1 Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn VI.Band, Seite 62 – 68. Brünn, 1867.
Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn [Pojednání přírodovědeckého spolku v Brně] VI.svazek, strana 62 – 68. Brno, 1867.
Prof. Gustav N i e s s l Floristische Mitteilungen aus Mähren und eine kurze Schilderung der Eisleiten bei Frain.
Prof. Gustav N i e s s l Floristické zprávy z Moravy a krátký popis Ledové stráně u Vranova.
Herr Prof. Gustav Niessl legt folgende floristische Mitteilungen aus Mähren vor und gibt eine kurze Schilderung der Eisleiten bei Frain :
Pan profesor Gustav Niessl předkládá následující floristické zprávy z Moravy a podává krátké vylíčení Ledové stráně u Vranova :
In der ersten Hälfte des Monates Juni machte ich einen Ausflug nach Znaim, um die in botanischer Beziehung noch fast unbekannte Umgebung dieser Stadt einer vorläufigen Recogniscierung zu unterziehen. Auch war mit demselben ein Besuch der Eisleiten bei Frain in Verbindung. Der Letztere bot vielfach Bemerkenswertes, so zwar, daß ich hierüber vor Allem etwas ausführlicher berichten möchte, indem ich, ohne einer eingehenden Beschreibung vorgreifen zu wollen, die Verhältnisse eines in mancher Beziehung merkwürdigen Punktes in Kürze skizziere. Die Eisleiten befindet sich auf einem schmalen von Ost nach West ziehenden Bergrücken, der sich von dem Plateau des Mühlbergs (l609 Fuß) abzweigt und mit ziemlich steilen und felsigen, nördlichen und südlichen Abdachungen gegen die Thaya vorspringt. Wie dieser Fluß überhaupt, bis er bei Znaim das Bergland verläßt, die mannigfachsten Windungen macht, so umgrenzt er auch den Bergrücken der Eisleiten nach drei Weltgegenden. Ein mächtiger Obelisk krönt das westliche Ende des Rückens und macht diese interessante Stelle weithin kenntlich.
V první polovině měsíce června jsem si udělal výlet do Znojma, abych podrobil předběžnému průzkumu okolí tohoto města, po botanické stránce téměř zcela neznámé. S tímto výletem byla spojena také návštěva Ledové stráně u Vranova. Tato návštěva nabízela mnoho pozoruhodností, tolik že bych o nich chtěl především zde pojednat poněkud obšírněji, přičemž bych nechtěl předbíhat bez důkladného popisu, načrtnu poměry tohoto v mnohém směru pozoruhodného místa. Ledová stráň se nachází na úzkém horském hřbetu, táhnoucím se od východu k západu, který odbočuje od náhorní roviny Větrníku (1609 stop) [= 508,4 m] a dosti příkrými a skalnatými severními a jižními svahy vybíhá směrem k Dyji. Jako vůbec tato řeka, než u Znojma tuto vrchovinu opustí, dělá nejrozmanitější zákruty, ohraničuje také horský hřbet Ledové stráně ze tří světových stran. Západní konec hřbetu korunuje mohutný obelisk, který činí toto zajímavé místo zdaleka patrným.
Auf dem nördlichen Abhange ansteigend, findet man viele Spalten, Klüfte und Höhlungen. Man erkennt bald,
Stoupáme-li po severní stráni, najdeme mnoho puklin, rozsedlin a dutin. Brzy rozeznáme, že se většinou jedná jenom o
2 daß es zumeist nur Räume zwischen zahllosen mächtigen Gneisblöcken sind, welche sich nach und nach von den höheren Punkten losgelöst haben mögen, sich gegenseitig stützen und drängen, und im Laufe einer langen Periode teils mit fruchtbarer Erde, vielfach mit Moosen und üppiger Farnvegetation bedeckt haben. Auf diese Weise sind gewiß viele Zwischenräume wieder ganz ausgefüllt, manche sicher nur oberflächlich bedeckt worden, während eine bedeutende Anzahl derselben noch übrig geblieben ist. Es ist nachgewiesen, dass viele dieser Höhlungen unterirdische Verbindungen besitzen, was mit dem früher Gesagten völlig im Einklange steht. Ja es ist wahrscheinlich, daß der Zusammenhang dieses Spaltensystems weiter in die Tiefe reicht, als man ihn verfolgen kann, und sicher, daß es auch am Fuße des Berges mit der äußeren Luft in Verbindung steht.
prostory mezi nesčetnými mohutnými rulovými balvany, které se postupně asi uvolňovaly z vyšších míst, vzájemně se řítily a tísnily, a během dlouhé doby se zčásti pokryly úrodnou půdou namnoze s mechy a s bujnou vegetací kapradin. Tímto způsobem je zajisté mnoho mezer opět zcela zaplněno, mnoho jistě jenom povrchově zakryto, zatímco značný počet jich ještě zůstal. Je dokázáno, že mnohé z těchto dutin mají podzemní spojení, což je zcela v souladu s tím, co bylo řečeno dříve. Je dokonce pravděpodobné, že souvislost tohoto systému puklin sahá do hloubky dále, než je možné sledovat, a je jisté, že také na úpatí hory je ve spojení s venkovním vzduchem.
Etwas in der halben Höhe des nördlichen Abhanges streift aus den Mündungen dieser Klüfte ein eisiger Luftstrom. Im heißen Sommer ist ihr Inneres bis an die Öffnung und häufig auch die Umgebung der letzteren mit Eis bedeckt. Wir selbst (in meiner Begleitung befand sich unser wertes Mitglied Professor Leopold Schmerz in Znaim) fanden die Temperatur an den meisten mittleren und höheren Spalten und Höhlen +2 – 3° Reaum. (bei +13° Lufttemperatur). Eis sahen wir nur in einer einzigen Höhlung. Wenn man mir aber sagt, daß die Vereisung erst im Hochsommer recht beginnt, so mag ich dies gerne glauben, denn es ist eine Versicherung, welche der Natur der Verhältnisse nicht entgegen steht. Es wird auch bemerkt, daß an diesen Stellen im Winter verhältnismäßig wenig oder gar kein Schnee liegen bleibt. Auch dies halte ich weder für unmöglich, noch für unwahrscheinlich, wie denn überhaupt ganz ähnliche Verhältnisse an einigen
Asi v polovině výšky severní stráně proudí z ústí těchto rozsedlin ledový proud vzduchu. Za horkého léta je jejich vnitřek až po otvor a často také jeho okolí pokryto ledem. My sami (v mém doprovodu byl náš vážený člen profesor Leopold Schmerz ze Znojma) jsme zjistili teplotu u většiny středních a vyšších rozsedlin a jeskyní +2 +3°R [= +2,5 - +3,75° C] (při +13°R [= + 16,25°C] teploty vzduchu). Led jsme viděli jenom v jedné jediné dutině. Když mně ale bylo řečeno, že ledovatění vskutku začíná teprve za vrcholného léta, tak tomu chci rád věřit, neboť je to zjištění, které neodporuje povaze poměrů. Též lze postřehnout, že na těchto místech zůstává v zimě ležet poměrně málo nebo vůbec žádný sníh. Také toto nepovažuji ani za nemožné, ani za nepravděpodobné, vůbec tak jako zcela podobné poměry byly shledány na některých místech Německa. 1) ____________ 1 ) Na příklad na čedičovém pahorku Dornburg u Frickhofenu v Nasavsku ; v jistém ohledu také ve Frauenmauer u Eisenerzu ve Štýrsku.
3 Punkten Deutschlands gefunden werden 1). Es ist nicht anders möglich, als daß dieses Kluftsystem im Sommer von unten nach aufwärts eine mehr oder minder starke Strömung durchzieht. Die Temperatur der äußeren Luft wird im Sommer immer höher sein, als jene im Innern der Spalten. Die an den Mündungen derselben zunächst befindlichen inneren Luftschichten erwärmen sich durch die äußeren und strömen somit aus. Dies muß eine Nachströmung von unten zu Folge haben und somit eine Bewegung der ganzen Luftmasse in den communicierenden Spalten. Die Intensität einer solchen Strömung nimmt zu, wenn der Unterschied zwischen der äußeren und inneren Lufttemperatur wächst. Sie wird ein Minimum, wenn dieser Null ist. Es ist bekannt, dass eine derartige Luftbewegung die Verdunstung des in jenen Spalten vorhandenen Wassers beschleunigen muß. Hiedurch wird die Temperatur vermindert und es bedarf nur einer gewißen Intensität der Strömung, um jene bis unter dem Nullpunkte zu bringen, wie es bei der Eisleiten fast alljährlich der Fall ist. Die Eisbildung, im Innern beginnend, schreitet dann je nach Umständen bis zur Mündung, ja über dieselbe hinaus vor.
Není možno jinak, než že tímto systémem rozsedlin táhne zespodu nahoru více či méně silné proudění. Teplota venkovního vzduchu je v létě vždycky vyšší, než teplota uvnitř puklin. Vrstvy vzduchu, které jsou nejblíže ústí, se těmi zevními ohřívají a proudí ven. To musí mít za následek následné proudění zespodu, a tím pohyb celé masy vzduchu v souvisejících puklinách. Intenzita takového proudění přibývá, roste-li rozdíl mezi teplotou vzduchu venku a uvnitř. Je minimální, je-li nulový. Je známo, že pohyb vzduchu tohoto druhu musí urychlovat odpařování vody, která je v oněch puklinách. Tím se teplota sníží a potřebuje jenom určitou intenzitu proudění, aby ji dostalo až pod nulu, což se na Ledové stráni děje po celý rok. Tvorba ledu, počínající uvnitř, přesahuje potom podle okolností až k ústí, ba dokonce až před ně.
Im Winter ist die Temperatur im Innern höher, als die äußere und es kann wohl diese Differenz groß genug sein, daß die Ausströmung an den Öffnungen das Schmelzen des Schnees bewirkt.
V zimě je teplota uvnitř vyšší, než je venkovní, a tento rozdíl může být dosti velký, aby poudění ven zapříčinilo tání sněhu u ústí.
An dieser Stelle des Bergabhanges findet sich eine üppige Vegetation von gewöhnlichen Farnen (Aspidium Filix mas und spinulosum und Phegopteris Dryopteris in großen Gruppen und ansehnlicher Höhe) und ein reicher Moosrasen, dessen Zusammensetzung ich
Na tomto místě horské stráně se nachází bujná vegetace obvyklých kapradin ( Aspidium Filix mas [dnes : Dryopteris filix mas – Kapraď samec] a Aspidium spinulosum [dnes : Dryopteris austriaca – Kapraď rakouská] a Phegopteris dryopteris [Bukovinec kapraďovitý] ve velkých skupinách a ve značné výši) a bohatý mechový trávník, jehož složení jsem nemohl věnovat svou pozornost. Naproti tomu musíme zdůraznit výskyt některých velice vzácných semenných
1
) Zum Beispiele auf dem Basaltkegel Dornburg bei Friekhofen in Nassau ; in gewißer Beziehung auch in der Frauenmauer bei Eisenerz in Steiermark
4 meine Aufmerksamkeit nicht zuwenden konnte. Dagegen muß das Vorkommen einiger sehr seltenen Phanerogamen hervorgehoben werden, welches diesen Punkt auszeichnet, nämlich : Aconitum Anthora L., Cimifuga foetida L. und Hieracium graniticum Schulz Bip. (d.i. das frühere H.lasiophyllum der mährischen und zum Teil der Wiener Botaniker, nicht die Karst-, sondern die Namiester Pflanze).
jevnosnubných rostlin, kterými se toto místo vyznamenává, totiž : Aconitum anthora L., [Oměj jedhoj], Cimifuga foetida L., [Ploštičník smrdutý] a Hieracium graniticum Schulz Bip. [dnes : Hieracium pallidum graniticum Sch.Bip. – Jestřábník žulobytný] (tj. bývalý Jestřábník Hieracium lasiophyllum moravských a zčásti vídeňských botaniků, ne krasová, nýbrž náměšťská rostlina).
Aconitum Anthora ist von Reissek (Flora 1841, 2.Bd. p. 680) auf dem Rabensteine bei Znaim angegeben. Ich habe die Pflanze daselbst zwar vergeblich gesucht, zweifle aber nun noch weniger als früher, daß sie auch dort, sowie an manchen anderen Punkten des felsigen Thayatales vorkomme. Wir haben hier ein analoges Vorkommen mit jenem im Kampund Kremstale, sowie an der Donau in Nieder-Österreich.
Aconitum Anthora [Oměj jedhoj] udává Reissek (Flora 1841, 2.svazek, str. 680) na Rabštýně u Znojma. Já jsem tam tu rostlinu marně hledal, ale nyní pochybuji méně než dříve, že se vyskytuje také tam, stejně jako na mnoha jiných místech skalnatého údolí Dyje. Máme zde analogický výskyt s oním v údolí Kamptal a v Kremžském údolí, stejně jako na Dunaji v Dolních Rakousích.
Cimifuga foetida L. ist bisher aus Deutschland blos von der Gegend zwischen Adsamstal, Blansko und Sloup, nördlich von Brünn, bekannt gewesen, sowie das oben bemerkte Hieracium nur aus der Umgebung von Namiest.
Cimifuga foetida L. [Ploštičník smrdutý] byl dosud znám z Německa jenom z krajiny mezi Adamovem, Blanskem a Sloupem, severně od Brna, stejně jako svrchu zmíněný Hieracium [Jestřábník] pouze z okolí Náměště.
Erwähnenswert möchten speciell von dieser Stelle noch sein : Centaurea axillaris W.K., Arabis Turrita L., Viola Saxatilis Schm., Euphorbia dulcis L., und Genista procumbens W.K.
Z tohoto místa stojí ještě specielně za zmínku : Centaurea axillaris W.K. [dnes : Centaurea triumfettii – Chrpa Triumfettiho] , Arabis turrita L. [Huseník věžitý], Viola saxatilis Schm. [dnes : Viola tricolor subalpina – Violka trojbarevná podalpská] , Euphorbia dulcis L. [ Pryšec sladký] a Genista procumbens W.K.[ dnes: Corothamnus procumbens Presl – Kručinkovec podléhavý].
Auf der Schneide des Berges, sowie an der südlichen Lehne sind ganz normale Verhältnisse und die Vegetation ist im Wesentlichen eine andere, mehr an jene der lichten trockenen Vorhölzer erinnernd. Doch findet sich in der Nähe des Obeliskes das Hieracium graniticum am häufigsten. Dazu kommt noch Iris variegata L.,
Na horském hřebenu, stejně jako na jižním svahu, jsou zcela normální poměry a vegetace je v podstatě jiná, více připomínající vegetaci světlých suchých hájů. Avšak v blízkosti obelisku se vyskytuje Hieracium graniticum [Jestřábník žulobytný] nejčastěji. K tomu ještě přistupuje Iris variegata L. [Kosatec
5 zahlreich auch in einer Spielart mit weißen violettgezeichneten Perigonzipfeln, die ich als F.albiflora in´s Vereinsherbar gelegt habe. Im Übrigen finden sich Pflanzen trockener Hügel, wie Clematis recta L., Lithospermum purpureo-caeruleum L., Geranium sanguineum L.
různobarvý], hojný také v jedné odrůdě s bílými fialově vykreslenými cípy okvětí, který jsem založil jako F.albiflora do spolkového herbáře. Na ostatním se nacházejí rostliny suchých pahorků, jako Clematis recta L., [Plamének přímý], Lithospermum purpureo-caeruleum L. [Kamejka modronachová], Geranium sanguineum L. [Kakost krvavý] .
Ich bedauere es sehr, daß ich der Untersuchung dieser merkwürdigen Stelle nicht mehr als ein paar Stunden widmen konnte, da ich auch noch andere Punkte der Umgebung von Frain kennenlernen wollte.
Velice lituji toho, že jsem průzkumu tohoto pozoruhodného místa nemohl věnovat více než několik hodin, poněvadž jsem chtěl poznat také ještě jiná místa v okolí Vranova.
Außer dem bereits Aufgezählten sammelte ich bei Frain noch folgende mehr oder minder gewöhnliche Arten : Orchis latiflora Jacq., Taxus baccata L., wovon im Bratauer Reviere einige schöne Stämme stehen, Inula hirta L., Viburnum Lantana L., Lonicera Xylosteum L., Atropa Belladonna L., Scrophularia nodosa L., Sanicula europaea L., Sedum reflexum L. v. glaucum, Alyssum saxatile L., Biscutella laevigata L., Aquilegia vulgaris L., Actoea spicata L., Aconitum Lycoctonum L., Papaver dubium L., Dianthus deltoides L., Spiraea Aruncus L., Sorbus Aria Crantz, Rosa canina L. v. vulgaris, dumetorum und colina, Vicia Cracca L. und silvatica L.
Mimo již vypočítané jsem nasbíral u Vranova ještě následující více či méně obvyklé druhy : Orchis latifolia Jacq. [Vstavač širolistý], Taxus baccata L. [Tis červený], od něhož stojí v revíru Breitavy několik pěkných kmenů, Inula hirta L. [Oman srstnatý], Viburnum lantana L. [Kalina tušalaj], Lonicera xylosteum L. [Zimolez pýřitý], Atropa belladonna L. [Rulík zlomocný], Scrophularia nodosa L. [Krtičník uzlovitý], Sanicula europaea L. [Žindava evropská], Sedum reflexum L. [dnes : Sedum rupestre – Rozchodník skalní], Sedum glaucum W.K. [Rozchodník sivý], Alyssum saxatile L. [Tařice skalní], Biscutella laevigata L. [Dvojštítek hladký] Aquilegia vulgaris L. [Orlíček planý], Actoea spicata L. [Samorostlík klasnatý], Aconitum lycoctonum L. [Oměj vlčí mor], Papaver dubium L. [Mák pochybný], Dianthus deltoides L. [Hvozdík kropenatý], Spiraea aruncus L. [dnes : Filipendula vulgaris Mönch – Tužebník obecný], Sorbus Aria Crantz [Jeřáb muk], Rosa canina L. [Růže šípková], Rosa vulgaris, Rosa dumetorum Thuill. [Růže křovištní] a Rosa collina, Vicia cracca L. [Vikev ptačí] a Vicia silvatica L.[Vikev lesní].
6 Von der Ausbeute um Znaim sind besonders hervorzuheben : Muscari tenuiflorum Tausch. in den Weingärten gegen das Thayatal ; Rosa lutea Mill. im Leskentale, und zwar gewiß schon seit Langem verwildet. Herr Förster Hallamasek in Frain versicherte, daß sich diese nicht leicht zu verkennende Rose auch im Bratauer Revier fern von jeder Kultur in einigen Exemplaren finde. Hält man dazu, was Reissek in der „Flora“ (a.a.O. p. 682) über ihr Vorkommen bei Nusslau sagt, so darf man sie wohl als guten Bürger der mährischen Flora ansehen. Lonicera Caprifolium L., ebenfalls im Leskenthale häufig ; Sisymbrium pannonicum Jacq., sehr gemein auf dem rechten Thayaufer gegen Schallersdorf und weiter ; Carex supina Wahlb., ebendort ; Verbascum phoeniceum L., ober den Neumühlen ; Hieracium echioides Lumn., auf dem Rabensteine mit Alyssum montanum L. und Cotoneaster vulgaris Lindl. ; Alyssum saxatile L., schon innerhalb der Stadt, sehr gemein auf den felsigen Abhängen gegen die Thaya mit Sisymbrium Columnae L. und Loeselii L., Sedum reflexum L. und album ; dann auf dem Pöltenberge und a.O. ; Malva Alcea L. auf den Wiesen des Thayatales oberhalb Znaim, Echinospermum deflexum Lehm. und Anthriscus trichosperma Schult. im Thayatale ; Dictamnus albus auf den felsigen Abhängen daselbst, nicht selten mit jener Form der Hesperis matronalis, die ich wegen ihrer fast durchweg einfachen drüsentragenden Haare und der ziemlich tief eingeschnittenen Blätter nicht von H. runcinata W.K. trennen kann. Auf den Hutweiden um Znaim ist allgemein Statice elongata Hoffm. häufig.
Z výtěžku okolo Znojma je nutno zdůraznit zejména : Muscari tenuiflorum Tausch. [Modřenec tenkokvětý] ve vinicích směrem k údolí Dyje ; Rosa lutea Mill. [dnes : Rosa foetida Herrm. – Růže páchnoucí] v údolí Lesky, a sice už jistě dlouhou dobu zpustlá. Pan lesní Hallamasek ve Vranově ujišťoval, že se tato nesnadno poznatelná růže nachází v několika exemplářích také v Breitavském revíru, vzdálena od veškeré kultury. Přihlédneme-li k tomu, co o jejím výskytu u Ořechova říká Reissek ve „Flora“ (na uvedeném místě str. 682), pak ji snad smíme pokládat za dobrého občana moravské květeny. Lonicera caprifolium L. [Zimolez obecný], rovněž častý v údolí Lesky ; Sisymbrium pannonicum Jacq., [Hulevník uherský] velice běžný na pravém břehu Dyje naproti Šaldorfu a dále; Carex supina Wahlb. [Ostřice drobná] rovněž tamtéž ; Verbascum phoenicum L [Divizna fialová] nahoře nad Novými mlýny ; Hieracium echioides Lumn. [Jestřábník hadincovitý] na Rabštýně s Alyssum montanum L. [Tařice chlumní] a Cotoneaster vulgaris Lindl. [dnes : Cotoneaster integerrima Med. – Skalník celokrajný] ; Alyssum saxatile L. [Tařice skalní], již uvnitř města, velmi běžná na skalnatých stráních směrem k Dyji spolu se Sisymbrium columnae L. [dnes : Sisymbrium orientale Torn. – Hulevník východní] a Sisymbrium Loeselii L. [Hulevník Loeselův], Sedum reflexum L. [dnes : Sedum rupestre L. – Rozchodník skalní] a Sedum album [Rozchodník bílý] ; potom na Hradišti sv. Hypolita a na jiných místech ; Malva alcea L. [Slez léčivý] na loukách v údolí Dyje nad Znojmem, Echinospermum deflexum Lehm. [dnes : Hackelia deflexa – Lopuštík skloněný] a Anthriscus trichosperma Schult. [Kerblík štětinatoplodý] v údolí Dyje ; Dictamnus albus [Třemdava bílá] na skalnatých stráních tamtéž, nezřídka s onou formou Hesperis matronalis [Večernice vonná], kterou jsem pro její téměř bez výjimky jednoduché chlupy nesoucí žlázy a dosti hluboce zaříznuté listy nemohl oddělit od
7 Hesperis runcinata W.K. [dnes : Hesperis silvestris Thell. – Večernice vonná lesní, dříve večernice kracovitá]. Na pastvištích v okolí Znojma je celkem častá Statice elongata Hoffm. [dnes : Armeria maritima elongata Hoffm. – Trávnička obecná pravá]. Außerdem sammelte oder notierte ich noch : Phleum Boehmeri Wib., Aira flexuosa L., Avena pratensis L., Festuca ovina L. v. amethystea, Carex leporina L., remota L., Schreberi Schr. und pallecens K.,Matricaria Chamomilla L., Achillea setacea W.R., Inula hirta L., Carduus nutans L., Asperula galioides M.B., Orobanche Epithymum De C., Sanicula europaea L., Rannunculus Philonotis Ehrh. und polyanthemos L., Aquilegia vulgaris L., Clematis recta L. und Vitalba L. ; Papaver argemone L. und dubium L., Fumaria Vaillantii Lois., Biscutella laevigata L., Turritis glabra L., Sisymbrium Thalianum Gaud., Dianthus prolifer L., Silene Otites L., Spergula arvensis L., Lepigonum rubrum Whlb., Cerastium glutinosum Fr., Malva rotundifolia L., Geranium pusillum L. und dissectum L., Staphylea pinnata L., Rosa gallica L., tomentosa Sm. und canina L. in mehreren Formen, Trifolium medium L. und alpestre L., Astragalus glycyphyllos L., Vicia pisiformis L., Lathyrus L., gebaut.
.
Mimo to jsem sbíral nebo jsem ještě zaznamenal : Phleum Boehmeri Wib. [Bojínek Boehmerův], Aira flexuosa L. [dnes : Deschampsia flexuosa Parl. – Metlička křivolaká], Avena pratensis L. [dnes : Avenastrum pratense Jess. – Ovsíř luční], Festuca ovina L. [Kostřava ovčí] v. Festuca amesthystea [Kostřava ametystová], Carex leporina L. [Ostřice zaječí], Carex remota L. [Ostřice oddálená], Carex schreberi Schr. [dnes : Carex praecox – Ostřice časná] a Carex pallescens K. [Ostřice bledavá], Matricaria chamomilla L. [Heřmánek pravý], Achillea setacea W.R. [Řebříček štětinolistý], Inula hirta L. [Oman srstnatý], Carduus nutans L. [Bodlák nící] , Asperula galioides M.B. [dnes : Asperula glauca – Mařinka sivá], Orobanche epithymum de C. [dnes : Orobanche alba Steph. – Záraza bílá], Sanicula europaea L. [Žindava evropská], . Ranunculus Philonotis Ehrh [dnes : Ranunculus sardous Cr. – Pryskyřník sardinský] a Ranunculus polyanthemos L. [Pryskyřník mnohokvětý], Aquilea vulgaris L. [Orlíček planý], Clematis recta L. [Plamének přímý], Clematis vitalba L. [Plamének plotní] ; Papaver argemone L.[Mák polní] a Papaver dubium L. [pochybný], Fumaria Vaillantii Lois. [Zemědým Vaillantův], Biscutella laevigata L.[Dvojštítek hladký] , Turritis glabra L. [Strmobýl lysý], Sisymbrium Thalianum Gaud. [dnes : Stenophragma Thalianum Čelak. – Chudina rolní], Dianthus prolifer L. [dnes : Kohlrauschia prolifera L. – Hvozdíček prorostlý] , Silene otites L. [Silenka ušnice] , Spergula arvensis L. [Kolenec rolní], Lepigonum rubrum Whlb. [dnes : Spergularia rubra Presl – Kuřička
8 červená] , Cerastium glutinosum Fr. [ dnes : Cerastium
Seseli Hippomarathrum L., Peucedanum alsaticum L., Orobanche stigmatodes Wim. Pallenses Sch. – Rožec bledý], Malva rotundifolia L. [Kakost maličký] a Geranium dissectum L. [dnes : Malva neglecta Wallr. – Sléz okrouhlolistý], Geranium pusillum L. [Kakost dlanitosečný], Staphylea pinnata L. [Klokoč zpeřený], Rosa gallica L- [Růže galská] a Rosa tomentosa Sm. [Růže plstnatá] a Rosa canina L. [Růže šípková] ve více tvarech, Trifolium medium L. [Jetel prostřední] a Trifolium alpestre L. [Jetel podhorní], Astragallus glycyphyllos L. [Kozinec sladkolistý], Vicia pisiformis L. [Vikev hrachovitá], Lathyrus sativus L. [Hrachor setý], pěstovaný.
Asplenium germanicum Weis. findet sich an einigen Orten bei Znaim.
Asplenium germanicum Weis. [Sleziník německý] se nachází na některých místech u Znojma.
Ich erwähnte im Obigen vieler allgemein verbreiteten Arten, weil wir von der Lokalflora Znaim´s bisher so gut wie Nichts kannten. Man ersieht aber doch aus diesem Berichte, der nur die Resultate eines einzigen Ausfluges enthält, daß es sich der Mühe lohnen würde, jene Gegend gründlich zu durchforschen, was ich denn auch unserem geehrten Mitgliede Herrn L. Schmerz in Znaim dringend an´s Herz lege.
Ve výše uvedeném se zmiňuji o mnoha obecně rozšířených druzích, protože jsme dosud o místní květeně Znojma nevěděli téměř nic. Přece však seznáváme z této zprávy, která obsahuje jenom výsledky jednoho jediného výletu, že by stálo za námahu onu oblast důkladně prozkoumat, což také našemu váženému členovi panu Leopoldu Schmerzovi ze Znojma naléhavě kladu na srdce.
In diesem Jahre war ich ferner so glücklich, die schon von Reissek angegebene Inula hybrida Baumg. auf dem Seelowitzer Berge oberhalb Nusslau, sowie auch die Inula germanica L., mit der sie vorkommt, aufzufinden. So viel ich weiß, hat diesen Standort bisher keiner von unseren Brünner Botanikern gekannt. An der Stelle, wo sich der Feldweg von Lauschitz nach Nusslau, südlich gegen das letzgenannte Dorf herabsenkt, befindet sich zwischen den Weingärten eine kleine, begraste, trockene Fläche, welche durch das Vorkommen von Linum flavum L., Oxytropis pilosa D.C., Dorycnium suffruticosum Vill., Polygala major Jacq.,
V tomto roce jsem byl dále tak šťasten, že jsem vypátral již Reissekem uvedený oman Inula hybrida Baumg. [Oman zvrhlý?] na Želešickém kopci nad Ořechovem, stejně jako Inula germanica L. [Oman německý], s nímž se vyskytuje. Pokud vím, neznal toto naleziště doposud žádný z našich brněnských botaniků. Na místě, kde se spouští polní cesta z loučky dolů do Ořechova, jižně směrem na Ořechov, se nalézá mezi vinicemi malá, trávou porostlá suchá plocha, která se vyznačuje výskytem Linum flavum L. [Len žlutý], Ochytropis pilosa D.C. [Vlnice chlupatá], Dorycnium suffruticosum Will. [dnes : Dorycnium germanicum – Bílojetel
9 pětilistý německý], Polygala major Jacq. [Vítod větší], Seseli Hippomarathrum L. auf Centaurea paniculata), Inula ensifolia L., ausgezeichnet ist. Die Letztere findet sich noch häufiger auf dem geböschten Raine, rechts vom Wege, und hier traf ich auch Inula hybrida in nicht geringer Zahl. Inula germanica L. ist wenigstens an dieser Stelle viel seltener. Ich fand einige Exemplare etwa zwanzig Schritte weiter oben am linken Wegrande zwischen Schlehengesträuche.
Ich muß hier zufügen, daß sich in unserem Vereinsherbar Exemplare der Inula hybrida mit einem Zettel von Tkany ´s Hand befinden, der die Bemerkung : „Auf dem trockenen Hügel ober dem ersten Tunnel im Zwittawatale, in der Nachbarschaft von I.ensifolia, am 30.Juli 1853“, trägt. Hiemit haben wir einen Beleg für die Richtigkeit der Reissek´schen Angabe in der Flora 1841, Bd.2, p.865, welche von Makowsky in seiner Flora des Brünner Kreises vernachlässigt wurde.
[Sesel feniklový], Peucedanum alsaticum L. [Smldník alsaský], Orobanche stigmatoides Wim. [dnes : Orobanche elatior Sutt. – Záraza větší] (na Centaurea paniculata – dnes Centaurea stoebe – Chrpa latnatá), Inula ensifolia L. [Oman mečolistý]. Tento poslednější se vyskytuje ještě častěji na svažité mezi napravo od cesty, a zde jsem se setkal také s omanem Inula hybrida v nemalém počtu. Inula germanica L. [Oman německý] je alespoň na tomto místě vzácnější. Našel jsem několik exemplářů asi o dvacet kroků dále nahoře na levém okraji cesty mezi trnkovým křovím. Musím zde dodat, že v našem spolkovém herbáři se nalézají exempláře omanu Inula hybrida s lístkem na němž je rukou Tkanyho poznámka : „Na suchém pahorku nad prvním tunelem v údolí Svitavy, v sousedství Inula ensifolia [Oman mečolistý], dne 30.července 1853“. Tímto máme doklad pro správnost Reissekova údaje ve Floře 1841, díl 2, str. 865, který Makowsky ve své Květeně brněnského kraje zanedbal.
Auf dem Seelowitzer Berge ist übrigens Thalictrum Jacquinianum Koch häufig ; auch Inula Oculus Christi findet sich dort. Bei Mönitz fand Makowsky in meiner Gesellschaft Thesium ramosum Hayne (im Fasanwäldchen) und Trigonella Foenum graecum L. in großer Menge verwildert.
Na Želešickém kopci je ostatně Thalictrum Jacquinianim Koch [dnes : Thalictrum lucidum – Žluťucha světlá] častá ; také se tam nachází Inula Oculus Christi [Oman Oko Kristovo]. U Měnína našel Makowsky v mé společnosti Thesium ramosum Hayne [Lněnka větevnatá] (v bažantnici) a Trigonella foenum graecum L. [Pískavice řecké seno] ve velkém množství zpustlé.
Schließlich erlaube ich mir noch einige neue Standorte aus der nächsten Nähe Brünns anzugeben :
Na závěr si dovoluji ještě udat některá nová naleziště z nejbližšího okolí Brna :
Avena pratensis L. Bei Parfuss, auf der Baba, wo auch überall Anemone pratensis sehr häufig ist.
Avena pratensis L. [dnes : Helictotrichon pratense Bess. – Ovsíř luční]. U Bosonoh, na Babě, kde všude je také velmi
10 častý Anemone pratensis [dnes : Pulsatilla pratensis Mill. – Koniklec luční]. Cypripedium Calceolus L. Bei Parfuss in der Schlucht unterhalb der Baba, sehr häufig, auch mit zwei Blüthen.
___________________ Cypripedium calceolus L. [Střevíčník pantoflíček] . U Bosonoh v rokli pod Babou, velice častý, také se dvěma květy.
Hieracium praealto-Pilosella und Pilosella-praealtum. Zwischen Parfuss und dem Schreibwalde in Unzahl.
Hieracium praealto-Pilosella a Pilosella praealtum [dnes : Hieracium florentinum – Jestřábník florentský a Jestřábník chlupáček] Mezi Bosonohami a Pisárkami v nesčetném množství.
Linosyris vulgaris Cass. Oberhalb Parfuss gegen den Schreibwald.
Linosyris vulgaris Cass. [Zlatovlásek obecný]. Nad Bosonohami směrem k Pisárkám.
Pulmonaria mollis Wolf. Bei Zinsendorf, dann zwischen Parfuss und Schebetein.
Pulmonaria mollis Wolf. [Plicník horský měkký]. U České, potom mezi Bosonohami a Žebětínem.
Melampyrum cristatum L. Bei Parfuss.
Melamphyrum cristatum L. [Černýš hřebenitý] . U Bosonoh.
Viola canina L. stricta Horn. und stagnina Kit. Bei Parfuss, so vielfältig und deutlich in einander übergehend, mit langen und kurzen Nebenblättern, bald mit breiten ovalen, bald schmalen lanzettlichen Blättern, dabei höchst veränderlich in der Farbe der Blüten, und alle diese Merkmale häufig verschieden auf derselben Pflanze, dass ich in dieser Beziehung ganz auf dem Standpunkte Neilreich´s in der Flora von Wien zurückgehen muß.
Viola canina L. [Violka psí], Viola stricta Horn. a Viola stagnina Kit. [Violka slatinná]. U Bosonoh, tak mnohotvárné a zřetelně navzájem přecházející, s dlouhými a krátkými postranními listy, hned se širokými oválnými, tu s úzkými kopinatými listy, přitom nanejvýš proměnlivé v barvě květů, a všechny tyto znaky často různé na téže rostlině, takže v tomto směru se musím zcela vrátit k Neilreichovu stanovisku v Květeně Vídně.
Fumaria Vaillantii Loisl. Häusern in Parfuss.
An den
Fumaria Vaillantii Loisl. [Zemědým Vaillantův] Na domech v Bosonohách.
Euphorbia epithymoides Jacq. und anulgata Jacq. Häufig bei Parfuss, erstere gegen Kohoutowitz, letztere gegen die Baba.
Euphorbia epithymoides Jacq. [ Pryšec mnohobarevný] a Euphorbia angulata Jacq. [Pryšec hranatý] Častý u Bosonoh, ten prvnější směrem ke Kohoutovicím, ten poslednější směrem k Babě.
Potentilla collina Wib. Auf dem steinigen Bergabhange nördlich von Parfuss gegen den Schreibwald.
Potentilla collina Wib. [Mochna chlumní] Na kamenných horských stráních severně od Bosonoh směrem k Pisárkám.
11
___________________ Prof. Gustav Niessl (1839 – 1919) Kresbu portréru autora viz : Sborník Okresního vlastivědného muzea v Blansku, VI-VII/1974-1975 Strana 170 Z němčiny přeložil : MUDr. Jiří U r b a n , Brno
