v centru města. Co se týče komplexního pohledu na dopravní dostupnost Chrudimě, tato je hodnocena jako velmi výhodná, prezentovaná časově nenáročným napojením silniční, železniční, letecké a případně vodní dopravy na hlavní dopravní spoje a trasy celorepublikového a mezinárodního významu (např. dálnice D11 a D1, železniční trať č. 010, letiště v Praze, splavnění Labe do Pardubic). V oblasti vodního hospodářství je stav dodávek pitné vody vyvážený, zdrojově dostatečný. Případný rozvoj (v místních částech) a rekonstrukce vodovodních sítí probíhá v potřebném rozsahu a intenzitě dle aktuálních požadavků na dodávku pitné vody. Ve vztahu k dodávkám pitné vody pro okolní města (Pardubice) je však nutno hledat nové zdroje nebo navýšit kapacitu stávajících vodních zdrojů. U kanalizace, budované jako jednotné, existuje rezerva v čerpání hydraulické kapacity městské čistírny, která bude v blízké době rekonstruována. Rezervu je možno částečně využít pro odkanalizování okolních přidružených obcí. Problémem však může být „neznámý“ technický stav kanalizační sítě v majetku města, a to zejména v lokalitách s historickou zástavbou. U zásobování města elektrickou energií, zemním plynem a teplem z CZT lze rovněž konstatovat vyvážený stav. Až na výjimky (místní části a rozvojové plochy pro podnikání a bydlení) nelze očekávat výrazný nárůst místní spotřeby těchto energií. Případné nároky na územním plánem avizované navýšení potřeby jednotlivých energetických médií pro rozvoj bydlení lze řešit ze stávajících energetických zdrojů. Jiná situace však nastává u rozvojových ploch pro podnikání, kde se při výraznějším požadavku (10 MW) na dodávku elektrické energie jeví současná kapacita jako nedostatečná. Pozitivním přínosem může naopak být využití potenciálu energetických úspor a výkonových rezerv vzniklých v důsledku zrušení energeticky náročných výrob či strukturálních změn průmyslového sektoru. Co se týče rekonstrukcí rozvodných sítí a zvýšení spolehlivosti dodávek energie, je tato činnost plně v kompetenci dodavatelů síťových forem energií a je prováděna plánovitě a v dostatečné míře (viz. např. záměr vybudování záložního zdroje a zokruhování systému CZT apod.). Problematika územního plánování spojená s potřebou zakládání rozvojových ploch (podnikání a bydlení) je dostatečně řešena s ohledem na uspokojení aktuálních i budoucích potřeb města. K dispozici je poměrně široká nabídka pozemků pro podnikání sestávající jak z nabídky „zainvestovaných“ pozemků (vybudovaná technická infrastruktura, vlastnictví půdy městem) tak nabídky „zelených“ ploch. Seznam použitých podkladů v kaitole Technická infrastruktura [1]

ÚPSÚ Chrudim, Architektonický atelier Rozehnal a Vosmek, Pardubice, 1996

[2]

ÚPSÚ Chrudim, Doplněk č.1, STAVEKO systém s.r.o., Pardubice 1998

[3]

ÚPSÚ Chrudim, Doplněk č.2, Architektonický atelier Ing.arch.Rozehnal a Vosmek, Pardubice, 1999

[4]

ÚPO Chrudim, Změna č.3, Architektonický atelier Ing.arch.Rozehnal a Vosmek, Pardubice, 1999

[5]

ÚPO Chrudim, Změna č.4, Ing.arch.Milan Vojtěch, Pardubice, 2000


42



[6]


[7]


[8]


[9]

Chrudim Dopravní generel centrální zóny města, Higway Desing Hradec Králové, 2001

[10] Koncepce rozvoje města, 2002 [11] Databáze Rezzo, ČHMÚ, 2001 [12] Výroční zpráva Elektrárny Opatovice, a.s., 2002 [13] Výroční zpráva VaK Chrudim,a.s., 2002 [14] Generel cykloturistických tras [15] ČSÚ, SLBD 2001 [16] Posouzení křižovatek Na Bídě a U Bohemie v Chrudimi, Doc.Ing.Petr Slabý, CSc., červen 2001 [17] Mikroregion Chrudimsko, Projekt cykloturistických tras, Vlastimil Škvára, červen 2003 [18] Kanalizační řád města Chrudim, Ing.Holub Jan, březen 2001 [19] Provozní řád pro kanalizační čistírnu Chrudim, O.Krátký, prosinec 1995 [20] Generel vodovodů okresu Chrudim


43


5. Ekonomika

5. Ekonomika 5. 1 Struktura ekonomiky Ekonomická základna města se vyvíjela bez specifických rysů, které u některých měst vyplývaly z přírodních podmínek (nerosty), dopravních vztahů či geografické polohy. Průmysl se koncem 19. a počátkem 20. stol. rozvíjel v mnohooborové struktuře, navazující na rozvinuté obory řemesel a potřeby zpracování zemědělských produktů. Tak se ve městě rozvíjely cukrovar, pivovar, lihovar, sladovny, dále obuvnické továrny, strojírny, mlýny, tkalcovny, plynárny a výroba hudebních nástrojů. Chrudim se stává průmyslovým centrem blízkého okolí. Koncentrační procesy v průmyslu v první polovině 20. století a zejména industrializační programy socialistické výstavby přinesly výrazný růst dominantního průmyslového oboru, jehož nositelem v Chrudimi byl n.p. Transporta, zaměřený na dopravní a manipulační techniku. Zároveň byla – jako všude ve státě- znárodněna malovýroba, řemesla a služby, což přineslo podvázání podnikatelské iniciativy, stagnaci a omezení technického rozvoje v tomto sektoru hospodářství. Takové zúžení oborové struktury ekonomiky přináší jisté specializační výhody, ale zároveň rizika, zejména v případě menších měst, která se stávají závislými na dominantním zaměstnavateli. Tato rizika se projevila brzy po změně ekonomických podmínek po r. 1989. Změna tržních podmínek, ztráta tradičních odbytišť a nízká technická i technologická úroveň spolu s nízkou produktivitou práce v celé ekonomice státu znamenaly i pro výrobce v Chrudimi snížení konkurenceschopnosti dosavadních výrob a hospodářské potíže. Dřívější jednoznačná orientace na jednoho rozhodujícího zaměstnavatele se projevila v růstu nezaměstnanosti. Rozpadem stěžejního podniku Transporta vzniklo několik firem, navazujících na technické tradice a zabývajících se transportní technikou jako následníků dřívější firmy. Nové tržní podmínky se projevily vznikem řady menších firem, podnikajících v různých oborech drobné výroby, oprav a zejména služeb. Vstupem zahraničních investorů došlo postupně ke stabilizaci některých podniků v oborech potravinářského průmyslu a výroby stavebních hmot a výrobků, zejména v zázemí města. Přesto lze říci, že ekonomická základna, zejména průmyslová, hledá stále vhodnou orientaci, která by zajistila pracovní místa pro místní zdroje pracovních sil. Ekonomická situace větších podniků není stabilní a zejména nejsou dostatečně jasné vývojové perspektivy. Podniky se orientují spíše na přežití "ze dne na den". Rozsáhlý areál bývalého podniku Transporta byl po zániku původní výroby postupně využíván řadou strojírenských firem, ale i pro jiné podnikatelské činnosti a služby. Mezi významnější patří: • ONIVON a.s. • Český mobil, a.s. • ČKD Kutná Hora, a.s. - strojírna Chrudim • ČKD Kutná Hora, a.s. - slévárna Chrudim • Elektrárny Opatovice • TRANZA a.s. Břeclav • SIAG CZ, spol. s r.o • KOMAP Dědov s.r.o. • KOVINTRADE Praha spol. s r.o. • VEST s.r.o. • Degussa Stavební hmoty s.r.o. • OBDEN, s.r.o. • ZOOS KOVO TRANSPORTA Strategický plán rozvoje města Chrudimě

44


• • • • •

5. Ekonomika

SALEGRO s.r.o. Rehabilitace s.r.o. Zdeněk Zahradník, Sdružení T-ProM STAVBY A MONTÁŽE PARDUBICE a.s. LINDE TECHNOPLYN, a.s. Praha

Kromě výrobních podniků se v areálu umístily také např. lékařské ordinace, projektové kanceláře a poradenská pracoviště. Celkem je zde umístěno okolo 60 subjektů, ale stav se průběžně mění s odchody a příchody firem. Malé a střední podnikání se rozvinulo spíše živelně jako nezbytnost po úpadku velkých státních podniků, místní veřejná správa do procesu rozvoje MSP příliš aktivně nezasahovala. V současné době usiluje město o posílení ekonomické základny přípravou průmyslových zón Chrudim západ a Chrudim sever. Zóna „západ“ navazuje na areál Transporty a je ve stadiu stavebního řízení pro infrastrukturní investice, které bude pořizovat Město Chrudim. Je rovněž evidován zájem budoucích investorů. Spolu s rozpadem dřívějších nosných podniků zanikla s nimi spojená vývojová a výzkumná základna, takže v současnosti město postrádá tento sektor hospodářství. Přitom personální zajištění by nemělo působit potíže s ohledem na poměrně širokou síť středního školství a blízkost vysokoškolských institucí (Univerzita Pardubice). Ekonomiku města nelze posuzovat izolovaně, bez vztahu a srovnání s širším okolím. V jednom ze základních ekonomických ukazatelů – ekonomické aktivitě obyvatel – bylo proto provedeno srovnání stavu ve městě, okrese, kraji a ČR. Ke konci roku 2002 bylo v okrese Chrudim 49 449 ekonomicky aktivních osob, z toho 44 128 jich bylo zaměstnáno nebo samostatně výdělečně činných. Oproti předcházejícímu roku došlo k poklesu počtu zaměstnanců ve firmách nad 25 zaměstnanců o 1,7 %, ke snížení počtu zaměstnanců ve firmách do 25 zaměstnanců o 3,9 % a ke zvýšení počtu OSVČ o 5,1 %. tab. 5.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví NH v % Územní jednotka rok

Chrudim

Okres Chrudim

Chrudim (ORP)

Pardubický kraj

ČR celkem

1991

2001

1991

2001

2001

1991

2001

1991

2001

54,3

51,1

51,6

48,8

49,1

52,6

50,3

52,6

51,4

5,8

2,5

15,7

6,7

6,7

14,6

6,2

11,6

4,4

průmysl

40,3

25,0

43,8

32,5

29,4

40,2

33,3

37,3

29,0

stavebnictví

6,5

9,0

5,5

10,0

10,4

6,5

8,9

7,6

8,7

obchod a jiné výrobní činnosti

8,2

11,8

7,5

9,6

9,6

8,2

10,2

9,5

10,6

doprava a spoje

5,6

6,3

5,2

6,2

6,3

7,4

7,0

6,8

6,7

7,6

8,5

3,9

5,5

6,1

4,0

5,5

5,0

6,1

13,6

13,8

10,1

10,6

11,5

10,5

10,4

12,4

10,9

ekonomicky aktivní celkem z toho podle odvětví: zemědělství, lesní a vodní hospodářství

veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení školství, kultura, zdravotnictví, soc.péče pohostinství a ubytování

0,2

3,3

0,3

3,0

3,1

0,3

3,3

0,6

3,8

peněžnictví a pojišťovnictví

1,2

2,9

0,5

1,6

1,7

0,6

1,9

0,6

2,1

2,7

4,9

1,2

3,2

3,4

1,8

3,9

2,9

5,2

4,0

4,4

3,1

3,2

3,3

2,4

3,7

2,6

5,0

4,4

7,5

3,2

7,9

8,5

3,5

5,8

3,1

7,6

čin.v ob. nemov., služby pro pod.,výzkum ost. veřejné a osobní služby/ komunální služby 1) nezjištěné odvětví

Zdroj: SLDB 1991, 2001, ČSÚ komunální služby

1) v roce 1991 platí ost. veřejné a osobní služby, pro rok 2001 platí


45


5. Ekonomika

Z pohledu celé ČR došlo mezi lety 1991 a 2001 k poklesu ekonomicky aktivních obyvatel o 1,2 p.b., což představuje 167 702 osob. K ještě většímu relativnímu poklesu došlo na úrovni města Chrudim, a to o 3,2 p.b. představující 610 osob. Nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel v Chrudimi, celá jedna čtvrtina, je tradičně v odvětví průmyslu, dále pak souhrnně ve školství, kultuře, zdravotnictví a sociální péči (13,8 %) a v obchodě a jiných nevýrobních činnostech (11,8 %). Největší relativní pokles zaznamenalo odvětví zemědělství (téměř 60 %) a také průmysl (41 %) a to ve prospěch ostatních odvětví. Nejvíce relativně posílilo pohostinství a ubytování (z 0,2% na 3,3 %), peněžnictví a pojišťovnictví (z 1,2 % na 2,9 %), činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky a výzkum (z 2,7 % na 4,9 %). Tyto trendy zhruba odpovídají celorepublikovému, krajskému i okresnímu průměru. V relativním vyjádření působilo v průmyslu ve městě Chrudim v roce 2001 méně ekonomicky aktivních obyvatel než na okresní, krajské i národní úrovni, zatímco v roce 1991 byla Chrudim spíše nadprůměrná. V počtu ekonomicky aktivních obyvatel v zemědělství dosahovala Chrudim vždy polovičních (ve srovnání s ČR) až třetinových (ve srovnání s okresem i krajem) relativní hodnot. V databázi monitoringu firem ÚP v okrese Chrudim je podchyceno 3.642 zaměstnavatelů (včetně podnikatelů bez zaměstnanců) s celkovým počtem 26.797 pracovníků. Nejvyšší procento lidí je zaměstnáno ve strojírenství, obchodu a službách, stavebnictví, v textilním a obuvnickém průmyslu. U firem nad 100 zaměstnanců došlo v roce 2002 ke snížení počtu pracovníků z 13.971 na 13.049 osob, tj. o 6,6 %. Největší podíl na tomto snížení zaznamenali tito zaměstnavatelé: Eta a. s. Hlinsko (-186), Okresní úřad (-322, vliv reformy veřejné správy), Česká pošta (-34), Holcim (ČR) a. s. Prachovice (-39). Naopak nejvýraznější nárůst zaznamenaly strojírenské firmy DAKO-CZ a. s. Třemošnice (+27), SIAG CZ s. r. o. závod Chrudim (+11), TMT s. r. o. Chrudim (+14), TRANZA a. s. Chrudim (+33). Z textilních firem bylo zaznamenáno snížení počtu pracovníků ve sledovaném období ve firmě ARCA s. r. o. Chrast (-39). Naopak nárůst počtu pracovníků zaznamenala textilní firma Kožešnická a. s. Hlinsko (+23). Strukturu ekonomické základny města charakterizují počty zaměstnavatelů (ekonomických subjektů) a počty pracovníků podle odvětví ekonomické činnosti. tab. 5.2 Počty a podíly zaměstnavatelů a pracovníků v odvětvích ekonomické činnosti na území města Chrudimě (podle stavu k 31.12.2002) Odvětví

Počet subj.

% sub.

A

Zeměděl., lesní hosp.

7

3,0

560

5,3

C

Dobývání nerost. surovin

1

0,4

7

0,07

D

Zpracovatelský průmysl

64

27,5

2849

27,2

E

Výr. elekt., plynu, vody

5

2,1

341

3,2

F

Stavebnictví

25

10,7

962

9,2

G

Obchod a opravy

39

16,7

606

5,8

H

Pohostinství, ubytování

5

2,1

63

0,6

I

Doprava, skladování, pošty

15

6,4

1192

11,4

J

Peněžnictví a pojišťovny

6

2,6

221

2,1

K

Nemovitosti, výzkum, vývoj

22

9,4

444

4,2

Kat.

Počet pracov.

% prac.

L

Veřejná správa, obrana

16

6,9

1354

12,9

M

Školství

15

6,4

570

5,4

N

Zdravot., veterin.a soc. čin.

5

2,1

1007

9,6

O

Ostat. veř.soc. a osob.služby

8

3,4

290

2,8

Celkem

233

10466

Zdroj: ÚP Chrudim


46


5. Ekonomika

tab. 5.3 Počet podnikatelských subjektů (25 a více zaměstnanců) Chrudim Odvětví

Okres Chrudim

Pardubický kraj

Česká republika

1997

2001

2002

1997

2001

2002

1997

2001

2002

3

3

2

35

30

27

175

136

124

2 318

1 987

1 856

Průmysl

24

21

22

92

91

91

385

420

432

7 180

7 691

7 715

Stavebnictví

10

8

7

23

23

21

139

120

114

2 694

2 107

2 021

Obchod a opravy

12

11

9

22

22

20

156

136

133

3 989

3 351

3 463

Doprava a spoje

3

8

7

6

11

9

24

33

31

744

878

882

Ubytování a stravování

2

1

1

3

2

2

30

19

15

788

642

666

Ostatní služby*

5

11

9

7

13

13

69

65

64

2 514

2 502

2 467

22

20

26

43

43

51

286

276

286

5 972

6 062

6 083

-

-

-

-

-

-

-

-

-

4

3

3

81

83

83

231

235

234 1 264 1 205 1 199

26 203

25 223

25 156

Zemědělství, lesnictví, rybolov

Veř. správa a veř. služby Ostatní Celkem

1997

2001

2002

Zdroj: Registr ekonomických subjektů * Ostatní služby: finanční zprostředkování, činnosti v oblasti nemovitosti a pronájmu, podnikatelské činnost

Koncem roku 2002 bylo v Chrudimi registrováno 83 ekonomických subjektů s více než 25 zaměstnanci, což je 35 % z počtu těchto subjektů na území okresu Chrudim. Tyto podniky tvoří v rámci Chrudimě pouze 1,5 % všech registrovaných ekonomických subjektů a od roku 1997 nedošlo k výraznému vývoji ani z hlediska jejich počtu a struktury. Mezi lety 1997 a 2002 došlo k poklesu počtu těchto subjektů u všech odvětví s výjimkou dopravy a spojů, veřejné správy a veřejných služeb a ostatních služeb. Mezi lety 2001 a 2002 pak došlo k nárůstu počtu pouze u subjektů z oblasti veřejné správy a veřejných služeb, pravděpodobně s převodem některých kompetencí a veřejných služeb na obce. Počet těchto veřejných subjektů je v roce 2002 dokonce vyšší než v dříve dominantním odvětví průmyslu. tab. 5.4 Počet podnikatelských subjektů (do 24 zaměstnanců) Chrudim Odvětví

Okres Chrudim

1997 2001 2002

Pardubický kraj

Česká republika

1997

2001

2002

1997

2001

2002

7 032

7 448

1997

2001

2002

Zemědělství, lesnictví, rybolov

153

152

156

1 562

1 671

1 717

7 464

122 847

130 601

129 533

Průmysl

538

703

733

2 408

3 075

3 273 10 824 13 800 14 683

209 458

270 422

288 314

Stavebnictví

392

537

574

1 648

2 337

2 513

7 495 10 412 11 017

172 943

226 405

239 282

1 534 1 682 1 712

4 740

5 327

5 448 24 039 27 381 28 232

519 445

636 972

657 204

Obchod a opravy Doprava a spoje

110

138

142

533

596

626

2 193

2 733

2 866

56 000

76 548

78 540

Ubytování, stravov.

141

195

208

593

799

849

3 024

3 894

4 164

67 274

101 141

107 772

Ostatní služby*

674 1 040 1 126

1 499

2 503

2 752

9 444 15 058 16 482

283 765

425 852

456 833

Veř. správa a veř. služby

527

649

678

1 679

2 198

2 327

8 645 10 789 11 482

169 537

228 149

240 861

-

-

-

-

-

-

154

249

250

Ostatní Celkem

3

3

3

4 069 5 096 5 329 14 662 18 506 19 505 72 699 91 518 96 393 1 601 423 2 096 339 2 198 589

Zdroj: Registr ekonomických subjektů a pronájmu, podnikatelské činnosti

* Ostatní služby: finanční zprostředkování, činnosti v oblasti nemovitosti


47


5. Ekonomika

Počet podnikatelských subjektů o velikosti do 24 zaměstnanců vč. subjektů bez zaměstnanců mezi lety 1997 a 2002 vzrostl o 31 % na 5.329, což je relativně méně než na úrovni okresu, kraje i ČR jako celku. K nejvyššímu nárůstu počtu zaměstnavatelů s méně než 25 zaměstnanci došlo v odvětví ostatní služby, stavebnictví, pohostinství a ubytování a průmyslu. Nejvíce subjektů je registrováno v odvětví obchod a opravy a v ostatních službách, dále pak v průmyslu, ve veřejné správě a veřejných službách a ve stavebnictví. Nejmenší počet subjektů je naopak v odvětví doprava a spoje a v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Toto srovnání mezi odvětvími na úrovni města Chrudim v podstatě odpovídá srovnání na úrovni okresu, Pardubického kraje i České republiky. tab. 5.5 Struktura podnikatelských subjektů dle právní formy Chrudim

Okres Chrudim

Odvětví

1997

2001

2002

Soukromí podnikatelé (FO + rolníci + svobodná povolání)

3 498

4 251

4 438 12 841 15 779 16 643

360

474

484

930

1 242

29

33

34

62

309

418

426

11

17

2

Obchodní společnosti Z toho: akciové s.r.o. Družstva Státní podniky Ostatní Celkem

1997

2001

Pardubický kraj

2002

Česká republika

1997

2001

2002

1997

2001

62 817

77 643

81 648 1 367 539 1 732 082 1 817 450

1 272

5 246

7 015

7 213

145 859

214 637

220 461

75

76

369

490

506

10 353

14 845

15 260

799

1 092

1 115

4 351

5 933

6 110

128 569

191 476

196 772

19

57

67

73

251

330

350

7 826

11 536

12 085

2

2

9

3

3

65

41

39

1 621

1 054

995

279

435

469

1 056

1 650

1 748

5 584

7 694

8 342

104 781

162 253

172 754

4 150

5 179

5 412 14 893 18 741 19 739

73 963

92 723

97 592 1 627 626 2 121 562 2 223 745

Zdroj: Registr ekonomických subjektů

V Chrudimi bylo v roce 2002 celkově registrováno 5.412 ekonomických subjektů, přičemž tento počet oproti roku 1997 stoupl o 30 %. Z hlediska právní formy podnikatelských subjektů je v Chrudimi absolutní většina soukromých podnikatelů (82 %), řada z nich však nemusí vyvíjet aktivní činnost. Další velkou skupinou jsou obchodní společnosti (9 %), z nichž většinu tvoří společnosti s ručením omezeným. K relativně největšímu nárůstu došlo u společností s r.o., družstev, zatímco počet státních podniků stagnoval na počtu 2. Toto rozložení ekonomických subjektů podle právní formy kopíruje rozložení na úrovni okresu, kraje i ČR. O ekonomické základně a postavení města ve vztahu k okolí nepřímo svědčí vyjížďka za prací. Podle vybraných ukazatelů sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 (jiný údaj není k dispozici) vypadala situace takto:


48

2002


5. Ekonomika

tab. 5.6 Vyjížďka za prací Druh vyjížďky Vyjíždějící celkem

Zaměstnaní

Žáci a studenti

10156

4477

6422

3245

866

71

1376

402

692

539

2306

510

Z toho v čase 15-29 min.

859

95

Z toho v čase 30-40 min .

622

143

Vyjíždějící v rámci obce Vyjíždějící v rámci okresu Vyjíždějící v rámci kraje Do jiného kraje Vyjíždí denně mimo obec

Zdroj: ČSÚ

Z uvedených čísel vyplývá, že vyjíždějících za zaměstnáním mimo obec bylo 2934, což ve vztahu k počtu vyjíždějících v rámci obce tvoří necelých 50%. Počet vyjíždějících v rámci kraje je vyšší než vyjíždějících v rámci okresu, z čehož lze usuzovat na značný podíl Pardubic jako cíle vyjížďky Většinu vyjíždějících zaměstnanců mimo obec tvoří vyjíždějící denně.

5. 2 Největší zaměstnavatelé tab. 5.7 Přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů Počet zaměstnanců

Právní forma

Název zaměstnavatele

Odvětví

EVONA a. s.

text. prům.

374

a.s.

Český Mobil a. s.

telekomunikace

272

a.s.

ČKD Kutná Hora, a.s.

strojírenství

262

a.s.

TRANZA, a. s.

strojírenství

256

a.s.

První stavební Chrudim a.s.

stavebnictví

210

a.s.

VCES PRAHA a.s.

stavebnictví

184

a.s.

Oseva AGRI Chrudim a.s.

zemědělství

178

a.s.

SIAG CZ, s. r. o.

strojírenství

162

s.r.o.

Zemědělské zásobování a nákup v Chrudimi, a.s.

zemědělství

161

a.s.

VCES PREMING a.s.

stavebnictví

160

a.s.

T M T spol. s r.o. Chrudim

strojírenství

155

s.r.o.

V.K.P. spol. s r. o. Chrudim

velkoobchod

154

s.r.o.

VEMA, a.s.

zemědělská výroba

131

a.s.

AHOLD Czech Republic, a.s.

obchod

117

a.s.

NIKA Chrudim s.r.o.

doprava

116

s.r.o.


49


5. Ekonomika

Český Telecom a.s.

telekomunikace

114

a.s.

Degussa Stavební hmoty s.r.o.

stavebnictví

113

s.r.o.

CONNEX Východní Čechy a. s.

doprava, služby

111

a.s.

BRAMAC střešní systémy spol.s r.o.

stavebnictví

106

s.r.o.

PREZIPP, s.r.o.

stavebnictví

104

s.r.o.

Nemocnice Chrudim

zdravotnictví

859

přísp. org.

Ministerstvo obrany *

obrana

400

rozp. org.

Město Chrudim

státní správa/ samospráva

239

obec

Ministerstvo vnitra *

státní správa

220

přísp. org.

Česká pošta s.p.

služby

202

s.p.

Správa a údržba silnic Pardubického kraje

doprava, služby

127

přísp. org.

Silnice Hradec Králové a.s.

doprava, služby

102

přísp. org.

Zaměstnavatelé veřejného sektoru

*) k 31.12.2002 Zdroj: ÚP Chrudim

Z uvedené tabulky vyplývá, že největšími zaměstnavateli ve městě jsou v podnikatelské sféře podniky z oboru strojírenství, elektrotechniky, textilní průmysl, stavebnictví a doprava. Celkově jsou největšími zaměstnavateli rozpočtové a příspěvkové organizace, které zaměstnávají celkem 8.745 zaměstnanců. To mimo jiné odráží postavení města jako správního střediska bývalého okresu (údaje zahrnují ale i zaměstnance mimo vlastní město, např. ve školství). Významným zaměstnavatelem ve městě je Ministerstvo obrany, konkrétně vojenská posádka v Chrudimi. Počet profesionálních vojáků činí cca 400, počet civilních zaměstnanců cca 50. Úvahy armádního velení o tom, že prapor by byl v Chrudimi zrušen a přestěhován do Žatce, byly podle aktuálních informací oddáleny na období po r. 2010. Přesto případné zrušení posádky by významně ovlivnilo ekonomiku města. Asi polovina vojáků bydlí v Chrudimi, po jejich odstěhování by pravděpodobně poklesly ceny nemovitostí ve městě. Vzhledem k platové úrovni vojáků by pravděpodobně odchodem posádky klesla průměrná mzda a kupní síla obyvatelstva. Místní firmy se podílejí na zásobování posádky, ale není jasné kdo a v jakém rozsahu. Přes časový odklad rušení vojenské posádky bude na místě, aby se město na tuto skutečnost připravovalo (využití kasáren, pracovní místa).

5. 3 Průmysl a stavebnictví Oborová struktura průmyslu v podstatě kopíruje vývojem vytvořenou průmyslovou základnu, jak ukazují také ukazatele zaměstnanosti. Stavebnictví je charakteristické poměrně vysokou koncentrací, kdy 64% podniků s více než 10 zaměstnanci zaměstnává 96% pracovníků v odvětví.


50


5. Ekonomika

tab. 5.8 Zpracovatelský průmysl (stav k 31.12.2002) Kat.

Odvětví

OKEČ

Počet subjektů

% subj.

Počet pracovníků

% prac.

DA

Prům. potravin a pochutin

5

7,8

153

5,4

DB

Textilní a oděvní prům.

7

10,9

582

20,4

DD

Dřevozpracující prům.

3

4,7

84

2,9

DE

Papíren. a polygraf. prům.

2

3,1

35

1,2

DG

Chemic. a farmac. prům.

5

7,8

163

5,7

DJ

Výroba kovů a kov. výrob.

25

39,1

1441

50,5

DK

Výroba strojů a zařízení

5

7,8

123

4,3

DL

Výroba el. a opt. přístr.

6

9,4

164

5,8

DM

Výroba dopravních prostř.

2

3,1

36

1,3

DN

Jiný zpracov. průmysl

4

6,2

68

2,4

Zdroj: ÚP Chrudim

Hospodářskou základnu města, zejména města typu Chrudimě, nelze posuzovat bez přihlédnutí k ekonomice okolního území. Postavení města ve struktuře ekonomické základny okolního území ukazuje srovnání s údaji za bývalý okres Chrudim. tab. 5.9 Podíl ekonomických subjektů města na subjektech okresu Město Chrudim Kat.

Odvětví

Počet subj.

Počet pracov.

Okres Chrudim

% z prac. okresu

Ppočet subj.

Počet pracovníků

A

Zeměděl., lesnictví

3

560

24,5

68

2286

B

Rybolov

-

-

-

2

4

C

Dob. nerost. surovin

1

7

1,8

11

384

D

Zpracovatelský průmysl

64

2849

25,1

251

11364

E

Výr. elekt., plynu, vody

5

341

93,2

10

366

F

Stavebnictví

25

962

45,9

89

2097

G

Obchod a opravy

39

606

41,5

125

1462

H

Pohostinství, ubytování

5

63

19,2

43

328

I

Doprava, skladování, pošty

15

1192

79,7

48

1495

J

Peněžnictví a pojišťovny

6

221

93,6

13

236

K

Nemovitosti, výzkum, vývoj

22

444

84,4

32

526

L

Veřejná správa, obrana

16

1354

61,5

101

2201

M

Školství

15

570

55,8

29

1021

N

Zdravot., veterin.a soc. čin.

5

1007

50,2

16

2006

O

Ostat. veř.soc., osob.služby

8

290

72,7

26

399

Zdroj: ÚP Chrudim


51


5. Ekonomika

5. 4 Malé a střední podniky Ze srovnání údajů o počtu všech ekonomických subjektů a jejich zaměstnanců s údaji o počtu subjektů nad 10 zaměstnanců lze odvodit strukturu malých podniků, resp. jejich podíl v jednotlivých odvětvích tab. 5.10 Podíl malých podniků (do 10 zaměstnanců) na počtu pracovníků Kat.

Odvětví

Počet subj.

Počet pracov.

% prac. odvětví

A

Zemědělství, lesnictví

2

13

2,4

C

Dobývání nerost. surovin

0

0

0

DA

Průmysl potravin a pochutin

3

17

12,5

DB

Textilní a oděvní průmysl

1

4

0,7

DD

Dřevozpracující průmysl

2

3

3,7

DE

Papírenský a polygrafický průmysl

-

-

-

DG

Chemický a farmaceutický průmysl

-

-

-

DJ

Výroba kovů a kovových výrobků

9

51

3,7

DK

Výroba strojů a zařízení

1

7

6,0

DL

Výroba el. a optických přístrojů

1

5

3,1

DM

Výroba dopravních prostředků

1

2

5,9

DN

Jiný zpracovatelský průmysl

2

9

15,2

E

Výroba elektřiny, plynu, vody

-

-

-

F

Stavebnictví

11

36

3,9

G

Obchod a opravy spotř. zboží

24

127

26,5

H

Pohostinství a ubytování

3

15

31,3

I

Doprava a skladování

2

10

0,8

J

Peněžnictví a pojišťovnictví

1

7

3,3

K

Nemovitosti, výzkum a vývoj

7

25

6,0

L

Veřejná správa, obrana, soc.sl.

2

16

1,2

M

Školství

3

20

3,6

N

Zdravotnické, veterin. a soc. činnosti

2

8

0,8

O

Ostat. veřej., soc. a osob. služby

3

8

2,8

Zdroj: ÚP Chrudim

Živnostenské podnikání Údaje o počtu živnostenských oprávnění, vydaných živnostenským úřadem, nedávají konkrétní obraz o intenzitě živnostenského podnikání, neboť mnoho živností s vydaným oprávněním není provozováno (zejména u oprávnění fyzických osob). Na druhé straně mnohé podnikatelské subjekty potřebují ke své činnosti oprávnění v několika druzích živností (před zavedením novely zákona o souhrnných živnostech).


52


5. Ekonomika

tab. 5.11 Počet existujících živnostenských oprávnění (v širším okolí) Počty podnikatelů

2002

Fyzické osoby

11 880

Právnické osoby

1 144

Celkem

13 207

Počty živností

2002

Volné ohlašovací

16 144

Řemeslné

5 171

Vázané

1 722

Koncesované

835

Celkem

23 872

Zdroj: MěÚ Chrudim, ŽÚ

5. 5 Ekonomické ukazatele tab. 5.12 Daňové příjmy města a daňová výtěžnost na obyvatele (v Kč) Druh daně Daně sdílené celkem

2001

2002

2003

114 685,5

120 420

130 256

z toho: Daň z příjmu FO ze závislé činnosti Daň z příjmu FO ze SVČ

32965 8 500

9 000

Daň z příjmu FO z kap. výn.

5020 2134

Daň z příjmu PO

35793

Daň z přidané hodnoty

54344

Daň z příjmu FO ze záv. čin. – 1,5% Daň z nemovitostí

4330 7 000

7 300

Daň z příjmu FO ze SVČ

14819

Správní a místní poplatky Celkem Daňová výtěžnost na obyvatele

7300

1)

7 760

16 590

24601

143 445,5

153 310

181306

5,707

6,584

5,406

Zdroj: MěÚ Chrudim 1) Výpočty DHV CR z dostupných informací o členění daňových příjmů.

Z přehledu je patrné, že daňová výtěžnost roste.

5. 6 Financování městských aktivit - rozpočet města Rozpočet Města Chrudimě byl pro rok 2003 sestaven jako vyrovnaný s příjmy a výdaji ve výši 400 214,5 tis. Kč. V průběhu roku 2003 však byla schválena změna rozpočtu s platností k 30.6.2003. Nový rozpočet má následující strukturu: příjmy ve výši 471 877 800 Kč a výdaje ve výši 471 877 800 Kč. Nárůst rozpočtu (v upravené výši) představuje 59 % oproti předcházejícímu roku 2002 a souvisí to především s novým přerozdělením kompetencí mezi regionálními a státními orgány.


53


5. Ekonomika

Rozpočet města

2001

2002

původní 2003

2003 po změnách

Příjmy

349 771,9

298 362,3

400 214,5

471 877,8

Výdaje

349 771,9

298 362,3

400 214,5

471 877,8

Zdroj: MěÚ Chrudim

Největší položkou příjmů rozpočtu Města Chrudimě tvoří daňové příjmy ve výši 187 034,8 tis. Kč, s tím, že skutečné příjmy z daní (bez poplatků) tvoří 156 705 tis. Kč. Daňová výtěžnost na 1 obyvatele tak dosahuje částky 6 481 Kč. Příjmy města zaznamenaly v roce 2003 ve srovnání s předcházejícím rokem nárůst o 58 %. Zatímco v oblasti daňových příjmů došlo k nárůstu, nedaňové a kapitálové příjmy poklesly téměř o polovinu. Celková příjmová část rozpočtu je z velké části tvořena dotacemi ze státního rozpočtu prostřednictvím krajů v souvislosti se zánikem okresních úřadů a přenesením kompetencí na obce s rozšířenou působností, kterou se Chrudim stala. Tato dotace činí 114 452,6 tis. Kč a největšími položkami jsou dotace na dávky sociální péče (63 235 tis. Kč), dotace na přímé náklady ve školství (55 539 tis. Kč) a dotace na výkon státní správy (39 745 tis. Kč). tab. 5.13 Příjmy rozpočtu města Příjmy

2001

2002

původní 2003

2003 po změnách

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

143 445,5

153 310,0

181 306,0

187 034,8

Nedaňové příjmy

78 356,0

41 188,4

25 960,9

26 525,1

Kapitálové příjmy

29 500,0

12 703,0

5 940,0

6 204,3

Přijaté dotace

57 767,4

52 967,1

140 921,2

198 749,6

Převody fondů

40 703,0

38 293,8

46 086,4

53 364,0

349 771,9

298 362,3

400 214,5

471 877,8

Daňové příjmy

Celkem Zdroj: MěÚ Chrudim

graf 5.14 Složení příjmové části rozpočtu (po úpravě k 30.6.2003) – graf Struktura příjmů rozpočtu Města Chrudim v roce 2003 11,3%

39,6%

1,3%

42,1% Daňové příjmy

Nedaňové příjmy

Kapitálové příjmy



54

Přijaté dotace

5,6%

Převody fondů a financování


5. Ekonomika

Rozpočet výdajů ve výši 471 877,8 tis. Kč je sestaven v souladu s platnou rozpočtovou skladbou a podle nové organizační struktury městského úřadu. Nové členění výdajové stránky rozpočtu neumožňuje přesné vysledování změn v jednotlivých kapitolách oproti předcházejícímu roku, nicméně je patrné, že k nejvyššímu nárůstu výdajů došlo v oblasti školství, investic, sociálních věcí a zdravotnictví. Od 1.1.2003 je nově zřízeno 8 příspěvkových organizací (7 MŠ a 1 speciální škola). Po této změně je prostřednictvím výdajové části na rozpočet města napojeno přes jednotlivé odbory 20 příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je Město Chrudim, a dále Městská kina a Technické služby s.r.o. (viz níže seznam organizací řízených městem). Největší podíly na výdajích mají odbory investic (119 556,4 tis. Kč), odbor školství a kultury (102 684,4 tis. Kč), odbor sociálních věcí a zdravotnictví (78 563,4 tis. Kč) a kancelář tajemníka (70 789,1 tis. Kč). tab. 5.15 Výdaje rozpočtu města v tis. Kč Výdaje Celkem

2001

2002

původní 2003

2003 po změnách

349 771,9

297 069,8

400 214,5

471 877,8

Výdaje podle odborů

původní 2003

2003 po změnách

-

-

2. Kancelář tajemníka

70 280,6

70 789,1

3. Odbor hospodářské správy

29 915,0

30 583,0

4. Odbor finanční

17 621,6

28 029,5

3 550,0

3 585,0

6. Odbor územního plánování a regionálního rozvoje

29 929,3

30 651,3

7. Odbor školství a kultury

46 253,9

102 684,4

8. Odbor investic

117 456,4

119 556,4

9. Odbor správní

34,0

34,0

10. Odbor životního prostředí

1 300,0

1 300,0

11. Odbor dopravy

4 582,1

4 582,1

12. Stavební odbor

300,0

300,0

-

-

621,6

621,6

77 772,0

78 563,4

598,0

598,0

400 214,5

471 877,8

1. Útvar interního auditu

5. Odbor správy majetku

13. Obecní živnostenský úřad 14. Odbor státní sociální podpory 15. Odbor sociální věcí a zdravotnictví 16. Organizační složka – Městská policie Výdaje celkem Zdroj: MěÚ Chrudim


55


5. Ekonomika

graf 5.16 Složení výdajové části rozpočtu (po úpravě k 30.6.2003) – graf

Struktura výdajů rozpočtu Města Chrudim v roce 2003 16,8% 1,0%

0,3%

15,1% 25,6%

0,1%

0,1% 6,5% 0,1% 22,0%

6,6%

0,8%

6,0%

0,01% Odbor dopravy Odbor hospodářské správy Odbor správy majetku Odbor školství a kultury Odbor životního prostředí

Kancelář tajemníka Stavební odbor Odbor úz. plán. a reg. rozvoje Městská Policie Odbor sociální věcí a zdravotnictví

Odbor státní sociální podpory Odbor finanční Odbor správní Odbor investic


tab. 5.17 Přehled organizací řízených a financovaných městem 1

MŠ Sladkovského

13

ZŠ Dr. Malíka

2

MŠ Strojařů

14

Speciální školy

3

MŠ Sv. Čecha

15

Základní umělecká škola

4

MŠ Na Valech

16

Městská policie

5

MŠ U stadionu

17

Chrudimská beseda

6

MŠ Víta Nejedlého

18

Městská knihovna

7

MŠ Dr. Jana Malíka

19

Sportoviště města

8

ZŠ Sladkovského

20

Městské lesy

9

ZŠ Husova

21

Centrum sociálních služeb a pomoci

10

ZŠ Školní náměstí

22

Městská kina

11

ZŠ Dr. Peška

23

Technické služby

12

ZŠ U Stadionu


Financování běžného chodu výše uvedených 23 organizací města představuje v rozpočtu 51 273 tis. Kč (odbor kultury a školství), dalších 1 575 tis. Kč jde na běžný provoz kulturních a školních zařízení (kancelář tajemníka), 11 150 tis. Kč jsou přímé investice do těchto zařízení a 24 750 tis. Kč je vynaloženo na nákup služeb zajišťovaných Technickými službami s.r.o.


56


5. Ekonomika

Investiční akce Shrnutí investičních akcí v posledních letech 2001-2003 Stabilně vysoké investice plynuly do oblasti silnic a místních komunikací, kdy v posledních dvou letech vždy překračují částku 20 mil. Kč. Pozornost je věnována také bytovému hospodářství, kam v roce 2001 směřovalo zhruba 16 mil. Kč a v roce 2003 více než 20 mil. Kč (v roce 2002 jen 1,7 mil. Kč). Dynamiku zaznamenávají výdaje do průmyslových zón. Zatímco v roce 2001 byla podporována příprava zón především prostřednictvím studií a projektové dokumentace, tak v roce 2002 plynulo již více jak 6,5 mil. Kč i do technického zainvestování v zónách a v roce 2003 to bylo téměř 24 mil. Kč. Relativně vysoké výdaje jsou kromě silnic směrovány také do základních a mateřských škol, veřejného osvětlení, údržby veřejné zeleně apod. U těchto prostředků se však často jedná o běžné výdaje, nikoli investice rozvojového charakteru. Investice v roce 2003 Z hlediska objemu vynaložených finančních prostředků se největší investiční akce uskutečnily v oblasti územního rozvoje (více než 22 %), dále bytového hospodářství (necelých 20 %), silnic a místních komunikací (18,5 %) a také na zařízení pro seniory (12,6 %). V podrobnějším členění je patrné, že nejvíce prostředků bylo investováno v průmyslové zóně do vodovodu, kanalizace (celkem 12,5 mil. Kč) a spojovací komunikace (10,0 mil. Kč). Velké investice šly do bytových objektů v ulici Strojařů (20,0 mil. Kč). Poměrně velká část prostředků určených na silnice a místní komunikace (20,1 mil. Kč) byla spotřebována na jejich údržbu (6,0 mil. Kč). Strukturu investic v rámci odboru v roce 2003 zpřehledňuje následující graf. graf 5.18 Struktura výdajů odboru investic v roce 2003 ( 108,9 mil. Kč) 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 Územní rozvoj Silnice vč. MK

Bytové hospodářství Domovy-penziony pro důchodce

Péče o vzhled obcí a veř. zeleň Památky Tělovýchovná činnost

Základní školy Využ. volného času dětí a mládeže Výstavba a údržba inž. sítí

Ostatní

Investice v roce 2002 Největší objem finančních prostředků byl v roce 2002 vynaložen v oblasti údržby a investic do silnic a místních komunikací (26,4 %). Významný podíl byl investován do tělovýchovné činnosti (11,5 %), kde se ale z větší části jednalo o splacení prací na zimním stadionu z předchozího roku, dále to byly investice v oblasti sociálních služeb (10,1 %), péče o vzhled obce a veřejnou zeleň (9,7 %) a komunální služby a územní rozvoj (9,2 %).


57


5. Ekonomika

Rozdělení finančních prostředků v rámci odboru investic v roce 2002 ukazuje následující graf. graf 5.19 Struktura výdajů odboru investic v roce 2002 (79,7 mil. Kč) 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

SILNICE včetně MK DOMOVY DŮCHODCŮ KOMUNÁLNÍ SLUŽBY A ÚZEMNÍ ROZVOJ ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD PITNÁ VODA - vodovody ZVLÁŠTNÍ ŠKOLA BYTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

TĚLOVÝCHOVNÁ ČINNOST PÉČE O VZHLED OBCÍ A VEŘ. ZELEŇ ZÁKLADNÍ ŠKOLY VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ PAMÁTKY MATEŘSKÉ ŠKOLY Ostatní

Investice v roce 2001 Největší objem prostředků z odboru investic směřoval v roce 2001 do základních škol (19,5 %), na odpadového hospodářství (16,3 %), bytové hospodářství (12,9 %), silnice a místní komunikace (11,5 %) a tělovýchovnou činnost (11 %). Strukturu investic v roce 2001 ukazuje následující graf: graf 5.20 Struktura výdajů odboru investic v roce 2001 (125,9 mil. Kč)

25,0

20,0

15,0

10,0

5,0

0,0

Základní školy Bytové hospodářství Tělovýchovná činnost Pitná voda -vodovody Místní rozhlas Ostatní

Odvádění a čištění odpad. vod Silnice vč. MK Péče o vzhled obcí a veř. zeleň Veřejné osvětlení Památky

5. 7 Závěry k ekonomice města Se změnami tržního prostředí po roce 1990 došlo ve struktuře ekonomiky na území města i jeho zázemí k podstatným změnám. Dosud tradiční dominantní a rozhodující výrobci v průmyslu zanikli nebo byla jejich produkce utlumena. Tímto obdobím prošla ekonomická základna města relativně úspěšně, i když rozhodující výroby se dosud nepodařilo zcela


58


5. Ekonomika

nahradit. Významným faktorem je to, že rozsáhlý areál bývalého podniku Transporta, jeho nemovitosti a zařízení nepodlehl zkáze, ale je využíván pro výrobní účely a služby. Přesto lze říci, že ekonomická základna, zejména průmyslová, hledá stále vhodnou orientaci, která by zajistila pracovní místa pro místní zdroje pracovních sil. Ekonomická situace větších podniků není stabilní a zejména nejsou dostatečně jasné vývojové perspektivy. Malé a střední podnikání se rozvinulo spíše živelně jako nezbytnost po úpadku velkých státních podniků, místní veřejná správa do procesu rozvoje MSP příliš aktivně nezasahovala. Není rozvinuta institucionální podpora pro malé a střední podnikatele. Největšími zaměstnavateli ve městě v podnikatelské sféře jsou podniky z oboru strojírenství, stavebnictví a dopravy. Celkově jsou však největšími zaměstnavateli rozpočtové a příspěvkové organizace. To mimo jiné odráží přetrvávající postavení města jako bývalého správního střediska okresu. Ve struktuře drobných podnikatelů jsou největší podíly podle počtu zaměstnanců v odvětvích pohostinství (31,3 %) a obchodu (26,5 %), dále v průmyslu potravin a jiném zpracovatelském průmyslu. Ve stavebnictví je však tento podíl nízký, převažují střední a velké firmy. Poměrně málo je rozvinut terciární sektor, zejména ve sféře služeb podporujících cestovní ruch jako odvětví perspektivní pro město s turistickým potenciálem. Citelně chybí výzkumná a vývojová základna, která se rozpadla s útlumem stěžejních průmyslových podniků. Pro rozvoj ekonomické základny a zvýšení zaměstnanosti ve městě a jeho okolí je zapotřebí vytvářet nové pracovní příležitosti. Městské orgány podporují tento rozvoj přípravou dvou průmyslových zón (z nichž jedna je v pokročilém stádiu přípravy infrastruktury), financovaných městem a s potenciálními investory. V hospodaření města rostou daňové příjmy a dotace, naopak klesají nedaňové a kapitálové příjmy.


59


6.Trh práce

6. Trh práce Nejdůležitějším indikátorem situace na trhu práce je míra nezaměstnanosti, která je také jedním ze základních kritérií pro vymezení problémových regionů. Dynamický růst míry nezaměstnanosti v ČR ve druhé polovině devadesátých let spojený se zvyšováním regionálních rozdílů byl ovlivněn synergickým působením více faktorů (mj. ekonomická recese, restrukturalizace do té doby dominantních odvětví ekonomiky, větší tlak na trhu práce, na který přichází populačně silné ročníky ze 70. let). V posledních letech se situace na trhu práce v ČR postupně stabilizovala na úrovni 8-10 %. Situace na trhu práce v bývalém okrese Chrudim se obecně blíží českému průměru, a to prakticky ve všech sledovaných ukazatelích. V rámci Pardubického kraje patří Chrudimsko i samotná Chrudim spíše k regionům s vyšší nezaměstnaností a horší situací na trhu práce. Východní část okresu – Heřmanoměstecko a Třemošnicko patří z hlediska nezaměstnanosti, ale i dalších ukazatelů ekonomického rozvoje k nejproblémovějším mikroregionům na území Pardubického kraje. V Programu rozvoje kraje byly oba mikroregiony vymezeny jako strukturálně postižená a hospodářsky slabá území a zařazeny mezi oblasti se soustředěnou podporou.

6. 1 Míra nezaměstnanosti a volná pracovní místa Míra nezaměstnanosti se v Chrudimi v posledním roce pohybuje kolem relativně vysoké hodnoty 9 %, za celý okres Chrudim pak ještě o několik desetin procentních bodů výše. Míra nezaměstnanosti je v Chrudimi i v okrese Chrudim mírně nad průměrem za Pardubický kraj, avšak mírně pod celostátním průměrem. Vývoj míry nezaměstnanosti v Chrudimi je v posledních letech spíše příznivý (viz tabulka). Zatímco ve většině českých měst a regionů docházelo v letech 2000–2003 obecně spíše k mírnému nárůstu míry nezaměstnanosti, v Chrudimi došlo k významnému poklesu z 10,5 % v červnu 2000 na 8,7 % v červnu 2003. Díky tomu se Chrudim dostala z pozice města s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti pod celostátní průměr a výrazně se přiblížilo také údaji za Pardubický kraj. V omezené míře to platí i o okrese Chrudim, který je však samozřejmě výrazně ovlivněn svým okresním městem. Vývoj míry nezaměstnanosti na úrovni města a referenčních územních jednotek ilustruje následující tabulka a graf: tab. 6.1 Vývoj míry nezaměstnanosti Územní jednotka

VI.2000

XII.2000

VI.2001

XII.2001

VI.2002

XII.2002

VI.2003

10,5

9,1

7,9

8,5

8,4

9,7

8,7

Okres Chrudim

9,5

9,4

7,8

8,8

8,4

10,0

9,1

Pardubický kraj

7,9

7,9

7,3

7,9

7,5

8,7

8,2

ČR

8,7

8,8

8,1

8,9

8,7

9,8

9,5

Chrudim

Zdroj: Správa služeb zaměstnanosti; Úřad práce Chrudim


60


6.Trh práce

graf 6.2 Vývoj míry nezaměstnanosti 11 10 Chrudim

9

Okres Chrudim Pardubický kraj

8

ČR 7 6 VI.2000 XII.2000 VI.2001 XII.2001 VI.2002 XII.2002 VI.2003 Zdroj: Správa služeb zaměstnanosti; Úřad práce Chrudim

Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v Chrudimi má v posledních letech příznivou tendenci. V období 2000-2003 se jejich počet v přepočtu na 1 pracovní místo snížil zhruba o 1/3 a na konci druhého čtvrtletí roku 2003 byl mírně pod republikovým průměrem (v Česku došlo ve stejném období k nárůstu o více než 2 uchazeče, čímž se město Chrudim dostalo z výrazného nadprůměru mírně pod celostátní průměr). Příznivý vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo v Chrudimi je dán především poklesem počtu uchazečů z 1343 v červnu 2000 na 1061 v červnu 2003. Počet volných pracovních míst se u uvedeném období nejprve více než dvojnásobně zvýšil (v prosinci 2001 připadalo v Chrudimi na 1 volné místo jen necelých 5 uchazečů o zaměstnání!), posléze se však vrátil téměř k původním hodnotám kolem 10 míst. Podstatně horší je situace v počtu uchazečů o zaměstnání na úrovni celého okresu. Také na okresní úrovni dochází k poklesu uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo a přibližování k průměru ČR, nicméně hodnoty tohoto ukazatele trhu práce jsou stále výrazně nad průměrem ČR, příp. Pardubického kraje. Vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo ukazují tabulky č. 6.3 a 6.4. tab. 6.3 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Územní jednotka

VI.2000

XII.2000

VI.2001

XII.2001

VI.2002

XII.2002

VI.2003

Chrudim

14,6

10,9

7,2

4,6

8,2

11,3

10,4

Okres Chrudim

19,4

12,6

9,2

8,9

10,2

15,9

15,5

Pardubický kraj

7,7

5,4

5,1

7,3

7,0

11,0

9,5

ČR

9,4

8,8

7,0

8,9

9,3

12,6

11,6


tab. 6.4 Chrudim – vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst Územní jednotka Počet uchazečů Počet volných míst Uchazeči na 1 volné místo

VI.2000

XII.2000

VI.2001

XII.2001

VI.2002

XII.2002

VI.2003

1343

1166

1014

1004

995

1148

1061

92

107

140

219

122

102

102

14,6

10,9

7,2

4,6

8,2

11,3

10,4



61


6.Trh práce

6. 2 Struktura nezaměstnanosti Struktura uchazečů byla sledována podle věku, vzdělání a délky evidence. Hlavní pozornost byla věnována problematickým skupinám, jež jsou hůře umístitelné na trhu práce. Z hlediska věku se jedná zejména o čerstvé absolventy škol (do 19, příp. 20 – 29 let) a uchazeče o zaměstnání v předdůchodovém věku (50+). Dalšími problematickými skupinami jsou uchazeči se základním vzděláním nebo bez vzdělání a problémy s umístěním mají také středoškoláci, zejména v důsledku jejich vysoké nabídky na trhu práce. Patrně nejvíce problematickou skupinou mezi uchazeči o zaměstnání jsou dlouhodobě nezaměstnaní, kteří jsou v evidenci Úřadu práce déle než 1 rok a jejichž umístění na trhu práce je zpravidla velmi problematické. Pro věkovou strukturu nezaměstnaných je v Chrudimi v současné době typický nízký podíl věkově problematických skupin na trhu práce, tzn. mladistvých do 19 let a osob v kategorii 50+. Vyšší podíl ve srovnání s celostátním průměrem naopak vykazují kategorie 20–29 a 3039 let. Věková struktura nezaměstnaných v chrudimském okrese kopíruje strukturu Pardubického kraje i celé ČR. tab. 6.5 Věková struktura uchazečů o zaměstnání 31.3. 2003 Územní jednotka

Celkový počet uchazečů

z toho ve věku (v %) do 19

20-29

30-39

40-49

50+

Chrudim

1103

2,0

34,3

25,1

19,9

18,7

Okres Chrudim

4936

5,4

31,4

21,8

21,3

20,1

Pardubický kraj

22201

5,4

31,0

22,0

20,4

21,2

528195

6,2

31,6

21,4

20,7

20,1

ČR


Pro vzdělanostní strukturu nezaměstnaných v Chrudimi samozřejmě platí obecné pravidlo, že nezaměstnanost nejvíce postihuje obyvatele s nízkým vzděláním. V Chrudimi však toto pravidlo neplatí tak výrazně jako v chrudimském okrese, Pardubickém kraji i celé ČR. Podíl vysokoškoláků a středoškoláků na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání je v Chrudimi 29,4%, což je podíl relativně vysoký. tab. 6.6 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání k 31.3.2003 Územní jednotka

Celk. počet uchazečů

z toho s dosaženým vzděláním (%) 1 - základní

2 - vyučen

3 - SŠ

4 - VŠ

Chrudim

1103

25,7

45,1

25,2

4,0

Okres Chrudim

4936

27,5

50,3

20,1

2,1

Pardubický kraj

22201

28,1

48,0

21,3

2,6

528195

32,0

44,1

21,0

2,9

ČR

Zdroj: Správa služeb zaměstnanosti; Úřad práce Chrudim Legenda: 1 - Bez vzdělání + neúplné vzdělání + základní vzdělání; 2 - Nižší střední vzdělání + nižší střední odborné vzdělání, střední odborné s výučním listem + střední nebo střední odborné bez maturity i výučního listu 3 - ÚSV + ÚSO s vyučením i maturitou + ÚSO s maturitou (bez vyučení), vyšší odborné vzdělání 4 - Bakalářské vzdělání + vysokoškolské vzdělání + doktorské vzdělání

Struktura nezaměstnaných v Chrudimi podle délky jejich evidence víceméně kopíruje strukturu v okrese Chrudim i v Pardubickém kraji. Ve srovnání s ČR má Chrudim o málo


62


6.Trh práce

vyšší podíl krátkodobě nezaměstnaných (do 6 měsíců) a o málo nižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných (přes 9 měsíců), což lze považovat za příznivý jev. tab. 6.7 Uchazeči o zaměstnání podle délky evidence k 31.3.2003 Celk. počet

Územní jednotka

uchazečů

z toho v evidenci ÚP (v %) do 3 měsíců

3-6 měsíců

6-9 měsíců

9-12 měsíců

12+ měsíců

Chrudim

1103

26,5

18,9

12,9

7,8

33,9

Okres Chrudim

4936

28,3

19,0

12,8

7,6

32,3

Pardubický kraj

22201

28,9

17,7

12,6

8,3

32,5

528195

25,7

15,3

12,9

8,5

37,6

ČR


6. 3 Aktivní politika zaměstnanosti ÚP Chrudim Výdaje na politiku zaměstnanosti v meziročním srovnání 2001-2002 vzrostly téměř o 20 mil. Kč. V důsledku rostoucí míry nezaměstnanosti v daném období a rostoucími nároky na podporu v nezaměstnanosti se snížil podíl výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) zhruba o 10%. V roce 2002 byl podle výroční zprávy Úřadu práce Chrudim činil podíl výdajů na APZ cca 1/4 celkových výdajů na politiku zaměstnanosti v okrese. Při APZ bylo nejvíce prostředků vydáno na společensky účelná pracovní místa (převážnou část těchto výdajů tvořily přídavky na mzdy), provoz chráněných dílen a pracovišť a rekvalifikace. Základní přehled o výdajích a zaměření polity zaměstnanosti prováděné Úřadem práce v Chrudimě ilustrují tabulky 6.8 a 6.9. Podrobnější údaje obsahuje Výroční zpráva úřadu práce uvedená na http://cr.uradprace.cz. tab. 6.8 Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) Položka

31.12.2001

31.12.2002

Výdaje na politiku zaměstnanosti celkem

91276

108216

v tom na pasivní politiku

59226

69946

na aktivní politiku

32050

26427

35,11

24,42

Podíl APZ na PZ v % Zdroj: Úřad práce Chrudim

tab. 6.9 Struktura výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti 31.12.2001

Nástroje APZ

31.12.2002

abs. v tis. Kč

%

abs. v tis. Kč

%

13636

42,5

9571

36,2

Společensky účelná pracovní místa u OSVČ

674

2,1

485

1,8

Absolventská místa

3836

12,0

2610

9,9

Veřejně prospěšné práce

3350

10,5

1968

7,4

Chráněné dílny a pracoviště

8020

25,0

6767

25,6

Rekvalifikace

2488

7,8

4976

18,8

46

0,1

50

0,2

32050

100

26427

100

Společensky účelná pracovní místa u zaměstnavatelů

Oostatní (semináře, expertízy apod.) Celkem Zdroj: Úřad práce Chrudim Strategický plán rozvoje města Chrudimě

63


6.Trh práce

6. 4 Závěry k trhu práce Na úrovni Pardubického kraje patří Chrudimsko mezi spíše problémové oblasti (zejména se to týká jeho západní části - Heřmanoměstecko a Třemošnicko). Pozitivním faktem na trhu práce je v delším horizontu trend mírného snižování nezaměstnanosti a počtu uchazečů na 1 pracovní místo. Zastoupení „problémových skupin“, především dlouhodobě nezaměstnaných, je ve struktuře nezaměstnaných nízké.


64


7. Sociální a kulturní infrastruktura

7. Sociální a kulturní infrastruktura 7. 1 Školství Město Chrudim je zřizovatelem 7-mi mateřských, 6-ti základních škol, jedné speciální školy a jedné základní umělecké školy. Kromě toho působí ve městě osm středních škol a odborných učilišť včetně dvou vyšších odborných škol. Pro odvození budoucího vývoje školství je významný vývoj počtu narozených dětí (viz tab. 7.1) tab. 7.1 Vývoj počtu narozených dětí Rok Celkem Rok Celkem

1991

1992

1993

1994

1995

1996

343

325

297

241

237

193

1997

1998

1999

2000

2001

2002

232

210

239

192

199

212


Ve sledované časové řadě dochází k poklesu počtu narozených dětí až do roku 1996, poté počet narozených dětí kolísá s minimem v roce 2000 (192 narozených dětí). V roce 2002 se narodilo v Chrudimi o 38% dětí méně než v roce 1991. Mateřské školy tab. 7.2 Přehled předškolních zařízení (školní rok 2002/2003) Kapacita

Počet žáků

Počet tříd

Počet zaměstnanců

Mateřská škola, Chrudim 2, Sladkovského 31

50

50

2

5

Mateřská škola, Chrudim 4, Strojařů 846

165

147

7

23

Mateřská škola, Chrudim 3, Svatopluka Čecha 345

115

115

5

17

Mateřská škola, Chrudim 2, Na Valech 693

100

96

4

15

Mateřská škola, Chrudim 3, U Stadionu 755

125

123

5

17

Mateřská škola, Chrudim 3, Víta Nejedlého 769

100

99

4

13

Mateřská škola, Chrudim 2, Dr. Jana Malíka 765

170

124

4

18

Celkem

825

754

31

108

Zařízení


Předškolní zařízení v Chrudimi navštěvuje celkem 754 dětí v sedmi mateřských školách s 31 třídami. Kapacitně jsou obsazeny téměř všechny školy, výjimku představuje MŠ na ulici Dr. Malíka, která je obsazena ze 73%. Průměrně na jednu MŠ připadá 103 dětí, na jedno oddělení pak 23 dětí.


65



Základní školy tab. 7.3 Přehled základních škol (školní rok 2002/2003) Kapacita

Počet žáků

Počet tříd


Základní škola, Chrudim, Sladkovského 28

690

502

23

48

Základní škola, Chrudim, Husova 9

600

406

17

34

Základní škola, Chrudim, Školní náměstí 6

500

414

17

39

Základní škola, Chrudim, Dr. Peška 768

500

383

16

42

Základní škola, Chrudim, U Stadionu 756

700

638

25

59

Základní škola, Chrudim, Dr. Malíka 958

500

485

18

47

Celkem

3490

2828

116

269

Zařízení


Ve městě Chrudim působí celkem 6 základních škol. Základní školy jsou poměrně rovnoměrně rozloženy podle spádových obvodů města. V základních školách je celkem 116 tříd, které navštěvuje 2828 žáků, což představuje průměr 24 žáků na jednu třídu. Kapacitně jsou školy obsazeny celkově na 81%. Vzhledem k úbytku žáků nastupujících do ZŠ jsou uvolněné učebny rekonstruovány na ty odborné učebny, kterých je nedostatek (především učebny elektro, chemie, jazykové učebny). Všechny základní školy jsou vybaveny počítačovými učebnami. Jedna ZŠ je zaměřena jako sportovní škola s orientací na kopanou a atletiku. Čtyři ZŠ mají sportovní hřiště s umělým povrchem, dvě školy mají po dvou tělocvičnách, ostatní školy po jedné tělocvičně. Budovy základních škol jsou špatně přístupné pro tělesně postižené, chybí bezbariérové přístupy. Technický stav budov ZŠ by vyžadoval investice, konkrétní investice by se týkaly rozvodů vody, odpadů, odstranění vlhkosti ve starých budovách, oprav fasád, výměny podlah, osvětlení.

Střední školy Město Chrudim je velmi důležitým centrem středního školství regionálního významu. Ve městě působí 8 středních škol, na kterých studují místní studenti a studenti z okolních měst a obcí. Okruh dojíždějících studentů je velmi široký a zahrnuje v podstatě území obcí Heřmanův Městec, Hrochův Týnec, Hlinsko, Slatiňany, Pardubice a další.


66



tab. 7.4 Přehled středních škol a odborných učilišť (škol. rok 2002/2003) Zaměření

Kapacita

Počet žáků

Počet tříd


Gymnázium Josefa Ressela Olbrachtova 291, Chrudim

všeobecné

720

705

24

74

Obchodní akademie Tyršovo náměstí 250, Chrudim

ekonomické

330

324

11

35

Střední průmyslová škola strojnická a VOŠ Čáslavská 973, Chrudim

strojírenství

SPŠS 450

481

18

VOŠ 180

25

1

Střední zdravotnická škola Poděbradova 336m, Chrudim

zdravotnictví

240

240

8

30

služby

320

250

9

24

SZeŠ 490

319

12

VOŠ 200

115

4

Zařízení

Hotelová škola Bohemia V. Nejedlého 482, Chrudim (soukromá škola)

Vyšší odborná škola, Střední zemědělská škola, zemědělství, Střední odborné učiliště ekologie Poděbradova 842, Chrudim

60

62

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště obch. a služeb, Čáslavská 205,Chrudim

obchod a služby

780

628

24

59

Střední odborné učiliště technické a učiliště Na Rozhledně 766, Chrudim

technika

518

336

19

51

4228

3423

130

395

Celkem Zdroj: MěÚ Chrudim

Základní umělecká škola V Chrudimi působí jedna základní umělecká škola se 40 zaměstnanci (z toho 34 pedagogů), jejímž zřizovatelem je město Chrudim. Nabízí výuku v tanečních, výtvarných a literárnědramatických oborech. Má kapacitu 1080 míst a ve školním roce 2002/2003 ji navštěvovalo 964 žáků a 34 dospělých. tab. 7.5 Žáci ZUŠ Chrudim ve škol. roce 2002/2003 Celkem

Obor

žáků

taneční

výtvarný

literárnědram.

hudební individ.

hudební kolektiv.

Žáci

964

40

257

48

546

73

Studium pro dospělé

34

1

11

x

22

x

Zdroj: ZUŠ Chrudim

Budovy školy jsou ve vlastnictví města Chrudim a jsou starší 50 let. Výuka probíhá ve více budovách. Kapacita školy vyhovuje potřebám spádové oblasti. Škola disponuje dostatečnými prostory pro svou činnost. Žáci školy se pravidelně účastní okresních, krajských a celostátních přehlídek, soutěží a olympiád, kde se umisťují na předních místech. Během školního roku 2002/2003 zorganizovala škola 124 akcí, jako jsou koncerty žáků i učitelů či vernisáže.


67



Speciální škola Na území města se nachází jedna speciální škola s kapacitou 190 míst, fungující jako zvláštní a pomocná škola. Ve školním roce 2002/2003 ji navštěvovalo 148 žáků v 17-ti třídách, což představuje v průměru 7 žáků na 1 třídu. Škola má 28 zaměstnanců. Zvláštní škola nastartovala nový způsob vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v tom směru, aby prioritně byly sledovány výkony žáka tak, aby tento mohl být případně přeřazen ze zvláštní školy na základní školu, jakmile dojde v průběhu docházky ke změně charakteru postižení, a aby byl zajištěn rozvoj osobnosti každého žáka. Pomocná škola slouží žákům s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou vzdělávat v základní ani zvláštní škole. Jde o děti s těžkou až hlubokou mentální retardací, s nejtěžšími kombinacemi vad a dětí s autismem. Mimoškolní činnost Ve městě působí Dům dětí a mládeže (DDM), jehož zřizovatelem je Pardubický kraj. Hlavním cílem činnosti DDM je aktivní zapojení co největšího počtu dětí a mládeže v Chrudimi a předcházení negativních jevů, které generaci mladých provázejí. DDM je zařazen do sítě škol a školských zařízení MŠMT. Zabývá se pravidelnou zájmovou činností (kroužky a kluby), příležitostnou zájmovou činností (víkendové akce, přednášky, kurzy, besedy, výlety, výstavy apod.), pořádáním okresních kol postupových soutěží, vyhlašovaných pro ZŠ a SŠ MŠMT, podílem na soutěžích jiných vyhlašovatelů, prázdninovou činností (zimní a letní tábory, akce o mimořádných prázdninách), spontánní činností (nabídka aktivit pro veřejnost) a odbornou činností (práce s talenty). DDM pořádá také akce pro děti a mládež a řadu soutěží. Během školního roku se všech činností organizovaných DDM v Chrudimi zúčastní téměř deset tisíc dětí, mládeže a dospělých. V DDM ve škol. roce 2002/2003 pracovalo 7 interních zaměstnanců (z toho 2 provozní zaměstnanci), 18 externích pracovníků a 30 dobrovolných pracovníků. tab. 7.6 Zájmové útvary DDM Chrudim ve škol. roce 2002/2003 Obor

Počet zájmových útvarů

Počet dětí

Estetika

13

171

Technika a společenské vědy

11

120

Přírodověda a turistika

4

29

Tělovýchova a sport

23

314

Celkem

51

634

Zdroj: DDM Chrudim

DDM sídlí v domě se zahradou v ul. Palackého, mezi významné problémy technického zázemí patří především havarijní stav topení. Zájmové útvary pracují přímo v budově DDM, v pronajatých prostorách tělocvičny ZŠ Husova a plaveckého bazénu, bez pronájmu na atletickém stadionu a běžecké hale ZŠ U Stadionu . O volný čas dětí a mládeže pečují další organizace a zařízení. Důležitým stupněm trávení volného času dětí a mládeže jsou školní kluby a kroužky organizované všemi základními školami ve městě. S dětmi a mládeží pracují rovněž občanská sdružení různého zaměření. Velkou tradici mají tělovýchovné a sportovní organizace (například AFK Chrudim, ASŠK ČR, HC Chrudim, Sokol, Školní atletický klub, atd.), nejrůznější zájmové organizace (například Vodácké sdružení Kačeři, Kuřátka, ZO ČSOP „Klub ochránců SPR Habrov“), organizace zabývající se přímo volnočasovými aktivitami pro děti a mládež (například Altus, Junák, Zálesák, ČTU,


68



Záboj, atd.) a další nestátní organizace různých cílů a zaměření (například Šance pro Tebe, Mama klub, atd.). Na činnost nestátních organizací přispívá prostřednictvím dotací a grantů město Chrudim roční částkou přesahující 5 milionů Kč, většina finančních prostředků je přitom účelově poskytována především na činnost a aktivity pro děti a mládež. Poradenství Současný systém poradenství ve školství je kromě škol (s výchovnými poradci a školními metodiky prevence) tvořen specializovanými poradenskými zařízeními, kterými jsou pedagogicko-psychologické poradny, speciálně-pedagogická centra a střediska výchovné péče. Z těchto specializovaných zařízení mají v Chrudimi sídlo dvě – pedagogickopsychologická poradna a středisko výchovné péče. Pedagogicko-psychologická poradna, jejímž zřizovatelem je Pardubický kraj, nabízí klientům od tří do devatenácti let (tedy žákům MŠ, ZŠ a SŠ), jejich rodičům a učitelům následující služby: diagnostiku školní zralosti, mentálního vývoje, vývojových poruch učení a psychosomatických obtíží, poradenství pro výchovné a vývojové problémy, volbu povolání a zdravý životní styl, a individuální, rodinou i skupinovou terapii. Středisko výchovné péče Archa, jehož zřizovatelem je MŠMT, poskytuje preventivně výchovnou péči dětem a mladistvým s negativními jevy v chování, školními a rodinnými problémy, atd. Mezi služby SVP patří: individuální práce s klientem a jeho rodinou, jednorázové konzultace, interaktivní skupiny pro klienty i další zájemce, diagnostiku a nápravu vztahů třídních kolektivů, přednášky, besedy, víkendové a pobytové akce pro klienty, semináře, besedy a sebepoznávací techniky pro učitele, atd. Speciálně-pedagogické centrum ve městě nesídlí, ale v současné době neexistuje potřeba podobné zařízení v Chrudimi zřizovat.

7. 2 Zdravotní a sociální péče Zdravotnictví Základním článkem v oblasti zdravotnictví v Chrudimi je Nemocnice Chrudim, zřizovatelem je Pardubický kraj. Nachází se v ulici Václavská čp.570 a byla otevřena v roce 1957. Je určena pro spádovou oblast města Chrudimě a převážnou část bývalého okresu Chrudim. Služby nemocnice lze rozdělit na péči lůžkovou, ambulantní a komplementární. V současné době provozuje nemocnice 356 akutních lůžek rozdělených dle níže uvedených oborů a 120 lůžek následné péče (v léčebně dlouhodobě nemocných). tab. 7.7 Přehled lůžkového fondu Nemocnice v Chrudimi Oddělení

Kapacita

Chirurgické oddělení (včetně JIP)

94

Interní oddělení (včetně JIP)

100

Porodnicko-gynekologické oddělení

50

Dětské oddělení (včetně JIP a novo)

48

Urologické oddělení

20

Neurologické oddělení

37

ARO

7

Celkem

356

Zdroj: Nemocnice Chrudim


69



Ambulantní a komplementární pracoviště : • mamologická • poradna • chirurgická ambulance • traumatologická poradna • interní ambulance • kardiologická ambulance • antiarytmická poradna • proktologická poradna • ortopedická ambulance • porodnicko-gynekologická ambulance • alergologická ambulance • endokrinologická ambulance • gastroentrologická ambulance • diabetologická ambulance • hematologická poradna • urologická ambulance • ambulance léčebné rehabilitace • plicní ambulance • onkologická ambulance • kožní ambulance • ušní, nosní a krční ambulance • oční ordinace Dále v nemocnici pracují následující komplementární oddělení : • mikrobiologické laboratoře • oddělení klinické biochemie • oddělení nukleární medicíny • rehabilitační oddělení • hemodialyzační oddělení • oddělení hematologie a krevní transfúze • patologicko-anatomické oddělení • radiodiagnostické oddělení Na všech lůžkových odděleních je nepřetržitý provoz doplněn nepřetržitým provozem ambulancí. Technický stav budov a plánované rekonstrukce : Původní nemocnice byla vybudována jako prototyp nemocnice monoblokového typu podle projektu, který je uznáván i v současné době jako velmi progresivní. V r. 1996 byla nemocnice rozšířena nákladem 270 mil Kč. o přístavbu “operační sály“, která mimo moderních operačních sálů obsahuje i moderní lůžkové odd. ARO, centrální sterilizaci a lůžkové odd. neurologie a částečně porodnicko-gynekologické odd. V r. 2002 byla dokončena výstavba nového stravovacího provozu a v r. 2003 byla zahájena poslední část rekonstrukce nemocnice - úprava lůžkových oddělení. Jde o modernizaci vedoucí ke zvýšení pohodlí pacienta (menší počty lůžek na pokojích, samostatná soc. zařízení apod.) a celkové zlepšení poskytovaných služeb. Po rekonstrukci dojde k mírnému Strategický plán rozvoje města Chrudimě

70



snížení počtu akutních lůžek (cca o 25) a lůžek následné péče (cca o 20) bez vlivu na rozsah a objem poskytované zdravotní péče. Technický stav budovy Léčebny dlouhodobě nemocných je z hlediska instalací kritický (elektrorozvody, rozvody vody a topení), byl proto zrušen nevyhovující provoz kuchyně. Samotná budova léčebny potřebuje přinejmenším výměnu oken a běžnou údržbu. Rekonstrukce objektu by si vyžádala náklad nejméně 80 mil. Kč. Řešení této situace (např. stavba nového pavilónu) bude souviset s celkovou koncepcí rozvoje kapacit lůžek následné péče v rámci kraje. Nemocnice tvoří páteř zdravotnictví města. Její činnost je doplňována soukromými ambulancemi jednotlivých specialistů, stomatologů a činností praktických lékařů pro dospělé a děti.


71



tab. 7.8 Přehled soukromé lékařské praxe v Chrudimi Odbornost

Počet lékařů

Praktický lékař

17

Odbornost

Počet lékařů

Dětský psychiatr

1

Dětský lékař

8

Kožní

2

Pohotovost

1

Dětský neurolog

1

Zubní lékař

22

Chirurg

3

Ortodoncie

1

Gynekolog

4

Interní lékař

8

Dětský gynekolog

1

Diabetolog

3

Ortoped

3

Endokrinolog

1

Lékař TRN

4

Gastroenterolog

1

Audiolog

1

Kardiolog

1

Oční lékař

4

Revmatolog

1

Urolog

1

Lékař FBLR

1

Psychiatr

3

Plicní lékař

2

Lékař ARO

1

Alergolog

1

Psycholog

2

Neurolog

2

Logoped

1

Laboratoř klinické biochemie

2

Pozn. Lékaři, kteří poskytují péči v několika odbornostech současně, jsou započteni v každé odbornosti. Lékaři v ambulanci Nemocnice jsou promítnuti podle rozsahu ambulantní činnosti Zdroj: VZP Chrudim

Sociální služby Sociální služby poskytované městem Sociální služby města jsou poskytovány Centrem sociálních služeb a pomoci v Chrudimi (dále CSSP). Tato organizace byla zřízena usnesením městského zastupitelstva Chrudimě, ze dne 7.12.1992 s účinností od 1.1.1993 jako samostatná příspěvková organizace pro realizaci služeb v sociální oblasti. V rámci své hlavní činnosti poskytuje CSSP tyto služby: Pečovatelská služba je komplex služeb, jehož cílem je umožnit lidem žít ve vlastním přirozeném prostředí. Potencionálním klientem pro poskytování pečovatelské služby se stává občan, který z důvodu zdravotního stavu, vysokého věku, ztráty soběstačnosti nebo pro těžké zdravotní postižení není schopen sám si obstarat nutné práce v domácnosti a jiné životní potřeby, nebo pro nepříznivý zdravotní stav potřebuje ošetření druhou osobou. Jedná se i o jinou osobní péči, kterou mu nemohou poskytnout rodinní příslušníci. Pečovatelská služba je poskytována všem potřebným na základě žádosti samotného občana, případně jeho příbuzných, známých, sousedů, lékaře, sociálních pracovnic nemocnic apod. Sociální pracovnice nebo okrsková vedoucí, event. vedoucí pečovatelské služby provede šetření v bytě občana a zjistí potřebnost péče.


72



Mezi nejčastěji poskytované služby patří dovážka oběda a jeho podání, zajišťování nákupů a nutných pochůzek, jednoduché ošetřovatelské úkony, dohled a pomoc při osobní hygieně. K tomuto účelu jsou zřizována střediska osobní hygieny vybavená bezbariérovým sprchovým koutem, speciální vanou pro vozíčkáře, vanou s perličkovou masáží. Klienti mohou využít služeb kadeřníka, maséra a pedikéra. tab. 7.9 Vývoj pečovatelské služby Rok

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Počet klientů

269

273

267

307

333

352

390

426

419

612

Počet pečovatelek

12

11

15

16

17

18

18

19

19

19

Počet ošetření v domácnosti

166

402

431

385

588

651

1024

1130

1339

1272

Zdroj: CSSP Chrudim

Domy s pečovatelskou službou Chrudim má celkem čtyři domy s pečovatelskou službou. Celková kapacita je 96 bytů. Dům s pečovatelskou službou v Soukenické ulici slouží jako středisko služeb pro ostatní DPS a obyvatele města. Týdně tento dům navštíví až 270 seniorů města, jimž je poskytnuta potřebná péče, nebo se zúčastní některého z aktivizačních programů. Další dva DPS mají pouze základní zázemí zajišťující vlastní provoz domu. Byty v domech s pečovatelskou službou jsou pronajímány na dobu neurčitou, a to na základě nájemní smlouvy, uzavřené mezi městem Chrudim a obyvatelem DPS. Provoz DPS je zajištěn tak, že je zachována důstojnost člověka, je respektováno jeho soukromí s tím, že pokud pomoc potřebuje, je mu dostupná 24 hodin denně. Rozsah služeb DPS je takový, že umožňuje klientům setrvat v DPS co nejdéle. Pro udržení dosavadních tělesných a duševních schopností je připravena řada aktivizačních programů jak skupinových, tak individuálních. tab. 7.10 Ubytovací kapacita domů s pečovatelskou službou Počet bytů

Kapacita (osob)

Počet žádostí o umístění v DPS

Soukenická 158

30

32

-

Obce Ležáků 250

30

30

-

Komenského 57

11

13

-

Rozhledna 1141

25

25

-

Celkem

96

100

105

DPS

Zdroj: CSSP Chrudim

Aktivizační programy: • kondiční cvičení – na židlích, žíněnkách, míčích • plavání a cvičení ve vodě • cvičení paměti • muzikoterapie • pracovní terapie • čtenářský kroužek • kavárničky • besedy, přednášky


73


• • • • •


společná návštěva výstav, divadla … podnikání výletů a společné rekreace vydávání časopisu "Chrudimský senior" ples seniorů "Chrudimská univerzita třetího věku"

Klub seniorů Členové klubu se scházejí 3x v týdnu. V Soukenické ulici vždy ve čtvrtek, ve Svěchynově ulici v úterý a ve čtvrtek. Domácí ošetřovatelská péče Ošetřovatelská péče je zajišťována v domácím prostředí zdravotními sestrami. Úkony zdravotní péče provádějí zdravotní sestry na základě indikace ošetřujícího lékaře. Tuto péči hradí zdravotní pojišťovny, s nimiž má CSSP uzavřeny smlouvy. Cílem CSSP je poskytovat komplexní péči, proto je nutná úzká spolupráce s pečovatelskou službou. Mezi nejčastěji prováděné úkony patří aplikace injekcí, převazy, odběry biologického materiálu, ošetření stomií, vyšetření glykemie, měření krevního tlaku a pulsu, ošetření proleženin. Další péče je zaměřena na nácvik soběstačnosti klienta v bytě po návratu z nemocnice, po cévních mozkových příhodách nácvik chůze, řeči, sestry provádí poradenství v oblasti kompenzačních pomůcek a zaučení při jejich používání. Počet klientů je přímo odvislý od potřeb jednotlivých lékařů a pohybuje se v rozmezí 40 – 60 pacientů měsíčně. Půjčovna kompenzačních pomůcek Je možno si zapůjčit hole, berle, chodítka, vozíky pro tělesně postižené, antidekubitální podložky, matrace, hrazdy k lůžku, servírovací stolek k lůžku, toaletní křesla, podložní mísy, močové lahve, sedátka do vany a další. Azylový dům Je zařízení o kapacitě 33 lůžek s nepřetržitým provozem pro muže, matky s dětmi, ženy a rodiny. Kapacita azylového domu je plně využita. Z kapacitních i jiných (sociálních) důvodů zde existuje potřeba nově zajistit oddělené ubytování pro matky s dětmi. Cílovou skupinu klientů Azylového domu tvoří lidé, kteří se ocitnou v takové životní situaci, kterou vnímají jako obtížnou a naléhavou a nejsou schopni ji řešit vlastními silami. S každým ubytovaným je sepsána smlouva o ubytování vždy na dobu určitou. Klientům ubytovaným v azylovém domě je zajišťována potřebná péče, a to: • sociální – pomoc při vyřizování základních dokladů, pomoc při právním a zdravotním zabezpečení, pomoc s vyřizováním důchodů, s umístěním starších osob do LDN, DD, DPS; • pracovní – napomáhání klientům při vyhledávání zaměstnání, při uzavírání pracovních smluv, v kontaktu se zaměstnavatelem (hlavně propuštěným z výkonu trestu); • pomoc při hledání nového bydliště, navázání a obnovení vztahů s příbuznými apod.; • výchovné, vzdělávací a aktivační činnosti pro děti.


74



tab. 7.11 Kapacita Azylového domu Počet lůžek - muži

Počet lůžek - ženy s dětmi

Počet lůžek celkem

Počet dalších žádostí

15

18

33

5

Zdroj: CSSP Chrudim

tab. 7.12 Počet klientů Azylového domu 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Celkem

Počet ubytovaných mužů

39

46

36

29

27

25

31

28

38

299

Počet ubytovaných žen

10

12

13

18

15

10

13

15

10

116

Počet ubytovaných celkem

49

58

49

47

42

35

44

43

48

415

Rok

Zdroj: CSSP Chrudim

tab. 7.13 Počet ubytovaných matek s dětmi Matky ubytované s dětmi v AD

Celkem matek

Celkem dětí

49

85

matek s 1 dítětem

26

matek se 2 dětmi

15

matek se 3 dětmi

4

matek se 4 dětmi

3

matek s 5 dětmi

1

Zdroj: CSSP Chrudim

Denní centrum pro seniory Jedná se o centrum, kde je seniorům a dalším potřebným obyvatelům města poskytována celodenní péče, důraz je přitom kladen na péči o seniory s demencemi. Cílem je pomoci rodinám, protože centrum přebírá po dobu určitou péči o jejich nemocné příbuzné. Zařízení tohoto typu umožňuje prodloužení pobytu potřebných spoluobčanů v domácím prostředí. Ústav pro mentálně postiženou mládež s denním pobytem Je určen pro klienty od 3 do 26 let věku. Kapacita zařízení je 10 míst a je plně využívána.Ústav poskytuje výchovu a vzdělání mentálně postiženým v rozsahu jejich schopností. Denní programy připravuje personál individuálně podle věku a postižení jednotlivých klientů. Velký důraz je kladen na nácvik sebeobsluhy a základních činností denní potřeby. K pravidelné činnosti patří pracovní terapie, muzikoterapie a kondiční cvičení. V týmu zaměstnanců pracuje i zdravotnický pracovník, který sleduje celkový zdravotní stav klientů a podává léky dle ordinace lékaře. Dále provádí rekondiční masáže, hydromasáže a rehabilitační cvičení za pomoci rehabilitačních pomůcek. Jesle Kapacita zařízení je 15 dětí od 1 do 3 let věku a je plně využívána. Jesle poskytují dětem komplexní péči jak z hlediska zdravotního, tak z hlediska výchovného jako nedělitelný celek, který ovlivňuje tělesný a duševní vývoj dětí. Péče je cílevědomá, plánovitá a odpovídá věkovým i individuálním zvláštnostem dětí.


75



Projekt "Zdravé město" Město Chrudim se přihlásilo k hnutí Zdravých měst v roce 2001. "Zdravé město" neznamená nic jiného, než aktivitu, efektivnost a prevenci. Podstatou tohoto hnutí je ovlivnit tvorbou zdravého materiálního a sociálního prostředí podmínky pro zdraví občanů přímo v místě, kde žijí. Cíl projektu: • prosazování politiky zdraví a udržitelného rozvoje, • zvyšování kvality života, • zapojení veřejnosti do dění ve městě. Projekt je zajišťován koordinátorem "Zdravých měst". tab. 7.14 Náklady a výnosy CSSP (v tis. Kč) Rok

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Náklady

2045,0

2688,0

3762,0

4653,0

4340,0

5980,0

6660,5

6443,0

8068,0

9850,0

Výnosy

100,0

186,3

447,3

541,4

802,9

950,5

1502,3

1671,6

1750,4

2173,0

20,5

14,4

8,4

8,6

5,4

6,3

4,4

3,9

4,6

4,5

Náklady/výnosy Zdroj: CSSP Chrudim

Sociální služby poskytované neziskovým sektorem Jedním z významných nestátních poskytovatelů sociálních služeb je Farní Charita Chrudim, která provádí pečovatelské a ošetřovatelské služby a provozuje Občanskou poradnu. Pečovatelská služba a služby domácí ošetřovatelské péče jsou jako komplexy služeb poskytovány v podstatě shodně jako obdobné služby poskytované CSSP, Farní charita má i vlastní Půjčovnu kompenzačních pomůcek poskytující podobné služby jako obdobné zařízení CSSP. Občanská poradna je sociální služba, která poskytuje všeobecné informace a rady občanům zejména v oblastech bydlení, rodiny a mezilidských vztahů, pracovního práva, sociální pomoci a zdravotnictví. Poradenství poskytované občanskou poradnou je bezplatné. Dalším z nestátních poskytovatelů sociálních služeb je Centrum J. J. Pestalozziho, o. p. s., které provozuje Dětské krizové centrum a Domy na půli cesty. Dětské krizové centrum poskytuje klientům od předškolního věku po starší školní věk především tyto služby: krizovou intervenci a zpracování akutního krizového stavu klienta, poradenské a vzdělávací činnosti, logopedickou poradnu, speciálně-pedagogickou diagnostiku a následnou nápravu, je k dispozici krizové lůžko a je provozována tísňová linka. Domy na půli cesty jsou sociální službou určenou dětem a mladým lidem vycházejícím z dětských domovů a výchovných ústavů. V současné době organizace provozuje tři Domy na půli cesty v Hrochově Týnci, do poloviny roku 2004 by měl tento projekt začít fungovat i v Chrudimi, kde by mělo Centrum J. J. Pestalozziho zprovoznit dva byty. Mezi další projekty organizace patří výcvikové kurzy pro děti z ústavní výchovy, tradiční výtvarná soutěž pro děti z dětských domovů a zvláštních škol „Já a můj svět“, a další. Od začátku roku 2003 patří mezi nestátní poskytovatele sociálních služeb i občanské sdružení Šance pro Tebe, které provozuje nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Futur a realizuje streetwork ve městě Chrudim.


76



Nízkoprahový klub Futur je určen cílové skupině dětí a mládeže ve věku od 12ti do 26ti let a jeho posláním je poskytovat služby dětem a mládeži, které jinak tráví svůj volný čas nicneděláním nebo touláním se po ulicích. Klub Futur se od běžných zájmových útvarů liší třeba tím, že poskytuje poradenství, sociální servis a další služby kontaktní práce, přístup do něho není omezen financemi, zájmem ani časem příchodu či odchodu, atd. Klub poskytuje řadu možností k aktivnímu trávení volného času (horolezecká stěna, stolní tenis, streetball, atd.), význam klubu je i v jeho poradenské a preventivní činnosti. Streetwork navazuje na aktivity a činnosti v klubu Futur. Tato služba je určena rovněž cílové skupině dětí a mládeže ve věku 12 – 26 let a cílem projektu je vyhledávat a kontaktovat děti a mládež v místech a časech, kde se neformálně vyskytují, a nabízet jim sociální službu v podobě poradenství, situační intervence a dalších služeb kontaktní práce Občanské sdružení Šance pro Tebe realizuje další projekt „terénní práce“ v Prachovicích, v Chrudimi potom celou řadu volnočasových a dobrovolných projektů určených dětem a mládeži. Mezi další nestátní subjekty poskytující služby v sociální a zdravotní oblasti patří například Český červený kříž, Centrum služeb pro zdravotně postižené, Agentura pro podporované zaměstnávání RYTMUS, a další. Ve srovnání s obdobnými městy je podíl neziskových organizací na poskytování sociálních služeb stále nízký. Dávky sociální péče Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Chrudim vykonává agendy, které se týkají poskytování sociálních dávek, sociálních služeb a soc. poradenství ve vztahu k : • občanům zdravotně postiženým, • občanům starým, • občanům společensky nepřizpůsobeným, • občanům z národnostních menšin. Těmto občanům jsou poskytovány jednorázové či opakované dávky. Na odboru je vykonávána funkce kurátora pro dospělé občany společensky nepřizpůsobené, který jim poskytuje soc. dávky, soc. terapii a soc. služby. Dále je na odboru vykonávána funkce romského poradce. Městský úřad jako obec s pověřenou působností dále zajišťuje soc. právní ochranu a péči o děti, náhradní rodinnou péči rozhoduje o sociálním zabezpečení apod. Chybějící zařízení poskytující sociální služby Mezi zařízení, které ve městě Chrudim v současné době nejsou, a o jejich potřebnosti se hovoří, patří domov důchodců, azylové zařízení pro ženy a matky s dětmi a hospic.


77



7. 3 Kultura Všeobecný hospodářský rozvoj města ve 2. polovině 19. století pozitivně ovlivnil zdejší kulturní, školský, společenský a spolkový život. Již od roku 1801 měla Chrudim své vlastní divadlo a v roce 1856 vznikl pěvecký spolek Slavoj. V roce 1863 zde bylo zřízeno gymnázium a nebývalého rozvoje dosáhlo odborné školství. Z chrudimských spolků dosáhl největší proslulosti spolek Kosové (založen v roce 1867), výrazně se na rozvoji kulturního a společenského dění ve městě od roku 1865 podílel i muzejní spolek, v roce 1892 bylo založeno Průmyslové muzeum pro východní Čechy v Chrudimi. Svou hospodářskou, společenskou a kulturní vyspělost neztratilo město ani ve století dvacátém.

Kulturní zařízení Chrudimská beseda – příspěvková organizace města, městské kulturní středisko, které pořádá nejvíce kulturních programů ve městě. Chrudimská beseda zajišťuje kulturní program v divadle a v budově muzea. Část budovy muzea s velkým sálem je využívána jako společenské centrum, kde se pořádají koncerty, přednášky, konference a plesy. Velký sál muzea má při plném obsazení kapacitu 490 míst, při částečném obsazení 290 míst. •

Divadlo Karla Pippicha s kapacitou malé scény 110 míst a velké scény 302 míst. V letech 1931-1934 byla postavena nová budova městského divadla ve funkcionalistickém stylu. V letech 1996-98 proběhla rekonstrukce divadla. Během celé divadelní sezóny hrají (hostují) v Chrudimi přední české divadelní soubory a konají se zde koncerty mnoha hudebních těles a zpěváků. Amatérský divadelní soubor "Štěpánek" úspěchem pořádá s několik ochotnických představení ročně.

•

Loutkové divadlo Mír s kapacitou 110 míst.

Městská knihovna – nově zrekonstruovaná a moderně vybavená. Své služby nabízí v oddělení dospělých čtenářů, dětských čtenářů, hudebním oddělení a v oddělení informačních služeb a regionální literatury. Městská knihovna je příspěvkovou organizací města. Kina – v Chrudimi promítají 2 kina: •

Letní kino s kapacitou 1200 míst,

•

Kino Svět s kapacitou 250 míst.

Expozice Regionálního muzea v Chrudimi jsou umístěny v komplexu budov z konce 19. století. Muzeum má bohaté sbírky uměleckého řemesla a vlastivědné sbírky z chrudimského regionu. K nejvýznamnějším expozicím patří stálá výstava - sbírka plakátů Alfonse Muchy. V muzeu nalezneme další dvě stálé expozice - Umělecké řemeslo a Mozaika z dějin regionu. Regionální muzeum dále připravuje a realizuje krátkodobé tématické výstavy zaměřené na vlastivědu, přírodovědu a umění. Muzeum mimo výstavní činnost provádí akviziční činnost, pečuje o sbírky, provádí kulturně výchovnou činnost apod. Muzeum nabízí veřejnosti knihovnické a badatelské služby. V pokladně lze získat propagační a ediční materiály muzea. Kabinet ex libris Chrudim byl založen v roce 1986 jako specializované oborové pracoviště muzejního typu. Od roku 1991 je součástí Památníku národního písemnictví v Praze. Po dobu své existence nashromáždil Kabinet kolem 55 tisíc grafických listů, které nyní společně


78



s historickými fondy Památníku národního písemnictví vytvářejí největší sbírku ex libris v České republice. Pravidelným pořádáním Trienále současné tvorby ex libris a sběratelských sjezdů včetně XXVI. Světového kongresu exlibris F.I.S.A.E. se Kabinet výrazně zasloužil o tradici ex libris ve městě. Kabinet podporuje rozvoj tohoto uměleckého oboru a zároveň tak vytváří přímé zdroje pro své sběratelské aktivity. Kabinet pořádá v Nové výstavní síni pravidelné autorské výstavy. Muzeum loutkářských kultur je jedinečné v evropském měřítku svojí rozsáhlou sbírkou exponátů. Obsahuje několik stálých expozic českých loutek, ale i zahraniční loutky ze sbírkového fondu muzea. Mimo celoroční stálé výstavy je zde galerie, pravidelně se pořádají krátkodobé výstavy. Státní okresní archiv – je další institucí, která vyvíjí jistou kulturní aktivitu, k jeho hlavním úkolům patří dohled nad spisovou službou u organizací, přejímání archiválií, jejich ochrana a zpřístupňování veřejnosti. S tím souvisí také spolupráce s vědeckými ústavy, muzei, obcemi, školami, kronikáři a dalšími institucemi a jednotlivými zájemci o studium a propagaci historie regionu. Státní okresní archiv vyvíjí také vydavatelskou činnost. Galerie •

Soukromé galerie Art a Artego na Resselově náměstí s pestrým výběrem výstav všech žánrů a uměleckých oborů.

•

Výstavní síň Vodních zdrojů na Havlíčkově ulici. Kromě výstav se zde pravidelně pořádají tématické přednášky zaměřené na historii města, ekologii, přírodu a ekumenické semináře.

•

Nová výstavní síň – kabinet Ex libris – výstavy našich předních grafiků, malé formy grafiky, ilustrace knih.

•

Výstavní síň v divadle K. Pippicha – všechny žánry výtvarného umění.

•

Výstavní síň Muzea loutkářských kultur – grafika, výstavy s loutkářskou tématikou.

Kulturní aktivity V Chrudimi se průměrně každý den odehrávají 3-4 kulturní akce různého charakteru. Aktuální informace mohou obyvatelé získat vedle jiných zdrojů ze zpravodaje „Vademecum chrudimské kultury“, který je dodáván do všech domácností. Ve městě jsou každoročně tradičně pořádány tyto kulturní akce: Celoročně Chrudimské hudební večery – koncerty klasické hudby Koncerty duchovní hudby v chrudimských kostelech (především varhanní koncerty) Koncerty a divadelní představení ZUŠ Chrudim 2 řady předplatného v Divadle K. Pippicha


79



Výstavy a přednášky - Regionální muzeum v Chrudimi, Kabinet ex libris,

Vodní

zdroje

Chrudim

(Česká

křesťanská

akademie),

Chrudimská beseda, Muzeum loutkářských kultur, ZUŠ Chrudim Každodenní filmová představení v kinech Leden

Osobnost města Chrudimě – vyhlašuje se v oblastech: podnikatelská, sportovní, kulturní, studentská a badatelská. Osobností se může stát každý, kdo významně přispěl k rozvoji či reprezentaci města

Březen

Chrudimská Mateřinka – přehlídka vystoupení dětí z mateřských škol Minifestival swingové hudby

Duben

„Athény východních Čech“ – festival Hudební mládeže ČR (klasická hudba)

Květen

akce pořádané muzei v rámci Mezinárodního dne muzeí

Červen

Evropský den hudby

Červenec

Loutkářská Chrudim – týdenní přehlídka amatérských loutkářských souborů z ČR i zahraničí s velkým množstvím doprovodných akcí Yanderov – hudební festival, jehož smyslem je pomoc začínajícím kapelám

Srpen

Salvátorská pouť

Září

Městské slavnosti – Obžínky – setkání partnerských měst + volba chrudimské kandidátky na královnu královských věnných měst Den otevřených dveří památek – celostátní akce, zdarma přístupné památky a pamětihodnosti Chrudimský zvonek – folkový festival

Listopad

Loutkářský víkend – vystoupení loutkových spolků a divadel Trampský podzim – vystoupení chrudimských folkových skupin a jejich hostů. O chrudimskou loutku – taneční soutěž

Prosinec

Adventní neděle Chrudimské besedy – především koncerty „Spolu bez bariér“ - benefice Stříbrná neděle – předvánoční jarmark Vánoční koncerty sborů – Slavoj, Salvátor

Neziskové organizace Ve městě Chrudim existuje celá řada neziskových organizací, které působí v oblasti kultury, z nichž je možné jmenovat například Divadelní spolek J. N. Štěpánka, Pěvecký a hudební spolek Slavoj, Folklorní soubory Kohoutek a Kuřátka, Taneční klub Besta, Loutkářský spolek Kacafírek, Loutkářský klub AHOJ, Klub Sedmé nebe, Šanci pro Tebe a její hudební klub Agora, a celou řadu dalších.


80



Financování kultury městem Město Chrudim v rámci svého rozpočtu poskytuje příspěvky na činnost kulturních zařízení města každoročně ve výši zhruba 11 až 12 mil. Kč. Dále město poskytuje finanční dotace na podporu kulturních aktivit města. tab. 7.15 Přehled o financování kultury z rozpočtu města v roce 2003 (v Kč) Rok Ostatní činnost

2003 1 392 400

Kino Svět, Letní kino

959 000

Chrudimská beseda

5 253 000

Městská knihovna

7 100 000

Komise pro občan. záležitosti

71 500

Sochy

160 000

Granty

2 000 000

Celkem

16 935 900


Církve a náboženský život Církev adventistů sedmého dne Sbor v Chrudimi založen v roce 1998, bohoslužby se konají v prostorách modlitebny Církve bratrské. Sbor pořádá různé semináře a přednášky (Klub zdraví) a aktivně působí v pobočce ADRA, která organizuje charitativní sbírky, benefiční koncerty apod. Církev bratrská Tato církev působí v Chrudimi od 20.let 20.stol., v roce 1995 se tehdejší samostatná kazatelská stanice přeměnila na sbor. Modlitebna CB je na Filištínské ulici, kapacita sálu s galerií je asi 120 osob. V rámci sboru působí sdružení křesťanských žen Aglow. Církev československá husitská Náboženská obec církve byla v Chrudimi ustavena v roce 1921. Členové církve (1300 členů) se scházejí v Husově sboru, který je také využíván pro širokou veřejnost. Ve sboru je aktivní pěvecký sbor, který pořádá koncerty pro veřejnost. Českobratrská církev evangelická Historie sboru v Chrudimi se datuje od roku 1895. Sbor ČCE má v současnosti okolo 600 členů, bohoslužby se konají v kostele na Pardubické ulici. Katolická církev Největší církev v Chrudimi. Ve farnosti pracuje sdružení mládeže Záboj (akce pro mládež, letní tábory), Farní charita, Farní knihovna. Farnost pořádá v hlavním kostele koncerty pro veřejnost, podílí se také na organizaci přednášek České křesťanské akademie. Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Chrudimský sbor má v současnosti asi 60 členů, kteří se schází po soukromých bytech nebo v Sále království v obci Dražkovice u Pardubic. Řeckokatolická církev Bohoslužby se konají v kostele sv. Michala, zúčastňuje se jich pouze několik věřících.


81



7. 4 Sport, mládež, volný čas Organizovaný sport Výkonnostní sport v Chrudimi je poměrně dobře zastoupen, a to jak individuální tak kolektivní sporty. Sportovci representují město ve vyšších soutěží. Ve městě působí více několik desítek občanských sportovních sdružení, v nichž je kromě velkého počtu dospělých zapojeno více než 1900 mladých lidí do 18 let. Ze sportovních sdružení je možné jmenovat například AFK Chrudim, SK Chrudim, Sokol Chrudim, HC Chrudim, Tenisový klub Chrudim, Školní atletický klub, Sportovní klub Shotokan Karate Chrudim, Klub BIKE Chrudim, HBC Jokerit Chrudim, a další. Neorganizovaný sport Občané města mohou využít ke svým volnočasovým sportovním aktivitám sportovní zařízení ve městě. Sportoviště města Chrudimě, příspěvková organizace města, spravuje v současné době tato sportovní zařízení: • zimní stadion, • krytý plavecký bazén, • letní koupaliště, • hala na stolní tenis, • skatepark, • SK Chrudim. Kapacita těchto sportovišť je vcelku dostatečná, mezi dosud nevyřešené problémy však patří dopravní obslužnost areálu Sportovišť (příjezd, parkování). Následující prioritní potřeby by vedly k dokončení zázemí sportovišť: • výstavba nové tribuny na zimním stadionu, stávající prostory by byly využity k rozšíření ubytovacích kapacit ve městě, • vybudování dětského koutku na letním koupališti a rekonstrukce hřiště na plážový volejbal tamtéž, • vybudování parní kabiny a vířivky v areálu krytého plaveckého bazénu. Na Sportovištích města Chrudim se konají sportovní akce s celostátním významem, např. Mistrovství republiky handicapovaných sportovců, Mistrovství republiky veteránů v krátkém bazénu, řada oblastních přeborů a další. Mezi další sportovní zařízení na území města patří: • fotbalový stadión, • tenisové kurty, • víceúčelová sportovní hala, • plochá dráha (ve špatném stavu). V Chrudimi a okolí je možné vyžití v těchto sportech: tenis, plavání, turistika, basketbal, volejbal, fotbal, atletika, hokej, bruslení, házená, moderní a sportovní gymnastika, tanec, karate, cyklistika, fitness, jízda na koni, stolní tenis, šachy, šipky, squash, kuželky, bowling, petanque, parašutismus, létání na ultralehkých letadlech, bezmotorové a motorové létání a letecké modelářství. Golfové hřiště je ve Svobodných Hamrech (30 km). V Chrudimi působí skupina FLYING BULLS AEROBATIC TEAM, dříve známá pod názvem SKY BOX – několikanásobní mistři světa v akrobatickém skupinovém létání.


82



Již tradicí je zde každý rok Bikemarathon Železné hory, Monaka či dětský letecký den.

běžecké závody Velká cena

Stav volně přístupných sportovišť a dětských hřišť především na sídlištích je zanedbaný, navíc je pociťován jejich nedostatek. Venkovní hřiště a sportoviště u základních a středních škol jsou veřejností v mimoškolním čase využívána v menší míře, než by kapacitně mohla být. Technický stav školních hřišť je relativně dobrý. Financování sportu městem Město Chrudim poskytuje v rámci svého rozpočtu každoročně příspěvek na správu sportovních zařízení města. Dále město poskytuje finanční příspěvky na podporu sportovních aktivit ve městě. tab. 7.16 Přehled o financování sportu z rozpočtu města v roce 2003 (v Kč) 2003 Sportoviště města -příspěvek na činnost

8 515 000

Příspěvek na podporu sportu a tělovýchovy

2 300 000

Celkem

10 815 000


7. 5 Nestátní neziskové organizace Počet nestátních neziskových organizací působících v Chrudimi je podle posledních dostupných údajů (září 2003) 91. Skutečný počet těchto organizací bude pravděpodobně o něco vyšší, protože některá sdružení nejsou v databázi zachycena. Některé organizace jsou zakotveny v celorepublikových svazech, jiné působí pouze v rámci Chrudimě. Nejčastějším typem NNO v Chrudimi jsou sportovní organizace, kterých je evidováno 24. Mnohé z těchto organizací se věnují i práci s mládeží. Dalších 16 organizací má jako hlavní náplň aktivity pro děti a mládež, smysluplné využití jejich volného času apod. Ve městě jsou velmi aktivní také sdružení a spolky zaměřené na kulturní oblast (13), ať už se jedná o divadelní, pěveckou či výtvarnou činnost. Sociální práci, péči o zdravotně postižené apod. se věnuje 12 chrudimských organizací. Obyvatelé města se sdružují i podle předmětu svých zájmů, koníčků, proto ve městě působí 10 zájmových organizací. NNO zaměřené na ochranu přírody a životního prostředí (4) spolu s dalšími organizacemi doplňují celkový výčet neziskového sektoru v Chrudimi. Odborná úroveň činnosti NNO je mnohdy na vysoké úrovni. Materiálně-technické zázemí pro činnost těchto organizací je ovšem nedostatečné, především chybí prostory (Spolkový dům), kde by tyto zájmové, dobrovolnické organizace mohly působit.

7. 6 Bezpečnostní situace ve městě Mezi nejzávažnější bezpečnostní problémy města Chrudim patří majetková kriminalita, která tvoří 50% z celkové trestné činnosti, a dále pouliční kriminalita. Ve večerních a nočních hodinách, převážně o víkendu a o prázdninách dochází k narušování veřejného pořádku, k rušení nočního klidu a k poškozování majetku.


83



tab. 7.17 Bezpečnostní situace ve městě 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

376

535

319

404

332

321

276

Podíl majetkové trestné činnosti v %

64

64

63

59

59

62

50

Podíl násilné trestné činnosti v %

4,5

5,3

5,9

4,2

5,6

3,2

2,6

Index vyšetřovaných osob mladších 18 let

18,3

20,3

15,7

25,7

19,1

19,5

19,1

Index nápadu přestupků evidovaných MP a

2433

2082

1691

1513

1252

1503

2130

Index nápadu trestné činnosti

P ČR Zdroj: Komplexní součinnostní program prevence kriminality Města Chrudimě, 2003

Komplexní součinností program prevence kriminality se skládá z mnoha dílčích aktivit, které jsou zaměřeny na oblast sociální prevence. Hlavními realizátory aktivit jsou jednotlivá sdružení a subjekty ( např. obč. sdružení Šance pro Tebe Chrudim a jeho klub Futur, ZO ČSOP a Zelený dům, pedagogicko-psychologická poradna a další). V rámci možností jsou jednotlivé aktivity koordinovány manažerkou prevence kriminality a koordinátorkou projektu Zdravé město. Na řadě projektů se podílí samo město Chrudim tím, že prostřednictvím komisí a rady města na celou řadu projektů přispívá finančními dotacemi a i prostředky z grantů. Prevence kriminality Městské policie Chrudim začala oficiálně svou činnost od 1.3.2001, jejím úkolem je přispívat ke snižování kriminality ve městě. Činnost prevence kriminality MP Chrudim : •

Práce se školní mládeží - Preventivní besedy na školách s cílem zvyšování právního vědomí dětí a mládeže - Soutěže (výtvarné, dopravní, literární), - Výuka na dopravním hřišti,

•

Výchovné pohovory s problémovými dětmi,

•

Besedy v mateřských školách - seznámení s policií, dopravní výchova,

•

Besedy pro seniory,

•

Besedy pro rodiče,

•

Spolupráce s Policií České republiky,

•

Spolupráce s Domem dětí a mládeže ,

•

Informovanost občanů pravidelnými články v Chrudimském zpravodaji,

•

Ankety,

•

Spolupráce s odborem prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR,

•

Evidence jízdních kol.

V průběhu roku 2002 byl realizován velký projekt prevence kriminality, a to zřízení městského kamerového systému. Do lokalit s vyšším nápadem trestné činnosti byly průběžně instalovány kamerové body. V první etapě tj. v roce 2002 došlo k instalaci tří kamerových bodů a jejich propojení na operační středisko Městské policie. Na konci roku Strategický plán rozvoje města Chrudimě

84



2003 bude systém doplněn o čtvrtý a pátý kamerový bod a bude dokončeno propojení na Policii České republiky. V rámci programu prevence kriminality je podporována činnost nízkoprahového klubu Futur, činnost Občanské poradny, jejímž realizátorem je Farní charita Chrudim a další aktivity.

7. 7 Závěry k sociální a kulturní infrastruktuře Ve městě existuje dostatečná síť, dobrá dostupnost a úroveň předškolních zařízení, základních a středních škol. Současná kapacita mateřských a základních škol je dostačující, přičemž obsazenost mateřských škol činí více než 90 %, u základních škol je to více než 80 %. Z důvodu poklesu počtu narozených dětí, který za posledních 10 let činil cca 38 %, lze v nejbližších letech očekávat problémy související s obsazeností jednotlivých zařízení. Pokud jde o vybavenost základních škol, existuje v nich poměrně malý počet odborných učeben. Velmi významná je existence základní umělecké školy s řadou uměleckých oborů a rovněž Domu dětí a mládeže, jehož kapacita a technické zázemí jsou však nedostatečné. Město plní funkci středoškolského centra regionu. Nemocnice Chrudim je páteří v oblasti zdravotnictví, jejímž zřizovatelem je Pardubický kraj. Význam fungování nemocnice je patrný nejen pro samotné obyvatele města, ale také pro přirozenou spádovou oblast. Budova léčebny dlouhodobě nemocných je v havarijním stavu a vyžaduje rekonstrukci. Činnost nemocnice je doplněna poměrně hustou a pestrou sítí soukromých ambulancí jednotlivých specialistů a činností praktických lékařů pro dospělé a děti. Sociální péče je ve městě zajišťována velice rozvinutým systémem pečovatelské služby a domácí péče prostřednictvím Centra sociálních služeb a pomoci. V současné době existuje potřeba výstavby domova důchodců. Rovněž velice tíživě se projevuje absence azylového bydlení pro osamělé matky s dětmi. Město Chrudim je významným centrem kulturního života regionu s pestrou nabídkou kulturních a kulturně vzdělávacích akcí ve městě a okolí. Mnohé z těchto akcí však nejsou dostatečně využity pro propagaci města a cestovní ruch. Město disponuje značným počtem kulturních zařízení s dobrou odbornou úrovní, avšak některá jsou nedostatečně využívána. Pro oblast sportovních a volnočasových aktivit existuje ve městě pozoruhodná základna organizací. Jde zejména o tělovýchovné jednoty, sportovní kluby a zařízení pro trávení volného času dětí a mládeže. Materiálně-technické zázemí těchto organizací je však nedostatečné, neexistuje zde např. spolkový dům. Kapacita a rozmanitost sportovních zařízení je dostačující a umožňuje sportovní vyžití ve velkém počtu sportů. Na druhé straně je na sídlištích nedostatek a špatný stav sportovišť a dětských hřišť. Bezpečnost obyvatel a prevence kriminality je předmětem soustředěného zájmu mnoha subjektů, mezi nimiž dominují aktivity manažera prevence kriminality, Městské policie, Policie ČR, aktivit se však účastní i množství neziskových organizací.


85


8. Cestovní ruch

8. Cestovní ruch 8. 1 Vymezení předpokladů pro cestovní ruch Mezi základní charakteristiky města Chrudimě patří její bohatá historie a zachovalé kulturní památky. Cestovní ruch je tedy v prvé řadě vázán na historické jádro města, které bylo v roce 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Chrudim patří mezi jedno z 9 věnných měst českých královen, protože Chrudim byla od 14. stol odkazována manželkám králů, Václav II. dal Chrudim svojí ženě Elišce Rejčce, Karel IV. Elišce Pomořanské. V roce 1603 bylo město vyčleněno z ostatních královských měst a dostalo se pod správu zvláštního královského podkomořího. V posledních letech probíhá spolupráce mezi věnnými městy, jejíž cílem je vytvořit nový produkt cestovního ruchu, a to seriál putování po těchto městech. Cestovní ruch v Chrudimi je dále umocňován množstvím kulturních akcí (Loutkářská Chrudim). Silnou devizou města v oblasti cestovního ruchu je existence konferenčních a společenských prostor, konkrétně se jedná o velký sál muzea a přilehlé prostory. Ve velkém sále se již v současnosti konají společenské akce nadregionálního významu (Ples Květů, Ples Playboye, Zlatá hokejka aj.). Ucelená marketingová nabídka těchto prostor ve spojení s nabídkou ubytování a doplňkových aktivit (využití volného času) pro klienty zatím neexistuje. Pro hromadné akce je využitelný areál Letního kina, především se zde nabízí možnost pořádání hudební akcí. Chrudim v druhé řadě plní roli výchozího místa turistických tras a zázemí pro cestovní ruch v Chráněné krajinné oblasti Železné hory a v CHKO Žďárské vrchy. Tyto oblasti jsou využívány obyvateli a návštěvníky města k aktivnímu odpočinku, rekreaci a relaxaci. Město na druhou stranu slouží jako výletní cíl pro turisty navštěvující primárně střediska v CHKO. Chrudim je východiskem turisticky atraktivních tras do Slatiňan, ke gotickému kostelíku v Kočí (sv. Bartoloměje) nebo Souboru lidových staveb Vysočina na Veselém kopci. Významným prvkem cestovního ruchu je Sečská přehrada, které je vybudována na řece Chrudimce asi 18 km od města. Sečská přehrada je centrem vodních sportů, jachtingu a rybaření a je oblíbenou turistickou destinací.

8. 2 Turistická infrastruktura Mezi základní turistickou infrastrukturu patří ubytovací kapacity. V Chrudimi je v roce 2003 podle statistik Informačního centra k dispozici asi 265 lůžek. Návštěvníci mohou volit mezi tří hvězdičkovým hotelem (Hotel Bohemia) přes ubytování v soukromí až po ubytování nejnižší kategorie (Hotel Central). Počet lůžek se od roku 2002 navýšil o cca 55 lůžek, které přibyly v nově otevíraných pensionech a díky rozšíření nabídky lůžek v soukromí. V Chrudimi není umístěn žádný kemp, ani motel. Na území města ani na jeho okraji se nenachází žádné ubytovací zařízení pro venkovskou turistiku či agroturistiku. Vzhledem k počtu obyvatel města nejsou ubytovací kapacity příliš vysoké (11,1 lůžek na 1000 obyvatel).


86


8. Cestovní ruch

tab. 8.1 Přehled ubytovacích zařízení Kapacita

Cena 1

Hotel Bohemia ***

89 lůžek

750 Kč

Hotel Alfa

48 lůžek

250 Kč

Sporthotel

36 lůžek

200 Kč

Muzeum loutek

10 lůžek

250 Kč

Pension U džbánu

18 lůžek

200 Kč

Pension U náhonu

12 lůžek

300 Kč

Europenzion

12 lůžek

500 Kč

Hotel Central

10 lůžek

Cca 150 Kč

Max 30. lůžek

Cca 150 Kč

Název

Ubytování v soukromí

Celkem 265 lůžek Zdroj: IC Chrudim

1

Cena za jednu osobu a noc

Stravovací kapacity V Chrudimi se podle průzkumu z roku 2001 nachází 5 hostinců, 24 restaurací (s kapacitou 720 míst), 10 vináren, resp. barů s kapacitou 300 hostů, 1 motorest a 8 stravovacích zařízení jiného typu (cukrárny, kavárny). Počet míst u stolu v chrudimských stravovacích zařízeních je tedy absolutně vysoký, ale v přepočtu na obyvatele města se jedná o nízké číslo (45 míst na 1000 obyvatel). Nabídku stravovacích možností v Chrudimi je možno označit za omezenou. V těsné blízkosti Resselova náměstí je přesto počet restauračních zařízení dostatečný. Informační centrum Informační centrum sídlí na Resselově náměstí v centru města a bylo zřízeno městem. Centrum poskytuje široké spektrum služeb pro návštěvníky a turisty. Podle klasifikace A.T.I.C. ČR spadá pod kategorii B. IC spolupracuje Českou centrálou cestovního ruchu a je členem Asociace českých informačních center. V letní sezóně je IC otevřeno 47,5 hodin týdně (od pondělí do soboty), v zimním období je otevřeno pouze v pracovní dny po dobu 45,5 hodin týdně. V období 05/2002 – 12/2002 poskytlo IC návštěvníkům 3330 informací. Klienti jsou převážně z tuzemska, zahraniční návštěvníci tvoří méně než 5% klientů. Hlavní náplň činnosti informačního centra: • informace o historii a současnosti Chrudimě a okolí, • místopisné informace, • informace o kultuře a sportovních akcích, • důležitá telefonní čísla, • adresář firem, organizací, institucí, spolků,..., • vlakové a autobusové spoje, • ubytování nejen v Chrudimi a okolí, • zajištění průvodcovských služeb, • informace o turistických cílech v Chrudimi a okolí, • prodej upomínkových a propagačních předmětů,


87


• • •

8. Cestovní ruch

předprodej vstupenek (pro akce pořádané Chrudimskou besedou, pro větší koncerty v Pardubicích a Hradci Králové), výlep plakátů pro technické služby, spolupráce s městem (sběrné místo pro ankety apod.).

Jak lze vyčíst ze statistik IC, lidé přicházejí do IC především za účelem nákupu zboží (upomínkové předměty, mapy,..), nejčastěji poptávají informace o vybavenosti města a chtějí pomoci s orientací ve městě. Propagace města z hlediska cestovního ruchu je zajišťována prostřednictvím internetových stránek administrovaných městem a Informačním centrem. V IC je pro návštěvníky k dispozici množství informačních brožur, publikací a knih. IC nabízí dostatečně široký sortiment upomínkových předmětů a dalších suvenýrů s motivy vztahující se k městu a regionu. Jako nedostatkové byly Informačním centrem označeny bezplatné letáky (skládačky) se základními informacemi o městě. Návštěvníci dále často poptávají a postrádají cykloturistické mapy Chrudimska. Cyklistické trasy Městem prochází regionální doporučené cyklotrasy, o jejichž vedení je možné získat informace na propagačních letácích dostupných v informačních centrech v kraji. Jedná se o tyto cyklotrasy: • Podél Chrudimky, • Okolo Chrudimi východním okruhem přes Hrochův Týnec, • Do přírody u Slatiňan - jižní okruh, • Z Chrudimě na Sečskou přehradu a zpět přes Třemošnici a Heřmanův Městec, • Okolo Chrudimě západním okruhem přes Heřmanův Městec. Podrobněji o cyklotrasách viz kap. 4.1 Doprava. Cyklobus v Železných horách Dopravní společnost Connex Východní Čechy a.s. provozuje autobusovou linku PardubiceChrudim - Trhová Kamenice, Heřmanův Městec - Pardubice. Speciálně upravené autobusy pro přepravu bicyklů přiváží cyklisty z Pardubic a zpátky, cyklisté se tak mohou vyhnout frekventovaným a proto nebezpečným silnicím v okolí velkých měst a snadno se dostat do turisticky atraktivních oblastí Železných hor. Linka má dva spoje, dopolední a odpolední, turisty převáží každý víkend. Někteří turisté mohou svou vyjížďku zahajovat nebo ukončovat právě v Chrudimi a v samotném městě strávit čas do odjezdu spoje. Sportovní zařízení jsou důležitou složkou materiálně technické základny cestovního ruchu. Na cestovní ruch mají vazbu následující zařízení: • Sportovní areál u Chrudimky - soustava bazénů (krytý a venkovní), tobogány, 2 hřiště na plážový volejbal, trávník na malou kopanou, areál je využitelný celoročně (krytý bazén), • Víceúčelová sportovní hala, • Tenisové kurty (na kraji města u silnice na příjezdu od Pardubic), • Sportovní letiště - využitelné jak pro sportovní létání (bezmotorové a motorové létání, létání na ultralehkých letadlech), tak pro účely cestovního ruchu v podobě vyhlídkových letů, letecké či balónové show apod., • Krytý zimní stadion – provozován celoročně, sporty na ledové ploše, in line sporty. Návštěvníci města mohou provozovat i další sporty, k jejichž provozování jsou v Chrudimi podmínky (např. bowling, fitness aj.)


88


8. Cestovní ruch

8. 3 Atraktivity cestovního ruchu Muzea Mezi nejvíce vyhledávané cíle návštěvníků města patří muzea. Muzea fungují celoročně a návštěvnost je pouze v malé míře závislá na aktuálních expozicích. Muzeum loutkářských kultur v Mydlářovském domě Založeno v roce 1972, základem jsou soukromé sbírky dr. Jana Malíka. Muzeum ročně navštíví okolo 30 000 návštěvníků, velkou část z nich tvoří hromadné (školní) zájezdy. Regionální muzeum v Chrudimi Regionální muzeum v Chrudimi má přístupné tři stálé expozice: Alfons Mucha - Plakáty, Umělecké řemeslo a Mozaika z dějin regionu. Vedle stálých expozic muzeum připravuje a realizuje krátkodobé výstavy s vlastivědnou a přírodovědnou tématikou, i výstavy z oboru výtvarného umění. Kabinet Ex libris Součást Památníku národního písemnictví v Praze. V České republice je to jediná instituce, která se věnuje této specifické umělecké oblasti. Kabinet připravuje v Nové výstavní síni pravidelné autorské výstavy věnované nejen exlibris. Prezentace tohoto grafického oboru může být atraktivní z hlediska cestovního ruchu, ale dosud tomu brání širší propagace Kabinetu. Nemovité památky V městské památkové zóně se kromě níže vyjmenovaných nemovitých památek eviduje 77 měšťanských a rodinných domů, které dohromady se sakrálními stavbami (6 kostelů), skulpturálními prvky vytvářejí unikátní městský komplex. Technický stav památek je relativně dobrý. Historické budovy v centru jsou z velké části využity, ačkoli v posledních letech dochází k vylidňování centra a uvolněné prostory slouží jako kanceláře k administrativním účelům. Kostel sv. Josefa bez vnitřního vybavení a zahrady v bývalém kapucínském klášteře jsou zatím nevyužité. Přehled vybraných nemovitých památek je členěn podle polohy ve městě. Chrudim I Stará radnice, čp.1 – renesanční budova postavená kolem roku 1560, upravená barokně, fasáda pochází z roku 1721; řadová jednopatrová budova, šestiosá, s barokním zvlněným štítem. Na levé straně průčelí je původní průjezd, na pravé straně barokní portál. Ve štítu jsou sochy od K. Devotyho z r. 1808. V objektu je zachována renesanční dispozice, v patře renesanční portálek, na nádvorní straně jsou arkády. Tvoří urbanistickou dominantu severní strany náměstí. Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie – panoramatická dominanta města, gotická trojlodní bazilika se západním dvouvěžovým průčelím, v letech 1850 – 1880 byla regotizována Františkem Schmoranzem. Tato dominanta města je důležitým článkem ve vývoji české architektury doby Václava IV. Bohaté vybavení kostela, hlavní oltář barokní, deskový obraz sv. Salvatora, v severní lodi malovaný křídlový obraz Panny Marie. Sloup Proměnění Páně s kašnou /morový sloup/ na Resselově náměstí je monumentální barokní pískovcové sousoší dokončené v roce 1734. Dílo sochařů J. Bully, J.P. Čechpauera a Ignáce Rohrbacha. Jedná se o urbanistickou dominantu Resselova náměstí, dílo vynikající slohové kvality.


89


8. Cestovní ruch

Divadlo Karla Pippicha (1934) – je funkcionalistická stavba z let 1931 – 1934 dle návrhu J. Freiwalda a J.Böhma. Průčelí objektu je završeno sochou Thálie na kamenné konzole. V roce 1998 byla dokončena celková rekonstrukce budovy. Mydlářovský dům, čp.74 (postaven v letech 1573 – 1577) – renesanční dům nechal postavit zámožný měšťan Jan Mydlář, dům třípatrový, s dvoupatrovou loggií v průčelí, v 1. a 2. patře kamenné arkády, bohatá ornamentální a figurální výzdoba, zadní strana domu s otevřenými arkádami a kamennou válcovou věží s ukončením v podobě minaretu. Tento a sousední dva domy v současnosti hostí Muzeum loutkářských kultur. Jedná se o jeden z nejlepších příkladů patricijského měšťanského domu české renesance přesahující svou výtvarnou kvalitou daleko lokální a regionální rámec. Areál opevnění /hradby/. Chrudimské městské opevnění je v písemných pramenech doloženo v polovině 14. století. Stavební konstrukce prošly v průběhu doby rozsáhlou rekonstrukcí. Původně se dvěmi branami Horní a Dolní, s půlkruhovými a kruhovými baštami, zachovaly se zbytky severní bašty zv. Prachárna, a dvě fortny: Pardubská fortna na severu a Tmavá fortna (Myší díra) na jihu. Dochovaly se i části hradební zdi a zbytky příkopu u kláštera kapucínů. Bývalý kapucínský kostel sv. Josefa s klášterem – stavební komplex s typickou kapucínskou dispozicí, klášter založen v r. 1656, kostel vysvěcen v r. 1665 - jednolodní budova s užším pravoúhle uzavřeným presbytářem s přilehlou sakristií a kaplí. V současnosti je kostel bez vnitřního zařízení. Kostel sv. Michala- pozdně gotický jednolodní kostel s presbytářem s kaplí, ze zač. 16. stol. Pozdně gotický ráz stavby je dosud dobře zachován. Nejvíce památek v kostele je z období 16. až 18. stol. Rokokový hlavní oltář (kol. roku 1770). Charakteristických je několik desítek renesančních náhrobků ve zdech. Rozvodovský dům, čp. 76 – goticko- renesanční budova, s empírovou přestavbou průčelí, bohatý profilovaný vstupní portál, renesanční portály v přízemí a patře, na fasádě empírové figurální reliéfy. Stavební historie domu je nejsložitější v celé Chrudimi. Vznikl zřejmě spojením dvou samostatných středověkých domů. Zvlášť výrazná byla přestavba v renesanci, stavební činnost vyvrcholila v druhé čtvrtině 19. století, kdy dům byl sjednocen mimořádně monumentální fasádou. Je to jedna z nejpozoruhodnějších stavebních památek města. Říční náhon kolem historického jádra – náhon vznikl asi v l5. století původně jako funkční koryto do míst, kde zásoboval řadu řemeslnických provozoven /mlýny, koželužny, vodárna/. V pozdější době byly provedeny úpravy. Od r. 1977 byl náhon etapově z velké části revitalizován. Dům čp. 73, Břetislavova ulice – původně gotický dům, přestavěný renesančně r. 1575. První patro vystupuje do ulice a spočívá na pěti krakorcích, ozdobených rozetami. Dům čp. 32 a čp. 1238 bývalý hotel „Bída“- objekt byl vybudován postupně v klasicistním období, největší rozkvět zažil kolem r. 1900, kdy východní část byla rozšířena a zvýšena a fasády byly opatřeny neorenesančním dekorem. V současné době probíhá rekonstrukce vnějšího pláště. Chrudim II Novoměstská kašna – kašna se souborem sedmi barokních plastik na balustrádě z let 1719 – 1728. Většina soch je dílem chrudimského sochaře J.P.Čechpauera. Balustráda je osmistěnná s barokně prohýbanými stěnami členěnými vystupujícími pilastry z nichž na sedmi jsou umístěny sochy světců a pod sochami erby s nápisy. Kostel sv. Kateřiny – založen v polovině 14. století. Trojlodí je z let 1514 – 1536. V kostele je velmi zajímavá raně renesanční kamenná kruchta a raně renesanční portály. Presbytář Strategický plán rozvoje města Chrudimě

90


8. Cestovní ruch

pozdně gotický pětiboce uzavřený. Kostel je významný článek architektury 16. století, cenný je i svým původním zařízením. V r. 1887 úpravy provedl F. Schmoranz. Kostel Povýšení sv. Kříže- pozdně gotická jednolodní stavba, snad nejstarší chrudimský kostel, o které jsou nejstarší zprávy z poloviny 14. stol. Kostel byl upravován v letech 1864 – 1865 F.Schmoranzem. Vodárna čp. 111 – novogotická z roku 1852 od F. Schmoranze, jádro je barokní. Stavba nad bývalým náhonem – technická památka. Z vodárny se potrubím tlačila voda do vodní věže „Na Puši“. Odtud samospádem tekla do novoměstské kašny a kašny na náměstí. Chrudim III Muzeum čp. 86 neorenesanční budova z let 1897 – 1898 podle projektu arch. J. Vejrycha, zdobená plastikami Ant. Poppa. Je to významná kulturní a stavební památka české neorenesance z přelomu 19. a 20. století, slouží k muzejním účelům. Objekt čp. 85 – tříkřídlý, novobarokní, autorem je J. Vejrych, postaven 1897 - 1901, uvnitř kvalitní štuková výzdoba, slouží k účelům společenským. Spolu s čp. 86 tvoří jeden architektonický a urbanistický celek. Kotěrova vila – čp. 27, postavena v r. 1907. V její fasádě se mísí prvky secesní a folkloristické. Vila je významnou architekturou podle projektu tvůrce moderní české architektury Jana Kotěry z období Kotěrova hledání nového architektonického slohu. Chrudim IV Kostel sv. Marka – barokní kostel v Markovicích byl postaven v 18. století. Jednolodní orientovaná stavba je vybavena zařízením ze 17. a 18. stol. Výrazná dominanta pro široké okolí. Medlešice Zámek Medlešice - barokní architektura z doby kolem r. 1720. Stavba je příkladem drobného feudálního sídla 18. století na českém venkově. Zámek obklopen parkem se vzácnými dřevinami. Zámek neslouží účelům cestovního ruchu. Objekty s potřebou rekonstrukce dle stavebního odboru, oddělení památkové ochrany •

Kostel Nanebevzetí Panny Marie,

•

Kostel sv. Michala,

•

Kostel sv. Josefa,

•

Kostel. Sv. Kateřiny,

•

Židovský hřbitov,

•

Objekt čp. 74 – Mydlářův dům – západní fasáda,

•

Bývalý hotel „Bída“ – celková rekonstrukce tzv. „Velké Bídy“,

•

Restaurování – pomník Viktorina Kornela ze Všehrd,

•

Novoměstská kašna.

Přírodní památky Na území města Chrudimě se nacházejí následující přírodní památky, které ovšem u důvodů ochrany přírody mají jen malý přínos pro cestovní ruch: • Přírodní rezervace Habrov, Strategický plán rozvoje města Chrudimě

91


• •

8. Cestovní ruch

Přírodní památka Ptačí ostrovy, Významný krajinný prvek Hyxovo peklo.

Tradiční kulturní akce s významem pro cestovní ruch V následujícím přehledu jsou uvedeny pouze ty kulturní akce, které mají význam pro cestovní ruch, ostatní kulturní akce jsou uvedeny v kap. 7.3. Březen • Trampské jaro – vystoupení chrudimských folkových skupin a jejich hostů Červen •

Evropské dny hudby

Červenec • Loutkářská Chrudim - týdenní přehlídka amatérských loutkářských souborů s velkým množstvím doprovodných akcí. Bezesporu nejvýznamnější kulturní akce, která přiláká nejvíce návštěvníků (až 4000 ročně). Srpen •

Staročeská pouť – tradiční pouť s atrakcemi pro děti i dospělé na náměstí

Září •

Městské slavnosti – obžínky, setkání partnerských měst (holandské Ede, slovenský Svidník, polská Olesznica, švédské Partille)

Listopad • Loutkářský víkend – vystoupení loutkových spolků a divadel • O chrudimskou loutku – taneční soutěž ve společenských tancích

8. 4 Limity rekreačního využití Město se v oblasti cestovního ruchu profiluje jako místo s historickými a kulturními památkami. Poznávací cesty zaměřené na tento druh památek jsou vykonávány převážně v letní sezóně, od května do září. V letních měsících přicházejí návštěvníci kvůli letním sportům (koupaní, rybaření, sportovní létání, cykloturistika). Město na druhou stranu nedisponuje žádnou atraktivitou, která by přitahovala návštěvníky v zimní sezóně, jako jsou např. zařízení pro zimní sporty (vleky pro sjezdové lyžování, lyžařské běžecké trasy). Dosud není plně využit potenciál pro pořádání konferencí a společenských akcí, které by se mohly konat ve velkém sálu muzea a v přilehlých prostorách. Intenzita cestovního ruchu proti není v průběhu roku vyrovnaná, nýbrž má vrchol v prázdninových měsících. Druhou charakteristikou turismu v Chrudimi je silná závislost počtu návštěvníků a pořádaných kulturních akcí. Mezinárodní přehlídky souborů Loutkářská Chrudim se ročně účastní množství diváků, hojně navštěvovaný je i Loutkářský víkend a další akce (viz kap. 8.3). V období mezi pořádanými akcemi je návštěvnost mnohem nižší, diváci se ve městě nezdrží po ukončení programu. Chrudim je tak závislá na pořádaných přehlídkách, kdy je nápor návštěvníků koncentrován do několika dnů. S tím je spojen problém přetíženosti ubytovacích i stravovacích kapacit.

8. 5 Závěry k cestovnímu ruchu Cestovní ruch by se mohl stát nezanedbatelným prvkem ekonomické struktury města. Chrudim má k tomu vynikající předpoklady v podobě unikátního historického centra, které je prohlášeno za městskou památkovou zónu. Zachovalé sakrální památky, representované gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie, i památky světské, jako např. Mydlářovský


92


8. Cestovní ruch

dům či budova Staré radnice přitahují turisty. Technický stav památek je relativně dobrý a spolu s upravenými prostranstvími jsou nemovité památky pro turisty velice přitažlivé. Poloha města v blízkosti velkých regionálních center Pardubic a Hradce Králové, stejně jako poloha v geografickém středu republiky, je příznivá pro rozvoj cestovního ruchu. Z tohoto pohledu se jeví jako perspektivní aktivní participace města v marketingovém projektu Královská věnná města, kde je společně propagováno všech devět věnných měst ČR. Mezi základní turistickou infrastrukturu patří ubytovací kapacity. V tomto směru existuje v Chrudimi malá nabídka lůžek. Počet návštěvníků je tak limitován ubytovacími možnostmi, což je zvlášť patrné při hromadných kulturních akcích (Loutkářská Chrudim apod.). Ve městě či v jeho blízkém okolí chybí cenově příznivá ubytovací zařízení, která by vyhledávali turisté s nižšími požadavky na standard ubytování. V Chrudimi mohou návštěvníci posedět a pojíst v cukrárnách, kavárnách, hostincích či restauracích, škála stravovacích zařízení je zde široká, od nejlevnějších podniků až po restaurace pro gurmány. Celkový počet míst v těchto podnicích je však pro město této velikosti a množství návštěvníků poněkud omezený. Sportovní areál u Chrudimky se soustavou bazénů a hřišť a sportovní letiště nabízejí možnost aktivně strávit volný čas nejen pro obyvatele města, ale i pro návštěvníky. Sportovní zařízení jsou provozována celoročně. Turisticky atraktivní oblast CHKO Železných hor a přírodní památky menšího významu zajišťují Chrudimi pozici výchozího místa turistiky. Tato pozice je ovšem sekundární. Chrudim sama o sobě má vynikající podmínky pro cykloturistiku. Kulturní akce ve formě přehlídek, festivalů a setkání i s mezinárodní účastí propagují město a lákají množství turistů. Stěžejním kulturním atributem města je využití loutkářské tradice, která na sebe váže více aktivit – muzeum, přehlídky a setkání loutkářů a další. Potenciál Chrudimě v oblasti cestovního ruchu je velice silný. Počet návštěvníků Chrudimě kulminuje především v době konání hromadných akcí. Návštěvnost města se zvyšuje v letní sezóně, protože tehdy je poznávací turistika nejintensivnější. To je násobeno charakterem podpůrné turistické infrastruktury, která má v zimních měsících víceméně omezený provoz (venkovní koupaliště, letiště, cyklotrasy apod.). Dosud není plně využit potenciál města v oblasti kongresové turistiky v návaznosti na využití reprezentačních prostor v budově muzea.


93


9. Životní prostředí

9. Životní prostředí Životní prostředí lze posuzovat ze dvou hledisek. Přestože obě vyplývají ze stejné situace, nemusí být vždy totožná. Prvním hlediskem jsou objektivní údaje o stavu životního prostředí, vypovídající o kvalitě jednotlivých složek ŽP a umožňující mimo jiné srovnání stavu ŽP v Chrudimi s ostatními městy a oblastmi Pardubického kraje, resp. České republiky. Druhým hlediskem je vnímání kvality životního prostředí samotnými obyvateli Chrudimě, především to, zda je pro ně stav životního prostředí prioritním problémem, jehož úspěšné řešení zvýší jejich spokojenost se životem ve městě. Níže uvedená kapitola je pochopitelně založena především na analýze dat o jednotlivých složkách ŽP, avšak ani subjektivní hledisko názorů obyvatel není pominuto, a v případě potřeby je v příslušné kapitole stručně zmíněno (podrobné výsledky ankety občanů Chrudimě, z nichž názory obyvatel vycházejí, jsou uvedeny v samostatné příloze). Významnou aktivitou, která prolíná všemi oblastmi rozvoje města a významně ovlivňuje i oblast životního prostředí, je zařazení města Chrudimě do sítě Zdravých měst. Zapojením do tohoto mezinárodního projektu WHO se účastnické město zavázalo hledat cesty k podpoře zdraví, udržitelného rozvoje a kvality života, tedy cílů, které s problematikou životního prostředí úzce souvisejí. Specifickými nástroji pro dosažení uvedených cílů je např. implementace místní Agendy 21 a místního akčního plánu zdraví a životního prostředí (LEHAP), které spolu se Strategickým plánem musí tvořit harmonizovaný systém, nikoliv na sobě nezávislé, neprovázané strategické procesy. Město Chrudim bylo přijato do Národní sítě Zdravých měst ČR v roce 2001, kdy zastupitelstvo města schválilo deklaraci "Zdravé město" a byly zahájeny práce na „Plánu zdraví a kvality života“.

9. 1 Klimatické podmínky Město Chrudim se rozkládá na přechodu orografických jednotek Chrudimské pánve a blízkých Železných hor na ploše 3 320 ha v průměrné nadmořské výšce 265 m.n.m. (rozpětí: 243 – 300 m.n.m.). Klimaticky leží na přechodu rajónu MT 4 a MT10 mírně teplé oblasti a rajónu T2 teplé oblasti. Průměrné údaje o teplotě vzduchu a srážkách jsou uvedeny v následující tabulce. tab. 9.1 Průměrné teploty a srážky Období

Leden

Červenec

Rok

Průměrná teplota vzduchu (°C)

-1,7

16,1

8,8

Průměrný srážkový úhrn (mm)

36

68

622

Zdroj: Hydrometeorologický ústav

Pro rozptyl a případný přenos škodlivin je důležitý především směr a síla větru. Převládající směry větru v oblasti jsou uvedeny v následující tabulce:


94



tab. 9.2 Převládající směry větru v % Směr

Podíl (%)

V

JV

JZ

Z

15,5

12,4

13,0

23,7

Zdroj: Dokumentace EIA (na základě měření klimatologických stanic ČHMÚ)

Ze sledování větrných poměrů na letišti Chrudim dále plyne, že mezi významné směry větru patří také severozápadní kvadrant.

9. 2 Ovzduší Sledování kvality ovzduší ve městě je prováděno pobočkou Zdravotního ústavu v Chrudimi, mimo území města prostřednictvím stanice automatizovaného systému imisního monitoringu (AIM) ČHMÚ. Ve městě jsou v provozu dvě měřící stanice kvality ovzduší - umístěné na ul. Palackého a ul. Požárníků - které vyhodnocují průměrné měsíční koncentrace vybraných škodlivin, jejichž výčet a hodnoty jsou níže uvedeny v tabulce a grafu (koncentrace přízemního ozónu se dosud neměří, koncentrace SO2 se v posledních letech měří pouze v topné sezóně). Nejbližší stanici AIM provozuje ČHMÚ v Hošťalovicích (č. 1336), které se nacházejí cca 18 km západně od Chrudimě. tab. 9.3 Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek (stanice Požárníků a Palackého v ug/m3) Znečišťující látka

1994

1998

1999

2000

2001

2002

Polétavý prach

26,9

24,7

22,1

19,9

19,7

22,2

Oxidy dusíku (NOx)

23,4

24,1

22,0

20,5

19,1

21,6

Oxid siřičitý (SO2)

22,2

18,2

15,2

14,9

15,1

15,9

Zdroj: Zdravotní ústav, pobočka Chrudim

graf 9.4 Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek (v ug/m3) 30,0 25,0 20,0 15,0

p. prach (ug/m3)

10,0

NOx (ug/m3) SO2 (ug/m3)

5,0 0,0 1994

1998

1999

2000

2001

Zdroj: Zdravotní ústav, pobočka Chrudim


95

2002



Přes vlivy způsobené odlišnou meteorologickou situací v jednotlivých letech, lze z výše uvedeného grafu odvodit trend výrazného poklesu koncentrací škodlivin ke konci minulého století, který ovšem v roce v roce 2000 začal stagnovat a v případě oxidů dusíku a polétavého prachu došlo v roce 2002 k nárůstu koncentrací o cca 10%. Informace o stavu znečištění ovzduší v oblasti mohou dále doplnit výsledky měření stanice AIM Hošťalovice, ležící zhruba proti směru převládajících větrů. Tato stanice figuruje v přehledu stanic AIM v Pardubickém kraji, v nichž došlo alespoň 1x v roce k překročení limitní hodnoty LV pro vybrané škodliviny (SO2, NO2 a PM10), nebo patřily mezi 5 stanic s nejvyššími naměřenými hodnotami pro konkrétní škodlivinu. Např. v prvním čtvrtletí 2003 se v případě oxidu siřičitého maximální hodinové koncentrace blížily hodnotám stanic umístěných v Přelouči, Pardubicích a okolí, v případě ostatních dvou škodlivin byla naměřená maxima výrazně nižší. Zaznamenáno bylo také překročení limitu pro přízemní ozón. Chrudim samotná však naštěstí dle údajů za rok 2001 nefiguruje mezi obcemi, které byly vyznačeny jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro lidské zdraví ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb. Výjimku tvoří přízemní ozón, pro ten je však vyznačena (na rozdíl od ostatních škodlivin) převážná část území ČR.

Emise Pro porovnání emisí na území města slouží níže uvedená tabulka (Rezzo 1 pro velké zdroje, Rezzo 2 pro střední zdroje a Rezzo 3 pro malé zdroje). Z údajů je zřejmé, že produkce stacionárních zdrojů emisí je v Chrudimi relativně nízká. Tato skutečnost vyplyne především při srovnání s produkcí emisí v celém Pardubickém kraji. V případě velkých zdrojů se jedná o cca 0,5% produkce kraje, v případě středních zdrojů 1 % a malých zdrojů 1,6% produkce kraje. Produkce emisí na území města Chrudimě je uváděna v následující tabulce: tab. 9.5 Znečišťující látky dle zdrojů REZZO 1, 2 a 3 (v t/rok (2001)) Znečišťující látka

Množství v t

Množství v t

Množství v t

Rezzo1

Rezzo2

Rezzo 3

Tuhé látky

17,748

1,378

28,5

Oxid siřičitý (SO2)

11,273

1,026

60,7

Oxidy dusíku (NOx)

2,586

7,492

23,7

Oxid uhelnatý (CO)

26,946

6,3

191,0

CxHy

83,264

19,834

42,9

Zdroj: REZZO

Mezi nejvýznamnější zdroje znečišťování ovzduší na území města (REZZO 1) patří EVONA s.r.o., Nemocnice Chrudim (přechází na CZT), Lihovar Chrudim, VEMA a.s. (3 zdroje), METALURGIE, s.r.o., MiWeKon (nyní SIAG CZ , s.r.o.), Silnice Hradec Králové – obalovna a energetický zdroj Onivon. Žádný z těchto velkých zdrojů znečištění není MŽP považován za významný zdroj emisí Pardubického kraje. Přestože převládajícím způsobem vytápění je v Chrudimi centrální zásobování teplem (CZT) a spalování zemního plynu (viz kap. Technická infrastruktura), z přehledu stacionárních zdrojů plyne, že se na produkci emisí ve městě významně podílejí také malé zdroje znečištění ovzduší užívající pevná paliva. Mimo jiné se jedná o zdroje v okrajových částech


96



města, kde ještě nebyla provedena plynofikace. Současné legislativní podmínky a tržní ceny paliv dostatečně nemotivují k dalšímu přechodu na zemní plyn. Vzhledem k nízkému podílu produkce emisí v Chrudimi na celkových emisích kraje a na základě hodnot koncentrací imisí v okolí města (viz AIM), je při analýze nezbytné vzít v úvahu také vliv hlavních producentů škodlivin v širším okolí. Z klimatického přehledu plyne, že území města může být ovlivňováno relativně blízkými zdroji znečišťování v Pardubicích (Paramo, Alliachem-Synthesia), případně energetickými zdroji v Opatovicích a Chvaleticích. V posledních letech celková úroveň emisí stagnuje, mění se však podíl vykazovaných kategorií zdrojů znečišťování na produkci jednotlivých druhů škodlivin. Na rozdíl od oxidu siřičitého (snížení zejména u velkých a středních zdrojů v důsledku opatření na snížení produkce znečišťujících látek, změny paliva nebo útlumu výroby), se produkce ostatních škodlivin tak výrazně nesnížila. Jednou z příčin jsou zvyšující se emise mobilních zdrojů znečištění (doprava), které se významným způsobem podílejí na produkci nejen oxidů dusíku, ale také ostatních nebezpečných škodlivin – oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Kromě intenzity dopravy hraje roli také problematická dopravní situace ve městě. Negativní vlivy dopravy v centrální části města, v oblastech přiléhajících k městskému okruhu i v některých sídlištích (smog, prašnost, hluk) patří mezi nejčastěji zmiňované problémy v oblasti životního prostředí v anketě obyvatel města. Uvedené připomínky se objevily ve více než 1/3 obdržených dotazníků (270 ze 755). Následující přehled emisí mobilních zdrojů vychází z REZZO 4, které je za rok 2001 vykazováno pouze na úrovni administrativních jednotek okresů (údaje za rok 2002 nebyly v době zpracování analýzy k dispozici). Není tak možné přímé srovnání s emisemi stacionárních zdrojů, umístěných na území města. Nicméně pro základní porovnání mají údaje orientační vypovídající hodnotu. V tabulce jsou uvedeny hodnoty pro okres Chrudim, srovnání s okresem Pardubice a údaji pro celý kraj.

tab. 9.6 Přehled emisí ze zdrojů zařazených do REZZO 4 na území Pardubického kraje Tuhé látky [t/rok]

SO2 [t/rok]

NOx [t/rok]

CO [t/rok]

CxHy [t/rok]

Okres Chrudim

129,3

88,4

2 120,20

4 177,60

901,9

Okres Pardubice

127,1

92,4

2 253,90

4 411,50

947,6

Pardubický kraj

549,6

379,3

9 099,60

17 759,20

3 835,80

Zdroj: REZZO

Z prezentovaných údajů je zřejmé, že hodnoty znečištění z mobilních zdrojů na území okresu Chrudim jsou velmi blízké hodnotám pro okres Pardubice a tvoří cca 20-22% emisí celého kraje. Na těchto údajích se nepochybně významně podílí i silně zatížené komunikace I/37 a I/17, které procházejí městem.

9. 3 Voda Z hlediska podzemních vod náleží území města k hydrogeologickému rajónu 531 Chrudimská křída, který patří mezi vodohospodářsky významné oblasti východních Čech. Katastrálním územím města prochází hranice OPVZ zdroje podzemní vody Markovice, v blízkosti města se také nacházejí další stávající OPVZ vodních zdrojů (viz kapitola 4 Technická infrastruktura). Dokumentace k ochranným pásmům vodních zdrojů se


97



v současné době přepracovává (VaK Chrudim) v návaznosti na požadavky vodního zákona. Žádná z Chráněných oblastí akumulace přírodních vod (CHOPAV) v regionu nezasahuje do širšího území města. Hydrologicky patří území města do povodí Labe. Zájmovým územím protéká řeka Chrudimka (č.hydrogeologického pořadí 1-03-03-036), která je dle vyhl.č. 470/2001 Sb. významným vodním tokem; v horním toku až po Slatiňany je tokem vodárensky využívaným. V profilu ř. kilometru 20 ve městě Chrudimi má průtok Q = 90 m3/s. Řešeným územím dále protékají Markovický potok, potok Podhůra, Jesenčanka a Kočský potok a jejich bezejmenné přítoky, popř. náhony. Je zde několik menších vodních ploch, a to rybníček ve Vlčnově a na Podhůře, nádrže se zpevněnými břehy v Medlešicích a Topolu. Z Markovického potoka je napájen Markovický rybník, jehož uživatelem je Český rybářský svaz (ČRS). Z Mapy povodňového ohrožení (12/2002) vyplývá pro město Chrudim nízký stupeň ohrožení. Povodňový plán Chrudimě se v současné době obnovuje, včetně prověření rozsahu inundačního území. Zásobování pitnou vodou je podrobně řešeno v kapitole 4. Technická infrastruktura. V kapitole ŽP jsou proto zmiňovány pouze aspekty, týkající se ohrožení kvality pitné vody. Vodními zdroji pro zásobování pitnou vodou prostřednictvím skupinového vodovodu jsou hydrogeologické vrty a studny (všechny byly zařazeny v PHO I, nyní OPVZ) a řeka Chrudimka (viz seznam zdrojů skupinového vodovodu Chrudim v kap. 4). Specifické poměry zvodní Markovické skupiny by mohly být dotčeny při neodborném zřizování nových vodních zdrojů nebo při některých typech stavebních prací (např. vrty pro tepelná čerpadla apod.). Kvalitu Chrudimky sleduje Povodí Labe, s.p., pobočka Pardubice. Na Chrudimce je 7 kontrolních profilů, které hodnotí základní ukazatele kvality vody. Z nich je zřejmý vliv rozhodujících znečišťovatelů, kterými jsou především města Chrudim a Hlinsko. Čistota vody Chrudimky, která dříve měla kolísavé hodnoty, se v současné době pohybuje na území Chrudimě ve třídách jakosti II-III. Pod Chrudimí se pak zhoršuje na úroveň třídy jakosti III a z hlediska bakteriálního znečištění dokonce IV-V. Kvalita vody Chrudimky je na území města ovlivňována především městskou ČOV (4 624 900 m3 odpadních vod/rok) a Lihovarem Chrudim (182 300 m3 odpadních vod/rok) a dále také napojením části starší rozptýlené bytové zástavby přímo do náhonu. Potok Podhůra je znečištěn povrchovými odtoky ze skládky inertních odpadů. V Markovickém rybníku bylo prokázáno fekální znečištění, proto bývá vlivem obsahu hnojiv v příznivých klimatických obdobích často eutrofizován. Zmiňovaná městská ČOV je situována v lokalitě Májov pod městem. Mechanicko-biologická čistírna, provozovaná Vodovody a kanalizacemi Chrudim, a.s., má plánovanou kapacitu asi 63.000 EO. ČOV je technicky zastaralá a na hranici svých možností. Odstraňování nutrientů je nedostatečné, pod Chrudimí jsou výrazně překračovány imisní standardy přípustného znečištění v ukazatelích amoniakální dusík a celkový fosfor; ČOV nevyhovuje ani z hlediska účinnosti odstraňování klasického organického znečištění. Vzhledem k výše uvedenému i k tomu, že by nevyhověla rozvojovým závěrům města, probíhá v současné době její rekonstrukce a intenzifikace (zahájena v srpnu 2003, termín dokončení 2004). Po kompletní výměně technologie, včetně instalace chemického stupně, bude vyhovovat limitům EU a podstatně zlepší kvalitu vody v řece Chrudimce. Kaly vzniklé na ČOV v minulosti odebíralo ZD Tuněchody ke hnojení zemědělských pozemků. V současné době je využití kalů pozastaveno a v souladu s legislativními požadavky jsou kaly z důvodu nadlimitního obsahu těžkých kovů zneškodňovány odbornou firmou.


98



Staré zátěže Strategickým cílem Plánu odpadového hospodářství kraje je identifikace, evidence a průzkum všech typů starých zátěží a jejich následná sanace do roku 2010 (2015). Nejzávažnějším znečištěním na území města je kontaminace horninového prostředí a podzemních vod chlorovanými uhlovodíky a ropnými látkami v areálu bývalé Transporty (starý závod, nový závod, okolí). Případ byl prošetřen ČIŽP a situace je řešena jako havárie. Z doplňujícího průzkumu lokality vyplývá závažná kontaminace podzemních vod na ploše cca 15 km2 (včetně vrtů v Medlešicích a Dřenicích) a také znečištění povrchových vod (potok nad lokalitou Chmelnice). Významným rizikem je možnost průniku kontaminantů do kolektoru, užívaného pro jímání pitné vody pro Chrudim a okolí. Náklady na sanaci v areálu bývalé Transporty Chrudim byly původně odhadovány v desítkách mil. Kč (viz POH), přesnější informace poskytne Analýza rizik, která by měla být dokončena v prosinci 2003. Je však zřejmé, že nově zjištěný rozsah kontaminace i její závažnost zvýší původně odhadované náklady. Mezi další staré zátěže (kontaminace horninového prostředí a podzemní vody) patří lokalita bývalé Prádelny a čistírny Blehovsko (zatížení chlor. uhlovodíky a NEL, potřeba průzkumu v roce 2004), lokalita EVONA a.s. (zatížení chlor. uhlovodíky a NEL), lokalita Leguma (stopová množství chlor. uhlovodíků ve 2 studních), lokalita Strojírny Potůček s.r.o., Slatiňany, (potenciální ovlivnění území města Chrudimě) a nejasný je rozsah kontaminace v lokalitě DEPO, t.č. ve vlastnictví Armády ČR. Uvedené lokality nejsou evidovány v celostátní databázi ekologických zátěží SEZ, vedené Výzkumným ústavem vodohospodářským, ale jsou uvedeny v Regionálním seznamu priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží (MŽP, říjen 2002).

9. 4 Odpady Odpadové hospodářství je z hlediska priorit druhým nejzávažnějším problémem v oblasti životního prostředí, pociťovaným občany města (viz citovaná anketa). Předmětem kritiky je především nízká míra separace odpadů, nedostatek sběrných nádob, odpadkových košů apod. (zmínilo 157 respondentů ze 755). Motivace obyvatel ke třídění odpadů je relativně vysoká. V průběhu zpracování analýzy byla publikována pracovní verze Plánu odpadového hospodářství Pardubického kraje. Pro město Chrudim jsou významné cíle a cílové hodnoty tohoto Plánu. Komunální odpady Systém nakládání s odpady v Chrudimi je kromě příslušných ustanovení zákona o odpadech upraven obecně závaznou vyhláškou města č. 8/2001 „O stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, vznikajících na jeho katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem“. Svoz, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu na území města Chrudimě zajišťuje společnost Technické služby Chrudim 2000 spol. s r.o. (jediným společníkem je město Chrudim), která působí i na území okolních obcí. Počet vyprazdňovaných popelnic se pohybuje kolem 9 tis. ks, kontejnerů o obsahu 1100 l cca 470 ks. Svoz probíhá jedenkrát týdně. Na skládku komunálních odpadů v Nasavrkách (provozovatel Obec Nasavrky), která je vzdálena 14 km jižně od Chrudimě, je Technickými službami Chrudim 2000 ročně ukládáno cca 8 000 tun domovního odpadu z celé obsluhované oblasti, z toho z Chrudimě více než 4 000 tun. Skládka má projektovanou kapacitu necelých 250 000 m3. Životnost skládky je


99



odhadována na 10-15 let, v případě dalšího rozšíření na více než 40 let. (Skládka je umístěna v blízkosti hranice CHKO Železné hory, další rozšíření může být limitováno). Sběr tříděného skla a provoz Sběrných surovin ve 2 lokalitách města je smluvně zajišťován firmou DADRUS – Karel Dachovský. Třídění odpadů provádějí občané ukládáním plastů a skla do sběrných nádob o objemu 1100 l. Pro sběr plastů je rozmístěno 85 ks a pro sběr skla 80 ks sběrných nádob. Vytříděné plasty jsou zpracovávány firmou KAPO Třemošnice a Transform Bohdaneč. V srpnu 2003 bylo zakoupeno 12 kontejnerů na sběr papíru. Na území města se nachází 1 sběrný dvůr (ul. Obce Ležáků), který je v provozu 6 dní v týdnu. Odpady od občanů jsou odebírány zdarma, od podnikatelských subjektů za úplatu. Dvakrát ročně je zajišťován mobilní svoz nebezpečných odpadů. Dále je nabízena možnost přistavení kontejnerů typu AVIA na velkoobjemový odpad. Likvidaci černých skládek zajišťuje odbor ŽP MěÚ Chrudim ve spolupráci s různými firmami. Produkce komunálních odpadů v letech 1998-2002 je uvedena v následující tabulce: tab. 9.7 Produkce komunálních odpadů (pouze město Chrudim) Rok Množství v tunách

1998

1999

2000

2001

2002

4281

4175

4125

4538

4119

Zdroj: Technické služby 2000 Chrudim, s.r.o.

Další původci odpadu Žádný z původců odpadů na území města Chrudimě nepatří mezi významné producenty v rámci Pardubického kraje. Z hlavních původců lze jmenovat např. ČKD Kutná hora, VCES Preming, VaK Chrudim, Tranza, Správa a údržba silnic, VCES Praha, SIAG CZ, Nemocnice Chrudim, EVONA, a další. Zneškodňování odpadů původcům smluvně zajišťují Technické služby Chrudim 2000, Marius Pedersen, A.S.A., resp. další oprávněné firmy, kterým byl vydán souhlas dle zákona o odpadech. Technické služby provozují i skládku inertních odpadů v lokalitě Podhůra. Skládka se nachází v bývalém lomu vzdáleném 3 km jihozápadně od města (na hranici území CHKO Železné hory). Na skládku je se možné ukládá atcca 6000 t zeminu zeminy a staveništní suti neznečištěnéou škodlivinami ročně (projektovaná kapacita 134 217 m3). Její životnost je odhadována na 10-15 let. Vybraná zařízení na zneškodňování odpadu: Ekosan Chrudim (demontáž elektrošrotu, provozovna v Chrasti), Vodní zdroje Ekomonitor - dekontaminační plocha znečištěných zemin v Předhradí u Skutče, Ekotom Tuněchody – recyklace a ukládání zbytků na skládku inertních odpadů, Dražkovice - překládací stanice komunálního odpadu (8 km SV od Chrudimě). Diskutovanými záměry regionálního významu, vyplývající z návrhu POH Pardubického kraje v souladu s principem minimalizace nákladů a podpory biodegradačních technologií, jsou např. kompostárna Dražkovice, záměr firmy ONIVON a.s. na vytvoření společného podniku na výstavbu bioenergetického centra nadregionálního významu (kapacita 75 – 150 k tun/rok BRO).


100



9. 5 Půdy Ve struktuře půdního fondu převažuje orná půda 60,9 %, což ukazuje na intenzivní zemědělské využívání příměstských oblastí. Významný je také podíl ostatních ploch 14,6 %. Zastavěná plocha dosahuje 5,2 %. Úbytek půdy se projevuje v důsledku investiční výstavby a změnou ostatních ploch k užívání. Jednou z priorit je vymezení ploch ochranné a izolační zeleně v rámci územních rozhodnutí. tab. 9.8 Struktura půdního fondu (v ha) Kultura

Rozloha

Podíl v %

2476

74,7

Orná půda

2053

61,9

Zahrady

154

4,6

Louky a pastviny

172

5,1

Ovocný sad

97

2,9

Lesní půda

161

4,8

Vodní plochy

28

0,8

Zastavěná plocha

175

5,2

Ostatní plocha

475

14,3

Celkem

3315

-

Zemědělská půda z toho:

Zdroj: ÚP; MěÚ Chrudim, odbor územního plánu a regionálního rozvoje

Znečištění půdy bylo prověřováno KHS, ale nadlimitní hodnoty nebyly prokázány. Staré zátěže, způsobené průmyslovou činností, jsou uvedeny v kapitole Voda.

9. 6 Příroda Město Chrudim a jeho okolí tvoří kvalitní a přirozený přechod od urbanizované krajiny Polabí do krajinářsky hodnotného území Železných hor. Vzhledem k sídelnímu charakteru zájmového území je v této kapitole popsáno také širší okolí města. Ze zvláště chráněných území jsou pro rozvoj města významné především tyto jednotky: •

CHKO Železné hory - vyhlášena v r. 1991, rozloha 28 632 ha;

•

Přírodní rezervace Habrov- vyhlášena v r. 1996, 18,7 ha;

•

Přírodní památka Ptačí ostrovy - vyhlášena 1997, 17,7 ha.

Nejvýznamnějším ZCHÚ na území města je výše uvedená přírodní památka Ptačí ostrovy v prostoru místní části Chrudim IV. Leží podél kanálů a náhonů Chrudimky a v západní části vytváří Ostrov, jehož součástí je i park Střelnice. Předmětem ochrany jsou významná hnízdiště chráněných druhů ptactva. Na území města Chrudimě bylo doposud vyhlášeno také 6 památných stromů, další jsou navrženy v generelu zeleně.


101



Územní systém ekologické stability (ÚSES), zpracovaný v rámci územního plánu města Chrudimě, není aktuální. Pro zajištění jeho funkčnosti je nezbytné jeho přepracování a schválení formou příslušné změny územního plánu. Mimo jiné v něm není zohledněn regionální ÚSES (biokoridor podél Chrudimky, regionální biocentrum Habrov), ani v něm nejsou zahrnuty okrajové části města. Veřejná zeleň Městskou zeleň lze považovat za jeden z klíčových aspektů atraktivity města pro jeho obyvatele i návštěvníky. Respondenti citované ankety však uvádějí nedostatek zeleně a její špatnou údržbu mezi hlavními nedostatky v oblasti životního prostředí. Stav veřejné zeleně byl posouzen v rámci Generelu zeleně města Chrudimě z roku 2002, který navrhuje konkrétní opatření ke zlepšení. Celková rozloha městské zeleně je nízká a nedosahuje potřebné výměry na 1 obyvatele dle územně-plánovacích požadavků. Zelených ploch je dostatek jen ve starší zástavbě. Neexistuje ucelený systém zeleně, převládají menší parkově upravené plochy, které nejsou dostatečně vzájemně propojeny a jejich kvalita je rozdílná. Nedostatečně je doposud využita ochranná a izolační funkce zeleně, zejména v souvislosti s negativními dopady dopravy (emise, hluk). Hlavním problémem je realizace výsadeb a údržba zeleně na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví města. Obdobný problém se týká i správy a údržby parků, případně jejich financování. Na území města se nachází 10 parků (7 původních a 3 nové). Žádný ze stávajících parků nemá vzhledem k rozloze a hygienickým závadám charakter celoměstského parku a část z nich vyžaduje rekonstrukci. Záměrem je úprava a rozšíření parku Střelnice v návaznosti na centrum ekologické výchovy a přilehlou PP Ptačí ostrovy. Jedním z doporučení Generelu zeleně je založit celoměstský park s dostatečnou vybaveností pro každodenní rekreaci (park Na Vrchách). Páteřní biokoridor - přirozená osa města - řeka Chrudimka, i městem procházející soustava náhonů, které jsou důležitým prvkem urbanizovaného území a na něž se váží i potenciální biocentra, byly částečně revitalizovány. Soustava náhonů, která sloužila k pohonu vodních kol pro mlýny, byla vyhlášena kulturní technickou památkou (obnovena 2 vodní kola). Připravuje se revitalizace zbývající části náhonu (severní větev) po vyřešení vlastnictví pozemků (Povodí Labe s.p.) a revitalizace další části Chrudimky. Revitalizovány byly také drobné vodní toky v městských částech Topol a Vlčnov. Lesy Město Chrudim vlastní 452 ha lesních pozemků (Správa městských lesů Chrudim). Lesní majetek se nachází 10 km jihovýchodně od města v nadmořské výšce od 300 do 540 m. n. m., v přírodní lesní oblasti 31 – Českomoravské mezihoří. Městské lesy Chrudim plní i velmi významnou funkci rekreační. Jedná se o lesy velmi navštěvované, jak obyvateli Chrudimě a okolních obcí a měst, tak i blízkých Pardubic. Lesy jsou zčásti smíšené, v nižších polohách převládá borovice a dub, ve vyšších nadmořských výškách jsou to především monokultury smrku doplněné bukem. Jehličnany jsou zastoupeny v porostech 87% a listnáče 13%. Lesy nejsou abnormálně ohroženy abiotickými ani biotickými činiteli. Generel zeleně města Chrudimě dále analyzuje stav využitelnosti, zdraví a stáří lesních kultur na 6 plochách v Chrudimi, Topolu a Vestci. Na některých plochách se vyskytuje nevhodná přirozená skladba porostů nebo druhové složení.


102



9. 7 Těžba nerostných surovin Na území města se netěží nerostné suroviny. Nejbližším chráněným ložiskovým územím je ložisko cihlářské suroviny Tuněchody s dobývacím prostorem Úhřetice, které zasahuje do JV části obce Tuněchody, přibližně 10 km severně od města. Ložisko je v ochraně a evidenci WIENERBERGER, cihlářský průmysl, a.s. České Budějovice a v souladu se zák č.44/1988 Sb., v platném znění, se v tomto chráněném ložiskovém území nesmí zřizovat stavby a zařízení.

9. 8 Hluk Zdrojem nadměrného hluku v Chrudimi je především doprava. Měření hluku na území města zajišťuje pobočka Zdravotního ústavu v Chrudimi, která se mj. podílí i na dlouhodobé studii vlivu dopravy ve městech na lidské zdraví. V roce 1993 a 1997 byla zpracována Hluková mapa města Chrudimě, která se průběžně doplňuje o vybraná měření (např. v letech 20012002 se provádělo kontrolní měření na ulici Palackého). Z původních měření pro zpracování hlukové mapy vyplynulo, že na řadě lokalit byly překračovány hygienické normy (překročení norem téměř na 80 procentech lokalit, v některých případech se jednalo o výrazná překročení). Nejvyšší zatížení obyvatel hlukem způsobuje průtah pozemních komunikací městem, především rychlostní komunikace I/37 od Pardubic směrem na Žďár nad Sázavou. Podél této hlavní komunikační osy města byly naměřeny hodnoty 70dB, přičemž nejvíce byly zatíženy ulice Obce Ležáků a Palackého. K expozici velkého počtu obyvatel dochází v zalidněných oblastech při obvodových komunikacích, kde byly zjištěny hodnoty od 65 do 70dB. Tak vysoké hodnoty hluku mají nepříznivé vliv na zdravotní stav populace. V rámci měření hodnot pro doplnění hlukové mapy v roce 1997 byly zjištěny 4 lokality, v nichž se hodnoty pohybovaly v rozmezí 70-75 dB. Z porovnání kontrolních měření a údajů z hlukové mapy vyplývá, že hluk je na stejné úrovni nebo se na některých místech snížil při rostoucí intenzitě dopravy. Tento stav byl pravděpodobně způsoben provozováním kvalitnějších vozidel. Osvědčila se také úprava dopravního značení (změna organizace dopravy), částečně také vegetační protihlukové clony izolační zeleně. Zásadním řešením však je pouze výstavba obchvatu silnice I/37 a vedení tranzitní dopravy mimo město. Výstavba obchvatu však nesmí být v rozporu s požadavky na ochranu cenných složek ŽP, resp. nově vedená komunikace musí respektovat všechny požadavky na ochranu zdraví obyvatel. Hlukem ze železniční dopravy je postiženo okolí tratě Českých drah (67 dB). V případě letiště Chrudim byla Zdravotním ústavem Pardubice, pobočkou Chrudim provedena nová měření v rámci posouzení vlivu hluku z leteckého provozu na obytnou zónu města a Nemocnici Chrudim. Vliv hluku z letecké dopravy nebyl na základě provedených měření prokázán. Pokud se týká hlukového zatížení provozem mezinárodního letiště Pardubice, také v tomto případě nebyl na základě výpočtu maximálních a ekvivalentních hladin hluku z leteckého provozu zjištěn negativní vliv hluku na Chrudim a její okolí.

9. 9 Závěry k životnímu prostředí Životní prostředí je občany v rámci ankety hodnoceno převážně jako dobré (19 % odpovědí „dobré“, 53 % „spíše dobré“). Jako hlavní problémy v oblasti životního prostředí byly identifikovány negativní vlivy dopravy, nakládání s odpady a stav zeleně.


103



Z objektivního vyhodnocení životního prostředí, které je následně formalizováno ve SWOT analýze, vyplývají závěry, které se do jisté míry kryjí s názory veřejnosti, pokud se týká problémových priorit. Na druhé straně je však z analýzy zřejmé, že stav životního prostředí v Chrudimi nemůže být, zejména vzhledem k vlivu emisí a hluku z dopravy na zdraví občanů, považován za uspokojivý. V rámci strategické části plánu proto musí být problémovému okruhu „Životní prostředí“ a odpovídajícím návrhům věnována dostatečná pozornost. Z pohledu města je, kromě výše uvedených problémů, závažná především kontaminace horninového prostředí a podzemní vody na několika lokalitách, především plošně rozsáhlá a potenciálně nejrizikovější kontaminace ohrožující zdroje podzemní vody (areál býv. Transporty) a vyžadující vysoké náklady na její sanaci.


104


10.Vazby na rozvojové dokumenty regionu

10. Vazby na rozvojové dokumenty regionu Analýza sociálně ekonomické situace města Chrudimě jednoznačně potvrdila, že město i v současných podmínkách České republiky (v novém správním uspořádání, při krajském zřízení, integraci do Evropské unie, prohlubování tržních principů ekonomiky apod.) hraje a i v budoucnosti může hrát důstojnou roli odpovídající jeho velikosti, poloze i historii. Město se vždy vyvíjelo v symbióze se svým blízkým i vzdálenějším okolím (ve vazbě na Hradecko-Pardubickou průmyslovou aglomeraci, blízké regionální metropole i Prahu) a jeho další strategická orientace by měla potvrdit, že tomu nebude jinak i nadále. Strategický plán rozvoje města Chrudimě proto nemůže být izolovaným dokumentem. V nejužší vazbě musí stavět na dřívějších, ale ještě stále aktuálních, koncepčních resp. programových záměrech formulovaných vedením města v minulých letech, zejména pak na těch, které již našly svoji realizační podobu. V širší vazbě pak musí na jedné straně respektovat nadřazené strategické a programové dokumenty kraje, státu a Evropské unie, na druhé straně umět využít možností (zejména zdrojů), které z toho pro město vyplývají. Kontinuitu vývoje je třeba akceptovat jako jeden z klíčových principů Strategie. V Chrudimi je tento princip (aspekt) třeba brát nejen v kontextu posledních deseti nebo dvaceti let, ale v horizontu podstatně delším. Ve specifických podmínkách Chrudimě, jako města vyvíjejícího se a hrajícího nepřehlédnutelnou roli po celá staletí a majícího ambice odpovídající roli hrát i nadále, je to princip, který by se měl stát předmětem všeobecného konsensu všech politických sil ve městě i jeho obyvatelstva. Základní koncepční východiska Strategického plánu rozvoje města Chrudimě tvoří: 1. Projekt Zdravé město 2. Program rozvoje územního obvodu Pardubického kraje 3. Společný regionální operační program ČR 4. Operační programy •

Průmysl a podnikání,

•

Rozvoj lidských zdrojů,

•

Infrastruktura.

ad 1.: Projekt zdravé město je mezinárodním projektem OSN – Světové zdravotní organizace, ke kterému se město Chrudim přihlásilo Deklarací schválenou zastupitelstvem města 24.9.2001. Projekt rozpracovává řadu aspektů udržitelného rozvoje, zdraví a kvality života a v současné době je rozpracován do podoby dlouhodobého a akčního plánu, k nimž byl vytvořen Katalog aktivit pro léta 2002 – 2003. Je třeba, aby Strategický plán akceptoval tento projekt jako jedno ze základních východisek. V přijatém Strategickém plánu by projekt Zdravé město měl být jeho integrální součástí. ad 2.: Nejtěsnější vazbu musí mít Strategický plán na „nejblíže nadřazený“ dokument, kterým je dle zákona č. 248/2000 Sb. Program rozvoje územního obvodu kraje. Ve vztahu k Programu rozvoje Pardubického kraje je třeba zabezpečit provázanost Strategického plánu na většinu opatření jeho problémových okruhů - Ekonomický potenciál, Technická vybavenost, dopravní přístupnost a obsluha území, Lidské zdroje, Životní prostředí a Cestovní ruch. Program rozvoje kraje má vymezena čtyři horizontální témata, jejichž naplnění se bezprostředně dotýká také města Chrudimě. Jsou to:


105


10.Vazby na rozvojové dokumenty regionu

a) vybudování infrastruktury, která zajistí územní hospodářskou integritu, zvýší konkurenční schopnost, posílí mezinárodní význam a postavení hospodářství v kraji; b) rozvoj podnikatelského prostředí a cílená podpora rozvoje malého a středního podnikání (především v problémových mikroregionech). Toto zahrnuje i zajištění dopravní obslužnosti a mobility pracovních sil k pracovním příležitostem; c) rozvoj lidských zdrojů, který zajistí kvalifikační přípravu a vzdělání obyvatel ve vazbě na potřeby trhu práce, dostupnost přiměřeného bydlení, kvalitní zdravotní a sociální péči, dostupnost příležitostí pro rozvoj zájmové, kulturní a sportovní činnosti; d) ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj. ad 3., 4.: Mezi zdroje využitelné pro realizaci Strategického plánu rozvoje města je třeba zařadit také Operační programy vypracovávané v ČR k využití strukturálních fondů EU. Prostřednictvím Rady regionu soudržnosti Severovýchod bude možné přihlašovat projekty komplementární se Společným regionálním operačním programem ČR resp. s ostatními operačními programy.


106

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA CHRUDIMĚ

Recommend Documents