EKONOMICKÉ VÝSLEDKY NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ROCE 2002 Projekt Ekonomika nadačních subjektů v České republice

EKONOMICKÉ VÝSLEDKY NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ROCE 2002 Projekt Ekonomika nadačních subjektů v České republice Na projektu pracovali a publikaci vytvořili: Ing. Tomáš Rosenmayer jako vedoucí projektu Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D. Ing. Pavla Pekárková PhDr. Miroslav Pospíšil Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. Ing. Zuzana Tůmová Děkujeme Vzdělávací nadaci Jana Husa za podporu vydání této publikace.  Centrum pro výzkum neziskového sektoru, Brno, srpen 2004 ISBN 80-239-3404-X

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

OBSAH ÚVOD...................................................................................................................................... 2 1 VÝZKUMNÝ PROJEKT EKONOMIKA NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ČR.............................. 3 1.1 Cíle výzkumu.............................................................................................................................3 1.2 Harmonogram ..........................................................................................................................3

2 METODIKA VÝZKUMNÉHO PROJEKTU ........................................................................... 3 2.1 2.2 2.3 2.4

Nadační subjekty jako objekty výzkumu ...............................................................................3 Sběr dat .....................................................................................................................................4 Zpracování a úprava údajů .....................................................................................................5 Vypovídací hodnota údajů ......................................................................................................6

3 TYPOLOGIE NADAČNÍCH SUBJEKTŮ............................................................................... 7 3.1 Nadační subjekty podle zřizovatele........................................................................................7 3.2 Nadační subjekty podle činnosti, kterou vykonávají ............................................................7 3.3 Vícekriteriální typologie ..........................................................................................................8

4 NADAČNÍ SUBJEKTY V REGIONECH .............................................................................. 10 4.1 Metodika ................................................................................................................................ 10 4.2 Nadační subjekty v krajích a obcích..................................................................................... 10 4.3 Nadační subjekty podle typologie v krajích........................................................................ 11

5 LIDSKÉ ZDROJE ............................................................................................................... 12 5.1 Metodika ................................................................................................................................ 12 5.2 Zaměstnanci nadací .............................................................................................................. 12

6 MAJETEK NADAČNÍCH SUBJEKTŮ K 31.12.2002 ......................................................... 13 6.1 6.2 6.3 6.4

Metodika ................................................................................................................................ 13 Nadační jmění ........................................................................................................................ 13 Ostatní majetek nadací ......................................................................................................... 16 Majetek nadačních fondů ..................................................................................................... 18

7 PŘÍJMY NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ROCE 2002 ............................................................. 20 7.1 Metodika ................................................................................................................................ 20 7.2 Příjmy nadací ......................................................................................................................... 20 7.3 Příjmy nadačních fondů ........................................................................................................ 23

8 VÝDAJE NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ROCE 2002 ............................................................ 25 8.1 Metodika ................................................................................................................................ 25 8.2 Výdaje nadací......................................................................................................................... 25 8.3 Výdaje nadačních fondů ....................................................................................................... 28

PŘÍLOHA: INFORMAČNÍ HODNOTA VÝROČNÍCH ZPRÁV NADAČNÍCH SUBJEKTŮ ...... 30 Úvod .............................................................................................................................................. 30 Sbírka listin ................................................................................................................................... 30 Informační hodnota výročních zpráv ......................................................................................... 31 Závěr.............................................................................................................................................. 32 1


ÚVOD Nedostatek ekonomických a jiných statistických údajů o neziskových organizacích, který je stále naléhavěji pociťován v oblasti veřejné politiky i v neziskovém sektoru samotném, přivedl v roce 2003 Katedru veřejné ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy university v Brně a Brněnský institut rozvoje občanské společnosti TRIALOG k rozhodnutí založit první výzkumné a analytické pracoviště v ČR, které se bude trvale a systematicky věnovat studiu ekonomiky neziskových organizací. Na podzim roku 2003 tak vzniklo Centrum pro výzkum neziskového sektoru (CVNS). Jeho prvním výzkumným úkolem se stal „Projekt zmapování neziskového sektoru v České republice“, který si klade za cíl v letech 2003-2006 popsat v několika etapách nejdůležitější subsystémy neziskového sektoru v ČR, postupně z těchto dílčích map seskládat jeho celkový obraz a ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a představiteli neziskového a veřejného sektoru vytvořit systém trvalého sledování neziskových organizací. Prvním subsektorem, který jsme se rozhodli prozkoumat, byly nadace a nadační fondy. I když nadační subjekty představují v celku neziskového sektoru velmi malou a výlučnou skupinu organizací, považovali jsme je ze dvou důvodů za nejvhodnější pro začátek našeho dlouhodobého úsilí o popsání ekonomiky českého neziskového sektoru. Jednak jsou nadace a nadační fondy zatím v českém prostředí nejlépe probádanou a zároveň nejsnáze probádatelnou skupinou: jedná se o dobře definovaný a poměrně malý základní soubor, který má svou fungující celostátní reprezentaci (Fórum dárců) a zpracované databáze adres a základních údajů o každé organizaci. Druhý důvod byl metodický: výzkum nadačních subjektů nám v mnohem větší míře, než by to bylo možné u jiných subjektů, umožnil vyzkoušet různé druhy sběru dat, vyhodnotit efektivnost různých výzkumných metod, prozkoumat dostupnost a kvalitu různých zdrojů dat, ověřit úplnost a aktuálnost existujících adresářů a databází i celkově vyhodnotit ostatní podmínky a předpoklady pro provádění ekonomického výzkumu neziskových organizací v České republice. Na projektu „Ekonomika nadačních subjektů v ČR“ pracovalo CVNS společně s Fórem dárců - Asociací nadací a Asociací nadačních fondů, a to zejména při přípravě metodiky, plánování práce a konečném zpracování výstupů. Naším společným zájmem přitom bylo, aby výsledky výzkumu byly

2

přínosné kromě jiných také těm, jichž se nejvíce týkají, tj. nadační komunitě v ČR. Nejdůležitější a nejzajímavější údaje a zjištění, které výzkum přinesl, předkládáme nyní veřejnosti v této zprávě. „Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002“ jsou „popisnou“ zprávou, která přináší sebrané údaje v přehledné a srozumitelné podobě, avšak nenabízí jejich podrobné analýzy a interpretace. Těm se budeme věnovat v dalších výstupech projektu, které budou brzy následovat. Tuto „datovou“ zprávu zveřejňujeme proto, aby se údajů v ní publikovaných mohly chopit i jiné analytické týmy a mohly na jejich základě vytvářet vlastní analytické studie, diskusní dokumenty, strategické úvahy a návrhy, které obohatí veřejnou politiku i odbornou a obecnou diskusi o neziskovém sektoru. I když cítíme při příležitosti zveřejnění této zprávy uspokojení nad výsledky našeho výzkumu, víme zároveň, že jsou ještě velmi neúplné a nedokonalé. Potvrdila se naše očekávání, že návratnost dotazníkového šetření bude nízká, že adresáře a databáze budou nespolehlivé a že výroční zprávy jsou jako zdroj srovnatelných dat využitelné jen v omezené míře. Výsledky výzkumu mají proto daleko k úplnosti a reprezentativnosti, jakou bychom si představovali. Jsou spíše první sondou do ekonomiky nadačních subjektů a prvním krokem na dlouhé cestě ke konečnému výsledku. Domníváme se však, že se tento první krok podařil: máme první cenné poznatky o dosud neprobádaném teritoriu, vidíme jasně směr další cesty a poučili jsme se o tom, co na tuto cestu budeme potřebovat. Závěrem je mou milou povinností poděkovat všem, kteří se podíleli na realizaci našeho prvního výzkumného projektu a na vzniku této zprávy: pracovníkům CVNS a externím spolupracovníkům ing. Pavle Pekárkové a ing. Zuzaně Tůmové za dlouhé měsíce tvrdé práce; partnerské organizaci Fóra dárců za vytrvalou podporu a spolupráci; Nadaci C. S. Motta, Nadaci Open Society Fund, Nadaci VIA, Trustu pro občanskou společnost ve střední a východní Evropě a Velvyslanectví USA v Praze za podporu CVNS; a Vzdělávací nadaci Jana Husa za podporu projektu „Ekonomika nadačních subjektů v ČR“ i za podporu vydání této publikace. Zvláštní poděkování patří respondentům našeho dotazníkového šetření - nadacím a nadačním fondům. Jim především je tato zpráva věnována. Miroslav Pospíšil


1 VÝZKUMNÝ PROJEKT EKONOMIKA NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ČR Výzkumný projekt Ekonomika nadačních subjektů v České republice je součástí základního výzkumného úkolu Centra pro výzkum neziskového sektoru (CVNS). Tento výzkumný úkol nese název „Projekt zmapování neziskového sektoru v České republice“ a jeho uskutečnění je plánováno na dobu tří let: 1. etapa (2003-2004) ● Projekt Ekonomika nadačních subjektů 2. etapa (2004-2005) ● Projekt Ekonomika obecně prospěšných společností ● Projekt Ekonomika církví a náboženských společností ● Projekt Ekonomika politických stran a hnutí 3. etapa (2005-2006) ● Projekt Ekonomika občanských sdružení

1.1 Cíle výzkumu Cíle výzkumného projektu Ekonomika nadačních subjektů jsou celkem tři: a) Provést základní empirický ekonomický výzkum nadačních subjektů (nadací a nadačních fondů) v ČR. b) Publikovat výsledky a výstupy výzkumu. c) Nastavit trvalý systém sběru a analýzy údajů od nadačních subjektů a vypracovat pro něj metodiku a nástroje.

1.2 Harmonogram 06-09/2003 Metodická příprava výzkumného projektu 10/2003 Rozeslání dotazníků všem nadačním subjektům 11/2003-03/2004 Sběr dotazníků a ostatních dat 04-06/2004 Zpracování údajů 07/2004 Publikování popisné zprávy

2 METODIKA VÝZKUMNÉHO PROJEKTU 2.1 Nadační subjekty jako objekty výzkumu Nadace a nadační fondy jsou v rámci neziskového sektoru specifickými institucemi, což s sebou při jejich zkoumání nese určité výhody i úskalí, jež bylo nutné zohlednit. 2.1.1 Výhody Právní úpravu nadačních subjektů definuje zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, přičemž tyto subjekty jsou zákonem definovanou institucí - „účelové sdružení majetku zřízené za účelem dosahování obecně prospěšného cíle“ - objekt výzkumu je tedy jasně stanovený a zkoumané prvky, jednotlivé organizace, vykazují obdobné vlastnosti. Zákon 227/1997 vstoupil v platnost dne 1.1.1998 a významně zredukoval počet do té doby existujících nadací v České republice, které byly právně upraveny příslušnými paragrafy v občanském zákoníku. Ke konci roku 1997 bylo u nás evidováno přes 5000 nadací, s platností nového zákona se musely stávající nadace nejpozději do 31.12.1998 přeregistrovat a v roce 1999 zde bylo již jen přibližně 1000 nadačních subjektů. I když každý rok vznikne dalších přibližně 60 nových nadačních subjektů, stále se jedná o relativně malý rozsah základního zkoumaného souboru. Vznik nadací a nadačních fondů je podmíněn povinností registrovat se v nadačním rejstříku, který je veden krajskými soudy. Na těchto soudech je zároveň veřejnosti přístupná sbírka listin obsahující základní údaje o nadačních subjektech. Zákon 227/97 ukládá nadačním subjektům povinnost vypracovat každý rok výroční zprávu o činnosti, jejíž povinnou součástí jsou i ekonomické údaje, jako např. přehled o majetku a závazcích, přijatých nadačních darech či poskytnutých nadačních příspěvcích. Roční účetní závěrka je přitom přílohou výroční zprávy. Nadace a nadační fondy mají svoji zastřešující organizaci - Fórum dárců - sdružující nadace a nadační fondy, které se přihlásily k pravidlům etického chování a které se podílejí na rozvoji českého nadačního prostředí. Fórum dárců zastupuje nejen členy sdružení, ale podporuje také ostatní dárce (firmy, jednotlivce) a zprostředkovává informace i o dalších nadačních subjektech, např. prostřednictvím publikací Adresář nadací a Adresář nadačních fondů, Newsletter, E-News.

3


Nadační subjekty jsou ze všech typů neziskových organizací v České republice zatím nejčastějším objektem výzkumu a odborných článků obecně. Je to dáno jednak tím, že právní forma nadace prošla v 90. letech minulého století bouřlivým vývojem, jednak tím, že se část nadací stala příjemcem jednoho procenta finančních prostředků získaných z privatizace českých podniků prostřednictvím Nadačního investičního fondu. I když jsou nadační subjekty v různých zemích definovány různě, objevují se snad ve všech zemích po celém světě. Tato skutečnost dovoluje jak možnost srovnávat výsledky z ČR s jinými zeměmi, tak převzít metodiku jejich sledování ze zahraničí. 2.1.2 Úskalí Úskalí výzkumu nadačních subjektů představuje především jejich velikost, protože s výjimkou členů Fóra dárců, příjemců příspěvků z Nadačního investičního fondu a několika dalších, zejména firemních nadací, se v nadačním sektoru pohybují převážně menší instituce, které jsou institucionálně vágní a nestálé. Velká část nadačních subjektů nemá žádné zaměstnance, jejich činnost je vykonávána dobrovolníky a nadšenci v jejich volném čase. V takových případech je potom velice obtížné dohledat sídlo takové organizace, jelikož se, z výše uvedených důvodů, často jedná o soukromou adresu členů správní rady. S přestěhováním těchto lidí se pak logicky mění i sídlo organizace. Nadační subjekt však také z rozličných důvodů může dočasně přerušit svoji činnost nebo ji dokonce ukončit, aniž by česká legislativa po něm vyžadovala, aby o tom musel někoho informovat. Jediný úřad, který může údaji o aktivitě nadačních subjektů disponovat, je finanční úřad, a to na základě podaného či nepodaného daňového přiznání. Finanční úřady však nemají povinnost tuto informaci zveřejňovat. Kolik v současné době existuje neaktivních nadačních subjektů, bohužel nevíme.

2.2 Sběr dat Jak už jsme uvedli výše, jedním z hlavních cílů výzkumného projektu Ekonomika nadačních subjektů v ČR bylo provést základní empirický ekonomický výzkum nadačních subjektů. Ke splnění tohoto bylo třeba vykonat tyto činnosti: a) Vyhledat a analyzovat existují informace o nadačních subjektech.

4

b) Provést dotazníkové šetření a získat tak nové, dosud neznámé údaje. 2.2.1 Dotazníkové šetření Rozsah dotazníkového šetření byl dán úplným souborem nadačních subjektů. Do tohoto souboru byly zahrnuty všechny nadace a nadační fondy, které vznikly do 31.12.2002 včetně. Ze souboru byly vyřazeny ty organizace, o kterých jsme do 15.10.2003 (tedy ke dni zahájení výzkumu) zjistili, že vstoupily do likvidace. Úplný soubor nakonec obsahoval 346 nadací a 879 nadačních fondů, celkem 1225 nadačních subjektů. Návratnost dotazníkového šetření činila celkem 9,88 %, (z toho 15,90 % v případě nadací a 7,51 % v případě nadačních fondů). K 31. lednu 2004, dva měsíce po uplynutí lhůty k navrácení, přišlo zpět 55 vyplněných dotazníků od nadací a 66 od nadačních fondů, celkem 121 nadačních subjektů. 2.2.2 Nadační rejstřík Výpisy z nadačního rejstříku za jednotlivé nadační subjekty lze získat prostřednictvím portálu JUSTICE, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti (http://www.justice.cz). Z jednotlivých výpisů jsme za každý nadační subjekt zjišťovali údaje o zřizovateli a v případě nadací také údaje o výši a struktuře registrovaného nadačního jmění. 2.2.3 Výroční zprávy Sběr výročních zpráv byl prováděn čtyřmi způsoby: ● Početně nejvýznamnějším zdrojem výročních zpráv v našem výzkumném projektu byla sbírka listin. Podle § 26 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, a navazujícího zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (§ 27 až 33), musí každý nadační subjekt ukládat každoročně výroční zprávu do sbírky listin, která je přístupná veřejnosti. Prozkoumali jsme sbírky listin na všech sedmi rejstříkových soudech v Brně, v Českých Budějovicích, v Hradci Králové, v Ostravě, v Praze, v Plzni a v Ústí nad Labem včetně jejich poboček. Počet výročních zpráv uložených ve sbírce listin nadačních rejstříků nedosáhl ani jedné třetiny z celkového počtu nadačních subjektů (bližší informace jsou uvedeny v příloze). ● Podobný způsob sběru byl uskutečněn v sídle Fóra dárců, kde se vyskytují výroční zprávy jak jeho členů, tak i dalších nadačních subjektů.


● Určitou část výročních zpráv se nám podařilo získat prostřednictvím zmíněného dotazníkového šetření, které vybízelo představitele nadací a nadačních fondů k zaslání jejich výročních zpráv na naši adresu v tištěné či elektronické podobě. ● Poslední a početně nejméně významný způsob získávání výročních zpráv nadačních subjektů bylo jejich vyhledávání na internetu. Sběr ekonomických údajů z výročních zpráv probíhal formou vyplňování připraveného formuláře, který byl určen pro čerpání základních ekonomických údajů, a navazoval tak na dotazníkové šetření. 2.2.4 Ostatní zdroje dat Jako další významný zdroj dat, především pro potřeby sestavení typologie nadačních subjektů, nám posloužily Adresář nadací a Adresář nadačních fondů, které v roce 2001 resp. 2004 vydalo Fórum dárců. Údaje o nadacích a nadačních fondech se vyskytují také v různých databázích (viz údaje v Centrální evidenci dotací z rozpočtu za rok 2002 dostupné na internetové adrese http: //cedr.mfcr.cz/cedr3_internet/home.asp) nebo v různých oborových statistikách (např. Statistika kultury 2002).

Údaje uvedené v této publikaci pocházejí především z výročních zpráv (N2). Doplněním tohoto zdroje o údaje z vyplněných dotazníků (N1) se nám podařilo získat informace o základních ekonomických ukazatelích, jakými jsou majetek, příjmy a výdaje za 187 nadací (54%) a 269 nadačních fondů (30%). Tato zpráva je výběrová, nepřináší všechny údaje, které jsme získali. Podrobnější údaje získané jak z dotazníků, tak z jiných zdrojů (lidské zdroje, regionální působnost, poskytnuté nadační příspěvky či zřizovatelé) jsou pro zájemce dostupné na vyžádání na naší adrese.

2.3 Zpracování a úprava údajů 2.3.1 Zpracování údajů Zpracování ekonomických údajů o nadačních subjektech a neziskových organizacích obecně v sobě skrývá úskalí ze dvou důvodů: Za prvé, část nadačních subjektů účtovala v roce 2002 v jednoduchém, část v podvojném účetnictví. Podle § 9 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, účtovaly nadace v roce 2002 vždy v podvojném účetnictví, povinnost nadačních fondů účtovat v podvojném účetnictví vznikla tehdy, když jejich příjmy v předchozím roce dosáhly 3 mil. Kč.

2.2.5 Přehled zdrojů dat V tabulce 2.1 je uveden přehled zdrojů dat, které byly použity ve výzkumném projektu Ekonomika nadačních subjektů v ČR. Tabulka 2.1 Přehled zdrojů dat výzkumného projektu Ekonomika nadačních subjektů v ČR Zdroj dat N1 Dotazníkové šetření: Dotazník NS-02 pro nadace Dotazník NS-02 pro nadační fondy

N2 Výroční zprávy

N3 Nadační rejstřík - všechny nadace N4 Nadační rejstřík - všechny nadační subjekty VZ Výroční zprávy

Rozsah 121

387

346 1223 422

Údaje Lidské zdroje (včetně přepočtených počtů a správních a kontrolních orgánů) Majetek k datu registrace, k 1.1.2002 a 31.12 2002 Příjmy za rok 2002 Výdaje za rok 2002 Nadační příspěvky (příjemci a oblast) v roce 2002 Typologie (odvětvová a územní působnost) Lidské zdroje Majetek k 31.12.2002 Příjmy za rok 2002 Výdaje za rok 2002 Typologie (odvětvová působnost) Nadační jmění (výše a struktura) Zřizovatelé Sídlo (doplněno dle databáze Fóra dárců) Informační hodnota výročních zpráv

5


Za druhé, údaje o nadačních subjektech pocházejí z různých zdrojů. Bylo důležité dosáhnout jejich propojení tak, aby všechny sebrané údaje měly shodnou náplň. Příkladem budiž nadační jmění zapsané v nadačním rejstříku, které je uvedeno vždy v peněžním vyjádření v pořizovací ceně, jak to ukládá zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, zatímco jinak podle platných norem o účetnictví vedou nadace majetek v zůstatkové hodnotě. Tyto dvě skutečnosti vedly k rozhodnutí sledovat údaje o nadačních subjektech v peněžním vyjádření. Znamená to, že nás pro zpracování ekonomických údajů zajímaly kategorie příjmů a výdajů a nikoli výnosů a nákladů. Dotazník, a stejně tak i všechny další navazující materiály, byl vypracován pro všechny subjekty, tedy jak pro ty, které účtují v soustavě podvojného účetnictví, tak pro ty, které účtují v jednoduchém účetnictví. 2.3.2 Vyjmuty jedinečné nadační fondy Ze získaných údajů byly vyjmuty dva jedinečné nadační fondy, neboť by svou velikostí významně ovlivnily výslednou statistiku všech ekonomických ukazatelů (příjmů, výdajů a především majetku) a znemožňovaly tak kvalitní analýzu získaných údajů. V tabulkách se tyto údaje již tedy neobjevují. Pro úplnost je nutné uvést základní údaje o zmíněných nadačních fondech v tis. Kč: Výnosy

Poskytnuté nadační příspěvky

296 441

269 101

Majetek 2 900 574

2.4 Vypovídací hodnota údajů 2.4.1 Rok 2002 Údaje za rok 2002 jsou ovlivněny dvěma významnými faktory: ● Během roku 2002 proběhlo druhé kolo rozdělování příspěvků vybraným nadacím z Nadačního investičního fondu. Tyto příjmy nejsou sledovány na příjmové stránce, protože se jedná o ojedinělé příjmy, které měly nadace povinnost zapsat v příslušné částce do svého nadačního jmění. ● V srpnu roku 2002 zasáhly Čechy katastrofální povodně. Vlna solidarity s postiženými se projevila ve zvýšení objemu přijatých a následně poskytnutých darů nadačními subjekty.

6

2.4.2 Charakteristika údajů Údaje o peněžním vyjádření jednotlivých sledovaných ukazatelů (majetek, příjmy, výdaje) jsou uváděny v tisících Kč. Naopak údaje o počtu nadačních subjektů a o počtu zaměstnanců jsou uváděný ve fyzických jednotkách. Nejprve jsou v jednotlivých tabulkách znázorněny vždy údaje v absolutních částkách vypovídající o struktuře sledovaného ukazatele. Tato část údajů je ukončena tučně vyznačeným souhrnem (ukazatel CELKEM) a za ním následují statistické charakteristiky, které se týkají pouze tohoto souhrnu. Jedná se o tyto charakteristiky: Počet/Skutečný počet - vypovídá o výskytu sledovaného souboru dat v základním souboru. Průměr - podíl souhrnu a počtu vypovídá o relativní částce připadající na 1 nadační subjekt. Maximum - podává informaci o nejvyšší hodnotě dosažené v dané kategorii. Uveďme si příklad na majetku udávaném za jednotlivé kraje. Chceme-li vědět, nakolik uvedené údaje vypovídají o skutečnosti, je nutné se podívat na poměr Počet/Skutečný počet. Čím větší je poměr, tím více jsou údaje vypovídající. Agregované údaje nám toho však mnoho neřeknou o struktuře nadačních subjektů v daném kraji, protože v každém kraji se vyskytuje různý počet nadačních subjektů. Proto je nutné vztáhnout celkový souhrn k počtu nadačních subjektů, jehož výsledkem je pak charakteristika Průměr. Výsledný průměr však může ovlivnit výše majetku jedné jediné nadace. Nakolik je průměr ovlivněn jedním subjektem, zjistíme pomocí charakteristiky Maximum a to srovnáním tří ukazatelů: celkového souhrnu, průměru a právě maxima. V tabulkách nejsou uvedeny všechny statistické charakteristiky (medián, směrodatná odchylka, šikmost, špičatost, atd.), pro zájemce jsou však k dispozici na vyžádání. Každou kapitolu a podkapitolu uvádí výběr nejzajímavějších zjištění. Jsou v textu označena šipkou (è). Některá přímo odkazují na tabulky uvedené pod nimi, jiná vznikla na základě více či méně složitého výpočtu. V grafech zobrazujících zjištění o situaci v krajích nejsou uváděny všechny kraje, ale jen ty, z kterých jsme získali údaje s dostatečnou vypovídací hodnotou.


3 TYPOLOGIE NADAČNÍCH SUBJEKTŮ Otázka typologie nadačních subjektů je klíčová při hledání takové struktury tohoto subsektoru neziskových organizací, která by napomohla jeho budoucí analýze. Při vytváření typologie jsme postupovali od jednoduchého ke složitému. Nejdříve jsme tedy sledovali nadační subjekty podle jednoho kritéria, a teprve nakonec jsme použili pro stanovení výsledné typologie nadačních subjektů více kritérií zároveň. Tato výsledná typologie nám posloužila k analýze všech významných ukazatelů výzkumného projektu Ekonomika nadačních subjektů v ČR.

3.1 Nadační subjekty podle zřizovatele

Údaje o zřizovatelích jsou objektivními údaji. Co to znamená? Uveďme si příklad: škola se rozhodla zřídit nadační fond k potřebám získávání dalších finančních prostředků od rodičů žáků, ale i od dalších dárců, např. podnikatelů. Aby nadační fond mohl splnit podmínku vyplývající z § 2 zákona o nadacích a nadačních fondech o tom, že nadační příspěvky lze poskytovat pouze třetím osobám, byl do nadačního rejstříku formálně uveden jako zřizovatel ředitel školy. V takovém případě je tedy v našem výzkumu uvedena jako zřizovatel fyzická osoba, i když případová studie by pravděpodobně potvrdila domněnku, že za zřizovatele je spíše nutno považovat danou školu, tj. instituci veřejné správy.

Zdrojem dat pro naši analýzu podle zřizovatelů se stal obchodní rejstřík dostupný veřejnosti přes informační portál českého soudnictví (http://www.justice.cz). Rozsah analyzovaných údajů pokryl celý základní soubor, tedy všech 346 nadací a 877 nadačních fondů. Ke každému subjektu byly skuteční zřizovatelé zařazeni podle právních forem do následujících kategorií:

Údaje, které jsou publikované v této zprávě, představují pouze souhrn základních údajů o zřizovatelích nadačních subjektů. Při sběru dat jsme sledovali i takové charakteristiky, jakými jsou počet zřizovatelů, konkrétní právní formy nebo země původu zřizovatele v případě zahraničních zřizovatelů. Pro zájemce jsou tyto údaje k dispozici na vyžádání.

● fyzické osoby, včetně podnikatelů;

3.2 Nadační subjekty podle činnosti, kterou vykonávají

● soukromé obchodní společnosti (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, družstva); ● neziskové organizace (nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, církve a náboženské společnosti a jimi zřizované církevní právnické osoby, veřejné vysoké školy, odborové svazy, profesní a jiné komory, zájmová sdružení právnických osob); ● veřejná správa (stát, kraje, obce a jimi zřizované organizace - organizační složky, příspěvkové organizace, státní a jiné transformované fondy, atd.); ● smíšené (zřizovatelem jsou dva a více subjekty z předchozích kategorií).

Pro klasifikaci nadačních subjektů podle činnosti, kterou vykonávají, byla použita Mezinárodní klasifikace neziskových organizací (ICNPO), konkrétně jejich 29 podskupin (v tabulce 3.2 jsou uvedeny jen ty podskupiny, ve kterých se nadační subjekty vyskytovaly). Pro tuto analýzu byly použity údaje jednak z navrácených dotazníků a z výročních zpráv nadačních subjektů, jednak opět posloužily údaje z nadačního rejstříku a z výše uvedených adresářů (činnost toho nadačního subjektu, který byl zřízen při nějaké instituci - škole, nemocnici, památníku, byla stanovena právě podle této instituce). Každý nadační subjekt mohl být zařazen jen do jedné kategorie. V případě, že jsme o něm neměli dostatek údajů a nemohli ho tak zařadit do žádné z podskupin ICNPO, je takový subjekt uveden v položce Ostatní/Nespecifikované.

Tabulka 3.1 Nadace a nadační fondy podle zřizovatelů (N4) Zřizovatel Fyzické osoby Soukromé obchodní společnosti Neziskové organizace Veřejná správa Smíšené CELKEM

Nadace Počet 171 42 45 47 41 346

% 49,42 12,14 13,01 13,58 11,85 100,00

Nadační fondy Počet % 463 52,79 44 5,02 75 8,55 240 27,37 55 6,27 877 100,00

7


Tabulka 3.2 Nadace a nadační fondy podle činnosti, kterou vykonávají (N4) Klasifikace ICNPO 1100 Kultura a umění 1200 Sport 1300 Volný čas 2100 Základní a střední vzdělávání 2200 Vyšší vzdělávání 2300 Ostatní vzdělávání 2400 Výzkum 3100 Nemocnice a rehabilitace 3200 Zařízení s pečovatelskou službou 3300 Duševní zdraví a krizová intervence 3400 Ostatní zdravotní služby 4100 Sociální služby 4300 Finanční a materiální výpomoc 5100 Životní prostředí 5200 Ochrana zvířat 6100 Hospodářský, sociální a komunitní rozvoj 6200 Bydlení 7100 Prosazování a obhajoba zájmů 7200 Právo a právní služby 8100 Grantující nadace 9100 Mezinárodní aktivity 10 100 Církve a náboženské společnosti 11 200 Profesní sdružení a komory Ostatní/Nespecifikované CELKEM

3.3 Vícekriteriální typologie Výše uvedená kritéria byla v konečné fázi použita pro vytvoření vícekriteriální typologie. Ta je založena na následujících principech: ● Každý nadační subjekt může být zařazen jen do jedné kategorie. ● Třídění do jednotlivých kategorií probíhalo postupně, v několika fázích. Nejprve byly hodnoceny všechny nadační subjekty podle prvního kritéria. Ty subjekty, které nevyhovovaly prvnímu kritériu, byly posuzovány podle druhého kritéria a teprve ty, které nebyly vyjmuty podle prvního ani druhého kritéria, byly hodnoceny dle třetího kritéria. Nakonec tu zbyla skupina nadačních subjektů, o kterých jsme neměli dostatek údajů, a které tak nemohly být zařazeny. Pro vícekriteriální typologii byla postupně použita tato kritéria: 1. Kritérium instituce (institucionální nadační subjekty) vyčleňuje ty nadační subjekty, které byly zřízeny buď 8

Nadace Počet 40 0 1 18 6 8 5 17 1 0 4 9 1 3 2 9 0 1 2 140 1 9 1 68 346

% 11,56 0,00 0,29 5,20 1,73 2,31 1,45 4,91 0,29 0,00 1,16 2,60 0,29 0,87 0,58 2,60 0,00 0,29 0,58 40,46 0,29 2,60 0,29 19,65 100,00

Nadační fondy Počet % 64 7,30 4 0,46 1 0,11 272 31,01 47 5,36 8 0,91 9 1,03 91 10,38 4 0,46 6 0,68 8 0,91 34 3,88 1 0,11 3 0,34 1 0,11 9 1,03 1 0,11 0 0,00 5 0,57 63 7,18 3 0,34 30 3,42 0 0,00 213 24,29 877 100,00

nějakou institucí, nebo jinou osobou na podporu nějaké instituce. Jedná se tedy o docela zřejmé omezení rozsahu působnosti a podpory, neboť tyto nadační subjekty slouží především jako způsob financování provozu a rozvoje „své“ instituce. 2. Kritérium zřizovatele (statutární nadační subjekty) zahrnuje ty nadační subjekty, které byly založeny soukromými obchodními společnostmi nebo veřejnou správou. Pokud se soukromé obchodní společnosti a veřejná správa pouze spolupodílely na zřízení nadačního subjektu, museli jsme o dotyčném nadačním subjektu znát ještě další informace (činnost, personální spojení, atd.), abychom jej mohli patřičně zařadit. 3. Kritérium způsobu dosahování poslání (nezávislé nadační subjekty) odděluje podle výše výdajů od sebe ty nadační subjekty, které v roce 2002 převážně (50%) realizovaly svoje poslání prostřednictvím nadačních příspěvků třetím osobám (grantující) anebo prostřednictvím vlastních projektů (operující).


Tabulka 3.3 Nadace a nadační fondy podle vícekriteriální typologie (N4) Kritérium

Typologie

Instituce

Školské Zdravotně-sociální Kulturní Církevní Firemní Vládní Grantující Operující Ostatní CELKEM

Zřizovatelé Způsob dosahování poslání

● Školské nadační subjekty (při školách, při školních zařízeních) jsou přidružené k mateřským, základním, středním, vyšším odborným, veřejným i soukromým vysokým školám, včetně center odborné přípravy. Činnost je uskutečňována ve čtyřech směrech: (1) investice do školního zařízení, (2) rozvoj výuky, (3) podpora žáků a studentů - žákovské soutěže, odměny (nejedná se o stipendia či sociální pomoc studentům) a (4) pořádání akcí, maturitních plesů, výletů, zájezdů, letních a zimních výcvikových kursů. Školské nadační subjekty jsou zřizovány jak samotnou institucí, u které byly zřízeny, tak fyzickými osobami (ředitel školy, učitelský sbor, absolventi, rodiče žáků). ● Zdravotně-sociální nadační subjekty (při nemocnicích a sociálních zařízeních) jsou přidruženy k nemocnicím, jejich jednotlivým oddělením, různým sociálním zařízením rehabilitačním a ozdravným centrům. Činnost je uskutečňována ve čtyřech oblastech: (1) investice do zdravotnického zařízení, (2) zlepšování péče o pacienty a klienty zdravotně-sociálních zařízení, (3) podpora výzkumné činnosti dané instituce a (4) podpora vzdělávání pracovníků dané instituce. ● Kulturní nadační subjekty (při kulturních památkách a zařízeních) mají hlavní účel: (1) oprava konkrétní kulturní památky nebo péče o konkrétní kulturní dědictví či pamětní místo, (2) zřízení a provoz kulturního zařízení (muzea, galerie, atd.) a (3) pořádání festivalů a jiných kulturních akcí, atd.

Nadace Počet % 30 8,67 23 6,65 21 6,07 7 2,02 39 11,27 25 7,23 93 26,88 40 11,56 68 19,65 346 100,00

Nadační fondy Počet % 332 37,86 134 15,28 47 5,36 30 3,42 49 5,59 35 3,99 40 4,56 29 3,31 181 20,64 879 100,00

● Firemní (podnikatelské) nadační subjekty jsou zřízené nějakou soukromou obchodní společností a jsou s ní stále určitým způsobem pevně spjaty. Převážná část příjmů pochází od zřizovatele nebo od dalších firem s ním spojených. ● Vládní nadační subjekty byly alespoň částečně zřízené institucí veřejné správy. Jejich úkolem je: (1) podílet se na financování určitého odvětví v regionu, (2) dbát o rozvoj obce nebo regionu, (3) podporovat sociálně znevýhodněné občany obce a (4) opravovat kulturní památky na území obce. (Pozn. do této kategorie byly zařazeny také tzv. kulturní fondy transformované dle zákona 318/1993 na nadace.) ● Grantující (poskytující granty) nadační subjekty jsou nezávislé a svého poslání dosahují převážně poskytováním nadačních příspěvků třetím osobám. ● Operující (realizující vlastní projekty) nadační subjekty jsou nezávislé a svého poslání dosahují realizací vlastních projektů, nikoli prostřednictvím třetích osob. ● Ostatní jsou nadační subjekty, o kterých jsme neměli dostatek potřebných údajů, ať již to bylo tím, že takové údaje o sobě nikde neuvedly, nebo byly činné zatím příliš krátkou dobu (vznik v průběhu roku 2002) na to, aby mohly být hodnoceny.

● Církevní nadační subjekty byly zřízeny pro: (1) opravu církevních památek nebo (2) šíření náboženské víry.

9


4 NADAČNÍ SUBJEKTY V REGIONECH è Nejvíce nadačních subjektů sídlí v Praze a ve velkých městech. Jedná se především o grantující, firemní a operující nadace a nadační fondy. è V menších městech naopak působí nadační fondy zřizované při institucích (školské a zdravotně-sociální), a také nadační subjekty zřizované veřejnou správou.

4.1 Metodika Pro srovnání údajů podle sídla nadačních subjektů jsme použili databázi Fóra dárců. Tato databáze je průběžně aktualizovaná, neboť slouží k informování nadační komunity, a oproti oficiálnímu sídlu zapsaném v nadačním rejstříku podává více informací o tom, kde se skutečně činnost nadačního subjektu odehrává.

4.2 Nadační subjekty v krajích a obcích è V Praze sídlí nejvíce nadací jak v absolutním, tak v obou relativních počtech. Jihomoravský kraj si ve všech ukazatelích drží druhou pozici.

Absolutní údaje nevypovídají dobře o počtu nadačních subjektů vzhledem k velikosti kraje. Z tohoto důvodu tabulky 4.1 a 4.2 udávají také relativní počet, který zohledňuje velikost jednotlivých krajů podle počtu obyvatel. Tabulka 4.1 kromě toho ukazuje také relativní počet zohledňující ekonomickou sílu jednotlivých krajů podle velikosti jejich HDP. è V Praze také sídlí vysoký počet nadačních fondů, a to i vzhledem k počtu obyvatel. è Relativně vysoký počet nadačních fondů je zřizován také ve Zlínském, Jihočeském, Královéhradeckém, Jihomoravském a Olomouckém kraji, tuto skutečnost potvrzuje srovnání s vyrobenou produkcí v daných krajích (viz index 2). è Nejméně nadačních fondů vzhledem k počtu obyvatel je zřizováno ve Středočeském, Ústeckém a Libereckém kraji. è Nadace jsou soustředěny do největších měst. Nadační fondy najdeme i v menších městech a obcích.

è Nejméně nadací vzhledem k počtu obyvatel sídlí v kraji Vysočina, a dále ve Středočeském, Moravskoslezském, Ústeckém a Pardubickém kraji.

Tabulka 4.1 Nadace a nadační fondy v krajích (N4) Kraj Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský CELKEM

Počet 156 14 42 9 11 12 18 17 8 12 16 12 6 13 346

% 45,09 4,05 12,14 2,60 3,18 3,47 5,20 4,91 2,31 3,47 4,62 3,47 1,73 3,76 100,00

Nadace Index 1 13,43 2,24 3,74 2,96 2,01 2,81 1,43 2,67 1,58 2,18 1,42 1,46 1,16 2,19 3,39

Index 1 = počet nadačních subjektů na 100 000 obyvatel k 1.1.2003 (zdroj: ČSÚ) Index 2 = počet nadačních subjektů na 100 mil. Kč HDP v roce 2001 (zdroj: ČSÚ)

10

Index 2 29,01 12,08 19,45 17,89 10,90 15,89 8,04 16,30 8,92 10,66 8,10 8,72 6,54 12,44 16,03

Počet 238 75 108 16 62 15 68 58 37 24 35 26 33 82 877

Nadační fondy % Index 1 27,14 20,48 8,55 12,00 12,31 9,63 1,82 5,26 7,07 11,30 1,71 3,51 7,75 5,39 6,61 9,11 4,22 7,30 2,74 4,37 3,99 3,10 2,96 3,17 3,76 6,38 9,35 13,82 100,00 8,60

Index 2 44,26 64,69 50,02 31,80 61,44 19,87 30,39 55,63 41,27 21,33 17,72 18,90 35,97 78,49 40,64


Tabulka 4.2 Nadace a nadační fondy podle velikosti obce (N4) Velikost obce Počet 0 3 10 11 13 18 18 29 37 207 346

0-199 200-499 500-999 1000-1999 2000-4999 5000-9999 10000-19999 20000-49999 50000-99999 100000 a více CELKEM

Nadace % 0,00 0,87 2,89 3,18 3,76 5,20 5,20 8,38 10,69 59,83 100,00

Index 0,00 0,46 1,12 1,20 1,15 2,00 1,88 2,40 3,04 9,80 3,39

Počet 3 13 19 18 55 57 77 127 114 394 877

Nadační fondy % Index 0,34 1,48 1,48 1,97 2,17 2,13 2,05 1,96 6,27 4,87 6,50 6,32 8,78 8,03 14,48 10,50 13,00 9,35 44,93 18,65 100,00 8,60

Index = počet nadačních subjektů na 100 000 obyvatel

4.3 Nadační subjekty podle typologie v krajích è Více než polovina grantujících (56%) nadací, a téměř polovina firemních (46%) a operujících (43%) nadací sídlí v Praze. è Také ostatní typy nadací jsou nejvíce zřizovány v Praze s výjimkou zdravotně-sociálních, kde vede Jihomoravský kraj.

è Také grantující (53%), firemní (47%) a operující (41%) nadační fondy mají své sídlo především v Praze. Ve Zlínském (70%), Olomouckém (60%), Moravskoslezském (53%) a Jihočeském (52%) kraji tvoří školské nadační fondy více než polovinu všech fondů. è V Moravskoslezském (12%) kraji hrají důležitou roli firemní nadační fondy, v kraji Vysočina (33%) a v Královéhradeckém (24%) kraji zdravotně-sociální, a konečně v Plzeňském (25%) a Královéhradeckém (15%) kraji vládní nadační fondy.

Tabulka 4.3 Počty nadačních subjektů podle typologie v krajích (N4) Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský CELKEM

Školské 57 39 48 8 24 7 39 38 12 3 8 7 13 59 362

Zdravotně-sociální 49 10 20 2 16 3 8 7 3 3 8 1 11 16 157

Kulturní Církevní Firemní Vládní Grantující Operující Ostatní CELKEM 18 8 41 5 73 29 114 394 11 2 2 7 5 3 10 89 10 7 7 5 13 7 33 150 1 3 2 1 1 1 6 25 4 0 0 10 3 1 15 73 0 1 3 2 5 0 6 27 3 2 10 2 5 5 12 86 5 4 3 2 7 2 7 75 4 1 5 2 5 4 9 45 1 1 1 10 5 1 11 36 4 2 3 3 5 7 11 51 2 3 5 6 4 3 7 38 3 0 0 2 2 3 5 39 2 3 6 3 0 3 3 95 68 37 88 60 133 69 249 1223

11


5 LIDSKÉ ZDROJE è Nadační subjekty zaměstnávají zhruba 400 pracovníků. è Nejvíce pracovníků zaměstnávají grantující nadace sídlící v Praze. è Pouze 25% zkoumaných nadací uvedlo, že má alespoň jednoho zaměstnance.

5.1 Metodika Údaje o lidských zdrojích jsme původně sledovali v dotazníkovém šetření v podrobné struktuře, a to včetně údajů o správních a kontrolních orgánech a dalších osobách spjatých s nadačními subjekty. Nezískali jsme však dostatek údajů a rozhodující způsob sběru dat, tedy získávání údajů z výročních zpráv, si vynutil zúžení sledování lidských zdrojů pouze na zaměstnance. Konkrétně se jednalo o tyto základní ukazatele: ● Zaměstnanci na plný pracovní úvazek. ● Zaměstnanci na částečný pracovní úvazek. ● Pracovníci ve výkonu civilní služby. ● Dobrovolníci. I přes toto zúžení se zvolený způsob sběru dat vzhledem ke kvalitě údajů o zaměstnancích ukázal jako ne zcela vhodný. Nadační subjekty nemusejí počty zaměstnanců podle platných právních předpisů ve svých výročních zprávách uvádět, záleží pouze na jejich libovůli. Nejnižší vypovídací hodnotu mají samozřejmě údaje o dobrovolnících, protože jednak o nich nadační subjekty ve svých výročních zprávách neinformují, jednak významový obsah tohoto termínu ještě

stále není v neziskovém sektoru v ČR ustálen. Část neziskových organizací si pod pojmem dobrovolník představuje jen osoby pracující pro organizaci opakovaně (v roce 2002 ještě nebyl v platnosti zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě), např. členy správních a kontrolních orgánů, jiné neziskové organizace chápou dobrovolníka jako jakoukoli osobu pracující pro organizaci bezplatně. Uvedené údaje o dobrovolnících je tedy nutné brát pouze orientačně. V této části navíc uvádíme jen údaje o zaměstnancích pracujících v nadacích, a to z toho důvodu, že údaje za nadační fondy měly nízkou vypovídací hodnotu. Pro rámcovou představu uvádíme údaje o zaměstnancích, které evidoval v roce 2002 Český statistický úřad: Počet placených pracovníků 226 186

Nadace Nadační fondy

5.2 Zaměstnanci nadací è Více než dvě třetiny (70%) zaměstnanců na plný úvazek zaměstnávají grantující nadace. Významným zaměstnavatelem jsou také operující (16%) nadace. è Nadace sídlící v Praze zaměstnávají 73% všech zaměstnanců na plný úvazek, avšak jen 30% pražských nadací udávalo, že má alespoň jednoho zaměstnance na plný úvazek. è Pouze ve dvou dalších krajích - v Jihomoravském a v Libereckém kraji - zaměstnávají nadace více než 5 zaměstnanců na plný úvazek.

Tabulka 5.1 Zaměstnanci nadací podle jejich typologie Typologie Školské Zdravotně-sociální Kulturní Církevní Firemní Vládní Grantující Operující Ostatní CELKEM

12

Počet nadací ve Počet nadací uvádějívýzkumu cích zaměstnance 12 1 12 2 12 1 4 25 4 19 3 73 28 20 9 10 187 48

Zaměstnanci na plný úvazek 1 2 4

Zaměstnanci na částečný úvazek 3 3 4

Civilní služba

Dobrovolníci 39

1

4 11 115 27

5 2 30 5

2 12 4

5 78 370 126

164

52

19

618


6 MAJETEK NADAČNÍCH SUBJEKTŮ K 31.12.2002 è Velikost registrovaného nadačního jmění k 31.12.2002 dosáhla 3 387 milionů Kč. S ostatním majetkem námi sledovaných nadací byl celkový majetek nadací téměř 4,5 miliard korun. Majetek sledovaných nadačních fondů dosahoval necelých 200 milionů Kč. è Více než třetina nadací má zapsané nadační jmění v nejnižší možné výši, tedy 500 tis. Kč. Dvě třetiny nadací má nadační jmění menší než 2 mil. Kč. è Dvanáct největších nadací vlastní více než polovinu veškerého nadačního jmění. è Zatímco nadace investují svůj majetek přibližně rovnoměrně do peněžních prostředků, cenných papírů a nemovitostí, majetek nadačních fondů je tvořen převážně penězi. è Téměř tři pětiny nadačního jmění všech nadací vlastní nadace sídlící v Praze. è Téměř tři pětiny nadačního jmění všech nadací vlastní nadace, které obdržely příspěvek z NIF. è Ostatní majetek u zdravotně-sociálních nadací je větší než jejich registrované nadační jmění.

6.1 Metodika Majetek nadačních subjektů je uváděn v pořizovacích cenách, v případě nepeněžního majetku je tedy jeho hodnota uvedena bez oprávek. Toto opatření bylo učiněno z důvodu možnosti srovnání údajů o registrovaném nadačním jmění a ostatním majetku nadací. Údaje o nadačním jmění nadací byly čerpány k 31.12.2002 z výpisů z nadačního rejstříku. Jak bylo uvedeno výše, v roce 2002 probíhalo druhé kolo rozdělování finančních prostředků z Nadačního investičního fondu. I když příslušnou částku měla každá nadace vložit do svého nadačního jmění, nemusely být všechny finanční prostředky k 31.12.2002 v nadačním rejstříku ještě zapsány. Do údajů o nadačním jmění byly proto přičteny také zbývající, nezapsané prostředky druhého kola NIF. Sledované ukazatele majetku nadačních subjektů vycházejí ze znění § 3 odst. 5 a 6 zákona 227/1997, čemuž plně neodpovídají jednotlivé účty aktiv v podvojném účetnictví: ● Peněžní prostředky: peníze, ceniny a peněžní prostředky uložené na bankovních účtech včetně termínovaných.

● Cenné papíry: akcie, podílové cenné papíry (podílové fondy) a ostatní cenné papíry (dluhopisy a depozita). ● Nemovitosti: pozemky a stavby. ● Movité věci: samostatné movité věci a soubory movitých věcí, drobný dlouhodobý majetek, zásoby. ● Jiná majetková práva: patenty, licence či autorská práva. ● Jiné majetkové hodnoty: např. umělecká díla, starožitnosti nebo drahokamy. Do výsledných údajů o majetku byly z podvojného účetnictví zahrnuty všechny položky kromě oprávek a účtů časového rozlišení. V položce výčet majetku ve výpisech z nadačního rejstříku nebylo v několika desítkách případů uvedeno, co tvoří nadační jmění nadace, nebylo tedy zřejmé, zda jsou to peníze na bankovním účtu, cenné papíry nebo movité věci. V takových případech jsme předpokládali, že se jedná o peněžní prostředky uložené na bankovním účtu, neboť jinak by byl výčet majetku rozepsán. Ostatní majetek nadací a majetek nadačních fondů jsme dohledávali z výročních zpráv a účetních závěrek jako rozdíl mezi celkovým majetkem a nadačním jměním. Stal se tak problematickým snad u všech nadací, protože skutečná výše nadačního jmění k 31.12.2002 se mohla lišit od částky uvedené ve výpisu z nadačního rejstříku. V takových případech byla rozdílná částka zahrnuta do ostatního majetku nadace. Řada nadací ve svých výročních zprávách neuváděla ostatní majetek, proto jsou údaje zpracovány jen za 167 nadací, tedy přibližně o 20 subjektů méně než v případě ostatních ukazatelů. Ostatní majetek byl srovnáván s nadačním jměním pouze u těch nadací, které uváděly údaje o ostatním majetku.

6.2 Nadační jmění Údaje o struktuře a velikosti nadačního jmění jsou ovlivněny třemi skutečnostmi: 1. Výše nadačního jmění jedné firemní nadace, která vložila do nadačního jmění cenné papíry převyšující hodnotu 250 milionů Kč. 2. Transformované kulturní fondy mají oproti ostatním vládním nadacím mnohem vyšší nadační jmění. 3. Jiná (autorská) práva mají zaregistrované ve svém nadačním jmění v podstatě jen dvě nadace.

13


6.2.1 Nadační jmění dle typologie

Graf 6.1 Průměrná výše nadačního jmění dle typologie

è Nadační jmění církevních (97%) nadací je tvořeno převážně nemovitostmi. è Jiná práva (autorská práva) mají v nadačním jmění zapsané vládní a grantující nadace. è Významnou část nadačního jmění kulturních (37%) nadací tvoří movité věci. è Vysoké nadační jmění mají v průměru vládní (29 mil.), církevní (19 mil.) a grantující (17 mil.) nadace. è Nízké nadační jmění mají v průměru školské (2 mil.), kulturní (2 mil.) a zdravotně-sociální (3 mil.) nadace.

Tabulka 6.1 Nadační jmění podle typologie (N3) Typologie Školské Zdravotně-sociální Kulturní Církevní Firemní Vládní Grantující Operující Ostatní CELKEM

Peníze Cenné papíry 41 442 9 086 31 294 33 854 7 678 19 934 4 408 54 600 331 936 314 088 109 918 534 818 426 002 124 333 33 795 97 169 8 727 1 209 830 973 252

Nemovitosti 1 350 5 445 1 800 127 949 1 928 152 825 443 308 87 339 32 630 854 574

6.2.2 Nadační jmění podle velikosti è Čím větší nadace, tím více investuje do cenných papírů a do nemovitostí. Čím menší nadace, tím více zapisuje nadační jmění v penězích a movitých věcech. è 38 největších nadací vlastní více než tři čtvrtiny celkového nadačního jmění všech nadací. è Nadace, které neobdržely NIF, neinvestují do cenných papírů.

14

Movité věci 1 975 2 626 17 576 5 372 1 784 10 834 6 931 8 321 55 419

Jiná práva

147 793 132 926 5 000 285 719

CELKEM Počet Průměr 53 853 30 1 795 73 219 23 3 183 46 988 21 2 238 132 357 7 18 908 393 836 39 10 098 726 408 25 29 056 1 547 888 93 16 644 252 398 40 6 310 151 847 68 2 233 3 378 794 346 9 765

Graf 6.2 Nadační jmění podle velikosti

Maximum 14 397 23 000 18 391 87 216 250 500 292 793 255 613 55 206 37 942 292 793


Tabulka 6.2 Nadační jmění podle velikosti a nadační jmění příjemců NIF (N3) Velikost jmění 500 501-600 601-1000 1001-2000 2001-5000 5001-10000 10001-20000 20001-50000 50001-100000 100001 a více CELKEM Z toho NIF Z toho ostatní

Peníze 63 570 7 764 9 169 35 238 32 349 93 926 197 549 291 439 148 784 330 042 1 209 830 777 938 431 892

Cenné papíry 500 200 306 0 1 543 45 181 181 993 202 810 247 190 293 529 973 252 721 746 251 506

6.2.3 Nadační jmění podle krajů è Vysoké nadační jmění mají v průměru nadace v Praze (13 mil.), v Jihomoravském (14 mil.) a Libereckém (11 mil.) kraji.

Nemovitosti 500 3 475 4 391 12 811 29 332 9 859 18 302 161 529 305 099 309 276 854 574 485 273 369 301

Movité věci 430 4 908 7 643 6 439 16 564 64 19 371 0 0 0 55 419 6 636 48 783

Jiná práva 0 0 993 0 0 5 000 0 0 0 279 726 285 719 0 285 719

CELKEM 65 000 16 347 22 502 54 488 79 788 154 030 417 215 655 778 701 073 1 212 573 3 378 794 1 991 593 1 387 201

Počet 130 30 30 44 25 20 29 22 11 5 346 71 275

è Cenné papíry jsou zapsány především v nadačním jmění u nadací, které mají sídlo v kraji Vysočina (67%), v Plzeňském (56%), Ústeckém (51%) Libereckém (42%), Moravskoslezském (42%) kraji a v Praze (31%).

è V Karlovarském (78%), Olomouckém (70%), Pardubickém (65%) a Zlínském (62%) kraji zapisují nadace do nadačního jmění především nemovitosti. Tabulka 6.3 Nadační jmění podle krajů (N3) Kraj Hl. m. Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský CELKEM

Peníze Cenné papíry 660 237 617 513 21 573 18 391 270 080 113 757 6 458 0 38 536 500 73 539 56 243 26 127 20 647 7 274 26 095 7 957 0 38 842 51 737 30 013 10 000 12 056 28 792 1 636 12 108 15 502 17 469 1 209 830 973 252

Nemovitosti 569 411 32 378 36 162 23 401 0 2 712 541 87 935 14 964 2 163 14 076 13 253 1 488 56 090 854 574

Movité věci 32 353 598 3 261 0 3 860 381 2 002 4 826 0 0 1 770 2 053 2 965 1 350 55 419

Jiná práva 131 933 0 152 793 0 0 0 0 0 0 0 993 0 0 0 285 719

CELKEM Počet Průměr 2 011 447 156 12 894 72 940 14 5 210 576 053 42 13 716 29 859 9 3 318 42 896 11 3 900 132 875 12 11 073 49 317 18 2 740 126 130 17 7 419 22 921 8 2 865 92 742 12 7 729 56 852 16 3 553 56 154 12 4 680 18 197 6 3 033 90 411 13 6 955 3 378 794 346 9 765

Maximum 255 613 25 000 292 793 20 846 15 589 51 243 25 580 87 216 5 648 37 683 30 413 29 223 12 608 36 730 292 793

15


6.2.4 Nadace podle velikosti nadačního jmění a typologie è Největší podíl nadací s nejnižším možným nadačním jměním 500 tis. Kč najdeme mezi firemními (56%), školskými (47%) a zdravotně-sociálními (43%) nadacemi.

Graf 6.3 Počty grantujících nadací podle velikosti nadačního jmění

è Grantující (52%) nadace převažují mezi nadacemi s nadačním jmění 10 mil. a více. è I mezi grantujícími nadacemi však největší skupinu tvoří ty, které mají jen základní nadační jmění 500 tis. Kč. Více než polovina jich má v nadačním jmění méně než 2 mil. Kč.

Tabulka 6.4 Počty nadací podle velikosti nadačního jmění a typologie (N3) 500 Školské Zdravotně-sociální Kulturní Církevní Firemní Vládní Grantující Operující Ostatní CELKEM

14 10 7 1 22 4 26 11 35 130

501 -600 2 1 6 1 3 4 5 6 2 30

601 -1000 4 2 2 0 1 2 5 6 8 30

1001 -2000 6 5 3 0 4 2 13 1 10 44

6.3 Ostatní majetek nadací 6.3.1 Ostatní majetek podle typologie è Nadace neinvestují ostatní majetek do cenných papírů, jednoznačně převažují peníze. è Firemní (33%) nadace mají relativně vysoký podíl v cenných papírech, zdravotně-sociální (62%) zase v nemovitostech. è Zdravotně-sociální (79%) nadace mají většinu majetku v ostatním majetku, také majetek operujících (51%) nadací tvoří z více než jedné poloviny ostatní majetek. è Naopak církevní (95%) a grantující (79%) nadace mají většinu majetku zapsanou v nadačním jmění.

16

2001 5001 -5000 -10000 1 1 1 2 1 0 2 0 3 1 2 4 3 4 6 3 6 5 25 20

10001 -20000 2 1 2 1 2 1 17 3 0 29

20001 50001 -50000 -100000 0 0 1 0 0 0 1 1 1 1 2 2 12 6 3 1 2 0 22 11

100001 a více 0 0 0 0 1 2 2 0 0 5

CELKEM

Graf 6.4 Nadační jmění a ostatní majetek nadací podle typologie

30 23 21 7 39 25 93 40 68 346


Tabulka 6.5 Ostatní majetek podle typologie (N2) Typologie

Peníze


8 940 47 660 6 793 4 093 74 022 125 941 218 610 157 010 19 238 662 307

Cenné papíry

Nemovitosti 46 80 979 7 322

1 800 42 325 5 872 26 676 12 828 89 501

23 870 76 364 56 706 371 245 658

Movité věci 2 132 2 652 7 196 1 566 13 273 11 816 39 877 10 709 45 89 266

6.3.2 Ostatní majetek podle krajů è V Jihomoravském (74%), Pardubickém (73%), Zlínském (70%) a Středočeském (55%) kraji tvoří většinu ostatního majetku nadací nemovitosti.

Jiná práva

25

352 1 262 1 639

CELKEM 11 118 131 291 23 136 5 659 129 620 167 499 361 879 238 515 19 654 1 088 371

Počet Skutečný počet 10 30 11 23 12 21 4 7 23 39 17 25 60 93 20 40 10 68 167 346

Průměr

Maximum

1 112 11 936 1 928 1 415 5 636 9 853 6 031 11 926 1 965 6 517

2 299 64 615 10 090 4 659 46 189 99 272 46 793 95 115 16 001 99 272

Graf 6.5 Nadační jmění a ostatní majetek nadací ve vybraných krajích

è Cenné papíry hrají významnou roli v ostatním majetku nadací, které sídlí v Libereckém (47%) kraji. è V Pardubickém (56%) kraji tvoří ostatní majetek více než polovinu celkového majetku. Také v Libereckém (41%), Jihomoravském (37%), Středočeském (37%) a Zlínském (33%) kraji hraje ostatní majetek významnou roli.

Tabulka 6.6 Ostatní majetek podle krajů (N2) Kraj Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský CELKEM

Peníze Cenné Nemovitosti papíry 565 950 24 380 97 580 2 250 1 800 1 515 14 646 10 956 83 865 2 156 2 185 264 44 080 40 448 2 853 46 1 499 107 2 081 4 800 18 715 9 909 6 601 3 860 409 10 970 1 031 401 11 327 30 782 662 307 89 501 245 658

Movité věci 72 793 1 038 2 984

1 628 71 4 532 89 3 855 515 150 1 611 89 266

Jiná práva 203 154

20

1 000 262 1 639

CELKEM

Počet

760 906 6 603 112 605 4 341 264 86 156 2 970 6 158 25 685 16 510 20 094 1 546 813 43 720 1 088 371

78 6 23 4 2 8 7 8 5 3 7 5 3 8 167

Skutečný počet 156 14 42 9 11 12 18 17 8 12 16 12 6 13 346

Průměr

Maximum

9 755 1 101 4 896 1 085 132 10 770 424 770 5 137 5 503 2 871 309 271 5 465 6 517

99 272 4 726 64 615 2 148 243 46 189 1 153 2 869 24 093 15 946 17 127 1 289 508 36 478 99 272

17


6.4 Majetek nadačních fondů

Graf 6.6 Průměrná výše majetku nadačních fondů podle typologie

Majetek nadačních fondů je tvořen téměř výhradně peněžními prostředky a v menší míře movitými věcmi. Cenné papíry mělo v držbě 5 nadačních fondů, dalších 9 nadačních fondů udávalo v majetku nemovitosti. 6.4.1 Majetek nadačních fondů dle typologie è Kulturní (201 tis.) a školské (298 tis.) nadační fondy mají v průměru velice malý majetek. è Firemní (3 mil.), zdravotně-sociální (1 mil.) a grantující (1 mil.) nadační fondy mají naopak v průměru větší majetek.

Tabulka 6.7 Majetek nadačních fondů podle typologie (N2) Typologie Školské Zdravotně-sociální Kulturní Církevní Firemní Vládní Grantující Operující Ostatní CELKEM

Peníze

Cenné Nemovitosti papíry 24 803 575 1 686 36 374 1 382 5 068 2 699 3 727 1 523 38 809 16 488 1 418 857 27 730 3 720 263 4 913 1 976 1 563 142 449 22 165 10 960

Movité věci 5 092 6 134 121 712 1 632 1 181 4 392 1 230 91 20 585

6.4.2 Majetek nadačních fondů podle velikosti è Více než 90% fondů má menší majetek než 1 mil. Kč. è Větší majetek než 5 mil. Kč je u nadačních fondů zcela výjimečný. è Čím větší majetek má nadační fond, tím více ho investuje do cenných papírů a nemovitostí. Naopak, čím menší majetek má nadační fond, tím více ho ponechává v peněžních prostředcích a v movitých věcech.

18

Jiná CELKEM Počet Skutečný práva počet 32 156 108 332 48 958 41 134 2 820 14 47 5 962 10 30 56 929 17 49 3 456 8 35 36 105 37 40 6 143 14 29 3 630 9 181 0 196 159 258 877

Průměr 298 1 194 201 596 3 349 432 976 439 403 760

Maximum 2 469 11 572 812 2 029 21 138 1 397 6 161 2 402 1 619 21 138

Graf 6.7 Počty nadačních fondů podle velikosti jejich majetku


Tabulka 6.8 Majetek nadačních fondů podle velikosti (N2) Velikost majetku 0-50 51-100 101-200 201-500 501-1000 1001-2000 2001-5000 5001-10000 10001-20000 20001-50000 CELKEM

Peníze 1 032 2 496 5 000 13 308 28 783 16 242 35 413 13 282 21 905 4 988 142 449

Cenné papíry

Nemovitosti

518 1 382 3 987 263 4 810

913 1 382 3 720

16 150 22 165

10 960

6.4.3 Majetek nadačních fondů podle krajů

Movité věci 6 261 844 1 001 4 273 7 781 6 374 29 16 20 585

Jiná práva

0

CELKEM 1 038 2 757 5 844 14 827 35 351 29 392 45 770 18 121 21 921 21 138 196 159

Počet 47 38 40 44 48 20 15 3 2 1 258

Graf 6.8 Struktura majetku nadačních fondů ve vybraných krajích

è Nejmenší majetek vykazují nadační fondy sídlící v kraji Vysočina (177 tis.). è Cenné papíry tvoří většinu majetku nadačních fondů v Moravskoslezském (59%) kraji. è Nemovitosti tvoří většinu majetku v Olomouckém (56%) kraji.

Tabulka 6.9 Majetek nadačních fondů podle krajů (N2) Kraj Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský CELKEM

Peníze

Cenné papíry 81 239 4 295 6 203 15 899 916 8 306 1 423 1 382 8 954 16 488 4 158 2 696 702 6 336 1 357 1 258 3 002 142 449 22 165

Nemovitosti 709 1 563 307 670 7 6 373

263 857 211 10 960

Movité věci 4 777 1 070 2 529 831 521 2 313 798 2 368 773 2 716 1 185 305 399 20 585

Jiná CELKEM práva 91 020 8 836 18 428 1 223 9 807 3 333 27 755 11 329 5 064 1 475 9 315 3 399 1 774 3 401 0 196 159

Počet Skutečný počet 73 238 26 75 31 108 6 16 9 62 6 15 20 68 24 58 8 37 4 24 12 35 8 26 10 33 22 82 259 877

Průměr 379 340 594 204 1 090 556 1 388 472 633 369 776 425 177 155 223

Maximum 11 572 2 402 3 109 513 6 161 1 397 21 138 5 107 2 571 1 374 4 013 1 397 687 769 21 138

19


7 PŘÍJMY NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ROCE 2002 è Příjmy nadací dosahovaly v roce 2002 více než 1 100 mil. Kč, nadační fondy měly příjmy 250 mil. Kč. è Více než polovina nadací a více než čtyři pětiny nadačních fondů mělo celkový příjem nižší než 1 mil. Kč. è Nejvýznamnějším příjmem nadačních subjektů jsou dary, jen grantující nadace a vládní nadační fondy získaly nejvíce příjmů z dotací a grantů. è Nadace sídlící v Praze získaly více než 72% příjmů všech nadací.

7.1 Metodika U příjmů se projevila výhoda toho, že jsme sledovali peněžní vyjádření − neziskové organizace dokáží docela snadno identifikovat své zdroje. Problematické je snad jen získávání údajů o obdržených darech z účetních závěrek subjektů účtujících v soustavě podvojného účetnictví. Dary lze podle jejich účelu, na základě platných právních norem, účtovat celkem třemi způsoby: jako přijaté příspěvky, jako jiné ostatní výnosy, ale také přímo do fondů. U posledně jmenovaného způsobu přitom z účetní závěrky nelze zjistit výši takto poskytnutých darů. Naštěstí většina nadačních subjektů komentuje údaje z účetní závěrky v textu samotné výroční zprávy, takže takové informace lze dohledat. V opačném případě nebyl nadační subjekt zahrnut do výsledné statistiky (viz příloha). Příjmy jsme sledovali v mnohem podrobnější struktuře než jiné ukazatele, v této publikaci však vzhledem k jejímu omezenému rozsahu uvádíme jen údaje v základních třech

ukazatelích. Podrobně rozepsané jsou ostatní příjmy nadačních subjektů, další údaje poskytneme na požádání. Sledované ukazatele příjmů nadačních subjektů: ● Dary, v tom dědictví; dary od fyzických osob; dary od soukromých obchodních společností a ostatních právnických osob. Vzhledem ke způsobu sběru dat (nadační subjekty často ve svých výročních zprávách nerozlišují původce darů), nebylo možné zjistit strukturu dárců u všech subjektů. ● Dotace a granty, v tom granty; dotace od státu; dotace od kraje; dotace od obce. Tyto ukazatele zachycují také granty a dotace ze zahraničí. ● Ostatní příjmy, v tom úroky; dividendy; příjmy z pronájmu; příjmy z prodeje majetku; příjmy z reklamy; příjmy z loterií tombol a veřejných sbírek; příjmy z kulturních, společenských, sportovních a vzdělávacích akcí; půjčky; jiné příjmy.

7.2 Příjmy nadací 7.2.1 Příjmy nadací dle typologie Údaje za grantující nadace ovlivňují příjmy několika málo subjektů, které regrantují prostředky ze zahraničí. è Firemní (86%), operující (76%), zdravotně-sociální (76%) a církevní (72%) nadace mají převážný zdroj příjmů z darů. è V průměru mají nejvyšší příjmy grantující (10 mil.), operující (6 mil.) a firemní (5 mil.) nadace. Naopak nejnižší příjmy vykazují školské (387 tis.) nadace.

Tabulka 7.1 Příjmy nadací podle typologie (N2) Typologie Školské Zdravotně-sociální Kulturní Církevní Firemní Vládní Grantující Operující Ostatní CELKEM

20

Dary Dotace a granty 1 972 0 20 231 475 6 308 4 304 12 572 299 99 655 467 9 705 14 353 277 387 335 640 99 169 3 890 18 395 0 545 394 359 428

Ostatní příjmy 2 677 5 864 4 256 4 545 16 130 39 245 114 408 26 690 827 214 642

CELKEM Počet 4 649 12 26 570 12 14 868 12 17 416 4 116 252 25 63 303 19 727 435 73 129 749 20 19 222 10 1 119 464 187

Skutečný počet 30 23 21 7 39 25 93 40 68 346

Průměr 387 2 214 1 239 4 354 4 650 3 332 9 965 6 487 1 922 5 986

Maximum 1 011 14 513 4 929 9 428 23 928 15 725 130 602 77 531 16 001 130 602


è Grantující (46%), kulturní (29%) a vládní (23%) nadace získávají poměrně velkou část svých příjmů z dotací a grantů.

Graf 7.1 Struktura příjmů nadací dle typologie

è Vysoké příjmy z nájemného vykazují církevní (26%) a vládní (24%) nadace. Jiné položky ostatních příjmů jsou nevýznamné. è Školské (25%), vládní (25%) a zdravotně-sociální (13%) nadace získávají podstatnou část svých příjmů z úroků a z držby cenných papírů, avšak s výjimkou vládních nadací se jedná o nízké částky na jednu nadaci.

Tabulka 7.2 Ostatní příjmy nadací podle typologie (N2) Typologie Školské Zdravotně-sociální Kulturní Církevní Firemní Vládní Grantující Operující Ostatní CELKEM

Úroky Dividendy Nájemné 254 922 21 2 337 1 136 630 351 719 372 36 4 492 4 830 4 543 1 200 11 391 4 649 15 299 13 787 20 364 44 204 4 935 2 036 13 897 98 38 019 34 369 80 115

Prodej majetku Reklama Veřejné sbírky Kulturní akce 102 7 321 240 17 1 135 369 230 89 478 1 038 5 046 3 068 19 829 129

973 1 642 225

234 20 2 521 13

28 644

2 953

4 401

7.2.2 Příjmy nadací podle velikosti è Pro nadace s příjmy do 100 tis. Kč jsou největším zdrojem příjmů ostatní příjmy. è Největší nadace podle příjmů získávají příjmy především z dotací a grantů.

528 6 105 2 160 300 10 821

Půjčky

350 350

Jiné 1 050 979 17 277 3 317 5 956 2 945 1 14 542

è 11 nadací s největšími příjmy dosáhlo 58% příjmů všech nadací. è Nadace, které obdržely příspěvek z NIF, vykazují 70% příjmů všech nadací.

Tabulka 7.3 Příjmy nadací podle velikosti a příjmy příjemců NIF (N2) Velikost příjmů 0-50 51-100 101-200 201-500 501-1000 1001-2000 2001-5000 5001-10000 10001-20000 20001-50000 50001 a více CELKEM Z toho NIF Z toho ostatní

Dary 209 329 964 3 505 9 083 17 305 33 729 48 651 151 144 107 116 173 359 545 394 304 843 240 551

Dotace a granty 29 102 100 380 1 137 4 108 7 862 6 473 31 102 34 176 273 959 359 428 321 721 37 707

Ostatní příjmy 444 455 849 2 781 8 277 12 833 16 564 49 429 61 524 51 016 10 470 214 642 161 192 53 450

CELKEM 682 886 1 913 6 666 18 497 34 246 58 155 104 553 243 770 192 308 457 788 1 119 464 787 756 331 708

Počet 31 12 14 21 26 23 18 14 17 6 5 187 61 126

21


7.2.3 Příjmy nadací podle krajů

è Dotace a granty jsou významných zdrojem prostředků především pro nadace sídlící v Praze (39%) a Jihomoravském (31%) kraji (zahraniční zdroje), a také v Pardubickém (64%) kraji (dotace od obce).

è Nejvyšší průměrný příjem (12 mil.) vykázaly nadace v Libereckém kraji. è Nadace sídlící v Moravskoslezském (78%) a Jihočeském (74%) kraji získaly nejvíce prostředků z ostatních příjmů. Také ve Zlínském (47%) a Ústeckém (40%) kraji hraje tento druh příjmů významnou roli. Tabulka 7.4 Příjmy nadací podle krajů (N2) Kraj Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský CELKEM

Dary 360 812 3 184 37 333 831 340 95 729 2 280 4 907 5 001 14 674 6 412 2 798 4 244 6 849 545 394

Dotace a granty 313 022 997 25 603 0 170 50 204 315 12 500 1 518 1 250 1 805 910 1 084 359 428

Ostatní příjmy 138 683 11 997 19 003 253 1 000 9 068 8 826 2 166 2 076 7 277 3 210 3 058 1 038 6 987 214 642

7.2.4 Příjmy nadací podle jejich velikosti a typologie

CELKEM 812 517 16 178 81 939 1 084 1 510 104 847 11 310 7 388 19 577 23 469 10 872 7 661 6 192 14 920 1 119 464

Počet 89 6 23 5 3 9 7 10 5 5 9 5 3 8 187

Skutečný počet 156 14 42 9 11 12 18 17 8 12 16 12 6 13 346

Průměr 9 129 2 696 3 563 217 503 11 650 1 616 739 3 915 4 694 1 208 1 532 2 064 1 865 5 986

Maximum 130 602 12 336 41 970 598 796 55 337 6 184 2 580 13 796 11 329 6 120 5 674 4 325 7 496 130 602

è Nadace s příjmem větším než 10 mil. Kč najdeme nejčastěji mezi grantujícími (64%) a firemními (21%) nadacemi.

è Třetina grantujících nadací má celkový příjem menší než 500 tis. Kč. Tabulka 7.5 Počty nadací podle velikosti příjmů a typologie (N2) 0-50 Školské Zdravotně-sociální Kulturní Církevní Firemní Vládní Grantující Operující Ostatní CELKEM

22

2 2 4 0 1 6 9 1 4 31

51 -100 3 2 0 0 1 1 3 1 1 12

101 -200 0 2 1 0 1 2 7 1 0 14

201 -500 2 0 2 1 5 0 7 3 1 21

501 -1000 4 2 1 0 4 4 6 3 2 26

1001 -2000 1 1 1 0 4 0 11 4 1 23

2001 -5000 0 2 3 1 0 1 9 2 0 18

5001 -10000 0 0 0 2 1 3 5 3 0 14

10001 -20000 0 1 0 0 5 2 7 1 1 17

20001 -50000 0 0 0 0 1 0 5 0 0 6

50001 a více 0 0 0 0 0 0 4 1 0 5

CELKEM 12 12 12 4 25 19 73 20 10 187


7.3 Příjmy nadačních fondů

Graf 7.2 Struktura příjmů nadačních fondů dle typologie

7.3.1 Příjmy nadačních fondů podle typologie è Mezi příjmy nadačních fondů jednoznačně převažují dary. è Vládní (60%), operující (28%) a kulturní (18%) nadační fondy získávají relativně velkou část svých příjmů z dotací a grantů. è V průměru mají nejvyšší příjmy firemní (3 mil.), grantující (3 mil.) a operující (1 mil.) nadační fondy. Naopak nejnižší příjmy vykazují školské (202 tis.) a církevní (303 tis.) nadační fondy. è Firemní (97%), zdravotně-sociální (91%), církevní (85%), kulturní (66%), školské (65%) a operující (61%) nadační fondy mají převážný zdroj příjmů z darů. Tabulka 7.6 Příjmy nadačních fondů podle typologie (N2) Typologie Školské Zdravotně-sociální Kulturní Církevní Firemní Vládní Grantující Operující Ostatní CELKEM

Dary Dotace a granty 14 363 523 30 255 550 5 237 1 433 2 593 70 53 163 270 367 3 948 53 142 43 413 11 866 5 462 108 0 171 094 55 669

Ostatní příjmy 7 140 2 179 1 290 368 1 455 2 316 10 705 2 117 414 27 984

è Grantující (267 tis.) a firemní (59 tis. Kč) nadační fondy měly v průměru vysoké příjmy z úroků.

CELKEM Počet 22 026 109 32 984 43 7 960 14 3 031 10 54 888 17 6 631 12 107 260 37 19 445 16 522 9 254 747 262

Skutečný počet 332 134 47 30 49 35 40 29 181 877

Průměr 202 767 569 303 3 229 553 2 899 1 215 58 954

Maximum 17 507 2 187 1 868 9 759 42 574 3 102 5 142 1 444 232 42 574

è Školským (9%) nadačním fondům plynou často příjmy z pořádání kulturních, vzdělávacích a společenských akcí.

è Nadační fondy nemají téměř žádné příjmy plynoucí z držby cenných papírů. Tabulka 7.7 Ostatní příjmy nadačních fondů podle typologie (N2) Typologie Školské Zdravotně-sociální Kulturní Církevní Firemní Vládní Grantující Operující Ostatní CELKEM

Úroky Dividendy 418 31 687 9 43 12 1 004 87 9 879 371 55 50 12 235 411

Nájemné 1 292 687

Prodej majetku 37 50

Reklama Veřejné sbírky 145 256 66 395

220 283 38 139 90 2 246

18

857

1 000 183 92

1 447

1 881

274

Kulturní akce 1 978 339 528 135 1 222 7 733 112 5 054

Půjčky Jiné 217 2 766 341 97 227 1 139 29 7 154 55 241 155 7 762 3 674

23


7.3.2 Příjmy nadačních fondů podle krajů

è V průměru největší příjmy mají nadační fondy v Královéhradeckém kraji (4 mil.) v Praze (1 mil.), kraji Středočeském (1 mil.) a Jihomoravském (1 mil.).

Údaje za Královéhradecký kraj jsou zkresleny vysokými příjmy jednoho nadačního fondu.

è V Plzeňském (59%) kraji převažují v příjmech dotace a granty. V Jihočeském (47%) kraji převažují ostatní příjmy.

Tabulka 7.8 Příjmy nadačních fondů podle krajů (N2) Kraj Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský CELKEM

Dary 91 087 3 779 35 198 509 638 1 669 13 102 3 558 1 172 2 171 13 677 1 866 576 2 092 171 094

Dotace a granty 2 257 2 010 1 748 316 42 536 298 752 1263 302 3 300 0 231 136 520 55 669

Ostatní příjmy 5 689 5 198 1 241 22 152 148 1 236 1 882 481 148 1 286 454 261 221 18 419

7.3.3 Nadační fondy podle velikosti příjmů a typologie è 83% nadačních fondů mělo celkové příjmy nižší než 1 mil. Kč.

CELKEM Počet 108 598 75 10 987 26 38 187 32 847 6 43 326 10 2 115 6 15 090 20 6 703 24 1 955 8 5 619 8 14 963 12 2 551 8 973 10 2 833 22 254 747 267

Skutečný počet 238 75 108 16 62 15 68 58 37 24 35 26 33 82 877

Průměr 1 448 423 1 193 141 4 333 353 755 279 244 702 1 247 319 97 129 954

Maximum 26 734 2 187 17 991 464 42 574 1 360 6 647 1 713 631 2 213 5 142 1 632 352 548 42 574

è Naopak většina firemních (65%) nadačních fondů získala v témže roce příjmy vyšší než 1 mil. Kč.

è Poměrně velká část školských (50%), církevních (50%), vládních (50%), grantujících (48%) a kulturních (43%) nadačních fondů měla v roce 2002 příjmy do 100 tis. Kč. Tabulka 7.9 Počty nadačních fondů podle velikosti jejich příjmů a typologie (N2)


24

0 -50 36 7 5 5 0 6 11 3 5 78

51 -100 19 3 1 0 2 0 7 1 2 35

101 -200 19 9 2 1 2 0 3 2 1 39

201 -500 27 13 2 2 1 0 6 2 1 54

501 -1000 5 1 1 1 1 2 4 1 0 16

1001 -2000 3 6 2 1 3 3 2 3 0 23

2001 -5000 0 3 1 0 5 1 1 3 0 14

5001 -10000 0 1 0 0 2 0 0 1 0 4

10001 -20000 0 0 0 0 1 0 1 0 0 2

20001 CELKEM -50000 109 0 43 0 14 0 10 0 17 0 12 0 37 2 16 0 9 0 267 2


8 VÝDAJE NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ROCE 2002 è Sledované nadační subjekty v roce 2002 poskytly nadační příspěvky ve výši 880 mil. Kč, z toho 80% poskytly nadace. è Třetina nadací a více než polovina nadačních fondů mělo celkové výdaje nižší než 200 tis. Kč. Méně než 500 tis. Kč vydala téměř polovina nadací a tři čtvrtiny nadačních fondů. è Z celkových výdajů dosahovaly výdaje nadací na režii 14%. è Více než dvě třetiny nadačních příspěvků nadací poskytly ty, které obdržely příspěvky z NIF. è Dvě třetiny nadačních příspěvků poskytly nadační subjekty sídlící v Praze. è Kromě operujících nadačních subjektů převažují výdaje na vlastní projekty ještě u kulturních nadačních subjektů.

8.1 Metodika U výdajů se projevil nedostatek ve sledování údajů v peněžním vyjádření, a to dvěma způsoby. Za prvé to byla rozdílná výše udělených a poskytnutých nadačních příspěvků. Tak například nadace účtující v podvojném účetnictví může poskytovat nadační příspěvky v několika splátkách, přičemž v roce 2002 převedla pouze část splátek v témže roce udělených nadačních příspěvků. Ve výroční zprávě přitom byla samozřejmě uvedena výše udělených nadačních příspěvků v daném roce.

Problematickým se samozřejmě stává odlišení nákladů spojených se správou nadačního subjektu od výdajů na vlastní projekty, protože zákon o nadacích a nadačních fondech tento pojem nezná, i když poměrně značná část nadačních subjektů takové výdaje běžně má. Takové nadační subjekty jsou pak nuceny vyložit si zmíněný zákon po svém a účtování vlastních projektů řeší v podstatě třemi způsoby: (1) považují vlastní projekty za nadační příspěvky, (2) vlastní projekty evidují v nákladech spojených se správou a konečně (3) je vedou samostatně. Poslední způsob se naštěstí vyskytuje nejčastěji, což nám umožnilo sledovat údaje o výdajích nadačních subjektů v požadované struktuře. Nejobtížnější bylo určit, kdy se jedná o nadační příspěvek a kdy o výdaje na vlastní projekt u tzv. institucionálních nadačních subjektů, tyto údaje je tedy třeba brát jen orientačně.

8.2 Výdaje nadací 8.2.1 Výdaje nadací podle typologie è Firemní (1%) nadace téměř nemají výdaje na vlastní projekty. è Kromě operujících (62%) nadací lze zaznamenat výdaje na vlastní projekty také u kulturních (58%), školských (29%), církevních (29%) a vládních (28%) nadací. è Firemní (9%) a zdravotně-sociální (9%) nadace mají nízké náklady spojené se správou. Graf 8.1 Struktura výdajů nadací podle typologie

Za druhé je to povinnost nadačních subjektů vést odděleně náklady spojené se správou. V našem sledování, tedy dle peněžního vyjádření, nebyly do režie zahrnovány odpisy majetku ve vlastnictví nadačních subjektů. Sledované ukazatele výdajů nadačních subjektů: ● Nadační příspěvky - výdaje vynaložené nadačními subjekty na dosahování poslání a poskytnuté třetím osobám. ● Výdaje na vlastní projekty - výdaje vynaložené nadačními subjekty na dosahování poslání, které nebyly poskytnuty třetím osobám. ● Režie - náklady spojené se správou bez odpisů majetku.

25


Tabulka 8.1 Výdaje nadací podle typologie (N2) Typologie Školské Zdravotně-sociální Kulturní Církevní Firemní Vládní Grantující Operující Ostatní CELKEM

Nadační příspěvky 2 152 26 688 4 162 10 591 74 971 30 822 542 034 13 711 359 705 490

Vlastní projekty 1 324 1 122 8 303 4 435 953 17 934 35 938 47 809 73 117 891

Režie 1 146 2 741 1 873 401 7 427 14 723 93 828 15 121 118 137 378

8.2.2 Výdaje nadací podle velikosti

CELKEM Počet Skutečný počet 4 622 12 30 30 551 12 23 14 338 12 21 15 427 4 7 83 351 25 39 63 479 19 25 671 800 73 93 76 641 20 40 550 10 68 960 759 187 346

Průměr 385 2 546 1 195 3 857 3 334 3 341 9 203 3 832 55 5 138

Maximum 1 016 15 393 5 492 9 114 16 671 20 255 216 144 25 286 441 216 144

Graf 8.2 Počet nadací podle velikosti výdajů

è Jen pětina nadací má celkové výdaje vyšší než 5 mil. Kč. è Čím větší má nadace výdaje, tím menší je podíl výdajů na režii. è Příjemci NIF vydali na nadační příspěvky v průměru zhruba 8 mil. Kč, ostatní nadace zhruba 2 mil. Kč. è Celkové výdaje nadací na režii byly vyšší než výdaje na realizaci vlastních projektů.

Tabulka 8.2 Výdaje nadací podle velikosti a výdaje příjemců NIF (N2) Velikost výdajů 0-50 51-100 101-200 201-500 501-1000 1001-2000 2001-5000 5001-10000 10001-20000 20001-50000 50001 a více CELKEM Z toho NIF Z toho ostatní

26

Nadační příspěvky 341 298 1 706 4 098 8 854 14 757 52 516 60 873 132 660 153 006 276 381 705 490 471 780 233 710

Vlastní projekty 5 25 611 783 2 332 5 139 16 286 14 859 14 454 59 106 4 291 117 891 80 179 37 712

Režie 289 304 535 1 753 3 808 6 555 16 569 13 755 27 406 37 396 29 008 137 378 100 430 36 948

CELKEM 635 627 2 852 6 634 14 994 26 451 85 371 89 487 174 520 249 508 309 680 960 759 652 389 308 370

Počet 35 9 20 19 20 20 25 14 13 9 3 187 61 126


8.2.3 Výdaje nadací podle krajů

Graf 8.3 Poskytnuté nadační příspěvky na jednu nadaci ve vybraných krajích

è Téměř tři čtvrtiny všech nadačních příspěvků udělily nadace, které mají sídlo v Praze. è V průměru mají nejvyšší výdaje nadace v Libereckém kraji. Tamní nadace mají též nejvyšší průměrné výdaje na nadační příspěvky a nejlepší poměr mezi výdaji na nadační příspěvky a ostatními výdaji. è Nadace ve Zlínském (65%), Královéhradeckém (45%) a Olomouckém (38%) kraji vykazují značný podíl výdajů na vlastní projekty.

Tabulka 8.3 Výdaje nadací podle krajů (N2) Kraj Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský CELKEM

Nadační příspěvky 516 072 8 841 49 023 206 837 80 507 8 178 3 110 7 064 15 491 6 009 4 150 4 521 1 481 705 490

Vlastní projekty 89 838 3 204 7 584 66 809 755 2 460 4 205 208 926 677 7 159 117 891

Režie 111 201 1 194 7 987 150 149 3 149 1 005 875 1 088 1 605 5 111 982 595 2 287 137 378

CELKEM 717 111 13 239 64 594 422 1 795 84 411 9 183 6 445 12 357 17 096 11 328 6 058 5 793 10 927 960 759


Průměr 8 057 2 207 2 808 84 598 9 379 1 312 645 2 471 3 419 1 259 1 212 1 931 1 366 5 138

Maximum 126 144 10 254 30 202 128 1 016 58 720 4 829 2 285 7 197 10 350 6 223 4 388 4 307 5 326 126 144

8.2.4 Nadace podle velikosti výdajů a typologie è Grantující (60%) nadace mají větší zastoupení mezi nadacemi s výdaji vyššími než 10 mil. Kč. Nejmenší průměrné výdaje mají školské nadace. Tabulka 8.4 Počty nadací podle velikosti výdajů a typologie (N2) 0-50 Školské Zdravotně-sociální Kulturní Církevní Firemní Vládní Grantující Operující Ostatní CELKEM

2 2 4 0 5 3 9 1 9 35

51 -100 1 0 1 0 0 1 4 2 0 9

101 -200 2 3 0 0 2 4 7 2 0 20

201 501 -500 -1000 3 3 0 2 2 1 1 0 3 4 2 2 6 6 1 2 1 0 19 20

1001 -2000 1 2 1 0 2 2 8 4 0 20

2001 -5000 0 1 2 2 4 0 12 4 0 25

5001 -10000 0 1 1 1 1 2 6 2 0 14

10001 -20000 0 1 0 0 4 2 5 1 0 13

20001 -50000 0 0 0 0 0 1 7 1 0 9

50001 CELKEM a více 0 12 0 12 0 12 0 4 0 25 0 19 3 73 0 20 0 10 3 187

27


8.3 Výdaje nadačních fondů

Graf 8.4 Struktura výdajů nadačních fondů dle typologie

8.3.1 Výdaje nadačních fondů dle typologie è Režie nadačních fondů se pohybuje u všech sledovaných skupin kolem 10%. è Kromě operujících (64%) nadačních fondů byly i výdaje kulturních (79%) nadačních fondů z převážně většiny na vlastní projekty. è Největší výdaje mají v průměru firemní (3 mil.) a grantující (3 mil.) nadační fondy.

Tabulka 8.5 Výdaje nadačních fondů dle typologie (N2) Typologie Školské Zdravotně-sociální Kulturní Církevní Firemní Vládní Grantující Operující Ostatní CELKEM

Nadační příspěvky 11 423 18 191 322 2 184 44 717 4 023 88 785 4 862 13 174 520

Vlastní projekty 7 132 7 484 5 632 325 2 732 2 355 309 12 886 38 855

Režie 1 429 3 731 1 198 279 4 349 528 5 416 2 316 279 19 525

CELKEM 19 984 29 406 7 152 2 788 51 798 6 906 94 510 20 064 292 232 900

Počet 109 43 14 10 17 12 37 16 9 267

Skutečný počet 332 134 47 30 49 35 40 29 181 877

Průměr 183 684 511 279 3 047 576 2 554 1 254 32 872

Maximum 2 011 5 805 3 376 1 489 20 040 1 887 39 508 5 141 234 39 508

è Tři čtvrtiny sledovaných nadačních fondů mělo výdaje menší než 1 mil. Kč.

8.3.2 Výdaje nadačních fondů dle velikosti è Jen čtyři nadační fondy poskytly nadační příspěvky v celkové výši přesahující 10 mil. Kč. Tabulka 8.6 Výdaje nadačních fondů dle velikosti (N2) Velikost výdajů 0-50 51-100 101-200 201-500 501-1000 1001-2000 2001-5000 5001-10000 10001-20000 20001-50000 CELKEM

28

Nadační příspěvky 498 2 002 1 424 7 840 11 252 18 517 15 304 21 659 14 867 81 157 174 520

Vlastní projekty 389 1 145 2 024 6 822 2 544 9 485 11 311 5 135

38 855

Režie 374 537 762 1 697 1 785 2 656 4 748 2 512 620 3 834 19 525

CELKEM 1 261 3 684 4 210 16 359 15 581 30 658 31 363 29 306 15 487 84 991 232 900

Počet 70 51 28 53 23 21 12 5 1 3 267


8.3.3 Výdaje nadačních fondů podle krajů

è Ve Středočeském a Ústeckém kraji a v kraji Vysočina překračují výdaje na vlastní projekty výdaje na nadační příspěvky.

Údaje za Královéhradecký kraj jsou ovlivněny vysokými výdaji jediného fondu. è Výdaje nadačních fondů jsou v průměru vysoké v Královéhradeckém (4 mil), Jihomoravském (1 mil.) a Středočeském (1 mil.) kraji a v Praze (1 mil.). Tabulka 8.7 Výdaje nadačních fondů podle krajů (N2) Kraj Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský CELKEM

Nadační příspěvky 71 476 5 224 28 071 585 39 392 1 737 12 857 1 900 914 4 817 5 599 332 462 1 154 174 520

Vlastní projekty 11 469 3 655 5 812 446 800 554 2 126 4 342 555 62 7 013 440 504 1 077 38 855

Režie 11 154 2 067 1 848 86 567 363 1 204 565 211 381 530 324 101 124 19 525

8.3.4 Nadační fondy podle velikosti výdajů a typologie è Nadační fondy s vyššími výdaji než 10 mil. Kč nalezneme jen mezi grantujícími (75%) a firemními (25%) nadačními fondy.

CELKEM 94 099 10 946 35 731 1 117 40 759 2 654 16 187 6 807 1 680 5 260 13 142 1 096 1 067 2 355 232 900


Průměr Maximum 1 255 30 838 421 3 336 1 117 15 487 186 641 4 076 39 508 442 1 655 809 6 427 284 1 570 210 385 658 2 145 1 095 5 141 137 607 107 422 107 543 872 39 508

è Více než dvě třetiny zkoumaných školských (69%) nadačních fondů mělo menší výdaje než 200 tis. Kč.

Tabulka 8.8 Počty nadačních fondů podle velikosti výdajů a typologie (N2) 0-50 Školské Zdravotně-sociální Kulturní Církevní Firemní Vládní Grantující Operující Ostatní CELKEM

35 8 5 3 0 2 6 3 8 70

51 -100 26 6 1 3 2 2 9 2 0 51

101 -200 14 7 0 0 2 1 2 2 0 28

201 -500 25 9 4 2 1 1 9 1 1 53

501 -1000 8 3 2 1 2 3 3 1 0 23

1001 -2000 0 5 1 1 4 3 4 3 0 21

2001 -5000 1 4 1 0 2 0 1 3 0 12

5001 -10000 0 1 0 0 3 0 0 1 0 5

10001 -20000 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1

20001 -50000 0 0 0 0 1 0 2 0 0 3

CELKEM 109 43 14 10 17 12 37 16 9 267

29

PŘÍLOHA - Informační hodnota výročních zpráv

2. Zjistit, zda zveřejňované základní ekonomické údaje ve výročních zprávách vyhovují stanovené struktuře podle § 25 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech.

PŘÍLOHA: INFORMAČNÍ HODNOTA VÝROČNÍCH ZPRÁV NADAČNÍCH SUBJEKTŮ è Jen necelá jedna třetina nadačních subjektů splňuje zákonnou povinnost ukládat svoji výroční správu ve sbírce listin na rejstříkových soudech.

Sbírka listin Na rejstříkových soudech má každý subjekt evidován spis, ve kterém jsou uloženy všechny dokumenty týkající se nějakým způsobem soudního řízení (vznik nadačního subjektu, změny v nadačním rejstříku, apod.). Tento spis je neveřejný a nahlížet do něj mohou jen dotčené osoby.

è U třetiny nadačních subjektů nejsou složky nadačních subjektů ve sbírce listin na soudech vůbec založeny. è Informační hodnota výročních zpráv zkoumaných nadačních subjektů byla celkově nízká.

Podle obchodního zákoníku má mít každý subjekt založenu ještě jednu složku v tzv. sbírce listin, ve které by se podle právních předpisů měla nacházet výroční zpráva. Při našem výzkumu jsme na soudech narazili na dva problémy: Za prvé, na některých rejstříkových soudech nebyla tato složka u řady nadačních subjektů vůbec založena. Za druhé, v mnoha případech složka, i když byla založena, neobsahovala výroční zprávu.

Úvod Výroční zprávy nadačních subjektů představují v zahraničí významný informační zdroj, jenž slouží nejen potřebám veřejnosti jako současných či potenciálních dárců či žadatelů, ale i k analýzám ekonomického chování těchto subjektů. V této souvislosti jsme považovali za důležité prozkoumat obsahovou strukturu výročních zpráv také v České republice. Svou pozornost jsme zaměřili především na ekonomické údaje, které by mohly poskytovat základ pro možný trvalý sběr dat o nadačních subjektech. Zkoumání informační hodnoty výročních zpráv v rámci výzkumného projektu Ekonomika nadačních subjektů v ČR se tedy zaměřilo na dva cíle: 1. Zjistit, zda nadační subjekty plní princip publicity, tedy zda ukládají výroční zprávy do sbírky listin na rejstříkových soudech.

Náš první průzkum sbírek listin ukázal, že zákonnou povinnost obsaženou v § 26 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, o tom, že každý nadační subjektu musí ukládat výroční zprávu do sbírky listin, splnila jen necelá polovina nadací a přibližně čtvrtina nadačních fondů.

Tabulka 1 Výroční zprávy za rok 2002 ve sbírce listin nadačního rejstříku Výroční zpráva za rok 2002 ve sbírce listin

Nadace Počet 169 71 106 346

Přítomna Nepřítomna Složka ve sbírce listin nezaložena CELKEM

% 48,84 20,52 30,64 100,00

Nadační fondy Počet % 234 26,62 289 32,88 356 40,50 879 100,00

CELKEM Počet % 403 32,90 360 29,39 462 37,71 1225 100,00

Tabulka 2 Výroční zprávy ve sbírce listin podle rejstříkových soudů Krajský soud Brno České BudějovIce Hradec Králové Ostrava Plzeň Praha Ústí nad Labem CELKEM

30

Přítomna Počet 71 29 33 59 22 165 24 403

% 33,02 31,11 23,74 27,70 35,48 37,83 43,64 32,90

Nepřítomna Počet % 143 66,51 63 67,74 1 0,72 93 43,66 29 46,77 12 27,68 19 34,55 360 29,39

Složka nezaložena Počet % 1 10,47 1 1,08 105 75,54 61 28,64 11 18,74 271 60,49 12 21,82 462 37,71

CELKEM 215 93 139 213 62 448 55 1225


Informační hodnota výročních zpráv Způsob sběru všech výročních zpráv, jejichž informační hodnota byla posuzována, je popsán v kapitole 2. Všechny získané výroční zprávy byly hodnoceny na základě připraveného formuláře. Podle § 25 odst. 2 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech obsahuje výroční zpráva „přehled o veškeré činnosti nadace nebo nadačního fondu za hodnocené období a zhodnocení této činnosti, a to zejména a) přehled o majetku nadace nebo nadačního fondu a o závazcích nadace nebo nadačního fondu, b) u jednotlivých nadačních darů poskytnutých nadaci nebo nadačnímu fondu v hodnotě nad 10 000 Kč přehled o osobách, které je poskytly; pokud dárce požaduje zachování anonymity, musí být jeho anonymita zachována,

Tabulka 3 Přehled o majetku a závazcích Majetek Podrobně Uspokojivě Neuvedeno CELKEM

e) zhodnocení, zda nadace nebo nadační fond při svém hospodaření dodržuje pravidlo stanovené pro omezení nákladů souvisejících s jejich správou (§ 22), f) zhodnocení základních údajů obsažených v roční účetní závěrce a výrok auditora doplněný o závažnější informace ze zprávy auditora; roční účetní závěrka je přílohou výroční zprávy.“ Podle této zákonem vyžadované struktury jsme hodnotili obsah výročních zpráv. V následujícím textu jsou podrobně popsány některé sledované ukazatele. Přehled o majetku a závazcích Na základě průzkumu výročních zpráv jsme zjistili, že informace týkající se majetku uvádí podrobně či upokojivě okolo dvou třetin nadačních subjektů. Zbylá část nadací a nadačních fondů neuvádí svůj majetek a závazky vůbec.


Pravidlo omezení nákladů na správu V rámci výzkumu jsme nezkoumali dodržování pravidla omezení nákladů na správu, ale jeho uveřejnění ve výroční zprávě. Zjistili jsme, že se tímto kritériem ve výroční zprávě nezabývá více než polovina nadací a téměř dvě třetiny nadačních fondů. Tabulka 4 Uveřejnění pravidla omezení nákladů na správu Pravidlo

c) přehled o použití majetku nadace nebo nadačního fondu, d) přehled o osobách, jimž byly poskytnuty nadační příspěvky k účelu, pro který byly nadace nebo nadační fond zřízeny, v hodnotě vyšší než 10 000 Kč, a zhodnocení, zda a jakým způsobem byly nadační příspěvky použity; pokud byl nadační příspěvek poskytnut fyzické osobě ke zdravotním nebo jiným humanitárním účelům a tato fyzická osoba požaduje zachování anonymity, musí být její anonymita zachována,

Nadace Počet % 46 25,84 71 39,89 61 34,27 178 100,00

Uvedeno Neuvedeno CELKEM

Nadace Počet % 82 46,07 96 53,93 178 100,00

Nadační fondy Počet % 90 36,89 154 63,11 244 100,00

Výrok auditora Pokud nadace plní svoji povinnost zveřejňovat výroční zprávu, uvádí většina z nich - více než čtyři pětiny - v této zprávě i výrok auditora. U nadačních fondů je situace poněkud odlišná - asi tři čtvrtiny nadačních fondů výrok auditora ani revizora neuvádí. Takto vysoké procento absence je způsobeno především tím, že provádění auditu u nadačních fondů není ze zákona povinné. Tabulka 5 Výrok auditora Výrok auditora Uveden Pouze revizor Auditor i revizor Neuveden CELKEM

Nadace Počet % 147 82,58 3 1,69 1 0,56 27 15,17 178 100,00

Nadační fondy Počet % 24 9,84 34 13,93 3 1,23 183 75,00 244 100,00

Účetní závěrka Účetní závěrku uveřejňují více než čtyři pětiny nadací. 56% z počtu sledovaných nadací uveřejňuje její úplnou verzi. U nadačních fondů je situace poněkud horší - účetní závěrku uveřejňuje pouze 56% z nich a úplnou verzi uvádí méně než čtvrtina nadačních fondů.

31


Tabulka 6 Účetní závěrka Účetní závěrka Úplná verze Částečná verze Neobsažena CELKEM

Nadace Počet % 100 56,18 46 25,84 32 17,98 178 100,00


Přijaté nadační dary a poskytnuté nadační příspěvky Splnění zákonné povinnosti jsme samozřejmě zkoumali i v případě zveřejnění přijatých nadačních darů a poskytnutých nadačních příspěvků. Zjistili jsme však, že informační hodnota údajů o nadačních darech a nadačních příspěvcích, jsou-li vůbec publikovány, je velmi problematická. Problém je obsažen již v § 25 odst. 2 písmena b) a d) zákona o nadacích a nadačních fondech. Nadační subjekty totiž vůbec nemusí uvádět přijaté dary i poskytnuté nadační příspěvky, které jsou nižší než 10 tis. Kč. Vzhledem k velikosti nadačních subjektů v České republice se tak může jednat o poměrně vysoký podíl darů a příspěvků, který zůstává nezveřejněn. K nízké informační hodnotě však přispívají i samotné nadace a nadační fondy, když sice jmenují dárce či obdarovaného, ale neuvádí u něho konkrétní částku, kterou daroval či obdržel. Když si k tomu ještě dárce či obdarovaný nepřál být jmenován, nedozvíme se z výroční zprávy o přijatých darech a poskytnutých nadačních příspěvcích vůbec nic. Splnění zákonné povinnosti může totiž znít třeba i takto: „Nadaci XY poskytli dary přesahující výši 10 000 Kč dva dárci, oba si přáli zůstat v anonymitě“. Získávání údajů o přijatých darech a poskytnutých nadačních příspěvcích z výročních zpráv je také znemožněno faktem, že tyto údaje nelze někdy zjistit ani z účetní závěrky, pokud je zveřejněna. Děje se tak v případě podvojného účetnictví, kdy jsou zmíněné účetní případy zapsány přímo do fondů.

Závěr Ze získaných poznatků plyne jednoznačně, že informační hodnota zveřejňovaných výročních zpráv je celkově velmi slabá a rozhodně neposkytuje jejich potenciálnímu uživatelům dostatečné informace o situaci uvnitř nadačního subjektu. Představa, že by se výroční zprávy ve své dnešní podobě mohly stát zdrojem pro trvalý sběr dat a pro následný výzkum nadačních subjektů, je vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nereálná.

32

EKONOMICKÉ VÝSLEDKY NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ROCE 2002 Projekt Ekonomika nadačních subjektů v České republice

Recommend Documents