STŘEDA, 7. ČERVENCE 2010

07-07-2010

CS

Rozpravy v Evropském parlamentu

STŘEDA, 7. ČERVENCE 2010 PŘEDSEDAJÍCÍ: JERZY BUZEK Předseda 1. Zahájení zasedání (Zasedání bylo zahájeno v 9:05) 2. Prohlášení předsednictví Předsedající. – Před zahájením bych chtěl učinit následující prohlášení. Dnešní den si připomínáme páté výročí teroristických útoků na systém hromadné dopravy v Londýně, při nichž bylo zabito 52 osob a téměř 800 dalších zraněno. Stále máme na paměti, co se stalo dne 7. července 2005 v Londýně, a nikdy na to nezapomeneme. Obzvláště dnes naše myšlenky patří rodinám a přátelům obětí. Bombardování v Londýně bylo jedním z nejhorších teroristických útoků na evropské půdě. Teroristům a dalším útočníkům vzkazuji: ať uděláte cokoli, vyhrát nemůžete, protože my si vážíme každého života. Žádný terorista a ani teroristický útok nemůže nikdy zničit nebo oslabit naši víru v základní hodnoty, jakými jsou základní a lidská práva. Terorismus je útokem na nás všechny, na samotné základy naší demokratické společnosti. Nikdy jej nebude možné ospravedlnit. V boji proti jakémukoli terorismu bude Evropa vždy jednotná. 3. Oprava k textu přijatému Parlamentem (článek 216 jednacího řádu): viz zápis 4. Předložení dokumentů: viz zápis 5. Prováděcí opatření (článek 88 jednacího řádu): viz zápis 6. Program činnosti belgického předsednictví (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem našeho programu jsou prohlášení Rady a Komise týkající se programu činností belgického předsednictví. Pane premiére, vítejte v Evropském parlamentu. Máte slovo, zahajte, prosím, naši rozpravu. Yves Leterme, úřadující předseda Rady. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, pane náměstku státního tajemníka, a samozřejmě pane Barroso. úřadující předseda Rady. – (NL) Pane předsedající, rád bych poblahopřál našim holandským kolegům, dokud ještě jsou vzhůru. Doufám, že se bude dále hrát fair play a že ve finále vyhraje ten nejlepší tým. úřadující předseda Rady. –(FR) Dámy a pánové, finále dvou evropských týmů, kdo by tomu ještě před několika týdny věřil? V každém případě jsou evropští fotbalisté na druhé polokouli ztělesněním dokonalosti, odvahy, sebevědomí a odhodláním dotáhnout hru do vítězného konce.

1

2

CS


Dámy a pánové, při pohledu zvenčí se může zdát, že Evropa má všechny důvody ke štěstí. Úspěch Evropské unie umožnil rozšířit mír a demokratický systém vlády téměř na celý kontinent. Na společném trhu dosáhla Evropská unie nevídané prosperity. Nicméně je však pravdou, že Evropa neumí být šťastná, nebo se jí to daří jen velmi zřídka. Dámy a pánové, bezpochyby jste si mohli všimnout, do jaké míry mají energie, ambice, sebevědomí a odvaha, například v Asii, hmatatelnou povahu pro budoucnost. Co se týče Ameriky, ta přese všechny své problémy neztrácí sebedůvěru. A konečně, mistrovství světa ve fotbale se konalo v Jižní Africe, což byl pro ni jednoznačný signál, skutečná vzpruha . Bohužel se však zdá, že Evropa na rozdíl od ostatních ztratila víru v budoucnost. Potřebujeme jí tuto víru navrátit a obnovit její ctižádost pro Evropskou unii. Dámy a pánové, naše činnost, pane předsedající, by měla být součástí této ctižádosti, kterou s námi zajisté sdílíte. Je nanejvýš důležité uvést Evropu znovu do pohybu, jelikož zbytek světa na nás nečeká. Panta rei: vše plyne. Je-li v našem světě něco konstantního, pak jsou to neustálé a velmi rychle probíhající změny – technologické, ekonomické a změny v rovnováze sil na zeměkouli. V tomto pulzujícím světě vznikají nová centra hospodářské a politické moci, díky čemuž Evropa čelí obrovským výzvám. V závislosti na nich jsme my, belgické předsednictví, sestavily pět okruhů našich činností. První výzvou pro Evropu je jednoznačné obnovení udržitelného hospodářského růstu. Toto oživení je samozřejmě závislé na finanční stabilitě. Musíme nastolit finanční a hospodářskou stabilitu, znovu zavést rozpočtovou kázeň, aniž bychom tím zabránili hospodářské obnově, a vrátit se na cestu k průměrnému ročnímu růstu HDP ve výši 2 %. Tento růst potřebujeme z toho důvodu, abychom mohli poskytovat finanční prostředky na náš společenský model, specifický evropský model, jemuž jsme stále ve velké míře oddáni. A potřebujeme jej i k budování naší mezinárodní věrohodnosti. Dámy a pánové, bankovní krize, za kterou jsme nebyli zodpovědní, nám způsobila rozsáhlou recesi, z níž se nyní pokoušíme dostat a bojujeme s ní více než ostatní kontinenty. Evropská komise navrhla několik iniciativ, které by měly zabránit finančnímu avanturismu a opakování situace, při které došlo k takovému zneužití a jejíž důsledky jsou pro naše členské státy a občany velmi závažné. Sdílíme vaše ambice týkající se co možno nejrychlejšího dokončení nového systému dohledu nad finančními institucemi a struktury alternativních investičních fondů, jakými jsou zajišťovací fondy. Tímto tématem se tento týden obšírně zabývaly Parlament, Rada a Komise. Rovněž věřím, že zde dnes přijmete pozměňovací návrhy týkající se tohoto dohledu, a doufám, že to podpoří pokračování vzájemného dialogu, kterého si velmi ceníme. Otevřeme tedy náš společný dialog, navažme na něj, ale především, přijměme text, na který již tak dlouhou dobu čekáme. Chtěl bych poukázat na to, že včerejší nepřítomnost belgického předsednictví byla zapříčiněna uvedením belgického parlamentu do úřadu, a jistě jste si vědomi toho, že u parlamentů tomu vždy předchází zasedání. Z toho důvodu tu belgické předsednictví včera nebylo přítomno.

07-07-2010

07-07-2010

CS


V každém případě Komise nedávno oznámila předložení komplexního balíčku dvaceti dalších návrhů v oblasti finančních služeb. Dámy a pánové, belgické předsednictví se pokusí ve spolupráci s vámi, s Parlamentem, vytvořit plán činností, kterými se zajistí realizace těchto návrhů do konce roku 2011. Kromě toho je nám známo, že v říjnu budou připravena pracovní skupinou doporučení pro posílení rozpočtové kázně, Paktu o stabilitě a růstu a hospodářské správy. Nedávná krize společné měny euro jednoznačně prokázala, že měnová unie je bez skutečné hospodářské koordinace nestabilní. Unie potřebuje hospodářskou správu naléhavěji než kdy dřív. Pracovní skupina předloží doporučení týkající se přísnějšího dohledu, zejména v rozpočtové oblasti. Dohled se nebude týkat pouze rozpočtových politik členských států, jeho součástí budou i hospodářská kritéria pro hodnocení věrohodnosti předkládaných rozpočtů. Komise poté vyvine iniciativy nezbytné pro uvedení těchto doporučení do praxe. Bezodkladně by se jimi měla rovněž zabývat Rada a Parlament. Pro belgické předsednictví je toto prioritní, a proto poskytneme veškerou naši podporu tomu, aby se tato doporučení stala skutečností co nejdříve. Dámy a pánové, jak jsem uvedl, naší prvořadou výzvou je obnovit udržitelný hospodářský růst. V době globalizace musíme zvýšit naše úsilí, aby v Evropě mohlo opět existovat konkurenceschopné a inovačně dynamické hospodářství, které se zároveň stane hospodářstvím nízkouhlíkovým. Způsob, kterým toho docílíme, je strategie pro růst a zaměstnanost Evropa 2020. Belgické předsednictví podpoří stěžejní iniciativy, které Komise oznámila. Udržitelný růst se však netýká pouze hospodářských ukazatelů. Dotýká se rovněž a především lidí samých. Posuzuje se podle toho, k čemu v největší míře přispěl. Na příkladu několika zemí vidíme, že udržitelný růst, skutečný udržitelný růst, nemůže existovat bez sociální soudržnosti, což představuje druhou výzvu pro Evropu a druhou prioritu našeho předsednictví. Z toho důvodu Belgie trvala na tom, aby byl v programu EU 2020 cíl potírání chudoby rozšířen na obecnější pojem sociální soudržnosti, čehož jsme také dosáhli. Evropa se musí znovu vrhnout do práce, ať už ze zmíněného důvodu, nebo s cílem podpořit hospodářský růst, a rovněž je třeba zvýšit míru zaměstnanosti. Dámy a pánové, chtěl bych se na chvíli zastavit u tématu, které je mi blízké: jedná se o průmyslovou základnu, průmyslovou základnu evropského hospodářství. Domnívám se, že Evropě někdy chybí společné průmyslové projekty, symbolické a inspirativní projekty, jakými byly a jsou například vysokorychlostní vlaky Ariane nebo Airbus. Není to otázka prestiže a symboliky, jedná se totiž o skutečné hybatele, jimiž můžeme podpořit prosperitu a vytváření pracovních míst v budoucnosti. V nedávné době jsem byl ohromen ekonomickými analýzami, které přinesly poznatky o tom, že se země se silnou průmyslovou základnou daleko lépe vyrovnaly s krizí než hospodářství zaměřená více na služby. Samozřejmě je třeba naše průmyslové odvětví nejdříve restrukturalizovat. Nemusí to nutně znamenat, že jsou takzvaná tradiční výrobní odvětví odsouzena k přesídlení do zemí, kde jsou nižší platy, nebo k úplnému vymizení. Existují však výrobní postupy, které k němu odsouzeny jsou.

3

4

CS


Skrze inovaci, výrobu produktů špičkové kvality a vysoké přidané hodnoty mohou evropské státy ještě i nyní úspěšně zajistit vysoce výkonný a výnosný průmysl se zaměstnanci, kteří budou patřit mezi nejlépe placené na světě. Dámy a pánové, my, Evropané, jsme vyhráli telekomunikační revoluci. V informačních technologiích jsme však byli méně úspěšní. Rozhodně nesmíme selhat v zelené revoluci, a to nejen v oblasti výzkumu, ale především při výrobě zelených technologií. Evropa disponuje ve skutečnosti vynikajícími výzkumnými pracovníky. Nicméně, přijde-li na uvedení výsledků výzkumu do praxe průmyslové výroby, předběhnou nás například Spojené státy nebo Čína. Stěžejní iniciativy, které Komise v oblasti průmyslu předložila, budeme tedy netrpělivě očekávat. Stejně tak připisujeme nejvyšší důležitost prosincovému zasedání Rady, které bude věnováno inovaci a průmyslu. Co se týče tématu růstu a inovace, i zde bychom chtěli v rámci našeho předsednictví oživit jednu specifickou záležitost. Je jím evropský patent, který očekáváme již celých 30 let. Musíme mít na paměti naše podniky, a to zejména ty malé a střední. Stačí pomyslet na peníze a energii, kterou naše podniky vyplýtvají jen z toho důvodu, že v sedmadvaceti členských státech neexistuje jednotný postup. Naše subjekty jsou v porovnání s mezinárodní konkurencí ve skutečně nevýhodném postavení. Obnovíme-li tuto otázku, bude to pro Radu a Evropský parlament výborná příležitost ukázat občanům svůj význam při řešení praktických záležitostí. Nyní je třeba převést slova ve skutky. Totéž, dle mého názoru, platí i pro věrohodnost evropské inovační politiky. úřadující předseda Rady. (NL) Dámy a pánové, ochrana životního prostředí a klimatu představuje třetí velkou výzvu, s níž se Evropa – Evropská unie – potýká, a zároveň je třetím cílem našeho předsednictví. Skutečného udržitelného hospodářského růstu nelze dosáhnout bez ochrany naší planety; planety, která nám nepatří, ale spíš ji máme zapůjčenou od našich dětí. Evropská unie má ve světě vedoucí postavení co do ochrany životního prostředí a boje proti skleníkovým plynům. Stejné postavení má i z hlediska cílů stanovených pro další snížení těchto emisí. Tato průkopnická role však sama o sobě nestačí, jak k našemu zklamání ukázala konference OSN o změně klimatu v Kodani. Buďme k sobě upřímní, EU tam nevystupovala jednotně, a – navazuji na fotbalovou metaforu – seděla na lavičce, zatímco hra probíhala na hřišti. Z toho důvodu musí EU v nejbližších týdnech a měsících prokázat mnohem větší aktivitu, preciznost a průbojnost , ukázat páky, které má k dispozici a využít je k zapojení ostatních významných hráčů – a zároveň i významných znečišťovatelů – do ambiciózního plánu na ochranu naší planety. Je to jediný způsob, jak docílit toho, že konference v Cancúnu a Nagoji přinesou skutečné výsledky. Dámy a pánové, jak jsem již uvedl, EU je jako lidé, o nichž se tvrdí, že mají všechny předpoklady pro šťastnou existenci. A skutečně, pohlédneme-li zvenčí, je EU velmi atraktivním místem s prosperitou, systémem solidarity a velmi humánní demokratické formy vlády. Z toho důvodu – většinou zcela oprávněně – přitahuje Evropa řadu lidí ze všech kontinentů, lidí, kteří v ní chtějí budovat lepší život. Drtivá většina z nich skutečně přichází s dobrými úmysly, hledají „obyčejný zázrak normálního života“, jak to krásně zaznělo na nedávné konferenci o Afghánistánu. Takový druh přistěhovalectví náš kontinent obohacuje a bude jemu otevřen i nadále. Na druhou stranu však přichází jiní, kteří v současné době zneužívají naše systémy svobody. Sítě

07-07-2010

07-07-2010

CS


organizované trestné činnosti těží z naší otevřenosti. Teroristické organizace ji využívají ke krvavým útokům. úřadující předseda Rady . (DE) Dámy a pánové, bezpečnost našich občanů, zajištění bezpečnosti a svobody našich občanů je tedy čtvrtou velkou výzvou pro Evropu. Více než kdy jindy se Unie musí stát prostorem svobody, bezpečnosti a práva. Proto chceme zajistit, aby byl Stockholmský program vypracovaný za švédského předsednictví uskutečněn. Belgie přisuzuje velkou důležitost vypracování rozvoje politiky Společenství v oblasti migrace, azylového práva a předcházení terorismu. Co se týče spolupráce v oblasti trestního soudnictví, je naší prioritou uznávání soudních rozhodnutí v členských státech. K tomu patří především zaměření na vybudování evropského systému pro shromažďování důkazů. V souvislosti s bojem proti mezinárodnímu terorismu by Belgie chtěla urychleně dosáhnout uzavření dohody o SWIFT se Spojenými státy. Měla by se v ní spojit ochrana údajů o občanech s účinnými opatřeními v oblasti prevence terorismu. Jsem velmi potěšen, že zítra zde budeme mít příležitost této dohody dosáhnout. V této oblasti naváže belgické předsednictví na vynikající práci, která byla odvedena za předsednictví španělského. úřadující předseda Rady . To mě přivádí k páté, poslední, avšak k nijak nevýznamné výzvě, s níž se Unie musí vypořádat: její role na mezinárodní scéně. S ní je spjata velká řada obrovských výzev: boj proti klimatickým změnám; pomoc při zachovávání nebo obnově míru; podpora šíření otevřené vlády; boj proti mezinárodnímu terorismu; zamezení šíření zbraní hromadného ničení; ukončení hrubého porušování lidských práv v konfliktních oblastech se zvláštním důrazem na násilí páchané na ženách; vypracování soudržné společné energetické politiky; zachování a zvýšení našeho podílu na trhu. Jak již bylo zmíněno, kodaňský summit přinesl nepříjemné zjištění, že - byť jsme největším světovým obchodním seskupením, bohatým a atraktivním, a samozvaným příkladem „měkké síly“ - nemáme dostatečnou vyjednávací sílu na mezinárodním poli. Unie musí vyvinout větší sílu, aby nalákala ostatní na stejnou loď, a tak dokázala vytvářet koalice, díky nimž by dosáhla svých cílů v oblasti míru, trvale udržitelného rozvoje, bezpečnosti a volného obchodu, který bude zároveň spravedlivý. To více než kdy jindy vyžaduje, aby Unie mluvila jedním hlasem, a pokud možno jedněmi ústy. Lisabonská smlouva poskytuje k tomuto účelu Unii nové nástroje. V následujících šesti měsících zahájí Unie budování evropské diplomatické služby. A to je také jeden z hlavních úkolů našeho předsednictví. Musíme rozhodnout o organizaci a fungování služby pro vnější činnost, a dále je třeba ve spolupráci s Parlamentem přijmout finanční nařízení a služební řád pro tuto službu. Belgie udělá vše, co je v jejích silách, aby služba pro vnější činnost zahájila své fungování bezproblémově a úspěšně, neboť právě ona zlepší viditelnost a důvěryhodnost Evropské unie na celém světě. Dalším důležitým prvkem je rozšíření EU. Je třeba se důsledně zabývat jednáními s kandidátskými zeměmi, přičemž všechny musí být posuzovány pouze na základě svých vlastních zásluh a v souladu s obnoveným konsensem Evropské rady z prosince roku 2006. Jednání s Chorvatskem by mohlo v době našeho předsednictví vstoupit do své závěrečné fáze. S Tureckem budou samozřejmě jednání nadále pokračovat. S Islandem bude jednání

5

6

CS


zahájeno. Co se týče bývalé jugoslávské republiky Makedonie, předsednictví se bude snažit o nalezení dohody, která by vedla k zahájení přístupových jednání. Naše belgické předsednictví je vlastně prvním předsednictvím, které proběhne plně v souladu s Lisabonskou smlouvou. Belgie považuje za čestnou povinnost se jej zhostit tak, aby dodržela literu a ducha Smlouvy, a tím vytvořila ty správné precedenty. Jak je vám jistě známo, v mé zemi se konaly volby a jednání o sestavení nové koalice bude nějaký čas trvat, a tudíž má vláda je takzvanou vládou úřednickou. Chtěl bych vás ujistit, že tyto okolnosti v žádném případě nenaruší elán a nadšení našeho předsednictví. Toto dvanácté předsednictví je podpořeno všeobecným souhlasem v mé zemi a dlouhou evropskou tradicí V politických sférách Belgie, na federální i regionální úrovni, v našich diplomatických sborech a veřejných službách najdete velkou řadu mužů a žen s hlubokou znalostí Evropské unie. Přípravy byly velmi důkladné a probíhaly v úzké spolupráci s ostatními členskými státy předsednického tria a s evropskými institucemi. Vláda je kromě toho podporována proevropským smýšlením obyvatelstva. Devět politických stran, z nichž se skládají federální a regionální vlády v Belgii, zastupují 90 % obyvatel země. Belgie je jednou ze zemí, kde si evropská myšlenka a projekt evropské integrace stále udržují velmi širokou podporu veřejnosti. V neposlední řadě jsme naše předsednictví pečlivě a záměrně zakotvily do evropské agendy, abychom byli schopni stanovovat reálné cíle a efektivně je prosazovat. Nepochybuji o naší schopnosti se efektivně zhostit předsednictví a stejně tak nemám pochyb o tom, že v něm bude poté, co bude vytvořena nová vláda, hladce a bez problémů pokračovat. Jak jsem již naznačil, rotující předsednictví je součástí neustále probíhajícího evropského procesu, a nepředstavuje tedy zcela nový začátek. A přesto, každé předsednictví přináší své vlastní důrazy a jeho začátek je vždy příležitostí nově zaměřit pozornost obyvatelstva na význam Evropské unie a jejích ideálů. Oslavy, které se konají u příležitosti začátku našeho předsednictví, jsou ukázkou široké podpory těchto ideálů v naší zemi. Od krále přes královský dvůr až po koncerty a taneční zábavy v tolika městech a vesnicích, všechny skupiny a vrstvy společnosti se s nadšením účastní oslav zahájení našeho dvanáctého předsednictví. Dále bych chtěl vyjádřit, že si upřímně vážím všech setkání, kterých jsem v uplynulých dnech mohl účastnit s kolegy, s vámi, zástupci tohoto Parlamentu. Tyto schůzky pro mě byly velmi poučné a konstruktivní, a moje vláda přikládá velkou důležitost úzké spolupráci s volenými zástupci evropských občanů. Chtěl bych ještě něco vzkázat těm, které zde v Parlamentu zastupujete. Chtěl bych je vyzvat k tomu, ať si skutečně uchovají důvěru v sebe samu a ať věří sobě, svojí zemi, Evropě. Naše Evropská unie se musí vyhnout dvěma úskalím: malomyslnosti a samolibosti. K malomyslnosti nemáme důvod. Neměli bychom se obávat nové konkurence ve stále více multipolárním světě. Naopak, měli bychom se z ní radovat. Neboť my sami jsme napomohli vzniku tohoto nového světa, například tím, že usilujeme o spravedlivější rozdělení zdrojů a moci. Jak již bylo řečeno, to, co se děje nyní, není „úpadek Západu“, ale „vzestup zbytku světa“. Musíme se do této konkurence vrhnout s elánem a důvěrou – důvěrou v sebe a ve všechny naše schopnosti.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Stejně tak neexistují důvody k samolibosti. Jistě, můžeme být hrdí na velké úspěchy, jichž jsme dosáhli v minulosti. Máme vládní systémy, v nichž se snoubí politická a ekonomická svoboda se sociální solidaritou a ekologickou odpovědností. Řadě našich občanů poskytujeme životní úroveň, která patří k nejvyšším na světě. Ale nemůžeme jen tak sedět a užívat si toho, co máme. Zbytek světa nám nemá proč vydělávat na živobytí. Musíme na tom pracovat, musíme pracovat na své živobytí mnohem tvrději. Toto shromáždění, podle mého názoru, nemusím přesvědčovat o tom, že chceme-li dostat Unii a její členské státy do vyšších obrátek, potřebujeme „více Evropy“. Tento cíl „více Evropy“ je v jádru mezinárodní politiky Belgie i Evropy. Má země vždy upřednostňovala „méthode communautaire“, „metodu Společenství“, a stále ji v plné míře podporuje. Více Evropy v prioritách a cílech našeho předsednictví znamená: vybavit Unii novou finanční regulační strukturou; posílit její hospodářskou správu; podporovat návrat k trvale udržitelnému růstu; upevnit její sociální model; posílit schopnost inovace; rozvíjet diplomatické služby. Stojím před vámi, zástupci téměř půl miliardy evropských občanů, a žádám vás o spolupráci a podporu při plnění ambicí našeho předsednictví. S radostí mohu říci, že Lisabonská smlouva posílila pravomoci Evropského parlamentu, čímž se v mnohem větší míře než dříve stal hnací silou evropské integrace. Mí kolegové, těším se na plodnou spolupráci našeho předsednictví s vámi všemi, poslanci Evropského parlamentu, skrze niž naplníme společně sdílené ambice Evropy. (Potlesk) José Manuel Barroso, předseda Komise. – (FR) Pane předsedající, pane Leterme, dámy a pánové, Belgie přebírá rotující předsednictví Rady v době, která je pro Evropskou unii klíčová, a já bych chtěl panu Letermovi poděkovat za představení tohoto jasného a ambiciózního programu. Výzvy, které přinesou nadcházející měsíce, jsou jednoznačné. Především se bude jednat o zavedení nových koordinačních mechanismů pro naše hospodářské politiky, o stabilizaci hospodářské obnovy prostřednictvím strategie pro růst a zaměstnanost Evropa 2020 a zajištění toho, aby Evropa splnila své povinnosti na mezinárodní scéně. Evropská rada na červnovém zasedání podpořila návrhy, které Komise předložila ve svém sdělení ze dne 12. května o posílení rozpočtové kázně a makroekonomického dohledu. Těmito problémy se rovněž zabývala pracovní skupina v čele s panem Van Rompuyem azávěrečnou zprávu předloží v říjnu. Mezitím začala Komise intenzivněji pracovat na tom, aby se tyto pokyny staly konkrétními návrhy, a to konkrétně ve sdělení Komise ze dne 30. června. Znamená to posílení makroekonomického dohledu, včetně využití sankcí a mechanismů varování, a stejně tak Paktu stability a růstu, především pomocí většího zaměření na otázku výše dluhu a deficitů. Konečně nám Evropský semestr umožní dosáhnout efektivnější koordinace politiky ex ante. Je nutné ji dokončit co nejdříve, a komisař Rehn vynakládá veškeré úsilí, aby nezbytné legislativní návrhy předložil bez dalšího prodlení. Spoléhám na belgické předsednictví i na Evropský parlament, že v práci pokročí natolik, abychom do konce roku 2010 měli zavedený nový systém.

7

8

CS


Je třeba, aby se belgickému předsednictví podařilo učinit zásadní pokrok při provádění strategie Evropa 2020. K tomu je nezbytné, aby každý členský stát přijal tuto strategii za svou a začlenil ji do svých jednotlivých politik: do oblasti financí, rozpočtu, zaměstnanosti, inovace, životního prostředí, energie, vzdělávání a sociální politiky. Chceme-li toho dosáhnout, pak je klíčové, aby každý členský stát v nadcházejících měsících připravil svůj vlastní národní program reforem. Předpokladem pro úspěch této strategie je práce všech institucí, které budou na její provádění dohlížet. Na počáteční fáze každého členského státu navážou různé politiky Společenství, které byly připraveny kolektivní prací Komise. V tomto ohledu budou mít stěžejní iniciativy, které Komise do konce roku předloží, zásadní význam. Chtěl bych s vámi hovořit o třech ze zmíněných iniciativ, konkrétně o těch, které se soustředí na zaměstnanost a vzdělávání, na inovaci a průmyslovou politiku. Problematika zaměstnanosti je stále velmi aktuální a vítám skutečnost, že ji belgické předsednictví považuje za prioritní. V této souvislosti vznikla iniciativa s názvem „Program pro nové dovednosti a pracovní místa“, již koordinují komisaři Andor a Vassiliou a která bude usilovat o vytváření příznivých podmínek pro modernizaci trhu práce s cílem zlepšit míru zaměstnanosti a zajistit životaschopnost našich sociálních modelů. Vytváření pracovních míst vyžaduje ekonomický růst, a jeho velká část bude v budoucnosti založena na inovacích. Stěžejní iniciativa s názvem „Unie inovací“, již koordinuje komisař Geoghegan-Quinn, bude tedy jednou ze stěžejních záležitostí belgického předsednictví. Hlavním cílem bude usnadnit uvádění inovace na trh, identifikovat počet evropských partnerství pro inovaci, aby se vyřešily společenské problémy v oblastech, kde může Evropská unie přinést přidanou hodnotu, a rovněž zlepšit efektivitu evropských, vnitrostátních a regionálních inovačních systémů. Především je důležité v nejbližších měsících pokročit v otázce patentu Společenství. K této otázce Komise právě předložila návrh. Kromě toho bude v říjnu předložena stěžejní iniciativa s názvem „Průmyslová politika pro věk globalizace“, jejíž přípravu koordinuje místopředseda Tajani a která si klade za cíl zlepšit podmínky pro podniky, zejména pro ty malé a střední, a podporovat rozvoj silné a udržitelné průmyslové základny schopné vypořádat se s globální konkurencí. Kromě těchto stěžejních iniciativ bych chtěl zmínit dva další projekty zásadního významu. Po zveřejnění zprávy, o jejíž vypracování jsem požádal pana Montiho, předloží Komise iniciativu směřující k posílení vnitřního trhu, a to i s ohledem na 20. výročí vnitřního trhu, které si připomeneme v roce 2012. Očekáváme, že ji představíme v rámci belgického předsednictví. Komisař Barnier na ní usilovně pracuje. A dojde i na další příspěvky, na nichž pracují například další dva kolegové, které bych mohl jmenovat, a to místopředsedkyně Redingová a komisař Šemeta. Práce na vnitřním trhu má průřezový charakter, a tudíž je jádrem našeho kolektivního přístupu. Chtěl bych rovněž zdůraznit, že je důležité přemýšlet o budoucnosti naší obchodní politiky, na níž pracuje komisař De Gucht a která bude formou sdělení předložena na podzim. Zároveň bude záležet na pokračování naší práce na reformě finančních trhů ve spolupráci s našimi partnery ze skupiny G20. Co se týče finančních služeb, musíme pokračovat cestou reforem. Dne 2. června přijala Komise sdělení, v němž zdůrazňuje, že všechna nezbytná opatření budou předložena

07-07-2010

07-07-2010

CS


nejpozději na jaře roku 2011. Převážná část práce však proběhne v rámci belgického předsednictví. Následujících šest měsíců tedy bude velmi hektických, pane Leterme. Tato opatření, která jsme předložili koordinovaným a uceleným způsobem, jsou naší reakcí na finanční krizi. Spoléhám na předsednictví, že v Radě dosáhne co největšího pokroku, a na Parlament, že z této oblasti učiní významnou prioritu. S rozvojovou strategií Evropské unie do roku 2020 přímo souvisí ta skutečnost, že v září předloží Komise dokument s přezkumem rozpočtu. Je obtížné diskutovat o politice bez toho, aniž bychom v jistém okamžiku nezvážili opatření, která bude třeba uplatnit při jejím provádění. Tento dokument, jemuž spolu s komisařem Lewandowskim věnujeme zvláštní pozornost, umožní Evropskému parlamentu a členským státům rozhodnout o klíčových zásadách příštího finančního rámce. Komise vítá skutečnost, že belgické předsednictví má v plánu jej posoudit souběžně s prací na návrhu rozpočtu na rok 2011. Dámy a pánové, význam, vážnost a naléhavost těchto hospodářských, sociálních, finančních a rozpočtových otázek nás nesmí přivést k tomu, že se stáhneme do sebe. Neseme velmi důležité zodpovědnosti na mezinárodní úrovni. Summit G20 v Soulu je zcela zásadní. Právě tam bude příležitost zkontrolovat, zda byly závazky přijaté všemi stranami převedeny do praxe. V tomto ohledu věřím, že si Evropa udrží vedoucí postavení. Komise se tedy důkladně pustí do příprav na tento summit a vynaloží veškeré úsilí na to, aby tam hlas Evropy zazněl zcela jednoznačně. Mezi několika dalšími významnými mezinárodními schůzkami, jako je např. konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti pořádaná v Nagoji, bych chtěl upozornit na konferenci, která naváže na jednání v Kodani a bude se konat v prosinci v Cancúnu. Musíme dosáhnout jasného praktického pokroku v provádění kodaňské dohody a zároveň spolupracovat s průmyslovými a rozvojovými zeměmi. Na tom v současné době pracujeme díky intenzivnějším a častějším kontaktům, které Komise a zejména komisařka Hedegaardová navazuje, a tím tak připravujeme půdu pro předložení vyvážené a závazné mezinárodní smlouvy, jež nadále zůstává naším hlavním cílem. Rovněž bychom měli zdvojnásobit naše úsilí a dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí, jak jsme to uvedli na summitu G8. Na Valném shromáždění OSN v září i při zvláštních příležitostech v rámci summitu musíme vystupovat důrazně a jednotně a při tom posoudit, jak my, mezinárodní společenství, postupujeme směrem k dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Předpokládám, že tam budu zastupovat Evropskou unii. Soudržnost našich zahraničních činností bude posílena zřízením služby pro vnější činnost. Nasazení paní Ashtonové, vysoké představitelky a místopředsedkyně Komise, umožnilo našim třem orgánům vytvořit podklady pro rychlý start, který se může odrazit od pevného základu. Nyní je na nás, abychom dospěli k dohodě o podrobných textech, které je třeba provést v co nejkratší době a o nichž budeme diskutovat s Parlamentem. Dámy a pánové, čeká nás tedy nabitý program, jsem si však jist tím, že díky odhodlání a společnému duchu, které jsou pojícími můstky mezi belgickým předsednictvím, Evropským parlamentem a Komisí, bude Evropa schopna v těchto výzvách obstát. Historie evropské integrace je důkazem toho, že právě obvykle v dobách krize prokazuje Evropa schopnost čelit svým problémům a překonávat je v zájmu dobra všech našich spoluobčanů.

9

10

CS


Joseph Daul, jménem skupiny PPE. – (FR) Páni předsedové, lidé v Evropě by chtěli lépe rozumět tomu, jak jsou přijímána rozhodnutí na evropské úrovni, a očekávají, že Evropská unie poskytne konkrétní odpovědi na jejich otázky. Pane premiére Yvesi Leterme, chtěl bych říci, že nastal čas skoncovat se zdlouhavými seznamy priorit rotujícího předsednictví, které přináší pouze rozčarování. Po celé roky sem v intervalu šesti měsíců přichází předsedové Rady a vysvětlují nám, jak v době šesti měsíců přebudují Evropu. Šest měsíců poté se k nám vracejí se zprávou, že kvůli okolnostem, které nemohli ovlivnit, se předložená očekávání ani v nejmenším nesplnila. Takové chování Rady je dle mého názoru nesprávné a narušuje důvěryhodnost našeho evropského projektu. Dámy a pánové, s velkým potěšením mohu konstatovat, že se belgické předsednictví nenechalo nachytat, jednak díky svým vnitrostátním politickým zkušenostem a také díky tomu, že předsedou Evropské rady je rovněž Belgičan, a že své úsilí zaměřuje na naše tři skutečné priority: růst a zaměstnanost, zelená ekonomika a bezpečnost a svoboda. Opět zde uvedu jednu skutečnost, jíž jsou si naši spoluobčané velmi dobře vědomi: odpovědi na všechny naše hlavní problémy, ať se týkají hospodářství, zaměstnanosti, bezpečnosti, klimatu či energie, jsou v prvé řadě evropské a teprve poté globální. Pane předsedo Rady, právě jste uvedl, že největším problémem Evropy je její pomalý ekonomický růst; jinými slovy tedy skutečnost, že v poslední době nebyl tento růst schopen dostatečně vytvářet finanční zásoby a zaměstnanost. Na to by se vaše předsednictví mělo zaměřit, a agenda 2020, bude-li uplatněna v plné míře a tedy financována ze strany členských států – financování, to je ten klíčový výraz – může být velmi efektivním nástrojem, jímž lze zajistit, že Evropa bude konkurenceschopnější a zároveň ekologičtější. Zároveň však musíme dosáhnut zcela reálného pokroku v plnění symbolického úkolu, který spočívá v regulaci finančního sektoru a snížení našich deficitů. V této oblasti musí Evropa jít příkladem, a je třeba, aby všem bylo na první pohled jasné, co to znamená, když se Evropa soustředí na povzbuzování a podporu: ne finanční spekulace, ale na práci a podnikání. Rovněž je nutné Evropanům vyslat jasný signál v otázce svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, jelikož naši spoluobčané se často sami sebe ptají, proč Evropa stále neuplatňuje svůj vliv v oblastech, jako je vzájemné uznávání soudních rozhodnutí. Nabídneme-li konkrétní odpovědi na tento typ otázek, přispějeme tím k lepšímu pochopení naší práce. Pane Leterme, mluvil jste dobře – sice jsem si připravil závěr projevu, ale nyní jej nemohu přečíst, neboť se zabývá metodou Společenství. Opravdu velmi spoléhám na belgické předsednictví, že dle vašich slov zajistí, aby se metoda Společenství ještě ve větší míře stala nedílnou součástí našich nejrůznějších institucí. Martin Schulz, jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedající, pane Leterme, představil jste nám ambiciózní program. Já začnu tam, kde pan Daul přestal. Veškeré položky ambiciózního program, který jste popsal, přináší jednoznačné a hmatatelné poselství: Belgie je zemí, která své předsednictví propojuje se svojí hlubokou vírou v proevropské myšlení, a to je jeden z důvodů, proč pro nás toto předsednictví představuje významnou příležitost.

07-07-2010

07-07-2010

CS


V průběhu přípravného období a několika dní předsednictví jste prokázali, že úřadující vláda je zcela jistě schopna stát v čele Evropské unie, jestliže se odevzdá základním evropským hodnotám, a za tento důkaz bych vám nejdříve jménem své skupiny chtěl poděkovat. Je to pozitivní a povzbuzující začátek tohoto předsednictví. (Potlesk) Evropa je ve stavu sociální nerovnováhy. Největším problémem, před nímž stojí každý z nás, jsou hluboké sociální rozdíly v Unii. Zcela oprávněně hovoříme o finanční a hospodářské krizi v nedávné době. Jednáme o nezbytných opatřeních, která je třeba učinit nyní, abychom získali větší kontrolu nad deregulovaným bankovním sektorem, a zejména nad deregulovaným sektorem spekulací. Proto jedním z rozhodujících opatření, které nyní musíme provést, je regulační balíček, o jehož přijetí budeme jednat zítra. Balíček dohledu v oblasti bankovnictví musí být zaveden během vašeho předsednictví. V závěrečném hlasování o prvním čtení tohoto balíčku bude v Evropském parlamentu velká většina hlasovat v jeho prospěch, což Radě umožní při příští návštěvě Parlamentu na dílčím zasedání v září předložit konstruktivní návrh. Je to vaše zodpovědnost, ale zároveň je to pro vás velká příležitost, jak přispět regulací ke snížení sociální nerovnováhy. Zátěž a náklady způsobené touto krizí nesmí nést pouze pracovníci. Musíme povolat k zodpovědnosti bankovní odvětví. (Potlesk) Z toho důvodu potřebujeme naléhavě v Evropě regulaci finančních trhů a hospodářskou správu. Nicméně i v tomto případě platí metoda Společenství. Chci Radě a jejímu úřadujícímu předsedovi zcela jednoznačně sdělit, že v Evropě máme institucí dost. Další již nepotřebujeme. Potřebujeme však, aby stávající instituce konečně začaly přijímat opatření v zájmu Evropy. Jedna věc je jasná. Nemůžeme tvrdit, že v Evropě nejsme schopni prosadit například daň z finanční transakce, pouze proto, že na tom v rámci G20 nespolupracují USA a Čína. Opak je pravdou. Bude-li kapitalistický sektor v Evropě podroben zvýšené regulaci, pak Spojené státy nebudou mít jinou možnost než se k ní připojit, a to vzhledem k právě začínajícím spekulacím o dolaru. Proto během vašeho předsednictví máme možnost v této oblasti dosáhnout pokroku na evropské úrovni a ostatním jít dobrým příkladem. Jedno opatření, o němž jste se, pane Leterme, zmínil, je pro moji skupinu velmi důležité. Zdá se, že strategie pro Afriku, kterou belgické předsednictví nastínilo, je klíčovou otázkou pro mezinárodní politiku Evropské unie, a to nejen z hlediska solidarity. Afrika je zapomenutý kontinent a máte od nás plnou podporu, pokud jako předsednictví tvrdíte, že se Evropa musí na Afriku více zaměřit. Nicméně si musíme být vědomi také toho, že jsme pozadu, neboť ostatní země, a především Čína, se na tomto kontinentu již aktivně zapojují. Prozatím nechám stranou otázku, zda bychom strategii, kterou Čínská lidová republika v Africe uplatňuje, považovali za spravedlivé partnerství s tímto kontinentem. Jsme Evropané, a náš přístup je tudíž zcela odlišný a vstřícnější k africkému lidu. Proto plně podporujeme strategii pro Afriku, kterou belgické předsednictví předložilo. A konečně bych pane předsedající chtěl vyslovit jednu poznámku k rozšíření. Pane Leterme, pravdou zůstává, že nyní procházíme důležitou fází rozšíření, a já bych vám rád předal jednu myšlenku. Zmínil jste Turecko a já patřím k těm, kteří vstup Turecka do Evropské unie podporují. Proto bych chtěl říci, že pokud Rada neobjasní, zda opravdu chce, aby Turecko přistoupilo, nebo zda si to nepřeje, pokud bude nadále jednat nejednoznačně a

11

12

CS


znovu a znovu potvrzovat šance Turecka na přistoupení a právo na jeho začlenění do EU s plným vědomím toho, že nejméně čtyři nebo pět hlav vlád tomu za zavřenými dveřmi oponuje, je to nejlepší způsob, jímž se dobré vztahy mezi EU a Tureckem zničí a rozhodně Turecko do EU nepřivede. Vaším úkolem je tedy do této oblasti vnést světlo. Váš projev se mi velmi líbil a já doufám, že totéž platí i pro ostatní členy mé skupiny. (Potlesk) Guy Verhofstadt, jménem skupiny ALDE. – (NL) Pane předsedající, dovolte mi rovnou utvrdit belgické předsednictví v tom, že může počítat s plnou podporou Evropského parlamentu a v každém případě mé skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Mám k tomu jednoduchý důvod. Belgická předsednictví se vždy snažila prosazovat a urychlovat evropskou integraci, a přesně to nyní v Evropě potřebujeme. V zítřejším multipolárním světě, kde bude důraz kladen na země jako Čína, Indie a Spojené státy americké, si Evropa své postavení prosadí pouze jako jednotný a integrovaný celek, a já jsem rád, že se belgické předsednictví drží tradice dalšího urychlení evropské integrace. Hlavní věc, kterou od belgického předsednictví potřebujeme, pane premiére, je odhodlání k následujícímu: Myslím, že před šesti měsíci jsem víceméně stejná slova vyslovil na adresu španělského předsednictví. Naléhavě potřebujeme dotáhnout náš domácí úkol – hospodářskou a finanční krizi. S tímto domácím úkolem Evropa ještě není hotova. V zásadě se jedná o pět záležitostí, které je třeba dovést k úspěšnému závěru. Byl by to skutečně obrovský úspěch na vrub belgického předsednictví, pokud by se těchto pět otázek podařilo uzavřít, a to co nejrychlejším způsobem. V prvé řadě je třeba dokončit zátěžové testy bank, a v případě potřeby přistoupit k jejich rekapitalizaci. K žádnému ekonomickému růstu a obnovení poskytování úvěrů nedojde, dokud nevyčistíme bankovní sektor. Zadruhé, je třeba správně posílit Pakt stability a růstu; což zcela konkrétně znamená, že do pilotní kabiny dosadíme Evropskou komisi a Evropskou centrální banku. Znamená to, že v pilotní kabině nebudou členské státy. To je zcela vyloučeno, neboť by to nemohlo fungovat. Členské státy se nemohou navzájem sledovat a ukládat si sankce, to mohou pouze orgány Společenství. Zatřetí, potřebujeme skutečnou hospodářskou správu. Dosáhnout skutečné hospodářské správy v eurozóně, opět za všech okolností s Evropskou komisí v pilotní kabině, nebo za volantem, jak se tu říká. Začtvrté je třeba bezodkladně dokončit regulaci řady finančních produktů, včetně zajišťovacích fondů. Na této otázce pracujeme, nicméně ještě musíme přijmout rozhodnutí. V neposlední řadě, jak zde již zaznělo, je nezbytně nutné zprovoznit evropský bankovní dohled. Pane premiére, dovolte mi se k této oblasti vyjádřit zcela jasně: řada členských států, ve skutečnosti většina z nich, musí teprve pochopit, jaké ponaučení plyne z krize, totiž, že vnitrostátní orgány dohledu nejsou schopny tento úkol splnit. Ani jeden vnitrostátní orgán dohledu ze všech sedmadvaceti členských států v době krize nebil na poplach. A přesto nyní členské státy přichází s prostou myšlenkou, že by tento úkol měly plnit právě vnitrostátní orgány. Mohu vám říci, pane premiére, že pokud evropské orgány dohledu nebudou mít poslední slovo, pak s Parlamentem dohody nedosáhnete. Koneckonců právě na tom v současné době záleží. Mohu vám v tomto ohledu něco poradit? Můžu vám dát jen jednu radu. Na to nejsme v Belgii zvyklí. V minulosti, když jste byl součástí opozice, jsem dostával spoustu rad, a

07-07-2010

07-07-2010

CS


tak se nyní budu snažit, abych vám poskytl několik rad na oplátku v době, kdy patříte k vládnoucí straně. Chceme-li dosáhnout dohody ohledně evropského dohledu, pane premiére, možná se nevyhneme zrušení jednomyslného hlasování v Radě. Dle mého názoru byste se neměl pokoušet přesvědčit Parlament, aby svůj postoj změnil. Naopak, svůj postoj by měla změnit Rada; jinými slovy by tedy měla zvážit, že upustí od hledání jednoty a bude usilovat o uzavření dohody s Evropským parlamentem na základě kvalifikované většiny. Mohu-li něco dodat na závěr, pane předsedající, dle mého názoru je ještě jeden poslední bod, který bychom s belgickým předsednictvím měli probrat, a totiž, že kromě všech frází o reorganizaci – která je nevyhnutelná, neboť představuje růst v budoucnosti – potřebujeme strategii pro hospodářský růst. Mám na mysli zejména panevropský plán infrastruktury. Tento plán musí Komise předložit, aby byl dokončen vnitřní trh, který by zahrnoval země jižní a střední Evropy. I to by mělo být součástí vašeho programu. Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, pane Leterme, dámy a pánové, za prvé bych chtěla říci, že mě velmi potěšilo vaše jednoznačné prohlášení ve prospěch mnohojazyčnosti. Chápu to i jako signál, aby občané Belgie připisovaly mnohem větší hodnotu mnohojazyčnosti, která je základem, na němž se jejich země může pevně a harmonicky rozvíjet. Jako Němka mohu jen dodat, že jsem v dětských letech záviděla svým spolužákům ve škole a ostatním mladým lidem, kteří vyrůstali v mnohojazyčných zemích, a díky tomu měli daleko širší možnosti. Děkuji vám za vyslání tohoto signálu. (Potlesk) Právě toto potřebujete, protože jako hlava belgické vlády jste s řešením ubývajících sil integrace obeznámen. Tento problém je jak belgický, tak i evropský. Kromě vážného problému, který představuje systém finančního dohledu, mohu podpořit všechno, co uvedl předchozí řečník. Je důležité, aby se vám podařilo pracovat s námi a s Komisí na obnovení důvěry občanů Evropy v Evropskou unii a v to, že je schopna jednat. Značnou část důvěry jsme již ztratili. V minulosti působila Evropa jako ochranný val proti krizím a nejistotě, který zároveň nabízel svobodu a neustálé zlepšování životních podmínek. Občané Evropy v nás již nemají důvěru a, podle mého názoru, se musíme začít kromě přísnějšího finančního dohledu zabývat problémy, které jsou způsobeny tím, že evropské země a jejich občané jsou v mnoha dalších oblastech svědky toho, jak mezi námi vznikají stále se rozšiřující mezery a navzájem se vzdalujeme. O různých úrovních konkurenceschopnosti v evropských členských státech bylo již řečeno mnoho. Touto otázkou se musíme zabývat. Je správné, že se Brusel zapojuje do rozhodování o strategiích, které se týkají mzdové a daňové politiky. Nechceme přebírat odpovědnost za všechno, ale jednostranné zaměření na rozpočtovou politiku, které se praktikuje v Německu a jež do jisté míry v krátkodobém horizontu může mezery v Evropské unii překlenout, zcela jistě nestačí. Rovněž bych chtěla vyjádřit své přesvědčení o tom, že musíme podniknout mnohem více kroků v oblasti sociálních podmínek. Lidé v dárcovských státech se v novinách neustále dočítají o tom, že Němci budou muset na důchod počkat až do věku 67 let, zatímco v jiných zemích lidé odchází do důchodů dokonce ještě před tím, než dosáhnou 60 let. V dlouhodobém horizontu to není princip solidarity. Stojíme tváří v tvář široké škále rozdílů a problémů a já se domnívám, že bychom si o velké závažnosti situace neměli dělat žádné iluze.

13

14

CS


Doufám, že belgické předsednictví vyřeší jeden konkrétní problém, a to úlohu stálého předsedy Rady, což je funkce, kterou v tomto okamžiku zastává Belgičan Herman Van Rompuy a rotující předsednictví Rady. Doposud jsme nabývali dojmu, že stálému předsedovi Rady, který je jedním z vašich spoluobčanů, hrozí degradace na pozici pouhého nástroje v rukou zájmů Rady a na funkci kulisáře na scéně mocných vlád Evropské unie. To není správně a takto nelze pokračovat… (Předsedající řečnici přerušil). Derk Jan Eppink, jménem skupiny ECR. – (NL) Pane předsedající, pane Leterme, mám vás ve velké úctě a chovám k vám respekt. Jste rotující předseda Rady a zároveň odstupující premiér. Vlastně nyní nemáte žádné pověření, přesto musíte splnit své poslání na evropské úrovni. Na evropské půdě máte tak jako tak poslání. Mohu vám poskytnout několik rad? Nebudu přitom hovořit standardním úředním jazykem, ale poukáži na to, že pocházíte ze Západního Vlámska. Jste pracovitý, vytrvalý a spořivý, což považuji za vynikající vlastnosti. Stejně jako ostatní krajané ze Západního Vlámska máte i značnou dávku zdravého rozumu. S politikou Západního Vlámska jsem se v posledních letech mohl poněkud více obeznámit. Přesto bych vás chtěl varovat před efektem babylonské věže. Říkáte, že potřebujeme více Evropy, stále více, a tak dále. Musíme dbát na to, abychom nestavěli babylonskou věž a přitom nevěnovali větší pozornost samotnému kolosu než jeho kvalitě. Pakt o stabilitě a růstu nám slouží jako jeden z příkladů. Stále máme Pakt o stabilitě a růstu, jejž pan Prodi v roce 2002 označil za hloupý a nepružný. Ano, použil slovo „hloupý“, a samozřejmě že takové věci se postupem času zhroutí. Společným jmenovatelem vašeho programu jsou ve skutečnosti peníze. V první řadě se musíme zabývat společnou měnou euro. Naše obavy stále nejsou u konce. Bude Řecko schopno obstát nebo ne? Směřujeme k situaci, mohu-li ji tak nazvat – „l’euro du beurre et l’euro des olives“? To by nebylo správné. Dávám přednost zdravé společné měně. Pokud máte stejný postoj, máte i plnou podporu Evropských konzervativců a reformistů. Řešení tkví v rozpočtové kázni, menším obejmu administrativy a restrukturalizaci dluhu. Z příkladu Spojených států jsme se poučili, že rozsáhlé záchranné programy nepomohou. Míra zaměstnanosti v této zemi nijak nestoupá. Rovněž to souvisí s rozpočtem. Vlastně bych vám na toto téma chtěl položit otázku. Hovoříte o tom, že je třeba více Evropy, na což všichni v Belgii reagují – a v zahraniční politice Belgie je i velmi silná tradice v této oblasti, – že to znamená více peněz. A toho nejsem zastáncem. Za současné situace se Komise často musí potýkat s nedostatečným výkonem. Někdy má k dispozici finanční prostředky, které zbydou ze strukturálních fondů. V roce 2008 musela Komise členským státům vrátit částku ve výši 4,5 miliard, domnívám se tedy, že 1 % HNP je dost. Konečně, měli byste být opatrní, hovoříte-li o evropské dani. V Německu panuje výbušná atmosféra. Lidé této země nemohou platit za všechno. Deutschland kann nicht immer zahlen. Němečtí politici se zřídkakdy odváží vyjádřit to tímto způsobem, tak jsem to řekl za ně. Pane Schulzi, v Německu nyní koluje toto rčení: Weltmeister ja, Zahlmeister nein. Jak to bude s tím prvním uvidíme v neděli, nicméně se skutečností, že Německo nemůže být pokladnou celého světa, souhlasím. Neměli bychom se tedy o tématu evropské daně zmiňovat. A právě to děláte vy a stejně tak pan Verhofstadt, přestože jsem si nikdy nebyl jist tím, zda hovoří pouze za sebe nebo jménem své skupiny. Tuto otázku znovu otevírá i pan Dehaene. Tomu se musíme vyhnout, jelikož v opačném případě se naše babylonská věž zhroutí.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Patrick Le Hyaric, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Páni předsedové, pane Leterme, této povinnosti se ujímáte v době, kdy jsou lidé v Evropě velmi vážně zasaženi nebývalou hospodářskou a sociální krizí. Přichází tedy čas, kdy musíme sebrat odvahu a chopit se nových progresivních iniciativ, které zmírní bolestné následky krize a povedou k jejímu ukončení. Předložil jste seznam řady cílů, jako je udržitelný růst, boj proti chudobě a životní prostředí, na nichž se všichni můžeme shodnout. Bohužel však lze předvídat, že tyto cíle přijdou vniveč, a pokud jsem to pochopil správně, i sám pan Daul o nich do jisté míry pochybuje, jelikož nanejvýš úsporná opatření, k nimž jsme v Evropě přistoupili, uvedeným cílům protiřečí. Nebude-li posílena kupní síla lidí, v žádném případě nemůžeme počítat s udržitelným růstem, hospodářskou obnovou nebo bojem proti chudobě. K řešení této krize se musíme jasně rozhodnout: musíme dát přednost spravedlnosti a zaměstnanosti před finančním trhem a zvolit proaktivní politiku zaměřenou na humánní a udržitelný rozvoj založený na solidaritě. Faktem zůstává, že posílení Paktu o stabilitě a růstu, na němž jste se s panem Barrosem právě dohodli, vytváří obrovský tlak na zaměstnance, mladé lidi a důchodce, a tudíž bude nezbytné státům, které jej neuplatňují, od nynějška vyhrožovat sankcemi do té míry, že by jim mohla být odebrána hlasovacích práva v Radě, jíž předsedáte, a zrušeny příspěvky z některých podpůrných fondů. Měli by zemědělci, zaměstnanci, kteří byli propuštěni, důchodci a úředníci platit za krizi, kterou ani v nejmenším nezavinili? Vážený pane předsedo, budete hledat nová řešení, jako je daň z kapitálových toků, o níž se tak často hovoří, nebo evropská daň z kapitálových a finančních příjmů? Do jisté míry jsme doufali, že vaše předsednictví napomůže zavedení nové směrnice o službách obecného zájmu, ale o tom jste se žel nezmínil. Co se týče dohody SWIFT, ta nepředstavuje pokrok směrem ke svobodě, ale pravý opak. Nebylo by lepší, kdyby Parlament, Rada a Komise namísto podpory Paktu o stabilitě, jež se stal paktem úsporných opatření, společně předložily jiné řešení: nový pakt o sociálním a ekologickém pokroku, jejž by Evropská centrální banka podpořila novými úkoly zaměřenými na zpětný odkup dluhových nástrojů od států, které to potřebují, a na refinancování veřejných úvěrů za úrokovou sazbu, čímž by se podpořila zaměstnanost, výzkum, inovace a vzdělávání, jakož i hlavní evropský program užitečné a ekologické infrastruktury? Mezinárodní konfederace odborových svazů předložila další komplexní pracovní plán, který se soustředí na boj proti spekulaci a podporu spravedlivého zdanění. Evropská odborová konfederace vyzývá k akcím, které mají proběhnout 29. září v Bruselu. Věřím, že právě tam nalezneme své řešení, pane předsedo, a přeji vám a vašemu předsednictví mnoho úspěchů. William (The Earl of) Dartmouth (EFD). Pane předsedající, mám procesní námitku. Projev paní Harmové o jednu minutu a čtyřicet pět vteřin přesáhl stanovený čas a tento pán jej rovněž značně překročil. Nedokážu si představit, že by někdo ze skupiny EFD mohl hovořit déle než 25 vteřin nad povolený časový rámec – a pravděpodobně ještě méně – aniž by předsedající vypnul mikrofon. Rád bych tedy požádal pana předsedajícího, aby pravidla této sněmovny uplatňoval stejnou měrou. (Potlesk z řad skupiny EFD)

15

16

CS


Joseph Daul (PPE). – (FR) Pane předsedající, nespoutané výkřiky po mé levici se mi velmi líbí. Ocenil bych však, kdyby tito poslanci aplaudovali i tehdy, když předsedající stanovený čas dodržují. Nigel Farage, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, to co se zde dnes děje, by asi nikdo nevymyslel, že? Belgie se ujímá šestiměsíčního předsednictví a všichni se tváří, že vše je v nejlepším pořádku! Před několika měsíci jsem upozornil na to, že Belgie vlastně není opravdovým národem, což bylo přijato s velkou nelibostí, nicméně samotní belgičtí voliči tuto skutečnost spíše potvrdili: největší strana v Belgii v současné době je strana separatistická! Před sebou máme premiéra úřednické vlády, ale všichni děláme jakoby nic a předstíráme, že je to v nejlepším pořádku. Ale není! Pane Leterme, na tomto místě nemáte co pohledávat. Je to neuvěřitelná ironie, že země, která se každou chvíli rozpadne na dvě, bude v následujících šesti měsících říkat zbývajícím šestadvaceti členským státům, co mají dělat! Ještě horší mi však samozřejmě připadá vaše ohromující pokrytectví v této věci, že sem dnes ráno přijdete a hrajete si na „hodného Belgičana“. Stačí si vzpomenout na to, že právě vy, belgický premiér, jste ani neznal svou národní hymnu. V roce 2006 jste proslul výrokem, že vaši zemi drží pohromadě jenom pivo a fotbal. A teď to vypadá, že díky vší parádě politické moci se na to všechno zapomnělo! Skutečně, všichni v této sněmovně něco důležitého přehlížíme, neboť nás Belgie přivedla do trapné situace. Je prototypem. Je vzorem pro celou Evropskou unii a zároveň se každou chvíli může rozpadnout – a nikdo z vás si to nedokáže připustit! To, co se v této sněmovně děje, překračuje všechny meze ironie. Nikdy bych si nemyslel, že bychom měli mít belgické předsednictví Unie. Nebylo by vtipné, kdyby na konci šestiměsíčního předsednictví Belgie stále ještě neměla vládu?! Doufám, že jste na sebe patřičně hrdí! Philip Claeys (NI). – (NL) Pane předsedající, to, co jsme právě slyšeli, mi poněkud připomíná orchestr na Titaniku. Předsednictví Evropské unie nyní zastává země, která ani není schopna vládnout sama sobě. Ještě nikdy nenastala situace, že by se rotující předsednictví muselo vypořádat s vládou, která je již od jeho počátku vládou odstupující, a skutečně je velmi nejisté, že se Belgii podaří v průběhu šesti měsíců předsednictví novou federální vládu sestavit. Po minulých volbách, které se konaly v roce 2007, trvalo vytvoření vlády celých devět měsíců. Je to z toho důvodu, že umělý belgický model je nezvládnutelný. Vlámsko a Valonsko se staly dvěma různými zeměmi, se zcela odlišnými politickými, sociálními, ekonomickými a kulturními reáliemi. Sestavování vlády v Belgii lze do jisté míry přirovnat k situaci, kdy by země jako Německo a Řecko měly vypracovat společný rozpočet. Nikdo jiný než evropský komisař Karel De Gucht nedávno nazval belgické vládní operace trvalou diplomatickou konferencí. Kromě toho, jaká je demokratická legitimita belgické vlády, kterou podporuje méně než jeden ze tří voličů ve Vlámsku? Je-li pan Leterme hoden naší důvěry, pak všechno dopadne dobře. Belgická vláda se pokouší skrýt nedostatek rozhodnosti a demokratické legitimity za kouřovou clonu ultrafederalistických frází. Nicméně nepříjemná realita je taková, že Belgie za svými evropskými druhy ve velké míře zaostává, co se týče provádění evropských právních předpisů. Totéž platí pro několik probíhajících řízení pro nesplnění povinnosti. K tomu se přidává skutečnost, že veřejný dluh Belgie již přesahuje 100 % a že její imigrační a azylovou politiku bychom již spíše měli nazývat politikou otevřených hranic, neboť se

07-07-2010

07-07-2010

CS


zcela vymkla z ruky. Dále bych mohl zmínit nebetyčné daňové zatížení a velmi nízkou míru zaměstnanosti, nemluvě o demokratických nedostatcích, které způsobují, že Vlámové, kteří tvoří většinu obyvatelstva, jsou považováni za menšinu. Kromě toho, jak si pan Leterme může být jist tím, že se jeho evropský program mezi obyvatelstvem těší široké podpoře, zatímco se ještě nikdy nekonalo žádné referendum, například o možném vstupu Turecka do Evropské unie? Na toto téma se referendum konat nemůže, pane Leterme, a tak bychom belgickému předsednictví měli dobře poradit, aby se drželo při zemi. Členské státy se musí mít na pozoru před neúspěšnou zemí, která se snaží vyvážet své problémy do Evropy a učinit z ní zvětšenou verzi Belgie. Evropská unie by se v každém případě měla dobře připravit na rozpad Belgie a vznik dvou nových států, dvou potenciálních nových členských států Evropské unie: Vlámska a Valonska. Jean-Luc Dehaene (PPE). – (NL) Pane předsedající, chtěl bych na začátku oslovit pana Claeyse a sdělit mu, že Belgie vždy své problémy řešila pomocí politických dohod a vždy pracovala v zájmu silnější Evropy a rovněž silnějších regionů, které jsou lidem blíže. Jak jste zdůraznil, pane premiére, belgické předsednictví je první, které v plné míře uplatní Lisabonskou smlouvu a výkladem nové institucionální dohody nastaví směr budoucím předsednictvím Rady. Evropská rada se stala samostatným orgánem se stálým předsedou, a tudíž se předsednictví musí zaměřit především na její fungování. Nové okolnosti přináší skutečnost, že ve Smlouvě jsou pravomoci Rady popsány naprosto stejným způsobem jako pravomoci Evropského parlamentu. Tyto dva orgány sdílí vykonávání legislativní a rozpočtové funkce. Smlouva tedy výslovně ustanovuje dvoukomorový systém na úrovni Unie. Nehledě na to existují důležité výjimky, a to postup spolurozhodování – řádný legislativní postup –, který je nyní obecným pravidlem. Nemohu se zbavit dojmu, že Rada tyto nové podmínky doposud dostatečně nevzala na vědomí. Jedním z dokladů této domněnky je trialog při přípravách rozpočtu na rok 2011. V tomto procesu zvyšování povědomí může belgické předsednictví sehrát důležitou roli. Od nynějška musí předsednictví Rady fungovat jako předsednictví parlamentního shromáždění. Musí prosazovat právní předpisy a rozpočtový program Unie, což je oblast, v níž se iniciativy ujímá Komise tím, že přispívá k dosažení shody v Radě a dohod mezi Radou a Parlamentem. V případě tohoto předsednictví tato činnost jednoznačně souvisí s konečnou regulací finančních institucí, Evropskou službou pro vnější činnost, rozpočtem a finančním výhledem. Při regulaci všech právě jmenovaných oblastí je třeba posílit metodu Společenství. Pouze to můžeme přinést výsledky. Belgické předsednictví musí zajistit, aby EU na konferenci o změně klimatu v Cancúnu skutečně vystupovala jednotně. Nejúčinnějším modelem je ten, který uplatňujeme ve Světové obchodní organizaci, kde jménem Evropské unie vystupuje a vyjednává Komise. Belgické předsednictví by mělo stavět na konsensu o uplatnění tohoto modelu i na konferenci o změně klimatu. Věřím, že se belgické předsednictví prokáže jako silné a efektivní, především vzhledem k tomu, že úřednická vláda se touto funkcí může zabývat prakticky na plný úvazek. Kathleen Van Brempt (S&D). – (NL) Pane předsedající, pane Leterme, dovolte mi začít tím, že vám při zahájení belgického předsednictví popřeji mnoho úspěchů. Vyslechl jste zde řadu příspěvků od poslanců, kteří o tomto předsednictví chovají jisté pochybnosti s ohledem na skutečnost, že stojíte v čele odstupující vlády, v důsledku čehož bude předsednictví slabé. Tak tomu však dle mého názoru nebude. Důkazem toho jsou předložené pokyny, které jste i dnes představil v projevu, jejž považuji za jeden

17

18

CS


z nejzajímavějších, které jsem od vás doposud slyšela. Jsem ráda, že jste jej zde ve sněmovně přednesl. Dle mého názoru je tady potenciál stát se silným předsednictvím a předsedat Evropské unii s náležitou péčí a pozorností, a to zejména vzhledem k tomu, že – a na to jsem patřičně hrdá – jsme země, která se vyznačuje silným proevropským smýšlením, jako bychom to měli zakódováno v genech. Otázkou však zůstává, zda to bude stačit. Vy a mnoho dalších jste poukázali na skutečnost, že značný význam pro nás bude mít finanční balíček, chtěla bych vás však naléhavě vyzvat k tomu, abyste jednoznačně podpořili řadu nejdůležitějších priorit skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, konkrétně otázky klimatu a sociální aspekty. Podrobněji se zaměřím na poslední zmiňovanou oblast, neboť je mi velmi blízká. Byla bych ráda, kdyby belgické předsednictví mohlo v průběhu Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení předložit výsledky v oblasti snižování chudoby. Doufám, že se vám mimo jiné podaří podpořit myšlenku evropského minimálního příjmu a naléhat na Komisi, aby se v této oblasti chopila různých iniciativ. Jak jste slyšeli, naše početná skupina vás bude s velkým nasazením podporovat a zároveň si do jisté míry zachová kritický postoj. Pane Leterme, vidím za vámi předsednický tým s velkým odhodláním, což je třeba uvítat. Nicméně Evropa kromě toho potřebuje vedení, které může vystupovat s určitou autoritou, a – tím nechci nikoho urazit – já spolu s mnoha dalšími doufáme, že nová belgická vláda bude co nejdříve uvedena do úřadu, aby toto postavení mohla přijmout. Frédérique Ries (ALDE). – (FR) Pane předsedající, slíbila jsem si, že na provokace pana Farageho nebudu reagovat, ale nedá mi, abych neparafrázovala myšlenku Charlese Maurice de Talleyranda, toho velkého muže, který se domníval, že čeho je moc, toho je příliš. A nyní vás, pane premiére, pane předsedající, zdravím, vítejte v našem Parlamentu, vítejte ve vašem Parlamentu. Belgie se vždy, bez ohledu na to, že nyní zastává předsednictví Unie, vyznačovala velkými ambicemi na úrovni Evropy a Společenství. Obojí jde ruku v ruce, a to téměř jednomyslně, což dnes připomněl pan Schulz a další řečníci. Stejně tomu bylo i v roce 2001 v průběhu našeho předchozího předsednictví – jehož hlavní postavy, Guy Verhofstadt a Louis Michel, jsou mimochodem dnes s námi – a my jsme stáli v čele Laekenské deklarace a pracovali na dohodě, která nakonec položila základy pro Lisabonskou smlouvu. Tato partitura byla napsána již v prosinci 2009 a nyní je jen na vás, pane Leterme, abyste zajistil její interpretaci v roli dirigenta. Navíc je nutno říci, že v uplynulých šesti měsících se v této melodii objevily falešné tóny, a to v některých klíčových oblastech. V této institucionální oblasti pro vás bude důležité vyladit melodii tak, aby se nynější triumvirát mohl naučit lépe pracovat společně a účinně spolupracovat s členskými státy. Je zřejmé, že veškerá důvěryhodnost Evropy spočívá v tom, do jaké míry je efektivní, a příkladem, který to potvrdil, nebo spíš bych měla říci prokázal opak, byl – velmi symbolicky vyjádřeno – falešný tón, který jsme zahráli v Kodani. Již není možné, aby nás do Cancúnu jelo deset nebo necelých deset. Evropa potřebuje jeden hlas, jednu pozici, a tentokrát i kvantifikované cíle. To by byla jiná rozprava, jsem si toho vědoma, ale je to věc zásadního významu a kromě toho jste ji sám zmínil. Ostatní hodnoty a priority nám ukládá samotná krize: finanční regulace, hospodářská správa a obnovení růstu, což mě přivádí k tématu finančního výhledu, který představuje prostředky pro naši činnost, obnovu a růst.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Pane Leterme, chtěla bych říci – a tím svůj příspěvek uzavřu – že Belgičané nečekají na návrh Komise, aby prokázali své ambice a silné přesvědčení o základních zásadách. Růstu nelze dosáhnout pouze pomocí úspor. Pokud bude krize použita jako záminka pro další utažení kohoutku, může to mít tragické, ba dokonce sebevražedné důsledky. Ambiciózní Evropa – a to byla vaše první slova, pane premiére, – je Evropa, v níž i v tomto případě převažuje vynalézavost. Philippe Lamberts (Verts/ALE). – (FR) Pane Leterme, nyní, jak doufám, již pochopíte, že máte příležitost střelit gól ještě na začátku utkání. Samozřejmě mám na mysli finanční dohled. Brzy si všimnete toho, že se drtivá většina této sněmovny je pro zřízení evropského dozorčího orgánu pro finanční trhy, jejichž hráči jsou rovněž víceméně evropští. Rada doposud zachovávala postoj, který v podstatě spočíval v udržování stávajícího stavu, jako by se od roku 2008 nic nestalo. Zdá se, že národní a vlastní zájem je to jediné, co může přebít model, který tady bohužel až příliš dobře známe, a to… – (NL)... „watwij zelf doen, doen we beter“, tedy, co si uděláme sami, uděláme lépe.. (FR) Chceme-li dne 1. ledna 2011 mít uzavřenou operativní dohodu, pak bude Rada muset přejít k důrazným a urychleným krokům. Pokud to znamená, že Rada bude hlasovat kvalifikovanou většinou, jak to naznačil pan Verhofstadt, budiž. Lisabonskou smlouvu jsme nepřijali jenom proto, abychom okamžitě poté sklouzli zpět do diktatury jednomyslnosti. Jak zde již zaznělo, okolnosti jsou takové, že nám poskytují příležitost mít předsednictví na plný úvazek. Máte tedy vše, co potřebujete, abyste prokázali, že pesimisté se mýlí, a dovedli toto předsednictví k úspěšnému konci. Ryszard Antoni Legutko (ECR). – (PL) Pane předsedající, chtěl bych se zmínit o dvou záležitostech. První se týká spolupráce belgických orgánů s vysokou představitelkou pro zahraniční věci na formování Evropské služby pro vnější činnost. Následujících šest měsíců bude mít rozhodující význam pro strukturu této služby a zásady jejího fungování. Proto bych chtěl pana Leterma a belgické orgány upozornit na skutečnost, že při výběru zaměstnanců je nezbytné zajistit zeměpisné zastoupení, které bude spravedlivé a co možná nejširší, jak to stanovuje text úvodní části a čl. 6 odst. 6 dokumentu, jejž s největší pravděpodobností zítra v Parlamentu přijmeme. Je důležité, aby Služba pro vnější činnost byla v první řadě evropská a nestala se elitním klubem pro několik vyvolených. Druhá věc, kterou bych chtěl zmínit, je strategický zájem, který má Evropská unie na východní dimenzi své zahraniční politiky. Velmi znepokojující je skutečnost, že tento aspekt byl až na stručnou zmínku o pokračování spolupráce se zeměmi východního partnerství v oblasti spravedlnosti a zahraničních věcí z priorit předsednictví do značné míry vypuštěn. Z toho důvodu naléhavě žádám, aby příštích šest měsíců bylo využito k tomu, že našim východním sousedům bude zaručena evropská perspektiva. Opakuji, že je to ve strategickém zájmu Evropské unie. Mara Bizzotto (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nejenže máme předsedu Evropské rady, pro nějž nikdo nehlasoval, teď máme dokonce předsednictví Rady, které se dostalo do rukou vlády, jež ztratila podporu svých vlastních občanů. Tyto dvě skutečnosti by nám mohly stačit, abychom pochopili, proč Evropa prochází hlubokou krizí: Evropa se stala politickým paradoxem řízeným politickou elitou, k níž občané nemohou mít jakýkoli vztah.

19

20

CS


V programu belgického ne-předsednictví se hovoří o strukturálních reformách, zvýšení zaměstnanosti, finanční stabilitě a konkurenceschopnosti, a jako nástroj by měla posloužit strategie EU 2020. Nicméně současná krize by měla Evropu donutit k tomu, aby začala vybírat takové prvky, které se v co největší míře liší od těch, jež vedly ke kolapsu. Je třeba vše od základů přehodnotit, protože krize není odrazem poklesu: je úmrtním listem evropského sociálního modelu, jejž by evropská propaganda naopak chtěla použít jako lék. V současné době je Evropa jako obrovská budova, která se hroutí pod tíhou demokracie, centralismu a překážek volnému podnikání. Má-li Evropa úspěšně vyjít z krize, musí změnit svoji slovní zásobu: více decentralizace, méně byrokracie, více logiky a pozornosti věnované problémům, s nimiž se občané skutečně potýkají. Cokoliv jiného zcela nevyhnutelně povede k rychlejšímu úpadku. Werner Langen (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane Leterme, rád bych vám poblahopřál k ambicióznímu programu, který jste zde představil a jež nezabředává do detailů. Co se týče útoků pana Farageho, je jasné, že jimi chce zabránit jakémukoli druhu regulace finančních trhů. Napadá vás, protože vaše funkce je jen dočasná. Chtěl bych vám z celého srdce poblahopřát. Smýšlíte proevropsky a podporujete sociálně tržní hospodářství, a přestože se ve své zemi potýkáte s problémy, předložil jste ambiciózní program. Věřím, že pokud se vám, podle slov pana Verhofstadta, podaří odbourat nešťastnou a diktátorskou jednomyslnost Rady v otázce regulace finančních trhů, získáte nás na svou stranu a vaše předsednictví bude jedním z nejúspěšnějších v posledních letech. Proto vás vyzýváme, obzvláště z toho důvodu, že svoji funkci nebudete zastávat dlouho, abyste těchto pár měsíců využil ke spolupráci s Parlamentem na vyřešení této otázky, již se španělskému předsednictví nepodařilo dotáhnout do konce. V této oblasti budete mít naši podporu. Véronique De Keyser (S&D). Pane předsedající, pane Leterme, již řadu dní nás zaplavují projevy soustrasti. Říká se, že jste si pod sebou podřezali větev, že jste zahájili předsednictví v čele s odstupující vládou, že Lisabonská smlouva stejně všechno již změnila, že rotující předsednictví již nemá právo do ničeho mluvit, a nejnovější komentář, který jsme slyšeli, zněl: „Ještěže máte pana Van Rompuye“. Na všechny tyto laskavé vzkazy mám jedinou odpověď: v zemi surrealismu, v zemi Reného Magritta a šmoulů není nic nemožné. Pan Farage nemá dost představivosti. A máme to! Nyní vážněji, toto předsednictví potřebuje pevné základy, a ty tkví v práci, která probíhala po celé měsíce, ve federální struktuře Belgie a v jejích regionálních vládách. V tomto ohledu nic nehrozí. Co se týče úlohy rotujícího předsednictví, je to konec konců jistý druh subsidiarity. Vysvětlím to: Belgie, musí přidat hodnotu práci Rady a práci vysoké představitelky. A tady to začíná být nesmírně zábavné, jelikož jsem pana Van Rompuye slyšela znovu a znovu hovořit o uklidnění finančních trhů, ale ještě nikdy jsem ho neslyšela mluvit o tom, že by chtěl uklidnit občany. Občané jsou znepokojeni. Očekávají, že Evropa nabídne společnou reakci na krizi v oblasti finanční regulace, vytváření pracovních míst a zeleného růstu pomocí projektů, investic, podpůrných prostředků a konečně i sociálního rozměru a evropské dynamiky. Věřím, že pevné sociální tradice Belgie a vznešené vize, které chováte o spolupráci s Afrikou, budou pro evropské orgány inspirací i bez toho, abyste jim nabídl sarsaparillu, což je, pane předsedající, oblíbené jídlo šmoulů.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Frieda Brepoels (Verts/ALE). – (NL) Pane předsedající, pane Leterme, dámy a pánové, okolnosti zahájení předsednictví nejsou ideální, zároveň však představují příležitost zaměřit se na skutečné povinnosti předsednictví v souladu s nově stanovenými institucionálními pravidly. Ještě další příležitost vidím v tom, že můžeme napomoci řízení institucionální diskuse nejen v naší zemi, ale také v dalších zemích EU. Všem vám je známo, že v důsledku globalizace se o roli národních států stále více diskutuje. Evropě jsou svěřovány další pravomoci – a zcela správně – v důsledku čehož lze více pravomocí svěřit i Vlámsku, Valonsku, Skotsku, Katalánsku a dalším regionům. Je to přirozený proces a Evropa si jej velmi dobře uvědomuje. Rovněž je docela logické, že tyto národy žádají o své místo u evropského stolu, neboť hrají významnou roli v hospodářské obnově. V průběhu tohoto předsednictví budou v různých složeních Rady, jako je složení pro životní prostředí, sport, vzdělávání a regionální politiku, zasedat i regionální ministři a já doufám, že to poskytne podnět k nezbytnému, rozšířenému, víceúrovňovému řízení EU. Jean-Marie Cavada (PPE). – (FR) Páni předsedové, velmi se obáváme budoucnosti bankovnictví. Ekonomika přesunula své nebezpečné dluhy do oblasti finančnictví; to přeneslo zodpovědnost na členské státy a členské státy se nyní obracejí na občany, kteří budou muset platit, pokud toho budou schopni. Nyní, pane Leterme, víte mnohem lépe než já, že nastal čas, aby Evropa splnila svou historickou povinnost; jinými slovy, aby mezi vnitrostátními vedoucími představiteli Evropy zavedla přístup Společenství, zcela jistě v oblasti společné disciplíny, ale i co se týče obnovy a inovace. V tomto dramatu, které se před námi odehrává, již na národní úrovni neexistuje způsob, který by nás vyvedl z globální krize. Mnoho evropských vedoucích představitelů – vašich kolegů – sleduje žebříčky popularity. Ti se však nyní musí podívat do historie, než nás dějiny samotné uvrhnou do chaosu populismu. V Belgii vždy panoval silný pocit evropského vlastenectví, bez ohledu na to, zda je v dobrém nebo špatném stavu. Vůle, disciplína a objektivita představitelů této země nám přinese záchranu. Elisa Ferreira (S&D). – (PT) Pane předsedající, Evropa potřebuje obnovit důvěru a naději. V krizi, která ještě není za námi, jsme měli hasiče, jak je pan Delors nazval. Věříme, že belgické předsednictví přinese architekty. První zkouška samozřejmě proběhne letos v září, kdy bude Rada zvažovat návrhy Parlamentu na finanční strukturu. Nicméně jedním z největších úkolů, které Evropa musí nyní vyřešit, je zabránit zhroucení evropské měny, k němuž by mohlo dojít z důvodu nedostatku monitorovacích nástrojů, malého růstu v eurozóně, nebo především v důsledku rostoucích rozdílů a vnitřního napětí ekonomik, které tvoří eurozónu. Pokud bychom nyní, jak navrhuje Komise, provedli škrty v prostředcích ze strukturálních fondů, které byly vytvořeny s cílem podpořit sbližování vzdalujících se ekonomik, mělo by to stejné důsledky, jako kdybychom poslali hasiče, aby rozdmýchávali požár, jenž ještě nebyl uhašen. Zcela jednoznačně potřebujeme architekty. Ještě jedna otázka na závěr: chtěla bych zjistit, jaký je vnější rozsah činnosti EU a zejména se více dozvědět o tom, co belgické předsednictví navrhuje pro jednání v Cancúnu a v Dohá. Íñigo Méndez de Vigo (PPE). – (ES) Pane předsedající, pane Leterme, chtěl bych vám poblahopřát k vašemu projevu. Byla to vynikající prezentace tohoto předsednictví.

21

22

CS


Věřím, že nyní již můžeme z rozpravy, jež zde dnes ráno probíhá, vyvodit jeden nebo více závěrů: za prvé, že tato sněmovna – ti z nás, kteří chtějí budovat Evropu, ti z nás, kteří chtějí o Evropě smýšlet pozitivně – podporuje vaše předsednictví a podporuje úsilí, které v jeho průběhu vynaložíte. Kromě toho jsem si vědom obtíží, s nimiž se potýkáte ve vlastní vládě, a proto bych Vám chtěl poděkovat dvojnásob, neboť pro vás je mnohem obtížnější přijít mezi nás a předkládat nám tento ambiciózní program. Z celého srdce vám děkujeme. Za druhé, zaměřte se na řešení hospodářských problémů. Domnívám se, že v tuto chvíli je to velká příležitost. Věřím tomu, že jsme na pokraji dosažení dohody o otázkách týkajících se finančního dohledu. Na to se soustřeďte. Za třetí, zajistěte, aby trio předsednictví fungovalo. Dle mého názoru je trio předsednictví velkou inovací Lisabonské smlouvy. Dbejte na to, aby se nestalo levným trikem, ale realitou, a abychom dělali to, co říkávali naši otcové zakladatelé: myslet a jednat – v tomto případě, Španělé, Belgičané a Maďaři – jako Evropané. Velmi děkujeme, pane Leterme, a přeji mnoho štěstí! Gilles Pargneaux (S&D). – (FR) Pane předsedající, pane Leterme, Evropa je zasažena nevídanou hospodářskou a sociální krizí. Situace bezodkladně vyžaduje řešení: již 24 milionů lidí je bez zaměstnání, a zůstaneme-li nečinní, přibude dalších 5 milionů. Pane Leterme, pane předsedo, bohužel jsem ve vašich dnešních návrzích nezaslechl žádné řešení této naléhavé situace, jíž čelíme, a já bych vám chtěl nabídnout tři návrhy, o nichž se domnívám, že nám umožní vypořádat se s hospodářskou a sociální situaci, s níž se potýkáme. Za prvé, velký evropský úvěr. Je to jeden z možných způsobů, jak dosáhnout kýžené politiky úplné zaměstnanosti. Za druhé, s Jacquesem Delorsem a panem předsedou Buzkem jsme před několika týdny byli v Bruselu, abychom tam navrhli zásadní energetickou politiku EU. Za třetí je to daň z finančních transakcí. Víme, že 0,05% daň z každé finanční transakce přinese Evropské unii příjem ve výši 200 miliard EUR a vznik dvou milionů pracovních míst. Pan Leterme, realizaci toho, co jsem právě uvedl, bych chtěl zažít v následujících šesti měsících belgického předsednictví. Paulo Rangel (PPE). – (PT) Vážený pane předsedo, nedá mi nereagovat na projev pana Farageho – dle mého názoru je nesmírně zvláštní a mimořádné, že osoba, která zde obhajuje samostatnost a nezávislost členských států a jejich schopnosti samostatně řídit své vlastní vnitřní záležitosti, dnes hovoří pouze a výlučně o vnitřních záležitostech Belgie. Jak je možné, aby někdo zastával samostatnost a nezávislost členských států a přitom v Evropském parlamentu rozebíral vnitřní politiku jednoho členského státu? Všechno to se týká míry, do níž respektujeme autonomii a nezávislost každého členského státu! Milý pane premiére, jen bych vám chtěl poblahopřát ke třem věcem. Za prvé, již jsem si všiml, že belgické předsednictví je dokonale připraveno. Za druhé je dle mého názoru důležité zdůraznit, že bychom se měli zaměřit na hospodářskou správu a podpořit pana předsedu Van Rompuye a Komisi v jejich úsilí o její ustavení před tím, než odejdou z funkce. Rovněž bych chtěl vyjádřit svoji pochvalu a ujistit vás, že budete mít plnou podporu skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), a zejména její portugalské části, ve vaší iniciativě ohledně zahrnutí Afriky, jelikož jsme přesvědčeni o tom, že pro Evropskou unii je Afrika prioritou.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Andrey Kovatchev (PPE). – (BG) Jsem potěšen, že hlavní prioritou belgického předsednictví je vytvoření podmínek pro udržitelný růst, v čemž máte naši podporu, a já vám upřímně přeji mnoho úspěchů. Je třeba vyrovnat rozdíly mezi evropskými regiony, především co se týče infrastruktury, což je oblast, v níž východní Evropa zaostává. Evropská unie musí zaujmout jednotný postoj v otázkách energetiky. Propojení energetických sítí našich zemí má zásadní význam pro nezávislost a bezpečnost našeho kontinentu. Jedná se o naléhavou záležitost. Je to jediný způsob, jak můžeme posílit své postavení v jednáních se svými dodavateli. Vážíme si všech projektů, nicméně v největší úctě máme svůj projekt, projekt Nabucco. Od předsednictví očekávám, že tento projekt jednoznačně podpoří a uvolní finanční prostředky na jeho financování. Co se týče rozšíření, očekávám, že jednání s Chorvatskem budou uzavřena na konci belgického předsednictví a že na počátku roku 2011 bude podepsána dohoda o jeho přistoupení. Domnívám se, že je třeba, aby liberalizace vízového režimu pro zbývající členské státy západního Balkánu pokračovala. Dovolte mi vyjádřit své upřímné díky, pane premiére, a doufám, že vaše předsednictví se setká s úspěchem. Wim van de Camp (PPE). – (NL) Pane předsedající, členové nizozemské delegace skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) vám přejí mnoho úspěchů. Pan Langen musí dnes večer dohlédnout na to, aby jeho tým porazil Španělsko, ale to se mu nemusí podařit. Pane předsedající, toto neodečítejte z času na můj projev. Přejeme vám mnoho úspěchů. Problémy jsou dobře známé. Oba máme za sebou obtížné volby. Jste sice odstupujícím premiérem, ale nenecháváte se vyvést z rovnováhy. Podívejte se, vy jste ze Zzpadního Vlámska a já pocházím ze severního Brabantska. My máme písek a hlínu, a ti, kteří pochází z písečného regionu, jsou vytrvalejší. Chtěl bych se vás zeptat na dvě věci. První se týká našeho tempa. Ve srovnání s Brazílií, Čínou a Indií je tempo Evropské unie příliš loudavé. Musíme zrychlit, ale jedině v rámci metody Společenství. Má druhá otázka se týká diskuse o rozpočtu na rok 2011. Všechny členské státy si musí utáhnout opasky. Evropa si nemůže dovolit výdaje v masovém měřítku, musíme tedy stejné peníze využívat lepším způsobem. Anne Delvaux (PPE). – (FR) Pane předsedající, krize, jíž nyní procházíme, je předzvěstí konce jednoho modelu. V několika uplynulých měsících se politické priority sice soustředily na řadu protikrizových opatření zaměřených na ochranu zaměstnanosti, podnícení obnovy, která si dává na čas, a stabilizaci eurozóny, je však třeba říci, že jsme ve své společné historii dospěli k bodu, který je bezesporu citlivý, ale především má zásadní význam pro naši budoucnost. Jsme sice pod tlakem okolností, ty nám však zároveň přináší neuvěřitelnou příležitost: odvahu uvažovat o řešeních, která ještě před několika měsíci byla nepředstavitelná, jako je například slavná koncepce evropského hospodářského řízení. Je na čase vytvořit skutečnou strategii pro ukončení krize a zahájit strukturální reformy směřující k vybudování pokrizové společnosti. Musíme sebrat odvahu a rozvíjet konkrétní rozpočtová, mzdová a daňová opatření. Nemáme k dispozici třicet šest řešení: chceme-li zajistit skutečnou spolupráci a nezbytnou účinnost, potřebujeme větší integraci a bezvýhradnou podporu metodě Společenství.

23

24

CS


Přála bych si, aby Belgie tuto ambici nejen potvrdila, ale aby ji především prakticky a urychleně realizovala. Marisa Matias (GUE/NGL). (PT) Pane předsedající, pane Leterme, chtěla bych nejprve říci, že jsem vám pozorně naslouchala a rovněž jsem podrobně pročetla váš program, a tudíž bych chtěla začít něčím, co jste nám zde pověděl, když jste se dnes představoval. Řekl jste, že Evropská unie, která bude mít peněžní vládu, ale hospodářskou vládu mít nebude, nemůže fungovat. Nemohu než jednoznačně souhlasit, a z toho důvodu vyzývám k zavedení jasných, transparentních a především demokratických opatření, která tuto hospodářskou správu zajistí a jež až doposud neexistují. Skutečně neexistují, a toto posílení a předložené cíle ve větší míře odpovídají znění Paktu o stabilitě a růstu, avšak se silnějším důrazem na deficit a veřejný dluh. Rovněž jsme si velmi dobře vědomi toho, že se jedná o opatření, která opět povedou k posílení této peněžní vlády, ne však vlády hospodářské, již bezodkladně potřebujeme. Z toho důvodu se se stejnou situací setkáváme u opatření zaměřených na snížení mezd, jako ta, která byla zavedena coby součást plánů pro stabilitu a růst; konkurenceschopnost je neuskutečnitelná, a tudíž, budeme-li na ní trvat, budeme trvat i na opatřeních, která povedou pouze k dalšímu poklesu. Chtěla bych také dodat, že co se týče oznámené nové struktury a dalších opatření, jejichž prostřednictvím by měly pokračovat důležité iniciativy v Evropě, za posledních několik měsíců se toho vlastně moc neudálo. Proto by se spíše mělo uskutečnit to, co již bylo oznámeno, a neoznamovat další nové věci. Nejenže se nepodařilo je realizovat; jejich dopad byl zcela neznatelný, ať u nás nebo na řecké straně. Kromě toho považuji za nezbytné, abychom jednou pro vždy pokročili v duchu sociální, hospodářské, řádné a transparentní integrace. Ivo Belet (PPE). – (NL) Pane předsedající, pane premiére, jsem přesvědčen o tom, že Evropa bude belgickým předsednictvím příjemně překvapena, a to kvůli řadě úspěchů v krátkodobém horizontu, jelikož okolnosti jsou velmi příznivé – bylo to již zmíněno – dohoda SWIFT, bankovní dohled a rovněž oblast zajišťovacích fondů. Pane premiére, je logické, že řadu euroskeptiků a europopulistů – nazývejme je pravým jménem – to vůbec netěší, jelikož se bojí, aby Evropa v průběhu belgického předsednictví nenabyla na síle. Obzvláště vítáme některé vaše priority, jako je silnější ekonomika, intenzivnější hospodářská spolupráce a akční plán pro více pracovních míst. Pane premiére, dovolte mi přidat jeden bod, jímž je sport. Jak je vám známo, Lisabonská smlouva nám umožňuje zahájit evropské sportovní kampaně. Sport je vynikajícím jednotícím prvkem, čehož můžeme být v současné chvíli každý den svědky v Jižní Africe. Je jednotícím prvkem mezi regiony, mezi zeměmi, a zejména mezi populačními skupinami, a já říkám, využijme listopadového zasedání Rady k otázkám sportu, pusťme se do práce v této oblasti a zajistěme, aby se i sport dostal do evropské agendy. Pane Leterme, přeji vám mnoho úspěchů. Hannes Swoboda (S&D). – (DE) Pane předsedající, pane Leterme, řada věcí, které jste uvedl, stojí za zopakování. Rád bych zdůraznil jeden bod, jejž zmínili někteří ostatní poslanci, totiž regulaci evropských finančních trhů. V její prospěch se nestavíme pouze my v Parlamentu, kteří smýšlíme proevropsky. Nedávno se Alessandro Profumo, generální ředitel UniCredit Bank, která působí v celé Evropě,

07-07-2010

07-07-2010

CS


vyjádřil, že i banky potřebují orgán pro evropský bankovní dohled. Evropská unie a evropská legislativa nesmí stát v cestě tomu, co osvícení bankéři v evropských bankách považují za nezbytné. Pane Leterme, proto je pro vás důležité zajistit, aby byl v blízké budoucnosti zaveden účinný a efektivní systém dohledu nad evropskými bankami. Sonia Alfano (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, souhlasím s vámi, pane premiére, že povinností Evropské unie je sehrát zásadní roli v mezinárodních záležitostech a že musíme mluvit jedním silným hlasem. Zcela jistě je naší povinností neprodleně a rozhodně zasáhnout pokaždé, jsou-li utlačována lidská práva, bez ohledu na to, na kterém místě ve světě se to stane. Doufám, že belgické předsednictví se bude v následujících šesti měsících vyznačovat neochvějným odhodláním v těchto otázkách. Abyste je mohli prokázat, žádám, abyste neprodleně věnovali pozornost tomu, co se děje v některých libyjských věznicích na Sahaře: dvě stě padesát eritrejských občanů, včetně žen a dětí, je po mnoho dní drženo v nelidských podmínkách, což je v rozporu se všemi mezinárodními předpisy o ochraně lidských práv a azylu. Řadě těchto občanů byl odepřen status politického uprchlíka, a to i přesto, že splnili všechny nezbytné požadavky. Franco Frattini, italský ministr zahraničních věcí, dokonce obvinil Evropskou unii za to, že se ani nezmohla na zveřejnění tiskové zprávy. Dle mého názoru nastal čas, aby Evropská unie promluvila jedním mocným hlasem. Právě nyní se nesmíme odvrátit a předstírat, že se díváme jinam, jelikož nás dvěstě padesát lidí žádá, abychom je zachránili před jistou smrtí. Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Pane předsedající, pane Leterme, řekl jste, že musíme znovu objevit evropského ducha a že Evropa potřebuje inspiraci. Zmínil jste pět cílů, jejichž hlavní prioritou je přebudovat evropské hospodářství a zajistit, aby se Evropská unie stala hlavním hráčem na mezinárodní scéně. V souladu se zásadami strategie Evropa 2020, které mají být použity ve vnitrostátních programech, je hlavním cílem vytvořit stálá pracovní místa. A právě to všichni občané našich členských států velmi očekávají. Plně se shodneme na tom, že potřebujeme přeorganizovat průmyslovou politiku, a dále, jak uvedl pan Verhofstadt, vybudovat nový panevropský trh infrastruktury, jelikož bez nich nelze uvažovat o nastolení trvalého a udržitelného rozvoje. Hovořil jste rovněž o multipolárním světě, který se rychle mění. Chtěl bych zdůraznit, že musíme překonat základní příčiny krize a zúčtovat s těmi, kteří se na jejím vzniku podíleli. Saïd El Khadraoui (S&D). – (NL) Pane předsedající, pane premiére, rád bych začal tím, že vám a vašemu týmu popřeji mnoho úspěchů v belgickém předsednictví. V průběhu této debaty jsme se zmínili o celé řadě důležitých priorit. Chtěl bych vás upozornit na jednu velmi specifickou záležitost, která má rozhodující význam pro odvětví evropské dopravy, další rozvoj řádné evropské dopravní infrastruktury a pro splnění našich cílů v oblasti klimatu, mám na mysli směrnici o Eurovignette. V březnu roku 2009 jsme se jí zabývali v prvním čtení, nicméně od té doby uvízla v Radě. Přesto je velmi důležitá, neboť chceme členským státům dát možnost započítávat nejen náklady na infrastrukturu, ale i externí náklady, jako je hluk, znečištění ovzduší a náklady v důsledku přetížení dopravy kvůli nákladním vozidlům na našich silnicích. Mělo by to vést ke zvýšení účinnosti v odvětví, napomoci ke snížení dopravního přetížení a rovněž přinést členským státům další

25

26

CS


prostředky, které by se měly investovat zpět do dopravních systémů s cílem zvýšit jejich udržitelnost a přispět k hospodářskému růstu. Žádám vás, abyste tuto směrnici podpořili. Oreste Rossi (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že to nejdůležitější, o co nyní Belgie a belgické předsednictví musí usilovat, je dodržovat Lisabonskou smlouvu. Lisabonská smlouva čerpá inspiraci z kulturního, náboženského a humanistického odkazu Evropy, z nějž se následně vyvinuly všeobecné hodnoty a nezadatelná práva člověka, svoboda, demokracie, rovnost a právní stát. Toto šestiměsíční období bohužel nezačalo příliš dobře: došlo k takovému výbuchu násilí, který nemá v historii Evropské unie obdoby, při němž byli zadrženi biskupové katolické církve na svém setkání v arcibiskupství Mechelen. Byly zabaveny dokumenty, které občané předložili pod ochranou zpovědního tajemství a s výslovným přáním zůstat v anonymitě, a pomocí sbíječek použitých uvnitř kostela byly zhanobeny hrobky dvou kardinálů. Má-li toto být považováno za začátek belgického předsednictví, jsem zděšen. Připomíná mi to incident z roku 1997, kdy Belgie zahrnula katolickou skupinu Opus Dei a komunitu Sant’ Egidio na seznam satanských kultů. Petru Constantin Luhan (PPE). – (RO) Jsem pevně přesvědčen, že se belgickému předsednictví díky důrazu, jejž klade na činorodá opatření, podaří vhodným způsobem vyřešit současnou situaci v Evropě, která se vyznačuje hospodářskými problémy a postupnou institucionální revizí. V současné době potřebujeme novou vizi pro budoucnost Evropské unie. Evropa musí pokračovat v procesu rozšiřování, posilovat své instituce, hospodářství a měnu a podporovat svou vnitřní soudržnost. Náš mír a stabilita závisí na míru a stabilitě našich sousedů. V tomto ohledu je nezbytné, aby Moldavská republika dosahovala pozitivního pokroku ve vztahu k Evropské unii a v následujícím období pokračovala v podpoře úsilí a reforem, které jsou v souladu s evropskými aspiracemi tohoto státu. Přeji vám mnoho úspěchů při prosazování vaší vize sjednocené a dynamické Evropy. Mirosław Piotrowski (ECR). – (PL) Pane předsedající, Belgie se vedení Evropské rady ujímá již po dvanácté, tudíž má teoreticky v této roli jisté zkušenosti, přestože si mnozí poslanci v naší sněmovně lámou hlavu nad tím, do jaké míry může stát, který po celých pět měsíců není schopen sestavit vlastní vládu a jmenovat jejího předsedu, vést ostatních šestadvacet členských států. Následujících šest měsíců bude mimořádně obtížným obdobím, a to jak pro Belgii, tak pro ostatní členské státy EU. Na jedné straně zodpovědnost za vedení komplikují institucionální změny, které přinesla Lisabonská smlouva, a na straně druhé ji komplikuje široká hospodářské krize. Boj proti hospodářské a finanční krizi v Evropě předsednictví označilo za jednu z priorit. A to dává významné místo i ochraně klimatu. Hodně bude záležet na tom, do jaké míry bude přístup, který k uskutečnění těchto záměrů zaujmete, pragmatický. Nemůžeme podněcovat rozvoj hospodářství s nízkými emisemi na úkor průmyslu ve střední a východní Evropě, který by byl vynucením drastického snížení emisí CO2 zcela utlumen. Tím bychom celé Evropě zabránili v tom, aby se efektivně vymanila z krize. Rovněž bychom měli doufat, že stávající neutěšená politická situace v Belgii nebude stát v cestě tomu, aby předsednictví dosáhlo svých ambiciózních cílů.

07-07-2010

07-07-2010

CS


José Manuel Barroso, předseda Komise. – (FR) Pane předsedající, otázky byly, alespoň z větší části, směřovány na pana Leterma, takže nebudu potřebovat příliš času. Chtěl bych jen zdůraznit jeden aspekt, který se mi zdá zcela jednoznačný. Dle mého názoru Evropský parlament se svým pluralitním založením v průběhu dnešní rozpravy zcela jasně vyjádřil dvě priority: hospodářský a sociální problém. Poukazovaly na ně různé skupiny a dokonce belgickému předsednictví doporučovaly, aby se na ně zaměřilo. Domnívám se, že se skutečně jedná o hlavní obavu našich spoluobčanů. Chceme-li přiblížit Evropu našim spoluobčanům, pak se musíme soustředit na to, co oni považují za největší problém: v současné době je to v Evropě zejména nezaměstnanost, otázka zaměstnanosti, těch, kteří nemají práci, a těch, kteří se obávají, že ji ztratí. Z toho důvodu s radostí belgickému předsednictví a Evropskému parlamentu opět zopakuji, že jsme opravdu připraveni s vámi velmi soustředěným a intenzivním způsobem spolupracovat na splnění těchto povinností. V tomto měsíci před sebou máme jednu bezodkladnou ekonomickou prioritu: zveřejnění zátěžových testů. Jde o zásadní prioritu. Je to klíčová ukázka transparentnosti, která se podaří pouze za předpokladu, že testy budou dobře připraveny ze strany vnitrostátních regulačních orgánů a vlád. Je to nanejvýš důležité. Dále tu máme celý vývoj našeho hospodářského programu, stěžejních iniciativ, o nichž jsme hovořili: iniciativa zaměstnanosti, provádění strategie 2020. Samozřejmě musíme dospět k závěrům ohledně hospodářské správy eurozóny a Evropy jako celku, a stejně tak o finančním dohledu. I poselství Parlamentu bylo v tomto ohledu velmi jasné, a to musím zdůraznit. Jak je vám známo, právě na základě návrhů ze strany Komise byla následně zahájena a vedena rozprava mezi Parlamentem a Radou. Nejnovější postoje Evropského parlamentu chápu jako náznaky ochoty k dosažení kompromisu. A nyní vyzývám Radu, neboť je řada na ní, aby učinila krok směrem k Evropskému parlamentu. Věřím, že belgické předsednictví bude moci využít všech mechanismů Smlouvy k dosažení kompromisu, jelikož považuji za nezbytné připravit novou strukturu dohledu na začátek příštího roku, abychom mohli splnit své závazky nejen vůči sobě, ale rovněž vůči našim hlavním partnerům v rámci G20. My jsme tento proces zahájili, a tudíž bych s nelibostí přijímal, kdybychom byli poslední, kteří jej uzavřou. V této oblasti je ve skutečnosti třeba odvést mnoho práce, jak z ekonomického tak sociálního hlediska, a rád ještě jednou zopakuji, že belgické předsednictví se těší mé naprosté důvěře. A to nejen z toho důvodu, že je to již podvanácté, co se Belgie ujímá předsednictví Rady. Stručně řečeno, existuje-li země, která je s Evropou přirozeně spřízněná, má evropský instinkt a disponuje zvláštní náklonností k Evropě, pak je to Belgie. A to neříkám ze zdvořilosti, ale protože je to pravda a rovněž z toho důvodu, že bez ohledu na zmíněné tradice tomuto týmu zcela důvěřuji. V Komisi jsme již s belgickým předsednictvím vedli jednání a můžeme dosvědčit mimořádnou úroveň jejich politické a technické připravenosti, a nejen to, především jejich nadšení pro evropskou věc a odhodlání pro ni pracovat, věc, která je nám všem společná: silnější, svobodnější a jednotnější Evropa. Yves Leterme, úřadující předseda Rady. – (NL) Pane předsedající, samozřejmě začnu tím, že vyjádřím své upřímné poděkování všem poslancům Evropského parlamentu, kteří zde vystoupili – členům politických skupin a dalším –, za jejich slova. Rovněž bych chtěl jasně vyjádřit, že v našem přístupu k následujícím šesti měsícům se cítíme spíše povzbuzeni. V žádném případě nechci přehánět, ale mám pocit, že v nadcházejících týdnech a měsících se můžeme stát partnery v tom, že Evropu posuneme vpřed, což je dle mého názoru jádro

27

28

CS


věci. V každém případě jsem si vědom toho, že belgické předsednictví se dnes těší důvěře, a rovněž vím, že si ji budeme muset zasloužit a dokázat, že jsme schopni ji nezklamat. A v tomto rozpoložení se nacházíme nyní, na začátku předsednictví. Zcela jistě mi odpustíte, že nebudu reagovat na všechny vaše konkrétní dotazy a projevy, například na otázku pana Beleta ohledně sportu a otázky týkající se Eurovignette. Pasáže, které jsme těmto problematikám věnovali v našem obsáhlém programu, znám nazpaměť. Totéž platí i pro řadu projevů ostatních poslanců. Snad bych měl v první řadě něco říci o našem přístupu a možná bude nezbytné některé věci zopakovat. Pan Daul již správě vyjádřil, že naší největší ambicí nebylo vytvořit seznam realistických i nerealistických slibů. Aktivně se zasazujeme o to, co by pan Daul nazval „moins de promesses, plus de résultats“, což znamená méně slibů a více výsledků. To je naše ambice. Naším záměrem nebylo zahájit předsednictví založené na levných tricích a ovlivněné individuálními přáními jednoho členského státu, které by kromě toho přeceňovalo význam předsednictví v rámci provádění Lisabonské strategie. Ne, naše ambice jsou jasné: zavázat se k programu, který bude určen na světové a evropské úrovni a nebude nadiktovaný ze strany Belgie. Program tohoto předsednictví je rovněž nadiktován vaším orgánem a evropskými orgány obecně, a rovněž aktuálními událostmi. úřadující předseda Rady. – (FR) Za druhé znovu opakuji, že se hlásíme k postoji Lisabonské smlouvy – Lisabonské smlouvy jako celku, k ničemu menšímu, než je tato Smlouva. Někteří poslanci již zmínili, že belgické předsednictví je ve skutečnosti prvním, které bude v průběhu svého šestiměsíčního funkčního období moci stanovovat precedenty a uplatňovat Lisabonskou smlouvu se všemi jejími ustanoveními. Je pravda, že například existence čistého dvoukomorového systému, jak to uvedl pan Dehaene, je inovací, již někteří naši kolegové stále podceňují – včetně mých kolegů v belgické vládě – a začínají ji objevovat až nyní. Zdá se mi, že na této úrovni bude jedním z prvních testů příprava rozpočtu na rok 2011. Jako bývalý parlamentní činitel mohu s jistotou říci, že příprava rozpočtu – nyní se vracím zpátky o patnáct let zpět do minulosti – je vždy poměrně choulostivý úkol. Dle mého názoru bude vyžadovat naši úplnou pozornost, a to vzhledem k tomu, že nyní byly setřeny rozdíly mezi povinnými a nepovinnými výdaji a že před sebou máme perspektivu na výlučný postup spolurozhodování, a já věřím, že pan Melchior Wathelet, státní tajemník pro rozpočet, bude s nasazením odvádět nejlepší práci. úřadující předseda Rady. – (NL) Pane předsedající, chceme tedy, aby Evropa pokročila kupředu. Chceme na tom pracovat s velkou úctu k orgánu, jehož legitimita pochází v největším měřítku od lidu. Co se týče obsahu, slova, která zazněla z úst mnoha lidí, jsou mi povzbuzením. Jak zmínil i předseda Komise ve svém projevu, je zřejmé, že prvořadou prioritou musí být obnovení dostatečného udržitelného hospodářského růstu – který je třeba spravedlivě rozdělit, paní Van Bremptová, – a pane Verhofstadte, skutečně toho lze dosáhnout nalezením řešení otázky finančního dohledu. Váš požadavek, abychom zvážili, zda se neuchýlit k hlasování kvalifikovanou většinou, jsme vzali na vědomí. Dále narážíme na problém zajišťovacích fondů. Kromě toho bude třeba v návaznosti na zátěžové testy a zejména na závěry, které budeme muset vyvodit přímo z testů, přijmout nezbytná opatření k posílení rozvahy našich bank a zajištění, aby oblast financí byla opět schopna nabýt na finanční síle. Dalším krokem musí být oživení reálné ekonomiky a Evropská komise k tomu již předložila příslušné

07-07-2010

07-07-2010

CS


texty a plány. Pane Barroso, v tomto ohledu souhlasím s těmi, kteří jako samozřejmost očekávají posílení Paktu o stabilitě a růstu, přísnější dohled nad rozpočtem a zároveň podněty pro infrastruktury a průmyslovou politiku, díky čemuž by Evropa nabyla konkrétnějších rozměrů ve vztahu k sociálním a ekonomickým subjektům, než je tomu v současnosti, a to by mělo tvořit součást společného úsilí na celém našem kontinentu. , úřadující předseda Rady. – (FR) A konečně, co týče sociálních aspektů, chtěl bych přese všechno zdůraznit, že Evropa v této oblasti sice nemá nijak rozsáhlé pravomoci, avšak záměrem Belgie je v plné míře zohlednit důsledky finanční, hospodářské a sociální krize. Krize začala téměř před dvěma lety zhroucením amerických bank, a její dopady se začaly projevovat i na evropském kontinentu. Museli jsme tedy urychleně reagovat. Další následky měla na důvěru občanů, a to jak v pozici spotřebitelů, tak investorů. Tento nedostatek důvěry, tato ztráta důvěry, se následně negativně projevila v reálném hospodářství, což přineslo negativní důsledky na trh práce, tedy důsledky sociální, s nimiž se nyní musíme potýkat. úřadující předseda Rady. – (NL) Pane předsedající, jak to zde řada poslanců Evropského parlamentu vyjádřila, lidé očekávají, že EU bude v této oblasti aktivní, což se opakovaně prokázalo i v minulosti. Vždyť to byl důvod, proč byla vytvořena: jako určitý druh záruky prosperity a blahobytu občanů na tomto kontinentu. Proto musí EU správným způsobem reagovat na negativní sociální dopady, jimž nyní čelíme v důsledku krize, která začala jako krize finanční a skončila jako krize reálného hospodářství a její dopady jsou citelné i na trhu práce. Chtěl bych vyslovit jednu zvláštní poznámku v souvislosti s historií, kterou sdílíme s významnou částí Afriky, jednu zvláštní poznámku k africké strategii. Tuto otázku vznesla paní De Keyserová a pan Schulz, předseda skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu. úřadující předseda Rady . – (DE) Strategie Unie pro Afriku tvoří součást vnějších vztahů EU, a co se jí týče, podporujeme diskusi, kterou zahájila baronka Ashtonová s cílem dosáhnout větší soudržnosti v našich regionálních vztazích. Jistě je pravda, že Belgie se svojí dlouhou tradicí v této oblasti usiluje o to, aby se africký kontinent udržel na předních místech evropského programu, nicméně rovněž chceme co nejefektivněji přispět k dnešní diskuzi. úřadující předseda Rady. – (NL) Pane předsedající, jak jsem již řekl, nebudu zacházet do podrobností každého bodu. Pečlivě jsme vzali na vědomí přání každého z vás. úřadující předseda Rady . – Na závěr bych chtěl vyzvednout to, co již vyjádřil Jean-Luc Dehaene, totiž, že jedna z výhod současné politické situace v mé zemi spočívá v příležitosti většinu času věnovat rotujícímu předsednictví EU, a to i v průběhu nadcházejícího období dovolených. Kromě toho bych chtěl zdůraznit a zopakovat, že program belgického předsednictví byl vypracován na základě rozsáhlých dialogů a diskuzí v Belgii, do nichž byly zahrnuty i všechny regionální vlády. Jeden konkrétní charakteristický rys mé země je ten, že naše vlády jsou sestaveny z mnoha stran, a to jak na federální, tak na regionální úrovni. Opakuji tedy, že náš program má podporu téměř 90 % poslanců, kteří byli včera uvedeni do úřadu v belgickém parlamentu. Devadesát procent poslanců parlamentu podporuje tento program předsednictví.

29

30

CS


Jako úřadující premiér Belgie a jako úřadující předseda Rady bych vám chtěl poděkovat. V následujících měsících nás čeká mnoho práce. Nyní vám poděkoval Yves Leterme a mohu vás ujistit, že v prosinci sem opět dorazí belgický premiér – ať už to bude kdokoli. Doufám, že v té době budeme moci být svědky toho, že naše společné ambice byly naplněny. (Potlesk) Předsedající. – Pane premiére, děkuji vám za váš projev a připomínky. Přeji belgickému předsednictví jen to nejlepší. Rozprava je ukončena. Písemná prohlášení (článek 149) Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) V souvislosti se současnou hospodářskou krizí vítám rozhodnutí belgického předsednictví, že realizaci opatření, jejichž cílem je dlouhodobé hospodářské oživení, učiní prioritou. V tomto ohledu jsem přesvědčena, že pro belgické předsednictví je nesmírně důležité, aby do konce letošního roku dosáhlo svých cílů pro vytvoření nových orgánů evropského finančního dohledu. Napomohou k harmonizaci evropských právních předpisů v následujících odvětvích: bankovnictví, pojišťovnictví a cenné papíry. Na poli zahraniční politiky musí belgické předsednictví podporovat posilování vztahů Evropské unie se zeměmi východního partnerství. Se zvláštní pozorností se musíme zaměřit na Moldavskou republiku, jelikož v této zemi, která by se chtěla Evropské unii přiblížit, se v listopadu mají konat předčasné parlamentní volby. Věřím, že asijsko-evropská vrcholná schůzka, kterou Belgie v říjnu uspořádá, sehraje důležitou roli při rozvíjení vztahů mezi Evropskou unií a zeměmi Asie. Kromě toho musí pokračovat jednání o rozšiřování Unie společně s procesem budování Evropské služby pro vnější činnost. Dominique Baudis (PPE), písemně. – (FR) Pane úřadující předsedo Rady, v následujících šesti měsících budete zastávat funkci rotujícího předsednictví Evropské unie. Čeká na vás řada výzev, včetně vytvoření Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), která je jedním z hlavních kroků v Lisabonské smlouvě. Dohoda, kterou jednotlivé orgány uzavřely, předpokládá, že služba bude vytvořena nejpozději v lednu roku 2011, přestože více než sedm měsíců trvala vyjednávání o její organizační struktuře. Urychlené a efektivní vytvoření služby pro vnější činnost je nyní naléhavě důležité, protože v sázce je důvěryhodnost Lisabonské smlouvy a postavení Evropy v mezinárodním společenství. Vaše zkušenosti ve vyjednávání a hledání kompromisů pomohou ke skutečnému uplatnění Lisabonské smlouvy. Přejeme vám mnoho úspěchů. George Becali (NI), písemně. – (RO) Chtěl bych uvítat priority, které nám belgické předsednictví navrhuje. Zdá se mi, že poměrně dobře vystihují potřeby současné doby. Konkrétně dvě z nich mě zaujaly: „intenzivní“ dialog s členskými státy a „ambiciózní“ politika zaměřená na zajištění přístupu k zaměstnání, jinými slovy, k práci. Rád bych vás jménem rumunských občanů, které zastupuji, požádal, aby se s nimi přestalo zacházet jako s občany druhé třídy, a to jak co se týče trhu práce obecně tak, bohužel, i belgického trhu práce. Po završení těchto šesti měsíců bychom již neměli mít příležitost hovořit o nespravedlivém a diskriminačním přístupu. Mojí ambicí je, abych vám na konci mohl poděkovat a pogratulovat k odstranění překážek, které Belgie stále používá, a bohužel není sama. Pevně věřím tomu, že tuto ambici sdílím s vámi.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) S nadšením přijímám skutečnost, že Belgie převzala evropské předsednictví s odhodláním k realizaci mnoha cílů svého programu, které jsou velmi důležité pro Evropskou unii jako celek. Belgie očekává, že Evropa bude silnější, rozhodnější a více se zaměří na provádění sociálního modelu. Z toho důvodu musí Evropa usilovat o užší dialog mezi Evropskou unií a jejími občany. V průběhu belgického předsednictví bude zaměstnanost jedním z hlavních sociálních cílů. Souhlasím s tím, že investice do lidského kapitálu a vytváření pracovních míst jsou sociální a ekonomické cíle, které nelze oddělit. Obzvláště důležité je, aby Belgie v průběhu svého předsednictví věnovala zásadní pozornost vytváření nových pracovních míst a usilovala o zajištění větších možností pro návrat nezaměstnaných na trh práce. Více pozornosti si zaslouží i nezaměstnanost mládeže. Proto vítám opatření, která podpoří vzdělávání a mladým lidem přinesou příležitosti k nalezení zaměstnání ihned poté, co dokončí studia. Letošní rok je Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení a z toho důvodu jsem ráda, že Belgie bude v této oblasti pokračovat v práci. Podporuji Belgii v jejím odhodlání k dalšímu posílení uplatňování zásady rovných příležitostí a k potírání násilí páchaného na ženách. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Belgie se ujímá předsednictví EU v době, kdy se řada důsledků systémové krize kapitalismu blíží do kritického stádia. Navíc nyní zjišťujeme, že v EU tato krize dopadá na samotné základy procesu integrace. Počet osob, které žijí v EU a octly se v chudobě, narostl na více než 85 milionů. Tento údaj může v závislosti na kritériích pro měření, která byla navržena v uplynulých týdnech, ještě narůst do výše přesahující 100 milionů. Tato skutečnost prohlubuje strukturální nerovnosti uvnitř EU. Hospodářská a sociální soudržnost se stále více stává pouhým sloganem, mrtvým odkazem ve smlouvách. Závažnost situace ostře kontrastuje se všeobecným nedostatkem opatření, jimiž by ji bylo možné řešit. Tento způsob, jímž EU reaguje tváří v tvář krizi, zcela nevyhnutelně přinese ještě prudší pokles v hospodářské sféře a výraznější zhoršení ve sféře sociální. Dojde k tomu, budeme-li podporovat Pakt o stabilitě a růstu a v důsledku toho útoky na mzdy, sociální práva a na sociální fungování států, a prohlubovat jednotný trh a liberalizaci. Intenzivnější sociální boj, k němuž v tomto rámci v různých zemích dojde, bude mít zcela jistě zhoubný vliv na celých šest měsíců belgického předsednictví. A to je důvod k naději a důvěře v lepší budoucnost! Kinga Göncz (S&D), písemně. – (HU) Po Španělsku převzala Belgie předsednictví Rady Evropské unie v obtížné době. Evropská unie v současnosti čelí řadě náročných rozhodnutí. Kromě toho očekáváme, že v Belgii, nynější předsedající zemi, brzy dojde ke změně vlády. Nicméně prozatímní vláda může stavět na veřejných a diplomatických službách, které jsou spolehlivé a prověřené a na předsednictví se dlouhou dobu připravovaly, a rovněž využít zkušeností, které Belgie získala v řadě svých minulých předsednictví. Za příkladný považuji fakt, že v otázce programu předsednictví panuje celonárodní shoda, a to navzdory mnoha sporům, které rozdělují různé jazykové skupiny a politické síly v Belgii. Věřím tomu, že Belgie bude coby člen tria předsednictví jednat v duchu španělsko-belgicko-maďarského programu, a jsem si jista, že dosáhne toho, co si předsevzala. Vítám skutečnost, že předsednictví hodlá v následujících šesti měsících uplatňovat silný sociální program a že má v úmyslu nepřetržitě sledovat sociální dopady krize a zajistit, aby tato otázka zůstala na pořadu jednání Rady. Podporuji záměr předsednictví uspořádat konferenci o právech osob se zdravotním postižením a jeho výzvy k urychlenému přijetí Úmluvy OSN o těchto právech. Dalším úkolem Belgie bude vyhodnotit Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Věřím tomu, že v následujících šesti měsících získá proces rozšíření nový impuls, Chorvatsko pokročí blíže

31

32

CS


k dokončení jednání o přistoupení a země západního Balkánu se budou setkávat s pozitivními zprávami. Zita Gurmai (S&D), písemně. – Stále jsme v éře finančních zmatků, které vyžadují nová a koordinovaná řešení. Kromě toho před námi stále leží úkol pokračovat v dalším provádění Lisabonské smlouvy. Za těchto obtížných podmínek se těším se na spolupráci s belgickým předsednictvím. Jedna věc se například týká institucionálních otázek, a to vytvoření Evropské služby pro vnější činnost, nebo evropská občanská iniciativa, pro niž jsem v Evropském parlamentu spoluzpravodajkou. Doufám, že se nám podaří vypracovat nařízení, díky němuž bude tento nástroj přímé demokracie dostupný, snadno použitelný a zabezpečený proti zneužití, což poskytne příležitost evropským občanům, kteří se chtějí podílet na evropském rozhodování. Dále mě těší, že belgické předsednictví přichází s nápady i v oblasti rovnosti žen a mužů, neboť program předsednictví uvádí většinu témat, v nichž španělské předsednictví usilovalo o další pokrok. Nicméně mé potěšení by bylo ještě větší, kdyby belgické předsednictví mělo větší ambice, nebo kdyby ve svém programu alespoň výslovně jmenovalo evropský ochranný příkaz. Tento právní akt považuji za velmi důležitý, samozřejmě spolu s novou strategií pro rovnost žen a mužů a s chartou práv žen. Enikő Győri (PPE) , písemně. – (HU) Druhé šestiměsíční období osmnáctiměsíčního španělsko-belgicko-maďarského tria předsednictví bude pro Maďarsko obzvláště důležité. Jako členská země tria předsednictví a jako nadcházející předsednictví jsme připraveni pokračovat v úzké spolupráci, již jsme doposud navázali a jejímž prostřednictvím pomůžeme rozvíjet Evropskou unii, která je blíže ke svým občanům a jejich obavám a která je schopna pohotově a rozhodně reagovat na výzvy. Dovolte mi poukázat na některé z úkolů, které by měly být v tomto šestiměsíčním období dokončeny. Za prvé je dle mého názoru důležité před koncem roku dokončit přezkum rozpočtu EU, což maďarskému předsednictví umožní v průběhu svého funkčního období zahájit diskusi o příštím víceletém finančním rámci. Za druhé se domnívám, že by měla být uzavřena diskuze o balíčku reformy finančního dohledu. Nepodaří-li se nám do 1. ledna ustavit orgány finančního dohledu, ztratíme tvář. Za třetí, jsem přesvědčena, že je v nejlepším zájmu EU dokončit přístupová jednání s Chorvatskem do konce tohoto roku. S jistotou mohu prohlásit, že s dobrou politickou vůlí tohoto cíle lze dosáhnout. Dokončení těchto jednání je mimo jiné nezbytné i proto, abychom zajistili důvěryhodnost procesu rozšíření. Konečně, vstup Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru se chýlí ke konci. Svoboda pohybu uvnitř Evropy je jedním z nejhmatatelnějších úspěchů, které EU přinesla svým občanům. Proto bychom měli uplatňování této svobody napomáhat všemi dostupnými způsoby. Věřím tomu, že v průběhu belgického předsednictví dojde ve všech těchto oblastech k významnému pokroku. András Gyürk (PPE) , písemně. – (HU) V průběhu maďarského předsednictví v roce 2011 bude uspořádáno mimořádné zasedání Rady, na jehož pořadu jednání budou především otázky politiky v oblasti energetiky. Ještě před tímto zasedáním by však bylo vhodné, aby i belgické předsednictví přijalo konkrétní opatření zaměřená na posílení společné energetické politiky. V oblasti investic je třeba bezodkladně přijmout opatření. Strategický přezkum, který Evropská komise již dříve předložila, správně určil hlavní vodítka pro další rozvoj. Následné diskuse o infrastruktuře by se tedy měly zaměřit na zajišťování finančních zdrojů. Je to velmi důležité zejména s ohledem na blížící se zahájení jednání o rozpočtu EU na příštích sedm let. Investice do základní energetické infrastruktury musí v novém dlouhodobém rozpočtu získat významnější roli, čehož dosáhneme reformou programů transevropské energetické sítě. Další oblastí, v níž je třeba vyvíjet činnost, by

07-07-2010

07-07-2010

CS


mělo být poskytování větších příležitostí pro nové technologie, což ovlivní zásobování energií. Vhodný impuls pro decentralizovanou a udržitelnou výrobu energie může vzejít pouze z harmonizace právních předpisů na úrovni EU. Očekáváme, že návrh Komise, jímž se stanoví nový právní rámec pro inteligentní energetické sítě, které usnadní obousměrnou komunikaci, bude mít významný pozitivní vliv. Jedná se o novou regulační oblast, jednání o politické shodě je tedy třeba zahájit již v průběhu belgického předsednictví. Belgické předsednictví by kromě zajišťování budoucnosti mělo rovněž sledovat, zda členské státy provádí obrovské množství právních předpisů, které Evropská unie již přijala. Provádění třetího energetického balíčku nebo nařízení o dodávkách plynu, na jehož dokončení se v těchto týdnech pracuje, by nemělo být nijak opožděno. Danuta Jazłowiecka (PPE), písemně. – (PL) Pane Leterme, blahopřeji vám k vašemu projevu, v němž se tváří v tvář problémům, které má Evropa před sebou, snoubí zjevná pokora s pocitem zodpovědnosti. Vítám vaše uvážlivé návrhy cílů pro belgické předsednictví. Ráda bych podpořila vaše cíle v oblasti posílení hospodářské koordinace, kterou bezpodmínečně potřebujeme, chceme-li, aby se Evropa stala rovnocenným partnerem na světové scéně. Chtěla bych, abyste využili stávající připravenosti členských států k přijímání odvážných rozhodnutí, například co se týče strukturálních reforem, neboť to bude ve prospěch dobré a soudržnější hospodářské správy v Evropě. Nicméně bych ráda upozornila na to, že je nutné do tohoto úsilí zapojit všechny členské státy Evropské unie, nikoli pouze ty, které jsou součástí eurozóny. Pouze budeme-li mít sílu, která bude vycházet z jednoty, nabudeme očích finančních trhů znovu na důvěryhodnosti, což přinese snížení nákladů na řešení národních dluhů, usnadnění fiskální konsolidace a posílení hospodářského růstu. Přeji vám hodně odhodlání, dynamiky a odpovědnosti. Ádám Kósa (PPE), písemně. – (HU) Je třeba uvítat, že současné belgické předsednictví věnuje zvláštní pozornost zlepšení situace osob se zdravotním postižením, a zejména sledování, jak členské státy podepisují a ratifikují Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením. Domnívám se však, že již rozhodnutí Rady ze dne 26. listopadu 2009 stanovuje základ pro právní situace, kdy lze uplatnit pravidla Úmluvy OSN ve vztahu k evropským orgánům včetně Evropské rady. Znamená to, že tato pravidla rovněž poslouží jako standard pro práci nynějšího belgického předsednictví. Co se týče parafování a ratifikace Úmluvy, členské státy se nachází v různých fázích, já však pevně věřím, že tato skutečnost nemůže vnést nejistotu do chápání faktických dopadů Úmluvy ze strany orgánů EU: na úrovni EU není vyžadována ratifikace každým členským státem, jelikož Evropská rada – která zahrnuje zástupce členských států a již podporuje rozhodnutí Parlamentu – k této záležitosti již přijala své rozhodnutí. Požádal jsem příslušný výbor, aby tento bod zahrnul do programu, a to z toho důvodu, že otázka, kterou jsem ohledně této záležitosti položil před dvěma měsíci, zůstala, navzdory našim výborným pracovním vztahům se španělskými kolegy, bez odezvy. Upřímně doufám, že se dočkám odpovědi v průběhu belgického předsednictví. Na závěr bych chtěl našim belgickým kolegům popřát mnoho úspěchů a vše nejlepší do jejich úsilí. Marian-Jean Marinescu (PPE), písemně. – (RO) Prioritou číslo jedna a jednou z největších výzev, jimž belgické předsednictví čelí, je otázka, jak zaručit hospodářskou a finanční stabilitu Evropské unie. V tomto ohledu doufám, že se veškeré úsilí zaměří na řešení krize a na dosažení hospodářské obnovy, udržitelného růstu a tvorby většího počtu pracovních míst v co nejkratší době. Je třeba dokončit zavedení nového mechanismu finančního dohledu, stabilizovat eurozónu a obnovit rozpočtovou kázeň. K úspěšnému překonání

33

34

CS


tohoto období mohou zcela prakticky přispět Evropské fondy. Prostředky, které doposud nebyly vynaloženy, je třeba převést do oblastí s potenciálem k vytváření pracovních míst. Belgie bude kromě toho muset dokončit jednání s Chorvatskem a pokračovat v procesu integrace s dalšími zeměmi na západním Balkánu. Zároveň žádám nové předsednictví, aby zvážilo, zda nelze do skupiny zemí západního Balkánu zahrnout i Moldavskou republiku. Pracovní program obsahuje pět úkolů a každý z nich je velmi důležitý. Jejich dosažení může mít pozitivní vliv i na upevnění budoucnosti belgické federální vlády a na důvěru belgických občanů v budoucnost Evropy. Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Jako evropský občan bych chtěl vyjádřit jednoznačnou podporu cílům belgického předsednictví Evropské Unie. Ve skutečnosti musíme společně bojovat o překonání hospodářské krize, která má vážný dopad na široké skupiny lidí. Domnívám se, že absolutní nutností pro Evropu je vytváření a rozvoj mechanismů hospodářské správy. Nicméně ještě důležitější je, abychom je podpořili politickou solidaritou s cílem v co nejbližší době dosáhnout konkrétních výsledků. Máme vlastně možnost prakticky uplatnit články o solidaritě uvedené v Lisabonské smlouvě. V souvislosti se strategií EU 2020 a s ohledem na cíl snížit chudobu a omezit rozdíly mezi regiony musíme bezpodmínečně podporovat inovaci, výzkum, vývoj a hospodářskou soutěž. Nová strategie EU pro podunajskou oblast nám dává příležitost využít nespočetných příležitostí, včetně propojení mezi přístavy v Belgii a Rumunsku evropským koridorem Rýn-Mohan-Dunaj. V důsledku toho by mohl být podpořen hospodářský a sociální rozvoj celého Podunají, což s sebou nese pozitivní dopad na místní a regionální komunity. Rovněž se domnívám, že musíme v souladu se stanoveným časovým harmonogramem pokračovat v úsilí o rozšíření schengenského prostoru. Pocházím z členského státu, který leží na vnější hranici EU, a proto bych chtěl zdůraznit, že je rovněž nezbytné dosáhnout viditelného pokroku v oblasti východního partnerství a procesu rozšíření Evropské unie. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Po Španělsku přebírá předsednictví další země, která má plné ruce práce s vlastními vnitrostátními záležitostmi a svoji úlohu ve vedení Evropy bude zanedbávat. Tato skutečnost vychází vstříc příznivcům Lisabonské smlouvy, která beztak počítá s omezením moci rotujících předsednictví. Kromě toho velké státy budou moci nastalého oslabeného vedení velmi dobře využít a prosadit své vlastní zájmy proti vůli menších zemí. Chce-li Belgie hovořit o demografických aspektech a ekonomických příčinách přistěhovalectví, pak můžeme hranice Evropy stejně dobře jednoduše otevřít dalším přílivovým vlnám. Přistěhovalecká politika se nemá řídit poptávkou velkých koncernů po zástupech levné pracovní síly nebo politicky korektními multikulturními vizemi. V centru musí zůstat legitimní zájmy historických národů Evropy. A Evropa potřebuje politiku, která bude podporovat rodiny a zvyšovat porodnost, aby tak své národy ochránila před neřízeným masovým přistěhovalectvím ze zemí třetího světa. Evropa stejně tak potřebuje důslednou repatriační politiku pro tisíce ilegálních přistěhovalců, kteří se v EU momentálně zdržují. Přání Belgie rychle dokončit jednání o připojení Chorvatska k EU je vítané. Belgii však chybí vůle k zastavení jednání s Tureckem. Důkazy o nezralosti Turecka ke vstupu do EU jsou téměř na denním pořádku. Není součástí Evropy z geografického ani historického hlediska.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Chtěl bych uvítat ambiciózní cíle v odvětví zemědělství a rybolovu, které belgické předsednictví Rady přijímá jako součást svého programu. Opatření navržená pro odvětví mlékárenského průmyslu, pro jakost zemědělských produktů a pro zlepšení a zjednodušení politiky rozvoje venkova jsou důležitými prvky, a to především v období současné hospodářské krize. Zároveň se domnívám, že pro předsednictví bude během těchto šesti měsíců největším úkolem zjistit, jakým způsobem vytvořit kvalitní rámec pro diskusi o budoucnosti společné zemědělské politiky a o finančním výhledu EU do budoucna. Zaujme-li belgické předsednictví k těmto dvěma důležitým oblastem soudržný postoj, může tím získat zásadní vliv na nadcházející desetiletí v Evropě. Dále, co se týče odvětví rybolovu, domnívám se, že předsednictví musí soustředit svou pozornost na otázku rybolovu v oblasti Černého moře, která bude rovněž předmětem zprávy Evropského parlamentu. Kristiina Ojuland (ALDE), písemně. – (ET) Program belgického předsednictví Rady Evropské unie obsahuje záměr vytvořit bílou knihu pro rozvoj udržitelné dopravy v období 2010–2020. Před pěti lety předložila Evropská komise plán sjednocení priorit transevropských sítí a jedním z třiceti projektů byl rozvoj železniční osy „Rail Baltica“, která by propojila Helsinky s Varšavou a procházela přes hlavní města států kolem Baltského moře. V roce 2008 byla vypracována průběžná zpráva, která přinesla zjištění, že z celkové délky 1 142 km železniční sítě bylo skutečně dokončeno pouhých 135 km, přestože v tomto roce již měly práce probíhat jen na poslední třetině trasy. Ve zprávě se objevila jedna znepokojující skutečnost: byla jí trasa z Białystoku k polské hranici, jejíž problematický charakter byl zapříčiněn i odlišným rozchodem železničních kolejí mezi pobaltskými státy a střední Evropou. Belgické předsednictví má v úmyslu prověřit postupy a metody, které je třeba uplatnit k vytvoření integrované evropské dopravní sítě. Znepokojuje mne skutečnost, že pobaltské státy byly až doposud v evropské železniční síti opomíjeny, a doufám, že v průběhu belgického předsednictví bude propojení Evropy s Estonskem, Lotyšskem a Litvou zdůrazněno, a to především z hlediska infrastruktury. Dle mého názoru je důležité vyvíjet tlak na členské státy, které jsou do projektu zapojeny, aby pokračovaly v práci a k technickým problémům, na něž narazily, přistupovaly s patřičným nasazením, a aby osu „Rail Baltica“ vybudovaly podle plánu nejpozději do roku 2020. Dokončení osy „Rail Baltica“ by mělo významný dopad na rozvoj hospodářství v celém regionu, pohyb osob, bezpečnost dopravy a ochranu životního prostředí. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Belgie se ujímá předsednictví Evropské unie v době, která je pro řadu zemí z ekonomického i společenského hlediska obtížná. Předsednictví by se mělo využít k přípravám a projednáváním páté zprávy o politice soudržnosti, kterou by Komise měla přijmout v listopadu. Rovněž by do strategie Evropa 2020 mělo vnést větší zaměření na strukturální fondy a posílit vztah mezi soudržností a regionální konkurenceschopností, a to prostřednictvím stálé správy, která pokryje různé institucionální úrovně – evropskou, vnitrostátní, regionální a místní. Na druhou stranu se v říjnu bude konat summit o nové evropské strategii pro inovace, což bude příležitost, aby vnitrostátní vedoucí představitelé usilovali o větší srozumitelnost takových aspektů, jako financování inovace a jako ukazatele, podle nichž budou vyměřovány. Mohu jen trvat na tom, že přidělování většího objemu prostředků pro tuto oblast, jejímuž financování je třeba věnovat pozornost především v nejvzdálenějších evropských regionech, se musí uskutečňovat ruku v ruce s podporou sbližování vysokých škol, výzkumných středisek a vnitrostátní podnikatelské sféry. Pouze tímto způsobem lze tento závazek proměnit ve skutečné

35

36

CS


obchodní příležitosti a větší konkurenceschopnost našich podniků v souvislosti s restrukturalizací průmyslu. Anna Záborská (PPE), písemně. – (SK) Je jasné, že se belgické předsednictví zaměří především na obnovu evropského hospodářství, finančních trhů a veřejných financí. Zároveň je však nezbytné urychleně vyřešit řadu dalších souvisejících otázek. Členské státy budou muset učinit některá obtížná rozhodnutí o reformě sociálních a důchodových systémů. Totéž platí pro veřejnou zdravotní péči. Nicméně na jednu věc nesmíme zapomínat: dlouhodobé řešení těchto problémů lze zajistit pouze výrazným posílením rodinné politiky a podpory rodin s dětmi. Z toho důvodu podporuji snahy belgického předsednictví o posílení sociální ochrany. Riziku chudoby jsou totiž nejvíce vystaveny ženy, které jsou matkami. Dnešní Evropa více než kdy dříve potřebuje konkrétní výsledky. Věřím, že plány, které belgické předsednictví dnes předložilo poslancům Evropského parlamentu, nezůstanou pouhým seznamem přání pro lepší zítřky. PŘEDSEDAJÍCÍ: DAGMAR ROTH-BEHRENDT Místopředsedkyně 7. Žádost Islandu o členství v Evropské unii (rozprava) Předsedající. - Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise o žádosti Islandu o členství v EU. Steven Vanackere, úřadující předseda Rady. – (NL) Paní předsedající, dámy a pánové, velmi mě těší, že mám dnes příležitost pronést jménem předsednictví Evropské unie několik slov k plenárnímu zasedání Evropského parlamentu a představit vám naše plány na přístupová jednání s Islandem, zemí, s níž jsme se v posledních měsících všichni lépe obeznámili díky sopce Eyjafjallajökull. Omlouvám se tlumočníkům, že je nutím tento jazykolam vyslovovat. Předně bych rád zdůraznil – tak jako jste to učinili vy ve svém posledním usnesení o strategii rozšíření –, že rozšiřování je pro EU a Evropu jako celek úspěšnou záležitostí a že přináší prospěch jak dlouhodobým, tak novým členským státům. Proces rozšiřování bude nadále přispívat k míru, demokracii a stabilitě na evropském kontinentě. Dává EU větší váhu ve světě a také přináší našim občanům konkrétní výhody, mimo jiné v podobě větší prosperity, lepších vyhlídek na hospodářský růst a nových příležitostí ke spolupráci, například pokud jde o dopravu, energetiku a mnoho dalších oblastí. Belgické předsednictví naváže na pokroky předchozích předsednictví a v souladu s obnovenou shodou v otázce rozšíření, která je vyjádřena v závěrech ze zasedání Evropské rady z prosince 2006, a s programem tria předsednických zemí Rady bude v těchto činnostech pokračovat. Možná bych měl poukázat na to, že vést rozšiřování správným směrem je jednou z pěti prioritních os belgického předsednictví. Evropská rada na svém zasedání dne 17. června uvítala stanovisko Komise k žádosti Islandu o členství v Evropské unii a doporučení, aby byla přístupová jednání zahájena. Vzhledem k obnovené shodě v otázce rozšíření Evropská rada usoudila, že Island splňuje politická kritéria stanovená v roce 1993 na zasedání Evropské rady v Kodani, a rozhodla, že přístupová jednání mají být zahájena. Evropská rada také vyjádřila požadavek, aby Rada stanovila obecný rámec vyjednávání, a také připomenula cíl jednání, tedy aby Island přijal acquis jako celek a zajistil jeho plné

07-07-2010

07-07-2010

CS


provádění a prosazování. To znamená, že Island musí vyhovět svým stávajícím závazkům, jako jsou závazky v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru, kterou zdůraznil dozorčí orgán Evropského sdružení volného obchodu. Dále je třeba, aby Island vyvinul úsilí v dalších slabých oblastech, včetně finančních služeb, o nichž se zmínila Komise ve svém stanovisku. úřadující předseda Rady. – (FR) Evropská rada také uvítala úmysl Islandu soustředit se na tyto problémy a je přesvědčena, že se bude nadále snažit urovnat veškeré nevyřešené otázky. A konečně, Evropská rada potvrdila, že vyjednávání budou stejně jako v případě všech ostatních kandidátských zemí na přistoupení vycházet z konkrétních vlastních zásluh Islandu a že rychlost postupu bude záležet na tom, jak země bude postupovat při plnění kritérií stanovených během vyjednávání. Jak budeme v této záležitosti postupovat? Uplatníme stejný postup jako u předchozích procesů přistoupení v souladu s obnovenou shodou v otázce rozšíření. Rada nejprve přijme rámec vyjednávání pro Island, kterým určí obecné zásady pro vyjednávání a podmínky, jež Island bude muset splnit. Tento rámec vyjednávání bude zohledňovat také konkrétní vlastní zásluhy Islandu a jeho specifickou situaci a charakteristiku. Skutečnost, že tato země v nedávné době využívala nástroj předvstupní pomoci, jí jistě pomůže připravit se na přistoupení. Komise již mezitím poslala Radě návrh rámce vyjednávání a já doufám, že jej na zasedání Rady ve složení pro obecné záležitosti, kterému budu dne 26. července předsedat, budeme moci přijmout, abychom připravili cestu pro konání první mezivládní přístupové konference s Islandem ještě tento měsíc. Pokud se tento časový rozvrh potvrdí, umožní nám zahájit přístupová jednání ještě v létě. Island pak bude podroben přezkoumání Komise, jež má určit, jak jsou kandidátské země připravené na zahájení jednání v mnoha konkrétních oblastech acquis. Tyto oblasti se, jak víte, dále dělí do kapitol. Na podzim Komise předloží svou první pravidelnou zprávu o pokroku Islandu v přípravách na přistoupení. Rada na základě výsledků přezkoumání Komise a návrhu, který jí Komise předloží, rozhodne o kritériích, která mají být uplatněna pro účely otevření a uzavření každé kapitoly. Někteří lidé se ptají, jak dlouho budou tato přístupová jednání s Islandem trvat. Nejprve je třeba zdůraznit, že Island jakožto člen Evropského hospodářského prostoru a schengenského prostoru má s EU již nyní velmi úzké vazby a již nyní splňuje značnou část acquis. Nebylo by však správné, kdyby Rada stanovovala časový rozvrh vyjednávání nebo předvídala jejich obsah. V jiných oblastech, jako je například rybolov – včetně lovu velryb, k němuž Evropa zaujímá jasné stanovisko a který spadá do acquis, takže Island bude muset splnit podmínky i v této oblasti – a zemědělství a rozvoj venkova, budou vyjednávání pravděpodobně trochu složitější. Rozšiřování se řídí konkrétními výsledky, nikoli předem vypracovaným rozvrhem. Rád bych však zdůraznil, že belgické předsednictví je pevně rozhodnuto s tímto procesem pokročit. úřadující předseda Rady. – (NL) Paní předsedající, dámy a pánové, jak víte, proces rozšiřování byl dosud úspěšný, a to jak pro Evropskou unii, tak pro Evropu jako kontinent. Belgické předsednictví se proto těší na pozitivní a konstruktivní spolupráci s vámi v této oblasti v

37

38

CS


nadcházejících šesti měsících – nejen ve věci přistoupení Islandu, ale také pokud jde o ostatní kandidátské členské státy. Rád bych vyzdvihl to, co premiér mé země právě prohlásil ve svém projevu. Belgické předsednictví si velmi dobře uvědomuje, že Evropský parlament, zejména po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, také hraje klíčovou úlohu ve věcech jako podpora procesu rozšiřování, protože zajišťuje mimo jiné trvalou podporu tohoto procesu ze strany občanů. Také bych rád vyjádřil Evropskému parlamentu své uznání za jeho snahu a konstruktivní příspěvky k politice rozšiřování EU, například v aktuálním usnesení, pokud jde o vliv na veřejné mínění a získávání dostatečné podpory pro politiku rozšiřování mezi evropskými občany. Děkuji vám za pozornost. Štefan Füle, člen Komise. – Paní předsedající, těší mě, že si tu dnes mohu s vámi vyměňovat názory na Island a na další kroky v procesu přistoupení. Jednomyslné rozhodnutí hlav států a vlád zahájit přístupová jednání, jež bylo přijato na červnovém zasedání Evropské rady, je ve snaze země připojit se k Evropské unii důležitým krokem vpřed. Jasně potvrzuje, že Island má v Evropské unii své místo a že členské státy jsou ochotny jej přijmout, jakmile splní všechny podmínky. Komise toto rozhodnutí, jež se řídí doporučeními z našeho únorového stanoviska, vřele vítá. Dovolte mi využít této příležitosti a poděkovat sněmovně za její podporu v tomto procesu a blahopřát panu zpravodaji, poslanci Predovi, za jeho aktuální a vysoce kvalitní zprávu. Usnesení Evropského parlamentu, o němž dnes diskutujeme, je velmi užitečným příspěvkem k tomuto procesu. Vysílá Islandu ty správné signály ve správný čas. Mohu sněmovnu ujistit, že toto usnesení má plnou podporu Komise. Komise nyní aktivně připravuje další etapy procesu přistoupení, v čemž má politickou podporu členských států. Jako první krok připravila návrh rámce vyjednávání, který správně přijal můj předchůdce a o němž se v současnosti vedou diskuse v Radě. Belgické předsednictví předpokládá, že Rada ve složení pro obecné záležitosti jej přijme na zasedání dne 26. července a že dne 27. července bude svolána první mezivládní přístupová konference s Islandem. Spoléháme na to, že členské státy nás v této snaze podpoří. Rámec vyjednávání stanoví obecné zásady pro vedení přístupových jednání a zdůrazňuje, jaké reformy musí Island provést, aby se mohl připojit k Evropské unii. Jednání budou stejně jako u ostatních kandidátských zemí vycházet z vlastních zásluh země a jejich tempo bude záviset na tom, jak rychle se Islandu podaří splnit požadavky stanovené v rámci vyjednávání. Mezi ně patří splnění závazků Islandu v rámci Evropského hospodářského prostoru. Komise Islandu poskytne veškerou nezbytnou technickou podporu, aby proces vyjednávání usnadnila. Kromě toho se aktivně připravujeme na hodnocení shody Islandu s acquis – kapitolu po kapitole prostřednictvím takzvaného přezkoumání. Předpokládáme, že toto přezkoumávání bude zahájeno na podzim roku 2010, a mělo by trvat do poloviny roku 2011. V souladu s obnovenou shodou v otázce rozšíření by mělo být v rámci tohoto procesu velmi brzy zahájeno přezkoumávání kapitol, jež jsou v souvislosti s Islandem obzvláště citlivé – to znamená finanční služby, rybolov, zemědělství a životní prostředí. Během celého procesu hodlá Komise podporovat snahu Islandu o splnění kritérií pro přistoupení prostřednictvím finanční podpory v rámci nástroje předvstupní pomoci. Proto

07-07-2010

07-07-2010

CS


vítáme, že příští týden vstoupí v platnost pozměněné nařízení o nástroji předvstupní pomoci, které umožňuje, aby Island využíval podporu od EU. Rád bych poděkoval Parlamentu za jeho vytrvalou podporu při přijímání tohoto významného nařízení. Na znamení toho, že Island nyní plně náleží do rodiny přistupujících států, bude letos poprvé zahrnut do balíčku týkajícího se rozšíření, přičemž v polovině listopadu bude vydána první zpráva o pokroku, v níž bude zaznamenán pokrok za poslední rok. Jak vidíte, veškeré přípravy byly úspěšně zahájeny, takže je možné brzy zahájit vyjednávání. Cennými aktivy v tomto procesu budou členství Islandu v EHP, jeho účast na Schengenské dohodě a vysoké demokratické normy této země. Nesmíme však přehlížet ani skutečnost, že na cestě k přistoupení se také setkáme s několika problémy. Jsme si dobře vědomi, že otázky jako lov velryb a rybolov – abych jmenoval ty nejviditelnější – jsou citlivými body jak pro Island, tak pro členské státy. Slyšel jsem vaši výzvu ke konstruktivnímu přístupu při vyjednávání o kapitolách o rybolovu a mohu vás ujistit, že Komise povede rozhovory v tom nejlepším duchu. Pokud jde o záležitosti týkající se banky Icesave, rozumím obavám vzešlým ze zpomalení dvoustranných rozhovorů po negativním výsledku březnového referenda na Islandu. Jak se zmiňuje vaše usnesení, doufáme, že proces rychlého nalezení přijatelné shody mezi Islandem, Spojeným královstvím a Nizozemskem usnadní výzva dopisem od Kontrolního úřadu ESVO, jež objasňuje právní situaci. Nedávné změny na ministerské úrovni dávají důvod k naději. Rád bych zdůraznil, že velmi oceňuji úsilí a odhodlání všech zúčastněných stran o nalezení shody v této záležitosti. Komise bude vývoj v rámci procesu přistoupení důkladně sledovat. Sdílím s vámi především obavy ohledně problémů pramenících z nedostatečného konsensu na vnitrostátní úrovni a s tím související nízké míry veřejné podpory členství na Islandu. Řádně jsem zaznamenal výzvu, aby Komise poskytla islandským úřadům podporu ve své komunikační strategii pro členství v Evropské unii. Komunikace bude pro podporu Islandu z nástroje předvstupní pomoci jasnou prioritou. Pracujeme na zřízení informačního centra v zemi a vypracováváme konkrétní a objektivní komunikační materiály. Naše delegace v Reykjavíku, která do podzimu začne plně fungovat, nám pomůže oslovit islandské občany. Bude úzce spolupracovat s islandskou vládou, která v tomto ohledu nese hlavní odpovědnost. Závěrem mi dovolte znovu vyjádřit plnou podporu Komise snahám Islandu o připojení k Evropské unii. Jsem přesvědčen, že Island bude pokračovat v úsilí o zajištění pozitivního výsledku přístupových jednání. Jak jsem již dříve zdůraznil, budu během procesu vyjednávání usilovat o to, aby byl Parlament stále plně informován. Cristian Dan Preda, jménem skupiny PPE. – (RO) Úvodem bych rád ocenil přítomnost Komise a Rady zde ve sněmovně a také plodnou spolupráci, jakou jsme dosud vedli s těmito orgány i s kolegy poslanci z ostatních politických skupin. Zpráva, kterou jsem sestavil, se zabývá žádostí Islandu o připojení k EU z hlediska čtyř základních faktorů. První faktor: politická kritéria. V tomto ohledu Island se silnou demokratickou tradicí vyniká. Na druhou stranu stále existují – navzdory nedávným povzbuzujícím ukazatelům

39

40

CS


– pochyby ohledně nezávislosti soudního systému. Navíc je třeba, aby islandské úřady přestaly rozlišovat mezi evropskými občany, pokud jde o právo volit a účastnit se místních voleb. Druhý faktor: hospodářská kritéria. Jako člen Evropského hospodářského prostoru Island již značnou část povinností členského státu splňuje. Vítám znovuzahájení dvoustranných jednání o zákonu týkajícím se banky Icesave a také nedávné známky hospodářské konsolidace. Samozřejmě podporuji touhu Islandu připojit se k eurozóně, až se stane členským státem EU a splní nezbytné podmínky. Třetí faktor: regionální spolupráce. V tomto bodě Island a jeho přistoupení skýtají Evropské unii jedinečnou příležitost posílit a upevnit svou přítomnost v arktické oblasti. V neposlední řadě je zde veřejné mínění. Úloha veřejného mínění je pro zajištění úspěšného završení procesu přistoupení klíčová. Proto jsem přesvědčen, že je třeba podpořit úmysl islandských úřadů zahájit veřejnou diskusi a konzultace se všemi účastníky tohoto projektu. Toto vše je obzvláště důležitém vzhledem k tomu, že nedávný průzkum ukázal, že Islanďané mají zájem o větší množství informací o EU a jejích politikách. David-Maria Sassoli, jménem skupiny S&D. – (IT) Paní předsedající, členové Rady a Komise, dámy a pánové, je zjevné, že zahájení přístupových jednání s Islandem představuje další krok vpřed v procesu evropské integrace. Hovoříme o zemi, která podepisuje dohody o partnerství s Evropou již roky, jež podepsala Schengenskou dohodu již v roce 1996 a je jedním ze zakládajících členů Světové obchodní organizace. Island dosud ukázal, že splňuje mnohá kritéria pro přistoupení, přesto je ještě třeba zlepšit určité aspekty. Mám na mysli soudní systém, který již zmínil pan Preda: je důležité, aby Island přijal jasné mechanismy, které zajistí nezávislost soudnictví a vyřeší problém jmenování soudců, státních zástupců a nejvyšších soudních orgánů. Islandská vláda musí vyvinout větší snahu: musí to být islandští občané, kdo je přesvědčen, že se chce podílet na evropských výzvách. Samozřejmě jsou zde i problémy, které je ještě třeba vymezit, a jedním z nich je lov velryb. Konference v Agadiru dne 25. června potvrdila moratorium na lov velryb a Island musí jednat v souladu s tímto rozhodnutím a zastavit lov velryb i pro vědecké účely, protože tím se často kryje komerční lov velryb. Konečně je zde jeden bod, který podle mého názoru vyžaduje větší důraz ze strany Parlamentu, a tím je otázka banky Icesave, jež jasně ukázala, že je třeba v této zemi zavést řádný zákon o střetu zájmů. Paní předsedající, můžeme zahájit etapu vyjednávání, která potvrdí, že Evropa není geografická oblast ani uzavřený systém a že se na rozvoji a budování evropského projektu země sousedící s Evropou mohou podílet, pokud chtějí a přistoupí na daná pravidla. Johannes Cornelis van Baalen, jménem skupiny ALDE. – (NL) Paní předsedající, Island má jednu z nejstarších demokracií v Evropě. Althing, islandský parlament, je nejstarším parlamentem na našem kontinentu. Island je členem Evropského hospodářského prostoru, Schengenu a Dublinu, což znamená, že již převzal většinu acquis communautaire. Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu proto vřele vítá zahájení přístupových jednání s Islandem. Jako člen Evropské unie bude Island pro Evropu skutečným přínosem. Znamená to však také to, paní předsedkyně, že Island musí vyhovět závazkům plynoucím ze záležitosti s bankou Icesave, tedy svým závazkům vůči Spojenému království a Nizozemsku. Víte, že dohody s oběma těmito zeměmi byly zamítnuty v referendu, takže se islandská vláda musí vynasnažit o domluvení nových podmínek s Nizozemskem a Spojeným

07-07-2010

07-07-2010

CS


královstvím a vyhovět jim. Vždyť základem evropské integrace je výrok pacta sunt servanda, tedy dohody se musí dodržovat. Pokud to islandská vláda udělá, vloží tak poslední dílek do skládačky přístupových jednání s Islandem a jeho přistoupení k Evropské unii. Takové jsou podmínky pro náš souhlas s přístupovými jednáními. Indrek Tarand, jménem skupiny Verts/ALE. – (ET) Dámy a pánové, diskutujeme zde o dokumentu, který definuje mandát Evropského parlamentu pro vyjednávání s Islandem, a to je také důležité sdělení pro veřejnost, včetně islandské veřejnosti, která, jak víme, nevnímá integraci do Evropské unie příliš pozitivně. Protože toto představuje mandát, domnívám se, že bychom měli zdůraznit aspekty, které se v jejich diskusích jeví jako nejzávažnější, například rybolov a otázku lovu velryb. Považuji za nešťastné, že ve Výboru pro zahraniční věci byly zamítnuty návrhy skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance, protože by byly poctivým a upřímným vzkazem pro Islanďany. Body, které se přímo netýkají vyjednávacího mandátu, však zamítnuty nebyly, a tím přirozeně myslím otázku banky Icesave. Naštěstí pan Preda zde dosáhl uspokojivého kompromisu. Mně osobně připadá nespravedlivé, že někteří lidé by chtěli odpovědnost za špatná rozhodnutí hospodářských subjektů svalit na islandské občany. Navíc do islandských bank dávaly peníze některé britské místní vládní orgány, a byly to peníze, které jim dali britští daňoví poplatníci na organizování veřejné dopravy a vzdělávání, ne aby je utratili v kasinu. Na jednom zasedání Výboru pro zahraniční věci byl Island nazván zkrachovalým ostrovem. Je pravda, že Island zasáhla finanční krize, ale známe mnoho zemí, které zasaženy nebyly? Já ne. Připomenu vám, že v roce 1971 se také Dánsko dostalo do velmi vážných finančních problémů, ale o rok později se z nich dostalo a stalo se velmi dobrým členem Evropské unie. A konečně, paní předsedající, pevně doufám, že již na příštím plenárním zasedání zde bude šest nových míst pro islandské poslance. Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Paní předsedající, skupina ECR podporuje rozšíření Unie a v zásadě samozřejmě podporujeme i přistoupení Islandu – pokud si to sami Islanďané přejí. Je zde několik důvodů, proč by členství Islandu bylo pro EU dobré. Zaprvé čím více se EU rozroste, tím uvolněnější a flexibilnější se, doufejme, stane. Zadruhé, závislost Islandu na jeho rybolovném průmyslu pravděpodobně bude mít za následek výhodnou dohodu, což by samo o sobě mohlo urychlit dlouho zpožděnou reformu společné rybářské politiky a připravit cestu pro případné přistoupení Norska. Zatřetí, Island již přijal velkou část acquis jako člen Evropského hospodářského prostoru a schengenského prostoru, takže absorpce Islandu nevyvolá takzvanou „únavu z rozšíření“, jíž se klade za vinu, že způsobila rozčarování veřejnosti ze záležitostí Evropské unie. Nikdo neočekává, že bohatí Islanďané začnou hromadně opouštět svou řídce osídlenou zemi a hledat práci jinde v Evropské unii, což by se mohlo stát, pokud by se v budoucnu připojilo například Turecko. Rozhodnutí samozřejmě zůstává na islandských občanech a jejich referendu. V posledním referendu, jež se na Islandu konalo, voliči rozhodli nesplácet britským spořitelům miliardy liber po krachu banky Icesave.

41

42

CS


Nadále věřím, že Island uzná své právní závazky, jež má v rámci EHP vůči ostatním nejvíce zasaženým členským státům, jako je má země – Spojené království – a Nizozemsko, a že těmto závazkům dostojí. Søren Bo Søndergaard, jménem skupiny GUE/NGL. – (DA) Paní předsedající, při diskusi o členství Islandu v EU jsem nezaznamenal žádnou sebekritickou analýzu. Podle mého názoru by diskuse neměla být jen o oblastech, v nichž se Island musí přizpůsobit EU. Nesmíme se přeměnit ve stroj na propagandu o tom, že členství Islandu bylo, je a vždy bude pro Island jasnou výhodou. Musíme se snažit objektivně posoudit výhody i nevýhody. Občané Islandu nejsou hloupí. Velmi dobře chápou, že pokud by Island byl členem, současná rybářská politika EU by přinesla katastrofu pro rybolovný průmysl, který je hlavním průmyslem země. Islanďané také vědí, že opakované výzvy EU k liberalizaci bankovního systému nepomohly předejít bankovní krizi na Islandu, ale spíše pro ni vytvořily základy. A konečně Islanďané dobře chápou, že pokud by v současnosti měli na Islandu zavedené euro, bylo by pro ně mnohem obtížnější dostat se z krize, z níž už se naštěstí Island dobře vzpamatovává díky vlastnímu plovoucímu měnovému kurzu. Nejaktuálnější průzkum veřejného mínění na Islandu naznačuje, že nesouhlas s členstvím v EU trvale narůstá. Kdyby se dnes uskutečnilo referendum, 70 % Islanďanů by hlasovalo pro „ne“ a pouze 30 % by hlasovalo pro „ano“. Pokud věříme, že tento výsledek lze změnit propagandistickou kampaní o požehnáních EU, velmi se mýlíme! Žádost Islandu by neměla být jen důvodem ke kladení požadavků vůči Islandu; měla by být také důvodem k sebekritickému pohledu na vlastní politiku EU. Timo Soini, jménem skupiny EFD. – (FI) Paní předsedající, hovořím jako Fin a člověk pocházející ze skandinávské země. Island je nezávislým svrchovaným státem a vy sami učiníte rozhodnutí. Mé doporučení pro vás zní: nedělejte to své zemi. Jste mnohem cennější jako součást Evropy, ale mimo Evropskou unii. Norsko, Švýcarsko a Island se těší inteligentnímu a zdárnému životu v Evropě mimo Evropskou unii. Ve Finsku máme 15letou zkušenost s EU a já nejsem vůbec spokojen. Malá země tu nemá žádný vliv: velké země dominují. Vy máte v zemi mnoho dobrého a nepochybně splňujete kritéria. Jste silná severská demokracie, v níž referenda nejsou výsměchem demokracii. Když Norsko v roce 1994 řeklo ne, nehlasovalo znovu. Když Švédsko řeklo ne opuštění koruny, nehlasovalo znovu. Jinde v Evropě se však, pokud se nedošlo ke správnému výsledku, hlasování opakovalo o rok později. Nedělejte to své zemi. Nick Griffin (NI). – Paní předsedající, charakteristickým rysem konspirace EU je kromě ohromného plýtvání a podvodů to, že se bezohledně přehlíží přání skutečných lidí. Tlak na přinucení Islandu, aby se podvolil pravidlům EU, to dokládá. Průzkumy společnosti Gallup odhalují, že 60 % Islanďanů si chce udržet svobodu tím, že zůstanou mimo EU. Jen 26 % lidí se nechalo zmást prounijní propagandou korporátních médií. Nejde o žádné překvapení. Islanďané mají nejstarší tradici skutečné demokracie na světě. Nechtějí ji vyměnit za vládu nevolených komisařů. Islanďané mají jedny z posledních velkých rybích populací na světě. Chtějí je uchránit před zničením, protože členství v EU zničilo britské rybí populace. Islanďané jsou hrdí na svůj vikingský původ, živou kulturu a identitu. Vláda EU by odsoudila Reykjavík k tomu, aby se stal maketou muslimských ghett „Londonistánu“, Paříže, Bruselu a Kodaně! Takže z útrob eurobestie vyzývám občany Islandu: Zůstaňte svobodní! Řekněte Evropské unii ne!

07-07-2010

07-07-2010

CS


Elmar Brok (PPE). – (DE) Paní předsedající, pane Füle, pane Vanackere, dámy a pánové, vítám přistoupení Islandu k Evropské unii, protože jako člen Evropského hospodářského prostoru již nyní splňuje mnohé z nezbytných podmínek. Je to jedna z nejlépe fungujících demokracií, jaké znám, a jsem přesvědčen, že Evropská unie bude ráda Islandu sloužit jako bezpečný přístav, což byl důvod, proč Island o členství žádal. Měli bychom však také jasně říci, že je i v našem zájmu, aby se Island stal členem EU. Kromě toho je zde celá řada otázek, které se netýkají Evropského hospodářského prostoru. Jedním z témat, které je rozhodně nutné zmínit, je lov velryb, a je třeba vyřešit i další otázky týkající se mimo jiné volného pohybu kapitálu a zemědělství. Jsem přesvědčen, že je obzvláště důležité zajistit, aby islandská vláda získala pro přístup podporu veřejnosti. Vyjednávání s plným vědomím, že za vládou nestojí většina obyvatelstva, nepřijatelným způsobem omezí prostředky. Byl bych proto rád, pane Füle, kdybyste toto objasnil, abychom nevedli jednání zbytečně. Arlene McCarthy (S&D). – Paní předsedající, není pochyb, že domovem Islandu je Evropská unie, a Nicka Griffina možná překvapí, že Island již dobrovolně uplatňuje dvě třetiny zákonů EU, dobrovolně se podílí na vnitřním trhu a dobrovolně je členem schengenského prostoru. Dnes chci zdůraznit, že je třeba, abychom reagovali na finanční krizi. To je převládající rys našeho procesu tvoření evropské politiky. Pane komisaři, jak víte, dnes bude Parlament hlasovat o balíčku týkajícím se finančního dohledu, o kapitálových požadavcích pro instituce a pravidlech pro platby a odměňování bankéřů. Proto je důležité, abychom hned po bankovním kolapsu Islandu posílili naše partnerství v oblasti finanční reformy. Těší mě, že toto tvoří klíčovou část – a samozřejmě počáteční část – vyjednávání s Islandem. Jak již mnoho kolegů zmínilo, je zde samozřejmě jedna otevřená otázka, kterou je třeba vyřešit. Je důležité, aby při jednáních o bance Icesave mezi Spojeným královstvím, Nizozemskem a Islandem bylo nalezeno spravedlivé a nestranné řešení ve věci odškodnění spořitelů a v mém volebním obvodu také dobročinného spolku pro péči o pacienty s rakovinou, který přišel o prostředky, jež mu byly darovány a musela mu je nahradit naše vláda. Proto mě těší, že Komise a Rada uznávají význam tohoto řešení. Znovu chci zdůraznit, že v zájmu evropského hospodářství, a nejen v zájmu Islandu a ostatních členských států, musí být základním tématem vyjednávání finanční služby a lepší dohled. Pat the Cope Gallagher (ALDE). – Paní předsedající, Island má jedinečnou šanci na rychlý průběh vyjednávání, a jak konstatovali ostatní poslanci, již přijal značnou část acquis Společenství díky členství v EHP. Více než 35 různých aspektů politiky EU, včetně politiky pro hospodářskou soutěž, finanční služby, zemědělství a rybolovu je třeba ještě dojednat. Jako předseda delegace Evropského parlamentu pro vztahy se Švýcarskem, Islandem a Norskem a ve Smíšeném parlamentním výboru EHP jsem pevně přesvědčen, že stejně důležité jako politická jednání, která budou nyní zahájena, je dále posilovat dialog mezi Evropskou unií a Islandem na politické úrovni a na úrovni občanské společnosti. Je tradicí, že přístupová jednání jsou procesem s otevřeným koncem, jehož pokrok závisí na dobré víře obou stran. Proto je například důležité, aby otázky týkající se banky Icesave zůstaly dvoustrannou záležitostí.

43

44

CS


Mé prosté doporučení islandským občanům, kteří v této fázi mohou být znepokojeni, je počkat na konečný výsledek, než zaujmou pevná stanoviska. Jak řekla Arlene McCarthyová, nesmíme Island šikanovat. Islandští občané jsou inteligentní lidé a sami se po skončení vyjednávání rozhodnou, jak má vypadat jejich budoucnost. Judith Sargentini (Verts/ALE). – (NL) Paní předsedající, jako nizozemská občanka se samozřejmě domnívám, že je naprosto nezbytné, abychom s Islandem uzavřeli dohodu ohledně dluhů způsobených bankou Icesave, ale tato diskuse by v žádném případě neměla být překážkou pro zahájení vyjednávání. Proto si velmi cením konstruktivního postoje, který v této otázce zaujali moji nizozemští kolegové v Evropském parlamentu. Vždyť samotné přistoupení Islandu k Evropské unii bude zárukou toho, že nám tyto peníze nakonec splatí. Nyní se budu věnovat druhému aspektu, tedy lovu velryb. Evropa umístila velryby na seznam chráněných druhů. Evropské země velryby neloví. Pokud se Island chce stát členem EU – a já doufám, že chce –, pak bude muset s lovem velryb přestat a já se domnívám, že je úkolem Parlamentu toto poselství předat. Neměli bychom se však pouštět do hádky kvůli lovu velryb nyní, když vyjednávání sotva započala. Peter van Dalen (ECR). – (NL) Paní předsedající, žádost Islandu o přistoupení k EU má smysl a zaslouží si naši podporu. Na rozdíl od Turecka se tato země nachází v Evropě a má s Evropou dlouhodobě společné sociálně-hospodářské, kulturní a ideologické znaky. I to ji odlišuje od Turecka. Přistoupení Islandu je možné, protože tato země splňuje kodaňská kritéria, ale její spor s Nizozemskem a Spojeným královstvím ohledně úspor z banky Icesave je ještě důležitější záležitost. Je třeba ji včas a vhodně vyřešit. Vyjednávání o finančních kapitolách dohody o přistoupení by neměla být uzavřena, dokud nebudeme mít dohodu, že Island tyto peníze splatí, a dokud tato otázka nebude zcela vyjasněna. To bychom podle mého názoru měli neoblomně vyžadovat. Žádná hotovost, žádné přistoupení. Nigel Farage (EFD). – Paní předsedající, hovoříme zde o malém společenství v Atlantiku s parlamentem, který existuje více než 1 000 let. Mluvíme o zemi s dobrou úrovní vzdělání. Diskutujeme o zemi, kde lidé skutečně myslí, než skočí. Myslím, že právě proto se v průzkumech veřejného mínění přibližně dvě třetiny lidí vyjádřily: nechtějí se připojit k Evropské unii. Nestane se to! K tomu mohu říci jen toto: šťastný starý Island! Protože nejsou součástí tohoto klubu, protože nepodlehli euru, devalvovali korunu za účelem konkurenceschopnosti, což jejich hospodářství prospělo. Vedlo to k turistickému boomu a já bych řekl, že země jako Řecko jim budou velmi závidět. A mají 200 mil dlouhou výlučnou ekonomickou zónu pro rybolov, kterou získali během tresčích válek s Británií v 70. letech 20. století. Nevzdávejte se toho! Nezahazujte to! Nevěřte svým kariérním politikům, protože jinak vám tento spolek vezme váš největší obnovitelný zdroj! Nedělejte to! Krisztina Morvai (NI). – Paní předsedající, jako advokátka v oblasti lidských práv sleduji proces přistoupení Islandu z pohledu lidských práv – a musím říci, že s velkým znepokojením. Mám jen jednu minutu, abych promluvila o otázce lidských práv – samozřejmě zejména těch, kteří zpochybňují přistoupení nebo proti němu protestují –, a ráda bych připomněla

07-07-2010

07-07-2010

CS


islandským občanům dvě důležité věci. Jednou z nich je, že podle moderních zákonů o lidských právech máte základní lidské právo být řádně, přesně a pravdivě informování o věcech veřejných – nejen o pozitivních stránkách přistoupení, ale také o těch negativních. Kromě toho ti z vás, kdo chtějí pořádat akce proti přistoupení, mají stejné právo na svobodu slova, svobodu projevu a svobodu shromažďování jako ti, kdo chtějí agitovat za přistoupení. Máte stejná práva na přístup ke zdrojům veřejných financí bez diskriminace a na přístup k veřejným médiím, veřejné televizi atd. Uplatňujte svá práva, než bude pozdě. Ria Oomen-Ruijten (PPE). – (NL) Paní předsedající, dámy a pánové, děkujeme panu Predovi za skvělou a konstruktivní spolupráci. Paní předsedající, je důležité, abyste při přístupových jednáních nedávali kandidátské zemi falešné naděje a také abyste upozornili na velmi složité problémy. V tomto procesu také musíte být objektivní a my víme, že kritéria je také třeba splnit. Paní předsedající, z toho důvodu je nezbytné, aby Island splnil veškeré povinnosti plynoucí z acquis. Já jsem stejně jako Evropská komise dospěla k závěru, že Island neprovádí dostatečný dohled nad finančními trhy. Také jsem usoudila, že jeho neúspěšná realizace systému pojištění vkladů vedla k problémům přinejmenším se dvěma členskými státy: Nizozemskem a Spojeným královstvím. Další nezbytnou podmínkou pro přistoupení této země k EU je, že musí dostát svým závazkům a dosáhnout dohody. Paní předsedající, hlavní výzvou, jíž Island čelí, je skutečnost, že přestože jeho společnost a politici jsou přesvědčeni, že stojí o přistoupení, země má před sebou stále hodně práce. Elena Băsescu (PPE). – (RO) Nejprve bych ráda poděkovala kolegovi Cristianu Predovi za úsilí vynaložené při přípravě této zprávy. Její přijetí téměř rok poté, co Island předložil svou žádost o přistoupení, je vyjádřením podpory snahy této země o integraci. Ráda bych zdůraznila, že Island s Evropskou unií již řadu let spolupracuje, protože je od roku 1994 členem Evropského hospodářského prostoru a od roku 1996 členem schengenského prostoru. Proto tato země zvládne provedení evropských právních předpisů poměrně rychle. Domnívám se, že přistoupení Islandu má strategický význam, pokud jde o posilování úlohy EU v arktické oblasti a severním Atlantiku. Zároveň by Island mohl zaručit svou stabilitu. Do Evropské unie by tak patřila země, jež je sice v současnosti v krizi, ale má tržní hospodářství a demokratický systém. Antigoni Papadopoulou (S&D). – (EL) Paní předsedající, Island je malá ostrovní země, jedna z nejstarších demokracií v Evropě s jednou z nejsilnějších ekonomik na světě. Nedávno se ocitla v centru mezinárodní finanční a měnové krize. Její největší banky padly a národní měna prudce klesla, což mělo za následek zvýšení nezaměstnanosti a bankrot mnoha společností stejně jako vysoké úrokové sazby. Proto zde dnes existuje přímá a naléhavá potřeba zřídit systém finančního dohledu a systém pojištění vkladů. Skutečnost, že Island má ambice přistoupit k Evropské unii, svědčí o důvěře v evropský koncept. Přistoupení Islandu bude zjevně snazší než přistoupení Turecka, protože Island je členem Evropského hospodářského prostoru, je zcela demokratickou zemí a již přijal většinu evropských právních předpisů. Jeho začlenění do Evropské unie vylepší vliv EU v arktické oblasti a zahájí novou kapitolu dvousměrné komunikace ohledně rybolovu a problematiky lovu velryb.

45

46

CS


(Předsedající řečníka přerušila) Chris Davies (ALDE). – Paní předsedající, jsem přesvědčen, že členství Islandu posílí hodnoty Evropské unie, a jeho žádost vítám. Slýchám, že když budeme trvat omezení lovu velryb, vyvoláme na Islandu protesty, ale je třeba, aby Islanďané pochopili, že kdybychom na omezení netrvali, vyvolalo by to protesty ve zbytku Evropy. Musíme uznat, že Island má vynikající historii, pokud jde o ochranu mořského prostředí – mnohem lepší než mnohé členské státy. Mně by stačila dohoda umožňující lov velryb čistě pro potřeby domácího obyvatelstva, přestože se zdá, že samotní Islanďané velryby příliš rádi nemají. Nemohu akceptovat lov velryb pro komerční vývoz. Doufám, že se Island stane známým jako místo v Evropě, kam jezdíme pozorovat velryby, a ne kam se jezdíme dívat na jejich zabíjení. Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, já žádost Islandu vítám. Nejsem si vědom, že by Islanďanům někdo držel u hlavy zbraň. Domnívám se, že se chtějí k Evropské unii připojit proto, že – slovy belgického premiéra – vidí Evropskou unii jako záruku prosperity. Je třeba nahlas a jasně říci, že žádné záruky prosperity neexistují. Je to dvousměrná ulice. Abych parafrázoval slova zesnulého prezidenta USA Johna F. Kennedyho, měli bychom členským státům a žádajícím zemím říci: „Neptejte se, co může EU udělat pro vás, ale co vy můžete udělat pro EU.“ Není zde žádný zlatý důl, kam lidé ponoří ruce a budou prosperovat. Také vítám žádost Islandu proto, že – jak již řekli ostatní řečníci – nám to poskytne příležitost k reformě společné rybářské politiky. Vím, že v mé zemi se lidé cítí být současnou situací dotčeni, zejména rybářská komunita. Pokud by Island byl členem, bylo by možné to díky novému projednání společné rybářské politiky změnit. Ian Hudghton (Verts/ALE). – Paní předsedající, zdá se mi, že v našem usnesení jsou dva protichůdné odstavce o rybolovu. Odstavec 26, u něhož hlasuji proti, „vybízí Island, aby přijal opatření v oblasti rybářské politiky, která umožní přechod ke společné rybářské politice“. Jedná se o současnou společnou rybářskou politiku? Zapojí se Islanďané dobrovolně do společné rybářské politiky, která nás zklamala, stejně jako by zklamala je? Naproti tomu odstavec 25 uznává „odpovědný a udržitelný“ přístup Islandu k rybolovu a vyzývá ke konstruktivním jednáním o rybolovu, „aby se tak podařilo nalézt řešení uspokojivé pro všechny strany, jež bude vycházet z osvědčených postupů a chránit zájmy rybářů a spotřebitelů jak v EU, tak na Islandu“. Pokud jde o tento bod, který podporuji, domnívám se, že je nutné s Islandem diskutovat o otázce lovu makrel, s níž je pan komisař zřejmě obeznámen. Tyto diskuse by měly být zahájeny co nejdříve. Také se domnívám, že Island by se měl angažovat... (Předsedající řečníka přerušila) Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Myslím, že všichni vnímáme Island kulturně, historicky i geograficky jako součást Evropy. Proto vítáme úsilí islandské vlády o přistoupení této země do Evropské unie. Island je vysoce demokratickou zemí, která přináší Evropské unii bohaté zkušenosti z oblasti využití obnovitelných zdrojů, geotermální energie a ochrany životního prostředí a svými zkušenostmi může velmi účinně přispět k obohacení politiky EU v odvětvích životního prostředí a energetiky.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Je zřejmé, že přistoupení Islandu k Evropské unii by EU obohatilo, ale zásadní otázkou zůstává, zda občané Islandu chtějí odevzdat část svých svrchovaných pravomocí do Bruselu a zavázat se k respektování práv Evropské unie nad svou zemí. Zdá se, že tato otázka bude ještě problematická. Štefan Füle, člen Komise. – Paní předsedající, dovolte mi znovu vyjádřit uznání úloze Evropského parlamentu, včetně předloženého návrhu usnesení o Islandu. Rozšiřování je jistě velmi závažný proces a nebude využíván k šikaně – ani zde v EU, ani v žádné uchazečské zemi. Mělo by být jasně řečeno, nejen na konci tohoto procesu, ale i během něj, že členství je přidanou hodnotou jak pro Island, tak pro Evropskou unii. Během dnešních diskusí jsem vyslechl mnoho důležitých poznámek ohledně lovu velryb, rybářských politik a podpory veřejnosti. Beru je velmi vážně a při přístupových jednáních budou patřit mezi mé nejvyšší priority. Steven Vanackere, úřadující předseda Rady. – (NL) Paní předsedající, rád bych poděkoval panu zpravodaji Predovi, který se zmínil o dobré spolupráci mezi Evropským parlamentem, Komisí a Radou, které si rotující předsednictví velmi cení. Jak již zmínil komisař Füle – a mnozí z vás jste na to také upozorňovali –, Island již skutečně ušel v plnění acquis communautaire dlouhou cestu, ale zaregistrovali jsme několik opakujících se problémů, jako je Icesave, lov velryb a nezávislost soudnictví. Dámy a pánové, proces přistoupení je nadále založen na logice oboustranné prospěšnosti, která nepramení jen z touhy Islandu využívat výhod další integrace, ale také z podobného úmyslu ze strany Evropské unie. Za těchto okolností není žádný prostor pro únavu z rozšíření a my se spolu s komisařem Fülem budeme snažit nadále vést tyto procesy správným směrem. Předsedající. – Návrh usnesení (1) na závěr rozpravy byl předložen podle čl. 142 odst. 2 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve středu 7. července 2010. Písemná prohlášení (článek 149) Diane Dodds (NI), písemně. – V této fázi stojí za připomenutí přetrvávající tíživá situace, do níž se dostaly tisíce občanů Spojeného království po pádu několika islandských bank. Tyto problémy, zejména spor týkající se banky Icesave, musí být vyřešeny dříve, než bude přistoupení Islandu schváleno. Je zde samozřejmě i další důvod, proč je třeba postupovat v souvislosti s přistoupením Islandu k EU obezřetně. Island si pochopitelně chrání svůj rybolovný průmysl. Vzhledem k tomu, že ryby jsou hlavním vývozním artiklem země a nejvýznamnějším zdrojem příjmů v zahraniční měně, Island oceňuje pozitiva své politiky pro řízení rybolovu v porovnání s negativy neúspěšné rybářské politiky EU. Hlubokomořským rybářům v severní EU se ovšem jeví, že Island doufá, že z pokračujících vyjednávání o rybolovu vytěží volný přístup k našim vodám. Islandští rybáři by mohli představovat velmi reálnou hrozbu pro udržitelně a řádně řízené populace makrel ve vodách EU a Spojeného království. Probíhající vyjednávání jsou ideální příležitostí, jak Island odradit od lovu makrel na neudržitelné úrovni. Nesmíme ve snaze o rozšiřování členství v klubu EU přehlížet zájmy evropských a britských spořitelů a našich rybářů. (1)

Viz zápis.

47

48

CS


Krzysztof Lisek (PPE), písemně. – (PL) Paní předsedající, dámy a pánové, Polsko je od Islandu velmi daleko, ale máme přinejmenším dva důvody, proč podporovat snahy Islandu o připojení k EU. Zaprvé my sami jsme k Unii přistoupili před nedávnem a všichni si jasně vzpomínáme, jak důležité to pro nás bylo. EU nesmí být exkluzivním klubem, ale měla by být otevřena pro členství ostatních zemí. Druhým důvodem je skutečnost, že na Islandu pracuje asi 30 000 Poláků – zejména ve zpracovatelském rybářském průmyslu. V souvislosti s tím mám několik poznámek: jsem rád, že proces vyjednávání o rozšíření EU s Islandem je v pokročilé fázi a že Evropská rada dne 17. června rozhodla zahájit s Islandem jednání. Důležité je také to, aby Island akceptoval univerzální povahu zásad, kterými se proces vyjednávání řídí. Urychlení přístupových jednání s Islandem by vnímaly jako špatný signál zejména země západního Balkánu. K důležitým tématům patří ochota islandských občanů vyřešit otázky spojené s vyplacením náhrad vládám Spojeného království a Nizozemska za ztráty způsobené bankrotem banky Icesave. Podle mého názoru by však dvoustranné spory neměly proces možného přistoupení ovlivnit. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Vítám žádost Islandu o přistoupení k EU. Je to dlouho očekávaná událost a je třeba, abychom tuto otázku vážně projednali a prodiskutovali a zajistili tak přijetí Islandu jako řádného člena do rodiny EU. (Zasedání bylo na chvíli přerušeno) PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS Místopředsedkyně Richard Howitt (S&D). – Paní předsedající, rád bych vaším prostřednictvím požádal předsedu, aby naléhavě vyjádřil protest vládě Malediv ohledně událostí z minulého týdne, kdy byli zatčeni opoziční poslanci parlamentu, aniž by jim byla sdělena obvinění, a ohledně jejich pokračujícího domácího vězení. Tito poslanci údajně jednali protiústavně, což by mělo být buď dokázáno, nebo odvoláno. Je správné, aby se Evropský parlament vyslovil ve prospěch demokratických institucí a bezpečnosti a ochrany kolegů poslanců, pokud se ocitnou v ohrožení, aniž by komentoval domácí politiku země. Dnes je v ulicích rozestavěna armáda a v hlavním městě probíhají velké nepokoje, ale také dnes přijíždí prezident Srí Lanky, aby se pokusil zprostředkovat mezi stranami smír. Evropský parlament by se měl připojit k výzvě Evropské unie ke klidu a k vyřešení sporu a popřát prezidentu Srí Lanky úspěšné dosažení cíle. Předsedající. – Pane Howitte, děkují vám za upozornění na tyto události. 8. Hlasování Předsedající. – Dalším bodem je hlasování. (Výsledky a další podrobnosti o hlasování: viz zápis) 8.1. Odměňování členů správních orgánů společností kótovaných na burze a politiky odměňování v odvětví finančních služeb (A7-0208/2010, Saïd El Khadraoui) (hlasování) – Před hlasováním:

07-07-2010

07-07-2010

CS


Saïd El Khadraoui, zpravodaj. – (NL) Paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych vás požádat, abyste podpořili mou žádost, aby hlasování o mé zprávě proběhlo jmenovitě. Informoval jsem o tom stínové zpravodaje a pochopil jsem, že oni to podporují. Věřím, že tato forma hlasování zřetelněji ukáže na širokou podporu, které se zprávě dostalo ze strany Hospodářského a měnového výboru. Děkuji vám za pochopení. (Žádost o jmenovité hlasování byla přijata.) 8.2. Nové potraviny (A7-0152/2010, Kartika Tamara Liotard) (hlasování) – K hlasování o pozměňovacím návrhu 5: Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, chtěla bych jen požádat o ověření elektronického hlasování o pozměňovacím návrhu 5. Mário David (PPE). – Paní předsedající, myslím si, že po výsledcích těchto předchozích hlasování a vzhledem k tomu, že potřebujeme kvalifikovanou většinu, je demokratickým požadavkem, abychom opakovali hlasování o pozměňovacím návrhu 5. (Potlesk) 8.3. Průmyslové emise (integrovaná prevence a omezování znečištění) (přepracované znění) (A7-0145/2010, Holger Krahmer) (hlasování) 8.4. Povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (A7-0149/2010, Satu Hassi) (hlasování) – Po skončení hlasování: Corien Wortmann-Kool (PPE). – Paní předsedající, dovolíte-li mi, chtěla bych podat vysvětlení k hlasovací listině skupiny PPE pro všechny zprávy balíčku týkajícího se dohledu, a sice že v závěrečném hlasování o legislativních usneseních by všechny jmenovité hlasy skupiny PPE měly být pro. Cílem tohoto vysvětlení je předejít jakémukoli nedorozumění. 8.5. Pravomoci Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (A7-0163/2010, Antolín Sánchez Presedo) (hlasování) – Před závěrečným hlasováním: Antolín Sánchez Presedo, zpravodaj. – Paní předsedající, poukazuji na čl. 57 odst. 2 jednacího řádu a zcela jasně říkám, že pozměňovací návrhy, které jsme schválili, věrně a velmi jasně odrážejí stanovisko Parlamentu k souhrnné směrnici, která je součástí balíčku týkajícího se dohledu, ale že toto znění není konečným zněním, tedy výsledkem trojstranného dialogu s Komisí a s Radou, jak bychom si přáli. Žádali jsme Komisi a Radu, aby se vší vážností posoudily toto znění, a vezmu-li v úvahu jejich stanovisko a výslovný požadavek belgického předsednictví o další čas potřebný k brzkému dosažení shody, budu žádat, aby hlasování o návrhu legislativního usnesení bylo odloženo a aby zpráva byla vrácena výboru.

49

50

CS


Měl bych stručně uvést, že máme poslední možnost, aby Parlament dosáhl shody v prvním čtení, a chtěl bych také informovat paní předsedající, že má-li se hlasovat o tom, zda hlasovat nebo nehlasovat pro návrh legislativního usnesení, budu žádat, aby se hlasovalo proti. Michel Barnier, člen Komise. – (FR) Paní předsedající, nejdříve bych chtěl v rychlosti poděkovat panu Sánchezovi Presedovi za to, co právě řekl. Chtěl bych poděkovat i ostatním zpravodajům, kteří odvedli a nadále odvádějí skvělou práci, a všem, kdo jim pomáhají. Jménem Komise v čele s předsedou Barrosem bych chtěl říci, že uznáváme politický cíl a dobrou vůli Parlamentu v souvislosti s touto základní otázkou tak, jak je definovaná v různých zprávách a návrzích Komise, které se zaměřují na vybudování účinného a důvěryhodného systému dohledu. Je zásadní, neboť určuje úspěch či neúspěch řady dalších rozhodnutí týkajících se transparentnosti, dohledu a, jednoduše řečeno, morálních norem v celé řadě finančních služeb, v nichž tyto prvky již přibližně 15 let výrazně chybí, jak nám ukázala poslední krize. Pane Sánchezi Presedo, potřebujeme trochu více času, máme-li dosáhnout cíle, tedy vybudování tohoto systému. Belgické předsednictví potřebuje trochu více času, aby sladilo politickou vůli Rady s politickou vůlí Parlamentu, jak jste to vyjádřil, a s politickou vůlí Komise. Jménem Komise bych chtěl říci, že Rada musí plně uznat tuto dobrou vůli a odhodlání a musí využít čas, který jí dáváte, aby mohla dosáhnout tak vysokých ambicí. V každém případě však diskuse pokračují. Komise nevydá, a ani nemůže vydat, své rozhodnutí o všech dosud předložených pozměňovacích návrzích, přestože mnohé z nich jsou v souladu s naším stanoviskem. Dámy a pánové, chtěl bych potvrdit a zároveň vyjádřit svůj souhlas s postupem, který navrhujete, tedy aby Komise byla v následujících dnech k dispozici dnem i nocí, abychom mohli dosáhnout této vůle a abychom mohli k 1. lednu 2011 vytvořit orgány dohledu, úřady a výbor pro systémová rizika, které budou nejen důvěryhodné, ale které budou i účinně fungovat. José Manuel García-Margallo y Marfil, jménem skupiny PPE. – (ES) Paní předsedající, jménem své skupiny – a věřím, že i jménem všech zpravodajů – chci požádat, aby se v rámci následujících zpráv, které tvoří tento balíček – Giegoldova zpráva, Goulardova zpráva, moje zpráva a Skinnerova zpráva – o návrhu Komise s pozměňovacími návrhy hlasovalo jmenovitě. Je důležité poukázat na to, že je Parlament pověřen takovým mandátem, díky němuž musíme jednat s Radou. Antolín Sánchez Presedo, zpravodaj. – (ES) Paní předsedající, chtěl bych vás požádat, abyste jasně uvedla podrobnosti hlasování. Má-li se hlasovat o tom, zda hlasovat nebo nehlasovat pro návrh legislativního usnesení, budu žádat, aby se hlasovalo proti, ale má-li se hlasovat o odložení hlasování, doporučoval bych hlasovat pro. Chtěl bych vás proto požádat, abyste jasně uvedla, o čem se bude hlasovat. (Závěrečné hlasování bylo odloženo.) 8.6. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (A7-0169/2010, Sven Giegold) (hlasování) – Před závěrečným hlasováním:

07-07-2010

07-07-2010

CS


Sven Giegold, zpravodaj. – (DE) Paní předsedající, děkuji vám za tuto působivou většinu. Chtěl bych říci jen jednu věc. V tomto odložení by měla být spatřována jedna ze silných stránek Parlamentu, nikoli jeho slabost. Víme, že můžeme posuzovat nový evropský balíček týkající se dohledu na finančních trzích čistě podle toho, zda-li z něj vyplývají silné pravomoci na evropské úrovni. Nedovolíme, abychom byli pod tlakem. Dáme Radě čas, aby přijala rozumné stanovisko, o kterém můžeme hlasovat. (Závěrečné hlasování bylo odloženo.) 8.7. Makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem na úrovni Společenství a zřízení Evropského výboru pro systémová rizika (A7-0168/2010, Sylvie Goulard) (hlasování) – Před závěrečným hlasováním: Sylvie Goulard, zpravodajka. – (FR) Paní předsedající, k tomu, co moji kolegové uvedli, nemám co dodat. Předsednictví tady není přítomno, ale já bych prostě chtěla zdůraznit, že většina poslanců EP velmi podporuje přísný systém dohledu. Proto doufám, že Rada bude schopna vzít tuto skutečnost v úvahu, až uvidí, kolik států je s námi zajedno. (Potlesk) (Závěrečné hlasování bylo odloženo.) 8.8. Evropský orgán pro bankovnictví (A6-0449/2010, José Manuel García-Margallo y Marfil) (hlasování) – Před závěrečným hlasováním: José Manuel García-Margallo y Marfil, zpravodaj. – (ES) Paní předsedající, chtěl bych prostě poděkovat ostatním zpravodajům, jelikož jsme příkladně spolupracovali na tak složitém balíčku: před sebou máme souhlas Rady, který byl jednohlasně přijat. Parlament má nyní mandát, který byl také prakticky jednohlasně přijat, a to s tou obrovskou výhodou, že vítr fouká do plachet Parlamentu, nikoli do plachet znění Rady, které se nyní jeví jako mimořádně zastaralé. Děkuji své skupině, děkuji všem skupinám a děkuji Parlamentu, pro který je dnešní den dnem vítězství. (Závěrečné hlasování bylo odloženo.) 8.9. Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (A7-0170/2010, Peter Skinner) (hlasování) – Před závěrečným hlasováním: Peter Skinner, zpravodaj . – Paní předsedající, ze zcela stejných důvodů, z jakých mí kolegové a ostatní zpravodajové žádali o odložení hlasování, žádám také já o odložení hlasování o této zprávě, abychom si zajistili veškerý potřebný čas, na důkladnou diskusi s Radou o čemkoli, s čím Rada přijde.

51

52

CS


Věřím, že to může být úspěšné řešení a že nám dnes pomůže vybudovat si pevnou pozici, kterou potřebujeme, i když zastupujeme různé směry, abychom byli schopni diskutovat o tomto řešení s Komisí a s Radou. (Závěrečné hlasování bylo odloženo.) 8.10. Kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a dohled nad politikami odměňování (A7-0205/2010, Arlene McCarthy) (hlasování) 8.11. Zvláštní úkoly Evropské centrální banky, které se týkají fungování Evropského výboru pro systémová rizika (A7-0167/2010, Ramon Tremosa i Balcells) (hlasování) – Před závěrečným hlasováním: Ramon Tremosa i Balcells, zpravodaj. – Paní předsedající, i já navrhuji odložení hlasování o návrhu legislativního usnesení. Včera odpoledne nebyl zde v Parlamentu při rozpravě o legislativním balíčku přítomen žádný člen Rady. (Závěrečné hlasování bylo odloženo.) 8.12. Řízení přeshraničních krizí v bankovním sektoru (A7-0213/2010, Elisa Ferreira) (hlasování) 8.13. Evropský nástroj pro finanční stabilitu, evropský mechanismus finanční stabilizace a budoucí kroky (hlasování) – Před hlasováním: Anni Podimata (S&D). – (EL) Paní předsedající, procedurální otázka se týká hlasování o pozměňovacím návrhu 2. Pokud bude pozměňovací návrh 2 přijat, bude odstavec 14 zrušen, neboť pozměňovací návrh 2 se týká odstavce 14. – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 6: Udo Bullmann (S&D). – (DE) Paní předsedající, jako koordinátor skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu bych se chtěl vyjádřit k pozměňovacímu návrhu 6. Chtěl bych vyzvat svou skupinu, aby hlasovala pro pozměňovací návrh 6, na rozdíl od toho, co je uvedeno v našich pokynech pro hlasování. V seznamu je chyba. Měli bychom hlasovat pro pozměňovací návrh 6 a vyjasnit tak naše hlasování nyní, v rozhodující situaci. 8.14. Žádost Islandu o členství v Evropské unii (B7-0407/2010) (hlasování) 9. Vysvětlení hlasování Ústní vysvětlení hlasování Zpráva: Said El Khadraoui (A7-0208/2010) Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Hlasovali jsme pro zprávu pana El Khadraoui o odměňování členů správních orgánů společností kótovaných na burze.

07-07-2010

07-07-2010

CS


V mé vlasti, ve Francii, se většina těchto členů správních orgánů rekrutuje kooptací ze státní správy, za účast na schůzích správních orgánů dostávají hromadu peněz a nechávají si vyplácet prémie. Když odcházejí, dostávají tzv. zlaté padáky, a udělují si odměny, které nemají naprosto nic společného s jejich skutečným přínosem pro společnosti. Navíc jejich akcionáři a zaměstnanci často doplácejí na následky jejich činností nebo na jejich nekompetentnost. Toto cynické chování je naprosto neodpustitelné. Takto to dál nejde. S tím se musí rozhodně skoncovat, nechceme-li zdiskreditovat tržní hospodářství a kapitalismus. Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, vidím, že nyní chceme regulovat podmínky zaměstnání v soukromé sféře. Ať si někteří členové této sněmovny připomenou, že pocházejí ze zemí, kde toto bývala obvyklá aktivita státu. Dokonce i moje země se v sedmdesátých letech vydala nejistě po této cestě a mělo to katastrofální následky. Vládě nepřísluší, aby lidem diktovala, kolik mohou vydělávat. Budu-li chtít pracovat pro vás, paní předsedající, a vy budete ochotna mě zaměstnat a oba budeme spokojeni s podmínkami naší smlouvy, není správné, aby mezi nás vstoupil stát a prohlásil to za nelegální, natož aby to dělala EU. Chápu, že lidé jsou momentálně rozzlobení na banky, ale tento návrh nepodává přiměřenou odpověď na zjištěný problém. Je to jen vypuštění páry. Je to výraz zárodečného vzteku. Někteří z nás byli především proti nouzové pomoci. Nechápali jsme, proč bychom měli používat peníze daňových poplatníků, abychom zachránili některé velmi bohaté jedince před následky jejich vlastních chyb. Pro ty z vás, kdo trvali na nouzové pomoci, je nyní skutečně poněkud humorné stěžovat si a pokoušet se o regulaci bank. I když to musíme udělat, mělo by se tak stát pomocí skutečně demokratických vnitrostátních mechanismů členských států. Neměl by to vynucovat Brusel bez demokratického souhlasu. Syed Kamall (ECR). – Paní předsedající, děkuji vám a velmi rád vás zase vidím v předsednickém křesle. Myslím si, že se všichni shodneme na tom, že odměna by měla odpovídat výkonu. Všechny nás rozzlobilo, když vidíme členy správních rad, bankéře a další lidi, jak jsou patrně odměňováni za selhání, zejména v případě, kdy jejich činnost měla za následek zvýšení dluhu a přispěla k úvěrové bublině a k problémům, které vidíme. Musíme si ale uvědomit nežádoucí důsledky každé regulace, a já se obávám, že to si příliš často neuvědomujeme. Jestliže zregulujete proměnlivou složku odměny, jestliže zregulujete prémie proto, že nejsou v souladu s výkonem, jaká bude odpověď těchto organizací? Prostě zvýší pevnou složku. Zvýší základní plat a sníží proměnlivou složku odměny. A dopadne to tak, že se ještě více zvýšíí nepoměr mezi výkonem a odměnou, než který existuje nyní. . Ujistěme se, že prověříme veškeré nežádoucí důsledky svého konání. Doporučení pro druhé čtení: Kartika Tamara Liotard (A7-0152/2010) Giovanni La Via (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, cílem zprávy je regulovat uvádění nových potravin a potravin ze třetích zemí na trh tak, že budou zavedena pravidla pro udělování povolení, dohled, označování a užívání nových potravin. Parlament potvrdil tento úmysl v prvním čtení s ohledem na zajištění vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, ochrany zdraví a dobrých životních podmínek zvířat,

53

54

CS


ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele. Rada však vzala v prvním čtení v úvahu pouze část těchto skutečností. Vzhledem k tomu, že Rada nevzala v úvahu nejdůležitější pozměňovací návrhy z prvního čtení, byly Parlamentu přeloženy znovu. Tyto návrhy se týkaly zejména problematiky potravin získaných z klonovaných zvířat a to i potravy pro zvířata, u nichž dnes přijaté pozměňovací návrhy, pro které jsem hlasoval, zavádějí nezbytné záruky pro spotřebitele týkající se původu složek používaných ve výrobním procesu. Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Paní předsedající, před měsícem jsme hlasovali o přesném a jednotném označování potravin, aby byl spotřebitelům potřebný přístup k informacím o tom, co bylo použito při výrobě toho, co jedí. Staráme se o zdraví obyvatel Evropy a nemůžeme dovolit, aby se na regálech našich obchodů objevovaly potraviny vyrobené z klonovaných zvířat nebo ze zvířat chovaných z klonů. Evropské zemědělství si zachovává vysokou úroveň a je schopno dodávat zdravé a vysoce kvalitní produkty, které jsou vyráběny za podmínek, jež neohrožují životní prostředí. Proto neznám důvod proč nejíst potraviny, u kterých máme jistotu, a proč upřednostňovat netestované a nejisté experimenty. Giommaria Uggias (ALDE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, dokonce i technologie v oblasti potravinářského průmyslu vyžaduje, aby členské státy a tedy i Evropa přijímaly neustále legislativní opatření, jejichž cílem je především ochrana zdraví a také zaručení kvality potravin. To se musí pochopitelně dít v souladu s volným pohybem potravin, ovšem za předpokladu, že tyto potraviny jsou bezpečné a zdravé. To je základní požadavek na řádnou a účinnou legislativní činnost, a to přednostně proto, že jde o ochranu lidského zdraví. Opatření, které jsme dnes schválili v souladu se stanoviskem Rady, proto navrhuje, aby všechny produkty, které prošli inovací,, byly zařazeny do zvláštního seznamu, aby lidé byli informováni, že se zde nevyskytují produkty vyrobené technikou nebo technologií zahrnující genetické modifikace dodávaných surovin, zejména těch, které jsou dováženy ze třetích zemí mimo jednotný trh. Proto můžeme přijaté opatření považovat v tomto legislativním rámci za uspokojivé. Peter Jahr (PPE). – (DE) Paní předsedající, chtěl bych nejprve uvést, že neexistují žádné ekonomické požadavky na dodávky klonovaného masa pro lidskou spotřebu. Zadruhé, posouzení rizik konzumace klonovaného masa nebylo ještě dokončeno. Chtěl bych však hlavně říci, že klonování zvířat není v souladu s evropskými právními předpisy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Proto není klonování zvířat pro potravinářskou výrobu povoleno. Mělo by být zakázáno. Jsem přesvědčen, že lidé v Evropské unii předpokládají, že k této věci zaujmeme jasné stanovisko. Zigmantas Balčytis (S&D). – (LT) Podpořil jsem tuto důležitou zprávu. Rychlý rozvoj v oblasti vědy a techniky vytvořil základní předpoklady pro mimořádně pokrokové a inovativní postupy a opatření při výrobě potravin. Existují však vážné obavy, pokud jde o dopad potravinářských produktů vyrobených za pomoci genetického inženýrství, úprav tělních genových buněk a nanotechnologií, na lidské zdraví. Rozvoj vědy a techniky je nevyhnutelný a pro dnešní svět zásadní, ale musí být zároveň bezpečný a musí rozptýlit pochybnosti o negativních dopadech na lidské zdraví. Proto je třeba uplatňovat mimořádně přísná pravidla, pokud jde o kontrolu a uvedení takto vyrobených potravinářských výrobků na trh, a spotřebitelé o tom musí mít nezbytné a náležité informace a musí mít právo si vybrat.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Anna Maria Corazza Bildt (PPE). – Paní předsedající, hlasovala jsem pro to, aby byla Komise požádána o předložení návrhu o klonování zvířat, který zakazuje potraviny vyrobené z klonovaných zvířat na evropském trhu. Spotřebitelé v Evropské unii je nechtějí a mají péči o dobré životní podmínky zvířat. Komise uvedla, že k zabezpečení potravin v Evropě není klonování potřeba. Ví se, že pro zvířata to není dobré. Klonování je časově náročné a drahé. Zároveň je velmi důležité pokračovat ve výzkumu a podpořit Komisi a úřad EFSA (European Food Safety Autority, Evropský úřad pro bezpečnost potravin), aby přišly s inovací a vyvinuly technologii týkající se všech ostatních aspektů klonování. Dalším důležitým argumentem je to, že technologické testy nejsou v současné době schopny ukázat rozdíl mezi klonovaným a neklonovaným masem, a my proto nemůžeme informovat spotřebitele a zajistit jejich svobodné rozhodování, na které mají právo. Sari Essayah (PPE). – (FI) Paní předsedající, hlasovala jsem pro nové nařízení o nových potravinách, které je víc přísnější, než by moje skupina chtěla, protože podle mého názoru stále nemáme dostatek informací například o účincích nanotechnologie na výrobu potravin. Stanovisko Parlamentu je zakázat používání klonovaných zvířat jako zdroje potravin a to je velmi důležité, neboť klonovaná zvířata, která jsou chována pro výzkumné účely, vykazují naprosto neočekávanou svalovou degeneraci, deformity a rychlé stárnutí buněk, a to tato zvířata žijí jen velmi krátkou dobu. Neznáme všechny buněčné změny, které může způsobit nanotechnologie. Právě ze zmíněných důvodů potřebujeme u těchto nových potravin stejné komplexní klinické testy, jaké se již provádějí například u léčiv. Důležité je také, že potraviny, které jsou klasifikovány jako v zásadě srovnatelné, by měly, na rozdíl od nynějška, nést označení uvádějící konkrétní podrobnosti o příslušné nanotechnologii nebo genové technologii použité u produktu, aby se spotřebitel mohl rozhodnout, zda podstoupí toto riziko. Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). – (LT) Při hlasování o regulaci nových potravin jsem hlasovala proti tomu, aby se potraviny z klonovaných zvířat vyskytovaly na potravinovém trhu Evropské unie. Hlasovala jsem proti tomu, že na pojmy, jako je maso z klonovaných zvířat, by se nemělo toto nařízení vztahovat. Myslím si, že musíme zcela jasně rozlišovat mezi vědeckým výzkumem a praktickým využitím, zejména v tomto případě, kdy jde o používání takových potravin v našem každodenním životě. Velká část občanů EU je proti tomu, aby se klonované maso objevovalo na trhu s potravinami. Proto to musíme vzít v úvahu. Zaprvé by existovaly pochybnosti o kvalitě takového masa a jeho dopad na lidské zdraví není přesvědčivě prozkoumán. Další důležitou věcí jsou etické ohledy a etický aspekt. Dnes vydámáme velmi jasné politické poselství, že jsme proti tomu, aby se klonované maso z klonovaných zvířat objevovalo na trhu s potravinami v EU. Vyzýváme Evropskou komisi, aby připravila legislativní návrh, abychom dále mohli o této problematice diskutovat. Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Paní předsedající, hlasoval jsem pro to, aby maso z klonovaných zvířat zmizelo z evropského jídelníčku a z evropských trhů. Navíc mohu říci, že pro mě, jako pro zastánce života, to bylo snadné. Jde o obhajobu života a o obhajobu zdravého života. Není to jen otázka práv zvířat, ale i jejich dobrých životních podmínek a dobrých životních podmínek lidí. Je velmi důležité, abychom zajistili, že všichni spotřebitelé budou mít k dispozici nekontaminované potraviny a že trh nebude jako dříve směrovat zvyklosti spotřebitelů tímto směrem.

55

56

CS


Musíme mít na paměti, že z výzkumu masa klonovaných zvířat nejsou stále ještě k dispozici přesné údaje, a totéž platí i pro nanotechnologie. Existují naopak náznaky, že účinky na zdraví nejsou právě pozitivní. Tvrdí se, že ke změnám v jídelníčku dochází částečně i v důsledku nemocí způsobovaných stravou. Musíme převzít zodpovědnost za veřejné zdraví a za péči o zdraví a zajistit, aby lidé v Evropě měli přístup k nekontaminovaným a zdravým potravinám. Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, jsem velmi rád, že vás nyní mohu nazývat svou ctěnou přítelkyní díky koalici, kterou asi nikdo z nás nečekal, ale je tady, je tu to božstvo, které formuje naše cíle, opracovává je tak, jak chceme. V tomto duchu bych chtěl poděkovat vám a ostatním liberálně demokratickým poslancům Parlamentu za úlohu, kterou jste sehrála u některých legislativních návrhů, které byly dnes projednávány – některé z nich byly odloženy – a které se týkaly vytvoření nové evropské sítě pro regulaci finančních služeb. Zdá se, že to má potenciál stát se novou společnou rybářskou politikou. Převážná většina finančních služeb v Evropské unii se soustřeďuje do City v Londýně, a jestliže ochromíme City v Londýně … (Předsedající řečníka přerušila.) Předsedající. – Pane Hannane, máte vystoupit ke zprávě paní Liotardové. Doporučení pro druhé čtení: Holger Krahmer (A7-0145/2010) Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Paní předsedající, musíme využít veškeré dostupné technologie, které pomáhají snižovat průmyslové emise a chránit tak životní prostředí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady vyzývá k zavedení takové technologie a doporučuje rovněž sjednotit provádění právních předpisů a harmonizovat zavádění jejich zásad v členských státech. Dalším bodem, na který nás zpravodaj upozorňuje, je potřeba vyhnout se dalším administrativním těžkostem v důsledku nezavedení tržních nástrojů, které nám pomohou dosáhnout cílů směrnice. Užitečné výsledky tohoto postupu by byly nepoměrně větší, než vzniklé náklady. Tato myšlenka si rozhodně zaslouží podporu. Barbara Matera (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, díky integrovanému přístupu Evropské unie k problému znečišťování se můžeme více a účinněji zapojovat do kontroly průmyslových emisí na institucionální úrovni. Ochrana životního prostředí, v němž žijeme, je zásadní pro zajištění maximální schopnosti přežití budoucích generací. Ochrana ovzduší, půdy a vody dnes vyžaduje rozvoj strategie kontroly a omezování emisí způsobujících znečištění na všech institucionálních úrovních tak, aby se zmenšilo poškození životního prostředí, k němuž došlo v průběhu 20. století. Nesmíme však zaujmout příliš přísný postoj vůči průmyslovým odvětvím, která mají negativní dopad na celkové znečištění a která by v této době, kdy probíhá vážná hospodářská a finanční krize, musela platit vysoké nebo sotva únosné náklady na přizpůsobení. Podporuji zprávu, ale chtěla bych zdůraznit, že by měla být plněna prostřednictvím cílů, které umožní zapojení všech členských států. Paolo Bartolozzi (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, problém prevence znečištění průmyslovými emisemi je velmi běžný a týká se řady oblastí, pochopitelně včetně ochrany životního prostředí, veřejného zdraví a konkurenceschopnosti podniků.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Právě s ohledem na integrovaný přístup k těmto důležitým oblastem bylo konkrétním cílem dotyčné směrnice usnadnit provádění nejlepších postupů při kontrole emisí a vytvářet harmonizované normy EU pro schvalování průmyslových zařízení s cílem chránit životní prostředí, které je často ohrožováno průmyslovými emisemi. Při tom všem je však třeba mít na vědomí potřebu, kterou sdílí naše průmyslová odvětví, tedy zachovat takovou úroveň konkurenceschopnosti, která je nezbytná pro překonání problémů budoucnosti. V této věci je třeba učinit významný politický závazek a vyvíjet intenzivní a trpělivou zprostředkovatelskou činnost. Díky této činnosti jsme nakonec schopni dosáhnout ve třetím trialogu dohody. Z těchto důvodů bych rád vyjádřil zprávě svou podporu. Alajos Mészáros (PPE). – (HU) Dnes již nelze rozdělit znečištění životního prostředí na jednotlivé segmenty. Nyní vyžaduje integrovaný přístup. Proto Evropská unie přijala směrnici o integrované prevenci a omezování znečištění (IPCC), která se týká 52 000 podniků. Tyto podniky zodpovídají za velkou většinu znečišťujících emisí. Proto lze jednoznačně dojít k závěru, že průmysl je jednou z nejdůležitějších složek hospodářství, ale je zároveň i jedním z odvětví způsobujících největší znečištění. Směrnice IPPC je zaměřena konkrétně na kontrolu emisí průmyslových a zemědělských podniků. Já si však myslím, že účinný regulační rámec vyžaduje integraci samostatných právních nástrojů. Jedině tak můžeme vyvinout nejlepší postupy, s jejichž pomocí členské státy připraví nejvhodnější referenční dokumenty. Podporuji i myšlenku, že by měly být definovány minimální požadavky, což by umožnilo odpovídající kontrolu emisí. Proto jsem hlasoval pro návrh. Doporučení pro druhé čtení: Satu Hassi a Caroline Lucas (A7-0149/2010) Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Paní předsedající, lesy hrají základní roli v oblasti životního prostředí, neboť jsou nejstabilněšími ekosystémy a tvoří nedílnou součást krajiny naší planety, ale jsou zároveň důležité i z hlediska kulturního a politického, zejména ve venkovských oblastech. Evropská unie musí rozhodně vymýtit nelegální odlesňování. Tak bude zachována konkurenceschopnost na trhu s dřevem v EU, snáze se bude kontrolovat stále postupující změna klimatu a zároveň se bude chránit biologická rozmanitost. Nezapomínejme ani na hrozbu, kterou představují přírodní katastrofy v odlesněných oblastech. Katastrofální záplavy v minulých týdnech nám připomněly, že regulace vodohospodářských poměrů je přece jen jednou z hlavních rolí lesů. V této věci nebylo možno hlasovat jinak, než pro. Peter Jahr (PPE). – (DE) Paní předsedající, velice vítám skutečnost, že Komise chce předcházet nelegální těžbě dřeva a dovozu dřeva z takové těžby do Evropské unie. Tento zákaz je mimořádně potřebný jako reakce na dramatické důsledky ilegální těžby. Bylo však třeba najít rozumný kompromis, který by nezatěžoval dřevozpracující podniky zbytečnými předpisy. Jsem rád, že se nám podařilo zabránit zavedení zbytečných předpisů a že jsme se zároveň účinně vypořádali s pokračujícími problémy devastace lesů. Navíc jsme odstranili nespravedlivou konkurenční výhodu, která je způsobena dovozem levného a ilegálně vytěženého dřeva. Podniky z toho, že používají dřevo z legálních a udržitelných zdrojů, budou mít prospěch. Eija-Riitta Korhola (PPE). – (FI) Paní předsedající, úmysl EU odstranit ilegální těžbu a ilegální dřevařské produkty a zabránit jejich vstupu na naše trhy je, pokud jde o jeho účel, skvělý a já budu proto hlasovat ve prospěch nařízení. Jeho provádění však nenaplní očekávání, a o tom jsem chtěla hovořit.

57

58

CS


Tato ilegální těžba dřeva je pro legální provozovatele v dřevařském průmyslu pochopitelným strašákem a je třeba ji odstranit. Protiopatření je však třeba pečlivě promyslet, aby nebrzdila činnost těch, kdo se řídí předpisy. Musíme mít na paměti, že většina dřeva, která se používá v EU, pochází legálně ze samotné EU. Problém leží mimo EU. Proto by bylo frustrující, kdybychom navrhli takové přísné systémy sledování sami pro sebe a oslabili tak konkurenceschopnost tohoto odvětví v EU, aniž bychom řešili zároveň samotný problém. Zákaz uvádět ilegálně vytěžené dřevo na náš trh zní dobře, ale v praxi bude představovat problém pro jednotlivé subjekty v dřevařském průmyslu. Požadavky na sledovatelnost byly formálně dodržovány v případech, kdy společnosti v daném řetezci věděly, co nakupují a od koho nakupují a komu prodávají zboží. Nyní, když se tyto požadavky mají rozšířit na celý provozní řetezec, to bude vypadat, jako kdybychom chtěli jednat zevnitř, i když je všeobecně známo, že problém je jinde. Takže ještě jednou, EU bude trápit sama sebe, zatímco by se měla snažit vylepšit svět. Zpráva: Antolin Sanchez Presedo (A7-0163/2010) Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, jaký problém řeší tato zpráva? Z krize úvěrového systému můžeme obviňovat velkou spoustu lidí. Můžeme obviňovat centrální banky, můžeme obviňovat regulační orgány, můžeme obviňovat vlády za to, že příliš dlouho drží příliš nízké úvěrové sazby, ale obávám se, že nejsem toho názoru, že lze tyto návrhy prosadit jako konkrétní lék na vyléčení zjištěného problému. Jsou spíše výsledkem nesoustředěného a právě se rodícího hněvu namířeného proti komukoli, kdo nosí proužkovaný oblek nebo kdo pracuje ve finančních službách. Je krásné zastupovat zemi, která má bezvýznamné centrum finančních služeb, ale vaši i moji voliči jsou nepřímo podporováni alespoň kousíčkem britského hospodářství, jež produkuje takové bohatství, že zaplatí všechny vládní výdaje. Přesuneme-li dozorové pravomoci z Londýna do Bruselu, spatřuji v těchto návrzích finanční obdobu společné rybářské politiky, tedy systém, v němž Británie ve velkém nepoměru plní společnou kapsu pro ostatní, aby z ní mohli rovnoměrně čerpat. Chápu, proč někteří poslanci, ať již z nelibosti vůči Londýnu nebo vůči kapitalismu, hlasují pro. Považuji za neobvyklé a ostudné, aby naši krajané v této sněmovně dělali totéž. Zpráva: Sylvie Goulard (A7-0168/2010) Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že nynější hospodářská a finanční krize dostatečně ukázala, jak je nezbytné, aby Evropská unie vybudovala efektivní, účinný a integrovaný systém finančního dohledu, který by v budoucnu zabránil takovýmto krizím. Věřím proto, že zřízení Evropského výboru pro systémová rizika je nejlepším možným řešením, jak ochránit vnitřní trh, jak zajistit konzistentnost rozhodování a jak odpovědět na potřeby občanů, kteří již nějakou dobu čekají na konkrétní opatření. Zpráva: José Manuel García-Margallo y Marfil (A7-0166/2010) Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Paní předsedající, hlasovala jsem pro všechny tyto zprávy, které se týkají finančních institucí a finančních služeb, včetně zprávy našeho kolegy, José Manuela Garcíi-Margalla.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Tyto právní předpisy o finančních institucích, jejichž cílem je lepší regulace bankovní činnosti, zvýšení transparentnosti trhů s deriváty a zavedení opatření týkajících se swapů úvěrového selhání, jsou velmi potřebné, aby se v budoucnosti předešlo hospodářským a finančním krizím. Je jasné, že nedostatečně regulované finanční trhy a činnosti finančních institucí byly prvotními příčinami nynější krize a celosvětové recese. Finanční a hospodářská krize vyvolala postupně skutečné a závažné riziko ohrožení stability finančního systému a fungování vnitřního trhu EU. Abychom se vyhnuli bludnému kruhu recese a nedůvěry ve finanční trhy, potřebujeme naléhavě rozsáhlejší a rozumnější regulaci. Naši partneři ve Sněmovně reprezentantů Spojených států již tyto kroky podnikli a přijali Dodd-Frankův zákon. Je nejvyšší čas, abychom v Evropském parlamentu a v Evropské unii učinili totéž. Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, jsem pro zřízení evropského bankovního orgánu, neboť ten by měl být schopen vyplnit regulační mezery, které vyšly zřetelně najevo v nedávné hospodářské a finanční krizi. Nerad to říkám, ale jsou to mezery, které Parlament zjistil již před delší dobou. Jak bylo však vidět z některých zpráv k tomuto tématu, koordinace pouze mezi vnitrostátními orgány dohledu, jejichž pravomoc končí na vlastní státní hranici, není dostatečná pro řízení finančních institucí, které spatřují ve vnitřním trhu skutečný prostor bez hranic. Zřízení tohoto orgánu by tedy bylo významným krokem k odstranění tohoto druhu problémů. Alfredo Pallone (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, pevně věřím ve zřízení těchto nezávislých a silných orgánů obdařených disciplinárními pravomocemi a možností zasahovat přímo bez prostřednictví členského státu, Rady nebo Komise. Mám však také několik výhrad, neboť nesmíme připustit, aby na bankovní systém dolehla jakákoli daňová zátěž. Je to výhradně v zájmu obnovy, a na malé a střední podniky nebo na veřejnost nesmí být přeneseny žádné náklady, a je to především proto, že nemáme jednotný bankovní systém. Například italský bankovní systém této bouři odolal a prokázal, že je zdravý a že se opírá o pevné finanční základy, jež jsou tvořeny v první řadě úsporami vlastních občanů, nikoli spekulativními financemi, jak tomu bylo v jiných zemích. Stále mám pochybnosti o zákazu, byť dočasném, finančních činností, které by měly být podle možností zdůvodněny mimořádnými okolnostmi. Myslím si také, že je dobrý nápad jasně definovat přímé dozorové povinnosti evropského orgánu dohledu, pokud jde o systémově významné skupiny, a vyjasnit úlohu makroobezřetnostního dohledu Evropského výboru pro systémová rizika a mikroobezřetnostního dohledu evropského orgánu dohledu. Z těchto důvodů doufám, že dnešní hlasování nám umožní dospět k rychlému, včasnému a vyrovnanému kompromisu s Radou. Zpráva: Arlene McCarthy (A7-0205/2010) Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Paní předsedající, nakonec jsem pod vlivem své skupiny hlasoval pro tuto zprávu, i když musím říci, že jsou v ní některé populistické prvky, a já osobně nepovažuji za vhodné, aby se objevovaly v právních předpisech. Je třeba samozřejmě říci, že nikdo nechce, aby daňoví poplatníci zachránili banky. Potřebujeme pochopitelně univerzální pravidla, ale já si nemyslím, že by se například takovéto přísné předpisy o prémiích měly stát právními předpisy na evropské úrovni. To by se mělo řešit na vnitrostátní

59

60

CS


úrovni a nakonec by o tom měly rozhodovat banky. Můžeme se samozřejmě pustit do obecné etické debaty o tom, co je a co není rozumné, ale já vím, že mezi 27 členskými státy Evropské unie se různí názory na to, co je a co není rozumné. Proč jsem tedy hlasoval pro tuto zprávu? Má to i své dobré aspekty, jako jsou nová kapitálová pravidla atd. Musíme pochopitelně zajistit, aby byl bankovní systém schopen pracovat na zdravém základě a aby bral své povinnosti vážně a uspokojivěji, než dříve. Nikdo z nás nechce, aby v budoucnu došlo v bankovnictví k další podobné krizi. Zpráva: Elisa Ferreira (A7-0213/2010) Clemente Mastella (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, nedávná finanční krize zavdala příčinu k řadě debat o naléhavé potřebě zasahovat a zaručit tak udržitelnost a stabilitu finančního systému. Dosud přijatá opatření představují ohromné náklady s negativními vedlejšími účinky, jako je zmrazení finančních trhů, zmenšení úvěrových trhů, ochromení obchodu, velký nárůst nezaměstnanosti a snížení daňových příjmů. Ať jsou konečné náklady jakékoli, je jasné, že to bude příliš pro evropské daňové poplatníky a i pro růst a zaměstnanost. Rozdílné přístupy, metody a nástroje používané v Evropě a v USA vyvolávají vážné obavy, pokud jde o účinnost celkového opatření, o právní nejistotu a narušení hospodářské soutěže. Proto je nyní více než kdy jindy důležité, aby byla přijata konzistentní globální řešení a aby došlo k vzájemnému přizpůsobení předpisů a postupů na mezinárodní úrovni, a právě nyní by Evropská unie měla sehrát vedoucí úlohu a být aktivní při přípravě nového finančního systému, masivního a zdravého jednotného evropského trhu sestávajícího z 27 členských států. Návrh usnesení: Evropský nástroj pro finanční stabilitu, evropský mechanismus finanční stabilizace a budoucí kroky (B7-0410/2010) Anni Podimata (S&D). – (EL) Paní předsedající, naše parlamentní skupina dnes hlasovala proti návrhu usnesení o rozhodnutí přijatého 9. května, jehož cílem je vytvoření evropského nástroje pro finanční stabilitu a evropského mechanismu finanční stabilizace, a to navzdory skutečnosti, že tato rozhodnutí považujeme za mimořádně pozitivní a důležitá pro ochranu jednotné měny a pro stabilizaci eurozóny. Chtěla bych využít této příležitosti a připomenout sněmovně, že Evropský parlament již před velmi dlouhou dobou žádal Evropskou radu, aby se vydala tímto směrem a vyslala tak trhům signál o jednotě a solidaritě. V téže době však patrně Evropská centrální banka ukázala totéž odhodlání a solidaritu ve svém rozhodnutí o dočasné intervenci na druhotném trhu s dluhopisy, tedy v rozhodnutí, které bylo plně v souladu s obecnějším duchem rozhodnutí Rady ministrů financí. Proto nechápeme a nepodporujeme ducha odstavce 14, který kritizuje Evropskou centrální banku za toto rozhodnutí. Inese Vaidere (PPE). – (LV) Děkuji vám, paní předsedající. Mechanismy finanční stabilizace, které jsou, byť se zpožděním, navrhovány, ovšem značně uleví těm zemím, které mají finanční potíže. Měli bychom si však být vědomi, že jde pouze o dočasná opatření. Krize byla katalyzátorem, který ukázal, že v hospodářské politice mnoha členských států existují vážné a hluboké vnitřní problémy, zejména ve státech eurozóny, a že koordinace těchto politik je značně problematická. Diskutujme tedy všemožně o myšlence Evropského

07-07-2010

07-07-2010

CS


měnového fondu, ale dříve, než takovou novou instituci zřídíme, musíme zdokonalit stávající instituce a zlepšit jejich fungování. Měli bychom se soustředit především na konsolidaci rozpočtu Evropské unie a na soudržnost. Rozhodně bychom neměli dopustit situaci, kdy řada podpůrných mechanismů řeší hospodářskou stabilitu a pozitivní rating států eurozóny, zatímco zbylé členské státy, včetně mého, zůstávají vystaveny napospas nestabilitě mezinárodních trhů. Děkuji. Návrh usnesení: Žádost Islandu o členství v Evropské unii (B7-0407/2010) Joe Higgins (GUE/NGL). – Paní předsedající, jsem proti usnesení o Islandu, protože to vyžaduje, aby půjčky, které si vzaly islandské banky, byly splaceny, ale zároveň neuvádí, že toto břemeno by nemělo padnout na bedra obyčejných Islanďanů. Taková dohoda, kterou požaduje Británie a Nizozemsko, by ve skutečnosti uvalila na pracující a na daňové poplatníky na Islandu břemeno v ohromné výši 3,7 miliard EUR. Chtěl bych Evropskému parlamentu připomenout, že 93 % obyvatel Islandu odmítlo v referendu převzít na sebe tento zničující dluh, který nezpůsobili oni, ale finanční spekulanti. Nechť tedy zaplatí spekulanti a hráči, kteří na této spekulaci nemravně vydělali. Orgány EU, zejména Komise, tyranizují země zaváděním tvrdých škrtů ve veřejných službách a v životní úrovni, zatímco nehnou ani prstem, aby zbrzdily nezřízenou moc, kterou předvádějí finanční trhy. To jsou mimochodem ti žraloci, které pan Hannan a britští toryové hájí, zatímco jejich vláda nyní navrhuje uvalit na britské pracující tvrdé škrty. My, jako levice, jsme povinni říkat pravdu a varovat obyvatele Islandu, že orgány EU se přizpůsobují neoliberální politice, která způsobila krizi, a nejsou jim přátelsky nakloněny. Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Paní předsedající, hlasovala jsem pro usnesení a nyní bych ráda vyjádřila svou rozhodnou podporu pro zahájení přístupových jednání EU s Islandem a případnému členství Islandu v Unii. Island je bezpochyby evropskou zemí se silně demokratickou kulturou, pevným systémem lidských práv a rozvinutým hospodářstvím. Nadešel skutečně čas, aby EU expandovala do oblastí, které splňují demokratická, zeměpisná a další kritéria pro vstup do EU. Rozšiřování EU by se nyní nemělo zastavit, protože na seznamu čekatelů jsou ještě další evropské země, jako je Chorvatsko a další balkánské státy, a jednou možná, doufejme, i Ukrajina, Gruzie a Bělorusko. Neměli bychom zapomínat, že rozšiřování EU je jednou z jejích nejúspěšnějších zahraničních politik, která úplně změnila politickou a hospodářskou mapu a širší evropský kontinent. Uveďme tento proces znovu do pohybu, aby se Island stal prvním nováčkem v EU po Lisabonské smlouvě. Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, je dojemně slibné, když si tato sněmovna představuje, že by za těchto okolností někdo mohl hlasovat pro vstup do EU. Není to poprvé, co Evropský parlament předvádí takový optimismus, až přitom doktor Panglos zní jako Kassandra. Island navštěvuji od roku 1992. Jsem pravidelným a pozorným návštěvníkem. Vidím, jak se země za ty roky změnila. V poslední době prošla těžkým obdobím, ale nikdo nemůže popírat obrovské úspěchy, kdy národ přešel za dvě generace od farmaření a rybaření zajišťujících jen základní obživu k jedné z nejvyšších životních úrovní na světě. Jsem demokrat a budu respektovat rozhodnutí Islanďanů, ať je jakékoli. Budou-li hlasovat pro připojení k EU, budu pochopitelně podporovat jejich požadavek. Neumím si však ani

61

62

CS


na okamžik představit, že budou hlasovat pro to, aby se vzdali výsad Althingu, což je jeden z nejstarších parlamentů na světě, nebo že odsoudí své oceány ke stejné sterilitě jako moře v okolí Británie, nebo že zahodí samostatnost a sebedůvěru, která je Islanďanům vrozená. Jejich nejznámějším novodobým románem je román Nezávislý národ (Sjálfstætt fólk). To je výraz, jehož rezonanci stěží ocení někdo jiný než Islanďané. Neodhadl-li jsem je naprosto špatně, nebudou hlasovat pro to, aby odhodili nezávislost a vzdali se demokracie. Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – (FI) Paní předsedající, hlasovala jsem pro usnesení. Myslím si, že je skvělé, že od té doby, co byla doručena žádost, Komise tak rychle pokročila se zahájením přístupových jednání. Členství Islandu posílí spolupráci v arktické oblasti a význam této oblasti v politice EU. Island však nakonec rozhodne sám, zda se stane členem EU. Je to jedna z nejstarších demokracií na světě a je to místo, kde demokracie funguje. Jednání se však komplikují. Zemědělství, regionální politika a zejména lov velryb – komerční lov velryb a prodej velrybích produktů hlavně Japonsku – jsou aspekty, u nichž musí EU zvážit, jak v jednáních dále postupovat. Písemná vysvětlení hlasování Zpráva: Said El Khadraoui (A7-0208/2010) Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) V souvislosti s finanční a hospodářskou krizí, která momentálně zuří, bude třeba udělat změny, pokud jde o politiku odměňování ve finančnictví a ve veřejně obchodovaných společnostech. Aby však nedošlo k dezorganizaci a aby byly nastoleny rovné podmínky hospodářské soutěže mezi jednotlivými členskými státy, potřebujeme evropskou iniciativu. Proto tuto iniciativu plně podporuji. Je totiž naprosto zásadní, abychom se od nynějška vyhýbali přílišnému zvětšování rizika u každé společnosti a abychom především celkově nezhoršovali systémové riziko. Jak je zdůrazněno ve zprávě, rozhodnutí, zda se vystavit těmto rizikům, je na správních radách a vedoucích zaměstnancích těchto společností a na zaměstnancích, kteří pro ně pracují. Aby byla zachována kontrola prémií obchodníků a členů správních a řídicích orgánů evropských bank, plánuje se ve zprávě, že obchodníci budou v budoucnu dostávat maximálně 60 % své proměnlivé odměny okamžitě a pevnou část (nejméně 40 %) po uplynutí nejméně tří let, aby se zohlednila dlouhodobá rizika. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně . – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Ve finančním sektoru byly směrnice odměňování těch zaměstnanců, jejichž profesní činnost má hmotný dopad na rizikový profil společnosti, doposud takové, že podporovaly transakce zaměřené na krátkodobé zisky, a za tímto účelem vznikají stále rizikovější obchodní modely – ke škodě zaměstnanců, spořitelů a investorů i udržitelnému rozvoji obecně. Nevhodné systémy odměňování ve finančních institucích sehrály významnou úlohu při nahromadění rizik, jež vedlo k nynější finanční, hospodářské a společenské krizi. Proto rozhodně podporuji návrh Komise na vytvoření rozumných a transparentních postupů odměňování, které by měly být neustále kontrolovány a v případě potřeby upravovány tak, aby byly v celé Evropě vytvořeny jednotné podmínky a aby byla zajištěna celosvětová konkurenceschopnost evropského finančnictví. Andrew Henry William Brons (NI), písemně. – Hlasovali jsme pro zprávu, neboť kritizuje prémie ve finančních institucích, ale nezavádí celoevropské právní předpisy. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení, neboť jsem přesvědčena, že v kapitole o účinném řízení odměňování by zainteresované strany

07-07-2010

07-07-2010

CS


měly být schopny přispět k rozhodnutím o udržitelné politice odměňování. Za tímto účelem by měli mít možnost vyjádřit svůj názor na politiku odměňování prostřednictvím nezávazného hlasování o zprávě týkající se odměňování na valné hromadě společnosti. Pracovníci, kteří jsou zapojeni do sledování rizik, by měli být rovněž nezávislí na podnikatelských subjektech, na něž dohlížejí, měli by mít nezbytnou pravomoc a měli by být placeni bez ohledu na to, jaký výkon tyto podniky podávají. Mário David (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že nedostatek účinných kontrolních nástrojů výrazně přispívá k nadměrnému riziku, jež podstupují finanční instituce, a vzhledem k tomu, jak důležité je pro stabilitu finančního systému řízení společností kótovaných na burze, hlasuji pro opatření navrhovaná v této zprávě. V nastalé hospodářské a finanční krizi vyšlo zřetelně najevo, že nevhodně prováděné odměňování vedlo v některých společnostech k přílišnému a nerozumnému nahromadění rizika, jehož cílem byla maximalizace krátkodobého zisku. Opakování těchto postupů vedlo k rozvoji obchodních modelů založených na riziku, které je na úkor udržitelného rozvoje společností. Proto je třeba přijmout opatření zaměřená na omezení přijatých rizik a na změně systému pobídek. Namísto zavedení evropské iniciativy týkající se politiky odměňování ve finančním sektoru a ve společnostech kótovaných na burze by tedy bylo vhodnější přijmout v rámci Evropy koordinovaná opatření v oblasti odměňování vedoucích pracovníků těchto společností. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Odměňování členů správních a řídicích orgánů společností kótovaných na burze je jedním z horkých témat diskuse kolem hospodářské krize. Je velmi důležité mít politiku odměňování, která je založena na zásadách transparentnosti, která odměňuje dlouhodobé, nikoli krátkodobé výsledky a která zabraňuje přílišnému riziku, čehož jsme byli v minulosti několikrát svědky. Nesmíme zapomenout ani na to, že zásady účinné politiky odměňování by měly být schváleny na valné hromadě akcionářů s tím, že členové správních a řídicích orgánů by měli být za svou práci odměňováni objektivně. Wolf Klinz (ALDE), písemně. – (DE) Podporuji iniciativu Evropské unie zaměřit stávající politiku odměňování na dlouhodobou úspěšnost a na větší odpovědnost těch, kdo přijímají rozhodnutí. Nesmí to však vést k tomu, aby platovou úroveň stanovovali politici. Za to by měly být i nadále zodpovědné stávající takové orgány uvnitř bank, jako je dozorčí rada nebo valná hromada. Navrhovaná politika odměňování by proto neměla nahradit existující orgány, ale měla by je doplnit tam, kde je to potřeba, a zajistit, aby to pomohlo zkvalitnit finanční rozhodování. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tento text se jasně zaměřuje na riziko vzniklé honbou za krátkodobým ziskem a výhradně vlastními finančními zájmy. Aby byl konzistentní, měl by odmítnout veškeré odměny závisející na výkonu společně s celým neoliberálním systémem a jeho burzovním kasinem. To však nečiní. Vychvaluje spravedlivou hospodářskou soutěž mezi finančními centry a všemocné akcionáře ve finančních institucích. To je nepřijatelné. Hlasuji proti tomuto textu. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nedávná hospodářská a finanční krize nastolila otázku odměňování vysoce postavených vedoucích pracovníků ve společnostech kótovaných na burze a politiku odměňování v odvětví finančních služeb. Snaha o krátkodobé výsledky s cílem získat takzvanou proměnlivou odměnu někdy může vést k naprosto neopatrným řídícím postupům, které nejsou v nejlepším zájmu zaměstnanců, akcionářů a společnosti obecně. Systémové riziko vyplývající ze skutečnosti, že velké finanční skupiny fungují v

63

64

CS


globálním měřítku, znamená, že je třeba přijmout opatření k regulaci této proměnlivé odměny, aby v budoucnu nedocházelo k narušení stability dotyčných finančních společností. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Omezení vyplácení prémií ze strany EU je rozumným krokem, ale takových kroků je bohužel příliš málo. Nepotřebujeme žádné rozsáhlé vysvětlování, proč by prémie neměly překročit určitou hranici, která je nepochybně velmi vysoká a velmi velkorysá a měla by být počítána na delší období. Výsledky rozhodnutí, která dnes přijímají vedoucí pracovníci, budou v mnoha případech viditelné nebo zjistitelné až za několik let. V mnoha případech stojí společnosti, které generují krátkodobé zisky, před dlouhodobými ztrátami nebo dokonce před bankrotem. Ze společnosti, která je pak poslána ke dnu, je vydolován každý kousíček kapitálu. Dnešní rozhodnutí by mělo vyústit v mnohem zdrženlivější postupy a udržitelnější přístup vedoucích pracovníků. Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Stanovení stropů manažerských platů v bankovnictví je důležitý a správný krok. Touhou manažerů bylo jít do takových rizik, která výrazně přispěla k nynější hospodářské a finanční krizi. Opatření spočívající ve vyplácení pouhé části prémií by bylo pobídkou k udržitelné ekonomické činnosti a zabránilo by nezodpovědným riskantním operacím. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro tuto zprávu. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení, protože obsahuje řadu pravidel. Považuji za správné, že jsou zaručeny následující skutečnosti: 1. Účinné řízení odměňování - za předpokladu, že orgány dohledu by měly rozhodnout, zda by finanční instituce nebo společnost kótovaná na burze měla mít výbor pro odměňování. 2. Skutečné propojení odměn a opatrného přijímání rizika - přizpůsobením odměn všem druhům rizika, které může mít vliv na celkový výkon a stabilitu společnosti; - použitím předem stanovených a měřitelných kritérií výkonu jako základu pro variabilní složku odměny; - prohlášením, že odměňovací plány nesmějí obsahovat zaručené prémie. 3. Vyvážená struktura odměn - šířením jasných, vyčerpávajících a odpovídajících informací o postupech společností v odměňování, - zveřejňováním podrobností o politice společností pokud jde o důchody a penzijní připojištění, včetně podrobností týkajících se veřejnoprávních společností. Aldo Patriciello (PPE), písemně. Ve finančnictví a v některých společnostech kótovaných na burze byly směrnice odměňování těch zaměstnanců, jejichž profesní činnost má hmotný dopad na rizikový profil společnosti, doposud takové, že podporovaly transakce zaměřené na krátkodobé zisky, a za tímto účelem vznikají stále rizikovější obchodní modely – ke škodě zaměstnanců, spořitelů a investorů. Navíc zelená kniha Komise o správě a řízení podniku ve finančních institucích a o politice odměňování zdůrazňuje, že nedostatek účinných kontrolních mechanismů přispívá k

07-07-2010

07-07-2010

CS


přijímání přílišného rizika na straně finančních institucí. S ohledem na mnohé iniciativy, které byly zahájeny na mezinárodní, evropské a vnitrostátní úrovni s cílem vyřešit problémy v oblasti odměňování, a s ohledem na to, že je důležité přijmout na mezinárodní úrovni koordinovanou strategii, podporuji iniciativy, které již Komise podnikla. Myslím si však, že v kontextu politiky odměňování ve finančnictví je třeba zohlednit velikost finančního sektoru, a tedy jeho podíl na systémovém riziku, což zavádí další regulační zátěž v oblasti politiky odměňování. Jsem rovněž přesvědčen, že orgány dohledu musí rozhodnout o potřebě zřídit výbor pro odměňování pro finanční instituce, přičemž je třeba vzít v úvahu rozsah, vnitřní organizaci, povahu a složitost jejich obchodních činností. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. – (FR) V době, kdy se ve světě financí dramaticky zvyšují nerovnosti a nestydatě vysoké odměny se staly standardem, jsem potěšen přijetím této směrnice, která představuje první krok na cestě k omezení platů a prémií. Nadále však budeme každodenně odsuzovat toto skandální a urážlivé chování, dokud se nepodnikne něco, co by omezilo rozdíl mezi nízkými platy a odměnami členů správních a řídicích orgánů ve velkých společnostech za použití evropského systému maximálních příjmů. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Plně tuto zprávu vítám. Michael Theurer (ALDE), písemně. – (DE) Podporuji kroky Evropské unie směřující k reorganizaci stávající politiky odměňování tak, aby se soustředila na dlouhodobou úspěšnost a na větší odpovědnost těch, kdo přijímají rozhodnutí. Nesmí to však vést k situaci, kdy by politika určovala platy. To by mělo zůstat úkolem již existujících orgánů, jako je výbor guvernérů a valná hromada bank. Navrhovaná politika odměňování proto nesmí nahradit existující orgány, ale může je nanejvýš doplňovat tam, kde je to nezbytné, a to do té míry, aby to bylo přínosné pro kvalitu ekonomických rozhodnutí. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Daňoví poplatníci platí za krizi, která však nebyla daňovými poplatníky způsobena. Krizi způsobily banky, a to v důsledku slabé kapitalizace a přílišné ochoty brát na sebe rizika. Nyní mají ovšem opět slušné zisky. Nelze tolerovat, aby si banky ponechávaly své zisky, vyplácely vysoké prémie svým manažerům a přenášely ztráty, které produkují, na společnost, tedy na nás všechny. Jsem pro naprosto jasný kontrolní mechanismus. Vítám dosažený pokrok, který míří správným směrem, ale nesmíme se na tomto bodě zastavit. Musíme dohlédnout na to, aby to ve společnostech fungovalo, nikoli na to, aby se příslušní vysocí vedoucí pracovníci topili v penězích. Doporučení pro druhé čtení: Kartika Tamara Liotard (A7-0152/2010) Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro dotyčnou zprávu, protože si myslím, že bezpečnost potravin v Evropě závisí na jasném a rozhodném nařízení. Mám tím na mysli zejména problematiku potravin pocházejících z klonovaných zvířat a z jejich potomků. Doufám, že je v této problematice náležitě zohledněn postoj Parlamentu, jehož velká většina se vyjadřuje proti tomuto druhu potravin. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Účelem tohoto návrhu nařízení je harmonizovat pravidla prodeje nových potravinářských produktů na trhu v Evropské unii. Cílem je především zajistit vyšší úroveň ochrany lidského života a zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zároveň jednat ve shodě s transparentností a účinností vnitřního trhu a podněcovat inovace v zemědělsko-potravinářském odvětví. Podpořila jsem tuto zprávu, přestože nesouhlasím s některými pozměňovacími návrhy předloženými plenárnímu

65

66

CS


zasedání: s pozměňovacím návrhem 11, v němž se uvádí, že „potraviny vyráběné z klonovaných zvířat nebo jejich potomků nesmějí být uváděny na unijním seznamu“, a s pozměňovacím návrhem 14, který se týká oblasti působnosti a jehož cílem je vyloučit zvířata odchovaná z klonovaných zvířat a z jejich potomků. V konečném důsledku však nejde o to, vyjádřit podporu nebo odmítnout uvádění potravin pocházejících z klonovaných zvířat a jejich potomků na trh, ale o požadavek, aby Evropská komise předložila konkrétní návrh, aniž by byl jakkoli dotčen zákaz. Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro přijetí pozměňovacího návrhu 37 ke zprávě o nových potravinách. Podporuji návrh, v němž se požaduje, aby Evropská komise iniciovala legislativní opatření směřující k zákazu uvádění produktů pocházejících z klonovaných zvířat na trh. Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin není v současné době výroba potravin pocházejících z klonovaných zvířat eticky ospravedlnitelná: klonovaná zvířata mají vážné zdravotní problémy, většina z nich umírá v průběhu prvních dnů nebo týdnů života. Veterináři se rozhodli utratit ovci Dolly, prvního savce naklonovaného z dospělé buňky, neboť trpěla vážnými zdravotními problémy. Tento případ znovu rozproudil debatu o následcích klonování zvířat. Občané Evropské unie nechtějí klonovat zvířata za účelem výroby potravin. Podle průzkumu Evropské komise je 84 % občanů přesvědčeno, že není k dispozici dostatek poznatků o dlouhodobých dopadech konzumace potravin pocházejících z klonovaných zvířat. Existují i obavy týkající se možných vedlejších účinků způsobených konzumací těchto potravin. Dalším argumentem proti klonování zvířat za účelem výroby potravin je skutečnost, že evropský trh je potravinami zásoben dostatečně. Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Pokud jde o tuto zprávu, poslanci ze Skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu hlasovali pro pozměňovací návrh, v němž se požaduje, aby potravinářské produkty vyrobené ze zvířat krmených geneticky modifikovanými organismy nesly označení, na němž bude spotřebitel informován o použití geneticky modifikovaných organismů. Tento pozměňovací návrh neobdržel bohužel kvalifikovanou většinu, takže se k němu budeme muset vrátit v budoucí rozsáhlé reformě společné zemědělské politiky. Dalším důležitým bodem v rozpravě byla klonovaná zvířata, jejich potomci a potraviny z nich vyráběné. Rada a Komise chtěly zahrnout potomky klonovaných zvířat do kategorie „nových potravin“, což je postoj, který poslanci ALDE, stejně jako většina poslanců, jasně odmítají. V současné době zatím neexistují právní předpisy, které by povolovaly nebo nepovolovaly výrobky z klonovaných zvířat (například mléko nebo maso). Poslanci proto volají po právním předpisu, který by výslovně zakázal potraviny vyráběné z klonovaných zvířat a jejich potomků a zavedl moratorium na jejich prodej. Díky tomuto hlasování neskončí Dolly na vašem talíři. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Nařízení týkající se nových potravin stanoví, že potraviny vyráběné pomocí nanotechnologie by měly být povoleny jen poté, co byly podrobeny hodnocení. Nařízení podobně stanoví, že potraviny vyrobené z klonovaných zvířat nebo jejich potomků nejsou v Evropské unii povoleny. Čelíme novým situacím a je třeba uplatnit zásadu opatrnosti. Potřebujeme mít v této oblasti více vědeckých poznatků. Nessa Childers (S&D), písemně . – Přestože jsem mohla v souladu s pokyny pro svou skupinu hlasovat pro většinu zprávy, nemohla jsem podpořit pozměňovací návrh 76 týkající se označování živočišných produktů pocházejících ze zvířat krmených geneticky modifikovanými organismy. Důvodem, proč jsem nemohla podpořit tento pozměňovací

07-07-2010

07-07-2010

CS


návrh, je, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) provedl v této oblasti rozsáhlý výzkum a dospěl k závěru, že označování není v tomto případě opodstatněné. Takové označování by mělo negativní dopad na evropské zemědělství, na které by byl vyvíjen tlak, aby produkovalo a nakupovalo dražší geneticky nemodifikované krmivo. Než přijmeme tak důležité rozhodnutí, je třeba vést na toto téma více konzultací. Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro zprávu, aby byly potraviny z klonovaných zvířat a jejich potomků vyňaty z působnosti nařízení o nových potravinách a aby bylo uvaleno embargo na dovoz nových potravin z klonovaných zvířat. Hlasoval jsem pro i z toho důvodu, abych podpořil skutečnost, že potraviny, u nichž jsou používány takové výrobní postupy, které vyžadují zvláštní metody posouzení rizika (například potraviny zpracovávané pomocí nanotechnologií), by neměly být uváděny na trh, dokud nebude schváleno používání těchto speciálních metod a dokud nebude odpovídajícím bezpečnostním hodnocením opírajícím se o tyto metody prokázáno, že uvedené potraviny lze bezpečně používat. Tyto nové potraviny představují hrozbu pro zemědělskou výrobu, která je doposud hlavním dodavatelem potravin. Jde také o otázku ochrany spotřebitelů. Všechna ustanovení v nařízení Komise o označování nových potravin jsou záměrně nedostatečná a pro spotřebitele nejasná. Nadnárodní společnosti soutěží a snaží se protlačit nespolehlivé vědecké technologie na trhy. Potravinářské normy pro spotřebitele by neměly určovat finanční zájmy těchto společností, z nichž většina je nakloněna potravinám z klonovaných zvířat a nanomateriálům. Philippe de Villiers (EFD), písemně. – (FR) Evropský parlament je vyzýván, aby poskytl své stanovisko k návrhu legislativního usnesení předloženého paní Liotardovou o problematice nových potravin. Nové potraviny a potravinové doplňky mohou být rostlinného nebo živočišného původu, nebo mohou být vyrobeny dokonce na základě vědeckého a technického výzkumu. Jsou to přísady nebo potraviny, jejichž dosavadní spotřeba je zanedbatelná nebo nulová. Avšak Evropská unie pro ně přesto vytváří právní předpisy. Potraviny jsou pro život základní. Modifikace toho, co lidstvo zná po tisíciletí, ve prospěch velkých potravinářských podniků, je nebezpečné. Na pořadu dne je klonování zvířat pro účely výroby potravin nebo geneticky modifikované organismy. Je to léčka. Evropské unii nepřísluší, aby v členských státech povinně zaváděla právní předpisy týkající se nových potravin a související legislativu. Takové rozhodnutí je porušením národní svrchovanosti a proto opakuji, že jsem proti této zprávě. Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Hlasování o návrhu nařízení o nových potravinách mne velmi potěšilo. Parlament dal jak u potravinářských výrobků vyrobených z klonovaných zvířat a jejich potomků, tak u potravinářských výrobků vyrobených za pomoci nanotechnologií, přednost zásadě obezřetnosti. Nemáme dostatek vědeckých poznatků ani analýz rizika, abychom mohli povolit používání těchto nových složek ve stravě! Jsem toho názoru, že je třeba nadále provádět technologický výzkum a vývoj. Navíc nepodporuji potravinové fundamentalisty, kteří na nás tlačí a někdy dokonce požadují, abychom žádali nulové riziko, a vytvořili tak bezpečnostní normy, které jsou někdy přehnané.

67

68

CS


Myslím si ovšem, že v této otázce musíme být velmi opatrní, a to v souladu s přáním evropských občanů dotazovaných na toto téma v roce 2008 (Eurobarometr). Většina z nich (65 %) se vyslovila proti konzumaci klonovaných zvířat. Závěrem bych chtěla uvést jednu docela důležitou věc: klonování zvířat je často synonymem utrpení zvířat. Připomeňme si ovci Dolly. Jsou v tuto chvíli naše dodávky potravin tak omezené, že můžeme takové postupy ospravedlnit? Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o nových potravinách, neboť zavádí nová pravidla, která posílí bezpečnost těchto potravin v Evropské unii. Myslím si však, že potraviny z klonovaných zvířat nebo z jejich potomků by neměly být v EU povoleny. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Cílem nařízení je zaručit bezpečnost potravin a podpořit co nejzdravější cestu z farmy na talíř. Právě z tohoto důvodu vyplývá zájem o výrobní postupy a označování a sledování trhu. Tento zájem podporuji, neboť umožňují spotřebitelům, aby se při výběru potravin ke konzumaci rozhodovali na základě informací a s dostatečnými znalostmi o složení a způsobu výroby těchto potravin. Sílící regulační trend EU v těchto věcech mi však připomíná, co se dělo s geneticky modifikovanými obilovinami, které byly v určité době v Unii zakázané, ale volně se dovážely ze třetích zemí. To znevýhodňuje evropské producenty, neboť jejich produkty soutěží na regálech supermarketů s jinými – geneticky totožnými produkty, které jsou však vyrobeny rychlejšími nebo levnějšími metodami, a díky tomu mohou být pro spotřebitele zajímavější. Nakonec bych chtěl upozornit na skutečnost, že americká vládní agentura Správa potravin a léčiv již schválila používání klonovaných zvířat pro výrobu potravin (2008). Podobně jako v případě, k němuž v minulosti došlo u geneticky modifikovaných obilovin, to staví Evropu před skutečné problémy týkající se dovozu těchto produktů a zvyšuje naléhavost regulace této problematiky. José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) Toto nařízení zavádí harmonizovaná pravidla pro uvádění nových potravin na trh EU, aby byla zaručena vysoká úroveň ochrany zdraví a života lidí, zdraví a dobré životní podmínky zvířat, environmentální zájmy a zájmy spotřebitelů a aby byla zároveň zajištěna transparentnost a účinné fungování vnitřního trhu a podněcovány inovace v zemědělství a potravinářství. Zmíněné nařízení se vztahuje na potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy, potravinářská aromata a některé složky potravin s aromatickými vlastnostmi, u nichž se používá nový výrobní proces, který nebyl až do 15. května 1997 používán a který způsobuje závažné změny ve složení nebo ve struktuře potravin, jako například používání umělých nanomateriálů. Pokud bude mít nová potravina srovnatelný účinek na organismus jako léčivo, Komise bude žádat Evropskou agenturu pro léčivé přípravky, aby rozhodla, zda se na takovou potravinu vztahuje nařízení (ES) č. 726/2004. Jsem pro to, aby potraviny vyráběné z klonovaných zvířat a z jejich potomků byly z působnosti tohoto nařízení vyňaty. Nevidím skutečně žádné opodstatnění pro konzumaci klonovaných zvířat, protože nejsem přesvědčen o tom, že klonování neohrožuje dobré životní podmínky zvířat. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Nařízení o nových potravinách má zavést harmonizovaná pravidla pro uvádění nových potravin na trh EU, aby tak byl zaručen vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a života, zdraví a dobré životní podmínky zvířat, environmentální zájmy a zájmy spotřebitelů. V tomto druhém čtení jsme hlasovali pro, neboť navrhované pozměňovací návrhy se shodují s těmito cíli. Dokument rovněž naléhavě žádá Komisi, aby předložila legislativní návrh zákazu vstupu potravin pocházejících z

07-07-2010

07-07-2010

CS


klonovaných zvířat a z jejich potomků na trh EU, podobně jako to činí jiné texty, například usnesení ze dne 3. září 2008. Je to správné a vhodné uplatnění zásady opatrnosti. Za pozitivní považujeme i náznaky týkající se potřeby sledovat nové potraviny uvedené na trh. Většina poslanců bohužel opět zamítla potřebu označovat potraviny, které obsahují geneticky modifikované organismy (GMO) nebo zvířata krmená GMO, čímž zpochybnila zásadu transparentnosti informací a svobodnou volbu spotřebitelů. Lorenzo Fontana (EFD), písemně. − (IT) Při úpravě nařízení týkajících se nových potravin musíme zaručit dodržování zásady předběžné opatrnosti i bezpečnosti potravin, což je jedno z nejdůležitějších uplatnění. Návrh zpravodaje vyjmout klonované maso z působnosti nařízení a zakázat užívání klonovaného masa pro potravinářské účely zaručuje, že evropský potravinový model bude i nadále bezpečný, za což se vždy zasazovala Lega Nord, tedy hnutí, jehož jsem členem. Gratuluji paní Liotardové a plně podpořím práci, kterou vykonala. Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Víme, že klonování musí být předmětem samostatného návrhu právního předpisu Evropské komise. Při čekání na toto nařízení však nemůžeme podstupovat riziko, že by na našich talířích mohly skončit produkty pocházející z klonovaných zvířat nebo produkty vyrobené v laboratořích. Musíme zajistit především bezpečnost spotřebitelů a to je obtížné bez výslovného zákazu užívání klonovaných zvířat a jejich potomků v potravinářských výrobcích. Jsem proto ráda, že se dnešní hlasování v Evropském parlamentu ubíralo tímto směrem, včetně hlasování o části týkající se moratoria na potraviny vyráběné pomocí nanotechnologie, dokud nebude možné vyloučit možná zdravotní rizika. Nejedná se o odpor proti vědeckému pokroku a jeho možným pozitivním dopadům, ale o regulaci jeho dopadu na lidi uplatňováním kritérií řídících se nejvyšší opatrností. V minulosti byly příliš často vpuštěny na trh produkty, které byly vzápětí staženy, neboť poškozovaly zdraví. Doufám, že nás Rada bude v této záležitosti následovat. Robert Goebbels (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem proti nařízení o nových potravinách, neboť jde o pouhou směsici obav a utkvělých představ některých poslanců vůči vědeckému pokroku. Nařízení pouze konstatuje to, co všichni dobře víme, tedy že žádoucí jsou „bezpečné a zdravé potraviny“. Ovšem být automaticky podezřívavý vůči každé nové technologii, ať jde o pokrok v biotechnologii a genetice v potravinářském průmyslu nebo o používání nanotechnologií, je prostě směšné. Tato zásada předběžné opatrnosti se stává zásadou nečinnosti. Zbytek světa kráčí ve všech oblastech kupředu, ale Evropa byrokraticky zdokonaluje svůj systém označování potravin. Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Stejně jako mě začátkem roku rozhořčilo rozhodnutí Evropské unie povolit v Evropě používání geneticky modifikovaných organismů, jsem ve dvou bodech zásadně proti návrhu Komise o nových potravinách – konkrétně jde o klonovaná zvířata a o používání nanotechnologií. Proto jsem přirozeně hlasovala proti povolení potravin vyrobených z klonovaných produktů a pro moratorium na prodej a uvádění na trh potravin upravených nanotechnologiemi. Komise a Rada sice nechtěly pro tyto dva druhy potravin zvláštní nařízení, ale to je nezbytné. Ani v jednom případě nesmí být tyto produkty schváleny, protože nebylo prokázáno, že jsou neškodné, a protože nebyla vyloučena zdravotní rizika. Tyto záležitosti je třeba ještě zkoumat nejen z hlediska jejich dopadu na bezpečnost potravin a na ochranu evropských občanů v oblasti potravin, ale i z hlediska etických otázek.

69

70

CS


Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Přestože jsou rozpravy o nových potravinách nadále pracné a konfliktní, jsem ráda, že Evropský parlament nezměnil ve druhém čtení svůj postoj z prvního čtení, a to navzdory velké rezervovanosti Rady a Komise. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu, a to z jednoho prostého důvodu. Kromě etických námitek, které mám vůči využívání klonovaných zvířat v průmyslové výrobě, nechci vidět tyto potravinářské výrobky na talířích evropských spotřebitelů kvůli stále aktuálním pochybnostem o neškodnosti klonovaného masa. V této souvislosti jsem hlasovala pro zvláštní legislativní návrh výslovně zakazující potraviny vyrobené z klonovaných zvířat a jejich potomků. Se stejnými obavami o opatrnost týkající se produktů vyrobených za použití nanotechnologie jsem navíc podpořila zavedení moratoria na jejich uvádění na trh, dokud nebude provedeno posouzení rizik a nebude zavedeno jasné označování potravinových složek vyrobených nanotechnologiemi. Na druhé straně lituji, že byl zamítnut pozměňovací návrh požadující povinné označování potravinářských výrobků vyrobených ze zvířat krmených geneticky modifikovanými organismy. Nadja Hirsch (ALDE), písemně. – (DE) Svobodná demokratická strana Německa je zásadně pro pozitivní označování (označování postupu) geneticky modifikovaných organismů na evropské úrovni, aby byla pro spotřebitele zajištěna nezbytná transparentnost. V tomto případě jsme však nemohli hlasovat pro zprávu, protože navrhuje nerovný přístup v různých odvětvích. Zpráva požaduje označování potravin živočišného původu, ale nikoli potravin rostlinného původu. Takové nespravedlivé označování produktů živočišného původu by mohlo jednostranně znevýhodnit a narušit trh. Není to v souladu s našimi snahami zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a je to jasně v rozporu se zásadou rovnosti, jež je zakotvena v našem právním systému. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně . – Vítám, že tato sněmovna vyzývá k zákazu potravin z klonovaných zvířat, a jsem si jist, že názor Parlamentu odráží pocity velké většiny evropských občanů. Jsem však zklamán, že pozměňovací návrh, v němž se požaduje označování potravin vyrobených ze zvířat krmených geneticky modifikovanými organismy, nezískal potřebnou většinu. Jsem si jist, že velká většina evropských občanů by to také podpořila. Seán Kelly (PPE), písemně. – Nařízení o nových potravinách by podle mého názoru mělo vyloučit klonování zvířat a produkty získané touto spornou a diskutabilní technologií. Proto jsem v hlasování podpořil požadavek, aby Komise předložila samostatný návrh o klonování s cílem regulovat tuto záležitost, což se odráží v mé podpoře první části pozměňovacího návrhu 37. Abych byl konzistentní, zdržel jsem se hlasování o druhé části pozměňovacího návrhu 37, který předepisuje Komisi podobu jejího návrhu týkajícího se klonování. K této věci potřebujeme důkladnou diskusi, která by odrážela obavy občanů týkající se dobrých životních podmínek klonovaných zvířat. Mám na paměti hlasování EP o klonování v roce 2008, v němž byl požadován zákaz používání masa z klonovaných zvířat. Podle odborných informací, které poskytl irský Úřad pro bezpečnost potravin (Food Safety Authority), se potraviny z klonovaných zvířat na irském trhu nevyskytují, ani se v Irsku nevyrábí.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) S tímto druhým návrhem nařízení o nových potravinách budou nyní konečně přijata pravidla pro uvádění nových potravin na trh v EU. Přinese to vysoký stupeň ochrany zdraví. Proti povolení masa z klonovaných zvířat nebo z jejich potomků existují zdravotní a etické důvody. Rizika vyplývající z konzumace klonovaného masa nelze vyloučit a klonování je třeba jasně odmítnout s ohledem na vysokou úroveň ochrany zvířat v Evropě. Jen 10 % zvířat ze zkumavky přežívá a tato zvířata trpí mnoha chorobami. Pro zajištění dodávek potravin v Evropě není nutné produkovat klonované maso. Zemědělství v Evropě produkuje potraviny nejvyšší kvality, a to jak při tradiční produkci, tak při bioprodukci. Nyní je pro nás nejdůležitější zachovat v evropském zemědělství budoucnosti zemědělské podniky ve venkovských oblastech a vysoké výrobní a zdravotní normy. Holger Krahmer (ALDE), písemně. – (DE) Svobodná demokratická strana (FDP) je v zásadě pro pozitivní označování nebo pro označování postupu u geneticky modifikovaných organismů v potravinách na evropské úrovni, aby byla spotřebitelům poskytnuta nezbytná transparentnost. V tomto případě však nemůžeme souhlasit se skutečností, že je v jednotlivých odvětvích požadován nestejný přístup. Zatímco v oblasti živočišné výroby se označování požaduje, v oblasti rostlinné výroby tomu tak není. Takové nespravedlivý přístup k označování u produktů živočišného původu by mohl na trhu vytvořit jednostrannou nevýhodu, a tím trh narušit. Není to v souladu s našimi snahami zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a je to jasně v rozporu se zásadou rovnosti, jež je zakotvena v našem právním systému. David Martin (S&D), písemně . – Tato záležitost velmi zajímá voliče po celé Evropě a já jsem si vyslechl obavy mnoha svých voličů ve Skotsku. Souhlasím s tím, že potraviny z klonovaných zvířat by se neměly stát součástí potravinového řetězce a že potřebujeme přísná hodnocení bezpečnosti potravin vyrobených pomocí nanotechnologie, než začneme uvažovat o uvedení takových potravin na trh. Stejně jako u nedávného hlasování o označování potravin plně podporuji jasné označování masa, zejména zřetelné označování masa ze zvířat krmených geneticky modifikovanými organismy. Jsem velmi zklamán, že pozměňovací návrh o označování potravin, pokud jde o geneticky modifikované organismy, nezískal potřebný počet hlasů, částečně i proto, že jej nepodpořili poslanci z řad britských konzervativců. Mairead McGuinness (PPE), písemně . – Nařízení o nových potravinách by podle mého názoru mělo vyloučit klonování zvířat a produkty získané touto spornou a diskutabilní technologií. V hlasování jsem podpořila požadavek, aby Komise předložila samostatný návrh o klonování s cílem regulovat tuto záležitost, což se odráží v mé podpoře první části pozměňovacího návrhu 37. Abych byla konzistentní, zdržela jsem se hlasování o druhé části pozměňovacího návrhu 37, který předepisuje Komisi podobu jejího návrhu týkajícího se klonování. K této věci potřebujeme důkladnou diskusi, která by odrážela obavy týkající se dobrých životních podmínek klonovaných zvířat. Mám na paměti hlasování EP o klonování v roce 2008, v němž byl požadován zákaz používání masa z klonovaných zvířat. I když takové může být případné rozhodnutí Komise, Rady a Parlamentu, nechtěla jsem předem stanovovat výsledek. Podle odborných informací, které poskytl irský Úřad pro bezpečnost potravin (Food Safety Authority), se potraviny z klonovaných zvířat na irském trhu nevyskytují, ani se v Irsku nevyrábí. Komise však uvedla, že nepotravinářské výrobky, jako jsou embrya a sperma klonovaných zvířat, mohou být v současné době uváděny na trh EU.

71

72

CS


Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Vedoucí političtí představitelé nesmějí přijmout riziko ohrožení zdraví našich občanů a našeho ekosystému. Dokud se neprokáže neškodnost každého jednotlivého způsobu klonování a dalších genetických modifikací, musíme se chránit proti všemu, co z nich vyplývá pro příští generace. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Produkty, které mohou způsobit problémy ve společnosti, nemohou být pochopitelně schváleny, aniž by byly důkladně prozkoumány. Toto nařízení je proto pro evropský trh mimořádně důležité, neboť zajišťuje bezpečnost potravin a lidské zdraví. U potravin vyrobených za pomoci nanotechnologie je třeba provést zvláštní posouzení rizika dříve, než bude možné je schválit, označit a uvést na evropský trh. Používání potravin získaných z klonovaných zvířat nebo z jejich potomků je sporné téma, ale podle mého názoru by tyto produkty neměly být v Evropské unii povoleny. Nejasnosti ohledně hospodářského, společenského a environmentálního dopadu této nové technologie vyžadují mnohem přísnější posouzení. Vědci se stávají hlavními prostředníky ve vztahu společnosti k riziku, protože mohou předvídat budoucí nebezpečí a rozhodovat o schválení nových potravin. Na trh mohou být uváděny pouze potraviny, které jsou zapsány v seznamu EU. Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro zprávu paní Liotardové o nových potravinách, neboť z pravidel pro povolování nových potravin vylučuje prodej potravin získaných z klonovaných zvířat. Myslím si, že Evropská komise nemůže nadále přehlížet přání veřejnosti nekonzumovat potraviny pocházející z klonovaných zvířat. Není zaručeno, že konzumace těchto potravin neznamená vážné riziko pro zdraví. Klonovaná zvířata vykazují vysoké procento malformací. Nemůžeme nechat Evropskou komisi, aby přehlížela tuto skutečnost a ohrožovala tak veřejné zdraví a zachování našeho ekosystému. Proto si myslím, že dokud není záruka, že tyto potraviny neškodí zdraví, neměl by být jejich prodej povolen. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Naší hlavní prioritou musí být ochrana lidského zdraví. Potraviny musí být proto označovány jasně a jednoduše a musí být k dispozici přesné informace o jejich složení. Musíme vyloučit konkrétně produkty z klonovaných zvířat a z jejich potomků. Je naprosto nezbytné, aby byly zavedeny přísné kontroly a aby za nevyhovění těmto kontrolám byly uplatňovány tresty. Hlasovat pro pozměňovací návrhy, které požadují označování geneticky modifikovaných potravin, pro mě bylo mimořádně důležité. Claudio Morganti (EFD), písemně. − (IT) Můj postoj ke zprávě projednávané Parlamentem je odůvodněn mimo jiné přesvědčením, že je třeba zabránit volnému pohybu klonovaného masa. Pokud jde o nové potraviny nebo potraviny, které nejsou v Evropské unii tradiční, myslím si, že je nezbytné vytvořit si na věc nejprve etický názor, ale zároveň mít také jakési vízum potvrzující shodu s bezpečnostními požadavky platnými v Evropské unii pro všechny ostatní potraviny. Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože si myslím, že k používání nových potravin je třeba zaujmout opatrný postoj. Toto stanovisko souvisí s potřebou chránit zdraví občanů a zároveň informovat spotřebitele o tom, co obsahují potraviny, které spotřebitelé kupují. Chtěl bych však zdůraznit, že jsem přesvědčen, že vědecký výzkum v oblasti nových potravin nesmí být nijak omezen a že jediným kritériem musí být úroveň bezpečnosti potravin. Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Ochrana lidského zdraví pomocí kontroly potravin je pro Evropskou unii důležitou prioritou. Hlavním cílem je zavedení harmonizovaných

07-07-2010

07-07-2010

CS


pravidel pro vstup nových potravin na evropský trh tak, aby byla zaručena vysoká úroveň ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a životního prostředí a spotřebitelských zájmů a aby byla zároveň zabezpečena transparentnost a účinné fungování vnitřního trhu a podněcovány inovace v zemědělství a potravinářství. Některé přijaté pozměňovací návrhy se týkaly shromažďování informací týkajících se klasifikace nových potravin, zákazu nevyhovujících nových potravin, podmínek pro zařazování nových potravin na evropský seznam, informování, sledování, označování, tradičních potravin ze třetích zemí, používání jiných testů, než jsou testy na zvířatech, a inteligentního testování, ochrany údajů a inspekčních a kontrolních opatření. Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) V bílé knize o bezpečnosti potravin Komise oznámila svůj úmysl zkoumat uplatňování právních předpisů o nových potravinách a provést nezbytné úpravy stávajících právních předpisů. Cílem návrhu Komise týkajícího se nových potravinářských produktů ze dne 14. ledna 2008 je regulovat uvádění nových potravin a potravin ze třetích zemí na trh. Dále stanoví pravidla pro povolování, kontrolu a označování nových potravin. Dne 25. března 2009 Parlament přijal v prvním čtení legislativní usnesení, kterým se tento návrh mění. Parlament hlasoval pro vyloučení potravin získaných z klonovaných zvířat a jejich potomků, aby zajistil vysokou úroveň ochrany lidského života a zdraví, dobrých životních podmínek zvířat a životního prostředí. Postoj Rady k novým potravinám byl v prvním čtení přijat dne 15. března 2010. Rada však nevzala v úvahu některé připomínky Parlamentu z prvního čtení a nevěnovala řádnou pozornost zásadním pozměňovacím návrhům. Myslím si, že ve druhém čtení je třeba co nejvíce respektovat postoj Parlamentu z prvního čtení vzhledem k tomu, že tento postoj byl přijat velkou většinou. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Stávající nařízení stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění nových potravin na trh v EU s cílem zaručit vysokou úroveň ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a životního prostředí a zájmů spotřebitelů, a zároveň zajistit transparentnost a účinné fungování vnitřního trhu a podnítit inovace v zemědělství a potravinářství. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, tak aby mohly být zakázány masné a mléčné výrobky získané z klonovaných zvířat a jejich potomků. Dalším důvodem je to, aby u potravin vyrobených pomocí nanotechnologií bylo provedeno posouzení rizik a aby byly příslušným způsobem označeny. Frédérique Ries (ALDE), písemně . – (FR) Cílem tohoto nařízení je definovat pravidla pro sledování veškerých nových potravin, které mohou přistát na talíři evropských spotřebitelů. Návrh Komise však zdaleka není uspokojivý, a to zejména ve dvou oblastech. Zaprvé, o dopadech nanotechnologií na zdraví se toho ví málo, a proto je třeba, aby tyto potraviny byly před uvedením na trh podrobněji zkoumány. Tak je tomu již u kosmetických přípravků. Bylo by absurdní, kdyby naše potraviny nepodléhaly stejnému postupu. Zadruhé se jedná o potraviny vyráběné z klonovaných zvířat a jejich potomků, pro něž Komise a Rada nechtějí zavádět zvláštní systém pod záminkou, že není prokázáno žádné ohrožení zdraví spotřebitelů. To je prostě nepřijatelné. I kdyby nešlo o přímou spotřebu klonovaných zvířat, chceme vyjmout tyto potraviny z působnosti nařízení, a navíc chceme k tomuto tématu vyvolat veřejnou a transparentní diskusi, které by se zúčastnili výrobci i spotřebitelé.

73

74

CS


Jsou to etické otázky, které si zaslouží být vysloveny v souvislosti s výrobním a spotřebním modelem, jehož zachování je naší povinností. Robert Rochefort (ALDE) , písemně. – (FR) Zpráva paní Liotardové o nových potravinách odráží obavy Parlamentu, pokud jde o potraviny pocházející z klonovaných zvířat a o používání nanotechnologií. Sdílím tyto obavy, a proto jsem zprávu podpořil. V současné době vlastně neexistuje žádný právní předpis Společenství, který by povoloval nebo zakazoval mléčné a masné výrobky pocházející z klonovaných zvířat, přestože po příslušných právních předpisech k této problematice dlouhá léta voláme. Mezitím navrhujeme výslovně zakázat potraviny pocházející z klonovaných zvířat a jejich potomků. Pokud jde o potraviny upravené pomocí nanotechnologií (jakákoli přísada ve formě nanomateriálu nebo jakákoli potravina vytvořená výrobní metodou používající nanotechnologie), podporuji zásadu předběžné opatrnosti, a tedy i moratorium, neboť nebyla vyloučena zdravotní rizika. Vítám tedy signál, který dnes vyslal Parlament a který jsem i já sám podpořil, i když považuji za chybu, že byl zamítnut pozměňovací návrh 76, který požaduje označování potravin vyrobených ze zvířat krmených geneticky modifikovanými organismy. Myslím si, že v rámci politiky transparentnosti v oblasti označování a posílení pravomocí spotřebitelů je toto opatření na evropské úrovni žádoucí, neboť se jedná o velmi citlivé téma. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně . – Hlasování o nových potravinách probíhalo velmi dobře. Mělo však jednu stinnou stránku: pozměňovací návrh o označování produktů vyrobených ze zvířat krmených geneticky modifikovanými krmivy byl z této zprávy odstraněn. Byl výrazně podpořen většinou poslanců (351+, 296–), ale absolutní většiny (369), která je ve druhém čtení potřebná, bohužel nedosáhl. Pokud jde o zbytek, byl znovu potvrzen postoj Výboru pro životní prostředí, přičemž byly z působnosti předpisu vyloučeny potraviny získané z klonovaných zvířat a jejich potomků. Nejpozději šest měsíců před vstupem tohoto nařízení v platnost předloží Komise legislativní návrh na zákaz uvádění potravin získaných z klonovaných zvířat a jejich potomků na trh Společenství. Než toto nařízení vstoupí v platnost, mělo by být zavedeno moratorium na uvádění takových potravin na trh. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Jsme pro předpis, neboť na rozdíl od postoje Rady vylučuje volný pohyb klonovaného masa, navzdory tomu, že Parlament hlasoval proti posuzování etických hledisek před povolením nových potravin a proti požadavku, aby i tradiční potraviny ze třetích zemí splňovaly bezpečnostní požadavky EU. Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně . – Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která znovu potvrzuje postoj Evropského parlamentu ke klíčové záležitosti, jíž jsou potraviny z klonovaných zvířat. V souvislosti s používáním této technologie existuje řada obav týkající se etiky, zejména pokud jde o dobré životní podmínky zvířat. Navíc nemáme dostatek poznatků souvisejících s riziky nebo omezením genetické rozmanitosti u zvířat vyplývajících z produkce klonů ve velkém množství. Neexistuje prostě žádný důvod nebo potřeba používat klonovaná zvířata k výrobě potravin. Je to neetické a zbytečné. Budu nadále spolupracovat se zpravodajem a s ostatními stínovými zpravodaji na podpoře obecného stanoviska Parlamentu, že potravinám z klonovaných zvířat by neměl být povolen vstup na trh EU. Po hlasování Parlamentu máme nyní silný mandát, který potřebujeme k jednání s Radou. Renate Sommer (PPE), písemně . – (DE) Hlasovala jsem pro zákaz klonovaného masa. Máme dostatek masa z konvenčních chovů hospodářských zvířat a bylo by nezodpovědné

07-07-2010

07-07-2010

CS


produkovat klonované maso. Klonování znamená krutost vůči zvířatům. Jen malý počet klonů je schopen přežít a většina těch, které přežijí, mají deformované končetiny a orgány. Umírají v agónii během několika prvních měsíců života. Zkušenosti navíc ukazují, že reprodukční metody užívané k produkci zvířat budou nakonec užívány i u lidí. Proto je důležité vyslat jasný signál, že my v EU jsme proti klonování. Je rovněž správné postavit se proti označování potravin vyrobených ze zvířat, jež byla krmena geneticky modifikovanými organismy. Většina hospodářských zvířat v Evropě je krmena dováženými, geneticky modifikovanými bílkovinami. Genetická modifikace píce se však nepřenáší na živočišné produkty a neobjevuje se ani v mase, vejcích nebo mléce. Evropský parlament se již vyslovil pro vyloučení živočišných produktů z povinného označování, jak je uvedeno v nařízení týkajícím se sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných potravin a krmiva, jež vstoupilo v platnost v roce 2004. Každý z nás, kdo toto označování stále požaduje, bude muset spotřebitelům vysvětlit, že výsledkem bude výrazný nárůst ceny živočišných produktů, aniž by to přineslo nějaké další výhody. Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Evropský parlament zaujal opětovně a opodstatněně opačný postoj než Rada. Na základě našich stávajících vědomostí totiž není možné schválit uvádění klonovaných zvířat nebo dokonce jejich potomků na trh. Rada se rozhodla ignorovat doporučení evropského Výboru pro bioetiku a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) z roku 2008. Odborných studií o možných následcích pro spotřebitele je příliš málo a postupy klonování jsou stále ve stádiu vývoje. Mnoho klonovaných zvířat předčasně umírá na malformace nebo nedostatečnost (kardiovaskulární, jaterní, respirační, nedostatečnost imunitního systému atd.). Klonování by navíc omezilo genetickou rozmanitost u hospodářských zvířat. Představuje vážné riziko pro evropské zemědělství, které je založeno na kvalitě produktů, respektování životního prostředí a přísných předpisech pro dobré životní podmínky zvířat. Spotřebitelům musíme zaručit vysoce kvalitní maso, o němž nesmí mít naprosto žádné pochybnosti. Proto jsem společně se svými kolegy hlasoval proti povolení vstupu klonovaných zvířat nebo jejich potomků na trh. Thomas Ulmer (PPE), písemně . – (DE) Své hlasování jsem dodatečně pozměnil, protože paní Ayusová, zpravodajka, zahrnula do hlasovacího seznamu svůj vlastní názor, nikoli většinový názor skupiny, jak bylo dohodnuto. Velmi lituji, že došlo k tomuto vnitřnímu postupu, neboť to poškodilo důvěryhodnost skupiny. Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu své kolegyně, paní Liotardové (GUE/NGL/Nizozemsko), o nařízení týkajícím se povolení vstupu nových potravin na trh. Toto nařízení požaduje zejména zákaz prodeje potravin pocházejících z klonovaných zvířat. Tento krok je nutný, protože technologie klonování ještě nebyla zcela zvládnuta. V současné době více než polovina klonovaných zvířat předčasné umírá, trpí malformacemi a vykazuje další zdravotní problémy. Potraviny z takových klonů proto nesmí končit na talíři našich občanů. Toto nařízení stanoví i rámec pro metody v oblasti pokusů a hodnocení týkajících se nanomateriálů. Výzkum v této oblasti začal teprve nedávno a je důležité, abychom nespěchali s uváděním těchto výrobků na trh ve velkém. Přednost musí mít totiž bezpečnost spotřebitelů.

75

76

CS


Lituji však, že Evropský parlament odmítl některé návrhy paní Liotardové, konkrétně návrh na postavení některých produktů (přídatných látek, potravinářských aromat atd.) na roveň potravinám, na zveřejnění evropských studií v této oblasti nebo označování, a zejména návrh týkající se výrobků ze zvířat krmených geneticky modifikovanými organismy. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Pokud jde o používání nanomateriálů v potravinách, panuje mezi evropskými občany značná nejistota. Evropský úřad pro bezpečnost potravin varuje, že věda nemůže v současné době poskytnout uspokojivé informace o důsledcích konzumace potravin obsahujících nanomateriály. V současné době nemáme dostatečně podložené vědecké důkazy pro to, abychom mohli vyloučit možnost škodlivého vlivu nanomateriálů v potravinách na lidský organismus. Nanomateriály by proto neměly být za žádných okolností v potravinách povoleny, dokud nebudou k dispozici odpovídající testovací postupy pro posouzení rizik. Hlasovala jsem pro označování potravin vyrobených ze zvířat, která jsou krmena geneticky modifikovanou pící. Doporučení pro druhé čtení: Holger Krahmer (A7-0145/2010) Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) V současné době Evropská unie upravuje průmyslové emise příliš mnoha směrnicemi (sedmi). Jako odpověď na akutní potřebu racionalizovat evropské právní předpisy tato zpráva předkládá sloučení všech směrnic o průmyslových emisích do jediné směrnice. Navíc v úsilí předcházet znečištění průmyslovými emisemi a tyto emise snižovat představují zařízení klíčový článek. Proto jsem podpořila zprávu poslance Krahmera. Při definování podmínek pro provoz těchto zařízení posílila význam referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách pro jednotlivá odvětví, posílila ustanovení týkající se ukončení jejich provozu a uvedení daného místa do původního stavu atd., čímž dokázala nepustit ze zřetele problematiku životního prostředí. Text je výsledkem zdlouhavého vyjednávání a osobně mám ten dojem, že dosažený kompromis se konečně stává pro naše evropské občany velmi přijatelným. Proto jsem jej podpořila. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro směrnici IPPC, jejímž cílem je předcházení průmyslovým emisím a jejich omezování. Směrnice požaduje integrované omezování znečištění emisemi v ovzduší, vodě a půdě. Dopad tohoto právního předpisu je na evropské úrovni obrovský. Vztahuje se na tisíce průmyslových zařízení, čímž nutí evropský průmysl, aby z hlediska spotřeby přírodních zdrojů využíval technologie, které nepůsobí takové znečištění a fungují efektivněji. Tato směrnice přispěje ke zlepšení kvality ovzduší, vody a půdy v EU. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o průmyslových emisích, protože se domnívám, že bylo dosaženo vyvážené dohody, která zajistí jednak integrovaný přístup ke snižování škodlivých emisí, jednak konkurenceschopnost evropského průmyslu na základě nejlepších dostupných technikách. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh směrnice, jejž předložila Komise, se snaží sloučit sedm platných směrnic, které upravují záležitosti týkající se průmyslových emisí. Jejím cílem je dosáhnout vyšší úrovně ochrany životní prostředí a zároveň sjednotit a zjednodušit postupy v jednotlivých členských státech a snížit zbytečnou administrativní zátěž. Souhlasím, že ve shodě s cíli EU v oblasti životního prostředí a v rámci boje proti změně klimatu musí být přístup k omezování průmyslových emisí ambiciózní, ale přesto se domnívám, že je důležité mít na zřeteli, že pravidla a normy stanovené pro jednotlivá

07-07-2010

07-07-2010

CS


odvětví evropského průmyslu nemohou být natolik přísné, aby ohrozily jejich konkurenceschopnost v globalizovaném světě. Jsem horlivým zastáncem čistého rozvoje, v němž jsou růst a konkurenceschopnost začleněny do kontextu šetrnějšího k životnímu prostředí. Takový rozvoj proto nemůže pro evropský průmysl znamenat více problémů a překážek. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) V roce 2005 zahájila Komise revizi směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). Jejím výsledkem je návrh směrnice o průmyslových emisích, jenž se snaží revidovat sedm stávajících směrnic, které upravují tuto oblast, a sloučit je do jediné směrnice. Směrnice IPCC se týká zhruba 52 000 průmyslových zařízení, jejichž emise se velkou měrou podílejí na celkovém znečištění ovzduší v EU. Podle této směrnice by měly příslušné orgány členských států při udělování povolení k provozu průmyslových zařízení a stanovování mezních hodnot emisí pro jednotlivá zařízení zohlednit referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách. Kromě znečišťování ovzduší se průmyslová činnost z ekologického hlediska negativně podepisuje také na vodě a půdě a vytváří odpady. To znamená, že k účelům udělování povolení je nezbytné zavést integrovaný přístup, jenž zohlední celkový dopad na životní prostředí. Vítám přijetí této zprávy, a zejména omezení výjimek pro provozovatele průmyslových zařízení. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jak bylo řečeno v průběhu rozpravy v Parlamentu, nová směrnice vytvoří přísnější právní rámec pro průmyslové emise, a tím také zlepší podmínky pro ochranu životního prostředí a veřejného zdraví, zejména pro lidi, kteří žijí a pracují nedaleko průmyslových zařízení nebo jejich provozních areálů. Opírá se o důležitou zásadu, že ochrana životního prostředí a veřejného zdraví vyžaduje, abychom do výrobních procesů, zejména do těch, které mají větší dopad na životní prostředí, zaváděli nejlepší technologie, které nám vědecký a technologický pokrok může nabídnout. Kompromis, jehož bylo dosaženo ve druhém čtení, však při zavádění nejlepších dostupných technik zajišťuje nezbytnou pružnost umožňující přiměřeně zohlednit rozdíly mezi jednotlivým členskými státy a jejich situacemi, a to jak na úrovni jejich výrobních systémů a podmínek, tak na úrovni jejich možností provést nezbytnou adaptaci technologií a výrobních procesů. Povolené výjimky, které jsou přiměřené a odůvodněné, spolu s přechodnými národními plány umožňují, aby se jednotlivé členské státy a jejich podniky přizpůsobily novým právním předpisům tak, aby nebyla ohrožena národní produkce a zároveň zůstaly zachovány původní cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Françoise Grossetête (PPE), písemně. – (FR) Přepracování sedmi směrnic upravujících průmyslové emise v Evropě sloučením do jediného a značně zahroceného textu bylo nakonec schváleno a výsledek tohoto hlasování bychom měli přivítat. Cílem je snížit veškeré škodlivé dopady většiny našich průmyslových činností v rámci EU na minimum, zejména pokud jde o emise možných znečišťujících látek do ovzduší, vody a půdy a pokud jde o odpady. Výsledná dohoda, jíž bylo dosaženo, zachází ještě dále. Přejímá nejdůležitější body stanoviska, jež Výbor pro životní prostředí hájí již několik měsíců a které mají z tohoto textu učinit ambiciózní, ale přitom realistický právní předpis, jenž postihuje problémy v našich zemích.

77

78

CS


Dohoda posiluje ustanovení týkající se ochrany životního prostředí, ale rámcem vztahujícím se na velká spalovací zařízení zaručuje členským státům jisté možnosti pružného přístupu, o něž jsme usilovali. V tomto krizovém období potřebujeme pro oblast životního prostředí silnou evropskou politiku, která však nesmí srazit náš průmysl na kolena. Brusel již nemůže dále považovat průmyslovou strategii a politiku za tabu. Jen se podívejme, co dělají naši konkurenti v třetích zemích! Edvard Kožušník (ECR), písemně. – (CS) Jsem si vědom toho, jak obtížné bylo vyjednat předložený kompromis. Oceňuji na něm, že se v mnoha ustanoveních směrnice podařilo uplatnit princip subsidiarity, čímž došlo k redukci množství pravomocí delegovaných na Evropskou komisi. Jako úspěch návrhu vnímám i to, že se některým zemím nepodařilo prosadit zpřísnění návrhu, který by šel nad rámec navrhovaný samotnou Komisí. To vše považuji za vítězství rozumu. Mám však vážnou obavu, že vznik přechodných národních plánů nedává dostatečný prostor provozovatelům jednotlivých zařízení pro samotnou přípravu na platnost nových limitů. Je správné, že se snažíme dosáhnout snížení škodlivých emisí, avšak musíme přitom mít na paměti i ekonomické dopady těchto kroků a jejich racionalitu z pohledu konkurenceschopnosti a specifik ekonomik konkrétních členských států. To, že budou nuceně zavírána některá zařízení již v polovině své životnosti, se nepochybně promítne do koncových cen energií, ale dopadne třeba i na hutní průmysl, což může mít fatální ekonomické následky v některých regionech. Osobně bych proto ocenil, kdyby směrnice dávala větší flexibilitu pro přechodné národní plány s hraničním rokem nikoliv v roce 2020, resp. 2023 u končících zařízení, ale až v roce 2025. I přes vědomí toho, jak bylo obtížné dosáhnout předloženého kompromisu, se s ohledem na konkurenceschopnost české ekonomiky zdržuji hlasování. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tato směrnice se snaží shrnout sedm dřívějších samostatných směrnic o průmyslových emisích do jediného dokumentu. Prevence a omezování emisí z průmyslových zařízení do ovzduší, vody a půdy je zcela zásadní pro dosažení cílů ekologičtějšího hospodářství vytyčených strategií Evropa 2020. Je na místě podotknout, že mnohé znečišťující látky, jejichž emise nyní budou omezeny, ohrožují životné prostředí i zdraví a přispívají k nárůstu výskytu onemocnění, jako jsou rakovina a astma. Je velmi důležité, aby lhůty pro snížení emisí stanovené touto směrnicí byly dodrženy. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Je sice dobré a pěkné, že se EU zasazuje o ochranu životního prostředí, ale tento dokument v podstatě jen nově tlumočí již existující texty a o průmyslových emisích a nenavrhuje nic nového. Návrhy a pozměňovací návrhy, které výbor předložil, neusilovaly o užitečné cíle a nebyly skutečně ambiciózní, proto jsem hlasoval proti nim. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro tento vyvážený text. Tleskám práci členů Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, protože dokázali dosáhnout celkového kompromisu. Směrnice o průmyslových emisích slučuje sedm směrnic s cílem zjednodušit a revidovat platné právní předpisy. Pokrývá mnoho oblastí, od chovu zvířat až po velká spalovací zařízení. Podporuji přístup založený na minimálních požadavcích. Ačkoliv některá odvětví vlastně nelze regulovat výhradně na evropské úrovni, musí být dán alespoň jeden minimální společný jmenovatel, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže a poškozování životního prostředí.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Souhlasím, že Komise, jež má nezbytné zdroje a odborné zázemí, by měla být instancí, která určuje tyto požadavky. Současně schvaluji výjimky, jež byly zavedeny, aby byla členským státům ponechána nezbytná pružnost. Na závěr bych chtěl vyzdvihnout skutečnost, že práce Parlamentu se vyznačuje důrazem na informování veřejnosti, transparentnost a péči o spotřebitele. Celkově jsem spokojen s touto zprávou, která posiluje ochranu životního prostředí a zároveň snižuje zbytečnou administrativní zátěž. Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Cílem směrnice z roku 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) je předcházení emisím v ovzduší, vodě a půdě z průmyslových zařízení v Evropské unii a jejich omezování. Cílem směrnice IPPC je prosazovat zavádění nejlepších dostupných technik (BAT), nebo přesněji řečeno ekonomicky a technicky přijatelných technik, které jsou nejúčinnější při zajišťování vysoké úrovně ochrany životního prostředí. Nejlepší dostupné techniky jsou definovány v referenčních dokumentech o nejlepších dostupných technikách (BREF), které jsou vypracovány na základě výměny informací, do níž je zapojena Komise, orgány členských států a další zúčastněné strany („Sevillský proces“). Na plenárním zasedání dne 10. března 2009 projednával Parlament v prvním čtení návrh Komise, aby se mezní hodnoty emisí stanovovaly přímo na základě dokumentů BREF. Parlament na něj odpověděl zásadním protinávrhem požadujícím zřízení výboru, jehož úkolem by bylo stanovovat opatření na snížení emisí v podobě minimálních požadavků. Podporuji návrh, aby byly na úrovni EU stanoveny minimální požadavky na mezní hodnoty emisí pouze pro ta odvětví, která vyžadují opatření ze strany EU, a aby byly stanoveny podle kritéria vlivu příslušného odvětví na životní prostředí a podle toho, do jaké míry jsou v něm zavedeny techniky BAT. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, aby byly přijaty revidované předpisy o průmyslovém znečištění ovzduší s přísnějšími mezními hodnotami pro oxidy dusíku, oxid siřičitý a prachové částice, které škodí lidskému zdraví i životnímu prostředí. Myslím si, že jednotný integrovaný systém udílení povolení by se měl vztahovat na všechna zařízení v EU, která budou provozována ve shodě se stejnými emisními normami (nejlepšími dostupnými technikami – BAT) a budou monitorována, a bude kontrolován jejich soulad s minimálními závaznými požadavky. Tento integrovaný přístup je prospěšný pro ochranu životního prostředí a pro lidské zdraví i udržitelný rozvoj evropské společnosti. Vzniknou nová zelená pracovní místa a pro občany budou zajištěny potraviny a dodávky elektrické energie a tepla, aniž by to vedlo k narušení hospodářské soutěže v EU. Robert Rochefort (ALDE), písemně. – (FR) Návrh, o kterém hlasujeme, aktualizuje sedm stávajících platných předpisů o průmyslových emisích a slučuje je do jediného dokumentu. Mezi těmito právními předpisy jsou důležité směrnice o velkých spalovacích zařízeních a o integrované prevenci a omezování znečištění (pověstná směrnice IPCC, jež se vztahuje na přibližně 52 000 průmyslových a zemědělských zařízení – od rafinérií až po chovy prasat –, které mají velký potenciál znečišťovat životní prostředí). Jsem potěšen, že po dvou letech náročných vyjednávání bylo konečně v červnu v rámci třetího třístranného dialogu dosaženo kompromisu. Jak bývá u kompromisů zvykem, pokroky se neobešly bez ústupků, ale celkově se Evropský parlament snažil o to, aby požadavky týkající se životního prostředí byly jasněji a spravedlivěji vyslyšeny. Tento text očividně v několika podstatných bodech přináší významný pokrok – především pokud jde o kvalitu ovzduší,

79

80

CS


optimalizaci environmentálního profilu a utužení povinnosti členských států monitorovat příslušná zařízení. Poslední věc: s uspokojením jsem zaznamenal ustanovení, že Komise má do konce roku 2011 připravit legislativní návrh upravující povolené mezní hodnoty podle druhů drůbeže, k nimž budou v tomto konkrétním případě počítány i křepelky, což pro mé voliče představuje citlivou otázku. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Dnešní hlasování o právním předpisu o průmyslových emisích je správným krokem k omezení poškozování našeho životního prostředí průmyslovými znečišťujícími látkami, ale je politováníhodné, že závěrečný výsledek v důležitých oblastech nesplnil očekávání. Přestože nové předpisy přinášejí určité zlepšení, stále ještě povolují příliš mnoho výjimek. Jsem zatím zklamán závěrečným výsledkem, jenž nechává nejstarší elektrárny, které jsou největšími znečišťovateli, aby nadále znečišťovaly ovzduší. Tyto elektrárny se budou moci ještě dvanáct let vyhýbat dodržování pravidel. Místo toho, abychom odměňovali dobré chování, odměňujeme znečišťování a doplácet na to budou evropští občané. Cílem této směrnice je zajistit lepší ochranu evropských občanů a životního prostředí tím, že zaváže průmyslová odvětví, aby omezila znečišťování životního prostředí. Jsem zklamán tím, že tento měkký kompromis jde na ruku těm členským státům, které spoléhají na zastaralá velká spalovací zařízení. Eko-průmysl již zaměstnává více lidí než automobilový průmysl a tato směrnice by bývala mohla ještě více podpořit inovační, ekologická odvětví. Místo toho menšinové hlasy v Radě upřednostnily zájmy zastaralých odvětví, která již nečeká nadějná budoucnost a jsou největšími znečišťovateli. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Vzhledem k tomu, kolik stálo úsilí dosáhnout dohody mezi Komisí, Radou a Parlamentem, nemohu jinak než hlasovat pro tuto směrnici. Dokument má zajistit lepší ochranu životního prostředí, aniž by to znamenalo nepřiměřenou zátěž pro ekonomiku. Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Tato směrnice o průmyslových emisích a integrované prevenci a omezování znečištění je nesmírně důležitá, pokud jde o zajištění kvality ovzduší pro všechny evropské občany. V současné době nemají členské státy rovné podmínky. Některé se snaží, jak nejlépe umí, jiné nedělají vůbec nic. Je proto ostudné, že země jako Itálie nebo Spojené království v Radě zablokovaly potřebná zlepšení. Hlasoval jsem pro výsledný text, protože představuje jednoznačné zpřísnění pravidel, i když povoluje úlevy, které mohou být využívány až dvanáct let. Konečný výsledek však bude takový, že uhelné elektrárny ve Spojeném království a Itálii, nebo všude jinde v Evropě, budou muset splňovat přísné normy, abychom mohli zaručit dobré zdraví občanům všech členských států. O to tu v posledku jde. Doporučení pro druhé čtení: Satu Hassi a Caroline Lucas (A7-0149/2010) Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. − (IT) Odlesňování je problémem, který má závažný vliv na emise oxidu uhličitého a trvalý pokles biologické rozmanitosti. Hlavní příčinou tohoto jevu bohužel je nezákonná těžba dřeva. Proto jsem přesvědčen, že je nezbytné, aby se EU energicky snažila bojovat proti využití a prodeji nezákonně vytěženého dřeva, které v současné době představuje 20–40 % z celkového objemu průmyslově zpracovávaného dřeva. Proto hlasuji pro tuto zprávu s nadějí, že dokážeme zabránit tomu, aby se v Evropě nezákonně vytěžené dřevo využívalo.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Cílem této zprávy je omezit na vnitřním trhu prodej nezákonně vytěženého dřeva nebo výrobků z tohoto dřeva. Při hlasování jsem tuto zprávu podpořila, protože se jí podařilo postavit ochranu evropských spotřebitelů a průmyslových podniků na přijatelné zásadě, totiž zásadě „povinnosti náležité péče“. Z této zásady plynou opatření a postupy, které hospodářským subjektům umožní zpětně vysledovat původ dřeva a výrobků z něj, získat informace vztahující se k tomu, zda byly dodrženy platné právní předpisy, a omezit riziko, že se na vnitřním trhu bude prodávat nezákonně vytěžené dřevo a výrobky z tohoto dřeva. Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Rozhodnutí Evropského parlamentu zakázat dřevo nezákonného původu a kontrolovat jeho přesný pohyb sníží rozsah nezákonného odlesňování a umožní spotřebitelům činit zcela informovaná rozhodnutí ohledně výrobků, které používají. Právní předpisy EU zakazující využívání dřeva nezákonného původu z lesů na celém světě ničených nezákonnou těžbou dřeva pro trh EU, na němž se dřevo a dřevařské výrobky prodávají, představují na mezinárodní úrovni významnou legislativní inovaci. Podle údajů, které máme nyní k dispozici, nejméně 20 % dřeva a dřevařských výrobků, které přijdou na evropský trh, pochází z nezákonných zdrojů. Každý z 27 členských států se musí aktivně zapojit do provádění nových nařízení o kontrole zdrojů dřeva a subjektům, které prodávají nezákonně vytěžené dřevo, musí uložit sankce. Víme již jistěji než dříve, že katastrofální záplavy doprovázené ztrátami na životech a majetku, kterým čelí Evropa a Rumunsko, jsou částečně důsledkem odlesňování. Žádný členský stát se nesmí zdráhat trestně postihovat ty, kdo prodávají nezákonně vytěžené dřevo. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zákaz prodeje nezákonně vytěženého dřeva a výrobků z tohoto dřeva na evropském trhu. Toto rozhodnutí má zásadní význam pro ochranu světových lesů, které jsou základním faktorem v boji proti změně klimatu. Přispěje rovněž k ochraně a zachování evropských lesů. Nezákonný dovoz dřeva do Evropy vedl k drastickému poklesu ceny dřeva. Pro vlastníky evropských lesů se tak stalo z finančního hlediska nemožné, aby je uživilo vlastní dřevo. Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Zákaz dovozu nezákonně vytěženého dřeva je v kontextu boje proti globálnímu oteplování zvláště nezbytným krokem. Tento zákaz, který se bude vztahovat na 20 až 40 % dřeva dováženého do Evropy, skutečně umožní dosáhnout opravdového pokroku v boji proti odlesňování. Povede k velmi významnému snížení emisí CO2.v ovzduší a pomůže chránit ohrožené živočišné a rostlinné druhy. Tento návrh rovněž přinese zlepšení životních podmínek místních komunit, které jsou závislé na lesích, a z obecnějšího hlediska veškerého obyvatelstva zemí, kterých se to týká. Evropská unie tím, že znesnadňuje nezákonné obchody, zejména požadavkem na zpětnou vysledovatelnost původu dřeva, a nutí hospodářské subjekty k tomu, aby vyvíjely činnost zákonným způsobem, a tedy v zemích původu platily příslušné daně, podporuje boj těchto zemí proti daňovým podvodům, čímž jim pomáhá vytvořit více zdrojů, které budou moci použít ve prospěch vlastního obyvatelstva. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o ustanoveních pro hospodářské subjekty, které na trh uvádějí dřevo a dřevařské výrobky, protože boj proti nezákonné těžbě je velmi důležitý pro zastavení úbytku biologické rozmanitosti i odlesňování a je rovněž významnou součástí boje proti změně klimatu. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Znepokojující rychlost, s níž lesy mizí, je pro nás všechny výzvou, abychom se vážně snažili chránit součást našeho přírodního dědictví,

81

82

CS


která je nezbytná pro samotné přežití lidstva. Při nákupu dřeva a dřevařských výrobků by evropským spotřebitelům mělo být umožněno s jistotou vědět, že nepřispívají k odlesňování ani nepodporují nezákonný obchod, jenž tyje ze zločinného vytěžování lesních zdrojů a ohrožuje společnosti, které se chovají odpovědně a berou ohledy na biologickou rozmanitost. Parlament si přeje, aby se na boj proti této tragédii kladl větší důraz a aby pro dovoz a obchod platila přísnější pravidla. Jsem přesvědčen, že stojí za to usilovat o tyto cíle. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Každoročně dochází k odlesňování asi 13 milionů hektarů půdy a odhaduje se, že tento jev způsobuje téměř 20 % globálních emisí uhlíku. Odlesňování je také jednou z hlavních příčin úbytku biologické rozmanitosti. Přispívá rovněž k závažnému porušování lidských práv, protože lesy mají v mnoha zemích velký kulturní a sociální význam pro původní obyvatele, kteří jsou na nich závislí. Nezákonná těžba dřeva je hlavní příčinou odlesňování, protože roční objem dřeva pocházejícího z nezákonné těžby se odhaduje na 350 až 650 milionů m3, což představuje 20 až 40 % procent celosvětové produkce dřeva. V důsledku toho klesá cena dřeva, přicházíme o přírodní zdroje a daňové příjmy a vzrůstá chudoba lidi, kteří jsou závislí na lesním hospodářství. Evropská unie jakožto velký spotřebitel dřeva a dřevařských výrobků je povinna podniknout účinná opatření proti odlesňování a nezákonné těžbě dřeva. Mezi tato opatření musí nepochybně patřit zákaz dodávání výrobků ze dřeva pocházejícího z nezákonné těžby na trh. Přimlouval bych se za to, aby z oblasti působnosti tohoto nařízení byli vyňati drobní výrobci, protože se domnívám, že povinnost náležité péče je velkou zátěží. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Cílem tohoto nařízení je uložit povinnosti hospodářským subjektům, které na trh dodávají dřevo a dřevařské výrobky. Chápeme, že je třeba chránit lesní zdroje, zajistit jejich přiměřené a udržitelné využití a zachovat v našich lesích a pralesích biologickou rozmanitost. Zpráva však vzbuzuje určité obavy, pokud jde o provádění příslušných postupů v jednotlivých členských státech. Vzhledem k odlišnostem mezi jednotlivými zeměmi, např. co do velikosti pozemků, se nařízení v některých případech ukáže být nerealizovatelným a přinese vysoké náklady. Nejistota také trvá, pokud jde o definici nezákonně poraženého dřeva, a v této věci neexistuje shoda, vezmeme-li v úvahu, že právní předpisy na úrovni členských států již upravují stejnou oblast jako toto nařízení, jako například v Portugalsku, kde jsou některé druhy lesního porostu chráněny zákonem a k jejich porážce je třeba zvláštní povolení. Toto a skutečnost, že dané nařízení nepřispívá ničím zásadně novým k ochraně lesních zdrojů, znamená, že v zemích, jako je Portugalsko, by toto nařízení mohlo v oblasti lesního hospodářství vytvořit omezení, která by postihla mnohé malé a střední podniky. Problém nedostatečné kontroly dřeva ze třetích zemí stále přetrvává a je třeba ho řešit. Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) 20 % dřeva a výrobků z něj, které se dostanou do EU, pochází z nezákonného zdroje. Nezákonná těžba dřeva má hlavní podíl na odlesňování, které se každoročně zvětšuje o téměř 13 milionů hektarů a vede k dramatickému úbytku přírodních zdrojů a biologické rozmanitosti. Tváří v tvář této skutečnosti Parlament zcela nedávno rozhodl zakázat dovoz dřeva získaného nezákonnou těžbou na evropské území. Jsem potěšena tímto rozhodnutím, které představuje významný pokrok v mezinárodním měřítku. Tímto rozhodnutím Parlament konečně plní své povinnosti týkající se mezinárodního obchodu a boje proti odlesňování.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Françoise Grossetête (PPE), písemně. – (FR) Podpořila jsem toto doporučení pro druhé čtení, protože máme-li chránit budoucnost dřevěných materiálů a účinně v Evropě bojovat proti dřevu nezákonného původu, je nezbytné zabránit tomu, aby se používal nákladný, byrokratický postup. Musíme posílit dohled nad dovozem, abychom odlesňování již definitivně udrželi v mezích. Úsilí hospodářských subjektů a veřejných orgánů se musí soustředit na faktor s nejužší vazbou k těžbě dřeva, totiž na způsob, kterým se toto dřevo nejprve dostává na trh EU. Bylo nezodpovědné trestat evropské nakladatele tím, že po nich budeme vyžadovat, aby prokázali původ papíru, na který tiskárny vytiskly jejich knihy. Zjistit původ dřeva, které se použije k výrobě papíru, je ve skutečnosti nemožné. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – EU byla příliš dlouhou dobu spoluviníkem globálního obchodu se dřevem nezákonného původu. Odlesňování představuje pro celou planetu závažný problém a má značný dopad na životní prostředí na celém světě. Dnešní hlasování ukončí využívání dřeva nezákonného původu v rámci EU a je pozitivním krokem k řešení skutečného problému. David Martin (S&D), písemně. – Jsem velmi rád, že Parlament přijal tuto zprávu. EU jakožto největší spotřebitel dřevařských výrobků je povinna dovážet takové výrobky odpovědně. Tento požadavek nyní bude mít pozitivní dopad na životní prostředí, lidská práva a ochranu spotřebitelů. Zklamalo mne, že některá ustanovení – například naše původní ustanovení o sankcích za neplnění předpisů – byla při jednání s Radou zmírněna, ale jsem rád, že tato zpráva byla přijata. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Odlesňování a znehodnocování lesa jsou hlavními faktory způsobujícími úbytek biologické rozmanitosti. Nezákonná těžba dřeva, která se v současné době podílí na světové produkci dřeva 20 až 40 %, je zase hlavní příčinou odlesňování. Toto nařízení bylo přijato, aby ukončilo tyto nezákonné praktiky a uložilo přísné tresty těm, kdo nezákonně těží dřevo. Přijetí tohoto nařízení je tedy velmi důležité pro to, aby se zabránilo poklesu cen dřeva, aby lidstvo nepřicházelo o přírodní zdroje, aby byl zastaven pokles daňových výnosů a růst chudoby obyvatel, kteří jsou ekonomicky závislí na lesním hospodářství. Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Není již dále přijatelné, aby bylo do Evropy dováženo dřevo, když víme, že tím mohly být způsobeny zemím, ve kterých bylo poraženo, závažné ekologické a sociální problémy. Jsme-li zodpovědní, nemůžeme dělat, že nevíme o skutečném původu výrobků, které používáme, zvláště když tyto výrobky poškozují jiné společnosti a ekosystémy. Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Odlesňování zodpovídá téměř za 20 % světových emisí CO2 a významně se podílí na úbytku biologické rozmanitosti. Nezákonná těžba dřeva rovněž způsobuje vážné problémy v oblasti porušování lidských práv původních obyvatel a obyvatel, které jsou na lesním hospodářství závislí. EU jakožto spotřebitel dřeva a dřevařských výrobků je povinna v rámci boje proti odlesňování přijmout účinná opatření, například přestat poskytovat nezákonně těženému dřevu a dřevařským výrobkům z tohoto dřeva prostor na trhu. Přístup na základě dobrovolné dohody o partnerství, který EU zavádí podle akčního plánu pro prosazování práva, správu a obchod v lesnictví (FLEGT) z roku 2003, sám o sobě nestačí. Zatím byla

83

84

CS


podepsána pouze jediná dohoda a její dobrovolný charakter znamená vysoké riziko, že bude nějak obcházena a nerespektována. Postoj Rady je méně přísný než postoj Parlamentu z prvního čtení a neobsahuje důležité, prvky jako je například zákaz obchodu s nezákonně těženým dřevem a dřevařskými výrobky z tohoto dřeva. Neobsahuje povinnosti vůči hospodářským subjektům a neuvádí žádné sankce za případy závažného porušení předpisů. Jsem přesvědčen, že kvůli ochraně životního prostředí je nezbytné zlepšit a rozšířit rozsah této diskuse. Marit Paulsen a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. – (SV) Nezákonná těžba dřeva je obrovským problémem, proti kterému se musí bojovat. Proto plně podporujeme cíl této zprávy, a to i přesto, že obsahuje zřetelné protekcionistické tendence, se kterými nesouhlasíme. Rozsáhlá regulace vytvoří překážky pro obchod, což nepříznivě zasáhne rozvojové země, protože budou moci obtížněji využít svůj dřevařský průmysl při překonávání chudoby. Problém nezákonné těžby dřeva je však nutné brát velmi vážně. Protože zpráva byla v průběhu jednání s Radou podstatně zlepšena, a to včetně prvků kladoucích překážky obchodu, rozhodli jsme se tedy, že přece jenom návrh zpravodajky podpoříme. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Nezákonná těžba dřeva hlavní měrou přispívá k odlesňování, přičemž objem průmyslově zpracovávaného dřeva z nezákonných zdrojů se odhaduje na 350 až 650 milionů m3 ročně, což představuje 20–40 % celosvětové produkce dřeva. Odlesňování každoročně zasáhne asi 13 milionů hektarů půdy, přibližně 20 % globálních emisí uhlíku je způsobeno odlesňováním a odlesňování je hlavní příčinou úbytku biologické rozmanitosti. Nezákonná těžba dřeva způsobuje také vážné problémy v oblasti lidských práv, jelikož lesy mají v mnoha zemích pro původní obyvatele, kteří jsou na nich závislí, velký kulturní a sociální význam. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože legislativní návrh slibuje zákaz využívání nezákonně vytěženého dřeva a potrestá bezohledné obchodníky. Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Drancování tropických pralesů je pro naši planetu tragédií. EU, která je hned po Číně druhým největším dovozcem dřeva, nese velký díl odpovědnosti za každoroční likvidaci 13 milionů hektarů světových lesů. Nejedná se pouze o ekologickou katastrofu, přímo ohroženy jsou také životy 350 milionů lidí a tisíců živočišných a rostlinných druhů. Je povinností Evropy zaujmout pevný postoj. Právě to dnes Parlament udělal přijetím právních předpisů, které donutí dovozce dřeva, aby prokázali zákonný původ svého zboží. Tím skončí systém, který je dosud nechával bez trestu. Nyní se chystá systém zpětného vysledování původu dřeva od povolení k porážce stromu až po výsledné dodání produktu. Evropě se vydává správnou cestou. Vítám například nedávný podpis dohody o partnerství s Konžskou republikou, která se zaměřuje na reformu konžského lesnictví. Tato země, s níž máme srdečné vztahy a kde se nachází jeden ze tří hlavních světových tropických pralesů, je zvláště vhodným terčem nezákonného obchodování. EU nyní musí tuto skutečnost využít a pobízet společnosti z příslušného odvětví, aby se v rostoucí míře rozhodovaly dovážet dřevo s oficiálním osvědčením. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (ES) Jsem velmi rád, že Evropský parlament dal zelenou nařízení, které zakazuje v rámci EU prodej nezákonně těženého dřeva a vůči těm, kdo budou porušovat předpisy, zavádí sankce a tresty. Nový právní předpis schválený

07-07-2010

07-07-2010

CS


Parlamentem a Radou bude platit od konce roku 2012 a přispěje k boji proti odlesňování a znehodnocování lesů. Poskytne také spotřebitelům více záruk ohledně původu dřeva použitého ve výrobcích, které si koupí. Nové nařízení, které bylo přijato 644 hlasy – 25 hlasů bylo proti a 16 se zdrželo – zakazuje v rámci EU prodávat dřevo pocházející z nezákonné těžby a produkty z něj vyrobené. V současné době se podle výpočtů odhaduje, že 20 % výrobků ze dřeva, které se v EU prodávají, pochází z nezákonných zdrojů. Dosud neexistoval výslovný zákaz prodeje této suroviny v EU, a proto bylo možné legálně na evropském trhu prodávat dřevo pocházející z nezákonné těžby. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Jsem pro zprávu, protože cílem je zabránit tomu, aby se na trh dostávalo nezákonně těžené dřevo. Ve výboru jsme hlasovali proti, ale po trojstranném dialogu s Komisí a Radou byl dosažen dobrý kompromis. Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – Odlesňování zodpovídá až za 20 % globálních emisí uhlíku. Způsobuje rozsáhlé poškození ekosystémů a narušuje jejich neocenitelné ekologické funkce. Velká část odlesňování probíhá nezákonně a nedoprovází ji žádné snahy znovu vysazovat stromy nebo jiným způsobem řídit jeho průběh, aby se omezily negativní dopady. Nezákonně vytěžené dřevo z třetích zemí také představuje nekalou konkurenci pro lesní hospodářství EU, které většinou produkuje dřevo zákonným a udržitelným způsobem. Proto vítám tuto zprávu a úspěšné vyjednávání Parlamentu s Radou – jedná se o důležitý právní předpis, který pomůže reagovat na mnoho úkolů týkajících se životního prostředí, od ochrany biologické rozmanitosti až po změnu klimatu. Alf Svensson (PPE) , písemně. – (SV) Během středečního hlasování jsem hlasoval proti nařízení o dřevu. Záměr nařízení, jímž bylo snížit na minimum riziko, že na trh EU bude dodáváno nezákonně vytěžené dřevo, byl ze začátku dobrý. V průběhu vyjednávání se však návrh posunul směrem k rozsáhlým zásahům do trhu, které nejsou přiměřené tomu, do jaké míry by umožnily omezit nezákonnou těžbu dřeva. Proto jsem hlasoval proti návrhu. Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro návrh nařízení, které stanoví povinnosti hospodářských subjektů prodávajících na evropském trhu dřevo a dřevařské výrobky. Zákaz prodeje nezákonně těženého dřeva na evropském vnitřním trhu je třeba přivítat. Toto rozhodnutí je nezbytné, máme-li bojovat proti nezákonnému odlesňování, jež je spojeno s těžbou exotického dřeva pro západní spotřebitele. Jedná se rovněž o významný krok v boji proti globálnímu oteplování. Nařízení přináší důležité záruky, pokud jde o přísnost, odrazující účinek a harmonizaci právních předpisů členských států. Jedná se o nezbytný krok k tomu, abychom mohli v EU účinně bojovat proti takovému nezákonnému obchodování. Rovněž pomůže zajistit budoucnost dřevěných materiálů. Proto vítám, že toto nové nařízení vstoupí zanedlouho v platnost, což dokazuje, že EU může v některých oblastech hrát pozitivní roli, pokud její členské státy správně uplatní toto nařízení.

85

86

CS


Zpráva: Antolin Sanchez Presedo (A7-0163/2010) Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Tato zpráva se snaží zavést spolehlivý, nezávislý a zodpovědný systém dohledu, jenž má tvořit základ evropských opatření vůči finančním trhům. Tento záměr není jen evropský, ale také globální, protože skupina G-20 se zavázala, že „učiní kroky k vybudování pevnějšího, celosvětově jednotnějšího systému regulace a dohledu v odvětví finančních služeb, a tím podpoří celosvětový udržitelný růst a vyjde vstříc potřebám podniků a občanů“ (summit G-20, Londýn, 2. dubna 2009). Současná finanční a hospodářská krize obnažila dlouhotrvající nerovnováhu mezi finanční globalizací, finanční integrací EU a systémy dozoru na vnitrostátní úrovni, nerovnováhu, kterou nyní musíme odstranit. Za tímto účelem jsem se hlasováním pro tuto zprávu zavázala ke krokům vedoucím k integrovanější struktuře dohledu s ohledem na integrovaný jednotný trh finančních služeb. Nyní je řada na Radě, která ze své strany také musí učinit kroky ke skutečně evropskému finančnímu dohledu. Andrew Henry William Brons (NI), písemně. – Hlasovali jsme proti tomuto návrhu, ale nikoliv proto, že bychom byli naprosto proti jeho věcné podstatě, ale protože jsme proti tomu, aby Evropská unie měla legislativní kontrolu nad britskými institucemi. Regulovat britské instituce prostřednictvím právních předpisů by mělo být věcí britského parlamentu. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro návrh směrnice, protože se domnívám, že v rámci identifikace oblastí, na které se vztahují technické normy, by se měla nalézt přiměřená rovnováha při vytváření jednotného souboru harmonizovaných pravidel, aniž by došlo k zbytečné komplikaci v regulaci a jejím provádění. Měly by být vybrány pouze takové oblasti, v nichž konzistentní technické normy významně přispějí k dosažení cílů příslušných právních předpisů. Současně by se tím mělo zajistit, že politická rozhodnutí bude přijímat obvyklým postupem Parlament, Rada a Komise. George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasování o odložení hlasování o zprávě poslance Sáncheze Preseda je varovným signálem, který Evropský parlament vysílá vůči Radě ministrů a naznačuje jím, že je zapotřebí užší regulace evropského finančního systému. Původní návrh, který Rada předložila, Parlament nepovažoval za postačující a jednání nevedla k přijatelnému kompromisu. Odložením hlasování o zprávě chceme Radě ponechat čas, aby přišla s návrhem, jenž přinese lepší řešení potřeby dohledu nad finančním systémem a pomůže stabilizovat evropskou ekonomiku, podpoří hospodářský růst a zabrání dalším krizím. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Jak je nyní kvůli důsledkům současné hospodářské a finanční krize jasné, další úspěch evropské integrace zcela závisí na její schopnosti nalézt řešení, která posílí integrované struktury intervence v oblasti dohledu na evropské úrovni. Svrchovanost států je stále více závislá na nadnárodní intervenci prostřednictvím unijních struktur, které mají zdroje a zkušenosti umožňující jim vypracovávat strategie, jež nebudou omezovány vlivy národních tužeb a potřeb. Proto znovu vyslovuji svoji podporu konsolidaci pravomocí evropských struktur, které zodpovídají za činnost a provádění dohledu v různých odvětvích evropských finančních služeb, jako tomu je v případě Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Všechny zprávy, o nichž jsme měli hlasovat v rámci balíčku o finančním dohledu, trpí stejným nedostatkem. I když posilují dohled nad jednotlivými aktéry finančního trhu, bankami, pojišťovnami, fondy atd., s čímž nelze než souhlasit, pokud jde o to, čeho se dohled týká, nic ve skutečnosti nemění. Nejdou k jádru problému: globalizovanému kapitalistickému systému, jemuž dominují peníze. Stejní aktéři budou moci i nadále vytvářet složité produkty, sekuritizovat a směňovat pohledávky, jednoduše řečeno provozovat finanční aktivity bez reálného vztahu k tvorbě bohatství. Místo toho, abychom zakázali některá aktiva, jejichž podstata je zvrácená a která vůbec nezlepšují dostupnost likvidních aktiv pro hospodářské činnosti, nýbrž slouží jen k vytváření umělého a bezohledného zisku, „dohlížíme“ na ně a „regulujeme“ je. Skvělý obchod! Lamfalussyho proces je zde vychvalován jako naprosto čisté řešení. Vzhledem k nemorálnosti, ba až cynismu některých finančních institucí a jejich ředitelů je však nutno říci, že dávat jim takovou moc zasahovat do nařízení, která se jich týkají, je poněkud problematické, neřku-li značně zvrácené. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Poslední finanční krize odhalila hlavní nedostatky finančního dohledu, a to jak v jednotlivých případech, tak i co se týče finančního systému jako celku. Organizace dohledu byla budována na úrovni jednotlivých členských států a nepřizpůsobila se podmínkám globalizovaného finančního systému, v němž různé finanční skupiny působí přes hranice, což s sebou nese systémová rizika. V uplatňování právních předpisů neexistovala žádná forma spolupráce, koordinace nebo jednotného postupu. Cílem této směrnice proto je celkově zlepšit fungování vnitřního trhu, kterého bude dosaženo zajištěním vysoké úrovně dohledu a obezřetnostní regulace a ochranou vkladatelů, investorů a všech oprávněných osob. Je proto nezbytné zajistit účinné a řádné fungování finančních trhů, zachovat stabilitu a udržitelnost veřejných financí a posílit mezinárodní koordinaci a spolupráci v oblasti dohledu. Pro dosažení účinné organizace dohledu ve všech odvětvích včetně bankovnictví, pojišťovnictví a zaměstnaneckého penzijního pojištění je naprosto nezbytné vytvořit Evropský systém orgánů finančního dohledu a definovat jeho pravomoci. Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Finanční krize odhalila existující slabá místa finanční globalizace, finanční integrace uvnitř EU a zejména finančního dozoru na vnitrostátní úrovni. Evropské unie musí na krizi odpovědět odvážně. Špatné fungování finančních služeb a jeho závažné a škodlivé dopady na reálnou ekonomiku a veřejné finance již nelze tolerovat. Evropská unie musí zareagovat formou mikroekonomického a makroekonomického dohledu a zabývat se jak individuálními případy, tak všeobecnými právními předpisy. V této souvislosti je hlavním účelem technických norem důsledná harmonizace finančních předpisů a jejich jednotné uplatňování prostřednictvím metod a zvyklostí dohledu. Technické předpisy v oblasti dohledu jsou nezbytnými nástroji pro harmonizaci dohledu na evropské úrovni. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Evropská komise navrhla vytvoření nového strukturního rámce pro finanční regulaci EU s cílem zlepšit kvalitu a konzistentnost dohledu, zajistit účinnější tvorbu a kontrolu pravidel a lepší odhalování rizik, se kterými by finanční systém mohl být konfrontován. Bylo rozhodnuto, že se zřídí Evropský systém orgánů finančního dohledu sestávající ze sítě vnitrostátních orgánů finančního dohledu fungujících souběžně se třemi evropskými orgány dohledu: Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro

87

88

CS


pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy. Zřízení Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění musí doprovázet vytvoření jednotných předpisů, které zajistí důslednou harmonizaci a jednotné uplatňování s cílem podpořit účinné fungování vnitřního trhu, aniž by došlo ke zbytečnému komplikování právních předpisů a jejich vymáhání. Členské státy musí spolupracovat s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění na zajištění důsledné harmonizace a jednotného uplatňování této směrnice formou uplatňování společných technických norem týkajících se schvalovacích a oznamovacích postupů, postupů informování a zveřejňování, pravidelné výměny informací a zkušeností a rovněž užší spolupráce, a tím předcházet narušování hospodářské soutěže a vytvářet podmínky potřebné pro hladké fungování přeshraničního účastenství. Zpráva: Sven Giegold (A7-0169/2010) Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Tento návrh směrnice se snaží zřídit evropský orgán pro finanční trhy. Tento orgán bude jedním ze tří nových orgánů vytvořených s cílem zavést nový rámec dohledu. Posílí proto účinnost dohledu a regulace a usnadní odhalování inherentních rizik finančního systému. V rámci své celkové podpory balíčku o finančním dohledu podporuji vytvoření takového orgánu. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu, která podporuje navrhované nařízení Evropské komise, ale zároveň jasně ukazuje, že bude nutné zlepšit a přesněji definovat zprostředkující roli tohoto orgánu, nenahraditelnou složku účinného a zodpovědného rámce dohledu. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro navrhované nařízení, protože jsem přesvědčena, že daný orgán musí zohlednit dopad svých činností na hospodářskou soutěž a inovace na vnitřním trhu, na globální konkurenceschopnost Evropské unie, na finanční začlenění a novou strategii EU pro zaměstnanost a růst. Souhlasím také, že aby daný orgán mohl plnit své cíle, musí být vybaven právní subjektivitou a rovněž administrativní a finanční autonomií. Podle Basilejského výboru pro bankovní dohled musí tento orgán mít pravomoc zabývat se dodržováním právních předpisů, zvláště pokud jde o systémová a přeshraniční rizika. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Má-li existovat účinná regulace finančních a spekulativních trhů, vezmeme-li v úvahu okolnosti, které vedly ke vzniku krize, jež měla vážné důsledky pro Evropu a vyspělé země, je nezbytné spolu s úsilím Parlamentu a dalších evropských orgánů zajistit na úrovni transakcí s cennými papíry možnost účinných a efektivních zásahů. Cílem je vytvořit strukturální základ pro monitorování, hodnocení, dohled a akci, který v mezích příslušného právního rámce zabrání opakování situací, které vedly ke vzniku současné hospodářské, finanční a sociální krize. V souvislosti s tím bude muset Evropský orgán pro cenné papíry a trhy spolu s příslušnou právní subjektivitou obdržet také právní, administrativní a finanční autonomii, aby mohl zajišťovat bezpečnost a stabilitu finančních trhů a transparentnost operací, aby se předešlo novým systémovým rizikům. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Poslední finanční krize odhalila hlavní nedostatky finančního dohledu, a to jak v jednotlivých případech, tak i co se týče finančního systému jako celku. Organizace dohledu byla budována na úrovni jednotlivých členských států a nepřizpůsobila se podmínkám globalizovaného finančního systému, v němž různé finanční skupiny působí přes hranice, což s sebou nese systémová rizika. V uplatňování právních

07-07-2010

07-07-2010

CS


předpisů neexistovala žádná forma spolupráce, koordinace nebo jednotného postupu. Cílem této směrnice proto je celkově zlepšit fungování vnitřního trhu, kterého bude dosaženo zajištěním vysoké úrovně dohledu a obezřetnostní regulace a ochranou vkladatelů, investorů a všech oprávněných osob. Je proto nezbytné zajistit účinné a řádné fungování finančních trhů, zachovat stabilitu a udržitelnost veřejných financí a posílit mezinárodní koordinaci a spolupráci v oblasti dohledu. Pro dosažení účinného modelu dohledu je podle mne naprosto nezbytné vytvořit evropský orgán pro finanční trhy. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) EU otálela příliš dlouho se zavedením přísnější regulace finančních služeb. Od začátku krize bylo promarněno mnoho času. Každému bylo zcela jasné, že evropské i vnitrostátní orgány dohledu mají nedostatky, a je zřejmé, že těchto slabých míst se důsledně využívalo. Z toho důvodu jsem hlasoval pro zprávu. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu poslance Giegolda o zřízení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA). Jak jsem již potvrdil a dnes dokonce zopakoval, souhlasím s tím, že je třeba, aby se Evropa stala silnější a měla k dispozici společné hrací pole. Žijeme na globálním trhu, který vyžaduje globální pravidla. Zřízení evropského orgánu znamená obrovský krok směrem k posílení jednotného trhu a k čelení výzvám, které nám předkládají obři mezi třetími zeměmi. Pokud jde o ESMA, mám rovněž závažnou výhradu, a ta spočívá v tom, že je třeba zamítnout jakýkoliv návrh na zavedení daňového závazku v podobě přímých daní nebo příspěvků. Jsem pro to, aby byly ESMA přiděleny nové úkoly nejen se zřetelem k tomu, co zavádí balíček o dohledu, ale také odvozené právní předpisy týkající se manažerů zajišťovacích fondů. Další důležitou novinkou je pravomoc, kterou nový orgán bude mít nad mezinárodními ratingovými agenturami. Doufám, že další legislativní návrh Komise postupující podle tohoto plánu bude vyvážený a bude rychle přijat. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Po dvou měsících úporného vyjednávání s Radou dnes Evropský parlament hlasoval o svých pozměňovacích návrzích k návrhům Komise o finančním dohledu. Široká koalice dala jasně najevo, že Parlament přijme výsledný balíček jen pod podmínkou, že stanoví ambiciózní pravidla pro nový evropský finanční dohled. Současně nechal Parlament otevřenou možnost pro dohodu tím, že odložil závěrečné hlasování v prvním čtení až na září. Rada se nyní musí chopit této možnosti překonat vlastní letargii a této výzvy ze strany Parlamentu se chopit této výzvy ze strany Parlamentu. Po dvaceti trojstranných dialozích Rada nepředložila kompromisní nabídku, přestože Parlament předložil obsáhlý návrh. Jednání se tak ukázala být zklamáním. Vyjednavači Rady selhali. Rada jakožto evropský orgán nesmí být rukojmím zájmů jednotlivých členských států a musí být připravena, je-li to třeba, hlasovat kvalifikovanou většinou, aby dosáhla dohody s Parlamentem. Evropský parlament přijme v září dohodu dosaženou v prvním čtení jen pod podmínkou, že evropské orgány dohledu dostanou skutečné pravomoci. Zpráva: Sylvie Goulard (A7-0168/2010) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčen, že dohled Evropské unie nad finančním systémem a vytvoření Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB) jsou nezbytné. Je velmi důležité vytvořit účinný systém dohledu, aniž by se tím zabránilo financování hospodářství. Znamená to vytvořit podmínky pro stabilní financování hospodářství, aby byl zajištěn udržitelný růst a zaměstnanost,

89

90

CS


zabezpečit jednotný trh, na němž musí mít EU možnost provádět finanční dohled, aby se zabránilo rozpadu jednotného trhu, a umožnit EU zachovat si svůj statut, aby mohla chránit euro a ostatní evropské měny. EU si musí uchovat svoji pravomoc na úrovni, na níž se přijímají rozhodnutí, a to tím, že znovu potvrdí svůj závazek vůči vícestranným postupům, protože tak bude lépe připravena prosazovat své hodnoty a hájit své strategické zájmy. Zřízení ESRB představuje důležitou inovaci umožňující provádět na evropské úrovni makroekonomickou analýzu, jejímž cílem je vyhodnotit systémová rizika. Těsnější spolupráce mezi ESRB a především vnitrostátními orgány dohledu a evropskými orgány odpovědnými za jednotlivá odvětví je prioritou, má-li vzniknout soudržný makroobezřetnostní a mikroobezřetnostní dohled. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Jedná se o návrh nařízení týkajícího se makroobezřetnostního dohledu nad finančním systémem, kterým se zřizuje Evropský výbor pro systémová rizika. Balíček o finančním dohledu tak, jak byl přijat parlamentním Výborem pro hospodářství a měnu, velmi podporuji. Tento soubor legislativních dokumentů má sice mnoho cílů, ale dva z nich jsou hlavní: stabilní financování ekonomiky kvůli zajištění růstu a dlouhodobé zaměstnanosti a rovněž přání chránit jednotu evropského trhu. Hlasovala jsem proto pro tuto zprávu, která činí opatření pro soudržnost mezi makroobezřetnostním a mikroobezřetnostním dohledem, čímž Evropské unii poskytne stálé, transparentní a soudržné orgány a výbory pro správu našeho evropského i globálního finančního systému. Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Dnes jsme mimo jiné hlasovali o návrzích týkajících se legislativního balíčku o finančním dohledu v EU. Ve sporu o podobu finančního dohledu jde o míru pravomocí, kterými budou nově vzniklé evropské instituce dohlížející na fungování bank, pojišťoven a finančních trhů vybaveny. Při oprávněné snaze zamezit opakování finanční krize je třeba postupovat s chladnou hlavou a nepodléhat hysterii. Evropské instituce finančního trhu by měly ty národní vhodně doplňovat, nikoli je vytlačovat ze hřiště. Problém banky, pojišťovny nebo investičního fondu by měl vždy řešit dohledový orgán, který je dané situaci nejblíže a dokáže ji tedy nejcitlivěji posoudit a vyhodnotit. A to evropský regulátor v mnoha případech není a nebude. Veto národních vlád při rozhodování evropských regulátorů je podle mého názoru nezbytné, aby se zabránilo svůdnému a přitom nebezpečnému používání jednotného postupu pro rozličné kalamitní situace na finančních trzích v členských státech. Rodící se evropské instituce finančního dohledu s prakticky neomezenými pravomocemi připomínají Leviathana, kterému státy důvěřivě odevzdají svou svrchovanou moc, o to zranitelnější však budou v případě, že dojde k jejímu nesprávnému použití nebo dokonce zneužití. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro navrhované nařízení, protože jsem přesvědčena, že úkolem Evropského výboru pro systémová rizika musí být sledování a hodnocení systémového rizika za běžných podmínek s cílem snížit riziko, že dojde k selhání systémových segmentů, a zvýšit odolnost finančního systému vůči otřesům. V tomto ohledu by ESRB měl zajišťovat finanční stabilitu a snižovat negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku. Má-li ESRB plnit své úkoly, je třeba, aby analyzoval veškeré relevantní informace, zejména pak příslušné právní předpisy s možným dopadem na finanční stabilitu, jako jsou například ustanovení týkající se účetnictví, úpadku a životaschopnosti. Souhlasím rovněž, že ESRB by měl v případě potřeby zveřejňovat varování o rizicích a udělovat doporučení obecné povahy týkající se EU jako celku, jednotlivých členských států nebo skupin členských států se stanovenou lhůtou pro příslušná opatření. Pokud jsou tato varování o rizicích a doporučení adresována jednomu

07-07-2010

07-07-2010

CS


členskému státu nebo skupině členských států, ESRB má rovněž možnost navrhnout vhodná podpůrná opatření. Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zdržel jsem se hlasování o zprávě poslankyně Goulardové zabývající se textem Komise o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem a o zřízení Evropského výboru pro systémová rizika. Zřizovaný orgán má omezenou oblast působnosti, protože jej svazují strukturální rysy vyplývající z neoliberálního pojetí nadřazenosti, ne-li neomezené moci trhu. Jedná se o následující rysy: a) nezávislost na politické moci; tyto orgány nebudou mít povinnosti vůči politickým orgánům členských států a jejich působnost bude vymezena úzce a bude velmi daleka jakékoliv představě o demokratickém řízení; b) absence občanů v centrech rozhodování; v těchto orgánech nebudou zastoupeny sociální skupiny, jako jsou například pracující a spotřebitelé, bude v nich pouze soukromý sektor; c) uspořádání a pracovní postup těchto orgánů zvýší odstup politických pravomocí od pravomocí dohledu a vytvoří dichotomii mezi měnovou politikou, kterou vykonává ECB, a finanční politikou, kterou provádějí členské státy škrcené paktem o stabilitě. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) V rozhodovacím procesu EU a při vytváření politik ve stávajícím rámci odpovědi na současnou krizi, v němž je nutné zajistit účinnost makroobezřetnostního dohledu Unie nad finančním systémem, by mělo být prioritou vytvoření struktur, které budou schopny na základě neustálého, pečlivě zdůvodněného hodnocení provést preventivní zásah. Evropský výbor pro systémová rizika, jenž bude schopen sledovat a vyhodnocovat rizika finančního systému v podmínkách označovaných za běžné, by mohl působit jako garant finanční stability, což je naprosto nezbytnou podmínkou pro rozvoj reálné ekonomiky, která se bude vyznačovat růstem, produkcí bohatství a vytvářením pracovních míst. Chtěl bych upozornit na obavu zpravodajky, zda bude dosaženo vyváženého a realistického návrhu ve věci účinného dohledu, který zabezpečí financování ekonomiky, jednotný trh a zájmy a cíle EU. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB) není ničím jiným než orgánem vládnoucího euroliberalistického myšlení a vzorovou ukázkou metody obcházení demokracie. Jeho generální rada bude složena z členů ECB, Komise a centrálních bank jednotlivých členských států, ale nebudou v něm žádní členové parlamentů. Tento ESRB nás nikdy nebude varovat před riziky politik, které brání. Je proto stejně škodlivý jako návrh obsažený v této zprávě, který umožňuje úzkou spolupráci mezi ESRB, MMF a skupinou G-20. Hlasuji proti tomuto dokumentu. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Poslední finanční krize odhalila hlavní nedostatky finančního dohledu, a to jak v jednotlivých případech, tak i co se týče finančního systému jako celku. Organizace dohledu byla budována na úrovni jednotlivých členských států a nepřizpůsobila se podmínkám globalizovaného finančního systému, v němž různé finanční skupiny působí přes hranice, což s sebou nese systémová rizika. V uplatňování právních předpisů neexistovala žádná forma spolupráce, koordinace nebo jednotného postupu. Cílem této směrnice proto je celkově zlepšit fungování vnitřního trhu, kterého bude dosaženo zajištěním vysoké úrovně dohledu a obezřetnostní regulace a ochranou vkladatelů, investorů a všech oprávněných osob. Je proto nezbytné zajistit účinné a řádné fungování finančních trhů, zachovat stabilitu a udržitelnost veřejných financí a posílit mezinárodní koordinaci a spolupráci v oblasti dohledu. Jsem přesvědčen, že má-li být dosaženo účinné organizace dohledu a mají-li se vyloučit systémová rizika, jejichž příčinou je přeshraniční

91

92

CS


charakter velkých finančních skupin, je naprosto nezbytné vytvořit Evropský výbor pro systémová rizika. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní poslankyně Goulardové. Ve fázi, kdy jsme se návrhem zabývali na Hospodářském a měnovém výboru, jsem předložil řadu pozměňovacích návrhů, které byly zahrnuty do výsledného textu. Domnívám se, že je opravdu důležité, aby Evropský výbor pro systémová rizika mohl prostřednictvím včasného varování předem upozornit na systémová rizika a doporučit přijetí opatření, která budou vhodnou obranou proti těmto rizikům. ESRB bude zcela jistě hrát klíčovou roli v rámci systému organizace finanční struktury. Bude jedinou institucí, která bude mít celkový a úplný přehled o této oblasti, a její role dohledu a koordinace jednotlivých evropských orgánů dohledu (ESA) bude klíčová v případě budoucích krizí nebo varování. Jsem proto přesvědčen, že je nezbytné jasně definovat povinnosti orgánu dohledu ve vztahu ke skupinám se systémovými dopady a že je nutné vyjasnit rozdělení rolí mezi makroobezřetnostním dohledem ESRB a mikroobezřetnostním dohledem orgánů ESA. Věřím však, že všechny tyto otázky se vyjasní v průběhu dokončování textu v rámci vyjednávání s Radou. Zpráva: Jose Manuel Garcia-Margallo y Marfil (A7-0166/2010) Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Postavila jsem se jasně za tuto zprávu, jejímž cílem je vytvořit Evropský orgán pro bankovnictví a zavést pro případ budoucích krizí regulační mechanismus, aby evropští občané nemuseli nést následky kolapsu finančního systému. Vítáme zvláště evropský přístup, který zvolil náš zpravodaj. Souhlasí zcela zřetelně s tzv. „evropskou“ variantou, jež by zahrnovala udělení pravomocí kolegiím orgánů dohledu, aby stanovovaly závazné normy tam, kde nelze dosáhnou dohody na vnitrostátní úrovni. Kromě toho se předpokládá, že bude vytvořen Evropský fond, jenž bude financován z příspěvků finančních institucí a jehož cílem bude chránit vkladatele a pomáhat institucím v nesnázích, které svojí platební neschopností ohrožují stabilitu celého systému. Poslední věc: velmi souhlasím s podporou zpravodaje směřující vůči malým a středním podnikům, jež bývají v bankovnictví často nedostatečně zastupovány. Zpráva proto činí opatření, aby zástupci organizací malých a středních podniků měli hlas ve skupině zúčastněných stran v bankovnictví a aby volili dva členy v radě orgánů dohledu. Bastiaan Belder (EFD), písemně. – (NL) Krize odhalila nedostatky finančního dohledu. Vyšlo najevo, že dohled nebyl dostatečně účinný. Proto jsem potěšen výsledky, kterých bylo dosud ve vyjednávání s Radou dosaženo. Zde mám na mysli koordinaci mezi vnitrostátními orgány dohledu. Souhlasím, že první kolo projednávání dosud není ukončeno a dohoda je zatím ještě poněkud vzdálená. Pokud bychom tento týden uzavřeli hlasování, bylo by zapotřebí ještě druhé kolo, což by vedlo k velkým průtahům. Všechny členské státy chtějí, aby byla dohoda v červenci hotova. To by znamenalo, že by systém dohledu začal fungovat začátkem příštího roku. Rozsáhle požadavky, které Evropský parlament vznáší, jsou však nesplnitelné v krátkém čase, nebo jsou nepřijatelné. Hrozí, že Parlament svými návrhy zahltí orgány dohledu, které mají být zřízeny, neúnosným množstvím práce. Přestaňte požadovat, aby prováděly přímý dohled nad jednotlivými finančními institucemi, a nechte je, ať se zaměří na přeshraniční problémy. Kromě toho se Evropská centrální banka musí i nadále soustředit na cenovou stabilitu. Tento cíl by neměl být směšován s dohledem. Na závěr chci říci, že by bylo od Evropského parlamentu

07-07-2010

07-07-2010

CS


moudré, kdyby nezachoval zdrženlivost, pokud jde o jmenování a výkonnou činnost orgánů. Zřekne-li se těchto činností, mohl by provádět nezávislý parlamentní dohled. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro návrh nařízení, protože jsem přesvědčena, že musí být vytvořen nový rámec pro řešení finančních krizí, které mohou destabilizovat nebo potopit instituce, jež se ocitnou v nesnázích, aby se snížilo na minimum riziko šíření nákazy uvnitř evropského finančního systému. Souhlasím rovněž, že Evropský fond pro finanční stabilitu by měl financovat nucené následné intervence nebo finanční intervence s cílem pomoci institucím, jež se ocitnou v nesnázích, v těch případech, kdy by tím mohla být ohrožena finanční stabilita jednotného finančního trhu EU. Tento fond musí vzniknout z náležitých přípěvků finančního odvětví. Příspěvky do tohoto fondu by měly nahradit příspěvky do vnitrostátních fondů podobného zaměření. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Domnívám se, že v souvislosti s krizí, v níž selhal dohled, mohou evropské orgány pro bankovnictví, finanční trhy a pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění zabránit tomu, aby znovu nastaly problémy, kterým nyní čelíme. Tyto orgány musí mít pravomoci, které jim umožní provádět účinnější a efektivnější dohled, především na úrovni subjektů a situací, které zahrnují přeshraniční činnosti, jejichž důsledky by mohly poškodit celý evropský vnitřní trh, investory a spotřebitele. Jsem však přesvědčen, že vnitrostátní orgány musí nadále hrát důležitou roli ve vztahu k vnitrostátním finančním institucím, koordinovat své úsilí se svými protějšky z ostatních členských států, především pokud jde o výměnu osvědčených postupů. Na základě návrhu Komise týkajícího se balíčku o finančním dohledu a kvůli konzistentnosti právních předpisů EU je nutné také učinit příslušné změny již platných směrnic, které jsou dotčeny těmito novými opatřeními. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Evropský orgán dohledu pro bankovnictví by posílil účinnost důkladných reforem stávající systému dohledu nad finančními trhy, k němuž se instituce EU zavázaly, a zajistil by strukturální základ pro intervence s dostatečnou pravomocí, abychom zabránili opakování této poslední globální krize, protože to by bylo pro společnost a globální ekonomiku neúnosné. Přijetí systému dohledu opírajícího se o vnitrostátní orgány by bylo skutečně zcela nevhodné, protože jejich pravomoci končí na hranicích daného členského státu, zatímco hráči na trhu jsou finanční instituce, jež vykonávají svoje činnosti na celém území Evropy, neomezovány hranicemi. Musím proto pochválit zpravodajův důraz na malé a střední podniky a evropskou perspektivu návrhu. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Poslední finanční krize odhalila hlavní nedostatky finančního dohledu, a to jak v jednotlivých případech, tak i co se týče finančního systému jako celku. Organizace dohledu byla budována na úrovni jednotlivých členských států a nepřizpůsobila se podmínkám globalizovaného finančního systému, v němž různé finanční skupiny působí přes hranice, což s sebou nese systémová rizika. V uplatňování právních předpisů neexistovala žádná forma spolupráce, koordinace nebo jednotného postupu. Cílem této směrnice proto je celkově zlepšit fungování vnitřního trhu, kterého bude dosaženo zajištěním vysoké úrovně dohledu a obezřetnostní regulace a ochranou vkladatelů, investorů a všech oprávněných osob. Je proto nezbytné zajistit účinné a řádné fungování finančních trhů, zachovat stabilitu a udržitelnost veřejných financí a posílit mezinárodní koordinaci a spolupráci v oblasti dohledu. Pro dosažení účinné organizace dohledu je podle mne naprosto nezbytné vytvořit Evropský orgán pro bankovnictví.

93

94

CS


Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Jakmile začalo být zřejmé, že banky uvízly v neproniknutelné houštině finančních produktů a že těžce nastřádané úspory běžných lidí se používají k riskantním transakcím, měly být zpřísněna regulace finančních trhů. Nedostatky se měly stát zřejmými nejpozději tehdy, když si bankéři začali vyplácet štědré odměny, přestože na záchranu bank byly vydávány miliardy. Z toho důvodu jsem hlasoval pro zprávu. Zpráva: Peter Skinner (A7-0170/2010) Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Tento návrh nařízení, jenž je součástí balíčku o finančním dohledu, se snaží zřídit Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. Tento orgán, vedle Evropského orgánu pro bankovnictví a evropského orgánu pro finanční trhy, doplňuje rámec dohledu. Domnívám se, že Evropský parlament se musí jednoznačně přiklonit k integrovanému dohledu na evropské úrovni a že je nyní na Radě, aby učinila podobný krok. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Máme-li zaštítit transparentnost a důvěryhodnost evropských trhů a institucí tváří v tvář občanům, je nezbytné posílit kompetence, zdroje a autonomii evropského dohledu na trzích pojišťovnictví a zaměstnaneckého penzijního pojištění. Tím bude zajištěna účinnost reformy dohledu nad finančními trhy, které se v současné době orgány EU věnují, aby zabránily rizikům podobné krize, jakou je ta, jíž je nyní postižena světová ekonomika a jež měla zvláštní dopad na evropskou společnost. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Poslední finanční krize odhalila hlavní nedostatky finančního dohledu, a to jak v jednotlivých případech, tak i co se týče finančního systému jako celku. Organizace dohledu byla budována na úrovni jednotlivých členských států a nepřizpůsobila se podmínkám globalizovaného finančního systému, v němž různé finanční skupiny působí přes hranice, což s sebou nese systémová rizika. V uplatňování právních předpisů neexistovala žádná forma spolupráce, koordinace nebo jednotného postupu. Cílem této směrnice proto je celkově zlepšit fungování vnitřního trhu, kterého bude dosaženo zajištěním vysoké úrovně dohledu a obezřetnostní regulace a ochranou vkladatelů, investorů a všech oprávněných osob. Je proto nezbytné zajistit účinné a řádné fungování finančních trhů, zachovat stabilitu a udržitelnost veřejných financí a posílit mezinárodní koordinaci a spolupráci v oblasti dohledu. Pro dosažení účinné organizace dohledu je proto naprosto nezbytné vytvořit Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana poslance Skinnera o zřízení Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. Vždy jsem byl přesvědčen o tom, že je třeba, aby se Evropa vybavila společnými a účinnými předpisy a nástroji pro překonání finanční krize a pro oživení hospodářství. Proto již nemůžeme dále otálet: musíme rychle přijmout opatření pro vytvoření této struktury dohledu vybudované prostřednictvím zřízení nezávislých orgánů, které budou vybaveny disciplinárními pravomocemi a možností zasahovat přímo bez okliky přes Radu nebo Komisi. Mám však výhrady k příspěvku ze strany finančního sektoru. Souhlasím, že občané nesmí platit za chyby finančních institucí, je však třeba přísně rozlišovat. V průběhu krize si některé systémy vedly dobře a nemusely žádat o veřejnou pomoc. Veškeré návrhy na daňové zatížení je třeba zamítnout. Je nutné to provést kvůli podpoře zotavení a proto, aby náklady nebyly přenášeny na malé a střední podniky. Parlament dnes

07-07-2010

07-07-2010

CS


zaujal odpovědný postoj vůči Radě a doufám, že dnešní hlasování nám umožní rychle dosáhnout vyváženého kompromisu s Radou a Komisí. Zprávy: Sven Giegold (A7-0169/2010), Jose Manuel Garcia-Margallo y Marfil (A7-0166/2010) a Peter Skinner (A7-0170/2010) Carl Haglund (ALDE), písemně. – Čl. 12 odst. 2: Nepodporuji, aby orgán vedl kolegia dohledu (čl. 12 odst. 2, první věta), nepodporuji ani, aby orgán řídil v závažných situacích (čl. 12 odst. 2 písm. c). Orgány by neměly mít právo neomezeně přejímat práva vnitrostátních orgánů (jak je zaručeno směrnicí o kapitálových požadavcích). Formulace tohoto článku v podobě navrhované Hospodářským a měnovým výborem a zpravodaji není přesná a mohla by do značné míry vést k zaměňování orgánů na úrovni členských států a na evropské úrovni. Čl. 12a odst. 4: Nepodporuji tento pozměňovací návrh. Čl. 12a odst. 5: Nepodporuji tento pozměňovací návrh. Čl. 12b: Nepodporuji tento pozměňovací návrh. Definice identifikace systémových institucí, které by potenciálně mohly představovat systémové riziko, je nejasná a staví vnitrostátní orgány do neurčité pozice, pokud jde o jejich práva, která mají jakožto orgány dohledu. Čl. 12c: Nepodporuji zřízení Útvaru pro řešení krizí v rámci působnosti těchto směrnic. Ačkoliv ideu útvaru tohoto typu v zásadě podporuji, zřízení Útvaru pro řešení krizí vyžaduje mnohem větší přípravu, důkladné hodnocení dopadu a podrobné samostatné nařízení. (Vysvětlení hlasování zkráceno v souladu s článkem 170) Zpráva: Arlene McCarthy (A7-0205/2010) Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Nejprve je nutné poznamenat, že klíčovým faktorem krize byl nedostatek základního kapitálu, a proto je důležité jeho zvýšení. Z toho důvodu jsem hlasovala pro tuto zprávu. Uvedený požadavek je totiž v příkrém protikladu vůči tendenci privatizovat zisky a socializovat ztráty, neboli přenést je na celou společnost. Stávající systém, především politika odměňování v bankovnictví, upřednostňuje přístup založený na velké míře rizika. Nadměrné prémie ve skutečnosti vedly k upřednostňování krátkodobého zisku na úkor střednědobé a dlouhodobé stability finančního systému. Tato zpráva uvážlivě vysvětluje, že například odměňování musí být založeno na systémech pobídek a nikoliv na zárukách daných zaměstnancům bez ohledu na dosažené zisky a ztráty. Kromě toho se správně snaží ve společnostech zavést výbor pro odměňování, aby byla zvýšena transparentnost a informovanost a také aby byly hájeny dlouhodobé zájmy. Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Nové předpisy o odměňování v bankovnictví přijaté Evropským parlament by měly v tomto systému skoncovat s politikami motivace prostřednictvím prémií, které jsou slíbeny i v případě, že je podstupováno nadměrné riziko. Vítám tato opatření přicházející dva roky po začátku finanční krize. Během této doby se projevily nepříznivé dopady této kultury odměňování na světové hospodářství, za které nyní musí zaplatit všichni evropští daňoví poplatníci. Bankovní systém by mohl snadno Evropskou unii obvinit ze zasahování do jeho vlastních politik. Evropská unie však dělá jen to, že v době, kdy se bankovní systém mnohdy stará pouze o vlastní zájmy a přehlíží zájmy zákazníků, chrání daňové poplatníky. Změna myšlení, na němž je založeno odměňování prémiemi v bankovním systému, jež bude vycházet spíše z ocenění

95

96

CS


dlouhodobých výnosů než krátkodobých zisků, částečně ochrání Evropu před hospodářskými otřesy. Kromě toho každá finanční instituce se musí chovat odpovědně a přijmout, že je nutné, aby existovala přiměřená úměra mezi výší základního platu a prémií. Vítám skutečnost, že Parlament rovněž rozhodl o tom, že musí existovat spravedlivá úměra mezi prémiemi a důchodovou politikou. Je normální, aby bankéři pobírali penzi, která je souměřitelná s výsledky, jichž dosáhla finanční instituce, kterou řídili. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení, protože si myslím, že úvěrové instituce a investiční podniky by měly od svých zaměstnanců vyžadovat, aby se zavázali nepoužívat osobní strategie krytí či pojištění, jimiž by mohli ohrozit výsledky usměrňování, a to vzhledem k průvodnímu riziku, jež je obsaženo ve způsobu odměňování zaměstnanců. Hlasovala jsem takto také z toho důvodu, protože souhlasím se zásadou, že opatření, na které tato směrnice pamatuje ve svých ustanoveních, jsou kroky reformního procesu, jenž je odpovědí na finanční krizi. V souladu se závěry, k nimž dospěla skupina G-20, Rada pro finanční stabilitu a Basilejský výbor pro bankovní dohled, je možné, že bude třeba provést nové reformy včetně toho, že bude třeba vytvořit proticyklické rezervy, dynamické rezervy, což jsou klíčové aspekty výpočtu kapitálových požadavků podle směrnice 2006/48/ES a doplňkových opatření pro povinnosti úvěrových institucí stanovených podle rizik s cílem omezit vytváření pákového efektu v bankovním systému. Aby mohla být zajištěna dostatečná demokratická kontrola tohoto procesu, musí být do něj včas a účinně zapojen Parlament a Rada. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Nemají-li zákazníci být poškozeni nebo přijít o své vklady v případě, že se finanční instituce ocitne v nesnázích, je důležité, aby finanční instituce zvýšily svůj základní kapitál. Je však nezbytné mít na zřeteli, že toto zvýšení kapitálu nemůže být natolik neúměrné, aby způsobilo finančním institucím nedostatek likvidity. To by mělo vážné následky pro celý trh, a proto je nutno tuto otázku náležitě zvážit. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Stabilita a finanční udržitelnost bankovnictví mají pro rozvoj reálné ekonomiky naprosto klíčový význam. Současná globální krize odhalila nedostatky bankovního systému. Kromě negativního dopadu na kapacitu evropské výroby a průmyslu a finanční stabilitu samotných členských států otřásla v očích veřejnosti a podniků důvěryhodností tohoto systému. Kořeny finanční krize sahají k nadměrnému riskování způsobenému pravidly fungování bankovnictví, které bylo založeno na obrovském tlaku na okamžité výsledky. Tento způsob fungování byl v rostoucí míře neudržitelný kvůli nedostatku kapitálu a neregulovanému využívání zdrojů. Vzhledem k tomu je nezbytné, aby se na úrovni odměňování a pobídek v bankovnictví používaly solidní a z etického hlediska nezávadné metody, jež zabrání prosazování strategií vybízejících k nadměrnému riskování, a aby spolu s tím byly zavedeny přísnější kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Trvalo dlouho, než byly přijaty nové předpisy o omezeních pro udílení prémií, ale ty budou platit až od ledna 2011, a předpisy o vlastním kapitálu bank budou platit od konce tohoto roku. Tento výsledek je zklamáním, vzhledem k tomu, že již byla zavedena úsporná opatření týkající se pracujících a většiny občanů, v současnosti platí například v Portugalsku, Řecku a dalších zemích. Proto jsme na protest proti politice dvojího metru hlasovali právě takto.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Tyto předpisy se však omezují na zpřísnění pravidel pro udělování prémií bankéřům a na posílení pravidel týkajících se vlastního kapitálu bank, aby banky byly lépe připraveny čelit budoucím krizím. Nové právní předpisy se dotknou také důchodové politiky. Odejde-li zaměstnanec z úvěrové instituce ještě před reformou, volitelné penzijní příspěvky bude příslušná úvěrová instituce po dobu pěti let držet jako podmíněný kapitál. Odměňování prémiemi ovšem bude pokračovat i v případě, že úvěrové instituce obdrží výjimečnou podporu ze strany svých vlád. Prémie budou pouze přísně omezeny na procentní podíl celkových čistých výnosů, a to i přesto, že je to neslučitelné se zachováním určité kapitálové základny i s cílem získat v této příhodné chvíli podporu veřejnosti. To je nepřijatelné. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Právní předpis, o kterém dnes hlasujeme, obecně vyžaduje zpřísnění požadavků na základní kapitál podle míry rizika podstupovaného danou finanční institucí a dále omezení prémií a dalších zlatých padáků. Lituji, že v tom nezašel dostatečně daleko. Neurčuje například takovým prémiím strop ani nestanovuje, že nesmí být podstatnou složkou odměňování, a ani nezakazuje určité tzv. „toxické“ produkty. Tento právní předpis tudíž nezachází dostatečně daleko, nicméně činí alespoň krok správným směrem. Je politováníhodné, že mnohé reformy finančního odvětví v EU, které jsou vydávány za naléhavé a nezbytné, jsou leckdy z politických důvodů přesto odkládány. Další výhrada: stanovení nových, přísnějších pravidel je naprosto v pořádku. Bude to však stačit k tomu, aby peníze opět sloužily hospodářství? To je nadmíru nejisté. Banky se nezaměřily na plnění svých závazků vůči podnikům a fyzickým osobám, ale spěchaly, aby ze státní pomoci mohly vyplatit mimořádné odměny. Spekulace jsou všeobecně hojně rozšířené, protože ti, kdo jsou do nich zapleteni, vědí, že daňoví poplatníci to v každém případě zaplatí. Není třeba jen změnit pravidla, nýbrž samotný systém. Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu poslankyně McCarthyové o odměňování bankéřů, protože nadměrná honba převážné většiny finančního odvětví za krátkodobými zisky značně destabilizovala finanční sektor a podílela se na vzniku krize. Tento dokument, přijatý drtivou většinou Evropského parlamentu, stanovuje strop pro různé druhy odměn a umožňuje, aby vyplacení až 70 % prémií jednotlivým obchodníkům bylo odloženo kvůli tomu, aby zohledňovali dlouhodobé zájmy bank. Tento dokument má tudíž dvojí cíl: stabilizovat finanční odvětví a dát ho opět do služeb dlouhodobým investicím. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Dva roky po propuknutí globální krize teprve začínáme pociťovat skutečně bolestné důsledky. Ve veřejné sféře dojde ke škrtům, což povede ke ztrátě pracovních míst, k omezení důležitých služeb a k tomu se přidají určité dopady na celé hospodářství. Evropští občané jsou hluboce znechuceni kulturou odměňování za nadměrné riskování, která zamořila celý bankovní systém. Dnešní hlasování svědčí o tom, že tato jedovatá kultura musí skončit. Wolf Klinz (ALDE), písemně. – (DE) Podporuji snahu Evropské unie změnit stávající politiku odměňování tak, aby sledovala dlouhodobý úspěch a vyžadovala od osob, které rozhodují, větší odpovědnost. To však nesmí znamenat, že platové hladiny stanoví politici. Tento úkol by měl zůstat v kompetenci stávajících bankovních struktur, jako jsou například dozorčí rada a valná hromada. Navrhovaná politika odměňování by tudíž neměla nahradit

97

98

CS


stávající struktury, ale měla by je doplnit tam, kde je třeba, aby se zlepšila kvalita rozhodování ve finanční oblasti. Marine Le Pen (NI), písemně. – (FR) Cílem zprávy paní poslankyně McCarthyové je uvést pod kontrolu odměňování obchodníků a stanovit nové předpisy o kapitálových požadavcích na banky. Jedná se o nový pokus regulovat banky, protože předchozí nařízení byla naprosto neúčinná. Tato opatření jsou ovšem jen kosmetická. Nová nařízení nebudou mít žádný ozdravný účinek, protože banky je opět obejdou. Přemrštěné odměňování obchodníků lze zastavit jen tím, že se zakáže bankám, aby obchodovaly s vlastním kapitálem. Součástí toho by bylo oddělení správy vkladů od investičních činností a zavedení zákazu, aby si tyto dvě sekce od sebe půjčovaly. Je třena zeštíhlit největší finanční instituce, aby nemohly zneužívat svého dominantního postavení. Pro banky musí platit požadavek stoprocentní kapitalizace, pak by mohly půjčovat jen to, co samy mají. Zvyšování množství peněz v oběhu musí být věcí státu. Státu musí být zakázáno, aby činil záchranná opatření ve prospěch bank, kterým hrozí bankrot. Jenom tehdy, zavedou-li se tyto podmínky, se bankéři začnou chovat odpovědně a pečlivě zvažovat rizika, která na sebe vezmou. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) V každé oblasti podnikání by mělo jít o dosahování dobrých výsledků pro akcionáře. Finanční krize, která začala v roce 2008, však lidi upozornila na to, že některé finanční instituce se řídí zásadami, jejichž cílem je snadno vydělat peníze v krátké době, aniž by se zvážilo, jaké škodlivé důsledky by to mohlo mít pro zdraví příslušné finanční instituce. Navíc mnohé finanční instituce ani neměly dostatek kapitálu, aby mohly ručit za svá obchodní portfolia a resekuritizace, a používaly nekoordinovaně systémy úvěrovaných spekulací, čímž značně zvyšovaly rizikovost svých operací. Hlasuji pro toto legislativní usnesení, aby se již neopakovaly situace, že finanční instituce budou bez kapitálu, a aby politiky odměňování byly přehodnoceny a začleněny do rámce odpovědnějších cílů. Claudio Morganti (EFD), písemně. − (IT) Můj postoj k projednávané zprávě je motivován mimo jiné přesvědčením, že co se týče bankovnictví, musíme kvůli ochraně trhu a úspor stanovit nové kapitálové požadavky na resekuritizace a obchodní portfolia, aby se zvýšilo krytí a záruky vůči rizikům, které bankovní instituce ponesou. Zůstanu-li ještě u bankovnictví, jsem přesvědčen, že je žádoucí zavést předpisy pro politiky odměňování, aby platy a prémie vyplácené ředitelům byly omezeny a aby byly každopádně úměrné dosaženým výsledkům a dlouhodobé finanční situaci úvěrových institucí. Účinky těchto opatření by byly prospěšné, například manažery by to přimělo nedržet se příliš spekulativních a riskantních strategií, z čehož by měly prospěch nejenom jednotlivé instituce, ale také i trh jako celek. Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Zpráva požaduje přísnější kapitálové požadavky jako záruky pro rizikové finanční produkty. Krize nás naučila, že při nakládání s rizikovými finančními produkty musíme být opatrní. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro třetí revizi směrnice o kapitálových požadavcích (CRD 3), která upravuje kapitálové požadavky na finanční instituce. Návrh obsahuje celou řadu inovací, jejichž cílem je upravit finanční systém a chránit ho pro případ budoucích rizik a krizí. Souhlasím se zvýšením kapitálových požadavků na obchodní portfolia (krátkodobé činnosti dalšího prodeje provozované finančními institucemi) a resekuritizace. Vítám proto, že

07-07-2010

07-07-2010

CS


pokud jde o politiky odměňování a především o prémie, byly zavedeny sankce a pojistky, které mají odrazovat od postupů, jež vedly k nepřijatelným a nezvladatelným rizikům. Domnívám se, že je spravedlivé, aby banky, které obdržely veřejnou podporu, nemohly vyplácet svým ředitelům prémie do té doby, než bude pomoc zcela splacena. Navíc platy ředitelů těchto bank nebudou moci ročně překročit výši 500 000 EUR. Skutečnost, že prémie nesmí překročit 50 % celkového ročního platu ředitele, se mi jeví jako náležitá a ohleduplná k evropským občanům a daňovým poplatníkům. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (ES) Evropský parlament právě přijal směrnici omezující odměny v bankovnictví. Od ledna 2011 může být proplaceno v hotovosti pouze 30 % prémie a alespoň polovina musí být vyplácena formou akcií nebo kapitálu, který bude mít banka k dispozici, ocitne-li se v nesnázích. Kromě toho různé pobídky musí být rovněž vypláceny v korelaci s platem. Předpisy, které dnes byly přijaty, posílí kapitálové požadavky v bankovnictví. To znamená, že dva roky po globální finanční krizi tyto nové předpisy promění kulturu odměňování a skoncují s pobídkami, které vedly bankovní manažery k podstupování nadměrných rizik. Kultura krátkodobého odměňování za vysoká rizika poškodila ekonomiku a jsou to daňoví poplatníci, kdo to nakonec musí zaplatit. Protože banky nedokázaly zavést reformy, musíme tuto práci udělat za ně. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Tato zpráva byla dlouho očekávána. Je velmi důležité, abychom toto téma zaštítili dohodami EU, které budou zahrnovat všechny členské státy. Zprávy: Saïd El Khadraoui (A7-0208/2010) a Arlene McCarthy (A7-0205/2010) Britta Reimers (ALDE), písemně. – (DE) Podporuji opatření Evropské unie týkající se reorganizace současné politiky odměňování, jejichž cílem je zajistit dlouhodobý úspěch a větší odpovědnost osob, které činí rozhodnutí. To však nesmí vést k tomu, že politika bude určovat výši platů. To by mělo být i nadále úkolem stávajících orgánů, například rady guvernérů a valné hromady bank. Předkládaná politika odměňování proto nesmí nahradit stávající struktury, ale musí je tam, kde je to nutné, doplnit natolik, nakolik to prospěje kvalitě ekonomických rozhodnutí. Zpráva: Ramon Tremosa i Balcells (A7-0167/2010) Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro návrh nařízení Rady a zejména pro pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem, protože si myslím, že Evropská centrální banka (ECB) by měla zajistit dostatečné lidské a finanční zdroje pro plnění funkcí sekretariátu. To znamená zajistit vysoce kvalitní zaměstnance a uvážit přitom široký rozsah působnosti Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB) a složení jeho generální rady. ECB by rovněž měla zajistit, aby sekretariát byl náležitě financován z jejích vlastních zdrojů. Souhlasím rovněž, že po všech členech sekretariátu by mělo být vyžadováno, aby zachovali důvěrnost informací, na které se vztahuje služební tajemství, a to i po skončení svých funkcí v souladu s článkem 8 nařízení (EU) č. .../2010 [ESRB], aby byl splněn účel článku 6 tohoto nařízení. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Požadavek, aby byly zajištěny podmínky pro přísnější a účinnější evropský dohled nad finančními trhy, získal v Parlamentu silnou podporu, která zesílila a stala se zřejmější s tím, jak současná hospodářská a finanční krize pokročila. Systém dohledu na vnitrostátní úrovni založený na omezené perspektivě jednotlivých členských států se vzhledem ke globálnímu rozsahu působení finančních trhů, které se v rámci svého vývoje rostoucí měrou vzájemně propojují, ukazuje být stále

99

100

CS


nefunkčnějším a nespolehlivějším. Podporuji proto tento návrh legislativního usnesení Parlamentu. Evropskému výboru pro systémová rizika (ESRB), jenž bude mít k dispozici náležitou technickou podporou a posílí kapacitu a zdroje Evropské centrální banky, nepochybně připadne rozhodující role v EU s cílem včasněji a rychleji konat na základě analýzy informací o vývoji systémů a určením možných rizik. To bude nezbytné pro předcházení novým krizím, a budou-li tyto krize nevyhnutelné, i pro zmírnění jejich negativních dopadů a rychlé nalezení způsobů, jak trend obrátit. Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) S ohledem na pohyby kapitálu dopady globalizace nejvíce ovlivnily finanční trhy. Mezi povinnosti centrálních bank se vlastně vedle dohledu nad inflací zařadil nový úkol: stabilizace finančních trhů. Krize obnažila důležitá slabá místa v oblasti dohledu. Nebylo totiž bohužel možné zabránit hromadění nadměrných rizik v tomto odvětví. Početné nedostatky zároveň byly také na úrovni makroobezřetnostního dohledu. Hlasoval jsem pro zprávu, protože se domnívám, že nové finanční odvětví, které povede k integraci mikroobezřetnostního dohledu, je nezbytně třeba. To nám v budoucnu umožní úspěšně identifikovat eventuální rizika, která by mohla ohrožovat stabilitu na evropské úrovni, a zabránit jim. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Je samozřejmě nezbytné posílit spolupráci v oblasti sledování neustále rostoucího evropského finančního trhu. Rozsáhlé deficity běžných účtů ve výdajích EU a spekulativní bublina na unijním trhu s nemovitostmi dále zatížily EU, která již byla těžce zasažena finanční krizí a rozpočtovými schodky. Může se jevit jako rozumné navrhnout, aby byla předem vydávána varování, když se například objeví podobná spekulativní bublina na trhu s nemovitostmi, ale je sporné, zda to vůbec bude mít nějaký účinek. Před nějakým časem v USA zaznívala varování o blížící se bublině na trhu s nemovitostmi, neměla ale na finanční trhy žádný vliv. Budeme tedy již brzy mít nový orgán finančního dohledu, který nemůže přijímat žádná opatření ani ukládat sankce. Kromě toho nejsou zcela jasné jeho pravomoci. Toto řešení se mi nejeví jako dostatečně promyšlené, a proto jsem se zdržel hlasování. Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Má-li být ochráněna evropská finanční stabilita, je nezbytné zřídit určitou formu dohledu na nadnárodní úrovni. Pouze evropský makroobezřetnostní orgán by býval mohl zjistit, že neudržitelný nárůst objemu úvěrů, spekulativní bublina na trhu s nemovitostmi a rozsáhlé deficity běžných účtů mohou vážně ohrozit makroekonomickou a finanční stabilitu. Zřízení nového orgánu mikroobezřetnostního dohledu umožní snížit riziko dalších finančních krizí. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Toto nařízení je problematické v tom, že zřizuje dva nové orgány dohledu, makroobezřetnostní Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB) a mikroobezřetnostní Evropský systém orgánů finančního dohledu (ESFS). ESRB nebude moci ukládat členským státům nebo finančním institucím opatření nebo sankce a jeho varování nebudou závazná. Za ESFS by měla převzít záruky Evropská centrální banka (ECB). Hlasoval jsem proto pro vrácení návrhu zpět do výboru.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Zprávy: Antolin Sanchez Presedo (A7-0163/2010), Sylvie Goulard (A7-0168/2010), Jose Manuel Garcia-Margallo y Marfil (A7-0166/2010), Peter Skinner (A7-0170/2010) a Ramon Tremosa i Balcells (A7-0167/2010) Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Podporuji strategii, kterou vůči tzv. balíčku o finančním dohledu přijali zpravodajové. Poslanci právě na plenárním zasedání hlasovali o pozměňovacích návrzích k těmto dokumentům, které zřizují novou organizační strukturu dohledu v EU a jež předložily čtyři hlavní politické skupiny (PPE, S&D, ALDE, Zelení). Evropský parlament se usnesl, že o legislativním usnesení nebude hlasovat, aby nechal možnost pokračovat v prvním čtení po letní přestávce. Sdělení je jasné: Parlament je připraven vyjednávat, ale je jednotný v pohledu na to, že evropské orgány musí být vybaveny dostatečnými pravomocemi, aby mohly zabránit budoucím krizím a posílit jednotný trh. Nyní je řada na Radě, aby předložila nezbytné kompromisy. Tímto gestem se zpravodajové ještě naposledy pokoušejí pomoci novému belgickému předsednictví – jehož dosavadním snahám tleskáme – pohnout členské státy k zaujetí přijatelnějšího postoje. Zprávy: Antolin Sanchez Presedo (A7-0163/2010), Sven Giegold (A7-0169/2010), Sylvie Goulard (A7-0168/2010), Jose Manuel Garcia-Margallo y Marfil (A7-0166/2010), Peter Skinner (A7-0170/2010) a Ramon Tremosa i Balcells (A7-0167/2010) Kay Swinburne (ECR), písemně. – Skupina ECR plně podporuje vybudování evropské architektury dohledu a především pak zavedení Evropského výboru pro systémová rizika a jednotných pravidel pro finanční služby v rámci EU. Ačkoli skupina byla ochotna vyjádřit svoji podporu většině kompromisního znění, jsou zde i oblasti, v nichž dialog s Radou a Komisí pokročil dále, než naznačuje samotné znění. Skupina ECR se těší na pokračování tohoto dialogu všech stran, který povede k dohodě v prvním čtení, již budou moci podpořit všechny členské státy. Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Zdržela jsem se hlasování o tzv. balíku opatření pro finanční dohled. Ačkoli obsahuje několik menších dohledových opatření, navrhované reakce jsou nedostatečné na to, aby se vypořádaly se současnou krizí, a budou tím méně schopny zabránit krizím budoucím. Nestačí jednoduše vytvořit nový orgán, který bude regulovat finanční odvětví. Skutečnost, že generální rada Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB) je složena výhradně ze zástupců ECB, Komise a národních centrálních bank, ale nejsou v ní žádní poslanci, mluví za všechno, především proto, že tento nový orgán by musel úzce spolupracovat s Mezinárodním měnovým fondem a G20, ale nebyl by v naprosto žádném kontaktu s Výborem regionů ani se sociálními partnery. Namísto posilování Paktu o stabilitě, který je nyní pouhým úsporným paktem, je nejvyšší čas jej zpochybnit, skutečně dohlédnout na finanční trhy a na ECB a provádět novou hospodářskou a sociální politiku zaměřenou na vytváření nových pracovních míst a na boj proti chudobě. Krize veřejného zadlužení odhalila selhání současných politik. Nyní je nejvyšší čas vyvodit z těchto politik závěry.

101

102

CS


Zpráva: Elisa Ferreira (A7-0213/2010) Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. − (IT) Plně podporuji obsah této zprávy, a proto jsem hlasoval pro. Souhlasím s pasáží ve zprávě, která tvrdí, že chceme-li efektivně podporovat intervence, vyžaduje evropský rámec pro řešení krize společný soubor pravidel, dostatečné zkušenosti a finanční zdroje, které by tudíž měly být hlavními pilíři navrhovaného prioritního režimu pro přeshraniční systémové banky. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože schvaluje několik zásad, které podporuji, především pak skutečnost, že reakce na potíže v bankovnictví nesmí zatížit daňového poplatníka, ale musí se nejprve řešit v bankovním odvětví samotném. Důvěra je také jednou ze zásad, kterou se tato zpráva snaží upevnit; důvěra ve finanční trhy v jednotlivých členských státech, ale také vzájemná důvěra mezi 27 členskými státy. A konečně, prostřednictvím této zprávy jsem podpořila iniciativy, které již probíhají, jako je příprava povinných krizových plánů každým vedením v rámci kolegií dozorčích orgánů a výběr fondu stability (financovaného soukromým sektorem a řízeného veřejným sektorem) namísto bankovního odvodu. Mara Bizzotto (EFD), písemně. − (IT) Problémy, které potkaly světové hospodářské systémy, způsobily, že míra zaměstnanosti klesla v Evropě na historická minima a začalo se hovořit o roli bankovního systému. V době, jako je tato, v níž se varovné signály této krize začaly objevovat prostřednictvím finančních skandálů a její příčiny bychom mohli nalézt ve vzdušných zámcích finančního inženýrství ke škodě investorů a jejich úspor, nemohu zprávu paní Ferreirové nepodpořit. Zpráva, která obsahuje doporučení Komisi týkající se přeshraničního řešení krizí v bankovním odvětví, nereaguje pouze na potřebu ochraňovat spotřebitele a jejich úspory, ale také na nutnost zaručit jednotný rámec sjednocených pravidel, jednotné uplatňování evropského práva, společný systém dohledu a koordinovanou reakci na krizové situace. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože souhlasím s doporučením, které dal Parlament Komisi, tj. aby do 31. prosince 2010 předložila Parlamentu jeden či více legislativních návrhů vztahujících se k evropskému rámci pro řešení krize, Fondu finanční stability EU a souboru usnesení v souladu s články 50 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tyto návrhy by měly být v souladu s doporučeními stanovenými v příloze a měly by zohlednit iniciativy, které podnikly mezinárodní orgány, jako je G20 a Mezinárodní měnový fond, aby se zajistily rovné provozní podmínky na celém světě, a měly by být rovněž založeny na důkladné analýze všech dostupných možností, včetně hodnocení dopadu. Domnívám se, že mechanismy pro dohled ve finančním odvětví, které v současnosti existují v EU a na mezinárodní úrovni, se ukázaly jako neúčinné v prevenci i při zamezování šíření nakažlivých účinků. Účast akcionářů a poté věřitelů na přerozdělování nákladů je nezbytně důležitá, aby se minimalizovaly náklady, které ponesou daňoví poplatníci jako následek krizí ve finančních institucích a na finančních trzích. Navíc silný vnitřní trh s finančními službami je pro globální konkurenceschopnost Evropské unie naprosto klíčový. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) V souvislosti s krizí se domnívám, že je důležité vytvořit nový mechanismus, který dokáže zabránit značným škodám způsobeným spotřebitelů a zvýšit transparentnost a bezpečnost finančních trhů. Proto podporuji vytvoření evropského rámce pro řešení krizí spolu se společným souborem pravidel, kterými se budou řídit vnitrostátní dozorčí orgány. Vytvoření panelu pro hodnocení rizik a kritéria pro takové hodnocení musí být podrobně definovány předem a s nezbytnou opatrností. To je jediný

07-07-2010

07-07-2010

CS


způsob, jak zajistit, že se nevyskytnou žádná další rizika pro jakékoli instituce, které se ocitnou v obtížné situaci. To nemohou zhoršit informace, které se nepředvídaně objeví na trhu. Pokud by se tak stalo, znamenalo by to vystavit se riziku selhání, což je naprosto nežádoucí. Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Tato zpráva pouze žádá Komisi, aby do konce tohoto roku předložila jeden či více legislativních návrhů o řízení přeshraničních krizí v bankovním sektoru, o fondu finanční stability EU a o útvaru pro řešení krize. Ačkoli tato zpráva přináší mnoho doporučení, neustále odkazuje zpět na iniciativy přijaté mezinárodními orgány, jako je G20 a Mezinárodní měnový fond. To znamená, že respektuje zásady mezinárodního kapitalismu. Samozřejmě uznává také, že regulace krizového řízení v bankovním sektoru na evropské úrovni je nedostatečná a že se stávající mechanismy dohledu pro finanční sektor v Evropské unii a na mezinárodní úrovni ukázaly jako neúčinné při prevenci nebo dostatečném potlačování nakažlivých účinků. To je řečeno velmi mírně, pokud uvážíme zjevné skutečnosti, které nyní pociťujeme. Proto Evropský parlament zdůrazňuje, že Evropská unie bude muset dosáhnout konsensu o tom, co kdo bude kdy dělat v situaci, až nastane krize ve finančních institucích. Poté zpráva uvádí, že v případě krize by měl legislativní rámec Evropské unie pomoci ochránit finanční stabilitu, minimalizovat zátěž pro daňové poplatníky, zachovat základní bankovní služby a ochránit vkladatele. Avšak konkrétní a účinná opatření, která by tato slova proměnila v činy, jsou i nadále odkládána. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Hlavním cílem zprávy paní Ferreirové není účinně řídit krize, ale zabránit tomu, aby je řešily vlády. Měli jsme však štěstí, že vlády vzaly situaci do vlastních rukou rychle, aniž by čekaly na Komisi, až se probudí ze své letargie, zamotaná do svého byrokratického dogmatu, zaměřená na hospodářskou soutěž a svou nenávist k subvencím, udivená svou neschopností předvídat tuto krizi, ačkoli ji bylo možné očekávat už rok. Evropské orgány byly v tomto kritickém okamžiku naprosto k ničemu. Hlavy státu a vlád měly dostatek slušnosti, že pozvali pana Barrosa na schůzky, které byly zásadní. Nicméně ať se vám to líbí nebo ne, rozhodnutí byla učiněna na mezivládní úrovni. Neříkám, že vládní rozhodnutí byla bezchybná: musíme jim připsat zásluhu za to, že byla vůbec učiněna, a to rychle. A já jsem si jistý, že ustanovení ve zprávě nedokážou ani vymazat selhání v minulosti, ani zaručit účinnost v budoucnosti. Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Toto období krize zdůraznilo, že Evropská unie není schopna zvládnout účinně a efektivně krize způsobené na úrovni přeshraničních finančních institucí. Nejzářnějším příkladem je rekapitalizace bank a záruky, které byly v Evropské unii přijaty způsobem ad hoc. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že musí být vytvořen evropský rámec pro řízení krizí, který bude zahrnovat společné legislativní normy, které se budou vztahovat na všechny bankovní instituce, které působí v Evropské unii. Navíc si myslím, že tyto normy by měly podporovat stabilitu finančního systému a posílit vnitřní trh s finančními službami a jeho konkurenceschopnost. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Stále narůstající hospodářská globalizace a přeshraniční povaha mnoha velkých finančních skupin vedly k systémovým rizikům a rizikům nákazy, která nebyla řádně zabezpečena předtím, než tato vážná finanční krize smetla celý svět. Legislativní rámec, který byl nyní přijat, by měl pomoci zabezpečit finanční stabilitu v

103

104

CS


případech krize, minimalizovat zátěž pro daňové poplatníky, zachovat základní finanční instituce a ochránit vkladatele. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Dlouhou dobu před finanční krizí jsme byli varováni, že vize neomezeného liberalismu ve finančním sektoru je extrémně riskantní. Od té chvíle, kdy se ve finanční krizi objevil dominový efekt, začalo být jasné, že v této oblasti musíme velmi rychle něco podniknout. Je pravda, že je důležité zlepšit a zkoordinovat dohled nad finančními trhy. Nicméně struktura bankovního sektoru se v jednotlivých zemích výrazně liší. Druh krizového řízení, který funguje v jedné zemi, může být naprosto nevhodný pro jinou. Jsem proti nediferencované uniformitě a byrokratickému centralismu. Navrhovaná opatření zacházejí v tomto směru až příliš daleko a mohla by mít zcela opačný efekt. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti této zprávě. Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Evropští vedoucí představitelé se shodují na tom, že je nezbytně nutné podniknout radikální kroky k tomu, aby byla zajištěna stabilita ve finančním systému. Je to výsledek silného tlaku ze strany občanů Evropské unie, kteří jsou zděšeni tím, co se děje v bankovním sektoru. Konsensus na základní úrovni má za následek konsensus na vysoké úrovni. Návrh na usnesení Evropského parlamentu s doporučeními Komisi ohledně přeshraničního řízení v bankovním sektoru je souborem minimálních požadavků. Kromě toho se jedná o hlas rozumu a Evropská komise by mu měla pozorně naslouchat. Veřejné instituce si nesmějí mýt ruce nad situaci, která v bankovním sektoru nastala. Starají se o zájmy občanů Evropské unie, kteří využívají bankovních služeb. Existují čtyři hlavní doporučení: vytvořit rámec pro kroky, které mají být podniknuty při krizi, regulovat přeshraniční systémové banky, vytvořit Fond finanční stability Evropské unie a sestavit soubor usnesení pro řešení krize, což jsou nepochybně kroky tím správným směrem, a z tohoto důvodu jsem se také rozhodl podpořit tuto zprávu. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. – Podpořil jsem tuto zprávu vedenou paní Ferreirovou, podle které my, Evropský parlament, požadujeme po Komisi, aby předložila Komisi do 31. prosince 2010 na základě článku 50 a článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie jeden nebo více legislativních návrhů vztahujících se k rámci Evropské unie pro krizové řízení, k Fondu finanční stability Evropské unie a k souboru usnesení na základě doporučení, která jsou stanovena v příloze, které by měly zohlednit iniciativy, jež podnikly mezinárodní orgány, jako je G20 a Mezinárodní měnový fond, aby byly zajištěny rovné provozní podmínky na celém světě, a které by měly být rovněž založeny na důkladné analýze všech dostupných možností včetně hodnocení dopadu. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Tato zpráva je nesmírně důležitá – poskytnout trhu jistotu, kterou potřebuje. Viktor Uspaskich (ALDE), písemně . – (LT) V loňském roce zaznamenala Litva, stejně jako některé další členské státy Evropské unie, které potkal stejný osud, pokles a dosud nedopadla až na dno. Stále ještě neznáme konečné důsledky, které mohou být nedozírné. Došlo ke ztrátám pracovních míst, bankrotům podniků a bolestných reformám, které musí mnoho našich občanů stále ještě snášet. Příliš velká část břemene této krize byla naložena na bedra daňových poplatníků. Tomu všemu by se dalo předejít, kdyby existovala mezinárodní pravidla pro krizové řízení v bankovním sektoru. Současné mechanismy dohledu nad finančním sektorem na úrovni Evropské unie i na mezinárodní úrovni nedokázaly krizi účinně zastavit ani ji dostatečně zbrzdit. Jsme všichni na stejné lodi – musíme přijmout solidní opatření, aby byly vytvořeny preventivní postupy a záchranné sítě, které zajistí udržitelnost a stabilitu finančního systému. Tato snaha by měla zahrnovat

07-07-2010

07-07-2010

CS


přinejmenším tři věci: zaprvé, účinnou strukturu dohledu propojenou s Evropským výborem pro systémová rizika; zadruhé, vytvoření přísných pravidel chování pro oblasti řízení, vhodných odborných konzultací a finančních zdrojů, aby postupy krizového řízení Evropské unie, které podporují intervence, byly účinné; a zatřetí, zásadní opatření, kterým je standardizace obchodních podmínek v celé Evropské unii. Teprve tehdy bude možné zavést spravedlivé monitorování obchodních podmínek v celé Evropské unii. A co je důležitější, Litva i ostatní členské státy Evropské unie musejí účinně, transparentně a zodpovědně spravovat své veřejné finance. Musí získat zpátky důvěru veřejnosti a obnovit ekonomickou sebedůvěru našich zemí. Návrh usnesení: Evropský nástroj pro finanční stabilitu, evropský mechanismus finanční stabilizace a budoucí kroky (B7-0410/2010) Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, jelikož jsem přesvědčen o tom, že evropské instituce by měly vyvinout organičtější a strukturovanější snahu, aby zaručily solidní finanční stabilitu. Zcela souhlasím zejména s pasáží v tomto textu, která potvrzuje, že bude muset dojít ke skutečnému pokroku v oblasti fiskálních a strukturálních politik v jednotlivých členských státech a v oblasti vybudování nového, silnějšího rámce pro hospodářskou správu, jejímž úkolem bude předcházet tomu, aby se podobné krize objevovaly v budoucnosti, i v oblasti zvýšení růstového potenciálu a znovunalezení udržitelné makroekonomické rovnováhy v Evropské unii. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Abychom se v budoucnosti vyvarovali vypuknutí hospodářské krize a v důsledku toho podpořili růstový potenciál a znovunalezení udržitelné makroekonomické rovnováhy v rámci Evropské unie, je nezbytně nutné, abychom učinili pokrok v oblasti fiskální a strukturální politiky v různých členských státech. Z tohoto důvodu jsem hlasovala pro navrhované usnesení, jelikož správně definuje, co je v sázce a jaké kroky je zapotřebí podniknout, aby byl zlepšen rámec pro dohled. Budoucí rámec pro dohled se tudíž musí snažit o zajištění udržitelných veřejných financí a hospodářského růstu, konkurenceschopnosti, sociální soudržnosti a snižování obchodní nerovnováhy. Aby se tak stalo, musíme odstranit strukturální problémy, kterým Evropská unie čelí. Toto navrhované usnesení se tudíž snaží překonat problém vnitřních disproporcí a neudržitelného dluhu a rovněž kompenzovat podstatné rozdíly v oblasti konkurenceschopnosti mezi jednotlivými členskými státy. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, jelikož jsem toho názoru, že je nezbytně nutné vznést požadavek, aby si Komise od Evropského nástroje pro finanční stabilitu vyžádala posouzení dopadů, konkrétně v oblasti fungování trhů s eurobondy a jejich rozpětím. Rovněž vyzývá Komisi k tomu, aby zhodnotila uskutečnitelnost a zodpovědnost za rozhodovací proces, co se týče zvláštního finančního nástroje, a to s ohledem na dlouhodobější řešení. Jsem rovněž toho názoru, že všechny členské státy, obzvláště ty, které tvoří součást Hospodářské a měnové unie (HMU), by při přípravě své hospodářské politiky měly mít na mysli jak dopady těchto politik na vnitrostátní úrovni, tak i důsledky pro Evropskou unii a konkrétně pro členské státy HMU. Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti návrhu na založení evropského mechanismu finanční stabilizace, jelikož jeho založení i rozhodující úloha Mezinárodního měnového fondu jsou mimo jakékoli institucionální ustanovení. Tento návrh představuje zásadní problém v koncipování finančních politik Unie a je pouhou omluvou pro nový útok na pracující. Předpokladem pro to, aby se členské státy Evropské

105

106

CS


unie uchýlily k tomuto mechanismu, je zavedení přísných úsporných programů, které pracujícím odebírají příjem a ruší jejich pracovní místa i pojistná práva. Naproti tomu, jestliže máme mít sociálně soudržnou a solidární Evropu, je naléhavě nutné, aby byl zrušen Pakt o stabilitě, aby se Evropský sociální fond dostal pod politickou, parlamentní kontrolu a aby se zvýšil rozpočet Společenství, a to proto, abychom podpořili pracující, důchodce, zemědělce a nezaměstnané a abychom podpořili skutečný životaschopný růst. Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Nehlasovala jsem pro usnesení o evropském mechanismu finanční stabilizace. Tento mechanismus, uvařený z vody a ve spěchu během loňského května na vrcholu řecké krize s dluhopisy, byl velkým krokem vpřed v oblasti hospodářské správy eurozóny. V této otázce však náš Parlament projevil vážný nedostatek prozíravosti. Několik klíčových pozměňovacích návrhů bylo odmítnuto, a to včetně toho, který byl podle mého názoru nejdůležitější, totiž pozměňovacího návrhu, jehož cílem bylo vytvořit trvalý základ tohoto systému formou vytvoření Evropského měnového fondu, prvního kroku směrem k evropskému trhu s dluhopisy, k němuž jsem v minulosti již při několika příležitostech vyzývala. Stejně tak nechápu, proč by náš Parlament neměl uznat pozitivní roli, kterou ECB hrála v tomto období, zejména poté, když se rozhodla odkoupit státní dluh na druhotném trhu, což pomohlo zmírnit napětí na trhu s dluhopisy. A konečně, bez legislativní síly vytváří toto usnesení obraz o naprosté ustrašenosti našeho Parlamentu, zatímco Komise ve spolupráci s Radou pracují na úplném opaku, aby zajistily, že tento mechanismus bude nadále z dlouhodobého hlediska nepostradatelný pro stabilitu eura. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o evropském nástroji pro finanční stabilitu, evropském mechanismu finanční stabilizace a budoucích krocích, jelikož se domnívám, že je nezbytně nutné definovat nový rámec pro hospodářskou správu. Měl by být pevný a měl by předcházet budoucím krizím a podporovat udržitelné hospodářství v rámci Evropské unie. Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Hlasovali jsme proti tomuto usnesení z toho důvodu, že je nejen neschopné uznat zodpovědnost evropských institucí za současnou krizi, ale také neustále trvá na opatřeních, která nekorespondují se zásadními problémy, kterým lidé čelí, a to zejména pracující, nezaměstnaní a více než 85 miliónů lidí žijících v chudobě. Toto usnesení nadále trvá na politikách, které jsou základem současné situace, s důrazem na přísný soulad s Paktem o stabilitě, na Evropskou centrální banku (ECB) a její falešnou nezávislost a trvání na hospodářské správě, která je zaměřena výhradně na posilování finančních a hospodářských skupin, které mají velké pravomoci a které jsou de facto pány Evropské unie. Zdůrazňujeme nicméně význam některých otázek a požadavků vyplývajících ze studií a informací pro Evropskou komisi a Evropskou centrální banku. To ovšem dané problémy neřeší ani nemění politiky. Některé návrhy, které byly ostřejší a kritičtější k roli Evropské komise, byly naneštěstí odmítnuty. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva je důkazem zdravého rozumu, který převažuje alespoň v jednom bodě: dluhovou krizi nelze vyřešit hromaděním dalších dluhů. Mechanismus finanční stability, který si vysnila Rada a který tato zpráva schvaluje, způsobuje, že poskytování nových evropských půjček závisí na uskutečnění hospodářských a finančních reforem zakládajících se na politikách, které způsobily tuto

07-07-2010

07-07-2010

CS


krizi. Tato zpráva je tudíž absurdní. Kromě toho vítá vytvořené úsporné plány a návrhy Komise na svrchovaný dohled nad vnitrostátními rozpočty a zvýšení sankcí za neuplatňování Paktu o stabilitě a růstu. Tato zpráva tím pádem navrhuje porušování suverenity lidí a národů. Úkolem poslanců je hájit zájmy lidí, nikoli padlých elit. Budu hlasovat proti tomuto textu. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Hluboká finanční krize odhalila slabinu v ochraně stability eura. Opakované útoky spekulantů na země eurozóny, které byly nejvíce vystaveny krizi, ukázaly, že na podobné útoky není připravena reagovat včas. Toto opatření fondu stability je nezbytně nutné kvůli obnovení důvěry v trhy, aby členské státy, které vytvářejí eurozónu, mohly využívat konkurenceschopných cen, a mohly tak úspěšně dosáhnout požadovaných výsledků po odeznění krize. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Toto usnesení o Evropském nástroji pro finanční stabilitu a evropském mechanismu finanční stabilizace se čte jako horor. Ukazuje, že politické vedení, které je tvořeno sociálními demokraty, konzervativci, liberály a sjednocenou levicí, se z finanční a hospodářské krize vůbec nepoučilo. Rovněž velice jasně ukazuje, že toto vedení se nyní chystá opakovat právě ty chyby, které vedly k současné krizi. Když se například euro popisuje jako bezpečnostní kotva, realita je tím postavena na hlavu. To, že se jednotlivá, velice odlišná národní hospodářství nutila k tomu, aby spolupracovala, ve skutečnosti finanční politiku destabilizovalo. Úroková rozpětí, na která slýcháme tolik stížností, jsou naprosto přirozená. Vyjadřují hospodářskou sílu určitého státu nebo, z jiného úhlu pohledu, riziko pro investory. Tvrdé úsporné programy jsou nyní naprosto nezbytně nutné, aby se vyřešily rozpočtové schodky a aby byla znovu nastolena rovnováha vnitrostátních rozpočtů. Eurobondy budou nadále destabilizovat eurozónu a ještě více proměňovat Evropskou unii v transferovou unii. S tím nesouhlasím, což je důvod, proč jsem hlasoval proti tomuto usnesení. Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Odmítám vydávání společných evropských dluhopisů. Z toho důvodu jsem hlasoval proti této zprávě. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. – Nakonec jsme hlasovali pro, ačkoli mě znepokojuje skutečnost, že dva z našich pozměňovacích návrhů (číslo 4 a 5) byly odmítnuty. Konkrétně řečeno, chtěli jsme, aby v tomto usnesení stálo: „domnívá se, že existuje hrozba dluhové deflační pasti, pokud se v celé Evropské unii budou realizovat agresivní fiskální a konsolidační opatření, aniž by byl brán patřičný ohled na vedlejší dopady“ a „je v této spojitosti velice znepokojen sociálním dopadem nečekaně rychlé fiskální konsolidace v celé Evropské unii, a zejména ve zranitelných členských státech eurozóny“. Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Legislativní balíček schválený v souvislosti s tzv. regulací finančního systému v Evropské unii jednak nemůže, jednak ani nechce regulovat či kontrolovat finanční trhy. Nepodložená tvrzení politických představitelů kapitálu týkající se tzv. regulování těchto trhů za tím účelem, aby se zabránilo další krizí, jsou opět další lží. Krize jde ruku v ruce s kapitalistickým systémem. Dnešní krize již formuje budoucí kapitalistickou krizi a ta bude ještě horší. Legislativní opatření Evropské unie tím pádem nejsou navrhována za účelem regulace. Představují pokus o vytvoření nových orgánů a institucí za účelem účinnějšího zasahování kapitálových mechanismů do kapitalistických hospodářství členských států. Ty tvoří součást balíčku opatření Evropské unie a buržoazních vlád pro přísnější reformu Paktu o stabilitě, aby bylo zajištěno, že protilidová bouře kapitalistických restrukturalizací, kterou kapitál potřebuje, zajistí

107

108

CS


uniformní, stabilní a nepružné uplatňování politických pravomocí kapitálu ve všech členských státech. Kapitalistická krize a protilidový útok na pracující, které v celé Evropské unii rozpoutal kapitál, tím jasněji ukazují, jaká je povaha a charakter Evropské unie. Jsou důkazem toho, že prohnilý vykořisťovatelský systém nemůže být regulován, může být pouze svržen širokou sociální aliancí mezi dělnickou třídou a obyčejnými lidmi. Anna Záborská (PPE), písemně. – (SK) Od vypuknutí krize se snažíme hledat efektivní řešení současné ekonomické situace v Evropské unii. Debatujeme o nových nástrojích účinnější kontroly finančních trhů a zřizujeme Evropský nástroj finanční stability. Jsme si přitom zároveň vědomi rizika, že tyto centralizované nástroje budou nadále omezovat zásadu subsidiarity? Tendence předepisovat členským státům, co mají dělat, tu byla vždy. Změna dnes spočívá v tom, že ve jménu řešení negativních dopadů krize se zvyšuje tlak na členské státy, aby souhlasily s celoplošnými řešeními. Ti, kteří mají výhrady, mohou být někdy vnímáni jako sabotéři, a jejich argumenty tudíž ztratí na váze. Přitom i dnes platí to, co o hospodářské krizi ve 30. letech minulého století řekl známý podnikatel Tomáš Baťa: „To, čemu jsme si zvykli říkat hospodářská krize, je jen jiný název pro mravní chudobu. Mravní chudoba je příčinou, hospodářský úpadek je důsledkem. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek se dá léčit penězi. Hrozím se důsledků tohoto omylu.“ Návrh usnesení: Žádost Islandu o členství v Evropské unii (B7-0407/2010) Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení, protože vřele vítám zahájení vyjednávání o členství s Islandem. Tato země má skutečně pevnou demokratickou kulturu, v jejímž rámci už Evropská unie chválila obranu lidských práv a ochranu svobod jednotlivců. Členství Islandu je jak v jeho, tak i v našem vlastním zájmu. Island může třeba sloužit jako dobrý příklad pro Evropskou unii, co se týče environmentální politiky. Ochotně uznávám, že některé body vyžadují hlubší objasnění. Jmenovitě bude zapotřebí větší nezávislosti soudního systému stejně jako snížení míry nezaměstnanosti a inflace, které jsou stále příliš vysoké. Island nicméně prokázal jednoznačnou ochotu zabývat se připomínkami, které vznesly orgány, a to je důvod, proč vítám iniciativu Rady k zahájení vyjednávání o členství. Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Máme pádný důvod k tomu, abychom uvítali zahájení vyjednávání o přístupu Islandu k Evropské unii. Island, jakožto země s dlouhou historií demokracie, která je již nyní spojena s Evropskou unií četnými dohodami, vypadá jako jednoznačný případ. Odhlasováním usnesení o přistoupení vysílá Parlament Islandu srdečné uvítací poselství, ale přitom mu formou pozměňovacího návrhu zároveň připomíná, že řádným členem Unie se může stát jen tehdy, bude-li hrát konstruktivní úlohu v ukončení průmyslového lovu velryb. (Island, stejně jako Norsko a Japonsko, i nadále loví tyto mořské savce navzdory moratoriu, které bylo přijato před 24 lety Mezinárodní velrybářskou komisí.) Jediné, co nám zbývá, je přesvědčit 300 tisíc Islanďanů, které ničí krize, že z připojení se k evropskému projektu jim budou plynout pouze samé výhody. Mara Bizzotto (EFD), písemně. − (IT) V průběhu posledního desetiletí se podle mého názoru proces rozšiřování Evropské unie až příliš zrychlil. Zejména v tak obtížné době, kdy se Evropa musí snažit o nastolení alespoň nějaké rovnováhy ve svých hospodářských a měnových krocích, stejně jako nalézt vnitřní politickou rovnováhu v návaznosti na vstup Lisabonské smlouvy v platnost, se přistupování nových států nezdá být tím nejlepším způsobem, jak pomoci Unii vyjasnit její politickou přítomnost a budoucnost.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Při hlasování o žádosti Islandu o připojení k Unii jsem se rozhodla zdržet se, protože kdyby nic jiného, zpráva odkazuje na referendum, které musí na Islandu proběhnout předtím, než se bude v případném přistoupení pokračovat. Využití demokratických metod je vždy tím nejlepším způsobem, jak podniknout jakýkoli politický krok a jakoukoli iniciativu, především v Evropě, kde se mnoho rozhodnutí činí za zády jejích občanů. Ačkoli jsem tedy v zásadě proti přistoupení Islandu k Unii, vítám nicméně rozhodnutí dát suverénnímu lidu možnost přijmout či odmítnout návrh, který by potenciálně mohl změnit osud jednoho národa. George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Domnívám se, že přistoupení Islandu k Evropské unii je výhodné pro obě dvě strany: Island bude požívat vyšší míry hospodářské stability, zatímco Evropská unie bude hrát aktivnější roli v arktické oblasti. Je zde však řada nedostatků, které musí Island odstranit do doby, než se k Evropské unii připojí. Jedním z nich je i reforma finančního dohledu. Island je součástí Evropského hospodářského prostoru a uplatňuje acquis communautaire na jednotném trhu. Musí nicméně dodržovat zásady i v oblastech posuzování shody, akreditace a dohledu na trhem. Dalším problémem, který je zapotřebí vyřešit, je nezávislost soudnictví. Hlasoval jsem pro toto usnesení v naději, že Island úspěšně splní tyto podmínky, které považuji za klíčové pro řádné fungování Evropské unie jako celku. Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu i pro zahájení vyjednávání o přistoupení s Islandem. Jedná se o zemi s pevnou demokratickou tradicí a s vysokou úrovní souladu s acquis communautaire. Jak je stanoveno ve Smlouvě o Evropské unii, jakýkoli evropský stát, pokud si to přeje, může požádat o to, aby se stal členem Evropské unie. Jeho začlenění do Evropské unie závisí na jeho souladu s kritérii členství a jejich prověřením. V tomto ohledu je Island, jakožto člen Evropského hospodářského prostoru (EHP) a signatář Schengenské dohody, již v pokročilé fázi uplatňování acquis communautaire. Vyjednávání o klíčových otázkách, které nejsou zahrnuty do cílů EHP, jako je zemědělství, rybolov či hospodářská a finanční politika, musejí být nicméně vážně prodiskutována, aby Island mohl plně vyhovět kritériím členství. Rovněž zdůrazňuje nutnost zásadních reforem v uspořádání a fungování systému finančního dohledu ze strany islandských orgánů. Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Máme pádný důvod k tomu, abychom uvítali zahájení vyjednávání o přístupu Islandu k Evropské unii. Island, jakožto země s dlouhou historií demokracie, která je již nyní spojena s Evropskou unií četnými dohodami, vypadá jako jednoznačný případ. Proces rozšiřování Evropské unie je však již příliš dlouho sledován předstíranými kandidáty. Promarnili jsme mnoho času žvaněním o těžko pochopitelných územních konfliktech (Chorvatsko/Slovinsko) a sledováním věčné bitvy o jméno Makedonie, zkazili jsme vyjednávání o přistoupení poloviny Kypru a jsme až příliš otevření tomu, abychom přivítali státy, které jsou dosud ruinovány korupcí. To je důvod, proč musíme od samého začátku rozpravy s našimi islandskými přáteli být puntičkářští. Odhlasováním usnesení o přistoupení vysílá Parlament Islandu srdečné uvítací poselství, ale přitom mu formou pozměňovacího návrhu zároveň připomíná, že řádným členem Unie se může stát jen tehdy, bude-li hrát konstruktivní úlohu v ukončení průmyslového lovu velryb. (Island, stejně jako Norsko a Japonsko, i nadále loví tyto mořské savce navzdory moratoriu, které bylo přijato před 24 lety Mezinárodní velrybářskou komisí.) Jediné, co nám zbývá, je přesvědčit 300 tisíc Islanďanů, které ničí krize, že z připojení se k evropskému projektu jim budou plynout pouze samé výhody.

109

110

CS


Philippe de Villiers (EFD), písemně. – (FR) Parlament vynáší svůj verdikt nad zahájením vyjednávání o přístupu k Evropské unii v usnesení, které zdůrazňuje pozitivní aspekty této žádosti. Island nemá se svou silnou demokratickou a parlamentní tradicí co získat z toho, že přistoupí k Evropské unii. Jakožto člen delegace pro vztahy s Islandem hlasuji v zájmu této země, jinými slovy hlasuji proti tomuto usnesení a proti přistoupení Islandu. Celé tradici rybolovu a zemědělství této země, která je zásadně důležitá pro její hospodářství a která je symbolem její identity, skutečně hrozí, že padne za oběť SZP a společné rybářské politice. Islanďané jakožto národ, který si vždy dával velký pozor, aby si uhájil svou nezávislost a suverenitu, jsou v nebezpečí, že se dostanou z bláta do louže, pokud Evropská unie uloží „acquis communautaire“ a své podmínky pro přistoupení na tento ostrov, který je už tak dost zmítán finanční krizí. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení o požadavku Islandu o přistoupení k Evropské unii, protože, vzhledem k demokratické kultuře Islandu, by možnost, že přistoupí k Evropské unii, mohla být prospěšná pro obě strany. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Island je zemí s dlouhou a silnou demokratickou tradicí. Jsem přesvědčen, že Evropská unie může přijmout tuto zemi, která má příkladnou historii úcty k právnímu státu a která je silně prodchnuta evropskou kulturou a tradicemi, k nimž rovněž přispěla, ku prospěchu všech členských států. Jsem přesvědčen o tom, že Evropskou unii obohatí, když přijme Island, a že tento krok ze strategického hlediska významně přispěje k větší přítomnosti Evropské unie v severním Atlantiku a v arktické oblasti. Elisabetta Gardini (PPE), písemně. − (IT) S dnešním hlasováním se Parlament rovněž vyslovil pro přistoupení Islandu k Evropské unii. Přístupový proces tak pokračuje velkou rychlostí. Toto hlasování zdůrazňuje chuť vyjednávat o všech aspektech, které stále mohou být vyřešeny pozitivně. Lov velryb je jedním z nejcitlivějších témat, jimiž je třeba se zabývat. Chápeme, že malá země může mít svá specifika a že narušit tuto rovnováhu může být obzvláště komplikované. Nehledě na to bych očekávala daleko větší podporu pozměňovacího návrhu 22. Když šlo o tuňáka obecného, Parlament hlasoval pro moratorium, aniž by se zabýval tím, jaké škody tím způsobí flotilám v Jaderském moři. Zaujaté stanovisko překročilo hranici a skutečně bylo také v Dohá odmítnuto 73 hlasy, přičemž 43 bylo pro a 24 se zdrželo hlasování. Nyní, když byl vybídnut k ochraně velryb, je ohromující, jak těsná většina byla. Je mi líto, že dokonce i má vlastní skupina napsala na hlasovacím lístku k pozměňovacímu návrhu 22 mínus. Ráda bych nicméně zdůraznila, že italská delegace hlasovala pro výzvu k zastavení lovu velryb a odmítnutí veškerých výhrad vznesených proti Mezinárodní velrybářské komisi. Charles Goerens (ALDE), písemně. – (FR) Stále věřím tomu, že přistoupení země k Evropské unii vyžaduje skutečnou solidaritu, nikoli pouhou jednosměrnou solidaritu nabízenou kandidátské zemi Evropskou unií. Přistoupení musí přinést přidanou hodnotu všem zúčastněným stranám. Můj komentář je obecné povahy, a tudíž se netýká konkrétně Islandu. Chtěl jsem komentovat spíše problémy, s nimiž se Evropská unie v současné době potýká. Jisté stávající členské státy Evropské unie vykazují podivné chování, řečeno velice eufemisticky, a chovají se k Evropské unii jako k nějaké skládce svých vlastních problémů, aniž by se příliš staraly o společné zájmy. Takovýto problém musí být odvrácen v budoucích

07-07-2010

07-07-2010

CS


přistoupeních, pokud si přejeme posílit to, co zbylo ze soudržnosti a z naší schopnosti pokračovat v evropské integraci. Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) S velikým nadšením vítám zahájení vyjednávání o členství mezi Islandem a Evropskou unií. Naším záměrem bylo vyslat Islandu, který je již s Evropskou unií svázán četnými dohodami a partnerstvími, vřelou zprávu a prostřednictvím řady pozměňovacích návrhů jsme dali najevo, že bude muset zlepšit svůj systém jmenování soudců a vrchních soudních orgánů, aby splnil kritérium a základní zásadu oddělení pravomocí, a že bude především muset zastavit lov velryb ještě předtím, než se stane členem. Kromě toho, vzhledem k členství Islandu v Arktické meziskupině, vítám nový vliv, který bude v důsledku členství této země Evropská unie moci uplatňovat v oblasti mezinárodní strategie pro Arktidu. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně . – I když budu potěšen, jestliže Island rozšíří řady nezávislých národů, které si zvolí připojení k Evropské unii, dnešní usnesení obsahuje do očí bijící rozpor. Odstavec 25 oprávněně uznává úspěch Islandu při řízení zodpovědného a udržitelného rybolovného průmyslu – v příkrém kontrastu s výsledky Evropské unie. Pokračuje tím, že vyzývá ke konstruktivním vyjednáváním o rybolovu, aby bylo dosaženo uspokojivého řešení, které by podle všeho mohlo obsahovat výjimku ze SRP. Odstavec 26 ovšem vyzývá Island k tomu, aby začal přijímat mechanismus Evropské unie, aby byl usnadněn jeho vstup do SRP. Navrhovat, aby Island opustil své zodpovědné a udržitelné praktiky kvůli přijetí zkrachovalého systému Evropské unie, je směšné. Evropská unie by se měla od úspěšné islandského vnitrostátního řízení poučit, nikoli nutit hrdý rybářský národ k selhání. Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro toto usnesení, jelikož přistoupení Islandu nabízí Evropské unii šanci k tomu, aby hrála důležitější úlohu v Arktické oblasti, a přispěje k mnohostranné správě tohoto území. Doufám, že vyjednávání budou probíhat konstruktivně a dají Islandu možnost přiblížit se evropskému modelu. Vzhledem k tomu, že se vnitrostátní veřejné mínění o přistoupení k Evropské unii znatelně změnilo od doby, kdy byla tato možnost v létě roku 2009 představena, a vzhledem k tomu, že míra odporu k přistoupení nebyla dosud nikdy tak vysoká, domnívám se, že by patřičné orgány měly v blízké budoucnosti zorganizovat rozsáhlou informační kampaň o důsledcích tohoto procesu, protože to Islanďanům umožní, aby vyjádřili svůj názor v budoucím referendu o přistoupení již plně obeznámeni s veškerými fakty. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Obyvatel Islandu si příliš vážím na to, abych doufal, že se připojí k Evropě, protože pokud ano, nebudou jednat ve svém zájmu, ale v zájmu elity. Islanďané již nyní trpí tím, že je zradila jejich vláda, která ignorovala suverénní rozhodnutí Islanďanů, z nichž 95 % odmítlo zákon, který je nutí, aby platili za ztráty, které utrpěli britští a nizozemští zákazníci Icesave. Proč by měli souhlasit s připojením se k nějaké Evropské unii, která je nutí akceptovat takovouto neúctu k vůli lidu? Podle aktuálních průzkumů je 57,6 % Islanďanů proti připojení se k Evropské unii. Já jim rozumím. Toto není Evropa, ke které by se měli připojovat. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Začátek rozhovorů o přistoupení Islandu k Evropské unii je dobrou zprávou pro všechny, kdo tvrdí, že rozšiřování Evropské unie je jejím přirozeným osudem. Existují důkazy, že minulá rozšíření znamenala úspěch pro oblast Evropské unie, ale také pro její členské státy. Co se Islandu týče, jedná se o zemi, s níž dlouhá léta, již od roku 1973, udržujeme dobré vztahy a která je rovněž signatářem Schengenské a Dublinské dohody, což znamená, že již přijala velkou část acquis

111

112

CS


communautaire. Ještě nějakou práci však zbývá udělat, zejména v hospodářské a finanční oblasti a ve vztahu k soudnímu systému. Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Evropská unie nesmí být za žádných okolností zatěžována islandskými dluhy. Islanďané si budou muset sami udělat svoje domácí úkoly a rozbourat svou horu dluhů. Island je nicméně, na rozdíl od Turecka, evropskou zemí a již 15 let je součástí EHP. I v tak kontroverzních oblastech, jako je rybářská politika, byl schopen dosáhnout pokroku. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro tuto zprávu. Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Já jsem vždy byl a stále jsem příznivcem rozšíření Evropské unie o nové země. Unie nesmí být exkluzivním klubem. Proto vítám práci islandské vlády na přistoupení k Evropské unii. Je skutečně těžké představit si méně kontroverzní kandidaturu, než tu islandskou. Skutečnost, že Island patří do evropské zóny volného obchodu, je rovněž nesmírně důležité. Z tohoto důvodu by cesta Islandu k členství v Evropské unie měla být ze všech nejkratší. Kromě toho je těžké zapomenout na přínos Islandu evropské soudržnosti. Hmotné dopady grantů ESVO lze nalézt v Polsku i v dalších zemích Evropské unie téměř na každém kroku. V důsledku těchto skutečností jsem se rozhodl podpořit tento návrh usnesení, aby byla ukončena rozprava o prohlášeních Rady a Komise podle čl. 110 odst. 2 jednacího řádu o žádosti Islandu o členství v Evropské unii. Rovněž bych rád vyslovil naději, že hlasování v Parlamentu se budou brzy odehrávat i ve společnosti islandských poslanců. Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro toto usnesení o zahájení vyjednávání o přistoupení Islandu k Evropské unii. Z geografického hlediska již Island v Evropě je a jeho členství v Evropské unii není ničím jiným, než normálním koncem přirozené cesty. Nedávná hospodářská krize uvrhla Island do vážných problémů a rovněž dala vzniknout jistým napjatým okamžikům s jistými členskými státy EU kvůli úpadku několika bank, do nichž evropští občané investovali. V důsledku toho může na scénu přijít Evropská unie a najít řešení. Členství v Evropské unii zajistí, že Island bude podroben kontrolám, společnému trhu a pravidlům. Během těchto vyjednávání je jednoznačně zapotřebí mít na mysli různé věci, včetně problémů rybolovných kvót, lovu velryb a dodávky a řízení zdrojů energie. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. – (ES) Velice mě těší, že Evropský parlament přijal náš návrh, aby členství Islandu v Evropské unii zahrnovalo ukončení lovu velryb. Evropský parlament konkrétně oznamuje Islandu, že lov velryb není v souladu s pravidly Unie, a vyzývá tuto zemi k jeho zastavení. Rovněž vyzývá Island k tomu, aby nechal stranou výhrady, které vznesl proti Mezinárodní velrybářské komisi. Jinak vítám nedávné rozhodnutí vedoucích představitelů Evropské unie o zahájení vyjednávání o přistoupení s Islandem, aby se tak mohl stát 28. členským státem. Dnešním hlasováním zdůrazňujeme, že otázka odškodnění Britů a Nizozemců v důsledku úpadku banky Icesave by měla být vyřešena oboustranně. Poslanci uvítali rozhodnutí Evropského parlamentu o zahájení vyjednávání přistoupení Islandu k Evropské unii 17. června tohoto roku. Parlament rovněž zdůrazňuje skutečnost, že členství Islandu umožní Evropské unii, aby hrála aktivnější roli v Arktidě, přičemž klade důraz na „silnou demokratickou kulturu“ této země. Island je součástí Schengenské dohody, je členem NATO a má s Evropskou unií dohodu o volném obchodu od roku 1973. Viktor Uspaskich (ALDE), písemně . – (LT) Dámy a pánové, jsem si jist tím, že mnoho z vás zná článek 49 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví, že každý evropský stát může požádat o to, aby se stal členem Unie. Litva je relativně novým členským státem Evropské

07-07-2010

07-07-2010

CS


unie a mám pocit, že by bylo sobecké a pokrytecké, abychom za sebou zavírali dveře. Avšak předtím, než se Litva mohla v roce 2004 k Evropské unii připojit, musela provést značné reformy a souhlasit s bolestnými kompromisy, aby splnila přístupová kritéria Unie. Totéž čeká i Island. Politické a hospodářské zemětřesení, které vedlo k úpadku islandského bankovního systému v roce 2008, bylo jednoznačným varováním pro celou Evropu. Island se nyní snaží zotavit se, avšak čeká ho ještě dlouhá cesta, než bude jeho hospodářská stabilita obnovena. Odškodnění pro majitele účtů v bance Icesave a splacení dluhu některým členským státům Evropské unie je dobrým začátkem. Je to rovněž důležité pro to, aby se obnovila důvěra společnosti jak ve vlastní zemi, tak i v zahraničí. Island má sám co nabídnout, například silnou demokratickou tradici, která nepochybně obohatí naši Unii. Island významně přispívá k environmentální a energetické politice Evropské unie – usilováním o obnovitelnou energetiku a svou zkušeností s bojem proti globálnímu oteplování. Záleží na Islandu, zda splní přístupová kritéria a rozhodne se skutečně připojit k Unii. Mezitím bychom měli nadále prohlubovat své vztahy s touto zemí i spolupráci mezi Evropským parlamentem a Althingem, islandským parlamentem. 10. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis (Zasedání bylo přerušeno v 13.35 a pokračovalo ve 15.05). PŘEDSEDAJÍCÍ: Jerzy BUZEK předseda 11. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis 12. Evropská služba pro vnější činnost (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem programu je společná rozprava o: – zprávě, kterou předkládá pan Brok a pan Verhofstadt jménem Hospodářského a měnového výboru o návrhu na rozhodnutí Rady, kterým se stanoví uspořádání a fungování Evropské služby pro vnější činnost [08029/2010 – C7-0090/2010 – 2010/0816(NLE)]; – prohlášení místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku [2010/2578(RSP)]. Elmar Brok, zpravodaj. – (DE) Pane předsedající, vážená paní baronko Ashtonová, pane Šefčoviči, dámy a pánové, uzavřením madridské politické dohody jsme učinili první významný krok k vytvoření Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ). Jsme si vědomi toho, že se nejedná o konečný výsledek, protože služební řád a finanční nařízení poskytují všechen nezbytný volný prostor pro postup spolurozhodování, který je nezbytným předpokladem pro konečné ustanovení této služby. Tato dohoda nicméně do plánovacího a přípravného procesu vnesla jistou úroveň bezpečnosti. My v Evropském parlamentu chceme dát jasně najevo, že jsme pro ESVČ. Přání Evropského parlamentu mít vysokou představitelku bylo začleněno do Smlouvy o evropské ústavě. Tato vysoká představitelka by měla být zodpovědná za koordinaci vnějších vztahů Evropské unie a za řízení vnější a bezpečnostní politiky Evropské unie. Vysoká představitelka by měla mít k dispozici službu, která by jí umožnila zaujmout pevné stanovisko ve vztahu ke Komisi, k Radě a ke zbytku světa, objasnit jednotu a soudržnost

113

114

CS


evropské zahraniční politiky a zajistit, abychom nebyli jenom světovým plátcem, ale také světovým hráčem. Tato dohoda, která, doufejme, získá zítra v Evropském parlamentu podporu většiny, představuje onen nezbytný krok kupředu. Během těchto vyjednávání bylo důležité, abychom umožnili této službě sloužit našemu hlavnímu cíli, a to ve společném zájmu občanů Evropy. Rovněž se nám v průběhu těchto komplikovaných vyjednávání podařilo zaručit, že se pravomoci a přidělení nezmění tak, aby se to, co je reprezentováno ustanoveným právem Společenství a co spadá pod kontrolu a rozhodovací pravomoc společenství Evropy, změnilo v mezivládní dohody a ve vracení politiky na vnitrostátní úroveň. Pane Šefčoviči, snad mi dovolíte říci, že Evropský parlament toho při různých příležitostech během posledních měsíců udělal pro práva Komise více než Komise sama. Rád bych chtěl ještě jednou vysvětlit, že Rada byla po určitých úvodních rozpacích připravena uznat skutečnost, že Evropský parlament má rovněž v této oblasti slovo, že díky kombinaci finančního nařízení, služebního řádu a tohoto konzultačního procesu došlo k zahájení postupu spolurozhodování a že jsme díky tomu dokázali významně pokročit v konzultačním procesu. Z tohoto důvodu je nesmírně důležité, stejně jako zaručení realizace metody Společenství a rozšíření práv Evropského parlamentu v mezích této úmluvy, a to nejen v oblastech spravedlnosti a vnitřní politiky, že se nacházíme v situaci s takovým vztahem k bezpečnostní politice, kdy budeme v budoucnu a úplně poprvé konzultováni a informováni předtím, než budou učiněna rozhodnutí. Kromě toho budeme mít např. možnost v rámci výměny názorů klást velvyslancům otázky, nikoli stejně jako při konzultačním procesu, ale poté, co budou jmenováni, a předtím, než se ujmou úřadu. Z toho důvodu, spolu s možnostmi, které nabízejí rozpočtová práva, a spolu se skutečností, že smlouvy se třetími zeměmi budou muset být v budoucnu ratifikovány Evropským parlamentem, budeme mít v dočasné fázi rovněž informační a konzultační proces, který Parlamentu umožní, aby hrál roli v sestavování evropské zahraniční politiky. Parlament však v tomto případě nechce přebírat zodpovědnost za provozní zahraniční politiku. V budoucnu bude tento úkol náležet výkonné moci. Chceme mít kontrolu a chceme mít možnost říci ne. Chceme mít možnost přijímat rozumná rozhodnutí o rozpočtech a chceme mít možnost provádět kontroly. Z tohoto důvodu potřebujeme nástroje a informace, které nám v těchto oblastech umožní uplatňovat práva Parlamentu jménem občanů Evropy. Domnívám se, že tato dohoda představuje důležitý krok tímto směrem. Chtěl bych poděkovat paní baronce Ashtonové za to, že jsme dokázali na konci těchto vyjednávání přinést dobré výsledky. Předsedající. Děkuji Vám, pane Broku, za Váš příspěvek. Pro příště bych byl rád, kdybyste všichni dodržovali svůj vyměřený čas. Chápu, že šlo o důležitý projev, ale i tak vás prosím, abyste dodržovali svůj čas. Guy Verhofstadt, zpravodaj. – Pane předsedající, nejprve bych rád poděkoval Elmaru Brokovi a Robertu Gualtierimu, kteří byli mými spoluzpravodaji a kteří rovněž vedli vyjednávání s paní Ashtonovou, Komisí a Radou. Dotyčná služba je již nyní založena a já se domnívám, že můžeme prohlásit, že jsme dosáhli dobrého výsledku, který mohou všechny instituce podpořit a být na něj hrdé. Říkám to i navzdory připomínkám, které včera vznesl francouzský premiér pan Fillon. Řekl, že tato

07-07-2010

07-07-2010

CS


služba nemůže překročit jisté hranice: totiž hranice Francie. Musím panu Fillonovi říci: „Vous êtes trop tard“ – jdete pozdě, protože dohodou o této službě jsme hranice Francie dalece překročili. To nebyla žádná náhoda, ale prosté využití a realizace Lisabonské smlouvy. V Lisabonské smlouvě, kterou Francie ratifikovala, se do budoucna předvídá sjednocování zahraniční politiky v Unii. My pro onu službu nepotřebujeme une bataille arrière-garde, využít zadního voje, jelikož tato služba je nyní zde. Nyní potřebujeme onu službu využít k tomu, abychom vyvinuli skutečnou zahraniční politiku Evropské unie, protože, ruku na srdce, do dnešního dne jsme žádnou zahraniční politiku neměli. Pamatuji si, že když jsem byl v roce 2002 členem Rady, strávili jsme nad válkou v Iráku, což bylo v té době největší téma zahraniční politiky, celých 50 vteřin, Evropa o ní nebyla v té době schopna diskutovat ani k ní zaujmout společné stanovisko. Něco takového už nemůžeme připustit, rozhodně ne v dnešním multipolárním světě. Pokračovat v tomto duchu nepřichází v úvahu. Bude to úkol paní Ashtonové, a takové je naše dnešní sdělení. Tato služba bude potřebovat jasný směr a vůdčí schopnosti. Související úmluva k tomu dala paní Ashtonové mnoho pravomocí. Má právo svolat Radu pro zahraniční věci, a to i narychlo. Má právo chopit se iniciativy, protože je zároveň místopředsedkyní Komise. Zodpovídá rovněž za vytyčení obecných směrů, které vymezí strategické zájmy naší Unie, a všechny tyto povinnosti jsou na ní a na její službě. Vážená paní Ashtonová, dovolte mi dát Vám na konci celého tohoto vyjednávacího procesu jednu radu: vybudujte tuto službu jako nástroj Společenství. Úspěchy Unie jsou postaveny na vyzkoušené a prověřené metodě, kterou je metoda Společenství. Jen tehdy, je-li uplatňována metoda Společenství, dosahujeme pokroku a úspěchů. Podívejte se kupříkladu na jednotný trh. Tam, kde se neuplatňovala, jsme svědky stagnace, ba dokonce úpadku. Podívejte se kupříkladu na reakci Unie na finanční krizi. Jedině uplatňováním této metody můžeme uspět. Zahraniční politika Unie může být vyvinuta vypracováním toho, čemu říkám skutečný „zájem Unie“, který nepodléhá vměšování členských států. Díky využívání dovedností a odborných znalostí, které budete mít k dispozici, bude tento skutečný zájem Unie rozpoznán. Poté bude na paní Ashtonové, aby tento zájem Unie přirozeně bránila, protože podle mého názoru i podle názoru tohoto Parlamentu, co je dobré pro Unii, je dobré i pro její členské státy a také pro jejich občany. Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Pane předsedající, těší mě, že zde s vámi mohu debatovat o jednom z nejdůležitějších témat, které jsou na evropském programu, totiž o vytvoření Služby pro vnější činnost. Chtěla bych nejprve projevit vděčnost za konstruktivní zapojení Evropského parlamentu a zpravodajů, jmenovitě pánů Elmara Broka, Guye Verhofstadta a Roberta Gualtieriho, do tohoto procesu a také výborům pro zahraniční věci, rozvoj, ústavní záležitosti, rozpočet a rozpočtovou kontrolu a výboru JURI, jejichž práce v mnoha ohledech zkvalitnila text rozhodnutí o Evropské službě pro vnější činnost. Děkuji rovněž váženému předsedovi Parlamentu. V posledních týdnech jsme toho spolu dokázali hodně při budování nezbytných základů mezi všemi zúčastněnými. Vzdávám hold i dalším členům tohoto quadrilogu – Maroši Šefčovičovi, Komisi a španělskému předsednictví, vedenému Miguelem Moratinosem spolu

115

116

CS


s váženými kolegy z Rady. Jsme nesmírně vděčná právním službám, které nám po celou dobu poskytovaly kvalitní poradenství a podporu. Přišel čas rozhodnout. V posledních měsících je spoustu pozornosti oprávněně věnováno institucionálním komplikacím a administrativním spletitostem. Pokládání základů je klíčový úkol, při jehož plnění však nehrozí, že bychom zapomínali na důvody, proč tuto službu vytváříme, důvody, které jsou tím zjevnější, čím více jsem toho vaším jménem procestovala, ať už při návštěvách vlád, vojenských misích nebo setkáních s našimi delegacemi či programy po celém světě. Než se pustím do některých podrobností, ráda bych jen něco málo řekla o tom, co tuto službu čeká v budoucnosti. Není lepší místo než tato sněmovna a lepší čas než nyní k tomu, abychom si připomněli, proč je tato služba pro Evropskou unii tak důležitá a proč znamená změnu v tom, jak budeme spravovat rychle se měnící geopolitickou krajinu. Nemůžeme si dovolit chovat se nesourodě ve světě, který je svědkem zásadních přesunů moci a jehož problémy jsou stále složitější a vzájemně propojenější. Musíme hájit zájmy Evropy, soudržněji a účinněji prosazovat její hodnoty a při této snaze bychom měli být ambiciózní. Evropská unie a členské státy mají působivý arzenál nástrojů, zdrojů, vztahů a odborných znalostí na to, aby dokázaly vybudovat lepší a stabilnější svět. To vše je třeba dát dohromady, musíme sestavit společné strategie a maximalizovat náš vliv v terénu, zejména v problémových částech světa, kde na našich krocích záleží nejvíce. Ať už jsem cestovala kamkoli, od Gazy přes Haiti a východní Afriku až po Balkán, vždy jsem došla k tomuto klíčovému závěru. Vnější činnost Evropské unie bude vždy zahrnovat různé aktéry. Je správné a náležité, že rozvojová politika funguje jinak než diplomacie, krizové řízení nebo humanitární pomoc. Andris Piebalgs, Stefan Füle a Kristalina Georgievová spolu s dalšími kolegy z Komise mají jasné, zřetelné úlohy a já vzdávám hold práci, kterou odvádějí, avšak podle Lisabonské smlouvy máme možnost pracovat společně podle jedné sdílené komplexní strategie, což je ambice, která se nyní stává skutečností. Moje představa je taková, že ESVČ zajistí, aby náš hlas byl slyšet kdykoli promluvíme, a naše kroky, kdykoli k nim přistoupíme, vedly ke zlepšení. Naši občané jsou si dobře vědomi toho, že tváří v tvář velkým problémům, jako jsou slabší státy, pandemie, zabezpečení energie, změna klimatu a nelegální imigrace, jsme mnohem silnější společně. Tato účinnost vyžaduje, abychom zmobilizovali veškeré prostředky, které máme k dispozici – diplomacii, politickou angažovanost, nástroje občanského a vojenského krizového řízení – k podpoře předcházení konfliktům, budování míru, bezpečnosti a stability. Je to důležité pro budoucnost Evropy i pro budoucnost celého světa. Já sama jsem na vlastní oči viděla, co všechno dokážeme, když pracujeme společně. Když jsem cestovala do východní Afriky, byla jsem svědkem toho, jak naše námořní operaci Atalanta odvádí velice dobrou práci na moři, ale také při důležitém budování kapacity a při rozvojové činnosti na souši. Jak se pohotově vyjádřili lidé, kteří jsou zapojeni do naší vojenské mise, řešení námořních problémů musíme hledat na pevnině. Proto při práci s panem Andrisem Piebalgsem zajišťujeme, aby naše programy fungovaly lépe společně, a proto se vrátím a znovu se setkám s vůdčími představiteli Keni, Tanzanie, ostrovu Mauricius, Seychelských ostrovů, Jihoafrické republiky, Mozambiku, regionálních organizací a Africké

07-07-2010

07-07-2010

CS


unie, abychom diskutovali o tom, jak podpořit africké politické vedení a nalézt politická řešení v terénu, a o tom, jak můžeme podpořit obyvatele Somálska a zajistit jim lepší budoucnost. Vím, co dokážeme a co děláme, a rovněž vím, čeho můžeme dosáhnout do budoucna. Přiznávám se, že jsem v tomto ohledu odhodlaná, neboť se domnívám, že je načase, abychom udělali krok kupředu, nastartovali službu a dali ji rychle do pohybu. Na pořadu jednání toho máme hodně: návrh rozhodnutí a soubor prohlášení, které tvoří soudržný balíček. Pane předsedající, formálně je předávám zápisu dnešního jednání. Nebudu lpět na úplně všech aspektech, ale dovolte mi vyzdvihnout alespoň několik konkrétních bodů týkajících se toho, jak jsme nalezli patřičné bezpečnostní opatření v oblastech, o kterých vím, že jsou pro tuto sněmovnu důležité. Tento text především vyjasňuje, že zabezpečujeme metodu Společenství ve všech oblastech, kde dnes existuje. Služba pro vnější činnost bude úzce spolupracovat se službami Komise jakožto součást systému Evropské unie. Zadruhé, vím, jak důležitá je pro tuto sněmovnu politická odpovědnost. Jsem přesvědčena o tom, že byl nalezen dobrý rámec formou politického prohlášení o politické zodpovědnosti. Těším se na intenzivní dialog a výměnu informací s Evropským parlamentem a ujistím se o tom, že moji spolupracovníci tomuto aspektu své práce přiřadí vysokou prioritu. K mému postavení patří řada povinnosti, které mi nedovolují, abych se vašich rozprav účastnila tak často, jak bych si přála, avšak těším mě, že máme systém, jak mě v takovýchto případech nahradit, který konkrétně zahrnuje kolegy z Komise a čas od času rovněž členy Rady pro zahraniční věci, rotujícího předsednictví nebo předsednické trio. Zatřetí, finanční odpovědnost. Těší mě, že hovoříme jednoznačně a že máme jasné záruky v oblasti řádné finanční správy, a to včetně patřičných řešení problémů, jako je a absolutorium a přenášení působnosti rozpočtových pravomocí na představitele delegací. Jako důkaz důležitosti, kterou připisujeme této otázce, počítám se založením řídící skupiny, která bude mít nejen výkonného ředitele ve výkonném generálním tajemníkovi, ale vedoucího provozního pracovníka v generálním řediteli pro rozpočet a správu. Začtvrté, uzavřeli jsme pečlivě vyvážené dohody týkající se rozvojové politiky a jejích nástrojů. Jsem si vědoma toho, že panovaly obavy, zda v tomto novém uspořádání neztratíme ze zřetele rozvojovou politiku. Věřte mi, opak je pravdou. Rozvoj je pro vnější činnost Evropské unie klíčový. Výrazně nás na mezinárodní scéně profiluje jakožto největšího dárce na světě, naše programy spolupráce jsou tedy klíčovým nástrojem v našich bilaterálních a regionálních vztazích. Tato situace přetrvává i nadále v novém kontextu Lisabonské smlouvy, avšak není možné usilovat pouze o rozvoj samotný, izolovaný od ostatních prvků vnějších vztahů. Z toho důvodu vytváříme silnou společnou platformu, která nám umožní pracovat společně – Andrisu Piebalgsovi, Stefanu Fülemu a mně – na zajištění toho, aby všeobecné cíle rozvoje, a zejména snižování chudoby, byly začleněny do našich programů spolupráce. Zapáté, máme vyváženou dohodu o personálních záležitostech, která je kompromisem mezi přáním členských států, aby přinejmenším třetina personálu pocházela z vnitrostátních diplomatických služeb – díky čemuž budeme moci čerpat z jejich odborných znalostí a jazykových a historických vazeb –, a zajištěním alespoň 60 % stálých úředníků. Stejně tak

117

118

CS


si plně uvědomuji, že musíme dohlédnout na řádnou zeměpisnou vyváženost a vyváženost v zastoupení mužů a žen, a přitom nesmíme ztratit ze zřetele otázky větší rozmanitosti. K tomu se osobně zavazuji. V rozmanitosti je síla. Služba, která reprezentuje Evropskou unii, by tuto rozmanitost měla reflektovat. Hojnost zkušeností, náhledů a jazyků, které nejlepší evropští diplomaté přinesou této službě, budou patřit k našim distinktivním rysům a konkurenčním výhodám. Zašesté, brzy se dočkáte mého Prohlášení o správním ústředí Služby pro vnější činnost. Myšlenka je taková, že budeme všichni vědět, jak tato služba bude vypadat. Je důležité, abychom se již v začátcích pokusili dát věci do pořádku, a přitom měli možnost posoudit, jak bude celá situace ve světle nových priorit a vývojů vypadat. Poslanci této sněmovny mi položili řadu otázek týkajících se zvládání krizového řízení a budování míru. Zajistím, aby se relevantní útvary Komise zabývaly plánováním reakce na krizi tvorbou příslušných programů, předcházením konfliktům a budováním míru, a aby struktury společné bezpečnostní a obranné politiky spolupracovaly úzce a v synergii, a to jak pod mou přímou odpovědností, tak pod dohledem v rámci příslušné struktury. Samozřejmě zde ke specifické povaze dotyčných politik, zejména na mezivládní úrovni a na úrovni Společenství, přistupujeme nepředpojatě. Účinná spolupráce různých oddělení v rámci ESVČ bude klíčová. Pod mým přímým vedením a mou přímou odpovědností bude zajištěna plná spolupráce mezi všemi službami ESVČ, zejména mezi strukturami SBOP a ostatními příslušnými službamiESVČ, a to s ohledem na jejich specifickou povahu. Rovněž zajistím, aby byla ustanovena řádná spolupráce mezi zvláštními zástupci Evropské unie a příslušnými odděleními v rámci této služby. A konečně, tato sněmovna vždy věnovala vysokou pozornost otázkám lidských práv. Tuto prioritu plně sdílím, a jakožto vysoká představitelka slibuji, že prosazování lidských práv a řádné správy věcí veřejných po celém světě přiřadím vysokou prioritu a že zajistím, aby se jako červená nit táhly vším, na čem budeme pracovat. Pro oblast lidských práv a demokracie budou zavedeny struktury na úrovni ústředí a centra pozornosti ve všech příslušných delegacích Unie, jejichž úkolem bude monitorování situací lidských práv a prosazování účinného plnění cílů politiky Evropské unie pro lidská práva. Vážení poslanci, vážené poslankyně, Evropa potřebuje Službu pro vnější činnost, aby vybudovala silnější zahraniční politiku. Potřebujeme integrovanou platformu, abychom prosazovali evropské hodnoty a zájmy po celém světě. Je načase, abychom získali prostředky na realizaci této ambice. Je načase postavit ke kormidlu ty správné lidi, aby začali vykonávat potřebnou práci. Souhlasím s pozměňovacími návrhy, které byly předloženy, a podpořím je na zasedání Rady. Nyní je důležité, abychom postupovali rychle rovněž s pozměňovacími návrhy pro služební řád a finanční nařízení a s opravným rozpočtem na rok 2010. Stejně jako na začátku vám chci poděkovat za vaši spolupráci a spoléhám na Vaši podporu. Zítřejší hlasování bude, jak doufám, důležitým krokem vpřed pro rozvoj Evropské unie, a ačkoli není naším konečným cílem, je klíčovým mezipřistáním v realizaci naší společné budoucí vize.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. – Pane předsedající, rád bych na pořadu jednání uvítal stanovisko Parlamentu a důrazně podpořil jeho přijetí, protože jeho odhlasování bude z mého pohledu důležitým momentem při zakládání ESVČ a přinese jasný signál, že této nové službě se dostává demokratického přijetí této sněmovny. Toto rozhodnutí bude rovněž náležitou reflexí důležité úlohy, kterou Evropský parlament hraje v diskuzích o této nové službě. Musím vyjádřit, jak vysoce si cením intenzivní práce, kterou paní Cathy Ashtonová, vysoká představitelka, během posledních měsíců odvedla. Každý den novou službu nezakládáme. I když to bylo těžké, i když to bylo komplikované, dokázali jsme dosáhnout politické shody za sedm měsíců od doby, kdy nová smlouva vstoupila v platnost, což je podle mého názoru znamenitý úspěch. Dle mého názoru to svědčí o skutečnosti, že Cathy Ashtonová dosáhla velice stabilní rovnováhy, když navrhovala úplně první rozhodnutí, které však v podobě, v níž bylo navrženo, muselo projít procesem demokratické kontroly, jejž považuji za velice důkladný. Když se podívám na diskuze, které jsme vedli v quadrilogu s panem Miguelem Moratinosem, poslanci tohoto Parlamentu, s pány zpravodaji Brokem, Verhofstadtem a Gualtierim a s námi na straně Komise, mohu vám říci, že jsme prozkoumali naprosto každý článek a naprosto každé ustanovení. Vždycky jsme hledali to nejlepší možné řešení a já se skutečně domnívám, že jsme ho také dosáhli. Zmíněná rozprava se soustředila především na tři oblasti. První z nich se týkala toho, jak dokážeme zajistit, aby seESVČ stala plnoprávnou součástí systému Evropské unie. O této otázce jsme diskutovali velice podrobně a já si myslím, že na ni přineseme odpověď a dočkáme se skutečně Evropské služby pro vnější činnost. Druhou, velice důležitou otázkou bylo, jak zabezpečit náležitou finanční odpovědnost. I v tomto případě jsme zkoumali všechny možné varianty a já jsem si nyní jist, že i když se chystáme vytvořit zcela nový systém, v němž budou lidé pracující pro Službu pro vnější činnost vycházet ze tří zdrojů, dokážeme do něj zabudovat veškeré náležité záruky finanční odpovědnosti a jsem si jist, že tento systém v testu svého budoucího fungování obstojí. Poslední velká část těchto diskuzí se soustředila na rozvojovou pomoc: jak ji náležitě spravovat, jak udržet ducha Společenství v rozvojové pomoci a jak zabezpečit právo tohoto Parlamentu na demokratickou kontrolu. I v tomto případě se domnívám, že jsme do práce vložili spoustu důmyslu, přemýšlení a tvůrčích řešení, a myslím si, že jsme nalezli řešení, které přinese ty nejlepší možné synergie. Můžeme využít odborných znalostí členských států, odborných znalostí Komise a místních konexí našich delegací a já jsem si jist, že s touto synergií budeme mnohem úspěšněji reprezentovat Evropskou unii v zahraničí. Velice se těším na podpoření souhlasu Komise s tímto rozhodnutím v závěru tohoto měsíce a mohu vás ujistit, že Komise udělá vše, co bude v jejích silách, k dalšímu pokračování velmi úzké spolupráce s vysokou představitelkou, Radou a Parlamentem, aby tento proces dokončila, dotáhla do konce otázky finančních nařízení a služebního řádu a aby dokončila rozpočtový proces. A nyní se již velice těším na účinnou a vynikající práci Služby pro vnější činnost, která započne letos na podzim. Filip Kaczmarek, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro rozvoj. – (PL) Pane předsedající, vážená paní Ashtonová, vážený pane Šefčoviči, výsledek těchto jednání je dobrý a závěrečný dokument je ještě lepší než původní návrh. Rád bych stručně vysvětlil záměry Výboru pro rozvoj. Výbor se ve vyjádření svého stanoviska soustředil na několik nejdůležitějších záležitostí.

119

120

CS


Zaprvé jsme chtěli, aby byly cíle rozvojové spolupráce více začleněny do různých politik Evropské unie, s cílem zachovat autonomii a nezávislost rozvojové spolupráce. Jinými slovy, nechtěli jsme, aby se rozvojová spolupráce stala, jak se někdo vyjádřil, mrkví v arzenálu diplomatických nástrojů. Chtěl bych velice poděkovat paní Ashtonové za to, co tu dnes prohlásila, a také za její vyjádření týkající se rozvojové spolupráce, protože to vše bylo pro Výbor pro rozvoj velice důležité. Zadruhé, chtěli jsme, aby komisař pro rozvoj prováděl kontrolu nad provozními náklady, vzniklými kvůli finančním nástrojům, jednoznačněji. Zatřetí, chtěli jsme, aby personál této nové služby netvořili jen profesionální diplomaté z členských států, ale také zaměstnanci, kteří pracovali v celé řadě situací ve vnějším světě a mají praxi z rozvoje, obchodování a bezpečnosti. Ivo Strejček , zástupce zpravodaje Výboru pro mezinárodní obchod. – (CS) Zpráva poslanců Elmara Broka a Guye Verhofstadta o fungování Evropské služby pro vnější činnost je kompromisem a jako každý kompromis má své klady a zápory. Za hlavní pozitivum považujeme skutečnost, že Evropská služba pro vnější činnost bude odpovědná Evropskému parlamentu, pokud jde o politickou a rozpočtovou kontrolu. Tento dohled je třeba ještě posílit tak, aby byl dostatečně zohledněn i postoj národních parlamentů, zejména pokud jde o priority v oblasti zahraniční politiky a bezpečnosti, které bude Evropská služba pro vnější činnost jménem celé Evropské unie prosazovat. Pokud jde o praktické fungování, je škoda, že zpráva nezahrnuje stanovisko Výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod, které ve výboru jednomyslně podpořili také poslanci PPE a ALDE. Jádrem tohoto stanoviska bylo vyjasnění kompetencí ve vztahu ke Generálnímu ředitelství pro obchod Evropské komise, které v souladu s články 207 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie odpovídá definici. Roberto Gualtieri, zpravodaj ke stanovisku Rozpočtového výboru . – (IT) Pane předsedající, vážená paní Ashtonová, vážený pane Šefčoviči, dámy a pánové, zpráva, o které se chystáme hlasovat, jednoznačně není jen prostým stanoviskem, ale výsledkem intenzivního vyjednávacího úsilí, za něž bych rád poděkoval vysoké představitelce a španělskému předsednictví. V těchto vyjednáváních sehrál Parlament hlavní roli, zejména co se týče značného zkvalitnění textu tohoto rozhodnutí, které Rada bude muset přijmout. Kompromis, jehož jsme dosáhli v Madridu, je plně v souladu s cíli, které tuto vysoce koordinovanou práci pánů Broka a Verhofstadta provázely: totiž poskytnout Evropě službu, která má dostatečné zdroje a pravomoci na to, aby zvýšila důslednost a účinnost vnější činnosti Evropské unie, ale která je zároveň úzce spjata s metodou Společenství a s Komisi a podřízena demokratické kontrole Evropského parlamentu. Těm, kteří hovořili o tzv. hranicích, jež Evropský parlament nesmí překračovat, bych i já chtěl říci, že Parlament je schopen vykonávat svá výsadní práva úplně a dynamicky, přitom dokonce překročit nějakou tu vládami stanovenou hranici, a právě díky tomu bude mít Evropa účinnější, demokratičtější a evropštější službu. Tato služba např. dokáže uvést politiky rozvojové spolupráce v soulad se zbytkem vnější činnosti Evropské unie, aniž by porušila nezbytnou nezávislost těchto politik či odpovědnost Komise. Parlament bude i nadále pevně a odhodlaně využívat svých právních předpisů a výsadních rozpočtových práv, zejména v nadcházejících měsících, aby definoval služební řád a finanční nařízení v souladu se základním konceptem této zprávy. Bude rovněž pečlivě dohlížet na skutečný vývoj této služby a zajistí, aby byly plně dodrženy litera i duch

07-07-2010

07-07-2010

CS


Madridské dohody, počínaje řádnou účastí evropských úředníků ve vedení této služby a v rozpočtové reformě společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP). Rovněž těchto přednostních práv využije, aby vysoké představitelce úředníků této služby poskytl svou plnou podporu jakožto Evropský parlament, orgán, který má výsadní zájem o vývoj skutečné evropské zahraniční politiky a o její postupnou komunitarizaci, přičemž Madridská dohoda v tom představuje významnou fázi. Ulrike Lunacek, zpravodajka pro stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví . – (DE) Pane předsedající, vážená paní baronko Ashtonová, dámy a pánové, dnes tu také sedím na dvou židlích. Hovořím tu coby zpravodajka Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, tak i jako stínová zpravodajka skupiny Zelených / Evropské svobodné aliance. V obou těchto úlohách zastupuji svou kolegyni paní Brantnerovou, jelikož se jí před šesti týdny narodila holčička, a já jsem po ní tudíž převzala její úkoly. Ráda bych jí nyní srdečně poděkovala za veškerou její přípravnou práci a podporu. Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví klade důraz na otázku rovnosti pohlaví mezi zaměstnanci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ). V této dohodě se nám podařilo dosáhnout vyrovnané bilance mužů a žen a já doufám, vážená paní baronko Ashtonová, ve váš závazek v této oblasti. Předpokládám, že budete rovněž uplatňovat zásadu rovnosti příležitostí pro muže i ženy a rovné zacházení s muži a ženami při práci, což je ukotveno v článku 157 Smlouvy o fungování Evropské unie, a rovněž zajistíte její uplatňování na všech úrovních, a to i na úrovni vedoucích delegací, při jmenování svých zaměstnanců. Jakožto stínová zpravodajka pro Zelené bych chtěla poděkovat pánům Brokovi, Verhofstadtovi a Gualtierimu za jejich spolupráci. Rovněž bych ráda ozřejmila, že jsme společně pracovali na tom, abychom zavedli celou řadu vylepšení původního návrhu, abychom vytvořili soudržnou, společnou a účinnější evropskou zahraniční politiku. Z toho důvodu má skupina tuto zprávu podporuje a zítra pro ni bude hlasovat. Tato zpráva zahrnuje solidní lidskoprávní strukturu, záruky pro rozvojovou politiku, zvýšení naší demokratické kontroly – budoucí velvyslanci Evropské unie se např. budou muset účastnit slyšení před touto sněmovnou předtím, než vstoupí do své funkce – a transparentní rozpočet pro zahraniční politiku. Naše nadšení poněkud utlumila skutečnost, že neexistují žádné jednoznačné struktury pro předcházení občanským krizím a jejich řízení. Kromě toho bude ESVČ evropským občanům nabízet jen omezený počet konzulárních služeb. Chceme se dočkat solidního rámce pro předcházení občanským krizím a jejich řízení a pro budování míru se zaměřením na občanská témata. Kompromis není zrovna to, co jsme si představovali, avšak s dobrou vůlí a odhodlaným přístupem, paní baronko Ashtonová, bude stále možné ho realizovat. Bude to však fungovat pouze za předpokladu, že vaším záměrem bude zajistit, aby byly upozaděny jednotlivé národní zájmy, zejména co se týče priority připisované vojenským záležitostem, které Francie v posledních týdnech zdůrazňuje. Musíte zaujmout odhodlaný přístup při realizování našich společných evropských myšlenek a kroků. Měli byste se ujistit, že budete mít podporu Parlamentu, a nezaměřovat se na zájmy jednotlivých členských států. Ivaylo Kalfin, zpravodaj ke stanovisku Výboru pro rozpočtovou kontrolu . – (BG) Pane předsedající, vážená paní baronko Ashtonová, jeden z hlavních problémů, kterým jsme v posledních měsících čelili, zahrnoval skutečnost, zda bude Parlament schopen získat

121

122

CS


veškeré nástroje nezbytné pro vykonávání přísné kontroly nad výdaji pro rozpočet evropské vnější činnosti. Specifická institucionální povaha Evropské služby pro vnější činnosti nadnesla celou řadu otázek týkajících se transparentnosti, nižší nákladovosti a účinnosti jejího rozpočtu. Těší mě, že se nám díky četným aktivním snahám ze strany kolegů z Výboru pro rozpočtovou kontrolu, z Evropské komise a z Vaší strany osobně, paní baronko Ashtonová, podařilo nalézt nejlepší řešení, která umožňují Parlamentu přijmout rozhodnutí pro vytvoření této služby. Jasná odpovědnost a model celého rozpočtového procesu v nás vzbuzují důvěru, že zahraniční politika Evropské unie bude navržena a realizována dostatečně účinně všemi institucemi, které jsou k tomu zavázány, a to při zachování jasných pravidel upravujících odpovědnost. V naší práci jsme se vytvoření Evropské služby pro vnější činnost snažili dát zelenou co nejrychleji. Doufám, že co nejdříve prokážeme řádné fungování mechanismů, které byly přijaty. V praxi to znamená, že zájmy evropských daňových poplatníků budou plně chráněny. Mario Mauro, jménem skupiny PPE. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, každodenní události ve všech koutech světa i nadále zvyšují potřebu uvést evropskou diplomatickou službu co nejdříve do chodu. Dosažená politická shoda by neměla být považována za nic jiného než za vynikající výchozí bod a nesmírně pozitivní znamení pro skutečné nastartování této služby. Cíle, které byly vytyčeny, zejména skutečnost, že by tato služba měla být stabilní a že by měla umožnit posílení úlohy Evropské unie na mezinárodní scéně, dále důležitost udržování a posilování metody Společenství v rámci této služby samotné a záruka rozpočtového a politického monitorování ze strany Parlamentu, přinese, jak jsem si jist, hmatatelné výsledky. Bude však ještě zapotřebí objasnit několik bodů, které se vztahují k nejzásadnějšímu aspektu realizace této služby. Hovořím o odhodlaném postoji, který zaujalo mnoho vlád. Hranice, o nichž se zmiňoval pan Gualtieri, byly sice překročeny při nedávném uzavření Madridské dohody, avšak stále mají svou platnost na neformální úrovni, vzhledem k nejednoznačnému chování mnoha vlád, o kterých jsem před chvíli hovořil. Mám na mysli včerejší prohlášení pana Moratinose z odstupujícího předsednictví, který tím pádem v mnoha ohledech oprávněně usiloval o zdůraznění tohoto výsledku, jejž jasně vyjádřil, když hovořil o lidských právech na Kubě: v tomto sektoru by měly bilaterální dohody dostat přednost před společným evropským stanoviskem. Proto bychom, pane komisaři, podstupovali obrovské riziko, kdybychom k takové nejednoznačnosti povzbuzovali, kdybychom prosazovali skutečnost, že za oslavovanou politickou dohodou se může ve skutečnosti skrývat jen další kolo vyjednávání o stanoviscích a pravomocích namísto rozvoje a účinného mechanismu. Jsem přesvědčen o tom, že dokážete dosáhnout výsledků, které všichni toužebně očekáváme. Hannes Swoboda , jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedající, jsem přesvědčen, že zpravodajové, pan Šefčovič a zejména paní baronka Ashtonová přišli s velice kvalitním návrhem zprávy. Má skupina ho vzala jednohlasně na vědomí a bude pro něj zítra s naprostým přesvědčením hlasovat.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Nyní je samozřejmě třeba zajistit, aby některé vlády daly této diplomatické službě šanci, když si odmyslíme, že francouzská vláda má nyní problémy, které se od zmíněných hranic velice liší. Tyto hranice by měly být odstraněny, protože o ně tady vůbec nejde. Mnoho evropských občanů se obává, že v Evropě bude až příliš diplomacie. My však nehovoříme o zdvojnásobování diplomatické služby, ale o jejím posílení. Některé vlády tudíž budou muset omezit své diplomatické služby paralelně s rozvojem diplomatické služby Evropské unie. Takový je účel těchto opatření a my je budeme plně podporovat. Vyústí v to, že jednotlivé vlády dají velkou příležitost paní baronce Ashtonové a diplomatické službě. Doufám, že belgické předsednictví bude vůbec prvním předsednictvím, které se této příležitosti chopí a dá paní baronce Ashtonové naprostou podporu, přirozeně až po konzultaci s ministrem i ministerstvem zahraničí. Musíme do naší zahraniční politiky vložit více Evropy. Alexander Graf Lambsdorff, jménem skupiny ALDE . – (DE) Pane předsedající, hlasování se blíží a je načase provést inventuru. Na „straně dal“ zahrnují výsledky těchto vyjednávání vaši volbu řešení představenstva pro tuto službu, která vám bude poskytovat poradenství. To dává podstatně větší smysl než struktura, která byla původně v plánu, s všemocným generálním tajemníkem pracujícím zcela samostatně. Druhým velice pozitivním bodem je zvýšení politické odpovědnosti. Ta zvýší kvalitu bruselských a evropských rozprav o zahraniční politice a pomůže v této oblasti trochu snížit demokratický schodek. Pro mou skupinu je solidní lidskoprávní struktura velice důležitá a máme z ní radost. Je zde však také „strana má dáti“. Neuspěli jste v sestavení stálé politické reprezentace (nebo jste na to nebyli připraveni), která si toto označení skutečně zaslouží. Je pravda, že bylo nalezeno řešení pro Evropský parlament, avšak přestože to takhle někdy nevidíme, svět se neskládá jen z Evropského parlamentu. Budete muset být reprezentováni i jinde, napadá mě Mallorca či Kyjev, jelikož jste byli kritizování za to, že jste nedokázali být na všech místech najednou. Velice rád bych se dočkal toho, že tento problém vyřešíte jinak. Rovněž jste před chvílí řekla, že se „brzy dočkáme vašeho Prohlášení o správním ústředí Služby pro vnější činnost“. Problém spočívá v tom, že jsme slyšeli dvě vysvětlení konceptu správního ústředí. Výboru stálých zástupců (Coreper) jste podala vysvětlení dva dny po dohodě z Madridu, v němž hovoříte nejen o rozhodnutí Rady z října roku 2009, ale také o protokolu 16 Lisabonské smlouvy. Podle mého názoru je toto vysvětlení v rozporu s tím, na čem jsme se v Madridu dohodli. Dnes jste nám zde před zraky zástupců evropských občanů předložila vysvětlení, které, jak doufám, nahradí to, které jste podala Výboru stálých zástupců dne 23. června roku 2010. Nemůžete na jedné straně hovořit o náležité struktuře pro krizové řízení a na straně druhé vysvětlovat Výboru stálých zástupců, že tím jediným, kdo za něj bude zodpovědný, bude Ředitelství pro krizové řízení a plánování (CMPD). Má konkrétní otázka pro vás tedy zní: nahradí vysvětlení, které jste nám podala dnes na plenárním zasedání Evropského parlamentu, ono vysvětlení, které jste přednesla Výboru stálých zástupců? A neříkejte, prosím, že mezi těmito dvěma vysvětleními nejsou žádné rozpory. Ten rozpor je očividný a každý, kdo si mezi sebou tato dvě vysvětlení porovná, ho okamžitě uvidí. Buď bude existovat náležitá struktura, nebo vytvoříte něco nového zhruba ve smyslu toho, o čem paní Lunaceková před chvíli hovořila, anebo budeme mít problém.

123

124

CS


Heidi Hautala, jménem skupiny Verts/ALE. Pane předsedající, chtěla bych vyjádřit své velké uspokojení z výsledků této rozpravy, a to zejména kvůli svému předsvědčení, že lidskoprávní perspektiva byla napříč institucemi v této dohodě vzata plně v potaz. Rovněž bych ráda povzbudila vysokou představitelku k tomu, aby podnikala účinné kroky v duchu této dohody. Jsem velice ráda, že na ústřední rovině vznikne rozpoznatelný útvar, oddělení, které bude zodpovědné za začlenění aspektu lidských práv do všech oblastí vnější činnosti. Musíme zajistit, aby toto oddělení bylo na co nejvyšší úrovni a aby mělo skutečný vliv na veškeré vnější vztahy. Rovněž panuje shoda, že strany zodpovědné za lidská práva budou zahrnuty do všech zahraničních delegací Evropské unie, přičemž budou zodpovědné za tyto aspekty na místní úrovni. Musíme rovněž zajistit, aby mezi Parlamentem, Evropskou službou pro vnější činnost a vysokou představitelkou vznikl nový přístup, takový, který bude odpovídat duchu Lisabonské smlouvy, což obnáší naše odhodlání angažovat se v konzistentnější a solidnější zahraniční politice po celém světě. Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, Evropská služba pro vnější činnosti (neboli Diplomatická služba Evropské unie, což je název, který preferujeme my) byla v poslední době podrobována vleklé vlně rozepří ohledně jejího složení. Ty už díkybohu zmizely a vysoká představitelka paní Ashtonová získává značnou důvěru díky svým organizačním schopnostem a díky svému konsensuálnímu přístupu. Britští konzervativci byli proti vytvoření ESVČ, avšak nyní jsme již smířeni s konstruktivní, avšak nikoli nekritickou spoluprácí. ESVČ v podobě, v níž je nyní navrhována, nevyhnutelně představuje kompromis – podle mého názoru přijatelný kompromis –, avšak to se od smíšené, nezávislé instituce sui generis, která je jediná svého druhu na celém světě, dá očekávat. Já osobně bych spíše ocenil větší důraz na mezivládní, Radou vedený přístup a kvalitativní výběr vnitrostátních diplomatů a diplomatů Evropské unie oproti národním kvótám i některým politickým pověřencům – a co třeba jednoho nebo dva bývalé premiéry? Vítám nicméně strategickou roli ESVČ v oblasti politiky rozvoje a pomoci i mírné posílení pravomocí tohoto Parlamentu, jako jsou stvrzující slyšení pro vyšší pověřence, rozpočtové pravomoci a pravomoci služebního řádu, které jsou v dotyčných úmluvách jasně vymezeny. To ještě více zvýší demokratický dohled nad touto službou. A konečně, doufám, že poslanci národních parlamentů se budou od začátku rovněž úzce podílet na nových formálních strukturách pro dozor nad ESVČ. To je důležité zejména z hlediska vojenských misí SBOP, které jsou financovány z vnitrostátních rozpočtů, nikoli z rozpočtů Evropské unie. Spojené království na tyto mise přispívá vysokými částkami, a mají-li si tyto mise udržet podporu lidu, pak musí být naši národní poslanci plně zohledňováni a je třeba s nimi počítat. Willy Meyer, jménem skupiny GUE/NGL . – (ES) Pane předsedající, vážená paní baronko Ashtonová, vážený pane Šefčoviči, má skupina zítra bohužel pro tuto zprávu o Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) hlasovat nebude. Je mi to líto. Neučiníme to tak zaprvé proto, že během tohoto složitého procesu vytváření bylo vyhověno tlaku některých členských států a zadruhé proto, že naší politické skupině se nepodařilo zajistit, aby to, co jsme považovali pro uspořádání ESVČ a dohled nad ní za zásadní, bylo nějakým způsobem vzato v potaz. Od počátku jsme nechtěli, aby se služba stala orgánem sui generis, který by Evropskému parlamentu a národním parlamentům zajistil kontrolu,

07-07-2010

07-07-2010

CS


a to nejen kontrolu rozpočtovou, jak k tomu došlo v Madridu, ale také parlamentní a politickou. Měli bychom mít na paměti, že jsme jedinou demokraticky volenou institucí v rámci Evropské unie. Zejména nás znepokojovala skutečnost, že by součástí ESVČ měly být vojenské struktury Evropské unie společně se strukturami civilně-vojenskými. Domníváme se, že je chyba propojovat ESVČ s institucemi, které zaměstnávají vojenský personál: Evropskou obrannou agenturu a Ředitelství pro krizové řízení a plánování, o výzvědných službách nemluvě. Z našeho pohledu by rozvrhování, plánování a realizování zejména finančních nástrojů (a nástrojů jako takových obecně) nemělo spadat pod ESVČ. Rovněž se domníváme, že vzhledem k výrazné vojenské orientaci ESVČ – tak ji chápeme my – by hlavní civilní složka evropské politiky v oblasti zahraničních věcí mohla a měla zůstat pod záštitou evropské bezpečnostní a obranné politiky, zejména vše, co se vztahuje k rozvojové spolupráci a řešení konfliktů. V důsledku toho nebude má skupina bohužel hlasovat pro tuto zprávu, jelikož se zdá, že by nepřinesla odpověď na zásadní otázky. Je pravda, že v Madridu se věci pohnuly: pohnuly se však pouze v oblasti rozpočtové kontroly. Všichni jsme si nicméně vědomi toho, že Evropský parlament nebude mít poslední slovo. Z těchto důvodů, kvůli těmto obavám, se má parlamentní skupina cítí povinna hlasovat proti této zprávě. David Campbell Bannerman, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, ve Službě pro vnější činnost je něco mnohem hlubšího a podstatnějšího, co je zakořeněné v mezinárodním právu a co ustanovuje národní stát. Podle Montevidejské úmluvy z roku 1933, kterou Evropská unie přijala, existují čtyři samostatné definice státu: stálá populace, vymezené území, vláda a schopnost vstupovat do diplomatických vztahů s ostatními státy. Evropská unie má již tři z těchto čtyř: stálou populaci (Lisabonská smlouva z nás všech dělá občany Evropské unie), vymezené území (všechny národy Evropské unie mají jasně vymezené hranice), vládu (britská strana UKIP přece dlouho tvrdila, že tento Parlament, Rada ministrů a skutečná moc, Komise, jsou součástí vlády Evropské unie). Takže nám zbývá čtvrtá a poslední složka: schopnost národního státu vstupovat do vztahů s ostatními národními státy. Jsem přesvědčen, že díky Lisabonské smlouvě, díky úloze paní baronky Ashtonové a díky Službě pro vnější činnost má nyní Evropská unie všechna čtyři kritéria, která podle mezinárodního práva potřebuje, aby se prohlásila za jediný národní stát, Spojené státy Evropské, a aby to udělala přes noc. (Potlesk z řad středu a levice) Vidím, že tento nápad zde má mnoho stoupenců – to potvrzuje výpověď mého projevu a hrozbu pro naše národní státy! Předsedající. – To byla spontánní reakce! Lucas Hartong (NI). – (NL) Pane předsedající, dnes odpoledne diskutujeme o Evropské službě pro vnější činnost. Delegace Nizozemské Strany pro svobodu (PVV) je proti vývoji této evropské diplomatické služby na všech představitelných úrovních. Tato služba je výsledkem příšerné Lisabonské smlouvy, kterou nizozemští voliči hlasitě odmítli, a to, jak se ukazuje, zcela po právu. V současné době vznikají plány na evropskou superdiplomacii, a to způsobem, který je naprosto nedemokratický a nad nímž nemáme vůbec žádnou

125

126

CS


kontrolu. Nikdo neví, jak bude fungovat v praxi, a přesto si pro sebe Evropská unie uzurpuje čím dám tím více pravomocí. Pane předsedající, do zahraniční politiky Evropské unii nic není. To je věc členských států, které by si nad ní měly udržet plnou kontrolu. Kromě toho plány paní baronky Ashtonové přinesou značnou zátěž pro daňové poplatníky. Rozpočet je už tak dalece překročen, a přesto paní baronka Ashtonová chce situační středisko se svým soukromým letadlem, stejně jako své vlastní zaměstnance a výdajový rozpočet o několika miliónech ročně. Kdy tohle šílenství skončí? Celá tato evropská elita chce, aby bylo jen a pouze po jejím. Občané mohou jen nečinně přihlížet, aniž by měli možnost cokoli říci, a přesto právě oni budou muset zaplatit onen nebetyčný účet. To je výsměch demokracii! Závěrem, jak mají tedy naši občané vědět, na které diplomatické dveře zaklepat? Budeme mít nizozemské velvyslanectví, nizozemský konzulát a kromě toho ještě evropské diplomatické zastoupení v zahraničí. Upřímně doufám, že v případě pohotovosti dokáže nizozemský občan na cestách najít ty správné dveře nizozemského velvyslanectví, protože to budou bezpochyby ty jediné, které dokážou poskytnout opravdovou službu, která má nějaké skutečné využití a nějaký skutečný význam. Vážený pane předsedající, fotbal a diplomacii přenechejte Nizozemcům, ano? José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra (PPE). – (ES) Vážený pane předsedající, konzultační procedura se uzavírá dnešním prohlášením vysoké představitelky a zítřejším hlasováním. Proto je nyní načase poděkovat všem, jejichž práce umožnila vznik Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), a zejména zpravodajům Evropského parlamentu, zajistit její svědomitou realizaci a zaručit, že dokáže začít co nejdříve fungovat, a přitom neztratit ze zřetele skutečnost, že není samoúčelná, ale že jde o nástroj pro to, aby Evropská unie získala zahraniční politiku, která je soudržná, viditelná a účinná. Jsem přesvědčen o tom, že záruky, které paní baronka Ashtonová předložila ve svém prohlášení, jsou z hlediska politické odpovědnosti uspokojivé a v souladu s výsadními právy, která úmluva přiznává Parlamentu jakožto součást informačního, konzultačního a partnerského procesu. Můžete si být jista, paní baronko Ashtonová, že v této sněmovně naleznete při vyvíjení zahraniční a společné bezpečnostní politiky loajálního partnera, jak jsme již ostatně prokázali při schůzkách, které jsme uspořádali s novými vedoucími delegací z Washingtonu a Afghánistánu. Máme však, paní baronko Ashtonová, právo očekávat, že tato nová služba bude účinnější a lepší než ta stávající. Jménem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) bych Vám rád popřál štěstí v zavádění ESVČ do praxe a řekl Vám to, co se praví Písmu, totiž že „podle vašeho ovoce poznáme vás“. Adrian Severin (S&D). – Pane předsedající, potřebujeme proaktivní zahraniční politiku, vedenou našimi společnými evropskými cíli a založenou na našich společných hodnotách. Tato politika by měla uznávat nedělitelnost bezpečnosti v globalizovaném světě, neboť ta je zdrojem solidarity zájmů, a to jak v rámci Evropské unie, tak i mimo ni. Takováto politika, která je zaměřena na schopnost Evropské unie poskytovat bezpečnost svým občanům a zlepšovat svou schopnost formovat celosvětové životní prostředí, nikoli pouze reagovat na změny, si žádá patřičný institucionální nástroj – účinnou Službu pro vnější činnost. Neměli bychom zapomínat na to, že tato služba není rozhodovacím orgánem. Je to nástroj Společenství, který bude muset realizovat rozhodnutí o zahraniční

07-07-2010

07-07-2010

CS


politice a vnější činnosti a ještě předtím podpořit a usnadnit rozhodovací proces pod vedením vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku / místopředsedkyní Komise a ve spolupráci s dalšími relevantními institucionálními aktéry. Byly jasně vyjádřeny hlavní obavy Parlamentu, jimiž zajišťujeme politický dohled a odpovědnost této služby, včetně její rozpočtové stránky. To zase vyžaduje transparentnost ve fungování této služby a jednoznačnost v průběhu představování konsolidovaného rozpočtu Evropské služby pro vnější činnost. Tímto způsobem může Parlament kontrolovat, zda zvolené prostředky odpovídají dotyčné politice a zajišťují její účinnost. Tato zpráva i dohoda, kterou zastupuje, splňují výše zmíněné požadavky Evropského parlamentu. Kromě toho se počítá s procesem dolaďování a přezkoumávání, aby se včas vyřešily nepředvídané problémy a nedostatky, které se mohou vyskytnout. (Předsedající řečníka přerušil.) Andrew Duff (ALDE). – Pane předsedající, vypadá to, že jsme nyní dosáhli shody ohledně nástrojů, procesů a zaměstnanců. Teď potřebujeme diskuzi o politice. Měli bychom být dostatečně odvážní na to, abychom porovnali vnitrostátní zahraniční politiky a uvážili rozdíly mezi nimi. Jestliže se nám takovouto diskuzi nepodaří vyvolat, nedočkáme se společné bezpečnostní a obranné politiky. Takže jsem toho názoru, že by paní baronka Ashtonová měla pokládat určité závažné otázky. Jak je například možné, že pět států stále nesouhlasí s uznáním nezávislosti Kosova? Jak to, že Řecko může Makedonii bránit v tom, aby se stala samostatným státem? Jak to, že stále trvá studená válka mezi Tureckem a Kyprem? Skutečně doufám, že se vznášením tohoto typu závažných otázek dočkáme kreativních a odvážných návrhů na řešení. Například návrh na zahájení společné mise SBOP pro boj s mezinárodním organizovaným zločinem je přesně tím typem politiky, kterou nyní čekáme od paní baronky Ashtonové a kterou bude obstarávat diplomacie nejvyšší třídy, již se chystáme zavést do praxe. Hodně štěstí a děkuji Vám za Vaše dosavadní úspěchy. Judith Sargentini (Verts/ALE). – (NL) Pane předsedající, všichni moji kolegové poslanci ze skupiny Zelených / Evropské svobodné aliance, kteří hovořili přede mnou, se zmiňovali o otázkách žen v Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) a obecně o ESVČ jako takové. Ráda bych položila důraz na rozvojovou spolupráci jakožto evropský projekt. Zpravodaj Výboru pro rozvoj pan Kaczmarek již prohlásil, že rozvojové spolupráce nesmí Evropa využívat jako návnady pro dosažení svých vlastních cílů v zahraničí. Z tohoto důvodu mám velikou radost ze změn, které jsou uvedeny v závěrečných návrzích pro ESVČ, jejichž prostřednictvím bude odpovědnost za rozvojovou spolupráci nadále spočívat na panu komisaři Piebalgsovi. Pan komisař dokáže zajistit, abychom v této oblasti měli opravdu konzistentní politiku, a my Zelení mu pomůžeme zajistit, aby se naše zahraniční politika soustředila v první řadě na boj s chudobou. Ashley Fox (ECR). – Pane předsedající, netajím se tím, že jsem byl proti založení Služby pro vnější činnost. Můj názor je takový, že zahraniční politika by měla zůstat výsostným územím členských států. Avšak jakožto pragmatik se musím vypořádat s takovou Evropskou unií, jakou máme, a ne jakou bych chtěl, abychom měli. Takže vítám dobrou práci, kterou odvedli naši zpravodajové při svých vyjednáváních s paní baronkou Ashtonovou. Jejich nejvýznamnějším úspěchem je zajišťovací dohoda, že tento Parlament bude důkladně zkoumat rozpočet této služby. V době úsporných opatření musí zajistit, aby se penězi

127

128

CS


daňových poplatníků neplýtvalo na zbytečné výdaje, jako je Evropská diplomatická akademie, k čemuž bohužel v Evropské unii dochází až příliš často. Paní baronka Ashtonová slavnostně slíbila, že tato služba bude rozpočtově neutrální. Mám jisté pochyby o tom, zda tomu tak skutečně bude, ale jestliže máme sloužit daňovým poplatníkům, které zastupujeme, musíme ji přimět k tomu, aby tento slib dodržela. Bastiaan Belder (EFD). – (NL) Pane předsedající, existují dva důvody, proč jsem proti zprávě pánů Broka a Verhofstadta. Zaprvé, u mnoha mých kolegů poslanců cítím nezdravý hlad po moci. Pokud se bude účastnit jen a pouze Evropský parlament, je to v pořádku, ať už se účastní čehokoli. Jako kdyby toho už paní baronka Ashtonová neměla až nad hlavu, přidáváme jí ještě navrch Službu pro vnější činnost. Téměř začínám mít podezření, že se záměrně snažíte o to, aby vysoká představitelka i její služba vykolejily. Má druhá stížnost se týká institucionálního uspořádání této služby. Ze zkušenosti posledních měsíců jasně vyplývá, že institucionální experiment, abych tak řekl, se sezením na dvou židlích nebyl zrovna dvakrát úspěšný. A jako kdyby to nestačilo, dláždíme cestu pro několik tisíc diplomatů, z nichž každý bude sedět na takovýchto dvou židlích. To je tedy podívaná! Kdy už si Parlament uvědomí, že využívání šedé zóny mezi Radou a Komisi nefunguje a že nevytváří nic než napětí a nedostatek transparentnosti mezi institucemi? Philip Claeys (NI). – (NL) Pane předsedající, je pozitivní, že Evropský parlament získává jistou míru rozhodovacích pravomocí nad Evropskou službou pro vnější činnost. Prvním opatřením Parlamentu bude rozpočet a ve všech dalších ohledech budou muset být vysoká představitelka a Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku odpovědny Parlamentu. To by de facto bylo naprosto normální v demokratickém systému nebo alespoň v tom, co by demokratickým systémem mělo být. V občanech Evropské unie však nesmíme vzbuzovat falešná očekávání. Možná že nyní máme evropskou diplomatickou službu, avšak pokud nebudou mít členské státy nějakou společnou představu zahraniční politiky, tato služba zůstane pochopitelně jen prázdnou skořápkou. Proto bych chtěl vyzvat k realismu, avšak obávám se, že zde nejsme všichni naladěni na stejnou vlnu, zejména poté, co jsem na internetových stránkách našeho Parlamentu našel článek, jehož název v překladu zní „Evropský parlament zavádí novou diplomatickou službu, aby ji přiblížil svým občanům“. Nedočkali jsme se bohužel žádného vysvětlení toho, jak by k tomu přesně mělo dojít, avšak jedná se přesně o ten typ prázdné propagandy, která způsobuje, že se čím dál tím více lidí staví vůči Evropské unii zády. Jacek Saryusz-Wolski (PPE). – Pane předsedající, vysoká představitelka a místopředsedkyně je, když navážu na svého britského přítele Charlese Tannocka, tím, koho bychom raději nazývali „ministryní zahraničí“ – pan Tannock prohlásil, že by upřednostňoval „Diplomatickou službu“ před „Evropskou službou pro vnější činnost“. Dlouho očekávaná ESVČ se konečně stává skutečností. Abychom se dokázali vypořádat s novými problémy, potřebujeme nové nástroje, a přesně takovým nástrojem ESVČ je. Jmenovitě potřebujeme účinnou diplomacii Evropské unie, která bude schopná hovořit jednohlasně, podnikat společné kroky a spojovat zdroje. Je však nezbytně nutné podívat se hlavně a především na podrobnosti a technické náležitostí této nové diplomatické služby. Zaprvé, ESVČ nemůže být účinná bez silné demokratické politické legitimity. Ta pochází z Evropského parlamentu, národních parlamentů a důkladné kontroly z jejich strany, která by se měla týkat hlavních směrů a základních voleb zahraniční politiky.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Zadruhé, chceme-li silnější ESVČ, musí reprezentovat celou Evropskou unii, unii všech 27 členských států, starých i nových, malých, středních i velkých, rozkládajících se od severu po jih, od západu po východ, s jejich specifickými zájmy i citlivými místy. Z toho důvodu je tak důležité vybudovat pocit společného vlastnictví, společné identity a diplomatické kultury, zakládající se na zeměpisné rovnováze a reprezentativnosti. Doufám, že se Parlamentu podaří zkvalitnit rozhodnutí Rady, a tím této službě dodat větší rozměr Společenství, politické a rozpočtové odpovědnosti a zeměpisné reprezentativnosti, čímž získáme důvěru a podporu občanů. Další fází budou finanční nařízení a služební řád, nad nimiž má Evropský parlament spolurozhodovací pravomoci a kde se jedná o důležitou příležitost k dalšímu zkvalitnění ESVČ… (Předsedající řečníka přerušil.) Kristian Vigenin (S&D). – (BG) Pane předsedající, vážená paní baronko Ashtonová, dámy a pánové, rád bych vyjádřil, jak mě těší, že Evropská služba pro vnější činnost již získává skutečné rozměry a že bude jakožto organizace již velmi brzy plně v provozu. Přesně před šesti měsíci vyjadřovalo poměrně dost kolegů poslanců pochybnosti o tom, zda paní Catherine Ashtonová, místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, jíž byly svěřeny značné pravomoci a zároveň i značné povinnosti, bude schopná se vypořádat s problémy, které tento nový post představuje. Domnívám se, že čas tyto pochyby odvál a že se paní baronce Ashtonové podařilo nesmírně zručně vytvořit základy této nové služby, k čemuž bych jí chtěl poblahopřát. Musíme být spravedliví i k Evropskému parlamentu. Od samotného počátku si hájí přístup založený na spolupráci, které, jak doufám, se rovněž dočkáme, až budeme přijímat pozměňovací návrhy pro služební řád a finanční nařízení. Jedním z nejkontroverznějších témat bylo a stále je tzv. „zeměpisná rovnováha“. Jinými slovy, jedná se o spravedlivé zastoupení členských států. Toto téma se týká zejména členských států, které jsou stále silně podceňovány, a to jak co do počtu zástupců, tak i do postavení v hierarchii. Já sám z takové země pocházím a mohu vás ujistit, že uděláme chybu, když se nám nepodaří pro toto téma uchovat vysokou míru citlivosti. Je to jediný způsob, jak zaručit, aby se všichni evropští občané v této nové službě cítili náležitě zastoupeni. Zároveň s tím apeluji na diplomatické služby v nových členských státech, aby přijaly opatření zaměřená na získání doplňujících kvalifikací a školení tam, kde to bude nutné, aby se vyrovnaly konkurenceschopným kandidátům. A konečně, rád bych, aby nám byly okamžitě dány jasné záruky toho, že se nebude tolerovat žádné zneužívání pozic v diplomatických službách pro řešení čistě vnitrostátních problémů na úkor dlouhodobých cílů a zájmů Evropské unie. Charles Goerens (ALDE). – (FR) Pane předsedající, nejprve bych rád poděkoval panům Brokovi a Verhofstadtovi za to, že dokázali s využitím své jedinečné politické vnímavosti prosadit práva Parlamentu v oblasti zahraniční politiky. Zejména bych rád ocenil veškeré úsilí, které bylo vyvinuto pro zachování jednoty činností v politice rozvojové spolupráce. Udržet pana komisaře Piebalgse zodpovědného za spolupráci a paní komisařku Georgievovou zodpovědnou za humanitární pomoc v jejich

129

130

CS


funkcích, zůstává i nadále nezbytným předpokladem, bez nějž nedokážeme ve zmíněných oblastech zachovat soudržnost ústavní politiky Evropské unie. To neznamená, že bychom v rámci Evropské služby pro vnější činnost neměli usilovat o synergie. Právě naopak, je nezbytně nutné takové synergie vytvářet, stejně jako začíná být nezbytně nutné hovořit jednohlasně. Záleží na tom, aby se proti těm, kteří vystupují jménem Evropské unie, nestavěli ministři zahraničí členských států, neboť pravděpodobně ne každý z nich toto poselství již pochopil. Něco takového však vyžaduje skutečnou zahraniční politiku Evropské unie, což představuje velký problém. Pro začátek potřebujeme jedno stanovisko k zásadním otázkám zahraniční politiky, jedno, nikoli dvě stanoviska k bezpečnosti, jedno, nikoli dvě stanoviska k Turecku. Buďte si jista, paní baronko Ashtonová, že každému z Vašich úspěchů se v této sněmovně bude tleskat. Mirosław Piotrowski (ECR). – (PL) Pane předsedající, Evropská služba pro vnější činnosti byla ustanovena na základě Lisabonské smlouvy, která byla přijata bez referenda, jinými slovy bez toho, aby občané Evropské unie mohli vyjádřit svůj názor. V onom návrhu usnesení zeje mnoho děr, které je třeba zaplnit, a chybí v něm řada detailů. S rozpaky pozorujeme pokusy jistých zemí o přivlastnění si těch nejdůležitějších pozic a diplomatických misí. Skutečnost, že v přidělování pracovních míst neexistuje smírný přístup, zejména co se týče zeměpisného kritéria, a že se ESVČ straní parlamentů jednotlivých zemí, představuje důvod k vážným obavám. Výbor pro zahraniční věci odmítl pozměňovací návrh, který by býval umožnil parlamentům jednotlivých členských států, aby se plně účastnily kontroly a dohledu nad společnou zahraniční a bezpečnostní politikou, stejně jako nad bezpečnostní a obrannou politikou. ESVČ byla zbavena legitimizace ze strany vnitrostátních parlamentů, což poukazuje na to, že jsou podnikány kroky k vytvoření klubu jen pro zvané a k jeho odtržení od evropských národů. Kromě toho musíme zvážit, zda je v kontextu finanční krize skutečně nezbytně nutné v jednotlivých členských státech zdvojovat práci mnoha úřadů Evropské unie. Arnaud Danjean (PPE). – (FR) Pane předsedající, vážená paní baronko Ashtonová, rád bych vyjádřil jednoznačnou podporu francouzské delegaci skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) i naši jednoznačnou podporu vynikajícímu kompromisu, který vyjednali pánové Brok, Verhofstadt a Gualtieri. Jde o skutečně důležitý milník ve vytváření společné evropské politiky pro tak citlivé oblasti, jako jsou zahraniční věci, bezpečnost a obrana. Každý den, od Gruzie pro břehy Somálska, od Balkánu po Gazu, jsme svědky toho, jak moc je této politiky zapotřebí, a rovněž – chtěl jsem říci především – toho, jak moc si ji naši občané přejí. Neboť kromě interinstitucionálních pravomocí, které dnes v tomto kompromisu vítáme, a zejména kromě posílené úlohy, která byla přisouzena Parlamentu, musíme jednoznačně zdůraznit strategickou možnost, již zmíněná služba pro vnější činnost představuje a jež je zcela zásadním nástrojem pro to, abychom Evropské unii poskytli ambicióznější, konzistentnější, důvěryhodnější a účinnější společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Paní baronko Ashtonová, rád bych Vám jakožto předseda parlamentního podvýboru pro bezpečnost a obranu a do jisté míry také jako Francouz řekl, že trvám na konkrétní odpovědnosti, týkající se krizového řízení, které budete muset dostát, a to uchováváním a posilováním jedinečného charakteru a přidané hodnoty Evropské unie, jinými slovy jejích civilně-vojenských schopností – tato dvě slova se k sobě hodí. To Vy budete

07-07-2010

07-07-2010

CS


zodpovědná za zajištění toho, aby si Evropská unie zachovala své schopnosti a rozšířila je odmítnutím nepodložených podezření, která se tu a tam ozývají – ano, někdy i v této sněmovně – v tom smyslu, že tato služba bude militarizována, a co nejužším spojením s Parlamentem, jímž jasně potvrdíte legitimitu všech operací, které bude Evropská unie v místech krize provádět. Richard Howitt (S&D). – Pane předsedající, blahopřeji paní Cathy Ashtonové a kolegům z Parlamentu k dosaženému kompromisu, v němž byla zachována naše představa ambiciózní a otevřené diplomatické služby, která spojuje veškeré činnosti Evropské unie směřující vně a přitom respektuje výsadní práva, avšak staví se proti těm v Radě, Komisi, a dokonce i zde v Parlamentu, kde se snaží na její úkor udržet byrokratické říše. Poslanci této sněmovny, kteří se oprávněně obávají o rovnováhu národního zastoupení, by měli podpořit vysokou představitelku v její snaze o jmenování podle zásluh, jelikož tento postoj zruší post-koloniální pouto, jimiž jsou některé země propojeny s regiony, které ve světě považují za své klienty, a je tudíž v konečném zájmu skutečně proevropského konání, jež hledí do budoucnosti, a nikoli do minulosti. Někteří poslanci Parlamentu – například ti, kteří se snažili udržet toto téma mimo program na tento týden – musí dnešní dohodu zakomponovat věrně a bez dalších prodlev do finančního nařízení a služebního řádu. Stále se nacházíme v situaci, kdy se blíží první výročí jmenování vysoké představitelky a služby, o jejichž vedení byla požádána, budou teprve čerstvě vytvořeny. Evropský parlament by měl jednoznačně promluvit ve prospěch dohody, nebo právě Evropa ztratí svůj hlas. Geoffrey Van Orden (ECR). – Pane předsedající, mnoho z nás bylo proti samotné koncepci Evropské služby pro vnější činnost. Je jedním ze škodlivých důsledků Lisabonské smlouvy a dalším významným krokem směrem k evropské politické integraci, kterou si naši lidé, upřímně řečeno, nepřejí. I já však již nyní, stejně jako britský ministr zahraničí, uznávám existenci ESVČ jako fakt a zastávám názor, že z ní musíme vytěžit maximum. Proto bych rád vyzval vysokou představitelku k tomu, aby nám ve vztahu k ESVČ dala následující záruky: zaprvé, že se nevyskytnou žádné další náklady na vnitrostátní rozpočty ani na rozpočet Evropské unie; zadruhé, že ESVČ neudělá nic, co by bylo v rozporu s úlohou vnitrostátního diplomatického zastoupení, zejména Spojeného království, ani nic, co by tuto úlohu oslabilo; zatřetí, že se nezmění v pouhý další byrokratický aparát; a začtvrté, že zajistí řádný dohled ze strany parlamentů jednotlivých zemí i ze strany tohoto Parlamentu. V souvislosti s tím bych se chtěl zeptat, zda vysoká představitelka, vzhledem ke svým povinnostem vůči obranné politice Evropské unie, vzhledem ke skutečnosti, že shromáždění Západoevropské unie – jediné fórum, kde měli vnitrostátní poslanci dohled nad evropskými činnostmi na poli obrany – se nyní rozpouští, a vzhledem k tomu, že vojenské síly jsou a nadále budou pod vnitrostátní kontrolou, podnikne konkrétní kroky k tomu, aby bylo zajištěno, že parlamenty jednotlivých zemí budou ve vztahu k ESVČ hrát skutečnou roli. Daniel Caspary (PPE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, Evropská služba pro vnější činnost představuje další krok směrem ke společné evropské zahraniční politice. Jsem přesvědčen o tom, že tato služba nabízí vynikající příležitost a já bych rád popřál paní baronce Ashtonové úspěch, sílu a hodně štěstí při jejím zakládání i při práci v nadcházejících letech.

131

132

CS


Rovněž bych rád poděkoval panu Elmaru Brokovi a spoluúčastníkům jeho kampaně. Jsem přesvědčen, pane Broku, že záležitosti, které jste během posledních měsíců vyjednal, a výsledky, kterých jste dokázal dosáhnout, nemají obdoby, a to nejen pro Parlament, ale hlavně a především pro občany Evropské unie. Rád bych se upozornil na oblast zahraničního obchodu. Na rozdíl od Společné zahraniční a bezpečnostní politiky máme společnou politiku pro zahraniční obchod již po několik desetiletí. Mnoho pozitivních zkušeností, získaných v oblasti politiky zahraničního obchodu, může být nepochybně začleněno do společné Služby pro vnější činnost. Rád bych však zdůraznil, že bychom neměli Službě pro vnější činnost dávat příliš vysokou míru pravomocí, aby nemohla zahraniční politika v budoucnu blokovat, znevýhodňovat, nebo dokonce ochromit ostatní politické oblasti, jako je například zahraniční obchod. V této oblasti je stále ještě zapotřebí vychytat některé mouchy. Rád bych upozornil zejména na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod vypracované panem Zahradilem, který za mou skupinu poskytl skutečně výraznou podporu panu Zalewskému. Byl bych Vám velice vděčný, paní baronko, kdybyste Vy a Vaši úředníci mohli vzít stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod v potaz při vaší práci v nadcházejících týdnech. Thijs Berman (S&D). – (NL) Pane předsedající, během několika posledních měsíců se toho v uspořádání Evropské služby pro vnější činnost mnoho změnilo. V lednu, během slyšení pro novou Evropskou komisi, jsme já a moje skupina kritizovali plán, podle něhož se z komisaře pro rozvoj měl stát kdosi jako ředitel či ředitelka určité části politiky, aniž by sám měl či měla nějaké vlastní zodpovědnosti. V tu dobu jsme čelili návratu takového stylu rozvojové politiky, který je podřízen geopolitickým cílům a obchodním zájmům, a návratu onoho druhu cynismu, jehož prostřednictvím se diktátoři – dokonce i v Evropě – drželi po celá desetiletí na úkor svých lidí u moci. Tato struktura se nyní znatelně zlepšila a já bych za to rád složil zpravodajům poklonu. Rozvojová politika je pochopitelně nedílnou součástí politiky zahraniční, která je vedena a koordinována Catherine Ashtonovou. Ta má však také jasnou vlastní zodpovědnost za strategii, plánování a financování, které se k této politice vztahuje. Díky tomu může Evropská unie hrát takovou roli, kterou hrát potřebuje, v boji proti chudobě a při ochraně práv občanů v rozvojových zemích. Naše skupina bude dávat velice dobrý pozor, aby se ujistila, že Evropská unie v tomto ohledu zaujme výraznější úlohu. S takovou zahraniční službou to bude již možné. Tomasz Piotr Poręba (ECR) . – (PL) Především bych rád zdůraznil skutečnost, že Evropský parlament se ustanovování Evropské služby pro vnější činnost účastnil velice konstruktivním a účinným způsobem a že spolupráce vysoké představitelky – alespoň mně to tak připadá – nám umožnila dosáhnout jistých cílů, které znatelně umocňují potenciál této nové služby. Při zaplňování nových postů v Evropské službě pro vnější činnost však nezapomínejme nejen na důležitá kritéria profesionality, zkušeností a schopností nových zaměstnanců, ale vezměme v potaz také zeměpisné kritérium. Mějte přitom, prosím, na paměti, že úředníci a diplomaté z nových členských států pochopitelně nemají deset či více let zkušeností z institucí Unie, avšak zároveň jsou díky svým znalostem a schopnostem ideálně kvalifikovaní na to, aby se ujali vysokých funkcí v ústředním úřadě či v odděleních této nové služby. Proto dnes konkrétně vyzývám paní Ashtonovou k tomu, aby se nebála zaměstnávat Poláky, Litevce, Lotyše, Maďary a Slováky. Jsme si jistý tím, že jejich schopnosti a znalosti

07-07-2010

07-07-2010

CS


značně posílí potenciál této nové služby. Rovněž věřím a srdečně doufám, paní Ashtonová, že Vám nebude chybět odvaha, že budete nekompromisní a odhodlaná, aby úspěch této nové služby… (Předsedající řečníka přerušil.) Ingeborg Gräßle (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane Šefčoviči, paní baronko Ashtonová, blahopřeji Vám k založení 28. diplomatické služby, kterou zavádíme do praxe, aniž bychom věděli, jaké bude mít pravomoci, jak vysoké budou její výdaje, kdo v ní bude v její konečné podobě pracovat nebo kolik úředníků bude přesně mít – konec konců existují i místní zaměstnanci a smluvně zavázaní zaměstnanci. Máme před sebou strukturu, která má celou řadu slabin. Evropskou službu je rovněž nejobtížnější kontrolovat. Z tohoto důvodu bych ráda zdůraznila, že jsem s potěšením vyslechla vaše uznání našeho práva na udílení absolutoria a našich rozpočtových práv, avšak chtěla bych Vás požádat, abyste nám pomohla zajistit uplatňování našich práv v praxi. Jinými slovy, musíte přesvědčit Radu, že od velvyslance Evropské unie potřebujeme prohlášení o věrohodnosti a že ho potřebujeme naléhavě. Rovněž se jedná o jeden z nejvýznačnějších bodů finančního nařízení. Chtěla bych na vás apelovat, abyste snížili administrativní náklady na tuto strukturu tím, že budete co nejvíce využívat administrativní infrastruktury Komise, čímž myslím ve větší míře, než se do dnešního dne plánuje. Jsem přesvědčena o tom, že daňovým poplatníkům dlužíme výběr přijatelnějších struktur a za peníze na jejich realizaci bychom jim měli nabídnout lepší hodnotu, než tu, která je v současné době na pořadu jednání. Uveřejněte, prosím, náklady na tuto strukturu a odstraňte neefektivnost mezi vaší službou a Komisí, stejně jako vzájemně si odporující instrukce ze strany vašich vlastních zaměstnanců. Teprve pak se tato služba setká s úspěchem, který tak zoufale potřebuje. Wolfgang Kreissl-Dörfler (S&D). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, skutečnost je nyní taková, že by nic zvláštního nemělo stát v cestě společné evropské zahraniční politice, které je tak naléhavě zapotřebí. Nyní skutečně potřebujeme již jen to, aby naše návrhy ohledně výběru personálu a finančního nařízení byly přijaty a aby někteří vedoucí představitelé vlád a ministři zahraničí svou ješitnost a své citlivé národní otázky konečně podřídili společným zájmům. V opačném případě budeme mít jen velmi malý vliv v měnícím se světě silných nových hráčů. Vítám skutečnost, že díky našemu nátlaku budou lidská práva hrát rozhodující úlohu a že zodpovědnost za rozvojovou politiku a politiku sousedství zůstane v pravomoci Komise. Skutečně mi nezáleží na tom, ze kterého členského státu budou zaměstnanci Evropské služby pro vnější činnost vybíráni. Rozhodujícími kritérii jsou odborná vhodnost a kvalita, nikoli to, zda jsou kandidáti polskými, francouzskými či německými rodilými mluvčími. Klíčovou otázkou je zde to, zda jsou oddáni evropskému projektu, a nikoli svým vlastním vnitrostátním vládám. Vážená paní baronko Ashtonová, vy jste toho již dokázala hodně. Ať se vám daří i nadále. Naši občané od vás právě tohle očekávají. Slibuji Vám, že se budete moci spolehnout na naši konstruktivní a kritickou spolupráci. Hodně štěstí! Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Pane předsedající, paní baronko Ashtonová, pane komisaři, nejprve bych Vám rád poblahopřál k vaší zprávě, která vedla ke kompromisu, jenž nám umožní vytvořit účinnou Službu pro vnější činnost, a která, jak doufám, bude zítra přijata Parlamentem.

133

134

CS


Do založení této služby vkládáme velké naděje. Vysoká představitelka, paní Ashtonová, uvedla sedm priorit pro zavedení této služby do praxe. Rád bych zdůraznil důležitost prosazování lidských práv a rozvojové politiky. Rovněž bych rád poukázal na význam přijatého řešení, které v praxi umožní vytvořit zeměpisně reprezentativní službu s mechanismem pro zachování patřičných úrovní zaměstnanosti. Všem zemím, a zejména těm novým, to pomůže k přijetí skutečnosti, že se jedná o službu vytvořenou jménem nás všech. Rád bych zde vyjádřil své očekávání, a nejedná se jen o mé očekávání, že toto řešení, přijaté Parlamentem, bude rovněž podpořeno Radou. Michael Gahler (PPE). – (DE) Pane předsedající, mám radost z kompromisu, kterého jsme dosáhli. Pokus Rady o monopolizaci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) byl zmařen a metoda Společenství zůstala nedotčena, což se podařilo i v případě rozpočtových práv a kontroly ze strany Evropského parlamentu. Nezbývá než doufat, že se zbývajícími nevyřešenými otázkami a nedostatky se dokážeme vypořádat ve finančním nařízení a služebním řádu. Ráda bych nám předložila následující výzvu: měli bychom využít všech možností, které v oblasti zahraniční politiky máme k dispozici. V posledních dvou volebních obdobích jsme se docela dost hádali. Získal jsem dojem, že ne vždy jsme těchto možností využívali plně. Za tímto účelem se však budeme muset pozorněji zaměřit na všechny aspekty vnější činnosti Unie, což znamená, že jakožto odborníci na zahraniční politiku budeme muset občas sestoupit z kapitánského můstku, jímž je výbor, do strojovny, kterou představuje Služba pro vnější činnost, abychom se vypořádali s jejími strukturami, situacemi, s nimiž se setkává v terénu, jejími programy, jejími rozpočtovými usneseními a opatřeními pro její zaměstnance. Teprve tehdy odpovídajícím způsobem splníme svou kontrolní a dozorovou funkci. Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Evropská služba pro vnější činnost bude viditelný a významný nástroj zahraniční politiky podle Lisabonské smlouvy. Potřebujeme konečně společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, nikoliv 27 politik. Oceňuji, že kolegové Elmar Brok a Guy Verhofstadt začali včas vyjednávat s Radou a uplatnili přes 70 pečlivě připravených změn v návrhu Komise. Ty reflektují naše hluboké přesvědčení, že diplomatická služba musí reprezentovat Unii a prosazovat společné mezivládní zájmy, nikoli parciální zájmy národní. Proto je důležité, aby programování a financování prováděla Komise a parlamentní Rozpočtový výbor. Také všichni diplomaté by měli být placeni z prostředků Unie a podle jednoho kariérního řádu, a to i ta třetina, kterou nominují následně členské státy. Budou jistě spolupracovat s národními diplomatickými misemi, ale očekáváme jejich loajalitu vůči společné instituci. Souhlasím s vysokou představitelkou, že kvalita diplomatů bude prvořadá. Ale upozorňuji Komisi, že budeme pečlivě střežit také vyvážené geografické zastoupení diplomatů a zaměstnanců, a to na všech úrovních. Je to důležité především proto, aby všechny členské státy přijaly tuto službu jako svou službu a ztotožnily se s jejími cíli. Chci apelovat na Komisi, aby aktivně střežila, že tato služba si nevyslouží nálepku, že slouží zájmu jen některých velkých zemí Unie. Paweł Zalewski (PPE). – (PL) Vážená paní Ashtonová, dnes je velký den, den před hlasováním o velice důležitém dokumentu, který položí základy fungování Evropské služby pro vnější činnost. Chtěli bychom, aby to byla evropská diplomacie. K tomu nám dala možnost Lisabonská smlouva.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Musím však říci, že proces vytváření této služby dal vzniknout jistým obavám. První z nich se týká přenosu pravomocí prominentních zemí na Vás, paní Ashtonová. Je důležité, aby si ty nejprominentnější země Evropské unie neuzurpovaly zahraniční politiku jen samy pro sebe, jak to dělají dnes, abyste byla schopná odvádět svou práci s mandátem od nás všech. To Vám umožní, aby Vaše počínání bylo účinné. Druhá záležitost se týká zástupců. Onen požadavek, aby tato služba byla reprezentativní a aby byla řádně zeměpisně zastoupena, je nesmírně důležitý a já bych byl velice rád, aby byl ve Vaší práci jakožto ředitelky této služby zaručen. Ria Oomen-Ruijten (PPE). – (NL) Pane předsedající, nejprve bych ráda poděkovala nejen svému kolegovi panu Brokovi, ale také panu Verhofstadtovi. Oba dva bojovali za to, aby dali Evropě silný a jasný hlas na světové scéně. Pane předsedající, ráda bych informovala svého kolegu z Nizozemské strany za svobodu (PVV), že v rámci Evropské úmluvy nizozemská vláda vždy hovořila ve prospěch jednotné diplomatické služby. Pane předsedající, čeho jsme dnes dosáhli? Máme 75 pozměňovacích návrhů k původnímu návrhu, který předložila Rada. Nejedná se o mezivládní orgán, a přesto se řídí metodou Společenství. Parlament má komplexní přehled o jejím rozpočtu a jejích misích. Má hlas ve formování politických strategií a obrací se na velvyslance. Úředníci Evropské unii tvoří přinejmenším 60 % jejího personálu. Vnitrostátní diplomaté mohou setrvat ve svých funkcích. Skutečná zkouška se však teprve blíží, pane předsedající, a to je chvíle, kdy musíte zakročit Vy, Lady Ashtonová. Musíte se postarat o to, abyste prostřednictvím těchto lidí zajistila, že Evropa bude k světu promlouvat jednotným hlasem. Lena Kolarska-Bobińska (PPE). – (PL) Pane předsedající, vážená paní Ashtonová, Služba pro vnější činnost je pozitivním krokem směrem ke konsolidaci Evropy. Bude reprezentovat Evropu, avšak domnívám se, že by měla zároveň sledovat cíle, které jsou zásadně důležité pro Unii a všechny členské státy, jako je například energetická politika Evropské unie. Z tohoto důvodu je důležité, aby budoucí zaměstnanci této služby byli odborníky v různých oblastech evropské činnosti, a nikoli pouze v oblasti diplomacie samotné. Služba by tudíž měla zahrnovat odborníky v oblasti ekonomie, hospodářského rozvoje a energetiky. Pravidla pro najímání zaměstnanců do Služby pro vnější činnost by tudíž měla být dostatečně flexibilní, aby tato služba kromě toho, že bude splňovat zeměpisné kritérium, rovněž zaměstnávala prvotřídní odborníky z jiné oblasti než z veřejné správy. To již navrhovaly nevládní organizace a já se domnívám, že nám to může pomoci dosáhnout našich cílů. Proto by do této služby například měli být přijati zástupci generálního ředitelství pro energetiku. Ioan Mircea Paşcu (S&D). – Pane předsedající, vytvoření Evropské služby pro vnější činnost je velkým krokem tím správným směrem. Kromě toho se bude jednat o zásadní systémovou změnu. Jestliže byrokracie odvážné iniciativy zpravidla zpomaluje, tentokrát čekáme, že ji urychlí, jmenovitě že urychlí integraci zahraniční politiky v rámci Evropské unie. Moje připomínky se týkají zjevné mezery mezi naším současným úsilím o zajištění stabilního právního a administrativního základu služby a jejím reálným personálním obsazením, protože zatímco my zuřivě diskutujeme o důležitých zásadách, jako je zeměpisná rovnováha a opravná opatření, zároveň probíhají přijímací pohovory. Podle toho, co nám objasnili kandidáti z nových členských států, kteří již pohovorem prošli, se

135

136

CS


zdá, že mají jen malou naději – což by, v případě, že se nemýlí, bylo smutné a nespravedlivé. Z toho důvodu se domnívám, že ti, kteří mají proces na starost, by si měli být jisti, že, ať tak či onak, budou muset vyhovět zásadám, na nichž jsme se v této sněmovně dohodli. Ivo Vajgl (ALDE). – (SL) Včera nás v této sněmovně poctil návštěvou člověk, který není ani diplomatem, ani odborníkem na zahraniční politiku. Hovořím o panu Johnu Gingovi, řediteli Agentury OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům. Ten nám o problémech v Gaze a na Blízkém východě řekl víc než všichni diplomaté, zvláštní vyslanci pod vedením pana Blaira – o němž v každém případě nevíme, co tam vlastně vůbec dělá – a ministři zahraničí, jimž se nechce navštěvovat Gazu a kteří nejsou ochotní vypořádávat se se závažnými problémy. Chci říci toto: blahopřeji vám k založení Evropské služby pro vnější činnost a děkuji vám za úsilí, které jste vy a poslanci tohoto Parlamentu vyvinuli, abyste tuto službu co možná nejvíce zefektivnili. Její hodnota bude nicméně záviset na její kreativitě a na množství racionálních výsledků, které přinese. I já bych se rád připojil k těm, kteří vám přáli úspěch při vytváření silné skupiny kreativních, nezávislých a inteligentních lidí a při jejich velení. Antonio López-Istúriz White (PPE). – (ES) Pane předsedající, domnívám se, že my všichni, kteří věříme v Evropskou unii, máme důvod si blahopřát, zejména v této době hospodářské a někdy i politické krize. Jsem přesvědčen o tom, že jsme posunuli kupředu. Vytvořením a spuštěním Evropské služby pro vnější činnost podnikáme velký krok. Rád bych poblahopřál nejen vysoké představitelce, ale rovněž dalším, kteří se v tomto procesu angažovali – jako v rámci Evropského parlamentu např. náš kolega pan Brok – a kteří usnadnili dosažení dohod, jež byly pro celou věc nezbytně nutné. Zejména se mi líbila věta, kterou jste použila Vy, paní baronko Ashtonová, o tom, že jsou to především zájmy Evropské unie, které je zapotřebí hájit. Rovněž bych vám se stanoviskem přejatým od mého kolegy pana Salafrancy chtěl říci – a nejedná se o radu, ale o pouhý komentář –, že to, co nyní potřebujeme, je efektivita. Kromě toho bych k efektivitě přidal ještě pokoru, a následoval tak příklad, který nám dává předseda Rady pan Van Rompuy. Jsem si jist, že uspějete, a samozřejmě bych vám jakožto generální tajemník skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) chtěl vyjádřit svou podporu společně s podporou celé naší skupiny v tomto obrovském úkolu, kterému čelíte. Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Pane předsedající, chtěla bych poblahopřát našim kolegům, kteří výrazně přispěli k hájení stanoviska Parlamentu při vyjednáváních s Radou a Komisí. Zřízením tohoto velice důležitého post-lisabonského institucionálního orgánu jsme dosáhli výsledku, který z velké části odpovídá zájmům Evropského parlamentu a obecněji i evropské integrace. Je velice důležité, že Parlament dokázal ve fungování ESVČ udržet metodu Společenství, stejně jako pravomoci v rozpočtovém dohledu. Stejně tak je důležité, že dotyčný návrh usnesení opět klade důraz na zásadu zeměpisné rovnováhy v náborového procesu v rámci ESVČ. Měli bychom trvat na tom, aby tato zásada neztratila na síle a byla náležitě dodržována i v pozdějších fázích vývoje této služby. A konečně, hodně toho očekáváme od finančního nařízení a služebního řádu, které budou přijaty, aby se dále posílila struktura ESVČ a její komunitární povaha.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Ana Gomes (S&D). – (PT) Pane předsedající, Evropská služba pro vnější činnost by měla být klíčovým nástrojem pro to, aby vnější politika Evropské unie byla soudržná, legitimní a demokratická. Jestliže toho však má být dosaženo, my všichni – Parlament, vysoká představitelka, Komise i členské státy – musíme udělat, co je v našich silách a čeho se nám v současné době tolik nedostává. Jedná se o praktické vyjádření podpory hodnotám a základní zásadám Evropské unie, které by měly vést její kroky jinde ve světě. Míru a spravedlnosti nelze dosáhnout bez rozvoje, avšak žádný rozvoj není možný bez lidských práv, demokracie, právního státu či posilování postavení žen. Lidská bezpečnost a odpovědnost chránit veřejnost jsou ústředními koncepty ve využívání nástrojů pro Evropskou službu pro vnější činnost a rozvojové politiky pro Společnou bezpečnostní a obrannou politiku. Vzhledem k této skutečnosti se Evropská unie do budoucna neobejde bez svého vlastního křesla v Radě bezpečnosti OSN. Doufám, paní Ashtonová, že nebudete marnit čas a povedete Evropskou unii k jejímu zapojení se do naléhavé reformy Rady bezpečnosti OSN. Marek Henryk Migalski (ECR). – (PL) Jsem rád, že jsme se v této sněmovně dočkali určitého konsenzu, protože v otázce využívání zeměpisného kritéria jsme slyšeli názor zástupců skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), socialistů, stejně jako zástupců mé skupiny, a paní Ashtonová dle mého názoru musí uznat, že se skutečně jedná o hlas celého Evropského parlamentu a tento názor přijme jako zcela zřejmý. Zadruhé, Evropská služba pro vnější činnost by neměla nahrazovat vnitrostátní diplomacii a já doufám, že takové ambice ani nemá. To znamená, že by měla soustředit svou pozornost zejména na to, o čem mluvila paní Hautalaová a pan Grzyb, tj. na otázky lidských práv. Kvůli tomu jsme byli založeni, kvůli těmto evropským hodnotám, a já apeluji na paní Ashtonovou, aby bylo uplatňováno zeměpisné kritérium a aby se druhou velice důležitou záležitostí stala obrana a prosazování lidských práv. Andrew Henry William Brons (NI). – Pane předsedající, vysoká představitelka by měla od Rady obdržet mandát, který obsahuje zástupce členských států. Dnes jsme však od zpravodajů slyšeli, že „zahraniční politika by neměla podléhat vracení politiky na vnitrostátní úroveň“ a že „poruší hranice ustanovené členskými státy“. A konečně, že „do zahraniční politiky se nesmějí vměšovat členské státy“. Rada by měla poskytnout vysoké představitelce mandát, ale její členové se do toho nesmějí vměšovat. Z diskuzí ve výboru AFCO vyšlo jasně najevo, že institucí, k níž bude mít Evropská služba pro vnější činnost nejblíže, bude Komise, jejíž místopředsedkyní je pochopitelně vysoká představitelka. Když byla Ústavní smlouva nahrazena Lisabonskou smlouvou, britská vláda se chopila iniciativy a přestrojila ministryni zahraničí Evropské unie do neškodně znějící vysoké představitelky. Proč? Zaprvé proto, aby se vyhnula referendu, a zadruhé proto, aby popřela skutečnost, že došlo k vytvoření celokontinentálního superstátu. Petru Constantin Luhan (PPE). – (RO) Vstupujeme do klíčové fáze vytváření Evropské služby pro vnější činnost. Chceme, aby všechny legislativní prvky, které jsou zapotřebí k jejímu spuštění, byly přijaty co nejdříve. Této službě to umožní, aby byla uvedena do provozu do konce letošního roku a aby se v její struktuře nacházely všechny tři zdroje, které jsou stanoveny ve smlouvě.

137

138

CS


V současné době však není jasné, jestli je ve složení zaměstnanců Evropské služby pro vnější činnost zeměpisnou rovnováhu úspěšně zaručit. Nové členské státy, zejména státy jako Rumunsko, které se připojily v poslední fázi pátého rozšiřování, mají v organizacích, spravujících vnější vztahy, jen zanedbatelnou účast. Rád bych se dozvěděl, co má vysoká představitelka v plánu, aby tuto situaci napravila. Nabyl jsem dojmu, že co se týče skutečných nesrovnalostí v oblasti zeměpisné rovnováhy, včetně manažerské úrovně, chybí dostačující míra obezřetnosti. Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise/vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Pane předsedající, nejdříve ze všeho bych ráda poděkovala všem váženým poslancům, kteří nám nabídli bezvýhradnou či v některých případech podmíněnou podporu. Co se týče těch z vás, kteří se rozhodli návrh nepodpořit, doufám, že si vás časem získáme na svou stranu, a věřím, že budete nakonec opravdu pyšní na to, co jsme společně vytvořili. Mimochodem, nikdy jsem nenavrhovala, že bych měla mít letadlo. (Poznámka ze zasedací místnosti) Děkuji vám. Ovšem pokud mi chcete nějaké nabídnout, to je jiná! Ale já sama jsem to nikdy nenavrhla. Ráda bych reagovala na několik konkrétních připomínek, které tu z úst vážených poslanců zazněly několikrát. Začnu tím, čím zahájila svůj projev paní Lunaceková: nutnost velmi pečlivě zvážit rovné příležitosti. Nejde pouze o otázku rovných příležitostí. Jde také o rovnost přístupu: musíme zajistit, aby procesy a postupy, které zavádíme do praxe, umožnily nastolit zeměpisnou rovnováhu i rovnováhu mezi muži a ženami, o nichž zde vážení poslanci diskutovali. Právě se zajišťováním toho, aby to naše procesy a postupy dokázaly, mám mnoho zkušeností a hodlám jich využít. Několik vážených poslanců – především pan Kalfin a paní Gräßleová – hovořili o prostředcích. Naprosto tomu rozumím a uvědomuji si, že je musíme dobře využívat. Jsem si velice dobře vědoma hospodářské atmosféry, v níž tato Služba vzniká. Nicméně i za jiných hospodářských podmínek bych chtěla, aby naše služba byla účinná, řádně fungovala a efektivně využívala svých zdrojů. Co se týče konkrétně našeho personálu, protože se mě mnoho lidí ptalo a protože vidím, že se zmiňují různá čísla: v současné době máme okolo 800 diplomatických zaměstnanců, přičemž třetina z nich pracuje za mořem. Pro srovnání uvedu tři příklady: Francie má takových zaměstnanců 6 300, Nizozemí 2 000, Španělsko 1 000. Některé členské státy mají méně početný personál, ale mnoho členských států má srovnatelné počty. Nicméně domnívám se, že tato čísla vám poskytnou představu o tom, kde se nyní nacházíme. Také si uvědomuji, že žádám personál, aby fungoval v post-lisabonské éře, kdy práce, kterou dříve vykonávala střídající se předsednictví, už nejsou v jejich kompetenci. Z toho pro některé delegace – především v New Yorku a Ženevě, jimž byl pro pokrytí každého předsednictví přidáván další personál – vyplývá, že máme skutečně nedostatek zaměstnanců. Mým závazkem vůči vám je vytvořit efektivní službu, která bude schopná plnit úkoly, na jejichž důležitosti se všichni shodneme. S uspokojením mohu konstatovat, že v naší činnosti bude naprostá transparentnost. Jsem také velmi spokojená s rolí, již bude zastávat Evropský parlament co se týče Rozpočtového výboru a udělování absolutoria za plnění rozpočtu. To je můj závazek a ten budu plnit.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Pane Grafe Lambsdorffe, co se týče konkrétní otázky, kterou jste mi položil: na svém dnešním výroku trvám. Myslím si, že před sebou máte znění vyjednané s Parlamentem, které naleznete v přepracovaném návrhu o základní organizaci ESVČ. To, co dělám já, je stanoveno v tomto textu. Doufám, že tím se to vyjasnilo. Pane Tannocku, vy a několik vážených poslanců se ohradilo proti zahrnutí vnitrostátních parlamentů. To považuji za skutečně zajímavé. Struktury, které v ESVČ plánuji zavést, se budou týkat vztahů s Evropským parlamentem, ale také musejí vzít v potaz i vztahy s vnitrostátními parlamenty. Měla bych zmínit onen slavný den, kdy jsem cestovala mezi Moskvou, Kyjevem, Španělskem a Bruselem – ale nebyla jsem bohužel zároveň v Palmě na Mallorce. Jedním z důvodů, proč jsem byla ve Španělsku, bylo setkání s předsedy výborů pro zahraniční věci z každého členského státu. Totéž mě čeká znovu na podzim, díky belgickému předsednictví, které je všechny sezvalo. Jsem velice ráda, že budeme spolupracovat s vnitrostátními parlamenty. Musíme jen dát pozor na to, abychom nalezli správnou formu spolupráce. Také jsem si vědoma toho, že by ve službě měly být vytvořeny příležitosti pro různé typy lidí. Jmenovala jsem pana Vygaudase Ušackase hlavou naší delegace v Afghánistánu; byl také politikem, ministrem zahraničních věcí a diplomatem. Již nyní se objevují příklady. Dovedu rozpoznat, kdy je člověk schopen nejen využít požadavky smlouvy, ale také uvědomit si další schopnosti, kterými můžeme přispět v rámci toho, co nám smlouva dovolí. Paní Hautalaová, děkuji vám za podporu. Budu velice úzce spolupracovat s Podvýborem pro lidská práva a jak víte, právě zhodnocuji, jak nejlépe můžeme dosáhnout našich cílů v oblasti lidských práv. Pan Saryusz-Wolski, pan Vigenine, pan Piotrowski, pan Porębo a další nadnesli velmi důležitou otázku zeměpisné rovnováhy. Nevím, co k tomu dodat jiného, než že vám dávám svůj závazek a prostřednictvím přezkumu si budete moci ověřit, jestli jsem jej splnila. Je naprosto jasné, že budeme vybírat zaměstnance podle zásluh. Vznesla jsem požadavek, aby mi poslali ty nejlepší z nejlepších. Jelikož jsem již začala se vstupními pohovory, mohu vám říci, že se tak skutečně děje. Mohu vám říci, že přicházejí z různých částí Evropské unie. Pevně doufám, že i vy velmi brzy uvidíte, že udělám, co bude v mých silách, pro zeměpisnou rovnováhu a rovnováhu v zastoupení mužů a žen v tomto prvním kole jmenování i v tom dalším, kterému se budeme věnovat v září, a v rámci centrálních struktur. Pro rovnováhu v zastoupení mužů a žen musíme udělat víc, abychom podnítili zájem lidí o tyto pozice a přiměli ženy, aby se o ně ucházely. Když to udělají, bývají skutečně vynikající, ale potřebujeme jich víc. Takže pokud můžeme udělat víc pro to, abychom zaujali lidi, především ženy, prosím, udělejme to. K zeměpisné rovnováze se vrátíme v přezkumu. Budete to pak moci řádně posoudit sami, ale moje odhodlání je absolutní. Co se týče schopnosti zvyšovat kapacitu toho, co v této oblasti děláme, pane Danjeane, nedávno došlo k událostem, které to potvrzují. Víte, že se během několika příštích týdnů chystám podniknout několik návštěv, včetně další návštěvy Blízkého východu. Hovořili jsme o tom, zda by Evropská unie měla udělat víc pro podporu otevření hraničních přechodů v pásmu Gazy, a já se do Gazy chystám znovu. Také zcela jistě víte, že jsme se začali angažovat v Kyrgyzstánu, a tomuto tématu bude později věnována rozprava. Existuje mnoho příkladů, kde je velice důležité zajistit, abychom byli schopni podporovat lidi a rozšiřovat možnosti mé kolegyně Kristaliny Georgievy ve snaze dostat k lidem pomoc.

139

140

CS


Domnívám se, že jsem odpověděla na všechny hlavní otázky, které z rozpravy vyplynuly. Ráda bych zakončila svůj projev tak, jak jsem jej začala, tedy vyjádřením upřímných díků všem těm, kteří se do této rozpravy zapojili: především pak vám, pane předsedo, ale také jednotlivým váženým poslankyním a poslancům, kteří si udělali čas na rozhovor se mnou. Jsem nesmírně vděčná a pevně věřím, že jsme nyní uvedli do provozu něco, na co může být tato sněmovna skutečně pyšná. (Potlesk) Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. – Pane předsedající, chtěl bych ocenit to, co považuji za velice širokou a silnou podporu Parlamentu pro zřízení Evropské služby pro vnější činnost. Pevně věřím, že zítřejší hlasování se pro Evropu stane historickým milníkem, protože to bude den, kdy Evropská unie vykročila pevným krokem vstříc silnějšímu zastoupení EU na globální scéně. Po tomto hlasování se budeme muset co nejvíce zaměřit na dokončení práce, která stále leží před námi – spolurozhodování o služebním řádu, finančním řádu a samozřejmě o změnách v rozpočtu, v čemž chce být Komise co nejvíce nápomocna. Budeme připraveni prozkoumat všechny možné způsoby, jimiž může Komise Evropské službě pro vnější činnost pomoci prostřednictvím dohod o úrovni služeb a skrze tuto metodu hledat potenciální způsoby pro zvyšování efektivnosti. Jsem přesvědčený, že ESVČ nám přinese silnější synergie, více efektivity, jasnější soudržnost ve vnějších vztazích a lepší služby pro občany Evropské unie, kteří se ocitnou v zahraničí a budou tam potřebovat pomoc. Guy Verhofstadt, zpravodaj. – (FR) Pane předsedající, nejprve bych chtěl vyjádřit poděkování těm poslancům, kteří v rozpravě hovořili a vyjádřili podporu panu Brokovi, panu Gualtierimu a mně, díky níž jsme dosáhli tohoto výsledku jednání. Jednoduše bych rád řekl, že nerozumím tomu, jak mohou určití jedinci obhajovat názor, že národní státy by měly mít výhradní pravomoc ve věcech zahraniční politiky. Dobrý Bože! V jakém století to žijí? Jako kdyby se terorismus zastavil na hranicích členských států či národů! Totéž platí pro změnu klimatu: jak mohou být otázky změny klimatu vyřešeny, když o nich budou diskutovat pouze jednotlivé národní státy, a nikoli Evropa? A totéž platí pro migraci a migrační toky. Někdy mám dojem, že oni poslanci, kteří jsou vůči této službě jaksi skeptičtí, stále žijí v devatenáctém století, kdy národní státy rozhodovaly o všem: o rovnováze sil mezi národy v Evropě. Nyní žijeme v úplně jiném světě, pane předsedající, v multipolárním světě, v němž Evropa musí mít svůj hlas, jinak tyto problémy nebudou projednány. Je zde také druhá věc, která mě jaksi překvapuje. Opakovaně jsem slyšel, že to daňové poplatníky bude stát peníze. Je to přesně naopak, pane předsedající. Tato Evropská služba pro vnější činnost nám peníze ušetří, protože poskytne několika členským státům EU příležitost omezit jejich konzulární služby v mnoha zemích na celém světě. Je to tudíž prostředek, jak peníze ušetřit. Dále, zatřetí se domnívám, že to je nový začátek. Evropská služba pro vnější činnost je diplomatická služba, kterou potřebujeme na to, abychom mohli provádět vnější politiku EU. Vždy jsem věřil tomu, že nejprve musíme mít diplomatickou službu a pak budeme moci mít vnější politiku EU. Se 27 hlasy se bez této služby nepohneme z místa.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Také víme, že dalším úkolem bude věnovat více úsilí evropské obraně. Jistě by něco scházelo, kdybychom měli evropskou diplomatickou službu, ale žádnou evropskou obrannou službu. Proto, paní baronko Ashtonová, již víme, co je dalším úkolem pro instituce EU. Musíme zajistit, že budeme v budoucnosti mít skutečnou evropskou obrannou službu. Elmar Brok, zpravodaj. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, průzkumy veřejného mínění ukazují, že v průměru 70 % populace si myslí, že potřebujeme více společných zahraničních a bezpečnostních politik. Neexistuje žádná další oblast, v níž by byla Evropa tak zajedno, ale zároveň je to oblast, v níž jsme byli doposud nejslabší. Lidé to chtějí, ale elita v hlavních městech nikoli. Souhlasím s panem Verhofstadtem, že hlavní otázkou nyní není zbavení suverenity, ale skutečnost, že tuto suverenitu budeme sdílet, požadovat ji zpět pro naše občany, abychom mohli v tomto světě i nadále existovat. Toto, a nic jiného, je hlavním bodem a ESVČ v tomto bude znamenat výraznou pomoc. Vážená paní baronko Ashtonová, děkuji vám za prohlášení, která jste zde pronesla. Předpokládám, že budou také předána Parlamentu, budou příslušným způsobem uplatněna a že dohoda o uveřejnění těchto výroků v Úředním věstníku Evropské unie bude dodržena. Není pochyb o tom, že bychom tyto formality měli podrobně prodiskutovat, ale nyní, když jste přednesla svůj příspěvek, můžeme začít pracovat na realizaci. Rád bych znovu zdůraznil, že to, co jsme zde již načrtli v souvislosti se spravedlivým rozdělením pozic – včetně účasti úředníků Komise –, se také vztahuje na většinu vedoucích funkcí a že pozice generálního tajemníka a jeho zástupců by neměly být obsazeny čistě ze strany Rady. Rád bych to uvedl do zápisu. Navíc jsme také vyjádřili některé ze zásad obsažených v legislativním usnesení, které leží před vámi a jež si přejeme dále rozvíjet ve statutu a tak dále, a v němž máme některé návrhy, které jdou dále než současná dohoda. Rád bych také poradil paní baronce Ashtonové, že velké stohy papírů na stole paní Gräßleové by neměly být považovány za hrozbu, ale spíše za důkaz narůstajícího zájmu Výboru pro rozpočtovou kontrolu o její službu, aby se již mohlo začít s přípravami. Rád bych poděkoval panu Verhofstadtovi a panu Gualtierimu za jejich dobrou spolupráci, i na osobní úrovni. Rád bych také vyjádřil své poděkování kolegům poslancům, vám, paní baronko, a panu Christoffersenovi, dále pak našim kolegům v Komisi a úředníkům Parlamentu. Dovolte mi také učinit při této příležitosti výjimku a poděkovat jedné konkrétní úřednici v této sněmovně, jmenovitě paní Palatové, která odvedla vynikající práci. Předsedající. – Vážená paní baronko Ashtonová, velice vám děkuji za vaši vynikající práci a spolupráci s Evropským parlamentem během posledního měsíce. Je to pro nás velmi důležité. Kolegové jednající s panem místopředsedou Šefčovičem a všichni zpravodajové, vedoucí výborů a vyjednavači, odvedli jste skvělou práci, děkuji vám mnohokrát. Rozprava je ukončena. Písemná prohlášení (článek 149) Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Vítám pozměněný návrh pana Broka. Bylo nezbytně nutné odolat tomu, aby tento návrh začlenil rozvojovou politiku jako součást naší zahraniční politiky. Potřebujeme samostatnou službu pro rozvoj, která by byla odpovědná samostatnému Komisaři pro rozvoj a humanitární pomoc. Jak nyní vyplývá z této zprávy, Komisař pro rozvoj bude zodpovědný za celý cyklus programování, plánování

141

142

CS


a realizace Nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI) a Evropského rozvojového fondu (ERF). Musíme zajistit, aby realizace byla prováděna v souladu s duchem a literou této dohody. Stále zbývá několik prvků tohoto návrhu, které by mohly dát vznik různým interpretacím. Pozměňovací návrhy, které představil Evropský parlament, však posilují moc Komise nad provozním rozpočtem, a tudíž zaručují parlamentní dohled a jasnou demokratickou odpovědnost. Carlo Casini (PPE), písemně . – (IT) Rád bych poděkoval zpravodajům za jejich neutuchající, odhodlanou a inteligentní práci. Výbor, kterému předsedám, vzhledem k evidentním a citlivým institucionálním důsledkům, plynoucím z vytvoření této nové služby, již od samotného počátku velmi bedlivě sledoval přípravu textu této dohody. Výbor pro ústavní záležitosti se nejen účastnil práce Výboru pro zahraniční věci v souladu s velice přísnou definicí spolupráce podle článku 50 jednacího řádu, avšak rovněž vybíral oba zpravodaje. Jsem si jist, že Parlament tento dokument schválí velkou většinou. Ještě bude třeba pracovat na tom, aby byla Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) skutečně schopna hrát roli, která jí byla dána novou smlouvou a nadšením zpravodajů. Tato služba není jen prostředkem navýšení přítomnosti Evropské unie v různých misích po celém světě, má rovněž velice důležitou symbolickou hodnotu, totiž vyjádřit jednotu všech 27 členských států. Jedná se o přirozený důsledek uznání právní subjektivity Evropské unie. Jedná se o nesmírně důležitý krok směrem k dosažení našeho cíle. Čím více hlasů bude pro ni, tím dále nás tento krok zavede. Doufám, že bude ještě více posílen založením Evropské diplomatické akademie, a rád bych nominoval prestižní Evropský univerzitní institut ve Florencii k jejímu vývoji. Edit Herczog (S&D), písemně. – (HU) V tuto chvíli je v realizaci Lisabonské smlouvy jedním z nejdůležitějších úkolů zřídit novou, jednotnou Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ). Účinná a silná Evropská služba pro vnější činnost musí být sestavena pečlivě a prozíravě, ustanovena šetrným způsobem a řízena předvídatelně a transparentně. Tato kritéria bude možné splnit jen za předpokladu, že nová organizace bude ustanovena prostřednictvím účinné týmové spolupráce Evropské komise, Rady, Parlamentu a kompetentních parlamentních výborů a že všechny podstatné podrobnosti budou účinně zkoordinovány. Zásadním předpokladem pro vytvoření a řízení ESVČ je stanovení rozpočtu této nové organizace, zdrojů jejího financování a podmínek, které jsou nutné k získání potřebných finančních prostředků. Účinné řízení této nové organizace bude určeno její strukturální transparentností a přehledností, jasnými provozními pravidly a otázkami řízení lidských zdrojů. Zaměstnanci ESVČ budou vybíráni ze tří zdrojů: z institucí Evropské unie, z členských států, a jestliže to bude nezbytně nutné, z řad odborníků z členských států. Úplná rovnost zaměstnanců institucí Evropské unie a těch, které zaměstnávají členské státy, musí být zaručena po celou dobu jejich služby. Je stejně důležité, aby se zásady i praktiky výběrového řízení zakládaly na transparentních a jednotných postupech a kritériích pro všechny tři skupiny. Rovněž je důležité, aby se disciplinární procedura řídila praxí ostatních evropských institucí. To bude zaručeno skutečností, že související otázky nebudou řešeny oddělenou organizací. Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. – (FI) V průběhu vytváření Evropské služby pro vnější činnost se jasně ukázalo, že dohled Parlamentu se rozšíří i na ni. Parlament hraje v tomto postupu hlavní roli. Evropská unie má nyní struktury, ale nemá žádnou funkční

07-07-2010

07-07-2010

CS


zahraniční politiku. Staré rčení má v tomto pravdu: pokud jde o zahraniční politiku, je Evropská unie pouhým trpaslíkem. Nemá žádný viditelný vliv. Potřebujeme vidět výsledky. Rozpočet Evropské unie pro tuto službu je nepatrný ve srovnání s ostatními položkami jejích výdajů. Rozpočet Evropské unie by neměl narůstat v důsledku větší byrokracie, a to rozhodně ne v době krize, i přestože malé částky vyčleněné stranou v určitých částech rozpočtu ESVČ vypovídají hodně o tom, jak vysoce ceněná je společná zahraniční politika EU. Nyní uvažujeme o tom, zda je paní baronka Ashtonová schopna sestavit společnou zahraniční politiku pro EU. Avšak zde se nejedná o ni: týká se to velkých členských států EU. Až doposud nemluvili Francie, Německo a Velká Británie jedním hlasem. PŘEDSEDAJÍCÍ: LÁSZLÓ TŐKÉS místopředseda 13. Kosovo - Albánie (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem programu je společná rozprava o: – prohlášení Komise o Kosovu a – prohlášení Komise o Albánii. Štefan Füle, člen Komise. – Pane předsedající, vážím si této příležitosti diskutovat o evropských perspektivách pro západní Balkán. Evropská unie hraje hlavní roli v prosazování stability, bezpečnosti, demokracie a základních svobod na západním Balkáně. Tyto hodnoty jsou nyní pevně zakotveny v procesu rozšiřování. Dochází zde k pozitivnímu vývoji, na němž můžeme dnes stavět. Přístupová jednání s Chorvatskem se zrychlila a vstupují nyní do rozhodující fáze. V celém regionu jsou zaváděny a prováděny souhrnné dohody o stabilizaci a přidružení, politický a ekonomický reformní proces pokračuje. Tyto reformy je nicméně třeba upevnit. Demokratické základy v některých z těchto zemí jsou stále křehké. Političtí představitelé nesou v tomto směru velikou zodpovědnost za překonání rozdílů a za vedení svých zemí a celého regionu směrem k lepší správě věcí veřejných a dále od rizika destabilizace. Tyto dva velmi dobře odůvodněné a hodnotné návrhy usnesení na pořadu dnešního jednání tento trend potvrzují a ukazují, že Evropský parlament zůstává klíčovým zastáncem procesu stabilizace a přidružení zemí západního Balkánu a že vede tento region k případnému členství. Chtěl bych poděkovat Evropskému parlamentu – a zejména pak panu Chountisovi – za kvalitní a vyváženou zprávu o Albánii. Vítám příležitost s vámi diskutovat o otázce Albánie dnes, v tak klíčový moment pro tuto zemi. Plně sdílím stanovisko Parlamentu ohledně politické situace v Albánii. Nedostatek konstruktivního politického dialogu a nedostatečné řešení sporů mezi vládou a opozicí po volbách v roce 2009 vzbuzuje znepokojení. Obě strany se musejí vrátit ke konstruktivnímu politickému dialogu a najít řešení založené na dodržování ústavy a na zásadě transparentnosti. Se zřetelem k místním volbám, jež se uskuteční na jaře 2011, musejí být plně zohledněna doporučení OBSE/ODIHR.

143

144

CS


Stávající politický pat brání důležitým reformním krokům, které jsou také nezbytné pro další postup země na cestě k integraci do Evropské unie. Velmi oceňuji konstruktivní roli, kterou hrály obě zásady Parlamentu v iniciativě zprostředkování řešení tohoto patu a vítám výzvu Parlamentu ke konsensu napříč stranami ve věci klíčových reforem. Na druhé straně je pozitivní vývoj v jednáních o vízech, kde Albánie učinila důležitý pokrok. Zohledňuje to návrh Komise ze dne 27. května na bezvízový styk pro krátkodobý pobyt. Plně souhlasím se stanoviskem, že je třeba vynaložit více úsilí, aby byl albánský soudní systém schopen pracovat efektivně a včasně. Albánie musí důsledně zavádět právní předpisy a akční plány zaměřené na potlačování korupce a na boj s organizovaným zločinem a musí zajistit dostatečné vyšetřovatelské a soudní kapacity. Komise učinila z NPP (nástroj předvstupní pomoci) v podobě finanční podpory v oblasti vymáhání práva a soudnictví jednu ze svých hlavních priorit a vyčlenila na něj v období 2007–2010 zhruba 55 milionů eur. Je třeba také učinit více v oblasti svobody a nezávislosti médií. Právní rámec musí být dokončen. Týká se to zejména transparentnosti vlastnických struktur médií. Zastrašování a ovlivňování novinářů je znepokojující. Další věcí je účinné provádění strategie reforem veřejné správy a zajištění nezávislé, profesionální a meritokratické státní správy. Také je třeba více se zaměřit na domácí násilí a obchodování se ženami a s dětmi. Nyní mi dovolte vrátit se ke Kosovu. Kosovo zůstává prioritou. Jsem zejména vděčný paní Lunacekové za skvělou práci, kterou odvedla na tomto usnesení o Kosovu. Vaše podpora je zásadní zejména nyní, v předvečer vydání stanoviska Mezinárodního soudního dvora. Členské státy Evropské unie mají na status Kosova odlišný názor. Členské státy, stejně jako Komise, jsou nicméně jednotné ve svém zájmu o Kosovo. Diskuse o usnesení paní Lunacekové potvrzují, že Parlament rovněž podporuje evropské perspektivy Kosova, jakožto součásti regionu jako celku. Kosovo jsem letos navštívil dvakrát. Při své druhé cestě jsem navštívil také severní oblast a dostalo se mi užitečné výměny poznatků s místním společenstvím, otevřel jsem nové informační středisko Evropské unie a navštívil nově otevřený Dům Evropské unie. Potvrdil jsem svá ujištění o neustávající podpoře místního společenství ze strany Evropské unie a vyzval jsem ke spolupráci a dialogu. V návrzích představených v našem sdělení k otázce Kosova z října minulého roku činíme uspokojivé pokroky. Rada nás vyzvala, abychom podporovali směřování Kosova do Evropské unie s ohledem na evropské perspektivy celého regionu. Tempo a míra postupu Kosova do EU záleží na Kosovu samotném. Rozhovory o procesu stabilizace a přidružení jsme s Kosovem zahájili v lednu. Byl uzavřen celý cyklus jednání o jednotlivých oblastech. Také postupujeme kupředu v otázce víz. Rada souhlasila, že by Kosovo mělo pokročit ve vyhlídkách na případné uvolnění vízového režimu, až budou splněny všechny podmínky. V této souvislosti Komise nadále pracuje s kosovskými orgány na zajištění toho, aby byly všechny požadavky na zahájení dialogu o vízech splněny. Kosovo přijalo zákon o zpětném přebírání osob 25. června.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Úřad paní komisařky Malmströmové mezitím ověřuje jeho kompatibilitu s Evropskou unií. Kosovo ještě musí zajistit dostatečně dimenzované programy opětovného začlenění tak, aby bylo s to vyrovnat se uspokojivým způsobem s navrátilci. Abychom mohli poskytovat poradenství a podporu, jsme s Prištinou ve velmi úzkém kontaktu. Také postupujeme kupředu v otázkách obchodu. Letos v únoru přijala Komise návrh na rozšíření stávajících autonomních obchodních preferencí do roku 2015. Míč je nyní na vaší straně hřiště. V Prištině se v této chvíli koná zevrubná obchodní vyšetřovací mise, která hodnotí možnosti Evropské unie a Kosova připravit se na jednání o obchodní smlouvě. Považujeme takovou smlouvu za zásadní pro podporu socioekonomického rozvoje, jejž návrh usnesení patřičně zdůrazňuje. A konečně, Kosovo se letos poprvé zúčastní programů přeshraniční spolupráce (CBC) NPP spolu s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií a s Albánií. Programy s Černou Horou budou následovat příští rok. Z toho plyne, že následující rok bude představovat důležitou fázi pro Albánii, Kosovo a pro celý region vůbec. Pokud se týká Kosova, věřím, ať už Mezinárodní soudní dvůr prohlásí cokoliv, že Evropská unie se bude i nadále aktivně angažovat, aby zajistila, že Kosovo bude stále spojeno s vývojem v ostatních zemích západního Balkánu. Co se týče Albánie, doufám, že nám její politický obraz i věcný pokrok v zásadních otázkách – za nějž nese svůj díl odpovědnosti vláda i opozice – dovolí vytyčit jasnou cestu kupředu v rámci stanoviska, které Komise představí na podzim. Jsem rád, že mohu v obou případech počítat se společnou podporou Evropského parlamentu a Komise pro posílení snah dotčených zemí i celého regionu. Bernd Posselt, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedající, Evropský parlament podporuje boj za svobodu ve válkou poničeném Kosovu již 20 let. Chtěl bych vám připomenout nositele Sacharovovy ceny pana Rugovu a pana Demaçiho. Parlament působí ve prospěch nezávislého Kosova posledních šest let, naposledy ve svém usnesení z roku 2007, jež v roce 2008 následovalo vyhlášení nezávislosti Republiky Kosovo. Pokud zohledníme vývoj v průběhu následujících dvou let, můžeme říct, že kosovská demokracie je příkladem úspěchu. Upevňují se zde demokratické zásady a velká část srbské menšiny – 6 % obyvatelstva –, se na základě opatření na ochranu menšin začíná integrovat do struktur nového státu. Proto musíme dělat vše proto, abychom zabránili destabilizaci této země vnějšími vlivy, jako jsou například plány na rozdělení země. Pokud by někdo chtěl rozdělit Kosovo, zasáhl by tím také do celistvosti Srbska – jen bych chtěl zmínit Preševské údolí, Novopazarský sandžak a Vojvodinu. Ti, kdo by zpochybňovali celistvost země, ohrožují stabilitu Makedonie, Černé Hory a Bosny a Hercegoviny. Kdokoliv se pokouší nastolit zločinné politické struktury v oblasti Severní Mitrovice nebo tuto oblast zrádně odtrhnout, usiluje zároveň o posunutí Podněstří k okraji střední Evropy. To by bylo krajně nebezpečné. Chceme demokratické Kosovo, svobodné Kosovo jako demokratickou zemi založenou na právním řádu, nikoliv anarchistickou oblast; naším cílem je získat pro tuto zemi diplomatické uznání všech členských států EU co možná nejdříve a okamžitě rozšířit EULEX na celé území s ohledem na prospěšnost svobody a demokracie.

145

146

CS


Libor Rouček, za skupinu S&D . – Dovolte, abych řekl několik slov k Albánii. Albánie učinila na své cestě k evropské integraci značný pokrok. To koneckonců odráží zpráva pana Nikolaose Chountise, kterému bych chtěl k této velmi dobré zprávě poděkovat. Mnohé však zbývá ještě udělat. Na tomto místě bych v první řadě zmínil otázku posílení demokracie a fungování právního státu. Albánie ztrácí příliš mnoho energie, příliš drahocenného času neschopností vlády a opozice najít vzájemnou shodu a spolupracovat na životně důležitých prioritách společně. Mezi tyto priority patří i dosažení konsensu ohledně voleb v roce 2009. Zde je nutné, aby všechny politické strany převzaly zodpovědnost, zapojily se do dialogu a naplnily rozhodnutí o zřízení parlamentního vyšetřovacího výboru s cílem vypracovat potřebné změny volebního zákona, a to ještě před konáním příštích komunálních voleb, tzn. v příštím roce. Rovněž v otázkách hospodářských reforem je nutný konsensus hlavních politických stran. Jen malého pokroku bylo zatím dosaženo např. při konsolidaci vlastnických práv, registrace nemovitostí, soupisu státní půdy, legalizace nepovolené výstavby apod. Neúměrně vysoký je i nadále podíl šedé a černé ekonomiky v albánském hospodářství a samozřejmě také míra korupce. Značného pokroku bylo naopak dosaženo v uplynulém roce při plnění podmínek a kritérií k dosažení bezvízového styku. Chtěl bych proto přivítat nedávné přijetí legislativního návrhu Komise o uvolnění vízového režimu a věřím, že v nadcházejících měsících budou splněny i ostatní podmínky, tak aby Rada a tento Parlament mohly ještě v tomto roce schválit zavedení bezvízového režimu pro albánské občany. Marietje Schaake, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, liberální strana tohoto parlamentu se domnívá, že země západního Balkánu jsou součástí Evropy, ale není vždy snadné zprostředkovat toto poselství voličům. Považujeme nicméně EU nejen za společný trh, ale především za společenství hodnot. Evropský parlament obecně je připraven spolupracovat s Albánií na směřování k těmto hodnotám, ale je tato vstřícnost opětována? Doufám, že ano. V minulých měsících vynaložili předsedové skupiny Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) a Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu značné úsilí, aby vyřešili politickou krizi v Albánii prostřednictvím návštěv a spolupráce se svými sesterskými stranami. Ale i tyto snahy na vysoké úrovni se ukázaly jako neúspěšné. V květnu jsme uskutečnili první zasedání Smíšeného parlamentního výboru. Většina z nás v Evropském parlamentu zahájila toto zasedání s velkou dávkou dobré vůle, ale na konci jsme byli ve stejné míře odrazeni tím, jak naši protějšci z Albánie využívali svůj čas v Bruselu ke svým vnitřním půtkám, které poškodily obraz Albánie. Zasedání Smíšeného parlamentního výboru vyzdvihlo několik důležitých věcí. Silně polarizované politické klima nepomáhá Albáncům přiblížit se k Evropě. Demokracie znamená více než výsledek voleb, pověření lidí k vládě. Znamená odpovědné zastupování obyvatel; ne, že vítěz bere vše, ale že se hledá konstruktivní kompromis většiny a menšiny. Měli jsme hovořit o naléhavějších tématech, jako je zajištění svobody tisku a životaschopná a nezávislá občanská společnost a také zabezpečení práv menšin, jako jsou LGBT (skupina lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů) , zdravotně postižené osoby a etnické menšiny. Měli jsme diskutovat o nutnosti učinit přítrž korupci a zajistit transparentnost, o boji s chudobou a s organizovaným zločinem, a to vše v rámci řádného soudního řízení a právního řádu.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Obavy týkající se výsledků voleb musejí být také jasně pojmenovány a konsensuálně vyřešeny ještě před příštími volbami tak, aby mohli Albánci postoupit výše na žebříčku demokracie a přiblížení se k Evropě. Ulrike Lunacek, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, chtěla bych začít poděkováním všem kolegům z jiných politických skupin, kteří se mnou pracovali na této zprávě o Kosovu a také paní Mahrové, která odvedla kus velmi dobré práce zde v sekretariátu. Chtěla bych poděkovat i vám, pane komisaři, za vaši dobrou spolupráci a také že jste jednal podle toho, co jste považoval za důležité – konkrétně, že jste cestoval do severního Kosova, že jste tam dokonce i přenocoval a dal tak obyvatelům jasně najevo, že za nimi stojíte. Na univerzitě jste tam pronesl projev a otevřel úřad EU. Jsem přesvědčena, že to byl důležitý krok k potvrzení toho, co Evropský parlament prohlašoval v minulosti a za čím si stojí i dnes, a sice,, že podporuje nezávislé Kosovo na jeho cestě do Evropské unie. Jsme znovu postaveni před situaci, v níž se Kosovo a zejména příslušníci všech kosovských etnických skupin opět ocitají na křižovatce. Během několika týdnů Mezinárodní soudní dvůr rozhodne a vydá své stanovisko týkající se jeho postoje k vyhlášení nezávislosti, ke kterému došlo před o málo více než dvěma roky. Doufám, že toto rozhodnutí poskytne vhodnou příležitost k nastolení regionální spolupráce na nových základech, tentokrát vycházejících z předpokladu kosovské státnosti a nezávislosti a že jasně ukáže, že všechny země v regionu – Srbsko, Kosovo i všechny další – mají společnou budoucnost jako členské státy Evropské unie a že problémy, které ještě přetrvávají, bude třeba řešit na cestě s tímto směřováním. Znění usnesení dává jasně najevo: budoucnost Kosova spočívá uvnitř Evropské unie. Těší mne, že máme většinovou podporu k vyzvání pěti členských států, které ještě Kosovo neuznaly, aby tak brzy učinily a k výzvě, aby Komise zahájila proces uvolňování vízového režimu co možná nejdříve. Je důležité, aby obyvatelé této země, zejména pak mladší generace, neměli pocit, že žijí v izolovaném státě, zatímco všichni v okolních oblastech budou brzy těžit z nastávajících změn. Domnívám se, že to je ten úkol. Doufám, že se mi také dostane podpory velké většiny na zítřejším plenárním zasedání. Předložila jsem také nový pozměňovací návrh, který vyjadřuje hluboké politování nad vlnou násilí v minulých dnech a naději, že bude tato záležitost rychle a nestranně vyšetřena a že nepoloží základ k eskalaci napětí v příštích dnech a týdnech. PŘEDSEDAJÍCÍ: LIBOR ROUČEK Místopředseda Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, ukvapený přístup mezinárodního společenství ke Kosovu – a očekávám, že ICG bude jednat s velkým zájmem – představuje v posledním desetiletí problém, který bude stát přetížené evropské daňové poplatníky mnoho peněz. Kosovo se nemůže stát členem EU, protože pět členských států EU odmítlo uznat jeho suverenitu. Korupce zůstává v Kosovu obrovským problémem, a země navíc představuje hlavní tranzitní středisko nezákonného obchodu s narkotiky a lidmi. Ekonomika země je příliš závislá na pomoci EU a Západu a nezdá se, že by existovalo snadné východisko z této nepříznivé situace. Před deseti lety jsem osobně prosazoval rozdělení jako odpověď na

147

148

CS


tento problém. To je řešení, které mnoho srbských politiků podporuje, ale které by také jen málo západních politiků nyní schválilo. Má skupina Evropských konzervativců a reformistů nicméně plně podporuje přistoupení Albánie k EU tehdy, jakmile splní všechna Kodaňská kritéria a zejména až zlepší špatné výsledky v boji proti korupci a organizovanému zločinu. Je zde také naléhavá potřeba vyřešit bojkot z řady opoziční skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu.. Pokud budu hovořit za sebe, jen těžko si dovedu představit, jak by Albánie mohla sladit své plné členství v Organizaci islámské konference (OIC) s budoucími pozicemi v SZBP (Společná zahraniční a bezpečnostní politika Evropské unie), pokud se stane členem Evropské unie, ačkoliv jsem částečně uklidněn faktem, že je Albánie již plnoprávným členem NATO. Nikolaos Chountis, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedající, chtěl bych poděkovat všem svým kolegům ze všech politických skupin, neboť se domnívám, že jsme se společně dokázali shodnout na tom, co bych označil za správný návrh usnesení o pokroku Albánie na cestě k přistoupení. Děkuji vám, pane komisaři, za vaše poznámky. Jsem rád, že ve většině bodů je postoj Komise v souladu s postojem Evropského parlamentu, který, jak doufám, bude zítra hlasovat ve prospěch tohoto usnesení. K této obecné diskusi o případu Albánie a Kosova, v jejímž průběhu debatujeme o otázce rozšíření, bych chtěl dodat, že jsem přesvědčen – a tento návrh to podporuje –, že vyhlídky zemí západního Balkánu spočívají v jejich přistoupení k Evropské unii, která bude moci za určitých podmínek zajistit stabilitu, prosperitu a přátelské vztahy mezi obyvateli a státy v této oblasti, která prošla tak velkým utrpením. Jaké jsou tyto podmínky? Postup by měl obecně odpovídat mezinárodnímu právu, Chartě OSN a mezinárodním úmluvám a konvencím, pokud se řada záležitostí v této oblasti dotýká těch, o nichž jsem hovořil. Zadruhé, pokrok na cestě k přistoupení na straně Albánie a dalších zemí (v tomto konkrétním případě Albánie) může za určitých podmínek působit jako podnět k pojmenování četných problémů, které Albánii sužují z hlediska demokratické soudržnosti. Zmapování těchto problémů bylo pravděpodobně tou snazší částí úkolu. Ta obtížná část, jak jste ji pojmenoval vy, pane Füle, a jak ji pojmenovali ostatní poslanci, se zakládá na otázce, jak přesvědčit a podnítit politické síly v Albánii a albánskou společnost k tomu, aby podnikli kroky k vyřešení těchto problémů. Právě zde se setkáváme s potížemi; byly podniknuty kroky, ale problémy přetrvávají, byly přijaty zákony, stále jsou ale potíže s jejich uplatňováním (dosavadní míra úplatkářství a korupce nesmí nadále trvat), a to pochopitelně představuje hlavní politický problém. Můj komentář k tomu (o této neutěšené situaci víme všichni) je následující: Myslím, že toto nemůžeme vyřešit nadměrnou intervencí zvenčí, často možná na základě stranické příslušnosti, dokud samy místní politické síly nebudou přesvědčeny (a to bylo to, na co jsme zaměřili veškeré své úsilí), že řešení těchto problémů by jim poskytlo příležitost zaměřit pozornost na otázky a na kritéria pokroku na cestě k přistoupení do EU. Bastiaan Belder, jménem skupiny EFD. – (NL) Pane předsedající, obdrželi jsme zprávy od Výboru pro národní usmíření v Albánii, jenž aktivně bojuje proti krevní mstě, že je zde na 750 dětí, které jsou drženy ve faktickém domácím vězení kvůli zvykovému právu zvanému Kanun, které se zcela vymklo kontrole. Tatáž nevládní organizace zaznamenala minulý

07-07-2010

07-07-2010

CS


rok více než 30 vražd ze msty. Naproti tomu albánská vláda uvedla podstatně nižší čísla. Ať už je to jakkoliv, demokratický právní stát a přistoupení Albánie k Evropské unii v dlouhodobějším horizontu není v žádném případě slučitelné s krutými praktikami krevní msty. Pane komisaři, z toho pro mě vyvstávají dvě otázky, které bych vám chtěl položit. Vyvíjí albánská vláda dostatečné úsilí pro boj s bizarní zvráceností Kanunu? V souvislosti s těmito podivnými zvrácenými praktikami bych měl dodat, že další takovou praktikou je dnes najímání vrahů, což napomáhá bezmeznému běsnění krevní msty. Má druhá otázka zní: Jakým způsobem pomáhá Komise albánským orgánům v účinném potlačování rozmachu krevní msty? Mám na mysli kupříkladu jeden vzdělávací program, jehož zavedení nebude bez problémů. Děkuji vám za odpověď. Béla Kovács (NI). – (HU) Dámy a pánové, při příležitosti této diskuse o otázkách Kosova cítím, jako poslanec Evropského parlamentu za Maďarsko, povinnost nahlas promluvit za Maďary žijící ve Vojvodině. Chtěl bych členy maďarských parlamentních skupin i vás upozornit na skutečnost, že práva příslušníků poměrné maďarské většiny žijící ve Vojvodině jsou bohužel den za dnem porušována. Akty násilí proti Maďarům se staly téměř každodenní praxí. Maďaři se dokonce bojí obrátit se na policii ze strachu, že se budou opakovat události, které viděli v případě mladých mužů v Temeríně. Používání jejich mateřského jazyka je omezeno a veřejné orgány neposkytují své služby v maďarském jazyce. Srbské orgány nyní plánují proti Svazu jednotné maďarské mládeže (Egyesült Magyar Ifjúsági Tábor) zasáhnout ve snaze zakázat jej. Tato situace může v této oblasti vyústit až v úplný zánik maďarského národního cítění a Maďarů vůbec. Je neoddiskutovatelné, že v zájmu vyřešení tohoto vážného problému je nezbytné udělit regionu Bačka širokou územní autonomii. Předsedající. – Pane Kovácsi, chtěl bych vám jen připomenout, že toto je společná rozprava o Kosovu a Albánii. Není to ani rozprava o Maďarech, ani o Vojvodině, takže se napříště, prosím, držte tématu a dodržujte pořad jednání. Doris Pack (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, jak jste sám řekl, Albánie dosáhla v posledních čtyřech letech mnohého a učinila na cestě ke vstupu do EU pokrok. Podmínky pro uvolnění vízového režimu byly, jak jste zdůraznil, splněny a my doufáme, že k uvolnění letos dojde. Pochopitelně ještě zbývá provést velkou část reforem. Pan Chountis vytvořil vyváženou zprávu, jež poukazuje jak na nedostatky, tak na oblasti, v nichž došlo k pokroku. Boj proti korupci a zločinu musí být veden všemi dostupnými prostředky. Vládnoucí koalice demokratů a sociálních demokratů si tento cíl jasně vytyčila. A podle toho je budeme posuzovat. Politické klima v zemi je bohužel zamořováno nezodpovědnými činy malé menšiny v rámci socialistické opozice. Nechci nyní hovořit sama za sebe, ale budu citovat řadu uznávaných albánských socialistů, jako je pan Agolli, bývalý předseda parlamentu, pan Belumbi a bývalý prezident země pan Meidani. Všichni tito odmítají obnovený bojkot, který zavedli jejich zástupci v parlamentu. Tvrdí, že akce pana Ramy jsou nerealistické, že je tato strategie bezvýsledná a že Socialistická strana nemůže očekávat, že jejich 65 zástupců v parlamentu zůstane v nečinnosti napořád. Pan Agolli také prohlašuje, že opakování voleb je neústavní. Další socialista, pan Manani, otevřeně prohlásil, že akce předsedy jeho strany, pana Ramy, mají za cíl svrhnout albánskou ústavu. Albánie potřebuje plně funkční parlament a v jeho rámci fungující opoziční skupinu, která dostane ke svému úkolu mandát skutečně od lidí a která nebude rozvracet demokratický

149

150

CS


systém. Občané Albánie už mají těchto hádek dost. Chtějí pro své děti budoucnost, chtějí podporovat právo a pořádek v zemi, chtějí, aby se tam zakládaly podniky, které vytvoří pracovní příležitosti. Chtějí, aby jejich politici sloužili lidem a ne aby se podřizovali nesprávně pochopené stranické linii. Albánie je krásná země, jejíž obraz by neměl být záměrně podkopáván. Pier Antonio Panzeri (S&D). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, už bylo řečeno, že zítra budeme hlasovat o návrhu usnesení o Kosovu předneseném paní Lunacekovou. Dnešní diskuse a zítřejší hlasování jsou velice důležitým a užitečným příspěvkem k procesu stabilizace Kosova a zemí západního Balkánu vůbec. V rámci závazků, které Evropa přijala, musí vyvíjet aktivitu, aby bylo v Kosovu plně dosaženo třech cílů: hlubší a ucelenější integrace albánské a srbské společnosti, plné uplatnění právního státu a posílení kosovských demokratických institucí. Tyto cíle ostatně představují základní podmínky pro to, aby se mohlo Kosovo rozhodněji posunout směrem do evropského integračního procesu. V této souvislosti musí být Evropa velmi náročná sama na sebe i na kosovské orgány díky své přítomnosti v Kosovu, aby se mohl demokratizační proces v zemi posunout kupředu a aby se mohla země vydat na cestu k evropské integraci. Je třeba mít na paměti, že je stále mnoho věcí, které je třeba udělat. Evropská unie musí hrát aktivní roli, což také znamená dodržovat pravidla stanovená Evropským parlamentem. Věřím tedy, že tento kýžený proces – a doufám, že bude tento návrh Evropským parlamentem přijat a že se na něm určitým způsobem shodnou všechny skupiny – hraje skutečně důležitou roli, která, domnívám se, spočívá v jednání, dialogu a nastolení upřímných vztahů mezi Srbskem a Kosovem, což klade dvojí cíl: stabilizovat vztahy mezi oběma zeměmi a co nejlépe připravit celý region na Evropskou budoucnost; a doufáme, že k tomu dojde v nepříliš vzdálené budoucnosti. My, jako Parlament i jako Evropská unie musíme tuto zodpovědnost přijmout s nezbytným odhodláním. Jelko Kacin (ALDE). – Pane předsedající, v pondělí ráno došlo k pokusu o atentát na našeho kolegu Petara Miletiće, člena Kosovského shromáždění. Lídr menšinové Srbské liberální strany (Samostalna Liberalna Stranka) pan Miletić se stal symbolem spolupráce a dialogu mezi albánskou většinou a srbskou komunitou v Kosovu. Je jedním z nás: poslancem Parlamentu. Je jedním z těch vedoucích představitelů Srbů v Kosovu, kteří se aktivně účastní politického života. Zdá se, že to je jediný důvod, který vedl k pokusu připravit ho o život ty, kdo odmítají jakékoliv vztahy s Kosovskými orgány. Útok na člena Parlamentu, ať už k němu dojde kdekoliv, znamená útok na demokracii a tento útok byl cílen na snahy nastolit trvalou stabilitu v regionu západního Balkánu. Nevidím žádný rozdíl mezi zavražděním minulého ministerského předsedy Srbska Zorana Đinđiće a tímto pokusem. Skutečnost, že se politický odpor proti modernizaci a poevropštění opět uchýlil k násilí, je alarmující. V reakci na tuto nešťastnou událost musíme zaujmout naprosto jasnou a pevnou pozici. Jedině podporou demokratického dialogu a procesu evropské integrace je možno v otázkách albánsko-srbských vztahů v Kosovu dosáhnout pokroku.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Judith Sargentini (Verts/ALE). – (NL) Pane předsedající, jsem optimisticky založený člověk. Vždy vidím sklenici zpola plnou, ale když přijde na Abánii, může to být občas poněkud obtížné. Domnívám se, že Evropská unie vysílá jasný signál. Chystáme se uvolnit vízový režim pro albánské občany, kteří chtějí cestovat do Evropy. Toto je pro mne velmi důležité, ale doufám, že albánské orgány – to jest opozice a vláda – chápou, že musejí přestat s neustálými spory, protože z členství v EU mohou velmi těžit. A zde opakuji slova paní Packové. Občané Albánie mohou mít velký prospěch ze svobody tisku, rovného zacházení se ženami a ze zlepšení postavení gayů a leseb a postižených. Albánie teď také musí přijmout opatření pro přijímání žadatelů o azyl. Tato země se přibližuje demokracii a já věřím, že přijme pomocnou ruku, kterou k ní v této věci vztahujeme. Nirj Deva (ECR). – Pane předsedající, mezinárodní uznání nezávislosti srbské provincie Kosova – tak, jak je navrhuje paní Lunaceková – je v přímém rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244, kterou podporují jak členské státy EU, tak Bělehrad. Ačkoliv oceňuji obzvláště závazek paní Lunacekové k ochraně náboženského dědictví srbského pravoslaví v Kosovu a práv menšinových srbských, romských, goranských, tureckých a bosenských komunit, jež nadále trpí útlakem ze strany kosovsko-albánské většiny, usnesení 1244 jasně a nezpochybnitelně stanovuje, že jakákoliv diskuse o budoucnosti této provincie musí brát v úvahu suverenitu a územní celistvost Srbska a směřovat k udělení společenské autonomie a k smysluplnému sebeurčení Kosova. Odštěpenecké skupiny KLA pokračují v operacích podél kosovských hranic a vznášejí své iredentistické požadavky na jihosrbské Preševské údolí, a destabilizují tak vládu v západní části Makedonie, která je mně dobře známou kandidátskou zemí na vstup do Evropské unie. Mezinárodní společenství musí učinit kroky k tomu, aby umožnila těm, kteří tvoří srbskou většinu obyvatel v regionech Peće a Mitrovice, aby se sami rozhodli, kde a s kým chtějí žít. Teď ještě nenastal čas pro uznání kosovské nezávislosti. Naléhám na Parlament, aby toto usnesení odmítl. Takis Hatzigeorgiou (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, podle našeho hlediska odporuje politika většiny členských států Evropské unie v otázce Kosova samotnému duchu evropské politiky, který spočívá, jak věřím, ve spolupráci a politické shodě. To vše bylo v případě Kosova zapomenuto a nepokusili jsme se Srbům a Kosovcům pomoci přiblížit se spolupráci a politické shodě, nakolik jsme mohli. A nakonec došlo k rozdělení. Myslím, že je správné říkat pravdu. Postoj, který dnes Evropská unie zastává, je založen na násilí, ke kterému docházelo v minulosti; stav, který podporujeme nyní, je nicméně také výsledkem tlaku, který jsme vyvinuli. V zájmu životaschopnosti tohoto řešení se na něm musejí shodnout všechny zainteresované strany, má-li být toto skutečně stabilní. Nesmíme se spoléhat na skutečnost, že státy nejsou s to bránit svou suverenitu a vytvářet na tomto základě malé nezávislé celky. Jednostranné vyhlášení také odporuje rezoluci OSN č. 1244, která stanovuje, že Srbsko drží i nadále suverenitu nad oblastmi Kosova. Závěrem, tato zpráva se často odvolává na zásadu, že všechny státy uplatňují tytéž postupy. Toto ovšem nemůže být nařízeno. Zpráva se také často odvolává na uznání takových pojmů, jako jsou “kosovské orgány”, “přeshraniční vztahy” a tak dále... (Předsedající řečníka přerušil)

151

152

CS


Nikolaos Salavrakos (EFD). – (EL) Pane předsedající, chtěl bych začít blahopřáním svému váženému příteli panu Chountisovi k jeho ucelené a dobře představené zprávě. Od voleb v roce 2009 prochází Albánie vleklou politickou krizí. Albánský pokrok minulých let samozřejmě nestačí ke splnění přístupových kritérií.Počínáme si nicméně velmi shovívavě, neboť tato země trpěla po mnoho let pod hrozivým Hodžovým režimem. Největší výzvy pro tuto zemi dále trvají. Jsou jimi boj s korupcí a organizovaným zločinem, posilování právního řádu a obnova základů moderního hospodářství. Řecko stále dodržuje stabilní a neměnnou politiku a podporuje a prosazuje evropské perspektivy pro země západního Balkánu, tedy i Albánie. Přesto ale chováme velké obavy, zda sčítání lidu plánované na rok 2011, které je hrazené z prostředků Evropské unie, proběhne hladce, protože bohužel zaznamenáváme mnoho stížností na diskriminaci emigrantů a menšin, jako např. řecké menšiny. Proto vyzývám, aby byly při sčítání lidu položeny otázky po mateřském jazyce, etnickém původu a náboženství, což je nezbytnou podmínkou pro získání statutu kandidátské země. Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, pokud diskutujeme o Kosovu, musíme nezbytně hovořit o Srbsku. Pokud je skutečně pravda, že se v Bruselu zatím nikdo nezabýval srbskou přihláškou k přistoupení z minulého prosince, pak vyvstává otázka, zda Evropské radě skutečně trvá tak dlouho poslat tento dokument z jedné kanceláře do druhé, anebo zda zde hraje roli určitý politický kalkul. Konec konců, jestliže vojenská okupace území členského státu EU nezabránila zahájení jednání s Tureckem, zemí, která není součástí Evropy ve smyslu geopolitickém, duchovním ani kulturním, pak jsou pravidla pro státy bývalé Jugoslávie evidentně jiná. Netýká se to jen spolupráce s Evropským soudním dvorem – což je naprosto oprávněné –, ale také nenadálé podpory regionální integrace a pokusů o řešení bilaterálních sporů mimo území EU. Rozšíření kodaňských kritérií se může zdát na první pohled chvályhodné, ale stejné zásady by měly platit pro Turecko, což by nepochybně vedlo k okamžitému zastavení jednání. Ale uznání Kosova je očividně míněno jako svého druhu zkouška ohněm pro Srbsko. Někteří lidé by chtěli, aby Evropská unie převzala roli strážce kosovských Albánců, aniž by přitom brala v úvahu oprávněné zájmy Srbska. O vyhlášení nezávislosti ze strany kosovských Albánců se ale všeobecně ví, že jasně porušuje mezinárodní právo. Jak již zdůraznil pan Deva, porušuje rezoluci OSN č. 1244. Legitimizování tohoto porušení mezinárodního práva je očividně součástí politiky EU, a to i navzdory skutečnosti, že pět členských států z dobrých důvodů odmítlo nezávislost Kosova uznat. Brusel neustále zdůrazňuje, že se nevměšuje do vnitřních záležitostí. Pokud je tomu tak, potom nemůžeme Srbsku ve věci uznání Kosova nic nařizovat. Eduard Kukan (PPE). – (SK) Všichni víme, že západní Balkán potřebuje evropskou perspektivu. Jsem rád, že obě projednávané zprávy i usnesení tuto perspektivu potvrzují a také, že belgické předsednictví zařadilo proces pokračování rozšiřování Unie mezi své priority. Pro Albánii bude nejdůležitější věcí zabezpečit trvalé stabilní demokratické vnitropolitické prostředí v zemi. Usnesení objektivně oceňuje pokrok v mnohých oblastech, kterého

07-07-2010

07-07-2010

CS


Albánie dosáhla v minulém roce, zejména při plnění technických kritérií pro zavedení bezvízového režimu. Ale bez správného fungování demokratických orgánů a bez dialogu na jejich půdě bude těžké zajistit další postup kupředu směrem k Evropské unii. Všechny sporné politické otázky, i ty – a vlastně především ty –, které přetrvávají od parlamentních voleb minulého roku, se dají řešit a vyřešit pouze v souladu s ústavou a při respektování právního řádu v zemi. Toho by si měli být vědomi všichni albánští politici. Tři věty o Kosovu. Pro Kosovo evropský proces už začal, ale bude to rozhodně běh na dlouhou trať. Bez ohledu na rozdílnost názorů na status Kosova by měl Evropský parlament i tímto usnesením potvrdit jeho evropskou perspektivu a na druhé straně obyvatelé Kosova by měli být s to plnit všechna potřebná kritéria na cestě k Evropské integraci. Hannes Swoboda (S&D). – (DE) Pane předsedající, situace v Kosovu je stále neuspokojivá, nejen kvůli vnitřním problémům, o nichž paní Lunaceková podala skvělou zprávu. Je zásadní, abychom konečně vstoupili do dialogu mezi Kosovem a Srbskem. Týkat by se to mělo i Bosny a Hercegoviny. To by mělo mít za výchozí bod rozhodnutí nebo posudek Mezinárodního soudního dvora. Klameme sami sebe, jestliže bychom věřili, že lze učinit zpětný krok k anulování nezávislosti. Musíme naopak učinit krok vpřed, aby se obě země, Kosovo i Srbsko, mohly stát členy Evropské unie, a třeba do ní vstoupit i bok po boku. To musí být naším cílem. Pokud se vrátím ke Kosovu, vztahy mezi vládou a opozicí jsou napjaté a my musíme hledat řešení. S lítostí musím říci, že paní Packová, která je obvykle ve svých argumentech velmi objektivní, se stala mluvčí vlády. Myslím, že je to škoda. Nejde tu o vnitropolitické spory ani o to, aby projevy vyhovovaly albánskému parlamentu, ačkoliv tam nebudou proneseny, a já nemám nyní v úmyslu v zájmu vyváženosti kritizovat vládu. My ve skupině Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů Evropského parlamentu chceme vidět řešení. Domníváme se, že by obě strany – vláda i opozice – měly dodržovat to, na čem se dohodly, konkrétně jde o vyšetřovací výbor, a že by obě tyto strany měly hledat řešení pro budoucnost, zejména pak ve vztahu k otázce voleb a jejich legitimity. Chtěl bych se konečně jednou dočkat, že v této zemi, v Albánii, nebudou volby zpochybňované, že budou naopak přijímané oboustranně, jak vládou, tak opozicí. A o to tady jde. Toho nelze dosáhnout pomocí politiky jedné strany, ale vyžaduje to společné řešení vlády i opozice. A to je něco, co by měl Evropský parlament podporovat. Stanimir Ilchev (ALDE). – (BG) Chtěl bych poblahopřát autorům těchto dvou návrhů usnesení, protože představili ucelený, objektivní a přesný obraz dnešní kosovské a albánské společnosti. Z jeho odkazu jsme pochopili, že některé staré problémy přetrvávají, ale že existují i problémy nové. A to je v případě obou autorů záslužné. Musíme brát v úvahu, že obě společnosti, kosovská i – podle mého v ještě větší míře – albánská, vykazují veliké kontrasty. Naše úsilí se musí upírat k pomoci tyto kontrasty překonávat. Toto hledisko je jasně zřetelné v téměř celém textu návrhu usnesení. Můžeme vidět, že Albánie se těší působivému ekonomickému růstu, zatímco zde v mnoha regionech existuje současně šokující chudoba. Albánie přijala mnoho právních předpisů, ale jejich prosazování je velmi chabé. Existuje zde rozrůzněnost v oblasti médií, ale média jsou vystavena politickým tlakům. Správné zavádění reforem se patrně v albánské společnosti neuskuteční, pokud bude dobře známý konflikt mezi dvěma hlavními politickými uskupeními pokračovat.

153

154

CS


Domnívám se, že je třeba, aby jim pan komisař Füle dosti kategoricky sdělil, že musejí tento rivalský boj o moc zastavit a vrátit se na parlamentní cestu. Lorenzo Fontana (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, tyto zprávy vyvolávají dojem snahy poevropšťování za každou cenu, tento proces se EU snaží uplatnit v mnoha zemích, jejichž geografické umístění je v současné době to jediné, co je na nich evropské. Domnívám se, že je to i případ Albánie, která v mnoha oblastech vykazuje – jak bylo vyzdviženo i ve zprávě, o níž hovoříme – nedostatky ve srovnání se standardy členských států. Zejména bych chtěl zdůraznit problémy spojené s rozsáhlou šedou ekonomikou. Oblasti, na které se vztahuje cíl konvergence, přijímají lví podíl z fondů uvolňovaných Evropskou unií, a pokud vezmete v úvahu, že jsou tyto oblasti určované na základě HDP, můžete si například představit neblahé dopady na úkor zemí, které aktivně bojují s daňovými úniky. Navíc uvolnění vízového režimu bude znamenat přírůstek pracovní síly v Evropě. A v perspektivě současné ekonomické situace a míry nezaměstnanosti by dopad rozhodně nebyl pozitivní. Závěrem doufám, že se dostane pečlivého zvážení i důsledkům toho, že by se členem Evropské unie stala země, která je převážně muslimská a která je členem Organizace islámské konference, jejíž mnohé zásady jsou v rozporu s křesťanskými kořeny Evropy. Georgios Koumoutsakos (PPE). – (EL) Pane předsedající, je přáním a záměrem nás všech udržovat mír, posilovat stabilitu a vytvářet možnosti prosperity a samozřejmě zároveň chránit práva menšin a respektovat kulturní dědictví všech obyvatel na území Kosova. V tomto úsilí musíme být velice opatrní. Kosovo představuje velmi složitý oříšek. Není zde místo pro zkratky. Skutečnost je taková, že nezávislost Kosova uznalo od roku 2008 69 zemí společně s Tajwanem, což je o moc menší číslo, než mnozí očekávali. Neuznalo ji pět členských států. Zároveň se mnozí domnívají, že bude posudek Mezinárodního soudu ohledně legálnosti vyhlášení nezávislosti široce napadnutelný a nejasný. Bezpečnostní situace v oblasti severní části Mitrovice opět vyvolává vážné obavy. Mám za to, že v tomto prostředí Evropská unie riskuje, že nedosáhne svých vznešených cílů, za kterými všichni stojíme, pokud bude sledovat monolitickou politiku o jediném rozměru. Proto se domnívám, že by bylo účelné, kdybychom Prištinu a Bělehrad vyzvali k novému pokusu o zahájení rozhovorů, především a hlavně o záležitostech, které mají negativní dopad na jejich každodenní život a komunikaci, jako je místní samospráva, clo, školství, energetika, náboženství a kultura. Co se týče Albánie, ta zameškala první vlnu uvolňování vízového režimu v zemích západního Balkánu a kvůli politické krizi riskuje, že zmešká i druhou příležitost. Věřím, že politické vedení Albánie, zejména Socialistická strana Albánie a její předseda, ukáže potřebnou vážnost a zodpovědnost tím, že tuto záležitost vyřeší co nejrychleji. Konečně blahopřeji, vedle dalších poslanců, svému váženému příteli panu Chountisovi k jeho vynikající zprávě. Kristian Vigenin (S&D). – Pane předsedající, navzdory skutečnosti, že dnes vedeme společnou rozpravu, jsou Albánie a Kosovo velmi rozdílné. Co je spojuje, je jejich evropská perspektiva, daná a znovu potvrzená při mnoha příležitostech. Kosovo se potýká s vytvářením dobře fungujících státních institucí, zatímco jeho nezávislost neuznává pět členských států EU. Nemůžeme vytvářet tlak, aby tyto země přehodnotily své rozhodnutí,

07-07-2010

07-07-2010

CS


ale měli bychom se snažit o společnou práci na vytvoření takového přístupu, který by Kosovu umožnil nezvratně se posunout vpřed směrem k členství v EU. Prvním důležitým úspěšným krokem by měl být dialog o vízovém režimu a započetí rozhovorů o dohodě o stabilizaci a přidružení, ať už ji nazýváme jakkoliv. Co se týká Albánie, zde je první a nejnaléhavější potřebou najít řešení přetrvávající politické krize, která má sílu zablokovat integrační proces země do EU. V tomto světle, pokud myslíme svou podporu Albánii vážně, je naší společnou zodpovědností pomoci uzavřít dohodu mezi tamní vládou a opozicí. Musím vyjádřit jisté zklamání z našich stranických kolegů z Evropské lidové strany, že buď nejsou dostatečně konsistentní, nebo že jejich politický vliv na vládnoucí stranu v Tiraně a na jejího předsedu pana Berishu je zkrátka příliš omezený. Stále nicméně doufám, že obě největší evropské politické rodiny po letní přestávce obnoví své společné úsilí s větším úspěchem. Alf Svensson (PPE). – (SV) Pane předsedající, usnesení o Albánii obsahuje některé dosti hořké pilulky, ale to je bezpochyby zcela správně. Je zřejmé, že Albánie potřebuje rozsáhlou a radikální morální přeměnu. Samozřejmě nesmíme zapomínat na albánskou historii. Navštívil jsem Albánii před více než 40 lety. Tehdy byl Enver Hodža diktátorem svých občanů. A byla to hrozivě krutá diktatura: teror, útlak a korupce, žádný soudní systém, žádná svoboda tisku, naprosto žádná svoboda názoru. Před čtyřiceti léty švédští studenti – a nejen švédští studenti a intelektuálové – považovali Albánii za archetypální zemi. Bylo to tehdy, kdy Albánie vetkla do své ústavy ateismus. Nemyslím, že pro Saliho Berishu bylo nějak snadné uspět v budování své země. To je něco, co si musíme také čas od času přiznat. Co do hodnot, je podle mě v zemi, která byla zničena a rozervána na kusy, potřeba položit základy na pevných hodnotách. Chovám v sobě naději, že se Komise zaměří právě na to, aby se Albánii dostalo pevného souboru hodnot, protože věřím, že až teprve tehdy, když je bude mít, bude se moci vypořádat s hrůznými problémy, které má s obchodováním s lidmi a s otrokářstvím. Není pro žádnou zemi větší hanba, než toto. Můžeme mluvit jak chceme o ekonomickém růstu a dalších věcech, ale pokud jsou lidé prodáváni a zachází se s nimi jako se zbožím, je to zdroj takové hanby, že musí Komise vyvinout veškeré možné úsilí, aby tento zdroj vyvrátila z kořene. Victor Boştinaru (S&D). – Pane předsedající, Evropský parlament by měl mít pevný a jednotný postoj k dlouhodobé krizi v Albánii. Jsem velmi znepokojen institucionální a politickou krizí, které Albánie čelí již rok, stejně jako postojem vládnoucí většiny, která brání jakémukoli kompromisu s opozicí a která zanechává zemi v neustálé nestabilitě. Naléhám na většinu, aby úžeji jednala s opozicí a aby přijala stálou podporu obou hlavních politických skupin Parlamentu, aby bylo dosaženo politického řešení – pro zemi tolik potřebného –, které by Albánii zajistilo trvalé ukončení této krize a jež by ve všech budoucích volbách zaručilo, že bude plně respektována demokratická vůle albánských občanů a jež by zajistila plnohodnotnou a nepřerušovanou činnost Parlamentu. Nakonec, pane premiére Berisho, místo abyste se snažil správně vyslovovat mé jméno v albánském parlamentu, musíte si uvědomit, že v sázce je evropská integrace. Bezvízový režim je možná jen první krok, ale kodaňská kritéria jsou nezbytnou podmínkou. György Schöpflin (PPE). – Pane předsedající, myslím, že zpráva o Kosovu je velmi dobrá, ale o čem chci mluvit je to, že celková koncepce evropské politiky vůči zemím západního Balkánu již dlouho spočívá v upevnění demokracie a podpoře stability. Existují případy,

155

156

CS


kdy tyto dva principy spolu nejsou ve shodě, kdy je stabilita dokonce nepřítelem demokracie, neboť status quo, jakkoliv nespravedlivý, zaručuje v krátkodobém horizontu stabilitu. Dlouho to byl i příklad Jugoslávie obecně a Kosova zvlášť. Panovalo obecné mínění, že ačkoliv Jugoslávie zdaleka nebyla demokratickou zemí, bylo nejlepší některé její neduhy přehlédnout, protože všechny alternativy byly horší. V případě Kosova se opak ukázal být pravdou. Zacházení srbských orgánů s albánským obyvatelstvem začalo být netolerovatelné, a tak následovala revolta. Výsledkem byla omezená západní intervence a následně neochotné přijetí návrhu, že kosovští obyvatelé už nikdy nepřijmou nadvládu Bělehradu. Pokud by Srbsko bývalo obnovilo svou moc nad Kosovem, výsledkem by byla větší stabilita a následně status nezávislosti. Ale to může být jen první krok. Srbsko se ještě musí vyrovnat se ztrátou území, což je bolestné. Samotné Kosovo zahájilo proces utváření demokracie, ale ta ještě bude muset dozrát, což není vzhledem k traumatickým zkušenostem tamních obyvatel nijak překvapivé. Ale ani demokracii, ani stabilitě nijak neprospěje odmítnutí uznání nezávislosti Kosova. Uznání musí být cestou kupředu. PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS Místopředsedkyně Maria Eleni Koppa (S&D). – (EL) Paní předsedající, chtěla bych začít blahopřáním svému váženému příteli Nikolaovi Chountisovi za jeho vynikající a vyváženou zprávu o Albánii, a pak se zaměřit na zprávu o Kosovu. Cílem zprávy Evropského parlamentu by mělo být pozitivní signál o evropských perspektivách Kosova a zároveň jednoznačně zohlednit situaci v Evropské unii týkající se hlavní záležitosti režimu. Dnes existuje pět členských států, které neuznaly nezávislost Kosova. Pochopitelně se všichni shodneme na tom, že čas se nedá vrátit a že je třeba rychle najít všeobecně přijatelné řešení. Naším cílem proto bylo nalézt názorovou shodu, společné východisko. Takové společné východisko jsme našli v rozhodnutí o EULEX, kde bylo rozhodnuto, že mise bude neutrální co do otázky režimu. Proto tedy nemohu než nesouhlasit s hlavními dvěma myšlenkami ve zprávě paní Lunacekové: Zaprvé, že by měly členské státy, které neuznávají jednostrannou nezávislost Kosova, přijmout to, co většina považuje za fait accompli a zadruhé, že jedině Srbsko by mělo činit ústupky. V zájmu nalezení kompromisů, které jsou nutné už jen z hlediska geografické polohy a společné evropské budoucnosti by měly být všechny strany konstruktivní. Navíc jsme i nadále pevně přesvědčeni, že evropská integrace také vyžaduje v případě západního Balkánu konsensuální, nikoliv jednostranná rozhodnutí. Andrey Kovatchev (PPE). – (BG) Chtěl bych poděkovat oběma autorům zpráv a panu Fülemu za jejich práci. Doufám, že albánští politici budou s to pracovat pro lepší evropskou budoucnost svých občanů a ukončit politickou nestabilitu v zemi. Uvolnění vízového režimu musí být dokončeno do konce tohoto roku. Pro Albánce je velmi důležité, a pro mladé lidi z Albánie ještě důležitější, aby mohli cestovat a cítit, že jim je Evropa blíže. Albánie dosahuje hmatatelného pokroku v boji proti korupci. Nicméně velkou část je ještě samozřejmě třeba udělat. Musejí být podniknuta opatření proti

07-07-2010

07-07-2010

CS


organizovanému zločinu a je třeba zlepšit akce proti praní špinavých peněz a proti obchodu s lidmi a s drogami. Je důležité, aby se prováděly rozsáhlejší právní a administrativní reformy a aby se zlepšil právní stát. Co se týče Kosova, musí od Evropské unie dostat cestovní mapu pro zavedení bezvízového režimu. Kromě jiných výhod by to, myslím, přineslo i uvolnění napětí mezi jednotlivými etnickými skupinami. Vyšle to signál, že Evropská unie je pro Kosovo dosažitelnou perspektivou. Vyzývám jak Evropskou unii, tak orgány v Kosovu, aby pracovali na rychlejším dosažení integrace země do Evropy. To také samozřejmě zahrnuje ochranu práv všech národnostních menšin, včetně jejich kulturního dědictví. Násilí je nepřijatelné. Kosovo musí posílit právní stát na celém svém území. Je důležité, aby kosovské orgány přijaly vhodná opatření proti organizovanému zločinu a široce rozšířené korupci, která vládne ve všech oblastech ekonomického a politického života. María Muñiz De Urquiza (S&D). – (ES) Paní předsedající, za nynější mezinárodní účasti na Balkáně by bylo usnesení Evropského parlamentu týkající se problémů obyvatel Kosova velmi příhodné. Bohužel ale riskujeme, že tato příhodná příležitost vyústí v chybu, pokud pozítří schvalované usnesení neuzná, že společný postoj je možný jen díky rezoluci Rady bezpečnosti OSN nebo pokud dojde k dohodě mezi oběma stranami. Je třeba říci, že tato příležitost bude ztracena, pokud neuznáme, že mezinárodní právní řád musí nabýt vrchu a že mezinárodní právo není statistická disciplína, ale že je velmi přesné a nezakládá se na většinách, percentuálních podílech nebo na počtu členských zemí, které nějaký stát uznají či neuznají a že stanovuje velmi přesná kritéria. Také se dopustíme chyby, pokud přijmeme usnesení, které nebere na vědomí to, že absence společného postoje by neměla být na překážku závazku Evropské unie vůči Kosovu v rámci procesu dialogu o stabilizaci a partnerství. Evropská unie by měla posílit stabilitu a mír v Kosovu pomocí podpory mnohonáboženských, mnohostranných, mnohonárodnostních atd. států, které respektují mezinárodní právní řád. Zoran Thaler (S&D). – (SL) Pan komisař Füle se zabývá oblastí od Maroka až po Ázejbajdžán. Můžeme si všimnout, že v zásadě věnuje nejvíce pozornosti oblasti západního Balkánu. Blahopřeji mu a děkuji za to, neboť je to velmi důležité. Země západního Balkánu, od Chorvatska po Albánii a bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, se nacházejí uprostřed Evropské unie. My, Evropská unie, musíme konečně uspět ve svých snahách pomoci stabilizovat je a zvýšit kvalitu života lidí v tomto regionu. Problémy v Kosovu nezačaly včera. Byly neřešitelné v rámci jugoslávské federace, v rámci Srbska a nyní byl tento horký brambor přehozen do rukou Evropské unie. Bělehrad a Priština by měly využít stanovisko Mezinárodního soudního dvora, který se očekává koncem tohoto měsíce, k zahájení přímých rozhovorů, a to bez jakýchkoliv předběžných podmínek. Očekávání, že se Kosovo a Srbsko znovu sjednotí, až se obě země stanou členy Evropské unie, je realistické. Nyní je třeba povzbudit konstruktivní úsilí Bělehradu a Prištiny, aby se zajistilo, že tento proces potrvá jen krátkých pět až deset let a že se nepotáhne po dobu dalších dvaceti či třiceti let.

157

158

CS


Předsedající. – Nyní se dostáváme k části rozpravy s postupem zvednutím ruky. Než začneme, musím připomenout, že jedna minuta znamená jednu minutu. Máme zpoždění. Raffaele Baldassarre (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, Albánie představuje základní faktor pro stabilitu západního Balkánu a pro proces rozšiřování EU. Tato země podniká důležité kroky k rozvoji demokracie, zlepšení infrastruktury a k přechodu k otevřenému a konkurenceschopnému hospodářství. Cesta Albánie do Evropské unie je nicméně stále blokována složitou stabilizací stranického systému, kterou má částečně na svědomí obstrukční chování opozice, které má negativní dopad na tvorbu a přijímání strukturálních reforem. Hospodářství je stále bržděno nejasným právním rámcem, velmi rozšířeným porušováním zákonů, velkou šedou ekonomikou a nedostatečnými energetickými a přepravními systémy. Itálie ve stabilizaci Albánie hrála a stále hraje důležitou roli: Itálie je jejím hlavním obchodním partnerem, hlavním investorem a hlavním poskytovatelem pomoci, v Itálii žije na 430 000 Albánců. Tyto formy spolupráce ale musejí být podporovány zásahy Evropské unie ve spolupráci na makroregionální úrovni, jako např. jadersko-jónská spolupráce, která by Evropě otevřela cestu do Středozemí. Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Paní předsedající, Kosovo vyhlásilo nezávislost 17. února 2008 a tuto novou zemi doposud uznalo 69 zemí, včetně 22 z Evropské unie. Jen pět z nich tak neučinilo. Jednou z těchto zemí je Španělsko, které zmeškalo možnost schválit to v průběhu svého předsednictví, možná i pod vlivem vlastní státní struktury. Musíme podporovat evropské vyhlídky Kosova coby nezávislé země, protože tak se jeho obyvatelé rozhodli. Musíme Kosovu pomáhat a spolupracovat s ním, aby dosáhlo politické a sociální stability a pracovat s ním na zlepšení vztahů se Srbskem, na upevnění svých orgánů a demokracie a na případné integraci do Evropské unie. Zvláště žádám Španělsko, aby uznalo nezávislost Kosova, protože tak se jeho obyvatelé rozhodli, a to uznala i Evropa. Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Podle mého názoru jsou diskuse o Kosovu, jižním regionu srbského státu, bez toho, abychom vyčkali na stanovisko Mezinárodního soudního dvora o legitimitě jeho postavení v mezinárodním prostředí, z pohledu mezinárodního práva dost problematické. Ani srbská vláda, ani mnohé suverénní evropské země doposud neuznaly legitimitu procesu, kterým se Kosovo vydalo na problematickou cestu k autonomní správě svého regionu. Kosovo se nepochybně může stát součástí Evropské unie jako integrální součást Srbska, o jehož legitimitě jako samostatného suverénního evropského státu, myslím si, nikdo nepochybuje. Pokusy rozkládat funkční demokratické státy rozhodčími nacionalistickými sdruženími, jak to činí albánští či jiní nacionalisté, vede jen k utrpení občanů. Kosované mají stejné právo podílet se na správě srbského státu, jako kterákoliv národnostní menšina v kterékoliv zemi Evropské unie. Jsem přesvědčen, že není třeba Srby a Kosovce stavět proti sobě, je třeba jim pomoci najít společnou evropskou cestu. László Tőkés (PPE). – (HU) Pan předseda Herman Van Rompuy nedávno podnikl cestu po zemích západního Balkánu. Souhlasil, že integrace zemí západního Balkánu je pro

07-07-2010

07-07-2010

CS


budoucnost tohoto regionu zásadní. Při setkání s prezidentem Borisem Tadićem vyjádřil srbský prezident své zklamání nad zpomalením integračního procesu. Pokud je integrační proces tolik důležitý a pokud se skutečně zpomalil, měly by postižené země – Kosovo a Albánie – pomoci tento proces urychlit. Musejí se zapojit, musejí urovnat své rozpory se Srbskem a zahájit jednání a dialogy, které by pomohly urychlit integraci. Evropa zároveň nesmí uplatňovat dvojí standardy. Víza by měla být postupně zavedena i pro další země, kde je to třeba. Elena Băsescu (PPE). – (RO) Domnívám se, že zpráva sestavená paní Lunacekovou není v souladu s postojem všech členských států EU. Připomínám skutečnost, že pět z nich, Kypr, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko neuznaly nezávislost Kosova. Má země podporuje proces stabilizace a demokratizace v Kosovu prostřednictvím účasti rumunské vojenské policie, policie a vojska na misích EULEX a KFOR. Rumunsko nicméně neuznává prištinské vyhlášení nezávislosti, majíce na zřeteli zásady mezinárodního práva o uznání hranic a suverenity Srbska. Myslím, že uznání nezávislosti Kosova by mohlo vytvořit nebezpečný precedens, pokud v tomto smyslu neexistuje usnesení Rady bezpečnosti OSN. V Kosovu jsou také závažné problémy týkající se vysoké míry korupce a organizovaného zločinu. Závěrem bych chtěla říci, že z těchto důvodů nepodpořím zprávu o evropském integračním procesu Kosova. Doris Pack (PPE). – (DE) Paní předsedající, pane Swobodo, musím vám odporovat. Neřekla jsem nic sama za sebe, ale citovali jsme našeho socialistického kolegu v Albánii. Citovala jsem doslovně, co se psalo ve všech těch novinách. Neřekla jsem nic navíc, ani jsem nechválila vládu, kterou tvoří jak sociální demokraté, tak demokraté, ale jen jsem prostě prohlásila, že budeme opatrně monitorovat, co bude dělat a co už udělala. Chtěla bych také říci panu Roučkovi, že to, po čem volá, už se děje. Vyšetřovací výbor byl ustaven a zasedají v něm socialisté; vlastně v něm máte většinu. Zadruhé volební zákon, který musí být nutně změněn, s čímž souhlasila i vláda či vládnoucí skupina, může být změněn jen tehdy, pokud se socialističtí poslanci budou účastnit parlamentního života a budou spolupracovat. Nemůžete od vlády požadovat něco, co už dělá a co opozice odmítá přijmout, protože bojkotuje chod parlamentní činnosti. Myslím, že bychom zde měli být o něco serióznější. Já jsem naprosto nestranná. Celý život jsem strávila bojem za správnou věc v Albánii, a to za zájmy lidí, nikoliv politických stran. Budu v tomto směřování pokračovat tak dlouho, dokud budu členkou tohoto Parlamentu, pane Swobodo. Vy sám jste dříve dělal totéž, ale bohužel už tomu tak není. A to je škoda. Csaba Sógor (PPE). – (HU) Státy západního Balkánu jsou ve velmi složité situaci. Etnický faktor a vztahy mezi většinou a menšinami má značně negativní dopad na rozvoj regionu. Je jasné, že Evropská unie nemůže ignorovat problémy těchto zemí, neboť tento region má zásadní význam pro proces rozšiřování. Je nicméně nešťastné, že – zatímco se shodujeme na tom, jak je důležité mít společnou řeč v otázkách zahraniční politiky a společný postoj členských států, abychom tak zvětšili mezinárodní roli EU – vidíme, že Kosovo, tento nejmladší stát na světě, ještě nebyl uznán pěti členskými státy EU. Budoucnost Albánie a Kosova, ale také Bosny a Hercegoviny, Černé Hory a Srbska závisí na okolnostech jejich vstupu do Evropské unie v blízké či vzdálenější budoucnosti. Je společným zájmem postarat se o to, aby byla tato integrace dovedena do zdárného konce. A proto je nevyhnutelné, abychom dosáhli společného stanoviska v nejdůležitějších záležitostech.

159

160

CS


Kristian Vigenin (S&D). – Paní předsedající, jen jsem chtěl reagovat na v pořadí druhou řeč paní Packové. Takové chování nepomáhá nalézt řešení. Svými projevy a způsobem, jakým reagujete, povzbuzujete Berishu a vládnoucí stranu, aby odmítali usmíření s opozicí. Nemyslím si, že je to zodpovědné. Proto naléhám na vás a na vaši politickou skupinu, abyste změnili tón a pokusili se pracovat s námi, abychom našli řešení, než abyste podporovali Berishu v tom, aby pokračoval tak, jak víme, že pokračovat může. Předsedající. – Asi už nemohu přijmout další žádosti o slovo z pléna. Překročila jsem obvyklý počet. Hannes Swoboda (S&D). – Paní předsedající, nechci komentovat tvrzení paní Doris Packové. Máme dvě usnesení a dva autory – paní Lunacekovou a pana Chountise. Jsou to velmi dobrá usnesení a vycházejí z velmi tvrdé práce. Nerozumím tomu, proč nechce tento Parlament přijmout to, že se jedná o dvě usnesení od dvou autorů a že musíme vždycky jít tak zdlouhavou cestou a požadovat oficiální stanovisko komisaře, abychom je mohli projednat. Ocenil bych, kdyby předsednictvo Parlamentu mohlo přehodnotit způsob, jakým se tato usnesení budou v budoucnu projednávat. (Potlesk) Štefan Füle, člen Komise. – Paní předsedající, chtěl bych učinit několik poznámek k této velmi dobré debatě založené na velmi dobrých rozhodnutích. Zaprvé, k projevu pana Tőkéše ke konci této diskuse. Hovoříme o procesu rozšiřování obecně, takže si myslím, že je zbytečné mluvit o tom, že pro tento proces potřebujeme kandidáty, kteří jsou stoprocentně připravení převzít veškerou zodpovědnost plynoucí z členství v Evropské unii. Potřebujeme dvě věci. Potřebujeme, aby byla věnována přísnější pozornost podmínečnosti a zároveň politickému řízení tohoto procesu, protože rozšiřování není jen technický proces. Je to také politický proces a ano, pane Tőkéši, zajistím, aby součástí politického řízení nebyly jen členské státy, ale také čekatelské a kandidátské země. Mají k tomu mnoho co říct. Také souhlasím s panem Svenssonem, že bychom neměli ztrácet schopnost globálního pohledu, zatímco odškrtáváme políčka počtu přijatých usnesení a ustanovených institucí. Tento pohled sledujeme všichni, abychom položili pevnější základy našich hodnot. Žádná zákonná norma ani žádná nová instituce nevyřeší záležitosti, na které se zaměřujeme v dnešních diskusích, ale tento pevný základ našich hodnot bude vhodnou platformou pro řešení a pojmenovávání těchto záležitostí. To mě vede k dalšímu bodu. Dovolte mi využít této příležitosti, abych ještě jednou vyjádřil své uznání iniciativě vážených poslanců pana Daula a pana Schulze. Domnívám se, že byla jedinečná a bezprecedentní a Evropská rada ji pečlivě zaznamenala. Mám pevnou víru, že tento Parlament bude prostřednictvím podobných iniciativ i nadále představovat místo, kde budeme moci pomáhat těm, kdo nejsou z nejrůznějších důvodů s to vyřešit své domácí problémy. Vyzývám vás, abyste v těchto záležitostech uchovávali konsensus, neboť ten je nezbytnou podmínkou pro to, abyste mohli hrát tuto velmi důležitou a velmi užitečnou roli.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Slyšel jsem výzvy pana Ilcheva, že by měly strany opět zasednout za jednací stůl. Myslím, že by měly. Nedokázali jsme tyto záležitosti vyřešit. V Albánii panuje politický pat. Velmi bych si přál, aby namísto ohlížení do minulosti albánské politické strany hleděli do budoucna a zajistily – jak pan Swoboda správně řekl –, abychom při příštích volbách nemuseli opět čelit situaci, kdy poražená strana zpochybňuje výsledky. Co se týče otázky vendety – krevní msty –, jedná se o fenomén, který Komise sleduje velmi zblízka. Je to fenomén, který ve mě vyvolává velké obavy zejména o dopady na rodiny a především na děti. Je pravdou, že tento fenomén v posledních letech opadl, ale stále zbývá přijmout koordinovanou strategii proti krevní mstě, včetně zločinů spáchaných podle zvykového práva. Pošlu vám detailnější informace o tom, co v tomto ohledu Komise podniká. Pan Kacin poukazoval na divokou střelbu na pana Miletiće a další poukazovali na nedávný násilný incident v Mitrovici. Členské státy toto násilí odsoudily a daly jasně najevo, že násilí nemůže být jako cesta k prosazování cílů v Kosovu tolerováno. Baronka Asthonová, vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise, vedla rozhovory s politickými představiteli v Bělehradě i Prištině, aby zprostředkovala silné poselství o tom, jaká jsou omezení v této důležité době, kdy se u MSD (Mezinárodní soudní dvůr) schyluje k vydání stanoviska. Předsedající. – Obdržela jsme dva návrhy usnesení předložené podle čl. 110 odst. 2 jednacího řádu. Společná rozprava byla ukončena. Hlasování se bude konat zítra (čtvrtek 8. července 2010). Písemná prohlášení (čl. 149) Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – Vážení přítomní, podklady pro naše jednání mnohdy nepřehledně spojují poněkud tendenční analýzu situace s pocity autorů a s nejasnými doporučeními. Konstatuji tato fakta: zaprvé, samostatnost Kosova byla připravena a vyhlášena v rozporu s mezinárodním právem. Základ v daném případě tvoří usnesení Rady bezpečnosti OSN č. 1244, podle níž Kosovo zůstává součástí Srbska. Odtržení Kosova od Srbska je výsledek nečistých praktik tajné diplomacie, které se opírají o politiku dvojího metru. Zadruhé, vytvoření dvou v podstatě etnicky čistých albánských států vedle sebe je jen dočasná předehra vytváření větší Albánie. Připojení Kosova k Albánii bylo vždy cílem kosovských separatistů. Zatřetí, samostatnost Kosova uznaly jen některé státy EU, a to především ty, které mají největší vinu na nezákonném bombardování Jugoslávie v roce 1999. Začtvrté, tzv. samotné Kosovo je zcela nesamostatné. Byl vytvořen umělý, nehistorický stát, který je ekonomicky, politicky i vojensky neživotaschopný. Již dnes existuje jen díky zahraničním darům a mezinárodní kriminalitě. Rozšíření EU o některé balkánské státy jen zakrývá snahu „otců“ Kosova o dotování Prištiny z fondů EU. I když se nám – Evropskému parlamentu, Unii jako celku a Evropě obecně – podaří sebelépe problém Kosova vyřešit, základní fakt zůstává nezměnitelný: odtržení Kosova bylo v rozporu s mezinárodním právem. Iuliu Winkler (PPE), písemně. – (RO) Dnešní rozprava znovu potvrzuje stanovisko Evropského parlamentu, že regionální stabilita v oblasti západního Balkánu a zajištění konkrétní perspektivy integrace všech zemí tohoto regionu jsou prioritami EU. Jsem přesvědčen, že budoucnost států západního Balkánu spočívá v EU. Doba trvání tohoto

161

162

CS


procesu ale záleží na způsobu, jakým budou řešit problémy zděděné z minulosti s ohledem na společnou evropskou budoucnost. Co se týče Kosova, ačkoliv zaznamenáváme v průběhu dvou let od vyhlášení nezávislosti pozitivní vývoj, je třeba zdůraznit skutečnost, že rok 2010 je zásadní pro pokrok v demokratických reformách, pro nastartování ekonomické aktivity, pro konsolidaci a decentralizaci administrativy za účelem zajištění plného respektu k právům etnicky menšinových společenství. Rozsah, v jakém se kosovská budoucnost v EU stane skutečností, záleží do značné míry na úsilí, které vláda a nová státní správa vyvine v ustavování demokracie a v procesu stabilizace a přidružení. Zlepšení regionální spolupráce je zásadní pro to, aby se mohla stát politika rozšiřování EU na západním Balkáně účinnou. Tyto snahy mohou být úspěšné pouze tehdy, pokud se budou těšit široké podpoře EU, což znamená i přijetí nové geopolitické reality. 14. Žádost o ochranu parlamentní imunity: viz zápis 15. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis 16. Průzkum ložisek ropy a těžba ropy – rizika, odpovědnost a právní předpisy (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem rozpravy jsou prohlášení Rady a Komise o průzkumu ložisek ropy a těžbě ropy – rizika, odpovědnost a právní předpisy. Paul Magnette, úřadující předseda Rady. – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, děkuji vám za pozvání do této rozpravy, která je dle mého názoru mimořádně důležitá. Je dobré, že můžeme o rizicích, bezpečnosti a regulaci provozu těžby ropy na pobřeží debatovat. Poté, co jsme byli svědky katastrofy v Mexickém zálivu, evidentně nemůžeme zůstat lhostejní při pomyšlení na oběti a mimořádně závažné škody – v některých případech zřejmě nenapravitelné – na životním prostředí v této oblasti, a nyní je naší povinností vzít si z těchto událostí maximální ponaučení, aby se zabránilo vzniku podobné katastrofy v Evropě. Víme, že situace v Evropě není stejná. Již máme přísnější provozní podmínky. Náš průzkum a těžba probíhají blíže pobřeží a v mnohem menších hloubkách než v Mexickém zálivu, kde k nehodě došlo . Nicméně opatrnosti není nikdy nazbyt, jak říká známé úsloví, a je správné, že uvažujeme o posílení preventivní politiky. Chtěl bych ocenit dynamický a proaktivní přístup Komise, která již 11. května iniciativně zahájila konzultace a jednání s průmyslníky a která bude pokračovat v konzultacích 14. července – pan komisař Oettinger vám to vysvětlí podrobněji a lépe než já. Bylo mi sděleno, že se v této sněmovně již vedla debata 18. května. Rada se již touto otázkou také zabývala a vedli jsme počáteční jednání s Komisí na našem posledním zasedání Rady ve složení pro energetiku 31. května. První neformální kontakty s Komisí ukazují, že bychom se touto otázkou měli znovu zabývat na neformálním zasedání Rady v září, aby se v této otázce nadále vyvíjel potřebný tlak. Tyto otázky jsme také řešili na různých bilaterálních setkáních se zeměmi OPEC, která probíhala již od 28. června. Nyní před námi stojí otázka, zda je v této oblasti, ve které již existují některé důležité směrnice o bezpečném provozu ropných plošin, bezpečnosti pracovníků atd., potřebná

07-07-2010

07-07-2010

CS


další legislativa. Samozřejmě již máme Evropskou agentura pro námořní bezpečnost a Mechanismus civilní ochrany. Potřebujeme skutečně nějaké další instituce? Potřebujeme skutečně dále posilovat tyto směrnice? To je otázka, kterou si budeme muset položit, až Komise dokončí analýzu. Jak jsem říkal, pan komisař – a ještě jednou to opakuji, pan komisař vám tyto záležitosti vysvětlí lépe, než mohu já – pokračuje v analýze legislativy a radí se členskými státy a průmyslníky. Jménem Rady bych jednoduše požádal, aby Komise rozšířila rozsah kontaktů a obrátila se na další odborníky, například na univerzitách, abychom měli k dispozici co nejvíce odborných pohledů. Cílem je, abychom na základě této komplexní analýzy – která, jak doufám, bude brzy dokončena – mohli počítat se souborem předpisů EU a legislativních opatření v této oblasti, a revize nařízení o Evropské agentuře pro námořní bezpečnost by měla v tomto procesu přijít na řadu jako první. Dále budeme muset zkoumat otázku nejen v současné době provozovaných ropných plošin, ale také plošin, které již nejsou využívány a budou nakonec muset být vyřazeny z provozu. Jak bylo již několikrát zmíněno, toto představuje značná rizika a potenciální ohrožení životního prostředí, a přirozeně vyvstává otázka finanční odpovědnosti a technického řešení. Rada by chtěla, abyste všechny tyto otázky projednali. V každém případě bych vás chtěl ujistit, paní předsedající, dámy a pánové, že belgické předsednictví má v úmyslu zajistit, že tato otázka bude pečlivě sledována a bude nadále předmětem naší pozornosti. Günther Oettinger, člen Komise. – (DE) Paní předsedající, pane ministře Magnette, paní Damanakiová, dámy a pánové, dnes je to podruhé, co Parlament projednává tuto otázku a možná rizika spojená s průzkumem a těžbou ropy na pobřeží Evropy. V minulých týdnech jsme nebyli nečinní. Na základě komplexního jednání zahrnujícího ropné společnosti aktivně působící v kompetenci EU jsme rozvinuli široký dialog o všech bezpečnostních otázkách. V posledních několika dnech jsme obdrželi odpovědi a také jsme vyhodnotili výsledky. Příští týden máme další jednání se všemi 17 nebo 18 společnostmi, které těží ropu v rámci EU, a při těchto jednáních budeme řešit možné slabiny. Navrhl jsem neformální setkání s Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku, které se bude konat v několika příštích dnech, respektive spíše s jejich koordinátory, abychom je informovali o prvních výsledcích spojených s těmito odpověďmi. Současně začaly služby Komise zkoumat stávající legislativu. Zvažují řízení rizik, prevenci, omezení škod a následná opatření. Již je zřejmé, že odpovědi nejsou vůbec jednoznačné, a jsou proto zatím nedostatečné. Spolupracuji se svými kolegy, paní Damanakiovou, paní Georgievovou a panem Potočnikem, v rámci jejich kompetencí. Chceme, aby Komise zaujala komplexní postoj ve všech těchto otázkách, počínaje prevencí, až po otázky odpovědnosti. Prvořadým zájmem je bezpečnost, ta musí mít prioritu. Domnívám se, že bezpečnost má přednost před finančními otázkami. Také by se dalo říci, že o bezpečnosti nelze diskutovat. Pokud se jedná o provozní bezpečnost a bezpečnost práce, máme již normy, jež zaručují vysokou míru prevence. V oblasti životního prostředí otázka odpovědnosti vyplývá z principu, že platí znečišťovatelé. Také zde je již možné najít prozatímní řešení. Mým cílem je přehledně uspořádat evropský právní rámce a pozvednout ho na novou úroveň. Z tohoto důvodu také svolávám na 14. července schůzku, které se mají zúčastnit vnitrostátní kontrolní a regulační orgány, ministři a odborné instituce. Mám v úmyslu s nimi projednat

163

164

CS


možné alternativy a nezbytná opatření, aby byla zajištěna maximální možná úroveň evropských norem a jejich jednotná aplikace v celé Evropě. Dnes bych se chtěl zabývat pěti hlavními body, v souvislosti s nimiž je dle mého názoru potřeba přijmout opatření, počínaje prevencí a nápravnými opatřeními až po otázku odpovědnosti. Především se jedná o nové vrty. Jak víte, odpovědnost za schvalování a kontrolu aplikací pro nová vrtná zařízení a vrty mají naše členské státy. V současné době bych členským státům jasně doporučil neudělovat licence na žádné nové vrtné práce – zejména v extrémních podmínkách – ale navrhoval bych takové aktivity odložit. To by fakticky mohlo znamenat moratorium. To by mělo být akceptováno. I když se důsledky podrobně probírají, dá se očekávat, že všechny zainteresované strany, zejména ropné společnosti, budou akceptovat obtížné ospravedlňování nových licencí, zatímco ještě probíhá debata. Naše vlády chtějí a musí zajistit, že toto odvětví bude dodržovat nejpřísnější normy, co se týče bezpečnosti a prevence. Toto je princip, který není schůdný v případech, kdy se uplatňují extrémní klimatické a geofyzikální podmínky. Druhou zásadní otázkou je úroveň prevence a posilování kontrol. Musíme zkoumat všechny nouzové plány na základě osvědčených postupů, kde se můžeme poučit od druhých; postupy schvalování musí zahrnovat schopnost reagovat na kritické situace. Musíme také posoudit finanční zajištění tak, aby odpovědnost za škody, tj. zásada, že platí znečišťovatelé, neexistoval jen v teorii, ale mohl být také uskutečňován v praxi. Vedle odpovědnosti původce, bez ohledu na vinu, bychom měli také zkoumat, zda mají smysl a jsou vhodná další pojistná řešení, povinné pojištění nebo dokonce předběžná řešení. Mám pocit, že obvyklé rozdělení práce mezi vnitrostátní orgány a jejich protějšky v EU není skutečně vyhovující. Potřebujeme nový model, větší synergii a účinnější spolupráci, a snad dokonce systém dohledu nad kontrolními orgány. Jinými slovy, za několik týdnů bych chtěl navrhnout Parlamentu a členským státům, aby národní kompetence pro kontrolu a audit zůstaly zachovány, ale ověřování auditorů a všeobecných standardů kontroly by mělo být zřízeno na evropské úrovni. Dále bychom se měli podívat na zátěžové testy stávajících právních předpisů. Mým záměrem je, aby Evropa měla ty nejlepší bezpečnostní normy a právní předpisy z celosvětového hlediska. To je nutné akceptovat, protože škody, které by mohly vzniknout v případě havárie, včetně škod hospodářských, výrazně převyšují náklady na prevenci tohoto typu havárií. Poté je třeba zkoumat, zda stávající Evropská agentura pro námořní bezpečnost, která má kompetence pro dopravu, má také kompetence pro kontrolu vrtných prací a ropných plošin. Máme kompetence v této oblasti, avšak domnívám se, že otázka zní, jak je rozšířit. Poté je třeba podívat se na členské státy. A také na Norsko, středomořský region, maghrebskou zónu a, v našem sousedství, na Nigérii. Chtěl bych vyvolat celosvětovou debatu, která znemožní, aby k podobným ekologickým katastrofám tohoto typu docházelo v kterékoli oblasti světa, v první řade v nám dostupných pobřežních regionech, ale v budoucnosti také kdekoli na světě. Musíme dát přednost důkladnosti před spěchem. Toto je mimořádně důležitá otázka a práce postupují na právní, ekonomické a technické frontě. Nechte nám prosím několik dalších týdnů, abychom mohli připravit komplexní plán opatření, která doporučíme

07-07-2010

07-07-2010

CS


členským státům, Radě ve složení pro energetiku, radám v jiném složení a Parlamentu. Počítám s vaší odborností, zájmem a spoluprací. Maria Damanaki, členka Komise. – Paní předsedající, plně souhlasím s prohlášením svého kolegy, pana Oettingera. Dovolte, abych doplnila jen několik bodů. Ráda bych vám nejdříve připomněla samozřejmou skutečnost, která ovšem nebyla v posledních dnech dostatečně zmiňována. K této dramatické nehodě došlo na moři. Co to znamená? Důsledků je více. Vedle ztrát na životech došlo k nebývalé ekologické katastrofě, která má vliv na mořské a pobřežní ekosystémy, k ekonomické a sociální katastrofě pro turistiku, rybolov, a také pro mnoho námořních a pobřežních aktivit. Jak již uvedl pan komisař Oettinger přede mnou, toto je okamžik, kdy musíme analyzovat stávající legislativu, abychom zjistili, zda kompletně pokrývá řízení rizik a prevenci. Musíme také od ropných společností požadovat záruky plné bezpečnosti týkající se všech jejich aktivit. To je velmi důležité. Plná bezpečnost ve všech jejich aktivitách a plné uplatnění principu, že platí znečišťovatel. Co se týče mé působnosti, pokud existuje situace, kdy touto ropnou skvrnou začínají být přímo ohroženi evropští rybáři, já jako odpovědná komisařka podniknu všechny možné nezbytné a přiměřené kroky ke zmírnění dopadu na rybáře a jejich komunity. Myslím ale, že nyní především nastal okamžik, kdy si musíme položit otázku naší závislosti na ropě a pokročit na cestě k lepšímu spravování oceánů a moří. Tato závislost na ropě se jasně dostává na hranici ceny, kterou velká část populace a účastníci námořních a přímořských aktivit nadále nechtějí platit. Jsem o tom dobře informována. Musíme tedy pochopit, že do budoucna existuje velký potenciál získávat energii z oceánů. Musíme klást větší důraz na obnovitelnou energii oceánů – nejen na větrnou energii na pobřeží, což je zřejmé, ale nemám na mysli pouze to. Mám na mysli také energii moří, například energii mořských vln, energii přílivu a odlivu, využití řas nebo tepelného potenciálu moří. Tato energie je čistší a pomůže nám dosáhnout našich akčních cílů týkajících se klimatu a diverzifikace energetických zdrojů. To také nabízí obrovský potenciál pro vysoce kvalifikované nové pracovní příležitosti v námořních sektorech a v pobřežních regionech. Evropa je z velké části tvořena přímořskými oblastmi a my bychom měli být v čele rozvoje zdrojů udržitelné energie moří. Potřebujeme nástroje pro politiku prevence, jak uvedl pan Oettinger, avšak současně potřebujeme umožnit udržitelné využití mořských zdrojů. Jak toho můžeme dosáhnout? Tuto možnost nám může poskytnout integrované plánování speciálně zaměřené na moře. To je klíčový nástroj ke sladění zájmů v otázkách tohoto prostoru. Tento nástroj by měl předjímat budoucí výzvy a pracovní techniky. Stejně tak naše znalosti mořských hlubin jsou dramaticky nedostatečné a musíme jim porozumět. Dnes například nikdo nedokáže s jistotou říci, zda ropná skvrna dosáhne evropských břehů, což nás naplňuje oprávněnými obavami. Zcela zřejmě musíme lépe porozumět hlubokým mořím. To znamená, že potřebujeme zdokonalit naše výzkumné aktivity a vytvořit kapacity pro sledování moří pomocí satelitů a dalšího vybavení obecně, abychom mohli shromažďovat údaje a vytvářet modely. Chápeme také potřebu mezinárodní spolupráce a porozumění. Zatím jsou přímo postiženy jen Spojené státy, ale domnívám se, že tato katastrofa je také poučením o potřebě větší pokory. Je třeba, abychom sdíleli zkušenosti, osvědčené postupy v oblasti řízení a reakce na katastrofy.

165

166

CS


A konečně, integrovaná námořní politika Evropské unie pomůže Komisi v další práci a při přípravě podkladů pro bezpečné, vyvážené a udržitelné využití oceánů. Richard Seeber, jménem skupiny PPE. – (DE) Paní předsedající, pane Magnette, vážení členové Komise, nejprve bych chtěl pogratulovat panu komisaři Oettingerovi a poděkovat mu za tak rychlou reakci, a především za to, že kontaktoval odpovědné sektory a bezpečnostní orgány. Domnívám se, že toto je jediný způsob, jak nalézt řešení. Myslím ovšem také, že široce pojatý, komplexní přístup, který zaujala paní komisařka Damanakiová, je také velmi důležitý. Jsem proti vydávání zákonů ad hoc. Ovšem katastrofy, jako je tato, ukazují, že je třeba zkoumat komplexní otázku využití energie. Věřím, že jsme si nyní všichni vědomi, že se závislostí na fosilních palivech jsou spojena mnohá rizika a že při úvahách o energetických zdrojích v Evropě musíme tato rizika vždy brát v úvahu. Proto silná kritika, které někdy podrobujeme obnovitelné energetické zdroje, ať již se jedná o kritéria udržitelnosti pro biopaliva nebo negativní vizuální vliv větrných turbín na přírodní krajinu, musí být vždy vyvážená faktem, že jsou to alternativy ve skutečnosti daleko nebezpečnějších konvenčních energetických zdrojů. Domnívám se, že z tohoto důvodu je důležité provést navzdory rozdílům mezi USA a Evropou důkladnou analýzu situace, a jak říkal pan komisař Oettinger, měli bychom podrobněji posoudit právní rámec, protože situace v Evropě je v tomto ohledu velmi roztříštěná. To znamená, že pro jednotlivce může být velmi obtížné získat přístup k právu. V případě takové katastrofy je především nesmírně důležitá prevence na evropské úrovni. Musíme domyslet navrhované řešení týkající se pojištění nebo vytvoření zvláštního fondu k jeho logickým závěrům. Domnívám se, že to je jediný způsob, jak nabídnout ropným společnostem určitou úroveň dlouhodobé jistoty. Jo Leinen, jménem skupiny S&D. – (DE) Paní předsedající, k této katastrofě došlo u pobřeží USA, nikoliv EU. To nám dává reálnou příležitost, abychom se nějak poučili a vyvodili z této situace určité závěry. Pan Oettinger říkal, že o této otázce debatujeme podruhé. V mém výboru se také vedla významná debata a jsem vám vděčný, že se již příští týden, společně s koordinátory Výboru pro průmysl, výzkum a energii a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, dozvíme výsledky vaší analýzy, které nám umožní pokračovat v naší práci do letních prázdnin. Chtěl bych vás podpořit v otázce uvalení moratoria na hlubokomořské vrtné práce v Evropě. Musíme počkat, dokud se nám nepodaří identifikovat problémy. Také bych chtěl podpořit vaši výzvu k evropské standardizaci, k přísnějším bezpečnostním normám a vytvoření evropského kontrolního orgánu. Jak jste říkal, potřebujeme systém dohledu nad kontrolními orgány. Tento plán se mi velmi líbí. Rádi na něm budeme pracovat. Paní Damanakiová, líbilo se mi, co jsem od vás slyšel: tato katastrofa nás musí pohnout ke změnám. Integrovaná námořní politika, k níž vyzýváte, je pro EU důležitým projektem. Domnívám se, že využití obnovitelné energie moře, ať již se jedná o hlubokomořské proudy nebo jiné formy získávání energie, které ještě nebyly vynalezeny, je skutečně klíčovou otázkou. Myslím, že instituce, včetně Rady, projevily odhodlání zabránit podobné katastrofě v Evropě, stejně jako Parlament, a budu s Vámi velmi rád spolupracovat na tom, abychom se takové možnosti vyhnuli. Corinne Lepage, jménem skupiny ALDE. – (FR) Paní předsedající, především bych chtěla říci panu Oettingerovi, jak mne překvapil rozdíl mezi tím, co nám právě říkal, a tím co

07-07-2010

07-07-2010

CS


jsme slýchali dříve, a jsem ráda, že vidím paní Damanakiovou a pana Potočnika, který je na této věci také zainteresován, a mohu sedět vedle něj, protože to ukazuje mnohostranný charakter problému, kterému čelíme. V současné době zcela zjevně nemáme v EU k dispozici použitelný právní text. Potřebujeme být v této záležitosti vybaveni potřebnou legislativou, snad jednoduše rozšířením působnosti legislativy, která již existuje v jiných oblastech. Mám na mysli směrnici Seveso II týkající se řízení rizik a směrnici týkající se ekologické odpovědnosti a nápravy škod. Prozkoumání si zaslouží otázka pojištění a vytvoření zvláštního fondu, za předpokladu, že to nebude sloužit jako příležitost ke snížení odpovědnosti producentů a provozovatelů. Musí být samozřejmě uplatněn princip „znečišťovatel platí“. Moratorium je nezbytné, a možná nejen za mimořádných okolností; potřebujeme moratorium na nové instalace, dokud si nebudeme jisti, že máme potřebné technické prostředky k zastavení jakýchkoli úniků ropy. Jakmile tyto prostředky budeme mít, bude možné obnovit normální provoz. Závěrečná poznámka k „poropné“ éře: je naprosto nezbytná, a zde máme příležitost přijmout reálný přístup na základě analýzy nákladů a přínosů, které přináší těžba ropy. Domnívám se že až budeme schopni vyhodnotit nepřímé náklady a přínosy různých energetických zdrojů, budeme na správné cestě k udržitelnému rozvoji. Bas Eickhout, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Paní předsedající, chtěl bych poděkovat Komisi – panu komisaři Oettingerovi a paní komisařce Damanakiové – za jejich příspěvky k tomuto tématu. Skutečně jsme o tomto tématu diskutovali již dříve, avšak mimořádně mě těší fakt, že současnou debatu vedeme jiným tónem. V květnu tohoto roku se tón nesl zcela v duchu těchto tezí: můžete klidně spát, neboť si můžete být jisti, že všechno je pod kontrolou, situaci v Evropě nelze srovnávat se situací v Mexickém zálivu. S tímto tónem jsme nesouhlasili, protože ačkoli situace není přesně srovnatelná, v Severním moři se nachází mnoho ropných plošin a provádíme zde vrtné práce v čím dál větší hloubce, abychom těžili ropu. To představuje riziko, na které zcela zřejmě budeme muset být připraveni, a tón Komise je nyní zřetelně odlišný. Komise nyní hovoří o moratoriu, o dohledu nad kontrolními orgány a odpovědnosti za správné řízení. Tento přístup získal podporu skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance, avšak přijměme prosím nyní okamžité rozhodné opatření. Když se například podíváme na Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost, říkali jste, že chcete posoudit určité rozšíření jejího mandátu. Nezmiňovali jste vašeho kolegu, pana komisaře Kallase, ačkoliv na této věci také pracuje . Chci vám říci toto: zajistěme, že agentura nebude dohlížet jen na tankery, ale také na ropné plošiny. To je nyní možné, a věci jsou již v pohybu. Regulujme tuto těžbu. Pro tento přístup potřebujeme širší podporu. Konrad Szymański, jménem skupiny ECR. – (PL) Paní předsedající, odpovědnost společnosti British Petroleum za únik ropy v Mexickém zálivu je jen částí pravdy. Ministerstvo vnitra provedlo kontrolu instalace dva týdny před katastrofálním únikem ropy. Regulační úřad Spojených států schválil provoz vadné instalace 10 dní před nehodou. Navzdory stále přísnějším a komplikovanějším předpisům, kterými se řídí vrtné práce u pobřeží, zde bylo něco, co nefungovalo na straně vlády. Nehoda v Mexickém zálivu by neměla být důvodem pro uzavírání podobných zařízení po celém světě. Zákaz pobřežních vrtů v Evropě nebo v USA bude mít jen jeden důsledek – významné zvýšení přepravy ropy v tankerech, která zřejmě povede ke škodám na životním prostředí.

167

168

CS


Konečně bych chtěl ocenit pomoc poskytnutou Tchaj-wanem, který do této oblasti poslal jedno z největších plavidel pro odstraňování ropy. V současné době toto plavidlo velmi efektivně čistí Mexický záliv. Tato často neuznávaná země ukázala poučný příklad odpovědnosti za globální záležitosti. Elie Hoarau, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Paní předsedající, každý den dostáváme další informace odkrývající rozsah ekologické katastrofy v Mexickém zálivu způsobené havárií pobřežní ropné plošiny. Nezapomínejme ovšem, že k dalším katastrofám tohoto typu dochází i jinde. Mám na mysli zejména událost, k níž došlo téměř ve stejný okamžik a která trvá delší dobu, v Nigérii. Proto se domnívám, že kromě moratoria na další vrtné práce je třeba podporovat přísnější pravidla – nejen evropská pravidla, ale také mezinárodní – o kontrole ropných plošin. V případě EU je myslím zapotřebí vytvořit prostředky pro prevenci tohoto typu katastrof, a také je dle mého názoru jasné,že všechny tyto požadavky, jak uvedla Paní Damanakiová, vyžadují přijmout pevná a energická rozhodnutí ve prospěch čistých, obnovitelných zdrojů energie. EU by měla v této oblasti jít příkladem. Pilar del Castillo Vera (PPE). – (ES) Paní předsedající, paní komisařko, pane komisaři, pane Magnette, nemůže být pochyb o tom, že katastrofa v Mexickém zálivu vyvolala větší povědomí o těchto typech situací a zároveň ukázala potřebu přijmout opatření k jejich prevenci a nápravě. K těmto věcem dochází i v Evropě. Udály se i v minulosti. Pocházím ze Španělska, kde jsme před několika málo lety měli problém – na severu země – s únikem ropy tohoto typu způsobenými v tomto případě problémy s přepravou ropy, tedy s tankery. Když čelíme situaci tohoto typu, je riskantní jednat emotivně a bez promyšlení celé věci, a tedy bez jakékoli vyváženosti rozhodování, které muže mít nežádoucí důsledky. Domnívám se, že to, co nám vysvětlovali komisaři, deset bodů, které vyložil pan komisař Oettinger, je velmi důležité a zajímavé pro přiblížení problému, a že věci jdou správným směrem. Musíme jednat rozhodně, co se týče občanskoprávní odpovědnosti a partnerství, přijmout společný přístup spolu s Mezinárodní námořní organizací a lépe harmonizovat legislativu členských států atd., ale je to třeba udělat takovým způsobem, aby námi přijatá opatření neměla žádné nežádoucí důsledky. Musíme tedy velmi dobře posoudit, a to i z hospodářského hlediska, co je třeba udělat, a nezapomínat také na možné dopady. Edit Herczog (S&D). – Paní předsedající, katastrofa na ropné plošině Deepwater Horizon zůstane pravděpodobně ve světových dějinách zapsána jako jedna z největších katastrof 21. století. Jedná se o to, že bezpečnost, zajištění a prevence mají lidský rozměr; všechny průmyslové aplikace, které využíváme v kterémkoliv sektoru, navrhují, konstruují a řídí lidé. Proto musíme zajistit, aby odvětví v celém sektoru i mimo ropný sektor měla v budoucnu k dispozici potřebné dovednosti a znalosti, pro zvládnutí jakýchkoliv menších nebo větších katastrof. Jsem přesvědčena, že se musíme poučit a pokračovat v řešení dlouhodobé výzvy „poropné éry“ diverzifikací našich zdrojů a technologií. Rozhodující pro nás musí být přehodnotit a podpořit náš strategický plán pro energetické technologie, včetně technologií používaných v hlubokých mořích, které zmiňovala paní Damanakiová.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Konečně, vážení kolegové, musím říci, že tato katastrofa, ačkoli se nejedná o přírodní katastrofu, vyžaduje solidaritu a podporu. Nejprve pro obnovu přírody, avšak potom bude také potřebná solidarita a podpora pro zaměstnance společnosti, protože zaměstnanci této společnosti jsou oběťmi – i pokud pracují jinde ve společnosti. Musíme postupovat kupředu a žádat solidaritu pro tento sektor, protože je vidět, že žádný z aktérů v tomto sektoru nebyl schopen problém vyřešit, a musíme usilovat o solidaritu v rámci Evropy, protože BP je evropskou společností; lidé, kteří tam pracují, jsou evropskými zaměstnanci, a ti potřebují naši solidaritu, aby si do budoucna udrželi pracovní místa. Gerben-Jan Gerbrandy (ALDE). – (NL) Paní předsedající, tento Parlament stále kritizuje Komisi a Radu, ale já musím být poctivý a říci, že na mne prohlášení Rady i Komise udělala velký dojem . Nejprve se obrátím ke Komisi. Toto je Komise, jak ji rád vidím: výkonná, ambiciózní a schopná vedení. Dokonce jste použili slovo „moratorium“, které lahodí našim uším, ale z vašeho pohledu to samozřejmě byl apel na členské státy, aby se trochu držely zpátky při nových schvalováních. Moje otázka Komisi zní: mohli byste snad reagovat přímým způsobem? Zřejmě jedním z nejdůležitějších poučení z ropné katastrofy v Mexickém zálivu je, že musíme zastavit neustálé vyhledávání fosilních paliv na všech možných i nemožných místech. Co se mne týče, toto je nejdůležitější poučení. Potřebujeme rychlejší přechod k udržitelné energii. Proto bych se chtěl zeptat komisařů, kdy například v naší Evropě dojde na dotace uhlí, aby ukázali potřebnou úroveň odhodlání a ambicí, jež vyjádřili ve svých prohlášeních. Touto otázkou byste se měli zabývat příštích čtrnáct dní. Pokračujte v dobré práci a držte se správného směru. Bart Staes (Verts/ALE). – (NL) Paní předsedající, pane ministře, paní komisařko, pane komisaři, chtěl bych poděkovat Komisi za jasný a soudržný pětibodový plán, který dnes předložila. Myslím, že je vynikající, a neváhám říci, že Parlament bude nadšeně spolupracovat, zejména co se týče moratoria, aktualizace a revize legislativy, dohledu nad kontrolními orgány, revize a vylepšení nouzových plánů a zvýšení transparentnosti. Příkladem toho, že Parlament v tomto hraje svoji roli, by mohla být výzva členským státům, aby zveřejnily všechny své výsledky kontrol na webových stránkách, a zpřístupnily je tak všem. Nyní se obracím k belgickému předsednictví a chtěl bych říci několik slov panu Magnetteovi. Děkuji vám, že s námi chcete spolupracovat. Dovolte mi ovšem, abych vám dal určitou radu. V září tohoto roku se má konat zasedání úmluvy OSPAR. Bude vydáno prohlášení ministrů k námořní bezpečnosti, a myslím, že vy jako ministr byste měl využít příležitosti, které nabízí toto zasedání, a snažit se zajistit, aby tato úmluva obsahovala přiměřené záruky pro nezávislé a transparentní posouzení stávajících předpisů. Domnívám se, že v této věci budete moci odvést velký kus práce. Bogusław Sonik (PPE). – (PL) Všichni si zde jsme vědomi velikosti a závažnosti ekologické katastrofy, ke které došlo v Mexickém zálivu. Již uplynuly téměř dva měsíce od naší poslední rozpravy o bezpečnosti námořních vrtných ropných plošin. Mezitím proběhla také debata ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Do Mexického zálivu již tři měsíce vytrvale unikají miliony litrů ropy a devastují celý ekosystém této oblasti. Ropná skvrna již dosáhla pobřeží Floridy a ohrožuje Kubu a Mexiko. Vyřešení následků této tragédie také polyká obrovské finanční prostředky. Ropná společnost BP

169

170

CS


oznámila, že náklady na boj s katastrofálním únikem ropy v Mexickém zálivu již přesáhly 3 miliardy USD. Ve světle těchto skutečností bych chtěl vyjádřit svoji podporu návrhům týkajícím se vytvoření zvláštního fondu a potřeby pojištění proti únikům ropy v evropských vodách. Jsem toho názoru, že ropné společnosti, i když skutečně minimalizují riziko, by měly být připraveny nést v případě katastrofy finanční odpovědnost. Vytvoření fondu tohoto typu by poskytovalo určitou ochranu a bylo by vyjádřením environmentální a sociální odpovědnosti za vlastní investice. Domnívám se, že je také nezbytné zavést jednotný sytém technické kontroly ropných plošin v teritoriálních vodách Evropské unie a pravidelné a veřejně dostupné hodnocení jejich bezpečnosti. Ulrike Rodust (S&D). – (DE) Paní předsedající, chtěla bych poděkovat paní Damanakiové a panu Oettingerovi. Jejich slova nás naplňují nadějí. Ačkoli Mexický záliv je daleko, tato katastrofa může mít také vliv na život našich zvířat, zejména ryb. Pokud se ropa z Mexického zálivu dostane do Atlantiku, mohla by mít nepříznivý dopad například na jikry evropských úhořů, kterým již před ropnou katastrofou hrozilo vyhynutí. Toto není přírodní událost, nýbrž spíše neuvěřitelná katastrofa vyvolaná lidskou chybou. Z tohoto důvodu musíme všichni udělat maximum, abychom zajistili, že se něco takového nikdy nebude opakovat. Jsme odpovědní za bezpečnost evropských ropných plošin. Potřebujeme zkoumat naše zákony, protože evropské předpisy o environmentální odpovědnosti nejsou vymahatelné v případě katastrofy na volném moři. V samotném Severním moři je více než 400 ropných plošin. Vzhledem k tomu, že Evropská unie má 320 000 km mořského pobřeží, je nezbytné, abychom v budoucnosti přešli od ropy k obnovitelným energetickým zdrojům. Vyzývám Komisi, aby navrhla konkrétní řešení a jednala rychle. Herbert Reul (PPE). – (DE) Paní předsedající, pane Magnette, paní komisařko, pane komisaři, dámy a pánové, když dojde ke katastrofě, vzniká naléhavá potřeba najít důmyslné řešení a zajistit, aby se takové katastrofy již nikdy neopakovaly. Měli bychom se ovšem mít na pozoru před přílišnou dramatizací situace. Pane Oettingere, velmi mi imponoval způsob, jakým se Komise s tímto problémem až do dnešního dne vypořádávala . Myslím, že je moudré analyzovat problémy a fakta případu a potom stanovit řešení, spíše než přicházet s řešeními dříve, než se důkladně prošetří všechny okolnosti. Tento přístup velmi vítám. Domnívám se, že k takovému přístupu neexistuje žádná alternativa. Konec konců Evropa má v provozu 10 166 ropných a plynových těžebních stanic, z čehož 80 % je na pobřeží. To je problém, který je třeba brát vážně. Je ovšem také pravda, že právě popsaný problém vznikl v USA a že jsme v posledních desetiletích neměli žádné problémy tohoto druhu. To by nám nemělo dávat pocit sebeuspokojení, ale vyžaduje to, abychom důkladně přemýšleli, co je třeba změnit a kde jsou změny nutné. Především bychom se rozhodně neměli řídit zásadou „katastrofa se odehrála tamhle – hlavní věc zde je udělat nějaké změny a vydat nová doporučení“. Situace by se neměla zveličovat ani banalizovat, spíše potřebujeme vážný a důkladný přístup. Věřím, že přístup, který nyní zaujímáme, je zcela správný a rozumný. Jsem velmi potěšen, že se dovídám, že jak Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, tak Výbor pro průmysl, výzkum a energii příští týden obdrží více podrobných informací o dalším vývoji. Jsem přesvědčen, že by Komise měla pokračovat

07-07-2010

07-07-2010

CS


v tomto uváženém, racionálním a seriózním přístupu. I když by se neměla nechat vyprovokovat k uspěchaným krokům, ani by neměla přispívat k trivializaci této otázky. Kriton Arsenis (S&D). – (EL) Paní předsedající, děkuji vám pane komisaři a paní komisařsko. Jak uvedla paní komisařka Damanakiová, ropná skvrna skutečně neohrožuje Atlantik jako celek a nehrozí, že dosáhne našich břehů. Byl jsem potěšen, že pan komisař Oettinger nyní začal přemýšlet o návrhu na moratorium, který jsme já a paní Lepageová předložili v tomto Parlamentu během naší předchozí rozpravy. Ovšem, pane komisaři, toto moratorium by nemělo být dočasné. Potřebujeme stálé moratorium, jaké mají ve většině oblastí Spojené státy. Jsem také potěšen, že diskutujete o otázce environmentální odpovědnosti. Potřebujeme změnu rámce. Potřebujeme vědět, kdo je odpovědný a kdo za takové nehody musí platit. Když už jste tuto debatu zahájili, měli byste také řešit otázku environmentální odpovědnosti pro podmořské vrty zemního plynu a technologii CCS. Jak uvedla paní komisařka Damanakiová, nakonec jediným možným řešením pro nás je stát se co nejrychleji nezávislými na uhlí. Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, ekologická katastrofa, která se v posledních týdnech odehrává v Mexickém zálivu, musí být pro nás všechny varováním. Pokud by k podobným událostem mělo dojít v blízkém moři, například ve Středomoří, které se pyšní neodhadnutelnou úrovní biologické rozmanitosti, jež je v celosvětovém měřítku jedinečná, důsledky by byly nepředstavitelné. V této souvislosti jsem minulý týden předložila písemnou otázku zdůrazňující skutečnost, že pobřežní ropné plošiny podléhají méně závaznému režimu občanskoprávní odpovědnosti než velké průmyslové závody. To znamená, že když dojde k úniku ropy, ropná společnost nese odpovědnost pouze v případě, pokud by šlo o chybu nebo zanedbání, a pouze v takovém případě se po ní požaduje úhrada za způsobené ekologické škody. Ze 103 průmyslových nehod, k nimž došlo v roce 2008, se 17 stalo u těžebních ropných plošin. I když dohled a kontrola ropných plošin je v odpovědnosti vnitrostátních orgánů, evropská iniciativa zaměřená na zvýšení bezpečnosti těžebních vrtů by určitě měla vyslat důležitý signál. Ohrožení evropského environmentálního dědictví by se mohlo ukázat jako nenapravitelná chyba pro nás všechny, a především pro budoucí generace. Proto říkám, že větší bezpečnost a lepší kontrola bude ku všeobecnému prospěchu. Elisabeth Köstinger (PPE). – (DE) Paní předsedající, zkáza ropné plošiny Deepwater Horizon způsobila největší ropnou katastrofu v naší historii. Do dnešního dne vytékají miliony litrů ropy do Mexického zálivu a způsobují obrovské ztráty života v moři, a také zvířat na souši. Globální důsledky pro ekosystém jsou katastrofální. EU musí zaujmout konstruktivní přístup ke konsolidovaným právním předpisům pro těžbu ropy tak, aby ropné společnosti nemohly odbývat kvalitu použitých materiálů nebo bezpečnostní opatření, která aplikují. Nákladovou efektivitu nelze používat jako argument, když čelíme možnému ohrožení lidského zdraví a volně žijících zvířat v důsledku nedbalosti. Navíc odpověď na rostoucí spotřebu energie ve světě může poskytnout větší zaměření na obnovitelné energie. Moje sdělení Komisi je, že musíme v této oblasti začít se změnami a přecházet od fosilních paliv k palivům biogenním. Potřebujeme snížit svoji stávající závislost v této oblasti.

171

172

CS


Janusz Władysław Zemke (S&D). – (PL) Paní předsedající, dnes jsme v této sněmovně od pana Oettingera a paní Damanakiové dostali velmi zajímavé informace. Tyto informace potvrzují, že Komise po katastrofě, ke které došlo v Mexickém zálivu, rychle podnikla řadu kroků. Je ovšem pravda, že výsledky rozhovorů a přijatá rozhodnutí jsou ještě velmi předběžná. Pamatujme na to, že hovoříme o bezpečnosti a odpovědnosti při těžbě ropy. Chyby v této oblasti způsobují velké škody v přírodě, a také finanční ztráty. Podle mého názoru by toto mělo být silným podnětem pro Evropskou unii, aby zavedla dočasné moratorium na nové vrtné práce. Dokud nebudeme mít jistotu, že těžba bude pobíhat bezpečně, měli bychom být obzvlášť opatrní. Barbara Matera (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, chraňme moře a pevninu každé země Evropy, aby zůstaly neznečištěné. Jsou to poklady, které znamenají obrovský přínos pro turistiku a ekonomiku našich zemí, a také pro jejich celkový blahobyt. Výzkum nových energetických zdrojů je potřebný. Ohrožení ekosystémů naší země a našich moří je ovšem třeba vyvážit kontrolními limity, které stanoví vnitrostátní a evropské orgány, aby nedocházelo k neoprávněnému a agresivnímu průzkumu ropných ložisek a těžbě. Itálie zacelila mezery v zákonech, které v minulosti znamenaly, že některé ropné plošiny mohly rušivě zasahovat do rázu našich nejkrásnějších pobřeží. Chtěla bych za to poděkovat italské ministryni pro rovné příležitosti, paní Stefanii Prestagiacomové, a doufám, že všechny vnitrostátní předpisy budou chránit blahobyt našich zemí, přirozené životní prostředí a kvalitu života občanů, kteří žijí v oblastech, které mohou těmto aktivitám podléhat. Angelika Werthmann (NI). – (DE) Paní předsedající, od doby, kdy se ropná plošina Deepwater Horizon potopila v Mexickém zálivu, unikají každým dnem do moře miliony litrů ropy. Analýza rizik společnosti BP pro vrtné plošiny vyhodnotila eventuální možnost nehody, která by znamenala velké ohrožení životního prostředí, jako nepravděpodobnou nebo téměř nemožnou. Ještě jednou, nyní víme, že to bylo jinak. Prezident Obama svolal na polovinu července vyšetřovací výbor, který bude zkoumat otázku regulace vrtných prací v hlubokých vodách a otázky řízení rizik. Přístup k novým zdrojům ropy je možné získat jedině pomocí vrtů v hlubokých vodách. Jen minulý týden Norsko vydalo licence na téměř 100 průzkumných plošin v Severním moři. Pane komisaři Oettingere, mohu jen podpořit vaše úsilí dosáhnout nejlepších bezpečnostních opatření z evropské perspektivy – což je do velké míry v zájmu zdraví občanů a zdravého životního prostředí. Elena Oana Antonescu (PPE). – (RO) I já bych ráda poděkovala Komisi za její prohlášení. Neexistuje žádná metoda produkce, která je 100% bezpečná. Vždy existuje určitá míra rizika. Je ovšem otázka, jak velké riziko společnosti v jednotlivých případech podstupují. Výrobní náklady mohou být v závislosti na geologických charakteristikách dané oblasti astronomické, což může společnost vést k tomu, že podstoupí velká rizika, aby zajistila, že dosáhne zisku. Zvýšení bezpečnostních opatření při produkci by nás stálo mnohem méně, než hledání řešení po té, co se něco stane. Domnívám se, že legislativa musí být dostatečně přísná, aby se takovým nehodám předešlo. Musíme také zajistit, aby obchodní společnosti působící v evropských vodách měly takovou finanční kapacitu, aby mohly nést náklady ohledně ztrát způsobených životnímu prostředí a celé společnosti v situacích, kdy by došlo k maximálnímu ohrožení.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Chci se připojit k panu Sonikovi a požádat Komisi, aby zvážila vytvoření pohotovostního fondu, aby bylo zajištěno pokrytí ztrát i v případech, kdy náklady převýší finanční kapacitu znečišťovatele. Petru Constantin Luhan (PPE). – (RO) Očekává se, že v roce 2030 bude celosvětová poptávka po ropě o třetinu vyšší než v současné době. V samotné Evropské unii bude ropa představovat 35 % poptávky týkající se primární energie. Těžební zařízení a dopravní infrastruktura v ropném sektoru v současné době postupně zastarávají. Během současné hospodářské a finanční krize existuje poměrně málo příležitostí pro investice do infrastruktury ropného průmyslu. Domnívám se, že je třeba, aby Komise i členské státy lépe koordinovaly své úsilí a usnadnily investice v tomto sektoru, zejména proto, abychom se vyhnuli nepříznivým dopadům možných katastrof na životní prostředí a zajistili energetickou bezpečnost Evropské unie. Také podporuji úsilí za účelem zintenzívnit dialog s velkými ropnými společnostmi a pokračovat v provádění politik EU v tomto sektoru s cílem eliminovat nebo alespoň omezit nepříznivé dopady způsobené těžbou ropy a její produkcí. Günther Oettinger, člen Komise. – (DE) Dámy a pánové, děkuji vám za tuto rozpravu. Paní Damanakiová, já a můj pracovní tým jsme vzali na vědomí vaše konstruktivní návrhy a v nadcházejících týdnech se k nim rád vrátím. Chtěl bych se konkrétně vyjádřit ke čtyřem bodům. Především, ač respektuji kompetence našich členských států, chtěl bych jim výslovně doporučit, aby v současné době nezaváděly nové schvalovací postupy. Domnívám se, že moratorium na zpracování žádostí pro nové vrtné práce a přijímání důležitých rozhodnutí je v tomto okamžiku rozumnou reakcí a že z tohoto důvodu je možné nové projekty odložit na pozdější dobu. Pracujeme na energetické strategii pro období 2020-2050. Rozhodujícím faktorem v této strategii je úloha, kterou bude zastávat ropa v příštích desetiletích. Skutečností je, že celosvětový trend směřuje k vyšší poptávce po energii získávané z ropy. Mám své pochybnosti o tom, zda vůbec budeme v Evropě potřebovat více ropy. V našich strategiích pro období 2020-2050 usiluji o řízení energetiky s menším množstvím ropy a chci tento přístup zdůvodnit a přijmout vhodná opatření. Jinými slovy, hledám možnost, jak snížit spotřebu ropy. Toho je možné dosáhnout v průmyslu i v domácnostech, ve vytápění a v dalších oblastech, jako je výroba elektrické energie z ropy, ale je jasné, že zde zůstává jedna citlivá oblast: odvětví dopravy. I přes rozšíření našich železničních sítí bude ropa v nadcházejících desetiletích nadále rozhodujícím zdrojem energie v osobní i nákladní letecké dopravě a v pozemní přepravě těžkých nákladů. Je možné zvýšit energetickou účinnost, snížit poptávku a některé poptávky přesunout nebo na ně nereagovat, Bez ropy však letecká doprava a silniční doprava těžkých nákladů nebude v příštích desetiletích možná. Co se týká automobilů, zabýváme se také myšlenkou obnovitelných energií v odvětví dopravy a stanovili jsme si cíl využívat 10 % obnovitelných zdrojů do roku 2020. V současné době je ve členských státech Evropské unie registrováno více než 200 milionů automobilů. Pokud se nám do roku 2020 podaří převést pět milionů automobilů z tohoto množství do programu elektromobility, bude to obrovský úspěch. Ovšem stále tu zůstane 200 milionů automobilů poháněných naftovými a benzinovým motory. Jinými slovy, elektromobilita je jednou z výchozích cest, Nicméně jakkoliv vysoké účinnosti dosáhneme, ropa zůstane v nadcházejících desetiletích hlavním zdrojem za předpokladu, že přijmeme současné modely individuální mobility a pokud přetrvá zájem

173

174

CS


o výrobu automobilů. Z tohoto důvodu budeme nadále ještě poměrně dlouhou dobu ropu potřebovat a neměli bychom připustit, aby naše závislost na třetích zemích dosáhla 100 %, zejména proto, že třetí země často nesplňují naše kontrolní a bezpečnostní požadavky ve takové míře jako členské státy a společnosti působící zde, v Evropské unii. Také bych se chtěl zmínit o odpovědnosti za škody. Podporuji plnou náhradu škod a princip, že náklady hradí znečišťovatel bez ohledu na to, zda se provinil či nikoliv, a také odpovědnost právnických osob včetně osobní odpovědnosti. Zavedením předběžných řešení by se hned od počátku všeobecně zavedl princip, že znečišťovatel platí a došlo by k tomu, že by se některé náklady přenesly na veřejnost, a tím by se snížil zájem společností přecházet škodám. Za druhé, měli bychom řešit otázku, zda navrhnout povinné pojištění v závislosti na příčinách a rozsahu škod. Za třetí, vzniká otázka, zda daňové právní předpisy v našich členských státech dostatečně pokrývají možnou odpovědnost za škody, a potom, za čtvrté, podle mého mínění vzniká otázka příspěvků vybíraných na zřízení fondu. Konečně bych se chtěl zamyslet nad otázkou zaměstnanosti. Společnosti BP, Shell, Total a další jsou velkými evropskými zaměstnavateli, kteří poskytují obrovský počet pracovních příležitostí, což znamená, že v sázce je živobytí mnoha občanů. Domnívám se, že je důležité udržet pracovní místa v odvětví energetiky. Nemám v úmyslu zde jakkoliv spekulovat, ale v evropském tisku, v rubrikách věnovaných ekonomice, se objevuje mnoho otázek ohledně toho, zda BP zůstane autonomní celosvětovou společností se sídlem v Evropě. V sázce je otázka tržní hodnoty a určitých možných změn. Je zcela zřejmé, že pokud má společnost BP sídlo v Evropě, můžeme ji volat k odpovědnosti, zatímco změna vlastnické struktury by směřovala k oslabení pozice Evropy ve všech otázkách bezpečnosti na poli mezi politikou a soukromým podnikáním – nebudu se pouštět do spekulací, které by bylo možné vyvozovat ve vztahu ke společnostem řízených Čínou. Jsme rádi, že vám v příštích dnech prostřednictvím koordinátorů budeme moci podat zprávu pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku, a na podzim se potom do tohoto Parlamentu vrátím s našimi komplexními návrhy. Maria Damanaki, členka Komise. – Paní předsedající, nejprve bych chtěla poděkovat všem poslancům Evropského parlamentu za tuto skutečně konstruktivní rozpravu. Jak řekl pan Oettinger, leží před námi spousta návrhů, kterými se musíme zabývat. Těm, kdo žádají okamžitou a účinnou reakci, bych chtěla říci, že toto moratorium nám poskytne čas přezkoumat naši legislativu a zjistit, co je potřeba udělat. K této otázce se vrátíme, moratoriem celý postup nekončí. Chtěla bych také zdůraznit, že rozšíření pravomocí Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) na aktivity spojené s ropnými vrty bude naší první prioritou. Musíme to udělat a zcela chápeme, že je to nezbytné. K názorům a požadavkům na reálné a hmatatelné výsledky, co se týká obnovitelných zdrojů energie, bych chtěla jen poznamenat, že strategie EU 2020, strategie Komise, se zaměřuje to, aby financování a motivování výzkumu přineslo výsledky. Pokud jde o výzkumný program, jedním z našich cílů v rámci další finanční perspektivy bude – a to je prioritou – obnovitelná energie oceánů. Považuji to za pozitivní reakci na vaše návrhy. Paul Magnette, úřadující předseda Rady. – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych opět vyjádřil spokojenost s touto rozpravou. Toto byla moje první rozprava pod

07-07-2010

07-07-2010

CS


tímto předsednictvím a musím říci, že mne skutečně velmi těší, že jsem se mohl zúčastnit tak bohaté a živé diskuse, která ukazuje jak širokou shodu mezi poslanci, tak velmi silné sblížení názorů s návrhy předloženými Komisí. Co se mne týká, mohu vás ujistit o tom, že v Radě vede debata a tato široká shoda a sbližování názorů se tam projevuje také. Na konci této debaty zcela jasně vidíme, jak by měla vypadat široce akceptovaná politika pro Evropu a konec konců můžeme jasně vidět to, co praví rčení: „Každý mrak má stříbrný okraj.“ Pokud tato katastrofa, ke které došlo daleko od nás, nám Evropanům nyní umožní přezkoumat naše právní předpisy a zajistit jejich posílení, přestože sami bezprostřední katastrofě nečelíme, a zabezpečit, aby k takovým neštěstím opakovaně nedocházelo, bude to užitečné a přinejmenším se z této situace důkladně poučíme. Jak mnozí uváděli, je třeba přezkoumat všechna naše pravidla pro prevenci a prověřit je, samozřejmě v úzké spolupráci v rámci odvětví a s veřejnými a regulačními orgány, ale také – a tento bod zdůrazňuji v zájmu Komise – s nezávislými experty, abychom si mohli být jisti, že jsme k těmto otázkám získali všechny možné úhly pohledu. Pokud to bude potřebné, budeme v tomto procesu pokračovat, dokud nebudeme mít k dispozici regulační systém, který s maximální jistotou zajistí – neboť v této oblasti neexistuje absolutní jistota – že se takové nehody už nikdy nebudou opakovat. Návrh, který Komise připravuje a který se týká zvážení moratoria, je zásadní, a znovu opakuji, že se postarám o to, aby Rada v této debatě vytrvala a co nejdříve bylo přijato rozhodnutí. Druhým základním principem je, že znečišťovatel platí, a proto je tu návrh vytvořit pojištění, které nabídne dvě výhody: především zajistí, že pokud dojde ke katastrofě – což evidentně nechceme – ti, kdo jsou za ni odpovědní, nebudou moci uniknout svým finančním závazkům. To má rozhodující význam. Za druhé, pokud bude systém pojištění dostatečně dobře navržený a účinný, bude mít tu výhodu, že bude fungovat jako odstrašující prostředek, tedy tak, aby každého, kdo by uvažoval o tom, že se odváží provést riskantní vrtné práce, odradily uložené pojistné podmínky. To je další výhodou tohoto typu systému. Potom samozřejmě bude nezbytné přezkoumat a revidovat všechny předpisy týkající se odpovědnosti a intervenčního mechanismu v případě katastrofy. Již jsem se zmiňoval, že by bylo užitečné revidovat předpisy Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA), aby se zajistilo, že tyto předpisy a náš mechanismus civilní ochrany poskytnou všechny potřebné prostředky nezbytné pro reakci v případě katastrofy. Konečně, tato katastrofa nám v první řadě připomíná, že jsme v Evropě prokázali mimořádnou obezřetnost, když jsme v prosinci 2008 přijali klimatický a energetický balíček, známé cíle 20/20/20. Je do určité míry šťastná shoda okolností, že ve stejném okamžiku, kdy předchozí vláda USA rozhodovala o tom, zda se znovu pustí do riskantních vrtných operací, a to dokonce na Aljašce a v těch nejextrémnějších podmínkách, udělala Evropa přesný opak a snažila se získat prostředky pro skutečnou energetickou účinnost a opravdový přechod k obnovitelným zdrojům energie. To nás může jenom těšit a musíme na to poukazovat; musíme dále všem okolo nás dávat najevo, že tento závazek, který jsme učinili téměř před 18 měsíci, se každým dnem stává pevnějším. Dne 30. června uplynula lhůta, do které měly všechny členské státy předložit národní akční plány pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Nevím, zda všechny členské státy tyto plány předložily, pane komisaři. Jsem si jistý, že Komise na ně vyvíjí legitimní tlak, aby tyto plány získala ve stanovené lhůtě. Belgie předložila svůj akční plán o 48 hodin později, za což se omlouvám, ale plán byl předložen. Tyto dokumenty ukazují, že v současnosti probíhá zásadní industriální přechod; že v této době každý členský stát zkoumá všechny

175

176

CS


potřebné vnitřní procesy pro dokončení tohoto přechodu, a zároveň též uznává jeho potenciál a obrovské množství s ním související práce. To samé platí pro posouzení energetické účinnosti. Jak je vám známo, pane komisaři – snad také vám, dámy a pánové – předsednictví velmi usiluje o to, aby se dosáhlo rychlého pokroku v oblasti energetické účinnosti. Energetická účinnost představuje politiku všech politik. Všechny politiky pro obnovitelné energetické zdroje jsou velmi dobré, ale bylo by ještě lepší, kdyby se žádná energie nespotřebovávala. Víme, že pokud se jedná o budovy – a tato situace panuje navzdory nedávno přijatým nařízením – například o energetickou účinnost budov, vytápění, průmysl a dokonce dopravu, můžeme v Evropě ještě dosáhnout obrovských úspor. Tuto skutečnost dokazuje velké množství studií. Pokud se podíváme na hodnocení nařízení pro soukromá vozidla – například pro automobily –, můžeme vidět, jak efektivní tato nařízení jsou; hrají významnou úlohu při snižování spotřeby fosilních paliv a zejména ropy evropskými motoristy, což ukazuje, jak je tato politika důležitá. Jak je vám známo, pane komisaři, očekáváme první výsledky hodnocení akčního plánu energetické účinnosti, abychom mohli co nejdříve začít pracovat na druhém, velmi ambiciózním plánu. Budeme také znovu zkoumat pobřežní obnovitelné zdroje energie, paní Damanakiová. Jak je vám známo, Belgie má ze zřejmých geografických důvodů obzvláštní zájem o Severní moře. Nedávno jsme společně s osmi dalšími členskými státy a jedním nečlenským státem, který rovněž disponuje ropnými plošinami a zabývá se těžbou ropy a vrtnými pracemi – Norskem – my všichni, všech deset států, iniciovali podpis dohody o společné stavbě větrné farmy v Severním moři. Jedná se o jeden z největších projektů rozvoje obnovitelné energie, jaký byl kdy naplánován. Současně začínáme také uvažovat o vývoji dalších technologií pro obnovitelné zdroje energie na těchto větrných farmách v Severním moři, abychom využili moře pro produkci energie. Toto je další otázka, ke které se budeme vracet, ačkoliv mezitím ještě bude probíhat vážná diskuse, protože během tohoto předsednictví budeme muset dokončit akční plán pro období 2011-2020; jinými slovy, budeme muset realizovat naši energetickou vizi na dalších 10 let. To znamená převést skvělé cíle obsažené v balíčku 2020 do specifických a konkrétních návrhů a připravit s tím spojená řešení týkající se financování. Budeme muset také zahájit debatu o pracovním plánu pro rok 2050, vizi do roku 2050, která je bezpochyby základním kamenem pro všechny závazky, které jsme učinili. Někteří vědci dnes prohlašují, že pokud bude prováděna politika energetické účinnosti a budou se rozvíjet obnovitelné energie, má Evropa opravdovou příležitost do roku 2050 dosáhnout 100% využití obnovitelných energii. To znamená, že za 40 let se pravděpodobně zbavíme fosilních paliv. Toto je jiná diskuse, kterou budeme muset vést a pustit se do ní s potřebnými ambicemi. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Písemná prohlášení (článek 149) Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. – (LT) Hodně se hovořilo o tom, co bychom měli udělat, abychom se v budoucnosti vyhnuli takovým událostem, k jaké došlo v Mexickém zálivu. Je to obzvlášť důležité pro nás v Litvě, protože v blízkosti našich pobřežních vod je umístěna průzkumná ropná plošina nečlenského státu EU. V případě nehody na této plošině bychom na pobřeží EU, v nejvíce znečištěném moři na světě, zažili ekologickou katastrofu. Navíc stále ještě nedošlo k uzavření jakýchkoli dohod se státy odpovědnými za tuto plošinu, které by se týkaly odstranění následků eventuální nehody.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Další podobný případ může nastat, kdyby došlo k nehodě ropovodu Nord Stream na dně Baltského moře. Všechny tři uvedené případy spojuje jedna věc – prováděné postupy posuzování dopadu na životní prostředí hradí klienti, a nejsou proto nezávislé a objektivní. Vyzývám k zahájení diskuse o systému, který zajistí nezávislé hodnocení dopadů na životní prostředí. Nezbytnou součástí takového systému by byl fond financovaný zúčastněnými společnostmi a spravovaný nezávislými institucemi, který by financoval hodnocení dopadů na životní prostředí, a tak by byla zajištěna jejich objektivita. Na druhé straně musíme zajistit, že tato pravidla nestrannosti budou uplatněna v hodnoceních dopadu na životní prostředí prováděných nejen EU, ale také třetími zeměmi. (Zasedání bylo přerušeno v 19:30 a pokračovalo ve 21:00) PŘEDSEDAJÍCÍ: ROBERTA ANGELILLI místopředsedkyně 17. Situace v Kyrgyzstánu (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem rozpravy je prohlášení místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k situaci v Kyrgyzstánu. Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Paní předsedající, od doby, kdy jsme dne 20. dubna na plenárním zasedání naposledy diskutovali o Kyrgyzstánu, došlo v této zemi k dalšímu dramatickému vývoji. Začátkem června byly jižní provincie Kyrgyzstánu svědky propuknutí vážného mezietnického násilí, které vedlo k tragické ztrátě stovek životů a mnoha dalším zraněním, a také k vnitřnímu přesunu stovek tisíc vnitřně vysídlených osob a uprchlíků. Během několika minulých týdnů se prozatímní vláda snažila obnovit kontrolu nad situací, kdy hrozilo, že vyústí v otevřenou občanskou válku a dojde k destabilizaci v regionu. V souvislosti s touto kritickou situací proběhlo 27. června referendum o změně ústavy, které se odehrálo v klidu a bez narušení pořádku – jak jsem uvedla ve svém prohlášení ze dne 28. června – a jež představovalo vítaný vývoj směrem k obnovení ústavního pořádku a demokratického procesu v Kyrgyzstánu. Pozoruhodně vysoká účast a převažující podpora ústavní reformy demonstruje houževnatost občanů Kyrgyzstánu a jejich touhu po míru. Rychlý návrat uprchlíků z Uzbekistánu a poměrně klidná bezpečnostní situace, jež v současné době převládá v celé zemi, jsou povzbudivými signály. Zbývající problémy ovšem dosahují značných rozměrů. Zatímco se země připravuje na parlamentní volby, které se budou konat v říjnu, a směřuje k další stabilizaci, přetrvávají vážné humanitární problémy, silné mezietnické napětí a slabost institucí. Politická a ekonomická situace země je navíc nadále velmi nestabilní a mohlo by dojít k opětovnému propuknutí násilí. Těší mne, že Evropská unie byla během této krize aktivní. Události jsme podrobně sledovali od samého počátku a Rada pro zahraniční věci projednala situaci dne 14. června, což bylo jen několik dní po prvním vypuknutí násilí. Rada bude pokračovat v jednání v této věci v červenci. Zvláštní zástupce EU, pan velvyslanec Morel, tuto zemi navštívil dvakrát. Vedl četná jednání s představiteli Kyrgyzstánu a dalšími mezinárodními zúčastněnými stranami, včetně OSN a OBSE. Jeho tým byl významně posílen, aby mu v tomto kritickém období pomohl zastávat aktivní úlohu. EU ve své reakci nešetřila diplomatickým a humanitárním úsilím. Komise pohotově poskytla humanitární pomoc. Paní komisařka Georgievová se právě vrátila z tohoto regionu, kde

177

178

CS


měla přímo na místě možnost posoudit distribuci dodávek pomoci a další potřeby. Paní komisařka zná tuto oblast velmi dobře. Jsem potěšena, že je tu při této rozpravě s námi. Vzdávám jí hold za skvělou práci, kterou odvedla na tomto místě i v jiných oblastech. Stále také usilujeme o podporu procesů stabilizace a demokratizace zahájených prozatímní vládou, zejména při přípravě nadcházejících parlamentních voleb, posilování klíčových institucí a podpoře mezietnického usmíření a iniciativ občanské společnosti, a také o sociální stabilizaci. Vytvoření stabilního a demokratického Kyrgyzstánu v až dosud autoritativní a nestabilní části světa je cíl, který jsme připraveni podpořit. Co se týká bezpečnostních aspektů a možné angažovanosti EU, jsme společně s ostatními v kontaktu s OSN a OBSE. Pečlivě posuzujeme již předložené iniciativy, včetně návrhu OBSE na vytvoření speciální policejní jednotky. Ve věci bezpečnosti a ve všech dalších oblastech, ve kterých se EU angažuje, úzce a nepřetržitě koordinujeme náš postup s mezinárodním společenstvím. Jsme v kontaktu s představiteli Kyrgyzstánu a také s OBSE a OSN, pokud jde o záměr Biškeku vytvořit státní komisi pro vyšetření červnových událostí v jižních provinciích. Kyrgyzská vláda požádala o vyslání expertů a poskytnutí mezinárodní pomoci. Zjištění faktů je nezbytným předběžným krokem pro boj proti beztrestnosti, podporu usmíření mezi komunitami a zabránění tomu, aby se podobné události opakovaly. Budeme proto trvat na potřebě zajistit věrohodnost a nestrannost jakékoliv komise, která bude hledat pravdu, ať bude mezinárodního nebo národního charakteru. Budeme podporovat mezinárodní úsilí. V tomto ohledu je rozhodující koordinace s OBSE a OSN. Velmi se těším na názory vážených poslanců v této věci. Kristalina Georgieva, členka Komise. – Paní předsedající, chtěla bych poděkovat Parlamentu za tuto diskusi – už jsem chtěla říci „za diskusi přicházející v pravý čas“ – ale vzhledem k tomu, že se přesně ve stejnou dobu vysílá fotbalový přenos, možná to není tak příhodná doba, jak bychom doufali. Přesto na mne učinil dojem velmi dlouhý seznam přihlášených řečníků a jsem velmi vděčná za každého, kdo je přítomen v této místnosti a dnes večer sleduje obrazovky. Jak uvedla vysoká představitelka Unie, etnické násilí, které propuklo na jihu Kyrgyzstánu, se nyní uklidnilo a z velké části skončila také humanitární fáze. Když jsem byla ve městě Oš, viděla jsem, jak se do ulic vracejí obchodníci a lidé se opět odvažují vycházet ze svých domovů, i když v některých částech města byla ještě tu a tam slyšet střelba. Také bych chtěla potvrdit, že naše humanitární reakce byla rychlá, přiměřená a dobře cílená. Dne 16. června jsme poskytli 5 milionů EUR na pomoc v nouzi, která byla okamžitě svěřena expertům ve městě Oš, aby ji mohli koordinovat, a pro rozmístění pomoci jsme využili tři zde přítomné organizace – Červený kříž, ACTED a Lékaři bez hranic. Mohu říci, že jsme pomohli zachránit životy a poskytnout potraviny, vodu a přístřeší, ale co je důležitější, byli jsme fyzicky přítomní, což bylo v očích obyvatel města Oš největším přispěním k zajištění bezpečnosti. Lidé mým prostřednictvím vyjadřovali vděčnost Evropské unii. Nyní se za zdánlivým klidem skrývá velké napětí a hluboké obavy, že může znovu dojít k násilí. Matka jedné pětileté dívky, jež byla před jejíma očima zastřelena, mi říkala: „Jak mohu sama žít, když zde neexistuje žádná spravedlnost?“ Takových lidí jsou tisíce a jejich trpělivost je u konce.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Mezi obyvateli panuje malá důvěra v to, že pokud na jihu znovu vypukne násilí, vláda dokáže zvládnout situaci, a humanitární organizace doplňují zásoby, aby byly připraveny pro případ vzplanutí nového násilí. V tomto prostředí, jak zdůraznila vysoká představitelka Unie, má naše podpora dvě priority: obnovení důvěry mezi hlavními uzbeckými a kyrgyzskými etnickými skupinami a obnovení prostředků obživy a obydlí poškozených konfliktem. Z toho je zdaleka nejobtížnějším a nejdůležitějším cílem dosáhnout usmíření. Vláda i obyvatelé města Oš pevně věří, že s podporou mezinárodního společenství bude šance na úspěch mnohem větší. Jak uvedla vysoká představitelka Unie, prezidentka Otunbajevová již požádala EU o pomoc při mezinárodním vyšetřování příčin konfliktu a o vyslání mezinárodního policejního kontingentu, který bude školit a posilovat místní policii. Chtěla bych dodat, že toto je také silné přání lidí ve městě Oš, se kterými jsem se setkala: velmi jasně mne žádali o pomoc při vyšetřování a o pomoc policii. Dovolte mi, abych skončila ujištěním, že Komise vyvine maximální možné úsilí, aby pomohla Kyrgyzstánu v těžkých měsících, které má před sebou. Budeme podporovat obnovení obživy prostřednictvím programů „peníze za práci“ a „peníze za potraviny“, renovaci poškozených domů a poskytování stavebních materiálů rodinám – Ve městě je v zimě velmi chladno a obnovit obydlí je třeba rychle – stejně jako je nutná právní a psychologická podpora obětem. Navíc prostřednictvím nástroje pro stabilitu bude poskytnuto 7 milionů EUR na volby, legislativní podporu a sociální a fyzickou obnovu. Dne 27. července se bude konat dárcovská konference a Komise se jí aktivně zúčastní. Velmi mne dojala důvěra, kterou kyrgyzské orgány a obyčejní lidé vůči Evropě chovají. Evropa je vnímána jako neutrální a pečující, podporující lidská práva, demokracii a schopná podnítit mezinárodní společenství k tomu, aby pomohlo tomuto malému ostrovu demokracie v srdci Střední Asie, jenž je obklopen autoritativními režimy. Diskuse, která tento večer probíhá v Evropském parlamentu, dokládá oprávněnost a hodnotu této důvěry, a za to bych vám chtěla velmi poděkovat. Paolo Bartolozzi, jménem skupiny PPE. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych zdůraznit, že situace v Kyrgyzstánu odráží realitu, které dlouhou dobu nebyl přisuzován význam, jaký si zaslouží. Realitou, na kterou poukazuji, je nestabilita ve Střední Asii, která se bohužel zvyšuje, zatímco naděje na demokracii a ekonomický pokrok, alespoň v mnoha z těchto zemí, jsou mimořádně malé. V minulých měsících Kyrgyzstán trpěl důsledky ostrých konfliktů, což zanechá dědictví mezietnických sporů, přinejmenším v bezprostřední budoucnosti, a ve srovnání s minulostí ještě ztíží stabilizaci této země. Jak již bylo řečeno, úkolem mezinárodního společenství a Evropské unie je Kyrgyzstánu poskytnout zejména maximální možnou pomoc, a to třemi způsoby: za prvé poskytnutím bezprostřední pomoci v nouzi prostřednictvím dodávek a obnovy poškozených domů; za druhé – co se týká Evropské unie, v rámci strategie pro Střední Asii a v tomto kontextu zavedených nástrojů – poskytnutím co maximálně dlouhodobé finanční pomoci; a za třetí, poskytnutím politické podpory v procesu obnovení ústavního pořádku a rozvoje právního řádu. Referendum o změně ústavy, které se konalo v Kyrgyzstánu dne 28. června za zcela zřejmě velmi obtížných podmínek, je možné považovat za první krok na cestě k obnovení ústavního pořádku. Referendum ze dne 28. června bylo také schváleno pozorovatelskou misí OBSE, která vzala zřejmě v úvahu zvláštní podmínky, za kterých se referendum konalo.

179

180

CS


Nový ústavní pořádek Kyrgyzstánu bude více zaměřen na parlamentní systém než na prezidentský. To pravděpodobně umožní, že budou více uznávány různé etnické skupiny v zemi a uznána potřeba získat konsensus různých skupin v tak rozdělené a etnicky smíšené zemi. Evropská unie a Kyrgyzstán jsou vázány smlouvou o partnerství a spolupráci, která zajišťuje pravidelná setkání ve Výboru pro parlamentní spolupráci. Doufáme, že za účasti demokraticky zvoleného kyrgyzského parlamentu budou naše meziparlamentní vztahy obnoveny co nejdříve. Jak již bylo řečeno, Kyrgyzstán v bezprostřední budoucnosti potřebuje stabilitu a naši politickou a finanční podporu: nešetřeme ani jednou. Hannes Swoboda, jménem skupiny S&D. – (DE) Paní předsedající, nejprve bych chtěl jménem své skupiny poděkovat paní vysoké představitelce a paní komisařce za jejich rychlou a koordinovanou reakci. Jak uvedla paní komisařka, potřebujeme „pohotovou, přiměřenou a cílenou“ reakci. Podle mých informací je tohle přesně tím, k čemu došlo. Etnické napětí je obzvlášť politováníhodné. Musíme mít na paměti, že i v této části světa nebyly hranice stanoveny přesně podle etnické příslušnosti. To je vlastně dobrá věc. Kdybychom vždy sledovali princip etnické příslušnosti, nikdy bychom nebyli schopni určit hranice. Jsou-li ovšem přítomny sociální a ekonomické problémy, nerespektování tohoto principu může vést k etnickému napětí. Doufáme, že všechny zúčastněné strany, včetně všech sousedních zemí, se nyní toto napětí překonají a nastoupí novou cestu a začnou znovu od počátku. Paní baronka Ashtonová se zmiňovala o našem zvláštním zástupci panu Morelovi, kterého si velmi vážím. Jak jsem již zmínil, snad nadešel čas oživit strategii pro Střední Asii, které jsme se drželi zejména za německého předsednictví, protože se domnívám, že to je velmi důležitý region, který je se rozprostírá v blízkosti Afghánistánu a mezi Ruskem a Čínou, je velmi křehký a plný napětí a je předmětem zvláštního zájmu Evropy. Myslím, že angažovanost, kterou v tomto případě demonstrujeme, je nesmírně důležitá. Kolik z nás si dělalo starosti o referendum? Musím připustit, že já sám jsem nebyl přesvědčen o jeho správném načasování. Nyní je ovšem jasné, že čas byl správný a šlo o správný krok. Někdy máme také tendenci uvažovat kategoricky a setrváváme v přesvědčení, že pro rozvoj země jsou potřební silní muži a ženy, aby posléze mohla přijít demokracie. Nová prozatímní prezidentka – žena s vizí, silou a rozhodností, a také s odhodláním pro větší demokracii – ukazuje, že je možné dosáhnout obojího. To by mohlo také posloužit jako dobrý příklad pro okolní regiony. Ty nutně nepotřebují mít dlouhodobé prezidenty, kteří zůstanou v úřadu navždy. Zemi může také pomoci kombinace demokratických principů a úlohy jednotlivce s jasnou strategií – v tomto případě ženy. Doufáme, že tato prezidentka a její země toho dosáhnou s podporou Evropské unie. Niccolò Rinaldi, jménem skupiny ALDE. – (IT) Paní předsedající, paní vysoká představitelko Unie, paní komisařko, dámy a pánové, nechceme již žádné masakry ve Střední Asii. Střední Asie je regionem, který vykazuje vysoké riziko mezietnických konfliktů. Obyvatelstvo je velmi smíšené a hranice byly stanoveny za stalinistického režimu. Vezměme v úvahu jen to, že Kyrgyzstán má kyrgyzskou exklávu na uzbeckém území, a na kyrgyzském území se nacházejí čtyři uzbecké exklávy, včetně jedné, která je osídlená výlučně uzbeckými obyvateli žijícími v Kyrgyzstánu, kteří patří k tádžické národnosti – to poukazuje na složitost situace.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Nyní tu máme 300 000 lidí, kteří byli vytlačeni. Sto tisíc lidí se uchýlilo do Uzbekistánu a mnozí zemřeli: dokonce ani nevíme jejich přesný počet, možná až 2 000. Co můžeme udělat? Jak uvedla paní komisařka, především je velmi důležité zajistit spravedlnost, neboť – jak ukazují zkušenosti jiných zemí – bez určité formy spravedlnosti nemůže dojít k usmíření. Proto je třeba trvat na zřízení vyšetřovacího výboru. Druhý bod: zatímco budeme dále poskytovat humanitární pomoc, musíme se také zabývat řadou politických otázek. Pan Swoboda se zmiňoval o jedné, a to, že musíme této prozatímní vládě potvrdit, že v podstatě odvádí dobrou práci. Referendum bylo úspěšné nejen z hlediska výsledků hlasování, protože obnovuje rovnováhu ve vztahu mezi předsednictvím a parlamentem, ale také díky způsobu, jakým bylo organizováno, a vysokému počtu zúčastněných. Chtěl bych také vědět, jak bychom my, Evropané, měli reagovat, pokud budeme skutečně reagovat na žádost OBSE o vyslání mezinárodní policejní jednotky: máme policejní dohled zcela přenechat Rusům, nebo se také nějakým způsobem zapojí Evropa? Třetí bod: co dělají Spojené státy? Mají velmi velkou vojenskou základnu v Manasu, ale mám pocit, že vliv USA ve Střední Asii všeobecně klesá. Myslím, že je pro nás důležité harmonizovat určité otázky rovněž s vládou USA. Co se týká dárcovské konference, která se bude konat dne 27. června a o které se zmiňovala paní komisařka, chtěl bych vědět, jaké priority tu má Evropa. Domnívám se, že je třeba investovat především do vzdělání a posilování občanské společnosti, která v Kyrgyzstánu existuje. Jak ukázala vysoká účast v referendu, tato společnost je aktivní. Na závěr bych chtěl zdůraznit, že evropská strategie, která zaujímá regionální přístup ke Střední Asii, je jistě správná. Je regionem, který je nutné posuzovat jako celek. Domnívám se, že ve střednědobém hledisku budeme muset tuto strategii uplatnit také pro Afghánistán, protože nemůžeme mít jednu politiku pro Afghánistán a odlišnou politiku pro země Střední Asie. Tohle je modelovým příkladem pro prevenci konfliktů, obdobně jako se ukázalo, že EU-FAST je nevhodný pro Haiti v rámci koordinace civilní ochrany a pomoci v nouzi. Nyní máme právní nástroje, které občané chtějí, a my musíme prokázat, že se dokážeme k problémům postavit čelem. Heidi Hautala, jménem skupiny Verts/ALE. – (FI) Paní předsedající, je nesmírně důležité odhalit příčiny tohoto násilí. Je mi známo, co si myslí pan Alain Délétroz, místopředseda Mezinárodní krizové skupiny. Říká, že tyto události připomínají to, k čemu došlo v 90. letech na západním Balkáně. Tyto ukrutnosti, které zde byly popsány a o kterých jsme četli v novinách, připomínají příšernou brutalitu, jaké jsme byli svědky na západním Balkáně. Existuje důvod k podezření, že tyto činy měly sloužit jako provokace. Nejsme vůbec přesvědčeni o tom, že se jedná o ryze etnická napětí. Je pravděpodobnější, že byla vyvolána, protože jižní Kyrgyzstán je velmi chudým a zanedbaným regionem. Chtěla bych paní vysokou představitelku Unie a paní komisařku Georgievovou upozornit zvláště na skutečnost, že ochránci lidských práv jsou nyní v nepříjemné pozici. Myslím, že viníky asi hledáme na špatném místě. K dispozici jsou prohlášení svědků, že některé osoby, které se vydaly hledat důkazy těchto brutalit, se samy staly cíli oficiálních žalob. Já sama jsem apelovala za obhájce lidských práv Azimzhana Askarova. Byl zadržen, a pokud je známo, dosud je vězněn. Azimzhan Askarov sbíral důkazy o událostech doprovázejících tyto krutosti. V tomto ohledu by mohl být pro některé strany nebezpečný.

181

182

CS


Chtěla bych požádat Komisi a vysokou představitelku Unie, aby věnovaly zvláštní pozornost tomu, aby zajistily, že organizace obhájců lidských práv budou moci efektivně pracovat, protože nyní mají pravděpodobně nejlepší příležitost odhalit, co se skutečně děje a snažit se nastolit mír a stabilitu. Struan Stevenson, jménem skupiny ECR. – Paní předsedající, před dvěma týdny jsem byl v Uzbekistánu. Jednal jsem se staršími ministry v Taškentu, kteří mne obšírně informovali o uprchlické krizi vyvolané posledními násilnostmi v jižním Kyrgyzstánu. O této otázce jsem podrobně písemně informoval vysokou představitelku Unie. Uzbecká vláda příliš neváhala s obviněním bývalého prezidenta Kurmanbeka Bakijeva, že sehrál hlavní roli v tomto povstání ve městech Oš a Džalalabád v jižním Kyrgyzstánu. Uzbecké orgány poukazují na to, že kyrgyzská a uzbecká populace žila v těchto městech v harmonii po tisíciletí. Ministři, se kterými jsem se setkal, jsou přesvědčeni, že míra násilí a brutality páchané proti nevinným civilistům byla strašlivá a takové násilí mohli páchat jen zkušení žoldáčtí zabijáci – možná veteráni z Afghánistánu nebo Čečenska – a odhadují, že bylo zabito na 2 000 lidí. Mnohé oběti byly zřejmě zastřeleny vycvičenými střelci, těhotné ženy byly zmasakrovány, mladé dívky byly brutálně znásilněny a zavražděny a dětem byly utínány hlavy a jejich těla byla naházena do řeky. Taková míra násilí by byla zvláštní a nepravděpodobná v povstání, kterého se zúčastnili samotní místní mladí Kyrgyzové, ačkoliv se do bojů nechali zatáhnout dospívající chlapci a mladí muži kyrgyzské i uzbecké národnosti, když byli svědky rozsahu páchaného násilí. Všeobecný názor, který panuje v Taškentu, je, že toto povstání bylo naplánováno předem, bylo financováno Bakijevem a příkazy na místě v jižním Kyrgyzstánu předávala jeho rodina a oddaní stoupenci. Výsledný exodus uprchlíků směřujících přes hranice do Uzbekistánu dosáhl počtu přes 100 000 lidí. Tito uprchlíci byli ubytováni v 15 táborech postavených blízko hranice. Uzbecká vláda zajistila pro tento obrovský příval lidí dobrou úroveň ubytování ve stanech, hygienická zařízení, potraviny a lékařskou pomoc, ale počet uprchlíků zdaleka překonal všechno, co se kdy dalo očekávat, a uzbecká vláda má nyní problémy s dalšími náklady souvisejícími s provozem. Zoufale potřebuje zejména finanční pomoc na nákup potravin. Vláda se obává, že problém uprchlíků může být dlouhodobý, protože mnozí z vyhnaných Uzbeků se kvůli masivnímu násilí, jehož byli svědky, bojí vrátit do svých domovů v Kyrgyzstánu. 15 uprchlických táborů v Uzbekistánu je nyní přeplněno staršími lidmi, ženami, dětmi a mnoha zraněnými osobami, a všem těmto lidem poskytuje uzbecká vláda řádnou lékařskou péči. Někteří z těchto uprchlíků se vrátili do Kyrgyzstánu, ale mnozí si sebou vzali stany a postavili si tábory hned za hranicí, připraveni při prvních známkách nesnází znovu utéci do Uzbekistánu. Mají hrůzu se vrátit do Oše nebo Džalalabádu, kde bylo zničeno více než 75 % uzbeckých domů a většina uzbeckých obchodů. Uzbecká vláda je samozřejmě vděčná za 5 milionů EUR, které EU nabídla kyrgyzské a uzbecké vládě. Uzbecké orgány žádají OSN, aby poskytla personál, který bude na místě dohlížet nad distribucí veškeré pomoci, ale znovu potvrzují, že v samotném Uzbekistánu potřebují asi 5 milionů EUR, aby se mohly vypořádat s uprchlickou krizí. Všechny dodávky obilí a dalších základních potravin a léků mají v Uzbekistánu, ale bez finanční podpory nemohou distribuci těchto komodit udržet. Uzbecká vláda zdůrazňuje, že okolnosti tohoto povstání je třeba vyšetřit na mezinárodní úrovni, a já jsem rád, že to v tomto usnesení podpoříme.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Joe Higgins, jménem skupiny GUE/NGL. – Paní předsedající, uplynuly jen dva měsíce od okamžiku, kdy revoluční události v Kyrgyzstánu vedly ke svržení korupčního Bakijevova režimu a vytvoření prozatímní vlády. Jak jsme však v té době a těsně před nedávnými násilnými činy upozorňovali, jedna skupina plenitelů byla bohužel pouze nahrazena jinou, o čemž svědčí nedávné zprávy o korupci a příbuzenské politice, kterou provádějí skupiny zastoupené v nové vládě. Nedávné násilnosti namířené proti lidem na základě jejich etnické příslušnosti jsou pro obyčejné lidi další noční můrou. K tomuto násilí nedošlo spontánně, ale bylo vyvoláno. Existují důvěryhodná tvrzení, že za ně byly odpovědné Bakijevovy skupiny ve spojení s kriminálními gangy. Je příznačné, že uzbečtí a kyrgyzští sousedé se v mnoha oblastech pokoušeli vzájemně si pomoci v boji proti těmto masakrům. Ve sjednocení pracujících a chudých – jak Kyrgyzů, tak Uzbeků – spočívá základ pro řešení, které je spojeno s radikálními požadavky převést národní bohatství do veřejného vlastnictví, aby bylo pro změnu využíváno ku prospěchu většiny obyčejných lidí, a nikoliv ku prospěchu zkorumpovaných elit, které až dosud ovládaly společnost. Bastiaan Belder, jménem skupiny EFD. – (NL) Paní předsedající, hrůzy, které se odehrály v jižním Kyrgyzstánu v polovině června, za sebou zanechaly traumatizovanou společnost. Může mezinárodní společenství nebo Evropská unie nabídnout nějakou perspektivu v tomto sociálním klimatu beztrestnosti, ve kterém se kyrgyzské i uzbecké komunity považují za oběti par excellence skutečných orgií vražedného násilí? Na tuto základní otázku jsem včera dopoledne získal velmi kladnou odpověď a načerpal také řadu brilantních nápadů od pracovníka organizace „Western aid“ v Biškeku, se kterým jsem telefonicky hovořil. Prvořadý význam pro budoucnost Kyrgyzstánu má provedení důkladného, nezávislého vyšetření hrůz, které se odehrály minulý měsíc. V zájmu vytvoření spolehlivého odpovědného orgánu a v zájmu etnického soužití musíme skutečně skoncovat s panující kulturou beztrestnosti v zemi. Proto bych rád viděl, aby se Evropská unie ujala vedení a iniciovala mezinárodní vyšetřování, a od paní vysoké představitelky Unie a Komise jsem vyrozuměl, že budou takový postup silně podporovat. Toto důkladné vyšetření událostí bude základem pro nový začátek, protože tvrzení a svědectví jsou protichůdná a protože nikdo nevěří úřadům, že povedou řádné vyšetřování. Praktický způsob pomoci, kterou by Evropa mohla poskytnout trpícím civilním obyvatelům Kyrgyzstánu, navrhl můj kontakt v Biškeku, když vyzdvihl strukturální pomoc pro dodávky potravin a systém vzdělávání. Pan Rinaldi o tom již dříve hovořil. Vzdělání je neobyčejně důležité. Na závěr bych chtěl vyzvat Radu a Komisi, aby věnovala pozornost základnímu právu náboženské svobody v Kyrgyzstánu. Zákon o církvích z roku 2009, další pozůstatek Bakijevova režimu, by měl být okamžitě odeslán k právnímu přezkumu. Je čas, aby Evropa také v této oblasti ukázala Kyrgyzstánu cestu kupředu, když v zemi vyvíjí humanitární a vzdělávací úsilí. Musím složit poklonu paní vysoké představitelce i paní komisařce za tento evropský závazek, který, k mému potěšení, je také s povděkem vítán obyvateli Kyrgyzstánu. Vytrvejte v dobré práci. Csanád Szegedi (NI). – (HU) Paní předsedající, paní baronko Ashtonová, dámy a pánové, během minulého roku jsem měl často zde, v budově Evropského parlamentu, pocit, že je možná zbytečné, abychom mluvili o událostech, které se odehrávají mimo Evropskou unii. Ovšem tyto události v Kyrgyzstánu jsou zcela odlišné. Žádná civilizovaná země, a rozhodně ne Evropská unie, nemůže ignorovat takovou to etnickou genocidu a tendenci

183

184

CS


vyhánět stovky tisíc lidí z jejich domovů, jakou jsme viděli v Kyrgyzstánu. Aby se však tyto problémy vyřešily, musíme nejprve pochopit příčiny. Jako člen strany Jobbik vidím čtyři hlavní příčiny. První a nejdůležitější příčinou, která za těmito problémy stojí, je Stalinův princip „rozděl a panuj“. V rámci této politiky byly hranice určeny bez ohledu na etnické regiony, bez ohledu na to, že by to mohlo vyvolávat etnické konflikty. Druhou příčinou je, že hospodářsky výhodné oblasti nebyly přiměřeně rozděleny mezi státy, v důsledku čehož vznikly nespravedlivé hranice, což může vyvolávat potenciální konflikty. Třetí příčinou, která bohužel ještě nebyla zmíněna, je existence radikalizovaných extrémistických islámských skupin, nejvíce rozšířených pravděpodobně v údolí Fergana, které jsou také zdrojem různých problémů. V Kyrgyzstánu je také velmi důležitá otázka vody. Bavlna představuje devadesát procent exportu Uzbekistánu a je dobře známo, že pokud Kyrgyzstán odřízne zdroje vody, bude jen otázkou měsíců, než ekonomika Uzbekistánu zkolabuje. Nejdůležitější je, a skutečně je třeba na to upozorňovat, že tyto problémy musí být vyřešeny, protože, dámy a pánové, pokud nepodnikneme žádné kroky, budeme znovu a znovu svědky genocidy. Musíme jednat, protože jsme si plně vědomi, že tento středoasijský nebo vnitroasijský region, nejen Kyrgyzstán, ale také Uzbekistán a Tádžikistán, je považovaný za nestabilní oblast. Aby se zabránilo konfliktům, musíme zaručit především spravedlivou distribuci vody. Za druhé, musíme pomoci zajistit, tím či oním způsobem, že přechod přes hranice mezi těmito zeměmi bude usnadněn, a musíme pomoci eliminovat etnické problémy a napětí. Musíme dosáhnout určité formy regionální spolupráce mezi těmito zeměmi, a to mezi Uzbekistánem, Tádžikistánem a Kyrgyzstánem. Budeme se muset ujistit, že mají zájem o mírovou koexistenci. Musíme vybudovat systém založený na vzájemné důvěře. Evropská unie má v tomto velmi důležitou úlohu a jsem si absolutně jistý, že Evropský parlament a Evropská unie musí sehrát roli zprostředkovatele. Elisabeth Jeggle (PPE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, byla jsem velmi potěšena účastí v národním referendu, které se konalo dne 27. června. Skvělé výsledky ukazují, že obyvatelé Kyrgyzstánu chtějí hrát aktivní roli v politickém rozhodování a podpořit novou ústavu. Naše mezistranické usnesení o současné situaci v Kyrgyzstánu je třeba považovat za prospěšný krok v tomto směru. Očekáváme, že prozatímní vláda obnoví veřejný pořádek legálními a mírovými prostředky a že udělá všechno, co je v její moci, aby podpořila usmíření mezi svými občany. I když se zdá, že stav nouze nyní pominul, myslím, že je velmi důležité, aby Evropská unie nadále podporovala obyvatele Kyrgyzstánu i ostatní tím, že bude podporovat tuto prozatímní vládu a pomůže jí dosáhnout stability. Nejvyšší prioritou pro vývoj v Kyrgyzstánu musí být podle mého názoru usmíření různých etnických skupin, aby lidé mohli společně žít v míru. Naším zájmem v Evropském parlamentu je zajistit, že se okamžitě po plánovaných parlamentních volbách uskuteční nová meziparlamentní výměna. To je jednou z klíčových podmínek plodné spolupráce mezi Kyrgyzstánem a Evropskou unií. Domnívám se, že je zásadní, aby Evropská unie zaujala univerzální přístup ke stykům se Střední Asií a že by se neměla zaměřovat výlučně na jednotlivé regiony. Ústředním bodem těchto vztahů musí být otevřený dialog. Tak bude Evropská unie vnímána jako politický partner ke své současné úloze partnera v ekonomických a rozvojových otázkách. Z našeho pohledu demokratizace a respektování lidských práv poskytuje základ pro mírovou koexistenci ve všech zemích. Toto usnesení upoutává pozornost na nadále nestabilní situaci v této zemi.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Paní komisařko, paní baronko Ashtonová, upřímně vám děkuji za rychlou a velmi angažovanou reakci. Máte naši podporu a lidé v této zemi si naši aktivitu zaslouží. Kristian Vigenin (S&D). – (BG) Paní baronko Ashtonová, paní Georgievová, dámy a pánové, Kyrgyzstán se často dostává na pořad jednání Evropského parlamentu a specialistů z Výboru pro zahraniční věci. To ukazuje význam, jaký přisuzujeme této zemi i politice Evropské unie ve Střední Asii jako celku. Události v této oblasti se velmi rychle vyvíjejí a jsou protichůdné. Pokusy stabilizovat novou vládu byly doprovázeny vypuknutím vážných etnických střetů, během kterých dle různých údajů zemřelo 300 až 2000 lidí, zatímco 100 000 lidí našlo útočiště v sousedním Uzbekistánu. Musíme vzdát mimochodem hold Uzbekům za jejich klid, který zabránil eskalaci konfliktu. Na druhé straně, odpovídající reakce ze strany kyrgyzských orgánů vedla poměrně rychle k obnovení pořádku. Dosažení trvalé stability v této části země však vyžaduje identifikaci a potrestání iniciátorů a pachatelů zločinů. Je také třeba vysoce ocenit prozatímní vedení země za projevené odhodlání při obraně politických reforem prováděných v této zemi a za to, že nevyužilo střety v Oši a Džalalábadu k odložení plánovaného referenda. Je proto příznačné, že doslova několik dní po střetech v Kyrgyzstánu se konalo úspěšné referendum, které změnilo rovnováhu vlivu různých institucí a dalo více pravomocí kyrgyzskému parlamentu a vládě na úkor prezidentských pravomocí. Navíc byl učiněn i důležitý krok k posílení legitimity prozatímní prezidentky Rozy Otunbajevové, která byla po konzultacích potvrzena v této dočasné funkci do konce roku 2011. Také se předpokládá, že parlamentní volby se budou konat na podzim. Zdůrazňuji tato fakta, protože náš postoj musí brát v úvahu všechny detaily. Evropská unie reagovala rychle a přiměřeně, za což bych vám chtěl poděkovat. Nyní ovšem přichází čas, kdy budeme muset revidovat naši současnou politiku a hledat možnosti, jak se vážněji angažovat jak v Kyrgyzstánu, tak v celém regionu Střední Asie. Máme k dispozici potřebné finanční nástroje. Ovšem stejně jako v dalších regionech, musíme od nynějška začít pracovat takovým způsobem, který nás transformuje z hlavního dárce na skutečného politického hráče, spolu s Ruskem, Čínou a Spojenými státy. Mám pocit, že jsme skutečně těmi, kdo mohou pomoci překonat největší nedostatek v regionu, kterým je nedostatek demokracie. Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL). – (FR) Paní předsedající, jak již uvedli mnozí poslanci, situace v Kyrgyzstánu je ještě křehká, a je mi líto, že usnesení neodráží přednesené projevy. Pokud mohu být tak smělá, chtěla bych se zeptat, komu stojí za to něco získat ze stupňování násilí v této zemi. Kdo stojí o zisk ze selhání demokracie? Kdo stojí o zisk z toho, že prozatímní vládě bude bráněno v dokončení procesu obnovy demokratického, ústavního pořádku a právního řádu? Kdo chce těžit z toho, že násilí bude etnicky zabarveno? Každý, kdo o této zemi něco málo ví, si musí tyto otázky položit, aby si uvědomil, jaká je vlastně situace. Jak může skutečnost, že se dne 27. června konalo referendum v mírových podmínkách s vysokou účastí a s více než 90 % hlasů ve prospěch nové ústavy, být považována za něco jiného než za zázrak? Ano, paní baronko Ashtonová, paní Georgievová, EU se musí v Kyrgyzstánu plně angažovat, ale nikoli se vměšovat, a musí poskytnout veškerou nezbytnou pomoc, aby se zajistilo, že se lidé této země, bez ohledu na svůj původ, nestanou oběťmi politických a diplomatických

185

186

CS


problémů, se kterými nemají nic společného. Nezraďme důvěru kyrgyzských občanů, kterou mají v EU. David Campbell Bannerman (EFD). – Paní předsedající, myslím, že nikdo z nás nemůže nesoucítit s obyvateli Kyrgyzstánu v souvislosti s nedávným utrpením: 2000 mrtvých při nepokojích a 400 000 vyhnaných lidí – převážně z uzbecké komunity – což představuje obrovský tlak na Uzbekistán. Toto je obrovská krize, slovy Červeného krize. Tato země je již nejchudší a nejmenší z bývalých sovětských republik. Pro zemi, jež tak vážně aspiruje na parlamentní demokracii je tragédií, že se nachází v takovém stavu. Skutečně se zdá, že spouštěcím mechanismem krize byly ústavní změny, které si lidé přáli. Je to také jeden z mála muslimských národů na světě, v jehož čele stojí žena. Doufejme, že tento příklad bude brzy následovat Irán. Tato dáma, Roza Otunbajevová, je první prezidentkou v postkomunistické zemi Střední Asie – a díky za ni. Všechny demokratické národy by měly dělat vše proto, aby podpořily aspirace na parlamentní demokracii tohoto typu, ale ty se utápí v moři mocných autokratických sousedů a všudypřítomného radikálního islámského hnutí na svých hranicích. Tento národ je oporou demokracie a zaslouží si naši podporu. Obávám se, že se tento stát stal figurkou v mocenských hrách. Kyrgyzstán je nyní součástí Šanghajské organizace spolupráce, kterou Čína a Rusko používají k ovládání středoasijské pevniny a jejíž program je třeba posuzovat s určitou dávkou nedůvěry. Čína a Rusko mají tendenci zemi destabilizovat, aby ohrozily přítomnost blízké americké letecké základny, a skrytě podporují opoziční síly. Mohu skončit tím, že všechny demokratické národy by měly podporovat tento statečný, snaživý, ale v těžkých nesnázích se nacházející národ. Alojz Peterle (PPE). – (SL) Pět let po změně moci v Kyrgyzstánu nová revoluce přinesla vážnější politickou krizi s důsledky pro širší region. Je důležité upozornit, že navzdory krizi, referendum o ústavních změnách – po kterém budou na podzim následovat parlamentní volby – proběhlo v míru a v demokratickém duchu. Další stabilizace, kromě demokratických voleb, vyžaduje objektivní vyšetření příčin tragického konfliktu v jižní části této země, úsilí o smíření kyrgyzské a uzbecké komunity, prevenci další humanitární katastrofy a účinnou koordinaci mezinárodní pomoci. Současně je třeba věnovat více pozornosti, než jakou jsme věnovali před pěti lety, pomoci se zaváděním dobrého způsobu vládnutí v dlouhodobé perspektivě. Samotná podpora policie nebo právní pomoc nestačí. Aktivity mezinárodní komunity, včetně Turecka, by měly vést co nejdříve k otevření hranic Kyrgyzstánu se všemi sousedními státy. Jsem potěšen rychlým zapojením Evropské unie a jsem přesvědčen, že budeme schopni zajistit, což skutečně musíme, že tempo a efektivita našich činností přinese přidanou hodnotu. V tomto okamžiku jsou prvořadé humanitární otázky, ale ty nebudeme schopni trvale vyřešit, pokud současně nebudeme jednat s jasným politickým konceptem. Je jasné, že Kyrgyzstán potřebuje značnou mezinárodní pomoc, že politické změny, které od referenda nastaly, samy o sobě nepřinesou rychlé nebo pozitivní výsledky a že tato krize není v žádném případě v zájmu Evropské unie. Doufám, že v této práci budeme úspěšní.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Katarína Neveďalová (S&D). – (SK) Výsledkem situace v Kyrgyzstánu jsou stovky obětí a tisíce zraněných lidí. V této situaci by si Europská unie i Evropský parlament měly uvědomit, že pokud jsme v zájmu dosažení stability v regionu v některých částech světa ochotni obětovat lidská práva, nejedná se tu již o právo možnosti jít k volbám nebo být reprezentován, ale jedná se o základní lidské právo, a to je právo na život. Evropská unie poskytla finanční prostředky a humanitární pomoc. Chtěla bych také poděkovat paní komisářce Ashtonové za to, že jsme skutečně velmi rychle reagovali. Ale toto je podle mého názoru jen začátek. Evropská unie si musí uvědomit, že strategie pro Střední Asii je značně slabá. Měli bychom alokovat více finančních prostředků a zvýšit politický vliv v tomto regionu, který, jak uvedlo více mých předřečníků, je skutečně regionem, který vidí Evropskou unii jako svůj velký vzor. Nedávno jsme s některými kolegy poslanci navštívili Kazachstán a Tádžikistán, a skutečně jsme se osobně setkali s tím, že nás ti lidé opravdu považují za někoho, kdo jim může reálně pomoci. A proto si myslím, že by se Evropská unie měla na toto více zaměřit. Je třeba, abychom zvyšovali svůj vliv, protože je tu samozřejmě hrozba Ruska a Číny, které čekají na to, kdy selžeme, a oni budou moci nastoupit jako velcí garanti, kteří zabezpečí stabilitu, mír a spolupráci v tomto regionu. Skutečně bychom si měli uvědomit, že tento region je pro nás vysoce důležitý, nejen jako přepravní cesta mezi Čínou a Evropskou unií, ale je také regionem, který je velmi bohatý na přírodní zdroje – disponuje skutečně obrovskými přírodními zdroji – které Evropská unie také potřebuje. A proto je stabilita v tomto regionu pro nás důležitá. Rovněž bychom potřebovali zajistit v tomto regionu mír, jelikož jeho součástí je také Afghánistán. Takže toto je také otázka, na kterou nesmíme zapomínat. Mám otázku pro pana Stevensona, který mne nyní neposlouchá, ale doufám, že se k němu dostane. On tu měl takovou poznámku, že nepokoje byly vlastně vyvolány některými prívrženci nebo rodinou bývalého prezidenta Bakijeva. Moja otázka zní: můžeme skutečně vyloučit, že rodina bývalého prezidenta Bakijeva byla do nepokojů zapojena? Je naprosto nezbytné zahájit důkladné vyšetřování toho, co se stalo, abychom dokázali zjistit, jaká je skutečná pravda. Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Zdá se mi, že všichni mluvíme o tom, co způsobilo krizi v Kyrgyzstánu. Moc prezidenta Bakijeva začala být tak nenáviděná, že byl svržen, ale došlo i k masakrům a humanitární katastrofě v údolí Fergana, především v regionu Oš a Džalalabád. Význam údolí Fergana pro subregion byl zde již zmiňován, jakou důležitost mají jeho zdroje vody, ale je třeba také připomenout, že masakry byly z části vyvolány radikálními skupinami – bylo zmiňováno Islámské hnutí Uzbekistánu a Svaz islámského džihádu. Ty byly – podle některých informací – financovány zdroji, mezi které patřil i syn svrženého prezidenta Bakijeva. V referendu se rozhodovalo o změnách ústavy. Vítáme skutečnost, že změny ústavy podpořilo celých 90 % zúčastněných voličů. Zemi nyní vede prezidentka Otunbajevová, silná žena, která tyto změny chce. Má podporu velké části společnosti a chce posílit

187

188

CS


kyrgyzský parlament. To je velký úspěch současných představitelů Kyrgyzstánu. Měli bychom to podporovat. Pokojný způsob, jakým proběhlo referendum, a jeho dobré hodnocení, včetně hodnocení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, vytváří dojem stability, ale tato stabilita je ve skutečnosti velmi křehká a velmi povrchní. Mezi příčiny tohoto stavu patří narušení státních struktur v Kyrgyzstánu a skutečnost, že volby se mají konat dne 10. října, což nedovoluje provést reformy rychleji, a rovněž hospodářská a sociální krize, a dále neformální mocenské struktury uvnitř Kyrgyzstánu a skupiny, které by bylo možné nazvat kriminálními skupinami. K tomu všemu je zde, samozřejmě, humanitární katastrofa, kterou se snažíme řešit, ale která určitě ještě nebyla úplně překonána. Podle mého názoru tyto problémy zhoršuje poněkud chybný přístup Ruska a Číny, hlavních hráčů v regionu, který je samozřejmě odlišný od přístupu Spojených států. Již dříve zde bylo uvedeno, že Rusko, z důvodů mezi které patří přítomnost americké základny v Manasu, má odlišný přístup ke Kyrgyzstánu, a to má evidentně silný vliv. Velmi podporuji, co říkaly komisařky o potřebě zintenzivnit humanitární pomoc a ustanovit i nezávislou komisi pro vyšetřování příčin krize. Justas Vincas Paleckis (S&D). – (LT) Podrobně jsem sledoval události posledních měsíců v Kyrgyzstánu, zejména když se v médiích začalo objevovat jméno Roza Otunbajevová. Před deseti roky byla mojí kolegyní – byla velvyslankyní své země v Londýně. Litevská a kyrgyzská ambasáda spolu sousedily. Často jsme se setkávali a hovořili spolu. Získal jsem dojem, že Roza Otunbajevová není jen zkušenou diplomatkou, ale také rozhodnou političkou s demokratickými názory, která realisticky hodnotí situaci ve své vlastní zemi i ve světě. Domnívám se, její zvolení prezidentkou Kyrgyzstánu by mělo stabilizovat situaci v zemi, pomoci nastartovat reformy a zlepšit vztahy s blízkými i vzdálenějšími sousedy. Kyrgyzstán se stává první parlamentní republikou v regionu a neměl by být nadále řízen rodinnými klany. Situace ovšem zůstává obzvlášť složitá. Etničtí uzbečtí uprchlíci, kteří se ještě nevrátili do svých domovů, ignorovali referendum. Riziko nepokojů přetrvává, zejména s blížícími se parlamentními volbami, které se budou konat na podzim. Členské státy Evropské unie se urgentně potřebují dohodnout na specifických mechanismech a opatřeních pro zapojení EU, které by měly být realizovány v případě prohloubení konfliktu. Mise EU reagující na krizi by měla hrát důležitou roli. Potřebujeme posílit koordinační mechanismy mezi Organizací spojených národů, EU a OBSE. Vyzývám donucovací orgány v Kyrgyzstánu, aby přivedly k odpovědnosti pachatele krvavých činů a zajistili jim spravedlivé soudní řízení. Zajištění práva lidí na zdravotní péči, vzdělání a práci by mělo být nejlepším způsobem jak sjednotit společnost, zavést demokracii a bojovat s korupcí a radikalismem. Joachim Zeller (PPE). – (DE) Paní předsedající, paní baronko Ashtonová, paní komisařko, dámy a pánové, jsem šokován nedávnými událostmi v Kyrgyzstánu – propuknutí násilí, hromadné vraždění lidi, zapalování domů a záplavy tisíců uprchlíků opouštějících své domovy, aby unikli před násilím – a plně soucítím s oběťmi. Tyto události v Kyrgyzstánu současně vrhají světlo na situaci ve Střední Asii, která by nás zde v Evropském parlamentu neměla nechat lhostejnými. Měli bychom naopak obrátit veškerou naši pozornost na země tohoto regionu. Měli bychom brát v úvahu nejen země, které mají bohaté zdroje surovin, které z nich pro nás v Evropě činí předmět zvláštního zájmu, ale v souladu se strategií pro

07-07-2010

07-07-2010

CS


Střední Asii přijatou v roce 2007 bychom se měli stejnou měrou zabývat všemi zeměmi. Domnívám se, že je to naše povinnost. Státy Střední Asie, kterým se podařilo svrhnout carský režim a poté, před necelými dvaceti lety, sovětskou vládu, mají obtížné dědictví. Hranice svévolně určené Stalinem bez ohledu na mateřské země obyvatel žijících v tomto regionu zcela zřejmě stěžují koexistenci lidí uvnitř i za hranicemi. Chudoba, korupce, nedodržování lidských práv a práv menšin, autoritativní režimy, hospodářské podmínky v zemích jako je Tádžikistán a Kyrgyzstán, které vyhnaly stovky tisíc lidí do emigrace hledat práci, a konfliktní řešení s použitím násilí, to všechno znamená, že nad tím, jak se tento region bude vyvíjet v budoucnosti, visí otazník. Evropská unie nemůže zůstat nečinná, zatímco se toto děje. Pokud chceme zajistit, že tyto státy neskončí přijetím fundamentalistických struktur a lidé zde nebudou permanentními oběťmi diktátorských režimů, potom to vyžaduje naše plné zapojení. Kromě řešení urgentní potřeby materiální pomoci potřebujeme mít s těmito zeměmi kontakt a nabízet aktivní podporu rozvíjejícím se demokratickým silám. Dejme prezidentce Roze Otunbajevové šanci, aby přinesla do Kyrgyzstánu mír a začala budovat stabilní politické podmínky. Usnesení, o kterém dnes debatujeme a o kterém budeme zítra hlasovat, by měly následovat kroky, aby lidé v Kyrgyzstánu a dalších státech Střední Asie neměli pocit, že je necháváme osamocené hledat budoucí cestu nebo je necháváme na pospas nedemokratickým silám. Tyto země od nás Evropanů hodně očekávají a my bychom je neměli zklamat. Elena Băsescu (PPE). – (RO) V dubnu, právě v této sněmovně, jsme vyjádřili naše obavy z možné eskalace násilí v Kyrgyzstánu. Bohužel v následujícím období ztratilo život několik set lidí v mezietnických konfliktech. Situace v Kyrgyzstánu nadále ohrožuje stabilitu celého regionu Střední Asie. Uzbecká menšina, která představuje více než 14 % populace se stále ještě nachází v obtížné situaci. Více než 400 000 lidí bylo nuceno opustit své domovy kvůli násilí. Skutečnost, že se referendum, které se konalo dne 27. června, obešlo bez jakýchkoliv větších incidentů, ukazuje, že se situace v této zemi může zlepšit. Domnívám se, že přání obyvatel, kteří více než 90% většinou odhlasovali novou ústavu, musí být respektováno. Na závěr bych chtěla znovu zdůraznit, že Evropská unie musí hrát aktivnější roli ve Střední Asii, jak politicky, tak ekonomicky. Indrek Tarand (Verts/ALE). – (ET) Chtěl bych poznamenat, že hranice vyznačené Stalinem mohou skutečně přetrvávat, ale země, která jako nástupce Sovětského svazu sedí v Radě bezpečnosti OSN, musí také přijmout výzvu likvidace dědictví stalinismu. Nechce ovšem převzít zodpovědnost za likvidaci tohoto odkazu ve Střední Asii. Touto zemí je Rusko. Chtěl bych poděkovat Komisi a také tomuto Parlamentu za to, že se snažíme pomáhat uprchlíkům a lidem v nouzi. Mohli bychom ovšem také říci Moskvě, že toto zřeknutí se odpovědnosti není pro nás přijatelné. Trávíme zde hodinu diskusí o otázce Kyrgyzstánu a Turkmenistánu, ale víte, co teď dělá Vladimír Putin? Sleduje fotbalové utkání mezi Španělskem a Německem. Neměli bychom dovolit, aby tomu tak bylo. Herbert Dorfmann (PPE). – (DE) Paní předsedající, původ situace v Kyrgyzstánu spočívá ve zcela svévolně a úmyslně nesprávně vytyčených hranicích v celém regionu Střední Asie před několika desetiletími, které daly vzniknout řadě menšin. To spolu s chudobou a bojem o vodu vytvořilo sud se střelným prachem, který naneštěstí znovu explodoval.

189

190

CS


Domnívám se, že pokud má být nastolen trvalý mír v celém regionu, potom budou muset být vyřešeny tyto hlavní problémy, především otázka menšin. Po obdivuhodně rychlé akci Komise se v budoucnosti musíme v tomto regionu zabývat i těmito otázkami. Země budou muset chránit své menšiny a vytvořit vhodné podmínky, které příslušníkům těchto minoritních skupin umožní, aby se v regionu cítili bezpečně. Když se v Kyrgyzstánu dostane k moci nové politické vedení, budeme tuto otázku muset řešit s odpovědnými politiky. Myslím, že situace, ve které jsou minoritní skupiny znevýhodňovány, vytváří podmínky pro radikalizaci, a jak se v regionu také ukazuje, když se k tomu všemu připojí náboženský radikalismus, výsledkem je sud střelného prachu, který naneštěstí exploduje skutečně velmi rychle. Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Paní předsedající, naše dnešní výměna názorů zvýrazňuje velmi hluboký zájem Evropské unie o situaci v Kyrgyzstánu a důležitost další silné angažovanosti pomáhat této zemi na cestě k míru, stabilitě, mezietnickému usmíření a demokracii. Panuje všeobecná shoda, že by naše úsilí mělo být pevně zapojeno do širšího mezinárodního kontextu. Domnívám se, že je důležité, a věřím, že vážení poslanci souhlasí, že pokračujeme ve velmi úzké koordinaci našeho úsilí s Organizací spojených národů a OBSE, a jak uvedl pan Rinaldi, že také vidíme fakt, že velmi důležitou úlohu bude hrát spravedlnost. Třebaže je váženým poslancům známo, jak se věci mají, přesné příčiny krize nejsou jasné. Vážení poslanci vznesli otázku úlohy bývalého vedení. Vážení poslanci projevili také starost o prosazení spravedlnosti a zájem o určitý typ vyšetřování, které by mohlo mít velký význam. V této souvislosti je zapojení organizací obhájců lidských práv něčím, na co chci navázat a chopit se toho jako důležitého aspektu. Jak také vážení poslanci připomenuli, bezpečnost v jižní oblasti se v poslední době zlepšila, ale jsme si vědomi, že existuje riziko obnovení násilí a jeho rozšíření do celého regionu. Potenciál pro takový vývoj stále ještě přetrvává. Jsem si velmi dobře vědoma toho, že přetrvává velmi vysoká mezietnická zášť. Musíme být velmi ostražití a pokračovat v diskusích, debatě, sledování a práci s našimi partnery na místě, abychom zaručili, že budeme schopni udělat vše, co je v našich silách, abychom pomohli posílit a rozvíjet tuto demokracii. Vím, že pan velvyslanec Pierre Morrel udělá vše pro to, aby pokračoval v práci na místě. Pokud jde o mou osobu, uděláme společně s paní komisařkou Georgievovou maximum, abychom zajistily, že naše reakce bude ve vztahu k této velké výzvě adekvátní. Při této práci a dalším postupu jistě vezmeme v úvahu velmi dobře promyšlené návrhy, které dnes večer přednesli vážení poslanci. Kristalina Georgieva, členka Komise. – Paní předsedající, chtěla bych poděkovat váženým poslancům za velmi užitečnou linii, kterou nám dnes večer poskytla jejich vystoupení. Dovolte, abych se dotkla čtyř otázek, které byly vzneseny. Především řada poslanců mluvila o významu referenda a správné volbě, která byla učiněna. Chtěla bych v této souvislosti ocenit paní baronku Ashtonovou a pana velvyslance Morela, protože EU byla skutečně – a zjistila jsem to v Biškeku – nápomocná při shromaždování mezinárodní podpory pro dodržení stanoveného data referenda. To bylo správné rozhodnutí, neboť to podstatně posílilo legitimitu vlády a také posloužilo jako magnet pro návrat uprchlíků. To mne přivádí k druhému tématu – k situaci na druhé straně hranice. Téměř všichni lidé, kteří zůstali na druhé straně hranice v Uzbekistánu, potřebují lékařskou péči. Naprostá většina těch, kteří překročili hranici, se vrátila, ačkoliv – jak bylo řečeno – stále ještě existuje

07-07-2010

07-07-2010

CS


obava, že události zase nabudou kritických rozměrů. I když od masakrů uplynulo 40 dní a žal opadá, existuje obava, že by se okolo 15. až 20. července mohlo násilí vrátit, a také když se země bude připravovat na volby před 10. říjnem. Tím se dostávám ke třetímu tématu. Chtěla bych vám jen sdělit, že paní prezidentka Otunbajevová ocenila prezidenta Uzbekistánu Karimovova za jeho přiměřenou a slušnou reakci a za podporu, které se jim dostalo od souseda při potlačení násilí. Ale když to říká, prezidentka Otunbajevová nadále žádá nás – Evropu – o podporu v nadcházejících dnech, protože se obává, že demokracie v Kyrgyzstánu se pravděpodobně bude potýkat s potížemi. Dovolte, abych skončila tématem, které se týká priorit a dalšího postupu. Země bude potřebovat pomoc. Je to chudá země. Pracovala jsem tam v 90. letech a viděla jsem, jak velkého pokroku bylo dosaženo v otázce demokracie a jak dlouhou cestu rozvoje má tato země ještě před sebou. Jedná se o obavy, že někteří z dárců – včetně některých evropských dárců – chtějí v současnosti omezit své programy. Chci tomuto Parlamentu jen připomenout, že teď není vhodná doba pro snižování rozvojové podpory v Kyrgyzstánu. Budeme samozřejmě jménem Komise tlumočit dárcovské komunitě, že podle našeho mínění nyní není pro omezení podpory vhodná doba. Kyrgyzstán je do značné míry společností, která je tvořena klany, a prosazení parlamentní demokracie zde nebude snadné. Paní Otunbajevová je statečná žena, která se během své inaugurace, které jsem měla tu čest být přítomna, na nás obrátila a uvedla, že nehodlá funkci prezidentky zastávat dlouho. Dala slovo, že odstoupí koncem roku 2011, ale slíbila, že bude usilovně pracovat, a požádala nás o pomoc. Myslím, že si tuto pomoc zaslouží a že pokud za ní budeme stát, existuje velká šance na pokrok v této zemi – pro její lid, ale také pro stabilitu v tomto regionu, která bude prospěšná pro nás všechny. (Potlesk) Předsedající. – Obdržela jsme šest návrhů usnesení (2) předložených podle čl. 110 odst. 2 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra, ve čtvrtek 8. července 2010. 18. HIV/AIDS a XVIII. mezinárodní konference o AIDS (Vídeň, 18.–23. července 2010) (rozprava) Předsedající. - Dalším bodem na programu je prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o AIDS/HIV v souvislosti s XVIII. mezinárodní konferencí o AIDS (Vídeň, 18.–23. července 2010). EN Catherine Ashton, místopředsedkyně Evropské komise / vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. - Paní předsedkyně, vážené poslankyně a vážení poslanci, jsem ráda, že se mohu zúčastnit tohoto zasedání na téma lidská práva a HIV/AIDS.

(2)

Viz zápis

191

192

CS


Tato rozprava je skutečně aktuální, protože již za 11 dní začne ve Vídni XVIII. světová konference o AIDS. Šíření viru HIV i nadále působí mnoho utrpení. Dopad viru HIV je horší v oblastech, kde se nedodržují lidská práva. Všichni víme, že konfliktní situace mohou vést k šíření viru HIV, zvláště dochází-li k sexuálnímu zneužívání žen a dětí. Pokud neexistují řádné právní předpisy o boji proti diskriminaci, lidé nakažení virem HIV mají strach požádat o pomoc z obavy ze stigmatizace. V zemích, ve kterých je homosexualita mimo zákon, existuje ještě navíc i strach z uvěznění a, v extrémních případech, dokonce z trestu smrti. Lidská práva by měla posílit jednotlivce, včetně těch, kteří se nakazili virem HIV. Právo každého na nejlepší možné fyzické i duševní zdraví zahrnuje i to, že lidé nakažení virem HIV musí mít přístup k informacím, k efektivní prevenci a k možnostem léčby. Neměli by být kvůli svému stavu diskriminováni. Vážené poslankyně a vážení poslanci, jsme si vědomi toho, že infekce HIV je v některých zemích zneužívána jako důvod, proč odepřít žadatelům o azyl právo na ochranu. Nakažené osoby mohou přijít o své právo na práci, nemocné děti jsou někdy vylučovány ze škol. Evropská unie stojí v čele boje za ochranu práv osob nakažených a infikovaných virem HIV. Evropská rada v listopadu 2009 přijala závěry, ve kterých stanovila program EU, jehož součástí je boj proti HIV/AIDS pomocí vnějších akcí, včetně nutnosti zaměřit se na otázku lidských práv. Evropská unie je velmi aktivní v prosazování svobody cestování pro osoby s virem HIV. Domníváme se, že omezení vstupu, pobytu a trvalého pobytu v dané zemi na základě tohoto stavu je diskriminační a nechrání veřejné zdraví. Proto vidíme nedávné změny nařízení ve Spojených státech a v Číně jako kroky správným směrem. V posledních několika měsících představitelé EU jak v Bruselu, tak i v partnerských zemích vydali na toto téma několik diplomatických demarší, ve kterých mimo jiné vyjádřili obavu EU z kriminalizace sexuálního chování mezi plnoletými osobami Ugandě, Burundi a Malawi, nebo z obtěžování aktivistů působící v oblasti AIDS policejními a soudními orgány v Senegalu. Nedávné přijetí souboru nástrojů EU, jež mají podporovat a chránit dodržování lidských práv lesbiček, gayů, bisexuálů a transsexuálů ještě více upevní kroky EU v této oblasti. Lena Kolarska-Bobińska jménem skupiny PPE. - (PL) Paní předsedající, ráda bych poděkovala paní Ashtonové, protože, ačkoliv všichni teď venku sledují zápas, my zde v sále mluvíme o právech osob nakažených AIDS. Mluvíme o tom, protože tato záležitost v nás všech vyvolává obavy. Během posledních let jsme sice zaznamenali zlepšení léčby a prevence, ale nyní nám zbývá pouze méně než pět let k dosažení rozvojových cílů tisíciletí, ve kterých se členské státy OSN zavázaly zamezit šíření HIV/AIDS a snížit počet nových případů nákazy. Zatím je ale pravda taková, že počet lidí nakažených virem HIV roste. To se především týká některých regionů a určitých sociálních skupin mezi ženami a dívkami. Proto ve svém usnesení prohlašujeme, že budeme důrazně podporovat tři druhy kroků. Těmi prvními jsou právní opatření, jejichž cílem je podporovat státy nejvíce ohrožené AIDS, aby přijaly boj proti této nemoci za svou prioritu a aby připravily plány pro tento boj, včetně přípravy a zavedení zákonů o boji proti diskriminaci na ochranu ohrožených sociálních skupin. Zadruhé klademe velký důraz na vzdělávací opatření. Je nesmírně důležité zajistit přístup ke vzdělání a informacím o viru HIV, a nahradit tak diskriminaci pochopením a přijetím

07-07-2010

07-07-2010

CS


nemocných do společnosti. Je to důležité nejen v rozvojových a nejméně rozvinutých zemích, ale i v evropských zemích, kde je toto téma stále aktuální a palčivé. Vedle vzdělávacích aktivit zdůrazňujeme i význam dostupnosti některých léků. Na podzim bude například podepsána s Indií dohoda o volném obchodu. Během návštěvy v Indii jsme narazili na jeden ze zásadních problémů, neboť jsme byli upozorněni, že Indie vyrábí velmi levné léky, které mohou pomoci v prevenci a v boji proti AIDS. Jakmile bude podepsána dohoda s Evropskou unií, toto se omezí, a proto se musíme zabývat i touto otázkou. Michael Cashman, jménem skupiny S&D. – Paní předsedající, po úvodním projevu baronky Ashtonové mám konečně pocit, že mohu jít domů, že moje práce zde je u konce. Jen zřídkakdy se stalo, že u řečnického pultu promluvil někdo v jejím postavení, kdo chápe nejen to, čeho jsme zde dosáhli a čím se zabýváme, ale také co je třeba udělat na ochranu nejzranitelnějších osob. Proto jsem velmi rád, že se Parlament rozhodl založit svůj přístup k HIV/AIDS na právech. Protože když máte práva, můžete je vymáhat, ať už vy, nebo občanská společnost jednající vaším jménem nebo vaše vláda, a to říkám i z pozice parlamentního zpravodaje o přezkumu rozvojových cílů tisíciletí. Počty nakažených AIDS a HIV bohužel stále stoupají. V současnosti na světě žije přes 33 milionů osob s AIDS a HIV. Jen v roce 2008 se nově nakazilo 2,7 milionů osob, většina z nich žije v subsaharské Africe a většina, 60 %, byly ženy a malé děti. Je před námi ještě mnoho práce. Lidé se musí dozvědět, že mají na výběr, je třeba jim dát informace o lidském těle a také o možnosti odmítnout násilné vymáhání práva jinými osobami, především muži. Musíme zlepšit postavení také například transsexuálů, kteří se často živí prostitucí a nemají jinou možnost než podlehnout nárokům ostatních. Proto jsem obzvláště rád, že jsme se zmínili o těch, kteří jsou problémem HIV/AIDS hlavně zasaženi. Úroveň nákazy je vysoká mezi osobami poskytujícími sexuální služby, mezi muži, kteří mají sex s jinými muži a odmítají vlastní sexualitu, protože si sami sebe dostatečně neváží, mezi transsexuály, vězni, mezi nitrožilními uživateli drog, mezi migranty, uprchlíky a mobilními pracovníky v téměř všech regionech. Přímo v našem sousedství, na Ukrajině a v Rusku, ale i v dalších zemích, se úroveň nákazy blíží epidemii. Ne vše je ale tak černé: EU v této otázce stojí a bude stát v čele a doufám, že tomu tak bude i na 18. výroční konferenci ve Vídni. Rád bych řekl pouze toto: představte si za těmi miliony uváděnými ve statistikách jednoho člověka zasaženého skutečností, že musí žít s HIV/AIDS. Pomyslete na ty ztracené generace, ztracené životy, ztracené partnery, ztracené rodiče, ztracené bratry a sestry, životy často ztracené kvůli ztrátě někoho blízkého. Pomyslete na tyto naprosté a hrozné ztráty životů zaviněné šířením viru HIV, kterému lze předcházet. Sophia in 't Veld, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, na začátek bych ráda poděkovala baronce Ashtonové za úvodní slovo a svým dvěma kolegům, paní Kolarské a Michaelu Cashmanovi, za jejich příspěvky. Z celého srdce souhlasím s tím, co bylo řečeno. Musím se přiznat, že jedna z posledních věcí, které řekl Michael Cashman, a sice že šíření viru HIV lze předcházet, mě naplňuje zoufalstvím. Velice jednoduchými prostředky a zdarma bychom mohli předejít mnoha případům nákazy HIV/AIDS, mohli bychom zabránit spoustě utrpení.

193

194

CS


Zaměřím se na několik klíčových slov a začnu slovem stigma. Paní Kolarska se zmínila o diskriminaci, kterou jste zmínila vy, baronko Ashtonová. I v Evropské unii stále existuje stigma. Uvědomme si skutečnost, že například v několika členských státech homosexuálové nesmějí darovat krev. Nebo že existují členské státy, které, navzdory pravidlům a zásadám, které reprezentujeme, požadují po lidech potvrzení o tom, že jsou HIV negativní, než jim povolí vstup na svá území, a to i uvnitř Evropské unie. Na to bychom se měli zaměřit, když říkáme jiným zemím ve světě, jak by se měly lépe chovat. Pokud jsme přivítali zrušení zákazu cestování ve Spojených státech, měli bychom uplatňovat stejné zásady i v případě Evropské unie. Vedle stigmatu zde ještě máme problém úzkoprsosti ve věcech sexuální morálky. Vždy mě zaskočí, když zjistím, že v tomto Parlamentu zasedají lidé, kteří odmítají podpořit takové usnesení, o jakém budeme zítra hlasovat, protože se zmiňuje o právech v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a o sexuální autonomii pro ženy. Kdybychom prostě uznali tyto zásady a názory a získali k tomu podporu všech členů Evropského parlamentu, mohli bychom zabránit spoustě utrpení. Nechápu, jak někdo může odmítnout podporovat tyto zásady a přitom se dívat do očí lidem – a nutno říci, že hlavně ženám – trpícím touto vysilující chorobou. Domnívám se, že autonomie a práva pro ženy je něco, k čemu musí zaujmout jasné stanovisko. Musí uznat, že ženy nesou odpovědnost za svá těla a že rozhodují samy o sobě, a to nejen mimo Evropskou unii, ale i v ní. Všechny tyto záležitosti nic nestojí: přístup k lékům a odpovídajícím zdravotnickým službám je základem. V Evropské unii jej pokládáme za jedno ze základních lidských práv, které je také tématem dnešní rozpravy. Proč toto právo tedy upíráme jiným lidem, nebo jej pokládáme za privilegium nebo laskavost? Ne, je to základní právo. Navíc, pokud jste prakticky založení, nacházíme se uprostřed hospodářské krize, která zasáhla především země mimo Evropskou unii. Uvědomme si, že zdravá pracovní síla je základní podmínkou pro hospodářský rozvoj. Investujme do zdraví. Ráda bych proto apelovala na země, které v tuto chvíli zvažují rozpočtové škrty v oblasti rozvojové pomoci a především v oblasti veřejného zdraví. Měly by patřit k našim prioritám, místo abychom v souvislosti s nimi uvažovali o rozpočtových škrtech. Měli bychom mluvit o pomoci rozvojovým zemím a nezapomínat přitom vyzývat vlády jednotlivých států k odpovědnosti. Na závěr bych ráda vybídla všechny členy všech parlamentních skupin, aby zítra usnesení podpořili. Heidi Hautala, jménem skupiny Verts/ALE. – Paní předsedající, z celého srdce se připojuji k tomu, co zde již moji tři kolegové z jiných třech parlamentních skupin řekli o HIV a AIDS, a ráda bych také poděkovala vysoké představitelce za její přístup k této otázce. Usnesení, které zítra přijmeme, bude velmi důležitým příspěvkem k XVIII. mezinárodní konferenci o AIDS, která se bude koncem tohoto měsíce konat ve Vídni. Na konferenci budeme moci skutečně zdůraznit, jak je důležité, že Evropská unie začne pracovat se zeměmi, jejichž zákony a politiky stojí v cestě péči o osoby s HIV/AIDS. Představují skutečnou překážku v předcházení této nemoci. V našem usnesení uvádíme, že takových zemí je na světě ještě 106. Jedním z velkých úkolů naší zahraniční politiky i politiky rozvojové je zdůraznit, že přístup k HIV/AIDS je třeba založit na důkazech. Musíme se vypořádat s předsudky a diskriminací, která stále přetrvává. Mnoho zemí bohužel stále staví mimo zákon sexuální styk mezi osobami stejného pohlaví. Musíme těmto zemím

07-07-2010

07-07-2010

CS


říci, že přístup k tomuto tématu nemohou založit na tradicích a kultuře, ale spíše na slušném přístupu k lidským bytostem, na respektování jejich práv. Takový přístup je správný. Marisa Matias, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Paní předsedající, paní komisařko, je nutné, abychom tato čísla opakovali každému, protože, konec konců, opakování nikdy není dost. V roce 2008 se objevilo 2,4 milionů nových případů onemocnění AIDS, 2 miliony lidí zemřely. Tato čísla jsou rok od roku vyšší. V současné době je na světě 33,4 milionů lidí s touto nemocí, a to je pouhý odhad. Dvě třetiny - opakuji, dvě třetiny - těchto osob nemají přístup k léčbě. Hovoříme zde o nemoci, jejíž nárůst je nepřímo úměrný dostupnosti její léčby. Odhaduje se, že více než 22 milionů z celkového počtu nemocných osob žije v subsaharské Africe. A nerovností je zde ještě více. Počet žen nakažených touto nemocí je například stále mnohem vyšší než počet nakažených mužů. Jako v minulosti je i nyní skutečně naléhavé zabývat se prevencí, dostupností léčby a reakcí založenou na lidských právech. Vyzýváme Komisi a Radu, aby realizovaly své závazky a začaly uvažovat o AIDS jako o globální prioritě pro veřejné zdraví. Potřebujeme proto politiky, které omezí zranitelnost a budou bojovat proti různým formám diskriminace, například proti diskriminaci, které čelí dárci krve od infikovaných osob kvůli tomu, že se jejich sexuální orientace odlišuje od většinové. Současná podpora se ukázala nedostačující, a je proto nezbytné posílit Světový fond boje proti AIDS, tuberkulóze a malárii a uznat, že celkový pokles finančních prostředků na programy v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví v rozvojových zemích celou situaci jen zhoršil. Evropa, na kterou jsme tolik hrdí, protože stojí v čele rozvojové pomoci, nemůže mít dvě tváře a to se týká i nás všech. Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, rád bych poblahopřál baronce Ashtonové k dobré přípravě na dnešní setkání. Za tu krátkou dobu, kterou zde dnes zatím strávila, si vede velmi dobře. S HIV/AIDS jsem se poprvé setkal v době, kdy jsem před několika lety pracoval jako dobrovolník v Malawi. Tam jsem na vlastní oči viděl zkázu, kterou HIV/AIDS působí mezi dětmi i dospělými. V Malawi žije 12 milionů obyvatel, průměrná délka života je zde 42 let, je to jedna ze zemí s největším výskytem HIV/AIDS na světě, přičemž asi 3/4 milionu dětí jsou nakaženy HIV/AIDS. Odhaduje se, že ročně zde na HIV/AIDS zemře asi 86 000 osob a dalších minimálně 80 000 se každým rokem nakazí. Pouhých 50 % pacientů, kteří potřebují antiretrovirální léčbu, k ní mají přístup, takže je před námi skutečně obrovské množství práce. Musíme udělat tři věci. Za prvé, v oblasti zdravotní péče je třeba se jednak pokusit předcházet této nemoci a jednak ji léčit, když se objeví. Za druhé, zaměřme se na oblast vzdělávání, aby lidé věděli o možném předcházení této nemoci a aby také více cítili s těmi, kteří jí onemocněli. Za třetí, a o tom již mluvila baronka Ashtonová, je třeba odstranit praktiky založené na právech některých jednotlivců uvnitř kmenů, kteří mají povoleno nakládat po své vůli s mladými dívkami a vdovami. Tyto praktiky musí skončit a samy kmeny musí pochopit, že jsou nepřijatelné. Myslím, že prostřednictvím EU by se nám mohlo podařit tyto tradiční postupy odstranit. Na závěr bych chtěl říci, že při své práci musíme spolupracovat s místními úřady. V Malawi jsem si všiml jedné věci: každý den jsem si tam kupoval noviny a přečetl jsem několik článků, které kritizovaly nevládní organizace za to, že nepracovaly s místními skupinami. Abychom tedy zabránili tomu, co by bylo možné nazvat intelektuálním nebo kulturním

195

196

CS


kolonialismem, pracujeme s místními lidmi, abychom jim zajistili lepší život a vymýtili pohromu HIV/AIDS. Ulrike Lunacek (Verts/ALE). – Paní předsedající, jsem velmi ráda, že budeme mít společné usnesení, které, doufejme, bude Parlamentem schváleno velkou většinou. Jak již bylo řečeno, usnesení se chystá v souvislosti s XVIII. mezinárodní konferencí o AIDS, kterou bude hostit moje domovské město Vídeň a jejíž název zní „Právě tady, právě teď“. Jedná se o přístup k AIDS a HIV založený na právech, tedy o něco, co zde v minulosti chybělo. Jak všichni víme a jak již zmínili všichni předchozí řečníci, pokud je někdo infikován – nakazí se – virem HIV a AIDS, je odsunut na vedlejší kolej. Je vyřazen ze společnosti. Není vnímán jako součást většinové společnosti. To, co potřebují je, aby se tito lidé dostali do centra naší pozornosti, aby se na ně zaměřila prevence a lékařské péče. Ráda bych všem připomněla, že i Světová obchodní organizace ve svém prohlášení z Dohá z roku 2001o TRIPS postavila otázku zdraví nad komerční zájmy, což je obzvláště důležité v zemích, například afrických, kde 60 % nakažených osob tvoří ženy a dívky, které mají tradičně omezenější přístup ke zdravotní péči a méně finančních prostředků. Celý problém patentů na léky, zpřístupnění léků chudým – chudým vrstvám obyvatelstva – je klíčem v boji proti AIDS a nákaze virem HIV. Jak již bylo řečeno, nyní je AIDS a HIV nakaženo více žen a dívek než na začátku epidemie, kdy se týkala především homosexuálních mužů. Tato nemoc již ale nepostihuje hlavně homosexuály. V celosvětovém kontextu jsou jí nakaženy především ženy, dívky, ale i muži. Proto žádám všechny – a hlavně se obracím na ty, kteří prohlášení stále nepodepsali – aby zítra hlasovali pro usnesení, a dali tak jasně najevo, že sexuální a reprodukční zdraví a práva jsou pro všechny, zvláště pro osoby nakažené virem HIV a AIDS. Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) AIDS je i nadále smrtelnou nemocí a i přes pokrok v lékařské vědě stále zabíjí miliony obyvatel planety. Virus HIV napadá imunitní systém tak, že nemocný dříve či později zemře na jinou infekci, například na tuberkulózu nebo na jinou interkurentní infekci. Podle epidemiologických studií se drtivá většina osob nakazí během nechráněného pohlavního styku s jinou nakaženou osobou. Buďme ale upřímní. Pokud se zeptáme, kdo že jsou tyto nakažené osoby, pak si myslím, že odpověď bude znít, že se většinou jedná sexuální pracovníky/pracovnice, kteří mají každý den několik sexuálních styků, často aniž by použili jakoukoli ochranu. Stávají se tak semeništěm pro šíření choroby. Nebuďme ale naivní, že častější lékařské prohlídky, například jednou týdně, něco vyřeší. Mluvím zde jako lékař a jako odborník vím, že pokud někoho vyšetříte v pondělí a pozvete na příští prohlídku za týden, může se mezitím nakazit, a stát se tak sám zdrojem nákazy. Další rizikovou skupinou, kterou již zmínil kolega Cashman, jsou sexuální pracovníci, často s homosexuální orientací. Jak víme, uvnitř této komunity – protože je to malá a uzavřená komunita – je obvyklé časté střídání partnerů, a je proto jen otázkou času, kdy se členové této komunity nakazí. Musíme proto něco udělat a já osobně jsem pro podporu výzkumu nových léků. Antiretrovirální léčba není samozřejmě vždy zcela účinná. Doufám proto, že v rámci 7. rámcového programu pro vědu a výzkum, za podpory evropské vědy, budou objeveny nové molekuly, které skutečně zajistí léčbu nakažených osob.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Mám zde ještě mnoho dalších poznámek. Jsem pro to, abychom my, Evropa, poskytovali velkou pomoc Africe. Žijí tam milióny lidí, zvláště v subsaharském regionu, a naší morální povinností je Africe pomáhat. PŘEDSEDAJÍCÍ ISABELLE DURANT místopředsedkyně Salvatore Iacolino (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové. V současné době nepochybujeme, že AIDS i nadále více než kdy jindy ohrožuje zdraví, a to nejen evropských občanů. Každým rokem umírají tisíce a tisíce lidí a v rozvojových zemích je problém ještě akutnější. Proto nesmíme polevit v ostražitosti. Proto je zapotřebí lepší prevence, více informací a léčby, ale především více finančních prostředků, které je třeba náležitě využívat. Je třeba podporovat rodiny, protože problém oběti AIDS se přelévá na její rodinu. Dále je třeba přijmout řadu opatření, aby se chování a životní styl staly zdravější a přiměřenější. Cílem je mít měřitelné zdravotní výsledky a konkrétním cílem je zajistit, aby se tyto problémy více a více omezovaly. Angelika Werthmann (NI). – (DE) Paní předsedající, v posledních letech pochází většina nově nakažených z věkové skupiny 15–24 let. Především mladí lidé podceňují možné riziko nákazy. Je to následek nedostatku informací o této nemoci. Tito lidé jsou příliš mladí na to, aby si pamatovali informační kampaně z osmdesátých let, a sexuální výchova není ve školách součástí povinné výuky. Z průzkumu Eurobarometru z roku 2005 vyplývá, že většina občanů Evropské unie by byla pro větší zapojení EU do boje proti HIV/AIDS. Stejný průzkum také odhalil problém polopravd, které stále převládají mezi lidmi. Je třeba přijít s novými kampaněmi, které poskytnou odpovídající informace každé z velmi odlišných cílových skupin, a zamezí tak stigmatizaci těch, kteří jsou touto nemocí nakaženi. Georgios Papanikolaou (PPE). – (EL) Paní předsedající, jak již řekla kolegyně Werthmannová, ačkoliv je ve světě přibližně 33 miliónů osob nakažených tímto smrtelným virem, stále existuje mnoho lidí, zvláště mezi mladými, kteří si nejsou vědomi rizik spojených s nedostatkem péče, a my proto rozhodně musíme pokračovat v informačních kampaních, které nyní nejsou tak intenzivní, jak tomu bylo v minulosti. Druhým bodem, na který se musíme soustředit, je boj proti sociálnímu vyloučení, které čeká na toho, kdo se onemocněním netají. Následkem toho si zhruba 30 % nakažených osob v Evropské unii není vědomo toho, že jsou nositeli viru, čímž se zvyšuje riziko dalšího přenosu. S ohledem na tyto dva cíle musíme virus HIV řešit jako celosvětovou prioritu v oblasti veřejného zdraví. Komise a Rada musí jednat odpovědně a podporovat financování programů. To je zcela zásadní. Důraz musí být kladen na správné vedení a poskytování informací mladým lidem. Je třeba zvýšit veřejné povědomí o tomto problému a veřejnost musí dostat správné informace, aby se tak výrazně snížilo riziko sociálního vyloučení. Catherine Ashton, místopředsedkyně Evropské komise / vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Paní předsedající, na začátek bych chtěla říci, že pevně věřím, že konference ve Vídni nám pomůže posunout se dál v prosazování práv lidí bránit se zamezitelné nákaze virem HIV a že nám umožní dosáhnout pokroku ve

197

198

CS


zpřístupnění prevence založené na důkazech a vysoce účinné léčby, o které se dnes večer zmínilo mnoho poslankyň a poslanců. Dále bych vás chtěla ujistit, že se i v budoucnosti budeme ještě více věnovat ochraně těchto práv nejen v Evropě ale že bude i součástí našich vztahů se třetími zeměmi, ať již leží blízko našich hranic, nebo na jiných kontinentech. Já budu bohužel na Středním východě, a nebudu se tedy moci konference ve Vídni zúčastnit, ale Evropskou komisi bude zastupovat můj kolega, komisař Dalli, který má na starosti zdraví a spotřebitelskou politiku a promluví na úvodním jednání konference. Konference se také zúčastní mnoho útvarů Komise z různých oblastí zdraví, výzkumu a vývoje a, smím-li, chtěla bych pozvat každou poslankyni a poslance, kteří na konferenci budou, aby se s útvary setkali v oblasti EU, kde se budou představovat politiky a opatření přijímaná v EU, nebo aby se účastnili zasedání přenášených satelitem a pořádaných Komisí. Na závěr bych ráda učinila to, co již přede mnou učinilo v této rozpravě mnoho vážených poslanců a poslankyň. Moji osobní vzpomínku na dnešní téma mi připomnělo důležité utkání, které se dnes večer hraje v Jihoafrické republice. Vzpomínám si, že když jsem byla v před několika lety Jihoafrické republice, jela jsem na vyjížďku na venkov za Johannesburg. Řidič, který mě vezl, po cestě mluvil o problémech spojených s virem HIV a AIDS v Jihoafrické republice, otázce, kterou se zabývá mnoho lidí, mezi jinými i zpěvačka Annie Lennoxová, se kterou jsem měla příležitost spolupracovat. Cestou po venkově mě řidič vyzval: „Vyberte si vesnici. Vyberte si jakoukoliv vesnici během příští hodiny.“ Pokračovali jsme v cestě a já jsem řekla, že jsem cestou viděla mnoho vesnic, ale vybrala jsem si tuto, a ukázala jsem na jednu vesnici. Když jsme do ní vjeli, řidič mě zavezl k hřbitovu. Řekl, že v Africe je tradice, že náhrobní kámen se pokládá, až když uplyne jeden rok od smrti, takže všechny křížky, které uvidím, připomínají ty, kteří zemřeli v posledním roce. Když jsem vešla na hřbitov, spatřila jsem takových křížů stovky. Řidič mi velice prostě vysvětlil, že všichni pohřbení byly oběťmi AIDS. Vážení poslanci a vážené poslankyně, to, co jsem viděla, byla tragédie nesmyslné zkázy a já vzdávám čest těm poslancům a poslankyním, kteří toto usnesení předložili, a slibuji, že se o jeho provedení zasadím. Předsedající - Obdržela jsem šest návrhů usnesení (3) , předložených v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve čtvrtek 8.července 2010. Písemná prohlášení (článek 149) Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Počet osob s HIV/AIDS stále stoupá, podle odhadů žije na světě v současnosti 33,4 miliónů osob nakažených HIV/AIDS, včetně alespoň 2,7 miliónů osob nakažených v roce 2008. Domnívám se, že jak Evropská komise, tak i Rada musí zvýšit své úsilí řešit problém HIV/AIDS jako celosvětovou prioritu v oblasti veřejného zdraví a především se zaměřit na lidská práva v otázce prevence a léčby této nemoci a poskytování péče a pomoci těm, kteří jsou touto nemocí nakaženi. Oba orgány musí podporovat země nejhůře postižené (3)

Viz zápis

07-07-2010

07-07-2010

CS


HIV/AIDS v jejich úsilí sestavit koordinované rámce vnitrostátní politiky pro boj s HIV. To zaručí účinná opatření k prevenci HIV a k péči o osoby, které touto chorobou onemocní. Je nutné, aby Evropská komise, členské státy a mezinárodní společenství co nejrychleji přijaly právní předpisy, které zaručí přístup k účinné a dostupné léčbě viru HIV, k diagnostickým službám a k technologiím, které podporují preventivní, kurativní a paliativní léčbu nákazy HIV. John Attard-Montalto (S&D), písemně. – Je třeba se důkladně připravit na tuto klíčovou konferenci, zvláště s ohledem na otázku, jak snížit enormní náklady na léky předepisované nakaženým. Na Maltě se dovozci léčivých přípravků dohodli s tajemníkem národního parlamentu na snížení ceny 63 léčivých přípravků. Je neuvěřitelné, že na Maltě se distribuuje více než 3000 léčivých přípravků. To znamená, že tato dohoda se ve skutečnosti zaměřila na pouhá 2 % z nich. Z těch léků, jejichž cena se snížila, byly dva uvedeny Komisi jako příklady pro srovnání závratných cen na Maltě s Belgií. Cena léku Zocor 20mg se sice snížila, ale na Maltě je stále o 240 % vyšší než v Belgii. Z dalších poskytnutých příkladů léků, které byly všechny dražší na Maltě, je nejvyšší rozdíl v ceně Tegretolu 200 mg, který je o 150 % dražší, a Lexotanu 3 mg – o 113 % dražší. Nejnižší rozdíl je v ceně Actonelu 35, který je na Maltě o 20 % dražší. Skutečnost, že se ceny léků snižují, ačkoliv stále nedostatečně, nám dokazuje, že jsme měli pravdu, když jsme odmítali výmluvy předkládané nám dodavateli léčivých přípravků. Doufejme tedy, že toto je jen začátek cesty k dosažení našeho cíle. 19. Vstup Úmluvy o kazetové munici v platnost dne 1. srpna 2010 a úloha Evropské unie (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem na pořadu jednání je prohlášení místopředsedkyně Komise/Vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ke vstupu Úmluvy o kazetové munici v platnost dne 1. srpna 2010 a k úloze Evropské unie v této souvislosti (2010/2772(RSP)). Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise/Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Paní předsedající, jsem nesmírně vděčná za příležitost k projednání otázky kazetové munice. Domnívám se, že nyní je mimořádně vhodná doba, abychom tak učinili, neboť Úmluva o kazetové munici vstupuje v platnost za necelý měsíc. Jak je tomuto Parlamentu známo, tato úmluva, původně norská iniciativa, zakáže veškeré používání, hromadění zásob, výrobu a přepravu kazetové munice. Jak vážení poslanci vědí, kazetová munice podobně jako protipěchotní miny představuje vážnou hrozbu pro životy civilistů, především pak dětí, neboť škody působí bezohledně. Samotná podstata kazetové munice je neslučitelná se základními humanitárními principy. Nejenže na rozsáhlém území uvolňuje malé bomby s nerozlišujícími účinky, ale zůstává po ní také velké množství nevybuchlé munice, která může explodovat kdykoliv, třeba i desítky let po skončení konfliktu. Proto je Evropská unie odhodlána učinit vše pro dosažení úplného zákazu těchto zařízení působících smrt. Úmluva o kazetové munici byla sjednána v prosinci 2008. Během pouhého roku a půl ji podepsalo 106 států a 36 států ji ratifikovalo. Svým způsobem to připomíná inspirativní dynamiku vyvolanou vstupem Ottawské úmluvy o protipěchotních minách v platnost; můžeme tedy očekávat značný pokrok v naší společné snaze snížit – a nakonec eliminovat – výrobu, používání a přepravu kazetové munice.

199

200

CS


Evropská unie jako celek je plně odhodlána řešit všemi možnými prostředky dopady kazetové munice na civilní obyvatelstvo. I když všechny členské státy EU nejsou smluvními stranami Úmluvy, panuje zde všeobecné přesvědčení, že Evropská unie může a musí hrát aktivní roli v této oblasti. Jak je tomuto Parlamentu známo, Evropská unie také pokračuje v podpoře širších jednání týkajících se dodatkového protokolu k Úmluvě OSN o některých konvenčních zbraních. Cílem je rozšířit soubor mezinárodních norem pokrývajících tuto kategorii zbraní a oslovit velké množství států. Myslím, že v tomto bodě můžeme být velmi transparentní. Úmluva o některých konvenčních zbraních je úmluvou OSN, a je proto vskutku mnohostranným nástrojem sjednaným v nejširším fóru. Její ustanovení a ustanovení jejích dodatkových protokolů přispívají ke snižování utrpení bojujících i civilního obyvatelstva v místech konfliktu. Je proto velmi důležité, aby Evropská unie podporovala tuto úmluvu a její protokoly. A přesně to děláme již od roku 2007 prostřednictvím zvláštní společné akce EU, která podporuje rozšiřování a naplňování úmluvy po celém světě. V rámci jednání o dodatkovém protokolu o kazetové munici se EU zasazuje nikoliv jen o omezení, ale o zákaz používání, výroby, přepravy a hromadění zásob určitých typů kazetové munice, která vzbuzuje velké humanitární obavy. Uznávám, že rozsah tohoto protokolu není tak široký jako Úmluva o kazetové munici, ale pokud bychom v kontextu OSN dosáhli protokolu se širší účastí – obzvláště pak s účastí států vyrábějících tyto zbraně či majících jejich zásoby – pomohlo by nám to dostat se blíže k naplnění našich cílů. Pokud jde o další kroky týkající se Úmluvy o kazetové munici, těší mě, že již začaly přípravy na první setkání smluvních stran, které se uskuteční v listopadu 2010 v Laosu. Již červnová konference v Santiagu ukázala vysoké odhodlání velkého počtu států, stejně jako zástupců občanské společnosti. Mnoho členských států Evropské unie sehrálo velmi aktivní roli v rámci jednání jako skupina přátelé předsednictva. Pokud jde o konkrétní pomoc třetím státům, dovolte mi zdůraznit, že Evropská unie byla a je velmi aktivní. Pomáháme třetím státům při likvidaci zásob kazetové munice, pomáháme jim vyčistit postižené oblasti a poskytujeme podporu obětem v zemích, jako je např. Afghánistán, Laos, Kambodža, Libanon nebo Súdán. Za posledních 10 let věnovala Evropská unie více než 300 milionů EUR na práci v oblasti protipěchotních min a nevybuchlé válečné munice – kam, bohužel, patří i každodenní hrozba představovaná kazetovou municí. Velmi se na tuto rozpravu těším. Michael Gahler, jménem skupiny PPE. – (DE) Paní předsedající, děkuji vám, paní baronko Ashtonová, za vaše slova plná pochopení. Plně souhlasím s tím, co jste řekla, a věřím, že bychom měli zdůraznit, čeho Evropská unie dosáhla na poli odstraňování těchto zbraní. Válka a občanská válka jsou vždy nejhorším možným scénářem, obzvláště pro dotčené obyvatelstvo. Součástí tohoto nejhoršího možného scénáře je nicméně zbraň, která je dokonce ještě zákeřnější než válka samotná a která má obzvláště ničivý a dlouhotrvající účinek: kazetová munice. Proto je důležité, abychom na jedné straně byli schopni konstatovat, že úmluva vstupuje v platnost k 1. srpnu, a na straně druhé to, abychom se jako Evropský parlament chopili příležitosti uvést věci do pořádku, konkrétně prostřednictvím vybídnutí států, které úmluvu zatím nepodepsaly či neratifikovaly, k tomu, aby tak učinily co nejdříve, řekněme do konce

07-07-2010

07-07-2010

CS


roku. I když by bylo krásné, kdyby se to zvládlo před 1. srpnem, nemyslím si, že bychom toho byli schopni, neboť se některé parlamenty již odebraly na prázdniny. Dotkli jsme se také dalšího bodu. Jde o požadavek, aby úmluvu podepsala též Evropská unie, která má nyní právní subjektivitu. Možná je to cesta, jak povzbudit zbývající členské státy ke stejnému kroku na bilaterální úrovni. Doufám, že touto cestou se z Evropské unie a jejích členských států stane příklad pro třetí státy. Příklad, který je povzbudí k co nejrychlejší likvidaci jejich zásob a k odstranění kazetové munice v zemích, kde se ještě vyskytuje. Ana Gomes, jménem skupiny S&D. – (PT) Paní předsedající, paní baronko Ashtonová, kazetová munice ničí lidské životy a životní prostředí nepřiměřeným a nemorálním způsobem, a aniž by v rámci ozbrojených konfliktů rozlišovala mezi vojenskými a civilními cíli. Myšlenka, že tyto zbraně zajišťují bezpečnost států, které je vlastní, je falešná, zpátečnická, porušuje mezinárodní humanitární právo a ohrožuje světovou bezpečnost. Kromě toho jsou hlavní obětí těchto zbraní rozvojové země a jejich obyvatelé. Úmluva o kazetové munici zavazuje smluvní strany k postupné likvidaci skladovaných zbraní, k odstranění nevybuchlé munice a k ochraně a podpoře jejích obětí. Úmluva vstupuje v platnost 1. srpna, ale doposud ji ratifikovalo pouhých 11 členských států EU. Je proto naléhavě nutné, aby tak učinily všechny členské státy, abychom mohli účinně přispět k omezování používání, prodeje a přepravy těchto zbraní všude na světě a uspět v jejich zákazu a odstranění. Dalších devět členských států EU již vyjádřilo svůj souhlas s úmluvou, ale ratifikace je teprve čeká. Moje země, Portugalsko, je jednou z těch, které si po podpisu úmluvy v prosinci 2008 dovolily dlouhými právními předpisy být svázány. Ani po téměř dvou letech nebylo Shromáždění republiky vyzváno k tomu, aby se vyjádřilo. Toto zpoždění je ještě více zahanbující s ohledem na závazek Portugalska propagovat úmluvu v portugalsky mluvících zemích; Portugalsko předběhly jak Guinea-Bissau, tak Kapverdská republika, které oznámily svou ratifikaci na srpen, kdy konvence vstoupí v platnost. Tato zpoždění v ratifikaci úmluvy jsou nepřijatelná. Proto také žádáme Vysokou představitelku pro zahraniční věci, paní Ashtonovou, aby urychlila tento proces způsobem, který by umožnil, aby Evropská unie přistoupila k Úmluvě o kazetové munici tak, jak jej stanoví Lisabonská smlouva. Evropská unie musí být na čele tohoto procesu a těch sedm členských států, které úmluvu ještě ani nepodepsaly, musí být voláno k odpovědnosti. Krokem tímto směrem je toto usnesení Evropského parlamentu, v jehož rámci tyto státy jmenujeme. Elizabeth Lynne, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, kazetová munice za posledních 40 let zabila a zranila tisíce civilistů a v tomto zabíjení a zraňování bohužel pokračuje i dnes. Musíme mít na paměti, že třetina ze zaznamenaných obětí kazetové munice jsou děti. Zamysleme se nad případem vietnamské holčičky, která jednoho dne pomáhala svému otci na zahradě. Stala se obětí kazetové bomby a přišla o obě nohy. Tragédií je, že se to považuje za štěstí: čtyři z deseti nehod způsobených kazetovou municí končí smrtí. Po léta trvající kampani máme konečně úmluvu, která může pomoci přinést změnu. Je proto naprosto nezbytné, aby ji všechny členské státy EU urychleně podepsaly a ratifikovaly. Bohužel, jak poznamenala paní Gomesová a jak uvádí toto usnesení, zatím úmluvu ratifikovalo pouze 11 členských států.

201

202

CS


S přibližujícím se vstupem úmluvy v platnost dne 1. srpna bych chtěla vidět intenzivní úsilí Parlamentu a Komise s cílem přesvědčit členské státy EU, aby dohodu podepsaly a ratifikovaly. Členské státy, které úmluvu podepsaly, by měly rychle přijmout vnitrostátní právní předpisy s cílem provést úmluvu a zlikvidovat své zásoby, tak jako to učinilo Španělsko. V roce 2002 jsem byla zpravodajkou Parlamentu pro zprávu o Úmluvě Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, která byla přijata v roce 2006. EU tuto významnou úmluvu brzy podepíše. Bylo by naprostým popřením této úmluvy, pokud bychom nepřijali kroky proti kazetové munici. Při pohledu do budoucna je také důležité, aby Komise a Rada začlenily zákaz kazetové munice jako standardní doložku do dohod se třetími státy. Ráda bych slyšela plány Vysoké představitelky, jak v této záležitosti postoupit kupředu. Úmluva také v článku 5 vytváří nový humanitární standard pomoci obětem, žádá pokyny a správné postupy, a to i v oblasti zdravotní péče, rehabilitace a psychologické podpory. Důležité, jak zmínila Vysoká představitelka, je také odstranění milionů kusů nevybuchlé kazetové munice, které po konfliktech zůstaly. Článek 6 úmluvy požaduje po každém státě, aby poskytl pomoc s odstraňováním a likvidací nevybuchlé kazetové munice a informace týkající se rozličných prostředků a technologií souvisejících s odstraňováním této munice. Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom zachránili tisíce životů těch, kdo ještě nebyli zabiti či zraněni, abychom pomohli těm, kdo již zraněni byli. O hrozných účincích těchto zbraní víme dost na to, abychom věděli, že ani státy, jež úmluvu nepodepsaly, by je už nikdy neměly použít. Naléhavě vás všechny žádám, abyste podpořili toto usnesení. Ulrike Lunacek, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, baronko Ashtonová, dámy a pánové, mé první setkání s tématem kazetové munice se událo před více než čtyřmi lety, když se na rakouský parlament obrátila skupina organizací občanské společnosti se žádostí o uspořádání akce, jež by úmluvě pomohla započít její cestu. Členy této skupiny byly také oběti, lidé, kteří ztratili nohu nebo byli stiženi jinými závažnými zdravotními problémy způsobenými kazetovou municí. Ukázali nám fotografie toho, co se stane, když takováto bomba vybuchne. Vzniknou stovky malých barevných kousků, které zůstanou ležet různě v okolí, a to i celé roky – odtud název kazetová munice. Děti, které si v těchto místech pak hrají, mohou být přilákány jasnými barvami a takový kousek seberou ze země, ten jim vybuchne v ruce a připraví je o ruku či nohu. Zapůsobilo to na mne tak silně, že jsem v Rakousku zahájila kampaň, a mohu říct, že po počátečním odporu byla má země jednou z prvních, které úmluvu podepsaly a ratifikovaly. To je velmi dobře, ale mnoho členských států Evropské Unie stále ještě úmluvu nepodepsalo. Velmi mne těší, že se nám podařilo přesvědčit většinu – pět skupin –, aby toto usnesení podpořily, obzvláště pokud vím, pane Gahlere, že ve vaší skupině byly jisté obavy. Chtěla bych vám také poděkovat za souhlas s uvedením těch členských států, které úmluvu ještě nepodepsaly a neratifikovaly a které zatím nejsou připraveny zničit své zásoby těchto zbraní a zříci se jejich budoucího používání. Baronko Ashtonová, mám na vás dvě konkrétní otázky: požadavek, aby EU podepsala úmluvu jakožto právní subjekt, a aby byl v rámci všech jednání se třetími státy zákaz kazetových bomb a kazetové munice přidán do standardní doložky, která již obsahuje nešíření zbraní hromadného ničení. Žádám vás o zodpovězení těchto otázek.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Sabine Lösing, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Paní předsedající, chtěla bych poděkovat předešlým řečníkům za jejich příspěvky, se kterými jednoznačně souhlasím. Jak již bylo vysvětleno, kazetová munice patří mezi nejbrutálnější existující zbraně. Až do nedávna byla zcela zřejmě používána některými členskými státy EU a USA. Mohla bych uvést bývalou Jugoslávii, Irák, Afghánistán a Jemen. Je strašné, že – jak již bylo uvedeno – statisticky jsou oběťmi kazetových bomb a kazetové munice z 98 % civilisté, z čehož 27 % tvoří děti. Jak se máme dívat na možnost, že tyto zbraně budou nadále používány? Bezpochyby stojí za povšimnutí, že Deutsche Bank investuje do výroby těchto strašných zbraní prostřednictvím svých dceřinných společností. Byly prokázány obchodní vztahy mezi Deutsche Bank a vůdčími dodavateli a výrobci kazetové munice, a to včetně L-3 Communications a Lockheed Martin. Shledávám nestydatým a nelidským, když se někdo vědomě snaží vydělat peníze na smrti civilistů. Používání, výroba, hromadění zásob a přeprava těchto zbraní musí být zakázány stejně jako obchodování s nimi. Proto musí všechny členské státy EU společně s dalšími zeměmi do srpna tohoto roku podepsat a ratifikovat Úmluvu o kazetové munici, a pokud to nebude možné, jak uvedl pan Gahler, musí tak učinit při nejbližší možné příležitosti. Až do ratifikace úmluvy by mělo být také uvaleno moratorium na používání, výrobu a přepravu kazetové munice. Co nejdříve by též měly započít práce s cílem rychle zlikvidovat existující zásoby kazetové munice. Velmi mne těší tato mezistranická spolupráce a podpora úmluvy o kazetové munici prostřednictvím tohoto společného usnesení. Vítám ji také jménem skupiny konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice. Věříme, že toto usnesení představuje velký úspěch v boji proti těmto vražedným zbraním. Georgios Papanikolaou (PPE). – (EL) Paní předsedající, jak mí vážení přátelé poznamenali, pouze 11 členských států z 27 ratifikovalo tuto velmi důležitou úmluvu zakazující používání, výrobu, skladování a přepravu kazetové munice. Všichni souhlasí s tím, že naším cílem musí být ratifikace této úmluvy všemi členskými státy. Samozřejmě se naskýtá otázka, proč ostatní členské státy úmluvu zatím neratifikovaly, přestože vstupuje v platnost 1. srpna. Hlavním důvodem je národní bezpečnost, což je v některých případech do velké míry ospravedlnitelné, obzvláště pokud sousední státy mimo Evropskou unii projevují zvýšenou agresivitu. Uzavřel bych slovy, že pokud opravdu chceme, aby všechny členské státy úmluvu ratifikovaly a dosáhly maximálních možných výsledků v těchto důležitých unijních politikách, musíme přesvědčit také sousední státy, které projevují agresivitu a vytvářejí napětí, aby se vydaly stejným směrem, obzvláště pokud jde o země, které by se chtěly připojit k naší evropské rodině. Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Kazetová munice patří ke zbraním nejvíce ohrožujícím civilisty, neboť se používá i v rozlehlých oblastech proti tzv. rozptýleným, pohybujícím se nebo těžko viditelným cílům. Jak již bylo řečeno, až 98 % obětí jsou lidé, kteří nejsou zapojeni do válečného konfliktu, neboli civilisté. A velká část z nich – 27 % – jsou děti. Navíc asi 30 % z kazetové bomby nevybuchne a zůstane na zemi ve formě min ohrožujících civilní obyvatelstvo ještě velmi dlouho po skončení konfliktu.

203

204

CS


Navzdory těmto smutným statistikám mnohé členské státy Evropské unie úmluvu o kazetové munici zakazující její výrobu, skladování a používání nepodepsaly, protože sledují vlastní ekonomické, a to je velmi smutné, vlastní ekonomické zájmy spojené s výrobou a s vývozem tohoto druhu munice. Paní předsedající, s takovýmto přístupem hluboce nesouhlasím a věřím, že humanitární zájmy a ochrana civilního obyvatelstva musí být na prvním místě. A proto úlohou Evropské unie podle mého názoru je naléhat na všechny státy, a především na členské státy Evropské unie, aby úmluvu o kazetové munici podepsaly a také ratifikovaly. Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, dnes večer jsme strávili poměrně dost času rozpravou nad tím, co byste mohla nazvat temnou stránkou moderního života. Před chvílí jsme mluvili o zkáze, kterou na světě působí HIV/AIDS; nyní se zabýváme toutéž zkázou dopadající na nevinné civilisty prostřednictvím kazetové munice. Domnívám se, že je dobré, abychom se prostřednictvím nástrojů zpřístupněných Lisabonskou smlouvou, prostřednictvím baronky Ashtonové jakožto Vysoké představitelky alespoň pokusili vyřešit tyto strašné problémy. V prvé řadě však budeme muset začít sami u sebe, a jak předešlí řečníci poznamenali, úmluvu podepsalo jen 11 z 27 států, což nestačí. Vysoká představitelka proto bude muset využít svého vlivu a zeptat se těch zbývajících: „Proč ne?“ A pak se pokusit odstranit to, co jim brání podepsat. Až poté budeme moci pokročit v tom, o čem jsme dnes mluvili, a jako Evropská unie hovořit ke světu jedním hlasem. Jestliže nejsme schopni mluvit jedním hlasem tím, že začneme nejprve dělat pořádek sami u sebe, jak předstoupit před ty ostatní a říkat jim, že nová Lisabonská smlouva vytvořila nové nástroje a my svým dobrým příkladem povedeme celý svět? Začněme tedy nejprve sami u sebe a pak se můžeme starat o ty ostatní. Předsedající. – Paní Ashtonová, jak zajistíte, aby těch 16 států ratifikovalo úmluvu do 1. srpna? Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise a Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Paní předsedající, toto byla velmi důležitá rozprava; poznamenala jsem si vaše připomínky a zaznamenala jsem samozřejmě i vaši obavu. Dovolte mi, abych začala tím, že Evropská unie zachová svůj závazek dosáhnout úplného zákazu kazetové munice prostřednictvím aktivní politiky jak v rámci Úmluvy o kazetové munici, tak Úmluvy o některých konvenčních zbraních. Budeme také pokračovat v mezinárodní spolupráci a poskytování podpory tím, že zahrneme naše aktivity proti kazetové munici do politik rozvoje a spolupráce. Ráda bych se vyjádřila ke dvěma či třem klíčovým bodům, které byly vzneseny v této rozpravě. V prvé řadě rozhodnutí o přistoupení Evropské unie k úmluvě po podepsání Lisabonské smlouvy samozřejmě záleží na členských státech, protože spadá do jejich kompetencí. Poslanci naprosto oprávněně na toto téma upozorňují jako na jedno z těch, kterými se budeme muset pozorně zabývat. Nicméně pokud mohu soudit, situace řady členských států – tak jak jí rozumím – je taková, že je 11 členských států, které úmluvu podepsaly i ratifikovaly, ale pak je dalších osm členských států, které ji podepsaly, ale zatím neratifikovaly – tak to je 19 členských států – a zbývá tedy osm členských států, které úmluvu doposud nepodepsaly ani neratifikovaly.

07-07-2010

07-07-2010

CS


Poslanci vyjádřili své postoje velmi jasně – že si přejí, aby co největší počet členských států EU pokračoval v ratifikování a podpisu. Chtěla bych se také vyjádřit k otázce ohledně pomoci třetím zemím, kterou otevřela paní Lynneová, a, jak jsem již zmínila, k tomu, jak je důležité, aby veškerá podpora, kterou třetím zemím poskytujeme, byla zahrnuta do našich politik – což je šance, kterou nám dala Lisabonská smlouva – abychom propojili různé politiky. Chceme aktivně pokračovat za použití dostupných nástrojů vnější akce, abychom přispěli k likvidaci nevybuchlého zbrojního arzenálu, protipěchotních min a opuštěných muničních skladů. A to vše právě z důvodů, které paní Lunaceková živě popsala: co se stane, když se tyto malé pestrobarevné bomby objeví na zemi. Je zde mnoho případů životů zničených v důsledku ztráty končetin nebo dokonce zmařených úplně, kdy následkem takového zranění došlo k úmrtí, a to obzvláště pak mezi dětmi. Na potřeby vyjádřené našimi partnerskými zeměmi odpovídáme ponejvíce prostřednictvím našich zeměpisných nástrojů a využíváme také nástrojů humanitární pomoci, například v Libanonu nebo na Srí Lance, a také, abychom se ujistili, že reagujeme na problémy týkající se vznikající krize. Již jsem zmínila, že dáváme asi 330 milionů EUR v rámci našeho závazku podporovat země, které byly přímo zasaženy minami a kazetovou municí. Zmínila jsem Afghánistán, kde jsme utratili 22 milionů EUR, a Libanon (7 milionů EUR) a další projekty v Bosně a Hercegovině, Laosu a Kambodži se právě připravují. Chtěla bych také zdůraznit, že ačkoliv jsem uvedla konkrétní částku, stanovování konkrétních částek je v našich programech obtížné. Důvodem je, že v průběhu našich pozemních operací nečiníme rozdíly mezi tím, co likvidujeme. Důležité je, že to zlikvidujeme. A to, doufám, poslanci dobře pochopí. Posledním bodem, který bych chtěla zmínit, je, že se snažíme zajistit pomoc a podporu pro včasný podpis a ratifikaci úmluvy členskými státy. Jednou měsíčně se koná koordinační setkání expertů EU v oblasti odzbrojení; během kterých pravidelně diskutujeme o otázkách všeobecné platnosti úmluvy a o stavu připravenosti toho, co jsem dříve nazvala prvním setkáním států jako smluvních stran. Abychom zajistili dosažení dostatečného pokroku při prvním setkání států jako smluvních stran, rozhodli jsme se nejvyšší možnou měrou pomoci přípravnému výboru, který se sejde v září v Ženevě. Ačkoliv je velmi pozdě, toto byla mimořádně důležitá rozprava a jsem velmi vděčná za příspěvky, které v ní zazněly. Předsedající. – V souladu s čl. 100, odst. 2 jednacího řádu (4) jsem obdržela šest návrhů usnesení. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve čtvrtek 8. července 2010. Písemná prohlášení (článek 149) Indrek Tarand (Verts/ALE), písemně. – Plně podporuji záměr nepoužívat kazetovou munici, ale vzhledem k tomu, že pocházím ze země, jejíž soused nedodržuje podmínky stanovené Smlouvou o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, musím přiznat, že tato (4)

viz zápis

205

206

CS


myšlenka předběhla svou dobu, a musím se proto zdržet. Ceterum censeo, Francie se rozhodla prodat Rusku válečnou loď třídy Mistral; věříme, že tohoto činu bude upřímně litovat. 20. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis 21. Ukončení zasedání (Zasedání bylo ukončeno ve 23:10)

07-07-2010

STŘEDA, 7. ČERVENCE 2010

Recommend Documents