Integrovaný plán rozvoje města Chrudim

Integrovaný plán rozvoje města Chrudim

Program: Integrovaný operační program Prioritní osa: 5 – Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence: 5.2 – Zlepšení prostředí v problémových sídlištích Předkladatel: Město Chrudim

Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje

prosinec 2008

Obsah: ÚVOD..................................................................................................................................................................... 3 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK.................................................................................................................. 4 1. ZHODNOCENÍ VÝCHOZÍCH STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ ....................................................... 5 2. ANALÝZA SOUČASNÉ EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE MĚSTA A SWOT ANALÝZA, VIZE A CÍLE IPRM............................................................................................................................................. 7

2.1. Analýza ekonomické a sociální situace........................................................................... 7 2.1.1. Město a hlavní geografické údaje............................................................................. 7 2.1.2. Demografie............................................................................................................... 8 2.1.3. Ekonomický rozvoj .................................................................................................. 9 2.1.4. Sociální integrace ................................................................................................... 12 2.1.5. Životní prostředí ..................................................................................................... 15 2.1.6. Přitažlivé město ...................................................................................................... 18 2.1.7. Dostupnost a mobilita............................................................................................. 22 2.1.8. Správa věcí veřejných ............................................................................................ 26 2.1.9. Shrnutí základních místních disparit ...................................................................... 27 2.1.10. Místní disparity - kriminalita, drogy, lichva, gamblerství, prostituce.................. 28 2.2. SWOT analýza .............................................................................................................. 29 2.3. Vize a cíle...................................................................................................................... 31 2.3.1. Vize ........................................................................................................................ 31 2.3.2. Globální cíl............................................................................................................. 31 2.3.3. Specifické cíle ........................................................................................................ 32 3. ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU ZÓNY ................................................................................................................. 33 4. POPIS ZÓNY .................................................................................................................................................. 35

4.1. Demografie v zóně ........................................................................................................ 36 4.2. Ekonomický rozvoj v zóně............................................................................................ 37 4.3. Sociální integrace .......................................................................................................... 38 4.4. Životní prostředí ............................................................................................................ 39 4.5. Přitažlivá zóna ............................................................................................................... 40 4.6. Dostupnost a mobilita.................................................................................................... 40 4.7. Kriminalita v zóně......................................................................................................... 41 5. POPIS CÍLŮ, OPATŘENÍ A AKTIVIT IPRM ........................................................................................... 42

5.1. Specifický cíl 1.............................................................................................................. 42 5.2. Specifický cíl 2.............................................................................................................. 44 5.3. Specifický cíl 3.............................................................................................................. 45 5.4. Specifický cíl 4.............................................................................................................. 46 6. POPIS OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ A DEFINOVÁNÍ INDIKÁTORŮ ............................................. 48

6.1. Monitorovací indikátory výsledku IPRM Chrudim ...................................................... 48 6.2. Monitorovací indikátory výstupu IPRM Chrudim ........................................................ 49 6.3. Monitorovací indikátory dopadu IPRM Chrudim......................................................... 49 7. ČASOVÝ HARMONOGRAM REALIZACE IPRM CHRUDIM ............................................................. 51 8. FINANČNÍ PLÁN........................................................................................................................................... 53

8.1. Veřejná podpora ............................................................................................................ 54

1

9. ZPŮSOB ŘÍZENÍ A POPIS ADMINISTRATIVNÍ KAPACITY IPRM................................................... 55

9.1. Řídící struktura IPRM ................................................................................................... 55 9.1.1. Město Chrudim....................................................................................................... 55 9.1.2. Řídící výbor............................................................................................................ 56 9.1.3. Manažer IPRM ....................................................................................................... 56 9.1.4. Pracovní skupina .................................................................................................... 57 9.1.5. Hodnotící komise ................................................................................................... 58 9.1.6. Řídící orgán IOP..................................................................................................... 58 9.1.7. Grafické znázornění řídící struktury při přípravě IPRM Chrudim......................... 60 9.1.8. Grafické znázornění řídící struktury při realizaci IPRM Chrudim ........................ 61 9.2. Komunikace řídící struktury IPRM s veřejností ........................................................... 62 10. POPIS REALIZACE PARTNERSTVÍ, ZAPOJENÍ PARTNERŮ PŘI PŘÍPRAVĚ A REALIZACI IPRM.................................................................................................................................................................... 63

10.1. Partneři IPRM Chrudim .............................................................................................. 63 10.2. Zapojení partnerů v jednotlivých fázích...................................................................... 64 10.3. Partnerství města a veřejnosti...................................................................................... 65 11. NÁSTROJE FINANČNÍHO INŽENÝRSTVÍ............................................................................................ 67 12. ZPŮSOB VÝBĚRU DÍLČÍCH PROJEKTŮ IPRM .................................................................................. 69

12.1. Vyhlášení výzvy pro příjem dílčích projektů IPRM ................................................... 69 12.2. Příjem a evidence přijatých projektových žádostí....................................................... 69 12.3. Způsob výběru dílčích projektů................................................................................... 69 13. NAPLŇOVÁNÍ HORIZONTÁLNÍCH TÉMAT ....................................................................................... 72

13.1. Rovné příležitosti a zákaz diskriminace...................................................................... 72 13.2. Udržitelný rozvoj......................................................................................................... 73 14. ANALÝZA RIZIK ........................................................................................................................................ 75

14.1. Řídící a organizační rizika........................................................................................... 76 14.2. Technická rizika .......................................................................................................... 76 14.3. Provozní rizika ............................................................................................................ 77 14.4. Finanční rizika............................................................................................................. 77 14.5. Právní rizika ................................................................................................................ 78 14.6. Politická rizika............................................................................................................. 78 15. PROJEKTY FINANCOVANÉ Z JINÝCH OP.......................................................................................... 79 PŘÍLOHY............................................................................................................................................................ 80

2

Úvod Městu Chrudimi jakožto i dalším městům s počtem obyvatel nad 20 tis. na území České republiky se v programovém období 2007 – 2013 naskytla možnost využít pro udržitelný rozvoj města finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Pro rozvoj města je nezbytné zvolit integrovaný přístup, za tímto účelem je zpracován Integrovaný plán rozvoje města (dále jen IPRM), který svým zaměřením vychází ze strategických a rozvojových dokumentů města a je nástrojem pro koordinaci a realizaci vybraných aktivit vedoucích k udržitelnému rozvoji města. Integrovaný plán rozvoje města obsahuje soubor časově provázaných projektů, které jsou realizovány ve vybrané zóně města a směřují k dosažení společné vize a cílů města. Smyslem zonálního přístupu k integrovanému rozvoji města je koncentrovat finanční prostředky na geograficky vymezenou zónu, zaměřit se na identifikaci a řešení všech existujících problémů komplexním způsobem a dosáhnout smysluplné návaznosti a synergického efektu jednotlivých projektů. IPRM Chrudim bude realizován dílčími projekty v souladu s podporovanými aktivitami a opatřeními z oblasti intervence 5.2 IOP. Tyto projekty přináší významný multiplikační efekt v mobilizaci jak veřejných tak soukromých zdrojů. Ke komplexnímu řešení problémů ve vybrané zóně taktéž přispějí projekty spolufinancované z jiných operačních programů nebo z jiných oblastí IOP, uvedené odděleně a mimo finanční rámec IPRM. Tyto projekty jsou směřovány do několika tématických operačních programů a napomáhají k zajištění synergického efektu a efektivnímu využití prostředků ze strukturálních fondů EU. Jedná se zejména o operační programy OPPI, OPLZZ. Zpracování IPRM je základní podmínkou pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. IPRM se v následujících letech stane důležitým nástrojem pro plnění rozvojových strategií města, efektivní využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů a pro rozvojové možnosti vybrané zóny města.

3

Seznam použitých zkratek Zkratka

Vysvětlení zkratky

CRR

Centrum pro regionální rozvoj ČR

CZP-PK

Centrum pro zdravotně postižené Pardubického kraje

DDM

Dům dětí a mládeže

EK

Evropská komise

ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj

ES

Evropská společenství

EU

Evropská unie

IOP

Integrovaný operační program

IPRM

Integrovaný plán rozvoje města

MHD

Městská hromadná doprava

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

MŽP

Ministerstvo životního prostředí ČR

MSC2007

Monitorovací systém Central 2007

NOK

Národní orgán pro koordinaci NSRR (centrální koordinační orgán)

NSRR

Národní strategický referenční rámec

NZDM

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež

OP

Operační program

OPLZZ

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

OPPI

Operační program Podnikání a inovace

RKP

Rehabilitační a kompenzační pomůcky

ROP

Regionální operační program

RP MMR

Regionální pracoviště MMR

ŘKV

Řídicí a koordinační výbor

ŘO IOP

Řídicí orgán IOP

ŘV

Řídící výbor

SEA SF

Posouzení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) Strukturální fondy

ŠpT

Státní rozpočet Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika (Strenghts, Weaknesses, Opportunities, Threats) Šance pro Tebe

TOP

Tématický operační program

SR SWOT

4

1. Zhodnocení výchozích strategických dokumentů Identifikaci klíčové problémové zóny města, která vyžaduje zvýšenou míru podpory je třeba posuzovat hlavně v návaznosti na stávající strategické a rozvojové dokumenty zpracované na místní úrovni. Východiskem pro formulaci základní strategie IPRM Chrudim jsou tak především provedené analýzy těchto dokumentů. IPRM slouží jako funkční koordinační nástroj pro dosažení jejich cílů a vize. Současně je IPRM plně kompatibilní se strategickými a programovými dokumenty na národní, regionální i krajské úrovni. Přehled existujících relevantních strategických a programových dokumentů s vazbou na IPRM Chrudim. Tabulka č.1 Dokument

zkratka

působnost

Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost

SOZS

národní

Národní Lisabonský program 2005 – 2008 (Národní program reforem České republiky) Strategie regionálního rozvoje České republiky

NPR ČR

národní

SRR ČR

národní

Národní rozvojový plán České republiky 2007 - 2013

NRP ČR

národní

Národní strategický referenční rámec České republiky 2007 – 2013 Strategie udržitelného rozvoje ČR

NSRR ČR

národní

SUR

národní

Integrovaný operační program pro období 2007 - 2013

IOP

národní

Operační program Životní prostředí

OPŽP

národní

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

OPLZZ

národní

Operační program Podnikání a inovace

OPPI

národní

5

odkaz na www stránky http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/R egionalni_politika/Regionalni_p olitika_EU_2007_2013/Dokume nty/Rozhodnuti_Rady_SOZS_2 006_702_ES.pdf http://www.vlada.cz/assets/cs/ eu/oeu/lisabon1/ls_a_cr/npr_cr /narodni_program_reforem_cz. pdf http://www.mmr.cz/upload/file s/Regionalni%20politika/SRR_d okument.doc http://www.strukturalnifondy.cz/upload/1141122325. materi-l-nrp---iii.-nrpupraveny---str-113-a-124.pdf http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/N OK/NSRR_final_1.pdf http://www.esfcr.cz/files/clank y/1292/SUR.pdf http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/P rogramy_2007_2013/Integrova vany_operacni_program/IOP_p rogramovy_dokument.pdf http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Pro gramy_2007_2013/OP_zivotni_p rostredi/2714_programovy_doku ment_opzp_2007_2013_32.pdf http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/OP_LZZ_FIN AL.pdf http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/P rogramy_2007_2013/OP_Podni kani_a_Inovace/Operacni_prog ram_OPPI_rijen.pdf

Regionální operační program NUTS II SV 2007 - 2013

ROP

region NUTS II SV

Program rozvoje Pardubického kraje (akt. 2006, výhled 2007-2010)

PRK

krajská

Strategický plán rozvoje města Chrudimě

SPRM

město

Akční plán ke strategickému plánu města Chrudim

AP

město

Územní plán města Chrudim

ÚPM

město

Zdravé město

město

http://www.radaseverovychod.cz/regionalnioperacni-program-nuts-ii-sv http://www.pardubickykraj.cz/ document.asp?thema=2987&c ategory=&item=37774 http://www.chrudimcity.cz/index.asp?p=20&s=217 &id=220&u3=221 http://www.chrudimcity.cz/index.asp?p=20&s=217 &id=220&u3=1469 http://www.chrudimcity.cz/index.asp?p=20&s=217 &id=220&u3=226 http://www.chrudimcity.cz/index.asp?p=20&s=217 &id=229

Zdroj: zpracovatel IPRM

IPRM Chrudim vychází ze zpracovaných strategických a rozvojových dokumentů města Chrudimě a slouží jako koordinační nástroj pro dosažení jejich vizí a cílů.

6

2. Analýza současné ekonomické a sociální situace města a SWOT analýza, vize a cíle IPRM Cílem této kapitoly bylo identifikovat problémy, které musí město řešit, a zajistit tak logický rámec pro výběr strategie, cílů a opatření IPRM „sídliště pod nádražím“ na základě analýzy dostupných dokumentů, dat a odborných diskusí s relevantními subjekty. Poznatky z těchto analýz logicky zdůvodňují potřebu finanční podpory a vytváří základ pro stanovení cílů IPRM.

2.1. Analýza ekonomické a sociální situace Smyslem analýzy ekonomické a sociální situace města bylo aktuálně popsat jednotlivé oblasti města Chrudimi podle prioritních oblastí stanovených Metodickým pokynem MMR, zachytit hlavní tendence jejich vývoje a zhodnotit podmínky a předpoklady dalšího rozvoje jednotlivých socioekonomických faktorů města. Analýza musí vytvořit logický rámec pro zdůvodnění zvolené strategie, cílů, opatření a celkové struktury IPRM. Pro zpracování dat byl zvolen postup s vazbou na „Metodický pokyn MMR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM“ a postup v souladu s „Příručkou pro předkladatele IPRM v IOP“ a s „Prováděcím dokumentem Integrovaný operační program pro období let 2007 – 2013“. Analýza současné socioekonomické situace města byla zpracována pomocí dvou typů vstupních dat: - primárních dat, která byla získána především z Profilu města zpracovaného v rámci Strategického plánu rozvoje města Chrudimě, z něhož byly využity některé relevantní části, které byly modifikovány v rámci přípravy IPRM, - sekundárních dat, jedná se především o statistická data od relevantních subjektů. Statistická data byla zjišťována zejména za rok 2007, příp. za období let 2000 – 2007 a byla získána např. prostřednictvím členů pracovní skupiny při zpracování IPRM nebo ze statistických dat od následujících relevantních subjektů: - Český statistický úřad Pardubice - Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR - Městský úřad Chrudim a jeho odbory - Policie ČR, Městská policie Chrudim - Úřad práce Chrudim - a dalších subjektů. Zpracování socioekonomické analýzy bylo podmíněno dostupností a aktuálností statistických dat. Některá data nebyla v tomto rozsahu dostupná, a to např. z důvodu úzce vymezeného území (město, vymezená zóna), dále z hlediska způsobu sledování a získávání statistických dat (např. data pocházející ze Sčítání lidu, domů a bytů prováděného jednou za 10 let, apod.) nebo z jiných důvodů.

2.1.1. Město a hlavní geografické údaje Město Chrudim leží ve východních Čechách v Pardubickém kraji. Poloha města v rámci ČR je příznivá, neboť se nachází 10 km jižně od krajského města Pardubic, které je centrem Pardubického kraje, a jejichž celorepublikový význam je zdůrazněn zejména z dopravního hlediska (mezinárodní železniční koridor, mezinárodní letiště, splavností Labe v katastru města Pardubic). Chrudim se také nachází v těsném zázemí hradecko-pardubické aglomerace, která je počtem cca 300 tis. obyvatel pátým nejlidnatějším urbanizovaným prostorem v ČR. Poloha Chrudimi je na krajské úrovni výrazně excentrická. Město leží v jižní části Pardubického kraje, který je součástí regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod. Chrudim je město střední velikosti, které mělo k 31.12. 2007 celkem 23 379 obyvatel, s rozlohou 3 321 ha (stav k 31.12. 2007). Město Chrudim je jedním z 36 měst Pardubického kraje. Administrativně je členěno na 8 částí (Chrudim I-IV, Topol, Medlešice, Vestec, Vlčnov) a 5 katastrálních území (Chrudim, Topol, Medlešice, Vestec, Vlčnov). Polohu města zobrazuje obrázek č. 1. Geomorfologicky leží město ve Svitavské tabuli, která je součástí rovinaté České tabule. Podnebí v Chrudimi lze charakterizovat jako nadprůměrně teplé s průměrnými srážkovými úhrny. Průměrná roční teplota ve městě je 7°C. Nejteplejší měsíc červenec má průměrnou teplotu 17,5°C. Město leží ve výšce 243 - 300 m.n.m. a protéká jím řeka Chrudimka.

7

Obrázek č. 1 - Poloha města v ČR a v rámci kraje

Zdroj: Zpracovatel IPRM

2.1.2. Demografie Město Chrudim je po krajském městě Pardubice druhou nejlidnatější obcí Pardubického kraje. V Chrudimi žilo k 31.12. 2007 celkem 23 379 obyvatel (z toho bylo 12 024 žen, tj. 51,4 %), což představuje 22,51 % populace okresu Chrudim a 28,40 % obyvatel správního obvodu ORP Chrudim. Od roku 1998 klesá počet obyvatel města z 24 175 na 23 379 v roce 2007. Vývoj počtu obyvatel v Chrudimi v letech 1998 – 2007 zobrazuje tabulka č. 2. Hustota zalidnění v Chrudimi k 31.12. 2007 dosáhla 704 obyvatel/km2, což je 6,5 krát více než průměr za ORP Chrudim. Srovnání vybraných ukazatelů města s vyššími územními celky zobrazují v příloze tabulky č. 1 a 2.

Tabulka č. 2 – Vývoj počtu obyvatel Chrudimi v letech 1998 – 2007 (stav k 31.12.) Počet obyvatel

v letech 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

v Chrudimi 24 175 24 069 24 011 Zdroj: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice

1998

1999

23 861

23 808

23 630

23 498

23 385

23 362

23 379

V roce 2007 přibylo v Chrudimi přirozenou měnou1) 75 obyvatel (přirozený přírůstek na 1 000 obyvatel středního stavu je 3,2). Úbytek obyvatel města přirozenou měnou (tj. záporný rozdíl počtu narozených a zemřelých) byl ve sledovaném období 1995 – 2007 zaznamenán pouze v letech 2000 a 2003. Pohyb obyvatel v Chrudimi v letech 1995 – 2007 zobrazuje v příloze tabulka č. 3. Trend stárnutí populace v Chrudimi lze dokumentovat na vývoji průměrného věku, který se v letech 2000 – 2007 zvýšil ze 37,6 na 40,0 roku a v podstatě kopíruje průměrný věk ve vyšších územních celcích (ORP Chrudim, okres Chrudim, Pardubický kraj i v ČR). Průměrný věk mužů k 31.12. 2007 činil 38,4 let a u žen 41,6 let. Podíl dětí do 14 let (předproduktivní věk) na celkovém počtu obyvatel města klesl v letech 2000 – 2007 o 3,6 procentních bodů na 14,2%, zastoupení osob ve věku 15 - 64 let (produktivní věk) se zvýšil o 1,8 procentních bodů na 71,3% v roce 2007 a podíl osob pětašedesátiletých a starších (poproduktivní věk) se zvýšil v letech 2000 – 2007 ze 12,7 % na 14,5 %. Pozvolna roste počet obyvatel v poproduktivním věku (např. vlivem poklesu úmrtnosti ve vyšším věku a s tím souvisejícím prodlužováním střední délky života) a dochází tak ke stárnutí populace. V letech 2000 – 2007 vzrostla hodnota indexu stáří2) v Chrudimi ze 71,4 na 101,5. Věkovou strukturu v Chrudimi v letech 2000 a 2007 zobrazuje graf č. 1.

1) 2)

Přirozená měna – rozdíl počtu (živě) narozených a zemřelých Index stáří – počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku do 14 let

8

Graf č. 1 – Věková struktura v Chrudimi v letech 2000 a 2007

69,5 %

80

71,3 %

70 60 50

0-14

40

15-64

30

65 a více 17,8 %

20

12,7 %

14,2 %

14,5 %

10 0 2000

2007

Zdroj: Zpracovatel IPRM

Saldo migrace v Chrudimi bylo trvale od roku 1998 záporné. Migrační úbytek obyvatelstva byl způsoben suburbanizací 3). Saldo stěhování obyvatel v roce 2007 představovalo úbytek 58 obyvatel (migrační úbytek na 1000 obyvatel středního stavu je -2,5) a celková bilance obyvatel za rok 2007 byla kladná a v absolutní hodnotě byl přírůstek 17 obyvatel. Největší příliv obyvatel v roce 2007 zaznamenává město Chrudim z Pardubic, z Hradce Králové, ze Skutče, z Prahy, ze Slatiňan. Naopak nejvíce obyvatel z Chrudimi se stěhuje do krajského města Pardubic, Prahy, do obce Sobětuchy, města Hradce Králové nebo do Slatiňan. Migrační saldo ve městě zobrazuje v příloze tabulka č. 3. Z Chrudimi vyjíždí do zaměstnání celkem 10 156 osob (z toho nejvíce v rámci kraje), z toho denně vyjíždí 2 306 osob. Do škol vyjíždí z města celkem 4 477 žáků a studentů (z toho nejvíce do jiného kraje), z toho denně vyjíždí 510 žáků a studentů. Významným rozvojovým faktorem města je poměrně vysoká úroveň vzdělanosti obyvatel. Údaje o vzdělávání jsou získávány z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). V roce 2001 byli mezi patnáctiletými a staršími obyvateli města zastoupeny více než jednou třetinou vyučení a osoby se středním odborným vzděláním bez maturity (35,9 %) a téměř stejný podíl zaujímali středoškoláci s maturitou včetně absolventů VOŠ a nástavbového studia (33,4%). Město disponuje dobrou vzdělanostní strukturou s vysokým podílem vysokoškoláků. Vysokoškoláci v roce 2001 představovali v Chrudimi 10,6 % osob patnáctiletých a starších a převyšovali okresní (5,8%), krajský (7,0%) i republikový (8,9%) průměr. Obyvatelstvo 15-leté a starší podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání v Chrudimi přibližuje v příloze tabulka č. 4. Národnostní struktura obyvatel města získaná také ze SLDB byla v roce 2001 bez výrazného zastoupení národnostních menšin. K české národnosti se v roce 2001 hlásilo 96,7% obyvatel Chrudimi a mezi největší národnostní komunity ve městě patřila slovenská národnost (1,0%). Podle výsledků SLDB žilo v roce 2001 ve městě 66,9% osob bez náboženského vyznání, 25,9 % bylo věřících osob a u 7,2% obyvatel nebyla otázka víry zjištěna. Největší zastoupení z celkového počtu věřících měla Církev římskokatolická (19,3%), Českobratrská církev evangelická (2,1%) a Církev československá husitská (2,0%). Budoucí vývoj počtu obyvatel města je možné ovlivnit migrací. Pokud by absolventi škol zůstali ve městě, mohla by Chrudim migračně růst. Přírůstek mladého obyvatelstva by navíc mohl pozitivně ovlivnit i přirozenou měnu města.

2.1.3. Ekonomický rozvoj Město je největším ekonomickým a hospodářským centrem na území bývalého okresu Chrudim. Mezi hlavní průmyslová odvětví z hlediska zaměstnanosti v Chrudimi patří zejména strojírenství, 3)

Suburbanizace – stěhování obyvatel do zázemí měst

9

elektrotechnika, textilní průmysl, stavebnictví a doprava. Průmyslové objekty a plochy jsou situovány v okrajových částech města. Jedná se především o areál bývalého strojírenského podniku Transporta a území průmyslových zón Chrudim západ a Chrudim sever, stejně jako o lokalitu Májov, kde sídlí menší podniky věnující se obchodu, logistice, spedici a dalším oborům. V roce 2007 bylo v Chrudimi 16 660 občanů v produktivním věku, což představuje 22,9 % občanů v produktivním věku na území okresu Chrudim. Podle Registru ekonomických subjektů (RES) bylo v Chrudimi k 31.12. 2007 celkem 5 551 ekonomických subjektů, z toho fyzické osoby představovaly 78,2%. Z hlediska právní formy tvoří rozhodující složku mezi fyzickými osobami soukromí podnikatelé nezapsaní do obchodního rejstříku (68,6%). Mezi právnickými osobami jednoznačně převažují obchodní společnosti s ručením omezeným a představují 43,6% z celkového počtu právnických osob. Počet ekonomických subjektů města představuje 26,2% ekonomických subjektů okresu Chrudim. Z hlediska odvětví převažující činnosti působí v Chrudimi nejvíce ekonomických subjektů (71,4%) v terciárním a kvartérním sektoru, 25,6% v sekundárním sektoru a jen 3,0% v primárním sektoru. Nejvíce ekonomických subjektů bylo v Chrudimi v roce 2007 zastoupeno v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu (28,0% subjektů). Následovalo odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelské činnosti (19,5%) a na třetí místo se zařadil průmysl s 13,7%. Nejméně subjektů je v rámci hlavních odvětví zařazeno do veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení (0,2%) a dále do vzdělávání (1,7%). Ze subjektů se zjištěným počtem zaměstnanců se sídlem v Chrudimi bylo v roce 2007 celkem 67,5% (1 631 subjektů) bez zaměstnanců, 24,9% (600 subjektů) s 1 až 9 zaměstnanci, 10 – 49 zaměstnanců mělo 5,6% (135) subjektů, 50 – 249 zaměstnanců mělo 1,8% (43) subjektů a nad 250 zaměstnanců mělo 0,2% (4) subjektů. Největším zaměstnavatelem ve městě je Chrudimská nemocnice a.s. Podle ekonomických subjektů zapsaných v RES byly v Chrudimi k 31.12. 2007 celkem 2 subjekty v kategorii 250 – 499 zaměstnanců (EVONA a.s., Veolia Transport Východní Čechy a.s.), celkem 2 subjekty v kategorii 500 – 999 zaměstnanců (Chrudimská nemocnice a.s., Ministerstvo obrany, vojenská posádka v Chrudimi) a v kategorii nad 1 000 zaměstnanců zde není žádný subjekt. Malé a střední podniky (MSP) zaujímají významné postavení ve zpracovatelském průmyslu, protože představují subdodavatelskou základnu pro velké průmyslové podniky a výrazně se podílí také na finální produkci náročnější na pracovní sílu. Jen malá část MSP disponuje dostatečným know-how pro realizaci všech činností inovačního procesu, proto MSP využívají služby specializovaných poradenských subjektů, např. hospodářské komory - Oblastní kancelář Chrudim, regionální kanceláře CzechInvestu se sídlem v Pardubicích, aj. Spolupráce MSP s velkými podniky a s dalšími subjekty (výzkumnými pracovišti Univerzity Pardubice, s Akademií věd ČR, s výzkumnými ústavy) je poměrně nízká. Mezi další negativní faktory patří jejich malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky. Nezaměstnanost v Chrudimi zobrazuje tabulka č. 3. Míra registrované nezaměstnanosti měla v Chrudimi od roku 2005 klesající tendenci a pohybovala se pod hodnotou 8,0 %. Počet volných pracovních míst v Chrudimi k 31.12. 2007 dosáhl 1 302 míst a zaznamenal v porovnání s rokem 2006 rostoucí tendenci o 251 míst, tj. o 23,9 %. V roce 2007 připadlo v Chrudimi na jedno volné pracovní místo 1,5 uchazeče a v roce 2006 je to 2,6 uchazeč. Tabulka č. 3 – Nezaměstnanost v Chrudimi v letech 2005 – 20081) Ukazatelé

Rok 2006

20052)

20053)

966

x

860

677

608

Ekonomicky aktivní obyvatelé (dle SLDB 1991)

X

12 221

12 221

12 221

12 221

Dosažitelní nezaměstnaní

x

911

818

626

580

7,62

7,45

6,69

5,12

4,75

x

226

337

438

584

4 740

x

4 097

3 299

2 893

x

55 442

53 645

52 690

53 119

2007

2008

Město Chrudim Nezaměstnaní evidovaní na úřadu práce

Míra registrované nezaměstnanosti (%) Volná pracovní místa Okres Chrudim Nezaměstnaní evidovaní na úřadu práce Ekonomicky aktivní obyvatelé (dle SLDB 1991)

10

x

4 429

8,59

7,99

7,18

5,81

5,20

x 592 Volná pracovní místa 1) v letech 2005 – 2007 – stav k 31.12., v roce 2008 – stav k 30.9. 2) podle staré metodiky výpočtu 3) podle nové metodiky výpočtu

1 051

1 302

1 524

Dosažitelní nezaměstnaní Míra registrované nezaměstnanosti (%)

3 853

3 059

2 763

Pozn.: Od roku 2005 míra nezaměstnanosti počítána pouze z dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Zdroj: Úřad práce Chrudim

Počet uchazečů o zaměstnání se v Chrudimi od roku 2002 snižuje, viz v příloze tabulka č. 5. V evidenci Úřadu práce Pardubice bylo k 31.12. 2007 celkem 690 uchazečů o zaměstnání. V roce 2007 se v Chrudimi, v porovnání s rokem 2006, snížil počet evidovaných uchazečů o zaměstnání o 186 osob, tj. o 21,2%. Počet neumístěných absolventů škol v Chrudimi se k 31.12. 2007, v porovnání se stejným obdobím roku 2006, snížil na 43 uchazečů, tedy o 14 uchazečů. Počet neumístěných osob se zdravotním postižením klesl v Chrudimi k 31.12. 2007 o 2 osoby na 158, tj. o 1,3 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2006. Z celkového počtu 690 uchazečů o zaměstnání bylo k 31.12. 2007 v Chrudimi 31,3% osob ve věku nad 50 let a 16,5 % tvořili uchazeči ve věku 18 – 24 let. Nejnižší podíl (0,7 %) na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání měli uchazeči mladší 17 let; naopak nejvyšší podíl představovala skupina uchazečů v produktivním věku 25 – 49 let (51,4 %). Uchazeče o zaměstnání podle věku v Chrudimi zobrazuje v příloze tabulka č. 5. K 31.12. 2006 bylo v Chrudimi nejvíce uchazečů ve stupni vzdělání vyučen (37,9 %). Druhou nejčetnější skupinu tvořili uchazeči s maturitou (26,7 %) a následovala skupina uchazečů se základním vzděláním (25,0 %). Uchazeče o zaměstnání podle vzdělání v Chrudimi zobrazuje v příloze tabulka č. 6. Přetrvávajícím problémem je dlouhodobá nezaměstnanost. K 31.12. 2007 se v Chrudimi snížil podíl uchazečů registrovaných na Úřadu práce po dobu 6 – 12 měsíců o 28,1 procentního bodu na 18,8 % v porovnání s rokem 2006. Počet uchazečů o zaměstnání s délkou evidence nad 12 měsíců představoval k 31.12. 2007 celkem 213 osob, tj. 30,9% všech nezaměstnaných a v porovnání s rokem 2006 došlo k poklesu počtu osob evidovaných déle než 12 měsíců o 1,7 procentního bodu. Uchazeče o zaměstnání podle délky evidence v Chrudimi zobrazuje v příloze tabulka č. 7. Vědecko-výzkumný potenciál města Na území města se výzkumu a vývoji věnují některé společnosti např. KAISER DATA s.r.o. (vývoj SW pro informační systémy podniků), KYBERTEC s.r.o. (vývoj informačních systémů z oblasti průmyslu; spolupracuje s vysokými školami na výzkumných projektech - např. systémy umělé inteligence), SATEC s.r.o. (vývoj SW pro řízení technologií), TMT spol s r.o. Chrudim (vývoj vysokozdvižných teleskopických pracovních plošin), aj. V Chrudimi se nachází organizace tvořící inovační infrastrukturu (např. Okresní hospodářská komora Chrudim, aj.), které poskytují poradenství a další služby v této oblasti. Některé chrudimské firmy a firmy se sídlem na území okresu Chrudim jsou v současné době zapojeny do iniciativy klastrů s různým oborovým zaměřením, které působí na území nejen Pardubického kraje a nesídlí v Chrudimi ani v okrese Chrudim. Členem „Elektrotechnického klastru Pardubického kraje“ je chrudimská firma Protronix s.r.o. (vývoj a výroba průmyslové elektroniky). Na území okresu Chrudim je S&D STROJÍRNA společnost s ručením omezeným PROSETÍN členem „Klastru OMNIPACK“ zaměřeného na obaly a obalovou techniku a členem „Klastru českých nábytkářů, družstvo“ je z obce Krouna firma Samas Česká republika spol.s r.o. Posílení kapacit pro výzkum, vývoj a inovace přinese zvýšení prestiže městu jako centra výzkumu, což se pozitivně odrazí také v ekonomice. Služby Chrudim je centrem komerčních a veřejných služeb. Služby na území města musí ve svých kapacitách zohledňovat také příliv obyvatelstva za prací. Spádové území vymezené dojížďkou za prací je pak také minimálním spádovým územím pro služby, které město Chrudim nabízí, včetně služeb sociálních. Město je také přirozeným obchodním centrem Chrudimska s významnou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí.

11

2.1.4. Sociální integrace Zdravotnictví Poskytovaná zdravotní péče v Chrudimi je na standardní úrovni. Z důvodu efektivity systému se počet lůžek akutní zdravotní péče snížil a je přiměřený potřebám města i doporučeným standardům. Také počet lůžek pro následnou zdravotní péči je přiměřený a naopak se zvýšil. Zdravotní péči v Chrudimi zajišťují zdravotnická zařízení lůžková, nelůžková a ambulantní. Největším lůžkovým zdravotnickým zařízením s okresní působností (tj. pro 103 860 obyvatel) je Chrudimská nemocnice, a.s., kterou zřizuje Pardubický kraj. Nemocnice poskytuje zdravotní péči lůžkovou, ambulantní a komplementární. K poskytování zdravotní péče slouží 7 lůžkových oddělení (např. následná péče, aj.) a nelůžková oddělení (např. ústavní lékárna, aj.). Jedním z oddělení nemocnice je také LDN. Nemocnice má celkovou kapacitu 373 lůžek, z toho je 278 akutních lůžek, 29 lůžek intenzivní péče a 95 lůžek je ošetřovatelských (lůžka následné péče). Využití lůžek akutní i následné péče je přes 80%. V roce 2007 bylo v této nemocnici hospitalizováno celkem 14 215 pacientů a ambulantně vyšetřeno 282 511 osob. V roce 2007 měla nemocnice celkem 714 zaměstnanců. V průběhu roku 2007 byla zahájena kompletní rekonstrukce anesteziologickoresuscitačního oddělení a úseku vodoléčby rehabilitačního oddělení. Mezi zdravotnická zařízení působící ve městě patří také Centrum sociálních služeb a pomoci a Farní charita, která poskytují i sociální služby (viz Sociální péče). Z nelůžkových zařízení poskytujících zdravotní péči patří k nejvýznamnějším Poliklinika (Sdružení lékařů polikliniky I., s.r.o.), která poskytuje léčebnou a preventivní péči a ostatní odborné služby. Dále mezi nelůžková zařízení patří Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje s výjezdovým stanovištěm také v Chrudimi. Tato příspěvková organizace zřizovaná Pardubickým krajem organizuje v areálu chrudimské nemocnice i Lékařskou službu první pomoci (LSPP) pro dospělé, děti i dorost. LSPP ve stomatologii pro Chrudimsko zajišťuje Pardubická krajská nemocnice, a.s. Ve městě působí sdružená ambulantní zařízení a polikliniky, např. Zdravotní středisko Salegro, s.r.o. V Chrudimi působí Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích, pracoviště Chrudim, Česká lékařská komora a Český červený kříž, oblastní spolek Chrudim, Dopravní zdravotní služba a dále Vodní záchranná služba Českého červeného kříže, místní skupina Chrudim, která zajišťuje kvalifikovaný dozor na koupalištích v Chrudimi, Slatiňanech a v Krytém plaveckém bazénu v Chrudimi; zajišťuje bezpečnost při různých sportovních akcích (např. závody dálkových plavců, jachtařské závody) aj. Při této místní organizaci funguje také výjezdová skupina, která je součástí Integrovaného záchranného sytému Pardubického kraje. Významným státním zařízením pro ochranu veřejného zdraví je Krajská hygienická stanice Pardubického kraje, územní pracoviště Chrudim. Ve městě se nachází také soukromé ambulance jednotlivých specialistů, stomatologů nebo praktických lékařů pro dospělé a děti. Vybrané ukazatele z oblasti zdravotní péče v Chrudimi zobrazuje v příloze tabulka 8. Město Chrudim je od roku 2001 členem asociace „Národní sítě Zdravých měst České republiky“, v jejímž rámci realizuje místní Agendu 21 (podpora udržitelného rozvoje na místní úrovni s aktivním zapojením veřejnosti) i LEHAP (místní akční plán zdraví a životního prostředí).

Školství Školství má strategický význam pro rozvoj lidských zdrojů a pro trh práce. Současnou síť škol v Chrudimi tvoří 6 mateřských škol, 6 základních škol (z toho 2 neúplné), Speciální základní škola a celkem 7 středních a vyšších odborných škol. Ve městě působí také 1 ZUŠ. Kapacitně jsou obsazeny téměř všechny mateřské školy, výjimku tvoří jen MŠ na ulici Dr. Malíka, která je obsazena ze 73%. Síť základních škol (ZŠ) reaguje na pokles žáků ve školách a dochází k její optimalizaci. Z celkového počtu škol základního stupně jsou v Chrudimi 2 neúplné (ZŠ na Školním nám. a ZŠ v ul. U Stadionu) a Speciální základní škola. Speciální základní škola funguje jako zvláštní a pomocná škola pro žáky s mentální retardací, s nejtěžšími kombinacemi vad a pro děti s autismem. U základních škol fungují školní družiny a školní jídelny. Kapacita ZŠ a ZUŠ není 100% naplněna. Provoz škol dobře zajišťují jejich zřizovatelé, problémy však vznikají při velké údržbě budov. Přínosem je otevření školních hřišť veřejnosti a nabídka volnočasových aktivit. Hlavním cílem je optimalizovaná síť základních škol ve městě, zlepšení údržby a technického stavu škol (snižování energetické náročnosti budov) a udržení nastaveného systému otevřených školních hřišť pro veřejnost. Město Chrudim je důležitým centrem středního školství regionálního významu. V oblasti středního školství působí ve městě Gymnázium Josefa Ressela; Obchodní akademie; SOŠ a SOU obchodu a

12

služeb; SŠ průmyslová, strojnická, technická a VOŠ; SŠ zdravotnická a sociální; SŠ zemědělská a VOŠ a soukromá Hotelová škola Bohemia s.r.o. Pokles populace, odpovídající věkem vzdělávání na středních školách, působí nenaplnění kapacit některých typů SŠ. Na těchto školách studují místní studenti i studenti z okolních obcí. Dojíždějícím studentům nabízí město ubytování ve 2 Domovech mládeže (při Střední škole zemědělské a Vyšší odborné škole; při Střední škole průmyslové, strojnické, technické a Vyšší odborné škole). Vzdělávání v Chrudimi doplňují také jazykové školy (Jazyková škola Jany Trubákové, První soukromá škola jazyků, Jazyková a vzdělávací agentura Lingva - má sídlo v Hradci Králové). Ve městě je k dispozici Dům dětí a mládeže (slouží jako výchovně vzdělávací středisko a středisko volného času, příp. pro rekreační činnost dětí a mládeže tvořící prevenci v oblasti sociálněpatologických jevů), Středisko výchovné péče pro děti a mládež Archa (poskytuje např. preventivně výchovnou péči dětem a mladistvým s negativními jevy v chování, aj.), Pedagogickopsychologická poradna (specializované poradenské zařízení), školní jídelny (např. při Gymnáziu Josefa Ressela). Ve městě není Speciálně-pedagogické centrum a v současné době neexistuje potřeba podobné zařízení v Chrudimi zřizovat. Město je zřizovatelem všech MŠ, všech ZŠ, Speciální základní školy a také ZUŠ. Zřizovatelem všech zařízení pro střední školství, Domu dětí a mládeže a Pedagogicko-psychologické poradny je Pardubický kraj. Jedna škola je soukromá (Hotelová škola Bohemia s.r.o.) a zřizovatelem Střediska výchovné péče pro děti a mládež Archa je MŠMT. Vysoké školství přímo ve městě zastoupeno není, nejbližší (10 km vzdálenou) je Univerzita Pardubice, která je jedinou vysokoškolskou institucí univerzitního typu v Pardubickém kraji. Sociální péče Sociální služby v Chrudimi jsou zaměřeny na širokou skupinu osob (senioři, děti a dospělé osoby s tělesným, mentálním, smyslovým a kombinovaným postižením, osoby v krizových životních situacích, osoby ohrožené sociální exkluzí). Mezi subjekty poskytující sociální služby převažují NNO a z příspěvkových organizací je městem zřizováno pouze Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim. Organizace poskytující sociální služby mají zavedeny standardy kvality a své služby mají registrované v souladu se zákonem o sociálních službách. Nabídka služeb se postupně rozšiřuje a zkvalitňují se terénní služby (pečovatelské služby, domácí ošetřovatelská péče). Mezi organizace primárně orientované na poskytování sociálních služeb sídlících a působících přímo na území města patří: - Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim (provozuje 4 Domy s pečovatelskou službou, Denní centrum pro seniory, Akviziční programy, domácí ošetřovatelská péče, Ústav pro mentálně postiženou mládež s denním pobytem, Kluby seniorů jsou v provozu 2x týdně ve dvou DSP a v Denním centru pro seniory), - Farní charita, Chrudim (charitní, ošetřovatelská a pečovatelská služba, poradna pro občany v tíživé situaci, klubová činnost pro duševně nemocné, osobní asistence postiženým lidem), - Šance pro Tebe, o.s. (poradenství, podpora aktivního trávení volného času, aj.) - RYTMUS, o.p.s (služba pro osoby znevýhodněné na trhu práce např. prostřednictvím pracovní asistence) - Centrum J.J. Pestalozziho, o.p.s. (poradenské, vzdělávací a sociální služby ohroženým a znevýhodněným skupinám; např. Domy na půli cesty, Krizovou pomoc, Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, telefonickou krizovou pomoc, terénní programy) - Mama klub, Chrudim, (mateřské centrum pro volný čas a vzdělávání osob na mateřské dovolené). Mezi další poskytovatele služeb v Chrudimi patří Centrum pro zdravotně postižené Pardubického kraje, detašované pracoviště Chrudim (např. sociálně-právní poradenství, aj.) a TyfloCentrum Pardubice, o.p.s. - pracoviště Chrudim (centrum denních služeb pro nevidomé a těžce zrakově postižené – poskytuje např. poradenství, asistenční služby, aj.). Dalšími subjekty působící v této oblasti jsou Amalthea o.s., Chrudim; Momo Chrudim, o.p.s; Péče o duševní zdraví – region Pardubice, středisko Chrudim; Tichý svět v Chrudimi, o.s., základní organizace svazu neslyšících a nedoslýchavých; Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Futur a Kopretina; Poradenské centrum pro děti a mládež s nařízenou ústavní výchovou; Probační a mediační služba ČR, středisko Chrudim (sociální služby v oblasti trestního práva); Český červený kříž, oblastní spolek Chrudim (sociální, zdravotnické, záchranné a další humanitární služby); Centrum psycho-sociální pomoci, Rodinná a manželská poradna, Chrudim (individuální psychoterapie, rodinná terapie, poskytování sociálně-právních informací, závislosti-alkohol, drogy, gamblerství, a další); ARCHA, Středisko výchovné péče pro děti a mládež, Chrudim; Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých Chrudim (SONS); Městská

13

organizace Svazu tělesně postižených v ČR – Chrudim; Okresní výbor Svazu tělesně postižených v ČR – Chrudim; Okresní výbor Svazu postižených civilizačními chorobami v ČR – Chrudim; Klub vozíčkářů Chrudim; Městský úřad Chrudim, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví; Okresní správa sociálního zabezpečení Chrudim. Některé subjekty (např. Pedagogicko-psychologická poradna, Sociální služba v Chrudimské nemocnici, a.s. - sociální pomoc a poradenství) se zabývají sociálními službami pouze okrajově, ale zpravidla s poskytovateli sociálních služeb úzce spolupracují. Informace o poskytovatelích sociálních služeb jsou k dispozici v „Katalogu vybraných organizací působících v sociální oblasti ve městě Chrudim“. Tabulka č. 9 v příloze přibližuje zařízení sociální péče a jejich služby v Chrudimi. Ve městě není Protialkoholní léčebna a Azylový dům, ten byl přestavěn na ubytovnu pro neplatiče, v níž funguje noclehárna pro bezdomovce (21 bytů se 39 lůžky). Mezi zařízení, která ve městě v současné době nejsou, ale jsou potřebná patří Domov pro seniory, Azylový dům pro ženy a matky s dětmi, a další. V současnosti probíhá v Chrudimi výstavba zařízení hospicového typu, které bude mít krajskou působnost. V roce 2001 město Chrudim zahájilo „Komunitní plánování sociálních služeb“ (KPSS) v Chrudimi. Cílem KPSS je, aby občané měli k dispozici sociální služby, které potřebují. Porovnáním stavu poskytovaných služeb, potřeb uživatelů služeb a množství finančních prostředků vznikl „Komunitní plán sociálních služeb ve městě Chrudim“ pro plánovací období 2008 – 2011. Na Městském úřadu Chrudim v rámci Odboru sociálních věcí a zdravotnictví, Oddělení prevence působí koordinátor komunitního plánování. Bydlení Podle SLDB 2001 bylo v Chrudimi v roce 2001 celkem 2 972 domů, z toho bylo 254 domů neobydlených a 91,4% trvale obydlených. Z celkového počtu 2 718 trvale obydlených domů tvořily rodinné domy 78,3 % a bytové domy 19,4 %. Podíl neobydlených domů v Chrudimi v roce 2001 představoval 8,6% z celkového počtu domů. Nejvíce domů ve městě mělo 1-2 nadzemní podlaží. Podle počtu bytů v domě převažovaly domy s 1, 2 nebo s 3 byty. Největší počet domů v Chrudimi v roce 2001 byl ve vlastnictví fyzických osob a nejméně domů vlastnilo město nebo stát. Na 1 trvale obydlený dům připadalo v Chrudimi v roce 2001 průměrně 3,3 bytů. Průměrné stáří trvale obydlených rodinných domů v roce 2001 bylo 46,2 let a trvale obydlených bytových domů o 9,2 roku méně. Technické vybavení domovního fondu bylo v Chrudimi relativně dobré, což také souvisí se stářím bytového fondu. Platí to zejména o dostupnosti zemního plynu, který byl ve městě v roce 2001 zaveden do 81 % domů. Většina velikostně srovnatelných i větších měst měla podstatně nižší podíl domů napojených za zemní plyn. Vývoj domovního fondu v Chrudimi zobrazuje v příloze tabulka č. 10. V roce 2001 bylo ve městě celkem 9 692 bytů, z toho bylo 432 nebydlených bytů. Podíl trvale obydlených bytů v rodinných domech v roce 2001 byl 26,8%, naproti tomu podíl bytů v bytových domech představoval 72,3%. Téměř 3/4 bytů v Chrudimi se nachází v bytových domech zejména panelového typu. Z celkového počtu 432 neobydlených bytů bylo v roce 2001 cca 8,8% bytů obydlena přechodně. Více než třetinu trvale obydlených bytů v roce 2001 tvořily byty v osobním vlastnictví a téměř čtvrtinu byty ve vlastním domě. Z hlediska vlastnictví bytů představuje Chrudim jisté specifikum díky velmi nadprůměrnému podílu bytů v osobním vlastnictví (38 %; v kraji i v ČR 11 %) a naopak nízkým zastoupením bytových jednotek, které jsou užívány v nájmu (12,7%; v kraji 19,4 % a v ČR 28,6 %). V roce 2001 byla ve městě průměrná velikost obytné plochy bytu 49,0 m2, průměrný počet obytných místností na byt byl 2,71 a průměrný počet osob na 1 byt byl 2,6 osoby. V rodinných i bytových domech převažovaly byty I. a II. kategorie. Podle počtu obytných místností jednoznačně převažovaly třípokojové byty. Nejvíce domácností vlastnilo v roce 2001 v Chrudimi jeden osobní automobil a pevnou telefonní linku. Vývoj bytového fondu v Chrudimi zobrazuje v příloze tabulka č. 11. Rozvojové lokality pro bydlení a bytovou výstavbu přibližuje kapitola 2.1.6 Přitažlivé město. Volnočasové aktivity Součástí zdravého životního stylu je mimo jiné i aktivní trávení volného času, které působí také jako prevence sociálně patologických jevů zejména u dětí a mladistvých. Význam aktivit založených na nekomerční bázi spočívá zejména v nabídnutí aktivního využití volného času. Aktivity tohoto druhu, často oficiálně neorganizované a založené na zájmu a účasti dobrovolníků představují jeden z pilířů sociální integrace. Význam těchto aktivit je zřejmý i ze zdravotního hlediska. Potřebná je i určitá

14

různorodost nabídky volnočasových aktivit, která mnohdy nemá vhodné podmínky pro realizaci. Přínosem v této oblasti bude zapojení soukromého sektoru do financování volnočasových aktivit. Pro trávení volného času dětí a mládeže jsou významné školní kluby a kroužky organizované všemi základními školami ve městě a Domov dětí a mládeže. S dětmi a mládeží pracují rovněž občanská sdružení různého zaměření, např. tělovýchovné a sportovní organizace AFK Chrudim, ASŠK ČR, HC Chrudim, Sokol, Školní atletický klub, aj., dále různé zájmové organizace (např. Vodácké sdružení Kačeři, Kuřátka, ZO ČSOP „Klub ochránců SPR Habrov“), organizace zabývající se přímo volnočasovými aktivitami pro děti a mládež (např. Altus, Junák, Zálesák, ČTU, Záboj, atd.) a další nestátní organizace různých cílů a zaměření (např. Šance pro Tebe, aj.). Řada organizací pro volnočasové aktivity dětí a mládeže se prezentuje každoročně na největší krajské přehlídce sdružení dětí a mládeže Bambiriáda.

2.1.5. Životní prostředí Ovzduší Ve městě jsou v provozu měřící stanice kvality ovzduší umístěné na ul. Palackého a ul. Požárníků, které vyhodnocují průměrné měsíční koncentrace vybraných škodlivin. Pro porovnání emisí na území města v roce 2003 slouží tabulka č. 4. Produkce stacionárních zdrojů emisí byla v Chrudimi v roce 2003 relativně nízká. Z pohledu jednotlivých znečišťujících látek byly nejvýznamnějšími emise NOx z mobilních zdrojů a SO2 z velkých zdrojů. Nejvýznamnějšími zdroji tuhých znečišťujících látek jsou lokální topeniště, doprava a pravděpodobně i sekundární emise (reemise), které jsou způsobeny např. vířením prachu na komunikacích, prašností ze stavenišť nebo z polí, otěrem pneumatik, apod. Mezi nejvýznamnější zdroj znečišťování ovzduší na území města (REZZO 1) patří EVONA a.s. Území města může být také ovlivňováno relativně blízkými zdroji znečišťování (z Pardubic Paramo, AlliachemSynthesia), případně energetickými zdroji v Opatovicích a Chvaleticích. V posledních letech celková úroveň emisí stagnuje, mění se však podíl vykazovaných kategorií zdrojů znečišťování na produkci jednotlivých druhů škodlivin. Na rozdíl od oxidu siřičitého (snížení zejména u velkých a středních zdrojů v důsledku opatření na snížení produkce znečišťujících látek, změny paliva nebo útlumu výroby), se produkce ostatních škodlivin tak výrazně nesnížila. Jednou z příčin jsou zvyšující se emise mobilních zdrojů znečištění (doprava), které se významným způsobem podílí na produkci nejen oxidů dusíku, ale také ostatních nebezpečných škodlivin – oxidu uhelnatého a uhlovodíků. V příloze tabulka č. 12 uvádí znečištění ovzduší na území města Chrudim. Z této tabulky lze vysledovat klesající tendenci imisních koncentrací, která je však od konce 90. let již méně výrazná a v posledních letech dochází k opětovnému nárůstu hodnot koncentrací zejména u prachových částic. Tabulka č. 4 – Emise v Chrudimi pro hlavní znečišťující látky (REZZO 1-3) v roce 2003 (t/rok) Zdroje znečištění ovzduší

TZL

SO2

NOx

CO

REZZO1 (pro velké zdroje)

68,8

146,8

911,5

461,8

REZZO2 (pro střední zdroje)

31,9

58,5

39,0

32,3

269,7

493,8

173,0

1436,6

REZZO3 (pro malé zdroje)

Zdroj: Akční plán Strategického plánu rozvoje města Chrudimě

Ochrana před hlukem Soustředěná intenzívní silniční doprava ve městě nepříznivě zvyšuje také hlukovou zátěž a je tedy největším zdrojem hluku ve městě. Limity hluku jsou překračovány zejména v ulicích Pardubická, Masarykovo náměstí, Čáslavská, Palackého třída, Poděbradova, Tovární, Rubešova, Topolská, Slovenského národního povstání, Milady Horákové. Měření hluku na území města zajišťuje Zdravotní ústav, pobočka Chrudim a město má zpracovanou hlukovou mapu. Průběžně jsou budována protihluková opatření (protihlukové stěny) chránící zejména klidové a obytné zóny, lokálně jsou rekonstruovány komunikace s aplikací protihlukových povrchů, je upravováno dopravní značení (změna organizace dopravy) a jsou snahy o vedení tranzitní dopravy mimo město. Hlukové zatížení železniční dopravou se vyskytuje zejména v okolí tratě č. 238 Pardubice – Havlíčkův Brod. Vliv hluku související s využíváním sportovního letiště a výcvikového prostoru ČSA na jihozápadním okraji města nebyl na základě provedených měření prokázán. Zvýšená hlučnost z výrobních areálů (areál bývalé Transporty, Evony a.s., aj.) způsobuje spíše lokální problémy.

15

Stav životního prostředí v Chrudimi nemůže být považován za uspokojivý, zejména vzhledem k vlivu emisí a hluku z dopravy na zdraví občanů. Urbanizovaná krajina a zeleň ve městě Území města lze pokládat za výrazně urbanizovanou krajinu obsahující sídelní a průmyslovou zástavbu, podíl infrastrukturních prvků (např. komunikace, vedení VVN), aj. Mezi území s vysokými hodnotami krajinného rázu patří např. severovýchodní okraj města podél Chrudimky (významná krajinná osa) s omezeným využitím ploch pro rekreaci a bydlení. Nízké parametry krajinného rázu naopak vykazují příměstské oblasti s koncentrací průmyslových, obytných a obchodních zón (Hypernova, Tovární ulice, areál Transporty) a frekventovaných silničních uzlů (Medlešice). Trvalé plochy zeleně jsou soustředěny do hřbitovů, parků, zahrad, dětských hřišť a sportovišť a břehových porostů vodních toků. Plochy ostatní zeleně kolísají, což je nejvíce ovlivněno rozšiřováním obytných, výrobních zón a komunikační sítě. Celková rozloha městské zeleně je nízká. Zelených ploch je dostatek jen ve starší zástavbě. Převládají menší parkově upravené plochy, které nejsou dostatečně vzájemně propojeny a jejich kvalita je rozdílná. Nedostatečně je doposud využita ochranná a izolační funkce zeleně, zejména v souvislosti s negativními dopady dopravy (emise, hluk). Na území města se nachází plochy veřejné zeleně (parky, zeleň náměstí, ulic a ostatních veřejných prostranství bez zpevněných ploch, rekreační lesy), která je udržována a obnovována. Vedle parkových ploch a uličních stromořadí je ve městě několik dalších veřejných zelených ploch s vysokým ekologickým, rekreačním a odpočinkovým potenciálem. Zeleň se nachází zejména v okrajových částech města, kde jsou parky a klidové zóny. Na území města se nachází také množství veřejných prostranství (např. Resselovo nám., Tyršovo nám., Školní nám., Masarykovo nám.) a parků (Městský park, Parčík na Školním náměstí, Park Střelnice s výskytem havraní kolonie největší v celém kraji, Zieglerovy sady, Park republiky). Wiesnerova zahrada nepřístupná veřejnosti je dendrologicky zajímavá soukromá okrasná zahrada náležející k domu čp. 55/IV. Mezi další parkově upravené plochy ve městě patří Parčík před hotelem Centrál. Žádný ze stávajících parků nemá charakter celoměstského parku a některé parky vyžadují revitalizaci (např. Park Střelnice). Jedním z doporučení Generelu zeleně je založit celoměstský park s dostatečnou vybaveností pro každodenní rekreaci (park Na Vrchách). Ve správním obvodu města Chrudim se nachází lesy o celkové rozloze 161,46 ha, v k.ú. Chrudim, v k.ú. Vestec u Chrudimi a v k.ú. Topol. Většina je v kategorii lesy zvláštního určení – rekreační lesy. Do kategorie lesů zvláštního určení patří také lesní porosty v k.ú.Topol, v Přírodní památce Ptačí ostrovy. Městské lesy Chrudim plní i významnou funkci rekreační. Hospodaření v lesích se provádí podle schváleného lesního hospodářského plánu. Město Chrudim vlastní 452 ha lesních pozemků (Správa městských lesů Chrudim) 10 km jihovýchodně od města. Ochrana přírody a krajiny Ve městě jsou chráněny památné stromy: Buk lesní – 3 ks (kruhový objezd u hotelu Bohemia, Koželužská ulice, zámecká zahrada v Medlešicích), Jasan ztepilý (Palackého tř., zahrada čp. 418/IV) a Platan javorolistý (ul. Obce Ležáků). Na jihozápadě zasahuje do území města CHKO Železné hory. Na území města se nachází 2 maloplošná zvláště chráněná území. Přírodní rezervace Habrov vyhlášená v r. 1996 (18,7 ha, převážně v k.ú. Topol a částečně v k.ú. Tuněchody) je dubohabřina s chráněnou jarní květenou a přilehlá různorodá neprodukční stanoviště, sloužící jako refugium pro volně žijící druhy živočichů. Přírodní památka Ptačí ostrovy (vodní a mokřadní lokality, hnízdiště ptactva) vyhlášená v r. 1997 (10 ha, k.ú. Chrudim, v místní části Chrudim IV.) se rozprostírá v SV části města mezi řekou Chrudimkou a přilehlými náhony na jejím pravém břehu. Předmětem ochrany jsou významná hnízdiště chráněných druhů ptactva. Na území města je velké množství ÚSES. Páteřní biokoridor - řeka Chrudimka, i městem procházející soustava náhonů, které jsou důležitým prvkem urbanizovaného území, a na něž se váží i potenciální biocentra, byly částečně revitalizovány. Na území města se netěží nerostné suroviny. Zdroje a kvalita vod Hydrologicky patří území města do povodí Labe. Díky poloze na jižním okraji České tabule patří město k oblastem s vydatnými zásobami podzemních vod. Městem protéká řeka Chrudimka pramenící 20 km jihovýchodně od města v CHKO Žďárské vrchy, jejímž správcem je Povodí Labe s.p. Chrudimka je zařazena do seznamu vodohospodářsky významných toků. Územím dále protékají Markovický potok, potok Podhůra, Jesenčanka a Kočský potok a jejich přítoky popř. náhony. V území je několik menších

16

vodních ploch, a to rybníček ve Vlčnově a na Podhůře, nádrže se zpevněnými břehy v Medlešicích a v Topolu aj. Z Markovického potoka je napájen Markovický rybník. Městem protékají též náhony, na kterých byla vodní díla, vodárna a mlýny, které jsou dnes již mimo provoz. Náhony nejsou udržované a tvoří hygienické i estetické závady. Vodními zdroji pro zásobování pitnou vodou prostřednictvím skupinového vodovodu jsou hydrogeologické vrty a studny a řeka Chrudimka. Kvalitu Chrudimky, po proudu řeky mimo území města, sleduje Povodí Labe, s.p. pobočka Pardubice. Na Chrudimce je 7 kontrolních profilů, které hodnotí základní ukazatele kvality vody. Kvalita vody v Chrudimce je na území města ovlivňována především městskou ČOV v lokalitě Májov, Lihovarem Chrudim a napojením části starší rozptýlené bytové zástavby přímo do náhonu. Mechanicko-biologická čistírna, provozovaná Vodovody a kanalizacemi Chrudim, a.s., má plánovanou kapacitu cca 63.tis. EO. Potok Podhůra je znečištěn povrchovými odtoky ze skládky inertních odpadů. V Markovickém rybníku bylo prokázáno fekální znečištění, proto bývá vlivem obsahu hnojiv v příznivých klimatických obdobích často eutrofizován. Odpady Ve městě je zaveden sběr využitelných složek odpadů (sklo, papír, plasty, nápojové kartony). Svoz a vyprazdňování kontejnerů s vytříděným sklem zajišťuje firma DADRUS – Karel Dachovský; vytříděné plasty jsou zpracovávány firmou KAPO Třemošnice a Transform Bohdaneč. Svoz, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu (viz tabulka č. 5) na území města zajišťují Technické služby Chrudim 2000 spol. s r.o., které také provozují jediný sběrný dvůr ve městě (ul. Obce Ležáků) a dvakrát ročně zajišťují mobilní svoz nebezpečných nebo nadměrných odpadů. Technické služby dále provozují i skládku inertních odpadů v lokalitě Podhůra, 3 km jihozápadně od města. Směsný komunální odpad je Technickými službami ukládán na řízenou skládku komunálních odpadů v Nasavrkách vzdálené 14 km jižně od Chrudimi. V oblasti nakládání s odpady se město řídí Plánem odpadového hospodářství města Chrudim. Za další původce odpadů na území města lze jmenovat např. ČKD Kutná hora, VCES Preming, VaK Chrudim, Tranza, Správa a údržba silnic, SIAG CZ, Nemocnice Chrudim, EVONA a.s., a další. Tyto a další firmy nepatří v rámci kraje mezi významné producenty odpadů a využívají služeb firem (místních nebo z regionu – např. Ekosan Chrudim, Vodní zdroje Ekomonitor, aj.) podnikajících v odpadovém hospodářství a zajišťujících svoz a následnou likvidaci odpadů. Na území města se výjimečně vyskytují nepovolené „černé“ skládky, jejichž likvidaci zajišťuje Městský úřad, Odbor životního prostředí ve spolupráci s různými firmami. V Chrudimi se nachází staré ekologické zátěže (areál bývalé Transporty, lokalita bývalé Prádelny a čistírny Blehovsko, lokalita EVONA a.s., lokalita Leguma, opuštěná skládka v lokalitě Podhůra, lokalita DEPO) a devastace charakteru starých skládek a kontaminovaných průmyslových objektů („brownfields“- budovy bývalých sladoven). Brownfields - viz kapitola 2.1.6 Přitažlivé město. Tabulka č. 5 – Produkce komunálních odpadů v Chrudimi v letech 1998 – 2006 Ukazatel Množství komunálních odpadů (v tunách)

Rok 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

4 281

4 175

4 125

4 538

4 119

4 660

4 474

4 359

4 003

Zdroj: Akční plán Strategického plánu rozvoje města Chrudimě

Alternativní a obnovitelné zdroje energie, snižování energetické náročnosti Význam alternativních a obnovitelných zdrojů energie je prozatím pouze doplňující a nemá zásadní význam pro výrobu, bydlení či dopravu. Z pohledu optimalizace hospodaření s energiemi a v rámci snižování energetické náročnosti dochází k realizaci úspor energie a využití odpadního tepla např. prostřednictvím zateplování budov. U bytového fondu jsou stanovena opatření na zlepšení hospodárnosti vytápěcí soustavy domů (např. instalace termostatických ventilů), opatření zlepšující tepelně izolační vlastnosti stavebních konstrukcí domů (izolace obvodových plášťů domů, izolace střech, aj.), opatření snižující tepelné ztráty okenními a dveřními otvory (izolační dvojskla u nových typů oken), plynofikace objektů, aj.

17

Krizové řízení a prevence rizik, protipovodňová opatření Město Chrudim má vytvořenou Bezpečnostní radu obce s rozšířenou působností Chrudim a Krizový štáb určené obce – města Chrudim k řešení krizových situací na území správního obvodu města Chrudim. Dále má Požární řád města Chrudim, Povodňový plán a Mapu povodňového ohrožení. Z Mapy povodňového ohrožení vyplývá pro město Chrudim nízký stupeň ohrožení povodněmi.

2.1.6. Přitažlivé město Zdravé město Město Chrudim je od roku 2001 členem Národní sítě Zdravých měst České republiky a od této doby realizuje projekt Zdravé město Chrudim a místní Agenda 21. Jde o dlouhodobý, stále nekončící a vyvíjející se proces, jehož cílem je podpora zdraví, zvyšování kvality života obyvatel při respektování zásad udržitelného rozvoje. Projekt Zdravé město je projektem Světové zdravotnické organizace (WHO). Schválením Deklarace Zdravého města se Chrudim zavázala k postupu dle mezinárodních dokumentů: • Zdraví 21, • Agenda 21 • Národní akční plán zdraví a životního prostředí ČR Principy a zásady udržitelného rozvoje jsou popsány v základním dokumentu Agenda 21. Na Agendu 21 těsně navazuje strategie Světové zdravotnické organizace s názvem Zdraví 21 (Health 21). Zdravé město Chrudim dosahuje již od roku 2006 výsledků požadovaných pro splnění kategorie „B“ Kritérií místní Agendy 21. Místní Agendu 21 město chápe jako velkou příležitost, jak dosáhnout lepší kvality života obyvatel města s dlouhodobou perspektivou rozvoje za účasti veřejnosti (veřejná projednávání Plánu zdraví a kvality života, setkávání pracovních skupin, sběr připomínek a námětů občanů, kulaté stoly, dotazníky, ankety, plánovací setkání apod.). Náměty a připomínky jsou zaneseny do Plánu zdraví a kvality života a postupně dle možností realizovány. Rozvojové lokality Mezi významné rozvojové plochy, které se nachází na území města, patří 2 průmyslové zóny uvedené také v územním plánu města. Průmyslová zóna Chrudim „západ“ o rozloze 77 ha navazuje na průmyslový areál bývalé Transporty, a.s. Zóna určená k lehké průmyslové výrobě je ve 100% vlastnictví města, je plně zasíťována a téměř celá obsazena investory. Hlavní výhodou průmyslové zóny „západ“ je nabídka investičně kompletně připraveného území. Průmyslová zóna Chrudim „sever“ o rozloze 6,38 ha se nachází východně od silnice I/37 a sil. III/34026 směrem na Pardubice. Zóna ve 100% vlastnictví města je také zasíťována. V územním plánu je tato plocha vyčleněna pro výrobu a služby, ale lze ji využít i pro lehký průmysl. K investorům v zóně patří v současné době 7 společností. Mezi další rozvojové lokality lze zařadit bývalý areál „Vojenského depa“ o rozloze cca 8 ha v blízkosti Průmyslové zóny Chrudim „sever“, který je také v majetku města. Pro rozvoj podnikání a výrobní činnost jsou k dispozici cca 4% plochy z celkové rozlohy města (3 321 ha). Brownfields V rámci ocenění „Průmyslová zóna roku 2005“ se stal areál bývalého cukrovaru v Chrudimi „Brownfieldem roku 2005“ a jeho regeneraci realizovala TMT spol. s.r.o. Chrudim. V rámci „Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields na území Pardubického kraje“ z roku 2006 byla identifikována lokalita – areál bývalého pivovaru (zastavěná plocha 8 463 m2) v jižní okrajové části města. Na území města Chrudim se v současnosti nachází jediný brownfield – budovy bývalých sladoven. Bytová výstavba V 80. let minulého století se zastavila výstavba sídlišť. Zastavěná plocha zabírá cca 5% z celkové rozlohy města, z toho bytové domy zabírají plochu o velikosti cca 5,8 ha. V části Chrudim III a IV je koncentrována především panelová výstavba a bytové domy. Podle údajů stavebních úřadů bylo v letech 2000 – 2007 na území města dokončeno celkem 423 nových bytů, z toho 59,1% tvořily byty v bytových domech (250 bytů) a byty v rodinných domech tvořily 32,6 %. V roce 2007 bylo v Chrudimi dokončeno celkem 23 nových bytů, což představuje nárůst oproti roku 2006 o 9 bytů, z toho jich bylo nejvíce dokončeno v rodinných domech (18 bytů). Vybrané ukazatele o vývoji dokončených bytů

18

v Chrudimi zobrazují v příloze tabulky č. 13, 14 a 15. Dokončené byty v Chrudimi a ve vyšších územních jednotkách přibližuje tabulka č. 6. Z hlediska vlastnických vztahů jsou v Chrudimi byty v majetku města, byty v majetku vlastníků bytových domů, v majetku bytových družstev, společenství vlastníků jednotek, právnických a fyzických osob vlastnících dům. V současnosti pro město zajišťuje správu městských bytů Odbor správy majetku na Městském úřadě Chrudim. Městské byty jsou postupně privatizovány do osobního vlastnictví a jejich počet se neustále snižuje. Tento trend se očekává i v budoucnu. Tabulka č. 6 – Dokončené byty v Chrudimi a vyšších územních jednotkách v letech – 2007 Území město Chrudim okres Chrudim Pardubický kraj Česká republika

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2000

2007

137

47

9

23

60

110

14

23

252

212

170

282

321

300

183

175

1 542

1 479

1 424

1 189

1 580

1 400

1 515

1 866

25 207 24 758 Zdroj: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice

27 291

27 127

32 268

32 863

30 190

41 649

Veřejná prostranství Město Chrudim má veřejná prostranství (např. Resselovo náměstí, Tyršovo náměstí, Školní náměstí, Jungmannovo nábřeží, nábřeží Karla Čapka, a další), disponuje menšími parkově upravenými plochami, které nejsou dostatečně vzájemně propojeny a plochami zeleně, které využívají místní obyvatelé a návštěvníci města k relaxaci či odpočinku. Město Chrudim sleduje dostupnost, využitelnost a kvalitu těchto prostranství a postupně je revitalizuje, aby maximálně splňovali svoji funkci. V posledních letech byla provedena rekonstrukce některých náměstí, v plánu jsou další regenerace a revitalizace. Regenerovány byly také některé plochy zeleně a další rozsáhlé areály se k oživení připravují. Obnova zanedbaných nebo nedostatečně využívaných veřejných prostranství se zelení, parků a zeleně v nich přispěje postupně ke zvýšení kvalita života ve městě. Bezbariérovost ve městě Snahou města je spravovat záležitosti občanů s ohledem na rovné příležitosti. Součástí tohoto přístupu je i vytváření bezbariérového prostředí města s cílem zkvalitnění života nejen zdravotně handicapovaných občanů, ale i dalších skupin obyvatel (např. seniorů, rodičů s malými dětmi, osob s omezenou pohyblivostí na přechodnou dobu způsobenou úrazem, apod.). V Chrudimi se bezbariérovosti věnují také některé organizace zdravotně postižených, např. TyfloCentrum o.p.s. nebo Centrum zdravotně postižených Pardubického kraje, detašované pracoviště Chrudim. Bezbariérovost ve městě je zaměřena na odstraňování architektonických a technických bariér a na předcházení jejich vzniku. Na území města jsou bezbariérové přechody pro zdravotně handicapované osoby na vozíčku, bezbariérové úřady a instituce (budovy Městského úřadu, Úřadu práce, České pošty, aj.), bezbariérové banky a pojišťovny (budova České spořitelny, Všeobecná zdravotní pojišťovna, aj.), nádražní budova Českých drah, zdravotnická zařízení (Chrudimská nemocnice, a.s., lékárny, Poliklinika, aj.), kulturní zařízení (muzeum, knihovna, galerie), sportovní zařízení (např. krytý plavecký bazén), restaurace, hotely, (hotel Bohemia, aj.), obchody a obchodní centra (Hypernova, Kaufland, Obchodní centrum Balustráda, Billa, Albert, aj.), ve městě jsou bezbariérově řešené školy (dr. Malíka, Strojařů, aj.). Ve městě jezdí bezbariérové autobusy MHD a dále jsou ve městě bezbariérové byty pro vozíčkáře. Cestovní ruch Z hlediska cestovního ruchu je město součástí turistického regionu Východní Čechy a turistické oblasti Chrudimsko - Hlinecko. Město Chrudim má Koncepci rozvoje cestovního ruchu města Chrudim. Cestovní ruch je vázán na historické jádro města, které bylo v roce 1990 vyhlášeno Městskou památkovou zónou, kterou lze charakterizovat jako jednu z nejkvalitnějších a největších městských památkových zón ve východních Čechách. Cestovní ruch v Chrudimi je umocňován množstvím kulturních akcí (Loutkářská Chrudim), existencí konferenčních a společenských prostor (ve velkém sále muzea se konají společenské akce nadregionálního významu, např. Zlatá hokejka aj.) a pro hudební akce se vyuiívá areál Letního kina. Chrudim plní roli výchozího místa turistických tras do CHKO Železné hory a Žďárské vrchy.

19

Město Chrudim nabízí občanům, návštěvníkům a turistům různé turistické atraktivity, mezi ty hlavní např. patří: - historické památky, které jsou součástí Městské památkové zóny, - technické památky – soustava náhonů, která sloužila k pohonu vodních kol pro mlýny, - kongresová turistika – kterou reprezentuje Hotel Bohemia a Chrudimská Beseda. V kongresové turistice jsou stále rezervy, jejímu rozvoji brání nedostatečná infrastruktura a koordinace, která by využila ubytovací kapacity rovnoměrněji v průběhu roku. - výstavy a veletrhy - málo podporují cestovní ruch. Chrudim patří k několika málo městům v ČR, ve velikostně i významem města srovnatelné kategorii, která nemají několikadenní veletrhy s velkým návštěvnickým ohlasem a ani k tomu nemá odpovídající zázemí. - významné akce - během roku se v Chrudimi koná mnoho významných kulturních, společenských a sportovních akcí (viz v příloze tabulka č. 16), které se podílí na turistickém ruchu. U některých akcí brání nedostatečná koordinace ze strany pořadatelů efektivnějšímu využití doplňkových programů a tím zvýšení účinku těchto akcí. - pěší turistika a cykloturistika, městem prochází značené cykloturistické trasy: 4111: Běstvina – Seč – Chrudim – Moravany – Horní Roveň (15 km) 4112: Horní Bradlo – Křižanovice – Slatiňany – Chrudim – Sezemice (13 km) 4181: Jeníkovice – Třibřichy – Markovice – Chrudim – Testíky – Luže – N. Hrady (17 km) 4185: Chrudim – Říště – Hůra Pohled (7 km) Dopravní společnost Veolia Transport a.s. provozuje víkendovou linku do Železných hor pro milovníky turistiky a cykloturistiky. - naučné stezky - Naučná stezka „Modrá osa“ (popisuje na 9 panelech faunu a flóru v Chrudimi), Lesní stezka Podhůra (3 km), Vlastivědná stezka Krajem Chrudimky (82 km), Naučná stezka ke Kočičímu hrádku (3 km), Lesní naučná stezka Lichnice-Kaňkovy hory (3 km), a další. - nákupní turistiku (příliv osob do města za účelem nákupů nemá pro město z pohledu cestovního ruchu téměř žádný přínos). Mezi základní turistickou infrastrukturu patří ubytovací kapacity. V Chrudimi je aktuálně k dispozici celkem 350 lůžek. V současné době se na území města nachází 3 zařízení kategorie hotel, 5 penzionů a 3 ubytovny. V Chrudimi není kemp, motel ani ubytovací zařízení pro venkovskou turistiku či agroturistiku. Počet míst k ubytování je ve vazbě na stávající návštěvnost města dostačující, neplatí to v době konání významných akcí (např. Loutkářská Chrudim). Přehled současné ubytovací kapacity v Chrudimi přibližuje v příloze tabulka č. 17. V Chrudimi se nachází restaurace, vinárny a stravovacích zařízení. Infrastrukturu cestovního ruchu na území města doplňuje Informační centrum města Chrudim (zřizovatelem je město Chrudim) a cestovní kanceláře. Propagace města z hlediska cestovního ruchu je zajišťována prostřednictvím internetových stránek města. Rozvoj infrastruktury pro turisty není úplný, chybí větší investice do cestovního ruchu včetně masivnější propagace. Prakticky neexistují ucelené produkty cestovního ruchu pro incoming. Minimální je spolupráce veřejné správy (města) s cestovními kancelářemi a ostatními podnikatelskými subjekty působícími v této oblasti. Neexistuje vůbec nebo jen nedostatečný kvalifikovaný informační systém, který by umožnil trvale analyzovat dosahované výsledky a probíhající změny v oblasti cestovního ruchu (tj. např. systematický sběr a zpracování dat o návštěvnosti významných akcí a zařízení, o její struktuře, data o vybraných ukazatelích v ubytovacích zařízeních, o incomingových akcích cestovních kanceláří aj. subjektů). Město se prezentuje na veletrzích a výstavách cestovního ruchu a vydává tématické propagační materiály pro turisty za účelem zvýšení návštěvnosti města. Kultura Chrudim je také přirozeným střediskem kultury a společenského dění. V Chrudimi působí přes 70 spolků. Dlouholetou tradici má místní Divadelní spolek J.N. Štěpánka, oblíbená jsou vystoupení folklórního souboru Kohoutek nebo Loutkářského souboru AHOJ. Ve městě působí neziskové organizace v oblasti kultury, např. Pěvecký a hudební spolek Slavoj, Folklorní soubor Kuřátka, Taneční klub Besta, Loutkářský spolek Kacafírek, Klub Sedmé nebe, hudební klub Agora, a další. Ve městě se nachází velké množství kulturních zařízení, z nichž nejvýznamnější jsou: Chrudimská beseda - městské kulturní středisko a příspěvková organizace města (kapacita velkého sále 490 míst) pořádá nejvíce kulturních programů ve městě, zajišťuje kulturní program v divadle a v muzeu. Část budovy muzea je využívána pro pořádání koncertů, přednášek, konferencí a plesů. V Divadle Karla Pippicha (kapacita 302 míst) hostují přední české divadelní soubory a konají se zde koncerty mnoha hudebních těles a zpěváků. Amatérský divadelní soubor "Štěpánek" s úspěchem

20

pořádá několik ochotnických představení ročně. Regionální muzeum v Chrudimi má bohaté sbírky uměleckého řemesla a vlastivědné sbírky z chrudimského regionu, nabízí veřejnosti knihovnické a badatelské služby. Kabinet ex libris Chrudim je součástí Památníku národního písemnictví v Praze, v Nové výstavní síni pořádá pravidelné autorské výstavy. S loutkářskou tradicí souvisí činnost Muzea loutkářských kultur s největšími sbírkami loutek a marionet v ČR. Mimo celoroční stálé výstavy je zde galerie, pravidelně se pořádají krátkodobé výstavy. Ve městě jsou galerie a výstavní síně, např. 2 soukromé galerie Art a Artego na Resselově náměstí, výstavní síň Vodních zdrojů s.r.o. (výstavy a pravidelné tématické přednášky o historii města, ekologii a přírodě), Nová výstavní síň kabinet Ex libris (výstavy našich předních grafiků), výstavní síň Muzea loutkářských kultur. Dalšími kulturními zařízeními jsou Loutkové divadlo Mír s kapacitou 110 míst, Městská knihovna (nově zrekonstruovaná a moderně vybavená příspěvková organizace města), 2 kina (Letní kino s kapacitou 1200 míst, Kino Svět s kapacitou 250 míst). V roce 2008 bylo otevřeno sezónní Muzeum černého divadla na Tyršově náměstí (otevřeno květen–září). Veřejná správa i soukromé subjekty podporují v Chrudimi kulturní a spolkový život. Město je také spolupořadatelem nejvýznamnější kulturní akce – festivalu Loutkářská Chrudim. Hudební aktivity v Chrudimi reprezentuje městem (tj. Městským kulturním střediskem Chrudimská beseda) pořádaný cyklus Chrudimské hudební večery a další koncerty a hudební produkce, mezi ně patří např. i festival Yanderov pořádaný o.s. Šance pro tebe. Ve městě jsou tradičně pořádány tyto kulturní akce - Chrudimské hudební večery (koncerty klasické hudby), Koncerty duchovní hudby v chrudimských kostelech (především varhanní koncerty), Koncerty a divadelní představení ZUŠ Chrudim, předplatné v Divadle K. Pippicha, výstavy a přednášky, filmová představení v kinech. Nejvýznamnější kulturní události v Chrudimi přibližuje v příloze tabulka č. 16 a 18. Sport Chrudim je také přirozeným střediskem sportu. Sportovní přípravu zajišťují sportovní kluby, tělovýchovné organizace, ale také některé školy. V Chrudimi je provozováno velké množství sportů, např. tenis, plavání, turistika, basketbal, volejbal, fotbal, atletika, hokej, bruslení, házená, moderní a sportovní gymnastika, tanec, karate, cyklistika, jízda na koni, stolní tenis, šachy, squash, parašutismus, létání a další. Výkonnostní sport je reprezentován např. fotbalovými kluby AFK Chrudim a SK Chrudim, futsalem (extraliga), hokejem (1.NHL), atletikou (1.liga), stolním tenisem (1.liga), FLYING BULLS AEROBATIC TEAM (několikanásobní mistři světa v akrobatickém skupinovém létání), aj. Ve městě působí občanská sportovní sdružení (např. Sokol Chrudim, HC Chrudim, Tenisový klub Chrudim, Školní atletický klub, Sportovní klub Shotokan Karate Chrudim, Klub BIKE Chrudim, HBC Jokerit Chrudim, a další), v nichž je kromě velkého počtu dospělých zapojeno více než 1900 mladých lidí do 18 let. Pro volnočasové aktivity lze využít sportoviště a sportovní zařízení, např. krytý plavecký bazén Chrudim, letní koupaliště, (tobogán, vodní atrakce, plážový volejbal), zimní stadion, fotbalový stadion SK Novoměstská, letní stadion, Stadion Emila Zátopka, víceúčelovou sportovní halu, hokejbalové hřiště, skatepark, fit okruh podél řeky Chrudimky, hřiště základní školy Dr. Jana Malíka (míčové sporty, tenis). Zastřešený zimní stadion (provozován celoročně, sporty na ledové ploše, in line sporty), krytý plavecký bazén, zmodernizované letní koupaliště (první celonerezové koupaliště v ČR), halu na stolní tenis, skatepark a SK Chrudim provozují Sportovní areály města Chrudim s.r.o. (příspěvková organizace města). Mezi další sportovní zařízení na území města patří tenisové kurty (na kraji města u silnice na příjezdu od Pardubic), sportovní letiště (sportovní bezmotorové a motorové létání, létání na ultralehkých letadlech, vyhlídkové lety, letecké či balónové show), plochá dráha (ve špatném stavu). Další sportovní vyžití nabízí ve městě hřiště otevřená veřejnosti (hřiště ZŠ Dr. Jana Malíka), parky, veřejná prostranství v bytové výstavbě, zeleň ve vnitroblocích. Stav volně přístupných sportovišť a dětských hřišť především na sídlištích je zanedbaný. V Chrudimi koná řada sportovních událostí, z nichž některé mají ve městě tradici či mají regionální význam. Mezi nejvýznamnější akce s celostátním významem patří např. Mistrovství ČR v plavání handicapovaných sportovců, Mistrovství republiky veteránů v krátkém bazénu; k dalším patří oblastní přebory aj. sportovní akce. Sportovní události v Chrudimi přibližuje v příloze tabulka č. 18.

21

2.1.7. Dostupnost a mobilita Dopravní infrastruktura Město Chrudim neleží přímo na žádném dopravním koridoru nadregionálního významu. Silniční doprava je jedním z hlavních problémů města. Na kvalitě a funkčnosti silniční dopravy města se významně podílí sil. I/37 (Hradec Králové – Pardubice – Chrudim – Ždírec nad Doubravou) a I/17 (Čáslav – Heřmanův Městec – Chrudim – Hrochův Týnec – Zámrsk) a obě mají tranzitní a obslužnou funkci. Část sil. I/37 prochází obytnou částí, kde je zdrojem nadměrného hlukového, emisního a imisního zatížení. Prodloužení silnice I/37 z Pardubic umožní napojení města Chrudim na dálnici D11. Po roce 2010 se předpokládá výstavba přeložky silnice I/17 v trase mimoúrovňové křižovatky u obce Vestec, s napojením na přeložku I/37 a dále na Pardubickou a Čáslavskou radiálu. Při dopravních špičkách se stává Chrudim velmi obtížně průjezdnou. Nejproblémovějšími úseky silniční sítě jsou průjezdní úseky silnic centrem města. Město Chrudim je zatíženo vedle cílové dopravy i tranzitní dopravou z obou komunikací. Z celkové délky komunikací udržovaných městem (90,5 km) představovaly v roce 2007 komunikace II. třídy 4,3 km, sil. III. třídy tvoří 52,4 km, sil. IV. třídy 19,6 km a ostatní komunikace 14,2 km. Přibližně 20,1% komunikací na území města je v havarijním stavu, 63,6% ve stavu uspokojivém a 6,4% po rekonstrukci. Stav silnic hlavních komunikací lze označit z pohledu současné i budoucí intenzity dopravy za neuspokojivý. Hlavním problémem zůstává zklidnění a zkapacitnění dopravy ve městě a dokončení nadřazené dopravní sítě (přeložky I/37 a I/17) včetně napojení navazujících komunikací. V současné době jsou již navrženy úpravy směřující ke zklidnění dopravy v centru Chrudimi a k minimalizaci negativního vlivu silniční dopravy na životní prostředí. V úseku mezi centrální zónou města, vlakovým a autobusovým nádražím jsou dva úrovňové železniční přejezdy a úrovňová křižovatka U Kateřiny, které jsou zdrojem častých dopravních nehod. Prognóza na rok 2010 předpokládá v relaci s rokem 1990 téměř dvojnásobné zvýšení počtu vozidel, cca na 6 až 12 000 vozidel za 24 hodin. Základní dopravní obslužnost zajišťuje převážně Veolia Transport Východní Čechy a.s. provozující autobusovou přepravu. Jedná se o dálkové linky (např. do Prahy, Pardubic, Hradce Králové, Vysokého Mýta, Čáslavi), místní meziměstské linky, linky MHD. Sezónně (období květen – září) provozuje cyklobus (v trase Pardubice - Chrudim - Trhová Kamenice - Horní Bradlo - Seč - Běstvina - Heřmanův Městec – Pardubice). Hlavní trasy linek MHD (viz tabulka č. 7) provozovaných výhradně společností Veolia Transport Východní Čechy a.s. jsou vedeny po městském komunikačním okruhu a průjezdy přes centrální městskou zónu. V MHD byl zaveden nový systém odbavování pomocí čipových karet. V rámci rozšíření a zkvalitnění služeb, zejména pro zkvalitnění návaznosti autobusových a vlakových spojů, je využíván integrovaný dopravní systém VYDIS. Poloha a kapacita stávajícího autobusového nádraží je vzhledem k blízkosti vlakového nádraží Chrudim-město, bezprostřední vazbě na centrum města a stabilizovaný počet spojů vyhovující. Tabulka č. 7 – Seznam linek MHD v Chrudimi Číslo linky

Trasa linky

1

Markovice – Aut.st. – Nemocnice – Tyršovo nám. – Na větrníku – Stromovka – Tovární – Aut.st.

2

Transporta – Aut.st. – Nemocnice – Stromovka – Masarykovo nám. – Aut. st.

3

Na větrníku – Tyršovo nám. – Nemocnice – Aut. st. – Markovice

4

Aut.st. – Poděbradova – Stromovka – Nemocnice – Aut. st.

5

Aut.st. – Poděbradova – Na větrníku – Topol

6

Topol – Na větrníku – Tyršovo nám. – Nemocnice – Aut. st. – Markovice

9

Aut.st. – Poděbradova – Na větrníku – Tyršovo nám. – Nemocnice – Aut. st. – Markovice (So, Ne, svátky) Markovice – Aut.st. – Nemocnice – Tyršovo nám. – Na větrníku – Masarykovo nám. – Aut. st. (So, Ne, svátky) Aut. st. – Transporta – průmyslová zóna

9

Průmyslová zóna – Transporta – aut. st.

7 8

Zdroj: CONNEX Východní Čechy, a.s.

22

Město Chrudim je dopravně dostupné také po železnici, ačkoli není významným železničním uzlem v kraji ani v ČR. S městem jsou spojeny železniční tratě Českých drah s motorovou trakcí: • trať č. 238 (Pardubice – Chrudim - Havlíčkův Brod), je tratí regionálního významu s přímou návazností na vysokorychlostní trať č. 010 Praha – Pardubice – Česká Třebová • trať č. 016 (Borohrádek – Chrudim) s návazností na č. 010 Česká Třebová – Kolín – Praha, • trať č. 017 (Chrudim-město – Heřmanův Městec). Mimo nich se v Chrudimi nachází železniční vlečky do průmyslových podniků. Ve městě byla zmodernizována železniční tratť Chrudim-Pardubice a budova nádraží Chrudim-město. Vodní doprava není ve městě provozována. Nelze však opomenout plánovanou transevropskou síť vodních cest kategorie E zahrnující 13 km vzdálené Pardubice (magistrála E 20 Severní moře – Hamburk – Ústí nad Labem – Mělník – Pardubice) a připravovaný projekt dokončení splavnosti Labe do Pardubic. Jihozápadně je od města veřejné vnitrostátní letiště pro civilní provoz (cvičné a sportovní létání, soukromé lety). Vlastníkem letiště je Ministerstvo obrany ČR, provozovatelem Aeroklub ČR Chrudim a v současné době slouží jako cvičiště. Prováděná hluková měření neprokázala překročení nejvýše přípustných hodnot hygienických limitů. Z ostatních významných letišť leží nejblíže (cca 10 km od města) veřejné mezinárodní letiště Pardubice se smíšeným vojenským a civilním provozem, které je jedním z 5 páteřních letišť ČR se statutem celního letiště. Nemotorová doprava Cyklistická doprava ve městě je ovlivňována nejen blízkostí přírodních a kulturních atraktivit, příznivými terénními podmínkami, ale také dojížďkou obyvatel města za prací Nejvýznamnější z cyklistických tras na území města je trasa od Transporty, která spojuje sídliště na západě města s centrem. Rekreační cyklotrasy č. 4111, 4112, 4181 a 4185 směřují do turisticky atraktivních oblastí a navazují na ně vyznačené cyklotrasy č. 4120, 4177, 4179 a 4794. Mezi nově navržené komunikace cyklistické dopravy lze zařadit trasy: - sdružené (pro pěší a cyklisty) obousměrné stezky podél stávající komunikace I/37 či podél přivaděče k přeložce I/37, trasy podél ulice Dašické, napojení sídliště Stromovka, podél ul. Novoměstská, podél Slatiňanské radiály, připojení místních částí Vestec, Topol, Vlčnov a sportovní zóny, - sdružené stezky jednosměrné k Resselovu náměstí a z Masarykova náměstí k Transportě, - v profilu místních komunikací, po vyznačené krajnici včetně jejich mimoúrovňových křížení s místní komunikací. I přes existenci těchto tras lze cyklistickou dopravu ve městě, zejména při respektování podmínek její bezpečnosti a plynulosti, charakterizovat jako neuspokojivou (trasy vedoucí po městských komunikacích a v okrajových místních částech mnohdy vedoucí po nezpevněných komunikacích). Stav pěších komunikací v centru města (Resselovo náměstí, Žižkovo náměstí, apod.) je uspokojivý, ale u sídlištní a obytné zástavby a v místních částech jsou pěší komunikace v havarijním stavu (technicky i kapacitně) nebo nejsou vůbec (Chrudim – Vlčí Hora – Presy a Chrudim – Májov). Nově jsou navržena pěší propojení z ulice Čáslavská do sídliště Leguma a z ulice Radoušovy směrem k divadlu a dále rekonstrukce schodišť u Novoměstské kašny a mezi ulicemi Na Sádkách a Na Kopanici. Doprava v klidu Pro dlouhodobější parkování meziměstských linek je výhledově navržena plocha na pozemku vymezeném přeložkou silnice I/17 a areálem bývalé Transporty. Současný stav parkovacích ploch pro nákladní dopravu, zejména ve spojení s celnicí (odstavování kamionů na pozemku Mercie - cca 15 parkovacích míst v blízkosti celnice), je nevyhovující. Navrhuje se rezerva pro odstavování kamionů u mimoúrovňové křižovatky u Vestce s vazbou na východní obchvat, Dalešickou radiálu a přímým napojením na vnější komunikační systém. Parkování v centru je soustředěno do její západní a středové části. V současnosti jsou k dispozici odstavná stání a parkovací stání. Parkování mimo centrum je soustředěno převážně do blízkosti obytné zástavby. Na Resselově náměstí a Havlíčkově ulici je především nedostatek odstavných ploch. Parkovací stání učená zejména pro návštěvníky města jsou navržena jako záchytná, v návaznosti na plánovanou přeložku silnice I/37 a 1/17. Celkem se jedná o 3 lokality s celkovou kapacitou 700 stání. Jako záchytná parkoviště slouží parkoviště u supermarketů (Kaufland, Hypernova, Billa, aj.). Z celkového počtu současných parkovacích míst v centru je cca 30% veřejně nepřístupných či provozovaných privátně a veřejně přístupných pouze za úhradu. Zbývající část parkovacích ploch je ve vlastnictví města a je veřejně přístupná. Do roku 2010 se přepokládá vybudování cca 1 184 (tj. cca 70% nárůst v relaci s rokem 2001) nových parkovacích míst v jižní a historické části města v parkovacích objektech (760 parkovacích míst v nadzemních a podzemních garážích) a 424 parkovacích

23

míst u sportovního areálu a v centru města. Do roku 2010 se tak v centrální zóně předpokládá disponibilita cca 2 856 parkovacích míst. S nárůstem počtu parkovacích míst, zejména v nadzemních a podzemních garážích, se však předpokládá nárůst placeného parkování až o 45%. Technická infrastruktura Zásobování elektrickou energií na území města Chrudim provádí ČEZ Distribuce a.s. prostřednictvím vzdušného a kabelového vedení (35 kV). Vzdušné napájení prostřednictvím dvojitých a jednoduchých vedení je zaústěno do rozvodny R 35 kV Chrudim. Z této rozvodny (4 vývody) a přechodových trafostanic resp. vedení TS 845 (VN 810 a 811- U Transporty), TS 620 (VN 842- U plynárny) a TS 1258 (VN 842-Stromovka) jsou tvořeny 35 kV kabelové napájecí body ve městě. Napájecí bod sítě tvoří rozvodna 100/35 kV Tuněchody, propojená i na R 220/100/35 kV Opočinek. Nadřazenou sítí je linka VVN 400 kV Týnec nad Labem – Krasíkov a VVN 100 Opočinek – Choceň. Vlastní napájecí bod 110/6 kV má Transporta Chrudim. Do konce roku 2008 se počítá s výstavbou 26 nových trafostanic 35/0,4 kV a nové rozvodny R110/35 Chrudim - Píšťovy včetně nového připojení vedením VN ve směru Tuněchody. Očekává se nárůst potřeby elektrického příkonu u rozvojových lokalit (průmyslových zón). Nadzemní rozvodné sítě elektrické energie jsou postupně a plánovitě rekonstruovány a v centru města jsou ukládány do země, do kabelů. Specifickou problematikou městské rozvodné elektrizační sítě je veřejné osvětlení. Jeho průměrní stáří je cca 30 let a vyžaduje postupnou rekonstrukci. V současnosti je město zásobováno zemním plynem z VTL plynovodu DN 150, od obce Kočí - Topol z VTL plynovodu DN 500 Havlíčkův Brod - Pardubice a dále druhou VTL přípojkou DN 150 od obce Vestec z VTL plynovodu Barchov - Černá za Bory. Mezi významné regulační stanice VTL/STL v Chrudimi patří regulační stanice v průmyslové oblasti, v sídlišti Pod zbrojnicí, v ul. U Stadionu, v Transportě nebo v Drůbežářském podniku. Provozovatelem a vlastníkem většiny regulačních stanic je VČP a.s. Počet odběrných míst v letech 1995 – 2003 vzrostl z 8 422 na 9 137. V roce 2001 činil počet plynofikovaných bytů 7 450, což je cca 83% z celkového počtu 8 998 trvale obydlených bytů v Chrudimi, z čehož počet domácností, které používají plyn k vytápění činí 3 920, tj. 43,5% celkového počtu obydlených bytů. Domů bylo v roce 2001 plynofikováno 2 420, což je cca 81,4% z celkového počtu domů (2 972). Pro návrhové období do roku 2010 se uvažuje s nárůstem o 480 bytů, převážně kvůli nové bytové výstavbě plynofikaci místní části Vestec. Výkonová rezerva cca 20% bude schopná pokrýt předpokládaný nárůst odběru zemního plynu v letech 2005 – 2010, (viz tabulka č. 8). Tabulka č. 8 – Předpokládané navýšení odběru zemního plynu v letech 2005 a 2010 Odběratelská kategorie Bytová výstavba

2005 m3.rok-1

2010 m3.h-1

m3.rok-1

m3.h-1

1 185 000

1 106

255 000

238

244 000

191

16 000

14

Průmysl

16 000

14

0

0

Celkem

1 445 000

1 311

271 000

252

Občanská vybavenost

Zdroj: ÚPSÚ Chrudim

Dodávka tepla či způsob vytápění je zajišťován z lokálních (průmyslové, blokové a domovní kotelny) i z centrálních zdrojů (systém CZT). Město Chrudim je zásobeny ze soustavy centralizovaného zásobování teplem (CZT) z International Power Opatovice, a.s., která vlastní většinu stávajících horkovodních a teplovodních sítí. Dodávka tepla do systému CZT je zajišťována horkovodním přivaděčem 2 DN 600 z International Power Opatovice, a.s. Teplo je v rámci města Chrudimě dále rozváděno prostřednictvím rozvodného systému - větví B vedenou ze stanice Černé za Bory, větví B C vedenou z centrální předávací stanice do areálu bývalé Transporty a do obytné části města (zejména západní část od řeky Chrudimky a jih města), větví D vedoucí do Stromovky a dále větví A spojené s větví B a zajišťující teplofikaci v blízkosti středu města. Samotné centrum města je, kromě budovy městského úřadu, vytápěno převážně zemním plynem. Mimo systém CTZ je výroba tepla (pro potřebu vytápění i pro výrobní technologii) realizována prostřednictví průmyslových zdrojů, blokových a domovních kotelen, tedy spalováním pevných, plynných či kapalných paliv. Záměrem International Power Opatovice, a.s. je vybudovat záložní zdroj o výkonu cca 35 MW v případě výpadku centrálního

24

zdroje tepla pro systém centrálního vytápění, s využitím lehkých topných olejů a zemního plynu a „zokruhování“ primárních rozvodů tepla kolem města. Pro výrobní sféru se předpokládá 10% nárůst pro zajištění potřeby tepla. V Chrudimi jsou digitální ústředny Stromovka (pro východní část města, pro část Topol, obce Kočí a Tuněchody), Rozhledna (západní část, za železnicí Pardubice, sídliště Skřivánek), a Transporta (Markovice a Medlešice). Katastrálním územím Chrudim prochází radioreléové trasy RKS Pardubice (Krásné) – RS Hradec Králové (Hoděšovice) a televizní RKS Pardubice (Krásné) – TKB Hradec Králové. Výhledově se předpokládá výstavba rr tras Pardubice – Chrudim. Na území města provozuje telekomunikační služby Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Nabízí přenos hlasu, dat a poskytování internetu. Na území města působí také mobilní operátoři (Telefónica O2 Czech Republic, a.s., T-Mobile Czech Republic a.s. a Vodafone Czech Republic a.s.). České Radiokomunikace a.s. zajišťují přenos radiového signálu a provoz rozsáhlé sítě vysílačů, telekomunikační služby multifunkční sítě, internet, hlasová data, televizní a rozhlasové vysílání, šíření a přenos rozhlasového a televizního signálu (analogového i digitálního). Na území města nejsou žádné větrné elektrárny. Převážná část obyvatel města i ostatní spotřebitelé pitné vody (objekty průmyslu, zemědělství, občanské a technické vybavenosti, objekty rekreace) jsou zásobováni z veřejného vodovodu využívajícího místní zdroje podzemní vody (Podlažice). V současnosti je pitná voda přiváděna do městské vodovodní sítě prostřednictvím 4 hlavních větví. Dodávka pitné vody pro město Chrudim je zajišťována z povrchových zdrojů a z podzemních zdrojů. Alternativně je možný odběr z nádrže Práčov pomocí čerpací stanice. Počet domů připojených na vodovodní přípojku je 2 673, tj. cca 98,3% z celkového počtu obydlených domů. Místní část Medlešice je zásobována ze skupinového vodovodu Chrudim-Mikulovice, další 3 místní části (Topol, Vestec, Vlčnov) jsou bez skupinového vodovodu. Významným subjektem (provozovatelem zdrojů) zajišťujícím výrobu a distribuci pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod jsou Vodovody a kanalizace Chrudim a.s. Zhruba 40 % vody pocházející ze zdrojů města Chrudim a jeho blízkého okolí je dále určeno pro Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s., Městské vodovody a kanalizace Skuteč, s.r.o. a obce Tisovec, Včelákov, Bor u Skutče, Perálec a Zderaz. Proces výstavby či rekonstrukce vodovodních řadů pitné vody probíhá kontinuálně. Jedná se o rekonstrukce vodovodní sítě v centru města, budování přípojek pro rodinné domy v místních a okrajových částech města, a další aktivity. Kapacitu zdrojů pitné vody pro Chrudim zobrazuje tabulka č. 9. Tabulka č. 9 – Kapacita zdrojů pitné vody pro město Chrudim Zdroj

Původní kapacita v l.s-1 40

1996

2010 max

2010 min

40

45

8

8

8

6

3 studny

Podlažice

160

95

160

125

Vrty V1, V2, V3, V5, V6, V7

Slatiňany-Monako

350

350

350

350

Povrchový odběr z Chrudimky

U letiště

8

0

10

8

Zaječice

0

0

0

0

Vrt ZA-1

Markovice Kočí

Licibořice Celkem

40

Druhy zdroje Vrty V-VAA, V2, V-3A

1

1

1

1

Vrt HL-1

566

493

573

529

529

Zdroj: ÚPSÚ Chrudim, Generel vodovodů okresu Chrudim 2001

Do roku 1990 nemělo město Chrudim centrální čistírnu odpadních vod (ČOV). S postupem obytné výstavby byly budovány hlavní kanalizační stoky jednotné kanalizace se zaústěním do Chrudimky, v lepším případě do lokálních čistíren. V letech 1984 -1990 byla v lokalitě Májov postavena městská ČOV, mechanická-biologická čistírna provozovaná společností Vodovody a kanalizace Chrudim a.s. Současný stav počtu připojených domů na kanalizaci činí 2 140, což představuje cca 78,7% z celkového počtu trvale obydlených domů (počet kanalizačních přípojek 2 650). Z celkového denního množství odpadní vody připadá cca 92% na obyvatelstvo a zbývajících 8% na průmysl. Vlastní kanalizační systém zůstává i v současnosti u jednotné kanalizace. Celková délka kanalizační sítě činí 55,6 km, z čehož 49,6 km je ve vlastnictví VaK Chrudim, a. s. a 6 km vlastní město a jiné subjekty. V místní části Medlešice je obytná zástavba bez kanalizace, pouze odpadní vody z drůbežářského

25

podniku jsou přečerpávány do ČOV Chrudim. Místní část Topol má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci, je však nutné vybudovat splaškovou kanalizaci s novou lokální ČOV společnou s obcí Kočí. V místní části Vestec je nutno vybudovat kanalizaci a napojit na kanalizační sběrač DN 300 vedoucí z Medlešic do ČOV Chrudim. Místní část Vlčnov je bez kanalizace, předpokládá se vybudování kanalizace a její zaústění do kanalizačního přivaděče ze Slatiňan včetně zprovoznění stávajícího drenážního systému. Další zkvalitnění kanalizační sítě je zaměřováno na posílení hydraulické kapacity ČOV pro cca 29 tis. obyvatel, a to zejména omezením přítoku dešťových a balastních vod na ČOV a rekonstrukcí zastaralých úseků kanalizace v centru města. U ostatních lokalit, které nelze napojit na veřejnou kanalizaci, bude jejich odkanalizování soustředěno na vybudování lokálních mechanicko-biologických čistíren, případně bude ponechán individuální způsob likvidace odpadních vod s důrazem na dodržování požadavků ochrany životního prostředí.

2.1.8. Správa věcí veřejných K významným oblastem rozvoje města Chrudim patří také správa věcí veřejných. Tato oblast zahrnuje správu majetku města včetně všech organizací založených či zřízených městem, výkon státní a veřejné správy a služby poskytované veřejnosti. Chrudim je z hlediska výkonu státní a veřejné správy sídlem obcí s rozšířenou působností (obcí III. stupně) a obcí s pověřeným obecním úřadem (obcí II. stupně). Správní území města je poměrně široké a zahrnuje i obyvatele bývalého okresu Chrudim (tj. celkem 108 obcí, resp. 103 476 obyvatel – stav k 31.12. 2007). V Chrudimi sídlí také významné subjekty a instituce, např. Finanční úřad, Katastrální úřad, Úřad práce, a další. Na správu věcí veřejných lze pohlížet z hlediska integrovaného přístupu k udržitelnému rozvoji města, činností souvisejících s poskytováním veřejných služeb, účasti občanů na veřejném životě města anebo výměnou zkušeností mezi subjekty působícími ve veřejné správě. Město využívá informační a komunikační systém (ICT), prostřednictvím kterého komunikují odbory městského úřadu a městský úřad vůči veřejnosti. V rámci nové služby CzechPoint (přístupné např. na městském úřadě, v hospodářské komoře) lze na jednom místě získat výpisy nebo ověření dokladů z Katastru nemovitostí, ze Živnostenského úřadu, z Obchodního rejstříku nebo výpis z Rejstříku trestů. Telekomunikační a informační sítě a inovační ICT zpřístupňují informace firmám i občanům za účelem naplňování principu informační společnosti. Efektivní komunikace a výměna informací prostřednictvím informačních technologií zrychlí a zkvalitní poskytované služby. Výsledkem bude komunikace podnikatelských subjektů a veřejnosti s různými institucemi prostřednictvím moderních komunikačních systémů. Investice do moderních informačních a komunikačních technologií (ICT) a jejich vzájemné propojení představují jeden z klíčových faktorů „smart administration“. Budování telekomunikačních a informačních sítí a zavádění inovačních ICT za účelem kvalitnějšího a celoplošného šíření informací bude mít pozitivní dopady na ekonomiku města (rozvoj elektronického podnikání) i na rozvoj lidských zdrojů (zvyšování informační gramotnosti občanů). Město Chrudim je napojeno na hlavní optickou síť, která propojila města Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí. V poslední době je také aktuální projekt metropolitní sítě, která umožní přenos datových, hlasových a další služeb pro potřeby města a jeho občanů. Tato síť by měla městu a jeho organizacím poskytovat prostředí pro zavádění moderních služeb (telemetrie, kamery, e-government, apod.) a privátní sféře nabídne svoji kapacitu pro poskytování komerčních služeb (internet, TV, telefonování, atd.). Cílovými skupinami by měly být městský úřad a organizace města (Chrudimská beseda, Sportovní areály města Chrudim s.r.o., Městská knihovna, Centrum sociálních služeb a pomoci, Technické služby Chrudim 2000 spol. s r.o., Městské lesy Chrudim s.r.o.), občané, provozovatelé telekomunikačních služeb, aj. Občané města se mohou účastnit na veřejném životě města prostřednictvím voleb, pracovních skupin zakládaných dle aktuální potřeby při získávání názorů na konkrétní aktuální téma k řešení nebo se mohou účastnit zasedání Zastupitelstva města. Sítě a výměna zkušeností Město Chrudim je jedním ze zakládajících členů dobrovolného svazku obcí Mikroregion Chrudimsko, dále je členem Pracovní skupiny místní Agendy 21 při Radě vlády pro udržitelný rozvoj, Národní sítě Zdravých měst ČR, a členem dalších asociací. Město také spolupracuje s partnerskými zahraničními městy, kterými jsou města Ede (Nizozemsko), Olešnica (Polská republika) a Svidník (Slovenská republika).

26

2.1.9. Shrnutí základních místních disparit Identifikace základních místních disparit (odlišnosti) a navržení možností jejich odstranění je jedním ze základních prvků udržitelného rozvoje města. Vnitřní disparity odráží specifika v rámci území města, které lze z velké části ovlivnit a eliminovat dobře nastavenou koncepcí rozvoje města a cíleným posilováním pozice města i v rámci regionu. Vnější disparity se zabývají odlišnostmi města od ostatních krajských měst nebo rozdílnostmi v rámci kraje či celé ČR. Vnější disparity mohou být založeny na neměnných skutečnostech, které nelze rozvojem města eliminovat, ale zpravidla lze doplňkovými aktivitami jejich vliv zmírnit. Na základě výstupů ekonomické a sociální analýzy byly identifikovány místní disparity města Chrudim ve dvou rovinách: a) Vnitřní disparity (v rámci území města a jeho částí) b) Vnější disparity (ve vztahu k regionu a ČR). Vnitřní disparity - v zóně je výrazně zastoupena obytná funkce města - v zóně žije 6,6% obyvatel města a převažuje počet osob ve věku 65 let a více - největším zaměstnavatelem v zóně je Evona s.r.o. (v kategorii 250 – 499 zaměstnanců) - v zóně není žádné zdravotnické (lůžkové) zařízení, naproti tomu se na území města taková zařízení nachází - v zóně působí poskytovatelé sociálních služeb - 1 velký znečišťovatel ovzduší (REZZO1) v zóně (firma Evona a.s.) - mezi další původce odpadů v zóně patří firma Evona a.s. - málo zelených ploch a veřejných prostranství v zóně; převládá vnitrobloková zeleň ve starší zástavbě - znečištěné ovzduší zóny průmyslem (Evona) - 1 stará ekologická zátěž, na území města jsou další - v zóně je zvýšená hladina hluku, koncentrace prachu a znečišťujících látek z dopravy - v zóně je 90 bytových domů a 655 bytů - bezbariérová zóna - vysoká intenzita silniční dopravy v blízkosti zóny - zvýšená pěší doprava v zóně - nedostačující kapacita parkovacích míst zejména v obytné zástavbě Vnější disparity - lokalizace města je výrazně excentrická v rámci kraje - poloha města v rovinaté krajině - velmi nízké zastoupení primárního sektoru a vysoké zastoupení terciárního a kvartérního sektoru - přítomnost Chrudimské nemocnice, a.s. s regionální působností - město zapojeno do sítě Zdravých měst - subjekty působící v otázce různých závislostí např. na drogách - vysoké zatížení města znečištěným ovzduším, hlukem, dopravou a průmyslem - málo městské zeleně - vysoká atraktivita města z hlediska kvality života obyvatel - vysoká úroveň sportovních a kulturních aktivit převyšující regionální úroveň - vysoká atraktivita kulturních akcí nadregionálního významu - nedostačující zázemí pro konání několikadenních veletrhů s velkou návštěvností - přímé napojení města na železniční síť - absence obchvatů města a s tím spojené výrazné zatížení města silniční dopravou - metropolitní optická síť Výše uvedené disparity určují další rozvoj a hlavní rozvojové směry a tendence, kterými by se město mělo ubírat ke zvýšení ekonomického potenciálu, ke zvýšení investiční přitažlivosti města a především ke zvýšení celkové kvality života a přitažlivosti pro příchod nových obyvatel prostřednictvím regenerace bytových domů a revitalizace veřejných prostranství. Mezi hlavní nástroje odstranění disparit v centru města se řadí vyřešení maxima identifikovaných bariér v dalším rozvoji, kterými jsou např. regenerace bytových domů, revitalizace veřejných prostranství, vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti, a další.

27

2.1.10. Místní disparity - kriminalita, drogy, lichva, gamblerství, prostituce Sociálně patologické jevy mají negativní dopad na zdraví obyvatel a jeho sociální strukturu, na výchovu dětí a mládeže a jejich zapojování do společnosti. Prevence sociálně patologických jevů má být zaměřena na zachovávání zdraví obyvatel (před nežádoucími účinky závislosti na drogách, alkoholu a jiných látkách), na udržení integrity sociální struktury obyvatelstva a na odstraňování nerovností mezi skupinami obyvatelstva, dále na zachovávání hodnot, na ochranu majetku a na eliminaci kriminality, také na co nejvyšší eliminaci rizika či příležitosti sociálně patologického chování dětí a mládeže a v neposlední řadě také na zvýšení odolnosti dětí a mládeže vůči těmto jevům. Poradenství v oblasti prevence sociálně patologických jevů zajišťuje v Chrudimi Pedagogickopsychologická poradna. Poradenství formou morální, psychologické a právní pomoci poskytuje v Chrudimi např. obětem šikany Středisko výchovné péče pro děti a mládež ARCHA. Mezi nejzávažnější problémy v Chrudimi patří majetková kriminalita, která tvoří 50% z celkové trestné činnosti a pouliční kriminalita. Data za trestnou činnost ve městě poskytla Policie ČR, Okresní ředitelství Chrudim. V roce 2007 bylo na území města šetřeno celkem 499 trestných činů a procento objasněnosti činí 46,5 %. V roce 2006 zaznamenala statistika 545 trestných činů, objasněno bylo 43,1 % případů. Kriminalita v Chrudimi v loňském roce poklesla, procento objasněnosti se zvýšilo. Podstatně se snížil počet krádeží vloupání do obchodů. V roce 2006 policie evidovala 18 případů, v roce 2007 to byl pouze jeden případ. Tento trend byl zaznamenán i u krádeží vloupáním do bytů. V roce 2006 došlo k 25 vloupáním do bytů, v roce 2007 bylo šetřeno jen 8 případů. Celkový počet trestných činů krádeže vloupáním do objektů oproti roku 2006 (126) poklesl na 68. Krádeží motorových vozidel bylo ve městě v roce 2007 evidováno 24 případů (v roce 2006 – 15). Počet trestných činů spáchaných na ulici poklesl v roce 2007 o 73 případů na 189 v relaci s rokem 2006. Objasněno bylo 101 případů, tj. 53,44 %. Jednalo se především o loupeže, ublížení na zdraví, výtržnictví, krádeže věcí z motorových vozidel a krádeže motorových vozidel. Na kriminalitě se ze 41 % podíleli recidivisté, pachatelé z řad mládeže jsou zastoupeni 5,3 %. Policisté šetřili v Chrudimi celkem 762 přestupků, z toho bylo nejvíce na úseku bezpečnosti silničního provozu, následovaly přestupky majetkové (drobné krádeže) a přestupky na úseku občanského soužití. Bezpečnostní situaci v Chrudimi v letech 1996 – 2002 přibližuje v příloze tabulka č. 19. Prevenci kriminality začala od 1.3. 2001 Městská policie Chrudim s cílem přispívat ke snižování kriminality ve městě např. prostřednictvím práce s mládeží (besedy, bezpečnostní akce na dopravním hřišti, informování přes články v tisku, apod.). V rámci programu prevence kriminality je podporována činnost nízkoprahového klubu Futur, činnost Občanské poradny, jejímž realizátorem je Farní charita Chrudim a další. V průběhu roku 2002 byl do lokalit s vyšším výskytem trestné činnosti instalován kamerový systém a napojen na operační středisko Městské policie a Policie ČR. V rámci prevence kriminality je řešena také drogová problematika s cílem předcházet a minimalizovat rizika vzniku drogové závislosti u dětí a mladých lidí nebo pomáhat mladým lidem v krizových životních situacích a na cestě ze závislosti (ambulantní péče). V současné době působí ve městě v oblasti drogové problematiky např. Pedagogicko-psychologická poradna (zabývá se primární prevencí drogových závislostí), LAXUS o.s. (poskytuje služby pro uživatele drog nejen na území města, ale i celého Pardubického kraje) nebo KONTAKT, o.s. (telefonická krizová pomoc a linka důvěry s nepřetržitým provozem). Na Městském úřadu Chrudim působí v rámci Oddělení prevence na Odboru sociálních věcí a zdravotnictví manažer prevence kriminality, protidrogový koordinátor a kurátorka pro mládež (řeší záškoláctví, útěky z domova, toxikomanii, aj.). Závislosti (alkohol, drogy, gamblerství, apod.) a s tím spojené psychické problémy pomáhá řešit také Centrum psycho-sociální pomoci, Rodinná a manželská poradna. Otázkou rasismu a xenofobií se zabývá v rámci sociálního poradenství MOST PRO LIDSKÁ PRÁVA. V rámci organizace Šance pro tebe, o.s. funguje v Chrudimi nízkoprahová služba Kopretina pro děti ohrožené sociálním vyloučením z lokality u chrudimského nádraží ve věku 5-11 let. V roce 2008 (stav k 31.11.) bylo ve městě v kontaktu s terénními pracovníky organizace Laxus o.s. celkem 6 osob (uživatelů drog), se kterými proběhlo 16 osobních setkání. Celkem bylo v Chrudimi vyměněno 23 injekčních setů. Někteří uživatelé drog se pohybují převážně na uzavřené (bytové) drogové scéně a tato populace je těžko kontaktovatelná. Na základě monitoringu drogové scény v roce 2008 nenašli pracovníci terénních programů typická místa setkávání uživatelů drog v Chrudimi. V Chrudimi existují další negativní jevy jako gamblerství, lichva, prostituce. Většina těchto jevů probíhá skrytě a nekontrolovaně. Lichva je rozšířena převážně v rómském etniku a v rámci Městského úřadu Chrudim působí v této oblasti kurátor pro dospělé. Policie kontroluje gamblertsví a alkohol u

28

mladistvých. Ve městě není Protialkoholní léčebna, nejbližší je mimo kraj. V oblasti prostituce probíhá pouze osvětová činnost prostřednictvím Městského úřadu Chrudim, Oddělení prevence.

2.2. SWOT analýza Definování silných (S) a slabých (W) stránek je zaměřeno především na vnitřní faktory, které mají pozitivní nebo negativní dopad na možnost rozvoje v dané oblasti. Cílem je odstraňovat (potlačovat) slabé stránky a využívat (posilovat, udržovat ) stránky silné. Definování příležitostí (O) a hrozeb (T) je zaměřeno především na vnější faktory a vlivy, které mají nadregionální (např. celorepublikovou) platnost a samo město je nemůže ovlivnit. V některých případech je obtížné posoudit, zda je daný jev pro město příležitostí nebo ohrožením. Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb předkládaného IPRM „sídliště pod nádražím“ vychází ze Strategického plánu rozvoje města Chrudim, z něhož byly využity některé relevantní body analýzy, které byly modifikovány v rámci přípravy IPRM, a které jsou vztaženy k řešenému území.

Silné stránky






























Slabé stránky

Příznivá poloha v blízkosti krajského města Vysoký podíl osob v produktivním věku Existence MSP Nabídka dalších rozvojových ploch Příznivá dopravní dostupnost (přímé napojení na sil. I. třídy) Železniční trať s přímým napojením na hlavní železniční tah Existence veřejného letiště pro civilní provoz a blízkého mezinárodního letiště v Pardubicích Zapojená MHD do VYDIS Ekologická doprava (cyklistické stezky) Strategické plánování a existence strategických dokumentů města Existence ÚSES Stabilizovaná vzdělávací nabídka Uspokojivá úroveň poskytování zdravotní péče Město zapojeno do sítě Zdravých měst Standardní úroveň sociální péče Realizace komunitního plánování sociálních služeb Dostatečná kapacita zdrojů pitné vody Vysoký počet domů připojených na vodovodní přípojku (98,3%) a kanalizační (78,7%) přípojku Vysoký počet plynofikovaných domů (81,4%) Existence neziskových organizací v sociální oblasti, ve sportu a volnočasových aktivitách Kulturní a historická tradice města Široká nabídka společenských a kulturních akcí Atraktivní turistické cíle (městská památková zóna) a vysoká atraktivita území města pro návštěvníky města

29






























Dlouhodobý pokles počtu obyvatel Záporné migrační saldo Nepříznivá věková a vzdělanostní struktura obyvatel sídlišť Vysoký podíl bytů v panelových domech Špatný technický stav domů a bytůve vlastnictví města Vysoký podíl domů postavených před rokem 1991 Nedostatek bytů pro nájemní bydlení Absence pobytových sociálních zařízení (Azylového domu pro osamělé matky s dětmi, domova pro seniory, hospice) Existence brownfields Nadprůměrná míra nezaměstnanosti v rámci kraje Nízký zájem kapitálově silných investorů o investice ve městě Nízká institucionální podpora začínajícím podnikatelům Absence přímého napojení na dálniční síť Absence silničních obchvatů města Nedokončený systém bezkolizních cyklostezek Nedořešená doprava v klidu (v centru města a na sídlištích v blízkosti obytné zástavby) Nedokončené bezbariérové přístupy pro občany se sníženou mobilitou Znečištění ovzduší dopravou (exhalace, hluk) Nedořešené některé malé a mobilní zdroje znečištění ovzduší Opakovaný mírný nárůst koncentrací imisí (zjm. prachu) v posledních letech Nedořešené staré ekologické zátěže Nízké zastoupení a nedostatečné využívání OZE Nedokončená technická infrastruktura





Tradice a úspěchy v oblasti vrcholového sportu i sportu pro všechny Spolupráce s partnerskými zahraničními městy















Příležitosti





























v některých místních částech (např. bez kanalizace jsou Vestec a Vlčnov) Nedokončená revitalizace veřejných parků a prostranství Nevyužité možnosti pobytové turistiky Nedostatečné ubytovací kapacity vyššího standardu Nevyužitý potenciál některých kulturních zařízení (bývalý kostel sv. Josefa) a atraktivních prostor města (kapucínská zahrada) Nedostatečná koordinace propagace cestovního ruchu Nedostatek významných výstav, veletrhů a akcí kongresového typu Nevyužití potenciálu tradičních sportovních a kulturních akcí pro cestovní ruch Nedostatek a špatný stav sportovišť a dětských hřišť na sídlištích

Hrozby

Využití vícezdrojového financování rozvoje města (fondy EU, národní zdroje, apod.) Zvyšování počtu obyvatel města (ve vazbě na novou bytovou výstavbu a regeneraci stávající zástavby) Stabilizace obyvatel (absolventů škol a mladých rodin) prostřednictvím nabídky bydlení (startovací byty) Růst atraktivity města pro nové (zahraniční) investory Rozvoj MSP Spolupráce firem v rámci klastrů Rozvoj nových technologií a uplatnění inovací Využití „brownfields“ a dalších ploch pro rozvoj podnikání Rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru Další modernizace zdravotnických zařízení Prevence sociálně patologických jevů Rozvoj celoživotního vzdělávání Vybudování přeložky sil. I/37 a její napojení na D 11 (pro snížení dopravní zátěže) Zkvalitnění železniční tratě č. 238 v úseku mezi Chrudimí a Pardubicemi (přeložka trati, elektrifikace) Další rozvoj ekologické dopravy Intenzivnější využití IDS pro oblast Chrudim-Pardubice-Hradec Králové Rozšíření kapacit dopravy v klidu vybudováním dalších odstavných a parkovacích stání Pokračující revitalizace veřejných prostranství a zeleně

30


























Pokračující proces stárnutí populace Úbytek obyvatel přirozenou měnou Snižování podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva Pokračující proces chátrání panelových domů Zhoršování údržby domů s byty ve vlastnictví města a v osobním vlastnictví Světová ekonomická krize s negativními dopady na regionální úrovni (nárůst nezaměstnanosti) Úbytek kvalitní pracovní síly Pokles zájmu silných investorů o podnikání ve městě Nevyužití resp. „neobsazení“ zainvestovaných rozvojových ploch Zrušení zdravotních a školských zařízení (nemocnice, středních škol) Nárůst počtu sociálně nepřizpůsobivých občanů Zvyšující se počet jedinců ohrožených sociálně patologickými jevy Zvýšení kriminality Zánik neziskových organizací v sociální a sportovní oblasti Degradace krajiny a snižování ekologické stability krajiny Snížení atraktivity města (image) pro potenciální nové obyvatele v případě zhoršení kvality životního prostředí Havárie ve firmách ohrožující životní prostředí (např. Evona a.s) Nebezpečí stoleté vody (záplavy nebo povodně) Vliv starých zátěží na rozvoj města




















Zavádění a rozvoj alternativních (obnovitelných) zdrojů energie Rozvoj environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) Rozvoj cestovního ruchu a městské turistiky Oživení historického centra města, městské památkové zóny Propagace tradic Další rozvoj ekologické dopravy (cykloturistiky) Rozvoj kongresové turistiky Další rozvoj kulturních a sportovních zařízení a jejich větší využívání pro akce nadregionálního významu Otevření dalších hřišť pro veřejnost a rozvoj ploch pro nové druhy sportů Nové prostory pro aktivní trávení volného času Budování a rozvoj datových a informačních sítí; další rozvoj informačních technologií Propojení úřadů s celostátní sítí egovernmentu Využití spolupráce se zahraničními partnerskými městy a využití zapojení do sítě Zdravých měst

























Časově limitované využití skládky komunálních odpadů Nedokončení dopravní infrastruktury (D11 a R35, odklad výstavby obchvatu města, odklad modernizace železničního spojení Chrudim-Pardubice ) Znehodnocení městské památkové zóny a historického centra města neregulovaným náporem motorismu Pokračující trend v počtu chybějících parkovacích a odstavných stání v centru města a sídlištích Rostoucí koncentrace silniční dopravy zvyšuje hlukovou zátěž Prohlubující se nezájem o ekologicky šetrné formy dopravy Nevybudování záložního zdroje pro systém centrálního vytápění Faktory negativně ovlivňující rozvoj cestovního ruchu obecně (terorizmus, přírodní katastrofy) Zánik tradiční a lidové kultury Úpadek specifického kulturního charakteru města Omezování provozu nebo rušení kulturních a sportovních zařízení; útlum kulturních a sportovních aktivit Prohlubující se nezájem o sport a kulturu ze strany dětí a mládeže

2.3. Vize a cíle

2.3.1. Vize Vize IPRM Chrudim přichází s dlouhodobým záměrem města změnit současnou podobu vybrané zóny na přitažlivé a příjemné místo pro život všech obyvatel. Pro spokojený život obyvatel hodlá město systematicky potlačovat negativní společenské jevy ohrožující soudržnost komunity a kvalitu jejího života. Tohoto stavu by mělo být dosaženo také využitím prostředků ze SF Evropské unie prostřednictvím IOP a dalších OP. Strategický plán rozvoje města Chrudimi svou základní orientací rozvoje města do roku 2015 definoval strategickou vizi, globální cíl i specifické cíle města. Tyto cíle jsou samozřejmě respektovány i v rámci IPRM Chrudim a dalších projektů v rámci zóny města. IPRM Chrudim se tak stane funkčním nástrojem k naplnění vize a cílů města. Vize IPRM Chrudim

V zóně města rozvíjet příjemné a kvalitní podmínky pro život, zdravé a bezpečné bydlení, atraktivní nabídku volnočasových aktivit, vzdělávání a dostupných a kvalitních sociálních služeb. Atraktivní spokojená zóna bez negativních jevů je vyhledávaným místem pro život obyvatel a vybízí k podnikatelským aktivitám.

2.3.2. Globální cíl Město Chrudim usiluje o stabilizaci respektive nárůst populace a zlepšení jejího věkového a sociálního profilu v zóně. Jako základ zde vidí zvýšení atraktivity pro mladé lidi. Chce proto dlouhodobě zlepšit

31

image deprimované zóny regenerací stávajícího obytného prostředí, zlepšením stavu životního prostředí, vzhledu a čistoty a kvality veřejné zeleně. Smysluplné trávení volného času dětí a mládeže bude podporováno nabídkou volnočasových aktivit pro děti a mládež jako prevence sociálně-patologických jevů. Globální cíl IPRM Chrudim

Dlouhodobé posílení přitažlivosti zóny zvýšením kvality života všech obyvatel a efektivním potlačením sociálně-patologických jevů, tak aby se zóna města stala vyhledávaným bezpečným a příjemným místem pro život s rozmanitou a atraktivní nabídkou volnočasových aktivit.

2.3.3. Specifické cíle Naplnění vize a globálního cíle IPRM Chrudim bude dosaženo prostřednictvím čtyř specifických cílů. Specifické cíle charakterizují stav, kterého bude dosaženo realizací jednotlivých opatření a aktivit IPRM. Všechny specifické cíle IPRM Chrudimi jsou v souladu nejen se Strategickým plánem rozvoje města Chrudimě a s Akčním plánem ke strategickému plánu města Chrudimě, ale i s nadřazenými programovými a rozvojovými dokumenty města, kraje, regionu NUTS II SV, ČR a EU. Specifický cíl 1. IPRM Chrudim

Zkvalitnit technický stav bytových domů v zóně města postavených v hromadné bytové výstavbě a rozšířit nabídku bydlení pro znevýhodněné skupiny obyvatel Specifický cíl 2. IPRM Chrudim

Revitalizovat zanedbaná veřejná prostranství a městskou zeleň, vybudovat kvalitní infrastrukturu volnočasových aktivit Specifický cíl 3. IPRM Chrudim

Zlepšit dopravní a technickou infrastrukturu a zvýšit bezpečnost obyvatel v zóně Specifický cíl 4. IPRM Chrudim

Rozvoj podnikatelského prostředí, zlepšení občanské vybavenosti a podpora sociální integrace Pro naplnění výše uvedených specifických cílů budou realizována opatření a aktivity. Popis jednotlivých opatření a jejich aktivit je uveden v kapitole 5. Popis cílů, opatření a aktivit IPRM. Všechny specifické cíle IPRM Chrudim naplňují a dále rozvíjejí dva strategické cíle Strategického plánu rozvoje města Chrudimě a Akčního plánu rozvoje města Chrudim v nich uvedené: 1. Infrastruktura a životní prostředí Zlepšit dopravní situaci ve městě a jeho vnější dopravní napojení. Dobudovat infrastrukturu. Zlepšit a stabilizovat stav životního prostředí na úrovni respektující požadavky rezidenčního města zaměřeného na kvalitu života.

Priority: I1: Zkvalitnění a zklidnění dopravy ve městě I3: Rekonstrukce technické infrastruktury v centrální části města a podpora její výstavby v okrajových částech města I5: Snížení úrovně znečištění životního prostředí města I6: Podpora EVVO a zapojení veřejnosti do rozhodování v oblasti ŽP I8: Vytvoření uceleného systému zeleně města Chrudimě a zlepšení údržby veřejných prostranství 2. Sociální prostředí a lidské zdroje Zlepšit životní podmínky a kvalitu života obyvatel města na úroveň, která zvýší spokojenost současného obyvatelstva a bude atraktivní pro bydlení obyvatelstva z okolí a z krajského města.

Priority: S2: Životní podmínky obyvatel města S3: Kvalita života ve městě

32

3. Zdůvodnění výběru zóny Pro realizaci IPRM v rámci oblasti intervence 5.2 IOP byla na základě socioekonomické analýzy města Chrudim, hodnotících kritérií a znalosti místního prostředí vybrána lokalita sídliště pod nádražím. Vybraná zóna tvoří kompaktní celek a zahrnuje 655 bytů, čímž splňuje základní kritéria pro výběr zóny řešené v rámci IPRM. Geograficky vymezená zóna IPRM „sídliště pod nádražím“ zaujímá celkovou rozlohu 12,2 ha, což představuje 0,4 % rozlohy města Chrudim. Vymezená zóna tvoří souvislou plochu na území města a zasahuje do dvou částí města - Chrudim III. a Chrudim IV. Atraktivita území zóny spočívá v koncentraci bytové zástavby, v koncentraci vnitroblokové zeleně a veřejných prostranství. IPRM zahrnuje geograficky vymezenou zónu zaměřenou zejména na regeneraci bytových domů a revitalitaci veřejných prostranství. Území zóny tvoří celkem 7 ulic (Palackého třída, Škroupova, Čs. Armády, Přemysla Otakara, Revoluční, Fibichova a Rooseveltova). Hraničními ulicemi zóny jsou ul. Palackého třída, Škroupova a Čs. Armády. Hranice zóny je vedena ulicemi (včetně chodníků), pouze v ulici Palackého je hranice zóny vedena pouze chodníkem, který je blíže směrem k nádraží. Zóna zahrnuje celou ulici Čs. Armády, Přemysla Otakara a Revoluční, zbývající 4 ulice (ul. Rooseveltova, Fibichova, Škroupova a Čs. Armády) zahrnuje pouze zčásti. Geograficky vymezenou zónu v rámci území města zobrazuje obrázek č. 2. V rámci analýzy současné ekonomické a sociální situace města Chrudim (viz kapitola 2) byly identifikovány faktory, které negativně ovlivňují nebo v budoucnu mohou negativně ovlivňovat rozvoj města z hlediska jeho atraktivity pro obyvatele a investory. Mezi tyto faktory patří např. nepříznivý demografický vývoj obyvatelstva města či chátrající domovní fond staršího data výstavby. Počet obyvatel klesal. Příčinou byl zejména úbytek stěhováním, který v letech 1995 až 2007 vykazoval záporných hodnot. Kromě úbytku obyvatel je negativním jevem také rychlé stárnutí populace (index stáří v roce 2007 byl 101,5), které je způsobeno na jedné straně nedostačující mírou reprodukce obyvatelstva, ale také vystěhováváním mladých rodin s dětmi do zázemí města. Se starší věkovou strukturou se pojí i dlouhodobá nezaměstnanost, menší míra ekonomické aktivity či nižší úroveň nejvyššího dosaženého vzdělání. Řešením situace může být přilákání mladých, ekonomicky aktivních a vzdělaných obyvatel do města, a to mimo jiné atraktivním prostředím v obytných zónách, kvalitními a dostupnými službami a dostatkem zajímavých pracovních příležitostí. Negativní jevy v demografickém vývoji a kvalitě domovního fondu jsou soustředěny především v místní části Chrudim III. a IV., které mají nejstarší věkovou strukturou, a úroveň ekonomické aktivity, vzdělanosti i dlouhodobé nezaměstnanosti se pohybuje pod průměrem města jako celku. Z tohoto důvodu se místní části Chrudim III. a IV. staly územím, v rámci něhož byla zóna pro realizaci IPRM vybírána a schválena jako zóna pro IPRM v rámci oblasti intervence 5.2 IOP. Zóna splňuje 5 z 8 kritérií navržených pro vymezení problémových zón dle čl. 47 nařízení (ES) 1828/2006. Konkrétně se jedná o: vysokou míru chudoby a vyloučení, vysokou míru dlouhodobé nezaměstnanosti, neuspokojivý demografický vývoj, nízkou úroveň vzdělání a nízkou míru hospodářské aktivity. Tabulka s hodnotami kritérií pro vybranou zónu a procentuální odchylky od srovnávací hodnoty uvádí tabulka č. 10. Charakteristika indikátorů je uvedena níže. Vysoká míra chudoby a vyloučení představuje výši příspěvku hmotné nouze na občana v Kč a je udávána prostřednictvím podílu objemu prostředků k počtu obyvatel. Údaje byly získány z Městského úřadu Chrudim, Odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Vymezená zóna vysoce převyšuje srovnávací hodnotu za město. Hodnota indikátoru pro zónu činí 708 Kč, zatímco ve městě jako celek dosahuje výše 124 Kč. Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti je udávána prostřednictvím podílu nezaměstnaných osob po dobu delší než 12 měsíců na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel, a to k 31. 12. 2005. Údaje byly získány z Úřadu práce Chrudim. Problémová zóna téměř dvojnásobně přesahuje srovnávací hodnotu kritéria za celé město Chrudim a dosahuje tedy úrovně 4,4 %. Vyšší hodnota za řešené území je ovlivněna vyšším podílem osob nad 50 let, které jsou jednou ze skupin, jež je dlouhodobou nezaměstnaností nejvíce ohrožena (viz kapitola 2.1.3).

33

Neuspokojivý demografický vývoj představuje podíl obyvatelstva nad 65 let věku na celkové populaci území. Data byla získána z ČSÚ krajské reprezentace v Pardubicích, a to pro rok 2001. Obyvatelé starší 65 let tvoří v Chrudimi 13,1 %, ve vybrané zóně však hodnota dosahuje 15,7 %. Ačkoliv je podíl seniorů ve vymezené zóně výrazně vyšší než v celé Chrudimi, dochází neustále k jeho růstu. Nízká úroveň vzdělání udává podíl obyvatel starších 15 let se základním vzděláním, nedokončeným základním vzděláním nebo bez vzdělání na celkovém počtu obyvatel, kteří dosáhli alespoň 15 let věku. Data byla poskytnuta krajskou reprezentací ČSÚ v Pardubicích ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Hodnota indikátoru pro zónu činí 24,1 %, zatímco Chrudim jako celek dosahují úrovně pouze 18,6 %. Nižší úroveň vzdělanosti, resp. podíl osob se základním nebo nižším vzděláním v zóně je ovlivněn na jedné straně věkovou strukturou (starší obyvatelstvo má nižší úroveň vzdělání) na straně druhé i nižší úrovní hodnoty nemovitostí (nižšími nájmy či nižšími pořizovacími cenami bytů v lokalitě), která je atraktivní pro osoby s nižšími příjmy, a tudíž často i s nižší úrovní vzdělání. Nízká míra hospodářské aktivity indikuje podíl ekonomicky aktivních obyvatel (tj. obyvatel zaměstnaných včetně pracujících důchodců a studentů či osob aktivně hledajících práci) na celkovém počtu obyvatel území. Data se vztahují k SLDB 2001 a poskytla je krajská reprezentace ČSÚ v Pardubicích. Hodnota tohoto kritéria za město Chrudim činí 51,1 % a je o 1 procentní bod vyšší než ve sledovaném území (50,1 %). Tento indikátor tak odlišnou formou poukazuje na vyšší podíl ekonomicky závislého obyvatelstva, tj. nepracujících důchodců a dětí.

Prostřednictvím aktivit, které předkládané IPRM zahrnuje (revitalizace bytových domů, revitalizaci veřejných prostranství), je snahou dosáhnout zlepšení úrovně výše uvedených demografických a socioekonomických kritérií, celkového zvýšení kvality života v zóně a zabránění chátrání bytových domů a odchodu obyvatel z lokality. Tyto kroky by měly do zóny přilákat mladší obyvatele.

34

4. Popis zóny Geograficky vymezená zóna IPRM „sídliště pod nádražím“ zaujímá celkovou rozlohu 12,2 ha, což představuje 0,4 % rozlohy města Chrudim. Vymezená zóna tvoří souvislou plochu na území města a zasahuje do dvou částí města - Chrudim III. a Chrudim IV. Atraktivita území zóny spočívá v koncentraci bytové zástavby, v koncentraci vnitroblokové zeleně a veřejných prostranství. IPRM zahrnuje geograficky vymezenou zónu zaměřenou zejména na regeneraci bytových domů a revitalizaci veřejných prostranství. Území zóny tvoří celkem 7 ulic (Palackého třída, Škroupova, Čs. Armády, Přemysla Otakara, Revoluční, Fibichova a Rooseveltova). Hraničními ulicemi zóny jsou ul. Palackého třída, Škroupova a Čs. Armády. Hranice zóny je vedena ulicemi (včetně chodníků), pouze v ulici Palackého je hranice zóny vedena pouze chodníkem, který je blíže směrem k nádraží. Zóna zahrnuje celou ulici Čs. Armády, Přemysla Otakara a Revoluční, zbývající 4 ulice (ul. Rooseveltova, Fibichova, Škroupova a Čs. Armády) zahrnuje pouze zčásti. Území zóny bylo zpracovatelem IPRM rozděleno do menších částí, vnitrobloků (vnitroblok Palackého, vnitroblok Revoluční a vnitroblok Fibichova) a zbývající část zóny tvoří ulice Čs. Armády, Přemysla Otakara a ulice Revoluční, které jsou všechny celé v zóně. Geograficky vymezenou zónu v rámci území města zobrazuje obrázek č. 2. Obrázek č. 2 – Geograficky vymezená zóna v rámci území města

Zdroj: Městský úřad Chrudim

35

Srovnání hodnot kritérií v zóně a ve městě Chrudim Vymezená zóna „sídliště pod nádražím“ ve výše uvedeném vymezení dosahuje v 5 srovnávacích kritériích horších hodnot než město Chrudim jako celek. Jedná se o tyto ukazatele: vysokou míru chudoby a vyloučení, vysokou míru dlouhodobé nezaměstnanosti, neuspokojivý demografický vývoj, nízkou úroveň vzdělání a nízkou míru hospodářské aktivity. Hodnoty kritérií za vybranou zónu i město Chrudim jsou uvedeny v tabulce č. 10 a charakteristika kritérií je uvedena v kapitole 3. Tabulka č. 10 – Srovnání hodnot kritérií za vybranou zónu se srovnávacími hodnotami kritérií za město Chrudim Název kritéria pro výběr zóny:

Odhad hodnoty kritéria po dokončení IPRM

Srovnávací hodnota za město Chrudim:

Hodnota ve vybrané zóně:

Procentuální odchylka srovnávací hodnoty a hodnoty za vybranou zónu:

124

708

471

2,5%

4,4 %

76

13,1%

15,7 %

19,8

ČSÚ Pardubice

15,5 %

18,6%

24,1 %

29,5

ČSÚ Pardubice

23,8 %

51,1%

50,1 %

2,0

ČSÚ Pardubice

49,9 %

a) vysoká míra chudoby a vyloučení b) vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti c) neuspokojivý demografický vývoj d) nízká úroveň vzdělání, významné nedostatky v oblasti dovedností a velký počet studentů, kteří předčasně opouštějí školu g) nízká míra hospodářské aktivity

Zdroj:

MÚ Chrudim, Odbor soc. věcí Úřad práce Chrudim

701 4,2 %

Vybraná zóna dosahuje negativní hodnoty v indikátoru vysoká míra chudoby a vyloučení. Procentuální odchylka mezi hodnotami zóny a města činí 471. Realizací IPRM Chrudim by město chtělo dosáhnout cílové výše příspěvku hmotné nouze na občana 701 Kč. Indikátor vysoké míry dlouhodobé nezaměstnanosti dosahuje procentuální odchylky od úrovně města 76. Po realizaci IPRM „sídliště pod nádražím“ by měla hodnota tohoto indikátoru dosahovat 4,2 %. Ke snížení úrovně dlouhodobé nezaměstnanosti by mělo dojít přistěhováním mladších obyvatel s vyšším vzděláním, tj. skupinou obyvatel, která bude ohrožena dlouhodobou nezaměstnaností méně. Skutečná výše tohoto indikátoru je však velice závislá na ekonomickém vývoji města i ČR. Indikátor neuspokojivý demografický vývoj (procentuální odchylka mezi hodnotami zóny a města činí 19,8). Realizací IPRM by se zóna měla stát atraktivní i pro mladé obyvatele. Díky zvýšení počtu obyvatel v produktivním či předproduktivním věku by tedy podíl obyvatel starších 65 let neměl již dále růst. Jeho hodnota by se v roce 2015, tj. po realizaci IPRM měla na hodnotě 15,5 %. Indikátor nízké úrovně vzdělání v zóně dosahuje odchylky 29,5, po dokončení IPRM by jeho hodnota měla činit 23,8 %, tj. téměř současné hodnoty zóny. Zlepšení úrovně vzdělanosti obyvatel v zóně napomůže také snížení míry dlouhodobé nezaměstnanosti. Nízká míra hospodářské aktivity v zóně je v porovnání s Chrudimí jako celkem nižší o 1 %. Zvýšení ekonomické aktivity bude podpořeno nejen zatraktivněním lokality pro ekonomicky aktivní obyvatelstvo, ale také realizací projektů v oblasti lidských zdrojů. Míra hospodářské aktivity by měla po dokončení IPRM činit 49,9 %.

4.1. Demografie v zóně Počet obyvatel v zóně lze stanovit ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 a to z příslušných sčítacích obvodů zasahujících do zóny. Podle tohoto zdroje žilo v zóně v roce 2001 celkem 1 573 obyvatel, což představovalo 6,6% obyvatel města Chrudim. V roce 2001 žilo v zóně celkem 1 318 obyvatel starších 15 let, z toho bylo 248 osob starších 65 let. Podíl osob bez vzdělání nebo se základním

36

vzděláním na obyvatelstvu ve věku 15 let a více v roce 2001 činil 24,1 %, ve městě byl tento podíl 18,6 %. Obyvatelé žijící v zóně se hlásili především k české národnosti, následovala národnost slovenská. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva byl v zóně v roce 2001 nižší (50,1 %) než za celé město (51,1 %). Údaje ze SLDB 2001 za zónu byly získány agregací dat za jednotlivé sčítací obvody. Vzhledem k tomu, že hranice sčítacích obvodů nekopírují přesně hranici zóny, je třeba tyto údaje považovat za přibližné. Druhým zdrojem, ze kterého je možné zjistit počet obyvatel zóny, je Evidence obyvatel vedená na Městském úřadu Chrudim. Údaje z tohoto zdroje jsou dostupné za rok 2006 a 2007. Počet obyvatel žijících v zóně roste. K 31.12. 2007 žilo v zóně celkem 1 442 obyvatel (tj. o 80 obyvatel více než v roce 2006) a hustota zalidnění činila 11 820 obyvatel/km2. K navyšování počtu obyvatel dochází přirozenou měnou, což přibližuje tabulka č. 11. Problémem se může stát proces citizace, kdy dochází k vylidňování městských center. Věkovou strukturu obyvatel v zóně v roce 2007 zobrazuje graf č. 2. Věková struktura obyvatel zóny je nepříznivá. Tabulka č. 11 – Pohyb obyvatel v zóně v letech 2006 – 2008 Přirozená měna Rok

Narození

Zemřelí

2006

21

10

2007

23

2008 (1.1. – 30.9. 2008)

23

67

Celkem

Mechanická měna Saldo

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Saldo

11

32

29

3

15

8

37

38

-1

11

12

14

22

-8

36

31

83

89

Zdroj: Městský úřad Chrudim

Graf č. 2 – Věková struktura obyvatel v zóně v roce 2007

13%

20% 0-15 16-64 65 a více 67%

Zdroj: Městský úřad Chrudim, Evidence obyvatel

4.2. Ekonomický rozvoj v zóně Údaje o ekonomických subjektech působících v zóně byly získány z Registru ekonomických subjektů. Dle tohoto zdroje je však problematické zahrnutí pouze subjektů ležících v zóně. Údaje jsou za celé ulice, tedy i za ty, které zónou prochází jen částečně, a za celé hraniční ulice. Otázkou je zahrnutí ulic Palackého, Rooseeveltova, Fibichova a Škroupova, které jsou dlouhé a leží v zóně pouze z malé části. Celkový počet ekonomických subjektů přímo v zóně bude tedy nižší, data je třeba chápat velice orientačně. Největším zaměstnavatelem v zóně je Evona a.s., Rooseveltova 46 (textilní průmysl), která jako jediný subjekt v zóně patří do velikostní kategorie 250 – 499 zaměstnanců. V kategorii 100 – 199 zaměstnanců působí v zóně pouze Oseva Agri Chrudim, a.s., Palackého 892. Následující údaje v zóně lze stanovit ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001. Z celkového počtu bylo v roce 2001 celkem 1 573 obyvatel v zóně, z toho bylo celkem 788 ekonomicky aktivních obyvatel (ve městě bylo celkem 12 221 ekonomicky aktivních obyvatel). Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva byl v zóně v roce 2001 nižší (50,1 %) než za celé město (51,1 %). Nákupy v zóně lze realizovat v např. v supermarketu Albert nebo Billa.

37

4.3. Sociální integrace Zdravotnictví a sociální péče Město Chrudim nezřizuje žádné zdravotnické zařízení na území města ani v zóně. V zóně se nachází Sdružení lékařů polikliniky I., s.r.o. (Poliklinika Chrudim), Palackého 191 a 211. V současnosti je provozovatelem polikliniky společnost Sdružení lékařů polikliniky I., s.r.o. Poliklinika Chrudim je standardní zdravotnické zařízení bez lůžkové části, poskytující komplexní služby léčebné a preventivní péče, služby lékárenské a ostatní odborné služby navazující na zdravotnickou péči o pacienty. Poliklinika je vybavena vlastní laboratoří odběru biologického materiálu, v přízemí budovy je lékárna (Nowa Invest s.r.o.). Na Poliklinice pracuje více než 20 lékařů základních (obvodní lékaři) i specializovaných odborností (např. interna, diabetologie, endokrinologie, alergologie, a další), z části jako zaměstnanci společnosti, z části jako lékaři v nájemním vztahu (samostatný privátní subjekt). Jedná se o ordinace praktických lékařů pro dospělé, samostatná ordinace lékaře diabetologa, ordinace neurologa; dále je zde k dispozici diabetologická ordinace, gastroenterologická ordinace, stomatologické laboratoře, stomatologická ordinace nebo závodní preventivní péče (Š-praktik, s.r.o. V zóně se nachází další soukromé ambulance jednotlivých specialistů, stomatologů nebo praktických lékařů pro dospělé a děti, např. ordinace praktického lékaře stomatologa v ul. Přemysla Otakara 370, ordinace praktického lékaře pro dospělé v ul. Fibichova 196 a další. Na území zóny se nachází tyto organizace a zařízení působící v sociální oblasti: - Centrum pro zdravotně postižené Pardubického kraje, detašované pracoviště Chrudim, ul. Rooseveltova 594. Toto zařízení poskytuje základní sociálně-právní poradenství, 2x týdně klub pro zdravotně postižené děti a jejich rodiče „Mumínek“, zajišťuje služby osobní asistence pro zdravotně postižené, poskytuje informace o bezbariérových objektech v Chrudimi, aj., - MOMO Chrudim, o.p.s. ul. Fibichova 196 (sociálně terapeutická dílna je ambulantní služba pro osoby se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, která je zaměřená na sociální, umělecké a vzdělávací projekty, cílovou skupinou jsou dospělí od 18 let se středně těžkým mentálním postižením z Chrudimi a okolí), - TICHÝ SVĚT v Chrudmi, o.s., ul. Čs. Armády 676 (cílem organizace je zkvalitnit život sluchově postiženým občanům a jejich lepší začleňování do společnosti). Školství Přestože jsou ve městě zastoupeny kromě vysokého školství všechny další stupně výuky a školská zařízení, nachází se v zóně se nachází z oblasti školství pouze 1 škola - Jazyková škola Jany Trubákové v ul. Palackého 314 a ze školských zařízení pouze Dům dětí a mládeže v ul. Palackého 418. Jazyková škola Jany Trubákové zabezpečuje výuku cizích jazyků v institucích státní správy a samosprávy (např. Městský úřad, Úřad práce, Finanční úřad), ve firmách se zahraniční účastí (např. Vodafone Czech Republic a.s., ARKOV spol s r. o. Chrudim, TMT Chrudim s.r.o.). Škola nabízí studium anglického, německého, španělského, francouzského, italského a ruského jazyka. Dům dětí a mládeže zřizuje Pardubický kraj a je významným střediskem pro volný čas dětí a mládeže z Chrudimi a z okolí. Posláním DDM je uskutečňovat výchovně vzdělávací případně rekreační činnost pro děti mládež a dospělé. Nabízí pravidelnou zájmovou činnost (kroužky, kluby), příležitostnou činnost (besedy, výlety, výstavy, víkendové akce, akce pro veřejnost, aj.), organizuje vědomostní a sportovní soutěže pro žáky škol, vzdělávací programy pro školy, letní tábory, spontánní aktivity (stolní společenské hry, venkovní stolní tenis, stolní hokej, kulečník, aj.). Průběžně spolupracuje s Krajským úřadem Pardubického kraje (Odbor školství, mládeže a sportu), školami a některými společenskými organizacemi ve městě. Bydlení Převážná většina bytové zástavby zóny se nachází v části Chrudim III. a IV. Na území zóny se nachází vysokopodlažní i nízkopodlažní zástavba, převládají nízkopodlažní domy. Ve vymezené zóně se nachází celkem 90 bytových domů, z toho je 12 domů ve vlastnictví Města Chrudim, ve správě Odboru správy majetku na Městském úřadě Chrudim. Bytové domy ve vlastnictví města byly postaveny v letech 1923 – 1933, tzn. jedná se o starší zástavbu v zóně. Většina domů je podsklepená, s kamennou podezdívkou a se zvýšeným podlažím. Všechny domy jsou zděné a jedná se o 3-5 podlažní domy. V jednotlivých domech se nachází 6 – 35 bytů. Ostatní domy v zóně (v majetku

38

vlastníků bytových domů, v majetku bytových družstev, společenství vlastníků jednotek, právnických a fyzických osob vlastnících dům) jsou spíše vysokopodlažní, převážně panelové domy. V zóně jsou pouze 3 výškové domy čítající po 75 bytových jednotkách. V bytových domech se na území zóny nachází celkem 655 bytových jednotek, z toho je 204 bytů ve vlastnictví Města Chrudim. Mezi neobydlená patří v zóně tato čísla popisná: - v ul. Palackého třída – č.p. 54, 55 ,56, 314, 191 a 211 - v ul. Škroupova (je jen částečně v zóně) – pouze č.p. 556 - v ul. Fibichova (je jen částečně v zóně) – č.p. 41, 49, 183, 196, 206 a 811 - v ul. Čs. Armády – č.p. 213, 218, 361 a 804 - v ul. Přemysla Otakara – č.p. 477 a 482 - v ul. Revoluční a Rooseveltova (je jen částečně v zóně) není žádné neobydlené č. popisné. Důvodem jejich neobydlení je např. skutečnost, že se nejedná o obytný dům, ale např. o zdravotnické, sociální, školské (např. Dům dětí a mládeže) či jiné zařízení. Informace vztahující se k bydlení jsou dostupné také ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001.

4.4. Životní prostředí Znečištění ovzduší V území zóny probíhá měření kvality ovzduší na Palackého ulici. Ve srovnání s ulicí Požárníků, kde probíhá také měření, byly v roce 2006 na Palackého ulici naměřeny vyšší koncentrace NOx. Tabulka č. 12 ukazuje imisní situaci pro hlavní znečišťující látky koncentrace naměřené na Palackého ulici v letech 1997 – 2006. Tabulka č. 12 – Imisní situaci pro hlavní znečišťující látky v letech 1997 – 2006 Roční průměrná koncentrace

1997

1998

SPM – Palackého

38,0

34,0

1999 nestanoven

2000

2001

23,0 26,0 nestanoven nestanoven

SO2 – Palackého

16,0

6,0

nestanoven

NOx – Palackého Roční průměrná koncentrace

33,0

30,0

nestanoven

27,0

25,0

2005 nestanoven

2006

nestanoven

20,1

2002

2003

2004

SO2 – Palackého

nestanoven nestanoven

29,4 nestanoven

18,8 nestanoven

NOx – Palackého

nestanoven

28,0

25,0

SPM – Palackého

22,8 nestanoven nestanoven

Zdroj: Akční plán Strategického plánu rozvoje města Chrudimě

Liniovým zdrojem emisí v případě Palackého ulice je doprava. Jako jeden ze zdrojů znečištění ovzduší zde vzniká oxid uhelnatý (CO), a to vlivem nedokonalého hoření. Důležitou roli tedy hrají emise z motorů s vnitřním spalováním, přestože u moderních automobilů jsou díky katalyzátorům podstatně sníženy. Emise oxidu uhelnatého z motorů jsou nejvyšší při volnoběhu a zejména v zimním období. Emise oxidů dusíku jsou dnes velmi závažným problémem hlavně díky tomu, že jsou spojeny se spalováním i ušlechtilých paliv (plyn, nafta) a biomasy. Primárním zdrojem jsou i přes využívání katalyzátorů motorová vozidla. Dalším problémem jsou neklesající emise prachových částic (PM10) – ty pocházejí především z lokálních topenišť a automobilů. Ke zvýšený přízemního ozonu dochází v horkých letních dnech v místech s vysokou koncentrací výfukových plynů ze spalovacích motorů, kdy dochází k nárůstu obsahu dusíku a plynných uhlovodíků ve vzduchu. Z velkých znečišťovatelů ovzduší (REZZO I) leží na území zóny firma Evona s.r.o. Ochrana před hlukem Soustředěná intenzivní silniční doprava na hranici zóny (Palackého ulice) nepříznivě zvyšuje hlukovou zátěž v zóně. Průběžně jsou budována protihluková opatření (protihlukové stěny) chránící zejména klidové a obytné zóny, lokálně jsou rekonstruovány komunikace s aplikací protihlukových povrchů a je upravováno dopravní značení (změna organizace dopravy). Hlukové zatížení se vyskytuje zejména v okolí železniční tratě č. 238 Pardubice – Havlíčkův Brod, která se nachází v bezprostřední blízkosti zóny. Zvýšená hlučnost z výrobních areálů je v zóně způsobena zejména přítomností firmy Evona s.r.o.

39

Zeleň a veřejná prostranství v zóně V zóně se nachází veřejná prostranství se zelení, plochy veřejné zeleně (zeleň ulic a ostatních městských veřejných prostranství bez zpevněných ploch), zeleň obytných zón (vnitrobloková zeleň ve starší zástavbě a zeleň nových obytných souborů), zeleň občanského vybavení (zeleň u školských zařízení – např. Dům dětí a mládeže, u zařízení sociálních služeb) a ostatní zeleň (zeleň s ochrannou funkcí). Tyto jsou průběžně udržovány a postupně probíhá jejich revitalizace. K dalším ekologicky významným prvkům patří památné stromy – Buk lesní – 3 ks (kruhový objezd u hotelu Bohemia a Jasan ztepilý (Palackého třída, zahrada čp. 418/IV). V zóně se nachází 1 stará ekologická zátěž (lokalita EVONA a.s. - zatížení chlor. uhlovodíky a NEL). Na území zóny se nenachází žádné maloplošná zvláště chráněná území (přírodní památky, přírodní rezervace) ani veřejné (městské) parky. Odpadové hospodářství V zóně probíhá sběr využitelných složek odpadů (sklo, papír, plasty, nápojové kartony) do sběrných nádob, jejichž počet se zvyšuje a dále také svoz komunálního odpadu, který zajišťují Technické služby Chrudim 2000 spol. s r.o. Mezi další původce odpadů na území zóny patří EVONA s.r.o., která využívá služby firem podnikajících v odpadovém hospodářství a nepatří mezi významné producenty odpadů v rámci kraje.

4.5. Přitažlivá zóna Veřejná prostranství, veřejná zeleň Zóna disponuje pouze malými plochami zeleně (viz kapitola 2.1.5 Životní prostředí) a veřejných prostranství, které využívají místní obyvatelé a návštěvníci města k relaxaci či odpočinku. V zóně se nenachází další významná (větší) veřejná prostranství – náměstí, nábřeží, parky, apod. K oživení se v zóně připravuje např. vnitrobloková zeleň ve starší zástavbě v místní části Chrudim III. a IV. Zvýšení prestiže a atraktivity zóny je možné dosáhnout obnovou veřejných prostranství a revitalizací veřejné zeleně. Hlavním cílem je zvýšení kvality života občanů města a zvýšení atraktivity a využití veřejného prostranství se zelení jako klidové, oddychové a rekreační zóny i pro návštěvníky města. Obnova zanedbaných nebo nedostatečně využívaných veřejných prostranství se zelení přispěje postupně ke zvýšení kvalita života v území. Bezbariérovost Na území zóny jsou bezbariérové přechody pro zdravotně handicapované osoby na vozíčku, budovy zdravotnických a sociálních zařízení (lékárny, Poliklinika, Centrum pro zdravotně postižené Pardubického kraje - detašované pracoviště Chrudim, MOMO Chrudim, o.p.s. TICHÝ SVĚT v Chrudimi, o.s.), obchody (Albert, Billa). Cestovní ruch, kultura, sport a volnočasové aktivity Území zóny nenabízí turistické atraktivity pro rozvoj cestovního ruchu. V zóně neleží zařízení, která poskytují kapacity pro kongresovou turistiku ani zařízení poskytující ubytovací kapacity. S výjimkou jediné restaurace nejsou v zóně stravovací zařízení. V zóně nenajdeme ani sídlo Informačního centra města Chrudim. Městská památková zóna rovněž nezasahuje do území vymezené zóny. V zóně nepůsobí kulturní ani sportovní zařízení; nekonají se zde společenské, kulturní ani sportovní akce. Kulturní, společenské a sportovní akce konané v zóně by mohly do budoucna přispět k oživení cestovního ruchu, kulturního i sportovního dění v zóně. Mezi lokality vhodné k provozování sportovních aktivit patří menší plochy v obytné zástavbě, ve vnitrobocích. Tato veřejná prostranství jsou využívána zejména k rekreačnímu sportování (běhání, cyklistika, chůze). Volnočasové aktivity v zóně zajišťuje Domov dětí a mládeže (viz Školství).

4.6. Dostupnost a mobilita Na území zóny se nachází místní, účelové a obslužné komunikace a dále komunikace IV. třídy (chodníky). Hraniční ulice Palackého je silnicí I. třídy. Vysoká intenzita dopravy zejména z Palackého

40

ul. zatěžuje životní prostředí zóny. Řešením pro zklidnění dopravy v ul. Palackého by bylo vybudování obchvatu města. V souvislosti s dopravou je třeba zmínit hluk, jehož významným zdrojem je v zóně právě doprava. Limity hluku jsou měřeny přímo na ul. Palackého. Snižování hluku je možné řešit odklonem silniční dopravy, obnovou komunikací s aplikací protihlukových povrchů, budování protihlukových stěn, aj. Územím zóny neprochází železniční trať. Největším dopravním problémem v zóně je doprava v klidu. Sídliště budovaná v 50. letech minulého století nebyla dimenzována pro masovou automobilizaci, proto jsou parkovací stání v profilech komunikací (přestože výškově nevyhovují), které byly původně vymezeny jako zklidněné zóny s převahou zeleně. Pro dopravu v klidu jsou k dispozici v zóně 3 větší parkoviště. Jako záchytná parkoviště slouží parkoviště u supermarketů (Billa, Albert). Parkování v zóně je soustředěno převážně do blízkosti obytné zástavby. V současné době je kapacita parkovišť ležících v zóně nedostatečná. Návrhová část ÚPSÚ z roku 1996 doporučuje rozšíření parkovacích stání formou rozšíření či vybudování nových garáží. Jednou z možností dalšího zklidnění dopravy v zóně je vybudování parkovišť vně zóny, a to v její bezprostřední blízkosti. Jedna cykloturistická trasa je vedena pouze vně zóny v její těsné blízkosti, za ulicí Škroupova). Pěší doprava se koncentruje zejména v hraničních ulicích zóny nebo ve vnitroblocích. V obytných zónách probíhá nejintenzivnější pěší doprava směrem k zastávkám hromadné dopravy a k parkovištím. Pro větší bezpečnost je plánována výstavba dalších úseků pro pěší a cyklisty.

4.7. Kriminalita v zóně Podle statistických údajů Policie ČR bylo v zóně za rok 2006 evidováno celkem 27 trestných činů, z toho nejvíce v ul. Palackého třída (12 trestných činů), dále v ul. Škroupova (8 trestných činů) a shodně 3 trestné činy byly evidovány v ul. Přemysla Otakara a Revoluční. Jeden trestný čin byl spáchán v ul. Čs. Armády a žádný v ulicích Fibichova a Rooseveltova.

41

5. Popis cílů, opatření a aktivit IPRM Hlavní cíl, specifické cíle, opatření a aktivity tvoří vlastní rámec IPRM Chrudim, uspořádaný podle problémových okruhů v deprimované zóně města sídliště pod nádražím.

Hlavní cíl IPRM Chrudim Dlouhodobé posílení přitažlivosti zóny zvýšením kvality života všech obyvatel a efektivním potlačením sociálně-patologických jevů, tak aby se zóna města stala vyhledávaným bezpečným a příjemným místem pro život s rozmanitou a atraktivní nabídkou volnočasových aktivit. Hlavního cíle IPRM Chrudim by mělo být dosaženo prostřednictvím 4 specifických cílů. Specifické cíle charakterizují stav, kterého by mělo být dosaženo realizací jednotlivých opatření. Opatření je skupina aktivit směřující k dosažení předsevzatých cílů. Stanovené specifické cíle jsou konkrétní a navazují na SE a SWOT analýzy. Jednotlivé aktivity jsou jednoznačně navázány na opatření a specifické cíle a vedou k jejich naplnění.

5.1. Specifický cíl 1. Zkvalitnit technický stav bytových domů v zóně města postavených v hromadné bytové výstavbě a rozšířit nabídku bydlení pro znevýhodněné skupiny obyvatel Specifického cíle 1 bude dosaženo realizací dílčích projektů vlastníků bytových domů v lokalitě pod nádražím. Staří bytového fondu v zóně je vysoce nad průměrem města a tomu naprosto odpovídá stav bytových domů. Záměrem dílčích projektů je zkvalitnit technický stav bytových domů rozšířením použitelnosti a vybavenosti. V rámci IPRM Chrudim dojde k zateplení obvodových plášťů domů osazením tepelně i hlukově izolačních oken a balkónových dveří, k zateplení stěn obvodového pláště a půdních prostor, k modernizaci stávajících výtahů - dosažení bezpečného provozu dle platných norem a současně snížení hlučného provozu. Rekonstrukce a modernizace vnitřních společných prostor včetně rozvodů plynu, vody, tepla a pořízení měření spotřeb. Přestavbou půdních prostor bytových domů v majetku města dojde k vybudování podkrovních sociálních bytů se základním vybavením pro zdravotně, příjmově nebo jinak sociálně znevýhodněné osoby.

Tabulka č. 13 – Opatření a aktivity specifického cíle 1. Zkvalitnit technický stav bytových domů v zóně města postavených v hromadné bytové výstavbě a rozšířit nabídku bydlení pro znevýhodněné skupiny obyvatel Opatření IPRM 1.1 Zlepšení energetické účinnosti bytových domů, úspora energií a snížení emisí

Aktivity IPRM 1.1.1 Zateplení fasád a střech bytových domů 1.1.2 Výměna oken a vstupních dveří ve fasádě

Provázanost SWOT




Špatný technický stav domů a bytů ve vlastnictví města Pokračující proces chátrání panelových domů Zvyšování počtu obyvatel města (ve vazbě na novou bytovou výstavbu a regeneraci stávající zástavby)

42

IOP Oblast intervence

Číslo aktivity

5.2

5.2 b

1.2 Pořízení, modernizace a rekonstrukce technického vybavení a modernizace společných prostor bytových domů

1.3 Budování sociálních bytů

1.2.1 Pořízení otopné soustavy včetně měření spotřeby tepla 1.2.2 Rekonstrukce a modernizace společných prostor bytových domů (výtahy, schodiště, chodby, rozvody vody, tepla, plynu, elektroinstalace, vzduchotechnika) 1.2.3 Modernizace a rekonstrukce balkónů a lodžii 1.2.4 Sanace základů, hydroizolace spodní stavby, odstranění statických poruch bytových domů 1.3.1 Rekonstrukce prostor na sociální byty 1.3.2 Pořízení zařízení sociálních bytů



















Snižování podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva Pokračující proces chátrání panelových domů Zhoršování údržby domů s byty ve vlastnictví města a v osobním vlastnictví Špatný technický stav domů a bytů ve vlastnictví města Zvyšování počtu obyvatel města (ve vazbě na novou bytovou výstavbu a regeneraci stávající zástavby) Rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru

Absence pobytových sociálních zařízení (Azylového domu pro osamělé matky s dětmi, domova pro seniory, hospice) Nedostatek bytů pro nájemní bydlení

5.2

5.2 b

5.2

5.2 b

Popis jednotlivých aktivit specifického cíle 1:

1.1.1 Zateplení fasád a střech bytových domů V rámci této aktivity budou realizovány projektové záměry vlastníky bytových domů. Dojde k zateplení obvodových plášťů a střech bytových domů. Investice do zateplení směřují k výraznému zlepšení tepelně technických vlastností bytových domů, k zamezení výskytu plísní s pozitivním dopadem na životní prostředí včetně zvýšení fyzické atraktivity deprimované zóny.

1.1.2 Výměna oken a vstupních dveří ve fasádě V rámci aktivity budou realizovány projektové záměry vlastníky bytových domů. Účelem je vyměnit stará, většinou již stářím nevyhovují a neplnící dobře svou funkci, okna a vstupní dveře za nová. Dojde ke snížení energetické náročnosti budov a ke zlepšení technického stavu. Výstupem této aktivity by měly být domy energeticky úspornější a atraktivnější.

1.2.1 Pořízení otopné soustavy včetně měření spotřeby tepla V rámci této aktivity je plánovaná změna způsobu vytápění bytových domů, které jsou v současné době vytápěny již nevyhovujícím způsobem formou vafek. Tento způsob bude nahrazen jinou formou vytápění, jak šetrnější k životnímu prostředí tak méně energeticky náročnou.

1.2.2 Rekonstrukce a modernizace společných prostor bytových domů (výtahy, schodiště, chodby, rozvody vody, tepla, plynu, elektroinstalace, vzduchotechnika) V rámci aktivity budou realizovány projektové záměry k rekonstrukcím a modernizacím společných prostor bytových domů. Rekonstrukcí a modernizací výtahů se zlepší bezpečnost a spolehlivost, sníží se nákladnost provozu a údržby. Dojde k technickému zhodnocení bytových domů.

1.2.3 Modernizace a rekonstrukce balkónů a lodžii Bytové domy mají poruchy obvodových plášťů, lodžií a balkonů, které vážně ohrožují bezpečnost obyvatel. V rámci aktivity dojde k výměně zábradlí, balkónů.

43

1.2.4 Sanace základů, hydroizolace spodní stavby, odstranění statických poruch bytových domů Sanací základů a hydroizolací spodní stavby dojde k zamezení vzlínající vlhkosti vážně narušující bytové domy.

1.3.1 Rekonstrukce prostor na sociální byty Rekonstrukcí půdních prostor bytových domů ve vlastnictví města dojde k výstavbě několika sociálních bytů se základním vybavením pro osoby v nepříznivých životních situacích. Město bude striktně dodržovat podmínky pro nakládání se sociálními byty.

1.3.2 Pořízení zařízení sociálních bytů Sociální byty budou vybaveny pouze nezbytně nutným zařízením, které není možné demontovat. Jedná se o podlahové krytiny – dlažbu, linoleum, vestavěné skříně, zařízení místnosti pro vaření a osobní hygienu.

5.2. Specifický cíl 2. Revitalizovat zanedbaná veřejná prostranství a městskou zeleň, vybudovat kvalitní infrastrukturu volnočasových aktivit Projekty směřující ke zlepšení stavu veřejných prostranství v zóně budou realizovány pouze dílčími projekty města Chrudimě. Jejich cílem je zlepšit fyzický a estetický vzhled okolí bytových domů a nabídnout alternativy pro trávení volného času obyvatel. Jedná se zejména o rekonstrukce trávníkových ploch, zdravotní řezy a ošetření stromů, nová výsadba veřejné zeleně, rekonstrukce cestní sítě, pořízení mobiliáře, budování nových rekreačních a sportovních ploch a hracích míst. Součástí tohoto cíle budou i aktivity zaměřené na řešení problémů znečišťování veřejných prostranství domácími zvířaty a synantropními živočichy. Tabulka č. 14 – Opatření a aktivity specifického cíle 2. Revitalizovat zanedbaná veřejná prostranství a městskou zeleň, vybudovat kvalitní infrastrukturu volnočasových aktivit Opatření IPRM 2.1 Úprava veřejných prostranství, rozvoj a ochrana veřejné zeleně

2.2 Atraktivní nabídka volnočasových aktivit

Aktivity IPRM 2.1.1 Rekonstrukce cestních sítí, pořízení a obnova městského mobiliáře 2.2.2 Výsadba, obnova a údržba veřejné zeleně

Provázanost SWOT






2.2.1 Úpravy nekomerčních rekreačních ploch




2.2.2 Budování nových sportovních ploch a hracích míst










IOP Oblast intervence

Číslo aktivity

5.2

5.2 a

5.2

5.2 a

Nedokončená revitalizace veřejných parků a prostranství Snížení atraktivity města pro potenciální nové obyvatele v případě zhoršení kvality životního prostředí Pokračující revitalizace veřejných prostranství a zeleně Otevření dalších hřišť pro veřejnost a rozvoj ploch pro nové druhy sportů Nové prostory pro aktivní trávení volného času Prevence sociálně patologických jevů Prohlubující se nezájem o sport a kulturu ze strany dětí a mládeže

Popis jednotlivých aktivit specifického cíle 2:

2.1.1 Rekonstrukce cestních sítí, pořízení a obnova městského mobiliáře Aktivita počítá s pořízením a obnovou městského mobiliáře jako jsou lavičky, stojany na kola, odpadkové koše, atd. Mobiliář bude pevně spojen se zemí, přenosné lavičky nebo koše ve veřejné zeleni obvykle brzy zmizí. Zvoleny budou masivnější konstrukce, odolné vůči vandalismu.

44

2.1.2 Výsadba, obnova a údržba veřejné zeleně Revitalizace zeleně bude spočívat ve výsadbě, úpravě stávajících starých, často přerostlých dřevin a kosodřevin a v následné péči. Výsledkem budou kvalitní, upravená veřejná prostranství s kladným dopadem na životní prostředí, které zvýší atraktivitu sídliště po nádražím.

2.2.1 Úpravy nekomerčních rekreačních ploch Aktivita chce reagovat na zvyšující se podíl starších spoluobčanů – podporou výstavby a revitalizace odpočinkových, klidových a rekreačních zón.

2.2.2 Budování nových sportovních ploch a hracích míst Obnovením zastaralých a výstavbou nových sportovních ploch a hracích míst chce město v zóně nabídnout kvalitní infrastrukturu pro trávení volného času dětí a mládeže a účinně tím přispět k potlačování sociálně patologických jevů. Všechny tyto plochy budou nekomerčního charakteru a volně přístupné, budou pravidelně kontrolovány a udržovány k zajištění bezpečnosti uživatelů.

5.3. Specifický cíl 3. Zlepšit dopravní a technickou infrastrukturu a zvýšit bezpečnost obyvatel v zóně Cílem jsou aktivity vedoucí ke zlepšení a zjednodušení života obyvatel v zóně, spočívající jak v rekonstrukci chodníků a komunikací, včetně budovaní bezbariérových přístupů, tak v rozšíření parkovacích stání i pro potřeby osob se zdravotním postižením. Další aktivity povedou k prevenci kriminality, tedy ke zvýšení bezpečnosti obyvatel a k ochranně majetku. Jedná se o pořízení bezpečnostního kamerového systému a modernizaci a rozšíření veřejného osvětlení v zóně města.

Tabulka č. 15 – Opatření a aktivity specifického cíle 3. Zlepšit dopravní a technickou infrastrukturu a zvýšit bezpečnost obyvatel v zóně Opatření IPRM

Aktivity IPRM

3.1 Výstavba a technické zhodnocení dopravní a technické infrastruktury

3.2 Zajištění majetku bezpečnosti obyvatel

a

3.1.1 Výstavba a rekonstrukce komunikací a chodníků včetně bezbariérových přechodů

Provázanost SWOT






3.1.2 Rozšíření kapacity parkovacích míst

3.2.1 Pořízení bezpečnostního kamerového systému 3.2.2 Výstavba a modernizace veřejného osvětlení












Nedořešená doprava v klidu (v centru města a na sídlištích v blízkosti obytné zástavby) Nedokončené bezbariérové přístupy pro občany se sníženou mobilitou

IOP Oblast intervence

Číslo aktivity

5.2

5.2 a

5.2

5.2 a

Rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru Rozšíření kapacit dopravy v klidu vybudováním dalších odstavných a parkovacích stání Nárůst počtu sociálně nepřizpůsobivých občanů Zvyšující se počet jedinců ohrožených sociálně patologickými jevy Zvýšení kriminality Prevence sociálně patologických jevů

45

Popis jednotlivých aktivit specifického cíle 3:

3.1.1 Výstavba a rekonstrukce komunikací a chodníků včetně bezbariérových přechodů Stávající povrch některých komunikací, chodníků a obrub je již na hranici bezpečnosti provozu, v rámci této aktivity dojde k rekonstrukci těchto stávajících povrchů. V součinnosti se zapojeným partnerem Centrum pro zdravotně postižené Pardubického kraje (CZP-PK) bude řešena otázka bezbariérovosti pro pohyb imobilních občanů. Připomínky a praktické zkušenosti přispějí hlavně v oblasti odstraňování architektonických bariér a přístupnosti objektů.

3.1.2 Rozšíření kapacity parkovacích míst V rámci sídliště je plánováno se zřízení nových parkovacích míst převážně na stávajících zpevněných plochách zřízením šikmých či podélných stání na vozovce.

3.2.1 Pořízení bezpečnostního kamerového systému Problémová lokalita sídliště pod nádražím se potýká s vysokým počtem výtržností a trestných činů. Pořízením kamerového systému chce město zvýšit bezpečnost v zóně a tyto činy eliminovat.

3.2.2 Výstavba a modernizace veřejného osvětlení Veřejné osvětlení je na mnoha místech zastaralé, nedostačující nebo chybí úplně. V rámci této aktivity dojde k jeho modernizaci a doplnění. Poslouží též jako bezpečnostní prvek v dané lokalitě.

5.4. Specifický cíl 4. Rozvoj podnikatelského prostředí, zlepšení občanské vybavenosti a podpora sociální integrace Specifický cíl 4 bude vázán především na předpokládané projekty z jiných operačních programů. Projekty budou zaměřené na zkvalitňování infrastruktury a služeb pro podnikání, na snižování nezaměstnanosti a na sociální začleňování osob vyloučených zpět do společnosti. Prostřednictvím sociálních služeb bude zajišťována pomoc pro splnění základních podmínek života ve společnosti. Cílem bude podporovat a rozvíjet schopnosti uživatelů služeb k návratu do běžného života ve společnosti a na trh práce. Základní sociální poradenství poskytne informace přispívající k řešení nepříznivé životní situace. Služby sociální péče a prevence napomohou zabránit dalšímu sociálnímu vyloučení osob, k překonání nepříznivé situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Nízkoprahová zařízení jsou určena rizikovým, neorganizovaným dětem a mládeži, kteří jsou ohroženi sociálně-patologickými jevy nebo mají vyhraněný životní styl neakceptovaný většinovou společností. Základním prostředkem navázání kontaktu je nabídka volnočasových aktivit s cílem zlepšit kvalitu života předcházením a snižováním sociálních rizik. Tabulka č. 16 – Opatření a aktivity specifického cíle 4. Rozvoj podnikatelského prostředí, zlepšení občanské vybavenosti a podpora sociální integrace Opatření

4.1 Zajištění dostupnosti a poskytování kvalitních sociálních služeb

Aktivity 4.1.1 Sociální poradenství, služby sociální péče a sociální prevence 4.1.2 Nízkoprahové služby (sociální a aktivizační) pro děti a mládež

Provázanost SWOT







Nárůst počtu sociálně nepřizpůsobivých občanů Zvyšující se počet jedinců ohrožených sociálně patologickými jevy Zvýšení kriminality Zánik neziskových organizací v sociální a sportovní oblasti

46

Specifikace OP

OP LZZ

4.2 Zkvalitňování infrastruktury a služeb pro podnikání

4.2.1 Podpora prostředí pro podnikání 4.2.2 Tvorba pracovních míst





Pokles zájmu silných investorů o podnikání ve městě Nadprůměrná míra nezaměstnanosti v rámci kraje

OP PI

Popis jednotlivých aktivit specifického cíle 4:

4.1.1 Sociální poradenství, služby sociální péče a sociální prevence Napomáhat osobám k překonání nepříznivé sociální situace.

4.1.2 Nízkoprahové služby (sociální a aktivizační) pro děti a mládež Navázání kontaktu s cílovou skupinou nabídkou volnočasových aktivit. Zlepšit kvalitu života, předcházením, snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem života.

4.2.1 Podpora prostředí pro podnikání Podpora vzniku nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovační potenciál a využívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Umožní zkvalitňování infrastruktury a služeb pro podnikání

4.2.2 Tvorba pracovních míst Podpora vzniku nových podnikatelských příležitostí a tím nových pracovních míst.

Ke zlepšení kvality života v zóně přispějí též aktivity orientované na prevenci, kontrolu a řešení běžných rizik a realizace aktivit vedoucích k ochranně zdraví, životů, životního prostředí a majetku. Prevence, kontrola a řešení rizik je předpokladem pro rozvoj zóny a udržení dosažené úrovně životního prostředí.

47

6. Popis očekávaných výsledků a definování indikátorů V návaznosti na vizi, hlavní cíl, specifické cíle a v souladu s požadavky Příručky pro předkladatele IPRM v IOP a Metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města byly navrženy monitorovací indikátory pro účely kvantifikace očekávaných výsledků, výstupů a dopadu dílčích projektů IPRM Chrudim. Monitorovací indikátory vyčíslují předpokládaný efekt IPRM vzhledem k poskytnuté podpoře pro Cíl Konvergence, který podporuje rozvojové aktivity v méně vyspělých členských státech a regionech EU. Z tohoto pohledu slouží monitorovací indikátory jako podklad pro celkové hodnocení IPRM. Indikátory byly sestaveny podle soustavy indikátorů uvedených v programovém/prováděcím dokumentu IOP. V rámci IPRM Chrudim jsou navrženy monitorovací indikátory pro naplnění specifických cílů. ŘV IPRM v průběhu realizace dílčích projektů a po dobu udržitelnosti IPRM Chrudim sleduje, zda jsou předpokládané indikátory naplňovány. ŘO IOP naplňování indikátorů monitoruje, sumarizuje, vyhodnocuje a kvantifikuje dosažené efekty z projektů za celý IOP. Navržené indikátory jsou v souladu se specifickými cíly IPRM Chrudim:

1. Zkvalitnit technický stav bytových domů v zóně města postavených v hromadné bytové výstavbě a rozšířit nabídku bydlení pro znevýhodněné skupiny obyvatel 2. Revitalizovat zanedbaná veřejná prostranství a městskou zeleň, vybudovat kvalitní infrastrukturu volnočasových aktivit 3. Zlepšit dopravní a technickou infrastrukturu a zvýšit bezpečnost obyvatel v zóně 4. Rozvoj podnikatelského prostředí, zlepšení občanské vybavenosti a podpora sociální integrace Způsob měření všech indikátorů bude probíhat průběžně, nejdéle jednou za rok a to formou monitoringu a vyhodnocování dílčích projektů IPRM Chrudim. Město provádí celkové monitorování realizace IPRM formou Ročních monitorovacích zpráv o postupu realizace IPRM, které projedná a schválí v orgánech města. Roční monitorovací zprávy se předkládají na RP MMR. Město dílčí projekty monitoruje zejména s ohledem na finanční rámec, časový harmonogram a věcné plnění stanovených monitorovacích indikátorů. Při kvantifikaci monitorovacích indikátorů spolupracuje manažer IPRM s příjemci podpory dílčích projektů. V rámci předkládání monitorovacích zpráv a žádostí o platbu, budou příjemci podpory dílčích projektů uvádět konkrétní dosažené hodnoty relevantních indikátorů deklarovaných v žádosti o dotaci. Tímto bude zajištěna pravidelná informovanost předkladatele IPRM o průběžném naplňování cílů a monitorovacích indikátorů IPRM Chrudim.

6.1. Monitorovací indikátory výsledku IPRM Chrudim Indikátory výsledku se vztahují k přímým a okamžitým výsledkům, které projekt IPRM Chrudim realizací přinese. Tabulka č. 17 – Indikátory výsledku

Kód indikátoru

Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Počet

0

250

331200

Počet regenerovaných bytů

331300

Plocha revitalizovaného území

m2

0

23.000

331500

Úspora spotřeby energie bytových domů

%

0

25

Počet regenerovaných bytů – počet bytových jednotek v bytových domech v deprimované zóny IPRM Chrudim, ve kterých budou provedeny stavební úpravy ke zlepšení fyzického stavu budov (energeticky efektivní sanace, odstranění statických poruch nosných konstrukcí a opravy konstrukčních

48

nebo funkčních vad, opravy a rekonstrukce technického vybavení domů, vybudování sociálních bytů z nevyhovujících bytů anebo z nebytových prostor, objektů) Plocha revitalizovaného území – celková výměra vymezené plochy problémového sídliště pod nádražím, na které budou prováděny konkrétní úpravy vedoucí ke zvýšení kvality života obyvatel sídliště včetně zvýšení bezpečnosti. Úspora spotřeby energie bytových domů – procentické vyjádření snížení spotřeby energie v bytových domech na území problémového sídliště pod nádražím, vyjádření rozdílu spotřeby energie před provedením energetických sanací obytných budov a po jejich dokončení.

6.2. Monitorovací indikátory výstupu IPRM Chrudim Indikátory výstupu se vztahují k jednotlivým dílčím aktivitám IPRM Chrudim Tabulka č. 18 – Indikátory výstupu

Kód indikátoru 330100 Core 39 331300 331500

Název indikátoru Počet projektů zvyšujících atraktivitu města Počet projektů zvyšujících atraktivitu bydlení v území Počet projektů zlepšujících stav bytových domů

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

počet

0

3

počet

0

5

počet

0

13

Počet projektů zvyšujících atraktivitu města – projekty, které přispějí k přeměně problémového sídliště pod nádražím na přitažlivější celek, k zlepšení obytného prostředí, k zamezení dalšího zhoršení stavu sídliště a ke snížení rizika prostorové a sociální segregace v problémovém sídlišti. Projekty celkově přispějí ke zvýšení přitažlivosti města. Počet projektů zvyšujících atraktivitu bydlení v území - projekty, které přispějí k přeměně problémového sídliště na přitažlivější celek, k zlepšení obytného prostředí, k zamezení dalšího zhoršení stavu sídliště a ke snížení rizika prostorové a sociální segregace v problémovém sídlišti. Počet projektů zlepšujících stav bytových domů - projekty na zlepšení technického stavu a snížení energetické náročnosti bytových domů v problémovém sídlišti pod nádražím. Projekty na vytvoření sociálního bydlení ze stávajících bytových a nebytových prostor, objektů.

6.3. Monitorovací indikátory dopadu IPRM Chrudim Indikátory dopadu IPRM Chrudim si město zvolilo samo. Vycházejí ze srovnávacích kritérií pro výběr deprimované zóny a mají dokázat předpokládané zlepšení hodnot těchto kritérií. Tabulka č. 19 – Indikátory dopadu

Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Zdroj dat

Kč

708

701

MÚ Chrudim Odbor soc.věcí

%

4,4

4,2

Úřad práce Chrudim

%

24,1

23,8

ČSÚ Pardubice SLDB 2011

Výše příspěvku hmotné nouza na občana v Kč Počet osob nezaměstnaných déle než 12 měsíců v zóně města jako procento z počtu ekonomicky aktivních obyvatel Počet obyvatel starších 15 let s nejvýše základním vzděláním jako procento z počtu obyvatel nad 15 let

Předpokládané cílové hodnoty zlepšení indikátorů dopadu bude zjištěny následujícími způsoby. Výše příspěvku hmotné nouza na občana v Kč v deprimované zóně města = příspěvek na živobytí + příspěvek na bydlení + mimořádná okamžitá pomoc.

49

Vzorec: Objem příspěvků hmotné nouze vyplacený za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 v deprimované zóně/počet obyvatel z evidence městského úřadu v zóně k 31.12.2014. Počet osob nezaměstnaných déle než 12 měsíců jako procento z počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Počet dlouhodobě nezaměstnaných, kteří jsou nezaměstnaní déle než 12 měsíců. Vzorec: Počet osob dlouhodobě nezaměstnaných, kteří jsou k 31.12.2013 bez zaměstnání déle než 12 měsíců/ekonomicky aktivní (zaměstnaní i nezaměstnaní) * 100 Počet obyvatel starších 15 let s nejvýše základním vzděláním jako procento z počtu obyvatel nad 15 let (nízká úroveň vzdělání, významné nedostatky v oblasti dovedností a velký počet studentů, kteří předčasně opouštějí školu). Vzorec: Počet obyvatel nad 15 let se základním nebo nedokončeným základním vzděláním a bez vzdělání v zóně města/celkový počet obyvatel nad 15 let v zóně * 100 Zdroj dat: SLDB 2011 ČSÚ

Dalším očekávaným výsledkem je zefektivnění komunikace města s veřejností, využívání vzájemného partnerství za účelem postupné regenerace problémového sídliště a jeho změnu na polyfunkční městskou část s prevencí vzniku stigmatizované části města. Zlepšit fungování a dostupnost městského nájemního bytového fondu včetně sociálních bytů pro znevýhodněné skupiny obyvatel.

50

7. Časový harmonogram realizace IPRM Chrudim Časový harmonogram celého IPRM Chrudim, respektive jeho jednotlivých opatření a aktivit naplňující jeho cíle, představuje pro město důležitý efektivní nástroj pro organizaci, řízení a kontrolu realizace IPRM. Pro zajištění synergického efektu je zajištěná návaznost jednotlivých aktivit. Realizace všech aktivit je rozložena do celého realizačního období IPRM, jež odpovídá programovému období 2007-2013, resp. 2015. Od roku 2009 se předpokládá postupný nárůst výdajů na jednotlivé aktivity dílčích projektů, jenž vyvrcholí v dalších letech 2010-2011. Od roku 2012 dojde k postupnému snižování výdajů. Realizace dílčích projektů, jak na regeneraci bytových domů, tak na revitalizaci veřejných prostranství v prvních letech, vyžaduje vysokou připravenost všech projektů, které bude město vybírat a hodnotit. Požadavek na připravenost projektů zejména v prvních letech realizace vyplývá rovněž z požadavku na čerpání finančních prostředků v programovém období 2007-2013, kdy je nutné respektovat pravidlo N+3. Realizace dílčích projektů regenerace bytových domů bude probíhat pravděpodobně od konce roku 2009. Přibližně v polovině roku 2009 je plánována výzva pro předkládání dílčích projektů, následovat bude hodnocení projektů městem, hodnocení projektů CRR, uzavírání smluv s příjemci, realizací výběrových řízení. Realizace je předpokládána od konce roku 2009 do roku 2013. Dílčí projekty revitalizace veřejných prostranství budou probíhat, s logickou návazností na projekty regenerace bytových domů, kontinuálně dle schválených projektů v jednotlivých výzvách od roku 2010 do roku 2013. Předpokládané projekty spolufinancované z jiných OP, budou pravděpodobně realizovány v období let 2009 – 2013.

51

Tabulka č. 20 – Časový plán výzev a realizace dílčích projektů IPRM Chrudim rok 2009 1

2

3

4

5

6

7

8

rok 2010 9 10 11 12 1

2

3

4

5

6

7

8

rok 2011 9 10 11 12 1

IOP 5.2 - 1.výzva - vyhlášení Lhůta pro předkládání dílčích projektů Posouzení přijatelnosti a bodové hodnocení Předkládání a hodnocení projektů CRR Uzavírání smluv s CRR, realizace projektů IOP 5.2 - 2.výzva - vyhlášení Lhůta pro předkládání dílčích projektů Posouzení přijatelnosti a bodové hodnocení Předkládání a hodnocení projektů CRR Uzavírání smluv s CRR, realizace projektů IOP 5.2 - 3.výzva - vyhlášení Lhůta pro předkládání dílčích projektů Posouzení přijatelnosti a bodové hodnocení Předkládání a hodnocení projektů CRR Uzavírání smluv s CRR, realizace projektů IOP 5.2 - 4.výzva - vyhlášení Lhůta pro předkládání dílčích projektů Posouzení přijatelnosti a bodové hodnocení Předkládání a hodnocení projektů CRR Uzavírání smluv s CRR, realizace projektů IOP 5.2 - 5.výzva - vyhlášení Lhůta pro předkládání dílčích projektů Realizace projektů z jiných OP

rok 2013 1

2

3

4

5

6

7

8

rok 2014 9 10 11 12 1

2

3

4

5

6

Lhůta pro předkládání dílčích projektů Posouzení přijatelnosti a bodové hodnocení Předkládání a hodnocení projektů CRR Uzavírání smluv s CRR, realizace projektů Realizace projektů z jiných OP

52

7

8

9 10 11 12

2

3

4

5

6

7

8

rok 2012 9 10 11 12 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12

8. Finanční plán Realizace všech aktivit města Chrudimi, v případě schválení IPRM ŘO IOP bude zajištěna finančními prostředky z poskytnutého bankovního úvěru. Jeho účelem je plynulé zajištění realizace dílčích projektů města Chrudimi. Pokud bude realizátorem dílčího projektu IPRM vlastník bytového domu, bude mít rovněž, pro plynulé financování projektů zajištěny nezbytné finanční prostředky, buď z vlastních zdrojů nebo z bankovního úvěru, aj. Předpokládaný celkový objem finančních prostředků pro realizaci dílčích projektů IPRM Chrudim je stanoven na 223.082.000,-Kč. Předpokládaný celkový objem způsobilých výdajů činí 209.462.000,-Kč. Částka nezpůsobilých výdajů ve výši 13.620.000,- Kč je z aktivity 5.2 b) regenerace bytových domů, jedná se rozvody ústředního topení v bytech bytových domů města, je tedy součástí vlastních zdrojů města Chrudimi. Tabulka č. 21 – Přehled financování IPRM Chrudim – způsobilé výdaje Poměr poskytnuté podpory na aktivity IPRM

%

Kč

Způsobilé výdaje IOP 5.2 a)

18,15

38 018 000

Způsobilé výdaje IOP 5.2 b)

81,85

171 444 000

Celkové způsobilé výdaje

209 462 000

Podpora na aktivity 5.2 a)

85

32 315 300

Vlastní zdroje města na aktivity 5.2 a)

15

5 702 700

Podpora na aktivity 5.2 b)

40

68 577 600

Vlastní zdroje vlastníků bytových domů na aktivity 5.2 b)

60

102 866 400

Tabulka č. 22 - Finanční plán IPRM Chrudim v jednotlivých letech 2009 Město Chrudim 5.2 a) veřejné prostranství

2010 0

dotace 85% vlastní zdroje města

2011

16 350 000

2012 0

2013

Celkem

10 628 000

11 040 000

38 018 000

13 897 500

9 033 800

9 384 000

32 315 300

2 452 500

1 594 200

1 656 000

5 702 700

0

127 484 000

5.2 b) bytové domy

11 000 000

29 228 000

52 516 000

34 740 000

způsobilé výdaje

11 000 000

26 928 000

46 511 000

29 425 000

113 864 000

dotace 40%

4 400 000

10 771 200

18 604 400

11 770 000

45 545 600

vlastní zdroje města

6 600 000

16 156 800

27 906 600

17 655 000

68 318 400

0

2 300 000

6 005 000

5 315 000

13 620 000

6 600 000

20 909 300

33 911 600

24 564 200

1 656 000

87 641 100

0

31 798 000

12 691 000

7 188 000

5 903 000

57 580 000

dotace 40%

12 719 200

5 076 400

2 875 200

2 361 200

23 032 000

zdroje vlastníků celkem

19 078 800

7 614 600

4 312 800

3 541 800

34 548 000

nezpůsobilé výdaje zdroje města celkem

Vlastníci byt.domů 5.2 b) bytové domy

IPRM způsobilé výdaje

11 000 000

75 076 000

59 202 000

47 241 000

16 943 000

209 462 000

IPRM celkem

11 000 000

77 376 000

65 207 000

52 556 000

16 943 000

223 082 000

53

Tabulka č. 23 - čerpání podpory IOP v jednotlivých letech Finanční plán IOP IOP - 5.2 a) IOP - 5.2 b) Město Soukromé zdroje Celkem

2009 4 400 000 6 600 000 11 000 000

2010 13 897 500 23 490 400 20 909 300 19 078 800

2011 23 680 800 33 911 600 7 614 600

2012 9 033 800 14 645 200 24 564 200 4 312 800

77 376 000

65 207 000

52 556 000

2013 9 384 000 2 361 200 1 656 000 3 541 800

Celkem 32 315 300 68 577 600 87 641 100 34 548 000

16 943 000 223 082 000

Tabulka č. 24 - čerpání podpory TOP v jednotlivých letech Finanční plán TOP OP LZZ OP PI Soukromé zdroje Celkem

2009 4 500 000 2 800 000 4 200 000

2010 6 000 000 4 000 000 6 000 000

2011 9 000 000 1 760 000 2 640 000

2012 4 500 000

2013 3 000 000

Celkem 27 000 000 8 560 000 12 840 000

11 500 000

16 000 000

13 400 000

4 500 000

3 000 000

48 400 000

8.1. Veřejná podpora Město při nastavení finančního plánu vzalo v úvahu nastavená pravidla pro poskytování veřejné podpory. Čerpání také respektuje pravidlo N+3 resp. N+2. Do konce roku 2010 musí být vyčerpána alokace roku 2007, která činí 12,5 % alokace oblasti intervence 5.2 IOP. V prvních výzvách budou vybírány projekty, které jsou v takové fázi připravenosti a délky realizace, aby vyhověly požadavku na rychlé čerpání v prvních letech realizace IPRM.

54

9. Způsob řízení a popis administrativní kapacity IPRM 9.1. Řídící struktura IPRM Pro přípravu, zpracování a realizaci IPRM Chrudim byla městem ustanovena řídící struktura. Řídící struktura IPRM včetně vymezení kompetencí a odpovědnosti jednotlivých subjektů (ŘV, PS, manažer IPRM, orgány města) je níže popsána. Články řídící struktury pokrývají veškeré činnosti ve všech fázích přípravy, realizace, doby udržitelnosti IPRM Chrudim. Přípravná fáze IPRM začíná analýzou města pro výběr deprimované zóny, ustanovením základních článků řídící struktury, výběrem zpracovatele a zpracováním dokumentu IPRM, zahrnujícím tvorbu samotného obsahu (analýzu města, zdůvodnění výběru a popis deprimované zóny, SWOT a zvolenou strategii), dochází ke konzultacím manažera a zpracovatele IPRM s RP MMR, se zástupci města a zapojenými partnery v celém průběhu zpracování dokumentu. Současně je prostřednictvím webových stránek města a formou veřejných projednání informována veřejnost o výběru zóny, zamýšlených cílech a aktivitách IPRM. V přípravné fázi IPRM byly rovněž vyhlášeny informativní výzvy pro předkládání jednotlivých projektových záměrů z řad vlastníků bytových domů pro ověření absorpční kapacity projektů pro naplnění podporované aktivity IOP 5.2 b) – regenerace bytových domů a pro projekty z jiných operačních programů či oblastí IOP, které přispějí ke komplexnímu zlepšení života obyvatel na území zvolené deprimované zóny. Přípravná fáze IPRM je ukončena schválením dokumentu IPRM Zastupitelstvem města. Po schválení IPRM Chrudim Řídícím orgánem IOP a po podpisu dohody o realizaci IPRM začíná realizační fáze IPRM, která pokračuje zpracováním, výběrem a hodnocením dílčích projektů a žádostí o dotaci. Město v průběhu programovacího období vyhlásí výzvy a provede předvýběr nejvhodnější projektů k dosažení cílů IPRM Chrudim. Ve výzvách město zveřejní specifické požadavky ohledně předmětu a harmonogramu výzvy, požadavky na zpracování žádosti včetně rozsahu dokládaných příloh. Žádost musí být podepsána statutárním zástupcem žadatele. Hodnotící komise jmenovaná ŘV IPRM dle bodovacího systému vyhodnotí kvalitu a transparentním způsobem rozhodne o výběru předkládaných žádostí. ŘV seznam projektů určených k podpoře a pořadí projektů náhradních předloží ke schválení radě města. Schválený seznam projektů předloží město ŘO IOP. Všem schváleným projektům statutární orgán města vystaví potvrzení, že předkládaný projekt je součástí schváleného IPRM a je v souladu s jeho cíli a prioritami. ŘO IOP vyhlásí kontinuální výzvu pro předkládání projektů oblasti intervence 5.2 IOP. Město po provedeném výběru a schválení seznamu projektů vrátí žádosti a dokumentace k projektům žadatelům. Žadatelé doplní žádosti o dokumentaci požadovanou ŘO a předloží na CRR. Předložený projekt CRR zaregistruje, zkontroluje přijatelnost a formální náležitosti. ŘO IOP vydá pro projekty které splnily veškeré náležitosti, Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Monitorování realizace IPRM město provádí formou Ročních monitorovacích zpráv o postupu realizace IPRM. Roční monitorovací zprávy zpracovává manažer každoročně k 31.12. ve spolupráci se všemi subjekty řídící struktury zejména ŘV, PS a příjemci. Po projednání a schválení v orgánech města předkládá manažer IPRM Roční monitorovací zprávu na RP MMR. V Ročních monitorovacích zprávách manažer IPRM sleduje a předkládá především plnění finančního plánu, časového harmonogramu a věcné plnění monitorovacích indikátorů. Zpráva obsahuje rovněž přehled poddaných, schválených a realizovaných projektů dle oblastí intervencí, podstatné a nepodstatné změny IPRM, horizontální témata. ŘO IOP prověří, zda Roční monitorovací zpráva obsahuje všechny požadované údaje, pokud ne vyzve manažera IPRM k jejich doplnění. Do tří měsíců po ukončení realizace IPRM je manažer povinen předložit Závěrečnou zprávu o realizaci IPRM.

9.1.1. Město Chrudim Orgány města (Rada města a Zastupitelstvo města) jsou odpovědné za úspěšnou realizaci IPRM Chrudim. Ve fázi




přípravy město: vybralo a schválilo zónu pro realizaci IPRM jmenovalo manažera IPRM – Ing.Jitku Bodlákovou zřídilo ŘV a PS, jmenovalo členy

55




Ve fázi









schválilo zpracovatele IPRM – Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje (smlouva o dílo) projednalo a schválilo konečnou podobu strategického rozvojového dokumentu IPRM předložilo žádost o schválení IPRM Řídícímu orgánu IOP realizace město: uzavírá dohodu o realizaci IPRM s MMR vyhlašuje výzvu pro předkládání dílčích projektů hodnotí kvalitu předkládaných projektů schvaluje realizaci dílčích projektů vydává potvrzení o schválení dílčího projektu v rámci IPRM schvaluje podstatné změny IPRM a předkládá ke schválení ŘO schvaluje a předkládá monitorovací zprávy je odpovědné za celkový výsledek IPRM

9.1.2. Řídící výbor Řídící výbor je hlavním článkem řídící struktury IPRM z hlediska kompetencí a odpovědnosti v období přípravy, zpracování a samotné realizace IPRM. Personální složení ŘV jmenovala Rada města. Každý z členů má při hlasování 1 hlas. ŘV je odpovědný orgánům města. Složení ŘV IPRM: Mgr. Jan Čechlovský Mgr. Petr Řezníček Roman Málek Ing. Jitka Bodláková Ing. Petr Kopecký Ing. Petr Pecina

Starosta města Chrudim Místostarosta města Chrudim Místostarosta města Chrudim Referent odd. regionálního rozvoje Vedoucí odboru úz. plánu a reg. rozvoje Vedoucí odboru investic

Ve fázi




přípravy ŘV: zvolil předsedu ŘV - Mgr.Jana Čechlovského zvolil místopředsedu ŘV - Mgr.Petra Řezníčka základní pravidla Řídícího výboru: - v čele ŘV je předseda, kterého zastupuje místopředseda - usnesení ŘV je přijato při souhlasu nadpoloviční většiny všech členů ŘV - schází se dle aktuální potřeby - jednání ŘV svolává manažer IPRM - účastníky jednání ŘV bez hlasovacího práva mohou být zástupci ŘO IOP, zástupci pracovních skupin
projednal a předložil seznam dílčích projektů ke schválení orgánům města
připravil systém výběru dílčích projektů
spolupracoval se členy PS (partnery)
zajistil a účastnil se veřejných projednání
zodpovídal za přípravu IPRM orgánům města
projednal konečnou koncepci IPRM a předložil ji ke schválení orgánům města Ve fázi realizace ŘV:
předkládá městu ke schválení seznam projektů určených k podpoře
zodpovídá za realizaci IPRM orgánům města
spolupracuje se členy PS (partnery)
projednává monitorovací zprávy a předkládá je ke schválení orgánům města
posuzuje a předkládá návrhy na změny IPRM

9.1.3. Manažer IPRM Manažerem IPRM Chrudim byla Radou města jmenována Ing.Jitka Bodláková – referent oddělení regionálního rozvoje Městského úřadu v Chrudimi. Hlavní náplní její činnosti na pozici referenta je

56

zajišťování přípravy a realizace předložených projektů, zjišťování možností získávání dotačních titulů, spolupráce s veřejností při plánování záměrů města. Náplň dosavadní práce a dosažené zkušenosti Ing.Bodlákové byly v souladu s požadavky města pro výkon funkce manažera IPRM. Manažer IPRM byl jmenován Radou města. Manažer IPRM je odpovědný za administrativní zajištění v celém procesu přípravy, zpracování a realizace IPRM orgánům města. Aktivně se účastní jednání ŘV – člen s hlasovacím právem a PS – člen. Zpracovává zápisy z jednání ŘV a PS. Reflektuje návrhy a připomínky všech článků řídící struktury IPRM, snaží se o řešení všech existujících problémů a dosažení synergického efektu dílčích projektů v zóně. Současně je kontaktní osobou pro komunikaci s ŘO. Ve fázi







přípravy manažer IPRM: řídil a koordinoval veškeré činnosti v rámci přípravy a zpracování IPRM aktivně se podílel na zpracování dokumentu IPRM včetně povinných příloh informoval veřejnost o tvorbě IPRM prostřednictvím internetových stránek města svolával jednání ŘV, PS zajišťoval veřejná projednání IPRM konzultoval přípravu IPRM s ŘO

Ve fázi








realizace manažer IPRM: plní úkoly vzešlé z jednání ŘV, orgánů města navrhuje změny IPRM koordinuje přípravu a zpracování dílčích projektů aktivita 5.2 a) sleduje dodržování harmonogramu dohlíží na plnění finančního plánu zpracovává roční monitorovací zprávy ve spolupráci s PS a ŘV informuje veřejnost, aktuálně zveřejňuje informace na webových stránkách města

9.1.4. Pracovní skupina Pracovní skupina byla zřízena Radou města. Při jmenování členů PS byly respektovány principy partnerství a byla navázána účinná spolupráce s partnery zastupujícími veřejný a neziskový sektor. PS byla zřízena účelem získání dat, podkladů a informací o deprimované zóně pro přípravu a realizaci IPRM. PS byla dále diverzifikována dle podporovaných aktivit (revitalizace veřejných prostranství, regenerace bytových domů) do dvou pracovních podskupin, jejichž úkolem bylo analyzovat prostředí a zpracovat návrhy vhodných dílčích projektů města pro naplnění cílů a priorit IPRM.

Složení PS IPRM: Mgr. Jan Čechlovský Mgr. Petr Řezníček Roman Málek Ing. arch. Karel Thér Ing. Petr Kopecký Ing. Petr Pecina Šárka Trunečková, Dis. Mgr. Radka Pochobradská Vladimír Bálek Ing. Daniel Stuchlík Kateřina Jánská Helena Kaňková Mgr. Michal Zahradník Mgr. Lenka Rendošová

Starosta města Chrudim Místostarosta města Chrudim Místostarosta města Chrudim Architekt města Chrudim Vedoucí odboru úz. plánu a reg. rozvoje Vedoucí odboru investic Koordinátorka Zdravého města Chrudim Vedoucí odd. sociální prevence Vedoucí stavebního odboru Vedoucí odd. bytového a nebytového fondu Referent úseku údržby zeleně Ředitelka Domu dětí a mládeže Chrudim – partner IPRM NZDM Kopretina v Chrudimi – partner IPRM Vedoucí Centra pro zdravotně postižené PK v Chrudimi – partner IPRM

57

Složení PS aktivita 5.2 a) revitalizace veřejného prostranství: Mgr. Jan Čechlovský Starosta města Chrudim Mgr. Petr Řezníček Místostarosta města Chrudim Roman Málek Místostarosta města Chrudim Ing. Petr Kopecký Vedoucí odboru úz. plánu a reg. rozvoje Ing. Petr Pecina Vedoucí odboru investic Ing. Jitka Bodláková Referent odd. regionálního rozvoje Šárka Trunečková, Dis. Koordinátorka Zdravého města Chrudim Mgr. Radka Pochobradská Vedoucí odd. sociální prevence Kateřina Jánská Referent úseku údržby zeleně Hana Komárková Referent úseku údržby zeleně Složení PS aktivita 5.2 b) regenerace bytových domů: Mgr. Jan Čechlovský Starosta města Chrudim Mgr. Petr Řezníček Místostarosta města Chrudim Roman Málek Místostarosta města Chrudim Ing. Petr Kopecký Vedoucí odboru úz. plánu a reg. rozvoje Ing. Petr Pecina Vedoucí odboru investic Ing. Jitka Bodláková Referent odd. regionálního rozvoje Ing. Milan Havelka Vedoucí odboru správy majetku Ing. Daniel Stuchlík Vedoucí oddělení správy bytového a nebytového fondu Jaroslav Votruba Referent oddělení správy bytového a nebytového fondu Ve fázi






přípravy PS: sběr dat a informací o problémové zóně vybírá a připravuje projekty podporovaných aktivit 5.2 IOP doporučuje manažerovi a ŘV IPRM vhodné projekty zodpovídá za přípravu projektů sestavuje návrh rozpočtu ve vazbě na plánované aktivity

Ve fázi









realizace PS: zodpovídá za dopracování dílčích projektů města zpracovává žádosti o podporu pro projekty města účinně komunikuje se zástupci z řad vlastníků bytových domů zpracovává podklady pro zadávání VZ dohlíží na realizaci dílčích projektů kontroluje faktury za práce a dodávky informuje manažera o změnách v IPRM připravuje podklady k monitorovacím zprávám IPRM

9.1.5. Hodnotící komise Hodnotící komisi jmenoval ŘV IPRM Chrudim za účelem výběru kvalitních a dobře připravených dílčích projektů žadatelů o dotaci. Hodnotící komise je složená ze zástupců města, ze zástupců partnerů, z pracovníků dotčených odborů MěÚ Chrudim (Odbor investic, Odbor finanční, Odbor správy majetku, Odbor územního plánu a regionálního rozvoje), kteří na základě svých znalostí a znalostí problematiky deprimované zóny zajistí nezaujatý výběr a bodové hodnocení dílčích projektů. Jako nezávislý pozorovatel bude k výběru a hodnocení dílčích projektů IPRM Chrudim přizván pracovník RP MMR. Specifika výběru dílčích projektů IPRM Chrudim jsou blíže popsána v kapitole 12. Způsob výběru dílčích projektů IPRM.

9.1.6. Řídící orgán IOP Řídícím orgánem IOP je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - odbor řízení operačních programů. Zprostředkujícím subjektem je Centrum pro regionální rozvoj (CRR). Ve fázi přípravy ŘO IOP:
vyhlásil výzvu pro předkládání IPRM, zveřejnil Příručku pro předkladatele IPRM v IOP

58






poskytoval metodickou pomoc a konzultace při přípravě a zpracování dokumentu IPRM zástupce ŘO se účastnil jednání ŘV schvaluje a hodnotí IPRM

Ve fázi realizace ŘO IOP a CRR:
uzavírá s městem Dohodu o zabezpečení realizace IPRM, případně zasílá dopis s oznámením o zamítnutí IPRM
vyhlašuje kontinuální výzvu k předkládání žádostí o podporu oblast intervence 5.2 IOP
přijímá žádosti o podporu, posuzuje úplnost a formální náležitosti předkládaných žádostí
schvaluje financování projektů vybraných městem
zajišťuje nezbytný informační servis pro žadatele
vydává Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro projekty, které splnily veškeré náležitosti
kontroluje postup realizace jednotlivých projektů
kontroluje předložené žádosti o platbu příjemci podpory
schvaluje podstatné změny IPRM

59

9.1.7. Grafické znázornění řídící struktury při přípravě IPRM Chrudim Řídící struktura IPRM Chrudim ve fázi přípravy informace odpovědnost Řídící orgán IOP - vyhlašuje výzvu pro předkládání IPRM - zástupce ŘO se účastní jednání ŘV - schvaluje a hodnotí IPRM

Město Chrudim Zastupitelstvo/Rada - vybírá a schvaluje zónu pro realizaci IPRM - zřizuje ŘV, PS - jmenuje manažera IPRM - vybírá zpracovatele IPRM - projednává a schvaluje IPRM - předkládá žádost o schválení IPRM

Manažer IPRM - administrativní zajištění přípravy a zpracování IPRM - řízení a koordinace všech činností ve fázi přípravy IPRM - informuje veřejnost, kontaktní osoba

Řídící výbor IPRM - zodpovídá za přípravu IPRM - spolupracuje se členy PS - předkládá návrh dílčích projektů města - připravuje systém výběru projektů - projednává IPRM

Pracovní skupina IPRM - sběr dat a informací o problémové zóně - navrhuje jednotlivé aktivity - zapojení partneři připomínkují navržené projekty IPRM

Pracovní skupina 5.2 a) revitalizace veřejných prostranství - analýza stavu veřejných prostranství v zóně - navrhuje a zpracovává projekty města na revitalizaci veřejných prostranství - komunikace s partnery

Pracovní skupina

Veřejnost

5.2 b) regenerace bytových domů - vytvoření databáze projektových záměrů vlastníků bytových domů - kontrola souladu projektových záměru s IPRM - poskytování informací vlastníkům bytových domů

- informována o přípravě IPRM - vyzvána k předkládání předpokládaných projektových záměrů aktivita IOP 5.2 b - vyzvána k předkládání projektů z jiných OP, jiných oblastí intervence IOP

60

9.1.8. Grafické znázornění řídící struktury při realizaci IPRM Chrudim Řídící struktura IPRM Chrudim ve fázi realizace

Řídící orgán IOP

CRR

- uzavírá Dohodou s městem - vyhlašuje kontinuální výzvu pro předkládání projektů 5.2 IOP - schvaluje financování projektů vybraných městem - schvaluje změny IPRM

- přijímá předkládané projekty od žadatelů - projekt zaregistruje, kontroluje přijatelnost a formální náležitosti projektů - vydává žadatelům písemné potvrzení, že projekt splnil podmínky způsobilosti

- vydává Rozhodnutí o poskytnutí dotace

Manažer IPRM - administrativní zajištění realizace IPRM - řídí a koordinuje činnosti ve fázi realizace IPRM - ověřuje místní příslušnost předkládaných projektů - dohlíží na předkládání projektů na CRR - sleduje dodržování harmonogramu - dohlíží na plnění finančního plánu - zpracovává roční monitorovací zprávy - navrhuje změny IPRM - informuje veřejnost, kontaktní osoba

Město Chrudim Zastupitelstvo/Rada - vyhlašuje výzvy pro předkládání projektů - schvaluje seznam projektů určených k podpoře a předkládá ŘO IOP - předkládá monitorovací zprávy - sleduje naplnění indikátorů - schvaluje podstatné změny IPRM a předkládá ke schválení ŘO

Hodnotící komise - bodově hodnotí kvalitu předkládaných dílčích projektů

Řídící výbor IPRM

Veřejnost

- zodpovídá za realizaci IPRM - spolupracuje se členy PS - předkládá seznam projektů určených k podpoře a pořadí projektů náhradních orgánům města - projednává monitorovací zprávy - posuzuje a schvaluje návrhy na změny IPRM

- informována o realizaci IPRM formou internetových stránek města

-

předkládá seznam s pořadím projektů určených k podpoře

Žadatelé - zpracovávají a předkládají žádost o podporu hodnotící komisi - doplňují žádosti o dokumentaci požadovanou ŘO IOP a předkládají na CRR - po obdržení písemného potvrzení od CRR zahajují VZ, stavební práce - oznamují změny v projektech

Pracovní skupina IPRM - poradní orgán manažera IPRM - dohlíží a koordinuje činnosti aktivit 5.2 a), 5.2.b) - neprodleně informuje manažera o změnách v projektech

Pracovní skupina

Pracovní skupina 5.2 b) regenerace bytových domů - spolupráce při zpracovávání žádostí vlastníků bytových domů - poskytování informací vlastníkům bytových domů - dohlíží na realizaci projektů

5.2 a) revitalizace veřejných prostranství - dokončuje jednotlivé projekty na revitalizaci veřejných prostranství - konzultace s partnery - dohlíží na realizaci projektů

61

9.2. Komunikace řídící struktury IPRM s veřejností Příprava a úspěšná realizace IPRM je podmíněna efektivní účinnou komunikací nejen mezi všemi články řídící struktury navzájem ale i s okolím, které tvoří široká veřejnost. Město komunikuje s veřejností při přípravě a realizaci IPRM prostřednictví:
webových stránek města www.chrudim-city.cz Na těchto stránkách manažer IPRM ve spolupráci s vedením města zveřejňuje základní informace o IPRM. Veřejnost je informována o výběru zóny, cílech a aktivitách IPRM, o postupu prací při přípravě IPRM, časovém průběhu realizace dílčích projektů.
informačních tiskovin – Chrudimský deník Jsou zveřejňovány informace o obsahu a průběhu realizace IPRM, informace o dílčích projektech IPRM budou zveřejněny v následné fázi realizace IPRM.
veřejných projednání Touto formou byl dokument IPRM prezentován široké veřejnosti, která měla možnost zasáhnout do procesu přípravy IPRM. Podněty a připomínky občanů byly přínosem při přípravě a zpracování IPRM. Je cílem nejen města zlepšit prostředí a kvalitu života obyvatel v problémových sídlištích. O všech formách komunikace s veřejností vede manažer IPRM dokumentaci pro monitorování průběhu IPRM. Koordinace, monitorování a hodnocení IPRM a dílčích projektů bude efektivně realizována prostřednictvím řídicí struktury IPRM na všech jejích úrovních.

62

10. Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při přípravě a realizaci IPRM Princip partnerství je jedním ze základních principů strukturální politiky Evropské unie. Ve všech stadiích přípravy, zpracování a realizace IPRM Chrudim je princip partnerství dle Nařízení Rady (ES) č.1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti uplatňován. Princip partnerství je jednou z nejdůležitějších zásad jenž musí být respektována při tvorbě strategických a rozvojových dokumentů, proto byly už od počátku do přípravy IPRM Chrudim zapojeni jako partneři zástupci různých subjektů. Před zahájením zpracování dokumentu IPRM město Chrudim transparentním způsobem oznámilo široké veřejnosti svůj záměr a cíle realizace IPRM, aby mohlo dojít k zapojení jak veřejnosti tak vhodných partnerů. Osloveni byli obyvatelé města ke zjištění jejich názorů, postojů, připomínek. Do řídicí struktury IPRM, konkrétně do pracovních skupin, byli zapojeni 3 partneři z řad neziskových a vzdělávacích subjektů. Partneři svou účastí a vlivem v pracovních skupinách jsou hodnotným přínosem ve všech fází zpracování IPRM. Dalšími partnery projektu jsou všichni vlastníci bytových domů, kteří se do přípravy IPRM zapojili podáním projektových záměrů na regeneraci svých bytových domů a v další fázi realizace IPRM naplní vize a cíle IPRM Chrudim.

10.1. Partneři IPRM Chrudim Partnery IPRM Chrudim jsou:
Dům dětí a mládeže Chrudim
NZDM Kopretina (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež)
Centrum pro zdravotně postižené Pardubického kraje (CZP-PK)
Veřejnost, vlastníci bytových domů

Dům dětí a mládeže Chrudim - zastoupen ředitelkou Helenou Kaňkovou Svou nabídkou zájmových činností má Dům dětí a mládeže (DDM) v Chrudimi zmapováno území deprimované zóny z hlediska existence spíše neexistence nekomerčních volně přístupných rekreačních a sportovních ploch a dětských hřišť. DDM v Chrudimi pracuje podle vyhlášky MŠMT 74/2005 a je střediskem volného času. Je určen všem dětem z Chrudimi a nejbližšího okolí a nabízí pestrou nabídku volnočasových aktivit. Vítány jsou všechny děti, které se chtějí něčemu novému naučit, najít si nové kamarády, či koníčky nebo si jen odpočinout od starostí. DDM v Chrudimi nabízí:
zájmovou činnost pravidelnou (kroužky, kluby)
příležitostnou činnost (besedy, přednášky, kurzy, výlety, exkurze, výstavy)
soutěže, přehlídky, olympiády (vědomostní a sportovní soutěže pro žáky ZŠ a SŠ)
letní tábory a soustředění
spontánní aktivity (venkovní stolní tenis, stolní hokej, kulečník, stolní společenské hry) NZDM Kopretina (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež) - zastoupen ředitelem Mgr. Michalem Zahradníkem Z důvodu udržet existující do značné míry pestrou a vyváženou sociální strukturu obyvatelstva a zamezit formování ghett sociálně vyloučených osob v zóně města byla do přípravy a realizace zapojena NZDM Kopretina. Jedná se o nízkoprahovou sociální službou z oblasti sociální prevence, jejím poskytovatelem je občanské sdružení působící na Chrudimsku Šance pro Tebe. NZDM Kopretina je jedním z jejích sociálních programů a poskytuje otevřený prostor primárně určen pro všechny děti (příští generace) ve věku 5 – 11 let z lokality u chrudimského nádraží, které jsou ohroženy sociálním vyloučením. Kopretina je pro ně často jedinou alternativou pro aktivní trávení volného času, bezpečným místem, kontaktem se společností, místem bez předsudků a projevů rasové či jiné

63

diskriminace. Sekundární cílovou skupinou je blízké sociální okolí dětí – rodina, místní komunita, v níž žijí. Služby NZDM Kopretina může využít kdokoliv z cílové skupiny bez omezení (bez ohledu na národnost, náboženství, barvu pleti, politické či jiné smýšlení, pohlaví nebo sexuální orientaci), pokud svým chováním a jednáním neomezuje a neohrožuje sám sebe, ostatní klienty, pracovníky či efektivitu služby. V zařízeních o. s. Šance pro Tebe jsou respektována základní lidská práva dle Listiny základních práv a svobod. Centrum pro zdravotně postižené Pardubického kraje (CZP-PK) detašované pracoviště Chrudim - zastoupen vedoucí centra Mgr. Lenkou Rendošovou Svými praktickými zkušenostmi s péčí o imobilní občany a jejich pohybem po městě budou připomínky a odborné konzultace přínosem hlavně v oblasti architektonických bariér a přístupnosti objektů. CZPPK poskytuje poradenství a služby pomáhající občanům se zdravotním postižením při začleňování se do společnosti a při řešení osobních problémů vyplývajících z jejich handicapu. CZP-PK v Chrudimi poskytuje:
poradenství - zajišťuje pro své klienty sociálně-právní poradenství v širokém rozsahu.
prodej rehabilitačních a kompenzačních pomůcek (RKP) a zprostředkování informací ohledně zapůjčení RKP v půjčovně v Pardubicích.
osobní asistenci - terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby
Klub Mumínek - klubové odpoledne pro zdravotně postižené děti (2x týdně). Pomáhá zdravotně postiženým dětem a jejich rodičům v přístupu a využívání všech aktivit běžného života. Hlavním cílem je postupné začlenění zdravotně postižených dětí do smíšeného kolektivu a společnosti, aby v dospělém věku byly již plně integrovány. Veřejnost, vlastníci bytových domů Příprava a zpracování dokumentu IPRM byla formou setkání obyvatel, webových stránek, informací v tisku, veřejného projednání prezentována široké veřejnosti. Byla vyzvána k participaci na přípravě a realizaci IPRM výzvou pro předkládání projektových záměru v oblasti intervence IOP 5.2 b) regenerace bytových domů a k předkládání projektových záměrů z jiných operačních programů, které komplexně přispějí k vylepšení problémové zóny na polyfunkční sídliště. Podněty a připomínky občanů byly přínosem při přípravě a zpracování IPRM.

10.2. Zapojení partnerů v jednotlivých fázích V průběhu přípravy, zpracování a realizace IPRM Chrudim byl maximálním způsobem rozvíjen a podporován princip partnerství. V přípravné fázi proběhlo seznámení veřejnosti s IPRM, které se uskutečnilo 24.9.2008 ve velkém sále Muzea v Chrudimi. Informace o konání setkání byla zveřejněna na webových stránkách města. Setkání se zúčastnilo cca 90 osob a jeho cílem bylo: a) seznámit občany se záměrem IPRM a zjistit které problémy občané považují za prioritní ke komplexnímu zlepšení prostředí problémového sídliště, b) oslovit vhodné partnery a získat je ke spolupráci, c) vyzvat vlastníky či zástupce majitelů bytových domů ve vybrané zóně města k předkládání projektových záměrů aktivita IOP 5.2 b) regenerace bytových domů d) vyzvat veřejnost k předkládání projektových záměrů z jiných operačních programů či oblastí intervencí IOP V závěru byl ponechám prostor k diskusi mezi občany a představiteli města, ze které vyplynuly klíčové aktivity komplexního řešení deprimované lokality.

Město v souladu s principy partnerství uzavřelo Partnerské smlouvy s partnery, kteří měli zájem participovat na přípravě a realizaci IPRM a svými názory, zkušenostmi a připomínkami budou pro IPRM ve všech fázích přínosem. Dohody o partnerství byly uzavřeny za účelem vzájemné spolupráce při

64

přípravě a realizaci aktivit IPRM vedoucích ke zlepšení urbanního prostředí, zkvalitnění bydlení v bytových domech, ke zlepšení sociální soudržnosti a sociálního začleňování v rámci problémového sídliště. Zástupci partnerů byli jmenováni členy pracovních skupin IPRM. Hlavním úkolem partnerů jako členů pracovní skupiny bylo při zpracování IPRM Chrudim aktivně se podílet na zpracování dokumentu, připomínkovat jeho jednotlivé fáze a poskytovat zpracovatelům odborné názory, cenné praktické zkušenosti, konzultace a informace nezbytné pro postup prací. Všichni členové pracovní skupiny byli vybráni především podle zaměření zvolených aktivit a budou zapojeni v dalších fázích realizace a udržitelnosti IPRM. Partneři svou znalostí existujících problémů v deprimované zóně přispěli návrhy dílčích aktivit ke komplexnímu zlepšení prostředí a poukázali na možná rizika plynoucí z jejich realizace. Na internetových stránkách města byly po celou dobu přípravy a tvorby IPRM zveřejňovány aktuální informace z procesu přípravy, dále kontakty na manažera a organizační strukturu IPRM. Zapojit se při definování možných aktivit IPRM ve vybrané zóně tak měla také široká veřejnost, podnikatelské a neziskové subjekty formou návrhů a námětů prostřednictvím elektronické pošty. Partnerství uzavřené v přípravné fázi dokumentu bude pokračovat i ve fázi realizace IPRM a po dobu udržitelnosti projektů IPRM. Pracovní skupina ve spolupráci s partnery bude v realizační fázi zpracovávat a připravovat podklady pro dílčí projekty města a předkládat je k projednání ŘV. Po schválení IPRM Řídícím orgánem IOP město vyhlásí výzvy pro předkládání dílčích projektů podle stanovených cílů a jmenuje hodnotící komisi, která bude hodnotit kvalitu a na základě bodovacího systému (kapitola 12.Systém výběru projektů) provede předvýběr nejvhodnějších dílčích projektů k dosažení stanovených cílů IPRM. Hodnotící komise bude složena ze zástupců města, ŘV a zástupců zapojených partnerů. Při výběru projektů bude respektován princip transparentnosti, rovných příležitostí a partnerství. Výsledkem této činnosti bude seznam projektů zařazených do IPRM schválený zastupitelstvem. V IPRM nebudou realizovány pouze projekty města Chrudimi, ale také projekty z řad veřejnosti vlastníků bytových domů. Operace spojené s podporou bydlení jsou nedílnou součástí IPRM. Společný cíl projektů města a vlastníků bytových domů významně přispěje k posílení vzájemné komunikace a spolupráce mezi městem a veřejností. V průběhu realizační fáze řídící struktura IPRM včetně partnerů pečlivě sleduje vývoj všech projektů i realizaci IPRM jako celku. Město formou monitorovacích zpráv předává informace ŘO IOP.

10.3. Partnerství města a veřejnosti V průběhu přípravy a tvorby IPRM Chrudim měla široká veřejnost možnost sledovat aktuální dění na oficiálních webových stránkách města: http://www.chrudim-city.cz , kde byly průběžně zveřejňovány důležité informace o zpracování IPRM. V přípravné fázi a v průběhu tvorby návrhu IPRM město také vyzvalo formou veřejné výzvy veřejnost k předkládání projektových záměrů jak na regeneraci bytových domů, tak na projekty z jiných operačních programů z příznivým dopadem na vybranou zónu města. Tyto výzvy byly orientovány především na veřejnost (občané města), podnikatelské a neziskové subjekty ve vybrané zóně města. Výzvy byly prezentovány na setkání občanů a zástupců města dne 24.9.2008 a na webových stránkách města. Projektové záměry předložené v těchto výzvách poukázaly na enormní zájem vlastníků bytových domů regenerovat své bytové domy a vytvořily tak předběžnou databázi projektových záměrů. Zároveň se staly podkladem pro kvalifikované nastavení monitorovacích indikátorů IPRM Chrudim. Veřejné projednání návrhu dokumentu IPRM se uskutečnilo dne 8.12.2008 od 17.00 hod. v budově Městského úřadu města Chrudim. Informace o konání veřejného projednání byla uveřejněna na webových stránkách města a v rozhlasovém médiu. Manažer IPRM pozval na veřejné projednání zástupce ŘO IOP. Veřejného projednání se zúčastnilo cca 15 osob, z nichž významnou část tvořili vlastníci či zástupci vlastníků bytových domů vybrané zóny města.

65

Všichni účastníci veřejného projednání byli seznámeni s navrženou strukturou a obsahem IPRM Chrudim, s navrženými cíli, opatřeními, aktivitami a indikativním seznamem (předpokládaných) dílčích projektů. V rámci veřejného projednání byl dán prostor k diskusi a ke vznesení připomínek k prezentovanému návrhu IPRM Chrudim. Více informací o způsobu zapojení partnerů a dalších subjektů do přípravy a realizace IPRM je uvedeno v kapitole 9. Způsob řízení a popis administrativní kapacity IPRM. Projednání s partnery a veřejností je doloženo formou zápisů z jednání pracovních skupin a veřejných projednání.

66

11. Nástroje finančního inženýrství Město Chrudim v zájmu zlepšení úrovně bydlení, životního prostředí a vzhledu města využívá nástroj finančního inženýrství „Fond rozvoje bydlení města Chrudim“ (dále jen fond). Vytvoření a použití účelových prostředků Fondu rozvoje bydlení města Chrudim upravuje obecně závazná vyhláška města Chrudim č. 8/2005, o vytvoření a použití účelových prostředků Fondu rozvoje bydlení města Chrudim, schválená Zastupitelstvem města Chrudim dne 12.12.2005 usnesením č.66/2005. Tato obecně závazná vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.1.2006. Fond slouží jednak k poskytování půjček individuálním žadatelům na zvelebení především obytných budov v I. městské zóně, výjimečně v dalších částech města, a dále k zabezpečení potřeb územního rozvoje města a údržby a oprav bytového fondu města. Adresáty půjček z fondu podle mohou být pouze subjekty, tj. fyzické a právnické osoby, které vlastní budovy starší 10 let na území města, a které přijmou závazek poskytnutou půjčku podle stanovených a ve smlouvě uvedených pravidel ve prospěch těchto budov použít. Výše půjčky u jednotlivých titulů je omezena horní hranicí půjčky a zároveň může činit max. 50% rozpočtových nákladů na titul. Z fondu se poskytují tyto druhy půjček: Tabulka č.25 – Půjčky poskytované z fondu Č.

Název

Splatnost

Úrok

Max. půjčka

01

Obnova střechy (krytiny i konstrukce) starší 10 let

4 roky

4%

do 500 tis.Kč

02

Vybudování přípojky na stáv. kanalizaci v délce větší 30 m

4 roky

5%

do 50 tis. Kč

03

Dodatečná izolace domu proti spodní vodě stáří nad 10 let

3 roky

4%

do 100 tis. Kč

04

Obnova fasády domu vč. oplechování staršího 10 let

4 roky

3%

do 50 tis. Kč

05

Zateplení obvodového pláště domu staršího 5 let

4 roky

3%

do 50 tis. Kč

06

Zřízení plyn. nebo el. topení v domě starším 10 let

3 roky

5%

do 40 tis. Kč

07

Kompletní výměna oken, z nichž 50 % je do ulice

4 roky

5%

do 60 tis.Kč

08

Vybudování WC, koupelny nebo sprchy ve stáv. bytě

4 roky

5%

do 50 tis. Kč

09

Při půdní nástavbě bytů rušící ploché střechy

3 roky

7%

do 70 tis.Kč

10

Při vestavbě bytu do půdního prostoru

3 roky

7%

do 50 tis.Kč

11

Obnova vývěsního štítu a výkladců provozovny schválená architektem města

4 roky

3%

do 50 tis. Kč

12

Obnova a statické zabezpečení balkónů

4 roky

5%

do 30 tis. Kč

Zdroj: Město Chrudim

Subjekty mohou získat půjčku z fondu výhradně na základě výběrového řízení. Výběrové řízení organizuje pověřený odbor Městského úřadu Chrudim pro každý rok samostatně. Podmínky výběrového řízení jsou vyvěšeny na úřední desce úřadu a jiným vhodným způsobem zveřejněny. Lhůta pro podání žádosti o účasti na výběrovém řízení se stanoví v rozmezí od 21 do 45 dnů ode dne vyvěšení podmínek výběrového řízení na úřední desce. Složení výběrové komise pro jednotlivá výběrová řízení stanoví pověřený odbor Městského úřadu Chrudim. Výběrová komise vyhodnotí předložené žádosti o půjčky a navrhne konkrétní závěr výběrového řízení. Zastupitelstvo města Chrudim na návrh Rady města Chrudim rozhodne o výběru žadatele. Rozhodnutí nepodléhá právu odvolání se a na půjčku není právní nárok.

67

O výsledku výběrového řízení budou všichni žadatelé neprodleně vyrozuměni. Vybraní žadatelé budou vyzváni k uzavření smlouvy o půjčce. Právo na uzavření smlouvy zaniká, pokud se žadatel nedostaví k uzavření smlouvy do 30 ti dnů ode dne vyrozumění o výsledku výběrového řízení. Systém poskytování půjček a jejich užití, upravených Obecně závaznou vyhláškou města Chrudim č. 8/2005, podléhá kontrole příslušných odborů úřadu a kontrolnímu výboru Zastupitelstva města Chrudim Více informací včetně vzoru „Smlouvy o půjčce z Fondu rozvoje bydlení města Chrudim“ a „Žádosti o poskytnutí půjčky z Fondu rozvoje bydlení města Chrudim" naleznete na webových stránkách města: http://www.chrudim.eu/public/file/FRB_finalni.doc

68

12. Způsob výběru dílčích projektů IPRM Výběr dílčích projektů IPRM Chrudim bude hodnotící komise jmenovaná ŘV IPRM provádět transparentním a nediskriminačním způsobem při respektování pravidel národního a komunitárního práva. Důraz bude kladen na efektivní čerpání prostředků ERDF, veřejný zájem a na dosažení synergického efektu.

12.1. Vyhlášení výzvy pro příjem dílčích projektů IPRM Město po schválení IPRM Chrudim Řídícím orgánem IOP a po uzavření Dohody o zabezpečení realizace IPRM Chrudim vyhlásí, dle stanoveného harmonogramu, výzvy a provede výběr nejvhodnějších projektových žádostí o dotace k dosažení vize a cílů IPRM Chrudim. V průběhu programovacího období město předpokládá, že vyhlásí celkem 5 výzev k předkládání projektových žádostí. Výzvy pro předkládání projektových žádostí o dotace budou tříměsíční, první dvě výzvy bude vyhlášeny v roce 2009, následující výzvy poté každoročně v dalších letech až do roku 2013. Město Chrudim vyhlásí výzvy spolu s podmínkami pro výběr nejvhodnějších dílčích projektů v co nejširším rozsahu. Výzva bude zveřejněna na internetových stránkách města, vyvěšena na úřední desce, uveřejněna v Chrudimském zpravodaji a v regionálním tisku. Ke kvalitnímu zpracování žádostí dílčích projektů bude žadatelům k dispozici zveřejněná Příručka pro žadatele a příjemce pro oblast intervence 5.2. V jednotlivých výzvách bude vždy uvedena informace, kde je příručka k dispozici. Ke každé výzvě bude město pořádat informativní seminář pro předkladatele všech dílčích projektů, kde jim formou konzultací a poradenství bude nápomocno při přípravě a zpracování.

12.2. Příjem a evidence přijatých projektových žádostí Formuláře projektových žádostí předkladatelů dílčích projektů o dotace budou přijímány vždy od prvního dne vyhlášení příslušné výzvy městem Chrudim k předkládání žádostí. Žádost musí být předložena na standardním formuláři, který žadatelé vyplňují v programu Benefit7 a musí být podepsána statutárním zástupcem žadatele. K žádosti musí být pevně připojeny povinné přílohy. Žadatel nebo jím pověřená osoba předloží tištěnou verzi žádosti ve 2 pare (1 originál nebo ověřená kopie, 1 prostá kopie) osobně na podatelně Městského úřadu Chrudim, Pardubická 67, Chrudim. Žádosti doručené jiným způsobem např. poštou nebo doručeny po termínu ukončení příjmu žádostí o poskytnutí dotace uvedeným ve výzvě nebudou akceptovány. Projektová žádost bude na podatelně Městského úřadu v Chrudimi zaregistrována přidělením jednacího čísla s čárovým kódem elektronické spisové služby, tím dojde k transparentnímu zařazení žádosti do systému elektronické evidence přijatých dokumentů. Předávací protokol předkladatele projektové žádosti bude tímto čárovým kódem s přiděleným číslem jednacím opatřen, tím dojde k potvrzení převzetí projektové žádosti městem Chrudim.

12.3. Způsob výběru dílčích projektů Způsob výběru dílčích projektů bude nastaven tak, aby byly vybrány pouze kvalitní projekty splňující podmínky IPRM v IOP, jsou realizovatelné, udržitelné a realizací výrazně přispějí k naplnění cílů IPRM Chrudim a rozvoji města. Výběr dílčích projektů bude založen na principu soutěže mezi předkládanými projekty v rámci jednotlivých uzavřených výzev. Projekty budou posuzovány ve dvou úrovních: 1. Obecná kritéria posouzení přijatelnosti 2. Kritéria bodového hodnocení dílčích projektů Způsob posouzení obecných kritérií přijatelnosti Kritéria přijatelnosti posuzuje hodnotící komise jmenovaná ŘV IPRM. Kontrola se provádí na základě obecných kritérií přijatelnosti. Projekty, které splnily všechna obecná kritéria přijatelnosti (odpověď ve

69

všech kritériích ANO) jsou následně hodnoceny kritérii bodového hodnocení dílčích projektů. Projekty, které nesplnily obecná kritéria (odpověď na všechny kritéria není ANO) jsou vyřazeny z dalšího procesu hodnocení. Obecná kritéria posouzení přijatelnosti:
projektový záměr je v souladu se strategii rozvoje města Chrudim
projektový záměr je v souladu s cíli a opatřeními IPRM Chrudim
žadatel je oprávněným příjemcem podpory
informace v žádosti jsou úplné a v předepsané formě stanovené výzvou města pro předkládaní dílčích projektů
žádost je podepsána statutárním zástupcem žadatele
projektový záměr splňuje místní příslušnost deprimované zóny města
projektový záměr bude realizován nejpozději do 30.6.2015
projektový záměr nemá negativní dopad na žádné z horizontálních témat

Kritéria bodového hodnocení dílčích projektů Hodnocení dílčích projektů hodnotící komisí probíhá po ukončení posouzení obecných kritérií přijatelnosti. Kritéria bodového hodnocení dílčích projektů jsou uvedena a definována v následující tabulce bodového hodnocení včetně maximálního počtu bodů, které lze v daném kritériu získat. Maximální bodové hodnocení jehož lze splněním všech hodnotících kritérií dosáhnout je 90 bodů. Seznam projektů doporučených k financování, nedoporučených k financování a vyřazených z procesu administrace je po provedení výběrů dílčích projektů jmenovanou hodnotící komisí a následným schválením seznamu ŘV IPRM předložena zastupitelům města. Zastupitelstvo schvaluje konečný seznam dílčích projektů, které budou financovány v rámci IPRM Chrudim. Tabulka č. 26 – Bodové hodnocení kvality dílčích projektů

Počet bodů

Kritérium 1. Hodnocení schopností a zkušeností žadatele a) žadatel má zkušenosti s řízením a realizací obdobných projektů b) finanční hodnocení žadatele (porovnání závazků a pohledávek, pravidelné příspěvky do fondu oprav)

2. Potřeba a relevance projektu

Odkaz na žádost, přílohu

0 – 20 0 - 10

Doložení již realizovaných projektů k regeneraci bytového domu

0 - 10

Příloha k žádosti

0 - 20

a) jasné a stručné zdůvodnění potřebnosti projektu

0 - 10

b) projekt je v souladu s IPRM Chrudim

0-5

Žádost

0-5

Lze doložit zapojení do přípravy IPRM

c) žadatel aktivně spolupracuje s předkladatelem IPRM

3. Kvalita projektu

Žádost

0 - 40

a) realizovatelnost projektu (komplexnost aktivit nutných k realizaci projektu) b) reálnost rozpočtu (ceny uvedené v položkovém rozpočtu odpovídají cenám obvyklým v místě realizace projektu c) udržitelnost projektu po skončení realizace (prokázání finanční udržitelnosti projektu, vyčíslení provozních nákladů X finanční zdroje krytí) d) projekt snižuje energetickou náročnost budov (zateplení nebo výměna oken) e) posouzení kvalitativního přínosu projektu ve srovnání se současnou situací

0-5

Žádost, harmonogram

0-5

Doloží žadatel

0-5

Doloží žadatel

0 - 10

Žádost, energetický audit

0-5

Žádost

f) projekt zahrnuje revitalizaci veřejných prostranství

0-5

Žádost, projektová dokumentace

g) projekt řeší potřeby občanů se zdravotním postižením

0-5

Žádost, projektová dokumentace

70

4. Horizontální témata

0 - 10

a) realizace projektu přispěje k naplnění principu rovných příležitostí b) realizace projektu přispěje k naplnění principu udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí

CELKEM

0-5

Popis v žádosti

0-5

Popis v žádosti

max. 90

Seznam s vyznačeným pořadím dílčích projektů, dle získané bodové hodnoty a respektování celkového finančního limitu IPRM Chrudim, předloží hodnotící komise Řídícímu výboru IPRM a ten následně ke schválení Zastupitelstvu města Chrudim. Seznam schválených projektů zastupitelstvem určených k podpoře poskytne město ŘO IOP. Statutární orgán města Chrudimi vystaví všem schváleným dílčím projektům doporučeným k podpoře písemné potvrzení, že jejich předložený projekt je součástí schváleného IPRM Chrudim a je v souladu s jeho vizí a cíli. Písemné potvrzení bude k převzetí u manažera IPRM, který e-mailovou poštou vyzve všechny žadatele k vyzvednutí hodnocené dokumentace dílčích projektů a úspěšným žadatelům předá písemné potvrzení.

71

13. Naplňování horizontálních témat Evropská komise v souladu s obecným nařízením a SOZS definovala pro programové období 20072013 dvě základní horizontální témata: - rovné příležitosti a zákaz diskriminace - udržitelný rozvoj Horizontální témata průřezově zasahují do všech oblastí socioekonomického rozvoje a je nutné je chápat jako cíl, který by se měl plošně dosahovat. Při zpracování IPRM Chrudimi byla horizontální témata zohledněna a respektována.

13.1. Rovné příležitosti a zákaz diskriminace Princip rovných příležitostí znamená potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Téma rovných příležitostí se vztahuje i na další znevýhodněné skupiny jako jsou migranti, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol; souhrnně skupiny ohrožené sociální exkluzí. Cílem IPRM Chrudim je zajištění a zlepšování kvality života, sociální stability, rozvoj lidského a ekonomického potenciálu všech obyvatel bez rozdílu a potírat jakékoliv již existující rozdíly. Dílčí aktivity IPRM Chrudim v žádném případě nevytvářejí žádné omezení rovných příležitostí a případné diskriminace obyvatel, naopak IPRM je cíleně zaměřen na podporu rovných příležitostí vytvářením vhodných podmínek zejména pro prevenci sociálně patologických jevů a jakékoliv formy diskriminace. Současně vytváří příznivé podmínky pro začleňování ohrožených skupin obyvatelstva zpět do společnosti a pro kvalitní spolupráci obyvatelstva se subjekty města. Tabulka č. 27 – Kategorie aktivit rovných příležitostí IPRM Chrudim Kategorie rovných příležitostí Specifické potřeby obyvatel

Rovné pracovní podmínky Informovanost a komunikace

Vzdělávání a práce Kvalita života Prevence sociálně patologických jevů

Popis aktivit rovných příležitostí 1.3.1 Rekonstrukce prostor na sociální byty 1.3.2 Pořízení zařízení sociálních bytů 3.1.1 Výstavba a rekonstrukce komunikací a chodníků včetně bezbariérových přechodů Sociální poradenství v rámci projektů spolufinancovaných z jiných operačních programů. (OPLZZ) Informace budou k dispozici prostřednictvím internetových stránek města, zprávami v regionálním tisku či sdělovacích médiích. Dotazy či připomínky je možné vznést osobně na Městském úřadě či adresovat e-mailovou poštou manažerovi IPRM. Sociální poradenství a vzdělávaní poskytovatelů sociálních služeb v rámci projektů spolufinancovaných z jiných OP. Rámcově veškeré aktivity IPRM Chrudim výrazně přispívají ke zlepšení kvality a usnadnění života obyvatel 2.2.1 Úpravy nekomerčních rekreačních ploch 2.2.2 Budování nových sportovních ploch a hracích míst 3.2.1 Pořízení bezpečnostního kamerového systému 3.2.2 Výstavba a modernizace veřejného osvětlení Nízkoprahové služby (sociální a aktivizační) pro děti a mládež, služby sociální péče a sociální prevence, vzdělávaní poskytovatelů sociálních služeb v rámci projektů spolufinancovaných z jiných OP.

Rovné příležitosti obyvatel nejsou nijak ohroženy, realizace IPRM Chrudim a očekávané výsledky budou mít jasný pozitivní přínos pro všechny skupiny obyvatel.

72

13.2. Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je takový ekonomický růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Vychází se z toho, že SF jsou určeny zejména na podporu a rozvoj ekonomické a sociální oblasti za předpokladu, že jejich implementace přispěje ke zlepšení životního prostředí. Záměrem realizace IPRM je maximalizovat zlepšení stavu životního prostředí. Územní plánování vytváří předpoklady a výstavbu pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generace budoucích. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. IPRM má nepopiratelný pozitivní vliv zejména na udržitelný rozvoj. V prvé řadě jde o úspory energie v bytových domech včetně snížení stávající úrovně energetické náročnosti stávajících budov a zvýšení jejich energetické účinnosti (vazba na požadavky směrnice č. 2009/91/EK o energetické náročnosti budov). Jasný pozitivní vliv mají i opatření spojená s revitalizací veřejných prostranství v rámci bytových sídlišť (veřejná zeleň, sanace prostor, rekreační plochy, dětská hřiště). Tabulka č. 28 – Kategorie aktivit udržitelného rozvoje IPRM Chrudim Kategorie udržitelného rozvoje Doprava

Životní prostředí

Spotřeba energie

Ekonomický potenciál

Popis aktivit vedoucích k udržitelnému rozvoji 3.1.1 Výstavba a rekonstrukce komunikací a chodníků včetně bezbariérových přechodů 3.1.2 Rozšíření kapacity parkovacích míst 2.1.1 Rekonstrukce cestních sítí, pořízení a obnova městského mobiliáře 2.1.2 Výsadba, obnova a údržba veřejné zeleně Projekt spolufinancovaný z jiného OP PI – program Eko-energie 1.1.1 Zateplení fasád a střech bytových domů 1.1.2 Výměna oken a vstupních dveří ve fasádě 1.2.1 Pořízení otopné soustavy včetně měření spotřeby tepla Projekt spolufinancovaný z jiného OP PI – program Eko-energie Projekt spolufinancovaný z jiného OP PI – program Eko-energie

IPRM Chrudim je zaměřen na komplexní řešení problémů deprimované zóny města a tím napomáhá odvrácení hrozby sociálního vyloučení jejich obyvatel. Aktivity v rámci IPRM povedou k odstranění územních rozdílů ve městě a celkovému harmonickému rozvoji. Respektování a naplnění principu horizontálních témat bude jedním z bodovaných kritérií pro výběr a hodnocení dílčích projektů IPRM Chrudim (kapitola 12. Způsob výběru projektů). Požadavky rovných příležitostí a udržitelného rozvoje jsou tak respektovány na všech úrovních IPRM Chrudim. Město Chrudim je od roku 2001 členem Národní sítě Zdravých měst České republiky a od této doby realizuje projekt Zdravé město Chrudim a místní Agenda 21 (MA 21). Jde o dlouhodobý, stále nekončící a vyvíjející se proces, jehož cílem je podpora zdraví, zvyšování kvality života obyvatel při respektování zásad udržitelného rozvoje. Projekt Zdravé město je projektem Světové zdravotnické organizace (WHO). Schválením Deklarace Zdravého města se Chrudim zavázala k postupu dle mezinárodních dokumentů: • Zdraví 21, • Agenda 21 • Národní akční plán zdraví a životního prostředí ČR

73

Principy a zásady udržitelného rozvoje jsou popsány v základním dokumentu Agenda 21. Na Agendu 21 těsně navazuje strategie Světové zdravotnické organizace s názvem Zdraví 21 (Health 21). Zdravé město Chrudim dosahuje již od roku 2006 výsledků požadovaných pro splnění kategorie „B“ Kritérií místní Agendy 21. V letošním roce (2008), dosud nejvyšší kategorii dle kritérií MA 21, město obhájilo již potřetí a získalo tak každý rok odborné posouzení MŽP k realizaci MA 21 v letech 2006 – 2008. Tato skutečnost byla doložena naplněním oficiální Databáze MA 21 daty v požadovaném rozsahu a kvalitě a zároveň ústní obhajobou úrovně procesu MA 21 v obci před Pracovní skupinou pro MA 21 při Radě vlády pro udržitelný rozvoj. Místní Agendu 21 město chápe jako velkou příležitost k dosažení lepší kvality života obyvatel města s dlouhodobou perspektivou rozvoje za účasti veřejnosti (veřejná projednávání Plánu zdraví a kvality života, setkávání pracovních skupin, sběr připomínek a námětů občanů, kulaté stoly, dotazníky, ankety, plánovací setkání apod.). Náměty a připomínky jsou zaneseny do Plánu zdraví a kvality života a postupně dle možností realizovány. V roce 2006 získalo město Chrudim resortní cenu MV ČR "Organizace dobré veřejné služby v roce 2006"za uplatňování principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni splněním kategorie "B" oficiální sady Kriterií místní Agendy 21 prostřednictvím realizace projektu Zdravé město. Místní Agenda byla v roce 2007 uznána jako metoda modernizace veřejné správy a městu Chrudim se podařilo získat i v roce 2007 resortní cenu Ministerstva vnitra "Organizace dobré veřejné služby v roce 2007"za aplikaci modelu CAF a uplatňování principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni splněním kategorie "B" oficiální sady Kriterií místní Agendy 21 prostřednictvím realizace projektu Zdravé město. V letošním roce město získalo cenu MPSV v soutěži Obec přátelská rodině, kde díky aplikaci MA21 dokázalo doložit plnění jednotlivých kritérií (spolupráci s partnery na řešení problematiky rodiny, domácího násilí, komunitního plánování, nastavení systému dotací a grantů, podpora volnočasových aktivit, dětská hřiště – jejich plánování, rekonstrukce, řešení problematiky bezbariérovosti apod.) Město Chrudim získalo v posledních dvou letech i mezinárodní ocenění ve finále soutěže The LivCom Awards „Města,ve kterých stojí za to žít“ se soutěžním projektem „Zdravé město Chrudim – město, kde stojí za to žít!“. Právě aplikace MA 21 se v této prestižní soutěži ukázala jako velice přínosná. Město Chrudim realizující projekt Zdravé město Chrudim a MA 21 uspělo v nabité konkurenci téměř tří stovek měst z celého světa a ve finále v letošním roce obsadilo celkově druhé místo. Zároveň si za svoji prezentaci vysloužilo Zlatou cenu. Chrudim, člen Národní sítě Zdravých měst ČR, zde obhajovala zlatou cenu za třetí příčku z loňského finále v Londýně. The LivCom Awards, probíhající v rámci Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), je jedinou soutěží měst a obcí na světě, která se zaměřuje na hodnocení celkového rozvoje samospráv dle šesti oblastí jako je ochrana životního prostředí, komunitní život, péče o kulturní dědictví, plánování do budoucnosti či podpora zdraví.

74

14. Analýza rizik Řízení rizik představuje jednu z rozhodujících činností, která má přímý dopad na výstupy a výsledky realizace IPRM Chrudim, jako celku tak každého dílčího projektu. Cílem této kapitoly je identifikovat a popsat rizika ohrožující IPRM v jeho jednotlivých fázích, stanovit závažnost jednotlivých rizik a opatření pro předcházení či eliminaci jejich negativního vlivu na přijatelnou míru. Rizika je možné z hlediska nositele IPRM či dílčího projektu rozdělit na vnitřní a vnější. Vnitřní rizika spočívají zejména na straně předkladatele a realizátora IPRM a předkladatelů dílčích projektů. Patří mezi ně špatná kvalita předkládaných projektů, nekompetentní management, nedostatek finančních prostředků, nedodržení podmínek ŘO IOP. Většině z těchto rizik je možné předcházet již v přípravné fázi IPRM či dílčích projektů. Vnější rizika lze jen stěží odhadnout, většinou nelze nijak eliminovat či jen velmi omezeně jejich dopad na IPRM/dílčí projekty. Patří mezi ně změny legislativy EU a ČR, změna podmínek a pravidel ŘO IOP, změna devizového kurz (Kč/EUR). Mezi vnější rizika u nichž lze snížit jejich dopad kvalitním smluvním pojištěním výčtu událostí a rozsahu majetku patří živelní události. Hlavní







rizika IPRM Chrudim a jeho dílčích projektů je možné rozdělit do několika kategorií: řídící a organizační technická provozní finanční právní politická

Jednotlivá rizika ohrožující úspěšnou realizaci IPRM Chrudim a dílčích projektů jsou jasně identifikována a popsána. Součástí analýzy rizik je soubor navržených opatření k jejich eliminaci či minimalizaci.

75

Analýza rizik - IPRM Chrudim a dílčích projektů Specifikace rizika

Okolnosti vzniku rizika

Fáze projektu

Opatření pro minimalizaci rizika

Míra závažnosti

14.1. Řídící a organizační rizika Nefunkční komunikace a koordinace jednotlivých článků řídící struktury IPRM. Nevhodně nastavená vzájemná komunikace s partnery, veřejností, předkladateli dílčích projektů.

Řídící struktura vzájemně nekomunikuje, není seznámena s obsahem a dopadem úkolů. Neefektivní komunikace manažera s partnery a s předkladateli dílčích projektů IPRM, což může vést ke zpoždění aktivit IPRM a narušení jako celku. Časté změny osob v řídící struktuře IPRM Změna osob není doprovázena předáním a u předkladatelů dílčích projektů informací, nově jmenované či určené osoby nevládnou předpokládanými kompetencemi či znalostmi a dovednostmi.

přípravná, realizační, udržitelnosti

Jasné definování úkolů a kompetencí všech článků nízká řídící struktury. Vhodně zvolená komunikační strategie s partnery a předkladateli dílčích projektů.

přípravná, realizační, udržitelnosti

Nutná zastupitelnost na všech pozicích v řídící struktuře IPRM a dílčích projektů.

nízká

Nezvládnutí role ze strany manažera Manažer nemá dostatečné kompetence, znalosti a přípravná, realizační, IPRM, či manažerů zajišťujících přípravu dovednosti, jež jsou nutné pro zajištění realizace udržitelnosti a realizaci dílčích projektů a udržitelnosti projektu

Permanentní kontrola práce manažera IPRM ze nízká strany vedení města. Pomoc předkladatelům dílčích projektu s administrací a řízením dílčích projektů.

Spory ŘV ohledně výběru dílčích projektů Dílčích projektových záměrů je předloženo velké přípravná, realizační IPRM množství, nejsou konkrétní, nenaplňují strategii města.

Jasně specifikované požadavky pro předkládání střední projektových záměrů ve výzvách. Dílčí projekty budou hodnoceny a vybrány na základě hodnotících kritérii.

14.2. Technická rizika Špatně provedené zadávací/výběrové řízení a související časové zpoždění realizace díla

Výběrové/zadávací řízení neprobíhá podle podmínek zákona. Zadávací podmínky a kritéria výběru jsou nereálně stanovené, neúspěšní účastníci se odvolávají proti výsledku řízení.

realizační

Nekvalitní smluvní dokumentace s dodavateli prací a dodávek

Smluvní dokumentace není konzultována ani prověřena osobami s relevantním odborným vzděláním a zkušenostmi s obdobnými projekty.

realizační

Nízká kvalita díla (nekvalitně provedené V průběhu realizace projektu dochází k dodavatelské práce, služby, materiál), nekvalitním dodávkám materiálu, špatně opožděné předání díla provedeným pracím apod., nejsou splněny kvantitativní a kvalitativní parametry díla.

realizační

76

Zadávací řízení musí být provedeno v souladu se nízká zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Nositelé dílčích projektů musí mít možnost konzultací. Zadavatel by měl využít svých dosavadních zkušeností se zadávacími řízeními či využít zkušeností externího dodavatele, jehož činnost je primárně zaměřena na zadávací řízení. Smluvní podmínky musí být konzultovány s osobami nízká s právnickým vzděláním a dalšími odborníky s relevantním zaměřením (např. stavebním, technickým), a to již od doby formulace způsobu provedení výstavby/zakázky. Kvalitní smlouva o dílo obsahující jednoznačně dané nízká povinnosti a práva při řešení závad díla včetně způsobu jejich odstranění. Smlouva o dílo musí vycházet z podmínek zadávacího řízení. Pravidelná kontrola v průběhu výstavby v rámci tzv. kontrolních dnů, bezpodmínečné uplatňování sankcí za neplnění smlouvy.

14.3. Provozní rizika Prodloužení doby realizace projektu nedodržení harmonogramu

Bankrot nositele dílčího projektu, ohrožení udržitelnosti výsledků dílčího projektu Nedodržení monitorovacích indikátorů Vyšší než očekávané provozní výdaje v provozní fázi dílčího projektu ohrožení udržitelnosti výsledků dílčího projektu

Nedodržení smluvních vztahů s dodavateli, realizační, udržitelnosti prodloužení doby výběrových řízení, prodloužení doby vyhotovení staveb (např. nepříznivých klimatických podmínek). Nositel projektu nezvládl své hospodaření z realizační, udržitelnosti různých důvodů (chybí finanční prostředky na dokončení nebo udržitelnost projektu.). Nekvalitní dozor nad realizací IPRM realizační, udržitelnosti

Zajištění kvalitních smluv s dodavateli, přesné plánování výběrových řízeních i s dostačující časovou rezervou, zajištění kvalifikovaného stavebního dozoru Hodnotící komise by měla subjekty, u kterých existuje tento typ rizika vyřadit na základě hodnotících kritérií pro hodnocení dílčích projektů. Dozor nad realizací projektů, stavební dozory, realisticky stanovené a kvantifikované indikátory

nízká

Nositel dílčího projektu vykazuje vyšší provozní náklady než očekával z různých důvodů (počasí, špatně propočtené parametry projektu).

realizační, udržitelnosti

Nositel dílčího projektu musí znát parametry nízká projektu, nechat je ověřit nezávislou osobou, porovnat projekt s obdobnými již realizovanými projekty. Konečně musí následně zajistit dodatečné finanční zdroje (vlastní či návratné).

Rozpočtové (investiční) náklady projektu jsou vyšší než očekávané

realizační

Podmínky zadávacího řízení a smlouva o dílo musí omezit eventuelní růst investičních nákladů nad rámec vítězné nabídkové ceny. Nositel dílčího projektu musí mít zabezpečen dostatek vlastních prostředků na tyto náklady.

střední

realizační

Zajištění dostatečné kontroly v nakládání s finančními prostředky nositelů dílčích projektů. Zajištění oprávněnosti nakládání s veřejnými prostředky prostřednictvím smluvních vztahů.

nízká

realizační

Nositel dílčího projektu musí mít k dispozici střední dostatečnou výši vlastních či návratných finančních zdrojů, jejímž účelem je průběžné financování investiční fáze projektu. Nositel by měl mít vytvořeny či smluvně zajištěny dostatečné rezervy na financování výdajů projektu. Průběžná kontrola náležitostí daňových dokladů a nízká úhrad, průběžný dohled nad splněním veškerých podmínek programu. Dostatečná finanční rezerva nositele projektu či možnost pozastavit realizaci projektu.

střední

nízká

14.4. Finanční rizika Překročení celkového plánovaného investičního rozpočtu dílčího projektu

Porušení rozpočtové kázně

Neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo stáních finančních aktivit jsou podle zákona č. 218/2000Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, definovány v § 44 uvedeného zákona. Nedostatek finančních prostředků na Nositelé dílčích projektů podcenily průběžné předfinancování výdajů projektů do doby financování projektu, například obdržely dotaci inkasa dotace později či v nižší výši než očekávaly.

Opožděné čerpání dotací z důvodu předložení nekvalitní dílčí žádosti o platbu

Nositel projektu nevěnoval pozornost pečlivé přípravě žádosti o platbu, nedoložil potřebné doklady dle smlouvy uzavřené s ŘO IOP.

realizační

77

Vznik živelní události či jiného rizika v době realizace a udržitelnosti dílčího projektu

Nositel projektu nevěnoval dostatečnou realizační, udržitelnosti pozornost pojištění majetku v realizační fázi a ve fázi udržitelnosti projektu.

Samozřejmostí by mělo být pojištění majetku v době realizace a udržitelnosti projektu. Nutné sjednání pojištění proti rizikům živelních pohrom, krádeže apod.

střední

Nedodržení pokynů pro zadávání veřejných zakázek

Nositel projektu nerespektoval zákon o zadávání přípravná, realizační veřejných zakázek

Manažer IPRM, projektový tým a předkladatelé nízká dílčích projektů musí dodržovat předepsané zákony a zároveň dbát na kvalitní průběh jednotlivých řízení

Nedodržení podmínek IOP

Nositel projektu nerespektoval podmínky kladené přípravná, realizační IOP udržitelnosti

Projektový tým musí dbát na dodržování pravidel stanovených IOP pro poskytování dotací a zároveň musí dostatečně komunikovat se zástupci ŘO IOP

Během trvání projektu dojde dvakrát ke komunálním volbám

Zvolit přínosné projekty v souladu s principy střední hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti tak aby splnily přijatelnost i pro další politickou reprezentaci vzešlou z následujících komunálních voleb

14.5. Právní rizika

nízká

14.6. Politická rizika Změna politického vedení města

realizační

78

15. Projekty financované z jiných OP Součástí IPRM odděleně mimo celkový finanční objem IPRM jsou také projekty, které budou potencionálně spolufinancovány z jiných operačních programů nebo jiných oblastí intervence IOP a jsou pro komplexní řešení problémů dané zóny velmi důležité. Součástí IPRM Chrudim jsou těmito předpokládanými projektovými záměry projekty z OP Lidské zdroje a zaměstnanost a OP Podnikání a inovace. Jedním z nejvýznamnějších problémů chrudimského sídliště pod nádražím je nebezpečí postupu degradace fyzického prostředí a oslabování sociální struktury obyvatelstva. Stávající špatný technický stav bytových domů a zanedbaný vzhled přilehlých veřejných prostranství je příčinnou velmi nízkého zájmu o bydlení. V zóně se vyskytuje vysoká koncentrace negativních jevů jako je sociální vyloučení, rostoucí kriminalita a všeobecně se zhoršující kvalita života. Město Chrudim může využitím IPRM podstatně oslabit faktor trestné činnosti budováním atraktivních a bezpečných ulic a otevřených prostranství. Pro stabilizaci narušené sociální struktury obyvatelstva v lokalitě pod nádražím a k začleňování sociálně vyloučených osob a osob ohrožených sociálním vyloučením bude však zapotřebí podpory z jiných operačních programů EU, především OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Prostřednictvím poskytování kvalitních a snadno dostupných sociálních služeb by mohla být zajišťována pomoc pro plnění základních podmínek života ve společnosti. Cílem bude podporovat a rozvíjet schopnosti uživatelů služeb k návratu do běžného života ve společnosti a na trh práce. Základní sociální poradenství poskytne informace přispívající k řešení nepříznivé životní situace. Služby sociální péče a prevence napomohou zabránit dalšímu sociálnímu vyloučení osob, k překonání nepříznivé situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Nízkoprahová zařízení jsou určena rizikovým, neorganizovaným dětem a mládeži, kteří jsou ohroženi sociálně-patologickými jevy nebo mají vyhraněný životní styl neakceptovaný většinovou společností. Základním prostředkem navázání kontaktu je nabídka volnočasových aktivit s cílem zlepšit kvalitu života předcházením a snižováním sociálních rizik. Předpokládanými projektovými záměry pro řešení této nepříznivé situace jsou: 1. Projektový záměr: Komplexní systém nízkoprahových sociálních služeb na Chrudimsku Operační program: OP LZZ Místo realizace: Spádová oblast Chrudimi. Zaměření na lokality se zvýšeným výskytem lidí ohrožených sociálním vyloučením včetně chrudimské lokality „pod nádražím“. 2. Projektový záměr: ŠANCE PRO (zavedení modelových pozic a rozvoj programu profesních aktivit ŠpT) Operační program: OP LZZ Místo realizace: Chrudimsko 3. Projektový záměr: Komunitní projekt ŠANCE PRO TEBE Operační program: OP LZZ Místo realizace: Chrudimsko + Pardubice, zaměření na lokality se zvýšeným výskytem lidí ohrožených sociálním vyloučením včetně chrudimské lokality „pod nádražím“. 4. Projektový záměr: Snížení energetické náročnosti budov společnosti EVONA a.s. Projekt bude mít nepopiratelný pozitivní vliv zejména na udržitelný rozvoj (životní prostředí). V prvé řadě půjde o úspory energie ve výrobních a administrativních budovách společnosti včetně snížení stávající úrovně energetické náročnosti stávajících budov a zvýšení jejich energetické účinnosti. Operační program: OPPI, program Eko-energie Detailnější informace o všech projektových záměrech jsou uvedeny formou projektových listů jako příloha IPRM Chrudim.

79

Přílohy Tabulka 1 – Srovnání vybraných ukazatelů města s vyššími územními celky (stav k 31.12. 2007) Území Česká republika Severovýchod Pardubický kraj Okres Chrudim ORP Chrudim Město Chrudim Pramen: ČSÚ

celkem

Počet obyvatel muži

ženy

celkem

10 381 130 1 497 560 511 400 103 860 82 330 23 379

5 082 934 733 781 251 418 51 199 40 555 11 355

5 298 196 763 779 259 982 52 661 41 775 12 024

40,3 40,3 40,2 40,2 40,2 40,0

Průměrný věk muži

ženy

38,8 38,7 38,6 38,7 38,7 38,4

41,8 41,8 41,7 41,8 41,7 41,6

Tabulka 2 – Vybrané ukazatele města s vyššími územními celky (stav k 1.1. 2007) území

Počet obcí

Počet katastrů

Počet částí obcí

Výměra 2 (km )

Česká republika 6 249 13 027 15 091 78 867 Severovýchod *) 1 114 2 259 2 829 12 440 Pardubický kraj 451 790 995 4 519 Okres Chrudim 108 232 334 993 ORP Chrudim 86 186 260 746 Město Chrudim 5 8 3 321 *) Region soudržnosti Severovýchod zahrnuje Královéhradecký, Liberecký a Pardubický kraj

Počet obyvatel

Hustota 2 (obyv/km )

10 287 189 1 488 168 507 751 103 476 81 988 23 362

130 120 112 104 110 704

Pramen: ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2007

Tabulka 3 – Pohyb obyvatel v Chrudimi v letech 1995 – 2007 Ukazatelé pohybu obyvatel

1995

1996

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

2006

2007

Živě narození

248

222

234

216

245

189

202

220

196

232

263

241

282

Zemřelí

239

211

214

196

202

211

197

219

203

211

228

207

207

Přirozený přírůstek

9

11

20

20

43

-22

5

1

-7

21

35

34

75

Přistěhovalí

311

302

370

328

327

392

493

525

514

499

457

509

596

Vystěhovalí

423

328

435

439

476

426

537

579

685

652

605

566

654

Přírůstek stěhováním

-112

-26

-65

-111

-149

-34

-44

-54

-171

-153

-148

-57

-58

Přírůstek/úbytek celkem

-103

-15

-45

-91

-106

-56

-39

-53

-178

-132

-113

-23

17

11

20

20

43

-22

5

1

-7

21

35

34

75

Přirozený přírůstek Stav obyvatel k 31.12.

9 24 326

Střední stav obyvatel k 1.7.

24 311 24 266 24 175 24 069 24 011 23 861 23 808 23 630 23 498 23 385 23 362 23 379

x

x

104

142

148

129

120

136

126

135

111

116

128

108

84

82

96

79

89

86

63

78

87

85

81

56

69

Potraty 194 184 Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice

216

178

148

123

124

122

102

114

104

103

100

Sňatky Rozvody

x 24 201 24 108 24 029 23 958 23 878 23 742 23 512 23 461 23 337 23 363

Tabulka 4 – Obyvatelstvo 15-leté a starší podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání ve městě Chrudim (SLDB 2001) Obyvatelstvo abs. v% Obyvatelstvo 15leté a starší celkem

v tom muži ženy

19 725

100,0

9 435

10 290

základní, vč. neukončeného

3 634

18,4

1 265

2 369

vyučení bez maturity

4 089

20,7

2 425

1 664

střední odborné bez maturity

3 006

15,2

1 491

1 515

259

1,3

154

105

1 000

5,1

367

633

v tom nejvyšší ukončené vzdělání:

učební obor s maturitou úplné střední všeobecné s mat.

80

143

úplné střední odborné s mat.

4 467

22,6

2 012

2 455

nástavbové studium

556

2,8

192

364

vyšší odborné

306

1,6

140

166

vysokoškolské

2 082

10,6

1 210

872

139

0,7

74

65

vědecká příprava

z toho bakalářské

37

0,2

32

5

bez vzdělání

31

0,2

15

16

nezjištěno 258 1,3 Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice (SLDB 2001)

132

126

Tabulka 5 – Uchazeči o zaměstnání podle věku v Chrudimi v letech 2002 – 2007 (k 31.12.) Rok

Ukazatelé 2002 Uchazeči o zaměstnání celkem

2003

1 148

2004

1 145

2005

1 058

2006

982

2007

876

690

v tom ve věku: 17 a méně let

8

7

9

8

6

5

18 - 24 let

303

265

272

196

169

114

25 - 49 let

650

645

569

562

487

355

50 a více let

187

228

208

216

214

216

v tom ve věku (v %): 17 a méně let

0,6

0,6

0,9

0,8

0,7

0,7

18 - 24 let

26,4

23,1

25,7

20,0

19,3

16,5

25 - 49 let

56,6

56,3

53,8

57,2

55,6

51,4

16,3

20,0

19,7

22,0

24,4

31,3

50 a více let Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice

Tabulka 6 – Uchazeči o zaměstnání podle vzdělání v Chrudimi v letech 2002 – 2006 (k 31.12.) Rok

Ukazatelé 2002 Uchazeči o zaměstnání celkem

2003

2004

2005

2006

1 148

1 145

1 058

982

876

základní

278

270

246

225

219

vyučení

467

489

414

388

332

s maturitou

308

288

297

277

234

základní

24,2

23,6

23,3

22,9

25,0

vyučení

40,6

42,7

39,1

39,5

37,9

26,8

25,2

28,1

28,2

26,7

v tom dle vzdělání:

v tom dle vzdělání (v %):

s maturitou Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice

Tabulka 7 – Uchazeči o zaměstnání podle délky evidence v Chrudimi v letech 2002 – 2007 (stav k 31.12.) Ukazatelé

2002

2003

2004

2005

2006

2007

1 148

1 145

1 058

982

876

690

6 - 12 měsíců

599

630

484

482

411

130

nad 12 měsíců

345

403

324

315

286

213

52,2

55,0

45,7

49,1

46,9

18,8

30,1

35,2

30,6

32,1

32,6

30,9

Uchazeči o zaměstnání celkem z toho v evidenci:

z toho v evidenci (v %): 6 - 12 měsíců nad 12 měsíců Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice

81

Tabulka 8 – Vybrané ukazatele zdravotnictví v Chrudimi v roce 2007 Vybrané ukazatele

2007

Zdravotnická zařízení celkem, z toho:

128

nemocnice

1

zdravotnické středisko

1

hemodialyzační středisko

1

domácí zdravotní péče

1

samostatné zařízení rehabilitační

3

samostatná stomatologická laboratoř

14

Zdravotnická záchranná služba

1

Zdravotní ústav

1

krajská hygienická stanice

1

Dopravní zdravotnická služba

1

lékárny a výdejny

10

Lékaři celkem, z toho:

92

v samostatných ordinacích praktických lékařů pro dospělé

15

praktických lékařů pro děti a dorost

5

praktických lékařů stomatologů

22

praktických lékařů gynekologů lékařů specialistů

8

1)

39

samostatné zařízení psychologa

2

samostatné zařízení logopeda 1 například v oboru interna, chirurgie, diabetologie a dalších Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

1)

Tabulka 9 – Přehled zařízení sociální péče v Chrudimi k 31.12. 2007 Oblast péče o osoby se zdravotním postižením včetně mentálního postižení, seniory a osoby dlouhodobě duševně nemocné

Poskytovatel

Služby

Právní forma

Pečovatelská služba, denní stacionáře, sociálně akviziční služba pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Příspěvková organizace města

Pečovatelská služba, osobní asistence, sociální poradenství

Církevní P.O.

Rytmus Chrudim, o.p.s.

Sociální rehabilitace

Občanské sdružení

Sociální služba v Chrudimské nemocnici, a.s.

Poradenství o hospicové péči, zprostředkovává přijetí do OLÚ, ústavů sociální péče, aj., a další

Příspěvková organizace Pk

Centrum pro zdravotně postižené Pardubického kraje, detašované pracoviště Chrudim

Poradenství, sociální rehabilitace, osobní asistence Klub pro postižené děti „Mumínek“

Sdružení P.O.

Momo Chrudim, o.p.s

Sociálně terapeutická dílna

o.p.s

Péče o duševní zdraví – region Pardubice, středisko Chrudim

Sociální rehabilitace, následná péče, sociálně aktivizační služby

Centrum sociálních služeb a pomoci, Chrudim

1)

Farní charita Chrudim

Tichý svět v Chrudimi, o.s., Základní organizace svazu Zlepšování kvality života sluchově postižených neslyšících a nedoslýchavých Tyflocentrum Pardubice, o.p.s. – pracoviště Chrudim

Sociální poradenství, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociální rehabilitace

Městský úřad Chrudim, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví, Oddělení sociálních služeb

Sociální příspěvky pro zdravotně postižené

Křižovatka handicap centrum o.s., Pardubice

Sociální rehabilitace, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Oblast péče o rodinu, děti a mládež

82

o.p.s

Občanské sdružení

Poskytovatel 2)

Právní forma

Služby Sociálně akviziční služby pro rodiny s dětmi

Občanské sdružení

Krizová pomoc, terénní programy, Domy na půli cesty, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, terénní programy

o.p.s

Nízkoprahové služby pro děti a mládež, dobrovolnická služba

Občanské sdružení

Pedagogicko-psychologická poradna, Chrudim

Psychologické, speciálně pedagogické, metodické a sociálně poradenské služby

Příspěvková organizace Pk

Centrum psycho-sociální pomoci, Rodinná a manželská poradna, Chrudim

Sociální poradenství

Rozpočtová organizace Pk

Městský úřad Chrudim, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví, Oddělení péče o rodinu a dítě

Náhradní rodinná péče, opatrovnictví, sociálně právní ochrana

Kontakt, o.s., Ústí nad Orlicí

Telefonická krizová pomoc (linka důvěry)

Občanské sdružení

Laxus, o.s., Hradec Králové

Kontaktní centrum, terénní programy, sociální poradenství (ambulantní centrum)

Občanské sdružení

Amalthea o.s., Chrudim

Centrum J.J. Pestalozziho, o.p.s., Chrudim

Šance pro tebe, o.s., Chrudim

3)

Oblast péče o osoby ohrožené závislostmi, nepřizpůsobivé, minority, osoby v krátkodobé sociální krizi, nezaměstnané

Poskytovatel

Služby

Právní forma

Centrum J.J. Pestalozziho, o.p.s., Chrudim

Krizová pomoc, terénní programy, Domy na půli cesty, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, terénní programy

o.p.s

Farní charita Chrudim

Pečovatelská služba, osobní asistence, sociální poradenství

Církevní P.O.

Probační a mediační služba České republiky, Chrudim

Sociální služby v oblasti trestního práva

Organizační složka státu

Šance pro tebe, o.s., Chrudim

Nízkoprahové služby pro děti a mládež, dobrovolnická služba

Občanské sdružení

Český červený kříž, oblastní spolek Chrudim

Sociální a zdravotní služby, humanitární pomoc při katastrofách

Centrum psycho-sociální pomoci, Rodinná a manželská poradna, Chrudim Městský úřad Chrudim, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví, Oddělení prevence

Sociální poradenství

Rozpočtová organizace Pk

Protidrogový koordinátor, prevence kriminality

Laxus, o.s., Hradec Králové

Kontaktní centrum, terénní programy, sociální poradenství (ambulantní centrum)

Most pro lidská práva, Pardubice

Sociální poradenství

Občanské sdružení

Další spolupracující subjekty: ARCHA, Středisko výchovné péče pro děti a mládež, Chrudim (Poradenství, terapie, řešení problémů záškoláctví, šikany, aj.; Zřízeno MŠMT) Mama klub Chrudim (mateřské centrum) Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých Chrudim (SONS) Městská organizace Svazu tělesně postižených v ČR - Chrudim Okresní výbor Svazu tělesně postižených v ČR - Chrudim Okresní výbor Svazu postižených civilizačními chorobami v ČR - Chrudim Klub vozíčkářů Chrudim Okresní správa sociálního zabezpečení Chrudim 1) CSSP poskytuje: 1. Pečovatelskou službu, 2. Tísňovou péči „Signál v tísni“, 3. Denní stacionář „Pohoda“, 4. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, Domácí zdravotní péče „Kirké“ 2) Občanské sdružení poskytuje sociálně-aktivizační služby pro rodiny s dětmi v několika programech: 1. Centrum náhradní rodinné péče, 2. Zdravá rodina, 3. Sanace rodiny 3) Sociální programy – NZDM Kopretina, NZDM Futur, Strreetwork Chrudim; Aktivační programy – NZDM Agora, NZDM Skateareál; Komunitní programy Pramen: Katalog vybraných organizací působících v sociální oblasti ve městě Chrudim, 2008

83

Tabulka 10 – Vývoj domovního fondu v Chrudimi a vyšších územních celcích v roce 2001

Domovní fond

Domy celkem

Trvale obydlené domy v tom rodinné domy bytové domy abs. v% abs. v%

celkem

Neobydlené abs.

ostatní budovy abs. v%

v%

město Chrudim

2 972

2 718

2 128

78,3

527

19,4

63

2,3

254

8,6

Pardubický kraj

118 714

96 680

86 696

89,7

8 116

8,4

x

x

x

x

Česká republika 1 969 018 1 630 705 1 406 806 86,3 195 270 12,0 Dopočet do 100 % podílu rodinných a bytových domů tvoří domy nezjištěného typu. Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice (SLDB 2001)

x

x

x

x

Tabulka 11 – Vývoj bytového fondu v Chrudimi a vyšších územních celcích v roce 2001

Bytový fond

Byty celkem

Neobydlené průměrný počet bytů na 1 trvale abs. v % ostatních obydlený abs. v % dům

Trvale obydlené byty v tom v domech celkem

rodinných abs.

bytových

v%

abs.

v%

město Chrudim

9 692

8 998

2 407

26,8

6 505

72,3

86

0,9

432

4,6

Pardubický kraj

213 069

182 943

101 468

55,5

79 100

43,2

x

x

x

x

Česká republika 4 579 362 4 010 621 1 733 599 43,2 2 239 830 55,9 Dopočet do 100 % podílu rodinných a bytových domů tvoří domy nezjištěného typu. Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice (SLDB 2001)

x

x

x

x

3,3

Tabulka 12 – Imisní situace v Chrudimi pro hlavní znečišťující látky v letech 1997 – 2006 Roční průměrná koncentrace

1997

SPM – Palackého

1998 38,0

34,0

1999 nestanoven

2000

2001

23,0

26,0

SPM – Požárníků

37,0

33,0

nestanoven

SO2 – Palackého

16,0

6,0

nestanoven

23,0 28,0 nestanoven nestanoven

SO2 – Požárníků

14,0

5,0

nestanoven

nestanoven nestanoven

NOx – Palackého

33,0

30,0

nestanoven

27,0

30,0

nestanoven

27,0

NOx – Požárníků Roční průměrná koncentrace

37,0 2002

2003

2004 29,4

2005 nestanoven 18,8 22,7 nestanoven

25,0 21,0 2006

SPM – Palackého

nestanoven

SPM – Požárníků SO2 – Palackého

30,0 nestanoven

30,1 nestanoven

nestanoven

27,9 nestanoven nestanoven

SO2 – Požárníků

nestanoven

nestanoven

nestanoven

nestanoven nestanoven

NOx – Palackého

nestanoven

25,0 nestanoven 22,0 nestanoven

28,0

27,0

NOx – Požárníků

22,8

29,0

20,1 14,8

Pramen: Akční plán Strategického plánu rozvoje města Chrudimě

Tabulka 13 – Dokončené byty podle druhu budovy ve městě Chrudim Rok Ukazatelé

Dokončené byty celkem

2000 - 2007 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

úhrn

struktura v%

137

47

9

23

60

110

14

23

423

100,0

v rodinných domech

34

17

4

22

13

21

9

18

138

32,6

v bytových domech

98

24

-

-

42

86

-

-

250

59,1

5

3

4

1

4

2

2

5

26

6,1

k rodinným domům

5

3

2

1

4

2

1

5

23

5,4

k bytovým domům

-

-

2

-

-

-

1

-

3

0,7

v tom:

v nástavbách, přístavbách, vestavbách

84

v nebytových objektech stavebními úpravami nebytových prostor Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice

2

-

-

-

1

1

-

4

0,9

1

1

-

1

-

2

-

5

1,3

Tabulka 14 – Vybrané relativní ukazatele o dokončených bytech ve městě Chrudim Ukazatelé

2000 2

Průměrná obytná plocha bytu (m )

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

průměr 2000 - 2007

55,61

68,02

96,00

107,17

57,98

48,24

88,64

103,26

62,76

Průměrná užitková plocha bytu (m )

84,18

99,94

151,44

186,74

85,15

71,44

134,64

145,74

94,78

Průměrná pořizovací hodnota 1 bytu (tis. Kč)

1 179

1 718

2 483

2 922

1 408

1 337

2 585

2 949

1 578

21 200

25 259

25 868

27 262

24 289

27 723

29 162

28 556

25 143

1 m užitkové plochy bytu (Kč) 14 005 17 192 16 398 15 646 16 539 18 720 19 199 20 233 Pozn.: Pořizovací hodnota představuje orientační náklady na provedení stavby (včetně technologie) uvedené v podkladech pro žádost o vydání stavebního povolení (bez hodnoty pozemku).

16 648

2

Průměrná pořizovací hodnota na 2

1 m obytné plochy bytu (Kč) 2

Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice

Tabulka 15 – Vybrané relativní ukazatele o dokončených bytech podle druhu domu ve městě Chrudim Dokončené byty v letech 2000 - 2007 celkem

Ukazatelé 2

Průměrná obytná plocha bytu (m )

z toho v nástavbách, přístavbách, vestavbách

v nových domech rodinných

bytových

62,76

107,09

38,82

59,23

Průměrná užitková plocha bytu (m )

94,78

170,03

53,90

92,12

Průměrná pořizovací hodnota 1 bytu (tis. Kč)

1 578

3 079

859

770

25 143

28 753

22 115

12 994

2

Průměrná pořizovací hodnota na: 2

1 m obytné plochy bytu (Kč) 2

1 m užitkové plochy bytu (Kč) 16 648 18 110 15 927 8 355 Pozn.: pořizovací hodnota představuje orientační náklady na provedení stavby (včetně technologie) uvedené v podkladech pro žádost o vydání stavebního povolení (bez hodnoty pozemku) Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice

Tabulka 16 – Tradiční kulturní akce s významem pro cestovní ruch Akce

Měsíc konání

Trampské jaro – vystoupení chrudimských folkových skupin a jejich hostů

březen

Evropské dny hudby

červen

Loutkářská Chrudim - týdenní přehlídka amatérských loutkářských souborů Staročeská pouť – tradiční pouť s atrakcemi pro děti i dospělé na náměstí

červenec srpen

Městské slavnosti – obžínky, setkání partnerských měst

září

Den otevřených dveří památek

září

Loutkářský víkend – vystoupení loutkových spolků a divadel O chrudimskou loutku – taneční soutěž ve společenských tancích Pramen: Koncepce rozvoje cestovního ruchu města Chrudim

listopad listopad

Tabulka 17 – Ubytovací zařízení v Chrudimi Název Hotel Bohemia

Adresa Masarykovo náměstí 900

85

Kategorie

Počet lůžek

Hotel ***

135

Hotel Alfa

Čs. Partyzánů 24

Hotel **

45

Sporthotel

Tyršovo náměstí 12/II

Hotel

36

Penzion Žižka

Žižkovo náměstí 106

Penzion

14

Penzion U náhonu

Soukenická 157

Penzion

15

Penzion Krmelec

Filištínská 143

Penzion

18

Penzion Markéta

Poděbradova ulice 257

Penzion

25

Penzion EURO

V Tejnecku 535

Penzion

10-15

Turistická ubytovna RELAX

Topolská 52

Turistická ubytovna

20

Turistická ubytovna

Koželužská 106

Turistická ubytovna

11

Ubytovna na Blehovsku

Rubešova 1235

Ubytovna

16

Pramen: Koncepce rozvoje cestovního ruchu města Chrudim

Tabulka 18 – Vybrané sportovní a kulturní akce v Chrudimi Akce

Měsíc konání

Osobnost města Chrudimě (vyhlašuje se v oblastech: podnikatelská, sportovní, kulturní, studentská a badatelská. Osobností se může stát každý, kdo významně přispěl k rozvoji či reprezentaci města

leden

Měšťanský bál

leden

Chrudimská Mateřinka (přehlídka vystoupení dětí z mateřských škol)

březen

Minifestival swingové hudby

březen

Den Země

duben

Athény východních Čech (festival klasické hudby)

duben

Mezinárodní den muzeí (akce pořádané muzeii v rámci Mezinárodního dne muzeí)

květen

Bambiriáda (přehlídka volnočasových aktivit dětí a mládeže)

květen, červen

Loutkářská Chrudim (národní festival amatérského loutkářství)

červen, červenec

Sochařské sympózium (přehlídka práce studentů Sochařsko–kamenické školy v Hořicích)

červen

Festival Yanderov (festival podporující mj. mladé začínající kapely z celé ČR)

červenec

Rubena Manitou Železné hory (cyklistické závody amatérů)

červenec

Salvátorská pouť

srpen

Dny evropského dědictví

září

Obžínky (městské slavnosti)

září

Chrudimský zvonek (koncert amatérských skupin)

září

Běh naděje (sportovně-humanitární akce navazuje na dříve pořádaný Běh Terryho Foxe)

říjen

Taneční soutěž O chrudimskou loutku

říjen/listopad

Kateřinské posvícení

listopad

Loutkářský víkend (víkend plný loutkových pohádek pro děti)

listopad

Miss Pardubického kraje

listopad

Trampský podzim (vystoupení chrudimských folkových skupin a jejich hostů)

listopad

Vánoční koncerty sborů – Slavoj, Salvátor Pramen: Koncepce rozvoje cestovního ruchu města Chrudim

prosinec

Tabulka 19 – Bezpečnostní situace ve městě v letech 1996 – 2002 Akce Podíl majetkové trestné činnosti (v %) Podíl násilné trestné činnosti (v %) Index vyšetřovaných osob mladších 18 let

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

64

64

63

59

59

62

50

4,5 18,3

5,3 20,3

5,9 15,7

4,2 25,7

5,6 19,1

3,2 19,5

2,6 19,1

Pramen: Komplexní součinnostní program prevence kriminality Města Chrudimě

86