Strategické plánování se zapojením veřejnosti v Uherském Hradišti

Strategické plánování se zapojením veřejnosti v Uherském Hradišti

Město Uherské Hradiště

Publikace je pořízena v rámci projektu „Zefektivnění procesu strategického plánování a řízení rozvoje města Uherské Hradiště“, registrační číslo CZ.1.04/4.1.01/53.00090. ¨Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

Strategické plánování se zapojením veřejnosti v Uherském Hradišti Zefektivnění procesu strategického plánování a řízení rozvoje města Uherské Hradiště reg. č. CZ.1.04/4.1.01/53.00090 Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

Autorský kolektiv: Jaroslav Bičan Aleš Holý Miroslava Hrabalíková Pavel Hubáček David Koppitz Milan Půček Martin Ševčík

Uherské Hradiště 2011

Vydavatel: město Uherské Hradiště Masarykovo náměstí 19 686 70 Uherské Hradiště spolupráce Mepco, s. r. o. Náklad 200 kusů, květen 2011. Foto na titulní a poslední straně obálky: Ing. Pavel Šupka, RNDr. Jaroslav Bičan ISBN 978-80-904 380-6-4

Publikaci je možné získat v elektronické podobě na www.mesto-uh.cz.

5

Úvodní slovo Vážení spoluobčané, město Uherské Hradiště patří dlouhodobě k nejaktivnějším a nejúspěšnějším žadatelům o dotace z Evropské unie. Vždyť od vstupu České republiky do EU v roce 2004 se městu podařilo získat na svůj rozvoj z těchto zdrojů bezmála 400 milionů korun. Zatímco na jedné straně byla zateplena řada veřejných budov, výrazně se zlepšil stav životního prostředí, z areálu bývalých kasáren vzniká nová moderní čtvrť města, běží na straně druhé za pomoci evropských dotací i spousta méně viditelných, ovšem rovněž důležitých projektů, jakými jsou Územní plán města Uherské Hradiště, aktivní pomoc dlouhodobě nezaměstnaným či projekt komunitního plánování sociálních služeb. A právě dalším z těchto tzv. měkkých projektů, na něž město v současné době čerpá prostředky z Evropského sociálního fondu, je i tříletý projekt „Zefektivnění procesu strategického plánování ve městě Uherské Hradiště“ nebo jen krátce „Efektivní procesy SPRM“. K čemu jsou prostředky vlastně určeny a co by měly městu reálně přinést? Stejně jako řada jiných českých měst disponuje město Uherské Hradiště tzv. strategickým plánem rozvoje města. Potřeba aktualizovat strategický plán rozvoje města plyne ze skutečnosti, že strategické plánování je proces závislý na vyvíjejícím se poznání. Projekt umožní lépe, tj. efektivněji, kvalitněji a otevřeněji řídit rozvoj města v návaznosti na finanční i lidské zdroje, zvyšovat výkonnost a kvalitu práce úředníků i volených představitelů se čtyřletým mandátem od voličů, sledovat spokojenost občanů a systematicky reagovat na jejich podněty k rozvoji města či jím poskytovaným službám, čerpat ještě více prostředků z EU na „správné věci“, využívat příležitostí a v neposlední řadě jít také příkladem pro ostatní města nejen ve Zlínském kraji, ale v celé České republice. Napříč těmito dílčími cíli projekt vytváří pozitivní tlak na vytváření nekorupčního, partnerského, kreativního prostředí, jehož aktéři mají za cíl jediné – zvyšovat kvalitu života místních obyvatel. Věřím, že tato publikace se pro Vás stane nejen užitečným zdrojem nástrojů a postupů pro strategické plánování, ale především pomůže k lepší orientaci v této mimořádně důležité oblasti řízení společného rozvoje našeho krásného města. Květoslav Tichavský starosta města

6

Obsah 1. Úvod

................................................................................7

2. Teorie: Co je strategické a územní plánování, místní Agenda ..........................................................8 2.1.

Proces a přístupy ke strategickému plánování .........8

2.2.

Strategické plánování pomocí Balanced Scorecard (BSC) ..................................................... 11

2.3.

Územní plán, jeho funkce a tvorba .........................13

2.4.

Udržitelný rozvoj, místní Agenda 21 a projekt Zdravé město ...........................................15

3. Komunikace v rámci strategického plánování .....................18 3.1.

Metodika zohledňování potřeb veřejnosti v procesu strategického plánování - model „ „dělat správné věci správně“ ...................................18

3.2.

Popis komunikačních kanálů (komunikační manuál) a příklady komunikace ..............................20

4.

Projekt „Zefektivnění procesu strategického plánování a řízení rozvoje města Uherské Hradiště“ .........................23

5.

Strategický plán rozvoje města Uherské Hradiště .............26

6.

Integrovaný plán rozvoje města Uherské Hradiště ............30

7.

Územní plán Uherské Hradiště ..........................................33

8.

Projekt Zdravé město a místní Agenda 21 v Uherském Hradišti ..............................................................................37

9.

Závěr ..............................................................................39

1. ÚVOD Lidé nereagují na skutečnost, ale na svoji představu o skutečnosti Při komunikaci bývá velkým problémem, že lidé nereagují na skutečnost, ale na svoji představu o skutečnosti. Při důležitých situacích, jako je strategické plánování města, to může vést k velkým potížím. Proto začínáme tuto publikaci příběhem1: Dvě námořní lodě zařazené do cvičné eskadry byly již několik dní na moři v nepříznivém počasí. Sloužil jsem na velitelské lodi a měl jsem službu na můstku, když se začalo šeřit. Viditelnost byla špatná a nad vodou se válely cáry mlhy. Kapitán proto zůstal na můstku a dohlížel na všechny činnosti. Brzy po setmění hlídka na pozorovatelně hlásila: „Světlo na pravoboku!“ „Stojí, nebo se pohybuje dozadu?“ vykřikl kapitán. Hlídka odpověděla: „Stojí, kapitáne“. To znamenalo, že nám hrozí srážka s jinou lodí. Kapitán pak nařídil signalistovi: „Signalizujte té lodi: hrozí nám srážka, radím vám změnit kurs o 20 stupňů!“ Zpátky přišel signál: „Doporučujeme vám změnit kurs o 20 stupňů.“ Náš kapitán řekl: „Signalizujte: jsem kapitán, změňte kurs o 20 stupňů!“ Odpověď zněla: „Jsem námořník druhé třídy. Raději změňte kurs o 20 stupňů.“ Kapitán byl již rozezlen. Vykřikl: „Signalizujte: jsem válečná loď! Změňte kurs o 20 stupňů!“ Zpět přišla odpověď: „Jsem maják.“ Kapitán změnil kurs… V našem životě se často můžeme setkat se situacemi, kdy se chováme jako kapitán válečné lodi a nechceme respektovat omezení, která nemůžeme změnit. I při strategickém plánování je mnoho situací, kdybychom rádi „poručili majáku, aby změnil kurz“. Tato omezení jsou dána přírodními limity (např. není možné stavět v záplavovém území), finančními možnostmi (je mnoho oprávněných požadavků občanů, ale rozpočet města je nemůže všechny najednou uspokojit), omezení daná zákony (např. není v kompetenci města řešit silnice I. třídy) a mnoho dalších situací, které jsou mimo možnosti nebo oprávnění města. Ale i v těchto, a zejména v těchto situacích je nezbytná správná komunikace mezi radnicí a veřejností.

O čem je tato publikace Tato publikace je o způsobech komunikace, o zapojování veřejnosti do rozhodování a také o strategickém plánování města Uherské Hradiště. Vznikla v rámci projektu „Zefektivnění procesu strategického plánování a řízení rozvoje města Uherské Hradiště“, který je spolufinancován ze strukturálních fondů a státního rozpočtu. Postupy zde uvedené mohou občané Uherského Hradiště považovat za veřejný závazek Městského úřadu Uherské Hradiště, že ve smyslu postupů uvedených dále bude zajišťována komunikace a veřejná projednávání týkající se strategického plánování města.

1 Převzato od uznávaného experta na komunikaci a řízení - Covey: 7 návyků vůdčích osobností, str. 26 – 27

7

8

2. TEORIE Co je STRATEGICKÉ A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, MÍSTNÍ AGENDA 21 2. 1. Proces a přístupy ke strategickému plánování Definice strategického plánování Strategii je možné definovat jako dlouhodobý plán priorit, který je sestaven pro naplnění vize a dosažení cílů města či jiné organizace. Strategické řízení by mělo respektovat zásady udržitelného rozvoje (udržitelný rozvoj, viz kapitola 2.4). Mnohdy je strategické plánování vnímáno jako proces, v němž se zkoumá současná situace města (nebo jakékoli organizace) a možné scénáře vývoje, stanovují se cíle, vypracovává se strategie k dosažení těchto cílů a monitorují se výsledky.2 Strategie musí vycházet z poslání a vize organizace. Jde o linii: poslání, vize střednědobé plány, směrnice, řády postupy, procesní mapy.

cíle, indikátory, priority

Přístupy k tvorbě strategického plánu Z hlediska přístupu k tvorbě strategického plánu a zapojení občanů a dalších zainteresovaných stran existují tyto základní přístupy k jeho tvorbě: (1) Expertní přístup - plán je zpracováván spíše experty za účasti vedení, někdy je též označovaný jako přístup „shora dolů“ – podle toku zpracování od vedení organizace k nižším úrovním. (2) Komunitní přístup – plán je zpracováván s výrazným zapojením zaměstnanců, občanů/zákazníků a dalších zainteresovaných stran, bývá též označován jako přístup „zdola nahoru“. (3) Kombinace obou přístupů. Proces strategického plánování lze rozdělit do pěti dílčích kroků (viz následující obrázek): Sběr požadavků a dat, analýza a vyhodnocení současné situace a omezujících podmínek (např. limity území, finanční limity atd.) a možných vývojových trendů (scénářů). Jde o fázi sběru požadavků a analýzy. Na vstupu tohoto kroku jsou požadavky, data, limity atd. Na výstupu je zpracovaná analytická část strategického plánu (obvykle včetně SWOT analýzy). Stanovení vize, priorit, cílů a jejich indikátorů, finančních rámců a ostatních zdrojů, stanovení termínů. Výstupem tohoto kroku je zpracovaná návrhová část strategického plánu včetně finančních rámců. Vypracování plánů k dosažení vize, priorit a cílů, respektive dosažení stanovených indikátorů. Stanovení postupů pro měření a monitorování výsledků (evaluaci) a přijímání opatření. Výstupem je akční nebo jiný plán, obvykle střednědobý dokument. Paralelně je využita metodika měření a monitorování akčního plánu a indikátorů strategického plánu. Sledování (měření a monitorování) plnění cílů, indikátorů a plánů. Přijímání opatření. Výstupem je dokument o plnění či neplnění cílů, indikátorů a plánu. Dalším výstupem je návrh opatření. Hledání konsenzu se všemi „klíčovými hráči“ včetně veřejnosti ve všech fázích procesu strategického plánování (správně komunikovat s veřejností). 2

Osborne, D., Gaebler, T. (1993): Reinventing Government. How the entrepreneurial spirit is transforming the public sector. Reading Ma.

9

Obr. č. 1: Schéma strategické plánování ve veřejném sektoru 1. Sběr, analýzy, hodnocení situace, omezení (limitů) a stanovení trendů – „Analytická část strategického plánu“ 4. Sledování (měření a monitorování) plnění cílů, indikátorů a plánů. Přijímání opatření – „Dokument o plnění/neplnění. Návrh opatření“

5. Komunikovat a hledat konsensus se všemi „klíčovými hráči“

2. Stanovení vizí, cílů a jejich indikátorů, finančních rámců a termínů – „Návrhová část strategického plánu“

3. Vypracování plánů k dosažení cílů a indikátorů – „Střednědobý akční plán“ - Stanovení postupů pro měření a monitorování (evaluaci) a pro přijímání opatření – „Metodika měření a monitorování“

Zdroj: Půček, Ochrana (2009): Chytrá veřejná správa, upraveno Význam komunikace s „klíčovými hráči“ v rámci strategického plánování lze popsat3 takto: „Bez silného závazku vrcholového managementu k hodnotám a principům řízení zaměřeného na zájmové skupiny je šance na pohyb celé organizace vpřed mizivá.“ Osborne a Gaebler4 zdůrazňují význam konsensu: „Ve veřejném sektoru je nutný další prvek: konsensus. Veřejný sektor má více zájmových skupin než podnik a většina z nich jsou voliči. Aby se cokoliv důležitého změnilo, je třeba souhlasu všech.“ Při definování cílů každé strategie se doporučuje respektovat pravidlo „SMART“, které znamená, že cíle jsou: S M A R T

– Specific (specifikované, přesně stanovené v tom, čeho se má dosáhnout), – Measurable (měřitelné s kvantifikovanými parametry – indikátory výstupu a dopadu), – Achievable (dosažitelné ve stanoveném časovém rámci a prostředí), – Realistic (realistické, ve vztahu ke zdrojům, které jsou pro dosažení k dispozici), – Timed (ohraničené v rámci zvládnutelného načasování, nejlépe s určenými milníky).

Faktory úspěšnosti a strategické plánování Národní síť Zdravých měst a regionů ČR (viz www.nszm.cz) provedla výzkum, ze kterého vyplynula následující významnost faktorů úspěšnosti při strategickém plánování.

3 4

Creelman, J., Harvey, D. (2004): Transforming public sector performance management. In. Vacek J. Výtah z knihy Transforming public sector performance management. Katedra managementu, inovací a projektů, Fakulta ekonomická, Západočeská univerzita, Plzeň Osborne, D., Gaebler, T. (1993): Reinventing Government. How the entrepreneurial spirit is transforming the public sector. Reading Ma.

10

Tab. č. 1: Význam faktorů strategického plánování č.

Faktor kvality procesu strategického plánování

Významnost

1

název dokumentu či projektu strategického plánování

nevýznamné

2

zúčastnění zpracovatele

středně významné

3

metodika zpracování dokumentů

důležité, ale ne rozhodující

4

zapojení veřejnosti

významné, ale ne samospasitelné

5

silné politické vedení procesu

velmi významné

6

trvalé odhodlání a schopnost implementovat dokument do běžné řídící a koordinační praxe

velmi významné

Zdroj: Hušek, Šusta, Půček (2006): Aplikace metody BSC ve veřejném sektoru Za velmi významné je považováno silné politické vedení a schopnost a odhodlání strategii implementovat. Neschopnost převést strategii do běžné praxe měst, krajů, úřadů vede nakonec k neúspěšnému strategickému plánování.

Obecná struktura strategického plánu města Strategický plán města by měl obsahovat kromě úvodu a závěru dvě klíčové části – analytickou část a návrhovou část. Obvyklá struktura plánu pak vypadá takto: • Úvod • Analytická část (profil, SWOT analýza) • Návrhová a realizační část (viz obrázek) • Vize obce • Cíle obce a cílové indikátory (počet cílů a indikátorů má být přiměřený) • Aktivity, akční plány nebo projekty • Finanční rámec (bez něj je plán jen souborem přání a podnětů) • Závěr

Obr. č. 2: Obvyklá struktura návrhové části strategického plánu Vize Cíle a indikátory Aktivity, akční plány, projekty, finanční rámec Zdroj: autoři

2. 2. Strategické plánování pomocí Balanced Scorecard (BSC) Zmatek ve strategiích – běžná praxe ve veřejné správě? Chceme-li výkonně řídit město, úřad či jakoukoli organizaci (např. městskou), aplikujme správným způsobem strategické řízení (např. pomocí metody BSC). Touto cestou se vydalo také město Uherské Hradiště. Nezbytnou podmínkou je však neochvějná podpora jeho vedení. Proč? Metoda BSC řeší strategickou i operativní rovinu řízení, což ale není nic mimořádného, a pomocí souboru vyvážených ukazatelů je úsilí nasměrováno stanoveným směrem, což už významné je. Jen tam, kde je veškeré úsilí směřováno jedním směrem, se mohou vykonat skutečně velké věci. Tuto již tisíce let starou poučku o dosahování stanovených cílů však dokáže jen málo organizací veřejného sektoru v praxi uplatňovat. V běžné praxi nejsou vyjasněny priority, je v nich zmatek nebo „se navzájem požírají“ (odporují si). To je mnohdy vnímáno jako velký problém veřejné správy. Co je Balanced Scorecard (BSC - metoda vyvážených ukazatelů) Autoři metody jsou Kaplan a Norton. Vznikla v USA, avšak v dnešní době je používána nejen tam, ale i v Evropě, a to s velkými úspěchy v podnicích i veřejné správě. Název metody se do češtiny buď nepřekládá vůbec, nebo se setkáme s názvy „Metoda vyvážených ukazatelů“ nebo „Metoda vyváženého úspěchu“ (zkratka BSC). Logiku metody BSC vysvětluje následující obrázek.

Obr. č. 3: Metoda BSC pro organizace veřejného sektoru

Víme, co chtČjí obþané? Co musíme udČlat, aby byli spokojeni? Cyklus zlepšování strategického plánování

Obþanská ––– (zákaznická) perspektiva

Perspektiva uþení se a rĤstu Co všechno se musíme nauþit, abychom to zvládli?

VIZE STRATEGIE Perspektiva interních procesĤ

Jaké zdroje musíme zajistit, aby byli obþané spokojeni? Finanþní perspektiva

Jakými procesy zajistíme spokojenost obþanĤ a dostatek zdrojĤ?

Zdroj: Hušek, Šusta, Půček (2006): Aplikace metody BSC ve veřejném sektoru

11

12

Před uplatněním metody BSC si musí organizace vyjasnit vizi a strategické priority. Hlavním úkolem metody není stanovit vizi a strategie, ale zajistit jejich naplnění. Na vizi a jednotlivé strategie města nebo úřadu pohlížíme ze čtyř perspektiv, které musí být vyváženy. Nejprve je nutné si vyjasnit, zda jsou známy potřeby a očekávání našich občanů či zákazníků. Jednoduše, zda víme, co chtějí. S tím souvisí zjištění, co je třeba udělat, aby byli spokojeni. Tyto a podobné otázky patří do občanské/zákaznické perspektivy. Další skupina témat se týká finančních možností či omezení. Jaké zdroje (finanční, lidské, technologické atd.) potřebujeme, abychom naplnili svoji vizi a strategie a současně uspokojili zákazníky/ občany? Dále je třeba identifikovat systém procesů, kterými zajistíme dostatek zdrojů a spokojenost zákazníků/občanů. Důležité je nezapomenout na fázi růstu a učení se. Tedy vyřešit, co se musíme naučit, abychom vše zvládli. Jednotlivé oblasti včetně vzájemných vazeb je pak možné zobrazit pomocí „strategické mapy“ a stanovují se indikátory (soubory měřítek), kterými se měří úspěšnost. Hlavní kroky pro zavedení BSC jsou tyto: (1) Rozhodněte o uplatnění BSC, stanovte rozsah zavedení, naplánujte postup zavádění a vytvořte pro to podmínky. (2) Proveďte revizi všech strategických dokumentů, potvrďte platnost vize a hlavních strategií, proveďte potřebná proškolení. (3) Sestavte strategickou mapu a projednejte ji se všemi zainteresovanými. (4) Sestavte soubor měřítek pro jednotlivá témata strategické mapy a projednejte je se všemi zainteresovanými. Upravte dle potřeby strategickou mapu. (5) Stanovte metodiky měření, stanovte odpovědnosti, stanovte cílové hodnoty. Projednejte se všemi zainteresovanými a proveďte úpravy. (6) Schvalte strategickou mapu a soubor měřítek, včetně metodik měření a cílových hodnot. (7) Přeneste (kaskádujte, rozložte) měřítka na nižší úrovně řízení (např. „scorecard“ města rozložíme na „scorecard“ odboru). Každý útvar i jednotlivec musí znát svůj podíl, kterým jeho práce přispívá ke strategii. (8) Zahajte měření a pravidelně vyhodnocujte výsledky. (9) Propojte BSC s odměňováním. (10) Sestavte plán opatření (nebo akční plány) k dosažení cílů a proveďte je. (11) Vyhodnoťte výsledky, proveďte potřebné úpravy (zopakování celého cyklu). Přednosti BSC Uplatňování metody BSC při řízení přináší užitek. To platí ale jen tehdy, je-li skutečně do řídících struktur zavedena. K tomu je nezbytné získat podporu vedení a prosadit zapojení klíčových zaměstnanců. Hlavními přínosy BSC jsou: a) přehlednost: strategická mapa je na 1 straně formátu A4; b) vyváženost: neříkáme jen, co chceme pro občany realizovat, ale také za jakých finančních podmínek, pomocí jakých procesů a také co se pro to musíme naučit; c) měřitelnost: lze stanovit relativně malý počet měřítek, ta lze sledovat a hodnotit trend; d) vytváří základnu pro odměňování (měření výkonu a kvality práce).

2. 3. Územní plán, jeho funkce a tvorba Co je územní plán a k čemu slouží Člověk vždy využíval území (krajinu) k naplňování svých potřeb. S pokrokem roste množství a složitost struktur vytvářených člověkem v území a jeho další rozvoj již není možný bez promyšleného plánování. Územní plán je nástrojem k zabezpečení racionálního využití území. Dokument je závazným podkladem pro rozhodování stavebních úřadů, které na jeho základě vydávají územní rozhodnutí a bezprostředně tak ovlivňují využití daného území. Z hlediska technického je územní plán projektem. Řešeným problémem jsou všechny stávající i budoucí vztahy a souvislosti v území. Cílem řešení je: (1) účelné využití a prostorové uspořádání území, (2) vytvoření předpokladů pro výstavbu, (3) koordinace veřejných a soukromých zájmů na využití území, (4) ochrana veřejných zájmů, (5) vytvoření podmínek pro tzv. udržitelný rozvoj území. Základní veličinou, se kterou územní plán pracuje, je plocha s rozdílným způsobem využití území (plocha bydlení, plocha výroby, plocha technické infrastruktury aj.). Kromě rozdílného využití mezi plochami ještě rozlišujeme plochy stávající, plochy návrhové a plochy rezerv. Územní plán Uherského Hradiště

13

14

Tvorba územního plánu Proces tvorby územního plánu má dvě roviny - formální a technickou – jež jsou oddělitelné. Po formální stránce je proces tvorby územního plánu upraven především zákony č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a č. 500/2004 Sb. (správní řád). Princip územního plánování pak spočívá: (1) v ochraně stávajících hodnot v území, (2) v rozvoji dosud nevyužitého potenciálu území, (3) v ochraně před hrozbami, (4) v řešení existujících problémů, závad a nežádoucích střetů v území. Ochrana hodnot v území je zajištěna pomocí tzv. limitů využití území, což jsou omezení ve využití území, která vyplývají ze zvláštních právních předpisů a která je nutno respektovat (např. ochranná pásma, městská památková zóna apod.). Rozvoj území spočívá ve vymezení návrhových ploch a ploch rezerv. Rozvojovým záměrům obce jsou hierarchicky nadřazeny záměry republikového a nadmístního významu, sledované v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR) a v územně plánovací dokumentaci kraje - Zásadách územního rozvoje (ZÚR). Ochranu před hrozbami (havárie, živelné pohromy) lze v územním plánu řešit, pokud toto řešení spočívá ve vymezení plochy pro umístění potřebných staveb či opatření (např. plocha pro protipovodňovou hráz). Střety vznikají v území zcela nezbytně, promítneme-li do území všechny rozvojové záměry, limity využití území a všechna opatření proti hrozbám. Jednotlivé rozvojové záměry kolidují mezi sebou, limity často znemožňují některé způsoby využití území, atp. Zpracovatel územního plánu musí tyto střety vyřešit nalezením přijatelných kompromisů. Výsledné řešení těchto střetů je obsaženo ve výrokové části územního plánu. Část dokumentace územního plánu nazvaná odůvodnění rovněž obsahuje výkresovou dokumentaci, ta je však argumentem pro zvolené řešení. Tvorba územního plánu probíhá v těchto krocích: (1) Zadání územního plánu zpracuje pořizovatel na základě územně analytických podkladů (ÚAP) a analýzy těchto dat, Rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ). Zadání územního plánu schvaluje zastupitelstvo obce. (2) Návrh územního plánu zpracovatelem a následné společné jednání dotčených orgánů státní správy, krajského úřadu, sousedních obcí a obce, pro které je územní plán pořizován; zapracování připomínek a stanovisek do návrhu územního plánu. (3) Veřejné projednání – řízení o územním plánu, v němž může každý podat k návrhu územního plánu připomínku. Námitku pak mohou podat pouze zástupci veřejnosti a vlastníci pozemků dotčení návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch. (4) Vypořádání námitek, připomínek, případných rozporů; přezkum a odůvodnění návrhu územního plánu pořizovatelem. (5) Vydání územního plánu zastupitelstvem obce formou opatření obecné povahy. Ačkoli zde byl proces tvorby územního plánu podán s ohledem na rozsah publikace ve velmi hrubých obrysech, je zřejmé, že pořízení (zpracování a projednání) územního plánu obce je proces finančně a časově velmi náročný. Nároky na dobu jeho pořízení se přitom mohou významně lišit v závislosti na velikosti řešeného území a komplikovanosti poměrů v něm.

Vztah strategického plánování a územního plánování Územní a strategické plánování jsou v některých zemích spjaty do té míry, že tvoří jedinou disciplínu – prostorové plánování (spatial planning). Územní plán je rovněž strategický koncepční dokument. Zásadní rozdíl mezi územním plánem a jinými strategickými dokumenty však spočívá právě v závaznosti územního plánu dané zákonem. Výhodou územního plánu je, že strategické cíle v něm obsažené jsou z hlediska proveditelnosti ověřeny komplikovaným projednáním a v území jsou těmto cílům přiřazeny konkrétní plochy. Na druhou stranu má územní plán velmi omezené prostředky k zajištění strategických cílů, které nemají územní průmět, není tedy schopen účelně řešit „měkké“ záměry nebo finanční proveditelnost záměrů. Tyto úkoly je tedy nutno řešit v rámci strategického plánování. Z výše uvedeného vyplývá charakter vazby mezi strategickým a územním plánováním a potřeba vzájemné provázanosti obou disciplín. Tuto potřebu ještě posiluje skutečnost, že nezbytným předpokladem žádosti o dotace ze strukturálních fondů EU je soulad projektu s územním plánem i strategickým plánem. Zdroj: zákony č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), 500/2004 Sb. (správní řád), prováděcí právní předpisy

2. 4. Udržitelný rozvoj, místní Agenda 21 a projekt Zdravé město Pojem udržitelný rozvoj slyšel v dnešní době snad každý, ale ne každý ví, co tento pojem znamená. Trvale udržitelný rozvoje asi nejlépe vystihuje definice ze Zprávy pro Světovou komisi OSN pro životní prostředí a rozvoj (WCED) nazvané „Naše společná budoucnost“, kterou v roce 1987 předložila její tehdejší předsedkyně Gro Harlem Brundtlandová. Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. Udržitelný rozvoj znamená především rovnováhu, a to rovnováhu mezi třemi základními oblastmi našeho života – ekonomikou, sociálními aspekty a životním prostředím, také rovnováhu mezi zeměmi, různými společenskými skupinami, dneškem a budoucností. Cesta k udržitelnému rozvoji je podle výše uvedené definice podmíněna kvalitou veřejné správy, kterou se na lokální a regionální úrovni zabývá místní Agenda 21. Řešení problémů i tvorba rozvojových plánů, které mají směrovat k udržitelnosti, vyžaduje respektování určitých principů. Základní principy udržitelného rozvoje obsahuje dokument Agenda 21. Agenda 21 je dokument OSN, který byl přijat na konferenci o životním prostředí v Rio de Janiero roku 1992 (na tzv. Summitu Země). Je programem pro 21. století, ukazuje cestu k udržitelnému rozvoji na naší planetě. Je komplexním návodem globálních akcí, které mohou poznamenat nebo ovlivnit přechod na udržitelný rozvoj. Zdroj: www.cenia.cz

15

16

Co je místní Agenda 21 Místní Agenda 21 (MA21) je mezinárodním programem zavádění zásad udržitelného rozvoje na místní úrovni (města, obce, regiony). Jeho hlavním cílem je rozvoj procesů, které příznivě ovlivňují kvalitu života nejen současných obyvatel měst, ale také život generací jejich dětí, to vše ve spolupráci s veřejností. Udržitelný rozvoj je jedním z cílů EU a OSN. MA21 je progresivní zastřešující metodou zvyšování kvality veřejné správy vedoucí k praktickému uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Na rozdíl od dalších metod přináší s sebou kromě kvalitnější a efektivnější práce veřejné správy i řadu přidaných hodnot – spokojenost obyvatel, jejich aktivní zapojení do veřejného života i do spolurozhodování o věcech veřejných, ale také promyšlený přístup ke strategickému plánování a řízení. V roce 2006 místní Agendu 21 zařadilo Ministerstvo vnitra mezi oficiální metody zvyšování kvality ve veřejné správě spolu s dalšími metodami (např. benchmarking, CAF), které navíc efektivně propojuje. Pro měření kvality MA21 je sestavena oficiální sada Kritérií MA21, která byla v roce 2006 schválena Radou vlády pro udržitelný rozvoj. Kritéria shrnují základní aspekty, které má municipalita postupující v rámci MA21 prokázat. Cílem kritérií není poskytnout obcím jednotný návod pro realizaci MA21, ale přehledný nástroj (vodítko) pro základní body postupu. Kritéria MA21 jsou členěna do čtyř základních kategorií „A“ (nejvyšší) – „D“ (nejnižší). Těmto kategoriím předchází ještě tzv. „nultá“ kategorie „Zájemci“. Každá z kategorií má svá vlastní kritéria a jasně měřitelné ukazatele, které hodnotí úroveň realizace procesu MA21 v dané municipalitě. Předpokladem pro splnění celé kategorie je naplnění a zdokumentování všech v ní obsažených Kritérií MA21. Zdroj: www.nszm.cz Municipalita, která se systematicky a dlouhodobě zabývá zdravím, kvalitou života a udržitelným rozvojem a která se ptá svých obyvatel na jejich názory, může být „zdravou“. Tak lze ve zkratce vysvětlit pojem „Zdravé město“. V roce 1988 iniciovala OSN – Světová zdravotní organizace (WHO) mezinárodní Projekt Zdravé město (WHO Healthy Cities Project), ke kterému přizvala nejvýznamnější evropské metropole. Během patnácti let se do projektu zapojilo 1 300 Zdravých měst, obcí a regionů ve 30 evropských zemích. Po roce 1989 se myšlenky uvedeného projektu začaly realizovat i v České republice. V roce 1994 vytvořilo jedenáct aktivních měst asociaci s názvem Národní síť Zdravých měst České republiky (NSZM). Dnes tato mezinárodně certifikovaná asociace zastřešuje desítky měst, menších obcí, ale také kraje a mikroregiony. NSZM je v současné době jedinou municipální asociací v ČR, která má ve svém statutu systematicky podporovat praktickou realizaci hodnot: udržitelný rozvoj, zdraví a kvalita života v podmínkách našich měst, obcí a regionů. Členové NSZM – Zdravá města, obce a regiony – uplatňují principy místní Agendy 21. „Zdravé město, obec, mikroregion, kraj“ je prestižní označení pro municipalitu, která je aktivně zapojena do mezinárodního Projektu Zdravé město (obec, region) pod patronací OSN-WHO. V rámci jednotlivých států Evropy vznikají národní sítě, které mezi sebou spolupracují. Ačkoliv Zdravé město, obec, region má organizační zázemí úřadu, není pouhou „úřední aktivitou“. Je zejména projektem komunitním – otevírá prostor pro posilování aktivity a zájmu obyvatel. Zdravá města, obce a regiony systematicky podporují kvalitu veřejné správy, kvalitu strategického plánování a řízení s ohledem na udržitelný rozvoj a podporu zdraví, aktivně se ptají svých obyvatel na jejich názory. Zdroj: www.nszm.cz

Aktivní účast občanů na veřejných projednáních

17

18

3. KOMUNIKACE V RÁMCI STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ 3. 1. Metodika zohledňování potřeb veřejnosti v procesu strategického plánování - model „dělat správné věci správně“ Za každým rozhodnutím ve veřejném sektoru (na městské, krajské či státní úrovni) stojí konkrétní lidé. Tato každodenní rozhodnutí politiků, manažerů a úředníků mohou situaci města zlepšovat nebo ji zhoršují (špatné předpisy, nehospodárné či neúčelné investice, všechny druhy plýtvání atd.). Klíčem k moderní, efektivní a výkonné veřejné správě je: (1) vybrat a prosadit „správné věci“, tedy správné investice, aktivity, opatření, legislativu atd., (2) správně je provádět, (3) správně komunikovat dovnitř úřadu i ven, zejména s veřejností. Zkráceně to znamená „dělat správné věci správně“ a správně komunikovat s veřejností (viz následující obrázek). Obr. č. 4: Metodika zohledňování potřeb veřejnosti v procesu strategického plánování města - model „dělat správné věci správně“ +

„DČlat (vybrat) správné vČci“ je úkolem zejména zastupitelĤ mČsta.

Dčlat (vybrat) správné včci

SprávnČ je provádČt

Správnč komunikovat (s veĝejností)

„SprávnČ je provádČt“ je úkolem zejména úĜadu a organizací mČsta.

Úspčch vyžaduje zvčtšovat prĥnik – dčlat správné včci správnč a správnč komunikovat

„SprávnČ komunikovat“ je úkolem nejen zastupitelĤ a úĜadu, ale všech zúþastnČných.

Zdroj: Půček, Ochrana (2009) – Chytrá veřejná správa, upraveno

Pokud při strategickém plánování respektujeme tento model, budeme lépe zohledňovat potřeby veřejnosti v procesu strategického plánování. Tlak ve směru šipek (tedy na zvětšování průniku „dělat správně věci správně“) má vytvářet: • nejen vedení města (za to jsou z daní placeni) a zastupitelé (za tím účelem byli občany města zvoleni), • ale také pracovníci úřadu a městských organizací a • zejména veřejnost (občané, podnikatelé, neziskový sektor atd.). Jednotlivé části modelu můžeme podrobněji popsat takto: (1) Dělat správné věci – znamená vybrat a prosadit (schválit) nejpotřebnější či nejdůležitější investice, aktivity, veřejné služby, opatření, legislativu atd., a to v optimálním rozsahu. Co je považováno za „správnou věc“, záleží na hodnotovém rámci člověka, na jeho zkušenostech a vzdělání, politické orientaci atd. Samozřejmě ve fázi výběru a schvalování „správných věcí“ je nezbytné zapojení veřejnosti. Na místní (a částečně i na krajské) úrovni bývá dohoda o tom, co jsou „správné věci“, snadnější; tedy například u města dohoda o: (a) rozsahu investic (například do vybavenosti sídlišť, chodníků či místních komunikací, sportovních zařízení, majetku města atd.), (b) míře podpory a rozsahu poskytovaných veřejných služeb v komunální oblasti (svoz odpadu, čistota města atd.), v oblasti školství, kultury a sportu, v oblasti bezpečnosti a prevence kriminality, v sociální oblasti atd. Výběr „správných věcí“ také závisí na mnoha limitujících faktorech, například: (a) finančních limitech (rozsah zdrojů, které máme k dispozici v daném období), (b) přírodních limitech daného území, územních rezervách a ostatních limitech území (často definovány územním plánem obce či zásadami územního rozvoje kraje), (c) limitech daných platnou legislativou, (d) termínech, časových možnostech či „načasování“, (e) limitech, které jsou dány platnými smlouvami, dalšími závazky a rozhodnutími v minulosti atd., (f) ostatních omezeních. (2) Pokud jsou vybrány a schváleny „správné věci“, je nezbytné je provádět správným způsobem. Zatímco výběr „správných věcí“ je spíše v odpovědnosti politických představitelů, správné provádění by mělo být činností manažerů a úředníků ve veřejné správě. Správné provádění je otázkou promyšleného řízení a inovování. Zahrnuje zejména nutnost: (a) monitorovat či měřit dosahování „správných věcí“ – tedy cílů a jejich indikátorů, (b) z hlediska samotné činnosti, investice či veřejné služby provádět vše efektivně, výkonně, kvalitně, v přiměřených lhůtách, (c) z finančního hlediska provádět vše hospodárně, efektivně a účinně. (3) Třetí a stejně důležitou částí modelu je správná komunikace dovnitř úřadu i ven, zejména s veřejností, a to jak v oblasti výběru a schvalování „správných věcí“, tak v oblasti správného provádění. Z hlediska zapojování veřejnosti a komunikace s ní existuje celá řada možností a standardů, jak postupovat. Na místní úrovni je to například místní Agenda 21, městský (či regionální) marketing, různé techniky šetření názorů veřejnosti včetně šetření spokojenosti atd.

19

20

Model „dělat správné věci správně“ je výrazně orientován na dosahování cílů („správných věcí“ – tedy cílů, kterých chceme dosáhnout) efektivně, hospodárně, účinně, výkonně a kvalitně (tedy „správným způsobem“), a současně na správnou komunikaci s veřejností a dalšími „klíčovými hráči“ (zainteresovanými stranami, aktéry).

3. 2. Popis komunikačních kanálů (komunikační manuál) a příklady komunikace Správná komunikace a zapojení veřejnosti, neziskového sektoru a podnikatelské sféry („klíčových aktérů“) do procesu strategického plánování významně ovlivňuje úspěch při dosahování cílů. Komunikaci můžeme rozdělit na: (1) komunikaci dovnitř „radnice“5 (komunikaci mezi vedením úřadu a úředníky, komunikaci mezi zastupiteli a vedením úřadu, komunikaci mezi zastupiteli a úředníky). Způsob komunikace mezi zastupiteli a úřadem řeší zejména jednací řád zastupitelstva (je dostupný na www.mesto-uh.cz) a jednací řád rady. (2) komunikaci vně „radnice“ (tedy mezi zastupiteli a úředníky na straně jedné, veřejností na straně druhé). Komunikační manuál je jedním z nástrojů, který město může využít pro zkvalitnění práce s veřejností. Komunikační manuál při strategickém plánování města Uherského Hradiště je tvořen: • Popisem komunikačních kanálů (viz následující tabulka) • Třemi procesními mapami (příloha publikace) popisujícími postupy úřadu při: (1) změně / doplnění střednědobého nebo strategického plánu (procesní mapa 1), (2) ročním hodnocení střednědobého plánu (procesní mapa 2), (3) odpovědích na dotazy k rozvoji města, strategickému plánování a MA21. V následující tabulce jsou uvedeny jednotlivé způsoby komunikace vně „radnice“ (komunikační manuál) mezi zastupiteli a úřadem na straně jedné a veřejností (občany, zástupci firem, neziskových organizací, dalších institucí atd.) na straně druhé. První sloupec uvádí název komunikačního kanálu. Ty jsou v rámci tohoto komunikačního manuálu rozděleny do pěti skupin: (1) Úřední a běžná komunikace, (2) Elektronická a obdobná komunikace, (3) Práce s médii, (4) Zapojování veřejnosti, (5) Další (ostatní) způsoby komunikace. Ve druhém sloupci najdete popis používání tohoto způsobu komunikace radnicí v Uherském Hradišti nebo postup, podle kterého úřad postupuje. Třetí sloupec uvádí předpokládané použití v rámci strategického plánování.

5

přesněji řečeno dovnitř Města Uherské Hradiště (tedy úřadu, orgánů města, městské policie, městských organizací atd.)

21

Tab. č. 2: Popis komunikačních kanálů (komunikační manuál) Název komunikačního kanálu

Způsob používání radnicí v Uherském Hradišti obecně při komunikaci a informování

Kontaktní osoba/odbor

Předpokládáme využívat při strategickém plánování v Uherském Hradišti

1. ÚŘEDNÍ A BĚŽNÁ KOMUNIKACE Běžná korespondence a vyřizování žádostí, stížností

Na každém odboru je zodpovědná Spisový a skartační řád. osoba, která eviduje běžnou korePravidla pro vyřizování petic a stížností. Ano – písemná komunikace spondenci (včetně podatelny). Směrnice 03/2008 k provedení zákona 106/1998 Sb. o svona podněty či dotazy Stížnosti řeší právní odbor (Magda bodném přístupu k informacím Tichá).

Poskytování telefonických a osobních informací

Etický kodex zaměstnance města UH

Úřední deska města

V okolí hlavní budovy Městského úřadu (Masarykovo nám.) – přední a zadní vchod, ul. U Reduty. Elektronicky – www. Vladimíra Halodová, právní odbor mesto-uh.cz/deska

Zpravodaj města

Vychází měsíčně.

Tiskový mluvčí, odbor kanceláře starosty

Ano – informování o průběhu realizace a výstupech projektu

Informační vývěsky města

Prostřednictvím MIC

Město nevlastní informační vývěsky

Ano – umístění pozvánek souvisejících s aktivitami projektu

Podatelna a informace (hlavní budova MěÚ)

Otevírací doba: Po, St: 8:00 – 17:00 Út: 8:00 – 15:30 Čt: 8:00 – 15:00 Pá: 8:00 – 14:00

Jana Kolářová, Jindřich Stašek, odbor informatiky a komunikace

Ano – přesměrování ‚na odpovědnou osobu

Michal Pernička, Odbor informatiky a komunikace

Ano – průběžné zveřejnění informací o průběhu realizace projektu, zveřejnění pozvánek a aktualizovaného SPRM.

Všichni pracovníci MěÚ

Ano – osobní komunikace s veřejností dle zájmu Ano – umístění pozvánek či zásadních informací

2. ELEKTRONICKÁ A OBDOBNÁ KOMUNIKACE: Internetové stránky města

http://www.mesto-uh.cz/

Internetové stránky MIC, projektů, městských organizací atd.

http://www.uherske-hradiste.cz/ - MIC http://www.mesto-uh.cz/ - sekce koncepce a projekty

Michal Pernička, odbor informatiky a komunikace, Bernadetta Vaculíková (MIC), Pavel Hubáček, oddělení rozvoje města

Ano – informace o výstupech projektu, pozvánky

Rozesílání e-mailových zpráv

Možnost odběru novinek http://www.mesto-uh.cz/

Michal Pernička, odbor informatiky a komunikace

Ano – poskytování informací, pozvánky

eGovernment

Datová schránka, elektronická podatelna, czech point – www.mesto-uh.cz , technologické centrum

Jindřich Stašek , Jiří Paluřík, odbor informatiky a komunikace

Ano – poskytování informací, pozvánky

Vydávání tiskových zpráv

Zpracovávají kompetentní odbory MěÚ pro tiskovou mluvčí


Ano – poskytování informací o průběhu realizace a výstupech projektu, pozvánky

Pořádání tiskových konferencí

Zajišťuje tisková mluvčí – 2x – 3x měsíčně (po schůzi RM a jednání ZM)



Články v tisku, časopisech

Zpracovávají kompetentní odbory MěÚ, komunikace přes tiskovou mluvčí



Televize a rozhlas, Městský infokanál

Směrnice 06/2009 upravující podmínky hlášení místních rozhlasů v místních částech města UH. Komunikace s TV přes tiskovou mluvčí, popř. Zdroj informací z webu města



Informační plakáty, pozvánky

Dle zvážení dotyčných odborů MěÚ ve vazbě na své aktivity.

Pořádající odbor – dle předmětu jednání

Ano – poskytování informací o průběhu realizace a výstupech projektu.

Mediální partnerství

Na základě smlouvy o partnerství nebo bezplatné mediální partnerství (zahrnující propagaci poskytovatele služby).

Pořádající odbor – dle předmětu jednání

Ano – informace o projektu, pozvánky

3. PRÁCE S MÉDII

22

Název komunikačního kanálu

Způsob používání radnicí v Uherském Hradišti obecně při komunikaci a informování

Kontaktní osoba/odbor

Předpokládáme využívat při strategickém plánování v Uherském Hradišti

4. ZAPOJOVÁNÍ VEŘEJNOSTI Veřejné fórum o rozvoji města

1 x ročně

Miroslava Hrabalíková, koordinátorka MA21 a PZM

Ano – zohlednění námětů pro rozvoj města od veřejnosti ve SPRM

Veřejná projednání, kulaté stoly

Aktivity místní Agendy 21 (1 x ročně veř. Projednání, 2 x ročně kulaté stoly). Dle zákona č. 183/2006 Sb. (např. územní plán)

Miroslava Hrabalíková, koordinátorka MA21 a PZM. Kompetentní odbor (projednání vyplývající ze zákona).

Ano – zohlednění námětů a připomínek od veřejnosti ve SPRM

Osvětové kampaně

Osvětové kampaně a akce s tématikou udržitelného rozvoje (Týden pro Zemi, Evropský týden mobility, Den zdraví, Den stromů, besedy – www.mesto-uh.cz)

Komunitní plánování

Komunitní plánování sociálních služeb – 1. Komunitní plán sociálních služeb v UH na období 2008 – 2013, odbor sociálních služeb a zdravotnictí www.mesto-uh.cz ) V rámci veřejného fóra - Komunitní plán zdraví a kvality života města UH http://dataplan.info/cz/uherske-hradiste)

Miroslava Hrabalíková, koordinátorka MA21 a PZM.

Ano – informovanost o vazbě projektu na udržitelný rozvoj města

Lubomír Náplava, koordinátor komunitního plánování sociálních služeb, odbor sociálních služeb a zdravotnictví

Ano – zohlednění Komunitních plánů v SPRM a způsob komunikace s veřejností.

Šetření a ankety

Ověření výstupů aktivit plánování s veřejností. Sledování indikátorů UR (www.timur.cz)

Miroslava Hrabalíková, koordinátorka MA21 a PZM nebo kompetentní odbor

Ano – sledování indikátorů naplňování SPRM

Letáky / brožury

Informační materiály pro veřejnost (zpracovávají kompetentní odbory MěÚ)

Kompetentní osoba jednotlivých odborů dle účelu materiálu

Ano – informovanost veřejnosti (aktualizovaný SPRM – stručná struktura)

5. DALŠÍ ZPŮSOBY KOMUNIKACE Výstavy

Mezinárodní filmová soutěž Týká se to také tebe – www. tsttt.cz Tematické výstavy v Klubu kultury – www.kkuh.cz, Dům roku, Stavba roku - www.mesto-uh.cz

Modely a vizualizace

Model rekonstrukce Masarykova náměstí – prostory MěÚ Vizualizace Aquapark UH – www.aquapark-uh.cz Vizualizace interiéru Kina Hvězda – www.mkuh.cz

Konference a semináře

Pořádání tematických seminářů (vzdělávací, tématika UR, přenos dobré praxe). Mezinárodní konference Mezinárodní sítě kulturního nehmotného dědictví (ICCN) pod záštitou UNESCO. Konference sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka

Michaela Králová, Klub kultury Aleš Holý (Dům roku, Stavba roku), odbor architektury, plánování a rozvoje Aleš Holý, vedoucí odboru architektury, plánování a rozvoje Bronislava Struhelková, vedoucí odboru investic Miroslava Hrabalíková, Koordinátorka MA21 a PZM (semináře). Radka Borunská, vedoucí oddělení architektury Libuše Hradilová, oddělení architektury

Ano – prezentace záměrů města

Ano – prezentace záměrů města Ano – informace o průběhu realizace projektu a prezentace klíčových oblastí SPRM. Vzdělávání zaměstnanců MěÚ k SPRM prostřednictvím školících seminářů, workshopů.

Zdroj: autoři Další informace: Oddělení rozvoje města, odbor APR, MěÚ Uherské Hradiště, RNDr. Jaroslav Bičan, tel.: 572 525 243, e-mail: [email protected]

4. PROJEKT „ZEFEKTIVNĚNÍ PROCESU STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ A ŘÍZENÍ ROZVOJE MĚSTA HERSKÉ HRADIŠTĚ“

Stejně jako řada jiných českých měst disponuje město Uherské Hradiště tzv. strategickým plánem rozvoje města. Strategický plán rozvoje musí v zájmu efektivity průběžně reagovat na proměnlivost vnějších podmínek a hlubší poznání. Projekt, v rámci něhož je vytvářena i tato brožura, umožní: (a) lépe, tj. efektivněji, kvalitněji, otevřeněji řídit rozvoj města v návaznosti na dostupné finanční i lidské zdroje, (b) zvyšovat výkonnost a kvalitu práce úředníků i volených představitelů se čtyřletým mandátem od voličů, (c) sledovat spokojenost občanů a systematicky reagovat na jejich podněty k rozvoji města či jím poskytovaným službám, (d) čerpat ještě více prostředků z EU na „správné věci“ (viz kap. 3.1), (e) využívat příležitostí a v neposlední řadě jít také příkladem pro ostatní města nejen ve Zlínském kraji, ale v celé České republice. Napříč těmito dílčími cíli projekt vytváří pozitivní tlak na vytváření nekorupčního, partnerského, kreativního prostředí, jehož aktéři mají za cíl jediné – zvyšovat kvalitu života místních obyvatel. K těmto ambiciózním, zároveň však zcela přirozeným cílům spějí i ostatní česká města, ať už s využitím evropských peněz či bez nich. Cesty, jak cílů dosáhnout, se ale mohou lišit. V tom ostatně spočívá „konkurenční boj“ při hodnocení žádostí o dotace. Jakou cestu, tedy jaké kroky ke zvýšení kvality života obyvatel a zefektivnění veřejných služeb zvolilo město Uherské Hradiště? (1) Popis a hodnocení aktuálního procesu strategického plánování a analýza strategických dokumentů města Aktivita umožňuje odstranit první duplicity a povede ke zpřehlednění strategického plánování a řízení ve městě. Jejím cílem není stávající dílčí rozvojové koncepce rušit, nýbrž vyzvat nositele nebo zpracovatele koncepcí, aby zvážili míru využití dokumentů, jejich racionalitu a vztah k tzv. nadřazeným strategickým dokumentům města, zejm. územnímu a strategickému plánu, případně navrhli jejich revizi. Přehledný souhrn strategických dokumentů a schéma jejich vzájemné provázanosti jsou předloženy ke schválení zastupitelstvu města společně s návrhem na zefektivnění procesu strategického plánování. Ten je pro přehlednost znázorněn s využitím procesního modelu.

23

24

Součástí aktivity je i vytvoření pracovní pozice manažera SPRM a ustanovení pětičlenné pracovní skupiny na městském úřadě, která bude na operativní úrovni řídit nově navržené a zavedené postupy, dohlížet na jejich dodržování a dávat případná doporučení ke zdokonalení, neboť strategické plánování a řízení je kontinuální proces. Výstupy aktivity jsou ukotveny v relevantních směrnicích, které vydává tajemník městského úřadu a schvaluje rada města. (2) Zlepšení komunikace s veřejností Názory veřejnosti, jejich zpětná vazba a obecně spokojenost s životem ve městě významně ovlivňují směry rozvoje Uherskohradišťska. Město touto aktivitou reaguje nejen na požadavky MV ČR, které dlouhodobě prosazuje zkvalitnění komunikace na ose samospráva (volení představitelé města) – úřad – občan, ale využívá zde svých zkušeností z místní Agendy 21 a snaží se o širší zapojení občanů, příp. jimi formovaných zájmových skupin do diskuzí o rozvoji města, a to s cílem dosažení širší shody napříč celou komunitou. Jedním z výstupů druhé aktivity je i tento komunikační manuál. (3) Zavádění „inovovaných postupů“ do praxe v rámci aktualizace Strategického plánu rozvoje města Uherské Hradiště do roku 2020 (SPRM UH 2020) S ohledem na časové, kapacitní i finanční možnosti město nezačíná tvořit nový strategický plán, ale intenzivně se věnujeme tomu stávajícímu tak, aby se stal společně se střednědobým „akčním“ plánem nedílnou součástí každodenní práce politiků i úředníků. Aktualizace spočívá v přehodnocení klíčových rozvojových oblastí, jejich zpřehlednění, naplnění aktuálními rozvojovými cíli města, propojení na konkrétní připravované projekty (zde bude představeno „multiprojektové řízení“), na každoroční rozpočtování města, ale i na programové prohlášení koalice. Již při aktualizaci SPRM UH 2020 je vedena intenzivní diskuze o reálné dosažitelnosti a měřitelnosti cílů, protože pouze za těchto předpokladů jsou nositelé rozvojových oblastí ochotni s plánem aktivně pracovat. Aktualizace je realizována s metodickou podporou externích odborníků, nikoliv jimi samotnými. (4) Nastavení motivačního systému s využitím metody BSC (viz kap. 2.2) Nástroj bude sloužit ke sledování naplňování cílů ve strategickém plánu. Právě metoda typu BSC může výrazně napomoci přechodu od strategie k realizaci, protože prostřednictvím sady 35 - 40 pečlivě vybraných indikátorů (popsaných ve strategických kartách) umožňuje změřit, a tedy i zhodnotit naplňování dílčích cílů strategického plánu a vytvářet tlak na odpovědné nositele cílů. Aktivita umožní vytvořit tzv. strategickou mapu města, která se následně stává jednak nástrojem řízení rozvoje, ale i formou komunikace rozvojových cílů města z pohledu občana coby „klíčového zákazníka“ veřejné správy. (5) Vzdělávání politiků a odpovědných úředníků Průřezová aktivita projektu má za cíl posílit jejich schopnosti strategicky řídit a plánovat s využitím výstupů projektu. Vzdělávání je pojato jako interaktivní semináře spíše než školení. Lektoři využívají konkrétních případů z města Uherské Hradiště, což výrazně přispívá k rychlému pochopení odborných témat. Pozornost je věnována mimo jiné také tématu komunikace s veřejností. (6) Implementace softwarové podpory Monitorovací systém ve formě SW usnadní práci pracovní skupině při sledování naplňování cílů ve střednědobém plánu a zajistí udržitelnost celého systému. Je zaváděn zcela v souladu se stávající technologickou infrastrukturou města tak, aby tento řídící nástroj nebyl vytržen z informačního systému. Projekt je zde propojen na tzv. vnitřní integraci úřadu (realizována paralelně z Integrovaného operačního programu).

Všechny klíčové aktivity projektu jsou realizačním týmem prováděny tak, aby po skončení externího financování bylo možné v nich dále pokračovat. Evropské prostředky tedy umožní vytvořit prokazatelně funkční systém plánování a řízení a proškolit v něm klíčové pracovníky. Jejich úlohou je pak udržet nové metody a postupy a aktivně podpořit jejich zavádění do celého úřadu. Harmonogram realizace projektu 2.pol. 2010

1.pol. 2011

2.pol. 2011

1.pol. 2012

2.pol. 2012

Analýza procesů Zlepšení komunikace s veřejností Aktualizace SPRM Nastavení motivačního systému (BSC) Vzdělávání Technická podpora

Další informace: Oddělení rozvoje města, odbor APR, MěÚ Uherské Hradiště, Ing. Miroslav Hrabalíková, tel.: 572 525 251, e-mail: [email protected].

1.pol. 2013

25

26

5. STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ

Programy rozvoje města Samospráva Uherského Hradiště již od druhé poloviny devadesátých let minulého století využívá principy strategického plánování pro stimulaci a řízení sociálně ekonomického rozvoje města. Strategické plánování řeší problémy dlouhodobě a komplexně a pomáhá dosáhnout konsensu v hlavních otázkách, které město musí řešit. První souhrnný rozvojový dokument, Program rozvoje města, schválilo městské zastupitelstvo v roce 1997. Dokument, který zpracovali vybraní experti ve spolupráci s politiky a pracovníky radnice, poměrně přesně vystihl hlavní problémy města a ve své návrhové části předvídal a formuloval náměty, předznamenal pozdější úspěšný rozvoj města (např. vznik průmyslové zóny na Jaktářích, poprvé zde byla nastíněna myšlenka na využití vojenských kasáren pro vysoké školství, byla popsána trasa severního obchvatu města apod.). V období příprav města na vstup České republiky do EU byla s ohledem na nové možnosti pro samosprávy při využívání zdrojů evropské regionální politiky provedena aktualizace původního Programu rozvoje. Program rozvoje města z roku 2004 byl koncipován jako otevřený, flexibilní dokument prostorového plánování a byl strukturován do následujících problémových okruhů: • • • • • • • • • •

optimální využití dostupných zdrojů financování rozvoje města rozvoj zaměstnanosti ve vazbě na stávající hospodářskou situaci města podpora rozvoje podnikání ve městě bytová politika rozvoj občanské vybavenosti, zejména školství, zdravotnictví, kultury a tělovýchovy péče o památky a kulturní dědictví péče o krajinu a životní prostředí cestovní ruch a možnosti jeho rozvoje problematika dopravy rozvoj technické a sociální infrastruktury

I program z roku 2004 byl zpracován expertní metodou. Zastupitelstvo města dokument schválilo v prosinci 2004. Vzhledem k tomu, že sousední města, Staré Město a Kunovice, ve stejném období zpracovávala vlastní programy rozvoje, nabídla se jedinečná příležitost koordinovat rozvojové dokumenty všech tří partnerů městského regionu, obdobně jak tomu bylo například v případě územního plánu. Obsahová logika tohoto postupu byla zcela jasná – řada komunálních a společenských problémů je

společná všem třem městům a účelná spolupráce při jejich řešení umožní všestranně výhodnou sídelní dělbu práce a v důsledku celkovou úsporu vynaložených nákladů. Výsledkem této spolupráce byl Společný program rozvoje měst Staré Město-Uherské Hradiště-Kunovice z roku 2005. Dokument má pouze koordinační charakter, nebyl schválen, rady zúčastněných měst ho pouze vzaly na vědomí. Zdůraznil však potřebnost koordinace rozvojových záměrů mezi třemi městy tvořícími souměstí a předznamenal pozdější spolupráci v některých oblastech.

Strategický plán rozvoje města do roku 2020 Na začátku roku 2007 přistoupilo vedení města k aktualizaci Programu rozvoje města z roku 2004. Úkoly obsažené v tomto rozvojovém dokumentu byly částečně splněny a kromě toho se změnila od roku 2004 situace ve městě i vnější podmínky související především s možností čerpání prostředků z fondů EU v programovacím období let 2007 – 2013. Bylo třeba mj. vyladit rozvojové plány města s prioritami vyšších celků a připravit rámec pro projekty, které budou propojené do ucelených logických záměrů. Vedení města se shodlo, že v rámci aktualizace bude zpracován Strategický plán rozvoje města do roku 2020, který bude odrážet úroveň dosaženého rozvoje města, zájmy různých cílových skupin a konsensus (dohodu) mezi nimi a bude praktickým nástrojem strategického řízení rozvoje města. Jako metoda zpracování byla poprvé zvolena metoda komunitního plánování, která sleduje komplexnost dokumentu (dotýká se všech důležitých sfér života města), konsensuálnost (odráží společné zájmy různých zájmových skupin a občanů), klade důraz na udržitelnost navrhovaného rozvoje v dlouhodobém měřítku (jako předpoklad pro rovnovážný a dlouhodobý rozvoj města se zajištěním potřebné kvality života) a praktické uplatnění strategického dokumentu s pomocí ukazatelů úspěšnosti. Tato metoda je uplatněním mezinárodně podporované místní Agendy 21 (viz kapitola 2.4). Strategický plán rozvoje města do roku 2020 vychází z řady podkladů, mezi které patří Program rozvoje města z roku 2004, dílčí a oborové analýzy a koncepce i výsledky Dotazníkového šetření ke spokojenosti občanů se životem ve městě, výsledky Průzkumu podnikatelského prostředí a neziskového sektoru či výsledky ankety na webové stránce města. Proces zpracování koordinovala a vedla Řídící skupina ustanovená vedením města a složená ze zástupců města, úředníků z radnice, zástupců městských organizací, významných podniků a bank, nemocnice, škol, nezávislých odborníků i neziskových sdružení, a to pod vedením starosty města. Řídící skupina schvalovala výstupy jednotlivých fází vč. koordinačních schůzek, zapracování relevantních připomínek a závěrečnou verzi dokumentu k předložení radě a zastupitelstvu města. Členové Řídící skupiny provedli celkovou SWOT analýzu města, stanovili dlouhodobou VIZI rozvoje města a základní principy jejího naplňování (MISI). Dále určili klíčové oblasti rozvoje města: • • • • • •

Vzdělávání a školství Podnikání a zaměstnanost Životní prostředí Doprava Kultura a památky Sport a volnočasové aktivity

• • • • • •

Zdravotnictví a sociální služby Bydlení Cestovní ruch Bezpečnost Rozvoj informačních a komunikačních technologií Řízení rozvoje

27

28

Ke klíčovým oblastem rozvoje města byly ustanoveny pracovní skupiny, v nichž pracovali členové Řídící skupiny a zástupci veřejného i soukromého sektoru. Záměrem, stejně tak jako u Řídící skupiny, bylo zastoupení veřejného, ziskového a neziskového sektoru a možnost konfrontace různých názorů a zkušeností. Pracovní skupiny se sešly na 2 kolech jednání, provedly analýzu oblasti, stanovily vizi rozvoje oblasti, strategické a specifické cíle pro oblast, přiřadily k nim dostupné ukazatele úspěšnosti a stanovily priority v rámci dané oblasti. Koordinaci mezi jednotlivými pracovními skupinami zabezpečoval zpracovatel prostřednictvím koordinačních schůzek. Celkem se zpracování Strategického plánu rozvoje města Uherské Hradiště do roku 2020 zúčastnilo více než 120 osobností města vč. celého vedení města. O zpracování strategického plánu, jeho průběhu i možnostech zapojit se do zpracování byli občané a zájemci průběžně informováni prostřednictvím webové stránky města a Zpravodaje města Uherské Hradiště. Dílčí výstupy i pracovní verze strategického plánu byly k dispozici na webové stránce města k veřejnému připomínkování. Strategický plán vytyčuje hlavní směry rozvoje města na období příštích 15 let, strategické i specifické cíle a pojmenovává priority, ke kterým by měly být přiřazeny konkrétní projekty a aktivity pro jejich naplnění v krátkodobém (1 – 2 roky) i střednědobém (3 – 7 let) horizontu. Kromě vytyčení směrů rozvoje by měl strategický plán přinést větší možnosti získat prostředky z fondů Evropské unie a z dalších externích zdrojů pro rozvoj města. Během zpracování Strategického plánu bylo shromážděno množství návrhů na konkrétní projekty a akce, které by měly přispět k naplnění stanovených cílů. Odbornou stránku procesu zpracování Strategického plánu zajišťovala společnost MEPCO, s.r.o. Tato společnost má zkušenosti se zpracováním strategií rozvoje měst v ČR i v zahraničí. Strategický plán schválilo zastupitelstvo v prosinci 2007.

Další informace: Oddělení rozvoje města, odbor APR, MěÚ Uherské Hradiště, RNDr. Jaroslav Bičan, tel.: 572 525 243, e-mail: [email protected].

29

Obr. č. 5: Schematické zobrazení vazeb strategických dokumentů a iniciativ Dokumenty a iniciativy týkající se rozvoje – strategické Národní strategický referenční rámec, dokumenty k operačním programům včetně ROP – pokud je strategický plán nerespektuje, může ohrozit přístup k těmto prostředkům

Strategické dokumenty státu (Strategie regionálního rozvoje, různé sektorové strategie), strategie Zlínského kraje – je doporučeno, aby je strategický plán respektoval

Politika územního rozvoje ČR, Zásady územního rozvoje kraje + další dokumenty územního charakteru, které musí územní plán respektovat

Dokumenty, které by měl územní plán

Dokumenty, které by měl strategický plán respektovat • Strategie mikroregionu (Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě) • Akční plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Slovácko • Program rozvoje souměstí UH, St.Město a Kunovice

Strategické a územní plánování ve městě Strategický plán rozvoje města UH 2020. Schválen 2007 Integrovaný plán rozvoje města (IPRM) Schválen 2009 Aktualizace: Strategický plán rozvoje města 2020

Závazky plynoucí z: • členství ve sdruženích (SMO, NSZM atd.) • účastí v projektech (Vinařské stezky, Komunitní plán. soc. služeb atd.) • z partnerských smluv (s městy)

Územní plán města Schválen 2002

Střednědobý plán 2014 Plán schválit 2011 Strategická mapa a soubor indikátorů dle BSC Plán schválit 2013

• Povodňový plán správního obvodu ORP Uherské Hradiště • Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Uherské Hradiště • Generel odvodnění pro území UH a St.Město (v přípravě)

Územní plán města Plán schválit 2011 Aktivity a závazky vůči správnímu obvodu: • Obce s rozšířenou působností • Stavebního úřadu

Podřízené dokumenty strategického charakteru – stav k 1. 9. 2010 APR Program regenerace MPZ III. aktualizace Program rozvoje měst UH, St. Město a Kunovice Strategický plán rozvoje města Uherské Hradiště do roku 2020 Integrovaný plán rozvoje města UH 2009 - 2015 Generel odvodnění pro území měst Uherské Hradiště a Staré Město (rozpracováno) Územní plán Uherské Hradiště Zásady bytové politiky města UH Energetická koncepce - energetický generel města UH Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Uherské Hradiště 2008 Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Uherské Hradiště 2010 OŽP Koncepce regenerace městských hřišť Plán odpadového hospodářství města UH Koncepce údržby veřejné zeleně OŠS Koncepce školství města UH do r. 2010 Návrh osnovy nové školské koncepce města UH Koncepce rozvoje sportu a tělovýchovy ve městě UH KCR Strategie rozvoje šetrného CR regionu Akční plán rozvoje CR turistické oblasti Slovácko Koncepce rozvoje kultury v UH

SSZ Komunitní plán sociálních služeb v UH na období 2008-2013 Katalog sociálních služeb v UH a okolí SMM Byty pro PVO v areálu bývalých kasáren Pravidla pro nakládání s byty pro PVO Úplné znění Opatření RM UH k nakládání s bytovým fondem v majetku města UH Zásady pro prodej bytových domů a bytů ve vlastnictví města UH OD Generel dopravy Uherské Hradiště - Staré Město – Kunovice Studie využitelnosti autobusového nádraží v Uherském Hradišti Studie dopravy v klidu na území MPZ UH Vyhodnocení dopravního průzkumu Generel cyklistické dopravy UH Parkovací objekt, Sokolovská ulice Dopravní model města UH MP Koncepce prevence kriminality pro období 2009 – 2011 OIK Informační strategie města UH

Zdroj: autoři

30

6. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ Strategický plán představoval výchozí podklad pro tvorbu a následnou implementaci tzv. Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM). Komplexní přístup, obsahová a časová provázanost, vyvážená kombinace tvrdých a měkkých projektů a aktivní spolupráce veřejného a soukromého sektoru – to jsou stěžejní parametry IPRM. Jeho zásady vycházejí z Lipské charty o udržitelných evropských městech, ve které se ministři členských států EU dohodli na společných principech a strategiích politiky urbánního rozvoje. Integrovaným plánem rozvoje města rozumíme soubor vzájemně obsahově a časově provázaných akcí, které jsou realizovány ve vymezeném území a směřují k dosažení společného cíle či cílů města, obce či lokality. Mohou být podpořeny z jednoho či více operačních programů. V tomto pojetí je IPRM základním koordinačním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje města za účelem identifikace a řešení problémů rozvojových oblastí města v návaznosti na využití podpory ze strukturálních fondů v programovacím období 2007 – 2013. IPRM zároveň reaguje na častý problém v řízení rozvoje měst; individuální projekty jsou často navrhovány bez návaznosti na stanovené strategické cíle města a pouze podle toho, ve kterém operačním programu je zrovna možné získat dotaci. V takovém případě lze těžko mluvit o integrovanosti projektů a synergickém efektu investovaných prostředků. V rámci IPRM je již koordinována realizace konkrétních aktivit a jsou zde soustředěny zdroje na řešení nejzávažnějších identifikovaných problémů ve vybrané problémové zóně na území města či obce. Tento integrovaný přístup přináší významný multiplikační efekt, který mobilizuje j ak veřejné, tak soukromé zdroje. Schválený IPRM je zároveň hlavní podmínkou pro čerpání finanční podpory z oblasti intervence 5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích Integrovaného operačního programu (IOP). Globálním cílem této oblasti intervence IOP je zvýšení kvality života pro obyvatele problémových sídlišť prostřednictvím revitalizace veřejných prostranství a regenerace bytových domů na těchto sídlištích. Proto jsou výdaje poskytovány na následující druhy aktivit: • revitalizace veřejných prostranství • regenerace bytových domů (Konkrétní typy projektů jsou popsány níže na příkladě IPRM Uherské Hradiště.)

Při zpracování IPRM musí být dodrženy následující podmínky: • zpracovatelem IPRM je město, které je zodpovědné za jeho realizaci; • IPRM musí vycházet ze strategických a rozvojových dokumentů města; • ve všech fázích přípravy, zpracování a realizace IPRM město respektuje princip partnerství a zapojení veřejnosti; • IPRM musí být integrovaným řešením, které přinese synergické efekty; • IPRM musí naplnit obsah a strukturu stanovenou tímto metodickým pokynem, doložit, povinné přílohy a dále doložit dodržení zásad pro přípravu a zpracování IPRM; • vymezená zóna pro IPRM musí splňovat alespoň tři kritéria:

31 (1) vysoká míra chudoby a vyloučení, (2) vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti (3) neuspokojivý demografický vývoj, (4) nízká úroveň vzdělání, (5) vysoký stupeň kriminality a delikvence, (6) obzvláště znečištěné životní prostředí, (7) nízká míra hospodářské aktivity, (8) velký počet přistěhovalců, (9) poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí, (10) vysoká energetická náročnost budov. Výběr zóny vhodné pro realizaci aktivit IPRM v IOP provede pak město na základě porovnání hodnot kritérií v určitém území se srovnávacími hodnotami, které byly projednány a schváleny Evropskou komisí. Integrovaný plán rozvoje města Uherské Hradiště je jedním z nástrojů realizace Strategického plánu rozvoje města Uherské Hradiště do roku 2020 a přispívá k dosažení strategických cílů v oblasti veřejných prostranství a bydlení. IPRM Uherské Hradiště byl zpracován v druhé polovině roku 2008. Do přípravy a řízení IPRM byly zapojeny i partnerské subjekty. Výsledný dokument byl projednán jak s partnery, tak s veřejností na veřejném projednání dne 2. prosince 2008. Zastupitelstvo pak definitivní znění IPRM Uherské Hradiště schválilo 8. prosince 2008. Hlavním cílem IPRM Uherské Hradiště je zlepšení kvality života ve vybraných lokalitách města tvořících tzv. zónu IPRM. Vymezená zóna v Uherském Hradišti vykazuje celkem 5 negativních odchylek oproti referenčním hodnotám a zahrnuje sídliště Malinovského (náměstí Republiky a ulice Šafaříkova, Svatováclavská, Mánesova, Boženy Němcové, Jiřího z Poděbrad, Svatoplukova a Průmyslová), dále lokality U Stadionu, Stadion, Tůně, Na Rybníku a část areálu bývalých kasáren. Hlavní cíl pak bude naplněn prostřednictvím třech specifických cílů korespondujících s oblastmi intervence IOP, kterými jsou: • revitalizace veřejných prostranství; • regenerace bytových domů; • zvyšování sociální integrace. Dosažení těchto cílů bude ve střednědobém horizontu měřeno těmito ukazateli: • počet regenerovaných bytů (kusy); • plocha revitalizovaného území (m2); • úspora spotřeby energie bytových domů (%); • počet nových nebo rekonstruovaných objektů občanské vybavenosti. Revitalizace veřejných prostranství spočívá: • v revitalizaci zeleně (např. redukce zpevněných ploch, doplnění ploch nové zeleně); • ve zvyšování bezpečnosti dopravy (např. budování nových chodníků, instalace bezbariérových úprav); • ve zvyšování vybavenosti veřejných prostranství (např. budování veřejných sportovišť).

32 Regenerace bytových domů zahrnuje: • zateplení bytových domů (např. zateplení obvodového pláště); • rekonstrukce vnitřních rozvodů (např. rekonstrukce a modernizace elektroinstalace); • zvyšování komfortu a bezpečnosti bydlení (např. rekonstrukce balkonů). Cíle zvyšování sociální integrace bude dosaženo zejména: • budováním či rekonstrukcí kulturních a vzdělávacích zařízení; • rozvojem vzdělávacích a sociálních programů. Součástí IPRM jsou aktivity různých žadatelů. Kromě města jakožto investora vlastních projektů se jedná o aktivity vlastníků bytových domů a aktivity investora, který realizuje projekt z OPPI. Tento projekt má vzhledem ke své povaze (infrastruktura pro vzdělávání) pro řešené území strategický význam. Nedílnou součástí IPRM jsou rovněž projekty neinvestičního charakteru v oblasti vzdělávaní a sociálního začleňování. Město vypracovalo základní strukturu systému výběru projektů v rámci realizace IPRM. Celý systém je založen na rovnosti přístupu tak, aby nedocházelo k diskriminaci potenciálních předkladatelů projektů. Pro systém výběru bude použita bodovací tabulka. V systému výběru projektů je zapracována podmínka naplňování indikátorů IOP. Řídící orgán IOP schválil IPRM Uherské Hradiště v březnu 2009. Následně byla uzavřena Dohoda o zabezpečení realizace IPRM mezi Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a městem Uherské Hradiště. Z dohody vyplývá závazek města Uherské Hradiště realizovat IPRM a závazek MMR alokovat patřičné prostředky. Realizace IPRM Uherské Hradiště potrvá do poloviny roku 2015. V současnosti probíhá realizace IPRM v 41 městech České republiky.

Další informace: Oddělení rozvoje města, odbor APR, MěÚ Uherské Hradiště, RNDr. Jaroslav Bičan, tel.: 572 525 243, e-mail: [email protected].

7. ÚZEMNÍ PLÁN UHERSKÉ HRADIŠTĚ

Výchozí podklady Výchozími podklady pro zpracování Územního plánu Uherské Hradiště jsou na prvním místě stávající platný územní plán, územně analytické podklady a rozbor udržitelného rozvoje území. Spolu s výstupy ze strategických dokumentů města Uherské Hradiště, koncepčních materiálů Zlínského kraje a dalších informací a poznatků o území se staly podkladem pro zadání Územního plánu Uherské Hradiště. V době vzniku této publikace byl Územní plán Uherské Hradiště ve fázi společného jednání.

Širší vztahy Abychom lépe porozuměli problémům města Uherské Hradiště a jejich následnému řešení, je důležité si na hned počátku uvědomit vztahy mezi městem Uherské Hradiště a jeho širším okolím. Uherské Hradiště se nachází v rozvojové ose OS11 vymezené v Politice územního rozvoje ČR, kterou dále zpřesňují Zásady územního rozvoje Zlínského kraje. Rozvojovou osou rozumíme širší území na spojnici významných center – rozvojových oblastí. Těmito územími vedou významné komunikace, jež stimulují rozvoj podél svých tras. V případě Uherského Hradiště probíhá rozvojová osa Dolnomoravským úvalem. Druhou určující vazbou je poloha v aglomeraci Staré Město – Uherské Hradiště – Kunovice. Samostatnost jednotlivých obcí má na rozvoj souměstí nezanedbatelný vliv. Lze se oprávněně domnívat, že by se souměstí - pokud by bylo jednou obcí – vyvíjelo odlišně, a to pravděpodobně směrem k větší integraci jeho jednotlivých komponent. Za současné situace není integrace jednotlivých částí aglomerace pro samosprávy okolních obcí prioritní. Významným faktorem je velký počet dojíždějících a velká spádovost města, které poskytuje nejrůznější služby obyvatelům ve svém nemalém správním obvodu. Význam této skutečnosti je nyní nadále posilován migrací obyvatel z měst do jejich zázemí, tzv. suburbanizací.

Územní podmínky města Uherské Hradiště Kromě širších souvislostí jsou velmi silnými determinanty stávající podmínky řešeného území: (1) Velikost a tvar území obce (2) Reliéf terénu a vodstvo (3) Historický vývoj sídla Město Uherské Hradiště je územím obce v kombinaci s dalšími faktory ve svém rozvoji výrazně limitováno. Z východu zasahuje na území města výběžek Vizovické vrchoviny s geologicky problémovými partiemi, ze severu je město ohraničeno řekou Moravou, která představuje potenciální ohrožení města povodněmi, na západě je území města zastavěno až po hranici svého území, v jižní části zasahuje ústí

33

34

údolí Olšavy jako významné komunikační trasy. Tyto faktory určovaly historický vývoj města a určují ho nadále. Jelikož řeka Morava i reliéf terénu představují komunikační bariéry, problematizují tyto faktory do dnešních dnů i řešení dopravního skeletu města. Do územních podmínek je možno zahrnout i historický vývoj sídla. Dnešní podoba města vznikla díky polycentrickému vývoji, tedy srůstem několika starších sídel (Uherské Hradiště, Mařatice, Jarošov, Sady, Vésky, Míkovice). Každá z historických epoch zanechala na území města stopy své stavební kultury i urbanismu Velkou Moravou počínaje, socialistickým realismem a sídelní kaší konče. Převážná část zastavěného území města je stabilizována.

Problémy města Uherské Hradiště Problémy města přímo či nepřímo vyrůstají z již zmíněných územních podmínek. Nejzávažnější a nejhůře řešitelné jsou problémy dopravy. Poloha v rozvojové ose v kombinaci s absencí rychlostní silnice R55 svádí tranzitní dopravu do centra Uherského Hradiště, kde se střetává s dopravou přivedenou silnicemi II/497 ve směru od Zlína a I/50 od Uherského Brodu a Brna. Problémy tranzitní dopravy jsou dále násobeny aglomeračními efekty (polohou města uprostřed souměstí) a značnou každodenní dojížďkou obyvatel z obcí v zázemí města. Celou situaci a její řešení ještě nadále komplikují zmíněné dopravní bariéry, tj. řeka Morava (jediný silniční most přes řeku), reliéf terénu (pouze dvě přístupové komunikace na sídliště Východ) a malá propustnost tělesa železniční dráhy (jediná přístupová komunikace do západní části města podjezdem). Se vzrůstajícím stupněm automobilizace vznikají problémy s kapacitou některých komunikací, ulic a křižovatek, přičemž jejich zkapacitnění je často limitováno stávající zástavbou. Značné problémy pak působí automobilová doprava v klidu, a to i ve stabilizovaných obytných souborech (sídliště). Dalším okruhem problémů města urbanistického rázu jsou problémy způsobené polycentrickým vývojem města. Tyto problémy se objevují na kompozičně nedořešeném styku srůstajících subcenter v podobě vzniku vnitřních periferií. Na území města se vyskytují plochy opuštěné, nevyužité, či využívané problematicky a nedostatečně. Plochy opuštěné armádou (kasárna, Rochus) již město adaptuje a využívá. Významná plocha k opětovnému využití vznikne plošnou redukcí areálu Uherskohradišťské nemocnice, jejímž zásadním problémem bude řešení funkčního napojení na širší souvislosti, funkční náplň a prostorové uspořádání. Dalšími využitelnými plochami v rámci zastavěného území města jsou např. plochy zahrádkářských kolonií, plochy podél železniční trati, Jarošovský pivovar a další. Plochou v kontextu města zcela mimořádnou je Sadská výšina využívaná zčásti k rekreaci, z části jako orná půda.

Podmínky pro rozvoj města Uherské Hradiště Určujícími faktory pro rozvoj města nejsou jen samotné podmínky řešeného území. Stejně významné jsou v čase proměnlivé podmínky hospodářské a společenské. V současné době se tyto podmínky mění s dynamikou tak výraznou, že se jim lze jen stěží přizpůsobovat. Proměnlivost podmínek v oblasti ekonomické ilustrují nenaplněné plochy pro průmyslovou zónu vymezené v platném územním plánu z roku 2002 a lze ji srovnávat s dynamikou dnešních jevů (úspory energií, fotovoltaika). Mezi hospodářské faktory musíme zahrnout i rozdílnou finanční náročnost (proveditelnost) rozvoje jednotlivých ploch, a to z hlediska investičních i provozních nákladů. Fenoménem proměny společenských podmínek poslední doby je přesun části městského obyvatelstva do jeho zázemí (suburbanizace). Její podstatou je touha po bydlení v příznivém životním prostředí

a práce v dostupném ekonomickém centru. Stimulem pro tento vývoj je především nižší cena pozemků i finanční náročnost investic v menších obcích. Zásadním vedlejším efektem tohoto jevu jsou vyšší stupeň automobilizace, vyšší zátěže pro životní prostředí a změna v distribuci příjmů obcí. Nových ploch pro rozvoj se vlivem omezení územními a jinými podmínkami dostává omezeně. Významným zdrojem rozvojových ploch jsou tak plochy v zastavěném území města dnes nedostatečně využité či přímo opuštěné. Jde o již zčásti obnovený areál bývalých kasáren, areál bývalého vojenského cvičiště na Rochusu, dále Jarošovský pivovar, zahrádkářské kolonie ve Štěpnicích, plochu opuštěnou po redukci areálu Uherskohradišťské nemocnice, popřípadě plochy podél železniční trati a další. Nové rozvojové plochy jsou pak vymezovány především na okrajích místních částí Mařatice, Jarošov, Sady, Vésky, Míkovice a Jarošov.

Koncepce obsažená v navrhovaném řešení Územního plánu Uherské Hradiště Koncepci obsaženou v Územním plánu Uherské Hradiště je možno rozdělit na: (1) koncepci uspořádání zastavěného území a (2) koncepci krajiny. (1) Koncepce zastavěného území je oproti platnému územnímu plánu novátorská ve značném rozšíření ploch se smíšeným využitím na úkor ploch s funkcí čistě obytnou. Věcným záměrem bylo umožnit nekolizní mísení funkcí obytných a funkcí občanské vybavenosti na území města, vytvořit tak podmínky jeho hospodářský rozvoj a omezit vznik místní dopravy. Opatřením již zmíněným je vymezení ploch přestavby, jež mají opět umožnit racionálnější využití nevhodně využitých partií města. Ve významných rozvojových plochách je navržena podmínka zpracování tzv. regulačního plánu. Je to nástroj územního plánování, který může ve stanoveném rozsahu nahradit některá územní rozhodnutí. Jeho pořízení je navrženo v souladu se zájmem města v opuštěné části areálu nemocnice s cílem napojit toto území na jeho širší souvislosti, zajistit kvalitní veřejná prostranství a chránit stávající hodnoty. Regulační plány jsou rovněž navrženy pro lokality Soví hora a Prostřední hora. Kromě regulačních plánů jsou pro návrhové plochy navrženy rovněž územní studie, které mají vyřešit základní prostorové vztahy a veřejnou infrastrukturu. Zvláštním opatřením jsou územní studie pro stabilizovaná území sužovaná problémy s parkováním vozidel. Jejich úkolem je vyřešit v těchto lokalitách problémy s dopravou v klidu s minimálními dopady na veřejná prostranství a veřejnou zeleň. Významným nástrojem koncepce zastavěného území je schéma výškového členění zástavby. Argumenty pro regulaci výškového členění zástavby jsou v principech urbanistické ekonomie, zejména vztahu omezené velikosti území obce k nákladům na jeho zainvestování a intenzitě jeho využití. Velkou měrou byly zohledněny požadavky kompoziční a estetické. Východiskem pro koncepci městské zeleně jsou rostoucí hrozby pro sídelní zeleň a z nich plynoucí potřeba ploch zeleně. Ta je zajištěna systémem stávajících městských parků a rozsáhlými plochami příměstské zeleně, jež tvoří Kunovický lesopark, Park Rochus a Sadská výšina s navazujícími plochami. Je vytrvalou snahou tyto plochy provázat pomocí zelených os a městskou zeleň s příměstskou propojit v jeden organický celek. (2) Koncepce krajiny pak v sobě zahrnuje řešení územního systému ekologické stability, ochranu přírody a rozvojové plochy vymezené v souvislosti se záměry Parku Rochus. Další plochy krajinné

35

36

zeleně mají ve volné krajině vytvořit interakční prvky a protierozní opatření na sklonité orné půdě. Vedle těchto záměrů bylo nutné do nezastavěného území rovněž umístit některé plochy technické infrastruktury (vedení zvláště vysokého napětí atd.) Záměry ve veřejném zájmu jsou navrženy jako veřejně prospěšná opatření, či veřejně prospěšné stavby (např. protipovodňová opatření). Veřejně prospěšnou stavbu definuje stavební zákon jako stavbu pro veřejnou infrastrukturu. Na pozemky v plochách a koridorech veřejně prospěšných staveb lze uplatnit předkupní právo. Kromě uplatnění předkupního práva lze vlastnická práva v některých případech k pozemkům i vyvlastnit. Vyvlastnění lze uplatnit pro veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, nebo veřejně prospěšná opatření, což jsou opatření nestavební povahy ke snížení ohrožení přírodními katastrofami, zvýšení retenční schopnosti území, založení prvků územního systému ekologické stability, ochrana archeologického dědictví, zajištění obrany a bezpečnosti státu, asanace území. Zdroj: zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), platný územní plán města Uherské Hradiště, územně analytické podklady, Rozbor udržitelného rozvoje území, Zadání územního plánu Uherské Hradiště. Další informace: Oddělení územního plánování, odbor APR, MěÚ Uherské Hradiště, Ing. Pavel Šupka, tel.: 572 525 246, e-mail: [email protected].

8. PROJEKT ZDRAVÉ MĚSTO A MÍSTNÍ AGENDA 21 V UHERSKÉM HRADIŠTI

V podkapitole 2.4 jsme se seznámili s pojmy Projekt Zdravé město a místní Agenda 21. V této kapitole si představíme praktické uplatnění principů těchto konceptů v Uherském Hradišti. Město Uherské Hradiště se v roce 2005 stalo členem Národní sítě zdravých měst ČR a zapojilo se do mezinárodního Projektu Zdravé město. Náplň aktivit tohoto projektu směřovala především k pořádání osvětových akcí zaměřené na zdraví a později k podpoře environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO). Začaly se pořádat osvětové kampaně s tématikou udržitelného rozvoje jako Evropský den bez aut, později celý Evropský týden mobility, Den Země, Den zdraví a nechybělo ani plánování s veřejností (veřejná projednání). Byla navázána spolupráce v rámci projektů související s velmi podobnou tématikou a smyslem, jako Komunitní plánování sociálních služeb (KPSS) v Uherském Hradišti a Zelená pro Zlínský kraj. Těmto jednotlivým aktivitám však chyběla celková koordinace a systematické propojování, konkrétně osoba, která by je koordinovala, zastřešovala a propojovala. Pozitivní zkušenosti města s prvky konceptu MA21, osvětovými akcemi, ekologickou výchovou a komunitním plánováním sociálních služeb ukázaly přínosy těchto konkrétních aktivit pro udržitelný rozvoj Uherského Hradiště. Z těchto důvodů vyplynul přirozený zájem pokračovat s rozvíjením aktivit v této oblasti a systematicky je propojit, více komunikovat s veřejností, a to vše s využitím již existujících metodik a na základě zkušeností jiných měst a partnerů.

Vývoj místní Agendy 21 Nově otevřený Revolvingový fond MŽP v roce 2008 poskytl vhodný rámec pro rozvoj a posun v kvalitě realizace aktivit MA21 a byl motivací pro přípravu uceleného dokumentu (projektu) představující souhrn konkrétních aktivit, které přispějí k nastartování realizace konceptu MA21 v širším a kvalitnější rozsahu na místní úrovni. V roce 2008 získalo město dotaci na projekt ,,Rozvoj místní Agendy 21 v Uherském Hradišti“, který byl spolufinancován Revolvingovým fondem Ministerstva životního prostředí. Celkové způsobilé náklady projektu byly 743 210 Kč, z toho 500 000 Kč bylo poskytnuto v rámci dotace a spolufinancování města činilo 243 210 Kč (32,72 % z celkových nákladů). Realizace projektu probíhala v letech 2008-2009. Během realizace projektu došlo k rozvoji a zvýšení kvality implementace konceptu MA21 v místních podmínkách, bylo vybudováno stabilní organizační zázemí a byl nastaven procesní a řídicí mechanismus pro systematickou realizaci aktivit MA21.

37

38

Přehled klíčových aktivit projektu: • • • • • • • •

vytvoření pracovního místa koordinátora MA21 plánování s veřejností osvětové kampaně a akce s tématikou udržitelného rozvoje vytvoření řídící skupiny projektu pro rozvoj MA21 sledování indikátorů místního udržitelného rozvoje práce místního systému ekologické výchovy podpora procesu ekologizace provozu úřadu průběžná publicita projektu a MA21

• vydání tematické publikace prezentující získané zkušenosti a výsledky projektu Na vytvoření stabilního organizačního zázemí a úspěšné nastartování procesu rozvoje MA21 navazuje další projekt ,,Uherské Hradiště – město pro místní Agendu 21“, který je opět spolufinancován Revolvingovým fondem Ministerstva životního prostředí. Doba realizace projektu je od 1. 1. 2010 – 31. 12. 2011 a celkový rozpočet projektu je 706 360 Kč, z toho 635 724 Kč bylo poskytnuto v rámci dotace v maximální výši 90%. Realizace tohoto projektu obohatí strategický rozvojový rámec, přispěje ke zkvalitnění implementace strategického plánu rozvoje města a přinese zvýšení kvality veřejné správy. Projekt dále také rozšíří možnosti obyvatel při zapojování do veřejného života ve městě, umožní zkvalitnění osvětových kampaní pro školy i veřejnost a přinese rozšířený prostor pro vyjádření názorů občanů k budoucímu rozvoji města. Ve vazbě na aktivity projektu se rozvíjí i spolupráce se Studentským parlamentem Uherské Hradiště.

Přehled klíčových aktivit projektu: • • • • • • •

osvětové kampaně a akce s tématikou udržitelného rozvoje plánování s veřejností prezentace rozvojových projektů/záměrů města aktivní zapojení a komunikace s občany v lokalitě Rochus práce místního systému ekologické výchovy organizační podpora procesu MA21 průběžná publicita projektu a MA21

• sledování indikátorů místního udržitelného rozvoje Stabilní organizační zázemí v procesu MA21 a PZM tvoří klíčová osoba, a to koordinátorka MA21 a PZM (Ing. Miroslava Hrabalíková, oddělení rozvoje města), dále politik MA21 a PZM (Květoslav Tichavský, starosta města) a neoficiální skupina Řídící výbor MA21 a PZM, který monitoruje a podílí se na přípravách, realizaci a vyhodnocení aktivit projektu. Sledování postupu MA21 a PZM bude od roku 2011 začleněno v komisi rozvoje a strategického plánování. Další informace: Oddělení rozvoje města, odbor APR, MěÚ Uherské Hradiště, Ing. Miroslava Hrabalíková, tel.: 572 525 251, e-mail: [email protected].

9. ZÁVĚR

39

Právě jste dočetli publikaci, která se věnovala komunikaci při strategickém a územním plánování s názvem „Strategické plánování a zapojení veřejnosti v Uherském Hradišti“. Text byl zpracován v rámci projektu financovaného ze zdrojů EU s názvem „Zefektivnění procesu strategického plánování a řízení rozvoje města Uherské Hradiště“. Publikace má 10 kapitol včetně úvodu a závěru. Kapitola druhá se věnovala úvodu ke strategickému plánování, základním pojmům v oblasti strategického a územního plánování, věnovala se obecně udržitelnému rozvoji. Třetí kapitola popisovala principy komunikace. Její nejdůležitější částí je tabulka, která zobrazuje komunikační kanály v rámci strategického a územního plánování pro Město Uherské Hradiště. Představení projektu „Zefektivnění procesu strategického plánování a řízení rozvoje města Uherské Hradiště“ bylo tématem kapitoly čtvrté. Další kapitoly se věnovaly konkrétnímu popisu situace strategického a územního plánování v Uherském Hradišti. Pátá kapitola popisovala zkušenosti a proces strategického plánování (stávající platný plán se upravuje, jeho platnost je do roku 2020) a šestá kapitola řešila integrovaný plán rozvoje města (řeší revitalizaci veřejných prostranství a regeneraci bytových domů). V sedmé kapitole se čtenář mohl dočíst informace o problematice územního plánování v Uherském Hradišti. Byly zde zahrnuty informace o širších vazbách, územních podmínkách, problémech, podmínkách rozvoje a popisu koncepce. Osmá kapitola obsahuje konkrétní aktivity a postupy, které se ve městě realizují v rámci místní Agendy 21 a projektu „Zdravé město“. Kapitola devátá zahrnuje kontakty. Na konci publikace jsou v tabulkách (říká se jim „procesní mapy“) zobrazeny postupy a odpovědnosti (1) při změně (nebo doplnění) střednědobého nebo strategického plánu, (2) postup při ročním hodnocení plánu, (3) postup při řešení odpovědí a dotazů na rozvoj města nebo strategické plánování. V případě zájmu o bližší informace se obraťte na pracovníky Městského úřadu Uherské Hradiště. U kapitol, které se přímo týkají situace v Uherském Hradišti, najdete kontakty vždy na konci kapitoly. Při strategickém plánování, územním plánování či obecně při aktivitách týkajících se rozvoje města jsou názory občanů velmi důležité. Ne vždy je samozřejmě možné všemu vyhovět (některé problémy nepatří do kompetencí města, někdy to neumožní platné právní předpisy, na řešení některých problémů se nedostávají finanční prostředky atd.). V každém případě však občanům města, kteří mají zájem o rozvoj města Uherské Hradiště, zapojují se do aktivit v rámci místní Agendy 21 nebo projektu Zdravé město, patří velký dík. Každý nestranný a upřímně myšlený názor je důležitý. Autorský kolektiv publikace

40

41

42

43

44

Strategické plánování se zapojením veřejnosti v Uherském Hradišti

Recommend Documents