JUNÁK HLINSKO VYDÁVÁ
Střediskový informační časopis 1 – březen 2011
ÚVODNÍK
NOVINKY
Vítejte na stránkách nového časopisu hlineckých skautek a skautů! Jeho zkušební verze bude vycházet do tábora a neobejde se bez Vašich příspěvků o životě družin a oddílů. Posílat je můžete na e-mail vojtech.homolka (zavináč) seznam.cz. Uzávěrka bude na konci každého měsíce. Uvítám také připomínky k tomuto číslu. Co obsahuje první „StInf“? Pozvánku na výpravu 3. a 4. oddílu, zmínku o vyhlášení ceny Křesadlo, reportáže z posledního rádcovského kurzu Očko, prosbu 1. oddílu, zprávu o činnosti střediskové rady a informace o adopci na dálku. Rád bych poděkoval všem přispěvatelkám, jmenovitě Barče, Vrabčákovi, Popelce a Miriam.
Křesadlo pro Pytlíka
Šéfredaktor Vlk
Dne 25. února získal bývalý vůdce 2. oddílu Pytlík cenu Křesadlo udělovanou dobrovolníkům za jejich obětavou práci pro druhé. Po Lídě Dalecké se Pytlík stal již druhým laureátem tohoto ocenění z našeho střediska. Poté rozmlouval s reportérem ČRo Pardubice.
Vlk
1
KRONIKA
Po toustech jsme měli impresionismus, ve družstvech malování částmi těla na velký arch papíru. Vzniklá umělecká díla budete moci shlédnout na požádání u jejich majitelů (stojí to opravdu za to). =) Sobotní večer byla čajovna s výbornými čajíky a Buzolřezy. Nedělní dopoledne nám byl přednášen rádcovský řád, po kterém se balilo a uklízelo. Mnoho krásných zážitků a nových zkušeností si odnesli Tris, Monča, Jamal, Barča, Jezina a Ríša. =)
Rádcovský kurz Očko IV, zima 2011 očima účastnice 4. února byl čas něco podniknout, proto pro nás Vrabčák, Liduš, Buzola, Rákosníček a Popelka připravily rádcovský kurz. Startem byly seznamovačky a ujasňovačky, co že bychom si chtěli z kurzu odnést. K večeři byla česnačka (krutodržka), po večeři následovaly scénky neshod a hádek přirovnané k nějakému zvířeti. Snažili jsme se co nejlépe zachovat ve složitých situacích, třeba na lavičce být obtěžován sousedem. Večer jsme strávili hrami jako MRAVENCI VE FAKT HUSTÝ MARMELÁDĚ nebo Aktivity. V sobotu dopoledne jsme učili „děti“ zábavnou formou, jak by měly předcházet úrazům, v druhé části pak vytvářeli ve dvou skupinách projekty ZDRAVOVĚDY.
Po vynikajícím obědě (maso se sýrovou omáčkou) jsme zhlédli film Chlapec v pruhovaném pyžamu. Následovalo popovídání o rasismu a zároveň se hned rasismus objevil v praxi, byla vybrána Monča s Barčou, které s grankem na obličeji předváděly Romky. Ukazovalo se zde na velmi těžký život diskriminovaných Romů, posměšky, mlácení na ulici, ignorování, a to vše na denním pořádku. Po této poučné hře probíhala diskuze, kde byli všichni natolik vyčerpaní, že musela být večeře.
Rádkyně světlušek Barča
Rádcovský kurz Očko IV, zima 2011 očima spoluorganizátorky
2
Pátek 4. února Na skaut dorážíme o chvíli dřív, abychom zjistily, že stejně nemáme nahoře potřebné nádobí, a tak čekáme na Jamala, respektive na jeho klíče od spodu, až společně dorazí na skauťák. A taky že jo, ještě před šestou doráží Jamal, a tak se můžeme vrhnout do příprav večeře a u toho upřesnit některé body programu. Zatím postupně doráží i ostatní a jsme tak hodní, že čekáme déle než dlouho na možné opozdilce. Kurzu se účastní Monty, Terka, Jezinka, Barča a Jamal, pěkná to skvadřička. Neváháme a hned začínáme kolečkem, kde mluvit může jen ten, kdo drží plyšovou krysu. Každý má za úkol popsat svou úlohu v oddíle, říct na sebe nějaké pozitivum, týkající se této práce, něco, co by chtěl zlepšit a poslední informací na začátek je očekávání od Očka. Kolečka se zúčastnilo i vedení kurzu, což byla podle mě dobrá volba, porovnaly jsme různé náhledy na akci, sebe samé a už od začátku táhneme za jeden provaz. Po tom, co jsme si uvědomili, kdo všechno se vlastně víkendu účastní, následovalo několik zahřívacích her jako Kanci a bachyně, Jak umíš naslouchat nebo Podle postoje poznej řemeslo. Na dvě z těchto her se zapojili bratři Tahoun a Orlo, hry to myslím příjemně oživilo, za zájem a přispění jim patří dík.
Když jsme zahřáli svaly, mozky i srdíčka od smíchu, přemýšlení a pohybu, zbývalo ještě zahřát žaludky česnačkou se sýrem a krutonky. Večeře byla hodnocena rozhodně příjemněji než budíček… Papání vystřídala tvrdá práce v podobě dumání nad konflikty, asertivitou a dalšími zapeklitými pojmy. V průběhu Lídina bloku jsme si taky vyzkoušeli v různých technikách, jaké jsme asi konfliktní typy podle zvířátek, a jak dokážeme být asertivní, například na lavičce v parku. Já už teď vím, že medvídek rozhodně nejsem. Když už vidíme, že kapacita dumání je vyčerpána, vrháme se ještě ven na jednu kontaktní hru, jak s ostatními, tak se sněhem, aneb hrajeme Mravence v marmeládě. Všichni se výborně bavíme (až na Jamala v jeden moment, promiň), a tak si hru ještě zopakujeme a přislíbíme si, že ji musíme zkusit i v létě, například na táboře. Mravenci končí dnešní řízený program a začíná volná zábava. Holčičí výrok: „Dáme jedno ligretto!“ by se dal přirovnat k výroku některých mužů: „Jdu na jedno pivko!“ A tak asi po hodině hraní ligretta se domlouváme na deskovce Aktivitách, kam se zapojíme úplně všichni a taky se všichni dostatečně zasmějeme a vydovádíme. Potom už nezbývá než jít spát, abychom byli zítra čilí na další program. Sobota 5. února Pro pečivo se ráno vydává Monča s Barčou, to se musí ocenit. K snídani máme tedy pečivo s máslem či májkou a čaj, případně mléko. Někdy v tuto dobu přichází i Ríša, který přislíbil alespoň chvilkovou účast. Po snídani následuje program Péťulky, týkající se zdravovědy a bezpečnosti. Na celý program jsem nebyla bohužel přítomna, jelikož jsme s Liduš jely nakoupit jídlo podle počtu účastníků na zbytek akce, a tak vím jen něco. Ale například technika, zaměřená na bezpečnost, ve které měli všichni barevnými lepícími papírky oblepit všechna nebezpečná místa na skauťáku, se mi moc líbila. Buzolce určitě taky, jelikož i na ní skončilo pár papírků. Opatrnosti není nikdy dost. Potom měly skupinky vymyslet, jak by vysvětlily dětem ve své družince nebezpečí, které jim hrozí, tak,
3
aby si to dobře zapamatovaly a předvést svůj výmysl druhé skupince. Následovala i pravá zdravověda zábavnou formou a dle hodnocení byl blok velmi zajímavý. K obědu jsme si připravily vepřové maso se smetanovo-sýrovou omáčkou, bramborem a zeleninou. Myslím si, že jídlo chutnalo všem, soudě podle prázdných talířů a mého vlastního úsudku. Po obědě následovala zdravotní pauza, kterou každý vyplnil jinak, nakonec ale všichni skončili aspoň na chvilku ve spacácích. Odpoledne jsme rozjeli jeden velký blok, který trval až do večera. Začali jsme sledováním filmu Chlapec v pruhovaném pyžamu, kterým jsme přímo nastolili téma holocaustu, diskriminace a rasové nesnášenlivosti. Po filmu následovala diskuse, kde jsme si sdělili dojmy, co nás ve filmu zaujalo či zasáhlo, v čem se daný film lišil od jiných, které pojednávají o stejném problému…a volně jsme přešli k náhledu na dnešní společnost, jestli existuje něco podobného i dnes, jak to vypadá a proč tento problém stále přetrvává. Načež navázala hra, kde si někteří účastníci i pořádající vyzkoušeli roli diskriminovaných Romů a cestu velkou částí jejich života. Celá hra začala rozdělením dětí k bílým a romským rodičům, zbarvením pleti a přípravou do školy. Následovala školní docházka, přeřazení do zvláštní školy, rozdávání maturitních vysvědčení a výučních listů. Po škole následoval nástin některých situací, které potkají dospělé lidi během života. Podle osudu si prošli jednotliví účastníci sháněním bytu, práce, návštěvou lékaře či restauračního zařízení. Při všech těchto aktivitách a životních etapách byli Romové očividně diskriminováni, školou počínaje. Mezi úřadem práce a restaurací na ně číhali skinheadi, kteří na ně nepříjemně doráželi, v restauraci je neobsloužili a práci jim nabídli buď podřadnou či žádnou. Po této hře byla velká diskuse více než nutná. Bylo zřejmé, že údajní Romové se ve své roli nebudou cítit nikterak dobře a proto je nutné účel hry a jejich pocity s nimi prodiskutovat. Hodnocení hry ale nebylo vůbec špatné, takže svůj účel snad splnila. Ráda bych vyjádřila dík bratrům Tahounovi, Švejdymu a Zebrovi, kteří nám s hrou pomohli a svých rolí se zhostili velmi přesvědčivě. Díky
za podporu. Po této hře následovala večeře v podobě toastů a zbytku polévky a po naplnění fyzických potřeb následoval program na uvolnění, aneb Ztvárni abstraktně „zhrzeného rádce“ za pomoci všech možných částí těla, kromě prstů na rukou. Bylo nutné na natírání barev spolupracovat a jednotlivé části těla byly zadávány a postupně měněny, nešlo si tedy jen tak vytrénovat levé obočí a potom už to celé zmáknout raz dva. Výkony byly strhující, podlaha zářila všemi barvami a smích se linul široko daleko. Celá tvorba byla zakončena vernisáží a přípitkem šťávou s příchutí Aloe vera. Takto jsme volně přešli k večernímu programu. Tím byla možnost volby mezi čajovnou, sledováním filmu či epizod Big Bang Theory či jakoukoliv jinou činností, kterou kdo jen mohl vymyslet a zrealizovat. Nakonec jsme ale všichni skončili v čajovně, kde byly připraveny tři druhy čajů, ovocný salát, Buzoly buchta a další mňamky k zakousnutí, nechyběla ani příjemná hudba. Nebylo nutné vymýšlet nějaký program, zábava se rozjela sama od sebe, vyprávěli jsme si různé příběhy ze života a vše, co kdo teď prožívá, sem tam zazněl nějaký vtípek. Atmosféra byla tak příjemná, že jsme šli spát až nad ránem a netěšili se na vstávání…
Nakonec měl každý ještě napsat sám pro sebe, co mu skauting dává a co mu bere, jen tak pro uvědomění si pozitiv i negativ. Jelikož názorů bylo spousta a dalo by se povídat do večera, musely některé dojíždějící odejít dřív, než jsme stihli udělat závěrečné kolečko a zjistit zpětnou vazbu na kurz jako takový. Rozhodně to tak ale nenecháme a zpětnou vazbu si vyžádáme mailem či při dalším setkání s jednotlivými účastníky. Nakonec ještě pár poděkování. Ráda bych poděkovala všem těm, kdo se podíleli na přípravě kurzu: Liduš, Popelce, Miriam, Péťulce, Buzole, ale i Janě, která se sice fyzicky nezúčastnila, ale s přípravou pomáhala jako vždycky. Zástupce z chlapeckého kmene jsem již jmenovala, tak jen v závěrečném shrnutí ještě jeden dík i vám. A hlavní dík patří všem účastníkům. Právě díky vám byl kurz takový, jaký byl, a jste to právě vy, pro koho jsme to celé zorganizovali a těšíme se na další podobné akce s vámi. Já osobně mám z kurzu velmi dobrý pocit a zvlášť si cením stmelení kolektivu a vážím si vztahů ve vedení, které se na kurzu upevnily.
Neděle 6. února Vstávání byl poněkud problém, ale výhoda byla v tom, že jsme komplikace čekali. Nakonec ale všichni vstali a program mohl běžet podle plánu. Po snídani nás čekal poslední blok programu, kterým byl Popelčin program na téma motivace, osobnost rádce a problematiky vedení vůbec. Během programu proběhlo několik diskusí, některé z nich vznikly i spontánně, vyzkoušeli jsme si sledovat ostatní, jak přispívají do diskuse a potom jim dát zpětnou vazbu. Poznali jsme různé názory, naťukli všemožné situace, které kdy nastaly či mohou nastat na schůzkách. Dle mého názoru se otevřela i témata, o kterých vyprávěli účastníci na začátku víkendu ve svých očekáváních od kurzu, což je z mého pohledu víc než dobře.
Za jedničku
Vůdkyně 3. oddílu Vrabčák
ODDÍLY První oddíl v poslední době prochází poněkud krizovým obdobím. Z podzimního náboru jsme moc dětí nenabrali, Koníci nám pomalu ale jistě odrůstají ke skautkám. I přes slabší období oddílu našim rádkyním nedochází nápady inspirace. Víte-li o nějaké slečně ve věku 2.-4. třídy ZŠ, která by měla čas a chuť skautovat, zkuste ji nabídnout ať se zajde v pátek podívat za Barčou a Soňou. Schůzky jsou každý školní pátek od 14.30 do 15.30. Díky za pomoc.
Popelka, Barča a Soňa
4
STŘEDISKO
Adopce na dálku Milý skaute, vlče, milá skautko, světluško, vážení rodiče, naše středisko je zapojeno do projektu Adopce na dálku ® pod záštitou Arcidiecézní charity Praha. Sponzorujeme A. Amalu Rani, indickou dívku, která díky naší finanční podpoře chodí již 5 let do školy. Letos přestupuje na vyšší střední školu a její „adopce“ bude proto dražší - už ne 4900 Kč, ale 6000 Kč za rok. Bližší informace o adopci na dálku, rozvoji, rozvojových zemích a globálních problémech jste měli možnost slyšet při doprovodných programech, které probíhaly většinou na táboře. Potřebné informace: http://www.skauthlinsko.ic.cz/adopce_na_dalku.php http://www.charita-adopce.cz/index.php Do letošního roku jsme vybírali dobrovolné příspěvky od členů střediska. Letos chceme přejít na jiný způsob získávání finančních prostředků a to formou „blešího trhu“ nebo výstavy, která se bude konat na jaře, spolu s tematickým doprovodným programem. Proč? Chceme ukázat, že se umíme vzdát maličkostí pro dobro někoho dalšího ve smyslu zákona světlušek „světluška pomáhá jiným“, hesla vlčat „naší snahou nejlepší buď čin“, skautského zákona „skaut/skautka je prospěšný/á a pomáhá jiným“ a roverského hesla „sloužím“. Jak? Prosím vyrobte nebo vyberte z toho, co máte doma, 1-5 věcí, které máte třeba dvakrát, nepotřebujete je, ale nejsou to bezcenné krámy a myslíte, že by se někomu jinému mohly líbit či hodit a byl by si je za symbolickou cenu ochoten koupit (bižuterie, hračky, knížky, dekorační předměty, různé maličkosti i do domácnosti… ale NE oblečení, velké a objemné věci, poškozené a špinavé…). To vše doneste na skautský domov a dejte do připravené krabice. Během večera si pak budete mít možnost zakoupit předměty, které donesli jiní. Vybraná částka pak půjde na konto Adopce na dálku, aby mohla Amala dále studovat. Kontakt: miriam.mala(at)email.cz nebo 736739597
Ohlasy ze střediskové rady Stejně jako každý měsíc se i v únoru sešlo na skautském domově zastoupení vedení oddílů, střediska a další „střediskoví funkcionáři“. Velmi horkým tématem posledních několika střediskových rad je (a bude) tábor. Možná si říkáte, že je to brzo, ale ono šéfování a vaření je lepší mít vyřešené dříve než později. Dalším bodem bylo hodnocení únorového Očka (náměty na příští témata, účast, spokojenost organizátorů a účastníků) a pravidelným evergreenem bylo již tradiční téma - inventarizace střediskového majetku. Jistě jste i vy postřehli, že proběhla registrace, kromě vybírání peněz Vás také čekalo rozhodnutí ohledně skautského časopisu. Stojí 5 čísel skautského časopisu za 40 Kč ročně? Podle výsledků z registrace si 47 lidí myslí, že ano a 78 s tímto tvrzením nesouhlasí. Dalším zajímavým statistickým údajem z registrace je fakt, že nás oproti loňsku je o 5 lidiček víc. Jen tak dál ;) Věková struktura střediska je podle údajů velmi vyrovnaná. V letošním roce se registruje: 11 světlušek a 21 vlčat = 32 19 skautek a 13 skautů = 32 10 rangers a 22 roverů = 32 oldskauti a činovníci = 28 Jedinou nerovnováhou, kterou je naše středisko zastiženo, je převyšující počet kluků nad holkama. V letošním roce je to celkově o 13 členů (55,2% kluci a 44,8% holky). Holky, pojďme se pochlapit!
Zástupkyně vedoucího střediska Popelka
5
Středisková koordinátorka projektu Miriam
