Stibůrková Marie, rozená Krňanská Krňanská Františka

Starosta Krňanský z domu na krňanské křižovatce

sdružení mezi řekami

–

setkání obyvatel čech a  moravy krňanští z  krňan

22.

června

2013

Krňany 950 + 3

Stibůrková Marie, rozená Krňanská Krňanská Františka Krňanská Marie

Obyvatelé obce Krňany v roce 1910, Hostinec u Františka Zavadila, později Tůmova hospoda. Jediná dochovaná fotografie s jmenovitým soupisem obyvatel obce

Krňanští z Krňan Jak asi vypadal praotec Krn ze vsi Chrynan, Kirmaz, Krinas, Kirnen a nebo Krňan, která dala nejspíš jméno celému rodu, symbol života z dávnověku na křižovatce prastarých cest.

V

  šeru dávnověku se rýsuje postava přičinlivého, zdatného a  nebojácného muže. Pravěký Krn jako potulný lovec se pohyboval krajinou rychlým krokem, vždy připraven k  lovu i  obraně. Křižoval zemi po  uzounkých cestičkách ne nepodobných stezkám zvěře klikatících se krajinou plnou nebezpečí. Keltové se teprve chystali do zdejší krajiny a on zde žil. Kmeny Slovanů si ještě ani nebalily rance na cestu. A on byl zde. Někdy trochu líný, o to víc přemýšlivý. V jeho stopách šla vždy tlupa žen a dětí s mladíky a starci. Nechával jim vzkazy, stopy, zabitou zvěř, ale sám šel stále vpřed. Jen když vystoupal od Zlatonosné řeky – Sázavy, zastavil se na křižovatce cest na vrcholku výstupu, usedl, něco pojedl. Nešel hned dolů k Staré řece – Vltavě, kde většinu roku v soutěsce burácela řeka. Byl zde doma. A tak to šlo po tisíciletí před naším letopočtem i  po  něm. Neměl strach z  cizáků, byl obchodník. Někde směnil trochu soli, jinde valoun zlata a kůže na zimu šly stále na odbyt. Jeho stopa se nám na  chvilku ztrácí s  příchodem Keltů. Ti pár století před Kristem zaplavili údolí kolem Řípu a dodnes nikdo neví, kde se přesně vzali. Dole u Staré řeky Vltavy, na Závisti, kam se vlévala Berounka, postavili velké sídlo pro 40  000 svých lidí. Někde tam náš Krn pochopil, že v davu se dá dobře schovat, ale na cestách zas vydělat. A tak dělal průvodce na stezkách mezi opidy Keltů. Přeci to zde znal. Od Závisti po Hrazany a dál až k Alpám třeba pro sůl. Domů na kopec mezi řekami k Třeb-

sínu pro zlato a zas na jih až do Říma pro šperky, keramiku. Na  cestách se potkával s  posly vládců, viděl vraždy, z šera lesa pozoroval bitvy a sem tam někde nechal i svého potomka. Krn nebyl skoupý, ale nebyl rozdavačný. Krn uměl stát za svým. Jak to bývá, jeden přichází, druhý odchází, kde je Keltům konec a  již zemi zaplavují slovanské kmeny. Ten Čechův byl nejsilnější. Po Keltech zbylo jedno poučení. Sídlo si stavím na  kopci. Jednak dobře vidím do okolí, nezaplaví mě voda a pak na takové křižovatce – snad již zvané Kirnaz, se dá dobře obchodovat. Pár století před tím si Pilát umyl ruce a  nechal rozhodnout jiné o  ukřižování Krista.Ten vstal z mrtvých. Krn se poučil. Ten co chtěl pomoci byl tak nebezpečný, že byl popraven. Vážil si ho. Zázraku moc nevěřil a  když do  údolí na  soutoku obou řek přišli roku 933 našeho letopočtu bratři Benediktini a na ostrově začali stavět klášter na Ostrově, nejprve kroutil hlavou. Údolí, u  vody , ale bratři byli pracovití, písmo znali, jen zem, kde se usídlili, ne. Ves Krňany jim patřila. Krn byl opět potřeba. Znal stezky, hodně toho věděl z cest a rodiny již na vrcholu mezi řekami zdomácněly, tak se nebránil, ale svobodu si držel, i když musel z políček platit desátky. V  meziříčí, na  žulovém prstu mezi oběma řekami, vznikají díky pracovitým bratřím osady, obdělávají se pole, vzkvétá kultura. Na studeném žulovém základu se ničemu pořádně nedaří, až snad jahodám, ale dá se dole na řekách plavit dřevo a nahoře rodit děti. Krn vždy, když vystoupá

od jedné řeky k druhé, tak si u Krňan, kde již žijí tři rody Krňanských, na  chvíli sedne, probere, co se stalo v  domě u  křižovatky, něco pojí, a  zpátky

03 

06 

07 

12–13 

Krňanští z Krňan

200 let obyvatel Krňan a Teletína

110 let Sboru dobrovolných hasičů Teletína

Zastavení v újezdském kostelíku

Po tisíciletí ve zdejší krajině žili lidé. Ves Krňany je písemně doložena 953 let, ale křižovatka cest v meziříčí dvou řek je pradávná. Dnes je s příjmením Krňanská – Krňanský spojeno možná na dvě stě občanů a rodin. V doložitelných zápisech z minulých století jsou na území Krňan zmiňovány tři rody Krňanských. Jejich počet by dal na malou vesničku. Říká se jim ti z vsi Krňany a nebo se Krňany jmenují po Krňanských? Je dobré seznámit se s jejich historií. Je i tou naší. Radek Svoboda

do světa. Doma je chudoba, na cestách se spíš něco najde. Den cesty je velké město – Praha se jmenuje, dá se do něj splavit i s náklady po řece. To již bratři z řádu Benediktinů jsou v pánu. Husité si na ně došlápli. Klášter vypálili, voda ho roznesla. Přičinliví občané zbytky rozebrali na své domky. Krn věděl, že sídlo se staví na kopci a páni se střídají. Krn již nebyl sám. Rody Bobků, Hubičků, Kudrnů, Petrášků stály pevně na svých statcích. Jen ti Kraňských byli spíš na  kovářství, stavění nebo obchodování. Žádný statek. Dobré stavení a vztyčená hlava, svobodná mysl. To však již přišla doba, kdy hrůza druhé světové války, která předčila tu první, zaplavila všechny cesty a  Krn již dávno jako Krňanský byl vyhnán z domu. Němec se začal roztahovat, vše ničit. Po staletí se Krn vždy nějak s panstvem domluvil, ale nyní? Jen věděl, že žulový prst mezi řekami nikdo neodnese. Pár let uběhlo a všichni byli zpět. Přežil, oklepal se, začal znovu. Každý jeden z jeho rodu byl a je rozesetý po Čechách a na Moravě, v Austrálii, jinde ve světě. Zbyly Krňany, kde rod starosty Josefa Krňanského vymřel po přeslici, ale dcery tu byly dál. Jiný žije v Teletíně, jiný zase v Týnci, na Slapech a hodně je jich v Praze. Tak jak Krn chodil po světě a nechával vzkazy a své stopy. Takový byl Praotec Krn, který kouká z  nebe na své Krňanské a je spokojen, protože ví… Anebo také trochu jinak? × Václav Šmerák

ob s a h

Historie Krňan, Krňanských a dalších rodů z Krňan. Program setkání, v jehož závěru bude promítnut film režiséra Miroslava Josefa Krňanského z roku 1927. První světová bondovka v Čechách: Krásná vyzvědačka.

Seznamy obyvatel a všech narozených v obcích Krňany a Teletín v 18. a 19 století, které umožní po jednotlivých domech zajistit původní majitele nebo nájemce. Můžete zjistit základ pro svůj rodokmen.

Vzpomínka na zakladatele SDH Teletín, prvního jahodáře v Čechách Rudolfa Strimpla. Vysvěcení historicky prvního praporu SDH Teletín a kapličky sv. Jana Nepomuckého v Teletíně.

Oprava varhan kostela Narození Panny Marie ve Vysokém Újezdě. Štěpán Svoboda, organolog Arcidiecéze pražské a varhanářské řemeslo Petera Nožiny ml.

02  |  krňan Na závěr setkání Krňanských 22. 6. 2013 od 16.00 h, před Obecním úřadem v Krňanech promítáme:

Miroslav Josef Krňanský

Krásná vyzvědačka První československý velkofilm: Vyzvědačka cenzory nepřevezla Film natáčel jeden z tehdy nejslavnějších režisérů Miroslav Josef Krňanský, podílel se i na scénáři spolu s autorem knižní předlohy Josefem Adlerem.

Dobrý den, dostáváte do rukou občasník Sdružení Mezi řekami Krňan. Doufáme, že vždy jednou ročně vydáme při některé příležitosti podobné vydání. Nezaručujeme, že se bude opět jmenovat Krňan. Příští rok nás čeká 635 let obce Teletín a  třeba to bude Tele. Co zůstane vždy – to že bude vycházet občas a  vždy vedle hlavního tématu – tentokrát setkání Krňanských v Krňanech – vždy shrne, co jsme za uplynulé období udělali… Dnešní vydání není jen sumář činností posledních tří, čtyř let. On je především poděkováním. V kostelíku, kde dosud nebývaly pravidelné koncerty, se dvakrát třikrát do roka sejdou výteční muzikanti a  vděční posluchači. Festival Podblanický podzim zde dostal nádherné komorní prostředí a láká špičkové hudebníky, zpěváky. Projekt Ohlédnutí znamenal pro širší veřejnost Čech a Moravy zjevení smutné historie II. světové války, která se odehrála za humny Prahy. Sešli jsme se v Senátu Parlamentu ČR. Ne se senátory, ale na paměť obdobného setkání po  skončení války, kdy starostové zdejších obcí žádali pomoc. Nakonec si všichni museli pomoci sami. Poučeni jsme nic nežádali,jen jsme si zavzpomínali. Účast byla spontánní, nebylo volných židlí. Naši historii jsme vykřičeli do  světa, ale staré rány bolet nepřestaly. Vydali jsme tři knížky: Mezi Vltavou a  Sázavou, Almanach – Vystěhování, Toulky mezi Vltavou a Sázavou a natočili dokumentární film Vystěhování. Jsou v  knihovnách po  celé republice, ve  školách Středočeského kraje, u  tisícovek čtenářů. To, co se mnohdy tradovalo jen ústně, dnes je uloženo písemně pro všechny budoucí generace. Zaznamenali jsme desítky vyprávění pamětníků a zřídili Fond Ohlédnutí, který bude dál sbírat paměti regionu a  umožňovat jejich zveřejňování. Na  jedno malé sdružení možná až dost. A na závěr? Rád bych připomněl ještě jednoho člověka. Je příkladem pracovitosti a duševní síly. Žil na přelomu 19. a 20. století a jmenoval se Rudolf Strimpl, první jahodář v Čechách. Byl to především hloubavý člověk. Ze svých cest po  Evropě a  Americe přivezl řadu zajímavých zkušeností ze zemědělství a  nezištně se o  ně dělil. Chudé Povltaví získalo díky jemu a jahodám na čas obživu. Dnes nedoceníme jeho činnost, ale může nám být v ledačem příkladem. Jeho duch je jistě i dnes mezi námi. Pomoc lidí, spolupráce se starosty regionu při realizaci našich projektů o tom nepochybně svědčí. Za Sdružení Mezi řekami všem spolupracovníkům děkujeme. Václav Šmerák, předseda sdružení Radek Svoboda, Miroslava Pelíšková [email protected] www.mezirekami.cz

T ir á ž Příležitostný tisk věnovaný setkání Krňanských v Krňanech 22. června 2013 Občasník Sdružení Mezi řekami

Vydavatel: Sdružení Mezi řekami Šéfredaktor: Václav Šmerák [email protected], mob. 603196678 Adresa redakce: Krňany 86, pošta Netvořice, 257 44 Jazyková spolupráce: Irena Pospíšilová Grafické studio: Pavlína Najfusová Tisk: Oricon, tiskárna Hradištko

Fond Ohlédnutí Motto: Národ, který zapomene na utrpení předchozích generací, na svou historii, je odsouzen k tomu tato utrpení prožít znovu ... Cílem fondu je dokumentovat a zachovat povědomí o  vystěhování obyvatel Neveklovska, Benešovska a Sedlčanska za II. světové války ve středních Čechách na území mezi Vltavou, Sázavou, Benešovem a Sedlčany. Fond zejména umožní rozšiřování současných publikací a  dokumentárních filmů s  touto tématikou do  základních a  středních škol, bude poskytovat podkladové materiály pro publikování v  regionálních i  celostátních médiích a  podpoří snahu o  vědecké a  literární zpracování této části dějin ČSR. Bude také pomáhat v mapování osudů židovské komunity žijící na  vystěhovaném území za spolupráce s českou obcí židovskou. Fond bude dále popularizovat tuto tématiku v  celé ČR s  cílem upozornit na  mnohdy opomíjený historický fakt dějin II. světové války a společně s obdobnými regiony, jako bylo Vyškovsko na Moravě nebo okolí Milovic a  Brd, připraví odbornou konferenci na toto téma. Sdružení obcí Neveklovska a  Sdružení Mezi řekami vkládá do fondu po 100 ks publikací „Almanach – Ohlédnutí“ věnovaný vzpomínkám vystěhovaných obyvatel regionu, 100 ks knihy o historii regionu „Mezi Vltavou a Sázavou“ a 100 ks dokumentárního filmu „Vystěhování“ Václava Šmeráka a Josefa Dlouhého. Publikace a film budou určeny pedagogům, kteří vyučují dějepis, a  do  regionál-

„Maďarsko po  Trianonském míru v  roce 1920 ztratilo velkou část svého území a jedna část, která připadla konkrétně Československu, bylo i Slovensko. Takže samozřejmě z  tohoto hlediska Maďaři neustále po  celou první republiku požadovali ná-

ních knihoven. Fond bude pracovat pod záštitou Senátu Parlamentu ČR, Výboru pro vzdělání, vědu a kulturu, lidská práva a petice a emeritního senátora Karla Šebka, dále pod záštitou Vojenského historického ústavu, ve spolupráci s Akademií věd a Státním okresním archivem v Benešově a dalšími organizacemi. Odbornou práci fondu bude řídit vědecká rada. Fond je otevřený dalším aktivitám občanských sdružení i jednotlivců a vyzývá je ke spolupráci. Fond bude zveřejňovat veškeré informace a podnětné práce studentů, články publicistů a odkazy na webových stránkách www. mezirekami.cz. Nacistická Vyhláška vyvěšená ve všech obcích, kterých se týkala I. fáze vystěhování

Ohlédnutí a poděkování

H

ermína, vyzvědačka Ardenska, v němž vládne diktátor de Costa, se setkává s inženýrem Hornofem, občanem sousední mírumilovné Mauretánie. Hornof se do  krásné ženy zamiluje, ale tuší její nepřátelskou činnost… Tak začíná první československý velkofilm, který měl po cenzurních zásazích premiéru 9. března 1928. Bondovka v československém vydání vznikala v  roce 1927 s  rozpočtem 400 tisíc korun, což byl dvoj– až trojnásobek obvyklých nákladů na  film. Točilo se v Praze, Bratislavě, Rakousku i Německu. Filmaři si dopřáli třeba scénu s  autem padajícím do rokle a nešetřili ani na reklamě – po Praze jezdila tramvaj v barvách Krásné vyzvědačky. Film natáčel jeden z tehdy nejslavnějších režisérů Miroslav Josef Krňanský. Do  titulní role obsadil Bronislavu Livii, hvězdu němého filmu, jejíž život je obestřen tajemstvím. Narodila se v  roce 1901 v japonském Nagasaki, žila snad i v Rumunsku a na počátku dvacátých let se objevila v Praze. Zahrála si mimo jiné i ve slavném Erotikonu (1929) režiséra Gustava Machatého, Krňanského přítele z  dětství. Byla to velice atraktivní žena, která ale skončila s nástupem zvuku, protože neuměla dobře česky, popsala konec Liviiny filmové kariéry historička Národního filmového archivu Eva Urbanová. Zdálo se, že úspěchu nic nestojí v cestě. Zasáhly do ní ale státní úřady. A co se cenzorům na dobrodružném a  i  poněkud naivním filmu nelíbilo? Láska k vlasti, přesněji nepřátelství vůči sousednímu Maďarsku. Krásnou vyzvědačku Hermínu podezřívá její nápadník, že v  maďarských službách zradila Československo. Ukradla důležité vojenské materiály o jeho obraně a předala je nepříteli.

70 let od zahájení I. fáze vystěhování obcí mezi Vltavou a Sázavou za II. světové války

OHLÉDNUTÍ

Vzpomínková setkání k 70. výročí vystěhování Benešovska, Sedlčanska a obcí Neveklovska BŘEZEN SENÁT PARLAMENTU ČR 15. 3. 2012 – OHLÉDNUTÍ – setkání pamětníků vystěhovaných obcí, historiků, starostů obcí a občanů. Vystoupí senátor Karel Šebek, místostarosta Neveklova; poslanec Jan Vidím, předseda Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR; Mgr. Michal Sejk, Státní okresní archiv Benešov; PhDr. Karel Straka, Ph.D., Vojenský a historický ústav Praha; Mgr. David Hroch, ředitel Městského muzea Sedlčany; JUDr. Tomáš Kraus, předseda Federace židovských obcí v ČR; publicista Vladimír Kučera, Historie.cs; historik Mgr. Jan Vajskebr; doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Historický ústav AV ČR; prof. Eliška Horelová, spisovatelka, čestná občanka Neveklova; Tomáš Zouzal, historik; Václav Šmerák, dokument Vystěhování. www.mezirekami.cz

1942–1945

STRANNÝ 6. 7. 2012 – Posezení u Obecního úřadu

TISEM 14. 7. 2012 – Fotbalový turnaj MARŠOVICE 21. 7. 2012 – 90 let TJ Sokol Maršovice, 9.00

NETVOŘICE 1. 4. – 30. 9. 2012 – Výstava k 70. výročí vystěhování v Městském muzeu v Netvořicích

TŘEBSÍN 18. 8. 2012 – Ohlédnutí – Festival dokumentárních filmů z historie II. světové války v Čechách, hotel U Novotných a restaurace u Dolejšů. Pořádáno ve spolupráci s cyklem pořadů Historie.cs, publicistou Vladimírem Kučerou a Českou Třebsín televizí, Sdružení Mezi řekami. Projekce filmů: Spirála nenávisti, Ukradená Země, Vystěhování. Cvičiště Benešov – vstup zakázán!, Příběh orného pole, Důl Richard, Bezdomovci ze cvičiště, Poslední koncert Jana Kubelíka, Neznámí hrdinové, Vymýtit i s kořeny – k poctě Daniely Kučerové.

BENEŠOV 19. 4. 2012 – Uctění památky amerických letců, připomínající oběti nesmyslného počínání příslušníků SS, kteří doslova v posledních dnech druhé světové války zavraždili u Konopiště osm letců. Devátého amerického letce pak našli Němci v Heřmaničkách. I ten byl na místě zastřelen.

TELETÍN 28. 4. 2012 – Zbrojnice SDH Teletín – vernisáž stálé expozice dokumentárních materiálů z období II. světové války, historie jahodářství v Čechách spojená s Rudolfem Strimplem, spoluzakladatelem SDH Teletín, 14.00

KRŇANY 18. 8. 2012 – Vzpomínkové posezení, TJ Krňany, Neveklov NETVOŘICE 18. a 19. 8. 2012 – Vzpomínková akce o Netvořické pouti, výstava fotografií a archiválií v Městském muzeu a v rodácké trafostanici. Spolek rodáků a přátel muzea v Netvořicích a Městské muzeum Netvořice

KVĚTEN MARŠOVICE 12. 5. 2012 – Okrsková soutěž v požárním sportu, 11.00

ZÁLESÍ 26. 8. 2012 – Pohádkový les, 14.00

JABLONNÁ NAD VLTAVOU 12. 5. 2012 – Okrsková soutěž v požárním sportu, 12.00

ZÁŘÍ

KRŇANY květen 2012 – Okrsková soutěž v požárním sportu

TISEM 1. 9. 2012 – Buřtochod

ČERVEN

NEVEKLOV 7.–9. 9. 2012 – Filmový festival – kino Neveklov – hrané filmy s válečnou tematikou

MARŠOVICE 1. 6. 2012 – Noc kostelů, kostel Zvěstování P. Marie, 19.00

NEVEKLOV 8. 9. 2012 – hlavní část oslav 10.00 – Kostel sv. Havla, mše se vzpomínkou na všechny vystěhované 13.00 – Pietní setkání na náměstí Jana Heřmana – Křest Almanachu – Ohlédnutí, sestaven ze vzpomínek pamětníků vystěhování na Neveklovsku – Výstavní síň města Neveklova – Historické dokumenty z období vystěhování Neveklovska 16.00 – Beseda s pamětníky a promítání dokumentárních filmů o Vystěhování, aula ZŠ Neveklov – Synagoga – výstava dokumentů Sedlčanského muzea – Festival hraných filmů s tematikou II. světové války v Čechách

TISEM 2. 6. 2012 – Dětský den

J. Vrbovec, Netvořice/Mirošovice

NEVEKLOV 9. 6. 2012 – Neveklovské běhy v parku – 2. ročník NEVEKLOV 11. 6. 2012 – zahájení 42. ročníku výstavy dětských výtvarných prací s mezinárodní účastí „Svět očima dětí“. Tematické práce k vystěhování Neveklovska, pořádá ZŠ Neveklov

BĚLICE 8. 9. 2012 – koncert – Kostel sv. Máří Magdaleny Bělice, vystoupí René Kubelík: housle, Miloslav Klaus: kytara, 18.00

STRANNÝ 16. 6. 2012 – Bílé vdovy, divadelní představení, hraje OS Zornice Maršovice, na návsi, 21.00 KRŇANY, NETVOŘICE 16. 6. 2012 – Místní škola v Krňanech – pamětní výstava historických fotografií žáků školy, výstava dětských kreseb ZŠ Netvořice. Z Netvořic do Krňan, vzpomínková cesta Jak se chodilo za války do školy 5 km pěšky. Spolek rodáků a přátel muzea v Netvořicích a Základní škola Netvořice, Sdružení Mezi řekami, 14.00

VYSOKÝ ÚJEZD 8. 9. 2012 – 110 let Sboru dobrovolných hasičů ve Vysokém Újezdu

VYSOKÝ ÚJEZD 16. 6. 2012 – Vysoký Újezd s osadou Větrov, Teletín, Krňany, koncert Marty Kubišové v kostele Panny Marie ve Vysokém Újezdu, Sdružení Mezi řekami, 18.00

Vysoký Újezd

NETVOŘICE 8. 9. 2012 – 130 let založení Sboru dobrovolných hasičů Netvořice

RABYNĚ – BLAŽENICE 16. 6. 2012 – 75 let založení SDH Blaženice, vystoupí děti z MŠ Neveklov s lidovými písněmi, Strahovský pěvecký sbor. 11.00

NEVEKLOV 9. 9. 2012 – „Sejdeme se po válce v sokolovně“ – 15.00 posezení s venkovskými kapelami k poslechu i tanci, pořádá TJ Sokol Neveklov

HRADIŠTKO 15. 6. 2012 – Hradištko – zámek, vernisáž expozice o koncentračním táboře Hradištko a jeho obětech. Výstava fotografií, dokumentů a záznamů vzpomínek přeživších vězňů, česká premiéra francouzského dokumentu o koncentračním táboře Hradištko, 18.00

LEŠANY 22. 9. 2012 – 110 let založení Sboru dobrovolných hasičů – SDH Lešany, Výstava a seminář v Lešanském zámku. Vojenské muzeum v Lešanech – ukázka zbraní z období II. světové války

Hradištko, koncentrační tábor

VÁCLAVICE 28. 9. 2012 – Pietní vzpomínka na závěr vzpomínkových akcí k 70. výročí vystěhování okresů Benešov, Sedlčany a obcí Neveklovska NETVOŘICE 24. 11. 2012 – 64. valná hromada Spolku rodáků a přátel muzea v Netvořicích. Setkání pamětníků, promítání dokumentů, přednáška

NETVOŘICE 16. 6. 2012 – Na věčnou paměť zahájení vystěhování před 70 lety vysazení vzpomínkového stromu. Vedle něj bude usazen žulový kámen s mosaznou deskou s textem připomínajícím tuto událost – NEZAPOMENEME. Spolek rodáků a přátel muzea v Netvořicích

VRCHOTOVY JANOVICE – Vzpomínkové setkání PODBLANICKÝ HUDEBNÍ PODZIM – v rámci hudebního festivalu budou vzpomenuty události II. světové války v regionu

NETVOŘICE 19. 6. 2012 – Při příležitosti netvořické pouti v rámci „Netvořických dvorků“ uspořádá o.s. KOLNA k 70. výročí vystěhování živou připomínku této události KRŇANY 23. 6. 2012 – 100 let Sboru dobrovolných hasičů SDH Krňany a 60 let SDH Třebsín

CELKOVÉ DŮSLEDKY „HOSPODAŘENÍ“ V REGIONU 1942–1945

NEVEKLOV 23. 6. 2012 – Koncert, kostel sv. Havla, vystoupí Jiřina Marková – Krystlíková, 17.00

17 647 osob vystěhováno 188 domů zničeno 296 obytných budov poškozeno velmi těžce 2 475 budov poškozeno těžce 264 studní zničeno zničeny kilometry kanalizace a elektrického vedení silně poškozeny byly kostely a cesty

MARŠOVICE 30. 6. 2012 – MARŠCUP – turnaj v malé kopané, 9.00 KRŇANY 30. 6. 2012 – Turnaj v malé kopané, pořádá TJ Krňany ČERVENEC NEVEKLOV 5.– 8. 7. 2012 – Výstava obrazů a fotografií ZŠ J. Kubelíka Neveklov

Fond Ohlédnutí Na zasedání komise Fondu Ohlédnutí 14. 6. 2013 byly zhodnoceny práce zaslané do fondu v pololetí 2013. Práce žáka ZŠ Netvořice Martina Šindeláře je otištěna na straně 14. Práce studentů Obchodní akademie Neveklov – studentský film: Ladislava Kořínková Kristýna Jarešová 2. roč. – autorky, filmoví spolutvůrci: Pavlína Černá, Ivo Stroschnaider a Tomáš Reichenauer, 2. roč. bude promítnut v rámci setkání Krňanských a scénář vystaven na www.mezirekami.cz společně s kresbami žáků ZŠ Netvořice Dominiky Jungmanové, Lenky Molíkové a Dominiky Novotné. Další práce budou vyhodnoceny v Sedlčanech v říjnu 2013. Bude je například zastupavot práce ZŠ Konečná, záznam vyprávění Jaroslava Nádvorníka a další práce.

SRPEN

MARŠOVICE 7. 4. 2012 – Jarní svod loveckých psů, Na Kantoráku, 9.00

MARŠOVICE 2. 6. 2012 – Dětský den, 13.00

Zdroj ČT – cyklus Reportéři

BUKOVANY 28. 7. 2012 – Bukovany – setkání českých obcí s názvem Bukovany – Výstava historických dokumentů a fotografií, přehlídka dětských kreseb

DUBEN

Senátor Karel Šebek, místostarosta Neveklova

MSTĚTICE 6. – 7. 7. 2012 – 40. ročník fotbalového turnaje, 9.00

TŘEBSÍN 14. 7. 2012 – Třebsínská zvonička, Country festival, vzpomínka šerifů osad na řece Vltavě a Sázavě na dobu vystěhování osad za II. světové války

vrat do  svého předchozího velkého Uherska,“ vysvětlil dobový kontext historik Jaroslav Šebek. Navíc film se u  některých postav inspiroval skutečnými osobami, které byly pro cenzory lehko rozpoznatelné – například proradný plukovník Egressi, jehož stát je zobrazen jako ponurá země, v  níž lidé trpí pod tyranií diktátora, se podobá maďarskému vůdci Miklósi Horthymu. Cenzura v podstatě musela zasáhnout, domnívá se historik Jaroslav Čvančara. Možná na pokyn ze strany československé diplomacie anebo zpravodajské služby, odhaduje. Proč pouští censura blbé americké krváky bez uzardění, ale dovede vzíti nejpřísnější hledisko na  český výrobek s  trochou senzačního námětu? ptaly se některé tehdejší noviny. Cenzurní komise nakonec snímek do  kin pustila na  jaře 1928, ovšem ne bez podmínek. Československo se muselo změnit na Mauretánii, zatímco z Maďarska se stalo Ardensko. Autor románové předlohy a spoluautor scénáře Josef Adler na úpravách nechtěl nebo nesměl spolupracovat. 10. března 1928, tedy pár dní po premiéře, mu distributor La Tricolore napsal následující dopis: Vystřižení titulku a  vaší fotografie stalo se na rozkaz pana ministerského rady Anderse. Na tento rozkaz budou dnes odpoledne přelepeny v Praze všechny plakáty, které obsahují vaše jméno. Cenzurovanou verzi prvního československého velkofilmu má uloženou Národní filmový archiv, který film zapůjčil na  projekci při setkání Krňanských v Krňanech. ×

Výtvarné práce ZŠ J. Kubelíka, Neveklov „Neveklovsko 1942“, Kristýna Vaněčková 9.B

Podrobnější infomace naleznete na webových stránkách www.neveklovsko.unas.cz a jednotlivých obcí. Informace Sdružení Mezi řekami: www.mezirekakami.cz, kde je vystavena publikace Mezi Vltavou a Sázavou s kapitolou Vystěhování a DVD s dokumentem Vystěhování o historii regionu za II. světové války a informace o chystaném Almanachu Ohlédnutí. Vše naleznete také v Infocentru Sdružení obcí Neveklovska, Jana Heřmana 83, Neveklov, tel. 317 741 207, mail: [email protected].

DALŠÍ VZPOMÍNKOVÉ AKCE PROBĚHNOU VE VYSTĚHOVANÝCH OBCÍCH: Tuchyně s osadou Lhota Maskovice Dalešice Jablonná s osadou Nebřích Břežany s osadou Vensov Hostěradice s osadou Rakousy Kamenný Přívoz

Organizační stránky fondu bude zajišťovat Sdružení Mezi řekami a obce Neveklovska za spolupráce s obcemi Sedlčanska. Václav Šmerák, Sdružení Mezi řekami Karel Vojta, starosta obce Stranný Jan Slabý, starosta městyse Neveklov Karel Šebek, místostarosta Neveklova, emeritní senátor Finanční podpora fondu: Sdružení Mezi řekami: č.ú: 2000414288/2010, var. symbol 19424512

Dalešice při vystěhování

Výzva Spolku rodáků a přátel Netvořického muzea: Dne 16. června 2012 při všech vzpomínkových akcích ve všech místech, kde se bude událost připomínat, vysadit vzpomínkový strom na věčnou paměť zahájení vystěhování před 70 lety. Vedle stromu usadit žulový kámen a mosaznou desku s jednotným textem připomínajícím tuto událost – NEZAPOMENEME.

Projekt Ohlédnutí: V. Šmerák - Sdružení Mezi řekami, senátor K. Šebek, místostarosta Neveklova, Ing. Jan Slabý, starosta Neveklova, Sdružení obcí Neveklovska se starostou obce Stranný K. Vojtou, Klub českého pohraničí, občané a starostové obcí okresu Benešov a další. V případě, že není uveden čas zahájení akce, nebyl v době přípravy plakátu znám. Změna programu vyhrazena. Děkujeme všem za pomoc a spolupráci. Autoři projektu.

Kontakt: Fond Ohlédnutí Mob. 603196678, e-mail: [email protected]

K a l end á rium Irena Budweiserová 6. července 2013 18.00 h

Komorní koncert Kostel Narození Panny Marie ve Vysokém Újezdu

Netvořická pouť 17. a 18. srpna 2013 Známá tradiční okurková Netvořická pouť se koná 17. a 18. srpna 2013. O pouti se koná spousta zajímavých akcí, které připravují různé netvořické organizace. Návštěvníci poutě mají také možnost prohlédnout si netvořické muzeum, kde mimo nejrůznější sbírky je vystavena originální a vzácná týnecká kamenina. A o pouti

bude v muzeu výstava obrazů známého geologa Václava Cílka, nazvaná Svahilské pobřeží – africké imprese.

Netvořické dvorky 18. srpna 2013 Hudební festival

Evy Olmerové Pikovice 2013

10. srpna 2013

Výstava obrazů známého geologa Václava Cílka, nazvaná Svahilské pobřeží – africké imprese v netvořickém muzeu.

10. srpna 2013 uplyne 20 let od úmrtí vynikající jazzové zpěvačky Evy Olmerové, které nebyly cizí ani jiné hudební žánry, např. trampské písně, navíc bude mít zpěvačka příští rok kulaté

výročí narození. Prosíme pamětníky E. Olmerové o poskytnutí dokumentů a jakýchkoli vzpomínek na ni. Vyzýváme také místní hudebníky a zpívající trampy, aby se nám přihlásili. Část festivalového dne bude patřit právě jim. Martin Arden tel.: 728 368 831, Ludmila Kučerová: tel 695 785 024 bnode.cz/. Jsme na facebooku: www.facebook.com / Festival Evy Olmerové

krňan 

Krňany 2013, letecký pohled dokumentuje pradávnou křižovatku, na které se zejména v jihozápadním směru usazovali první obyvatelé pozdějších Krňan.

Historie Krňan Citujeme z publikace Mezi Vltavou a Sázavou – kapitola Krňany.

O

bec Krňany se skládá ze tří místních částí – Krňany, Teletín a Třebsín. Z  pohledu historických písemných pramenů jsou „nejstarší“ Krňany (Antonín Profous, Místní jména v Čechách, II, Praha 1949, s. 411 – Krňany; IV, Praha 1957, s. 321 – Teletín, s. 367 – Třebsín; dále jen Profous). Nejstarší zmínka o Krňanech byla učiněna v  listině českého knížete Vratislava II., kterou benediktinskému klášteru sv. Jana Křtitele na Ostrově daruje vsi Krňany, Všetice a Nové Sedlo (villam Chrynany – Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae, Tomus I., Pragae 1904 – 1907, č. 83, s. 89; dále jen CDB). Uvedená listina se nezachovala, ale o darování knížete Vratislava se zmiňuje listina krále Přemysla Otakara I. datovaná 17. 1. 1205 a potvrzující ostrovskému klášteru jeho statky (viz níže). V  pořadí druhou zmínku o  Krňanech přináší listina krále Přemysla Otakara I. datovaná 17. 1. 1205. Král konfirmuje klášteru na  Ostrově práva, platy a darování. Součástí listiny je zmínka o darování vsí Krňany (Chrynany), Všetice a Nové Sedlo knížetem Vratislavem (CDB, II, Pragae 1912, č. 359, s. 379 – 383). Listina se nedochovala v originále, ale jen v opisech (například v archivu v Třeboni). Historiky je považována za  falzum ze 13. století. Její obsah však je vnímán jako odrážející majetkové poměry ostrovského kláštera ve 13. století. Změnu ve vlastnictví obce Krňany ve prospěch kláštera benediktinek při bazilice sv. Jiří na  Pražském hradě potvrzuje nedatovaná listina krále Přemysla Otakara I. abatyši Anežce (králova dcera). Král konfirmuje klášteru držení statků a  svobod. V  řadě vyjmenovaných vesnic jsou zmíněny i  Krňany (Kirnaz – CDB, II, Pragae 1912, č. 378, s. 418 – 423). Papež Řehoř IX. vydal 2. 7. 1233 listinu, kterou klášteru sv. Jiří na  Pražském hradě potvrzuje dr-

|  03

Ostrovský urbář uvádí také platy ze vsi Třebsín (Trzebsin). Bylo odváděno z  devíti lánů ve  dvou termínech – o  svátku sv. Jiří a  sv. Havla – vždy po 18 groších z každého lánu. Vedle toho byla stanovena povinnost dvou dní práce s potahem na poplužním dvoře v Řeni a naturální dávky – šest kuřat někdy v době mezi svátky sv. Martina (11. 11.) a Narození Páně (24. 12. – Vánoce; DRC, s. 58). Jak je patrné, tak Třebsín byl větší než Krňany o více než tři lány. I zde byl vytvořen jmenovitý seznam všech poplatníků. Byli to – Havel, Maříček, Kliment „Chilca“, Soběhrd, Petr, Kliment Racek, Smetana Ješek, Matěj, Jindřich a  Mikšík. Ti úhrnem platili ročně 5 kop a  24 grošů (DRC, s. 62) – tedy méně jak v Krňanech. Teletín se v písemných historických pramenech poprvé připomíná v roce 1379 a je zmíněn v soudních aktech pražské konzistoře (Profous, IV, 1957, s. 321). Ves byla rozdělena mezi několik vladyckých rodů a z dnešního pohledu jsou vlastnické vztahy značně nepřehledné a  obtížně rekonstruovatelné. Část pravděpodobně patřila také pražskému arcibiskupství, jehož konzistoř v uvedeném roce 1379 řešila nějaký spor. Rozdělení vsi trvalo i v 16. století, kdy část v roce 1563 patřila k Tloskovu a část k  Nedvězí (August Sedláček, Místopisný slovník historický Království českého, b. d. a m. v., a. 880). V  roce 1563 byl držitelem Tloskova a  zároveň Neveklova Adam Řepa z Neveklova, který tehdy učinil vklad o svém majetku do Desek zemských. Adam Řepa zemřel v  roce 1574 jako poslední člen rodu a  po  něm dědil Bernard Hodějovský z  Hodějova (August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého, XV., Praha 1927, s. 123 – 125). Nedvězí držel Jan Nedvězský z Nedvězí (+ 1585). Zásadní změny ve struktuře feudální držby přinesly husitské války. A to zejména na úkor církevních institucí. Klášter Ostrov byl zničen a jeho majetek rozchvácen. V roce 1437 zapsal císař Zikmund ves Krňany a další statky Pešovi ze Sedlčan (Archiv český, 2, Praha 1842, č. 278, s. 176; Peša ze Sedlčan je rodově a heraldicky neidentifikovatelná osoba.). Ve stejné době patřil Třebsín k panství Lešany v držení Jana Řitky z Bezdědic. A Teletín z části k Nedvězí, které měli bratři Zdeněk a Martin z Nedvězí. Mimořádně komplikované majetkové vztahy a příslušenství jednotlivých vsí k  různým panstvím, v držení střídajících se vlastníků, ukončilo období pobělohorských konfiskací. V roce 1627 koupil například Michna od Kryštofa Šimona hraběte z Thunu statek Libeň a ten připojil k panství Dolní Břežany, který koupil ve shodném roce od  Kateřiny Polyxeny z  Donína, roz. Hruškové z Voděrad. Pavel Michna z Vacínova, potomek měšťana z Budyně nad Ohří, zemřel v roce 1632 jako nesmírně bohatý šlechtic. Jeho dědictví však prohospodařily další generace. Lešany, jejichž součástí byly Krňany, Teletín a  nakonec i  Třebsín, získala metropolitní kapitula při katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Ta zde byla vrchností až do konce patrimoniální správy, kterou v roce 1850 nahradila správa státní, zřízením okresních soudů, okresních, městských a obecních úřadů. Lešanský statek měla kapitula až do roku 1949. × Stanislav Kasík, Heraldická kancelář „Dauphin“ (www.mezi rekami.cz)

Krňany – kaplička P. Marie, za kterou je vidět jeden z původních domů Krňanských. Začátek 20. století

Současný pohled s pamětním kamenem 950 let Krňan

žení všech statků a svobod. Ve výčtu vsí patřících klášteru jsou zmíněny i Krňany (Krinas – Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, Pars I., Pragae 1855, č. 810, s. 379 – 381; dále jen RB). Držení Krňan klášterem sv. Jiří na Pražském hradě bylo jen dočasné. Na  počátku 14. století byla ves opět v  držení ostrovského kláštera. To potvrzuje listina papeže Klimenta V. z  13. 12. 1310, kterou klášteru sv. Jana Křtitele na Ostrově potvrzuje držení statků a  svobod. Krňany jsou ve výčtu celé řady vsí zmíněny pod jménem „Kirneni“ (RB II., Pragae 1882, č. 2243, s. 971 – 972). Listina vedle vsi Krňany zmiňuje také následující vesnice z  jejího okolí na  obou březích Vltavy a  Sázavy: Libeň, Okrouhlo, Březová, Oleško, Záhořany, Petrov, Sázava, Pikovice, Hradištko, Třebsín, Hostěradice, Maskovice, Všetice, Ouštice, Soběšovice, Neštětice, Zaječí, Blažim, Nahoruby, Bělice, Keleč, Nebřich, Loutí, Třebenice, Štěchovice, Masečín, Hvozdnice, Bratřínov, Boja-

novice, Měchenice, dvůr Řeň a přívoz v Čakovicích. V  této listině je také činěna první zmínka o  Třebsínu (Trsebsin) zachovaná v  písemných historických pramenech. Krňany patřily ostrovskému klášteru již natrvalo, jak potvrzuje klášterní urbář sepsaný v roce 1388 za  opata Mstislava. Urbář registroval platy, které klášteru příslušely z jednotlivých vsí a od jednotlivých hospodářů (Decem registra censuum Bohemica, edit. Josef Emler, Praha 1881, s. 53; dále jen DRC). Z Krňan bylo placeno z pěti a půl lánu po  35 groších z  každého z  nich v  jednom termínu. S  tím byla spojena povinnost dvou dní práce s potahem na dvoře v Řeni a odvod naturálních dávek v podobě vajec a kuřat (DRC, s. 57). Zápis také jmenovitě uvádí poplatné vlastníky lánů – Vacek, Jenek, Beran, Jakub, Beneš, Řeháč, Vítek, Mikuláš syn Slaviborův. Seznam poplatníků nám umožňuje poznat po jménech nejstarší poznatelné obyvatele vsi. Celková suma z Krňan pak byla 6 kop, 40 grošů a 6 halířů (DRC, s. 62).

V publikaci Mezi Vltavou a Sázavou V. Šmeráka naleznete další podrobnosti v kapitole Krňany.

Pamětní deska Rudolfa Strimpla na Chlistově Dne 6. července 2013 uctí na Chlistově památku Rudolfa Strimpla občané Teletína a okolních obcí v rámci oslav 110. výročí SDH Teletín (1903–2013), jehož byl Rudolf Strimpl zakladatelem.

Významnou součástí historie obce Krňany je tradice pěstování jahod. Rudolf Strimpl, správce hospodářského dvora na Chlistově v Teletíně, si nechal po svých cestách po Americe poslat z USA sadbu polních jahod. Pěstování jahod se zde rychle rozšířilo a  stalo důležitým zdrojem příjmů zdejšího obyvatelstva. Jahodami byl zásobován arcivévodský zámek v  Konopišti a také trhy v Praze. Ještě v 60. letech 20. století mělo pěstování jahod v Krňanech mezinárodní věhlas, přesto pěstování ve  velkém postupně upadalo. I  tak jsou Krňany a Teletín odbornými publikacemi již natrvalo považovány za kolébku pěstování jahod v Čechách.×

Jiří Horečka z Netvořic vyčistil pamětní desku Rudolfa Strimpla na Chlistově z roku 1937 v pátek 31. června 2013, před povodněmi. Děkujeme, Jirko!!! Spolek rodáků a přátel muzea v Netvořících. Připojují se i občané Teletína.

04  |  krňan

Pátrání po rodinách Krňanských z Krňan Setkání 22. června 2012. Další z kapitol dějin obce Krňany, která bude mít své místo v chystaném druhém dílu Toulek mezi Vltavou a Sázavou. Historie setkání a jak dál

V  době příprav oslav 950 let obce Krňany vznesl Radek Svoboda z  Krňan dotaz, kdo něco ví o  rodech Krňanských z  Krňan. Kromě matných vzpomínek několika rodáků se nepodařilo zjistit

takřka nic. Oslavy přešly, vzpomínalo se na  vystěhování obce za  II. světové války, od  kterého uplynulo v roce 2012 již sedmdesát let, a v seznamech vystěhovaných z celého regionu se objevovalo několik jmen Krňanských. Mirka Pelíšková

ze starého selského rodu Bobků postupně kontaktovala dřívější obyvatele Krňan a Radek Svoboda s  manželkou připravil dostupný seznam Krňanských z  Čech a  Moravy. Zjistilo se, že ponejvíc držitelů příjmení Krňanská – Krňanský je v Praze

a  středních Čechách. To signalizovalo, že Krňany jako jediné tohoto jména v  republice mohou mít s těmito rody něco společného. Další Krňanští jsou roztroušeni na Moravě a někteří třeba až v Austrálii. Aby bylo možné ověřit, kolik žilo Krňanských v  Krňanech alespoň v  posledních třech stoletích, spojil se Václav Šmerák s Mgr. Milošem Pokorným a  požádal ho o  genealogické zpracování rodu Krňanských. Podařilo se zajistit kompletní seznam pokřtěných dětí, narozených mezi roky 1700 a 1725 v Krňanech a Teletíně. Údaje přetištěné na následujících stránkách pocházejí z  farních knih pokřtěných ve farnosti Netvořice, dnes uložených v SOA Praha. Data poskytují přehled nejen o tehdejší porodnosti (v obou obcích se například během 25 let narodilo shodně 557 dětí), ale i seznam příjmení, která v obcích tou dobou figurovala. Seznamy jsou řazeny abecedně; první je uveden otec, dále jeho manželka a následuje výčet jejich dětí v uvedeném období. Rody Krňanských jsou zde výrazně vyznačeny. Do budoucna také doplníme seznam dřívějších obyvatel obou obcí ze Soupisu poddaných podle víry z roku 1651. Na  setkání se pokusíme zmapovat z  ústního podání vzpomínky rodin navázaných nebo příbuzensky spojených s  rody Krňanských z  Krňan. Víme, že ještě v 19. století se jednalo o tři rodiny. Na fotografiích na této straně jsou ukázány tři domky, které jednotlivé rody obývaly a které již vlastní jiní majitelé. Postupně shromáždíme dostupné informace, které otiskneme v  chystaném druhém dílu Toulek mezi Vltavou a  Sázavou, vyjde příští rok v dubnu. První vydání se setkalo s velkým zájmem. Záměrem je dostat informace o hledání kořenů rodu Krňanských z  Krňan do  celé republiky a doufáme, že za rok, na dalším setkání, poodhalíme roušku minulosti jak obce Krňany, tak rodu Krňanských zase o trochu více. Sdružení Mezi řekami děkuje také za  podporu obce Krňany a  dalších sponzorů a  přispěvatelů na toto setkání. × Václav Šmerák

Paní Jarmila Rysková z Netvořic odpovídá na otázky Radka Svobody a vzpomíná na Krňanské rodiny z Krňan.

Původní dům rodiny starosty Krňanského od křižovatky. Rod zde vymřel po přeslici

Fota rodiny Rysků

Historická křižovatka obce Krňany vznikla na pradávných stezkách mezi povodím Vltavy a Sázavy

Pátrání po rodinách a historii rodů Krňanských začalo před třemi lety při slavnostech 950 let Krňan

Libuše Stibůrková vzpomíná na původní obyvatele domu, o kterých již slyšela jen z doslechu – rodině Krňanských a starostovi Krňaském z křižovatky

Domek další rodiny Krňanských stojící nad statkem rodu Bobků, dnes Pelíšků

Starosta Krňanský z domu na křižovatce

krňan 

|  05

Občané Krňan u základního kamene budoucí krňanské školy – rok 1926. Zde někde stojí takā rodiny Krňanských

Jiří Krňanský se ujímá chalupy v Krňanech čp. 3

Jan Krňanský se roku 1784 ujímá chalupy v Krňanech čp. 2

Který z občanů před hospodou u Tůmů je asi Krňanský – období po I. svět. válce

Dům obývaný původně další z rodin Krňanských

Za slavnostním nástupem při oslavě 950 let Krňan je vidět dům jedné z rodin Krňanských

Mirka Pelíšková a Jelínkovi, kteří obývají dům nad kapličkou P. Marie, kde žila další z rodin Krňanských

Sl av ní držitelé jmén a K rň a nsk ý

Potom byl angažován ke spol. „Chicagofilm“ pro film „Vdavky Nanynky Kulichovy“. Krňanský dosáhl tímto svým úspěchem velkého morálního i finančního úspěchu a  zasloužil se tímto svým filmem o  zahájení vzestupné éry domácí filmové produkce, která je od roku 1921 patrná. Pražské kino „Adria“ hrálo film s úspěchem po dlouhou řadu týdnů a zaplatilo samo jeho celý výrobní náklad. „Vdavky“ upozornily na český film i vrstvy obecenstva, které do té doby zůstávaly cizí filmovým pokusům a vzbudily zájem finančních skupin o filmovou výrobu, která může být tak rentabilní. Tento veliký úspěch získal Krňanskému pochopitelně tak dobré jméno, že dosáhl za  několik let své další působnosti brzy rekordu mezi českými filmovými režiséry svými filmy. Mezi předlohami jeho scenarií bylo možno nalézti dobrá jména české literatury od Němcové přes Klecandu, Herrmana až po  Svobodovou. Natočil mimo jiné filmy v  té době „Pohorskou vesnici“ Boženy Němcové, Kuklův velkoměstský příběh „Bahno Prahy“, Herrmanův „Příběh jednoho dne“, Klecandův „Starý hřích“, populární „Loretánské zvonky“, přiřadil k Innemannově první epoše „Z  českých mlýnů“ pokračování, inscenoval další Klecandovu novelu „Adjunkt Vrba“. Sérii svých zvukových filmů zahájil Krňanský u  rady Reitera Herrmannovým románkem „Kariéra Pavla Čamrdy“. V  tomto filmu vystoupila po  prvé ve  velké úloze krásná holešovická konservatoristka Lída Babková, které našel Krňanský sám filmovější pseudonym Lída Baarová. Literatuře zůstal tento snaživý režisér věren i nadále, když točil Raisovy „Zapadlé vlastence“, Klostermannovu „Bezdětnou“, v níž objevil Natašu Gollovou. S Ivanem Olbrachtem pracoval pak na scenariu filmů „Modrá brigáda“ a slavného „Šuhaje loupežníka“, ale žádný z těchto filmů nebyl přijat ke  zfilmování, stejně ani „Atentát“ podle předlohy Karla Nového. K jeho oblíbeným autorům patřil také spisovatel Morávek opěvující Posázaví s  řadou příběhů z Kamenného Přívozu. Ve filmech M. J. Krňanského je poetický nádech lidského cítění, který bychom mohli se zřetelem k jeho lásce k látkám z klasické české literatury nazvati nejčeštějším ze všech našich filmových režisérů. ×

Letos si připomínáme 115 let od narození

Miroslava Josefa Krňanského Průkopník českého němého a později i zvukového filmu, přítel Jana Morávka, spisovatele Posázaví. Přetiskujeme část dobové rešerše: Kinorevue číslo 37, vyšlo 5. května 1937, napsal: Josef Hloucha (kráceno red.) 22. 11. 1898 se narodil Miroslav Josef Krňanský, režisér a scenárista, průkopník filmu (zemř. 20. 8. 1961). Narodil se v Holešovicích a  strávil dětská léta na Letné ve  společnosti černého a  divokého chlapce, s kterým ho mělo až do mužských let vázati nejen úzké přátelství, ale i povolání: Gustava Machatého. S divadlem přišel do styku již jako hoch, když dostal darem krásné a velké loutkové divadlo. Tady byl po prvé režisérem, tady přišel po prvé do styku s herci, ještě jen dřevěnými. Od loutkového divadla přešel však brzy k  divadlu skutečnému, v  místním divadle holešovickém – Uranii. Od divadla ho ani v pozdějších letech nemohlo už nic odraditi, „Uranie“ se stala jeho druhým domovem. Hrál tu, byl inspicientem i režisérem, pořádal představení divadla pro dělníky. Tak to šlo až do jeho sedmnácti let, kdy byl odveden, podroben zcela krátkému vojenskému výcviku a poslán přímo do  pole. Byl přidělen filmovému oddělení. Vedle pušky byla mu přidělena i filmová kamera. Na frontě, v samé výhni bitevní vřavy, Krňanský filmoval. Mělo to veliký význam a usnadnilo to později volbu jeho povolání. Seznámil se tu s celou kinematografií do všech podrobností, prošel tu nejlepší praktickou školou, jaké se mu mohlo dostati. Jako válečný filmový reportér dosáhl značného uznání a našel ve filmu takovou zálibu, že se po  návratu z  vojny rozhodl u  filmu trvale zakotviti. Krňanský natočil svůj první celovečerní film „Píseň života“ (tedy s titulem, jakého později použil i Granovský), v  kterém hráli hlavní role Adolf Krössing,

Miroslav Josef Krňanský, režisér, scénárista, herec

Theodor Pištěk, dr. Miloš Vávra a R. Hoffmanová. V této době natáčel Krňanský již také četné přírodní a reportážní snímky. Nejúspěšnější z nich dosáhl pod názvem „Napříč Šumavou“ mezinárodního uznání.

Příbuzní rodin K rň a nsk ých

Zdeněk Izer Herec a moderátor Zdeněk Izer se narodil 7. září 1966. Po nepřijetí na střední grafickou školu se vyučil automechanikem. Kořeny jeho rodu sahají do jedné z rodin Krňanských z Krňan. Komikem byl už ve  svém dětství, k  velké nevoli, jak sám říká, svých pedagogů. Není proto divu, že své povolání opustil a stal se moderátorem, hercem, ale hlavně skvělým komikem. Zdeněk Izer natočil mnoho zábavných televizních pořadů (Na Palmě!, Telebazar, Kinobazar, Pípšoubazar, Jen blbni! atp.). Nezapomenutelná je jeho série kazet a CD (Policejní akademie, Ve  dne zataženo, v  noci roztaženo!, Nemocnice na  kraji vesnice a  další). Velmi úspěšná jsou i  jeho

Zdeněk Izer, ČTK

divadelní představení a  profesionální moderátorství jakýchkoli akcí. Když má výjimečně volno, věnuje se psovi, zahrádce a rybaření. ×

06  |  krňan

Seznam rodin žijících v Krňanech v letech 1700–1725 a jejich pokřtěných dětí Brabec Jakub, manželka Mariana   Kateřina (22. listopadu 1725) Brabec Matěj, manželka Judita  Alžběta (24. října 1712) Brabec Vojtěch, manželka Alena  Mariana (12. března 1724) Cibule Vavřinec (propuštěný voják), manželka Anna  Anna Marie (19. září 1722) Hlaváček Matěj, manželka Magdalena  Jan (4. května 1701)  Mariana (15. února 1704) Hlaváček Tomáš, manželka Rozina  Dorota (20. prosince 1716)

 Vavřinec (6. srpna 1718)  Veronika (17. ledna 1720)  Rozina (8. února 1722) Hrábek Matěj, manželka Anna  Mariana (9. července 1711) Hrábek Pavel, manželka Alžběta  Dorota (14. srpna 1723) Jirásek Tomáš, manželka Anna  Václav (11. září 1724)  Martin (4. října 1725) Klapačka Matěj, manželka Mariana  Mariana (26. února 1713) Kolář Václav, manželka Dorota  Dorota (7. února 1707) Kolář Václav, manželka Anna

 Jiří (25. dubna 1709)  Vavřinec (11. srpna 1711) Kolář Václav, manželka Alena  Tomáš (16. září 1711)  Jakub (21. července 1714)  Matěj (9. února 1719) Krňanský Jan, manželka Anna  Martin (15. října 1721)  Eva (12. prosince 1723) Krňanský Martin, manželka Ludmila  Tomáš (28. října 1721)  Anna (29. května 1724) Krňanský Matouš, manželka Helena

  Jan (9. ledna 1702) Krňanský Matouš, manželka Mariana  Tomáš (29. října 1721)  Mariana (18. května 1723)   Judita (21. října 1725) Malý Matěj (slouha), manželka Dorota  Mariana (5. dubna 1721) Novák Václav (slouha), manželka Marie  Václav (16. srpna 1718) Novotný Jiří, manželka Eva   Pavel (24. ledna 1709)  Ludmila (28. ledna 1712)

 Anna (18. dubna 1715) Novotný Jiří, manželka Anna  Jakub (17. července 1718)  Tomáš (28. listopadu 1724) Novotný Vít, manželka Dorota  Mariana (12. ledna 1708) Papírník Martin, manželka Anna  Vojtěch (13. března 1711) Růžička Jakub, manželka Dorota  Barbora (30. listopadu 1704) Svoboda František (na vojně), manželka Voršila   Pavel (21. ledna 1710) Šiftář Václav, manželka Kateřina  Martin (1. listopadu 1707)

Štícha Jakub (šenkýř), manželka Ludmila  Eva (25. prosince 1700)  Lukáš (11. října 1702)   Kateřina (31. října 31. října 1706) Štícha Vojtěch, manželka Ludmila   František (11. října 1710) Zima Matouš, manželka Ludmila  Mariana (5. srpna 1704) Zima Tomáš, manželka Kateřina  Dorota (27. listopadu 1714)  Martin (10. října 1716)  Ondřej (30. září 1718)  Václav (7. září 1725) Vrabec Jakub, manželka Magdalena

 Ludmila (7. března 1700)  Mariana (3. září 1702) Vrabec Pavel (kovář), manželka Ludmila  Jakub (24. července 1718)  Vojtěch (24. března 1721) Vrabec Václav, manželka Anna   Kateřina (20. listopadu 1718)  Vít (16. května 1720)  Dorota (13. prosince 1722)

Štícha Josef, manželka Dorota  Dorota (4. února 1763)   Kateřina (12. prosince 1764) Tošner Josef, manželka Kateřina  Dorota (26. srpna 1757)  Kateřina Alexandra (8. října 1758)  Vlasáková Ludmila, svobodná matka, příchozí z Prahy k Hlaváčkovi do Krňan  Martin (6. listopadu 1726) Zima Matouš, manželka Ludmila  Mariana (5. srpna 1704) Zima Tomáš, manželka Kateřina  Dorota (27. listopadu 1714)  Martin (10. října 1716)  Ondřej (30. září 1718)  Václav (7. září 1725)   Kateřina (25. prosince 1726)  Matěj (6. února 1729)  Štěpán (2. prosince 1730)  Tomáš (22. listopadu 1735) Zima Štěpán, manželka Dorota  Václav Jan Nepomuk (21. září 1759)  Josef (29. prosince 1760)  Anna (15. července 1763)  Dorota (20. května 1765)  Ludmila (15. srpna 1767) Vrabec Jakub, manželka Magdalena  Ludmila (7. března 1700)  Mariana (3. září 1702) Vrabec Pavel, kovář, manželka Ludmila  Jakub (24. července 1718)  Vojtěch (24. března 1721) Vrabec Václav, manželka Anna   Kateřina (20. listopadu 1718)  Vít (16. května 1720)  Dorota (13. prosince 1722)

 Josef (2. března 1726)  Judita (28. listopadu 1728) Vrabec Václav, manželka Dorota  Ludmila (11. srpna 1743) Vrabec Vavřinec, manželka Ludmila   Kašpar (7. ledna 1745)  Ludmila (6. března 1747)  Dorota (24. února 1757)   Kateřina (21. srpna 1760) Vrabec Vojtěch, manželka Judita  Martin (21. října 1748)  Ondřej (13. listopadu 1750)  Anna (24. dubna 1753)  Václav Jan Nepomuk (7. září 1755)  Marie Anna (18. července 1762) Vrabec Vít, sedlák, manželka Anna Šimůnková  Tomáš (22. prosince 1748)  Štěpán (6. prosince 1750)  Vojtěch (5. dubna 1752)   Karel (10. června 1753)  Václav (18. srpna 1754)  Dorota (16. prosince 1755)   Kateřina (23. března 1758)  Rozálie (20. března 1760)  Jan Nepomuk (10. května 1762)   Martin (13. října 1765)  Václav (6. září 1767)  Jakub (28. dubna 1770) Vrbovec Pavel, manželka Veronika  Jan (16. května 1762)  Matěj (12. února 1764)  Dorota (12. prosince 1765)  Jiří (3. července 1767) manželka Ludmila   Kateřina (2. září 1769) Vrbovec Jakub, manželka Anna  Václav (23. srpna 1762)  Anna (22. června 1769)

Seznam narozených/pokřtěných dětí v v obci Krňany, 1700–1770 Bartásek Václav, manželka Anna  Vojtěch (13. března 1727) Brabec Jakub, manželka Mariana   Kateřina (22. listopadu 1725) Brabec Jiří, manželka Marie Magdalena  Ondřej (17. listopadu 1736)  Vít (1. června 1738)  Judita (30. září 1742) Brabec Martin, manželka Ludmila  Vojtěch (5. dubna 1727) Brabec Matěj, manželka Judita  Alžběta (24. října 1712) Brabec Vojtěch, manželka Alena  Mariana (12. března 1724) Brabec Tomáš, manželka Veronika  Josef (27. února 1735)  Matěj (16. února 1738)  Josef (14. února 1740)  Barbora (6. prosince 1741) Cibule Vavřinec, propuštěný voják, manželka Anna  Anna Marie (19. září 1722) Dalibába Matouš, manželka Anna  Martin (4. listopadu 1728)  Václav (18. září 1732) Dvořák Martin, manželka Anna Pozarská  Jan Křtitel (12. dubna 1761)  Matěj (12. dubna 1765)  Jiří (21. března 1770) Fábera Vít, manželka Mariana  Dorota (26. ledna 1735) Hamous František, manželka Anna Novotná  Anna (17. prosince 1769) Hlaváček Jan, manželka Mariana  Jan (4. června 1730)  Tomáš (21. listopadu 1731)  Veronika (26. ledna 1734)

 Josef (4. března 1736)  Jan Nepomuk (19. května 1738)   František (8. září 1740) Hlaváček Matěj, manželka Magdalena  Jan (4. května 1701)  Mariana (15. února 1704) Hlaváček Tomáš, manželka Rozina  Dorota (20. prosince 1716)  Vavřinec (6. srpna 1718)  Veronika (17. ledna 1720)  Rozina (8. února 1722)  Josef (březen 1729)  Alžběta (26. únor 1734)  Tomáš (3. prosince 1737) Hrábek Matěj, manželka Anna  Mariana (9. července 1711) Hrábek Pavel, manželka Alžběta  Dorota (14. srpna 1723)  Jan (20. června 1726) Hubička Jiří, manželka Kateřina   Pavel Vít (15. ledna 1755) Charvát Jan, podruh, manželka Veronika  Tomáš (26. listopadu 1753)  Anna (14. března 1755) Chrastil Václav, manželka Kateřina  Vojtěch (19. května 1750) Jirásek Tomáš, manželka Anna  Václav (11. září 1724)  Martin (4. října 1725)  Dorota (1. ledna 1728)  Matěj (30. ledna 1729)  Anna (15. července 1731)  Ludmila (7. září 1732) Jirásek Jan, manželka Ludmila  Matěj (24. února 1753) Kadeřávek Pavel, manželka Alžběta  Václav (31. září 1731) Klapačka Matěj, manželka Mariana

 Mariana (26. února 1713) Kolář Jiří, manželka Marie   Václav (23. září 1731) Kolář Václav, manželka Dorota  Dorota (7. února 1707) Kolář Václav, manželka Anna  Jiří (25. dubna 1709)  Vavřinec (11. srpna 1711) Kolář Václav, manželka Alena  Tomáš (16. září 1711)  Jakub (21. července 1714)  Matěj (9. února 1719)  Ludmila (22. srpna 1726) Kolář Václav, manželka Kateřina   Kateřina (12. listopadu 1733) Kolář Vavřinec, manželka Ludmila  Marie Magdalena a Anna (5. května 1751)  Ludmila (1. září 1754) Krňanský Jan, manželka Anna  Martin (15. října 1721)  Eva (12. prosince 1723) Krňanský Martin, manželka Ludmila  Tomáš (28. října 1721)  Anna (29. května 1724) Krňanský Martin, manželka Dorota  Markéta (18. července 1742)  Vojtěch (19. dubna 1744)   Klára (10. srpna 1747)   Kateřina (30. října 1749)  Matěj (30. ledna 1752)  Apolena (30. dubna 1754)  Anna (9. července 1759) Krňanský Matouš, manželka Helena   Jan (9. ledna 1702) Krňanský Matouš, manželka Mariana

 Tomáš (29. října 1721)  Mariana (18. května 1723)   Judita (21. října 1725) Kunický Martin, manželka Dorota  Jan Křtitel (28. května 1757) Kůta Jan, manželka Magdalena   Kateřina (1. listopadu 1737) Malý Matěj, slouha, manželka Dorota  Mariana (5. dubna 1721) Novák Václav, slouha, manželka Marie  Václav (16. srpna 1718) Novotný Jiří, manželka Eva   Pavel (24. ledna 1709)  Ludmila (28. ledna 1712)  Anna (18. dubna 1715) Novotný Jiří, manželka Anna  Jakub (17. července 1718)  Tomáš (28. listopadu 1724) Novotný Pavel, manželka Kateřina  Ludmila (31. července 1738) Novotný Vít, manželka Dorota  Mariana (12. ledna 1708) Novotný Tomáš, manželka Eva   Pavel (22. ledna 1751)  Dorota (11. března 1760) Papírník Martin, manželka Anna  Vojtěch (13. března 1711) Piskáček Václav, manželka Kateřina  Jan (10. února 1744)   Klára (5. srpna 1746)  Rozina (23. února 1750) Piskáček Jan, šenkýř, manželka Anna  Josef (13. února 1766)  Vojtěch (26. února 1767)  Anna (22. října 1768)  Matěj (28. ledna 1770) Pozarský Matěj, manželka Eva

 Dorota (26. dubna 1765)  Václav (30. srpna 1767) Růžička Jakub, manželka Dorota  Barbora (30. listopadu 1704) Růžička Jakub, manželka Mariana  Ludmila (29. srpna 1748)  Anna (1. dubna 1750) Řepa Matěj, manželka Anna  Jan Nepomuk (3. června 1755)  Magdalena (17. července 1757) Souček Martin, pastýř, manželka Dorota  Anna (9. května 1747)  Tomáš (13. listopadu 1749)  Dorota (6. února 1756) Svoboda František, na vojně, manželka Voršila   Pavel (21. ledna 1710) Schut Tomáš, manželka Marie Anna  Tomáš (21. října 1761) Šatoplet Tomáš, manželka Mariana  Dorota (1. února 1728)  Rozina (28. února 1732)   Kateřina (8. června 1734)  Ludmila (7. září 1738) Šiftář Václav, manželka Kateřina  Martin (1. listopadu 1707) Štícha Jakub, šenkýř, manželka Ludmila  Eva (25. prosince 1700)  Lukáš (11. října 1702)   Kateřina (31. října 1706) Štícha Jakub, manželka Alžběta  Václav (15. srpna 1728)   Kateřina (24. listopadu 1729)  Jakub (4. července 1731)  Hynek (14. července 1735)  Josef (12. března 1737) Štícha Vojtěch, manželka Ludmila   František (11. října 1710)

Seznam narozených dětí v jednotlivých popisných číslech v obci Krňany, 1771–1901 čp. 1  Piskáček Jan, šenkýř, rychtář, konšel, manželka Anna  Jan Evangelista (13. prosince 1772)  Barbora (1. září 1774)   Kateřina (12. února 1776)  Josef (16. dubna 1778)   František (16. června 1780)  Václav (16. září 1781)  Magdalena (26. listopadu 1783)  Barbora (3. listopadu 1785)  Dorota (24. března 1788) manželka Alžběta Apellerová   František (29. ledna 1795)  Michal (22. února 1796)  Josef (9. duna 1798)  Martin (3. listopadu 1800)  Barbora (18. května 1802) Piskáček Jakub, šenkýř, manželka Kateřina Řeháková z Třebsína  Jakub (9. srpna 1808)   Kateřina (23. prosince 1810)  Josef (15. února 1813)  Jan (26. února 1815)  Marie (7. srpna 1817)  Anna (27. února 1820)  Barbora (8. července 1822)  Razálie (13. března 1825) Piskáček Josef, chalupník, šenkýř, manželka Anna Kozová z Pikovic   František (24. srpna 1834)  Marie (24. dubna 1837)  Jan (30. dubna 1839)  Josef (19. května 1841)  Anna (12. srpna 1843)  Josefa (28. června 1845)  Barbora (15. června 1847)  Vojtěch (7. března 1849)  Vojtěch (17. dubna 1850)  Vojtěch (10. srpna 1851)  Antonie (16. března 1854)

 Vojtěch (26. července 1856) Procházka Josef, pachtýř, manželka Františka Slabá z Vršovic  Marie (21. prosince 1857) Piskáček Jan, nájemník, syn Josefa Piskáčka z téhož čísla, manželka Josefa Šatoplechová z čísla 5   František (13. srpna 1863) Piskáček Josef, syn Josefa Piskáčka z téhož čísla, manželka Marie Charvátová z Břežan  Marie (26. dubna 1864)  Josefa (17. března 1866)  Antonín (9. června 1868)  Vojtěch (28. března 1871) Korbel František, pachtýř, původně z Krhanic, manželka Barbora Starostová   Kateřina (3. prosince 1869) Barták Vojtěch, tesař, původně z Třepsína, manželka Josefa Piskáčková z téhož čísla  Božena (23. listopadu 1871) Žižka František, tovaryš mlynářský, původně z Teletína, manželka Kateřina Novotná z Lešan  Antonie (4. prosince 1873)  Emanuel (1. ledna 1876) Vacek Antonín, chalupník, původně ze Strnadic, manželka Kateřina Skalická ze Strnadic   František (5. července 1876) Pazdera František, hospodský, původně z Chařovic?, manželka Barbora Brožová z Hůrky  Marie (13. prosince 1877)  Ludvík (25. října 1880)   Františka (12. září 1884) Piskáček Vojtěch, obuvník, syn Josefa z téhož čísla a Anny Kozové, manželka Kateřina Hrábková, dcera Jana Hrábka z čísla 14

 Jan (12. ledna 1887)

čp. 2  Piskáček Václav, chalupník, manželka Klára  Jan Evangelista (15. listopadu 1773)  Dorota (8. ledna 1779) manželka Ludmila  Matěj (25. února 1780) Zikán Josef, podruh, manželka Veronika   Kateřina (12. listopadu 1781) Fábera Pavel, podruh, manželka Magdalena  Matěj (24. února 1785) Krňanský Jan, podruh, chalupník, manželka Anna Sýkorová z Hostěradic   Jan (4. listopadu 1787)  Vojtěch (25. dubna 1790)  Jakub Vojtěch (8. června 1792)  Ludmila (4. srpna 1794)   Josef (15. dubna 1797)  Václav (29. prosince 1799)  Anna (17. července 1804)   Josef (11. srpna 1807)   Kateřina (18. června 1810) Krňanský Václav, domkář, manželka Anna Bartáková z Třebsína   Jan Jakub (30. dubna 1820)  Václav (10. července 1824)   Barbora (29. října 1827)   Josef (7. března 1830)   František (6. prosince 1831)   Kateřina (1. listopadu 1832)  Anna (5. února 1835)  Vojtěch (9. března 1839) Krňanská Ludmila, svobodná matka, dcera Jana

  Jan (2. března 1826) Krňanský Vojtěch, chalupník, syn Václava Krňanského z téhož čísla, manželka Rozálie Taterová z Třebenic   František (4. září 1862)  Antonín (4. října 1864)    Josef (3. července 1867)  Marie (16. června 1870)  Anna (6. listopadu 1872)   Josefa (14. července 1874)  Vojtěch (20. června 1877) Krňanský František, domkář, syn Vojtěcha z téhož čísla, narozený 4. září 1862, manželka Kateřina Hurysová z Všetic   Jan Křtitel (24. června 1890)  Václav (27. září 1892)   František (4. ledna 1895)  Marie (17. července 1897)   Josef (22. března 1900)

čp. 3  Krňanský Martin, sedlák, manželka Kateřina   Jiří (4. dubna 1773)   Jakub (26. dubna 1777)  Dorota (21. prosince 1774)  Magdalena (19. dubna 1778)  Anna (11. července 1780)   Barbora (12. listopadu 1782)  Martin (7. října 1784) Krňanský Jiří, sedlák, manželka Ludmila Pozarská z Břežan  František Xaver (16. prosince 1794)  Vojtěch (19. dubna 1797)   Josef (11. srpna 1799)  Pavel (12. dubna 1802)   Jakub (15. července 1804)  Ludmila (19. dubna 1807)  Václav (9. září 1810)

  Marie (8. března 1812)   Kateřina (5. ledna 1815) Krňanská Mariana, svobodná matka   Kateřina (28. října 1808) Krňanský Vojtěch, sedlák, manželka Magdalena Vacková z Nové Vsi  Marie (11. září 1831)   Jan (19. května 1829) Sýkorová Ludmila, svobodná matka, dcera Josefa Sýkory, chalupníka z Luhu  Marie (6. prosince 1833) Rada Josef, sedlák, manželka Kateřina Krňanská, dcera Jiřího Krňanského z téhož čísla  Marie (14. června 1835)  Anna (16. června 1837)  Barbora (22. července 1839)  Jan (31. října 1841)  Josef (15. ledna 1844)  Vojtěch (31. března 1846)  Barbora (17. července 1848)   Kateřina (19. prosince 1850)  Antonín (19. dubna 1853)  Josefa (16. listopadu 1855) Tater Josef, sedlák z Třebenic, manželka Marie Radová z č. 3  Marie (28. června 1857)  Josefa (17. března 1859)  Anna (9. listopadu 1860)  Josef (10. března 1864)  Ludmila (16. září 1868)  Antonín (26. ledna 1871)   František (21. září 1873) Pavlát Josef, čeledín z Řehovic, manželka Barbora Krňanská, dcera Františka Krňanského   Kateřina (7. října 1861) Heřman Vojtěch, tesař, původně z Telenína, manželka Marie Taterová

z téhož čísla   František (1. prosince 1876) Pešek Václav, rolník, původně z Blažima, manželka Antonie Suková z Lhotky  Josef (13. prosince 1882)  Marie (24. března 1886) Dvořáková Marie, svobodná matka, dcera nádeníka Petra Dvořáka v tomtéž čísle   František (22. říjen 1884) Dohnal Josef, obuvník, narozený ve Stranném, manželka Anna Novotná z Dublin   František (3. října 1891)   Františka (15. září 1893) Lomozová Petronila, svobodná matka, narozená v Radíči   Františka (28. září 1895) Piskáček Vojtěch, obuvník, syn Josefa, narozený v čísle 1, manželka Kateřina Hrábková, dcera Jana, narozená v čísle 17  Vojtěch (15. dubna 1898)

čp. 4  Bartásek Matěj, podruh, manželka Anna Přesličková z čísla 8  Anna (3. srpna 1806) Vrbovec Pavel, sedlák, manželka Ludmila  Anna (19. listopadu 1772)  Magdalena (7. června 1774)  Jakub (12. června 1776)  Ludmila (25. září 1778) Zima Václav, chalupník, manželka Ludmila  Vojtěch (1. dubna 1781) Vrbovec Matěj, sedlák, manželka Marie Magdalena Šebková z Rabyně   Kateřina (21. září 1789)  Jakub (19. července 1791)

 Václav (26. srpna 1792)  Ludmila (10. září 1794)   Kateřina (6. srpna 1797)  Jan (22. prosince 1799)  Matěj (21. ledna 1801)  Anna (7. března 1803)  Marie (8. září 1805)  Jakub (15. července 1808)  Veronika (5. února 1811) Bárta Martin, podruh, manželka Anna  Jan (9. května 1790) Vrbovec Václav, sedlák, manželka Magdalena Pivná  Barbora (5. prosince 1820)  Marie (10. srpna 1823)   František (31. května 1827)  Marie (19. srpna 1829)  Anna (3. ledna 1832)  Anna (11. února 1834)  Marie (15. listopadu 1836) Vrbovcová Kateřina, svobodná matka, dcera Matěje z téhož čísla   Kateřina (5. června 1825)   František (24. května 1828) Papírník František, podruh, manželka Ludmila Pertlíková  Josef (1. července 1836) Bartásková Anna, svobodná matka, podruhyně  Josef (12. prosince 1844) Vrbovec František, sedlák, manželka Anna Chadimová z Pikovic  Josef (20. února 1848)  Marie (25. května 1851) manželka Anna Radová z Krňan č. 3  Marie (15. května 1857)   František (19. října 1858)  Antonín (22. dubna 1861)  Marie (28. května 1862)  Anna (19. července 1866)  mrtvě narozený chlapec (27. srpna

krňan 

1868)  mrtvě narozené děvče (24. listopadu 1870)  Antonín (17. června 1872) Barták Josef, krejčí, původně z Třebsína, manželka Josefa Letáková z Jíloviště   František (4. října 1865)  Josef (23. srpna 1869)  Marie (1. září 1871) Vrbovec Josef, nádeník, syn Františka Vrbovce z téhož čísla, manželka Kateřina Radová z čísla 3  Antonín (15. května 1872) Petr František, řezník, původně z Ratají, manželka Marie Taterová z Třebenic  Josefa (16. srpna 1872) Petrášek Josef, chalupník, syn Vojtěcha z čísla 4, narozený 21. ledna 1846 v Bělici, manželka Marie Heřmanová z Třebsína  Josef (25. února 1886)  Marie (14. března 1888)  Jan (30. listopadu 1890)  Růžena (5. května 1893)  Antonín (1. září 1895)  Josef (3. února 1898) Mrvová Kateřina, svobodná matka, narozená v Újezdě  Anežka (2. června 1893)

čp. 5  Doucha Pavel, podruh, manželka Kateřina  Ludmila (3. dubna 1771) Pozarský Matěj, podruh, manželka Eva  Tomáš (12. prosince 1780) Pitelka Jakub, podruh, manželka Kateřina Kubšová z Všetic  Dorota (4. dubna 1793)  Ludmila (25. května 1798)  Magdalena (13. července 1800)  Tomáš a František (10. prosince 1802) Bartásek Matěj, podruh, manželka Anna Pejšková z Krhanic  Matěj (16. ledna 1809)   Kateřina (10. června 1812) Heřman František, šenkýř, manželka Josefa Vopičková z Netvořic  Barbora (24. května 1815) Pešl Jan, podruh, manželka Ludmila Bartáková z Třebsína  Anna (20. července 1816) Šatoplech Václav, domkář, manželka Dorota Šmejkalová, dcera Jakuba z čísla 6  Václav (30. července 1818)  Josef (8. října 1820)  Jakub (4. května 1823)  Anna (18. června 1825)   Kateřina (17. října 1828)  Marie (3. dubna 1830)  Matěj (1. února 1833)   František (14. září 1837) Šatoplech Jakub, domkář, manželka Rozálie Rezková z Třebsína  Josef (4. ledna 1852)  Jan (4. března 1854)  Antonín (16. ledna 1856)  Marie (29. prosince 1857)   Kateřina (3. května 1860)  Jan (3. listopadu 1862)  Rozálie (8. března 1865)   František (8. října 1866)  Marie (12. dubna 1868)  Rozálie (22. ledna 1871) Šatoplechová Marie, svobodná matka, dcera Václava Šatoplecha  Marie (29. srpna 1858) Šatoplechová Rozálie, svobodná matka, vdova po Jakubovi Šatoplechovi  Josefa (22. března 1874)  Rozálie (5. dubna 1876) Šatoplechová Kateřina, svobodná matka, dcera Jakuba z téhož čísla  Anna (8. prosince 1884) Šatoplech Josef, dělník, syn Jakuba a Rozálie Rezkové, manželka Marie Papírníková, dcera Františka z Teletína 18  Marie (15. srpna 1886) Cihelka František, dělník, narozený v Kytíně 17. března 1860, manželka Marie Šatoplechová, dcera Jakuba z čísla 5   Kateřina (23. listopadu 1892)  Anežka (2. ledna 1897)   Františka (21. února 1899) Kulhavý František, obuvník, narozený v Jílovém, manželka Barbora Lemochová, dcera Vojtěcha, narozena v čísle 29  Josef (28. února 1893)

 Jan Nepomuk (10. května 1782)  Vojtěch (13. března 1785)  Vojtěch (6. dubna 1786)  Jakub (4. května 1788)   Kateřina (22. listopadu 1790)  Dorota (16. ledna 1794) Sládek Pavel, chalupník, manželka Barbora  Václav (6. září 1777) Šmejkal Jakub, sedlák, manželka Dorota Chrastilová z Lešan  Jan (29. září 1808)  Barbora (28. listopadu 1810)  Vojtěch (7. dubna 1813)  Anna (18. května 1814)  Anna (9. června 1816)   Kateřina (25. ledna 1819)  Josef (13. října 1822)  Marie (1. června 1825) Skalický František, sedlák ze Sladovic?, manželka Kateřina Šmejkalová z Krňan  Josef (14. listopadu 1836)   Kateřina (9. listopadu 1838)  Marie (26. dubna 1842)  Barbora (12. května 1844)  Josef (4. září 1846)  Anna (7. června 1850)  Barbora (17. ledna 1853)  Jan Křtitel (30. června 1855) Hrábek Matěj, nádeník z č. 14, manželka Ludmila Krňanská, dcera Vojtěcha Krňanského z Hostěradic  Václav (13. září 1857)  Vojtěch (18. dubna 1860) Tater Jan, syn Martina Tatera z Třebenic, manželka Kateřina Šmejkalová, vdova po Františku Skalickém  Jan (17. března 1862) Padevět Vojtěch, polosedlák, původně z Větrova, manželka Marie Skalická z čísla 6  Matěj (20. února 1870) Skalický Josef, rolník, syn Františka z téhož čísla, manželka Kateřina Papírníková z čísla 16  mrtvě narozené děvče (31. července 1873)  Marie (24. května 1875)  Marie (1. prosince 1876)   František (1. února 1878)  Vojtěch (8. dubna 1880)  Jan (21. prosince 1881)  Božena (14. února 1884)  Barbora (1. prosince 1885)  Ludmila (16. září 1888)  Marie (20. června 1890)  Bedřich (21. února 1892)  Augustýn (27. července 1893)

čp. 7  Souček Tomáš, pastýř, manželka Ludmila  Veronika (13. ledna 1773)  Josef (1. června 1774)   Kateřina (13. března 1776) Doucha Pavel, pastýř, manželka Kateřina  Vojtěch (23. února 1779)  Josef (3. listopadu 1781) Řepa Vojtěch, pastýř, slouha, manželka Kateřina  Vojtěch (11. června 1783)  Anna (18. září 1785) Souček Tomáš, slouha, manželka Anna Tichá z Davle  Václav (27. srpna 1794)  Vojtěch (23. srpna 1795)  Veronika (12. prosince 1797) manželka Anna Vaniová z Újezdce  Vojtěch (21. ledna 1799) Řepa Tomáš, pastýř, manželka Barbora Tošnerová z Krňan  Marie (3. dubna 1837)   Kateřina (14. září 1839) Rabiňák Josef, slouha v Krňanech, manželka Barbora Růžičková z Václavic  Barbora (3. září 1843)  Josef (9. února 1846)  Jan Evangelista (15. listopadu 1850)  Vojtěch (29. února 1848)  Antonín (14. června 1852) Krňanská Barbora, svobodná matka, dcera podruha Františka Krňanského z č. 3   František (5. června 1857) Novotný Karel, domkář a kovář, původně z Lešan, manželka Kateřina Fulínová z Chrášťan  Anna (15. června 1881)  Jaroslav (4. dubna 1887)  Vincenc (19. ledna 1889) Šindelář Antonín, zedník, původně z Nebřicha, manželka Josefa Uhrová, dcera Jana z čísla 25  Antonie (11. května 1889)

čp. 6  Šmejkal Jakub, sedlák, manželka Marie Anna/Magdalena Brabcová  Anna (9. července 1773)  Magdalena (3. května 1775)  Josef (19. března 1777)  Ludmila (4. srpna 1779)

čp. 8  Vrabec Vojtěch, kolář, manželka Marie  Ludmila (17. září 1785)  Anna (1. dubna 1787) Kubeš František, podruh, manželka

Anna  Judita (27. prosince 1786) Piskáček Vojtěch, domkář, manželka Marie Anna Doležalová z Hostěradic   František (27. října 1796)  Josef (4. března 1799) Klaudis Matěj, slouha, manželka Kateřina Brčáková z Chotouně   Kateřina (18. října 1800) Pešl Jan, domkář, manželka Ludmila Bartáková z Třebsína   Kateřina (20. října 1818)  Vojtěch (8. dubna 1821)  Václav (7. září 1823) Pešl Václav, domkář a patentální invalida, manželka Magdalena Dolejšová z Hoštěradic  Jan (1. září 1837) Piskáček Vojtěch, domkář, manželka Marie Pešlová, dcera Jana Pešla z č. 8   Kateřina (8. října 1847)  Vojtěch (5. dubna 1850)  Marie (25. srpna 1852)   František Xaver (6. srpna 1855) Pešl Matěj, podruh, manželka Anna Lemochová  Josef (18. prosince 1849) Piskáček Vojtěch, syn Vojtěcha z téhož čísla, manželka Josefa Absolonová z Hvozdnic  Antonín (4. května 1876)  Anna (22. června 1877) Stibůrek Josef, dělník, syn Františka, narozený 8. října 1872 v Teletíně 13, manželka Anna Piskáčková, dcera Vojtěcha, narozena 22. června 1877  Josef (13. listopadu 1897)  Marie Kateřina (21. listopadu 1898)

 Antonín (22. července 1874) Šmejkalová Kateřina, svobodná matka, dcera Jana Šmejkala z Lešan  Marie (17. července 1863) Šatoplech Matěj, služebný čeledín, původně z čísla 5, manželka Kateřina Šmejkalová z Lešan  Marie (10. srpna 1864) Šimůnková Anna, svobodná matka, služebná v Krňanech  Marie (18. srpna 1865) Bartáková Marie, svobodná matka, vdova po Václavu Kutinovi  Otýlie (18. srpna 1867) Dolejš Vojtěch, sedlák, původně z Třebsína, manželka Anna Skalická z čísla 6  Josefa (7. ledna 1870)  Vojtěch (2. dubna 1871)  Božena (28. listopadu 1872)  Václav (1. června 1874)  Antonín (4. června 1876)  Marie (22. srpna 1878)  Josef (18. listopadu 1880) Havlík Josef, nádeník, původně z Maskovic, manželka Marie ? z Hostěradic  Anna (26. května 1877) Padevět Josef, chalupník, původně z Větrova, manželka Julie Bernardová z Hostěradic  Marie (20. září 1882)  Václav (13. září 1883) Pokorný František, kovář, původně z Nedvězí, manželka Marie Hubičková, dcera Vojtěcha z čísla 24   František (21. června 1888) Kulhavý František, obuvník, narozený v Jílovém, manžela Barbora Lemochová, dcera Vojtěcha, narozená v čísle 29  Bohumil (1. srpna 1895)

čp. 9 

čp. 10 

Souček Martin, pastýř, manželka Eva  Anna (9. července 1771) Landa Václav, podruh, manželka Klára  Anna (14. dubna 1774) Bartásek (Barták) Martin, sedlák, manželka Dorota Součková z Krňan  Vojtěch (26. března 1776)  Martin (1. listopadu 1778)  Dorota (20. března 1781)  Jakub (13. července 1783)  Václav (21. srpna 1786)   Kateřina (1. ledna 1790)  Ludmila (9. ledna 1796) manželka Anna Součková   František (3. září 1797)  Anna (30. září 1798)  Jan (26. dubna 1800)  Magdalena (13. března 1801)  Barbora Apolena (9. února 1802)  Jan (19. září 1804)  Marie (15. listopadu 1807)   František (24. července 1810) Sýkora Václav, invalida, manželka Kateřina  Magdalena (2. února 1791) Brabec Jakub, sedlák, manželka Magdalena Landová z Luhu  Jan Křtitel (22. února 1814) Loucká Veronika, svobodná matka, z Újezdu  Magdalena (10. června 1815) Barták Jakub, sedlák, manželka Magdalena Šmejkalová z Luhu  Martin (22. listopadu 1816)  Jakub (25. října 1820)  dvojčata Václav a Anna (27. dubna 1823)  Josef (16. června 1826)  Anna (9. července 1829) Přiberský Václav, mlynář, manželka Kateřina Piskáčková  Jan (3. srpna 1820) Brabec Vojtěch, služebný v Maskovicích, manželka Marie Bartáková z Krňan  Ludmila (16. srpna 1833)   Kateřina (4. října 1836)   František (19. prosince 1844) Barták Jan, sedlák z Krňan, manželka Anna Rabiňáková z Nedvězí  Anna (4. září 1842)  Josef (4. března 1853) Šmejkal Jan, podruh, manželka Anna Schutová z Lhoty  Josef (4. února 1851) Vršník Josef, mistr krejčovský z Krňan, manželka Anna Bartáková z Krňan č. 9  Marie (24. června 1852) Kutina Václav, sedlák z Hostěradic, manželka Marie Bartáková z čísla 9  Josef Ferdinand (27. května 1855)  Anna (17. října 1856)   František (1. ledna 1859)  Josef (6. listopadu 1861) Petr František, tovaryš řeznický z Ratají, manželka Marie Taterová z Třebenic  Marie (13. srpna 1860)

Bartásek Pavel, podruh, manželka Anna  Tomáš (4. prosince 1776) Brabec Jan, chalupník, manželka Kateřina Trojanová/Kortvičková z Třebsína  Marie (2. února 1790)  Magdalena (17. července 1794)  Jan (25. března 1796)  Jakub (2. května 1798)  Václav (2. října 1800)  Vojtěch (21. dubna 1803)  Barbora (6. prosince 1805) Bobek Jan, chalupník, manželka Kateřina Dvořáková z Třebsína  Magdalena (18. srpna 1808) Brabec Jan, domkář, manželka Magdalena Brabcová z čísla 15  Václav (27. srpna 1820)  Martin (7. listopadu 1822)  Marie (1. března 1825) Brabcová Barbora, svobodná matka, dcera Jana Brabce, chalupníka z Krňan  Antonín (9. června 1830) Brabec Jan, chalupník, manželka Kateřina Kulhavá z Lešan  Jan Křtitel (23. června 1827)  Jakub (23. července 1829)   František (5. prosince 1836) Pešlová Anna, svobodná matka, dcera domkáře Jana Pešla z téhož čísla  Josef (16. listopadu 1841) Brabec Václav, chalupník, manželka Barbora Chrastilová z Lešan  Marie (11. listopadu 1850)   František (30. dubna 1852) Brabec Martin, vysloužilec a nádeník, manželka Marie Kouřimská z Krňan č. 20  Marie (11. února 1859) Brabec Jakub, nádeník, manželka Marie Rabiňáková z č. 7  Josef (4. února 1861) Brabec Václav, chalupník, syn Jana Brabce z téhož čísla, manželka Anna Nováková z Krňan 21  Anna (21. dubna 1865)  Václav (14. září 1869) Petrlík Jan, rolník, narozen 17. listopadu 1856 v Blaženicích, manželka Anna Brabcová, dcera Václava, narozena 21. dubna 1865 v čísle 10  Marie (23. září 1882)  Jan (5. května 1885)  Anežka (4. října 1890)  Václav (24. srpna 1892)   František (24. června 1894)  dvojčata František a Antonín (3. dubna 1898)

čp. 11  Dvořák Martin, sedlák, manželka Anna  Ludmila (4. května 1773) Dvořák Josef, sedlák, manželka Barbora Kudrnová z Chleb  Ludmila (30. srpna 1794)   Kateřina (8. prosince 1796)  Ludmila (6. října 1799)

 Jakub (26. ledna 1801)  Josef (18. března 1803)  Vojtěch (4. října 1804)  Marie (3. července 1808) manželka Anna Žižková z Kopanin  Josef (15. února 1811)  Dvořák Jiří, podruh, manželka Dorota Padevětová z Břežan  Jan (3. června 1803) Vršník Matěj, sedlák, manželka Kateřina Piskáčková z čísla 1  Václav (11. října 1812)  Jakub (20. července 1816) Vršník Vojtěch, sedlák, manželka Kateřina Pivná, dcera sedláka z Dunávic  Marie (8. února 1825)   František (6. července 1827)  Anna (26. března 1830)  Josef (5. července 1832)  Anna (25. ledna 1835)  Vojtěch (2. dubna 1837)  Vojtěch (5. ledna 1839)   Kateřina (16. února 1842)   Kateřina (4. listopadu 1844)  Jan Nepomuk (11. října 1855) Kadeřábek Jan, krejčí, manželka Barbora Musilová z Bukové Lhoty  Josef (3. dubna 1831)  Anna (5. května 1833) Vršník František, sedlák, syn Vojtěcha Vršníka, manželka Anna Plívová z Přívozu  Marie (13. června 1850)  Anna (11. května 1852)  Josef (15. března 1856)  Anna (11. dubna 1859)  Josefa (1. července 1861) manželka Marie Plívová ze Žampachu   František (11. července 1863)   Karel (16. dubna 1868)  Josefa (12. srpna 1871) Vršník Josef, mistr krejčovský a nájemník, manželka Anna Bartáková z Krňan č. 9  dvojčata Anna a Jan (30. července 1855)  Marie (3. února 1857)  dvojčata František a Anna (12. října 1860)  Josefa (7. března 1863) Hrábek Matěj, nádeník z č. 14, manželka Ludmila Krňanská  Josef (26. srpna 1867) Bobek Josef, rolník z téhož čísla, manželka Marie Holcová z Malé Lečice  Božena (7. listopadu 1872)  Marie (24. října 1878)  Josef (11. března 1883) Šlehobrová Anna, svobodná matka, původně z obce Čím  Antonín (22. června 1882)  

čp. 12  Tošner Josef, chalupník, manželka Kateřina  Barbora (19. června 1775) manželka Magdalena  Barbora (6. listopadu 1779)  Václav (15. září 1783) Novotná Mariana, svobodná matka, dcera domkáře ze Suché Louky  Tomáš (22. listopadu 1803) Tošner Václav, domkář, manželka Rozálie Fáberová z Hradiště  Anna (25. prosince 1804)  Václav (18. září 1806)  Václav Jakub (24. července 1830)  Barbora (29. listopadu 1808)  Jan Nepomuk (7. května 1812)  Jakub (28. června 1814)   Kateřina (25. listopadu 1816)  Josef (2. března 1820)  Marie (14. prosince 1822)  Vojtěch (4. dubna 1825) Tošner Jakub, domkář, manželka Barbora Landová z Břežan   František (13. listopadu 1843)  Josef (27. prosince 1845)  Marie (27. března 1849)  Václav (6. září 1853)  Vojtěch (9. dubna 1859)  Jan Nepomuk (16. ledna 1863) Řepa Tomáš, podruh, manželka Barbora Tošnerová  Václav (4. prosince 1842) Tošner František, domkář z téhož čísla, manželka Marie Hoznůrková z Libně  Josef (18. února 1867)  Vilém (3. listopadu 1868)  Josef (1. března 1872)  Marie (29. března 1874)   František (8. dubna 1882) Stibůrek Antonín, podruh a obuvník, původně z Teletína, manželka Kateřina Buriánková z Kelce u Bělčic  Antonín (28. února 1873) Piskáček Vojtěch, obuvník, syn Josefa z čísla 1, manželka Kateřina Hrábková z čísla 14   Františka (3. října 1882) Tošner Josef, domkář, syn Františka, narozený 1. března 1872 v čísle 12,

manželka Karolina Zimová, narozená 19. října 1873 ve Vysokém Újezdě   František (24. května 1896)  Marie (26. října 1897)  Josefa (22. prosince 1898)  Anna (22. července 1900)

čp. 13  Štícha Josef, tkadlec, chalupník, manželka Dorota  Magdalena (6. srpna 1774)  Jakub (11. června 1779) Vrabec Ondřej, tesař, manželka Anna  Vojtěch (15. dubna 1778)  Martin (7. listopadu 1780) Lemoch Václav, patentální invalida, syn Filipa Lemocha, podruha v Dunávicích, manželka Anna Stupková, dcera Petra Stupky  Marie (25. září 1828)  Josef (1. března 1830)  dvojčata Jan a Vojtěch (21. dubna 1832)  Marie (30. srpna 1834)  Václav (13. srpna 1837)   Kateřina (16. října 1839) manželka Kateřina Brožková z Břežan  Václav (23. října 1844)   František (27. února 1846)  Barbora Rozálie (29. prosince 1853)  Řepa Jakub, podruh, manželka Magdalena Lemochová  Jan (23. června 1832) Schutová Dorota, vdova po Vojtěchu Schutovi   Pavel (25. ledna 1851) Lemoch Josef, domkář, manželka Kateřina Skuhrovská z Nové Vsi  Marie (31. července 1855)  Jan Pavel (25. června 1857)  Anna (9. července 1859)  Václav (15. září 1861)  Josef (23. listopadu 1863)  Marie (28. června 1866)   Kateřina (24. listopadu 1869) Šatoplechová Josefa, svobodná matka, původně z č. 5   František (6. října 1861) Schut Josef, služebný, syn krejčího z Lhoty, manželka Marie Lemochová z čísla 13  Anna (15. června 1862)  Anna (22. ledna 1864) Heřman Vojtěch, tesař, syn Vojtěcha, narozený 29. ledna 1844 v Teletíně 19, manželka Marie Taterová z čísla 3  Marie (30. října 1878)   František (20. prosince 1880)  Jindřich (10. července 1883)  Anastázie (7. srpna 1885)  Antonie Terezie (26. září 1886)  Jan Nepomuk (9. května 1889)  Jan (6. února 1893)  Anežka (14. října 1896) Velebil Josef, dělník, původně z Nové Vsi, manželka Anna Lemochová, dcera Josefa z téhož čísla  Václav (21. července 1887) Barták Josef, hokynář, syn Josefa, narozený 23. srpna 1869 v čísle 4, manželka Josefa Schutová, dcera Václava, narozená 18. března 1877 v čísle 22  Josef Jan (24. září 1897)

čp. 14  Hrábek Václav, chalupník manželka Dorota  Ludmila (28. srpna 1776)  Václav (7. srpna 1778)   Pavel (4. září 1780) manželka Ludmila Vrbovcová  Anna (10. září 1783) Hrábek Pavel, chalupník, manželka Ludmila Čermáková z Blaženic  Marie (20. srpna 1809)  Marie (25. ledna 1812)  Josef (27. února 1814)  Matěj (10. února 1816)  Anna (25. února 1818)  Jan (4. října 1820)  Matěj (11. února 1823)   Kateřina (3. října 1826) Zdeněk Václav, podruh, manželka Marie Čermáková z Blaženic  Jan Evangelista (27. prosince 1833) Řepa Vojtěch, podruh, manželka Anna Karkošová z Hostěradic  Barbora (29. května 1834) Hrábek Josef, chalupník, manželka Barbora Ondráčková z Hoštěradic  Jan (15. ledna 1838)  Vojtěch (22. března 1840)  Václav (5. srpna 1842)  Anna (31. května 1846) Hrábková Mariana, svobodná matka, dcera Pavla Hrábka z Krňan  Marie Anna (4. června 1838) Hrejzek Václav, podruh, manželka Marie Hrábková, dcera Pavla Hrábka z Krňan

|  07

 Marie (19. prosince 1845)  Barbora (6. dubna 1849) Barták Josef, chalupník z Krňan, manželka Barbora Hrábková, vdova po Josefu Hrábkovi, dcera Tomáše Ondráčka z Hostěradic  Barbora (1. května 1850)  Marie Aloisie (20. června 1852) Hrábek Matěj, nádeník, manželka Ludmila Krňanská, dcera Vojtěcha Krňanského z Hostěradic č. 27  Marie (8. listopadu 1851) Hrábek Jan, chalupník, manželka Dorota Skuhrovská z Nové Vsi  Kateřina Marie (16. listopadu 1857)  Marie (16. října 1859)  Anna (11. září 1862)  Jan (30 srpna 1864)  Marie (19. prosince 1867)  Albína (4. srpna 1872)  Josefa (2. března 1880) Lemoch Vojtěch, krejčí a podruh, původně z čísla 13, manželka Marie Bartásková z čísla 16  Aloisie (21. června 1864)  Josef (27. února 1866) Hrábková Kateřina, svobodná matka, dcera Jana Hrábka z téhož čísla  Anastázie (28. dubna 1878) Čáp Matěj, dělník, původně z Červené Řečice, manželka Marie Bartáková z téhož čísla  Antonín (19. srpna 1878)  Marie (19. října 1887)  Anežka Petronila (30. března 1891) Piskáček Vojtěch, obuvník, syn Josefa z čísla 1, manželka Kateřina Hrábková z čísla 14  Barbora (28. listopadu 1879)  Anna (13. května 1881) Veselý Jan, dělník, původně z Větrova, manželka Anna Zvěřinová z Lešan  Anežka (11. června 1886) Sedlák Jan, dělník, původně z Dalešic, manželka Anna Hrábková, dcera Jana z čísla 14  Jan Křtitel (18. června 1888) Hrábek Jan, chalupník, syn Jana, narozený v čísle 14 dne 30. srpna 1864, manželka Marie Suková, narozená v Lhotce  Růžena (21. října 1894)  Anežka (2. března 1896)  Marie (5. září 1898)  Václav Jan (21. listopadu 1900) Skalický Josef, dělník, narozený v Břežanech, manželka Albína Hrábková, dcera Jana, narozená v čísle 14  Václav (4. září 1895)

čp. 15  Brabec Ondřej, kolář, chalupník, manželka Anna Novotná z Krňan  Jakub (25. července 1783)  Václav (16. listopadu 1786)  Jan (13. května 1790)   Kateřina (24. září 1792)  Magdalena (2. dubna 1796) Dvořák Vojtěch, podruh, manželka Kateřina  Martin (29. října 1787) Douša Pavel, podruh, manželka Rozálie Mašková z Přívozu  Jakub (27. června 1795)   Kateřina (1. listopadu 1796)  Vojtěch (17. duna 1798) Brabec Martin, kolář, manželka Kateřina Vrbovcová z Újezdu  Vojtěch (24. dubna 1805)  Marie (19. dubna 1808) Pešl Jan, podruh, manželka Ludmila Bartáková z Třebsína  Matěj (12. ledna 1812) Brabec Jakub, chalupník, manželka Barbora Hurysová z Blaženic  Anna (16. července 1820)  Antonín (11. srpna 1822)  Martin (1. listopadu 1823)  Barbora (29. listopadu 1825)  Jan (20. listopadu 1827)  Václav (19. září 1830)  Marie (18. srpna 1833)  Marie (13. prosince 1836) Pešl Antonín, podruh, manželka Magdalena Dolejšová z Hostěradic  Josef (22. prosince 1839) Hausmann František, mistr krejčí, manželka Anna Hrábková z Krňan č. 14  Josef (6. srpna 1844) Brabec Jan, chalupník, manželka Anna Nováková  Václav (16. srpna 1849)  Marie (10. února 1851)   Kateřina (24. října 1852)  Anna (24. září 1854)  Barbora (18. prosince 1856)   František (14. ledna 1859)  Marie (4. prosince 1860)  Anna (5. listopadu 1862)   Petronila (3. května 1865)  Dorota (7. února 1867)

08  |  krňan  Anežka (15. března 1869)  Antonín (5. června 1871)  Terezie (11. října 1873) Brabec František, chalupník, narozený 14. ledna 1859 v čísle 15, manželka Marie Hurysová z Blaženic   František (9. srpna 1888)  Václav (21. srpna 1891)  Bohumil (26. října 1894)  Marie (3. prosince 1900) Piskáček Vojtěch, obuvník, syn Josefa, narozený v čísle 1, manželka Kateřina Hrábková, dcera Jana, narozená v čísle 14  Růžena (4. března 1893) Barták Josef, hokynář, syn Josefa, narozený v čísle 4, manželka Josef Schutová, dcera Václava, narozená v čísle 22  Václav (18. února 1895) Hubička František, domkář, syn Vojtěcha, narozený 2. dubna 1868 v čísle 24, manželka Marie Heřmanová, dcera Vojtěcha, narozená 30. října 1878 v čísle 13  Marie (1. července 1898)  Rudolf (5. dubna 1900)  Marie (9. září 1901)

čp. 16  Papírník Jakub, chalupník, manželka Kateřina  Ludmila (3. září 1774)  Jakub (4. června 1777)  Vojtěch (22. července 1781) Papírník Jan, chalupník, hajný, manželka Magdalena Rozsypalová z Lešan   Kateřina (1. srpna 1780)  Anna (13. března 1784)  Vojtěch (25. května 1786)  Josef (29. února 1788)  Jan Křtitel (27. června 1790)   František (7. dubna 1793)  Jakub (17. srpna 1798) Papírník Jan, chalupník, manželka Ludmila Piskáčková z čísla 1  Václav (30. července 1808)  Jakub (26. srpna 1810)   Kateřina (26. listopadu 1812)   František (22. října 1814)  Matěj (30. ledna 1817)  Marie (3. srpna 1820) Hubička Vojtěch, domkář, manželka Barbora Součková z Krňan  Vojtěch (22. ledna 1801)  Magdalena (3. července 1803)   Kateřina (7. října 1805) Bobek Jan, podruh, původně z Lešan, manželka Anna Papírníková, dcera Jana  Magdalena (19. ledna 1807)  Papírník Jan, chalupník, syn Jana z téhož čísla, manželka Magdalena Pikausová z Lešan  Jan (2. června 1829)  Marie (21. června 1831)   Kateřina (8. června 1833)   Kateřina (17. února 1836)  Vojtěch (14. dubna 1838)  Antonín (27. května 1840) manželka Marie Mašková   Kateřina (19. února 1842)  Barbora (4. prosince 1843)  František Xaver (7. prosince 1844)  Josefa (4. června 1846)   Petr (3. června 1847)  František de Paula (2. dubna 1849) Papírník František, podruh, manželka Ludmila Pertlíková  Barbora (19. dubna 1834) Rohdek Alois, podruh, manželka Anna Nováková, dcera Josefa Nováka z Krňan  Marie (20. ledna 1835) Krňanský Vojtěch, podruh z Krňan, manželka Dorota Nováková, dcera Josefa Nováka z Krňan   Kateřina (20. dubna 1847) Papírník Matěj, voják, manželka Dorota Pločková z Kamenného Přívozu  František Xaver (18. listopadu 1848)   Kateřina (27. dubna 1851) Papírník Jan, chalupník z Krňan, manželka Marie Skuhrovská z Nové Vsi  Anna (21. února 1850)   Kateřina (24. února 1852)  Jan Nepomuk (15. května 1855) Papírníková Anna, svobodná matka, dcera Jana Papírníka z téhož čísla  Adolf (8. září 1866) Skuhrovský Jan, nádeník, původně z Chleb, manželka Marie Hájková z Újezdu   František (6. října 1878) Papírník Jan, dělník, syn Jana z téhož čísla, manželka Anna Padevětová z Větrova  Rudolf (6. dubna 1880)  Josef (14. srpna 1881)

 Augustin (12. srpna 1884)  Anežka (21. února 1886)  Marie (20. března 1891)  Jaroslav (10. srpna 1893) Kočí Václav, dělník, narozený 21. listopadu 1865 v Řehenicích, manželka Anna Zikánová, narozená 31. března 1868v Nedvězí  Josefa (23. listopadu 1896) Adam Antonín, zedník, narozený 26. června 1873 na Větrově, manželka Josefa Zikánová, narozená 3. června 1877 na Větrově  Josef (30. dubna 1895) Zikán Václav, hajný, narozený 31. ledna 1864 v Dalešicích, manželka Anežka Pitelková, narozená 16. prosince 1867 na Větrově   František (6. března 1901)

čp. 17  Doucha Pavel, podruh, manželka Kateřina  Anna (14. ledna 1776) Zima Štěpán, chalupník, manželka Dorota  Jan Křtitel (4. června 1771) Sýkora Josef, chalupník, manželka Kateřina Zímová  Anna (27. března 1789)  Matěj (17. února 1795)  Ludmila (30. srpna 1798) manželka Rozina   Kateřina (20. září 1792) manželka Kateřina Dvořáková z Krňan  Barbora (29. srpna 1803)  Jakub (7. května 1807) Krňanský František, manželka Ludmila Sýkorová z téhož čísla   Barbora (1. října 1825) Sýkorová Ludmila, svobodná matka, dcera Josefa z téhož čísla  Marie (20. června 1829) Sýkora Jakub, chalupník, manželka Kateřina Pertlíková  Anna (26. července 1833)   Kateřina (12. listopadu 1835)  Marie (6. prosince 1836)   Kateřina (14. dubna 1840)  Josef (1. července 1842) Landa František, tkadlec a podruh, manželka Barbora Sýkorová z Krňan   Kateřina (19. dubna 1837)  Marie (13. prosince 1839)   František (16. prosince 1842) Luxemburg Václav, chalupník z Černíkovic, manželka Marie Sýkorová z čísla 17  Václav (23. října 1862)  Anna (23. června 1864)  Jan Nepomuk (1. října 1865)   František (21. července 1867)   František (21. listopadu 1868)  Marie (10. února 1870)  Anna (27. prosince 1871) manželka Kateřina Váňová z Měřína  Anna (13. září 1874)  Josef (18. srpna 1875)  Barbora (4. prosince 1877)  Antonín (17. února 1880)  Antonín (30. dubna 1882)  Anna (26. června 1884) Šmejkal Antonín, zedník, narozený 24. května 1871 v Lešanech, manželka Barbora Luxemburgová, dcera Václava, narozená 4. prosince 1877 v čísle 17  Růžena (21. července 1898)

čp. 18  Hubičková Dorota, svobodná matka  Magdalena (25. února 1807) Hodinka Martin, invalida, manželka Dorota Hubičková  Barbora (4. září 1818) manželka Kateřina Čermáková  Jan Nepomuk (10. května 1811)  Marie (21. června 1813)   Kateřina (29. září 1816) Pešl Jan, podruh, manželka Ludmila Bártová z Třebsína  Marie Anna (29. ledna 1814) Hromas Josef, domkář, manželka Kateřina Hodinková z Krňan  Marie (6. ledna 1843)   Kateřina (6. června 1845)   František (7. června 1847) Hermann Antonín, chalupník, manželka Anna Špánková z Teletína  Josefa (10. srpna 1850)  Josef Prokop (3. července 1852)  Josef (22. září 1853)  Jan Nepomuk (27. července 1856)  Anna (28. září 1859) Zdeněk Jan, nádeník, syn Václava Zdeňka z č. 14, manželka Rozina Špánková z Teletína  Marie (4. ledna 1857) Skuhrovský Josef, mistr krejčí a nádeník z Chleb, manželka Anna Šmejkalová z Krusičan  Josef (29. února 1860) Stibůrek Jan, domkář, syn Josefa z Teletína 13, manželka Františka

Stibůrková, narozená v Teletíně 3, dcera Antonína Stibůrka  Václav František (2. října 1889) Stibůrek Josef, domkář, syn Antonína, narozený v Teletíně 1 18. března 1862, manželka Marie Bobková z Lešan  Václav (26. července 1891)   František Xaver (1. ledna 1893)  Josef (6. srpna 1895)  Antonín (30. března 1897) manželka Barbora Šmejkalová, narozená 3. prosince 1872 ve Všeticích  Josef (16. října 1898)  Marie (25. května 1901)

čp. 19  Šmejkal Matěj, podruh manželka Judita   Kateřina (18. listopadu 1785)  Magdalena (30. června 1788) Barták Jakub, bývalý voják manželka Magdalena Šmejkalová z téhož čísla  Marii (11. ledna 1812) Šmejkal Václav, domkář, manželka Kateřina Bartáková  Jan (1. března 1813)  Josef (5. ledna 1815)  Vojtěch (13. dubna 1816)  Václav (18. srpna 1819)   Kateřina (19. listopadu 1827) Šmejkal Vojtěch, podruh, manželka Kateřina Sýkorová, dcera Josefa z Krňan  Josef (25. prosince 1825) Šmejkal Josef, domkář, manželka Magdalena Homolková, dcera kováře z Teletína  Václav (3. června 1843)  Antonín (30. listopadu 1844)  Jan (15. listopadu 1848)  Marie (9. listopadu 1850)  Anna Ludmila (29. března 1853)  Antonín (19. června 1856) Šmejkal Jan, podruh, manželka Anna Schutová z Lhoty  Marie (16. prosince 1849)  Anna (17. února 1854) Jelínek František, nádeník, syn Františka z čísla 23, manželka Marie Šmejkalová z čísla 19  Anna (29. května 1874) Šmejkal Antonín, domkář, syn Josefa z téhož čísla, manželka Marie Šatoplechová z čísla 4  Josef (12. srpna 1885)   Františka (9. prosince 1886)  dvojčata Františka a Marie (9. srpna 1889)  Marie (1. září 1891)

čp. 20  Charvát Martin, podruh manželka Anna Padevětová z Maskovic   Pavel (26. ledna 1791)  Anna (9. dubna 1793)  Magdalena (22. května 1796)  Anna (17. ledna 1799)  Ludmila (6. září 1801) Bartásek Matěj, podruh, manželka Anna Pejšková z čísla 4  Ludmila (1. března 1803) Novák Josef, krejčí, manželka Ludmila Papírníková  Václav (1. září 1810) Lemoch Martin, podruh, manželka Kateřina Charvátová  Marie (6. září 1818)   Kateřina (25. ledna 1820)  Dorota (10. února 1822)  Barbora (17. října 1823) Kouřimský Josef, domkář, manželka Ludmila Cmíralová  Barbora (24. srpna 1834) Kouřimský Jan, zedník, manželka Barbora Mašková z Hostěradic  Marie (6. dubna 1848)  Jan Nepomuk (24. května 1850)  Václav (30. května 1853)   František (19. srpna 1857) Kouřimský Václav, domkář, manželka Marie Jarková ze Sázavy  Jan Křtitel (22. června 1860)  Václav (18. srpna 1862)  Josef (8. prosince 1864)  Anna (22. dubna 1869) Snopek Vojtěch, cihlář, původně z Dobřichovic, manželka Anna Kouřimská, dcera Jana z téhož čísla  Václav (29. listopadu 1867) Kouřimský Jan, cihlář, syn Jana z téhož čísla, manželka Marie Bernatová z Hostěradic  Marie (28. listopadu 1872) Kouřimský Václav, chalupník, syn Václava, narozen v tomtéž čísle, manželka Anežka Dvořáková z Blaženic  Emanuel (17. ledna 1892)  Marie (1. ledna 1894)  

čp. 21  Bartásek Matěj, chalupník, manžel-

ka Kateřina Fáberová   Kateřina (23. ledna 1794) Novák Josef, krejčí, manželka Ludmila Papírníková z Luhů  Anna (5. května 1799)  Jan (2. prosince 1800)  Magdalena (12. května 1803)   Kateřina (24. října 1805)  Josef (3. března 1813)  Dorota (6. února 1816) manželka Kateřina Kudrnová z Třebsína  Marie (14. května 1817)   František (31. srpna 1819)  Martin (24. října 1821)  Josef (17. října 1825) Novák František, podruh, manželka Anna Lemochová  Josef (25. února 1823) Nováková Magdalena, svobodná matka, dcera Josefa Nováka, domkáře v Krňanech  Marie Anna (7. června 1837) Novák Jan, domkář, manželka Marie Kabátová z Lešan  Marie (20. listopadu 1837)  Jan (10. března 1839)  Marie (4. srpna 1844)   Kateřina (4. října 1847) manželka Kateřina Novotná z Nové Vsi   Kateřina (2. března 1853) Krňanský Vojtěch, podruh, syn Barbory Krňanské, podruhyně z Břežan, manželka Dorota Nováková z Krňan   Josef (24. ledna 1851)   Jiří (25. ledna 1853) Lhoták Antonín, truhlář, původně z Buše, manželka Marie Petržilková z Přestavlk  Albína (4. listopadu 1879)  Václav (7. září 1887) Petrášek Josef, dělník, syn Jana, narozený 17. července 1858 v Teletíně 15, manželka Josefa Piskáčková, narozená 29. listopadu 1865 v Třebsíně  Emílie Petronila (27. června 1896) Matějka Josef, nádeník, narozený 18. listopadu 1873 v Kučeři, manželka Albína Lhotáková, narozená 4. listopadu 1879 v čísle 21  Anežka (1. prosince 1899)  Josef (18. srpna 1901)

čp. 22  Dvořák Vojtěch, podruh, manželka Kateřina Šatoplechová z Maskovic  Jan (10. dubna 1790)  Ludmila (26. srpna 1798) Piskáček Josef, domkář, manželka Ludmila Dvořáková z téhož čísla   František (14. dubna 1821)  Marie (8. srpna 1824)  Anna (21. března 1828) Máša Václav, domkář, manželka Ludmila Dvořáková z Krňan  Václav (4. prosince 1830) Dvořáková Ludmila, svobodná matka, dcera Vojtěcha Dvořáka z Krňan   Kateřina (7. listopadu 1834) Brabcová Ludmila, svobodná matka, dcera Jana Brabce z Krňan  Matěj (5. února 1835) Řepa Vojtěch, podruh, manželka Anna Karkošová   Kateřina (14. prosince 1837) Hrejzek Václav, podruh, manželka Marie Hrábková  Anna (7. července 1847) Piskáček František, domkář, manželka Kateřina Piskáčková z Teletína  Josef (8. listopadu 1853)  Marie (7. září 1855)  Josef (20. března 1857)   Karel (4. listopadu 1858)  Václav (15. září 1860)  Jan (2. března 1863) Vrňák Jan, koňák v Čakovicích, manželka Anna Nováková z Krňan č. 21  Marie (15. března 1858) Nováková Marie, svobodná matka, dcera Magdaleny Novákové z č. 21   Kateřina (21. srpna 1858) Pešl Josef, nádeník, syn Matěje Pešla, manželka Rozálie Jirásková z Blažíma   František (11. června 1872) Schut Václav, tesař, původně z Kamenného Přívozu, manželka Marie Tošnerová z čísla 12  Josefa (18. března 1877) Rabiňák Josef, domkář, původně z Nebřichu, manželka Kateřina Šnellerová z Nebřichu  Jan (4. února 1886)  Josef (23. července 1887)   František (30. června 1890)  Marie Anna (3. července 1892)  Anna (1. září 1895)

čp. 23  Bartásek Matěj, domkář, manželka Kateřina Fáberová z Třebsína

 Vojtěch (7. duna 1795)  Jan Křtitel (22. května 1797)  Matěj (3. června 1798)  Jakub (2. června 1800)   František (27. dubna 1802)  Magdalena (19. května 1804)  Jan (25. května 1807)  Marie (16. srpna 1809)  Anna (7. května 1811)  Jakub (25. května 1814)  Marie (6. července 1817) Heřman Martin, švec, manželka Kateřina Novotná z Hostěradic  Marie (10. března 1821) Krňanský František, podruh, syn Jiřího Krňanského z č. 3, manželka Ludmila Sýkorová z Krňan  Marie (9. srpna 1839) Bartásek František, podruh, manželka Kateřina Tošnerová z Krňan  Vojtěch (15. prosince 1841) Jelínek František, domkář, manželka Anna Papírníková, dcera Jana Papírníka z Krňan   František (18. září 1848)  Anna (4. listopadu 1850)  Josef (13. října 1852)  Marie (2. března 1859)   Kateřina (24. října 1862) Jelínek Josef, chalupník, syn Františka z téhož čísla, manželka Marie Čečilová z Chrášťan   František (19. září 1876)  Josef (28. dubna 1878)  Marie (15. května 1879)  Anna (2. července 1882)  Marie (20. srpna 1884)  Josef (17. srpna 1886)  Jan Nepomuk (4. ledna 1891) Tošner Vojtěch, zednický pomocník, syn Jakuba z čísla 12, manželka Barbora Padevětová z Větrova  Jaroslav (9. ledna 1891) Barták Václav, dělník, narozený v Třebsíně 29. srpna 1868, manželka Marie Šindelářová, narozená v Břežanech  Josef (18. května 1893)  Bohumil (3. června 1895)  Bohumil (13. dubna 1897)  Marie (9. května 1899)  Anežka (3. listopadu 1900) Povolný Emanuel, hokynář, narozený v Kamenném Přívozu, manželka Božena Piskáčková, dcera Jana, narozená v čísle 26   Františka (7. února 1894) Piskáček Vojtěch, obuvník, syn Josefa, narozený v čísle 1, manželka Kateřina Hrábková, dcera Jana, narozená v čísle 14  Johana (13. května 1895)

čp. 24  Hubička Vojtěch, domkář, manželka Barbora Součková z Újezdu  Jan Nepomuk (26. května 1809)  Václav (28. července 1811)  Anna (18. března 1814)  Josef (16. února 1815)  Jakub (7. května 1818)  Anna (24. července 1820)   Kateřina (2. října 1822) Hubičková Dorota, svobodná matka, dcera Vojtěcha z téhož čísla  Marie (26. prosince 1824) Hubička Jan, mistr krejčí, manželka Dorota Kumštová  Josef (2. prosince 1832)  Marie Anna (15. června 1836)  Vojtěch (8. dubna 1840)  Jakub (25. dubna 1842) Zima Matěj, mistr švec, manželka Anna Hubičková, dcera Vojtěcha Hubička z Krňan  Josef (16. listopadu 1845)  Jan Křtitel (28. srpna 1848)  Antonín (24. května 1851) Hubičková Anna, vdova po Matěji Zimovi, svobodná matka  Marie (26. června 1862) Hubička Vojtěch, domkář, syn Jana Hubičky, manželka Marie Přesličková z Teletína  Anna (2. října 1864)  Marie (11. srpna 1866)   František (2. dubna 1868)  Jan (27. ledna 1870)  Anežka (17. ledna 1871)   Kateřina (22. dubna 1873)  Marie (27. března 1875)  Anastázie (14. dubna 1877)  Václav (15. srpna 1879)   Františka (30. března 1882)  Rudolf (6. dubna 1884) Zvelebil Josef, vysloužilý vojín, původně z Břežan, manželka Anna Oukropcová z Břežan  Jan (3. listopadu 1866) Hubička Jakub, nádeník, syn Jana Hubičky z téhož čísla, manželka Anna Brejlová z Chrášťan  Jan (30. dubna 1867)   Petr (22. června 1869)

 Marie (1. června 1871)   Petr (21. února 1873)  Vincenc (15. července 1875) Hubička Vojtěch, domkář, syn Jana z téhož čísla, manželka Marie Přesličková, dcera Václava z Teletína 4  Apolena Dorota (9. února 1887) Padevět Vojtěch, dělník, narozený na Větrově 20. dubna 1868, manželka Kateřina Hubičková, narozená 22. dubna 1873 v čísle 24  Bedřich Josef (2. března 1893)  Ladislav (25. června 1895)  Václav František (8. října 1897)  Marie (26. srpna 1899)  Marie Johana (20. června 1901)

čp. 25  Hubička Vojtěch, podruh, manželka Barbora Součková z Břežan  Dorota (8. února 1807) Uher Jan, domkář a zedník z Krňan, manželka Barbora Zikánová z Teletína  Josef (20. ledna 1848)  Antonie (22. srpna 1850)   František (9. září 1852)  Jan Evangelista (13. září 1854)  Josefa (12. března 1857)   František (8. října 1858)   František (12. dubna 1860)   František (19. června 1865) Friedrich František, patentální invalida z Cvrčovic, okres Brandýs nad Labem manželka Barbora Fürstová z Hradiště v Klatovsku  Vojtěch (17. prosince 1849) Hrejzek Václav, mistr obuvnický, manželka Anna Zvelebilová z Břežan  Marie (3. července 1856)  Marie (3. srpna 1857)  Anna (27. ledna 1860)  Vojtěch (29. března 1861)  Anna (24. května 1863)   Kateřina (28. října 1866)   Petronila (2. července 1870) Uhrová Marie, dcera Jana Uhra u téhož čísla, svobodná matka  Alois (16. června 1870) Uher Josef, zedník, syn Jana Uhra z téhož čísla, manželka Marie Šmejkalová z Krňan  Anna (4. února 1873) Bernard Václav, domkář a zedník, původně z Nové Vsi, manželka Marie Papírníková z Kamenného Přívozu  Josef (19. listopadu 1874)  mrtvě narozený chlapec (1. dubna 1876)  mrtvě narozené děvče (27. ledna 1877)  Marie (7. dubna 1879) Hubička Jakub, dělník, syn Jana z čísla 24, manželka Anna Brejlová z Chrášťan  Josef (21. dubna 1883)

čp. 26  Višín Josef, podruh a zedník, manželka Marie Zimová z Rabyně  Antonín (12. října 1850) Papírník Jan, chalupník, manželka Marie Mašková  Matěj (23. února 1851)  Josefa (24. února 1856) Paul Václav, tovaryš zednický, manželka Barbora Heřmanová z Teletína   František (8. listopadu 1859) Heřman Jakub, hospodský, původně z Netvořic, manželka Marie Radová z Bojanovic  Marie (8. září 1863) Stamfest František, hostinský na Slapnici, manželka Marie Špicnerová z Náchoda  Vojtěch (25. června 1868)  Anna (24. září 1870) Heřman Antonín, hospodář na Slapnici, původně z Třebsína, manželka Barbora Radová z Krňan 3  Josef (12. prosince 1868) Poličanský Josef, podruh a nádeník, původně z Třebenic, manželka Marie Řepová z čísla 7  Barbora (28. prosince 1869) Piskáček Jan, nádeník, původně z čísla 1, manželka Josefa Šatoplechová z čísla 5  Božena (3. října 1870)  Bohumil (15. listopadu 1872)  Marie (4. března 1875) Kudrna František, hospodský a půlláník, původně z Třebsína, manželka Marie Radová z Bojanovic  Bohumil (9. února 1871)  Josef (19. září 1876) Papírník Matěj, nádeník, syn Jana Papírníka, manželka Kateřina Sládková z Teletína  Anna (26. července 1872)  Marie (23. září 1874) Přeučil Josef, krejčí, narozený v Borovce, manželka Marie Jelínková, dcera Františka, narozená v Krňanech 23

 Anežka (21. prosince 1892) Kudrna Bohumil, rolník, syn Františka, narozený 9. února 1871 v čísle 26, manželka Marie Dolejšová, narozená 27. ledna 1878 v Hostěradicích   František (31. května 1898)  Josef Bohumil (5. srpna 1901)

čp. 27  Vrbovec Václav, sedlák, manželka Magdalena Pivná z Dunávic   Kateřina (27. října 1818) Petr František, řezník, původně z Ratají, manželka Marie Taterová z Třebenic  Anna (18. října 1867)  Josef (17. února 1870) Pešl Jan, domkář, syn Antonína Pešla z čísla 27, manželka Barbora Váňová z Újezdu  Marie (5. srpna 1869) Pešl Josef, nádeník, syn Matěje Pešla, manželka Rozálie Jirásková z Blaženic  Josef (17. listopadu 1874)

čp. 28  Vršník Josef, krejčí, syn Vojtěcha Vršníka z čísla 11, manželka Anna Bartáková z Krňan 9  Josef (11. září 1866) Poličanský Josef, podruh a nádeník, původně z Třebenic, manželka Marie Řepová, dcera Tomáše Řepy z Krňan   František (12. srpna 1871)  Anna (14. června 1873)  Marie (30. července 1875)  Barbora (2. září 1879) Barták Josef, podruh, syn Jana z čísla 9, manželka Anna Stibůrková z čísla 18  Božena (27. prosince 1876) Hopf Antonín, hokynář, původně z Haberspirku, manželka Marie Vršníková z čísla 28  Josef (28. ledna 1880) Hrejzek Antonín, obuvník, syn Václava z téhož čísla, manželka Kateřina Procházková ze Straškova  Anna (1. února 1883) Hrubín Jan, dělník, narozen 22. ledna 1864 v Dalešicích, manželka Anna Hanzlíková z Lukavice (Přeštice)  Jindřich (22. července 1887)   Františka (18. listopadu 1888)  Anežka (16. května 1890)  Marie (17. října 1893)  Bedřich (29. května 1896)  dvojčata Rudolf a Anna (9. dubna 1898)  Růžena (5. října 1899)  Antonín (31. května 1901)

čp. 29  Lemoch Vojtěch, krejčí a podruh, původně z čísla 13, manželka Marie Bartásková z čísla 16  Marie (7. února 1868)  Antonín (29. května 1870)  Barbora (25. září 1872) Přeučil Matěj, domkář, původně z Mlékovic, manželka Marie Matoušková z Krusičan   Karel (1. prosince 1868)  Anna (19. června 1872) Přeučil Josef, krejčí, syn Matěje z Borovky, manželka Marie Jelínková z čísla 23  Jan Nepomuk (1. května 1879)  Anna (25. května 1881)  Marie (23. srpna 1882)  dvojčata František a Františka (7. srpna 1885), obě zemřela 7. září 1885 Přeučil Antonín, chalupník, syn Matěje z téhož čísla, manželka Františka Dvořáková, dcera Josefa z Teletína 5  Josef (16. srpna 1888)  Antonín (23. února 1894)

čp. 30  Padevět Vojtěch, polosedlák, původně z Větrova, manželka Marie Skalická z čísla 6  Anna a Josefa (14. května 1874)  Antonie (4. května 1876) Tater František, chalupník, původně z Třebenic, manželka Marie Padevětová, vdova po Vojtěchu, dcera Františka Skalického z čísla 6  Antonín (14. srpna 1885) Pokorný František, kovářský tovaryš, původně z Nedvězí, manželka Marie Hubičková, dcera Vojtěcha z čísla 24  Marie (16. září 1885) Padevět Josef, chalupník, původně z Větrova, manželka Marie Dolejšová z Třebsína   František (28. listopadu 1886) Potzner Josef, dělník, bydlící nyní v Americe, manželka Marie Padevětová, narozená na Větrově  Marie (1. srpna 1893)

krňan 

Padevět Matěj, syn Vojtěcha, narozený 20. února 1870 v čísle 6, manželka Kateřina Rezková, narozená 9. prosince 1869 v Záhořanech   František (19. listopadu 1896)  Josef (14. března 1898)   Františka (17. listopadu 1900) Kulhavý František, obuvník, narozený 27. srpna 1869 v Jílovém,

čp. 32  Hopf Antonín, hokynář, původně z Haberspirku, manželka Kateřina Bartáková z čísla 32   Karel (8. července 1881) Barták Václav, domkář, narozený 25. září 1861 v Jílovišti, manželka Kateřina Stibůrková, dcera Antonína z čísla 18

 Anna (16. července 1881)  Josef (13. března 1887)  Vojtěch (6. dubna 1890)  Barbora (8. května 1893) Šťastný Josef, dělník, původně z Všechrom, manželka Anna Světlíková z Hostěradic  Josef (16. ledna 1887) Kouřimská Marie, svobodná matka,

Barbora Padevětová z Větrova  Josef (1. března 1885)   František (12. ledna 1887) Piskáček Vojtěch, obuvník, syn Vojtěcha z čísla 1, manželka Kateřina Hrábková, dcera Jana z čísla 14  Vojtěch (22. dubna 1889)  Marie (11. února 1891) Krňanský Antonín, chalupník,

čp. 38  Petr František, domkář, původně z Ratají, manželka Marie Taterová z Třebenic  Jan Nepomuk (2. května 1878) Piskáček František, dělník, syn Vojtěcha z čísla 8, manželka Marie Uhrová z čísla 25  Josef (6. prosince 1884)

|  09

 Anna (2. července 1884) Hopf Antonín, hokynář, původně Habrspirku, narozený v Praze 8. února 1853, manželka Kateřina Bartáková, dcera Josefa z čísla 32, narozená 1. září 1871  Marie (1. září 1887)  Marie (18. května 1889)  Antonie (7. května 1897)

 Anežka (17. března 1897)  Antonín (3. listopadu 1899) Padevět František, mlynářský tovaryš, původně z Větrova, manželka Dorota Brabcová, dcera Jana z čísla 15  Johana (6. května 1890) Dohnal Josef, obuvník, narozený ve Stranném 19. ledna 1861, man-

manželka Marie Bartáková, dcera Josefa, narozená v čísle 4  Marie (4. srpna 1891)  Antonín (8. srpna 1894)  Marie (30. října 1895)  Krňanský Josef, domkář, syn Václava z čísla 2, manželka Anna Hrábková z čísla 14   Bohumil (27. dubna 1879) Papírník Matěj, domkář, syn Jana z čísla 35, manželka Kateřina Sládková z Teletína  Antonín (22. prosince 1882)   František (4. dubna 1885)

želka Anna Novotná, narozena v obci Dubliny 13. května 1864  Josef Matěj (22. února 1896)

Občané Krňan a přespolní na setkání k 70. výročí vystěhování obce za II. světové váky 1942 – 1945. Foto z roku 2012. Foto Pavel Horák

manželka Barbora Lemochová, dcera Vojtěcha, narozená 25. září 1872 v čísle 29  Josef (20. července 1897) Lhoták Čeněk, čeledín, narozený 20. ledna 1874 v Přestavlkách, manželka Antonie Padevětová, narozená 4. května 1876 v čísle 30  Čeněk (6. července 1899)

čp. 31  Barták Vojtěch, tesař, původně z Třebsína, manželka Josefa Piskáčková z čísla 1  Josefa (20. prosince 1873)  Emanuel (23. prosince 1875) Zima Antonín, služebný, syn Matěje z čísla 24, manželka Karolína Veselá z Divišova  Marie (18. ledna 1877) Piskáček Jan, dělník, syn Josefa z čísla 1, manželka Josefa Šatoplechová z čísla 5  Antonín (10. ledna 1878)  Marie (14. března 1880)   Františka (28. února 1883)  Jan Křtitel (16. června 1885) Piskáček František, hostinský, syn Jana, narozený v čísle 1, manželka Albína Krňanská z Lešan   František (15. listopadu 1892) Burian Josef, hokynář, narozený 5. března 1876 v Praze, manželka Anna Veselá, narozená 9. řéjna 1878 v Krchlebech  Anežka (31. října 1900)

  Františka (12. října 1889)  Josef (27. února 1891)  Antonín (19. února 1894)  Antonín (15. dubna 1896)  dvojčata Marie a Kateřina (8. června 1900)

čp. 33  Kouřimská Marie, svobodná matka, dcera Jana z čísla 20  Josef (28. února 1875) Kouřimský Jan, cihlář, původně z čísla 20, manželka Marie Bernardová z Hostěradic  Josefa (7. března 1875)   František (31. května 1878) Rejzek Antonín, obuvník, původně z Břežan, manželka Kateřina Procházková  Antonín (27. dubna 1879) Datel Matěj, domkář, původně z Jesenice, manželka Marie Stibůrková z čísla 18  Anežka (22. prosince 1880) Zíma Karel, zedník, původně z Újezdu, manželka Anežka Datlová, dcera Matěje, narozená 22. prosince 1880 v čísle 33  Marie Františka (4. června 1898)

služka, dcera Jana z téhož čísla   František (18. května 1892) Ebr Josef, hrnčířský pomocník, narozený v Hradištku 21. listopadu 1872, manželka Marie Kouřimská, dcera Jana, narozená v čísle 20  Václav (2. září 1895)   František (6. dubna 1899)

čp. 35  Datel Matěj, domkář, původně z Hodkovic, manželka Josefa Přesličková z Teletína  Josef (8. dubna 1876) Papírník Matěj, nájemník, syn Jana z téhož čísla, manželka Kateřina Sládková z Teletína  Josef (6. prosince 1876)  Antonín (18. ledna 1879)  Anna (16. listopadu 1880)  Papírník Petr, domkář, syn Jana z čísla 26, manželka Marie Bartáková z Netvořic  Josefa (18. března 1877) Stibůrek Jan, domkář, syn Marie, narozený v Teletíně 13, manželka Františka Stibůrková, dcera Antonína z čísla 18, narozená v Teletíně 3  Marie (5. května 1891)  Antonín (30. května 1893)

čp. 34  Herel Václav, krejčí, původně z Nepoměřic, manželka Marie Růžičková z Poďous  Marie (12. ledna 1880) Kouřimský Jan, domkář, syn Jana z čísla 20, manželka Marie Bernardová z Hostěradic

čp. 36  Krňanský Josef, domkář, syn Václava z čísla 2, manželka Anna Hrábková z čísla 14  Marie (25. srpna 1884) Tošner Vojtěch, zednický pomocník, syn Jakuba z čísla 12, manželka

narozený v Lešanech 7. ledna 1861, manželka Marie Luxemburgová, dcera Václava z čísla 17, narozená 20. února 1870  Anežka (28. února 1892)  Marie (2. dubna 1893)   Josef (12. října 1894)   František (3. října 1896)  Antonín (15. března 1898)   Františka (5. října 1899)  Antonín (27. července 1901) Povolný Emanuel, hokynář, narozený 19. ledna 1868 v Kamenném Přívozu, manželka Božena Piskáčková, dcera Jana, narozená 3. října 1870 v čísle 26  Anežka (10. ledna 1896)  Emílie (3. ledna 1898)

čp. 37  Piskáček František, dělník, syn Vojtěcha z čísla 8, manželka Marie Uhrová z čísla 25  Anna (6. května 1879)  Marie (9. července 1881) Uher Jan, zedník, syn Jana z téhož čísla, narozený 13. září 1854 v čísle 25, manželka Anna Krňanská, dcera Josefa z čísla 36  Antonín (15. června 1883)  Marie (12. ledna 1885)  Anežka (18. ledna 1887)  Anežka (17. srpna 1888)  Albína (29. července 1890)  Jan (3. dubna 1895)  Barbora (4. prosince 1897)

Dohnal Josef, obuvník, dříve z Teletína 24, původně ze Sedlce, manželka Anna Novotná  Václav (19. června 1889) Povolný Emanuel, viz čp. 36, manželka Božena Piskáčková, viz čp. 36  Václav (14. září 1899)  Marie Anna (16. července 1901)

čp. 39  Barták Vojtěch, domkář, syn Vojtěcha z čísla 8, manželka Josefa Piskáčková z čísla 1  Antonín (5. září 1878)  Josefa (28. února 1882)  Josef (13. prosince 1884) Hubička Jakub, dělník, syn Jana z čísla 24, manželka Anna Brejlová z Chrášťan  Josefa (12. dubna 1879) Piskáček Vojtěch, obuvník, syn Josefa z čísla 1, manželka Kateřina Hrábková z čísla 14   Kateřina (22. listopadu 1884) Pikous Václav, dělník, narozený v Břežanech 26. října 1870, manželka Božena Bartáková, dcera Vojtěcha, narozena v Krňanech 1  Josef Antonín (11. června 1892)  Václav Jan (10. května 1894)  Marie (16. července 1896)  Bohumil (25. února 1898)

čp. 40  Vrbovec Josef, chalupník, syn Františka z čísla 4, manželka Kateřina Radová z čísla 3  Anna (11. srpna 1880)

čp. 41  Papírník Matěj, domkář, syn Jana z čísla 35, manželka Kateřina Sládková, dcera Vojtěcha z Teletína 2   Františka (28. října 1889) Stibůrek Václav, hokynář, syn Josefa, narozený v Teletíně 13, manželka Marie Petrášková, dcera Jana, narozena v Teletíně 15  Antonín (7. července 1894) Stibůrek Josef, dělník, narozený 8. října 1872 v Teletíně 13, manželka Anna Piskáčková, narozená 22. června 1877 v čísle 8  Antonín (28. února 1900)   František (26. května 1901)

čp. 42  Tošner Vojtěch, zednický pomocník, syn Jakuba z čísla 12, narozený 9. dubna 1859, manželka Barbora Padevětová z Větrova  Antonín (23. února 1889)  Marie (24. prosince 1893)

čp. 43  Padevět Josef, chalupník, původně z Větrova, manželka Marie Dolejšová z Třebsína  Josef (27. ledna 1889)  Marie (13. dubna 1895)

čp. 44  Papírník Matěj, domkář, syn Jana, narozený v Krňanech 26, manželka Kateřina Sládková, dcera Vojtěcha, narozená v Teletíně 2  Václav (12. června 1892)

čp. 45  Šatoplech Josef, dělník, syn Jakuba, narozený v čísle 5, manželka Marie Papírníková, dcera Františka, narozená v Teletíně 18  Jan Křtitel (5. července 1893)

čp. 47  Kulhavý František, obuvník, viz čp. 30, manželka Barbora Lemochová, viz čp. 30  Marie Anna (17. července 1899)  Anna (9. června 1901) Petrášek Josef, dělník, narozený 17. července 1858 v Teletíně 15, manželka Aloisie Lemochová, narozená 21. června 1864 v čísle 14  Anežka (8. dubna 1900)

Seznam rodin žijících v Teletíně v letech 1700–1725 a jejich pokřtěných dětí Bartásek Václav, manželka Anna  Vít (20. května 1722) Blažej Jindřich, urozený pán ze Štěpánova (svobodník), manželka Eva rozená Fremutová  Albertýna Alžběta (24. března 1701)  dvojčata Řehoř Ondřej a Václav (19. listopadu 1702)  Kateřina Františka (6. března 1706) Bobek Václav, manželka Dorota  Jakub (16. července 1710)

Dvořák Václav, manželka Ludmila  Barbora (30. listopadu 1713)  Mariana (11. května 1716)  Ludmila (5. srpna 1718)   Kateřina (17. listopadu 1721) Heřman Václav, manželka Mariana  Ludmila (5. srpna 1713)  Vojtěch (22. března 1715)   Kateřina (18. října 1717)  Voršila (15. října 1719)  Václav (13. srpna 1721)  Voršila (10. října 1723)  Jiří (18. března 1725)

Karpíšek Matěj, manželka Anna   Kateřina (30. října 1722)  Martin (7. listopadu 1724) Novák Jan (svobodník), manželka Helena  Jan (4. března 1701)  Alžběta (28. února 1703)  Jan (8. února 1706)  Vojtěch (24. března 1708)  Matěj (24. února 1711) Novák Vít, manželka Dorota  Judita (7. ledna 1710) Piskáček Václav, manželka Kateřina

 Mariana (6. ledna 1711) Procházka Adam (kovář), manželka Dorota  Hynek (30. července 1719)  Dorota (28. ledna 1721) Přeslička Adam, manželka Terezie  Ludmila (25. července 1707) Přeslička Jan, manželka Dorota  Jan (19. června 1702)  Václav (27. září 1705)  Michal (11. září 1707) Přeslička Pavel, manželka Mariana  Matouš (12. září 1723)

Přeslička Václav, manželka Alžběta  Jan (8. července 1700) Rauth Jakub, manželka Mariana  Jan (14. listopadu 1717)   Kateřina (15. listopadu 1719) Růžička Jakub, manželka Dorota  Vojtěch (16. dubna 1711) Říha Jakub, manželka Dorota  Vojtěch (21. března 1717) Šafář Jiří, 1. manželka Anna  Jiří (6. listopadu 1700) 2. manželka Kateřina  Dorota (30. prosince 1706)

 Vojtěch (12. dubna 1709)  Eva (21. prosince 1711)   Kateřina (18. listopadu 1718)  Vavřinec (28. července 1721) Štícha Matouš (podruh), manželka Alžběta  Dorota (28. března 1706)  Anna (6. června 1708) Vojáček Pavel, manželka Mariana  Jiří (9. března 1710)  Anna (26. dubna 1711)  Mariana (16. března 1712)  Jan (10. května 1714)

Vrabec Martin, manželka Judita  Dorota (6. ledna 1709)   Pavel (24. ledna 1719) Zdeněk Jiří, manželka Ludmila  Vojtěch (22. března 1709)  Matěj (30. ledna 1711)  Alžběta (30. června 1717)  Zykan Lukáš (svobodník), manželka Anna   Karel (9. května 1702)  Anastázie (28. června 1705)

10  |  krňan

Seznam narozených/pokřtěných dětí v v obci Teletín, 1700–1770 Bárta Pavel, manželka Anna  Anna (11. července 1744)  Bartásek Václav, manželka Anna  Vít (20. května 1722) Bartásek Matěj, manželka Anna   Pavel (5. ledna 1727) Bartásek Matěj, manželka Eva  Mariana (březen 1729)  Anna (25. září 1735)   František (9. listopadu 1738)  Jan (4. srpna 1741) Bartásek Pavel, podruh, manželka Anna Štěpánková  Ludmila (2. září 1753)  Josef (21. září 1754)  Marie Anna (12. srpna 1756)  Matěj Jan Nepomuk (8. února 1759)  Anna (2. června 1761)   Kateřina (4. července 1763)  Anna (21. února 1768)  Vojtěch (5. srpna 1770) Bartásek František, manželka Anna  Anna (20. října 1764)  Barbora (30. března 1766)  Matěj (2. února 1768)  Josef (2. března 1770)  Bartošek Matěj, manželka Anna  Barbora Rozálie (17. listopadu 1745) Bláha Jakub, manželka Kateřina  Josef (24. března 1742) Blažej Jindřich, urozený pán ze Štěpánova (svobodník), manželka Eva rozená Fremutová  Albertina Alžběta (24. března 1701)  dvojčata Řehoř Ondřej a Václav (19. listopadu 1702)  Kateřina Františka (6. března 1706) Bobek Václav, manželka Dorota  Jakub (16. července 1710) Brožek Martin, svobodník, manželka Dorota  Tomáš (24. října 1741) Brožek Václav, svobodník, manželka Marie Magdalena  Jindřich (15. července 1749)  Jan Křtitel (4. června 1752) Buriánek Vojtěch, manželka Kateřina  Vojtěch (22. dubna 1726)  Anna Kateřina (20. září 1729) Čamský Tomáš, svobodník, manželka Alžběta  Albertina (26. července 1750)

Dvořák Václav, manželka Ludmila  Barbora (30. listopadu 1713)  Mariana (11. května 1716)  Ludmila (5. srpna 1718)   Kateřina (17. listopadu 1721) Franz Václav, pastýř, manželka Anna  Václav (7. září 1765) Hendrich Martin, podruh, manželka Veronika  Václav (30. srpna 1753) Hartman Maxmilián, manželka Ludmila  dvojčata Martin a Josef (8. listopadu 1735)  Josef (1. února 1738) Heřman Václav, manželka Mariana  Ludmila (5. srpna 1713)  Vojtěch (22. března 1715)   Kateřina (18. října 1717)  Voršila (15. října 1719)  Václav (13. srpna 1721)  Voršila (10. října 1723)  Jiří (18. března 1725) Heřman Vojtěch, sedlák, manželka Eva  Jan (6. června 1740)  Jan Nepomuk (26. května 1741)  Marie Anna (7. července 1743)  Matěj (11. ledna 1746) manželka Anna  Anna (10. ledna 1748)  Dorota (13. prosince 1750)  Vojtěch (20. května 1753)  Heřman Jiří, šenkýř, manželka Kateřina  Tomáš (12. prosince 1748)  Matěj (11. září 1750)  Martin (9. listopadu 1752)   František Jan (1. října 1755)  Jan Nepomuk (27. ledna 1757)  Jan Nepomuk (27. května 1759)  Jakub (21. června 1761)   František (19. července 1763)   Kateřina (12. dubna 1766) Heřman Václav, šenkýř, manželka Kateřina  Václav (23. září 1754) Hrachovec Pavel, manželka Anna  Vojtěch (24. dubna 1739)   Kateřina (12. října 1741)  Anna (2. června 1743) Chalupecký Matěj, manželka Anna   Kateřina (7. října 1731)  Václav (březen 1734)  Marie Magdalena (13. června 1735)  Anna (22. července 1737)

Charvát Augustin, manželka Anna  Dorota (15. února 1756) Jaroška František, svobodník, manželka Rozálie   Karel (25. ledna 1764) Jedlička František, svobodník, manželka Anna  Antonín František Xaver (16. června 1750)  Josef (20. března 1753) Ježek Matěj, svobodník, manželka Anna   Pavel (4. ledna 1740)  Jiří (8. dubna 1743)  Marie Magdalena (22. července 1745) Ježek Dominik, svobodník, manželka Anna Františka  Vojtěch (22. dubna 1768) Kámen Vojtěch, manželka Magdalena  Vojtěch (22. dubna 1731) Karpíšek Matěj, manželka Anna   Kateřina (30. října 1722)  Martin (7. listopadu 1724)  Rozálie (26. února 1736)  Štěpán (3. srpna 1738)  Ludmila (11. srpna 1740) Karpíšek Matěj, manželka Dorota  Jan (18. května 1732) Karpíšek Martin, svobodný kovář, manželka Kateřina  Josef Jan Nepomuk (9. března 1756)  Anna Johana Nepomucena (24. května 1757)  Václav Jan Nepomuk (10. září 1758)  Tomáš (15. prosince 1760)   Kateřina (12. prosince 1762)  Martin (24. října 1764)  Jan Evangelista (29. listopadu 1766)  dvojčata František a Dorota (3. října 1768) Kauschaft (později Kousch)Václav, pastýř, manželka Kateřina   Kateřina Marie (24. ledna 1753)  Veronika (1. února 1755) Kolář Václav, podruh, manželka Magdalena  Anna Terezie (14. října 1742)  Ignác Matěj (1. února 1745)  Michal (8. května 1749)  Rozálie (3. října 1755)  Kateřina Alexandra (24. listopadu 1758)

Kráčmera Jan, manželka Magdalena  Leopold Josef (12. března 1742)  Václav (21. ledna 1744)  Matěj (24. února 1745)  Vojtěch (17. dubna 1746) Kulhavý Václav, manželka Dorota  Jakub (1. května 1746) Louša Václav, slouha, manželka Kateřina  Martin (17. října 1751) Novák Jan, svobodník, manželka Helena  Jan (4. března 1701)  Alžběta (28. února 1703)  Jan (8. února 1706)  Vojtěch (24. března 1708)  Matěj (24. února 1711) Novák Jan, manželka Judita  Dorota (28. ledna 1729)  Vojtěch (7. dubna 1731)  Martin (13. října 1732)  Jan (14. června 1736) Novák Vít, manželka Dorota  Judita (7. ledna 1710) Novák Matěj, manželka Anna  Anna (2. července 1729) Novák Matěj, manželka Dorota  Marie (1. listopadu 1733)  Anna (17. března 1735)  Dorota (23. května 1737)   Kateřina (1. března 1739)  Marie (16. února 1741)  Dorota (29. ledna 1743)  Tomáš (5. prosince 1745)  Vojtěch (8. března 1746)  Jan Nepomuk (14. května 1747) Novák Vojtěch, manželka Alžběta  Ignác Matěj (7. února 1745) Novák Martin, manželka Rozina   Kateřina (5. října 1862)  Anna Dorota (2. února 1765)  Jan Nepomuk (5. ledna 1768) Nosákovec Matěj, svobodník, manželka Anna  Alžběta Eva (15. října 1734)  Jan Nepomuk Antonín (16. května 1736)   Františka (28. května 1738) Padevět Pavel, manželka Kateřina  Jan (23. června 1741)   Filip (3. května 1744)  Václav (13. srpna 1747)  Anna (4. července 1761) Piskáček Václav, manželka Kateřina  Mariana (6. ledna 1711) Pitka Martin, manželka Ludmila

SDH Teletín společně s občany Teletína u rekonstruované kapličky sv. Jana Nepomuckého v Teletíně. Foto Pavel Horák

 Jakub (30. června 1726) Plaček Matěj, svobodník, manželka Kristiana  Josef (28. února 1770) Plachý Jiří, manželka Kateřina  Tomáš (21. prosince 1726) Plachý Martin, manželka Kateřina   (Jakub 30. dubna 1728) Poličanský Josef, manželka Ludmila  Jan Křtitel (15. dubna 1770) Pomahač František, manželka Magdalena  Martin (8. října 1769) Procházka Adam (kovář), manželka Dorota  Hynek (30. července 1719)  Dorota (28. ledna 1721) Procházka Pavel, manželka Magdalena  Václav (25. srpna 1736)  Anna (11. března 1741)  Přeslička Adam, manželka Terezie  Ludmila (25. července 1707) Přeslička Adam, matka Juliána  Václav (24. srpna 1728)   Kateřina (26. listopadu 1732) Přeslička Jan, manželka Dorota  Jan (19. června 1702)  Václav (27. září 1705)  Michal (11. září 1707) Přeslička Pavel, svobodník, manželka Mariana  Matouš (12. září 1723)  Dorota (7. února 1726)  Mariana (4. července 1728)  Josef (1. března 1731)   Kateřina (25. října 1733)  Matěj (22. února 1737) Přeslička Václav, manželka Alžběta  Jan (8. července 1700) Přeslička Václav, svobodník, manželka Alžběta  Václav (14. srpna 1754)  Rozálie (2. května 1756)  Josef Jan Nepomuk (27. července 1758)   Kateřina (4. listopadu 1765)  Marie Veronika (5. ledna 1768) Přeslička Pavel, manželka Alžběta  Anna (20. června 1761) Rauth Jakub, manželka Mariana  Jan (14. listopadu 1717)   Kateřina (15. listopadu 1719) Rozsypal Martin, manželka Dorota  Adam (3. července 1732) Růžička Jakub, manželka Dorota

 Vojtěch (16. dubna 1711) Rybníkářová Dorota, svobodná matka  Veronika (8. února 1728) Říha Jakub, manželka Dorota  Vojtěch (21. března 1717) Sládek Pavel, svobodník, manželka Barbora   Kateřina (14. října 1862) Smil Matěj, manželka Alžběta  Eva (25. prosince 1739)  Alžběta (19. listopadu 1744)  Anna (15. července 1749) Souček Martin, manželka Dorota  Judita (2. října 1744) Stromecký Jiří, manželka Mariana  Jan (24. prosince 1730)  Josef (16. března 1732) Šafář Jan, manželka Alžběta  Josef (16. března 1731) Šafář Jiří, manželka Anna  Jiří (6. listopadu 1700) manželka Kateřina  Dorota (30. prosince 1706)  Vojtěch (12. dubna 1709)  Eva (21. prosince 1711)   Kateřina (18. listopadu 1718)  Vavřinec (28. července 1721) Štícha Matouš, podruh, manželka Alžběta  Dorota (28. března 1706)  Anna (6. června 1708) Švec Pavel, manželka Dorota  Mariana (únor 1734) Voček Matěj, podruh, manželka Anna  Anna Johana (19. května 1755) Vojáček Pavel, manželka Mariana  Jiří (9. března 1710)  Anna (26. dubna 1711)  Mariana (16. března 1712)  Jan (10. května 1714) Vorel Václav, manželka Kateřina  Marie Anna (9. června 1748) Vrabec Martin, manželka Judita  Dorota (6. ledna 1709)   Pavel (24. ledna 1719) Zazima Jiří, svobodník, manželka Alžběta  Anna (26. července 1763)  Magdalena (26. června 1766)  Martin (14. října 1769) Zdeněk Jiří, manželka Ludmila  Vojtěch (22. března 1709)  Matěj (30. ledna 1711)  Alžběta (30. června 1717) Zdeněk Matěj, manželka Anna

 Václav (11. září 1742)  Máří Magdalena Albetina (20. července 1751) Zdeněk Matěj, manželka Dorota   František (4. června 1760)  Matěj (18. února 1862)   Pavel (20. ledna 1766) Zykán Jan, svobodník, manželka Anna  Vojtěch (9. dubna 1732)  Anna (31. května 1733)  Dorota (26. ledna 1735)  Barbora Kateřina (28. listopadu 1737)  Jan Antonín (30. srpna 1744)  Marie Magdalena (28. března 1747)   Prokop (19. června 1749)   František (18. května 1751) Zykán Lukáš, svobodník, manželka Anna   Karel (9. května 1702)  Anastázie (28. června 1705) Zykán Karel, svobodník, manželka Rozálie   František (březen 1729)  Jan Josef (6. února 1731)  Eleonora (21. prosince 1732)  Antonín (14. dubna 1737)  Anna Františka (18. června 1738)  Jan Antonín Ignác (7. března 1741) Zykán František, svobodník, manželka Marie Anna  Rozina Terezie (9. října 1752)   Karel Fabián (17. ledna 1754)  Viktorie (13. září 1756) Zykán Vojtěch, svobodník, manželka Alžběta  Vojtěch Jiří (22. března 1758)  Josef Jan Nepomuk (30. března 1759)   Kateřina (18. května 1761)   František (11. října 1763) Zykán Josef, svobodník, manželka Veronika  Josef Antonín (7. listopadu 1761)  Dorota Rozálie (23. prosince 1762)  Jan Nepomuk Antonín (14. června 1765)  Anna (11. dubna 1767)  Marie Kateřina (24. února 1770)

krňan 

|  11

110 let činnosti Sboru dobrovolných hasičů v Teletíně Hasičský sbor v Teletíně je pokračovatel místních tradic. První písemné zmínky o obci Teletín jsou datovány již rokem 1379, v příštím roce bude obec slavit 635 let od prvého písemného záznamu.

V roce 2011 byla zbrojnice SDH po sbírce občanů doplněna o sošku sv. Floriána. Foto ze slavnosti.

Členové sboru dobrovolných hasičů před zbrojnicí sboru s novým praporem SDH – 2013.

C

o znamenal Rudolf Strimpl pro Povltaví a Teletín jako první český jahodář, je známo, ale už méně, že založení hasičského sboru se stalo právě na jeho popud, a to dne 9. června 1903. Předsedou sboru se stal tehdejší starosta obce Josef Heřman z č.p. 11, velitelem sboru byl jmenován Vincenc Čeněk Fulín, jednatelem František Zikán. V akci „hasičská stříkačka do každé vesnice“ se dostalo i na Teletín. Dne 13. června 1903 došlo k posvěcení ruční, čtyřkolové, dvoupístové hasičské stříkačky, která zářila novotou. Na jedné straně byl nápis „Obec Teletín“ a na druhé „rok 1903.“ Je nutné si připomenout, že první písemné zmínky o  obci Teletín jsou datovány již rokem 1379. Některé lidové pověsti řadí Teletín dokonce až do 12. století a je doloženo, že pozdější osídlení vzniklo na  stezkách pravěkých lovců, jejichž kostry byly nalezeny u budované cesty mezi Teletínem a Vysokým Újezdem v polovině minulého století. Z  historie SDH Teletín si můžeme připomenout některá zajímavá období. Třeba v  roce 1930 bylo konáno, podle zprávy velitele Václava Nováka, 12 cvičení, z toho 2 veřejná a jedna účast při hašení ohně u A. Petráška ve Vysokém Újezdu. V roce 1931 konečně dochází na to, že se bude moci postavit památník místním občanům padlým v  první světové válce. Na schůzi dne 19. září 1931 bylo usneseno, aby byl památník odhalen 4. října 1931. Na práce spojené s postavením pomníku se hlásili všichni členové sboru. A tak péčí teletínských hasičů byl postaven památník z jednoho kusu teletínské žuly a černá deska na něm nese jména padlých místních občanů v první světové válce. V roce 1934 bylo pod patronací hasičského sboru vybudováno v sále hospody u Dvořáků malé jeviště s kulisami a ostatním nezbytným vybavením pro provozování ochotnického divadla. Mezi ochotníky nechyběli ani členové sboru a představení pro děti i  pro dospělé měla velký úspěch. Hasičstvo jahodářského kraje se také rozhodlo uctít pietním způsobem památku dobrodince zapomínaného a krásného kraje. V neděli 29. srpna 1937 se pak ko-

nalo slavnostní odhalení pamětní desky, umístěné na obecním domku na Chlístově, kde žil a pracoval Rudolf Strimpl. Slavnost se konala za překrásného letního dne za ohromné účasti celého kraje, včetně příbuzných a dětí zemřelého Rudolfa Strimpla. V roce 1939 došlo 15. března k obsazení republiky Němci a v roce 1942 bylo celé území mezi Vltavou a Sázavou po Benešov vystěhováno a bylo zde

zřízeno cvičiště SS. Po II. světové válce se již píše nová historie SDH Teletín. V  roce 1946 byla zakoupena benzinová motorová stříkačka od fy Stratílek, Vysoké Mýto, typ SM 31, r.v. 1946, mobilní, o  celkové váze 631 kg (stříkačka 161 kg a podvozek 470 kg). K tomu obdržel sbor přídělem z Prahy šestimístné osobní auto zn. Horch, které předtím používal zastupující protektor

Čech a Moravy Reinhard Heydrich. V pozdějších letech došlo k další výměně stříkačky za modernější vybavení a  sbor se soustavně zapojoval do  společenského dění v kraji, účastnil se pravidelně okresních soutěží. Novým impulzem do činnosti SDH Teletín byl rok 1989 a pozdější léta. V roce 2003 si připomněli členové sboru 100 let od vzniku SDH Teletín v roce 1903. Byla dostavěna a  rozšířena zbrojnice sboru se spolkovou místností. SDH navázal na  předválečné tradice zejména uctěním památky jeho zakladatele Rudolfa Strimpla, 30. dubna 2011 při příležitosti výročí 115 let prvních jahod v Čechách. Společně s dalšími sbory na setkání u pamětní desky R. Strimpla z roku 1937 si připomněli jeho význam pro Povltavský kraj. Ještě téhož roku umístili na  rekonstruovanou zbojnici sošku sv. Floriána, která byla slavnostně za  účasti širokého okolí vysvěcena. Členové sboru se také podíleli na obnově kapličky na původní cestě z Teletína do Vysokého Újezdu. Byla obnovena tradice Hasičských plesů a  členové sboru se účastnili společně s  obyvateli Teletína řady dobrovolných akcí nebo finančních sbírek. Rok 2002 byl rokem, kdy celá řada vesnic a měst byla postižena v srpnu velkou povodní. Členové sboru pomáhali i s technikou 4 dny obětavě ve  Štěchovicích a  prostřednictvím sbírky přispěli dalším postiženým. V roce 2013 oslaví SDH Teletín 110 let své činnosti. Při té příležitosti bude vysvěcen historicky první prapor SDH. Tak jako na  svém počátku je základem jeho činnosti dobrovolná práce a zájem pomoci jak obci Teletín, tak širokému okolí.  ×

Znak SDH Teletín uvedený na praporu sboru Heraldik Stanislav Kasík První písemné zmínky o obci Teletín jsou datovány již rokem 1379. Některé lidové pověsti řadí Teletín dokonce až do 12. století a je doloženo, že pozdější osídlení vzniklo na  stezkách pravěkých lovců, jejichž kostry byly nalezeny u budované cesty mezi Teletínem a Vysokým Újezdem v polovině minulého století.

Sbor dobrovolných hasičů Teletín 1903–2013

Vysvětlení znaku V modro-zlatě děleném štítě, nahoře stříbrná korouhev s třemi ocasy, zlatým mezi černými, na zlato-modře dělené a z paty štítu vyrůstající žerdi. V korouhvi doprava položená černá plamenná orlice s červeným jazykem a zlatou zbrojí a jetelovitě zakončeným perizoniem na hrudi. Ve zlatém poli tři (2, 1) červené jahody se zelenými kališními cípy a stopkou. Modro-zlaté dělení štítu je inspirované benediktinskými barvami (klášter na Ostrově), které lze odvodit od modrého štítu a zlatých figur znaku benediktinského řádu. Je tím činěna narážka na nejstarší poznatelné dějiny obce, spojitelné s benediktinským klášterem na Ostrově. Korouhev v horní polovině znaku symbolizuje Pražskou kapitulu, která byla dále dlouholetým vlastníkem obce. Na pečeti kapituly ukazuje korouhev s přemyslovskou, tzv. svatováclavskou orlicí a ocasy korouhve mají tinktury odvozené od znaku kapituly – černý štít se zlatým břevnem. Jahody v dolní polovině štítu ukazují k tradici pěstování jahod v místě. Obec Teletín je v  současnosti evidovaná jako osada Teletín, součást obce Krňany a bude v roce 2014 vzpomínat 635. výročí prvního písemného zápisu o obci v držení kláštera na Ostrově. Při této příležitosti bude žádat o uznaní znaku jako symbolu obce Teletín v rámci obce Krňany. V současné době jsou připravovány i další návrhy znaku. O jeho vyobrazení bude rozhodnuto na podzim 2013 na setkání všech občanů Teletína.

Nově zpracovaný znak SDH Teletín jako součást praporu sboru, který bude na slavnosti svěcen.

Rudolf Strimpl

Prapor SDH Teletín 2013 SDH Teletín 1903

P ro gr a m o sl av:

110 let Sboru dobrovolných hasičů v Teletíně Slavnost k 110. výročí sboru 6. července 2013 12.00 U nově upravené pamětní desky Rudolfa Strimpla na Chlistově nad Teletínem

vzpomenou občané zakladatele SDH Teletín a prvního jahodáře v Čechách.

13.00 U pomníku padlých za I. a II. světové války v Teletíně s tichou vzpomínkou

na dobu vystěhování obce spolu s občany obcí nastoupí SDH Teletín a sbory Okrsku Vys.Újezd. Promluví Vladimír Mühlbach.

13.15 Zbrojnice SDH Teletín – občané, SDH Teletín a sbory Okrsku Vysoký Újezd nastou-

pí k slavnostnímu vysvěcení historicky prvního praporu SDH Teletín.

13.30 Předání ocenění členům a spolupracovníkům SDH Teletín. 13.45 Občané Teletína, hasičské sbory a hosté sejdou k renovované kapličce sv. Jana

Nepomuckého, která bude slavnostně po opravách vysvěcena.

14.00 Společenské odpoledne. Zbrojnice SDH Teletín.

Zve SDH Teletín

12  |  krňan

Varhany v kostele Narození P. Marie ve Vysokém Újezdě Štěpán Svoboda, organolog Arcidiecéze pražské

1150. výročí Cyrila a Metoděje

V

 druhé polovině 19. století se na kůrech mnoha kostelíků na  českém venkově nacházely malé nástroje, povětšinou pořízené ještě v 18. století. Jednalo se o malé varhánky s jedním manuálem – klaviaturou pro hru rukama, někdy opatřené i  pedálem pro hru basových tónů nohama. Kromě toho, že tyto nástroje při pravidelném bohoslužebném využití byly často za  desetiletí provozu dosti opotřebované – např. měchy varhan bylo třeba opravovat minimálně v  intervalu 5 až 10 let – přestaly tyto nástroje po polovině 19. stol. vyhovovat jednak po  technické stránce (omezený rozsah tónů – tzv. krátké oktávy – to znamená chybějící některé hluboké tóny), dále nevyhovovaly ani po zvukové stránce, neboť se v průběhu století změnilo hudební cítění a  staré varhany s  množstvím vysokých rejstříků se zdály „ukřičené“, „pisklavé“ a neschopné doprovodu lidového zpěvu či doprovodu gregoriánského chorálu, kterým byla v kostelích dána absolutní přednost. Rozhodnutím církevních autorit byly z kostela vykázány ostatní hudební nástroje – housle, violoncella, basy, trubky, lesní rohy, fagoty a  klarinety – a  jejich funkci měly zastat právě varhany. Významnou roli sehrála i  průmyslová revoluce, technické vynálezy, které pronikly rovněž do  varhanářství a  v  neposlední řadě taktéž jisté zlevnění výroby varhan ve velkých varhanářských podnicích. Zatímco dříve se varhany stavěly měsíce až roky, nyní vyráběli varhanáři některé díly a součástky varhan „do zásoby“ a byli schopni postavit varhany velmi rychle a  za  příznivější ceny. Přes toto „zprůmyslnění“ stavby varhan byla ruka mistra varhanáře, který nástroj intonoval – tedy vdechoval píšťalám život – sílu, barvu a charakter zvuku – nepostradatelná. Také ve Vysokém Újezdě staré barokní varhany dosloužily a byly nahrazeny novým nástrojem. Stalo se to roku 1884 nákladem patrona kostela –

V letošním roce si český i slovenský národ připomíná 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Učení bratři k nám dorazili v roce 863 z Konstantinopole.

V

Štěpán Svoboda, organolog Arcidiecéze pražské při kontrole opravených varhan v kostele Narození P. Marie ve Vysokém Újezdu. Foto: Václav Šmerák

cí tendence). Tyto progresivní prvky se projevily i ve zdejším nástroji. Kdyby se tyto varhany stavěly ještě o 30 let dříve, nechyběl by jim zcela jistě rejstřík zvaný mixtura, který dává varhannímu zvuku stříbřitý lesk. V  2. pol. 19. století se však změnil hudební vkus a tento rejstřík „mixtura“ byl odmítán jako křiklavý, nedůstojný šera kostelního kůru. Proto mistr Schiffner tento rejstřík ve zdejším nástroji již nepostavil. Na  druhou stranu se Schiffner držel staletími

vou korunu nástroje. První opravu, spojenou s  jejich vyčištěním a  naladěním, provedl r. 1914 pražský varhanář J. Hubička. Do  dalšího osudu nástroje zasáhla 1. světová válka. Pro válečné účely – výrobu zbraní – byly nejprve rakousko-uherskou vládou zabavovány předměty z  barevných kovů (měděné střechy, vany, konvice, mosazné kliky, nádoby atd.) a  poté následovalo kulturní barbarství nejhoršího ražení. Nejprve šáhl erár k rekvizici, tj. násilnému

Dispozice varhan: Manuál, C-d´´´, 51 tónů Principal 8´ Bourdon 8´ Salicional 8´ Flaut dulcis 4´ Octav 2´ Pedál, C-a, 22 tónů Octavbass 8´ Kostel Narození Panny Marie Vysoký Újezd

Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Ta vybrala pro tuto zakázku osvědčeného pražského mistra – varhanáře Karla Schiffnera. Zastavme se na  chvíli u  tohoto mistra varhanáře. Karel Schiffner se narodil 28. prosince 1835 ve  Cvikově jako syn truhlářského mistra Ignáce Schiffnera. Truhlářské řemeslo si osvojil v  dílně u otce a varhanářskému řemeslu se vyučil u pražského dvorního varhanáře Josefa Gartnera, po  jehož smrti převzal r. 1863 zavedenou varhanářskou dílnu. Schiffner se vypracoval v uznávaného a oceňovaného mistra, který působil prakticky po celých Čechách, několik nástrojů postavil i  do  ostatních zemí tehdejšího Rakouska-Uherska. Ke sklonku života předal Karel Schiffner zavedenou dílnu svému bratru Heinrichovi, který varhanářský podnik ještě více rozšířil a znásobil věhlas firmy. Za  více než 25 let samostatné práce postavil Karel Schiffner asi ke dvěma stovkám varhan a několik stovek jich opravil. Postavil mj. varhany pro katedrálu sv. Ducha v Hradci Králové, přestavěl varhany v pražské katedrále sv. Víta a získal i prestižní zakázku na  stavbu varhan do  nově postaveného Národního divadla v Praze. Karel Schiffner byl varhanářem přemýšlivým a  progresivním, který uplatňoval novinky v  konstrukci i  ve  zvuku varhan (tzv. romantizují-

Připomeneme si v kostele Narození Panny Marie ve Vysokém Újezdě v rámci vystoupení Ireny Budweiserové 6. července 2013 v 18.00 h.

Obtíže a konec slovanské liturgie

Kostel Narození Panny Marie Vysoký Újezd

prověřených zásad stavby varhan, které spojil s vysokou kvalitou svého řemesla a s výběrem jakostního materiálu – dřeva i cínu. Díky tomu hrají četné varhany mistra Schiffnera – a do tohoto počtu můžeme bezpochyby počítat i varhany zdejší – v podstatě bez větších zásahů do dnešní doby. Varhanář Schiffner ve  Vysokém Újezdě uplatnil osvědčený koncept, který do té doby realizoval v několika desítkách kostelů. Kvůli nízkému stropu kostela vestavěl varhany do  zábradlí kruchty, hrací stůl, odkud ovládá varhaník nástroj, umístil na zadní stranu varhan a pedál s měchem postavil za  záda varhaníka. Zcela identické varhany – dokonce s identickou skříní, dalo by se říci „jednovaječná dvojčata“ – postavil Schiffner např. v kostele v Kralupech-Minicích či ve Lstiboři u Českého Brodu. Skříně se liší pouze barvou nátěru, případně ozdobami. Újezdský nástroj opatřil Schiffner pěti rejstříky do  manuálu a  jedním do  pedálu. I  při tak malém počtu rejstříků poskytuje nástroj díky jejich vhodně zvolené kombinaci velký zvukový účinek a  je pro varhaníka velkou inspirací. Varhany jsou opatřeny rejstříkem pro tichou hru, dvěma rejstříky pro doprovod jednoho zpěváka či menší scholy, další rejstřík umožňuje doprovod zpěvu lidu při bohoslužbě a nechybí vysoký rejstřík, který tvoří zvuko-

zabavení kostelních zvonů, aby se v závěru války – na sklonku roku 1917 a na jaře r. 1918 – uchýlil k zoufalému činu – zabavení velkých cínových varhanních píšťal u všech nástrojů zhotovených po r. 1850, vyjma umělecky či historicky hodnotných. Mezi cca 4 000 postiženými varhanami v Čechách byly bohužel i varhany zdejší. Nové píšťaly náhradou za  staré byly zhotoveny ze zinku, který byl mnohonásobně levnější, ovšem zvukově se nedaly s původními srovnat. Větší opravu zdejších varhan provedl r. 1994 varhanář Petr Nožina. Tehdy byly pořízeny nové cínové píšťaly do  prospektu varhan, připojen nový varhanní motor, varhany vyčištěny, opraveny a ošetřeny proti dřevokaznému hmyzu . Po  téměř 20 letech po  této opravě nastal čas na  údržbu varhan, neboť varhany byly zaprášené a vyskytlo se na nich několik závad. Práce se ujal syn výše uvedeného varhanáře – varhanář Peter Nožina z Nahorub-Křečovic. Varhany počátkem letošního roku rozebral, vyčistil, opravil vyskytnuvší se závady, vše sesadil zpět a nakonec varhany naladil. Přeji zdejším farníkům, osadníkům, návštěvníkům a posluchačům velebných tónů varhan, aby se mohli dlouho těšit ze zvuku opraveného pěkného nástroje. ×

P o z vá nk a n a k oncer t y: Cyrilometodějské slavnosti 6. července 2013 v 18.00 h Irena Budweiserová

21. září 2013 v 17.00 h Podblanický podzim 2013

dříve Spiritual kvintet Mirek Linka, kytara

Josef Popelka – varhany (profesor Pražské konzervatoře a AMU v Praze) Vladimír Rejlek – trubka (profesor AMU v Praze a sólista ND v Praze) Hana Jonášová – zpěv (sólistka Národního divadla v Praze) Camerata Pragensis

Doporučujeme si poslechnout: http://www.youtube.com/ watch?v=ELb26b5fZiw a http://www.youtube.com/ watch?v=JcCEmGGkJIA

 roce 863 vyslal Rastislav, kníže Velké Moravy, poselstvo do Cařihradu, ke  trůnu císaře Byzantské říše. Poslové předložili císaři Michalu III. Rastislavovu žádost o  vyslání učitelů, kteří by na Velké Moravě vyučovali a  kázali křesťanství slovanským jazykem. Císař žádosti vyhověl. Oba bratři díky svému odchodu na Moravu údajně opustili slibně se rozvíjející vědeckou a  státnickou dráhu. Metoděj se prý původně věnoval úřednickému povolání, pak se stal prostým mnichem. Jeho bratr Konstantin si zvolil duchovní stav hned po skončení studií a byl vysvěcen na kněze. Vzdělání nabyli oba bratři na řeckých školách. Ještě před odchodem z Byzance na Moravu vytvořil vzdělaný a jazykově nadaný Konstantin církevní slovanský jazyk a písmo – tzv. hlaholici. Přeložil do něho části Písma svatého, které se čtou při bohoslužbách východního obřadu, a  přeložili také všechny obřadní knihy. Položil tak základ slovanskému písemnictví, které se následně rozvíjelo i v Bulharsku, Chorvatsku, Srbsku a v podstatě v celé východní Evropě. Podíleli se také na základech některých právních norem. Konstantin a Metoděj byli pak pozváni do Říma, aby se setkali s papežem Hadriánem II. V té době potřeboval pomoc byzantského císaře Basila I. proti mohamedánům, kteří ohrožovali jižní Itálii i Řím. Schválil tedy dílo byzantských misionářů včetně slovanské bohoslužby. Konstantin v  Římě těžce onemocněl a  posléze zemřel, když před smrtí přijal dnes známé jméno Cyril (Kyrillos).

21. prosince 2013 v 18.00 Tradiční Vánoční koncert – Rybova mše vánoční Dětská opera Praha Pořádá: Sdružení Mezi řekami a OÚ Vysoký Újezd Info: mob. 603 196 678, [email protected]

Mise se pak mění v  dobrodružství. Mezitím byl totiž kníže Rostislav přičiněním svého synovce Svatopluka sesazen, zavlečen do ciziny a oslepen. Metoděj sám byl rovněž zajat a bez ohledu na papežský list sesazen. Ze žaláře byl na papežův zásah propuštěn až za dva roky. Metoděj pak na Moravě s velkým úspěchem pokračoval v práci. S Metodějovou smrtí v roce 885 však slovanská církev na Moravě násilně zaniká. Metodějův nástupce, biskup Gorazd i  ostatní duchovní byli vyhnáni a nastala éra latinských bohoslužeb.  ×

Cyril a Metoděj, historizující malba

krňan 

|  13

Zastavení v újezdském kostelíku Varhanář Peter Nožina ml. a jeho láska k varhanářskému řemeslu.

V

arhany kostela Narození Panny Marie ve Vysokém Újezdu prošly na  začátku letošního roku renovací s  opravou několika píšťal a celkovou revizí mechaniky nástroje. Znamenalo to úplnou demontáž jednotlivých částí nástroje, vyčištění původní dřevěné skříně. V dílně pak renovaci jednotlivých segmentů a píšťal a opětnou montáž v újezdském kostelíku. Opravu varhan si velice přál Josef Zajíček, újezdský patriot a místní rodák. Neměl to štěstí a rozloučil se s námi dřív, než byla oprava dokončena. Na  jeho památku se konal 6. dubna 2013 vzpomínkový varhanní koncert. Byla to krásná a dojemná chvíle, kdy se naplno rozezněly kostelní varhany ve své nové premiéře. Po dobu oprav jsme společně s panem Kloubským sledovali každou fázi opravy a  nutně jsme se pana Petera ptali na to či ono a nakonec vznikl rozhovor okolo varhan i běžného života varhanáře.

lidí, kterým běhá mráz po zádech a těší je vydařené dílo. Jinak já osobně jsem dost náročný posluchač, zvukově si nástroje vybírám velmi pečlivě, a  je to tak jeden z deseti, který mne osloví výrazně. Jinak nejvíce miluji naprosté ticho, proto jsem si vybral tento kraj jako své místo na  Zemi, kde mohu v tichosti tvořit. V kontrastu je pak ozvučení každého nástroje a jeho samotné ladění, kde si zvuku užívám do sytosti. Jaká je historie varhanářství? Varhanářství tak, jak je známe dnes, je výsledkem rozkvětu, počínaje renesancí a hlavně baroka. Nejstarší systém ovládání varhan – mechanický, se přes různé vylepšování, dokonce i změnu systémů v současnosti ubírá zpět do baroka, neboť tato prostá, poctivá a jednoduchá konstrukce se z hlediska trvanlivosti osvědčila nejvíce. Stejně tak i varhany ve Vysokém Újezdě zachovávají ještě barokní principy výstavby, a proto i přes jejich stáří jim v podstatě nelze nic vytknout a kromě občasné údržby a  konzervace proti červotoči nepotřebují častou péči.

Jak se člověk stane varhanářem? V  mém případě jsem měl volbu svého povolání dosti usnadněnou. Narodil jsem se do varhanářské rodiny a v oboru jsem vyrůstal. Skutečným povoláním se mi varhanařina stala však až ve 22 letech, kdy jsem zjistil, že mě práce s varhany natolik naplňuje, že se jí chci věnovat už trvale, snad až do konce života. Vzpomínáte na otce a jeho varhany, na opravy, co jste spolu dělali ... Během dětství a  dospívání jsem často jezdil se svým otcem po širokém okolí a republice po montážích a opravách varhan. Odmala rád cestuji a toho si v této profesi užiji dostatečně. Kromě krásné krajiny jsem viděl i mnoho kostelíků a nástrojů, nejúžasnější je, že co nástroj, to originál, a člověk dokáže téměř vždy něco nového najít nebo ho překvapí zajímavé technické řešení. Nejkrásnější vzpomínky z dob společné práce mám na oblast Šluknovska v okolí Srbské Kamenice, kde jsme společně restaurovali desítku zajímavých nástrojů. Varhanářů v  republice stejného příjmení jsou celkem tři, můj otec a strýc. Otec a strýc byli k profesi vedeni dědou, nechal je za  varhanáře vyučit. Jsem v  podstatě nastupující generací varhanářů tohoto jména. Co musí znát a umět varhanář, chtěl byste postavit svoje varhany? První kroky vzhledem k  dlouholetým zkušenostem (cca 18 let) si už nepamatuji, do  oboru jsem vstoupil v podstatě naplno, jakmile jsem se osamostatnil. Od  samého začátku se snažím poskytovat maximální servis, ať už z hlediska odborného, řemeslného, či jinými doplňkovými službami, který život nástroje pomůže přibližovat širší veřejnosti. Varhanářství je odjakživa považováno za obor spojující devatero řemesel. Jakožto varhanář, restaurátor musím ovládat různé profese: truhlařinu, řezbářství, cínařinu, dráteničinu, modelařinu, ladiče a intonéra, a především restaurátořinu – z hle-

„Poctivý varhanář se vždy snaží nástroj zachovat v co nejpůvodnější podobě a pomoct mu dál žít.“ Peter Nožina varhanář / restaurátor tel: +420 723 482 797 email: [email protected] diska přístupu k materiálům a zachování její autentické podoby. Návrh na stavbu nového nástroje jsem již zpracovával, ovšem v dnešní době je to dosti nákladná záležitost, a tak stavbu mého prvního opusu blokuje zatím nedostatek prostředků. Z hlediska potřeb a požadavků dnešních varhaníků a  nároků objednavatele je dnes stavba jakéhokoli varhanního nástroje specifickou záležitostí, varhany se „šijí na míru“. Varhany jsou trochu neosobní, velký nástroj, ale dokáží doslova rozvibrovat duši – jaký byl váš největší koncertní zážitek? Nejraději si poslechnu koncert na  nástroj, který jsem pomohl vzkřísit někdy po desítkách i stovkách let nečinnosti. Nejvíc mě pak těší samotná radost

Co obnáší oprava varhan, co které století v technice varhan uplatnilo? Oprava varhan je někdy jednoduchou záležitostí, jindy jde o  složitou vědu. Pominu-li samotnou precizní práci všech zmíněných řemesel, tak při rozsáhlém restaurování se varhanář restaurátor potýká i  s  badáním v  archivech, srovnáváním obdobných nástrojů stejného stavitele a někdy i musí pochopit historii a  vcítit se do  stavitele a  tvořit

tak, jak by přemýšlel právě on. To pokud se nedochovají všechny díly právě opravovaných varhan a  není srovnání. Navíc téměř vždy musí varhanář zpracovávat kvanta dokumentů a  podkladů, včetně detailní fotodokumentace či nahrávek varhan před a po restaurování. Materiály, které se dnes používají, jsou zaplaťpánbůh ještě dostupné, i  když některé se shánějí již hůře, to aby byla zachována autenticita provedení. Faktem je, že některá řemesla a výrobky, a to především ty přírodní, jsou nedostatkovým zbožím a draho se platí. Je něco, co by varhanář nikdy neudělal – a naopak to vždy udělá? Poctivý varhanář se vždy snaží nástroj zachovat v  co nejpůvodnější podobě a  pomoct mu dál žít. Bohužel jsem se setkal i s nástroji, které zničil právě varhanář svým necitelným přístupem a  jeho hodnotu zničil zásahem, který si nástroj nezasloužil. Mnohdy je větší štěstí výrazné napadení červotočem a dlouhodobá absence zásahů varhanářů. To potom většinou nástroj má nejpůvodnější hodnotu. Jak tvrdím, zachránit se dá z materiálů téměř vše v  jakémkoli stádiu poškození červotočem. Ovšem záměnu některých původních dílů za  nové nevhodné už mnohdy nelze napravit, pokud neexistuje původní dokumentace. Varhanář musí být pokorný ke  každému nástroji. Je to jako s člověkem. Ta doba seznamování, namlouvání je někdy dlouhá. Odměnou je pak nádherný zvuk a obrovská energie, kterou do vás varhanní hudba může vnést.  × Ptali se Josef Kloubský a Václav Šmerák

Poděkování Sdružení Mezi řekami společně s Obecním úřadem ve Vysokém Újezdu a Římskokatolickou farností v Týnci nad Sázavou děkují všem účastníkům sbírky na opravu varhan v kostele Narození Panny Marie ve Vysokém Újezdu ve výši 24 000 Kč. Oprava kostelních varhan se odehrála v lednu 2013 a popudem byl vánoční koncert 8. prosince 2012, kdy vystoupil Pražský pěvecký sbor Zvoneček s varhaním doprovodem. Hudební podvečer by současně poděkováním Sdružení Mezi řekami a Sdružení obcí Neveklovska všem, kteří se účastnili akcí projektu Ohlédnutí věnovaného 70. výročí vystěhování našich obcí za II. světové války a současně pomohli s vydáním publikace Almanach – Ohlédnutí. Jednalo se o premiéru varhan pro koncertní účely. Pamětníci včetně pana Josefa Zajíčka, újezdského rodáka, si nepamatovali, že by posledních 70 let byly varhany pro tento účel využity. Nádherný koncert se zpěvem dětského sboru umocněný varhaní hudbou byl pobídkou v obdobných koncertech pokračovat. Znamenalo to, ale pro příští využití jejich opravu. Po konzultaci s varhaníkem a dalšími odborníky se Sdružení Mezi řekami ujalo organizace sbírky a vlastní opravy varhan, kterou provedl varhanář Peter Nožina. Varhany po  opravě byly představeny 6. dubna 2013 a v plné kráse se rození na koncertu festivalu Podblanický podzim 21. září v 17.00 hodin.

Obrazová reportáž z opravy varhan v kostele Narození Panny Marie ve Vysokém Újezdu. Foto: Václav Šmerák

14  |  krňan

Školní práce zaslaná do I. ročníku Fondu Ohlédnutí – Sdružení Mezi řekami

Vystěhování našeho kraje Paměť je krátká. Někdy se po dvě generace udrží povědomí o tragické události a tak je dobré ptát se a zapisovat pro budoucí.

P

ovím vám jen určitou část o  zážitcích mého pradědy a  prababičky o  vystěhování našeho kraje. Vystěhováno bylo území mezi řekami Sázavou a Vltavou. Na tomto území bylo vybudováno německé vojenské cvičiště. Můj praděda se jmenoval František Šmejkal a  narodil se v  roce 1931. Tyhle zážitky mi za  něj vyprávěla moje prababička, Marie Šmejkalová, protože pradědeček zemřel, když mi byly 4 roky. Praděda bydlel s  rodiči na  statku v  Maskovicích. Maskovice se stěhovaly v  roce 1942, pradědovi bylo tedy 11 let, skoro jako je teď mně. Lidé si směli s sebou vzít veškerý majetek, včetně zvířat, strojů a zásob. Pole musela být sklizená, domovy

vyklizené, vyčištěné a dvory umetené. Lidé sháněli nová hospodářství, aby měli kde žít a hospodařit. Po  3. září 1942 byly Maskovice úplně prázdné, bez obyvatel. Pradědeček vyprávěl, kolik vozů lidé museli naložit, sjednávali si i výpomoc hospodářů z Mirošovic, kam se Šmejkalovi stěhovali. Když jeli s poslední fůrou, bylo jim moc smutno, opouštěli svůj domov a nevěděli, jestli se ještě vrátí. Za vozem běžel jejich pes, černý kříženec Haryk. Za několik dní po přestěhování dostali zprávu od pošťáka z  Netvořic, který roznášel poštu a  chodil přes Maskovice až na Hradišťko pěšky. Psal jim do Mirošovic: „Šmejkalovi, ve  vašich vratech sedí váš pes a  čeká na  vás.“ Pes se z  Mirošovic sám vrátil

Maskovice před vystěhováním – jaro 1942, František Šmejkal

Otec paní Šmejkalové z Maskovic, pan Šach, Netvořice 1943

Školní zpráva, Marie Šachová

do Maskovic a čekal ve vratech na své pány, nechápal, proč nikdo neotvírá, aby ho pustil domů, jako dřív. Nikoho se nedočkal, tak se vracel sám po stopě za svými pány do Mirošovic. Přišel za nimi unavený, hladový, ale šťastný, že je zase s nimi. Byl tak prvním obyvatelem, co se do  Maskovic vrátil, ale musel zase odejít. Moje prababička občas také vypráví, co jako dítě pamatuje o  vystěhování, vzpomínek má hodně. Jmenovala se Šachová, narodila se v roce 1935, s rodiči bydlela v Netvořících v domku na náměstí, dodnes tam bydlí její sestra s rodinou. Netvořice se stěhovaly v  roce 1943, prababičce bylo tedy 8 let, její mladší sestře 6 let a nejmladší byla úplně malé miminko. Lidé už si směli s sebou vzít jen nábytek, pár slepic a králíky. Zvířata a stroje byly označené značkami, všechno se svezlo na nádraží a odvezlo neznámo kam. Hodně lidí mělo problém sehnat nové bydlení, někteří zůstali dál v Netvořících, hlavně řemeslníci: obchodník, švec, kominík a  kolář. Z fary se stěhoval i pan farář, nejprve ho vystěhovali do domu rodiny Novotných, pak ho stěhovali ještě jednou, do Maskovic. Na faru se nastěhovali i s koňmi žandáři, něco jako dnešní policie. V Maskovicích byl zřízen SS Hof, lidé, kteří byli do Maskovic nastěhováni, u dvora pracovali. Byli to lidé z různých vesnic: Vlkonic, Borovky, Netvořic. V některých domech bydlely dvě i tři rodiny, děti chodily do školy do Krňan – tam byla v době vystěhování přesunuta škola z  Netvořic. Chodily pěšky, společně, někdy se i  svezly na  vozech vezoucích vězně pracující na bourání domů v Třebsíně. Ve škole v Krňanech bydlel i pan řídící a byly tam dvě třídy. V jedné třídě byly děti z  první, druhé a  třetí třídy, ve  druhé děti starší. Prababička byla rok ve třídě pro mladší děti a pak přešla do třídy pro větší. Ve třídě pro starší děti nebyly čítanky, četlo se ze starých malých knížeček, třeba pohádky Tři vlasy děda Vševěda, přesto se děti číst naučily dobře a nejen číst. Kromě pana řídícího měly třeba paní učitelku Plešákovou a ta učila ruční práce. Ze všech sil se učitelé snažili, aby děti naučily co nejvíc. Je toho hodně, co prababička vyprávěla, sama říká, že by toho bylo na román, třeba jí k tomu ještě přemluvíme a  něco napíše, protože její vzpomínky zajímají spoustu lidí…jedna paní z  Ostravy se od ní například dozvěděla o osudech svého tatínka, který pracoval jako vězeň v našem kraji a v rodině prababičky dostal se svými spoluvězni švestkový koláč, který pro ně byl vlastně malým svátkem…  × Martin Šindelář, ZŠ Netvořice, VI. třída

Na to nemůžu zapomenout…

Zahynula celá její rodina

Miroslava Pelíšková, pamětnice Krňany

Hana Čečatková, pamětnice Krňany

Narodila se teprve několik dní po skončení války, tam, kde se musela rodina vystěhovat. V roce 1942 měli rodiče v rukou glejt od Němců a stejně jako ostatní obyvatelé Neveklovska hledali místo, kde by se usídlili. Odstěhovali se k rodičům maminky do Hvoznic na statek, čtyři kilometry od Davle. Vše, co odváželi z Krňan, se muselo do  domu prarodičů vejít. Tatínek později vzpomínal, že musel odvézt čtyřicet až padesát fort – seno, slámu, sekačky, pluhy, koňské povozy, krmivo, hospodářská zvířata. A nebyla to zdaleka jen koza na provázku, ale i koně, krávy… Žili tam tři roky, paní Pelíšková se těsně po  válce narodila, ale byla vážně nemocná, dostala černý kašel. Doktor jim radil, že musí na jiný vzduch, a tak se vrátili po válce zpět do Krňan. Jejich dům byl zdevastovaný, tatínek nejprve opravil jednu místnost, kde žila babička s vnučkou. Rodiče se museli vrátit ještě na statek, aby se sklidila úroda, a vše se zase odvezlo do Krňan. Čekala je zase dřina – opravit stodoly, chlévy, znovu obdělat pole. Zemědělství není procházka rájem s růžovou zahradou. Přišel únor 1948 a  s  ním znárodnění. Nejdřív komunisté všechno vzali řemeslníkům, živnostníkům a nakonec přišli na řadu zemědělci, začala kolektivizace. Největší sedláci se do toho nehrnuli, pořád věřili, že když se budou držet vlastní hroudy, vždycky se nějak uživí. Jenže stát ukládal sedlákům takové povinné dodávky, které se ještě dál zvyšovaly, že je to úplně porazilo. Už neměli co odevzdávat, nebylo z čeho, a tak se vymyslelo, že kdo dodávky neplní, je zrádce národa a okrádá stát. Komunisté rozhodli, že se s nimi vypořádají jinak. Největší sedláky začali vystěhovávat. „Pamatuji si, že jako dítě jsem se vždycky třásla strachy, když k  nám přišel četník, který sprostě vyrukoval na  tátu – jak to, že ještě nesplnil dodávky, že to už minulý týden slíbil,“ sděluje paní Pelíšková v  zimním poli své vzpomínky, které jí navždy utkvěly

Nebylo to jednoduché pátrání, když se paní Čečatková ze židovské rodiny rozhodla po válce, v 50. letech, pátrat, kde skončili její rodiče, co se stalo s jejími sourozenci. Postihlo ji nejen vystěhování, ale i osud ještě krutější, protože byli židovského původu. Celá její rodina zahynula. Musíme se však prostřednictvím tohoto nevšedního vyprávění vrátit na začátek.

v  paměti. „Byly to šoky, na  to nemůžu zapomenout. Největší sedláky postupně vystěhovali z Teletína, Oujezda, Třebsína, byla v nás malá dušička, kdy přijdeme na řadu. Nakonec jsme se nestěhovali, ale stejně to neskončilo. Byly dva paragrafy – 50 a 55 a ten znamenal přijít o všechen majetek; kdo dostal padesátku, musel se i vystěhovat.“ Za  války násilně vystěhovali celé rodiny Němci a deset let po válce je čekalo další nucené stěhování, tentokrát ovšem organizované českými lidmi. „Každý si po válce říkal, teď už se nám nemůže nic stát,“ vyjadřuje paní Pelíšková své pocity, „a uplynulo deset let a bylo to ještě krutější, protože nám to dělali naši vlastní lidé.“ Postižena byla i  rodina její tety, která bydlela ve Velké Letčici. Strýc schoval tři pytle pšenice na setí a někdo ho udal. Přišli četníci, bodali ve stodole do sena a pytle našli. Strýc za to dostal pět let v uranových dolech. Maminka tenkrát chodila k soudu a  vracela se domů zcela zlomená. „Říkala, že to nešlo vydržet, odsuzovali ho jako velkého vraha, největšího vyvrhele společnosti. Dali mu do konce do rukou bochník chleba, který musel před sebou držet a obhajovat se, proč okradl lidi, stát, už v té chvíli byl vlastně odsouzen,“ vybavuje si paní Pelíšková. „Přežil v  dolech čtyři roky, vrátil se s  podlomeným zdravím a za půl roku umřel. I já jsem dostala cejch kulaka, byl to ošklivý název, ale přece jenom to mělo svou výhodu. I když jsem měla zaměstnání docela na úrovni, byli tam rozumní lidé, kteří se mě na nic neptali a nikdy mě nenutili vstoupit do KSČ.“ Paní Pelíšková přivítala události roku 1989 a vysvětlení k tomu má jednoduché: „O ničem z toho, co jsem vám vyprávěla, jsem nikdy nesměla mluvit, to všechno mohu vyprávět až v dnešní době.“

Manželé Čečatkovi, natáčení doumentu Vystěhování

Narodila se v roce 1940 v Berlíně v židovské rodině. Otec byl ve válečných letech novinář. Rodinu zákonitě dostihly deportace. Rok se holčičku dařilo držet v berlínské nemocnici. To už ale maminka s mladším bratrem byli odesláni do Osvětimi. Jako tříletá byla paní Čečatková deportována do Terezína. „V Terezíně jsem žila v  přesvědčení, že nemám vůbec nic a  nikdo o  mně vůbec nic neví,“ připomíná si paní dnes již hodně vzdálené vzpomínky na smutné dětství. „Úplně na konci války jsem se dostala do dětského domova v Olešovicích u Říčan, odkud mě vzala paní Beranová. Zůstala jsem u  ní asi dva roky, než jsem se dostala do další rodiny. Neměla jsem na růžích ustláno, ale jako každé dítě jsem to brala úplně jinak, než by to prožíval dospělý člověk.“

Setkání na 200 občanů Neveklovska v Senátu parmametu ČR 15. 3. 2012

Fond Ohlédnutí – Sdružení Mezi řekami vznikl na základě projektu Ohlédnutí, vzpomínky na 70. výročí vystěhování kraje za II. světové války, kdy bylo v jeho prostoru zřízeno cvičiště SS jednotek. Ze vzpomínek sbíraných studenty chystáme kapitolu do připravované publikace Toulky mezi řekami II. Fond bude každoročně zveřejňovat další práce studentů i zaznamenané vzpomínky občanů na paměť této tragické události.

Publikace Almanach, editor Václav Šmerák. Dokumentární film Vstěhování, scénář V. Šmerák, režie Josef Dlouhý

Až později se dozvěděla, jak se k Beranům dostala. V dubnu 1945 vedl pan Beran osvobozovací akci Červeného kříže a z Terezína se jim podařilo odvézt všechny malé děti. Na korbě nákladního auta je pan Beran odvezl do dětského domova a pak sám přišel s tím, že se svou ženou nemohou mít potomky, a proto by si ji vzali za svou. Po  svých rodičích začala pátrat v  letech 1957, 1958 – bylo jí 17 nebo 18 let. Původně byla přesvědčena, že otec byl lékařem v Berlíně, ale skončilo to bez úspěchu. A tak začala pátrat přes Mezinárodní červený kříž. Opět marně. Nakonec přišla na ČTK a požádala, zda by třeba rozhlas mohl odvysílat výzvu, jestli některý z jejích rodičů žije. „Narazila jsem tam na  mladíka, mohlo mu být maximálně třicet let,“ vybavuje si ty okamžiky paní Čečatková. „Vysvětlila jsem mu, že otec měl být lékařem v Berlíně, ale ten se otočil a zeptal se mě: A proč to chcete vědět? To chcete ze zištných důvodů? – Rozbrečela jsem se a šla pryč, nějakou dobu jsem přestala pátrat úplně, přesvědčená, že tady nic nezjistím.“ Svých kořenů se paní dopátrala až po sametové revoluci. Její syn se dal na židovskou víru a odjel do Izraele. Tam funguje obrovská kartotéka, a  tak dnes zná svoje předky až po  pradědečka a  prababičku, kde a jak žili. Až z těchto pramenů zjistila, že její otec byl novinářem a maminka zubní laborantkou, ovšem za  okupace pracovala jako uklízečka, než ji deportovali. Měla dva bratry, z nichž jeden zemřel ještě před nástupem Hitlera k  moci a  druhý šel s  maminkou do Osvětimi. Tam zemřel také její otec. Zahynula tedy celá její rodina. Z Kamenice se paní Čečatková dostala k rodině v Praze, kde žila až do svých osmnácti let. Vdala se, měla dvě děti, ale manželství nevydrželo. Se svým dnešním manželem Ladislavem Čečatkou však žije 36 let. Bydlí opět na Neveklovsku, v Krňanech.

krňan 

|  15

vědných pohlednic, které přibližují zaniklé partie na Vltavě dnešním návštěvníkům regionu. Průvodce přímo na místě, při slavnostním otevření muzea pokřtil autor snad nejznámější knížky o Vltavě pan Ján Čáka. Celá expozice rozhodně stojí za  zhlédnutí a jistě potěší nejen srdce pamětníků staré řeky, ale také přispěje k  poznání a  popularizaci mezi současnou generací jak místních obyvatel, tak návštěvníků kraje kolem střední Vltavy. Chotilské muzeum a  infocentrum najdete na návsi, v obci Chotilsko, nedaleko Nového Knína. Mimochodem ve stejné budově je možno navštívit i  muzeum balonového létání. V  květnu a  říjnu je muzeum otevřeno o  víkendech a  svátcích od  9 do  16 hodin, v  červnu–září pak od  9 do  17 hodin od úterý do neděle. × Text a foto: Vojtěch Pavelčík

Expozici Muzea historie střední Vltavy dominuje několikametrový model zaniklého údolí Vltavy

Chotilské muzeum historie střední Vltavy

P

o  dlouhých přípravách se 4. května 2013 v budově infocentra v Chotilsku konečně veřejnosti otevřela i skutečně důstojná expozice věnovaná historii střední Vltavy. Expozice vznikla z iniciativy obce Chotilsko (zejména pak péčí sta-

rosty obce) a  budována byla ve  spolupráci s  Hornickým muzeem v Příbrami. Prezentace je to svým rozsahem nevelká, zato však velice pěkně zpracovaná. Její páteř tvoří více než 7 metrů dlouhý model, který zachycuje zaniklou Vltavu od Zvírotic až

k počátku někdejších Svatojanských proudů (tedy do  místa, kde dnes stojí přehrada Slapy). Model je po  stranách doplněn o  informační panely s  fotografiemi, přičemž každý panel pojednává o konkrétním úseku řeky. Opomenuta není ani historie těžby zlata v tomto regionu, prvorepubliková vodní turistika, významné osobnosti regionu ani historie osídlení v  pravěku. Samostatný panel je věnován fauně a  floře kolem Vltavy. Expozice je doplněna také několika trojrozměrnými exponáty, přičemž asi nejzajímavějším je trám s  vytesaným letopočtem 1617, který pochází z  takzvané Rákosníkovy hospody na  Živohošti, což byla nejstarší roubená datovaná stavba v  Čechách. K  expozici byl vydán i  pěkný tištěný průvodce a  série historicko-vlasti-

Jak jsme zachraňovali barokní podstavec sochy sv. Jana na Moráni

V

še to začalo vlastně již v roce 2011, když jsem se rozhodl zpracovat a vydat malou obrazovou publikaci o jedné zaniklé vesničce s názvem Moráň – zaniklá ves při Vltavě (ISBN 97880-904857-0-9). Když se dnes řekne Moráň, všichni si většinou představí tramvajovou zastávku v Praze nedaleko Karlova náměstí. Že jde vlastně o osadu, která se rozkládala na břehu Vltavy nedaleko Nového Knína a že zanikla v roce 1954 s napuštěním Slapské přehrady, již tuší jen málokdo. I na Moráni stála u řeky socha sv. Jana Nepomuckého. Na rozdíl od dnes tolik známé sochy sv. Jana na  počátku Sv. Proudů (dnes pod hrází přehrady Slapy), však sochu z  Moráně nikde nenajdete. Snad jen na několika dobových fotografiích, které se mi podařilo do knížky sehnat. Kde socha před zaplavením oblasti skončila, se mi nepodařilo spolehlivě vypátrat ani při práci na knížce a dodnes je to taková menší záhada… Socha sv. Jana z Moráně je dnes tedy již vysoce pravděpodobně navždy ztracena. Podobné skulptury se ovšem většinou neskládají jen ze samotné postavy světce, ale téměř vždy stojí i  na  nějakém podstavci. Tento fakt jsem při pátrání po soše z Moráně jaksi nevědomky přehlížel. Až dva roky po vydání knihy se mi vlastně zcela náhodou podařilo ve fotoarchivu Etnologického ústav AV ČR narazit na  nevelkou kolekci fotografií z  Moráně z  roku 1953. Teprve při důkladném prohlížení jsem si všimnul, že na  jednom snímku je zachyceno i  místo, kde dříve socha stávala. Na snímku socha již nestojí, ale v trávě pod původní podezdívkou byly dobře patrné tři kusy rozvaleného barokního podstavce. Již z  dřívější doby jsem se znal s  potápěčem Davidem Vondráškem (Aquasport) a  Jiřím Urban-

Publikace Moráň – zaniklá ves při Vltavě (ISBN 978-80-904857-0-9)

Socha svatého Jana Nepomuckého stála na levém břehu Vltavy před mlýnem a hostincem. Foto z 20.let minulého století

Budova infocentra a muzea v Chotilsku

rozhodnuto, že bloky budou postupně přemístěny do  menší hloubky a  teprve posléze (v  průběhu jara) budou definitivně vyloveny z vody a odvezeny. Za pomocí vzduchových vaků byly tedy během zimy 2013 všechny tři kusy přemístěny do hloubky cca 4 metrů, na okraj Čímské zátoky, ke břehu pod statek Malčany, kde čekaly na jaro. Datum definitivního vyzdvižení všech tří kusů podstavce bylo následně stanoveno na  12. května 2013. Již v sobotu 11. května 2013 byla však na místo od přehrady dovlečena speciální plošina, kterou Willyteam používal již při potápění sochy i sloupu. Celý den vytrvale pršelo, přesto byly všechny tři bloky postupně vyzvednuty a na plošině převezeny k pláži pod chatovou osadou Hrdlička, kde byly opět spuštěny pod vodu. Teprve v neděli 12. května 2013 v  10:00 hodin mohla tedy začít poslední fáze celé akce. Úderem desáté hodiny na místo dorazil jeřáb s nákladním autem, které zajistila obec Chotilsko. Jednotlivé bloky byly pak definitivně vyloveny z vody a na paletách naloženy na přistavený náklaďák. Po  naložení byly kusy podstavce odvezeny do  Chotilska, kde byly prozatímně uloženy na  dvoře muzea. Po  vysušení a  instalaci by se měl podstavec objevit v expozici Muzea zaniklé Vltavy v Chotilsku. Snad se i toto podaří dotáhnout do zdárného konce. Prozatím je možné si jednotlivé bloky prohlédnout na dvoře muzea. Tímto bych rád poděkoval všem zúčastněným, zejména pak potápěčům a obci Chotilsko. Bez nich by to nešlo… Podrobnější informace a  fotky z  celé akce je možné najít na  webových stránkách potápěčské skupiny Willyteam (www.willyteam.cz) a na webu knihy Moráň – zaniklá ves při Vltavě (www.foto-pavelcik.cz/moran) × Text a foto: Vojtěch Pavelčík

Jednotlivé kusy byly z Vltavy definitivně vyzvednuty za pomocí jeřábu

Potápěč Jiří Urbanec s vylovenou „Baculkou“ při převozu na Hrdličku

cem (Willyteam). Oba se na Slapech často potápějí a  já jsem věděl, že několikrát navštívili i  místo, kde socha na  Moráni dříve stávala. Vždy byla ale řeč jen o podezdívce, na které podstavec původně stál, o podstavci samotném zatím řeč nikdy nebyla. Ukázal jsem klukům nově nalezenou fotku a požádal je, aby se tam po tom ještě pořádně podívali… Vycházel jsem z faktu, že když se tam bloky povalovaly ještě v létě 1953, tak by se tam mohly povalovat dodnes. Pánové souhlasili a při ponoru dne 7. října 2012 skutečně povalený podstavec na Moráni našli. Potápěčská skupina Willyteam měla na Slapech již na kontě zajímavé akce s názvem „Potopení Ferdinandova sloupu“ a  „Socha pod vodou“. Navrhnul jsem tedy, jestli by nebylo možné zbytky podstavce

z  Moráně vylovit? Když má Willyteam zkušenosti s potápěním soch, proč by nebylo možné také jednu ze dna jezera vyzdvihnout. K  mé radosti byla spolupráce celým teamem odsouhlasena. Jednotlivé kusy podstavce byly zcela schované pod vrstvou bahna a bylo tedy nutné je doslova vyhrabat. Pro lepší orientaci mezi potápěči bylo také nutné jednotlivé kameny nějak pojmenovat, dostaly jména Základna, Baculka a Nebesa. Během zimy 2013 bylo uskutečněno několik sérií ponorů, při kterých byly všechny tři bloky vyhrabány z bahna a byly na ně navázány popruhy k následnému vyzdvižení. Pískovcové kusy podstavce nebylo možno z hloubky 35 metrů vyzdvihnout najednou, navíc k lokalitě se nedalo nijak přijet autem. Bylo tedy

Publikace sv. Jan Nepomucký, sochy při Vltavě (ISBN 978-80-904857-1-6)

16  |  krňan

Kniha Václava Šmeráka Toulky mezi Vltavou a Sázavou Kratochvilný průvodce po cestách, kde se snoubí historie se současností

P

růvodce po  pozoruhodných místech mezi Vltavou a  Sázavou nabízí bohatou škálu tipů na  výlety za  historií a  současností jednoho z nejkrásnějších regionů Čech. Dočtete se zde o Davli s klášterem na Ostrově, Štěchovické přehradě s doporučenou procházkou po  naučné stezce z  Hradištka na místo uložení tzv. štěchovického archivu, Slapech, Teletínu, kde začal působit první jahodář v Čechách,

Krňanech s fotbalovým klubem, Třebsíně s restaurací U Novotných a U Dolejšů, Kamenném Přívozu s rody mlynářů či o Hradištku s bohatou historií… Autoři vám doporučí návštěvu Smetanovy vyhlídky u Třebsína a řady dalších památných míst a poradí vám, kde hledat staré vorařské skály a legendární osady Ztracenka, Proudy na Vltavě nebo Údolí ticha na Sázavě. ×

www.mf.cz, www.kniha.cz, www.mezirekami.cz