STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO Uhelná 3264/6, P.O.BOX 32, 669 02 Znojmo tel.: 515 222 202 fax: 515 225 768 IČ: 00530506 [email protected]

www.souuhelna.cz

(zřizovatel: Jihomoravský kraj, Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82)

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM (ŠVP) Karosář

Kód a název oboru:

23-55-H/02 Karosář

Stupeň vzdělání:

střední vzdělání s výučním listem

Délka a forma vzdělávání:

3 roky denní formy vzdělávání

0

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO Uhelná 3264/6, P.O.BOX 32, 669 02 Znojmo tel.: 515 222 202 fax: 515 225 768 IČ: 00530506 [email protected]

www.souuhelna.cz

(zřizovatel: Jihomoravský kraj, Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82)

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM (ŠVP)

KAROSÁŘ Kód a název oboru:

23-55-H/02 Karosář

Stupeň vzdělání:

střední vzdělání s výučním listem

Délka a forma vzdělávání: 3 roky denní formy vzdělávání Typ školy:

státní škola

Ředitel:

Ing. Miroslav Křivánek

Kontakty:

Ing. Vladislava Hrabětová telefon: 515 222 202 fax: 515 225 768 e-mail: [email protected] www: www.souuhelna.cz

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem, aktualizace č.1 od 1. 9. 2012 č. j. SOSUH 712/2010

ŠVP schválil:

Ing. Miroslav Křivánek ředitel školy

1

OBSAH ŠVP: 23-55-H/02 KAROSÁŘ 1. Profil absolventa 1.1. Identifikační údaje 1.2. Uplatnění absolventa 1.3. Výsledky vzdělávání 1.4. Způsob ukončení vzdělávání

3 3 3 6

2. Charakteristika ŠVP 2.1. Identifikační údaje 2.2. Nezbytné podmínky pro přijetí ke vzdělávání 2.3. Zdravotní způsobilost 2.4. Pojetí a cíle ŠVP 2.5. Metody a formy výuky 2.6. Charakteristika obsahových složek 2.7. Začlenění průřezových témat 2.8. Organizace výuky 2.8.1. Výsledky vzdělávání 2.8.2. Metodické přístupy, hodnocení žáků 2.8.2.1. Způsoby a kritéria hodnocení 2.8.3. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných 2.8.3.1. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 2.8.3.2. Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním 2.8.3.3. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním 2.8.3.4. Vzdělávání mimořádně nadaných žáků 2.8.3.5. Vzdělávání a začleňování cizinců 2.9. Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu a požární ochranu

7 7 7 7 13 14 16 19 20 20 22 22 22 23 23 24 24 24

3 Učební plán, přehled využití týdnů ve školním roce

26

4 Rámcové rozvržení obsahu učiva

28

5 Převodní tabulka RVP a ŠVP

29

6 Učební osnovy

30

7 Podmínky realizace ŠVP

193

8 Charakteristika spolupráce se sociálními partnery

195

9 Autorský kolektiv

196

2

1.

Profil absolventa

1.1. Identifikační údaje Název školy: Zřizovatel: Kód a název oboru: Stupeň vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Platnost ŠVP:

Střední škola technická Znojmo Jihomoravský kraj, Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, 60l 82 23-55-H/02 Karosář střední vzdělání s výučním listem 3 roky denní formy vzdělávání od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

1.2. Uplatnění absolventa Absolvent najde uplatnění zejména při výkonu povolání karosář především při opravách karosérií a skříní vozidel a jejich mechanizmů, montáži jejich příslušenství a vybavení, seřizování poloh jejich pohyblivých částí, zasklívání oken, drobných opravách lakování karoserií a nátěrů spodků vozidel. Uplatní se také při výrobě karosérií, skříní vozidel a při jejich ošetřování. Součástí vzdělávání je i příprava k získání řidičského oprávnění skupiny B. Součástí vzdělávání je i příprava k získání svářečských certifikátů v rozsahu kurzů ZK 135 W01 a ZP 311-2W01. 1.3. Výsledky vzdělávání Absolvent je vzděláván tak, aby:  získal vědomosti a dovednosti, které mu umožní uplatnit se na trhu práce a které mu usnadní rozhodování o další vzdělávací cestě  porozuměl významu vzdělávání pro svoji úspěšnou kariéru a chápal nutnost celoživotního vzdělávání a učení  byl schopen pohotově se rozhodovat a pracovat samostatně i v týmu V oblasti obecných vědomostí, dovedností a postojů se absolvent vyznačuje:  spolehlivou znalostí českého jazyka a schopností jeho kultivovaného užívání ve všech komunikativních situacích včetně vyjadřování o odborné problematice  znalostí cizího jazyka pro získání potřebných informací k výkonu povolání  pochopením principů fungování demokratické společnosti  dodržováním zákonů a pravidel společenského chování, respektováním práva a osobnosti druhých lidí  chápáním významu životního prostředí pro člověka  srozumitelným a souvislým vyjadřováním svých myšlenek  schopností se adaptovat na požadavky pracovního prostředí, pracovat samostatně i ve spolupráci s ostatními  osvojením poznatků z matematiky a přírodních věd a určitých principů vědeckého myšlení

3



schopností aktivně využívat informačních a komunikačních technologií pro osobní, vzdělávací i pracovní úkoly  schopností orientovat se na trhu práce a vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli  schopností aplikovat zásady péče o zdraví a správné životosprávy v osobním životě, aktivním usilováním o zdokonalení své tělesné zdatnosti Absolvent je veden, aby:  jednal odpovědně, samostatně a aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný  dbal na dodržování zákonů a pravidel chování  ctil život jako nejvyšší hodnotu  vystupoval proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci  aktivně se zajímal o společenské a kulturní dění u nás i ve světě i o veřejné záležitosti lokálního charakteru  byl hrdý na tradice svého národa, chápal a znal jeho minulost i současnost v evropském i světovém kontextu  uměl myslet kriticky – dokázal posoudit věrohodnost informací, nenechával s sebou manipulovat, tvořil si vlastní úsudek a byl schopen diskuse  dbal o dobré jméno firmy a usiloval o dosažení nejvyšší kvality své práce, výrobků a služeb V profilující oblasti odborného vzdělávání absolvent:  čte technické výkresy  pořizuje jednoduché náčrty a výpočtem stanovuje potřebu materiálu  rozlišuje základní druhy materiálu a respektuje při zpracování jejich mechanické a technologické vlastnosti, volí spojovací součásti, spojovací a pomocné materiály  připravuje pracoviště, zvolí a připraví potřebné nářadí, nástroje a pracovní pomůcky  zvolí a seřídí základní klempířské stroje  rozměří a orýsuje rozvinutý tvar součástí z plechu  vykonává veškeré základní operace při ručním tváření a spojování plechů  volí a užívá ruční mechanizované nástroje  pracuje na základních druzích klempířských strojů  vrtá, vyhrubuje, vystružuje a zahlubuje otvory, řeže závity, brousí na kotoučové brusce  pájí na měkko  spojuje jemné plechy a profily nýtováním  provádí základní nátěry  kontroluje slícování, rovinnost a přesnost tvaru dílů a kontroluje hladkost povrchů hmatem  orientuje se v základních vztazích vykonávaných činností k životnímu prostředí, dovede pracovní činnost vykonávat tak, aby životní prostředí nenarušoval, ale podle svých možností přispíval k jeho zlepšení.  samostatně určí a narýsuje rozvinutý tvar těchto součástí, samostatně určí postup výroby či opravy včetně optimálního, funkčně i technologicky vhodného způsobu spojení jednotlivých částí

4



svařuje plamenem, řeže kyslíkem, pájí na tvrdo, svařuje elektrickým obloukem v ochranné atmosféře CO2, rovná součásti a díly po svařování  samostatně realizuje střední opravu karosérie  zasklívá okna karosérií a skříní do těsnících profilů i lepením  seřizuje mezery dveří, vík a kapot a kontroluje jejich těsnost  seřizuje a opravuje mechanismy uzavírání vík, oken a dveří  kontroluje rovinnost a tvar zakřivení ploch karosérií a skříní a těsnost oken po zasklení  řídí motorové vozidlo skupiny B Absolvent je veden k tomu, aby:  jednal odpovědně, samostatně a aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný  dbal na dodržování zákonů a pravidel chování  ctil život jako nejvyšší hodnotu  vystupoval proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci  aktivně se zajímal o společenské a kulturní dění u nás i ve světě i o veřejné záležitosti lokálního charakteru  byl hrdý na tradice svého národa, chápal a znal jeho minulost i současnost v evropském i světovém kontextu  dokázal posoudit věrohodnost informací, nenechával s sebou manipulovat, tvořil si vlastní úsudek a byl schopen diskuse  dbal na dobré jméno firmy a usiloval o dosažení nejvyšší kvality své práce, výrobků a služeb V profilující oblasti odborného vzdělávání absolvent:  dodržuje závazné pracovní postupy výroby sestavené pro jednotlivá pracoviště  dodržuje při práci zásady a předpisy ochrany, bezpečnosti a hygieny práce a předpisy protipožární ochrany, umí zacházet s protipožárním zařízením  umí si připravit a zorganizovat své pracoviště  pracuje samostatně a umí se zapojit do pracovního týmu  sleduje vývojové trendy v oblasti výroby výrobků oboru  využívá manuálně řemeslné zručnosti  přistupuje k práci tvořivým způsobem  používá odbornou terminologii a je schopen využívat obecných poznatků, pojmů, pravidel a principů při řešení praktických úkolů  orientuje se v příslušných technických normách a předpisech  využívá základní počítačové aplikace  orientuje se v základních i pomocných materiálech Absolvent je veden k tomu, aby:  dodržoval závazné pracovní postupy výroby sestavené pro jednotlivá pracoviště  dodržoval při práci zásady a předpisy ochrany, bezpečnosti a hygieny práce a předpisy protipožární ochrany, umí zacházet s protipožárním zařízením  uměl si připravit a zorganizovat své pracoviště  pracoval samostatně a umí se zapojit do pracovního týmu  sledoval vývojové trendy v oblasti výroby výrobků oboru

5

1.4. Způsob ukončení vzdělávání Vzdělávání se ukončuje závěrečnou zkouškou, dokladem dosaženého stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Závěrečná zkouška probíhá od školního roku 2014-2015 podle jednotného zadání závěrečné zkoušky. Příprava i realizace JZZZ se děje v souladu s příslušnou legislativou (vyhláška č. 47/2005 Sb., O ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem) a podle organizačních pokynů, stanovených v jednotném zadání. Samotná závěrečná zkouška se řídí organizačními pokyny k jednotlivým zkouškám – písemné, praktické a ústní, které jsou konkretizovány v jednotném zadání pro obor Karosář. Obsahem písemné zkoušky je ověření znalostí z odborných předmětů vyučovaných během tříletého studia. Jedná se o předměty technologie, strojírenská technologie, technická dokumentace. Obsahem praktické zkoušky je ověření praktických znalostí získaných v odborném výcviku. Náplní ústní zkoušky je ověření znalostí z odborných předmětů. Jedná se o předměty technologie, strojírenská technologie, technická dokumentace a ekonomika. Průběh závěrečné zkoušky: Pro písemnou zkoušku převezme ředitel školy z jednotného zadání nejméně tři témata, z nichž si žák jedno téma zvolí. Písemná zkouška trvá nejdéle 240 minut. Pro praktickou zkoušku ředitel školy převezme z jednotného zadání jedno až tři témata. Pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si jedno téma vylosuje. V průběhu zkoušky je žák povinen dodržovat předpisy BOZP, požární a hygienické předpisy a používat předepsané osobní ochranné pomůcky. Trvání praktické zkoušky se řídí platnými ustanoveními jednotného zadání závěrečné zkoušky pro učební obor Karosář. Pro ústní zkoušku ředitel školy převezme z jednotného zadání 25 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Ke každému tématu ústní zkoušky je přiřazena jedna podotázka z Obecného přehledu ze světa práce. Hodnocení a klasifikace závěrečné zkoušky probíhá v souladu s § 4 vyhlášky č. 47/2005 Sb.

6

2.

Charakteristika ŠVP

2.1.

Identifikační údaje

Název školy: Střední škola technická Znojmo Zřizovatel: Jihomoravský kraj, Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Název ŠVP: Karosář Kód a název oboru: 23-55-H/02 Karosář Stupeň vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka a forma vzdělávání: 3 roky denní formy vzdělávání Platnost ŠVP: od 1.9.2010 počínaje 1. ročníkem 2.2.

Nezbytné podmínky pro přijetí ke studiu

ŠVP karosář je určen pro žáky a další uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku a podmínky přijímacího řízení. Přijímání ke vzdělávání se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., § 59, 60, 84 (2), dále § 63, 16, 20, 70. Pořadí žáků bude stanoveno podle výsledků z I. a II. pololetí 8. ročníku a I. pololetí 9. ročníku povinné školní docházky. Při stejném výsledku rozhoduje menší počet horších známek (dostatečných, dobrých, …). Škola nabízí možnost vzdělávání i žákům se specifickými vývojovými poruchami učení lehčího stupně (dyslexie apod.). V těchto případech je nezbytné doložit lékařské potvrzení. 2.3.

Zdravotní způsobilost

Na přihlášce ke vzdělávání oboru Karosář je nutné potvrzení lékaře o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a výkonu povolání (§3 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb.). 2.4.

Pojetí a cíle ŠVP

Záměrem vzdělávání v oboru Karosář je připravit žáky na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i pracovní život v podmínkách měnícího se světa. Vzdělávání směřuje k tomu, aby si žáci vytvořili, případně posílili občanské, klíčové a odborné kompetence. Občanské kompetence Občanské kompetence vyjadřují kvality občana demokratické společnosti. Jsou posilovány především v oblasti společenskovědního vzdělávání, jejich utváření však významně napomáhá působení třídního učitele, výchovného poradce, poradce pro sociální a patologické jevy a také demokratické klima školy otevřené rodičům žáků, odborné praxi i širší občanské komunitě v místě bydliště.

7

Klíčové kompetence Vedle vědomostí a dovedností zahrnuje komplex klíčových, tedy obecně použitelných a přesných kompetencí také postoje, návyky a způsoby jednání. Osvojují se při výuce různého obsahu učiva po celou dobu studia a prolínají se v různé míře do všech předmětů – odborných i všeobecných. Jejich rozvíjení je záležitostí celého pedagogického kolektivu. Přispívají:  ke zvýšení schopnosti absolventa přijímat nové a adaptovat se na změny v oboru, na měnící se pracovní podmínky i změny občanské společnosti, k dalšímu – celoživotnímu vzdělávání a tím k dlouhodobému uplatnění na trhu práce. Vzhledem ke specifičnosti oboru Karosář a uplatnění absolventa v praxi či vzdělávání na střední škole je třeba posilovat tyto kompetence: Kompetence k učení Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci byli schopni se efektivně učit, vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání, tzn. že žáci by měli:       

mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný vzdělávací režim a podmínky uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky využívat ke svému učení různé informační zdroje, včetně vlastních i zprostředkovaných zkušeností sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého vzdělávání, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání

Kompetence k řešení problémů Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci byli schopni samostatně řešit běžné pracovní i mimopracovní problémy, tzn. že žáci by měli: 

 



porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace volit různé prostředky a způsoby (pomůcky, vzdělávací literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí již dříve nabytých spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení) 8

Komunikativní kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci byli schopni se vyjadřovat v písemné i ústní formě v různých učebních, životních i pracovních situacích, tzn. že by žáci měli:         



vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v mluvených i psaných projevech a vhodně se prezentovat formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně účastnit se aktivně diskuzí, formulovat a obhajovat své názory a postoje zpracovávat běžné administrativní písemnosti a pracovní dokumenty snažit se dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů, popř. projevů jiných lidí vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro základní komunikaci v cizojazyčném prostředí nejméně v jednom cizím jazyce dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro základní pracovní uplatnění dle potřeb a charakteru příslušné odborné kvalifikace (např. porozumět základní odborné terminologii a základním pracovním pokynům v písemné i ústní formě) pochopit výhody znalosti cizích jazyků pro životní i pracovní uplatnění, být motivováni k prohlubování svých jazykových dovedností

Personální a sociální kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci byli připraveni stanovovat si na základě poznání své osobnosti přiměřené cíle osobního rozvoje v oblasti zájmové i pracovní, pečovat o své zdraví, spolupracovat s ostatními a přispívat k utváření vhodných mezilidských vztahů, tzn. že žáci by měli:      

  

posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí; mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého životního stylu a závislostí adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti, být finančně gramotní pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností; přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých 9



přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým

Občanské kompetence a kulturní povědomí Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci uznávali hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti a dodržovali je, jednali v souladu s udržitelným rozvojem a podporovali hodnoty národní, evropské i světové kultury, tzn. že žáci by měli:         

jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i v zájmu veřejném dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah

Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci byli schopni optimálně využívat svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce, pro budování a rozvoj své profesní kariéry a s tím související potřebu celoživotního učení, to znamená, že žáci by měli:    





mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce ve svém oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech, využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle 10

 

znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; dokázat vyhledávat a posuzovat podnikatelské příležitosti v souladu s realitou tržního prostředí, svými předpoklady a dalšími možnostmi

Matematické kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci byli schopni funkčně využívat matematické dovednosti v různých životních situacích, že žáci by měli:       

správně používat a převádět běžné jednotky používat pojmy kvantifikujícího charakteru číst různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.) provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je popsat a využít pro dané řešení aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru aplikovat matematické postupy při řešení praktických úkolů v běžných situacích

Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci pracovali s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, ale i s dalšími prostředky ICT a využívali adekvátní zdroje informací a efektivně pracovali s informacemi, že žáci by měli:      



pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením učit se používat nové aplikace komunikovat elektronickou poštou a využívat další prostředky online a offline komunikace získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní

11

Odborné kompetence a) Opravovat popř. vyrábět karosérie a skříně vozidel, aby absolventi:  získávali potřebné informace z technické dokumentace  vyhotovovali pomocné dílenské náčrty částí karosérií a skříní  vypočítávali rozměry dílů, spotřebu materiálu pro jejich výrobu apod.  rozhodovali o způsobu oprav karosérií a skříní, volili technologické postupy zpracování  dílů a jejich spojování  rozlišovali druhy materiálů používané v konstrukcích karosérií a skříní vozidel, znali  jejich mechanické a technologické vlastnosti, při opravách volili vhodné materiály,  polotovary, spojovací součásti, pomocné materiály a hmoty  rozměřovali a orýsovávali plechy, stanovovali rozvinuté tvary součástí  ručně zpracovávali jemné plechy a profily, volili a používali k tomu nástroje, nářadí,  ruční mechanizované nářadí, měřidla aj. pracovní pomůcky  seřizovali a obsluhovali základní druhy klempířských strojů  rozměrově a tvarově upravovali, slícovávali a spojovali části vyrobené z jemných plechů a profilů a součástí z plastů  opravovali karosérie a skříně vozidel  montovali, opravovali a ošetřovali ovládací a uzavírací mechanizmy pohyblivých částí,  seřizovali jejich polohu  zasklívali okna, montovali doplňkovou výbavu, např. střešní okna, spoilery apod.  upravovali nerozsáhlé části povrchů karosérií a skříní vozidel a opatřovali je základními nátěry nebo jednoduchými nátěrovými systémy,, nanášeli a opravovali antikorozní a antivibrační vrstvy, nanášeli (popř. lepili) tepelné a protihlukové izolace  kontrolovali rozměry a tvar plechových dílů, jejich slícování, sestavení a spojení do celků  kontrolovali po celkových opravách karosérií a skříní vozidel jejich geometrii  ošetřovali a udržovali klempířské nářadí, nástroje a stroje, prováděli jejich drobné opravy  odborná připravenost ke složení zkoušky před komisařem v rozsahu kurzů ZK 135 W01, ZK 311 W01, ZK 31, 32-S-1,2,3  odborná připravenost k řízení motorových vozidel skupiny B b) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, aby absolventi:  chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovník (i dalších osob vyskytujících se na pracovišti např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení certifikátu jakosti podle příslušných norem  znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence 12





osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.), rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byli schopni zajistit odstranění závad a možných rizik znali systém péče o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškození zdraví v souvislosti s vykonáváním práce) byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout

c) Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, aby absolventi:  chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku  dodržovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti  dbali na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb, zohledňovali požadavky klienta (zákazníka, občana) d) Jednat ekonomicky a v souladu se strategii udržitelného rozvoje, aby absolventi:  znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské hodnocení  zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady  efektivně hospodařili s finančními prostředky  nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí 2.5. Metody a formy výuky Vzdělávací formy pro obor Karosář zahrnují frontální, individuální, skupinové a týmové vyučování. Mezi stěžejní metody školní výuky využívané v rámci teoretického a praktického vyučování na naší škole patří metody slovní, názorné a praktické a dle samostatné struktury vyučovacího procesu metody motivační, expoziční, fixační a diagnostické. Všichni naši vyučující mají ve svém rozvrhu každý týden zařazeny konzultační hodiny, ve kterých pomáhají studentům řešit jejich studijní problémy. Ve výuce společenskovědních předmětů kladou naši vyučující důraz převážně na řízené rozhovory, diskuse a besedy se žáky. Ve výuce přírodovědného vzdělávání se vyučující soustředí na metody činnostního vyučování, ve kterém naši žáci získávají poznatky na základě vlastního samostatného pozorování a zkoumání. Na naší škole se uplatňují zejména problémové metody, situační neboli případové, inscenační a brainstrormingové. Důležité je optimální zapojení a využití všech žáků včetně těch se specifickými vývojovými poruchami učení (SVPU).

13

Cílem těchto metod je zaujmout žáky, podnítit jejich aktivitu a angažovanost, vzájemnou spolupráci, usnadnit procesy učení, poskytnout prostor pro individuální tvořivost, rozvíjet u žáků jejich samostatnost a vlastní zodpovědnost, komunikativní, personální a interpersonální kompetence, které jim usnadní rozhodování v pracovně lidských problémech. Výuka dále umožní našim žákům induktivními, deduktivními a analogickými postupy, hledat fakta, odhadovat vztahy mezi poznatky různých vyučovacích předmětů a získávat nové poznatky v rámci průřezových témat. 2.6. Charakteristika obsahových složek Jazykové vzdělávání Jazykové vzdělávání v českém jazyce vychovává žáky k sdělnému kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji duchovního života. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikativní kompetence žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací. Jazykové vzdělávání se rovněž podílí na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení toho¨to cíle přispívá i estetické vzdělávání a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků. Vzdělávání v cizím jazyce umožňuje žákům řešit běžné každodenní životní situace v cizojazyčném prostředí. Vzdělávání se realizuje především v předmětech český jazyk a literatura, německý jazyk, anglický jazyk. Společenskovědní a ekonomické vzdělávání Tato oblast je zaměřena na kladné ovlivňování hodnotové orientace žáků a usiluje o to, aby byli žáci připraveni na aktivní občanský život i na řešení různých životních situací v osobním životě. Obsahem je učivo vycházející z těchto disciplín: historie, politologie, sociologie, filozofie, právo, ekonomika a etika. Vzdělávání se realizuje především v předmětech občanská nauka a ekonomika. Přírodovědné vzdělávání Přírodovědné vzdělávání vede k osvojení důležitých pojmů, veličin a zákonitostí z přírodních věd. Tyto znalosti jsou nutné k pochopení dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě a žáci si na jejich základě formují žádoucí vztah k přírodě a životnímu prostředí. Cílem přírodovědného vzdělávání je naučit žáky využívat poznatky přírodních věd v profesním i každodenním životě tak, aby vnímali okolní svět, kladli si otázky, které se ho aktuálně týkají a hledali na ně na důkazech založené odpovědi, na jejichž základě si vytvoří svůj vlastní názor. Přírodovědné vzdělávání zahrnuje učivo předmětů fyzika, matematika, základy ekologie a chemie.

14

Matematické vzdělávání Cílem matematického vzdělávání je podpora všeobecného a odborného vzdělávání, které žáci využijí v různých životních situacích (v osobním životě, v dalším vzdělávání, v zaměstnání, ve volném čase). Vzdělávání povede ke zvýšenému zájmu o matematiku a její aplikace tak, aby žáci uměli používat získané vědomosti a dovednosti při řešení běžných situací a k tomuto řešení využívat odbornou literaturu, počítač, internet. Cíle vzdělávání jsou směrovány do předmětů matematika a získané poznatky i jejich aplikace žáci využijí v dalších předmětech (fyzika, odborné kreslení, technologie, odborný výcvik). Vzdělávání pro zdraví Vzdělávání pro zdraví je zaměřeno na podporu fyzického a psychického zdraví žáků, na vytváření pozitivního vztahu k vlastnímu zdraví a na rozvoj fyzické zdatnosti a volních vlastností žáků. Cílem je vybavit žáky znalostmi a dovednostmi pro vlastní tělesný rozvoj, učit je vyrovnávat jednostrannou pracovní zátěž a nedostatek pohybu. Důraz se klade na to, aby žáci získali kladný vztah k pohybovým a sportovním aktivitám a aby chápali jejich význam pro zdraví. Tato oblast se realizuje v předmětu tělesná výchova formou sportovních aktivit organizovaných školou. Vzdělávání pro zdraví zahrnuje také učivo týkající se péče o zdraví. Žáci se učí rozumět tomu, jak na jejich zdraví působí výživa, životospráva, stres a další faktory prostředí. Důraz se klade na výchovu proti závislostem, zejména na alkoholu, tabákových výrobcích, drogách, proti médii vnucovanému ideálu tělesné krásy a na výchovu k odpovědnému přístupu k sexu. Tato oblast se realizuje v předmětech základy ekologie a chemie. Estetické vzdělávání Estetické vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duchovního života. Cílem estetické- ho vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám, snažit se přispí- vat k jejich tvorbě i ochraně. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. Estetické vzdělávání se podílí rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i jazykové vzdělávání v mateřském jazyce a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků. Žáci jsou vedeni i k estetickým tvořivým aktivitám. Estetické vzdělávání prolíná všemi vyučovacími předměty.

15

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením. Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií a tedy i cílů výuky je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi a komunikovat pomocí Internetu. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích se realizuje ve vyučovacím předmětu práce s počítačem a technologie. Odborné vzdělávání Obsahový okruh zahrnuje konstrukční a technologickou přípravu i prakticky prováděnou výrobní a opravárenskou činnost. Žáci se naučí pracovat s technickou dokumentací, požívat potřebné základní výpočty a využívat prostředky informačních a komunikačních technologií. Současně získají poznatky o technologických postupech při zpracování materiálů na klempířské výrobky i konstrukci karosérií a skříní a opravárenskou činnost. Žáci se teoreticky i prakticky učí volit a používat vhodné materiály a výrobní i opravárenské zařízení. V návaznosti na teoretické znalosti žáci získávají a upevňují manuální dovednosti v oblasti oprav karosérií a skříní motorových vozidel. Obsahový okruh se realizuje v předmětech práce s počítačem, technologie, silniční motorová vozidla a odborný výcvik. 2.7. Začlenění průřezových témat Průřezové téma představuje významnou oblast vzdělávání, která prostupuje celým vzdělávacím programem a ve které se odráží i celkové klima školy. Zařazení průřezových témat je podrobněji rozpracováno v konkrétních rozpisech učiva jednotlivých předmětů. V ŠVP Karosář jsou zařazena čtyři průřezová témata: Občan v demokratické společnosti Výchova k demokratickému občanství prostupuje celým ŠVP i děním ve škole, protože je jím základním cílem je pozitivně působit na postoje a hodnotovou orientaci mládeže. Předpokladem úspěšnosti je jednotné působení všech pracovníků školy na žáky, neboť každý pracovník školy se svým osobním postojem či reakcí na konkrétní problémy a situace podílí na výsledku procesu a spoluvytváří celkové klima školy. Za priority při naplňování průřezového tématu Občan v demokratické společnosti považujeme:  

informovanost a kritické myšlení aktivní toleranci 16

  

slušnost, zdvořilost sledovat nejen osobní ale i veřejné zájmy – účast na životě společnosti ochranu hodnot

Jsou zařazeny do vhodných tematických celků všech předmětů ve všech ročnících včetně odborného výcviku, jsou součástí jednání v rámci třídnických hodin, dále součástí akcí organizovaných metodikem prevence sociálně-patologických jevů, výchovným poradcem i akcemi mimo školu. Stanovená témata vzdělávání pro výchovu k občanství, jsou:  osobnostní a sociální výchova, komunikace  společnost, její struktura, kultura, náboženství  stát, politika, politický systém, současný svět  morální výchova, praktická etika  právní výchova Témata realizují především předměty občanská nauka, ekonomika, český jazyk a literatura, cizí jazyk. Nový prvek vzdělávání – mediální výchova (výchova k orientaci v masových médiích a kritickému přístupu) je realizován jako součást vyučování českého jazyka a literatury, občanské nauky a německého jazyka. Pro realizaci úkolů vyplývajících z tématu využíváme všech vhodných, především aktivizujících metod a forem, např. diskuse, řízený rozhovor na aktuální téma a řešení modelových situací, mluvní cvičení a písemné slohové práce (etické a morální okruhy, prosperita, hodnotová orientace), plánované exkurze (např. Knihovna Znojmo, strojírenské provozy), besedy a setkání (se zástupci státní správy a samosprávy podniků), účast žáků na soutěžích (olympiády), účast na kulturních a sportovních akcích. K posílení hodnotového žebříčku přispívá nabídka filmových cyklů pro žáky. Vyhodnocení výsledků odborného výcviku zohlední např. samostatnost, iniciativnost, schopnost řešit problémy. Při dnech otevřených dveří a na prezentaci středních škol prezentují žáci školu, jsou aktivní, učí se jednat s dospělými. Tyto akce přispívají i k rozvoji klíčových kompetencí. Člověk a životní prostředí Průřezové téma člověk a životní prostředí přispívá k tomu, aby naši absolventi uměli poznávat svět a lépe mu rozuměli (rozuměli přírodním zákonům, přírodním jevům a procesům, uvědomovali si odpovědnost člověka za uchování životního prostředí, orientovali se v globálních problémech lidstva, chápali zásady trvale udržitelného rozvoje a aktivně přispívali k jejich uplatňování, kladli si otázky týkající se existence a života člověka a organismů žijících na naší planetě, diskutovali o nich a zaujímali k nim vlastní postoj, hodnotili sociální, své i druhých lidí, osvojovali si technologické metody a pracovní postupy šetrné k životnímu prostředí), zapojovali se do ochrany a zlepšování životního prostředí, uměli pracovat s informacemi, jednali hospodárně a dbali na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci.

17

Téma Člověk a životní prostředí integruje poznatky a dovednosti začleněné v různých předmětech. Jedná se především o předměty základy ekologie, občanská nauka, fyzika, český jazyk a literatura, tělesná výchova, strojírenská technologie, technologie, výrobní zařízení a odborný výcvik. Enviromentální výchova je rovněž aplikovaná dalšími aktivitami, jako je separace odpadů, ekologicky zaměřené exkurze. Člověk a svět práce Základním cílem průřezového tématu člověk a svět práce je příprava takového absolventa, který má nejen určitý odborný profil, ale který se díky němu dokáže úspěšně prosadit na trhu práce i v životě. Žáky vedeme k zodpovědnosti za vlastní život, motivujeme je k aktivnímu pracovnímu životu a důrazem na význam vzdělání. Orientujeme je ve světě práce jako celku a seznamujeme je s alternativami možností uplatnění po absolvování studovaného oboru. Přínosem jsou i besedy se zástupci ÚP Znojmo a kariérové poradenství výchovného poradce, které pomohou při vstupu na trh práce a při uplatnění pracovních práv. Žáci navštěvují v rámci exkurzí pracoviště strojírenských závodů. Žáky učíme vyhledávat informace o vzdělávání, nabídce a profesních záležitostí, písemně i verbálně svá očekávání a své priority. Učivo průřezového tématu Člověk a svět práce je začleněno v těchto předmětech: ekonomika, občanská nauka, český jazyk a literatura, základy ekologie a chemie. Nedílnou součástí je i spolupráce žáků, učitelů a výchovného poradce. Informační a komunikační technologie Průřezové téma informační a komunikační technologie (IKT) ve vzdělávacím procesu prostupuje všemi vzdělávacími předměty, které využívají prostředků IKT pro svoji činnost. Využívání nových technologií podmiňuje budoucí úspěšnou integraci žáků do společnosti a jejich uplatnění na trhu práce. Základním cílem vzdělávání je praktické a efektivní využívání prostředků IKT v běžném životě a ve vzdělávání. Prioritami ve vzdělávacím procesu IKT jsou:  schopnost pracovat s počítačem,  schopnost používat běžné aplikace (kancelářské balíčky),  schopnost učit se používat nové aplikace,  komunikace emailovou poštou,  schopnost získávat informace na internetu,  schopnost pracovat s informacemi,  schopnost prezentování a publikování svých názorů a výsledků na internetu. Výše uvedené kompetence žáci získávají výukou předmětu práce s počítačem. Jednotlivé složky IKT rozvíjejí znalosti v oblasti hardwarového a softwarového vybavení moderních 18

počítačů. Po absolvování tohoto předmětu jsou žáci schopni využívat textové editory pro písemný styk s okolním světem, vytvářet tabulky a grafy v tabulkových procesorech, vytvářet obrázky, pracovat s fotografiemi a videem, tvořit prezentace. Žáci zvládají internetovou komunikaci, umějí se orientovat na webových stránkách, využívají komunikační programy a ovládají práci s poštou. Všechny výše uvedené kompetence umožňují integrální začlenění do společnosti, poskytují nezbytná východiska pro práci v ostatních předmětech – zpracování dat, vyhodnocení výsledků, vyhledávání informací na internetu, zjišťování alternativních forem řešení určitých problémů. Výuka IKT orientuje žáky na samostatnou práci, rozvíjí jejich logické myšlení, orientuje je na práci s novými technologiemi a vytváří u nich pozitivní vztah k učení. Ve výuce IKT využijeme také aktivizujících metod výuky (problémová metoda, vypracování projektů, využití didaktických her). Schopnost využívat IKT představuje důležitou součást dnes již základních kompetencí všech pracovníků bez ohledu na obor činnosti, kterou daný jedinec vykonává. Z tohoto důvodu je výuka IKT interdisciplinární záležitostí postupující všeobecně vzdělávacími i odbornými předměty. Ve všeobecně vzdělávacích předmětech výuka IKT vhodně doplňuje klasickou formu výuky o nadstavbovou část (vyhledávání informací o spisovatelích, o událostech ve světě, zpracování poznatků, využívání multimediálních výukových programů pro výuku cizích jazyků). V přírodovědných a odborných předmětech poskytuje IKT nejen nezbytné znalosti a dovednosti pro zpracování ročníkových prací, ale také umožňuje získávat informace a tvořivě pracovat s informacemi z nejrozmanitějších oblastí vědy a techniky. 2.8. Organizace výuky Výuka je rozdělena na teoretickou výuku a odborný výcvik tak, že jeden týden mají žáci teorii a další týden odborný výcvik. Odborný výcvik je realizován ve školních dílnách. Výuka žáků probíhá jednak v kmenových učebnách (běžné frontální vyučování), jednak v učebnách odborných (jazykové učebny, učebna fyziky, učebny IKT, tělocvična). V oblasti estetické výchovy jsou každoročně pořádány kulturní akce pro žáky. Pro zvýšení motivace k učení se žáci pravidelně zúčastňují různých soutěží. Výuka je v průběhu studia doplněna systémem odborných tematických exkurzí v strojařských firmách, žáci také navštěvují výstavy a veletrhy s tématikou odpovídající vzdělávanému oboru, hlavním cílem je poznat nové technologie a výrobní procesy v oboru. Do školy jsou také zváni zástupci různých firem k prezentaci svých výrobků, materiálů, výrobních technologií apod. V oblasti estetické výchovy je to systém poznávacích exkurzí do kulturně významných míst České republiky. Žáci jsou seznamováni i se zajímavostmi města Znojma, zejména s knihovnou a architektonickými památkami. V oblasti výuky cizích jazyků jsou organizovány pravidelné výukové a poznávací zájezdy do Vídně. V oblasti přírodovědného vzdělání je výuka obohacena exkurzemi do místních strojařských firem, které žákům zprostředkovávají poznání různých technologií. V oblasti ekonomického vzdělání se jedná o exkurze do peněžních ústavů, které žákům umožní lépe poznat systém řízení a finacování.

19

Nedílnou součástí vzdělávání je i příprava na aktivní uplatnění na trhu práce. Její zapojení a způsob realizace jsou dány metodickým pokynem MŠMT k zařazení učiva Úvod do světa práce, který vydalo MŠMT na základě usnesení vlády ČR č. 325 ze dne 3. dubna 2000 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol.“ Vybrané prvky jsou zaprcovány do učebních dokumentů. 2.8.1. Výsledky vzdělávání Výsledky vzdělávání vyjadřují konkrétní vzdělávací požadavky na změnu osobnosti žáka ve všech rovinách (tj. kognitivní, psychomotorické). Tvoří je soubor vědomostí, dovedností (intelektových, psychomotorických), návyků, postojů atp., které by si měl žák v průběhu vzdělávání osvojit a být schopen prokázat. Ve výuce všeobecně vzdělávacích předmětů by měl žák dosáhnout maximálních výsledků s ohledem na své schopnosti. 2.8.2

Metodické přístupy, hodnocení žáků

Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu, je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné a vychází z klasifikačního řádu školy. Písemné zkoušení je prováděno formou krátkých písemných prací, kterými se ověřují znalosti z posledních probíraných témat, nebo formou delších písemných prací vztahujících se k probraným tematickým celkům, nebo jejich logicky odděleným částem. Ústní zkoušení je realizováno formou individuálního rozhovoru se žákem, nebo formou frontálního zkoušení žáku v lavicích. Úroveň žáky získaných znalostí a vědomostí je hodnocena dle klasifikačního řádu školy stupni 1 až 5. Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá učebním osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě osvojuje poznatky a dovednosti pro řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní i písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita 20

výsledku činností je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Žák je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Požadované intelektuální a motorické činnosti nevykonává vždy přesně. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických úkolů s chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětu učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, není vždy tvořivé. Ústní a písemný projev není vždy správný, přesný a výstižný, grafický projev je méně estetický. Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledku jeho činnosti. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevu je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení je zpravidla málo tvořivé. Jeho ústní a písemný projev mívá zpravidla vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu se projevují velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevu a zákonitosti nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledku jeho činnosti a grafický projev jsou na nízké úrovni. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede se samostatně učit. Důležitým kritériem pro hodnocení a klasifikaci žáků je dále i adekvátní zohlednění jejich aktivity při výuce a při předávání nových informací, jejich spontánního zapojování do dialogické metody výuky, schopnost a kvalita diskuse o problému, schopnost navrhovat různé varianty řešení daného problému (především při uplatňování výukové metody problémového výkladu). Dalším důležitým kriteriem je dostatečná frekvence a různorodost ústního i písemného zkoušení i s ohledem na rozvoj klíčových kompetencí (komunikativní kompetence).

21

2.8.2.1.

Způsoby a kritéria hodnocení žáků:

Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu, je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné a vychází z klasifikačního rádu školy. Písemné zkoušení je prováděno formou krátkých písemných prací, kterými se ověřují znalosti z posledních probíraných témat, nebo formou delších písemných prací vztahujících se k probraným tematickým celkům, nebo jejich logicky odděleným částem. Ústní zkoušení je realizováno formou individuálního rozhovoru se žákem, nebo formou frontálního zkoušení žáku v lavicích. Úroveň žáky získaných znalostí a vědomostí je hodnocena dle klasifikačního řádu školy. Důležitým kritériem pro hodnocení a klasifikaci žáku je dále i adekvátní zohlednění jejich aktivity při výuce a při předávání nových informací, jejich spontánního zapojování do dialogické metody výuky, schopnost a kvalita diskuse o problému, schopnost navrhovat různé varianty řešení daného problému (především při uplatňování výukové metody problémového výkladu). Dalším důležitým kriteriem je dostatečná frekvence a různorodost ústního i písemného zkoušení i s ohledem na rozvoj klíčových kompetencí (komunikativní kompetence). 2.8.3 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných 2.8.3.1 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Pod pojmem žáci se speciálními vzdělávacími potřebami označujeme ve smyslu školského zákona žáky se zdravotním postižením, zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Záměrem školy je zpřístupnit vzdělávání co nejširšímu spektru žáků a při tomto se bere v úvahu zejména:      

charakter oboru vzdělávání a požadavky na zdravotní způsobilost uchazeče o tento obor vzhledem ke stupni zdravotního postižení nebo znevýhodnění přínos vzdělávání v daném oboru pro sociální uplatnění absolventa na trhu práce osobní uspokojení absolventa možnosti pracovního uplatnění absolventa v regionu potřeba úzké spolupráce se sociálními partnery materiální a organizační podmínky školy např. možnosti bezbariérového přístupu, speciální učebnice, speciální didaktické a kompenzační pomůcky, speciální pedagogická péče apod.

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou integrováni do třídních kolektivů. To přispívá k jejich socializaci a připravenosti na běžný občanský život a také k lepšímu přístupu majoritní společnosti k lidem se zdravotním postižením, sociálním či jiným znevýhodněním.

22

Podmínky vzdělávání těchto žáků, dále pak příslušníků národnostních menšin a cizinců jsou dány právní úpravou. Velmi důležitá je i práce v kolektivu třídy s ostatními žáky a jejich seznámení s problematikou týkající se spolužáků s určitým postižením či znevýhodněním. 2.8.3.2.

Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodnění

Do této skupiny řadíme žáky s tělesným, mentálním, zrakovým nebo sluchovým postižením, žáky s autismem, vývojovými poruchami učení nebo chování a žáky s kombinovanými vadami. Zdravotním znevýhodněním je dlouhodobá nemoc, zdravotní oslabení nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování. Speciální vzdělávání žáků se zdravotním postižením je zajišťováno formou individuální integrace nebo skupinové integrace, vždy s ohledem na druh a stupeň zdravotního postižení nebo znevýhodnění. Praktická část vyučování je uzpůsobena podle individuálních potřeb a možností žáka za použití vhodných kompenzačních pomůcek. Podmínky pro uskutečňování teoretického i praktického vyučování (odborný výcvik) včetně počtu žáků ve třídě jsou stanoveny právním předpisem. Nezbytnou součástí je při určitých typech zdravotního postižení úprava prostředí. Provedené úpravy musí vést k maximální samostatnosti žáků při dodržení požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zvyšuje se počet žáků se specifickými vývojovými poruchami učení (dyslexií, dysgrafií, dysortografií aj.) a je proto nutné věnovat této problematice zvýšenou pozornost. Pedagogové musí být seznámeni s individuálními potřebami konkrétního žáka, vědět o možných úskalích ve výuce a na základě toho volit vhodné metody a formy výuky a způsob hodnocení žáka. 2.8.3.3. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Sociálním znevýhodněním se podle školského zákona rozumí rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, dále pak postavení azylanta a účastníka řízení o poskytnutí azylu. Vzdělávací potřeby žáků s nižší sociální úrovní se promítají do obsahu vzdělávacího programu, metod a forem výuky i způsobu hodnocení žáků. Významnou roli hraje nejen ekonomická situace rodiny, ale i regionu. To klade nároky na motivaci a výchovu žáků, na vytváření pozitivního klimatu ve škole a na snižování předčasných odchodů žáků z procesu vzdělávání. U žáků ohrožených sociálně patologickými jevy a u žáků s uloženou ochrannou výchovou se volí vhodné výchovné prostředky a metody za úzké spolupráce se školskými poradenskými zařízeními.

23







Škola spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou a to zejména v oblasti specifických poruch učení. Poradna vypracovává na požádání klienta zprávu pro školu, zvláště pak v těch případech, kdy specifická porucha učení byla diagnostikována na základní škole a kde již započala případná reedukační péče a podpora. Třídní učitelé a jednotliví pedagogové jsou prostřednictvím výchovného poradce informováni o všech žácích se speciálními vzdělávacími potřebami. Stejně tak jako všichni pedagogičtí pracovníci i ostatní žáci jsou seznamovani se sociálně kulturními zvláštnostmi žáků, aby byli schopni lépe pochopit jejich projevy a problémy a volit k nim vhodný společenský přístup. Při práci se žáky se sociálním znevýhodněním škola spolupracuje se středisky výchovné péče.

2.8.3.4. Vzdělávání mimořádně nadaných žáků  



 

Podpora mimořádně nadaných žáků má význam nejen pro ně samotné, ale také pro společnost. Důležité je žáky, kteří svými vědomostmi, dovednostmi nebo zájmem o obor převyšují ostatní, podchytit, soustavně s nimi individuálně pracovat vhodně volenými náročnějšími metodami, postupy a formami výuky. Jako výhodná se jeví spolupráce se základní školou, odkud žák přichází a také znalost rodinného prostředí a s tím související dosavadní způsob práce, na který lze navázat a dále jej zdokonalovat a rozvíjet. Důležitá je také podpora žáků vysoce motivovaných, cílevědomých a kreativních. Nedílnou součástí je podpora osobnosti žáků v komunikativní oblasti, v sebepojetí a sebehodnocení. Výuka žáků se řídí platnou legislativou – školskou i sociální.

2.8.3.5.

Vzdělávání a začleňování cizinců

Pedagogové věnují zvýšenou pozornost vytváření příznivého klimatu školy i jednotlivých tříd. Podporují vzájemné respektování, partnerské vztahy, sebeúctu, komunikaci mezi spolužáky a rozvíjení žádoucích postojů k lidem jiné národnosti, etnické nebo náboženské příslušnosti. Pedagogové seznamují žáky se základními údaji o menšinách, které u nás žijí, s jejich kulturou a rozvíjejí u nich vědomí sounáležitosti. 2.9. Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu Neoddělitelnou součástí teoretického vyučování i odborného výcviku je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Vždy na začátku školního roku jsou všichni žáci před zahájením odborného výcviku proškoleni o bezpečnosti práce a požární ochraně. 24

Ve výchovně-vzdělávacím procesu výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vychází z platných právních předpisů – zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad je směřován od všeobecného ke konkrétnímu a postihuje jak otázky a předpisy bezpečnosti z hlediska jednotlivce, tak pracovníka řídícího činnost kolektivu. V prostorách určených pro vyučování žáků jsou vytvořeny podmínky k zajištění bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany podle platných předpisů.

25

3.

Učební plán

Název školy: Zřizovatel: Název ŠVP: Kód a název souboru: Stupeň vzdělávání: Délka a forma vzdělávání: Platnost ŠVP:

Střední škola technická Znojmo Jihomoravský kraj, Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Karosář 23-55-H/02 Karosář střední vzdělání s výučným listem 3 roky denní formy vzdělávání od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

Kategorie a názvy vyučovacích předmětů

počet týdenních vyučovacích hodin 1.ročník 2.ročník 3.ročník Celkem

Základní vyučovací předmět Český jazyk a literatura Německý / Anglický jazyk Občanská nauka Fyzika Základy ekologie a chemie Matematika Tělesná výchova Práce s počítačem Ekonomika

2 2 1 2 1 2 1 1 0

1 2 1 1 0 1 1 1 0

2 2 1 0 0 2 1 1 2

5 6 3 3 1 5 3 3 2

1 1 0 1 2 15

2 2 0 1 2 16,5

1 0 1 0 2 16,5

4 3 1 (1) 2 6 48 (14)

32

31,5

32,5

96 (15)

Odborné předměty Odborné kreslení Strojnictví Řízení motorových vozidel Materiály Technologie Odborný výcvik

Volitelné předměty

Týdenní počet hodin

Čísla v závorkách vyjadřují počet disponibilních hodin.

26

Poznámky k učebnímu plánu: 1. Do učebního plánu školního vzdělávacího programu se zařazují vyučovací předměty, které se vytvářejí na základě vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů stanovených v rámcovém rozvržení obsahu vzdělávání. Stanovené vzdělávací oblasti a obsahové okruhy a jejich minimální počty vyučovacích hodin jsou závazné. 2. Disponibilní hodiny jsou určeny pro vytváření profilace ŠVP a realizaci průřezových témat. 3. Minimální počet týdenních vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání je 96. 4. Z důvodu specifických potřeb oboru se fyzikální složce přírodovědného vzdělávání věnují celkem 3 týdenní hodiny. 5. Pro úspěšnou realizaci vzdělávání je nutné vytvářet podmínky pro osvojení požadovaných praktických dovedností (v dílnách, odborných učebnách apod. včet. odborného výcviku. Na odborný výcvik lze žáky dělit na skupiny zejména s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na hygienické požadavky podle platných právních předpisů. Počet žáků na jednoho učitele odborného výcviku je stanoven vládním nařízením. 6. Průměrný počet vyučovacích hodin ve třídě je s ohledem na nezbytné dělení tříd na skupiny při teoretickém vyučování stanoven na 20,90 pro každý ročník, při praktickém vyučování na 30,43 pro každý ročník. 7. Minimální rozsah praktických činností formou odborného výcviku musí činit 35 týdenních hodin za celou dobu vzdělávání. 8. Ve ŠVP musí být v každém ročníku zařazena tělesná výchova. Vzhledem k tomu, že vyučování je organizováno tak, že se střídá týden teoretického vzdělávání a týden odborného výcviku, nesmí klesnout počet hodin tělesné výchovy v týdnu teoretického vyučování pod 2 hodiny. 9. Škola vytváří podmínky pro zkvalitňování jazykových znalostí žáků a pro výuku dalších cizích jazyků podle zájmu a schopnosti žáků. 10. Výuka k získání řidičského oprávnění se realizuje podle pravidel výuky a výcviku v autoškole a její obsah je dán platnými předpisy. Pro absolvování oboru vzdělání není podmínkou získání řidičského oprávnění. 11. Výuka k získání svářečského oprávnění se realizuje ve svářečské škole podle ČSN v souladu s pravidly autorizovaného orgánu v rozsahu zvolených základních kurzů svařování. Pro konání závěrečné zkoušky není podmínkou získání příslušných certifikátů.

27

4. Rámcové rozvržení obsahu vzdělávání Tříleté denní studium Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy

Minimální počet vyučovacích hodin za studium týdenních

celkových

3

96

6

192

Společenskovědní vzdělávání

3

96

Přírodovědné vzdělávání

4

128

Matematické vzdělávání

5

160

Estetické vzdělávání

2

64

Vzdělávání pro zdraví

3

96

Vzdělávání v inform a komun. technol.

3

96

Ekonomické vzdělávání

2

64

Karosérie a skříně vozidel

10

320

Výroba a opravy karosérií a skříní

40

1280

Disponibilní hodiny

15

480

Celkem

96

3072

Jazykové vzdělávání - český jazyk - cizí jazyk

Přehled využití týdnů v období září - červen školního roku 1.ročník 2.ročník Činnost Vyučování dle rozpisu učiva 32 32 Sportovní výcvikový kurz Odborná praxe Závěrečná učňovská zkouška

3.ročník 32

2

Časová rezerva (opakování učiva, výchovně vzdělávací akce, exkurze, projektový týden apod.)

8

8

6

Celkem týdnů

40

40

40

28

5. Převodní tabulka souladu RVP a ŠVP

29

6. Učební osnovy:

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Název školy:

Střední škola technická Znojmo

Název školního vzdělávacího programu:

Karosář

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

160

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Hlavním obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvoj komunikačních kompetencí žáků, tedy užívání českého jazyka jako prostředku dorozumívání a myšlení, k přijímání, kritickému hodnocení (ochrana proti snadné manipulaci a intoleranci), sdělování, výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí. Dalším obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvoj sociálních a odborných kompetencí žáků. Jazykové vzdělávání v českém jazyce vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich praktického, profesního a duchovního života. Charakteristika učiva Předmět český jazyk se skládá ze tří oblastí, které se vzájemně prolínají, doplňují a podporují. Jazykové vzdělávání (jazyk a komunikační výchova) rozvíjí komunikační kompetenci žáků a učí je používat jazyka jako prostředku myšlení a dorozumívání. Směřuje k dovednosti a schopnosti žáků mluvit a jednat s lidmi, kultivovaně se ústně vyjadřovat, pracovat s textem a s informacemi. Jazykové vědomosti a dovednosti: žák chápe jazyk jako systém, chápe funkci spisovného jazyka. Zná základní jazykové pojmy a kategorie. Při řešení jazykově – komunikačních úkolů aplikuje faktografické znalosti a umí své řešení zdůvodnit. Na ukázkách umí rozlišit spisovný jazyk a nespisovné útvary, zvláště obecnou češtinu, dialekty, dále sociálně a stylově nepříznakové a příznakové jevy. Ovládá jazykový a stylistický rozbor textu. Komunikační a slohová výchova: je seznámen s technikou mluveného slova a s emocionální a emotivní stránkou mluveného slova. Dále je seznámen s hlavními slohovými postupy veřejného projevu a jejich specifiky, se základními postupy v běžné komunikaci. Chápe pojem jazyková a řečová kultura. Umí navázat kontakt a hovořit s osobami různého věku a postavení. Dovede prezentovat sám sebe a vhodně argumentovat a obhájit své stanovisko. 30

Práce s textem a získávání informací: zná základní útvary informačního charakteru, zdroje všeobecných informací, zásady kulturního čtení. Má přehled o denním tisku, o knihovnách a jejich službách. Dovede zjistit potřebné informace z dostupných zdrojů. Orientuje se v knize, v novinách a časopisech. Dovede u odborného textu pořídit výpisky, výtah. Je schopen zaznamenat bibliografické údaje. Pojetí výuky Výuka předmětu navazuje na vědomosti a dovednosti žáků ze základní školy, rozvíjí je vzhledem ke společenskému a profesnímu zaměření žáků. Cílem je tyto vědomosti prohloubit, rozšířit, posunout na vyšší kvalitativní a kvantitativní úroveň a využívat je jako nástroj žákovy výchovy a sebevýchovy. Budou použity různé aktivizující metody, samostatná práce žáků a prezentace jejích výsledků. Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:  hromadná výuka  skupinová výuka  techniky samostatného učení a práce  problémové učení  týmová práce Hodnocení výsledků žáků V předmětu český jazyk je důležité vzhledem k použitým metodám a formám výuky uplatňovat odděleně hodnocení a klasifikaci. V problematice hodnocení je prioritou, aby si každý vyučující uvědomil předpoklad výrazného podmínění kompetencí osobnostními vlastnostmi, charakterovými rysy, sociálním zázemím a rozdílnou zralostí žáka. Kritéria pro hodnocení jsou žákům veřejně přístupná, učí se je používat (např. hodnotí kladné a záporné stránky projevy spolužáka v průběhu mluvního cvičení). V každém ročníku jsou stanoveny dvě písemné slohové práce podle výběru vyučujícího (obě školní nebo jedna domácí a druhá školní), dále písemné kontrolní činnosti – korektury textu nebo diktáty, jazykové rozbory, průběžně ústní zkoušení. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Předmět český jazyk zásadně přispívá k rozvoji klíčových kompetencí takto:  klíčové kompetence  komunikativní kompetence  komunikativní kompetence jsou u žáků rozvíjeny zcela zásadním způsobem, jsou těžištěm předmětu

31

Žák získává poučení:  v jazykových vědomostech  komunikační a slohové výchově  práci s textem  získávání informací (knihovny, internet – otevřené zdroje)  významu systematického procvičování  praktické aplikaci vědomostí a dovedností  zpětné kritické analýze Kompetence personální Žák:   

na základě práce v týmu dokáže spolupracovat používá sady kriterií pro hodnocení práce přijímá hodnocení

Sociální kompetence Žák:    

je schopen práce ve skupině aktivně se podílí na řešení zadaného úkolu (práce s texty) navrhuje postupy řešení vybírá optimální řešení.

Kompetence řešení běžných pracovních i mimopracovních problémů Žák:     

dovede pochopit a analyzovat zadání úkolu stanovit pracovní postup zvolit vhodnou metodu dokáže vypracovat strukturovaný text zvolit vhodný slohový postup a útvar (v podobě domácích úkolů, seminárních a maturitních písemných prací, zpráv z exkurzí, protokolů odborných předmětů).

Kompetence využívání prostředků informačních a komunikačních technologií Žák:  

rozvíjí dovednosti získat potřebné informace v široké škále otevřených zdrojů kriticky zhodnotí a využívá dosažené výsledky v praktické odborné činnosti.

32

Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák se dokáže orientovat v masových médiích, využívat je a kriticky hodnotit; dokáží odolávat jednoduché myšlenkové manipulaci díky mediální výchově; jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, efektivně pracovat s informacemi, tj. umět získávat a kriticky vyhodnocovat informace. Člověk a životní prostředí Žák získává dovednosti vyjadřovat a zdůvodňovat své názory, zprostředkovávat informace, obhajovat řešení problematiky životního prostředí a působit pozitivním směrem na jednání a postoje druhých lidí. Člověk a svět práce Žák je veden k vyhledávání a posuzování informací o profesních příležitostech, k vyhledávání a posuzování informací o vzdělávací nabídce. Dokáže se písemně i verbálně prezentovat při jednání s potenciálními zaměstnavateli, formulovat svá očekávání a své priority. Informační a komunikační technologie Žák pracuje s informacemi a s moderní informační a komunikační technologií, získané poznatky aktivně zpracovává a používá (referáty, mluvní cvičení). Pojetí vyučovacího předmětu – estetické vzdělávání Cíl předmětu Utvářet kladný vztah žáků k materiálním a duchovním hodnotám. Žáci jsou vedeni k esteticky tvořivým aktivitám a podílejí se na jejich ochraně. Estetické vzdělávání ovlivňuje utváření hodnotové orientace a postojů žáků, a to nejen v oblasti umělecké a kulturní, ale i v oblasti společenské a mezilidské. Charakteristika učiva Předmět se skládá ze tří oblastí, které se vzájemně doplňují a podporují. Literatura a ostatní druhy umění přispívají k aktivnímu poznávání různých druhů umění našeho i světového současného i minulého, v tradiční i mediální podobě. Práce s literárním textem vede žáky ke správné interpretaci a uplatňování znalostí z literární teorie a poetiky. V oblasti kultury mají žáci získat přehled o kulturním dění, kulturních institucích a dalších kulturních hodnotách.

33

Pojetí výuky Výuka navazuje na vědomosti a dovednosti žáků ze základní školy a rozvíjí je vzhledem ke společenskému a profesnímu zaměření žáků. Cílem je tyto vědomosti prohloubit, rozšířit a posunout na vyšší kvalitativní a kvantitativní úroveň. Estetické vzdělávání kromě četby, rozboru a interpretace uměleckých děl či jejich ukázek vede k celkovému přehledu o klíčových momentech v české a světové literární historii. Předpokládá se, že se žáci seznámí se základní tvorbou autora, byť formou ukázky, s jeho zařazením do literárněhistorického kontextu a jeho přínosem pro dobu, kdy tvořil, a pro další generace. Žáci jsou vedeni ke komunikačním a k esteticky tvořivým aktivitám. Kromě tradičních metodických postupů se vyučující zaměří na problémové úkoly řešené samostatně i skupinově, situační komunikační hry a soutěže, zpracování projektových úkolů, dramatizaci a recitaci uměleckých textů, besedy a diskuse o knihách a filmových či divadelních představeních. Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:  hromadná výuka  skupinová výuka  techniky samostatného učení a práce  problémové učení  týmová práce Hodnocení výuky žáků Průběžné hodnocení žáků s přihlédnutím k osobnímu pokroku při získávání znalostí a dovedností formou rozhovoru, testů (orientační a standardizovaných), souboru úloh, dotazníků. Hodnoceny budou především praktické komunikační dovednosti, analýza a interpretace uměleckého textu a vlastní tvůrčí práce. Způsob hodnocení bude spočívat v kombinaci známkování, slovního hodnocení a využití bodového či procentuálního vyjádření. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Kompetence k učení Žák:  

uplatňuje různé způsoby práce s textem vyhledává a zpracovává informace 34

 

orientuje se v mluveném projevu a pořizuje si poznámky přijímá hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí

Kompetence k řešení problémů Žák:   

objasní jádro daného problému v úkolu navrhne způsob řešení a vyhodnotí dosažené výsledky spolupracuje při řešení problémů s jinými lidmi

Komunikativní kompetence Žák:   

formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle účastní se aktivně diskusí, formuluje a obhajuje své názory a postoje Orientuje se v jazykové a stylistické normě

Personální a sociální kompetence Žák:    

odhaduje důsledky svého jednání a chování v různých situacích ověřuje získané poznatky kriticky zvažuje názory, postoje a jednání jiných lidí pracuje v týmu a podílí se na realizaci společných pracovních a jiných činností

Občanské kompetence a kulturní povědomí Žák:   

respektuje práva a osobnost druhých lidí jedná v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování uznává tradice a hodnoty svého národa, chápe jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu

Průřezová témata: Občan v demokratické společnosti Žák si osvojuje některé základní poznatky o fungování a společenské roli současných médií a takto získává dovednost pro aktivní zapojení do mediální komunikace (práce v redakci školního časopisu). Žák se učí analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr. Člověk a životní prostředí Žák rozebírá literární ukázky s tématem přírody a chápe význam zdravého životního prostředí, krásy přírody a nutnost její ochrany. 35

Člověk a svět práce Žák je veden k samostatnému řešení úkolů volbou vhodných prostředků, způsobů a využíváním získaných zkušeností. Rozvíjí komunikační schopnosti, které uplatňuje při veřejném vystupování nebo při týmové práci (redakční kolektiv). Informační a komunikační technologie Žák využívá moderní komunikační a informační technologie při zpracovávání nejrůznějších témat (referátů, mluvních cvičení, prezentací). Mezipředmětové vztahy Předmět český jazyk a literatura je v mezipředmětových vztazích se všemi předměty.

36

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA1. ROČ. 2HOD TÝDNĚ/ 64HOD ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Hod

Žák: Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností  vyjmenuje významné rysy češtiny  Národní jazyk  získává přehled o způsobech obohacování slovní zásoby  Procvičování a upevňování pravopisu, tvoření slov  v písemném projevu uplatňuje znalosti českého pravopisu  Tvoření slov

11

Žák:  vyjadřuje se věcně správně, jasně a srozumitelně  přednese krátký projev  vystihne charakteristické znaky různých druhů textu a rozdíly mezi nimi  rozpozná funkční styl  získává přehled o základních slohových postupech  odhaluje stylizační nedostatky  posoudí kompozici textu, jeho slovní zásobu a skladbu

Komunikační a slohová výchova  Verbální a neverbální komunikace, mimika, gestikulace, haptika  Projevy mluvené a psané, shody a rozdíly  Vrstvy ve slovní zásobě (spisovná čeština, nářečí, slang, argot)  Slohotvorní činitelé  Slohové postupy, styly  Slohové útvary

14

Žák:  zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů, vybírá je a přistupuje k nim kriticky  zhodnotí obsah textu i jeho části  orientuje se v službách knihoven

Práce s textem a získávání informací  Informační postupy, reklama, telegram, e-mail, web  Zpracování informací z textu  Techniky a druhy čtení, rozbor textů  Druhy a žánry textu  Knihovny a jejich služby

7

37

Žák:  uvědomuje si, jak si lidé dříve vykládali svět  pořizuje si výpisky a poznámky  reaguje na text  využívá při práci s textem znalosti z literární teorie  objasní význam Bible v dějinách literatury i lidstva  doloží inspiraci biblickým námětem v díle moderního umělce  rozezná antickou tragédii od komedie

Umění a literatura

Žák:  v nabídce rozliší latinku a hlaholicí i základní typy písem starověkých civilizací  rozlišuje literární žánry tohoto období  aplikuje historické souvislosti z dějepisu  na ukázce rozezná odlišnosti v historické podobě jazyka  zhodnotí význam daného autora i díla pro dobu, v níž tvořil, i pro současnost

Středověká literatura  Nejstarší literární památky na našem území  Literatura doby husitské

Nejstarší literatury světa  Starověké orientální literatury  Bible a její význam  Starověká literatura řecká a římská

Žák: Humanismus a renesance  přiřadí konkrétní památky  Charakteristika období, umělecké k renesančnímu stylu u nás i v Evropě směry, Leonardo da Vinci, Michelangelo  charakterizuje nové literární útvary renesance  Renesance a humanismus ve světové literatuře  vyjmenuje základní autory a jejich díla  Humanismus v Čechách  na základě četby interpretuje příběh Žák:  Objasní promítnutí společenských událostí do tvorby autorů  doloží modernost pojetí vyučování u J.A.Komenského

4

Baroko  Dramatické napětí v barokním umění, J. Milton  Jan Amos Komenský

38

6

3

3

Žák:  účastní se diskuse na téma dobrodružný román, nácviku rozpoznání hodnotného díla od braku

Klasicismus, osvícenství a Preromantismus  Kult rozumu v osvícenství, vznik dobrodružného románu, D. Defoe  Světová díla klasicismu a preromantismu

Žák:  orientuje se v periodizaci a charakteristice etap národního obrození  objasní funkci spisovného jazyka  charakterizuje ohlasovou poezii

České národní obrození  Národní obrození (účel, vývoj)  Obrozenecké divadlo  Lidová slovesnost

Žák: Romantický postoj ke světu a stylizace romantického hrdiny  rozeznává typické znaky romantismu  Romantismus jako umělecký směr,  charakterizuje romantického hrdinu romantický hrdina  klasifikuje ukázky z hlediska  Světový romantismus literárních druhů a žánrů  Český romantismus  interpretuje ukázky daných literárních děl  zhodnotí význam Máchovy poezie  hodnotí význam autora pro dobu, v níž tvořil i pro další generace  rozlišuje lidovou slovesnost i díla jí inspirovaná  čte a recituje vybrané ukázky  diskutuje o filmovém zpracování literární předlohy  vystihne charakteristické znaky různých literárních textů

39

1

7

4

Žák:  vystihne charakteristické znaky různých literárních textů a rozdíly mezi nimi  rozliší konkrétní literární díla podle základních druhů a žánrů  interpretuje text

Práce s literárním textem  Funkce literatury  Základní literární druhy, žánry, pojmy

Žák:  získává přehled o kulturních institucích v ČR a regionu  popíše vhodné společenské chování v dané situaci

Kultura  Aktuální literární a kulturní podněty  kulturní historické památky regionů, etnografické zvláštnosti, kulturní instituce

40

2

2

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 2. ROČNÍK 1 HODINA TÝDNĚ / 32 HODIN ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  užívá pravidelné spisovné tvary obecných slov a nejfrekventovanější tvary nepravidelné  zařazuje běžná slova ke slovním druhům podle základních kritérií  určuje mluvnické kategorie jmen a sloves

Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností  Tvarosloví  Práce se slovními druhy  Mluvnické kategorie

Žák: Komunikační a slohová výchova  vysvětlí rozdíl mezi psaným a  Dialogické projevy pěstování mluveným projevem vhodného řečového chování  navazuje kontakt a hovoří s osobami  Dopis osobní, úřední různého věku  argumentuje a obhajuje svá stanoviska  objasní rozdíly mezi popisem prostým, odborným a uměleckým  vybírá odpovídající jazykové prostředky Žák:  pracuje s běžnými informačními příručkami  poradí sobě i jiným, kde je možné získat jazykové informace

Práce s textem a získávání informací  Noviny, časopisy a jiná periodika, hodnověrnost přenášení informací, možnost jejich ověřování  Zpracovávání informací z textu

Žák:  orientuje se v základních dílech evropského realismu  využívá znalostí z dějepisu a ze zeměpisu  rozpozná etické a umělecké hodnoty literárního díla

Umění a literatura Realismus v Evropě  Realismus jako umělecký směr  Světový realismus

41

Hod

6 1 1

4

2

3

Žák:  diskutuje o nedemokratické společnosti 19. století  oceňuje životní postoje autorů v občanském i osobním životě  vyjádří vlastní prožitky z četby

Počátky realismu v české literatuře  Karel Havlíček Borovský  Božena Němcová

Žák: Literární skupiny – májovci, ruchovci, lumírovci  přiřadí autora a dílo k příslušné  Charakteristika jednotlivých literární skupině skupin, představitelé  vystihne a vysvětlí odlišné přístupy autorů k poslání literatury  Srovnání literárních skupin  doloží znalost některého probíraného díla z filmové a divadelní verze, uvede rozdíly Žák:  rozpozná zvláštnosti české a světové realistické tvorby  rozliší historické podoby jazyka a nářečí  aplikuje komunikační dovednosti při obhajobě vlastních názorů o

Realismus a naturalismus v české literatuře  Kritický realismus  Historická próza  Venkovská próza  Realistické divadlo

3

5

4

nachází v historii poučení

Žák:  text interpretuje a debatuje o literárním díle  postihne sémantický význam textu  samostatně zpracovává informace z literárních materiálů

Práce s textem a získávání informací  Kompozice literárního díla  Interpretace literárních děl  Noviny, časopisy a jiná periodika, zpracování informací z textu

Žák: Kultura  orientuje se v programu kulturních  Galerie a muzea v ČR, nabídka akcí kulturních akcí  dokáže si uvědomit význam kulturních  Lidové umění a užitá tvorba, památek pro člověka ochrana kulturních hodnot

42

3

2

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA – 3. ROČNÍK 2HOD TÝDNĚ/ 64HOD ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  rozliší větu jednočlennou a dvojčlennou  ovládá jazykový rozbor souvětí  rozpozná poměry mezi větami  aplikuje faktografické znalosti  zdůvodní svůj postup rozboru souvětí

Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností  skladba  větné členy  druhy vět z gramatického hlediska  souvětí souřadné, podřadné  druhy vět z komunikačního hlediska

Žák: Komunikační a slohová výchova  vysvětlí rozdíl mezi psaným  administrativní styl, žádost a mluveným projevem  životopis  vyjadřuje se jasně a srozumitelně  charakteristika  používá spisovný jazyk a pravopisné  odborný styl, a jeho útvary normy v útvarech administrativního  publicistický styl stylu  zpracuje jednoduchou žádost  sestaví vlastní životopis jako souvislý text i strukturovaný  volí vhodný způsob zprostředkování informací

Žák:  orientuje se v denním tisku  zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů  sestaví jednoduché zpravodajství

Práce s textem a získávání informací  výklad, četba a rozbor ukázek  publicistické útvary a noviny  kritika a časopisy

43

Hod

11

7

4

Žák:  rozpozná znaky jednotlivých uměleckých směrů  vyjmenuje představitele výtvarného umění  zařadí typické ukázky k jednotlivým uměleckým směrům  vyloží příčiny měnící se atmosféry ve společnosti koncem 19. století a vlivu na umění  vyjádří vlastní prožitky z daných uměleckých děl

Umění a literatura

Žák:  doloží příklady modernosti, nekonformity umělců v souvislosti s nástupem  moderního umění a jeho průniku do běžného života (kultura bydlení, oblékání, architektura)

Moderní umělecké směry v české literatuře  Česká moderna, situace ve společnosti  Anarchističtí buřiči

Žák:  popíše vliv společenských událostí na autorovo dílo  vysvětlí změny životních hodnot pod vlivem vypjatých situací  chápe snahu současných filmových tvůrců ztvárnit válečnou problematiku

První světová válka ve světové literatuře  Ohlas 1. světové války ve světové literatuře  Četba a rozbor vybraného díla, filmové zpracování

Žák:  rozliší humor a satiru v literárním díle  hodnotí význam tvorby autorů  je schopen interpretovat dílo a debatovat o něm

První světová válka v české próze  Legionářská literatura  Humor a satira

Moderní směry ve světové literatuře a kultuře na přelomu 19. a 20. století  Nové umělecké směry (symbolismus, impresionismus)  Symbolismus ve Francii, prokletí básníci

44

2

4

5

2

Žák:  vysvětlí podstatu jednotlivých uměleckých směrů  přiřadí dílo a autora k příslušnému literárnímu směru  rozliší použité umělecké prostředky a jazykové zvláštnosti jednotlivých autorů  recituje vybrané básně  rozpozná etické a umělecké hodnoty díla

Meziválečná avantgarda  Avantgardní divadlo  Charakteristika uměleckých směrů  Proletářská poezie  Poetismus  Surrealismus

Žák:  rozpozná zvláštnosti české prózy  využívá znalosti dějepisné  rozliší publicistickou a uměleckou tvorbu autorů  vysvětlí vliv společenských událostí a autorových prožitků na jeho dílo

Česká próza na počátku 20. století  Společenskokritická próza  Psychologická próza  Demokratický proud  Německy psaná literatura v českých zemích

Žák:  vyjmenuje nejvýraznější autory domácí i světové literatury  je schopen interpretovat dílo a debatovat o něm

Ohlas 2. světové války v literatuře  Druhá světová válka v próze  Druhá světová válka v poezii

Žák:  chápe politickým událostem ve společnosti  pochopí význam samizdatové a exilové literatury  uvědomí si vliv životních prožitků autora na téma díla

Literatura druhé poloviny20. století  Česká literatura po roce 1945  Literatura 60. let, charakteristika,  Literatura normalizační, samizdatová a exilová  Autoři oficiálně vydávané prózy  Undergroundová literatura a písňové texty  Nové tváře české literatury 90. let

45

5

6

5

11

Žák:  prokáže na zvoleném textu znalost kompozice literárního díla  orientuje se v prozodickém systému a dokáže jej aplikovat na literární dílo

Práce s literárním textem  Podrobná analýza libovolného literárního textu (žák si zvolí)

1

Žák:  uvědomuje si vliv prostředků masové komunikace  chápe význam titulků, hudby jako nedílné součásti filmu  sleduje informace o slavných a nových filmech  kriticky hodnotí možnost svobodného vyjadřování vlastních postojů, ale i odpovědnost za ni

Kultura  Význam kulturního dědictvíhudba, film, literatura

1

46

Název vyučovacího předmětu:

NĚMECKÝ JAZYK

Název školy:

Střední škola technická Znojmo

Název školního vzdělávacího programu:

Karosář

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

192

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Aby žák v cizí řeči v rámci témat daných rozsahem učiva, rozuměl známým slovům a zcela základním frázím, týkajících se jeho osoby, rodiny a blízkého okolí, pokud lidé hovoří pomalu a zřetelně, jednoduchými frázemi a větami dovedl popsat místo, kde žije a lidi které zná. Cílem předmětu je připravit žáky k aktivnímu životu v multikulturní společnosti a k efektivní účasti v přímé i nepřímé komunikaci včetně přístupu k informačním zdrojům, vybavit žáka takovými komunikačními dovednostmi, které mu umožní s přihlédnutím k vymezení referenční úrovně A1 a A2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, dorozumívat se, spolupracovat, vyhledávat, zpracovávat a vyměňovat získané informace v rámci běžné konverzace v oblasti osobní, veřejné, vzdělávací a profesní. Žák je veden, aby se přiměřeně vyjadřoval, vyžádal si informace znalosti o tradicích a zvycích ostatních národů, uměl napsat jednoduchý text na pohlednici a stručný osobní dopis, dovedl krátce sdělit své plány, domluvit si schůzku, sdělit cenu, učinit nabídku a poradit se s výběrem. Charakteristika učiva Žáci porozumí jazykovému projevu, reprodukují jej vlastními slovy a interpretují ho v různých situacích každodenního osobního nebo veřejného, později pracovního života, v projevech mluvených i psaných, témata všeobecná i odborná např.: sjednání schůzky, objednávka služby, vyřízení vzkazu, osobní údaje, dům a domov, volný čas, zábava, jídlo a nápoje, služby, cestování, mezilidské vztahy, péče o tělo a zdraví, nakupování, zaměstnání, počasí a příroda, bezpečnost práce a Česká republika. Žák je veden, aby o jazykové výuce přemýšlel, překonával strach z mluvení v cizím jazyce, shromažďoval a prezentoval důkazy toho, co se naučil a využíval osvojenou odbornou slovní zásobu. Celkové množství je 320 osvojených lexikálních jednotek za rok, z toho odborná terminologie tvoří nejméně 20 procent slovní zásoby.

47

Pojetí výuky Výuka je prakticky orientovaná na řečové dovednosti žáka. Žák je stimulován a podporován v zájmu o vzdělávání zvoleného jazyka. Volbou vhodných metod je podporována jeho sebedůvěra, samostatnost a zodpovědnost za vlastní učení. Gramatické učivo vychází z kontextu a opírá se o systém mateřského jazyka s oporou o učebnice, pracovní sešity, slovníky a jiné učební materiály. Do výuky jsou vhodně zařazovány aktivující didaktické metody, hry, rozhovory, skupinové práce, diskuse, besedy, samostatná vystoupení žáků, poslech s porozuměním, mediální výukové programy, internet, práce se slovníky, cizojazyčné a odborné časopisy, cizojazyčné filmy, beletrie, názorné pomůcky pro výuku cizojazyčné terminologie, křížovky, kvízy, setkání s rodilými mluvčími, transformační dril, vlastní práce žáků. Vzdělávání v cizím jazyce probíhá v 1. - 3. ročníku 2 hodiny týdně, tj. 64 hodin ve školním roce. Hodnocení výsledků žáka Je uplatňováno podle klasifikačního řádu. Jsou zohledňováni žáci se specifickými poruchami učení (dyslexie, dysgrafie).             

Ústní zkoušení žák dokáže poměrně plynule podat souvislý jednoduchý popis témat a svůj pohled na něj Písemné zkoušení dokáže napsat jednoduše členěné souvislé texty z okruhu známých témat Samostatné práce hodnotíme schopnost vyrovnat se s nároky na jejich zpracování Hodnocení aktivity přispívá k vnitřní motivaci pro větší zapojení do Evropského jazykového portfolia Sebehodnocení ovládání jazyka posuzuje sám žák v Evropském jazykovém portfoliu Hodnocení skupiny v oblasti dlouhodobých projektových prací Pololetní písemná práce minimálně v rozsahu jedné vyučovací jednotky shrnující poznatky příslušného období

48

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Žák: 



naučí se vhodně prezentovat v procesu vzdělávání a v následné orientaci na trhu práce v Evropské unii i mimo ni, s orgány státní správy a samosprávy, vyplňovat formuláře, zadání, výkazy v cizím jazyce aktivně se účastní diskusí v odborné sféře, formuluje a obhajuje své názory, respektuje názory druhých

Personální a sociální kompetence Žák: 

 

je schopen provést sebehodnocení svých činností i aktivit druhých, uvědomit si své přednosti i nedostatky, stanovit si cíle i priority, přijímat radu i kritiku a reagovat na kritiku konstruktivně tak, aby přispěla k rozvoji kompetencí pro jeho osobní rozvoj a pro rozvoj společnosti naučí se pracovat samostatně i v týmu, zodpovídat za své chování a jednání snaží se pomáhat a vážit si práce své i práce druhých, chápat jejich kulturní odlišnosti

Kompetence k učení Žák: 

  

vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu vzdělávání a celoživotnímu učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

Kompetence k řešení problémů Žák :  porozumí zadání, získává informace potřebné pro řešení problému, navrhuje řešení a zdůvodňuje je  uplatňuje různé postupy a metody, používá vhodné pomůcky  vyhodnocuje výsledky

49

Občanské kompetence a kulturní povědomí Žák:   

je připraven k životu v multikulturní společnosti snaží se uplatnit znalosti zeměpisných, hospodářských, společenskopolitických reálií dané jazykové oblasti a je schopen je porovnat s reáliemi mateřské země učí se úctě a toleranci ke kulturním hodnotám, tradicím a zvykům jiných národů

Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Žák umí:  pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií  získávat informace z Internetu, zpracovávat je a třídit  komunikovat elektronickou poštou  pracovat s elektronickým slovníkem, se vzdělávacími jazykovými programy Průřezová témata Člověk a svět práce - žák umí přiměřeně pracovat s informacemi, vyhledat je, vyhodnotit a použít, umí se představit, sdělit své záliby, profesi, je schopen popsat pracoviště a některé pracovní operace, záliby. Občan v demokratické společnosti – žák jedná s lidmi, vyslechne jejich názor a přiměřeně diskutuje na dané téma, vyjadřuje ústně i písemně své názory v rozsahu osvojené slovní zásoby, jedná samostatně a dovede pracovat i v týmu. Člověk a životní prostředí – žák se učí lépe poznávat svět a lépe mu porozumět, rozlišuje a hodnotí sociální chování své i jiných z hlediska zdraví a životosprávy. Informační a komunikační technologie – žák se naučí pracovat s elektronickým slovníkem, používat základní a aplikační programové vybavení počítače za účelem vyhledávání inzerátů na trhu práce, pracovat se vzdělávacími jazykovými programy. Mezipředmětové vztahy Předmět německý jazyk je v mezipředmětových vztazích zejména s předmětem český jazyk a literatura a s odbornými předměty.

50

NĚMECKÝ JAZYK – 1. ROČNÍK

2HOD TÝDNĚ/ 64HOD ROČNĚ

Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  chápe souvislé projevy rodilých mluvčích ve standartním tempu  čte s porozuměním jazykově přiměřené texty, orientuje se v textu a umí nalézt hlavní a vedlejší myšlenky  správně se vyjadřuje v běžných komunikačních situacích (pozdravy, oslovení, představování, vyjádření souhlasu a nesouhlasu), chápe smysl a rozumí projevu učitele i zřetelnému projevu rodilého mluvčího  odhaduje význam neznámých výrazů podle kontextu a způsobu tvoření  vhodně používá překladové a jiné slovníky v tištěné i elektronické podobě  je schopen požádat o vysvětlení neznámého výrazu, zpomalení tempa řeči

Řečové dovednosti  techniky mluveného projevu  písemné zpracování textu (reprodukce, osnova výpisky)  střídání čtení a poslechu s porozuměním  překlad  ústní a písemné vyjadřování, zaměřené ke konkrétní situaci a tématu (viz tematické okruhy)  čtení textů a práce s nimi  poslech s porozuměním monologických a dialogických projevů 

20

Žák:  rozlišuje přízvuk a intonaci, rozumí učiteli i pomalému projevu rodilého mluvčího v rozsahu probrané slovní zásoby a mluvnice  dodržuje pravidla výslovnosti, obměňuje vyslechnuté modelové věty, reprodukuje vyslechnutý text, vede dialog, požádá o doplňující informaci, správně přetlumočí formulaci z německého jazyka  vhodně aplikuje slovní zásobu v rozsahu daných komunikačních situací a tematických okruhů

Jazykové prostředky  mluvnice  Podstatná jména: používání a skloňování členu určitého a neurčitého, slabá podstatná jména, skloňování podst. jmen v jednotném a množném čísle, podst. jména bez členu, složená podst. Jména. Slovesa: časování, přítomný čas, slabá, silná, způsobová, pomocná, perfektum, rozkazovací způsob. Zájmena: osobní, tázací, přivlastňovací. Číslovky:

20

51

Hod

 

vhodně uplatňuje základní způsoby tvoření slov daného jazyka používá běžné gramatické prostředky v rámci snadno předvídatelných situací

   

základní, vyjádření času. Zápor: nicht, kein, nicht mehr, kein mehr Neurčitý podmět „man“ a „es“ pravopis slovní zásoba výslovnost

Žák:  vyjadřuje se ústně i písemně ke stanoveným tématům a k tématům svého odborného zaměření  pohotově řeší standartní situace i jednoduché situace, týkající se pracovní činnosti, domluví se v běžných situacích a umí získat i podat informace

Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce  seznamování  rodina  volný čas, denní program  prázdniny, obchody a nakupování

20

Žák:  získává znalosti o základních geografických, hospodářských, politických a kulturních faktorech zemí dané jazykové oblasti  vhodně uplatňuje získané znalosti v komunikaci a při řešení problémů i v jiných vyučovacích předmětech

Poznatky o zemích vzdělávacího jazyka  informace ze sociokulturního prostředí příslušných jazykových oblastí v kontextu znalostí o České republice

4

52

NĚMECKÝ JAZYK – 2. ROČNÍK

2HOD TÝDNĚ/ 64HOD ROČNĚ

Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  čte s porozuměním jazykově přiměřené texty, orientuje se v textu a umí nalézt hlavní a vedlejší myšlenky  správně se vyjadřuje v běžných komunikačních situacích (pozdravy, oslovení, představování, vyjádření souhlasu a nesouhlasu), chápe smysl a rozumí projevu učitele i zřetelnému projevu rodilého mluvčího  odhaduje význam neznámých výrazů podle kontextu a způsobu tvoření  vhodně používá překladové a jiné slovníky v tištěné i elektronické podobě  je schopen požádat o vysvětlení neznámého výrazu, zpomalení tempa řeči  chápe souvislé projevy rodilých mluvčích ve standartním tempu

Řečové dovednosti  ústní a písemné vyjadřování, zaměřené ke konkrétní situaci a tématu (viz tematické okruhy)  čtení textů a práce s nimi  poslech s porozuměním monologických a dialogických projevů  techniky mluveného projevu  písemné zpracování textu (reprodukce, osnova výpisky)  střídání čtení a poslechu s porozuměním  překlad 

20

Žák:  dodržuje pravidla výslovnosti, obměňuje vyslechnuté modelové věty, reprodukuje vyslechnutý text, vede dialog, požádá o doplňující informaci, správně přetlumočí formulaci z německého jazyka  vhodně aplikuje slovní zásobu v rozsahu daných komunikačních situací a tematických okruhů  vhodně uplatňuje základní způsoby tvoření slov daného jazyka  používá běžné gramatické

Jazykové prostředky  mluvnice (slovesa: budoucí čas prostý, vztažná slovesa, odlučitelné a neodlučitelné předpony, minulý čas u pravidelných sloves, vztažná zájmena, vedlejší věty, souřadné souvětí, množné číslo podstatných jmen, skloňování podstatných jmen bez členu, časové předložky, přídavná jména po členu neurčitém)  pravopis

20

53

Hod



  

prostředky v rámci snadno předvídatelných situací rozlišuje přízvuk a intonaci, rozumí učiteli i pomalému projevu rodilého mluvčího v rozsahu probrané slovní zásoby a mluvnice

výslovnost slovní zásoba

Žák:  pohotově řeší standartní situace i jednoduché situace, týkající se pracovní činnosti, domluví se v běžných situacích a umí získat i podat informace  vyjadřuje se ústně i písemně ke stanoveným tématům a k tématům svého odborného zaměření

Tematické okruhy  Počasí  Bydlení  Místo, ve kterém žijeme  Jídlo a stravování  Péče o zdraví  Oblékání, móda

Žák:  získává znalosti o základních geografických, hospodářských, politických a kulturních faktorech zemí dané jazykové oblasti  vhodně uplatňuje získané znalosti v komunikaci a při řešení problémů i v jiných vyučovacích předmětech

Poznatky o zemích vzdělávacího jazyka  informace ze sociokulturního prostředí příslušných jazykových oblastí v kontextu znalostí o České republice

54

20

4

NĚMECKÝ JAZYK – 3. ROČNÍK

2HOD TÝDNĚ/ 64HOD ROČNĚ

Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  správně se vyjadřuje v běžných komunikačních situacích (pozdravy, oslovení, představování, vyjádření souhlasu a nesouhlasu), chápe smysl a rozumí projevu učitele i zřetelnému projevu rodilého mluvčího  odhaduje význam neznámých výrazů podle kontextu a způsobu tvoření  vhodně používá překladové a jiné slovníky v tištěné i elektronické podobě  je schopen požádat o vysvětlení neznámého výrazu, zpomalení tempa řeči  chápe souvislé projevy rodilých mluvčích ve standartním tempu  čte s porozuměním jazykově přiměřené texty, orientuje se v textu a umí nalézt hlavní a vedlejší myšlenky

Řečové dovednosti  střídání čtení a poslechu s porozuměním  překlad  ústní a písemné vyjadřování, zaměřené ke konkrétní situaci a tématu (viz tematické okruhy)  čtení textů a práce s nimi  poslech s porozuměním monologických a dialogických projevů  techniky mluveného projevu  písemné zpracování textu

20

Žák:  vhodně aplikuje slovní zásobu v rozsahu daných komunikačních situací a tematických okruhů  vhodně uplatňuje základní způsoby tvoření slov daného jazyka  používá běžné gramatické prostředky v rámci snadno předvídatelných situací  rozlišuje přízvuk a intonaci, rozumí učiteli i pomalému projevu rodilého mluvčího v rozsahu probrané slovní zásoby a mluvnice

Jazykové prostředky  mluvnice (stupňování příslovcí a přídavných jmen, vztažná zájmena, vztažné věty, trpný rod, préteritum u nepravidelných a způsobových sloves, podmiňovací způsob u sloves mít a být)  výslovnost  slovní zásoba  pravopis 

20

55

Hod



dodržuje pravidla výslovnosti, obměňuje vyslechnuté modelové věty, reprodukuje vyslechnutý text, vede dialog, požádá o doplňující informaci, správně přetlumočí formulaci z německého jazyka

Žák:  vyjadřuje se ústně i písemně ke stanoveným tématům a k tématům svého odborného zaměření  pohotově řeší standartní situace i jednoduché situace, týkající se pracovní činnosti, domluví se v běžných situacích a umí získat i podat informace

Tematické okruhy  Povolání  Vzdělání  Veřejný život  Návštěva úřadu  Umění, věda a technika  Česká republika  Evropa a svět

Žák:  získává znalosti o základních geografických, hospodářských, politických a kulturních faktorech zemí dané jazykové oblasti  vhodně uplatňuje získané znalosti v komunikaci a při řešení problémů i v jiných vyučovacích předmětech

Poznatky o zemích vzdělávaného jazyka  informace ze sociokulturního prostředí příslušných jazykových oblastí v kontextu znalostí o České republice

56

20

4

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU:

ANGLICKÝ JAZYK

Název školy:

Střední škola technická Znojmo

Název školního vzdělávacího programu:

Karosář

Forma vzdělání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

192

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Cílem předmětu je naučit žáky komunikovat v rámci základních témat, vyměňovat si názory a informace týkající se známých témat všeobecných i odborných v projevech mluvených i psaných, volit vhodné komunikační strategie a jazykové prostředky, vyjadřovat srozumitelně hlavní myšlenky, efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně jednoduššího odborného textu a využívat text jako zdroj poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí. Žáci získávají informace o světě, zvláště o zemích vzdělávaného jazyka a získané poznatky využívat ke komunikaci, pracují se slovníky, jazykovými aj. příručkami, popř. i s dalšími zdroji informací v cizím jazyce včetně internetu, využívat práce s těmito informačními zdroji ke vzdělávání jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností. Žáci se efektivně učí cizí jazyk, využívají vědomosti a dovednosti získané ve výuce mateřského jazyka při vzdělávání cizího jazyka. Žáci se učí chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí a ve vztahu k představitelům jiných kultur se projevovat v souladu se zásadami demokracie. Předmět vede žáky k tomu, aby se dokázali dorozumět v situacích každodenního osobního a pracovního života s příslušníky jiných národů, ve světě, ve kterém se angličtina stala hlavním dorozumívacím jazykem. Rozvíjí a zdokonaluje řečové dovednosti anglického jazyka, které žáci získali na základní škole. Znalost cizího jazyka usnadňuje žákům přístup k informačním zdrojům a obohacuje jejich znalosti o světě. Současně přispívá k formování osobnosti žáků, rozvíjí jejich komunikativní kompetence a schopnost učit se po celý život. Umožňuje jim srovnávat životní podmínky u nás a u jiných národů. V hodinách jsou používány materiály různého charakteru jako jsou učebnice, slovníky, anglické časopisy, videozáznamy z anglicky mluvených zpravodajských programů, filmy, hudební nahrávky, beletrie zjednodušená pro čtenáře s menší slovní zásobou. Často jsou uplatňovány aktivity herního typu, soutěže, práce na drobných projektech apod. Cílem je vytvářet v žácích kladný vztah k tomuto předmětu a tím je motivovat k učení se anglickému jazyku.

57

Charakteristika učiva Vzdělávání v cizím jazyce se významně podílí na přípravě žáků na aktivní život v multikulturní společnosti, neboť vede žáky k osvojení praktických řečových dovedností cizího jazyka jako nástroje dorozumění v situacích každodenního osobního a pracovního života. Připravuje žáky k efektivní účasti v přímé i nepřímé komunikaci včetně přístupu k informačním zdrojům, rozšiřuje jejich znalosti o světě. Současně přispívá k formování osobnosti žáků, rozvíjí jejich komunikativní kompetence a schopnost učit se po celý život. Učí je vnímavosti ke kultuře, schopnosti užívat způsoby dorozumění s mluvčími jiných kultur. Vzdělání v anglickém jazyce na naší škole směřuje k osvojení úrovně jazykových znalostí a komunikativních dovedností, která odpovídá stupnici B1 podle Společenského evropského referenčního rámce pro jazyky. Rozsah produktivní slovní zásoby činí přibližně 320 lexikálních jednotek za rok. Z toho obecně odborná a odborná terminologie tvoří nejméně 20 % slovní zásoby za vzdělávání. Žák si v tomto předmětu rozvíjí, rozšiřuje a prohlubuje znalosti, dovednosti a návyky v návaznosti na učivo základní školy. Žáci se učí a upevňují základní gramatické strukturytvarosloví a stavbu anglické věty. Součástí výuky anglického jazyka je také práce s odbornou slovní zásobou podle oboru vzdělání. Žák si zároveň rozšíří svoje znalosti o anglicky mluvících zemích. Pojetí výuky Výuka je prakticky orientovaná na řečové dovednosti žáka. Žák je stimulován a podporován v zájmu o vzdělávání zvoleného jazyka. Volbou vhodných metod je podporována jeho sebedůvěra, samostatnost a zodpovědnost za vlastní učení. Gramatické učivo vychází z kontextu a opírá se o systém mateřského jazyka s oporou o učebnice, pracovní sešity, slovníky a jiné učební materiály. Do výuky jsou vhodně zařazovány aktivující didaktické metody, hry, rozhovory, skupinové práce, diskuse, besedy, samostatná vystoupení žáků, poslech s porozuměním, mediální výukové programy, internet, práce se slovníky, cizojazyčné a odborné časopisy, cizojazyčné filmy, beletrie, názorné pomůcky pro výuku cizojazyčné terminologie, křížovky, kvízy, setkání s rodilými mluvčími, transformační dril, vlastní práce žáků. Vzdělávání v cizím jazyce probíhá v 1. -3. ročníku 2 hodiny týdně, tj. 64 hodin ve školním roce.

Hodnocení výsledků žáka Je uplatňováno podle klasifikačního řádu. Jsou zohledňováni žáci se specifickými poruchami učení (dyslexie, dysgrafie). Důraz je kladen na hloubku porozumění učivu, schopnost aplikovat poznatky v praxi, samostatně pracovat a tvořit. Kromě ústního zkoušení se využívá i různých testů, písemných prací. Hodnocení žáka se provádí v kombinaci známkování a slovního hodnocení. Důležité je i sebehodnocení žáka, kolektivní hodnocení a individuální přístup k žákovi.

58

      

Ústní zkoušení žák dokáže poměrně plynule podat souvislý jednoduchý popis témat a svůj pohled na něj Písemné zkoušení dokáže napsat jednoduše členěné souvislé texty z okruhu známých témat Samostatné práce hodnotíme schopnost vyrovnat se s nároky na jejich zpracování Hodnocení aktivity přispívá k vnitřní motivaci pro větší zapojení do Evropského jazykového portfolia Sebehodnocení ovládání jazyka posuzuje sám žák v Evropském jazykovém portfoliu Hodnocení skupiny v oblasti dlouhodobých projektových prací Pololetní písemná práce minimálně v rozsahu jedné vyučovací jednotky shrnující poznatky příslušného období

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Žáci jsou schopni:  vhodně se prezentovat, obhájit své názory v anglickém jazyce;  formulovat své myšlenky srozumitelně a jazykově správně;  zpracovávat běžné administrativní písemnosti a dokumenty;  vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování;  dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro základní komunikaci v cizojazyčném prostředí;  pochopit výhody znalosti cizích jazyků pro životní i pracovní uplatnění. Personální a sociální kompetence Žáci jsou schopni:  efektivně se vzdělávat, přijímat nové poznatky a být schopni samovzdělávání v oblasti svého působení;  stanovovat si samostatně priority a reálné cíle svých osobních schopností a dovedností;  ověřovat si své poznatky, kriticky zvažovat názory a postoje jiných lidí;  efektivně využívat k vlastnímu rozvoji všech podnětů, přijímat podněty od spolupracovníků;  spolužáků i jiných lidí a adekvátně na ně reagovat.

59

Kompetence k učení Žáci jsou schopni:  přijímat a zodpovědně plnit svěřené úkoly;  pracovat v týmu, aktivně jej spoluvytvářet a orientovat k řešení zadaných úkolů;  přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení konfliktům;  předkládat a jasně formulovat vlastní podněty a návrhy, nezaujatě zvažovat podněty a návrhy druhých. Kompetence k řešení problémů Žáci jsou schopni:  porozumět zadání, získávat informace potřebné pro řešení problému, navrhnout řešení a zdůvodnit je;  uplatňovat různé postupy a metody, používat vhodné pomůcky;  vyhodnocovat výsledky. Občanské kompetence a kulturní povědomí Žáci:  jsou připraveni k životu v multikulturní společnosti;  snaží se uplatnit znalosti zeměpisných, hospodářských, společenskopolitických reálií dané jazykové oblasti a jsou schopni je porovnat s reáliemi mateřské země;  učí se úctě a toleranci ke kulturním hodnotám, tradicím a zvykům jiných národů. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Žáci jsou schopni:  pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií;  získávat informace z Internetu, zpracovávat je a třídit;  komunikovat elektronickou poštou;  pracovat s elektronickým slovníkem, se vzdělávacími jazykovými programy. Průřezová témata Člověk a svět práce - žák umí přiměřeně pracovat s informacemi, vyhledat je, vyhodnotit a použít, umí se představit, sdělit své záliby, profesi, je schopen popsat pracoviště a některé pracovní operace, záliby. Občan v demokratické společnosti – žák jedná s lidmi, vyslechne jejich názor a přiměřeně diskutuje na dané téma, vyjadřuje ústně i písemně své názory v rozsahu osvojené slovní zásoby, jedná samostatně a dovede pracovat i v týmu. Člověk a životní prostředí – žák se učí lépe poznávat svět a lépe mu porozumět, rozlišuje a hodnotí sociální chování své i jiných z hlediska zdraví a životosprávy. 60

Informační a komunikační technologie – žák se naučí pracovat s elektronickým slovníkem, používat základní a aplikační programové vybavení počítače za účelem vyhledávání inzerátů na trhu práce, pracovat se vzdělávacími jazykovými programy. Mezipředmětové vztahy Předmět anglický jazyk je provázán s českým jazykem a literaturou a odbornými předměty.

61

ANGLICKÝ JAZYK – 1. ROČNÍK

2HOD TÝDNĚ/ 64HOD ROČNĚ

Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  vyhláskuje svoje jméno, zeptá se na jméno, věk  napočítá do 20  popíše fotografii členů své rodiny, popíše osoby na fotografii  vyjádří čas, dny v týdnu, měsíce, roční období  napíše krátkou e-mailovou zprávu o sobě, své rodině, kamarádovi

Jazykové prostředky:  abeceda, číslovky, popis osoby  sloveso be, přivlastňovací zájmena, ukazovací zájmena, sloveso have got

Žák: Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce:  pojmenuje jednotlivé členy rodiny, vytvoří jednoduchý rodokmen  rodina, přivlastňovací ´s, množné číslo, každodenní aktivity, sport a  rozumí textu o rodině Barta koníčky, datum Simpsona  popíše svého nejlepšího Jazykové prostředky: kamaráda/kamarádku  přítomný čas prostý – kladné  rozumí textu o královské rodině, a záporné věty rozumí lidem, kteří o ní hovoří  rozumí textu o rodinném životě a každodenních aktivitách  popíše svoji rodinu, svoje aktivity  napíše neformální dopis o sobě a své rodině Žák: Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce:  pohovoří o volnočasových aktivitách  sport a koníčky, kolokace – sloveso + podstatné jméno, části  zeptá se na ně těla  rozumí poslechu textu o populárních sportech a aktivitách v Austrálii Jazykové prostředky:  vypráví o denním režimu  přítomný čas prostý – otázka,  popíše jednotlivé části těla, pochopí příslovce četnosti, zájmena, novinový článek o sportu imperativ  vyjádří svůj názor na věci které má 62

Hod

9

9

9



rád a které rád nemá vyplní přihlášku do klubu, odpoví na otázky týkající se členství

Žák:  pohovoří o rozvrhu hodin  popíše školní budovu a okolí školy, svůj pokoj  pochopí článek o systému škol v Anglii, umí ho reprodukovat  vytvoří a popíše projekt své ideální školy  seznámí se s textem o zvláštnostech australského školství a vyjádří jeho výhody a nevýhody  rozumí instrukcím, týkajících se směru, umí směr vyjádřit  popíše týdenní pobyt ve škole

Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce  školní předměty, ve třídě, předložky místa, části školy, směr, velká písmena

Žák:  popíše oblečení jednotlivých osob  popíše aktivity na obrázku  rozumí textu o hudebním festivalu, umí jej reprodukovat  pochopí text písně  vyjádří svoje schopnosti něco dělat  pochopí interview s významnou osobností  přeloží interview z českého článku do angličtiny  popíše obrázek  vytvoří pozvánku k setkání s kamarády, pozvání na párty

Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce  oblečení, přídavná jména, hudební nástroje, typy oslav, volnočasové aktivity, předložky času

9

Jazykové prostředky  vazba there is/there are, sloveso have to

Jazykové prostředky  přítomný čas průběhový, can/can´t, příslovce

63

9

Žák: Poznatky o zemích studovaného  pohovoří o různých místech na světě jazyka  zeměpisné údaje, státy, přídavná  rovná rozdíly mezi jednotlivými jména – stupňování, přídavná věcmi jména týkající se velikosti, divoká  přečte a pochopí článek o národním zvěř, aktivity pod širým nebem, parku, národní park popíše předložky místa, prázdninové  popíše lidi a věci za použití zařízení superlativu, odpoví na kvizové otázky  poslechne si článek o divoké zvěři, odpoví na otázky  rozumí čtenému textu o nejnebezpečnějších - zvířatech na světě  zeptá se na informace týkající se schůzky a informace také předá  napíše pohlednici a popíše místo, kde se nachází

Žák:  pohovoří o různých místech ve městě, najde daná místa podle instrukcí  vyjádří minulost  rozumí turistickému informačnímu letáku, umí jej sestavit  pohovoří o minulých aktivitách  s vizuální pomocí porozumí příběhu a příběh reprodukuje  přijme telefonní vzkaz a zanechá vzkaz pro někoho jiného  zaznamená telefonní vzkaz

Řečové dovednosti:  místa ve městě, vyjádření času  Jazykové prostředky:  minulý čas sloves be a can, minulý čas – kladné věty, pravidelná slovesa

64

9

10

ANGLICKÝ JAZYK – 2. ROČNÍK

2HOD TÝDNĚ/ 64HOD ROČNĚ

Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  pojmenuje státy světa, najde je na mapě  popíše významné osobnosti světa  přečte a porozumí článku o významné osobnosti (Václav Havel), převypráví ho v minulém čase, vytvoří otázky  napíše o významné osobnosti a jejím úspěchu  řekne, co dělal a co nedělal o minulém víkendu  rozumí textu – biografie dvou velkých vynálezců  uskuteční telefonický rozhovor na téma minulý víkend, napíše o něm e-mailovou zprávu 

Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce:  státy, národnosti, události v životě, volnočasové aktivity, vyjádření sympatií

Žák:  popíše jednotlivá denní jídla  pohovoří o množství, zeptá se na množství  porozumí textu o tradičním anglickém jídle, reprodukuje ho, seznámí s českým tradičním jídlem  správně používá určitý a neurčitý člen před podstatnými jmény  rozumí rozhovoru v časopise  pochopí smysl písně a doplní vynechaná slova

Jazykové prostředky:  jídlo a pití, počitatelná a nepočitatelná podstatná jména  some/any, How much/many..?, člen určitý a neurčitý 

Hod

9

Jazykové prostředky:  minulý čas prostý – nepravidelná slovesa, záporné věty, otázky  slovesa: make, do, have , take,

65

9

Žák:  vysvětlí, jaký se dostane do školy  použije předpřítomný čas k vyjádření toho, co právě udělal  na základě přečteného textu povypráví o životě v cizí zemi  popovídá o nedávné události  detailně pochopí obsah textu v časopise  koupí si lístek na vlak  napíše e-mailovou zprávu o svých prázdninách

Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce:  doprava, předložky (by bike, on foot), počasí

Žák:  popíše různé druhy zaměstnání  popovídá o svých plánech do budoucna  pochopí článek o zaměstnání mladých lidí  pokusí se předpovědět budoucnost  rozumí novinovému článku o životě mladých lidí  na základě poslechu doplní vynechaná slova v textu písně  rozumí rozhovoru mladých lidí, poradí co dělat  napíše dopis obsahující žádost o práci

Jazykové prostředky:  zaměstnání, koncovky – er/-or a – ist, pracoviště  going to, will, should/shouldn´t

Žák:  s vizuální oporou rozumí popisu osoby  rozumí populárně-naučnému textu pojednávající o volném čase mladých lidí ve Velké Británii  rozumí rozhovoru mladých lidí o jejich volném čase  rozumí čtenému, populárněnaučnému textu o módě, módních trendech a vzhledu mladých lidí  popíše osobnost známého člověka

Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce:  vzhled a charakter osoby, koníčky a zájmy

9

Jazykové prostředky:  předpřítomný čas, just, already, yet  frázová slovesa

Jazykové prostředky:  přídavná jména, negativní  předpony, modifikační příslovce, přítomný čas prostý vs přítomný čas průběhový, sloveso + infinitiv/gerundium

66

9

9

   

popíše vzhled jiné osoby vyjádří, co se mu líbí a co nelíbí vyměňuje si názory s kamarádem o povaze lidí napíše svůj osobní profil do internetové „chatroom“

Žák: Řečové dovednosti:  rozumí čtené zprávě ze sportovního  sport, volný čas utkání  minulý čas prostý vs minulý čas  rozumí textu o historii a popisu průběhový sportovní události ve slyšené i čtené formě  rozumí čtenému i slyšenému rozhovoru mladých lidí o jejich aktivitách v uplynulých dnech  vyplní dotazník o svém vztahu k sportu  s vizuální oporou pojmenuje běžné sporty  zeptá se na detailní informace ze slyšeného textu o historii jednoho závodu  stručně popíše sportovní událost  pomocí slovní nápovědy formuluje otázky pro interview se sportovcem  vede interview se sportovcem/sportovkyní  povídá si s kamarádem o tom, co dělali v uplynulých dnech  ústně stručně referuje o minulé události  napíše článek do časopisu o slavném sportovci

Žák:  rozumí popisu města či venkova  podle instrukcí najde cíl své cesty  rozumí popisu turisticky zajímavého místa na letáku  rozliší ve větě, zda jde o

Jazykové prostředky:  město a venkov, předložky pohybu, složená slova  počitatelná a nepočitatelná podstatná jména, členy, neurčitá zájmena, vyjádření množství 67

9

10

   



  

generalizující informaci nebo ne s vizuální oporou popíše prostředí venkova nebo města vysvětlí směr cesty a zeptá se na něj popíše vzhled ideální města či venkova vyjmenuje výhody a nevýhody bydlení ve městě či na venkově a vyjádří se k nim zeptá se jiné osoby na způsob a místo jejího bydlení a na podobné otázky odpoví vede rozhovor nad plánkem města vyměňuje si s kamarádem informace o způsobech jejich bydlení vytvoří leták, ve kterém informuje o turisticky zajímavém místě

68

ANGLICKÝ JAZYK – 3. ROČNÍK

2HOD TÝDNĚ/ 64HOD ROČNĚ

Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  pomocí nápovědy identifikuje filmové žánry  rozumí v slyšeném textu, o jakém filmovém žánru se mluví  rozumí krátké biografii herce/herečky  vystihne hlavní body ve čteném i slyšeném populárně-naučném textu o historii jednoho filmu a jeho hlavní postavy  rozumí obsahu a vystihne hlavní body podrobného životopisu slavné osobnosti  rozumí obsahu výtahu z filmu  stručně vyjádří svůj názor na shlédnutý film  porovná dva filmy  uvede důvod, proč nemůže něco udělat nebo někam jít  vystihne hlavní myšlenky a hlavní body filmu  vyměňuje si s kamarádem své názory na film  koupí si lístky do kina osobně i po telefonu  požádá o zopakování informace, pokud ji nepostihne  vytvoří písemný výtah obsahu filmu, který se mu líbil

Řečové dovednosti:  filmové žánry, přídavná jména popisující film, typy TV programů, Jazykové prostředky:  přídavná jména zakončena na –ed a –ing, 2. a 3.  stupeň přídavných jmen, srovnávání

69

Hod

11

Žák:  s vizuální oporou rozliší a pojmenuje druhy obchodů  z rozhovoru rodilých mluvčích pozná, v jakém obchodě se nachází  rozumí informaci z výletu  vystihne hlavní body čteného, populárně naučného textu o příležitostech, kdy si lidé ve Velké Británii dávají dárky  vystihne hlavní body slyšeného rozhovoru  uvede, do jakých obchodů rád/nerad chodí  zeptá se kamaráda, jak dlouho něco trvá  vyhledá konkrétní informaci v populárně-naučném textu o významných budovách  ústně popíše významnou budovu  diskutuje s kamarádem, jaký dárek koupit svému blízkému  vyměňuje si informace s vrstevníkem o příležitostech, kdy si v rodině dávají dárky  koupí v obchodě dárek pro blízké  napíše neformální děkovný dopis

Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce:  nakupování, peníze, zvláštní příležitosti, budovy, v obchodě

Žák:  pojmenuje elektronické přístroje a přiřadí k nim jejich funkci  rozumí smyslu rozhovoru dvou lidí ztracených v přírodě o tom, jak zamýšlí řešit svou situaci  vystihne obsah jednotlivých odstavců populárně naučného textu o využití mobilu  rozumí hlavní myšlence slyšeného textu o způsobu používání mobilu  vystihne hlavní myšlenku v krátkém naučném textu o detektoru lži

Řečové dovednosti:  elektronické přístroje, místa  frázová slovesa, vyjádření  budoucího děje, nulový  člen, vyjádření „snad“, „možná“

11

Jazykové prostředky:  předpřítomný čas, minulý  čas vs předpřítomný čas,  otázka „Jak dlouho?“

70

11

 



  

rozumí obsahu krátkého textu o pravděpodobnosti stavu věcí stručně vyjádří, co zamýšlí dělat v dané situaci či v nadcházejících chvílích vyhledá ve čteném, populárněnaučném textu o technologii konkrétní informace vyjádří svůj názor na užitečnost technologie domluví si schůzku s kamarádem napíše formální dopis – stížnost na funkčnost zakoupeného výrobku

Žák:  rozliší a pojmenuje různé druhy vzájemných pozdravů lidí  rozumí slyšenému textu o chování lidí v různých zemích  rozumí čtenému, populárněnaučnému textu o stolování v jiných zemích  pochopí hlavní myšlenku naučného textu o pověrách  vystihne hlavní body populárněnaučného textu o neobvyklých svátcích a jejich oslavách  rozumí obsahu slyšeného rozhovoru – pozvání na večírek  odpovídá na dotazy k jeho způsobům zdravení a vítání se s jinými lidmi  pomocí slovní nápovědy popíše ústně i písemně způsoby stolování a chování se na návštěvě v ČR  vyhledá konkrétní informace v populárně-naučném textu o rodinných oslavách Dne díkuvzdání v USA  vypráví o neobvyklých svátcích a jejich oslavách  zformuluje pozvání na společný

Poznatky o zemích studovaného jazyka:  cesta, cestování   Jazykové prostředky:  sociální aktivity, pozvání  frázová slovesa, slovesa „muset“, „nesmět“, „nemuset“, podmínkové věty – 1. kondicionál

71

11





 

večer vede rozhovor s kamarádem o tom, co bude dělat, když nastane běžná, ale nepříjemná situace ústně pozve kamaráda na večírek a domluví s ním některé detaily programu v rozhovoru přijme nebo odmítne pozvání na večírek napíše krátký dopis kamarádovi, ve kterém ho pozve na oslavu narozenin, přijme pozvání na večírek, sdělí důvody, proč musí odmítnout jeho pozvání na večírek

Žák: Jazykové prostředky:  s vizuální oporou pojmenuje hlavní  globální problémy, rady globální problémy  přípony podstatných jmen, 2.  rozumí hlavnímu tématu krátkého kondicionál, vyjádření „Kdyby projevu v rozhlasu tak“  rozumí slyšenému i čtenému textu nebo větám navrhující řešení globálních problémů  vystihne hlavní body naučného textu o přírodní katastrofě  pojmenuje hlavní problémy v ČR  vyplní environmentální kvíz  navrhne, jak by šlo zlepšit životní prostředí v jeho okolí  vyjádří své přání změnit současný stav či situaci  poradí kamarádovi, jak se v nenadále situaci zachovat  vyměňuje si s kamarádem názory, co by dělali za jistých podmínek či situace  zeptá se na radu, co dělat ve svízelné situaci a diskutuje o jejich možných následcích  sdělí své názory k jednomu z globálních problémů ve slohové práci 72

10

Žák:  pojmenuje běžné zločiny a projevy vandalismu s vizuální oporou  pochopí, o jakém zločinu se v rozhovoru lidí baví  rozumí krátkému čtenému textu o neobvyklých zločinech  rozumí hlavním bodům životopisu o autorovi Sherlocka Holmese; vyhledá v něm konkrétní informace  pochopí hlavní myšlenku populární zprávy o neobvyklém trestním činu a vyhledá v ní konkrétní informace  gramaticky správně formuluje sled událostí a jeho činností během dne  vyjádří svůj názor na detektivky  reprodukuje něčí sdělení  vyhledá konkrétní informace ve čteném nebo slyšeném textu či rozhovoru o trestním činu  vyměňuje si s kamarádem své názory na počítačové viry a jejich tvůrce  nahlásí na policejní stanici krádež  vypovídá na policejní stanici  sdělí sled událostí v písemném vyprávění  převypráví příběh s pomocí poznámek

Jazykové prostředky:  zločin a zločinci, extrémy, výpověď o zločinu Řečové dovednosti:  tvorba podstatných jmen pomocí přípon, hovorové výrazy 

73

10

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: OBČANSKÁ NAUKA Název školy:

Střední škola technická Znojmo

Název školního vzdělávacího programu:

Karosář

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

96

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Předmět seznamuje žáka se společenskými, politickými a kulturními aspekty současného života a s psychologickými, etickými a právními souvislostmi mezilidských vztahů. Žák má být směřován k tomu, aby dokázal získané znalosti a dovednosti z těchto oblastí využít v praktickém životě, jednat odpovědně a aktivně ve vlastním zájmu a zájmu celé společnosti a aktivně se vyrovnávat se změnami každodenní praxe. Měl by také porozumět důležitým pojmům, se kterými se běžně setkává v diskusích nad problémy současné společnosti, zejména ve sdělovacích prostředcích. Žák:        

je směřován pro aktivní život v demokratické multikulturní společnosti pozitivně chápe hodnoty společnosti jedná odpovědně a uvážlivě vůči sobě i ostatním formuje tvořivost, kreativitu a flexibilitu pro řešení problémů uvědomuje si vlastní identitu, kriticky myslí, porovná a hodnotí zaujímá stanoviska na základě argumentů získává informace z různých zdrojů a objektivně je hodnotit orientuje se v problémech osobního, právního a sociálního charakteru

Charakteristika učiva Předmět v pěti okruzích zahrnuje učivo spadající do několika společenskovědních disciplín. V rámci problematiky z oboru psychologie je žák veden k pochopení sebe sama jako jedinečné osobnosti a uvědomění si všech jejích aspektů. Zahrnuta je i problematika náročných životních situací a prevence duševních poruch, včetně zásad úspěšné mezilidské komunikace. Okruh estetiky má za cíl seznámit žáka s problematikou dějinně a kulturně podmíněného hodnocení světa v pojmech krásy a ošklivosti i se základními zásadami společenského chování. Okruh sociologie vede žáka k schopnosti porozumět sobě jako účastníku sociálních vztahů a členu společenských skupin, zejména manželství a rodiny 74

(včetně znalosti právní úpravy těchto vztahů). Obsažena je rovněž tématika sociálně patologických jevů a problémů spjatých s procesem globalizace. Člověk je dále představen jako tvůrce a nositel materiální a duchovní kultury včetně její náboženské dimenze. Okruh zahrnuje i téma masové komunikace jako neodmyslitelné složky současné společnosti. Okruh věnovaný učivu politologie seznamuje žáka s tématikou státu, významem českých státních svátků a státních symbolů, ale také s fungováním demokratického politického systému ČR a možnostmi participace občanů na něm. Žák si má rovněž uvědomit významu ochrany lidských práv a poznat nejdůležitější právní předpisy i organizace na jejich ochranu. Čtvrtý okruh poskytuje žáku orientaci v právním systému ČR. V rámci posledního okruhu pak žák poznává základní filosofické problémy a jejich řešení v rámci různých filosofických škol od antiky do současnosti. Vedle vědomostí a dovedností získaných v předmětech ekonomika (základní pojmy, zákonitosti a souvislosti) a dějepis (historické souvislosti) využívá výuka výsledků vzdělávání v matematice (jednoduché výpočty, grafy, tabulky), v oblasti ochrany životního prostředí (globální problémy). Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:       

frontální výuka skupinová výuka techniky samostatného učení a práce s textem rozhovor debaty a besedy problémové učení týmová práce

Hodnocení výsledků žáka Žáci jsou hodnoceni průběžně po celý školní rok, a to slovně i numericky. Kritéria hodnocení vychází z Klasifikačního řádu Střední škola technická Znojmo     

ústní zkoušení formou konverzace na dané téma písemné opakování po ukončení tematického celku samostatná práce, prezentace projektů, výsledky skupinové či párové práce celková klasifikace hodnocena slovy: výborný, chvalitebný, dobrý, dostatečný, nedostatečný základem hodnocení je správné používání osvojených pojmů při argumentaci a samostatných vystoupeních (příprava a prezentace krátké zprávy).

Součástí hodnocení je i hodnocení aktivního přístupu a vystupování v diskuzích, besedách, přístup k plnění vzdělávacích povinností.

75

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Žák je schopen se přiměřeně vyjádřit k probíranému tématu i mimo ně, formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, aktivně diskutuje s vrstevníky, porozumí sdělení druhých, vytváří jednoduché texty na běžná témata. Personální a sociální kompetence Žák se umí učit, vyhodnocovat vlastní výsledky, odhalovat vlastní nedostatky a napravovat je, žák ochotně pracuje ve skupině i v týmu, společně se podílí na realizaci úkolů, zodpovědně plní úkoly. Kompetence k učení Žák má pozitivní vztah k učení a vzdělávání, ovládá různé techniky učení, umí si vytvořit vhodný vzdělávací režim, využívá ke svému učení různé informační zdroje, s porozuměním poslouchá mluvený projev. Kompetence k řešení problémů Určí jádro problému, navrhne způsoby řešení, volí vhodné prostředky a strategie řešení, využívá zkušeností a vědomostí nabytých dříve. Občanské kompetence a kulturní povědomí Jedná odpovědně, samostatně, dodržuje zákony, respektuje právo, jedná v souladu s morálními principy, uznává hodnotu života, podporuje místní, národní, evropské i světové kultury. Kompetence k pracovnímu uplatnění Má odpovědný postoj k vlastní profesi, má přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Průřezové téma bude prolínat všemi tematickými celky, žák bude veden k sebe odpovědnosti, schopnosti morálního úsudku, k tomu, aby se orientoval v mediálních sděleních, k využívání masových médií pro své potřeby, k jednání s lidmi a diskusi, k hledání kompromisů, aby se angažoval i ve veřejných zájmech a pracoval i ve prospěch cizích lidí v jiných zemích či kontinentech. 76

Člověk a životní prostředí Průřezové téma bude mít stěžejní pozici v tématu ,,Kulturní a přírodní památky v regionu“. Hlavním cílem PT bude vést žáka k odpovědnosti za své jednání, aktivnímu podílení se na řešení environmentálních problémů, k tomu, aby získal přehled o způsobech ochrany životního prostředí v naší republice i ve světě, aby si osvojil zásady zdravého životního stylu. Člověk a svět práce Cílem vyučovacího předmětu je pomoci získat žákovi lepší pracovní podmínky v EU. Žák bude veden k tomu, aby si uvědomil význam vzdělání pro svůj vlastní život, aby se toužil vzdělávat celoživotně, aby byl motivován k aktivnímu pracovnímu životu, orientoval se ve světě práce a byl schopen se vhodně prezentovat. Informační a komunikační technologie Žák bude rozvíjet a využívat získaných dovedností a schopností z ,,Výpočetní techniky“a použije je v běžném životě. Mezipředmětové vztahy Předmět občanská nauka je v mezipředmětových vztazích se všemi předměty.

77

OBČANSKÁ NAUKA – 1. ROČNÍK 1 HOD. TÝDNĚ / 32 HOD. ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Hod.

Žák:  chápe základní psychologické termíny a umí je vysvětlit  popíše strukturu současné společnosti  charakterizuje její jednotlivé základní složky  z hlediska sociálního a etnického, dovede objasnit, do kterých společenských skupin sám patří  doloží na konkrétních příkladech, jak vzniká napětí a konflikt mezi majoritou a některou z minorit

Člověk v lidském společenství  aspekty učení a vzdělávání, volnočasové aktivity  osobnost a její rozvoj  důležité sociální útvary- rodina, manželství, mezigenerační vztahy  komunita, dav, publikum, veřejnost  rasy, etnika, národy a národnosti, majorita a minority, klady vzájemného obohacování a problémy multikulturního soužití, migrace v současném světě, migranti, azylanti  postavení mužů a žen v rodině a ve společnosti  víra a atheismus, náboženství a církve, náboženská hnutí a sekty, náboženský fundamentalismus

26

Žák:  vyvodí z pozorování života kolem sebe příčiny sociální nerovnosti a chudoby, uvede postupy, jimiž lze do jisté míry chudobu řešit  vysvětlí, kam by se mohl obrátit, když se dostane do sociální situace, kterou nezvládne pouze vlastními silami  objasní význam dobrých sousedských vztahů a solidarity v komunitě  popíše způsoby ovlivňování  veřejnosti a najde jejich konkrétní současné příklady  vysvětlí, co se rozumí

Člověk jako občan  základní pojmy- společnost, občan, občanství  stát- vznik a vývoj  Ústava ČR, úloha vlády, práce a struktura veřejné správy  základní hodnoty a priority demokracie  lidská práva, soužití majority a minority, sociální rozvrstvení společnosti

6

78









rovnoprávností mužů a žen, uvede příklady, kdy je tato rovnoprávnost porušována popíše specifika některých náboženství, k nimž se hlásí obyvatelé ČR a Evropy vysvětlí, čím mohou být nebezpečné náboženské sekty a náboženský fundamentalismus dovede vysvětlit základní pojmyobčan, občanství, společnost, stát, demokracie charakterizuje ústavnost v ČR, práci vlády a orgánů veřejné správy, lidská práva a svobody

79

OBČANSKÁ NAUKA – 2. ROČNÍK 1 HOD. TÝDNĚ / 32 HOD. ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Hod.

Žák:  charakterizuje demokracii a objasní, jak demokracie dnešní doby funguje a jaké má problémy(korupce, kriminalita…)  vysvětlí význam lidských práv, která jsou zakotvena v českých zákonech-včetně práv dětí  ví, kam se obrátit, když jsou lidská práva ohrožena  vysvětlí funkci masových médií a dovede aplikovat kritický přístup k nim a využívat jejich nabídku pro svou zábavu i osobnostní rozvoj  popíše český politický systém, objasní úlohu politických stran a svobodných voleb  na příkladech z dění v ČR a jejich obrazu v médiích vyvodí, jaké projevy je možné nazvat politickým radikalismem nebo extremismem (neonacismem, rasismem) a terorismem  vysvětlí, proč postihovat hnutí omezující lidská práva a svobodu jiných lidí  na příkladech ze společenského dění doloží občanskou angažovanost a vysvětlí, proč je důležitá  debatuje o tom, jaké vlastnosti by měl mít ideální občan demokratického státu  dovede aplikovat zásady slušného chování a řešení konfliktů  objasní, co se rozumí šikanou a vandalismem, posoudí, jaké mají tyto negativní jevy důsledky

Člověk jako občan  základní hodnoty a principy demokracie  lidská práva, jejich obhajování a možné zneužívání, veřejný ochránce práv, práva dětí  svobodný přístup k informacím, media (tisk, rozhlas, televize, internet), funkce médií, kritický přístup k médiím, maximální využití potenciálu médií  stát a jeho funkce, politický systém ČR  politika, politické strany a volby  politický radikalismus a extremismus, aktuální česká extremistická scéna a její symbolika, mládež a extremismus  teror a terorismus  občanská participace, občanská společnost, občanské ctnosti potřebné pro demokracii a multikulturní soužití, slušnost a dobré chování jako základ demokratických vztahů mezi lidmi

21

80

Žák:  popíše činnost policie, soudů, advokacie a notářství  objasní, kdy je člověk způsobilý k právním úkonům a má trestní odpovědnost  popíše, jaké závazky vyplývají ze smluv běžných v praktickém životě a z vlastnického práva  dovede hájit své spotřebitelské zájmy, např. uplatnění reklamace  vysvětlí práva a povinnosti mezi dětmi a rodiči, mezi manželi, dovede v této oblasti práva vyhledat informace a pomoc při řešení konkrétního problému  dovede aplikovat postupy vhodného jednání, stane-li se svědkem nebo obětí kriminálního jednání (šikana, lichva, násilí, vydírání…)

Člověk a právo  právo a spravedlnost, právní stát, právní ochrana občanů, právní vztahy  soustava soudů v ČR, právnická povolání (notáři, advokáti, soudcové)  právo vlastnické, právo duševního vlastnictví, smlouvy, odpovědnost za škodu  rodinné právo  trestní právo: trestní odpovědnost, tresty a ochranná opatření, orgány činné v trestním řízení (policie, státní zastupitelství, vyšetřovatel, soud), specifika trestné činnosti a trestání mladistvých

81

11

OBČANSKÁ NAUKA – 3. ROČNÍK Výsledky vzdělávání

1 HOD. TÝDNĚ / 32 HOD. ROČNĚ Učivo

Žák: Člověk a hospodářství  vysvětlí, co má vliv na cenu zboží  trh a jeho fungování (zboží,  dovede vyhledat nabídky nabídka, poptávka, cena) zaměstnání, kontaktovat případného  hledání zaměstnání, služby zaměstnavatele a úřad práce, úřadu práce prezentovat své pracovní dovednosti  nezaměstnanost, podpora a zkušenosti v nezaměstnanosti,  popíše, co má obsahovat pracovní rekvalifikace smlouva  vznik, změna a ukončení  dovede vyhledat poučení a pomoc pracovního poměru v pracovně právních záležitostech  povinnosti a práva zaměstnance  dovede si zřídit účet, provést a zaměstnavatele bezhotovostní platbu, sledovat  druhy škod, předcházení pohyb peněz na svém účtu škodám, odpovědnost za škodu  dovede si zkontrolovat, zda jeho  peníze, hotovostní a mzda a pracovní zařazení odpovídají bezhotovostní peněžní styk pracovní smlouvě a jiným písemně  mzda časová a úkolová dohodnutým podmínkám  daně, daňové přiznání  vysvětlí, proč občané platí daně,  sociální a zdravotní pojištění sociální a zdravotní pojištění  služby peněžních ústavů  zjistí, jaké služby poskytuje  pomoc státu, charitativních a konkrétní peněžní ústav (banka, jiných institucí sociálně pojišťovna) a posoudí, zda konkrétní potřebným občanům služby jsou pro něj únosné (např. půjčka), nutné a výhodné  vyhledá pomoc, ocitne-li se v tíživé sociální situaci Žák:  dovede najít ČR na mapě světa a Evropy, podle mapy popíše její polohu a vyjmenuje sousední státy  popíše státní symboly ČR  vysvětlí, k jakým nadnárodním uskupením ČR patří a jaké jí z toho plynou závazky  uvede příklady velmocí, zemí

Česká republika, Evropa a svět  současný svět, bohaté a chudé země, velmoci  ohniska napětí v soudobém světě  ČR a její sousedé  české státní a národní symboly  globalizace, globální problémy  ČR a evropská integrace 82

Hod.

16

16











vyspělých, rozvojových, velmi chudých (včetně lokalizace na mapě) vysvětlí pojem globalizace na příkladech z hospodářství, kulturní sféry nebo politiky uvede hlavní problémy dnešního světa (globální problémy), lokalizuje na mapě ohniska napětí v soudobém světě popíše, proč existuje EU a jaké povinnosti a výhody z členství v EU plynou našim občanům vysvětlí na příkladu (z médií nebo jiných zdrojů), jaké metody používají teroristé a za jakým účelem



83

nebezpečí nesnášenlivosti a terorismu ve světě

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: FYZIKA Název školy:

Střední škola technická Znojmo

Název školního vzdělávacího programu:

Karosář

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

96

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Fyzikální vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci pochopili podstatu fyzikálních jevů, které se odehrávají v přírodě a s nimiž se setkávají v odborné praxi i v běžném životě. Žák:       

má základní představy o struktuře látek a jejich fyzikálních vlastnostech běžně používá fyzikální veličiny a jejich jednotky, nejčastěji používané dílčí a násobné jednotky analyzuje a řeší jednoduchý fyzikální problém získává vhodné informace pro řešený problém chápe přínos fyzikálního vzdělávání při objasňování jevů v přírodě uplatňuje fyzikální poznatky v odborném vzdělávání i v praktickém životě správně komunikuje a interpretuje přírodovědné poznatky

Charakteristika učiva Předmět fyzika připravuje žáka k tomu, aby aplikoval získané vědomosti. Žák:          

správně používá základní fyzikální veličiny, převody a násobky rozděluje pohyb podle trajektorie a změny rychlosti skládá rychlost a pohyb popisuje Newtonovy pohybové zákony chápe působení sil při rovnoměrném pohybu po kružnici a působení momentu síly na otáčení tělesa správně rozděluje mechanickou energii rozumí zákonu zachování energie určuje výkon a účinnost popisuje gravitační a tíhové pole Země určuje těžiště tělesa 84

                  

popisuje odporové síly brzdící pohyb tělesa popisuje vlastnosti tekutin a tlak v kapalině chápe účinky hydrostatického tlaku má představu o využití energie proudící vody správně zdůvodňuje teplotní roztažnost v praxi rozděluje způsoby šíření tepla v prostoru jmenuje skupenství látek chápe princip činnosti tepelných motorů zdůvodňuje negativní účinky spalovacích motorů na životní prostředí zdůvodňuje účinky elektrického pole na bodový elektrický náboj uvědomuje si význam polovodičových součástek v současném technickém rozvoji chápe princip vzniku střídavého elektrického proudu analyzuje negativní důsledky působení hluku na sluch rozděluje spektrum elektromagnetického a světelného záření, jeho účinky na organizmus správně interpretuje odraz, lom světla, zobrazení zrcadly má představu o optické funkci oka, korekcích jeho vad popisuje stavbu atomu, jádro, základní částice, radioaktivitu popisuje podstatu radioaktivity a princip získávání jaderné energie jmenuje objekty sluneční soustavy

Pojetí výuky Při výuce fyziky je kladen důraz na porozumění probíraného tématu s výrazným podílem praktické aplikace. Výrazným prvkem je samostatné řešení problémů, kde si žáci ověří správné pochopení probírané látky. Při výuce sou používány odpovídající pomůcky. Při vzdělávání slabších žáků nebo žáků se zdravotním omezením je přihlíženo k jejich schopnostem, důraz je kladen na individuální přístup. Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:  hromadná výuka  skupinová výuka  problémové učení  týmová práce  technika samostatného učení a práce

85

Hodnocení výsledků žáka Hodnocení probíhá v rovině motivační, informativní a výchovné. Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace. Klasifikace probíhá formou ústního zkoušení, písemné ověřování pomocí didaktických testů. Každý tematický celek je zakončen písemným ověřováním. Při klasifikaci zohledňovat žáky se speciálními poruchami učení. Přínos k předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Komunikativní kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák:  formuloval své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně  účastnil se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje  zpracovával běžné administrativní písemnosti a pracovní dokumenty  snažil se dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii  zaznamenával písemně podstatné myšlenky a údaje z textů, popř. projevů jiných lidí  vyjadřoval se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování  dosáhl jazykové způsobilosti potřebné pro základní pracovní uplatnění dle potřeb, charakteru příslušné odborné kvalifikace (např. porozumět základní odborné terminologii v písemné i ústní formě) Žák je připraven:  kriticky hodnotit své osobní možnosti  uvědomit si své vlastní přednosti a nedostatky  pracovat v kolektivu a využívat ke svému učení znalostí a zkušeností jiných lidí  kriticky hodnotit výsledky své práce  pomáhat druhým  aktivně se zúčastnit diskusí a obhajovat své názory a postoje  dále se vzdělávat Sociální kompetence Žák je připraven:  pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností  přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly  podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých  přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým  reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku  ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí 86

Kompetence k učení     

má pozitivní vztah k učení, projevuje ochotu k dalšímu vzdělávání vyhledává, třídí informace a na základě jejich pochopení je efektivně využívá v procese učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě ovládá různé techniky učení, umí si vytvořit vhodný vzdělávací režim a podmínky; operuje s obecně užívanými termíny uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na přírodní jevy

Kompetence k řešení problémů Žák je schopen:  vyhledat informace vhodné k řešení problému, nacházet jejich shodné, podobné a odlišné znaky  využívat získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení  samostatně řešit problémy, volit vhodné způsoby řešení  ověřovat prakticky správnost řešení problémů Kompetence využívání prostředků informačních a komunikačních technologií Žák:  

rozvíjí dovednosti získat potřebné informace v široké škále otevřených zdrojů kriticky zhodnotí a využívá dosažené výsledky v praktické odborné činnosti

Průřezová témata Člověk a životní prostředí Získané znalosti uplatňuje v ochraně životního prostředí při provozu tepelných motorů. Předmět je provázán s matematickými kompetencemi při řešení příkladů. Občan v demokratické společnosti Žák bude veden k sebe odpovědnosti, schopnosti morálního úsudku, k jednání s lidmi a diskusi. Informační a komunikační technologie Žák bude rozvíjet a využívat získaných dovedností a schopností z výpočetní techniky a použije je v běžném životě.

87

Mezipředmětové vztahy Předmět fyzika je v mezipředmětových vztazích s předměty matematika, technologie, silniční motorová vozidla, strojírenská technologie, základy ekologie a chemie, odborný výcvik.

88

FYZIKA 1. ROČNÍK – 2 HODINY TÝDNĚ

64 HODIN ROČNĚ

Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  určuje jednotky a řeší převody jednotek  určí síly, které působí na tělesa, a popíše, jaký druh pohybu tyto síly vyvolají  určí mechanickou práci a energii při pohybu tělesa působením stálé síly  vysvětlí na příkladech platnost zákona zachování mechanické energie  určí výslednici sil působících na těleso, určí těžiště tělesa  aplikuje Pascalův a Archimédův zákon při řešení úloh

Mechanika jednotky SI soustavy  pohyby přímočaré, pohyb rovnoměrný po kružnici  Newtonovy pohybové zákony, síly v přírodě, gravitace, gravitační pole  mechanická práce a energie  posuvný a otáčivý pohyb, skládání sil  tlakové síly a tlak v tekutinách

40

Žák:  vysvětlí význam teplotní roztažnosti látek v přírodě a v technické praxi  vysvětlí pojem vnitřní energie soustavy (tělesa) a způsoby její změny  popíše principy nejdůležitějších tepelných motorů  popíše přeměny skupenství látek a jejich význam v přírodě a v technické praxi  popíše vliv spalovacích motorů na životní prostředí

Molekulová fyzika a termika  teplota, teplotní roztažnost látek  teplo a práce, přeměny vnitřní energie tělesa  tepelné motory  struktura pevných látek a kapalin, přeměny skupenství

24

89

Hod

FYZIKA 2. ROČNÍK – 1 HODINY TÝDNĚ

32 HODIN ROČNĚ

Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  popíše elektrické pole z hlediska jeho působení na bodový elektrický náboj  řeší úlohy s elektrickými obvody s použitím Ohmova zákona  popíše princip a použití polovodičových součástek a s přechodem PN  určí magnetickou sílu v magnetickém poli vodiče s proudem, popíše princip generování střídavých proudů a jejich využití v energetice

Elektřina a magnetizmus  elektrický náboj tělesa, elektrická síla, elektrické pole, kapacita vodiče  elektrický proud v látkách, zákony elektrického proudu, polovodiče  magnetické pole, magnetické pole elektrického proudu, elektromagnetická indukce  vznik střídavého proudu, přenos elektrické energie střídavým proudem

16

Žák:  rozliší základní druhy mechanického vlnění  charakterizuje základní vlastnosti zvuku  chápe negativní vliv hluku a zná způsoby ochrany sluchu  charakterizuje světlo, jeho vlnovou délku a rychlost v různých prostředích  řeší úlohy na odraz a lom světla  řeší úlohy na zobrazení zrcadly a čočkami  vysvětlí optickou funkci oka a korekci jeho vad  popíše význam různých druhů elektromagnetického záření

Vlnění a optika  mechanické vlnění a kmitání  zvukové vlnění  světlo a jeho šíření  zrcadla a čočky, oko, druhy elektromagnetického záření, rentgenové záření

9

90

Hod

Žák:  popíše strukturu elektronového obalu  popíše stavbu atomového jádra a charakterizuje základní částice  vysvětlí podstatu radioaktivity a popíše způsoby ochrany před jaderným zářením  popíše princip získání energie v jaderném reaktoru

Fyzika atomu  model atomu, laser  nukleony, radioaktivita, jaderné záření  jaderná energie a její využití 

4

Žák:  charakterizuje Slunce jako hvězdu  popíše objekty ve sluneční soustavě

Vesmír  Slunce, planety a jejich pohyb  komety, asteroidy, meteority  hvězdy a galaxie

3

91

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: ZÁKLADY EKOLOGIE A CHEMIE Název školy:

Střední škola technická Znojmo

Název školního vzdělávacího programu:

Karosář

Forma vzdělání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

32

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Obecný cíl: Vyučovací předmět základy ekologie a chemie je koncipován jako základní vyučovací předmět. Předmět vychází z průřezového tématu Člověk a životní prostředí. Jeho cílem je poskytnout žákům komplexní pohled a pochopení vztahů člověka a prostředí. Integruje již získané poznatky a dovednosti, doplňuje je, rozvíjí chápání složitých souvislostí, samostatné a tvořivé přístupy ke skutečnosti a zároveň tím ovlivňuje utváření hierarchie životních hodnot, občanskou odpovědnost za jednání v prostředí a za respektování principů udržitelného rozvoje. Žák:              

dovede popsat stavbu atomu vysvětlí vznik chemické vazby rozliší prvek a sloučeninu vyjmenuje značky vybraných prvků popíše vzorec jednoduchých sloučenin vysvětlí platné zákonitosti vyplývající z periodické soustavy prvků charakterizuje vybrané prvky anorganických sloučenin vyhodnotí jejich využití v působnosti na zdraví a životní prostředí zhodnotí postavení atomu uhlíku v periodické soustavě prvků z hlediska vlastností organických sloučenin charakterizuje skupiny uhlovodíků a jejich deriváty vyjmenuje významné zástupce organických sloučenin a zhodnotí jejich využití v běžném životě s vlivem na zdraví a životní prostředí charakterizuje biogenní prvky a jejich sloučeniny uvede složení výskyt a funkci nejdůležitějších přírodních látek vysvětlí pojem fotosyntéza 92

              

vysvětlí vznik a vývoj života na Zemi popíše buňku a uvede rozdíly mezi buňkou rostlinnou a živočišnou popíše lidské tělo a jednotlivé orgány a orgánové soustavy vysvětlí pojem zdravá výživa a zdravý životní styl popíše co je prevence a vyjmenuje nejznámější nemoci popíše co jsou biotické a biotické podmínky života uvede příklady některých potravních řetězců rozezná jednotlivé typy krajiny popíše vztahy mezi populacemi a orientuje se v pojmech ekosystém a biosféra vyhodnotí vliv různých činností člověka na jednotlivé složky životního prostředí a zdraví popíše přírodní zdroje surovin, energie a likvidaci odpadů zdůvodní globální problémy a nedostatek vody uvede příklady CHKO a NP v ČR nebo regionu charakterizuje udržitelný rozvoj zdůvodní odpovědnost každého jedince za ochranu přírody, krajiny a životního prostředí

Charakteristika učiva           

základy ekologie základní ekologické pojmy výskyt chemických látek v přírodě typy krajiny vztahy mezi člověkem a životním prostředím hlavní problémy souvisejícími se znečištěním zemských sfér, tedy ovzduší, vody a půdy problémy surovin a energií, s obnovitelnými a neobnovitelnými zdroji problematika odpadů druhy odpadů a nakládání s nimi, recyklace ochrana přírody a krajiny a zásadám udržitelného rozvoje obecná chemie, anorganická chemie, organická chemie a biochemie

Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:  hromadná výuka  skupinová výuka  problémové učení  týmová práce

93

Hodnocení výsledků žáka Hodnocení probíhají v rovině motivační, informativní a výchovné. Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace, zohledňovat žáky se speciálními poruchami učení. Klasifikace probíhá formou ústního zkoušení, písemné ověřování pomocí didaktických testů. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových téma Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Vzdělání směřuje k tomu, aby se žák:  srozumitelně a souvisle vyjadřoval v odborných výrazech  obhajoval a prezentoval své stanovisko a názory na konkrétní ekologický problém  posoudil názory druhých a odborně na ně reagoval  vhodně a přiměřeně komunikoval v běžných profesních situacích Žák je připraven:  kriticky hodnotit své osobní možnosti  uvědomit si své vlastní přednosti i nedostatky  pracovat v kolektivu a využívat ke svému učení znalostí a zkušeností jiných lidí  kriticky hodnotit výsledky své práce a pomáhat druhým  aktivně se zúčastnit diskusí a obhajovat své názory a postoje  dále se vzdělávat Sociální kompetence Žák je připraven:  pracovat samostatně i v týmu  přijímat a plnit zadané úkoly  nést odpovědnost za své chování a jednání Kompetence k učení: Žák: 

 

vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu vzdělávání a celoživotnímu učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě operuje s obecně užívanými termíny, znaky a uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy

94



poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

Kompetence k řešení problému: Žák je schopen:  vyhledat informace vhodné k řešení problému, nacházet jejich shodné, podobné a odlišné znaky  využívat získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení  samostatně řešit problémy, volit vhodné způsoby řešení  ověřovat prakticky správnost řešení problémů  Průřezová témata Člověk a životní prostředí Žáci jsou vedeni k tomu, aby se aktivně zapojovali do ochrany životního prostředí, aby si osvojovali technologické metody a pracovní postupy šetrné k životnímu prostředí a prosazovali trvale udržitelný rozvoj ve své pracovní činnosti Předmět naučí žáka šetrně se chovat k životnímu prostředí a chránit jej, aby se zachoval i pro příští generace. Naučí se úctě k surovinám, přispěje k upevňování zásad třídění odpadu. Občan v demokratické společnosti Žáci jsou vedeni k tomu, aby dodržovali zásady bezpečnosti práce a chápali je jako součást péče o zdraví. Informační a komunikační technologie Žák se naučí efektivně pracovat s informacemi a umí je kriticky vyhodnocovat. Mezipředmětové vztahy Předmět základy ekologie a chemie je v mezipředmětových vztazích zejména s předměty matematika, fyzika, technologie, strojírenská technologie a odborný výcvik.

95

ZÁKLADY EKOLOGIE A CHEMIE – 1. ROČNÍK 32HOD ROČNĚ

1HOD TÝDNĚ/

Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:     

Obecná chemie  složení látek, atom  chemická vazba  chemické prvky, sloučeniny  značky a názvy prvků, jednoduché sloučeniny  periodická soustava prvků  chemické reakce



dovede popsat stavbu atomu vysvětlit vznik chemické vazby rozliší prvek a sloučeninu vyjmenuje značky vybraných prvků popíše vzorec jednoduchých sloučenin, vysvětlí platné zákonitosti vyplývající z periodické soustavy prvků

Žák:  charakterizuje vybrané prvky anorganické sloučeniny  vyhodnotí jejich využití v působnosti na zdraví a životní prostředí

Anorganická chemie  Anorganické látky  Vybrané prvky a jejich anorganické sloučeniny

Žák:  zhodnotí postavení atomu uhlíku v periodické soustavě prvků z hlediska vlastností organických sloučenin  charakterizuje skupiny uhlovodíků a jejich deriváty  vyjmenuje významné zástupce organických sloučenin a zhodnotí jejich využití v běžném životě s vlivem na zdraví a životní prostředí

Organická chemie  vlastnosti atomu uhlíku  klasifikace a názvosloví organických sloučenin  organické sloučeniny v běžném životě  uhlí, ropa, plyn

96

Hod

3

1

2

Žák:  charakterizuje biogenní prvky a jejich sloučeniny  uvede složení, výskyt a funkci nejdůležitějších přírodních látek  vysvětlí pojem fotosyntéza

Biochemie  

 Žák:  vysvětlí vznik a vývoj života na Zemi  popíše buňku  uvede rozdíly mezi živočišnou a rostlinnou buňkou  popíše lidské tělo funkci jednotlivých orgánů  vysvětlí pojem zdravá výživa a zdravý životní styl  popíše co je prevence a vyjmenuje nejznámější nemoci

chemické složení živých organismů přírodní látky, bílkoviny, sacharidy, lipidy, biokatalyzátory a nukleové kyseliny biochemické děje

Základy biologie  vznik života na Zemi  typy buněk  rozmanitosti organismů a jejich charakteristika  orgánové soustavy v těle člověka  zdraví a nemoc, prevence

Žák: Ekologie  popíše co jsou abiotické a biotické  potravní řetězce podmínky života  typy krajiny  uvede příklady některých potravních  abiotické podmínky života řetězců  biotické podmínky života, vztahy  rozezná jednotlivé typy krajiny mezi populacemi  popíše vztahy mezi populacemi  ekosystémy  orientuje se v pojmech ekosystém a  biosféra biosféra Žák:  vyhodnotí vliv různých činností člověka na jednotlivé složky životního prostředí a zdraví  popíše přírodní zdroje surovin, energie a likvidaci odpadů  zdůvodní globální problémy a nedostatek vody

Člověk a životní prostředí  vzájemné vztahy mezi člověkem a životním prostředím  vliv činnosti člověka na prostředí  přírodní zdroje energií a surovin  odpady  obnovitelné a neobnovitelné zdroje surovin

97

2

6

7

11

  

    

uvede příklady CHKO a NP v ČR nebo regionu charakterizuje udržitelný rozvoj zdůvodní odpovědnost každého jedince za ochranu přírody, krajiny a životního prostředí

98

negativní jevy v prostředí ochrana půdy – poškozování NP a CHKO základy udržitelného rozvoje odpovědnost za ochranu přírody a životního prostředí

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: MATEMATIKA Název školy:

Střední škola technická Znojmo

Název školního vzdělávacího programu:

Karosář

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za studium:

160

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Obecným cílem matematiky je výchova přemýšlivého člověka, který získá pozitivní postoj k matematickému vzdělávání, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.), a především člověka, který získá motivaci k celoživotnímu vzdělávání. Logické zkoumání a řešení problémů napomáhá k tomu, že žáci dokáží porovnat výsledky řešení s realitou. Charakteristika učiva Žáci si osvojují dovednosti matematizovat jednoduché reálné situace, užívat matematický model a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě. Žáci jsou vedeni k využívání různých zdrojů informací, které jsou stěžejní pro výkon povolání (odborná literatura, internet), dále k dovednosti orientovat se v matematickém textu, porozumět zadání matematické úlohy, kriticky vyhodnotit informace získané z grafů, tabulek a diagramů. Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Vyučování matematice rozvíjí porozumění kvantitativním i prostorovým vztahům, numerickým vlastnostem, podílí se na rozvoji logického myšlení a formuje žádoucí vlastnosti jako je vytrvalost, důslednost, houževnatost, kritičnost, sebedůvěra, samostatnost a odpovědnost plnit úkoly. Pojetí výuky Předmět se vyučuje ve všech třech ročnících. V prvním ročníku 2 hodiny týdně, ve druhém ročníku 1 hodinu týdně a ve třetím 2 hodiny týdně.

99

Při výuce matematiky je většinou volena metoda výkladu nebo řízeného rozhovoru spojená s názorným vyučováním pomocí didaktické techniky a modelů. Z dalších metod je využívána skupinová práce žáků. V případě potřeby žáka je volen individuální přístup. Hodnocení výsledků žáků 

pololetní písemná práce v rozsahu 1 vyučovací hodiny a její následný rozbor v tomtéž rozsahu  krátké učitelské testy úzce zaměřené k učivu  ústní zkoušení Důraz při klasifikaci je kladen na:  numerické aplikace  dovednosti řešit problémy  dovednosti využívat informační technologie a pracovat s informacemi  aktivitu žáků Klíčové kompetence: Kompetence k učení Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni:  vybrat a využívat pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie  organizovat a řídit vlastní učení  vyhledávat a třídit informace a na základě jejich pochopení, propojení a systemizace je efektivně využívat v procesu učení, hlavně pak v praktickém životě operovat s užívanými termíny, znaky a symboly  uvádět věci do souvislostí  vytvářet komplexní pohled na přírodní jevy  posoudit vlastní pokrok a určit překážky v učení  kriticky zhodnotit výsledky svého učení  naplánovat, jakým způsobem lze své učení zdokonalit  vyhledávat informace vhodné k řešení problému, nacházení jejich shodných, podobných a odlišných znaků  využívat získaných vědomostí a dovedností k objevování různých variant řešení  samostatně řešit problémy, volit vhodný způsob řešení  prakticky ověřit správnost řešení problémů Matematické kompetence   

vhodné a přesné vyjadřování logické usuzování, posouzení, formulace a prosazování vlastních názorů, vhodná argumentace při obhajobě závěrů získání vhodné míry sebevědomí, přiměřené sebehodnocení, přijímání hodnocení od druhých lidí 100

 

přesné plnění svěřených úkolů výstižná formulace podstaty problému, stanovení reálného odhadu praktického problému

Průřezová témata Člověk v demokratické společnosti Výuka matematiky posiluje sebevědomí, sebe odpovědnost, učí žáky přijímat kompromisy, kritiku od jiných lidí a kriticky hodnotit své vlastní studijní a pracovní výsledky. Člověk a svět práce Výuka matematiky vede k posílení důvěry ve vlastní schopnosti, posiluje vlastnosti: důslednost, důkladnost, přesnost, odpovědnost. Vede žáky k zájmu o celoživotní vzdělávání. Člověk a životní prostředí Vhodně zvolenými slovními úlohami lze žáky upozornit na problémy týkající se životního prostředí. Při práci se statistickými daty žáci zpracovávají informace, které se týkají změn životního prostředí.

101

MATEMATIKA – 1. ROČNÍK

2HOD TÝDNĚ/ 64HOD ROČNĚ

Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  chápe historii vzniku a vývoje číselných oborů  znázorní na číselné ose přirozené a celé číslo  provádí aritmetické operace s přirozenými a celými čísly  chápe pojmy prvočíslo a číslo složené  vysvětlí pojem dělitelnost  určí dělitelnost daných čísel  rozloží číslo na součin prvočísel  najde nejmenší společný násobek a největšího společného dělitele daných čísel a využívá tuto dovednost při řešení praktických úloh  účelně používá pravidla pro počítání s mocninami a odmocninami  provádí početní výkony s přirozeným a celočíselným mocnitelem  užívá zápisu čísla ve tvaru a.10n při převádění fyzikálních jednotek  určí pomocí kalkulátoru druhou a třetí mocninu a odmocninu daného čísla  provádí početní výkony s odmocninami

Operace s reálnými čísly  číselná osa  přirozená a celá čísla  racionální čísla  reálná čísla  procento a procentová část  početní operace s přirozenými čísly  dělitelnost přirozených čísel, prvočísla  rozklad čísla na součin prvočísel  nejmenší společný násobek  největší společný dělitel  slovní úlohy na dělitelnost  početní výkony s celými čísly  mocniny s přirozeným exponentem  pravidla pro počítání s mocninami  mocniny s celočíselným mocnitelem, reálná čísla  zápis čísla ve tvaru a . 10n 

102

Hod

39

Žák:  chápe pojmy matematický výraz, proměnná, člen výrazu, výraz opačný  určí hodnotu výrazu  dodržuje pořadí početních operací

Výrazy a jejich úpravy  výraz, základní pojmy  hodnota výrazu  pořadí početních operací  početní operace s výrazy  rozklad na součin pomocí vytýkání před závorku  postupné vytýkání  mnohočleny  lomené výrazy

Žák:  provádí ekvivalentní úpravy rovnic a nerovnic  řeší lineární rovnice a výsledek ověřuje zkouškou  řeší lineární nerovnice, výsledek znázorní na číselné ose a zapíše v R pomocí intervalu  zná metody řešení soustavy lineárních rovnic a umí je vyřešit

Řešení rovnic a nerovnic v množině R  ekvivalentní úpravy rovnic a nerovnic  řešení jednoduchých lineárních rovnic a nerovnic  řešení lineárních rovnic se zlomky  řešení lineárních rovnic s neznámou ve jmenovateli

Žák:  vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data  porovnává soubory dat  určuje četnost znaku a aritmetický průměr  interpretuje údaje vyjádřené v diagramech, grafech a tabulkách

Práce   

103

s daty zpracování dat aritmetický průměr údaje v digramech, grafech a tabulkách

11

9

5

MATEMATIKA – 2. ROČNÍK

1HOD TÝDNĚ/ 32HOD ROČN

Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  chápe pojmům průměr a poloměr  určí přibližnou hodnotu Ludolfova čísla  sestrojí kružnici, určí obvod a obsah kruhu, délku kružnice  určí vzájemnou polohu přímky a kružnice  aplikuje poznatky o kruhu a kružnici při řešení praktických úloh

Planimetrie základní pojmy trojúhelník mnohoúhelníky  obvod a obsah kruhu, délka kružnice  vzájemná poloha přímky a kružnice  řešení praktických úloh  trigonometrie pravoúhlého trojúhelníka

Žák:  chápe metody řešení soustavy lineárních rovnic a umí ji vyřešit  řeší soustavu dvou lineárních nerovnic a řešení zapíše pomocí intervalu

Řešení rovnic a nerovnic v množině R  soustava dvou lineárních rovnic o dvou neznámých  soustava dvou lineárních nerovnic

Žák:  chápe metody řešení kvadratických rovnic  určí postup řešení jednotlivých tvarů rovnic

Řešení rovnic v množině R kvadratické rovnice  tvar kvadratických rovnic  rovnice s neznámou ve jmenovateli  rozklad kvadratických trojčlenů

104

Hod

17

6

9

MATEMATIKA – 3. ROČNÍK

2HOD TÝDNĚ/ 64HOD ROČNĚ

Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  sestrojí pravoúhlou soustavu souřadnic a určí polohu daného bodu  chápe pojmy funkce, definiční obor funkce a obor hodnot funkce  rozlišuje nezávisle proměnnou a funkční hodnotu v daném bodě (závisle proměnnou)  určí, zda je daná funkce rostoucí nebo klesající  vyjádří funkční závislost tabulkou a sestrojí graf funkce lineární, přímé úměrnosti a nepřímé úměrnosti  dokáže se orientovat v grafu funkce a určit z něj potřebné hodnoty  chápe grafické řešení soustavy lineárních rovnic  vyjádří v praktických úlohách funkční závislosti tabulkami, zapíše je rovnicemi a znázorní graficky

Funkce  základní pojmy  pravoúhlá soustava souřadnic  pojem funkce, definiční obor, obor hodnot funkce, graf  funkce rostoucí, klesající  funkce lineární, přímá úměrnost, konstantní  grafické řešení soustavy lineárních rovnic  funkce nepřímá úměrnost  praktické úlohy s využitím funkční závislosti

Žák: Výpočet povrchů a objemů těles  chápe pojmy bod, přímka, rovina  základní pojmy  určí vzájemnou polohu bodu, přímek  objem, povrch, podstava, plášť a rovin tělesa  vzájemná poloha bodu, přímek a rovin  převody jednotek objemu  chápe pojmy hrana, stěna, výška  hranol, základní pojmy tělesa, úhlopříčka stěnová, tělesová,  pravidelný trojboký a čtyřboký úhlopříčka podstavy hranol, objem a povrch  vysvětlí pojmy objem a povrch tělesa  kvádr, krychle, objem a povrch  rozlišuje podstavu a plášť tělesa  výpočet hmotnosti kvádru a  převádí jednotky objemu krychle  rozlišuje a pojmenuje základní  rotační válec, základní pojmy, geometrická tělesa objem a povrch  určí objem, povrch, obsah pláště a podstavy hranolu, kvádru, krychle, rotačního válce, pravidelného

105

Hod

32

32

 

  



čtyřbokého jehlanu, rotačního kužele a koule najde pomocí tabulek hustotu látek a určí jejich hmotnost vysvětlí pojmy objem a povrch tělesa, u povrchu rozlišuje podstavu a plášť tělesa převádí jednotky objemu rozlišuje a správně pojmenuje základní geometrická tělesa určí objem, povrch, obsah pláště a podstavy hranolu, kvádru, krychle, rotačního válce, pravidelného čtyřbokého jehlanu, rotačního kužele a koule najde pomocí tabulek hustotu látek a určí hmotnost tělesa

106

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: TĚLESNÁ VÝCHOVA Název školy:

Střední škola technická Znojmo

Název školního vzdělávacího programu:

Karosář

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

96

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Výuka tělesné výchovy ve škole je základním programem pro upevňování dříve nabytých pohybových dovedností a osvojování nových. Umožňuje žákům uvědomělou kultivaci pohybového projevu a na základě teoretických poznatků a vlastních pohybových zkušeností také rozvoj zdravotně orientované zdatnosti. Žák:      

získává kladný vztah ke zdravému způsobu života a pocit radosti z provádění tělesné činnosti váží si zdraví jako jedné z prvořadých hodnot a rozpozná, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví směřuje k celoživotnímu provádění pohybových aktivit a rozvoji pozitivních vlastností osobnosti získává chuť vyhledávat příležitosti ke zdravotně vhodným aktivitám ověřuje si získané vědomosti i účinnost osvojených pohybových činností a tím průběžně pečuje o svou tělesnou zdatnost začleňuje pohybové aktivity do svého denního režimu jako zcela přirozenou a nezbytnou součást zdravého životního stylu moderního člověka

Charakteristika učiva Tělesná výchova má činnostní a aplikační charakter, a proto je propojována s ostatními předměty. Řadu informací, dovedností a návyků souvisejících obecně se zdravým životním stylem žák získává i v jiných předmětech. V tělesné výchově (a v dalších formách pohybových aktivit v režimu dne) jsou pak získané poznatky spojovány s konkrétními pohybovými činnostmi a žák si ověřuje jejich platnost. Opačně jsou dovednosti a návyky z tělesné výchovy přenášeny do denního režimu žáků ve škole, ale i mimo ni. V rámci sportovní činnosti se žák učí řešit stresové a konfliktní situace. Obsahem výuky tělesné výchovy je teoretická a praktická průprava a nácvik vybraných atletických disciplin, sportovních a 107

pohybových her, sportovní gymnastiky, průpravná, kondiční, kompenzační a relaxační cvičení. Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:  hromadná výuka  skupinová výuka  techniky samostatného učení a práce  týmová práce Vzdělávání v tělesné výchově zdůrazňuje roli žáka jako aktivního činitele. Respektuje výrazné pohybové a výkonnostní rozdíly dané vývojovými a pohlavními odlišnostmi, dosavadními pohybovými zkušenostmi a zájmy žáků. Umožňuje diferencovat žáky nejen podle pohlaví, ale i podle jejich výkonnosti a zájmu v rámci třídy či skupiny. Osnovy nemohou být postaveny na přesném členění do ročníků, ale na relativně volném výběru podle konkrétní úrovně žáků, jejich rozvojových a zdravotních potřeb a zájmů, podmínek školy, povětrnostních podmínek apod. Tělesná výchova je prováděna ve specifických podmínkách výchovně vzdělávacího zařízení a přírody. Důraz je kladen na bezpečnost žáků, hygienickou nezávadnost prostředí, estetičnost a účelnost. Hodnocení výsledků žáka Hodnocení a klasifikace žáků je chápána jako součást výchovného působení při vytváření vztahu k tělesné výchově a sportu jako celoživotní potřebě. Žák je hodnocen za svůj výkon, za změnu ve vlastním výkonu nebo dovednosti, či snahu o tuto změnu, za zvládnutí konkrétního dílčího úkolu, za zájem o tělesnou výchovu a sport, za aktivitu a vztah k pohybu, za snahu prakticky využívat osvojené pohybové činnosti v denním režimu. Přínos předmětu k rozvoji kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák:  pečoval o svůj tělesný rozvoj  uznával autoritu nadřízených  uměl pracovat v týmu a vzájemně se v něm respektoval  obhajoval a prezentoval své stanovisko a názory na konkrétní problém  posoudil názory druhých a vhodně na ně reagoval  uměl využívat nových technologií ke získávání informací o předmětu a dokázal je zpracovat

108

Žák je připraven:  správně hodnotit své osobní dispozice  uvědomit si své vlastní přednosti i nedostatky  pracovat v kolektivu a využívat ke svému učení znalostí a zkušeností jiných lidí  kriticky hodnotit výsledky své práce a pomáhat druhým Personální a sociální kompetence Žák je připraven:  pracovat samostatně i v týmu  přijímat a plnit zadané úkoly  nést odpovědnost za své chování a jednání  jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu  jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování Kompetence k učení Žák:  

 

má pozitivní vztah k učení pohybových dovedností a rozvoji pohybových schopností vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu vzdělávání a celoživotnímu učení využívá ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti

 Průřezová témata V předmětu tělesná výchova se realizují tato průřezová témata: Občan v demokratické společnosti Rozšiřuje celkový rozhled žáka, rozvoj jeho osobnosti. Člověk a životní prostředí Směřuje žáky k odpovědnému vztahu k prostředí v němž žije, formuje jeho vztah k přírodě. Informační a komunikační technologie Vede žáky k vyhledávání a zpracovávání informací ze světa sportu. Mezipředmětové vztahy Mezipředmětové vztahy jsou provázány zejména s předměty základy ekologie a chemie, občanská nauka a odborný výcvik. 109

TĚLESNÁ VÝCHOVA – 1. ROČNÍK 1 HOD. TÝDNĚ / 32 HOD. ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák: Péče o zdraví, hygiena a bezpečnost, první pomoc  chová se tak, aby neohrozil zdraví své ani svých spolužáků  hygiena a bezpečnost při pohybových aktivitách  dodržuje základní hygienické a bezpečnostní normy  činitelé ovlivňující zdraví, životní styl  orientuje se v zásadách zdravého životního stylu  prevence úrazů a nemocí  poskytne první pomoc sobě i jiným i  poskytování první pomoci i za za mimořádných situací mimořádných situací Žák:  uvědomí si důležitost rozcvičení a protažení před i po tělesném výkonu  vnímá pozitivně nutnost posilování a protahování zanedbaných svalových skupin  uvědomuje si důležitost relaxace  dovede rozpoznat hrozící nebezpečí, ví jak na ně reagovat  prokáže dovednosti poskytnutí první pomoci i za mimořádných situací

Průpravná, kondiční, kompenzační a relaxační cvičení, jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných situací  začleněné ve všech ostatních tématických celcích  uvolňovací a protahovací cvičení, strečink  základní úkoly ochrany obyvatelstva (varování, prevence)

Žák:  zná význam atletických činností pro všestrannou pohybovou přípravu  ovládá jednotlivá pravidla atletických soutěží  dodržuje bezpečnost a hygienu při atletických činnostech

Atletika  běžecká cvičení, starty  běhy – sprinty,vytrvalostní, v terénu  skoky – odrazová cvičení, skok vysoký a daleký  vrhy, hody – průpravná cvičení, hod granátem, vrh koulí

110

Hod.

4

4

3

Žák:  zná základní průpravná cvičení jednotlivce pro dané sportovní hry  zná taktiku hry  zná základní pravidla  dokáže se přizpůsobit zájmům skupiny,družstva  dokáže zvládnout emoce  dovede se zapojit do organizace soutěží

Sportovní hry  kopaná, sálová kopaná, malá kopaná, nohejbal  vybíjená, volejbal, beach volejbal  basketbal, házená  stolní tenis, líný tenis  softball, florbal  pravidla her, závodů a soutěží 

Žák:  zná a umí základní akrobatická cvičení na žíněnkách  zná specifika bezpečnosti při gymnastickém cvičení  zná důvody pro správné rozcvičování před výkonem

Sportovní gymnastika  odborné názvosloví  akrobacie, přeskok, hrazda, kruhy  švihadla, šplh

111

15

6

TĚLESNÁ VÝCHOVA – 2. ROČNÍK1 HOD. TÝDNĚ / 32 HOD. ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  chová se tak, aby neohrozil zdraví své ani svých spolužáků  dodržuje základní hygienické a bezpečnostní normy  poskytne první pomoc sobě i jiným i za mimořádných situací

Péče o zdraví, hygiena a bezpečnost, první pomoc  hygiena a bezpečnost při pohybových aktivitách  poskytování první pomoci i za mimořádných situací

4

Žák:  uvědomí si důležitost rozcvičení a protažení před i po tělesném výkonu  vnímá pozitivně nutnost posilování a protahování zanedbaných svalových skupin  uvědomuje si důležitost relaxace

Průpravná, kondiční, kompenzační a relaxační cvičení, jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných situací  začleněné ve všech ostatních tématických celcích  uvolňovací a protahovací cvičení, strečink

4

Žák:  zná význam atletických činností pro všestrannou pohybovou přípravu;  zná jednotlivá pravidla atletických soutěží  dodržuje bezpečnost a hygienu při atletických činnostech

Atletika  běžecká cvičení, starty  běhy – sprinty, vytrvalostní, v terénu  skoky – odrazová cvičení, skok vysoký a daleký  vrhy, hody – průpravná cvičení, hod granátem, vrh koulí

3

Žák:  zná základní průpravná cvičení jednotlivce pro dané sportovní hry  zná taktiku hry  zná základní pravidla  dokáže se přizpůsobit zájmům skupiny,družstva  dokáže zvládnout emoce

Sportovní hry  kopaná, sálová kopaná, malá kopaná, nohejbal  vybíjená, volejbal, beach volejbal  basketbal, házená  stolní tenis, líný tenis  softball, florbal

112

Hod.

15

Žák:  zná a umí základní akrobatická cvičení na žíněnkách  zná specifika bezpečnosti při gymnastickém cvičení  zná důvody pro správné rozcvičování před výkonem

Sportovní gymnastika  akrobacie, přeskok, hrazda, kruhy  švihadla, šplh

113

6

TĚLESNÁ VÝCHOVA – 3. ROČNÍK 1 HOD. TÝDNĚ / 32 HOD. ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  chová se tak, aby neohrozil zdraví své ani svých spolužáků  dodržuje základní hygienické a bezpečnostní normy  poskytne první pomoc sobě i jiným i za mimořádných situací

Péče o zdraví, hygiena a bezpečnost, první pomoc  hygiena a bezpečnost při pohybových aktivitách  poskytování první pomoci i za mimořádných situací

4

Žák:  uvědomí si důležitost rozcvičení a protažení před i po tělesném výkonu  vnímá pozitivně nutnost posilování a protahování zanedbaných svalových skupin  uvědomuje si důležitost relaxace

Průpravná, kondiční, kompenzační a relaxační cvičení, jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných situací  začleněné ve všech ostatních tématických celcích  uvolňovací a protahovací cvičení, strečink

4

Žák:  zná význam atletických činností pro všestrannou pohybovou přípravu;  zná jednotlivá pravidla atletických soutěží  dodržuje bezpečnost a hygienu při atletických činnostech

Atletika  běžecká cvičení, starty  běhy – sprinty, vytrvalostní, v terénu  skoky – odrazová cvičení, skok vysoký a daleký  vrhy, hody – průpravná cvičení, hod granátem, vrh koulí

3

Žák:  zná základní průpravná cvičení jednotlivce pro dané sportovní hry  zná taktiku hry  zná základní pravidla  dokáže se přizpůsobit zájmům skupiny,družstva  dokáže zvládnout emoce

Sportovní hry  kopaná, sálová kopaná, malá kopaná, nohejbal  vybíjená, volejbal, beach volejbal  basketbal, házená  stolní tenis, líný tenis  softball, florbal

114

Hod

15

Žák:  zná a umí základní akrobatická cvičení na žíněnkách  zná specifika bezpečnosti při gymnastickém cvičení  zná důvody pro správné rozcvičování před výkonem

Sportovní gymnastika  akrobacie, přeskok, hrazda, kruhy  švihadla, šplh 

115

6

Název vyučovacího předmětu:

PRÁCE S POČÍTAČEM

Název školy:

Střední škola technická Znojmo

Název školního vzdělávacího programu:

Karosář

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za studium:

96

Platnost:

od 1. 9. 2010 pro 1. ročník

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Předmět práce s počítačem na střední škole prohlubuje znalosti a schopnosti žáků využívat informační technologie, různé zdroje informací, aplikační a výukový software jak při řešení úloh k přípravě na vyučování, tak při výkonu povolání a v procesu celoživotního vzdělávání. V předmětu je kladen důraz na praktické činnosti orientované jak pro individuální, tak týmovou práci. Žák:     

   

získá přehled o základních pojmech IT o hardwarovém a softwarovém vybavení počítače, o možnostech dalšího zlepšování výkonu a zvyšování kapacity pamětí seznámí se s pravidly bezpečnosti práce s výpočetní technikou, s regulemi ochrany zdraví a se zákony na ochranu autorských práv seznámí se s prostředím Windows, s manipulací s okny, se správou adresářů a souboru a s programovým příslušenstvím Windows zvládne vytvoření textového dokumentu, včetně obrázku, tabulek a dalších objektu, jeho editaci, uložení a tisk získá přehled o možnostech elektronické komunikace, o využití Internetu jako zdroje informací pro každý den, o službách, které Internet nabízí, ale i o nebezpečích zneužití Internetu seznámí se s Internetovým prohlížečem MS Internet Explorer, Mozilla Firefox; pozná typy grafických formátu, možnosti editace obrázku a užití grafiky v oboru; pochopí principy zpracování dat v tabulkách a grafech, možnosti výpočtu v tabulkách a základní operace s databází pochopí pojem prezentace a možnosti jejího použití v praxi, zvládne vytvoření jednoduché prezentace v programu MS PowerPoint s textovými poli, obrázky, tabulkami, časováním, animacemi a zvukem

116

Charakteristika učiva Předmět práce s počítačem připravuje žáka k tomu, aby aplikoval získané vědomosti. Žák získá přehled o  problematice zpracování informací  využití výpočetní techniky  komunikace pomoci internetu  základních informacích  současných možnostech hardware  trendech rozvoje  fyzikálních omezeních rozvoje  nabízených operačních systémech  softwarovém vybavení počítače  aplikování SW při řešení konkrétních úloh  elektronické komunikaci  použití Internetu jako zdroje informací Výukové strategie Výuka je vedena ve specializovaných počítačových učebnách vybavených data projektory, video i audiotechnikou. Práce žáků je organizovaná individuálně nebo ve vícečlenných týmech. Při výuce se používá výklad učitele, demonstrační řešení ukázkových příkladů, multimediální učební materiály, vyhledávání a zpracování informací. Práce ve výuce je doplněna žákovskými projekty. Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:  hromadná výuka  skupinová výuka  techniky samostatného učení a práce  problémové učení  týmová práce Hodnocení výsledků žáka Hodnocení probíhají v rovině motivační, informativní a výchovné. Základem pro hodnocení pozorování žáka při práci u počítače (při individuální i skupinové práci, komunikace ve skupině, porozumění problému, způsoby řešení)     

písemná práce, testy (pro teoretickou oblast výuky) praktické řešení úkolů (pro praktickou oblast výuky) sebehodnocení žáka při vlastní práci analýza práce žáka (porozumění úkolu, postupy řešení) samostatná práce žáka (referáty, projekty)

117

Hodnocení je prováděno známkami, doplňkově je využíváno ústní hodnocení práce (analýza práce žáka). Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Vzdělání směřuje k tomu, aby žák:  srozumitelně a souvisle se vyjadřoval v technických výrazech  obhajoval a prezentoval své stanovisko a názory na konkrétní technický problém  posoudil názory druhých a odborně na ně reagoval  vhodně a přiměřeně komunikoval v běžných profesních situacích  věcně a správně zpracovával odborné technické podklady personální kompetence  vhodně prezentuje výsledky své práce s využitím ICT prostředků, získává informace z více zdrojů, čímž dokáže odlišit věrohodné zdroje informací od nespolehlivých Žák je připraven:  kriticky hodnotit své osobní možnosti  uvědomit si své vlastní přednosti i nedostatky  pracovat v kolektivu a využívat ke svému učení znalostí a zkušeností jiných lidí  kriticky hodnotit výsledky své práce a pomáhat druhým  aktivně se zúčastnit diskusí a obhajovat své názory a postoje  dále se vzdělávat Sociální kompetence Žák je připraven:  pracovat samostatně i v týmu  přijímat a plnit zadané úkoly  nést odpovědnost za své chování a jednání Kompetence k učení: Žák: 



 

je schopen získávat a pochopit nové zkušenosti a dovednosti při práci s výpočetní technikou vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy 118

 

samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák si uvědomuje výhody (zjednodušení práce, zvýšení efektivnosti práce, snazší přístup k informacím) i rizika (bezpečnostní hlediska) práce s výpočetní technikou. Žák formuluje své názory a postoje, je schopen vyslechnout názory druhých. Dokáže pracovat samostatně i v týmu, plní zodpovědně úkoly. Člověk a životní prostředí Žák dbá na bezpečnost a hygienu práce (ergonomie), chápe význam ekologické likvidace použité či vyřazené techniky Člověk a svět práce Žák dokáže využít informační technologie v situacích souvisejících s hledáním zaměstnání, s kontaktem se zaměstnavatelem nebo s úřady. Informační a komunikační technologie Žáci jsou připraveni pro řešení praktických úkolů vyskytujících se nejen v praxi, ale i v činnostech, které se běžně využívají v osobním životě. Mezipředmětové vztahy Výuka předmětu práce s počítačem by neměla být chápána jako samostatný předmět. Hlavním cílem je naučit žáky používat počítač jako nástroj při výuce, využít mezipředmětové vztahy a poskytnout prostředek pro další samostatné vzdělávání. Žák má při výuce dostatek prostoru pro hledání vlastního postupu řešení i pro konzultace s učiteli jednotlivých předmětů.

119

PRÁCE S POČÍTAČEM – 1. ROČNÍK 1HOD TÝDNĚ/ 32HOD ROČNĚ Výsledky vzdělávání Žák:           

Žák:                

Učivo

Základní pojmy IT. Hardware chápe základní HW vybavení počítače a Software  BOZP s VT chápe schéma počítače  vstupní a výstupní zařízení charakterizuje jednotlivá zařízení  paměti rozlišuje paměťová média  základní deska, procesor je schopen připojit či vyměnit  další vývoj HW periférie vyjmenuje základní funkce  operační systémy operačního systému  kancelářský software popíše vývoj operačních systému  grafický software vyjmenuje další programové vybavení  antivirová ochrana chápe nutnost antivirové ochrany  komprese dat využívá komprese dat  další software rozlišuje SW z hlediska ochrany  autorských práv

ovládá manipulaci s okny nastaví si prostředí Windows zorganizuje si pracovní plochu používá nápovědu chápe systém ukládání dat orientuje se ve struktuře adresátu ovládá základní typy souboru soubory kopíruje, ukládá, otvírá vyhledává soubory vytvoří zástupce na ploše provádí nastavení systému je schopen přidat či odebrat HW i SW vytvoří obrázek, schéma v Malování upraví si existující obrázek ovládá Kalkulačku vytvoří jednoduchý textový dokument

Operační systém MS Windows. Prostředí MS Windows, správa dat, ovládací panely, příslušenství.  práce s okny  plocha, ikony  nabídka Start  vlastní nastavení  nápověda  soubory, adresáře  (složky), disky  stromová struktura disku  základní typy souboru  základní operace se  soubory  vyhledávání souboru  možnosti nastavení  přidání či odebrání HW  přidání či odebrání SW  Malování

120

Hod

7

7

  

Kalkulačka Poznámkový blok WordPad

 Žák:  formátuje text  používá schránky pro kopírování a přesouvání textu  používá číslování, odrážky  člení text pomocí tabulátoru  člení text do sloupců  rozlišuje možnosti ukládání souboru

Textový editor MS Word. Formát textu, dokumenty, vkládání objektů, tabulka.  pravidla psaní textu  fonty písma, velikost  zdůraznění v textu  zarovnání textu  číslování, odrážky  barvy, rámečky  tabulátory  sloupce  uložení, uložení jako  otevření existujícího dokumentu

121

18

PRÁCE S POČÍTAČEM – 2. ROČNÍK 1HOD TÝDNĚ/ 32HOD ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:       

Textový editor MS Word. Formát textu, dokumenty, vkládání objektů, tabulka.  náhled, tisk  vzhled stránky  kontrola pravopisu  šablona dokumentu  práce ve více oknech  vyhledávání v dokumentu  obrázky, ClipArt  WordArt  textové pole  hypertextový odkaz  další objekty  vytvoření tabulky  editace tabulky  převedení textu na tabulku a tabulky na text

     

upraví text k tisku nastaví možnosti tisku nastaví okraje, vzhled stránky využívá kontroly pravopisu kopíruje text mezi dokumenty vyhledává v dokumentu vkládá do textu obrázky ze souboru, z Internetu používá galerii Klipart vytvoří nadpisy pomocí WordArtu vkládá a formátuje textová pole chápe možnosti hypertextových odkazu vytvoří tabulku ve Wordu edituje vytvořenou tabulku

Hod

16

 Žák:  chápe rozdíl mezi lokální a globální sítí  vyhledává informace na Internetu  orientuje se v dalších službách a možnostech  je schopen adresování e-mailových schránek  spravuje vlastní e-mail  je schopen použít ke správě e-mailu program Outlook  orientuje se i v dalších nástrojích Outlooku

Komunikace, internet, MS Outlook  lokální počítačové sítě  Internet, MS IE  historie Internetu  služby Internetu  možnosti připojení  poštovní server  správa e-mailu  Outlook

122

6

Žák:  rozlišuje typy grafických formátu, 2D a 3D grafiku  orientuje se v nabídce grafického SW  chápe výhody digitální fotografie  popíše základní nástroje programu  chápe možnosti využití programu v praxi

Grafika TurboCAD  typy grafických formátu  prohlížeče obrázku  SW pro úpravu obrázku  obrázky na Internetu  digitální fotografování  základní nástroje  ukázky prací

123

10

PRÁCE S POČÍTAČEM – 3. ROČNÍK 1HOD TÝDNĚ/ 32HOD ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Hod

Žák:  vytvoří tabulku v Excelu  formátuje části tabulky  chápe výhody definování typu dat v buňce  chápe adresaci buněk  používá automatické vytváření posloupností v Excelu  konstruuje výpočty v tabulkách  vypočítá hodnotu výrazu  používá některé funkce  zná typy grafu a jejich užití  sestrojuje z tabulek grafy  edituje sestrojený graf  chápe pojem databáze  je schopen využít Excelu k práci s databází  ovládá třídění databáze a užití filtru

Tabulkový procesor MS Excel  formát buňky  formát sloupce, řádku, bloku  vytvoření tabulky  adresování buněk  posloupnosti  jednoduché výpočty,  vzorce  hodnota výrazu  suma, průměr  matematické funkce  statistické funkce  typy grafu  průvodce tvorby grafu  editace grafu  grafy matematických funkcí  vytvoření databáze  třídění  filtry

19

Žák:       

Prezentace a MS Powerpoint  počítačová prezentace  možnosti využití  vytvoření snímku  vkládání objektu do snímku  editace textu  editace tabulky  obrázek v prezentaci  organizační diagram  šablona prezentace  řazení snímku  časování prezentace  animace prezentace  animace snímku

chápe pojem a použití prezentací edituje jednotlivé snímky vkládá do snímku objekty edituje objekty snímku upraví pořadí snímku nastaví časování chápe možnosti animací v prezentaci

124

13

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: EKONOMIKA Název školy:

Střední škola technická Znojmo

Název školního vzdělávacího programu:

Karosář

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

64

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Cílem výuky předmětu Ekonomika je poskytnout žákům základní odborné znalosti z oblasti ekonomiky, které jim umožňují efektivní jednání a hospodárné chování.Předmět je zaměřen tak, aby žáci zvládli základní ekonomické pojmy a způsob myšlení nezbytný pro každého zaměstnance a dále se připravovali na možnost samostatného podnikání v oboru. Žák:         

správně používá a aplikuje základní ekonomické pojmy vyhledává informace o nabídkách zaměstnání je schopen vysvětlit, kdo představuje nabídku a poptávku orientuje se v pracovně právních vztazích orientuje se v právních formách podnikání orientuje se ve výpočtu mezd a daňové soustavě orientuje se v daňovém přiznání fyzických osob orientuje se v osobních financích vysvětlí rizika investování

Charakteristika učiva Žák získává poznatky potřebné pro založení živnosti, o možnostech podnikání v oboru, o povinnostech podnikatele a pracovně-právních vztazích, získává základní znalosti o hospodaření podniku, naučí se vypočítat mzdu, sociální a zdravotní pojištění, orientuje se v daňové soustavě ČR, osobním – domácím rozpočtu, způsobech investování. Osvojuje si zásady a návyky pro vstup do světa práce. Výuka směřuje k tomu, aby žák získal odpovědný vztah k materiálním hodnotám a snažil se je vytvářet a rozvíjet k dobru společnosti. Je vychováván k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí, veden k úsilí o jeho zachování pro příští generace. Výuku lze vhodně doplnit exkurzemi.

125

Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:  hromadná výuka  skupinová výuka  techniky samostatného učení a práce  problémové učení  týmová práce Hodnocení výsledků žáka Hodnocení probíhají v rovině motivační, informativní a výchovné. Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace prováděná formou ústního zkoušení, písemného ověřování pomocí didaktických testů na závěr tematického celku. Hlediskem při hodnocení je aktivita, samostatnost a zapojení se žáka do probírané problematiky. Zohledňují se žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Přínos předmětu k rozvoji kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák:  srozumitelně a souvisle se vyjadřoval při jednání na úřadech, se zaměstnavatelem, vyplňoval žádosti, formuláře, podání týkající se především pracovně právních vztahů a podnikání, aktivně se účastnil diskusí  obhajoval a prezentoval své stanovisko a názory na konkrétní ekonomický problém  posoudil názory druhých a odborně na ně reagoval  vhodně a přiměřeně komunikoval v běžných situacích Žák je připraven:  hodnotit své ekonomické možnosti  uvědomit si své vlastní přednosti i nedostatky  pracovat v kolektivu a využívat ke svému učení znalostí a zkušeností jiných lidí  kriticky hodnotit výsledky své práce a pomáhat druhým  aktivně se zúčastnit diskusí a obhajovat své názory a postoje  dále se vzdělávat

126

Personální a sociální kompetence Žák je připraven:  pracovat samostatně i v týmu  orientovat se na pracovním trhu, vytvořit si reálnou představu o pracovních, platových a dalších podmínkách v oboru  komunikovat s potenciálními zaměstnavateli  nést odpovědnost za své chování a jednání Kompetence k učení Žák: 

 

 

vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu vzdělávání a celoživotnímu učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

Kompetence k řešení problémů Žák:   

porozumí zadání úkolu, získá informace pro výpočet daní, mezd, odpisů apod. a provede výpočet a vyhodnocení dosažených výsledků uplatňuje při řešení úkolu různé metody myšlení, volí různé způsoby výpočtu spolupracuje při řešení problémů se svými spolužáky popř. s jinými lidmi

Matematické kompetence Žák:   

čte různé formy grafů zachycující ekonomické děje a skutečnosti nalézá vztahy mezi ekonomickými veličinami a řeší praktické úkoly aplikuje matematické postupy při řešení praktických úkolů

127

Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Žák:   

pracuje s osobním počítačem při vyhledávání informací a zpracování úkolů komunikuje elektronickou poštou získává informace z internetu

Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám Žák:       

získává odpovědný přístup k vlastní profesní budoucnosti uvědomuje si nutnost celoživotního vzdělávání získává představu o pracovních a platových podmínkách ve svém oboru v regionu, státě, v EU kriticky hodnotí svoje možnosti na trhu práce získává základní informace a postoje nezbytné pro komunikaci s budoucím zaměstnavatelem rozumí podstatě podnikání z hlediska administrativního, právního i finančního posuzuje podnikatelské příležitosti v návaznosti na reálnou situaci na trhu práce

Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák formuluje své názory a postoje, je schopen vyslechnout názory druhých. Dokáže pracovat samostatně i v týmu, plní zodpovědně úkoly. Člověk a životní prostředí Žák dbá na bezpečnost a hygienu práce Člověk a svět práce Žák získává postoje a znalosti pro vstup na trh práce, pro uplatňování svých pracovních práv. Žák si uvědomuje zodpovědnost za vlastní život (budování profesní kariéry, správa osobních financí, sebe prezentace profesní, občanská i lidská). Informační a komunikační technologie Žáci jsou připraveni pro řešení praktických úkolů vyskytujících se nejen v praxi, ale i v činnostech, které se běžně využívají v osobním životě. Mezipředmětové vztahy Předmět je provázán s občanskou naukou, matematikou a odbornými předměty.

128

EKONOMIKA – 3. ROČNÍK 2 HOD. TÝDNĚ / 64 HOD. ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  správně používá a aplikuje základní ekonomické pojmy  popíše fáze hospodářského cyklu  posoudí vliv ceny na nabídku  rozpozná běžné cenové triky a klamné nabídky  vysvětlí ekonomický růst

Základy tržní ekonomiky  potřeby, statky, služby, spotřeba, životní úroveň  výroba, výrobní faktory, hospodářský cyklus  trh, tržní subjekty, nabídka, poptávka, zboží, cena

6

Žák:  orientuje se v pracovně – právních vztazích  vysvětlí možnosti vzniku a zániku pracovního poměru  popíše náležitosti pracovní smlouvy  popíše hierarchii zaměstnanců v organizaci, jejich práva a povinnosti  na příkladech vysvětlí a vzájemně porovná druhy odpovědnosti za škody ze strany zaměstnance a zaměstnavatele

Zaměstnanci  pracovně – právní vztahy, jejich vznik a zánik  práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů  organizace práce na pracovišti  druhy škod a možnosti předcházení škodám, odpovědnost zaměstnance a odpovědnost zaměstnavatele

7

Žák:  charakterizuje jednotlivé právní formy podnikání  vytvoří jednoduchý podnikatelský záměr a zakladatelský rozpočet  posoudí vhodné formy podnikání pro obor  na příkladu popíše základní povinnosti podnikatele vůči státu

Podnikání, podnikatel  základní pojmy -podnikání, druhy podniků, právní formy podnikání  podnikání jednotlivce  obchodní korporace  podnikatelský záměr

7

129

Hod.

Žák:  rozlišuje jednotlivé druhy majetku  rozliší jednotlivé druhy nákladů a výnosů  řeší jednoduché výpočty výsledku hospodaření  řeší jednoduché kalkulace ceny

Podnik, majetek podniku a hospodaření podniku  struktura majetku, dlouhodobý majetek, oběžný majetek  náklady, výnosy, výsledek hospodaření podniku  stanovení ceny

10

Žák:  popíše historii vzniku peněz  vysvětlí funkci, vlastnosti a podobu peněz  orientuje se v platebním styku a smění peníze podle kurzovního lístku  vyplňuje doklady souvisejících s pohybem peněz  rozdělí národní hospodářství, vyjmenuje ukazatele jeho hodnocení  vysvětlí podstatu hospodářské politiky státu  vyjmenuje cíle, nástroje a instituce hospodářské politiky státu  vysvětlí úlohu státního rozpočtu v národním hospodářství  vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na finanční situaci obyvatel a na příkladu ukáže jak se bránit jejím nepříznivým důsledkům  posoudí příčiny vzniku nezaměstnanosti – stát, region  popíše bankovní systém  vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb  vysvětlí základy odměňování zaměstnanců  řeší jednoduché výpočty mezd  vysvětlí význam platby zákonného sociálního a zdravotního pojištění  vypočte sociální a zdravotní pojištění při výpočtu mezd

Peníze, mzdy, daně, pojistné  peníze  hotovostní a bezhotovostní platební styk v národní i zahraniční měně  národní hospodářství, jeho hodnocení  hospodářská politika státu  státní rozpočet  inflace  nezaměstnanost  bankovnictví, úroková míra  mzdy, druhy mezd, výpočty mezd  zákonné sociální a zdravotní pojištění  daňová soustava ČR  pojišťovací soustava 

20

130







orientuje se v daňové soustavě, charakterizuje význam daní pro stát i občana řeší jednoduché příklady výpočtu daně z přidané hodnoty a daně z příjmu orientuje se v produktech pojišťovacího trhu vybere nejvýhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby

Žák:  používá správnou terminologii  vyjmenuje příjmy a výdaje domácnosti  označí osobní aktiva a pasiva  vysvětlí rizika osobního financování  rozlišuje investování a nízkým a vysokým rizikem  charakterizuje špatný úvěr  popíše kroky vymáhání dluhů  vysvětlí pojem oddlužení, exekuce  diskutuje o možnostech řešení situací z oblasti osobního financování

Osobní finance  osobní rozpočet  osobní aktiva a pasiva  osobní financování  investování – spoření  investování s vyšším rizikem  dluhy, předlužení, oddlužení

8

Žák:  vysvětlí základní pojmy  vyhotoví daňový doklad  orientuje se v daňové evidenci plátců i ne plátců DPH  popíše podle vzoru postup vyhotovení zjednodušeného daňového přiznání fyzické osoby

Daňová evidenční povinnost  základní pojmy daňové evidence  účetní doklady  zásady vedení daňové evidence  ocenění majetku a závazků v daňové evidenci  minimální základ daně  daňové přiznání fyzických osob

6

131

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: ODBORNÉ KRESLENÍ Název školy:

Střední škola technická Znojmo

Název školního vzdělávacího programu:

Karosář

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

128

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2009 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu V předmětu odborné kreslení žák získá základní technické informace, které mu umožní efektivně porovnávat způsoby kreslení, rýsování. Rozvíjí logické a tvůrčí technické myšlení žáků a pomáhá k vytváření uceleného technického základu, vede žáka k přesné, svědomité, pečlivé práci a pomáhá vytvářet prostorovou představivost. Žák:                  

vysvětlí význam odborného kreslení, volí pomůcky a používá odbornou literaturu dodržuje pravidla normalizace a standardizace při vypracování konstrukční dokumentace rozliší druhy technických výkresů, zná jejich formáty, úpravu, způsoby skládání a rozmnožování, měřítka a popisování výkresů vhodně používá různé druhy čar na výkresech, měřítka a normalizované písmo používá pojmy, pravidla a způsoby kótování a aplikuje je při vypracování technické dokumentace rýsuje základní geometrické konstrukce, mnohoúhelníky, technické křivky zvětšuje a zmenšuje obrazy zobrazí jednoduchá tělesa v pravoúhlém promítání čte technickou dokumentaci nakreslí sestavy, řezy a detaily na výkresech čte z výkresů součásti tvar a rozměr včetně úchylek objasní druhy uložení včetně výpočtů rozezná tolerance tvaru a polohy objasní pojem jakost povrchu vyznačuje na výkresech součástí drsnost povrchu vyčte z výkresu úpravy povrchu vyplňuje popisové pole výkresů; vyhledává rozměry normalizovaných součástí ve strojírenských tabulkách

132

   

čte technické nákresy, výkresy a schémata, pracuje s výtvarnými návrhy a technickou dokumentací zhotoví technické nákresy a výkresy konstrukčních prvků jednoduchého výrobku chápe funkci kusovníku u výkresu sestavení zhotoví konstrukční dokumentaci jednoduché strojní sestavy dle zadání

Charakteristika učiva Předmět technická dokumentace připravuje žáka k tomu, aby aplikoval získané vědomosti v praxi. Žák používá rýsovací pomůcky a potřeby pro kreslení technických výkresů, čte technické výkresy. Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:  hromadná výuka  skupinová výuka  techniky samostatného učení a práce  problémové učení  týmová práce  praktické práce žáků Hodnocení výsledků žáka Hodnocení probíhají v rovině motivační, informativní a výchovné. Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace, zohledňují se žáci se specifickými poruchami učení. Klasifikace probíhá formou ústního zkoušení, písemné ověřování pomocí didaktických testů. Každý tematický celek je zakončen písemným ověřováním. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák:  srozumitelně a souvisle se vyjadřoval v technických výrazech  obhajoval a prezentoval své stanovisko a názory na konkrétní technický problém  posoudil názor druhých a odborně na něj reagoval  vhodně a přiměřeně komunikoval v běžných profesních situacích  četl výkresy, schémata, normy  věcně a správně zpracovával odborné technické podklady Žák je připraven:  kriticky hodnotit své osobní možnosti, uvědomit si své vlastní přednosti i nedostatky  pracovat v kolektivu a využívat ke svému učení znalostí a zkušeností jiných lidí

133

  

kriticky hodnotit výsledky své práce a pomáhat druhým aktivně se účastnit diskusí a obhajovat své názory a postoje aplikuje matematické dovednosti dále se vzdělávat

Sociální kompetence Žák je připraven:  pracovat samostatně i v týmu  přijímat a plnit zadané úkoly  nést odpovědnost za své chování a jednání Kompetence k učení Žák: 

 

 

vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu vzdělávání a celoživotnímu učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

Kompetence řešení běžných pracovních problémů Žák:   

chápe a analyzuje zadání úkolu stanoví pracovní postup volí vhodnou metodu

Kompetence využívání prostředků informačních a komunikačních technologií Žák:  

rozvíjí dovednosti získat potřebné informace v široké škále otevřených zdrojů kriticky zhodnotí a využívá dosažené výsledky v praktické odborné činnosti

134

Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák formuluje své názory a postoje, je schopen vyslechnout názory druhých, učí se být slušný a zdvořilý. Dokáže pracovat samostatně i v týmu, zodpovědně plní úkoly. Člověk a životní prostředí Žák se naučí chovat se hospodárně k používaným materiálům, třídí odpad ve škole i soukromém životě. Informační a komunikační technologie Žáci se učí získávat informace pomocí internetu, třídit je a dále s nimi pracovat. Mezipředmětové vztahy Získané znalosti v předmětech matematika, fyzika, strojnictví, technologie žák použije při řešení technických úkolů.

135

ODBORNÉ KRESLENÍ-1. ROČ. 1HOD. TÝDNĚ/ 32HOD. ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Tematické celky

Hod

Žák: Normalizace  ovládá odbornou terminologii  druhy norem  používá ČSN, DIN, ISO, EN  druhy technických výkresů  volí vhodný formát výkresu,druh čar  druhy čar na technických a písmo výkresech  uplatňuje zásady technické  normalizace písma normalizace  základní geometrické  ovládá základní geometrické konstrukce konstrukce  při kreslení aplikuje informace získaných z strojírenských tabulek

8

Žák:  aplikuje princip zobrazování  užívá zákonitosti pravoúhlého promítání  zobrazuje jednoduché rovinné a rotační součásti  volí optimální počet průmětů jednoduchých součásti  chápe významu řezu a průřezu  orientuje se v druzích řezů a rozlišuje jejich použití  aplikuje zásady zjednodušování a přerušování obrazů

Zobrazování tvaru strojních součástí  způsoby zobrazování  pravoúhlé promítání  přerušování obrazů  zjednodušování obrazů  kreslení řezů a průřezů

8

Žák:  používá základní pojmy kótování  aplikuje pravidla a zásady kótování  kótuje délkové rozměry,úhly průměry,poloměry,kouli,díry, jehlanovitost, zkosení hran, kuželovitost  kótuje složená geometrická tělesa  čte z výkresů jednodušších strojních součástí jejich tvar a rozměry

Kótování na strojírenských výkresech  kóta  kótovací a vynášecí čáry  hraniční šipky  kótování geometrických těles  kótování strojních součástí

6

136

Žák:  kreslí, kótuje náčrty normalizovaných i nenormalizovaných strojních součástí  čte výkresy normalizovaných i nenormalizovaných strojních součástí  vyhledává informace ve strojírenských tabulkách  aplikuje pravidla předepisování tolerancí tvaru a polohy na výkresech

Zobrazování tvaru strojních součástí  kreslení normalizovaných strojních součástí  kreslení nenormalizovaných strojních součástí

137

10

ODBORNÉ KRESLENÍ-2. ROČ. 2HOD. TÝDNĚ/ 64HOD.ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Tematické celky

Hod

Žák: Předepisování úchylek rozměrů,  používá základní pojmy a toleranční geometrického tvaru a vzájemné polohy ploch a prvků značky  mezní úchylky  rozlišuje druhy uložení  tolerance délkových a úhlových  aplikuje mezní úchylky nalezené ve rozměrů strojírenských tabulkách ve výpočtech uložení  lícování  zapisuje tolerance a mezní úchylky  druhy uložení na výkrese  tolerance tvaru a polohy  aplikuje pravidla předepisování tolerancí tvaru a polohy na výkresech  čte z výkresu součásti veškeré náležitosti týkající se tvarů, rozměrů, jejich dovolených úchylek (délky, úhlů a vzájemné polohy ploch)

4

Žák:  čte z výkresu součásti materiál polotovaru  určuje rozměry polotovaru

Předepisování materiálu, druhu a rozměru polotovaru  druhy polotovarů  značení polotovarů  volba materiálu součásti

2

Žák:  chápe pojem jakost povrchu  vyznačuje na výkresech součástí drsnost povrchu i způsob úpravy povrchu  osvojí si pravidla pro předepisování povlaků a tepelného zpracování  vyčte z výkresu předepsané jakosti povrchu ploch, jejich tepelné zpracování a úpravy povrchu

Předepisování jakosti povrchu, úpravy povrchu a tepelného zpracování  varianty značek struktury povrchu  značení struktury povrchu na technických výkresech  předepisování materiálu, druhu a rozměrů polotovaru, úprav povrchu a tepelného zpracování

2

138

Žák:  charakterizuje popisové pole výkresu  vyplňuje popisové pole výkresu  využívá znalostí technických materiálů  vyhledává informace a rozměry součástí ve strojírenských tabulkách  kreslí výkresy běžných strojních součástí  kótuje běžné strojní součásti  zhotovuje úplnou technickou dokumentaci běžných strojních součástí  aplikuje získané informace o normalizovaných strojních součástech při kreslení a čtení výkresů

Výkresy součástí  popisové pole  normalizované strojní součásti  výkresy strojních součástí

Žák:  vysvětlí funkci popisového pole a kusovníku u výkresu sestavení  kreslí, kótuje a popisuje výkresy jednodušších strojních sestav  rozkresluje jednoduché výkresy sestavení do výrobních výkresů  čte výkresy jednodušších strojních skupin  vyčte z výkresu sestavení druh velikost a počet spojovacích a jiných normalizovaných součástí,počet nenormalizovaných součástí a způsob jejich spojení

Výkresy sestavení  výkresy sestavení  výrobní výkresy  kusovník

139

46

10

ODBORNÉ KRESLENÍ – 3. ROČ. 1HOD TÝDNĚ/ 32HOD ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Tematické celky

Žák:  rozeznává druhy polotovarů  vyčte z výkresů strojních součástí druh materiálu a polotovaru  čte z výkresů polotovarů jejich tepelné zpracování  čte výkresy svarků (druh a velikost svarů, předepsaný tvar jejich povrchu)  rozpozná z výkresu druh přídavného materiálu a technologii svařování  chápe funkci schémat jako pomocných výkresů  využívá strojírenských tabulek při hledání schematických značek  kreslí jednoduchá kinematická, hydraulická, pneumatická schémata a schémata potrubí  čte schémata jednoduchých kinematických a tekutinových mechanismů a jednoduchá schémata elektrického zapojení strojů

Výkresy polotovarů, schémata  výkresy polotovarů  výkresy svarků  zápis tepelného zpracování a úpravy povrchu  kreslení kinematických schémat  kreslení hydraulických schémat  kreslení pneumatických schémat  kreslení schémat potrubí  kreslení elektrických schémat

20

Žák:  vysvětluje význam montážních výkresů  čte v montážních výkresech  zjišťuje informace z technologické dokumentace  rozpozná pracovní postupy a zákonitosti montáže celku  pracuje s technickou i technologickou dokumentací  vyhledává textové i grafické informace v různých informačních zdrojích a využívá je při plnění pracovních úkolů  vysvětlí nutnost dodržování technologických postupů  používá odbornou terminologii

Technologická dokumentace a další technická dokumentace  montážní výkresy  technologické postupy základní pojmy  druhy záznamu technologických postupů  čtení výkresové dokumentace  textové a grafické informace

12

140

Hod

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: STROJNICTVÍ Název školy:

Střední škola technická Znojmo

Název školního vzdělávacího programu:

Karosář

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

96

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2009 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu V předmětu Strojnictví žák získá základní technické informace, které mu umožní efektivně porovnávat způsoby montáží strojních součástí, jednotlivých součástí strojů a hospodárně s nimi zacházet při opravách a renovaci. V části Vozidla rozlišuje druhy vozidel, rozeznává jejich jednotlivé agregáty, systémy, příslušenství a vybavení. Předmět rozvijí logické a tvůrčí technické myšlení žáků a pomáhá k vytváření uceleného technického základu. Vede žáka k přesné, svědomité a pečlivé práci, pomáhá vytvářet prostorovou představivost. Žák:                

rozlišuje základní druhy spojů a jejich rozdělení charakterizuje druhy normalizovaných rozebíratelných, nerozebíratelných a pružných spojů a jejich použití uvádí základní součásti pro přenos otáčivého pohybu a jejich použití charakterizuje potrubí, jeho druhy, značení, spojování a použité armatury rozlišuje jednotlivé druhy a principy činnosti mechanismů uvádí druhy, účel a funkci převodů a jejich použití objasní účel, druhy a použití převodovek popisuje základní rozdělení a provedení zdvihacích a dopravních strojů volí optimální využití zdvihacích strojů při montážích a údržbě rozlišuje druhy a použití čerpadel, dmychadel, ventilátorů a vývěv objasní příčinu závady a možnosti oprav rozlišuje použití jednotlivých strojů dle požadavků praxe rozlišuje druhy, princip, činnost a použití hnacích strojů a zařízení orientuje se v elektrizační soustavě a její používání uvádí rozdělení elektrických strojů a jejich použití rozdělení vozidel pro silniční motorovou dopravu

141

                 

koncepce a základní části vozidel charakteristické rozměry a hmotnosti vozidel druhy a konstrukci rámů vozidel jednotlivé druhy a činnost odpružení vozidel funkci, druhy, uspořádání a činnost náprav základní údaje o kolech a pneumatikách uspořádání a činnost brzdových soustav jednotlivé druhy a činnost řízení motorových vozidel funkci, uspořádání a činnost vozidlových spojek činnost a uspořádání převodových skříní účel kloubových hřídelů a druhy kloubů účel, uspořádání a činnost rozvodových skříní včet. diferenciálů definici a rozdělení spalovacích motorů činnost a uspořádání zážehových a vznětových spalovacích motorů funkci a činnost palivových soustav zážehových i vznětových motorů druhy a činnost chladících soustav spalovacích motorů druhy a činnost mazacích soustav spalovacích motorů hlavní zásady pro údržbu motorových vozidel

Charakteristika učiva Předmět Strojnictví připravuje žáka k tomu, aby aplikoval získané vědomosti. Žák má přehled o základních druzích spojů a součástech k přenosu otáčivého pohybu, potrubí, mechanismech a převodech. Seznamuje žáka se základními technickými pojmy a umožňuje orientaci v základní technické literatuře. Teoreticky seznamuje žáka se součástmi, jejich činností a použití. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žák získal odpovědný vztah k materiálním hodnotám a snažil se je vytvářet a rozvíjet k dobru společnosti. Je vychováván k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí, veden k úsilí o jeho zachování pro příští generace.

142

Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:  hromadná výuka  skupinová výuka  techniky samostatného učení a práce  problémové učení  týmová práce  projektové vyučování  hodnocení výsledků žáků Hodnocení výsledků žáka Hodnocení probíhají v rovině motivační, informativní a výchovné. Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace, zohledňují se žáci se specifickými poruchami učení. Klasifikace probíhá formou ústního zkoušení, písemné ověřování pomocí didaktických testů. Každý tematický celek je zakončen písemným ověřováním. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Vzdělání směřuje k tomu, aby žák:  srozumitelně a souvisle se vyjadřoval v technických výrazech  obhajoval a prezentoval své stanovisko a názory na konkrétní technický problém  posoudil názory druhých a odborně na ně reagoval  vhodně a přiměřeně komunikoval v běžných profesních situacích  četl výkresy, schémata, normy  věcně a správně zpracovával odborné technické podklady personální kompetence Žák je připraven:  kriticky hodnotit své osobní možnosti  uvědomit si své vlastní přednosti i nedostatky  pracovat v kolektivu a využívat ke svému učení znalostí a zkušeností jiných lidí  kriticky hodnotit výsledky své práce a pomáhat druhým  aktivně se účastnit diskusí a obhajovat své názory a postoj  dále se vzdělávat

143

Sociální kompetence Žák je připraven:  pracovat samostatně i v týmu  přijímat a plnit zadané úkoly  nést odpovědnost za své chování a jednání Kompetence k učení Žák: 

 

 

vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu vzdělávání a celoživotnímu učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

Kompetence řešení běžných pracovních i mimopracovních problémů Žák dovede:  pochopit a analyzovat zadání úkolu  stanovit pracovní postup  zvolit vhodnou metodu Kompetence využívání prostředků informačních a komunikačních technologií Žák:  

rozvíjí dovednosti získat potřebné informace v široké škále otevřených zdrojů kriticky zhodnotí a využívá dosažené výsledky v praktické odborné činnosti

144

Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák formuluje své názory a postoje, je schopen vyslechnout názory druhých, učí se být slušný a zdvořilý. Dokáže pracovat samostatně i v týmu, zodpovědně plní úkoly. Člověk a životní prostředí Žák se naučí chovat se hospodárně k používaným materiálům, je veden ke třídění odpadů ve škole i v soukromém životě. Informační a komunikační technologie Žáci se učí získávat informace pomocí internetu, třídit je a dále s nimi pracovat. Mezipředmětové vztahy Předmět je provázán s fyzikou, technologií, strojírenskou technologií a strojnictvím.

145

STROJNICTVÍ – 1. ROČNÍK 1HOD. TÝDNĚ/ 32 HOD. ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Tematické celky

Hod

Žák: Rozebíratelné spoje  rozlišuje druhy součástí důležité pro  šroubový spoj základní druhy montáže  kolíky  vyhledává ve strojírenských  čepy tabulkách potřebné údaje o  klíny normalizovaných součástech daného  pera druhu  drážkové hřídele  využije znalostí  svěrné spoje z mezipředmětových vztahů k používání jednoduchých spojovacích součástí  rozlišuje využití jednotlivých součástí  určuje podle strojírenských tabulek základní rozměry jednotlivých součástí  navrhuje způsob zajištění materiálů prostřednictvím spojů

16

Žák:  užívá technologické názvosloví  zařadí jednotlivé spoje podle požadavků montáže  rozlišuje význam provedení spojů  určuje možnosti využití jednotlivých technologií pro montáže  navrhuje pomocí strojírenských tabulek úpravy spojovaných součástí

14

Nerozebíratelné spoje  nýtové spoje  tlakové spoje  pájené spoje  svarové spoje  lepené spoje

146

Žák:  určí druh součásti a její použití  určí základní úpravy a konstrukční prvky  vyjadřuje pro normalizované součásti údaje dle technických norem

Pružné spoje  pružiny tlačné a tažné  svazek pružnic  nekovové pružiny

147

2

STROJNICTVÍ – 2. ROČNÍK 2HOD. TÝDNĚ/ 64 HOD. ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Tematické celky

Žák:  používá odborné názvosloví  vysvětlí rozdíl mezi pojmem nosná a hybná hřídel  vysvětlí rozdíl v konstrukci a použití jednotlivých hřídelí  chápe význam konstrukčních prvků

Součásti k přenosu sil  nosná a hybná hřídel  kliková hřídel  drážkovaná hřídel  ohebná hřídel

4

Žák:  vysvětlí rozdíl v konstrukci a použití ložisek  určí základní údaje podle strojírenských tabulek  navrhuje způsob montáže a použití  určuje podle konstrukce způsob utěsnění  rozlišuje způsoby utěsňování strojních součástí

Ložiska  kluzná ložiska  valivá ložiska  těsnění ložisek  utěsňování strojních součástí

4

Žák:  rozlišuje druhy materiálů  vysvětlí způsoby spojování potrubí  vyhledává vhodné prvky ve strojírenských tabulkách  orientuje se ve způsobech těsnění potrubí

Potrubí a jeho příslušenství  materiál potrubí  rozebíratelné druhy spojení  nerozebíratelné druhy spojení  těsnění potrubí

Žák:  rozlišuje různé druhy armatur  určuje funkci armatury a její užití  uplatňuje poznatky z konstrukce zařízení při návrzích řazeni prvků  navrhuje jednoduchý logický okruh s použitím prvků

Armatury  uzavírací  regulační  pojistné  zpětné  měřící

148

Hod

2

2

Žák:        

rozlišuje jednotlivé prvky mechanismů uplatňuje poznatky z fyziky rozlišuje principy činnosti používá mezipředmětové vztahy používá schematické značky prvků navrhuje pojištění spojů vyhledává v tabulkách jednotlivé prvky mechanismu má základní vědomosti o elektrických prvcích a výstroji strojů a zařízení, jejich automatizačních prvcích, obvodech a systémech

Mechanismy a elektrická zařízení  kinematické  hydraulické  pneumatické  elektrické  kombinované  elektrická zařízení  prvky a systémy automatického řízení

Žák:  popisuje základní rozdělení a provedení zdvihacích a dopravních strojů  rozlišuje konstrukční prvky  popíše funkci zařízení  volí optimální využití zdvihacích strojů při montážích a údržbě  vyhledává v tabulkách a normách základní údaje pro jejich objednávku

Zdvihací, dopravní a manipulační stroje a zařízení  zdvihadla  kladkostroje  jeřáby  výtahy  dopravníky  manipulační prostředky

Žák:  používá odbornou terminologii  rozlišuje druhy a použití čerpadel, ventilátorů, dmychadel a vývěv  objasní příčinu závady a možnosti znovuuvedení do chodu  uplatňuje mezipředmětové vztahy  volí vhodné parametry strojů  rozlišuje použití jednotlivých strojů dle požadavků praxe

Stroje pro dopravu kapalin a plynů  čerpadla  ventilátory  dmychadla  vývěvy

149

8

4

4

Žák:  používá odbornou terminologii  rozlišuje druhy,princip činnost a použití vodních turbín  ovládá funkci,účel,druhy a použití parních kotlů  orientuje se v principu práce parních turbín  vysvětlí funkci a činnost plynových turbín  popisuje hlavní části spalovacího motoru  vysvětlí činnost zážehových a vznětových motorů  orientuje se v elektrizační soustavě a její používání  uvádí rozdělení elektrických strojů a jejich použití

Hnací      

Žák:  má přehled o vozidlech pro silniční přepravu  chápe pojmu koncepce automobilu a má přehled o jednotlivých koncepcích  dokáže charakterizovat jednotlivé rozměry automobilu  má přehled o hmotnostech automobilu a dokáže je vysvětlit

Vozidla  rozdělení silničních vozidel  koncepce a hlavní části motorových vozidel  rozměry a hmotnosti automobilu

150

stroje a zařízení vodní turbíny parní turbíny plynové turbíny spalovací motory elektrizační soustava elektrické stroje

4

3

Žák:  má přehled o konstrukci rámů vozidel  dokáže charakterizovat pružný systém automobilu  má přehled o jednotlivých způsobech odpružení automobilu a dokáže vysvětlit jejich konstrukci a činnost  chápe podstatu a účel progresivního pérování  chápe konstrukčnímu uspořádání, podstatě činnosti a funkci tlumičů pérování a stabilizátorů  má přehled o tuhých a výkyvných nápravách, jejich konstrukčních uspořádání a použití  je schopen vysvětlit konstrukci, základní údaje a značení kovových částí kol a pneumatik  chápe rozdíly mezi radiálními a diagonálními pneumatikami  má přehled o činnosti a uspořádání jednotlivých brzdových soustav a jejich částech  dokáže vysvětlit konstrukci a činnost bubnových a kotoučových brzd  chápe význam jednotlivých parametrů geometrie přední nápravy a dokáže je vysvětlit  má přehled o jednotlivých druzích řízení motorových vozidel, dokáže vysvětlit jejich konstrukci a činnost

Agregáty a systémy vozidel  rámy vozidel  odpružení automobilu  tlumiče pérování a stabilizátory  nápravy  kola a pneumatiky  brzdová ústrojí  řízení motorových vozidel

5

Žák:  chápe význam převodových ústrojí  chápe činnosti a konstrukci třecích spojek  dokáže vysvětlit činnost hydrodynamické spojky  má přehled o jednotlivých druzích převodovek  je schopen popsat a vysvětlit činnost převodové skříně s ozubenými koly

Převodová ústrojí  části a uspořádání převodových ústrojí  spojky  převodovky  spojovací a kloubové hřídele  rozvodovky

5

151



  

    

chápe činnosti řadícího mechanismu a dokáže popsat funkci a činnost synchronizačních spojek chápe podstatu činnosti planetových převodovek chápe funkci a činnosti variátoru je schopen vysvětlit uspořádání a činnost hydrodynamického měniče momentů chápe funkci kloubových hřídelů má přehled a konstrukci a činnosti jednotlivých kloubů chápe účelu rozvodovek má přehled o uspořádání stálých převodů chápe funkci a činnost diferenciálu a je schopen popsat uspořádání kuželového a čelního diferenciálu

Žák:  dokáže definovat spalovací motor a rozumí rozdělení spalovacích motorů podle různých hledisek  je schopen vysvětlit základní pojmy  má přehled o hlavních částech spalovacích motorů a rozumí jejich funkci  je schopen vysvětlit konstrukční uspořádání a činnost čtyřdobého a dvoudobého zážehového motoru  má přehled o jednotlivých ventilových rozvodech a je schopen popsat jejich uspořádání a vysvětlit činnost  chápe rozdíly mezi motory zážehovými a vznětovými a je schopen vysvětlit činnost vznětového motoru  chápe podstatě činnosti vznětových motorů s přímým a nepřímým vstřikem paliva

Spalovací motory  definice a rozdělení spalovacích motorů  základní pojmy a hlavní části spalovacího motorů  zážehové motory čtyřdobé a dvoudobé  uspořádání a části ventilových rozvodů  motory vznětové  rozdělení vznětových motorů podle vstřiku paliva

6

Žák:  chápe činnosti palivové soustavy s karburátorem  chápe funkce jednotlivých částí palivové

Příslušenství vozidel palivová soustava zážehových motorů  schéma a činnost palivové

3

152

  



soustavy a dokáže je popsat a vysvětlit chápe podstatě činnosti karburátoru a má přehled o jeho hlavních částech chápe účel a výhody přípravy palivové směsi vstřikováním dokáže vysvětlit pojmy jednobodové a vícebodové vstřikování, vstřikování přímé a nepřímé má představu o principu činnosti vícebodového a jednobodového vstřikování

Žák:  chápe činnosti palivové soustavy  chápe činnost podávacího a vstřikovacího čerpadla  chápe účel a činnost vstřikovacích trysek  má přehled o moderních způsobech vstřikování paliva PD a Common Rail

  

soustavy palivová nádrž, podávací čerpadlo a čističe vzduchu princip činnosti a hlavní části karburátoru příprava směsi vstřikováním paliva

Palivová soustava vznětových  motorů  schéma a činnost palivové soustavy  podávací a vstřikovací čerpadla  vstřikovače a vstřikovací trysky  moderní způsoby vstřikování

3

Žák: Chladící a mazací soustavy spalovacích motorů  chápe účel chlazení  účel a druhy chlazení  má přehled o uspořádání kapalinové  chlazení kapalinové chladící soustavy  dokáže vysvětlit princip činnosti chladiče  chlazení vzduchové a oběhového čerpadla  mazání spalovacích motorů  chápe účel a činnost termostatu  dokáže vysvětlit podstatu a princip vzduchového chlazení  chápe účel a funkce mazací soustavy motoru  má přehled o jednotlivých čističích oleje a jejich činnosti  chápe funkci a činnost olejových čerpadel  chápe podstatě mazání dvoudobých motorů

3

153

Žák: Elektropříslušenství vozidel  chápe konstrukci, účel a podstatu  akumulátor činnosti olověného akumulátoru  alternátor a dynamo  chápe konstrukci, účel a podstatu  spouštěč činnosti alternátoru a dynama  zapalovací soustava  dokáže vysvětlit činnost spouštěče zážehových motorů  chápe účel a princip činnosti zapalovací  osvětlení motorových soustavy zážehových motorů vozidel  má přehled o jednotlivých částech  elektronika motorových osvětlení vozidel, o odrazových plochách vozidel a zdrojích světla  chápe funkci a poslání elektroniky u současných vozidel

3

Žák:  je seznámen se zásadami správného užívání a provozování vozidel  má přehled o základních údržbářských úkonech

1

154

Provoz a údržba motorových  vozidel  hlavní zásady správného provozování vozidel  základy údržby vozidel

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL Název školy: Název školního vzdělávacího programu: Forma vzdělávání: Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání: Platnost ŠVP:

Střední škola technická Znojmo Karosář denní 32 od 1. 9. 2010 počínaje l. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Úkolem předmětu řízení motorových vozidel je dosáhnout, aby si žáci upevnili vědomí společenské odpovědnosti za bezpečnost všech účastníků silničního provozu a za ochranu životního prostředí Vzdělávacím cílem je seznámení žáků s podstatnými prvky stavby a funkcí motorů a motorových vozidel a dosáhnout, aby byli schopni samostatné, bezpečné, plynulé a hospodárné jízdy s motorovým vozidlem příslušné skupiny v různých situacích silničního provozu, aby znali zásady poskytování první pomoci i zásady údržby a odstraňování běžných poruch vozidla. Žák:        

získává odborné vědomosti o vozidle a jeho řízení má přehled o základních údržbářských úkonech na vozidle je seznámen se zásadami poskytování první pomoci v potřebném rozsahu je seznámen s vyhláškou o provozu vozidel na pozemních komunikacích má přehled o vodorovných i svislých dopravních značkách a dokáže vysvětlit jejich význam chápe provozním situacím na neřízených i řízených křižovatkách samostatně řeší dopravní situace vyplývající z provozu motorového vozidla při jízdě motorovým vozidlem uplatňuje zásady ohleduplnosti a bezpečnosti

Charakteristika učiva Předmět řízení motorových vozidel připravuje žáka k tomu, aby získal a aplikoval vědomosti v oblastech silničního provozu a v návaznosti na danou tematiku získal i řidičské oprávnění skupiny B. Řidičské oprávnění je třeba v součastné době považovat za součást všeobecného vzdělání. Výuka směřuje k tomu, aby žák získal odpovědný vztah k materiálním hodnotám a snažil se je vytvářet a rozvíjet k dobru společnosti. Je vychováván k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí, veden k úsilí o jeho zachování pro příští generace.

155

Žák ovládá:  pravidla silničního provozu  teorii jízdy  zásady bezpečné jízdy  nauku o konstrukci a údržbě vozidla  zdravotní přípravu Předmět řízení motorových vozidel se skládá z teoretické části a praktického výcviku. Praktický výcvik probíhá systémem vícefázové přípravy a navazuje na teoretickou přípravu. Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky  hromadná výuka  skupinová výuka Hodnocení výsledků žáka Hodnocení probíhají v rovině motivační, informativní a výchovné. Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace, zohledňují se žáci se specifickými poruchami učení. Klasifikace probíhá formou ústního zkoušení, písemného ověřování pomocí vědomostních a závěrečných testů. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák:  upevňoval a prohluboval znalosti pravidel silničního provozu a návyky jejich důsledného dodržování v praktickém životě  ovládal bezpečný a hospodárný způsob jízdy, a rozvíjel své technické myšlení a manuální zručnost  formoval své kladné morální a volní vlastnosti, které jsou z hlediska bezpečnosti silničního provozu nezbytné /ohleduplnost, sebeovládání, přizpůsobivost, pohotovost reakce, rozhodnost aj./  pěstoval a upevňoval správný vztah k motorismu  přispíval ke snižování dopravní nehodovosti, k ochraně životního prostředí Žák je připraven:  samostatně řídit motorové vozidlo v silničním provozu  nést důsledky trestně právní odpovědnosti řidiče  provádět preventivní údržbu a ošetřování motorových vozidel  aplikovat základy defenzivní jízdy  dále se vzdělávat 156

Sociální kompetence Žák je připraven:  pracovat samostatně i týmu  nést odpovědnost za své chování v silničním provozu Kompetence k učení: Žák: 

 

 

vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich.

Průřezová témata V předmětu řízení motorových vozidel se realizuje část průřezového tématu člověk a životní prostředí. Naučí žáka chovat se hospodárně při využívání motorových vozidel a dbát na dodržování ekonomických a ekologických zásad. Na základě získaných poznatků žák přispěje k upevňování ekologických zásad v souvislosti s provozem motorových vozidel a to jak v zaměstnání, tak i soukromém životě. Získané odborné znalosti žák použije při řešení technických úkolů. Mezipředmětové vztahy Při řešení technických úkolů žák uplatní nejen znalosti z předmětu řízení motorových vozidel, ale také znalosti získané v předmětech fyzika, matematika, technologie, ekologie, silniční motorová vozidla. Žák se naučí hospodárně využívat motorové vozidlo a dbát ekonomických i ekologických zásad v provozu na pozemních komunikacích. Řidičské oprávnění je třeba v současné době považovat za součást všeobecného vzdělání.

157

ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL 3. ROČ. 1 HOD.TÝDNĚ/32 HOD. ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Tematické celky

Hod

Žák:  seznámení s dopravními předpisy vedení ke správnému a uvědomělému používání a řízení se jimi v různých dopravních situacích a provozních podmínkách  má přehled o příslušných ustanoveních zákona  uvědomuje si právní odpovědnost z chování řidiče a ostatních účastníků silničního provozu na pozemních komunikacích

Výuka předpisů o provozu vozidel  platnost zákona a základní pojmy  účastníci provozu na pozemních komunikacích a jejich povinnosti  směr a způsob jízdy  odbočování a jízda křižovatkou  řízení provozu na pozemních komunikacích  vjíždění na pozemní komunikaci, otáčení a couvání, zastavení a stání  železniční přejezd  jízda na dálnici  obytná a pěší zóna  osvětlení vozidel, výstražná znamení, vozidla s právem přednosti v jízdě  vlečení motorových vozidel, čerpání pohonných hmot  překážka provozu, zastavení vozidla v tunelu, dopravní nehoda  přeprava osob a nákladu  omezení jízdy některých vozidel  zastavování vozidel  užívání pozemní komunikace ostatními účastníky provozu  dopravní značky, světelné signály a dopravní zařízení  ustanovení zákona č.361/2000 Sb., o řidičských průkazech a bodovém systému  předpisy související s technickými podmínkami provozu vozidel  zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla  zákon o pozemních komunikacích

18

158

Žák:  má přehled o konstrukci motorových vozidel  chápe rozdíly mezi motory zážehovými a vznětovými  je seznámen se zásadami ošetřování vozidel a postupech při zjišťování a odstraňování drobných poruch

Základy konstrukce a údržby osobního automobilu  části automobilu  motor  příslušenství motoru  převodová ústrojí  podvozek  elektrické zařízení  kontroly a údržba

2

Žák:  má přehled o zásadách správného řízení a ovládání vozidel při běžných i ztížených provozních podmínkách s ohledem na bezpečnost, plynulost a hospodárnost silničního provozu  je seznámen se základními fyzikálními zákonitostmi jízdy vozidel v různých podmínkách a situacích silničního provozu  má přehled o kritických situacích v silničním provozu  je informován o vlivech jednotlivých složek provozu /člověk-vozidlo-prostředí/ na bezpečnost jízdy

Výuka teorie zásad bezpečné jízdy  seznámení s osobním automobilem  používání základních ovládacích prvků  úkony před jízdou  základní jízdní úkony  složitější jízdní úkony  jízda s přívěsem  vlečení vozidla na laně  řidič  automobil  ovládání automobilu  dopravní situace a bezpečná jízda

10

Žák: Výuka zdravotnické přípravy  má přehled o zásadách poskytování  dopravní nehoda první pomoci  ohrožení životně důležitých funkcí  je schopen popsat a vysvětlit život  rána a krvácení zachraňující úkony  šok, poranění hrudníku a břicha  chápe trestně právní odpovědnost  úrazy hlavy a ostatní poranění při neposkytnutí první pomoci

159

2

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU:

MATERIÁLY

Název školy:

Střední škola technická Znojmo

Název školního vzdělávacího programu:

Karosář

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

64

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2009 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu V předmětu Materiály žák získá potřebné vědomosti o materiálech používaných v strojní výrobě, o jejich vlastnostech, použití a vhodnosti pro jednotlivé aplikace. Znalosti umožní volit vhodnou technologii zpracování spolu s výrobními postupy ve strojírenství. Při výběru respektuje technická hlediska, ekonomická hlediska a hlediska bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a životního prostředí. Obsahový okruh poskytuje komplex vědomostí vztahujících se k celému odvětví i ke konkrétnímu zaměření oboru. Rozvíjí technické a ekonomické myšlení, odborné vyjadřování a je podstatnou částí odborné kvalifikace absolventů. Žák:                

dovede rozčlenit a klasifikovat základní a pomocné materiály používané ve výrobě strojírenských výrobků rozeznává nejpoužívanější druhy železných, neželezných, nekovových a pomocných materiálů posuzuje fyzikální, chemické, mechanické, technologické vlastnosti technických materiálů charakterizuje principy zkoušek destruktivních a nedestruktivních rozlišuje využití zkoušek statických,dynamických a zvláštních orientuje se v druzích namáhání osvojí si principy zkoušek mechanických vlastností posuzuje u běžných materiálů jejich vhodnost pro předpokládané využití zohledňuje při prvotním zpracování vlastnosti kovových materiálů orientuje se v normalizovaném značení kovových materiálů diskutuje o zvoleném materiálu vyhledává ve strojírenských tabulkách pro konkrétní součásti vhodný materiál zohledňuje vliv uhlíku a doprovodných prvků na vlastnosti železných kovů posuzuje děje ve struktuře oceli související se změnou teploty chápe význam tepelného zpracování rozlišuje základní slévárenské slitiny 160

    

volí vhodné způsoby odlévané podle druhu odlitků rozumí významu teploty pro plastickou deformaci rozlišuje způsoby tváření a jejich technologický postup a použití rozeznává druhy koroze orientuje se v zabezpečení proti korozní ochrany

Charakteristika učiva V předmětu žák získá potřebné vědomosti o materiálech používaných ve strojírenské výrobě o jejich vlastnostech, použití a vhodnosti pro jednotlivé aplikace. Při výběru respektuje technická hlediska, ekonomická hlediska a hlediska bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a životního prostředí. Žák se naučí vhodné technologie,technologické postupy při zpracování a opracování materiálu. Porozumí principům ochrany proti korozi. Výhodným oživením výuky jsou exkurze, které svou názorností doplní a upřesní informace v oblasti technologie výroby a zpracování strojírenských materiálů. Výuka směřuje k tomu, aby žák získal odpovědný vztah k materiálním hodnotám a snažil se je vytvářet a rozvíjet k dobru společnosti. Je vychováván k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí, veden k úsilí o jeho zachování pro příští generace. Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:  hromadná výuka  skupinová výuka  techniky samostatného učení a práce  problémové učení  týmová práce Hodnocení výsledků žáka Hodnocení probíhají v rovině motivační, informativní a výchovné. Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace, zohledňují se žáci se specifickými poruchami učení. Klasifikace probíhá formou ústního zkoušení, písemné ověřování pomocí didaktických testů. Každý tematický celek je zakončen písemným ověřováním. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Vzdělání směřuje k tomu, aby žák:  srozumitelně a souvisle se vyjadřoval v technických výrazech  obhajoval a prezentoval své stanovisko a názory na konkrétní technický problém  posoudil názory druhých a odborně na ně reagoval 161

 vhodně a přiměřeně komunikoval v běžných profesních situacích  věcně a správně zpracovával odborné technické podklady personální kompetence Žák je připraven:  kriticky hodnotit své osobní možnosti  uvědomit si své vlastní přednosti i nedostatky  pracovat v kolektivu a využívat ke svému učení znalostí a zkušeností jiných lidí  kriticky hodnotit výsledky své práce a pomáhat druhým  aktivně se zúčastnit diskusí a obhajovat své názory a postoje  dále se vzdělávat Sociální kompetence Žák je připraven:  pracovat samostatně i v týmu  přijímat a plnit zadané úkoly  nést odpovědnost za své chování a jednání Kompetence k učení: Žák: 

 

 

vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu vzdělávání a celoživotnímu učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

Kompetence řešení běžných pracovních problémů Žák dovede:  pochopit a analyzovat zadání úkolu  stanovit pracovní postup  zvolit vhodnou metodu.

162

Kompetence využívání prostředků informačních a komunikačních technologií Žák:  

rozvíjí dovednosti získat potřebné informace v široké škále otevřených zdrojů kriticky zhodnotí a využívá dosažené výsledky v praktické odborné činnosti.

Průřezová témata Člověk a životní prostřed Naučí žáka se chovat hospodárně k používaným materiálům, úctě k surovinám, přispěje k upevňování zásad třídění odpadu v zaměstnání i soukromém životě. Občan v demokratické společnosti Žák je veden k sebe odpovědnosti, schopnosti morálního úsudku, k jednání s lidmi a diskusi. Informační a komunikační technologie Žák je veden k rozvíjení a využívání získaných dovedností a schopností z výpočetní techniky a k jejich používání v běžném, praktickém i osobním životě. Mezipředmětové vztahy Získané znalosti z předmětů matematika, technická dokumentace a technologie žák použije při řešení technických úkolů. Předmět úzce navazuje na odborný výcvik např. teorie strojního obrábění.

163

MATERIÁLY – 1. ROČNÍK 1HOD TÝDNĚ/ 32HOD ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Tematické celky

Hod

Žák: Rozdělení, označování, vlastnosti a použití technických materiálů  ovládá názvosloví nejpoužívanějších technických  rozdělení technických materiálů materiálů  vlastnosti a použití  charakterizuje jednotlivé druhy  označování technických materiálů technických materiálů  fyzikální,chemické,mechanické  orientuje se v materiálových listech a technologické vlastnosti ČSN, ISO, EN  rozeznává nejpoužívanější druhy železných,neželezných, nekovových a pomocných materiálů  posuzuje vlastnosti (fyzikální, chemické, mechanické a technologické) a určuje vhodnost použití materiálu

6

Žák:  chápe principy jednotlivých druhů zkoušek  rozlišuje využití zkoušek statických, dynamických a zvláštních  orientuje se v druzích namáhání  popíše průběh jednotlivých druhů zkoušek mechanických a technologických vlastností vlastností  posuzuje u běžných materiálů jejich vhodnost pro předpokládané využití

9

Zkoušení materiálů  rozdělení zkoušek  mechanické zkoušky statické  mechanické zkoušky dynamické  zkoušky tvrdosti  technologické zkoušky  nedestruktivní zkoušky

164

Žák:  popíše hlavní druhy, vlastnosti a použití kovových materiálů  orientuje se v normalizovaném značení kovových materiálů  popíše výrobu základních kovových materiálů  diskutuje o zvoleném materiálu  vyhledává ve strojírenských tabulkách pro konkrétně dané součásti vhodný materiál  rozdělí nástrojové materiály  charakterizuje jednotlivé druhy nástrojových materiálů  orientuje se v rozhodujících vlastnostech významných pro použití materiálu na konkrétní nástroj

Konstrukční materiály kovové  oceli  litiny  lehké neželezné kovy  těžké neželezné kovy  slitiny  kovové prášky  nástrojové materiály

Žák: Plasty a nekovové materiály  orientuje se ve strukturách  termoplasty, reaktoplasty nekovových materiálů  dřevo  uvědomuje si výhody i nevýhody  sklo nekovových materiálů z hlediska  ostatní nekovy jejich využitelnosti v praxi  posuzuje vliv výroby a používání nekovů na životní prostředí a zdraví živých organizmů  navrhuje konkrétní příklady využití plastů,ostatních nekovových materiálů v praxi

165

10

4

Žák:  orientuje se v druzích pomocných materiálů a hmot  volí pro daný účel vhodné pomocné materiály a hmoty  popíše technologické zásady při používání pomocných materiálů a hmot  řídí se těmito zásadami  dbá při používání materiálů na minimalizaci ekologických rizik  chová se na pracovišti ekologicky  ekologicky nakládá s odpady pomocných materiálů a hmot

Pomocné materiály, provozní hmoty a mazadla  rozdělení pomocných materiálů, hmot a mazadel  charakteristika jednotlivých druhů  zásady správného používání těchto materiálů a hmot  BOZP při práci s pomocnými materiály, provozními hmotami a mazadly

166

3

MATERIÁLY – 2. ROČNÍK 2HOD. TÝDNĚ/ 32HOD. ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Tematické celky

Žák:  zohledňuje vliv uhlíku a doprovodných prvků na vlastnosti železných kovů  popíše děje ve struktuře oceli související se změnou teploty  chápe význam kalení a jeho vliv na mechanické vlastnost materiálu  orientuje se v druzích žíhání  ovládá druhy chemicko-tepelného zpracování a doporučuje na konkrétní strojní součásti

Základy metalografie, tepelného a chemicko-tepelného zpracování  strukturní složky binárního diagramu Fe-Fe3C  překrystalizace  kalení  popouštění  žíhání  cementování,nitridování

Žák:  rozlišuje základní slévárenské slitiny  ovládá názvosloví běžně používané ve slévárenství a zná hlavní části formy  volí vhodné formovací materiály dle slévárenských slitin  orientuje se ve způsobech odlévání dle druhy odlitků  volí vhodné způsoby čištění a úpravy odlitků

Polotovary vyrobené odléváním  slévárenské slitiny  modelové zařízeni  formovací materiály  výroba forem  způsoby odlévání  čištění a úprava odlitků

5

Žák:  ovládá názvosloví používané při tváření  rozlišuje způsoby tváření a zná jejich technologický postup  posuzuje význam teploty pro plastickou deformaci  orientuje se ve výrobcích vyráběných tvářením  navrhuje vhodné technologické zpracování jednoduchých strojních součástí

Polotovary vyrobené hutním tvářením a kováním  tváření za tepla  volné a zápustkové kování  podélné a příčné válcování  tváření za studena  stříhání a prostřihování  ohýbání a tažení

5

167

Hod

12

Žák:  popíše jednotlivé druhy svařovacích technologií  chápe význam svařovacích teplot na strukturu svaru a svařovaného materiálu  rozhoduje o dalším zpracování svarků  uvádí příklady použití v praxi

Polotovary vyrobené svařováním  podstata a význam svařování  základní druhy svařování  svařování tavné  svařování tlakové

5

Žák:  ovládá příčiny koroze a její druhy  orientuje se v ochraně a zabezpečení proti koroznímu napadení  volí pro dané provozní a klimatické podmínky jednoduchý způsob protikorozní ochrany strojních součástí a konstrukcí

Koroze a ochrana proti korozi  koroze  druhy korozí  protikorozní ochrana  způsoby protikorozní ochrany

5

168

PŘEDMĚTU:

TECHNOLOGIE

Název školy:

Střední škola technická Znojmo

Název školního vzdělávacího programu:

Karosář

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

192

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Předmět Technologie poskytuje žákům vědomosti o způsobech a postupech práce při přeměně polotovarů ve výrobky, o používaných nástrojích a měřidlech. Tyto vědomosti jsou nejprve zaměřeny na základní ruční zpracování kovů, později na zpracování plechů a zhotovování klempířských výrobků. V další fázi získávají žáci znalosti z konstrukce, výroby a oprav karosérií motorových vozidel. Vědomosti, které žáci v tomto předmětu získaly, jsou nezbytným teoretickým základem pro osvojení příslušných dovedností v odborném výcviku. Žák:   



   

dovede podle konstrukční a technologické dokumentace zvolit postup výroby klempířských dílů i jednodušších celků je schopen samostatně zvolit optimální pracovní postup při výrobě jednoduchých součástí ovládá postup práce při montáži a seřizování pohyblivých nebo odnímatelných částí karosérií (dveří kapot apod.) a jejich příslušenství (klik, uzávěrů, závěsů, zámků, spouštěcích mechanismů oken apod.) při opravách karosérií vyvolaných opotřebením, havárií, korozí atd. je schopen posoudit rozsah oprav, navrhnout jejich způsob (vyrovnání, výměna, doplnění atd.) a postup práce s ohledem na funkčnost, estetický vzhled, proveditelnost a ekonomickou výhodnost pro navržené postupy práce dovede zvolit potřebné nářadí, přípravky (univerzální i speciální) a klempířské stroje dovede zvolit způsob kontroly rozměrů, tvarů a jakosti povrchu vyráběných a opravovaných dílů včet. určení potřebných měřidel a kontrolních přípravků při všech činnostech a rozhodnutích respektuje zásady bezpečnosti práce, ochrany zdraví, pracovní hygieny, požární ochrany a hlediska ekologická na základě znalostí rizik příslušné práce stanoví potřebu používání osobních ochranných pomůcek

169

Charakteristika učiva Předmět technologie připravuje žáka k tomu, aby aplikoval získané vědomosti Žák chápe:  jednotlivé kovové materiály a jejich použití ve stavbě karosérií  ruční zpracování kovů  Základní technologie zpracování plechu  spojování strojních součástí pájením  jednotlivé svářečské technologie a jejich využití v praxi  spojování strojírenských součástí lepením  spojování jednotlivých dílů šroubováním  spojování jednotlivých dílů nýtováním  mechanizované nástroje a jejich použití  druhy karosérií a jejich charakteristické znaky  konstrukci karosérií s kostrou a bez kostry  typy výroby karosérií a jejich charakteristické znaky  zásady a způsoby oprav karosářských dílů včetně užití speciálního nářadí strojů a pomůcek  zařízení pro strojní zpracování plechu  opravy karosérií a skříní, podstatu činnosti výrobních linek  cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žák získal odpovědný vztah k materiálním hodnotám a snažil se je vytvářet a rozvíjet k dobru společnosti. Je vychováván k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí, veden k úsilí o jeho zachování pro příští generace. Výuku lze vhodně doplnit exkurzemi.

170

Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:  hromadná výuka  skupinová výuka  techniky samostatného učení a práce  problémové učení  týmová práce Hodnocení výsledků žáka Hodnocení probíhají v rovině motivační, informativní a výchovné. Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace, zohledňují se žáci se specifickými poruchami učení. Klasifikace probíhá formou písemných prověrek a ústního zkoušení. Každý tematický celek je zakončen písemným ověřováním. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák:  srozumitelně a souvisle se vyjadřoval v technických výrazech  obhajoval a prezentoval své stanovisko a názory na konkrétní technický problém  posoudil názory druhých a odborně na ně reagoval  vhodně a přiměřeně komunikoval v běžných profesních situacích  věcně a správně zpracovával odborné technické podklady personální kompetence Žák je připraven:  kriticky hodnotit své osobní možnosti  uvědomit si své vlastní přednosti i nedostatky  pracovat v kolektivu a využívat ke svému učení znalostí a zkušeností jiných lidí  kriticky hodnotit výsledky své práce a pomáhat druhým  aktivně se zúčastnit diskusí a obhajovat své názory a postoje  dále se vzdělávat

171

Sociální kompetence Žák je připraven:  pracovat samostatně i v týmu  přijímat a plnit zadané úkoly  nést odpovědnost za své chování a jednání Kompetence k učení: Žák: 

 

 

vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

V předmětu technologie se částečně realizují témata člověk a životní prostředí, i informační a komunikační technologie. Žák je veden k pochopení souvislostí mezi různými jevy v prostředí s lidskými aktivitami, k chápání postavení člověka v přírodě, k šetrnému a odpovědnému přístupu k životnímu prostředí, k potřebě stálého vzdělávání, k zodpovědnosti za své jednání, k využívání moderních informačních a komunikačních technologii. Žák se naučí chovat se hospodárně při využívání materiálů, k úctě k surovinám i k třídění odpadu v zaměstnání i soukromém životě. V předmětu technologie se realizuje část průřezového tématu člověk a životní prostředí. Naučí žáka se chovat hospodárně k používaným materiálům a dbá na dodržování technologických, ekonomických a ekologických zásad při používání materiálů. Žák se naučí úctě k surovinám, přispěje k upevňování zásad třídění odpadu v zaměstnání i soukromém životě. Mezipředmětové vztahy V předmětu technologie se uplatňují i poznatky z předmětů fyzika, matematika, technická dokumentace, strojírenská technologie i základy ekologie. Žák využívá získaných vědomostí při řešení praktických úkolů.

172

TECHNOLOGIE – 1. ROČNÍK

2HOD. TÝDNĚ/ 64 HOD. ROČNĚ

Výsledky vzdělávání

Tematické celky

Žák:  je seznámen se základními měřidly ve strojírenství  je schopen tato měřidla používat  chápe podstatu a účel orýsování  rozlišuje orýsování rovinné a prostorové  je schopen užít orýsování v praxi  měří délkové rozměry pevnými, posuvnými a mikrometrickými měřidly  měří úhly úhelníky a úhloměry, provádí měření geometrického tvaru a vzájemné polohy  připravuje k práci ruční klempířské nástroje, nářadí, měřidla a další pomůcky

Zpracování kovů a vybraných nekovových materiálů  měřidla ve strojírenství a jejich použití  účel a způsoby orýsování  nástroje a pomůcky nutné pro orýsování  klempířské ruční nářadí

Žák: Způsoby a postupy ručního  je seznámen se základními způsoby zpracování plechů a profilů ručního dělení materiálu  řezání a stříhání – základní pojmy  ovládá zásady pro stříhání a řezání  volba, druhy a použití pilových materiálu listů  má přehled o různých ručně  dělení plechů a profilů ovládaných nůžkách a jejich použití  řezání tyčového materiálu a trubek  má přehled o nástrojích pro sekání  ruční nůžky a jejich použití a jejich použití  ruční stříhání plechu a tyčového  vykonává základní úkony při ručním materiálu zpracování kovových a vybraných  sekání – podstata, sekáče nekovových materiálů  postup při sekání  je seznámen s postupem při rozdělování i oddělování materiálu sekáním  je seznámen se zásadami BOZP a užívání osobních ochranných pomůcek

173

Hod

3

10

Žák:  orientuje se v problematice rovnání  má přehled o postupech ručního rovnání plechů  je seznámen s postupy ručního rovnání tyčového materiálu a drátů  má přehled o strojním rovnání

Tváření plechů a profilů na základních klempířských strojích

Žák:  chápe podstatu vzniku trvalého ohybu  má přehled o různých způsobech ohýbání plechů  má přehled o ohýbání ostatního materiálu  je schopen vypočítat rozvinutou délku pro ohyb

Ohýbání  podstata ohýbání  ruční ohýbání plechu  strojní ohýbání plechu  ohýbání drátů a tyčí  ohýbání trub a profilového materiálu  výpočet rozvinuté délky pro ohyb

4

Žák:  chápe podstatu a účel zakružování  je seznámen s postupem ručního zakružování  je seznámen se zakružováním na ohýbacím stroji  má přehled o způsobech strojního zakružování v sériové a hromadné výrobě  vypočítá rozvinutou délku

Zakružování  podstata a použití zakružování  ruční zakružování  zakružování v čelistech ohýbačky  zakružování na zakružovacích strojích  strojní zakružování v sériové a hromadné výrobě  výpočet rozvinuté délky pro zakružování

4

Žák:

Ruční a strojní vyztužování klempířských výrobků  přehled a účel vyztužování  vyztužování ohybem a záhybem  vyztužování přesazením a prosazením  vyztužování obrubováním a vroubkováním  vyztužování naválkováním

   

chápe význam a účel vyztužování klempířských výrobků má přehled o jednotlivých způsobech vyztužování ovládá postup prací pro jednotlivé způsoby vyztužování je schopen vypočítat přídavek plechu pro založení drátu

4

Rovnání  ruční rovnání plechů  strojní rovnání plechů  ruční a strojní rovnání tyčového materiálu  rovnání drátů  rovnání teplem

174

10

  

vyztužování přivařením výztuže vyztužování založením drátu výpočet přídavku pro založení drátu

Žák: Vrtání a úprava otvorů  chápe podstatu a účel vrtání  základní pojmy, řezné podmínky  je schopen vypočítat řeznou rychlost  podstata a použití vrtání, vyhrubonebo otáčky dosazením do vzorce  vání, vystružování, a zahlubování  má přehled o nástrojích pro vrtání,  vrtáky, výhrubníky, výstružníky, vyhrubování, vystružování záhlubníky a zahlubování  vrtačky, postup při vrtání,  je seznámen s postupem při vrtání vyhrubování, vystružování, a úpravě otvorů zahlubování

6

Žák:  dokáže vyjmenovat běžné druhy závitů a uvést jejich znaky  má přehled o použití jednotlivých druhů závitů  má přehled o nástrojích pro řezání závitů  je schopen stanovit správný průměr otvoru pro řezání vnitřního metrického závitu 

Řezání závitů  podstata, druhy a značení závitů  použití závitů  nástroje pro řezání závitů  postup při řezání závitů  zmetky, jejich příčiny a způsoby odstranění

6

Žák:  má přehled o mechanizovaném nářadí a jeho využití v praxi

Ruční   

2



175

mechanizované nářadí co je mechanizované nářadí pohony mechanizovaného nářadí druhy mechanizovaného nářadí a jejich použití výhody mechanizovaného nářadí

Žák:  je seznámen se základními technologiemi strojního obrábění kovů  dokáže vyjmenovat a definovat jednotlivé úhly břitu řezného nástroje  chápe rozdíl mezi sousledným a nesousledným frézováním, mezi hoblováním a obrážením  má přehled o jednotlivých způsobech broušení a nástrojích pro broušení  chápe podstatu protahování a dokáže vyjmenovat jednotlivé části protahovacího trnu i vysvětlit jejich funkci  je schopen vysvětlit podstatu a použití lapování, honování a superfinišování

Strojní obrábění kovů  soustružení  frézování  hoblování a obrážení  broušení  protahování  dokončovací práce  stroje pro jednotlivé způsoby obrábění

Žák:  upravuje části povrchů karoserií a skříní vozidel nanáší na ně základní nátěry nebo jednoduché nátěrové systémy

Dokončovací práce a povrchové úpravy

Žák:  ošetřuje ruční nástroje, nářadí a pečuje o svěřené stroje  jednoduché nástroje a nářadí ročně ostří

Péče o stroje a nástroje

11

2

176

2

TECHNOLOGIE – 2. ROČNÍK

2HOD. TÝDNĚ/ 64 HOD. ROČNĚ

Výsledky vzdělávání

Tematické celky

Žák:  -má přehled o jednotlivých typech strojních nůžek a jejich použití  -dělí plechy jednotlivými nůžkami  dělí profily a trubky řezáním brousícím kotoučem  -strojně tváří plechy, profily a trubky

Strojní zpracování jemných plechů a profilů  podstata stříhání, geometrie stříhacích břitů  rozdělení strojních nůžek  pákové nůžky  tabulové nůžky  kotoučové nůžky  vibrační nůžky  tváření plechů  tváření profilů a trubek

Žák:  popíše uspořádání a hlavní části strojů a zařízení využívaných při výrobě a opravách karoserií a skříní vozidel  rozlišuje stroje a zařízení používaná při výrobě a opravách karoserií a skříní vozidel a jejich částí  zná jejich principy, parametry a podmínky pro jejich používání  vysvětlí uspořádání a organizaci pracovišť kusové a hromadné výroby a opravárenských pracovišť

Stroje a zařízení ve výrobě karoserií a skříní vozidel  stroje k dělení plechů a profilů  tvářecí stroje  číslicově řízené tvářecí stroje  zařízení k povrchovým úpravám  zařízení pro manipulaci s výrobky  automatizovaná a robotizovaná pracoviště

7

Žák:  má přehled o jednotlivých druzích drážek a jejich použití  zvládá technologii ručního i strojního drážkování včetně používaného nářadí  chápe účel a použití jazýčkových spojů plechových dílů  spojuje části karoserií a skříní vozidel  drážkováním a šrouby  chápe podstatu a účel nýtování

Spojování a montážní práce  spojování drážkováním  druhy a použití drážek  ruční drážkování  strojní drážkování  stanovení rozvinuté délky pro drážkování  spoje jazýčkové  montáž šroubových spojů

18

Nýtování 177

Hod

7

     

      

dokáže charakterizovat jednotlivé druhy nýtů má přehled o nástrojích pro nýtování ovládá postup pro vytvoření nýtového spoje uvědomuje si podstatu lepení má přehled o všeobecných zásadách pro konstrukci lepeného spoje rozlišuje lepidla jednosložková a dvousložkové včetně způsobů jejich vytvrzování ovládá postupu při lepení spojuje části karoserií a skříní vozidel pájením a lepením má přehled o těsnících materiálech a tmelech chápe účel a použití tmelení a těsnění spojů utěsňuje spoje těsněním a nanášením těsnících hmot kontroluje slícování spojovaných dílů

    

nýtování – podstata a použití přímé a nepřímé nýtování druhy nýtů a nýtových spojů nástroje, pomůcky a postup při nýtování

Lepení          

podstata lepení výhody a nevýhody lepení konstrukce lepených spojů vlastnosti lepidel druhy a vytvrzování lepidel postup při lepení Tmelení a utěsňování spojů účel tmelení a těsnění tmely a těsnící materiály postup při tmelení a těsnění spojů

Žák: Svařování  dokáže vysvětlit podstatu svařování a  podstata svařování rozdíl mezi svářením a pájením  rozdělení svařování  má přehled o jednotlivých způsobech  přehled svařování tlakového tlakového svařování a jejich použití  přehled svařování tavného  má přehled o jednotlivých způsobech  ruční svařování elektrickým tavného svařování a jejich použití obloukem v ochranných  ovládá technologii ručního svařování atmosférách elektrickým obloukem včet. vlastností  ruční svařování elektrickým kyselých a bazických elektrod obloukem obalenou elektrodou  ovládá technologii ručního svařování  technologie ručního svařování plamenem včetně vlastností plamenem použitých plynů  technologie řezání kyslíkem  chápe podstatu řezání kyslíkem  elektrické odporové svařování  dokáže vysvětlit podstatu a použití  svařování plastů svařování plastů  další způsoby svařování  uvědomuje si základní zásady  příprava materiálu ke bezpečnosti práce při sváření svařování karoserií a skříní

178

32

Technologie – 3. ročník 2 hod. týdně/ 64hod. ročně Výsledky vzdělávání

Učivo

Hod

Žák: Karosérie a skříně vozidel  má přehled o základních požadavcích  požadavky na karosérie na karosérie z hlediska funkce,  aktivní a pasivní bezpečnost provozu, výroby a okolí  rozdělení karosérií  chápe pojmům aktivní a pasivní  odolnost proti destrukci bezpečnost vozidla, dokáže tyto  pohyblivé části, výbava a pojmy definovat a vysvětlit doplňky  dokáže rozdělit karosérie podle vztahu k podvozku, podle tvaru a podle dopravního účelu a uvést jejich charakteristické znaky  rozlišuje materiály ze kterých jsou vyrobeny zejména jednotlivé části příslušenství karoserií a skříní, zná jejich mechanickou a tepelnou odolnost

5

Žák:  má přehled o konstrukci kostry karosérií včetně vnějšího oplechování a vnitřního obložení  uvědomuje si podstatu a konstrukci skořepinových karosérií včetně způsobů vyztužování plechových dílů  ovládá zásady konstrukce skříní kolejových vozidel

Konstrukce karosérií a skříní  konstrukce karosérií s kostrou  zvláštní případy konstrukce s kostrou  konstrukce skořepin karosérií  panelová konstrukce skořepin  konstrukce skříní kolejových vozidel

10

Žák: 

Montáž a opravy karoserií a skříní  závady karoserií a skříní  způsoby oprav závad karoserií a skříní  hlavní druhy závad karosérií  nářadí a přípravky pro opravy  demontážní práce při opravách  všeobecné zásady postupů oprav

10

 



má přehled o typických poškozeních karoserií a skříní vyměňuje díly karoserií a skříní připevněné šroubovými spoji vyměňuje díly karoserií a skříní připevněné svarovými a lepenými spoji opravuje díly karoserií a skříní

179

rovnáním, vyklepáváním, vkládáním záplat Žák:  má přehled o jednotlivých způsobech technologie renovací, oprav karoserií a skříní

Technologie renovací a oprav karoserií a skříní  všeobecné zásady renovací

Žák:  opravuje, montuje a seřizuje mechanismy karoserií a skříní (zámky, uzávěry, spouštěče oken apod.)  montuje, seřizuje pohyblivé díly karosérií a skříní

Opravy a seřizování mechanismů karoserií a skříní

Žák:  opravuje části karoserií a skříní havarovaných vozidel, až v rozsahu střední opravy  podílí se na rovnání karoserií a skříní na rovnacím zařízení

Opravy karoserií a skříní havarovaných vozidel

Žák: Montáž a opravy příslušenství karoserií a skříní  montuje doplňkové příslušenství karoserií a skříní (např. spoilery,  opravy plastových dílů střešní okna aj.)  seřizování dveří, vík a kapot  demontuje a zpětně zasklíná okna a kontroluje jejich těsnost  demontuje a zpětně montuje částí čalounění a vnitřního vybavení karoserií a skříní  demontuje a zpětně montuje elektrické vodiče a elektrická zařízení, která prochází nebo jsou instalovaná v opravovaných částech karoserie ( např. spínače, airbagy, centrální zamykání apod.)  demontuje a zpětně montuje do karoserií jednotlivé části vozidel  podílí se účinně na vystrojování

180

8

8

8

10

 



(přestrojování) karoserií a skříní podílí se účinně na měření geometrie karoserií a skříní nanáší antikorozní, antivibrační nátěry a povlaky, vrstvy tlumící hluk a tepelně izolační vrstvy opravuje drobná poškození povrchových úprav karoserií a skříní.

Žák:  je seznámen se zařízeními k demontáži, opravnám a montážím karoserií a skříní  je seznámen se vzorovým vybavením pracoviště včetně zdvihacích a manipulačních prostředků

Zařízení k opravám karoserií a skříní vozidel  vybavení pracovišť

181

5

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: ODBORNÝ VÝCVIK Název školy: Název školního vzdělávacího programu: Forma vzdělávání: Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání: Platnost:

Střední škola technická Znojmo Karosář denní 1 536 od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu V předmětu Odborný výcvik žák získává potřebné praktické dovednosti a vědomosti při opravě či výrobě karoserií, zpracování plechu, opravování a provádění údržby strojů a zařízení, svařování v ochranné atmosféře CO2 a řezání materiálu kyslíkem a řízením automobilu. Umí se orientovat v technické dokumentaci a číst technické výkresy. Dbá na bezpečnost a požární ochranu při práci. Při výběru materiálu respektuje technická, ekonomická bezpečnostní hlediska k životnímu prostředí. Charakteristika učiva Odborný výcvik je základním odborným předmětem. Učivo předmětu využívá vědomosti, které si žáci osvojují v teoretické složce vyučování, navazuje na ně a jejich praktickým vyučováním je upevňuje a doplňuje. Žáci si osvojují, prohlubují a rozšiřují manuální dovednosti a návyky potřebné pro praktickou činnost v oblasti opravy a renovace dílů karoserií. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žák získal odpovědný vztah k materiálním hodnotám a snažil se je vytvářet a rozvíjet k dobru společnosti. Je vychováván k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí, veden k úsilí o jeho zachování pro příští generace. Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:  hromadná výuka  skupinová výuka  technicky samostatného učení a práce  problémové učení  týmová práce Hodnocení výsledků práce  individuální ověřování dovedností  samostatná práce s výkladem technologického postupu  souborná kontrolní práce

182

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Kompetence k učení Žák: 

 

 

vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

Kompetence k řešení běžných pracovních i mimopracovních problémů Žák je veden, aby:  pochopil a analyzoval zadání úkolu  stanovil pracovní postup  zvolil vhodnou metodu Komunikativní kompetence Vzdělání směřuje k tomu, aby žák:  srozumitelně a souvisle se vyjadřoval v technických výrazech  obhajoval a prezentoval své stanovisko a názory na konkrétní technický problém  posoudil názory druhých a odborně na ně reagoval  vhodně a přiměřeně komunikoval v běžných profesních situacích  četl výkresy, schémata, normy  věcně a správně zpracovával odborné technické podklady personální kompetence Žák je připraven:  kriticky hodnotit své osobní možnosti  uvědomit si své vlastní přednosti i nedostatky  pracovat v kolektivu a využívat ke svému učení znalostí a zkušeností jiných lidí

183

  

kriticky hodnotit výsledky své práce a pomáhat druhým aktivně se účastnit diskusí a obhajovat své názory a postoj dále se vzdělávat

Sociální kompetence Žák je připraven:  pracovat v týmu  přijímat a plnit zadané úkoly  nést odpovědnost za své chování a jednání Kompetence využívání prostředků informačních a komunikačních technologií Žák:  

rozvíjí dovednosti získat potřebné informace v široké škále otevřených zdrojů kriticky zhodnotí a využívá dosažené výsledky v praktické odborné činnosti

Matematická kompetence Žák je připraven:  správně používat a převádět běžné jednotky  používat pojmy kvantifikujícího charakteru  provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy  nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit  popsat a správně využít pro dané řešení  číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata)  aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru Průřezová témata V předmětu odborný výcvik se realizuje souvislá odborná praxe v délce 4 týdnů, buď ve střední škole, nebo na reálných pracovištích odborných firem. Cílem této praxe je provádění průřezového tématu „Člověk a svět práce“ s důrazem na poznání praktického vyučování na reálných pracovištích, exkurze po odborné firmě, případně „Člověk a životní prostředí“ s důrazem na uplatňování ekologických hledisek respektujícím zásady úspornosti a hospodárnosti se zdroji. Mezipředmětové vztahy Předmět odborný výcvik je provázán s technologií, technickou dokumentací, strojírenskou technologií a silničními motorovými vozidly.

184

ODBORNÝ VÝCVIK 1. ROČNÍK 15 HODIN TÝDNĚ/480 HOD. ROČNĚ Výsledky kompetence

Tematické celky

Hod

Žák 

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci  pracovně právní problematika BOZP  bezpečnost technických zařízení  místní provozní bezpečnostní předpisy  požární předpisy  provozní řády  hygienické předpisy

7

Ruční    

181



 

 

Žák 



 

     

dodržuje ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci požární prevence při obsluze, běžné údržbě a čistění strojů a zařízení postupuje v souladu s předpisy a pracovními postupy uvede příklady bezpečnostních rizik, eventuelně nejčastější příčiny úrazů a jejich prevenci poskytne první pomoc při úrazu na pracovišti uvědomí nadřízeného o pracovním úrazu

vykonává základní úkony při ručním zpracovávání kovových a nekovových materiálů měří délkové rozměry pevnými, posuvnými a mikrometrickými měřidly a jednoduchými měřícími přístroji měří úhly úhelníky a úhloměry kontroluje tvar šablonami a provádí měření vzájemné polohy ploch a jejich geometrického tvaru upíná řezaný materiál pomocí svěráků, upínek dohotovuje a upravuje součásti po strojním obrábění stříhá a vystřihuje rovinné i složité tvary rozděluje materiál pomocí sekání probíjením zhotovuje díry vyrovnává tyče, dráty a plechy

          

185

zpracování kovů ruční zpracování kovů měření a orýsování měřidla řezání materiálu – plechy, trubky, profily pilování rovinných ploch stříhání sekání probíjení rovnání a ohýbání plochých a profilových materiálů vrtání zahlubování vystružování ruční a strojní řezání závitů úprava, ostření nástrojů a nářadí šroubové a kolikové spojení dvou a více součástí

      

 Žák   

Žák  

 







ohýbá profilový materiál, ručně a pomocí přípravku vrtá ručními a na sloupových, stojanových vrtačkách zahlubuje vyvrtané díry na hlavy zápustných šroubů vystružuje vyvrtané díry volí ruční a mechanizované nářadí a správně je používá ošetřuje nástroje a nářadí také je ostří spojuje materiál pomocí šroubů a kolíků, volí správný průměr spojovacího materiálu si osvojuje dosavadní dovednosti

připravuje materiál k nepřímému i přímému nýtování volí vhodný spojovací materiál pro šroubové spoje volí potřebné nářadí a ovládá jeho správné používání

ustavuje a bez poškození upíná tvarově nesložité obrobky volí nástroje pro provedení jednoduchých technologických operací strojního obrábění volí a na stroji nastavuje technologické podmínky obrábění seřizuje stroje pro provedení jednoduchých technologických obrábění volí způsob upnutí obrobku (do strojního svěráku nebo pomocí upínek, přípravků) volí a na stroji nastavuje technologické podmínky obrábění

souborná práce

Spojování matriálu a součástí  technologie nýtování  šroubové spoje  nářadí potřebné ke spojení

64

Základy strojního obrábění  základy práce na soustruhu  základy práce na frézce  základní práce na vrtačkách a bruskách

64

186

Žák 

    

     

ovládá stříhání na tabulových nůžkách, kotoučových nůžkách, elektrických nůžkách ovládá rovnání tyčového materiálu, drátu rovná díly z jemných plechů ovládá rovnání profilového materiálu a trubek při práci dodržuje BOZP zvládne ohýbání drátu a pásového materiálu ve svěráku a v přípravcích ohýbá plech na ohýbačce zvládne ohýbat profilové materiály a trubky ovládá ruční a strojní zakružování jemných plechů zvládá zakružování pásového profilového materiálu volí vhodné prolisy a drážky pro vyztužení materiálu osvojuje si dosažené dovednosti

Základní klempířské práce  stříhání a vystřihování nerovných tvarů, stříhání na tabulových nůžkách  rovnání plechu ručně  rovnání plechu pod lisem  ohýbání plechů v ohýbačkách a dalších tvářecích strojích  zakružování na zakružovacích a vroubkovacích (obrubovacích) strojích  vyztužování, lemování, drážkování  souborná práce

187

164

ODBORNÝ VÝCVIK 2. ROČNÍK 16,5 HODIN TÝDNĚ/528 HOD. ROČNĚ Výsledky kompetence

Tematické celky

Hodiny

Žák:  seznámí se s průběhem školního roku  dodržuje ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci  používá ochranné pomůcky (rukavice, brýle . . . )  požární prevence při obsluze, běžné údržbě a čistění strojů a zařízení  postupuje v souladu s předpisy a pracovními postupy  uvede příklady bezpečnostních rizik, eventuelně nejčastější příčiny úrazů a jejich prevenci  poskytne první pomoc při úrazu na pracovišti  uvědomí nadřízeného o pracovním úrazu

Zahájení  bezpečnost a hygiena práce  protipožární ochrana  bezpečnostní rizika  první pomoc

7

Žák 

Měkké pájení a lepení kovů  měkké pájení  lepení

40

Ruční tváření jemných plechů a profilů  rozhánění a stahování  prohlubování, vyklepávání a vyhlazování

136

     Žák 



připraví pájený materiál, pájky, taviva zvládne pájení jednoduchých spojů při práci dbá na BOZP připraví lepený materiál seznámí se s návodem na použití lepidla při práci dodržuje BOZP

ovládá rozhánění páskového, profilového materiálu a stahování okrajů s vlněním použije vhodné nářadí

188



 Žák 

   

Žák 

 

Žák    Žák 

Žák 

předvede prohlubování mírně vypouklých tvarů, ruční tepání hlubokých tvarů a vyhlazování vytepaného tvaru ovládá ruční rovnání pásků, tabulí



rovnání

Povrchová úprava plechu  mechanické a chemické očištění, úpravy povrchu  nátěry barvou  nátěry proti korozi a vibracím  tmelení

126

Svářečský kurz při výměně navařených dílů  sváření v ochranné atmosféře používá svařování v ochranné CO2 atmosféře CO2  sváření metodou MIG chrání se ochrannými pomůckami  sváření metodou MAG (rukavice, svářečská kukla) dodržuje bezpečnostní předpisy proti vzniku požáru a BOZP

175

ovládá mechanické odrezování, kartáčování, broušení, chemické odrezování, odmašťování ovládá základní povrchové úpravy plechu volí nátěrovou hmotu dle povrchu plechu nanáší vhodný nátěr proti vibracím tmelený plech nejprve odmastí, poté nanáší vhodný tmel, dle potřeby tmel opracuje

ovládá základy tvrdého pájení volí vhodný přídavný materiál a tavivo dodržuje BOZP a PO

Tvrdé pájení  použití plynové svařovací soupravy  technologie tvrdého pájení  zásady BOZ a PO

8

upevňuje a osvojuje si získané dovednosti

Souborné práce  procvičování získaných dovedností na zadaných úkolech

29

Exkurze  Autosalon, AutoTec

7

je seznámen s novinkami v oblasti konstrukce silničních motorových vozidel

189

ODBORNÝ VÝCVIK 3. ROČ. 16,5 HODIN TÝDNĚ/528 HOD. ROČNĚ Výsledky kompetence

Tematické celky

Hodiny

Žák:  seznámí se s průběhem školního roku  dodržuje ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci  používá ochranné pomůcky (rukavice, brýle)  požární prevence při obsluze, běžné údržbě a čistění strojů a zařízení  postupuje v souladu s předpisy a pracovními postupy  uvede příklady bezpečnostních rizik, eventuelně nejčastější příčiny úrazů a jejich prevenci  poskytne první pomoc při úrazu na pracovišti  uvědomí nadřízeného o pracovním úrazu

Zahájení  bezpečnost a hygiena práce  protipožární ochrana  bezpečnostní rizika  první pomoc

7

Žák 

Výroba jednoduchých plechových dílů  technologické postupy  zhotovení šablon  ruční a strojní tváření  sestavení dílů v přípravcích  kompletace dílů

70

   

volí vhodné technologické postupy a dodržuje jejich sled zhotovuje šablony potřebné k výrobě plechových dílů tváří plech pomocí ručních a strojních zařízení ustavuje díly v přípravcích a kontroluje jejich správné uložení kompletuje díly a kontroluje zda vše lícuje

190

Žák     

  

  

Žák    

vyměňuje díly karoserií a skříní připevněné šroubovými spoji vyměňuje díly karoserií a skříní připevněné svárovými spoji opravuje části karoserií a skříní havarovaných vozidel opravuje díly karoserií a skříní vsazením záplat opravuje díly karoserií a skříní za použití rozpínáků, rovnacích stolic ovládá demontáž a montáž skel karoserií a skříní kontroluje jejich těsnost montuje, opravuje a seřizuje mechanismy karoserií a skříní (zámky, uzávěry, spouštění oken apod. ) zvládá demontáž, montáž a seřízení dveří, vík a kapot nanáší (popř. lepí) antikorozní a antivibrační nátěry povlaky, vrstvy tlumící hluk a tepelně izolační vrstvy

ovládá použití rovnací stolice k rovnání karoserií kontroluje rozměry dle technických dat ovládá použití rozpínáků při rovnání karoserií dodržuje rozměry dle technických dat

Oprava karoserií a skříní  výměna šroubovaných dílů  výměna svařovaných dílů  opravy dílů vyklepáváním  opravy dílů vsazením záplat  opravy dílů po havárii  zasklívání karoserie  opravy mechanismů karoserie  seřizování dveří a vík  snižování hlučnosti a chvění

135

Rovnání karoserií  rovnání dílů karoserie hydraulickým zařízením  rovnání rozpínáky

65

191

Žák 

 





Žák 









Žák 

umisťuje el. instalaci do svazků a kabelových chrániček tak aby byly chráněny před poškozením dbá na správné zapojení a polaritu demontuje a zpětně montuje el. vodiče a el. zařízení, která prochází nebo jsou instalována v opravovaných částech karoserie (spínače centrálního zapínání a airbagy apod. ) demontuje a zpětně montuje do karoserií jednotlivé části či agregáty při vystrojování karoserií s ohledem na opětovnou montáž označí demontované zařízení a uloží jej na určené místo pro odkládání dílů, zde jsou připraveny na opětovnou montáž

vyměňuje díly karoserií a skříní připevněné šroubovými spoji, svárovými spoji, lepenými spoji opravuje díly karoserií a skříní vyklepáváním, ohlazováním, vsazením záplat montuje pohyblivé díly karoserií a skříní, seřizuje jejich správnou polohu montuje, opravuje a seřizuje mechanizmy karoserií a skříní (zámky, uzávěry) montuje doplňkové příslušenství karoserií a skříní (střešní okna, spoilery)

upevňuje a osvojuje si získané dovednosti

Vystrojování a přestrojování karoserií přídavným zařízením a příslušenstvím  uspořádání a umístění el. instalace  zapojení el. příslušenství  demontáž a montáž el. příslušenství  demontáž ostatních součástí a skupin  označení a uložení s ohledem na opětovnou montáž

78

Běžné opravy karoserií  po havárii  vyklepávání  vyhlazování  vsazení záplat  oprava mechanismů  úprava vzhledu karoserie

184

Souborné práce  procvičování získaných dovedností na zadaných úkolech

21

192

7. Podmínky realizace ŠVP Materiální podmínky školy Teoretická výuka Teoretické vyučování probíhá v kmenových učebnách a odborných učebnách, které jsou vybaveny běžnou technikou (tabule, zpětné projektory, video), některé učebny jsou vybaveny data projektory, interaktivní tabulí. Pro výuku jazyků mají učitelé k dispozici magnetofony, videopřehrávač, počítač a projektor. Pro výuku předmětu práce s počítačem má škola k dispozici dvě počítačové učebny. Výuka fyziky a elektrotechniky probíhá v odborné učebně vybavené analogovými měřícími přístroji, osciloskopy, počítačem a projektorem. Škola má dvě tělocvičny vybavené standardním cvičebním nářadím. V jarním a letním období lze k výuce využívat rovněž školní multifunkční a tenisové hřiště. Součástí tělocvičen je komplex šaten a sociálního zařízení včetně sprch. Kabinety učitelů jsou standardně vybaveny počítači s tiskárnami, které jsou využívány pro přípravu výuky i pro komunikaci se žáky a rodiči. V budově školy jsou umístěny nápojové automaty a bufet. Praktická výuka Odborný výcvik se vyučuje v moderně vybavené školní zámečnické dílně pro ruční a strojní tváření kovů a opravy karoserií. Používají se zde nejnovější technologické postupy a metody výroby. Vybavení dílny: vrtačky, tabulové a profilové nůžky, ohýbačky, hydraulický lis, stojanové a stolní brusky, svářečky pro svařování elektrickým odporem a pro svařování v ochranné atmosféře, zvedací zařízení, vysavač, kompresor, elektrický zvedák, obrubovací stroj, zakružovačka, pákové nůžky. Žáci se pravidelně zúčastňují soutěže ČESKÉ RUČIČKY junior karosář Personální podmínky školy K personálnímu zabezpečení teoretické výuky a odborného výcviku žáků škola využije pedagogické pracovníky z řad učitelů školy. Všichni vyučující mají potřebnou pedagogickou i odbornou způsobilost pro předměty, kterým vyučují. V čele školy stojí ředitel a dva zástupci (pro teoretickou výuku a praktické vyučování). Záměr dalšího vzdělání všech pedagogických pracovníků:  Využívání všech nabídek dalšího vzdělávání v oblasti odborných předmětů, všeobecně vzdělávacích předmětů a ekonomických předmětů  Vytvoření pomocných studijních materiálů pro jednotlivé předměty v oblasti odborných truhlářských a ekonomických předmětů

193

Požadování odborné a pedagogické způsobilosti:  Všichni pracovníci školy jsou vedeni k důslednému splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon činnosti pedagogických pracovníků v souladu se zákonem č. 563/2004 Sb. O pedagogických pracovnících i vyhlášky č. 317/2005 Sb. O dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků.  Prioritou školy je splnění předepsaných kvalifikačních předpokladů u všech pracovníků, jejich další jazykové vzdělávání, rozvoj ICT kompetencí, sledování trendů ve vyučovacích oborech, trendů v oblasti pedagogiky a metodiky středoškolského vzdělávání. Na škole funguje výchovný poradce, metodik prevence sociálně-patologických jevů.

194

8. Charakteristika spolupráce se sociálními partnery Základní podmínkou dobré přípravy žáka pro jeho další uplatnění v oboru je úzká vazba školy na svět práce, proto je spolupráce se sociálními partnery, které představují hlavně podnikající firmy, důležitou součástí života školy. Získáváme cenné informace o zaváděných technologiích, o nových strojních zařízeních a o zkušenostech z oblasti organizace práce. Tyto nové poznatky formulují očekávané potřeby v oblasti cílových kompetencí absolventa školy. Hlavní oblasti spolupráce:       

zajištění praktické výuky u firem pořádání akcí pro žáky přímo ve firmě přístup sociálních partnerů do školy s cílem nabídky perspektivního zaměstnání přednášková, konzultační a jiná činnost sociálních partnerů pro školu (např. tvorba ŠVP) pomoc sociálních partnerů při zajišťování výukových pomůcek spolupráce školy a sociálních partnerů při organizování soutěží a jiných prezentačních akcí společný postup školy a sociálních partnerů v různých orgánech regionu s cílem posílit postavení absolventů školy

Rozvinutou spolupráci jsme navázali s těmito firmami: AUTODRUŽSTVO Znojmo INTERMOBIL, s.r.o. KIA Znojmo CARLING, spol., s.r.o. RM – servis, s.r.o. C & K, a.s. Mitsubishi Motors AUTO DOBROVOLNY V. M., s.r.o. Auto servis Libor Suchý Auto activity, s.r.o. Jozef Karásek – opravna karoserií Gabaš + Harásek, s.r.o. Autoservis Machovec Autoservis Březina Garáže KRČ, s.r.o.

195

9. Autorský kolektiv Koordinátor tvorby ŠVP:

Ing. Vladislava Hrabětová

Vedoucí autorského kolektivu:

Ing. Vladimír Švaříček

Jednotlivé části ŠVP zpracovali: Český jazyk a literatura

Ing. Libuše Krejčová

Německý jazyk

Mgr. Šárka Javorská

Anglický jazyk

DiS. Ivana Juračková

Občanská nauka

Mgr. Kateřina Kotoučová

Fyzika

Ing. František Klika

Základy ekologie a chemie

Mgr. Lubomír Popelka

Matematika

Ing. Václav Veleba

Tělesná výchova

Mgr. Zdeněk Gaja

Práce s počítačem

Bc. Milan Beran

Ekonomika

Ing. František Klika

Odborné kreslení

Ing. Vladimír Švaříček

Strojnictví

Ing. Vladimír Švaříček

Řízení motorových vozidel

Ivo Malach

Materiály

Ing. Antonín Novák

Technologie

Ing. Vladimír Švaříček

Odborný výcvik

Karel Musiol

Technické zpracování:

Bc. Milan Beran

196