STŘEDA, 9. ČERVENCE 2008

09-07-2008

Rozpravy v Evropském parlamentu

CS

STŘEDA, 9. ČERVENCE 2008 PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING Předseda

1. Zahájení zasedání (Zasedání bylo zahájeno v 9:05)

2. Výroční zpráva ECB za rok 2007 (rozprava) Předseda. − Dalším bodem je zpráva pana Olle Schmidta jménem Hospodářského a měnového výboru o výroční zprávě o činnosti ECB za rok 2007 (2008/2107(INI) (A6-0241/2007). Olle Schmidt, zpravodaj. − (SV) Pane předsedo, pane Trichete, pane Junckere, veškerá pozornost se soustředí na Evropskou centrální banku. Současná nejistá ekonomická situace a finanční rozruch vystavují ECB obrovskému tlaku. Jsem přesvědčen, že zvýšení úrokové sazby minulý týden bylo správným rozhodnutím. Inflace je metla, která přerozděluje jmění nerovnoměrně. Evropští političtí vůdci by měli být vděční, že mají nezávislou centrální banku, která je připravena jednat, aby zbránila okamžiku, kdy Evropa upadne do stagflace, období pomalého růstu a narůstající inflace. Deset let po zavedení se euro řadí mezi světové měny. Nikdo si nedokázal představit, jaké zabezpečení a stabilitu euro přinese do eurozóny i celé Unie, včetně mé země, a dokonce do celosvětového hospodářství. Irské „ne“ v referendu nebylo reakcí na sílu eura. Nesouměrný vývoj ekonomik eurozóny může představovat riziko, které však může být výrazně sníženo, pokud se budeme důsledně řídit požadavky paktu stability na zdravé státní finance a nepřetržitou strukturální transformaci v členských státech. Zároveň je důležité po deseti letech zhodnotit práci ECB; mohli bychom zlepšit dohled, transparentnost, rozhodovací procesy i mezinárodní roli eura. Výbor proto navrhuje, aby ECB představila nový návrh, který by zprůhlednil a zefektivnil proces rozhodování na pozadí rostoucí Euroskupiny. ECB by měla podávat zprávu o diskusích mezi členy Rady guvernérů, jestliže rozhodují o základní úrokové sazbě, aby zvýšila transparentnost a předvídatelnost. Její role jako vůdce Euroskupiny by měla být posílena, aby mohla rovněž lépe odrážet význam eura v mezinárodním kontextu. Parlament dlouhou dobu považuje za velmi důležité, aby trh získával lepší informace o rozhodnutí ECB ohledně úrokové sazby a aby byly zveřejňovány zápisy a výsledky hlasování. To však ECB odmítla a zdůraznila, že by v rámci vedení ECB vznikaly národní rozdíly. Pane Trichete, vyslechli jsme vaše názory a výbor nyní představuje pozměněný návrh. Vedení ECB musí poskytovat jasné informace po rozhodnutí týkajícího se úrokové sazby, to znamená, že musí sdělit, zda bylo výsledku dosaženo jednomyslně či zda bylo obtížné společného postoje dosáhnout. To by znamenalo důležitý krok směrem k zlepšení rozhovorů mezi trhem, námi politiky a ECB. Inflace dosáhla rekordní výše a nyní se pohybuje okolo 4 %, což je o mnoho více než střednědobý inflační cíl stanovený na zhruba 2 %. Dolar i další měny proti euru významně oslabily, což opětovně vyvolalo diskusi o směnném kurzu. Rozšíření eurozóny dává měnové oblasti větší váhu, ale zároveň představuje několik problémů, protože se rozhodovací proces stává obtížnější a rozdíly v hospodářském vývoji mezi členy rostou. Krize na hypotečním trhu ukázala, že finanční stabilita je celosvětové téma, protože krize se neomezují na jedinou zemi či region. Společné snahy Ústřední banky a Britské centrální banky zásadně přispěly k záchraně finančního systému, krizi však nevyřešily. To jasně ukázalo na potřebu lepší spolupráce centrálních bank a dalších institucí. Skutečnost, že ECB a Ústřední banka neúspěšně varovaly před podceňováním rizika vzniku krize na hypotečním trhu, dokazuje vrůstající zranitelnost světových finančních trhů. To je dobrý důvod, proč začít jednat, a Parlament tak mimo jiné již činí, například tím, že se řídí Lamfalussyho procesem, aby modernizoval evropskou strukturu dohledu. Společná měnová politika a ECB budou v následujících letech čelit velikým problémům. Jsem přesvědčen, že vedoucí představitelé EU a ECB obstojí. Zároveň však musí všichni vedoucí přestavitelé EU pochopit, že cenová stabilita a dobrá finanční situace v zemi jsou základními pilíři růstu a nových pracovních míst. Stojí

1

2

CS


proto za zmínku, že francouzský prezident, v neposlední řadě ve své současné roli předsedy Rady, zpochybňuje cíle ECB pro stabilitu. Myslím si, že evropští představitelé by spíš měli v otevřeném dialogu s občany vysvětlit účely a cíle měnové politiky. Rostoucí ceny a kompenzační dorovnávání mezd jsou největšími nepřáteli prosperity. Jean-Claude Trichet, prezident Evropské centrální banky. − (FR) Pane předsedo, pane zpravodaji, dámy a pánové, je mi ctí představit vám výroční zprávu ECB za rok 2007, jak je stanoveno Smlouvou. Naše vztahy výrazně přesahují Smlouvou stanovené povinnosti a Evropská centrální banka si úzkých vztahů s Parlamentem velmi váží. Tento rok k vám hovořím již počtvrté. Moji kolegové z výkonné rady jsou rovněž v úzkém kontaktu s Evropským parlamentem, zejména v souvislosti s problematikou rozšiřování eurozóny, platebních systémů a desátého výročí Hospodářské a měnové unie. (DE) Nejdříve vám stručně představím ekonomické trendy pro rozmezí let 2007 až 2008 a vysvětlím opatření měnové politiky přijatá ECB. Poté učiním pár poznámek k vašim názorům a návrhům, které jste přednesli ve svém návrhu usnesení o výroční zprávě o činnosti ECB v roce 2007. , prezident Evropské centrální banky. – (FR) V roce 2007 pracovala ECB v náročných podmínkách díky stoupajícím a nestabilním cenám zboží a od druhé poloviny roku 2007 díky zvýšené nejistotě založené na probíhající regulaci finančních trhů po celém světě, o které zpravodaj hovoří. I přes tento vývoj se ekonomika eurozóny v roce 2007 stále rozrůstá s ročním reálným HDP rostoucím o 2,7 %. V první polovině roku 2008 reálný HDP stále mírně rostl, přestože profil za každé čtvrtletí pravděpodobně ukáže výraznou nestabilitu vycházející z dočasných faktorů, z části v souvislosti s počasím. Je proto důležité soustředit se při hodnocení vývoje růstu na střednědobé trendy. Podíváme-li se do budoucna, po externí stránce by měl být růst v nových zemích stále velmi dramatický díky uspokojování zahraniční poptávky v eurozóně. Na domácí straně zůstane euro zdravé a eurozóna nebude trpět významnějšími výkyvy. Míra zaměstnanosti a účast pracovní síly v posledních letech významně stouply a míra nezaměstnanosti klesla na úroveň, které nedosáhla 25 let. I tak zůstává nejistota ohledně těchto vyhlídek na růst velmi vysoká vzhledem k riziku poklesu zejména v souvislosti s neočekávaným růstem cen zboží, možným následným přesahům napětí na finančních trzích do reálné ekonomiky a rostoucím ochranářským tendencím. Sledujeme-li vývoj cen, v roce 2007 byla inflace měřená na základě harmonizovaných indexů spotřebitelských cen v eurozóně 2,1 %, mírně nad vymezením cenové stability ECB. Na konci roku však obrovský nárůst cen ropy a potravin vyzdvihl inflaci na úroveň hodně nad 2 %. Od té doby inflace v eurozóně stále stoupá a následkem dalšího dramatického nárůstu cen zboží vystoupala až na úroveň okolo 4 % v polovině roku 2008. Při pohledu do budoucnosti inflace měřená harmonizovanými indexy spotřebitelských cen pravděpodobně po nějaký čas zůstane vysoko nad hranicí v souladu s cenovou stabilitou a snižovat se bude jen postupně v roce 2009. Ohrožení cenové stability ve střednědobém horizontu zůstává samozřejmě vysoké v roce 2007 a v posledních měsících se zvyšuje. Toto ohrožení představuje zejména možný další nárůst cen zboží a neočekávaný růst nepřímých daní a úředně stanovených cen. Rada guvernérů je navíc naprosto přesvědčena, že stanovení výše cen a mezd by mohlo přispět k inflačnímu tlaku díky obrovským sekundárním účinkům. První známky se již v některých oblastech eurozóny objevují. V této souvislosti jsou pak schémata valorizace nominálních mezd předmětem znepokojení a měli bychom se jim vyhnout. Stejně jako v roce 2007 měnová analýza v první polovině roku 2008 potvrdila převahu zvýšeného ohrožení cenové stability ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. V souladu s naší měnovou strategií docházíme k závěru, že soustavná podpora měnového a úvěrového rozmachu v eurozóně za posledních několik let významně ohrozila cenovou stabilitu. Abychom udrželi převažující pozitivní stránky cenové stability ve střednědobém horizontu, Rada guvernérů poopravila v březnu a červnu 2007 přístup k měnové politice. Po období plném nejistot vycházejících z regulace finančních trhů stanovila v červenci 2008 Rada guvernérů minimální úrokovou sazbu pro hlavní finanční operace Eurosystému na 4,25 %. Tento krok vystihuje silné odhodlání Rady guvernérů zabránit sekundárním účinkům a udržet dlouhodobá očekávání spojená s inflací pevně v souladu s cenovou stabilitou. Toto je příspěvek měnové politiky ECB k zachování kupní síly ve střednědobém horizontu a podpoře udržitelného rozvoje a zaměstnanosti v eurozóně.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Na základě rozhodnutí z minulého týdne zvýšit sazby bude dle současného zhodnocení Rady guvernérů přístup k měnové politice přínosem při dosahování cenové stability ve střednědobém horizontu. Budeme i nadále velmi pečlivě sledovat veškerý vývoj v následujícím období. V návrhu usnesení zmiňujete mnoho závažných témat týkajících se ECB. Rád bych vás ujistil, že pečlivě zvážíme tyto poznámky i veškeré poznámky, které jsou v usnesení, a podle toho podáme zprávu. Dovolte mi jen velmi stručně rozvést některé z těchto bodů. K tématu strategie měnové politiky bych rád uvítal pozitivní zhodnocení učiněné Hospodářským a měnovým výborem. Tento rámec stojící na dvou pilířích zajišťuje, že v rozhodovacím procesu měnové politiky jsou veškeré informace týkající se zhodnocení rizik pro cenovou stabilitu brány v potaz. V roce 2007 zahájila v rámci celého Eurosystému Rada guvernérů program výzkumu, aby více posílila svou měnovou analýzu, jak je to také zmíněno v návrhu usnesení, s cílem pokračovat ve zlepšování analytické infrastruktury ECB. Co se týče tématu transparentnosti, velmi rád bych také uvítal, pokud by výbor uznal, že zveřejňování zápisů z jednání Rady guvernérů není příliš vhodné. Takové opatření by příliš nasměrovalo pozornost k jednotlivým stanoviskům, přičemž v eurozóně patnácti a velmi brzy šestnácti států je důležité stanovisko na základě společného rozhodnutí navzájem si blízkých členů Rady guvernérů. Mohlo by to rovněž vést k nátlaku na tyto členy, aby se při přijímání rozhodnutí týkajících se měnové politiky zřekli svého náhledu na eurozónu. Jak již bylo dříve při mnoha příležitostech zdůrazněno, považuji úvodní prohlášení, které sděluji jménem Rady guvernérů na měsíční tiskové konferenci, za obdobu toho, co jiné centrální banky nazývají „souhrnným zápisem.“ Společně s následným zasedáním typu dotaz-odpověď představuje úvodní prohlášení v reálném čase souhrnný přehled ze současného pohledu Rady guvernérů na měnovou politiku. Tento komunikační nástroj nám výborně posloužil při směřování očekávání finančního trhu. Co se týká fiskální politiky, zastává ECB názor, že se všichni členové musí zcela řídit Paktem stability a růstu. Opětovný růst podílu úhrnného fiskálního schodku v eurozóně se promítá do roku 2008. Existuje reálné nebezpečí, že některé státy nedodrží preventivní ustanovení Paktu stability a růstu. Věříme, že dosažení rozumné a udržitelné výše rozpočtu a následné volné fungování automatických stabilizátorů představují tu nejlepší podporu, pomocí které může fiskální politika napomoci makroekonomické stabilitě. Návrh usnesení rovněž zmiňuje rizika způsobená ekonomickými rozdíly napříč státy eurozóny, která do určité míry odrážejí strukturální strnulost či nevhodnou státní politiku. Je samozřejmé, že ekonomické rozdíly mezi státy eurozóny nemohou být vypořádány měnovou politikou. Abychom se vyhnuli zdlouhavému období pomalého růstu a vysoké nezaměstnanosti nebo přehřívání, v situacích, kdy státy reagují na nepravidelné otřesy, by měly být na národní úrovni provedeny reformy vedoucí k posílení odolnosti proti těmto otřesům. Patří sem vhodně navržené strukturální reformy k posílení hospodářské soutěže, zvýšení produktivity a podpoře pružnosti pracovního trhu. Dovolte mi znovu zdůraznit, že velmi důležitá je přehledná kontrola vývoje národní konkurenceschopnosti – včetně nákladů na jednotku pracovní síly – a kompenzace minulého snížení konkurenceschopnosti, což je velmi obtížné. V tomto směru podporujeme požadavek Parlamentu na rozumnou mzdovou a cenovou politiku. Dovolte mi nyní, abych se věnoval tématům, která vyvstala na základě regulace finančních trhů usilující o krizový management a ochranu před krizemi a která se často v analýze Parlamentu objevují. V souvislosti se zamezením krizí regulace trhu zdůrazňuje témata pro dohlížitele i pro centrální banky. Dohlížitelé by se měli dále snažit posilovat spolupráci a výměnu informací na mezinárodní úrovni. Je nezbytné i nadále využívat potenciál Lamfalussyho rámce. Rada ECOFIN schválila za tímto účelem určitá opatření a pozornost by se nyní měla zaměřit na dosahování těchto cílů. Z našeho pohledu neposkytla regulace trhu jediný přesvědčivý důkaz o důkladném zrevidování současného rámce dohledu například prostřednictvím ustanovení nového orgánu pro dohled v EU. Centrální banky, včetně ECB, musí být do značné míry výkonné při odhalovaní slabých míst a rizik pro finanční systém, které se s vypuknutím nepokojů objevily. Nebudu to dále rozvíjet. Hledáme-li lekci z krizového managementu, hlavní problém, který se během nepokojů objevil, se týká hladkého přesunu informací mezi centrálními bankami a dohlížiteli během počínající krize. Centrální banky mohou potřebovat informace dohlížitele, aby mohly efektivně plnit svou funkci v krizovém managementu.

3

4

CS


To se týká jak Eurosystému, tak všech centrálních bank. I dohlížitelé mohou mít prospěch z informací bank. ECB proto velmi podporuje zamýšlené posílení právního základu EU o výměně informací mezi centrálními bankami a dohlížiteli. Závěrem mi dovolte učinit několik poznámek ohledně integrace platebních systémů v Evropě. S uspokojením v návrhu usnesení nacházíme kladné zhodnocení systémů SEPA a TARGET2. V souvislosti s iniciativou Eurosystému ohledně systému TARGET2-Securities Rada guvernérů v následujících týdnech rozhodne o pokračování projektu T2-S. Je důležité zmínit, že všichni hlavní CSD se k naší iniciativě vyjádřili kladně. Jean-Claude Juncker, předseda Euroskupiny a člen Evropské rady − (FR) Pane předsedo, pane zpravodaji, dámy a pánové, nejdříve bych chtěl vzdát hold našemu zpravodaji za skvělou úroveň jeho práce. Je to skvělá zpráva, která obsahuje veškeré důležité body. Z práce vašeho výboru a ze zprávy vašeho zpravodaje s potěšením zjišťuji, že názory vašeho Parlamentu se velice shodují s názory mnohokrát vyjádřenými Euroskupinou, jíž mám tu čest být předsedou. Tato shoda, toto obrovské sblížení, se týká zejména názorů na činnost Evropské centrální banky, která je jako vždy zahrnuta chválou vašeho Parlamentu a vlád, které zde zastupuji. Tato poznámka má velký význam především s ohledem na nejrůznější kritiky zaměřené na Centrální banku během posledních týdnů a měsíců, kdy je potřeba všech zbraní proti finanční krizi, která vtrhla do celého světa. Původně byla kritizována za přílišnou aktivitu, avšak později byla Evropská centrální banka svědkem toho, kdy všechny ostatní měnové orgány přijaly její opatření a postupy. Souhlasíme rovněž se zpravodajem, když na nás, Euroskupinu, Radu ECOFIN celkově a naši banku naléhá, abychom vyvodili příslušné finanční závěry z krize, kterou procházíme, zejména v souvislosti se sledováním trhů a transparentností, tedy s jevy, které bychom měli vsadit do našich stávajících mechanismů. Boj proti inflaci je hlavní příčinou znepokojení našich spoluobčanů. V současnosti veškeré průzkumy ukazují, že lidé se stále obávají ztráty kupní síly. A proto má banka právo i povinnost zajistit cenovou stabilitu, cíl stanovený pro Centrální banku podepsáním Maastrichtské smlouvy. Dodal bych, že bychom se neměli přiklánět k jednoduché představě, že Centrální banka jako měnová instituce představuje jediný orgán zodpovědný za cenovou stabilitu a boj proti inflaci. Inflace a boj s ní je rovněž téma a závazek pro vlády eurozóny. Tím, že doplňují měnovou politiku prováděnou Centrální bankou, musí i ony zavést rozumnou politiku schopnou podporovat cenovou stabilitu. A tak evropské vlády nejdříve vynaložily v souvislosti s potřebnou mzdovou regulací veškerou snahu na to, aby se mzdy ani veřejný sektor nevymkly kontrole. Jsme tedy naprosto odhodláni učinit vše pro to, abychom se vyhnuli zbytečnému nárůstu nepřímých daní, DPH i spotřební daně. Pevně jsme se zavázali k tomu, že učiníme vše, co bude v našich silách, abychom zamezili nárůstu cen za hranice zdravého rozumu. Nikdo nemůže hovořit o inflaci a cenové stabilitě, aniž by zmínil nezávislost Centrální banky, stejně jako tak učinil i váš zpravodaj ve své písemné i ústní zprávě. Chtěl jsem ještě jednou zmínit, že nezávislost Centrální banky je základní zásadou Hospodářské a měnové unie, že nezávislost Centrální banky je zakotvena ve smlouvě, na které Hospodářská a měnová unie stojí, že během práce směřující k ústavní smlouvě a následné Lisabonské reformní smlouvě žádná vláda nenavrhla ani nejmenší změnu v celkové působnosti Centrální banky v souvislosti s cenovou stabilitou. Myslím si proto, že jednoho dne budeme muset ukončit neplodnou a bezcílnou diskusi, která vůbec neodráží skutečný stav věcí. Neznamená to, že nemůžeme Centrální banku kritizovat a poskytovat jí rady pro její chvályhodnou činnost, ale narušování její nezávislosti je zcela nemyslitelné. Na druhou stranu bych rád řekl, že nesmíme měnovou politiku zatížit přílišnou odpovědností. Smlouva přikazuje Centrální bance dodržovat cenovou stabilitu. Nesmíme jí k povinnostem přidávat mnoho dalších ekonomických úkolů, ale musíme se řídit pravidlem soudržnosti, které nám zakazuje přimět banku, aby se zabývala příliš mnoha politickými cíli. Má nástroj pro svou činnost, zejména měnovou politiku, pracuje důstojně a s odhodláním. Co se týče devizové politiky, zaznamenal jsem ve zprávě pana Schmidta menší nejednoznačnost v místech, kde vzbuzuje dojem, že devizová politika je jediným, možná i výlučným, oborem, kterým se Centrální banka zabývá. Docela mě těší, že Centrální banka hraje vedoucí roli ve všech oblastech týkajících se deviz, ale i tak bych rád nasměroval pozornost na ustanovení Smlouvy, která v oblasti devizové politiky připisují podíl na

09-07-2008

09-07-2008

CS


moci bance i vládám. Co se dále týče devizové a měnové politiky a strukturální politiky, jsme právě svědky plodných rozhovorů s bankou, ke kterým všichni přispívají. V návaznosti na tyto pravidelné rozhovory jsme pak s panem Trichetem jeli loni v listopadu do Číny, abychom s tamními úřady hovořili o devizové politice, a hodláme tak znovu učinit ve druhé polovině tohoto roku. Menší nejednoznačnosti, které jsem ve zprávě vašeho výboru postřehl, se vztahují k vnějšímu působení eurozóny. V rozporu s tím, co uvádí zpráva, Centrální banka není zodpovědná výhradně za kroky k posilování mezinárodní role eurozóny. To je další oblast, ve které jsou pravomoci sdíleny. Thomas Mann, jménem skupiny PPE-DE. – (FR) Vítám zde dva Jean-Claudy, prezidenta Tricheta a předsedu Junckera! (DE) Dne 2. června jsme byli svědky veliké oslavy ve Frankfurtu nad Mohanem, městě, kde byla představena německá marka i euro, na počest desátého výročí evropské Hospodářské a měnové unie. Díky ECB se euro stalo mezinárodně uznávanou měnou a cenová stabilita byla po celou dobu hlavním cílem. Bylo pochopitelné, že ECB použila svou nejúčinnější zbraň pro ovlivnění základní sazby, kterou zvýšila o čtvrtinu procenta. Cílem bylo a je zamezit nebezpečí inflace vyvolanému narůstajícími cenami bydlení a vzrůstajícími cenami benzínu a nafty. Tentokrát ECB oznámila opatření týdny dopředu. Na jaře jednala jinak: rozsáhlá účinná opatření během několika hodin. Zpráva pana Schmidta – vynikající zpráva, na které jsme společně pracovali – tuto skutečnost velmi vítá. Ve druhé polovině roku 2007 se zhroutil trh s nemovitostmi. Během krize na trhu s rizikovými hypotékami pro méně bonitní klienty se banky a pojišťovny, které příliš spekulovaly, dostaly do potíží. ECB ihned zpřístupnila odpovídající fondy, čímž zabránila mezinárodnímu kolapsu. Tato rychlost a efektivita jsou důkazem energického činu, který se zakládá na obratnosti a větší důvěře ve vaši instituci. Myslím, že rozhodnutí ECB jsou celkově transparentní a vycházejí z dobrého přenosu informací a jasně stanovených cílů. V rámci měnového dialogu ECB pravidelně podává našemu Hospodářskému a měnovému výboru zprávu o finančních politických rozhodnutích. Podle mého názoru nemá příliš velký smysl zveřejňovat zápisy ze schůzí Rady, jak je často vyžadováno. Musíme zabránit národním vlivům. Vyžadujeme naprostou nezávislost. Pane předsedo, my poslanci máme obvykle mnoho příležitostí ke kritice. Dnes bych rád vyjádřil pochvalu za vyřčená slova, s obchodem a občany v dobrých rukou, jedné pana Tricheta a vaší banky ve Frankfurtu nad Mohanem a druhé samozřejmě skvělého pana Jean-Claude Junckera. Manuel António dos Santos, jménem skupiny PSE. – (PT) Pane předsedo, pane Junckere, pane Trichete, nejdříve bych rád řekl, že hlavním cílem této zprávy bylo analyzovat činnost Evropské centrální banky za rok 2007. Diskuse v Měnovém výboru však samozřejmě nemohla selhat při analyzování budoucích výzev pro měnovou politiku Evropské unie a její pravidla. S ohledem na pravomoci Evropské centrální banky (ECB), jak jsou stanoveny smlouvami, musíme rozpoznat hodnotu její práce za rok 2007. Přestože se nedokázala vyhnout měnovým nepokojům a následné krizi hospodářského růstu, kterou právě procházíme, dokázala zmírnit mnoho pro současný stav negativních důsledků. Myslím si, že hlavním problémem zůstává otázka, zda nám současné politické nástroje Evropské unie umožní zcela překonat závažnou krizi ve světovém hospodářství a její důsledky pro Evropu. Krize nemusí nutně znamenat pohromu. Můžeme však jen zabránit tomu, aby krize přešla v katastrofu, pokud máme správnou vizi budoucnosti, nezatíženou zastaralými názory a zamířenou na podstatu nového jevu, se kterým se musíme potýkat a který musíme překonat. Je nepřípustné hájit nesouhlas silou a my musíme napomoci politické diskusi vytvořením návrhů, které se snaží současnou situaci změnit. Zpráva pana Schmidta představuje v určitých směrech kroky vpřed: zlepšit spolupráci mezi centrálními bankami a regulačními orgány v boji za urovnání finanční deregulace a regulace; vytvořit rámec pro roli ECB jako finančního managera, zlepšit koordinaci ekonomické politiky Euroskupiny, Komise a ECB; zvýšit průhlednost rozhodovacího procesu; a především poskytovat informace, které umožní veřejnosti pochopit opatření ECB; podpořit strukturální reformu vedení banky; s největší opatrností řídit úrokové sazby; vyhnout se spekulativním zásahům a nepřiměřeným slevám na trhu, aby nebyla ohrožena investiční politika, tvorba pracovních míst, strukturální reforma a hospodářský růst. Nezávisle na všech těchto skutečnostech, kterých je i tak dost, potřebujeme rovněž pochopit, že čelíme těžké hospodářské a sociální krizi, jejíž rozsah ještě neznáme. Víme však, že, než bude lépe, bude ještě mnohem hůř.

5

6

CS


Neděláme si žádné iluze, že opatření, která máme k dispozici, dokáží vyřešit současné problémy. Pochopit správně stav věcí neznamená kapitulovat, ale prokázat zdravý rozum. Nacházíme se zřejmě na prahu hledání politických řešení pro naše problémy. To zcela jistě neznamená konec světa a ještě méně konec dějin. Můžeme jen ECB požádat o spolupráci, schopnosti, průhlednost a pružnost v souvislosti s její pravomocí a zároveň požádat o nepřekračování této pravomoci za žádných okolností. Wolf Klinz, jménem skupiny ALDE. – (DE) Pane předsedo, pane Trichete a pane Junckere, dámy a pánové, chtěl bych pochválit předchozího řečníka. ECB skutečně jednala okamžitě a vhodným způsobem již na počátku finanční krize a bez této její rozhodnosti by krize byla pravděpodobně mnohem horší. Není ještě překonána, ale díky své ráznosti banka ukázala nejen svou důvěryhodnost, ale poskytla i určitý vzor pro činnost schopné centrální banky a stala se příkladem pro ostatní centrální banky. Obávám se však, že Centrální banka má stále nejhorší období před sebou. Příštích osmnáct měsíců bude skutečně rozhodující zkouškou, zda si banka dokáže udržet svou důvěryhodnost. Doufám, že ano. Jsme svědky rychle rostoucích cen ropy a surovin, narůstajících cen potravin a inflace. Pan Trichet hovořil o 4 % v eurozóně. V mnoha členských státech je to však ve skutečnosti 6 % a euro je neuvěřitelně silné. Riziko stagflace je proto velmi vysoké. Potřebujeme jistotu, že skutečně dokážeme toto riziko odvrátit již v zárodku. Proto za těchto okolností vítám skutečnost, že Centrální banka minulý týden obstála se svými rozhodnutími týkajícími se úroků. Boj s inflací určitě je a stále bude naším hlavním úkolem. Když Německo kdysi procházelo obdobím stagnace, kancléř Schmidt řekl, že 5% inflace je pro něho lepší než 5% nezaměstnanost. Byl proto zásadně proti Německé centrální bance. Ukázalo se, že politika centrální banky bojovat s inflací okamžitě a rozhodně byla ta správná. Německo se zotavilo ze stagflace rychleji než většina ostatních zemí. Nemohu Centrální bance radit. Ví lépe než kdokoli jiný, co má dělat. Mám tři přání. Dvě z nich se již pomalu plní. Rád bych byl svědkem rozhovorů mezi Centrální bankou a Euroskupinou a pan Juncker, předseda Euroskupiny, proto podniká potřebné kroky. Věřím, že se tak již děje. Rád bych byl svědkem užší spolupráce nejen mezi centrálními bankami, ale také mezi centrálními bankami a dozorčími orgány. To je také otázka blízké budoucnosti. A nakonec, zde však bohužel od pana Tricheta dostávám zápornou odpověď, rád bych, abychom dostávali více informací o rozhodovacím procesu. Nechceme znát jména, ale chceme vědět, zda rozhodnutí proběhlo těsnou či převažující většinou a zda byla potřeba rozsáhlá diskuze. Claude Turmes, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedo, nejsem odborník na měnové záležitosti, ale snažím se pochopit, co leží za současnou energetickou a potravinovou krizí; a docházím k závěru, že právě vstupujeme do nové éry. Vstupujeme do nové éry, ve které jsou zdroje na planetě omezené. Proč? Protože žijeme v převládajícím ekonomickém modelu z dvacátého století, který byl navržen a používán miliardou občanů střední třídy v Evropě, Spojených státech, Japonsku a vybranými skupinami jinde ve světě. To byl svět dvacátého století. Svět 21. století je místem, kde budou stovky milionů příslušníků střední třídy v Číně, Indii, Indonésii, Jižní Africe, Nigérii, Mexiku, Brazílii a dalších zemích. Proto má náš současný převládající ekonomický model systémovou chybu. Systém nebere vůbec v úvahu skutečnost, že zdroje jsou omezené. Kde budeme získávat ryby, když Číňané jich jedí stejně tolik jako Japonci? Kde budeme získávat ropu, když Indové řídí vozy Tata? Kde budeme získávat uhlí pro naše ocelárny, když se rozvíjející se země vyvíjejí v souladu se stávajícími technologiemi? Tato krize má kořeny velmi hluboko. Mám proto tři konkrétní otázky. Zaprvé, spekulace. Spekulace samozřejmě nepředstavuje hnutí prostých lidí, ale co se musí udělat pro občany, kteří jsou zatíženi stoupajícími cenami, zatímco akcionáři firem Total a Eon a další spekulanti klesají pod tíhou zisků? Pane Junckere, zmínil jste myšlenku spekulativní daně. Pokročila již tato myšlenka do nějaké další fáze, protože já jsem přesvědčen, že občané žádají nás, politiky, abychom podnikli nějaké kroky? Má druhá otázka: Co se dá učinit okamžitě, aby evropské hospodářství bylo více nezávislé, zejména na dovozu ropy a zemního plynu a jejich cenách? Nemůžeme zvážit program velkých investic s pomocí Evropské investiční banky na modernizaci budov, veřejné dopravy a také například zavést elektromotory a jiné systémy do malých a středně velkých podniků? Myslím si, že je to jediná cesta, jak snížit spotřebu, vzhledem k tomu, že neurčujeme ceny.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Má třetí otázka se týká systému indexace mezd. Pane Trichete, vy i já vyděláváme dost na to, aby nás ceny energií a potravin příliš nezasáhly. Vyděláváte nepochybně víc než já, ale zároveň tvrdíte, že státní systém indexace, který je používán zde v Lucembursku a Belgii, by měl být zrušen. Pane Junckere, není toto jediný způsob, jak občané mohou získat mimořádný příjem v momentě, kdy ceny stoupají? Dost dobře nerozumím, proč jste tak ostře proti systémům indexace. Johannes Blokland, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Děkuji, pane předsedo. Vítám vás, pane Trichete, prezidente Evropské centrální banky, a pane Junckere. Nejdříve bych rád poblahopřál panu Trichetovi k výroční zprávě, kterou právě představil. Situace pro eurozónu nevypadá příznivě, nedělejme kolem toho velké drahoty. Obávám se, že v následujících letech se mnoho pochybností, které doprovázely zavedení eura, ukáže jako oprávněných. Po několika letech prosperity bychom nyní měli vidět, zda Evropská centrální banka dokáže udržet nízkou inflaci. Eurozóna má jednotnou měnovou politiku, ale každá ze šestnácti zemí má svou vlastní hospodářskou politiku. Šestnáct zemí, každá má vlastní harmonizované indexy spotřebitelských cen a svou politiku na podporu zaměstnanosti. Při inflaci v eurozóně 4 % znamená poslední navýšení Evropské centrální banky, že skutečná úroková míra je 0,25 %. Tato míra však není dostatečná pro odvrácení inflace a hrozby recese v jednotlivých členských státech. Dokáže pan Trichet odhadnout, nakolik budou dostupné nástroje přiměřené v následujících letech? Sergej Kozlík (NI). – (SK) Podporuji názor, že zavedení eura, postupné rozšiřování eurozóny a provádění odpovídající hospodářské politiky společně s obezřetným přístupem Evropské centrální banky vedly k současnému poměrně stabilnímu vývoji v zemích Evropské unie. Je rovněž nesporné, že díky rychlému nárůstu mnoha různých operací na finančních trzích se tyto operace stávají méně transparentní. To pak vyvolává rostoucí nebezpečí poškození nejen organizací spotřebitelů či dodavatelů, ale i hospodářství celých států. Proto je nutné v EU vymezit širší rámec pro finanční dozor a více do něj zapojit Evropskou centrální banku, aby mohla řešit jakékoli problémy týkající se finančního systému. Souhlasím se zpravodajem, panem Schmidtem, že větší spolupráce mezi centrálními bankami a státními dozorčími orgány bude nevyhnutelná. Cílem je udržovat stabilitu na finančních trzích, nesmíme zapomínat zejména na stále se zvyšující integraci finančních systémů. V této době pravidla, která platí v ekologii, platí i na finančních trzích. Bez účasti dalších velkých hráčů, jako jsou USA, Rusko, Japonsko, Čína, Indie a další, nemůžeme nikdy na celosvětové úrovni dosáhnout uspokojivého výsledku. José Manuel García-Margallo y Marfil (PPE-DE). - (ES) Pane předsedo, pan Trichet a pan Juncker, prezident Evropské centrální banky a předseda Euroskupiny, se shodují, že po dobu deseti let panuje vzájemná shoda ohledně rolí různých druhů politiky. Centrální banka a měnová politika jsou zodpovědné za zajišťování cenové stability, veřejné finance musí být vyrovnány ve střednědobém horizontu a další politiky musí zajistit ekonomický růst a růst zaměstnanosti. Když se nedaří, začneme tento model zpochybňovat. Začneme naše vlastní úkoly klást na bedra evropských institucí. Někteří lidé svalují vinu na pana Tricheta, jiní obviňují pana Junckera. Pokud jde vše od desíti k pěti, bude to pan Pöttering, kdo to nakonec zavinil. V této chvíli je proto myslím důležité – a pan Trichet nás vede správným směrem – ubírat se touto cestou a zachovat tento model, který nám umožnil dojít tak daleko. Rád bych ještě dodal pár slov k cenám. Je pravda, jak zmiňuje pan Juncker, že my všichni jsme zodpovědní za tuto záležitost a že vlády musí podniknout nějaké kroky; tuto záležitost musíme přezkoumat, pokud se chceme zabývat pružností trhu, když pracujeme na následné lisabonské strategii. V jedné záležitosti by se však Centrální banka měla vedení ujmout. Občané říkají – nemám teď přesná čísla – že do určité míry vychází nárůst cen z finančních spekulací; přesun peněz z trhu s rizikovými hypotékami pro méně bonitní klienty a trhu s proměnlivou úrokovou sazbou do budoucích trhů je za tento stav částečně odpovědný a my v této souvislosti budeme muset něco udělat. Co se týče kompetence a složení jednotlivých orgánů, souhlasím se zpravodajem, panem Schmidtem, že teď nejspíš není vhodná doba na zveřejňování celého zápisu. Myslím si však, že by bylo dobré zveřejňovat stručný obsah zápisu, a rovněž považuji za velmi důležité, aby Centrální banka zmiňovala váhu, kterou při

7

8

CS


rozhodování přikládá dvěma pilířům, na kterých strategie stojí, aby zvýšila transparentnost a informovanost trhu. Myslím si také, že zvýšený ekonomický dozor by potřeboval protipól, vyvážení: není to však vina pana Tricheta. Je naše vina, že stále není přijata Lisabonská smlouva, což je skutečnost, která by měla být napravena. Pervenche Berès (PSE). - (FR) Pane předsedo, pane Trichete, pane Junckere, nejprve bych ráda poděkovala našemu zpravodaji za jeho skvělou práci. Myslím, že na základě příspěvků je nyní situace jasná; sdělení je možná poněkud nepřesné, ale jsem přesvědčena, že obsahuje užitečné body. Pane Trichete, na všechny učinily dojem vaše projevy v létě roku 2007. Oceňujeme skutečnost, že jste Hospodářskému a měnovému výboru okamžitě podal zprávu. Nyní jste však zvýšili sazby v situaci, kdy jsme všichni přesvědčeni, že krize ještě není za námi a že špatné zprávy, včetně zpráv z hlavních evropských bank, teprve přijdou. Při setkání v prosinci loňského roku jste nám řekl, že v roce 2008 očekáváte 3% inflaci a následné zklidnění. Nyní je inflace 4% a vy nám říkáte, že jste prostě zvýšili sazby o čtvrtinu bodu. Pokud je vaší strategií zůstat opatrný ohledně cenové stability, budete i s dováženou inflací schopný vytrvat v krátkodobém a střednědobém horizontu s riziky pro růst a zaměstnanost, kterých jsme si vědomi? Zdá se mi, že skutečnost, na kterou odkazoval pan Turmes a kterou bychom mohli popsat jako vstup Evropské unie do druhé fáze globalizace, nás vede k přehodnocení nástrojů, které máme k dispozici pro přístup k první fázi globalizace. Tato první fáze upřednostňovala cenovou stabilitu a přinejmenším snižování cen spotřebitelského zboží zejména v souvislosti s relokací. V této nové fázi nyní hovoříme o rovnováze a novém modelu, kde jsou dříve se rozvíjející státy již plně zavedeny v jejich přístupu k surovinám a ovlivňování cen, čehož jsme si vědomi. Není proto za těchto okolností – a své poznámky směřuji k panu Trichetovi i panu Junckerovi, protože pan Juncker správně směřuje pozornost k pravomocem Euroskupiny a Rady ECOFIN v této oblasti, nikdy však nepřijdou do tohoto výboru či do Parlamentu – zásadním tématem devizový kurz, nákup dodávek ropy v eurech a schopnost Evropské unie, zejména eurozóny, hovořit jednohlasně, abychom deset let po zavedení eura mohli alespoň přispět ke sjednoceným a zodpovědným rozhovorům mezi hlavními světovými měnami, abychom zajistili pro náš růst nejlepší směnný kurz? Margarita Starkevičiūtė (ALDE). – (LT) Dovolte mi poukázat na to, že se během svého funkčního období Evropská centrální banka díky své skvělé práci vypracovala z pozice „jedné z mnoha“ centrálních bank ve světě na pozici světového lídra v centrálním bankovnictví. Dnes čelí novým problémům při upevňování své stále důležitější role v globalizovaném světě. Byli bychom rádi, aby banka posílila svou roli při vytváření prognóz a řízení makroekonomiky a finanční stability, protože, vzhledem k tomu, že většina krizí dnes začíná ve třetích zemích, by bylo vhodné říci, že Evropská centrální banka selhala při poskytování správné prognózy ohledně rozsahu krize a jejích možných důsledků. Co se dá dělat pro zlepšení tohoto stavu? Nejdříve bych zmínila hlubší spolupráci mezi hospodářskou a měnovou politikou. Třetí svět nyní vstupuje do fáze uvolňování cen, což je pro mě jako zástupkyni Litvy téma velmi blízké. Toto období by mohlo trvat déle a Evropa by pak byla ohledně cen vystavena obrovskému tlaku. Tento tlak by však mohl být překonán díky naší měnové politice, která by pro naše hospodářství byla více namáhavá. Eventuálně bychom mohli rozvojovým zemím nabídnout pomoc se stabilizací jejich příjmové politiky a cen. To by mohlo probíhat prostřednictvím většího zapojení Měnového fondu a komunikace se Světovou bankou. To je jeden možný nástroj, který by mohl zamezit inflaci v rozvojových zemích a zároveň ulevit Světové bance od obtíží spojených s regulací měnové politiky. Znepokojuje mne ještě jedna věc, a to evropský systém zúčtování. I přes značný přínos Evropské centrální banky k zavádění systémů SEPA a vývoji systému TARGET2-Securities je problém mnohem složitější. Ryszard Czarnecki (UEN). - (PL) Pane předsedo, výroční zpráva Evropské centrální banky, jak se zdá, nehovoří o jisté tendenci, která se v posledních letech objevila. Zatímco dosud bylo možné říci, že Evropská banka ve Frankfurtu je skutečně nezávislá, v poslední době vídáme snahy velkých států Evropské unie vyvíjet na ECB tlak a ovlivňovat její rozhodnutí. Toto je znepokojující trend, protože v praxi to znamená, že Evropská unie je rozdělena na státy, které jsou si rovné, a státy, které jsou si rovnější. To by mohlo mít za následek dvojí metr. Státy jako Francie nebo Německo smějí vyvíjet tlak na ECB, ale jakmile se jedná o státy malé, zásada nezávislosti Evropské centrální

09-07-2008

09-07-2008

CS


banky na všech vládách členských států Evropské unie je velmi přísně dodržována. Zmiňuji tento problém, protože tento vývoj je velmi znepokojující. Závěrem bych rád zmínil, že nikdo nemůže tvrdit, že Evropa má vhodný a stabilní finanční systém. Ten je teprve v procesu vývoje. Pro ilustraci uvádím paradoxní příklad Londýna, který je nejdůležitějším finančním centrem Evropské unie, i přesto, že je hlavním městem země, která nepatří do eurozóny. Luca Romagnoli (NI). - (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, eurozónu sužují ceny energií, které ani ECB, ani unie, ani vlády nemohou určovat. Německý ministr financí Peer Steinbrück vám to řekl, pane Trichete, a ECB poté oznámila, že hodlá podporovat banky, které se dostaly do potíží. Rád bych věděl, kdy ECB oznámí, že chce podpořit ty občany, kteří nedokáží vyjít s penězi do konce měsíce, tím, že sníží hodnotu peněz a přinutí banky, aby stanovily hypoteční úroky na mnohem nižší úroveň, než na jaké jsou nyní? Zachování růstu je mnohem důležitější než udržování silné měny. To je politika dolaru, ke které ECB neuvádí faktickou odpověď. Pan Schmidt chce posílit roli a pravomoci ECB, ale já jsem na straně těch, kteří pokračují ve zpochybňování nezávislosti ECB. Zavedení eura přineslo bezpochyby mnoho výhod: některé z výhod citovaných panem Schmidtem jsou nepopiratelné, ale nepadla ani zmínka o nepříznivých vlivech na každého občana eurozóny, kterého sužuje skutečná inflace, která je mnohem vyšší, než uvádějí oficiální čísla, jako důsledek obecně rozšířené spekulace, která doprovázela zavedení měny a kterou se ECB a další instituce příliš nesnažily regulovat. Jak píše pan Schmidt, ECB odvozuje to, jak je veřejností přijímána, ze skutečnosti, že podporuje cíle jako cenová stabilita a hospodářský růst, a z toho důvodu považuje transparentnost za méně důležitou; navrhuje rovněž, abychom opustili princip rovnosti členských států, a rád by vložil více moci do rukou Výkonného výboru. Pan Schmidt se obává, že vlády budou ve skutečnosti vyvíjet nátlak na prezidenta příslušné centrální banky, jinými slovy, obává se, že politika opět zvítězí nad financemi. Věřím, že opak bude pravdou. Pane Schmidte, pane Trichete, s těmito návrhy nemohu vůbec souhlasit. Gay Mitchell (PPE-DE). - Pane předsedo, rád bych poděkoval panu Schmidtovi za velmi dobrou zprávu. Na začátku bych rád zmínil, že některé členské státy se nacházejí v recesi nebo na jejím pokraji, a my si musíme položit otázku, co je nejdůležitější věcí, kterou můžeme za těchto okolností udělat. Věřím, že nejdůležitější věcí, kterou za těchto okolností můžeme udělat, je chránit pracovní místa a podporovat jejich vznik. Podívejme se na situaci v letech 1990 až 1998, kdy v dnešní eurozóně vzniklo 5 milionů nových pracovních míst. Ale během deseti let od roku 1998 do roku 2008, kdy bylo zavedeno euro a pan Trichet a jeho předchůdci uplatňovali svou politiku, vzniklo dokonce skoro 16 milionů pracovních míst. Musíme o tom proto přemýšlet. Je to příběh se šťastným koncem a musíme vzít na vědomí, jak svou politikou přispěla Centrální banka. Musíme vyjádřit uznání, které si zaslouží. Je však tento příběh na prodej? Důvody úspěchu spočívají hlavně v nízkých úrokových sazbách, ale i na nízké inflaci, a já jsem přesvědčen, že neustále opakovaná slova pana Tricheta jsou pravdivá. Potřebujeme však soustavný nárůst úrokových sazeb? Je na čase vše důkladně prověřit. Současné ekonomické podmínky vyžadují umírněnou a rozumnou činnost. Proto máme nezávislou Centrální banku. Rád bych hovořil také o silném euru. To má negativní vliv na vyvážející ekonomiky. Směnný kurz eura k dolaru a libře se nezmírňuje a pravděpodobně se nebude zmírňovat ani při rozdílných amerických a evropských sazbách. Růst sazeb při boji s inflací může představovat další nebezpečí pro směnný kurz eura a omezit potenciál hospodářského růstu v ekonomicky nestabilním období. Ve zbývajícím čase mi dovolte říci, že minulý rok jsem byl zpravodajem výroční zprávy o činnosti ECB a zdůraznil jsem, že je vydáno 223 miliard EUR v bankovkách s nominální hodnou 500 EUR – to je 446 milionů bankovek! Žádal jsem, aby vše bylo prověřeno, zejména na základě skutečnosti, že mám pocit, že jsou velmi pravděpodobně používány pro kriminální činnost. Pan Trichet by mohl ve své odpovědi zmínit, co bylo v souvislosti s obavami, které jsem přednesl, učiněno. Ieke van den Burg (PSE). - Pane předsedo, ráda bych se připojila ke chvále ECB za její činnost ohledně finanční krize v minulém roce. Role ECB jako zajišťovatele likvidity a tvůrce trhu nejvyšší instance byla ve zprávě zdůrazněna a já s tímto názorem souhlasím. Myslím, že toho i dosáhla. V souvislosti s touto skutečností si, pane Trichete, myslím, že jste správně zdůraznil potřebu lepšího přístupu k informacím a výměny informací, kde by dle mého názoru ECB mohla rovněž zaujmout vůdčí pozici. Toto

9

10

CS


jsme také v Hospodářském a měnovém výboru uvedli ve zprávě pro Parlament o reformě systému dohlížení, o které budeme příští týden hovořit. Jsem přesvědčena, že je velmi důležité, abychom měli lepší propojení mezi informacemi, které mají tržní a bankovní orgány provádějící obezřetností dohled, a informacemi ECB, a já jsem přesvědčena, že i zde může ECB zaujmout vůdčí roli. Řekl jste, že nechcete měnit systémy dohledu – to ale není to, co jsme navrhovali – ale myslím si, že by mělo být i ve vašem zájmu nebýt příliš závislý na dobrovolné spolupráci členských států a orgánů dohledu členských států při výměně informací. Proto je důležité, aby v této oblasti bylo více nezávislých hráčů a abychom na evropské úrovni měli pevnější systém a strukturu. Dalším tématem jsou platební a zúčtovací systémy. Mám radost, když slyším, že návrh systému TARGET2-Securities, který je vypracovala ECB a další centrální banky, byl CSD pozitivně přijat. Myslím, že to by se mohlo stát důležitým základem pro další zlepšování tohoto systému. Ráda bych se vás také zeptala na váš názor ohledně současného dění, i na trhu, v oblasti derivátů a volně prodejných výrobků, aby se zde vytvořily centralizovanější protistrany a lepší systém dohledu. Má poslední poznámka je shodná s včerejším projevem pana Bernankeho, ale nebudu to více rozebírat. PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ KRATSA-TSAGAROPOULOU místopředsedkyně Daniel Dăianu (ALDE). - Paní předsedající, chci vyjádřit zpravodaji pochvalu za jeho práci. Výroční zpráva může říkat mnohé o dosažených výsledcích i o politických intrikách a kompromisech. Současné míry inflace v Evropě trápí tvůrce politik i občany. Evropská centrální banka vybudovala svou důvěryhodnost pomocí důsledných politik. Tato výkonnost se ještě zvýšila v důsledku dovozu inflace na vlně globalizace a asijského hospodářského růstu. Nyní však dochází k opačné situaci v důsledku obrovského růstu cen energií a potravin, který je odrazem zvyšujícího se nedostatku dostupných zdrojů. Tlak vyvolaný náklady omezuje trhy na celém světě. Míra inflace v eurozóně je na nejvyšší úrovni za 10 let. To je velmi znepokojivé a za rohem je zřejmě i stagflace. Kromě toho finanční krize mimořádně zkomplikovala úkol Evropské centrální banky. ECB musí proti inflaci neústupně bojovat a klíčové v tomto ohledu je ukotvení inflačních očekávání. Rizika jsou však vysoká. Není jasné, jak dlouho bude exogenní tlak nákladů trvat. Je naprosto nutné, aby byla odvrácena spirála růstu mezd a cen. V uplynulém desetiletí jsme obvykle hovořili o zmírňování inflace a nyní bychom se měli v nadcházejícím období snažit dosáhnout zmírnění dynamiky cen a mezd. Větší hospodářské rozdíly v eurozóně by nepodpořily dobré ovzduší pro kroky Evropské centrální banky. Kromě toho je třeba v době stále větší globalizace trhů zkoumat kroky Evropské centrální banky ve vztahu ke krokům jejích hlavních protějšků. Jde o rozdíly úrokových měr a celkové politické postoje. Poslední poznámka. Závažná systémová rizika, která dnes finanční trhy nesou, vyžadují lepší rámce dohledu, lepší koordinaci mezi ECB, Federální bankou Spojených států a ostatními velkými centrálními bankami. V tomto ohledu je třeba zdůraznit nebezpečí příliš dostupných peněz. Othmar Karas (PPE-DE). - (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, velmi doufám, že hlavní sdělení vyplývající z této rozpravy se dostanou k občanům Evropy. Prvním hlavním sdělením této rozpravy pro mě je to, že ECB a euro nejsou příčinami obav a problémů, ale součástí řešení. Druhým hlavním sdělením je to, že euro zajišťuje prospěch a ochranu. Přináší prospěch občanům celé Evropské unie, nikoli jen eurozóny, politickému projektu Evropské unie a politice růstu a zaměstnanosti Evropské unie. Vedle vnitřního trhu je euro nejefektivnější odpovědí na globalizaci. Pravda, euro a Evropská centrální banka nás nečiní nezávislými na globálních vlivech, ale díky nim jsme daleko více schopni se s nimi vypořádat. Proto bych rád poděkoval Evropské centrální bance za stálou a vyrovnanou politiku, protože v době, kdy se důvěra ztrácí, je nepochybně jedním ze subjektů, které získávají na důvěryhodnosti. Rád bych však při této příležitosti řekl všem hlavám států a vlád, ruce pryč od Paktu o stabilitě a růstu, ruce pryč od Evropské centrální banky. Máte-li vnitřní problémy a neděláte doma své úkoly, je příliš snadné svalovat vinu na druhé. Z tohoto důvodu musíme učinit vše, co je možné, abychom zlepšili informovanost a skoncovali s informačním deficitem. Neexistuje obecné povědomí o vazbě mezi inflací, úrokovými sazbami

09-07-2008

09-07-2008

CS


a cenovou stabilitou. Jsem panu Junckerovi vděčný, že poukázal na skutečnost, že nepřímé zdanění by se nemělo zvyšovat, ale vždy, kdy je to možné, snižovat. Musíme šířit informaci, že euro nenese odpovědnost za vyšší ceny energie a surovin. Rovněž vítám, že spolupráce mezi Evropskou centrální bankou, Komisí a sektorem finančních služeb přispěla k úspěšnému zahájení systému přeshraničních plateb SEPA. Využijme citlivosti a oprávněných obav a strachu veřejnosti k zahájení dialogu těchto subjektů, podání odpovědí a vysvětlení a nepronášejme tu jen pochvalné projevy. Benoît Hamon (PSE). - (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, euro je v porovnání s měnami našich hlavních partnerů a konkurentů stále dražší. To platí zejména při porovnání s dolarem. Politika systematického zvyšování referenčních sazeb Evropské centrální banky v kombinaci s opačnou politikou Federální banky Spojených států tento problém samozřejmě jen zdůrazňuje. Tento trend směnného kurzu, který poškozuje konkurenceschopnost evropského hospodářství, byl předmětem mnoha připomínek, zvláště ze strany vysoce postavených evropských vedoucích představitelů. Převažující názor, zvláště v tomto Parlamentu, je takový, že ECB má v oblasti směnných kurzů výhradní a absolutní pravomoc. Sama ECB prostřednictvím svého předsedy odmítá kromě několika málo mezinárodních prohlášení vyjadřovat jakékoli názory na toto téma. Nejen, že je tato situace netransparentní a nedemokratická, je především v rozporu se Smlouvou o ES. Článek 111 Smlouvy o ES říká, cituji: „Při neexistenci systému směnných kurzů vůči jedné nebo více měnám třetích zemí podle odstavce 1 může Rada buď na doporučení Komise po konzultaci s ECB, nebo na doporučení ECB kvalifikovanou většinou formulovat obecné směry kurzové politiky ve vztahu k těmto měnám.“ Opakuji: „může …formulovat obecné směry kurzové politiky“. Jinými slovy, eurozóna se skutečně vybavila prostředky pro demokratické rozhodování o své kurzové politice. Moje otázka je prostá a je určena hlavám států a vlád: na co vlády států Unie čekají, než začnou jednat, místo aby jen naříkaly? Cornelis Visser (PPE-DE). - (NL) Nejprve musím blahopřát panu Schmidtovi k jeho zprávě. Jako někdo, kdo zastupuje Švédsko, které není členem eurozóny, vypracoval velmi dobrou, velmi jasnou zprávu. Podle mě jménem Švédska splnil kritéria pro členství. Minulý týden Evropská centrální banka zvýšila úrokovou sazbu. Evropská centrální banka a její předseda pan Trichet zjevně berou mandát banky a maastrichtská kritéria vážně. Jsem rád, že je ECB nezávislá. ECB musí být chráněna před politickým vměšováním, například ze strany vnitrostátních orgánů, a rád slyším, že to pan Juncker jménem Euroskupiny potvrzuje. A Evropská centrální banka reagovala na finanční krizi dobře. Učinila rychlé kroky, aby pro trhy zaručila likviditu. To prozatím stabilizovalo úrokové sazby. Krize v bankovním sektoru byla důraznou připomínkou. Nedostatek transparentnosti finančních rizik, kterým jsou instituce vystaveny, působí ztráty, jež mohou být značné. V současné době probíhá v Evropském parlamentu debata o finanční kontrole. Evropská centrální banka zde může hrát klíčovou úlohu, protože dostává dobré informace od centrálních bank členských států. Smlouva o ES o tom však nic neříká. Jsem přesvědčen, že potřebujeme bližší spolupráci mezi centrálními bankami s Evropskou centrální bankou, finančními trhy a regulačními orgány. Evropská centrální banka by měla hrát větší úlohu v kontrole a dohledu. Je v postavení, které jí umožňuje organizovat přeshraniční výměnu informací, rozhodně pokud jde o finanční stabilitu. ECB prokázala svou cenu. Musíme využít jejích pravomocí k posílení finanční kontroly. Christoph Konrad (PPE-DE). - (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, ve světle této rozpravy lze říci, že ECB je svého druhu skálou uprostřed vln. To je třeba přivítat. Cenová stabilita je v hospodářství zjevně nejvyšší prioritou. Pokud tomu tak bude i v budoucnosti, může to být jen ku prospěchu. Konstatovali jsme, že průměrná míra inflace v eurozóně činí 4 %. V některých zemích eurozóny je dokonce vyšší, například 5,8 % v Belgii a 5,1 % ve Španělsku. To je špatná zpráva. Proto je signál, který tento týden vyslalo rozhodnutí Evropské centrální banky, důležitý. Musíme jen vzít na vědomí, i zde v Parlamentu, že ECB samozřejmě nemůže dělat nic proti inflačním cenám ropy. V eurozóně však budou pociťovány vedlejší účinky, například vyšší mzdy, které požadují odbory, a současně vyšší ceny, které pak mohou ovlivnit podniky, jsou spojeny s rizikem a nakonec vedou k bludnému kruhu. Rád bych uvedl ještě dvě poznámky k politizaci Evropské centrální banky. Na tuto otázku v Hospodářském a měnovém výboru stále narážíme a bylo to jasně řečeno i v dnešní rozpravě. Signálem v tomto směru je například otázka transparentnosti rozhodovacího procesu, pokus odhalovat více informací i zvýšit vliv na rozhodovací proces. Větší transparentnost – v této věci jsem velmi obezřetný. Myslím, že banka se musí

11

12

CS


rozhodovat sama za sebe a samozřejmě po konzultaci s Parlamentem a představiteli eurozóny. Odůvodňování rozhodnutí však zachází příliš daleko. Měli bychom (a bude to nepochybně hrát svou úlohu v příštím kole) při rozšiřování eurozóny velmi pečlivě přehodnotit, zda můžeme s touto politikou pokračovat. Slovensko bylo pro mě varovným signálem. Měli bychom se v budoucnosti méně zabývat politikou a věnovat větší pozornost kritériím. Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Dámy a pánové, nečekaným a nemilým dárkem k desátým narozeninám EMU byl dopad americké finanční krize na světové hospodářství. Dalším problematickým dárečkem je růst inflace. ECB dokonale zvládla neklid na světových finančních trzích, ECB poskytla likviditu ve výši devadesát pět miliard EUR a provedla další doladění tak, že zajistila stabilizaci krátkodobých úrokových sazeb na trhu. Potvrdila tak opět, že společná měnová politika Evropské unie přináší značný užitek evropskému hospodářství i jednotlivým občanům v době nestability. Podle článku 105 Smlouvy má ECB také podporovat obecné politiky Evropské unie. Nyní ECB musí čelit jak nerovnoměrnému vyššímu růstu inflace na jedné straně, tak i zpomalování růstu na druhé. To je nejen výzva, ale i zatěžkávací test nezávislosti ECB i evropského systému centrálních bank. Lisabonská smlouva má dát Evropské bance právní subjektivitu s vymezeným nezávislým statutem. Na druhou stranu pokračující integrace finančních systémů vyžaduje intenzivnější spolupráci s centrálními bankami členských států. Ozývají se hlasy, které varují, že nezávislost ECB je ohrožena, mimo jiné i proto, že neformální schůzky ministrů financí eurozóny získají Lisabonskou smlouvou oficiální statut. Spor se již nyní vede o to, zda mohou polemizovat o tom, zda je inflační cíl nastaven správně. Považuji za nadmíru důležité odlišovat odbornou i politickou polemiku, která patří do demokracie, od skutečného zasahování do měnové politiky Evropské centrální banky. Vzhledem k novým porodním bolestem Lisabonské smlouvy to bude na výsost důležitý úkol pro nás zde a samozřejmě pro média. Myslím to odlišování. Závěrem chci poděkovat zpravodajům za vyváženou a vysoce profesionální zprávu hodnotící výroční zprávu předloženou Evropskou centrální bankou. Ioannis Varvitsiotis (PPE-DE). – (EL) Paní předsedající, velmi pozorně jsem vyslechl projevy, které přednesli předseda centrální banky a Jean-Claude Juncker, kterého si velice vážím. Nepochybně čelíme velké hospodářské krizi, která v posledních desetiletích nemá obdoby. K této tvrdé realitě přispívá hrozivý nárůst cen ropy a mnoha dalších produktů, vysoká míra nezaměstnanosti, rozšířená chudoba a nízké míry růstu. Proběhla rozsáhlá diskuse o vyjádřené kritice. Jsem přesvědčen, že veškerá tato kritika, která vyšla i z oficiálních zdrojů, měla stejný cíl, kterým bylo upozornit na závažnost situace. Kromě toho jako politici musíme o kritiku usilovat, protože pouze prostřednictvím kritiky se můžeme zlepšovat, vidět problémy jasněji a dosahovat tak řešení ku prospěchu společenství. Nakonec chci blahopřát zpravodaji k jeho skutečně výjimečné zprávě. Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Paní předsedající, z této rozpravy je jasné, že údajný boj proti inflaci je omezen na omezování růstu mezd. Aby odůvodnili deváté zvýšení základní úrokové sazby Evropské centrální banky za dva a půl roku, mluví manažeři měnové politiky Evropské unie jen o nutnosti omezení mezd a ignorují skandální nárůst zisků velkých společností a ekonomických a finančních skupin, které činí zhruba 30 % ročně, zatímco růst mezd v některých zemích nepokryje ani míru inflace. To je případ Portugalska, kde většina pracujících a důchodců utrpěla závažné ztráty své kupní síly a kde mzdy a starobní důchody patří k nejnižším v Evropské unii. Naprostý nedostatek sociální citlivosti těchto měnových politik s vysokými úrokovými sazbami a nadhodnoceným eurem zvyšuje sociální a územní nerovnosti, přispívá k nárůstu chudoby a vytváří další a další problémy pro mikropodniky a malé podniky, zvláště v zemích s nejslabšími ekonomikami. Tato politika by proto měla být změněna tak, aby působila právě opačně a upřednostňovala hospodářský růst a zaměstnanost, bojovala proti chudobě a prosazovala sociální pokrok a rozvoj. Theodor Dumitru Stolojan (PPE-DE). - (RO) Evropská centrální banka provádí svou činnost zaměřenou na udržení cenové stability za podmínek velké nejistoty a inflačních tlaků. Dosud nevíme, zda je současná úroveň cen energie a potravin úrovní, ze které bude vycházet celá cenová struktura; rovněž nevíme, jaká opatření v oblasti veřejné politiky přijmou členské státy, aby usnadnily

09-07-2008

09-07-2008

CS


přizpůsobení podniků a úspor obyvatelstva a domácností nové cenové struktuře. Ani finanční krize dosud zdaleka neřekla své poslední slovo. Jako člen Evropského parlamentu oceňuji kvalifikovanost a integritu Evropské centrální banky a odhodlání jejího předsedy setrvat u inflačního cíle charakterizujícího míru cenové stability. Vyjadřuji svou důvěru v dobrý úsudek Evropské centrální banky, v bezúhonnost a nezávislost Evropské centrální banky a ve zdrženlivost politiků v otázce vměšování se do rozhodnutí uvedené banky. Margaritis Schinas (PPE-DE). – (EL) Paní předsedající, Euroskupina formuluje hospodářskou politiku, Evropská centrální banka formuluje měnovou politiku a my zde v Evropském parlamentu jen děláme politiku bez jakýchkoli dalších definic, a to nás zavazuje k odpovědnosti za celou škálu rozhodnutí přijímaných v eurozóně. Jakkoli respektuji nezávislost centrální banky, jsem přesvědčen, že jako nová osoba v politice mohu nabídnout několik rad. Importované inflaci, která je naším největším problémem, však podle mého názoru nelze plně čelit, jsou-li naší jedinou zbraní úrokové sazby. Musíme zakročit v oblasti příčin inflace. Musíme bojovat s ropnými kartely, musíme bojovat s těmi, kdo šmelí se surovinami, potřebujeme na trhu více potravin a pokud nevymýtíme zlo u kořenů, obávám se, že budeme dále vést rozpravy podobné této, jejichž logiku chápou v Bruselu a Štrasburku, ale jimž v očích veřejnosti schází politické zdůvodnění. Piia-Noora Kauppi (PPE-DE). - Paní předsedající, myslím, že je naprosto úžasné, jak ECB splnila hlavní bod svého úkolu: cenovou stabilitu. Pokud se podíváme na období německé marky v letech 1948 až 1998, jsou výsledky historie cenové stability ECB vlastně lepší než u německé marky, která bývala celosvětovou srovnávací měnou. Myslím, že v této oblasti jste dosáhli velmi dobrého úspěchu. Jsem však stejně potěšena i tím, že jste, pane předsedo Trichete, zmínil finanční stabilitu. To je také úkol ECB vyplývající ze Smlouvy o ES a podle mě by úloha ECB ve finančním dohledu měla být posílena. Model „dvou vrcholů", který představil Tommaso Padoa-Schioppa, je velmi okouzlující a myslím, že je nyní na členských státech a Radě, aby tento model převzaly a více využily úlohy v ECB pro dohled nad finanční stabilitou. V Evropském parlamentu nyní na toto téma zpracovávají zprávu poslanci Van den Burgová a Dăianu. Je zde mnoho dobrých postřehů, které můžete použít ve své práci, pokusíme-li se zajistit lepší dohled nad finanční stabilitou v Evropě. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Paní předsedající, hospodářské a finanční fungování Evropské unie vytváří skutečnou stabilitu pro růst. Zásadní úlohu zde hraje Evropská centrální banka, jejímž základním cílem je tvorba měnové politiky. Za hospodářskou politiku a tvorbu nových pracovních míst nesou odpovědnost členské státy a jejich vlády . Objevily se však otázky, zda ECB funguje řádně a jaký dopad má na hospodářské procesy. Měla by centrální banka být aktivnější jako ve Spojených státech amerických či nikoli? Mnoho otázek vyvstává i v souvislosti s globální potravinovou krizí a nárůstem cen energie a paliv. Především, co lze udělat, aby se předešlo prohloubení krize? Za druhé jak podpořit růst v chudých zemích? Za třetí jak sledovat finanční trhy, aby se zabránilo opakování krize v oblasti hypotečních půjček? A konečně, v tomto okamžiku by mělo být jasně řečeno, že splnění kritérií Paktu o stabilitě a růstu musí být stejně závazné pro všechny členské státy. Jean-Claude Trichet, předseda Evropské centrální banky. − Paní předsedající, mimořádně oceňuji připomínky vznesené jak v této pozoruhodné zprávě zpravodaje, tak ve velkém počtu vystoupení odrážejících nezávislost centrální banky, jak velmi jasně zmínil i pan Jean-Claude Juncker sám. Myslím, že ta je mimořádně důležitá a musím říci, že není nikde zpochybněna. Je nezbytnou součástí důvěryhodnosti této instituce a to, že tuto velmi viditelnou nezávislost a tento prvořadý mandát, který je v otázce stability cen jasný, máme, je důvodem našich dosavadních úspěchů při ukotvování inflačních očekávání. Velmi jsem zdůraznil, že ukotvení inflačních očekávání je naprosto rozhodující, protože nám ve střednědobém a dlouhodobém výhledu umožňuje začleňovat tato inflační očekávání do střednědobých a dlouhodobých tržních sazeb. Některé vlády v Evropě si půjčují na padesátileté období. Půjčují si na padesát let při sazbách, které zahrnují důvěru v to, že centrální banka zajistí cenovou stabilitu nikoli na dva roky, ne na pět, deset či dvacet let, ale na dobu ještě daleko delší. Důvodem přijetí našeho rozhodnutí, které bylo zmíněno, je to, že naším cílem je ukotvení, zachování pevného ukotvení inflačních očekávání.

13

14

CS


Podle přesvědčení Rady guvernérů ECB a myslím, že i podle rozhodnutí, které evropské demokratické státy učinily při zřízení ECB, systému eura a eurozóny, není žádný rozpor mezi cenovou stabilitou a pevným ukotvením očekávání cenové stability a růstem a tvorbou pracovních míst. Musím říci, že na globální úrovni se nyní má do velké míry za správný názor, že cenovou stabilitou a dlouhodobě důvěryhodnou cenovou stabilitou si budujete cestu k udržitelnému růstu a tvorbě pracovních míst. Zmínka o téměř 16 milionech pracovních míst vytvořených od zřízení eura jen dokresluje to, co jsem právě řekl. Po této poznámce bych chtěl reagovat na slova mnoha poslanců o tom, že k získání cenové stability musíme získat určitou spolupráci ostatních subjektů s rozhodovací pravomocí, úřadů a soukromého sektoru. To je důvod, proč jsou vydáváme tak jasná sdělení, plně uznáváme nezávislost svou i nezávislost osob, které přijímají rozhodnutí. Vždy však trváme na Paktu o stabilitě a růstu, protože přetěžování měnových politik nedůraznou fiskální politikou je vždy nebezpečné. Rovněž vyzýváme všechny ty, kdo stanovují ceny – podniky, výrobní sektor, maloobchodní podniky, aby zohlednili skutečnost, že cenovou stabilitu budeme zajišťovat ve střednědobém výhledu, aby v této oblasti nedocházelo k sekundárním vlivům. Zmiňoval jsem subjekty, které určují ceny. Zmiňuji samozřejmě i sociální partnery, a proto důrazně vyzýváme nejen subjekty stanovící ceny, ale i sociální partnery k tomu, aby do svých rozhodnutí začlenili skutečnost, že ve střednědobém výhledu zajistíme cenovou stabilitu v souladu s naší definicí. Situace je zjevně složitá v důsledku ceny ropy, cen komodit či nedostupnosti materiálů, které tlačí ceny vzhůru. Měli bychom si připomenout, k čemu došlo v letech 1973-1974. Je naprosto jasné, že ty ekonomiky, které nechaly druhotné vlivy se vyvíjet bez zásahu a měly trvalou inflaci, zaznamenaly jak inflaci, tak velmi nízký růst, což byl v mnoha ekonomikách Evropy začátek masové nezaměstnanosti, se kterou stále bojujeme a snažíme se ji vymýtit. Proto je v této oblasti v sázce mnoho, což je důležité. Rád bych zde rovněž zmínil, protože je to podle mě mimořádně významný prvek, že v době trvalé vysoké inflace trpí nejvíce naši nejzranitelnější a nejchudší spoluobčané. Proto pokud usilujeme o zajištění cenové stability ve střednědobém výhledu, dodržujeme tím nejen Smlouvu o ES, nejen mandát, který jsme nevytvořili sami, ale který nám svěřily demokratické státy Evropy, ale činíme to nejlepší pro naše nejzranitelnější spoluobčany. Pokud jde o otázku ceny ropy, komodit a energie a cenu potravin a obecněji všechny rostoucí ceny, existuje zde podle mě trojúhelník. Jak řada členských států výmluvně říká, jistě zde máme prvek vycházející z poptávky; velké nové ekonomiky zavádějí na světové úrovni nový prvek rostoucí poptávky, což je třeba vzít plně na vědomí. Nepochybně máme i druhou stranu trojúhelníku, kterou je jistě nabídka, a na straně nabídky máme řadu odpovědností. Kartely nejsou dobré a je jasné, že v řadě oblastí nám kartely působí. Kromě kartelů vytváří nedostatek i mnoho zemí a ekonomik tím, že brání vrtům, brání těžbě a brání stavbě rafinérií. Upozorňuji vás tedy i na tuto skutečnost. Na straně nabídky musíme dát pozor, zda činíme vše, co je v našich silách. Pokud jde o stranu poptávky, jsou naprosto zásadní veškeré úspory, veškeré úspory energie, které jsou také součástí zvládnutí poptávky, stejně jako rozpoznání reálné ceny a nevytváření umělých cen ropy a energie, které by nadále umožňovaly růst poptávky. O to jde na třetí straně trojúhelníku, kterou je přerozdělení kapitálu na globální úrovni ve směru komodit. V případě ropy, ostatních energií či surovin všech druhů to není přesně stejné. Ale takový jev existuje a zjevně hraje svou úlohu, což musíme vzít na vědomí. Musíme požadovat, aby byly trhy co nejtransparentnější, aby fungovaly naprosto transparentně. Tak budu tento jev představovat a řekl bych, že jako u některých onemocnění, která je třeba léčit z více stran, je třeba vynaložit veškeré možné úsilí na všech třech stranách trojúhelníku. Mnoho poslanců zmiňovalo obezřetnostní dohled a nutnost zlepšit situaci a já bych slova mnoha poslanců rozhodně rád zopakoval. Jsme v situaci, kterou je třeba zlepšit – to je zcela jasné. Od zřízení ECB jsme říkali, že chceme vyzvat všechny orgány k co nejužší spolupráci. Rovněž jsme říkali, že jsme pro velice těsný vztah mezi centrálními bankami a orgány dohledu. Nedávné události po vzniku problémů v srpnu 2007 prokázaly, že tato doktrína byla správná: velice těsný vztah mezi centrálním bankami a orgány dohledu je nutný.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Řekl bych, že v této fázi plně podporujeme směr, který na základě shody zachovává Hospodářský a měnový výbor. Myslíme si, že zde existuje mnoho seminářů a že v tomto směru musíme postupovat co možná nejrychleji a nejspěšněji. Vím, že Parlament reaguje na trochu výraznější iniciativy. Chci říci, že my sami bychom byli rádi, kdyby bylo prováděno vše, co bylo rozhodnuto – aby se nikdo nezdráhal činit to, o čem již bylo přijato rozhodnutí, s výmluvou na druhou fázi. Pak podle mě musíme velice pečlivě posoudit návrhy, které před sebou máme, protože věříme, že čím těsněji budeme spolupracovat, tedy těsněji než nyní, tím lepší to jistě bude pro Evropu. To, co říkám o Evropě, podle našeho názoru platí pro všechny ostatní systémové části v globálních financích. Má poslední poznámka se týká směnného kurzu, který zmínila řada poslanců. Myslím, že Rada guvernérů ECB je pro plné provádění Smlouvy o ES v jejím platném znění. Myslím si, že jsme-li v Číně, jak řekl Jean-Claude Juncker, nebo jsme-li ve skupině G7, kde Jean-Claude a já podepisujeme komuniké G7, děláme to, co je vhodné a já sám jsem velmi opatrný (protože jak bylo řečeno, hovořím-li o směnných kurzech, jsem velmi obezřetný a velmi opatrný), protože se pohybujeme v oblasti, která je mimořádně citlivá a kde podle mého názoru musíme plně respektovat směr, na kterém jsme se dohodli. Proto bych znovu řekl, že v této fázi souhlasíme se všemi partnery ze skupiny G7, pokud jde o sdělení Číně. Zde je to naprosto jednoznačné. Jasně jsme to řekli v posledním komuniké skupiny G7. Rovněž je podle nás velmi důležité pečlivě zkoumat všechny případné negativní vlivy nadměrných výkyvů na finanční stabilitu a růst. Měl bych také zmínit, že je velmi důležité, aby orgány Spojených států opakovaly, že silný dolar je v zájmu Spojených států amerických. Jean-Claude Juncker, předseda Euroskupiny a člen Evropské rady − (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, nehodlám se vracet k připomínkám, které během naší rozpravy uvedl předseda centrální banky. Bude lepší neopakovat jeho slova, protože byla naprosto správná a cokoli, co bych k tématu ještě řekl, by mohlo být posouzeno jako výhrada k jeho poznámkám, což není nutné. (DE) Paní předsedající, hovořím německy, abych panu Trichetovi ukázal, že i já umím tento jazyk, stejně jako nyní on. Ano, Francouz, který má více než dost práce, si zaslouží pochvalu za to, že vynaložil úsilí (protože žije ve Frankfurtu), aby se naučil jazyk lidí, mezi nimiž žije. Ne všichni Francouzi to dělají. (Potlesk) Budu hovořit německy, aby mi lépe rozuměl. Rád bych řekl dvě nebo tři závěrečné poznámky, protože někdy se zdá, že rozpravy v tomto Parlamentu jsou plné nostalgie po 70. a 80. letech. Euroskupina musí lépe koordinovat hospodářskou politiku členských států eurozóny. Všichni pro to děláme vše, co je v našich silách, a nyní jsme zavedli kodex chování v mnoha oblastech praktické hospodářské politiky, který se snažíme dodržovat. Nelze však na jedné straně volat po koordinaci hospodářské politiky a na druhé straně jí litovat, když je hospodářská politika koordinována způsobem, který je pak v praxi vymáhán. Dovolte mi uvést několik příkladů. V roce 2005 jsme reformovali Pakt o stabilitě a růstu. Součástí podstaty reformních návrhů bylo posílení preventivního prvku Paktu o stabilitě, který byl málo rozvinutý a slabý. Aby byla preventivní část Paktu o stabilitě a růstu posílena, musí vlády udržovat rozpočtovou konsolidaci a zdvojnásobit snahy o konsolidaci v době, kdy se ekonomice daří, aby si vytvořily rezervy na méně příznivé roky, ke kterým bude v běžném cyklickém modelu našich ekonomických systémů docházet. V současné době procházíme horším obdobím. Dobré časy skončily. Vlády, které konsolidovaly, mají široká rozpočtová rozpětí pro uplatnění automatických stabilizačních prvků v době poklesu státních příjmů. Vlády, které v dobrých časech dostatečně nekonsolidovaly, samozřejmě nemohou ve špatných časech reagovat. Když se v Euroskupině dohodneme, že členské státy, které dosáhly svého střednědobého finančního cíle, mohou nyní i přijmout opatření proti současnému hospodářskému poklesu a rostoucím cenám ropy a potravin, mohou to udělat jen proto, že si v minulosti vybudovaly nutná rozpočtová rozpětí, aby nebyly v době krize oslabené a neschopné reakce. Nepožadovali jsme zmrazení mezd a ani centrální banka ani Euroskupina nikdy nepožadovaly zmrazení mezd v eurozóně. Říkáme, že mzdy by neměly automaticky růst s inflací, ale že mzdové trendy musí zohledňovat nárůst produktivity, kterého lze v ekonomice dosáhnout, a mzdy lze takto zvyšovat bez inflace. Jasně jsme řekli, že naprosto odmítáme dále žádat omezení mezd pracujících v Evropě, jestliže manažeři a ostatní kapitáloví vlastnící dostávají extrémní a nadměrné odměny a platy. To jsme řekli několikrát. (Potlesk)

15

16

CS


Platby managementu evropských firem, také a především ve finančním sektoru, nemají naprosto nic společného se zde dosahovanými nárůsty produktivity. Jen berou peníze a jejich činnost není ekonomicky zdravá ani sociálně odpovědná. (Potlesk) Protože jsme nenařídili zmrazení mezd, vzhledem k tomu, že já možná více než ostatní dbám na dodržování aspektu společenské smlouvy evropské akce, důrazně jsme tvrdili, že namísto, abychom nechali firmy platit při rostoucích cenách surovin a ropy, musíme zvážit, co mohou členské státy udělat v oblasti sociální podpory pro méně zaopatřené části obyvatelstva vzhledem k nižší kupní síle. Celkově je prostě pravda, že členské státy, které své rozpočtové pozice konsolidovaly, nyní mají k dispozici nutné zdroje, aby mohly financovat programy sociální podpory pro chudší části našeho obyvatelstva. Existují členské státy, které zavedly příspěvky na životní náklady, podpory pro vytápění a nájemné a mohly si to dovolit, protože v minulosti konsolidovaly. Existují i členské státy, které systematicky upravovaly své daňové soustavy tak, aby méně bohaté části obyvatelstva mohly mít čistý prospěch ze snížení daní namísto snížení daní prospěšného jen pro bohatší skupiny obyvatel. Proto si myslím, že celková politika, není-li dokonalá, je přinejmenším přesvědčivá. Nechceme a nesmíme zopakovat chyby 70. a 80. let, i pokud by to v krátkodobém výhledu bylo o něco snadnější. Musíme zakročit proti rostoucí inflaci. V 70. a 80. letech jsme dopustili nekontrolovatelnou inflaci. V 70. a 80. letech jsme dopustili růst státního dluhu. V 70. a 80. letech jsme akceptovali veřejné deficity a zlehčovali jsme jejich dopady. Výsledkem byla v Evropě masová nezaměstnanost, kterou jsme nyní s eurem a díky euru snížili na 7,2 %. Výsledkem bylo, že jsme téměř ve všech zemích měli nadměrné příspěvky na sociální zabezpečení, které mnoho z nás dosud považuje za příliš vysoké, což nemá co dělat s odmítáním sociální solidarity, ale s rozumným financováním našich systémů sociálního zabezpečení. Práce byla nadměrně zdaněna a kapitál byl zdaněn nedostatečně. Takové byly účinky chybné politiky 70. a 80. let. Jsme proti inflaci, protože jsme proti nezaměstnanosti a pro růst. Růst a boj s inflací nejsou protiklady. Potřebujeme růst bez inflace, aby byla situace lidí v budoucnosti lepší. Rozdávat dnes dary, domněle pomáhat lidem a být oslavováni jako štědří dobrodinci společnosti, to je špatná politika. Pro dnešní úspěch musíme přemýšlet o budoucích generacích a nikoli naopak. (Potlesk) Olle Schmidt, zpravodaj. − (SV) Paní předsedající, děkuji vám za mimořádně zajímavou a podnětnou rozpravu. Ukazuje, že existuje široká podpora pro úvahy a závěry, které jsme představili ve zprávě. Také vám chci poděkovat, pane Junckere a pane Trichete, za vaše dobré odpovědi. Vaše odpovědi naznačují, že i vy souhlasíte s názory a myšlenkami, které jsme zde přednesli. Nakonec mi dovolte podělit se o mou vlastní zkušenost politika v trochu méně obydlené zemi, jakou je severské Švédsko. Byl jsem poslancem švédského parlamentu a členem jeho finančního výboru v 90. letech, kdy Švédsko narazilo na ekonomickou zeď. Zkušenosti z politiky jsou prospěšné, přátelé. Ti z vás, kdo věří, že inflace a nestabilní měnová politika pomohou lidem, kteří potřebují největší podporu, se mýlí. Mýlíte se! Jako člen finančního výboru jsem byl svědkem toho, jak švédská úroková míra dosáhla úrovně, kterou si nikdo neuměl představit: 500 %. V 90. letech, tak jak říká pan Juncker, jsme měli masovou nezaměstnanost, rostoucí inflaci a stagflaci. Moje vzpomínky jsou velmi živé a vedou mě k naději, že má vlastní země, Švédsko, vstoupí do eurozóny a bude se plně účastnit evropské spolupráce. Jak řekla naše kolegyně paní Kauppiová a jak pan Trichet zopakoval, nikdo nevěřil, že by euro bylo takovým úspěchem, jakým nakonec je. Myslím, že to dokazuje hodnotu evropské spolupráce. Pane Junckere, řekl jste, že ECB jedná s nadhledem a rozhodností. Myslím, že to bylo dobré vyjádření. Rád bych poděkoval za dobrou rozpravu. Jsem také vděčný, že jako někdo, kdo stojí mimo systém spolupráce na základě eura, jsem byl pověřen úkolem vypracovat tuto zprávu. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat dnes ve 12:00. Písemná prohlášení (článek 142 jednacího řádu)

09-07-2008

09-07-2008

CS


Sebastian Valentin Bodu (PPE-DE), písemně. – Pokud jde o hospodářský rozvoj, základy eurozóny jsou nadále zdravé díky investičnímu růstu a lepším mírám zaměstnanosti a účasti pracovních sil. Jakkoli se zmírňuje, očekává se, že růst světového hospodářství zůstane pevný a bude těžit zejména z pokračujícího silného růstu nových ekonomik. Pokud jde o cenový vývoj, roční inflace podle indexu harmonizovaných spotřebitelských cen byla od minulého podzimu nadále dosti nad úrovní slučitelnou s cenovou stabilitou a v květnu 2008 dosáhla 3,7 % a v červnu podle bleskového odhadu Eurostatu 4,0 %. Tato znepokojivá úroveň měr inflace z velké části vyplývá prudkého nárůstu cen energie a potravin na globální úrovni v posledních měsících. Nejistota spojená s tímto výhledem hospodářské činnosti je nadále vysoká a převažují rizika poklesu. Rizika pramení zvláště z dopadu dalších neočekávaných nárůstů cen energie a potravin oslabujících spotřebu a investice. Kromě toho jsou rizika nadále spojena s možností, že pokračující napětí na finančních trzích ovlivní reálnou ekonomiku nepříznivěji, než se očekávalo. Za těchto okolností je rozhodnutí ECB zvýšit o 25 základních bodů minimální nabídkovou sazbu pro hlavní refinancovací operace v Eurosystému na 4,25 % vítané a je třeba k němu blahopřát!

3. Koordinace systémů sociálního zabezpečení: příloha XI – Rozšíření ustanovení nařízení (ES) č.883/2004 a (ES) č. […] na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem programu je společná rozprava na tato témata - zpráva (A6-0251/2008), kterou předkládá Jean Lambertová jménem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (KOM(2006)0016 – C6-0037/2006 – 2006/0006(COD)) - zpráva (A6-0229/2008), kterou předkládá Emine Bozkurtová jménem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (KOM(2006)0007 – C6-0029/2006 – 2006/0008(COD)) a - zpráva (A6-0209/2008), kterou předkládá Jean Lambertová jménem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci o návrhu nařízení Rady, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. […] na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti (KOM(2007)0439 – C6-0289/2007 – 2007/0152(CNS)). Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, všechny čtyři posuzované legislativní návrhy spadají do oblasti, která má přímý dopad na každodenní život evropských občanů. Právo na ochranu systémů sociálního zabezpečení pro osoby, které se pohybují v rámci Evropy, je neoddělitelné od svobody volného pohybu v Unii. Návrhy Komise mají jeden společný cíl: modernizovat a zjednodušit koordinaci vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení. Jde o definování mechanismů spolupráce mezi institucemi a postupů, které by usnadnily a urychlily výpočet a výplatu dávek sociálního zabezpečení jejich příjemcům. Hovoříme o rodinných dávkách, důchodech, podpoře v nezaměstnanosti apod., tedy o řadě sociálních dávek, které jsou pro život osob v Unii velmi důležité. Rád bych poslancům a zpravodajům poděkoval za nemalou práci, která byla ve věci těchto důležitých textů v posledních měsících odvedena. Návrh prováděcího nařízení definuje postupy nezbytné pro provádění nařízení (ES) č. 883/2004, které nazýváme základním nařízením. Toto nařízení se vztahuje na všechny, kdo využívají koordinace vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení: na občany, instituce sociálního zabezpečení členských států, poskytovatele zdravotní péče a zaměstnavatele. Jeho cílem je co nejjasněji vymezit postupy, na základě kterých obdrží pojištěnci nacházející se v přeshraniční situaci dávky sociálního zabezpečení. Na koho se mám obrátit pro získání rodinných dávek? Jaké kroky musí můj zaměstnavatel učinit, chce-li mne dočasně vyslat do jiného členského státu? Má pracovní kariéra končí, pracoval jsem v několika členských státech, jak získám výpočet svého důchodu a jak si zajistím jeho výplatu?

17

18

CS


Právě tyto postupy, jež dané nařízení definuje, mají uživatelům díky spolupráci mezi institucemi v oblasti sociálního zabezpečení umožnit získat příslušné odpovědi. Efektivita této spolupráce jakož i snaha co nejrychleji vyhovět potřebám občanů nás přivedla k myšlence, že je třeba klást důraz na používání elektronických způsobů zpracovávání a výměny informací mezi institucemi různých členských států. Síť EESSI (elektronická výměna informací o sociálním zabezpečení) umožní rychlou a bezpečnou výměnu údajů, čímž dojde ke zkrácení doby, kterou instituce sociálního zabezpečení potřebují pro poskytnutí odpovědi a zpracování přeshraniční situace. Bude-li prováděcí nařízení přijato v co nejkratší době, budou občané moci využít pokroku, jenž byl dosažen díky koordinaci ve věci zjednodušování a modernizace, ale též budou moci využít nových práv, která jsou obsažena v základním nařízení, avšak doposud nemohla být uplatňována. Přínos nově pojaté koordinace pro evropské občany se ve skutečnosti bude moci projevovat až po přijetí nařízení a nařízení doplňujících přílohy nařízení 883/04. Další dva návrhy se týkají nařízení 883/04 a jeho příloh a jejich cílem je doplnit základní nařízení tak, aby zohledňovalo změny v právních předpisech členských států, a to především těch, které k Unii přistoupily po 29. dubnu 2004, kdy bylo základní nařízení přijato. Tyto návrhy rovněž doplňují přílohy nařízení 883/04, které byly při přijetí základního nařízení ponechány prázdné. Přes technický charakter těchto textů zůstává jejich cíl stejný: zajistit transparentnost mechanismů a postupů, které se budou uplatňovat v případě osob pohybujících se v rámci Evropské unie. Příloha XI například obsahuje zvláštní ustanovení zohledňující specifičnost vnitrostátních právních předpisů. Přílohy jsou tudíž nezbytné k zajištění transparentnosti a právní jistoty již u vnitrostátních předpisů, které jsou rovněž velmi obsáhlé. Koordinace vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení, k níž ve své úloze spoluzákonodárce přispíváte, evropským občanům, kteří využívají své svobody volného pohybu, co nejhmatatelnějším způsobem zajistí uplatňování dvou základních zásad – rovné zacházení a nediskriminace. Návrh nařízení rovněž počítá s rozšířením ustanovení nařízení 883/2004 a jeho prováděcího nařízení na občany třetích zemí, na něž se dotyčná ustanovení na základě jejich státní příslušnosti dosud nevztahují. Cílem tohoto návrhu je zajistit, aby modernizovaný a zjednodušený systém koordinace sociálního zabezpečení mohli využívat státní příslušníci třetích zemí, kteří legálně pobývají v Evropské unii a kteří se nacházejí v přeshraniční situaci. Uplatňování jediného a stejného pravidla koordinace, pokud jde o správu a zjednodušení, je ve skutečnosti nezbytné. Shoda v otázce těchto návrhů bude významným pokrokem pro všechny, kteří nařízení využívají, a zajistí, aby bylo lépe vyhověno osobám přemísťujícím se v rámci Unie. Prokáže se tak, že nařízení o koordinaci v oblasti sociálního zabezpečení jsou připravena na nové výzvy 21. století, které souvisejí s mobilitou. Rád bych dodal, že tato práce je výsledkem příkladné spolupráce mezi členskými státy, kdy vůle nalézt pro občany řešení pomáhá překonat rozdílnost jednotlivých systémů a složitost této oblasti. Dámy a pánové, dovolte mi abych konstatoval, že Komise výslovně podporuje návrhy č. 2 a 161, které umožňují používat elektronický systém zpracování dat, což je mimořádně významné pro fungování elektronického registru dat a elektronického zpracování přeshraničních případů. Komise také podporuje zvláště pozměňovací návrh 90, který se zabývá poskytováním dávek v nemoci a dávek pro dlouhodobou péči. Tyto dva pozměňovací návrhy velmi posilují pozici občanů v rámci celého systému. Jean Lambert, zpravodajka. − Paní předsedající, v luxusní době, kterou na své vystoupení v tomto Parlamentu mám, chci své zprávy sloučit. Za prvé bych ráda začala poděkováním kolegům, Radě a Komisi za dosud dobrou spolupráci na dokumentech, které vypadají velmi složitě – ale tak je tomu vždy, když se pokusíte napsat všechno, co v praxi děláte, tak, aby to bylo jasné alespoň těm, kdo dané věci v praxi provádějí, a těm, kdo musí systému porozumět.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Jak pan komisař řekl, základní nařízení ((ES) 883/2004) se týká koordinace, nikoli však harmonizace (a to chci vyjasnit) systémů sociálního zabezpečení členských států pro lidi žijící či pracující v jiném členském státě či ty, kteří do jiného členského státu jen vycestují. Nařízení nemůže vstoupit v platnost, dokud se Rada a Parlament nedohodnou v rámci postupu spolurozhodování, který vyžaduje jednomyslnost Rady, na prováděcím nařízení – což je přinejmenším jeden ze složitých problémů. Prováděcí nařízení stanoví správní strukturu pro funkci tohoto systému. Stanoví pravidla, podle nichž má každý členský stát, každý příslušný orgán řešit různé aspekty sociálního zabezpečení v přeshraničních případech. Ústředním prvkem nového prováděcího nařízení a prováděcího nařízení je tato výměna elektronických údajů, která má zajistit větší rychlost a také větší přesnost komunikace. Doufejme, že to mimo jiné alespoň zkrátí potřebnou dobu nebo zcela ukončí stav, kdy se na úřednickém stole vrší tisíce papírů: předpisy vyplněné samozřejmě vždy naprosto čitelným rukopisem spousty lékařů a další nároky týkající se přeshraniční zdravotní péče. Pokusíme-li se to zjednodušit a zpřehlednit, můžeme snad dosáhnout i omezení počtu podvodů, ke kterým nyní v systému dochází. Lidé například využívají současnou netečnost tak, že manipulují systémem náhrad přeshraniční péče. Stejně taky by bylo možné i zajistit, aby více poskytovatelů a jednotlivců uplatňovalo nároky, protože budou mít pocit, že mají naději na jejich proplacení, namísto aby je odkazovali svým dědicům. Články 78 a 79 základního nařízení stanoví úlohu Komise z hlediska podpory rozvoje výměny elektronických údajů včetně možného financování, jsem tedy poněkud překvapena a zklamána návrhem na vypuštění pozměňovacích návrhů 2 a 161, které se týkají provádění tohoto zásadního rozvoje. Hovoříme-li o otázce výměny údajů, výbory se domnívaly, že by Parlament měl velmi jasně formulovat ochranná opatření a potřebu přiměřeného sběru údajů. V našich návrzích jsme tedy posílili požadavky na ochranu údajů. Základní nařízení se také zabývá aspekty přístupu k věcným dávkám v případě zdravotní péče o osoby pobývající v jiném členském státě – například na dovolené – nebo osoby, pro které je plánovaná léčba nutná z lékařských důvodů a nikoli je na základě volby. Na toto základní nařízení má vazbu nedávné zveřejnění směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční péči. Parlament bude muset zajistit, aby mezi těmito dvěma právními předpisy nevznikal konflikt. Výbor rovněž předpokládal navrhované prodloužení platnost směrnic o rovnosti a navrhl dvě opatření konkrétně se týkající osob se zdravotním postižením – jedno je průřezové opatření, které má zajistit, aby členské státy při komunikaci s osobami s konkrétním zdravotním postižením zohledňovaly jejich potřeby, a druhé se týká proplácení nákladů osoby doprovázející osobu se zdravotním postižením, jež potřebuje lékařskou péči v zahraničí. Jsme si vědomi toho, že tato otázka vyžaduje další jednání s Radou. Prováděcí nařízení se týká i řady lhůt. Vím, že na tuto věc existují odlišné názory, které se odrazí v některých z pozměňovacích návrhů, které budeme dnes projednávat. Výbor se rovněž rozhodl podpořit revidovaný postup pro posouzení a platby peněžité dávky v případě dlouhodobé péče a další vyjasnění ohledně příhraničních pracovníků, kteří ztratí zaměstnání. Doufám, že Parlament bude moci tyto pozměňovací návrhy výboru podpořit. Pokud jde o druhou zprávu týkající se práv státních příslušníků třetích zemí, kteří cestují v rámci Evropské unie, již existuje nařízení týkající se osob, které legálně pobývají v Evropské unii a které se nacházejí v přeshraniční situaci s koordinací systémů sociálního zabezpečení. Toto nařízení je nyní třeba aktualizovat: protože aktualizujeme zastřešující nařízení, musíme aktualizovat i nařízení na ně vázané. Nový návrh je v zásadě shodný se stávajícím nařízením. Opět vyjasňuje oblast působnosti a zachovává práva, která již lidé mají. Nezavádí žádná nová práva a jeho význam dokonce ještě vzroste, až bude vypracována společná přistěhovalecká politika Evropské unie. Aktualizace tohoto nařízení bude i ku prospěchu návrhu na zavedení tzv. modré karty. Opět doufám, že Parlament bude moci podpořit pozměňovací návrhy výboru v této věci. Chceme jasné zásadní prohlášení, a proto (stejně jako výbor) doporučuji, abychom nepodpořili pozměňovací návrhy týkající se doplnění příloh. (Potlesk) PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROURE místopředsedkyně Emine Bozkurt, zpravodajka. − (NL) Dámy a pánové, dnes hlasujeme o návrhu na jasnější a pružnější koordinaci evropského sociálního zabezpečení, a proto hlasujeme pro vyjasnění přílohy.

19

20

CS


Evropský parlament, Rada a Komise se snažily zjednodušit návrh tak, aby mohli Evropané lépe pochopit složitá pravidla uplatňovaná při koordinaci sociálního zabezpečení. Musím začít poděkováním stínovým zpravodajům, se kterými jsem měla to potěšení v posledních měsících a letech spolupracovat. Patří k nim samozřejmě Jean Lambertová, která byla stínovou zpravodajkou pro mou zprávu jménem skupiny Zelených, stejně jako já jsem byla stínovou zpravodajkou pro její zprávu, Ria Oomen-Ruijtenová ze skupiny PPE-DE, Bilyana Raevová ze skupiny ALDE, Dimitrios Papadimoulis ze skupiny GUE/NGL a Ewa Tomaszewska ze skupiny UEN a všichni ostatní poslanci, kteří k rozpravě významně přispěli. Měla bych také zdůraznit, že rozhovory s Komisí a Radou probíhaly mimořádně dobře. Zvláště jsem vděčná Hélène Michardové a Robovi Cornelissenovi z Evropské komise. Spolupráce s Radou zahrnovala několik po sobě jdoucích předsednictví. Vzhledem k tomu, že dovršení přípravy na hlasování trvalo několik let, měli jsme to potěšení pracovat s Finskem, Německem, Portugalskem, Slovinskem a Francií. Dámy a pánové, byl to proces skutečně zdlouhavý, skončil však úspěchem. Nyní máme dobrý kompromis, na které mohou všechny členské státy a všechny evropské orgány včetně Evropského parlamentu dále pracovat. Naší hlavní zásadou při posuzování pozměňovacích návrhů bylo vždy přesvědčení, že změny současného systému koordinace by neměly v žádném případě vést k omezení práv občanů. Velmi dobře to dokresluje zamítnutí přílohy III, protože příloha III umožňuje členským státům omezovat práva jejich občanů. Tato zpráva odráží naše úsilí ve jménu Evropy, která svým občanům dává více práv v co možná největším počtu oblastí. Na evropské spolupráci je dobré, že umožňuje evropským zemím starat se o své obyvatele společně. Sociální spravedlnost je významnou součástí této snahy a nekončí na hranicích. Občané musí mít možnost spolehnout se na to, že jejich sociální práva budou chráněna i za hranicemi jejich vlastní země. Jednotný trh umožňuje lidem volně se pohybovat v rámci Evropské unie. A my to chceme podporovat. Lidé pak mohou mít důvěru v to, že jejich sociální práva budu cestovat s nimi, že jejich důchody budou v pořádku, bez ohledu na to, kde tito lidé žijí či pracují, a že jim bude zaručena řádná péče kdekoli v Evropě a nikoli je pro ně samé, ale i pro jejich rodiny. Taková by evropská spolupráce měla být. Zuzana Roithová, navrhovatelka stanoviska Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. − Dámy a pánové, jako zpravodajka stanoviska ke zprávě lituji, že garanční výbor nepřevzal klíčové návrhy z mého stanoviska. Opět tak promarnil možnost zajistit jednoznačná pravidla pro sociální zabezpečení všech členů rodin při pohybu po všech členských zemích, pokud jde o náhrady za neakutní zdravotní péči v souladu s rozsudky Soudního dvora. Naším dluhem tak zůstává vyjasnit, že výše náhrady za plánovanou péči v zahraničí by měla odpovídat minimálně takové částce, kolik by obdobná péče stála v zemi, kde je pacient pojištěn. V případě plánované nemocniční péče musí občan předem o povolení požádat, ale je-li jeho žádost zamítnuta, má právo se odvolat. Ambulantní péči nemusí předem hlásit. Občané budou teď čekat, zda bude přijata nová směrnice o přeshraničních zdravotních službách, ačkoliv náhrady za péči patří do tohoto nařízení. Směrnice navíc nebude moci mnoho přinést s ohledem na subsidiaritu v oblasti zdravotnictví, ale zdrží to přijetí této věci možná na léta. Škoda, že sociální výbor toto hledisko podcenil, jinak je zpráva velmi kvalitní a já ji podpořím. Gabriele Stauner, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Paní předsedající, ráda bych o zprávě paní Lambertové o provádění nařízení řekla něco v souvislosti s podrobnosti koordinace systémů sociálního zabezpečení. Jak zpravodajka řekla, účelem nařízení je koordinace, nikoli harmonizace, pro níž v Evropské unii nemáme v žádném případě jakýkoli základ. Některé z pozměňovacích návrhů přijatých ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci však překračují rámec koordinace a vytvářejí základ nových pravomocí a služeb. Dle našeho názoru například není nutné, aby Komise zřizovala a nezávisle spravovala svou vlastní centrální databázi, aby zajistila rychlé platby občanům. To je úkol členských států, které jej již dosud plnily a které kromě toho nyní musí pro databázi jmenovat styčnou instituci. I pro občany, kteří žádají o radu, je pohodlnější a bližší obracet se na orgány členských států a nikoli na vzdálenou a anonymní databázi Komise. Proto bych konkrétně v této věci chtěla s komisařem polemizovat. Také nepovažujeme za vhodné, aby každá pojištěná osoba se zdravotním postižením měla nárok na náhradu cestovních výdajů a výdajů za pobyt doprovázející osoby. Platba cestovních výdajů doprovázející osoby by měla být vázána na případy těžkého zdravotního postižení, které je v právních předpisech členských států v každém případě rozsáhle definováno.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Rovněž jsme přesvědčeni, že nezaměstnané osoby, které nesplnily závazky v zemi, kde byly zaměstnány, zejména neprovedly veškeré požadované kroky k nalezení zaměstnání v dané zemi, by neměly mít možnost žádat o dávky v zemi, v níž mají bydliště, jako kdyby vždy dodržovaly právní předpisy. To není správné. Další tři pozměňovací návrhy mé skupiny se týkají lhůt, u kterých všichni považujeme šest měsíců za dostatečnou dobu. Lhůty by se neměly pohybovat mezi 12 a 18 měsíci. Jan Cremers, jménem skupiny PSE. – (NL) Jménem skupiny PSE děkuji zpravodajkám, představitelům Komise a slovinskému předsednictví. Toto téma má dlouhou historii. Konec konců, předcházející nařízení (EHS) č. 1408/71 je jedním z prvních právních předpisů o volném pohybu pracovníků v Evropě. Navržené zjednodušení má zajistit rychlejší službu pro evropského občana, který uplatňuje nároky, a současně lepší ověření oprávněnosti takových nároků. Velmi důležitými činiteli jsou zde spolupráce platebních agentur a lepší výměna údajů. Prováděcí pravidla musí také zajistit, aby nároky příhraničních pracovníků a ostatních oprávněných osob nebyly přerušovány. Na základě druhého čtení se naše skupina domnívá, že existují tři zbývající problémy, které je zřejmě třeba ještě zvážit. Za prvé stále existují dvě různá pravidla pro rozhodování o tom, zda je někdo zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná bez zaměstnanců. V kontextu sociálního zabezpečení se používá definice uplatňovaná v zemi původu, zatímco v kontextu zaměstnanosti je to definice uplatňovaná v zemi zaměstnání. Dokud nedojdeme k jasné evropské definici samostatně výdělečně činnosti, bude se toto téma do rozprav v Parlamentu stále vracet. Druhou věcí je informování oprávněných osob. V textu, který předložila Komise po změnách, byly podrobnosti ohledně toho, kdy a o jakých tématech mají oprávněné osoby získávat informace od příslušných orgánů, příliš roztroušeny v řadě různých článků. Jasné shrnutí práva na informace uvedené v daném právním předpisu na jednom místě by oprávněným osobám značně usnadnilo postavení. Třetí otázkou je kontrola dodržování právních předpisů. Z předešlého nařízení víme, že registrace v členských státech a spolupráce a koordinace mezi příslušnými orgány někdy fungovaly velmi špatně. Bylo by dobré, kdyby byl Parlament v budoucnosti průběžně informován o tom, jak jsou příslušná pravidla prováděna. Ona Juknevičienė, jménem skupiny ALDE. – (LT) Ráda bych poblahopřála zpravodaji panu Lambertovi a poděkovala mu za spolupráci při přípravě tohoto dokumentu. Nařízení určuje řád a řeší každodenní praktické problémy lidí. Jeho cílem není sjednotit systémy sociálního zabezpečení. Jedná se o metodu provádění, která umožňuje existenci různých systémů sociálního zabezpečení v členských státech. Nařízení však brání tomu, aby lidé opomněli to, na co mají nárok. Před rokem přednesl prezident Sarkozy v tomto Parlamentu projev, ve kterém uvedl, že Francouzi jsou přesvědčeni, že EU se o ně nestará a neposkytuje jim žádné sociální zabezpečení. Ani lidé v Irsku pravděpodobně nevědí, co mohou od EU očekávat. Dnes má Francie a vlastně my všichni příležitost ukázat, lidem, že jejich každodenní problémy jsou na úrovni Evropské unie řešeny. Bohužel, pokud je mi známo, ne všichni v Radě jsou připraveni přijmout stanovené lhůty, které navrhuje Komise pro členské státy k urovnání jejich rozdílů. Zpravodaj navrhuje, abychom nepospíchali. Moje skupina je pro návrhy a pozměňovací návrhy zavazující členské státy, aby otázky plateb a slučitelnosti řešily ve lhůtě šesti měsíců namísto aby řešení rok a půl protahovaly. Lidé by neměli přicházet o nároky v důsledku nečinnosti orgánů a zpožděného rozhodování. Toto nařízení by mohlo být nejlepším příkladem toho, jak se Evropská unie snaží získat důvěru svých občanů. Proto vyzývám kolegy poslance, aby pro tyto pozměňovací návrhy hlasovali. Týkají se praktické a srozumitelné pomoci pro každého občana Evropské unie. Byli jsme zvoleni, abychom zastupovali lidi, a nikoli vlády či instituce. Ewa Tomaszewska, jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, každá země Evropské unie má svůj vlastní systém sociálního zabezpečení, který se od systémů jiných zemí liší v závislosti na mnoha letech tradic i finančních možnostech dané země. Tyto systémy nepodléhají harmonizaci. Právo volného pohybu umožňující

21

22

CS


přijmout zaměstnání v jiných zemích vedlo k potřebě systémy sociálního zabezpečení koordinovat. Současné právní předpisy v této oblasti je třeba zjednodušit. Zavedení elektronického přenosu údajů do polského důchodového systému značně snížilo počet chyb při přenosu údajů o pojištění mezi institucemi. Je třeba chránit občany před omezením jejich pojistných práv. Pracovníci by měli mít příležitost zjistit, jaký systém bude použit k výpočtu jejich nároků. Mají právo vědět, jak budou vypočítávány jejich příspěvky a jaké budou výsledné nároky. Z tohoto důvodu je důležité, aby právní předpisy a postupy týkající se koordinace systémů, které jsou již v důsledku své podstaty poměrně složité, byly v co největší míře zjednodušeny a aby nepůsobily se zpětnou platností na úkor pojištěnců. Dimitrios Papadimoulis, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Paní předsedající, nejprve bych chtěl poděkovat zpravodajkám, paní Lambertové a paní Bozkurtové, za jejich podrobnou a náročnou práci i za jejich vynikající spolupráci se všemi stínovými zpravodaji a za jejich snahu dobře využít naše návrhy a náš přínos. Jedná se o mimořádně obtížné zprávy obsahující mnoho složitých technických podrobností, jsou však také pro evropské občany mimořádně užitečné. Občané využívají každé příležitosti včetně nedávného referenda v Irsku, aby protestovali proti velkému sociálnímu deficitu politik Rady a Komise. Chtějí Evropskou unii, která chrání jejich práva, my tady teď jednáme o nařízení č. 883/2004, které bylo díky Radě a Komisi, nikoli Parlamentu, léta jen v záloze a čekalo na přijetí prováděcích nařízení k přílohám. To vede k byrokracii, nedostatku informací, zmatku, porušování základních práv na sociální zabezpečení a sociálních práv zaměstnanců, kteří uvízli uprostřed; Evropě à la carte, takové, jakou ji chtějí mít neoliberálové a velké společnosti, s jednotnou měnou ale bez koordinace či harmonizace sociálních práv a práv na sociální zabezpečení zaměstnanců. Uprostřed této legislativní mezery Komise předkládá svůj návrh „Bolkesteinovy směrnice zadními dveřmi“ pro zdravotnictví. Tyto zprávy odhalují jinou cestu. Nepotřebujeme Bolkesteinovu směrnici o službách zdravotní péče; potřebujeme zdokonalené nařízení č. 883/2004, jehož prostřednictvím lze podle zpráv řešit všechny zjištěné problémy pomocí ochrany práv zaměstnanců a jejich rodin za současné podpory nutné mobility. Proto pane komisaři prosím ukončete Bolkesteinovy experimenty se službami zdravotní péče a urychleně spolu s Radou pokročte v procesu zpracování zbývajících kapitol a příloh nařízení č. 883/2004, aby mohl vstoupit v platnost co nejdříve. Naléhavě vás žádám, abyste nehlasovali pro pozměňovací návrhy oslabující obsah zpráv, které předložily paní Lambertová a paní Bozkurtová. Derek Roland Clark, jménem skupiny IND/DEM. – Paní předsedající, ve zprávě A6-0251/2008 zmiňoval pozměňovací návrh 4 „mobilitu pro nezaměstnané“. Znamená to, že nezaměstnaní budou cestovat po celé EU a hledat práci – na účet daňových poplatníků? Členský stát nese odpovědnost za platby sociálního zabezpečení někomu, kdo pracoval, ale pak se přestěhoval do jiného členského státu a pak se stal nezaměstnaným. Pozměňovací návrh 148 navrhuje, aby daňový poplatník zaplatil za cestu za účelem lékařské prohlídky v jiném členském státě pomocí systému náhrad mezi členskými státy nepochybně využívajícího složitý vzorec Evropské unie. Členské státy mohou přijímat rozhodnutí o invaliditě závazná pro jiný členský stát, ačkoli komplikovaná stupněm invalidity, mohou však mít předpisy proti překrývání dávek. Předpisy se budou týkat všech občanů EU pohybujících se z jakéhokoli důvodu v rámci EU. To zahrnuje státní příslušníky třetích zemí, kteří v zemi pobývají legálně a kteří pracovali ve více než jednom členském státě, stejně tak, jako brzy i osoby bez státní příslušnosti a uprchlíky. Na několika místech tyto zprávy tvrdí, že zjednodušují nařízení a modernizují stávající právní předpisy pro orgány sociálního zabezpečení, zaměstnavatele a občany a jsou přístupné pro všechny. Zdánlivě to nebude mít žádné důsledky pro rozpočet Společenství. Uvádí se, že finanční a správní zátěž se sníží pomocí pravidel koordinace, kterou lze provést pouze na úrovni Společenství, ale která není harmonizací. Jak můžeme mít náhradu, vzorce určené Evropskou unií, předpis pro veškeré pohyby a předpisy pro koordinaci, aniž by se jednalo o harmonizaci? Tyto zprávy jsou jako celek soubor vzájemně si odporujících prohlášení. Budou-li přijaty, vyžádají si mnoho administrativní práce, která bude stát peníze, jež podle zpráv nejsou nutné.

09-07-2008

09-07-2008

CS


A konečně, rodina zde prochází krizí identity. Porodné a adopční příspěvky zjevně nejsou rodinnými dávkami. Rodina tedy není rodina a adoptované dítě je – co vlastně přesně? I já bych se chtěl vyhnout krizi identity. „Příhraniční“ pracovník je osoba, která pracuje v jednom členském státě, ale má bydliště v jiném členském státě, vrací-li se domů jednou týdně. Dobrá, tohle je Francie a já jedu zítra domů. Jsem příhraniční pracovník, i když žiji v samém středu Anglie? Jim Allister (NI). - Paní předsedající, mobilita pracovních sil má být hlavním rysem Evropské unie a lisabonské strategie, přesto jako poslanec Evropského parlamentu, stejně tak jako i ostatní poslanci Evropského parlamentu dostávám pravidelně stížnosti na nedostatečné krytí zdravotní péče, nepřiměřené sociální krytí a na různé pokyny ze strany agentur různých států, což je možná nejvíce znepokojivé. Není neobvyklé, že zaměstnanec z jednoho členského státu pracuje v jiném členském státě na příkaz společnosti, která existuje ve třetím členském státě, a tady zřejmě vzniká mnoha lidí skutečný problém ohledně toho, kde a jak jsou kryti. I v našem středu postihuje tento problém parlamentní asistenty a i přes boj Sdružení asistentů v Evropském parlamentu tento problém přetrvává. Musím říci, že je skandální, že nemůžeme v této věci udělat pořádek ani ve vlastním parlamentu, a přesto přijímáme právní předpisy pro ostatní. Mým prvořadým zájmem jsou užitečně zaměstnaní jednotlivci a nikoli prospěch pro turisty. Chci, aby byly veškeré mezery v těchto právních předpisech, které pomáhají jen prospěchu turistů, řádně a skutečně zaplněny. Ria Oomen-Ruijten (PPE-DE). - (NL) Děkuji všem zpravodajům za jejich vynikající práci, protože ta rozhodně nebyla snadná. Potřebujeme dobré předpisy o volném pohybu pracovníků v Evropě, paní předsedající, předpisy, které zajistí, aby pracovníci, kteří této svobody využijí, neztráceli své možnosti. To je nyní řešeno v novém nařízení o koordinaci. Toto nařízení bylo nutné, protože staré již neodpovídalo potřebám a existoval prostor pro zjednodušení koordinačních postupů. Nevím, zda je výsledek uspokojivý. Je již všechno skutečně zjednodušeno? Mám o tom své pochybnosti. Koordinujeme sociální zabezpečení, ale nekoordinujeme daňový režim pro dávky a dávky jsou přitom ve stále větší míře poskytovány v podobě daňových dobropisů. Nad tím bychom se měli zamyslet. Další věcí je to, že koordinace vždy probíhá až po dané události. Vnitrostátní zákonodárci by měli daleko více přihlížet důsledkům změn systému pro osoby, které jsou mobilní, tedy pro lidi, kteří pracují v jedné zemi a žijí v jiné. Rovněž chci upozornit na změnu přílohy. Tato změna je velmi dobrá pro nizozemské důchodce, kteří dále platí příspěvky na důchodové zabezpečení v Nizozemsku, ale žijí v zahraničí a dosud neměli nárok na výplatu dávek v Nizozemsku, ačkoli zde přispívají do systému. Nizozemci žijící v Belgii či Německu nebo dokonce i dál ve Francii, krásné Francii, nebo ve Španělsku, budou mít nyní nárok na léčbu. Za to musím poděkovat ministrovi zdravotnictví, který tuto změnu podpořil. Jan Andersson (PSE). - (SV) Paní předsedající, pane komisaři, chci poděkovat zpravodajkám. Jean Lambertová se těmito záležitostmi zabývala, co pamatuji, a má velké zkušenosti. Emine Bozkurtová přišla o něco později, ale obě odvedly fantasticky dobrou práci a především mimořádně pracovaly se stínovými zpravodaji z jednotlivých stran. Začnu několika obecnými otázkami, protože neuškodí je zopakovat. Nejde o harmonizaci. Víme, že systémy sociálního zabezpečení v Evropské unii se liší. Jde o občany a právo občanů využívat vnitřního trhu k hledání zaměstnání a pobytu na jiných místech v rámci vnitřního trhu. Je mimořádně důležité, aby byly systémy sociálního zabezpečení koordinovány. Je důležité mít koordinaci nároků na důchod. Je důležité, aby mohli vnitřního trhu využít nezaměstnaní. Je důležité, aby mohli pacienti hledat léčbu v jiných zemích. Tyto věci mají pro vnitřní trh zásadní význam. Bez koordinace by vnitřní trh nefungoval uspokojivě. Již jsme koordinaci měli. Měla své nedostatky. Nyní se zavádějí zlepšení, na jedné straně prostřednictvím krytí většího počtu lidí, nejen ekonomicky aktivních, a na druhé straně prostřednictvím krytí většího počtu oblastí, například předčasných starobních důchodů, což považujeme za příznivý vývoj. Rád bych upozornil na některé otázky, kterými se naše zpravodajky zabývaly. Jean Lambertová se zmiňovala o výměně elektronických údajů, které je příznivě nakloněna, protože nabízí řadu zlepšení. Při výměně údajů tímto způsobem je však také důležité zvážit ochranu jednotlivce. Proto se držíme doporučení inspektora ochrany údajů.

23

24

CS


Pokud jde o státní příslušníky třetích zemí, je důležité k tomuto aspektu přihlédnout, přinejmenším proto, že modrá karta je na cestě. Je tedy ještě naléhavěji nutné, abychom měli rovnost zacházení. Pokud jde o zprávu Emine Bozkurtové, řeknu jen tolik, že nové nařízení nesmí znamenat méně, ale naopak více práv. To je důležité. Znovu děkuji zpravodajkám a doufám, že ke konečnému rozhodnutí budeme moci dospět v blízké budoucnosti. Siiri Oviir (ALDE). - (ET) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, děkuji zpravodajce a výboru, kteří odvedli vynikající práci při zjednodušování těchto složitých ustanovení. Téma, o kterém dnes jednáme, je jedním z těch, které patří přímo do oblasti zájmů našich občanů. Co je důležité pro občany, pro které v konečném důsledku tato nařízení platí? Za prvé to, že jejich práva jsou chráněna, a s ohledem na volný pohyb pracovních sil, který dnes máme, také to, že jim je všude zajištěna sociální ochrana. Za druhé by pro ně měl dokument srozumitelný. Za třetí by měl mechanismus dávek zajišťovat plnění v přiměřené lhůtě. Čeho těmito nařízeními dosahujeme? Prvořadý zájem našich občanů, právo na sociální zabezpečení, je velmi dobře chráněn. V otázce jejich dalšího zájmu, srozumitelnosti, jsme dosud plně neuspěli. Nikomu zde nic nevytýkám: toto téma je složité, velmi technické a není to žádné velké literární dílo. Třetí oblast jejich zájmu, lhůta, ve které občané dostanou dávky, závisí na hlasování, které nás dnes čeká. Dávky sociálního pojištění nelze srovnávat se zisky podnikatelů nebo bankovními dividendami. Žadatelé jsou lidé v obtížné situaci, pro které je sociální dávka obvykle jediným zdrojem příjmů. Proto vás vyzývám, abyste podpořili návrhy na šestiměsíční lhůtu výplaty dávek. Aby bylo zajištěno uplatňování a ochrany práv občanů, musí být lhůta vypořádání mezi příslušnými institucemi členských států stejná, jmenovitě šest měsíců, zvláště vzhledem ke skutečnosti, že by byl používán elektronický postup. V jednadvacátém století není lhůta 18 měsíců pro zpracování dávek přiměřená. Andrzej Tomasz Zapałowski (UEN). - (PL) Paní předsedající, tvorba koordinovaného systému sociálního zabezpečení je velmi obtížný úkol. Z tohoto důvodu bychom měli zpravodajce poblahopřát. Na tomto místě bych však upozornil na otázku dávek vyplácených rodinám přistěhovalců přicházejících ze zemi mimo Evropu. Podpora by samozřejmě měla být poskytována těm, kdo zde pobývají legálně, a nelegálním přistěhovalcům by měla být poskytována humanitární pomoc, ale zajištění neomezených sociálních dávek pro rodiny, kterým se stávají trvalým a jediným zdrojem příjmů, je nedorozumění. V současné době existuje mnoho rodin, které využívají široké škály dávek a nehodlají pracovat, protože svou životní úroveň považují za dosti uspokojivou. To je velmi demoralizující pro hospodářství i pro tradice a kulturu práce v Evropě. K tomu se připojuje skutečnost, že tyto rodiny žijí způsobem, který se neslučuje s kulturami a tradicemi země, kde jsou rodiny usazeny. Kyriacos Triantaphyllides (GUE/NGL). – (EL) Paní předsedající, z technického hlediska považujeme zprávu paní Lambertové za kladnou, protože dosahuje pokroku v oblasti koordinace sociálního zabezpečení. Umožňuje občanům Evropské unie sčítat období, kdy žili či pracovali v jiném členském státě a kdy se na ně vztahoval místní systém sociálního zabezpečení, a na jejich základě potom vypočítat jejich důchod vyplácený daným státem či určit jiná práva. Tím přispívá ke snadnějšímu a bezproblémovějšímu pohybu občanů v Unii. Musím však připomenout, že nesmíme zapomínat na to, že i přes některé výhrady uvedené ve zprávě bude prováděna elektronická výměna informací a osobních údajů, a s tím plně nesouhlasíme. Nyní zde chci zdůraznit další potřebu, kterou máme v Evropské unii trvale sklon přehlížet. Zásadní otázkou není přijímat opatření usnadňující pohyb jen za účelem jejich přijetí. To není pro zaměstnance priorita; zaměstnanci chtějí a požadují dodržování svých základních práv. Emigrace z jedné země do jiné v důsledku nezaměstnanosti nebo špatných pracovních podmínek v zemi původu není sociální potřebou. Sociální potřebou je zabezpečení jistoty a bezpečnosti v zaměstnání a tudíž i v rodinném životě všech občanů. Emigrace z finančních a sociálních důvodů by zdaleka neměla být cílem. Kurz, který Evropská unie dnes volí – větší důraz na volný pohyb kapitálu než na zjevná práva z pracovního poměru, jak ukazují četné spory projednávané Soudním dvorem Evropských společenství, naznačuje, že se nemůžeme spokojit s právem převést naše důchodová práva, abychom zdánlivě dokázali, že je dosaženo volného pohybu osob. Musíme bojovat za plnou zaměstnanost s komplexním sociálním zabezpečením na rozdíl od současné praxe, která se pod záminkou základě demografického poklesu přiklání k logice nejistého zaměstnání a podkopává význam kolektivního vyjednávání v různých zemích.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Edit Bauer (PPE-DE). – (SK) Chci především poděkovat za vynikající a náročnou práci zpravodajek paní Lambertové a paní Bozkurtové. Díky společnému úsilí zpravodajek, nás a Rady včetně Komise dnes konečně máme před sebou dlouho očekávané nové nařízení, které umožní provádět nařízení č. 883 z roku 2004, které nahrazuje těžkopádné nařízení č. 1408. Tyto dokumenty společně umožňují zjednodušení přístupu občanů k dávkám a službám, jak o tom hovořili mnozí kolegové i pan komisař. Tyto dávky a služby, které poskytují jednotlivé členské státy prostřednictvím svých sociálních systémů, byly dosud velmi těžkopádně dostupné pro oprávněné osoby v jiných členských státech. Je nepochybné, že tyto dokumenty společně přispějí ke zjednodušení pohybu pracovníků přes hranice, a přispějí tedy k lepšímu využívání a fungování jednotného trhu práce. Jako stínová zpravodajka pro druhou zprávu paní Lambertové bych chtěla vyzdvihnout další uplatnění zásady rovného zacházení a nediskriminace pomocí rozšíření působnosti nařízení na občany třetích států. Jak ukazuje i diskuse, myslím si, že nelze předpokládat, že tyto právní předpisy vyřeší všechny naše problémy. Neřeší ani všechny existující problémy a už vůbec neřeší naše problémy budoucí. Je jasné, že bude třeba učinit mnoho kroků a mnoho práce pro udržitelnost a přizpůsobení novým výzvám včetně další koordinace. Gabriela Creţu (PSE). – (RO) Mnohokrát jsme hovořili o čistě technické povaze tohoto nařízení. To ale byl špatný pohled, který zastiňoval aspekt hluboce politický. V Evropské unii máme jednotný trh, ale existuje zde 27 různých systémů sociálního zabezpečení. Miliony občanů pracují v jiných než svých vlastních zemích a měly by mít zákonná sociální práva, na které mají se svými rodinami nárok. Instituce by měly tuto situaci řídit a dodavatelé by měli odpočítávat své služby. Pravidla, podle kterých se tyto problémy řeší dnes, pocházejí z éry před internetem, kdy měla Unie šest členských států, ve kterých žili občané, kteří se nikam nestěhovali. Dnes je členských států 27 a žijí v nich občané, kteří mají sklon migrovat. Modernizace, zjednodušení a přizpůsobení těchto pravidel nové skutečnosti byly naprosto nezbytné. To je účel nařízení č. 883/2004, které bez příslušných postupů stále nelze uplatňovat. Nyní jsme v roce 2008 – po čtyřech letech prodlení, která neprospěla ani zaměstnancům požadujícím svá práva, ani efektivitě dotčených podniků a institucí. Přísloví říká, že „čert se skrývá v podrobnostech“. Dnes musíme blahopřát zpravodajkám Jean Lambertové a Emine Bozkurtové, protože po vyřešení podrobností očekáváme větší plynulost toku informací za podmínek bezpečnosti údajů a účinnější koordinace. Dnes nová sociální agenda nabízí drobná vylepšení na pozadí velkých nedostatků. Vymáhání nařízení č. 883 je dobrá zpráva. Stěží však zmírňuje pocit, že v posledních letech evropská sociální agenda stagnuje. Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). - (PL) Paní předsedající, nařízení (ES) č. 883/2004 se týká nejen zaměstnanců a jejich rodin, ale i všech osob krytých systémy sociálního zabezpečení. Rozšiřuje koordinaci těchto systémů a jsou zde i další důležité změny včetně výpočtu důchodů, dávek a jiných nároků. Účinnost této koordinace bude nakonec záviset na obsahu nového prováděcího nařízení a na efektivitě elektronické výměny údajů i na dobré komunikaci. Je také dobré, že nařízení ovlivní i třetí země a že probíhají práce, které to ještě zlepší. Měli bychom ocenit práci a návrhy, které zpravodajka předložila. Více od ní nemůžeme požadovat, protože Rada a Komise dosud nedokončily svou práci a nepředložily konečný obsah příloh. Práce pokračuje a příjemci dávek dále čekají a dále jsou znepokojeni tím, že nedostávají dávky v plné výši a dlouhou dobou, po kterou musí čekat na náhrady. Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – (EL) Paní předsedající, jedná se o nařízení, která potvrzují obecný směr evropské politiky a týkají se řešení praktických problémů v oblasti sociálního zabezpečení evropských občanů a všech osob, které žijí a pracují v členských státech EU. Až vstoupí v platnost, jakmile bude přijato i prováděcí nařízení, které je nyní přezkoumáváno v rámci spolurozhodování, posílí nařízení mobilitu zaměstnanců a usnadní život jejich rodinám při zaměstnání i při odchodu do důchodu. Podle zpravodajek, kterým chci poblahopřát, změní zásady zjednodušení nařízení současný systém koordinace, aniž by vedly k omezení práv pro občany, ke kterému by došlo při harmonizaci.

25

26

CS


Potřebu efektivnosti a rychlých řešení naplňuje zjednodušení byrokratických postupů a řešení mezistátních správních otázek. Jedním z hlavních opatření je to, že členské státy jmenují orgány pro spolupráci a zvláštní styčné organizace, aby pokryly různé aspekty sociálního zabezpečení v přeshraničních vztazích. Jedním z nich je dlouhodobá péče, problém, který je podle návrhu Parlamentu řešen velmi složitě. Doufáme, že bude nalezen snadnější způsob řešení chronického problému stárnoucí Evropy. Velkými překážkami jsou v současné době platební systémy, urovnání sporů, vymáhání zaplacených částek a obtíže, jimž občané čelí při akumulaci práv z dob zaměstnání v jiném členském státě, a my doufáme, že tyto překážky překonáme ve stanovené lhůtě prostřednictvím koordinace, kterou má nové základní nařízení i prováděcí nařízení znovu nastolit. Jednotlivé atributy vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení budou zohledněny v konkrétních ustanoveních pro provádění vnitrostátních právních předpisů v příloze XI. Nařízení bude krýt i práva zahraničních zaměstnanců. Proinsias De Rossa (PSE). - Paní předsedající, při rozpravě o těchto otázkách se nám vždy dostane poznámek ze strany extrémní pravice, například poznámek o „turistech cestujících za dávkami“. Nikdy je neslyšíme mluvit o „daňových turistech“ nebo „turistech cestujících za státní podporou“. Tyto útoky vždy směřují proti těm chudým a méně zabezpečeným. Chci oběma zpravodajkám blahopřát k těmto zprávám. Jejich přínosná práce bohužel nevzbudí velkou pozornost sdělovacích prostředků v členských státech, které se obecně více zajímají o negativní příběhy. Jedná se o složitá řešení, která se snaží koordinovat systémy sociálního zabezpečení členských států, které jsou samy o sobě složité, protože se snaží řešit celou řadu jednotlivých okolností. Nařízení jsou nezbytná pro naše občany a rezidenty, zejména pro ty, kteří žijí v příhraničních oblastech a kteří nikoli výjimečně pracují v jednom členském státě a žijí v jiném. Je důležité zajistit, aby lidé, kteří takto pracují, byli kryti pro případ nepředpokládané nezaměstnanosti, nemoci a úrazu a také pro případ odchodu do starobního důchodu. Potřebují zabezpečení, máme-li zajistit volný pohyb v Evropské unii. Chci však upozornit na jeden konkrétní problém, který tato nařízení neupravují a který obecně není upraven ani v členských státech. Je to svoboda pohybu osob se zdravotním postižením, které k volnému pohybu často potřebují osobní asistenci. (Předsedající řečníka přerušila.) Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). - (RO) Předpisy pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení úzce souvisejí se zásadou volného pohybu osob a měly by zlepšovat životní úroveň a podmínky zaměstnání občanů žijících v jiném členském státě Evropské unie. Současné nařízení ve znění, které předložily zpravodajky, zjednodušuje všechny tyto postupy a rozšiřuje oblast působnost na všechny kategorie občanů, na pracující i nezaměstnané. Evropští občané by měli mít možnost využívat práv na důchodové zabezpečení s plnou výší odpovídající délce odpracované doby. Jakmile se usadí v jiném státě Evropské unie, měli by mít občané možnost nalézt správní systém schopný shromažďovat všechny údaje o předešlých zaměstnáních i finančních právech vyplývajících z profesní činnosti. Proto bych byla ráda, aby návrh Komise zahrnoval co nejpřesnější řešení způsobů, jakými mohou členské státy účinně předávat informace o sociálních právech. Kromě toho se domnívám, že toto nařízení je základem mobility evropských pracovních sil. Průzkum Eurobarometr ukazuje, že více než 50 % občanů odrazuje sociální nejistota, kterou očekávají po přemístění pracoviště do jiného členského státu. V důsledku toho v současné době pouze 2 % evropských občanů žijí v jiném než svém vlastním členském státě. Chceme-li, aby byla mobilita skutečnou hnací silou evropského hospodářství, musíme vyloučit všechny správní překážky týkající se přenosnosti sociálních práv. Joel Hasse Ferreira (PSE). – (PT) Pane komisaři Špidlo, dámy a pánové, musíme koordinovat sociální zabezpečení na evropské úrovni, proto nyní můžeme o této otázce jednat. Za prvé bych chtěl přivítat práci zpravodajek Emine Bozkurtové a Jean Lambertové. Za druhé bych chtěl upozornit na tyto věci: je naprosto nezbytné zaručit slučitelnost vnitrostátních systémů v soukromém a družstevním sektoru i v sektoru veřejném. Tato slučitelnost přispěje k větší mobilitě a dá pracovníkům možnost pohybu po celé Evropě.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Pane předsedající, v této souvislosti je důležité dosáhnout pokroku ve slučování odpočtů v jednotlivých členských státech, stejně jako je důležité zaručit, aby koordinace systémů sociálního zabezpečení posilovala nikdy neomezovala práva občanů. Kromě toho je nezbytné zjednodušit předpisy tak, aby občané byli schopni porozumět zásadám a jazyku, které orgány Evropská unie uplatňují, a aby vnímali, že Evropa je jeden celek. Víme, že správa systémů sociálního zabezpečení není snadná, ale je nezbytné, aby občan Evropy rozuměli kritériím, která používáme. Rád bych zašel ještě dále a řekl, že tato koordinace jistě pomůže zvýšit naše vzájemné chápání jednotlivých systémů sociálního zabezpečení. Potřebujeme pokročit k lepšímu sociálnímu zabezpečení pro všechny Evropany, k systému sociálního zabezpečení, který přijímá nejlepší postupy z jednotlivých systémů, aby zlepšil koordinaci a (kdo ví) možná i harmonizaci zítra. Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Vnitřní trh se čtyřmi svobodami je jedním ze základních výdobytků Evropské unie. Přijetí směrnice o službách a volný pohyb osob přinášejí občanům Evropské unie výhody. Na druhé straně se na nás občané obracejí s problémy, které jim vznikají v případě nutnosti zdravotní a sociální péče. Systémy sociálního zabezpečení jsou v jednotlivých členských státech specifické. Jsem přesvědčena, že koordinace systémů, transparentnost, odstranění byrokracie a elektronický systém výměny informací budou přínosem pro všechny občany Evropské unie. Děkuji všem kolegům za dnešní velmi zajímavou diskusi a zpravodajům za jejich náročnou práci. Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Dámy a pánové, děkuji za podrobnou debatu, ze které, myslím, znovu jasně vyplynula vynikající úroveň zprávy, která je předkládána. V současné době jsme s přípravou nového nařízení dosáhli určité etapy. Tato etapa jistě nevyřešila všechny problémy, ale jistě, a to z debaty také vyplynulo, je to pokrok, a to ve všech ohledech. Evropský systém koordinuje systémy sociálního pojištění, to znamená, že nezakládá nová práva, na této úrovni nezakládáme nová práva, ale to, co zlepšujeme, je praktický přístup k právům, praktický přístup k právům pro občany, kteří se pohybují na úrovni Evropské unie, a to jsou desítky milionů lidí, desítky milionů případů. Dovolte mi tedy ještě jednou, abych zdůraznil význam tohoto jednání, který je mimořádně praktický a týká se prakticky jednoho každého občana v Evropské unii, a dovolte mi také, abych zdůraznil, že technické návrhy, které jsou předkládány, mají samozřejmě svůj základní politický obsah, protože svoboda pohybu a přístup k právům jsou podle mého názoru velmi podstatné prvky konstrukce Evropské unie. Dámy a pánové, dovolte mi ještě, abych na okraj reagoval na poznámku, která se týkala nových direktiv, které budou předkládány ve věci pohybu pacientů. Chci zdůraznit, že se nejedná o volný pohyb služeb, čili jakékoliv paralely ke kterékoli předchozí direktivě nejsou odpovídající, a myslím si také, že po důkladné debatě v Parlamentu se prokáže, že tyto návrhy znamenají pokrok pro občany Evropské unie. Jean Lambert, zpravodajka. − Paní předsedající, ráda bych poděkovala všem poslancům, kteří přispěli k rozpravě. Je jasné, že někteří lidé vedou život, který se zdá komplikovaný. Situace může být ve skutečnosti velmi prostá, pokud je hranice v dosahu, řekněme, 10 km od jejich domova a oni hledají práci či vlastně něco jiného. Z některých vystoupení, která jsme v tomto Parlamentu slyšeli, je jistě jasné, že současný systém dobře nechápou ani správy některých členských států ani tento Parlament sám. Koordinace systémů sociálního zabezpečení již existuje, to není nic nového. Tady jde o aktualizaci, provádění a zjednodušení. Všichni z vás, kdo máte Evropský průkaz zdravotního pojištění, který budete mít samozřejmě všichni, víte, že i v rámci stávajícího systému můžeme zjednodušovat. Tomu, kdo si nebyl jist, zda je či není příhraniční pracovník, doporučuji pozměňovací návrh 30 k čl. 11 odst. 1. Toto prováděcí nařízení se rovněž snaží jasně stanovit práva, která lidé mají. To je cílem pozměňovacího návrhu 34 a pozměňovacího návrhu 125, jehož podstatou je vyjasnění a který nedává nová práva nikomu, kdo hledá zaměstnání ve dvou členských státech. Ještě jednou bych chtěla naléhavě vyzvat k podpoře textu výboru, který se týká databáze. Pokud nebude hotova a nebude efektivně fungovat, což chtějí i správy členských států, bude velmi obtížné plnit jakékoli lhůty, jaké se dnes tento Parlament rozhodne stanovit. Doporučuje stanovisko výboru k oběma zprávám Parlamentu a těším se na hlasování, které bude za několik minut následovat.

27

28


CS

Emine Bozkurt, zpravodajka. − (NL) Vlastně nemám co dalšího dodat. Děkuji všem, kdo přispěli do rozpravy: dekuji vám za vaši podporu. Nyní očekávám, jak bude za chvilku probíhat hlasování. Robert Goebbels (PSE). - (FR) Paní předsedající, v pondělí jsme byli potěšeni návštěvou pana ministra Jouyeta a tím, jakou důležitost francouzské předsednictví zřejmě práci tohoto Parlamentu přikládá. Dnes, kdy jednáme o sociálním zabezpečení, zůstala místa pro předsednictví beznadějně prázdná. Doufám, že to není znamení toho, že francouzské předsednictví Evropské unie nezajímá tak důležité téma, jakým sociální zabezpečení je. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Nyní přistoupíme k hlasování. PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT Místopředseda

4. Rozhodnutí o naléhavém postupu Návrh nařízení Rady, kterým se zavádí dočasné zvláštní opatření s cílem podpořit restrukturalizaci rybářských loďstev Evropské unie postižených hospodářskou krizí (KOM(2008)0454 - C6-0270 /2008 -2008/0144(CNS)) Philippe Morillon, předseda Výboru pro rybolov – (FR) Dámy a pánové, vskutku jsme obdrželi tuto žádost o naléhavý postup, která byla Výborem pro rybolov projednána na zvláštním jednání zde v 10:00. Výbor pro rybolov přijetí naléhavého postupu jednomyslně podpořil a já si cením jeho pohotovosti při jednání o této záležitosti. (Parlament souhlasil s naléhavým postupem.)

5. Hlasování Předsedající. - Dalším bodem je hlasování. (Pro výsledky a další podrobnosti o hlasování: viz zápis.)

5.1. Roční akční programy pro Brazílii a Argentinu (2008) (B6-0336/2008) (hlasování) 5.2. Priority EU pro 63. zasedání Valného shromáždění OSN (A6-0265/2008, Alexander Graf Lambsdorff) (hlasování) 5.3. Změna směrnice 2004/49/ES o bezpečnosti železnic Společenství (A6-0223/2008, Paolo Costa) (hlasování) 5.4. Změna nařízení (ES) č. 881/2004 o zřízení Evropské agentury pro železnice (A6-0210/2008, Paolo Costa) (hlasování) 5.5. Společná pravidla pro provozování leteckých služeb ve Společenství (přepracovné znění) (A6-0264/2008, Arūnas Degutis) (hlasování) 5.6. Program pro modernizaci evropských statistik v oblasti podniků a obchodu (MEETS) (A6-0240/2008, Christoph Konrad) (hlasování) - Před hlasováním: Christoph Konrad, zpravodaj. - (DE) Pane předsedající, dovolte mi několik málo poznámek k této zprávě, jedním z jejichž aspektů je, že přispívá k procesu deregulace a omezování byrokracie.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Zpráva zavádí povinnost Komise každoročně předkládat zprávy Parlamentu o tom, jak tento proces snižování administrativní zátěže postupuje a jak je, v což doufáme, úspěšný. My v Parlamentu však v tomto procesu můžeme hrát mnohem významnější roli. Je tedy mojí nadějí a přáním, abychom, kromě této povinnosti Komise, i my sami mohli být mnohem aktivněji do tohoto procesu zapojeni, například skrze naši práci ve výboru. Především Hospodářský a měnový výbor se může v těchto záležitostech ujmout vedení, což znamená i zapojit se do dialogu s komisařem Verheugenem a skupinou na vysoké úrovni pana Stoibera.. Proto bych chtěl využít této příležitosti k tomu, abych zdůraznil, že v Parlamentu stále musíme na této záležitosti pracovat.

5.7. Baterie a akumulátory a odpady z nich (A6-0244/2008, Johannes Blokland) (hlasování) 5.8. Omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků (A6-0135/2008, Miroslav Ouzký) (hlasování) 5.9. Podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám (A6-0253/2008, Atanas Paparizov) (hlasování) 5.10. Vnitřní trh se zemním plynem (A6-0257/2008, Romano Maria La Russa) (hlasování) - Před hlasováním: Romano Maria La Russa, zpravodaj. - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, včera jsem nemohl kvůli omezenému času, jež jsem měl k dispozici, poděkovat tak, jak bych chtěl všem, kteří se mnou pracovali. Je to obtížná směrnice a byly o ní vedeny dlouhé diskuse, z mého pohledu jsme však nakonec dospěli k úspěšnému závěru. Rád bych poděkoval všem svým kolegům z Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku za spolupráci, zejména stínovým zpravodajům panu Reulovi, panu Swobodovi, panu Mandersovi, panu Turmesovi, panu Seppänenovi a samozřejmě komisaři Piebalgsovi – doufám, že jsem nikoho nevynechal – a také panu Vidal-Quadrasovi za jeho spolupráci. Také bych rád poděkoval celému sekretariátu, svým pracovníkům a spolupracovníkům. Jen pár vteřin. Tato směrnice má svůj význam a je nesmírně důležitá. Je to směrnice – prosím, mohl bych pár vteřin mluvit. Je to směrnice – v této sněmovně ztrácíme tolik času! – která má význam pro provozovatele, často naneštěstí ve formě monopolu, a pro zákazníky. Věřím tomu, že v naší práci jsme se nesnažili znevýhodnit výrobce nebo zákazníky, ale snažili jsme se – děkuji za potlesk, ale musím spěchat – snažili jsme se pracovat v zájmu všech evropských občanů ve smyslu… dobrá, spěcháte, stručně tedy uzavřu. Toto je, a já vám děkuji, velmi potěšující obraz parlamentní demokracie v Evropě. (Potlesk)

5.11. Koordinace systémů sociálního zabezpečení: změny (A6-0251/2008, Jean Lambert) (hlasování - Před hlasováním o pozměňovacím návrhu č. 79: Jan Cremers (PSE). - Pane předsedající, chtěl bych navrhnout změnu pořadí hlasování. Pozměňovací návrh č. 79 je širší a pozměňovací návrh č. 163 jej vymezuje, tudíž pozměňovací návrh č. 79 má širší rozsah. Proto bychom jej chtěli přesunout na první místo. Předsedající. - Důvod k tomuto pořadí je skutečnost, že v pozměňovacím návrhu č. 163 bylo přidáno slovo „vážný“. Jean Lambert, zpravodajka. - Pane předsedající, ráda podpořím změnu pořadí navrženou skupinou PSE.

29

30

CS


5.12. Koordinace systémů sociálního zabezpečení: příloha XI (A6-0229/2008, Emine Bozkurt) (hlasování) 5.13. Rozšíření ustanovení nařízení (ES) č. 883/2004 a (ES) č. […] na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti (A6-0209/2008, Jean Lambert) (hlasování) 5.14. Změna článku 29 jednacího řádu: Vytváření politických skupin (A6-0206/2008, Richard Corbett) (hlasování) - Před hlasováním: Bruno Gollnisch (NI). - (FR) Pane předsedající, nebudu se odvolávat na článek 151 jednacího řádu Evropského parlamentu o přípustnosti pozměňovacích návrhů, protože se zdá, že návrh pouze vzdáleně souvisí s původním textem zprávy, ale raději navrhuji, aby sněmovna vrátila text zpět výboru. Tento návrh stručně vysvětlím. Hlavním cílem zprávy pana Corbetta, i dle názoru jeho samotného, je zabránit poslancům, kteří sdílí víru v obranu sebeurčení, suverenity a nezávislosti národa, v tom, aby vytvořili skupinu. Rád bych zdůraznil škodlivý vliv, jež tato zpráva může mít. Jejím výsledkem v následujícím volebním období Parlamentu by mohlo být to, že se velký počet nezařazených poslanců, kteří zjistí, že mají společná východiska, rozhodne vytvořit skupinu, jež by jistě nebyla politicky korektní, ale ve skutečnosti by měla více členů, než se obáváme. Sleduji tedy tuto naprosto protidemokratickou, zaujatou a sektářskou logiku pana Corbetta a autorů tohoto projektu a upozorňuji je na škodlivý vliv podobných textů. Navrhuji, aby možné následky takového ustanovení byly probrány ve výboru. Předsedající. - Pane Gollnischi, byl jsem předsedou, když byla vaše skupina rozpuštěna. Daniel Hannan (NI). - Pane předsedající, nejhorším důvodem pro změnu řádu je zaměřit ji proti jedné konkrétní osobě nebo skupině lidí. Je to rozdíl mezi právním řádem a zvůlí. V každém případě se domnívám, že tato zpráva je v současném stavu nelegální, protože proti její původní formě bylo hlasováno ve výboru. Pozměněná podoba předložená sněmovně se velmi málo podobá té původní, jež byla ve výboru zamítnuta, domnívám se tudíž, že chceme-li řádně dodržovat vlastní řád, nemáme jinou možnost, než ji vrátit zpět do výboru, nebo právním službám k posouzení. Jo Leinen (PSE), předseda Výboru pro ústavní záležitosti. – (DE) Pane předsedající, není důvod k tomu, aby zpráva byla vrácena výboru. Pokud si pan Gollnisch přál předložit své argumenty, mohl se zúčastnit schůze našeho výboru, ale neučinil tak. Všechny tyto záležitosti jsme probrali a chtěl bych v této sněmovně poukázat na to, že po nedávném velkém rozšíření narostl počet poslanců Parlamentu z 626 na současných 785 a brzy naroste z 732 na 751 a že dochází-li k takovým změnám, musí být přizpůsoben i nejnižší počet nutný k vytvoření politické skupiny. Vždy jsme to tak v minulost dělali a teď to děláme znovu. Předložené pozměňovací návrhy jsou kompromisní, jak jistě víte. Z toho důvodu, pane předsedající, se domnívám, že bychom měli hlasovat dnes a záležitost výboru nevracet. Nevzešlo by z toho nic užitečného. (Návrh vrátit záležitost výboru byl zamítnut.) – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 3: Hanne Dahl, jménem skupiny IND/DEM. – (DA) Pane předsedající, chtěla bych stručně uvést důvody k mému ústnímu pozměňovacímu návrhu, jež se vlastně týká pana Corbetta i pana Leinena, kteří uvedli velikost Parlamentu jako jeden z důvodů této změny. Současný pozměňovací návrh, který předkládám jménem své skupiny, je přirozeným rozšířením pozměňovacích návrhů, jež byly přijaty roku 2002, když byl zpravodajem pan Corbett. Úzce tedy vycházím z jeho uvažování, jež zohledňuje rozšíření Evropské unie z 15 na 25 států. Použijeme-li stejné podíly v Evropské unii, jež se v současné době skládá z 27 států, dospějeme k číslu 3 %, jež musí zastupovat jednu pětinu členských států, a výsledkem toho je nižší minimální hranice pro počet

09-07-2008

09-07-2008

CS


členů 22. Doufám, že můj pozměňovací návrh je chápán tak, jak je, tedy jako kompromisní text. Na včerejším jednání byla vznesena prosba, abychom hledali kompromisní řešení, takové, jehož text se plně shodoval s argumenty, jež použil pan Corbett roku 2002. Ústní pozměňovací návrh má následující znění. Přečtu jej anglicky, mám u sebe jen anglickou verzi, která byla dnes rozdána poslancům. „Politická skupina je tvořena poslanci zvolenými nejméně v jedné pětině členských států. Minimální počet poslanců nezbytných pro založení politické skupiny činí 3 % poslanců Evropského parlamentu.“ – (DA) Naléhavě tedy žádám své kolegy, aby hlasovali pro tento ústní pozměňovací návrh, protože by byl kompromisem, díky kterému bychom my, kteří nesouhlasíme s původním návrhem, zůstali věrni uvažování pana Corbetta. (Ústní pozměňovací návrh nebyl přijat.)

5.15. Úloha národního soudce v evropském soudním systému (A6-0224/2008, Diana Wallis) (hlasování) 5.16. Spor Airbus/Boeing před WTO (hlasování) 5.17. Evropský strategický plán pro energetické technologie (A6-0255/2008, Jerzy Buzek) (hlasování) 5.18. Státní investiční fondy (hlasování) 5.19. Na cestě knové kultuře městské mobility (A6-0252/2008, Reinhard Rack) (hlasování) 5.20. Výroční zpráva ECB za rok 2007 (A6-0241/2008, Olle Schmidt) (hlasování) 6. Vyhlášení roku 2011 Evropským rokem dobrovolné činnosti (písemné prohlášení): viz zápis 7. Vysvětlení hlasování Ústní vysvětlení hlasování – Doporučení pro druhé čtení: Arūnas Degutis (A6-0264/2008) Laima Liucija Andrikienė (PPE-DE) – (LT) Dnes jsme v Evropském parlamentu ve druhém čtení přijali usnesení o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství. Měníme tak nařízení platné od roku 1992 a ráda bych znovu zdůraznila pozměňovací návrhy, jež mají největší důležitost pro naše občany a zejména cestující a osádku letadel. Mám na mysli zejména opatření, která nám umožní dosáhnout transparentnosti v cenách letenek a rozsáhlejší činnosti v zákazech klamavých reklam a nekalé soutěže v oblasti leteckých služeb. Návrhy, jejichž cílem zajistit lepší dodržování leteckých bezpečnostních standardů i sociální jistoty pro zaměstnance leteckých společností, jsou velmi důležité. Vypadá to, že všechny neshody mezi Komisí a Radou byly objasněny, takže nařízení by mělo vstoupit v platnost na konci roku. Opravdu doufám, že pozměněné nařízení bude patřičně prováděno ve všech členských státech EU. Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Dámy a pánové, po šestnácti letech jsme dnes dali definitivně zelenou zjednodušení, sjednocení a současně i zpřísnění udělování a odnímání licencí pro letecké služby a doufám, že nařízení nepovede ke zrušení malých sportovních společností. Nařízení jsem podpořila. Umožní totiž, respektive věřím, že nařízení skutečně umožní odnímání licencí společnostem, které klamou zákazníky, když neuvádějí celkovou cenu letenek, ale své tarify bez daní, poplatků či příplatků za benzín. Doufám, že se agentura pro dohled zaměří i na cenovou diskriminaci kvůli místu pobytu. Věřím, že v pozměněné podobě

31

32

CS


nařízení lépe ochrání i bezpečnost provozu zejména sjednocením podmínek pronájmu letadel s posádkou v EU, ale i ze třetích zemí. – Zpráva: Miroslav Ouzký (A6-0135/2008) Gyula Hegyi (PSE). - (HU) Děkuji vám, pane předsedající.Jako zástupkyně socialistů zodpovídající za tuto záležitost jsem podpořila kompromisní pozměňovací návrhy, jež vyjednal pan Ouzký. Považuji za úspěch pro Parlament a pro skupinu sociálních demokratů, že také Rada přijala skutečnost, že bychom měli zakázat další dvě glykolová rozpouštědla a chránit tak zdraví našich občanů. Látka nazývaná DEGME poškozuje zdraví při vstřebání přes kůži. Je známo, že také snižuje reprodukční schopnost, je tedy významným úspěchem, že jsme zakázali její používání nejen v barvách ale i v čistících prostředcích a podlahových materiálech. Komise by zakázala látku DEGME pouze v barvách, ale díky spolupráci všech stran jsme dosáhli také toho, že byla zakázána i v čistících prostředcích. Vdechnutí látky nazývané DEGME je škodlivé lidskému zdraví. Podle zprávy Evropské komise by byla zakázána pouze v barvách nanášených stříkáním, ale opět na doporučení socialistů byla zakázána i v čistících prostředcích v rozprašovači. Chtěl jsem zmínit podstatu kompromisních pozměňovacích návrhů vzhledem k tomu, že neproběhla rozprava v plénu. – Zpráva: Romano Maria La Russa (A6-0257/2008) John Attard-Montalto (PSE). – (MT) Je důležité, aby Evropský parlament byl obeznámen se situací v mé zemi co se týče cen za vodu a elektřinu a s dopadem dnešního rozhodnutí v tomto ohledu. Právě proto chci vysvětlit důvody svého hlasování. Od doby, kdy vláda zvýšila cenu za ropu, zvýšila i vyúčtování spotřebitelů tím, že zavedla přirážku. Tento měsíc oznámila zvýšení o 96 %. Bude to příčinou nové chudoby, chudoby energetické. Vláda přitom neprosazuje žádné krátkodobé nebo dlouhodobé řešení. Politika alternativních zdrojů energie neexistuje, přestože v mé zemi je mnoho slunce a větru, ani s ohledem na čistější energii, jako např. zemní plyn, do takové míry, že jim vláda stále nezačala připisovat jakýkoli význam. Proto jsem hlasoval takto a proto je to, co jsme dnes udělali, důležité, ne-li historické. Oldřich Vlasák (PPE-DE). – (CS) Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi vysvětlit mé hlasování k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 55 z roku 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem. Klíčová část této směrnice se nepochybně týká návrhu na oddělení vlastnictví, které by výsledně bránilo vertikálně integrovaným společnostem v držbě majetkového podílu na dodávkách a přepravě plynu. Při hlasování jsem podpořil pozměněný kompromisní návrh, a to zejména z toho důvodu, že jsem přesvědčen, že je třeba zohlednit obavy států, jež se vyslovily proti plnému vlastnickému oddělení. Souhlasím s tvrzením Komise, že evropský trh se zemním plynem trpí nedostatkem investic do přenosové infrastruktury a nízkou mírou koordinace mezi jednotlivými provozovateli přenosových soustav. Vzhledem ke strukturální různorodosti trhu se zemním plynem a trhu s elektrickou energií však podle mého názoru nelze tedy přistupovat k oběma odvětvím totožně. Trh s plynem je žádoucí liberalizovat postupně, symetricky. Je třeba se soustředit zejména na harmonizaci míry otevřenosti vnitrostátních trhů. Marco Cappato (ALDE). - (IT) Pane předsedající, zdržel jsem konečného hlasování a hlasoval jsem proti tzv. „třetí možnosti“ ohledně oddělení činností v oblasti sítě a dodávek na trhu se zemním plynem, protože jsme ztratili významnou příležitost utvrdit zásadu volné soutěže na trhu se zemním plynem. Měli bychom následovat to, co bylo zavedeno na trhu s energií, a tato třetí možnost v praxi zaručí existenci monopolů a dřívějších monopolů v Evropě, našim vnitrostátním trhům bude dále chybět srovnatelnost, a tím jsou vyhlídky na opravdový evropský trh s energií ještě vzdálenější. Ještě horší na této mnohoznačné třetí možnosti je to, že v praxi podpoří a napomůže dřívějším monopolům v tom, aby uzavíraly smlouvy spolu s takovými subjekty, jako je ruský energetický gigant Gazprom. - Zpráva: Jean Lambert (A6-0251/2008) Hubert Pirker (PPE-DE). - (DE) Pane předsedající, všichni v této sněmovně víme, že od roku 2004 máme nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ale naneštěstí žádné prováděcí předpisy. Rozhodnutí, jež Evropský parlament učinil, nám konečně poskytuje i prováděcí předpisy, což znamená, že máme k dispozici nástroj, jímž můžeme podpořit mobilitu v Evropské unii bez ztráty sociální jistoty.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Zavedení styčných orgánů nám umožňuje poskytnout praktickou pomoc těm, kteří pracují mimo svoji vlast, například při zodpovídání otázek jak a kde se mají přihlásit o důchod. Jinými slovy jsme v Evropském parlamentu zajistili, že lidé mohou obdržet v oblasti sociální péče obdržet skutečnou pomoc. – Zpráva: Emine Bozkurt (A6-0229/2008) Frank Vanhecke (NI). - (NL) Zdržel jsem se hlasování o zprávě paní Bozkurtové, přestože nejsem proti omezené formě koordinace různých systémů sociálního zabezpečení členskými státy EU, rozhodně ne, je-li to ve prospěch evropských občanů, kteří žijí v jiném členském státě, než v jejich vlastním. Ještě jednou však varuji před harmonizací, a ještě hůře uniformitou, systémů sociálního zabezpečení v různých členských státech. Jako Vlám mám jedinečnou možnost pozorovat, jak je jednotný systém sociálního zabezpečení v Belgii, kde jsou dvě skupiny obyvatelstva, vlámská a valonská, naprosto neproveditelný a vede k ohromnému zneužívání. V zájmu všech nechme členské státy, aby své systémy sociálního zabezpečení organizovaly a financovaly samy, nebo tak či tak skončíme v systému plném zneužívání, který je horší, dražší a méně účinný a v důsledku vytvoří méně, ne více solidarity mezi evropskými národy. Hubert Pirker (PPE-DE). - (DE) Pane předsedající, také jsem chtěl vysvětlit, že jsem hlasoval pro tuto zprávu, protože navrhuje nové nařízení místo starého, a tím zajistí, že naše systémy sociálního zabezpečení teď mohou být účinně koordinovány, díky tomu, že příslušná právní ustanovení byla zjednodušena a změněna. Zpráva pana Lamberta nám také dává možnost dosáhnout cíle přispět k větší mobilitě v Evropské unii, a lidem umožňuje vzít si nárok na dávky sociálního zabezpečení sebou, najdou-li zaměstnání v jiném členském státě. To je přínos sociálnímu zabezpečení v Evropské unii. – Zpráva: Richard Corbett (A6-0206/2008) Frank Vanhecke (NI). - (NL) Děkuji vám, paní předsedající. Dnes jsme se dostali do druhé fáze úsilí pana Corbetta udělat z Parlamentu ještě většího domácího mazlíčka politicky korektní eurokratické kasty. Včera bylo rozhodnuto, že nám poslancům téměř nebude povoleno předkládat parlamentní dotazy a má být zaveden systém vlastní cenzury ze strany předsedy Parlamentu. Dnes je jednodušší vytvářet skupiny a zpravodaj důrazně a do jisté míry upřímně přiznává, že toto opatření je zaměřené v první řadě proti euroskeptické pravici v Parlamentu. Tím se kruh uzavírá. Euroskeptické názory v této sněmovně, zajisté ty na pravici politického spektra, musí být umlčeny. Euroskeptické výsledky referend v Irsku, Nizozemsku a Francii jsou jako obvykle jednoduše přehlíženy, jako by nebyly. Toto je evropská verze demokracie ve stylu Roberta Mugabeho.Jaká je to demokracie! Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Pane předsedající, zpravodaj pan Corbett se mimo výbor vyjádřil opravdu urážlivým způsobem o politické skupině, již v této sněmovně zastupuji, což samozřejmě vyvolává vážné pochyby o jeho nestrannosti. Tato zpráva je velmi sporná a její obsah byl ve výboru drasticky omezen; jediné, co zbylo jsou opatření, jimiž bude zajištěno přežití politicky korektních skupin, jejichž celkový počet členů by nedosáhl minimální hranice, a byl nenápadně přidán pozměňovací návrh, který by konkrétně naší politické skupině zabránil ve vytvoření skupiny. Uvedené důvody jsou v naprostém rozporu s fakty; stačí poukázat na přílohu zprávy, abychom ověřili, že v žádném parlamentu členských států není stanovena minimální hranice pro vytvoření politické skupiny nad 20. Toto číslo je často mnohem nižší, 15, 10 nebo 8, v některých případech k vytvoření skupiny stačí jedna osoba. Zpráva pan Corbetta je tedy útokem na demokracii a jednoduše i na základní zásady poctivé hry. Philip Claeys (NI). - (NL) Zpráva pana Corbetta má pouze jeden a jediný cíl, a to umlčet národní hlasy pravice v Evropském parlamentu. Předseda skupiny pana Corbetta se tím nijak netají. Když byla v lednu roku 2007 vytvořena skupina ITS, otevřeně se vyjádřil, že nařízení bude pozměněno tak, aby v budoucnosti zabránilo vytváření skupin politické pravice. Ostatní skupiny tím budou také poškozeny, ale to pana Corbetta nezajímá. Jeho návrh je zaměřen proti euroskeptické skupině. Socialisté v Parlamentu nemohou snést, že skupiny celého politického spektra by měly mít stejné prostředky a práva. Toto uvažování ve stylu Roberta Mugabeho je součástí demokratických nedostatků v Evropě, stejně jako skutečnost, že demokratické rozhodnutí voličů v Francii, Nizozemsku a Irsku je stále přehlíženo. Buďte si jist, pane předsedající, že to bude jedním z témat našich voleb ve Vlámsku.

33

34

CS


Daniel Hannan (NI). - Pane předsedající, skutečnost, že jsme o této záležitosti dnes hlasovali, mi připadá jako porušení jednacího řádu tohoto Parlamentu. Dle mého výbor zprávu zamítl, protože předseda špatně spočítal počet lidí v místnosti, a v tom okamžiku jednoduše porušil řád a pokračoval s pozměněnou podobou návrhu. Proč jsme zašli tak daleko? Jaká důležitá věc nás nutí takto porušovat vlastní řád? Odpověď je, jak samozřejmě víme, a zpravodaj se tím netají, že má zabránit euroskeptikům, aby vytvořili skupinu. Proč se tak bojíte? Co vás tak znervózňuje? Je nás 50, možná maximálně 60 ze 785 poslanců. Je možné, že lidé, kteří vás skutečně znepokojují jsou vaši vlastní voliči a že vaše opovržení a obavy z voličů, kteří hlasují „ne“ kdykoli k tomu mají příležitost, přenášíte na nás, jejich zřejmé mluvčí v této sněmovně a že nám vracíte to, co se neodvážíte vyjádřit o lidech, kteří vás zvolili na toto místo. Pokud se mýlím, dokažte mi, že se mýlím – vykonejte referenda, která jste slíbil. Pactio Olisipiensis censenda est! (O Lisabonské smlouvě se musí hlasovat!) Bogdan Pęk (UEN). - (PL) Pane předsedající, hlasoval jsem proti zprávě pana Corbetta, protože se domnívám, že je projevem krajní diskriminace uprostřed údajně demokratického Evropského parlamentu, jež se snaží použitím administrativních metod zabránit vytváření politických skupin, které nesmýšlí nebo nejednají způsobem, jež většina považuje za politicky koektní. Je to dvojitá diskriminace, protože použitím administrativních metod je znemožněno vytváření skupin a a zároveň jsou poskytovány značné částky na další finanční podporu organizovaným politickým skupinám, což jim dává další výhodu. Tato diskriminace je v rozporu s podstatou Evropské unie a se základy, na kterých by EU měla stavět. Ostře proti tomuto kroku protestuji; neměli byste si dělat iluze, že i když budete schopni jej prosadit zde, nepodaří se vám to přes evropské národy, které jistě budou mít námitky. Richard Corbett (PSE). - Pane předsedající, zřídka slýchávám takové nesmysly, jako teď od Vlámského bloku, Národní fronty a pana Dana Hannana. Tato zpráva nikoho nepodrobuje cenzuře, ani by tato změna pravidel nevedla k tomu, že by někdo ztratil svůj hlas, právo se vyjadřovat a jednat jako poslanec Evropského parlamentu. Tato změna pravidel se týká toho, jakou stanovíme minimální hranici počtu poslanců nutného k vytvoření skupiny, a tím jejím členům umožníme přístup k dalším financím od daňových poplatníků a dalším prostředkům na jejich politické aktivity. Každý národní parlament využívající systému skupin má stanovenou hranici. My jsme ji měli velmi nízkou, percentuálně nižší než kterýkoli národní parlamentu. Je správné se ohlédnout a tuto záležitost přezkoumat. Všiml jsem si, že nakonec téměř všechny skupiny tento kompromis podpořily, jak velké, tak malé skupiny. Všiml jsem si, že i sám mluvčí skupiny IND/DEM, euroskeptické skupiny IND/DEM, navrhnul kompromisní číslo 3%, tedy 22 poslanců. Takže oni sami uznávají, že naše současná hranice musí být zvýšena a že je v současné době příliš nízká. Upřímně, je rozdíl mezi jejich počtem 22 a počtem 25, jež byl schválen, skutečně útokem na demokracii? Přestaňte s tím! - Zpráva: Jerzy Buzek (A6-0255/2008) Leopold Józef Rutowicz (UEN). - (PL) Pane předsedající, zpráva pan Buzeka poskytuje podrobné hodnocení všech strategických opatření v oblasti energetické technologie. Naneštěstí pro nedostatek financí na všechen potřebný výzkum a náhlý nárůst cen plynu a ropy jsme museli výzkum zaměřit na otázky spojené s tím jak snížit jejich využití k výrobě energie. Tato priorita také sníží emise CO2 a měla by být zařazena do strategie. Domnívám se, že je důležité podporovat výzkum v oblasti výstavby bezpečných, moderních atomových elektráren a nejnovějších elektráren, jež využívají vodík, hélium i biopaliva třetí generace, která mohou být vyráběna lokálně, což sníží náklady na pohonné hmoty. Při hlasování jsem podpořil změny, které tyto priority zohledňují. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Dámy a pánové, přijali jsme důležitou zprávu, již připravil pan profesor Buzek. Závislost Evropské unie na dovozu energie, jež by v roce 2030 měla dosáhnout 65 %, nás přiměla k tomu, abychom přijali kroky k zajištění bezpečných dodávek surovin využívaných k výrobě energie, založených na zásadě solidarity. Měly by také být vytvořeny další nástroje, jimiž by se snížilo ohrožení energetické bezpečnosti v jednotlivých členských státech způsobené trvalou liberalizací energetického odvětví. Abychom dosáhli cílů EU ohledně energie z obnovitelných zdrojů a snižování skleníkových plynů, musíme podporovat rozvoj nových technologií, především zachycování a uchovávání uhlíku. Je důležité

09-07-2008

09-07-2008

CS


podpořit technologie čistého uhlí a zesílit naše činnosti v oblasti biopaliv třetí generace a výzkumu jaderné energie. Důležitější než dříve je práce na zlepšení energetické účinnosti a úspor energie. Písemné vysvětlení hlasování – Návrh usnesení (B6-0336/2008) – roční akční programy pro Brazílii a Argentinu na rok 2008 (2008) Alessandro Battilocchio (PSE), písmně. - (IT) Pane předsedající, hlasuji pro toto usnesení. Jsem zpravodajem Výboru pro rozvoj k programu Erasmus Mundus a má zpráva byla nedávno jednomyslně schválena. Doufám, že se nám podaří podpořit konečné znění textu na plenárním zasedání v září, aby program mohl začít v lednu 2009. Cílem je vývoz našeho jedinečného univerzitního systému za hranice Unie tím, že umožníme zahraničním studentům studium na našich fakultách a tím že studentům EU poskytneme prostředky a s nimi příležitost získat zkušenosti mimo státy EU. Domnívám se, že Erasmus je klíčovým nástrojem pro udržitelný rozvoj, protože, jak zdůrazňuje má zpráva, má podněcovat studenty k tomu, aby se vraceli do svých vlastních zemí a tím přispívali, skrze myšlenky, znalosti a mezinárodní kontakty, jež nabyly, ke rozvoji hospodářství jejich země. Značné finanční částky v souvislosti s akcí 2 se získávají z částek vyhrazených na rozvoj. Dle mého názoru je důležité, abychom zajistili, že finanční částky vyhrazené na roční akční programy pro Brazílii a Argentinu na rok 2008, výslovně určené na podporu hospodářského rozvoje a prosperity, budou využity na oblast vzdělání a konkrétní činnosti v ní, a že budou vytvářet infrastrukturu a výrobní prostředky zaměřené na udržitelný rozvoj. - Zpráva: Alexander Graf Lambsdorff (A6-0265/2008) Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. - (PT) Protože není možné uvést všechny důležité body v této zprávě, rád bych zdůraznil, že poté, co občané Irska vyslovili rozhodné NE Lisabonské smlouvě, tento Parlament stále předstírá a jedná jako by se nic nestalo. Nicméně je tomu právě naopak, jak ukazuje troufalý záměr této zprávy. Většina Evropského parlamentu má mimo jiné za to, že: a) postoj každého států, tedy jejich zahraniční politika, by měl být spjat se závaznou politickou platformou ustanovenou EU, b) EU by měla zvážit reorganizci a rozšíření svých kanceláří v OSN s ohledem na „zvýšené pravomoci a odpovědnosti, které budou za účelem ratifikace Lisabonské smlouvy očekávány od zástupců EU“; c) Rada by měla definovat „co nejdříve pozorovací charakter statutu EU jako pozorovatele v Organizaci spojených národů“, d) členské státy by měly zaujmout „jednotnější stanovisko k reformě Rady bezpečnosti OSN, přičemž by kromě hlavního cíle, jímž je i nadále snaha získat pro Evropskou unii stálé křeslo v reformované OSN, usilovaly o to, aby EU posílila své postavení“. Federalismus, pod palcem velkých mocností a vedením Německa, v jednom ze svých ctižádostivých a jasných vyjádření… Richard Howitt (PSE), písemně. - Socialistická strana v Evropském parlamentu vítá tuto zprávu, a zejména důrazný požadavek, aby se členské státy soustředily na posílení svého závazku ke splnění rozvojových cílů tisíciletí. Naprosto souhlasíme s tím, že je nutné se zaměřit na splnění již přijatých příslibů a na zdokonalení stávajících postupů. Poslanci socialistické strany však nesouhlasí s doporučením na získání stálého křesla v Radě bezpečnosti OSN, a nemohou toto doporučení podpořit. Domníváme se, že by to pro evropské zastoupení nebylo dobré. V souladu s článkem 19 evropští členové Rady bezpečnosti OSN v ní výslovně nezastupují postoje Evropské unie. Kromě toho i Charta OSN stanoví, že tomu tak být nemůže. Existuje však prospěšný neformální postup koordinace v New Yorku i jinde, a ten by měl být podpořen. Alexander Graf Lambsdorff (ALDE), písemně. - (IT) Skupina Verts/ALE se vždy domnívala, že by EU měla mít stálé křeslo v Radě bezpečnosti OSN, jak je to stanoveno ve zprávě pana Lambsdorffa. Naše skupina však nepřijímá přednostní postavení, jež je udělováno iniciativě označované jako „Overarching Process“ (zastřešující

35

36

CS


proces), díky které by došlo ke zvýšení počtu stálých členů a na niž se dle našeho názoru má pohlížet jako na jednu z mnoha dalších David Martin (PSE), písemně. - Vítám zprávu pana Lambsdorffa, jež stanovuje priority EU pro 63. zasedání Valného shromáždění OSN. Především podporuji nutnost na summitu pokračovat v prosazování náročného závazku ke splnění rozvojových cílů tisíciletí. Agenda EU pro rozvojové cíle tisíciletí by měla dát obecný příklad a my bychom na Valném shromáždění OSN v září měli prosazovat následování tohoto příkladu v celém mezinárodním společenství. Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Erik Meijer (GUE/NGL), písemně. - Dnes byl návrh doporučení Evropského parlamentu Radě týkajícím se priorit EU pro 63. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů, jež předložil pan Lambsdorff, přijat bez hlasování na plenárním zasedání. Nejen že je tento postup – umožněný článkem 90 jednacího řádu – velmi pochybný, ale také vytváří klamný dojem, že s obsahem zprávy souhlasí celý Evropský parlament, čemuž tak zajisté není. Naprosto odmítáme doporučení, že současný charakter Lisabonské smlouvy vyžaduje „reorganizaci a rozšíření svých kanceláří v New Yorku a Ženevě s ohledem na zvýšené pravomoci a odpovědnosti, které budou za účelem ratifikace Lisabonské smlouvy očekávány od zástupců EU“. Nejenže to uráží irské voliče, kteří v referendu velkou většinou Lisabonskou smlouvu odmítly, ale je to také pokus vyložit Lisabonskou smlouvu tak, že by založila „právní subjektivitu EU“, a tím z ní učinila „nadstát“. Cristiana Muscardini (UEN), písemně. - (IT) Zpráva pana Lambsdorffa (a její doporučení) je jasným politickým signálem k posílení postavení Evropské unie v OSN; Unie, počítáme-li Komisi a členské státy dohromady, poskytuje OSN více než 40 % jejích financí, ale stále za to nezískala žádný politický význam nebo vlivné postavení. Nicméně jedna část textu je zavádějící a poškozuje právě probíhající rozhovory v New Yorku o reformě Organizace spojených národů. Doporučení, ačkoli zdůrazňuje hlavní cíl jako takový, jímž je snaha získat pro EU stálé křeslo, z mnoha různých iniciativ jednání, jež jsou k dispozici, uvádí pouze tzv. „Overarching Process“ (zastřešující proces), který je podporován těmi státy, jejichž záměrem je podporovat pouze jeden z různých návrhů na stole, např. zvýšení počtu národních členů. Tento návrh, jež byl podpořen méně než jednou třetinou členů, od počátku vypadal rozvratně a nevyváženě, jak to předseda Valného shromáždění sám zdůraznil. Přestože bychom zdůraznili, že velmi vítáme politickou pozornost, již Evropský parlament zaměřuje na celkové posílení postavení Evropské unie v OSN, domníváme se, že naše výhrady a námitky vůči části doporučení týkající se tzv. „Overarching Process“ (zastřešujícího procesu) by měly být zaznamenány. Pasqualina Napoletano (PSE), písemně. - (IT) Pane předsedající, ráda bych se příznivě vyjádřila o zprávě pana Lambsdorffa, která znovu zdůrazňuje závazek Evropského parlamentu posílit postavení Evropské unie v OSN. Chtěla bych však upozornit na to, že co se týče reformy Rady bezpečnosti, zpráva navrhuje hodnoty, jež poškozují stále probíhající rozhovory v New Yorku. Především, z různých možností reformy, jež jsou k dispozici, je zmíněn pouze tzv. „Overarching Process” (odstavec Q), což je návrh zvýšit počet stálých národních členů Rady bezpečnosti. Tento návrh dosud podpořila méně než jedna třetina členů Valného shromáždění OSN. Proto žádám o zaznamenání svých výhrad ohledně této části doporučení. Gianni Pittella (PSE), písemně. - (IT) Zpráva pana Lambsdorffa je jasným politickým signálem k posílení postavení Evropské unie v OSN; Unie, počítáme-li Komisi a členské státy dohromady, poskytuje OSN více než 40 % jejich financí, ale stále za to nezískala žádný politický význam nebo vlivné postavení. Jedna část textu je zavádějící a poškozuje právě probíhající rozhovory v New Yorku o reformě Organizace spojených národů. Doporučení, ačkoli zdůrazňuje hlavní cíl jako takový, jímž je snaha získat pro EU stálé křeslo, z mnoha různých iniciativ jednání uvádí pouze tzv. „Overarching Process“ (zastřešující proces) podporovaný státy, jež by chtěly mít pouze jeden z návrhů na stole, např. zvýšení počtu stálých národních členů. Tento návrh, jenž byl podpořen méně než jednou třetinou členů, od počátku vypadal rozvratně a nevyváženě, jak to předseda Valného shromáždění sám zdůraznil.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Přestože bych zdůraznil, že velmi vítám politickou pozornost, již Evropský parlament zaměřuje na celkové posílení postavení Evropské unie v OSN, domnívám se, že mé výhrady a námitky vůči části doporučení týkající se tzv. „Overarching Process“ (zastřešujícího procesu) by měly být zaznamenány. Luís Queiró (PPE-DE), písemně. - (PT) Je znepokojující, že se tak často objevuje otázka reformy OSN. Nutnost reformy je známa již několik let, ale stejně tak i nemožnost takovou reformu provést. Vážnost této bezvýchodnosti má dva důvody. Za prvé, zhoršuje okolnosti přispívající k nedostatkům organizace, jichž není málo. Za druhé, podporuje vznik rozhovorů, jež jsou živeny a ospravedlňovány nutností hledat alternativy. Posilování spolupráce mezi demokraciemi je jistě myšlenka hodná podpory, přesto z ní nevyplývá úplné zapojení do projektu Lig pro demokracii. Bylo by však moudré být realisty. To je důvod, proč je nutné, aby se OSN přizpůsobila realitě moci, ne až tak kvůli otázce oprávněnosti, ale spíše kvůli proveditelnosti. Co se týče postavení Evropské unie, musíme uznat, že žádný ze států, jež mají křeslo v Radě bezpečnosti nebo by je mohly získat, nesouhlasí s tím, aby je nahradilo jedno křeslo Evropksé unie. Na závěr, je zjevné, že nová Rada OSN pro lidská práva je stále vzdálena překonání nedostatků svého předchůdce. José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra (PPE-DE), písemně. - (ES) Ohledně doporučení pro 63. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů, jež se bude konat v září v New Yorku, stanoví čl. 90 odst. 4 jednacího řádu, že doporučení v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, o kterém bylo hlasováno ve výboru, jsou považována za přijatá a jsou zařazena na pořad jednání plenárního zasedání, bez nutnosti schválit text na plenárním zasedání a bez rozpravy a postupu přijímání změn. Moje skupina je kromě jednoho odstavce s prakticky celým dokumentem spokojena, chtěla by si tedy vyhradit svůj názor na odstavec, jež se týká služeb sexuálního a reprodukčního zdraví. Tento koncept je poněkud nejednoznačný a obsahuje otázky, které jsou ve velké míře záležitostí osobního svědomí a morálky, a my se domníváme, že by neměly být předmětem jakýchkoli prohlášení ze strany tohoto Parlamentu, především v souvislosti s nadcházejícím zasedáním OSN. Naše skupina požádala o oddělené hlasování ve výboru AFET a hlasovala proti z důvodů, jež jsem právě uvedl. Konrad Szymański (UEN), písemně. - Zpráva a doporučení pana Lambsdorffa jsou politicky velmi důležitá v tom, do jaké míry podporují posílení Evropské unie v OSN. Může být prospěšné si připomenout, že Komise a členské státy poskytují více než 40 % financí rozpočtu OSN, vliv EU v této organizaci je však stále slabší, než by měl být. Text zprávy však obsahuje zavádějící část o právě probíhajících rozhovorech v New Yorku týkajících se reformy Rady bezpečnosti. Doporučení, ačkoli zdůrazňuje dlouhodobý cíl získat pro EU stálé křeslo, z mnoha různých návrhů, jež jsou k dispozici, uvádí tzv. „overarching process“(zastřešující proces). Je známo, že tento návrhl se ukázal velmi rozvratným a získal souhlas méně než jedné třeti členů OSN, jak poznamenal předseda Valného shromáždění. Vyjadřuji tedy silné ocenění celkovému obsahu a struktuře tohoto doporučení Evropského parlamentu, považuji však za nezbytné zdůraznit naši výslovnou výhradu a námitku k části, jež zmiňuje tzv. „overarching process“ (zastřešující proces). Marcello Vernola (PPE-DE), písemně. - (IT) Zpráva pana Lambsdorffa (a její doporučení) je jasným politickým signálem k posílení postavení Evropské unie v OSN; Unie, počítáme-li Komisi a členské státy dohromady, poskytuje OSN více než 40 % jejich financí, ale stále za to nezískala žádný politický význam nebo nebo vlivné postavení. Nicméně jedna část textu je zavádějící a poškozuje právě probíhající rozhovory v New Yorku o reformě Organizace spojených národů. Doporučení, ačkoli zdůrazňuje hlavní cíl jako takový, jímž je snaha získat pro EU stálé křeslo, z mnoha různých iniciativ jednání uvádí pouze tzv. „Overarching Process“ (zastřešující proces), který je podporován těmi státy, jejichž záměrem je podporovat pouze jeden z různých návrhů na stole, např. zvýšení počtu národních členů. Tento návrh, jež byl podpořen méně než jednou třetinou členů, od počátku vypadal rozvratně a nevyváženě, jak to předseda Valného shromáždění sám zdůraznil. Přestože bych zdůraznil, že velmi vítám politickou pozornost, již Evropský parlament zaměřuje na celkové posílení postavení Evropské unie v OSN, domnívám se, že mé výhrady a námitky vůči části doporučení týkající se tzv. „Overarching Process“ (zastřešujícího procesu) by měly být zaznamenány.

37

38

CS


Bernard Wojciechowski (IND/DEM), písemně. - (PL) ) Jsem velmi potěšen tím, že Evropský parlament dnes zvažuje otázku priorit EU pro nadcházející zasedání OSN. Návrh zpravodaje uvádí skutečnost, že OSN zamýšlí „vytvoření nových a radikální reorganizaci stávajících orgánů, změnu řízení terénních operací, reorganizaci poskytování pomoci a zásadní reformu sekretariátu“. To je nesmírně důležité. Neměli bychom však zapomínat na to, že cílem všech těchto aktivit je člověk a lidská práva vyplývající z lidské důstojnosti. Papež Jan Pavel II. před pár lety na fóru OSN mluvil o tom, že první typ systematického ohrožení lidských práv je spojený s rozdělováním materiálních statků, jež je často nespravedlivé; že druhý typ ohrožení je spojený s různými druhy nespravedlnosti v oblasti duchovní a že je možné člověku uškodit v jeho vnitřním přístupu k pravdě, v jeho svědomí, v oblasti jež je nazývána „občanská práva“, což jsou všechny oblasti, na něž má člověk právo bez diskriminace z důvodu jeho původu, rasy, pohlaví, národnosti, náboženství nebo politických přesvědčení. Dle mého názoru by jeho slova měla být ukazatelem pro činnosti OSN. – Doporučení pro druhé čtení: Paolo Costa (A6-0223/2008) Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. - (PT) Současný návrh tvoří součást souboru opatření (spolu návrhy směrnic o interoperabilitě a o zřízení Evropské agentury pro železnice), jehož cílem je „usnadnění pohybu lokomotiv v EU“, jako součásti liberalizace železniční dopravy v EU. Před zvážením jiných záležitostí musíme tedy zdůraznit, že hlavním cílem této směrnice je odstranit všechny překážky liberalizace železniční dopravy harmonizací právních předpisů o bezpečnosti železnic v jednotlivých státech. Není pochyb, že musí být v každém státě přijaty a uplatňovány nejpokročilejší standardy pro bezpečnost železnic. Měli bychom však mít na paměti, že liberalizace a privatizace železnice byla v některých státech zpochybněna, například ve Spojeném království, po té, co zhoršení služeb a jiné vážné události vedly k přezkoumání útoku na tuto veřejnou službu. Zdůrazňuji, že harmonizace právních předpisů o bezpečnosti železnic na úrovni společenství nesmí nikdy ohrozit nepokročilejší zákony stanovené v každém státě, ani odstranit právo každého státu si tyto zákony ponechat. Jörg Leichtfried (PSE), písemně. - (DE) Hlasoval jsem pro zprávu pana Paola Costy o změně směrnice 2004/49/ES o bezpečnosti železnic Společenství. Bezpečnosti na evropských železničních sítích nelze dosáhnout bez společných cílů a aktivit, což je důvod, proč tento železniční balíček velmi vítám. Jedním z klíčových aspektů je udělování povolení k uvádění železničních vozidel do provozu; dle výrobců a železničních provozovatelů jsou současné požadavky stanovené příslušnými orgány pro udělení povolení z technického hlediska málo ospravedlnitelné. Směrnice, které se týkají interoperability železničních systémů musí také být spojeny a sloučeny. Dalším kladným bodem je to, že nový návrh na právní předpis poskytuje jasná pravidla ohledně údržby vozidel. Příštím krokem je tedy rozhodnutí Komise ve prospěch závazného regulačního systému o údržbě. David Martin (PSE), písemně. - Hlasoval jsem pro zprávu pana Costy „bezpečnost železnic Společenství“. Návrhy zpravodaje napomohou usměrnit právní předpisy a usnadní pohyb vlaků v EU. Tato doporučení omezí byrokracii a měla by podpořit vývoj železniční dopravy v Evropě. Luís Queiró (PPE-DE), písemně. - (PT) ) Harmonizace vnitrostátních postupů ohledně bezpečnosti v členských státech je nezbytná. Tato záležitost je dalším příkladem toho, jak je důležité trvat na investicích do železniční dopravy. Chceme-li dosáhnout trvalého rozvoje evropského systému dopravy a dbát na cíle a závazky učiněné v nedávných letech našim občanům i na mezinárodní úrovni, musíme investovat do železnic a zaručit interoperabilitu evropského železničního systému. Základními body této zprávy jsou opatření na zjednodušení a zavedení zásady vzájemného uznávání. Dalším velmi důležitým bodem je zavedení pečlivějšího školení a opatření na udělování osvědčení pro všechny zúčastněné a odpovědné strany na železničním trhu Společenství, od železničních společností po manažery infrastruktury.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Domnívám se, že tato zpráva je dalším pozitivním krokem v našem hledání rozmanitosti jako hlavního zaměření evropské dopravní politiky. Peter Skinner (PSE), písemně. - Hlasoval jsem pro vyloučení historických železnic z působnosti směrnice. Odráží to mé vědomí toho, jak velmi zvláštní případ tyto společnosti představují. Pokud by tyto společnosti měly dodržovat podmínky směrnice, znamenalo by to řadu ochromujících výdajů pro z velké míry dobrovolnické/příspěvkové organizace. Železnice jako je v Romney, Hythe, Dymchurch a v Kentu a East Sussex Light Railway (jejímž jsem doživotním členem) jsou součástí historické struktury cestovního ruchu jihovýchodní Anglie a Evropy. Je hanba, že někteří v této sněmovně, jež mají údajně „nacionalistické“ sklony, tuto výjimku nemohli podpořit. Bernard Wojciechowski (IND/DEM), písemně. - (PL) Vytvoření společného železničního trhu pro dopravní služby vyžaduje změny současných předpisů. Členské státy vyvinuly vlastní bezpečnostní standardy primárně určené pro vnitrostátní tratě a založené na vnitrostátních technických a provozních koncepcích. Je čím dál důležitější vytvořit harmonizované regulativní struktury v členských státech, společné texty bezpečnostních předpisů, jednotná bezpečnostní osvědčení pro železniční společnosti, podobné zodpovědnosti a pravomoci bezpečnostních orgánů a vyšetřovací postupy v případě železniční nehody. V každém členském státě by měly být vytvořeny orgány pro regulaci a sledování bezpečnosti železnic. Měly by mít stejný minimální rozsah povinností a zodpovědností, aby se zajistila jejich řádná spolupráce na evropské úrovni. Ochrana veřejné bezpečnosti a pořádku, jejíž součástí je udržování pořádku na železničních komunikacích určených pro veřejnost, by měla být jedním ze základních úkolů spadajících do zodpovědnosti EU. – Doporučení pro druhé čtení: Paolo Costa (A6-0210/2008) Glyn Ford (PSE), písemně. - Podpořil jsem všechny změny ke zprávě Výboru pro dopravu a cestovní ruch o změně nařízení (ES) č. 881/2004 o zřízení Evropské agentury pro železnice. Ve Spojeném království jsme zaznamenali nárůst počtu cestujících ve vlacích o více než pětinu. Z krátkodobého hlediska to vedlo k nesmírným obtížím, protože přeplněné vlaky způsobily velké zatížení, a cestující v určitých oblastech, včetně mé, jihozápadní Anglie, protestovali a stěžovali si na pohyb kolejových vozidel v zemi. Zároveň probíhají kampaně za znovuotevření zavřených stanic a drah, aby bylo možné zvládnout poptávku a nutnost snížit emise uhlíku, jako např. kampaně ve městě Radstock v oblasti Somerset. s Dlouhobě tuto krizi zmírní nová pravidla pro kolejová vozidla, pokud by však evropské železnice měly dále vzkvétat, potřebujeme myslet strategicky, což, jak doufám, může zajistit posílená Evropská agentura pro železnice. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. - (PT) Současný návrh tvoří součást balíčku opatření (spolu návrhy směrnic o interoperabilitě a bezpečnosti), jehož cílem je liberalizace železniční dopravy v EU, ve které „agentura“ přebírá ústřední regulativní roli. Tato politika podpoří postupné zhoršování železniční dopravy jako veřejné služby a výnosnější tratě předá soukromým společnostem skrze privatizaci (veřejně soukromé partnerství), na úkor daňových poplatníků a bez ohledu na zájmy a potřeby každého státu a jeho občanů. V Portugalsku, jak se postupem času ukázalo, vedlo uplatňování této politiky ke zhoršení veřejných služeb, omezení mobility a zvýšení jízdného. Jejím výsledkem bylo uzavření stovek kilometrů železničních tratí a stanic, snížení počtu cestujících a kvality služeb, nižšímu počtu zaměstnanců v železničním odvětví a ohrožení jejich práva na plat a na práci. Železniční odvětví má strategické postavení pro socioekonomický rozvoj. Potřebujeme politiku, jež podporuje rozvoj a zlepšení systémů veřejné železniční dopravy v našich státech. Jörg Leichtfried (PSE), písemně. - (DE) Hlasoval jsem pro zprávu Paola Costy o změně nařízení (ES) č. 881/2004 o zřízení Evropské agentury pro železnice. Zlepšení technického právního rámce pro železnice Společenství jako součást třetího železničního balíčku je důležitým a vítaným vývojem, jehož součástí jsou opatření k posílení Evropské agentury pro železnice. Agentura, jako ústřední orgán musí zajistit, aby v Evropě byla uplatňována jednotná strategie. Zvláštní

39

40

CS


důležitost v tomto ohledu připisuje stálému rozvoji Evropského systému řízení železničního provozu, jehož interoperabilita a slučitelnost musí být zajištěna za každou cenu. Vytvoření ověřovacího postupu ES je k tomu vhodným prostředkem, jeho účinnost bude však záviset na silné a efektivní Evropské agentuře pro železnice. Z tohoto důvodu podporuji další rozvoj agentury tak, jak je navržen zpravodajem. David Martin (PSE), písemně. - Zpráva pana Paula Costy o zřízení Evropské agentury pro železnice významně podporuje požadavek na Evropský systém řízení železničního provozu, složeného z nejpokročilejší technologie železniční bezpečnosti. Podporuji tuto iniciativu, jež spolu se zprávou o bezpečnosti železnic Společenství umožní soudržnější evropskou železniční síť. Hlasoval jsem pro zprávu. Robert Navarro (PSE), písemně. – (FR) Otázka interoperability železnic je zásadní pro rozvoj a úspěch evropských železnic. Jsem tedy potěšen, že se nám podařilo dosáhnout kompromisu v zájmu zlepšení právních předpisů Společenství v této oblasti. Hlasoval jsem pro návrhy prosazované zpravodajem, panem Paolem Costou, přestože jsem si vědom omezení tohoto kompromisu. Doba deseti let na dosažení osvědčení všech typů kolejových vozidel je značné množství času. Co se týče role Evropské agentury pro železnice mohla být mnohem širší, především s ohledem na rozvoj a uplatnění Evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS). Členské státy rozhodly jinak, ze strachu, že by agentury pro železnice a další vnitrostátní orgány, a pravdou je, že nově založené, byly odsouzeny k zániku. Jsme-li však v této situaci dnes, je to proto, že již v roce 2004 neměly dostatek odvahy ke skutečně evropskému impulsu železnicím. Tak postupuje evropská integrace – pomalu, ale jistě. Pokud si však tento opatrný přístup osvojíme, pravděpodobně přijdeme o některé příležitosti, a proto doufám, že členské státy budou hrát hru tak, že budou dodržovat to, co samy navrhly. – Doporučení pro druhé čtení: Arūnas Degutis (A6-0264/2008) Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. - (PT) Znovu potvrzujeme naši kritiku hlavního cíle zprávy, jímž je liberalizace letecké dopravy v EU a rádi bychom vám připomněli to, na co jsme poukázali před rokem. Pokusili jsme se o to zde: – zakrýt skutečnost, že liberalizace měla negativní dopad na zaměstnanost a pracovní podmínky. Měl by být vyhodnocen dopad těchto skutečností na bezpečnost a údržbu kvalitního strojového parku, – s cílem vyhnout se plného dodržování práv zaměstnanců a vyhnout se jejich připomínání: a) smlouvy a pracovní podmínky osádky budou regulovány právními předpisy, kolektivními smlouvami a příslušnými právy státu, ve kterém zaměstnanci obvykle vykonávají práci, nebo ve kterém začínají a do kterého se vrací po skončení práce, i pokud jsou umístěni v jiném státě; b) zaměstnanci letecké dopravy „Společenství“ poskytující služby z provozní základny umístěné mimo území členských států budou podřízeni sociálním právním předpisům a kolektivním smlouvám státu, ve kterém má provozovatel hlavní kancelář; c) účast zastupujících organizací pracujících na rozhodnutích v odvětví letecké dopravy bude zaručena. Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. - (PL) Nařízení, jež bylo schváleno Parlamentem mění právní předpis upravující poskytování leteckých služeb v Evropské unii, ku prospěchu leteckých dopravců i cestujících. Nařízení je důležité pro správné fungování vnitřního trhu. Vytváří konkurenčnější prostředí pro činnost evropských dopravců, kteří se spolčují proti své mezinárodní konkurenci. Díky němu budou stanoveny stejné podmínky pro udělování a rušení provozních licencí dopravcům, což by mělo odstranit narušení konkurence, jež na trhu v současné době převládá a jež je způsobeno, mezi jinými faktory, rozdílnými předpisy týkajících se požadavků na získání provozních licencí, diskriminací jistých dopravců EU kvůli jejich národnosti, nebo diskriminací v obsluhování leteckých tras do třetích zemí. Nicméně největší prospěch přinesou předložené změny zákazníkovi. Tím, že bude povinné zahrnout veškeré daně a dodatečné poplatky do ceny letenek, budou ceny transparentnější a zásada dobrovolného placení dodatečných poplatků bude více podpořena. Zabrání tomu, aby zákazníci museli platit vyšší sazbu a umožní jim činit informovaná rozhodnutí. Navíc tím, že odstraní letecké finančně nespolehlivé společnosti, budou zákazníci zbaveni rizika, že jejich dopravci zkrachují.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Jörg Leichtfried (PSE), písemně. - (DE) Hlasoval jsem pro zprávu pana Arūnase Degutise o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství. Kroky k posílení a zlepšení platných právních předpisů je nutné podporovat, především co se týče transparentnosti cen letenek. Cestující mají nárok na úplný rozpis jejich ceny. Díky novému nástroji budou ceny letenek transparentnější a srozumitelnější. Tímto způsobem EU přispívá k potírání klamavé reklamy a k vytvoření stejných podmínek založených na kvalitě, ne na zdánlivé přitažlivosti nabídek, zejména na internetu. Opatření zajišťující dodržování ustanovení o sociálním zabezpečení představují další zlepšení, jež nástroj zavádí, a poskytují zaměstnancům lepší krytí a jednotné pracovní podmínky. Společná pravidla zabezpečí práva zákazníků a zaměstnanců a zaručí nezbytnou transparentnost a zpřístupnění informací ze strany leteckých dopravců ve Společenství. Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. - (PL) Souhlasím s názorem zpravodaje ohledně přijetí společného postoje Rady beze změn. Také se domnívám, že toto nařízení posiluje a zlepšuje současné právní předpisy o sledování provozních licencí, pronajímání letadel, rozdělení leteckého provozu a transparentnosti cen. David Martin (PSE), písemně. – Zpráva pana Arūnase Degutise pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství zajistí, že cena za let, kterou vidíme, je cena, kterou ve skutečnosti zaplatíme. Konečné ceny za let nyní musí zahrnovat letenku, daně, poplatky na letišti a další poplatky. Je to pozitivní krok směrem k větší transparentnosti v leteckém odvětví a ochraně spotřebitelů. Pro zaměstnance v odvětví leteckých služeb to díky návrhům zprávy bude znamenat větší sociální ochranu. Proto jsem hlasoval pro doporučení zprávy. James Nicholson (PPE-DE), písemně. - Plně podporuji tuto zprávu, která skoncuje s nepoctivými praktikami leteckých společností, jež inzerují ceny bez započítání daně a celé řady dalších poplatků. Současná situace dovoluje, aby leteckým společnostem procházelo inzerování klamavých cen, které, velmi jednoduše, jsou nepravdivé. Výsledkem je vážný nedostatek transparentnosti ohledně cen za let, což narušuje konkurenci a ovlivňuje schopnost zákazníka informovaně si vybrat. V mnoha případech lidé nakonec zaplatí mnohem více než původně očekávali, prootže inzerovaná cena se jen málo podobá konečné. Komise a Parlament spolupracovali na tom, aby zajistili změnu této situace. Tato zpráva znamená, že ceny za let musí být inzerovány jednoduše a jasně, včetně veškerých daní a dalších poplatků. Zákrok Evropské unie proti těmto praktikám je dobrou zprávou pro zákazníky. – Zpráva: Christoph Konrad (A6-0240/2008) Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. - (PL) Statistiky jsou hojně používány, nejen ve společnostech a institucích v oblasti ekonomie. Hrají důležitou roli v plánování a sledování vývoje trhu. Z toho důvodu je důležité, aby ukazatele používané pro shromažďování údajů pro statistiky byly spolehlivé a řádně odrážely skutečnost a změny na trhu. Současné ukazatele by měly být přezkoumány, měli bychom se však zamýšlet nad novými oblastmi shromažďování údajů. Nutnost modernizace našich statistických výsledků vychází také z toho, že v členských státech jsou používány různé systémy a statistické postupy, což často ztěžuje porovnání údajů v celé EU. Samozřejmě by tyto změny neměly společnostem zvýšit zátěž při podávání zpráv, především malým a středním podnikům. Propracovaný přístup použitý v programu pro modernizaci evropských statistik v oblasti podniků a obchodu by měl podpořit racionalizaci a koordinaci metod používaných při získávání statistik z různých zdrojů, a co je nejdůležitější, bude znamenat, že společnosti nebudou muset poskytovat stejné údaje rozdílným institucím zapojeným do shromažďování údajů. Domnívám se, že Program pro modernizaci evropských statistik v oblasti podniků a obchodu je dobrým krokem směrem ke snížení administrativní zátěže podniků, což napomůže dosažení cíle stanoveného Komisí, aby byla zátěž snížena do roku 2012. David Martin (PSE), písemně. - Podporuji zprávu pana Konrada o programu modernizace evropské statistiky podnikání a obchodu. Zpráva usiluje o poskytnutí investic na zlepšení efektivity vypracovávání statistik, aby mohly být splněny nové požadavky a zároveň snížena obchodní zátěž. Hlasoval jsem pro zprávu.

41

42

CS


– Zpráva: Johannes Blokland (A6-0244/2008) Bernard Wojciechowski (IND/DEM), písemně. - (PL) Jsem pro tuto zprávu. Baterie a akumulátory, jež neodpovídají směrnici 2006/66/ES by měly být staženy z trhu a jejich prodej zakázán. Komise rozhodla, že baterie uvedené na trh v souladu s právními předpisy před 26. zářím 2008 nebudou po tomto datu staženy z trhu. Domnívám se, že je to rozumné řešení. Stažení baterií, jež neodpovídají požadavkům, vyústí v nárůst odpadů. Domnívám se, že nejlepším řešením této situace je na tyto baterie a akumulátory opatřit nálepkami s textem, že neodpovídají předpisům EU. – Zpráva: Miroslav Ouzký (A6-0135/2008) David Martin (PSE), písemně. - Díky zprávě pana Ouzkého bude používání látek 2-(2-methoxyethoxy)ethanolu (DEGME) a 2-(2-butoxyethoxy)ethanolu (DEGBE) značně omezeno a v některých případech zakázáno ve výrobcích prodávaných široké veřejnosti. Doporučení zprávy podporují ochranu spotřebitele a já jsem hlasoval pro tuto zprávu. Bernard Wojciechowski (IND/DEM), písemně. - (PL) Toxické látky obsažené ve výrobcích určených na čištění, mytí, desinfekci a ve výrobcích a rozpouštědlech, mohou představovat riziko pro lidské zdraví drážděním dýchacích cest a očí a způsobováním alergií. Omezení dostupnosti výrobků, které nesplňují bezpečnostní požadavky na trhu by významně napomohlo ochraně našeho zdraví a prostředí. Používání většiny těchto výrobků může být škodlivé a způsobuje různé nepříjemné příznaky. Mohou také být škodlivé životnímu prostředí, poté, co vstoupí do ekosystému. Znečistí-li půdní nebo vodní zdroje, je často nemožné předvídat následky. Omezení použití látek DEGME a DEGBE v různých druzích mycích a čistících prostředků je pozitivním krokem a z toho důvodu věřím, že by EU měla vyvinout veškeré úsilí a zavázet se, že odstraní tyto nezdravé látky z našich životů a z životního prostředí. - Zpráva: Atanas Paparizov (A6-0253/2008) Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. - (PT) Hlasovali jsme proti této zprávě, protože tvoří součást balíčku liberalizace trhu s plynem a výslovně podporuje kroky k co nejrychlejšímu dokončení vnitřního trhu, přestože z obecného hlediska neschvaluje nástroje a nařízení, jež navrhuje Evropská komise. Některé zajímavé kritické připomínky jsou zaměřeny proti: předloženým posouzením dopadů, částečně nedostatečnému respektování zásady subsidiarity a nedůsledné rozdělení kompetencí v evropských strukturách. Nicméně zpráva je zaměřena na usnadnění přístupu společností k přepravním soustavám, tedy usnadnit privatizaci toho, co zbylo z veřejného odvětví, a dát jej k dispozici strategiím hospodářských skupin, jež chtějí vstoupit na trh. David Martin (PSE), písemně. - Zpráva pana Atanase Paparizova o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám usnadní integraci vnitřního trhu s plynem v EU. Zpráva se zabývá přeshraničními záležitostmi a zvýší regulační dohled na evropské úrovni. Pro EU je důležité úsilí směřovat k vnitřnímu strhu s plynem a já jsem hlasoval pro tuto zprávu. José Albino Silva Peneda (PPE-DE), písemně. - (PT) Tato zpráva zasluhuje hlas pro ode mě i od mých kolegů, kteří věří, že soudržnost třetího energetického balíčku závisí na efektivní a ne pouze kosmetické regulaci trhu s plynem. Vítám vůli vytvořit podmínky ke zvýšení investic do plynárenských soustav. Toto opatření jako takové umožní potenciální nárůst konkurenceschopnosti a konkurence v odvětví. Vítám úsilí vynaložené na efektivní liberalizaci vnitrostátních trhů s plynem a na zajištění přístupu třetích stran do plynárenských soustav, jež zvýší úroveň transparentnosti. Nakonec chci uvítat vnitřní vůli tohoto dokumentu uvést přání Evropských občanů na transparentnější a méně monopolizovaný energetický trh do praxe. Schválení této zprávy je nezbytné pro třetí energetický balíček i pro naše evropské spoluobčany.

09-07-2008

09-07-2008

CS


– Zpráva: Romano Maria La Russa (A6-0257/2008) John Attard-Montalto (PSE), písemně. - Postoj, který jsem zaujal, odráží můj názor na důležitost zemního plynu a jeho dostupnosti spotřebitelům za nejnižší možnou cenu. Plynovod propojí Lybii a Sicílii. Bude procházet v blízkosti Malty, tudíž, bude-li má země z ní chtít získat přínos, bude se muset připojit k potrubí, nebo, jak bylo navrhnuto, bude nutné postavit plynovod ze Sicílie na Maltu. Moje země nemá velký domácí trh a jeho spotřeba se pohybuje mezi 16 a 18 miliony jednotek ročně. Pokud by se používání zemního plynu rozšířilo, bezesporu by to ovlivnilo energetickou politiku na Maltě i na ostrově Gozo. Může se to stát při použití plynu ve výrobě energie jako takové. Zhruba před patnácti lety jsem na elektrárny poháněné zemním plynem upozornil tehdejší vládu Národní strany. Vláda tomu nevěnovala pozornost a časem zřídila pouze jednu malou elektrárnu poháněnou zemním plynem jako rozšíření. Vzhledem k tomu, že vzdálenosti na Maltě jsou malé, je také reálné použít zemní plyn na pohon soukromých a komerčních vozidel. Přestavba motorů vozidel není problém. Zemní plyn je také mnohem čistší než benzín nebo nafta. Vláda a její agentura EneMalta se však ani nezabývaly infrastrukturou nutnou k jeho distribuci. Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Návrh směrnice o vnitřním trhu se zemním plynem tvoří součást třetího energetického balíčku, který dokončuje privatizaci služeb v oblasti dodávek zemního plynu. Cílem návrhu směrnice a zprávy je odstranit vysokou úroveň centralizace, jež stále v některých státech existuje, aby bylo dokončeno proniknutí monopolů EU na trh, čímž se urychlí provádění liberalizace a zároveň členským státům, kteří ji ještě plně neprovedli, budou uloženy sankce. Balíček má dva klíčové body: oddělení vlastnictví mezi dodavatelskou činností, přepravou zemního plynu a jeho skladováním, aby kapitál mohl využít veřejné infrastruktury pro výrobu, skladování a přepravu zemního plynu, jež je v členských státech. Pravomoci pravděpodobně nezávislých regulačních orgánů, zaměřené na to, aby členské státy neměly možnost vnitrostátních úprav nebo zásahů, zaručují naprostou imunitu obchodním skupinám, které budou mít zhoubný vliv na odvětví zemního plynu. Tato politika EU bude mít stejně strašné důsledky pro zaměstnance, stejně jako privatizace v dalších energetických odvětvích: zvýšení cen a zhoršení kvality služeb. Potírání monopolních zájmů a převrácení této politiky je jediný způsob jak naplnit současné potřeby rodin pracující třídy. José Albino Silva Peneda (PPE-DE), písemně. - (PT) Toto opatření jasně prokazuje naše sdílené odhodlání dosáhnout cíle liberalizace energetického trhu. Proto hlasuji pro. Domnívám se, že oddělení vlastnictví majetku ve výrobě zemního plynu a přepravních soustav je k tomu nezbytné, není však jako takové dostačující podmínkou. Z toho důvodu je nutné vytvořit potřebné podmínky pro povzbuzení nadnárodních investic do infrastruktury sítí. Z toho důvodu je nutné žádat stejné zacházení se třetími zeměmi, jež mají v úmyslu investovat do evropského energetického trhu. Z toho důvodu je nutné zlepšit koordinaci mezi vnitrostátními regulátory v energetickém odvětví. Toto opatření zvýší konkurenci na trhu a je tedy v zájmu spotřebitelů, kteří budou mít prospěch ze zdravějšího, svobodnějšího a transparentnějšího energetického trhu. – Zpráva: Jean Lambert (A6-0251/2008) Carl Schlyter (Verts/ALE), písemně. - (SV) Hlasuji pro tuto zprávu, protože usnadní život lidem, jež se přemisťují a cestují mezi členskými státy, aniž by přenášela pravomoci na EU. Marian Zlotea (PPE-DE), písemně. - (RO) Hlasoval jsem pro zprávu pana Lamberta, protože odpovídá potřebám občanů. Žijeme v globalizovaném světě, v němž tisíce lidí pracuje v jiné zemi než v té, kde mají trvalé bydliště a koordinaci systémů sociálního zabezpečení potřebujeme pro všechny, jež využívají svého práva pracovat v jiných státech, abychom podporovali mobilitu, jež je základním právem EU. Evropa nám umožňuje volnější pohyb, měla by však také zajistit více sociálních práv, jež by neměla být omezena vnitrostátními hranicemi.

43

44

CS


V důvěře, že evropští občané budou moci využít, z hlediska sociálního zabezpečení, rovného zacházení a zákazu diskriminace, podporuji iniciativu, která usnadní volný pohyb pracujících. - Zpráva: Emine Bozkurt (A6-0229/2008) Carl Schlyter (Verts/ALE), písemně. - (SV) Hlasuji proti této zprávě, protože obsahuje návrhy na podrobnou regulaci na evropské úrovni takových záležitostí, jako jsou švédské rodičovské příspěvky, což způsobí potíže při individuálním posuzování a poskytuje EU příliš pravomocí. Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. - (PL) Cílem tohoto dokumentu je zlepšení a zvýšení efektivity pravidel EU týkajících se koordinace systémů sociálního zabezpečení v členských státech. Předpisy, jež obsahuje, zajisté zjednoduší životy průměrných občanů EU, kteří využívají volného pohybu v celé EU. Zaměstnanci, úředníci, studenti, důchodci a podnikatelé, všichni si budou moci ponechat své nároky na dávky sociálního zabezpečení poté, co změní zemi svého trvalého pobytu. Rozhodně podpořím odstranění další překážky volnému pohybu osob v EU a tento dokument je dalším důležitým krokem tímto směrem. – Zpráva: Jean Lambert (A6-0209/2008) Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Ke zprávě pana Lamberta a k nařízení, jehož se týká, mám dvě poznámky. 1. Přestože to zpravodaj popírá, návrh nařízení předpokládá, že příslušníci třetích zemí využívají volného pohybu, svobody usazování a volného přístupu na pracovní trh v celé EU. Je nutné si připomenout, že to všechno jsou věci, jež se naštěstí ještě nestaly skutečností. Návrh ve větší míře omezuje výsady členských států v oblasti přistěhovalecké politiky, jinými slovy jejich svrchované právo vybírat cizince, kterým bude povolen vstup a pobyt na jejich území a rozsah práv těchto cizinců. 2. Zdá se, že by bylo vhodné umožnit občanům členských států EU, aby využívali koordinace systémů sociálního zabezpečení a zajistit, aby sociální ochrana, kterou mají nárok očekávat, (vzhledem k jejich práci a příspěvkům) nebyla negativně ovlivněna „mezinárodní“ mobilitou, k níž jsou povzbuzováni. Nicméně snaha udělat vše pro to, aby v této oblasti bylo zajištěno stejné zacházení s evropskými občany a příslušníky třetích zemí, aniž by byl zaručen vzájemný přístup, slouží pouze jako silný podnět k přistěhovalectví, který již dáváme ve formě nesmírné, nerozlišující a sebevražedné štědrosti našich systémů sociálního zabezpečení. Andreas Mölzer (NI), písemně. - (DE) Důvěra lidí v EU z velké míry závisí na tom, jak se mohou spolehnout na sociální stabilitu, což je jedna z oblastí, která prošla největšími změnami v nedávných letech a desetiletích. V praxi evropští občané, kvůli částečným úvazkům a novým podmínkám zaměstnání („McJobs“), často nakonec vydělávají jen o málo víc než někteří nezaměstnaní. Odvrácenou stranou prudkého hospodářského růstu a stálé úspory na sociální blahobyt je zvýšení chudoby a sociálního vyloučení. V EU, jedné z nejbohatších oblastí světa, žilo roce 2005 16 % obyvatel pod hranicí chudoby. Následkem rostoucích cen ropy a potravin se pod hranici chudoby dostalo ještě více osob a nyní žijí na pokraji chudoby. EU musí neodkladně začít s potíráním chudoby mezi svým vlastním obyvatelstvem a systémy sociálního zabezpečení musí být na prvním místě přístupné evropanům. - Zpráva: Richard Corbett (A6-0206/2008) Catherine Boursier (PSE), písemně. – (FR) Dnes jsem hlasovala pro zprávu pana Corbetta o změně článku 29 jednacího řádu Evropského parlamentu ohledně vytváření politických skupin, zejména pro požadavek, aby politická skupina zastupovala nejméně jednu čtvrtinu členských států (namísto současného požadavku na jednu pětinu) a aby nejnižší počet poslanců nutný k vytvoření politické skupiny byl dvacet pět (namísto dvaceti), a měla jsem k tomu několik důvodů. Za prvé, protože tuto reformu považuji za naprosto nezbytnou pro účinnější fungování naší instituce a k tomu, aby její stav přestal být tak roztříštěný, s pravidly, která se nezměnila i přes postupná rozšiřování a zvětšení velikosti našeho shromáždění od roku 2004. Kromě toho mi řešení navrhované mým socialistickým kolegou, díky jehož neúnavnému úsilí bylo s většinou politických skupin dosaženo kompromisu, připadá rozumné v porovnání s tím, co je běžnou praxí na národní úrodni v EU. Navíc vzhledem ke zdrojům, jak lidským tak finančním, jež instituce politickým skupinám dává k dispozici, je pro mě také dostatečným důvodem k této změně i jasná symbolika.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Na závěr, cílem je jednoduše a jasně podpora jisté soudržnosti mezi politickými silami na evropské úrovni; naši demokracii může jen posílí. Sylwester Chruszcz (NI), písemně. - (PL) ) Tento dokument je dalším pokusem většiny převzít kontrolu na úkor menšiny. Arogance větších politických skupin v Evropském parlamentu dosáhla nových rozměrů. Cílem tohoto dokumentu je zvýšit nejnižší počet poslanců nutný k vytvoření politické skupiny z 21 na 30. Malé skupiny, jako například skupina INDE/DEM, jsou touto podmínkou vážně ohroženy. Samozřejmě jsem hlasoval proti tomuto dokumentu. Andrew Duff (ALDE), písemně. - Skupina ALDE hlasovala proti reformě článku 29 z následujících důvodů: – existence současných sedmi skupin nezpůsobuje skutečné problémy v efektivitě, – menšinové názory mají taková práva, že mohou být profesionálně zařazena jako většinové názory, – odpovídající Evropský parlament musí být odrazem širší různorodosti politických názorů, kterou v Unii nalezneme, nepotřebujeme přesně napodobovat vnitrostátní parlamenty, jejichž úkolem je doplňovat vládu, – zrušení menších stran by donutilo zbylé poslance, aby se připojili k větším skupinám, které by tím byly ztratily na soudržnosti, nebo aby zaplnili řady nezařazených poslanců, kteří by tím byli méně efektivní, – velikost Parlamentu se v každém případě zmenší z 785 na 751 (Lisabonská smlouva) nebo 736 ( Niceská smlouva). Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. - (PT) Hlasovali jsme proti této zprávě a příslušnému závazku, což odpovídá tomu, že hájíme pluralitu, demokracii a ctíme rozdílné názory. Je nepřijatelné, aby tato zpráva změnila pravidla pro vytváření politických skupin a vytvořila více překážek vytváření politických skupin v Evropském parlamentu po nových volbách. Dosud byl nejnižší počet poslanců nutný k vytvoření politické skupiny dvacet, z šesti členských států. Návrh, který byl nyní schválen vyžaduje k vytvoření politické skupiny dvacet pět poslanců ze sedmi členských států. To znamená, že vytváření malých skupin v Evropském parlamentu bude obtížnější, což je další překážkou potvrzení postojů, jež se liší od dominantní ideologie v této stále více neoliberální, militaristické a federalistické Evropské unii. Poslední poznámka o postupu používaném většinovými skupinami, PPE-DE a PSE. Začali předložením návrhu, jež požaduje nejnižší počet třiceti poslanců nutný k vytvoření politické skupiny. Pak vydíraly některé menší politické skupiny, aby si zajistily jejich podporu pro tzv. kompromisní návrh, jež byl právě schválen. Co se týče nás, členů portugalské komunistické strany, zaujímáme od počátku soudržný postoj proti vytváření jakýchkoli dalších zábran vytváření politických stran. Mikel Irujo Amezaga (Verts/ALE), písemně. - (ES) V souvislosti s touto zprávou jsem se zdržel hlasování protože se domnívám, že, i když pragmatická pravidla pro vytváření politických jsou jistě nutná, navrhovaný počet poslanců a členských států je příliš vysoký. Má-li tento Parlament hájit pluralitu a různorodost, je pro dotčené lepší vytvořit politickou skupinu, než rozšířit řady nezařazených poslanců, která by se tím ztratila na sourodosti a efektivitě. Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. - (FI) Větší skupiny původně navrhovaly, aby k vytvoření skupiny bylo třeba třicet poslanců ze sedmi členských států. Naštěstí tento projekt neuspěl v těsném hlasování Výboru pro ústavní záležitosti v květnu, kdy poměr hlasů byl 15 ku 14. Nyní jsem také hlasovala proti navrhovaným změnám, protože malé skupiny často při rozhodování zůstávají na okraji. Není správné omezovat různorodost názorů nebo činit fungování malých skupin obtížnějším než dříve. Také je to zvláštní vzhledem na skutečnost, že největší názorové rozdíly nalezneme často uvnitř skupin. Největší skupina, konzervativci, se ohledně mnoha větších záležitostí dělí na dvě nebo tři skupiny. Timothy Kirkhope (PPE-DE), písemně. - Konzervativní poslanci hlasovali proti oběma změnám navrhovaným panem Corbettem ke zvýšení nejnižšího počtu poslanců nutného pro vytváření politických skupin v Evropském parlamentu. Rovnováha mezi efektivní činností Parlamentu a potřebou uznat pluralitu hlasů a názorů v něm musí být pečlivě střežena. Toho bychom dosáhli lépe tím, že bychom ponechali nejnižší počet poslanců nutný k vytvoření politické skupiny tak jak je nyní. Uznáváme, že pro zvýšení počtu poslanců

45

46

CS


nutného k vytvoření politické skupiny existuje vážný důvod, jakékoli zvýšení tohoto požadavku by však nečestně a zbytečně znevýhodnilo menší skupiny a delegace. Proto tedy, po zvážení zprávy pana Corbetta, Výbor pro ústavní záležitosti nedoporučil žádné změny nejnižšího počtu stanoveného v článku 29. Konzervativní poslanci nicméně hlasovali pro jednu ze změn, původně předloženou panem Kirkhopem, jež byla schválena Výbor pro ústavní záležitosti. Tato změna poskytuje pragmatičtější a rozumnější přístup k podmínkám, za kterých může skupina mít nižší než požadovaný nejnižší počet. David Martin (PSE), písemně. - Podporuji zprávu pana Richarda Corbetta o změně článku 29 jednacího řádu Evropského parlamentu ohledně vytváření politických skupin. S počtem dvaceti sedmi států je třeba v této věci aktualizovat pravidla EU. Evropský Parlament nemůže omlouvat používání milionů euro z penez daňových poplatníků na financování skupin, především fašistických, jež se spolčují jen kvůli finančními zisku. Evropský parlament má téměř ze všech parlamentů nejnižší hranici pro vytváření skupin. Žádná existující skupina není ohrožena, změna pravidla ani není pokusem usadit euroskeptiky, kteří mají více než nově požadovaný počet. Hlasoval jsem tedy pro zprávu pana Corbetta. Erik Meijer (GUE/NGL), písemně. - (NL) Dvě největší skupiny dávají více přednost systému dvou stran. Hlavní charakteristikou takového systému je, že tyto dvě strany sdílí společný zájem, zejména ten, aby se druhým, třetím nebo čtvrtým stranám nepodařilo dostat k politickému rozhodovacími procesu a tak zůstat v očích voličů naprosto bezvýznamnými. Počítá se pouze s většími skupinami, protesty a alternativy musí jít stranou. Pokud se ostatním výjimečně podaří se do Parlamentu dostat, jsou jim v ideálním případě určena nejméně přitažlivá místa, jako jednotvlivcům s omezenými právy. Někteří poslanci této sněmovny nepatří do žádné skupiny. To je obvykle výsledkem tlaku ze strany ostatních. Ten samý tlak nutí jiné poslanci k tomu, aby se přidali do skupiny, s jejímiž názory částečně nesouhlasí. Z vlastních zájmů skupiny přijímají poslance, přestože je známo, že jejich názory se významně odchylují od linie strany. Důvodem je skutečnost, že zde není možné vytvořit skupinu pokud nemáte nejméně dvacet poslanců, jež sdílí více méně podobné názory. Mají-li být všechny názorové odstíny demokraticky zastoupeny, je lepší se spokojit s tímto nejnižším počtem, místo jeho zvýšení na dvacet pět nebo třicet a zavádění .přísných pravidel proti opozici. S tím naprosto nesouhlasím. Andreas Mölzer (NI), písemně. - (DE) ) Dle mého názoru pro zvýšení nejnižší počtu poslanců nutného k vytvoření politické skupiny není žádný přijatelný důvod. Argumenty, jež zpravodaj udává jsou z bližšího pohledu sporné, zejména to, že se odvolává na údajně vyšší hranice nutné k vytváření politické skupiny v parlamentech členských států. Pokud bychom je chtěli správně porovnat s Evropským parlamentem, měli bychom zahrnout pouze přímo volené komory. Druhé komory se většinou skládají ze zástupců federativních států nebo regionů, a z toho důvodu je nelze porovnávat. Průměrná hodnota, již vnitrostátní parlamenty používají pro vytváření politických stran je fakticky totožná s hranicí, již používá Evropský parlament. Tento návrh zvýšit nejnižší počet poslanců nutného k vytvoření politické skupiny je v každém případě zjevným výsledkem jiného programu. Například ve výboru se zpravodaj odkazoval na vytvoření skupiny Identita, suverenita, tradice (ITS), jako na politováníhodný případ a zdůraznil nutnost zabránit jeho opakování v budoucnosti. Kvůli tomuto útoku na demokracii a svobodu projevu a na rovnost poslanců, jež je zakotvena ve Smlouvě a v jednacím řádu Evropského parlamentu jsem přirozeně hlasoval proti této zprávě. Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zpráva, v podobě, v níž byla schválena, doplňuje nepřijatelný Jednací řád Evropského parlamentu, jehož cílem je ovládat a potlačovat pravomoci těch, kteří plně nesouhlasí s EU. Je to nové nedemokratické a autoritářské rozhodnutí, jež ve větší míře zamezuje vytváření politických skupin. Politický záměr je jasný – vyloučit radikální síly, především komunistické, umlčet všechny opoziční hlasy a každý projev odmítnutí EU a jejich politik. Tato nedemokratická činnost byla doprovázena údajným politickým vydíráním ze strany koalice skupin Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), Evropských demokratů a Skupinou sociálních demokratů v Evropském parlamentu, aby donutila další k přijetí tohoto zvýšeného počtu, pod pohrůžkou, že pokud se nepodřídí, hlasovali by pro návrh ještě výraznějšího zvýšení požadovaného počtu, na třicet. Vývoj hlasování ukazuje na to, že výsledek byl předem určen silami evropské jednosměrky jako alibi pro jejich nedemokratické rozhodnutí.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Poslanci skupin Nea Demokratia, PASOK a Synaspismos hlasovali pro tuto opovrženíhodnou změnu i rozhodnutí jako takové, což dokazuje, že v klíčových otázkách jsou síly evropské jednosměrky na denním pořádku. My, poslanci řecké komunistické strany, jsme hlasovali proti zvýšení počtu na dvacet pět a proti zprávě jako takové, a tím odsuzujeme nedemokratické intriky a politické hry. José Ribeiro e Castro (PPE-DE), písemně. - (PT) V jakémkoli parlamentu nikdy nemůže být dobré vytvářet přehnaná omezení a překážky pro vytváření politických skupin. Kromě toho, že to může být považováno za porušení základních práv, výsledek podobných kroků je často naprostým opakem toho, co jejich zastánci zamýšleli. Je to tedy špatná reforma. Evropský parlament musí potvrdit svoji roli zásadně demokratického vztažného bodu, jak v EU tak ve světě. Toho nedocílí, pokud si neudrží své příkladné postavení. Nesouhlasím s tím, že toto je správný směr, kterým se vydat. Evropa navíc potřebuje víc než kdy dřív stále udržovat důvěru všech svých občanů ve své instituce. Všichni Evropané musí cítit, že mají své zastoupení, nezávisle na svých politických postojích. Proto je to špatná a nevhodná reforma. Hlasuji proti. Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. - (SV) Jsem proti všem pokusům o oslabení demokracie a různorodosti názorů v Parlamentu skrze opatření, jako je změna počtu poslanců a členských států nutného k vytváření politických skupin. Přes tento názor jsem hlasoval pro kompromisní změnu zprávy pana Corbetta. Důvod k tomu je pragmatický– byla to jediná možnost, jak se při hlasování vyhnout z demokratického hlediska ještě horšímu rozhodnutí, jež by znesnadnilo vytváření politických stran. Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. - (PL) ) Evropský parlament dnes přijal změnu jednacího řádu, jejímž výsledkem bude změna pravidel pro vytváření politických skupin. Po volbách v červnu roku 2009 se politické skupiny budou muset skládat z nejméně dvaceti pěti členů zastupujících nejméně sedm členských států. Vyjadřuji svoji naprostou podporu tomuto zvýšení hranice pro vytváření politických skupin v Evropském parlamentu, protože zabrání nepřiměřenému parlamentnímu rozčlenění a zefektivní jeho činnost. Soudržnost i efektivita parlamentu utrpěly kvůli nadměrnému počtu malých skupin ve sněmovně. Pro posílení demokracie je však nutné malé skupiny chránit proti dočasným snížením počtu jejich členů, pokud nedosahují požadované hranice. – Zpráva: Diana Wallis (A6-0224/2008) Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. - (SV) Hlasovali jsme pro zprávu, protože lepší spolupráce a větší otevřenost mezi soudy/soudci jednotlivých států a Soudním dvorem evropského společenství jsou pro evropský soudní systém nanejvýš důležité. Musí být transparentnější a jeho uplatňování je nutné zlepšit skrze vzdělávání a příležitosti k vytváření sítí a výměnu znalostí. Domníváme se však, že rozprava o bodech26 a 27 ohledně pravomocí Soudního dvora Evropského společenství je v jistých oblastech záležitostí Smlouvy, o kterých Evropský parlament již vydal stanovisko. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. - (PT) Hlasovali jsme proti této zprávě kvůli nepřijatelnému tlaku, jež vytváří na členské státy, včetně soudců našich států, kteří jsou základním kamenem soudního systému ve všech svrchovaných státech. Tato zpráva objasňuje to, co bylo zamýšleno tzv. Evropskou ústavou a nepřijatou Lisabonskou smlouvou, kterou se snaží skutečně nedemokratickým způsobem oživit. Zpráva samotná potvrzuje záměr ustavit jednotný evropský právní systém. K jeho dosažení usilují „o aktivnější zapojení soudců jednotlivých států do uplatňování práva Společenství a zvýšení jejich pravomocí“; Soudci jednotlivých států hrají zásadní roli při zaručování zásad právního státu, což zahrnuje i právo Společenství. Zásada subsidiarity a ústavní záležitosti nemohou být zpochybňovány ve jménu „přednosti práva Společenství a přímého účinku, důslednosti výkladu a odpovědnosti státu za porušení práva Společenství“, jak to má v úmyslu Komise a většina Evropského parlamentu. Je nepřijatelné s tímto nátlakem pokračovat nyní, když byla Lisabonská smlouva zmítnuta. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Tato zpráva je k nám naprosto upřímná. Již v prvním odstavci určuje svůj cíl – vytvoření jednotného evropského právního řádu.

47

48

CS


Tato zpráva, vskutku opravdový pamflet ve prospěch práva Společenství, usiluje o aktivnější zapojení soudců jednotlivých států a o zvýšení jejich pravomocí při uplatňování práva Společenství. V souladu s tím je také navrhováno, aby právo Společenství a s tím spojená judikatura byla co nejdříve začleněna do vnitrostátních zákoníků. Zpráva pokračuje s myšlenkou sloučení vnitrostátních právních systémů a systému Společenství, aniž by se kdykoli zmínila o tématech nepřiměřených standardů Společenství, jejich matoucích formulacích a časté nedostatečné důslednosti. Tento krok ke zjednodušení a kodifikaci práva Společenství je jistě přínosný. To samé platí pro přijetí předpisů, jež zajistí právní jistotu; mám na mysli především těch, jež se týkají harmonizace pravidel upravujících konflikty zákonů. Judikatura Soudního dvora se však často prokazuje jako nejistá v uplatňování vnitrostátních právních předpisů, jež jsou podřízeny závazným principům a dogmatům Soudního dvora, přestože jasně protiřečí pevně stanoveným právním tradicím členských států. – Návrh usnesení: spor Airbus/Boeing (B6-0334/2008) Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. - (PT) „Přátelé, přátelé, obchod stranou“... Poukazuji na další rozpor mezi EU a Spojenými státy, tentokrát v oblasti leteckého průmyslu, ve které se navzdory dohodě z roku 1992 o vládní podpoře každá strana snaží hájit své zájmy, protože to je způsob fungování kapitalistické konkurence. Evropský parlament si stěžuje, že „EU soustavně dodržovala ducha i literu dohody z roku 1992 a pravidelně poskytovala průkazné materiály o plnění této dohody“, zatímco „USA do značné míry nedodržely své závazky“ a „jednostranně vyhlásily, že od dohody ustupují, a podaly na EU stížnost u WTO, přičemž uvedly jako důvod financování podmíněné splácením dluhu, jež bylo plně v souladu s dohodou z roku 1992 a jež bylo velmi podobné financování poskytnutému Boeingu.“ Zároveň se Parlament snaží, tváří tvář „prudkým útokům“ ze strany Boeingu a Kongresu Spojených států proti smlouvě s týmem EADS společnosti Northrop Grumman Corporation na rekapitalizační program pro cisternové letouny USA, přilévat olej do ohně tím, že zdůrazňuje nutnost „dosáhnout pragmatické rovnováhy mezi evropskou podporou poskytovanou civilnímu sektoru a vojensko-průmyslovým systémem USA.“ Zdá se, že ne všechny státy mají nárok na svrchovanost a „volný trh“… Brian Simpson (PSE), písemně. – Budu hlasovat pro tuto zprávu, ne proto, že mě těší spory se Světovou obchodní organizací (WTO), nebo proto, že jsem paranoidní ohledně Spojených států, ale protože již mnoho let mám dost protekčního chování USA, zejména v oblasti civilního letectví. Američané dokonale ovládají umění nářků a stížností ohledně jiných zemí a jejich nedostatečném volném trhu, zatímco oni sami přijali opatření, jež umožňují zkrachovalým leteckým společnostem pokračovat v obchodování, a pravděpodobně daly miliony dolarů na pomoc společnosti Boeing . Výbor pro mezinárodní obchod podpořil EU ve svém případu proti Spojeným státům u Světové obchodní organizace (WTO), a učinil správně. Společným záměrem nás všech by měla být spravedlivá a otevřená konkurence mezi leteckými výrobci a svoboda volby leteckých společností při výběru letadel, jež by nejlépe odpovídala jejich potřebám za nejlepší cenu. Oficiálním heslem Spojených států je „In God we Trust“ (Věříme v Boha.). Možná by se mělo změnit na „Don’t do as I do. Do as I say“ (Nedělej to, co dělám já. Dělej to, co říkám.). – Zpráva: Jerzy Buzek (A6-0255/2008) Göran Färm (PSE), písemně. - (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme hlasovali pro zprávu pana Buzka o Evropském strategickém plánu pro energetické technologie. Stavíme se kladně k zachycování a ukládání CO2, zpochybňujeme však, zda je nutné podporovat věci, jako je přeměna uhlí na plyn, pro další rozvoj této technologie. Máme také kladný postoj k výzkumům a rozvoji nových zdrojů energie s nízkými nebo nulovými emisemi CO2.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Podporujeme, aby se Unie podílela na financování tohoto výzkumu, nedomníváme se však, že bychom v tomto stadiu měli předjímat rozpočtový proces žádáním Komise o to, aby vyčlenila konkrétní částky. Proto jsme se rozhodli se ohledně těchto dvou bodů zdržet. Marian Harkin (ALDE), písemně. - Hlasuji proti druhé části odstavce 26, protože nepodporuji atomovou enrergii jako jednu z upřednostňovaných iniciativ. Budu však hlasovat pro zprávu, protože jejím cílem je urychlit inovaci v evropských nízkouhlíkových technologiích. Je velmi důležité, aby Evropa měla energetický výzkumný plán, který by podpořil její náročnou energetickou politiku a cíle týkající se změn klimatu. Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. - (PL) Souhlasím s názory pana Buzka ohledně zavádění nových technologií výroby energie v souvislosti s úkoly EU, především ochrana životního prostředí, zajištění bezpečnosti dodávek energie a udržování vysoké úrovně konkurenceschopnosti EU. Také souhlasím s tím, co zpravodaj zmínil ohledně nedostatečné výše investic do nových technologií výroby energie v současném finančním rámci EU. Je třeba mít na paměti, že úspěch v oblasti nových technologií výroby energie by měl být dosažen partnerstvím mezi veřejným a soukromým odvětvím. Andreas Mölzer (NI), písemně. - (DE) Jak je nám k vlastní škodě známo, záměr EU rychle zvýšit procento využívání biopaliv má škodlivé důsledky. Monokultury, kácení deštných pralesů a konkurence mezi potravinářskými a krmnými plodinami, jež přispěla k současné potravinové krizi, pravděpodobně pobídla ministry EU, aby změnili názor a uštědřili ránu svému cíli zvýšit podíl obnovitelných zdrojů ve výrobě motorových paliv o 10 % do roku 2020. Měli bychom vítat skutečnost, že se biopaliva již nemají vyrábět z potravinářských plodin a že je všeobecným přáním, aby se počkalo na biopaliva druhé generace, tedy ta, jež jsou získávána z odpadu, což ale v žádném případě nesmí vést k ochabnutí úsilí EU v oblasti obnovitelných zdrojů. Znepokojující trend zvyšování cen ropy zvyšuje význam podpory výroby a používání energie z obnovitelných zdrojů. Miliardy, jež jsou investovány do výroby atomové energie se všemi jejími problémy, se musí použít na obnovitelné zdroje. – Návrh usnesení (B6-0304/2008) - Státní investiční fondy Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Státní investiční fondy, tyto fondy, jež vlastní stát, do nichž se investuje po celém světě, jsou dobré nebo špatné? Spíše dobré, pokud máme věřit tomuto usnesení. Je však pravda, že si Evropa, jež kvůli svému vlastnímu hospodářství a měnové politice ekonomicky stagnuje, nemůže dovolit vzdát se miliard euro potenciálních investic, jež tyto fondy představují. Je pravda, že státní investiční fondy prozatím nenarušují finanční trhy (dokonce napomohly bankovnímu systému USA) a jsou zaměřeny spíše na dlouhodobé investice. Všichni jsme si vědomi neprůhlednosti většiny těchto fondů co se týče jejich zdrojů, rozdělování aktiv, struktury řízení a investiční strategií, jejichž rozpětí je od etických investic až po sledování vysokého zisku, řídících pozic a případně i možnosti v budoucnosti způsobit vážné potíže. Státy, jež tyto fondy mají, nejsou všechny vůči Evropě přátelské, ba naopak. Jeden z nich již zmínil hrozbu své „finanční jaderné zbraně“. Nicméně nebudeme hlasovat proti tomuto, ale zdržíme hlasování, protože zpráva sice podporuje volný pohyb kapitálu po celém světě, ale také prozíravě vyzývá ke sledování a ochraně proti těmto fondům. Glyn Ford (PSE), písemně. - Toto usnesení se dotýká důležité záležitosti. Státní investiční fondy hrají stále důležitější roli v globálním trhu a investicích. Některé aspekty jsou pozitivní, ale u některých tomu tak není, protože nevypočitatelné řízení činí rozhodnutí, jež na nejvyšší míru zvyšují krátkodobé zisky na úkor států, společností a rodin. Musíme prozkoumat způsoby jak zvýšit transparentnost a zodpovědnost za tyto zdroje, jež často převáží ty, které jsou dostupné v členských zemích. - Zpráva: Reinhard Rack (A6-0252/2008) Eija-Riitta Korhola (PPE-DE), písemně. - (FI) Pane předsedající, zpráva pan Racka o nové kultuře městské mobility, pro níž jsme volili, je důležitou součástí nového komplexního přístupu Komise v souboru opatření v oblasti energetiky a klimatu: významné snížení emisí v Evropě může být dosaženo použitím citlivého, efektivního komunitního a dopravního plánování. Musíme však zohlednit skutečnost, členské státy jsou rozdílně geograficky umístěny a mají různé životní podmínky. Přesně z toho důvodu jsem hlasoval pro dvě změny navržené mojí skupinou. Pocházím ze země s dlouhými vzdálenostmi v porovnání s malými městy. Je celkem jasné, že příležitosti k omezení soukromé

49

50

CS


dopravy jsou mnohem nižší například v řídce osídlených městských komunitách na severu Finska, než v hustě osídlené střední Evropě. Jörg Leichtfried (PSE), písemně. - (DE) Hlasoval jsem pro zprávu pana Reinharda Racka o nové kultuře městské mobility. Návrh zprávy k zelené knize je důležitým příspěvkem k tématu městského rozvoje. Hospodářský vývoj města a jeho přístupnost závisí na lepší mobilitě, ale přístupnost nesmí být dosahována na úkor dobrých životních podmínek lidí nebo životního prostředí. V tomto ohledu by zpráva měla více zohledňovat sociální faktory a politiku zaměstnanosti. Také musí vycházet z vědomí toho, že různorodost členských států nedovolí existenci jednotného evropského řešení, a že tedy musí stále převládat striktní dodržování zásady subsidiarity. Také se domnívám, že ve státech, v nichž již proběhla liberalizace, by měl být zhodnocen její dopad na zaměstnanost. Dále žádám, aby byl zaveden systém udělování povolení na dodatečné vybavení aut, užitkových vozidel a terénních vozidel specifickými filtry. Zelená kniha zdůrazňuje většinu problémů, které mají v současné době dopad na městskou mobilitu a také představuje nové a inovativní myšlenky k jejich řešení, nedotýká se však všech aspektů, jimž je třeba věnovat pozornost a může tudíž být považována pouze za východisko diskuze na toto téma. Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. - (PL) Nejdůležitější záležitostí, které se zpravodaj dotýká, je vymezení oblastí, ve kterých by se EU měla podílet na záležitostech týkajících se městské mobility. Zpravodaj upozorňuje na podobné problémy v celé EU týkající se oblasti městské mobility, a činí tak správně, není však možné vyvinout jednotnou metodu, jež by tyto problémy vyřešila. V tomto bodu jsou názory zpravodaje ohledně toho, že si město může vybrat metodu, díky které by dosáhlo stanovených cílů, rozumné, a rád bych se vyjádřil v jejich prospěch. Erik Meijer (GUE/NGL), písemně. - (NL) ) Města jsou hustě obydlena, s nemnoha otevřenými prostranstvími a rušnou dopravou na relativně krátké vzdálenosti. Považujeme-li prostor za nejcennější, nezbývá pro těžkou nákladní dopravu místo, a nadměrný hluk, znečištění vzduchu a další důvody by měly posílit naší snahu o snížení počtu aut ve městech na nejnižší možnou míru. Samozřejmě, že města musí být dostupná hasičské a zdravotní záchranné službě, policii, stěhovacím vozům a lidem se sníženou pohyblivostí, ale vzácná otevřená prostranství musí být přednostně určena pro chodce, cyklisty, tramvaje, dětská hřiště, parky a zahrady. Pouze tak bude město místem, kde je možné žít. Text, o němž se dnes hlasuje, toto jasně nerozlišuje, ale prostě se snaží smířit protichůdné zájmy a úmysly. EU naštěstí v této oblasti nemá pravomoci. Vše, co může udělat, je podporovat osvědčené postupy a dobré zkušenosti, jež jsou zlepšovány a něž je možné se spolehnout. Tato zlepšení nejsou důležitá pouze pro město, které je již provedlo, ale také jako příklad ostatním. Mezi tyto příklady patří systém zpoplatňující vjezd do centrální části Londýna, nová tramvajová trať ve Štrasburku a v Bordeaux, nebo dlouho zavedená omezená doprava v centru města Groningen. Naneštěstí přínos EU pro tuto zprávu nebude téměř žádný. Gabriele Stauner (PPE-DE), písemně. - (DE) ) Hlasovala jsem proti této zprávě, protože EU za tyto záležitosti nenese odpovědnost. Nemá žádný přínos pro právní jistotu a nepřináší Evropu blíž občanům, pokud Parlament vydává zprávy o záležitostech, jež nespadají pod regulatorní pravomoc EU. - Zpráva: Olle Schmidt (A6-0241/2008) Jan Andersson, Göran Färm, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. - (SV) Hlasovali jsme pro zprávu pana Olleho Schmidta o výroční zprávě ECB za rok 2007. Rádi bychom však zdůraznili, v souvislosti na část vysvětlujícího prohlášení, jež hovoří o nutnosti, aby Švédsko vstoupilo do eurozóny, že respektujeme výsledek švédského referenda v roce 2003, v němž bylo rozhodnuto, že si Švědsko ponechá svoji měnu „krona“. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. - (PT) Hlasovali jsme proti této zprávě, protože znovu potvrzuje podporu Evropské centrální bance, nevyjadřuje kritiku ohledně stálého navyšování základní sazby, přestože ta již dosáhla 4,25%, což je mnohem vyšší číslo než základní sazba Federální rezervy Spojených států. Navíc zpráva přehlíží skutečnost, že činnost banky poškozuje pracující, obyvatelstvo jako takové a malé, střední a velké podniky. Pouze slouží zájmům velkých hospodářských celků a finančnímu kapitálu, i přestože způsobuje problémy více nestabilní a závislé ekonomice, jakou je Portugalsko.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Například v Portugalsku, kde výše dluhu dosáhla 114 % HDP, je toto navýšení, spojované s nadhodnoceným kurzem eura, dalším hřebíkem do rakve malým a středním podnikům, zhoršuje schodek v tržní rovnováze a zvyšuje závislost státu. Bude těžší řešit nezaměstnanost, podmíněnost, nízké platy a obecný nárůst cen, vzhledem k tomu, že výše zadlužení rodin v Portuglasku nyní dosáhlo 129 % jejich čistých příjmů. Znovu tedy potvrzujeme nutnost zrušit tuto pravicovou politiku a falešnou autonomii ECB, jež slouží výlučně k zastírání skutečnosti, že sloužívelkému kapitálu. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Zpráva pana Schmidta je každoročním poplácáním po zádech, jež Parlament dává ECB za svoji shovívavost. Jako obvykle se zdá, že v ní chybí klíčový bod: obávané snižování marží, jež omezuje kupní sílu Evropanů a za které částečně nese vinu ECB a EU. Nikdo nevěří tomu, že oficiální míra inflace (3 % za rok 2008, podle zprávy), jež je pouhým složeným indexem, odráží skutečnost rostoucích životních nákladů občanů, zejména na suroviny, energii a bydlení. Každý se odvolává na sdělení orgánů ECB, ve kterých varují před inflačními dopady, jež vyvolá navýšení mezd, jako by platy stejných Evropanů nepodléhaly stálému snižování kvůli nespravedlivé globální hospodářské soutěži a přistěhovalecké politice, již EU podporuje. Je pravdou, že vysoce nadhodnocený směnný kurz eura nás chrání od nejhoršího tváří v tvář stoupajícím cenám ropy. Nicméně ohrožuje konkurenci mnoha průmyslových odvětví, která láká přesídlení do zóny dolaru, jako tomu bylo v případě společnosti Airbus. Nemůžeme tedy podporovat toto vzájemné poplácávání po zádech. Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. - (PL) Ve své zprávě o výroční zprávě ECB se zpravodaj změřil na úkoly, před nimiž banka stojí. V několika posledních měsících bylo dostupných mnoho znepokojujících zpráv pro evropské ekonomiky; a naneštěstí v mnohem větší míře než v roce 2007. Krize na finančních trzích a náhlý nárůst cen ropy a potravin zpomalují hospodářský růst a zrychlují inflaci a dochází k obavám o zvýšení počtu nezaměstnaných. ECB bude jedním z vůdčích orgánů, jež se bude muset pokusit tyto problémy vyřešit. Kroky učiněné v srpnu 2007 poskytly likviditu finančním trhům, ale problém nevyřešily. Očekává se také narůst počtu zemí, jež vstoupí do eurozóny. Slovensko bude prvním státem ve střední a východní Evropě, jež tak učiní. Určitě však nebude posledním. Vstup ostatních nových států do eurozóny je pravděpodobně pouze otázka času. Zkušenosti Slovenska v tomto ohledu budou bez pochyby pečlivě pozorovány okolními zeměmi, jež také o přijetí jednotné měny uvažují. Zpravodaj také správně zmiňuje, že by rozdíly v úrovních hospodářského růstu, ukazatelích růstu nebo úrovních vyspělosti mohly způsobit problémy v způsobu rozhodování ECB. Z toho důvodu považuji návrh vyhodnotit možnosti změn ve svém způsobu rozhodování za rozumný. Toto vyhodnocení by nemělo zahrnout pouze současné členy eurozóny, ale také budoucí a potenciální členy. David Martin (PSE), písemně. - Vítám zprávu pana Olleho Schmidta o výroční zprávě ECB. Přidávám se k jeho požadavku, aby ECB dále podporovala vztahy s ostatními centrálními bankami a dalšími institucemi. Také bych chci zopakovat doporučení pana Schmidta postupovat s obezřetností ohledně dalšího zvýšení úrokových sazeb, aby nebyl ohrožen hospodářský růst. Hlasoval jsem pro vyhodnocení zpravodaje. Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Usnesení, proti němuž jsme my, poslanci řecká komunistická strana, hlasovali, se provokativně snaží vylíčit deset let existence hospodářské a měnové unie a ustavení eura jako „velký úspěch“, zatímco pracovníci a chudá pracující třída v evropských zemích, včetně Řecka, zažívají tvrdé následky, jako vysoké ceny, zmrazení mezd a důchodů, nezaměstnanost, nadměrné daně zaměstnanců a chudých podnikatelů na volné noze a odebrání zaměstnaneckých, sociálních a demokratických práv. Jakýkoli „úspěch“ se vztahuje pouze na prospěch a přebytek zisku evropských plutokratů a je naprosto v rozporu zájmů pracovníků a občanů. Evropská centrální banka, jako jasný nástroj evropského kapitálu, by měla v tomto směru sehrát aktivnější a efektivnější roli skrze nepopulární opatření, jako je navýšení úrokových sazeb atd. Nicméně poznámky a znepokojení usnesení ohledně neklidu na finančních trzích a záležitostí „soudržnosti“ EU, jež zůstávají a jsou rozšířenějšími, potvrzují náš odhad ohledně pokračující a nevyhnutelné krize kapitalistického systému a jeho nesouměrném růstu, i ohledně nutnosti jej svrhnout a nahradit systémem plánovaného hospodářství, s mocí danou lidem a potřebou přerušit vazby s imperialistickou EU. V rámci EU nemůže existovat způsob růstu, jež upřednostňuje běžné lidi.

51

52

CS


8. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis (Zasedání bylo přerušeno ve 13:15 a znovu zahájeno v 15:00.) PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING Předseda

9. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo) (podepsání aktu) Předseda. - Pane úřadující předsedo, paní komisařko, dámy a pánové, tímto veřejným podpisem právních dokumentů k programu Galileo zdůrazňujeme význam, který přikládáme evropským satelitním navigačním programům EGNOS a Galileo. Nařízení, které se dnes podepisuje, je pozoruhodnou připomínkou toho, že mnoha cílů lze dosáhnout jen v rámci Evropské unie a nikoliv členskými státy, které jednají samostatně. EGNOS a Galileo mohou poskytnout, a také poskytnou, Evropské unii prostředky k zavedení evropské alternativy a doplňku k jiným systémům. Zároveň nám umožní zvýšit konkurenční schopnost našeho průmyslu v hlavních strategických technologických oblastech. Galileo má zahrnout síť 30 družic a pozemních řídících infrastrukturních zařízení. Znění nařízení, které dnes podepíšeme, je výsledkem vyjednávání mezi evropskými institucemi, které bylo dovedeno k úspěšnému závěru v prvním čtení. Instituce nalezly řešení, která umožnila založit tak vysoce složitý technický systém zejména tak, že se dohodly na financování ze zdrojů Společenství ve výši 3,4 miliardy EUR. V důsledku toho může Galileo fungovat nejpozději od roku 2013. Jako předseda Evropského parlamentu chci vyjádřit zvláštní poděkování předsedkyni Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, paní Angelice Nieblerové a zpravodajce Evropského parlamentu, paní Etelce BarsiovéPatakyové za jejich úspěšné úsilí, stejně tak i slovinskému předsednictví za jeho významnou angažovanost v této velmi důležité strategické agendě. (Potlesk) Doufám také, že tento veřejný podpis zdůrazní, že chceme nadále pracovat s elánem a oddaností pro dosažení hmatatelného pokroku pro naše občany. Děkuji Vám za Vaši dnešní přítomnost zde a děkuji Vám za pozornost. Nyní zvu představitele Rady, pana Jeana-Pierra Jouyeta, aby nás oslovil. (Potlesk) Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda. – (FR) Pane předsedo, paní komisařko, dámy a pánové, s družicovým navigačním systémem, jehož provoz zahájila Evropská unie a Evropská kosmická agentura, bude nyní možné získat přesné informace o poloze a času. Rád bych se k Vám připojil, pane předsedo, a vyjádřil poklonu slovinskému předsednictví, které dovedlo tuto nesnadnou dohodu k úspěšnému závěru. Rád bych také složil poklonu paní Nieblerové, předsedkyni Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, zpravodajce a těm vedoucím poslancům Evropského parlamentu, kteří umožnili schválení tohoto nařízení. Přijetím nařízení o Galileu dnes činíme velký krok vpřed. Umožní zavést globální družicový navigační systém financovaný z veřejných zdrojů. Jak řekl pan Pöttering, systém je založen na soustavě 30 družic a pozemních stanic a poskytne uživatelům z mnoha odvětví informaci o jejich poloze. Je proto pro mnoha našich občanů ukázkou skutečného pokroku, který Evropa činí. Nejenom zajistí naši nezávislost tím, že poskytne signál, který by mohl nahradit americký signál GPS, například když služba nefunguje, ale jde také mnohem dále, protože poskytne služby, které nejsou v současné době prostřednictvím GPS k dispozici: vyhledávání lidí v tísni, které je také klíčové pro úlohu, jíž musí Evropa plnit vůči svým občanům, nebo zavedení služby zajištění bezpečnosti života, která je zvláště vhodná pro řízení leteckého provozu. Galileo proto přináší hmatatelné výsledky pro každodenní život našich občanů.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Evropská komise, komisařka a Evropská kosmická agentura zahájily proces výběru společností, které se zapojí do rozmístění různých částí určených k realizaci systému; zavedení Galilea má také zjevně velký význam pro konkurenceschopnost evropského průmyslu. Celkově bude řízení programu Galileo podléhat politické kontrole Parlamentu a Rady. Můžete být ujištěni, že francouzské předsednictví je rozhodnuto úzce spolupracovat s Evropským parlamentem; navrhuje, aby se co nejdříve sešla interinstitucionální skupina odborníků pro Galileo, GIP, která zahrnuje tři instituce – Komisi, Parlament a Radu – k diskusi o podmínkách potřebných pro úspěšnou realizaci tohoto programu, který je velmi důležitý pro Evropskou unii jako celek. Předseda. - Děkuji Vám, pane ministře. Pan Jouyet a já nyní podepíšeme nařízení o Galileu, a prosím paní komisařku Ferrerovou-Waldnerovou, předsedkyni Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku paní Angeliku Nieblerovou a zpravodajku paní Etelku Barsiovou-Patakyovou, aby vystoupily a připojily se k nám. (Podpis nařízení o Galileu) (Potlesk) PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN ONESTA Místopředseda

10. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis 11. Situace v Číně po zemětřesení a před olympijskými hrami (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení Rady a Komise k situaci v Číně po zemětřesení a před olympijskými hrami. Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda. – (FR) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, Čína je strategickým partnerem Evropské unie. Naše politické a obchodní vztahy jsou zvláště silné; zdůraznil bych, že Evropská unie je největším obchodním partnerem Číny. Angažovanost Číny na mezinárodní úrovni, například při řešení významných regionálních a světových problémů, má pro Evropskou unii velký význam. Unie také zamýšlí podporovat rozvoj a reformy v Číně nejen ve prospěch země samotné, ale vzhledem k její velikosti také ve prospěch celé planety. Právě v tomto kontextu jsme s vážným znepokojením sledovali následky zemětřesení, které v květnu postihlo provincii Se-čchuan, a odhadovali rozsah katastrofy; při více než 70 000 mrtvých a 18 000 pohřešovaných bohužel konečný počet obětí pravděpodobně přesáhne 80 000. Kromě toho více než 5 milionů lidí přišlo o svůj domov. Zemětřesení a její velké lidské a hmotné ztráty po několik týdnů vedly Čínu k mobilizaci veškerého státního aparátu a mezinárodní společenství uznává úsilí, které Čína vyvinula k rychlé a účinné reakci na katastrofu. Evropská unie reagovala rychle poskytnutím humanitární pomoci; dne 13. května byl okamžitě aktivován mechanismus civilní ochrany Společenství ke koordinaci věcných příspěvků od členských států; pomoc poskytnutá Evropskou unií, včetně členských států, v celkové hodnotě 35 milionů EUR – z nichž 2,2 miliony EUR přispěla Komise, je směrována prostřednictvím Červeného kříže. Obecně řečeno se domníváme, že Čína hrála účinnou roli v průběhu záchranných operací a že s pomocí mezinárodního společenství vyvíjí značné úsilí o zmenšení důsledků katastrofy. Čínské úřady byly velmi otevřené vůči zahraniční pomoci a zpravodajství sdělovacích prostředků o této události; proto skládáme poklonu jejich vynikajícímu úsilí při záchranných pracích a obnově. Na druhé straně, jak jste si vědomi, jsme všichni sledovali pozorně a s určitým znepokojením události, které se odehrávaly v Tibetu a nadále pozorně sledujeme další vývoj v této oblasti. V prohlášení, které učinilo dne 17. března slovinské předsednictví jménem Evropské unie, vyjádřila EU hluboké znepokojení nad zprávami o nepokojích v Tibetu a vyjádřila rodinám obětí svoje hluboké sympatie a soustrast. Vyzvala všechny strany ke zdrženlivosti, naléhala na čínské úřady, aby se zdržely použití síly, a na demonstranty, aby upustili od násilností. V našem poselství čínským úřadům jsme požadovali navázání dialogu s dalajlamou k diskusi o klíčových otázkách, jako je zachování kultury, náboženství a tibetských tradic. Naléhali jsme také, aby informace byly

53

54

CS


transparentní a aby byl sdělovacím prostředkům, diplomatům, turistům a agenturám OSN povolen volný přístup do Tibetu. Tibet byl znovu otevřen pro turisty v polovině června. Přivítali jsme také neformální setkání mezi čínskými úřady a vyslanci dalajlamy, k němuž došlo dne 4. května; domníváme se, že je to krok správným směrem, a vyjádřili jsme naději, že povede k dalšímu kolu konstruktivního dialogu s dalajlamou. Čínské úřady a představitelé dalajlamy se setkali znovu ve dnech 1., 2. a 3. července v Pekingu. Na komentování tohoto nedávného kola rozhovorů je samozřejmě příliš brzy, avšak doufáme, že obě strany budou pokračovat pozitivním způsobem. Čínské úřady potvrdily, že ústřední vláda v Pekingu a představitelé dalajlamy se dohodli pokračovat ve vzájemných kontaktech a konzultacích; vyjádřily také naději, že Tibet bude v brzké době možné otevřít pro turisty, novináře a další lidi, jakmile bude v provincii obnoven veřejný pořádek. Pokud se týká účasti na zahajovacím ceremoniálu olympijských her, každý členský stát se rozhodne, na jaké úrovni si přeje být zastoupen. Dovolte mi v tomto ohledu upozornit, že Čína uvedla při několika příležitostech, že budou srdečně vítány všechny vedoucí osobnosti Evropské unie. Po konzultacích se všemi partnery v Radě Evropy oznámil prezident republiky svůj záměr zúčastnit se zahajovacího ceremoniálu ve své dvojí roli jako prezident Francouzské republiky a jako úřadující předseda Rady. Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, tím končí sdělení, s nímž jsem Vás dnes chtěl seznámit. Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. – Pane předsedající, jsem přesvědčena, že strategické vztahy mezi EU a Čínou jsou životně důležité pro Evropskou unii, a věřím, že jsou rovněž životně důležité pro Čínu, stejně tak i pro zbytek světa. Při zpětném pohledu bylo toto jaro zkouškou vztahů mezi EU a Čínou. Nepokoje v Tibetu vedly k rozsáhlým protestům v Evropě a k přerušení štafetového běhu s olympijskou pochodní v několika evropských hlavních městech. Posledně zmíněné události zase vedly ke vzedmutí nacionalistického cítění v Číně. V důsledku toho rostlo znepokojení nad prohlubováním rozdílů mezi názory čínské a evropské veřejnosti a ve vzájemném vnímání. Tento vývoj byl naštěstí poměrně krátkodobý. Ke zvratu počínajícího trendu přispěly dvě události. Jednou z nich byla návštěva Komise v Číně ve dnech 24.–26. dubna, které se zúčastnil pan předseda Barosso. Druhou byly následky strašlivého zemětřesení, které v květnu postihlo provincii Se-čchuan. Dovolte mi, abych se zabývala každou z nich popořadě. Zaprvé, naše návštěva v dubnu byla zaměřena na udržitelný rozvoj a změny klimatu, avšak poskytla rovněž příležitost vyjádřit přímo čínskému vedení znepokojení EU nad situací v Tibetu. Jistě si vzpomínáte, že když jsem v tomto Parlamentu hovořila dne 26. března, vyzývala jsem k obnovení rozhovorů mezi zástupci dalajlamy a čínskou vládou. Předseda Chu Ťin-tchao nám oznámil, že Čína zakrátko obnoví rozhovory se zástupci dalajamy. To byl klíčový požadavek Evropské unie. Tento výsledek naší návštěvy v Číně prokázal, že důsledný přístup Komise, spočívající v konstruktivních stycích s Čínou, přinesl hmatatelné výsledky a že je to přístup správný. Druhá událost, která znamenala bod zvratu ve vztazích Číny se zbytkem světa bylo, jak již řekl pan úřadující předseda Rady, zemětřesení v Se-čchuanu. Měřítko lidské katastrofy, kterou vyvolalo zemětřesení, a lidského utrpení bylo obrovské: bylo hlášeno 70 000 mrtvých a až 10 milionů lidí bylo vyhnáno z domovů. To vyvolalo vzedmutí mezinárodní sympatie a podpory obětem. Ještě důležitější je, že čínská vláda reagovala na zemětřesení rychle a koordinovaně, nasadila přes 130 000 vojáků na záchranné práce a dovolila tisku přístup do postižených oblastí. Tato reakce vrhla na moderní Čínu příznivější světlo. Úřadující předseda Rady již zmínil, kolik jsme darovali my, Evropská unie jako celek, a proto k tomu nemusím nic dodávat. Dovolte mi, abych hned přešla k situaci, jaká je dnes. Na vztahy mezi EU a Čínou budou mít z čínského hlediska, a já myslím, že stejně i pro nás, klíčový vliv tři události k nimž dojde do konce roku: pekingská olympiáda, setkání ASEM na nejvyšší úrovni, které se uskuteční v Pekingu ve dnech 24.—25. října, a setkání na nejvyšší úrovni mezi EU a Čínou, které se má konat 1. prosince ve Francii. V tomto čase bude čínské vedení obzvláště citlivé na vzkazy, které přicházejí ze zahraničí. Nyní více než kdykoliv předtím se musíme vyhnout jakémukoliv nedorozumění a pokračovat v naší politice konstruktivních vztahů.

09-07-2008

09-07-2008

CS


V těchto měsících bude na sebe nadále soustřeďovat pozornost situace v Tibetu. Dnes můžeme říci, že jsme zpět v pozici před 14. březnem, protože začátkem května byly obnoveny rozhovory čínské vlády se zástupci dalajlamy a nové kolo rozhovorů se uskutečnilo v minulém týdnu; avšak souhlasím tím, že ještě nemáme úplné vyhodnocení. Budeme nadále povzbuzovat obě strany, aby v rozhovorech pokračovaly plodně a se zaměřením na výsledek. Minulý měsíc, dne 24. června, také učinila Čína pozitivní krok opětovným otevřením přístupu do Tibetu pro zahraniční turisty. Ačkoliv se od března konají řízené návštěvy diplomatů a zahraničních novinářů, naléháme na umožnění plného přístupu pro zahraniční novináře. Pokud jde o olympijské hry, všichni doufáme, že na nich bude příležitost ke vzájemnému sblížení Číny a světa. Přejeme v tom Číně úspěch. Říjnové setkání ASEM na nejvyšší úrovni, kterého se zúčastním, bude dobrou příležitostí ke zdůraznění našich vztahů s Čínou a k současnému přednesení důležitých globálních otázek. Závěrem doufám, že zvláště při našem příštím setkání mezi EU a Čínou na nejvyšší úrovni, můžeme dosáhnout konkrétního pokroku v celé řadě oboustranně důležitých otázek, jako je změna klimatu, pokračující jednání o uzavření dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Čínou, lidská práva, a ekonomické a obchodní otázky. To jsou naše cíle v období do 1. prosince. Domnívám se, že je životně důležité, aby se strategické partnerství mezi EU a Čínou nadále rozvíjelo setrvalým způsobem, který také bere v úvahu existující znepokojení. Georg Jarzembowski, jménem skupiny PPE-DE. –(DE) Pane předsedající, pane úřadující předsedo, paní komisařko, moje skupina se chce především odvolat na usnesení o přírodní katastrofě v Číně a o situaci v Tibetu, které přijal Evropský parlament velkou většinou dne 22. května tohoto roku. Skupina PPE-DE vítá horlivou oddanost čínské vlády obnově oblastí postižených zemětřesením. Zároveň však očekáváme, že čínská vláda zajistí, aby nové domy a nové budovy byly postaveny tak, aby vydržely otřesy, protože musíme připomenout smutnou skutečnost, že konstrukční nedostatky vedly ke zřícení mnoha škol a že přišlo o život mnoho žáků. Očekáváme, že tato záležitost bude vyšetřena a že viníci budou voláni k odpovědnosti. Skupina PPE-DE zaznamenává s vážným znepokojením, že se čínská vláda dosud nechopila příležitosti, kterou nabízí organizace olympijských her, ke zlepšení dodržování univerzálních lidských práv v Číně. Naopak se zdá, že zastrašování čínských občanů a omezovaní zástupců sdělovacích prostředků jsou s blížící se olympiádou ještě častější. Proto vyzýváme čínskou vládu, aby v době olympijských her uplatňovala univerzální lidská práva, zejména svobodu tisku, a poté je nadále zaručovala. (Potlesk) Závěrem skupina PPE-DE vyzývá čínskou vládu, aby projevila dobrou vůli při současných rozhovorech s dalajlamou a dovedla je k pozitivnímu závěru, který by měl zahrnovat opatření ke kulturní autonomii Tibetu. Považovali bychom za nepřijatelné, kdyby čínská vláda měla využít tyto rozhovory jen k tomu, aby překonala období olympijských her, a poté je přerušila. Očekáváme výsledek, který posílí kulturní autonomii a lidská práva v Tibetu. (Potlesk) Libor Rouček, jménem skupiny PSE. – (CS) Dámy a pánové, dovolte, abych nejprve vyjádřil obdiv nad způsobem, jakým se čínské úřady vypořádaly a vypořádávají s následky ničivého zemětřesení, které postihlo provincii Se-čchuan a jejich téměř 10 milionů postižených občanů. Oceňuji, že Čína okamžitě otevřela hranice pro zahraniční pomoc a za sociálně demokratickou frakci mohu slíbit, že i nadále se budeme zasazovat o to, aby tato pomoc Evropy plynula rychle, účinně a efektivně.Pokud jde o Tibet, vítám obnovení kontaktů a konání dvou kol rozhovorů mezi čínskými úřady a představiteli dalajlamy. Já myslím, že toto je dobrý začátek po březnových událostech a věřím také, že v těchto kontaktech a rozhovorech bude i nadále pokračováno a postupně bude i nalezeno pro obě strany přijatelné řešení. Čína opět nedávno otevřela hranice Tibetu nebo Tibet pro zahraniční turisty a podle údajů z deníku New York Times bylo již propuštěno více než tisíc Tibeťanů zadržených po březnových demonstracích. Přesto však bych chtěl vyzvat čínské úřady, aby rodinám zadržených, těch, kteří jsou doposud zadrženi, byla minimálně dána informace o tom, kde se

55

56

CS


nacházejí. A pokud jde o olympiádu, přeji jak Číně, tak Mezinárodnímu olympijskému výboru dobré hry, úspěšné hry, protože jsem přesvědčen, že i pořádání a úspěch těchto her napomůže k prohlubování lidských práv v Číně. Marco Cappato, jménem skupiny ALDE. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nikdo zde by nezpochybňoval význam všech druhů vztahů a čínskou vládou , tím méně solidaritu,která vzešla ze zemětřesení. Avšak prohlášení úřadujícího předsedy vyvolává problém.To prohlášení neříká absolutně nic o tom, jakou úlohu Evropská unie může a musí hrát při prosazování lidských a politických práv každého, kdo žije na čínské půdě, v Tibetu, a nejen v Tibetu. (Potlesk) Chtěl bych se k tomu vyjádřit, protože jinak přivítání faktu, že byl opět povolen vstup zahraničním turistům, bez zmínky o všem, co se událo, o rozsudcích, veřejných soudech, militarizaci Lhasy v době, kdy jí procházela olympijská pochodeň, nadále odpíraných svobodách, nadále praktikovaném mučení, je poněkud jednostranný způsob uchopení problému. Reakcí na tento jednostranný přístup může být označit jej za vynalézavý, idealistický a nesmyslný, protože jsou lidé, kteří myslí na důležité věci, na dobré vztahy s Čínou, a pak jsou také lidé, kteří myslí na vynalézavé a nekonzistentní věci, tj. my. To je výsledek prohlášení, které jste učinila: nezmínila jste ani ujgurský národ jednoduše proto, že nemá nadnárodního vůdce, který podporuje nenásilnou cestu, jakým je dalajlama, a já se domnívám, že je to závažné, když mluvíme o Číně. Ta Evropa je potom Evropou, která říká, zatímco to všechno pokračuje: „Je na každé hlavě státu, aby rozhodla, zda pojede, nebo nepojede, a my Francouzi jsme mezitím konzultovali s našimi partnery a pojedeme jakožto předsednictví Evropské unie.“ Jaké je to předsednictví? Jaká je to Evropská unie? Je to unie států a Čína se bude právem domnívat že Evropa států postrádá schopnost přijít s politikou, která je schopna ji přinutit učinit cokoliv pro dodržování lidských práv Číňanů a jiných občanů. (Potlesk) Předsedající. – Je velmi obtížné přerušit řečníka, zejména když je v plném proudu, avšak já se pokusím přimět Vás k dodržení vymezeného času. Hanna Foltyn-Kubicka, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, ráda bych znovu obrátila Vaši pozornost k nepopiratelně katastrofické politické situaci v Tibetu. Jak se blíží olympijské hry, úřady v Čínské lidové republice zintenzivňují svoji politiku ve vztahu k provincii. Vysláni armády do tibetských klášterů pod záminkou hledání zbraní a teroristů se stalo běžnou praxí. Důsledkem těchto akcí je zabavování uměleckých předmětů shromážděných v těchto místech, a to je doprovázeno ničením náboženských předmětů. Informace nezávislých výzkumných institucí a organizací na ochranu lidských práv hovoří o poslední takové události, k níž došlo v klášteru Tsedrok v provincii Amdo Maima. Hry začínají za méně než měsíc. Každý den, který uplyne, ukazuje, že byla neopodstatněná naše víra, že kvůli hrám dojde ke změnám v čínské vnitřní politice. Doufám však, že zájem Evropy o tyto záležitosti nezhasne spolu s olympijským ohněm v Pekingu. Daniel Cohn-Bendit, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, pane úřadující předsedo, gratuluji k pokrytectví, lžím a prázdným frázím u příležitosti olympiády. Co je moc, to je moc! Chováte se stejným způsobem, jak se po léta chovaly vlády vůči sovětské komunistické totalitě. Je to vždy stejný příběh a jsou to vždy stejné báchorky, které nám zde vyprávíte. Hovoříte o stavu vyjednávání. Když se zeptáte Tibeťanů, jak vyjednávání probíhala, řeknou Vám, že byli vystaveni stálému ponižování a čelili pokračujícímu vydírání – v tomto směru se s dalajlamou a jeho představiteli zacházelo stejným způsobem, jakým Brežněv zacházel s Dubčekem – ve smyslu „když se pohnete, všechny Vás zastřelíme“. Právě to bylo řečeno během vyjednávání, a nyní úřadující předseda a prezident Francouzské republiky říká: „Dobrá práce, Číno! Ukazuješ nám, co dělat, když se někdo pohne.“ To je čínská přemrštěná reakce stejně tak jako byla přemrštěnou reakcí Sarkozyho zmínka o ‘vyčištění předměstí vysokotlakou hadicí’. To je pravda, a pak říkáte, že toto je Evropa hodnot. Na jakém základě, kdy a jak? Nuže, nyní, když jsou všichni přítomni – a toto je černý pátek pro tento parlament – bych rád poblahopřál předsedovi socialistické skupiny a předsedovi skupiny PPE, jsou všichni zde. Aby řekli, co přesně? Aby zde dnes řekli co? Každý mi říká, že „se situace se zlepší díky olympijským hrám“. V roce 2001 jsme říkali, že když dáme olympiádu Číňanům, situace se zlepší. Od roku 2001 se nestalo nic a situace se vyvíjí od deseti k pěti. Co nám tedy říkáte? Že se situace zlepší za čtyři týdny? Proč by se měla

09-07-2008

09-07-2008

CS


jakkoliv zlepšit? Číňané vítězí. Komunistická strana Číny vítězí. Čím jsou tvrdší, tím více klesáte do kolen; a čím více klesáte do kolen, tím více triumfují. Proč si myslíte, že by se to mělo změnit? Na olympijských hrách budou všechno kontrolovat. Budou kontrolovat rádiové stanice, budou kontrolovat televizní sítě, ale nebudou kontrolovat Sarkozyho, to je pravda. Dokonce jej pozvou na večeři s jídelními hůlkami. Bude to opravdu hezké. Budou mu lichotit a budou jednat podlézavě, citlivě a mile. Pak Sarkozy řekne: „Tak to jsou tři nukleární elektrárny a 36 vysokorychlostních vlaků,“ a já nevím co ještě. To je hrozné. Je to odporné a domnívám se, že jestli se Evropa neprobudí, jestliže budeme nadále promítat tento obrázek Evropy obchodníků, neschopných obrany nejzákladnějších práv v Evropě nebo jinde ve světě, nuže, pak nestojí za to budovat Evropu, a to bychom měli říci úřadujícímu předsedovi Rady. (Hlasitý potlesk) Jiří Maštálka, jménem skupiny GUE/NGL. – (CS) Děkuji pane předsedající, vždycky je těžší vidět třísku ve vlastním oku než trám ve vlastním zraku. Já bych chtěl především vyjádřit soustrast obětem toho velkého neštěstí a také bych vyjádřit obdiv, stejně jako kolega Rouček, nad reakcí čínské vlády, které obětem pomohla. Chci poděkovat i Komisi, která neobvykle rychle dala finanční pomoc, a chci vyjádřit přesvědčení, že tato pomoc nebude limitována. Myslím, že vyjádřím mínění většiny z nás, že si přejeme, aby olympijské hry proběhly bezpečně a v duchu fair play, a to nejen na stadionech. Máme jistě respekt k historickým a kulturním zvláštnostem Číny. Tyto dvě události nám otevírají prostor, abychom ještě intenzivněji vedli dialog a měli reálné výsledky při rozhovorech s našimi partnery z Čínské lidové republiky jak v oblasti ekologie, tak v oblasti lidských práv. Bastiaan Belder, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Ve středu 18. června odpoledne jsem měl domluvenou v jednom pekingském hotelu schůzku se třemi úctyhodnými, mírumilovnými čínskými občany. Sotva hodinu předtím, než jsme se měli setkat, jsem se dozvěděl, že dva z nich byli zadrženi bezpečnostní službou a třetí byl oficiálně varován, aby se mnou nehovořil. Ti dva, kteří byli zadrženi, byli propuštěni po 31 hodinách. Oficiální verze byla, že nebyli propuštěni, protože nebyli zatčeni, pouze „vyslýcháni“. Ať je tomu jakkoliv, čínské úřady jasně chtěly zabránit jakémukoliv osobnímu setkání mezi poslancem Evropského parlamentu a zmíněnými třemi čínskými státními příslušníky. Ale já plně chápu jejich odporné jednání. Peking samozřejmě nemohl očekávat, že tři vedoucí představitelé vzkvétajících protestantským domovních církví předvedou dobrou propagandu olympiády. V předvečer tohoto grandiózního sportovního představení jsou členové protestantských církví, které nejsou úředně registrovány, vystaveni drsnému náboženskému pronásledování. Čínští pokrokoví vůdcové raději drží trýznivé podrobnosti této represe pod pokličkou. Přirozeně. Konečně, jaká je čest v tom, odsoudit prostého služebníka pekingské domovní církve k nuceným pracem? Po čtyři roky musel trávit dvanáct hodin denně zhotovováním kopacích míčů pro nadcházející olympijské hry. Dost o čínské formě nucených prací! A co si máme myslet o čínských úřednících, kteří nechali zatknout členy domovních církví za to, že přispěchali s praktickou pomocí k obětem strašlivého zemětřesení v provincii Se-čchuan, dobrovolně a z hlubokého altruistického přesvědčení? To opravdu vybočovalo z mezí slušnosti. Pane předsedající, dlouho před začátkem olympijských her v Číně bych chtěl prohlásit, že Peking uhasil olympijský oheň svým flagrantním znevažováním základních práv! Edward McMillan-Scott (PPE-DE). – Pane předsedající, chci začít vyjádřením mé soustrasti příbuzným těch, kteří ztratili svoje životy a těm, kteří utrpěli zemětřesením. Ale zejména chci, pokud smím, adresovat moje poznámky panu Jouyetovi za jeho dnešní prohlášení, že prezident Sarkozy, který sem přijde zítra, se zúčastní otevíracího ceremoniálu olympijských her. Chtěl bych připomenut úvodník dnešního vydání místních novin, Les Derniéres Nouvelles d’Alsace: „L´Europe a capitulé“ – Evropa kapitulovala. Nejenže prezident Sarkozy pojede na olympijské hry, ale také bylo dne 16. června přerušeno vysílání skupiny, která vysílá do Číny přes Eutelsat se svolením francouzské vlády. To už se dříve stalo. Při této příležitosti prosím francouzskou vládu, aby dovolila NDTV obnovit vysílání. Dnes předkládám zpravodajům Spojených národů k mučení a náboženské svobodě složku, která se týká některých lidí, s nimiž jsem měl kontakt, když jsem byl před dvěma lety v Pekingu. Pan Cchao Tung je nadále mučen ve vězení v severovýchodní Číně. Pan Niou Ťin-pching byl znovu zatčen dne 20. dubna 2008 a je mučen. Jeho manželka, paní Čang Lien-jing, byla mnohokrát mučena a byla čtyřikrát vězněna. Dávám na

57

58

CS


svoji webovou stránku složku o 50 způsobech mučení, kterým trpí. Vím, že dříve v tomto roce bylo velmi špatně zacházeno s panem Kao Č'-šeng, křesťanským právníkem v oblasti lidských práv. Zůstává v domácím vězení. Pan Chu Ťia byl zatčen poté, co svědčil v podvýboru Evropského parlamentu pro lidská práva. Je to svévolný, brutální a paranoidní režim. Měli bychom oddělovat politiku od sportu; měli bychom držet pana Sarkozyho pryč od Pekingu. (Potlesk) Robert Evans (PSE). – Pane předsedající, jako mnoho lidí zde jsem měl před sedmi lety vážné výhrady, když byly olympijské hry přiznány Číně. Byly jí však přiznány až po řadě ujištění daných úřady o tom, že práva menšin budou dodržována, že skončí mučení a špatné zacházení a že se budou zabývat dobře dokumentovaným porušováním lidských práv. Přejděme rychle k současnosti a víme, že naše obavy jsou stejně velké jako kdy v minulosti, pokud ne větší. O špatném zacházení mluvili jiní. Pan Cappato byl výmluvný, o Tibetu a hovořili také pan Cohn-Bendit a další. Víme o porušování přirozené spravedlnosti. Čína popravuje každoročně více lidí, než všechny ostatní státy světa dohromady. Myslím, že to bude pro Evropu příští měsíc ostuda, jestliže tam bude stát prezident Sarkozy, řada hlav států EU, prezidentů a princů, podají si ruce s čínskými vůdci, dodají jim tím důvěryhodnost, kterou si nezaslouží, a dají jim zelenou k tomu, aby pokračovali stejným způsobem, jako to činili dosud. Dirk Sterckx (ALDE). – (NL) Jako předseda delegace pro vztahy s Čínou souhlasím s paní komisařkou, když říká, že máme s Čínou strategické vztahy a že jsou důležité pro obě strany. Samozřejmě, že usilujeme o ekonomické vztahy, ale o více než jen o ně. Myslím, že to potřebuje zdůrazňovat. Jsou dvě věci, které považuji za důležité: individuální lidská práva a svobodu projevu. To jsou problémy, které znovu předkládáme pokaždé, když máme kontakt s delegací nebo se členy delegace, s našimi čínskými kolegy. Neshodujeme se, ale diskutujeme o nich a snažíme se vyměnit si myšlenky a argumenty. Je to obtížné, je to někdy těžká práce, ale je to něco, co Parlament musí nadále bez ustání činit. Dosáhli jsme pokroku? Snad příliš malého a příliš pomalu, ale domnívám se, že jsme pokrok učinili. Vyzývám Evropský parlament aby nezapomínal, že potřebujeme udržovat kontakt s Číňany a nadále nastolovat tyto problémy, jakkoliv je to obtížné, jakkoliv je to někdy unavující a frustrující. Ale myslím si, že je to jediná cesta vpřed. Protože o osudu Číňanů se nerozhodne zde v této komoře, nýbrž v Číně a Číňany samotnými. Jsou to oni, koho je zapotřebí přesvědčit, nikoliv nás. Thomas Mann (PPE-DE). – (DE) Pane úřadující předsedo, nastala vlna sympatie k obětem ničivého zemětřesení v Číně dne 12. května. Do země plyne značné množství mezinárodní pomoci, avšak uvnitř jejích hranic se činily rozdíly, antiseparatistické úsilí šlo ruku v ruce s úsilím o pomoc při katastrofě. Je naprosto lhostejné, zda lidé patří k menšině nebo k většině – zajisté potřebují pomoc. Nemělo by být dalších výzev k oslavě rozdílností; to je nerealizovatelné pojetí. Čína by se měla konečně otevřít. To zahrnuje volný přístup zahraničních pozorovatelů a novinářů do všech částí Číny. Musí být neodkladně povolen přenos NTDTV, jediné necenzurované televizní stanici v Číně. Mnohé hlavy států nebo vlád dosud nereagovaly na doporučení, které vydal náš Evropský parlament, zdržet se účasti na zahajovacím ceremoniálu olympijských her. Podporujeme postoj, který zaujala paní Angela Merkelová v Německu, britský předseda vlády pan Gordon Brown, náš předseda pan Hans-Gert Pöttering a další přední veřejní činitelé, kteří se rozhodli nezúčastnit se ceremoniálu dne 8. srpna. Prezident Francie, pan Nicolas Sarkozy, řekl, že jeho postoj bude záležet na výsledku jednání mezi Číňany a zástupci dalajlamy. Jednání bylo, a bude i nadále, neplodné, proto bude muset zůstat v Paříži. (Potlesk) Dovolte mi, abych Vám před hrami připomněl vážnou situaci Tibeťanů. Po protestech dne 14. března bylo více než 200 mrtvých a 5 000 Tibeťanů bylo uvězněno, většina z nich bez soudu. Tisíce utrpěly zranění v důsledku fyzického násilí použitého v procesu vlastenecké převýchovy. To míním, pan předsedající, jako připomínku těm, kteří ještě se ještě chtějí vydat do Pekingu. (Potlesk ze skupiny Verts/ALE) Alexandra Dobolyi (PSE). – (HU) Děkuji Vám , pane předsedající, za udělení slova. Organizace olympijských her je v každém ohledu výzvou, ale je to také pro Číňany mimořádná příležitost ukázat světu, že porozuměli univerzálním hodnotám a duchu olympiády. „Jeden svět, jeden sen“: toto heslo pekingských olympijských

09-07-2008

09-07-2008

CS


her plně vyzdvihuje a věrně odráží základní principy her. Věřím, že olympiáda nám zajistí výtečnou příležitost prohloubit a rozšířit naši spolupráci a dialog s Čínou v mnoha oblastech. Nesmíme však zapomenout na květnové zemětřesení, které zanechalo desetitisíce mrtvých a miliony bez domova. Musíme zemi ujistit o naší podpoře v těžkých časech, ale musíme vždy připomínat jejímu vedení důležitost demokratických reforem, a v mnoha oblastech vyjádřit konstruktivní kritiku. Jsem jednou z těch, kteří jsou přesvědčeni, že na výsledky zaměřený dialog s Čínou o lidských právech musí pokračovat, avšak musíme se smířit s tím, že výsledky se dostaví jen postupně. A skutečně, výsledky se dostavují. Právě před několika dny bylo po mnohaleté mezeře navázáno přímé vzdušné spojení mezi Čínou a Tchaj-wanem. Byly obnoveny rozhovory s dalajlamou. Také zde máme zájem na pragmatickém dialogu zaměřeném na výsledek, dialogu, který přihlíží k tibetským a čínským hodnotám a ukazuje cestu do budoucnosti. Děkuji Vám. Cornelis Visser (PPE-DE). - (NL) Pane předsedající, olympijské hry budou zahájeny v Pekingu 8. dne v 8. měsíci roku 2008. Osmička je v čínské kultuře šťastné číslo a je spojována se štěstím a prosperitou. Doufám, že toto datum bude pro čínský lid šťastné. Ekonomicky si Čína vede opravdu velmi dobře. „Nezáleží na tom, zda je kočka černá, nebo bílá, hlavně že chytá myši,“ jak říkával Teng – Siao pching. Otevřel zemi zahraničním kapitalistickým investicím. Čínská ekonomika je krůček po krůčku liberalizována. Čína je nyní solidním partnerem pro ekonomický rozvoj. Je šťastná například proto, že její měna není vázána jen na dolar, nýbrž také na euro a další měny. Čína má konstruktivní úlohu ve světové ekonomice. Pokud jde o lidská práva, situace bohužel není dobrá, a zejména ne, když jde o lidská práva vlastního obyvatelstva Číny. Považuji za zklamání, že u příležitosti tak slavnostní události, jakou jsou olympijské hry, jsou uvalena omezení na satelitní vysílač v čínském jazyce, který vysílá ze zahraničí. Doufám, že čínské úřady využijí příležitosti olympijských her, aby svým lidem ukázaly, že pravidla neplatí jenom pro sportovní arénu, ale především pro úřadům připadající povinnost respektovat lidská práva a svobodu projevu. Bogdan Golik (PSE). – (PL) Pane předsedající, v důsledku zemětřesení dne 12. května 2008 zemřelo 69 000 lidí, přes 18 000 je nezvěstných a počet zraněných přesahuje 37 000.Tato událost otřásla nejen Číňany, ale také celým světem. Jsem pravděpodobně jediná osoba z této sněmovny, kdo tam byl v onom čase přítomen: byl jsem v Pekingu a v Šanghaji a viděl jsem solidaritu těchto lidí, Číňanů, kteří se ztotožnili s oběťmi, a zmíněnou katastrofu. Chtěl bych využít této příležitosti a vyjádřit svůj obdiv k tisícům záchranářů a dobrovolníků z celého světa, z Tchaj-wanu, Japonska, Austrálie, a především z Číny, jejichž solidarita a oddanost za těchto tragických okolností si zaslouží zvláštní pochvalu. Uznání také patří akcím, které podnikla Evropská unie. Čínská vláda s podporou místních úřadů přidělila částku 10 miliard EUR na pomoc obětem katastrofy. Celková výše zahraniční pomoci, kterou dostal Peking, dosáhla 5 miliard EUR. Většina těchto finančních prostředků přišla od čínské diaspory, která žije v různých částech světa. Domnívám se, že aktivity zaměřené na konkrétní humanitární pomoc jsou užitečnější a že dialog je úspěšnější, než výzvy k bojkotu a protestům. Nirj Deva (PPE-DE). – Pane předsedající, tato sněmovna musí prosazovat státotvornost, což bohužel dnes nečiní. Deset milionů lidí bez domova je obrovská katastrofa – nejhorší ve světě.Viděli jsme v akci čínskou vládu a vedení, které se starají a jsou zaměřeny na lidi, v oblasti, která má jeden z nejvyšších počtů obyvatel, včetně více než milionu Tibeťanů. Na rozdíl od Barmy, kde vládci byli a jsou lhostejní, čínská vláda se prokazatelně stará o svoje obyvatelstvo. To bylo zjevné pro každého, kdo viděl záchranné úsilí. O lidských právech v Číně nemohou rozhodovat jiné země, síly, organizace nebo lidé ve zbytku světa. Může o nich rozhodnout jen samotných 1,3 miliardy čínských obyvatel. Dobře víme, že toto obyvatelstvo dovede promluvit zřetelně, umí projevit a ukázat svůj hněv, a prokazuje jej, když je něco v nepořádku. Situace v oblasti lidských práv v Číně se zlepšuje a může se dále zlepšit. Nebude záležet na tom, zda o tom křičí Parlament a moji kolegové. Jako obvykle si děláme iluze o vlastní důležitosti. Bude to čínský lid, který poté, co byl pozvednut z bídy, si pro sebe vyžádá demokratičtější projev. Z bídy bylo pozvednuto čtyři sta milionů lidí – což je pozoruhodný úspěch. Ale čínský lid se bojí. Tím, že se k němu otočíme zády, jako jsme to učinili u olympijské pochodně, jenom rozhněváme lid Číny, nikoliv jeho vládu. Tento rozdíl je důležitý a měl by být pochopen.

59

60

CS


Marianne Mikko (PSE). - (ET) Kolegové, olympijské hnutí po věky usilovalo o lepší svět. Velká událost, která má začít v Pekingu, pomohla obrátit pozornost k Tibetu a k lidským právům. Dialog mezi Pekingem a dalajlamou musí rozhodně pokračovat. Když Mezinárodní olympijský výbor poskytnul Číně příležitost být hostitelem této celosvětové sportovní události, stanovil velmi jasnou podmínku, že do roku 2008 bude Čína respektovat lidská práva. Víme, že se to nestalo. Olympijské hry nikdy nebyly jen o sportu. Zásady olympijské charty do značné míry odrážejí principy EU, mám zde na mysli základní občanská práva a lidská práva, kde není kompromisu. Charta stanoví, že hostitelská země musí podporovat lidskou důstojnost a nesmí utlačovat občany z důvodu národnosti nebo náboženské víry.V důsledku toho sdílím názor, že místo prezidenta Sarkozyho je v Paříži před jeho televizní obrazovkou, nikoliv na olympijském stadionu v Pekingu. David Hammerstein (Verts/ALE). – (ES) Pane předsedající, zkušenost z olympijských her, které se konají v Číně, nám dala tvrdou lekci: jestliže chcete systematicky porušovat lidská práva, musíte být velký, ekonomicky silný stát, nikoliv Zimbabwe nebo Kuba. Ani Barma. Musíte být státem, v němž jsou usazeny stovky západních firem, země, kde pracují miliony lidí v podmínkách blízkých otroctví. Musíte být země s velkolepým a agresivním stylem, a pak se před Vámi Evropa skloní a bude Vám poklonkovat. José Ribeiro e Castro (PPE-DE). – (FR) Pane předsedající, nabízím svoji soustrast příbuzným obětí zemětřesení a chci vyjádřit svůj upřímný smutek. Avšak jsou jiné otázky, které zde musíme projednat a říkám to zvláště Radě, protože si vzpomínám na poznámky, které před několika měsíci v době incidentu v Tibetu učinil prezident Sarkozy. Právě jsme vyslechli návrh na přeměnu sportu ve špatnou politiku a politiku ve směšný sport, a to je nepřijatelné. Je nepřijatelné, že prezident Sarkozy má zastupovat v Pekingu Evropskou unii, aniž by navštívil tamější politické vězně. Bylo by pro naše lídry ostudné, kdyby jeli do Pekingu aniž by udrolili jediné slovo o drsné realitě situace.To by bylo ostudné a ti lídři by pak již nemohli s důstojností stanout před evropskými institucemi. Je zásadně důležité, abychom se k této otázce vrátili v září. Manolis Mavrommatis (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, jen měsíc před pekingskými olympijskými hrami Čína ještě stále zakouší tragický důsledek zemětřesení. Bohužel bylo pro vládu Čínské lidové republiky zapotřebí zemětřesení s tisíci obětí a lidí bez přístřeší, aby si vláda Čínské lidové republiky uvědomila, že je stěžejně důležitá solidarita států, které nabídly podporu. Nicméně to přimělo Čínu otevřít její hranice a umožnit tak, aby se veřejné sdělovací prostředky a agentury humanitární pomoci dostaly do míst, kam se do té doby bylo sotva možné dostat i jen jako návštěvník. Události, které po zemětřesení následovaly, vedly ke změkčení, které mělo za následek, že se nyní celý svět zajímá o mírové soužití národů. Olympijská vlajka a posvátný oheň starobylé Olympie budou zaujímat ideální pozici mezi tím, co nás rozděluje, avšak především také mezi tím, co nás spojuje. Eva Lichtenberger (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, když prezident Sarkozy hovořil v době vypuknutí nepokojů v Tibetu, měla jsem veliký obdiv k Francii v její roli ochránce lidských práv. Od té doby se situace mnohem zhoršila a počet zadržených dosahuje rekordní úrovně. Situace v Tibetu nebyla nikdy předtím tak napjatá. Cenzurování sdělovacích prostředků nebylo nikdy tak přísné jako nyní. A podle mne je reakce prezidenta políčkem do tváře těch, kdo vedou kampaň za lidská práva. Boříme naděje těch lidí v Číně, kteří se spoléhají na náš tlak , abychom jim pomohli v jejich snaze zavést v Číně demokracii. Colm Burke (PPE-DE). – Pane předsedající, Mezinárodní olympijský výbor zdůvodnil přidělení olympijských her 2008 Číně tvrzením, že to pomůže otevřít zemi pro zlepšení její situace lidských práv. Čínské úřady však nevyhověly mezinárodním výzvám, aby ukončily svou reakci na nepokoje v Tibetu ze dne 14. března 2008. Účastníci protestu jsou stále vyhledáváni, zadržováni a svévolně vězněni a jejich rodiny nedostávají žádné informace o tom, kde se nalézají, ačkoli to čínské právo vyžaduje. Vyzývám Čínu, aby dodržovala svoje veřejné závazky, které přijala ohledně lidských práv, demokracie a právního státu. Taková byla především dohoda, kterou uzavřela s MOV, když souhlasil s tím, aby Čína směla hostit hry. Je to pro Čínu historická a unikátní příležitost, aby demonstrovala světu ochotu zlepšit svoji pověst v oblasti lidských práv, avšak podle mého názoru nevidíme v tomto ohledu dostatečný pokrok.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Ana Maria Gomes (PSE). – Pane předsedající, podporuji konání olympijských her v Pekingu, avšak také vyzývám evropské vlády a instituce, aby po Číně vyžadovaly dodržování jejích závazků ohledně lidských práv, konkrétně těch, které přijala, aby pro Peking získala olympijské hry. K tomu je zapotřebí, aby evropští představitelé, kteří navštíví – nebo nenavštíví – olympijské hry, využili každé příležitosti k tomu, aby obrátili pozornost na stav lidských práv v Číně. Je velmi vážná. Mnoho lidí je ve vězení, včetně Chu Ťia, který byl uvězněn poté, co s námi mluvil zde v Evropském parlamentu prostřednictvím videokonference. Nemůžeme se smířit s tím, že tito lidé budou bezdůvodně čínskými úřady drženi ve vězení. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, mnohé země a jejich vůdcové, včetně evropských, prahnou po dobrých kontaktech s Čínou, aby získali lukrativní kontrakt nebo hospodářské dohody, a věnují pramalou pozornost nedostatku demokracie a nedodržování lidských práv v Číně. Světové veřejné mínění, světoví vůdcové a globální instituce by měli jednat společně a vyvíjet různé formy tlaku na obranu takových hodnot, jako jsou svoboda, lidská práva a demokracie. Pokud budeme rozděleni, pak nebudeme schopni jednat společně a budeme mít malý vliv. Olympijské hry jsou dobrou příležitostí pro taková opatření. Mezinárodní společenství by mělo jednat a pomoci obyvatelstvu, které utrpělo v důsledku tragického zemětřesení. Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, zaprvé to nebyla Evropská unie, kdo v roce 2001 rozhodl, že se olympijské hry mají konat v Číně, byl to Mezinárodní olympijský výbor. Zadruhé, jak jste se zmínili, olympijské ideály existují, ale nejsou to ideály o politice, jsou o sportu, to je něco, co Mezinárodní olympijský výbor neustále znovu opakuje. Zatřetí, nevím, zda tím nejlepším způsobem pro boj za lidská práva v Číně a pro komplexní dialog je ulevit svému svědomí tím, že řeknu „nepojedu, ale přece jen budu sledovat zahajovací ceremoniál v televizi“, jak právě řekl jeden poslanec. Nemyslím si, že se problém opravdu točí kolem této otázky. Navíc zaznamenávám, že řada poslanců z různých politických skupin a různých přesvědčení také vyjádřila ve Vaší sněmovně svůj názor na dialog, který bychom měli vést s čínskými úřady. Nechť jsou současné potíže jakékoliv, musíme nadále co nejvíce využívat styků EU s Čínou. Pouze silná Unie umožní oběma stranám, aby vedly otevřenou diskusi – za kterou jsme se všichni přimlouvali – o jakékoliv otázce, i o těch, které se zdají být nejtrnitější; Evropská unie nevyčkávala se zahájením takového dialogu na to, až se přihodí události v Tibetu. Chceme zahájit s Čínou dialog o stále větším počtu otázek oboustranného a globálního zájmu, který není čistě obchodní – tvrdit opak je hrubé zkreslení. Navíc bych rád zdůraznil, že povedeme strategický dialog s Čínou, zvláště na summitu, který se bude konat za francouzského předsednictví. Nebylo to francouzské předsednictví, kdo vybral termín pro tento summit. Summit se uskuteční ve druhé polovině roku 2008. Musíme zajistit, aby přípravy proběhly za nejlepších možných okolností, a tento summit by měl poskytnout příležitost, aby se partnerství mezi Čínou a Evropskou unií zabývalo novými otázkami, zejména těmi, které se týkají opatření proti změnám klimatu, environmentálních a sociálních norem – jak řekli mnozí z Vás. Odhodlanost Číny hrát stále významnější úlohu na mezinárodní scéně musí být provázena novými úkoly v oblasti lidských práv a sociální sféře a ve vztahu k ochraně životního prostředí. Jsme si toho vědomi a jsme připraveni pracovat k dosažení tohoto cíle a Evropská unie je nepochybně tím nejvhodnějším partnerem, který může Číně na této cestě pomoci. V tomto smyslu poté, co konzultoval se svými kolegy a partnery a získal jejich souhlas, přejímá prezident Sarkozy v úloze předsedy Evropské unie odpovědnost za navázání komplexního dialogu mezi Evropskou unií a Čínou. Byla vyřčena mnohá přirovnání, například panem Cohn-Benditem. Povšimnul jsme si přirovnání k Brežňěvovu SSSR. Chceme opravdu konflikt mezi dvěmi antagonistickými bloky? Nebylo dosaženo v dialogu určitého pokroku, kterého bylo rovněž dosaženo s touto velkou zemí? V docílení tohoto pokroku jsme hráli klíčovou úlohu a naše hodnoty zvítězily, jako vždy, prostřednictvím dialogu a demokratického vývoje. Musíme vést s Čínou podnětný dialog, v němž žádné téma nebude tabu, a musíme ji povzbuzovat, aby přijala závazky ve všech oblastech, v politice, v lidských právech a v sociální oblasti. Někteří poslanci se zmínili o trestu smrti. Také tímto problémem bychom se měli s Čínou zabývat, ale měli bychom se jím zabývat také společně se všemi ostatními státy, a já doufám, že ti samí konzervativní poslanci, kteří k této otázce vystoupili nyní, tak učiní. Rád bych Vám připomněl, že jsou i jiné státy, kde je uplatňován trest smrti a které mají vztahy s Evropskou unií; avšak nepotřebujeme vést tento komplexní dialog. Musíme

61

62

CS


postupovat opatrně, a já plně souhlasím s tím, co řekla Komise ve vztahu k Radě, že bychom neměli rozněcovat nacionalisté cítění v Číně v době, kdy hostí událost velmi důležitou pro celou zemi, zemi, která usiluje o dosažení integrace do mezinárodní arény. Právě v tomto duchu prezident Sarkozy přejímá odpovědnost, která je spojena s jeho úlohou, jedná s plným vědomím povahy evropských hodnot a navštíví Peking, aby tlumočil toto poselství a také aby demonstroval, že věříme v pozitivní vývoj této velké země, pokud jde o její integraci na mezinárodní scéně. Již jsme viděli hmatatelné známky pokroku v Barmě, v řešení rozporů s Íránem a se Severní Koreou; to jsou všechno oblasti, kde rovněž potřebujeme čínskou pomoc. To jasně zahrnuje mnohem více než jen čistě komerční zájmy. Konečně bych chtěl říci panu poslanci Cappatovi, že ve všech našich vztazích, ať již uvnitř EU, nebo pokud jde o menšiny, nebo ve vztazích mezi Unií a některými jejími partnery, musíme uplatňovat stejné požadavky a musíme být opatrní, než udělíme celému světu lekci z morálky. PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MARTÍNEZ MARTÍNEZ Místopředseda Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. – Pane předsedající, budu velmi stručná, protože řečeno toho bylo mnoho. Chtěla bych jen zopakovat, že vztahy s Čínou mají mnoho stránek. To znamená, že tento strategický vztah má obrovský rozměr. Vedle životního prostředí, obchodu, kultury – ať již máme jakékoliv odvětvové rozhovory a dialogy – máme také péči o lidská práva, o nichž se dnes zejména hovořilo. Bereme je vážně, ať se jedná o uvězněné obránce lidských práv nebo osob, jež předložily petice, nebo o uplatňování trestu smrti. Je pravda, že bylo popraveno mnoho lidí. Zmiňovali jsme se o tom vždy velmi jasně, také o údajných případech mučení a špatného zacházení. Vedeme tento dialog o lidských právech. Je pravda, že někdy není uspokojivý, ale nemáme lepší nástroj. Povedeme nadále dialog s Čínou. Máme v němčině přísloví: Steter Tropfen höhlt den Stein (Nikoli silou, nýbrž vytrvalostí proděraví voda kámen). Právě to se snažíme činit. (Potlesk) Předsedající. - Na závěr této rozpravy bylo předloženo pět návrhů usnesení v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat výjimečně zítra v 9:00, a to vzhledem k představení programu francouzského předsednictví. Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. – (SK) Blíží se olympijské hry v Pekingu, dle mých informací se však situace v oblasti lidských práv v Číně nezlepšila. Je tomu spíše naopak, čínský režim zatýká stále více osob, aby tak zabránil případným demonstracím v průběhu olympijských her. Svoboda tisku je velmi důležitá, protože právě nezávislá média poskytují informace o situaci lidských práv v Číně bez cenzury. Z toho důvodu je nevyhnutelné, aby mohly vysílat i nezávislé televizní stanice jako je NTD TV. Tato satelitní televize vysílá čínsky a anglicky 24 hodin denně prostřednictvím družic nad Asií, Evropou, Austrálií a Severní Amerikou. Francouzská firma Eutelsat, která zprostředkovává vysílaní NTD TV dne 16. června 2008 náhle přerušila vysílaní této televize nad Asií, zřejmě pod tlakem čínské komunistické strany. Vážená paní komisařko Ferrero Waldnerová, obracím se na Vás s nadějí, že jménem Komise použijete všechny dostupné prostředky k obnovení vysílání NTD TV nad Asií. Rovněž vyzývám francouzské předsednictví, aby jménem Rady zabránilo omezování svobody slova v Číně. Vyzývám čínské orgány, aby dokázaly světu, že výsledkem přidělení olympijských her Pekingu je zlepšení situace v oblasti lidských práv v Číně. Věřím, že otevření Tibetu turistům, novinářům a tisku bude skutečným otevřením, které umožní necenzurované informace o situaci v této oblasti. Csaba Sándor Tabajdi (PSE), písemně. – (HU) Rozšíření je jednou z nejúspěšnějších politik Evropské unie a zároveň pravděpodobně nejefektivnějším známým nástrojem vnější politiky. Každé rozšíření do této doby Unii posílilo a přispělo ke stabilizaci a celkovému zařazení států, které přistoupily. Čtyři roky, jež uběhly od

09-07-2008

09-07-2008

CS


rozšíření roku 2004, skoncovaly se všemi nepodloženými obavami a zavádějícími informacemi, které mu předcházely: rozšíření je ohromujícím úspěchem, z něhož mají velký prospěch jak původní, tak nové členské státy. Naneštěstí někteří politikové, vědomě nebo z pouhé hlouposti, úspěch rozšíření popírají a klamou občany původních států. Je tedy nanejvýš důležité, abychom společnost obeznámili s výhodami a přínosy rozšíření. Zamítnutí Lisabonské smlouvy v Irsku je opravdu zásadní překážkou v dalším rozšíření Unie. Stále věřím, že Evropská unie rychle najde řešení k záchraně Lisabonské smlouvy. Přístup Chorvatska by však neměl být rukojmím: přístup Chorvatska je z právního hlediska možný i bez přijetí Lisabonské smlouvy. Chorvatsko by se tedy mělo stát členským státem na konci roku 2009 nebo na začátku roku 2010, podle vývoje přístupových jednání. Vztah mezi strategií rozšíření a evropskou politikou sousedství je složitá otázka. V zásadě souhlasím s tím, že sousední státy Evropy, které ještě nemají vyhlídky na členství, by měly být přesunuty z jedné kategorie do druhé v souladu s tím, jak plní změřitelné cíle. Zároveň je důležité, aby Unie byla schopna chránit své geopolitické území volného pohybu, a s ohledem na integrační kapacitu by měla sama v konkrétních případech rozhodnout o tom, jaké možnosti navrhne svým partnerům.

12. Strategický dokument Komise pro rok 2007 o rozšíření (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o zprávě Elmara Broka, jménem Výboru pro zahraniční věci, ke strategickému dokumentu Komise pro rok 2007 o rozšíření [2007/2271(INI)] (A6-0266/2008). Elmar Brok, zpravodaj. – (DE) Pane předsedající, pane úřadující předsedo, pane komisaři, musíme uvést, že předchozí rozšíření Evropské unie jsou zásadním úspěchem v oblasti politické i hospodářské. O tom není žádných pochyb. V případě Rumunska a Bulharska, pane komisaři, budeme jistě muset v nadcházejících týdnech vést debaty, moje úvodní poznámka však zůstává obecně platnou. Zároveň je však nutné objasnit, že vyjednáváme-li se státy a přislíbíme-li jim další jednání, tyto sliby dodržíme, a že, udělíme-li státu postavení kandidátské země, je s ním také tak zacházeno. Musíme také ctít sliby učiněné v Soluni. Zároveň je však nutné objasnit, že z toho v žádném případě automaticky nevyplývá další sled událostí, ale že každý stát zvlášť musí splnit podmínky členství v Unii – kodaňská kritéria – aby přechod proběhl úspěšně z hlediska přistupujících států i Evropské unie jako celku. Je také nutné zvážit, zda, s navýšením počtu členských států na 27 – a Chorvatsko se možná brzy stane dvacátým osmým členem – nepotřebujeme konsolidační fázi, aby bylo zajištěno, že vše v Evropské unii bude v pořádku a správně fungovat. Právě ti, kteří hledají chyby v Lisabonské smlouvě, a přitom podporují rozšíření, si musí uvědomit, že jejich politické smýšlení si odporuje. Lisabonská smlouva byla ve skutečnosti zamýšlena jako předpoklad pro předešlé kolo rozšíření, ne jako příprava na další. Ti, jež usilují o rozšíření, ale staví se proti Lisabonské smlouvě, ve skutečnosti pracují na tom, aby možnost rozšíření byla zrušena. To musí být řečeno velmi jasně. Dalším nanejvýš důležitým bodem, který si musíme uvědomit je, že síla nezávisí na pouhé velikosti, ale že vnitřní soudržnost, jíž míním opatrnost, abychom nepřecenili své možnosti, je zásadním faktorem, jak nás naučily dějiny. Evropská unie tak, jak ji chceme mít, není pouhou oblastí volného obchodu, ale také politicky účinnou jednotkou. To znamená, že naše schopnost vnitřní reformy je stejným předpokladem rozšíření, jako je vnitřní reforma v kandidátských zemích předpokladem jejich přistoupení. „Prohlubování a rozšiřování“ se stalo běžným popisem tohoto dvojitého procesu. Zároveň si musíme být vědomi zásadní důležitosti evropské perspektivy, pro např. země západního Balkánu, ale i pro Ukrajinu a další země, jako klíče k úspěchu procesu jejich vnitřní reformy směrem k demokracii a právnímu státu, a aby směřovaly více k Bruselu než kamkoli jinam. Za okolností, jež jsem popsal, však tato cesta nepovede v každém případě okamžitě k plnému členství, protože tyto země ještě nejsou připraveny a Unie také ne. V mnoha případech nebude plné členství možné. Z toho důvodu potřebujeme nové nástroje v oblasti mezi plným členstvím a politikou sousedství, aby evropská perspektiva nedávala těmto zemím pouhou naději, ale aby byla spojena s opravdovým pokrokem v oblastech jako jsou volný obchod a schengenský systém. Potřebujeme nástroje vytvořené pro Evropský

63

64

CS


hospodářský prostor, ve kterém se zapojujeme do volného obchodu se zeměmi EFTA, nástroje, jež dovolí partnerským státům přijmout 30, 50 nebo 70 % práva Společenství a jeho praktického provádění. To znamená, že jednání o plném členství by mohla být velmi stručná. Švédsko, Finsko a Rakousko se touto cestou vydaly, zatímco státy jako Švýcarsko, Island a Norsko si vybraly jiný směr. Ale kdo si je dnes vědom toho, že Norsko je součástí Schengenských dohod a že Švýcarsko přispívá strukturální politice Unie v nových členských státech? Jinými slovy, můžeme vytvořit velmi blízké vztahy a posléze v každém konkrétním případě rozhodnout o tom, zda obě strany chtějí v této úzké spolupráci pokračovat trvale, nebo zda chtějí, aby byla přechodnou fází na cestě k plnému členství. I na západním Balkánu by tedy země, – ačkoli kromě Chorvatska, kde by to byl naprosto nelogický krok – u nichž by přistoupení bylo delšími procesem, mohly této přechodné fáze využít, pokud by chtěly, jako nástroje. Musí mít na vybranou. Na základě toho, dámy a pánové, se domnívám, že bychom měli posílit využití evropské perspektivy jako nástroje v oblasti mezi členstvím a politikou sousedství, čímž se rozšíří oblast stability, míru a svobody v Evropě, aniž by byl ohrožen rozvojový potenciál Evropské unie. Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. – (FR) Pane předsedající, Rada by chtěla poděkovat Evropskému parlamentu a především panu Brokovi za jeho zprávu ke strategickému dokumentu Komise pro rok 2007 o rozšíření a také by chtěla využít této příležitosti k ocenění aktivní role, kterou Parlament sehrál, a jeho nesmírnou pomoc při procesu rozšíření. Zpráva pan Broka ukazuje, že poslední rozšíření bylo úspěšné jak pro Evropskou unii, tak pro členské státy, jež k ní přistoupily. Věříme, že bylo úspěšné pro Evropskou unii, že umožnilo překonat rozdělení Evropy a napomohlo zajistit mír a stabilitu na celém kontinentu. Bylo inspirací pro reformy a posílilo společné zásady svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, právní stát a tržní hospodářství. Rozšíření jednotného trhu a rozvoj hospodářské spolupráce posílily prosperitu a konkurenceschopnost, což napomohlo Evropské unii k tomu, aby zlepšila svoji reakci na problém globalizace, a také usnadnily výměnu s našimi partnery. Rozšíření bezpochyby dodalo Evropské unii větší váhu ve světě, a posílilo její postavení jako mezinárodního hráče. Naše politika rozšíření je osvědčená a bere v úvahu poučení z předchozích rozšíření. V prosinci roku 2007 Unie souhlasila s tím, že budoucí strategie rozšíření bude založena na upevňování závazků, nestranné a důsledné podmíněnosti a zlepšené komunikaci. To zůstane základem našeho přístupu k rozšíření. Unie došla k závěru, že má-li si uchovat svou integrační kapacitu, musí být kandidátské země připraveny plně přijmout povinnosti, jež vyplývají z přistoupení, a že Unie musí být schopna efektivně fungovat a jít kupředu, jak to pan Brok zdůraznil ve svém projevu. Tyto dva aspekty jsou nezbytné, chceme-li získat rozsáhlou a trvalou podporu veřejnosti. Měly by být mobilizovány pomocí zvýšené transparentnosti a zlepšené komunikace o těchto tématech, a já počítám s tím že nám Evropský parlament v tomto ohledu bude nápomocen. Evropská unie splní své závazky s ohledem na právě probíhajících jednání. Co se týče Turecka, proces šetření (screening), tedy první formální fáze každé kapitoly, byl dokončen u dvaceti tří kapitol a o osmi z nich byla zahájena jednání. Co se týče Chorvatska, jednání byla zahájena o dvaceti kapitolách a u dvou z nich byla prozatímně uzavřena. Dne 17. června se konaly mezivládní konference na ministerské úrovni s Tureckem a Chorvatskem k otevření jednání s Tureckem o kapitole 6 „právo společností“ a kapitole 7 „právo duševního vlastnictví“, a s Chorvatskem o kapitole 2 „volný pohyb pracovníků“ a kapitole 19 „sociální politika a zaměstnanost“. Našim cílem je urychlit tato jednání, a chtěl bych připomenout, že s ohledem na naše vztahy s Tureckem chceme, aby proces reforem pokračoval a aby byl intenzivnější. Tím zajistíme, že proces bude nevratný a trvalý, a je nutné dále pozorně sledovat pokrok, jehož bylo dosaženo ve všech oblastech, zejména co se týče splnění kodaňských kritérií.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Přirozeně také musíme dosáhnout pokroku v normalizaci bilaterálních vztahů s Kyperskou republikou. Co se týče Chorvatska, jednání probíhají dobře a tento rok dospěla do rozhodující fáze. Hlavním cílem v současné době je pokračovat v dosaženém pokroku, těžit z něj a urychlit provádění reforem. Evropská unie tedy apeluje na Chorvatsko, aby vytrvalo ve svém úsilí o vytvoření dobrých vztahů se sousedními státy, včetně práce na nalezení definitivních řešení přijatelných pro obě strany, a samozřejmě o vyřešení zbylých bilaterálních záležitostí se svými sousedy. Nicméně tento projev bych také rád využil, pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, pokud dovolíte, k důraznému odsouzení, jménem předsednictví, násilných událostí, k nimž došlo dnes ráno v Istanbulu a jehož oběťmi byli policisté ve službě u ambasády Spojených států v Istanbulu. Jménem předsednictví odsuzujeme tento strašlivý útok a samozřejmě jsme v těsném kontaktu s tureckými orgány. (potlesk) Olli Rehn, člen Komise. – Pane předsedající, rád bych nejdříve poděkoval Elmaru Brokovi a výboru za velmi zajímavou zprávu. Tato rozprava se odehrává v době, kdy Evropská unie zvažuje situaci, jež vznikla díky irskému „ne“. Zároveň nám dění v jihovýchodní Evropě připomíná, že máme bezprostřední zodpovědnost za podporování stability a demokracie na evropském kontinentu. Konsolidovaná agenda rozšíření Evropské unie zahrnuje západní Balkán a Turecko. Vítám velkou odhodlanost zprávy, co se týče perspektivy jejich členství. Komise sdílí mnoho bodů zprávy včetně integrační kapacity, která je zajisté důležitým tématem, jež je nutné zohlednit při rozšíření Evropské unie. Se zájmem pozoruji návrh zprávy na „Evropský hospodářský prostor plus“ pro vztahy se státy, které nejsou součástí současné agendy rozšíření. Čelíme hospodářské globalizaci, je tedy smysluplné rozšířit evropský právní a hospodářský prostor a tím učinit posílit širší Evropu v oblasti jejích regulatorních pravomocí. Nicméně západnímu Balkánu a Turecku, které mají jasnou perspektivu členství, Evropská unie nesmí ukládat další přechodné fáze před kandidátstvím nebo přistoupením. To by jen vyvolalo pochyby o závazku Evropské unie a tím oslabilo nezbytný podnět k demokratické reformě. Na červnovém zasedání Evropské rady minulý měsíc byla potvrzena úplná podpora evropské perspektivy pro západní Balkán. Je to významné poselství: Evropská unie dodržuje své slovo. Je to důležité poselství i pro Turecko. Proces přistoupení k Evropské unii postupuje: v polovině června byly otevřeny další dvě kapitoly. Co se týče Turecka, minulý rok jsme společně udrželi proces naživu a překonali mnoho nesnází. Bylo to vítězství, k jehož dosažení bylo třeba jasné vize a vytrvalosti. V roce 2008 byla půda připravena pro úspěch, tak, aby tento rok byl obnoven proces přistoupení Turecka k Evropské unii. Je mrzuté, že k takovému obnovení nedošlo, převážně z důvodů na straně Turecka. My v Evropské unii chceme v procesu pokračovat v souladu s podmínkami stanovenými vyjednávacím rámcem. Turecko jako takové musí zlepšit demokratické fungování svých státních orgánů a zaměřit úsilí na nezbytné kompromisy, jež zajistí reformy spojené s Evropskou unií. Upřímně věřím, že klid a rozumné uvažování převládnou, aby se Turecko mohlo vyhnout stagnaci a místo ní dosáhnout pokroku a pokračovat na cestě k Evropě s jasně určeným cílem a odhodláním. Rád bych této příležitosti využil a uvedl několik slov ohledně dnešních událostí v Turecku a přidal se tak v této záležitosti k panu ministru Jean-Pierre Jouyetovi. Komise důrazně odsuzuje únos tří německých turistů ve východním Turecku, a žádá jejich okamžité propuštění. Komise důrazně odsuzuje násilný ozbrojený útok v Istanbulu dnes ráno. Chtěl bych vyjádřit svoji soustrast rodinám a přátelům policistů, kteří byli zabiti, a zraněnému policistovi přeji brzké uzdravení. Na závěr, rozšíření bude vždy dlouhodobým úsilím, jež si musí poradit s politickými bouřemi v Ankaře, Bělehradu, Bruselu a v mnoha dalších hlavních městech Evropy. Nemůžeme polevit v této zásadní práci pro mír a prosperitu, jež je v zájmu Evropské unie a jejich občanů. Věřím tomu, že v tomto ohledu se mohu spolehnout na vaši podporu.

65

66

CS


Marian-Jean Marinescu, jménem skupiny PPE-DE. – (RO) Strategie rozšíření Evropské unie by měla být založena na doposud získaných zkušenostech a na současné politické a hospodářské situaci. Předchozí rozšíření přinesla prospěch jak Unii, tak členským státům. Měli bychom si však povšimnout, že státy, které se připojily k Evropské unii, neměly stejnou dobu na jednání a prošly různými cestami při skutečné integraci do Evropské unie. Evropské orgány se s obtížemi přizpůsobovaly nárůstu počtu členských států. Existují argumenty ve prospěch dalšího rozšíření Unie. Domnívám se, že by bylo v neprospěch Unie, pokud by například země na Balkánu nebo Moldavská republika zůstaly mimo ni. Státy východní Evropy při žádostech o přistoupení k Evropské unii využívají historických a geografických hledisek. Některé hospodářské požadavky nám nedovolují pozastavit rozšíření, například oblast energetiky. Je také nutné zabývat se vlivy vnější politiky, jež mohou mít nepříznivé důsledky. Potřebujeme, aby sousední státy rozvíjely silnou demokracii, funkční tržní hospodářství a právní stát. V současné době se politika sousedství uskutečňuje pomocí dohod o spolupráci a přidružení, jejichž součástí jsou činnosti srovnatelné s procesem jednání, ale na méně zásadní úrovni. Domnívám se, že by tyto dohody měly obsahovat a uplatňovat stejné postupy jako jsou postupy v kapitolách jednání. Jsem přesvědčen, že by státy, které se skutečně chtějí stát součástí Unie, na takové podmínky přistoupily, i pokud by nepodepsaly předběžnou dohodu kandidátské země, a obě strany by z toho měly velmi zásadní užitek. Ve chvíli, kdy dojde k rozšíření, budou tedy tyto země v situaci, jež jim umožní rychlou integraci. Nicméně pro konsolidaci Evropské unie a pro dosažení dalšího rozšíření je bezpodmínečný předpoklad: reforma evropských institucí. Z toho důvodu je ratifikace Lisabonské smlouvy požadavkem, kterému musí všechny členské státy porozumět a jemuž musí dostát. Obsah zprávy pana Broka přináší objasnění ohledně kroků, jež musí Unie učinit v příštím období, a Evropská Komise je musí zohlednit. Předsedající. – Dámy a pánové, povšimněte si, že žádáme-li někoho, aby vystoupil, po skončení jeho řeči čekáme, protože nám tlumočníci sdělili, že je nutné ponechat deset až patnáct vteřin na tlumočení projevu, než požádáme následujícího řečníka, aby se ujal slova. Pochopíte, že to umožní, aby se tlumočený projev dostal ke každému správným způsobem. Jan Marinus Wiersma, jménem skupiny PSE. – (NL) Jménem své skupiny se přidávám a potvrzuji to, co pan předseda Rady a pan komisař před chvílí uvedli o událostech v Turecku. Za druhé bych chtěl poděkovat zpravodaji za způsob, kterým s námi spolupracoval při přípravě této rozpravy a za třetí, jménem své skupiny opakuji, že z našeho pohledu – a pan předseda Rady to také uvedl – bylo rozšíření doposud úspěšné a významně přínosné pro rozvoj širší Evropské unie. Je nutné zdůraznit tuto skutečnost na začátku mého projevu, a zpráva pana Broka se o tom také zmiňuje: dodržíme – jak uvedl pan komisař – sliby učiněné Turecku a zemím západního Balkánu v naší rozpravě o strategii rozšiřování. Takže vůči těmto zemím nedošlo ke změně strategie, bude však věnována větší pozornost tomu, jakým způsobem jsou uplatňována a zvládána přístupová kritéria v průběhu jednání. Za druhé, souhlasíme se zpravodajem ohledně toho, že je nutné věnovat více pozornosti schopnosti Unie vstřebat nové členy. Na jedné straně žádáme od kandidátských zemí více v průběhu přípravné fáze, na straně druhé je však jasné, že Evropská unie musí udělat více, aby se patřičně vyrovnala s příchodem nových členů. Domníváme se, že to znamená dokončení nezbytných institucionálních reforem. Smlouva z Nice není odpovídajícím základem pro úspěšné další rozšíření. Za třetí, a co je z mého hlediska nejdůležitější: pohled této zprávy je také zaměřen dále než je současná agenda rozšíření, k zemím, jež nejsou na seznamu potenciálních kandidátských zemí. Naše současná evropská politika sousedství nestačí. To platí o našich sousedech na jihu a Evropská unie předložila návrh na Středomořskou unii, ale tím více to platí i o našich sousedech na východě. Učinili jsme jasný závěr, že Evropská unie musí nabízet více, více než politiku sousedství. Domníváme se, že musí obsáhnout vztahy mezi těmito zeměmi a Unií a také bilaterální vztahy těchto států mezi sebou. Černomořská oblast by byla dobrým geografickým rámcem s významem pro Rusko i pro Turecko. Bez nich v této oblasti nevyřešíme hlavní úkoly a problémy. Turecko by mělo mezi Černomořskou oblastí a Středomořím stěžejní roli, což by mu dalo příležitost ukázat, jak je v Evropě důležité a jakou má hodnotu v Evropské unii.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Bronisław Geremek, jménem skupiny ALDE. – (PL) Pane předsedající, nejdříve bych chtěl podpořit postoj, který zaujala Rada a Komise v souvislosti s dramatickými událostmi v Turecku. Tato důležitá záležitost je předmětem naší dnešní rozpravy. Zpráva pana Broka potvrzuje význam strategie rozšíření Evropské unie. Mluvím jako občan státu, pro nějž byla tato strategie přínosem. Zpráva uvádí, že nová přistoupení k Evropské unii byla úspěšná. Zpráva také uvádí, že naděje evropských národů, jež usilují o přistoupení k Evropské unii a jsou připraveny splnit přístupová kritéria, naleznou podporu Evropské unie. Koncept integrační kapacity, jež je podmínkou rozhodnutí o přistoupení, je v této zprávě přesně určen. Mělo by také možná být řečeno, že ti, kteří očekávali, že Evropský parlament oznámí ukončení rozšíření Evropské unie a předloží náhradu plného přistoupení, jsou zklamáni. Evropská unie se rozpíná a posiluje. Potěšila mě slova komisaře Rehna, jenž uvedl, že bychom neměli vytvářet žádné nové předvstupní fáze zemím, jež se chtějí připojit k Evropské unii, ale měli bychom jim povolit zažádat o přímé připojení. Je však nutné zvážit skutečnost, že další rozšíření musí mít porozumění a podporu evropských občanů. To je zásadní součást schopnosti Evropské unie přijímat nové členské státy, jež také ovlivní zvýšení důvěry v Evropu mezi jejími občany. Víme, že tato důvěra prochází kritickým obdobím. Víme také, že Evropa se z této krize dostane. Patřím k těm, kteří věří v moc evropských myšlenek a orgánů Společenství. Cílem strategie rozšíření, kterou dnes Evropský parlament pečlivě zvažuje, je upevnění vnitřní síly Evropské unie a odpověď na úsilí evropských občanů. Její odpověď je stejná jako v roce 2004 na úsilí střední Evropy. Adam Bielan, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, můj hlavní nesouhlas se zprávou, o níž dnes debatujeme, se týká nedostatku jasného plánu otevření Evropské unie na východ. V té souvislosti bych chtěl zdůraznit nedostatek soudržnosti v činnosti této sněmovny. Minulý rok jsme přijali zprávu, kterou připravil můj kolega pan Michał Kamiński, jež hovořila o představení Ukrajiny s jasnou perspektivou členství. Dokument, o němž debatujeme dnes, však spíše bije na poplach v zemích, jež uvažují o přistoupení k Evropské unii, především v našem nejbližším sousedním státě, na Ukrajině. Zpráva hovořící o nutnosti posílit kapacitu Unie přijímat nové státy je v podstatě brzdou dalšího rozšíření Evropské unie. Přirozeným kandidátským zemím, jako například Ukrajině, evropskému národu, jsou nabízeny pochybné hodnoty namísto plného členství. Zohledníme-li své geostrategické zájmy, měli bychom nejužší možnou spolupráci s Ukrajinou považovat za důležitou. V současné situaci by bylo lépe ukázat Kyjevu otevřené dveře do Evropské unie, než možnost členství zastírat a tím posunovat Ukrajinu na oběžnou dráhu Ruska. To platí zejména v současné době, kdy se ohrožení Ukrajiny ze strany Kremlu stupňuje. Gisela Kallenbach, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, také bych chtěl poděkovat panu Elmaru Brokovi, který do své zprávy zahrnul koncept procesu. Mezi pracovním dokumentem a současnou zprávou je známa změna strategie, a to je správné a vhodné. Předešlá rozšíření byla úspěchem pro celé Společenství, přesto je na některých místech nutná kritika. To je rovněž správné a vhodné. Proces rozšíření však ještě není u konce. Jako mnoho ostatních řečníků bych chtěl zmínit západní Balkán, který nesmí být odložen do černé díry obklopené členskými státy Unie. Je v našem zájmu tomu zabránit. Potřebujeme jednoznačnou strategii rozšíření, ne takovou, jež se mění podle podmínek. Evropská unie musí být spolehlivým a důvěryhodným partnerem. To také znamená, že musíme být sami ochotni provádět reformy. Je-li v současnosti nad naší ochotou otazník, měli bychom se nad sebou kriticky zamyslet. Je lehkomyslné a chybné připisovat každý náznak euroskepticismu předchozím rozšířením a únavě. Probuďme se tedy! Začněme pracovat na vyváženém hospodářství, sociálním rozvoji a rozvoji životního prostředí a předávejme rozsah hospodářského, kulturního a historického obohacení, jež rozšíření přináší. Sdělme také lidem, jaká by byla cena dalšího požáru na našich hranicích v rámci Evropy. Jasné cíle a úplná a otevřená debata o nich vytváří důvěru. Unie rovněž důvěru posiluje dodržováním svých slibů a já očekávám, že tak učiní tím, že schválí tuto zprávu. Erik Meijer, jménem skupiny GUE/NGL. – (NL) Pane předsedající, po prvních vlnách přistoupení v letech 2004 a 2007 nyní rozšíření stagnuje. Chorvatsko musí počkat do roku 2011, Makedonie nepřistoupí před rokem 2014 nejdříve a pro dalších pět zemí západního Balkánu bude čekání ještě delší. Probíhají jednání s Tureckem, je však možné, že to nebude moci přistoupit ještě po celá desetiletí. V současné době, kdy přistoupily všechny státy, jež byly dříve ve sféře vlivu Sovětského svazu, se zdá, že Evropská unie trpí únavou z rozšíření. Za rozpravou o rozšíření a politikou sousedství se skrývají dva typy

67

68

CS


myšlení. Jedním z nich je, že Evropská unie je světová velmoc a nadstát, jež činí stále více rozhodnutí, která ovlivňují její členské státy. Tento nadstát chce, aby na něm jeho sousední státy závisely, aniž by měly vliv jako rovnocenní partneři v rámci Unie. Státům, jež se patřičně nepřizpůsobily, nebo jejichž hospodářství je slabé, nebude dovoleno se připojit. Musí být drženy vně Unie, nicméně jsou vtahovány do sféry jejího vlivu, který nemohou ovlivnit. Má skupina tuto taktiku odmítá. Druhý pohled zastává spolupráci a zapojení různých a rovnocenných partnerů. Unie je otevřená jakémukoli evropskému státu, jež se chce připojit a splňuje nezbytná kritéria, jako např. demokracii a lidská práva. Taková Unie nečiní rozhodnutí svévolně bez podpory členských států, ale snaží se vyřešit přeshraniční problémy svých občanů ve spolupráci. Tento způsob nejlépe splňuje účel a má největší naději na dlouhodobé přežití. Georgios Georgiou, jménem skupiny IND/DEM. – (EL) Pane předsedající, snahy pana Broka jsou vskutku chvályhodné a chci mu poděkovat za jeho projev, ve kterém poskytl některá užitečná vysvětlení. Navzdory chvályhodným snahám je však spěch Evropské unie k dalšímu nahodilému začlenění nových členských států nevysvětlitelný. Do jaké Unie a do jaké Evropy by se začlenily? Do Evropy vysokých cen ropy, potravin, nezaměstnanosti – Evropy chudoby, chcete-li? Co chceme vytvořit? Měli bychom vytvořit novou síť interkontinentální chudoby? To nemůže být v zájmu Evropy. Domnívám se, že by to mohlo být v zájmu jiných. Musíme mít na paměti výsledek irského referenda, jenž by pravděpodobně nedovolil povrchně zjednodušené rozšíření, jako je to, jež jsme si vybrali. Irena Belohorská (NI). – (SK) Chtěla bych poděkovat zpravodaji za jeho práci na aktuálním tématu, jehož cílem je řešení této pro současnou Evropskou unii citlivé záležitosti. Rozšíření o deset nových členských států roku 2004 a o další dva roku 2007 bylo nepochybně úspěšné pro Evropskou unii i pro členské státy, jež se připojily. Konkurenceschopnost a důležitost Evropské unie narůstá právě díky zvýšenému lidskému i hospodářskému potenciálu. Dnes mohu však s jistotou tvrdit, že i přes tuto skutečnost dvanáct nových členských států stále cítí rozdíly mezi nimi a patnácti původními státy. Hovoříme o diskriminaci, ať už je způsobená nedostatečnou hospodářskou nebo i sociální zralostí. Zaráží mě však, že rozšíření je předkládáno jako důvod k ratifikaci Lisabonské smlouvy. Dámy a pánové, smlouva z Nice je mrtvým historickým dokumentem, který není použitelný pro politický život. Svůj účel jako smlouva původních patnácti států již ztratila. Je nás již dvacet sedm, proto je nutné Lisabonskou smlouvu přijmout, ne kvůli rozšíření. Rozšíření je možné dosáhnout prostřednictvím samostatné bilaterální smlouvy mezi Evropskou unií a členským státem. Charles Tannock (PPE-DE). – Pane předsedající, Velká Británie, moje vlast, byla jedním ze tří států, jež přistoupily v první vlně rozšíření roku 1973. Od té doby má strana, britští konzervativci, aktivně podporovala proces rozšíření do současného počtu dvacet sedmi členských států. Rozšíření zvětšuje jednotný trh Evropské unie a tím vytváří více příležitostí pro hospodářský růst a trh. Vytváří více pracovních míst a sociální stabilitu a dodává váhu Evropské unii v globálním měřítku. Rozšíření upevňuje evropské hodnoty demokracie, lidských práv a právního státu v nových členských státech, čehož jsme byli svědky u dřívějších diktatur ve Španělsku, Řecku a Portugalsku, které posléze přistoupily, a u dřívějších komunistických států Varšavské smlouvy, které přistoupily nedávno. Pro ty, kteří zpochybňují tendence k uzavřenější Evropské unii, by rozšíření mělo teoreticky znamenat širší, volnější a flexibilnější Evropu a další debatu o budoucím směřování Evropské unie. President Sarkozy, jako úřadující předseda Rady nedávno vznesl otázku rozšíření v kontextu zablokované Lisabonské smlouvy, poté, co ji Irsko v referendu odmítlo. Pan Sarkozy uvedl, že k nejbližšímu předpokládanému rozšíření o Chorvatsko nemůže dojít bez Lisabonské smlouvy. Domnívám se, že je to chyba a pokus o záchranu Smlouvy. Jsem přesvědčen, že řešení přistoupení Chorvatska je možné nalézt i bez Lisabonské smlouvy. Jistě existují další aspekty Smlouvy, u nichž dojde k pokusům o jejich zavedení bez dokumentů k ratifikaci. Nyní je jasné, že Evropané se chtějí méně zaměřit na zabývání se institucemi a více na samotnou Unii tím, že ji znovu propojí s lidmi.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Já osobně podporuji další rozšíření na západní Balkán a případně na Ukrajinu, Moldávii a doufejme i na demokratické Bělorusko. Je to hmatatelný příklad toho, co dobrého může Evropská unie přinést svým národům. Hannes Swoboda (PSE). – (DE) Pane předsedající, chtěl bych začít tím, že vyjádřím své upřímné díky panu Brokovi za jeho ochotu zapojit se do velmi konstruktivní spolupráce. Poselství je zcela jasné: proces rozšíření nebude přerušen, my všichni se však potřebujeme ještě více připravit. To se týká těch z nás, jež jsou uvnitř Evropské unie i těch, kteří tam chtějí vstoupit. Lepší příprava samozřejmě znamená institucionální reformu a upevnění Evropské unie. Nemusím téměř dodávat, že lepší příprava také znamená jednoznačné přijetí kodaňských kritérií, která je třeba uplatňovat a prosazovat, nejen začlenit do sbírky zákonů. Jsem také vděčen, že pan Brok spolu s panem Wiersmou přijali naši myšlenku Černomořské unie, třebaže opatrnějším způsobem. Jedná se o to, že musíme vysílat jasné signály Ukrajině a ostatním zemím Černomořské oblasti, jež jsou součástí politiky sousedství. Abychom však těmto zemím pomohli, je také důležité do této spolupráce zapojit Turecko a Rusko. Cením si myšlenek francouzského předsednictví o Středomořské unii, ale nesmíme odsouvat Černomořskou oblast. Je nutné zasahovat i tam a Evropská unie musí předložit patřičné návrhy na spolupráci. Co se týče Balkánských zemí, pan Brok ve své zprávě činí několik nabídek. Jak dnes sám přesně a jasně zdůraznil, tyto nabídky si můžeme zvolit. „Počkejte chvíli se svými reformami, máte dost času“ je poselství, jež by nikdo odtud neměl dostávat. Ne, je třeba reformy uspíšit, jak v Chorvatsku, tak samozřejmě v dalších státech. Především, ujme-li se nová vláda úřadu, jak k tomu nyní došlo v Srbsku, náš signál musí být jasný. Měl by říct „Chceme vás v Evropské unii co nejdříve, nemůžeme však nabídnout alternativu vašeho procesu reforem. Vy sami o něj musíte usilovat a budete muset uplatňovat proevropskou strategii“. Unie je bez Balkánských zemí jihovýchodní Evropy neúplná, je však nutné v těchto zemích odvést práci, a odvést ji co nejrychleji, abychom novou Evropu mohli budovat společně. István Szent-Iványi (ALDE). – (HU) Historie Evropské unie byla doposud historií stálého rozšiřování, a toto rozšíření je jedním z nejzjevnějších dokladů úspěchu a atraktivity Evropské unie. Přesto je mezi veřejností stále více znatelná jistá apatie a únava z rozšíření. To je dobrým důvodem k tomu, abychom s otázkou rozšíření zacházeli realisticky. Realisticky však neznamená skepticky. Nemůže to znamenat pozastavení procesu rozšíření a ještě méně navržení nových podmínek přistoupení, jež nemohou být splněny, nebo opakování dříve převzatých povinností, protože to by podrývalo naši důvěryhodnost. Od irského referenda bylo naším hlavním zájmem dokázat, že Evropská unie stále pracuje a že rozšíření je stále jejím důležitým a opravdovým cílem. Je to v zájmu členských států stejně jako v zájmu států, jež chtějí přistoupit. Děkuji. Konrad Szymański (UEN). – (PL) Pane předsedající, akademický žargon se šíří ještě více než politika v naší strategii rozšiřování. Teorie kapacity rozšíření je pouhou záminkou pro naprosto svévolné politické rozhodnutí uzavřít Unii světu. Pro Evropu je to špatný a škodlivý směr, protože právě toto rozšíření dalo Evropské unii váhu na mezinárodním poli a umožnilo jí rozvinout svůj sociální, politický a hospodářský model. Schválíme-li tuto zprávu, posíláme negativní signál do Kyjeva a Tbilisi a oslabíme tam prozápadní a proevropské síly. Bylo ohlášeno, že je třeba získat podporu pro reformy Smlouvy v Polsku a dalších zemích, a že jsou nezbytné pro rozšíření. Tím je to ještě překvapivější, že přes přijetí Lisabonské smlouvy musíme pracovat na dodatečných reformách smlouvy v kontextu dalšího rozšíření . Elmare, Tvá prezentace byla jistě lepší než zpráva, ale řekni mi prosím jednu věc: kolik reforem smlouvy musíme ještě schválit, aby sis myslel, že jsme připraveni přijmout Ukrajinu do Evropské unie? Adamos Adamou (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, náš pohled na rozšíření je ten, že evropské národy mají právo, pokud tak usoudí, a pod podmínkou, že splňují daná kritéria, usilovat o přistoupení k Evropské unii. Tato zásada je také základem našeho pohledu v případě Turecka, jehož proces přistoupení také ovlivňuje vyřešení otázky Kypru. Trváme však na tom, že splnění závazků, jež Turecko učinilo vůči Evropské unii, je základní podmínkou dokončení jeho přistoupení. Neměli bychom se zříci povinnosti Evropské unie dodržet své vlastní závazky, Turecko však musí úplně splnit zásady mezinárodního práva, usnesení OSN a evropského práva, a ukončit okupaci Kypru, otevřít

69

70

CS


přístavy a letiště kyperským lodím a letadlům a zrušit veto, aby se Kyperská republika mohla účastnit mezinárodních fór a dohod. Především v této době, po iniciativě nově zvoleného prezidenta Demetrise Christofiase, a vzhledem k úsilí vůdčích osob obou společenství, by se Turecko mělo přizpůsobit a zdržet se vytváření jakýchkoli překážek v cestě této nové fáze v kyperské otázce. Gerard Batten (IND/DEM). – Pane předsedající, tato zpráva potvrzuje, že rozšíření není neomezeným úspěchem. Pan Brok připouští, že bez vážné změny současných politik může být vnitřní soudržnost Evropské unie rozšířením ohrožena. Evropská unie umožnila přistoupení států, o nichž velmi dobře věděla, že nesplňují přístupová kritéria, jako to bylo v případě Rumunska a Bulharska. To se může lehce opakovat s dalšími státy východní Evropy a Tureckem. V členských státech, jako například ve Spojeném království, vzniká velké napětí vyplývající z nekontrolovaného, neomezeného a nevybíravého přistěhovalectví, jež je zapříčiněno stálým rozšiřováním Evropské unie. To je pouze jeden z důvodů rostoucího nepřátelského postoje evropských občanů vůči Unii. Řešení pana Broka je navrhnout rozsáhlý rozpočet na propagandu mezi občany, aby je přesvědčil o přínosech rozšíření. Řešení pro Británii je vystoupit z Evropské unie a obnovit kontrolu nad hranicemi svého státu. Philip Claeys (NI). – (NL) Pan komisař Rehn před chvíli znovu uvedl, že Turecko má jasnou perspektivu plného členství a že by neměly být ukládány další požadavky. Navrhuji panu komisaři, aby se dobře podíval na údaje Eurobarometru. Přistoupení Turecka nemá demokratickou podporu. Propast mezi politikou a občany se stále prohlubuje a rozšiřuje. Bylo slíbeno, že jednání budou ukončena, pokud bude Turecko zjevně selhávat v plnění svých povinností. Tento slib nebyl dodržen. Další slibem bylo, že jednání budou postupovat spolu s procesem reforem v Turecku. To se také nestalo. Proces reforem v Turecku byl skutečně zastaven a přesto bylo před dvěma týdny rozhodnuto, že budou otevřeny další dvě nové kapitoly jednání. Tento rozpor mezi slovy a činy se Evropské unii stane osudným, pokud nebudou učiněny radikální změny v naší politice a přístupech. Zbigniew Zaleski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, Evropská unie je v dnešní době značně velká, ale stále ještě neúplná. V zájmu soudržnosti Evropa potřebuje ve svých základech společné hodnoty a také dobrou vůli svých obyvatel. Abychom dosáhli cílů, jež jsme si sami určili, jako je lepší hospodářství, větší politický vliv na mezinárodním poli, lepší demografie a lepší kvalita života, musíme splnit jisté podmínky. Co se týče bodů, jež představil pan kolega Brok, jistěže mezinárodní integrace je důležitá. Členové Unie také musí chtít pokračovat v rozšíření a samozřejmě, že kandidátské země musí splňovat nezbytná kritéria. Jaká je strategie tohoto rozšíření? Jednoduše jde o to, motivovat kandidátské země k úsilí, pracovat s nimi a podporovat je prostřednictvím různých nástrojů, včetně politiky sousedství. Východní rozměr je pro nás důležitý, protože velká část Evropy není její řádnou součástí, není součástí Evropské unie. Jedinou možností v tomto směru je usilovat o větší poznání těchto východních sousedů a připravovat půdu v oblasti právní, hospodářské a sociální. V tom všem jsou důležité společné hodnoty, nebo alespoň možnost jejich vytvoření. Zdá se mi, a jsem o tom přesvědčen, že největší sociální a politický experiment v celé historii – dokončení Evropské unie – má reálnou šanci na úspěch. Véronique De Keyser (PSE). – (FR) Pane předsedající, slavný belgický umělec René Magritte namaloval obraz, na němž je dýmka a pod ní napsáno „ceci n’est pas une pipe“ (toto není dýmka). Je to velkolepá malba, tuto dýmku však nebude nikdy možné kouřit. Zpráva pana Broka je tomu podobná. Přes svůj název se nejedná o strategii rozšiřování, protože to není záležitost strategie nebo klíčových otázek, jež si kladou občané. Proč rozšiřovat Evropskou unii? Jakým směrem? Za jakou cenu a s jakým přínosem? Pan Brok hovoří o metodě konsolidace, o obranné taktice. Jednoduše řečeno, rozšíření je smlouvou mezi Evropou a kandidátskými zeměmi. Ti druzí musí splnit kodaňská kritéria, a Evropa musí prokázat schopnost je vstřebat. A v tom je ten problém. Evropa, uvězněná smlouvou z Nice, jež je příliš těsná a z níž se nemůže vyprostit, není připravena na další rozšíření. Stejně tak důsledkem krize evropských institucí by mělo být zastavení rozšíření. To je názor mnoha evropských občanů a do jisté míry i můj.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Musíme ale být opatrní, protože tento slogan sám o sobě, zbaven jakékoli náročné strategie, je nebezpečný. Otevírá cestu všem, kteří jsou připraveni odmítnout novou smlouvu se zaměřením na svůj prospěch, odmítnout Turecko i balkánské země, a všem nacionalistům, kteří nedůvěřují cizincům, jež by se jednoho dne mohli stát Evropany. Pro ně je tento slogan pouhou zástěrkou, ve skutečnosti nechtějí ani rozšíření ani větší prohlubování Musíme našim občanům dokázat, že postupná rozšíření vytvořila pro Evropu příležitost, zdůraznit jim, že multikulturalismus je požehnáním, že přistěhovalectví je naší demokratickou budoucností. Musíme překonat svou institucionální krizi. Neznamená vítězství euroskeptiků ani levice, ale odhaluje neslavnou bezmocnost, jež může poškodit každého. Zpráva pana Broka s touto bezmocností dobrým a inteligentním způsobem pracuje, a já mu blahopřeji, naneštěstí nás však neposunuje kupředu. Inese Vaidere (UEN). – (LV) Dámy a pánové, výsledky rozšíření Evropské unie jsou kladné, je tedy důležité vytvořit správné podmínky, kterými bychom je rozvíjeli. Naše orgány a vlády by měly veřejnosti poskytnout pravdivé a úplné informace o přínosech i nebezpečích rozšíření. Občané musí mít jistotu, že po rozšíření nebudou muset mít obavy o zachování a rozvíjení svých jazyků, kultur, náboženství a tradic, a že jejich blaho a hodnoty nebudou ohroženy. Budou-li se současné národy cítit dobře ve svých zemích, nebude příliv přistěhovalců obklopen obavami a proces rozšíření jako celek bude brán kladně. Je nutné naslouchat našim občanům, rozvíjet dialog. Podporuji různé druhy spolupráce s potenciálními členskými státy. Výsledkem toho by byl nejen čestnější přístup k integrační kapacitě Evropské unie, jež je úspěšně stanovena ve zprávě, ale také jasné instrukce našim partnerům. Děkuji. Doris Pack (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, Evropská unie nemůže plnit svoji funkci spolehlivého a stabilního partnera v globálním měřítku, pokud ztratí schopnost jednat a nebude sledovat přepracovanou strategii, jež bude odpovídat konkrétním potřebám různých zemí. Nemůžeme přijmout všechny své sousední státy za členy a je tedy nutné, abychom jim, byť pouze v jejich zájmu, nabídli zajímavou rovnocennou alternativu. Musíme navrhnout efektivní politiku sousedství, jež dostojí svému jménu. Ukázkou tohoto přístupu je zpřístupnění našeho vzdělání, kultury a programů pro mládež a vytvoření zvláštní hospodářské oblasti. Je tedy nutné co nejrychleji rozvíjet a uskutečňovat možnosti vyjmenované ve výborné zprávě pana Broka. Je to jediný způsob jak podpořit stabilitu, mír, dodržování lidských práv a hospodářské reformy ve státech, s nimiž sousedíme. Situace je však jiná v zemích západního Balkánu, jež po určitou dobu měly jasnou perspektivu přistoupení. Pohled na mapu stačí, aby bylo jasné, že jsou v srdci Evropské unie, tím myslím, že jsou obklopeny členskými státy. Naše politika v této oblasti je založená na logických krocích. Jedna země již vyjednává o svém přistoupení k Evropské unii, zatímco ostatní s Evropskou unií podepsaly smlouvu o stabilizaci a přidružení – vlastně všechny kromě Kosova. Naše politická činnost v této oblasti je lakmusovým papírkem naší důvěryhodnosti v zahraniční politice a zárukou trvalého míru a stability v Evropské unii. Nejsem ráda, je-li Turecko a Chorvatsko stále zmiňováno jedním dechem. Podmínky a pozadí jsou naprosto odlišné, a každý by si to měl uvědomit. Chorvatsko je první ze zemí západního Balkánu, jejíž přístupová jednání by mohla být ukončena v roce 2009. Evropská unie by měla přistoupení Chorvatska urychlit, a ukázat tak Makedonii, Albánii, Černé hoře, Bosně a Hercegovině, Srbsku a Kosovu, že podstatné a náročné reformy v oblasti sociální, soudní a hospodářské stojí za námahu. Zodpovědnost za přistoupení těchto zemí v budoucnosti je však v rukou jejich vlastních politiků, kteří se zodpovídají svým voličům v jednotlivých zemích. Libor Rouček (PSE). – (CS) Dámy a pánové, bylo zde řečeno zpravodajem, Radou i Komisí, že minulá rozšíření byla obecně velkým úspěchem. Já s tímto názorem plně souhlasím. Dám-li příklad své vlastní země, Česká republika těží enormně ze svého členství a mílovými kroky dohání ekonomicky nejvyspělejší země, a přesto se v této zemi najdou lidé, včetně prezidenta Klause, kteří členství neustále zpochybňují, kteří zpochybňují i celý smysl Evropské unie. Podobné jevy však najdeme i v sousední zemi, v Rakousku. Tato osmimilionová země v důsledku rozšíření vytvořila 150 000 volných pracovních míst. A přesto jenom 28 % Rakušanů vidí členství své země v Evropské unii jako něco pozitivního. Z tohoto důvodu bych chtěl vyzvednout jeden aspekt ze zprávy Elmara Broka, a to je nutnost zavést komplexní komunikační strategii vůči veřejnosti, kde bychom vysvětlili smysl rozšíření, výhody, případně i nevýhody dalšího rozšíření. A toto vidím jako nejdůležitější bod, samozřejmě vedle ratifikace Lisabonské smlouvy, vedle dodržení závazků, které jsme dali především zemím západního Balkánu v Soluni v roce 2003.

71

72

CS


Mirosław Mariusz Piotrowski (UEN). – (PL) Pane předsedající, ve zprávě o strategii rozšíření, o níž nyní debatujeme, je odkaz na článek Římské smlouvy, podle něhož „může o členství ve Společenství požádat každý evropský stát“. S jistým uspokojením sledujeme podněty k přijetí iniciativy Polska a Švédska ohledně východního partnerství, včetně užší spolupráce s našimi východními sousedy, mezi nimiž je Ukrajina a Bělorusko. Měl bych zdůraznit, že Ukrajina očekává plné členství. Měli bychom, v souvislosti s prioritami francouzského předsednictví, jež se soustředí na kontakty s jižními sousedy Unie, také posílit partnerství s východními sousedy, s cílem zabránit vážné nesouměrnosti naší vnější politiky. Jedním z nástrojů by mohlo být ustavení parlamentního shromáždění EU–východní sousedé, tzv. Euronestu. Umístění tohoto návrhu na první místo agendy by posílilo naše poselství východním sousedům a jejich úsilí směrem ke Společenství. Měli bychom jasně prohlásit, že by toto úsilí nemělo být potlačováno a spojováno s neúspěchem Lisabonské smlouvy, jak to v současné době činí někteří starší evropští politici. Ioannis Varvitsiotis (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, chtěl bych poblahopřát panu Brokovi k jeho zprávě, v níž je mnoho pravdy. Osobně nejsem optimista, co se týče nových přistoupení a rozšíření, alespoň ne v nejbližší budoucnosti, s výjimkou Chorvatska. Chceme však, aby se svět kolem nás těšil politické a hospodářské stabilitě. Přejeme si, aby převažoval mír a prosperita. Chceme, aby svět kolem nás žil a byl velmi zdravý. Nástroj, jenž by nám v tomto směru pomohl, jak připouští i pan Brok, je evropská politika sousedství. Evropská politika sousedství však nevytváří partnery ve společném podniku. Je založena na bilaterálních vztazích Unie s každým z těchto států a to je dle mého názoru její slabina. Je tedy nutné vytvořit něco, co by přesahovalo pouhé sousedství, ne však do té míry, aby se sousední země staly členskými státy. Můj návrh na vytvoření evropského svazu (Commonwealth) je krok tímto směrem: bude to zesílená spolupráce, oblast sousedních států Evropské unie, které budou přijímat proevpropský přístup. Tím se posílí bezpečnost i zvýší mezinárodní prestiž Evropské unie. Bude to alternativní nástroj rozšíření, jež nám umožní větší vliv na dané sousední státy v době, kdy se objevují námitky vůči dalšímu rozšíření. Na závěr chci dodat, že jsem, přes velkou náročnost tohoto návrhu, přesvědčen o nezbytnosti konečně zvýšit prestiž Evropské unie a rozšířit její vliv, a svůj návrh považuji za jeden ze způsobů, jak toho dosáhnout. Adrian Severin (PSE). – Pane předsedající, žádná strategie neexistuje bez určeného cíle. Nejednoznačnost cíle Evropské unie v oblasti politiky rozšíření je překážkou, kterou by nezdolal žádný zpravodaj. Zpráva pana Broka je obětí této nejednoznačnosti. Naší povinností a základním cílem je zaručit bezpečnost našim občanům. Naší občané se necítí zabezpečeni. K tomu Evropská unie potřebuje sílu. Aby byla silná v globálním světě, je pro ni nutné jak rozšíření, tak vnitřní reforma. Selhali jsme, když jsme našim občanům nesdělili, že práva, jež získali, nejsou udržitelná, proto se teď domnívají, že si je mohou zachovat, budou-li se stavět proti rozšíření i reformě. Za těchto okolností je budoucnost Evropské unie ohrožena. Rozšíření není ústupkem, jež činíme kandidátským zemím. Některé z nich, jako např. Ukrajina, Srbsko, Moldávie a Turecko mají jiné možnosti, i když horší. V těchto případech soutěžíme s ostatními. Některé z jejich vnitřních problémů by byly lépe vyřešeny vně, než uvnitř Evropské unie. Nenabídneme-li jim perspektivu, nenabízíme bezpečnost naším občanům. Kandidátské země nebo nové členské státy nejsou nestravitelné, zato náš trávicí systém je příliš pomalý. Měli bychom najít způsob jeho urychlení, nebo budeme muset dlouho hladovět. Anna Ibrisagic (PPE-DE). – (SV) Pane předsedající, pane komisaři, považuji za správné učinit závěr, že rozšíření je úspěšné. S potěšením jsem vyslechla potvrzení toho, že státy, jimž jsme dříve dali jasné sliby a jasnou perspektivu Evropské unie, těchto výhod stále využívají. Jsem však vážně znepokojena, že kdykoliv probíráme rozšíření, atmosféra chladne. Stále více jsou používána slova jako „přiměřený“, „integrační kapacita“, „politická konsolidace“, „ohrožení politické a hospodářské soudržnosti“. Tato slova v mých očích nevyjadřují vizi ani cíl, ale spíše způsob, jak se vyhnout našemu závazku k možným budoucím rozšířením. Stále více se odkazujeme na únavu z rozšíření mezi domácí veřejností, ale neděláme dost pro to, abychom tento názor změnili. Není náhodou, že Německo a Francie, dvě země, jež spolu po staletí vedly války, se staly součástí celého projektu Evropské unie. Není náhodou, že vůdčí osobnosti právě těchto dvou zemí měly vizi evropské budoucnosti. Pochopily, že Evropská unie je především projektem pro mír a bezpečnost, což je mnohem více než pouhý hospodářský projekt. Obdobnou vizi a schopnost vést tady skutečně hledám, a často je tu

09-07-2008

09-07-2008

CS


postrádám. Proto si cením jasných slov komisaře Rehna: nesmíme vytvořit čekárnu pro země, jež usilují o členství, a rozšíření má budoucnost. Za to jsem panu komisaři velmi vděčná. Vural Öger (PSE). – (DE) Pane předsedající, z mého pohledu je Evropská politika rozšíření příběhem velkého úspěchu. Za padesát let se Evropské unii podařilo vytvořit mírový, demokratický a prosperující kontinent. Co mě však na této zprávě o strategii rozšiřování Evropské unie zaráží je, že se zaměřuje i na vztahy mezi Evropskou unií a státy bez perspektivy přistoupení. Tento pokus rozmělnit strategii rozšíření a smísit ji s evropskou politikou sousedství vytváří problémy. Tato zpráva se zabývá mnoha zajímavými podstatnými záležitostmi a vyvozuje dobré závěry, ty by však patřily do zprávy o evropské politice sousedství, ale nepatří do zprávy o rozšíření. Mám na mysli například návrhy na Středomořskou a Černomořskou unii. Politika rozšíření Evropské unie by měla zůstat oddělená od evropské politiky sousedství. S politováním však konstatuji, že zpráva obsahuje velmi nejasná až matoucí sdělení, jež ponechávají prostor různým výkladům. Francisco José Millán Mon (PPE-DE). – (ES) Pane předsedající, zpráva pana Broka se týká jednoho z nejzásadnějších úspěchů Evropské unie, procesu rozšíření. Pokud dovolíte, rád bych učinil tři poznámky. Za prvé, rozšíření zvýraznilo tzv. „schopnost změny“ Unie. Vůle k integraci byla silným podnětem k hluboké politické a hospodářské změně v mnoha evropských zemích. Tyto země vytrvaly a staly se členy Unie, čímž zajistily přínos sobě i původním členským státům. Páté rozšíření je nejbližším důkazem tohoto úspěchu současné doby. Za druhé, schvaluji koncepty, jež obhajuje Komise, jako je koncept konsolidace, podmíněnosti a komunikace, které zmiňuje i zpráva pana Broka. Také podporuji požadavek, aby Unie posílila svoji integrační kapacitu. V zásadě, rozšíření vyžadují, aby Unie byla schopna vstřebat nové země a nadále správně fungovat. Aby toho byla schopna, je nutné učinit institucionální reformy tam, kde je to nutné, a například zabezpečit finanční zdroje. Rozšíření nesmí ohrozit společné politiky nebo cíle Unie. Kromě toho podporuji náročnou politiku komunikace, která Unii zatím chybí. Je pravda, že jsme nebyli schopni zprostředkovat přínosy rozšíření našim občanům Na závěr, zpráva pana Broka hovoří o možnosti vytvořit specifický prostor Unie pro východní země, jež dosud nemají perspektivu členství. Jak naznačuje článek 19 zprávy, takový prostor by byl založen na společných politikách v různých oblastech, od právního státu a demokracie ke vzdělávání a migraci. Z mého pohledu by mnoho těchto společných politik nemělo být prováděno pouze s ohledem na naše východní sousedy, ale mělo by být rozšířeno i na země, jež sousedí se Středomořím. Ty se těšily úzkým vztahům s Evropskou unií po více než padesát let. Pomocí evropské politiky sousedství a tzv. barcelonského procesu, nyní Středomořské unie, musíme zajistit, aby státům na jižním pobřeží nepřipadalo, že s nimi zacházíme jako s občany druhé třídy. Luis Yañez-Barnuevo García (PSE). – (ES) Pane předsedající, jen upozornění: za chvíli nebude čas na detaily a tudíž mluvím sám za sebe. Rozšíření nebylo vždy úspěšné. Politické elity čtyř nebo pěti států v předchozím rozšíření roku 2004 dle mého názoru neporozuměly, nebo nepřijaly evropskou politiku či acquis Společenství. Dávají přednost vztahům se Spojenými státy a kladou větší důraz na NATO, než na skutečný a bezpečný proces integrace do Evropské unie. Nemůže dojít k dalšímu rozšíření, dokud nebude Lisabonská smlouva platit. Současná jednání s kandidátskými zeměmi by měla pokračovat bez přerušení, přesto se důrazně domnívám, že by neměla být uzavřena dokud nebude schválena Lisabonská smlouva. Na závěr, neměli bychom bránit tomu, aby státy, jež chtějí dosáhnout pokroku, nebyly zdržovány těmi, jež jsou více euroskeptické, nacionalistické a usilují o suverenitu Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, Evropský parlament ve zprávě pana Broka velmi jasně ukazuje, že se poučil z předešlé velké vlny rozšíření, v níž přistoupilo dvanáct nových členských států, a že byl schopen zaznamenat problémy, jež z rozšíření vyplynuly, a zároveň zdůrazňuje veškeré přínosy, jež přineslo novým i původním členským státům.

73

74

CS


Hlavní je však učinit odpovídající závěry, což zpráva udělala, především ve dvou oblastech, jež považuji za důležité. Za prvé, budeme muset prozkoumat integrační kapacitu Evropské unie před jakýmkoli budoucím rozšířením, a za druhé, kandidátské země budou před přijetím skutečně muset splňovat kritéria. Hovoříme-li o integrační kapacitě Evropské unie, považuji za důležité zvážit některé záležitosti, jako např. zásadu, že nová přistoupení nesmí ohrozit projekt evropské integrace. Tím mám na mysli to, že přistoupení nových členských států musí podpořit impuls k rozvoji Unie a sledování jejich cílů, ne je poškodit. Institucionální rámec Unie musí být nejdříve vytvořen a upevněn. Je skutečností, že potřebujeme smlouvu, ať už Lisabonskou nebo jinou vhodnou, a je nutné, aby si Evropská unie mohla rozšíření dovolit, v opačném případě by ohrozilo projekt integrace. Našim svrchovaným cílem je stálý pokrok. Příští přistoupení dalších států by nemělo být vyloučeno, všechno je však nutné provádět v souladu s pravidly a podmínkami. Roberta Alma Anastase (PPE-DE). – (RO) Posílení postavení Evropské unie na mezinárodním poli není možné bez stálého přizpůsobování se globálnímu kontextu dvacátého prvního století. Geostrategickým prostředkem v této souvislosti je rozšíření, a předchozí rozšíření, včetně toho nedávného roku 2007, bezpochyby dokázalo přínosy tohoto procesu. Je tedy nezbytné, aby tento proces pokračoval, a já vítám opětovné zdůraznění pevného závazku vůči zemím západního Balkánu ve zprávě. Není však méně důležitou záležitostí poskytnout jasnou evropskou perspektivu evropským partnerům v rámci evropské politiky sousedství, včetně Moldavské republiky. Připomínám, že hovoříme o evropských zemích, které již stanovily svůj cíl získat evropskou perspektivu a Římská smlouva jasně stanovuje, že o členství ve Společenství může požádat každý evropský stát pod podmínkou, že splňuje kodaňská kritéria. Žádám tedy Komisi a Radu, aby... (Předsedající řečníkovi odebral slovo.) Ioan Mircea Paşcu (PSE). – Pane předsedající, neúspěch Lisabonské smlouvy v Irsku poskytl těm, jež mají na rozšíření skeptický názor, nečekanou příležitost: Evropská unie musí zastavit zvažování nových členů, protože pro ně jednoduše není místo. Samozřejmě to platí nyní ze striktně právního pohledu, zároveň bychom však měli jasně odlišovat Lisabonskou smlouvou od rozšíření. Za prvé proto, že základem Smlouvy není rozšíření jako takové, ale přizpůsobení Evropské unie globalizovanému kontextu, a za druhé proto, že rozšíření je spíše politická než striktně právní záležitost. Rozšíření je součástí moci, jež dokazuje atraktivitu, autoritu i integrační kapacitu – které při každé příležitosti připisujeme naší Unii. Strategické plánování, samotná jednání a nové iniciativy v souvislosti s dalším rozšířením by měly pokračovat souběžně s úsilím o ratifikaci Lisabonské smlouvy. Andrew Duff (ALDE). – Pane předsedající, mohl by pan Jouyet vysvětlit a odůvodnit mimořádnou situaci, jež vznikla ve francouzském parlamentu ohledně použití referenda proti přistoupení Turecka? Nesouhlasí s tím, že volba tak populistického prostředku je pro ratifikaci mezinárodní smlouvy naprosto nevhodná? Nicolae Vlad Popa (PPE-DE). – (RO) Rozšíření se ukázalo jako jeden z nejsilnějších politických nástrojů Evropské unie, jež slouží strategickým zájmům Unie, jako je stabilita, bezpečnost a předcházení konfliktům. Ty přispěly větší prosperitě, nárůstu příležitostí i zajištění důležitých dopravních a energetických sítí. Politika rozšíření Evropské unie byla úspěšná jak pro Evropskou unii, tak pro Evropu jako takovou. V této souvislosti je důležité zachovat politiku otevřených dveří pro kandidátské i potenciálně kandidátské země a pro země s evropskou perspektivou ve východní části kontinentu, což je přístup, jehož samozřejmou podmínkou je splnění požadovaných kritérií a závazků. Abychom však pokračovali v rozšíření, potřebujeme reálné řešení pro platnost Lisabonské smlouvy. Monika Beňová (PSE). – (SK) Zazněla tu slova jako únava z rozšíření, krize a nutnost konsolidace. Jsou to výrazy a postoje velmi depresivní, jež vypovídají spíše o bezmocnosti a elitářství, než o schopnosti aktivně prosazovat projekt jednotné Evropy. Konsolidace není problémem států, jež přistoupily k Unii v rámci posledních dvou rozšíření. Je to převážně problém pro původní členské státy. Je tedy otázkou, zda a proč konsolidaci potřebují. Co se týče únavy z

09-07-2008

09-07-2008

CS


rozšíření, my se zmítáme v protichůdných názorech a stanoviscích, nikoli státy, jež jsou připraveny plnit veškeré požadavky a podmínky, aby se staly členy Evropské unie. Například naše jednání vůči Turecku je tragikomické, protože nyní nedokážeme říci, zda budeme po splnění kodaňských kritérií ochotni Turecko přijmout mezi naše elitní řady, takže otázka, nebo všechny otázky, jež… (Předsedající řečníka přerušil) Marios Matsakis (ALDE). – Pane předsedající, je uklidňující, že tu z úst francouzského ministra v podstatě zaznělo, že aby Turecko dokázalo svoji vůli pokračovat v úsilí směrem k Evropě, musí normalizovat své vztahy s Kyprem. Je tedy nepochopitelné a proti jakékoli logice, aby Evropská unie pokračovala v přístupových jednáních se státem, který trvale neuznává jeden z jejích členských států a jeho část stále okupuje. Chápu, že v zemi, v níž je demokracie stále v ohrožována vlastní armádou, je nutné používat metodu cukru a biče, ale naše trpělivost a tolerance má své meze. Zúčastnili jsme se společných rozhovorů na Kypru. Nastala správná doba, aby Komise a Rada Turecku jasně zdůraznily nutnost ukázat dobrou vůli – nejen na Kypru, ale i Evropské unii jako celku – tím, že okamžitě odsunou své okupační jednotky z ostrova Kypr a realizují protokol z Ankary. Takové kroky bezpochyby urychlí nalezení řešení kyperského problému. (Předsedající řečníka přerušil.) Předsedající. – Bylo mi řečeno, že máme již velmi málo času, nebude tudíž možné dát slovo všem. Těm, kteří se o slovo přihlásili, bych chtěl zdůraznit, že mohou svůj projev odevzdat písemně, pro zaznamenání do zápisu ze zasedání.

13. Přivítání Předsedající. – Rád bych zdůraznil, dámy a pánové, že za řečnickým pultíkem máme delegaci z Jihoafrické republiky, kterou vede pan D. Obed Bapela, předseda výboru pro mezinárodní vztahy, který je nám všem znám díky svému přátelskému postoji k Evropě a zapojení do boje proti apartheidu. (potlesk) Chtěl bych přivítání rozšířit na naše hosty, na tomto dvanáctém meziparlamentním setkání Evropského parlamentu s parlamentem Jihoafrické republiky. Toto je velmi důležitá návštěva. Opakovanost těchto návštěv podporuje politický dialog, jenž je zásadní součástí společného akčního plánu, který jsme přijali v květnu minulého roku, o provádění strategického partnerství mezi Evropskou unií a Jihoafrickou republikou. Stupňování naší spolupráce s cílem zvýšit mezinárodní bezpečnost a stabilitu je nyní bezpochyby nezbytnější než kdy dříve, v souvislosti se současnou napjatou regionální situací v Jihoafrické republice a především s krizí v Zimbabwe, s níž jsme seznámeni. Chtěl bych tedy přivítat naše přátele z Jihoafrické republiky.

14. Strategický dokument Komise pro rok 2007 o rozšíření (pokračování rozpravy) Předsedající. – Nyní budeme pokračovat v rozpravě o strategickém dokumentu Komise pro rok 2007 o rozšíření. Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. – (FR) Pane předsedající, chtěl bych učinit tři poznámky, než se přidám k této rozpravě, jež je nesmírně produktivní a napínavá. Za prvé chci jménem Rady přivítat delegaci z Jihoafrické republiky, jež je tu s námi, a sdělit jí, že se brzy uvidíme s vůdčími osobnostmi jejich země, protože ve Francii na konci července bude uspořádán první summit Evropské unie.

75

76

CS


Za druhé bych se chtěl připojit k panu Rehnovi ve vyjádření soustrasti německým turistům, kteří byli podle zpráv v Turecku uneseni kurdskými povstalci. My v Radě velmi doufáme, že je-li tato zpráva potvrzená, budou tito lidé co nejdříve v bezpečí, a chtěli bychom zdůraznit, že naše myšlenky jsou s nimi. Za třetí, chci poděkovat panu Duffovi za jeho znalost francouzské politiky a postojů, jež osobně zaujímám. Samozřejmě s ním rád obšírněji pohovořím u kávy, mé povinnosti dnes mi však žel nedovolují nyní se o nich zmínit. Přejdu k naší rozpravě, rozšíření je zajisté součástí příběhu evropského vývoje a doposud jsme vždy zajistili, aby rozšíření a posílení šlo ruku v ruce. Je důležité, aby to tak pokračovalo, jak zdůraznil pan Brok. Všechny debaty napomáhají tomu, aby si naši občané byli vědomi záležitostí, jež jsou součástí rozšíření, věnujeme tudíž v této oblasti zvláštní pozornost rozpravám a postojům Evropského parlamentu. V návaznosti na to, co uvedlo mnoho poslanců, chci zdůraznit stabilizační roli rozšíření. Ta je zjevná v případě balkánských zemí. Rychlý pokrok, jehož dosáhlo Chorvatsko a který si francouzské předsednictví přeje ještě více urychlit, budou-li všechny členské státy souhlasit, dokazuje, že země, jež prošly konfliktem v devadesátých letech, mají skutečnou perspektivu přistoupení. Je to důležitým poselstvím především pro Srbsko, vzhledem k tomu, že právě získalo vládu, která také usiluje o posílení vztahů s Evropskou unií. Totéž platí i pro Turecko a v této souvislosti bych vám chtěl připomenout, že současný stav jednání nezávisí na postoji jednoho či druhého z členských států Evropské unie, ale na Turecku samotném a na úrovni jeho reforem. Především závisí na tom, jak Turecko splní povinnosti vůči všem členským státům Evropské unie a zejména naplní protokol z Ankary. Politika rozšíření neznamená, že přehlížíme ostatní sousední státy Evropské unie. Rada v současné době debatuje o tom, jak umožnit Ukrajině dosažení další fáze ve vztazích s Evropskou unií na nadcházejícím summitu EU–Ukrajina, jež se bude konat v Evianu dne 9. září. Také bychom chtěli učinit pokrok ve vztazích mezi Evropskou unií a Moldávií, což je země, do které Rada již mnoho investovala. Jako předsednictví Rady podporujeme regionální procesy, jež byly popsány. Sám jsem se zúčastnil konference, na níž byla zahájena iniciativa nazvaná Černomořská synergie, a summitu států Baltského moře. A samozřejmě nemohu opomenout nadcházející summit o barcelonském procesu a Středomořské unii, jež se uskuteční v Paříži dne 13. července. Na závěr, jak je vidno, proces rozšíření se nezhroutil. Stále klade vysoké nároky na kandidátské země a na členské státy, které svým občanům tento proces musí vysvětlit. Pan Rouček a paní De Keyserová měli naprostou pravdu, když uvedli, že je třeba mnoho vzdělání, s malířem Magrittem nebo bez něho. Je však pravda, jak jste zdůraznili, že je také třeba ujistit občany. Je to přesně z toho důvodu, aby bylo umožněno pokračování tohoto procesu, jehož strategická důležitost byla zmíněna některými z vás a především panem Brokem, že záměr Lisabonské smlouvy je reforma našich institucí, aby nové členské státy – a to musíme ujasnit – mohly být vítány za nejlepších podmínek, aniž by byla zpochybněna schopnost Evropské unie konat. Olli Rehn, člen Komise. – Pane předsedající, jsem velmi rád, že mohu svoji účast na této rozpravě uzavřít v přítomnosti parlamentní delegace z Jihoafrické republiky, protože svoji politickou činnost před několika desítkami let jsem zahájil v kampani za osvobození Nelsona Mandely. Máme štěstí, že v této sněmovně jsou snad již jedinými vězni můj přítel, Elmar Brok, a já sám, jak je veřejně oznámeno na pořadu jednání. (Smích) Rád bych poděkoval poslancům za dnešní velmi podstatnou a zodpovědnou rozpravu. Chtěl bych učinit jednu stručnou poznámku obecné povahy. Jsem rád, že zpráva pana Broka a dnešní rozprava v zásadě podporují obnovený konsensus o rozšíření Evropské unie, jehož bylo dosaženo v prosinci roku 2006 – ne dříve kvůli událostem, k nimž došlo v roce 2005. Klíčovou předností této strategie je, že vytváří pečlivou rovnováhu mezi základní strategickou důležitostí rozšíření spočívající ve zvětšování zóny míru, prosperity, svobody a demokracie na straně jedné a naší vlastní schopností integrovat nové členy s důslednou podmíněností a vnitřní reformou na straně druhé. Nemohu si nevzpomenout – mám sloní paměť – že na podzim roku 2004 jsem byl po parlamentním slyšení kritizován Výborem pro zahraniční věci za nedostatek vize, protože jsem nechtěl Ukrajině okamžitě poskytnout perspektivu přistoupení. Pouze jsem uvedl, že bychom neměli ve vztahu k Ukrajině předvídat budoucnost. Rok poté jsem byl kritizován za to, že jsem zdůrazňoval integrační kapacitu a pozastavení

09-07-2008

09-07-2008

CS


chodu rozšíření. V této souvislosti obzvláště vítám dnešní rozpravu, jež vytváří správnou rovnováhu mezi strategickou důležitostí rozšíření a naší vlastní schopností integrovat nové členy. Tato rozprava a zpráva nalezly pevnou třetí cestu tím, že propojily prohlubování politické integrace s postupným rozšiřováním Evropské unie. Z mého pohledu to jasně ukazuje přesvědčivé sbližování činnosti Evropského parlamentu a Komise, a Evropské unie jako celku, a já velmi vítám tuto skutečnost a zaměření směrem k obnovenému konsensu o rozšíření, jež převládá od roku 2006. Předsedající. – Chtěl bych vás informovat o tom, že dnes večer na zasedání předsednictva mám v úmyslu vyjádřit své znepokojení nad „postupem zvednuté ruky“, pro nějž neexistují žádná pravidla, a je ponechán výhradně na vůli a úsudku předsedajícího, a na tom, kterou ruku zahlédne, a já považuji za důležité stanovit nějaká základní pravidla, protože tento postup se stává nevyhovujícím. Dnes jsme měli patnáct žádostí o slovo, což pozměňuje obvyklý postup a délku doby, jež má každá skupina na projev. Chtěl bych tedy, abyste tuto záležitost promysleli, zejména vy, kteří jste rozčílení, protože se mnoho poslanců přihlásilo o slovo a jen některým byl projev umožněn. Elmar Brok, zpravodaj. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, pane úřadující předsedo Rady, chci nejdříve poděkovat Komisi a předsednictví Rady za solidaritu, kterou vyjádřili vůči německým turistům v Turecku. Hovoříme o širokém rozpětí témat a potřebujeme mezi nimi nalézt rovnováhu. Jsou to témata od Středomořské unie – která je spíše důležitým krokem kupředu, bude-li mít podporu celého Společenství, než prioritou pro jisté státy v jistých regionech – přes návrh Švédska a Polska, až po návrh na Černomořskou unii. Jsou to všechno myšlenky, jež musíme zvažovat společně, jako Společenství, a zároveň ujasnit, že některé z těchto možností nabízí perspektivu přistoupení a některé ne. To, co uvedl polský ministr zahraničních věcí, pan Sikorski, že některé státy jsou sousedními státy Evropské unie, zatímco ostatní jsou evropskými sousedy, možná ukazuje na skutečnost, že obě možnosti jsou stejně důležité, ale že existuje rozdíl v metodách a cílech. Máme-li však rozsah této činnosti – bilaterální vztahy, multilaterální střednědobá nebo i trvalá řešení někde mezi politikou sousedství a plným členstvím – a tedy i široké rozpětí nástrojů k dispozici, měli bychom zvážit, jakým způsobem zachovat tuto rovnováhu, o níž se zmiňoval pan komisař, politicky i administrativně v dlouhodobém kontextu; rovnováhu, jež by udržela potenciál rozvoje Evropské unie i perspektivu přistoupení těchto zemí do Evropy a jejich stabilitu. Položím některým kritiků z Evropské unie, jež tu vystoupili, jednu otázku: kterou Evropskou unii mají na mysli? Evropskou unii, již máme nyní a jež představuje nejúspěšnější příběh co se týče míru, svobody a prosperity v dějinách tohoto kontinentu! Chceme, aby tento projekt pokračoval a chceme jej co nejvíce rozvíjet, abychom tohoto úspěchu a cíle mohli dále dosahovat a zapojit do něj více zemí. O to tu jde! Z toho důvodu, hovoříme-li o západním Balkánu, musíme říci: pokud byla včera nebo v tomto týdnu v Srbsku vláda, jež tvrdí, že chce směřovat k Bruselu, k Evropě, pak bychom v zájmu zajištění trvalého míru v oblasti, která byla více než 150 let zdrojem konfliktů, měli tuto nabídku přijmout a tuto perspektivu podporovat, aby byl zachován rozvoj míru našeho kontinentu. PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN SIWIEC místopředseda Proinsias De Rossa (PSE). – Pane předsedající, procesní námitka, protože rozprava o palestinských vězních zadržovaných izraelskými orgány má začít tak pozdě – nyní téměř o hodinu později, obávám se, že musím stáhnout své jméno ze seznamu řečníků. Ale žádám, aby má minuta, jež mi udělila skupina PSE, byla přidána k přidělené době paní De Keyserové. Ona je vůdčí osobou za skupinu PSE. Vyjadřuji své politování nad tím, že tak musím učinit, ale naneštěstí musím odjet na letiště. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve čtvrtek, 10. června 2008. Písemná prohlášení (článek 142)

77

78

CS


Titus Corlăţean (PSE), písemně. – (RO) Pro země jihovýchodní Evropy je perspektiva připojení k Evropské unii hnací silou reforem k demokratické transformaci těchto zemí. Dokument Komise o strategii rozšíření 2007 by měl být jasným signálem o pevném závazku vůči zemím, s nimiž byla zahájena přístupová jednání, nebo zemím s perspektivou přistoupení. To platí, mezi jinými, o Srbsku a Moldavské republice. Pro Moldávii představuje Rumunsko vyhlídku, jejímž prostřednictvím si mohou její občané uchovat naději v evropskou, demokratičtější a úspěšnější budoucnost. Budoucí přistoupení k Evropské unii je podnětem pro demokratickou opozici v Moldavské republice, aby pokračovala v boji za ustavení demokratické legislativy a institucionálních struktur, což je proces, k jehož podpoře se Evropská unie zavázala. Potřeba institucionálních vnitřních reforem v Evropské unii při vstupu Lisabonské smlouvy v platnost nemůže být používána jako předběžná podmínka a záminka k zastavení rozšíření Unie. Dragoş Florin David (PPE-DE), písemně. – (RO) Rozšíření Evropské unie bylo vždy jen otázkou času a slučitelnosti politických a hospodářských systémů mezi členskými státy. Stručné hodnocení procesu rozšíření roku 2004 a 2007 nám ukazuje Unii silnější a dynamičtější, ve vnitřních i vnějších záležitostech, což dokazuje, že proces rozšíření byl přínosný pro Unii i pro státy, jež nově přistoupily, i to, že uvnitř Unie shromažďujeme pouze naše hodnoty a ne naše problémy. Politický i hospodářský, evropský i globální kontext pravděpodobně není rychlému rozšíření nejpříznivěji nakloněn, to by nám však nemělo zabránit v rozvíjení a reformování strategií a mechanismů rozšíření. Země západního Balkánu, Moldávie, Ukrajina a Turecko jsou země, které oznámily, že mají zájem připojit se k Evropské unii a čerpat z privilegovaných partnerství s Evropskou unií, musí však také vyřešit, na vnitřní úrovni, splnění evropských standardů, demokracie, stability a prosperity. V této souvislosti blahopřeji panu Brokovi za smysl pro rovnováhu a pragmatismus, jichž použil ve své zprávě, a také doufám, že se brzy najde rychlé řešení pro ratifikaci Lisabonské smlouvy všemi členskými státy. Alexandra Dobolyi (PSE), písemně. – Proces rozšíření byl v posledních padesáti letech nedílnou součástí rozvoje Evropské unie. Ze šesti zakládajících členů se Evropská unie rozrostla na dvacet sedm členských států a představuje více než 450 milionů lidí. Evropská unie je stabilnější, bezpečnější a má významnější postavení v mezinárodních záležitostech než dříve. V průběhu let jsme se naučili, že rozšíření je jádrem úspěchu a rozvoje Evropské unie. Rozšíření umožnilo mírové spojení Evropy po rozdělení studenou válkou. Musíme souhlasit s tím, že rozvoj Evropské unie šel ruku v ruce s rozšířením. Jaký je však současný přístup naší společnosti k rozšíření? Postoje k dalšímu rozšíření nejsou nadšené a většinou je ovlivňují témata spojená s nerozšiřováním a s nedostatkem informací o rozšíření. Jsem jednou z těch, kteří jsou přesvědčeni o tom, že perspektiva případného členství v Evropské unii je nepostradatelnou hnací silou dalších politických reforem a úsilí o demokracii. Obávám se, že odstraníme-li perspektivu členství v Evropské unii z politické agendy, sklouznou Balkánské země zpět k nestabilitě. Kinga Gál (PPE-DE), písemně. – (HU) Pane předsedající, v souvislosti s rozpravou o strategii rozšíření bych chtěla zaměřit pozornost na podstatná kritéria týkající se našich nebližších sousedů, zemí západního Balkánu a Ukrajiny. Perspektiva přistoupení, a především povinnost splňovat kodaňská kritéria, je velkou motivací kandidátských zemí k modernizaci a rozvoji směrem k ústavním státům. Západní Balkán a Ukrajina tuto motivující sílu potřebují. Odebereme-li perspektivu přistoupení našim nejbližším sousedům, s nimiž sdílíme evropské tradice a dějiny, přestane motivující síla, jež může učinit vidinu ústavních států těchto zemí skutečností, existovat. Brzy se objeví právní předpisy, jako jsou předpisy proti vzdělávání menšin, což společně se zavíráním škol, jež vyučují v mateřském jazyce, vyhynutím a asimilací jazyka, vyvolává na Ukrajině obrovský hněv. Ustane-li podpora, nebo stane-li se cíl vzdálenějším, vzdalují se od toho, co nazýváme ústavním státem. Máme tedy velkou zodpovědnost. Nyní je pro nás důležité zaručit splnění kritérií nejen na papíře, ale i ve skutečnosti – důslednost je nezbytná ze strany našich sousedů v jejich přípravách, a také ze strany Unie v jejich slibech a zodpovědnostech. Důsledné chování vytvoří důvěru mezi našimi voliči i sousedy.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Genowefa Grabowska (PSE), písemně. – (PL) Jako zástupkyně státu, jež se k Evropské unii připojil v roce 2004, plně podporuji část zprávy pana Elmara Broka, která zdůrazňuje důležitost stálého rozšiřování a jeho kladný přínos k vytvoření silné, soudržné a prosperující Evropy, orientované na občany. Souhlasím s tím, že možnost členství v Evropské unii, jakmile je připuštěna, má pozitivní dopad na vnitřní politiky kandidátských zemí a podporuje je v tom, aby rychleji restrukturalizovaly svoji administrativu, reformovaly vzdělávací systémy a instituce vyššího vzdělávání, věnovaly více pozornosti lidským právům, včetně práv menšin, a potíraly korupci ve veřejném životě, jedním slovem, aby přijaly hodnoty, jež po mnoho let Evropskou unii provázely. Také se domnívám, že by zpráva měla mnohem více zdůraznit otevřenost Evropské unie a její připravenost přijmout další nové členské státy. To je zejména důležité pro moji vlast, Polsko, obzvláště v souvislosti s očekáváním a úsilím směrem k Evropě našich východních sousedů, konkrétně Ukrajiny. Bylo by velmi nešťastné, pokud by naši sousedé považovali východní hranice (hranice schengenského prostoru celé Evropské unie) za jakousi novou zeď, která nás od nich bude trvale oddělovat. Výzvy, jež v této souvislosti často slýcháme, že další rozšíření Unie by mělo záviset na tzv. „integrační kapacitě“, považuji za špatně promyšlené a představují hrozbu cílům Evropské unie jako takové. Tunne Kelam (PPE-DE), písemně. – Důležitým počátkem jednání o dalším rozšíření je jasné porozumění tomu, že Evropská unie měla z minulých rozšíření obrovský prospěch. Pro všechny zúčastněné vyústila ve vítězství na obou stranách. To nám poskytuje důvěryhodný základ k tomu, abychom se domnívali, že i z dalších rozšíření bude Evropská unie mít prospěch. Obavy spojené s integrační kapacitou Evropské unie jsou naprosto pochopitelné. Nicméně nejúčinnější potenciál k posílení integrační kapacity stále není plně využíván. Je to plné využití čtyř základních svobod Evropské unie – liberalizace trhu, oddělení velkých podniků, zajištění transparentnosti. Abychom úspěšně čelili globálním problémům, potřebujeme se bez velkého váhání spolehnout na základní hodnoty a principy Evropského společenství, které bylo a stále je největším úspěchem v evropské historii. Měli bychom uvítat důraz, jež zpravodaj klade na mechanismy regionální spolupráce. Nedávná iniciativa Polska a Švédska na vytvoření východní dimenze, jež by integrovala všechny východní země v rámci smysluplné spolupráce, se zdá být velmi hodnotnou myšlenkou. Smlouvy o regionální spolupráci však nemohou být používány jako omluva pro vyloučení jistých států této oblasti z perspektivy budoucího plného členství. Janusz Lewandowski (PPE-DE), písemně. – (PL) Pane předsedající, Parlament zvažuje své usnesení ke strategii rozšíření Evropské unie v době, kdy rozšíření Evropské unie vyšlo z módy. Stalo se dokonce něčím jako strašidlem v rukou euroskeptiků. Z toho důvodu je pravdivý výrok, že „předchozí rozšíření byla bezpochyby úspěšná“ a že napomohla posílení stability, růstu a prosperity v celé Evropě, velmi důležitý. Je však nutné toto vysvětlit občanům Unie, abychom zvýšili podporu společnosti k dalším krokům. Informační kampaně doposud naneštěstí nebyly úspěšné. Jak je to při rozpravách o rozšíření zvykem, je zajímavé brát v úvahu zeměpisné hledisko potenciálních kandidátských členských států. Po přečtení usnesení je možné se domnívat, že dveře jsou doširoka otevřené. Jednoznačnou podporu má úsilí Balkánských zemí. Existuje důležité prohlášení, že naši východní partneři v rámci politiky sousedství mohou také být označovány za evropské země. Klíčová definice integrační kapacity Evropské Unie (odstavec 7) však jakékoli naděje ještě snižuje, kromě toho se zmínka o sdílených hodnotách jasně týká Turecku. Usnesení se v této podobě částečně liší od názorů Polska. Polsko jako země, jež také kdysi klepala na dveře Evropské unie, nyní žádá, aby byla možnost členství nabídnuta Ukrajině a dalším zemím, které vznikly po pádu Sovětského svazu. V zájmu stability na celém kontinentu! Ramona Nicole Mănescu (ALDE), písemně. – (RO) Chtěla bych nejprve poblahopřát zpravodaji za objektivitu, s níž vyjádřil postoj Evropského parlamentu k dokumentu Komise o strategii rozšíření 2007. S každým rozšířením se Evropské společenství posílilo a proces rozšíření jako takový představuje úspěch, z něhož měly prospěch všechny členské státy. Evropská unie zaznamenala ohromný vývoj prostřednictvím institucí a politik, jež vyvinula na vnitřní i vnější úrovni, ale zejména prostřednictvím podpory harmonizace v oblasti hospodářské, ale především v sociální a právní oblasti. Unie se také potýká s řadou problémů, jež dokazují, že po každém rozšíření musí následovat odpovídající konsolidace a přehodnocení politik, čímž se vyhneme situacím, kdy některé státy, jež jsou ve středu, směřují k hlubší integraci, zatímco ostatní zůstávají na okraji.

79

80

CS


Podporuji názor zpravodaje ohledně podpory východních zemí tím, že vytvoříme oblast založenou na společných politikách, jež bude zaměřena na záležitosti hospodářské, tržní, energetické, dopravní a záležitosti životního prostředí, právního státu, soudnictví a bezpečnosti. Podporou tohoto projektu by se Černomořská oblast mohla stát oblastí rozvoje a hospodářského růstu, jež by sloužil nejen ku prospěchu zemím v tomto regionu, ale i stabilitě a míru na východních hranicích Evropské unie. Véronique Mathieu (PPE-DE), písemně. – (FR) Jak zpráva zdůrazňuje, nyní je nutná hloubková reforma strategie rozšiřování Evropské unie. Za prvé, je důležité kandidátským zemím a potenciálním kandidátským zemím poskytnout nástroje před přistoupením, odpovídající problémům, jimž budou čelit: konsolidace státu, vlády, společensko-hospodářské reformy atd. Za druhé, zpráva zdůrazňuje nutnost přezkoumat náš přístup k evropské politice sousedství, jejíž chápání třetími zeměmi jako náhražky za přistoupení nebo stupně na cestě k přistoupení musí být změněno. Například vytvoření oblasti volného trhu podle rozšířeného Evropského hospodářského prostoru plus (EHP +) představuje první krok v rozvíjení užších vztahů s těmito zeměmi. Tato strategie podpoří posilování hospodářských a tržních vztahů s nimi, a také Evropské unii umožní v této oblasti podporovat zásady demokracie, právního státu a lidských práv. Nedávné znovuzavedení barcelonského procesu, jehož cílem je založit Středomořskou unii, je povzbudivým signálem a slibným krokem směrem k vytvoření zvláštního partnerství s našimi jižními sousedy. Marianne Mikko (PSE), písemně. – (ET) Dámy a pánové, nesmíme zavírat dveře před zeměmi, jež usilují o přistoupení, protože naše zakládající smlouvy uvádí, že jakémukoliv evropskému státu, jež chce přistoupit do Evropské unie, by mělo být přistoupení umožněno. Předchozí přistoupení byla velmi úspěšná, což je směr, jímž bychom se měli vydat i v ostatních záležitostech. Nesmíme kandidáty na přistoupení demotivovat. Není na nás, abychom rozhodli, zda se chtějí stát plně demokratickými státy, tři kodaňská kritéria by však měla být splněna na 100 %. Pocházím z „nové Evropy“, osobně tedy vím, jak pro nás byla příležitost přistoupit k Evropské unii důležitá, jak nás podnítila k tomu, abychom podnikli reformy a zdvojnásobili naše úsilí. Neměli bychom republikám bývalého Sovětského svazu brát příležitost plně se stát evropským státem pod zásadami právního státu. Mám na mysli především naše nejbližší sousedy, Ukrajinu a Moldávii. Důvěryhodnost Evropy a budoucnost těchto zemí jsou v rovnováze. Je důležité udržet je na cestě směrem k Evropě. Evropská unie by se měla řídit svými sliby a pokračovat ve svém přirozeném procesu rozšíření. Pohybu docílíme přistoupením, ne nečinností. Všechny řeči o integrační kapacitě jsou pouhým pokrytectvím a taháním za nos nezasvěcených osob. Dumitru Oprea (PPE-DE), písemně. – (RO) Jako poslanec Evropského parlamentu pocházející z Rumunska, jež nedávno přistoupilo do Evropské unie, a jako bývalý rektor prestižní univerzity v mé vlasti, bych chtěl zdůraznit důležitost kulturně-vzdělávacích výměn mezi kandidátskými zeměmi a členskými státy Unie. V Rumunsku se mnoho mladých lidí, kteří využili jednoho z programů mobility v Evropské unii (buď programů jako je Socrates-Erasmus, Marie Curie pro výzkum nebo Leonardo pro praxi), vrátilo do své vlasti a sehrálo v ní aktivní roli v tom, co bychom mohli nazvat „evropanizace“. Díky svému vzdělání a životním zkušenostem se stali aktivními členy nevládních organizací, zapojili se do informačních a dobrovolnických aktivit, nebo použili své znalosti ve strukturách spojených s evropskou integrací. Z těchto důvodů bych chtěl zaměřit pozornost na význam provádění činností, jimiž by se zvýšila atraktivita podpory účasti Evropské unie ve vzdělání a kulturních programech, jako např. vytvoření speciálního systému na studentská víza, navýšení financí určených na mobilitu – s cílem skutečně pokrýt náklady na život v zemi Evropské unie, zvyšování úsilí na podporu evropských programů, především mezi mladými lidmi, a šíření pozitivních výsledků a zkušeností v evropských zemích i v zemích kandidátských. Pál Schmitt (PPE-DE), písemně – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, jako předseda smíšeného parlamentního výboru EU-Chorvatsko se domnívám, že jedním z nejkladnějších aspektů zprávy je skutečnost, že potvrzuje pokračování přístupových jednání, která již začala, a nabízí balkánským zemím evropskou

09-07-2008

09-07-2008

CS


perspektivu. V posledních třech letech přístupových jednání Chorvatsko prokázalo svůj závazek a Parlament se příznivě vyjádřil ve zprávách o kandidátských zemích za roky 2006 a 2007. Považuji za důležité, že Chorvatsko, jako jediná země v pokročilém stádiu přístupových jednání, je výslovně jmenováno v dokumentu, který nyní čtyři a půl milionu obyvatel Chorvatska s velkým očekávání pročítá. Tato pozitivní poselství jsou po irském referendu obzvlášť důležitá. První sdělení francouzského předsednictví Rady, jež hovoří o pokračování přístupových jednání, mi dodávají jistotu. Pomocí rychlých a účinných řešení můžeme zachovat důvěryhodnost Evropské unie; nemůžeme si dovolit další tříleté období „na rozmyšlenou“, protože za jedenáct měsíců bude celá Evropa vyjadřovat svůj názor na Evropskou unii v evropských volbách. Děkuji za pozornost. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE), písemně – (PL) Perspektiva členství v Evropské unii je velkou hnací silou pro změnu v zemích, jež mají zájem o přistoupení. Podporuje provádění nutných reforem, politických i hospodářských, a splnění kodaňských kritérií. Aby byla perspektiva členství udržena, musí pokrok v jednáních záviset na rychlosti a rozsahu reforem prováděných v kandidátských zemích, a je nutné, aby Evropská unie měla kapacitu tyto státy přijmout. Potřebujeme silné, soudržné a především jednotné Společenství. Pro občany našich států je důležité, aby docenili užitek, jež přináší připojení nových členů. Rozšíření je prospěšné, přináší hospodářský a sociální růst novým i původním členským státům. Postupná rozšíření Evropské unie byla úspěšná, pro přistupující i původní členské státy a pro Evropu jako celek. Těší mě, že zpráva poukazuje na to, že cesta je stále volná pro státy východní Evropy, jež se chtějí stát členy Evropské unie. Tato skutečnost a nedávno přijatý program východního partnerství by měly tyto země podpořit v úsilí k přijetí evropských demokratických, hospodářských a administrativních standardů. Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. – (PL) Předchozí rozšíření Evropské unie byla bezpochyby přínosem pro Unii samotnou i pro státy, jež k ní přistoupily. Tato rozšíření povzbudila hospodářský rozvoj a vedla k větší stabilitě, růstu a prosperitě v Evropě. Je velmi důležité vytvořit podmínky, jež jsou nezbytné k zajištění úspěchu dalších rozšíření, a ke zvýšení kvality těchto rozšíření, na základě zkušeností získaných v minulosti. Evropská unie musí být otevřená novým zemím, strategie rozšíření by však měla splňovat podmínky Smlouvy o Evropské unii a odrážet povinnosti Evropské unie vůči všem kandidátským zemím a zemím, jimž byla udělena perspektiva členství, s tím, že přijímají absolutní podmínku, že zcela a úplně splňují kodaňská kritéria. Zároveň bychom měli pečlivě sledovat pokrok těchto zemí, co se týče vytvoření právního státu, nezávislého soudnictví a dodržování základních práv. Unie musí učinit kroky, jimiž by zvýšila svoji kapacitu integrovat nové země. Je důležité provádět vnitřní reformy s cílem zvýšit účinnost, vytvořit větší sociální soudržnost a demokratickou zodpovědnost. Lisabonská smlouva odpovídá těmto ideálům a bez ní se další rozšíření Unie stává mnohem obtížnějším. Zároveň však, Evropská unie bude schopna dosáhnout úspěchu v procesu své politické integrace pouze tehdy, bude-li jasná a trvalá podpora společnosti pro členství v Evropské unie v každé z kandidátských zemí i pro Evropskou unii samotnou, jako politický a hospodářský projekt. Tadeusz Zwiefka (PPE-DE), písemně. – (PL) Rádi uvádíme, že Evropský parlament je jediné skutečné fórum pro sdělování pohledů a názorů občanů Evropské unie. Je tedy škoda, že pouze v této sněmovně můžeme jeden druhého přesvědčit o tom, že postupná rozšíření Evropské unie jsou ohromným úspěchem. My všichni neseme vinu na tom, že někteří občané Evropské unie tento názor nesdílí. Je to také zdrojem nedorozumění o tom, zda je nutná reforma Unie. Nemohu však přijmout argument, že nepřijetí Lisabonské smlouvy je hlavní příčinou zpomalení procesu rozšíření. Smlouva sama o sobě nic neřeší. To, co potřebujeme, je vize a strategie. Evropská unie nebude politicky a zeměpisně úplná, dokud její součástí nebudou všechny evropské země. Není pravda, že občané zemí, jež se chtějí připojit k Unii, očekávají, že se tak stane okamžitě nebo velmi brzo. Co však potřebují, je jasné znamení, že pro ně je místo. Bez takového prohlášení je obtížné očekávat, že budou provádět veškeré obtížné a obsáhlé reformy, které zahrnují mnoho obětí a těžké práce. Nesmíme zapomínat především na Evropany v balkánských zemích a ve východní Evropě. Evropská politika sousedství je dobrým nástrojem regulace spolupráce se sousedními státy na našem kontinentu. Evropští sousedé Evropské unie však mají právo na jasnější a účinnější politiku spolupráce, politiku, jejímž výsledkem nejsou další chodby a čekárny. Je-li tolik energie věnováno na vytvoření Středomořské unie, obzvlášť podporované Francií, pak bychom alespoň stejné množství energie měli směřovat na vytvoření Euronestu.

81

82

CS


15. Palestinští vězni v Izraeli (rozprava) Předsedající − Následuje rozprava týkající se: - ústních dotazů adresovaných Radě ohledně palestinských zajatců v izraelských věznicích (O-0040/2008 - B6-0166/2008); - ústních dotazů adresovaných Komisi ohledně palestinských zajatců v izraelských věznicích (O-0041/2008 - B6-0167/2008); Luisa Morgantini, autorka. − (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, 47 členům z různých politických skupin pokládáme jednoduchý dotaz: jaké jsou záměry Rady a Komise ve věci porušování mezinárodních úmluv izraelskými úřady, co se týká palestinských zajatců? Naprostá většina těchto vězňů je zadržována na izraelském území, čímž dochází k porušování článku 76 Ženevské úmluvy: svévolná zatýkání, domovní prohlídky, zadržování na základě administrativního rozhodnutí, mučení a hrubé zacházení během výslechů ve vězeňských zařízeních. Muži, ženy, dospívající, studenti, poslanci a poslankyně a starostové, okolo 10 000 uvězněných osob z celkem tří a půl milionové populace; návštěvy osob mezi 16 až 35 lety jsou zakázány, což vede k tomu, že vězni neviděli své sourozence a rodiče již řadu let. Všechny tyto skutečnosti zdokumentovaly mezinárodní organizace, jako je Amnesty International, Organizace spojených národů a uznávané izraelské organizace, mezi něž patří B’Tselem a Hamoked, a palestinské organizace, jako je Addameer a Defence for Children International. Nicméně na izraelské orgány nebyl vyvinut žádný tlak, který by je přiměl k dodržování úmluv a pravidel, které samy ratifikovaly a které ratifikujeme také my. Chtěla bych uvést jeden případ, žádost jedné matky: „jsem matkou vězně Saida Al Atabeha z Nábulusu. Můj syn je ve vězení od roku 1977 a mně je 78 let a trpím vysokým krevním tlakem a cukrovkou; ztrácím zrak a nemohu již sama vycházet ze svého domu. Možná vás to překvapí, ale mým jediným přáním na tomto světě je, dříve než zemřu, spatřit ještě svého syna a láskyplně ho obejmout. Všechny mé děti již vyrostly, oženily se nebo provdaly a opustily můj dům. Said vše ztratil a já jej nemohu vidět, ne protože jsem stará a nemocná, ale protože izraelské orgány mi neudělí povolení k jeho návštěvě, jak uvádějí, z bezpečnostních důvodů. Mohla jsem Saida navštívit pouze jednou za pomoci izraelské záchranné služby ve spolupráci s Červeným křížem, což bylo před osmi lety, poté co byl ve vězení již 29 let. To bylo poprvé a naposledy, co jsem objala svého milovaného syna. Vzal mě do náručí a řekl: „mami, je to, jako bych se znovu narodil“. Tyto minuty byly pro mě a pro něj nejcennější, ale okamžik, kdy nás oddělili, naopak ten nejtvrdší a nejbolestnější.“ Tato matka žádá: „chtěla bych jej ještě jednou vidět“. Můžeme toto připustit? Může být muži, který je ve vězení již 32 let, zabráněno, aby viděl svou matku? Kde jsou mezinárodní pravidla? Kde je lidskost, ptám se? Věřím, že jak Rada, tak Komise a Parlament nesmí ustoupit a musí co možná nejsilnějším hlasem říci, že mezinárodní pravidla musí být dodržována, že palestinští vězni, a jak jsem uvedla, je jich okolo 10 000, musí být propuštěni, čímž by byla připravena cesta k míru mezi Palestinci a Izraelci. Jean-Pierre Jouyet, předsedající Radě. − (FR) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, vážená paní místopředsedkyně, vážená paní Morgantiniová, dámy a pánové, uvedli jste témata izraelského věznění a zadržování Palestinců na základě administrativního rozhodnutí, včetně nezletilých osob, a zacházení s nimi na okupovaných územích a v Izraeli. Rada věří, že trestní politika a praxe musí za všech okolností dodržovat základní zásady lidských práv, jak je zakotvuje mezinárodní právo, zejména Všeobecná deklarace lidských práv a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. Každé zadržování člověka, které je označeno za svévolné, by mělo být postaveno mimo zákon zejména vzhledem ke skutečnosti, že zadržovaná osoba nebyla obeznámena s obviněními vznesenými proti ní. Zásada práva na spravedlivý a veřejný soud vedený nestrannými a nezávislými soudci je v právním státě zásadní a my prohlašujeme, že zvláštní soudy by se měly konat pouze ve velmi omezeném počtu případů a za jasně stanovených podmínek. Je rovněž zásadní, aby byla dodržována povinnost zacházet se zadržovanými osobami odpovídajícím způsobem a samozřejmě aby mučení a jiné kruté, nelidské a ponižující zacházení s vězni bylo jednoznačně zakázáno a bylo mu předcházeno.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Rada uznává, že situace dodržování lidských práv na Středním východě je věcí jejího zájmu. Nicméně Radu velmi potěšilo, že dialog mezi Evropskou unií a Izraelem se zabývá všemi těmito otázkami, včetně situace na palestinských územích. Otázka lidských práv je tématem, které je nepřetržitě projednáváno na všech úrovních při politických stycích mezi EU a Izraelem. Proto EU ve svém prohlášení z 16. června 2008 zveřejněném na závěr Rady přidružení EU-Izrael vyzvala k přeměně neformální skupiny zabývající se otázkou lidských práv na stálý podvýbor. Rada si je vědoma skutečností, které předložili vážení poslanci a poslankyně v Parlamentu, zejména paní místopředsedkyně, a také ty, které uvádí poslední zpráva pana Johna Dugarda, zvláštního zpravodaje OSN pro situaci v oblasti lidských práv na okupovaných palestinských územích, a četných nevládních organizací. Rada mohla zaznamenat své znepokojení a několikrát vyzvala k hromadnému propuštění palestinských vězňů. Potvrzuje navíc své stanovisko, že politický proces zahájený v Annapolisu v listopadu 2007, který musí být doprovázen značnou mírou vzájemné důvěry, představuje jediný způsob dosažení řešení vyjednávaného mezi stranami, opírajícího se o soužití dvou států, jmenovitě nezávislého Palestinského státu jako demokratického a životaschopného státu, který by v míru fungoval vedle Izraele s bezpečnými a uznávanými hranicemi. V tomto kontextu a s cílem znovu vybudovat důvěru mezi stranami a zahrnout civilní obyvatelstvo do současného politického procesu vyzývá Rada Izrael, aby učinil významné gesto, a to zejména propuštěním v první řadě palestinských dětí, žen a volených zástupců, kteří jsou ve vězení nebo jsou zadržováni na základě administrativního rozhodnutí. (Potlesk) S ohledem na odvolání se na nástroje mezinárodního práva, jak uvádí paní Morgantiniová, zastává Rada stanovisko, že mezinárodní právo musí být hájeno a rozvíjeno, jak uvádí evropská bezpečnostní strategie přijatá Radou v prosinci 2003. Zdůraznil bych, že předsednictvo jménem Evropské unie vyjádřilo spokojenost s podpisem dohody o výměně mezi Izraelem a Hizballáhem, o kterém jsme se dozvěděli v pondělí. Tato dohoda umožňuje návrat těl bojovníků Hizballáhu a propuštění palestinských vězňů výměnou za návrat těl izraelských vojáků, Ehuda Goldwassera a Eldada Regeva, zajatých v roce 2006. Doufáme, že tato výměna proběhne dle dohody, nicméně vidíme tak také do budoucna, jak složitá je otázka vězňů na Středním východě a jak důležité je vyřešit ji. Rada zdůrazňuje, že politický proces, jak jej definuje cestovní mapa, představuje jediný prostředek pro dosažení řešení vyjednávaného mezi stranami, a to za podmínek, které jsem uvedl, tj. soužití dvou států. Benita Ferrero-Waldner, členka Komise − Vážený pane předsedající, nejdříve bych se chtěla vyjádřit k tomu, co zde uvedla paní Morgantiniová; chtěla bych říct, že jsem velmi citlivá na otázku, kterou jste nám dnes položil. V únoru jsem se také setkala s palestinským ministrem pro záležitosti vězňů ve společnosti paní Fadwy Barghoutiové, ženy Marwana Barghoutiho, který je ve vězení. Velmi pozorně jsem jim naslouchala. Jejich popisování situace vězňů odpovídá popisům ze zpráv vážených panů poslanců a poslankyň, a vás osobně, které jste citovali ve svých dotazech. Chtěla bych proto zdůraznit, že mě velmi znepokojuje porušování lidských práv, a velice soucítím s palestinskými vězni strádajícími v izraelských věznicích. Komise si velmi dobře uvědomuje odpovědnost Izraele jako okupující mocnosti a rozpory s mezinárodním právem, které podmínky těchto vězňů ilustrují. Proto například otázku zadržování na základě administrativního rozhodnutí pravidelně vznášíme při jednání s našimi izraelskými protějšky jak na neformální, tak formální úrovni. Tento konkrétní případ, který jste dnes uvedla, se mě velmi dotýká, a pokud bych k němu mohla mít podklady, osobně bych se pokusila učinit, co by bylo v mých silách. Třeba existuje možnost, jak by se tato matka opět mohla setkat se svým synem. Evropská unie rovněž mnohokrát vyzvala k okamžitému propuštění palestinských zákonodárců zadržovaných Izraelem. Komise si je také vědoma skutečnosti, že Izrael ve svých věznicích zadržuje palestinské děti, což je v rozporu s Úmluvou OSN o právech dítěte, která stanoví minimální věk pro nezletilé na 18 let, stejně jako se čtvrtou ženevskou úmluvou, která požaduje, aby vězni byli zadržováni na okupovaném území. Tyto

83

84

CS


zadržované děti jsou obzvláště zranitelné. My to víme. Zacházení s nimi musí být uvedeno do souladu s mezinárodním právem. Musíme věnovat zvýšenou pozornost situaci dětí postižených touto konfliktní situací. To je důvod, proč Evropská unie zařadila Izrael a okupovaná palestinské území na seznam zemí, kde mají být přednostně uplatňovány směrnice EU o dětech a ozbrojených konfliktech. V souladu s těmito směrnicemi Evropská unie také zahrnula všechny aspekty práv a prospěchu dětí v ozbrojených konfliktech do politického dialogu s Izraelem. Evropská unie rovněž úzce spolupracuje s agenturami OSN, stejně jako s izraelskými a palestinskými nevládními organizacemi, které se aktivním způsobem podílí na sledování, zaznamenávání a ochraně práv dítěte. Dodržování lidských práv a mezinárodního práva je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Je základním prvkem naší zahraniční politiky. Ochrana lidských práv tak hraje velkou roli v našich vztazích s Izraelem. Dosvědčuje to náš dialog o lidských právech na všech úrovních s izraelskými orgány. Komise na svých jednáních s izraelskými orgány a já osobně na svých jednáních s izraelskými subjekty řízení budeme samozřejmě pokračovat v naléhání na Izrael, aby plně dodržoval mezinárodní právo a úmluvy. Evropská unie přednesla na posledním zasedání Rady přidružení EU-Izrael svůj záměr ustanovit formální podvýbor pro lidská práva. Jednalo by se o důležitý krok směrem k dalšímu formálnímu schválení dialogu týkajícího se těchto otázek. Článek 2 Asociační dohody EU-Izrael bude nadále připomínat jak Evropské unii, tak Izraeli, že dodržování lidských práv a demokratických zásad je základem našich bilaterálních vztahů. Věříme, že dialog je nejslibnějším prostředkem pro vyvíjení pozitivního vlivu na Izrael. Nebojíme se předkládat složité otázky, jako je ta, kterou položili vážení poslanci. Zcela souhlasím s předsednictvím, když říká, že na všechny tyto skutečnosti musí být nazíráno v kontextu konfliktu na Středním východě, a proto se domnívám, že vyřešení tohoto konfliktu by nakonec také zmírnilo, nebo dokonce vyřešilo problém vězňů. Charles Tannock, jménem skupiny PPE-DE – Vážený pane předsedající, protiizraelské síly v tomto Parlamentu opět hledají jakoukoli příležitost, aby zaútočily na židovský stát, a opět ti z nás, kteří usilují o vyváženou debatu a skutečný mír na Středním východě, jsou nuceni postavit se na obranu Izraele. Ostatně Izrael je demokratickou zemí, která čelí existenciální hrozbě ze strany teroristů Džihádu a jejich vůdců, kteří jsou v současné době Izraelem zadržováni na základě administrativního rozhodnutí. Co se týká otázky dětí, teroristé je bohužel vtáhli a najali do intifády, dokonce jako potenciální bombové sebevrahy. Zvláště pak zpochybňuji potřebu tohoto návrhu usnesení v době příměří s Hamasem, který právě přestal vysílat na civilisty své rakety z Gazy, a také v době konání výměny vězňů mezi Izraelem a Hizballáhem, kdy došlo k návratu pěti vězněných teroristů jejich rodinám, zatímco na straně Izraele dojde k vrácení dvou těl izraelských vojáků. Jeden z těchto teroristů – Samir Kuntar – zavraždil mladého Izraelce, kterého utopil, načež jeho dceru rozdrtil o skály a pažbou pušky jí rozbil lebku. Zabil také policistu. Palestinští teroristé, kteří unesli loď Achille Lauro – přičemž zavraždili staršího židovského muže, kterého shodili přes palubu – požadovali Kuntarovo propuštění. Za vyjednávání s teroristy platí každá demokracie vysokou cenu, což platí dvojnásobně v případě Izraele. Samir Kuntar slíbil, že nyní, kdy je propuštěn na svobodu, poštve Džihád proti Izraeli. Schvaluji proto odvážné rozhodnutí Izraele. Doufám, že konečně přinese pozitivní výsledky, obávám se však, jelikož to není zcela zjevné, aby lidé přející si zničení Izraele jako státu nezískávali na síle od politiků, jako je paní Morgantiniová, kteří v tomto okamžiku předkládají taková usnesení. Mohla by si také přát prošetření neopodstatněných tvrzení v britském tisku o mučení, ke kterému běžně dochází v palestinských věznicích vůči vlastním obyvatelům ze strany jak Hamasu v Gaze, tak možná o to překvapivěji samotnou palestinskou samosprávou. Véronique De Keyser, jménem skupiny PSE – (FR) Vážený pane předsedající, nedávno jsem se účastnila berlínské konference, kde klíčovou otázkou bylo nastolení právního státu na okupovaných územích. To, co je uplatňováno na Palestinu, neustále se rozvíjející stát, je o to více uplatnitelné na Izrael. A v tomto bodu

09-07-2008

09-07-2008

CS


je osud palestinských vězňů, tj. osud více než 8 500 Palestinců, skutečným paradigmatem a důvodem a podmínkou jejich propuštění. Zdůraznila bych, že 48 volených členů Palestinské legislativní rady je v současné době ve vězení. To je nepřijatelné. Naprostá většina zadržených byla převezena do izraelských věznic v rozporu s Ženevskou úmluvou, která zakazuje převoz zadržovaných osob z okupovaných území na území okupanta; což je nepřijatelné. To, co trestní zákoník uplatňoval na okupovaných územích, je uplatňováno pouze na Palestince, nikoli na osadníky. Jednoduše řečeno, co je trestné pro jednu skupinu, není trestné pro druhou skupinu. To je nepřijatelné. Je rovněž nepřijatelné, aby okolo sta žen bylo vězněno, aby se těhotným a kojícím ženám nedostávalo odpovídající péče. Je zadržováno 310 nezletilých osob za stejných podmínek jako dospělí, ačkoli Izrael je signatářem Úmluvy o právech dítěte. A ať se nikdo nepokouší říkat mi, co jsem již slyšela, tj. že v 15 letech jsou tito malí Arabové již dospělí a schopni všeho. Co můžeme mít za zlé, pane Tannocku, pokud ne okupaci, která je připravila o jejich dětství? A seznam pokračuje: mučení, špatné zacházení, neexistující právo na obhajobu, chybějící rozhodnutí soudu, atd. Chtěla bych Vám připomenout, že tyto skutečnosti byly zaznamenány jak izraelskými, tak mezinárodními zdroji. Evropský parlament samozřejmě nemůže mávnout kouzelnou hůlkou, a ukončit tento konflikt, ale ujišťuji vás, že lidská práva se stanou jádrem přezkoumání postavení Izraele, které bude projednáváno během letošního roku. Článek 2 této dohody stanoví jasně: „vztahy mezi stranami, stejně jako veškerá ustanovení samotné dohody se opírají o dodržování lidských práv a demokratických zásad, kterými se řídí jejich vnitřní a mezinárodní politiky, a tvoří základní prvek této dohody“. Výměna musí být přirozeně provedena. Musí být vyjednána výměna a propuštění vězňů, jako je například Gilad Shalit na straně jedné a Salah Hamouri na straně druhé. A samozřejmě mě velmi potěšilo, že byla podepsána dohoda o výměně s Hizballáhem. Nicméně bych našim izraelským partnerům chtěla připomenout, že pro Evropský parlament jsou lidská práva neobchodovatelnou záležitostí. Proto mě velmi potěšila neústupnost Vašich slov, pane ministře, jako zástupce Rady, a vás, paní komisařko, což nás ujistilo, že naše tři orgány skutečně tvoří jednu Evropskou unii. Marios Matsakis, jménem skupiny ALDE – Vážený pane předsedající, o této otázce hovořím s osobním zaujetím. Jednotlivé po sobě jdoucí vlády v Izraeli sledují politiku, ve které se snaží potlačit touhu palestinského národa žít svobodně ve své zemi používáním železné pěsti a střel a svévolným zatýkáním, vězněním, mučením a vražděním civilistů, včetně žen a dětí. Toho se dopouštějí naprosto pošetile a neuvědomují si, že skutečné bezpečnostní problémy, kterým Izrael nepochybně čelí, nemohou být řešeny tímto druhem nelidského přístupu. Naopak tato brutalita může pouze vyvolat větší násilí a může postupně odplavit veškerou mezinárodní podporu, kterou tyto vlády mohly v minulosti využívat. Je již příliš pozdě na to, aby vedení EU směle upozornilo židovské politiky u moci, že pokud budou nadále jednat stylem nacistických vojenských velitelů a pokud si budou nadále myslet, že americká podpora a podpora, které se jim dostává v Evropě – poslance a poslankyně nevyjímaje – je nekonečná, povedou nevyhnutelně s matematickou přesností svůj stát k neexistenci. Hélène Flautre, jménem skupiny Verts/ALE – (FR) Vážený pane předsedající, Obeida Assida je palestinský student. Byl zatčen roku 2003, kdy mu bylo 17 let, a je zadržován v Izraeli na základě administrativního rozhodnutí, aniž by vůči němu byla vznesena obvinění a proběhl soud. Saed Yassine je palestinský bojovník za lidská práva. Je mu 34 let. Od roku 2006 je zadržován v Izraeli na základě administrativního rozhodnutí. Nebylo proti němu vzneseno žádné obvinění, a není ani známo, že by se něčeho dopustil. Jeho ženě a dětem bylo umožněno navštívit jej pouze třikrát. Noura al Hashlamounová je 36 letá žena v domácnosti a matka šesti dětí. Od září 2006 je zadržována v Izraeli na základě administrativního rozhodnutí, aniž by proti ní bylo vzneseno obvinění a proběhl soud. Marwan Barghouti, člověk, který dal podnět a autor dokumentu o vězních, je od dubna 2002 zadržován v Izraeli. Navíc bych chtěla upozornit své kolegy a kolegyně v tomto Parlamentu na skutečnost, že je stále v oběhu žádost o jeho propuštění a uvítám, když ji podepíšete. Každý ví, že pokud bych měla projít celý dlouhý seznam tisíců palestinských vězňů, kteří jsou v současné době zadržováni v izraelských věznicích, přičemž je porušováno mezinárodní právo a právo o ochraně lidských práv, hovořila bych velmi dlouho. Každý z těchto vězňů, každá jejich rodina si však zasluhuje dlouhou řeč. Nebyli ušetřeni ničeho – brutální výslechy, které mohou trvat až 188 dnů a ví se, že jejich součástí bývají mučení, při nichž jsou podepisována doznání a rozsudky v hebrejštině, bezdůvodná zadržování v Izraeli, mimo jejich vlastní území, která jsou svévolně obnovitelná každých šest měsíců, podrobování ad

85

86

CS


hoc a diskriminační vojenské jurisdikci, která absolutně nemá právní opodstatnění, neumožnění přístupu k právnímu zástupci po dobu prvních 90 dnů od zadržení, a prakticky žádná práva na návštěvu. Paní De Keyserová správně říká, že přesně to EU nemůže přijmout. To vše je zcela nepřijatelné. A vy nám říkáte, že využijete tohoto nového dialogu. Proč bychom měli věřit, že zítra Evropská unie, vy, Komise a Rada budou schopnější zavést dodržování článků, které jsou již zahrnuty v dohodě, které zítra… (Předseda řečníka přerušil.) Kyriacos Triantaphyllides, jménem skupiny GUE/NGL – (EL) Vážený pane předsedající, během našeho předchozího plenárního zasedání konaného dne 16. června ve Štrasburku jste učinil prohlášení týkající se situace v Palestině. Toto prohlášení odráželo smutná zjištění ad hoc výboru, který na základě vaší iniciativy po návštěvě palestinských území na začátku června zaznamenal ubohé životní podmínky, které způsobila izraelská okupace. Je nyní na Radě a Komisi, aby předložily odpověď týkající se akcí, které plánují uskutečnit s cílem zajistit, aby okupační síly, stát Izrael, dodržovaly mezinárodní právo, co se týká situace palestinských zajatců v Izraelských věznicích. Dnes my, poslanci a poslankyně Evropského parlamentu, žádáme, aby Rada a Komise poskytly vysvětlení skutečnosti, že dne 16. června rozšířily vztahy mezi Evropskou unií a Izraelem, tj. v době, kdy je v izraelských věznicích zadržováno v rozporu s mezinárodním právem 11 000 vězňů, z nichž je 376 dětí, 118 žen a 44 členů Palestinské legislativní rady, a 800 vězňů je zadržováno na základě administrativního rozhodnutí. Za dva měsíce znovu navštívíme Palestinu. Do té doby budeme žádat, abyste jménem celého Parlamentu naléhal na izraelské orgány, aby neprodleně propustily všechny vězněné děti a osoby, v jejichž případě nebylo postupováno podle obvyklých právních postupů… (Předseda řečníka přerušil.) Nickolay Mladenov (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, věřím, že tato sněmovna, spolu s Komisí a Radou, a každý politik v Evropě je přesvědčen, že ochrana lidských práv jedince je v době války a terorismu mnohem zásadnější povinností, než v dobách míru a bezpečí. Věřím, že sdílíme tento názor. Jedná se o názor, který sdílí rovněž izraelský nejvyšší soud. V řadě svých rozhodnutí izraelský nejvyšší soud podpořil práva jak palestinských vězňů a osob vystupujících proti akcím izraelských obranných sil, tak vlády. Rád bych Vám připomenul, že v roce 1991, kdy Izrael očekával útok chemickými a biologickými zbraněmi, jeho nejvyšší soud podpořil petici, která doslovně uváděla, že síla společnosti postavit se svým nepřátelům se opírá o její zjištění, že se jedná o boj za hodnoty, které si zasluhují obranu. Nejlepším partnerem při obraně práv palestinských vězňů v Izraeli je izraelský nejvyšší soud. Věřím, že tento právní systém v demokratické zemi, jakou Izrael je, by se měl zabývat všemi znepokojeními, které poslanci a poslankyně zde mají. Ptám se však poslanců a poslankyň této sněmovny: která úmluva chrání práva těch, kteří byli uneseni nebo terorizováni či zavražděni v několika posledních letech? Podle jakého soudu bylo Alanu Johnsonovi umožněno, aby se odvolal proti svému únosu? Jaká práva na návštěvy byla udělena Giladu Shalitovi? Jaká práva měl šestnáctiletý Ophir Rakhum? Jaká právní ochrana mu byla poskytnuta? Naléhám na poslance a poslankyně této sněmovny, naléhám na ně se vší upřímností a celým srdcem, aby se postavili za Komisi a Radu a podpořili je v jejich vyváženém přístupu k tomuto konfliktu a ochraně osob, jejichž práva jsou porušována. Neměli bychom zastávat postoj, který by podkopával schopnost Evropské unie podporovat mírový proces na Středním východě, jak tomu je nyní. Richard Howitt (PSE). - Vážený pane předsedající, rád bych úvodem řekl panu předsedajícímu, že Amnesty International uvedla, že 8 500 Palestinců z okupovaných palestinských území zadržovaných v izraelských věznicích je zadržováno v rozporu s článkem 76 Ženevské úmluvy a že řadě těchto vězňů byly znemožněny návštěvy rodinných příslušníků kvůli omezení cestovních povolení. U návštěv, které byly povoleny, ačkoli podle mezinárodních standardů pro lidská práva je Izrael odpovědný za zajišťování návštěv pro palestinské vězně, je mezinárodní společenství prostřednictvím Mezinárodního výboru Červeného kříže tím, kdo zastřešuje náklady s nimi vzniklé. Proto je zapotřebí, abychom my zde v Evropském parlamentu žádali Evropskou radu, aby jednala.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Setkal jsem se, stejně jako paní komisařka Ferrero-Waldnerová, s paní Barghoutiovou a děkuji také paní komisařce, že se zmínila o našich parlamentních kolezích z Palestinské legislativní rady, kteří jsou mezi vězněnými. Ačkoli souhlasím s panem Mladenovem a panem Tannockem, že únos a neumožnění návštěv rodinných příslušníků izraelským občanům je porušením mezinárodního práva, lituji, že se pan Tannock snaží vylíčit mou spoluautorku, paní Morgantiniovou, jako někoho, kdo usiluje o zničení Izraele, jelikož ona spolu se mnou podporuje lidská práva a mezinárodního humanitárního práva. Frédérique Ries (ALDE). - (FR) Vážený pane předsedající, otázka zachování našich demokratických hodnot v boji proti terorismu je tak složitá, že se jedná o skutečný úder v naší dnešní rozpravě. Nemám bohužel čas, abych se věnovala všem bodům uvedeným v textech předložených mými kolegy, ani těm, které byly předloženy v písemně podobě, a nebudu opakovat poznámky učiněné mým kolegou, panem Mladenovem, ohledně izraelského nejvyššího soudu. Zmíním nicméně otázku nezletilých osob. Ano, nezletilé osoby jsou vězněny; většinou se jedná o mladistvé osoby, se kterými Hamas manipuluje a posílá je na smrt, vyzbrojuje granáty a pásy opatřenými výbušninami. Vy a moji kolegové jste zmínili mezinárodní právo. To rovněž odsuzuje nábor dětských vojáků. Každá mladistvá osoba ve vězení představuje selhání společnosti. Izrael je povinen čelit tomuto problému v souladu s mezinárodním právem, avšak skutečnou tragédií je ztráta míru celé jedné generace v Palestině. Stručná zmínka ke Giladu Shalitovi. Domnívám se, že mám pravdu, když říkám, že tento vězeň je jak izraelským, tak francouzským občanem. Zaslouží si více než jen trestuhodné přehlížení, ke kterému je odsouzen rozporuplným rozhořčením některých mých kolegů. A to nezmiňuji globální politické souvislosti citované panem ministrem a paní komisařkou. Vážený pane předsedo, skončím svou řeč zmínkou o křehkých, avšak skutečných příměřích, ke kterým dochází na několika frontách. Chtěla jsem pouze v obecnější rovině říci, že kritizuji to, jak jsou někteří lidé zde na každém zasedání posedlí přednášením o tom, jak by měl být demokratický stát uspořádán. Caroline Lucas (Verts/ALE). - Vážený pane předsedající, ztrácím přehled o tom, kolikrát jsme již v této komoře odsoudili izraelské orgány za jejich systematické porušování lidských práv palestinského národa. Okupace, zeď oddělující Izraelce od Palestinců, obsazení Gazy – seznam by mohl pokračovat. Dnes se zaměřujeme na hroznou situaci palestinských vězňů, včetně 44 členů Legislativní rady. Jsou našimi protějšky, našimi partnery, kteří strádají ve vězení, aniž by proti nim byla vznesena obvinění a proběhl soud. Moje otázka zní: kdy Evropská rada něco podnikne? Ke kolika dalším porušením mezinárodního práva mezitím dojde? Kolik dalších Palestinců musí být zatčeno, uvězněno a mučeno, než EU přestane pouze hovořit o lidských právech a začne podnikat kroky, aby tato práva bránila? Úvahy o posílení vztahů EU-Izrael v této době ukazují dech beroucí přehlížení naší odpovědnosti vůči palestinskému lidu. Neuplatňování článku 2 asociační dohody dokazuje politováníhodnou politickou zbabělost. Nevedeme spor s izraelskými občany, z nichž mnozí s námi sdílí naše odsouzení izraelských orgánů. Nevedu právě nyní spor ani s Izraelem, ale s Evropskou radou a jejím podivným selháním, co se týká politického vedení. Chris Davies (ALDE). - Vážený pane předsedající, zcela souhlasím s paní Caroline Lucasovou. Je ironií, že dalším tématem naší rozpravy je Zimbabwe. Mugabemu se nelíbil výsledek voleb, proto jej zfalšoval, a nyní zatýká členy parlamentu, aby se pokusil o dosažení nové rovnováhy. Za to jej zcela odsoudíme. Srovnání jsou samozřejmě vzdálená, nicméně před dvěma a půl lety jsme zaplatili za volby v Palestině. Izrael se nespokojil s jejich výsledky, proto jsme odmítli uznat novou vládu. Od té doby Izrael zatkl více než 40 členů parlamentu, osob, které patří ke špatné straně, osob, které nepoužily žádné zbraně, ale odebrali se k volebním urnám. Nechystáme se uplatňovat sankce. Místo toho usilujeme o užší partnerství s Izraelem Proto, paní komisařko a pane ministře, jsou rozpory jistě zřejmé. Říkáte, že máte vyvážený přístup – kde je však důkaz toho, že náš přístup vůbec něčeho dosáhne? Sarah Ludford (ALDE). - Vážený pane předsedající, nenechám Izrael jen tak bez povšimnutí, Evropskému parlamentu však neprospěje, když bude zdůrazňovat pouze jednu stranu – Izrael – v komplexním konfliktu,

87

88

CS


kde si porušování lidských práv vyžaduje vyvážený přístup. Rozprava pouze o izraelských akcích je také velmi špatně načasovaná. Zapomínáme, že naším prvořadým cílem je podporovat strany, aby dosáhly mírového řešení fungování dvou států? Pouze pokud naše kritika bude přesná a konstruktivní a nestranná, budou jí naslouchat obě strany, a bude tak mít lepší vyhlídky na to, aby měla nějaký vliv. Domnívám se, že Human Rights Watch a zvláštní zpravodaj OSN, Martin Scheinin, toho dosáhli. Posledně zmiňovaný zdůrazňuje důležitost rozhodnutí izraelského nejvyššího soudu – zcela bez ústních dotazů. Dokonce i zpráva Johna Dugarda uvádí, že je hluboce znepokojen a odsuzuje porušování lidských práv Palestinci vůči Palestincům a Palestinci vůči Izraelcům. O tomto nepadla jediná zmínka. Lituji, že se Izrael stále opírá o nařízení o výjimečném stavu z roku 1945, která zdědil po britské koloniální moci, stojí však za zmínku, že jsou uplatňována jak na židovské teroristy v Hebronu, tak na palestinský lid. John Bowis (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, nejedná se o otázku teroristů zatčených, souzených, usvědčených a uvězněných; jedná se jednoduše o otázku zadržených a stále zadržovaných jedinců. A zejména o otázku dětí, ne dětských vojáků – je pravdou, že některé děti házely kameny apod., to je pravda, nicméně stále jsou to děti. Představte si, že tato komora je plná dětí. Vezměte polovinu z nich, nasaďte jim na hlavu pytle, svažte jim ruce za záda, odveďte je pryč, aniž byste řekli jejich rodičům, kam je odvádíte, a zavřete je do vězení, umístěte je do místnosti o 1,5 m2 bez oken, rozsviťte světlo, odepřete jim lékařkou péči, jakékoli návštěvy zvenčí apod., neumožněte jim výměnu oblečení. To je to, o čem hovoříme. To je to, o čem by měla být Úmluva OSN o právech dítěte. Moje námitka vůči Izraeli je následující: proboha, takhle si nezískáte přátele. Izraeli, prosím tě, mé volání k tobě je: propusť děti! Ignasi Guardans Cambó (ALDE). - Vážený pane předsedající, právě z důvodu, že někteří z nás věří, že Izrael je demokracií – demokratickým státem – a protože Evropská unie se k němu tak chová, požadujeme od něj, aby fungoval jako právní stát. Pokud by nebyl demokratickým státem, nesnažili bychom se o to, aby byl za takovéto fungování odpovědný. Pro osoby, které jsou mimo celý soudní systém, neexistuje nejvyšší soud. Víme, co nejvyšší soud tvrdí, to se však vztahuje pouze na osoby, které se mohou k nejvyššímu soudu dostat. Pokud se na vás vztahuje zadržení na základě administrativního rozhodnutí, a nemáte přístup k žádnému soudu, nemůže dojít k jednání nejvyššího soudu, který by vás ochránil. Konflikt nemůže být použit jako odůvodnění takového porušování práv. Zůstat neutrální a zacházet s těmito jedinci, jako by neexistovali, není vyváženým přístupem. Tito jedinci jsou zadržováni bez jakékoli záruky, bez soudního procesu, jejich rodiny trpí a v řadě případů jejich domy a rodiny jsou ničeny a trestány za to, co tito jedinci provedli nebo z čeho jsou obviňováni, což si zasluhuje odezvu ze strany Evropské unie. Frieda Brepoels (PPE-DE). - (NL) Chtěla bych připomenout panu Tannockovi, že tento dotaz nepředložila jen paní Morgantiniová, ale také dva místopředsedové Parlamentu ze skupiny EPP-ED, pan McMillan-Scott a paní Kratsa-Tsagaropoulouová, a pan Bowis, pan Kasoulides a já. Začnu vysvětlením: jako členka parlamentní delegace pro vztahy s Palestinskou legislativní radou jsem při několika příležitostech přímo zažila, co znamená nemoci se sejít se svými demokraticky zvolenými kolegy, jelikož jsou ve vězení. Co se opravdu dá říci o té spoustě žen a dětí roztroušených do různých věznic mimo palestinská území, o tom, kvůli čemu je jejich právní zástupci a rodiny téměř nemohou navštěvovat? Každý hovořil o každodenních životních podmínkách a nedostatečné lékařské péči. Jak dlouho mezinárodní společenství a Evropská unie bude toto tolerovat? Naléhám na Komisi a Radu, aby tuto nepřijatelnou situaci dostaly pod kontrolu. Bernard Lehideux (ALDE). - (FR) Vážený pane předsedající, rád bych učinil dvě poznámky. První je, že v tomto Parlamentu jsou určité problémy chápány podivným způsobem; vždy odsuzujeme stejné lidi a vždy hovoříme o stejných lidech. Kdybychom zde odsoudili Kubu za zadržování politických vězňů, budete hovořit o tom, jakým způsobem Evropský parlament přistupuje k otázce lidských práv.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Má druhá poznámka se týká podmínek, za jakých by Izrael konečně propustil zadržované osoby – tj. ukončit útoky, ukončit bombardování izraelských vesnic, ukončit zabíjení dětí, ukončit útoky rypadly, přestat dětem plnit kapsy dynamitem. Pak Izrael propustí své vězně! Antonio López-Istúriz White (PPE-DE). - (ES) Vážený pane předsedající, slova paní Morgantiniové jsou velmi dojemná a my můžeme prokázat svou solidaritu s těmito řádně zdokumentovanými případy údajného porušování lidských práv palestinských vězňů. Záměrně říkám řádně zdokumentované, protože někteří kolegové z levice směřovali vůči Státu Izrael velmi závažná a nepřípustná obvinění. Byli kdy obviněni z vraždění žen a dětí nebo z nacistického zacházení? Je tohle způsob, jakým můžeme podpořit mírový proces? Paní Morgantiniová, vím, že vaše iniciativa se opírá o typický a dojemný případ a že vaše záměry si zaslouží pozornost. Nicméně někteří z vašich levicových kolegů opět využili této příležitosti, aby se pokusili potlačit a ponížit izraelský národ. My nepochybně stále musíme potlačovat sovětský antisemitismus, který stále poznamenává mentalitu některých vašich kolegů zde v Parlamentu. Jean-Pierre Jouyet, předsedající Radě. − (FR) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, dámy a pánové, budu stručný, jelikož hlavní body jsem již uvedl ve svém úvodním projevu. Jakkoli je tato debata v některých ohledech velmi emotivní, chtěl bych vás ujistit, že Rada si je vědoma uváděných skutečností a že bude nadále zaznamenávat své znepokojení a dovolávat se nástrojů mezinárodního práva. Předsednictví bude nadále vznášet tuto problematiku při politických setkáních, která se během našeho funkčního období konají mezi Evropskou unií a Izraelem. Poznamenáváme také, že probíhající politický proces se může dále rozvíjet, pouze pokud se zlepší míra vzájemné důvěry. Pokračování kolonizačního procesu, přetrvávání terorismu a násilí a úděl palestinských vězňů jsou překážkami snah o dosažení míru, jako je tomu v případě izraelských rukojmích zadržovaných teroristickými skupinami, mám na mysli zejména Gilada Shalita. Abych skončil nadějnou poznámkou; rád bych Parlamentu zdůraznil, že Evropská unie má klíčový podíl na tomto procesu díky svému postavení člena čtyřky pro Blízký východ, postavení hlavního zdroje financování a díky svým akcím na podporu palestinské samosprávy a také ze své pozice hlavního partnera Izraele. Evropská unie vždy uznávala, že Izrael má právo cítit se v rámci uznaných hranic bezpečně a současně existovat s Palestinou, jak jsem již uvedl ve svém úvodu. Předsedající − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat na příštím zasedání v září 2008.

16. Situace v Zimbabwe (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise k situaci v Zimbabwe. Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. − (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, v nedávných prezidentských volbách v Zimbabwe byl na dalších pět let opětovně zvolen Robert Mugabe. Druhé kolo voleb proběhlo po odstoupení jediného protikandidáta – pana Morgana Tsvangiraie – což panu Mugabemu umožnilo, aby získal 85 % hlasů voličů. Volby byly mnoha hlavami států, včetně států Afriky, označeny za výsměch demokracii a podle generálního tajemníka OSN byly nezákonné. Bezprostředně po složení přísahy odcestoval pan Mugabe do Sharm el-Skeikh na vrcholnou schůzku Africké unie, která se konala ve dnech 30. června až 1. července tohoto roku. V průběhu vrcholné schůzky zahájila Nigérie živou diskusi o těchto volbách. Bylo přijato usnesení vyjadřující hluboké znepokojení nad situací v Zimbabwe a zdůrazňující kritické zprávy, které vypracovali volební pozorovatelé z Jihoafrického společenství pro rozvoj, Africké unie a Panafrického parlamentu, jakož i násilí a ztráty na životech. Usnesení rovněž naléhavě žádá pana Mugabeho a pana Tsvangiraie, aby zahájili dialog v zájmu zimbabwského lidu, nastolili vládu národní jednoty a podpořili zprostředkovatelskou misi ze strany Jihoafrického rozvojového společenství. Tváří tvář tomuto vývoji se mezinárodní společenství mobilizuje. Spojené státy představily usnesení Rady bezpečnosti OSN vyzývající k uplatnění sankcí vůči Zimbabwe – embarga na zbraně, zmrazení aktiv a zákazu

89

90

CS


cestování – a zahrnující přílohu se seznamem 14 osob, proti nimž mají být uplatněny sankce, včetně pana Mugabeho a dalších politiků, přičemž většina z nich je již zahrnuta na evropském seznamu sankcí přijatém v roce 2002. Rovněž Kanada zintenzivnila přijatá opatření a Evropská rada dne 20. června prohlásila, že je připravena přijmout další akce, jež byly ostatně posuzovány komisařem Michelem dne 22. července. Předsednictví Evropské unie rozhodně odsoudilo druhé kolo voleb jako popření demokracie bezprostředně po jejich konání, to je 29. června, a v novém prohlášení ze dne 4. července předsednictví jménem Evropské unie zdůraznilo, že nepřijme fait accompli vyplývající ze zmanipulovaných voleb konaných dne 27. června a že jediným možným řešením je dočasný model vycházející z výsledků prvního kola voleb. Je také důležité, aby Afrika vyjádřila své obavy vzhledem ke krizi na regionální úrovni, a je nezbytné podporovat úsilí zejména ze strany Africké jednoty a Jihoafrického rozvojového společenství. Musí být zajištěno, aby byly dodrženy zásady zakotvené zejména v Africké chartě pro lidská práva a práva národů. Bylo by dobré, aby do tohoto procesu byly zapojeny Africká unie a OSN a doplňovaly regionální hledisko Jihoafrického rozvojového společenství o hledisko africké a mezinárodní. Ve svém usnesení Africká unie rovněž naléhavé žádá dotčené strany a státy, aby se zdržely kroků, které by mohly uškodit ovzduší dialogu. To je signál zejména pro Evropskou unii. EU nicméně neupustí od přípravy na rozšíření seznamu osob odpovědných za násilí, na které se budou vztahovat cílené sankce v podobě odmítnutí udělení víza či zmrazení aktiv. EU musí rovněž zajistit, aby dosáhla omezení, pokud jde o plánované výjimky ze zákazu víz a vytvoření nových sankcí zejména hospodářské povahy, přičemž veškerá tato odvetná opatření budou samozřejmě závislá na dosaženém pokroku ve vyjednávání. Dvoustranná jednání by měla být zahájena co nejdříve. Myslím si, že Komisař to potvrdí, třebaže výsledek těchto jednání je nejistý. Podle našeho názoru musí v každém případě vycházet z výsledků prvních voleb dne 29. března, které jsou nejpravdivějším vyjádřením vůle zimbabwského lidu, zatímco druhé volby byly naopak popřením demokracie. Jakákoli forma koalice může vytvářet dočasné opatření s ohledem na nové volby, které by byly svobodné, demokratické a průhledné, jak to uvedl protikandidát pana Mugabeho. Na závěr bych rád připomenul, že členové skupiny G8 na svém posledním zasedání, které právě skončilo, navrhovali podpůrná finanční opatření zacílená na ty, kdo jsou odpovědní za násilí během nedávných voleb. Taková je tedy situace a my musíme náš tlak zachovat a nepolevit v něm, abychom ukončili toto nepřijatelné porušování práva. Louis Michel, člen Komise. − (FR) Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, jsem velmi rád, že tu s vámi dnes mohu být a mít možnost sdílet s vámi při této výměně názorů vyhlídky a úvahy z hlediska úlohy, kterou bychom mohli hrát v podpoře snah o nalezení řešení této krize; řešení, které by bylo přijato všemi hlavními zúčastněnými politickými subjekty a u kterého by se navíc dalo očekávat, že to bude řešení trvalé a řešení, jež by mohlo zahájit novou éru prosperity pro zemi a lid, které ji tolik potřebují. Krátce před zahájením tohoto zasedání jsem měl možnost mluvit s panem Pingem, předsedou Komise Africké unie, a zhruba před hodinou a půl jsem měl dlouhý rozhovor s vůdcem opozice panem Tsvangiraiem. Mám tudíž některé čerstvé novinky, které samozřejmě dosud nebyly definitivně potvrzeny, ale konečně vám snad mohu dát podrobnější a aktuálnější informace. Nejprve bych se s vámi samozřejmě rád podělil o své hluboké znepokojení nad touto situací. Jak jsem již řekl veřejně před událostí i po ní, velmi mne mrzí, že druhé kolo prezidentských voleb se, jak pan ministr uvedl, konalo navzdory mnohým výzvám mezinárodního společenství, ovšem také včetně výzev afrických partnerů Zimbabwe, aby druhé kolo voleb bylo odloženo. Atmosféra mimořádného politického násilí a systematického zastrašování tyto volby samozřejmě poskvrnila a zbavila je veškeré legitimity a důvěryhodnosti. Již několikrát jsem, podobně jako předsednictví Evropské unie, veřejně prohlásil, že vzhledem k podmínkám, za jakých toto druhé kolo proběhlo, nelze prezidentovi vzešlému z takových voleb přiznávat jakoukoli legitimitu. Musíme znovu a znovu opakovat, že jde o vítězství získané neprávem, které je velmi vzdáleno prostředí obnovy demokracie, jímž je Afrika dnes prodchnutá. Vrcholná schůzka Africké unie, která se konala v Egyptě za účasti prezidenta Mugabeho, byla svědkem velmi napjaté a vášnivé diskuse mezi africkými vůdci, kterou mnozí označili za nevídanou. Usnesení Africké unie je vůči prezidentu Mugabemu kritické a vyzývá jej k nalezení politické dohody s Morganem Tsvangiraiem, vůdcem Hnutí pro demokratickou změnu (MDC), za účelem vytvoření vlády národní jednoty. Africká unie vyzvala Jihoafrické rozvojové společenství, aby si i nadále zachovalo svou

09-07-2008

09-07-2008

CS


úlohu zprostředkovatele, za účelem dosažení politické dohody. Mohli bychom jistě považovat toto usnesení za neadekvátní. Především bychom možná mohli kritizovat skutečnost, že Africká unie se zdržela vyjádření jasného stanoviska k legitimitě či čemukoli, co se týká prezidenta Mugabeho, je však třeba uznat, že za současné situace je toto usnesení významným výsledkem. Celá věc tím samozřejmě nekončí. Je nezbytné, aby Africká unie a Jihoafrické rozvojové společenství poskytly konkrétní důkaz svého odhodlání nalézt řešení této politické situace. Evropská unie i další mezinárodní aktéři dali z tohoto hlediska jasně najevo, co očekávají. Tuto politickou dohodu lze uzavřít pouze na základě výsledků prvního kola voleb, které odráželo názor zimbabwského lidu, vyjádřený svobodně a demokratickým způsobem. Výsledky druhého kola voleb nelze brát jako výchozí bod pro mediaci či vyjednávání. Jinak řečeno, podle našeho názoru bude součástí politického řešení koaliční vláda vedená panem Tsvangiraiem ve funkci předsedy vlády vybaveného nejširšími pravomocemi, a spoléhajícího se navíc na podporu většiny, kterou drží v parlamentu. Co se týče Evropské unie, všechny předložené možnosti jsou stále otevřené. Zaprvé jsme připraveni podporovat snahy Jihoafrického rozvojového společenství a Africké unie a očekáváme, že během dvou týdnů dojde k hmatatelnému pokroku. Pokud bude dosaženo konstruktivní politické dohody odrážející výsledky prvního kola voleb, jsme samozřejmě připraveni, jak jsme již řekli, postupně obnovit vztahy se Zimbabwe. Jsme dokonce připraveni začít okamžitě. Rád bych vám připomenul, že když byl připravován desátý Evropský rozvojový fond, zajistil jsem, aby práce byla odvedena, pouze pokud bude obnovena demokracie v Zimbabwe, aby nedošlo k sankcionování zimbabwského lidu za tragickou situaci, která v zemi panuje. Nyní ke dvěma rozhovorům, které jsem měl dnes odpoledne s ohledem na setkání s Parlamentem, které mne čekalo. První byl rozhovor s panem Pingem. Oč se jedná? Problém spočívá v současnosti v tom, že každý v Africké unii souhlasí s tím, že by měl podporovat vyjednávání mezi panem Mugabem a Tsvangiraiem, a že základními principy by mělo samozřejmě být, že v čele vlády by měl stát vůdce opozice pan Tsvangirai, že tato vláda může být případně založena na koalici, v níž by přirozeně měla vedoucí postavení strana pana Tsvangiraie, která má většinu v parlamentu, a že tato vláda musí mít vrcholné a široké pravomoci, pokud jde o přijímání exekutivních rozhodnutí. Osobně si pak myslím, že víte sami, že tento postup se v dané chvíli zdá být poněkud diskutabilní. To všechno je ještě složitější v tom, že pan Tsvangirai vyjádřil určité pochyby týkající se toho, zda je mediace vyvážená, a zjevně chce této mediaci dát rámec, vymezení, podporu, která, řekněme, rovnováhu umožní zajistit. O této situaci nevynáším tímto žádný soud, jen ji jednoduše popisuji. V této chvíli mne pan Ping ujistil, že činnosti – nebudu říkat činnosti mediace, jen činnosti – zaměřené na přípravu myšlení lidí, pokud jde o tento vývoj, probíhají, a že pokud bude všechno v pořádku, měla by být v příštích dnech pravděpodobně otevřena cesta ke skutečnému pokroku. Poté jsem poměrně dlouho hovořil s panem Tsvangiraiem. Potvrdil mi, že podporuje myšlenku vlády zahrnující členy Afrického národního svazu Zimbabwe – Vlastenecké fronty, v níž by však samozřejmě měl poslední slovo v otázce jmenování jejích členů. V zásadě, ačkoli to on sám neuvedl, je to spíše scénář podobný situaci v Keni, i když (a já s tímto názorem souhlasím) nelze tyto dvě situace srovnávat. Tyto situace zdaleka nejsou obdobné. Lidé využívají příležitosti chovat se tak, jako kdyby totožné byly, pokud se na to však podíváme naprosto objektivně, a muži a ženy jsou odlišní, tato situace je zcela jiná. To je tedy první bod. Zadruhé by rád viděl „stálý vyjednávací tým“, řekněme tým směřující k mediaci, který by mu měl zaručit rovnováhu. Rád by přirozeně, aby tento tým fungoval pod záštitou Africké unie a OSN, jak ministr uvedl. Působil na mne přiměřeně optimisticky – věří, že se věci daly do pohybu. Otázku sankcí zjevně vnímá jako relevantní a zdůrazňuje něco, na čemž jsme se podle mne již dohodli – pokud budou uplatněny sankce, musí směřovat proti jednotlivcům, a nesmí samozřejmě přímo ani nepřímo postihovat obyvatelstvo. Mám pocit, že Africká unie plně pochopila míru své odpovědnosti, že se aktivně zapojuje, že hledá řešení prostřednictvím mediace, která, jak ministr zdůraznil, při každé z příležitostí zohlední, že je nezbytné, aby byly výsledky prvního kola voleb přeměněny na výkonnou moc, neboť jde o jediný výsledek, který propůjčuje legitimitu těm, kdo z něj těží.

91

92

CS


PŘEDSEDAJÍCÍ: ADAM BIELAN Místopředseda Michael Gahler, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedající, situace v Zimbabwe dospěla k tomu nejhoršímu stavu, a to z hlediska politického, hospodářského i humanitárního. Místní lid je rukojmím režimu, který se nechce vzdát moci, neboť skupina kolem prezidenta, vojenské velitelství a tajná služba, se chce i nadále obohacovat na úkor zdrojů této země. Za tím účelem financují milice a zneužívají policii a armádu, které terorizují lid po celé zemi. Podle norem Jihoafrického rozvojového společenství nebyly navíc parlamentní volby, které se konaly dne 29. března, svobodné ani spravedlivé. Celonárodní zastrašovací kampaň, která následovala, včetně desítek zabitých a tisíců zraněných a pronásledovaných, znemožnila vítězi prvního kola Morganu Tsvangiraiovi, aby poslal své voliče ven k hlasování, neboť se obávali, že by za to mohli být potrestáni. Vedoucí volební pozorovatelské mise Panevropského parlamentu Marwick Khumalo a mise Jihoafrického rozvojového společenství posoudili události 27. června takto: „Atmosféra, která v zemi převládala, nevytvářela podmínky pro svobodné, spravedlivé a věrohodné volby. Tyto volby nepředstavují vůli zimbabwského lidu. Nyní je důležité vytvořit přechodový scénář, který povede k situaci, kdy legitimní vláda a legitimní parlament nastoupí svůj úřad. Africká unie a Jihoafrické rozvojové společenství v tom hrají klíčovou úlohu. Prezident Mbeki bohužel za pět let tiché diplomacie nedosáhl ničeho. Nezískal ani důvěru obou stran v tomto konfliktu a sám nejlépe ví, proč tomu tak bylo. Chtěl bych naléhavě požádat politické strany v Jihoafrické republice, aby se samy chopily iniciativy. Vyzývám kolegy z Jihoafrické republiky, aby ve svém parlamentu rozhodli o zmrazení účtů a aktiv Jihoafričanů, kteří zbohatli na režimu Mugabeho. Neměli by dovolit Grace Mugabeové a dalším, aby nakupovali v Kapském městě či Sandtonu, když lidé strádají. Žádám je, aby projevili solidaritu se třemi miliony Zimbabwanů ve své zemi, kteří se vrátí po pádu Mugabeho režimu domů, a tím mimo jiné uvolní místo milionům nezaměstnaných Jihoafričanů. Podařilo se nám přimět evropské společnosti, aby se stáhly ze Zimbabwe, neboť jejich činnost napomáhala stabilizaci režimu. Alain Hutchinson, jménem skupiny PSE. – (FR) Pane předsedající, pane ministře, pane komisaři, prezident Mugabe se tím, že se zmocnil vlády a uchopil již skloněné obyvatelstvo jako rukojmí, uchýlil k neuvěřitelnému násilí a prokázal skandální opovržení nejzákladnějšími lidskými právy. Socialisté toto násilí odsuzují a současnou moc neuznávají za legitimní. Evropští socialisté však myslí především na zimbabwský lid. Podle odhadů FAO je pět milionů Zimbabwanů ohroženo hladomorem ještě před rokem 2009. Jsme si navíc vědomi toho, že třetina obyvatel Zimbabwe již v současnosti přežívá jen díky mezinárodní pomoci. V důsledku toho je pro Evropskou komisi, Radu, všechny členské státy i celé mezinárodní společenství zásadní vyvinout maximální tlak na zimbabwské orgány, aby nejohroženějším skupinám obyvatel umožnily zcela svobodný přístup k mezinárodní humanitární pomoci. Nemůžeme na to klást dostatečný důraz, Mugabeho současné postavení je prostě trestné. A stejně tak, když žádáme Evropskou unii a mezinárodní společenství, aby přijaly vůči Zimbabwe přísné sankce – to, co jste pane ministře naznačil – měli bychom také zdůrazňovat, že tyto sankce nesmí poškodit obyvatele, ale musí se zaměřit na příslušníky režimu odpovědné za útoky na lidská práva a za současnou vládu teroru v této zemi. Musíme samozřejmě rovněž naléhavě vyzvat Evropskou unii a regionální struktury, například Jihoafrické rozvojové společenství, aby se společně se zimbabwským voleným parlamentem a občanskou společností ujaly vedení v rychlém a demokratickém řešení současné krize. Pane předsedající, rád bych se jen na závěr stručně zmínil o 200 000 vysídlených Zimbabwanech. Žádáme jejich jihoafrické sousedy, a zejména prezidenta Mbekiho, aby jednali odpovědně a neposílali zpět zimbabwské uprchlíky, kteří uprchli do Jihoafrické republiky. Fiona Hall, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, zimbabwský lid velmi trpěl. Po letech zastrašování, brutality a hospodářského úpadku byly volby poslední kapkou. Násilí od doby konání voleb pokračuje v nezměněné míře. Ode dne 29. března, kdy se konalo první kolo voleb, bylo zabito nejméně 90 lidí a minulé pondělí byli jižně od Harare napadeni a uneseni obyvatelé tábora vnitřně vysídlených osob.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Může se nám zdát, že lze jen lomit rukama v zoufalství, já se ale domnívám, že jsou skutečnosti, které EU může pro řešení krize učinit. Zaprvé EU může poskytnout diplomatickou podporu těm, kdo se snaží najít cestu prostřednictvím prozatímní přechodné vlády se zapojením všech stran v rámci občanské společnosti a s ohledem na výsledky prvního kola. Přechodná koalice je africkým přístupem, který v průběhu let fungoval v řadě dalších zemí, jako je Togo a Demokratická republika Kongo. V návrhu usnesení se však konstatuje selhání dosavadní tiché diplomacie prezidenta Mbekiho a v tomto případě by možná jiný sousední africký stát respektovaný všemi stranami mohl být vhodnějším zprostředkovatelem ve vyjednávání. Vyjednávání by rovněž prospělo, pokud by mělo mezinárodní charakter. Zadruhé je třeba zvýšit tlak na Mugabeho v rámci mezinárodního společenství. Rusko se připojilo k požadavku sankcí vznesenému na vrcholné schůzce G8, což bylo velmi povzbuzující, a já vítám komentáře Rady týkající se posílení sankcí ze strany řady zemí. Zatřetí musíme již nyní plánovat dopředu, neboť v okamžiku, kdy bude Zimbabwe mít legitimní vládu, bude potřebovat rozsáhlý balíček mezinárodní pomoci. A na závěr, nesmíme zapomenout, že obyčejní Zimbabwané žijí v zoufalé tísni a potřebují ihned základní pomoc, aby přežili. Philip Claeys (NI). – (NL) Evropská unie disponuje na nějakou dobu vhodnými sankcemi vůči socialistickému diktátorovi Mugabemu, tyto sankce však nejsou vymáhány vždy soudržně a jednoznačně. Například portugalské předsednictví zjevně nemělo žádný problém s pozváním Mugabeho na vrcholnou schůzku EU-Afrika. Evropská unie rovněž měla energicky protestovat proti nedávné absurdní situaci, kdy Mugabe navštívil vrcholnou schůzku FAO v Římě. Zákaz cestování pro Mugabeho a všechny vysoko postavené činitele jeho režimu se musí stát nepropustným a musí být dále rozšířen. V žádném případě bychom neměli přemýšlet o všeobecném rozšíření sankcí proti Mugabeho režimu. Tyto sankce musí být rázné a jednoznačné a musíme vyvinout tlak na vládu Jihoafrické republiky, která svou tichou diplomacií Mugabeho režimu prakticky zajistila více času. Geoffrey Van Orden (PPE-DE). – Pane předsedající, krize v Zimbabwe nepropukla náhle v nic netušícím světě. V minulých osmi letech je to šestnáctá rozprava k návrhu usnesení vůči Mugabemu, který systematicky a záměrně pustošil svou zemi, ruinoval hospodářství a utlačoval zimbabwský lid. Reakce mezinárodního společenství byla až do nedávné doby velmi žalostná. Evropská unie alespoň navrhla cílené sankce, nedokázala je však vždy ani řádně podporovat. Afričané – až na pár čestných výjimek – jen tleskali Mugabemu. Měli by se stydět. Co je zapotřebí udělat? Zaprvé by v Radě mělo být jasněji stanoveno, že žádný stát EU neuzná Mugabeho nelegitimní režim. Jsem ze srdce rád, že EU rozšiřuje své sankce. Zadruhé by Evropská unie a její členské státy měly přesvědčovat africké země a zejména Jihoafrické rozvojové společenství, aby se v případě neúspěchu ve vyjednávání připojily k sankcím proti Mugabeho režimu. Zatřetí by členům Smíšeného operačního výboru – vojenské skupiny, která stojí za Mugabem – mělo být sděleno, že budou nést odpovědnost za zvěrstva napáchaná na zimbabwském lidu. Ještě je čas, aby někteří vysocí činitelé ozbrojených sil a policie – a vysocí funkcionáři Strany prezidenta Roberta Mugabeho Vlastenecká fronta (ZANU-PF) – opustili Mugabeho a přešli k demokratickým silám. Za čtvrté by Francie by měla požádat o mimořádné zasedání Rady pro lidská práva v Ženevě, aby se zabývalo situací v Zimbabwe, a za páté jsou vyžadovány výraznější kroky ze strany OSN. Především musíme aktivně podporovat Africkou unii, aby se pozitivněji a aktivněji angažovala v úsilí o tuto vládu národní jednoty. Ta by samozřejmě – jak naznačili úřadující předseda a Komise – měla vycházet z výsledku voleb, které se konaly dne 29. března, nikoli z frašky, k níž došlo dne 27. června.

93

94

CS


Doslechli jsme se od mluvčího Hnutí pro demokratickou změnu (MDC) Nelsona Chamisy, že v současnosti neprobíhají žádná jednání mezi ZANU-PF a MDC. Namísto toho přetrvává násilí. Africká unie musí trvat na ukončení násilí a schůzce se zprostředkovatelem, zaštítěným pozorovateli, který bude mít důvěru MDC. Mugabe opět hraje o čas. Je zapotřebí stanovit lhůtu pro úspěšné dokončení jednání a někdo by do té doby měl Mugabemu nabídnout odchod do výslužby. Glenys Kinnock (PSE). – Pane předsedající, stejně jako mí kolegové se vyjádřím ke skutečnosti, že parlament, který byl v Zimbabwe řádně zvolen dne 29. března, se nikdy nesešel a jeho zvolení členové jsou i nadále obtěžování a zastrašování a vystavováni násilí. Naše usnesení požaduje posílení sankcí a samozřejmě se budeme rovněž muset připojit k požadavkům OSN na mezinárodní embargo na zbraně a celosvětový zákaz cestování a zmrazení aktiv. Víme, kdo jsou další vůdci, na které je třeba se zaměřit, známe i jejich přisluhovače a pomocníky. Jde o policejního šéfa Chihuriho; velitele vojenského letectva Shiriho; guvernéra centrální banky Gona; ministra spravedlnosti Chinamasu; šéfa ústřední zpravodajské služby Bonyongwea: na tyto osoby je možné a nutné se zaměřit. Naše usnesení jasně odráží předpoklady dané MDC. Veškeré rozhovory musí být založeny na výsledku voleb ze dne 29. března, které MDC vyhrálo, nikoli na ostudném propadáku v červnu. Musí jít o přechodné uspořádání koncipované jako předstupeň nové ústavy – o tom se nikdo nezmínil, ačkoli právě to Morgan Tsvangirai požaduje – následované novými volbami. Vyjádřil se velmi jasně a nyní cituji: „Nechci žádné rozdělování ani sdílení moci.“ Jak uvedl Geoffrey van Orden, v současnosti neprobíhají žádná jednání, neměli bychom tudíž sbírat odvahu ze stávajícího stavu. Je nutný další zprostředkovatel. Pan Mbeki zjevně není schopen zhostit se toho sám a my požadujeme, aby se věci ujal kandidát Evropské unie. Tento kandidát musí mít stejné postavení jako pan Mbeki a v úvahu v tuto chvíli připadají pan Chissano a pan Kufour. Nekontrolovaná a státem zaštiťovaná brutalita a násilí a surovost musí nakonec přestat, a proto mezinárodní společenství musí jednat, a to naléhavě, v zájmu trpícího zimbabwského lidu. Eoin Ryan, jménem skupiny UEN. – Pane předsedající, Zimbabwe, někdejší plamen naděje, příklad afrického autonomního zřízení a první mezi africkými státy, je nyní africkým epicentrem zoufalství a beznaděje. Zimbabwský lid si zaslouží něco lepšího a musí to dostat. Aby se tak skutečně stalo, musí režim Roberta Mugabeho, bestiálního vraha, padnout. Mezinárodní společenství musí v rozhodnutích vůči Mugabeho tyranskému režimu přitvrdit. Vítám skutečnost, že Rada bezpečnosti OSN zvažuje uvalení dalších sankcí vůči zimbabwskému vedení, zejména zavedení embarga na zbraně. Jak je možné, že země, kde je pět milionů lidí závislých na potravinové pomoci, a kde inflace dosáhla více než deset miliard procent, a kde bochník chleba stojí v současnosti přes jednu miliardu zimbabwských dolarů, má stále jednu z nejlépe vybavených armád na africkém kontinentě a je zcela zaplavena zbraněmi. To je nezvyklý přístup. Nedávná prezidentská kampaň nebyla legitimní volbou. Brutalita Mugabeho režimu dosáhla takové míry, že v průběhu kampaně zemřelo 90 lidí, 3 500 bylo zraněno a 200 000 lidí bylo vysídleno. Těžko to lze považovat za složky svobodného, spravedlivého a průhledného demokratického souboje. Jihoafrická republika i další africké země musí zintenzivnit tlak na Roberta Mugabeho. Nelson Mandela měl pravdu, když říkal, že vláda Zimbabwe tragicky selhala. Jihoafrická republika má na Mugabeho vládu značný politický vliv a Jihoafrická republika musí zimbabwskému a rovněž africkému lidu, který je svědkem toho, jak tento vůdce vede svou zemi do bažin, projevit v této otázce pevné a rozhodné vedení. Josep Borrell Fontelles (PSE). – (ES) Pane předsedající, abych neopakoval, co řekli mí kolegové, zaměřím se na zahájení činnosti parlamentu. Březnové volby byly volbami, v nichž získala většinu opozice, a až do 17. července měl teprve vzniknout parlament. My, jako poslanci, bychom měli soustředit své úsilí na to, aby Evropská unie vyvíjela tlak s cílem zajistit, aby mohl fungovat příslib demokracie v parlamentu s opoziční většinou. Tento proces je zapotřebí

09-07-2008

09-07-2008

CS


nastartovat. Skutečně musíme učinit maximum k zajištění toho, aby po hanebných prezidentských volbách umožnily zákonné volby, které dají opozici uznanou většinu, fungování parlamentu. Druhý bod se týká zprostředkovatele. Je vcelku jasné, že Jihoafrická republika dosáhla, mírně řečeno, hranice svých zprostředkovatelských schopností. Je nezbytné, aby jiný zprostředkovatel podporoval, ne-li nahradil, prezidenta Jihoafrické republiky. Zprostředkování kromě toho odkryje korupční mechanismus, který ovládá zimbabwská vláda. José Ribeiro e Castro (PPE-DE). – Pane předsedající, pod drobnohledem již není pouze Mugabe a jeho režim. Mezinárodní veřejné mínění již Mugabeho za jeho tragické činy a celé toto děsivé představení odsoudilo. Pod drobnohledem je nyní mezinárodní společenství. Jde o Thabo Mbekiho, jde o Jihoafrické rozvojové společenství a Africkou unii, jde o Čínu, jde o nás v EU, jde o OSN. Zimbabwský lid, Tsvangirai i MDC touží v této náročné době po veškeré naší podpoře a solidaritě. Mohli bychom pozvat Morgana Tsvangiraie, aby navštívil schůzi Výboru po zahraniční věci a Rozvojového výboru v červenci nebo září. I nadále dostáváme ze Zimbabwe děsivé zprávy o násilí, k němuž zde dochází. Nesmíme selhat. Morgan Tsvangirai a většina MDC netouží jen po slovech povzbuzení či jinak útěšném postoji, ale spíše po uvedení do funkce v souladu s výsledky voleb ze dne 29. března. Pokud mezinárodní společenství v období přechodu selže – pokud my selžeme – bude zostuzeno. Doufám, že k tomu nedojde. Marios Matsakis (ALDE). – Pane předsedající, Mugabeho režim má na svědomí volební podvod a navíc řadu let trvající svévolné zatýkání a mučení a vraždy stovek zimbabwských občanů. Až dosud se usnesení a sankce jevily jako neúčinné. Myslím, že nastal čas k zahájení kroků, které by postavily pana Mugabeho před mezinárodní soudní dvůr za zločiny proti lidskosti. Jsem si vědom toho, že Zimbabwe nepodepsalo Úmluvu o mezinárodním soudu v Haagu, jsem si však jist, že lze nalézt některé z dalších postupů založených na mezinárodním právu, a možná by nám to mohl osvětlit pan komisař Michel či úřadující předseda. Jsem přesvědčen, že pouze podniknutí drastických kroků donutí tohoto afrického diktátora a jeho spolupachatele začít přemýšlet a naslouchat rozumu, a nakonec jejich zemi i mezinárodní společenství zbaví jejich zločinného chování. Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Pane předsedající, chtěla bych naléhavě požádat Komisi, aby zvážila a vypracovala návrhy opatření, jež by proti panu Mugabemu, který i nadále používá násilí a naprosto pohrdá výsledky březnových voleb, byla účinná. V této chvíli jsme prakticky bezmocní a jediným nástrojem, který nám zbývá, jsou právě slova. Skutečně naléhavě vyzývám, aby bylo zváženo, jaké kroky lze přijmout pro postavení Roberta Mugabeho před soud, aby v Zimbabwe mohl panovat mír a jeho obyvatelé mohli mít skutečnou možnost využívat občanských práv, na něž mají nárok. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, Zimbabwe potřebuje mezinárodní pomoc a naši podporu, kromě toho ale také potřebuje sama provést reformy. Evropská unie, Africká unie a Jihoafrická republika by měly podpořit dialog mezi vládnoucí stranou a opozicí. Zimbabwe musí nakonec vykročit po cestě demokracie a jmenovat vládu národní jednoty. […] Iniciativa OSN, podle níž by bylo uvaleno embargo na dodávky zbraní do Zimbabwe a byla by zmrazená aktiva Mugabeho nejbližších osob. Neprodleně musí být přijaty kroky, které umožní činnost humanitárních organizací. Jedním z řešení by mohlo být, že by pomoc do nejpotřebnějších regionů distribuovaly nevládní organizace. Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, Mugabe nenaslouchá, a to je tragédie, neboť pokud by naslouchal, chtěl by činit věci správně a vrátil by se k volbám z března a smířil by se s jejich výsledkem. Za jednu z nejostudnějších věcí, která se stala, považuji to, že Mugabe navštívil světovou vrcholnou schůzku o potravinách, kde dostal možnost se předvádět, třebaže ve skutečnosti je jednou z příčin některých hlavních globálních problémů nedostatečné potravinové bezpečnosti ve vlastní zemi a na vlastním kontinentu. Právě minulý týden jsem na konferenci v Bruselu hovořil s farmářem ze Zimbabwe a škoda, která byla potravinářské výrobní základně v této zemi způsobena, je skutečně strašlivá. Někdo další označil za hrůzné, že je možné, aby byla země po zuby ozbrojena, a zároveň její lidé trpěli hladem, násilím, zastrašováním a mučením. Jihoafrická republika musí vykonat více. Samotný kontinent musí být rozhodný, co se týče odsouzení a my musíme tyto země pobízet, naléhat na ně a přesvědčovat, že je to ta správná věc, kterou mají učinit, neboť naši lidé od nás očekávají v této skutečně apelující situaci rozhodné kroky.

95

96

CS


Luís Queiró (PPE-DE). – (PT) To, co se v současné době děje v Zimbabwe, je výzvou pro naše svědomí a schopnost jednat. Na jedné straně existuje vláda, která používá násilí vůči vlastním lidem, přináší bídu a těží ze shovívavosti ostatních afrických diktátorů a autokracií. Na druhé straně jsou síly, které pokojnou cestou usilují o demokracii a lidská práva: zimbabwský lid, mezinárodní společenství a samozřejmě Evropská unie. Jak již bylo řečeno, Evropská unie může využít svou diplomatickou sílu, uvalit sankce, odmítnout víza, vyvíjet tlak na regionální síly a podporovat obránce demokracie a lidských práv. Co můžeme učinit my v Parlamentu? Můžeme zítra podpořit naše usnesení a doporučit, aby Komise a Rada přijaly tyto iniciativy, můžeme však učinit i více. Můžeme totiž prokázat, že naše kroky jsou soudržné s našimi slovy, a nabídnout vůdci opozice Morganu Tsvangiraiovi Sacharovovu cenu. Předkládáme tuto výzvu našim kolegům poslancům. Máme tak možnost ocenit boj a zároveň přispět k demokratickému a mírovému vítězství. Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. − (FR) Pane předsedající, pane Komisaři, pane Micheli, dámy a pánové, rozprava byla zcela jednoznačná, a jsou zde tedy závěry, které z ní musíme vyvodit. Lid se vyslovil naléhavě, a tak by to mělo být, neboť Evropská unie může akceptovat pouze jediné řešení, a to, že by měla být respektována vůle zimbabwského lidu vyjádřená v prvním kole voleb, která je zároveň výsledkem těchto voleb, který by měl sloužit jako základ pro jakékoli uspořádání. Společně s Komisí bychom se měli situací v Zimbabwe zabývat na příštím zasedání Rady dne 22. července. Měli bychom zohlednit vyjádřená stanoviska a návrhy – avšak nikoli k Francii, pane Van Ordene, ale k předsednictví Rady Evropské unie, neboť Francie samotná nemá jako Francie žádnou pravomoc, jen drží mandát, který jí byl v této souvislosti Evropskou unií udělen – včetně vašeho návrhu, že Rada by měla požadovat mimořádné zasedání Rady pro lidská práva v Ženevě, samozřejmě pokud je to možné. Měli bychom se řídit doporučeními pana Michela, která jsou vždy citlivá a založená na zkušenostech, pokud jde o pokračování našich snah o mediaci. Domnívám se, že pokud jde o tyto snahy, nemůžeme žádat více, než navrhl na schůzce panu Michelovi sám pan Tsvangirai, a myslím si, že je to postoj, který bychom měli přijmout. Evropská unie, Rada a Komise musí zůstat v kontaktu se zúčastněnými subjekty, tj. Jihoafrickým rozvojovým společenstvím, Africkou unií a rovněž Jihoafrickou republikou – zde bych ještě jednou rád přivítal jihoafrickou delegaci, která nás dnes navštívila – a samozřejmě zohlednit usnesení, o kterém bude Parlament zítra hlasovat, při práci Rady. Nemám již, co bych dodal, a protože nechci plýtvat časem, přenechám k této věci prostor zkušenostem a výmluvnosti pana Michela. Louis Michel, člen Komise. − (FR) Pane předsedající, budu velmi stručný. Pan Jouyet a další řečníci již vše řekli. Mohu samozřejmě jen z celého srdce podpořit názory, které zde byly vyjádřeny, zejména názor pana Van Ordena a paní Kinnockové, zároveň však musím dodat, že pravomoc Komise je samozřejmě v zásadě diplomatická, ale snad je to i pravomoc připravovat se na opatření, která bychom mohli přijmout, pokud – a my si takové věci skutečně z celého srdce přejeme a budeme na ně tlačit všemi možnými prostředky – by proces zprostředkování byl úspěšný a nastolil vládu vedenou panem Tsvangiraiem. Plně proto souhlasím s názory, které vyjádřil pan Van Orden, paní Kinnocková a všichni další řečníci, paní Hallová, pan Hutchinson a pan Gahler – doufám, že jsem na nikoho nezapomněl. Nesouhlasím jen v jedné věci. Víte, že jsem zvyklý mluvit na rovinu. Nesouhlasím s tím, že bychom měli odsoudit portugalské předsednictví za to, že v Lisabonu uspořádalo mnoho let očekávanou vrcholnou schůzku, jejímuž konání bránila zimbabwská otázka. Vrcholná schůzka mezi Evropskou unií a Afrikou byla již dlouho očekávána a byl čas jednat. Jsme si velmi dobře vědomi toho, že přítomnost pana Mugabeho zaručovalo přání Africké unie nenechat se omezovat jinou stranou, tedy ani Evropou, ve své volbě, koho pozvat. Považuji proto takovou kritiku za nespravedlivou. Navíc bych rád zdůraznil mimořádně složitou situaci, v níž se nachází sama Jihoafrická republika. V postavení, v jakém se Jihoafrická republika nachází, je pro ni posun stejně obtížný, jako je pro prezidenta Thaba Mbekiho jeho zprostředkovatelská role. Každý v tomto případě velmi dobře ví, že Jihoafrická republika je v současnosti první zemí, která pocítí dopady krize v Zimbabwe – či spíše neúspěchu při jejím řešení. Rád bych vás proto požádal, abyste se pokusili nahlížet na situaci z hlediska problémů Jihoafrické republiky. Také jsem přesvědčen, že Jihoafrická republika uskutečňuje zprostředkování dostatečně svědomitě.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Sdílím samozřejmě stanovisko všech řečníků, že by zprostředkování mělo být rozšířeno, a to s cílem usnadnit postavení Jihoafrické republiky a rovněž poskytnout jednotlivým stranám zapojeným do řešení této krize vyváženější vnímání dané situace. Nakonec, abych odpověděl na jednu z položených otázek, v současnosti připravujeme skutečný rozvojový a humanitární balíček, abychom panu Tsvangiraiovi, pokud se dostane k moci, zajistili okamžitou podporu, aby měli obyvatelé Zimbabwe od počátku důvod věřit v tuto změnu vlády, a možná abychom rovněž dali v této zemi vzniknout určité touze po změně režimu s podporou místního mínění a veřejného mínění a ovšem s podporou aktivně zapojeného mezinárodního společenství. Na závěr bych rád poznamenal ještě jednu věc k Africké unii. Přimlouval bych se za poněkud větší porozumění. Jaký je problém Africké unie? Jak jsem již řekl, problémem Africké unie je, že musí žonglovat se dvěma rozdílnými názory. Jeden názor je extrémní a otevřeně kritický k Zimbabwe a jeho domnělému prezidentovi, zatímco podle druhého názoru je zapotřebí větší pružnost, sankce jsou zbytečné a neměly by vůbec být uplatňovány. V rámci Africké unie je proto obtížné dosáhnout jednoty. Musíme to uznat, a musíme proto rovněž interpretovat závěry ze zasedání Africké unie z této perspektivy, z tohoto hlediska. Musím nicméně přiznat, že vzhledem k informacím, které jsem obdržel, mám tendenci se domnívat, že si jednota razí cestu vpřed a že Africká unie bude v postavení, kdy bude přinášet užitečné a účinné návrhy, jak z této krize, která je samozřejmě politováníhodná a je skutečnou urážkou všech, kteří v Africe podporují demokracii a zajišťují její pokrok, vystoupit. Předsedající. − Obdržel jsem dva návrhy usnesení(1) předložené v souladu s čl. 103 odst. 2. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve čtvrtek 10. července 2008. Písemná prohlášení (článek 142) Colm Burke (PPE-DE), písemně. Poslední volby v Zimbabwe byly skutečně ostudné, neboť Mugabe byl nakonec jediným kandidátem poté, co zastrašil Tsvangiraie a další členy MDC do té míry, že z volby odstoupili. V této zemi by se nyní měly konat nové prezidentské volby, které by zabránily nejvýraznějšímu státem zaštítěnému násilí, zastrašování a vraždám. Vítám včerejší rozhodnutí vrcholné schůzky G8, která se koná v Japonsku, přijmout finanční i jiné sankce vůči členům zimbabwské vlády. Významné je, že na této úrovni, včetně Ruska, existuje konsenzus ohledně rozhodného odsouzení Mugabeho režimu. Závěr usnesení Rady bezpečnosti OSN, že Zimbabwe v současnosti ohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost, se zdá být správný. Naléhavě bych proto rád požádal Čínu, aby této významné akci v nadcházejícím týdnu nebránila. Vyjadřuji politování nad tím, že Africká unie nedostatečně pracuje na izolaci Mugabeho, neboť se domnívám, že Jihoafrické rozvojové společenství a Panafrický parlament jsou rozhodujícími fóry, která by měla být odpovědná za odstranění tohoto tyrana. Porušování lidských práv, jakého se v současnosti dopouští zimbabwská vláda, hraničí se zločiny proti lidskosti a já se domnívám, že Rada bezpečnosti OSN by i proto měla zvážit, že na tyto členy zanedlouho upozorní Mezinárodní soudní dvůr. James Nicholson (PPE-DE), písemně. – Nedávné volby v Zimbabwe byly zcela nelegitimní a nedemokratické a zvedly širokou vlnu kritiky a odsouzení ze strany mezinárodního společenství. Přestože situace v Zimbabwe až dosud podněcovala obavy, výsledek těchto voleb a důkazy o brutálním státem zaštítěném násilí vůči stoupencům Tsvangiraiovy opoziční strany MDC přeneslo krizi na jinou úroveň. Zimbabwe se nyní nachází v mimořádně závažné situaci. Kromě této krize politické rozcupovaly roky nesprávného řízení Mugabeho režimem hospodářství této země na kusy a jeho měna je prakticky bezcenná. Naděje na dožití je pro muže i ženy nižší než čtyřicet let a události poslední doby donutily řadu obyvatel opustit zemi a hledat útočiště v sousedních afrických státech, což se ukázalo být zátěží pro stabilitu celého regionu. Vítám toto usnesení, které zdůrazňuje jednoznačné odmítnutí minulých voleb ze strany EU z důvodu jejich nedemokratické a nelegitimní povahy. Usnesení rovněž z celého srdce odsuzuje použití politického násilí (1)

Viz zápis.

97

98

CS


ze strany Mugabeho režimu a požaduje, aby vůči jeho stoupencům v Zimbabwe i mimo něj byly uplatněny sankce.

17. Doba vyhrazená pro otázky (otázky na Komisi) Předsedající. − Dalším bodem programu je doba vyhrazená pro otázky (B6-0168/2008). Komisi byly položeny následující otázky. Otázka č. 43, kterou položil Georgios Papastamkos (H-0455/08) Předmět: Výkon automobilového průmyslu z hlediska emisí CO2. Je Komise spokojená s dosavadním výkonem evropského automobilového průmyslu v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého a spotřeby paliv? Domnívá se, že její podnět k přezkoumání směrnice o označování osobních vozidel, pokud jde o spotřebu pohonných hmot a emise(2) (1999/94/ES), přispívá k uznání neefektivnosti platného regulačního rámce Společenství v automobilovém průmyslu? Stavros Dimas, člen Komise. − Pane předsedající, otázkou je, zda se Komise domnívá, že snížení emisí oxidu uhličitého z evropského automobilového průmyslu je dostačující. Odpověď zní „Ne“, a proto jsme navrhli povinné snížení do roku 2012. Druhou částí otázky je, zda podnět k přezkoumání směrnice o označování automobilů postačuje k uznání neúčinnosti stávajícího regulačního rámce automobilového průmyslu. Odpověď zní „Ano“, a proto se navrhuje přezkoumání. Mohl bych se omezit pouze na tyto dvě prosté odpovědi, rád bych je ovšem poněkud podrobněji vysvětlil. Navrhli jsme povinnou mezní hodnotu emisí oxidu uhličitého ve výši 120 g do roku 2012, jak je to stanoveno ve strategii pro oxid uhličitý a automobily. Bude toho dosaženo zlepšením technologie automobilových motorů, čímž se toto číslo sníží na 130 g/km a následně prostřednictvím jiných technologií na 120 g/km. Měl bych zmínit, že existovala dobrovolná dohoda mezi výrobci automobilů a evropským i japonským a korejským automobilovým průmyslem, aby automobily vypouštěly do roku 2008 méně než 140 g CO2/km. Tento cíl bohužel nebyl uskutečněn: podle nejnovějších údajů byly v roce 2006 emise 160 g, v roce 2007 pak 159 g. Zlepšení o jeden gram má samozřejmě k uspokojivému stavu daleko. Doufáme, že v postupu spolurozhodování Parlament a Rada schválí návrh Komise, abychom měli auta spotřebovávající méně energie, méně paliva a vypouštějící méně oxidu uhličitého. Nižší spotřeba energie a paliva přinese spotřebitelům ohromné úspory, zejména při současných cenách pohonných hmot. Pokud jde o označování a informace poskytované spotřebitelům, do konce roku budeme mít na stole návrh týkající se toho, jakým způsobem mají být spotřebitelům příslušné informace poskytovány. Musím podotknout, že Evropský parlament přijal usnesení, které se tohoto tématu týká. Má několik velmi pozitivních bodů, s dalšími však nemohu souhlasit: například s tím, že bychom se v případě reklamy na automobily měli řídit příkladem reklamy na tabákové výrobky. Jde o dva odlišné příklady, a nebudeme proto následovat příklad povinné části mimo inzerát, který je vyhrazená pro povinné informace. Existují i jiné způsoby informování spotřebitelů, neboť při nákupu automobilu musí navštívit obchodního zástupce a informace o oxidu uhličitém a spotřebě paliva jsou jim poskytnuty prostřednictvím brožur a pokynů, které se v těchto obchodech nacházejí. Georgios Papastamkos (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, členové G8 navrhli snížení emisí oxidu uhličitého o 50 % do roku 2050. Pokrokové a rychle se rozvíjející země (konkrétně Čína, Indie, Brazílie, Mexiko a Jihoafrická republika) na tento návrh nicméně zřejmě nereagují. Domníváte se, že bude mít tento postoj dopad na jednání o období po Kjótu? Jaké jsou vyhlídky na klíčové vyjednávání o období po Kjótu v souvislosti s tímto návrhem G8?

(2)

Úř. věst. L 12,18.1.2000, s. 16.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Otázka, kterou pan Papastamkos položil, samozřejmě nemá žádnou souvislost s první otázkou, kdy jsme diskutovali o automobilech, přesto je velmi důležitá a aktuální vzhledem k diskusi na vrcholné schůzce G8 během včerejšího a dnešního dne a vzhledem k rozhodnutí, které bylo na této schůzce přijato. Pozitivním krokem je, že skupina G8, zahrnující osm největších světových ekonomik, souhlasila se snížením emisí oxidu uhličitého o 50 % do roku 2050. Jak jsem již uvedl, je to samozřejmě jen poloviční krok, neboť neexistuje žádná dohoda či střednědobé cíle pro rok 2020, jak je to nezbytné pro mezinárodní dohodu, která by účinně bojovala proti změně klimatu. Domnívám se, že byly řešeny a diskutovány rovněž záležitosti velkých zemí, velkých rozvíjejících se ekonomik, jako je Čína a Indie; účinné řešení změny klimatu samozřejmě vyžaduje účast těchto zemí, například prostřednictvím opatření na snížení míry nárůstu emisí oxidu uhličitého, a to vždy v souladu se zásadou OSN ohledně jednotné, třebaže rozlišené odpovědnosti. Věřím, že bude dosaženo dohody ohledně dlouhodobého cíle, kde existuje obecný konsenzus, i střednědobých cílů, neboť tyto dohody jsou podstatné pro dosažení žádoucího výstupu v roce 2009 v Kodani. Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane komisaři, rád bych se vrátil k automobilům. V době, kdy byl stanoven cíl 120 g, existovala řada otázek ohledně rozsahu, pro nějž by mělo těchto 120 g být považováno za průměr, a to ve smyslu veškerého průmyslu a ve smyslu obdobných opatření. Byly všechny tyto otázky vyřešeny nebo můžeme očekávat, že budou vyřešeny včas, aby byl průmysl v případě potřeby skutečně schopen ve vymezeném krátkém čase reagovat? Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Zajímalo by mne, zda by nestálo za to, nabídnout pobídky pro stažení starších aut z trhu, neboť mají nejvyšší spotřebu i nejvyšší emise CO2. Mohli byste zde systém pobídek zvážit? Stavros Dimas, člen Komise. − Je velmi zajímavé, že v závěrech G8 byly zdůrazněny finanční pobídky. Finanční pobídky by v Evropské unii měly mít velký význam pro podporu prodeje čistších aut. Některé země taková opatření zavádějí – nedávno například Francie – a zdá se, že byly úspěšnější, než se očekávalo. Jsme optimističtí, pokud jde o to, zda bude průmysl schopen dosáhnout cíle 120 g do roku 2012. Mělo by být zdůrazněno, že o tomto cíli vědí od roku 1995 a měli dobrovolnou dohodu pro dosažení 140 g na kilometr v roce 2008. V každém případě podle našeho posouzení dopadu a odhadovaných nákladů, které nám průmysl poskytl, budou schopni cíle v tomto čase dosáhnout. V Kingově zprávě, velmi významné a zajímavé studii, kterou provedlo Ministerstvo dopravy Spojeného království, se jasně stanoví, že je technologicky a hospodářsky proveditelné dosáhnout tohoto cíle do roku 2012. Měly by být samozřejmě zohledněny připomínky ze strany průmyslu a specifické problémy jednotlivých odvětví automobilového průmyslu. Je to v každém případě na vás, Evropský parlamente a Rado, dosáhnout taková řešení, která splní naše cíle v oblasti životního prostředí a zajistí konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu. Domníváme se, že tento návrh poskytne automobilovému průmyslu pobídky, a ten získá výhodu prvního tahu, a rovněž spotřebitelé v Evropě sníží své náklady na energii, zejména při dnešních vysokých cenách ropy. Předsedající. − Otázka č. 44, kterou pokládá Johan Van Hecke (H-0470/08) Předmět: Politika biopaliv Komisař již uvedl, že Evropská unie musí přezkoumat své priority týkající se biopaliv, pokud se prokáže, že mají škodlivý dopad na dodávky potravin v chudých zemích. Podle jeho kolegyně Mariann Fischer Boelové není dopad politiky biopaliv na ceny potravin tak závažný. Podle zvláštního zpravodaje OSN Jeana Zieglera je však masová výroba biopaliv s ohledem na její dopad na světové ceny potravin zločinem proti lidskosti. FAO podobně uvádí, že prudký nárůst objemu biopaliv podstatně zvýšil ceny řady druhů obilí, čímž přispívá k rozvoji současné potravinové krize. Podle OECD zemědělské ceny v příštích několika letech ještě porostou. Kdy bude komisaři jasné, zda k nepříznivým dopadům dochází či nikoli? Zamýšlí Komise provést průzkum, a pokud ano, kdy bude komisař schopen předložit vyhodnocení?

99

100

CS


Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Evropská unie se shodla na cíli 10 % obnovitelných paliv v dopravě, a to do roku 2020. Domnívám se, že je podstatné říkat obnovitelné, neboť nejde o pouhá biopaliva – není to jen etanol či bionafta. Může jít i o automobily s elektrickým pohonem, musíme tudíž provést toto rozlišení. Myslím, že je třeba říci, že po tak dlouhé době přípravného procesu je nepravděpodobné, že by to mohlo mít dopad na cenovou hladinu, která existuje v současnosti. Podle našich výpočtů by to do roku 2020 mohlo znamenat zvýšení cen obilí o 3 až 6 %, řepkového semene o 8 až 10 % a slunečnicového semene o 15 % v porovnání s cenami v roce 2006, za předpokladu 30% podílu pocházejícího z druhé generace biopaliv. Mám pocit, že u některých poslanců Parlamentu vidím určitou nerozhodnost. Jeden z ctihodných poslanců zřejmě nesouhlasí, doufám však, že jste zohlednili, že na současném nárůstu cen potravin se velkou měrou podílí vysoké ceny ropy. Viděli jsme řadu výpočtů a posouzení dopadu vypracovaných OECD a ten poslední jasně říká, že odhad ceny ropy ve výši 130 EUR za barel znamená zvýšení cen obilí o 9 až 13 procent. Takže se to týká zvýšení cen ropy a nikoli rozpravy o obnovitelných zdrojích energie. Myslím, že je také jasné, že dopad bude nižší díky vyššímu používání druhé generace biopaliv, k němuž doufám dojde a které naše politiky podporují. Biopaliva druhé generace jsou vyráběna z odlišného vstupního produktu, než jsou potravinové plodiny, a mohou pocházet nejen z jednoúčelových energetických plodin, ale i ze zdrojů, jako je recyklovaný rostlinný olej, živočišný tuk, vedlejší produkty lesnického průmyslu, zbytky lesních porostů a pevný odpad, například traviny. Komise v návrhu směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, který předložila dne 23. ledna tohoto roku, navrhuje, že bude mimo jiné sledovat změny ceny zboží spojené s využitím biomasy pro výrobu energie a další s tím spojené pozitivní i negativní dopady na bezpečnost potravin. Komise navíc mimo jiné navrhuje podávat každé dva roky zprávu o dopadu evropské politiky pro biopaliva na dostupnost potravin v zemích zaměřených na vývoz, možnost lidí v rozvojových zemích si tyto potraviny dopřát a na širší rozvojové otázky. Komise představila svůj názor na příčinu nedávného nárůstu cen potravin ve svém sdělení Řešení problému rostoucích cen potravin – pokyny k opatřením EU. Z důvodu nestability a složitosti současných cenových trendů bude Komise důkladně sledovat vývoj cen v rámci Evropské unie i na mezinárodní úrovni a v závěru každého roku bude podávat zprávu o vývoji situace. Jak je uvedeno ve sdělení, přestože je poptávka po zemědělských komoditách ovlivněna i trhem s biopalivy, analýzy Komise naznačují, že současná evropská produkce biopaliv má jen malý dopad na stávající světové ceny potravin. Johan Van Hecke (ALDE). – (NL) Paní komisařko, děkuji vám za odpověď. Před rokem a půl byla biopaliva ještě jakousi zázračnou pomocí v boji proti globálnímu oteplování. V současnosti začínají být biopaliva hanobena a konstatuji, že Komise tu schvaluje i obrat ministrů energetiky z minulého víkendu – i když tuto skutečnost nepochybně popře. Komise nás zahrnula čísly – moje otázka tedy zní: souhlasí Komise se studií Světové banky, podle níž je 75 % biopaliv odpovědných za 75 % celosvětového vzestupu cen potravin?. FAO dospělo k podobným závěrům a zvláštní zpravodaj pan Ziegler popisuje masivní výrobu biopaliv jako zločin proti lidskosti. Paní Fischerová, sdílíte stanovisko světové banky, FAO a OSN? Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Zaprvé se domnívám, že v poslední době jsme svědky toho, že z obnovitelných energií a biopaliv je obětní beránek obviňovaný z nárůstu cen v oblasti zemědělských komodit. Je zřejmé, že tento nárůst má nejrůznější příčiny. Velký vliv mělo nepříznivé počasí v některých částech světa – vliv téměř čtyřikrát větší než v případě biopaliv. Zadruhé jsme byli vystaveni vysoké asijské poptávce. V Číně a Indii nyní začínají jíst maso, což znamená, že potřebují dovážet mnohem více obilovin než dosud. Zatřetí spekulace: investoři přesouvají své peníze z účtů a akcií a cihel a nakupují zemědělské komodity, zlato a stříbro. To je zřejmé.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Přispělo i to, že některé země uzavřely své hranice proti vývozu zemědělských komodit. Při pohledu na Spojené státy vidíme, že Američané v současnosti zavádějí velmi komplexní použití bioethanolu z obilovin, což má dopad na odvětví pěstování obilí. Samozřejmě, že to má dopad na světovou tržní cenu obilí. V Evropě však pro výrobu obnovitelných energií používáme méně než 1 % produktivní půdy, a to nemůže mít dopad na cenovou hladinu, kterou vidíme. Důležité je to, že tyto obnovitelné energie vyrábíme udržitelným způsobem a že pro jednotlivé typy obnovitelných energií používáme určitá kritéria. Musíme si jasně říci, že snížení emisí CO2 o 35 % je minimum a byli bychom připraveni v tomto směru jít dále. Například 50 % bylo uvedeno jako údaj do roku 2015. Pokud jde o otázku ctěného poslance týkající se studie Světové banky, musím ze všeho nejdříve podotknout, že zatím nebyla publikována. Unikla však pirátská kopie. Pro Světovou banku je proto obtížné vyjadřovat se k něčemu, co ještě nebylo vydáno. Musím však přiznat, že osobně bych ráda viděla závazek a potvrzení Světové banky, že se hodlají přidržet 75 %. Nevěřím tomu, že by 75 % bylo údajem který lze obhájit. Netýká se ani tak cen obilí jako cen potravin. Pokud víte, že u něčeho, co se týká potravin – například u chleba – se pouze maximálně z 10 % ceny chleba vztahuje k pšenici, neumím si představit, jak může být údaj 75 % správný. Velmi ráda se do Evropského parlamentu vrátím k rozpravě po zveřejnění této zprávy, kdy budeme mít pro svou diskusi pevný základ, nikoli zvěsti, které se objevily v jediných novinách, když tato zpráva pronikla ven. Jim Allister (NI). – Paní komisařko, obdivuji vaše lpění na tématu nízkého dopadu biopaliv na cenu potravin, jsem však zvědav, jak dlouho vám to vydrží. Jak vám již bylo naznačeno, jste ve svém názoru velmi vzdálena ostatním světovým odborníkům. Již jste slyšela o FAO a zřejmě i o Světové bance. Opakovaně jste poukázala na to, že na biopaliva je spotřebováváno pouhé 1 % naší produkce. To je možné, jenomže my v Evropě jsme velkou měrou závislí na dovozu našich potravin z Ameriky – a odtud pochází dopad na ceny potravin. Abychom to uměli řešit, je zapotřebí se co nejrychleji posouvat k druhé, a dokonce i třetí generaci, na což by se Komise měla zaměřit. Glyn Ford (PSE). – Zdá se mi, že pokud se argument týká doby na přípravný proces, jsou ceny ropy vyloučeny jako příčina růstu cen komodit spíše než v případě biopaliv, ale bude paní komisařka naléhat na Světovou banku, aby zveřejnila výsledek? Napíše jim a naznačí, že bychom rádi viděli tuto zprávu zveřejněnou, abychom se všichni mohli zabývat její argumentací? Nemá Komise na tomto základě pocit, že bychom měli v mezidobí naléhavě žádat moratorium na veškeré nové produkty z biopaliv, které nejsou založeny výhradně na nejedlých vedlejších produktech potravin a vznikajících při zpracování potravin? Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Nejprve odpovím panu Allisterovi – hovoříme-li o závislosti Evropské unie na potravinách, máte pravdu, jsme závislí, zejména na dovozu sojových bobů. Proto probíhají diskuse o tom, zda je možné nalézt řešení problematiky geneticky modifikovaných plodin, s cílem snížit cenu dovážených sojových bobů. Jde o zdaleka největší a nejvýznamnější plodinu pro naše odvětví chovu prasat. Doufala jsem, že se mi podaří ctihodné poslance přesvědčit o tom, že v současnosti děláme skutečně mnoho, abychom prosadili biopaliva druhé generace a investovali do nich; neboť souhlasím s vámi všemi, že první generace není dlouhodobým řešením. První generaci však potřebujeme jako odrazový můstek pro generaci druhou. Pokud nyní vyšleme jasný signál, že již nebudeme lpět na našem cíli 10 %, mohu vám zaručit, že veškeré investice v rámci Evropské unie se ztratí a přesunou se do jižní Ameriky a my budeme závislí na dovozu veškerých biopaliv z Brazílie, vyrobených z cukrové třtiny. Potom bude mnohem obtížnější realizovat naši nezávislost, kterou tolik chceme. V souvislosti s dosud nepublikovanou zprávou Světové banky – předpokládám, že se shodneme na tom, že nebyla publikována, nýbrž unikla – to ráno, kdy jsme dostali prohlášení pro tisk, seděl hlavní ekonom Světové banky v mé kanceláři a nemohl potvrdit 75 %. Jsem si proto jista, že se k tomuto tématu vrátíme a, jak jsem již řekla, velmi ráda o tom budu diskutovat na pevném základě zveřejněné zprávy.

101

102

CS


Předsedající. − Otázka č. 45, kterou položil Paulo Casaca (H-0479/08) Předmět: Vykonání rozsudku vůči pachateli útoku na OSN. Podle elektronického časopisu Hands off Cain, č. 107 ze dne 6. června, potvrdil zvláštní zpravodaj Organizace spojených národů pro nezávislost soudců a právníků Leandro Despouy domněnku OSN, že potrestání Awraza Abdela Azize Mahmouda Sa’eeda ze strany iráckých orgánů za útok na sídlo OSN v Bagdádu v srpnu 2003, při němž byl mimo jiné zabit Sérgio Vieira de Mello, zvláštní zástupce OSN pro Irák, zabránilo tomu, aby se mezinárodní společenství dozvědělo, kdo jsou skuteční pachatelé tohoto trestného činu. Jaké kroky Komise učinila, aby vyjádřila paušální protest EU proti trestu smrti? Jaká opatření zamýšlí Komise přijmout, aby objasnila důvody, proč bylo potrestání Awraza Abdela Azize Mahmouda Sa’eeda tak rychlé, navzdory tomu, že OSN vyjádřila požadavek legitimně odhalit důvody útoku na OSN a nalézt jeho organizátory. Vladimír Špidla, člen Komise. − Vážený pane předsedo, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, Evropská komise spolu s členskými státy je v celosvětovém měřítku předním institucionálním aktérem a dárcem v oblasti boje proti trestu smrti. Její činnost v této oblasti je klíčovou prioritou vnější politiky v oblasti lidských práv. Obecné zásady pro politiku Evropské unie vůči třetím zemím týkající se trestu smrti přijaté v roce 1998 a zrevidované v roce 2008 stanoví kritéria pro vydávání demarší a normy, jichž je třeba používat. Zrušení trestu smrti je jednou z hlavních tematických priorit pro pomoc v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva. Od roku 1994 financovala Komise po celém světě zhruba 30 projektů z celkovým objemem rozpočtu přibližně 15 milionů EUR. Komisařka Ferrero-Waldnerová se proti trestu smrti ať již používanému v praxi, či stanovenému v právním řádu kategoricky vyslovila ve veřejném prohlášení z 10. října 2007 u příležitosti Světového dne boje proti trestu smrti i u dalších následných příležitostí. Událost, o níž hovoří dopis pana poslance, je Komisi známa. Irák je jednou ze zemí, jíž Evropská komise zasílá časté demarše o trestu smrti. V uvedeném případě byla demarše zaslána v červnu 2007. Evropská unie a Komise opakovaně vyzývaly iráckou vládu včetně nejvyššího soudu, aby se zřekli užívání trestu smrti a aby všechny dosud vynesené a nevykonané tresty smrti zmírnili. Dále iráckou vládu vyzývaly k neprodlenému zavedení moratoria na veškeré popravy. Je zbytečné dodávat, že v případě bombového útoku na komplex OSN z 19. srpna 2003 by takové moratorium bylo umožnilo provést úplný křížový výslech všech osob, jež by mohly poskytnout případné důkazy potřebné k tomu, aby nikdo z pachatelů útoku nezůstal nepotrestán. Komise je samozřejmě znepokojena tím, s jakým spěchem bylo v tomto případě postupováno. Avšak naším hlavním cílem je zasazovat se o všeobecné zrušení trestu smrti. Komise nadále úzce spolupracuje s členskými státy Evropské unie v úsilí tlumočit náš postoj a znepokojení k irácké straně. Paulo Casaca (PSE). – (PT) Problémem je zde ovšem to, že irácká vláda zabránila vyšetření zavraždění Sérgia Vieira de Melo stejný způsobem, jako tomu bylo v jiných kauzách. Držím v ruce kopii nedávno vydaného časopisu, v němž se objevuje Zenaib Ahmed. Pozval jsem tohoto člověka do Evropského parlamentu, aby zde promluvil o masových popravách v iráckých nemocnicích z ryze etnických důvodů. V souvislosti s touto situací, která je mnohem horší než situace na západním Balkánu, bych rád věděl, kdy se chystá mezinárodní společenství a Evropská komise požádat mezinárodní tribunál, aby prošetřil a rozhodl případy zavraždění desítek, stovek, či tisíců lidí v Iráku. Vladimír Špidla, člen Komise. − Samozřejmě pane poslanče, že z hlediska obecného přístupu Evropská komise a Evropská unie zkoumají veškeré možnosti, které jsou k naší dispozici tak, abychom zesílili naši schopnost postupně eliminovat a omezit užívání trestu smrti, samozřejmě zejména v těch oblastech, kde je užíván nejčastěji, to se samozřejmě týká i Iráku. Předsedající. − Otázka č. 46, kterou položil Claude Moraes (H-0427/08) Předmět: Protidiskriminační horizontální směrnice Evropská komise ohlásila, že by na jaře mohla být schvalována nová horizontální směrnice zakazující diskriminaci. Jaký je nejnovější vývoj, pokud jde o oblast působnosti této směrnice? Půjde o protidiskriminační směrnici se širokým dosahem, která bude zahrnovat VEŠKERÉ zbývající důvody podle článku 13 Amsterodamské smlouvy – konkrétně věk, postižení, vyznání či víru, sexuální orientaci, jak to podporuje většina v Evropském parlamentu?

09-07-2008

09-07-2008

CS


Pokud ne, může Evropská komise předložit své důvody a načrtnout podrobný plán činnosti pro nadcházející měsíce? Vladimír Špidla, člen Komise. − Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, minulý týden Komise přijala návrh směrnice, jež zakazuje diskriminaci na základě věku, zdravotního postižení, sexuální orientace a vyznání nebo víry mimo sféru pracovního trhu. Diskriminace na základě těchto důvodů v oblasti zaměstnávání se již týká směrnice 2078/ES. Splnili jsme tedy závazek, který jsme před vámi učinili na začátku našeho funkčního období, a vyslyšeli jsme vaše opakované výzvy naposledy učiněné na květnovém dílčím zasedání, abychom takový návrh předložili. Tento návrh směrnice vychází ze zásad, které již členské státy v rámci existujících směrnic přijaly. Obsahuje například ustanovení, jež zajišťuje ochranu obětí diskriminace a zabývají se obtěžováním a šikanováním, ale také ustanovení o vzniku orgánů pro rovné zacházení. Jak jsem již uvedl, návrh směrnice se zabývá diskriminací na základě čtyř diskriminačních důvodů, ale to, že stavíme všechny tyto důvody na roveň, neznamená, že by ustanovení pro všechny tyto typy diskriminace byla stejná. Návrh směrnice proto přihlíží u každého typu diskriminace k jeho specifikům tak, aby směrnice byla co nejúčinnější. Konkrétně umožňuje v závislosti na kontextu brát v potaz věk, dále přihlížet k věku a zdravotním postižením v oddělení pojištění a bankovních služeb, na kolik je to přiměřené a odůvodněné, ale zdůrazňuji slova přiměřené a odůvodněné. Nesmí tedy jít o svévolné vylučování starších či zdravotně postižených osob z těchto služeb. V případě zdravotního postižení znamená zásada rovného zacházení pozitivní závazek zahrnující zajištění všeobecného přístupu pro zdravotně postižené osoby a v individuálních případech provedení přiměřených úprav. Tato opatření nepředstavují neúměrné břemeno, návrh směrnice jasně stanoví, že je třeba brát v potaz velikost, typ a zdroje organizace, odhadované náklady, životnost zboží a služeb a pravděpodobné výhody plynoucí z přístupu zdravotně postižených osob. Tento návrh představuje důležitý krok směrem k zaplnění velké mezery v právním systému ochrany proti diskriminaci. Jsme si ovšem vědomi, že ochrana proti diskriminaci založené na pohlaví stále není mimo pracoviště tak silná, jako je tomu v případě diskriminace rasové. Směrnice 2004/113/ES totiž nepokrývá oblast vzdělávání, jak si lze přečíst v důvodové zprávě k tomuto návrhu. Domníváme se, že by bylo předčasné navrhovat změnu uvedené směrnice, jelikož lhůta pro její provedení skončila teprve nedávno. Ale v roce 2010, když budeme o provádění směrnice podávat zprávu, můžeme v případě potřeby navrhnout změnu. Claude Moraes (PSE). – Pane komisaři, jde o příklad otázky položené před několika týdny, která byla naštěstí kladně zodpovězena dne 1. července ve vašem oznámení. Myslím si, že byste měl využít svého osobního vlivu a bojovat za tuto otázku v Komisi a naslouchat přitom hlasování Evropského parlamentu. Dovolte mi jen požádat vás i Komisi, abyste zůstali bdělí, aby odchylky a výjimky ze zásady rovného zacházení nebyly hledány z každého důvodu: musí být hledány z důvodů nezbytných a na základě skutečných zásad subsidiarity, neboť máme zkušenosti s takovými provedeními směrnice o rovném zacházení v zaměstnání a směrnice o rasové rovnosti ve vnitrostátním právu, která nebyla úplná, a my musíme zajistit, aby se tento kvalitní balíček stal součástí právních předpisů členských států. Vladimír Špidla, člen Komise. − Je samozřejmě jasné, že směrnice tohoto typu, která je zásadní a chrání zásadní hodnoty Evropské unie, Evropského společenství, je nahlížena z řady hledisek a že samozřejmě existuje častý tlak z nejrůznějších důvodů omezit její účinnost. Komise si je toho vědoma, proto jsme navrhli tento komplexní návrh a jsme samozřejmě připraveni ho v dalším projednávání hájit proti veškerým neodůvodněným námitkám. Syed Kamall (PPE-DE). Rád bych požádal pana komisaře aby se vyjádřil ke zprávám v britském tisku. Podle zde uváděných informací zřejmě protidiskriminační právní předpisy neplatí pro pracovníky, kteří překročili věk odchodu do důchodu, a lidé tohoto věku či starší jsou legálně vykořisťováni. Má pan komisař plán, jak řešit diskriminaci starších pracovníků ze strany britské vlády? Vladimír Špidla, člen Komise. − Obecně direktiva, která chrání pracovníky na pracovním trhu, je chrání i ve vztahu proti diskriminaci z hlediska věku. Nemohu se vyjádřit konkrétně k výroku v britském tisku, protože závisí vždy na konkrétních souvislostech daného případu, ale mohu zásadně konstatovat, že směrnice z tohoto hlediska nemá žádné výjimky, nemá výjimky, že od určitého věku již ochrana neplatí.

103

104

CS


Předsedající. − Otázka č. 47, kterou položil Brian Crowley (H-0433/08) Předmět: Dodatkové sociální zabezpečení a mobilita v rámci EU. Změna zaměstnání či země v dnešní době v některých členských státech často znamená ztrátu podnikových penzijních příspěvků. Směrnice o portabilitě penzí (2005/0214(COD)), předložená v říjnu 2005 a nyní pozměňovaná, přinese větší pružnost podmínek pro získání práva na penzi a její udělení (například rozdílná kvalifikační období, než pracovníci získávají práva) a ochranu latentního práva na penzi (jako jsou práva na penzi, která v průběhu času ztrácejí hodnotu) a také zlepšení informovanosti pracovníků o tom, jaký může mít mobilita dopad na jejich dodatkové sociální zabezpečení. Může nás Komise informovat, kdy navrhuje dohodu o této směrnici, a poskytnout časový harmonogram jejího provádění, v zájmu občanů EU, kteří by měli mít možnost svobodně se pohybovat v rámci Evropy bez zbytečných obav ohledně penzí? Vladimír Špidla, člen Komise. − Především jsem velmi vděčný za to, že byla tato významná otázka vznesena, a za úsilí, které Evropský parlament vyvíjí na to, aby bylo dosaženo pokroku. Jsem samozřejmě velmi vděčný také za snahy slovinského a dalších předsednictví o dosažení dohody. Přesto je zklamáním, že dohody dosud dosaženo nebylo. Zůstává totiž otázka, která je jádrem tohoto problému: odstranění překážek volného pohybu pracovníků způsobených důchodovými doplňkovými systémy. Schopnost snadno změnit zaměstnání či možnost přijmout do zaměstnání správnou osobu s potřebnými dovednostmi je v dnešním stále se měnícím světě důležitější než kdykoli dříve. Podpora přizpůsobivosti pracovníků, flexibilita trhů práce a modernizace systémů sociální ochrany jsou kromě toho základními prvky Lisabonské strategie. Je naprosto zřejmé, že jestliže požadujeme od lidí větší pružnost a větší flexibilitu, je také samozřejmě jasné, že za tuto pružnost nesmí ztrácet sociální ochranu. Případ dodatkových důchodových systémů je typickým případem strategie flexikurity, kterou Evropská komise zastává. Na vyřešení otázky důchodového připojištění věnovala Komise mimořádné úsilí a snažila se najít kompromis, který se bohužel doposud nepodařilo najít. Ale vzhledem k významnosti této otázky jak pro obecná sociální práva pracovníků, tak pro rozvoje důchodových systémů, tak pro odpovídající odpověď na demokratické stárnutí je Komise nadále připravena a nepoleví ve svém úsilí najít kompromis, který nakonec se stane základem celkového řešení. Doposud v tomto bodě ještě nejsme, protože pro toto rozhodnutí je třeba jednomyslnosti a k jednomyslnosti v Radě doposud nedošlo, ale přesto cíl zlepšit situaci v doplňkových penzích zůstává cílem Komise. Brian Crowley (UEN). – Rád bych poděkoval panu komisaři za jeho odpověď. Pane komisaři, poukázal jste na dva body, které považuji v rámci celého tohoto složitého problému za zásadní – především myšlenku flexikurity a za druhé Lisabonskou agendu o vytvoření další svobody v rámci jednotného trhu Evropské unie – svobodného pohybu pracovníků. Nedostupnost mobility penzí řadě osob v mnoha ohledech upírá možnost přijmout lépe placenou práci v jiné oblasti, neboť nemohou přenést nárok na penzi, a dokonce ani zmrazit nároky na penzi ve svém domovském členském státě. Možná byste nám to mohl nabídnout jako součást sociálního balíčku, který nám nyní předkládáte – řadou z nás skutečně vítaného – kde bychom mohli zatlačit na knoflík a zajistit, že získáme členské státy, které se stále zdráhají, aby se připojily k této myšlence. Vladimír Špidla, člen Komise. − Mohu pouze konstatovat, že pan poslanec Crowley v několika slovech provedl poměrně dokonalou analýzu problému. Ano, tak to skutečně je. A to je důvod, proč zůstaneme aktivní. To není otázka, která je pro Komisi uzavřena. Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane komisaři, bylo správné upozornit na tento problém a skutečnost, že hlavní příčinou toho, proč jej nelze řešit je to že vzhledem k zásadě jednomyslnosti členské státy neustupují. Někdy je na hrubý pytel třeba hrubá záplata. Není snad, při současné diskusi o vnitřních trzích, nejvyšší čas na konkrétní jmenování a pranýřování daných členských států, aby bylo zajištěno, aby se alespoň některé členské státy zamyslely nad zhoubným způsobem svého chování v minulosti a svůj přístup změnily? Vladimír Špidla, člen Komise. − Máte naprosto pravdu, jednání v Radě jsou jednání o kterékoliv základní politické úvaze a nejsou to jednání tajná. Postupně se podařilo zformulovat názor všech členských států kromě souhlasu Spolkové republiky Německo. Taková je situace, ale to neznamená, že, jak už jsem řekl, nejsme na konci cesty a budeme hledat jiné další postupy a možnosti tak, abychom jednomyslnosti docílili. Chci zdůraznit, že systémy v jednotlivých členských státech jsou samozřejmě rozdílné a samozřejmě, že

09-07-2008

09-07-2008

CS


rozhodnutí o nich není žádná vedlejší technická otázka, proto mám plné pochopení, že státy berou tuto otázku vážně, ale jak už jsem řekl, taková je momentálně situace. Předsedající. − Otázka č. 48, kterou pokládá Robert Evans (H-0443/08) Téma: Lékařská pomoc napříč EU Může Komise přesně objasnit, jaké nároky na lékařskou pomoc mají občané EU, když cestují do jiného členského státu ? Zahrnuje průkaz evropského zdravotního pojištění pomoc při všech nemocech spojených s věkem? Vzhledem k tomu, že se financování zdravotních služeb v každé členské zemi liší, jaké existují procedury k zajištění jasného a spravedlivého systému, jenž zajišťuje řádnou pomoc pro všechny, kdo ji potřebují? Jaká existují opatření pro ty, kdo cestují do daňových rájů, jakými jsou Andorra, Normanské ostrovy, Lichtenštejnsko, atd., jež jsou obklopeny EU, ale samy nejsou považovány za území EU? Vladimír Špidla, člen Komise. − Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, držitel evropského průkazu zdravotního pojištění je považován za pojištěného v rámci právního systému členského státu, do něhož přicestoval. S ohledem na článek 22 nařízení č. 1408/71 je tento průkaz platný pro dočasný pobyt, ať už je jeho účel jakýkoli: turistika, zaměstnání nebo studium. Jestliže jeho držitel potřebuje v průběhu pobytu zdravotní péči, průkaz umožňuje poskytnutí této péče zdravotnickými pracovníky. Zdravotní péče, na kterou se vztahuje evropský průkaz zdravotního pojištění, je „nezbytná zdravotní péče“. Tento pojem, který závisí na zdravotním stavu pacienta a předpokládané době trvání pobytu, byl definován Správní komisí pro sociální zabezpečení migrujících pracovníků v roce 2004. Jde o ošetření, které je nutno poskytnout osobě, jež dočasně pobývá na území jiného státu, aby se nenacházela v ohrožení života a zároveň aby nebyla nucena se předčasně vrátit do své země za účelem poskytnutí potřebné zdravotní pomoci Tato kritéria musí v každém případě být použita zdravotnickým personálem v závislosti na zdravotním stavu pacienta a na délce jeho pobytu. Správní komise pro sociální zabezpečení migrujících pracovníků dále přijala pokyny s cílem zajistit, aby byl uvedený pojem vykládán jednotným způsobem všemi zúčastněnými subjekty (poskytovateli zdravotní péče, pojištěnci i zdravotními pojišťovnami). Tyto pokyny jsou k dispozici na portálu Evropa. Důchodce, který tráví tři měsíce u svých dětí, nebo student, který používá program Erasmus, budou mít tudíž přístup nejen k neodkladné zdravotní péči, ale také k takové péči, která by byla ve stejné situaci k dispozici osobám s bydlištěm v daném členském státě. Systém přístupu ke zdravotní péči, jak je stanoveno v článku 22 nařízení č. 1408/71, stanoví přístup ke zdravotní péči a její úhradu v souladu s právními předpisy státu, ve kterém pacient dočasně pobývá. Z toho vyplývá, že osoby, které ve státě dočasně pobývají, mají v tomto státě přístup ke zdravotní péči za stejných podmínek, jako osoby, které jsou součástí systému zdravotního pojištění v takovém státě. Článek 22 nařízení č. 1408/71 se vztahuje také na státy Evropského hospodářského prostoru, včetně Lichtenštejnska a Švýcarska. Pokud se týče Andorry, probíhající jednání nebyla ještě úspěšně ukončena. Glyn Ford, zastupující autora. − Pane předsedající, bohužel, pan Evans se musel vrátit do Spojeného království. Děkuji jeho jménem komisaři za odpověď na jeho otázku. Při prudkém nárůstu přeshraničních sňatků – téměř jedno z pěti manželství dnes pochází ze dvou členských států – a při rostoucím procentu párů a jednotlivců v penzijním věku cestujících po Evropské unii, nemá Komise pocit, že pokud v těchto záležitostech nesáhne k nutnému opatření, v EU povede nerovné zacházení ke vzniku uprchlíků z důvodu zdravotní péče spíše než ke zdravotní turistice o které se velmi spekuluje? Vladimír Špidla, člen Komise. − Položil jste celou řadu otázek, které vyžadují vysloveně komplexní odpovědi, ale jenom na první otázku bych zjednodušeně odpověděl takto: dnes dopoledne jsme se zabývali nařízením 883, které bude podstatnou novelou nařízení 1408 a nepochybně zlepší situaci pro řadu lidí právě z hlediska přeshraničního kontaktu. Pokud jste otevřel otázku zdravotnické turistiky, myslím si, že to je pojem, který je značně otevřený a je tak otevřený, až je nebezpečný. Je třeba velmi pečlivě si objasnit, o co se jedná, protože je to pojem, který může nabýt v našem pohledu mimořádného významu, ačkoliv ve skutečnosti pravá zdravotní turistika po mém soudu je velmi omezená, protože lidé ve většině případů, je-li jim skutečně něco

105

106

CS


těžkého, se snaží být ve svém blízkém prostředí a systémy jednotlivých členských států se ve své základní úrovni podstatně neliší. Je samozřejmě jasné, že nařízení 1408 a budoucí nařízení 883 řeší hlavní obrovskou sumu případů, které jsou spojeny s turistikou, ale nikoli se zdravotní turistikou, protože se týkají lidí, kteří vyrazili primárně někam jinam a na cestě se jim něco stalo. To jsou statisíce a miliony, možná že i kolem milionu případů ročně, a to je věc, která je poměrně dobře řešena a stabilitu zdravotních systémů neporušuje. Pokud jde o vůli Komise zlepšovat věci v této oblasti, tato vůle je zřejmá a jeden z důkazů jsou také předložené novely, které předkládá moje kolegyně Andrulla Vassilliou. Myslím si, že to bude možnost velmi dopodrobna diskutovat možnosti přeshraniční péče a další souvislosti, které jsou s tím spojeny, ale dovolte mi, abych ještě jednou vyjádřil značný odstup od pojmu zdravotní turismus nebo zdravotnická turistika, protože po mém soudu je to pojem velmi málo vymezený, který může vyvolávat reakce, které nejsou adekvátní situaci. Předsedající. − Čas vyčleněný pro otázky směřované na komisaře Špidlu vypršel. Odpovědi na otázky 49 až 54 budou zodpovězeny písemně. Předsedající. − Otázka č. 55, kterou pokládá Eoin Ryan (H-0439/08) Téma: Zpravodajské břemeno malých a středních podniků Vítám nedávnou iniciativu Komise snížit statistické zpravodajské břemeno podniků, zejména malých a středních podniků. Nicméně MSP stále nesou velké zpravodajské břemeno, jako např. podávání přehledů o DPH, které stojí práci mnoha lidí a hodin a které uvádí malé a střední podniky do konkurenční nevýhody. Má Komise v zásobě nějaké návrhy, které omezí byrokracii a zpravodajské zatížení MSP? Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Pane předsedající, pane Ryane, jsem vám za tuto otázku velmi vděčný, protože se dotýká problému, který Komisi léta velmi trápí: jak omezit zbytečnou byrokracii pro malé a střední podniky v Evropě. Jsem rád, že vám mohu sdělit, že jsme skutečně v této oblasti učinili obrovský pokrok a jsem pevně přesvědčen, že se dočkáme skutečného průlomu. V zásadě jsme identifikovali náklady byrokracie pro evropské podniky jako náklady, které plynou ze zpravodajských, dokumentačních a informačních závazků. Momentálně se zabýváme měřením těchto nákladů v největším projektu svého druhu v celé historii. To znamená, že skutečně určujeme jaké náklady tyto předpisy pro podniky skutečně představují, abychom zjistili, odkud náklady pocházejí a zda mohou být sníženy. Zhruba od září tohoto roku můžete očekávat velké množství návrhů ze strany Komise, a to na základě výsledků měření a prověřování existujících předpisů. Očekáváme, že nám to umožní dokonce roku 2009 předložit tolik návrhů, že se náklady na byrokracii pro evropské podniky sníží v roce 2012 o 25%. Předpokládáme, že to spustí růst celého evropského HDP o 1,4% až 1,5%. Jak vidíte, opravdu hovoříme o významných řádových hodnotách. Dále jste se dotkl specifického problému, jenž se nicméně poněkud od běžných byrokratických nákladů liší. Je jím břemeno uvalené na malé podniky zejména v tom, aby vyhověly daňovým požadavkům – a víte, že pravomoci Evropské unie jsou v tomto směru velmi omezené. Ze všech našich šetření víme, že samotné podniky cítí, že požadavky finančních úřadů pro ně představují nejzávažnější a nejtěžší břemeno, je to tedy oblast, kde je na členských státech, aby věci zjednodušily. Konec konců máme kompetence pouze v oblasti daně z obratu a i ty jsou velmi omezené. Komise nicméně učinila jeden velmi důležitý návrh, jenž by byl velkou pomocí pro malé a střední podniky: jedná se o významné zvýšení prahu, nad nějž musejí předem podat přiznání daně z obratu, to jest zaregistrovat se jako plátci DPH. Stávající práh je 20 000 eur, chceme ho zvýšit na 100 000 eur, což by mělo osvobodit téměř všechny velmi malé podniky a zejména nově založené podniky od tohoto těžkého břemena. S politováním vám musím říci, že členské státy doposud nejsou připraveny tento návrh přijmout. Doufám, že akt o drobném podnikání, který Komise před pár dny předložila a v němž se otázkou opět zabýváme, vyvine na ty členské státy, které v tomto směru dělají problémy, více tlaku a jsem velmi vděčný Evropskému parlamentu za četná znamení podpory v tomto ohledu. Eoin Ryan (UEN). - Rád bych komisaři poděkoval a těším se na sdělení v září. Myslím, že některá administrativní břemena uvalená zejména na malé a střední podniky jsou obrovská. Tyto podniky mají velmi často málo lidských zdrojů na jejich zvládnutí. Mohl byste ale více rozvést téma prahu 100 000 eur? Podáváte o něm sdělení, nebo máte v úmyslu pojmenovat a zostudit země, které jsou proti? Mohl byste uvést více podrobností o tomto prahu?

09-07-2008

09-07-2008

CS


Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Pane Ryane, jak jsem řekl, jedná se o oficiální návrh, na němž se Komise shodla již v roce 2004. Od té doby Rada stále ještě návrh nepřijala. Upozornil jsem na to, že jsme nyní návrh opět předložili, a to v kontextu aktu o drobném podnikání; což v zásadě znamená, že jej znovu předkládáme. Nejedná se o oznámení; jedná se o něco, co již Komise navrhla. Považuje to za nezbytné. Před chvílí pan Špidla upozornil, v kontextu jiné odpovědi, na potřebu shody v určitých záležitostech. Zde také potřebujeme jednomyslnou shodu a bohužel jsme jí nedosáhli. Jsem si jist, že vám, kdo zastupujete Irsko, nemusím říkat, že celá řada členský zemí považuje otázku daně v Evropské unii za tabu. Wiesław Stefan Kuc (UEN). - (PL) Komisaři, mám následující žádost. Pokud máte v úmyslu provést celý takový výzkum, můžete se také podívat na nepřímé náklady provozu malých nebo středních podniků? Můžete se prosím podívat na zprávu Světové banky vydanou zhruba před dvěma lety, která tyto náklady analyzovala? Zpráva uvádí, že například Polsko má velmi nízké zákonné náklady, ale v praxi to není pravda. Mám také související dotaz, který vlastně ani není otázkou. Místo toho, abyste zkoumali co uvádějí úředníci, můžete se pořádně podívat na skutečné náklady? Všechna razítka, které je nutné zaplatit, všechny dokumenty, které je nutné předkládat. Existuje tolik druhů dalších nákladů. Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Měření, která nyní provádíme a která jsou skoro hotova nám dají přesné informace o tom, které evropské předpisy zvyšují jaké náklady. Pak budeme v pozici, kdy řekneme, který konkrétní evropský předpis zvyšuje podnikům konkrétní náklady. Samozřejmě už toho hodně víme. Například již víme, že většina nákladů vzniká z velmi malého počtu předpisů. Valná většina předpisů má původ v nemenším počtu než je 42 směrnic. Také víme, která oblast nejvíce zvyšuje nejvyšší náklady, zejména evropské právo obchodních společností, což je důvod, proč jsme nyní předložili první návrhy týkající se této oblasti. Také víme, že se rozložení nákladů hodně liší v závislosti na velikosti podniku. Jako jednoduché pravidlo můžeme předpokládat, že čím menší podnik, tím těžší relativní břemeno administrativních nákladů. Tyto náklady mohou snadno jít nad 5% v případě malého podniku, zatímco u velmi velkých podniků mohou být podstatně nižší. To všechno stejně víme a vezmeme to v návrzích v úvahu. Dovolte mi využít této příležitosti k požadavku na Parlament. Zda tento celý projekt uspěje záleží samozřejmě na tom, jak rychle se bude Parlament návrhy Komise zabývat. Koneckonců se na nich politicky shodujeme. Chtěl jsem jen zdůraznit, že to zajisté znamená úpravu existujících právních předpisů, což vyžaduje souhlas obou zákonodárců. Předsedající. − Otázka č. 56, kterou pokládá Colm Burke (H-0448/08) Téma: Cena hnojiv V posledních 12 měsících dramaticky vzrostla cena hnojiv. Například ve velkoobchodech se amonium fosfát zvedl ze 181 eur za tunu na 800 eur za tunu. Má Komise v úmyslu podniknout nějaké kroky proti tomuto cenovému vzestupu? Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Pane Burku, sdílím vaše obavy týkající se růstu cen hnojiv. Opravdu nepoměrně vzrostly. Pochopitelně to v evropském zemědělství vytváří velké problémy a velké obavy. Ceny hnojiva vzrostly, protože prudce vzrostla poptávka, což přichází zároveň ještě s vyššími náklady na dopravu a na energie. Existují proto tři faktory: vyšší poptávka kvůli rychlému růstu v jiných částech světa, vyšší ceny za energie a vyšší ceny za dopravu. Jak víte, poptávka vzrostla všude ve světě, a to ovlivňuje nejen hnojiva, ale také celou škálu dalšího zboží, včetně tržních plodin a potravin. Je ale důležité také pamatovat na to, že ačkoliv evropští zemědělci musejí utratit více peněz za hnojiva, což také skutečně dělají, zároveň dostávají za své sklizně lepší ceny. Statistiky Organizace OSN pro výživu a zemědělství za srovnatelné období ukazují, že ceny potravin vzrostly za 12měsíční období o 37%. Viděli jsme nejstrmější nárůst u mléčných výrobků mezi 80–200%, a u obilovin mezi 50–80%. Komise věří, že je důležité dodržovat pravidla konkurence. Dokud je to tento případ, Komise nepovažuje za správné zasahovat do trhu, kde lze poslední vývoj sledovat až k faktorům, na něž nemá Komise žádný vliv. Dovolte mi zopakovat: nemáme žádný vliv na tři rozhodující faktory, které vedly k růstu cen. Co se týká dlouhodobějšího vývoje, Komise by také ráda upoutala vaši pozornost k významu podpory konkurence na trhu se zemním plynem. Myslím, že existuje reálná naděje alespoň trochu situaci ulehčit.

107

108

CS


Pokud budou opatření, která Komise navrhla v rámci třetího energetického balíku, přijata, měli bychom na trhu se zemním plynem vidět zlepšení. To by také mohlo vést k nižším cenám dusíkatých hnojiv vyrobených v Evropské unii. Jak ale víte, všechno to závisí na tom, zda bude energetický balík navržený Komisí přijat. Colm Burke (PPE-DE). - Děkuji za vaši odpověď k tomuto tématu. Vyvolává znepokojení. Vím, že jste poukázal na rostoucí ceny mléčných a jiných výrobků, ale bohužel zemědělci z růstu prospěch nemají: jsou to prostředníci, kdo mají prospěch. Má otázka se v zásadě týká závislosti na dodávkách z oblastí mimo EU. Ukazuje se, že v surovinách pro naše hnojiva závisíme na Rusku a Ukrajině. Zajímá mě, jaké kroky podnikáme k zajištění toho, abychom měli odpovídající dodávky a nebyli příliš závislí na jednom nebo dvou zdrojích. Nejsme schopni identifikovat jiné zdroje a zavést mechanismy, které by podpořily dovoz z těchto jiných zdrojů? Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Co se týká Ruska a Ukrajiny jako velkých dodavatelských zemí, musím zdůraznit, že uplatňujeme na export hnojiv z obou zemí nástroje na ochranu obchodu. Jednoduše řečeno: obě země samozřejmě mohou nabídnout hnojiva za nízké ceny, protože vědí, že energie, která je zapotřebí k výrobě hnojiv, je obzvláště vysoká a uplatňují různé ceny na vyvážené energie a na energie používané v jejich vlastní zemi. Tento cenový rozdíl vede k ztrátovému vývozu, což je důvod proč jsme ve vztahu k Rusku a Ukrajině použili odpovídající opatření. Co se týká diverzifikace zdrojů, Komise má k uplatnění vlivu v tomto bodě jen malý prostor. Mohu vám nicméně říci, že pokud vím, tak velcí evropští výrobci a distributoři se přirozeně snaží diverzifikovat své zdroje surovin. Jsem v celku připraven se na tuto otázku znovu a podrobněji podívat. Mairead McGuinness (PPE-DE). - Ráda bych komisaři poděkovala. Toto patrně přechází do dalších otázek určených komisařce Fischerové Boelové. Zmínil jste vyšší ceny za sklizeň úrody, ale zdá se, že náklady na výrobu potravin rostou nyní rychleji než ceny a jedná se tedy určitě o problém, kterým se Evropa musí zabývat. Možná byste na to mohl odpovědět? Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Paní Fischerová Boelová je zde, což je důvod, proč odpovím velmi opatrně, protože ona je tou, kdo opravdu zná ceny, kterých mohou evropští zemědělci dosáhnout. Na základě toho, co sdělila k dnešnímu dni Komisi, předpokládám, že pro všechny důležité evropské výrobky ceny výroby skutečně rostou. Nicméně nepopírám, že můžete mít pravdu, když říkáte, že vyšší ceny za sklizeň nevyrovnají nutně zcela vzrůst nákladů. To je bod, kterým se bude Komise jistě zabývat. Co se týká vývoje v odvětví potravin obecně – a nemluvíme zde jen o cenách výrobců, ale také o cenách, které nakonec musejí zaplatit spotřebitelé – před několika týdny jsme spustili iniciativu a vytvořili na vysoké úrovni skupinu, která zváží budoucnost evropského potravinářského průmyslu, jenž je, a to každý neví, největším evropským průmyslem. Mnoho lidí si myslí, že je největším evropským průmyslem automobilové odvětví, ale není to pravda. Potravinářský průmysl je největším ze všech v Evropě. V této skupině se speciálně díváme na vývoj cen a do konce roku, kdy předložíme odpovídající doporučení, naši práci uzavřeme. Předsedající. − Otázka č. 57, kterou pokládá Marie Panayotopoulosová-Cassiotouová (H-0457/08) Téma: Politika ve prospěch malých podniků Jako součást otevřeného jednotného trhu, jenž podporuje malé podniky, řekne Komise, že navrhuje zajistit, aby byly nové technologie využívány k jejich prospěchu a jakou praktickou výhodu odvozují z výzkumných programů financovaných Evropskou unií ve 27 členských státech? Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Paní Panayotopoulosová-Cassiotouová, jedná se o velmi aktuální otázku a před několika dny Komise předložila v tomto sektoru velmi široce pojatou iniciativu. Dovolte mi začít tím, že řeknu, že jsem velmi potěšen, že nesmírný význam malých a středních podniků pro naši ekonomiku a tvorbu pracovních míst je v posledních letech napříč Evropskou unií široce uznáván. Zejména jsem se zaměřoval na to, abych zajistil, že všechny evropské instituce a členské státy věnují patřičnou pozornost roli malých a středních podniků. Pokud plně nevyužijeme potenciálu růstu MSP, pokud plně nevyužijeme potenciálu jejich pracovních sil, nebudeme schopni zvládnout následky globalizace v Evropě. Abych to vyjádřil zcela jasně: zvládneme úspěšně následky globalizace pokud zvládneme v Evropě posílit sektor MSP. Za tímto cílem MSP musejí být schopné ještě lépe využít příležitostí, které nabízí vnitřní trh a globální soutěž.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Životně důležitým faktorem – a teď se dostávám k vaší otázce – je přístup ke znalostem, výzkumu a inovaci. Nejedná se jen o velké evropské podniky, ale také o malé a střední podniky, pokud jsou vůbec aktivní na mezinárodních trzích, které musí provést přechod k ekonomice založené na znalostech. To je nyní jejich jedinou nadějí. Nemohou soutěžit v cenách; mohou konkurovat jen nabídkou lepší kvality zboží nebo služeb a lepší kvalita pochází z lepších technologií a z inovací. Jedním z hlavních nástrojů, které mají k dispozici na úrovni Společenství, je samozřejmě 7. rámcový program pro výzkum, který poskytne financování alespoň 15% malých a středních podniků, a z dřívějších výsledků se zdá, že tohoto cíle určitě dosáhneme. Zákon o malém a středním podnikání, o němž jsem dříve mluvil, přináší celou řadu dalších návrhů navržených tak, aby malým a středním podnikům přinesly snazší přístup k inovacím, znalostem, výzkumu a technologiím. Dovolte mi pár příkladů. Za prvé existuje návrh na zjednodušení předpisů o státní podpoře výzkumu, vývoje, a inovací, zvláště prostřednictvím nařízení o blokových výjimkách. Komise o této záležitosti rozhodla minulý týden a uvolní obrovský potenciál. Druhým jsou pobídky na založení podniků s potenciálem vysokého růstu skrze podporu výzkumné a inovační kapacity, zejména pak užší koordinace národních programů a iniciativ. Pak existují opatření na podporu větší participace malých a středních podniků na přenosu znalostí. Zde budeme zavádět nový pilotní projekt, který je zaměřen na pomoc financování průmyslového využití duševního vlastnictví. Mohl bych také zmínit, že povzbuzujeme MSP, aby hrály aktivní úlohu v aktivitách Evropského inovačního a technologického institutu, aby bylo zajištěno, že také budou mít prospěch z přenosu znalostí, jež bude Institut podporovat. Jak můžete vidět, hodně se toho děje. Chtěl bych ale jasně říci, že nakonec záleží na podnikatelích a podnicích, zda využijí příležitostí, které se jim nabízejí. Je proto velmi důležité, aby si účastníci trhu byli daleko více vědomi příležitostí, které již dnes existují. To je otázkou informací a komunikace, kdy oboje potřebuje značně vylepšit. Proto Komise zkraje tohoto roku vytvořila Evropskou podpůrnou síť pro elektronické podnikání. Jedná se o největší síť svého druhu ve světě a jejím cílem je přivést každý evropský podnik do dosahu kontaktního místa, které dokáže odpovědět všechny otázky týkající se inovací, přístupu k programům EU a přístupu k výzkumným zdrojům. Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, komisaři, přijměte prosím mé upřímné díky za vaši odpověď, protože byla opravdu vyčerpávající a také jste zahrnul doplňkovou otázku týkající se tématu komunikace a informací pro podnikání. Vadilo by vám poskytnout nějaké další informace? Pocházím z regionu umístěného na nynější východní hranici Evropské unie. Informace se do tohoto regionu nedostanou a malé podniky se jen probíjejí, prostě živoří; závisejí výhradně na rozdílech v ceně, jak jste říkal, a ne na kvalitě, a směřují k uzavření. Jaké je vaše doporučení? Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Paní Panayotopoulos-Cassiotouová, jsem velmi vděčný za vaši podporu. Samozřejmě jsem věděl, že se v této záležitosti o vás mohu zcela opřít, tak jak se na mě můžete spolehnout i vy. Co se týká hustoty sítě, musím připustit, že jsme ještě v Evropě nedosáhli žádoucí hustoty. Až dokončíme projekt, což bude v průběhu příštích pěti měsíců, každý region v Evropě bude mít jedno z daných zařízení. V každém regionu bude kontaktní místo, umístěné dostatečně blízko podnikům, aby bylo zajištěno, že nikdo nebude mít problém se k nim dostat. Předsedající. − Odpověď na otázku č. 58 předloženou panem Heaton-Harrisem bude poskytnuta písemně. Otázka č. 59, kterou pokládá Liam Aylward (H-0435/08) Téma: Navržený nárůst modulace v kontextu kontroly stavu SZP. Dovede si Komise v kontextu kontroly stavu SZP představit situaci, kdy by se navržený nárůst modulace konal na bázi dobrovolnosti? Otázka č. 60, kterou pokládá Sean Ó Neachtain (H-0437/08) Téma: Platby SZP Zemědělci, kteří ročně dostávají méně než 5 000 eur v platbách na farmu, nezažijí v rámci navrhované kontroly stavu SZP snížení plateb na farmu tak, jak bylo komisařkou Fischerovou-Boelovou naznačeno. Zvážila by Komise zvýšení této hranice?

109

110

CS


Otázka č. 62, kterou pokládá Ioannis Gklavakis (H-0444/08) Téma: „Kontrola stavu“ pro společnou zemědělskou politiku Pěstování tabáku je jediným zdrojem příjmu pro zhruba 130 000 evropských zemědělců. Bez ohledu na to, nařízení Komise (ES) č. 1782/2003(3) stanoví, že od roku 2010 50% zdrojů pilíře I (přímá podpora) bude převedeno do pilíře II (rozvoj venkova), čímž dojde k citelnému snížení příjmu těchto výrobců. Navíc, pěstování tabáku se vyskytuje v polosuchých oblastech, kde nejsou k dispozici žádné alternativní pracovní příležitosti. Zároveň v současné době prochází společná zemědělská politika (SZP) „kontrolou stavu“ a mnoho rozhodnutí přijatých v průběhu reformy SZP v roce 2003 prochází revizí. Se zřetelem k výše uvedenému, řekne nám Komise, zda má v úmyslu, jako součást „kontroly stavu“ SZP, přezkoumat režim podpory pro tabák a zachovat existující opatření po roce 2009 až do 2013? Navrhla studii, která by určila, které plodiny by v těchto regionech mohly tabák nahradit, aby evropští pěstitelé tabáku nebyli postiženi ani finančně ani sociálně? Otázka č. 65, kterou pokládá Stavros Arnaoutakis (H-0458/08) Téma: Společná zemědělská politika: plánování a uplatňování ve prospěch malých pěstitelů Neměli bychom zapomínat, že zemědělství je pro obyvatele venkovského Řecka základní formou zaměstnání, a to zejména v geograficky znevýhodněných regionech jako ostrovy a hornaté oblasti. Snížení kompenzací a přímé pomoci, spolu s přesunem zdrojů z I. do II. pilíře, podporované společnou zemědělskou politikou řecké pěstitele obzvláště vyburcovalo, protože to ovlivní jejich již tak nízký příjem a povede mezi malými pěstiteli k ekonomické stagnaci. Jak hodlá Komise v krátkodobém a dlouhodobém horizontu řešit závažné ekonomické problémy, jimž zemědělci čelí (vzrůst cen paliv, vysoké výrobní náklady, rozdíly mezi výrobními a spotřebitelskými cenami) a jak hodlá zajistit přežití malých pěstitelů na evropské úrovni? Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Jsem celkem ráda, že mám příležitost zodpovědět všechny čtyři otázky, jelikož máme zřejmě oproti původnímu plánu zpoždění. Co se týká prvních třech otázek, řekla bych, že zemědělství Evropské unie se nachází jak na přispívajícím tak na přijímajícím konci dnešních světových environmentálních výzev. Nemůžeme stát opodál a nejednat. EU musí jednat a prostřednictvím rozvoje venkova můžeme poskytnout nejcílenější a nejefektivnější opatření. Ale jak všichni víte, naše finanční prostředky v rámci politiky rozvoje venkova jsou omezené. Nejspravedlivějším a nejpřímočařejším způsobem získání peněz je dodatečné přesunutí prostředků z prvního pilíře – z přímé platby – do politiky rozvoje venkova v pilíři 2, a to prostřednictvím toho, co nazýváme zvýšení míry odlišení, a to samozřejmě na povinné bázi. Nejsem připravena zvažovat zvýšení míry odlišení na dobrovolné bázi. Je celkem jasné, že Komise vzala v úvahu skutečnost, že v únoru 2007 Parlament přijal zprávu zamítající návrh Komise na dobrovolné odlišení. Musím říci, že jsem celkem spokojená, že jsme vždy v tomto tématu byli ve shodě. Co se týká prahu, návrh Komise v období 2009 až 2012 je přesunout 5 miliard eur z prvního do druhého pilíře. Kalkulace byla spočítána na základě dnešní hranice 5 000 Euro nebo licence, jak tomu normálně říkáme. Zvýšení tohoto prahu by znamenalo zásadní snížení finančních zdrojů. Komise věří, že při nižším rozpočtu bude efektivita řešení výzev v rámci změn klimatu a nedostatku vody významně oslabena. V rámci balíčku zdravotní kontroly budou i nadále malí pěstitelé, kteří dostávají přímou podporu o nižší hodnotě než 5 000 eur, vyjmuti z odlišení. Proto malé farmy budou i nadále nejen chráněny před jakýmikoliv negativními dopady přesunů z pilíře I do pilíře II, ale mohly by i profitovat z peněz generovaných prostřednictvím odlišení tím, že se zapojí do odpovídajících programů rozvoje venkova. Co se týká modulace, zemědělci mi občas říkají: „Berete mi moje peníze“ nebo „zmenšujete platby pro zemědělství, pro zemědělce“. To ale vlastně není pravda, vzhledem k tomu, že když modulujete peníze, tak vlastně generujete více peněz do odvětví obecně, protože modulované peníze musejí být spolufinancovány členskými zeměmi. Je jasné, že s novými modulovanými penězi budeme konkrétnější. Jednoduše připravíme přehled možností, které budou zřetelně cílit na nové výzvy. To znamená, že těm, kdo říkají, že modulace nebo peníze pro politiku rozvoje venkova mohou být použity na cokoliv, mohu slíbit, že se to s penězi, (3)

Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

09-07-2008

09-07-2008

CS


které pro modulaci kontroly stavu navrhujeme, nestane. Takže, místo abychom podle tvrzení peníze brali, vlastně generujeme více peněz, které se mají vrátit zpět do zemědělství. Nejsem si jista, zda je zde dnes večer pan Arnaoutakis, a proto jeho otázku nezodpovím. K panu Gklavakisovi, ptáte se na zachování dvojitých plateb pro tabák, musím odkázat na odpověď, kterou jsem dala ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova 24. června. Vlastně jsem měla několikrát příležitost odpovědět i zde v plénu, zejména, že Komise nemá v úmyslu v rámci kontroly stavu přehodnotit tabákový režim. Mohu jen zopakovat, že tabáková reforma byla dohodnuta se všemi zeměmi produkujícími tabák v roce 2004, proto nevidím důvod diskusi znovu otvírat. Doufám, že všichni můžeme souhlasit, že bude velmi důležité, aby peníze, které budou přesunuty do politiky rozvoje venkova, byly speciálně vyčleněny na podporu těch regionů, kde se tabák pěstuje nebo pěstoval. Také předložíme Parlamentu zprávu o následcích tabákové reformy na konci roku 2009. Liam Aylward (UEN). - Jsem si jist, paní komisařko, že jste – stejně jako ostatní poslanci sněmovny zde v tomto Parlamentu – velmi frustrovaná tím, jak se zde zachází s dobou vyhrazenou pro otázky. Již jsme na to mnohokrát poukazovali, ale zdá se, že se nic neděje. Chci poděkovat komisařce za odpověď, i když s odpovědí nejsem spokojen. Pokud se zavede povinné odlišení, podle mého názoru dojde k dělení a třenici mezi různými skupinami zemědělců, mezi velkými a malými zemědělci a zvláště pak mezi zemědělci, kteří jsou zapojeni do různých zemědělských podniků. Nerad bych, aby k tomu došlo. Například, v mé nedávné zprávě o ovcích, která byla minulý měsíc v Parlamentu přijata velkou většinou, jsem navrhl, aby odlišení a článek 69 (nyní 68) byly v členských státech zavedeny na dobrovolné bázi. Nepřijala by Komise ducha toho rozhodnutí, jež zde bylo učiněno minulý měsíc zvoleným poslancem tohoto Parlamentu? Seán Ó Neachtain (UEN). – (GA) Pane předsedající, jsou to právě malí zemědělci pod hranicí platby 5 000 eur, kdo se setkávají s největším objemem problémů, ale dostávají nejmenší objem peněz. Uzná komisařka, že od doby před několika lety, kdy byl stanoven limit 5000 Euro – myslím v roce 2002 – nastala inflace a velké změny? A nesouhlasíte komisařko, že by se jednalo o formu ochrany malých zemědělců, kdyby dostali nyní více, než když byla politika formulovaná a že by hranice měla být zvýšena? Ioannis Gklavakis (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající , rád bych komisařce za odpověď poděkoval, i když byla negativní, protože vím, že je pracovitá, zásadová a spravedlivá osoba a rád bych jí položil následující otázku. Tabák je jediným zemědělským produktem, který podléhá tomuto typu zacházení a toto zacházení je nespravedlivé. Avšak rád bych dodal následující: vzhledem k tomu, že pěstitelé tabáku jsou chudí, malí zemědělci, mohla byste, aby se předešlo zániku jejich živnosti, alespoň realizovat studii, která by nám pomohla pochopit, co by tito lidé mohli pěstovat, když je teď tabák za těchto podmínek prakticky vyřazený? Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Když se podíváte na návrh o kontrole stavu, obsahuje řadu kroků ve prospěch odvětví chovu ovcí a koz. Především jasně uvádíme, že bude možné udržet zdvojené platby pro odvětví chovu ovcí, protože jsme si vědomi skutečnosti, že se jedná o zranitelné odvětví. Je zoufale důležité, abychom udrželi nějakou výrobu v těch regionech kde, pokud zmizí chov ovcí, pravděpodobně nic nezůstane, takže zdvojené platby by mohly být řešením. Co se týká nového článku 68, musím říci, že ho mohou využít členské země na dobrovolné bázi a že mohou odkrojit až 10% z přímých plateb, a pak, podle rozhodnutí členských států, převést část peněz do odvětví chovu ovcí a koz. Možnost zdvojení platby je platná jak pro chov krav bez tržní produkce mléka, tak pro chov ovcí a koz. Nejsem si jista, zda jsem úplně porozuměla další otázce, ale když se podíváte na rozpočet – celkový rozpočet pro zemědělství odsouhlasený hlavami států v roce 2002 – rozpočet byl zafixován, ale nastaven s inflačním navýšením jen 1%. Ctihodný poslanec má pravdu, že máme inflaci vyšší než 1%, zejména v těchto dnech, kdy jsou vysoké ceny nafty a vysoké ceny potravin, takže ano, můžete říci, že hodnota nároků plně nesleduje hodnotu jiných produktů. Ale takové bylo rozhodnutí přijaté hlavami států, a proto současná situace, zejména v některých odvětvích, kde vidíme vzrůst cen lišících se od toho, co jsme viděli v průběhu posledních 30 let, tedy, že ceny nyní začínají růst, je neklamný signál pro ty, kdo se tím hodlají živit.

111

112

CS


Řekla bych panu Gklavakisovi, že jsme měli hodně diskusí a já s ním vždy o tomto ráda diskutuji. Myslím, že může jít zpět do svého volebního obvodu a sdělit, že bojuje jako lev, aby zachoval zdvojené platby. Pěstování tabáku není udržitelné ve všech oblastech, ale myslím, že s penězi z rozvoje venkova vyčleněnými pro tabákové odvětví to může také znamenat, že ti, co ho chtějí udržet nebo zůstat v oboru, mohou modernizovat pěstování tabáku a možná nakonec mohou mít produkci tabáku, která bude ekonomicky životaschopná, protože se zvýší kvalita tabáku. Myslím, že musíte čelit realitě – skutečnosti, že toto nebude znovu otevřeno – a potom se můžete pokusit najít nejlepší možná řešení. Wiesław Stefan Kuc (UEN). - (PL) Paní komisařko, jste známá jako někdo, kdo vždy bojuje za snížení výrobních nákladů v zemědělství. Mám otázku, která se vztahuje k tomuto tématu. V naší zemi, tedy v Polsku, vláda nedávno uvalila dodatečné daně na zemědělce, kteří pěstují řepkový olej pro vlastní potřebu a přidávají ho do paliva. To má svým způsobem vztah k výrobě bionafty. Je to totéž jako platit daň za to, že pijete vlastní mléko nebo za to, že jíte vlastní zeleninu nebo brambory: můžete těmto zemědělcům pomoci pokračovat v jejich činnosti bez uvalování dalších daní, jako by olej kupovali odjinud? Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Od doby, kdy jsem vstoupila do evropské politiky, jsem vždy byla pro zachování subsidiarity. To znamená, že když se bavíme o daních, nebavíme se o společné politice, a proto je na členských státech rozhodnout, jak naloží se svým daňovým systémem. Proto se raději a z různých důvodů budu držet mimo – neřeknu národní vnitřní boje – ale národní diskuse o tom, jak zvládnout zdanění řepkového oleje. Rozumím vašim obavám, ale raději bych se zde zdržela diskuse. Předsedající. − Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha). (Zasedání bylo přerušeno ve 20:45 a pokračuje ve 21:00) PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN DOS SANTOS Místopředseda

18. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis 19. Žádost o zbavení parlamentní imunity: viz zápis 20. Vesmír a bezpečnost (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0250/2008) Karla von Wogau, jménem Výboru pro zahraniční věci, o vesmíru a bezpečnosti (INI/2008/2030). Karl von Wogau, zpravodaj. − (DE) Pane předsedající, pane místopředsedo Evropské komise, dámy a pánové, operace vedené pod bezpečnostní a obrannou politikou začínají být nebezpečné. To se prokázalo díky skutečnosti, že byl poprvé v průběhu operace pod evropským velením zabit voják. Gilles Polin byl zabit na hranici Čadu a Darfuru. Musíme proto zvážit, zda se některým z těchto rizik dá zabránit. Vznikají jako výsledek špatných struktur velení, ale také tehdy, když není k dispozici nezbytné vybavení pro určité operace. Když uvažujeme o této věci, začneme širokým přístupem k bezpečnostní strategii Javiera Solany, která zahrnuje ozbrojené síly a také rozhodující infrastrukturu Evropské unie, její vnější hranice a také humanitární operace. Zde stále narážíme na slabiny v oblasti problematiky vesmíru, satelitního průzkumu, telekomunikace a družicové navigace. Pokud bychom v této oblasti úžeji spolupracovali, budeme schopni utrácet naše peníze užitečněji a dosáhneme větší efektivity. Začnu průzkumem. Máme rekognoskační družice Helios, německé družice SAR Lupe a italské Cosmo-SkyMed. Je důležité zajistit, aby obrazy získané z těchto průzkumových satelitů byly k dispozici našemu družicovému středisku v Torrejónu. Pak je tu projekt MUSIS, plánovaný v budoucnu. Ve zprávě naléhám, aby tento projekt byl zahrnut do řádného evropského rámce. Pak zde máme družicovou navigaci, projekt Galileo. Zpráva jasně říká, že by měl být projekt Galileo v budoucnosti také k dispozici pro vojenské operace, protože naše vojenské síly, které plánují a řídí takové operace, potřebují Galileo, aby jim dával směr.

09-07-2008

09-07-2008

CS


To mě přivádí k telekomunikacím, které také musejí být satelitní. Užší spolupráce zde může přinést velkou výhodu. Považuji i softwarově definované rádio za společný projekt, který nabízí velké příležitosti; zakládá společný standard pro chráněné telekomunikace, který by mohl vést k součinnosti mezi ozbrojenými silami na jedné straně a policií na straně druhé a také se silami, které jsou připraveny na pomoc při neštěstích. Také potřebujeme kontrolu ve vesmíru k monitorování naší kosmické infrastruktury a k ochraně družic. V tomto bychom měli vyvinout společný evropský systém. Potřebujeme systém včasného varování proti balistickým střelám a pro komunikace a elektronické zpravodajské služby. Slovo k financování. Pozorujeme, že již vynakládáme značný objem evropského rozpočtu na bezpečnost, nejdříve na bezpečnostní výzkum, dále na GMES (Globální sledování životního prostředí a bezpečnosti), systém špionážních družic, který má také bezpečnostní význam, a nyní na Galileo. Vlastně utrácíme 750 mil. eur rozpočtu na bezpečnostní aspekty. Možná bychom měli zvážit, zda by peníze z evropského rozpočtu nemohly být k dispozici i pro ostatní plánované projekty, které jsem zmínil. Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, kosmická politika bude hrát v příštích šesti měsících velmi důležitou roli, protože se jedná o jednu z priorit francouzského předsednictví. Komise to velmi vítá. Všichni zde samozřejmě víme, že vesmír je fascinující téma. Vidíme to dnes, když sledujeme vědecké dobrodružství sondy Phoenix na Marsu, nebo když jsme před pár měsíci byli svědky úspěšné instalace evropského laboratorního modulu Columbus na mezinárodní kosmické stanici. Musím dodat, že přes hlavní úspěchy, kosmická technologie nabízí rostoucí počet nástrojů, které potřebujeme, abychom dosáhli cílů naší politiky. To se týká ekologické politiky, dopravní politiky, zemědělské politiky, ale také hlavních vnějších politik jako je rozvojová politika, humanitární pomoc a mezinárodní pomoc při neštěstích a samozřejmě – a to mě přivádí k tématu, které pan von Wogau úspěšně udržel v programu po mnoho let, za což je mu Komise vděčná – vesmírná politika a evropská bezpečnost. Komise popsala důležitost kosmických aplikací pro evropskou bezpečnostní a obrannou politiku ve svém loňském sdělení o evropské vesmírné politice. Souhlasím se zpravodajem, že tyto dvě politiky jsou úzce propojeny. Komise proto vítá tuto zprávu o vesmíru a bezpečnosti a její návrhy a podrobnosti týkající se specifických iniciativ a opatřeních. Rád bych pohovořil detailně o několika bodech. Zpráva zdůrazňuje, že Evropská unie vyčleňuje přes 5 miliard eur na financování kosmických projektů za současné finanční perspektivy. Lví podíl jde na aplikace systému GMES – globální sledování životního prostředí a bezpečnosti – který brzy dostane své vlastní a podle mého názoru velmi atraktivní jméno, podobně jako Galileo. K tomu dojde v září. Potencionální aplikace GMES jsou také velmi důležité pro evropskou bezpečnostní a obrannou politiku. Nechci ponechat žádný prostor pro pochybnosti, abychom neopakovali chyby z minulosti: GMES má potenciál na multifunkční využití, to nepopíráme, a tento víceúčelový potenciál by měl a musí být využit rozumně, aby se předešlo duplicitě a zbytečným nákladům. To je jediný způsob, jak můžeme zajistit, že náš kosmický průmysl je konkurenceschopný a že rozvineme dále jeho technologie. Moje další poznámka je pro Komisi také důležitá, také v kontextu našich zkušeností s Galileem. Pokud chceme, aby služby GMES byly k dispozici dlouhodobě, potřebujeme stálou finanční provozní základnu. Tu teď nemáme. Stále jsme ve fázi rozvoje a financujeme GMES ze zdrojů určených na výzkum a vývoj. Velmi brzy ale vstoupíme do fáze provozu a pak musíme být připraveni udělat nezbytné závěry z toho, co jsme doposud společně rozhodli, nejen specificky ve vztahu k vesmírné politice, ale také na základě evropského rozpočtu. Dávalo by malý smysl utratit miliardy za vývoj a technologie a potom je nechtít financovat,když budeme v pozici, ve které je můžeme využívat. Pokud chceme dlouhodobou provozní finanční základnu – a zde hovořím bez výhrady – pak musíme začlenit vesmírné projekty, které jsou relevantní pro bezpečnost a obranu. To mě přivádí k druhému bodu. Souhlasíme, že existuje úzké spojení mezi vesmírem a bezpečnostní a obrannou politikou. Měli bychom proto optimálně využít spolupráce mezi vesmírem a civilní a vojenskou bezpečností, jak v oblasti technologií tak v oblasti provozní. Jsem proto velmi rád, že zpráva podporuje silnou spolupráci mezi jednotlivými pilíři, to jest, mezi Komisí, Radou, Evropskou obrannou agenturou a Satelitním střediskem Evropské unie. Také bych zdůraznil, že se musíme podívat na široké spektrum otázek kolem vesmíru a jeho vazeb k evropské bezpečnostní a obranné politice, a to při respektování ustanovení Smluv – Komise by se jich nikdy nedotkla a uvedla jasně, že nemůžeme financovat žádná evropská obranná opatření nebo opatření vojenské povahy

113

114

CS


z rozpočtu EU. Komise velmi vítá skutečnost, že se zpráva také zabývá aspekty zahraniční a bezpečnostní politiky v přísnějším slova smyslu, jakými jsou vývoj kodexu chování pro vesmírné aktivity nebo potenciál družic k monitorování mezinárodních dohod o kontrole zbrojení. Ústředním zájmem naší politiky je využití vesmíru čistě pro mírové účely. Evropská unie – a zde mohu odkázat na různé usnesení Evropského parlamentu – podporuje každou iniciativu, která předchází zbrojení ve vesmíru. Proto také Komise vítá záměr Evropské agentury pro vesmír vyvinout nástroj zatím nazývaný jako vesmírná situační připravenost, která nejen že může ověřovat dodržování relevantních dohod, ale také může monitorovat bezpečnost družic. Za několik dní budeme diskutovat o tom, jak toto koordinovat s aktivitami Společenství na schůzce mezi ministry odpovědnými za záležitosti vesmíru , francouzským předsednictvím a Komisí, která se bude konat v Kourou, na evropské kosmické základně ve Francouzské Guyaně. Zpráva o kosmu a bezpečnosti vysvětluje výzvy, kterým bude v nadcházejících letech Evropa čelit. Měli bychom to nahlížet jako příležitost učinit Evropu akceschopnější a konkurenceschopnější. Inovativní evropská vesmírná politika a společná evropská bezpečnostní a obranná politika nás k tomuto cíli může o něco přiblížit. Romana Jordan Cizelj, navrhovatelka stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. − (SL) Evropská vesmírná politika je výjimečně důležitá ze dvou důvodů: za prvé, protože přispívá k větší bezpečnosti, a za druhé, protože přispívá k uskutečňování rozvojových cílů předepsaných Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost. Byl to primárně tento aspekt, na který jsme my, ve Výboru pro průmysl, zaměřili svou pozornost. Máme radost z toho, že v kapitole o výzkumu a technologickém rozvoji, Lisabonská smlouva poskytuje právní základ pro evropskou vesmírnou politiku. Pozorně prozkoumáme návrhy pro evropský vesmírný program, které Komise bude připravovat a zaujmeme potom k nim stanovisko. Musíme také adekvátně definovat vztahy s Evropskou agenturou pro vesmír. Jsem také potěšena, že právě dnešní den byla podepsána relevantní nařízení zajišťující praktické zahájení programů EGNOS a Galileo. Naše zkušenost s těmito dvěma programy nám umožní shodu v tom, jak řídit jiné programy. Musíme nyní připravit a v praxi zavést prostředí, ve kterém pro nás bude snazší efektivně využít nové systémy a jejich co nejširší možnou rozmanitost uplatnění, bez toho, že bychom se předem příliš omezovali. Dámy a pánové, vesmír je přirozeným sdíleným majetkem a ne jen majetkem jednoho národa nebo společenství. Proto, když rozvíjíme budoucí evropské právní předpisy, musíme také vzít v úvahu mezinárodní rámec. Zde mám na mysli existující úmluvy Spojených národů stejně jako principy právních předpisů týkajících se vesmíru. Konečně bych také ráda poděkovala zpravodaji za jeho spolupráci a za zohlednění názorů Výboru pro průmysl a jsem přesvědčena, že při práci v tomto stylu můžeme dosáhnout ještě více. Anna Ibrisagic, jménem skupiny PPE-DE. – (SV) Pane předsedající, děkuji vám pane von Wogau za dobrou, jasnou zprávu. Dovolte mi začít s něčím, co na první pohled nemá mnoho společného s vesmírem, konkrétně s válkou na Balkáně. Posléze jsme si uvědomili, že Evropa udělala v průběhu různých konfliktů na Balkáně v 90. letech poměrně dost chyb. Evropa tyto chyby neudělala z důvodu špatné společné zahraniční a bezpečnostní politiky, ale z důvodu naprosté absence společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Stále existují lidé, kteří jsou jak proti společné zahraniční a bezpečnostní politice a proti oblastem, kterými se zabývá zpráva. Sdílím názor pana von Wogau, že družicové sledovací systémy by měly být financovány z evropského rozpočtu, nejen proto, že takové systémy mohou být použity pro bezpečnostní účely, ale také proto, že mohou být využity i pro jiné účely, na kterých máme společný zájem, např. životní prostředí. Zdůraznila bych také, že v těchto důležitých, ale také citlivých otázkách, na které kosmická dimenze evropské bezpečnosti reaguje, je dobré mít systém, který není závislý na USA, jenž staví na zvýšené spolupráci mezi členskými státy a jenž lépe využívá zdrojů. Systém jako ten, který je popsán v této zprávě, je také zárukou, že v budoucnu budeme moci lépe zvládat jakékoliv konflikty, které v Evropě nechceme, ale se kterými se můžeme v budoucnu muset vypořádat.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Ana Maria Gomes, jménem skupiny PSE. – (PT) Pane předsedající, gratuluji našemu kolegovi poslanci, Karlu von Wogau, k jeho zprávě a za neúnavný způsob, jakým podporuje prohlubování evropského projektu prostřednictvím budování evropské bezpečnostní politiky. Zpráva odpovídajícím způsobem hodnotí co by mělo být hlavními cíli evropské politiky v oblasti vesmíru a bezpečnosti. Za prvé, obrovský význam využití všech diplomatických a politických kanálů k předcházení zbrojení ve vesmíru, jak bylo zdůrazněno komisařem Verheugenem, tak, aby mohl být vesmír i nadále využíván jako veřejný majetek celého lidstva. Za druhé, vybavit Evropu politikami, finančními zdroji a vybavením potřebným k zajištění její strategické autonomie na mezinárodní scéně. Co se týká prvního cíle, je důležité zdůraznit, že zde nehovoříme o využití kosmu pro vojenské účely. Od počátku zkoumání vesmíru víme, že byly družice používané na podporu ozbrojených sil různých zemí v oblasti komunikací. Někteří poslanci tvrdošíjně zaměňují tento typ operace, který je slučitelný s mezinárodním právem, s nedávnými pokusy některých, zejména Spojených států, vyslat zbraně do vesmíru a proměnit jej ve čtvrté bitevní pole, tedy navíc k zemi, moři a vzduchu. S takovýmito válečnými strategiemi a dalšími nepřijatelnými iniciativami, jako např. čínský protidružicový test v lednu 2007, musíme bojovat. Zpráva odpovídá na tyto hrozby tím, že pro Evropskou unii hledá proaktivní diplomatickou roli. Je úkolem Evropy vést globální strategii, která usiluje o to, vybavit mezinárodní společenství efektivní právní architekturou, která zaručuje úplné vyloučení zbraní z vesmíru prostřednictvím revize a posílení Smlouvy o využívání kosmického prostoru. Co se týká druhého cíle, zpráva varuje před zanedbáním zásadního významu kosmu pro strategickou autonomii Evropy. Jak ukázal projekt Galileo, obrovská většina poslanců evropského parlamentu věří, že sdílení finančních a technologických zdrojů a vybavení mezi Evropany je pro Evropu jedinou cestou, jak se vyhnout závislosti na Spojených státech, Rusku a Číně v tak důležitých strategických činnostech, jakou je například navádění. Zpráva také podtrhuje důležitost, často ignorovanou nebo obávanou, Galilea a dalších evropských národních programů pro seriózní společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Bez mírového a efektivního využití vesmíru by naše ekonomiky, dopravní systémy a meteorologie a celý náš životní styl nebyly možné. Evropa musí o této důležité oblasti přemýšlet strategicky, stejně jako Washington, Peking a Moskva. Mysli a konej. S tímto na mysli velmi lituji, že zde při této rozpravě chybí předsednictví Rady. Tobias Pflüger, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající , článek 41 zprávy uvádí: „nabádá, aby za žádných okolností Evropská kosmická politika nepřispívala k militarizaci a zbrojení ve vesmíru“. Potud je vše v pořádku. Jenže celá zpráva tomuto prohlášení odporuje. Vlastně vypisuje vojenská opatření. Například článek 5, , uvádí, že existuje potřeba telekomunikací, správy informací, pozorování a navádění ve vojenské oblasti. Zpráva dokonce podtrhuje nezbytnost družicového projektu Galileo, což je celkem jasně civilní projekt, pro autonomní operace v rámci EBOP. Jsem vděčný panu Verheugenovi za opětovné objasnění rozpočtových aspektů. Současná Smlouva o Evropské unii celkem jasně stanoví, že rozpočet EU nemůže být použit na válečné účely. Proto skupina GUE/NGL dala k projednání dodatky korigující právní situaci v tom smyslu, že vesmír smí být využit výhradně pro civilní účely a že Galileo je výhradně civilní projekt. Když se dívám na další předložené dodatky, je zajímavé sledovat, jak jsou některé z nich protichůdné. Mým oblíbeným byl dodatek Zelených, který začal zdůrazněním, že Galileo musí zůstat kosmickým projektem pro civilní účely a nicméně pokračuje uznáním jeho důležitosti pro autonomní operace v rámci EBOP. To je jasný protimluv. Měli bychom zde jasně říci, že se jedná o militarizaci vesmíru Evropskou unií. Je snadné ukazovat prstem na druhé, kteří (také) usilují o militarizaci vesmíru. Takové vojenské využití je přesně to, co nechceme vidět! Proto obsah této zprávy, vezmeme-li ho jako celek a jak je formulován, je chybný, protože vyzývá naprosto stejné militarizaci. Odmítáme to. Chceme, aby byl vesmír využíván pro civilní účely a chceme, aby Galileo zůstal čistě civilním projektem. Nyní jsme břemeno přesunuli na daňové poplatníky – 3,4 miliardy eur – podle poslední tendrové výzvy. Nadále tvrdíme, že chceme systém nezávislý na USA, ale nyní má jasně o tuto veřejnou soutěž zájem Boeing, takže to také nevypadá, že by to byla pravda. Chceme čistě civilní využití vesmíru, žádnou militarizaci! Gerard Batten, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedající, tato zpráva začíná slovy: „různé politické a bezpečnostní výzvy, kterým Evropská unie čelí ve stále větší míře, dělají z autonomní evropské vesmírné politiky strategickou nutnost“.

115

116

CS


Pokud přijmeme tento úvodní výrok jako bernou minci, pak samozřejmě doporučení zprávy následují jako logický důsledek: společná evropská vesmírná politika, implementace evropské bezpečnostní a obranné politiky, využití družicového systému Galileo pro vojenské účely a samozřejmě rozpočet, který to všechno zaplatí. Ale když výrok nepřijmeme, logika se rozpadne. Skutečně existují politické a bezpečnostní výzvy, kterým evropský kontinent čelí, ale proč by Evropská unie měla mít autonomní vesmírnou a bezpečnostní a obrannou politiku? Co se týká obrovské většiny obyvatelstva Evropské unie , Evropská unie není a neměla by být politickým státem. A pouze státy mají legitimně bezpečnostní politiky a vojenské kapacity. Jak uvádí zpráva, Lisabonská smlouva obsahuje právní základ pro evropskou vesmírnou politiku a možnost stálé strukturované spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany. Právně je ale, Lisabonská smlouva samozřejmě mrtvá. Byla zabita irským „ne“ v nedávném referendu, takže implementace vesmírné a bezpečnostní a obranné politiky by také měla být mrtvá. Vesmírná a bezpečnostní a obranná politika by samozřejmě vyžadovala společný komunikační systém a zpráva podtrhuje nezbytnost toho, aby byl Galileo využit pro autonomní evropskou bezpečnostní a obrannou politiku. Ale ještě nedávno nám bylo řečeno, že je Galileo pouze pro civilní účely. Konečně tedy musíme přiznat, že jeho skutečné použití je pro vojenské účely EU. Zpráva také chce oboje. Chce, aby byl vesmírný program EU spojen s bezpečnostní a obrannou politikou, ale zároveň říká, že vesmírná politika by neměla přispívat k militarizaci a zbrojení v kosmu. Samozřejmě, že bude vesmír militarizovaný a plný zbraní. Je to nevyhnutelné. Udělá to USA, patrně Rusko a až přijde čas tak jistě i Čína. Bezpečnostní zájmy Západu by měly být ve vesmíru zastoupeny nikoliv nelegitimní Evropskou unií, ale naším spojencem, USA, v partnerství s jedinou legitimní bezpečnostní organizací, která má demokratickou podporu lidí Evropy, NATO. Justas Vincas Paleckis (PSE). – (LT) Mé blahopřání zpravodaji, panu von Wogau, který připravil velmi důležitou a aktuální zprávu. Podle mého názoru může být zpráva shrnuta následovně: více míru ve vesmíru, lepší spolupráce mezi členskými státy EU a dalšími zeměmi a více financí pro společné kosmické projekty. Souhlasím s navrhovanými změnami, které jen zdůrazňují důležitost Galilea jako přísně civilního projektu a odmítají jakoukoliv možnost využít kosmos pro vojenské účely. Stále více zemí se zapojuje do kosmických projektů a kosmos začíná hrát stále větší roli v našich životech. Vojenské a civilní družicové systémy určené pro sledování Země stejně jako telekomunikační, navigační, poziční a časové systémy se stávají našima očima a ušima. Geopolitičtí klasici kdysi řekli, že „kdokoliv ovládá vesmír, ovládá svět.“ Cílem Evropské unie není převaha. Multipolární svět, ve kterém jsou práva všech národů zabezpečena, je daleko atraktivnější. Tím, že bychom spojili své síly ve vesmíru, 27 členský států EU by zvýšilo svůj potenciál k uskutečnění úspěšných nezávislých civilních a preventivních operací při sledování společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Mohlo by to EU poskytnout důležitou výhodu při sledování šíření zbraní a monitoringu plnění mezinárodních dohod. Za účelem zvýšení své bezpečnosti státy EU vytvořily různé kosmické projekty. Abychom zamezili nehospodárné duplicitě, bylo by lepší využít potenciálu nabízeného těmito systémy a zredukovat náklady spojené s pozorováním Země. Odvětví telekomunikačních družic by mělo projít efektivnější standardizací. Potřebujeme intenzivnější interakci mezi kosmickými projekty vyvinutými EU. EU by měla přidělit značné finanční prostředky a měla by mít společný rozpočet, aby předešla tomu, že jednotlivé země budou mrhat úsilím a zdroji. Mezitím nám nadcházející vyjednávání o strategickém partnerství EU – Ruska poskytuje dobrou příležitost zorganizovat ještě produktivnější spolupráci ve vesmíru, bezpochyby ve snaze všemi způsoby rozšířit strategickou spolupráci ve společném vesmírném programu se Spojenými státy a NATO. Philippe Morillon (ALDE). - (FR) Pane předsedající, požádal jsem o slovo, když jsem slyšel paní Ibrisagicovou popisovat krizi, která se udála na Balkáně a do níž jsem byl, jak si asi pamatujete, zapojen. V té době náš dřívější kolega poslanec, Jean-François Deniau, řekl, „Evropa zemřela v Sarajevu“, a já odpověděl, „Evropa nezemřela v Sarajevu, protože Evropa neexistuje“.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Evropa stále ještě neexistuje a já gratuluji našemu kolegovi poslanci, panu von Wogau, že od doby, kdy se stal předsedou Podvýboru pro bezpečnost a obranu, bojuje za to, aby Evropa naplnila očekávání vyjádřena nejen vně Evropy, v každém koutu světa, ale také uvnitř Evropy, kde, jak víte, 70% našich spoluobčanů vyzývá Evropu, aby zaujala své místo na mezinárodní scéně a aby se stala hodna svého dědictví. Marie Anne Isler Béguin (Verts/ALE). - (FR) Pane předsedající, vzhledem k tomu, že nás zde není mnoho, využiji také příležitosti a dodám, v tom samém duchu jako pan Morillon, že lidé od Evropy ve skutečnosti hodně očekávají a dokonce i dnes – jak pan von Wogau ví – Gruzie, země, která je zahrnuta do naší politiky sousedství, je téměř na pokraji války. Každý den dochází ke konfrontacím mezi Gruzií a separatistickým regionem Abcházií. Řekla bych, že s každou hodinou se situace zhoršuje. Navíc dnes odpoledne jsme od gruzínských úřadů obdrželi naléhavou žádost, která požaduje, aby se Evropská unie zapojila do řešení tohoto konfliktu, což jen ukazuje, jak moc Evropu potřebujeme. Když uvádíme politiku sousedství, pak také musíme na sebe vzít i její zavedení do praxe. Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, jak se jen dalo očekávat, tato rozprava se jasně soustředila na skutečné zásadní otázky. Měli bychom o nich hovořit otevřeně, protože se zde zabýváme realitou a ne toužebnými přáními. Skutečnost je celkem jednoduchá. Tradiční vzorce konfliktu již nejsou tím, čím bývaly. Tradiční rozdíl mezi vnitřní a vnější bezpečností je čím dál více zastřený. Například, ne každý v této Komoře bude souhlasit s americkým názorem, že boj proti terorismu je válkou. Nicméně většina Američanů tento názor sdílí. Technologie využívané k udržení vnitřní bezpečnosti, zejména ty určené k boji proti mezinárodnímu zločinu a terorismu, stále častěji pocházejí ze stejných výzkumných středisek a ze stejných závodů a slouží stejnému účelu, jen v různých oblastech použití. Musíme jasně uznat, že je nutné určit hranice jinde, zejména tam, kde se přijímají politická rozhodnutí o využívání nástrojů. V tomto bodě mi dovolte jasně konstatovat: zde platí Smlouva. Generál Morillon – smím-li zde použít Morillonův titul, vzhledem k tomu, že odkazoval na svou důležitou úlohu na Balkáně – nás na toto opět upozornil. Již dlouho existují evropské operace na prevenci konfliktu, řešení konfliktu a předcházení konfliktu. Nemusím se dovolávat svědectví vyšších důstojníků, protože každý zde ví, že ti, kdo nesou odpovědnost za bezpečnost evropských vojáků poslaných na tyto mise, závisejí na získání přesného obrazu situace. Za současných podmínek již není možné získat takový obraz bez použití vesmírné technologie, protože jinak ho bude mít druhá strana. Vystavili bychom naše síly extrémnímu nebezpečí a staly by se také méně efektivními, kdybychom řekli, že my Evropané z principu něco takového nemůžeme dovolit. Chci na tyto problémy opět upozornit, abych ukázal, že jsem si jich plně vědom. Týkají se jak naší kosmické politiky, tak oblasti bezpečnostního výzkumu. Mohu jen naléhat na Parlament, aby chápal svou roli i v tom, že zaručuje, že v této obtížné situaci, v níž jsme, v níž věci nejsou jen černé a bílé, ale v níž také existuje rozsáhlá šedá zóna, stále pokračujeme způsobem, který neohrožuje naše hodnoty a principy. Karl von Wogau, zpravodaj. − (DE) Pane předsedající, rád bych navázal na to, co pan Verheugen řekl a také odpověděl panu Pflügerovi a panu Battenovi na otázku, co občané Evropské unie chtějí. Výzkumy Eurobarometru ukazují, že 70 % až 80 % občanů EU věří, že potřebujeme společnou bezpečnostní a obrannou politiku. To se stalo zřejmým zejména v průběhu hrozných událostí na Balkáně. Všech 27 evropských zemí utratí na obranu ročně 170 miliard eur, jenže tyto země nebyly schopné učinit konec krveprolití na Balkáně, protože jednoduše ještě nemají společnou evropskou organizaci pro takové operace. Byly zde německé, francouzské, britské, italské, lucemburské a další síly, jenže v té době to byli pouze Američané, ne Evropané, kdo byl schopen krveprolití zastavit. Pan Morillon to viděl na vlastní oči a osobně to sám zažil. Není úplně v pořádku se odvolávat v tomto bodě na zbraně ve vesmíru. Jaké je zde nebezpečí? Kdybychom například umístili Galileo nebo pozorovací družice do kosmu, abychom zjistili, co se děje, děláme to pro bezpečnost našich občanů. Skutečné nebezpečí je v tom, když jsou zbraně umístěny ve vesmíru a použity na zničení našich telekomunikačních družic, protože potom by mohl být celý náš společenský systém narušen za použití poměrně malých nástrojů. Jen si představte, co by se přihodilo, kdyby byly zničeny telekomunikační družice pro TV, rozhlas, pro všechno, co dnes tvoří naši společnost.

117

118

CS


Proto věřím, že jsme na správné cestě, a to i s Galileem. Při zítřejším hlasování patrně zjistíme, že v Evropském parlamentu došlo ke změně názoru. Prvním krokem bylo, že jsme dokázali z evropského rozpočtu získat pro Galileo financování. Výbor pro rozpočet a Výbor pro zahraniční věci na toto velmi silně naléhaly a dokázaly financování získat. Druhým krokem je, že je Galileo samozřejmě civilním projektem, trochu odlišným od amerického systému, ale že je také důležitý a že je k dispozici pro operace sil EU např. v Kongu, Bosně a Hercegovině nebo Čadu. Proto věřím, že se zítra v Evropském parlamentu dočkáme změny ve většinovém pohledu. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra, 10. července 2008.

21. Rybolovná práva a finanční příspěvek podle dohody mezi ES a Mauritáníi o partnerství v odvětví rybolovu (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0278/2008) předložená paní Carmen Fragaovou Estévezovou jménem Výboru pro rybolov o návrhu nařízení Rady o uzavření Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek dle Dohody mezi Evropským společenstvím a Mauretánskou islámskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu na období ode dne 1. srpna 2008 do 31. července 2012 (KOM (2008) 0243 – C6-0199/2008 – 2008/0093(CNS)). Joe Borg, člen Komise. − Pane předsedající, nejprve mi dovolte, abych vyjádřil poděkování Výboru pro rybolov a zejména jeho zpravodajce paní Fragaové za její zprávu. Tento revidovaný protokol stanovil rybolovná práva a finanční příspěvek na období od 1. srpna 2008 do 31. července 2012. Je to výsledek dlouhých a složitých jednání mezi Evropskou komisí a Mauretánií, které bylo zahájeno v říjnu 2007 po závažném nedostatečném využívání protokolu ze strany evropských majitelů lodí; zejména nedostatečném využívání možností lovu hlavonožců a malých pelagických druhů. Hlavní změny provedené v novém protokolu se zaprvé týkají doby platnosti protokolu, kterou jsme prodloužili ze dvou na čtyři roky, a zadruhé omezení rybolovných práv pro lov hlavonožců na doporučení odborníků a malých pelagických druhů na základě skutečného využívání a prognóz pro loďstvo Evropské unie. Zatřetí celkové snížení finančního příspěvku na čtyřleté období z průměrných 86 milionů eur ročně na průměrných 72,25 milionů eur ročně, ale v rámci této přidělené částky se zvyšuje podpora rybářské politiky země: z 11 milionů eur ročně v letech 2008–9 na 20 milionů eur ročně v období 2011–2012. Začtvrté byl revidován postup řešení při porušení dohod v mauretánských vodách. Jedná se o velmi vyvážený protokol, který uvádí v soulad různé zájmy: potřebu přizpůsobit finanční příspěvek EU sníženým možnostem rybolovu loďstva EU a větší podporu odvětví rybolovu v Mauretánii, a tak podporuje integraci tohoto odvětví do strategie mauretánského národního rozvoje. Dohoda o partnerství v odvětví rybolovu zajišťuje 20 % rozpočtových příjmů státu Mauretánie ve srovnání s přibližně 30-35 % v období let 2004–2005. Ve státním rozpočtu zajišťuje dohoda o partnerství v odvětví rybolovu 80 % z celkových příjmů z odvětví rybolovu. Rybolovná činnost Evropského společenství v mauretánské výlučné hospodářské oblasti (VHO) představuje 20 % veškeré činnosti – tedy drobných rybářů i průmyslových plavidel. Během jednání mauretánská strana požádala Komisi, aby se pokusila zaplatit první roční finanční příspěvek do konce srpna 2008. Tento příspěvek je pro státní rozpočet Mauretánie velmi důležitý vzhledem k tomu, jak jsem již řekl, že roční platby na základě dohody o partnerství v odvětví rybolovu představují 15 až 20 % rozpočtu země. Je to rovněž životně důležité pro subjekty EU v tomto regionu, jejichž činnost může utrpět, pokud platba nebude provedena do tohoto data – tedy z důvodu neprovedené ratifikace ze strany Společenství). Chtěl bych poukázat na otázku relativní stability, která byla jedním členským státem rovněž vznesena na červnovém zasedání Rady, abych vám připomenul, že Komise nemá žádný právní závazek uplatňovat předchozí rozdělení rybolovných práv (tj. relativní stabilitu) na základě dohody o partnerství v odvětví rybolovu, to jest dohod, které mají finanční kompenzaci, stejně jako ta, kterou dnes posuzujeme. Je to z toho důvodu, že se musí zaručit, aby rozdělení odráželo nejlepší možnost pro zajištění ekonomické výhodnosti (tj. optimalizace využívání za finanční příspěvek). Podle těchto dohod by rybolovná práva měla být

09-07-2008

09-07-2008

CS


rozdělována podle dalších kritérií, jako je míra využívání předchozího protokolu, žádosti členských států a historická práva rybolovu přidělená členským státům a také situace/kapacita loďstva. Carmen Fraga Estévez, zpravodajka. − (ES) Pane předsedající, chtěla bych ještě jednou zopakovat, že ve Výboru pro rybolov jsme velmi usilovali o to, aby Komise a Evropská unie mohly dostát svým závazkům. Možná vzhledem k počátečnímu nezájmu Komise o jednání obsahovala zpráva určitou kritiku používaného postupu navzdory tomu, že Mauretánie i nadále zůstává jedním z hlavních partnerů v oblasti rybolovu, a navzdory tomu, že finanční příspěvek je stále jedním z nejvyšších a zahrnuje stále větší závazky na rozvoj rybolovného odvětví Společenství. Je proto těžké pochopit, proč text, o němž se jednalo, znamená velké snížení maximálních přípustných odlovů od 25 % do 50 % pro téměř všechny kategorie ryb a proč kromě technických opatření byly schváleny podmínky, které jsou pro nás těžko pochopitelné. Jak jsme již několikrát při různých příležitostech na tomto fóru prohlásili a jak vám ve svém dopise oznámil rybářský svaz Europêche, pane Borgu, nemá příliš smysl vyjednávat rozsáhlá rybolovná práva – což ovšem není případ této dohody – pokud pak přijmeme technické podmínky, které nám brání, abychom tyto možnosti plně využili. Minimální velikost stanovená pro chobotnice nijak nesouvisí s velikostí stanovenou pro sousední oblasti; dodatečné dvouměsíční biologické zotavení vyjednané na poslední chvíli skutečně bez vědomí odvětví rybolovu bylo stanoveno na základě vědecké zprávy nevalné kvality a bylo zavedeno na žádost mauretánské strany bez nezbytné předchozí konzultace se smíšeným vědeckým výborem; toto období zohledňuje pouze hlavonožce, přestože období zotavení ovlivňuje všechny kategorie. To vše je znepokojující známkou vyjednávání Evropská komise. Z tohoto důvodu, pane předsedající a pane Borgu, musíme znovu trvat na větším zapojení Evropského parlamentu, přinejmenším jako pozorovatele na zasedáních smíšeného výboru, je to minimální požadavek na institucionální průhlednost, která měla být zajištěna již před časem. Bylo by dobré, vzhledem k novým pravomocím, které doufejme Evropský parlament získá, až vstoupí v platnost Lisabonská smlouva – která už byla na dosah, a já jsem přesvědčen, že k tomu musí už brzy dojít – kdyby se Rada a Komise připravily na zapojení Parlamentu do role, k jejímuž naplňování bude dříve či později vyzván. Ve zprávě jsme rovněž naznačili své zklamání, že Komise, a zde, obávám se, s vámi musím, pane Borgu, nesouhlasit, nerespektovala relativní stabilitu dohody. Získala totiž pravomoc, aby zmírnila kritérium, které při jiných příležitostech považovala doslova za nedotknutelné. To je věc, kterou budeme velice pozorně sledovat, což se od nás očekává. Doufám, že v případě, na který poukazujete, tedy v případě hlavonožců, klíče k rozdělení na základě relativní stability a historických práv rybolovu v tomto lovišti ryb budou respektovány. Budeme netrpělivě čekat na výsledek jednání, která byla naplánována na různých fórech a ve smíšených výborech a měla vyřešit některé technické otázky, na něž jsem poukazoval ve zprávě a které mohou, jako je tomu stále v případě Maroka, svazovat plavidla, která zoufale potřebují přístup k rybolovným právům, za něž platí velké částky peněz. Navzdory tomu všemu zůstává tento protokol spolu s marockým protokolem, jak jste řekl, s dobou platnosti prodlouženou na čtyři roky, i nadále nejdůležitější výrazem spolupráce v oblasti rybolovu mezi Evropskou unií a rozvojovými zeměmi. Z toho důvodu se zjevně snažíme vyvolat hlasování proti dvěma novým navrhovaným změnám a rychlému schválení návrhu Komise. Cornelis Visser, jménem skupiny PPE-DE. – (NL) Dohoda o rybolovu s Mauretánií uzavřená 1. srpna 2006, měla být v tomto roce prodloužena. Dne 14. prosince loňského roku Komise náhle přišla s tím, že by měla být ukončena, neboť rybolovná práva nebyla evropskými rybářskými plavidly plně využívána, zejména plavidly lovícími drobné pelagické druhy. Bylo to pro nás velké překvapení. Na částečné naléhání samotného Parlamentu se konaly rozhovory s cílem znovu projednat protokol o rybolovu. Nový protokol, který nám Komise předložila, stanoví ve srovnání se starým protokolem velice přísná omezení. Nejen že byla omezena rybolovná práva na určité druhy, která nebyla v předcházejících letech plně využita, ale přísná omezení platí pro všechny druhy ryb: 25 % na

119

120

CS


hlavonožce, 10 až 50 % pro druhy žijící při dně a 43 % pro pelagické druhy, zatímco finanční kompenzace zaplacené Mauretánii zůstávají pro příští roky beze změny nebo jsou jen mírně snížené. Chtěli bychom vědět, zda tato omezení byla skutečně nutná a jaký k nim byl důvod, zejména když se odvětví rybolovu v současné době potýká s velkými těžkostmi vzhledem ke krizi v cenách pohonných hmot a omezení možností rybolovu. Zdá se tedy, že k dalšímu omezení rybolovných práv neexistuje žádný zřejmý důvod, když to z biologického či vědeckého hlediska nepochybně nebylo nutné. Odvětví rybolovu musí umět využívat všechna rybolovná práva, která jsou v současné době k dispozici. Jednou z možností by například mohlo být převedení středomořského rybolovu zaměřeného na tuňáka do Mauretánie. Navrhovaná omezení se dotknou rovněž holandských plavidel lovících pelagické druhy, zejména tresku tmavou, sledě obecného a makrely. Tolik k Mauretánii. Stručně pár slov k návrhům Komise. Jsem s nimi velice spokojen, byť ne s návrhem týkajícím se Mauretánie. Myslím si, že obsahují hodně užitečných ukazatelů, jak přizpůsobit plavidla při reakci na palivovou krizi, a doufám, že tato nová opatření budou dostatečná, aby v daném odvětví nedocházelo ke ztrátě pracovních míst. Rosa Miguélez Ramos, jménem skupiny PSE. – (ES) Pane předsedající, v souvislosti s tímto novým protokolem stojí za povšimnutí, že ačkoli jeho platnost byla prodloužena ze dvou na čtyři roky, rybolovná práva byla omezena. Přidělování licencí podle tohoto protokolu pro kategorii 5 (hlavonožci), který dává Španělsku 24 licencí, neuspokojí španělskou správu, protože tento počet nestačí uspokojit žádosti z tohoto odvětví, na které se tato kategorie přímo vztahuje. Rada má pravomoc rozhodovat o přidělování nových licencí, přičemž přihlíží k jejich využívání. Avšak v tomto případě se nevychází z průměrů, nýbrž z období mezi koncem roku 2007 a začátkem roku 2008, kdy hrozily spory s Mauretánií kvůli využívání některých technických opatření, což vedlo k tomu, že značná část evropských plavidel se zdráhala tuto dohodu uzavřít, neboť panovaly obavy ze zadržení, jak se stalo v první čtvrtině roku 2008. Jelikož nový protokol vyřešil technické problémy a přinesl bezpečnější postup pro vyrovnávání technických rozdílů mezi jednotlivými zúčastněnými stranami, nepochybně dojde k tomu, že větší počet plavidel bude požadovat přístup do tohoto loviště ryb, který se stává stále bezpečnější, a nabízí tedy více záruk než minulý protokol. Marie Anne Isler Béguin, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, když dojde na dohody o rybolovu, my zelení máme výklad, který se poněkud liší od názorů těch ostatních skupin. Máme za to, že dohody o rybolovu nespadají pouze do kategorie čistě a přísně komerčních dohod, ale patří také do evropských politik. Z toho důvodu odkazuji na stanovisko Výboru pro rozvoj, který zdůrazňuje také naše závazky poskytovat rozvojovou pomoc a podporovat demokracii a dobrou veřejnou správu. Otázka, kterou jsme již položili v diskusích ve Výboru pro rybolov, zní: proč Komise vyhrožovala, že ukončí platnost dohod o rybolovu s Mauretánií sotva rok poté, co byly podepsány? Pokud jde o nás, dohody o rybolovu nejsou pouze dohodami, které nám povolují využívat nějaký zdroj, a když ho využíváme méně, platíme méně. Nikoli, omezujeme rybolovná práva, protože v dotyčných oblastech je evropská rybářská plavidla dostatečně nevyužívají. Nicméně je to odpovědnost Mauretánie, je to chyba Mauretánie, pokud evropská plavidla půjdou za některými kategoriemi rybolovu jinam? Vždy jsme požadovali, aby rybolovné zdroje byly v dalších dohodách o rybolovu respektovány, a vždy jsme říkali, že jsou příliš vyčerpávány a že v každém případě přijde čas, kdy zdroje budou snížené. To se přesně v této chvíli děje. Souhlasíme s Komisí, že zdroje by se měly zotavit na úroveň, při které je rybolov uskutečnitelný, a že je to dobrá věc. Je tu však něco jiného, s čím určitě nesouhlasíme. Během diskusí, které probíhaly, jsme se ptali, co by se stalo, kdyby se kompenzace snížila v závislosti na míře rybolovu, takže kompenzace by se snížila z 86 milionů eur na 70 milionů eur, což by znamenalo, že příjem Mauretánie by během tří let poklesl o 40 milionů eur. Řekl jste nám, „Žádný problém neexistuje. Nemůžeme přejít z kvót na lov ryb na něco jiného a rozhodnout se místo toho pracovat na rozvoji”. Tomu také rozumíme a vy jste jménem Komise slíbil, že zajistíte, aby těch 40 milionů eur bylo kompenzováno jako součást rozvojové politiky. Nicméně dnes v této dohodě nevidíme ani náznak této kompenzace, jedině v poznámce pod čarou se uvádí, že možnost kompenzace

09-07-2008

09-07-2008

CS


existuje. Takže této kompenzaci nevěříme a já se domnívám, že jste v této dohodě do určité míry Mauretánii podvedli, protože ke schválené kompenzaci nebylo přijato žádné ustanovení. Jestli dovolíte, ráda bych vám připomněla, že když jsem byla vedoucí mise EU, která dohlížela na volby v Mauretánii, Evropská unie se zavázala tuto mladou demokracii podporovat. Naším prvním politickým krokem je však vyhrožování, že ukončíme dohody o rybolovu. To podle mého názoru není politika rozvojové pomoci a já bych opravdu ráda věděla, jaké záruky nám jako poslancům Evropského parlamentu můžete dát v souvislosti s kompenzací za snížení, o němž bylo rozhodnuto. Jean-Claude Martinez (NI). - (FR) Pane předsedající, dohoda o rybolovu mezi Evropou a Mauretánií, o níž naše kolegyně poslankyně a přítelkyně paní Fragaová Estévezová sepsala zprávu, se vztahuje na jeden z nejbohatších regionů světa z hlediska rybích populací. Například v Dakhle, bývalém španělském hlavním městě nazývaném tehdy Villa Cisneros, v té části Západní Sahary, která je nyní pod kontrolou Maroka, se nachází 40 km dlouhá mořská úžina, která se nazývá Rio de Oro, neboli Zlatá řeka podle odlesku slunečního světla na šupinách rybích hejn. V minulosti nám tato hojnost ryb vlastně působila problémy s Marokem. Nyní musíme řešit podobný problém, který se ale týká rybolovu v Mauretánii v letech 2008 až 2012. Je to oblast, kde početně slábnou například populace chobotnic a hlavonožců, proto existuje období biologického zotavení. Naopak je velmi důležité lovit v této oblasti sardinky, neboť sardinka je dravec a loví chobotnice. Prakticky to znamená především rozdělení kvót na lov ryb a licencí mezi pět evropských zemí, samozřejmě včetně Španělska a Itálie, ale také Portugalska, pane předsedající, a jsou tu některá další plavidla, mrazírenské trawlery, snad z Baltských států. Poté je to otázka snížení odlovů z přibližně 400 000 tun na 250 000 tun, neboť tyto kvóty nejsou kupodivu využívány, a to platí i pro Západní Saharu pod kontrolou Maroka, což je něco, pane generále Morillone, o čem si naši rybáři ze Středomoří lovící tuňáky mohou pouze nechat zdát. V Mauretánii se průměrné využívání rybolovných práv pohybuje od 90 % u korýšů až po pouhých 22 % u tuňáků. Jako ve všech těchto dohodách a protokolech i zde je samozřejmě stanoven finanční příspěvek, který se platí za právo provozovat rybolov a který činí přibližně 300–305 milionů eur za čtyři roky, ročně 70 až 80 milionů. Pan Borg nám řekl, jak je tento příspěvek důležitý, neboť představuje zhruba 15 % ročního rozpočtu Mauretánie. Tato transakce je pro Mauretánii výhodná také proto, že příspěvek zůstává víceméně na stejné úrovni, zatímco odlovy se naopak zase snižují. Nicméně Mauretánci působí vážné problémy svým obtěžováním a zadržováním plavidel, což dělají jednoduše proto, aby cestou vybrali pokuty, ačkoli je pravda, že Evropská komise, jak nám právě připomněla paní Isler Béguinová, pro to nemá příliš pochopení a na mauretánskou vládu nyní vyvíjí tlak. Ačkoli v těchto oblastech je lov ryb nepochybně velice důležitý, na marocké straně, například v Dahle, se ryby exportují do Brazílie a zajišťují tak živobytí pro celé město, odtud se bere zájem ze strany Organizace OSN pro výživu a zemědělství a afrických, karibských a tichomořských zemí o udržitelný rybolovný průmysl a kodex chování. Pane předsedající, možná navzdory ne vždy „dobrému“ chování Evropské komise během těchto jednání s mladou demokracií Mauretánie bychom nicméně měli tuto dohodu přivítat, protože je to snad jedna z posledních, kterou v tomto regionu získáváme v dnešní době, kdy si Maroko chce zachovat a obnovit kontrolu svých přírodních zdrojů. Daniel Varela Suanzes-Carpegna (PPE-DE). - (ES) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, pevně jsme doufali, že nová jednání o protokolu k dohodě s Mauretánií by mohla zahladit dojem z předcházejícího jednání nevalné úrovně; rovněž jsme se domnívali, že by to mohlo pomoci napravit neuspokojivý výsledek dohody s Marokem pro komerčně důležitá plavidla pro lov hlavonožců, která mají v Galicii obrovský socio-ekonomický význam, a kromě všeobecné krize v odvětví rybolovu jsou proto poškozována ještě účinky těchto dvou špatně vyjednaných dohod. Avšak nemělo to být, a tak nemůžeme za tento výsledek Komisi chválit ani jí k němu blahopřát. Obecně došlo ke skutečně velkému omezení rybolovných práv a finanční kompenzace není tomuto snížení přizpůsobena. Na postižené odvětví se téměř nebral zřetel a dohodnutá technická opatření jsou nejen nejednoznačná, ale mají nepříznivý dopad na loďstvo Společenství. V případě chobotnice, jak uvádí zpráva, je minimální velikost chobotnice největší v regionu a k tomu není žádný důvod. Ve výsledku to plavidlům lovícím chobotnice zasadilo poslední ránu a jako by toho nebylo dost, přidělování licencí narušuje relativní stabilitu, což poškozuje lodě Španělska.

121

122

CS


Jak jistě, pane Borgu, chápete, i když je nám to velmi líto, že všechny tyto úvahy znamenají, že vám nemůžeme blahopřát k tomu, čeho bylo v tomto případě dosaženo.Jsem totiž přesvědčena, že výsledky mohly a měly být mnohem lepší. Joe Borg, člen Komise. − Pane předsedající, v první řadě bych vám chtěl poděkovat za zajímavé postřehy a za probíhající diskusi. Chtěl bych se podrobněji zaměřit na některé body, které zde již byly zmíněny. Především máte pravdu, když poukazujete na to, že tento revidovaný protokol omezil rybolovná práva. Právě proto jsme se rozhodli uskutečnit nová jednání, neboť je třeba zajistit maximální využití rybolovných práv, zatímco za předchozích podmínek byla rybolovná práva využívána velice nedostatečně, pokud jde o malé pelagické druhy a chobotnice. Pokud jde o technické požadavky, o plavidla, která loví pomocí drapáků, doufáme, že tuto otázku rychle vyřešíme a že mauretánské úřady jsou velmi dobře připraveny, aby našly řešení, které uspokojí obě strany. Co se týče období klidu, tato žádost přišla původně od zástupců odvětví, kteří tvrdí, že po těchto obdobích klidu jsou odlovy výnosnější. K otázce stanovení minimální velikosti pro chobotnice na 500 g chci poznamenat, že jednáme s třetí zemí, se suverénním státem Mauretánie a její vlastní nařízení stanoví, že minimální velikost pro chobotnice je 500 g. To byla hranice, kterou jsme nemohli při jednáních překročit: není možné požadovat na třetí zemi, aby změnila své právní předpisy, protože v zájmu našich vlastních rybářů je lovit hlavonožce menších rozměrů. Avšak uznáváme, že pro tuto věc v regionu neexistuje jedno harmonizované nařízení. Jsou jiné země, které povolují odlovy hlavonožců menší velikosti, a proto by rozhodnutí v této otázce mělo být přijato v rámci Výboru pro rybolov v oblasti středovýchodního Atlantiku. V otázce klíčů pro rozdělování, tj. to, co je označováno jako „relativní stabilita”, jak jsem uvedl před Komisí, není vázanost na přesun relativní stability z jedné dohody na druhou, případně z jednoho protokolu na druhý. Avšak v této dohodě a v protokolu je stanoveno, že pokud by členské státy potřebovaly více rybolovných práv a pokud by takové žádosti vycházely z vědeckých poznatků, ze stavu populací, potom by tyto žádosti mohly být posouzeny a slibuji, že bych se s nimi obrátil na Mauretánii za účelem vyjednání vyšších kvót, jako například v případě hlavonožců, bude-li na to vznesen konkrétní požadavek. Musím uvést, že co se týče hlavonožců, byly licence využity ve 22 případech a nový protokol jich umožňuje využít 25, a tak se snažíme vytvořit jakýsi nárazník a bereme využití v úvahu. Pokud některý zúčastněný členský stát prohlašuje, že požaduje více než 25, pak jestliže nám poskytnou konkrétní fakta, obrátíme se s nimi na Mauretánii a budeme se snažit dosáhnout navýšení kvót, vždy pokud to stav populace dovolí. Musím zdůraznit, že v případě hlavonožců skutečně máme problémy, které se týkají udržitelnosti a zdraví populace. A opět k otázce celkové relativní stability, chtěl bych ještě poznamenat, že nelze využívat výhod obojího. Na jedné straně, když se rozdělují kvóty pro hlavonožce, jeden členský stát je třeba s rozdělením nespokojen. Ale potom, když dojde na tuňáka, a tomuto členskému státu jsou přiděleny výrazně vyšší kvóty, pak z toho tento členský stát těží, a zatím jsme v tomto směru žádné stížnosti neobdrželi. Pokud jde o důvod k vypovězení protokolu a nové vyjednávání, zejména nebyl-li protokol v maximální míře využíván, chtěl bych znovu připomenout, co uvedla paní Isler Béguinová, že tyto dohody se netýkají pouze rybolovu, nýbrž také rozvojové pomoci. Poněvadž jsme snížili finanční složku za možnosti rybolovu, vyplývá z toho pro nás jasný závazek navýšit složku rozvojovou a my jsme povinni plně to respektovat. Celkově se tedy finanční rozdělování týká čtyřletého období. Rozpočtová podpora 10. ERF vyrovnává zbývajících 40 milionů eur za období 2009/10-2012, a to deseti miliony eur ročně. To znamená, že Mauretánie obdrží finanční balíček, který, vezmete-li v úvahu, co dostávají jako kompenzaci za rybolovná práva – která jsou omezená podle skutečného odlovu v mauretánských vodách – a rovněž zvýšení rozpočtové podpory jako okamžitou kompenzaci z 10. ERF v rámci tohoto protokolu, nastává situace, kde celkový balíček je rovnocenný balíčku rybolovu, který měli podle předcházejícího finančního protokolu. Na závěr bych rád uvedl k otázce zadržování plavidel, že tuto neděli, tento víkend, se uskuteční schůzka pracovní skupiny, která projedná doporučení a hlavní směry, které by měly tento problém vyřešit. Co se týče záležitosti, kterou hned na začátku zmínila paní Fragaová ohledně účasti poslanců EP, Komise má za

09-07-2008

09-07-2008

CS


to, že tentýž přístup, který je uplatňován pro účast poslanců EP při dvoustranných jednáních, musí být uplatňován i na smíšené výbory, kde jsou oficiálně zastoupeny dvě strany. Komise bude i nadále spolupracovat s Parlamentem na základě existující rámcové dohody. Carmen Fraga Estévez, zpravodajka. − (ES) Pane předsedající, pokusím se postupovat systematicky. V první řadě v souvislosti s tím, o čem hovořila paní Isler Béguinová, bych chtěla upozornit, že finanční prostředky pro rozvojovou spolupráci v období čtyř let, kdy je protokol v platnosti, se zvyšují. Snižuje se sice celkový finanční příspěvek, a to o 19 %, ale částky vyčleněné na rozvojovou spolupráci se zvyšují na 11 milionů eur, 16 milionů eur, 18 milionů eur a 20 milionů eur, takže pokud jde o rozvojovou spolupráci, nemusíte mít obavy, neboť tyto částky skutečně narůstají. Pane Borgu, pokud jde o minimální velikosti chobotnic, a vzhledem k tomu, že technická opatření jsou pro využití rybolovných práv důležitá, řekla bych, že v této chvíli není nutné se tímto problémem zabývat. Víte velmi dobře, že celá záležitost není dosud vyřešená. Stále tvrdím, že zmíněná velikost je největší v celém regionu. Výbor pro rybolov v oblasti středovýchodního Atlantiku na svém letošním zasedání prohlásil, že společná minimální velikost by měla být stanovena pro celý region, a já se domnívám, že zde by Komise měla usilovat o to, aby tato věc přestala být problémem. Zpráva vypracovaná mauretánským vědeckým výborem uvádí, že například v listopadu 50 % odlovu v lovišti ryb Mauretánie může tvořit chobotnice o hmotnosti od 300 do 500 gramů, jinými slovy, minimální velikost v mauretánském lovišti ryb i jinde je problém. S ohledem na relativní stabilitu se s vámi nebudu přít, ale o tomto tématu jsme diskutovali v Parlamentu a je obsažené v základním nařízení, o němž jsme jednali spolu s nařízením o licencích pro třetí země, ale počáteční rozdělení je něco jiného. Počáteční rozdělení musí respektovat historická práva, a poté nejsou-li rybolovná práva v rámci tohoto rozdělení využívány, Komise může, s čímž souhlasím, poskytnout rybolovná práva komukoli, kdo je chce a zažádá o ně, ale na počátku musí být zohledněna historická práva a v případě kategorie 5 v Mauretánii to není tento případ, pane Borgu. Nebudu to již dále podrobně rozvádět. Mohla bych zodpovědět více otázek, ale myslím si, i když přes brýle moc dobře nevidím, že vymezený čas mi už vypršel. President. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra, 10. července 2008.

22. Společné konzulární pokyny: prvky biometrické identifikace a žádosti o víza (rozprava) Předsedající. − Příštím bodem je zpráva (A6-0459/2007) předložená paní Sarah Ludfordovou jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění Společná konzulární instrukce k vízům pro diplomatické mise a konzulární úřady v souvislosti se zavedením biometrických prvků včetně ustanovení o organizaci přijímání a zpracování žádostí o víza. (KOM (2006) 0269 – C6-0166/2006 – 2006/0088(COD)). Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Pane předsedající, podle mého názoru se o tomto návrhu hlasuje ve fázi, kdy probíhají diskuse, přičemž nebyly ještě dostatečně prozkoumány všechny možnosti jak dosáhnout dohody v prvním čtení. Poté, co dne 29. listopadu 2007 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a zahraniční věci přijal návrh zprávy, slovinské předsednictví se pokusilo dosáhnout shody mezi členskými státy v otázce přeformulování několika aspektů textu, a přihlédnout tak k obavám Evropského parlamentu. Navzdory tomu panoval nesouhlas se zprávou, kterou Výbor přijal a která se týkala tří hlavních témat. Prvním z nich byla věková hranice pro odebírání otisků prstů, druhým byla diplomatická a konzulární imunita poskytovaná v oblasti externích poskytovatelů služeb a třetím byly podmínky pro využívání těchto externích poskytovatelů služeb společně s otázkou vízových poplatků. V souvislosti s těmito třemi tématy slovinské předsednictví navrhlo nové znění, a vzalo tak v úvahu změny navrhované Parlamentem.

123

124

CS


Na rozhovorech ministrů tripartity probíhajících dne 17. června se diskuse v zásadě soustředila na otázku diplomatické a konzulární imunity pro externí poskytovatele služeb a z ní vyplývající důsledky a přenos údajů, aniž by bylo dosaženo nějaké dohody. O ostatních tématech se nejednalo. Od té doby v rámci Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci neproběhla žádná nová diskuse. Další technické údaje poskytnuté zpravodajce Komise v souvislosti s nesmírně citlivou otázkou věkové hranice pro odebírání otisků prstů potvrzují technickou spolehlivost odebírání otisků prstů u dětí od šesti let. Nicméně Komise podporuje návrh předsednictví, že dětem ve věku od šesti do dvanácti let by měly být odebírány otisky prstů pouze pro účely ověřování a nikoli pro účely identifikace v rámci systému VIS (vízový informační systém). Kromě toho se Komise zavázala provést studii, kterou požaduje Evropský parlament. Mimoto jsem zaznamenal skutečnost, že toto řešení bylo patrně zvoleno pro návrh o pasech, o kterém musí rozhodnout Evropský parlament. Domnívám se proto, že by bylo užitečné i nadále o této věci diskutovat a zjistit, zda tento návrh má naději získat souhlas Parlamentu. Další bod se týká využívání služeb externích poskytovatelů. Byly vymezeny podmínky, za kterých členské státy mohou těchto služeb v krajním případě využívat, a na základě změn navržených Parlamentem byl sestaven seznam požadavků, kterým je třeba vyhovět. Diskuse na toto téma by měly rovněž pokračovat. Chtěl bych vám připomenout, že přijetí této změny společných konzulárních pokynů vytváří základní předpoklad pro provádění VIS. I když nařízení a rozhodnutí o zavedení VIS byla přijata v prvním čtení po dohodě mezi Parlamentem a Radou, je třeba popravdě říci, že pokud současný návrh bude muset být postoupen do druhého čtení, spuštění VIS v květnu 2009 bude ohroženo. Je tedy důležité dosáhnout rychlého celkového kompromisu o tomto návrhu. Ano, jsem zde, pane předsedající, dámy a pánové, abych potvrdil závazek Komise pokračovat v jednáních a diskusích, především samozřejmě s vaší zpravodajkou paní baronkou Ludfordovou a také s Radou, abychom v nadcházejících měsících dosáhli uspokojivého kompromisu. Opět mi připadá, že tohoto kompromisu lze dosáhnout za předpokladu, že odvedeme poctivou práci a že bude probíhat neustálý dialog mezi Radou a Parlamentem, dialog, který Komise bude ze všech sil podporovat a povzbuzovat. PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN BIELAN místopředsedkyně Sarah Ludford, zpravodajka. − Pane předsedající, toto je třetí prvek souboru vízového informačního systému (VIS). Při úpravě stávajících společných konzulárních pokynů stanoví zaprvé povinnost uložit biometrické prvky ve VIS a příslušné standardy a zadruhé organizaci přijímání žádostí o víza. To by umožnilo, aby VIS spustil operace. Ačkoli kompletní revize vízových pravidel se předpokládá u vízového kodexu, k němuž je zpravodajem můj kolega Henrik Lax, důvodem pro vypracování zvláštního samostatného návrhu je to, že přijetí vízového kodexu si pravděpodobně vyžádá delší dobu. Ale důležité je mezi oběma těmito návrhy zajistit soudržnost. Delší dobu jsem diskutovala a vyjednávala s Radou. Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci přijal moji zprávu loni v listopadu a lituji, že dnes nemohu předložit dohodu v prvním čtení, ale domnívám se, že částečně z toho důvodu, že Rada si dávala velmi načas, ale také proto, že není zřejmě ochotná reagovat a udělat skutečný krok směrem k tomu, o co nám jde. Vyzývám tedy své kolegy, aby zprávu schválili tak, jak byla přijatá ve Výboru a doufejme, že nové předsednictví dokáže přesvědčit členské státy, aby našemu stanovisku věnovaly větší pozornost. Zabývala bych se stejným okruhem otázek jako pan komisař, ale celou problematiku bych rozdělila do čtyř, nikoli do tří skupin. První se týká, řekněme, ochoty Rady prosazovat odebírání otisků malým dětem a nebrat při tom v potaz zásadní otázky a vysoké náklady a problémy rodičů s častou obměnou otisků prstů a také problém nepravých shod nebo odmítnutí. Nevěřím, že mi Komise poskytla úplné informace. Za druhé ze strany členských států pociťuji nedostatečnou ochotu spolupracovat a společně se postavit nové výzvě shromažďování biometrických údajů.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Za třetí, nedostatečný zřetel k ochraně a bezpečnosti údajů: navzdory řadě skandálů v souvislosti se ztrátou dat členské státy nepřistupují dostatečně citlivě k zabezpečení osobních údajů proti ztrátě, k zachycení údajů třetím státem nebo k technickým poruchám. Poslední je otázka vízového poplatku. Nemyslím si, že je správné, aby členské státy nutily žadatele o vízum, aby platili za jejich vlastní správní rozhodnutí tak, že umožní obchodním společnostem, s nimiž uzavírají smlouvy o shromažďování biometrických údajů, aby si kromě vízového poplatku účtovaly ještě zvláštní poplatek. Domnívám se, že přes opakované žádosti Komise a Rada nepředložily spolehlivý a přesvědčivý důkaz na podporu návrhů na odebírání otisků prstů dětem od šesti let. Myslím, že by to znamenalo značné dodatečné náklady, pokud by se otisky odebíraly každé dva roky. Navrhujeme tedy ze začátku vyjmout děti mladší 12 let z povinnosti poskytovat otisky prstů. Po třech letech je ale třeba provést přezkum navazující na studii o technické proveditelnosti, spolehlivosti a proporcionalitě odebírání otisků prstů malým dětem. Mám za to, že by to byla rozumná cesta kupředu. Co se týče outsourcingu, nemám žádné problémy s obecnou koncepcí, pokud zlepšuje služby pro žadatele o vízum a pokud probíhá za podmínek, které zajišťují integritu procesu vydávání víz., Představuje-li toto krajní možnost a působí-li poskytovatel služeb v budově pod diplomatickou ochranou, což zajistí přítomnost konzulárních úředníků provádějících dohled nad pracovníky poskytovatele služeb, též nemám námitky proti obecné koncepci. To by zaručilo ochranu údajů a ochranu materiálu před zcizením, ale ze strany Rady nezískávám v této věci žádného ústupku. Rovněž zjišťuji, že členské státy dokonce nejsou ani ochotné hledat společné umístění s jiným členským státem nebo společné středisko pro žádosti o vízum. Na závěr dodávám, že mě zaujal názor vnitrostátních inspektorů ochrany údajů, tzv. pracovní skupiny podle článku 29. Poukazovali na paradox, že zatímco se na jedné straně posiluje spolehlivost a bezpečnost víz zavedením biometrických prvků, na straně druhé, pokud jde o prostředky, které máte pro shromažďování údajů, nemají tyto prostředky stejný stupeň bezpečnosti, jaký lze zajistit na konzulátě nebo konzulárním oddělení velvyslanectví. To oslabuje spolehlivost celého procesu. Dalšími otázkami, zejména vízovým poplatkem, se budu zabývat ve své závěrečné poznámce. Ewa Klamt, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, návrh Komise, kterým se mění společné konzulární pokyny, je v Evropské unii otevřených hranic nezbytně nutný. Moje skupina pevně podporuje zprávu paní Sarah Ludfordové. Děkuji paní zpravodajce za dobrou spolupráci, díky níž se skupinám v rámci Evropského parlamentu do značné míry podařilo shodnout se na společném textu. Společné konzulární pokyny je zapotřebí nově definovat a přizpůsobit dnešní situaci. V budoucnu budou žadatelé o víza identifikováni mimo jakoukoli pochybnost shromážděním biometrických údajů, jako jsou fotografie a otisky prstů. V minulosti se ukázalo, že některé členské státy, mezi nimi Německo, vykládaly a uplatňovaly stávající pravidla různě, a tudíž nejednotně. V roce 2000 například německé konzuláty a velvyslanectví dostaly pokyn, aby při vydávání víz a při pochybnostech, zda vízum udělit, postupovaly méně byrokraticky. Německé velvyslanectví v Kyjevě začalo štědře udělovat víza, a v důsledku toho počet víz vydaných ukrajinským státním příslušníkům vzrostl přibližně ze 150 000 v roce 1999 na přibližně 300 000 v roce 2001, což vedlo k velké vlně nelegálních přistěhovalců v schengenském prostoru. Je proto nezbytně nutné, aby všechny členské státy uplatňovaly pravidla pro vydávání schengenských víz jednotně. Moje skupina je pro hledání kompromisu mezi Radou a Evropským parlamentem, jak právě navrhoval pan komisař Barrot. Naše skupina souhlasí téměř se všemi body ve zprávě paní baronky Ludfordové. Jediné body, s nimiž souhlasit nemůžeme, se týkají věkové hranice pro děti a odebírání otisků prstů. Podporujeme návrh Komise stanovit věkovou hranici u dětí na šest let. Moje skupina považuje za nejdůležitější držet se této věkové hranice, aby se zabránilo obchodu s dětmi v Evropské unii. Martine Roure, jménem skupiny PSE. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, chtěla bych poděkovat paní baronce Ludfordové za její zprávu, kterou moje skupina plně podporuje. Vízová politika Evropské unie je odrazem naší vstřícnosti. Proto chceme najít řešení, které nám umožní zaručit bezpečnost evropských víz při dodržování základních práv příslušníků třetích zemí, kteří o ně žádají, zejména pokud jde o ochranu osobních údajů. S tímto na paměti věřím, že Rada požadavky Evropského parlamentu pochopí. Musíme najít řešení, které je přijatelné pro všechny. Sdílím obavy paní zpravodajky z outsourcingu využívaného pro shromažďování

125

126

CS


a zpracování biometrických údajů vložených do víz. Nedomníváme se, že stačí validovat používané postupy členských států. Máme-li mít skutečnou společnou vízovou politiku, je nejdůležitější, aby členské státy zkoumaly proveditelnost ostatních navrhovaných možností, než se uchýlíme k outsourcing. Naší prioritou je rovněž ochrana soukromí lidí, kteří poskytují biometrické údaje. Považujeme za důležité velice jasně definovat smluvní poměr externích poskytovatelů služeb, kteří by mohli tyto biometrické údaje shromažďovat. Navíc, abychom zaručili bezpečnost těchto údajů, je podle mého názoru naprosto nezbytné, aby byly shromažďovány v prostorách, které jsou skutečně dobře chráněny. Pokud jde o věkovou hranici pro shromažďování biometrických údajů, nemám na tuto věc žádný vyhraněný názor. Avšak myslím si, že naše současná úroveň zkušeností nám neumožňuje, abychom zaručili dostatečnou spolehlivost otisků prstů dětí mladších dvanácti let, a umožnili tak jejich shromažďování za účelem používání. Podle mě by to navodilo mylný dojem o bezpečnosti. Proto bych chtěla přistoupit na zásadu předběžné opatrnosti a stanovit pro shromažďování otisků prstů věkovou hranici nižší dvanácti let a tato hranice může být poté revidována, budeme-li mít k dispozici nezávislou studii, kterou nám pan komisař slíbil a která nám poskytne všechny potřebné informace o spolehlivosti otisků prstů dětí. Pokud jde o ceny víz, které stanoví samozřejmě Rada, mohla by to být maximální cena. Nemůžeme čekat, že žadatelé o vízum ponesou finanční zátěž dodatečných požadavků Evropské unie. Nakonec bych chtěla dodat, pane komisaři, že oceňuji úsilí, které jste vložil do těchto jednání, neboť Evropský parlament chce, aby jeho hlas byl slyšet, a v dané chvíli se zdá, že Rada našim hlavním argumentům nenaslouchá. Tatjana Ždanoka, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, především bych chtěla jménem skupiny Verts/ALE poděkovat paní Ludfordové za vynikající spolupráci jako obvykle. Nicméně počet klíčových otázek nás velice zneklidňuje. Plně se ztotožňujeme s evropským inspektorem ochrany údajů v tom, že používání biometrie v informačních systémech je vždy závažným rozhodnutím, zejména pokud se dotyčný systém dotýká tak obrovského počtu lidí. Proto podle našeho názoru by bylo vhodnější, aby ustanovení specifikující jak obecná pravidla, tak výjimky byla obsažena v samotném nařízení o VIS. Rovněž věková hranice, kdy děti pod touto hranicí jsou vyjmuty z povinnosti poskytovat otisky prstů, vyvolává řadu otázek, jak jsme již slyšeli. Tady poděkujeme paní zpravodajce a dalším kolegům za citlivé rozhodnutí změnit tuto hranici ze šesti na dvanáct let. Vědecká literatura však nepřináší důkaz, že by odebírání otisků dětem mladším čtrnácti let poskytovalo spolehlivou identifikaci. Druhým problémem je outsourcing žádostí o vízum. Tady musíme zajistit nezbytná bezpečnostní opatření na zajištění souladu se zásadami na ochranu údajů. V tomto ohledu se paní zpravodajce také podařilo dosáhnout významného pokroku, srovnáme-li původní text Komise s textem, který je navrhován nyní. Nicméně naše skupina se staví důrazně proti rozsáhlému zavedení biometrických prvků. Jsme přesvědčeni, že to zásadním způsobem ovlivňuje bezpečnost údajů a základní práva a nepřináší to žádné výrazné výhody. Rovněž nedávné události v Itálii jasně ukazují, jak snadno může použití otisků prstů vést ke zneužití moci. Shrneme-li to, skutečně oceňujeme úsilí paní zpravodajky a její odvahu dosáhnout co nejlepších výsledků. Přesto skupina Verts/ALE není ochotna souhlasit s využitím biometrických prvků v rámci EU, dokud nebude nad jakoukoli pochybnost dokázána její nezbytnost. Z tohoto důvodu nemůžeme pro zprávu hlasovat. Sylvia-Yvonne Kaufmann, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, jsem pro zavedení jednotných podmínek pro vydávání víz, aby se předešlo takzvanému kupování víz. Ze zásady však odmítám zahrnout do víz biometrické prvky. Zejména v případě malých dětí. Považuji to za naprosto neúčelné. Kromě toho nemůžeme navrhovat odebírání otisků šestiletým dětem, aniž bychom například nejdříve vypracovali rozsáhlou nezávislou studii zaměřenou na odebírání otisků takto malým dětem, a především aniž bychom měli představu, jak dlouho tyto dětské otisky prstů uchovávat. Nemyslím si, že můžeme nebo že bychom měli na takovémto základě schvalovat zákony. Problémy vidím také v provádění navrženého nového nařízení. Všichni žadatelé včetně dětí se musí nyní osobně dostavit na konzulát, aby si nechali odebrat otisky prstů. To je příliš náročné pro lidi žijící ve

09-07-2008

09-07-2008

CS


vzdálených oblastech v rozlehlých zemích. Mohlo by to znamenat, že pro méně zámožné lidi, zejména pro rodiny, bude téměř nemožné zažádat o vízum a cestovat do Evropské unie. Chce se Evropská unie předvést v zahraničí v tomto světle? Rada a Komise se na to snaží reagovat tím, že se obracejí na soukromý sektor. Navrhují dát externím poskytovatelům služeb právo přijímat žádosti o vízum a biometrické údaje a zasílat je na příslušné konzuláty. S tím související náklady pak skutečně přecházejí na žadatele. A to není všechno! Podle mého názoru tímto způsobem není možno zajistit bezpečné uchování a důvěrnost všech těchto nesmírně citlivých údajů. Nejdůležitější proto je povolit outsourcing v každém případě jen za těch nejpřísnějších podmínek a pouze v prostorách, které požívají diplomatickou ochranu. Carlos Coelho (PPE-DE). – (PT) Pane předsedající, pane místopředsedo Komise, dámy a pánové, bylo naším záměrem za pomoci této iniciativy zaručit interoperabilitu mezi všemi členskými státy, zajistit stejnou úroveň ochrany osobních údajů a rovné zacházení se všemi žadateli o azyl. Podporuji zejména snahy o zjednodušení postupů pro vydávání víz žadatelům podle zásady „na jednom místě” a s využitím biometrických identifikátorů, tj. obrazu tváře a deseti otisků prstů žadatele, uložených v centrálním vízovém informačním systému (VIS). Je třeba zdůraznit, že tyto údaje budou používány k identifikaci, jak již uvedl místopředseda Barrot. Úplně jiná situace je u evropských pasů, kde je povoleno odebrat pouze dva otisky prstů, aby mohly být využity pouze k identifikaci, tj. pro porovnání „jeden s jedním”, a k ničemu jinému. Z tohoto pohledu vítám ochotu Evropské komise, jak právě nyní na plenárním zasedání prozradil místopředseda Barrot, podílet se na vypracování studie o proveditelnosti odebírání otisků prstů dětem, kterou požaduje Parlament. Pane předsedající, vzhledem k tomu, že budeme provádět celkový přezkum kodexu Společenství o vízech, samostatná diskuse o tomto konkrétním návrhu by dávala smysl pouze tehdy, pokud by to celý proces urychlilo. Tento cíl však nebude splněn. Zítra budeme hlasovat o návrhu, který neprošel v prvním čtení a který představuje pouze první etapu zdlouhavého procesu. Vážně proto pochybuji, že je zapotřebí pokračovat v diskusi o tomto návrhu samostatně, když se zdá, že její harmonogram je velice podobný harmonogramu přezkumu vlastního kodexu. Avril Doyle (PPE-DE). - Pane předsedající, v rychlosti jenom jednu poznámku. Největší občanskou svobodou, kterou všichni máme, je život sám. Když jednáme o otázkách mimořádných bezpečnostních opatření, vždy se rozběhne diskuse a dochází k polarizaci názorů – o otázkách, které by mohly být vnímány jako něco, co omezuje naše občanské svobody, jak to obvykle označujeme. Chci se jen ubezpečit, že pan komisař je spokojen, že ruku v ruce s tím, co nás nyní čeká, půjde nezbytná kontrola a vyváženost; chci si být jistá, že se nemíjíme s tím, co je skutečným cílem; ubezpečit se, že pouze zavádíme bezpečnostní opatření, opatření pro identifikaci, kterou svět, ve kterém dnes žijeme, skutečně opravňuje. Můj kolega pan Coelho nám právě před chvíli připomenul, že nedohodnout se v této věci v prvním čtení je důležitým vzkazem. Jde o velice citlivou oblast a stále více občanů se pozastavuje nad tím, že je jim „svoboda“ – v obecném významu toho slova –odnímána. Na tomto skončím: největší občanskou svobodou je život. Musíme udělat všechno, co je skutečně ospravedlnitelné ochranou života z hlediska bezpečnostních a mimořádných opatření. Chtěla bych od vás ujištění, že je tam nicméně kontrola i vyváženost. Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Pane předsedající, pozorně jsem naslouchal různým řečníkům. Především bych vám chtěl připomenout informaci, která již byla do tohoto souboru doplněna. Pokud jde o odebírání otisků prstů dětem, zaznělo, že čísla ukazují, že otisky prstů v databázích obsahujících podrobné informace o 1,5 milionu žadatelů o vízum měly vysokou kvalitu a spolehlivost, a bylo mi řečeno, že technický dokument dokládající toto stanovisko byl zaslán paní baronce Ludfordové. Avšak za sebe bych vás chtěl ujistit, že v každém případě jsem dokonale připraven zahájit studii, kterou zcela správně požadujete, abychom skutečně zjistili, nakolik jsou tyto biometrické údaje spolehlivé a zda jsou potřebné, či nikoli. Myslím, že to je dobrý nápad. Opravdu mě zajímá, paní baronko Ludfordová, zda bychom nemohli dosáhnout určitého kompromisu tím, že budeme rozlišovat otisky prstů odebrané dětem ve věku od šesti do dvanácti let, které by byly využívány výhradně pro účely ověřování, a otisky odebrané dětem starším dvanácti let, které mohou být v současné době využívány i k dalším účelům. V každém případě budu i nadále dělat, co bude v mých silách, abych dosáhl dohody s novým předsednictvím EU, a snažit se, aby přání Parlamentu byla ve velké míře brána v úvahu.

127

128

CS


Ohledně druhého bodu, tj. outsourcingu, zajisté máme určité obavy, co se týče přílohy obsahující přehled minimálních požadavků, které mají být zahrnuty do kontraktů, jež podepsaly členské státy s externími poskytovateli služeb. Komise zároveň vydala dokument s přehledem různých technických opatření pro zabezpečení údajů. Oceňuji však váš zájem o tuto otázku bezpečnosti údajů a je pravda, že ve třetí zemi by mohlo hrozit nebezpečí, že údaje uchovávané v prostorách externího poskytovatele služeb, by mohly být zcizeny nebo podléhat povinné důkladné prohlídce. Důležité je, abychom si uvědomili, že je třeba být vůči tomuto nebezpečí ve střehu. Optimisticky a opatrně předpokládám, že dialog o této otázce bude pokračovat. Toto jsou mé názory. Je pravda, jak prohlásil pan Coelho, že bychom se mohli pokusit, aby tato zpráva a vízový kodex byly zpracovány společně, bok po boku, jak se říká. Na závěr mohu pouze potvrdit Parlamentu a zpravodajce, paní baronce Ludfordové, které bych chtěl poděkovat za veškerou její práci, že jsem nicméně rozhodnut dohodnout se velmi rychle na kompromisu, takže požádám Radu, aby více naslouchala Parlamentu a také budu doufat, že Parlament sám od sebe, s přihlédnutím k závazkům, které Komise přijme, prokáže jistou míru porozumění. To je cena, kterou budeme muset zaplatit, budeme-li chtít dosáhnout kompromisu. Mírně tuto věc zdůrazňuji, protože chceme vízový informační systém, který je výkonný a spravedlivý, a pokud máme tohoto systému dosáhnout, pak problémy, o nichž jsme diskutovali, budou muset být vyřešeny, pane předsedající, a chtěl bych poděkovat pánům poslancům, kteří dnes večer vystoupili. Sarah Ludford, zpravodajka. − Pane předsedající, chtěla bych poděkovat všem kolegům a zvláště těm stínovým, s nimiž jsem spolupracovala. Naše společná práce byla velice konstruktivní a oceňovala jsem jejich kladný přínos. Všichni se plně zapojovali a já jsem jim velmi vděčná. Chci, aby VIS fungoval a byl co nejdříve uveden do provozu. V určitém smyslu je to moje dítě, jelikož jsem byla zpravodajkou k vlastnímu systému. Ale jak již upozornili kolegové, hovoříme o velice citlivých osobních údajích a možná o 70 milionech položek v každé chvíli. Nemůžeme si dovolit přistupovat k VIS jako k jednomu velkému experimentu. Musíme pokračovat na základě předběžné opatrnosti. Souhlasím s paní Ždanokovou a paní Roureovou a dalšími, že nemáme dostatek zkušeností, abychom si mohli být jisti, že se vyhneme problémům, například v případech, kdy jsou otisky prstů odebírány u šestiletých dětí. Pan komisař hovořil o možnosti spuštění systému s tím, že u věkové hranice šest až dvanáct let bychom měli pouze možnost ověřování. Nyní by to mohlo narážet na určité obavy, ale nikoli z důvodu praktičnosti a nákladů, které jsou potřebné na shromažďování těchto údajů každé dva roky. Upřímně řečeno, myslím si, že Rada nepočítala s tím, že to vůbec projde. Jak paní Roureová zdůraznila, máme vytvořit – nebo jsme již vytvořili – společnou vízovou politiku. Proto je takovým zklamáním, že členské státy nejsou v podstatě vůbec ochotné spolupracovat na základě stejných východisek a že chtějí uplatňovat různé vízové poplatky až do výše 60 eur. Chtěla bych, aby Komise vyvíjela aktivitu a snažila se přimět členské státy, aby v různých místech spolupracovaly. Paní Klamtová, které velice děkuji za její konstruktivní kritiku a ochotu s námi pracovat, připomenula, že odebírání otisků prstů dětem ve věku od šesti let bude účinným nástrojem proti obchodu s dětmi. Musím říci, že nevím o žádném seriózním výzkumu, který by se tímto zabýval. Proč bychom měli zvolit věkovou hranici šest let? Proč ne pět, nebo čtyři, nebo tři nebo třeba nula? Mohlo by přece hrozit mnohem větší nebezpečí, že unesou spíše nemluvně než šestileté dítě. Na závěr dodávám, že návrh pana Coelha na spojení této zprávy a vízového kodexu je zajímavý. Vhodil do diskuse tzv. falešný míč, jak tomu říkají hráči kriketu, a zřejmě ho budeme muset vrátit do výboru a počkat si na jejich názor. Do jisté míry jsem tomu nakloněna, ale domnívám se, že tady to záleží na výboru. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve čtvrtek 10. července 2008.

23. Rybářská flotila EU postižená hospodářskou krizí (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je společná rozprava o návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí dočasné zvláštní opatření s cílem podpořit restrukturalizaci rybářské flotily Evropské unie postižené hospodářskou krizí (Výbor pro rybolov). (KOM (2008) 0454 – C6-0270/2008 – 2008/0144(CNS)). Joe Borg, člen Komise. − Pane předsedající, zaprvé jsem velice vděčný Evropskému parlamentu, že v tak krátké době uspořádal tuto rozpravu.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Jak víte, včera Komise přijala návrh nařízení, který obsahuje klíčové prvky souboru mimořádných opatření EU na řešení krize pohonných hmot. Pro tento návrh se vás snažím získat. Bohužel Komise nemohla svůj návrh přijmout 3. července, jak bylo původně plánováno. Důvodem bylo provedení důkladné analýzy návrhu, která má zaručovat, že se jedná o skutečně účinný nástroj k řešení závažných problémů, s nimi se dané odvětví musí vyrovnávat. Výbor pro rybolov uspořádal dnes dopoledne užitečnou rozpravu, za což mu děkuji. Byla objasněna a projednána řada otázek a doufám, že důležité a užitečné podněty uplatním příští týden při jednáních na zasedání Rady. Těším se na naši další společnou diskusi a věřím, že vás to přesvědčí a k našemu návrhu zaujmete v zítřejším hlasování souhlasný postoj. Jak jsem vám zde před pouhými třemi týdny vysvětloval, odvětví rybolovu se potýká se strukturální a dlouhotrvající krizí. Mnoho let se flotila EU pohybovala v začarovaném kruhu předimenzované kapacity, nadměrného odlovu a snižující se rentability. Současně s tím rybáři nedokázali využít snížení dodávek a rostoucích maloobchodních cen rybích výrobků. Důsledkem jsou klesající zisky, takže sektor je zranitelnější, než jiná odvětví vůči strmému růstu nákladů, jakého jsme svědky u ceny ropy. Komise chápe, že je nutno koordinovat postup na úrovni EU s cílem odvrátit vážnou krizi odvětví a zajistit, aby se problém skutečně se vší rozhodností řešil. To znamená nejen poskytnout případnou okamžitou pomoc, ale zavázat se konečně řešit základní otázku nadměrné kapacity, která podkopává všechny naše snahy vrátit toto odvětví na udržitelnou a ziskovou úroveň. Komise proto navrhla soubor mimořádných opatření pro řešení bezprostředních sociálních a ekonomických propadů vyvolaných strmým nárůstem ceny ropy a zároveň řeší základní strukturální problémy evropského loďstva. Jsem přesvědčen, že je důležité, abychom pomoc soustředili na plavidla, která jsou nejvíce závislá na pohonných hmotách, takže stávající nadměrná kapacita se jich dotýká nejvíce. Navrhujeme proto, aby členské státy okamžitě poskytly pomoc při dočasném zastavení činnosti jako zaváděcího opatření pro restrukturalizaci a aby poté vypracovaly plán přizpůsobení flotily, na jehož základě budou zrušena omezení týkající se přístupu k prémiím za trvalé vyřazení plavidla z provozu – vrakování. Dodatečná pomoc při dočasném zastavení činnosti, stejně tak při modernizaci a dosahování vyšší energetické účinnosti by byla poskytována plavidlům, která jsou do těchto plánů zapojena. Pomoc při částečném vyřazení z provozu by byla poskytnuta provozovatelům, kteří nahrazují větší stará plavidla menšími loděmi s vyšší energetickou účinností. Na základě dalších hospodářských analýz mohou být posouzeny rovněž případné úpravy režimu rybolovu de minimis. Dále navrhneme ustanovení, které dočasně sníží odvody zaměstnavatelů na sociální pojištění. Počítá se rovněž s řadou konkrétních kroků na podporu prvotní prodejní ceny ryb. Kromě finančních prostředků, vyplácených z Evropského rybářského fondu má Komise v úmyslu pomáhat v této oblasti s okamžitými projekty. Plánují se i další opatření, která mají podpořit přechod na energeticky úsporné technologie, zmírnit socio-ekonomický dopad krize a usnadnit nové naprogramování a vyplácení prostředků z Evropského rybářského fondu. Výše uvedená opatření budou obsahovat dočasné odchylky z pravidel Evropského rybářského fondu s cílem urychlit přizpůsobení flotily EU nynější situaci a poskytnout dočasnou pomoc během přechodové fáze. Věřím, že tato opatření pomohou získat základní důvěru ve strukturální změny odvětví a zároveň ulehčí situaci rybářům, majitelům plavidel a lidem zaměstnaným v podpůrných službách v přechodovém období přizpůsobování. Komise se zapojila do velice zásadní diskuse o této věci se zástupci odvětví a naše iniciativy mají jejich všeobecnou podporu. S ohledem na oficiální změny v návrhu Komise předložené Parlamentem k posouzení můžeme souhlasit se změnou odkazující na bod odůvodnění 13, která by ve skutečnosti měla být uplatněna na všechna plavidla. Avšak Komise nemůže podpořit změnu čl. 18 odst. 2, neboť pak by nebylo možné v praxi uplatnit opatření na částečné odstavení. Na závěr mi dovolte mi, abych zmínil důležitou věc a vyjádřil své přesvědčení, že tímto procesem můžeme dát další impuls společné rybářské politice, zejména v souvislosti s udržitelností zdrojů. Jsem si vědom velice krátké lhůty a toho, že návrh opouští Evropský parlament ve chvíli, kdy už na reakci mnoho času nezbývá. Avšak vzhledem k výjimečné situaci, kterou zažívá odvětví rybolovu, věřím, že mohu počítat s tím, že Parlament podpoří co nejrychlejší přijetí zmíněných opatření.

129

130

CS


Carmen Fraga Estévez, jménem skupiny PPE-DE. – (ES) Pane předsedající, zaprvé souhlasím s panem Borgem, který lituje, že jsme museli pracovat tímto způsobem, na základě neoficiálních dokumentů, které dosud nebyly přeloženy do všech jazyků, když tento parlament dosti dlouhou dobu požadoval přijetí opatření a hlasitě upozorňoval na vážnou krizi, která ohrožuje rybářský průmysl. Je jasné, pane Borgu, že také my jsme akceptovali naléhavost situace z úcty k našemu odvětví rybolovu. Stejně tak bych chtěla zdůraznit, že tento návrh je, jak pan Borg naznačil, pouze jedním prvkem souboru opatření a že nemáme k dispozici harmonogram ani důležité informace, které by nám umožnily celkově posoudit nová opatření de minimis, změny státní pomoci, hlavní směry pro novou společnou organizaci trhu či nový finanční nástroj, který návrh Komise zmiňuje. Pokud jde o úpravu v rámci Evropského rybářského fondu, kterou navrhuje Komise, oceňuji snahu o flexibilitu, i když by bylo praktičtější v době, kdy se o tom rozhodovalo, zvolit návrhy Evropského parlamentu, neboť byly pro období krize vhodnější, například výměna motorů, a možná by mohly zabránit vrakování, které nás teď čeká. Panu Borgovi jsem také velice vděčná, a myslím to doopravdy, za to, že dnes dopoledne projevil ochotu začlenit různé změny navržené ve Výboru pro rybolov včetně mého vlastního návrhu a že souhlasil s tím, aby rozhodné období pro přístup k výhodám podle plánu přizpůsobení loďstva zahrnovalo obrat za prvních šest měsíců roku 2008, kdy došlo k největšímu nárůstu cen pohonných hmot, kromě roku 2007. Na závěr bychom si přáli, aby postižené členské státy věnovaly provádění těchto a ostatních opatření větší úsilí. Míč opravdu leží na jejich hřišti; musí jednat rychle a co nejdříve zajistit, aby tato opatření a opatření, která se dosud projednávají, skutečně pomohly zmírnit krizi v rybářském průmyslu. Nepřeji si, aby se zde opakovala situace jako s nařízením o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu, které na základě rozhodnutí Rady vstoupí v platnost až v roce 2009. Rosa Miguélez Ramos, jménem skupiny PSE. – (ES) Pane předsedající, hovořila jsem na plenárním červnovém zasedání a zdůraznila jsem, že je nutné, aby Evropané řešili tuto krizi společně za pomoci účinného a objektivního nástroje, který umožní přijmout mimořádná opatření na úrovni Společenství. Nás evropské socialisty těší, že na problémy v tomto odvětví se zareagovalo na úrovni Společenství a že příslušný návrh zahrnuje opatření, která jsme my jako poslanci Parlamentu, kteří jsme zde o nich při různých příležitostech diskutovali, a vlády nejvíce postižených členských států, tak dlouho požadovali. Věříme, pane Borgu, že vámi navrhovaná opatření pomohou osvětlit dva problémy, kterým čelí evropská loďstva již dlouhou dobu: přílišná závislost na pohonných hmotách a nutnost zlepšit uvádění produktů rybolovu na trh. Souhlasíme, jak byste mohl očekávat, s finančními a některými dalšími opatřeními, například s časově omezeným přerušením rybářských činností a s výměnou motorů a lovných zařízení; máme velkou radost i z toho, že se pomoc poprvé vztahuje na pracovníky pracující na pobřeží, to socialisté požadovali při mnoha příležitostech. Vítáme rovněž vaše vlastní prohlášení, že další, rozsáhlejší návrhy jsou v jednání, například návrhy na zlepšení uvádění na trh a také mechanismu stanovení cen s následným růstem v režimu de minimis, který, jak jste uvedl, závisí na výsledku studie o hospodářských dopadech. Určitě jste si dobře vědom, že Strana evropských socialistů se vzdala možnosti změnit příslušný návrh, aby na zítřejším jednání mohl být bez oponování schválen, jak jste požadoval, vzhledem k tomu, že v březnu příštího roku ho má schválit Výbor pro rybolov. Philippe Morillon, jménem skupiny ALDE. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, očividně nyní pokračujeme v debatě, během níž jsme v této věci po téměř dvou hodinách dnes dopoledne pokročili dopředu. Chtěl bych se v krátkosti vrátit zpět ke třem bodům, které jsou podle mého názoru podstatné. Plně chápeme vaše priority, pokud jde o výjimečná a dočasná opatření, která mají vyřešit problémy našich rybářských loďstev, hlavních spotřebitelů palivového oleje. Musím však zdůraznit, že by se tak nemělo dít na úkor těch, kteří snížili svou energetickou závislost za pomoci rybolovné techniky a zařízení lépe vyhovujících současným požadavkům. To je první věc, kterou je podle mého názoru zapotřebí z psychologického hlediska nutno zdůraznit.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Za druhé, navrhl jste opatření, která samozřejmě budou mít bezprostřední účinky, ale která budou působit rovněž střednědobě a dlouhodobě. Jedná se o velice vítaná opatření pro regulaci trhu, ačkoli v této oblasti bohužel nemůžeme v tak krátké době čekat zázraky. Za třetí, a jako poslední bod, chci upozornit, že přes toto všechno musíme i nadále pokračovat v diskusi, kterou s vámi vedeme od té doby, kdy jste zaujal své nynější stanovisko, o reformě společné hospodářské politiky, která našim rybářům umožní udělat si lepší představu o své kapacitě, a předejít tak rozvratům, k nimž dochází, když celkové povolené odlovy a kvóty je nutno náhle a bez varování změnit, a které z hlediska ziskovosti náš rybářský průmysl nepochybně velice poškozují. Pedro Guerreiro, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Pane předsedající, nadpis sdělení Komise a návrhu Komise pro nařízení Rady dostatečně potvrzuje, pokud byly nějaké pochybnosti, že cílem navrhovaných opatření není řešení příčin současného zhoršení socioekonomické situace v odvětví rybolovu. Navzdory ojedinělým opatřením, která splňují oprávněné požadavky převážné části odvětví rybolovu, opět čelíme pokusům využít zhoršení finanční situace v tomto odvětví a zavést opatření, která dále podpoří a urychlí snižování počtu plavidel. Chceme poukázat na to, že jsou předkládány konkrétní návrhy, které reagují na dva hlavní problémy: na zvyšování cen pohonných hmot, motorové nafty a benzínu a na tvorbu a zvýšení prvotní ceny ryb, aniž by došlo k odpovídajícímu nárůstu pro spotřebitele. Neexistují žádné prostředky na koordinaci a provádění opatření, která mají pomoci tomuto odvětví zvládat rostoucí ceny pohonných hmot, ačkoli k dispozici jsou stovky milionů eur na podporu snižování počtu plavidel, což se označuje jako tržní opatření. Nikdo nechce tuto nepříjemnou situaci řešit a prosadit v řetězci spravedlivé rozdělování přidané hodnoty. Komise v podstatě předkládá řadu návrhů, které jsou v zásadě nevhodné, protože nereagují na potřeby převážné části odvětví rybolovu. Ukazuje se, že nakonec jediným skutečným cílem je rozvrácení velké části tohoto strategického hospodářského odvětví. Jim Allister (NI). - Pane předsedající, v tomto souboru opatření vidím i nadále hodně věcí, které vítám, ale přetrvává obava, která souvisí s nanejvýš důležitou otázkou dodávek. Jak, pane komisaři, spolehlivě zajistíme v rámci celé EU, aby tato opatření do určité míry nezpůsobovala narušení hospodářské soutěže? Je tu skutečnost, která nevychází z jakýchkoliv kroků Komise, ale z faktu, že některé členské státy se mnohem více než jiné starají o veřejné výdaje a snaží se pomáhat různým odvětvím. Nebude tam kde se někde projevuje zdrženlivost a jinde nadšení, docházet k nerovnému uplatňování a k omezování těchto opatření s možnými důsledky pro hospodářskou soutěž? Jak tohle budete sledovat? A když to budete sledovat, co podniknete, pokud k narušení dojde? Můj druhý bod je také poněkud úzkého zaměření a týká se především plánu přizpůsobení loďstva. V rámci tohoto plánu předpokládáte zvláštní podpůrná opatření za podmínky, že plán přináší trvalé snížení kapacity loďstva o 30 %. Vezměte si, pane komisaři, Spojené království. Ve třech z jeho hlavních zemí, Skotsku, Walesu a Severním Irsku, je rybolov záležitostí přenesených pravomocí a rozhodnutí přijímají vlády s přenesenou působností. Lze si představit, že každá z nich by mohla přijít s plánem přizpůsobení loďstva pro svůj vlastní region, čímž by se kapacita loďstva snížila o 30 %. Ale vezmeme-li celé Spojené království, tak pokud se někteří opozdili, celkový výsledek takový být nemůže. Je to spravedlivé? Může Komise přijmout nějaká opatření, aby tuto nespravedlnost zmírnila? Stručně řečeno, může Komise nějak vyřešit potenciální nerovnost v zemích, kde jsou regionální vlády, které by si své splnily na rozdíl od národních vlád? Paulo Casaca (PSE). – (PT) Pane předsedající, domnívám se, že politické směřování tohoto návrhu, stejně jako jeho načasování jsou naprosto správné. Myslím si, že jsou to vhodná opatření pro situaci, kterou zažíváme v evropských mořích. Domnívám se, toto je správná cesta. Když si tento návrh pozorně prostudujeme, zjistíme, že hlavní problém spočívá v jeho proveditelnosti. Jelikož pan komisař žádal o urychlení, Parlament jednal bezodkladně a vzdal se svého práva zkoumat a předložit změny k nařízení. Problém však je, že nevíme, zda je možné zavést tato složitá pravidla v plánované době.

131

132

CS


Jedna klauzule říká, že plány na snížení by měly být zahájeny do 30. listopadu. Avšak tyto plány, které mají snížit počet plavidel, musí být formulovány členskými státy a některé z těchto programů musí schválit Evropská komise, neboť finanční prostředky na programy půjdou ze stávajícího Evropského rybářského fondu. Tyto programy jsou nesmírně složité a obsahují povinná procenta a některá z pravidel jsou téměř nesrozumitelná, jak se dnes přesvědčil pan komisař u čl. 19 odst. 4. Připadá mi, že v tom spočívá hlavní problém: znemožní jednotlivosti tohoto návrhu jeho praktické uplatnění? Pokud ano, byla by to velká škoda. Proto žádám Komisi, pana komisaře a všechny pracovníky generálního ředitelství, aby důkladně zvážili proveditelnost navrhovaných opatření, protože pokud to v navrhovaném období proveditelné není, je zbytečné na to vynakládat úsilí, které se v tomto směru od nás vyžaduje. Elspeth Attwooll (ALDE). - Pane předsedající, skupina ALDE vítá návrh na regulaci, ale lituje, že nebyl čas předložit důkladně promyšlené změny k tomuto návrhu. Je proto dobré, jak se dozvídáme, že Komise vezme v úvahu obavy, které dnes dopoledne a ve večerní diskusi vyjádřil výbor, a že bude jednat s Radou o vhodných úpravách. Dvě z těchto obav se týkají částečného odstavení z provozu, a to jednak toho, zda se tím příliš nevzdalujeme od záměru snížit kapacitu, a jednak způsobů využití, na něž by mohly být poskytnuty dotace. Pomohlo by, kdybychom v tomto směru získali od Komise některá ujištění. Pokud jde o uvedené dvě změny, první změnou se podle našeho názoru účinně zabýval text. Nám se hodně líbí druhá změna, jelikož se domníváme, že jejím cílem je rozptýlit právě zmíněné obavy, ale máme pocit, že z hlediska snížení kapacity by se to nakonec mohlo ukázat jako kontraproduktivní. A tak raději než hlasovat ve spěchu, abychom prosadili její zahrnutí do legislativního textu, žádáme Komisi, aby zvážila hodnotu této myšlenky, a také vypracování dalších opatření, která kladou důraz na snížení spotřeby pohonných hmot. Zakončím v poněkud osobnějším tónu. Upozornil bych na dvě věty ve sdělení Komise. Říkají toto: „Je důležité, aby tento soubor opatření byl použit způsobem, který zaručuje rovné podmínky v celé Unii. Nemělo by dojít k narušení hospodářské soutěže mezi rybáři EU vyplývajícího z odlišných schopností členských států mobilizovat veřejné prostředky nebo prostředky Společenství.“ Souhlasil bych s tím, co již zaznělo, a to že by nemělo docházet k narušení hospodářské soutěže vyplývajícího z různé míry ochoty členských států tyto prostředky mobilizovat. Věřím, že budou přijata veškerá potřebná opatření, aby každý z těchto států s rybářským loďstvem využil možností, které regulace nabízí. Daniel Varela Suanzes-Carpegna (PPE-DE). - (ES) Pane předsedající, pane Borgu, dámy a pánové, v této rozpravě je řada věcí, které musíme uznat. V první řadě, kdyby zástupci rybářského průmyslu nevolali „už toho bylo dost”, dnes bychom tady nediskutovali o nutnosti přijmout nějaká opatření. To za prvé. Za druhé, musíme uznat, že evropské orgány na tento hlasitý protest zareagovali. Především Parlament, který na svém posledním dílčím zasedání již přijal usnesení o krizi. Kromě toho musíme připustit, jak jsme dnes dopoledne řekli panu Borgovi, že Komise jednala neobyčejně rychle a předložila nám soubor opatření, o nichž zde dnes diskutujeme. Měli bychom to všichni uvítat. Je tedy všechno vyřešeno? Ani zdaleka ne. Právě teprve začínáme. Komise předložila dokument, který bychom mohli označit jako počáteční dokument první etapy k řešení krize, podpůrný plán zaměřený na restrukturalizaci loďstev. Nyní je potřeba, aby Komise stejně rychle předložila plán druhé etapy, obsahující opatření na zvýšení výnosnosti loďstev a zlepšení uvádění na trh a rovněž opatření zaměřená na podporu prvotní prodejní ceny ryb, opatření, pro která dosud nemáme přesný harmonogram. Nicméně Rada a vlády členských států musí tato opatření uplatňovat a jednat při tom stejně rychle jako Komise a Parlament a v souladu s našimi požadavky musí zvýšit kontrolu dovážených rybích výrobků a zahájit rozsáhlou informační kampaň pro spotřebitele s cílem podpořit zájmy naši rybářů. Pokud by se tento záměr neuskutečnil a pokud by nám zbylo jen to, co máme dnes na stole, pane Borgu, pak bychom měli pouze promyšlený a velkorysý plán, který využívá současné krize k omezení rybářského loďstva, nikoli plán, který se snaží zajistit jeho větší výnosnost a zachránit ho před vážnou krizí, se kterou se dnes potýká. Luis Manuel Capoulas Santos (PSE). – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, odvětví rybolovu je nepochybně odvětvím hospodářství, které nejvíce trpí současnou ropnou krizí. To všichni víme.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Vítáme proto politický signál, který vyslala Komise tímto souborem opatření. Nebude to Evropský parlament, který stojí v cestě jeho rychlému schválení, jak už zde prohlásili moji kolegové poslanci. Víme, že neexistují žádná kouzelná řešení vzhledem k rozsahu problému. Nicméně když jsem si prostudoval návrhy Komise, nemohu skrýt své nesmírné zklamání. Všechna opatření směřují k jedinému cíli: snížení počtu plavidel. Dokonce i údajně krizová opatření, například časově omezené přerušení činností, jsou spojené s povinným snížením počtu plavidel. Nechápu, proč opatření uvedená v článku 7 vylučují výměnu motoru, a rovněž těžké je pochopit, proč plány přizpůsobení loďstva by se měly vztahovat na plavidla, jejichž náklady na energii se rovnají více než 30 % výrobních nákladů. Co ostatní plavidla, pane komisaři, což jsou téměř všechna kromě trawlerů? A co pobřežní plavidla, která jsou velmi důležitá ze sociálního hlediska? Nerozumím ani tomu, proč jedinými plavidly, pro něž je určen program částečného omezení, jsou plavidla, která používají jedno a totéž lovné zařízení, a představují 70 % plavidel, která toto zařízení používají. Tento požadavek ve spojení s pravidlem pro snížení kapacity o 60 % a pro omezení této kapacity na 25 % s cílem prosazovat nová plavidla je důvodem, proč je toto opatření zcela neproveditelné, jak před krátkou chvílí prohlásil můj kolega pan Casaca. Pane komisaři, vím, jak je pro vás těžké najít řešení problémů takového rozsahu, ale nemůžeme tomuto odvětví dávat iluzi, že se snažíme léčit jejich nemoci, když to vede pouze k omezení kapacity a opuštění lovišť ryb. Je lepší nazývat věci pravým jménem a říkat, co děláte. Žádám vás tedy, navzdory krátké době, která nám zbývá do pondělního zasedání Rady, abychom se snažili zjednodušovat a uvažovat realisticky, aby se z jasného politického signálu nestalo nesmírné zklamání pro celé odvětví, které na nás s velkou nadějí spoléhá. Avril Doyle (PPE-DE). - Pane předsedající, všichni tady už hodiny diskutujeme, poté co jsme obdrželi text Komise, který obsahuje soubor opatření na podporu rybářského loďstva v současné hospodářské krizi. Komise poskytuje nezbytná časově omezená opatření převážně sociální povahy, která vítáme. Sociální opatření se týkají rybářů samostatně výdělečně činných i zaměstnanců. V Irsku máme zvláštní situaci poté, co soud před několika lety vynesl rozsudek, jímž se všichni naši nekvalifikovaní lodníci stávají samostatně výdělečně činnými osobami nebo “nájemnými rybáři” a doma byli dosud vyloučeni ze systému sociální pomoci, když z ekonomických důvodů nebo kvůli počasí byli bez práce, takže tento aspekt vítám. Z hlediska časově omezených opatření pro „uvazování”, bych očekávala ujištění pana komisaře, že tato opatření se budou vztahovat na všechny, kteří musí na krátkou dobu z ekonomických důvodů zakotvit a že omezení, která budou platit pouze pro ty, kteří jsou zapojeni do plánu restrukturalizace, bude uplatňováno v nejvolnějším výkladu. Uplatnění jakékoli restrukturalizace by mělo stačit k tomu, aby bylo možné dovést toto opatření do konce v této konkrétní oblasti. Velmi vítám také pomoc při částečném odstavení z provozu, která umožní rybářům přejít na menší ekologičtější a energeticky úsporná plavidla. Ráda bych věřila, že snížení uhlíkových emisí z těchto nových přírůstků do loďstva by měly financovat členské státy, aby tak přispěly svým dílem v rámci souboru opatření v oblasti změny klimatu, který se na nás už brzy chystá, a tento soubor opatření bychom měli spojit s úsilím členských států, pokud jde o energeticky úsporná plavidla, menší plavidla a nižší pořizovací výdaje v této konkrétní oblasti. Zároveň považuji za velice důležité, že podporujeme částečné vyřazení z provozu navrhované v textu, protože to umožní rybářům, kteří by se skutečně chtěli dál věnovat rybolovu, kteří mají dovednosti a znalosti generací, aby i nadále provozovali svou činnost, třebaže v menším měřítku, až překonáme současnou hospodářskou krizi, které musí čelit. Takže vám děkuji za přijatá opatření. Upřímně věřím, že členské státy je budou uplatňovat spravedlivě. Žádné další peníze nejsou. K dispozici máme pouze prostředky z Evropského rybářského fondu. Nově se tím upravují finanční záchranné sítě, ale doufejme, že tady vzhledem k různému objemu prostředků, kterými mohou členské státy na situaci reagovat, nemáme opatření narušující hospodářskou soutěž. Catherine Stihler (PSE). - Pane předsedající, domnívám se, že všichni jsme si velmi dobře vědomi negativních dopadů současné ropné a palivové krize. Už v červnu organizace Age Concern Scotland oznámila, že vzhledem k růstu cen paliv lidé z ohrožených skupin budou mít co dělat, aby se zahřáli. Mluvčí jedné charity prohlásil a cituji, „Kdykoli ceny paliv vzrostou o 1 %, dochází k tomu, že zhruba tisícovka lidí ve Skotsku žije v palivové chudobě”. Mnozí z nich jsou ti nejchudší důchodci, kteří mají velice nízký trvalý příjem a mohou žít již pod hladinou chudoby.

133

134

CS


V této souvislosti bychom se tedy mohli ptát, proč Komise pospíchá s předpokládanou záchranou jednoho odvětví. Říkám s předpokládanou záchranou, protože si myslím, že je nutno položit si otázku, zda zkoumané přepracování hlavních směrů EFF a případně hlavních směrů de minimis může zajistit udržitelný rybolovný průmysl. Pochybuji, že tento soubor opatření uspokojí požadavky části odvětví rybolovu, zejména pokud ceny pohonných hmot neklesnou, a přesto kapacita bude stále předimenzovaná. Z nedávné odpovědi Komise ohledně rozsahu nadměrné kapacity rybářského loďstva EU jsem se dozvěděla, že podle odhadu Komise máme, cituji, „výrazně předimenzovanou kapacitu v některých rybolovných oblastech Společenství v průměru minimálně o 40 %”. Sdělení a doprovodné nařízení Rady poukazují na nutnost snížení této nadměrné kapacity. Přesvědčeme se, zda je to plněno. Mairead McGuinness (PPE-DE). - Pane předsedající, je již pozdě, budu tedy stručná. Podle mého názoru je důležité, abyste věděli, jak reagovala Federace irských rybářů v červnu, když byl tento soubor opatření poprvé vyhlášen. Její zástupci vyjádřili skepsi a prohlásili, že rozhodující je, aby každý takový návrh byl dostatečně finančně zajištěn. Mám dojem, že již bylo řečeno, že žádné další finanční prostředky už nejsou a my jen přeorganizováváme stávající objem financí, které máme k dispozici. Myslím, že tady musíme být upřímní, neboť tento soubor krizových opatření ubere jiným opatřením, která byla možná zapotřebí, pokud by ceny ropy nezpůsobily problémy v odvětví rybolovu a ostatně i v dalších odvětvích. Je velká ostuda, že toto odvětví muselo vystoupit z moře a vyjít do ulic, abychom teprve pak dostatečně zareagovali. Tento soubor však obsahuje také některá opatření, která pokud by byla prováděna – a já si myslím, že to je tím klíčem – měla by velice pozitivní účinky. Myslím si, že je důležité, aby loďstvům, která musí takříkajíc skončit, byla před vyhlášením této regulace na základě těchto opatření poskytnuta pomoc. Ale v rybolovném průmyslu je mnoho dalších problémů. Jedním z nich, který jste, pane komisaři, zmínil, je skutečnost, že ceny ryb spíše klesly, než stouply. Zajímalo by mě (ale možná, že dnes už je příliš pozdě), jak by se toto podle vás mohlo řešit, protože právě zde opravdu dosáhneme v odvětví rybolovu pokroku. Když lidé mají nějaký problém, ať jsou to zemědělci nebo rybáři velice často říkají, že Evropa reaguje příliš pomalu. V tomto případě jsme nezareagovali příliš rychle, ale přinejmenším dost rychle jsme se dostali do stavu, v němž se nyní nacházíme. Avšak jak už řekli druzí, jenom jsme dostali listinu. Je komplexní a trochu jako Lisabonská smlouva a doufám, že bude schválena – v Irsku určitě, na rozdíl od Lisabonské smlouvy. Colm Burke (PPE-DE). - Pane předsedající, návrhy Komise vítám. Loni touto dobou jsem navštívil svůj volební obvod v Castletownbere. V té době, v červenci 2007, na tom rybáři v rámci celého odvětví rybolovu byli dost špatně. Nyní, dvanáct měsíců poté, se potýkáme s problémy a já vítám návrhy, které tady dnes Komise podrobně vyložila. Členské státy však musí reagovat také v dalších oblastech ve vztahu k rybolovnému průmyslu. Celý problém, který jste nanesl ve svém vlastním memorandu o kvantitě, kvalitě a dodávkách, je velice závažný a je třeba si ověřit, zda lidé, kteří provozují rybolov a zajišťují dodávky ryb, jsou za odváděnou práci dostatečně odměňováni. Po tom všem se domnívám, že zatímco spotřebitel platí, značnou část zisku z toho mají obchodní mezičlánky. Myslím si, že jedna z věcí, kterou musíme změnit, je celá oblast dobrovolného označování. Musíme zavést takový mechanismus, abychom jasně poznali, který produkt nepochází z Evropské unie a v mnoha případech byl uloven v rozporu se stanovenými předpisy. Domnívám se, že v této oblasti je nutné provést změnu. Do Evropské unie se dostává příliš mnoho produktů, které nejsou uloveny řádně v souladu s předpisy a v této oblasti se dostatečně nesnažíme, abychom zajistili rovné podmínky pro všechny lidi uvnitř Evropské unie. Mám za to, že především na této oblasti musíme zapracovat. I když tyto předpisy a tyto návrhy vítám, musíme podle mého názoru provádět také nařízení vztahující se na produkty, které sem přicházejí ze zemí mimo Evropskou unii. Avril Doyle (PPE-DE). - Pane předsedající, chtěla bych položit jednu konkrétní otázku, která zazněla dnes dopoledne na Výboru pro rybolov a kterou jsme vznesly společně s mou kolegyní paní Carmen Fragaovou Estévezovou. V čl. 12 odst. 3 se uvádí, že „Plán přizpůsobení loďstva se vztahuje pouze na loďstva, kde náklady na energii představují v průměru minimálně 30 % výrobních nákladů loďstva dotčeného tímto plánem, přičemž se vychází z obratu v roce 2007.”

09-07-2008

09-07-2008

CS


Mohl byste nám tady zaručit a dát do zápisu, že při shromažďování těchto údajů bude přihlédnuto rovněž k prvním šesti měsícům roku 2008, které byly pro loďstvo, zejména jeho zranitelnější články, mimořádně zlé z hlediska skutečného procentuálního růstu nákladů na energii? Catherine Stihler (PSE). - Pane předsedající, jelikož můžeme položit další otázku, ráda bych tuto otázku položila panu komisaři. Ve světle plánů částečného odstavení a návrhu, abychom případně nově rozdělili 25% rybolovné kapacity trvale převedené na nová plavidla, neznamenalo by to fakticky znovuzavedení škodlivých dotací na stavbu lodí? Joe Borg, člen Komise. − Pane předsedající, velmi vám děkuji za všechny vaše intervence a za řadu otázek, které zazněly. Pokusím se zodpovědět jich co nejvíce, ale vzhledem k naléhavosti tohoto návrhu nemáme dost času, jako obvykle míváme na projednání návrhů na zasedání Výboru pro rybolov a na zasedání pléna. Pokud jde o zásadu de minimis, jak jsme uvedli ve sdělení, budeme v následujících týdnech a měsících provádět potřebné ekonomické analýzy a ještě letos máme v úmyslu případně předložit návrh Komise, pokud ekonomická analýza ukáže, že můžeme v tomto směru postoupit dopředu, a pokud to umožní pravidla WTO. Následný dosti dlouhý proces zahrnující konzultace v poradním výboru členských států a se zúčastněnými stranami a závěrečné přijetí Komisí trvá běžně šest měsíců. Takže se bavíme o značně rozsáhlém časovém rámci, to je pravda. Avšak musím zdůraznit, že zásada de minimis není řešením pro nezbytnou restrukturalizaci loďstva. Ať se nám to líbí, nebo ne, jsme v situaci, kdy kapacita je výrazně předimenzovaná, a pokud to účinně nevyřešíme, nikdy nenajdeme trvalé řešení. Nemá smysl, a řekl jsem to již při mnoha příležitostech, vynakládat peníze na problém, aniž se snažíme řešit skutečnou příčinu tohoto problému, a proto se o to teď pokoušíme. Jsme ochotni poskytnout rybářům pomoc okamžitě a ve střednědobém horizontu, ale zároveň zdůrazňujeme, že musí dojít k účinné restrukturalizaci. Jinak se sem budeme muset rok co rok vracet a diskutovat o stejné věci. A tak to musím říci dostatečně jasně: Komise prostě není ochotna za řešení tohoto problému vyhazovat peníze. Na žádnou štědrou dlaň se už rybáři v žádném případě nemohou spoléhat. Proto musím tak důrazně prohlásit, že ten problém musí být skutečně řešen. Tak zní moje odpověď na zásadu de minimis, kterou zkoumáme. Pokud jde o tržní opatření, zaměříme se na specifika, a situace se stane přehlednější, neboť existují různé oblasti, kde se hodláme angažovat. Především budeme poskytovat více financí soukromým organizacím a jiným průmyslovým sdružením na vypracování plánů rybolovu, marketingových plánů, iniciativ zaměřených na kvalitu a označování a meziodvětvových iniciativ. A jak se ukázalo v druhých zemích, například v Norsku, lze pozorovat, jak efektivně mohou fungovat soukromé organizace při podpoře odvětví rybolovu. Už jsme naznačili ve svém sdělení, že se nejedná o nové nástroje. Ve značné míře se projevují ve společné organizaci trhů a v Evropském rybolovném fondu. Problém je, že průmysl a členské státy je dosud dostatečně nepodporovaly. S ohledem na systém monitorování cen znovu využijeme, společně s průmyslem a členskými státy, těchto získaných znalostí k nastavení monitorovacích nástrojů spolu s hodnotovým řetězcem s cílem pomoci zmíněnému odvětví v budoucnu účinněji předvídat vývoj cen. Komise zahájila na toto téma studii, která bude dokončena v září. Této věci se v širším měřítku dostává politické pozornosti. Nedávná evropská vrcholná schůzka podpořila širší iniciativy Komise pro monitorování cen potravin a mechanismy pro vývoj cen. Dodatečné financování systému monitorování cen ryb schválí rozpočtové orgány do září. Zahájíme okamžitě práce a nejprve spustíme pilotní projekt zaměřený na rozsah a způsob provádění činnosti a celý systém monitorování cen by měl být poté definován a měl by začít fungovat ještě v roce 2009. Pokud jde o větší kontrolu ohledně certifikace, požadavků na označování a zmírňování IEU, Komise zde opět finančně podpoří iniciativy průmyslu v oblasti monitorování trhu a zejména monitorování souladu s právními požadavky na certifikaci, označování atd., v rámci odvětví. Plánujeme, že do konce roku 2008 vyhlásíme výzvu k předložení návrhů, jíž bychom vyzvali odvětvové organizace, aby vypracovaly konkrétní návrhy. Provádění těchto projektů začne v průběhu roku 2009. Poté nás v roce 2009 čeká také celkový přezkum hospodaření společné organizace trhů. A tak se pokusím uvést některé orientační časové rámce s ohledem na různá tržní opatření, o nichž uvažujeme. K otázce rozhodného období, kterou vznesla paní Fragaová a paní Doylová, mohu pouze opakovat, že předběžné posouzení tohoto návrhu naznačuje, že na něm můžeme začít pracovat. Uvědomujeme si, že

135

136

CS


situace s pohonnými hmotami se od roku 2007 podstatně změnila a zdá se logické, aby účel tohoto souboru opatření odrážel současnou realitu. Nicméně budeme muset zajistit, aby všechny hospodářské údaje použité pro rozhodné období 2007 až 2008 přesně odpovídaly hospodářské situaci loďstva a dotčených plavidel. Povinné 30 % snížení kapacity bude zatím zachováno. Možné důsledky použití číselných údajů za rok 2008 by mohly nepřímo vést k intenzivnějšímu uplatňování uvedeného souboru opatření. Mohu tedy potvrdit, že budeme postupovat kupředu a začneme se zabývat tímto návrhem, který vzešel dnes dopoledne z Výboru pro rybolov. Pokud jde o to, zda návrh zasahuje příčiny problému, řekl bych, a jsem o tom, přesvědčen, že existují dva hlavní cíle: vyřešení nadměrné kapacity, jak jsem právě uvedl, abychom v budoucnu mohli dlouhodobě přežít bez ztrát a také podpora rybářů, aby za své úlovky dostávali spravedlivé ceny. Právě jsem nastínil opatření, která v tomto ohledu navrhujeme. Co se týče otázky pana generála Morillona ohledně opatření, která by neměla být uplatňována na úkor těch, kteří již prošli restrukturalizací, a otázky, kterou vznesl pan Allister a paní Attwooll a další, obě jsou velice důležité. Chtěl bych říci obecně, že pokud v některých členských státech dojde k dalšímu snížení kapacity, budou z toho mít užitek jiné členské státy, neboť dojde-li ke snížení kapacity, a tedy k následnému snížení výkonu, bude více prostředků a více tržních možností. Avšak, dovolte, abych byl konkrétnější a řekl, že navrhované okamžité nástroje, k nimž se brzy dostanu, budou provedeny tak, aby nastavily kritéria, která vycházejí z potřeb a nezávisí na Evropském rybářském fondu (EFF), takže budou například uznány požadavky těch, kteří již prošli zásadní restrukturalizací, a uznáni budou i ti i ti, kteří mají nízké dotace z EFF. Pokud jde o otázku sociální pomoci, musíme především zjistit, jak bude toto opatření vymezeno v praxi. Poskytuje-li toto opatření výhody pouze pracovníkům a nikoli společnostem, mohlo by se stát, že podpůrné prvky ani nebudou zahrnuty. Celý proces přijetí by se tak urychlil. Je-li požadována změna hlavních směrů státní pomoci, vypracujeme rozhodnutí Komise, což obvykle trvá dva až tři měsíce. Pokud jde o ono rozhodnutí irského soudu, prozkoumáme, jaký dopad má definice samostatně výdělečně činných pracovníků na uplatňování tohoto opatření, a budeme se snažit pro tento specifický problém týkající se Irska najít řešení. K požadavku, aby mimořádné časově omezené odstavení plavidel z provozu nebylo spojováno s restrukturalizací (který vznesla rovněž paní Doylová), uvádím, že restrukturalizace je v našem souboru opatření poměrně volně definována, aby ohrožená plavidla měla dostatek možností přizpůsobit se novým podmínkám. Nyní mohou získat pomoc a poté mají šest měsíců na to, aby se přizpůsobily. Tato vazba na restrukturalizaci musí být zachována, aby soubor krizových opatření přinesl žádané výsledky. Co se týče otázky finančního požadavku, kterou vznesla paní McGuinness, odhaduje se, že finanční požadavek výhradně na dočasné a trvalé přerušení rybolovných činností činí okolo 1,6 miliard eur. Celkový finanční požadavek regionu je odhadován na 2 miliardy eur. Stávající programování osy 1 EFF pro tato opatření pokrývá podle odhadu přibližně 600 milionů eur a dalších odhadovaných 250 milionů jde z vnitrostátního spolufinancování. Komise dále odhaduje, že 550 milionů eur bude muset přijít z programování operačních programů EFF. Vznikl by tedy schodek 600 milionů eur. A tak je tady také spolufinancování. Jenom zrovna nevyužíváme prostředky z EFF. Spolufinancování činí 600 milionů eur. Podstatná část této sumy by mohla být uhrazena prostřednictvím nerozdělených marží v okruhu 2 stropů finančního rámce pro období 2009-2010, přičemž převážná část přijde v roce 2009. Právě spolufinancování by mohlo vytvořit okamžitý nástroj, který jsem už zmínil. Tento okamžitý nástroj by měl vycházet z potřeb, a neměl by tedy přímo odrážet poměrné příděly v rámci EFF, ale měl by se zaměřit na ty články loďstva, které potřebují restrukturalizaci, ale které by nenašly pomoc v rámci EFF, a to z toho důvodu, že finanční prostředky přidělené příslušnému členskému státu jsou velice omezené, nebo jde o nekonvergentní oblasti, které mají tudíž velice omezené příděly z EFF, nebo existuje obrovská poptávka, takže ji EFF nepokryje. Tím odpovídám na otázku finančních přídělů. K danému dotazu chci ještě poznamenat, že i když vzhledem ke krátké lhůtě nenavrhujeme žádné zázračné řešení, zajišťujeme okamžité časově omezené odstavení plavidla na tři měsíce s účinností od 1. července 2008, a jak jsem uvedl, k definici restrukturalizace budeme přistupovat pružně, zatímco další časově omezené odstavení musí být zajišťováno v rámci plánu přizpůsobení loďstva.

09-07-2008

09-07-2008

CS


Ale v prvních třech měsících, pokud jde o restrukturalizaci obecně, by nárok platil. K otázce, zda můžeme plnit svou úlohu v daném časovém rámci vzhledem k existujícím podmíněnostem, odpovídám, že podmíněnosti se většinou vztahují k částečnému odstavení z provozu, které je novým nástrojem a které bylo velice sporné, ještě než dosáhlo této fáze. Zrušením částečného odstavení by se odstranila také většina podmíněností, které jsou s ním spojeny. Ale jsem si jistý, že o tohle zrovna nestojíte. Mohu vás však ujisti, že Komise vyzve členské státy a průmysl, aby se ujaly plánů přizpůsobení loďstva a zajistily jejich řádné monitorování a řádné provádění, aby předpokládané časové rámce a nastavené podmíněnosti byly dodržovány a uznávány. Znovu bych chtěl zopakovat, že není pravda, že všechna opatření se týkají vyřazení plavidel z provozu. Pravdou je, že často pak navazuje úplné vyřazení, ale existuje možnost částečného odstavení a částečné odstavení znamená, že se budeme zbavovat starších plavidel a pořizovat nová menší a v tomto smyslu tedy dojde k zavedení nových plavidel s nižší celkovou kapacitou. Dosáhneme skutečně účinného snížení kapacity, ale zároveň vyřešíme problém pohonných hmot. K dispozici jsou také opatření na výměnu motoru a na změnu zařízení a vybavení a opatření, o nichž jsem se zmínil v souvislosti s trhem a sociální pomocí. Nedomnívám se tedy, že je správné říkat, že to, co navrhujeme, prostě jen směřuje k úplnému vyřazení plavidel. Jsou různé další nástroje a věřím, že členské státy si z nich dokáží vybrat ta, která nejvhodnějším způsobem rozptýlí obavy a vyřeší situaci v daném odvětví. Pokud jde o poznámku paní Stihlerové, která se týkala škodlivosti dotací na stavbu nových lodí, musím zdůraznit, že nezaplatíme ani jediný cent za vyřazení plavidla, jehož kapacita bude zachována. Budeme však hradit pomoc při vrakování v případě úplného vyřazení a pomoc při vrakování jednotlivých vyřazených částí. Na kapacitu, která zůstává zachována, žádnou státní pomoc neposkytujeme. Snažíme se prostě najít řešení, jímž by nezbytná restrukturalizace cestou snižování kapacity, které jsme se snažili dosáhnout prostřednictvím úplného vyřazení plavidel z provozu, což se nedařilo, mohla být efektivnější prováděna s pomocí tohoto nového nástroje částečného odstavení. Spojení částečného odstavení, úplného vyřazení a ponechání plavidla v provozu s možností výměny motoru, s možností modernizace plavidla, atd., dále všech stávajících opatření a celého souboru opatření v rámci plánu přizpůsobení loďstva by mohlo vést k tomu, že účinně snížíme kapacitu na potřebnou úroveň, a následně nebude nutné vynakládat tolik úsilí na řešení současné situace v souvislosti se kvalitou zdraví rybí populace. Chtěl bych s poukazem na svéráznou intervenci paní Stihlerové zakončit tím, že pouze zopakuji dobře známé úsloví, že vás odsuzují, když něco děláte, a odsuzují vás, i když neděláte nic. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve čtvrtek 10. července 2008. Písemná prohlášení (pravidlo 142) Iles Braghetto (PPE-DE), písemně. – (IT) Vítám schválení návrhu nařízení, které má řešit krizi v odvětví rybolovu. Tato opatření samozřejmě nevyřeší všechny problémy odvětví, které je neuvěřitelně složité, jak poznala Evropská Rada na červnové vrcholné schůzce, vzhledem k dvojímu omezení, ze strany zdrojů a ze strany trhu, což způsobuje, že toto odvětví hůře odolává ekonomickému tlaku. Opatření, která byla dnes schválena vzápětí po palivové krizi, bezesporu otevírají nové perspektivy a nové scénáře. Je důležité, aby všechny naše subjekty provozující rybolov využily všech nabízených možností. Neměli bychom zapomínat, že růst cen pohonných hmot, který se během několika měsíců zdvojnásobil, nejenže snížil výdělky, ale vede nyní k tomu, že provozovatelé rybolovu hospodaří se ztrátou. Nařízení stanoví zvláštní časově omezené opatření s termínem 31. prosince 2010, jehož cílem je podpořit rychlejší přizpůsobení loďstva Společenství nynější situaci a zmírnit sociální a hospodářské dopady v přechodném období. Účelem souboru opatření je hlavně snížení námahy spojené s rybolovem a nadměrné kapacity a modernizace a přeměna loďstev, aby se odstranila vysoká závislost na pohonných hmotách. Další opatření jsou určena na zvýšení energetické účinnosti a snížení emisí z rybářských plavidel a na podporu opuštění těch rybolovných technik, které poškozují životní prostředí – například trawlery lovící u dna. Kathy Sinnott (IND/DEM), písemně – Soubor krizových opatření, který navrhla Komise, je krokem, který má vyřešit tíživou situaci evropských rybářů.

137

138

CS


Irští rybáři mají určité vážné obavy, které je nutno vzít v úvahu. Jak budou rozděleny 2 miliardy pomoci? Jednotlivým loďstvům nebo na základě přidělených kvót? Další věc je, co uděláme s trawlery pro lov u dna, které dnes tvoří velkou část evropského loďstva a hrozí jim, že je současný navrhovaný soubor krizových opatření úplně zničí. To se úzce souvisí se situací irských rybářů, neboť Irsko experimentuje s alternativami trawlerů lovících u dna a dosud nebylo dosaženo žádných úspěchů. Pokud má Irsko i nadále zajišťovat ryby zbytku Unie a pokud rybáři mají mít možnost uživit své rodiny, je to je nepřijatelné. Irsko má největší pobřežní oblast v Evropském společenství. Společná rybářská politika pro Irsko nefungovala. Irští rybáři zažívali těžké časy už dříve, ale nyní už dál svým problémům nedokážou čelit. Je načase, aby se irský rybář stal opět hospodářem na irských vodách.

24. Pořad jednání příštího zasedání : viz zápis 25. Ukončení zasedání (Zasedání bylo ukončeno ve 23:45)

09-07-2008

STŘEDA, 9. ČERVENCE 2008

Recommend Documents