Stopař Občasník – obšťastník 6. oddílu ŠIROKKO Tábor
číslo
1
ročník
zdarma
18
prosinec
2012
Úvodník Milí čtenáři, když jsem naposledy psal tyto řádky, psal se červen roku 2009. Od té doby se toho hodně, nejen v životě oddílu změnilo, avšak Stopař jako by neexistoval. Pro mnohé současné členy tak bude oddílový časopis doslova novinkou, přestože, věřte nebo ne, držíte v ruce 1. číslo již 18. ročníku. Zejména na popud Kejchala se během posledního měsíce rozhýbaly vody a zdá se, že snaha bude korunována úspěchem. Opatrnost v předchozí větě je nutná, kvůli výpadku internetu se také zkompletovaný časopis nemusí dostat včas k tisku. Ale budu doufat, že tyto řádky nepíšu zbytečně, místo toho, abych se věnoval zajímavější činnosti (třeba spánku), a přeci jen se k Vám dostanou. Na následujících stránkách se dočtete co se aktuálně děje v našem oddíle, krátce se vrátíme i k vybraným událostem minulým a nahlédneme i do toho, co nás teprve čeká. Pevně věřím, že po téměř čtyřleté odmlce začne Stopař vycházet nejen častěji, ale i pravidelněji. Omluvte prosím určitou nedokonalost tohoto čísla, u kterého pro nás bylo klíčovou prioritou, aby vyšlo a abyste ho dostali na Vánoční besídce. Jako takový malý dárek pro vás a zejména pro oddíl. V Praze 21. 12. 2012, 0:50 za redakci Pája
Obsah
2
Úvodní strana, Slovo vůdce oddílu
4
Zprávy z družin
6
Co Širokko zaslechl
9
Stínadelské zajímavosti
11
Srandy stránka
Slovo vůdce oddílu Nazdar bratři! Listí na stromech už před časem opadalo a naši krásnou zemi zasypal první sníh. Na každém rohu je cítit atmosféra
Vánoc a blížícího se konce roku. A že to nebyl rok ledajaký, bych chtěl vzpomenout právě v mém příspěvku. Skauti totiž u nás existují už rovných 100 let. A jak jistě víte, tak i náš oddíl si první krůčky skautingu v Čechách připomněl. Okolí Orlovské myslivny se stalo místem našeho letního tábora, stejně tak jako profesora Svojsíka a jeho party kluků. Myslím, že nás odkaz na tuto stoletou historii skautského hnutí k mnohému vybízí a zároveň zavazuje. V dobách minulých kluci vyráželi z dnešního pohledu s téměř primitivním vybavením, a přesto dokázali přežít měsíc v divočině. Síla jejich přátelství by se dala jen těžko měřit a slovo, které bylo dáno, každý beze zbytku dodržel. Je na každém z nás, aby se zamyslel, zdali by v tomto historickém srovnání obstál. Z uvažování o dobách minulých bych vás nyní rád přivedl zpět na přelom let 2012 a 2013. Náš oddíl totiž čekají velké změny. Bratr Kyblík se po dlouholeté službě oddílu rozhodl přenechat místo zástupce vůdce oddílu pro věci výchovné, chcete-li naší milou zkratkou ZVO pro VV, mladším. Oddílová rada se usnesla, že Kyblíkovým vhodným následníkem by mohl být bratr Rex, který s nabídkou souhlasil. Práce se ujal již v listopadu a s úspěchem se zapojil do nejvyššího fungování oddílu. Znamená to tedy, že s veškerými prosbami ohledně vzdělávání, fungování družin a soužití v oddíle se můžete obracet právě na Rexe. To ovšem není jediná změna, která náš oddíl ke konci roku potká. K 31.12. přenechává svou funkci i druhý zástupce, zkratkou znám jako ZVO pro MTZ, tedy nikdo jiný než bratr Bobr. Za něho prozatím nebyl nástupce ustanoven, to se ale v blízké době změní a všechny vás o tom budu informovat. Bratr Bobr určitě z dění v oddíle nemizí, jen se bude více věnovat svým aktivitám ve vyšších strukturách Junáka – na okrese a kraji a zejména svému velkému koníčku – skautskému sběratelství. Chtěl bych na tomto místě velmi poděkovat Bobrovi i Kyblíkovi za tu nesmírnou spoustu práce, kterou pro oddíl vykonali. Troufnu si říci, že bez Bobrova zápalu a odhodlání plnit skautskou myšlenku bychom dnes možná ani žádný oddíl neměli. Při pohledu na každou bednu či bedýnku si všichni můžeme být jisti, kdo za ní stojí. Bobře, moc si Tvé práce vážím a za oddíl děkuji. Bez bratra Kyblíka by zase nestála podstatná část klubovny, na jejíž výstavbě se velmi aktivně s ostatními podílel a nebylo by nám známé naše dnes již tak oblíbené tábořiště ve Včelničce. Nesmím zapomenout ani na pravidelné rádcovské schůzky známé jako Pískoviště. Kyblíku, i Tobě za celý oddíl děkuji! Bratři, chtěl bych vám všem v tento krásný vánoční čas popřát, ať se vám daří jít cestou po vlčatské či skautské cestě přímo, s hlavou zvednutou a hlavně s úsměvem na tváři. Ať je náš společný nový rok plný zážitků na schůzkách a výpravách a vězte, že už teď se na něj moc těším. Václav Růžek – Váška 3
Svišti Naši družinu Svištů vede Luky a ještě Medvěd. Jelikož Medvěd musel pracovat někde daleko, tak ho na schůzkách zastoupil Bobr. V naší družině nás je 23, snad to ani nebudu vyjmenovávat, bylo by to nadlouho . Jestli vás to ale zajímá, zajděte si k nám do klubovny a přečtěte si to. Na družinových schůzkách si většinou hrajeme venku, ale zima nás už zahnala dovnitř. Ven se podíváme taky, abychom si zadováděli se sněhem. Dělíme se na dvě šestky. První je žlutá a druhá černá. Hodně také plníme stezku. Naše družina má velmi dobrou účast na všech akcích. I když nepřijdou na akci všichni, tak je nás tam vždy velmi hojný počet. Specifický systém bodování nemáme, ale bojujeme mezi šestkami. Která bude za dané období, dva měsíce, nejlepší. Luky
Čápi To, že nedílnou součástí našeho oddílu je (a v historii byla) družina Čápů všichni vědí. Málokdo ale asi ví, jak to vlastně v družině samotné momentálně vypadá. Celé čapí hnízdo obývá osvědčený personální základ z let předešlých společně s některými, kteří do našeho rozjetého autobusu přistoupili od vlčat. Máme dokonce i nově příchozí! Scházíme se pravidelně ve středu v pět hodin odpoledne. Že nás v klubovně v tento čas nepotkáváte? Jsme totiž z důvodu překrytí časů našich a vlčáckých schůzek odstrčeni o několik desítek metrů dále do klubovny Vikingů do místnosti nazývané Vydrovna. Ale nám to nevadí! Nejsme sice tak úplně ve vlastním, ale klubovnu vodáků si dokážeme vytopit k obrazu svému… Během schůzek se snažíme pracovat se stezkou a zároveň se snažíme užít si spolu co možná nejvíce legrace. Chceme se také přesvědčit, že základy skautské praxe zvládáme ucházejícně. Snad se nám to zatím daří. Zavináč
Mustangové Naše družina se skládá z pěti členů, jednoho podrádce a rádce. Jmenovitě: Adjunkt, Džim, Kaktus, Kaštan a Peptoň. Podrádcem je Mišák a rádcem je Mošna. Schůzky máme každý pátek od 15:45 do 17:45. Ať je léto nebo zima. Na schůzkách se zabýváme plněním stezek, které se snažíme zapojovat i do programu. Někdy si taky zahrajeme nějakou tu hru, ať je to nějaká ta pohybovka na vyblbnutí, nebo nějaká přemejšlecí v klubovně. Na to už ale taky není moc času. Jelikož všichni co do naší družiny chodí, už jsou ve věku, kdy by se pomalu ale jistě mohli připravovat na rádcování, tak neváháme ani chvilku a už od začátku školního roku jsme začali pokračovat v přípravě. Máme zaměřené programy přímo na to, co rádce potřebuje vědět a znát, jako například: jak má správný rádce vypadat, jak má vypadat správný program, jak si naplánovat výpravu atd. Nejlepší je samozřejmě praxe, takže na každou schůzku si měl vždy jeden člen z naší družiny připravit program na dvacet minut a tím si vyzkoušet pozici rádce. Vždy po dokončení jeho programu, který si každý zvolil podle svého uvážení, jsme ten jeho program zhodnotili. Řekli mu klady a zápory, kterými se měl poučit a příště je neudělat. Myslím si, že to kluky baví a sami si na vlastní kůži mohou vyzkoušet, jaké to je být rádcem. Což si myslím, že pro jejich budoucnost určitě není k zahození. Samozřejmě, že je taky za jejich rádcovské programy hodnotíme, což se zohledňuje v bodování a tím pádem i v naší družinové Tunning hře. Je to sice trochu překvapení, ale po Novém roce chceme rozjet vylepšenou verzi s novými auty, novými tunningy a novými pravidly, takže se mají kluci určitě na co těšit. Mošna
Hykyrs Činnost roverské družiny je zahalena tajemstvím, případně nechutí dodat redakci Stopaře nějaký report.
5
Co Širokko zaslechl? Oddílové statistiky aneb kolik že nás to vlastně je? Úvodem mohu říci, že se od vydání posledního Stopaře (kdy že to vlastně bylo?) změnila v našem oddíle řada věcí. K těm určitě pozitivním patří růst naší členské základny – hlavně pak těch nejmladších, tedy našich vlčat. A jak to tedy v našem oddíle vypadá? Pro nadcházející rok 2013 se v rámci našeho oddílu registruje 57 členů, což je, alespoň za dobu mého „hospodářování“, rekordní počet (čemuž může konkurovat snad jen situace v roce 1990 – více oddíloví pamětníci). Členů do 18 let máme 39 – z toho 23 vlčat a 16 skautů. Dospělých je celkem 18 (pod tímto číslem se nám ukrývají činovníci, roveři a oldskauti).
Náš oddíl na táboře v Orlovských lesích (2012)
6
Vedení oddílu Vůdcem 6. oddílu Široko je od 1. 1. 2011 bratr Váška, který je i zároveň správcem oddílového webu. Zástupcem vůdce oddílu pro věci výchovné se letos na podzim stal bratr Rex, který je zároveň i správcem klubovny. Funkce ZVO pro MTZ (pro neznalé: zástupce vůdce oddílu pro materiálně-technické zabezpečení) je až do konce letošního roku vykonávána bratrem Bobrem. V současné době hledáme nástupce, který by tuto funkci od 1. ledna příštího roku převzal. Oddílovým hospodářem je pisatel těchto řádků, čili bratr Jagi, kronikářem a šéfredaktorem oddílového časopisu Stopař pak bratr Kejchal. Jako Rex správce vozového parku (čili naše milé Áro a oba oddílové vleky) působí bratr Medvěd. Pokud jsem ještě na někoho zapomněl, tímto se mu omlouvám a sypu si popel na hlavu.
A co naše družiny? Ti nejmenší (a zároveň nejpočetnější a tudíž nejhlasitější) – vlčatská družina Svišťů – se schází každou středu od 16:30 do 18:30 (v zimním čase do 18:00) pod vedením Lukyho a Medvěda (kterého nyní dočasně zastupuje Bobr).
Družinovka Svišťů
7
Družinu mladších skautů – Čápy – vede Zavináč, který má k sobě jako podrádce Kaktuse. Schází se rovněž ve středu od 17:00 do19:00 (v zimním čase do18.30).
Družinovka Svišťů
Starší skauty – Mustangy – kteří mají družinovky v pátek od 15:45 do 17:45, má na starosti Mošna společně s Mišákem, který se po dvouleté odmlce (a k naší velké radosti) opět vrátil k rádcování. Roverská družina Hykyrs se schází v rámci vedení oddílu při oddílových radách nebo když se připravují nějaké oddílové a jiné skautské podniky. No prostě Hykyrs dělají zázemí pro fungování oddílu. A poslednou (pouze však co ve výčtu nikolivěk v činech záslužných) tu družinu to přeslavnú, kterážto přízviskem „Černí čápi“ honositi se ráčí, tu Ti, čtenáři vznešený, představím zde řečí obraznú. Družiníci její, rytíři to přeudatní Kejchal a Jagi, svobodnými to pány se stali a v pole šíré vtáhli, by skutky chrabré oni vykonávali. Svobodný pán, zde v oddíle šestém toliko Kejchal zvaný, jal se ve Lhotě, nad níž hora Kletí to zvaná vypínati se ráčí, dvůr poplužní zakoupiti a jej ku radosti a slávě své zvelebovati. Jeho druh ve zbrani, Jagi to zvaný, hrou čarokrásnou na šalmaje rozličné toho času zaobírati se ráčí. Jagi 8
Co dodat nakonec. Jagi, myslím, situaci a fungování oddílu popsal poměrně přesně. Jen snad doplním, že se vedení oddílu spolu se všemi činovníky, rádci a podrádci pravidelně jednou za měsíc schází na oddílových radách, kde se podrobně zabýváme fungováním oddílu, řešíme problémy vzniklé v oddíle a snažíme se chod a činnost oddílu i nadále vylepšovat. Ještě bych si dovolil pár řádků ke Stopaři samotnému. Je to nepravidelně vycházející oddílový časopis, jenž pro sebe oddíl vydává už od počátků 90. let, tedy od svého novodobého obnovení. Dlouhá léta (zhruba do přelomu milénia) jeho redakci vedl Bohoušek, který před Váškou i vedl náš oddíl. A od té doby vedu redakci já. Teď bohužel došlo k několikaleté pomlce ve vydávání Stopaře, která je nyní snad už minulostí a Stopaře se bude dařit vydávat o něco častěji. Přesto ale zůstane aktuální heslo tohoto časopisu: občasník obšťastník. šéfredaktor Kejchal
Stínadelské zajímavosti Stínadla – tajemná městská čtvrť křivolakých a úzkých uliček, jejíž obyvatelé tvoří záhadné společenství Vontů. Symbolem a odznakem Velkého Vonta je ježek v kleci, hlavolam spojený s postavou vynálezce létajícího kola Jana Tleskače.
Rychlé šípy na Honu na Širokka v roce 2012 Zleva: Kaštan, Kaktus, Džim, Jurášek, Adjunkt
9
Náš oddíl již tradičně pořádá na konci dubna hru Hon na Širokka v uličkách Starého Města v Táboře. Je motivována právě Foglarovými knihami přepodivných příběhů, ze života Rychlých šípů, tedy románů Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta. Mladší podobně tematizovanou akcí je Foglarovské odpoledne, které se koná v půli ledna. Dlouhé zimní večery jsou jako stvořeny k setkání v teple a promítnutí si zajímavých obrazových a filmových materiálů. Co nás letos čeká za program, obecně naznačuje pozvánka uvedená níže, já exklusivně pro čtenáře Stopaře doplním, že si popovídáme také o tom, jak to se Stínadly bylo (je) ve skutečnosti. Pája
10
Srandy stránka Skauti jedou vlakem na puťák. Složili kupu zavazadel na peron, rádce si otřel pot z čela a zabručel. „A ještě jsme měli vzít pianino…“ „Nedělej vtipy!“ okřikl ho vůdce. „Jaképak vtipy,“ oponuje rádce, „vždyť jsem nechal ležet na pianinu jízdenky na vlak pro celý oddíl.“ Maminka odepisuje vlčeti na tábor. „Děkuji za dopis, moc mě potěšil. Až přijdeš domů z tábora, tak budeš jistě tak hodný, že nám ho přečteš." Rádce se ptá vlčat-nováčků: „Udělali jste dnes nějaký dobry skutek?“ „Ano, já…“ přihlásí se Myšák. „Já dnes poslal své dva psy na dvě starší paní a ty díky tomu dohnaly autobus.“
„Starého Abelese už nechci nikdy v životě vidět,“ huláká Moritz Kohn. „Pročpak to?“ zajímá se Aron Taussig. „Před časem jsem ho potkal a požádal jsem ho o menší diskrétní půjčku,“ vysvětluje Kohn. „A on tě poslal někam,“ dohaduje se Taussig. „Právě že ne,“ dodává šeptem Kohn, „proto ho už nikdy nechci vidět.“
11
„Wow, the old Egyptians had really fantastic sleeping bags!” „¡Mira! ¡Los egipcianos antiguos de verdad tuvieron los sacos de noche muy fantásticos!“ „Die hatten Schlafsacke, Die alten Ägypter, Mannomann, faaaabelhaft!“
12
