IV.
Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci do roku 2010
Dle usnesení vlády č. 248 z roku 2003 k materiálu Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové pomoci ČR se zahraniční rozvojová spolupráce ČR (ZRS) řídí ročním programem, který spolu s návrhem rozpočtu předkládá ministr zahraničních věcí jako koordinátor zahraniční rozvojové spolupráce ČR vždy v květnu každého kalendářního roku obojí s platností pro následující rozpočtový rok. Vládě se předkládá i návrh programu a výhled rozpočtu ZRS na další dva roky, což zároveň vytváří základní předpoklad pro financování rozvojových projektů na víceleté bázi. Výše zmíněným materiálem Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové pomoci ČR byla zavedena i jednotná metodika výpočtu a statistického vykazování ZRS. Při vykazování rozvojové pomoci v mezinárodním měřítku se pracuje s ukazatelem podílu objemu pomoci rozvojovým zemím (označované jako ODA - Official Development Assistance) na hrubém národním důchodu (HND). V mezinárodním měřítku se výkaznictví soustřeďuje ve Výboru pro rozvojovou pomoc při OECD (DAC1), jehož členy jsou všichni vyspělí dárci a jehož metodika je všeobecně akceptována. ČR má od roku 1996 v tomto výboru statut pozorovatele.
1. Celkový objem prostředků na zahraniční rozvojovou spolupráci České republiky ve střednědobém výhledu do roku 2010 Výše prostředků na zahraniční rozvojovou spolupráci ČR vykazuje v posledních letech mírný, ale setrvalý nárůst (a to zejména v absolutních hodnotách). Tento nárůst je dán zejména zvyšujícím se objemem prostředků, které jsou na rozvojovou spolupráci určeny, částečně však i kvalitnějším statistickým výkaznictvím ze strany MZV. Česká republika dosáhla podílu české ODA (Official Development Assistance) na HND ve výši 0,10 % poprvé v roce 2003, v roce 2005 došlo k mírnému nárůstu a poměr české ODA/HND se zvýšil na 0,11 %. V roce 2006 došlo podle předběžných údajů k dalšímu mírnému nárůstu na 0,12 % ODA/HND, což v absolutních hodnotách činí zhruba 3,5 mld. Kč. Ve střednědobém výhledu financování ZRS však bude v souvislosti s členstvím ČR v EU a se závazky z toho pro ČR vyplývajícími nutné postupně dále zvyšovat platby České republiky na zahraniční rozvojovou spolupráci. Dle usnesení Evropské rady z května 2005 se nové členské státy EU zavazují „usilovat o navýšení podílu objemu financí na zahraniční rozvojovou spolupráci na 0,17 % HND v roce 2010 a 0,33 % HND v roce 2015“. Předpoklad, jak se česká ZRS bude vyvíjet do roku 2010 při zachování současného tempa, uvádíme ve výhledu střednědobého financování (viz tabulka č. 11), a to s vědomím, že toto navýšení nebude ke splnění závazku dostačovat. Celkové financování ZRS bude mít v absolutních číslech i nadále mírně rostoucí trend. Pokud však jde o procentuální vyjádření ODA/HND, nelze vzhledem k růstu HND o 5-6 %
1
DAC – Development Assistance Committee (Výbor rozvojové spolupráce při OECD)
1
ročně vyloučit, že v roce 2009 dojde k poklesu pod 0,10 %. Pokles pod tuto hodnotu je však z hlediska mezinárodního postavení ČR nežádoucí.
Tabulka č. 2 - Objem finančních prostředků vydaných na zahraniční rozvojovou spolupráci za poslední dva roky a výhled na období 2007 – 2010 (v mil. Kč)
20052
20063
20074
20084
20094
20104
ODA HND5
3236
3504
3391
3518
3503
3460
2839100
2980526
3241000
3489000
3752000
4042000
ODA/HND
0,11%
0,12%
0,10%
0,10%
0,09%
0,09%
Nelze tedy předpokládat, že by při zachování daného tempa nárůstu ČR splnila závazek vůči EU, aby nové členské země dosáhly v roce 2010 podílu 0,17 % ODA/HND. Pro srovnání uvádíme přehled výše podílů ODA/HND v jednotlivých členských zemích EU za rok 2005 (pozn. takzvané staré členské státy EU se zavázaly k dosažení podílu 0,7 % HND do roku 2015 a do roku 2010 k dosažení podílu 0,51 %). Graf č. 1 - Úroveň podílu ODA/HND ve vybraných členských zemích EU v roce 2005 Podíl ODA na hrubém národních důchodu - rok 2005 1,00 0,90 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00
in sk o Po ls ko
Sl ov
SR
ls ko Po rtu
ga
ko Irs
sk o Fi n
Be lg ak i e ou sk Fr o an ci e R
N
Lu
ce m
bu iz rsko oz em sk o
cíl pro NČS (0,17%)
Zdroj: OECD/DAC Výroční zpráva 2006, statistické přílohy
2
Údaje převzaty z oficiálních statistik OECD. Údaje převzaty z předběžných statistik OECD. 4 Údaje převzaty ze střednědobého výhledu (viz Tab. 11). 5 Údaje o HND v letech 2007-2010 vycházejí z makroekonomické predikce MF ČR k dubnu 2007. 3
2
2. Rozdělení prostředků na zahraniční rozvojovou spolupráci podle jednotlivých segmentů a střednědobý výhled do roku 2010 Do zahraniční rozvojové spolupráce lze dle metodiky OECD zahrnout pomoc poskytovanou do rozvojových zemí zejména těmito formami: rozvojové projekty, humanitární pomoc, pomoc uprchlíkům, oddlužení, administrativní náklady, platby do OSN a dalších mezinárodních organizací, platby do mezinárodních finančních organizací a platby do rozpočtu EU, jakož i EDF. Dle povahy příjemce prostředků můžeme oficiální zahraniční rozvojovou spolupráci České republiky rozdělit do dvou kategorií – na dvoustrannou (bilaterální, poskytovanou přímo rozvojové zemi) a mnohostrannou (multilaterální, poskytovanou prostřednictvím mezinárodní organizace). 2.1 Bilaterální rozvojová spolupráce Dvoustranná rozvojová spolupráce je významným prvkem v ZRS. Do roku 2005 včetně byly nejčastější formou její realizace jednotlivé, navzájem nepropojené projekty ve více než 40 zemích. Od roku 2006 jsou těžištěm dvoustranné ZRS víceleté programy spolupráce v prioritních zemích a v prioritních sektorech, v jejichž rámci je možno lépe koncentrovat český přínos, českou expertízu a také české zájmy. Doplňkem jsou individuální projekty v ostatních (neprioritních) zemích, pokud odpovídají cílům, principům a kritériím ZRS a především odrážejí poptávku ze strany přijímající země. 2.1.1 Rozvojové projekty Nejčastější formou uplatnění prostředků v rámci dvoustranné rozvojové spolupráce jsou rozvojové projekty, mající obvykle charakter tzv. technické pomoci (poradenství, know-how, semináře atd.), který plně koresponduje s principem partnerství a zároveň umožňuje využití dlouhodobých zkušeností českých odborníků ve vybraných sektorech. Další významnou součástí dvoustranné rozvojové spolupráce jsou stipendia, která jsou každoročně poskytována asi 250 studentům z rozvojových a transformujících se zemí ke studiu na českých vysokých školách (dle usnesení vlády ČR č. 773 ze dne 25. července 2001 a č. 712 ze dne 27.6.2007). Na období 2008 – 2010 se navrhuje nárůst prostředků na rozvojové projekty, včetně stipendií a transformační spolupráce, na 800 mil. Kč (2008), 840 mil. Kč (2009) a 860 mil. Kč (2010). Tabulka č. 3 - Objem prostředků na rozvojové projekty v letech 2007 – 2010 (v mil. Kč)
2007
2008
2009
2010
Rozvojové projekty (kromě stipendií)
590
615
640
650
Stipendia
120
140
150
160
Transformační spolupráce
40
45
50
50
800
840
860
Celkem rozvojové projekty
750
3
2.1.2 Humanitární pomoc Pro období 2008 – 2010 se navrhuje postupný nárůst prostředků na humanitární pomoc až na 90 mil. Kč. Tabulka č. 4 - Humanitární pomoc ČR (v mil. Kč)
Humanitární pomoc
2007
2008
2009
2010
70
75
85
90
2.1.3 Pomoc uprchlíkům Do dvoustranné rozvojové spolupráce spadá rovněž pomoc uprchlíkům. Pro období 2008 – 2010 se navrhuje setrvání na 230 mil. Kč, údaje v této tabulce však slouží pouze jako statistický výhled. Tabulka č. 5 – Pomoc uprchlíkům (ODA) (v mil. Kč)
Pomoc uprchlíkům
2007
2008
2009
2010
230
230
230
230
2.1.4 Oddlužení Podle metodiky OECD se do zahraniční rozvojové spolupráce – při splnění předepsaných podmínek – započítává i odpouštění dluhů. Pro roky 2008-2009 předpokládáme, že oddlužení zůstane ve výši 230 mil. Kč ročně. Údaje v této tabulce však slouží pouze jako statistický výhled.
Tabulka č. 6 – Oddlužení (v mil. Kč)
Oddlužení
2007
2008
2009
2010
230
230
230
--
2.1.5 Zapojení občanů České republiky do civilních misí Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací K vysílání civilních expertů do misí EU a dalších mezinárodních vládních organizací se Česká republika zavázala v rámci Civilian Headline Goal. Částka 120 mil. Kč pokrývá náklady na vyslání přibližně 150 expertů do civilních misí mezinárodních vládních organizací. Konkrétně tak bude moci být financováno vyslání českých expertů např. do následujících civilních misí: mise ESDP a mise ICO v Kosovu, mise ESDP v Afghánistánu, EUBAM v Moldavsku, EUJUST LEX v Iráku, EUPM v Bosně a Hercegovině, UNMIL v Libérii, UNOMIG v Gruzii, PRT ISAF v Afghánistánu, EUPOL COPPS v Palestině, volebních pozorovatelských misí ODIHR/OBSE, polních misí OBSE a případně dalších. Objem finančních prostředků na financování zapojení občanů České republiky do civilních misí Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací v návrhu státního 4
rozpočtu na rok 2008 vychází z podkladů poskytnutých příslušnými resorty a byl projednán ve Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky dne 7. dubna 2006. Z tohoto materiálu také vyplývá plánovaná částka 119 miliónů Kč na vyslání 80 odborníků v období 2009 a částka 113 mil. Kč pro rok 2010. Tabulka č. 7 – Civilní mise (v mil. Kč)
Civilní mise
2007
2008
2009
2010
80
120
119
113
2.2 Mnohostranná rozvojová spolupráce ČR považuje mnohostrannou rozvojovou spolupráci za významnou formu své ZRS, a to jak v podobě spolupráce prostřednictvím mezinárodních organizací systému OSN či brettonwoodských institucí, tak i v podobě příspěvku do EU. Po započtení finančních příspěvků ČR příslušným mezinárodním institucím (v souladu s výkaznictvím OECD/DAC) a zejména s ohledem na povinné příspěvky do rozpočtu EU bude v příštích letech podíl multilaterální pomoci přesahovat 50 % celkové ZRS. Vedle příspěvků do rozpočtů mezinárodních organizací, ať už povinných, které vyplývají z členství v mezinárodních organizacích (např. v rámci systému OSN a Skupiny Světové banky) či dobrovolných, přispívá ČR i na projekty mezinárodních organizací v rozvojových zemích, v nichž jsou často zapojeni i čeští experti, případně financuje zapojení českých pracovníků přímo do struktur těchto organizací. 2.2.1 Platby do rozpočtu OSN a dalších mezinárodních organizací Pro období 2007 – 2009 se počítá s mírně rostoucím trendem těchto plateb vzhledem k předpokladu, že část objemu financí bude využita na financování projektů a svěřeneckých fondů, které umožní využití české expertízy. Zároveň budou do této částky zahrnovány i platby na zapojení českých pracovníků do struktur mezinárodních organizací. Tabulka č. 8 – Platby do OSN a ostatních mezinárodních organizací (v mil. Kč) Platby do OSN a dalších mezinárodních organizací
2007
2008
2009
2010
206
185
200
211
2.2.2 Platby do rozpočtu mezinárodních finančních organizací Výše předpokládaných plateb pro roky 2008 – 2010 je stanovena na základě závazků ČR vyplývajících z členství v těchto mezinárodních finančních organizacích. Tabulka č. 9 – Platby do mezinárodních finančních organizací (v mil. Kč) 2007 Platby do mezinárodních finančních organizací
83
2008
2009
2010
83
83
123
5
2.2.3 Platby do rozpočtu EU Další významnou součástí mnohostranné ZRS s tendencí výrazného nárůstu v příštích letech jsou platby do rozpočtu EU. ČR, stejně tak jako další členské státy, si započítává proporcionální procentní podíl ze svého členského příspěvku do rozpočtu EU jako oficiální rozvojovou pomoc (ODA). V rámci uplynulé finanční perspektivy se tento podíl pohyboval kolem 4,68 % z celkového příspěvku ČR. V souvislosti se zahájením nové finanční perspektivy EU pro období let 2007 – 2013 a v souladu se snahami o zefektivnění činnosti institucí Evropské unie byly schváleny návrhy nových nařízení, jež snížily počet nástrojů vnějších akcí na méně než deset. Jsou koncipována tak, že kromě geografického záběru zahrnují rovněž horizontální, sektorová témata. Mezi nejvýznamnějších z těchto nástrojů patří nástroj pro rozvojovou spolupráci, který se s výjimkou regionů AKT (Afriky, Karibiku a Tichomoří) věnuje všem rozvojovým regionům světa, dále nástroj pro evropské sousedství a partnerství, nástroj předvstupní pomoci pro kandidátské a přidružené země, nástroj pro podporu lidských práv a demokracie ve světě, nástroj stability, nástroj pro humanitární pomoc atd. Celkově byl pro tuto finanční perspektivu navržen citelný nárůst prostředků věnovaných na působení Evropské unie v třetích, zejména pak rozvojových, zemích. Cílem České republiky pro tuto finanční perspektivu bude aktivní zapojení českých subjektů při realizaci projektů v rámci výše uvedených programů přímo v daném teritoriu. Tabulka č. 10 – Platby do EU (v mil. Kč) Podíl z členského příspěvku ČR do EU
2007
2008
2009
2010
1584
1697
1620
1746
2.2.4 Platby do EDF Evropský rozvojový fond (EDF) je již od 50. let jedním z důležitých nástrojů společné rozvojové politiky EU. Z jeho prostředků je financována pomoc regionu Afriky, Karibiku a Tichomoří. EDF je mimorozpočtovým fondem, který funguje na pětileté bázi (vždy po 5 letech jsou negociovány příspěvky členských států na dalších 5 let), v současnosti běží poslední rok 9. kola EDF. Zajištění finančních zdrojů pro 10. EDF bude realizováno prostřednictvím příspěvků jednotlivých členských států EU. Na období 2008-2013 bude celkově dotován částkou 22,682 mld. EUR. V roce 2006 byla podepsána Vnitřní dohoda o financování 10. EDF a od 1. 1. 2008 bude zahájena činnost tohoto fondu, do nějž budou poprvé přispívat i nové členské státy EU, včetně ČR. Na financování 10. EDF se budeme podílet částkou 115,678 mil. EUR (tj. cca 3,5 mld. Kč), což je ekvivalent 0,51 % celkového objemu. Vlastní uvolňování prostředků pro 10. EDF bude podle posledních údajů z Evropské komise zahájeno v roce 2011. Pro ČR, resp. soukromé společnosti, nevládní organizace apod. se zároveň poprvé otevře možnost podílet se na realizaci rozvojových projektů financovaných z prostředků EDF ve všech zemích AKT. 2. 3 Přehled Střednědobého výhledu financování ZRS – shrnutí Následuje přehledná tabulka, která znázorňuje výhled financování ZRS v jednotlivých segmentech až do roku 2010 a zároveň i předpokládaný podíl ODA na hrubém národním důchodu.
6
Tabulka č. 11 – Plán oficiální rozvojové spolupráce ČR v letech 2007-2008 a výhled do roku 2010 (v mil. Kč)
Struktura ZRS
2007
2008
2009
2010
750
800
840
860
Bilaterální spolupráce Bilaterální projekty - z toho: Rozvojové projekty (kromě stipendií)
590
615
640
650
Stipendia
120
140
150
160
40
45
50
50
Transformační spolupráce Humanitární pomoc
70
75
85
90
Pomoc uprchlíkům
230
230
230
230
Oddlužení
230
230
230
--
Rekonstrukce a obnova Irák (2005), JV ASIE (2006-2007)
73
--
--
--
Civilní mise
80
120
119
113
Administrativní náklady na ZRS (6% z bilaterální ZRS)6
81
87
90
78
1514
1542
1594
1371
45 %
44 %
46 %
40 %
1584
1697
1620
1746
--
--
--
--
Platby do OSN a dalších mezinárodních organizací7
206
185
200
211
Platby do mezinárodních finančních organizací
83
83
83
123
Multilaterální oddlužení
4
6
6
7
1877
1971
1909
2087
55 %
56 %
54 %
60 %
3391
3513
3503
3458
HND8
3241000
3489000
3752000
4042000
ODA/HND
0,10%
0,10%
0,09%
0,09%
Bilaterální spolupráce celkem Bilaterální spolupráce v procentech
Multilaterální spolupráce Podíl členského příspěvku ČR do EU Příspěvky do EDF
Multilaterální spolupráce celkem Multilaterální spolupráce v procentech
ZRS celkem
6
Jedná se o statisticky vykazatelný údaj - na administrativu lze vykázat 5-8 % z objemu na bilaterální ZRS. Předběžně uvedeny platby z VPS. Ostatní příspěvky z jiných kapitol v těchto částkách zahrnuty nejsou. 8 Údaje o HND vycházejí z makroekonomické predikce MF ČR k dubnu 2007. 7
7