Stínová ekonomika v České republice

Stínová ekonomika v České republice 01/2015

Stínová ekonomika v České republice 01/2015 AUTOŘI: Jonáš Rais, Ondřej Klička, Aleš Rod ODPOVĚDNÝ EDITOR: Aleš Rod JAZYKOVÁ KOREKTURA: Lucie Adamcová VYDAVATEL: CETA – Cetrum ekonomických a tržních analýz, z. ú. Jungmannova 26/15, 110 00 Praha 1, www.eceta.cz SAZBA: Pavel Vodička TISK: Tiskárna Gemmapress, spol. s r.o. CENA VÝTISKU: neprodejné

Obsah Execu ve Summary 5 Úvod 7 1.

Co je to s nová ekonomika? 8

1.1

Definice s nové ekonomiky 8

1.2

Příčiny s nové ekonomiky 9

1.2.1.

Daně, sociální a zdravotní pojištění 9

1.2.2.

Regulace, ins tucionální kvalita a služby veřejného sektoru 10

2.

Jak velká je s nová ekonomika? 12

2.1

Metody měření s nové ekonomiky 12

2.1.1.

Přímé metody 12

2.1.2.

Nepřímé metody 12

2.1.3.

Modelové metody 12

2.2

Velikost s nové ekonomiky 13

2.2.1.

Srovnání velikos s nové ekonomiky v EU 13

2.2.2.

Vývoj s nové ekonomiky v ČR 13

2.2.3.

Rozložení s nové ekonomiky dle klasifikace ekonomických činnos 16

3.

S nová ekonomika v kontextu státního rozpočtu ČR 20

4.

Trh práce 21

4.1

Definice práce na černo 21

4.2

Příčiny a charakter černé práce v ČR 22

4.3

Velikost práce na černo 24

4.3.1.

Práce na černo – strana poptávky 24

4.3.2.

Práce na černo – strana nabídky 27

4.4

Kontrola a sankce práce na černo 31

4.5

Shrnu kapitoly o s nové ekonomice na trhu práce 33

5.

S nová ekonomika ve vztahu firem a podvody na DPH 33

5.1

Řetězové a kolotočové obchody 34

5.2

Bílí koně 34

5.3

Ostatní metody 35

5.4

Měření úniků DPH 35

5.4.1.

Přímé metody 35

5.4.2.

Nepřímé metody 35

5.5

Shrnu kapitoly o s nové ekonomice ve vztahu firem a únicích DPH 36

6.

S nová ekonomika na trhu s alkoholem 37

6.1

Definice s nové ekonomiky na trhu s alkoholem 37

6.2

Příčiny ilegálního trhu s alkoholem 37

6.3

Charakter a velikost ilegálního trhu s alkoholem v ČR 40

6.4

Shrnu kapitoly o s nové ekonomice na trhu s alkoholem 44

7.

S nová ekonomika na trhu s tabákem 44

7.1

Definice s nové ekonomiky na trhu s tabákem 44

7.2

Charakteris ka trhu s nelegálním tabákem v ČR 44

7.3

Příčiny ilegálního trhu s tabákem 45

7.4

Měření velikos s nové ekonomiky na trhu s tabákem 48

7.4.1.

Měření pomocí prázdných krabiček (EPS) 48

7.4.2.

Měření metodou daňové mezery 49

7.4.3.

Ostatní metody měření ilegálního trhu s tabákem 50

7.5

Shrnu kapitoly o s nové ekonomice na trhu s tabákem 51

8.

S nová ekonomika na trhu s energiemi 51

8.1

Velikost a charakteris ka s nové ekonomiky na trhu s energiemi 51

8.2

Vládní opatření pro rozvoji s nové ekonomiky a kontrolní činnost státních orgánů 53

9.

Závěr 54

10.

Reference 55

Executive Summary ■ S

nová ekonomika je součás každodenního života milionů obyvatel České republiky, ač o tom mnoho z nich vůbec netuší. Podle širší definice lze v rámci s nové ekonomiky rozlišit tři oblas – skrytou, nelegální a neformální ekonomiku.

■ Příčiny

vzniku s nové ekonomiky se mohou v konkrétních zemích a regionech lišit, nicméně ve většině případů jsou to zdanění a regulace, které mají na rozvoji s nových ak vit hlavní podíl. ■ Čím jsou vyšší daňové náklady (ať už z hlediska míry zdanění, či komplikovanos daňového systému) a čím komplikovanější a restrik vnější je regulace v dané zemi a odvětví, m nákladnější je pro firmy najímání práce a setrvávání v oficiální ekonomice. ■ Zejména

v zemích střední a východní Evropy je přechod do s nové ekonomiky mo vován také ins tucionálním prostředím, tj. (ne)kvalitou služeb poskytovaných veřejným sektorem.

■ Přesné

měření rozsahu s nové ekonomiky je z podstaty věci velmi ob žné. Dle dostupných odhadů byla v roce 2014 celková velikost s nové ekonomiky v Evropské unii téměř 2 biliony EUR, tedy 14,3 % oficiální ekonomiky.

■ Odhad velikos

s nové ekonomiky v České republice se liší dle použité metody. Dle nejnovějšího odhadu Českého sta s ckého úřadu byla velikost skryté ekonomiky v roce 2013 asi 8,9 % HPH1 (celkově nezjištěná ekonomika asi 11,6 % HPH). Dle metody MIMIC byla v roce 2014 velikost s nové ekonomiky v České republice asi 15,1 % hrubého domácího produktu. ■ V ČR je s

nová ekonomika rozšířená především v sektorech nefinančních podniků a domácnos . Z pohledu průmyslových odvětví jsou k existenci s nové ekonomiky vhodná především ta, která umožňují účinně podhodnocovat hospodářské výsledky, vyznačují se velkým množstvím malých hotovostních transakcí a umožňují efek vně využívat práci na černo. ■ Relativně

k celkové produkci v odvětví má skrytá ekonomika v ČR dominantní vliv především v odvětví činnosti domácností, dále v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, ve stavebnictví a v odvět-

ví ostatních činnos . Dle absolutní velikos má skrytá ekonomika největší rozsah ve stavebnictví, velkoobchodě a maloobchodě (včetně opravy a údržby motorových vozidel) a ve zpracovatelském průmyslu. ■ Existující studie dokumentující negativní korelaci mezi rozsahem s nové ekonomiky a množstvím bezhotovostních transakcí. Odvětví, v nichž se s nová ekonomika nejvíce vyskytuje, jsou většinou charakteris cké velkým množstvím malých hotovostních transakcí. Ty umožňují systema cky, velmi účinně a s malou pravděpodobnos odhalení podhodnocovat hospodářské výsledky. Hotovost tak bývá považována za „mazivo“ transakcí ve s nové ekonomice. ■ Většina aktivit ve stínové ekonomice zahrnuje tzv. práci na černo, tedy legální aktivity ohodnocené mzdou, která teore cky měla být hlášena daňové správě, ale není. Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících práci na černo je přísnost regulace trhu práce. Práce na černo je mo vována nízkými platy v oficiální ekonomice, nedostatečnou kontrolou autoritami a nedostatkem pracovních příležitos v oficiální ekonomice. Podle odhadů pracovníků úřadu práce může až tře na nezaměstnaných pracovat na černo. ■ V

České republice, obdobně jako v Maďarsku, Litvě, Polsku, Slovensku a zemích jižní Evropy, je dominantní část práce na černo vykonávána formou činnosti osob samostatně výdělečně činných. Často debatovanou formu práce na černo je v české právní úpravě tzv. švarcsystém, který využívá rozdílu mezi zdaněním závislé činnos zaměstnanců a živnostníků. Švarcsystém je běžný ve stavebnictví, u maloobchodního personálu, kadeřníků, číšníků, prodejců farmaceu k a realitních makléřů. Podíl zjištěných případů švarcsystému k celkovému počtu zjištěných nelegálně pracujících osob činil dle Státního úřadu inspekce práce 10 % v roce 2012, 6,2 % v roce 2013 a 4,7 % v roce 2014. ■ V roce 2013 odpovědělo v ČR 19 % respondentů klad-

ně na otázku, zdali v posledních 12 měsících zakoupili zboží a služby vyrobené prací na černo. 33 % dotazovaných má pak mezi známými někoho, kdo na černo pracuje. Poptávány jsou opravy a přestavby domácností a opravy automobilů, a to především v okruhu přátel, kolegů a známých a z důvodu nižší ceny.

1 Rozdílem mezi hrubým domácím produktem (HDP) a hrubou přidanou hodnotou (HPH) jsou čisté daně na produkty. HDP se tedy rovná HPH plus Daně z produktů mínus Dotace na produkty.

01/2015 – STÍNOVÁ EKONOMIKA V ČESKÉ REPUBLICE

5

■ 4 % z dotazovaných respondentů v ČR v roce 2013 přiznala, že v posledních 12 měsících práci na černo vykonávala. V rámci celé EU byly pro práci na černo v roce 2013 jako tři nejčastější důvody uváděny: „protože to bylo výhodné pro obě strany“ (50 %), protože je „nemožné najít běžnou práci“ (21 %), a protože „daně a odvody na sociální a zdravotní jsou příliš vysoké“ (16 %). ■ Podle odhadů Českého statistického úřadu v roce 2013 pracovalo v ČR na černo 162 324 rezidentů, což činí asi 3 % z celkové pracovní síly, a 36 961 nerezidentů. Nejvíce zaměstnanců na černo pracuje ve velkoobchodě, maloobchodě a údržbě a opravě motorových vozidel, dále pak ve stavebnictví a ubytování, stravování a pohos nství. ■ V roce 2014 proběhlo celkově 15 911 kontrol s cílem odhalit nelegální zaměstnání. V 7 % případů inspekce nelegální zaměstnání zjis la. Většinu nelegálních pracovníků tvořili občané České republiky (60 %). Z cizinců pak dominují lidé pocházející ze zemí mimo Evropskou unii (31 %), zejména Ukrajinci a Vietnamci. ■ V České republice 36 % firem čelí konkurenci neformálních či neregistrovaných firem a 23 % firem iden fikuje prak ky konkurentů ve s nové ekonomice jako výrazné omezení v podnikání. Daňové úniky na DPH jsou v posledních letech v EU iden fikovány jako obzvlášť rozsáhlé a problema cké. K nejběžnějším typům patří kolotočové podvody a podvody prostřednictvím tzv. bílých koní. ■ Nejznámějším

ukazatelem, který se používá k odhadu nevybraného DPH, je tzv. daňová mezera. Daňová mezera v DPH činila v roce 2012 asi 22 % teore ckého výběru DPH. ■ S

nová ekonomika na trhu s alkoholem (skrytá i nelegální) je rozšířena především v zemích s vysokou cenou alkoholu (danou obvykle vysokou spotřební daní), dále také v zemích s obecně rozsáhlou s novou ekonomikou a s vysokou mírou korupce. V roce 2010 pocházelo ze s nové ekonomiky asi 25 % z celosvětové spotřeby alkoholu.

■ V České republice generuje s nová ekonomika asi 9 % spotřeby alkoholu (tedy o 2 procentní body méně než v roce 2005). Po propuknutí tzv. „metanolové aféry“ v roce 2012 došlo v ČR k útlumu stínové ekonomiky s lihem. Naopak lze v posledních letech pozorovat rozmach stínové ekonomiky na trhu s vínem. Mezi lety 2013 a 2014 Celní správa ČR iden fikovala nárůst objemu zajištěného chého vína o 3 343 %. Státní zemědělská a potravinářská inspekce v roce 2014 zjis la 32,1 %

6

falšovaných nebo pančovaných vín z celkového množství 471 vzorků sudového vína. ■ Hlavními

činnostmi v rámci s nové ekonomiky na trhu s tabákem jsou pašování, výroba a prodej padělaných nebo neoznačených cigaret a tabáku či neplacení správních poplatků a daní. Dle odhadu tzv. metodou prázdných krabiček má s nová ekonomika v ČR na spotřebě tabáku podíl asi 3,1 %. Dle provedených kontrol Celní správou ČR došlo k v roce 2014 k potenciálnímu daňovému úniku ve výši 78 mil. Kč, což představuje necelá 2 % z celkového inkasa spotřebních daní z cigaret. ■ S

nová ekonomika na trhu s energiemi se v České republice týká především minerálních olejů (včetně pohonných hmot). Dle odhadů Sdružení čerpacích stanic z roku 2011 je až 40 % pohonných hmot prodávaných na čerpacích stanicích v soukromých rukou za žených daňovým podvodem. Generální finanční ředitelství odhaduje objem výtoče za žené daňovým podvodem u čerpacích stanic, které nejsou pod správou nadnárodních společnos , dle sezónnos a dalších vlivů na 50 až 100 milionů litrů měsíčně.

■ Po

přistoupení České republiky k Evropské unii se u pohonných hmot rozšířilo krácení daně z přidané hodnoty. Při takovém obchodu stát ztrácí na jedné cisterně pohonných hmot asi 190 síc Kč. Dle odhadů Generálního finančního ředitelství je denní výše takového daňového úniku u jednoho subjektu asi 38 mil. Kč. Ročně dochází k únikům v rozsahu 6–8 mld. Kč.

Úvod S nová ekonomika je součás každodenního života milionů obyvatel České republiky. Mnoho z nich to však vůbec netuší. Až 36 % firem v České republice čelí konkurenci v podobě neformálních či neregistrovaných firem, které vykonávají podobnou činnost, ale čerpají výhodu nižší daňové zátěže, zátěže příspěvky sociálního zabezpečení či regulace v jiné podobě. Na otázku, zdali v posledních 12 měsících zakoupili zboží a služby vyrobené prací na černo, odpověděla v České republice kladně téměř pě na lidí.2 Celá tře na respondentů pak má mezi známými někoho, kdo na černo pracuje. Není tedy překvapivé, že se s nová ekonomika těší v posledních letech zvyšujícímu se zájmu médií i odborné veřejnos . Problema ka s nové ekonomiky představuje zásadní téma pro aplikovaný výzkum, a to hned z několika důvodů. Tím klíčovým je důvod fiskální, protože je to právě snížení reálné daňové zátěže, za kterým se ekonomické subjekty přesouvají do ekonomického s nu. Rozsáhlá s nová ekonomika tak může výrazně snižovat fiskální příjmy do státní pokladny. Činnost ve s nové ekonomice je ze své podstaty skrytá, lze ji proto jen velmi ob žně kvan fikovat, a tudíž přesně sledovat, o kolik peněz veřejné rozpočty přicházejí. Významnou roli zde hraje faktor hotovos , tedy že většina ak vit ve s nové ekonomice je financována prostřednictvím velmi anonymních hotovostních transakcí. Jenže... S nová ekonomika představuje až příliš atrak vní oblast na to, abychom se spokojili pouze s její existencí a s nemožnos vysvětlit ji v důsledku ob žné charakteris ky a ignorovali ji. Proto je stěžejním cílem této studie charakterizovat s novou ekonomiku a přiblížit problema ku její kvan fikace nejen teore cky, ale také prak cky a v dílčích oblastech ekonomiky. Tato studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) o s nové ekonomice je členěna do osmi kapitol. První kapitola se věnuje definici s nové ekonomiky a vysvětluje její příčiny. Druhá kapitola rozebírá problema ku měření s nové ekonomiky a poskytuje několik způsobů odhadu celkové velikos s nové ekonomiky. Vzhledem k tomu, že s nová ekonomika má zásadní fiskální dopady, tře kapitola staví s novou ekonomiku do kontextu státního rozpočtu. Čtvrtá kapitola se věnuje problema ce s nové ekonomiky na trhu práce a pátá kapitola se věnuje s nové ekonomice ve vztahu firem, především pak podvodům na dani z přidané hodnoty. Šestá, sedmá a osmá kapitola rozebírá problema ku s nové ekonomiky na trzích za žených spotřební daní, tedy na trhu s alkoholem, tabákem a pohonnými hmotami. V závěru práce jsou diskutována hospodářsko-poli cká opatření, jež by bylo možné využít pro eliminaci nega vních aspektů s nové ekonomiky.

2 Dle šetření Eurobarometer 402 Evropské komise (2014).


7

1. Co je to stínová ekonomika? 1.1 De inice stínové ekonomiky S nová ekonomika, někdy též nazývána šedá, podzemní, skrytá, nezjištěná, neformální či neoficiální, nemá jednoznačně platnou definici. Tyto někdy zaměnitelné pojmy mohou v poje různých autorů označovat odlišné aspekty stejného fenoménu. Vzhledem ke specifickým vlastnostem jednotlivých trhů vychází tato studie při definici s nové ekonomiky z širší klasifikace rozpracované v Příručce měření s nové ekonomiky od OECD (2002), kterou zohledňují i mnohé statistické úřady (včetně Českého sta s ckého úřadu) při odhadování nezjištěné ekonomiky ve výpočtu HDP. OECD odlišuje několik užších pojmů spadajících pod nezjištěnou ekonomiku – skrytou ekonomiku (někdy také nazývanou podzemní), nelegální ekonomiku (někdy též nazývanou černou), neformální ekonomiku a produkci domácnos pro vlastní spotřebu (v diagramu shrnuto pod neformální ekonomiku). Následující diagram poskytuje názorné rozčlenění jednotlivých oblastí, kde šedě vybarvená pole jsou předmětem zkoumání této studie (N-kategorizace vyznačuje pokry jednotlivých oblas v rámci odhadů od ČSÚ) (Obrázek č. 1). Skrytá ekonomika označuje legální produkci a služby, ze kterých plyne příjem záměrně nehlášen (či hlá-

šen podhodnocený) příslušným úřadům. Primárním účelem je vyhnutí se určitým regulacím či placení daní nebo sociálního a zdravotního pojištění. Někteří autoři takto v užším pojetí definují stínovou ekonomiku. Nelegální ekonomika (někdy též černá) označuje produkci zboží a služeb, jejichž výroba, prodej či držení je v rozporu se zákonem, a také činnos , jejichž vykonávání je nelegální bez příslušného povolení. V užším poje může v rámci s nové ekonomiky být příkladem nelicencovaná produkce alkoholu či pašování, výroba a prodej padělaného zboží. V širším poje patří pod nelegální ekonomiku třeba i prostituce či výroba a distribuce drog.3 V rámci této studie se ovšem zabýváme pouze trhy s alkoholem a tabákem. Neformální ekonomika označuje produkci zboží a služeb, která je vykonávána neregistrovanými podniky (osobami) v sektoru domácnos . Příkladem může být neregistrovaný přímý prodej zemědělských produktů či hlídání dě a jiné služby v domácnostech. Skrytá ekonomika se mnohdy značně prolíná s nelegální a bývá ob žné je rozlišit. V některých kapitolách (alkohol, tabák) tedy mezi těmito pojmy nerozlišujeme.

Obrázek č. 1: De inice stínové ekonomiky Nezjištěná ekonomika

Šedá/Stínová ekonomika Skrytá ekonomika (N1, N6) Úmyslně neregistrovaní výrobci a úmyslné zkreslování ekonomiky

Statistické nedostatky (N7)

Nelegální ekonomika (N2) Nelicencovaná činnost

Neformální ekonomika (N3,N5) Nelegální činnost

Trh s alkoholem

Trh s drogami

Trh s tabákem

Prostituce

Samoobslužná činnost

Tržní činnost

Poznámka: Členění nezjištěné ekonomiky je inspirováno definicí OECD a Sta s cs Canada. N-kategorizace odpovídá pokry v rámci odhadů ČSÚ: N1 – Úmyslně neregistrovaní výrobci, N2 – Nelegální ekonomika, N3 – Výrobci bez povinnos registrace, N5 – Registrovaní výrobci bez povinnos vykazovat, N6 – Úmyslné zkreslování ekonomiky a N7 – Další sta s cké nedostatky (naturální mzdy).

3 I když jsou některé tyto oblas součás odhadu ilegální ekonomiky od ČSÚ.

8

Obrázek č. 2: Daňové zatížení práce (jako % celkových nákladů práce) pro nízkopříjmové zaměstnance (67 % průměrné mzdy), 2014

Poznámka: Data pro Bulharsko, Chorvatsko, Litvu, Lotyšsko, Maltu a Rumunsko jsou z roku 2013. Data pro Kypr nejsou dostupná. Zdroj: Evropská komise

1.2 Příčiny stínové ekonomiky S nová ekonomika není novým fenoménem. Příkladem může být vznik skrytého trhu ve starověkém Egyptě v důsledku vysokého zdanění parfémů. Pašeráctví se rozšířilo i ve Francii v 15. až 18. stole po zavedení vysoké solné daně. Důsledky prohibice alkoholu vládou Spojených států ve 20. letech minulého století jsou předmětem mnoha hollywoodských filmů (Lemieux 2007). Pro Čechy je taktéž dobře známa existence černého trhu v komunis ckém Československu. Vznik s nové ekonomiky lze přiřknout mnoha rozdílným příčinám, které se mohou v konkrétních zemích a regionech lišit. Nicméně, jak je i z předchozích příkladů patrné, dvě příčiny mají současné i historické příklady společné – zdanění a regulaci.

1.2.1. Daně, sociální a zdravotní pojištění Existuje všeobecná shoda, že výše zdanění je jednou z hlavních příčin vzniku stínové ekonomiky (Schnei-

der 2012). Čím vyšší je míra zdanění příjmů a výše sociálního a zdravotního pojistného, m nákladnější je pro firmy najímání práce. Firmy čelící vysoké daňové zátěži jsou tedy více mo vovány k najímání práce na černo a k hlášení podhodnocených zisků daňovým úřadům. Obdobně je tomu i u (potenciálních) zaměstnanců, vysoké zdanění práce, daně z přidané hodnoty a spotřební daně snižují jejich disponibilní důchod a zvyšují cenu zboží. Čím méně si mohou lidé vzhledem ke svým příjmům dovolit, m spíše jsou mo vováni ke hledání způsobů, jak tyto daně obejít (ať už poskytováním či nákupem zboží nebo práce ve s nové ekonomice). Roli hraje nejen výše daní, ale také komplikovanost procesu jejich placení. Složitý daňový systém a zdlouhavý proces podání daňového přiznání zvyšuje náklady a má demo vační účinky. Čím komplikovanější proces, m spíše se mu budou snažit lidé i firmy vyhnout (Obrázky č. 2, 3).


9

Obrázek č. 3: Počet hodin, který během roku středně velká irma stráví placením daní, 2015

Zdroj: Doing Business, The World Bank

1.2.2. Regulace, institucionální kvalita a služby veřejného sektoru Míra a koncentrovanost regulace jsou vedle nastavení daňového systému obvykle považovány za druhou nejdůležitější příčinu s nové ekonomiky (Enste 2015). Minimální mzda, problema cké propouštění zaměstnanců, restrikce zaměstnávání imigrantů, ob žné získávání licencí, problema cký proces zakládání firem, obchodní bariéry, striktní regulace výrobních procesů a mnoho dalších regulací výrazně zvyšuje náklady firem působících v oficiální ekonomice. Čím rozsáhlejším regulacím jsou firmy a jednotlivci vystaveni, m více jsou mo vováni k přesunu své ak vity do s nové ekonomiky. Rozhodování o přesunu do s nové ekonomiky navíc ovlivňuje nejen rozsáhlost regulací, ale také intenzita jejich prosazování (Schneider 2012) (Obrázek č. 4). Rozsáhlost s nové ekonomiky ovlivňuje nejen míra regulace, ale také ins tucionální prostředí a kvalita služeb poskytovaných veřejným sektorem. Tento faktor nabývá na významu především v zemích střední a východní Evropy, tedy i v České republice (Enste 2015). Ochota

10

pla t daně je dána psychologickým kontraktem ohledně práv a povinnos daňového poplatníka na straně jedné a státu na straně druhé. Daňoví poplatníci budou m spíše ochotni pla t daně, pokud budou mít pocit, že jim jsou výměnou poskytovány kvalitní služby. Firmy a jednotlivci spíše setrvají v oficiální ekonomice, pokud pro ně bude využívání těchto služeb výhodné, tedy když bude dobře fungovat vymáhání práva, ochrana osobního vlastnictví, dodržování smluv, a pokud bude státní správa efek vní. Naopak ve společnos , která se vyznačuje rozsáhlou korupcí a neefek vitou veřejného sektoru, necí lidé silnou povinnost „dávat zpět“ a jsou spíše mo vování daním se vyhýbat (Schneider 2012). V korupční společnos obvykle nebývá velká společenská poptávka po potlačování s nové ekonomiky. Obcházení regulací a daňové úniky jsou vnímány jako běžná praxe a lidé tak necí silný nega vní tlak společnos při jejich provozování. Ve společnostech s vysokou mírou korupce, rozsáhlou s novou ekonomikou, nefunkční jus cí a neefek vní policií je menší pravděpodobnost odhalení a čelení trestu, což činí působení ve s nové ekonomice méně nákladným (Obrázek č. 5).

Obrázek č. 4: Počet dní potřebných k založení společnosti s.r.o., 2015

Zdroj: Doing Business, The World Bank

Obrázek č. 5: Vztah korupce a stínové ekonomiky, 2010

Poznámka: Odhad korupce a s nové ekonomiky metodou MIMIC. Zdroj: Schneider, Raczkowski a Mróz (2015), Rais (2014), Snowdon (2012)


11

2. Jak velká je stínová ekonomika? 1.2 Metody měření stínové ekonomiky Ak vita ve s nové ekonomice je ze své podstaty skrytá a její přesné měření je proto ob žné. I když existuje řada odlišných přístupů k měření, všechny jsou spojeny s různými problémy. Existující metody lze seskupit do tří odlišných kategorií – přímé, nepřímé a modelové (Schneider 2014).

2.1.1. Přímé metody Mezi přímé metody se obvykle uvádějí mikroekonomické odhady založené na výběrových šetřeních pomocí dotazníků či daňových auditů. U těchto metod lze očekávat podhodnocené odhady velikos s nové ekonomiky (Schneider 2014). V případě dotazníků je to způsobeno neochotou respondentů pravdivě odpovídat na otázky ohledně jejich činnos ve s nové ekonomice či nevhodnou formulací dotazníků. V případě daňových auditů pak lze pos hnout pouze registrované subjekty, odhad je tedy schopen zachy t pouze část činnos ve skryté ekonomice.

2.1.2. Nepřímé metody Podstatně rozšířenější jsou nepřímé metody založené na makroekonomických indikátorech. Do této skupiny lze zařadit množství odlišných metod. Metody rozporu vychází z předpokladu, že příjmy v ekonomice by se měly rovnat výdajům. Rozdíl oficiálních příjmů a výdajů by tedy měl být tvořen příjmy ze s nové ekonomiky. Kri ci této metody nicméně namítají, že ne všechny příjmy jsou utraceny v oficiální ekonomice (Zídková 2012) a že rozdíly také mohou být dány nepřesnostmi v měření (Schneider 2014). Metoda trhu práce pak vychází z rozdílu mezi skutečnou a oficiální ak vitou na trhu práce. Předpokládá konstantní skutečnou míru ekonomické ak vity. Pokles oficiální ak vity tedy indikuje větší ak vitu ve s nové ekonomice. Tato metoda má nicméně řadu problémů, ať už je to schopnost zachy t pouze omezenou část s nové ekonomiky, či předpoklad, že pokles oficiální ak vity je dán pouze růstem s nové ekonomiky (Schneider 2014). Velmi rozšířené jsou metody monetární, které vychází z předpokladu, že činnost ve s nové ekonomice je obvykle založena na hotovostních transakcích. Mezi tyto metody lze zařadit jak metodu transakční, tak metodu poptávky po peněžních zůstatcích. Problémem těchto

12

metod jsou některé zjednodušující předpoklady. V případě metody poptávky po peněžních zůstatcích lze růst poptávky přičíst i jiným faktorům než jen ak vitám ve s nové ekonomice. Problémem je také předpoklad stejné rychlos obratu peněz ve s nové a oficiální ekonomice a předpoklad základního roku s neexistující s novou ekonomikou. Navíc je nepravděpodobné, že všechny transakce ve s nové ekonomice probíhají v hotovos (Schneider 2014). Poslední skupinou spadající do kategorie nepřímých metod jsou metody založené na měření fyzických vstupů. Ty předpokládají, že lze skutečnou ekonomickou akvitu aproximovat pomocí spotřeby elektrické energie. Srovnáním s oficiálním odhadem ekonomické ak vity lze pak získat odhad velikos s nové ekonomiky. Problémem této metody je, že ne všechny činnos ve s nové ekonomice vyžadují velkou spotřebu elektrické energie. Dále tato metoda nebere v potaz změny poměru mezi fyzickými vstupy a objemem produkce v důsledku technologického vývoje. Protože je tato metoda schopna zachy t pouze změny ve s nové ekonomice, je třeba pro výpočet velikos zvolit referenční odhad, což také může být zdrojem problémů (Zídková 2012, Schneider 2014).

2.1.3. Modelové metody Poslední kategorii tvoří metody založené na modelování vztahů ve s nové ekonomice. Nejrozšířenější je tzv. MIMIC metoda, která vychází ze sta s cké teorie latentních proměnných a iden fikace příčin a dopadů s nové ekonomiky. Samotný odhad je velmi citlivý na konkrétní specifikaci modelu a použitém vzorku dat a bývá tak často velmi nestabilní. Dalším problémem je volba vhodné procedury pro převod výsledků modelu do srovnatelných procent HDP (Schneider 2014). Přestože by tato metoda měla poskytovat ucelenější obraz o velikos s nové ekonomiky, bývají odhady mnohdy nadhodnocené (Andrews, Sánchez, a Johansson 2011) a lze je tedy považovat spíše za horní hranici velikos s nové ekonomiky. Novějším modelovým přístupem je pak odhad s nové ekonomiky pomocí DGE (dynamická všeobecná rovnováha) modelů, jakým je třeba dvou-sektorový model autorů Elgin a Oztunali (2012). Jak je patrné z této krátké expozice, neexistuje konsensus ohledně ideálního způsobu měření s nové ekonomiky. Všechny metody jsou spojeny s řadou problémů, a za mco někteří autoři zastávají přímé metody, jiní

preferují metody nepřímé a modelové. Sta s cké úřady pak při zohledňování skryté ekonomiky v odhadech HDP využívají tzv. stavebnicový přístup, kdy kombinují odhady získané pomocí různých metod vhodných pro jednotlivé činnos ve s nové ekonomice (ať už přímé metody dotazníkových šetření, či nepřímé metody rozdílu údajů z různých zdrojů). Problémem těchto metod je možné dvojité započtení některých hodnot či naopak jejich úplné opomenu (Zídková 2012).

2.2 Velikost stínové ekonomiky 2.2.1. Srovnání velikosti stínové ekonomiky v EU Celková velikost s nové ekonomiky v Evropské unii byla dle odhadů v roce 2014 téměř 2 biliony EUR, tedy 14,3 % oficiální ekonomiky. Dle charakteru a velikosti ji lze v rámci EU rozdělit do tří celků. Největší s novou ekonomiku mají země západní Evropy.4 Připadá na ně přibližně 56,5 % z celkové velikosti stínové ekonomiky v EU, tedy více než 1,1 biliónů EUR. Nicméně přestože mají tyto země rozsáhlou s novou ekonomiku v absolutním vyjádření, vzhledem k celkové velikos oficiální ekonomiky je velikost s nové ekonomiky těchto zemí v průměru pouhých 11,5 % HDP. Rela vně k HDP tedy patří v rámci EU k zemím s nejmenší s novou ekonomikou. Druhou skupinu tvoří země jižní Evropy5, jejichž celková velikost s nové ekonomiky dosahuje dle odhadu téměř 613 miliard EUR (30,8 % z celkové velikos s nové ekonomiky EU). Tyto země mají rozsáhlou s novou ekonomiku nejen v absolutním, ale i v rela vním vyjádření. V průměru v nich s nová ekonomika dosahuje 21,8 % HDP. Poslední kategorii pak tvoří země východní a střední Evropy6, mezi které spadá i Česká republika. S nová ekonomika v těchto zemích sice dosahuje pouhých 251 miliard EUR (12,6 % z celkové velikos v rámci EU), nicméně rela vně k HDP mají tyto země s novou ekonomiku v průměru největší – 24,1 %. V rámci těchto států má Česká republika po Slovensku (14,6 %) druhou nejmenší s novou ekonomiku rela vně k HDP – 15,3 %. Celkově se s nová ekonomika v EU vyznačuje dlouhodobým sestupným trendem v rela vní velikos , mezi

lety 2003 a 2014 došlo k poklesu o 3,8 procentního bodu. Tento trend byl krátkodobě přerušen s nástupem finanční krize, kdy došlo k mírnému růstu. Tento vývoj se shoduje s výsledky existujících výzkumů, podle kterých dochází obecně v recesích k přesunu čás ak vit z oficiální do s nové ekonomiky (Obrázky č. 6, 7).

2.2.2. Vývoj stínové ekonomiky v ČR V České republice lze pozorovat obdobný vývoj ve velikos s nové ekonomiky jako v rámci celé EU. Obrázek č. 8 ukazuje vývoj s nové ekonomiky dle dvou různých odhadů. První odhad je získán pomocí modelové metody MIMIC (Schneider, Raczkowski a Mróz 2015). Druhý odhad je oficiálním odhadem nezjištěné a skryté ekonomiky od ČSÚ získaným stavebnicovou metodou. Z obou odhadů je patrný sestupný trend v rela vní velikos s nové ekonomiky v předkrizovém období. S nástupem krize pak lze pozorovat nárůst s nové ekonomiky. Za mco dle metody MIMIC byl tento nárůst pouze krátkodobý, dle ČSÚ se zdá být trvalejšího charakteru. Obrázek č. 9 ukazuje rozklad odhadu nezjištěné ekonomiky na podrobnější členění. Jak je patrné, skrytá ekonomika (N1 + N6) v něm má dominantní roli (Obrázky č. 8,9). Z předchozí kapitoly je patrné, že všeobecný konsensus ohledně nejlepšího způsobu odhadu s nové ekonomiky za m neexistuje. Jak je vidět z Obrázku č. 10, odlišné metody dávají mnohdy velmi rozdílné odhady. V roce 2000 tento rozdíl činil u dostupných výpočtů až 16,6 procentního bodu. Tyto rozdíly jsou dány nejen odlišnou definicí s nové ekonomiky a použitou metodou, ale i z toho vyplývající použitou jednotkou měření (někdy metoda dává odhad v rámci % HDP, % HPH, někdy v rámci celkových příjmů a někdy v rámci příjmů domácnos ). U některých metod je navíc na první pohled patrná velká nestabilita odhadů a evidentně velmi nepravděpodobné skoky mezi odhady v jednotlivých letech. To poukazuje na nepřesnost použité metody či nevhodnost její aplikace v zemích podobných České republice. Všeobecně lze z tohoto obrázku usoudit, že dosud nejsme schopni měřit s novou ekonomiku s velkou přesnos . V současné době dvěma asi nejvíce uznávanými metodami jsou odhad pomocí MIMIC modelu a sta-

4 Do tohoto zařazení spadá Německo, Francie, Spojené království, Belgie, Švédsko, Nizozemsko, Dánsko, Finsko, Rakousko a Irsko. 5 Kam patří Itálie, Španělsko, Řecko, Portugalsko, Kypr a Malta. 6 Kam řadíme Polsko, Rumunsko, Česká republika, Maďarsko, Bulharsko, Chorvatsko, Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko.


13

Obrázek č. 6: Srovnání velikosti stínové ekonomiky v EU, 2014

Poznámka: Odhad metodou MIMIC, pro Lucembursko je použita velikost HDP z roku 2013. Zdroj: Schneider, Raczkowski a Mróz (2015), Eurostat

Obrázek č. 7: Vývoj stínové ekonomiky v EU28

Poznámka: Odhad metodou MIMIC.

14

Zdroj: Schneider, Raczkowski a Mróz (2015), Eurostat

Obrázek č. 8: Vývoj stínové ekonomiky v České republice Poznámka: Odhad metodou MIMIC a odhad stavebnicovou metodou ČSÚ. S nová ekonomika v odhadu ČSÚ odpovídá skryté ekonomice a je počítána jako suma kategorií N1 (Úmyslně neregistrovaní výrobci) a N6 (Úmyslné zkreslování ekonomiky) a měla by tedy přibližně odpovídat definici s nové ekonomiky v MIMIC modelu. Nezjištěná ekonomika navíc zahrnuje kategorie N2 (Nelegální ekonomika), N3 (Výrobci bez povinnosti registrace), N5 (Registrovaní výrobci bez povinnos vykazovat) a N7 (Další sta s cké nedostatky – naturální mzdy). HDP na rozdíl od HPH obsahuje navíc započítané daně z produktů a dotace na produkty. Zdroj: Schneider, Raczkowski a Mróz (2015), A.T.Kerney, ČSÚ

Obrázek č. 9: Velikost a složení nezjištěné ekonomiky dle odhadů ČSÚ (HPH, mil. Kč v běžných cenách)

Poznámka: Odhad stavebnicovou metodou ČSÚ. Zdroj: ČSÚ


15

vebnicový přístup v odhadech použitých sta s ckými úřady při doplňovaní národních účtů. Nicméně, jak je patrné z Obrázků č. 8 a č. 10, tyto metody dávají i tak značně rozdílné odhady. Důvodem je odlišná definice s nové ekonomiky a přístup k odhadu. Za mco cílem stavebnicové metody je doplnění odhadu oficiální ekonomiky a odhadování pouze jasně definované dílčí čás nezjištěné ekonomiky, MIMIC se snaží nepřímo zachyt dominantní součást s nové ekonomiky – ekonomiku skrytou (i když vzhledem k charakteru metody nelze jednoznačně říci, že nezachycuje i některé další aspekty s nové ekonomiky). Lze předpokládat, že odhad stavebnicovou metodou bude přesnější, aspoň co se týče dílčích oblas . MIMIC odhad pak nejspíše tvoří horní hranici odhadu skryté ekonomiky. Lze očekávat, že skutečná velikost s nové ekonomiky bude pravděpodobně někde mezi těmito dvěma odhady. Vzhledem k tomu, že v rámci národních účtů mohou jednotlivé sta s cké úřady přistupovat k definici a odhadu s nové ekonomiky odlišněji7 a jejich odhady bývají mnohdy volně nedostupné, MIMIC metoda je v tomto případě vhodnější k rela vnímu srovnání mezi zeměmi. Na druhou stranu lze z MIMIC modelu získat pouze dynamiku s nové ekonomiky a při převodu do % HDP je třeba použít již existující odhad. Absolutní odhad tedy může být jen tak spolehlivý jako odhad použitý jako benchmark (Obrázek č. 10).

2.2.3. Rozložení stínové ekonomiky dle klasi ikace ekonomických činností Dosud jsme se zabývali velikostí stínové ekonomiky obecně, nicméně ne všechny institucionální sektory a ekonomické činnos poskytují vhodné podmínky pro rozvoj s nové ekonomiky a její rozložení tedy není rovnoměrné. S nová ekonomika je rozšířena především v sektorech nefinančních podniků a domácnos , naopak v ostatních sektorech vládních a finančních ins tucí a neziskových ins tucí sloužících domácnostem se zdá být vliv s nové ekonomiky minimální (Gyomai a van de Ven 2014). Z pohledu průmyslových odvětví jsou vhodná především taková, která se vyznačují velkým množstvím malých hotovostních transakcí a která umožňují účinně podhodnocovat hospodářské výsledky. Dalším důležitým faktorem je, zda lze s malou pravděpodobnos od-

halení využívat práce na černo (Schneider, A.T. Kearney a Visa 2013). Dle srovnání odhadů sta s ckých úřadů ve vybraných zemích OECD8 v období 2005 až 2009 je s nová ekonomika (v tomto případě přesněji nezjištěná ekonomika) koncentrována především ve stavebnictví a v odvětví velkoobchodu a maloobchodu (včetně oprav automobilů). V Polsku, České republice, Slovensku a Mexiku je rozšířena také v zemědělství. Dalšími odvětvími s vysokou koncentrací jsou zpracovatelský průmysl (Polsko, Česká republika, Rakousko, Slovensko, Slovinsko), doprava a skladování (Polsko, Slovensko, Mexiko), ubytování a pohos nství (Česká republika, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Mexiko), činnost v oblas nemovitos (Izrael), profesní, technické a vědecké činnos (Polsko, Slovensko, Slovinsko, Belgie) a na Slovensku, v Izraeli a v Mexiku také odvětví S – Ostatní činnos 9 (Gyomai a van de Ven 2014). Jak je vidět na následujícím obrázku, k obdobným závěrům dochází také studie prof. Schneidera (ve spolupráci s A.T. Kearney a Visa) z roku 2013 v 6 vybraných evropských státech – Německu, Španělsku, Itálii, Polsku, Rumunsku a Turecku. Při detailnějším pohledu na formy s nové ekonomiky v jednotlivých kategoriích má v případě velkoobchodu a maloobchodu, dopravy a skladování a ubytování a pohos nství dominantní vliv na velikost s nové ekonomiky záměrné zkreslování ekonomických výsledků (především tržeb z prodeje ve vztahu firma-firma, ale i v případě přímého prodeje koncovým spotřebitelům). V ostatních oblastech má pak především vliv práce na černo (Obrázek č. 11). Následující obrázky poskytují detailnější rozklad s nové ekonomiky v České republice na jednotlivé formy dle odhadů ČSÚ z roku 2012. Skrytá ekonomika (tedy záměrné zkreslování ekonomické činnos a činnost neregistrovaných výrobců) v rela vním vyjádření k celkové přidané hodnotě daného odvětví má dominantní vliv v odvětví činnos domácnos . To je pochopitelné vzhledem k tomu, že je obvykle rela vně snadné skrýt tuto činnost před daňovými autoritami. Skrytá ekonomika je také důležitá v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, ve stavebnictví a v odvětví ostatních činnos . Dle absolutní velikos má skrytá ekonomika největší rozsah ve stavebnictví, velkoobchodě a maloobchodě (včetně opravy a údržby motorových vozidel) a ve zpracovatelském průmyslu. Tato odvětví se vyznačují rozsáhlou prací na černo, jak bude patrné v kapitole o s nové ekonomice na trhu práce. S nová ekonomika v České republice má tedy podobný charakter jako v ostatních evropských státech (Obrázek č. 12).

7 I když v rámci OECD, a především v rámci EU lze předpokládat rela vní srovnatelnost jednotlivých odhadů. 8 Švédsko, Polsko, Česká republika, Rakousko, Slovensko, Norsko, Slovinsko, Belgie, Izrael, Nizozemsko, Mexiko a Kanada. 9 Do této kategorie patří například kadeřnictví, různé druhy oprav atp.

16

Obrázek č. 10: Srovnání dostupných odhadů stínové ekonomiky ČR


17

Obrázek č. 11: Velikost stínové ekonomiky dle klasi ikace ekonomických činností ve vybraných státech Evropy v roce 2013

Poznámka: Odhad metodou MIMIC v kombinaci s dalšími metodami; celkové výsledky z těchto zemí: Německo, Španělsko, Itálie, Polsko, Rumunsko a Turecko. Zdroj: Schneider, A.T. Kearney a Visa (2013)

Obrázek č. 12: Rozložení skryté ekonomiky dle klasi ikace ekonomických činností (CZ-NACE), 2012

Poznámka: Odhad stavebnicovou metodou ČSÚ. Skrytá ekonomika je dána jako suma kategorií N1 (Úmyslně neregistrovaní výrobci) a N6 (Úmyslné zkreslování ekonomiky). Zdroj: ČSÚ

18

Následující dva obrázky (č. 13, 14) poskytují podrobný rozklad ilegální a neformální ekonomiky. Z hlediska definice s nové ekonomiky, jak lze vidět na Obrázku č. 1, zahrnují tyto odhady nejen šedě vyznačená pole, ale i ta vyznačená bíle. V případě ilegální ekonomiky tedy zahrnují pros tuci a prodej a distribuci drog, v případě ekonomiky neformální i odhad netržní produkce pro vlastní spotře-

bu. Ve shodě s Obrázkem č. 9 je absolutní i rela vní dopad ilegální ekonomiky poměrně malý, ČSÚ odhaduje nenulový dopad pouze v 5 odvětvích. Neformální ekonomika je rela vně rozsáhlá především v odvětvích činnos domácnos a zemědělství a činnos v oblas nemovitos . V absolutním vyjádření má největší dopad činnost v oblas nemovitos , zemědělství a zpracovatelského průmyslu.

Obrázek č. 13: Rozložení ilegální ekonomiky dle klasi ikace ekonomických činností (CZ-NACE), 2012

Poznámka: Odhad stavebnicovou metodou ČSÚ; kategorie N2. Zdroj: ČSÚ

Obrázek č. 14: Rozložení neformální ekonomiky dle klasi ikace ekonomických činností (CZ-NACE), 2012

Poznámka: Odhad stavebnicovou metodou ČSÚ. Dáno položkou N3 (Výrobci bez povinnos registrace – neformální sektor, individuální bytová výstavba, zemědělské samozásobení) a N5 (Registrovaní výrobci bez povinnos vykazovat). Zdroj: ČSÚ

19

3. Stínová ekonomika v kontextu státního rozpočtu ČR Jak již bylo vysvětleno výše, jednou z hlavních mo vací přesunu činnos do s nové ekonomiky je snížení daňové zátěže. V předchozí kapitole a v kapitolách následujících jsou představeny odhady různých součás s nové ekonomiky. Pro přiblížení škody, která státu z důvodu rozmachu s nové ekonomiky vzniká, je potřeba zasadit ji do kontextu státního rozpočtu. V roce 2014 byl celkový příjem státního rozpočtu 1 134 mld. Kč (asi 27 % HDP ČR), z čehož byly daňové příjmy 922 mld. Kč (Obrázek č. 15).

Druhou největší položkou daňových příjmů jsou daně ze zboží a služeb (32 % celkových příjmů v roce 2014), především daň z přidané hodnoty (DPH) a spotřební daně (SPD z minerálních olejů, lihu, piva, vína a tabáku). Na DPH bylo v roce 2014 vybráno 200 mld. Kč a na spotřební dani 132 mld. Kč. Dopadu DPH v kontextu s nové ekonomiky se věnuje především kapitola 5. Dopady SPD a DPH jsou také předmětem kapitol 6 a 7, které se věnují s nové ekonomice na trzích s alkoholem a tabákem (Obrázek č. 16).

Největší položkou daňových příjmů (asi 34 % celkových příjmů) je povinné pojistné v podobě příspěvků do systému sociálního zabezpečení, a to především na důchodové pojištění. Povinné odvody na sociální zabezpečení ovlivňují především s novou ekonomiku na trhu práce, které se věnuje čtvrtá kapitola.

V kontextu Evropské unie je se 40 %10 rela vní výše příjmů vládních ins tucí k HDP v České republice podprůměrná. Obecně jsou tyto příjmy rela vně vyšší v zemích západní Evropy (Obrázek č. 17).

Obrázek č. 15: Příjmy státního rozpočtu ČR, 2011–2014, mld. Kč

Zdroj: MFČR (2015c)

Obrázek č. 16: Vývoj daňových příjmů ČR, 2008–2014, mld. Kč

Zdroj: MFČR (2015c)

10 Rozdíl opro poměru zmíněnému na začátku kapitoly představuje odlišná metodologie. Za mco data Eurostatu jsou sestavována podle metodologie ESA, státní rozpočet je sestavován podle metody GFS.

20

Obrázek č. 17: Celkový příjem vládních institucí v EU (% HDP), 2014

Zdroj: Eurostat

4. Trh práce 4.1 De inice práce na černo Pojem práce na černo zahrnuje všechny legální11 ak vity ohodnocené mzdou12, které měly být, ale nebyly nahlášeny daňové správě. Vzhledem k takto široké definici je tedy práce na černo součás většiny ak vit ve s nové ekonomice (Schneider 2013, Williams, Baric a Renooy 2013). Práci na černo lze podrobněji rozčlenit do tří kategorií (Williams, Baric a Renooy 2013):

• Práce na černo, která je vykonávána v rámci registrovaného nebo neregistrovaného podniku, ať už se mzdou v plném rozsahu nebo jen v částečném. Práce zaměstnanců tedy může být buď plně nehlášena se všemi příjmy skrytými před daňovou správou, nebo tzv. podhodnocena, kdy část mzdy zaměstnance je nahlášena daňové správě a část mzdy je vyplacena bez ohlášení, tzn. na ruku („obálková mzda“). Do této kategorie lze zařadit například i ilegální práci imigrantů.

11 Myslí se m všechny činnos , které je možné vykonávat legální cestou. Tedy i činnos a obory, jejichž vykonávání bez patřičné licence je sice v rozporu se zákonem, ale existuje možnost provozovat je v legální podobě. Naopak tato definice vylučuje kriminální ak vity jako kuplířství či výrobu drog. 12 Je třeba poznamenat, že za mco se obvykle uvažuje především o ak vitách ohodnocených penězi, v širší definici lze do práce na černo zahrnout i ak vity směněné za jiné zboží nebo služby. Tuto definici využívá většina sta s k spočítaných na základě šetření Eurobarometer 284 z roku 2007 od Evropské komise.


21

• Práce na černo, která je vykonávána osobou samostatně výdělečně činnou bez zaměstnanců pro podnik nebo jiného klienta, například domácnost. Do této kategorie spadají i podvody využívající odlišné regulace pro různé formy „zaměstnání“, tedy i tzv. švarcsystém.

Obrázek č. 18: Přísnost regulace ochrany zaměstnanců, 2013

• Práce na černo, která je vykonávána osobou samostatně výdělečně činnou v rámci svého užšího sociálního kruhu a při které je doručováno zboží a služby přímo spotřebitelům, tedy sousedům, příbuzným, přátelům nebo známým. Obecně tedy lze říci, že s nová ekonomika na trhu práce zahrnuje všechny aktivity, kdy zaměstnavatel, zaměstnanec nebo oba dva jsou součás neoficiální ekonomiky (Schneider 2013).

4.2 Příčiny a charakter černé práce v ČR Obecné příčiny práce na černo se shodují s hlavními příčinami vyjmenovanými v první kapitole. Náklady, kterým firmy čelí při najímaní práce v oficiální ekonomice, jsou významně navýšeny daní z příjmu, odvody na sociální a zdravotní pojištění a také regulacemi, které zatěžují ak vity v oficiální ekonomice (Schneider 2013). Fialová a Schneider (2014) ve svém výzkumu příčin rozmachu s nové ekonomiky zjis li, že jednou z konzistentně nejdůležitějších příčin je přísnost regulace trhu práce. Konstatují, že regulace limituje flexibilitu trhu práce v oficiální ekonomice především omezováním možnos propouštět zaměstnance. Omezuje se tak jak možnost zaměstnavatelů propouštět, tak příležitos nezaměstnaných k získání práce. Omezování najímání a propouštění zaměstnanců zvyšuje náklady přizpůsobení firem, které tak ob žněji čelí výkyvům na trhu. Mají tak větší mo vaci pro uzavírání pouze krátkodobých smluv, najímání práce neformálně či využívání různých triků ke snížení těchto nákladů. Tyto vyšší náklady pak mohou být přeneseny na zaměstnance, kteří jsou tak také mo vováni k ak vitám ve s nové ekonomice. Fialová a Schneider (2014) navíc zmiňují, že z velké míry hraje roli přísnost prosazování regulace spíše než její rozsah. Jak je vidět v Obrázku č. 18, Česká republika patří v rámci EU mezi země s přísnější celkovou regulací na trhu práce. Dle firmy Deloi e (2015), která zkoumala náklady na propuštění zaměstnance v Evropě, patří Česká republika mezi trojici zemí s nejvyššími náklady v případě propuštění zaměstnance s krátkou praxí z organizačních důvodů. Naopak v případě zkušenějších zaměstnanců s delší praxí je ve srovnání s evropským průměrem propouštění v Česku podstatně lev-

22

Poznámka: Kompozitní indexy přísnos regulace, kde na škále 0–6 znamená vyšší číslo přísnější regulaci. Zdroj: OECD (2014)

nější. Nicméně zmiňuje, že zaměstnance je obecně ob žné vůbec propus t. Pokud však k tomu existuje zákonný důvod, náklady nejsou ve srovnání se zahraničím vysoké. Tyto rela vně nízké náklady na propouštění jsou tak vykoupeny nízkou flexibilitou na trhu práce.

Kromě přísné regulace najímání a propouštění zaměstnanců může být také vyznaným faktorem nastavení minimální mzdy a sociálních dávek v případě nezaměstnanos . Kombinace těchto faktorů může jedince mo vovat k oficiálnímu pobírání dávek v nezaměstnanos a k současnému působení ve s nové ekonomice. Podle odhadů pracovníků úřadu práce může až tře na nezaměstnaných pracovat na černo (Sirovátka a Šimíková 2013). Dle výběrového šetření Evropské komise z roku 2013 jsou za hlavní příčiny práce na černo v České republice považovány obdobné faktory jako ve zbytku evropských zemí – nízké platy v oficiální ekonomice, nedostatečná kontrola autoritami a nedostatek pracovních příležitos v oficiální ekonomice. Vzhledem k rela vně vysokému za žení práce v ČR (jak je patrné z Obrázku č. 2 v první kapitole) je poměrně překvapivé, že daně a odvody na sociální a zdravotní pojištění jsou ve srovnání se zbytkem Evropy považovány za podstatně méně významný faktor (Obrázek č. 19). V České republice, obdobně jako v Maďarsku, Litvě, Polsku, Slovensku a zemích jižní Evropy, je dominantní část práce na černo vykonávána formou činnos osob samostatně výdělečně činných (Koe l a Weber 2014, Hazans 2011, Packard, Koe l a Montenegro 2012). Velmi obvyklou a často debatovanou formou práce na černo je v české právní úpravě tzv. švarcsystém. Je zalo-

žen na využívání rozdílu mezi zdaněním závislé činnos zaměstnanců a živnostníků. Zaměstnanci podléhají většinou větší daňové zátěži a jejich zaměstnavatelé jsou povinni platit odvody za zaměstnance. Zaměstnanci navíc mají právo na různé zaměstnanecké výhody (placená dovolená, odstupné atp.). Švarcsystém umožňuje zaměstnavatelům tyto náklady snížit. Lidé vykonávají běžnou činnost zaměstnanců, jsou to tedy podřízení zaměstnanci pracující v zaměstnavatelem stanovené pracovní době na pracoviš a využívající prostředků zaměstnavatele, ale z pohledu státu a daňových autorit se jeví jako živnostníci. V tomto systému tak stejnou práci pro stejnou firmu nevykonávají formou pracovní smlouvy, ale na základě živnostenského oprávnění. Zamco výhodou tohoto systému je flexibilnější trh práce, státní pokladna přichází o velkou část daňových výnosů. Švarcsystém byl v české právní úpravě omezen již od roku 1992 a od té doby byla jeho právní úprava mnohokrát modifikována. Ve zkratce, v roce 2004 došlo k úpravě, která byla vnímána jako efek vní omezení švarcsystému. V roce 2007 došlo změnou právní úpravy k určitému uvolnění. Rokem 2012 došlo k přesnějšímu definování zákonů pos hujících švarcsystém a zavedení přísných sankcí pro zaměstnavatele ve výši až 10 milionů (minimálně však 250 síc Kč)13 a pro „zaměstnance“ ve výši až 100 000 Kč (Rychetský 2014, Šubrt a Trezziová 2015, Průša et al. 2009 a Jouza 2005). Přestože právní úprava švarcsystému je pouze jedním z mnoha

Obrázek č. 19: Hlavní důvody pro práci na černo, 2013

Poznámka: Výsledek na základě dotazníkového šetření. Zahrnuje odpověď na otázku: „Jaký je podle vašeho názoru hlavní důvod práce na černo?“. Zdroj: Evropská komise (2014, 2007)

13 Tato minimální sankce byla později ústavním soudem zrušena.


23

Obrázek č. 20: Podíl OSVČ bez zaměstnanců v celkové zaměstnanosti

Zdroj: Eurostat

faktorů ovlivňujících práci na černo v rámci činnosti OSVČ bez zaměstnanců, změny trendů v Obrázku č. 20 odpovídají načrtnutému vývoji. V obdobích zpřísnění právních pos hů lze pozorovat pokles podílu OSVČ bez zaměstnanců na celkové zaměstnanos , za mco v období uvolnění lze pozorovat jejich nárůst (Hála 2007, OECD 2008). To odpovídá předpokladu, že část OSVČ vykonává práci na černo formou švarcsystému. V šetření OSVČ, které proběhlo ve 3. čtvrtle 2012, 10 % dotázaných zodpovědělo, že zdrojem jejich pracovní síly je švarcsystém (Vlach et al. 2013). Švarcsystém je běžný především ve stavebnictví (Sirovátka a Šimíková 2013), nicméně je také častý u maloobchodního personálu, kadeřníků a číšníků či prodejců farmaceu k a realitních makléřů (Hála 2007).

4.3 Velikost práce na černo Jak již bylo řečeno v první kapitole, měření velikos s nové ekonomiky je vzhledem k její skryté povaze obžné. V následujících odstavcích je k tomuto využita přímá metoda vycházející z dotazníkových šetření Evropské komise v letech 2007 a 2013. Rozdíl mezi lety 2007 a 2013 je v definici práce na černo. V dotazníku z roku 2007 se počítala i práce, která byla součássměnného obchodu, avšak v dotazníku z roku 2013 se počítala pouze práce za peněžní ohodnocení. Jak již bylo zmíněno v první kapitole, vzhledem k tomu, že se vychází z dotazníkových šetření, lze předpokládat, že se jedná pouze o spodní odhady a že především v případě ilegální práce imigrantů jsou to odhady značně podhodnocené (nemají ve vzorku plné zastoupení). Jak bude

24

dále zřejmé, podhodnocení je patrné spíše v případě nabídky práce na černo než v případě poptávky po zboží a službách vyrobených černou prací. Tabulka č. 1: Zachycené vztahy ve stínové ekonomice na trhu práce zahrnuté v odhadech Typ práce na černo

Z pohledu nabízejících

Z pohledu poptávajících

Jednotlivci pracující pro jiné jednotlivce nebo domácnos .

ANO

ANO

Firmy pracující pro jednotlivce nebo domácnos .

NE

ANO

Firmy pracující v zastoupení jiných firem.

NE

NE

Jednotlivci pracující pro firmy.

ANO

NE

4.3.1. Práce na černo – strana poptávky V rámci EU27 se Česká republika umís la na sedmém místě z pohledu poptávky po zboží a službách vyrobených prací na černo (Obrázek č. 21). Největší poptávka byla v Řecku a Nizozemsku, zato v Polsku a Německu byla nejmenší. Za mco v rámci průměru EU27 se poptávka po zboží a službách vyrobených prací na černo

mezi lety 2007 a 2013 nezměnila (v obou letech činila 11 %)14, v České republice odpovědělo v roce 2013 opro roku 2007 o 4 procentní body více respondentů, že v posledních 12 měsících zapla li za zboží a služby vyprodukované prací na černo. K vůbec největšímu nárůstu od roku 2007 došlo v Řecku a na Kypru. Tyto rozdíly mohou navíc být ještě větší vzhledem k tomu, že za mco otázka v roce 2013 zahrnovala pouze zboží a služby zaplacené penězi, v roce 2007 byly součástí otázky i produkty a služby získané směnou.

Dle dotazníku v roce 2013 činil medián útraty za zboží a služby vyprodukované prací na černo v EU27 v předchozích 12 měsících přibližně 200 EUR. Při detailnějším pohledu na jednotlivé regiony EU se odhaduje, že v zemích západní Evropy činil medián 200 EUR, v zemích východní a střední Evropy 117 EUR, v jižní Evropě 300 EUR a v severní Evropě 232 EUR. Nejvíce za produkty a služby vyrobené pomocí práce na černo pla osoby samostatně výdělečně činné (medián EU27 dosahoval 400 EUR).

Obrázek č. 21: Procento respondentů, kteří v posledních 12 měsících zaplatili za služby a zboží vyprodukované pomocí práce na černo

Poznámka: Výsledky na základě dotazníkových šetření. Šetření 2013 zahrnuje pouze práci a černo zaplacenou penězi. Šetření 2007 zahrnuje práci na černo zaplacenou penězi či směnou. Zdroj: Evropská komise (2014, 2007)

14 Nicméně o 3 procentní body více respondentů odpovědělo kategoricky NE místo neurčitého nevím, či odmítnu odpovědi.


25

Podíváme-li se na poptávané zboží a služby, je vidět, že jak v ČR, tak v průměru EU27 hraje dominantní roli poptávka po opravě a přestavbě domácnos a po opravě automobilů. Platba za opravu automobilů vykonanou na černo má v ČR společně se Slovenskem vůbec největší zastoupení v celé EU. Co se týče opravy a přestavby domácností, tam je ČR hned za Slovenskem druhá (53 %). V České republice pak hraje rela vně malou roli např. nákup jídla či úklid v domácnos , což je rozdílné opro Lucembursku (45 %), Kypru (35 %), Nizozemsku (31 %) či sousednímu Rakousku (30 %), kde hraje poptávka po úklidu v domácnos význam-

nou roli, a Bulharsku (41 %), Lotyšsku (36 %) a Maďarsku, kde je na černém trhu velká poptávka po jídle (Obrázek č. 22). ČR patří k zemím, kde lidé nejvíce nakupují služby a produkty (vyrobené pomocí černé práce) od přátel, kolegů a známých. Vyšší zastoupení mají tyto nákupy pouze v Rakousku (60 %) a Slovinsku (59 %), nejnižší pak na Maltě (16 %), v Bulharsku (20 %) a Řecku (21 %). Od firem a podniků pak nejvíce nakupují Řekové a Finové (43 %) a obecně osoby v zemích jižní a severní Evropy (Obrázek č. 23).

Obrázek č. 22: Složení zboží a služeb vyprodukovaných prací na černo, za které respondenti v posledních 12 měsících zaplatili, 2013

Poznámka: Výsledek na základě dotazníkového šetření. Šetření zahrnuje pouze práci na černo zaplacenou penězi. Zdroj: Evropská komise (2014, 2007)

26

Obrázek č. 23: Od koho respondenti zmíněné produkty v posledních 12 měsících nakoupili, 2013


Jaké faktory vedou spotřebitele k nákupu zboží a služeb vyrobených prací na černo? Za mco rozklad v předchozí podkapitole vycházel z odpovědí na otázku, o jakých faktorech si lidé obecně myslí, že jsou hlavním tahounem nabídky práce, následující graf vyjadřuje mo vaci poptávky spotřebitelů, kteří v posledních 12 měsících toto zboží a služby skutečně zakoupili. Jak je vidět v následujícím grafu, dominantní roli má jak v ČR, tak v průměru EU27 jednoznačně nižší cena (Obrázek č. 24).

4.3.2. Práce na černo – strana nabídky Zatímco předchozí subkapitola se zabývala prací na černo z pohledu poptávky, tato kapitola se zabývá velikos nabídky. Přestože 19 % respondentů v ČR v roce 2013 odpovědělo, že v posledních 12 měsících zakoupili zboží a služby vyrobené prací na černo, pouze 4 % odpověděla, že v posledních 12 měsících práci na černo vykonávala (Obrázek č. 25). Je tedy vidět patrný rozdíl

Obrázek č. 24: Hlavní důvody pro nákup zboží a služeb produkovaných prací na černo, 2013



27

mezi množstvím respondentů, kteří přiznali, že poptávali zboží a služby vyrobené prací na černo, a množstvím respondentů, kteří přiznali, že sami takovou práci nabízeli. Tento rozdíl je pochopitelný, neboť je mnohdy spíše tolerován nákup takového zboží a služeb, než nabízení samotné, a responden jsou tak méně ochotni to přiznat. V roce 2013 v ČR 14 % z těch, kteří v posledních 12 měsících zapla li za práci na černo, ji sami v témže období vykonávalo, což je shodné s evropským průměrem.

Počet respondentů, kteří v ČR v posledních 12 měsících pracovali na černo, byl v roce 2013 roven průměru EU27, tedy 4 %. V rámci průměru EU pak došlo od roku 2007 k poklesu o 1 procentní bod. Jak již bylo řečeno, lze přepokládat, že responden jsou méně ochotni přiznat, že vykonávají práci na černo. Následující graf tedy zachycuje procento respondentů, kteří sami znají osoby pracující na černo. V České republice jich na tuto otázku odpovědělo kladně celých 33 %, což potvrzuje domněnku, že předchozí čísla jsou značně podhodnocena (Obrázek č. 26).

Obrázek č. 25: Procento respondentů, kteří v posledních 12 měsících vykonávali práci na černo

Poznámka: Výsledek na základě dotazníkového šetření. Šetření provedené v roce 2013 zahrnuje pouze práci na černo zaplacenou penězi. Šetření provedené v roce 2007 zahrnuje práci na černo zaplacenou penězi či směnou. Doslovná otázka se mezi lety mírně liší. Zahrnuje odpověď na otázku: „Vykonával jste v posledních 12 měsících nějaké placené, ale nepřiznané ak vity?“. Zdroj: Evropská komise (2014, 2007)

28

Obrázek č. 26: Procento respondentů, kteří osobně znají osoby pracující částečně či úplně na černo

Poznámka: Výsledek na základě dotazníkového šetření. Zahrnuje odpověď na otázku: „Znáte osobně nějaké lidi, kteří pracují bez úplného či částečného přiznání jejich příjmů nebo sociálního a zdravotního pojištění?“. Zdroj: Evropská komise (2014, 2007)

Jaké důvody pro práci na černo uváděli responden , kteří ji v posledních 12 měsících vykonávali? V rámci celé EU byly v roce 2013 jako tři nejčastější důvody uváděny: „protože to bylo výhodné pro obě strany“ (50 %), „protože je nemožné najít běžnou práci“ (21 %) a „protože daně a odvody na sociální a zdravotní jsou příliš vysoké“ (16 %). V ČR byly hlavní důvody podobné. Zajímavos je, že za mco v západní, severní, východní a střední Evropě dominoval jako hlavní důvod benefit pro obě strany, v jižní Evropě hrála mnohem větší roli nemožnost nalezení normální práce.

Podobně jako v oblas poptávky po práci na černo v ČR mají i v rámci nabídky důležité postavení opravy a renovace domácnos a automobilů. 24 % respondentů také zodpovědělo, že na černo vykonávali stěhování. Obecně jsou v zemích západní Evropy jednotlivé činnos relavně rovnoměrně rozloženy, avšak v zemích východní a střední Evropy v průměru jednoznačně dominují opravy a renovace a zahradní práce. V jižní Evropě převládají úklidové práce a prodej jiných služeb a v zemích severní Evropy dominuje prodej jiných služeb a také opravy a renovace (Obrázek č. 27).


29

Obrázek č. 27: Kterou práci vykonávali respondenti na černo v posledních 12 měsících, 2013

Poznámka: Výsledek na základě dotazníkového šetření.

Práci na černo v ČR v roce 2013 rela vně nejvíce vykonávali mladí ve věku 15–24 let (9 % z mladých) a lidé ve středním věku, tj. 35–44 let (7 %). Z hlediska povolání vykonávají práci na černo nejvíce nezaměstnaní (10 % z nezaměstnaných) a osoby samostatně výdělečně činné (9 %). Práci na černo pak vykonávají především osoby s nižším vzděláním.15 Kromě odhadů na základě dotazníkových šetření lze při určení rozsahu práce na černo také vycházet z modelu

Zdroj: Evropská komise (2014, 2007)

bilance práce, který pro toto určení využívá ČSÚ. Dle jejich odhadů v roce 2013 pracovalo na černo 162 324 rezidentů (přepočteno na ekvivalent plného pracovního úvazku), což činí asi 3 % z celkové pracovní síly, a 36 961 nerezidentů. Nejvíce zaměstnanců na černo pracuje ve velkoobchodě, maloobchodě a údržbě a opravě motorových vozidel (kategorie G dle CZ-NACE), dále pak ve stavebnictví (F) a ubytování, stravování a pohos nství (I). Rozložení je tedy podobné jako v případě přímého odhadu pomocí dotazníkových šetření (Obrázky č. 28, 29).

Obrázek č. 28: Pracující na černo dle odhadů ČSÚ

Poznámka: Počet pracujících na černo dle modelu bilance práce. Míra práce na černo je definována jako podíl na černo pracujících zaměstnanců dle modelu bilance práce z celkové velikos pracovní síly (zaměstnaní + nezaměstnaní). Zdroj: ČSÚ

15 Je třeba zdůraznit, že podrobnější rozklady pracujících na černo vycházejí v rámci ČR z rela vně malého množství pozorování.

30

Obrázek č. 29: Počet pracujících na černo dle klasi ikace ekonomických činností (CZ-NACE), 2012

Poznámka: Počet pracujících na černo dle modelu bilance práce (přepočteno na plné úvazky) rozdělen dle klasifikace CZ-NACE. Zdroj: ČSÚ

4.4 Kontrola a sankce práce na černo Dalším možným způsobem, jak odhadnout velikost stínové ekonomiky na trhu práce, je prozkoumání množství odhalených případů nelegálního zaměstnání. V České republice došlo v roce 2012 ke zvýšení důrazu na odhalování nelegálního zaměstnávání, kdy tyto kontroly přešly pod kompetenci Státního úřadu inspekce práce (SÚIP). V roce 2014 proběhlo celkově 15 911 kontrol s cílem odhalit nelegální zaměstnání. V 7 % případů pak inspekce zjis la nelegální zaměstnání, což je o 3,22 procentního bodu více než v roce 2013 a o 1,27 procentního bodu více než v roce 2012. K rela vnímu nárůstu zjištěných přestupků došlo i přesto, že v minulém roce proběhla méně než polovina kontrol opropředchozím rokům, což poukazuje na zvýšení efek vity daného úřadu.

Celkem bylo v roce 2012 uděleno 870 pokut o celkovém objemu přes 174,02 mil. Kč, v roce 2013 bylo uděleno 302 pokut o objemu 81,897 mil. Kč a v roce 2014 se jednalo o 293 pokut o objemu 51,488 mil. Kč16 (Obrázek č. 30). Podíváme-li se na národnostní složení nelegálních pracovníků, většinu tvoří občané České republiky (60 % v roce 2014, 44 % v roce 2013 a 60 % v roce 2012). Z cizinců pak dominují lidé pocházející ze zemí mimo Evropskou unii (31 % v roce 2014, 47 % v roce 2013 a 32 % v roce 2012). Mezi nejčastěji nelegálně pracujícími národnostmi jsou Ukrajinci a Vietnamci (Obrázky č. 31, 32). Přestože je švarcsystém dle mnoha existujících odhadů v České republice jednou z dominantních forem práce

16 Je nutno poznamenat, že v době vydání Ročních souhrnných zpráv byla pouze část pokut vyřízena. Kromě výše uvedených pokut bylo v době vydání zprávy v roce 2012 dalších 1 939 v návrhu, v roce 2013 pak 757 a v roce 2014 celkem 348.


31

Obrázek č. 30: Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců

Zdroj: SÚIP (2013, 2014, 2015)

na černo, dle skutečně zjištěných případů podle SÚIP se zdá být spíše formou marginální. Podíl zjištěných případů švarcsystému k celkovému počtu zjištěných nelegálně pracujících osob činil 10 % v roce 2012, 6,2 %

v roce 2013 a 4,7 % v roce 2014. Nicméně dle celního úřadu je švarcsystém rozšířen především mezi Vietnamci a Ukrajinci.

Obrázek č. 31: Počet nelegálně zaměstnaných osob dle státní příslušnosti dle SÚIP

Zdroj: SÚIP (2013, 2014, 2015)

32

Obrázek č. 32: Kontroly zaměstnávání cizinců celními úřady ČR

Zdroj: MFČR (2015b)

4.5 Shrnutí kapitoly o stínové ekonomice na trhu práce Práce na černo je součás většiny ak vit ve s nové ekonomice. Mezi její hlavní příčiny patří přísná regulace na trhu práce, která zaměstnavatelům zvyšuje náklady a zaměstnancům ve výsledku snižuje platy, a dále také nedostatek pracovních příležitos v oficiální ekonomice. Ta-

hounem poptávky po zboží a službách vyrobených prací na černo je pak především nižší cena a jsou poptávány především v bližším sociálním okruhu. V ČR je dominantní formou práce na černo činnost osob samostatně výdělečně činných, které vykonávají především opravy a přestavby domácnos a opravy automobilů. Za mco z hlediska velikos poptávky je ČR v rámci EU na sedmém místě, z hlediska nabídky patří spíše k průměru.

5. Stínová ekonomika ve vztahu irem a podvody na DPH Za mco předchozí kapitola rozebírala především vztah firem a zaměstnanců ve stínové ekonomice (viz Tabulka č. 1), tato kapitola se zabývá s novou ekonomikou v rámci vzájemného vztahu firem a popisuje některé jejich prak ky ve s nové ekonomice. Podle World Bank Enterprise Survey (2015) čelí 36 % firem v České republice konkurenci v podobě neformálních či neregistrovaných firem a 23 % firem iden fikuje prak ky konkurentů ve s nové ekonomice jako výrazné omezení v podnikání. Firmy, které se úspěšně vyhýbají vysoké daňové zátěži, získávají významnou konkurenční výhodu.

Daňové úniky na DPH jsou v posledních letech v EU iden fikovány jako obzvlášť rozsáhlé a problema cké. V roce 2014 tvořilo DPH v České republice celkem 18 % celkových příjmů státního rozpočtu a cca 5 % HDP. Potenciální daňové úniky na DPH tedy mohou mít výrazný vliv na příjmy státního rozpočtu a jsou proto hlavním tématem této kapitoly. Podstatou daně z přidané hodnoty je výběr příslušné sazby na každém stupni transformace výrobku nebo služby od prvotního vzniku až k dodání koncovému zákazníkovi ke spotřebě. Prodávající pla při prodeji DPH


33

a současně má nárok na vrácení DPH, kterou zapla l on sám při nákupu vstupů. Právě rozdíl mezi DPH na vstupu a výstupu je hlavní příležitos pro daňové úniky. Metod samotných podvodů na daních je více a často dochází k jejich kombinaci. K nejběžnějším typům patří kolotočové podvody a podvody prostřednictví bílých koní.

5.1 Řetězové a kolotočové obchody Základem fungování tzv. kolotočových podvodů (angl. carousel frauds) je systém vracení DPH, jenž byl zaveden v rámci EU, aby obchodníci nebyli nuceni znovu danit zboží, za které již zapla li DPH v jiném členském státě. Podstatou řetězových, v opakující se formě kolotočových podvodů je chybějící obchodník, který má povinnost odvést DPH za zboží při přeshraniční transakci v rámci EU. V jedné z transakcí v sérii obchodů není DPH odvedena a povinný subjekt nelze dohledat. Pro zjednodušení ukážeme princip kolotočového podvodu na modelu se třemi subjekty, z nichž prostředník bude onen chybějící obchodník (Obrázek č. 33). Chybějící obchodník objedná zboží z jiné členské země EU bez DPH a ve svém státě jej prodá obchodníkovi za cenu s DPH. Místo odvodu DPH finančnímu úřadu se rozdíl na DPH snaží ukrýt tak, aby nebyl nalezen v případě odhalení podvodu. Přes obchodníka se zboží dostává zpět přes hranici k dodavateli a obchodník uplatní vrácení DPH. Stát vrací částku, kterou by měl obdržet od chybějícího obchodníka. V této jednoduché podobě by k odhalení podvodu došlo pravděpodobně velmi rychle, proto probíhá celý proces přes celou řadu dalších mezičlánků. Ty prodlužují vzdálenost mezi chybějícím obchodníkem a obchodníkem, který nárokuje

DPH, za účelem nemožnos prokázání koordinované akce spojené s nelegálním obohacením. Celá transakce navíc může probíhat pouze účetně, tedy bez přechodu zboží přes hranice i bez převodu peněz mezi subjekty. K podvodům lze tedy použít i neexistující zboží, například „nanodisky“, které sloužily jako zboží k provádění prvního odhaleného daňového úniku tzv. českou Daňovou Kobrou17 v hodnotě 270 mil. Kč v roce 2014 (Finanční správa ČR 2015). Kolotočové obchody jsou v rámci EU považovány za velký problém, např. Borselli (2011) odhaduje celkový objem úniků na DPH na 20 až 35 mld. EUR ročně, přičemž považuje právě kolotočové podvody za hlavní způsob, jak k únikům dochází.

5.2 Bílí koně Dalším způsobem provedení daňového úniku je provedení legální transakce a přesunu daňové povinnos na další osobu, tzv. „bílého koně“. Bílý kůň (angl. straw man) je označení pro subjekt, který přebírá legální odpovědnost za transakci, z níž má hlavní prospěch tře osoba. V případě že daňový úřad začne s vymáháním dlužné částky, narazí na odpovědnou osobu, která ale nemá jak zapla t. Jako bílí koně jsou často dosazováni lidé snadno vydíratelní, naivní, duševně nemocní, staří či nemajetní. Bílý kůň je do transakce donucen buď nátlakem, nebo je mu slíbena odměna za figurování v transakci. V případě odhalení podvodu je nutné prokázat skutečnou vinu tře osoby, což znesnadňuje rozkry celé transakce. V ČR jsou bílí koně známí především z 90. let z podvodů s lehkými topnými oleji (Aktualne.cz 2015), nicméně použi při daňových únicích na DPH je analogické a často doprovází už tak složité kolotočové obchody.

Obrázek č. 33: Schéma kolotočových obchodů

17 Daňová Kobra je společný tým Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel. Členové týmu společně bojují pro daňovým únikům a daňové kriminalitě, a to především v oblas daně z přidané hodnoty a spotřební daně.

34

5.3 Ostatní metody Existují i další možnos , jak daňový únik provést, nicméně tyto způsoby se týkají především menších podnikatelských subjektů, které jsou do podvodu zapojeny individuálně. Běžnou metodou úniku DPH je transakce bez daňového dokladu. Zákazník buď zaplatí bez DPH a ta není odvedena, nebo zaplatí obchodníkovi částku včetně DPH, přičemž ji neodvede dodavatel. Tento postup je běžný především pro sektor drobných služeb. Dalšími možnostmi jsou klasifikace zboží či služeb do nesprávné (snížené) daňové sazby, zahrnu fik vních faktur do účetnictví, zvyšování nákladů nákupy pro vlastní spotřebu a další.

ňových doměrek (Finanční správa ČR 2013). Při výběru reprezentativního vzorku lze výsledky auditů následně extrapolovat a vytvořit odhad daňových úniků v celé populaci. Nevýhodou je možná chyba při extrapolaci. Limitujícím faktorem je rovněž fakt, že ne všechny doměrky jsou za záměrné zatajení či ponížení zaplaceného DPH, ale mohou být i následkem neúmyslných chyb. Dotazníkové šetření při měření úniků používají Hanoušek a Palda (2006) na českých datech z let 2000, 2002, 2004 a 2006. Nicméně odhad není omezen pouze na úniky DPH, ale na daňové úniky obecně. Výsledky jejich odhadů jsou součás Obrázku č. 10 v kapitole 2.

5.4.2. Nepřímé metody

5.4 Měření úniků DPH Jak již bylo demonstrováno ve druhé kapitole, přesné měření s nové ekonomiky je nemožné. Pro měření dílčích součás s nové ekonomiky, a konkrétně tedy i daňových úniků DPH, se používají podobné metody jako pro odhadování celkové velikos s nové ekonomiky. Lze je i zde rozdělit na metody přímé a nepřímé.

5.4.1. Přímé metody Mezi přímé metody patří daňový audit a následné doměřování DPH či dotazníkové šetření. Daňový audit a následné doměřování DPH provádí finanční úřad buď na náhodném oblastním vzorku (jako v případě americké IRS (Zídkova 2012)), nebo při podezření na daňový únik, jako je tomu v ČR. Úřady v ČR se zaměřují na subjekty s nadměrně vysokými odpočty DPH nebo na ty, které vykazují minimální základ daně na vstupu a výstupu. V roce 2013 vybrala finanční správa ČR cca 7 mld. Kč na doměření DPH, což je 85 % celkových da-

Nepřímé metody se opírají o agregovaná data za celé území spravované daňovou správou. Nejznámějším ukazatelem, který se používá k odhadu nevybraného DPH, je tzv. daňová mezera (angl. VAT gap). Jedná se o rozdíl mezi “ideálním vybraným DPH a DPH skutečně vybraným“ (HM Revenue & Customs 2014), rozdíl mezi fak ckým inkasem DPH a teore cky vzniklým nárokem státu na DPH. Systém odpočtu, značný objem potřebných dat, použi průměrných sazeb DPH a další specifika výběru DPH snižují vypovídací schopnost metody. Metoda navíc není přesně ustálená a odhad je velmi náchylný na konkrétní výběr zahrnutých dat, takže např. pouhá změna metodologie Her Majesty‘s Revenue and Customs (dále jen HMRC) mezi lety 2009 a 2010 snížila odhad daňové mezery ve Velké Británii o cca 3 mld. britských liber (Taxresearch 2012). Vypočítané daňové mezery jsou přesto díky pokračující harmonizaci reportování použitelné na úrovni všech států EU. Přehled odhadů daňové mezery DPH v ČR ukazuje Tabulka č. 2.

Tabulka č. 2: Daňová mezera DPH v ČR, 2009–2012, mil. EUR

Skutečný příjem z DPH Teore cky maximální příjem z DPH při daných sazbách Daňová mezera DPH v % teore cky maximálního příjmu

2009

2010

2011

2012

9,784

10,420

11,246

11,377

12,029

13,450

13,602

14,644

19 %

23 %

17 %

22 %

Zdroj: Netherlands Bureau for Economic Policy Analysis (CPB) (2013)


35

Obrázek č. 34: Srovnání daňové mezery v EU, 2012

Zdroj: Netherlands Bureau for Economic Policy Analysis (CPB) (2013)

Daňová mezera v DPH činila v roce 2012 podle CPB 22 % teore ckého výběru DPH. V poměru k HDP ČR byla daňová mezera na DPH v roce 2012 asi 2 %, tedy přibližně 85 mld. Kč (3,27 mld. EUR). Velikost daňové mezery v ČR je rela vně nad průměrem EU (Obrázek č. 34).

36

5.5 Shrnutí kapitoly o stínové ekonomice ve vztahu irem a únicích DPH V rámci působení ve s nové ekonomice se firmy v EU ve velké míře dopouštějí úniků DPH. Nejčastějším způsobem jsou tzv. kolotočové podvody, tedy řetězové transakce s chybějícím obchodníkem. Jeden subjekt transakce si tak nárokuje DPH, kterou měl ve skutečnos zapla t subjekt jiný. Dle odhadů se roční ztráty DPH v EU pohybují okolo 20–35 mld. EUR. V České republice dosahují asi 85 mld. Kč, tedy 22 % celkového teore ckého maximálního inkasa z DPH.

6. Stínová ekonomika na trhu s alkoholem 6.1 De inice stínové ekonomiky na trhu s alkoholem

• alkohol vyrobený v domácnos (vyprodukovaný legálně či nelegálně),

Na trhu s alkoholem se skrytá ekonomika velmi úzce prolíná s ekonomikou nelegální/černou. Řada postupů, které účastníci s nového trhu využívají k vyhnu se platbě cla a daní (zejména spotřebních daní a DPH), je ze své podstaty nelegální (pašování alkoholu ze zahraničí, černá výroba alkoholu atd.). Je proto ob žné definovat hranici, kde končí skrytá a kde začíná černá ekonomika. V rámci této kapitoly tedy nerozlišujeme mezi skrytou a černou ekonomikou a obecně posuzujeme podobu ilegálního trhu s alkoholem v České republice.

• alkohol s nelegálním původem (pašovaný alkohol nebo průmyslově vyrobený nelegální alkohol) a

Před analýzou nelegálního trhu s alkoholem je třeba definovat pojem černý alkohol18. Černý alkohol označuje alkohol nezdaněný v zemi, kde je spotřebován, protože je vyroben, distribuován nebo prodáván bez státní kontroly a není tedy podchycen oficiálními sta s kami (WHO 2014). Pod černý alkohol lze zahrnout (Rehm a Poznyak 2015, WHO 2014): • alkohol, který není původně vyroben pro lidskou konzumaci (například lékařské produkty obsahující alkohol, parfémy nebo denaturovaný líh),

• alkohol, který je zakoupen v duty free zóně nebo v zahraničí, ale je spotřebován v jiné jurisdikci, než byl hlášen.

6.2 Příčiny ilegálního trhu s alkoholem Ilegální trh s alkoholem je pouze jednou z mnoha součás s nové ekonomiky. Mo vace účastníků a faktory umožňující jejich činnost jsou pro většinu oblas s nové ekonomiky podobné a není tedy překvapivé, že ilegální trh s alkoholem je spíše rozšířen v zemích, kde je obecně velká s nová ekonomika. Nicméně, jak je patrné například u skandinávských zemí, existují v případě ilegálního trhu s alkoholem specifické příčiny, které mohou tento vztah oslabit (Obrázek č. 35). Podobně jako v ostatních oblastech s nové ekonomiky lze i v případě nelegálního trhu s alkoholem předpo-

Obrázek č. 35: Vztah podílu černého alkoholu ve spotřebě a velikosti stínové ekonomiky, 2010

Poznámka: Odhad s nové ekonomiky metodou MIMIC. Zdroj: WHO (2014), Schneider, Raczkowski a Mróz (2015), Snowdon (2012)

18 V anglickém jazyce unrecorded alcohol, tedy v doslovném překladu neevidovaný či nedoložený.


37

Obrázek č. 36: Vztah podílu černého alkoholu ve spotřebě a rozsahu korupce, 2010

Poznámka: Odhad korupce metodou MIMIC.

kládat velký vliv ins tucionálního prostředí (Snowdon 2012). V zemích s rozsáhlou korupcí, kde je neefek vní či snadno podpla telná policie, kontrolní úřady a soudy, lze předpokládat usnadnění činnosti nelegálních producentů a distributorů alkoholu. Avšak, jak lze vypozorovat u skandinávských zemí či Itálie, ne vždy lze země s rozsáhlým nelegálním trhem charakterizovat podobným ins tucionálním prostředím (konkrétně rozsahem korupce). Švédsko a Finsko patří k zemím s nejmenší korupcí, přesto se zde černý alkohol podílí na spotřebě 22 % a 19 %. Naopak Itálie patří k zemím s rozsáhlou korupcí, ale podíl černého alkoholu na spotřebě je zde minimální (Obrázek č. 36). Faktorem, kterým lze vysvětlit vysoký podíl černého alkoholu ve spotřebě ve skandinávských zemích a malý podíl v Itálii, je cena (Snowdon 2012). Dosavadní výzkum poukazuje na to, že poptávka po alkoholu je cenově elas cká (Manning, Blumberg a Moulton 1995)19. Lze očekávat, že spotřebitelé budou na zvýšení cen částečně reagovat subs tucí spotřeby levnějšími alkoholickými nápoji, ať už v podobě nápojů s menším podílem

Zdroj: WHO (2014), Snowdon (2012), Rais (2014)

alkoholu20 či alkoholu z alterna vních, ilegálních zdrojů (Anderson et al. 2012). Jak je patrné z následujícího grafu, země s cenově rela vně nedostupným alkoholem se vyznačují vysokým podílem černého alkoholu na spotřebě (Obrázek č. 37). Dominantní položku v ceně alkoholických nápojů (především v případě lihovin) tvoří daně, a to především daně spotřební. Čím větší je rozdíl mezi oficiální a výrobní cenou, m lukra vnější je ilegální produkce a distribuce. V zemích s rela vně vysokou spotřební daní z lihu tedy černý alkohol obvykle tvoří velký podíl v celkové spotřebě alkoholu. To pla i v případě skandinávských zemí. Naopak v Itálii, kde je spotřební daň z lihu rela vně malá, je i podíl černého alkoholu na spotřebě minimální. Důležitým faktorem v případě Itálie je i složení spotřeby, kdy dominantní část připadá na víno, které zde podléhá 0% SPD. Rumunsko pak lze charakterizovat nejen velkým podílem černého alkoholu na spotřebě, ale i rozsáhlou korupcí, relativně vysokou spotřební daní z lihu a celkově rozsáhlou s novou ekonomikou (Obrázky č. 38, 39).

19 Především v případě mírných a středních spotřebitelů s průměrnou spotřebou. 20 A tedy za žené nižší spotřební daní vzhledem k nastavení SPD ve většině evropských zemí.

38

Obrázek č. 37: Vztah podílu černého alkoholu ve spotřebě a cenové dostupnosti alkoholu, 2010

Poznámka: Index cenové dostupnos alkoholu je spočítán jako podíl indexu reálného příjmu domácnos (EU28=100) a rela vního indexu cenové hladiny alkoholu (EU28=100) vynásobený 100. Zdroj: WHO (2014), Snowdon (2012), Eurostat

Obrázek č. 38: Srovnání spotřební daně z lihu v EU

Poznámka: Index průměrného času potřebného k vydělání na spotřební daň z 1 litru lihu je spočítán jako podíl spotřební daně na 1 litr lihu a průměrných hodinových mzdových nákladů (2013). Zdroj: Evropská komise, Eurostat


39

Obrázek č. 39: Vztah podílu černého alkoholu ve spotřebě a indexu spotřební daně z lihu, 2010

Poznámka: Index průměrného času potřebného k vydělání na spotřební daň z 1 litru lihu je spočítán jako podíl spotřební daně na 1 litr lihu a průměrných hodinových mzdových nákladů (2008). Zdroj: Evropská komise, Eurostat, WHO (2014)

Česká republika se z hlediska rela vní velikos spotřební daně z lihu pohybuje okolo průměru EU. V ČR spotřební dani podléhá líh (etanol) v jakékoli směsi vyjma nápojů jako pivo či různé druhy vína, pokud podíl etanolu v této směsi překračuje 1,2 objemového % etylalkoholu. Základem pro výpočet daně je množství čistého lihu vyjádřené v hektolitrech se sazbou 28 500 Kč/hl etanolu. Velikost spotřební daně z piva se pohybuje od 16 Kč do 32 Kč s m, že 32 Kč/hl za každé celé procento původní mladiny je základní sazbou a nižší sazby jsou pro malé nezávislé pivovary (závisí na velikos produkce). Tichá vína, která mají dominantní podíl na celkové spotřebě vín, v ČR podléhají nulové SPD. Obecně mají daně v případě alkoholu regresivní charakter a s růstem jejich ceny tedy klesá rela vní daňové břemeno. Ilegální výroba a distribuce alkoholu se tedy obecně týká především levnějších značek, kde je dopad daní na konečnou cenu rela vně významnější (zejména tedy levných lihovin). Na spotřební dani z lihu bylo v roce 2014 vybráno 6,75 miliardy Kč, na SPD z piva 4,59 miliardy Kč a na SPD z vína a meziproduktů 295 milionů Kč. U všech došlo k nárůstu opro roku 2013. Nicméně, jak již bylo řečeno výše, spotřební

daně z alkoholu, a zejména spotřební daň z vína tvoří v celkovém objemu daňových příjmů spíše minoritní položku.

6.3 Charakter a velikost ilegálního trhu s alkoholem v ČR Česká republika patří celosvětově k největším spotřebitelům alkoholu21, a to zejména v případě piva, kde s průměrnými 147 litry (více než dvojnásobek evropského průměru) na obyvatele drží celosvětové prvenství. Nicméně celková spotřeba alkoholu v ČR dlouhodobě klesá (Sovinová a Csémy 2015, Sovinová a Csémy 2013)22 (Obrázek č. 40). V roce 2010 tvořil černý alkohol asi 25 % z celosvětové spotřeby alkoholu (WHO 2014). V roce 2010 tvořil podíl černého alkoholu v České republice 9 %, což je o 2 procentní body méně než v roce 2005.23 V rámci států Evropské unie je velikost ilegálního trhu s alkoholem v ČR podprůměrná (průměr EU28 a Norska byl v roce 2010 11 %) (Obrázek č. 41).

21 Dle údajů z roku 2010 je Česká republika celosvětově na 10. místě dle velikos spotřeby (WHO 2014). 22 V roce 2014 byla průměrná spotřeba asi 7,2 litrů čistého alkoholu a v roce 2012 byla 7,43 litrů čistého alkoholu (Sovinová a Csémy 2015, Sovinová a Csémy 2013). 23 Pokles z průměrné spotřeby 1,5 litru čistého lihu na 1,2 litru čistého lihu.

40

Obrázek č. 40: Roční spotřeba alkoholu v ČR

Zdroj: ČSÚ

Obrázek č. 41: Podíl černého alkoholu na celkové spotřebě alkoholu v letech 2005 a 2010

Zdroj: WHO (2014, 2011)


41

Přestože odhady WHO (2014) poukazují v rámci ČR na pokles velikos ilegálního trhu v období 2005 až 2010, k 1. lednu 2010 došlo ke zvýšení sazeb z lihu a ke zmírnění pos hů a dekriminalizaci pro pachatele trestných činů spáchaných nelegálním dovozem etylalkoholu na daňové území České republiky a jeho použi m pro nelegální výrobu lihovin. Následný výpadek ve výnosu spotřební daně z lihu24, snížená spotřeba lihovin a zvýšené množství odhalených případů porušení práva souvisejících s SPD z lihovin poukazují na následující rozmach ilegálního trhu s lihovinami. Některé likérky dlouhodobě dodávaly na trh lihoviny pod limitní cenou a Celní správa byla upozorňována na „falzifikáty“ lihovin na maloobchodním trhu. Rozmach černého trhu s lihovinami v ČR kulminoval tzv. metanolovou aférou.25 Ta začala v září 2012 několika úmr mi metylalkoholem v Moravskoslezském kraji (výsledný počet prokazatelných obě byl 48). Státní orgány v reakci vyhlásily dočasnou prohibici obchodování s nápoji s více než 20% obsahem alkoholu, zahájily rozsáhlou akci s cílem eliminovat černý

trh a zpřísnily podmínky pro výrobu, distribuci a obchodování s lihovinami26. Realizace vládního Plánu nulové tolerance k černému trhu s lihovinami a následná odhalení poukázala na velký rozsah a organizovanost ilegálního trhu s lihovinami. Ten se vyznačoval nejen nelegálním dovozem etylalkoholu a jeho využi m pro nelegální výrobu lihovin, ale také paděláním a zneužíváním originálních kontrolních pásek ke značení lihu a jejich opakovaným používáním.27 Dle MFČR evidence pátracích a trestních spisů celní správy a výnosy spotřebních daní poukazují na destabilizaci a roztříštěnost nelegálního trhu v oblas lihu a lihovin po roce 2012.28 V posledních letech došlo nejen k výraznému zúžení a omezení nabídky, ale i ke změně preferencí spotřebitelů, kteří méně poptávají lihoviny neznámého původu. V roce 2014 v průzkumu společnos Herzmann 77,4 % respondentů odpovědělo, že si po metanolové aféře dávají větší pozor na původ lihovin (Obrázky č. 42, 43).

Obrázek č. 42: Zjištěné případy porušení právních předpisů v oblasti alkoholických výrobků

Poznámka: Zjištěné množství v roce 2012 významně ovlivněno tzv. „metanolovou aférou“. Zdroj: MFČR (2013), MFČR (2014a), MFČR (2015a)

24 Dalšími možnými příčinami bylo předzásobení v roce 2009 a subs tuce spotřeby lihovin vínem a pivem. 25 Kompetence související s kontrolou ilegálního trhu s alkoholem náleží několika státním orgánům, Celní správě ČR v souvislos s SPD, Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Policii České republiky, České obchodní inspekci a orgánům ochrany veřejného zdraví. Nicméně až do metanolové kauzy to pro většinu z nich nebylo prioritou. 26 K 1. 12. 2013 nabyl v platnost zákon upravující podmínky pro osoby povinné značit líh, zavádějící povinnou registraci distributorů lihu a pro osoby povinné značit líh a distributory lihu stanovující celou řadu nových povinnos , včetně povinnos oznamovaní prodeje. 27 V oblas kontrol zaměřených na značení lihovin bylo v roce 2010 provedeno Celní správou ČR 8 288 kontrol, ze kterých bylo 7,5 % pozi vních s celkovým objemem zajištěného lihu 57 321 litrů a velikos SPD 16,9 mil Kč. V roce 2011 to bylo 8 981 kontrol, kde bylo 7,5 % pozi vních s celkovým zajištěným objemem 34 024 litrů a s únikem SPD 9,7 mil. Kč. Do 30. září bylo v roce 2012 provedeno 12 567 kontrol, z toho 4 % pozi vních o objemu 124 971 litrů s únikem na spotřební dani ve výši 35,6 mil. Kč. 28 Dle expertního odhadu Next Finance představoval nelegální trh před metanolovou aférou téměř 50 % prodejů lihovin v ČR, ovšem v roce 2014 už jen okolo dese procent (ČTK 2014).

42

Obrázek č. 43: Zjištěný únik cla a daní v oblasti alkoholických výrobků (mil. Kč)

Poznámka: Zjištěné množství v roce 2012 významně ovlivněno tzv. „metanolovou aférou“.

Zdroj: MFČR (2013, 2014a, 2015a)

Tabulka č. 3: Podrobný přehled zjištěných případů porušení právních předpisů v letech 2013 a 2014 Počet případů 2013 Alkohol (líh)

Únik SPD, DPH a cla v Kč

2014

2013

2014

Množství (v litrech)

Změna

2013

2014

7

9

279 970

477 142

70 %

1 112

2 109

601

792

4 282 727

3 448 735

-19 %

46 856

32 073

Ovocné des láty z pěstelského pálení

2

5

24 797

14 204

-43 %

143

88

Pivo

5

12

6 859

23 581

244 %

2 194

10 100

Víno ché

4

17

8 284

2 520

-70 %

2 541

84 944

619

835

4 602 637

3 966 182

-14 %

52 846

129 314

Lihoviny (des láty, likéry)

Celkem

Zdroj: MFČR (2014a, 2015a)

I přes nulovou spotřební daň z chého vína se v minulých letech značně rozšířil také ilegální trh s vínem (MFČR 2015a).29 Objem zajištěného chého vína vzrostl mezi lety 2014 a 2013 o 3 343 %. Podle existujících analýz citovaných SZIF (2015) přijde stát kvůli černému trhu s vínem ročně o 2,5 miliardy korun a nezdaněno skončí

až 100 milionů litrů vína ročně.30 V roce 2014 zkontrolovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) 471 vzorků sudového vína, ze kterých bylo 32,1 % falšovaných nebo pančovaných. Obecně dle SZPI patří vína společně s medem k nejčastěji falšovaným z kontrolovaných potravin (MZČR 2015).

29 Ke zdrojům nelegálního a nezdaněného dovozu patří Slovensko, Moldavsko, Makedonie nebo Rumunsko (Lidové Noviny 2015). 30 Dle odhadů vinařů jde o desítky milionů litrů vína a dle odhadu společnos Ernst & Young to bylo v roce 2013 asi 50 milionů litrů (Lidové noviny 2015).


43

Přestože se ilegální trh s alkoholem týká především lihovin a v posledních letech i rostoucího množství vína, vyskytuje se i na trhu s pivem. Příkladem může být podvod z roku 2011, v rámci něhož putovalo do distribuce na 33 síc litrů kácovského piva Hubertus s označením Gambrinus nebo Staropramen.

6.4 Shrnutí kapitoly o stínové ekonomice na trhu s alkoholem

ilegální trh s alkoholem v České republice vzhledem k ostatním státům EU spíše podprůměrný, jeho velikost není zanedbatelná. Obecně lze dát rozsah černého trhu s alkoholem do souvislos s ins tucionálním prostředím, a především pak s cenou alkoholu a velikos spotřebních daní. Až do tzv. metanolové aféry se spotřeba černého alkoholu týkala především trhu lihovin, nicméně v souvislos s následnými opatřeními došlo k jeho roztříštění a k radikálnímu poklesu. Naopak lze v posledních letech pozorovat rozmach ilegální produkce a distribuce vína.

Česká republika patří dlouhodobě k rela vně největším spotřebitelům alkoholu. Přestože je z hlediska velikos-

7. Stínová ekonomika na trhu s tabákem 7.1 De inice stínové ekonomiky na trhu s tabákem Větší část trhu s tabákem je sférou legálního obchodu, ovšem nezanedbatelná část spadá také do oblas s nové ekonomiky. Přesné měření rozsahu s nové ekonomiky na trhu s tabákem je nemožné, nicméně dle dostupných odhadů je přibližně 10 % celosvětového obchodu nějakým způsobem nelegálních (ITIS 2009), v případě EU25 jsou odhady podobné, pohybují se mezi cca 8,5 % (Joosens et al. 2009) a 10,5 % (KMPG 2014). Podobně jako na trhu s alkoholem i na trhu s tabákem spadají aktivity v rámci stínové ekonomiky jak do skryté, tak i do ilegální ekonomiky (viz Tabulka č. 1). Většinou je ob žné je jednoznačně zařadit, a proto mezi těmito termíny v rámci této kapitoly nerozlišujeme a obecně pod s novou ekonomikou zahrnujeme veškeré ak vity od administra vních přestupků až po trestné činy. Takové vymezení je, i díky přísné daňové legisla vě, shodné s obecnou představou o ilegální ekonomice, proto budeme v této kapitole s novou a ilegální ekonomiku volně zaměňovat. Hlavními činnostmi v rámci s nové ekonomiky na trhu s tabákem jsou pašování, výroba a prodej padělaných nebo neoznačených cigaret a tabáku či neplacení správních poplatků a daní31. Protože krácení daní a správních poplatků je nejen cílem, ale v kontextu kvan fikace s nové ekonomiky primárně doprovodným jevem předchozích kategorií, rozdělujeme s novou ekonomiku na trhu s tabákem do dvou kategorií činnos – pašování a nedovolená výroba. • Pašováním se rozumí nelegální přeshraniční přechod zboží. Může zahrnovat organizované zasílání

značného objemu až po drobné mravenčí pašování, kdy jednotlivci převážejí tabákové výrobky pro vlastní spotřebu. Mo vací je cenový rozdíl mezi des nacemi, mezi kterými jsou výrobky pašovány. Navíc se pašující subjekty vyhýbají placení cla a v případě následného prodeje pravděpodobně i ostatním daním. • Nedovolená výroba zahrnuje porušení zákazu produkce, nejčastěji výrobou bez potřebné licence. Nedovolená výroba zahrnuje též padělání (využívání obchodní značky bez souhlasu majitele), výrobu neoznačených cigaret, např. bez varování o škodlivos cigaret apod.

7.2 Charakteristika trhu s nelegálním tabákem v ČR Za mco KMPG (2013) odhaduje poměr nelegální spotřeby na celkové spotřebě EU kolem 10,5 %, v České republice se odhaduje pouze na 3,1 %. Celní správa monitoruje dlouhodobě tři trasy, kterými se ilegální tabák do ČR dostává. První cestou je tzv. východoevropská trasa tvořená státy bývalého SSSR, Polskem a Slovenskem. Produkčními zeměmi jsou Ukrajina, Rusko a Bělorusko. Velká část cigaret směřuje díky cenovému rozdílu do Německa či Rakouska. Odhadovaný tok zboží se ale snížil díky zvýšení ceny cigaret, takže vyšší zisk je možno realizovat dovozem z Polska, kam se transportní trasa přesunula, což naznačuje i vyšší podíl ilegální spotřeby (13,9 %). Dalším vlivem na o tolik vyšší hodnotu v případě Polska je i asijská trasa.

31 Pro potřeby této kapitoly budeme veškeré ak vity spadající do s nové ekonomiky označovat jako ilegální.

44

Dalšími trasami jsou dvě asijské trasy, z nichž první vede přes pobaltské země a dále přes Polsko do zemí západní Evropy. Trasa slouží k přepravě cigaret vyrobených převážně v Číně a Vietnamu. Druhá asijská trasa vede také z Číny a Vietnamu, ale přes jihoevropské a západoevropské přístavy. Zde se ČR nachází na trase vedoucí z Turecka do západní Evropy, nicméně podle Celní správy její význam klesá.

7.3 Příčiny ilegálního trhu s tabákem Stejně jako v kapitole věnující se alkoholu lze i zde předpokládat, že ilegální trh s tabákem bude rozšířen spíše v zemích s obecně rozvinutou s novou ekonomikou. Nicméně, jak je patrné z Obrázku č. 44, tento vztah se zdá být ve srovnání s trhem alkoholu slabší. Velmi slabý vztah lze pozorovat také mezi korupcí a rozsahem černého trhu s tabákem (Obrázky č. 44, 45).

Obrázek č. 44: Velikost stínové ekonomiky a ilegální spotřeba tabáku, 2013

Poznámka: Odhad s nové ekonomiky metodou MIMIC.

Zdroj: Schneider, Raczkowski a Mróz (2015), KMPG (2014)

Obrázek č. 45: Vztah korupce a ilegální spotřeby tabáku

Poznámka: Odhad korupce metodou MIMIC.

Zdroj: KMPG (2014), Rais (2014)


45

Přestože tabákové výrobky patří k produktům s rela vně cenově neelas ckou poptávkou, lze předpokládat, že se spotřebitelé do určité míry přizpůsobí cenám, a to především v případě mladistvých, jejichž poptávka je cenově elas čtější (WHO 2012). Lze tedy předpokládat, že spotřebitelé čelící vysokým cenám budou spíše mo vováni hledat alterna vní zdroj tabákových výrobků na ilegálním trhu. Obrázek č. 46 poskytuje absolutní a rela vní srovnání průměrných cen krabičky cigaret ve státech EU. Nicméně, jak je patrné z Obrázku č. 47, vztah mezi rela vní cenou krabičky cigaret a velikos ilegálního trhu je rela vně slabý. Jak již bylo řečeno výše, rozdíl mezi cenou danou náklady a konečnou cenou danou zdaněním dává příležitost pro vznik ilegálního trhu. Čím větší je tento rozdíl, m lze předpokládat větší rozšířenost ilegálního trhu. Avšak, jak je patrné z Obrázku č. 48, i tento vztah je v případě tabáku slabší než u ilegálního trhu s alkoholem (Obrázky č. 46, 47, 48). Vzhledem k výše zmíněným výsledkům je ob žné idenfikovat univerzální charakteris ky zemí, které jsou

spíše náchylné k rozvoji ilegálního trhu s tabákem. Vysvětlením tak může být spíše určitá kombinace specifických faktorů pro jednotlivé oblas . V případě Pobalse pravděpodobně jedná o kombinaci vysokých cen a dostupnos levných alterna v v sousedních zemích. Cena cigaret prodávaných v Bělorusku dosahuje pouze 25 % ceny cigaret v Lotyšsku. Levné běloruské cigarety, např. Grodno, putují též do Litvy a Polska. V případě Irska se pravděpodobně jedná o spojení vysokých cen s pašovanými cigaretami z východní Evropy. Podle tamějších médií je nejpopulárnější pašovanou značkou Don Corleone (TheJournal.ie 2015), která je vyráběna v Bulharsku. V porovnání s EU není v ČR ilegální tabák tolik rozšířen, přesto není velikost černého trhu zanedbatelná. Cena tabákových výrobků je významně ovlivněna výší zdanění, to se týká především daně spotřební a DPH. Spotřební daň z cigaret se skládá ze dvou složek daných zákonem o spotřebních daních (Tabulka č. 4).

Obrázek č. 46: Absolutní a relativní srovnání průměrných cen krabičky cigaret, 2013–2014

Poznámky: Průměrná cena krabičky vychází z Project Sun od KMPG. Průměrný čas je nákladem práce vyděleným cenou krabičky vyjádřený v minutách. Zdroj: KPMG (2013) a Eurostat

46

Obrázek č. 47: Vztah rozsahu ilegálního trhu s tabákem a relativní cenové dostupnosti cigaret

Poznámka: Rela vní cenová dostupnost je průměrný čas věnovaný práci potřebný k obstarání průměrně drahé krabičky cigaret. Zdroj: Eurostat (2015) a KMPG (2014)

Obrázek č. 48: Průměrné zdanění cigaret a podíl ilegální spotřeby tabáku

Zdroj: KMPG (2014), Evropská komise – DG Taxud (2015)

Tabulka č. 4: Spotřební zdanění cigaret v České republice

Cigarety

Procentní část

Pevná část

Minimální

27 % z ceny pro koncového spotřebitele

1,29 Kč z kusu cigarety

Nejméně 2,37 Kč z kusu cigarety


47

Obrázek č. 49: Spotřeba cigaret (v ks) a minimální daňová sazba (v Kč), 2004–2011

Zdroj: Zákon 353/2003 Sb. a ČSÚ

Každá krabička je tedy zároveň zdaněna procentní sazbou i pevnou sazbou znásobenou počtem kusů cigaret v krabičce; kusový prodej cigaret je zakázán. Ze zákona je navíc stanovena minimální daňová sazba, pod kterou celková efek vní daň z jedné cigarety nesmí klesnout, přičemž se tato sazba postupně zvyšuje, jak je vidět z Obrázku č. 49. Z obrázku je také patrný pokles spotřeby cigaret, avšak podle Státního zdravotního ústavu k zásadní změně prevalence kouření nedošlo. Kromě spotřebních daní podléhají cigarety také dani z přidané hodnoty ve výši 21 %. V roce 2014 byla průměrná cena krabičky cigaret v ČR 71,1 Kč (Sovinová a Csémy 2015). Při této ceně krabičky tedy dosahuje celkové zdanění 80,6 % z koncové ceny krabičky cigaret. I přes takto vysokou sazbu se Česká republika řadí v rámci EU z hlediska spotřební daně spíše mezi země s rela vně nižší daňovou zátěží (DG TAXUD 2015). Příjmy ze spotřební daně z tabákových výrobků představují přibližně 4 % příjmů do státního rozpočtu.32 Podle Celní správy (2013) „nezákonný obchod s tabákem a tabákovými výrobky patří dlouhodobě mezi nejvýnosnější organizovanou trestnou činnost“ (Obrázek č. 49).

7.4 Měření velikosti stínové ekonomiky na trhu s tabákem Podobně jako u ostatních součás s nové ekonomiky je i měření ilegálního trhu s tabákem problema cké. Problémem není jen ob žnost provádění samotného odhadu, ale také potenciální střet zájmů organizací provádějících odhad. Poskytnuté odhady mohou být zkres-

leny, za mco například asociace výrobců tabáku může zveličovat úroveň pašování za účelem snížení daní, u státních orgánů může docházet ke zkreslení opačnému (Joosens a Raw 2001). Za m nejsofis kovanějšími metodami měření velikosti nelegálního obchodu s tabákovými výrobky jsou měření pomocí prázdných krabiček (např. v rámci Project Star a Project Sun od KMPG) a výpočet tzv. daňové mezery.

7.4.1. Měření pomocí prázdných krabiček (EPS) Základním kamenem projektů měřících ilegální trh s tabákem společnos KPMG v letech 2010–2013 je tzv. měření pomocí prázdných krabiček, anglicky Empty pack survey (EPS). Podstatou je sběr prázdných krabiček od cigaret a zkoumání kolků. Krabičky jsou roztříděny podle kolků na domácí zdaněné, zahraniční zdaněné a na nezdaněné. Podíl nezdaněných balíčků cigaret je následně extrapolován na celý sektor obchodu s cigaretami. Pomocí EPS je takto monitorována nejen velikost s nové ekonomiky, ale i tok tabákových výrobků v EU. KMPG pomocí EPS a dalších metod odhadla podíl spotřeby nelegálních a pašovaných cigaret na celkové spotřebě v EU na 10,4 % celkového trhu s tabákem. Na hlavních trzích (včetně ČR) proběhly pro potřeby výzkumu sběry vzorků o velikos více než 10 000 kusů ve veřejných prostorech. Pro zajištění reprezenta vnos odhadů je součás této metody také srovnání odhadů se složením oficiálního prodeje a v případě neshody dodatečné úpravy.

32 Zvláštnos výběru daní je nutný předběžný nákup kolků, čímž je spotřební daň zaplacena předem, bez ohledu na následně skutečně prodané množství výrobků.

48

Metoda EPS má nicméně několik omezení, například nemožnost rozlišení zdanění či nezdanění u cigaret bez kolků, nutnost velkých vzorků nebo absence sběru z neveřejných prostorů. Dle Joosense et al. (2013) je u této metody navíc sporný nejen způsob extrapolace, ale i transparentnost dat a metod. Přestože mají Joosens a et al. ke studii od KMPG výhrady, uznávají, že Projekt Star představuje užitečný příspěvek do debaty o nelegálním obchodu s tabákovými výrobky, např. díky vytvořenému modelu kalkulace.

7.4.2. Měření metodou daňové mezery Metoda měření daňové mezery, anglicky tax gap, v oblasti tabáku vychází především z materiálů HMRC, která rozpracovala tento způsob měření nejobsáhleji v EU. Pro odhad černého trhu používá HMRC následující vzorec: Podíl s nové ekonomiky = Celková potenciální spotřeba – Zdaněná spotřeba

KMPG odhaduje, že z celkové spotřeby v ČR pochází pouhá 3,1 % z nelegálních zdrojů, což je výrazně pod hladinou východoevropských zemí jako Lotyšsko (29 %), Litva (27 %) či západních zemí jako Irsko (21 %). Na druhou stranu ČR představuje podle studie významnou zdrojovou a tranzitní zemi pro dovoz do západní Evropy, i přestože trend zvyšování cen pohonných hmot a zátahy na příhraniční tržiště omezují nelegálnímu zboží „výlety“ z Německa, a m i proud cigaret z ČR, ať již pocházejí z legálních či nelegálních zdrojů (více v subkapitole o charakteristice trhu v ČR) (Obrázek č. 50).

Celková potenciální spotřeba

* 100

Celková potenciální spotřeba vychází z celkové populace země a podílu kuřáků v zemi. Podíl kuřáků vychází z dotazníkových a jiných průzkumů. Tento propočet lze provést i v podmínkách ČR. Podíl kuřáků v populaci je objektem zájmu Statního zdravotního úřadu (SZÚ), který např. v roce 2012 vydal dlouhodobou studii prevalence kouření v populaci v období let 1997–2011 (SZÚ 2012), a zdaněnou spotřebu lze vypočítat podle prodaných kolků. Pro výpočet bude zanedbána spotřeba řezaného tabáku, která je pro cigaretám minimální.

Obrázek č. 50: Spotřeba nezdaněných či nelegálně vyrobených cigaret jako podíl celkové spotřeby (%), 2014

Zdroj: KMPG (2015)


49

• Zdaněná spotřeba vychází z počtu cigaret „vypuštěných“ do oběhu, který lze zjis t podle vydaných známek, tzv. kolků. Podle informací EU bylo v ČR „vypuštěno“ pro spotřebu v roce 2013 kolem 22 miliard cigaret v průměrné hodnotě 3,85 Kč za kus, tedy v celkové hodnotě cca 86 mld. Kč. • Celková potenciální spotřeba vychází z průměrného počtu vykouřených cigaret na jednoho obyvatele ČR. SZÚ tento údaj neposkytuje, ale kategorizuje kuřáky podle relevantnějších kritérií vhodných pro zdravotnické potřeby. Pokud bychom vycházeli z údajů, které poskytují média, tedy že průměr na jednoho obyvatele ČR je 7 vykouřených cigaret denně33, počet vykouřených cigaret by dosáhl 27 mld. cigaret ročně v hodnotě 105 mld. Kč (podle průměrné ceny cigaret). • Stínová ekonomika s tabákem by, podle výpočtu z výše uvedených dat, v absolutních číslech mohla představovat 17 mld. Kč, na s novou ekonomiku tedy přibližně připadá 20 % spotřeby. To je podstatně výše než odhady dle jiných metod. Pro zpřesnění by bylo nutné získat spolehlivější průměrnou spotřebu cigaret na obyvatele. Problémem zůstává přesnost a porovnatelnost jednotlivých údajů, především průměrné spotřeby cigaret na obyvatele, která je založena na dotaznících a citlivá na způsob provedeného výzkumu. Průměrný počet vykouřených cigaret podle médií se pohybuje mezi 5–14 ks za

den na osobu. Pokud by každý Čech vykouřil průměrně 14 cigaret denně, roční spotřeba by byla 53,7 mld. cigaret, což je dvojnásobek cigaret vypuštěných pro legální spotřebu, a každá druhá cigareta by byla nezdaněná. Takto veliký podíl s nové ekonomiky nelze předpokládat, což naznačuje minimální vypovídací hodnotu takových informací. Jak je uvedeno v kapitole zabývající se daňovými úniky, metoda daňových úniků má, jako každý jiný sběr dat o s nové či černé ekonomice, svá úskalí ovlivňující především přesnost odhadů. Přesto tento postup přináší možnost standardizace odhadů pro sta s cké potřeby.

7.4.3. Ostatní metody měření ilegálního trhu s tabákem Představu o stavu ilegálního trhu s tabákem si lze udělat také z kontrolní činnos správních orgánů. Na základě provedených kontrol Celní správy došlo v roce 2014 k potenciálnímu daňovému úniku ve výši 78 mil. Kč, což představuje necelá 2 % z celkového inkasa spotřebních daní z cigaret. Vývoj inkasa ze spotřební daně a úspěšně zastavených daňových úniků ukazuje Obrázek č. 51. V roce 2012 se dohromady jednalo o 581 případů, během nichž byly zjištěny potenciální úniky v celkové hodnotě cca 524 mil. Kč, což pro ilustraci představovalo přibližně 0,4 % celkového výběru spotřební daně v daném roce a 1,12 % celkově vybrané spotřební daně na tabák a tabákové výrobky. Extrémní nárůst zjištěných poten-

Obrázek č. 51: Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků a potenciální úniky na zkontrolovaném tabákovém zboží (v mil. Kč)

Zdroj: Celní správa (2010, 2011, 2012, 2013), MFČR (2014b, 2015c)

33 IHNED.CZ (2012) cituje odhady firmy Phillip Morris ohledně spotřeby cigaret v roce 2011.

50

ciálních úniků v roce 2012 Celní správa nevysvětluje, ale pravděpodobně jde o následek velkého množství kontrol po tzv. metanolové aféře, přičemž se následné kontroly netýkaly pouze alkoholu. Za mco tyto údaje poskytují informace o kontrolní činnos státních orgánů, jejich extrapolace pro účel odhadu velikos ilegálního trhu je problematická. Důvodem je především nenáhodnost provedených kontrol, a tedy potenciální zkreslenost takového odhadu. Data od Celní správy tak mohou sloužit např. k hodnocení úspěšnos kontrolní a represivní činnos , ale pravděpodobně nikoli k odhadům velikos s nové ekonomiky související s tabákem a tabákovými výrobky.

7.5 Shrnutí kapitoly o stínové ekonomice na trhu s tabákem Ak vity na ilegálním trhu s tabákem lze rozdělit do dvou skupin – pašování a nedovolená výroba. Protože se v ČR tabák prak cky nepěstuje, má v ČR ilegální trh s tabákem především charakter pašování. Dle odhadů je v ČR přibližně 3,1 % spotřeby tabáku ilegálního původu. Ve srovnání s průměrem EU, který je asi 10,5 %, je to podstatně méně. Je to také méně než v sousedním Polsku, které funguje jako důležitá tranzitní země ilegálního tabáku, do níž se odklonila část tranzitu, který dříve mířil přes ČR.

8. Stínová ekonomika na trhu s energiemi 8.1 Velikost a charakteristika stínové ekonomiky na trhu s energiemi S nová ekonomika na trhu s energiemi se v České republice týká především minerálních olejů (pod které z fiskálního hlediska spadají i pohonné hmoty (PHM)).34 Spotřeba minerálních olejů je v České republice regulována daní z přidané hodnoty a sazbami spotřební daně. Na spotřebu motorové na y je uvalena spotřební daň 10,95 Kč/litr a na spotřebu benzínu daň 12,84 Kč/litr. V roce 2014 činilo inkaso spotřební daně z minerálních olejů 81,610 mld. Kč. Ve sktruktuře spotřebních daní jsou příjmy spotřební daně z minerálních olejů nejdůležitější položkou, daň z minerálních olejů je pak tvořena z 98 % výnosy spotřební daně z pohonných hmot. Z toho asi 67 % formuje spotřební daň na motorovou na u a 33 % spotřební daň na benzín. Potenciální daňové úniky, a to především v případě motorové na y a benzínu, tak mohou výrazným způsobem ovlivnit příjmy státního rozpočtu. Jak je patrné z Obrázku č. 52, výše spotřební daně z motorové na y je v rámci EU podprůměrná (podobné je to i v případě benzínu), přesto vytváří výše zdanění silnou mo vaci pro činnost v rámci s nové ekonomiky. Dle odhadů Sdružení čerpacích stanic z roku 2011 je až 40 % pohonných hmot prodávaných na čerpacích stanicích v soukromých rukou za žených daňovým podvodem. Generální finanční ředitelství odhaduje objem výtoče za žené daňovým podvodem u čerpacích stanic, které

nejsou pod správou nadnárodních společnos , dle sezónnos a dalších vlivů na 50 až 100 milionů litrů měsíčně (Vláda ČR 2013). Aktéři ve s nové ekonomice se neustále přizpůsobují změnám podmínek na trhu a novým vládním opatřením, a tak se samotná forma daňových úniků neustále vyvíjí. V 90. letech docházelo především ke krácení spotřební daně u tzv. lehkých topných olejů (Vláda ČR 2013). K nárůstu zneuži topných olejů došlo dle Celní správy i v roce 2014, a to především v oblastech v blízkosti hranic s Německem, kde je možné topné oleje pořídit na některých čerpacích stanicích za cenu bez spotřební daně. Ty jsou přepraveny do ČR v nádobách o jmenovitém obsahu v rozsahu 20–1 000 litrů a buď spotřebovány pro pohon vozidel (přepravujícími subjekty), či dále distribuovány koncovým zákazníkům (MFČR 2015a). Od počátku nového sícile se také rozšířilo pančování na y, v rámci kterého je na a míchána s různými minerálními oleji nepodléhajícími spotřební dani (Vláda ČR 2013). K tomu může docházet jak ve speciálních skladech, tak přímo na malých benzinkách. Dle Generálního ředitelství cel se množství těchto podvodů v posledních letech zvýšilo.35 Po přistoupení České republiky k Evropské unii se rozšířilo krácení daně z přidané hodnoty. Tyto podvody fungují na podobném principu jako podvody popsané

34 Motorové a jiné benzíny, letecké pohonné hmoty, střední oleje a těžké plynové oleje, těžké topné oleje, odpadní oleje, zkapalněné ropné plyny a bioplyny. Dále směsi těchto látek s těmito a dalšími látkami (dle odst. 1–3 §45 zák. 353/2003 Sb.). Agregací jednotlivých nomenklatur lze vyjádřit zdanění dvou skupin hlavních komodit používaných jako pohonné hmoty – motorové na y a benzínu. 35 Zvyšování je dáváno do souvislos s adaptací podvodníků na větší důraz po rání podvodů s DPH v přechozích letech (Generální finanční ředitelství dle České televize 2014).


51

Obrázek č. 52: Srovnání spotřební daně z motorové nafty v zemích EU28 k 1. 1. 2015 (EUR na 1000 litrů)

Zdroj: Evropská komise

v páté kapitole. Subjekt pořizující zboží z jiného členského státu, a to především z Rakouska, Německa či Slovinska, nebo dovážející pohonné hmoty ze třetí země (Bělorusko) nezapla v době splatnos daň z přidané hodnoty. Tento subjekt bývá právnická osoba bez majetku a historie, v jejímž statutárním orgánu mnohdy působí tzv. bílý kůň a skutečná řídící struktura je tak obžně dohledatelná. V době splatnos je tak ob žné pro správce daně pohledávky vymáhat. Celý obchod probíhá přes účelově vytvořený obchodní řetězec pro z žení odhalení. Při takovém obchodu jen při úniku daně z přidané hodnoty (a tedy zaplacení spotřební daně) stát ztrácí na jedné cisterně asi 190 s. Kč. Dle odhadů Generálního finančního ředitelství je denní výše takového daňového úniku u jednoho subjektu asi 38 mil. Kč. Ročně dochází k únikům v rozsahu 6–8 mld. Kč (Vláda ČR 2013).

52

V případě krácení spotřební daně je princip podobný jako v předchozích případech. Vlastník celního skladu složí u Celní správy zajištění na spotřební daň, skutečně dovezený objem benzínu a na y je však mnohonásobně vyšší. V době splatnos pak takto účelově založený subjekt vyhlásí krach a již doměřenou daň není možno od něj vymáhat. Celní správa také zaznamenala v roce 2014 nárůst daňových podvodů v případě tzv. biokomponentu (FAME/ MEŘO), který se povinně a ve stanoveném poměru přimíchává do pohonných hmot. U této komodity dochází především ke kolotočovým obchodům popsaným v páté kapitole (MFČR 2015a).

8.2 Vládní opatření proti rozvoji stínové ekonomiky a kontrolní činnost státních orgánů Výše popsané prak ky nejen obohacují jejich organizátory, ale také díky cenové výhodě vytlačují z trhu řádně zdaněné pohonné hmoty. Vzhledem k rozsahu s nové ekonomiky na trhu s pohonnými hmotami se zvýšila intenzita vládní činnos k jejímu omezení. Jedním ze zásadních opatření bylo k 1. 10. 2013 za-

vedení povinnos registrace distributorů PHM a povinnos poskytování kauce 20 mil. Kč k provozování činnos .36 Ty by měly nejen umožnit snazší monitorování činnos a pokry případných nedoplatků, ale také by měly sloužit jako odrazení a bariéra pro činnost aktérů ve s nové ekonomice. Na Obrázcích č. 53 a č. 54 je patrný vývoj odhalených případů porušení právních předpisů a kumulovaný vývoj množství nesplacených nedoplatků spotřební daně z minerálních olejů.

Obrázek č. 53: Výsledky kontrolní činnosti porušení právních předpisů v případě minerálních olejů

Zdroj: MFČR (2013, 2014a, 2015a)

Obrázek č. 54: Kumulovaný vývoj nedoplatků spotřební daně z minerálních olejů

Zdroj: MFČR (2014a 2015a)

36 Povinnost kauce byla v případě některých státem stanovených podmínek novelizací zákona v roce 2015 snížena na 10 mil. Kč. Také byla zavedena nová oznamovací povinnost.


53

9. Závěr S nová ekonomika je celosvětovým fenoménem, a to doslova. Najdeme ji to ž ve všech zemích světa. Proč? Je to vlastně velmi jednoduché: protože ve všech zemích světa existuje regulace, zejména v podobě daňové povinnos , které se subjekty snaží vyhýbat přesunem do ekonomického s nu. To vytváří paradoxní koloběh, v němž nastupuje poli cká poptávka po další vlně regulace, která má za cíl s novou ekonomiku vymý t. Jenže… Jak ukazují data, každá další regulace vytváří ještě větší perverzní mo vace schovat, snížit, obejít, nefakturovat, nepřiznat a nezapla t. Přestože ve srovnání s Evropskou unií můžeme velikost s nové ekonomiky v České republice hodno t jako podprůměrnou, její rozsah rozhodně nelze označit jako zanedbatelný. Dosahuje zhruba 15 % hrubého domácího produktu. S nová ekonomika je v ČR koncentrována především ve stavebnictví, v odvětví velkoobchodu a maloobchodu, v údržbě a opravě motorových vozidel, ve zpracovatelském průmyslu a v odvětví ubytování, stravování a pohos nství. Lidé si na černo přivydělávají opravami a přestavbou domácnos a opravami automobilů, toto je velmi často poptáváno v důvěryhodném okruhu nejbližších a jejich známých. Odvětví, v nichž se s nová ekonomika nejvíce vyskytuje, mají jeden důležitý charakteris cký znak – vyznačují se velkým množstvím malých hotovostních transakcí, které umožňují systema cky, velmi účinně a s malou pravděpodobnos odhalení podhodnocovat hospodářské výsledky. Hotovost tak bývá právem považována za „mazivo“ by a neby s nové ekonomiky. Opro bezhotovostním platbám platebními kartami, skrze elektronické bankovnictví nebo prostřednictvím platební aplikace v mobilních telefonech nevzniká to ž při použi hotovos jasně dohledatelný záznam o provedení transakce – předání hotovos se uskutečňuje záměrně mezi jedinci, kteří na s nové transakci vydělávají, a mají proto zájem na jejím skrývání. Omezení hotovostních transakcí je tak navrhováno jako možný způsob boje pro rozšiřování s nové ekonomiky.37 Nejde však o samospásné řešení. Řada činnos ve s nové ekonomice je na hotovos zcela nezávislá – příkladem mohou být kolotočové obchody popsané v páté kapitole. Přestože by omezení hotovos mohlo vést k dočasnému snížení rozvoje s nové ekonomiky, vzhledem k vysoké míře adaptability aktérů ve s nové ekonomice lze očekávat jejich rychlé přizpůsobení a vyhledání alterna vních cest k usnadnění a utajení jejich transakcí.38 Rozsáhlá s nová ekonomika má nepochybně nega vní dopad nejen na příjmy, ale i na výdaje státní pokladny (vyplácení dávek v nezaměstnanos občanům, kteří jsou ve skutečnos zaměstnáni ve s nové ekonomice). Lidé pracující ve s nové ekonomice také mnohdy nedosáhnou na některé služby běžně dostupné pracujícím v ekonomice oficiální, ať už jde o různé služby a výhody plynoucí ze zaměstnaneckého poměru či dostupnost služeb, u kterých je nutné prokázat bonitu klienta (například v případě úvěrů). Na druhou stranu nesmíme zapomínat, že některé důsledky s nové ekonomiky lze považovat za přínosné. S nová ekonomika zvyšuje disponibilní zdroje podnikatelů, neboť snižuje náklady na trhu práce a zvyšuje jejich flexibilitu v důsledku neza žení ekonomických vztahů pracovněprávní administra vou. K zaměstnání se tak dostanou mnohdy i lidé, kteří by jinak nedokázali nalézt uplatnění, například v dobách ekonomické krize. Analýza s nové ekonomiky není jednoduchá. Pokud si však dáme tu práci a analýzu provedeme, dojdeme k prostému doporučení: pro snižování velikos s nové ekonomiky je třeba zaměřit se spíše na její příčiny než na důsledky. Jak je patrné z předchozích kapitol, jsou to právě komplikovaná, chybně nastavená regulace a vysoká daňová zátěž, které jdou ruku v ruce se s novou ekonomikou, formují ji a umožňují její rozvoj. Bez ohledu na zkoumané odvětví, ať už jde o trh práce či o trh s alkoholem, právě regulace samotná vytváří mo vace ukrýt se v ekonomickém s nu. Tato studie vytváří teore ckou bázi pro další, pravidelně publikované studie CETA. V nich budeme podrobněji analyzovat jednotlivá odvětví ekonomiky, odhalovat konkrétní determinanty s nové ekonomiky a hledat doporučení pro zefek vnění kooperace mezi veřejným sektorem a soukromým sektorem. S nová ekonomika to ž není neefek vní, je „pouze“ skryta před ins tucemi veřejného sektoru.

37 Studie prof. Schneidera ve spolupráci s A.T. Kearney a Visa (2013) dokumentuje silnou nega vní korelaci mezi velikos s nové ekonomiky a počtem elektronických peněžních transakcí. Na druhou stranu Takala a Viren (2010)consequently, the behavior of cash balances is useful in monitoring changes in the shadow economy. The paper shows that – contrary to what is o en assumed – recent developments in cash demand (including changes in denomina on structure dochází k závěru, že vztah mezi hotovos a s novou ekonomikou není až tak silný, jak se předpokládalo. 38 Například v posledních letech se stále častěji využívá alterna vních měn (např. bitcoin) ke skrytým transakcím.

54

10. Reference Aktualne.cz. 2015. „Za podvody s LTO 8,5 roku vězení“. http://zpravy.aktualne.cz/domaci/za-podvody-slto-85-roku-vezeni/r~i:ar cle:49586/ Anderson, Peter, Lars Møller, Gauden Galea, a World Health Organiza on, ed. 2012. Alcohol in the European Union: consump on, harm and policy approaches. Copenhagen, Denmark: World Health Organiza on Regional Office for Europe. Andrews, Dan, Aida Caldera Sánchez, a Asa Johansson. 2011. „Towards a be er understanding of the informal economy.“ http://www.oecd-ilibrary.org/economics/towards-a-better-understanding-of-theinformaleconomy_5kgb1mf88x28-en. Celní správa České Republiky. 2009. “Informace o výsledcích činnos Celní správy ČR za rok 2008“. ———. 2010. “Informace o výsledcích činnos Celní správy ČR za rok 2009“. ———. 2011. “Informace o výsledcích činnos Celní správy ČR za rok 2010“. ———. 2012. “Informace o výsledcích činnos Celní správy ČR za rok 2011“. ———. 2013. “Informace o výsledcích činnos Celní správy ČR za rok 2012“. Česká televize. 2014. „Podvodníci ředí naftu stále víc. Oblíbili si hlavně minerální oleje.» říjen 31. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1011446-podvodnici-redi-naftu-stale-vic-oblibili-sihlavne-mineralni-oleje. ČSÚ. 2015. „Tab. 03.03: Spotřeba alkoholických nápojů a cigaret na 1 obyvatele v České republice“. h ps:// www.czso.cz/documents/10180/32210807/0303.xlsx/eb52859e-a67e-44a0-86d1-8e376e000839?version=1.0. ČTK. 2014. „Analýza: Černý trh s alkoholem klesl po zpřísnění na pětinu - FinančníNoviny.cz.» FinančníNoviny.cz. září 12. http://www.financninoviny.cz/zpravy/analyza-cerny-trh-s-alkoholem-klesl-po-zprisneni-nape nu/1121981. Deloi e. 2015. Interna onal Dismissal Survey. Deloi e Legal Perspec ves. Elgin, Ceyhun, a Oguz Oztunali. 2012. „Shadow Economies around the World: Model Based Es mates.“ Working Paper 2012/05. Bogazici University, Department of Economics. Enste, Dominik. 2015. „The shadow economy in industrial countries.“ IZA World of Labor. doi:10.15185/izawol.127. Evropská komise. 2007. Special Eurobarometer 284 UNDECLARED WORK IN THE EUROPEAN UNION. ———. 2014. Special Eurobarometer 402 UNDECLARED WORK IN THE EUROPEAN UNION. Evropská komise – DG TAXUD. 2015. „Taxa on And Customs Union. Excise Duty Tables: Part III – Manufactured Tobacco“. h p://ec.europa.eu/taxa on_customs/resources/documents/taxa on/excise_du es/tobacco_products/rates/excise_du es-part_iii_tobacco_en.pdf Eurostat. 2015. Eurostat database. h p://ec.europa.eu/eurostat/data/database Fialová, Kamila, a Ondrej Schneider. 2014. „Labor Market Ins tu ons and Their Impact on Shadow Economies in Europe.“ Review of Economics and Ins tu ons 5 (1). h ps://ideas.repec.org/a/pia/review/v5y2014i1n3.html.


55

Filipec, Petr. 2011. „The Shadow Economy Analysis in the Czech Republic“. Charles University in Prague, Faculty of Social Sciences. Finance.cz. 2013. „EU: Jak vysoké je zdanění cigaret?“. h p://www.finance.cz/zpravy/finance/384756-eu-jakvysoke-je-zdaneni-cigaret/ Gyomai, György, a Peter van de Ven. 2014. „The Non-Observed Economy in the System of Na onal Accounts.“ Sta s cs Brief, č. 18 (červen). Hála, Jaroslav. 2007. „Economically dependent workers in the Czech Republic | Eurofound.“ Eurofound: EurWORK. duben 26. h p://www.eurofound.europa.eu/observatories/eurwork/ar cles/economically-dependentworkers-in-the-czech-republic. Hanousek, Jan, a Filip Palda. 2006. „Es ma ng the Evolu on of Tax Evasion: A Markov Chain Analysis Applied to the Czech Republic (in Czech)“. Czech Journal of Economics and Finance (Finance a uver) 56 (3-4): 127–51. Hazans, Mihails. 2011. „Informal workers across Europe: Evidence from 30 countries.“ h p://papers.ssrn.com/sol3/ papers.cfm?abstract_id=1906174. Herzmann. 2014. „Tisková zpráva: Veřejnost chce přísnou regulaci trhu s alkoholem.“ HM Revenue & Customs. 2014. „Measuring tax gaps 2014 edi on“. h ps://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/a achment_data/file/364009/4382_Measuring_Tax_Gaps_2014_IW_v4B_accessible_20141014. pdf. Hospodářské noviny. 2015. „Stát na dani z lihu a tabáku nevybírá tolik, kolik předpokládá rozpočet. Navzdory jejímu zvýšení“. h p://byznys.ihned.cz/c1-64328400-stat-na-dani-z-lihu-a-tabaku-nevybira-tolik-kolik-predpokladarozpocet-navzdory-jejimu-zvyseni. IHNED.CZ. 2012. „Češi v průměru vykouří sedm cigaret za den. Každá druhá je od Philip Morris“. h p://byznys. ihned.cz/c1-55189580-cesi-v-prumeru-vykouri-sedm-cigaret-za-den-kazda-druha-je-od-philip-morris. ITIC. 2009. „The Illicit Trade in Tobacco Products and How to Tackle It“.h p://www.i cnet.org/images/AIT/ English-FirstEd-TheIllicitTradeinTobaccoProductsandHowtoTackleIt.pdf Johnson, Simon, Daniel Kaufmann, Andrei Shleifer, Marshall I. Goldman, a Mar n L. Weitzman. 1997. „The unofficial economy in transi on“. Brookings papers on economic ac vity, 159–239. Joosens, Luk, Anna B Gilmore, Andy Rowell, Silvano Gallus, Alessandra Lugo, Michelle Sims. 2013. „Towards a greater understanding of the illicit tobacco trade in Europe: a review of the PMI funded ‘Project Star’ report“. h p://tobaccocontrol.bmj.com/content/early/2013/12/11/tobaccocontrol-2013-051240.full. Joosens, Luk, David Merrimam, Hana Ross, Mar n Raw. 2009. „How Elimina ng the Global Illicit Cigare e Trade Would Increase Tax Revenue and Save Lives“. h p://global.tobaccofreekids.org/files/pdfs/en/ILL_global_cig_ trade_full_en.pdf Joosens, Luk, a Mar n Raw. 2011. „From cigare e smuggling to illicit tobacco trade: Strategic direc ons and emerging issues in tobacco contro“. h p://tobaccocontrol.bmj.com/content/21/2/230.full Jouza, Ladislav. 2005. „Nová úprava zákazu Švarc systému.“ iHned. červen 22. http://pravniradce.ihned.cz/ c1-16365910-nova-uprava-zakazu-svarc-systemu. Koe l, Johannes, a Michael Weber. 2014. „Does Formal Work Pay? The role of labor taxa on and social benefit design in the New Member States.“ Social Insurance, Informality, and Labor Markets: How to Protect Workers While Crea ng Good Jobs, 147.

56

Kotala, Jan. 2011. „Měření daňových úniků“. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví. KMPG. 2013. Project Star 2012 Results. h p://www.pmi.com/eng/media_center/media_kit/Documents/Project_ Star_2012_Final_Report.pdf ———. 2014. PROJECT SUN, A study of the illicit cigare e market in the European Union (2013 Results). h p:// www.pmi.com/eng/media_center/media_kit/Documents/SUN%20Report%202013.pdf ———. 2015. PROJECT SUN. A study of the illicit cigare e market in the European Union, Norway and Switzerland 2014 Results. h p://www.imperial-tobacco.com/assets/files/cms/kpmg_report.pdf Lackó, Mária. 2000. „Hidden Economy – an Unknown Quan ty? Compara ve Analysis of Hidden Economies in Transi on Countries, 1989–95“. Economics of Transi on 8 (1): 117–49. doi:10.1111/1468-0351.00038. Lemieux, Pierre. 2007. The Underground Economy: Causes, Extent, Approaches. Montreal Economic Ins tute Research Papers. Montreal, Quebec: Montreal Economic Ins tute. Lichard, Tomas, Jan Hanousek, a Randall K. Filer. 2013. „Measuring the Shadow Economy: Endogenous Switching Regression with Unobserved Separa on“. SSRN Scholarly Paper ID 2348753. Rochester, NY: Social Science Research Network. h p://papers.ssrn.com/abstract=2348753. Lidové noviny. 2015. „Podvodníci šíří v Česku umělé víno. S révou nemá nic společného | Moje peníze | Lidovky.cz.“ Viděno červenec 28. h p://byznys.lidovky.cz/podvodnici-siri-synte cke-vino-s-revou-nema-nicspolecneho-pl6-/moje-penize.aspx?c=A150225_174849_moje-penize_pave. Manning, Willard G., Linda Blumberg, a Lawrence H. Moulton. 1995. „The demand for alcohol: The differen al response to price.“ Journal of Health Economics 14 (2): 123–48. doi:10.1016/0167-6296(94)00042-3. MFČR. 2013. „C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU.“ In NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2012. ———. 2014a. „C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU.“ In NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2013. ———. 2014b. Zpráva o činnos Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky za rok 2014. Praha, Česká republika: Ministerstvo financí. ———. 2015a. „C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU.“ In NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2014. ———. 2015b. Zpráva o činnos Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky za rok 2014. Praha, Česká republika: Ministerstvo financí. ———. 2015c. „MONITOR: Státní rozpočet“. h p://monitor.statnipokladna.cz/. MZČR. 2015. „Ministr Jurečka: Chystáme bič na nepoc vé vinaře. Sudové víno bude povinně opatřené kontrolní páskou (eAGRI).“ h p://eagri.cz/public/web/mze/ skovy-servis/ skove-zpravy/x2015_ministr-jureckachystame-bic-na.html. Netherlands Bureau for Economic Policy Analysis (CPB). 2013. „Study to quan fy and analyse the VAT Gap in the EU-27 Member States, Final Report“. h p://ec.europa.eu/taxa on_customs/resources/documents/common/ publica ons/studies/vat-gap.pdf


57

OECD. 2002. Measuring the non-observed economy: a handbook. OECD Directorate Development Sta s cs, Interna onal Monetary Fund Bureau of Sta s cs, Interna onal Labour Organisa on Bureau of Sta s cs, Commonwealth of Independent States Sta s cal Commi ee, Lippinco Williams & Wilkins. ———. 2008. „Declaring Work or Staying Underground: Informal Employment in Seven OECD Countries, Annex 2.A3.“ In OECD Employment Outlook. Roč. 2008. Paris: Organisa on for Economic Co-opera on and Development. ———. 2014. „OECD Indicators of Employment Protec on.“ Orviská, Marta, Ane a Čaplánová, Jozef Medved, a John Hudson. 2006. „A cross-sec on approach to measuring the shadow economy“. Journal of Policy Modeling 28 (7): 713–24. doi:10.1016/j.jpolmod.2006.04.009. Packard, Truman G., Johannes Koe l, a Claudio Montenegro. 2012. In from the shadow: integra ng Europe’s informal labor. Direc ons in development. Washington DC: World Bank. Průša, Ladislav, Ivo Baštýř, Miloš Brachtl, a Jan Vlach. 2009. The socio-economic status of self-employed persons in Czech society. Praha, Česká republika: Research Ins tute for Labour and Social Affairs. h p://rapid.psp.cz/ arl-par/m-cs/detail-par_un_cat-121785-The-socioeconomic-status-of-selfemployed-persons-in-Czech-society/. Rais, Jonáš. 2014. „DISENTANGLING THE RELATIONSHIP BETWEEN CORRUPTION AND SHADOW ECONOMY.“ Master’s Thesis. University of Economics, Prague, Faculty of Economics and Public Administra on. Rehm, Jürgen, a Vladimir Poznyak. 2015. „On monitoring unrecorded alcohol consump on.“ Alcoholism and Drug Addic on. Viděno červenec 27. doi:10.1016/j.alkona.2015.06.003. Rychetský. 2014. „Předpis č. 219/2014 Sb.“ září 9. h p://www.zakonyprolidi.cz/cs/2014-219. Schneider, Friedrich. 2012. „The Shadow Economy and Work in the Shadow: What Do We (Not) Know?“ SSRN Scholarly Paper ID 2031951. Rochester, NY: Social Science Research Network. ———. 2013. „Work in the Shadow: Some Facts.“ Economics working paper 2013-18. Department of Economics, Johannes Kepler University Linz, Austria. h ps://ideas.repec.org/p/jku/econwp/2013_18.html. ———. 2014. „The Shadow Economy and Shadow Labor Force: A Survey of Recent Developments.“ IZA Discussion Paper 8278. Ins tute for the Study of Labor (IZA). h ps://ideas.repec.org/p/iza/izadps/dp8278.html. Schneider, Friedrich, A. T. Kearney, a Visa. 2013. „The Shadow Economy in Europe, 2013.“ A.T. Kearney, Inc. Schneider, Friedrich, Konrad Raczkowski, a Bogdan Mróz. 2015. „Shadow Economy and Tax Evasion in the EU.“ Journal of Money Laundering Control 18 (1): 34–51. doi:10.1108/JMLC-09-2014-0027. Sirovátka, Tomáš, a Ivana Šimíková. 2013. Poli ka zaměstnanos a další opatření na trhu práce v dlouhodobé perspek vě a v průběhu krize. Praha: VÚPSV. Snowdon, Chris. 2012. „Drinking in the shadow economy.“ The Ins tute of Economic Affairs (IEA) Discussion Paper, č. 43. h p://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2182075. Sovinová, Hana, a Ladislav Csémy. 2013. Užívání tabáku a alkoholu v České republice 2012. Státní zdravotní ústav. ———. 2015. Užívání tabáku a alkoholu v České republice 2014. Státní zdravotní ústav. SÚIP. 2013. Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí práce za rok 2012. Státní úřad inspekce práce.

58

———. 2014. Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí práce za rok 2013. Státní úřad inspekce práce. ———. 2015. Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí práce za rok 2014. Státní úřad inspekce práce. SZIF. 2015. „ZPRÁVA O TRHU VÍNA A VINNÝCH HROZNŮ.“ SZÚ. 2012. „Vývoj prevalence kuřáctví v dospělé populaci (období 1997 – 2011)“. h p://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/zavislos /koureni/zprava-kuractvi-2011.pdf. Šubrt, Bořivoj, a Dana Trezziová. 2015. „Závislá práce, nelegální práce a „švarcsystém“ od 1. 1. 2012 – I. část Komunitní portál mzdových expertů a specialistů.“ Viděno červenec 26. h p://www.mzdovapraxe.cz/archiv/ dokument/doc-d36126v45832-zavisla-prace-nelegalni-prace-a-svarcsystem-od-1-1/. Takala, Kari, a Ma Viren. 2010. „Is Cash Used Only in the Shadow Economy?“ Interna onal Economic Journal 24 (4): 525–40. doi:10.1080/10168737.2010.525992. Thejournal.ie. 2015. „Here’s what 10.3 million illegal cigare es looks like“ h p://www.thejournal.ie/seizedcigare es-dublin-port-2022608-Mar2015/ Vláda ČR. 2013. „Příloha k usnesení vlády ze dne 20. listopadu 2013 č. 872.“ Vlach, Jan, Ladislav Průša, Július Szabo, a Tomáš Pavlíček. 2013. Sociální a ekonomické postavení osob samostatně vỳdělečně činnỳch v ČR v roce 2012. VÚPSV. h p://praha.vupsv.cz/fulltext/vz_355.pdf. WHO. 2002. „The Tobacco Atlas“. h p://www.ph.ucla.edu/epi/faculty/zhang/courses/epi242/WHO_%20The%20 Tobacco%20Atlas_Part1.pdf WHO, ed. 2011. Global status report on alcohol and health. Geneva, Switzerland: World Health Organiza on. ———. 2014. Global Status Report on Alcohol and Health [2014]. Geneva: World Health Organiza on. World Bank. 2015, „Enterprise survey“. h p://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=enterprise-surveys Williams, Colin C., Marijana Baric, a Piet Renooy. 2013. „Tackling undeclared work in 27 European Union Member States and Norway.“ h p://works.bepress.com/cgi/viewcontent.cgi?ar cle=1039&context=colin_williams. Zídková, Hana. 2012. „Diskuse k metodám odhadu s nové ekonomiky.“ Acta Oeconomia Pragensia 20 (6): 3–17.


59

Partneři projektu:

Stínová ekonomika v České republice

Recommend Documents