Stenografischer Bericht über die V. Sitzung der ersten Session des böhmischen Landtages vom Jahre 1867, am 12. April 1867

Stenografická zpráva o

Stenografischer Bericht über die

V. sezení prvního zasedání sněmu českého od roku 1867, odbývaném dne 12. dubna 1867.

V. Sitzung der ersten Session des böhmischen Landtages vom Jahre 1867, am 12. April 1867.

P ř e d s e d a : Nejvyšší maršálek zemský Edmund hrabě Hartig. P ř í t o m n í : Náměstek nejvyššího maršálka zemského Dr. pr. Jan rytíř z Limbecků a poslanci v počtu k platnému uzavírání dostatečném. Z á s t u p c o v é v l á d y : C.. kr. místodržící Arnošt svobodný pán z Kellerspergů a cís. kr. rada místodržitelství Jan rytíř z Neubauerů. P o č á t e k s e z e n í o 10 hod. 45 minut.

V o r s i t z e n d e r : Oberstlandmarschall Graf Edmund Hartig. G e g e n w ä r t i g : Oberstlandmarschallstellvertreter J. U. Dr. Johann Ritter von Limbeck und die beschlußfähige Anzahl Abgeordneter. Am R e g i e r u n g s t i s c h e : Der k. k. Statthalter Ernst Freiherr von Kellersperg und der k. k. Statthaltereirath Johann Ritter von Neubauer. B e g i n n der S i t z u n g : 10 Uhr 45 Min.

Oberstlandmarschall: Ich erkläre die Sizzung für eröffnet. Ich beehre mich der hohen Versammlung das Resultat der Wahlen der Direktoren der Hypothekenbank mitzutheilen. Es wurden gewählt aus der Kurie des Großgrundbesitzes bei Abgabe von 50 Stimmzetteln, also 26 Stimmen Majorität, Dr. Johann Ritter v. Limbek mit 49 Stimmen und Ritter v. Peche mit 49 Stimmen. Es wurden gewählt aus der Kurie der Städte und Indusirialorte bei Abgabe von 74 Stimmzetteln, absolute Majorität 38 Stimmen, der Herr LandtagsAbgeordnete Richard Ritter von Dotzauer mit 47 und Hr. Dr. Volkelt mit 46 Stimmen, Hr. Dr. Leopold Klaudy erhielt 27 und Hr. Urbánek auch 27 Stimmen; ein Stimmzettel lautete außer auf Dotzauer auch auf Kolb. Es erscheinen sonach Herr Richard Dotzauer und Dr. Volkelt gewählt. Es wurden gewählt aus der Kurie der Landgemeinden bei Abgabe von 72 Stimmzetteln, also 37 Stimmen Majorität, Herr Landtage-abgeordnete Dr. Leopold Klaudy mit 47 Stimmen und Herr Urbánek mit 47 Stimmen, welche beide dadurch als gewählt erscheinen. Es erhielten die Herren Havelta 9 Stimmen, Brauner 8, Volkelt 7, Dotzauer 6, Tonner 4, Seidl 4 Stimmen, Herr Dr. Rieger 1, Dr. Czyhlař 3, Hr. Sladkovsky 1, Banhans 1 Stimme und ein Stimmzettel war. leer. Ich erlaube mir die Namen den Herren langsam vorzulesen. Ich bitte sie zu notiren, bezüglich ber Wahl des General-Direktorsstellvertreters. Es sind also die Herren: Dr. Johann Ritter v. Limbek. Ritter v. Peche. Herr Dotzauer. Dr. Volkelt. Dr. Leopold Klaudy und Herr Urbánek.

Nám. m a r š á l k ů v : Za ředitele hypoteční banky byli zvoleni: z kurie velkostatkářů, kde se odevzdalo 50 hlasovacích lístků, dr. Jan ryt. Limbek, ryt. Peche, každý obdržev 49 hlasů; z kurie měst, kde se odevzdalo 74 hlasovacích lístků, Richard ryt. z Dotzauru 47, dr. Volkelt 46 hl., dr. Klaudy a pan Urbánek obdrželi 27 hlasů. Z kurie venkovských obcí, kde se odevzdalo 72 hlasovacích lístků, dr. Klaudy a p. Urbánek, každý obdržev 47 hlasů. Dále obdrželi pan Havelka 9, Volkelt 7, Dotzauer 6, Tonner 4, Seidl 4 atd. Oberstlandmarschall: Die Herren Bachofen v. Echt und Max. Dormitzer entschuldigen ihre heutige Abwesenheit von der Sitzung dadurch, daß sie als Wahlkommissäre bei der Ergänzungswahl der Prager-Handelskammer zu fungiren haben. Graf Octavian Kinský und Fürst Clary melden sich unwohl. Herr P. Kubiček brachte dem Präsidium zur Kenntniß, daß er als bischöflicher Bezirksvikär und Pfarrer wegen der mit dem künstigen Palmsonntag beginnenden Charwoche bemüßigt ist, die Rückreise in seinen Vicariats- und Pfarrsprengel schon am 12. d. M., das ist heute anzutreten, und daher den weiteren Sitzungen beizuwohnen verhindert ist. Der vom böhmischen Landtage in der Session v. J. 1866 beschlossene Gesetzentwurf wegen Ertheilung der Bewilligung für die Gemeinde Bensen zur Einhebung einer Gebühr für die Ausnahme in den Heimatsverband und für die Verleihung des Bürgerrechtes für die Jahre 1866—68 hat die A. h, Sanktion nicht erhalten, weil die Bestimmung der Gebühr für die Verleihung des Bürgerrechtes kein

Gegenstand eines Landesgesetzes ist, und weil dieses Gesetz eine mit den bestehenden gesetzlichen Grundsätzen unvereinbar rückwirkende Kraft ausüben soll.

Der dießbezügliche Akt wird dem Landesausschuße zur weiteren Verlassung übergeben. D a s k. k. Statthalterei-Präsidium hat ein Verzeichniß über die in der Zwischenzeit feit der letzten Landtagssession bis jetzt bei obwaltender Dringlichkeit auf Grund der Anträge des Landesausschußes durch A. h. Entschließungen in Vertretung eines Landesgesetzes bewilligten Bezirkszuschläge zu den direkten Steuern mit dem Ersuchen übermittelt, diese Fälle, so wie auch die mit A. h. Entschließung vom 26. März 1867 laut Erlasses des hohen k. k. Ministeriums des Innern v. 30. März 1867 Z. 5278 der Stadtgemeinde Prag ertheilte Bewilligung ein mit 6 % zu verzinsendes Darlehen pr. 200000 fl. öst. W. bei der böhmischen Sparkasse aufzunehmen und zum Gemeindevermögen gehörige Wertpapiere im Nominalbetrage v. 244080 fl. öft. W. zu veräußern, dem hohen Landtage zur Kenntniß zubringen. Nám. maršálkův dr. L i m b e k: Pánové Bachofen z Echtu a Max. Dormitzer ospravedlňují svou nepřítomnost v dnešním sezení tím, že jsou za komisary při doplňovacích volbách do pražské komory obchodní jmenováni. Hrabě Oktavian Kinský a kníže Clary omlouvají se churavostí. Velebný pán Kubíček oznámil presidium, že co biskupský vikář okresní a co farář za příčinou pašiového týdnu nucen jest, vrátiti se již 12. t. m. totiž dnes do svého farního okrsku, že tudíž nemůže dále býti přítomen jednání sněmu. Návrhu zákona v příčině udělení povolení obci B e n e š o v u , aby mohla vybírati poplatek za udělování práva domovského a práva občanského v letech 1866 až 1868, o kterémž zákonu sněm se usnesl, nebylo dáno nejvyššího schválení proto, poněvadž ustanovení poplatku za udělení práva měštanského není předmětem zákona zemského a poněvadž onen zákon sáhati má v platnosti své nazpět, což se nesrovnává se zásadami zákonodárnými. Spisy o té záležitosti odevzdány budou výboru zemskému k dalšímu řízení. Presidium c. k. náměstnictví dodalo presidium sněmovnímu seznam přirážek okresních, k jejichž vybírání dáno bylo nejvyšší svolení na místě zákona zemského pro pilnost věci na základě návrhu výboru zemského od času posledního zasedání sněmu; i žádalo zároveň aby presidium sněmovní sdělilo jednotlivé případy slavn. sněmu, jakož i to, že obci města Prahy dáno bylo dle vynesení c. k. ministerstva vnitra ze dne 30. března 1867 č. 5278 nejvyšším rozhodnutím ze dne 26. března 1867 povolení, aby u spořitelny české učinila výpůjčku 200, 000 zl. rak. čís. pod úroky 6ti ze sta, a aby cenné papíry v jmenovité ceně 244080 zl. k jmění obecnímu náležející prodala. O b e r s t l a n d m a r s c h a l l : Die betreffenden Bezirksumlagen wurden bewilligt. Bitte vorzulesen.

Landtagssekretär: Schmidt (lieft): Den Bezirksvertretungen: Oberplan ein 6 % Zuschlag zu den direkten Steuern für das Jahr 1866, und derselben Bezirksvertretung ein 2 0 % Zuschlag zu den direkten Steuern für das Jahr 1867. Der Bezirksvertretung Arnau ein 1 3 % Zuschlag für das Jahr 1867. Der Bezirksvertretung Gablonz ein 1 5 % Zuschlag für 1867. Následujícím okresním zastupitelstvům byly povoleny přirážky, a sice okresnímu zastupitelstvu Horní Plané přirážka 6% pro rok 1866 a tomu samému okresnímu zastupitelstvu přirážka 2 0 % ku přímým daním na rok 1867; okresnímu zastupitelstvu Hostinné přirážka 1 3 % na rok 1867, okresn. zastup. Jabloneckému přirážka 15% k přímým daním pro r. 1867. O b e r s t l a n d m a r s c h a l l : Vertheilt wurde der Einlauf des Einreichungsprotokolls. Náměstek maršálkův: Rozdán byl seznam došlých spisů. Oberstlandmarschall: Wir schreiten nun zur Tagesordnung. Ich bitte die Herren, die Wahl der Stellvertreter der Landesausschußbeisitzer vorzunehmen in derselben Weise, wie gestern die Landesausschußbeisitzer gewählt wurden, aus jeder Kurie zwei. Ich bitte die Herren Verifikatoren Hrn. Theumer, Hrn. Kittel, Hrn. Mattuš ! Ich bitte die Kurie des Großgrundbesitzes ihre Stimmzettel abzugeben, 2 Namen auf jedem Stimmzettel. Als Verifikatoren für das heutige Protokoll ersuche ich die Herren Karl Freiherrn von Weidenheim, Kardasch und Strakatý). Ich bitte also, die Namen zu verlesen. Landtagssekretär S c h m i d t (verlieft die Namen. ) (Die Aufgerufenen treten an die Urne und geben ihre Stimmzettel ab. ) O b e r s t l a n d m a r s c h a l l : Ich bitte die Herren Verifikatoren.. Ich bitte die Herren aus der Städtekurie die Stimmzettel abzugeben. Die beiden Herren Verifikatoren ersuche ich zuerst ihre Stimmen abzugeben. Als Verifikatoren bitte ich die Herren Korb von Weidenheim, Kardasch und Strakatý zu fungiren. Landtags-Sekr. S c h m i d t liest die Namen; die Aufgerufenen treten zur Wahlurne und geben ihre Stimmzettel ab. O b e r s t l a n d m a r s c h a l l : (läutet). Ich bitte nun die Herren Fischer, Limbeck Karl und Welflik, und bitte die Hrn. der Landgemeinden ihre Stimmzettel abzugeben. Landtagssekretär S c h m i d t : liest die Namen der Abgeordneten aus der Kurie der Landgemeinden. Diese treten vor und geben ihre Stimmzettel ab. O b e r s t l a n d m a r s c h a l l : Ich bitte die Herren Werifikatoren, die Verifikation vorzunehmen.

Verifikatoren die Verifikation vorzunehmen und die Herren Verrifikatoren Dr. Mattuš, Theumer, Dr. Strakaty und Hr. Karl Limbeck sich gefälligst herzubemühen. Die Hrn. Verifikatoren, die das Skrutinium übernehmen, geben jetzt ihre Stimmen ah. Ich bitte die Namen zu verlesen. Landtagsaktuar Kuchinka liest die Namen der Abgeordneten; diese treten zur Urne und geben Nam. m a r š á l k ů v : V kurii velkostatkářů ihre Stimmzettel ab. Oberstlandmarschall: Ich bitte das Skrutiodevzdáno bylo 51 lístků hlasovacích. Většina obnáší 26. Pan hrabě Sigmund Thun obdržel 50, nium vorzunehmen und abzugeben. Bei der I. Wahl wurden abgegeben 209 Stimpan Kotz ryt. z Dobrže 50 hlasů, kteří jsou tedy zettel; die Majorität ist 105; davon hat erhalten tímž zvoleni. O b e r s t l a n d m a r s c h a l l : Aus der Gruppe Hr. Theumer 126 Stimmzettel, der Hr. Abgeordder Städte-Kurie wurden abgegeben 80 Stimm- nete Zelený 79 Stimmen, Freiherr von Beust 1 Stimme, Hr. Dr. Damm 1 Stimme, Dr. Prachenzettel; die Majorität beträgt 41. Von diesen erhielt Hr. Dr. Tedesco 45, Hr. ský 1 Stimme. — Ein auf Hrn. Dr. Theumer Dr. Pickert 45 St. Auf Herrn Zelený fielen 35, lautender Stimmzettel wurde verworfen. — Herr auf Hrn. Dr. Prachenský ebenfalls 35 Stimmen. Ernst Theumer ist mithin gewählt. Die Herren Dr. Tedesco und Dr. Pickert erNám. maršálkův Dr. L i m b e c k : Z 209 lístků scheinen somit als gewählt. hlasovacích obdržel p. Arnošt Theumer 126, p. Ich beehre mich das Resultat der Wahl im Großgrundbesitze mitzutheilen. E s wurden abgegeben 51 Stimmzetteln, absolute Majorität 26 St. Gewählt wurden: Sigmund Graf Thun mit 50 und Ritter Kotz von Dobrž mit 50 Stimmen. Altgraf Louis Salm erhielt 2 Stimmen; es erscheinen somit die 2 ersten Herren Graf Sigmund Thun und Ritter Kotz v. Dobrž als gewählt.

Náměst. M a r š á l k ů v : V kurii měst odevzdáno bylo 80 hlasovacích lístků; většina tedy obnáší 41 hlasů. Pan dr. Tedesco 45 hl. a dr. Pickert 45 hl.. pan Zelený obdržel 35 hlasů a dr. Prachenský 35 hlasů. Dr. Tedesco a dr. Pickert jsou tedy zvoleni.

posl. Zelený 79, pak pan bar. Beust 1, p. Damm 1, p. Dr. Prachenský 1 hlas. Majorita hlasů obnáší 105. Jeden hlasovací lístek byl zavržen, poněvadž zní na p. Dra. E. Theumera. Pan posl. Arnošt Theumer jest tedy zvolen.

Oberstlandmarschall (läutet). Ich glaube meine Herren, wir können einstweilen mit der Wahl des Generaldirektors vorgehen. Es sind nur 3 Verifikatoren beschäftigt; während diese skrutiniren, werden wir den Wahlakt vornehmen. Ich ersuche, aus den, dem h. Hause bekannt gegebenen 6 Bankdirektoren den GeneraldirektorStellvertreter zu wählen. Ich werde mir erlauben, die gewählten Herren Náměstek maršálkův Dr. L i m b e c k : V kurii Direktoren nochmals zu verlesen. venkovských obcí odevzdáno bylo 72 hlasovacích Hr. Ritter Johann von Limbeck. lístků. Naprostá většina hlasů záleží tudíž ze 37 Hr. Ritter von Peche. hlasů. Tuto dostali: Pan posl. dr. Škarda 46, pan Hr. Dr. Volkelt. posl. prof. Zeithammer též 46 hlasů, kteří tudíž Hr. Dotzauer. zvoleni jsou. Hr. Klaudy. Mimo to dostal p. dr. Brauner 25 hlasů, p. Hr. Urbánek. rada Havelka 25 hlasů, p. Liebig jun. 1 hlas a Ich erwähne dabei, daß der Landesausschuß in p. prof. Czyhlarz 1 hlas. dem der hohen Versammlung vorliegenden Berichte Oberstlandmarschall: Ich bitte nun zur vom 4. April beantragte, dermalen von der Wahl Einzelnwahl der beiden Herren, welche aus dem eines besoldeten Generaldirektors Umgang zu nehganzen Landtage gewählt werden, zu schreiten. Ich men und die Wahl eines unbesoldeten Generalbitte einen Stimmzettel bei Namensaufruf abzu- Direktor-Stellvertreters, so wie bisher vorzunehmen. geben. Ich würde vorschlagen, daß 4 Herren Veri- Verlangt Niemand hierüber das Wort? fikatoren die eine Urne übernehmen und die VerifiNám. marš. Dr. L i m b e k : Žádá se, aby se kation und sogleich die Abgabe für den andern Herrn přešlo k volbě náměstka generálního ředitele hystattfinde. Ich bitte die Hrn. Verifikatoren H. Kittl, poteční banky a nejv. p. maršálek připomíná, že Kardasch, Welflik und Hr. Fischer. výbor zemský ve své sněmu předložené zprávě Ich bitte für einen zu Wählenden einen Stimm- ze dne 4. dubna navrhuje, aby nyní sešlo z volby zettel abzugeben. placeného generálního ředitele. Landtags-Aktuar Kuchinka liest die Namen; Oberstlandmarschall: Ich bitte die andie Ausgerufenen treten zur Wahlurne und geben wesenden Herren Verifikatoren, sich zur Urne zu beihre Stimmzettel ab. mühen: Hr. Dr. Fischer, Hr. Dr. Welflik, Hr. KarO b e r s t l a n d m a r s c h a l l : Ich bitte die Hrn. dasch, Hr. Prof. Kittl, Freiherr Karl v. Weidenheim Oberstlandmarschall: (läutet): Es wurden gewählt aus der Kurie der Landgemeinden bei Abgabe von 72 Stimmzetteln, wovon die absolute Stimmenmehrheit 37 beträgt, Herr Dr. Škarda mit 46 Stimmen, Hr. Zeithammer mit 46 Stimmen, welche somit als gewählt erscheinen. Außerdem erhielten Hr. Dr. Brauner 25 Stimmen, Hr. Hawelka 25, Liebig jun. 1, Czyhlarz 1.

und Hr. Dr. Mattusch. Die Herren Verifikatoren, welche darin noch mit dem Skrutinium beschäftigt sind, werde ich die Abgabe- der Stimmzettel vorbehalten. Bitte die Namen zu verlesen. Der ganze Landtag wählt durch Abgabe eines Stimmzettels. Landtagssekretär S c h m i d t : (Liest die Namen sämtlicher Abgeordneten. Die Aufgerufenen geben ihre Stimmzettel ab. ) O b e r s t l a n d m a r s c h a l l : Ich bitte sämmtliche Herren Verifikatoren, sich gefälligst hinüber zu bemühen und nach Gruppen zu skrutiniren es geht dann rascher. O b e r s t l a n d m a r s c h a l l (läutet): Es wurden in der zweiten Wahl des Landesausschuß-BeisitzersStellvertreters abgegeben 209 Stimmzettel. Davon wurde gewählt mit 126 Stimmen Hr. Theumer, Hr. Zelený erhielt 79 Stimmen. Als zweiter wurde gewählt Dr. Förster. Bei Abgabe von 203 Stimmen erhielt derselbe 121 Stimmen, Hr. Dr. Prachenský hat 81 Stimmen bekommen. Bei der Wahl des Bankdirektor-Stellvertreters wurden abgegeben 211 Stimmzettel, die Majorität ist 106. Es wurde gewählt der Hr. Dr. Johann Ritter von Limbeck mit 124 Stimmen. Hr. Klaudy bekam 84 Stimmen. E s sind hiemit diese Herren als gewählt zu betrachten.

Handelskammerwahl hintereinander abgefertigt werden können. Es scheint mir das logisch zu sein. O b e r s t l a n d m a r s c h a l l : Sind die Herren einverstanden, so bitte ich die Hand zu erheben. (Geschieht. ) Majorität. Dr. B a n h a n s : Hoher Landtag! Bei der am 22. März, l. J. vorgenommenen Wahl des Landtagsabgeordneten für die. Wahlbezirke der Städte Landskron, Wildenschwert und Böhm. Trübau sind von 673 Wählern 653 erschienen, von denen 353 für Hrn. Bibus und 300 für Herrn Skrejšovsý gestimmt haben. Gegen den Wahllakt wurden mehrere Proteste vorgebracht, welche dem hohen Landtage vollinhaltlich bereits mitgetheilt worden sind. Der L. -A. -Bericht vom 9. April Z. 2552 hat in erster Reihe hervorgehoben, daß die vom Bürgermeisteramte BöhmischTrübau verfaßten Wählerlisten, vom 15. März 1867 datirt und gefertigt sind. Die Aufschrift der Wählerlisten ist vom Steueramte Wildenschwert, die Bestätigung des Steueramtes über die Steuerleistung vom 17. März beigefügt, ein Beweis, daß die Wählerlisten vorher dem Bezirksamte vorgelegt waren. Am Schluße der Wählerliste findet sich folgende Klausel des Bezirksamtes Wildenschwert vom Nám. marš. Dr. L i m b e c k : Volba druhého 20. März 1867: Dabei wird bemerkt, daß diese pana náměstka přísedícího zemského výboru byla Wählerlisten von dem Gemeindevorstande in Böhm. takto vykonána: Odevzdáno bylo 203 hlasova- Trübau ganz fehlerhaft und so unverständlich vercích lístků; většina je 102 a dr. Forster obdržel faßt worden sind, daß ihre Rektificirung unmöglich war, und da ein zufriedenstellendes Operat von 121, dr. Prachenský. 81 hlasů. Volba náměstka generálního ředitele hypo- dem Stadtvorstande, innerhalb der zur Wahl beteční banky byla takto vykonána: Odevzdáno stimmten kurzen Frist nicht zu erwarten war, so bylo 211 hlasovacích lístků, většina obnáší 106. müßen von Amtswegen mit Zuhilfenahme der Dr. Limbeck obdržel 124 hlasů, dr. Leop. Klaudy Gemeindewahlakten und auf Grund der steuerämtlichen Steuervorschreibung die Wahlkörper gebildet obdržel 84 hlasů. O b e r s t l a n d m a r s c h a l l : Ich habe die Ehre und hiernach die Wählerliste auf Grund der beilienoch mitzutheilen, daß heute noch der Bericht des genden neu zusammengestellten ersten und zweiten Landesausschußes betreffs des Rechnungsabschlußes Gemeindewahlkörper berichtiget werden. Hienach der Landeshypothekenbank für das Jahr 1866 in wurden ausgeschieden aus der vorstehenden Liste Druck vertheilt werden wird. Das Geschäfts-Pro- die verzeichneten Wähler sub 1, 2, 3, 4, 5, 6 d. i. tokoll der zweiten Sitzung ist in der vorgeschriebenen Ehrenbürger, weil sie das Wahlrecht anderswo Zeit aufgelegt gewesen. Wenn Niemand eine Ein- ausüben, post 7, weil mittlerweile gestorben, post wendung erhebt, erkläre ich das Protokoll für richtig. 8, wählt im Großgrundbesitz, post 9 EisenbahnNám. marš. Dr. L i m b e c k : Jednací protokol gesellschaft, post 27 und 129b in strafgerichtlicher od 2. sezení od 8. dubna vyložen byl po čas Untersuchung, post 72 b, 78 b, 83 b, 103 c, 116 b předepsaný; nejvyšší maršálek ho prohlašuje za und 126c wohnhaft in Rybník und dort stimmberechtigt, post 149, weil angeführter Wähler nicht schválený. ist, post 256 im Konkurse, endlich O b e r s t l a n d m a r s c h a l l : Wir kommen nun Staatsbeamte 158 bis 206 weil zum 3. Wahlkörper gezum zweiten Gegenstande der Tagesordnung, zu den post. post 18. Franz Beran ist Pächter des Bräubeanständeten Wahlen, und zwar zur Wahl der hörig; in Trautenau; da aber nicht konstatirt werMitglieder der Budweiser Handels- und Gewerbe- hauses den konnte, ob derselbe das Wahlrecht in jener Kammer. Der Bericht liegt vor. Ich bitte den Hrn. Stadt hat, so wurde die. Legitimationsurkunde für Berichterstatter der Majorität Dr. Banhans. denselben ausgefertigt, bei der Wahl von der Dr. B a n h a n s : Ich würde mir den Antrag Wahlkommission sicher was zu stellen wird. Endlich erlauben, meine Herren, daß mir gestattet werde, wurde bemerkt, daß bereits nachsein dieser rektifizirten Zunächst den Bericht vorzutragen, betreffs der Wahl Liste der Gemeindevorstand von Böhm. -Trübau am des Wahlbezirkes von Landskron, Wildenschwert, heutigen Tage d a s . Originalprotokoll, dessen AbBöhm. Trübau; aus dem einfachen Grunde, weil schrift beiliegt, vorlegte, nach welchem der Gemeindedann beide Berichte über die Budweiser und Prager

Ausschuß 16 Ehrenbürger ernannte und um deren Einbeziehung in diese Liste und Betheilung mit den Wohlcertifikaten bat. Diesem wurde zwar gefügt, die Ehrenbürger sub post 303—318 des Bezirksverzeichnisses der Wähler einbezogen und der Abspruch hierüber wurde der Wahlkommission überlassen. Ich werde bitten, daß die Herren erlauben, daß gerade dieser Passus des Bezirksamtes auch in der zweiten Landessprache zur Kenntniß gebracht werde, weil gerade auf den ersten Absatz dieser Klausel die ganze Argumentation der Commission beruht.

Sněmovní sekretář S c h m i d t čte: Podotýká se, že tyto seznamy voličské obecním představenstvem Česko-Třebovským zhotovené zcela chybně a tak nesrozumitelně zdělány byly, že rektifikovati je bylo nemožné. A ježto nebylo lze očekávati od představenstva městského v krátké lhůtě k volbě určené operát zcela uspokojivý, musely býti třídy voličské úřadem za pomoci spisů o volbách obecních utvořeny a na základě předepsání daní se strany berničního úřadu; a tudíž musel býti seznam voličův opraven na základě nově sestavených tříd 1. a 2. pro volby obecní. Byli tudíž ze seznamu tohoto vyloučeni voličové sub 1, 2, 3, 4, 5 a 6, uvedení totiž čestní měšťané, protože právo voličské jinde vykonávají; sub 7 proto, že mezitím zemřel, sub 8 volí ve sboru velkostatkářském, sub 9 společnost železniční; sub 27 a 129b ve vyšetřování trestném, sub 72b, 78b, 83b, 103c, 116b a 126c bydlící v Rybníku a tam volicí, sub 149 protože uvedený volič není úředník státní, sub 25b jest v konkursu; konečně sub 158 až 206, protože náležejí tito voličové do třetí třídy voličské. Sub čís. 18 František Beran jest pachtýř pivováru v Trutnově; poněvadž však nemohlo býti na jisto postaveno, má-li právo voličské v onom městě, byla mu listina legitimační vydána, což se bude museti při volbě komisí volební na jisto postaviti. Konečně se připomíná, že již dle tohoto rektifikovaného seznamu představenstvo obce česko-Třebovské předložilo původní protokol sub 2/2 v opisu připojený, dle něhož výbor obecní jmenoval 16 čestných měšťanů a za vtažení jich do tohoto seznamu a vydání jim lístků volebních žádal. Tomu bylo vyhoveno, čestní měšťané byli sub 303 až 318 do seznamu voličů vtaženi a rozhodnutí o tom ponechává se komisi volební.

Berichterstatter Dr. B a n h a n s : Hieraus und aus dem vorliegenden, über den Wahlakt aufgenommenen Protokoll geht nun unzweifelhaft hervor: 1. Daß die Wahlliste von Böhmisch-Trübau, welche dem Wahlakte zu Grunde lag, nicht von dem Gemeindevorstande von Böhmisch-Trübau verfaßt war. 2. Daß der Wahlkörper mit Zuhilfenahme der Gemeindewahlakte und der steuerämtlichen Steuervorschreibungen von dem Bezirksamte ohne

Intervention des Bürgermeisters neu gebildet und die Wahlliste in gleicher Weise neu verfaßt worden ist. Die Kommission hat sich die Ueberzeugung verschafft, daß auch die übrigen, vom Landesausschuße hervorgehobenen Unzukömlichkeiten aktenmäßig erwiesen seien, sie erachtet es hier für ihre Pflicht, das schmerzliche Bedauern auszusprechen, daß die Gemeinden eines ihrer schönsten Rechte, nämlich das Recht der Ehrenbürger zu ernennen, als Mittel zu einer unwürdigen Wahlagitation mißbraucht haben. (Bravo. ) Die Kommission glaubt aber, daß alle übrigen Unzukömmlichkeiten die Gültigkeit der Wahl nicht alteriren könnten, während die hier sub. 1 und. 2 hervorgehobenen Thatsachen mit §. 26 L. W. D. nimmermehr in Einklang zu bringen sind. Eine richtige und gesetzlich angefertigte Wählerliste ist die unerläßliche Grundbedingung einer gesetzlich gültigen Wahl. Eine solche Liste lag aber hier nicht vor. Aus diesem Grunde hat die Kommission einstimmig beschlossen, den Antrag zu stellen: Der h. Landtag geruhe zu beschließen, die am 22. März l. J . vorgenommene Wahl eines Abgeordneten für den Wahlbezirk der Städte Landskron, Wildenschwert und Böhmisch-Trübau sei ungültig und das h. k. k. Statthalterei-Präsidium sei anzugehen, eine neuerliche Wahl auszuschreiben. Sněm. sekr. S c h m i d t čte: Komise činí z důvodů uvedených jednohlasný návrh: Slavný sněme račiž se usnésti takto: Volba poslance do sněmu ve volicím okresu měst Landškrouna, Třebové a Ústí nad Orlicí, konaná dne 22. března, budiž za neplatnou prohlášena a sl. c. kr. náměstnictví požádáno, aby vypsalo novou volbu.

Oberstlandmarschall: das Wort verlangt.

Hr. Dr. Rieger hat

Dr. R i e g e r : Já si jen dovoluji otázku k panu referentovi, zdali komise neuvážila také tu okolnost, zdali, volba čestných měšťanů stala se spůsobem zákonním a je-li tudíž platná, zdali na tu okolnost nebyl brán zřetel v této komisi?

Dr. B a n h a n s : Wir haben den ganzen Landesausschußbericht sorgfältig durchstudirt, haben die einzelnen Punkte genau in Erwägung gezogen und das Resultat war, wie ich es eben vorgetragen habe.

Dr. R i e g e r : Prosím, musím litovat, že to není odpověď na tu otázku, kterou jsem učinil. Dr. B a n h a n s : Já bych prosil mi to říci ještě jednou. Dr. R i e g e r : Já jsem se ptal, jestli komise vzala v uvážení také tu okolnost, kterou zde dříve pan posl. Kleisl přivedl k řeči, totiž tu okolnost, zdali volba čestných měšťanů ve všech těch městech se stala spůsobem zákonným a platným, poněvadž, jestliže tyto volby byly neplatné, jest to druhá příčina tu volbu kasírovati. To jsem se ptal.

Dr. B a n h a n s : Darüber hat die Kommission nicht weiter berathen. E s hat allerdings Hr. Kleisl die Sache, ich erinnere mich, gestern in Vortrag gebracht, ob auch die Wahlen der Ehrenbürger in den einzelnen Gemeinden gesetzlich vorgenommen worden sind oder nicht; aber wir haben in der Kommission daraus keine Rücksicht genommen, weil wir bei der Beurtheilung des Umstandes, ob die Wahl giltig ist oder nicht, die Frage, ob die Ernennung der Ehrenbürger richtig ist oder nicht, unter den vorliegenden Verhältnissen nicht in die Wagschale legen konnten. Wir hatten nicht nothwendig erst in die ursprünglichen Gründe einzugehen und dies um so weniger, als nach dem Gemeindegesetze, sobald eine Unrichtigkeit oder nicht gehörige Formalität bei der Ernennung von Ehrenbürgern obwaltet, ohnehin die weitere Erhebung und Richtigstellung im Wege der politischen Behörden vorzunehmen ist. O b e r s t l a n d m a r s c h a l l : Verlangt Jemand das Wort? Hr. Fiala!

Posl. F i a l a : Vysoký sněme! Když komise, která byla zvolena, učinila ten samý nález, jako zemský výbor, tudíž odpadá mně potřeba snad dalších důkazů pro neplatnost této volby klásti. Na jakém základě se stalo jmenování čestných měšťanů těchto, o tom mohu podat vysokému sněmu bezpečnou a stručnou zprávu, totiž, že bylo opomenuto sezení, v němž šlo o zvolení čestných měšťanů, tři dni před schůzi členům obecného zastupitelstva s udáním programu oznámiti. Jelikož Jeho Excel. p. místodržitelem bylo oznámeno, že zpráva Landškrounského p. přednosty, že na této volbě čestných měšťanů nesou snad vinu druhá města, že v tom nesou ještě vinu dvě osoby, jichž jmenovati Jeho Excel. nechce, a jelikož Jeho Excel. oznámil, že naše telegrafická zpráva, pokud se týče stížnosti došla příliš pozdě, tak že se řádné rozhodnutí o tom státi nemohlo, vidím se nucena toto vyvrátiti. Města Oustí a Česká Třebová nabyla to přesvědčení, že město Landškroun zamýšlí, listiny své počtem dovršiti v ten spůsob, aby rovněž převyšovaly listiny těchto dvou měst jakéhokoliv počtu. Co se týče těch dvou osob, o těch mohu říci, že mně byly také známy, přece však pro slušnost takové jmenovat nechci, ale mohu veřejně a svatosvatě ztvrdit, že na tom nenesou žádné viny. Co se týče té zprávy či stížnosti telegrafické, nemohla naše města zanést je dříve, poněvadž Landškrounští teprvé 20. večer čestné měšťany jmenovali, a proto mohla naše města teprvé 21., v který den se přesvědčila o tom, co Landškrounští byli podnikly, stížnost podati. Jeho Excel. odpověděl nám v noční době toho samého dne, totiž 21.

(Čte): Der Statthalter an den Bezirksvorsteher von Wildenschwert: »In soferne die neu ernannten 66 Ehrenbürger in Landskron nach §. 16 Absatz 4 der Landtags-

Wahlordnung zur Wahlausübung berechtigt sind, wird die telegraphische Beschwerde der GemeindeVertretung von Wildenschwert, und BöhmischTrübau zurückgewiesen, wornach eine weitere Verständigung zu veranlassen. "

Já myslím, že naše telegralická zpráva o té stížnosti byla tak jasna, že J. Ex. mohl náš úmysl poznati, neboť nepopírali jsme zvolení čestných měšťanů, nepopírali jsme čestným měšťanům volebního práva; my jsme vedli stížnost, že nebyli po zákonu voleni, že byli zvoleni v sezení mimozákonnitém, bez programu, bez hlasování cedulkami, a že byli tito čestní měšťané již po odevzdání listin volebních okresnímu úřadu landškrounskému a do těchto listin již revidovaných od berních úřadů teprvé vřaděni. Na tento moment jsme si stěžovali. Kdyby byl J. Exc. pan místodržící stížnost naší dobře pochopil a zákonem jsa veden jí místo dal, tak by bylo k zamlčení přišlo, o čem ve světe se tak mnoho mluvilo a psalo. Vlastně vinu nesl sám pan kandidát landškrounský, neb nejen že se súčastnil při volbách, ale i při volbách venkovských obcí, a dal také podnět, že obě města, ba všechny tři byla napnuta a rozčílená. Uvážíme-li, že zvolením čestných měšťanů, jak sl. komise dobře podotkla, nejdražší své právo žádalo, tak mohu říci, že tím město Landškroun nejvíce trpí a že tam učinili něco, o čem ani nevědí. Můžeme počítat 40 až 45 voličů v prvním voličském sboru pro obecní zastupitelstvo. Oněch 66 čestných měšťanů převáží oněch 45 voličů a pak věru, kdo ví, jestli si město nebude stěžovat na to až oněch 66 čestných měšťanů ze středu svého jeden volicí odbor utvoří. Pak myslím, že nejvíce zavděčíme se městu, když nejen volbu ale i když zvolení těch 66 čestných měšťanů se zruší (Výborně. ). Až město Landškroun uslyší, že jsem proti ním mluvil, budou mně to za zlé pokládati. Však já ale myslím, pánové, že, když tato slova zde přednešena nestranně posoudí, že mě budou muset za nejlepšího přítele uznati. Aby se pak stalo právo všem stejnou měrou, žádám, aby vysoká vláda uznala zvolení čestných měšťanů všech tří měst za zrušené. (Výborně. )

Oberstlandmarschall: Verlangt noch Jemand das Wort? (Ruf: Schluß. ) E s ist Schluß der Debatte beantragt worden; ich bitte die Herren, welche für Schluß der Debatte sind, die Hand zu erheben. — (Geschieht. ) Er ist angenommen. Se. Exc. der Hr. S t a t t h a l t e r : Ich bitte ums Wort. Ich will nur erwähnen, daß eben der Vertrag des Hrn. Vorredners dasselbe bestätigt, was ich bereits gestern die Ehre hatte, dem hohen Hause darzulegen. — Jedoch auch heute, so wie gestern steht meine Behauptung fest, daß es nicht mehr möglich war, über eine Beschwerde, welche heute Nachmittags um 3 Uhr und eine zweite, welche

um1/25 Uhr ankommt, und die Bitte enthält, eine. Verfügung des Bezirksamtes aufzuheben, — daß es — sage ich, nicht mehr möglich war, in zweiter Instanz zu entscheiden; denn vor Allem hätte man ja auch wissen müssen, ob constatirt ist, haß Unförmlichkeiten stattgefunden haben. Ich bin sogar heute noch nicht darüber klar, ob die Abstimmung bezüglich der Ehrenbürger nach den Formalitäten oder ohne die Formalitäten des Gesetzes vorgenommen worden ist. Am Abende oder vielmehr am Nachmittage des 21. aber war ich gewiß in dieser Sache gar nicht im Klaren, und es wäre unmöglich gewesen für die Statthalterei, bis zum nächsten Tage oder eigentlich bis zum selben Abende in dieser Angelegenheit mit Beruhigung abzusprechen. Es ist also diesfalls, glaube ich, von der Statthaltern auch nicht das Mindeste versehen worden und derselben auch nicht das Mindeste vorzuwerfen. Abg. Dr. B a n h a n s : Ich habe in der Angelegenheit nur wenig Worte zu sagen. Ich muß gestehen, daß es mich schmerzlich berühren würde, wenn ich über die Angelegenheit der Ernennung von Ehrenbürgern hier mehr Worte verlieren sollte, als unbedingt nothwendig ist. Wie die. Akten hier dem Landesausschuße vorliegen, ist nicht zu ersehen, ob in Landskron die Abstimmung über die Ernennung der Ehrenbürger gesetzlich vor sich gegangen ist oder nicht. Es steht nur in diesem Protokolle; daß abgestimmt wurde. Aber ich glaube, meine Herren, wenn das h. Haus den Antrag der Kommission annehmen sollte, daß die Wahl an und für sich ungiltig ist, ist es besser, wenn wir einen Schleier über diese EhrenbürgerAngelegenheit decken. Es wird ohnehin dem ganzen Lande, bekannt werden, welche Folgen daraus entstehen, wenn man mit einem so heiligen Rechte der Gemeinde derartigen Mißbrauch treibt. (Bravo. ) Ich erlaube mir, den Antrag der Kommission dem h. Hause zu empfehlen. O b e r s t l a n d m a r s c h a l l : Ich bitte den Antrag nochmals zu verlesen. (Rufe: Rein. ) Ich bringe also den Antrag der Kommission, welche aus Annulirung bezüglich der Wahl hingeht, zur Abstimmung. Ich bitte diejenigen Herren, welche die Wahl als annullirt betrachten, die Hand zu erheben. (Gechteht. ) Der Antrag ist angenommen. Wir kommen zum zweiten Gegenstände der Tagesordnung. Berichterstatter Dr. B a n h a n s : Ehe ich den Antrag der Majorität der Kommission bezüglich der Wahl der Budweiser Handelskammerwahl in Vortrag bringe, erlaube ich mir, einige kleine Berichtigungen den Herren mitzutheilen. I m 2. Absatze in der 2. Zeile steht: vom 17. Feber 1865. Es soll heißen: 1866 und dann am Schluße im Antrage soll es heißen:

Der h. Landtag wolle die Wahl der mit absoluter Majorität zc. Es ist ein Druckfehler. Dr. Banhans liest: Hoher Landtag! Das Mitglied der Budweiser Handels. - und Gewerbekammer Hr. Karl Ctibor hat gegen die Giltigkeit der am 22. März l. J. vorgenommenen Wahl der Landtags-Abgeordneten schon am 20. März einen Protest aus dem Grunde eingebracht, weil die gesetzlich vorzunehmende Ergänzungswahl der Kammer vorher nicht vorgenommen worden ist. Der Landesausschuß fand diesen Protest für unbegründet und beantragte die Giltigkeit der Wahl Dagegen legte Abgeordnete Prof. Kořínek die an Karl Ctibor zugekommenz ämtl. Verständigung der k. k. Wahlkommission dto. 30. Mai 1865 vor, woraus erhellet, daß Ctibor nur für die Jahre 1865 und 1866 zum Kammermitgliede gewählt worden sei, zum Beweise, daß die am 20. Mai 1865 vorgenommene Ergänzungswahl lediglich für die Jahre 1865 und 1866 Giltigkeit habe. Allein nach einer Mittheilung der k. k. Statthalterei an die Budweiser Handels- und GewerbeKammer vom 17. Feber 1865 Z. 6876 hat das hohe k. k Ministerium für Handel- und Volkswirtschaft mit Erlaß vom 1. Feber 1866 Z. 1786/143 die der Pilsner Handels- und GewerbeKammer zugestandene Erweiterung der Wahlperiode für die Kammermitglieder und Ersatzmänner von 4 auf 6 J a h r e auch auf alle übrigen Handelsund Gewerbekammern Böhmens ausgedehnt. Die Kommission hat sich daher in ihrer Majorität mit 6 gegen 3 Stimmen in der Ansicht geeinigt, daß die Ergänzungswahlen in der Budweiser Handels- und Gewerbekammer erst mit Ende 1867 vorzunehmen seien und daß der Protest des Karl Ctibor wirklich unbegründet sei. Sie schließt sich daher ganz der Meinung des Landesausschußes an und stellt den Antrag: Der hohe Landrag wolle die Wahl des mit absoluter Majorität gewählten Hrn. Kajetan Kail und Wenzel Rosenauer zu Abgeordneten der budweiser Handelsund Gewerbekammer als giltig anerkennen und dieselben zum Landtage zulassen. P r a g , am 9. April 1867. O b e r s t l a n d m a r s c h a l l : Dagegen ist ein Minoritätsvotum. Ich bitte zunächst, das Votum in böhmischer Sprache vorzulesen. Dann kommt der Bericht der Minorität. Sněm. sekr. S c h m i d t čte: Komise činí návrh: Slavný sněme račiž volbu. p. Kajetána Kaila a Václava Rosenauera, co poslance do sněmu od obchodní a průmyslové komory budějovické, která se většinou hlasů stala, za platnou uznati a zvolené k sněmu připustiti.

Oberstlandmarschall: Ich bitte den Hrn. Berichterstatter der Minorität! Zpravodaj Kratochvíle čte:.

Slavný sněme! Menšina tří hlasů nemohla přidati se k tomu, aby se slavnému shromáždění, jak si většina přeje, navrhlo, že se má za pravou uznati volba, proti které se námitky činí a to z následujících důvodů: Podlé §. 14. zákona, daného o živnostenských a obchodních komorách dne 26. března 1850 čís. 122 zák. říš. měli se údové a náhradníci voliti na tři po sobě jdoucí sluneční léta a měla vždy 31. prosince každého roku jedna třetina z nich dle určité řady vystoupiti a novou volbou doplněna býti. Ministerialním rozkazem z dne 25. května 1855 č. 11092 — o němž dáno návěští c. k. místodržitelství z dne 13. června téhož r., čís. 24311 — jemuž tenkráte tak jako by zákonu, poslušnosti odepříti nebylo lze, bylo nařízeno, aby. vždy 31. prosince každého druhého roku polovice údů a náhradníků budějovické obchodní a živnostenské komory vystoupila a doplňovací volba jen vždy po dvou letech před se vzata byla. Na základě toho byla poslední doplňovací volba do jmenované obchodní a živnostenské komory následkem vypsání c. k. volební komise v Budějovicích z dne 25. dubna 1865 pro rok 1865 a 1866 předevzata a nepřikročeno až dosud k jejímu obnovení, ačkoliv polovice údů a náhradníků dnem 31. prosince 1866 vystoupiti měla. Budějovická obchodní a živnostenská komora zdá se býti toho náhledu, že zapotřebí před se bráti volby doplňovací vždy teprv po třech letech, majíc za to, že ji ministerialním výnosem z dne 8. února 1867 číslo 1662, podle dekretu c. kr. místodržitelství z dne 20. března 1867, čís. 8119 na vůli zůstaveno jest, říditi se dle volební periody šestileté, která doplňovací volby vždy jen po třech letech vyžaduje; avšak náhled tento postrádá vší právní a zákonní podstaty. Cís. král. ministerstvo obchodu není totiž, jakmile vydán jest nejvyšší diplom z dne 20. října 1860, oprávněno, měniti základní pravidla obchodní a živnostenské komory v podstatě své, aniž by se to dělo ústavně, tak jako se to zajisté děje, jest—li že se až dosavadní volební perioda prodlužuje. Mimo to nepoužila obchodní a živnostenská komora v Českých Budějovicích onoho domělého práva, ježto se jí zmíněným výnosem ministerstva obchodu z dne 8. února 1867 poskytuje v náležitý čas; neboť obsah tohoto výnosu oznámen jí byl místodržitelským dekretem z dne 20. března 1867, tedy za doby, kde se za to míti muselo, že polovice členů a náhradníků jejich, jižto měli dne 31. prosince 1866 vystoupiti, zajisté již vystoupila. Proto tedy nemohl by míti poslední výnos ministerstva obchodu, i kdyby byl pravoplatný, účinku, leč jen pro dobu teprv nastávající. Při volbě poslanců do sněmu království Českého, ježto se konala v Budějovické obchodní a průmyslové komoře dne 22. března 1867 sú-

častnili se tedy údové a náhradníci, o nichž musí se tvrditi, že byli již vystoupli a tudíž práva více neměli, aby co údové a náhradníci úřad vykonávali. Poněvadž ale obchodní i živnostenská komora i po vystoupení vyloučené polovice dle §. 30. z předu uvedeného zákona vždy ještě spůsobilou zůstává, aby platně uzavírala a volby před se brala, tedy je to ovšem pochybné, zdali by byla volba, o kterou se tu jedná, tentýž výsledek měla, kdyby se v ní byli toliko oprávnění údové a náhradníci účastnili. Z tohoto důvodu činí tedy menšina komise návrh: slavný sněme račiž uzavříti, že jest volba dvou poslanců do sněmu království Českého, kterou obchodní a živnostenská komora v Českých Budějovicích dne 22. března 1867 vykonala, neplatnou a že se má slavné presidium místodržitelské požádati, aby tam vypsalo volbu novou.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand von den Herren das Wort? Wenn Niemand das Wort verlangt, so erkläre ich die Debatte für geschlossen. Der Herr Berichterstatter der Minorität hat das Wort.

Posl. K r a t o c h v í l e : Mám za to, pánové, že protest člena obchodní a živnostenské komory Budějovické, p. Karla Ctibora, spočívá na základech právních. Myslím, že v zprávě menšiny bylo poukázáno k tomu, že zákon měniti se může opět jen zákonem. V komisi bylo nám čtěno též nařízení ministerstva obchodu, v kterém pravilo se, že prý základní zákon ze dne 26. března 1850, dle kterého řídit se jest živnostenským a obchodním komorám, nebyl zákonem, že prý to bylo jen nařízení ministerstva, nařízení exekutivy, a že opět nařízení ministerstva v cestě exekutivy může změněno býti. Pánové! Postrádá-li co v právním světě právního dokladu, tedy jest to zajisté tento výrok. Zákon základní, dle kterého se mají obchodní a živnostenské komory říditi, jest ovšem ministeriální nařízení obchodu, ale takové ministeriální nařízení obchodu, které vyšlo na základě nejvyššího rozhodnutí císaře pána, kterému jedině tenkráte přináležela moc zákonodární. Toto nařízení ministerstva obchodu vloženo jest do sbírky zákonů říšských. Pánové! tím patentem, jímž Jeho Veličenství císař pán uvedl v život sbírku zákonů říšských, ustanoveno jest výslovně, že to, co položeno jest do této sbírky, nabývá moci zákonní. Tak znějí slova Jeho Velič. císaře pána. Jestli že ale praví ministerstvo, že zákon, který byl vydán zcela formálně, není zákonem, odpusťte pánové, musel bych to nazvat tím významem, jak tomu říká lid náš venkovský: „že ministerstvo vyhazuje Jeho Vel. císaře pána ze slova. ". Ministerstvo chce tvrditi, že jest pravda to, co - ono tvrdí, a že to, co řekl Jeho Vel. císař pán, pravda není. Pánové! jestliže držeti se budete takového, výkladu, pak.

ovšem musím vám přáti to potěšení, ale musím se zároveň otázati p. zpravodaje většiny, jak to přichází, že ondy řekl: „my, ačkoli jsme ústavověrní, předce nejsme vládními, " t. j . předce nejsme povolným nástrojem vlády. Ale, pánové, jest—li že se budete držeti onoho výkladu zmíněného zákona, tedy dle mínění minority následuje z toho tolik, jako: toho výkladu se držeti budete proto, že ministerstvo se obávalo, že kdyby byl zákon zůstal neporušen, by byly volby do obchodní a živnostenské komory nevypadly tak jak vypadly nyní, a že, poněvadž si přejete, aby tak vypadly, jak vypadly, se toho rninisterialního nařízení ovšem držeti budete. (Výborně. ) To jest naše mínění. (Hlučné výborně. ) O b e r s t l a n d m a r s c h a l l : Der Hr. Berichterstatter der Majorität hat das Wort. Der Berichterstatter Dr. B a n h a u s : Es ist das Minoritätsvotum wie aus dem gedruckten Berichte hervorleuchtet und wie, insbesondere der Hr. Vertreter des Minoritätsvotunis hervorgehoben hat, insbesondere von der Anschanung ausgegangen, daß die Wahlperioden in der Handelskammer durch ein Gesetz bestimmt worden sind und daß sie eben deswegen nur wieder durch ein Gesetz abgeändert werden können. Meine Herren, ich glaube,, es wird nothwendig sein bezüglich der Wahl der Handelskammer, hier den Standpunkt einzuhalten, den ich mir erlaubt hatte in der früheren Angelegenheit bei Landskron, bezüglich der Ehrenbürger hervorzuheben. Ich Sagte nämlich hier, die Frage, ob die Ehrenbürger auch ganz nach dem Gesetz ernannt worden Seien oder nicht, sei Sache der Gemeinde und es habe darüber die politische Behörde zu wachen. — Ich glaube, hier dürfte es ähnlich sein; die Art und Weise, wie die Wahlen in die Handelskammer vorzunehmen sind, und wann sie vorzunehmen sind, das ist Sache der Handelskammer und die politische Behörde hat darüber zu Wachen, daß das Gesetz auch befolgt werde. Die 2. Frage tritt dann an das h. Haus heran in der Art, wer ist berechtigt zu wählen und hat derjenige, welcher berechtigt ist zu wählen, auch so sein Recht ausgeübt, wie es die Landtagswahlordnung vorschreibt? I n ersterer Beziehung gestehe ich, daß wir allerdings ein Gesetz haben und wenn auch von Seite der Regierung, und wie der Hr. Vorredner gesagt hat, daß von Seiten des Ministeriums gesagt wird, dieses Gesetz sei eigentlich kein Gesetz, so geht meine Anschanung dahin, daß diese Verordnung des Ministeriums vom 26. März 1850 aus doppelten Gründen ein Gesetz ist.

1. Weil es auf der Allerhöchsten Entschließung basirt und 2. weil sie im Reichsgesetzblatt enthalten find. (Bravo; sehr gut, im Centrum.) Wenn wir in den näheren Inhalt dieses Gesetzes eingehen, so sehen wir, daß vielleicht kein zweites Gesetz so lückenhaft ist wie dieses; wir se-

hen ferner, daß es vielleicht nicht ein zweites Gesetz gibt, welches dem Ministerium einen solchen Einstuß in der Aus- und Durchführung des Gesetzes einräumen würde, als gerade dieses Gesetz, von welchem hier die Rede ist. Wenn nun in diesem Gesetze Lücken find, oder wenn dieses Gesetz dem Ministerium einen größeren Spielraum einräumt, als es zulässig ist, dann find die Anschauungen des Hrn. Vorredners, de lege ferenda sehr gut. Wie die Sachen aber stehen, kann ich mich nur auf den Grundsatz berufen, daß die Wahlordnung für den Landtag maßgebend ist, wo es ausdrücklich heißt: die Handelskammern als solche sind wahlberechtigt. Wir haben uns daran zu halten und es ist die Frage: Besteht die Budweiser=Handelskammer als folche oder nicht? Sie besteht. Sie besteht, trotzdem die Wahlperiode früher eine zweijährige war, und trotzdem diese Wahlperiode durch das Ministerium später in eine dreijährige umgewandelt worden ist. Bei der Budweiser-Handelsfammer muß ich in diesen vorliegenden Fällen speziell auf einen Umstand aufmerkfam machen. D a s Minoritätsvotum sagt, daß seit dem 28. Oktober 1860 das Ministerium nicht mehr berechtigt war, eine Aenderung vorzunehmen. Ich halte es nicht am Platze, hier in eine nähere Erörterung einzugehen, ob das Ministerium von der Anschauung geleitet ist, die Festsetzung der Wahlperiode gehöre in die exekutive oder nicht; aber weil der 20. Oktober 1860 hier zitirt und weil ausdrücklich betont worden ist, daß das Ministerium seitdem nicht mehr das Recht habe, Gesetze Zu ändern, muß ich auf das Datum hinweisen, wann gerade die Wahlperiode abgeändert worden ist; und das ist der 1. Februar 1866, also ein Termin, wo bereits das Septemberpatent maßgebend war, wo die Legislative bezüglich der Handelskammern, nämlich der Reichsrath sistirt war, nnd wo auf Grund dessen das Ministerium andere Gesetze erlassen hat, ohne daß man etwas einzuwenden in der Lage war. (Links: richtig. ) Wenn min die Handelskammern von Prag und Budweis nach §. 6 der Landesordnung das Recht haben, und zwar die von Budweis 2 Landtagsabgeordnete zu wählen, und wenn diese Handelskammer besteht und. immer bestanden hat, so glaube ich, daß sie immer das Recht habe, zwei Landtagsabgeordnete zu wählen, ob nun die Mitglieder im Jahre 1866 hätten ausgetreten fein follen oder nicht. Dieses Recht kann der Handelskammer nicht genommen und nicht verkürzt werden, aus dem Grunde nicht, weil. wenn in Folge der nicht vorgenommenen Erneuerung der Kammer die Wahlen in den Landtag überhaupt nicht vorgenommen werden könnten, die Handelskammer um ihr verfassungsmäßiges Recht käme, welches sie ihr nicht werden verkürzen wollen, deßwegen glaube ich, daß die Anschauung der Majorität entschieden die richtigere sein wird, um so mehr, als die Budweiser Handelskammer in ihrer Sitzung vom 7. November 1866 auf Grundlage des Mi-

nisterialerlasses vom 1. Feber. 1866 beschlossen hat, sofort diese dreijährige Dauer anzunehmen, und erst nach Ablauf der dreijährigen Periode die Wahlen neuerdings vorzunehmen. — Ich erlaube mir, den Antrag der Majorität dem h. Hause zur Annahme anzuempfehlen. Oberstlandmarschall: Ich bitte den Antrag der Majorität nochmals zu verlesen. Landtagssekretär S c h m i d t (liest): Der hohe Landtag wolle die Wahl der mit absoluter Majorität gewählten Herren Kajetan Keil und Wenzel Rosenauer zu Abgeordneten der Budweiser Handelsund Gewerbekammer als giltig anerkennen und dieselben zum Landtage zulassen.

Sněm. sekr. S m i d t (čte): Slavný sněme račiž volbu pánů Kajetána Keila a Václava Rosenaura za poslance do sněmu od obchodní a průmyslové komory Budějovické absolutní většinou hlasů zvolených za platnou uznati a zvolené k sněmu připustiti.

wahlen vorgenommenen sind; widrigens in dem Bestande der Kammer eine Unterbrechung eintreten würde. Die zum Austritt bestimmten Kammermitglieder sind auch in allen anderen Fällen in ihren Funktionen verblieben, und es wäre inconsequent,siezu allen Akten, nur nicht zur Landtagswahl für competent zu halten. Von dieser Anschauung ausgehend konnte die Majorität dem Berichte des Landesausschußes vom 31. März 1865 Z. 5171 nicht beipflichten, und hat vielmehr mit 6 gegen 3 Stimmen beschlossen anzutragen: Der hohe Landtag wolle die Wahl der mit absoluter Majorität gewählten Herren: Maxmilian Dormitzer, Richard Dotzauer, Josef Lippmann, Ant. Richter als Abgeordnete der Prager Handels- und Gewerbekammer als gültig anerkennen, und die Gewählten zum Landtage zulassen. Eine Minorität von 3. Stimmen konnte sich dieser Anschauung nicht anschließen, und behielt sich vor ihr Minoritätsvotum, welches auf dem Antrage des Landesausschußes beharrt, durch den Berichterstatter des Laudesausschußes Hrn. Dr. Sladkowský mündlich vorzubringen.

Oberstlandmarschall: Ich bitte die Herren, welche für diesen Antrag sind, aufzustehen. (Geschieht. ) Es ist die Majorität, der Antrag ist angenommen. Der nächste Bericht ist, wie die Herren wissen, nicht gedruckt. Sněm. sekretář S c h m i d t čte: Komise činí Berichterstatter Dr. B a n h a n s : Hoher Land- návrh: tag! Bei der am 22. März 1867 vorgenommenen Slavný sněme! Wahl der Landtagsabgeordneten der Prager HanRačiž volbu pánů Maximiliana Dormitzera, dels- und Gewerbekammer haben sich von 41 zur Richarda Dotzauera, Josefa Lippmanna a Antonína Wahl Berufenen Mitgliedern und Ersatzmännern 31 Richtera nadpoloviční většinou za poslance do zur Wahl eingefunden; hievon haben sich nur 22 sněmu obchodní a průmyslové komory pražské an der Wahl betheiligt. — zvolených za platnou uznati a zvolené k sněmu Die übrigen 9 Mitglieder überreichten einen připustiti. schriftlichen Protest gegen die Vorname der Wahl Oberstlandmarschall: Ich bitte den Hrn. deßhalb, weil die Kammer sich nach dem Gesetze Berichterstatter der Minorität, Hrn. Dr. Sladkowský. noch nicht ergänzt hat, und die Hälfte der MitDr. S l a d k o v s k ý : Já, pánové, ovšem jsem glieder seit 31. Dezember 1866 nicht mehr das napřed přesvědčen, že veškeré sebe platnější důRecht habe, der Kammer anzugehören. vody, které bych uvedl a které vůbec uvésti se Ein Protest ähnlichen Inhaltes wurde später dají pro návrh zemského výboru, aby totiž volba auch von einigen Handel- und Gewerbetreibenden poslanců konána od pražské obchodní komory byla der Städte Beraun, Chrudim und Smichov überreicht. uznána za neplatnou, že veškeré tyto důvody minou Bei der nach Vorlesung dieses Protestes und se právě účele, jako se minuly účele důvody uvedené der Entfernung der protestirenden Mitglieder vor- právě před tím od zpravodaje menšiny pro zrugenommenen Wahl wurden Hr. Maxm. Dormitzer, šení voleb obchodní komory Budějovické. Na Hr. Richard Dotzauer, Hr. Josef Lippmann und vzdor tomu mám předce za povinnost svou, vyHr. Anton Richter mit 22 Stimmen zu Abgeord- tknouti aspoň ještě to, v čem neoprávněnost volby Pražské obchodní komory ještě více bije do očí. neten gewählt. Es ist nur allerdings wahr, daß nach der für Neoprávněnosti vykonané při volbě poslance do die Prager Handels- und Gewerbekammer beste- sněmu sborů těchto, již byly snad dosti zřejmé henden Wahlordnung nach §. 3 jedes dritte Jahr a patrné při obchodní komoře Budějovické. Obam 31. Dezember die Hälfte der Mitglieder der chodní komory, pánové, tož jsou skutečně zvláKammer austreten soll, daß dieser Termin bereits štní ústavy snad v celé říši rakouské. Já myslím, am 31. Dezember 1866 abgelaufen war,daßeine že není v celém našem státním zřízení takového Verzögerung der Ergänzungswahl stattgefunden; ústavu, v kterém by od prvopočátku jeho bytí a allein dagegen hebt das Handels-Ministerium in působení byla taková confusio amabilis, jako v einem Erlasse v. 18. Februar 1867 Z. 3028 her- obchodních komorách všech, a v nejvyšším již vor, es verstehe sich von selbst, und sei bei allen stupni snad, poněvadž o těch ostatních nemám periodisch sich ergänzenden Korporationen in Uibung, dokladu, jako právě při obchodní komoře Praždaß die zum Austritt bestimmten Mitglieder so ské, v nejvyšším stupni snad tato confusio amalange in Funktion zu bleiben haben, bis die Neu- bilis panovala od prvopočátku v obchodní komoře

pražské. Obchodní komora pražská považovala se a považuje ještě podnes tak jako za nějaký revír, v kterém se několik pánů Dolzauerů a jiných pánů ku svému vyražení projíždí, tak, jak se jim právě líbí bez všeho pravidla, beze všeho zákona a beze všeho řádu. (V centrum výborně. ) To, co jsem pravil, pro to mám takových důvodů a dokladů, že dojista i li pánové, kteří pro návrh menšiny hlasovati nebudou, budou mně museti aspoň potají přisvědčiti. (Veselost. ) Obchodní komory, jak již bylo praveno, byly zavedeny zvláštním ministerským nařízením, které se zakládalo ale na zvláštním Nejvyšším rozhodnutí aneb cís. nařízení v r. 1850. Já, pánové, nechci se o to hádat, co od r. 1850 až do 1860 bylo zákonem a co nebylo zákonem tenkrát, tak jako nyní ještě panovala v obchodní komoře o zákonech taková confusio amabilis, že brzy bylo zákonem to, co bylo císařské nařízení, brzy ale bylo ještě nad takovéto cis. nařízení nějaké ministerské nařízení a brzy zase nějaké místodržilelské nařízení, že platí víc, než císařské a ministerské! Do toho, pánové, co bylo zákonem a co ne, do toho se radši již nemíchejme, a na to již takový závoj milosrdenství prostřeme. (Veselost. ) Stalo se ale, že r. 1860 pánové, když konečně u nás zákonní stav a zákonní poměry se obnovovaly aneb aspoň měly se obnovit, že v té době platilo v obchodní komoře pražské ministerské nařízení, které změnilo onen původní zákon pro obchodní komory z r. 1850. Tedy jest ovšem těžko dokázat, z kterého roku to ministerské nařízení jest. To jest opět důkaz, na jakých základech to spočívalo, když se do dnešního dne vzdor všemu namáhání toho Člověk dočísti nemůže; o změně trvání voleb, totiž doby pro kterou se volilo. Zákonem roku 1850 vydaným volilo se totiž na tři léta; pozdějším ministerským nařízením změněna byla doba ta na 4 léta. Dřívějším zákonem měla každého roku jedna třetina novou volbou nahrazena býti. Zákonem pozdějším však měla vždycky polovička po 2 letech vystoupiti a novou volbou nahrazena býti. Zákonem však z roku 1853 mělo se volili vždy na 2 léta, jedna polovice, kteréž pak nařízení vyšlé platilo pro Dolnorakouskou obchodní komoru. Jak to přišlo také do těch ostatních komor, to sám pán Bůh ví, toho se nikterak nemůžeme dopátrati. Že však nějaké ministerské nařízení v tom býti muselo, samo sebou se rozumí. V skutku je dokázáno, že roku 1860, když začaly zákonní poměry aneb měly začít, bylo obchodním komorám povoleno, že se voliti má na 4 léta a sice tak, že každá dvě léta má jedna polovice dnem 31. prosince vystoupili a hned na to v měsíci lednu se mají vykonali, nové náhradní volby.

Spůsob tento skutečně se zachoval a tak bylo volení koncem roku 1859 za vystouplé pro rok 1860 a 1861, koncem roku 1862 pro rok 1863 a 1864 — o rok jsem měl začíti dříve; na konec to přišlo, že poslední volby měly za základ nařízení ministerské z roku 1863 a že poslední volby pražské obchodní komory se konaly roku 1863 za vystouplé a na začátku roku 1864 se vykonaly nové volby. Ty poslední volby do obchodní komory pražské byly dle cirkuláře, který byl pro volby vydán, pro volení pro rok 1864 a 1865. Není pochybnosti, že by tou dobou, když bylo voleno, žádný nevěděl, že by funkce někoho mohla ještě déle trvati. Co se ještě toho dále týče, mám za to, že nikdo nebude pochybovat o zmatku a libovůli, jaká panovala dříve v obchodní komoře pražské, co se týče obnovení voleb ne-li dříve tedy v tom okamžení, kde se staly obchodní komory vůbec volebním sborem pro tento sněm. Statuty, jakož i volební řád nebyli pouhým nařízením a nesměly za pouhé nařízení považovány býti, které by se jednostranně mohlo měniti od ministerstva neb od obchodní komory samé, nýbrž že řád volební, na kterém stála r. 1860 Když začal ústavní život, že nyní v tom okamžení vzhledem k sněmu stal se zákonem, který nesměl býti změněn žádným mimořádným způsobem, nýbrž jako každý jiný zákon sám o sobě, nýbrž spolupůsobením obou činitelů zákonodárství. (Hlučné výborně!) Kdybychom to nechtěli přiznali, potom bychom museli býti toho domění, že všecky ostatní volební sbory do sněmu jsou vázány na jakási pravidla, jakési určité zákony a že jen volební sbor obchodní komory nyní má úplnou svobodu, dělat co chce; jestli tedy chtějí tam zákon, aby o deset let déle ve sboru zůstaly aneb o 3/4 léta dříve vystoupli, na tom nezáleží nic, a sněm nemá mít právo, na to dohlížeti, aby komora obchodní co sbor volicí byla dle stávajících zákonů a předpisů řádně zřízena, když sněm při každém jiném sboru takovouto dohlídku provádí, a téprv právě, pánové, zrušili jsme volbu, poněvadž jedna část volicího sboru voličů města č e ského Třebová řádně sestavena nebyla, tedy když celá obchodní komora není řádně sestavena, když dokázáno jest, že po celou řadu let dle libovůle řádila a po celou řadu let dle libovůle skládala své členy, tu, panové, sněm neměl by právo dohlížeti k tomu? K čemu by byl §. ve volebním řádu, jenž určuje, jak se mají voliti z obchodní komory poslanci do sněmu? Tam se praví, aspoň jak se pamatuji, že poslance pro zemský sněm z obchodní komory voli každá obchodní komora a sice jako řádní členové, tak i náhradníci její. Myslím, pánové, když tam stojí, že členové a náhradníci voliti mají zákonnitě, že

se to nemůže mysliti na ty členy, kteří patřili před 100 lety, (veselost) neb na ty, kteří za 10 let tam zvoleni budou? (Dobře. ) Já myslím, že zákon předpokládá, že má býti obchodní komora řádně zřízena a sestavena a dle toho pravidla, na kterém se vůbec volební sborové zakládají, to myslím, že se samo sebou rozumí, a jestli se to tak i při jiných sborech rozumí, tímtéž právem i zde, tímtéž právem by se mohlo dokázati při jiných sborech, že volitelé venkovských obcí vtom neb onom okresu, které volili před šesti lety, že také teď volí! (Výborně. ) Vy víte, pánové, že jsme volbu jednu již zde zrušili, proto že tamnější okresní opominul, nechat volit nové volitelé, ačkoliv byli před tím nedávno voleni, tak že se mohlo myslit, že v 14 dnech voličové nebudou volit nové volitelé, tenkráte se nedopustil okresní tak velikého hříchu, jako teď ti pánové, kteří sedí v obchodní komoře, a pořade tvrdit chtějí, že mají přece právo, ačkoliv už dvě léta mají býti pryč; když byli pánové obchodní komory v největších rozpacích a sami cítili, že tam nemají vlastně sedět, a že n e - . mají volit, tu jim přišlo ministerstvo obchodní na pomoc, neb oni sami by si nebyli mohli pomoci. Poněvadž nevěděli sobě rady, pomoci a práva, jak mají v roce 1866 volby nové před se jíti, a že skutečně sami toho si vědomi byli, že se měli v Pražské obchodní komoře na začátku r. 1866 nové volby díti; na doklad toho chci několik míst z protokolu nebo ze zprávy o řádném sezení, — nevím, jestli řádné bylo, uvésti; v jednom sezení obchodní komory Pražské ze dne 20. dubna 1866, o čem se tam jednalo, mezi jinými věcmi přijde následující místo:

(Liest): „Aber im Sommer pflegen viele Mitglieder von Prag abwesend zu sein, während dieser 5—6 Monate möge die Kammer in ihrer jetzigen Zusammensetzung verbleiben. "

(Hlasy: To bylo v loni. ) To bylo roku 1866. (Veselost. )

(Liest): „Der Antrag der Herren Dotzauer und Löwenfeld wird angenommen und über Anregung des Herrn Präsidenten wird beschlossen. " — TO ještě dost, že na to nezapomněli. selost. )

(Ve-

(Liest): „Die Herren Dudek und Meißner, welche bereits aus Anlaß der bevorstehenden Wahl resignirt hatten, werden ersucht, ihre Mandate bis zur nächsten Wahl zu behalten. " —

Oni rozdávají tedy mandáty jak je jim libo, poněvadž jim již 8 měsíců za to nestojí. Já dodávám k tomu, že byli požádáni páni Meissner a Dudek, aby zůstali ještě těch osm měsíců tam sedět. Oni si byli skutečně vědomi, že jednají jako turečtí pašové a když tedy se začalo o tom mluvit, najednou nevěděli jak a kam, a tu jim musela přijít vyšší moc ku pomoci, a tu se najednou vyskytlo zase ministerské nařízení z roku 1860, totiž ministerské nařízení, o kterém se tvrdí — já jsem je neviděl — ale tvrdí se, že je od 1. dubna, a tím ministerským nařízením se prý tato volba do všech obchodních komor rozšiřuje na 6 let a volební turnus ustanoven na 3 léta; a dále, následkem toho prý se již volba těch pánů, kteří byli dříve zvoleni na základě ministerského nařízení z roku 1850 a dle volebního cirkuláře pro rok 1864—1865 tím novým ministerským nařízením a jejich funkce a povolání do obchodní komory na rok prodlužuje a Der Präsident beantragt, da die Vorarbeiten oni prý mohou tam zůstati sedět až do konce bereits eingeleitet sind — pan Dormitzer, prosím, roku 1867, (hlas: 1866) ano až do konce r. — die Wahl sogleich vorzunehmen, sobald die Ar- 1866. Jestli jest toto ministerské nařízení skubeiten vollendet fein werden, daß die wahl sogleich vor- tečně od 1. února 1866, tak na žádný spůsob zunehmen ist, und sogleich vorgenommen werden kann, toto ministerské nařízení od 1. února nebylo doweil die Vorarbeiten bereits eingeleitet worden sind. dáno obchodní komoře pražské a neměla obTO je pan president, prosím, to tedy vyslovil chodní komora pražská ani nejmenšího tušení o něm, neb jinak by skutečně musel předseda obpan Dormitzer. chodní komory pražské p. Dormitzer zahájiti čest Na to odpověděl nějaký pan Löwenfeld: Herr Löwenfeld hingegen bemerkt, daß wir své paměti, že 20. dubna 1866 si nezpoměl na jetzt schon im April feien, es bleiben nur noch 3/4 ministerské nařízení od 1. února 1866 a navrJahre und es steht nicht mehr dafür, für diese we- hoval předce dne 20. dubna obnovené volby, nigen Monate zu wählen und die Wahl wäre erst kdežto měl vědět, že tyto volby podle ministerského nařízení z 1. února roku 1866 se konati mit Neujahr vorzunehmen. (Veselost. ) To je pánové v dubnu, při ostatních osmi ani nepotřebují a že se budou teprv konat na konci roku 1866, čili na začátku r. 1867. To měsících neplatí to. jest na každý spůsob dokázaná věc, že ministerMně se zdá, že ten pan Lowenfeld považuje masopust za hlavní čásť celého roku (Veselost), ské nařízení z r. 1866 muselo přijít teprv v likdyž po masopustě ostatní část celého roku ne- stopadu neb prosinci do obchodní komory pražské, když byla v největších rozpacích, když se stojí za to: ještě dále také k tomu doložím: (Liest): „Der Herr Vicepräsident Dotzauer poukazovalo na to, že není právo voliti a když spricht sich auch für Vertagung der Wahl aus, se skutečně dělali námitky, tu tedy bezpochyby nachdem viele Mitglieder während des Sommers na velké Štěstí přišlo to ministerské nařízení. von Prag abwesend zu sein pflegen" — Ne, jestli to vůbec, jak jsem již dříve praAle my jsme tady byli v dubnu. (Veselost. ) vil, že pochybuji, že ministerské nařízení, které

změnilo zákon z roku 1850, má mít platnosti, tak jsem dříve již dokázal, že skutečně takové hospodářství a takové řádění, kde se volební sbor pro sněm na r. 1866, tedy 6 let po době, kde ústavnost u nás počala se měniti ministerským nařízením, není žádné konstituční a žádné ústavní hospodářství. (Výborně!) Praví se ovšem, že prý to není ani možno jinak, že přece nebude chtít nikdo tvrdit, že když nebyla volba v čas vykonána, že se má zastavit působnost obchodní komory, že komora trvá pořád, že má právo trvat, a proto také právo volit. To nepochybuji a nepopírám. Ona má právo trvat, poněvadž nevystupují členové v tu dobu, když se má volit, vystupuje jen polovice a ta polovice má právo, i kdyby ta druhá nezůstala, až do nových voleb má právo činiti platná usnešení. Tak, kdyby skutečně, hned tím dnem skutečně (ona polovice) vystoupila a neúřadovala, mohla proto obchodní komora přece trvat velmi dobře dále a své záležitosti obchodní vyřizovat, a mohla ve všem povolání svému vyhovět. Avšak já neupírám, že do té doby voleb nemá vytrvat polovice, to mi ani nenapadne, abych to popíral, když totiž se ta doba, pro kterou se to má požadovat, to bude prozatimní úřadování těch vystouplých členů, když není nepřirozené a svévolné prodlužováním jen libovolným těch pánů členů v obchodní komoře samé. Kdyby, jak se dříve dělo, byly volby do obchodní komory vykonali v lednu a únoru 1866, nebude nikdo popírati, že mají ještě právo dále zasedat; když ale v dubnu těm pánům napadne, že to za to nestojí, a že budou zasedat až do konce roku, to jest libovůle a svévolnost (Výborně) a členové na takovém titulu nezasedají tam zákonnitě a platně, poněvadž takovým způsobem kdyby se volby nově vykonávat měly, by tak mohli zasedat do soudného dne a dědičně jeden po druhém (Výborně) a mohli by říkat, že pořád se nemohou vykonati nové volby, neboť již je duben; do dubna zapomenou na volby, a pak již to nestojí za to.

zvláště za tou příčinou, poněvadž již věděl, že ty a ty námitky se dají proti volbě činiti a skutečně byly pronešeny, poslal zvláštní přípis slav. místodržitelství, kdežto upozornil sláv. místodržitelství na všestranné námitky proti platnosti voleb činěné a žádal jej, předvídaje, že přijde k novým volbám, aby místodržitelství si přispíšilo, aby volby do. obchodní komory byly rychle vykonány, a když by to přišlo k volbám, více žádné námitky se nemohli činiti. Zemský výbor zaslal přípis ten na začátku měsíce února, uplynul měsíc únor, březen a přišlo to k novým volbám a místodržitelství nechalo obchodní komory tak jako dříve. To byl hlavní důvod, který některé členy zemského výboru k tomu přiměl, že nyní zřejmě hlasovaly proto, aby volby nebyly za platné uznány a aby byly zrušeny. Já myslím, že podle toho všeho, co jsem byl vyložil, jestli kde jest nějakého důvodu, že některý volební sbor byl nepravidelně a alébrž i libovolně i svémocně sestaven, může se to říci o obchodních komorách. Proto trvám při návrhu zemského výboru a prosím, pánové, abyste byli tak laskaví, dříve než budete hlasovat, si to uvážili, jestli v těch důvodech není tolik pravdy, že třebas by slavný sněm učinil opačné usnesení, celý svět řekne: a nebylo volení pražské obchodní komory v právu a předce není volba ta platná. (Hlučné výborně. )

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort? Wenn Niemand das Wort verlangt, erkläre ich die Debatte für geschloffen. Verlangt der Herr Berichterstatter der Minorität das Wort? Dr. S l a d k o w s k ý : Ich danke recht sehr. Also bitte ich den Herrn Berichterstatter der Majorität. Berichterstatter Dr. B a n h a n s : Es ist, meine erren, im Prinzip auch bezüglich der Wahl der PragerHandels- und Gewerbe-Kammer vor Allem der Grund vorgebracht worden, daß die Ergänzungswahlen der Prager Handelskammer nicht in Tyhle všecky důvody jsou náhled můj vlastní, der Zeit erfolgt sind, in welcher sie hätten erfolgen který jsem zde uvedl, a pro který, kdyby žád- sollen. Aus diesem Grunde will man weiter den ných důvodů nebylo, volby obchodní komory Schluß ziehen: weil die Handelskammer sich nicht pražské, nehledě ani k tomu, jestli své volby zur rechten Zeit ergänzt hat, ist sie auch nicht bevykonala ještě r. 1867, již proto že neměla plat- rechtigt die Wahl in den Landtag vorzunehmen. ného zřízení a nemohla proto volit do sněmu Nun, ich hatte mir schon früher erlaubt, darzemského, poněvadž je nevykonala dle volebního auf hinzuweisen daß denn doch vor Allem das Recht der svého řádu. Obyčejně rozpouští se polovice již Kammer zur Wahl in den Landtag darin besteht, daß na začátku roku, a měla tedy býti obnovena ihr eben dieses Recht nach §. 6 der Landtagswahlpolovice ona. ordnung zusteht, und daß die Kammer als solche Avšak když se o této záležitosti jednalo v das Recht stets und immer haben muß, ohne Rückzemském výboru, nerozhodl vlastně ani tento sicht darauf, ob in ihrer inneren Einrichtung die důvod u některých pánů, nýbrž rozhodlo to, co Erneuerung und Ergänzung der Wahl zur rechten Zeit früher oder später erfolgt sei oder nicht. — ještě následovně chci dodat. Když totiž se jednalo o verifikaci aneb poEs ist darauf hingewiesen worden, daß wir souzení voleb pro obchodní komoru pražskou ein Gesetz haben, bezüglich der Handelskammer, vykonané při zemském výboru, také zemský výbor und daß dieses Gesetz allein maßgebend sei. —

H

Meine Herren, ich erlaube mir auf den Schlußab- in Betracht kommen können, als einer solchen Corsatz des allerunterthänigsten Vertrages des Mi- poration das ihr verfassungsmäßig zustehende nisteriums hinzuweisen, mit welchem damals das Recht, in den Landtag zu wählen, verkümmert Ministerium das Gesetz Seiner Majestät zur Apro- würde ohne Verschulden der Handelskammer selbst. birung unterbreitet hat. — Es heißt hier: Noch (Oho! im Centrum. ) Wenn die Handelskammern wäre behufs der Errichtung der Handels- und Ge- erst die Wahlordnungen den Behörden vorzulegen werbekamment in den einzelnen Kronländern eine haben, wenn das Ministerium der Handelskammer Reihe von Bestimmungen zu treffen, welche nach sagt: Du hast nach 3 Jahren zu wählen, nicht nach den örtlichen Verhältnissen wechseln, wie Z. B. über 2 Jahren, wenn die Handelskammer von diesem die Gewerbs- und Handelskategorien, welchen die ihr vom Ministerium eingeräumten Rechte Gebrauch einzelnen Mitglieder anzugehören haben, der Census machend, wirklich erst nach 3 Jahren wählt, und der Wähler, der Wahlmodus, die Mittel zur Deckung Wenn nach Ablauf dieser 3 Jahre die Wahl ausder Kosten in den Kronländern, wo keine direkte geschrieben wird, so müssen eben Diejenigen, welche Abgabe von dem Handel und den Gewerben be- ursprünglich für 3 Jahre, dann für 2 Jahre gesteht. wählt sind, der Wahl sich unterziehen, und wenn nicht, so ist immer noch vorgesorgt dadurch, daß Allein diese Bestimmungen können nur unter Beirath der Vertreter des Handels- und Gewerbsstan- wenigstens die Hälfte Derjenigen, welche hier sind, des der betreffenden Bezirke zu Stande kommen. beschlußfähig ist. Der treugehorsamste Ministerrath wünscht aber die Wenn man aber der Hälfte das Recht einErrichtung von Handels- und Gewerbekammern zu räume will zu wählen, so ist es doch besser, Denbeschleunigen, weßhalb er den allerunterthänigsten jenigen das Recht einzuräumen, welche nach allgeAntrag zu stellen wagt, dort, wo noch keine Han- meiner Uebung so lange das Recht auszuüben hadelskammern bestehen, die Statthalterei, Kreisprä- ben, als sie nicht durch eine Ergänzungswahl ersidenten und die sonstigen politischen Chefs der setzt worden sind. Bezirke ermächtigen zu dürfen, im Einvernehmen Niemanden von den Herren in der Handelsmit Vertrauensmännern des großen und kleinen kammer fällt es ein, nicht in die Sitzungen zu Gewerbestandes diese Bestimmungen für das Jahr gehen, nicht dort zu berathen, zu beschließen, nur 1850 inerhalb der Bedingungen des vorliegenden gerade, wenn sie in den Landtag wählt, da wird Entwurfes selbst zu treffen und nach denselben so- mit Protesten hervorgetreten, da heißt es: Sie sind gleich für dieses Jahr die Handels- und Gewerbe- nicht ergänzt. Aber worin ist der Unterschied, ob kammern wählen zu lassen, und Se. Majestät sagte es sich um Wahlen in den Landtag oder um andann: Ich genehmige das vorliegende provisorische dere Beschlüsse handelt? Nirgends ist er gelegen, Gesetz über die Handels- und Gewerbekammern. Das und weil dieser Unterschied nirgends gelegen ist Gesetz ist damals als Provisorium erlassen worden und auch nicht vorgeschrieben ist, kann auch bezüg(Rufe im Centrum: Gesetz?), wie ich früher schon lich der Wahl in den Landtag auf diese Aenderung erwähnte, mit sehr vielen Lücken und Mängeln, die in feiner Beziehung Rücksicht genommen werden. allerdings — und es ist, glaube ich, hohe Zeit — Ich wiederhole, die Handelskammer als selche beseitigt werden sollen. Sie sind es aber nicht, und hat das Recht zu wählen. Sie besteht und hat wir müssen uns an das Gegebene halten. Das Ministerium und die Handelskammern haben von An- von diesem Rechte Gebrauch gemacht und deswegen fang an die Ueberzeugung gehabt, daß die Einrich- beantrage ich, daß nach der Anschauung der Majotung der Wahlperioden in die Exekutive des Han- rität diese Wahl der Handelskammer für giltig erklärt und daß die Gewählten in den Landtag zugedelsministeriums gehöre. Das Handelsministerium hat unter allen Ver- lassen werden. O b e r s t l a n d m a r s c h a l l : Ich komme nun hältnissen auch davon Gebrauch gemacht und hat die Wahlperioden verschieden geändert. E s hat die zur Abstimmung. Ich bitte, den Antrag noch einHandelskammern in den einzelnen Kronländern ver- mal zu verlesen (läutet). Landtagssekretär S c h m i d t (liest): Der hohe schieden zusammen gesetzt, es hat in demselben Kronlande die Wahlperioden verschieden durchge- Landtag wolle die Wahl der mit Majorität geführt, endlich im vorigen Jahre über Ansuchen wählten Herrn Maxmilian Dormitzer, Richard Doeiner Handelskammer, nämlich der Pilsner, hat das tzauer, Joseph Lippmann und Anton Richter zu Ministerium sich bestimmt gefunden, diese Aenderung, Abgeordneten der Prager Handels- und Gewerbewelche von der Pilsner Handelskammer verlangt kammer als giltig anerkennen und dieselben zum Landtage zulassen. wurde, auf alle übrigen auszudehnen. Sněm. sekr. Š m i d t (čte): Slavný sněme Es hat dies gethan während der Sistirung, und alle übrigen Handelskammern haben den Wahl- račiž volbu pánů Maxmiliana Dormitzera, Richarmodus angenommen und sich darnach gerichtet. Das da Dotzaura, Josefa Lippmana a Antonína Richtra sind innere Einrichtungen, welche mit dem Rechte, nadpoloviční většinou za poslance do sněmu obob die Handelskammer zu wählen hat oder nicht, chodní a průmyslové komory pražské za platnou in keinem Zusammenhange stehen und umsoweniger uznati a zvolené k sněmu připustiti.

Prof. Z e l e n ý : Prosím za slovo. Za příčinou velké důležitosti této věci prosím nejvyššího maršálka, aby dal hlasovati podle jmen. (Výborně. )

O b e r s t l a n d m a r s c h a l l : E s ist namentliche Abstimmung begehrt worden. Ich bitte die Hrn., Welche diesen Antrag unterstützen sich zu erheben. (Geschieht. ) Der Antrag ist angenommen. Ich bitte also die namentliche Abstimmung vorzunehmen. Ich bitte die -Herren Verifikatoren des heutigen Tages. Oberstlandmarschall: Ich bitte die Herren, welche für Annahme des Majoritätsantrages sind, nämlich für Agnoszirung der Wahlen mit „ja", welche dagegen sind, mit „nein" zu stimmen.

Nám. marš. Dr. L i m b e k : Pro návrh většiny hlasujte, pánové, slovem „ a n o " , protinávrhu slovem „ n e " . Dr. P r a c h e n s k ý : Já bych prosil J. Excel., že se íni zdá, aby dříve o návrhu menšiny komise se hlasovalo, který zní, aby se volby zrušily a nové volby vypsaly.

O b e r s t l a n d m a r s c h a l l : Ich bitte, es ist Schon die namentliche Abstimmung beschlossen. Landtagssekretär S c h m i d t (liest): Fürst-Erzbischof zu Prag (enthält sich der Abstimmung). Bischof zu Königgrätz (abwesend). Bischof zu Budweis (abwesend). Bischof zu Leitmeritz (abwesend). Rector magnificus der Präger Universität. Nein. Adam. Ja. Freiherr Aehrenthal. Ja. Graf Althan. Ja. Fürst Auersperg Adolf. Ja. Fürst Auersperg Karl. Ja. Bachofen von Echt (abwesend). JUDr. Bauhaus. Ja. Graf Barth von Barthenheim. Ja. Becher. Ja. Graf Berchem-Heimhausen. Ja. JUDr. Bělský (abwesend). Freiherr Beust (abwesend). Graf Boos-Waldeck. Ja. MDr. Bozděch. Ne. Kanonikus Bradáč. Ne. JUDr. Brauner (abwesend). Brzorád. Ne. Claudi Eduard. Ja. Fürst Clary-Aldringen (abwesend). Fürst Colloredo-Mannsfeld (abwesend). Dr. Czeschik. Ja. JUDr. Čížek. Ne. JUDr. Czyhlarz. Ja. Dr. Damm. Ja. JUDr. Daubek. Ja. Gras Dessours-Walderode. Ja. Dormitzer (abwesend. ) . Dotzauer (abwesend). MDr. Dreßler. J a . Dwořák. Ne.

Faber. Ne. Fáček. Ne. Fiala. Ne. Fingerhut. Ne. JUDr. Fink. Ne. JUDr. Fischer. J a . JUDr. Forster. Ja. JUDr. Frič. Ne. Friedrich. Ja.

Fürstel. Ja.

JUDr. Gabriel. Ne. JUDr. Görner. Ja. Göttl. Ja. Götzl. Ne. JUDr. Grégr Julius. Ne. MDr. Gregr Eduard. Ne. Phil. Dr. Groß. Ja. JUDr. Grünwald. Ne. Halbmayer. Ja. JUDr. Hanisch. Ja. Hanke. Ne. Graf Hartig (stimmt nicht). Hartl. Ne. MDr. Hasner Josef Ritter von Artha. Ja. JUDr. Hasner Leopold Ritter von Artha. J a . JUDr. Haß mann. Ja. Prof. Haußmann. Ne. Hawelka. Ne. JUDr. Herbst. Ja. Herrmann. Ja. ielle. Ja. Honc. Ne. Dr. Höfler. Ja. Dr. Hüeber, Ja. Hüller Ja.

H

P. Hussak. Ne. H ýra. Ja. Dr. Jaksch. Ja. Janousch. Ne. P. Jaresch. Ja.

JUDr. Jeřábek. Ne. Jílek. Ne. JUDr. Junek. J a . . Kahles. Ne. Kail Ja. Kalina von Jäthenstein. Ja. Kardasch. Ja. Kellersperg Freihr. von. Ja. Khüenburg Graf (abwesend). JUDr. Kiemann. Ja. Kinský Ferd. Fürst. ja. Kinský Oktavian Graf (abwesend). Kittel. Ja. JUDr. Klaudy. Ne. Kleisl. Ne. Kleist Freiherr von. J a . . JUDr. Klepsch. Ja. JUDr. Klier. Ja. Klimesch. Ne. Dr. Knoll. J a .

Dr. Kodym. Ne. Graf Kokořowa. Ja. Ritter von Kopetz. Ja. Freiherr Korb v. Weidenheim, - Franz- Ja. Ritter Korb v. Weidenheim, Karl. Ja. Freiherr Korb v. Weidenheim, Karl. Ja. Kořínek. Ne. Dr. Kořistka. Ne. Kotz Freiherr v. Dobřz Christian. Ja. Kotz v. Dobřz Ferdinand Ritter von. ja. Dr. Kralert. Ne. Kratochwil Wenzel. Ne. JUC. Kratochwile Johann. Ne. Krejčí. Ne. Křiwanek. Ja. Křížek. Ne. P. Kubicžek (abwesend). Kuh. Ja. Leeder. Ja. Liebig Fr. J a . Liebig Joh. Ja. Dr. Limbeck Ritter von, Joh. (abwesend. ) Limbeck Ritter von Karl. Ja. Linke. Ja. Lippmann. Ja. Lössler. Ja. Dr. Lumbe Josef. J a . Dr. Lumbe Karl. J a . Machaček. Ne. Maresch. Ja. Dr. Mattusch. Ne. Dr. Mayer. Ne. Freiherr von Mladota. Ja. Dr. Mladý. Ja. Morawec Ne. Graf Morzin (abwesend). Müller. Ja. Neumann. Ja. Oliwa. Ne. Probst Padlesak (abwesend). Dr. Palacký. Ne. Dr. Pauer. Ja. Ritter von Peche. J a . Dr. Wickert. Ja. P. Platzer. Ne. Edler von Plener. Ja. Pokorny. Ne. Pollach. Ne. Poppa. Ja. Dr. Porak. Ne. Potuček. Ne. Pour. Ne.

Dr.Prachenský.Ne. Pštroß. Ne. Rasp. J a . Redlhammer. J a . Dr. Reichert. Ne.

Richter. Ja.

Dr. Rieger. Ne. Freiherr Riese-Stallburg. Ja.

Rosenauer. Ja. Roser. Ja. Dr. Roth. Ne. Rösler. J a . Dr. Říha Josef. Ne. Dr. Rziha Wendelin. Ja. Altgraf Salm Franz. Ja. Altgraf Salm Louis. Ja. Dr. Schowanek. Ne. Seidl. Ne. Seifert (abwesend). Siegmund. Ja. Silberstein Freiherr. Ja. Dr. Sladkovský). Ne. Slavik. Ne. Dr. Stamm. Ja. Edler von Stark. Ja. Stefan. Ne. Steffens. Ja. Dr. Stengl (abwesend). Graf Jaroslav Sternberg. Ja. Graf Zdenko Sternberg. Ja. Stöhr. Ja. Dr. Strakatý. Ne. Sträruwitz Ritter von. Ja. Šembera. Ne. Šipek. Ne. Dr. Škarda. Ne. Šobr. Ne. Dr. Štroß. Ne. Dr. Šwestka. Ne. Prinz Schaumburg-Lippe. Ja.

Dr. Schlosser. Ja. Schlöcht. Ne.

Dr. Schmeykal. Ja. Schmidt. Ne. Dr. Schöder (abwesend). Fürst Schönburg. Ja. Prof. Dr. Schrott. Ja. Dr. Schubert. Ja. Schulz. Ne. Graf Taaffe (abwesend). Tachezy. Ja. Dr. Tedesko. Ja. Dr. Theumer Emil. Ja. Theumer Ernst. Ja. Graf Thutt-Hohenstein Quido. Ja. Graf Thun-Hohenstein Oswald. Ja. Graf Thun-Hohenstein Siegmund. Ja. Tonner. Ne. Dr. Trmal. Ne. Dr. Trojan. Nikoliv.

Tuschner. Ne. Dr. Uchatzy. Ja.

Urbánek. Ne. JUC. Wáwra. Ne. Dr. Velflik. Ne. Wilimek. Ne. Baron Villany. Ne. Dr. Volkelt. Ja.

Graf Waldstein. Ja. Graf Wallis. Ja. 'Dr. Weber. Ja Dechant Weber. Ja. Wenisch. Ja. Wenzig. Ne. Dr. Wiener. Ja. Prof. Wolf. Ja. Wolfrum. Ja. Zátka. Ne. Graf Karl Zedtwitz. Ja. Graf Klemens Zedtwitz. Ja. Baron Abt Zeidler. Ja. Zeithammer. Ne. Zelený. Ne. Zikmund. Ne. Dr. Žák Ne. Oberstlandmarschall: Es haben gestimmt 124 mit „ja", 84 mit,, nein". — Der Antrag ist angenommen. Nám. maršálkův dr. L i m b e c k: Hlasovali pro návrh i 24, proti návrhu 84; návrh jest přijat.

O b e r s t l a n d m a r s c h a l l : Ich werde die Angelobung der betreffenden Herren vornehmen. Wir kommen nun zum Dringlichkeitsantrag bezüglich der Regierungsvorlage. — Ich bitte den Hrn. Prof. Herbst als Berichterstatter den Bericht zu übernehmen. Berichterstatter Prof. Dr. H e r b s t : Die Regierungsvorlage, welche in der Sitzung am vorgestrigen Tage der damals niedergesetzten Kommission zugewiesen wurde, enthält ihrem Wesen nach die Aufforderung zur Beschickung des Reichsrathes. Die Frage aber, um die es sich dabei handelt, nämlich die Beschickung des Reichsrathes hat in den letzten Monaten in diesem h. Landtage wiederholt einen Gegenstand der eingehendsten Erörterung gebildet. Mit Rücksicht hierauf und da wohl unzweifelhaft jedes Mitglied dieses h. Hauses sich feine Ansicht in dieser Sache bereits gebildet und festgestellt hat, so will ich mich vorläusig darauf beschränken, bloß den Bericht, welcher von der Majorität der Kommission beschlossen wurde und den darauf gebauten Antrag vorzulesen; es lautet der Bericht: „Bei dem Beginn der gegenwärtigen Session wurde dem h. Landtage das an den Hrn. MinisterPräsidenten gerichtete allerh. Handschreiben vom 3. April 1867, betreffend die Aufforderung zur Beschickung des Reichsrathes, mitgetheilt und diese Regierungsmittheilung in der Sitzung vom 10. 1. M. der gefertigten Kommission zur Vorberathung zugewiesen. Das Recht und die Pflicht des Landtages zur Beschickung des Reichsrathes ist im §. 16 der Landesordnung begründet, Welcher lautet: „Der Landtag ist berufen, bei der Ausübung der gesetzgebende Gewalt nach Maßgabe der Bestimmungen des kaiserlichen Diploms vom 20. Oktober 1860 des R. G. B. Nr. 226 mitzuwirken und hat die durch §. 6 des Grundgesetzes über die

Reichsvertretung festgesetzte Zahl von 54 (vier und fünfzig) Mitgliedern in das Haus der Abgeordneten des Reichsrathes zu entsenden." Die Majorität der Kommission stellt daher den Antrag: Der hohe Landtag wolle den Inhalt des Allerhöchsten Handschreibens vom 3. April 1867 ehrfurchtsvollst zur Kenntniß nehmen und S e . Excel. den Oberstlandmarschall ersuchen, derselbe wolle in Gemäßheit des §. 16 der Landesordnung die Vornahme der Wahlen in das Haus der Abgeordneten des Reichsrathes aus die Tagesordnung einer der nächsten Sitzungen setzen. Eine Minorität von 5 Stimmen war mit diesem Antrage nicht einverstanden und behielt sich die Erstattung eines besonderen Gutachtens vor.

Sekretář Š m i d t čte: U početí nynějšího zasedání sdělen byl slavnému sněmu nejvyšší vlastnoruční list ze dne 3. dubna 1867, panu předsedovy ministerstva daný a vyzvání k obeslání rady říšské se týkající, a toto sdělení vlády odevzdáno jest v sezení dne 10. t. m. podepsané komisi k předběžné poradě Právo a povinnost sněmu k obeslání rady říšské zakládá se na §. 16 zřízení zemského, jenž zní takto: Sněm zemský jest ustanoven, aby spolu se přičiňoval k vykonávám moci zákonodárné dle toho, jak vyměřeno v diplomu cis., daném dne 20. října 1860, zák. říšského čís. 226 a jemu náleží, posílati čtyři a padesáte, sněmovníků do sněmovny poslanců rady říšské, jakž ustanoveno v §. 6. základního zákona o zastupitelství říšském. Většina komise činí tudíž návrh: Slavný sněme račiž obsah nejvyššího vlastnoručního listu ze dne 3. dubna 1867 nejpokorněji u vědomost vzíti a Jeho Exc. pana nejvyššího maršálka zemského požádati, aby dle §. 16. zřízení zemského dal vykonání voleb do sněmovny poslanců rady říšské na denní pořádek v některém z nejblíže příštích sezení. Menšina pěti hlasů neshodovala se s návrhem tímto a zůstavila si, podati zvláštní zprávu. Oberstlandmarschall: Ich ersuche den Hrn. Berichterstatter der Minorität, Bericht zu erstatten. Dr. R i e g e r : Slavný sněme! Menšina komise nemohla se shodnouti nikterak s návrhem, kterýž učinila většina. Většina v návrhu svém odvolává se na čl. 16. ř. z., v kterém se praví, že sněm zemský jest povolán k vyrovnám moci zákonodárné přispívati dle ustanovení nejvyššího diplomu ze dne 20. října 1860 a t. d. Já pánové, myslím, že nemůže býti ani jediného člověka, aspoň ani jediného člověka zdravého soudu v tomto slavném shromáždění, kterýž by říci mohl, že společné účastenství v zákonodárství, jak se nám nyní předpokládá navrženými volbami do říšské rady bude nebo má zakládati se na řečeném §. diplomu říjnového.

V diplomu říjnovém jest zajisté ustanoveno, že všecky otázky s t á t o p r á v n é povahy, že všecky otázky, které se týkají ú s t a v n í h o z ř í z e n í veškeré říše, se mohou pojednávat jenom v zastoupení ú p l n é m v e š k e r é ř í š e . Že pak nyní se nám takové vyzvání a k takovému cíli nečiní, to patrno z jasných slov reskriptu císařského, který byl vydán k J. Exc. p. ministru Beustovi. Zde se praví: Vláda Moje oznámila zahájeným dne 18. února t. r. sněmům Mých království a zemí, kteréž nenáleží ke koruně uherské, z kterých příčin Jsem se na tom ustanovil, aby sešlo z mimořádné rady říšské, svolané patentem Mým, daným dne 2. ledna 1867 a aby svolala se ústavní rada říšská, která by rokovala o záležitostech s t á t o p r á v n í c h , ježto se mají ku konci přivésti. Pánové, zde myslím, jest patrno, že se v této radě říšské, do kteréž se voliti má, mají vyříditi záležitosti státoprávní. Jakožto jsem již dříve pravil, není a nemůže býti pochybno, že vyřízení záležitostí státoprávních se může ústavně jenom státi na ú p l n é říšské radě, na plném zastoupení c e l é ř í š e . Jest tedy patrno, že v pouhém shromáždění jen některých zemí a zejmena zemí neuherských o těchto státoprávních otázkách veškeré říše a jednotlivých zemí a o jejich ústavním právě pojednáváno býti nemůže, a že tedy ta volba, o které pan zpravodaj většiny pověděl, že jsme povinni ji předevzíti podle §. 16., nebyla by podle §. 16.; předpokládá se sice, anebo praví se aspoň, že se volba má díti k tomu cíli, aby sněm bral účastenství v poradě podle diplomu, nařízení ale takové jest jen možné v ú p l n é ř í š s k é r a d ě . Pánové! my jsme dále přesvědčeni, že nastává další změna ústavy; tato rada zemí neuherských, jakáž posud na světě nebyla, a která má utvořiti, abych tak řekl, nový stát Cislajtánský, když již jednou — bohužel k velikému neštěstí celé říše a k velikému politování našemu, mocnářství naše jest roztrženo na 2 díly, tato rada říšská má dostati úlohu, organisovati novou říši; pro tuto novou říši má se zříditi touto radou říšskou sněm ú s t a v o d á r n ý , jakého nebylo ani podle diplomu ani podle patentu únorového. Ale netoliko to. Tento nový ústavodárný sněm, tato cislajtánská konstituanta má vykonávati ještě jiná práva, má totiž upraviti také ústavní poměry jednotlivých zemí neuherských, má je přeměniti vzhledem na toto faktum, které již jest vyhlášeno za nezměnitelné a dokonané; to jest vyrovnání s královstvím Uherským, to jest roztříštění říše. Když teda ústavodárná rada zemí neuherských má býti konstituantou, když má upraviti ústavní poměry zemí neuherských vespolek a poměry jich k říšské radě jakož i k zastupitelstvo uherské říše, pak jest patrno, že ustanovení její musí sahat též do samého ústavního práva jednotlivých zemí, že musí činiti

změnu i v samém z ř í z e n í z e m s k é m , že v takové ústavodárné moci nového sněmu zemí neuherských, nemůže obstáti bez porušení ani to zřízení zemské od 26. února, na kteréž se vy pánové! tak rádi odvoláváte a stavíte a o kterémž pravíte, že mu chcete zůstati vždycky věrni — je patrno. Pánové, jeli tomu v skutku tak, chcete opravdu především zachovati toto zřízení zemské od 26. února nezměněné, chceteli jemu na vždy věrni zůstati, jak přicházíte k tomu, abyste nyní právo své, toto zřízení své ústavním způsobem měniti přenesli na některé poslance své, a abyste jim dovolili to, co ani sami na sněmu dělati nechcete, abyste jim dovolili učiniti to ve spolku s jinými na říšské radě cislajthanské ? A to patrně jest úmysl a význam dnešní volby. Poslancové vaši budou míti právo, změniti také zřízení zemské od 26. února. Pánové, z toho jest patrno, že tento předmět nenáležel ani na denní pořádek sněmu tohoto. Že tato práce, kterou vykonati chcete, nemůže se nazvat ústavní (Výborně), nýbrž naopak, že jest patrné rušení ústavy (centrum: výborně, výborně!) a že jest—li se má kdo právo nazývati ústavním, nejste to zajisté vy, kteříž chcete ústavu zrušiti. (Výborně. ) Já tedy, pánové, pravím, že tato věc nenáležela na denní pořádek sněmu, nenáležela k příslušnosti sněmu, o jehož složení a kompetenci právní se v této chvíli ani zmíniti nechci. My jsme se, pánové, zmínili vzhledem k platnosti volby velkostatkářů a vzhledem voleb konaných žalostným způsobem do obchodní komory Pražské. Já této věci se na ten čas dotýkati nechci, ale to se mi zdá býti patrné, že volba takového poslance do takové konstituanty cislajthanské, s právem měniti ústavu říšskou a zemskou, nenáleží příslušnosti tohoto sněmu a proto, že neměla býti na denní pořádek ani připuštěna, a že Jeho Excel. p. maršálek podle §. 35. této ústavy, na kterou se vždy odvolávati nepřestáváte, byl povinnen, ji ani nepřipustiti k dennímu pořádku. (Výborně. ) Pánové, připomínám dále, že kdybyste přece takovouto volbu předsevzíti chtěli a mohli, kdyby to bylo dle zákona možné, dali by jste právo měniti ústavu zemskou radě říšské. Ale kterak by jste mohli přenésti právo, měniti zřízení zemské, na několik poslanců svých, a kterak by jste mohli přenésti právo toto zároveň na poslance jiných zemí neuherských, které nemají žádné souvislosti s tímto královstvím? Já vám pravím, pánové, že se tím dopouštíte změny ba zrušení ústavy zemské a změna tato nemůže se dle tohoto zřízení zemského, o němž pravíte, že jste mu věrni, státi jinak, než dle §. 38., t. j . změna taková vyžaduje3/4členů tohoto shromáždění přítomných, a nemůže býti uzavřena jiným spůsobem, nežli 2/3 přítomných. Vy pak, pánové, to chcete učiniti jednoduchou volbou a jednoduchou majoritou, a chcete to, co smíte jen2/3mezi3/4přitom-

ných na sněmu sami učiniti, to chcete přenésti na několik poslanců svých, abych tak řekl hozených do velikého moře jiných poslanců z jiných zemí, kteří budou rozhodovati o ústavním právu království českého a ústavním právu země této; a k tomu, pánové, nemůžeme svoliti nikdy (Hlasy: výborně, nikdy, nemůžeme) aby rozhodovali cizí o našem právu, toho nikdy připustit nemůžeme. (Hlasy: nemůžeme, nesmíme. ) Pánové, my v té věci věrně budeme se držet těch zásad, kteréž sl. sněm český v minulém shromáždění svém vyslovil a kterou jsme J. Vel. ve své adrese od 25. února t. r. upřímně a svědomitě předložili. Pánové, J. Vel. odvolal se k národu českému. Pánové, národ český, aspoň obyvatelstvo české národnosti odpověděli v té věci zajisté zřetelně: kdekoliv český jazyk vládne a kterýkoli okres se přiznává k národnosti české, lam opět zvoleni byli titéž poslancové, kteří se vyslovili pro tuto adresu. Pánové, není teda ani nejmenší pochybnosti, že n á r o d č e s k ý (s povýšeným hlasem), že velká většina 31/2milionů obyvatelstva této země stojí posud pevně na tom stanovisku které bylo vysloveno v adrese minulého zasedání. V té věci se nic nezměnilo. Pravím však dále, že tato většina Čech nepředstavuje nám pouze většinu lidí, ale také většinu daně, a k té dani, kterou platíme krví svou, ale zároveň i daně peněžité, nelze tuším v pochybnost uváděti, že tato většina, kterou my representujeme, platí i velikou většinu přímých daní zemských. Jak se věci mají vzhledem k velkým statkům, o tom nechci teď šířiti slov, ale myslím, že není pochybnost, ta strana, která se vyslovila pro neporušení státoprávní osobnosti Čech, která posud stojí za zásadami, kteréž vysloveny byly v adrese, zvláště vezmeme-li v počet jak fideikomisní tak i nesvěřenské držitele statků, že tato strana naše zastupuje většinu daní ze sboru velkostatkářů placených, a že (Hlasy: Ano!) i ta se v tomtéž smyslu vyslovila při volbách jako mi zde. Já myslím, že J. Vel. se nejednalo o nic jiného, nežli aby pravé mínění země seznal. Nuže nyní bude věděti, že většina obyvatelstva, zároveň velikou většinu daně zemské platící, stojí věrně při tom mínění, kteréž my zde zastáváme. (Výborně!) A poněvadž sám sl. sněm v minulém zasedání svém řádným a správným spůsobem v tom smyslu se vyslovil, my posud na svém přesvědčení trváme, od něhož ani na vlas odstoupiti nemůžeme a máme za to, že i slavnému sněmu nesluší se odstoupiti od něho. Protož dovolujeme si činiti sl. sněmu následující návrh: Slavný sněme račiž uzavříti: Uváživ, že navržená volba poslanců do rady říšské zemí neuherských, kteráž by vyřizovala otázky státoprávní, obsahuje v sobě změnu zřízení zemského, kteréž právo jen od sněmu zemského samého a jenom dle §. 38. zem. zř. konáno býti může a

kteréž právo na nikoho jiného přeneseno býti nemůže, a uváživ dále, že taková volba dle patentu ze dne 26. února 1861 nenáleží ke kompetenci sněmu a dle §. 35. zemsk. zříz. a §. 38. zemsk. zř. skrze sl. presidium od porady vyloučeno býti má, a uváživ konečně, že jakož již v adrese sněmovní k Jeho Veličenstvu od 25. února 1867 vysloveno bylo zjednání nového ústavodárného sněmu, kterýž má upraviti státní právo i ústavu říše, nezastupuje celou říši, nýbrž jen většinu poslanců některých zemí na mnoze mimočeských, povstati by mohla povážlivá nebezpečenství, jak pro státní právo, historicko-politickou osobnost a svobodné sebeurčení tohoto království, taktéž pro jednotu a moc říše i práva, přechází sněm o této vládou navržené volbě k dennímu pořádku.

Der Antrag der Minorität der Kommission lautet: In Erwägung, daß die beantragte Wahl von Abgeordneten in den Reichsrath der nichtungarischen Länder zur Beratung und zum Abschluße staatsrechtlicher Fragen zugleich eine Abänderung der Landesordnung in sich begreift, welche nur auf dem Landtage und nur nach §. 38 L. O. beschlossen Werden kann und wozu das Recht von dem Landtage auch auf niemand Andern übertragen werden kann; in Erwägung, daß eine solche Wahl selbst nach dem Patente vom 26. Feber 1861 zur Kompetenz des Landtages nicht gehört und sogar gemäß §. 35 L. O. und §. 36 G. O. durch das h. Präsidium von der Debatte auszuschließen ist; in Erwägung endlich, daß wie bereits in der Adresse des Landtages vom 25. Feber. 1867 ausgesprochen ist, aus den Verhandlungen eines konstituirenden Reichstages, auf welchem die Feststellung von Staatsrechten und die Ordnung der VerfassungsVerhältnisse in die Hände nicht einer Vertretung des Gesammtreiches, sondern blos einer Majorität von Abgeordneten einzelner zum großen Theile außerböhmischer Länder gelegt ist, große Gefahren nicht blos für die Einheit und Machtstellung des Staates, sondern auch für die Rechte der allerh. Dynastie und staatsrechtliche historisch-politische Individualität des Königreiches Böhmen, für das freie Selbstbestimmungsrecht und Autonomie entstehen können — übergeht der Landtag über die durch die h. Regierung beantragte Wahl in den Reichsrath zur Tagesordnung. O b e r s t l a n d m a r s c h a l l : Ich bitte mir den Antrag schriftlich zu übergeben. Es sind eingeschrieben als Redner S e . Em. der Kardinal Fürst-Erzbischof, Tonner, Zeithammer, Dr. Brauner, Baron Villani, Schulz, Fáček, Sladkovský, Zelený, Seidl und Dr. Trojan. Ich bitte Se. Eminenz, das Wort zu ergreifen. Se. Em. der K a r d i n a l : Die politischen Besorgnisse, welche mich bestimmt haben, jener Adresse beizustimmen, welche die Majorität des ausgelosten Landtages votirt hat, diese politischen Besorgnisse schweben mir noch bis zur Stunde vor,

und ich kann mich derselben nicht entschlagen und deßhalb kann ich auch in das Abgeordnetenhaus des Reichsrathes dermalen nicht wählen. Ich müßte mit mir selbst in Widerspruch kommen und wenn ich mich auch über diesen Widerspruch hinaussetzen könnte und dürfte, so wäre ich doch nicht in der Lage zu wählen, denn wen soll ich wählen? Sollte ich etwa Diejenigen wählen, die meine politische Ansicht nicht theilen? Hiedurch würde ich abermals mit mir in Widerspruch gerathen. Oder sollte ich vielleicht eine Scheinwahl vornehmen? D a ß , glaube ich, wäre nicht redlich gehandelt. Sollte ich etwa Denjenigen meine Stimme geben, die Sitz und Stimme im Herrenhaus haben, die also die Wahl nicht annehmen können; oder sollte ich Denjenigen die Stimme geben, von denen ich voraussehe, daß sie die Wahl nicht annehmen werden, oder sollte ich vielleicht jenen Männern meine Stimme geben, ohne denselben zu nahe zu treten, von denen ich voraussehen konnte, daß Niemand für sie stimmt, daß hieße soviel, als meine Stimme verwerfen. — Ich werde darum nicht wählen, da ich mir weder widersprechen kann, noch eine ScheinWahl vornehmen will. Oberstlandmarschall: Hr. Tonner hat das Wort.

Prof. Emanuel T o n n e r : Slavný sněme! Chci podotknouti nejprvé něčeho, co se týče formy. Mně se zdá, že sněm království českého jest sbor tak důstojný, že by byl hoden, jak se dříve stávalo a státi muselo, když král něco od něho chtěl, aby se obrátil přímo k sněmu a nepsal některému pánovi, jmenujž se A nebo B., aby jim toto vzkázání neb vyzvání do sněmu českého se dostalo. Stojíme nyní právě tam, kde jsme stáli před 5 neb 6 neděli za sněmování v měsíci únoru a, pánové! pochopíte sami, že nyní nebudeme jinak rozhodovat, než jak jsme rozhodli dne 25. února t. r. Slyšeli jsme a slyšíme hlasy Syren; jako Syreny krásným hlasem, tak nyní všelijakými sliby říšská rada nás vábí k sobě, avšak nám není třeba, abychom si, jako Odysseus a druhové jeho, uši voskem zacpali aneb se provazy přivázati dali; my se nedáme svésti beztoho a nepůjdem tam! Podivná to náhoda, že zrovna před 6 lety také dne 6. dubna zahájen byl první sněm český a že letos zrovna v tytéž dni měsíce dubna jako tehdáž, mají se předsevzíti volby do říšské rady. Já tenkráte a se mnou valná četa naší strany měli jsme přirozené vnuknutí, aby na žádný způsob nešlo se do Vídně. Avšak skušenější pánové strany naší domlouvali, abychom toho zkusili pro prvníkráte, abychom volili do rady říšské, aby se nám nemohlo činiti výčitky, že tvrdošíjně nechtěli jsme podati ruky, abychom pomahali a podporovali při zbudování říše. I stalo se tak; naše strana se podala a, jak známo, vyslali

jsme poslance do Vídně; tito zasednuvše v radě říšské, vydrželi tam nesmírně dlouho, osvědčili až převelkou trpělivost a vytrvalost a teprv když nabyli přesvědčení, že jest všecko ztraceno, že

jest Hopfen und Malz verloren, jak se říká po

německu, teprv, když se sápáno na všecko a posmíváno se i věcem, jež nám jsou nejposvátnějšími, (Výborně, výborně) teprv tenkráte poslancové naší z rady říšské odešli, když vláda začínala jednat proti ústavě samé, když užší říšskou radu prohlašujíc za širší. (Výborně, Bravo v centrum. ) čeho jsme roku 1861 učinili pokus, toho nyní neučiníme více. Budeme se varovati tím pilněji podobného pokusu, neboť nyní není již té rady říšské, která byla tehdáž. Avšak já nebudu o tom mluviti, poněvadž výmluvnější slova, která o tom p. zpravodaj menšiny již pronesl, mne toho sprošťují. Myslím, že nyní nemůžeme jíti do Vídně, neboť víme, že bychom tím spáchali samovraždu, že bychom vraždili to, co nám ještě zůstalo, co jest nám nejposvátnějším, že bychom vraždili čest, samostatnost a politickou individualnost národnosti české. (Bouřlivé výborně. ) Jest mi velice líto, že v tomto sněmu mnoho jest pánů, kteří o jakémsi právu království českého, o koruně české nechtějí vědět a nejednou jsme museli být svědky úsměvu, když o právech království českého, když o koruně české činila se zmínka. Není zde školy, nebudu se tudíž pouštěti do širšího rozbírání o právech koruny české, však pánové, jen si zpomeňte, že nejznamenitější učitelé právničtí, kteří účinkovali na našich vysokých školách, a byli rozeni v Čechách avšak národnosti německé, že ti velmi dobře věděli co jest koruna česká, a že království české má jistá práva, mužové ti věděli velmi dobře do posledního času, že jest koruna česká, a že království české má jistá práva, a teprvé v nejnovějším čase, jak velmi krásně za předešlého sněmování poslanec kurie panské, jehož jako též všech jeho soudruhův, velmi bolestně v tomto sněmu pohřešuji, totiž hrabě Bedřich Thun pověděl, ukazuje se smutné znamení, že jistá čásť obyvatelstva království českého považuje to jakožto důkaz velikého patriotismu, když ignorovat chce práva vlasti naši společné a posmívat se jim. (Výborně. ) Přišlo to do mody ve sporech politických dovolávat se, jak v posledních volbách bylo viděti, vznešené osoby Jeho Veličenství; já se o to pokusím také, ale loyálním způsobem; já, co se týká práv koruny české, odkazuji Vás ke korunované hlavě, kteráž mezi námi od několika let žije, a od nás všech vroucně jest milována a ctěna, Jeho milosti císařské Ferdinandu V., který při korunovaci r. 1836 skládal korunovační přísahu a tedy věděl o právu království Českého a na ně složil slavnou přísahu a když vzdal se vlády, kteráž po zřečení se Nejjasněj-

šího bratra jeho přešla jest na nyní panujíc, císaře a krále, přešla i práva i povinnosti jeho na císaře a krále nynějšího. Avšak nyní ani Vy pánové, kteříž patříte k většině, nemůžete od nás žádati, abychom volili do té nynější rady říšské. Vy, kteříž se ráčíte zváti „Verfassungsfreundlich" ústavověrní, a nám na druhé straně někdy jiné jméno dávati ráčíte, my jako bychom byli alespoň při nejmenším „Verfassungsunfreundlich" (Veselost. ). Kam se poděla ta říšská rada, ku které vy se ráčíte táhnout? Nyní již není té rady, do které nás pan ministr Schmerling roku 1861 povolával. Říše jest nyní roztržena na dvě polovice a pro tu říšskou radu, která nyní se svolává, pánové, kdybyste prohledali milé Vám patenty únorové, nenajdete žádného paragrafu. Myslím tedy, že ani z Vaší strany nemůže se na to naléhati, aby se obeslala rada říšská, která se nesrovnává ani s patenty únorovými. Do takové rady říšské voliti a jíti byloby zajisté větším rušením ústavy, nežli se dopouštíme my, kteří nechceme volit. Výmluvný zpravodaj většiny pan prof. Herbst dojista uvede důvody rozmanité, aby se o to pokusil vyvrátiti naše myšlení a smýšlení — a však marně. Domnívám se, že mezi důvody těmito budou dva, kteří se již rozléhali dne 25. února při podobném rokování. Jeden z důvodů těch mezi jiným, pravil, že prý jsme povinni volit, ana prý jest to vůle císaře pána. Takovým spůsobem má se na nás vrhati světlo, jako kdybychom nedbajíce ničeho, přímo chtěli jednati proti žádosti a vůli a rozkazům císaře pána. Já vám, pánové, odvětím, že „mutato nomine fabula de te narratur". Když 2. ledna vyšel manifest císaře pána, který svolával říšskou radu mimořádnou, do které každý mohl jít beze všeho přejudikování, beze všeho předsuzování, poněvadž taková říšská rada mimořádná nikomu by nebyla ublížila, přece, ačkoli to byl císařský manifest — a tentokráte jest to pouze přípiš p. Beustovi — z Vaší strany, pánové, proti tomu se brojilo. Ačkoli tedy tehdáž byl to zřejmý manifest císaře pána, přece, jak se pamatuji, když byly volby do sněmu, kandidáti Vaši v řečích k voličům kladli to jako „coditio sine qua non", že se do té mimořádné rady říšské jíti nesmí. Ano velmi dobře si pamatuji, pánové, řeči toho smyslu, kterouž v Chebu měl velmi znamenitý pán, který býval v ministerstvu schmerlingovském a tam spravoval, ale nespravil finance říšské. Za druhé předvídám, že se řekne, že nemáme žádného srdce pro říši a pro svou vlastní vlast, království české, že nyní toto mocnářství Rakouské se nalézá v takových nesnázích, v jakých nebylo ani roku 1809, když Napoleon I. byl ve Vídni; a že strana naše ničeho nechce učiniti, aby se ono z těch nesnází dostalo. To jest pravda; jsou nesnáze ohromné, toho

nikdo nemůže upírati. Ale pro Bůh Vás prosím, zavinili my jsme to? Uďáli my jsme "to nejmenší k jeho zkáze? Zajisté ne; naopak! V celém mocnářství Rakouském není národu, který, by pro zdar a rozkvět Rakouského mocnářství více byl dělal, nežli království České. Nesnáze nynější zavinila jen Rakouská vláda sama, že až do dnešního dne převrácenou provádí politiku zahraničnou a možno-li ještě převrácenější politiku domácí. Pánové, od nejdávnějších Časů v historii mocnářství rakouského není jednoho momentu, kdežby si vláda byla počínala ve vnitř a za hranicemi dle zdravého rozumu. Šápáno se do Itálie, sápáno se za Alpami po panství, kdežto přece historie starého císařství Německého dostatečné dávala výstrahy, že kdo od severu za Alpy vládychtivě sáhal, vždycky i doma toho pykal. Rovněž nesmyslná byla politika Rakouska v Němcích, že ustavičně se snažíno, dosáhnouti tam nejvyšší moc, ačkoli patrno bylo, že se to mocnářům rakouským podařiti nemůže; neboť nástupcové cis. Františka I., kterýž starou říši německou zrušil, poněvadž z ní ničeho více nebylo zbylo, již proto nebyli a nejsou povoláni, aby sjednotili Německo, poněvadž ve vlastní říši jejich, rakouské, valná většina obyvatelstva není jazyka německého, nýbrž slovanského. Konečně od roku 1848 ve vedení zahraničné politiky rakouské takové se jeví kolysání, takové chyby, že nejzhoubnější následky musely z toho pojíti. Kdyby v kabinetě rakouském byli zasedali vesměs jen nepřátelé Rakouska, nebylo by se mohlo vésti hůře. Uvažme, co učinili cizinci ministři Buol-Schauenstein a Rechberg. Onen za krymské války zbavil Rakousko bezpečné a vydatné alliance ruské, za tuto oběť nezjednav žádné náhrady. A což pan hrabě Rechberg neblahé paměti! Onť v otázce německé nejinak se zachoval, než jako kdyby byl nejvěrnějším pomocníkem hraběte Bismarka-Schonhausena. A jakž si nyní počíná ten pán, který nedávno dosedl na křeslo ministerské, ten pán, kterého jsme měli potěšení včerejšího dne viděti tváři v tvář, který udělal ten div, že vzkřísil ústavu únorovou (ovšem jen na oko — neboť co nemělo životní síly, nemůže býti vzkříšeno)? Nevím, dovede-li pan baron Beust více, než hrabě Rechberg? Směr zahraniční politiky jeho je chybný a ačkoli ústava únorová (bylo-li to možno) opět obnovena, uvnitř vede se pořád hůře, tak n. př. ažio stojí dnes již na 33, hůře tedy než za Belcrediho. Přecházím nyní k chybné rakouské politice vnitřní; kdyby vláda rakouská chtěla pochopit, že jí nezbude nic jiného, než aby se ke všem národnostem, které uvnitř žijí, spravedlivě chovala,

všem stejného práva dala, nezkracujíc jednoho ve prospěch druhého; pak bychom viděli, jak by se Rakousko vnitřně vzchopilo, a že by pak zahraničné mocnosti snažily se státi přátely Rakouska a o alliancí tohoto mocného Rakouska se ucházely. Avšak ve skutečnosti nikdy dosud nezachovávalo se této rozumné zásady; neboť jednou všecko se děje ve prospěch jedné národnosti, totiž německé, a všecky ostatní národnosti trpí, a když se od té centralisace upustiti muselo, roztrženo říši na dvě polovice, jedné polovici dáno, co se líbilo chuti synův Arpádových, v té druhé polovici má se udržeti nadvláda synů Teutonových. Jest svrchovaný čas, pánové, aby se vláda pamatovala, aby sama uklidila hlavní příčiny nynějších smutných poměrův a nesnází. Od nás Čechův, kteříž jsme všeho toho zlého nijak nezavinili, nikdo nemůže žádati, abychom, obesílajíce nynější radu říšskou, to nejdražší, co máme, přinášeli v oběť sám pán Bůh ví, komu, ne ve prospěch, ale na zhoubu říše; nebo což myslíte, že nynější dualismus a nynější směr jinam povede, než., aby jedna polovice vždy více druhé se odcizovala, až někdys ouplně by rozpadly a poděly se Bůh ví kam, polovice východně bezpochyby ne tam, kam si přejí synové Arpádovi, polovice druhá aby se připravila vždy lačnému a hltavému orlu Bedřicha Velkého. Tímto orlem Bedřicha Velkého snad budete nás strašit, poněvadž my Čechové více se ho máme co báti než vy, jichžto národnosti nemůže tak uškoditi, jako národnosti naší. Avšak pánové, toho já se nebojím; mámť pevnou důvěru, že národ český, který se udržel v boji, déle než tisíciletí trvajícím, i dále se udrží a že národnost naše i v 19. století zachrání a že v nejhorší době nám se vyskytne ňáký vindec et ultor. Národu německému dlouho se posmíváno a pohrdavě o něm mluveno, že není možno, aby se vzchopil a dospěl k sjednocenosti a platnosti politické. Fridrich Barbarossa dlouhé věky dřímal v Kiffhaeuseru, odkud Němcům v době nejhorší přijíti měl na pomoc Ejhle pánové, zdá se mi, že tam Barbarossa již nedříme, neboť ho není více zapotřebí, neboť národu německému se skutečně loňského roku dostalo jednoty dlouho zatoužené. My nemáme Bedřicha Barbarossu, ale máme za to Blanické rytíře se statečným Zdeňkem Zásmuckým, kteří dosud dřímají, ale až bude potřeba, dojista ze sna procitnou a se objeví, jen že myslím, že někde dále na východě se nám objeví (výborně). Pánové, skončím; my nebudeme volit, neboť nemůžeme a nesmíme spáchati samovraždu, k tomu nedáme se svésti žádnými sliby. Též roku 1861 říšská rada Schmerlingovská nastrojena a vylíčena byla co krásná panna, (veselost) ale ukázalo se později, že to byla neplodná matrona. (Výborně, Veselost. ) Pánové, ta nynější říšská rada Beustovská jest

ještě něco horšího, jest to jako ona železná panna, kterážto lidi na smrt odsouzené obejmutím vraždila. Tu železnou pannu nám odvezli z hradu Pražského někam k Vídni; nyní nás tam zvou, abychom se tam s ní shledali. (Hlučné výborně. ) Když roku 1861 nepodrobili jsme se neplodné matroně, nedáme se nyní železné panně. (Výborně, Výborně, Výborně. )

Oberstlandmarschall: hammer hat das Wort.

Herr Prof. Zeit

Prof. Z e i t h a m m e r : Pánové! Chtěl jsem krátkými snad slovy jenom dovozovati, co to vlastně za ústavu jest, ku které většina tohoto sněmu se táhne, chtěl jsem poukázat k účelu, za kterým se chcete odebírat odsud do Vídně, abyste spečetili onen elaborát komise uherské, který přijat byl uherským sněmem, abych o punktech nejdůležitějších zprávy veřejně dovozoval, jaké nebezpečné dílo stvrditi máte na zkázu nejenom království Českého, které zastupovati vaší povinností jest, nýbrž i na zkázu veškeré říše rakouské. Avšak pánové? Kde protivná strana tak okázalým spůsobem opouští tuto sněmovnu, tu myslím, že jest marné promluviti. Jen tolik pánové! připomínám, že vy, kteří do Vídně odcházíte, dovedli jste již jednou učiniti z velké říšské rady malou, která se ustavičně sužovala. Pánové! Odcházíte do říšské rady, v níž nebude zastoupeno 6 milionů česko-slovanské národnosti. Veškerý tento sněm bude stát mimo říšskou radu. Mlčky nedá svolení k skutkům, na kterých se usnesete, mlčky bude věčně protestovat až do té doby, kdy český národ vystoupí na jeviště. Pánové, nejenom to dokážete, že bude sestavena říšská rada, kde jeden z nejinteligentnějších národů stojí mimo, vy dokážete i to, že učiníte i sněm český kusým. Pánové! vzdávám se slova.

Oberstlandmarschall: Herr Dr. Brauner hat das Wort.

Dr. B r a u n e r : Veliké bezpráví, které se děje v životě národů a států, nezůstává nikdy osamělé; o.no bývá zdrojem veliké řady nepravostí, která se vždy končívá buď náhlým obratem na cestu spravedlnosti a práva, anebo velikým neštěstím — časem i úpadkem a roztržením i sebe větších států a říší. Co leží mezi takovým začátkem a koncem utrpení člověčenstva, v tom záleží dějiny utrpení národů, které spravedlivá Nemesis zapisuje na vrub takových státníků, ježto buď pro neschopnost totiž pro neznalost, potřeb států a národů, kterým slouží, nebo pro ješitné přeceňování samých sebe, aneb přímo ze zlé vůle zaplítají osudy národů, které říditi mají, a vedou jich cestou, která potřebám a právům jejich nikterak neodpovídá. Mohla by se veliká řada takových utrpení a obětí vypočísti, jež snášeti bylo v říši Rakouské

právě větší části národů, rakouských to Slovanů, avšak nechci se dnes dotýkati těchto stránek bolestných, a chci jen spomenouti svízelů těch, jimiž utrpěl národ česko-slovanský jen od času posledních sedmi roků. Když Bachova politika neblahé paměti vzala za své porážkou pod Solferinem, nastoupena dráha spravedlnosti k národům diplomem říjnovým, a z diplomu říjnového vyvinuta jest ústava únorová. I ústava únorová zůstala spravedlnosti potud aspoň věrna, pokud v ní provedena byla idea zastoupení veškeré říše, vytknuté záležitosti pospolité a odkázáno vše druhé sněmům zemským. Avšak i tu zase položeno jádro nespravedlnosti, aby pučelo a rozsévalo jedovaté semeno dále; ono položeno jest v ústav u ž š í říšské rady, v nespravedlivé řády o volení na sněm zemský, a v zkrácení autonomie zemských sněmů. Sněmové zemští, z nichž vycházeti mělo zastoupení veškeré říše, byli složeni na interesích; byli to interesy průmyslu a obchodu v kurii měst, interes rolnictva v kurii venkovských obcí a interes majitelů velkých statků. Zdálo by se, že jiného interesu tady nebylo, avšak, kdekoliv se týkalo zastoupení zemí, v nichž národnost slovanská buď převládala aneb ve velkém počtu stála naproti národnosti neněmecké, byl to také i n t e r e s n á r o d n í , který na oko sice se zapíral, ale při složení řádů volebních skutečně velmi na zřeteli se měl. — Jak jsme se domáhali toho, aby opravena byla nesprávnost a nespravedlivost volebního řádu, to jsou věci v tomto slavné shromáždění již po mnohá léta dobře známé, probrané. Nechci se toho tedy dotýkati dále. Povedlo se nám konečně, že i na základě nespravedlivého řádu volebního domohli jsme se předce alespoň jednoduché většiny, která se vyslovila o nesprávnosti řádu o volení v tom směru a předložila koruně o tom usnešení většiny tohoto slavného sněmu. K tomu přidružil se podobný hlas i z družné Moravy. Čeho ale posud jsme se domáhali? — Domohli jsme se posud jen toho, že nám učiněno bylo možno, abychom v té bídě, v které jsme byli za minulého šestiletí pod těmi samými výminkami, zůstati směli ještě na dalších šest roků. To jest v tomto ohledu celá naše vymoženost. Když se ukázalo, že širší říšské rady nelze se dopíditi a dočkati, a že i pikle, aby užší říšská rada se stala ve svém spůsobení širší, není nic platná, nastoupeno opět na dráhu spravedlnosti, diplomem z dne 20. září 1865. Avšak i při 20. září nezůstalo to, on byl nám naprosto zmařen a překažen. D r á h a v o l e n á k vyrovnání s ostatními zeměmi a národy Rakouskými stala se jen dráhou volenou pro libovůli ministerstva, ministerstva toho, o němž jsem v minulém zasedání sněmovním pravil (při čemž i nyní zůstávám), že to osudno bylo, že jsme takové mi-

nisterstvo právě museli nalézti na bojišti královéhradeckém. Když to, co se mělo státi, jen na cestě v zářijovém manifestu naznačené, na cestě volného vyrovnání samo již stalo se na pólo skutkem, byl národ český reskriptem ze dne 4. ledna vyzván k novým volbám a zároveň k obeslání mimořádné říšské rady. Toto ministerstvo, které tímto způsobem ještě jaksi vyplniti chtělo, ač jen jaksi dodatečně co manifest z 20. září 1865 slíbil, toto ministerstvo muselo ustoupiti onomu, o němž jsem se pronesl dříve a které od té doby vládne samostatně a samolibě. Bylo nám voliti nový sněm, který pronesl se loyálně a upřímně o svých pochybnostech, pro které nemůže obeslati nabídnutou nám novou tak zvanou »ústavní říšskou radu«, ku které nás naše nynější ministerstvo reskriptem ze dne 4. t. m. bylo povolalo. Jest to povšimnutí hodno, že když se sněmové i jiných zemí, totiž sněm moravský a sněm krajinský, a mezi německými zeměmi sněm tyrolský spůsobem podobným vyslovily, že právě jen ty sněmy byly rozpuštěny, v kterých živel slovanský převládá; i zdá se tedy, že v Tyrolsku se to nestalo jen proto, poněvadž lakového ohledu ministerstvo tam nenalezlo. (Výborně.) Zatím však nynější ministerstvo melo zvláštní obezřelost a činnost a odepříti se nedá, že připravilo si věci příhodně pro každý případ. To co za předešlého sněmu v měsíci únoru ještě nebylo hotovo, věc totiž tak zvaného vyrovnání s Uhry, to se stalo prozatím fait accompli, a bylo to připraveno tak, kdyby nové volby v zemi České, v Moravě a v Krajinsku vypadly jako předešlé, aby nenašly více, co by měly vyrovnávati, poněvadž Uhersko bylo zřízeno znova s celým fundem instructi. Vypadnouli však nové volby jinak, jak se bohužel stalo, tedy získalo ministerstvo to, že má orgán pohotově povolný a příznivý k provedení dalšího pokroku u vyrovnání s Uhry, totiž k plnému roztržení říše. Toho účele ministerstvo skutečně dosáhlo. Není pochybnosti, že votum menšiny, jak to je vidět v přítomnosti celého shromáždění (výborně) bude naprosto zavržené, ať by si spočívalo na důvodech jakýchkoli. (V centrum: to je to. ) Ale pánové! na rozloučenou ještě musíme si to předce upřímně pověděti, aby se neřeklo, že jsme zamlčeli něco, co snad z této strany právě ještě řečeno nebylo. Vy, pánové! obešlete říšskou radu, vy ji obešlete z většiny sněmu českého. Tak se i stane na Moravě. Než: bude tam Česká země, bude tam i markrabství Moravské, bude tam tedy koruna česká skutečně zastoupena? Pánové, ani na základě representace Schmerlingovských interesů nebude tam předce zastoupena.

Nechci ukazovati k tomu, že kurie venkovských obcí a kurie mest po nepravém řádu volebním nejsou zastoupeny tak, jak by právem býti měly, chci k tomu poukázati jen při jedné kurii, při kurii velkých statků, když jsme si stěžovali na nesprávnost volebního řádu, ani jsme nepřišli tenkráte, (kdy stížnost vyslovena byla poprvé), na to, že i v tom leží veliká nesprávnost, že tak důležitá kurie interesů, jako je kurie majitelů velkých statků, tak důležitý interes je pravě nejkřivěji obmyšlen v řádu o volení; neboť v každé jiné kurii jeden hlas nerozhoduje, než vždy o jednom poslanci a na nejvýš v komorách obchodních může rozhodovati jeden hlas o volbě několika poslanců; zde ale rozhodnouti může 1 hlas o zastoupení celé kurie 54 členů. Pánové! sněm český, kde má být zastoupen interes velkých statků, v němž však není Schwarcenbergů, v němž není Lobkowiců a Fürstenberků, v němž scházejí Černínové, Harachové, Kolovrati a Nosticové, Martinicové, takový sněm neuzná nikdo v říši rakouské, za sněm, v němž zastoupen je interes velkých statků království českého opravdivě. (Výborně a bravo! v centrum. ) Již, pánové, takové hlasy ozvali se v Uhřích samých, jimž předce není právě na tom záleženo, aby český sněm stál na základech pevných; a takové hlasy uslyšíte, pánové, i ve vaší říšské radě, třeba že my tam nebudeme! Ale v kurii velkých statků může rozhodovati i jeden hlas o všech 54 poslancích! — V tom pánové, jest vidět nejlépe nesprávnost volebního řádu, k čemuž illustrace jednání těchto dnů i volby předešlé v porovnání s nynějšími ukazují. Je v tom veliké a zajisté již z počátku zúmyslně položené bezpráví! Jsouť ovšem na straně zástupců velkých statků ještě posud některá jmena rodů vlasteneneckých, která slynou v hystorii statečností, vlasteneckou obětavostí a věhlasností; ale jsou tu právě jen pouhá jména a ta jen velmi řídce zastoupená. Když tedy půjdete, pánové, do říšské rady, když tam přijdete jmenem království Českého a markrabství Moravského, což tam, pánové, budete činit? Budete tam zpravovat roztrž říše rakouské na dví aneb budete v stavu v takovém složení učiniti ji něčím aneb způsobiti zase sloučení? Já myslím, že ne! Budete tam, pánové, ad audiendum toho, co pan Beust s Uhry prozatím a v š a k na v ž d y ale hezky za větrem udělal a způsobil. (Veselost. ) Ano, budete tam snad pro to, jen abyste politice Beustově, kterou on zakládá právě na tom roztržení, dodávali jaksi důrazu, ba aby jste, a to bude hlavní věcí, materialních prostředků k tomu dali! Máme, pánové! o tendencích tak nazvané ústavní říšské rady dva reskripty: Jeden reskript ze 4. února veškerého ministerstva k slavnému

sněmu zemskému a jeden ze dne 3. dubna, nejvyšší to reskript Jeho Vel. císaře a krále Frant. Josefa k ministru Beustovi. Poslední reskript jeho Vel. jest vznešen nade vší kritiku již proto, že jest to právě nejvyšší reskript císaře a krále a pak proto, že není zřízen k sněmu zemskému, nýbrž jen k osobě p. ministra Beusta. Jen jedné věci si dovolím z něho vytknouti, a to jest to, že císař a král náš očekává od loyálné mysle a od věrnosti zastupitelstva země české, že jeho vyzvání vyhoví. Dobře! již zde dnes bylo praveno, pánové, že se to dá vyložit také pro nás; ale připomínám to, že proto nám, pánové, ani nevěrnost ani neloyálnost přičítati nebudete, když jsme úmyslu vašemu naprosto odporného, tak jako my jsme vám nevyčítali, když jste nechtěli nastoupiti předešle dráhu tu, kterou jsme chtěli jít my, vyzváni jsouce též k tomu. samým císařem a králem! Chci se ale navrátit ještě k reskriptu že dne 4. února, o němž jsem se v schromáždění 25. února pronesl, jednu věc však, jako bych si jí byl na dnes zanechal, jsem tenkráte opomenul. To jest odstavec, v němž pan ministr Beust aneb vlastně tenkrát veškeré ministerstvo si vytknulo za hlavní úkol, pro který by vyrovnání s Uhry mělo býti urychleno, aby ř í š e r a k o u s k á nabyla o p ě t v e l i k o s t i své a došla s v é h o s t a r o d á v n é h o p o s t a v e n í mezi státy e v r o p skými. Je to věc dvojí: Velikost a starodávné postavení. Nemá to pleonasmus, tak, že by velikost splývala v jedno s postavením starodávným mezi státy evropejskými, tak si musíme myslit pod velikostí, že jest úmysl vlády nové prostředky sbírati k tomu, aby Rakousko tu velikost opět dosáhlo, které po dvakráte, totiž roku 1859 a roku 1866 muselo se vzdáti. Pánové, nevěřím tomu, že bychom byli v stavu, i kdybychom měli jehlovky i generály jako jich měli Prusy, že bychom opět mohli dobýti to, co jsme právě ztratili; totiž království Lombardsko-Benátské a spolupanstvo RakouskoPruské v Schlesvigu a Holštýně. Jakou velikost chce tedy Rakousko získat? a na čí útraty? Muselo by to býti jen na východě aneb zase v Německu, a tu tomu nedopustí Prusko; a že by to na východě mohlo býti, toho se Rakousko převrácenou, nemoudrou a nešikovnou svou politikou dávno již vzdalo; tam tomu nyní nedopustí ani Prusko ani Rusko! (Veselost, výborně!) Tedy, co se týká velikosti, tu by učinilo ministerstvo nejlépe, kdyby o ní ani nemluvilo a kdyby, abych tak řekl, ani ďábla nemalovalo na stěnu národům, nýbrž aby raději vyřklo, že Rakousko zůstane spokojeno s tím, co ještě má! když se to bude spravedlivě a moudře říditi, může se říci, že bude Rakousko větší než tenkráte bylo, když sáhalo panování jeho až k severnímu moři.

Co se týče p o s t a v e n í m e z i s t á t y evrop e j s k ý m i , jest zde řeč o s t a r o d á v n é m j e h o . p o s t a v e n í . Jak staré ale má býti to postavení, o kterém by se mohlo říci, že by se mohlo zase nabýti? Snad postavení v Německu? To by mohlo býti asi takové jako jest nyní ono království Saské, které dříve bylo královstvím maličkým ale samostatným za ministra Beusta, ale stalo se malým vasalem Velkého Německa! V tom tam ovšem pokročilo; ale myslím, že by se hned rádo k starému pořádku zase navrátilo, kdyby to bylo možné. Má to tedy snad býti postavení evropejské vůbec a takové, jako bylo před Napoleonem I. ? O tom, pánové, nemůže býti řeči, neboť již jen učení geografové a antiquaři budou vědět, jak to tenkráte vypadalo v střední Evropě! Aby se mohlo Rakousko k tomu postavení navrátit, o tom též nemůže býti řeči. Tedy to starodávné postavení může snad sáhat do doby po Napoleonovi I., když bylo „Svaté alliance?“ Pánové! kdyby jsme se ptali cara Ruského, jestli chce míti svatou allianci s Rakouskem, řekl by nehrubě, že ano! snad že ji budeme chtít míti s někým jiným! — Prusko nám ji ale neučiní možnou, a co Francousko k tomu řekne, o tom není třeba šířiti slov. Rád bych tedy věděl, jaké postavení d ů s t o j n é a s t a r o d á v n é mezi státy Evropejskými pro Rakousko možno? Nemůže to býti žádné jiné, nežli takové, k němuž ministerstvo, které to vyřklo, buď naprosto přijíti nechce anebo cestou, kterou se k němu nepřijde. Tou cestou, kterou chce ministerstvo jíti, nedojde než k nové a snad k úplné záhubě celé říše Rakouské! Tyto jsou důvody zevnější, nebo abych tak řekl, důvody vyšší politiky, obeslání říšské rady! Já chci přihlédnouti ještě k důvodům jiným, k důvodům abych řekl domácím, ty zdá se mi že mají větší platnosti; jsou to hlavně tyto: aby se pomohlo úvěru a financím, aby se zjednal vnitřní pokoj, a konečně, aby národové z nouze a bídy zase přišli k blahobytu. To jsou argumenty, které se nám od všech odpůrcův naších namítají; oni táží se nás, chceme-li tomu napomáhat, neb ne. Na to však odpovídám, že právě tak, jako nevidím, že se dá získat touto cestou velikost a moc Rakouska, že právě tou cestou nedá se utvořit ani vnitřní uspokojené ani bohaté Rakousko! Mluvíme-li, pánové, o úpadku financí, o úvěru, je to snad prostředek, aby se zmohl, když ministerstvo, které se toho domáhá, dává Uhrům zvláštní ministerstvo financí, jehož první ozvání bylo to, aby ministr financí veškeré říše dal mu hned jeden a půl milionu zlatých, poněvadž nemá nic v kase. Pánové! kupec a peněžník bude počítat a zajisté neuzná takovou říši za solventnější, než pokud byla ještě na dvé neroztržená, že blahobyt občanů souvisí s financemi říše, o tom není třeba mluviti; chci jen připomenout, načež několikrát

již jsem si vzpomněl, že kdosi se pronesl v Uherské komoře poslanců — snad jen šprýmem;

Was sind gemeinsame Angelegenheiten? Gemeinsame Angelegenheiten sind Donauregulirung und Viehseuche.

Tento šprým pravil mnoho pravdy! Tak to v Uhrách stojí! Dejte nám peníze, abychom mohli upraviti Dunaj; ovšem pro říšský obchod! dejte nám peníze, když nám popadá dobytek (naše největší majetnost, to budou naše společné záležitosti. Státní dluhy si můžete zaplatit sami! Při takových poměrech, pánové, se blahobyt a úvěr nezvedne! Co se týče konečně uspokojení mezi národy, jestliže v takové rodině národů, jakou je říše rakouská, většina těchto národů (národové slovanští) bude odsouzena k tomu, aby byla helotem nebo otrokem, nebude tu ani spokojenosti, nebude tu síly ani blahobytu, a žádné ministerstvo nebude vstavu opak toho provésti. Když jsem v prosinci lonského roku měl čest býti v deputaci k císaři pánu s první naší adresou k Jeho Veličenstvu, pronesl jsem se dne 15. prosince m. r. státnímu min. hr. Belcredimu, poukazuje k potřebám, aby se přikročilo dříve než se rozejde sněm ještě k opravě řádu volebního takto: aby pan ministr pomněl, že žádná státnická moc, ani žádná státnická moudrost není s to, odolati osudným následkům toho, když velké bezpráví, které se stalo celým zemím a národům, nechá se trvati déle než přišlo u národů i u vlády k vědomí a k veřejnému vyslovení! — Eyhle! zde jsou již tyto osudné následky, které nutné opravy žádají a pokud opravy takové se nestanou, nebude říše rakouská ani větší, ani mocnější, ani bohatší, ani spokojenější! Ano, pověděli to, pánové, kam ministerstvo Beustovo měří a k čemuž my napomáhati nechceme a nebudeme, k neblahým zápletkám novým a konečně k válce, volám k Vám, pánové: „Videant patres ne „felix Austria nube" fiat infelix Austria bello. “ — (Výborně, výborně. )

Oberstlandmarschall: lani hat das Wort.

Herr Baron Vil-

Baron Villani: Nechci Vás, pánové, omrzeti dlouhou řečí. Vím dobře, že i má slova, která pronesu, budou jen, jak již pan prof. Zeithammer řekl, marné volání v poušti, marné házení hráchu na zeď, jelikož, jak přesvědčen jsem, v nynějším zasedání opírá se většina na právo síly; — avšak mám předce za svou povinnost, o té záležitosti několik slov pronésti. Slyšel jsem v této síni a dočetl jsem se v novinách, jak právě strana ústavověrná popírá platnost císařského diplomu, jak právě tato strana učinila záříový manifest nemožným, jak právě tato strana nechtěla se dle svého mínění dopustiti toho hříchu, obeslati mimořádnou říšskou radu, k jejížto blahodárnému vyřízení my bychom dojista vší silou byli přispěli.

Tudíž vidím z toho, že to nemá ani býti již více diplom, ani manifest záříový, aniž lednový patent, dle něhož jest se této straně říditi, nýbrž že stává u ní jen toho předsudku, že není v Rakousku již více nic platné, než provedení únorovky. Nuže, chtěl jsem si dovolit, jelikož se snad neví, jakým slušným spůsobem by se z toho předsudku vyvázlo, ukázati k cestě, kde bychom se snad obapolně sešli. — Půda jest tak rozviklána, že přímo na ni kráčeti nám nelze, a kdo, pánové, ji rozviklal? národové? dojista n e ! jen ministerstvo, které nedovedlo zlatá slova Jeho Veličenstva uvésti v skutek. Diplom císařský hlavní klade váhu na stejná břemena, na rovná práva a na spravedlivé zastoupení všech království a zemí. Zdali jsou břemena stejně rozměřená, tož pánové nám dokazuje statistika, že království České nejvíce platí daní a p. ministr Larisch dosvědčil to ve finanční zprávě své, kde praví: „Že když již žádný nemůže neb nechce daně platit, že platí přece koruna Česká" zřejmě a těmito slovy, tudíž kde se o plat jedná, tam nás uznávají co korunu Českou. Týkaje se rovného práva poukazuji jen na rovnoprávnost jazykův, jak se doposud provádí. Dále ukládá se za povinnost ministerstvu, aby mělo péči o to, by všecka království a země byla zastoupena spravedlivým spůsobem. Jestli království České spravedlivě zastoupeno, tož se . pánové podívejme jen na naše shromáždění. Důkaz toho náš sněm zemský. Volební řád, který nám byl oktroyován panem ministrem Schmerlingem, ten dovedl toho, že sněm není ani dle národností, ani dle daní, ani dle stavu, ani dle intelligence, ani dle rodu, ba ani politicky sestaven. Nechci obšírně vykládati vše, co jsem byl podotknul, o tom se v této síni mluvilo již mnoho a velmi důkladně; jen to poslední chci připomenouti, poněvadž to zavdává příčiny dost. Žádný, byť by měl sebe lepší vůle, nemůže v takových okolnostech učinit konec věčnému sporu mezi dvěma národnostmi, mezi syny jednoho a téhož království. Sněm, jak se pamatuji, byl již roku 1861 z národní strany naší jen co provisorní považován a uznán; naše strana po mnohá léta domáhala se jiného spravedlivějšího volebního řádu, kde by slovanská část našeho království měla, jak sluší, více práva a většího vlivu, než mu tento řád popřává. Všechno namáhání bylo ale marné. Na základě toho samého řádu sešli jsme se opět, avšak již ponejprve vstoupili jsme na základě téhož oktroyovaného řádu volebního do sněmovny jen s protestem a prohlásili jsme tentýž volební řád toliko za provisorní. Nůže tož měli by jsme za důsledné, aby se nám byl konečně nový a spravedlivější řád předložil. Týkaje se politiky našeho nynějšího ministerstva musím podotknouti, že říše naše má

rozdělena býti na čásť východní a západní. Jak jsem se nedávno dočetl, nemohou ve Vídni nalézti žádného ministra pro vyučování, poněvadž nechce nikdo na sebe vzíti důkaz, že leží Bukovina na západě. (Výborně!!!!) Dočetl jsem se dále v knize Šalamounově, jak dvě matky přišly k němu, nesouce dvé dítek, jedno živé a jedno mrtvé, a vyžívajíce ho, aby rozhodl, které z nich to živé dítě náleží. On pak, když každá z nich hlásila se o živé dítě, co o své, učinil nález, aby živé dítě bylo rozpůleno a každé z matek jedna polovice dána. A tu, pánové, byla to ta pravá matka, která se tomu opřela, avšak ta druhá pravila: Nuž rozpůlmež j e ! A to pánové, byla ta falešná matka!!! (hlučné: Výborně!!!). Vyčítá-li se nám, nejdouce do říšské rady, chceme celé Rakousko roztrhati, tož pánové, nás proti takové výčitce chrání naše dobré svědomí, a z toho se vždycky dovedeme zodpovídati. (Velmi hlučné výborně!; Učinil—li se tedy jeden krok a dalo-li se Uherské koruně, co jí patří, (a dalo—li se to koruně Uherské proto, aby zásady práva a rovnoprávnosti byly provedeny), proč pak se to nedává také nám? Může-li se udělati dualismus, nechť se udělá trios.. My máme Polsko, kteréž má tutéž polohu co Bukovina. Zdaž by se nevyhovělo příbuznosti, tím snad, kdyžby se sever Rakouska sestavil z Čech z Moravy a z Polska? Politika naše není toliko národní, nýbrž především historická. Pan zpravodaj většiny dr. Banhans včera vyslovil, když se rozehřál a nám hlásal své vlastenectví: „Ich bin ein Böhme." Těšil jsem se z toho. Nůže kdyby jsme k tomu, že jsme češi, v lom samém směru nehleděli, nesměli bychom státi na prastarém právu historickém království českého. Musili bychom nastoupili dráhu politiky výhradně národní. Že však se považujeme všichni za syny jedné a té samé vlasti, stojíme na historickém právu svém a musíme chtíti, abychom se v tom směru, co „Češi" po česku a co „Böhmen" po němečku nazývali. — Týkaje se dráhy, kterou jsem chtěl naznačit, jakým spůsobem by snad protivná strana nemusila voliti do říšské rady, aniž by tím zadala právům svým, naznačím ji. Přidržme se kontinuity právní a sáhněmež k zákonu 8. dubna r. 1848. Tento zákon nebyl nikdy, vyzdvižen, ten zákon platí podnes, tímto zákonem od korunovaného krále našeho Ferdinanda V. Dobrotivého nám daném, vyhovuje se jak národnostem, tak interessům, tak i historickému právu, o které se věčné opírati budeme. Spravedlivé sestavení sněmu vyhovuje také zájmům, vyhovuje rodům a vyhovuje všem právům a interessům obyvatelstva království Českého, kdežto bychom na každý spůsob si pokládati museli za hřích, jíti do říšské rady na základě nynějšího volebního řádu.

Mám za to, žeby dějepisci později o nás psali, že jsme za Skotskou branou ve Vídni vykonali mravně tu samou bitvu, jako na bojišti bělohorském za branou Strahovskou! Z té příčiny, aby náš národ, který o sobě silnou většinu tvoří, na dále nemusel trpět a se pokořovat, aby sílu zachoval pro budoucí čas, náleží na nás míti péči o to, aby národ náš nepodával hrobníkům svým hřebíků k své vlastní rakvi. Posud jsme nezhynuli, posud nám lze věřiti v lepší budoucnost! A proto budu hlasovati proti obeslání říšské rady. (Výborně!!!)

Oberstlandmarschall:. kowský hat das Wort!

Herr Dr. Slad-

Dr. S l a d k o v s k ý : Slavný sněme! Jest to ovšem zvláštní zjev, že dle všeho, co dnes ve slavném sněmu, zejména nyní pozorovati jest, velké části zdejších členů zejmena celé většiny takřka nezdá se záležeti na tom, co se zde pronáší, zdá se že snad všichni již takřka si připravují tlumoky své na cestu do Vídně, nemohouce se dočkati, aby se radši dřív než později octli tam. (Výborně. ) Já je nerad zdržuji. Já jen chci několik slov těm pánům, kteří předce zde co náhradníci a zástupci jejich meškají pronesti. Já ještě jednou opakuji, že je nerad zdržuji, ja bych jím rád řekl šťastnou cestu, však přijde (obrácen k levici) doba, kde se vrátíte s těmitéž obličeji jako roku 65. a pak budeme spolu mluviti a budete nám skládati účty (povýšeným hlasem) a pak i my budeme si právě tak pánovitě, hrdě a pobouřlivě počínati, jako vy dnes! (hlučné: výborně a tleskání) Přijde doba, kde budeme právě tak jednat, jako se jedná na té straně (k velkostatkářům) dnešního dne. Budeme pak právě tak hleděti na vaše náhledy a na vaše city, jako vy dnes, pak ale nepřicházejte se stížností a neříkejte, že jsme nespravedliví a že nemáme soucitu pro krajany své. (S důrazem: ) Vy, v menšině v této zemi, (výborně) dokázali jste, že pro většinu obyvatelstva nemáte žádného citu, (výborně) že nemáte pražádné úcty (výborně: sypot na levici). Vy máte většinu, jíž jste se domohli všelijakými piklemi vlády (výborně); tu nejedná se vám více o tom, co jest spravedlivost a pravda, nýbrž vy si libujete jen v tom, že můžete své většiny co páni zde užívati, a co páni se po sněmovně sem a tam procházeti, až by jste se mohli sami dekretovat co říšští radové na ujmu skutečné většiny. (Hlučné výborně. ) Já vám přeju k tomu štěstí, budťe těmi radami říšskými! (Povýšeným hlasem) Ale to vám napřed povídám, nevraťte se; jestli se navrátíte nyní jak jste se navrátili po druhé, po třetí váš návrat bude trpký! (Hřímavé výborně a hlučná pochvala. )

Oberstlandmarschall:

Hr. Prof. Zelený!

Oberstlandmarschall:

Hr. Seidl.

Prof. Z e l e n ý : Vzdávám se slova! (Dobře!) Posl. Vácsl. S e i d l :

Já se vzdávám

slova!

Oberstlandmarschall:

Hr. Dr. Trojan.

Dr. T r o j a n : Ja také odmítám všecku odpovědnost s naší strany; vina zrády vlasti padne na ty, kteří osudy tohoto království podřídí zastupitelstvu jinému, než sněmu českému neb koruny České. Dnes tu nechci ničeho více říci.

O b e r s t l a n d m a r s c h a l l : Wenn Niemand mehr zum Worte sich meldet, erkläre ich die Debatte für geschlossen. Ich bitte den Hrn. Berichterstatter der Minorität. (Große Unruhe im Centrum. Präsident läutet. )

Dr. Č í ž e k : Já konstatuji, že jest pan zpravodaj většiny v restauraci. (Ohromný hluk). Dr. S l a d k o v s k ý : Konstatuji, že pan zpravodaj většiny, místo aby byl na svém místě, po celý čas své povinnosti se válel v restauraci. (Náramný hluk; předseda zvoní, hlasy: to jest hanebné; to jest škandál, to jest urážka. )

Oberstlandmarschall: Meine Herren, ich bitte den Herrn Berichterstatter der Minorität. (Große Unruhe. ) Ich wollte übrigens den Antrag stellen, und stelle ihn jetzt und ich habe das Recht dazu, die Sitzung wegen vorgerückter Stunde zu schließen, und bitte die Hrn. Berichterstatter, Morgen ihre Berichte zu erstatten. Ich habe noch einige Mittheilungen zu machen, die Tagesordnung für Morgen ist die Fortsetzung der jetzigen. E s haben beide Hrn. Berichterstatter noch zu sprechen, dann erfolgt die Abstimmung, dann eventuell die Reichsrathswahlen, eventuell die Landesausschuß-Anträge, betreffs der Bezirksumlagen. (Große Unruhe. Läutet. ) Ich bitte. Wie in den Vorjahren, hat der Landesausschuß auch für diese Session die eingelangten Gesuche der Bezirke und Gemeinden zur Einhebung von Umlagen nach vorheriger genauer Instruirung und nach Einvernahme der Bezirksvertretungen, sowie der Finanz Landes-Direktion in der bereits in mehreren Sessionen vom Landtage genehm gehaltenen tabellarischen Form zusammengestellt. Diese Tabellen u. z. eine Tabelle über Bezirksumlagen und eine zweite Tabelle über Gemeindeumlagen sind in der Landtagskanzlei zur gefälligen Einsicht der h. Landtagsmitglieder ausgelegt. Dr. R i e g e r : Jeho Exc. má právo, prodlužovati sezení jak chce, aneb uzavříti, avšak já ubezpečuji, že jen krátce budu mluviti. (Hluk trvá dále. ) Dr. K l a u d y : Já ohlašuji ještě jednu interpellaci k Jeho Exc. panu místodržiteli, kterou písemně podám s 20 podpisy, zároveň ohlašuji protest proti j e d n á n í . . . . (Veliký hluk a šumot, řečníka není slyšeti. ) Nám. maršálkův dr. L imb e c k: Zemský výbor sestavil, jak posud ve zvyku bývalo a od slavného sněmu častěji již bylo schváleno, žádosti obcí a okresních zastupitelstev, nimiž vymáhají povolení k vybírání přirážek k daním a k vybírání poplatkův do zvláštních tabelí.

Tabele tyto a sice jedna o přirážkách o k r e s n í c h a druhá o poplatcích o b e c n í c h dodal zemský výbor se všemi akty k nim se vztahujícími do sněmovní kanceláře, kdež pánům poslancům lze, v ně nahlídnouti. Návrhy zemského výboru, jež vesměs zakládají se v aktech předložených a usneseny byly po bedlivém jich proskoumání a po vyslyšení okresních zastupitelstev, podány byly k sněmu v spůsobě osnovy zemského zákona. Tato předloha jest do tisku dána a bude zítra pánům poslancům rozdána.

O b e rstla n dma r scha ll: Ich bitte diejenigen Herren, welche etwa schon Abstimmmigstabellen zu haben wünschen,, können sich in der Kanzlei melden. Ich werde sie erst morgen vertheiten lassen. Wer sie früher etwa zur Ausfüllung haben wollte, kann sie auch schon heute haben. Die Sitzung ist geschlossen. (Rufe im Centrum: Interpellation, Interpellation. ) Ich bitte, sie wurde erst nach Schluß-der Sitzung eingebracht. Dr. R i e g e r ruft: Sie wurde vor Schluß der Sitzung eingebracht. O b e r s t l a n d m a r s c h a l l : Ich bitte also die Interpellation zu verlesen. Sněmovní sekretář S c h m i d t čte: Dotaz k Jeho Excellenci panu vládnímu komisaru na sněmu českém ! Dne 12. t. m. obeslán byl pan Václav Kašpar, redaktor časopisu „Politik" a sice nikoliv co obviněný dle článku 148 ř. t., nýbrž co s v ě d e k , dle čl. 118 ř. t. k c. k. trestnímu soudu pražskému. — Jak se proslýchá, byl zde vyslýchán, a tázán o okolnosti té, aby odpověděl, kdo jest zasílatelem známých výnosů c. k. velitelství Budinského, a ačkoli odpověď jeho dle hodnověrně sdělené skutečnosti nemohla býti jiná, než že redakcí časopisu „Politiky" anonymně zaslány byly, která okolnost také některými svědky dokázati se dá, byl zatčen. Dle zákona nemůže však žádný zatčen býti, než stíhá—li se pro zločin neb přečin a jsou-li zde příčiny v čl. 156 ř. t. naznačené. Poněvadž však redaktor Kašpar obeslán byl pouze co svědek, a věc, pro kterou vyslýchán býti měl, jak dle zpráv vídeňských listů tak i také dle sdělení hodnověrných osob tak se má, jak se z předu uvedlo, tedy žádné zákonní příčiny zde není — zdá se zatknutí toto dle všeho

Karl Freiherr von Weidenheim m. p., Verifikator.

nezákonnité a tím více nápadné, že o tomto zatčení již dříve vídeňské listy poloúřední zprávu přinesly. Zatknutí takové zdá se míli za účel jen zastavení časopisu v době politicky důležité, a tudíž umlčení veřejného mínění spravdlivého. Toto důmění zdá se býti tím více oprávněné, poněvadž sobě c. k. státní zastupitelství v poslední době pronásledování veškerých federalistických žurnálů v Praze za hlavní účel jednání svého obralo, v němž také neobyčejnou a jinak neslýchanou rychlostí při vyřizování trestních záležitosti cís. kr. soudy co nejvřeleji podporováno jest. Vznášíme tedy dotaz k Jeho Exc. vládnímu komisaři na sněmu českém: Schvaluje-li vláda takového jednání proti veřejnému tisku, které patrně jen k umlčení veřejného mínění celé strany politické v listech soudy právě utlačovaných vysloveného čelí. Dr. Klaudy. Dr. Rieger. Dr. Čížek. Dr. Ed. Grégr. Dr. Škarda. Dr. Švestka. Hausmann. Dr. Sladkovský. Dr. Jul. Grégr. Kratochvíle. P. Platzer. Tonner. Potuček. V. Fingerhut. V. Seidl. Dr. Brauer. Dr. Grünwald. V. Kratochvíl. Dr. Gabriel. Dr. Fink. Šulz.

Oberstlandmarschall: Ich erkläre — (unterbrochen vom) S t a t t h a l t e r : Ich werde bitten, mir die Interpellation übergeben zu wollen, ich werde trachten, sie morgen zu beantworten. Oberstlanbmarschall: Die Sitzung ist geschlossen. (Schluß der Sitzung 4 Uhr 50 Minuten. )

Kardaš v. r., verifikátor.

Aus der (Stattlhaltetei-Druckerei in Prag.

JUDr. Jan Stratatý v. r., verifikátor