Stigmatizující jednání vůči duševně nemocným v Česku a Anglii Ladislav Csémy Petr Winkler Miroslava Janoušková Lucie Bankovská Motlová Psychiatrické centrum Praha Laboratoř sociální psychiatrie
Stigma a duševní nemoc Stigma a s ním související diskriminace lidí s duševním onemocněním mají prioritní postavení v agendě politických dokumentů a akčních plánů (EC, 2005; WHO, 2001, 2005, 2013). Duševní onemocnění bývá vysvětlováno nejenom klinickým jazykem a za pomoci diagnostických manuálů, ale také souborem atribucí, které vychází z kulturně podmíněných přesvědčení. V kontextu atribuce je stigma chápáno jako specifický proces, kdy jsou jedinci nebo fenoménu připisovány sociálně diskreditující vlastnosti, čímž dochází k vyloučení jedince nebo fenoménu ze sféry normality do sféry deviace (Goffman, 1963).
Dopad stigmatu na život osob s duševní nemocí V oblasti duševního zdraví a nemoci se stigma chápe jako problém ignorance nebo neznalosti, které vedou k předsudkům a diskriminaci, přičemž ignorance a neznalost se váží k poznání, předsudky se váží k postojům a diskriminace se váže k jednání (Thornicroft, Rose, Kassam, & Sartorius, 2007). Stigma a s ním související diskriminace mají na život člověka s duševním onemocněním zpravidla drtivý dopad, kdy vedou k sociálnímu vyloučení, vylučování z trhu práce (G. Thornicroft, 2006) a významnému omezení životních šancí stigmatizovaného.
Dopad stigmatu na život osob s duševní nemocí Studie provedené v obecné populaci ukazují, že stigma omezuje ochotu vyhledat odbornou pomoc (Eisenberg, Downs, Golberstein, & Zivin, 2009; Givens & Tjia, 2002; Chew-Graham, Rogers, & Yassin, 2003; Komiya, Good , & Sherrod, 2000; Vogel, Wade, & Hackler, 2007). Stigma a diskriminace tak významně ovlivňují průběh onemocnění, podílí se na snížené kvalitě života nemocného a přispívají k neospravedlnitelně nízké pozornosti věnované skupině osob s duševním onemocněním. Přitom se duševní onemocnění podílí na celkové zátěži způsobené veškerými onemocněními v Evropě (vyjádřené pomocí ukazatele DALY) více než jednou čtvrtinou (WHO, 2011)
Příčiny stigmatizace Lidé s duševním onemocněním byli a jsou v různé míře stigmatizováni po celém světě a Evropa výjimku netvoří. Hayward a Bright (1997) analyzovali příčiny stigmatu a vysvětlili jej především pocity ohrožení, přisuzovanou zodpovědností za vlastní duševní onemocnění, nevalnou prognózou a narušením sociální interakce. Mezi odborníky panuje široký konsensus, že stigma je zapříčiněno především nízkou mírou faktických poznatků o duševním onemocnění, a tedy že intervence, programy a kampaně, které zpřístupní tyto znalosti veřejnosti, povedou k redukci stigmatu.
Cíl práce
- zjistit míru reportovaného a zamýšleného diskriminujícího jednání vůči duševně nemocným v České republice.
Metoda – dotazník RIBS
Pro výzkum jsme použili škálu RIBS, protože je stručná, jednoduše administrovatelná, ověřená a existují data z reprezentativního šetření ve Velké Británii, které je možné použít pro přímou komparaci s Českou republikou.
RIBS – položky zjišťující reportované jednání
1. Are you currently living with, or have you ever lived with, someone with a mental health problem? 2. Are you currently working with, or have you ever worked with, someone with a mental health problem? 3. Do you currently have, or have you ever had, a neighbour with a mental health problem? 4. Do you currently have, or have you ever had, a close friend with a mental health problem?
1. Žijete v současné době, nebo jste někdy v minulosti žil/a spolu s někým, kdo má/měl psychické onemocněním? 2. Pracujete nyní, nebo jste někdy v minulosti pracoval/a spolu s člověkem s psychickým onemocněním? 3. Máte nyní nebo jste někdy v minulosti měl/a souseda/ku s psychickým onemocněním? 4. Máte v současné době, nebo jste někdy v minulosti měl/a blízkého kamaráda /kamarádku s psychickým onemocněním?
RIBS – položky zjišťující zamýšlené jednání 5. In the future, I would be willing to live with someone with a mental health problem 6. In the future, I would be willing to work with someone with a mental health problem 7. In the future, I would be willing to live nearby to someone with a mental health problem 8. In the future, I would be willing to continue a relationship with a friend who developed a mental health problem
5. Do budoucna by mi nevadilo žít společně s někým, kdo má psychické onemocnění. 6. Do budoucna by mi nevadilo pracovat společně s někým, kdo má psychické onemocnění. 7. Do budoucna by mi nevadilo bydlet v sousedství někoho, kdo má psychické onemocnění. 8. Do budoucna by mi nevadilo přátelit se s někým, u koho se objevilo psychické onemocnění.
Charakteristiky českého a anglického vzorku Anglie Pohlaví Muži Ženy Věk 16 - 24 let 25 – 34 let 35 – 44 let 45 – 54 let 55 – 64 let 65 let a více Sociální postavení Odborní a řídící pracovníci (AB) Ostatní nemanuální pracovníci (C1) Kvalifikovaní manuální pracovníci (C2) Nekvalifikovaní manuální pracovníci a osoby na sociálních dávkách (DE) Vzdělání Základní Vyučený SŠ + maturita VŠ Celkem
Česká republika N %
N
%
834 887
48 52
869 929
48 52
248 301 309 272 254 336
14 18 18 16 15 20
292 271 310 249 311 365
16 15 17 14 17 20
353 512 363
21 30 21
-------
-------
493
29
---
---
--------1720
--------100
336 628 597 237 1799
19 35 33 13 100
RIBS – výsledky Česko (položky 1 až 4) Ano N (%)
Ne N (%)
Neví N (%)
1. Žijete v současné době, nebo jste někdy v minulosti žil/a spolu s někým, kdo má/měl psychické onemocněním?
228 (12,7)
1435 (79,8)
136 (7,5)
2. Pracujete nyní, nebo jste někdy v minulosti pracoval/a spolu s člověkem s psychickým onemocněním?
232 (12,9)
1372 (76,3)
195 (10,8)
3. Máte nyní nebo jste někdy v minulosti měl/a souseda/ku s psychickým onemocněním?
268 (14,9)
1246 (69,3)
285 (15,8)
4. Máte v současné době, nebo jste někdy v minulosti měl/a blízkého kamaráda /kamarádku s psychickým onemocněním?
275 (15,3)
1333 (74,1)
191 (10,6)
RIBS – srovnání Česko a Anglie (položky 1 až 4) 1. Are you currently living with, or have you ever lived with, someone with a mental health problem? 1. Žijete v současné době, nebo jste někdy v minulosti žil/a spolu s někým, kdo má/měl psychické onemocněním?
Ano N (%)
Ne N (%)
Neví N (%)
Odmítl/a N (%)
319 (18,5)
1378 (80,1)
16 (0,9)
8 (0,5)
228 (12,7)
1435 (79,8)
136 (7,5)
2. Are you currently working with, or have you ever worked with, someone with a mental health problem?
452 (26,3)
1237 (71,9)
23 (1,4)
2. Pracujete nyní, nebo jste někdy v minulosti pracoval/a spolu s člověkem s psychickým onemocněním?
232 (12,9)
1372 (76,3)
195 (10,8)
3. Do you currently have, or have you ever had, a neighbour with a mental health problem?
304 (17,7)
1358 (79,0)
52 (3,0)
3. Máte nyní nebo jste někdy v minulosti měl/a souseda/ku s psychickým onemocněním?
268 (14,9)
1246 (69,3)
285 (15,8)
4. Do you currently have, or have you ever had, a close friend with a mental health problem? 4. Máte v současné době, nebo jste někdy v minulosti měl/a blízkého kamaráda /kamarádku s psychickým onemocněním?
560 (32,5)
1141 (66,3)
14 (0,8)
275 (15,3)
1333 (74,1)
191 (10,6)
Významnost Anglie vs Česko
P<0.001 8 (0,5)
P<0.001 5 (0,3) P=ns 6 (0,3) P<0.001
RIBS – výsledky Česko (položky 5 až 8)
5. Do budoucna by mi nevadilo žít společně s někým, kdo má psychické onemocnění. 6. Do budoucna by mi nevadilo pracovat společně s někým, kdo má psychické onemocnění. 7. Do budoucna by mi nevadilo bydlet v sousedství někoho, kdo má psychické onemocnění. 8. Do budoucna by mi nevadilo přátelit se s někým, u koho se objevilo psychické onemocnění.
Ani tak, ani tak N (%)
Spíše nesouhlasí N (%)
Rozhodně nesouhlas í N (%)
Rozhodně souhlasí N (%)
Spíše souhlasí N (%)
60 (3,3)
204 (11,3)
461 (25,6)
425 (23,6)
308 (17,2)
341 (19,0)
79 (4,4)
274 (15,2)
444 (24,7)
364 (20,2)
281 (15,6)
357 (19,8)
118 (6,6)
328 (18,2)
458 (25,5)
297 (16,5)
258 (14,3)
340 (18,9)
142 (7,9)
349 (19,4)
489 (27,2)
253 (14,1)
222 (12,3)
344 (19,1)
Neví N (%)
RIBS – srovnání Česko a Anglie (položky 5 až 8) Ani tak, ani tak N (%)
Spíše souhlasí N (%)
5. In the future, I would be willing to live with someone with a mental health problem
541 (31,5)
421 (24,4)
422 (24,5)
123 (7,2)
140 (8,2)
73 (4,2)
5. Do budoucna by mi nevadilo žít společně s někým, kdo má psychické onemocnění. 6. In the future, I would be willing to work with someone with a mental health problem 6. Do budoucna by mi nevadilo pracovat společně s někým, kdo má psychické onemocnění. 7. In the future, I would be willing to live nearby to someone with a mental health problem 7. Do budoucna by mi nevadilo bydlet v sousedství někoho, kdo má psychické onemocnění. 8. In the future, I would be willing to continue a relationship with a friend who developed a mental health problem
60 (3,3)
204 (11,3)
461 (25,6)
425 (23,6)
308 (17,2)
341 (19,0)
678 (39,4)
497 (28,9)
315 (18,3)
59 (3,4)
86 (5,0)
85 (4,9)
79 (4,4)
274 (15,2)
444 (24,7)
364 (20,2)
281 (15,6)
357 (19,8)
713 (41,4)
521 (30,3)
330 (19,2)
51 (3,0)
55 (3,2)
51 (3,0)
118 (6,6)
328 (18,2)
458 (25,5)
297 (16,5)
258 (14,3)
340 (18,9)
969 (56,3)
440 (25,6)
205 (11,9)
36 (2,1)
31 (1,8)
39 (2,3)
142 (7,9)
349 (19,4)
489 (27,2)
253 (14,1)
222 (12,3)
344 (19,1)
8. Do budoucna by mi nevadilo přátelit se s někým, u koho se objevilo psychické onemocnění.
Spíše nesouhlasí N (%)
Rozhodně nesouhlas í N (%)
Rozhodně souhlasí N (%)
Neví N (%)
Významno st Anglie vs Čes
P<0.001
P<0.001
P<0.001
P<0.001
Odpovědi na otázku Do budoucna by mi nevadilo přátelit se s někým, u koho se objevilo psychické onemocnění
Sumární skór na subškále zamýšleného chování v závislosti na zkušenosti s duševně nemocnou osobou 14,0
13,6 12,8
13,0 12,0 11,4
11,0
10,7
10,6
4
3
10,0 9,0 8,0 2
1
0
Závěry
Stigmatizace duševně nemocných představuje závažný společenský problém, který se vyskytuje celosvětově. Míra stigmatizace v konkrétních zemích se liší především v závislosti na kulturně-společenském vývoji v té které společnosti. Míra diskriminace se v Česku je alarmující. Např. zatímco v Anglii by spíše nebo rozhodně vadilo přátelit se s člověkem, u kterého se objeví psychické onemocnění, necelým 4 % populace, v Česku by to vadilo více než 26 % populace.
Závěry
Ačkoli takto dramatický rozdíl může vypovídat spíše o neznalosti problematiky duševního zdraví a nemoci než o budoucím skutečném jednání vůči člověku, u kterého se objeví např. deprese, problematika stigmatu a diskriminace vyžaduje systematickou pozornost a na důkazech založené úsilí o změnu.
Závěry Téma stigmatizace dosud nebylo v českém prostředí dostatečně prozkoumáno. Budoucí výzkum by se měl věnovat nejen míře stigmatizace v celkové české populaci, ale též stigmatizaci u specifických skupin profesionálů, kteří poskytují podporu lidem s duševním onemocněním (např. lékaři, sociální pracovníci, psychologové, zdravotní sestry). Vzhledem k alarmujícím výsledkům vysoké míry stigmatizace, je potřeba porozumět tomuto fenoménu do hloubky a zaměřit se i na kvalitativní zkoumání utváření a reprodukce stigmatu, které povede k hledání možností jeho snižování. Dalším krokem je pak realizace a evaluace intervencí a kampaní s cílem snížit míru stigmatizace ve společnosti.
Závěry
I přes určitá metodologická omezení přináší tato studie ojedinělá data o prevalenci stigmatizujícího jednání v české populaci. Metodologie a výsledky prezentované studie mohou dále posloužit pro vyhodnocování úspěšnosti destigmatizačních kampaní, které - pokud se uskuteční by měly naplnit dílčí cíl psychiatrické reformy v Česku.
