Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města. Obsah

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města

Obsah 1. 2. 3.

Úvod ....................................................................................................................................................... 4 Základní geografická charakteristika města ...................................................................................... 5 Historický vývoj města a památková péče .......................................................................................... 7 3.1 3.2

4.

Stručný historický vývoj ........................................................................................................................... 7 Historické památky .................................................................................................................................. 7

Sídelní a administrativní struktura ................................................................................................... 10 4.1 4.2 4.3

5.

Administrativně správní charakteristika ................................................................................................. 10 Členství města v organizacích a sdruženích ......................................................................................... 10 Sídelní struktura..................................................................................................................................... 11

Demografická struktura ..................................................................................................................... 13 5.1 5.2 5.3

Vývoj počtu obyvatel.............................................................................................................................. 13 Pohyb obyvatelstva................................................................................................................................ 14 Struktura obyvatelstva ........................................................................................................................... 15

5.3.1 5.3.2 5.3.3 5.3.4 5.3.5

Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku.......................................................................................... 15 Struktura obyvatelstva z hlediska ekonomické aktivity........................................................................... 18 Struktura obyvatelstva podle vzdělání.................................................................................................... 19 Struktura obyvatelstva podle národnosti................................................................................................ 21 Struktura obyvatel dle náboženství......................................................................................................... 21

5.4 5.5

Vyjížďka za prací a do škol mimo obec ................................................................................................. 21 Zdravotní stav obyvatel.......................................................................................................................... 23

6.

Bydlení a domácnosti .......................................................................................................................... 24 6.1 6.2

7.

Struktura domovního a bytového fondu ................................................................................................. 24 Současná výstavba bytů a rozvoj bydlení.............................................................................................. 27

Ekonomika a hospodářství ................................................................................................................. 28 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6

Vývoj a současnost hospodářství .......................................................................................................... 28 Struktura ekonomických subjektů .......................................................................................................... 28 Struktura ekonomických subjektů podle odvětví .................................................................................... 29 Struktura ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců ................................................................ 30 Největší zaměstnavatelé........................................................................................................................ 31 Nezaměstnanost.................................................................................................................................... 33

7.6.1 7.6.2

Struktura nezaměstnaných...................................................................................................................... 35 Aktivní politika zaměstnanosti a rekvalifikace ....................................................................................... 37

7.7

Rozvojový potenciál území pro podnikání ............................................................................................. 38

8.

Občanská vybavenost a služby........................................................................................................... 39 8.1

Školství .................................................................................................................................................. 39

8.1.1 8.1.2 8.1.3 8.1.4 8.1.5

Mateřské školy........................................................................................................................................ 39 Základní školy ........................................................................................................................................ 39 Základní školy speciální ......................................................................................................................... 40 Střední školy........................................................................................................................................... 40 Ostatní vzdělávací zařízení..................................................................................................................... 41

8.2

Zdravotnictví a sociální služby ............................................................................................................... 41

8.2.1 8.2.2

Zdravotnictví .......................................................................................................................................... 41 Sociální služby........................................................................................................................................ 41

8.3

Obchod a služby .................................................................................................................................... 42

8.3.1 8.3.2 8.3.3 9.

Maloobchod ........................................................................................................................................... 42 Další občanské služby ............................................................................................................................ 43 Ubytování a stravování .......................................................................................................................... 44 Kultura a volnočasové aktivity........................................................................................................... 46

9.1 9.2 9.3

Kulturní zařízení..................................................................................................................................... 46 Sportovní zařízení.................................................................................................................................. 47 Spolky a volnočasové aktivity ................................................................................................................ 47

10. 10.1 10.2 10.3

11.

Cestovní ruch....................................................................................................................................... 49 Turistické trasy v okolí ........................................................................................................................... 49 Infrastruktura cestovního ruchu ............................................................................................................. 50 Návštěvnost města a propagace ........................................................................................................... 50

Doprava................................................................................................................................................ 53

11.1

Silniční doprava ..................................................................................................................................... 53

11.1.1

Silniční síť .............................................................................................................................................. 53 Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

2


11.1.2 11.1.3 11.1.4

Intenzita silniční dopravy ....................................................................................................................... 53 Doprava v klidu...................................................................................................................................... 54 Dopravní vybavenost.............................................................................................................................. 54

11.2 11.3

Železniční doprava ................................................................................................................................ 55 Hromadná přeprava osob ...................................................................................................................... 55

11.3.1

Integrovaný dopravní systém ................................................................................................................. 56

11.4 11.5

Pěší a cyklistická doprava ..................................................................................................................... 56 Letecká doprava .................................................................................................................................... 57

12. 12.1 12.2 12.3 12.4 12.5 12.6

13.

Technická infrastruktura ................................................................................................................... 58 Zásobování vodou ................................................................................................................................. 58 Kanalizace ............................................................................................................................................. 58 Zásobování plynem ............................................................................................................................... 58 Zásobování teplem ................................................................................................................................ 58 Zásobování elektrickou energií .............................................................................................................. 59 Radiotelekomunikace ............................................................................................................................ 59

Životní prostředí a ochrana přírody a krajiny ................................................................................. 60

13.1 13.2 13.3 13.4 13.5 13.6 13.7 13.8 13.9 13.10 13.11

Geologie, geomorfologie, pedologie ...................................................................................................... 60 Klima a vodstvo ..................................................................................................................................... 62 Kvalita ovzduší ...................................................................................................................................... 62 Jakost a zdroje vod................................................................................................................................ 63 Zdroje energie ....................................................................................................................................... 64 Staré ekologické zátěže......................................................................................................................... 64 Zatížení hlukem ..................................................................................................................................... 65 Environmentální rizika ........................................................................................................................... 65 Odpadové hospodářství......................................................................................................................... 65 Nerostné bohatství............................................................................................................................. 66 Ochrana přírody a krajiny .................................................................................................................. 66

13.11.1 13.11.2 13.11.3 13.11.4 14.

Maloplošné chráněné území................................................................................................................... 66 Památné stromy...................................................................................................................................... 67 Natura 2000 ........................................................................................................................................... 67 ÚSES ...................................................................................................................................................... 67 Zemědělství a lesní hospodářství........................................................................................................ 69

14.1 14.2

15.

Zemědělství ........................................................................................................................................... 69 Lesní hospodářství ................................................................................................................................ 70

Hospodaření města.............................................................................................................................. 71

15.1

Majetek města a zdroje jeho krytí .......................................................................................................... 71

15.1.1 15.1.2 15.1.3

Aktiva města ........................................................................................................................................... 72 Pasiva města .......................................................................................................................................... 72 Výkaz zisků a ztrát.................................................................................................................................. 72

15.2

Rozpočtové hospodaření....................................................................................................................... 72

15.2.1 15.2.2 15.2.3 15.2.4 15.2.5 15.2.6

Rozpočtové příjmy.................................................................................................................................. 73 Rozpočtové výdaje.................................................................................................................................. 76 Investice ................................................................................................................................................. 78 Zadluženost města .................................................................................................................................. 79 Závěrečné účty ....................................................................................................................................... 80 Rozpočtový výhled.................................................................................................................................. 80

15.3 15.4

Organizace města a jeho organizační složky ........................................................................................ 81 Pozice města z hlediska dlouhodobé udržitelnosti hospodaření............................................................ 81

16. 16.1 16.2 16.3

17.

Seznam tabulek, grafů a obrázků ...................................................................................................... 83 Seznam tabulek ..................................................................................................................................... 83 Seznam grafů ........................................................................................................................................ 83 Seznam obrázků.................................................................................................................................... 84

Seznam použitých zkratek.................................................................................................................. 85

Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

3


1. Úvod Profil města Nové Město nad Metují byl zpracován v rámci analytické etapy tvorby „Strategického plánu města Nové Město nad Metuji do roku 2020“ v období červenec-srpen 2007. Zpracovatelem dokumentu bylo ve spolupráci s Městským úřadem Nové Město nad Metují Centrum evropského projektování – regionální rozvojová agentura z Hradce Králové. Profil města představuje stručnou sociogeografickou charakteristiku města, zpracovanou v rozsahu dle potřeby, k tvorbě navazujících částí strategie města. Profil města je rozpracován do jednotlivých částí dle základních tematických okruhů života ve městě. Profil je členěn na kapitoly a podkapitoly dle dílčích geografických, sociálních a ekonomických témat, popisujících výchozí stav a hlavní vývojové tendence jednotlivých sektorů a oblastí rozvoje. V rámci analytické etapy zpracování „Strategického plánu města Nové Město nad Metují do roku 2020“ byly zároveň zpracovány a vyhodnoceny dva dílčí průzkumy: Průzkum podnikatelského prostředí a Průzkum neziskového sektoru. Tyto průzkumy byly realizovány formou dotazníkových šetření. Průzkum názorů veřejnosti s cílem zjištění spokojenosti obyvatel v jednotlivých sférách života ve městě nebyl v rámci zpracování analytické části samostatně realizován. K tomuto účelu byla použita data z realizovaných průzkumů a veřejných setkání v roce 2005. Při zpracování Profilu města byly hodnoceny aktuální a dostupné data a informace z oficiálních zdrojů (ČSÚ, Úřad práce a další). Využity byly rovněž výstupy a závěry z již zpracovaných analytických a koncepčních materiálů města (Územní plán, Kumunitní plán sociálních služeb, Demografická a statistická studie, rozpočet města a další). Z vyhodnocení dosavadních koncepčních materiálů města, zpracovaného Profilu města a průzkumů podnikatelského a neziskového sektoru a výstupů veřejných setkání a průzkumu veřejnosti byla navržena globální SWOT analýza. SWOT analýza byla dále projednávána na jednotlivých skupinách (Koordinační skupina, Pracovní skupiny) ustanovených v rámci procesu tvorby „Strategického plánu města Nové Město nad Metují do roku 2020“. SWOT analýza ve svých silných a slabých stránkách zahrnuje syntézu zjištěných údajů a faktů, výchozí situaci města a v rámci příležitostí a ohrožení se soustředí na vnější vlivy dalšího rozvoje města.


4


2. Základní geografická charakteristika města Město Nové Město nad Metují leží přibližně ve vzdálenosti 30 km severovýchodním směrem od krajského města Hradce Králové v blízkosti česko-polského pomezí. Rozkládá se na geografickém rozmezí úrodné nížinné části Královéhradeckého kraje a Orlického podhůří. Městem protéká řeka Metuje, která společně se skalnatým ostrohem historického centra představuje typickou dominantu města. Obrázek 1: 3D letecký pohled na Nové Město nad Metují a jeho okolí

Zdroj: 3D interaktivní mapa ČR

Historické centrum města je vyhlášenou městskou památkovou rezervací, které vévodí Husovo náměstí, Kostel Nejsvětější Trojice a přiléhající zámek současného majitele Josefa Bartoně-Dobenína s parkem. Město je především díky svému historickému původu a nedaleké přírodně chráněné lokalitě Peklo vyhledávaným turistickým cílem a rekreačním místem. V širším okolí města se nachází velké množství dalších atraktivních a vyhledávaných lokalit z oblasti cestovního ruchu (vodní nádrž Rozkoš, Babiččino údolí a zámek Ratibořice, objekty pohraničního pevnostního systému, Orlické hory). Nové Město nad Metují je přirozeným spádovým střediskem Novoměstského regionu. Svojí velikostí (2 313,3 ha) a počtem obyvatel (10 049 žijících obyvatel k 1.1.2007) se řadí na rozhraní menších až středně velkých měst v rámci ČR. Je centrem vzdělávání, zaměstnanosti, průmyslu, obchodu a služeb pro okolní obce. Město je administrativním sídlem správního obvodu obce s rozšířenou působností a sídlem Dobrovolného svazku obcí Novoměstsko. Nové Město nad Metují je městem s průmyslovou tradicí (strojírenství, polygrafie, textilnictví, potravinářství a částečně chemický průmysl) a rozvinutým zemědělským zázemím. Svojí výhodnou polohou v blízkosti okresního města Náchod, kde se nachází jeden z nejvýznamnějších hraničních přechodů se sousedním Polskem Náchod-Běloves, nabízí atraktivní potenciál pro rozvoj podnikání v oblasti služeb, obchodu, drobné výroby, rozvoje cestovního ruchu a dalších. Je městem nabízejícím kvalitní podmínky pro život jeho obyvatel. V Novém Městě nad Metují je vedle tradičních průmyslových odvětví rozvinutá široká škála podnikatelských aktivit v nejrůznějších oborech. K tradiční patří především hodinářská výroba, výroba kosmetiky a barev, tiskařská výroba, zpracování potravinářských produktů, výroba textilu a strojírenské techniky. Město a jeho blízké okolí nabízí dostatek pracovních příležitostí v nejrůznějších oborech činnosti. Důkazem vysoké ekonomické aktivity místních obyvatel a relativně příznivé demografické struktury je dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti, která nedosahuje okresních ani krajských průměrů a pohybuje se hluboko pod průměrem ČR. V katastru města se nacházejí některé nevyužité podnikatelské plochy a objekty čekající na své nové využití. Především západní část města je využívána pro intenzivní zemědělskou výrobu. Služby občanské vybavenosti (školy, zdravotní a sociální služby, maloobchodní a další) jsou ve městě rozvinuté v uspokojivé míře a úrovni. Město poskytuje všechny typy základních občanských služeb. V oblasti Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

5


volnočasových aktivit jsou identifikované rezervy především v oblasti sportu a rekreace (chátrající koupaliště, nevyhovující stav některých sportovišť). Dopravní napojení města z hlediska silniční sítě je především silnicí I/14, která městem prochází. Intenzivní provoz po této komunikaci skrz centrum města však negativně ovlivňuje životní prostředí. Autobusové spojení do okolních měst je na dobré úrovni. Přeložka silnice I/14 není prozatím realizována. Město je napojeno rovněž na železniční síť a v jeho katastru se nachází místní letiště sloužící především pro rekreační účely. Kvalita životního prostředí je ve městě a jeho okolí na dobré úrovni, bez výrazného ovlivňování velkými znečišťovateli či dálkovým přenosem škodlivin. V rámci města se vyskytují lokality s překračovanými limity hlukového zatížení, způsobeného především intenzivní dopravou. Zmapovány jsou rovněž místní lokality se starými ekologickými zátěžemi. Komplex lesů na východ od centra města je nejen přírodně chráněnou lokalitou, ale poskytuje rekreační zázemí pro místní obyvatele.


6


3. Historický vývoj města a památková péče 3.1 Stručný historický vývoj Nové Město nad Metují, jedno z našich nejpůvabnějších měst (často nazývané Český Betlém), je jednou z bran do Orlických hor. Jeho založení se datuje rokem 1501, základní kámen položil Jan Černčický z Kácova. Pro svoje sídlo vybral místo na vysokém skalnatém ostrohu, obtékaném ze tří stran řekou Metují. V prostoru Husova náměstí se však nacházelo výraznější osídlení již v období kultury slezskoplatěnické doby bronzové (kultura lidu popelnicových polí), které zřejmě souviselo s blízkým hradištěm. Ve středověku byla v okolí pouze tvrz a osada, jejíž vznik spadá do 13. století - první písemné zmínky jsou ale až z doby za vlády Jana Lucemburského. Později J. Černčický založil poddanské město, kam byly přeneseny všechny výsady, které do té doby požíval nedaleký Krčín. Závislosti na vrchnosti se však zbavilo až po revolučním roce 1848. Vjezd do města zajišťovaly dvě brány probíhající úhlopříčkou, brána Krajská a Horská. Opevněné město s hradem a přibližně obdélným náměstím, za nímž probíhají oběžné ulice zvané Zádomí, již roku 1526 vyhořelo. V letech 1532 až 1534 bylo Vojtěchem z Pernštejna znovu obnoveno v renesančním stylu, kterým se noví majitelé inspirovali při cestě Itálií. Dalšími majiteli byli postupně Štubenberkové, Trčkové z Lípy, Lesliové a další. V 19. a 20. století se město vlivem průmyslového rozvoje rozrostlo. Díky terénním podmínkám a citlivému přístupu tím nebylo příliš narušeno historické centrum města a výstavba probíhala zejména severním a západním směrem. Město tak v na rozdíl od mnoha jiných v České republice tvoří harmonický celek. To zvyšuje jeho atraktivitu jak pro místní obyvatele, tak pro rozvoj cestovního ruchu.

3.2 Historické památky Jednou z nejcennějších historických památek a tím i jedním z hlavních turistických magnetů je zámek, který se nachází v bezprostřední blízkosti historického Husova náměstí a je nedílnou součástí městské památkové rezervace. Z původního hradu vznikl renesanční a raně barokní přestavbou dnešní zámek spolu se zahradami na severním okraji. Poslední úpravy byly prováděny v 1. třetině 20. stol. arch. Jurkovičem a Janákem pro rodinu Bartoň-Dobenín, která dnes zase zámek vlastní. V zámku je možné shlédnout interiéry barokní, dále pak interiéry ve stylu secese a art deco, na jejichž výzdobě se podílela řada významných českých výtvarných umělců (Kysela, Johnová, Teinitzerová, Šimák). Před zámkem a v zahradě zámku jsou umístěny vyhledávané barokní sochy trpaslíků Matyáše Bernarda Brauna a celodřevěný krytý most v zámecké zahradě. Zámek je zpřístupněn dle návštěvního řádu, za určitých pravidel i celoročně. Další cennou historickou památkou je Kostel Nejsvětější Trojice s unikátním půdorysem i střechou, který tvoří spolu se zámkem hlavní dominanty historického centra města. V kostele se nacházejí vzácné barokní varhany, oltář a fresky. V prostoru náměstí se nachází několik významných sochařských děl: Mariánský sloup z roku 1696 postavený městem z vděčnosti, že se městu vyhnula epidemie moru, rokokové sousoší sv. Trojice z roku 1767, kdy bylo postaveno jako dík za ukončení sedmileté války, u kostelní zdi stojí socha sv. Jakuba, přenesená ze zbořeného kostela sv. Salvátora na náměstí Republiky, další hodnotnou ozdobou náměstí je také pomník Bedřicha Smetany z roku 1954, který je dílem místního rodáka Josefa Marka. Opevnění zachované v celém obvodu historického jádra města až na zbořené Krajskou a Horskou bránu je unikátní a celistvě dochovanou fortifikační památkou, která nemá na území ČR obdoby a v kontextu Evropy patří k ojedinělým. Historické jádro města Nové Město nad Metují je především z důvodu unikátnosti a celistvosti zachovaného raně renesančního urbanismu zpracovatelem Prognózy rozvoje území Královéhradeckého kraje SÚRPMO Praha navrženo jako jedna ze dvou lokalit Královéhradeckého kraje na zapsání světového seznamu kulturního dědictví UNESCO. Pro zvýšení ochrany prostředí MPR před případnými nepříznivými vlivy z nejbližšího okolí bylo vyhlášeno rozhodnutím ONV Náchod ze dne 31.3.1987 čj. kult./174/87 rozsáhlé ochranné pásmo MPR Nové Město nad Metují, jehož páteř tvoří historické jádro města a Komenského třída, která propojuje novodobou část města s historickou částí a tím určuje i směr rozvoje města vzhledem k geomorfologické struktuře terénu.


7


Tabulka 1: Seznam památek na území města Nové Město nad Metují dle MÚ Katastrální území

Číslo ÚSKP ČR

Zapsaná památka

Krčín

36296/6-1819 areál kostela sv. Ducha

N.M.n.M.

45762/6-2912 soubor městského opevnění

N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M.

17905/6-1821 47314/6-2913 35615/6-1826 10680/6-5863 44382/6-6137 30083/6-1820 28169/6-2926 31904/6-2927 36153/6-4563 31488/6-1818 22200/6-2880 42020/6-2881 51731/6-2882 26212/6-1822 30534/6-2883 21087/6-2884 15995/6-2885 35130/6-2886 16128/6-2887 17544/6-2888 32567/6-2918 26234/6-5082 46347/6-2919 15529/6-2920 18073/6-2889 35282/6-2890 31992/6-2891 36594/6-5083 36737/6-2892 36430/6-2893 20933/6-2894 41737/6-2895 28583/6-2896 26086/6-2897 24927/6-2898 41665/6-2899 25012/6-2900 30179/6-2901 33308/6-2902 28718/6-2903 15012/6-2921 46897/6-2904 45209/6-2922 17824/6-2923 26593/6-2924 24203/6-2905 35528/6-2906 27337/6-2907 32660/6-2925 26887/6-5084 19230/6-2908

areál kostela Všech svatých kostel Nejsvětější Trojice kostel sv. Barbory činžovní dům činžovní dům areál bývalého špitálu měšťanský dům měšťanský dům areál vily areál zámku měšťanský dům bývalá kovárna měšťanský dům měšťanský dům Villasburgův měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům stará radnice strážnice Šatlava s věží Zázvorkou měšťanský dům měšťanský dům areál domu (dům, hradební věž) měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům masné krámy měšťanský dům fara měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům

Č.p.

Chráněná plocha

Umístění v terénu

Datum prohlášení 6.3.1964

MPR

MPR 27 50 59 1001 1005 1138,114 1201 1202 1203 1204 4 1205 1206 1207 1208 1209 1210 1211 1212 1213 1214 1215 1216 1217 1218 1219 1220 1221 1222 1223 1224 1225 1226 1227 1228 1229 1230 1231 1232 1234 1235 1236 1237 1238 1239 1240 1241 1242


OP MPR OP MPR OP MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR OP MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR MPR

ohraničení Husova náměstí a Zadomí Sokolská Husovo náměstí Rezek Komenského Komenského Komenského Českých Bratří Pod Hradbami Ve Vilách Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Českých Legií Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí U Zázvorky Na Zadomí U Zázvorky U Zázvorky U Zázvorky Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Na Zadomí Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Na Zadomí Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí

3.4.1964 6.3.1964 3.4.1964 6.3.1964 29.6.1995 14.2.2000 6.3.1964 3.4.1964 3.4.1964 15.3.1982 6.3.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 6.3.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 30.12.1987 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 30.12.1987 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 30.12.1987 3.4.1964

8

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M. N.M.n.M.

30889/6-2909 17213/6-2910 25441/6-2911 37811/6-5085

N.M.n.M.

MPR MPR MPR MPR

Husovo náměstí Husovo náměstí Husovo náměstí Na Zadomí

22725/6-2928 socha sv. Jakuba

MPR

Husovo náměstí, u kostela

N.M.n.M. N.M.n.M.

46003/6-2917 socha sv. Jana Nepomuckého 22769/6-2916 socha sv. Václava

MPR MPR

N.M.n.M.

45001/6-2914 sloup se sochou P. Marie

MPR

N.M.n.M.

45871/6-2915

N.M.n.M.

14580/6-1823 pomník Aloise Jiráska

Jiráskovy sady, Sokolská ul.

N.M.n.M.

46505/6-5210 pomník I. a II. světové války

náměstí Republiky

N.M.n.M.

výšinné opevněné sídliště - hradiště, 33161/6-1824 archeologické stopy

Hradčany

6.3.1964

N.M.n.M. N.M.n.M.

33237/6-1825 zřícenina hradu Výrova 102252 městský dům

N.M.n.M.

zatím není přiděleno

měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům

1243 1244 1245 1246

sloup se sousoším Nejsvětější Trojice

spořitelna

MPR

U Zázvorky v zámecké zahradě Husovo náměstí, severní polovina - u zámku Husovo náměstí, jižní polovina - u kostela

3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 30.12.1987 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 3.4.1964 6.3.1964 30.12.1987

1048

OP MPR MPR

Českých Bratří

6.3.1964 28.3.2007

30

OP MPR

Komenského

21.9.2007

Na Komenského ul. se nachází barokní klášter Milosrdných bratří s Loretánskou kaplí a chrámem Narození Panny Marie, dále se také v zástavbě mimo historické jádro města nachází kostel Všech svatých s městským hřbitovem a Husův sbor, postavený dle projektu architekta J. Freiwalda a oceněný v roce 1934 jako nejlepší sakrální stavba roku. Významnou výletní lokalitou města je již od 18. století kaple sv. Barbory na Rezku, kterou v okolí proslavila léčivá moc vody pramene „u Rezku“, na jejíž počest byla kaple roku 1737 postavena, současně s kaplí byly zbudovány i obecní lázně, ve kterých pobyli i Tyrš a Neruda. Nedaleko lázní Rezek se nachází letní vila vybudovaná roku 1901 arch. Jurkovičem pro svého tchána továrníka Bartelmuse. Další významnou památkou města je zřícenina hradu Výrov, kde byla zřízena velmi navštěvovaná vyhlídka na „český Betlém“. V městské části Krčín stojí původně raně gotický kostel sv. Ducha. Pochází ze 13. století a patří k nejstarším památkám v širokém okolí, do areálu hřbitovního kostela patří i vedle stojící pozdně gotická zvonice a barokní socha sv. Leopolda. V okolních obcích jsou velmi vyhledávanými památkami: cenný roubený kostel sv. Jana Křtitele ve Slavoňově postavený roku 1553 a vyhlášená stylová výletní restaurace Peklo v Jestřebí, kde se mimořádně zdařile snoubí krásné prostředí přírodní rezervace Peklo s romantickou přestavbou mlýna realizovanou podle arch. Jurkoviče. Historické památky ve městě jsou v současné době po postupných opravách převážně v uspokojivém stavu.


9


4. Sídelní a administrativní struktura 4.1 Administrativně správní charakteristika Nové Město nad Metují se nachází v severovýchodních Čechách. Dle územně-administrativního členění se zařazuje na úrovni NUTS II do oblasti Severovýchod, na úrovni NUTS III do Královéhradeckého kraje a na úrovni NUTS IV do okresu Náchod. 1 V rámci reformy veřejné správy, jejíž cílem bylo přiblížit výkon státní správy občanům, byly od 1.1.2003 zrušeny okresní úřady a jejich úkoly přešly dílem na obce s rozšířenou působností, dílem na krajské úřady, dílem na jiné státní správní úřady. K tomuto dni byl také vytvořen správní obvod obce s rozšířenou působností Nové Město nad Metují (SO ORP), který zahrnuje kromě samotného města také 12 okolních obcí. Část výkonu státní správy je také delegována na pověřené obecní úřady. Protože pro všechny sledované obce je pověřeným úřadem úřad v Novém Městě nad Metují, správní obvod pověřeného obecního úřadu splývá se správním obvodem obce s rozšířenou pravomocí. Kromě toho zde sídlí také úřad stavební, živnostenský a dislokované pracoviště Úřadu práce v Náchodě, všechny jmenované mají správní působnost ve všech obcích SO ORP Nové Město nad Metují. Dále v Novém Městě nad Metují sídlí matriční úřad, do jehož působnosti spadá kromě vlastního města 8 okolních obcí. Na finanční, katastrální, pozemkový a celní úřad a na okresní soud musí obyvatelé do okresního města Náchoda. Město Nové Město nad Metují je rovněž sídlem Dobrovolného svazku Novoměstsko, ustanoveného v roce 2004. 2 Obrázek 2: Umístění Nového Města nad Metují v kraji a ve SO ORP

Zdroj: GIS

4.2 Členství města v organizacích a sdruženích Město je členem Dobrovolného svazku obcí Region Novoměstsko se sídlem Náměstí Republiky 6, 549 01 Nové Město nad Metují. DSO vznikl v roce 2004, jeho členy je 28 obcí mikroregionu Nomoměstsko. Účelem vzniku DSO je podpora vzájemné spolupráce v oblastech hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje s cílem dosažení celkové prosperity zakládajících obcí a jejich obyvatel. DSO (mikroregion) aktivuje a koordinuje všechny ekonomické, kulturní a společenské subjekty tak, aby byl využit přirozený potenciál celého regionu, mikroregiony se obecně stále více stávají jedním z hlavních pilířů regionálního rozvoje, jejich vznik v daném území je velmi důležitý pro potenciální realizaci akcí nadobecního významu. Cílem je společné řešení stejných oblastí zájmu (cestovní ruch, životní prostředí, zemědělství, infrastruktura, ekonomický rozvoj, rozvoj lidských zdrojů). V současnosti probíhá spolupráce zejména v cestovním ruchu. 1

2

K 1.1.2003 byly sice zrušeny okresní úřady, nikoliv však okresy jako územní jednotky. Více o DSO Novoměstsko v kapitole 15.5 Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

10


Dne 24.5.2007 schválilo zastupitelstvo města Nové Město nad Metují na svém 40. zasedání činnost Místní akční skupiny POHODA VENKOVA (MAS Pv) ve všech katastrálních územích Nového Města nad Metují.

4.3 Sídelní struktura Dnešní správní hranice Nového Město nad Metují jsou výsledkem postupného slučování vlastního města se třemi dalšími, dříve samostatnými obcemi. Krčín se stal součástí města již v roce 1950, Spy v roce 1961 a Vrchoviny až v roce 1985. Dnes se tedy město sestává ze čtyř částí, které se dále člení na celkem 13 základních sídelních jednotek: Krčín, Vladivostok, Osma (část Krčín), Bradla, Horské Předměstí, Krajské Předměstí, Malecí, Na popluží, Nové Město nad Metují-střed, Smetanova, U nádraží (část Nové Město nad Metují), Spy a Vrchoviny. Z hlediska územnětechnického členění je město rozděleno na čtyři katastrální území, jejichž hranice se více-měně překrývají s hranicemi jednotlivých částí obcí. Přehled o velikosti a lidnatosti jednotlivých částí dává následující graf. Graf 1: Podíl jednotlivých částí na celkové rozloze a celkovém počtu obyvatel Nového Města nad Metují k 31.12.2006

Rozloha

Obyvatelstvo

18,6%

31,4%

14,4% Nové Město nad Metují

3,3%

25,9%

28,3%

Krčín

2,0%

Spy

Vrchoviny

76,1% Krčín

Nové Město nad Metují

Spy

Vrchoviny

Zdroj: Územně identifikační registr

Jak je patrné z níže uvedené mapky, vlastní osídlení města se soustřeďuje především podél silnice 1. třídy (I/14) a silnice 2. třídy (II/285). Městská zástavba je situována především severně a severozápadně od historického centra města. Směrem na západ zástavba částí Nové Město nad Metují a Krčín již prakticky srostla. Části Spy a Vrchoviny si dosud udržují spíše vesnický charakter.


11

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Obrázek 3: Nové Město nad Metují – členění na katastrální území

Zdroj: GIS

Správní území Nového Města nad Metují zaujímá rozlohu 2 313,3 ha a k 1.1.2007 zde žilo celkem 10 049 obyvatel. Hustota obyvatel činila 434 obyv./km2, specifická hustota, tj. počet obyvatel na zastavěné území, v Novém Městě nad Metují byla 8 233 obyv./km2. Porovnejme ještě Nové Město nad Metují s ostatními obcemi z hlediska počtu obyvatel a velikosti správního území obce. V počtu obyvatel Nové Město nad Metují zaujímalo mezi obcemi České republiky 131. pozici, v Královéhradeckém kraji 9. místo, v okrese Náchod pak pomyslnou 3. příčku. Podle velikosti se mezi obcemi ČR řadí přibližně až na osmistou pozici, v kraji na čtyřicátou a v okrese na sedmou. Hustota obyvatelstva v Novém Městě nad Metují činí 434 obyv./ km2 a je ve srovnání s ČR (129 obyv./km2 ), Královéhradeckým krajem (115 obyv./km2) i okresem Náchod (132 obyv./km2 ) nadprůměrná.


12


5. Demografická struktura 5.1 Vývoj počtu obyvatel K 1.1.2007 bylo ve městě hlášeno 10 049 bydlících obyvatel. Podle posledního Sčítání lidu, domů a bytů (SLBD) v roce 2001 ve městě Nové Město nad Metují žilo 10 074 obyvatel. Od roku 1869, kdy je prováděno pravidelné sčítání obyvatelstva, vzrostl počet obyvatel v rámci současných správních hranic města více než dvaapůlkrát. Na tomto nárůstu se podílela především část Nové Město nad Metují a část Krčín. Zbylé dvě části prakticky od počátku minulého století zaznamenávají mezi jednotlivými SLBD pomalý, ale trvalý populační úbytek. Nejvyšší nárůst počtu obyvatel Nové Město nad Metují jako celek zaznamenalo v posledním desetiletí 19. století (počet obyvatel se zvýšil o 23%) a pak v sedmdesátých letech 20. století (nárůst o 22%). Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatelstva Nového Města nad Metují a jeho jednotlivých částí mezi jednotlivými SLDB 1869 - 2001 Část obce Nové Město nad Metují Krčín Spy Vrchoviny NMNM celkem

1869

1880

1890

1900

Rok sčítání obyvatel, domů a bytů 1910 1921 1930 1950 1961 1970

1980

1991

2001

2 213 2 246 2 629 3 018 3 509 3 499 3 827 4 000 4 764 6 103 7 384 7 737 7 691 726 329 521

848 330 587

929 1 556 1 725 1 313 1 331 1 175 1 263 1 235 1 721 1 956 1 893 314 342 348 304 295 239 268 241 224 198 186 635 615 630 583 551 422 446 409 380 329 304

3 789 4 011 4 507 5 531 6 212 5 699 6 004 5 836 6 741 7 988 9 709 10 220 10 074 Index nárůstu: rok SLBD/1869

Nové Město nad Metují Krčín Spy Vrchoviny NMNM celkem

1,00

1,01

1,19

1,36

1,59

1,58

1,73

1,81

2,15

2,76

3,34

3,50

3,48

1,00 1,00 1,00

1,17 1,00 1,13

1,28 0,95 1,22

2,14 1,04 1,18

2,38 1,06 1,21

1,81 0,92 1,12

1,83 0,90 1,06

1,62 0,73 0,81

1,74 0,81 0,86

1,70 0,73 0,79

2,37 0,68 0,73

2,69 0,60 0,63

2,61 0,57 0,58

1,00

1,06

1,19

1,46

1,64

1,50

1,58

1,54

1,78

2,11

2,56

2,70

2,66

Index nárůstu mezi jednotlivými SLBD NMNM 1,06 1,12 1,23 1,12 0,92 1,05 0,97 1,16 celkem Poznámka: Údaje přepočítány na dnešní územní

1,18

1,22

1,05

0,99

Zdroj: Retrolexikon

Graf 2: Vývoj počtu obyvatelstva jednotlivých částí Nového Města nad Metují mezi jednotlivými SLDB 9 000

2 500

8 000 2 000

7 000 6 000

1 500

1 000


5 000

Vrchoviny

4 000

Krčín

3 000

Spy

2 000

500

1 000 0

0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930

1950 1961 1970 1980 1991 2001

Poznámka: Údaje přepočítány na dnešní územní Zdroj: Retrolexikon


13


Vývoj populace od roku 1990, jak ukazuje následující graf, i přes své výkyvy má mírně sestupnou tendenci. V posledních třech letech velmi mírně roste počet obyvatel v částech Spy a Vrchoviny. Nemalou měrou se na zmírnění tempa poklesu podílí příchod cizinců, zejména vietnamské a ukrajinské národnosti, kteří zde často zakládají své rodiny. 3 Graf 3: Vývoj počtu obyvatel v Novém Městě nad Metují 1990-2007 (k 1.1.) 10350 10300 10250 10200 10150 10100 10050 2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

10000

Zdroj dat: ČSÚ,2007

5.2 Pohyb obyvatelstva Celkový počet obyvatel se mění jednak přirozeným pohybem (proces rození a umírání), jednak mechanicky (migrací obyvatel). Následující tabulka sleduje oba typy pohybu obyvatel v Novém Městě nad Metují v uplynulých 16 letech. Tabulka 3: Pohyb obyvatelstva v Novém Městě nad Metují v letech 1991-2006 Rok Stav k 1.1. Narození

Zemřelí

Přistěhovalí 237 205 150 120 134 150 157 190 129 130 124 99 253 158 151 147

Vystěhovalí 277 200 212 168 171 159 126 160 140 172 127 200 158 217 184 157

Přirozený Migrační přírůstek saldo 66 -40 29 5 41 -62 13 -48 -17 -37 29 -9 12 31 14 30 -10 -11 9 -42 14 -3 16 -101 14 95 4 -59 16 -33 5 -10

Celkový přírůstek 26 34 -21 -35 -54 20 43 44 -21 -33 11 -85 109 -55 -17 -5

Stav k 31.12. 10 256 10 290 10 269 10 234 10 180 10 200 10 243 10 287 10 266 10 233 10 102 10 017 10 126 10 071 10 054 10 049

1991 10 230 148 82 1992 10 256 116 87 1993 10 290 133 92 1994 10 269 97 84 1995 10 234 84 101 1996 10 180 96 67 1997 10 200 107 95 1998 10 243 87 73 1999 10 287 91 101 2000 10 266 91 82 2001 10 120* 88 74 2002 10 102 82 66 2003 10 017 105 91 2004 10 126 96 92 2005 10 071 89 73 2006 10 054 95 90 Celkem za období 19911 605 1 350 2 534 2 828 255 -294 -39 x 2006 * Počet obyvatel dodatečně přepočítán na základě výsledků ze SLBD, proto neodpovídá hodnotě na konci předešlého roku Zdroj dat: ČSÚ, 2007

Po celé sledované období, s výjimkou let 1995 a 1999, Nové Město nad Metují dosahovalo kladného přirozeného přírůstku, tj. narozených bylo více než zemřelých. Celkový úbytek populace byl tedy způsoben především záporným migračním saldem. Následující tabulka popisuje výše uvedený pohyb populace v obecně přijímaných a srovnatelných mírách. Míry přírůstku uvádějí velikost přírůstku obyvatel přepočítaných na 1 000 obyvatel středního stavu. Míra natality 3

Čerpáno z Ing. Dagmar Krsková: „Nové Město nad Metují v demografické a statistické studii“, květen 2007 Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

14


určuje počet narozených přepočítaných na 1 000 obyvatel středního stavu, míra mortality počet zemřelých na 1 000 obyvatel středního stavu. Poslední sloupec obsahuje hodnoty indexu vitality, který poměřuje počet narozených a zemřelých. Vyjadřuje jakou měrou se počet narozených podílí na růstu populace a do jaké míry kompenzuje ztráty způsobené úmrtností. Hodnota indexu vitality menší než jedna znamená, že počet narozených nestačí ani na prostou reprodukci populace. Tabulka 4: Srovnání pohybu obyvatelstva v Novém Městě nad Metují s příslušnými vyššími územními celky – relativní míry (souhrnná data za 2001-2006) Míra přirozeného přírůstku

Území Nové Město nad Metují Okres Náchod KHK ČR

Míra migračního přírůstku

1,14 -0,57 -1,09 -1,04

Míra celkového přírůstku

-1,84 -0,02 0,71 1,94

Míra natality Míra mortality Index vitality

-0,69 -0,59 -0,38 0,90

9,18 9,72 9,44 9,50

8,04 10,29 10,54 10,55

1,14 0,94 0,90 0,90

Zdroj dat: ČSÚ, 2007

Porovnáme-li hodnoty relativních měr pohybu obyvatelstva za posledních pět let za Nové Město nad Metují s příslušnými vyššími územní celky, zjistíme, že je zde situace z hlediska přirozené měny obyvatelstva výrazně příznivější. Hodnota indexu vitality větší než jedna je i v rámci celé republiky poměrně vzácný jev.

5.3 Struktura obyvatelstva 5.3.1 Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku Počet žen v populaci České republiky dlouhodobě mírně převyšuje počet mužů, a to především díky výraznějšímu zastoupení žen ve věkové kategorii 65 let a více. Poměr mužů a žen v této kategorii je přibližně 2:3. Podobná situace je i v Novém Městě nad Metují, ve kterém k 31.12. 2006 žilo celkově 51,5% žen (v ČR 51,1%). Porovnáme-li jednotlivé části města podle výsledků SLBD 2001, viz graf níže, pouze v jediné části Spy mírně převažovali v populaci muži. Graf 4: Podíl žen v populaci jednotlivých částí Nového Města nad Metují při SLBD 2001

Procentní podíl žen

.

52 51

51,6

51,6

51,3 50,4

50

49,5

49 48 Nové Město n/M celkem

Krčín

Nové Město n/M

Spy

Vrchoviny

Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ, 2007

Jedním z ukazatelů popisujících obyvatelstvo z hlediska stáří je průměrný věk. Z dlouhodobého hlediska se průměrný věk obyvatelstva v celé České republice zvyšuje, a to jak v důsledku prodlužovaní střední délky života, tak poklesu porodnosti. Mezi SLBD 1991 a 2001 průměrný věk obyvatelstva v Novém Městě nad Metují vzrostl o téměř o čtyři roky (z 35,2 let na 38,9 let) a k 1.1.2006 činil již 40,7 let, což je nepatrně více, než činí průměr za Českou republiku.


15

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Graf 5: Průměrný věk obyvatelstva k 1.1.

41,5

39 38,5

40,0

2004

40,7 40,0

2003

40,3 39,8 40,1 39,8

39,9 39,5 39,8 39,5

39,5

39,8 39,2 39,6 39,3

40

38,9 38,7 39,0 38,8

Průměrný věk

40,5

41,1

41

Nové Město n/M NA KHK ČR

38 37,5 37 2001 (SLBD)

2005

2006 Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ, 2007

Kromě průměrného věku je nezbytné sledovat i samotnou věkovou strukturu obyvatelstva. Základní obrázek o věkovém složení obyvatelstva ke dni SLBD 2001 podává následující graf, tzv. strom života. Od té doby uplynulo 6 let a četnosti jednotlivých věkových kategorií se prakticky posunuly směrem vzhůru. Již 25 let se trvale zužuje základna stromu života, což spolu s rostoucí nadějí na dožití se vyššího věku, způsobuje výrazné demografické stárnutí a přeznamenává i značné sociálně-ekonomické problémy v nedaleké budoucnosti.

Věková kategorie

Graf 6: Věková struktura obyvatel Nového Města nad Metují ke dni SLBD 2001 (strom života) 95 a více 90 - 94 85 - 89 80 - 84 75 - 79 70 - 74 65 - 69 60 - 64 55 - 59 50 - 54 45 - 49 40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 - 19 10 -14 5- 9 0- 4

ženy muži

500

400

300

200

100

0

100

200

300

400

500

Zdroj: SLBD 2001


16


Základní věková struktura obyvatelstva se sleduje pomocí vývoje tří hlavních věkových kategorií: do 15 let, 15-64 let a 65 a více let. Tyto kategorie bývají někdy také označovány v souladu se starší terminologií jako předproduktivní, produktivní a poproduktivní složka obyvatelstva 4. Graf 7: Vývoj základní věkové struktury obyvatelstva v Novém Městě nad Metují 1991-2006

2006

1 426

7 046

1 577 0-14 let

SLBD 2001

1652

7067

15-64 let

1355

65+ let 2203

SLBD 1991 0%

6945

10%

20%

30%

40%

50%

1072

60%

70%

80%

90%

100%

Zdroj: ČSÚ - SLBD 1991, SLBD 2001, věková struktura obyvatelstva k 31.12.2006

Věková skladba v Novém Městě nad Metují za posledních 16 let doznala výrazných změn. Jak je patrné z grafu, došlo podobně jako v celé České republice k významnému poklesu podílu dětské složky obyvatelstva, a to z 21,6% na 14,2% (v rámci celé ČR z 21% na 14,4%). Procentní zastoupení obyvatelstva ve věku 65 a více let (15,7%) je k 31.12.2006 v porovnání s hodnotami za okres Náchod (15,1%), za Královéhradecký kraj (15,1%) i za celou Českou republiku (14,4%) dokonce nadprůměrné. Vzájemný vztah dětské a seniorské věkové skupiny obyvatelstva pak vyjadřují ukazatelé index mládí (počet obyvatel mladších 15 let na 100 obyvatel ve věku 65 let a více) a index stáří (počet obyvatel ve věku 65 let a starších na 100 dětí ve věku 0 – 14 let). Graf 8: Hodnoty indexu mládí a indexu stáří v Novém Městě nad Metují 250

Index mládí

110,6

90,4

105,5

94,8

98,6

101,4

96,2

104,0

93,3

107,2

116,7

85,7

50

48,7

100

82,0

121,9

150

205,5

. Hodnota indexu

Index stáří 200

0 1991

2001

2001

2002

SLBD

2003

2004

2005

2006

k 31.12. Zdroj: SLBD 1991, SLBD 2001, ČSÚ, 2007

Za demograficky nepříznivý stav je považována situace, kdy hodnota indexu stáří převyšuje hodnotu indexu mládí. K tomuto jevu došlo v Novém Městě nad Metují v roce 2005 a v následujícím roce se rozdíl v neprospěch hodnoty indexu mládí prohloubil. V nejbližším desetiletí nelze očekávat výrazné zlepšení, snad jen hypoteticky za předpokladu významného migračního přírůstku, tj. pokud by se do města přistěhovalo několik stovek mladých rodin.

4

Až do poloviny devadesátých let za produktivní byli považováni muži ve věku 15-59 let a ženy 15-55 let. V analytických pracích vycházející krátce po SLBD 2001 se už sledovaly u mužů i žen stejné věkové kategorie 0-14 let, 15-59 let a 60 let a více. V současnosti je za seniorskou složku obyvatelstva považována populace ve věku 65 let a více. Podle nové kategorizace se zpětně přepočítávají i starší data. Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

17

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Graf 9: Porovnání hodnot indexu mládí a indexu stáří k 31.12.2006 v Novém Městě nad Metují s příslušnými vyššími územními celky 120

Hodnota indexu

110

110,6

100 100,0 90

100,0

103,7 96,4

99,8

100,2

Index mládí Index stáří

90,4

80 70 60 Nové Město n/M

Okres NA

KHK

ČR Zdroj: ČSÚ, 2007

Demografická situace v Novém Městě nad Metují, jak naznačuje např. porovnání hodnot indexů mládí a stáří s příslušnými vyššími územními celky, není dobrá, ale více-méně odpovídá nepříznivému celorepublikovému trendu postupného stárnutí a ubývání obyvatelstva. Bez razantní změny populační vládní politiky není možné tento trend v rámci města zvrátit, je však možné dosavadní nepříznivý demografický vývoj zmírnit vhodnou cílenou podporou budoucích i stávajících mladých rodin ze strany města. Dále je třeba při plánování sociální péče vzít v úvahu, že spolu s rostoucím podílem seniorské složky obyvatelstva jistě poroste i poptávka po službách pro starší občany (rozvoz obědů, převozy k lékařům, obstarávání nákupů, pečovatelské domy pro seniory atd.).

5.3.2 Struktura obyvatelstva z hlediska ekonomické aktivity Ekonomicky aktivní jsou všechny osoby starší 15 let bez rozdílu pohlaví, které si vydělávají prací anebo aktivně práci hledají, tj. splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané a nezaměstnané. Do této skupiny tedy nepatří osoby, které z objektivních nebo subjektivních důvodů nepracují pro výdělek. Skupina ekonomicky neaktivních zahrnuje všechny děti ve věku do 15 let, dále žáky a studenty navštěvující vzdělávací a studijní instituce, starobní důchodce, nemocné 5 a invalidní občany, ženy v domácnosti, nebo takové, kteří žijí z renty či úspor. Vývoj struktury obyvatelstva z hlediska ekonomické aktivity v Novém Městě nad Metují, jak dokazují výsledky z SLBD 1991 a 2001, nabyl, tak jako v celé České republice, nepříznivý směr. Bez ohledu na to, že se postupně prodlužuje věk odchodu do důchodu a v důsledku trvalého poklesu porodnosti se zmenšuje podíl dětské složky obyvatelstva a klesá podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva (EAO). Mezi sčítáními v roce 1991 a 2001 v Novém Městě nad Metují poklesl podíl EAO o 4,2 procentního bodu (v rámci ČR o 1,2 procentního bodu). Rovněž poklesla míra ekonomické aktivity 6, a to o 9,6 procentních bodů (v rámci ČR o 5,3 procentních bodů). Níže uvedená tabulka obsahuje srovnání města s ČR. Tabulka 5: Porovnání vývoje ekonomicky aktivního obyvatelstva v Novém Městě nad Metují s ČR

Obyvatel celkem Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Podíl EAO (v %) Obyvatelstvo 15 let a starší Míra ekonomické aktivity (v %)

Nové Město nad Metují 1991 2001 10220 10074 5656 5141 55,3 51,0 8 017 8422 70,6 61,0

Česká republika 1991 2001 10 302 215 10 230 060 5 421 102 5 253 400 52,6 51,4 8 137 779 8575198 66,6 61,3 Zdroj: SLBD 1991, 2001, ČSÚ

5

Do této kategorie nepatří nemocní, kteří jsou dočasně práce neschopní, ale jinak jsou v pracovním poměru či jsou jinak samostatně výdělečně činní. 6 Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva a obyvatelstva ve věku 15 let a více vyjádřený v procentech. Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

18


Dalším ukazatelem při analýze ekonomické aktivity obyvatel je postavení osob v zaměstnání, zejména poměr počtu zaměstnavatelů a samostatně činných (sebezaměstnávajících) k počtu zaměstnanců. Následující tabulka nabízí porovnání s vyššími územními celky, v Novém Městě nad Metují mezi EAO je o trochu vyšší podíl zaměstnavatelů a samostatně činných. Tabulka 6: Struktura ekonomicky aktivních obyvatel podle postavení v zaměstnání Postavení v zaměstnání

Nové Město nad Metují abs. v%

Okres NA v%

KHK v%

ČR v%

zaměstnanci 4140 80,5 79,5 79,8 79,1 zaměstnavatelé 190 3,7 3,4 3,4 3,3 samostatně činní 675 13,1 11,3 11,5 11,1 členové družstev 20 0,4 0,4 0,3 0,3 ostatní a nezjištěno 116 2,3 5,3 5,0 6,2 EAO celkem 5141 100 100 100 100 z toho nezaměstnaných 188 3,7 6,0 6,1 9,3 Poznámka: Třídění podle postavení v zaměstnání je uvedeno za ekonomicky aktivní obyvatelstvo celkem, tj. včetně nezaměstnaných. Nezaměstnaní do sčítacího listu uváděli své poslední postavení. Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ

Dalším aspektem analýzy ekonomicky aktivního obyvatelstva je jeho rozdělení podle odvětví ekonomické činnosti. Nejvíce ekonomicky aktivního obyvatelstva pracuje v průmyslu (40,0%), což je o něco více než je průměr okresní (38,2%), a výrazně více, než průměr za Královéhradecký kraj (33,2%) i za celou ČR (29%). Graf 10: Rozdělení ekonomicky aktivního obyvatelstva dle odvětví ekonomické činnosti v roce 2001

113; 2,2%

939; 18,3%

2056; 40,0% zemědělství, lesnictví,rybolov průmysl stavebnictví

555; 10,8%

obchod,opravy motor. vozidel doprava, pošty a telekomunikace veřejná správa, obrana, soc. zabez. školství, zdravot.,veter. a soc. čin.

259; 5,0%

ostatní+nezjištěný

184; 3,6%

690; 13,4%

345; 6,7%

Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ

5.3.3 Struktura obyvatelstva podle vzdělání Mezi populací ve věku 15 a více let v Novém Městě nad Metují výrazně převažují obyvatelé vyučení a se středním vzděláním bez maturity, na druhém místě jsou středoškoláci s maturitou. Podíl středoškoláků s maturitou a vysokoškoláků je vyšší ve srovnání s příslušnými vyššími územními celky, viz následující graf tabulka.


19

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Graf 11: Struktura obyvatelstva ve věku 15 a více let dle dosaženého stupně vzdělání

71; 0,8%

793; 9,4%

1601; 19,0%

ZŠ+neukončené

333; 4,0%

U+SŠ bez mat SŠ s mat VOŠ+nástavba VŠ

2505; 29,7%

bez vzdělámí+nezjištěno 3119; 37,0%


Tabulka 7: Porovnání struktury obyvatel Nového Města nad Metují dle nejvyššího dosaženého vzdělání s příslušnými vyššími územními celky (v %) Obyv. 15 a více let Nové Město nad Metují Okres NA KHK ČR

Základní vč. neukon.

Bez vzdělání

Vyučení a SŠ s vyšší odb. stř. odb. maturitou a nástavb. bez mat.

Vysokoškolské

Nezjištěno

8 422

0,2

19,0

37,0

29,7

4,0

9,4

0,7

93 466 460 986 8 575 198

0,4 0,4 0,4

23,3 22,5 23,0

41,3 39,7 38,0

24,5 25,2 24,9

3,4 3,6 3,5

6,1 7,5 8,9

1,0 1,1 1,3


Poměrně vysoká úroveň vzdělanosti obyvatelstva je velkou předností Nového Města nad Metují a může lákat případné potenciální investory, kteří pro své podnikatelské záměry hledají kvalifikovanou pracovní sílu. Srovnáme-li údaje o nejvyšším dosaženém vzdělání získané při sčítání lidu, bytů a domů v roce 1991 a 2001, viz následující graf, je zcela zřetelný posun k dosahování vyššího vzdělání. Tento trend vývoje lze odůvodněně očekávat i v následujících letech. Graf 12: Vývoj struktury obyvatelstva v Novém Městě nad Metují podle dosaženého nejvyššího stupně vzdělání 40 Procentní podíl

35

35,8

30 25

37,0

33,7 29,0

26,8

1991

20

2001

19,0

15 10 5

9,4

7,4

0 ZŠ

U+SŠ bez mat.

SŠ s mat.

VŠ Zdroj: SLDB 1991, 2001, ČSÚ


20


5.3.4 Struktura obyvatelstva podle národnosti Z hlediska národnostního složení lze považovat Nové Město nad Metují za národnostně jednotné, neboť naprostá většina obyvatelstva (95,9%) podle posledního SLBD v roce 2001 je české národnosti. Největší národnostní menšinou jsou Slováci (1,6%). Žádná z dalších národností nedosahuje ve sledovaném území ani půlprocentního zastoupení. Graf 13: Národnostní struktura obyvatel v Novém Městě nad Metují v roce 2001 9659; 95,9% česká 161; 1,6%

16; 0,2%

slovenská

25; 0,2% 415; 4,1%

moravská

12; 0,1%

polská německá

41; 0,4%

ukrajinská ostatní+nezjišť. národnost

160; 1,6% Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ

5.3.5 Struktura obyvatel dle náboženství Při sčítání lidu, domů a bytů 2001 se 34,9% obyvatel Nového Města nad Metují označilo za věřící, což je o něco více, než celorepublikový průměr (ČR 32,1%). Naprostá většina věřících (80,6%) se hlásí k římskokatolické církvi. Druhou největší církví je Československá husitská, k níž se hlásí 8,6% všech věřících. Graf 14: Struktura obyvatel města Nové Město nad Metují dle náboženství v roce 2001 966; 9,6%

2833; 28,1% Bez vyznání Nezjištěné_vyznání Římskokatolická církev 303; 3,0%

3513; 34,9%

111; 1,1% 266; 2,6%

Českosl husitská církev Českobratrská církev evangelická ostatní+nezjištěné církve

5595; 55,5% Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ

5.4 Vyjížďka za prací a do škol mimo obec Jednou z významných charakteristik prostorových vazeb sídla je vyjížďka a dojížďka za prací a do škol. Podle SLBD 2001 z Nového Města nad Metují celkem vyjíždělo 1 742 osob do zaměstnání, z toho 85,4% denně) a 619 dětí a studentů (z toho 57,2% denně) do škol, celkem tedy 23,4% z celkového počtu obyvatel, což je nepatrně více, než činí celorepublikový průměr (22,9%). Podíl dojíždějících do zaměstnání z celkového počtu zaměstnaných v Novém Městě nad Metují mezi SLBD 1991 a 2001 však významně vrostl z 25,9% na 34,6%, tj. o 8,7 procentního bodu, v rámci ČR byl nárůst z 33,2% na 36,5%, tj. jen o 3,3 procentního bodu. Avšak zásadní změnou, ke které došlo mezi oběma SLBD, je to, že zatímco ještě v roce 1991 počet dojíždějících za prací do Nového Města nad Metují téměř 1,5 krát převyšoval počet vyjíždějících, v roce 2001 již o málo více osob za prací vyjíždělo, než do města dojíždělo.


21

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Graf 15: Vývoj dojížďky a vyjížďky za prací mezi SLBD 1991 a 2001 v Novém Městě nad Metují

1 464 (25,9%)

2109

1991

4 192 (74,1%) dojíždějící

1 742 (34,6%)

1705

2001

3000

2000

1000

0

1000

Pracující z jiných obcí

vyjíždějící

3 186 (65,4%) 2000

3000

nevyjíždějící

4000

5000

6000

Pracující Nového Města nad Metují Zdroj: SLDB 200, ČSÚ

Hlavním centrem dojížďky za prací bylo pro obyvatele z Nového Města nad Metují okresní město Náchod, kam vyjížděla necelá polovina všech pracujících (44,7%). S velkým odstupem následují Hradec Králové (6,4%), Praha (6,2%), Česká Skalice (5,6%) a Dobruška (4,6%). Nové Město nad Metují je centrem dojížďky především pro obce ve svém správním obvodu, ale také pro část obcí ve SO ORP Dobruška a Náchod. Do města za prací jezdilo nejvíce pracujících z Náchoda (16,8%), Dobrušky (8,9%), Provodova-Šonova (5,9%) a Bohuslavic (5,4%). Graf 16: Hlavní směry vyjížďky do zaměstnání z Nového Města nad Metují a hlavní směry dojížďky do zaměstnání do Nového Města nad Metují

Vyjížďka

Dojížďka 284; 17%

778; 44%

521; 30%

152; 9%

45; 3% 80; 5% 98; 6% 108; 6%

112; 6%

Náchod Hradec Králové Praha Česká Skalice Dobruška Nahořany ostatní

Náchod 101; 6% Dobruška Provodov-Šonov Bohuslavice 92; 5% Černčice 69; 4% Nahořany 63; 4% ostatní

944; 55%


Důležitou charakteristikou u každodenní vyjížďky do zaměstnání je množství času stráveného na cestě. Ze 1 487 pracujících denně vyjíždějících více než šest desetin se do zaměstnaní přepravilo do půl hodiny a více než hodinu na cestě stráví jen 4% pracujících. Ve srovnání s průměrnými hodnotami za celou ČR (do půl hodiny 53%, hodinu a více 9,3%) lze hodnotit vyjížďku za prací z hlediska množství stráveného času velmi dobře. Graf 17: Vyjížďka za prací podle stráveného času na cestě 134; 9,0%

59; 4,0%

225; 15,2% do 15 min 15-29 min. 30-44 min. 45-59 min.

380; 25,6%

1 hod. a více 685; 46,2% Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ


22


Celkově z Nového Města nad Metují vyjíždí 619 dětí, učňů a studentů, z nich 116, tj. 18,8%, byly děti ve věku 6-14 let. Ze všech žáků, učňů a studentů ke dni SLBD 2001 do školy z Nového Města nad Metují vyjíždělo 33,7%, což je ve srovnání s ČR (36,1%) nižší podíl, ale ve srovnání s průměrem za obce velikostní kategorie s 10-20 tis. obyvateli (28,3%) je vyšší. Na druhou stranu do škol v Novém Městě nad Metují dojíždělo celkem 1409 žáků, učňů a studentů, což je přibližně 2,3 krát více než vyjíždělo. Denně do škol dojíždělo celkem 1129 žáků, učňů a studentů. Dojíždějících dětí ve věku 6-14 let bylo 248. Graf 18: Vyjížďka do škol podle stráveného času na cestě 49; 13,9%

22; 6,2%

24; 6,8% do 15 min 15-29 min. 30-44 min. 45-59 min.

96; 27,2%

1 hod. a více 162; 45,9%


Z celkového počtu vyjíždějících žáků, učňů a studentů jich 354, tj. 57,2%, vyjíždělo z Nového Města nad Metují denně. Více než polovině denně vyjíždějících stačilo na cestu do školy méně než půl hodiny. To je jen nepatrně více než celostátní průměr (49,3%).

5.5 Zdravotní stav obyvatel Region Novoměstska 7 se z hlediska hodnocení zdravotního stavu obyvatel drží ve většině sledovaných ukazatelích na předních (nejlepších) místech v rámci Královéhradeckého kraje. Dle odborné studie Zdravotního ústavu z roku 2005 8 je Novoměstsko regionem s nejvyšší statistickou nadějí dožití při narození (sledované za roky 1994-2003). U žen tento ukazatel dosahuje hodnoty 80,6 let, což v rámci kraje je maximální hodnota (průměr kraje 79,5 let). U mužů j statistická naděje dožití za stejné období o 2,7 let vyšší než krajský průměr a dosahuje 75,4 let. Vztaženo k hodnotám celorepublikovým, které vykazují hodnoty v průměru o 1,1 roků nižší než průměr Královéhradeckého kraje, můžeme tedy hovořit na Novoměstsku o velmi vysokých pravděpodobnostích naděje dožití od věku 0 let. V porovnání s evropskými hodnotami (EU 15) jsou naše krajské i celorepublikové hodnoty stále nižší než průměrné evropské údaje. Při analýze vybraných statisticky nejčastějších příčin úmrtnosti (přepočtených na počet obyvatel) je rovněž Novoměstsko regionem s velmi pozitivním hodnocením, resp. s podprůměrnými hodnotami. V rámci porovnání hodnot jednotlivých ORP v Královéhradeckém kraji je Novoměstsko na prvním místě (nejlepší hodnocení) v pravděpodobnosti na úmrtí chorob oběhové soustavy i na úmrtí v důsledku zhoubných novotvarů, které patří v rámci ČR k nejčastějším příčinám úmrtí. I v těchto ukazatelích však nedosahujeme evropských hodnot. V kategorii nadprůměrných hodnot kraje výše uvedených ukazatelů se ještě vyskytuje region Královéhradecka (ORP Hradec Králové). V tomto ORP se však soustředí špičkové pracoviště zdravotní péče a vysoké možnosti specializovaných pracovišť v péči o zdraví a další služby, které mohou přispívat k lepšímu zdravotnímu stavu jedince. U Novoměstka lze takto vysoká čísla více přisuzovat zdravému životnímu stylu spojenému s vysokou kvalitou životního prostředí bez enormního dlouhodobého negativního zatížení organismu člověka. Právě znečištění ovzduší, dlouhodobé působení vysokých emisních zátěží na lidský organismus, hlukové přetížení, znečištění vod a mnoho dalších ukazatelů kvality přírodního prostředí jsou při zvýšených hodnotách skrytými negativními činiteli působící na vznik nemocí oběhové soustavy a vzniku nádorových onemocněních.

7

Dle členění na ORP „Zdravotní stav obyvatelstva Královéhradeckého kraje v obcích s rozšířenou působností“, zpracovatel: Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové, 2005 8


23


6. Bydlení a domácnosti Při posledním SLBD v roce 2001 bylo v Novém Městě nad Metují evidováno celkem 1 807 domů s 4 157 byty, z toho trvale obydlených bylo 1 625 domů a 3 753 bytů. Oproti roku 1970 vzrostl počet domů o 50,7% a bytů o 60,4%, trvale obydlených domů o 39% a trvale obydlených bytů o 47%. O nárůst trvale obydlených domů se však zasloužily pouze městská část Nového Města nad Metují a část Krčín. Graf 19: Vývoj počtu domů a bytů v Novém Městě nad Metují v letech 1970 - 2001 4500

1900 1800 1700

184

1600 1500

182

3500

83

1200 1100

32

404 313

1400 1300

4000

1 573

1 441

1 625

128

3000 39 2500

3 297

3 589

3 753

1991

2001

2 553

1 167

1000

2000

1970

1980

1991

domy trv. obydlené

2001

1970

domy trv. neobydlené

1980

byty trv. obydlené

byty trv. neobydlené

Poznámka: Přepočítáno na dnešní územní strukturu Zdroj: SLBD 1970, 1980, 1991, 2001, ČSÚ

Jak dokazují výsledky SLBD 1970 až 2001, k největšímu nárůstu nejen nových domů a bytů, ale i počtu a podílu trvale neobydlených domů a bytů došlo mezi SLBD 1980 a SLBD 1991. Poté se růst počtu i podílu trvale neobydlených domů zastavil a růst trvale neobydlených bytů se zmírnil. Zajisté to souvisí s celkovou změnou státní bytové politiky, výrazným zvýšením nákladů na pořízení nového bytu a domu a větším dílem odpovědnosti občanů za vlastní bydlení.

Podíl trv. neobydlených (v %) .

Graf 20: Vývoj podílu trvale neobydlených domů a bytů v Novém Městě nad Metují v letech 1970-2001 12,0

10,5

10,1

10,0 9,7

8,0

5,4

6,0 4,0 2,0 0,0

domy

8,0

byty

2,7 1,5 1970

3,7

1980

1991

2001

Poznámka: Přepočítáno na dnešní územní strukturu Zdroj: SLBD 1970, 1980, 1991, 2001

6.1 Struktura domovního a bytového fondu Domovní a bytový fond je posuzován z několika hledisek. V prvé řadě se sleduje, zda daný dům či byt slouží k trvalému bydlení. Dále se u trvale obydlených domů a bytů určuje typ obytného domu, jeho stáří, převažující použitý stavební materiál a druh vlastnictví. Rovněž je hodnocena velikost a vybavenost bytů. Ke dni SLBD 2001 v Novém Městě nad Metují bylo z celkového počtu 1 807 domů trvale neobydlených 182, tj. 10,1% (v ČR je tento podíl 17,2%). Z celkového počtu bytů 4 157 trvale neobydlených bylo 404, což činí 9,7% (v ČR je tento podíl 12,3%). Z trvale neobydlených bytů bylo přechodně obydleno 28,5% a 14,1% sloužilo k rekreaci (v ČR – 21,8% obydleno přechodně a 32,5% slouží k rekreaci). Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

24


Z jednotlivých částí Nového Města nad Metují největší podíl trvale neobydlených domů a bytů je v části Vrchoviny, kde je trvale neobydleno 31,8% domů a 27,4% bytů. Graf 21: Struktura domovního a bytového fondu v jednotlivých částech Nového Města n. M. z hlediska obydlenosti 100% 95% 90% 85% 80% 75% 70% 65% 60%

32

182

89 19

401

1 625

42

1 080 54

Celkem

Krčín

Nové Město n/M

domy obydl.

Spy

90

100% 95% 90% 85% 80% 75% 70% 65% 60%

Vrchoviny

267

70

404

3753

Celkem

domy neobydl.

43

68

114

Spy

Vrchoviny

2910

661

Krčín

24

Nové Město n/M

byty obydl.

byty neobydl. Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ

Nejvíce domů a pochopitelně i bytů je soustředěno v městské části Nového Města nad Metují. Graf 22: Podíl trvale obydlených domů a bytů v jednotlivých částech Nového Města nad Metují Domy

Byty

3,3% 5,5%

1,8%

24,7%

66,5% Krčín

Nové Město n/M

3,0%

17,6%

77,5% Spy

Vrchoviny

Krčín

Nové Město n/M

Spy

Vrchoviny Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ

Další podrobnější informace o struktuře domovního a bytového fondu obsahují následující dvě tabulky.


25

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Tabulka 8: Struktura domovního fondu z toho Celkem rodinné bytové domy domy abs. 1625 1370 228 100,00 z toho podle období výstavby 212 182 24 13,0 240 208 21 14,8 704 575 126 43,3 302 256 43 18,6 153 139 12 9,4 41,4 41,2 39,8 x z toho podle materiálu nosných zdí 94 25 69 5,8 1138 1002 123 70,0 z toho podle technického vybavení 1270 1052 196 78,2 1614 1360 228 99,3 1103 924 160 67,9 1170 1055 103 72,0

Celkem Trvale obydlené domy

do 1919 1920-1945 1946-1980 1981-1990 1991-2001 Průměrné stáří domů stěnové panely cihly, tvárnice, cihlové bloky přípojkou na kanalizační síť vodovodem plynem ústředním topením

z toho rodinné bytové domy domy v% 84,31 14,03 11,2 12,8 35,4 15,8 8,6 x

1,5 1,3 7,8 2,6 0,7 x

1,5 61,7

4,2 7,6

64,7 83,7 56,9 64,9

12,1 14,0 9,8 6,3

Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ

Tabulka 9: Struktura bytového fondu z toho v rodinných bytových domech domech abs. 3 753 1 706 2012 z toho podle vlastnictví 1412 1394 14 756 756 637 75 538 636 636 z toho podle velikosti 628 86 534 912 375 519 1357 521 828 487 386 101 336 315 21 2,77 3,36 2,28 2,67 2,92 2,45

Celkem Trvale obydlené byty

ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní člena bytového družstva 1 místnost 2 místnost 3 místnost 4 místnost 5 + místnost obytných místností na byt prům. počet osob na 1 byt prům. počet osob na 1 obyt. 2 místnost 8+m obytná plocha na byt obytná plocha na osobu plyn v bytě vodovod v bytě přípojka na kanal. síť vlastní splachov.záchod vlastní koupelna,sprchový kout ústřední topení etážové topení kamna

0,97

0,88

1,08

50,6 66,0 37,9 18,8 22,3 15,4 z toho podle technického vybavení 2371 1066 1288 3719 1683 2002 3208 1321 1856 3621 1615 1977 3604

1607

1966

z toho podle způsobu vytápění 2518 1304 1203 597 101 490 563 263 283

Celkem

100,0

z toho rodinných bytových domech domech v% 45,5 53,6

37,6 20,1 17,0 16,9

37,1 0,0 2,0 0,0

0,4 20,1 14,3 16,9

16,7 24,3 36,2 13,0 9,0 x x

2,3 10,0 13,9 10,3 8,4 x x

14,2 13,8 22,1 2,7 0,6 x x

x

x

x

x x

x x

x x

63,2 99,1 85,5 96,5

28,4 44,8 35,2 43,0

34,3 53,3 49,5 52,7

96,0

42,8

52,4

67,1 15,9 15,0

34,7 2,7 7,0

32,1 13,1 7,5

Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ


26


Pro srovnání jsou dále uvedeny průměrné hodnoty některých ukazatelů za Českou republiku a za velikostní kategorii obcí s10-20 tisíci obyvateli, do které se řadí Nové Město nad Metují. Průměrné stáří domů v ČR je 46,9 let, v obcích s 10-20 tis. obyvateli je 46,2 let. V ČR je připojeno na veřejnou kanalizaci 52,4% domů, na veřejný vodovod 97,8% domů a na plyn 56,6% domů. V obcích s 10-20 tis. obyvateli je připojeno na kanalizaci 76% domů, na vodovod 98,7% a na plyn 74% domů. Ve všech těchto ukazatelích, s výjimkou plynofikace domů, vykazuje Nové Město nad Metují mírně nadprůměrné hodnoty. Při porovnání ukazatelů popisujících strukturu bytového fondu je patrné následující: Podíl bytů v rodinných domech byl v České republice 42,6%, v obcích velikostní kategorie s 10-20 tis. obyvateli 32,3%. Nadprůměrný podíl bytů v rodinných domech v Novém Městě nad Metují se pak odráží ve výrazně nižším podílu bytů nájemních (17%), v rámci ČR je 28,6% nájemních bytů, v obcích stejné velikostní kategorie 29,4%. Struktura bytového fondu z hlediska vybavenosti a velikosti koresponduje s celostátními průměry a odpovídá vysokému standardu bydlení v České republice.

6.2 Současná výstavba bytů a rozvoj bydlení Bytová výstavba a údržba stávajícího bytového fondu je jednou z podmínek příznivého demografického vývoje, trvale udržuje atraktivitu obce a kvalitu života v ní. Mezi posledními sčítáními lidu, bytů a domů, tj. mezi roky 1991-2001 přibylo v Novém Městě nad Metují 255 bytů. V letech 2001-2006 bylo dokončeno 162 nových bytů, z toho více než polovina v roce 2002. V tomto roce bylo získáno 68 bytových jednotek přestavbou bývalé ubytovny v ulici Malecí. Jinak v průměru ročně přibývá 15 nových bytů. Graf 23: Dokončené byty v Novém Městě nad Metují v letech 2001-2006 90 80

85

70 60 50 40 30 20 10

13

12

21

16

15

2005

2006

0 2001

2002

2003

2004

Zdroj: ČSÚ, 2007

Vzhledem k celkovému vzhledu a umístění Nového Města nad Metují, které je obklopeno krásnou přírodou je zájem o bydlení ve městě a jeho přilehlých částech vysoký. Ceny bytů i rodinných domů se proto pohybují nad průměrnými cenami těchto nemovitostí v okolních městech, jako jsou např. Dobruška, Česká Skalice, Jaroměř, ale i okresní město Náchod, a poptávka stále převyšuje nabídku. 9 Již územním plánem z roku 1995 je vymezena řada lokalit pro bytovou výstavbu. Nejrozsáhlejší z nich severně navazuje na sídliště Malecí a je určena především pro bytovou vícepodlažní výstavbu. Doposud však zde nebyla zahájena žádná výstavba. Další významnější rozvojové plochy pro bydlení se nacházejí v lokalitě Kaštánky a Na Františku. V lokalitě Kaštánky se v posledních letech postavilo přibližně 16 rodinných domů. Výstavba rodinných i bytových nízkopodlažních domů Na Františku byla zahájena v polovině roku 2006 a v současnosti je dokončeno 13 rodinných domů. V lokalitě Kaštánky se postavilo přibližně 16 rodinných domů. Vedle toho existuje řada menších rozvojových ploch pro bydlení jak v městské části, tak v přidružených částech.

9

Čerpáno z Ing. Dagmar Krsková: „Nové Město nad Metují v demografické a statistické studii“, květen 2007 Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

27


7. Ekonomika a hospodářství 7.1 Vývoj a současnost hospodářství Před rokem 1989 byl v Novém Městě nad Metují silně zastoupen průmysl zejména v těchto oborech: textilní průmysl (především textilní závody TEPNA), těžký strojírenský průmysl (STAVOSTROJ – výroba vojenské techniky, silničních stavebních strojů), lehký strojírenský průmysl (především ELTON – výroba hodinek a vojenských přístrojů), chemický průmysl (DETECHA – výroba kosmetiky a barev), potravinářský průmysl (DEVA) a tiskařský průmysl. Po roce 1989 došlo k omezení vojenské výroby a v českých firmách se přestala vyrábět vojenská technika. Některé firmy to významně poškodilo. Například nejvýznamnější zaměstnavatel v Novém Městě nad Metují STAVOSTROJ tak přišel téměř ze dne na den o část svého výrobního programu. V současné době pokračuje ve výrobě těžké stavební techniky, ale na menší ploše s mnohem menším počtem zaměstnanců. Z bývalého STAVOSTROJE se rekrutovaly menší strojírenské firmy. V důsledku toho na území Nového Města nad Metují působí velký počet malých firem zabývajících se strojní výrobou (HYDRO-FLEX–ZBA s.r.o., TESAKO CZ s.r.o., Slévárna spol. s r.o., ALUROL spol. s r.o., Ing. Antonín Vancl – HYDRAULIKA MECHANIZACE a další). Největší úpadek zaznamenal v Novém Městě nad Metují stejně jako v okolních městech textilní průmysl. V současné době je zde zastoupen díky firmě Nyklíček a spol. s.r.o. V oblasti lehkého strojírenského průmyslu působila firma ELTON, která se rozdělila na několik menších firem (např. její nástupce ELTON Hodinářská, a.s. a dále NOVÝ ELTON zabývající se strojírenskou výrobou). Někteří zaměstnanci založili soukromé společnosti jako jsou H & H hodinářská s.r.o., A 2000 Průmyslová elektronika s.r.o. a další. Chemický ani potravinářský průmysl nezaznamenal výraznější otřesy a původní firmy pokračují ve své činnosti. DEVA a.s. pokračuje po převzetí holandskou společností pod novým názvem NUTRICIA DEVA a.s. Zánik tiskárny SEVEROGRAFIA Červený Kostelec, která měla svůj provoz i v Novém Městě nad Metují, byl impulsem ke vzniku velkého množství soukromých tiskáren. Asi nejznámější je Tiskárna Losenický a Polygrafický závod s.r.o., ze kterých je jeden z největších tiskařských komplexů. Dále se v Novém Městě nad Metují nachází firma RODOMAX spol. s r. o., Bauch, Navrátil s.r.o. a mnoho dalších menších tiskáren, které doplňují celé tiskařské spektrum (Josef Hlávko, Miroslav Lukášek a další). Významným zaměstnavatelem se stala po navrácení novoměstského zámku panu Bartoňovi firma Statky Bartoň Nové Město nad Metují, s.r.o., která spravuje příslušné lesy a pozemky. Nové Město nad Metují je sídlem řady dalších malých firem a živnostníků, kteří mají na trhu své pevné místo (PROPLAST K s.r.o, K plasty s.r.o., KAMAT s.r.o., MARINE s.r.o. apod.). Nové Město nad Metují se v současné době zaměřuje zejména na svůj potenciál v rozvoji cestovního ruchu a rekreace. S tím souvisí i rozvoj a zdokonalování podnikatelských aktivit v těchto oblastech. Příznačným znakem Nového Města nad Metují jsou jeho úzké vazby na okolní města (Náchod, Českou Skalici, Dobrušku, ale i krajské město Hradec Králové). Jsou dány jeho snadnou dostupností a nevelkou vzdáleností od těchto měst. Významným faktorem je i blízkost průmyslové zóny Kvasiny a tedy možnosti místních obyvatel získat zaměstnání v prosperujícím automobilovém průmyslu. Tyto skutečnosti jsou hlavní příčinou nízké míry nezaměstnanosti na území Nového Města nad Metují. Nízká míra nezaměstnanosti je pro město na jedné straně pozitivem, ale na druhé straně představuje velký problém pro místní firmy a potenciální zájemce o podnikání na území města, pokud jde o získání dostatečného množství pracovních sil v potřebné struktuře a kvalifikaci.

7.2 Struktura ekonomických subjektů Na konci roku 2006 působilo na území Nového Města nad Metují celkem 2 303 registrovaných ekonomických subjektů. Počet registrovaných ekonomických subjektů vzrostl za posledních šest let o 352 subjektů tj. o 18 %. Jak je vidět z následující tabulky a grafu nejvíce ekonomických subjektů působí v terciárním sektoru (67 %), do sekundárního sektoru spadá 27 % registrovaných subjektů a v primárním sektoru se pohybuje pouze 6 % ekonomických subjektů působících na území Nového Města nad Metují.


28

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Tabulka 10: Základní struktura registrovaných ekonomických subjektů v jednotlivých letech Sektor

2000

Primární Sekundární

2004

2005

2006

128 505

120 627

128 639

127 630

Terciární

1318

1492

1531

1546

Celkem

1951

2239

2298

2303

Zdroj: RES 2006

Graf 24: Základní struktura registrovaných ekonomických subjektů (2006)

6% 27%

67%

Primární Sekundární Terciární

Zdroj: RES 2006

Na sledovaném území se nachází celkem 1 940 podnikajících fyzických osob a 363 právnických osob. Tabulka 11: Struktura ekonomických subjektů podle právní formy Právní forma

Počet

Fyzické osoby Právnické osoby

1940 363

Celkem

2303 Zdroj: RES 2006

7.3 Struktura ekonomických subjektů podle odvětví Z celkového počtu 2 303 registrovaných ekonomických subjektů jich je na sledovaném území nejvíce v odvětví obchod a opravy motorových vozidel, téměř 29 %. Druhou největší skupinu tvoří ekonomické subjekty s činnostmi z oblasti zpracovatelského průmyslu (15,3 %). Oborová struktura se ničím výrazně neliší od oborové struktury ekonomických subjektů na území celého Královéhradeckého kraje. Tabulka 12: Struktura ekonomických subjektů podle odvětví OKEČ Odvětví OKEČ A B C D E F G H I 10

Zemědělství, myslivost, lesnictví Rybolov a chov ryb Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy motor.vozidel Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje

10

Nové Město nad Metují Absolutní Relativní údaje údaje 127 5,5 0 0,0 0 0,0 352 15,3 2 0,1 276 12,0 663 28,8 120 5,2 48 2,1

Královéhradecký kraj Absolutní Relativní údaje údaje 10135 39 29 17466 118 15093 32256 7777 3715

8,1 0,03 0,02 14,0 0,1 12,1 25,9 6,2 3,0

Odvětvová klasifikace ekonomických činností – podle Českého statistického úřadu Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

29

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města J K L M N O

Finanční zprostředkování Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu Veř. správa a obrana, povinné soc. zabezpeč. Vzdělávání Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Celkem

60 350 5 41 36 223

2,6 15,2 0,2 1,8 1,6 9,7

3777 18421 1125 1873 1951 10721

3,0 14,8 0,9 1,5 1,6 8,6

2303

100,0

124496

100,0

Zdroj: RES 2006

Graf 25: Struktura ekonomických subjektů podle odvětví OKEČ v Novém Městě nad Metují

5,5 % 33,2 %

15,3 %

Zemědělství, myslivost, lesnictví Zpracovatelský průmysl Stavebnictví

12,0 % 5,2 %

Obchod, opravy motor.vozidel Ubytování a stravování

28,8 %

Ostatní

Zdroj: RES 2006

7.4 Struktura ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Z celkového počtu 2 303 ekonomických subjektů ke konci roku 2006 představují největší část ty subjekty, které svůj počet zaměstnanců neuvedly. Podle kvalifikovaného odhadu tyto ekonomické subjekty jsou v naprosté většině bez nebo jen s velmi malým počtem zaměstnanců. Jedná se většinou o vlastníky živnostenského listu. Z těch, co počet zaměstnanců uvedly, dosahují nejvyšší podíl subjekty bez zaměstnanců tj. 39,2 %. V kategorii mikropodniků (1-9 zaměstnanců) je podle registru ekonomických subjektů ke konci roku 2006 zahrnuto 200 subjektů, které představují 8,7 % podíl ze všech podnikatelských subjektů na území města. Velká firma s více než 250 zaměstnanci se na území Nového Města nad Metují nachází pouze jedna. Struktura ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců potvrzuje výše uvedenou skutečnost, kdy po roce 1989 došlo k rozpadu velkých podniků na malé subjekty. Celkem 16 podniků je zařazeno v kategorii středních firem s počtem zaměstnanců v rozmezí 50 – 249, ale ty nepředstavují ani jedno procento z celkového počtu registrovaných subjektů. Tabulka 13: Struktura ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Počet zaměstnanců Neuvedeno Bez zaměstnanců 1-5 zaměstnanců 6-9 zaměstnanců 10-19 zaměstnanců 20-24 zaměstnanců 25-49 zaměstnanců 50-99 zaměstnanců 100-199 zaměstnanců 200-249 zaměstnanců 250-499 zaměstnanců 500-999 zaměstnanců 1000-1499 zaměstnanců

Nové Město nad Metují Absolutní Relativní údaje údaje 1129 49,02 903 39,21 170 7,38 30 1,30 28 1,22 9 0,39 17 0,74 7 0,30 8 0,35 1 0,04 0 0,00 1 0,04 0 0,00


Královéhradecký kraj Absolutní Relativní údaje údaje 67790 41978 10080 1543 1383 352 671 397 187 29 47 28 6

54,45 33,72 8,10 1,24 1,11 0,28 0,54 0,32 0,15 0,02 0,04 0,02 0,005 30

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města 0 0 0 0

0,00 0,00 0,00 0,00

2 1 1 1

2303

100,00

124496

1500-1999 zaměstnanců 2000-2499 zaměstnanců 3000-3999 zaměstnanců 4000-4999 zaměstnanců Celkem

0,002 0,001 0,001 0,001 100,00 Zdroj: RES 2006

Graf 26: Struktura ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců v Novém Městě nad Metují

39,2 %

Neuvedeno

49,0 %

Bez zaměstnanců 8,7 % 2,3 %

0,04 % 0,7 %

1-9 zaměstnanců 10-49 zaměstnanců 50-249 zaměstnanců nad 250 zaměstnanců Zdroj: RES 2006

7.5 Největší zaměstnavatelé V Novém Městě nad Metují se nachází, jak již bylo zmíněno, celá řada firem se širokou škálou oborů činností, ale jedná se zejména o menší subjekty nebo individuální podnikatele. Vývoj průmyslové výroby v devadesátých letech znamenal podstatné zeštíhlení velkých podniků, ale také vznik řady malých výrob a provozů. Největším zaměstnavatelem zaměstnávajícím nad 250 pracovníků je firma Ammann Czech Republic a.s. Další firmy mají v Novém Městě nad Metují většinou dlouhou tradici výroby, ale v současné době se velikostně řadí mezi střední firmy a zaměstnávají kolem 100 zaměstnanců. Tabulka 14: Největší zaměstnavatelé Počet zaměstnanců

Název podniku

Předmět činnosti

Ammann Czech Republic a.s.

vývoj a výroba hutnící techniky – silničních válců

616

VERNER POTRAVINY s.r.o.

velkoobchod potravin

235

NOVÝ ELTON a.s.

strojírenská výroba, výroba jemné a přesné mechaniky

150

Detecha, chemické výrobní družstvo

výroba kosmetiky, nátěrových hmot

136

NUTRICIA DEVA a.s.

výroba kojenecké a dětské výživy

130

ORLOBUS a.s.

autobusová doprava

124

NYKLÍČEK a spol. s.r.o.

výroba technických tkanin a košilovin

116

Bauch, Navrátil s.r.o.

polygrafická výroba

93

Slévárna, spol. s r.o.

výroba odlitků

70

LOSENICKÝ Tiskárna

předtisková příprava, tisk a dokončující zpracování

60

Feinmetall CZ s.r.o.

výroba jemné mechaniky

50

RODOMAX spol. s r. o.

polygrafická výroba

47

SAB - Trafo, s.r.o.

výroba transformátorů, prodej LED osvětlení

42

ELTON Hodinářská, a.s.

výroba náramkových hodinek

37 Zdroj: Internet, vlastní průzkum


31


Původní firma STAVOSTROJ se v roce 2005 začlenila do skupina AMMANN a od té doby působí pod názvem Ammann Czech Republic a.s. Patří mezi nejlepší české strojírenské firmy a její výrobky se uplatňují po celém světě. Společnost STAVOSTROJ má více než 50-ti letou tradici. Počátky výroby byly zaměřeny především na oblast produkce těžké stavební techniky. Od roku 1969 začala ve STAVOSTROJI výroba tandemových vibračních válců. V roce 1991 byl STAVOSTROJ zprivatizován a přetransformován na akciovou společnost. V roce 1995 vstoupila do firmy investiční skupina EPIC a STAVOSTROJ prošel úspěšnou transformací, díky které ještě upevnil svou pozici na celosvětovém trhu. Počátek roku 2005 přinesl zásadní změnu. Většinový podíl od investičního fondu EPIC zakoupila švýcarská skupina AMMANN, která tím získala ucelenou řadu hutnící techniky všech váhových kategorií. Firma NOVÝ ELTON a.s. je pokračovatelem firmy Chronotechna, která zde byla založena v roce 1949 a později v roce 1969 začala samostatně fungovat pod jménem ELTON. Od založení byla výrobcem náramkových hodinek. Vedle této výroby se rozvíjela výroba přesné a jemné mechaniky pro ostatní průmysl – textilní, elektrotechnický, polygrafický a automobilový průmysl, ve které současná firma pokračuje. V roce 1992 byla kupónovou privatizací zprivatizována na akciovou společnost. V současné době se hlavní výroba věnuje zakázkové výrobě hlavně jemnomechanických dílů včetně povrchových úprav a montáží a lisování plastických hmot. Vedle této výroby se po celou dobu vyvíjela i nástrojárna, která je v současné době samostatným výrobním střediskem, které vyrábí nářadí, nástroje, formy a malosériové přesné díly pro tuzemské i zahraniční zákazníky. Od května 2002 je NOVÝ ELTON certifikován firmou RW TÜW podle normy ISO 9001:2000. Pokud jde o možnosti získání kvalifikované pracovní síly v našem regionu má firma uzavřeny smlouvy se středními školami a učilišti. ELTON Hodinářská, a.s. je česká soukromá firma, která je nositelem více než padesátileté tradice ve výrobě českých náramkových hodinek značky PRIM. Firma je stejně jako předchozí pokračovatelem a nástupcem firmy Chronotechna později ELTONu. Současná výroba se v prvé řadě zaměřuje na výrobu náramkových hodinek a komponentů hodinkových pouzder z nerezové ocele, bílého a žlutého zlata nebo platiny. ELTON Hodinářská a.s. může jako jediný dodavatel náramkových hodinek po právu označit své výrobky, hodinky značky PRIM, slovním spojením Czech Made. Společnost Detecha, chemické výrobní družstvo byla založena v roce 1954. Od počátku se výroba dělila na dvě divize – kosmetiky a nátěrových hmot. V současné době jsou hlavními výrobními obory společnosti kosmetika s výrobní značkou REGINA, zdravotní kosmetika se značkou MEDICALCARE a nátěrové hmoty se značkou DETECHA. V roce 2002 získala společnost certifikát systému jakosti dle norem ČSN EN ISO 9001 od certifikačního orgánu TÜW CERT. Tradice a mnohaleté zkušenosti jsou neustále doplňovány spoluprací se špičkovými odborníky a renomovanými výzkumnými pracovišti. NUTRICIA DEVA a.s. Nové Město nad Metují patří k nejstarším výrobcům kojenecké a dětské výživy ovocného typu a byla prvním producentem nemléčných výrobků ve východní a střední Evropě. Výroba byla zahájena v roce 1950 a závod v Novém Městě nad Metují se stal základním závodem nově vybudovaného podniku Východočeská Fruta. V roce 1995 došlo k částečnému a v roce 2001 ke 100 % převzetí firmy holandskou společností Royal Numico N.V. Výsledkem dlouhodobé spolupráce s předními odborníky v oborech zdravotní nezávadnosti, pediatrie a dětské výživy jsou výrobky splňující nejpřísnější kritéria podle nejnovějších vědeckých poznatků. Společnost ORLOBUS a.s. vznikla na konci roku 2000 a svoji činnost zahájila od roku 2001. Působí přímo v místě svého sídla a zajišťuje tedy veřejnou linkovou autobusovou dopravu v regionu Orlických hor. Provozuje i dálkové linky, které spojují region s hlavním městem. Kromě své provozovny v Novém Městě nad Metují má zřízenou ještě provozovnu v Jaroměři. V současné době má pro svou činnost k dispozici 57 autobusů. NYKLÍČEK a spol. s. r.o. v současné době patří ke stabilním firmám textilního průmyslu v České republice. Patří mezi tradiční společnosti českých bavlnářských výrobců. V roce 1883 založil A. Nyklíček v Novém Městě nad Metují tkalcovnu bavlněného, vlněného a hedvábného zboží. Po zestátnění v roce 1948 se firma stala součástí státního podniku TEPNA a po roce 1989 součástí státního podniku JASNA. Na starou tradici navázala v roce 1994 současná soukromá společnost, která převzala logo a jméno po bývalém majiteli. Firma se specializuje na výrobu plošných textilií tkaním a stěžejním výrobním programem jsou textilie pro technické účely, bytové textilie a špičkové košiloviny. V roce 2000 získala společnost jako jedna z mála textilních firem certifikát řízení jakosti podle EN ISO 9001.


32


7.6 Nezaměstnanost Jedním z důležitých ukazatelů sociálně-ekonomického klimatu určitého regionu je míra nezaměstnanosti, která se vyjadřuje jako procentní podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních. Přesný výpočet lze tedy ve skutečnosti učinit jen na základě přesného sčítání obyvatel a jen k určitému datu. Takto spočítaná míra nezaměstnanosti v Novém Městě nad Metují byla podle SLBD k 3.3.1991 1,0% a k 1.3.2001 je 3,7%. Nárůst míry nezaměstnanosti souvisí především s celkovou transformací ekonomiky České republiky, která začala na počátku 90. let. Míra nezaměstnanosti v Novém Městě nad Metují byla ke dni SLBD v roce 2001 nižší než okresní (okres Náchod – 6,0%), krajská (Královéhradecký kraj – 6,1%) a výrazně nižší než celorepubliková (ČR - 9,3%). Míra nezaměstnanosti je velmi citlivý ukazatel proměnlivý v čase. Úřady práce 11 v měsíční periodicitě zveřejňují počty registrovaných nezaměstnaných a ukazatel registrované míry nezaměstnanosti. Tento ukazatel je konstruován jako podíl dosažitelných neumístěných uchazečů o práci k poslednímu dni sledovaného měsíce k počtu disponibilní pracovní síly (získáváno na základě výsledků Výběrového šetření pracovních sil). Z důvodu nedostupnosti dat o zaměstnaných na úrovni obcí, mikroregionů, POÚ a ORP se do jmenovatele zadává počet ekonomicky aktivního obyvatelstva zjištěný při posledním SLBD. Nové Město nad Metují dlouhodobě vykazuje nižší hodnoty ukazatele registrované míry nezaměstnanosti než okres Náchod a významně nižší hodnoty než Česká republika jako celek, ale prakticky kopíruje, jen na nižší hodnotové hladině, celostátní základní vývojovou tendenci. Až do roku 2004 registrovaná míra nezaměstnanosti v Novém Městě nad Metují měla rostoucí tendenci. Historického maxima (6,6%) hodnota ukazatele dosáhla v srpnu a září 2004. Tabulka 15: Registrovaná míra nezaměstnanosti v letech 2002-2007 2002 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměrná roční míra nezaměstnanosti

2003

2004

2005

2006

2007

4,5 4,4 4,4 3,9 4,1 4,3 4,6 5,0 5,3 5,1 5,4 5,6

5,6 5,7 5,5 5,5 5,5 5,7 6,0 6,0 6,4 6,0 6,3 6,5

6,3 6,0 5,9 5,6 5,9 5,9 6,4 6,6 6,6 6,1 6,1 6,5

6,0 5,8 5,8 6,0 5,5 5,4 5,8 5,9 5,6 5,5 5,3 5,7

5,9 5,6 5,6 5,2 5,0 4,6 4,9 5,0 4,7 4,4 4,0 4,6

4,6 4,2 3,8 3,6 3,3 3,2 3,7

4,7

5,9

6,2

5,7

5,0

x

Zdroj: www.mpsv.cz, 2007

Od konce roku 2004 počet registrovaných uchazečů o zaměstnání (a tím i míra registrované nezaměstnanosti) postupně více-méně klesá. Následující graf zobrazuje jednak vlastní měsíční vývoj míry nezaměstnanosti, jednak vyhlazenou křivku vývoje metodou klouzavého průměru z pěti sousedních hodnot, aby se eliminovaly náhodné měsíční výkyvy. Vývoj míry nezaměstnanosti dosáhl vrcholu v roce 2004 a poté nabyl klesající charakter.

11

Nezaměstnanost sledují nejen státní instituce, ale i mnohé jiné organizace a soukromé firmy. K výpočtu míry nezaměstnanosti používají různé informační zdroje i různé metody a proto mohou podávat i poněkud se lišící výsledky. Pro oficiální statistiku jsou však směrodatné údaje zveřejňované úřady práce a Českým statistickým úřadem z Výběrového šetření pracovních sil. Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

33


7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5

míra nezaměst.

VII.07

IV.07

I.07

X.06

VII.06

IV.06

I.06

X.05

VII.05

IV.05

I.05

X.04

VII.04

IV.04

I.04

X.03

VII.03

IV.03

I.03

X.02

VII.02

IV.02

3,0 I.02

Registr. míra nezaměstnanosti (v %)

Graf 27: Vývoj míry nezaměstnanosti v Novém Městě nad Metují v letech 2002 až 2007

Klouzavý průměr/5 (míra nezaměst.) Zdroj: www.mpsv.cz, 2007

Zásluhu na poklesu míry nezaměstnanosti v posledních dvou třech letech má jednak rostoucí česká ekonomika a také je to důsledek demografických změn, které se týkají celé společnosti. Populačně silné ročníky dosáhly důchodového věku, nově nastupující ročníky jsou populačně slabší, navíc dlouhodobě roste podíl mladých lidí do 26 let, kteří odkládají vstup na trh práce tím, že se připravují na své budoucí povolání a déle studují.

5,0

5,6

5,8

5,9

5,4

5,6

5,2

4,6

4,9

5,0

4,7

4,2

3,2

Duben

4,6

4,4

2007

4,0

Září

3,3

2,5 Březen

2006

3,7

Srpen

3,0

3,6

Červenec

3,8

Únor

5,7 5,3 2005

5,0

4,6

3,5

5,5

5,6

4,5 4,0

5,5

Prosinec

5,9

6,0

Červen

5,5

5,8

Listopad

6,0

5,8

Říjen

6,0

Květen

6,5

Leden

Registr. míra nezaměstnanosti (v %)

Graf 28: Vývoj míry nezaměstnanosti v Novém Městě nad Metují v letech 2005 až 2007

Zdroj: www.mpsv.cz, 2007

Výše uvedený graf poskytuje vizuálně přehlednou informaci o vývoji registrované míry nezaměstnanosti v posledních třech kalendářních letech. Na první pohled je patrné, že se pravidelně opakují vzestupy a sestupy míry nezaměstnanosti v závislosti na kalendářním měsíci. Obdobný charakter vývoje je typický pro celou republiku. Zpravidla nejvyšší nezaměstnanost bývá na přelomu roku, v prosinci a lednu, v polovině roku, a v červenci. Od února do června pokles míry nezaměstnanosti ovlivňuje především rozeběhnutí sezónních prací, zejména stavebních. Nejnižší míru nezaměstnanosti v roce obvykle vykazuje měsíc červen. Prudký nárůst počtu nezaměstnaných v červenci souvisí s ukončením školního roku, kdy se na úřad práce hlásí řada absolventů škol. Většina z nich pak v průběhu podzimních měsíců najde zaměstnání. Dále se na podzim zahajují i sezónní práce související se sklizní zemědělských produktů a jejich zpracováním.


34


7.6.1 Struktura nezaměstnaných Struktura uchazečů o zaměstnání na úrovni obcí se běžně nesleduje v časových řadách, k dispozici byly pouze okamžikové údaje k 31. červenci 2007. V Novém Městě nad Metují k tomuto datu bylo Úřadem práce v Náchodě registrováno 201 uchazečů o zaměstnání, z toho bylo 65 mužů a 136 žen. Více než čtvrtina uchazečů o zaměstnání byla starší 50 let, jen jedna pětina uchazečů měla nejvýše základní vzdělání a necelá pětina uchazečů se nachází v evidenci úřadu práce déle než 1 rok. Přehlednou informaci o struktuře nezaměstnaných v Novém Městě nad Metují, případně i ve srovnání s vyššími územními celky, poskytují následující grafy. Graf 29: Struktura nezaměstnaných podle pohlaví k 31.7.2007 80 70 67,7

60

59,7

Podíl v %

50 40

54,5

40,3

30

53,3

muži

46,7

45,5

ženy

32,3

20 10 0


Okres NA

KHK

ČR

Zdroj: Úřad práce v Náchodě, www.mpsv.cz, 2007

Podíl žen na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání je v České republice obecně o něco málo vyšší než podíl mužů. V okrese Náchod rozdíl mezi podílem žen a mužů je větší a v Novém Městě nad Metují velmi výrazný, pak přes dvě třetiny uchazečů o zaměstnání tvoří ženy. Graf 30: Struktura nezaměstnaných v Novém Městě nad Metují podle věku a pohlaví k 31.7.2007 25 Muži

Podíl v %

20

21 18

15

ženy

19

18 16

15 13

10

13

11

11

11

9 5

6 4

3

3

5

2

3

0 do 19 let

20 - 24 let

25 - 29 let

30 - 34 let

35 - 39 let

40 - 44 let

45 - 49 let

50 - 54 let

55 - 59 nad 60 let let

Zdroj: Úřad práce v Náchodě, 2007

Porovnáme-li nezaměstnané muže a ženy z hlediska věku, zjistíme, že ženy převažují prakticky ve všech věkových kategoriích, až teprve po padesátce se poměr obou pohlaví pomalu vyrovnává. Výrazná převaha žen ve věkové kategorii 30-49 let může být mj. ovlivněna dvěma skutečnostmi: v této době ženy obvykle pečují o děti, rodinu a domácnost a také v Novém Městě nad Metují dle dostupných dat je poměrně vysoká vyjížďka do zaměstnání (téměř 35% pracujících do zaměstnání z města vyjíždí), což rovněž může ztěžovat uplatnění žen, ale i mužů starších věkových kategorií, na trhu práce pokud nepracují v místě bydliště.


35

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Graf 31: Struktura nezaměstnaných podle věku v Novém Městě nad Metují a okrese Náchod k 31.7.2007

12,3

11,9

14,1

13,4 9,4

9,0

11,2

1,0

3,5

4

1,6

6

2

11,4

8,0

8

10,7

12,3

11,5

10

5,0

Podíl v %

12

12,0

Okres NA

13,4

14

14,9

Nové Město nad Metují 13,4

16

0 do 19 let 20 - 24 let

25 - 29 let

30 - 34 let

35 - 39 let

40 - 44 let

45 - 49 let

50 - 54 let

55 - 59 let

nad 60 let

Zdroj: Úřad práce v Náchodě, 2007

Průměrný věk uchazečů o zaměstnání v Novém Městě nad Metují činil 38,7 let. Obtížněji zaměstnání hledají mladí lidé, kterým zhoršuje pozici na trhu práce nejčastěji nedostatek praxe, a pak lidé ve věku 50 a více let. Z porovnání relativních údajů o struktuře uchazečů o zaměstnání s údaji za okres Náchod vyplývá, že v Novém Městě nad Metují je relativně více uchazečů v mladších věkových kategoriích. Jednak jejich pozici na trhu práce zhoršuje nedostatek praxe, jednak výše nástupních platů pro mladé, zvláště absolventy, často dostatečně nevyvažuje zvýšené náklady na dojíždění za prací do jiných měst. Graf 32: Struktura nezaměstnaných podle vzdělání v Novém Městě nad Metují a okrese Náchod k 31.7.2007 45


40

Okres NA

Podíl v %

35

37,3

39,1

33,4

30

34,8

25 20 15

22,7

19,9

8,0

10

4,8

5 0 základní

střední bez mat.

střední s mat.

vysokoškolské Zdroj: Úřad práce v Náchodě, 2007

V souladu s celostátními i okresní statistikou nejobtížněji zaměstnání hledají uchazeči se středním vzděláním bez maturity, zpravidla vyučení (v ČR je to 43%, v KHK 45%). Ale druhou nejpočetnější skupinu mezi uchazeči o zaměstnání tvoří v Novém Městě nad Metují středoškoláci s maturitou, zatímco na úrovni všech příslušných vyšších územních celcích jsou to uchazeči, kteří dosáhli nejvýše základního vzdělání (nejvýše základní vzdělání: v ČR 32%, v KHK 29%, středoškolské s maturitou – ČR 22%, KHK 23%). Nejnižší míra nezaměstnanosti je mezi vysokoškoláky, ale i zde statistika vykazuje v Novém Městě nad Metují vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných uchazečů o zaměstnání než příslušné vyšší územní celky (ČR – 3%, KHK 4%). Nejvíce uchazečů o zaměstnání (24 mužů a 61 žen) v Novém Městě nad Metují je v evidenci úřadu práce méně než tři měsíce. Dlouhodobě nezaměstnaných (v evidenci jsou více než rok) je celkem 37 z nichž je 86,5% žen.


36

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Graf 33: Struktura nezaměstnaných podle délky evidence na úřadu práce k 31.7.2007

41,2

do 3 měsíců

3-6 měsíců Nové Město n/M

6-9 měsíců Okres NA

6,8

6,9

18,4

0,0

6,8

6,0

8,7

13,6

18,8

5,0

9,5

12,9

10,0

16,5

20,4

15,0

16,2

20,0

32,4

27,9

32,5

25,0

26,7

.

30,0

Podíl (v %)

35,0

35,4

40,0

42,3

45,0

9-12 měsíců KHK

12+ měsíců

ČR

Zdroj: Úřad práce v Náchodě, www.mpsv.cz, 2007

Ve srovnání s vyššími příslušnými územními celky je struktura uchazečů o zaměstnání v Novém Městě nad Metují vcelku velmi příznivá. Více než čtyři desetiny uchazečů není v evidenci déle než tři měsíce, naopak podíl uchazečů, kteří jsou evidovaní více než rok je relativně 2,2 krát méně než v celé České republice. Graf 34: Struktura volných míst dle požadavku na vzdělání v Novém městě nad Metují a okrese Náchod k 31.7.2007

6,3%

10,1%

3,2%

Nové Město n/M

16,4%

13,8%

69,8% základní střední s mat.

střední bez mat. vysokoškolské

54,4% základní střední s mat.

26,0%

Okres NA

střední bez mat. vysokoškolské Zdroj: Úřad práce v Náchodě, 2007

K 31.7.2007 bylo v Novém Městě nad Metují hlášeno celkem 159 volných pracovních míst. U téměř sedmi desetin těchto míst bylo požadováno minimálně střední vzdělání bez maturity, nejlépe vyučení. Porovnáme-li ukazatel počet uchazečů na 1 volné pracovní místo, tak je na tom Nové Město nad Metují s 1,3 uchazečem celkem dobře. Okres Náchod vykazuje 2,1, Královéhradecký kraj 2,6 a ČR 6,4 uchazeče na jedno volné pracovní místo.

7.6.2 Aktivní politika zaměstnanosti a rekvalifikace V oblasti aktivní politiky zaměstnanosti jsou ve městě Nové Město nad Metují využívány tyto nástroje: → veřejně prospěšné práce, → dotace na společensky účelná místa. Ze strany města je o využití těchto nástrojů velký zájem. Konkrétní číslo úspěšnosti za jednotlivé realizované nástroje není v úrovni obce zjistitelné, tento údaj obce neevidují. Stejná situace je i ohledně údajů o počtech v minulosti zapojených uchazečů o zaměstnání do různých rekvalifikačních kurzů financovaných úřadem práce.


37


Momentálně (v srpnu 2007) se např. rekvalifikačního kurzu neúčastní žádný uchazeč o zaměstnání, který by měl bydliště v Novém Městě nad Metují.

7.7 Rozvojový potenciál území pro podnikání V současné době jsou podle územního plánu lokality průmyslové výroby na území Nového Města nad Metují stabilizovány a neuvažuje se o zásadním plošném rozvoji těchto ploch. V katastru města jsou vyčleněny menší plochy určené pro podnikatelské aktivity a pro některé vhodné činnosti lze využít i plochy současné. V budoucnu by mělo Nové Město možnost dále se rozvíjet především ve směru na Nahořany a Bohuslavice. Současná průmyslová zóna vyplnila prostor mezi Krčínem a Vrchovinami s návazností na nádraží. Nachází se zde i bývalý areál STAVOSTROJE, kde je dosud poměrně dost nevyužitých objektů. Další nevyužité objekty a plochy tzv. brownfields na území města, které by mohly představovat vhodný prostor pro investiční záměr jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 16: Přehled objektů a ploch Název objektu

Lokalita

Rozloha

Vlastnictví

Možné využití

Kasárna Nové

Nové Město n.M.

3,4 ha

veřejné

Bývalá cihelna

Krčín

5,1 ha

soukromé

občanská vybavenost

Bývalá textilka

Krčín

1,6 ha

soukromé

průmysl

Zemědělský statek Osma

Krčín

0,8 ha

soukromé

bydlení

Zámecká sýpka

Nové Město n.M.

0,02 ha

soukromé

občanská vybavenost

Bývalá textilka

Nové Město n.M.

1,5 ha

soukromé

průmysl

občanská vybavenost, bydlení, služby, drobná výroba

Zdroj: Databáze brownfields KHK

Většina uvedených objektů je v soukromém vlastnictví a město neuvažuje o jejich využití pro své účely, ale jsou zde uvedeny jako možné prostory pro investiční záměry a jako územní rozvojový potenciál města pro podnikání. Z průzkumu mezi podnikatelskými subjekty na území Nového Města nad Metují vyplynulo několik hlavních problémových oblastí. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, způsobený nejen neochotou lidí pracovat a rekvalifikovat se, ale také stavem, strukturou a motivací v rámci školského systému je problémem téměř každého podnikatelského subjektu. Další problémovou oblast vidí většina podnikatelů v neexistenci nebo nedostatku rozvojových ploch vhodných pro průmysl a podnikání. Ve více případech se objevovaly stížnosti na špatný stav komunikací i na nevyhovující a nedostatečnou dopravní obslužnost (veřejná doprava při dojíždění z okolních měst, napojení na Polsko). Podle názorů podnikatelů Městský úřad v Novém Městě nad Metují do současné doby nejevil žádný zájem o místní firmy a podnikatele a nefungovala zde dobrá komunikace. Zároveň většina oslovených subjektů věří ve změnu a přivítají oslovení ze strany města a případné zapojení do diskuzí o rozvojových záměrech a dalších věcech, které mohou podnikatelské prostředí ovlivňovat.


38


8. Občanská vybavenost a služby 12 Pojem občanská vybavenost zahrnuje služby a aktivity, které mohou občané v daném městě využívat pro uspokojení svých potřeb, a které přispívají k celkové kvalitě života. Občanská vybavenost v sobě zahrnuje oblast školství, zdravotnictví, sociálních služeb, maloobchodu a služeb, kultury, sportu. V Novém Městě nad Metují je rozvinutá infrastruktura na vysokém stupni ve všech výše zmiňovaných oblastech.

8.1 Školství Oblast školství patří k jednomu z významných ukazatelů, který charakterizuje občanskou vybavenost daného města. Sleduje se kvalita a hustota školské sítě a jiných institucí zaměřených na další vzdělávání nebo zájmovou činnost. Nové Město nad Metují má ve školním roce 2006/2007 12 školních a vzdělávacích zařízení. Jedná se o zařízení od předškolních až po úroveň středního školství.

8.1.1 Mateřské školy Nové Město nad Metují je zřizovatelem 3 mateřských škol: → Mateřská škola, 1.máje 100, → Mateřská škola, Na Františku 845, → Mateřská škola, Rašínova 600. Součástí těchto MŠ jsou i dvě speciální třídy, ve kterých je zajišťována péče o oslabené a zdravotně hendikepované děti. Jedná se o třídu pro zrakově oslabené děti (MŠ Rašínova) a třídu pro děti s vadami řeči (MŠ Na Františku).Vzhledem k celkové rozloze města, umístění jednotlivých zařízení a jejich vzájemné vzdálenosti mají dvě MŠ také odloučená pracoviště v podobě jedné třídy MŠ, nacházející se v jiné budově v okrajové části města. Město má i v budoucnu zájem tato odloučená pracoviště udržovat. Mateřské školy včetně jejich odloučených pracovišť navštěvovalo ve školním roce 2006/2007 317 dětí. Toto číslo zahrnuje pouze děti, kterým je poskytována celodenní péče. Důvodem je skutečnost, že velká většina rodičů, kteří posílají děti do předškolních zařízení, využívá tyto služby celodenně, polodenní péče je využívána v minimální míře. Přestože je stávající síť mateřských škol v Novém Městě nad Metují relativně stabilní, došlo v minulosti v souvislosti s novými školskými předpisy k redukci třídy pro zdravotně oslabené děti, která fungovala ještě ve školním roce 2003/2004. Vzhledem k celkovému nárůstu zdravotně oslabených či postižených dětí není však kapacita zbylých dvou speciálních tříd dostačující. V případě změny zákonů má proto město zájem zvýšit počet speciálních tříd tak, aby péče o tyto děti mohla být kvalitně a kvalifikovaně zabezpečována.

8.1.2 Základní školy Ve školním roce 2006/2007 byly na území Nového Města nad Metují provozovány 3 základní školy, které navštěvovalo celkem 1 010 žáků. Jedná se o: → Základní školu, Komenského 15, → Základní školu, Školní 1000, → Základní školu, Žižkovo nám.1. Všechny výše uvedené ZŠ poskytují úplné základní vzdělání (třídy 1 – 9). Dvě z těchto základních škol disponují paralelkami již od prvního stupně vzdělávání, jedna základní škola má paralelky od stupně druhého. Tyto školy jsou průběžně modernizovány a vybavovány a mají tedy velmi dobré podmínky pro vzdělávání a výchovu. Síť ZŠ je v Novém Městě nad Metují pokládána za dostatečnou. Vzhledem k celorepublikovému trendu úbytku žáků jsou spíše obavy z jejího nedostatečného využití. Počty žáků prvních tříd nestačí nahradit počty žáků, kteří 12 Při zpracování následujících kapitol bylo využito materiálu „Nové Město nad Metují v demografické a statistické studii“, který byl poskytnut Městským úřadem (zpracovala Ing. Dagmar Krsková). Tento materiál byl zpracován v květnu 2007 a obsahuje nejnovější dostupné informace.


39


v předchozím školním roce ukončili v příslušném zařízení školní docházku.Výsledkem je trvalý úbytek žáků oproti předchozímu školnímu roku (viz následující tabulka). Žádná ze základních škol však nepracuje v režimu negativní výjimky z počtu žáků (nižší průměrný počet žáků ve škole než uvádí školský zákon a příslušná vyhláška) nebo školy, která se tomuto režimu blíží. Naplněnost jednotlivých základních škol také zvyšují žáci, kteří do Nového Města nad Metují dojíždějí z okolních obcí (viz následující tabulka). Tabulka 17: Počty žáků,navštěvujících základní školy v Novém Městě nad Metují školní rok

2002/2003

Počet žáků

1158

2003/2004

2004/2005

1142

1108

2005/2006

2006/2007

1055

1010

Zdroj: „Nové Město nad Metují v demografické a statistické studii“

Tabulka 18: Žáci s trvalým bydlištěm mimo Nové Město nad Metují, navštěvující školy ve městě školní rok

2002/2003

Počet žáků

202

2003/2004

2004/2005

179

198

2005/2006

2006/2007

184

188

Zdroj: „Nové Město nad Metují v demografické a statistické studii“

Všechny tři základní školy pracují podle vzdělávacího programu “Základní škola“. Žádná ze škol ve městě nepracuje v režimu školy s rozšířenou výukou některého z předmětů (např. školy s rozšířenou výukou přírodovědných předmětů, jazyků apod.) Na žádné ze základních škol není rovněž otevřena přípravná třída pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Naopak velice pozitivní je skutečnost, že ve zmiňovaných základních školách je věnována individuální péče dětem se zdravotním postižením a tím je těmto dětem umožněno navštěvovat běžné základní školy a začlenit se tak mezi své vrstevníky.

8.1.3 Základní školy speciální Kromě výše uvedených základních škol poskytují ve městě základní vzdělání i dvě základní školy speciální. Jedná se o: → ZŠ , Rašínova ulice 313, kde zřizovatelem je Královéhradecký kraj, → ZŠ NONA,o.p.s., Rašínova ulice. ZŠ NONA, o.p.s. je soukromé školské zařízení pro děti s mentálním postižením a kombinovanými vadami. Učiteli pomáhá vychovatel, čímž je zajištěn individuální přístup k žákovi s ohledem na druh jeho postižení. Pro žáky jsou také vytvořeny individuální učební plány. Součástí této soukromé školy je Stacionář NONA o.p.s., který je denním zařízením pro mentálně postižené děti a mladistvé s kombinovanými vadami. Stacionář NONA o.p.s. zajišťuje svoz a rozvoz klientů z okolí Nového Města nad Metují, Náchoda a Dobrušky.

8.1.4 Střední školy Středoškolské vzdělání ve městě zajišťují 3 střední školy, jejichž zřizovatelem je Královéhradecký kraj. Jedná se o: → Střední odborné učiliště, Odborné učiliště a Praktickou školu, Husovo náměstí 1218, → Střední odbornou školu a Střední odborné učiliště, Školní 1377, → Střední průmyslovou školu, ČSA 376. Tyto školy nabízejí široké spektrum studijních oborů ukončených maturitní zkouškou i závěrečnými výučními zkouškami. Nabízeny jsou studijní obory – strojírenství (informační technologie ve strojírenství, automatizace a NC technika, ekonomika strojírenství), technické lyceum, informační technologie, provozní technika, mechanik strojů a zařízení, mechanik seřizovač, mechanik elektronik, číšník, kuchař, obchodník. Rovněž nabídka učebních oborů je široká. Nabízeny jsou obory - kuchařské práce, cukrářské práce, pečovatelské práce, šití oděvů, zámečnické a opravářské práce, květinářské a aranžérské práce, kadeřník a praktická škola dvouletá. Středoškolské vzdělání na úrovni gymnázia není v Novém Městě nad Metují zajištěno. Studenti navštěvující tento typ školy tak využívají gymnázia v Náchodě, Jaroměři, Dobrušce nebo Hradci Králové. Středoškolská zařízení z hlediska vybavenosti odpovídají požadavkům, které jsou na ně kladeny. Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

40


8.1.5 Ostatní vzdělávací zařízení Ve městě působí také další 2 zářízení poskytující vzdělávání v zájmových oborech. Jedná se o: → Základní umělecká škola Bedřicha Smetany, Husovo náměstí 1209. Škola vyučuje oboru hudebnímu, tanečnímu a výtvarnému.V rámci tohoto zařízení fungují také orchestry (symfonický, dechový, violloncelový kvartet, žesťová harmonie, soubor zobcových fléten) a 3 pěvecké sbory. → Dům dětí a mládeže, Malecí 588. Toto zařízení zajišťuje provoz několika desítek zájmových kroužků a různé další akce.

8.2 Zdravotnictví a sociální služby Zdravotní a sociální služby jsou z hlediska kvantitativního i kvalitativního v Novém Městě nad Metují na dobré úrovni. Na počátku 90.let došlo k privatizaci některých zařízení zdravotní a sociální péče a ke vzniku nových soukromých zařízení.

8.2.1 Zdravotnictví Zdravotní péče o obyvatele Nového Města nad Metují je pro všechny věkové kategorie zajišťována ve standardním rozsahu a kvalitě prostřednictvím ordinací praktických a odborných lékařů. Nové Město nad Metují nemá vlastní nemocnici. Nemocniční péči mohou obyvatelé využívat v nejbližší nemocnici v Náchodě, vzdáleném asi 12 km nebo v krajském městě Hradec Králové, vzdáleném asi 30 km, kde je pacientům poskytována vysoce specializovaná péče. Následující tabulka uvádí přehled zdravotnických zařízení, která fungují v Novém Městě nad Metují. Tabulka 19: Přehled zdravotnických zařízení v Novém Městě nad Metují Zdravotnické zařízení

Rok 2005

Detašované pracoviště nemocnice

3

Samost.ordinace PL pro dospělé

6

Samost.ordinace PL pro děti a dorost

3

Samost. Ordinace PL stomatologa

8

Samost.ordinace PL gynekologa

1

Samost.ordinace lékaře specialisty

5

Ostatní samost.zařízení

1

Samostatná stomatolog. laboratoř

2

Zařízení lékárenské péče (lékárny)

2 Zdroj: MOS 2005

8.2.2 Sociální služby V Novém Městě nad Metují působí organizace a zařízení, která nabízejí různé sociální služby (sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence) a to pobytovou, ambulantní nebo terénní formou. Sídlo zde mají tři registrovaní poskytovatelé sociálních služeb – Sdružení zdravotně postižených NONA, Městské středisko sociálních služeb OÁZA a Klub Mandl. Město je zřizovatelem Městského střediska sociálních služeb OÁZA. Toto středisko provozuje: Domov pro seniory, který je zcela bezbariérovým pobytovým zařízením pro stárnoucí občany. Kapacita je 22 lůžek – 20 jednotlivců a 1 manželský pár. O obyvatele domova pro seniory se stará zdravotní tým složený z ošetřovatelek, zdravotních sester, rehabilitační sestry a masérky. Určen je pro klienty, kteří potřebují dopomoc i při základních sebeobslužných úkonech a to denně po celých 24 hodin. Domov pro seniory poskytuje rovněž odlehčovací službu. Jedná se o možnost přechodných, krátkodobých pobytů (max. 4 měsíce) seniorů v případě snížené soběstačnosti, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném prostředí např. po dobu dovolené rodinných příslušníků apod. Kapacita je 4 lůžka. OÁZA dále poskytuje služby centra denních služeb, tzv. domovinky. Jedná se o službu ambulantní, má kapacitu 12 osob a je určena osobám se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

41


Za klienty do jejich domovů dojíždí terénní pečovatelská služba. Pečovatelky zajišťují donášku obědů, nákupy, pomoc při úklidu, doprovod k lékaři apod. Na rozdíl od jiných měst služba funguje i o víkendech a její kapacita je 170 osob. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Klub Mandl je také zřízen městem Nové Město nad Metují. Jedná se o ambulantní službu určenou dětem a mládeži ohroženým společensky nežádoucími jevy, o naplňování volného času dětí a mládeže jako ochrana před nežádoucími společenskými vlivy. Kapacita zařízení je cca 40 osob. Posledním registrovaným poskytovatelem sociálních služeb je Společnost zdravotně postižených NONA, o.s. v Novém Městě nad Metují. Jedná se o školu a stacionář. Stacionář je denní ambulantní služba pro děti a mladistvé i dospělé s kombinovanými vadami. Hlavním cílem je integrace mentálně postižených s kombinovanými vadami mezi zdravou populaci. Stacionář zajišťuje také svoz a rozvoz klientů i z okolí Nového Města nad Metují, Náchoda a Dobrušky. Na území Nového Města nad Metují poskytuje osobní asistenci, prozatím především ve škole a stacionáři NONA, další registrovaný poskytovatel sociálních služeb Společné cesty, o.s. se sídlem v Náchodě. Další instituce působící v sociální oblasti: Občanské sdružení Vánek (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi), Novoměstské centrum zdravého životního stylu (krizový chat, dobrovolnické centrum…), klub seniorů Dobrá pohoda, psychoterapeutická poradna Nová Naděje, dům dětí a mládeže Stonožka (prevence sociálně patologických jevů), občanské středisko Vida, Mateřské centrum Na zámečku, občanská poradna Pomoc všem potřebným, byty zvláštního určení pro zdravotně postižené občany. Vzhledem k současným trendům v demografickém vývoji, které nasvědčují stárnutí populace a růstu obyvatel v důchodovém věku na úkor mladších obyvatel, bude také v Novém Městě nad Metují nutno provádět opatření v sociální oblasti. S tímto vývojem počítá Komunitní plán sociálních služeb Nového Města nad Metují na období 2005 – 2008, který jako jednu z priorit rozvoje stanovil rozšíření terénní pečovatelské služby a rozšíření kapacity domova pro seniory. Další důležitou oblastí z hlediska rozvoje Nového Města nad Metují v sociální oblasti je podpora volnočasových aktivit dětí, mládeže a dospělých a prevence kriminality ve městě, podpora osobní asistence pro seniory a zdravotně postižené osoby, přebudování vytipovaných prostor v objektech města pro bydlení občanů s nízkými příjmy a občanů s omezenou způsobilostí k právním úkonům.

8.3 Obchod a služby 8.3.1 Maloobchod Celkovou úroveň kvality života v určitém městě ovlivňuje také kvantita a kvalita maloobchodních služeb. V minulosti se maloobchodní síť potýkala s problémy jako byl úbytek prodejen, malý podíl nepotravinářských prodejen (spotřební elektronika, zboží pro rekreaci, atd.), přetěžování maloobchodní sítě v centru měst a naopak nedostatek prodejních kapacit v okrajových obytných zónách, výstavba nákupních středisek i v menších obcích s neodpovídající koupěschopností poptávky. Tento stav se do určité míry změnil na počátku 90. let v souvislosti s transformací ekonomiky (privatizace, restituce, transformace družstev). V počátečním období se také v Novém Městě nad Metují změny soustředily na rekonstrukce a rozšíření dosavadní maloobchodní sítě. Následující tabulka udává počet podnikatelských subjektů se sídlem v Novém Městě nad Metují podnikajících v maloobchodu v roce 2007.


42

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Tabulka 20: Počet podnikatelských subjektů se sídlem v Novém Městě nad Metují podnikajících v maloobchodu (2006) Druh maloobchodu

MA se smíšeným zbožím MA se smíšeným zbožím s převahou potravin, nápojů a tabáku Ostatní MA se smíšeným zbožím

Počet subjektů

191 5 103

MA s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky ve specializovaných prodejnách

2

MA s nápoji

1

MA s farmaceutickými přípravky

3

MA s kosmetickým, toaletním a drogistickým zbožím

1

Ostatní MA s novým zbožím ve specializovaných prodejnách

25

MA s textilem a textilní galanterií

1

MA s nábytkem, svítidly a výrobky převážně pro domácnost

1

MA s elektrospotřebiči a elektronikou převážně pro domácnost

2

MA se železářským zbožím, barvami, sklem a potřebami pro kutily

3

MA s knihami, novinami, časopisy a papírnickým zbožím

1

MA s hodinami, klenoty, bižuterií

3

MA s potřebami pro sport, volný čas

1

MA s květinami, pěstitelskými a chovatelskými potřebami

1

MA s pevnými, kapalnými a plynnými palivy (kromě pohonných hmot)

1

MA s kancelářským zařízením, počítači a standardním softwarem

2

MA s použitým zbožím provozovaný v prodejnách

4

MA provozovaný mimo prodejny

9

Ostatní maloobchod provozovaný mimo prodejny

2 Zdroj: RES 2006

V Novém Městě nad Metují je poměrně hustá maloobchodní síť. Pouze v městské části Krčín by podle mínění občanů mělo dojít k posílení obchodní sítě a služeb. Dalším nedostatkem v maloobchodní síti je z hlediska obyvatel města nízká kvalita obchodu a služeb a nedostatečný sortiment nabízeného zboží. V Novém Městě nad Metují fungují dva supermarkety (Albert, Penny market). Tyto dva supermarkety zatím nemají výraznější vliv na úbytek menších obchodů ve městě. Nevzniká zde tedy situace, jako tomu je v jiných městech, kdy vyprázdněné prodejní prostory, hlavně v centru města, obsazují převážně asijští prodejci laciných oděvů, obuvi a dalšího zboží rizikové kvality nezaručující ochranu spotřebiltele.

8.3.2 Další občanské služby K základním standardům kvalitního bydlení patří také dostupnost a kvalita občanských služeb. Po roce 1990 došlo k velkému rozšíření nabídky služeb a k jejímu přiblížení k potenciálním zákazníkům.Tyto služby poskytují převážně drobní podnikatelé-živnostníci, kteří mají často provozovny ve svém bydlišti. Mnohé ze služeb, které jsou poskytovány v Novém Městě nad Metují využívají také obyvatelé okolních obcí. V následující tabulce je uveden přehled poskytovaných služeb v Novém Městě nad Metují. Převážná většina služeb je poskytována drobnými podnikateli. Mimo tyto služby je možno v Novém Městě nad Metují využít také možnost pronájmu prostor v areálu zámku. Jedná se především o obřadní síň, zahrady a zámeckou kapli, kde se konají nejen svatební obřady, ale také různé společenské a kulturní akce pro soukromé subjekty i pro veřejnost.


43

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Tabulka 21: Přehled poskytovaných služeb s počtem provozoven v Novém Městě nad Metují Služba

Masérské, rekondiční a regenerační služby

Počet provozovatelů FO/PO 19/1

Holičství, kadeřnictví

17/1

Kosmetické služby

15/0

Průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu

5/1

Provozování solárií

4/1

Provozování tělovýchovných a sportovních služeb

4/2

Ekonomické služby

43/10

Opravna elektro

35/2

Autodoprava (nákladní + osobní)

27/9

Taxislužba

2/1

Pohřebnictví

1/0

Truhlářství

19/5

Zámečnictví

61/10

Advokáti, notáři

2/0

Krejčovství

13/1

Opravna obuvi

1/0

Úklidové práce

10/2

Čalounictví

2/0

Překladatelství, tlumočnictví

18/3

Služby výpočetní techniky

36/15

Realitní agentury - prodej, pronájem

17/7

Provozování cestovní agentury

3/3

FO-fyzická osoba, PO-právnická osoba

Zdroj:MěÚ Nové Město na Metují

8.3.3 Ubytování a stravování Možnosti ubytování a stravování jsou v Novém Městě nad Metují poměrně dobré. Mezi ubytovacími zařízeními ve městě poskytuje část z nich jak ubytování, tak i stravování. Tabulka 22: Přehled ubytovacích zařízení v Novém Městě nad Metují (hotely,penziony,privat) Název

Popis

Hotel Metuj

Hotel, restaurace, směnárna

Hotel Peklo

Hotel, restaurace

Hotel U Broučka

Hotel, restaurace

Hotel*** Rambousek

Hotel, restaurace

Hotelová ubytovna Z – Sport

Hotel, restaurace

Penzion Lázně Rezek

Ubytování, stravování, restaurace duben-září

Penzion Na Františku

Penzion

Penzion Na Hradčanech

Penzion

Penzion Na Výsluní

Penzion

Penzion Pelikán

Penzion

Penzion U Pechanzů

Penzion

Macák Zdeněk

Privát-apartmán

Holečková

Privát

Rosenkranz

Privát

Chatová osada U Koupaliště

Ubytování v chatkách květen-září Zdroj: internet


44

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Tabulka 23: Přehled stravovacích zařízení v Novém Městě nad Metují Klášterní čajovna Restaurant Bohemia

Restaurace 70 míst, vinárna 50 míst

Restaurant Dům č.14

Cafe-restaurant 40 míst

Restaurace Na nádraží Restaurant Pyramida

Salonek 25 míst, sál 150 míst

Restaurant STOP Restaurace U Paďourů Restaurace U Trunečků Staročeská restaurace U Holubů

Restaurace, venkovní zahrádka

Vinárna U Drašnarů

Vinárna, dva salónky 90 míst

Vinárna U Řeháčků

Vinárna 40 míst

Hotel Lázně Rezek

Restaurace funguje pouze s ubytováním

Hotel Metuj

Restaurace, bar 120 míst, salonek 40 míst

Hotel Peklo

Restaurace,salonky

Hotel***Rambousek Hotel U Broučka

Restaurace, zahradní restaurace, vinárna, terasa

Restaurace Malecí Bar Marcelito

Letní zahradní restaurace, 30 míst

Seladon + Espreso&wine boutique

15 míst, letní předzahr. 40 míst, dvorek s terasou 60 míst Zdroj: internet


45


9. Kultura a volnočasové aktivity Způsob a kvalitu života obyvatel, ale i návštěvníků Nového Města nad Metují výrazně ovlivňuje nabídka a kvalita zařízení, ve kterých se pořádají kulturní a sportovní akce místního, regionálního i nad regionálního významu. Tabulka 24: Přehled kulturních a sportovních zařízení v Novém Městě nad Metují Zařízení

Veřejná knihovna vč. poboček Stálá kina Muzeum (včetně poboček a sam.pam.)

počet

4 1 3*

Galerie (včetně poboček a výstavních síní)

1

Kulturní zařízení ostatní

2

Středisko pro volný čas dětí a mládeže Sakrální stavba Hřbitov

1 12* 4

Smuteční síň

1

Koupaliště a bazény ( s prov., správ.)

1

Kryté bazény z koupališť a bazénů

1

Hřiště (s provozovatelem nebo spr.)

9

Tělocvičny (vč.školních s příst. veřejnosti)

7

Stadiony otevřené

1

Zimní stadiony kryté i otevřené

1

Ostatní zařízení pro tělových. (s provoz.spr.) Zámek

1 1* Zdroj: MOS 2005 * Zdroj MěÚ

9.1 Kulturní zařízení Bohaté kulturní a společenské vyžití občanům Nového Města nad Metují nabízejí následující instituce s celoročním provozem. Městské muzeum. Městské muzeum je umístěno ve třech zrekonstruovaných historických budovách. Sídlo má v budově Na Zadomí 1226, galerie je v budově U Zázvorky 1210 a depozitáře s kanceláří ředitele sídlí na Husově náměstí 1225. Budova Na Zadomí je stejně jako celé náměstí vystavěna na kraji opukového ostrohu nad řekou Metují. Muzeum bylo pro veřejnost zpřístupněno v únoru roku 1996. Současné expozice přístupné veřejnosti jsou v přízemí a prvním patře. V současné době může návštěvník shlédnout čtyři tématicky zaměřené expozice. V té první je možno zhlédnout barokní lékárnu. Další expozice jsou zaměřeny na historii, řemesla a přírodu celého regionu. Městské muzeum také vydává měsíčník „Novoměstský zpravodaj“, dále provozuje galerii, zajišťuje pronájem Spolkového domu a je zakladatelem spolku „Bio-klub“a kroužku pro děti „Bio-klub junior“. Zřizovatelem Městského muzea je Město Nové Město nad Metují. Městská knihovna. Základní a nejdůležitější službou je půjčování informačních pramenů (tj. knih, časopisů, MC kazet atd.). Mezi další patří: bibliograficko-informační služba, meziknihovní výpůjční služba, reprografické služby, internet pro veřejnost atd. Ve fondu knihovny bylo ke konci roku 2006 zapsáno celkem 1 644 titulů. V roce 2005 bylo zapsáno 1 447 položek. Přírůstky do knihovny jsou z větší části z darů občanů. Některé knihy a časopisy, týká se to hlavně odborných publikací, jsou nakupovány. Galerie Zázvorka. V prostorách 1. patra galerie jsou k vidění výtvarná díla novoměstských rodáků. V podkrovních prostorách probíhají během roku krátkodobé výstavy a je zde také umístěn „Měšťanský betlém“ od umělecké řezbářky Jarmily Haldové. Dále v Novém Městě nad Metují funguje v prostorách zámku také Galerie Pod Žebrovkou a výstavní síň Vojtěcha Sedláčka. Zámek a jeho areál. Jedná se o veřejnosti přístupnou kulturní památku, tedy objekt s kulturně výchovným a vzdělávacím posláním. V rámci zámku fungují dva prohlídkové okruhy, formální zahrady a vlastní výstavní Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

46


prostory. Dále se zde konají nejen vlastní kulturní pořady, ale také akce sloužící kulturním a společenským potřebám široké veřejnosti Klub Mandl. Novoměstský „Klub Mandl“se řadí mezi skupinu tzv. nízkoprahových klubů. Posláním Klubu Mandl je doprovázet především neorganizované děti a mládež z Nového Města nad Metují a jeho okolí v obtížných životních situacích, přispívat ke zlepšení kvality jejich života. Kromě nabídky volnočasových aktivit v rámci zařízení realizoval po dva roky také projekty zaměřené na sociálně-patologické jevy. KINO 70. V nynější době se kino využívá k mnoha aktivitám, jak kulturním tak i prospěšným. V Kině 70 také probíhá již tradičně festival české filmové a televizní komedie „Novoměstský hrnec smíchu“. Kapacita kina je 424 sedadel.

9.2 Sportovní zařízení V Novém Městě nad Metují je ve zvýšené míře věnována pozornost sportovnímu vyžití mládeže i obyvatelstva všech věkových kategorií. Důkazem toho je i velké množství sportovních spolků a institucí, které ve městě fungují. Tabulka 25: Přehled sportovních organizací a spolků v Novém Městě nad Metují AEROKLUB Nové Město nad Metují

F.B.C.(florbal) Nové Město nad Metují

Horolezecký oddíl TJ Sokol Vrchoviny

Klub českých turistů

Lyžařský klub

Městský fotbalový klub

Nezáv.spol.Luštinec oddíl malé kopané

Pétangue club Krčín

SK Krčínský park

SK Nové Město (atletika, volejbal, lukostřelba)

Tenis Club

TJ SLAVIA – Jachting

TJ SOKOL

TJ SOKOL Krčín

TJ SPARTAK – lední hokej

TJ Sport pro všechny

TTC Nové Město nad Metují – stolní tenis

TOM „Stopa“ – turistika, skauting

VK Plus ZBA - volejbal

Yoshinkan Nové Město n/M - bojová umění

Good roof spol.s.r.o Zdroj: internet

Přes veškerou snahu však v současné době v Novém Městě nad Metují bohužel chybí některá sportoviště, která by odpovídala svými rozměry či provedením současným potřebám. Tento stav zahrnuje i situaci v základních školách, které mnohdy využívají sportoviště jiných právních subjektů. Vzhledem k uvedenému zájmu a docházkové vzdálenosti se však i zde objevují potíže. Z celkového hlediska lepšího trávení volného času by většina dotázaných obyvatel města, kteří se zúčastnili názorového průzkumu, přivítala ve městě letní koupaliště, více cyklostezek, míst pro hraní dětí a přístupná víceúčelová hřiště.

9.3 Spolky a volnočasové aktivity V posledních letech se postupně rozvíjí bohatý spolkový život ve městě. Obnovila se také činnost spolků, které působily již v dřívějších dobách. Následující tabulka ukazuje, které další spolky a sdružení (mimo již výše uvedených) působí v Novém Městě nad Metují.


47

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Tabulka 26: Ostatní spolky a instituce působící v Novém Městě nad Metují Český rybářský svaz

Náboženská obec Církve Československé husitské

Český svaz bojovníků za svobodu

Církev římskokatolická

Český svaz chovatelů

Sbor Českobratrské církve evangelické

Český zahrádkářský svaz

Církev bratrská v N.M.n/M

Mateřské centrum Na zámečku

Spolek podskaláků

OS Poznávání

Sdružení tělesně postižených

OS První řešení

Kraken o.s.

Výtvarný kroužek

Polyfonní sdružení

Akademické týdny o.s.

NOVICA

Sbor dobrovolných hasičů

Farní charita Nové Město

Junák svaz skautů a skautek

Konfederace polit.vězňů

Klub Vánek

Myslivecké sdružení

Bio-Klub Městské muzeum

Český svaz včelařů

Český červený kříž

Český svaz kynologů

Svaz Českých filatelistů

o.s. „Vrchoviny krásnější“ Zdroj: internet

Nové Město nad Metují je možno považovat za kulturní centrum i pro široké okolí. Ve městě se každoročně koná řada kulturních akcí. Mezi nejvýznamnější patří : → Festival filmové a televizní komedie s názvem“ Novoměstský hrnec smíchu“ (září, říjen) → Smetanovské dny (květen) → Cyklus přednášek Setkání s … → Brány města dokořán (duben) → Muzejní noc (duben, září) → Den spolků (červen) → Svatováclavské odpoledne → Dny otevřených dveří památek (září) → Vánoce s květinou, Čas zvonků vánočních → Trhy uměleckých řemesel → Akademické týdny (červenec, srpen) → Živý Betlém (prosinec) Významnými organizátory všech těchto akcí jsou: Městský klub, Městské muzeum, Zámek Josefa BartoněDobenína, Turistický oddíl a město Nové Město nad Metují. Další kulturní akce (bály, plesy, poutě apod.) pořádají také místní zájmové spolky. Sportovní akce pořádají převážně jednotlivé sportovní kluby za podpory městského úřadu. Zmíněné akce jsou zaměřeny na všechny věkové skupiny. Jak vyplývá z názorového průzkumu mezi obyvateli Nového Města nad Metují určitá skupina občanů by přivítala častější divadelní představení. Převážná většina dotázaných obyvatel je však s nabídkou kulturních i sportovních akcí ve městě spokojena.


48


10. Cestovní ruch Nové Město nad Metují spadá do turistického regionu Východní Čechy. Ačkoli se řadí k turistickým cílům celorepublikového (nadregionálního) významu, lze bohužel říci, že je mezi dalšími atraktivitami stále poněkud v pozadí obecného povědomí tuzemských i zahraničních turistů. Dle analýz, které jsou součástí Programu rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Východní Čechy, mají jak Nové Město nad Metují tak zejména přilehlé obce na východ od města velmi vysoký podíl potenciálních rekreačních ploch. Intenzita podnikatelské aktivity v pohostinství je zde průměrná až mírně nadprůměrná (podrobně viz Struktura ekonomických subjektů podle odvětví OKEČ v kapitole Ekonomika a hospodářství a kapitola Ubytování a stravování). Značný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v Novém Městě nad Metují je dán zejména malebnou polohou historického centra a jeho památkami v čele se zámkem (viz kapitola Historické památky), vedle toho však také blízkostí mnoha přírodních atraktivit – zejména lokalita Peklo a blízkost Orlických hor (více viz kapitola Ochrana přírody a krajiny), přehradní nádrže Rozkoš a dalších turistických zajímavostí (např. Babiččino údolí a zámek Ratibořice, pevnostní pohraniční systém) a měst v dostupném okolí, ve kterých se nacházejí významné kulturní a historické pamětihodnosti. Ve městě samotném funguje Městské muzeum Nové Město nad Metují se společenskovědním a přírodovědným oddělením, které bylo otevřeno v říjnu 1995 (viz také kapitola Kultura a volnočasové aktivity/Kulturní zařízení; návštěvnost viz níže). Galerie Zázvorka má stálou expozici regionálních výtvarníků minulosti i současnosti, vedle toho pořádá krátkodobé výstavy a podílí se i na dalších výstavách zpřístupňovaných ve Spolkovém domě (viz také kapitola Kultura a volnočasové aktivity/Kulturní zařízení). Vedle kulturně-historických a přírodních atraktivit láká do Nového Města nad Metují návštěvníky také řada pravidelně se konajících kulturních akcí (viz Kultura a volnočasové aktivity/Spolky a volnočasové aktivity). Pro rozvoj cestovního ruchu tak může Nové Město nad Metují využít blízkost hraničního přechodu do Polska i řadu atraktivit, které se nacházejí v jeho blízkém okolí. Významným projektem zaměřeným zejména na děti je Kačenčina říše. Dvacet šest obcí v Orlických horách odstartovalo tuto turistickou soutěž, která chce zavést výletníky i do těch nejmenších horských vsí. Kdo z turistů chce v soutěži uspět a odvézt si z regionu nějaký dárek, musí během Vandrování Kačenčinou pohádkovou říší navštívit nejméně osmnáct vesnic. Z každé navštívené obce si lidé odnesou potvrzení v podobě razítka. Projekt napomáhá rozvoji podnikání v cestovním ruchu v této části Orlických hor. Přehradní nádrž Rozkoš, která leží mezi Novým Městem nad Metují a Českou Skalicí nabízí po celém svém obvodu možnost koupání. Jsou zde výborné podmínky pro surfování, plachtění a rybolov (nachází se zde výdejna rybářských povolenek). Návštěvníci mohou v areálu na severní straně využít rozlehlé pláže s celou řadou atrakcí pro děti i dospělé. Turisticky zajímavá je nabídka Aeroklubu Nové Město nad Metují. Uskutečňují se zde vyhlídkové lety na motorových letadlech a kluzácích, funguje tu letecká škola – výcvik na motorových letadlech a kluzácích i základní výcvik seskoku padákem. Významným turistickým cílem je Babiččino údolí u České Skalice se zámkem v Ratibořicích a naučnou stezkou historicko-vlastivědně-přírodovědného zaměření. Mezi Novým Městem nad Metují a Náchodem se nachází oblíbený cíl turistů, cykloturistů i běžkařů – Jiráskova chata (historický objekt s rozhlednou a restaurací), hojně navštěvovaná je nedaleká pevnost Dobrošov vybudovaná jako součást pohraničního opevnění před druhou světovou válkou. Národními kulturními památkami v blízkém okolí jsou zámky v Náchodě a Opočně, pevnostní systém Dobrošov a zámek Ratibořice. Nejbližším větším lyžařským střediskem nadregionálního významu je 23 km vzdálené Deštné v Orlických horách. Malé areály se nacházejí v Olešnici v Orlických horách, Sedloňově, Novém Hrádku a Náchodě. V blízkosti Nového Města nad Metují se nachází řada běžkařských tras. Obecnými nedostatky a překážkami pro rozvoj cestovního ruchu v širším okolí (Náchodsko), jsou zejména nevyhovující stav komunikací, špatná dopravní dostupnost sídel, absence půjčoven sportovních potřeb a dalšího zázemí pro sportovce, nevyhovující nabídka ubytovacích kapacit a další.

10.1 Turistické trasy v okolí Centrum Nového Města nad Metují je východištěm několika velmi atraktivních pěších turistických tras vyznačených Klubem českých turistů. Směřují v podstatě výhradně na sever a východ (do Náchoda, Pekelského údolí a do Orlických hor), některé z nich jsou hojně využívané. Údolím Metuje a Libchyňského potoka kolem ostrohu, na kterém se rozkládá historické centrum města, navíc vede okružní naučná stezka. Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

49


Město protíná jedna cyklotrasa přibližně kopírující údolí řeky Metuje z Pekelského údolí do Jaroměře (č. 4034 – také viz kapitola Doprava/Pěší a cyklistická doprava), která se v bezprostředním okolí kříží s řadou dalších směřujících do Orlických hor, Náchodska i Královéhradecka. Cyklotrasy v okolí vedou většinou po silnicích III. třídy s řidším automobilovým provozem (zejména v rovinatější krajině západně od města), méně pak po cestách bez automobilového provozu (v členitějším terénu Orlických hor). Cykloturistika v regionu je podpořena také místní dopravní společností Orlobus, a. s., která v letní sezóně provozuje pravidelné linky cyklobusů z Hradce Králové, Jaroměře, České Skalice, Třebechovic p. O., Dobrušky a Nového Města n. M. do Deštného v Orl. horách a Pekelského údolí. Obrázek 4: Značené turistické trasy v okolí Nového Města nad Metují

Zdroj: GIS CEP

10.2 Infrastruktura cestovního ruchu V Novém Městě nad Metují se nachází řada ubytovacích zařízení různého charakteru. Funguje zde 5 hotelů (včetně hotelu v Pekelském údolí, které však patří do katastru Jetřebí), ubytovna, několik pensionů a možností ubytování v soukromí a také chatová osada v lokalitě U koupaliště (více viz kapitola 8.3.3 Ubytování a stravování). Kapacita ubytovacích zařízení činí více než 450 lůžek, z toho zhruba polovina hotelových. Chybí zde ubytovací zařízení vyšší kategorie. Město má poměrně pestrou nabídku možností stravování. Ucelené informace o vytíženosti ubytovacích kapacit ve městě chybí, dá se však předpokládat, že zde dochází ke značným sezónním výkyvům s ohledem na nedostatečně vyváženou nabídku cestovního ruchu v zimním období. Další informace ke stravovacím a ubytovacím kapacitám naleznete v kapitole Občanská vybavenost a služby/Obchod a služby.

10.3 Návštěvnost města a propagace Ve městě fungují dvě informační centra – jedno v Městském muzeu Nové Město nad Metují, druhé v Galerii Zázvorka. Vydávána je řada propagačních materiálů – v roce 2006 se dotiskl starší propagační materiál, vydal se i nový. Aktualizoval se Průvodce náměstí. Nového vzhledu se dočkala publikace Památky Nového Města nad Metují. K oboustrannému letáku muzea a galerie přibyl i letáček se zámkem a s památkami a zajímavostmi v Novém Městě nad Metují. Trasy se rozrostly o automobilové výlety. Nechybělo ani vydání nových pohlednic s motivy Nového Města nad Metují. V předvánočním čase se vydala brožura Ševcovské řemeslo na Novoměstsku. Nechyběla ani spolupráce s ubytovateli ve městě i okolí - vznikl Katalog ubytování v Kladském pomezí. Probíhá spolupráce i s obcemi Regionu Novoměstsko, které se podílely na přípravě kulturního kalendáře, který je dvakrát ročně přílohou Novoměstského zpravodaje. Dále také například v informačních centrech funguje prodej vstupenek na kulturní a sportovní akce prostřednictvím sítí „Ticket Art“ a „Ticket Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

50


Portal“. Po stránce služeb jsou tato informační centra velmi dobře hodnocena, vybavení mají však doposud zcela nevyhovující. V centru města fungují tři prodejny suvenýrů: prodejna v zámku, ve městském museu a při infocentru. Přesné a ucelené statistiky o intenzitě turistického ruchu v Novém Městě nad Metují neexistují. Evidence Městského muzea Nové Město nad Metují poukazuje na určité trendy. V současné době například už nepřijíždí tolik hromadných zájezdů jako v minulých letech, zato přijíždí stále více jednotlivců a rodin. Návštěvnost a tržby za vstupné po roce 2003 stagnují, avšak nedochází k výraznějším propadům a lze předpokládat i další vlivy, jako např. počasí panující v letní sezóně. Návštěvnost muzea se tak v posledních třech letech pohybovala mezi 5 a 6 tisíci návštěvníky za rok. Rezervy muzeum spatřuje ve zlepšení spolupráce s jinými subjekty a celkovém zkvalitnění organizace práce i některých prostor. Návštěvnost zámku jako hlavního turistického magnetu v Novém Městě nad Metují (viz kapitola Historické památky) v posledních čtrnácti letech nevykazuje příliš příznivé výsledky. Do roku 1996 prudce stoupala, toho roku dosahovala hodnoty cca 39 tisíc ročně. Poté došlo k propadu až na minimum v roce 2005, kdy zámek navštívilo od 10 tisíc lidí méně. V roce 2006 dochází k mírnému zlepšení. Na návštěvnosti zámku mají cca z 20% podíl cizinci. Graf 35: Celkový počet návštěvníků zámku Nové Město nad Metují v jednotlivých letech

Zdroj: Správa zámku Nové Město nad Metují

Poptávka po produktech cestovního ruchu se v posledních letech neustále mění, nelze tedy z těchto výsledků s jistotou vyvozovat intenzitu cestovního ruchu v celém městě. Přesto se dá předpokládat, že se tyto statistiky do celkové návštěvnosti města částečně promítají. Je tedy zapotřebí dále intenzivně rozvíjet spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi městem a dalšími subjekty. Velkou šancí je přeshraniční spolupráce se středisky cestovního ruchu na polské straně Orlických hor, která již v určité míře probíhá.


51

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Graf 36: Celkový počet návštěvníků Městského muzea Nové Město nad Metují v jednotlivých letech

7 000

6 500

6 600 6 059

6 000

5 500

5 600

2005

2006

5 100

5 000

4 650 4 000

4 000 3 000

3 700

2 600

2 000 1 000 0 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Zdroj: Městské muzeum Nové Město nad Metují

Městské muzeum je zapojeno do projektu Cyklisté vítáni (certifikační systém kvalitativních standardů srovnatelných s obdobnými systémy používanými ve státech Evropské unie; zavádí i hodnocení vybavenosti turistických cílů z hlediska potřeb cyklistů). Pro cyklisty je zde možnost uzamčení kola v místnosti pro tento účel vyčleněné.


52


11. Doprava 11.1 Silniční doprava 11.1.1 Silniční síť Na území Nového Města nad Metují se nachází 7 km státní silnice I.třídy, 26 km krajských silnic II. a III. třídy a přibližně 45 km místních komunikací. Podrobnější údaje poskytuje následující tabulka. Tabulka 27: Délka silnic a místních komunikací (v km) I. třídy 7,0

Silnice II. třídy 7,5

III. třídy 18,5

Místní komunikace 45,0

Celková délka pozemních komunikací 78,0 Zdroj: GIS a MěÚ

Celostátní význam má silnice I. třídy I/14, vedoucí z Liberce přes Náchod, Vamberk, Ústí nad Orlicí do Třebovic, která vede severojižním směrem centrální části města. Městem vedou dvě silnice II. třídy. Na silnici I/14 se připojuje silnice II/285 Jaroměř-Olešnice v Orlických horách ve směru západ – východ. Silnice II/308 Nové Město nad Metují – Hradec Králové zprostředkovává přímé spojení do krajského města. Silnice III. třídy zajišťují obsluhu přilehlého území (Spy, Krčín, Vrchoviny, Peklo, Přibyslav, Slavoňov a Sendraž) a doplňují tak síť silnic vyššího řádu. Technický stav silnic II. a III. třídy není celkově dobrý. Silniční síť dále zahušťují místní komunikace. Některé komunikace vyžadující opravy či dokonce rekonstrukce. Zkvalitňování silnic a komunikací nejvíce brání nedostatek finančních prostředků. Na silniční síti se vyskytuje množství dopravních závad, jak z hlediska provozu a bezpečnosti, tak i životního prostředí. Nejzávažnějším problémem je vedení státní silnice I. třídy I/14 centrem města, které je městskou památkovou rezervací. Stávající špatná dopravní situace proto vyžaduje především přeložku silnice I/14. Pro trasu přeložky na západní straně města (Spy – Krčín – Vrchoviny) byla již zpracována dokumentace a vydáno pravomocné územní rozhodnutí, které bylo v roce 2003 zrušeno rozhodnutím soudu. Následně vedené řízení bylo zastaveno. Začátek realizace 1.etapy této přeložky plánuje ŘSD na rok 2010. Výhledově se uvažuje s přeložkou silnice II/285, která by vedla od Luštince po nové přeložce I/14 přes Spy do Horského předměstí, kde by navázala na stávající silnici II/285 vedoucí směrem na Slavoňov. Dalšími dopravními závadami na území Nového Města nad Metují jsou malé podjezdné výšky a úzké mosty při křížení železnice se silnicemi. Na silnici II/285 je problémem jednopruhový podjezd bez chodníků a napojení na silnici I/14 pod ostrým úhlem s omezeným rozhledem.

11.1.2 Intenzita silniční dopravy Za poslední roky dochází ve městě k velkému nárůstu intenzity dopravy. Nejfrekventovanější silnicí ve městě je silnice I. třídy č. I/14, která je zatížena hustou tranzitní dopravou. Podle statistických šetření prováděných Správou silničního hospodářství v roce 2000 13 po ní denně projelo až necelých 8 tisíc motorových vozidel. Oproti roku 1985 průměrný počet motorových vozidel tak vzrostl o více jak 50 %. Hustý provoz je rovněž na silnicích II. třídy. Silnicí č. II/285 v roce 2000 také denně projelo téměř osm tisíc aut, což bylo o polovinu více než před 15 lety. Největší nárůst intenzity dopravy na silnicích III.tříd od roku 1985 byl zaznamenán na silnici III/30821 Krčín – Spy (o 48 %), která slouží jako objízdná trasa pro tranzit mimo centrum města. Ke stejnému účelu slouží i silnice III/28520 Krčín – Vrchoviny (ul.Náchodská). Nejvíce nákladních automobilů projede na úsecích silnice I/14 směr Náchod, na silnici II/285 směr Jaroměř a v ulici Náchodská.

13

Čerpáno z Územního plánu města Nové Město nad Metují – textová část


53

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Tabulka 28: Vývoj intenzity dopravy na vybraných úsecích v rozmezí let 1985-2000 číslo silnice I/14

II/285

II/308 III/28520 III/30821 MK

číslo úseku 5-0858 5-0860 5-0862 5-3380 5-3378 5-3382 5-3360 5-3362 5-0863 5-3383

název úseku Horské předměstí Vrchoviny základní škola Nahořany Blažkov kulturní dům Osma ul. Náchodská podjezd pod žel. Krajské předměstí

rok statistického šetření 1985 1990 2000 2131 2750 3924 4200 4624 7799 3287 3496 6341 1742 1326 2892 599 490 1094 4031 4645 7893 1346 1581 2618 2268 2746 3846 1858 2194 3885 1985 2250 3841

index růstu 90/85 2000/85 1,29 1,84 1,10 1,86 1,06 1,93 0,76 1,66 0,82 1,83 1,15 1,96 1,17 1,95 1,21 1,70 1,18 2,09 1,13 1,94 Zdroj: Územní plán města

Tabulka 29: Intenzita dopravy podle typu vozidel na vybraných úsecích v roce 2000 číslo silnice

číslo úseku

I/14

5-0858 5-08560 5-0862 II/285 5-3380 5-3378 5-3382 II/308 5-3360 III/28520 5-3362 III/30821 5-0863 MK 5-3383 průměrné hodnoty

název úseku Horské předměstí Vrchoviny základní škola Nahořany Blažkov kulturní dům Osma ul.Náchodská podjezd pod žel. Krajské předměstí

těžká 801 1508 709 1054 201 713 327 1224 428 290 726

typ vozidel osobní motocykly 3103 20 6252 39 5582 50 1820 18 883 10 7118 62 2278 13 2593 29 3132 25 3506 45 3627 31

celkem 3924 7799 6341 2892 1094 7893 2618 3846 3585 3841 4383

Zdroj: Územní plán města

11.1.3 Doprava v klidu Parkování v Novém Městě nad Metují je realizováno na několika mimouličních parkovištích - Husovo náměstí, u Městského úřadu a ve Farské zahradě. Parkoviště u léčebného ústavu (Lupus) také slouží pro odstavování nákladních vozidel a u objektu firmy AMMANN je podnikové parkoviště s největší kapacitou (cca 150 vozidel). Další parkoviště se plánují za klášterem a u kina. Odstavná stání jsou zastoupena řadovými jednopodlažními garážemi v několika lokalitách, kde je možný další rozvoj. Při zástavbě SV části města s velkým zastoupením rodinných domků je otázka parkování řešena na vlastním pozemku přímo u domu.

11.1.4 Dopravní vybavenost V Novém Městě nad Metují se na obou koncích města při silnici I/14 nachází dvě čerpací stanice. Čerpací stanice PHM (Benzina) je na výjezdu z města směr Náchod, druhá čerpací stanice IMPRO (Benzina) je v místní části Spy. Obě jsou vybaveny prodejnou s občerstvením a WC. Další čerpací stanice se nachází v bývalém areálu ČSAD (nyní Orlobus), která je vybavena myčkou pro nákladní automobily. Dále lze ve městě využívat služeb tří autoopraven, jednoho pneuservisu a stanice státní technické kontroly.


54

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Obrázek 5: Silniční a železniční síť na území Nového Města nad Metují

Zdroj: GIS

11.2 Železniční doprava Katastrálním územím města je vedena celostátní jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať č. 026 Týniště nad Orlicí – Otovice zastávka, která umožňuje spojení s Náchodskem a Broumovskem, a zároveň v opačném směru s významným železničním uzlem Týniště n/O., který má celostátní význam. Výhledově je možná její rekonstrukce pro zachování normového stavu na této trati. Nedaleko Nového Města nad Metují se také nachází železniční uzel Václavice, ze kterého vede odbočka na železniční trať Hradec Králové - Jaroměř - Červený Kostelec - Trutnov. Ve městě se nachází železniční stanice Nové Město nad Metují, kam je zaústěna vlečka z areálu firmy AMMANN. Zastávka Vrchoviny byla již zrušena. V roce 2004 proběhla rekonstrukce celého nádraží. Celková délka železnice na území Nového Města nad Metují je cca 5 km.

11.3 Hromadná přeprava osob Hromadnou přepravu osob zajišťuje autobusová a osobní železniční doprava. Převládá přeprava lidí do zaměstnání a do škol. V Novém Městě nad Metují je hlavní autobusová zastávka s 8 stanovišti na Rychtě, kde staví i dálkové autobusové linky, s částečným odlehčením zastávky u nádraží ČD a se 6 stanovišti v ulici Nádražní. Rozvoj autobusové zastávky na Rychtě je omezen počtem stání, nedostatkem prostoru, okolní zástavbou a chybějícími předjízdními pruhy. Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

55


V následující tabulce je uveden stručný přehled o počtu autobusových spojů za den mezi Novým Městem nad Metují a okolními regionálními centry. Tabulka 30: Počet přímých autobusových spojů za den mezi Novým Městem n/M. a regionálními centry

Město Hradec Králové Náchod Jaroměř Dobruška

Počet přímých spojení z Nového Města n/M. do Nového Města n/M. pracovní pracovní víkendy víkendy dny den 13 6-13 15 6-8 52 17 48 15-20 8 2 3 3 19 2 18 3-6 Zdroj: IDOS – jízdní řády 2007

Z tabulky vyplývá, že nejlepší dopravní spojení autobusem je do okresního města Náchod a to jak v pracovní dny, tak i o víkendu, naopak nejméně spojů jezdí po celý týden do Jaroměře. Místní doprava ve městě byla už před několika lety zrušena. Náhradu za místní dopravu provozuje firma Orlobus (se sídlem přímo v Novém Městě nad Metují), jejíž linkové autobusové spoje zajíždí z hlavních zastávek i do dalších částí města. Tento provoz po městě si hradí město samo. Železniční osobní doprava pro obyvatele Nového Města n/M. má význam převážně ve spojení s centrem regionu – městem Náchod (po trase je železniční uzel Václavice) a v přímém napojení na významný železniční uzel celostátního významu Týniště nad Orlicí. V následující tabulce je uveden stručný přehled o počtu vlakových spojů za den v obou směrech z nádraží v Novém Městě nad Metují. Tabulka 31: Počet přímých vlakových spojů za den vyjíždějících z nádraží v Novém Městě nad Metují Výjezd z N.M.n/M. ve směru Náchod

pracovní dny 15

Týniště nad Orlicí Celkem spojů

víkendy 9-14

14

9-10

29

18-24

Zdroj: IDOS – jízdní řády 2007

Z nádraží v Novém Městě nad Metují vyjíždí oběma směry téměř každou půldruhou hodinu jeden vlak. Ve všední den z nádraží do obou směrů celkem odjíždí téměř třicet vlaků, o víkendech jich je asi o třetinu méně.

11.3.1 Integrovaný dopravní systém V oblasti Náchodska funguje integrovaný dopravní systém – IREDO (Integrovaná regionální doprava), který organizuje společnost OREDO s.r.o, a na němž participují jak České dráhy, tak společnosti provozující veřejnou linkovou autobusovou dopravu: AUDIS BUS Rychnov nad Kněžnou s.r.o., CDS Náchod s.r.o., CONNEX Východní Čechy a.s., ČSAD Ústí nad Orlicí a.s., P-Transport Broumov s.r.o, RUBR Hronov s.r.o. a OSNADO s.r.o. V rámci tohoto IDS cestující mohou využívat cenově zvýhodněných zónových jízdenek a předplacených síťových jízdenek na všech místních a vybraných dálkových autobusových i vlakových spojích i při jejich vzájemné kombinaci.

11.4 Pěší a cyklistická doprava Většina komunikací ve městě je vybavena chodníky, mnohé z nich však již vyžadují rozsáhlejší opravy či dokonce rekonstrukci. Rychlost a rozsah oprav je však limitován objemem dostupných financí. V návrhu je pěší stezka z ulice 28.října do areálu firmy AMMANN a areálu bývalého ELTONU s mimoúrovňovým křížením přeložky silnice I/14 a železniční trati. Cyklistická doprava se zpravidla realizuje po místních komunikacích. Městem vede cyklotrasa č. 4034: Josefov – Starý Ples – Šestajovice – Roztoky – Slavětín nad Metují – Černčice – Krčín – Nové Město nad Metují – Peklo


56


– Ostrovy – Bražec – Náchod, Staré Město. Navrhuje se etapově vybudovat cyklistickou stezku z Krčína údolím Metuje ke koupališti a příp. až na silnici do Pekla.

11.5 Letecká doprava V prostoru Luštinec (k.ú. Krčín) se nachází civilní letiště Aeroklubu, napojené místní komunikací na silnici II/285. Je vybaveno (pro obchodní a zájmové létání) 2 vzletovými přistávacími drahami, které jsou zatravněné. V areálu jsou umístěny hangáry, pomocná zařízení a řídící věž. Z hlediska ploch a vyššího komerčního využití (vyhlídkové lety, nepravidelná doprava osob a nákladů) je možný další rozvoj letiště.


57


12. Technická infrastruktura 12.1 Zásobování vodou Podle výsledků SLBD 2001 je vodou z veřejného vodovodu zásobeno 99 % obydlených bytů. Nové Město nad Metují je vzhledem k morfologii terénu členěno do 4 tlakových pásem. Jednotlivá pásma jsou vzájemně propojena a umožňují vyrovnávání jednotlivých odběrů. Vrchoviny jsou zásobeny z hlavního přivaděče přes vlastní vodojem Vrchoviny a Spy jsou zásobovány výtlakem z jižní části města do vlastního vodojemu Spy. Zástavbu navrženou v těchto místních částech lze vyřešit napojením na stávající vodárenské systémy. Celková spotřeba vody celého města se pohybuje řádově v množstvích 30-35 l/s. Město je zásobeno vodou ze zdrojů Polické křídové pánve z vodojemu Branka. Kapacita hlavního přivaděče dostatečné pokrývá potřebu vody celého vodovodu. Kvalita vody je dobrá. Hlavní zásobovací řad a kapacitní možnosti vodních zdrojů jsou dostatečné k zajištění zvýšených potřeb vody města. Vodovod zajistí bezpečně dodávku pitné vody v dostatečném množství a tlaku včetně požárního zabezpečení. Vlastníkem a provozovatelem jsou Vodovody a kanalizace (VaK) Náchod a.s.

12.2 Kanalizace Podle posledního SLDB 2001 bylo na veřejnou kanalizační síť napojeno 78 % všech trvale obydlených bytů. Na území města je poměrně hustá kanalizační síť. Technický stav kanalizace je celkově dobrý. Kanalizační síť s napojením na ČOV se nachází ve správě firmy Vodovody a kanalizace (VaK) Náchod a.s. Vrchoviny a Spy mají vybudované dešťové kanalizace zaústěné do místních vodotečí. Do této sítě jsou zpravidla zaústěny i přepady ze septiků a žump. Centrální čistírna odpadních vod je situována v místní části Krčín, v prostoru u Mlýnského potoka pod tratí ČD. Na ČOV jsou přiváděny odpadní vody od cca 8 500 obyvatel. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Mlýnského náhonu. Z bilancí vyplývá, že ČOV je zatížena z cca. 50 % kapacity a má tak určitou rezervu. V případě realizace rozsáhlé výstavby na severovýchodě města či úplného napojení částí Vrchoviny a Spy je zapotřebí vybudování nové splaškové kanalizace v těchto lokalitách. Tabulka 32: Vývoj cen vodného a stočného 2002

Ceny vč. 5% DPH v roce 2003 2004 2005 2006

2007

Vodné

17,22

19,16

20,16

21,53

22,47

23,52

Stočné

15,65

15,86

16,80

17,85

18,90

20,16

Celkem

32,87

35,02

36,96

39,38

41,37

43,68

Služba

Zdroj: Vodovody a kanalizace Náchod a.s.

Od roku 2002 celková cena vodného a stočného stoupla přibližně o 25 %, což je průměrný 5% meziroční nárůst ceny. Do ceny se promítá míra inflace a výše nájemného. Současná cena vodného a stočného se pohybuje těsně pod průměrem úrovně cen v ČR.

12.3 Zásobování plynem Podle výsledků SLBD v roce 2001 bylo více jak 63 % obydlených bytů napojených na plyn. V současné době je plynofikace města téměř dokončena, je nutno ji dokončit v lokalitách Vrchoviny, Spy a částečně Krčín. Do budoucna se počítá s plynofikací téměř celého území. Město je připojeno přípojkou u obce Kleny na vysokotlaký plynovod Jaroměř-Česká Skalice-Náchod. Plynofikace dalších lokalit v území bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. Pro další rozvoj plynofikace se předpokládá výstavba VTL plynovodu Dobruška-Nové Město nad Metují-Kleny a VTL/STL regulační stanice, včetně přípojek Provodov-Šonov.

12.4 Zásobování teplem Celkem 67 % domácností ve městě je připojených na ústřední topení. Velké zdroje tepla se pro město a přilehlé obce vyskytují pouze ve městě Nové Město nad Metují. Kromě dvou kotlů ve firmě AMMANN a tří středních zdrojů tepla spalujících hnědé uhlí jsou prakticky všechny ostatní zdroje tepla ve městě plynové. Dodávku tepla do většiny bytových domů ve městě (cca 30 % obyvatel) zajišťuje společnost První novoměstská teplárenská Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

58


s.r.o. pomocí 4 středních plynových zdrojů tepla o celkovém výkonu 8,6 MW. Zdroje tepla i rozvody tepla jsou po rekonstrukci v dobrém technickém stavu. Zbývající bytové domy ve městě jsou vytápěny pomocí CZT z plynového zdroje společnosti TECHEM s.r.o. o výkonu 1,8 MW. Vzhledem k charakteru města se neuvažuje s dalším rozšířením CZT. Individuální bytová výstavba, tj.rodinné domky a další nízkopodlažní bytové objekty jsou vytápěny buď z vlastních domovních kotelen nebo etážovými systémy, případně lokálními topidly. Zbývající část pokrývá elektrická energie.

12.5 Zásobování elektrickou energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Elektrická energie je přivedena prakticky do všech domácností. Provozovatelem distribuční soustavy je společnost Východočeská energetika a.s., člen Skupiny ČEZ a.s. Zásobování lze zajistit ze dvou napájecích bodů 110/35 kV (TR Náchod a TR Dobruška). Předmětné území je celoplošně zajištěno rozvodným systémem VN 35kV. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6kV případně 10 kV. Rozvod ve střední části města je řešen územním kabelovým rozvodem. Rozvod nízkého napětí je proveden normalizovanou soustavou TN-C (400/230V, 50 Hz) s ochranou nulováním. Ve středu města a v prostoru nové výstavby je i bude uplatňován zemní kabelový rozvod systému NN. Technický stav elektrorozvodů je standardní. V současné době zásobuje předmětné území dostatečný počet 57 transformačních stanic, z nichž většina je majetkem a.s. VČE a zbylé v majetku průmyslových odběratelů. Obnovitelné zdroje energie nejsou ve městě zatím téměř využívány. Výjimkou je 5 malých vodních elektráren na řece Metuji. Ve městě a jeho okolí není dostatek využívaných a možných využitelných zdrojů biomasy.

12.6 Radiotelekomunikace V řešeném území jsou provozovány radioreléové trasy (RR) přístupové sítě ČRa, a.s. a RR trasy mobilní sítě o frekvenci 900 a 1800 MHz. U provozovatelů sítí GSM je značným problémem individuální realizace anténních nosičů, které narušují ráz krajiny. Možným řešením je výstavba společného stožáru vyhovujícího technickým parametrům pro všechny operátory. Dostupnost operátorů GSM je na území dobrá. Slabší signál je jen v údolí řeky Metuje. Prostor Nového Města nad Metují je pokryt televizním signálem ze základních vysílačů: Hradec KrálovéKrásné, Trutnov-Černá Hora a Rychnov nad Kněžnou-Litický Chlum. Uvedené vysílače šíří TV signál ČT1, ČT2, NOVA a PRIMA. Příjem veřejnoprávní televize je uspokojivý, kvalita příjmu je závislá na terénní situaci místa příjmu. Pro vykrytí lokality s nepříznivým příjmem TV signálu je v provozu televizní přivaděč situovaný v prostoru Na Popluží. Kabelová televize zavedena ve městě není. V pásmu středních a dlouhých vln jsou vysílány dva celostátní programy. V pásmu VKV zajišťuje příjem rozhlasového signálu řada regionálních studií českého rozhlasu včetně lokálních VKV stanic. Příjem rozhlasových signálů v rámci městské aglomerace je dobrý. Díky digitalizaci telefonní sítě, kterou Český Telecom dokončil v roce 2002, prakticky každý zájemce o připojení pevnou telefonní linkou může být uspokojen. Skutečnost je však taková, že řada občanů z důvodu stále rostoucích paušálních poplatků a díky rozšiřující se nabídce mobilních operátorů či internetového volání své pevné linky ruší. Připojení na internet ve městě, které nabízí soukromé firmy, je možné jak drátové, tak i bezdrátové.


59


13. Životní prostředí a ochrana přírody a krajiny Město Nové Město nad Metují leží v severovýchodní části Královéhradeckého kraje. Tato oblast patří mezi regiony s celkově dobrým životním prostředím, bez výrazného ovlivnění velkými znečišťovateli či dálkovým přenosem škodlivin. Kvalita životního prostředí je ve městě a jeho okolí ovlivněna jednak přírodními podmínkami, geografickými předpoklady a jednak působením člověka resp. antropogenní činností. Lidský faktor náleží v současné „moderní“ době k nejvýraznějším ovlivňovatelům kvality životního prostředí a krajiny a to jak v pozitivním, tak negativním smyslu.

13.1 Geologie, geomorfologie, pedologie Město Nové Město nad Metují leží na rozhraní nížinné mírně zvlněné krajiny a vrchovinného rázu podhůří Orlických hor. Výrazný skalnatý ostroh vystupuje nad meandry řeky Metuje. Severovýchodně od území města se reliéf postupně zvedá a přechází v oblast podhůří Orlických hor. Průměrná nadmořská výška města je 332 m n.m. Členitost terénu dosahuje rozdílu ve výšce až o 90 m. Geologicky se území města nachází na okraji spodně turonských vrstev České křídové pánve. Vyskytují se zde kvartérní sedimenty (hlíny, spraše, písky a štěrky) a mezozoické horniny (pískovce, jílovce), které tvoří rovinatější část města v jeho severní, jižní a západní části. Zvýšený ostroh v centrální části města je počátkem vrchovinné oblasti, zvedající se směrem na severovýchod až východ, s výskytem proterozoických hornin (břidlice, fylity, svory až pararuly). V údolí vodních toků se vyskytují křídové štěrkové sedimenty, které jsou silně zvodnělé. Obrázek 6: Geologická stavba Novoměstska

Zdroj: geoportal.cenia.cz

Z hlediska geomorfologie se území města rozprostírá v prostoru struktur subhorizontálně uložených zpevněných sedimentů, na okraji silně porušených. Východní část v oblasti struktur Českého masívu s hercynským vrásněním vrchovinného rázu typického pro Orlické podhůří se zaříznutým údolím řeky Metuje a s typickými projevy erozní činnosti. Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

60


Rozdílnost geomorfologických poměrů dokladuje rovněž zařazení východní a západní části území v rámci geomorfologické regionalizace, jak dokladuje následující tabulka. Tabulka 33: Geomorfologická regionalizace Novoměstka Část města

východní

západní

Provincie

Česká Vysočina

Česká Vysočina

Subprovincie

Česká tabule

Krkonošsko-jesenická soustava

Oblast

Východočeská tabule

Orlická oblast

Celek

Orlická tabule

Podorlická pahorkatina

Podčepek

Úpsko-metujská tabule

Náchodská vrchovina

Okrsek

Novoměstská tabule

Ohnišovská vrchovina Zdroj: Geomorfologická regionalizace ČR

Obrázek 7: Geomorfologická regionalizace Novoměstska


Novoměstská tabule je plochá pahorkatina se slabě rozčleněným erozně-akumulačním reliéfem. Je tvořena převážně slínovci a jílovci. Ohnišovská pahorkatina je více členitým reliéfem se silně rozčleněným erozně-denudačním povrchem s denudačními plošinami a kuestovými hřbety s hluboce zaříznutým údolím řeky Metuje. Je tvořena převážně horninami série novoměstských fylitů, permských pískovců a slínovců s lokalitami štěrků a písků. Půdotvornými pochody se na druhohorních horninách (slíny, opuky) vytvořili především hnědé půdy. V oblasti sprašových pokryvů se vyskytují kvalitní půdní substráty hodnotné svojí hloubkou a obsahem minerálních živin. Sprašové pokryvy jsou převážně těžšího zrnitostního charakteru. V oblasti kvartérních usazeniny v nivních polohách řeky Metuje se vyskytují nevápenité nivní sedimenty různého mechanického složení. V městské části Spy se lokálně vyskytují štěrkopískové nánosy, tzv. kyselé terasy. Tento podklad dává vzniknout těžkým a minerálně chudým půdám. Výskyt jednotlivých půd v oblasti Nového Města nad Metují bez specifikace lokalit: → hnědé půdy → oglejené půdy → hnědozemě slabě oglejené → hnědozemě illimerizované a slabě oglejené → drnoglejové půdy → rendziny → nivní půdy → nivní půdy glejové


61


13.2 Klima a vodstvo Město Nové Město nad Metují leží v příhodné mírně teplé klimatické oblasti s průměrnou roční teplota vzduchu 7,6 °C. V letních měsících (duben-září) dosahuje teplota vzduchu průměru kolem 14 °C. Roční relativní vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 77% (v zimě až 87%) a průměrný úhrn srážek za rok činí 674 mm. Průměrné roční množství napadlého sněhu činí 19 cm a průměrný počet dnů se souvislou sněhovou pokrývkou se pohybuje kolem 55 dnů. Průměrný počet jasných dnů je 54, zamračených 110, s mlhou 90 a bouřkou 30. Jak název města napovídá, nejvýznamnějším vodním tokem města je řeka Metuje, která obtéká město z východního přes jižní až k západnímu okraji. Řeka vtéká do města ze zaříznutého údolí v severovýchodní části a pod skalnatou vyvýšeninou v centru města tvoří přirozené koryto. Záplavové území Metuje je velmi rozsáhlé v podstatě v celé údolní nivě. Na toku jsou vybudované malé vodohospodářské stavby, převážně jezy. Jižní částí města protéká Janovský potok. Dalšími menšími vodními toky jsou Bohdašinský potok a Libchyňský potok, které jsou levostrannými přítoky řeky Metuje ve východní části města. Celé území města tak náleží k povodí Metuje. Ve městě se nevyskytují významnější vodní plochy. Nedaleko od města, směrem na západ, se rozprostírá vodní nádrž Rozkoš, která má pro region významný vodohospodářský, zavlažovací a rekreační význam. Město a jeho okolí je velmi bohaté na podzemní vodu. Západní část města leží v oblasti CHOPAV - Chráněné akumulace podzemních vod Východočeská křída. Obrázek 8: Oblasti CHOPAV v regionu Novoměstska


13.3 Kvalita ovzduší Nové Město nad Metují se nachází v oblasti s relativně čistým ovzduším, bez velkých průmyslových zdrojů znečištění. Členitá morfologie terénu města Nové Město nad Metují ovlivňuje lokálně rozptylové podmínky a provětrávání území. Výšková rozdílnost města činí až 90 m. Terén je výrazně rozříznut korytem řeky Metuje a jejich přítoků oproti výraznému ostrohu vystupujícímu nad meandry řeky. Vyšší polohy města mají příznivější povětrnostní podmínky a rozptyl škodlivin zde probíhá lépe než v uzavřených údolích. Převažující směry větrů jsou patrné z následujícího grafu. Nejčastěji v území vanou východní, jihovýchodní a západní větry. Minimálním výskytem je území provětráváno severním či jižním prouděním. Inverzní situace se vyskytují zřídka.


62

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Graf 37: Hlavní směry proudění větrů a jejich procentuální zastoupení Průměrné roční zastoupení směrů větrů v %

S 20 15

SZ 13,8

Z

SV

10 4,4 5

14,9

15,3

0

11

12,8

V

4,5 15,4

JZ

JV J Zdroj dat: Územní plán města Nové Město nad Metují – průvodní zpráva

Monitoring znečištění ovzduší (koncentrace NOx, SO2 a prachu) ve městě Nové Město nad Metují není prováděn stacionárními ani mobilními měřícími stanicemi. Z hodnocení kvality ovzduší lze tedy vycházet jen z okresních hodnot Náchodska. Ze známých hodnot jižní části Náchodska, lze konstatovat, že tento region náleží v rámci ostatních regionů ČR, z hlediska znečištění ovzduší měrnými emisemi (koncentrace NOx, SO2 a prachu) k podprůměrným (příznivým) oblastem, a to u všech měřených látek. Díky plynofikaci města došlo k výraznému snížení produkce exhalátů do ovzduší produkovaných lokálními topeništi. Ekologizací lidských činností dochází ke snižování emisního zatížení a zmírňování dalších negativních dopadů na kvalitu ovzduší pocházejících z místních zdrojů i z dálkového přenosu škodlivin. Nedořešeny však zůstávají mnohé střední a malé zdroje znečištění. Velkým stacionárním zdrojem znečišťování ovzduší ve městě je společnost Ammann Czech Republic a.s. Dále se na území Nového Města nad Metují nachází 39 středních spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší, které jako palivo používají zemní plyn. Těkavými organickými látkami znečišťují ovzduší ve městě především společnosti podnikající v polygrafickém průmyslu (tiskárny Libor Losenický, Bauch, Navrátil s.r.o. a Rodomax s.r.o.) Závažným mobilním zdrojem znečištění ovzduší v Novém Městě nad Metují je automobilová doprava a její zvyšující se intenzita. Automobily tak představují nejvýraznější mobilní zdroje znečišťování ovzduší, které přispívají zejména k vyšším hodnotám oxidu dusíku a oxidu uhelnatého a také zvyšují koncentraci prachu v ovzduší a hlukovou zátěž. Městem prochází komunikace I. třídy I/14 směrem na Náchod a nadměrně zatížené jsou i některé úseky komunikací II. tříd. Město nemá realizovánu přeložku silnice I/14 ani jiný způsob odklonu tranzitní dopravy z centra města.

13.4 Jakost a zdroje vod Ve většině sledovaných ukazatelů (biologická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku, amoniakální dusík, dusičnanový dusík a celkový fosfor), podle nichž se hodnotí celková jakost vody v tocích, se celková situace u povrchových vod v posledních letech zlepšuje. Kvalita vody řeky Metuje je celkově dobrá. Na toku Metuje je jakost vody sledována na profilu Jaroměř, který se nachází několik kilometrů po proudu řeky pod městem Nové Město. Jakost vody je zde hodnocena stupněm I – III 14. Hodnocení třídy I (neznečištěná voda) řeka Metuje dosahuje v ukazateli amoniakálního dusíku, třídy II (mírně znečištěná voda) v ukazatelích dusičnanový dusík. V ostatních ukazatelích biologické spotřeby kyslíku a chemické spotřeby kyslíku a celkového fosforu dosahuje Metuje stupně III (znečištěná voda).

14

Dle zatřídění ČSN 75 7221


63


Kvalita vod v menších vodních tocích ve městě je díky malé vodnosti těchto toků a produkovanému komunálnímu lokálnímu znečištění mírně horší. Nejvýznamnějšími znečišťovateli místních toků jsou průmyslové podniky a další ekonomické subjekty (Nový Elton, Ammann, Detecha – Krčín, Repon, Orlobus, Nutricia Deva, Slévárna, Lupus) a zemědělská činnost. Lokální problém způsobuje při návalových srážkách výplach jednotné kanalizace vlivem odlehčení dešťových vod ze stokových systémů. Město Nové Město nad Metují má vybudovanou centrální ČOV, která je situována v místní části Krčín. Na tuto ČOV je napojeno přibližně 85% obyvatel. Kapacita ČOV je využívána z cca 50% její kapacity. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Mlýnského potoka , který je levostranným přítokem řeky Metuje. V posledním období se zlepšuje také samočisticí schopnost vod a po vybudování ČOV se výrazně zlepšuje kvalita vody ve většině sledovaných ukazatelích čistoty vod. K tomuto zlepšení přispívá také útlum a ekologizace průmyslové a zemědělské výroby. Nadále se však vyskytují lokální zdroje znečišťování vod, a to jak povrchových, tak podzemních vod. Nové Město nad Metují je zásobováno vodou výhradně z Polické pánve skupinovým vodovodem Teplice nad Metují – Náchod – Bohuslavice. Všechny ostatní zdroje jsou v současnosti odstaveny.

13.5 Zdroje energie V katastru města Nové Město nad Metují se nenachází žádná elektrárna, ale zásobování města elektrickou energií je dostatečné a bezproblémové. Obnovitelné a alternativní zdroje energie nejsou ve městě prozatím využívány, kromě soustavy malých vodních elektráren na řece Metuji. Ve městě ani v nejbližším okolí není žádný zdroj biomasy. Území města je z velké části plynofikováno a zásobováno zemním plynem odbočkou z vysokotlakého plynovodu Pardubice - Broumov. Ve městě existují velké a střední zdroje tepla spalující hnědé uhlí a několik dalších plynových zdrojů tepla, včetně lokálních zdrojů.

13.6 Staré ekologické zátěže V katastru města Nové Město nad Metují se vyskytuje několik lokalit a objektů s určitou ekologickou zátěží. Patří mezi ně např. lokalita „Železova louka“ s vysokým kvalitativním rizikem nebo lokalita „Na Popluží“ se středním rizikem. Lokalita bývalého podniku na výrobu hodinek a dalších ciferníků značky ELTON představuje další nebezpečnou ekologickou zátěž v katastru města. Kontaminační mrak se zde nebezpečně blíží ke zásobovacímu vodnímu zdroji Litá. Obrázek 9: Staré ekologické zátěže ve městě Nové Město nad Metují



64


→ Skládky „Popluží“ a „Železova louka“ byly uzavřené koncem 80. let. Projekty rekultivace jsou schváleny od roku 1997. Monitoring je prováděn od roku 1994 dodnes. Plánovaná rekultivace patři mezi investiční plány města, prozatím však nebyly vyčleněny a získány potřebné finanční prostředky. → Lokalita u bývalého národního podniku ELTON je kontaminována chlorovanými uhlovodíky v důsledku havarijních úniků v 80. letech. Do roku 1998 byla prováděna více méně neúspěšná sanace čerpáním vrtů. V roce 2004 bylo provedeno ovzorkování vybraných vrtů, které potvrdilo trvající kontaminaci chlorovanými uhlovodíky. V roce 2006 byla zpracována analýza rizik. Ohnisko kontaminace leží pod zemědělsky využívanými pozemky v hloubce cca 45 – 50 m v těsné blízkosti průmyslového areálu bývalého ELTONu. Oblast zasažená kontaminací je pravděpodobně více než 10 km od ohniska kontaminace. Sanační práce částečně probíhají.

13.7 Zatížení hlukem Největším prokazatelným zdrojem hluku ve městě je automobilová doprava. Městem prochází silnice I/14, která je intenzívně zatížená dopravou lze zde předpokládat překročení limitních hlukových hodnot. Dalším zatíženým úsekem je komunikace II/285, jejíž provoz je také původcem hlukové zátěže. Ochranu obyvatel před nadměrným hlukovým zatížením je potřeba řešit přeložkami silnic včetně obchvatových komunikací, odklonem dopravy na komunikace vedoucí mimo centrum města a případnou výstavbou protihlukových bariér. To vše zahrnuje optimální řešení urbanistické koncepce města, včetně řešení dopravy, uspořádání budov a dodržování ochranných vzdáleností od původců hluku. Měření hlukového zatížení nebylo ve městě prozatím celoplošně prováděno.

13.8 Environmentální rizika Environmentální rizika jsou ovlivněna přírodními faktory nebo antropogenní (lidskou) činností. Minimalizace těchto rizik je důležitá pro zachování, případně zvýšení kvality životního prostředí, pro zdraví obyvatel i pro ekonomicko-hospodářskou situaci regionu. Vzhledem k přítomnosti řeky Metuje jsou pro město největším přírodním rizikem povodňové stavy na tomto toku. Vzhledem k přírodním podmínkám a výskytům ekologických zátěží hrozí při povodňových stavech přenos škodlivin vodou a kontaminace dalších lokalit. Záplavové území řeky tvoří poměrně rozsáhlou oblast především do rovinaté krajiny jižním směrem od koryta toku. Centrum města rozkládající se na vyvýšenině není povodňovými stavy přímo ohroženo. Důležitým aspektem v tomto směru je péče o vodní toky a jejich koryta a vhodné vodohospodářské ovlivnění a regulace toku spojené s optimálním průtokem vody (řešení mostů, mostků, propustí a dalších staveb na vodním toku). Město Nové Město nad Metují má zpracován Povodňový plán pro město Nové Město nad Metují a pro správní obvod obce s rozšířenou působností Nové Město nad Metují. Plán byl vypracován v roce 2005. Z antropogenních environmentálních rizik je město ohroženo především důsledky intenzivní dopravy (průtah silnice I/14 centrem města) zvyšující emisní a hlukovou zátěž. Výstavba přeložky silnice I/14 je v zájmu města a připravuje se potřebná dokumentace a finanční zdroje. Dalším antropogenním rizikem je znečišťování životního prostředí v důsledku ekonomické, především průmyslové činnosti a produkce odpadů z ní, kontaminující ovzduší, vody a půdu, stejně jako nevhodné používání chemických prostředků v zemědělství. Celkově lze konstatovat, že situace v oblasti environmentálních rizik na území města Nové Město nad Metují není vysoce riziková. Ekologické zátěže se zde vyskytují v lokalitách s pravidelným monitoringem a částečně dochází k sanaci těchto lokalit.

13.9 Odpadové hospodářství Město Nové Město nad Metují má zpracovaný „Plán odpadového hospodářství“ (2005) na dobu 10 let. Zneškodňování odpadů z území města je prováděno svozem, separací, recyklací a popř. ukládáním na centrální skládku. V katastru města se nenachází zařízení na využívání a odstraňování odpadů ani skládka odpadů. Vyprodukovaný odpad je svážen na skládku Dobruška – Křovice. Ve městě je realizován rovněž svoz separovaného odpadu. Provádí se tříděný sběr skla (bílé a barevné), plastů, papíru, železa, nebezpečného a velkoobjemového odpadu. Toxický odpad z galvanoven je ekologicky likvidován mimo území města. Sběr objemného komunálního odpadu a kovového odpadu je prováděn jednorázovými svozy několikrát ročně. Vyhrazeno je místo v areálu staré kotelny na Malecí, kam je možno ukládat nebezpečný odpad. Tříděný odpad a kov lez odevzdávat rovněž ve dvou sběrnách. V současné době existuje ve městě několik desítek stanovišť na tříděné složky odpadů. Stanoviště jsou osazeny nádobami na plasty, papír a sklo. Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

65


V roce 2006 vyprodukovali občané města Nové Město nad Metují celkem 1 610 tun směsného komunálního odpadu, 345 tun objemných odpadů, 24 tun nebezpečných odpadů, 80 tun plastů, 137 tun papíru, 122 tun skla a 400 tun kovového šrotu. Graf 38: Produkce odpadů (v tunách) v Novém Městě nad Metují v roce 2006

směsný komunální odpad 1400; 38%

velkoobjemný odpad 1610; 43%

nebezpečný odpad plasty papír sklo kov

122; 3% 137; 4%

80; 2%

24; 1%

345; 9%

Zdroj dat: MÚ Nové Město nad Metují

13.10 Nerostné bohatství V katastru města ani jeho bezprostředním okolí nejsou těženy ani využívány žádné zdroje nerostného bohatství a žádné využití se ani nepředpokládá.

13.11 Ochrana přírody a krajiny Z hlediska ochrany přírody je ve městě a jeho bezprostředním okolí nejzajímavější lokalitou hluboké údolí Metuje nazývané Peklo, které je legislativně chráněno kategorií maloplošných chráněných území typu Přírodní rezervace. Území lokality Peklo je chráněno také v rámci systému Natura 2000 a je rovněž významným biocentrem. V katastru města se vyskytuje také několik památných stromů.

13.11.1

Maloplošné chráněné území

Přírodní rezervace Peklo zahrnuje údolí řeky Metuje a Olešenky mezi městy Náchodem a Novým Městem nad Metují. Rozkládá se na celkové ploše 319,89 ha a vyhlášená byla v roce 1997. Nadmořská výška se zde pohybuje od 310 m v údolí Metuje až po 564 m nejvyššího bodu rezervace. Obrázek 10: Maloplošné chráněné území na Novoměstsku


Přírodní rezervaci tvoří komplex přirozených a polopřirozených lesních, skalních, vodních a pobřežních společenstev. Geologický podklad a členitý reliéf s výskytem inverzních poloh umožňují výskyt společenstev Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

66


bohatých na submontánní a montánní druhy, z krajinného hlediska je cenný reliéf hluboce zaříznutých údolí se skalními výchozy a peřejnatým korytem Metuje a Olešenky.

13.11.2

Památné stromy

Za památné stromy se vyhlašují dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významnou krajinnou dominantou či dřeviny s významnou historickou hodnotou. Ve městě Nové Město nad Metují se nacházejí následující dřeviny a porosty podléhající zvláštní ochraně: → Tis obecný v k.ú. Nové Město nad Metují, obvod 180 cm, stáří 450 let → Dub letní v k.ú. Nové Město nad Metují, obvod 470 cm, stáří 200 let → Husova lípa – lípa srdčitá v k.ú. Nové Město nad Metují, obvod 189 cm, stáří 88 let → Vojnarova lípa – lípa srdčitá v k.ú. Krčín, obvod 509 cm, stáří 200 let → Dvě Lípy srdčité v k.ú. Krčín, obvod 420 cm, stáří 250 let → Alej 60 ks lip srdčitých a velkolistých v k.ú Krčín, obvod 54-305 cm, stáří 90 let

13.11.3

Natura 2000

NATURA 2000 je soustavou chráněných území evropského významu, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). V rámci soustavy Natura 2000 jsou postupně vyhlašovány dva druhy chráněných lokalit: 1. Ptačí oblasti vyhlášené k ochraně volně žijících ptáků 2. Evropsky významné lokality vyhlášené k ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Návrh chráněných území v rámci soustavy NATURA 2000 zahrnuje v okolí města Nové Město nad Metují jednu lokalitu typu „Evropsky významné lokality“. Jedná se o lokalitu Peklo, která je navržena o rozloze 474 ha. K oficiálnímu vyhlášení této lokality prozatím nedošlo. Ve sledovaném území není v rámci Natury 2000 navržena žádná „Ptačí oblast“. Obrázek 11: Území NATURA 2000 a Přírodní rezervace Peklo na Novoměstsku

Červeně: Přírodní rezervace Peklo Zeleně: Evropsky významná lokalita Peklo – soustava NATURA 2000

Zdroj: merkur.nature.cz, mapový server AOPK ČR

13.11.4

ÚSES

Územní systém ekologické stability (ÚSES) tvoří vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu v krajině. ÚSES je nepravidelnou sítí ekologicky významných segmentů krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových kritérií. Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

67


Je optimálně fungující soustavou biocenter, biokoridorů a interakčních prvků. Vymezuje se na třech úrovních: místní (lokální), regionální a nadregionální. Město Nové Město nad Metují má zpracovaný a schválený ÚSES z roku 1994 jako součást ÚPSÚ. V rámci ÚSES jsou na území města a jeho blízkém okolí vymezeny následující prvky nadregionálního a ragionálního významu: → Nadregionální biocentrum Peklo → Regionální biokoridor Halín → Regionální biokoridor Peklo – Černice Na lokální úrovni jsou v území zastoupeny lokální biokoridory a biocentra. Obrázek 12: Územní systém ekologické stability na Novoměstsku



68


14. Zemědělství a lesní hospodářství 14.1 Zemědělství Město Nové Město nad Metují leží v rámci Královéhradeckého kraje v oblasti středně příznivých až průměrných přírodních podmínek pro zemědělství. Morfologie terénu diferencuje možnosti zemědělské činnosti na území města a v jeho těsném okolí. Zemědělsky obhospodařovaná půda se vyskytuje především v rovinatější krajině v severní až severozápadní části města, v oblasti městské části Vrchoviny, a také v jihovýchodní části města, v oblasti městské části Spy. Z celkové výměry pozemků 2 313 15 ha náleží do kategorie zemědělské půdy celkem 1 346 ha (58,2 %), z čehož je 920 ha tvořeno ornou půdou, 251 ha trvale travními porosty, 103 ha zahradami a 71 ha je pokryto ovocnými sady. Ve městě se nenacházejí žádné vinice či chmelnice. Okres Náchod náleží z hlediska průměrného podílu zorněné zemědělské půdy do kategorie 65 – 80%. Tomuto rozmezí odpovídá také údaj za město Nové Město nad Metují, v jehož katastru se nachází 68,4 % zorněné zemědělské půdy. Vzhledem k charakteru městského sídla se jedná v rámci kraje i ČR o poměrně vysoký podíl. Graf 39: Druhy pozemků v ha a % z celkové výměry pozemků v roce 2006 ve městě Nové Město nad Metují 285; 12,3%

zemědělská půda

122; 5,3%

lesní půda vodní plochy

33; 1,4%

zastavěné plochy ostatní plochy

1346; 58,2% 528; 22,8%

Zdroj dat: ČSÚ, MOS 2006

Graf 40: Členění zemědělské půdy v ha a % z celkové výměry zemědělské půdy v roce 2006 ve městě Nové Město nad Metují 71; 5,3% 103; 7,7%

orná půda trvalé travní porosty zahrady ovocné sady

251; 18,7%

920; 68,4%

Zdroj dat: ČSÚ, MOS 2006 15

Údaje o struktuře pozemků k 31.12.2006 Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

69


Katastrální území Nového Města nad Metují, Krčína a Spů je po stránce zemědělsko – výrobní zařazeno do výrobního typu řepařského, subtypu ječného (oblast Krčína) a do výrobního typu bramborářského, subtypu pšeničného (Spy). Ve Vrchovinách se oba výrobní zemědělské typy prolínají, dělící hranicí je přibližně železniční trať ČD. Pro intenzivní rostlinnou výrobu jsou využívány především pozemky v oblasti Vrchoviny a Spy. Hlavními pěstovanými komoditami kulturních rostlin jsou tradičně obiloviny (ječmen, pšenice), kukuřice, brambory a nově také řepka ozimá pěstovaná jako plodina pro výrobu příměsí do technických kapalin. Rozvinuté je také zelinářství a zahradnictví, včetně květinářství. Živočišná výroba je ve městě a jeho blízkém okolí zastoupena především chovem dobytka. V oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu je dle převažující činnosti ve městě registrováno celkem 127 16 podnikatelských subjektů, což je přibližně 5,5 % všech podnikatelských subjektů více viz kapitola 7.3. Struktura ekonomických subjektů podle odvětví). Podle právní formy převažují podnikající fyzické osoby, reprezentující malé a střední zemědělce hospodařící v zemědělské činnosti a v lesnictví. O areál zámku Nové Město nad Metují, včetně přilehlých zahrad, parku a dalších ploch se stará spravující společnost Statky Bartoň Nové Město nad Metují, s.r.o. s více než 30 zaměstnanci.

14.2 Lesní hospodářství Lesní hospodářství je pro město Nové Město nad Metují a jeho bezprostřední okolí rovněž důležitým odvětvím. Lesní půda zabírá v katastru města 528 ha, což činí 22,8% rozlohy. Lesy dále pokračují v katastrech sousedních obcí. Nejrozsáhlejší lesní komplex se nachází na východní straně města. Ve východní části se vyskytují více jehličnaté lesní společenstva, které v severovýchodní části pak přecházejí do smíšených lesů. Část lesních biocenóz je zachovalá v přirozeném výskytu dřevin, některé biocenózy jsou však narušené výskytem monokulturních dřevin, především smrku. V současné dřevinné skladbě převládá smrk, z listnáčů dub a buk. Ve smíšených porostech se vyskytují dále buk, dub, habr a bříza. Kategorie lesů jsou zde zastoupeny rovnoměrně. Mimo lesů hospodářských s převládající produkční funkcí je zde 38% lesů zvláštního určení – lesů příměstských se zvýšenou rekreační funkcí a lesů ochranných zahrnující lesy ochrany vodních zdrojů 1. stupně a půdoochranných, tzn. lesů na mimořádně nepříznivých stanovištích. Obrázek 13: Lesní plochy Novoměstska a jejich změny mezi roky 1990 a 2000


16

Dle údajů k 31.12.2006 Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

70


15. Hospodaření města Cílem této kapitoly je poskytnout stručný přehled o hospodaření města v posledních několika letech (sledované období 2003 až 2006) a provést analýzu dat a informací získaných od kompetentních pracovníků Městského úřadu Nového Města nad Metují. Nedílnou součástí této kapitoly je posouzení vývoje hospodaření z hlediska stability a dlouhodobé udržitelnosti hospodaření města a nezávislý pohled na možnosti dalšího rozvoje města z hlediska dostatečné výše vlastních zdrojů, případně možnosti získání dodatečných (například úvěrových) zdrojů. Hospodaření města je zachyceno v účetnictví a účetních výkazech, které jsou města a obce povinny předkládat zastupitelstvu a ústředním orgánům státní správy. Z těchto údajů bylo možné vytvořit stručný přehled o stavu a vývoji majetku města a jeho závazků, přehled o jeho příjmech a výdajích ve sledovaném období 2003 až 2006 a rozpočtovém výhledu na nejbližší roky. Podkladem pro vytvoření tohoto přehledu byly relevantní dokumenty města za sledované období, které napomohly zpracovateli k získání kompletního přehledu o hospodaření města a umožnily mu formulovat názory na současný stav a výhled hospodaření města. Zpracovatel rovněž vycházel z vlastních propočtů a údajů získaných z veřejně přístupných zdrojů, zejména z údajů Ministerstva financí ČR. Aktuální výsledky hospodaření obcí se mohou výrazně lišit v závislosti na výchozích, historicky daných, podmínkách. Výrazný dopad na úspěšnost (efektivnost a udržitelnost) hospodaření města či obce má objem rozpočtu, který se do značné míry odvíjí od počtu obyvatel, prosperity soukromých ekonomických subjektů a správního významu obcí ve smyslu umístění sídel úřadů, veřejných služeb apod. Další důležitou skutečností ovlivňující hospodaření obcí je hodnota a struktura jejich majetku, a to jak z hlediska druhu, odepsanosti, tak efektivity jeho využívání, a míra zadluženosti (úvěrového zatížení úvěry a jinými cizími zdroji) z důvodů zejména pořízení nebo obnovy infrastruktury v minulých letech. Velmi důležitým faktorem majícím zásadní vliv na výsledky hospodaření obcí je kvalita rozhodování a míra subjektivní odpovědnosti jednotlivých členů zastupitelstva/rady obcí. Udržitelnost hospodaření města Nového Města nad Metují z hlediska efektivního nakládání s jeho vlastním majetkem a ročními rozpočty je možné posuzovat z několika úhlů pohledu, a to z hlediska: 1. velikosti a struktury majetku, 2. výše a struktury rozpočtových příjmů a výdajů, 3. optimální alokace a efektivnosti vynaložených rozpočtových výdajů.

15.1 Majetek města a zdroje jeho krytí Hospodářskou a zejména finanční pozici města z hlediska stavu majetku a zdrojů jeho krytí je možné dokumentovat a analyzovat na základě každoročně (čtvrtletně) povinně sestavované rozvahy. Z hlediska vývoje jednotlivých položek v několikaletém období je možné z výkazu analyzovat strukturu majetku a zdrojů, resp. vazby mezi jednotlivými položkami navzájem a sledovat tak vývoj majetkové/finanční pozice města v daném období, zde ve sledovaném období 2003 až 2006. Tabulka 34: Bilance (rozvaha) města v tis. Kč Aktiva - celkem Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Pohledávky Finanční majetek Prostředky rozpočtového hospodaření Pasiva – celkem Vlastní zdroje Majetkové fondy Finanční a peněžní fondy Zdroje krytí prostředků rozpočt. hospodaření

rok 2003 801 328 719 226 1 048 541 589 176 589 82 102 1 322 10 763 2 920 67 096 801 328 795 662 718 408 10 757 3 100


rok 2004 814 273 762 526 1 398 584 539 176 589 51 746 1 253 6 249 3 182 41 061 814 273 808 978 763 479 11 352 3 100

rok 2005 859 841 797 463 1 863 598 730 196 869 62 378 1 013 3 373 3 409 54 581 859 841 848 407 798 969 11 817 3 100

rok 2006 873 058 831 046 2 304 621 088 207 653 42 011 1 087 3 394 3 472 34 057 873 058 860 934 821 769 11 862 3100

71

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Výsledek hospodaření Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a půjčky

63 395 5 666 637 3 227 1 801

31 046 5 294 425 3 972 897

34 519 11 434 6 634 4 800 0

16 518 12 123 6 522 5 602 0

Zdroj dat: MÚ Nové Město nad Metují, MF ČR

15.1.1 Aktiva města Majetek města tvoří z hlediska účetnictví zejména stálá aktiva, jež dlouhodobě 17 tvoří přibližně 93 % aktiv celkem. Stálá aktiva zahrnují zejména dlouhodobý hmotný majetek (budovy, pozemky, zařízení ad.), jež se podílí dlouhodobě na stálých aktivech přibližně 75 %, zbytek tvoří z valné části dlouhodobý finanční majetek (majetkové účasti a akcie) a dlouhodobý nehmotný majetek (zejména software). Dlouhodobý finanční majetek vykazuje za sledované období poměrně značné výše, navíc vzrostl ve sledovaném období o 18 %. Oběžná aktiva zahrnují zejména zásoby, pohledávky, finanční majetek (zejména běžný účet a pokladnu), provozní zálohy, pohledávky za rozpočtové příjmy a jiné pohledávky a prostředky hospodaření (základní běžný účet, běžné účty fondů, poskytnuté příspěvky, výpomoci a dotace). V oběžných aktivech města, jež se podílejí na celkových aktivech dlouhodobě 7 %, jsou zastoupeny zejména prostředky rozpočtového hospodaření (83 %) a pohledávky (10 %), zbytek představují zásoby a finanční majetek (2, resp. 5 %). Ve sledovaném období 2003 až 2006 aktiva vzrostla o 9 %, na tomto růstu se jednoznačně rozhodující měrou podílel pořízený dlouhodobý hmotný majetek v důsledku realizovaných investic, u ostatních položek aktiv nebyl zaznamenán výraznější rozdíl, nebo byl jejich růst či pokles nevýznamný. Majetek města tvoří z hlediska věcného zejména objekty občanské vybavenosti – budovy (Radnice, školy, penzion pro důchodce atd.), veřejné plochy (pozemky), komunikace a infrastruktura (vodovodní řád, kanalizace ad.), tedy položky velice náročné na objem investic, a to nejenom z pohledu jejich pořízení, ale zejména z hlediska jejich následné údržby a oprav. Objem a předmět investic ve sledovaném období je obsažen v další části textu. Město prodalo ve sledovaném období jemu nepotřebné nemovitosti - lékárnu (2003) a hotel Metuj (prodej na splátky ve sledovaném období v letech 2003 až 2005) za účelem získání dodatečných prostředků pro plánované investice. Ostatní majetek lze charakterizovat z hlediska rozhodování o následném využití jako neprodejný nebo velmi obtížně prodejný, to se týká zejména kasáren o celkové rozloze (35,6 ha, 15 % zastavěnost, nemovitost je ve vlastnictví města (60 %) a Královéhradeckého kraje (40 %)), ale i budov v nichž sídlí organizace poskytující veřejné služby (školy atd.), koneckonců i veřejných ploch.

15.1.2 Pasiva města Pasiva města tvoří dlouhodobě zejména vlastní zdroje (99 %), z nichž největší část představují majetkové fondy, zejména fond dlouhodobého majetku a fond oběžných aktiv, a dále finanční a peněžní fondy, zejména peněžní fondy a fond reprodukce majetku, ale také prostředky rozpočtového hospodaření. Vlastní zdroje krytí aktiv vzrostly ve sledovaném období o 8 %. Dalším zdrojem krytí aktivit města jsou cizí zdroje (1 %), z nichž dlouhodobě největší položkou jsou krátkodobé závazky (51 %) a dlouhodobé závazky (41 %). Bankovní úvěry a půjčky ve sledovaném období tvořily jen nepatrnou část pasiv, navíc od roku 2005 město nevykazuje v této oblasti žádné závazky. Cizí zdroje celkem však vzrostly o 214 %, z čehož největší podíl zaujímají nárůst dlouhodobých a krátkodobých závazků.

15.1.3 Výkaz zisků a ztrát Město nesestavuje Výkaz zisků a ztrát, protože nemá výnosy a náklady z hospodářské činnosti, které se vykazují jen tehdy, pokud město vykazuje ekonomickou činnost a má pro tyto položky náplň.

15.2 Rozpočtové hospodaření Rozpočtové hospodaření města podává obraz o příjmech a výdajích města v daném roce, z plánovaného (případně na základě rozhodnutí zastupitelstva upraveného) rozpočtu je možné vysledovat možnosti města v oblasti výše příjmů, které jsou z hlediska výše a druhu dány zejména legislativou, ale i možnostmi města při zajišťování dodatečných vlastních příjmů efektivním využíváním/zhodnocováním vlastního majetku. Výdaje odrážejí priority zastupitelstva/rady v různých zájmových oblastech města, velkou část však představují mandatorní výdaje, které nelze vyloučit (vzdělání, sociální služby apod.) Výsledný stav za předchozí rok podává 17

Průměr stavu za období 2003 až 2006. Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

72


obraz o plnění rozpočtu a tím jeho úspěšnosti z hlediska naplnění zastupitelstvem stanovených cílů. Schodky rozpočtu byly financovány z vytvořených rezerv z předchozích let. Tabulka 35: Rozpočet (po konsolidaci) Celkové příjmy Třída 1 – Daňové příjmy Třída 2 – Nedaňové příjmy Třída 3 – Kapitálové příjmy Třída 4 – Přijaté dotace Celkové výdaje Třída 5 – Běžné výdaje Třída 6 – kapitálové výdaje Přebytek (+) / schodek (-) rozpočtu

rok 2003 189 968 77 195 13 368 13 389 86 631 163 318 153 459 10 475 + 26 650

rok 2004 185 618 82 572 9 808 8 441 85 856 213 113 167 049 47 123 - 27 495

rok 2005 144 162 87 597 9 841 8 966 38 798 128 668 115 608 14 101 + 15 494

rok 2006 148 135 88 743 10 936 8 335 40 887 165 089 129 381 36 474 - 16 954


15.2.1 Rozpočtové příjmy Ve sledovaném období 2003 až 2006 se celkové rozpočtové příjmy po konsolidaci 18 pohybovaly v rozmezí od 144 mil. Kč v roce 2005 do 189 mil. Kč v roce 2003 (průměr ve sledovaném období činil 167 mil. Kč). Nejvýznamnější položkou na straně příjmů byly jednoznačně příjmy daňové, které město získává na základě zákona č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. Tyto příjmy je možné hodnotit z hlediska legislativního určení jako zajištěný a opakovatelný příjem. Daňové příjmy se na celkových příjmech dlouhodobě podílejí 51 % (40,6% v roce 2003 do 60,7% v roce 2005). Příjmy tvoří výnosy z daně z přidané hodnoty, která tvoří dlouhodobě jejich rozhodující část (33 %), dále daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (19 %), daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti (11 %), daň z příjmů právnických osob (21 %) a daň z nemovitostí (4 %), z níž město inkasuje v souladu se zákonem 100 % výnosu. Do daňových příjmů rovněž patří i další z hlediska příjmů méně významné daně a ostatní příjmy jako poplatky za znečištění ovzduší, místní poplatky, správní poplatky ad. Velmi významným příjmem rozpočtu města hned po příjmech daňových byly ve sledovaném období přijaté dotace, které dlouhodobě tvoří 36 % příjmů (od 26,9 % v roce 2005 až po 45,6 % v roce 2003). Jedná se zejména o dotace z jiných veřejných zdrojů/rozpočtů, zejména neinvestiční dotace ze státního rozpočtu na výkon státní správy, volby, dotace na sociální služby, mzdy pracovníků ve školství a další. Od roku 2005 je patrný značný pokles dotací na mzdy ve školství, což souvisí s úmyslem státu nasměrovat finanční toky přímo konkrétním organizacím poskytujícím obyvatelstvu vzdělávací služby. Nedaňové příjmy zahrnují zejména příjmy z vlastní činnosti města, z pronájmu městského majetku, nájemné za byty (do rozpočtu města až od roku 2007), z finančních operací, komunálních služeb a přijaté splátky půjček. Tyto příjmy tvoří dlouhodobě průměrně 6,5 % celkových příjmů, jsou jedinou položkou, která oproti jiným nevykazuje tak výrazné výkyvy (5,3 % v roce 2004 až po 7,4 % v roce 2006) z hlediska své výše, resp. váhy v příjmech. Přestože nemají velkou váhu na celkových příjmech, jsou důležitými zdroji pro financování oblastí služeb, které s těmito příjmy přímo souvisejí (úprava veřejných prostranství, výdaje na stravovací služby, opravy a udržování apod.). Významným příjem rozpočtu jsou také kapitálové příjmy, jež tvoří dlouhodobě téměř 6 % celkových rozpočtových příjmů. Do příjmů jsou zahrnuty zejména příjmy z prodeje majetku města (byty, pozemky apod.), úrokové výnosy ad. Z hlediska podílu těchto příjmů na rozpočtových příjmech celkem je možné je považovat za dosud stabilní příjem - v průměrné roční výši přibližně 9 mil. Kč. Kapitálové příjmy tak dosud představovaly poměrně významný finanční přínos pro město.

18 Příjmy po konsolidaci neobsahují průběžné položky (převody mezi jednotlivými účty) a nepatří proto do rozpočtových příjmů města.


73

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Graf 41: Struktura rozpočtových příjmů města

100% 80% 60% 40% 20% 0%

rok 2003

rok 2004

rok 2005

rok 2006

Třída 1 – Daňové příjmy

Třída 2 – Nedaňové příjmy

Třída 3 – Kapitálové příjmy

Třída 4 – Přijaté dotace Zdroj dat: MÚ Nové Město nad Metují, MF ČR

Tabulka 36 Příjmy rozpočtu PŘÍJMY 1111 – Daň z příjmů fyzických osob 1112 – Daň z příjmů fyzických osob ze SVČ 1113 – Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů 1121 – Daň z příjmů právnických osob 1122 – Daň z příjmů právnických osob za obce 1211 – Daň z přidané hodnoty 1361 – Správní poplatky 1511 – Daň z nemovitostí Ostatní Daně a poplatky celkem Splátky půjček celkem 19 4111 - Neinvestiční přijaté dotace z všeobecné pokladní správy 4112 – Neinvestiční přijaté dotace ze SR v rámci SDV 4121 – Neinvestiční přijaté dotace od obcí 4122 – Neinvestiční přijaté dotace od Královéhradeckého kraje 20 Ostatní Přijaté dotace celkem 1 – Zemědělství a lesní hospodářství 2 – Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství 3 – Služby pro obyvatelstvo 4 – Sociální věci a politika zaměstnanosti 5 – Bezpečnost státu a právní ochrana 6 – Všeobecná veřejná správa a služby Příjmy podle skupin celkem Příjmy celkem

rok 2003 14 837 9 400

rok 2004 16 371 10 191

rok 2005 17 384 9 883

rok 2006 17 609 7 314

901

1 089

915

1 051

15 558 4 305 23 441 3 440 3 155 2 158 77 195 2 125

17 138 3 652 25 261 3 521 3 312 2 038 82 573 1 458

18 904 1 090 29 748 4 294 3 219 2 161 87 598 1 634

19 461 1 896 31 415 4 564 3 223 2 210 88 743 1932

9 284

303

834

1 016

28 588

31 655

32 637

35 064

1 016

1 101

1 169

1 169

46 955

50 699

973

1 679

173 86 016 1 351 13 235 8 195 6 72 1 773 24 632 189 968

1 038 84 796 949 5 545 7 888 105 122 2 183 16 792 185 618

2 144 37 757 1 066 3 082 10 569 2 187 2 267 17 173 144 162

1 193 40 121 1 066 1 177 13 428 32 502 1 134 17 339 148 135

Zdroj dat: MÚ Nové Město nad Metují, MF ČR 19

Splátky půjček zahrnují splátky od obyvatel do Fondu rozvoje bydlení města, sociálního fondu, splátky od VAK Náchod, obecně prospěšných organizací a církví.

20

Od roku 2005 jsou finanční prostředky na mzdy ve školství směrovány státem přímo konkrétním organizacím poskytujícím obyvatelstvu vzdělávací služby. To vysvětluje značný rozdíl u této položky oproti předchozím letům.


74


Příjmy ze zemědělství a lesního hospodářství představovaly prodej dřeva a příjmy z lesního hospodářství. Do příjmů z průmyslu a ostatních odvětví náležely splátky za hotel Metuj ve sledovaném období v letech 2003 až 2005, prodej lékárny v roce 2003, splátky za kanalizaci v letech 2003 až 2005 a další menší splátky od různých organizací, dále sem patřily příjmy z pronájmu parkoviště a přijaté pokuty. Příjmy ze služeb pro obyvatelstvo představovaly například poplatky za školní stravování, příjmy z prodeje městského zpravodaje, pronájem pozemků, případně příjmy z jejich prodeje, prodej bytů, poplatky za komunální služby, poplatky za sběr a odvoz odpadu. Příjmy v oblasti sociálních věcí a politiky zaměstnanosti v sobě zahrnovaly dary a poplatky od občanů a organizací. V příjmech ve skupině Bezpečnost státu a právní ochrana byly evidovány pokuty a mimořádné příjmy. Do příjmů všeobecné veřejné správy a služeb patřily zejména příjmy místní správy a dále přijaté úroky a dividendy. Graf 42: Odvětvové členění příjmů města

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% rok 2003

rok 2004

rok 2005

rok 2006

Zemědělství a lesní hospodářství

Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství

Služby pro obyvatelstvo

Sociální věci a politika zaměstnanosti

Bezpečnost státu a právní ochrana

Všeobecná veřejná správa a služby


Zajímavým ukazatelem dokumentujícím velikost rozpočtu města je podíl celkových rozpočtových příjmů daného roku a počtu jeho obyvatel, zajímavé je i srovnání tohoto ukazatele s jeho výší vykazovanou okolními městy. Příjem na jednoho obyvatele v Novém Městě nad Metují ve sledovaném období klesl z 19 tis. Kč v roce 2003 na 14,7 tis. Kč v roce 2006. Pokles souvisí se změnou financování příspěvkových organizací města, kdy dotace některým organizacím již neprocházejí rozpočtem města, ale jsou poskytnuty přímo těmto organizacím. Po započítání tohoto vlivu se výše ukazatele v jednotlivých letech příliš neměnila. Větší rozdíly v příjmech na hlavu lze nalézt při porovnání tohoto ukazatele mezi jednotlivými městy. Největší příjmy vykazuje dlouhodobě Broumov, poté Jaroměř a Náchod. Rozdíly jsou způsobeny jinou strukturou rozpočtových příjmů a výdajů v těchto městech.


75

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Graf 43: Rozpočtové příjmy měst na jednoho obyvatele (po konsolidaci) 30 25

tis. Kč

20 15 10 5 0 Nové Město nad Metují

Náchod

rok 2003

Jaroměř

rok 2004

rok 2005

Broumov

rok 2006


15.2.2 Rozpočtové výdaje Ve sledovaném období 2003 až 2006 se celkové rozpočtové výdaje po konsolidaci 21 pohybovaly v rozmezí od 163 mil. Kč v roce 2003 do 213 mil. Kč v roce 2004 (průměr ve sledovaném období představoval 167 mil. Kč). Na celkových rozpočtových výdajích města se rozhodující měrou podílely běžné výdaje, jež ve sledovaném období tvořily průměrně 85 % (od 78 % v roce 2004 až 94 % v roce 2003) celkových výdajů. Běžné výdaje zahrnují zejména výkon státní správy, nákupy služeb a materiálu pro zabezpečení fungování městského majetku a městského úřadu, úroky a ostatní finanční výdaje, opravy a udržování, dále neinvestiční transfery neziskovým organizacím a příspěvkovým a podobným organizacím (dotace), sociální dávky, ochranu obyvatel. Graf 44: Struktura rozpočtových výdajů města

100% 80% 60% 40% 20% 0% rok 2003

rok 2004

Třída 6 – kapitálové výdaje

rok 2005

rok 2006

Třída 5 – Běžné výdaje


21 Výdaje po konsolidaci neobsahují průběžné položky (převody mezi jednotlivými účty), které se nezahrnují do rozpočtových výdajů města.


76

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Tabulka 37: Výdaje podle odvětvového členění VÝDAJE 1 – Zemědělství a lesní hospodářství 2 – Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství 3 – Služby pro obyvatelstvo 4 – Sociální věci a politika zaměstnanosti 5 – Bezpečnost státu a právní ochrana 6 – Všeobecná veřejná správa a služby Výdaje celkem

rok 2003 2 164 4 255 95 186 22 935 3 691 35 088 163 318

rok 2004 1 672 8 001 101 480 25 095 5 095 71 769 213 113

rok 2005 2 403 3 436 58 465 25 759 4 820 33 785 128 669

rok 2006 2 262 11 874 77 767 28 045 8 493 36 647 165 089


Ve výdajích ve skupině zemědělství a lesního hospodářství představovaly největší položku poplatky za správu v lesním hospodářství. Do výdajů v oblasti průmyslu a ostatních odvětví byly zahrnuty rekonstrukce pozemních komunikací (chodníků, cyklostezek, opěrné zdi, opravy průjezdů, parkoviště apod.), dále opravy a údržba kanalizací, příspěvek na provoz veřejné silniční dopravy Orlobus ad. Výdaje na služby pro obyvatelstvo představovaly transfery dotací na provoz od Královéhradeckého kraje příspěvkovým organizacím města, vlastní příspěvky města na opravy a údržbu, případně nákup potřebného zařízení, příspěvky města na kulturní, vzdělávací a sportovní akce, opravu památek, úhradu za sběr a odvoz komunálního odpadu, údržbu veřejné zeleně ad. Výdaje v oblasti sociálních věcí a politiky zaměstnanosti v sobě zahrnovaly zejména sociální dávky, dotace penzionu pro důchodce, sociální pomoc. Bezpečnost státu a právní ochrana obsahuje výdaje na provoz a vybavení městské policie, na protipožární ochranu, vozidla pro hasiče, opravy hasičských zbrojnic apod. Do výdajů všeobecné veřejné správy a služeb patřily zejména místní správa (zajištění fungování městského úřadu, výdaje na volby, zastupitelstvo, daně z příjmů za obec, ale i tvorba rezerv na investice a samotné investice (například v roce 2004 zde tvořila hlavní položku rekonstrukce radnice). Graf 45: Odvětvové členění běžných výdajů města v roce 2006

Zemědělství a lesní hospodářství 2%

Průmysl a ostatní hospodářství 3%

Všeobecná veřejná správa 29%

Kultura, církve a SP 8% Tělovýchova a zájmová činnost 4%

Bezpečnost 4%

Spolková činnost SZ a PZ 7%

Vzdělání 12%

Dávky a podpory sociálního zabezpečení 14%

Zdravotnictví 1% Ochrana životního prostředí 11%

Bydlení a územní rozvoj 5%


Kapitálové (investiční) výdaje představují obecně zejména investice do majetku města, resp. jeho příspěvkových organizací a organizačních složek města a jeho rekonstrukce (zhodnocení), dále investiční dotace jiným subjektům. Kapitálové výdaje se podílely dlouhodobě na celkových rozpočtových výdajích průměrně více než 15 % (od 6,4 % v roce 2003 až po 22 % v roce 2004). Objem investičních výdajů v absolutních číslech ve sledovaném období poměrně značně kolísal, a to od 47,1 mil. Kč v roce 2004 do 10,4 mil. Kč v roce 2003. Rozdíly jsou dány množstvím disponibilních zdrojů určených na investice a především finančním objemem realizovaných investičních akcí.


77

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Graf 46: Odvětvové členění kapitálových (investičních ) výdajů města v roce 2006

Bezpečnost 12%

Všeobecná veřejná správa 2%

Průmysl, obchod, služby 2%

Doprava 24%

Vodní hospodářství 1%

Bydlení a územní rozvoj 36%

Vzdělání 19% Kultura, církve a SP 3%

Tělovýchova a zájmová činnost 1%


15.2.3 Investice Ve sledovaném období město ročně vydávalo poměrně značné prostředky na desítky akcí, v níže uvedené tabulce jsou uvedeny jen větší akce, v řadě případů několikaleté. Jednoznačně největší investiční akcí byla rekonstrukce Radnice včetně vnitřního vybavení a výstavba přilehlého parkoviště, jež proběhly zejména v roce 2004. Město má k dispozici zpracovanou databázi investičních akcí za téměř 0,5 mld. Kč představují zásobník potenciálních projektů s různou mírou náročnosti na objem finančních zdrojů. Konkrétní investiční akce by měly být navrženy v rámci projednávání strategické části „Strategického plánu města Nového Města nad Metují do roku 2020“. Tabulka 38: Nejvýznamnější investice (z hlediska objemu prostředků) v tis. Kč INVESTICE

rok 2003

rok 2004

rok 2005

rok 2006

2003 2006

Rekonstrukce Radnice čp. 6, včetně interiérů a parkoviště

3 508

43 289

2 174

273

49 244

Zimní stadion - příspěvek Dům zdraví - rekonstrukce vodního hospodářství Hasičská zbrojnice Vrchoviny Rekonstrukce ulice Zelené Úprava ZUŠ čp. 1209 Sanace skal

1 000 48 346 939 56 1 105

37 95 0 265 0 388

2 201 1 608 150 30 1 431 365

1 755 0 786 2 788 1 423 0

4 993 1 751 1 282 4 022 2 910 1 858

838

420

180

428

1 438

0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 840 2 635 10 475

487 0 0 0 0 0 0 0 0 44 981 2 142 47 123

0 214 1 472 0 0 0 0 0 0 9 825 4 276 14 101

1 199 1 037 0 1 120 1 952 1 589 1 300 6 000 1 663 23 313 13 589 36 902

1 686 1 251 1 472 1 120 1 952 1 589 1 300 6 000 1 663 85 531 22 642 108 173

Povinné příspěvky na opravu kulturních památek, které nejsou ve vlastnictví města Chodník v obci Spy Dětská hřiště - úprava dle vyhlášky Úprava objektu čp. 179 Zádlažba v části města Zádomí Stavební úpravy v MŠ Krčín Stavební úpravy v MŠ Na Františku Příspěvek na zatravnění škvárového hřiště Příspěvek na hřiště a umělý povrch dráhy SK Dům hasičů - rekonstrukce šaten Velké akce celkem Ostatní akce Celkem



78


Jedním z ukazatelů dokládajícím intenzitu investiční aktivity města je poměr kapitálových (investičních) výdajů města a počtu jeho obyvatel. Hodnoty ukazatele v jednotlivých letech značně kolísají, což velmi úzce souvisí na jedné straně s objem jednotlivých investic a na straně druhé disponibilními prostředky města. Město obvykle po realizaci významných akcí nemá následně dostatek finančních prostředků na jiné plánované akce a svou pozornost zaměřuje spíše na opravy a údržbu a „šetří“ na velké akce v dalších letech. Průměrná hodnota ukazatele ve sledovaném období byla 2,7 tis. Kč na jednoho obyvatele. Na níže uvedeném grafu je vidět rozdílná výše investic na jednoho obyvatele v jednotlivých městech a letech. Do výpočtu byly zahrnuty pouze investice financované z veřejných zdrojů. Graf 47: Kapitálové výdaje města na jednoho obyvatele 8,0 7,0

tis. Kč

6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0

Nové Město nad Metují rok 2003

Náchod rok 2004

rok 2005

Jaroměř

Broumov

rok 2006


15.2.4 Zadluženost města Z předložených výkazů je zřejmé, že zadluženost města ve sledovaném období je velmi nízká, což dokládají nízké hodnoty ukazatelů celkové zadluženosti města a ukazatel dluhové služby 22. Celková zadluženost města počítaná jako poměr cizích zdrojů (v podstatě především závazků vůči věřitelům) a vlastních aktiv města nepřesahovala ve sledovaném období 1,5 %. Ani celková zadluženost města na jednoho obyvatele nebyla vysoká a pohybovala se mezi 500 až 1 200 Kč. V případě dluhové služby město nevykázalo ve sledovaném období hodnoty vyšší než 3 % (v roce 2006), v letošním roce dluhová služba poklesne opět pod 1 %. Tabulka 39: Hospodaření města – vybrané ukazatele Ukazatel Výše rozpočtových příjmů (po konsolidaci) na 1 obyvatele v tis. Kč Poměr ročního rozpočtového schodku (-) / přebytku (+) k příjmům (po konsolidaci) celkem Kapitálové výdaje na 1 obyvatele v tis. Kč Poměr cizích zdrojů na aktivech obce v % Zadluženost (cizí zdroje) obce na 1 obyvatele v tis. Kč Ukazatel dluhové služby dle MF ČR Počet obyvatel obce 23

rok 2003

rok 2004

rok 2005

rok 2006

19,0

18,3

14,3

14,7

+ 14,0 %

- 14,8 %

+ 10,7 %

- 11,4 %

1,0

4,7

1,4

3,6

0,7 % 0,5 1% 10 017

0,6 % 0,5 2% 10 126

1,3 % 1,1 1% 10 071

1,4 % 1,2 3% 10 054


22

Povinně vypočítáván každý rok na základě Usnesení vlády č. 346 z 14.4.2004 o Regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby. Jedná se v podstatě o poměr dluhové služby (splátek úroků a jistin) a dluhové základny (daňových a nedaňových příjmů a dotací). 23 Počet obyvatel k 1.1. daného roku. Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

79

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Tabulka 40: Bankovní úvěry čerpané ve sledovaném období 2003 až 2006 Charakter a účel úvěru

Výše v tis. Kč

Střednědobá půjčka od SFŽP na vybudování kanalizace

2 705

Rok čerpání

Zůstatek v tis. Kč k 31.12.2006

2002

Rok (měsíc) splatnosti 0

2005


V datu zpracování analýzy (srpen 2007) město nečerpá žádné úvěry ani půjčky.

15.2.5 Závěrečné účty Město každoročně zpracovává v souladu s ustanovením § 43 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů a ustanovením § 17 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů Závěrečný účet. Jeho obsah stanoví ustanovení § 17 odst. 2 a 3 zákona č. 250/2000 Sb. Závěrečný účet obsahuje údaje o ročním hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí, poskytuje základní informace pro uživatele, zejména z řad zastupitelstev, ale i dalším zájemcům. V závěrečném účtu jsou obsaženy zejména údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů, včetně tvorby a použití fondů, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob a hospodaření s jejich majetkem. Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob. Přezkoumání hospodaření města provádí auditorská firma c.k. audit, s.r.o., Rychnov nad Kněžnou v souladu s ustanovením § 42 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření města je každoročně přílohou Závěrečného účtu. Zastupitelstvo města schvaluje celoroční hospodaření města a závěrečný účet města včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření města za příslušný rok.

15.2.6 Rozpočtový výhled Finanční hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcí se řídí jejich ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem. Města a obce jsou povinny sestavovat rozpočtový výhled podle ustanovení § 3 zákona č. 250/000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného celku sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobějších závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. Tabulka 41: Rozpočtový výhled (v tis. Kč) ROZPOČET Celkové příjmy Celkové výdaje Přebytek (+) / schodek (-) rozpočtu

rok 2008 124 800 127 100 - 2 300

rok 2009 126 450 128 750 - 2 300

rok 2010 127 700 130 000 - 2 300

rok 2011 129 200 131 500 - 2 300


Při sestavování rozpočtového výhledu vychází Finanční odbor městského úřadu ze skutečnosti předchozího roku (let) a odhadu na běžný rok, přihlíží také k odhadu daňových příjmů veřejných rozpočtů na roky 2008 a 2009 (oficiální podklady poskytované městům a obcím MF ČR). Rozpočtový výhled zohledňuje pravidla financování obcí, které vyplývají ze zákona č. 243/2000 Sb. Hospodaření města v nejbližších letech v podobě zpracovaného rozpočtového výhledu by mělo vykazovat mírné schodky, ty však budou kryty z rezerv vytvořených v minulých letech - 2 000 tis. Kč a Fondu rozvoje bydlení města - 300 tis. Kč. Je nutné zdůraznit, že účelem sestavování rozpočtového výhledu je číselné vyjádření příjmů a výdajů města ve střednědobém horizontu, proto změna dílčích rozpočtových položek v nadcházejících letech je téměř jistá.


80


15.3 Organizace města a jeho organizační složky Příspěvkové organizace města zajišťují činnosti, na jejichž existenci má město zájem nebo vyplývají přímo ze zákona. Příspěvkové organizace města jsou samostatnými subjekty, jež mají vlastní oddělený rozpočet, do něhož plynou investiční a neinvestiční dotace ze státního rozpočtu, město jim navíc přispívá na jejich provozní výdaje, opravy a údržbu, případně i investiční potřeby. V roce 2005 došlo ke změně financování mateřských a základních škol, domu dětí a mládeže a ZUŠ, kdy organizace dostávají státní dotace přímo do svého rozpočtu, z tohoto důvodu již neprobíhají transfery přes rozpočet města. Dotace ze státního rozpočtu jsou určeny zejména na mzdy zaměstnanců a učební pomůcky. Tabulka 42: Dotace města a státního rozpočtu organizacím města (v tis. Kč) rok 2003 Příspěvkové organizace

příspěvek města

kraje

rok 2004

náklady

7 448 10 008

příspěvek města

kraje

2 032

rok 2005

náklady

příspěvek města

rok 2006

náklady

kraje

příspěvek města

náklady

kraje

Základní škola, Žižkovo náměstí 1

1 827

8 594

11 335

2 379

9 368

12 539

2 603 10 303

13 828

Základní škola, Školní 1000

2 788 10 166 13 530

2 636 10 617

14 404

2 787 10 492

13 566

2 985 11 398

14 857

Základní škola, Komenského 15

2 044

2 173

9 595

12 615

2 330 10 115

13 108

2 312 10 671

13 947

9 344 11 771

Školní jídelna, Žižkovo náměstí 152

500

1 095

2 323

550

1 094

2 408

550

961

2 506

605

1 084

Školní jídelna Malecí, Školní 1000

740

1 188

3 122

600

1 150

3 108

712

982

2 945

640

1 041

2 812 2 954

Školní jídelna Střed, Čes. Legií 17

370

982

3 418

250

946

3 863

280

792

3 525

335

864

3 723

Mateřská škola, 1. máje 100

595

1 655

2 236

700

1 602

2 369

710

1 875

2 543

740

1 984

2 804

Mateřská škola, Na Františku 845

931

3 425

4 643

860

3 543

4 784

870

3 745

5 183

930

3 872

5 314

1 055

4 054

5 436

1 120

4 415

6 066

1 160

4 383

6 177

1 265

4 572

6 469

510

1 549

2 418

750

1 618

2 797

818

1 467

2 773

805

1 369

2 706

230

5 370

6 641

295

6 535

7 892

366

7 192

8 730

410

7 450

8 970

2 050

0

2 262

2 629

0

2 887

2 750

0

3 005

2 640

0

3 106

6 400

0

8 472

7 900

0

10 068

8 050

0

10 813

8 679

0

12 157

0 21 037

111

0

21 626

0

0

13 559

0

0

11 887

0

0

0

2 377

0

2 798

2 767

0

3 103

Mateřská škola, Rašínova 600 Dům dětí a mládeže Stonožka, Malecí 588 Základní umělecká škola Bedřicha Smetany Městská knihovna Městské středisko sociálních služeb OÁZA Bytová správa Městské muzeum Celkem

181 0

0

0

20 220 46 276 97 314 22 605 49 708 106 222 26 139 51 371 103 770 27 716 54 609 108 637 Zdroj dat: MÚ Nové Město nad Metují

15.4 Pozice města z hlediska dlouhodobé udržitelnosti hospodaření K řádnému hospodaření města jsou zastupitelstva měst a obcí obecně zavázány, kromě jiného, § 38 zákona č. 128/2000, o obcích, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém je uvedena zejména povinnost obce využívat svůj majetek účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je navíc, kromě dalšího, povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Z materiálů, které byly zpracovateli poskytnuty a údajů sdělených pracovníky Městského úřadu Nového Města nad Metují vyplývá, že hospodaření města je možné hodnotit z pohledu finanční analýzy za velmi odpovědné a v dlouhodobém horizontu jako udržitelné. Velikost a struktura majetku odpovídá funkcím, které je město povinno v souladu se zákonem o obcích zajišťovat, tj. poskytování služeb ve veřejném zájmu za účelem rozvoje území města a potřeb svých občanů. Velikost a struktura stávajícího nemovitého majetku však městu nedovoluje spoléhat se na mimořádné příjmy z jeho prodeje, dosavadní nepotřebný majetek (kasárna) se jeví spíše jako potenciální budoucí zátěž v případě, že se nepodaří zajistit vhodného investora s aktivitami prospěšnými pro obyvatele města (sociální služby, vzdělávací, pracovní příležitosti apod.). Rozpočtové příjmy a výdaje mají velmi podobnou strukturu jako u měst obdobné velikosti a významnosti z hlediska provádění správy svého území. Na straně příjmů jsou dlouhodobě zaznamenávány poměrně vysoké kapitálové příjmy (nejedná se však o každoročně zajištěný příjem) v důsledku vysokého stravu dlouhodobého finančního majetku. Tato skutečnost potom velmi příznivě ovlivnila celkové roční výsledky hospodaření města.


81


Na druhé straně nemalou část výdajů města tvoří jeho každoroční příspěvky na údržbu veřejných prostranství (řádově v milionech Kč) a obnovu památek (řádově ve statisících Kč). I přes velmi dobré hospodaření je nutné konstatovat, že město nemá a ani v budoucnu nebude mít dostatek vlastních finančních prostředků na nejnutnější investice, opravy a údržbu svého majetku, ostatně jako všechna města a obce v ČR. V této souvislosti je nutné klást velký důraz na optimální alokaci a efektivnost vynakládaných disponibilních rozpočtových zdrojů. Investice by měly být směrovány zejména do těch oblastí, které mají rozvojový potenciál a budou přinášet efekty většině obyvatel, nikoli jen jejich úzké skupině. Velmi důležitou součástí úvah o tom, kam směrovat investice je sledování možností financování investic z jiných veřejných zdrojů. Podstata této úvahy spočívá v tom, že se na příjmech města podílejí značnou měrou právě dotace a daňové příjmy, které nemůže město příliš ovlivnit. Je potom v zájmu města dlouhodobě a pravidelně hodnotit možnosti získávání dotací z veřejných prostředků (ze státního rozpočtu, resp. kapitol ministerstev, rozpočtu Královéhradeckého kraje, případně strukturálních fondů EU v současném programovém období 2007 - 2013). Určitým dočasným omezením při čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU mohou být finanční podmínky stanovené v jednotlivých operačních programech (platby až po dokončení jednotlivých etap, případně až po kolaudačním souhlasu apod.), které budou vyžadovat čerpání krátkodobých překlenovacích úvěrů řešících časový nesoulad mezi uskutečněnými investičními výdaji a inkasem dotace. Budoucí větší investiční akce města budou vždy, vzhledem k výši jeho rozpočtu a disponibilním zdrojům, doprovázeny nárůstem cizích zdrojů, zejména bankovních úvěrů. V nadcházejících letech může být proto dosud příznivý poměr výše vlastních a cizích zdrojů krytí aktiv v souvislosti s možnými plánovanými investicemi zcela odlišný. Město by mělo sledovat v této souvislosti své možnosti při čerpání bankovních úvěrů, zejména maximální únosnou výši úvěrů – úvěrovou/celkovou zadluženost. Vláda ČR přijala v roce 2004 za účelem regulace zadluženosti obcí usnesení č. 346 o Regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby. Ukazatel se vypočítá jako podíl dluhové služby (splátky úroků, jistin úvěrů, dluhopisů a leasingu) a dluhové základny (daňové a nedaňové příjmy po konsolidaci, některé přijaté dotace). Hraniční hodnota tohoto ukazatele stanovená Ministerstvem financí ČR je 30 %. Překročení této hranice má zásadní význam pro čerpání dotací obcí, při jeho překročení ministerstvo automaticky předává seznam takových obcí poskytovatelům dotací, což může mít za následek zamítnutí žádostí o dotace či návratné finanční výpomoci. Zpracovatel doporučuje, aby město při vlastním interním výpočtu ukazatele dluhové služby uplatnilo účetní zásadu opatrnosti a do výpočtu ukazatele nepoužilo výši přijatých dotací. Tím se do výpočtu nedostanou příjmy, které mají již předem určený účel použití. Tímto přístupem se tak mohou omezit snahy o větší míru zadlužení města. V roce 2001 došlo zákonem č. 450/2001 Sb. k novelizaci zákona č. 128/2001 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů, a to doplněním § 85 o odstavec 4, jež zakazuje obcím přijmout úvěr, pokud její dluhová služba přesahuje 15 % vlastního rozpočtu minulého roku. I toto omezení zadluženosti obcí ze strany státu se jeví zpracovateli jako velmi mírné, protože například v roce 2006 by v případě Nového Města nad Metují roční výše dluhové služby (splátky jistiny a úroků) představovala přibližně 22 mil. Kč. Při úvěru s pětiletými rovnoměrnými splátkami by výše jistiny úvěru představovala kolem 90 mil. Kč. Takové splátky si město dle názoru zpracovatele nemůže dovolit, je proto vhodné používat vlastní maximální hodnoty tohoto ukazatele kolem 5, maximálně však 7 až 8 %. Skutečností je, že město může využít rezerv z minulých let, ovšem výše uvedené omezení by mělo být dostatečnou pojistkou pro neočekávané výkyvy na příjmové a zejména výdajové straně rozpočtu v budoucích letech v důsledku vzniku rizikových situací (živelní katastrofy apod.).


82


16. Seznam tabulek, grafů a obrázků 16.1 Seznam tabulek Tabulka 1: Seznam památek na území města Nové Město nad Metují dle MÚ....................................................... 8 Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatelstva Nového Města nad Metují a jeho jednotlivých částí mezi jednotlivými SLDB 1869 - 2001 ........................................................................................................................................................... 13 Tabulka 3: Pohyb obyvatelstva v Novém Městě nad Metují v letech 1991-2006 ................................................... 14 Tabulka 4: Srovnání pohybu obyvatelstva v Novém Městě nad Metují s příslušnými vyššími územními celky – relativní míry (souhrnná data za 2001-2006) ........................................................................................................ 15 Tabulka 5: Porovnání vývoje ekonomicky aktivního obyvatelstva v Novém Městě nad Metují s ČR ..................... 18 Tabulka 6: Struktura ekonomicky aktivních obyvatel podle postavení v zaměstnání............................................. 19 Tabulka 7: Porovnání struktury obyvatel Nového Města nad Metují dle nejvyššího dosaženého vzdělání s příslušnými vyššími územními celky (v %).......................................................................................................... 20 Tabulka 8: Struktura domovního fondu.................................................................................................................. 26 Tabulka 9: Struktura bytového fondu..................................................................................................................... 26 Tabulka 10: Základní struktura registrovaných ekonomických subjektů v jednotlivých letech ............................... 29 Tabulka 11: Struktura ekonomických subjektů podle právní formy........................................................................ 29 Tabulka 12: Struktura ekonomických subjektů podle odvětví OKEČ ..................................................................... 29 Tabulka 13: Struktura ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců............................................................. 30 Tabulka 14: Největší zaměstnavatelé................................................................................................................... 31 Tabulka 15: Registrovaná míra nezaměstnanosti v letech 2002-2007 .................................................................. 33 Tabulka 16: Přehled objektů a ploch ..................................................................................................................... 38 Tabulka 17: Počty žáků,navštěvujících základní školy v Novém Městě nad Metují.............................................. 40 Tabulka 18: Žáci s trvalým bydlištěm mimo Nové Město nad Metují, navštěvující školy ve městě....................... 40 Tabulka 19: Přehled zdravotnických zařízení v Novém Městě nad Metují............................................................ 41 Tabulka 20: Počet podnikatelských subjektů se sídlem v Novém Městě nad Metují podnikajících v maloobchodu (2006) .................................................................................................................................................................... 43 Tabulka 21: Přehled poskytovaných služeb s počtem provozoven v Novém Městě nad Metují ........................... 44 Tabulka 22: Přehled ubytovacích zařízení v Novém Městě nad Metují (hotely,penziony,privat) .......................... 44 Tabulka 23: Přehled stravovacích zařízení v Novém Městě nad Metují ............................................................... 45 Tabulka 24: Přehled kulturních a sportovních zařízení v Novém Městě nad Metují ............................................. 46 Tabulka 25: Přehled sportovních organizací a spolků v Novém Městě nad Metují............................................... 47 Tabulka 26: Ostatní spolky a instituce působící v Novém Městě nad Metují ........................................................ 48 Tabulka 27: Délka silnic a místních komunikací (v km) ......................................................................................... 53 Tabulka 28: Vývoj intenzity dopravy na vybraných úsecích v rozmezí let 1985-2000 ........................................... 54 Tabulka 29: Intenzita dopravy podle typu vozidel na vybraných úsecích v roce 2000........................................... 54 Tabulka 30: Počet přímých autobusových spojů za den mezi Novým Městem n/M. a regionálními centry ........... 56 Tabulka 31: Počet přímých vlakových spojů za den vyjíždějících z nádraží v Novém Městě nad Metují .............. 56 Tabulka 32: Vývoj cen vodného a stočného .......................................................................................................... 58 Tabulka 33: Geomorfologická regionalizace Novoměstka ..................................................................................... 61 Tabulka 34: Bilance (rozvaha) města v tis. Kč....................................................................................................... 71 Tabulka 35: Rozpočet (po konsolidaci).................................................................................................................. 73 Tabulka 36 Příjmy rozpočtu ................................................................................................................................... 74 Tabulka 37: Výdaje podle odvětvového členění .................................................................................................... 77 Tabulka 38: Nejvýznamnější investice (z hlediska objemu prostředků) v tis. Kč .................................................. 78 Tabulka 39: Hospodaření města – vybrané ukazatele........................................................................................... 79 Tabulka 40: Bankovní úvěry čerpané ve sledovaném období 2003 až 2006........................................................ 80 Tabulka 41: Rozpočtový výhled (v tis. Kč) ............................................................................................................. 80 Tabulka 42: Dotace města a státního rozpočtu organizacím města (v tis. Kč) ...................................................... 81

16.2 Seznam grafů Graf 1: Podíl jednotlivých částí na celkové rozloze a celkovém počtu obyvatel Nového Města nad Metují k 31.12.2006.......................................................................................................................................................... 11 Graf 2: Vývoj počtu obyvatelstva jednotlivých částí Nového Města nad Metují mezi jednotlivými SLDB............... 13 Graf 3: Vývoj počtu obyvatel v Novém Městě nad Metují 1990-2007 (k 1.1.) ........................................................ 14 Graf 4: Podíl žen v populaci jednotlivých částí Nového Města nad Metují při SLBD 2001 .................................... 15 Graf 5: Průměrný věk obyvatelstva k 1.1. .............................................................................................................. 16 Graf 6: Věková struktura obyvatel Nového Města nad Metují ke dni SLBD 2001 (strom života) ........................... 16 Graf 7: Vývoj základní věkové struktury obyvatelstva v Novém Městě nad Metují 1991-2006 .............................. 17 Graf 8: Hodnoty indexu mládí a indexu stáří v Novém Městě nad Metují .............................................................. 17


83

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města Graf 9: Porovnání hodnot indexu mládí a indexu stáří k 31.12.2006 v Novém Městě nad Metují s příslušnými vyššími územními celky ......................................................................................................................................... 18 Graf 10: Rozdělení ekonomicky aktivního obyvatelstva dle odvětví ekonomické činnosti v roce 2001 ................. 19 Graf 11: Struktura obyvatelstva ve věku 15 a více let dle dosaženého stupně vzdělání ....................................... 20 Graf 12: Vývoj struktury obyvatelstva v Novém Městě nad Metují podle dosaženého nejvyššího stupně vzdělání20 Graf 13: Národnostní struktura obyvatel v Novém Městě nad Metují v roce 2001................................................. 21 Graf 14: Struktura obyvatel města Nové Město nad Metují dle náboženství v roce 2001...................................... 21 Graf 15: Vývoj dojížďky a vyjížďky za prací mezi SLBD 1991 a 2001 v Novém Městě nad Metují........................ 22 Graf 16: Hlavní směry vyjížďky do zaměstnání z Nového Města nad Metují a hlavní směry dojížďky do zaměstnání do Nového Města nad Metují ............................................................................................................. 22 Graf 17: Vyjížďka za prací podle stráveného času na cestě.................................................................................. 22 Graf 18: Vyjížďka do škol podle stráveného času na cestě ................................................................................... 23 Graf 19: Vývoj počtu domů a bytů v Novém Městě nad Metují v letech 1970 - 2001............................................ 24 Graf 20: Vývoj podílu trvale neobydlených domů a bytů v Novém Městě nad Metují v letech 1970-2001............. 24 Graf 21: Struktura domovního a bytového fondu v jednotlivých částech Nového Města n. M. z hlediska obydlenosti ............................................................................................................................................................ 25 Graf 22: Podíl trvale obydlených domů a bytů v jednotlivých částech Nového Města nad Metují.......................... 25 Graf 23: Dokončené byty v Novém Městě nad Metují v letech 2001-2006 ............................................................ 27 Graf 24: Základní struktura registrovaných ekonomických subjektů (2006) .......................................................... 29 Graf 25: Struktura ekonomických subjektů podle odvětví OKEČ v Novém Městě nad Metují ............................... 30 Graf 26: Struktura ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců v Novém Městě nad Metují ....................... 31 Graf 27: Vývoj míry nezaměstnanosti v Novém Městě nad Metují v letech 2002 až 2007 .................................... 34 Graf 28: Vývoj míry nezaměstnanosti v Novém Městě nad Metují v letech 2005 až 2007 .................................... 34 Graf 29: Struktura nezaměstnaných podle pohlaví k 31.7.2007 ............................................................................ 35 Graf 30: Struktura nezaměstnaných v Novém Městě nad Metují podle věku a pohlaví k 31.7.2007 ..................... 35 Graf 31: Struktura nezaměstnaných podle věku v Novém Městě nad Metují a okrese Náchod k 31.7.2007......... 36 Graf 32: Struktura nezaměstnaných podle vzdělání v Novém Městě nad Metují a okrese Náchod k 31.7.2007 ... 36 Graf 33: Struktura nezaměstnaných podle délky evidence na úřadu práce k 31.7.2007 ....................................... 37 Graf 34: Struktura volných míst dle požadavku na vzdělání v Novém městě nad Metují a okrese Náchod k 31.7.2007............................................................................................................................................................ 37 Graf 35: Celkový počet návštěvníků zámku Nové Město nad Metují v jednotlivých letech.................................... 51 Graf 36: Celkový počet návštěvníků Městského muzea Nové Město nad Metují v jednotlivých letech ................. 52 Graf 37: Hlavní směry proudění větrů a jejich procentuální zastoupení ................................................................ 63 Graf 38: Produkce odpadů (v tunách) v Novém Městě nad Metují v roce 2006 .................................................... 66 Graf 39: Druhy pozemků v ha a % z celkové výměry pozemků v roce 2006 ve městě Nové Město nad Metují .... 69 Graf 40: Členění zemědělské půdy v ha a % z celkové výměry zemědělské půdy v roce 2006 ve městě Nové Město nad Metují ................................................................................................................................................... 69 Graf 41: Struktura rozpočtových příjmů města ...................................................................................................... 74 Graf 42: Odvětvové členění příjmů města ............................................................................................................. 75 Graf 43: Rozpočtové příjmy měst na jednoho obyvatele (po konsolidaci) ............................................................. 76 Graf 44: Struktura rozpočtových výdajů města ...................................................................................................... 76 Graf 45: Odvětvové členění běžných výdajů města v roce 2006 ........................................................................... 77 Graf 46: Odvětvové členění kapitálových (investičních ) výdajů města v roce 2006.............................................. 78 Graf 47: Kapitálové výdaje města na jednoho obyvatele ...................................................................................... 79

16.3 Seznam obrázků Obrázek 1: 3D letecký pohled na Nové Město nad Metují a jeho okolí.................................................................... 5 Obrázek 2: Umístění Nového Města nad Metují v kraji a ve SO ORP ................................................................... 10 Obrázek 3: Nové Město nad Metují – členění na katastrální území....................................................................... 12 Obrázek 4: Značené turistické trasy v okolí Nového Města nad Metují ................................................................. 50 Obrázek 5: Silniční a železniční síť na území Nového Města nad Metují ............................................................. 55 Obrázek 6: Geologická stavba Novoměstska ........................................................................................................ 60 Obrázek 7: Geomorfologická regionalizace Novoměstska .................................................................................... 61 Obrázek 8: Oblasti CHOPAV v regionu Novoměstska .......................................................................................... 62 Obrázek 9: Staré ekologické zátěže ve městě Nové Město nad Metují ................................................................. 64 Obrázek 10: Maloplošné chráněné území na Novoměstsku ................................................................................. 66 Obrázek 11: Území NATURA 2000 a Přírodní rezervace Peklo na Novoměstsku ................................................ 67 Obrázek 12: Územní systém ekologické stability na Novoměstsku ....................................................................... 68 Obrázek 13: Lesní plochy Novoměstska a jejich změny mezi roky 1990 a 2000................................................... 70


84


17. Seznam použitých zkratek BD – Bytové domy CEP – Centrum evropského projektování CZT – Centrální zásobování teplem ČD – České dráhy ČEZ a.s. – České energetické závody, akciová společnost ČOV – Čistička odpadních vod Čp. – Číslo popisné ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad DSO – Dobrovolný svazek obcí EAO – Ekonomicky aktivní obyvatelstvo EU – Evropská unie GIS – Geografický informační systém CHOPAV – Chráněné oblasti přirozené akumulace vod IDOS – Integrovaný dopravní systém IREDO – Integrovaná regionální doprava KHK – Královéhradecký kraj MF – Ministerstvo financí MOS – Městská a obecní statistika MPR – Městská památková rezervace MŠ – Mateřská škola MÚ – Městský úřad NATURA 2000 – Soustava chráněných území evropského významu NN – Nízké napětí NUTS – Územní statistická jednotka (Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques), NUTS I=ČR, NUTS II= oblast (Severovýchod), NUTS III=kraj (Královéhradecký), NUTS IV=okres, NUTS V=obec OKEČ – Odvětvová klasifikace ekonomických činností ORP – Obec s rozšířenou působností PL – Praktický lékař POÚ – Obec s pověřeným obecním úřadem RD – Rodinné domy RES – Registr ekonomických subjektů RR trasy – Radioreléové trasy ŘSD – Ředitelství silnic a dálnic SLBD – Sčítání lidu, bytů a domů SO ORP – Správní obvod obce s rozšířenou působností TJ – Tělovýchovná jednota ÚSES – Územní systém ekologické stability VaK – Vodovody a kanalizace VČE – Východočeská energetika, akciová společnost VKV – Velmi krátké vlny ZŠ – Základní škola ZUŠ – Základní umělecká škola


85


Zpracovalo: Centrum evropského projektování Regionální rozvojová agentura Wonkova 1142 500 02 Hradec Králové 2 Tel.: +420 495 817 191 Fax: +420 495 817 380 www.cep-rra.cz e-mail. [email protected]

Řešitelský tým: Mgr. Kateřina Pourová Ing. Ivana Kvasničková Ing. Monika Malínská PhDr. Bc. Marie Prouzová Ing. František Ungrád Bc. Karel Šimek Bc. Ladislav Mlejnek Centrum evropského projektování, Hradec Králové Říjen 2007

86

Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města. Obsah

Recommend Documents