STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ – VZTAH ČECHŮ K MIGRACI, CIZINCŮM A ISLÁMU
24. 2. 2015
VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101 e-mail:
[email protected] www.median.cz
OFICIÁLNÍ PARTNER: KANTAR MEDIA GROUP PRO ČR A SR
ZPRACOVÁNO EXKLUSIVNĚ PRO:
Metodologie výzkumu Velikost vzorku
1006 respondentů ve věku 18 a více let
Termín dotazování
13. 2. – 19. 2. 2015
Metoda sběru dat
Kombinace CAPI (osobní dotazování s využitím notebooků) a CATI (telefonické dotazování na mobilní telefony a pevné linky) v poměru cca 50:50
Výběr respondentů
kvótní výběr
Reprezentativita
vzorek je reprezentativní pro populaci ČR 18 let+ podle znaků: pohlaví, kraj, věk, vzdělání, velikost místa bydliště. Reprezentativita datového souboru byla primárně dosažena plněním kvótního předpisu a v dodatečným dovážením dat, které zohledňuje také pracovní status a minulé volební chování respondentů.
Statistická odchylka činí u daného vzorku +/- 1,5 procentní bod (p.b.) u méně zastoupených postojů až +/- 3 procentních bodů u postojů zastávaných polovinou respondentů. Viz tabulka: Kolik respondentů zastává postoj
Statistická odchylka při úsudku na populaci
5%
+/- 1,5 p.b.
20 %
+/- 2,5 p.b.
50 %
+/- 3 p.b.
80 %
+/- 2,5 p.b.
95 %
+/- 1,5 p.b.
-2-
Struktura vzorku v ČR Pohlaví
Kraje
muži
49 %
Praha
12 %
Královéhradecký
5%
ženy
51 %
Středočeský
12 %
Pardubický
5%
Jihočeský
6%
Vysočina
5%
Plzeňský
5%
Jihomoravský
11 %
Karlovarský
3%
Olomoucký
6%
Ústecký
8%
Zlínský
6%
Liberecký
4%
Moravskoslezský
12 %
Věk 18-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let 60-69 let 70 let a více
18 % 20 % 17 % 16 % 16 % 13 % Vzdělání
ZŠ či SŠ bez maturity
50 %
SŠ s maturitou
34 %
VŠ
16 %
Pracovní status pracovník (zaměstnanec / OSVČ)
53 %
nezaměstnaný
7%
důchodci
29 %
Velikost sídla (počet obyvatel) do 4 999
39 %
student / žák
5%
5 000 – 99 999
40 %
Jiné (v domácnosti, rodičovská, atd.)
4%
100 000 a více
21 %
*Údaje o struktuře po vážení, zaokrouhlena na celá procenta.
-3-
TÉMA 1. ZKUŠENOSTI A SOUŽITÍ S CIZINCI V ČR
Osobní znalost cizince/cizinců OT01. Znáte nějaké/ho cizince žijící/ho trvale na území ČR?
Ne 31 % Ano – znám osobně 40 %
N=1006 % ze všech respondentů
OT01S. Cizince jakých národností osobně znáte:
Slovenské
14
Ukrajinské
14
Vietnamské
Ano – ale jen od vidění 30 %
Metodická poznámka: Deklarovaná míra znalosti cizinců slovenské národnosti může být omezena tím, že část respondentů je nepovažuje za cizince / nevzpomene si, že jsou jiné národnosti. Naopak některým Čechům vietnamského původu (např. 2. a 3. generace imigrantů) může být chybně přisuzována vietnamská národnost.
9
Polské
5
Německé
5
Romské
5
Ruské
5
Americké
3
Arabské
3
Jiné
13
0%
10 %
20 %
30 %
40 %
50 %
Pouze menšina (40 %) dospělých Čechů zná osobně některého cizince žijícího v ČR. Díky struktuře svého pracovního a sociálního okolí znají výrazně častěji nějakého cizince – lidé z měst nad 20 000 obyvatel, muži, lidé s maturitou, ekonomicky aktivní, lidé do 50 let. Zřejmě i díky tomu jsou v dalších otázkách některé z těchto skupin vstřícnější v obecných otázkách týkajících se národnostních skupin a imigrace. Kromě lidí ze Slovenska Češi nejčastěji osobně znají Ukrajince (častěji muži než ženy) .
-5-
Osobní znalost cizince/cizinců N=1006 % ze všech respondentů
OT02. Jak hodnotíte soužití cizinců s většinovou společností ….
v České republice
6
ve Vašem bydlišti
4
0%
39
12
10% Velmi problémové
38
37
20%
30% Spíše problémové
12
43
40% 50% Spíše bezproblémové
4
4
60% 70% 80% 90% 100% Zcela bezproblémové Neví / odmítl(a) odpovědět
Soužití s cizinci je výrazně hůře hodnoceno na celorepublikové úrovni (problémové podle 45 %), než v místě bydliště (problémové jen podle 16 %). Srovnání otázek ukazuje, že zhruba 50 % respondentů hodnotí soužití s cizinci na celorepublikové úrovni hůře než ve vlastním bydlišti. Opačný případ, kdy respondent považuje svou obec za spíše negativní výjimku, se přitom vyskytuje zcela výjimečně (6 %). Díky regionální reprezentativitě výběru lze tedy usuzovat, že hodnocení soužití v rámci republiky u velké části lidí ovlivňují kromě vlastní zkušenosti také obecné obavy, medializace cizinců či sdílené zkušenosti .
-6-
Osobní znalost cizince/cizinců N=1006 % ze všech respondentů
OT02A. Jak hodnotíte soužití cizinců s většinovou společností v České republice?
Ano – znám osobně
OT01. Znáte nějaké/ho cizince žijící/ho trvale na území ČR?
40
Ano – ale jen od vidění
58
45
Ne
52
53
0%
10%
3
20%
3
39
30%
Problémové (Velmi + Spíše)
40%
50%
60%
70%
8
80%
Bezproblémové (Zcela + Spíše)
90%
Neví
100%
Hodnocení soužití s cizinci na úrovni republiky významně souvisí s osobní zkušeností s některým z nich. Lidé, kteří některého cizince osobně znají, hodnotí soužití častěji pozitivně (40 % jako problémové, versus 58 % bezproblémové). Mezi lidmi, kteří cizince žijícího v ČR neznají ani od vidění, naopak negativní představy o soužití převládají (53 % versus 39 %). Lidé s přímou osobní zkušeností se také vyznačují menším nesouladem hodnocení cizinců na různých úrovních. To naznačuje, že výraznější osobní zkušenost může omezovat obecné obavy z cizinců a stereotypy jejich vnímání. Společně s velmi malým počtem cizinců žijících v ČR to může být také jedním z důvodů, proč Češi v rámci mezinárodních výzkumů patří mezi národy, které nejskeptičtěji vnímají život cizinců v jejich republice.
-7-
TÉMA 2. VNÍMÁNÍ POČTU CIZINCŮ A PŘÍSLUŠNÍKŮ JINÝCH VYZNÁNÍ V ČR
Množství cizinců a lidí vyznávajících Islám N=1006 % ze všech respondentů
OT03. Nakolik souhlasíte s následujícími výroky:
Cizinců je v současném Česku příliš mnoho.
29
Lidí vyznávajících Islám je v současném Česku příliš mnoho.
38
20
Zcela souhlasím 0%
21
Spíše souhlasím 10%
20%
23
27
Spíše nesouhlasím 30%
40%
11
Zcela nesouhlasím 50%
60%
70%
7
4
21
Neví / odmítl(a) odpovědět 80%
90%
100%
Přesto, že v Česku žije jen okolo 4 % cizinců, díky čemuž jsme jedním z národnostně nejvíce homogenních států Evropy, dvě třetiny respondentů (67 %) si myslí, že cizinců žije v Česku příliš mnoho. Častěji tento názor zastávají lidé, kteří žádného cizince ani od vidění neznají (73 %), oproti těm, kteří nějakého osobně znají (62 %). Že je cizinců v ČR příliš si také častěji myslí lidé s obavami z důsledků migrace (bezpečnostních, pracovních atd.). Postoj tedy vychází i z vnímaných rizik. Hypoteticky i díky tomu jej významně častěji zastávají lidé z nižších socioekonomických skupin. Názor, že v Česku je příliš muslimů, je méně zastoupený (41 %), ve světle „rozsáhlosti“ muslimské komunity však poměrně častý. U muslimů postoj kromě zmíněných faktorů také výrazně souvisí s věkem (kritičtější pohled starších lidí).
-9-
Odhad počtu dlouhodobě žijících cizinců METODIKA DOTAZOVÁNÍ Podle zahraničních studií lidé často subjektivně nadhodnocují počet cizinců a specifických národnostních a náboženských skupin žijících v jejich zemi, což se může pojit s vnímanými obavami či podporou některých krajních opatření apod. Stejné efekty jsou změřeny
u dalších sociální jevů - např. sklon k nadhodnocování reálné nezaměstnanosti či případů otěhotnění v mladistvém věku a naopak k podhodnocování pozitivních jevů jako je volební účast apod. Ve výzkumu IPSOS Mori z podzimu 2014 lidé v různých zemí Evropy a Severní Ameriky nejčastěji 2-4x nadhodnocují počet imigrantů žijících v jejich zemi a 3x až 10x nadhodnocují počet Muslimů.
Ve výzkumu pro Českou televizi společnost MEDIAN tento typ dotazu zopakovala. Metodika byla upravena, aby reflektovala relativně malý počet cizinců a muslimů žijících v Česku a nedocházelo k nadhodnocování použitím příliš hrubé škály a zařazením respondentů neschopných jakéhokoli relevantního odhadu. Konkrétně: a) Respondenti byli dotázáni, kolik z 1000 obyvatel ČR tvoří podle nich cizinci různého typu (např. 20). Ale v případě, že jim tato škála nevyhovovala, mohli se vyjádřit i v procentech (např. 2 %) či v celkovém počtu cizinců z 10 milionů obyvatel (např. 200 tisíc) b) Respondent neschopný jakékoli relevantního odhadu mohl uvést odpověď „nevím“. c) Z výpočtu průměrného odhadu byly eliminovány řádově chybné odpovědi (tedy více než 10násobné nadhodnocení
a podhodnocení), které mohou být dány nepochopením škály a vychylovat průměry.
Celkové výsledky by tak měly reflektovat představu Čechů a Češek o tom, kolik cizinců a muslimů mezi „námi“ žije.
- 10 -
Odhad počtu dlouhodobě žijících cizinců v ČR OT04. Kolik z 1 000 obyvatel současné České republiky podle vás tvoří dlouhodobě žijící …
Průměrný odhad po odstranění řádově chybných odpovědí
…. cizinci Z BÝVALÝCH SOVĚTSKÝCH STÁTŮ (Ukrajina, Rusko, atd.)
co si myslíme:
48 z tisíce
realita:
15 z tisíce …. cizinci ZE STÁTŮ EU či z USA
co si myslíme:
43 z tisíce
realita:
18 z tisíce …. cizinci Z DALŠÍCH ZEMÍ (Arabové, Vietnamci, atd.)
co si myslíme:
27 z tisíce
realita:
9 z tisíce …. MUSLIMOVÉ (praktikující i nepraktikující)*
co si myslíme: realita:
10 z tisíce 1-4 z tisíce
*Oficiální a expertní odhady počtu muslimů žijících v ČR se pohybují od 11 do 40 tisíc. Nejčastěji citovaný odhad hovoří o cca 20 tisících. Stejně jako některých dalších zemích mají Češi tendenci nadhodnocovat rozsah tzv. out-groups – tedy potenciálně kulturně odlišných skupin žijících v majoritě. Více to přitom platí u skupin cizinců, které vnímáme kriticky, a které nás mohou ohrožovat. Např. počet cizinců z bývalých sovětských států nadhodnocujeme cca 3,2krát, zatímco počet cizinců z EU a USA nadhodnocujeme jen 2,4x. Češi ve svých představách nadhodnocují výrazně i počet muslimů. V průměru máme představu, že zhruba 10 z 1000 obyvatel Česka jsou muslimové, což odpovídá populaci cca 100 000 muslimů.** Reálný počet se však podle oficiálních a expertních odhadů pohybuje zhruba na 10-40 % tohoto stavu. **Právě v podobě celkového počtu muslimů žijících v ČR respondenti odhady často vyjadřovali
- 11 -
Množství cizinců a lidí vyznávajících Islám DLE PŘESNOSTI PŘEDSTAVY O JEJICH POČTU % respondentů, kteří souhlasí (spíše či určitě) s daným výrokem / dle toho jak správně hodnotí jejich reálné zastoupení
58
Cizinců je v současném Česku příliš mnoho.
70
Hodnotí přibližně správně
37
Lidí vyznávajících Islám je v současném Česku příliš mnoho.
Nadhodnocuje* 49
0
10
20
30
40
50
60
70
80
*Za nadhodnocení bylo pro účely analýzy považováno více než 2násobné přecenění počtu. Mírnější nadhodnocení je započteno do správného odhadu
Hodnocení, zda v Česku žije příliš cizinců či muslimů, souvisí s tím, jakou máme představu o tom, kolik jich u nás reálně žije. Respondenti, kteří nadhodnocují počet cizinců, v 70 % případů říkají, že jich v ČR žije příliš mnoho. Lidé s přesnějším odhadem si to myslí méně často (58 %). Respondenti , kteří nadhodnocují počet muslimů v ČR, si v polovině případů (49 %) myslí, že jich je v ČR příliš. Lidé s přesnějším odhadem jen v 37 %.
- 12 -
Vnímaný a skutečný vývoj počtu cizinců Počet dlouhodobě a trvale žijících cizinců v ČR (v tisících, ČSU) 600 400 200 0 2008
2009
2010
2011
2012
85
10% Stoupá
20%
30% Stagnuje
40%
2014 N=1006 % ze všech respondentů
OT05. V posledních 6 letech počet cizinců žijících v ČR:
0%
2013
11
50% Klesá
60%
2 2
70% 80% odpovědět 90% Neví / odmítl(a)
Ačkoli v posledních 6 letech počet cizinců žijících v ČR stagnoval (pohyboval se mezi 430 a 440 tisíci – tj. okolo 4,1 % celkové populace ČR), ve veřejném mínění převládá pocit, že počet cizinců v Česku stoupá. Tento pocit prochází v podstatě napříč populací. Posunuté vnímání tak může být výsledkem jevů společných všem částem společnosti – např. posílení medializace problémů spojených s cizinci a imigrací a násilných konfliktů v zahraničí, posílení bezpečnostní ch obav po pařížských útocích atd.
- 13 -
100%
TÉMA 3. VNÍMÁNÍ JEDNOTLIVÝCH NÁRODNOSTÍ
Vztah k národnostním skupinám žijícím v České republice N=501 (respondenti CAPI) % ze všech respondentů
OT06. Jak byste pomocí této škály označil svůj vztah ke skupinám obyvatelstva žijícím na území ČR?
Graf je setříděn podle součtu odpovědí „ velmi sympatičtí“ a „spíše sympatičtí“
Češi
53
Slováci
35
28
52
Poláci
4
Vietnamci
4
32
Němci
4
31
15
39
Ukrajinci
1
17
Rusové
1
17
Arabové
0
Romové
12
6
37
0%Velmi sympatičtí 10%
30
35
12 36
31
52
60% Ani 40% sympatičtí, 50% ani nesympatičtí
5 11
34 32
20% sympatičtí 30% Spíše
6
18
40
70% 80% Spíše nesympatičtí
2 4
19
42
10 3
15
39
26 14
10
1,6 2 2,8 2,9 2,9
3,3 3,4 4 4,3
90% 100% Velmi nesympatičtí
*Průměr na škále 1 = velmi sympatičtí, 5 = velmi nesympatičtí
Kromě české majority jsou nejsympatičtější národností skupinou žijící v ČR Slováci. Mezi mírně pozitivně hodnocené skupiny pak patří Poláci, Vietnamci a Němci. Naopak spíše negativně a podobně jsou vnímaní jak Rusové a Ukrajinci. A nejsilnější negativní sentiment se pojí s Araby a Romy. Výsledky odpovídají šetřením z roku 2014 (CVVM). Nezdá se tedy, že by se geopolitické události z posledního půl roku (konflikt na Ukrajině, atentát v Paříži apod.) výrazně promítly do vnímání národnostních skupin v rámci ČR.
- 15 -
Vztah k národnostním skupinám DLE ZNALOSTI PŘÍSLUŠNÍKA TĚCHTO SKUPIN % respondentů, kteří dané národnosti žijící na území ČR označují za SYMPATICKÉ = hodnoty 1+2 pětibodové škály (1. velmi sympatičtí, 2. spíše sympatičtí, 3. ani sympatičtí / ani nesympatičtí, 4. spíše nesympatičtí, 5. velmi nesympatičtí)
2,1 1,8
77
Slováci
88
2,8 2,3
41
Poláci
69
Vietnamci
32
Němci
33
3,1 2,6
47
2,9 2,4
59
3,4 3,1
16
Ukrajinci
28 18
Rusové 6
Arabové
21
0
10
Nezná cizince této národnosti
3,4 3,1 4 3,6
22
20
Zná cizince této národnosti (alespoň od vidění)
30
40
50
60
70
80
90
100
Negativní představy o cizincích žijících v ČR vycházejí kromě vlastní zkušenosti silně z medializace a stereotypů, které chováme o jednotlivých národnostech. Tyto představy přitom ovlivňují vnímání výrazně negativním směrem. U všech národnostních skupin platí, že pokud respondent alespoň od vidění zná nějakého jejich příslušníka, hodnotí celou národnostní skupinu významně lépe. U Poláků, Vietnamců a Němců osobní znalost „posouvá“ hodnocení národnostní skupiny od průměrných známek k pozitivním. U dalších skupin (např. Ukrajinci, Arabové) výrazně redukuje celkově spíše negativní vnímání národnostní skupiny.
- 16 -
TÉMA 4. DŮVODY OBAV Z IMIGRACE
Důvody obav z imigrace N=1006 % ze všech respondentů
OT07. Lidé se velkého množství cizinců obávají z různých důvodů. Nakolik souhlasíte s uvedenými výroky? Cizinci …
málo přispívají na sociální a zdravotní pojištění – jsou pro stát nevýhodní
37
zhoršují bezpečnost občanů České republiky
31
29
snižují šanci lidí, jako jsem já, na nalezení zaměstnání*
37
32
ohrožují českou kulturu
10%
20%
30%
40%
8
Spíše nesouhlasím 50%
60%
19
Zcela nesouhlasím
70%
4
17
34
Spíše souhlasím
11
22
25
Zcela souhlasím
5
23
27
18
0%
17
80%
90%
1
4
Nevím 100%
*Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří nejsou v důchodu. Jedním z nejhlasitějších argumentů kritiků imigrace bývá, že cizinci ohrožují místní kulturu a bezpečnost v zemi. Zatímco druhý argument (zřejmě také v důsledku nedávných útoků) ve veřejném mínění rezonuje, kulturní ohrožení cítí jen menšina (43 %) respondentů. Výrazně silnější jsou socioekonomické obavy - konkurence na trhu práce, ekonomická nevýhodnost cizinců pro stát (která ovšem neodpovídá reálným odvodům pojistného a čerpání služeb např. v oblasti zdravotnictví). Ve všech 4 ohledech mají z cizinců významně větší obavy lidé, kteří žádného neznají, než ti, kteří nějakého znají.
- 18 -
Důvody obav z imigrace OT07. Lidé se velkého množství cizinců obávají z různých důvodů. Nakolik souhlasíte s uvedenými výroky? Cizinci …
snižují šanci lidí, jako jsem já, na nalezení zaměstnání
*Rozdíl mezi lidmi, kteří si myslí, že cizinců je v ČR příliš, a těmi, kteří si to nemyslí
Rozdíl*
74
43 %
31
79
zhoršují bezpečnost občanů České republiky
40 %
39
33 %
54
ohrožují českou kulturu
21
málo přispívají na sociální a zdravotní pojištění – jsou pro stát nevýhodní
33 %
79 46
0
10
20
Cizinců30je příliš 40
50
70 Cizinců60není příliš
80
90
Pro analýzu důvodů obav z imigrace je nutné zkoumat, které faktory negativního vnímání nejvíce souvisí s vnímáním počtu cizinců a imigrace. Tedy například, čím se nejvíce liší skupiny lidí, kteří si myslí, že v ČR je / není příliš mnoho cizinců. Ukazuje se, že nejsilněji tento postoj souvisí s konkurencí na trhu práce (to, že cizinci mohou brát lidem „jako já“ práci si myslí 74 % z respondentů, kteří považují počet cizinců v ČR za příliš velký, a jen 31 % z těch, kterým počet cizinců nevadí) a pocit bezpečnostního ohrožení. Souvislost s kulturním ohrožením a ekonomickou nevýhodností cizinců je nižší. To potvrzuje i detailnější analýza (kontingenční koeficienty).
- 19 -
TÉMA 5. MULTIKULTURALISMUS, OBRANA HODNOT, PERZEKUCE
Zákaz pokrývek hlavy ve škole a ve veřejných prostorách N=1006 % ze všech respondentů
OT08. Jaké pokrývky hlavy by mělo být v Česku zakázáno nosit ve veřejných prostorách či ve škole?
muslimská burka (zakrývá vlasy i obličej včetně očí)
80
18
3
muslimský nikáb (zakrývá vlasy i obličej mimo oči)
78
19
3
muslimský hidžáb (zakrývá vlasy, ale nikoli obličej)
38
pokrývky hlavy jiných náboženství zahalující vlasy, ale nikoli obličej
58
23
0%
4
72
20% Ano
40%
Ne
60%
5
80% Nevím
100%
Oproti zažitým představám o „jednoduchosti veřejného mínění“ výzkum ukazuje poměrně dobrou schopnost respondentů rozlišovat mezi různými formami náboženských pokrývek hlavy, které se pojí s jiným stupněm ortodoxie a i možností identifikace osob apod. Zatímco drtivá většina veřejnosti (cca 80 %) je pro zákaz nošení burky a nikábu ve škole a veřejných prostorách, nošení hidžábu většině nevadí – pro zákaz je jen 38 % respondentů. Výsledky se přitom výrazně neliší při dotazování, kde je pokrývka hlavy lidem ukázána (CAPI) a jen popsána (CATI). Výrazný rozdíl mezi hodnocením muslimského hidžábu a srovnatelných pokrývek hlavy jiných náboženství ovšem ukazuje, že hodnocení jsou kromě obecných sekulárních postojů ovlivněna i současným kritickým vnímáním islámu a muslimů.
- 21 -
Multikulturalismus, obrana hodnot, perzekuce OT9A. Měli by podle vás mít muslimové žijící v ČR možnost řídit se hodnotami a nařízeními Koránu?
N=1006 % ze všech respondentů
Ne – celé vyznání je nebezpečné 22
70
8
Jen pokud neporušují zákony a základní hodnoty ČR Ano – je to vyznání jako každé jiné
OT9B. Jak by měla Česká republika přistupovat k imigraci lidí z islámského světa? Přísněji přistupovat KE VŠEM Muslimům – bránit jim v přistěhování 36
54
11
Přísněji kontrolovat JEDNOTLIVCE - zda hrozí, že patří k radikálům či fundamentalistům Přistupovat jako ke všem dalším zemím a kulturám
OT9C. Jak by měl podle vás český stát přistupovat k Islámu? Zakázat ho či výrazně znesnadňovat jeho vyznávání 23
62
15
Sledovat a stíhat případné radikální projevy Jako ke každé jiné církvi – nedělat zvláštní opatření
Schopnost veřejného mínění rozlišovat mezi obranou sekulární společnosti a diskriminací na základě vyznání, ukazují i následující otázky. Většina lidí (70 %) zastává názor, že muslimové by měli mít možnost řídit se hodnotami a nařízeními svého vyznání, pokud neporušují zákony a základní hodnoty (ČR) . Jen menšina respondentů (36 %) podporuje obecné zaměření imigrační politiky proti muslimům. Stejně tak jen menšina respondentů (23 %) podporuje obecný zákaz Islámu či kroky výrazně znesnadňující jeho vyznávání. Většina respondentů naopak v těchto otázkách preferuje selektivní přístup – tedy snahu intenzivněji kontrolovat, zda přistěhovali mohou patřit k radikálům, a sledovat / stíhat radikální projevy Islámu. Neselektivní postoje postihující muslimy jako celek mírně častěji podporují starší lidé, lidé z nižších vzdělanostních a socioekonomických skupin – což ovšem nemusí souviset s postoji k Islámu, ale celkově ke skupinám, s nimiž se méně setkávají. Zákaz Islámu např. podporují častěji lidé, kteří neznají žádné cizince.
- 22 -
INFORMACE O REALIZÁTOROVI VÝZKUMU O nás MEDIAN, s.r.o je nezávislá soukromá společnost pro výzkum trhu, médií a veřejného mínění & vývoj analytického a marketingového software. Společnost působí na trhu od roku 1993 a realizuje všechny typy kvalitativních i kvantitativních výzkumů trhu a veřejného mínění, včetně oficiálních mediálních měření a MMLTGI
Garance kvality
MEDIAN je členem odborných sdružení:
Kontakt Daniel Prokop gsm: 608 333 902
SIMAR (www.simar.cz)
[email protected]
ESOMAR (www.esomar.org)
MEDIAN
TGI Network (www.tgisurveys.com)
Národních hrdinů 73
American Marketing Association
www.median.cz
Praha 9, 190 12 Tel: + 420 225 301 111
- 23 -
