STAVÍME MOSTY K LIDEM. V roãní zpráva Citibank a.s

STAVÍME

MOSTY

K

LIDEM

V˘roãní zpráva 2 0 0 6

Citibank a.s.

Citibank a.s. působí již 15 let velmi úspěšně na českém trhu. Banka je dceřinou společností Citibank Overseas Investment Corporation (COIC), která je ve stoprocentním vlastnictví Citibank, N. A. se sídlem v New Yorku. Tato výroční zpráva reflektuje úspěchy, tradici a hodnoty společnosti, které vznikly za působení banky v ČR a které tvoří „základní pilíře mostu“ mezi Citibank, jejími klienty, investory a trhem. Unikátní fotografie mostů z různých států světa symbolizují nadnárodní rozměr banky a poukazují na široké působení Citigroup ve světě. Skupina Citigroup je jednou z nevýznamnějších globálních společností; své finanční služby poskytuje ve více než 100 zemích světa a vykazuje přes 200 milionů klientských účtů. Celá skupina Citigroup je dnes jednou z největších finančních institucí a poskytuje své služby osobního bankovnictví více než 55 milionům klientů. Citibank nabízí kvalitní služby postavené na znalostech, spolehlivosti a důvěře. Nejen že staví mosty mezi kontinenty, ale hlavně staví mosty k lidem širokým záběrem sponzorských, filantropických a sociálně odpovědných iniciativ v souladu se svým morálním závazkem vůči české společnosti.

dynamika

The Rama VIII Bridge, Bangkok, Thajsko Tento asymetrick˘ lanov˘ most pfies fieku Chao Phraya v Bangkoku byl pro vefiejnost zpfiístupnûn v roce 2002 a je upomínkou na krále Ramu VIII. Celková délka mostu je 2,45 km a ocelová lana, na kter˘ch je zavû‰en, jsou upnuta na jediném, 163 metrÛ vysokém pylonu. Most je dÛleÏitou souãástí hlavního dopravního systému mûsta.

Obsah

Zpráva představenstva 5 Statutární orgány 7 Organizační struktura Citibank a.s. 9 Úvodní slovo předsedy představenstva 10 Vybrané ukazatele 12 Finanãní ukazatele 12 Kvantitativní ukazatele 13 Zpráva managementu 15 Korporátní a investiãní bankovnictví 15 Podnikové finance / Investiãní bankovnictví 15 Treasury 16

Global Transaction Services 17 Commercial Banking Group 19 Retailové bankovnictví a CitiBusiness 19 CitiLeasing, s.r.o. 20 Lidské zdroje 20 Programy dobrého obãanství 21 Zpráva auditora 23 Roční účetní závěrka 25 Příloha účetní závěrky 29 Zpráva o vztazích 60 Regionální zastoupení 61

vstfiícnost

Tower Bridge, Londýn, Anglie Nejznámûj‰í zvedací most svûta, kter˘ proslavily právû jeho dvû mohutné vûÏe, stojí v tûsné blízkosti pevnosti Tower v Lond˘nû. Byl postaven v roce 1894 v novogotickém stylu s unikátním zvedacím mechanismem, to kvÛli ãilé lodní dopravû na TemÏi. Na jeho stavbû se podílelo 5 hlavních dodavatelÛ a 432 dûlníkÛ. Na podporu stability mostu byly na fiíãní dno poloÏeny dva masivní pilífie; kaÏd˘ obsahoval více neÏ 70 000 tun betonu. Kostra vûÏí a mostu samého byla vybudována z více neÏ 11 000 tun oceli. Pfies most projede dennû okolo 38 tisíc aut a mostní rámy jsou zvednuty pfiibliÏnû pûtsetkrát do roka.

3

V ¯ R O â N Í Z P R Á V A 2 0 0 6 Citibank a.s.

partnerství Sydney Harbour Bridge, Sydney, Austrálie Jednoobloukov˘ most dlouh˘ pfiibliÏnû 1 km je asi nej‰ir‰ím mostem na svûtû. Najdete na nûm 8 jízdních pruhÛ pro automobily, 2 Ïelezniãní dráhy, stezku pro cyklisty a chodník pro pû‰í. Základní kámen byl poloÏen v bfieznu 1925 a otevfien byl o sedm let pozdûji. K zátûÏovému testu bylo v roce 1932 pouÏito 96 parních lokomotiv. Most je nejen Ïivou dopravní komunikací, ale i dominantou pfiístavu Darling Harbour, symbolem kontinentu a turistickou atrakcí.

4


Zpráva pfiedstavenstva

Pfiedstavenstvo Citibank a.s. pfiedkládá v˘roãní zprávu banky za rok 2006. Podle zákona ã. 158/1989 Sb., o bankách a spofiitelnách, byla Citibank a.s. („banka“) dne 15. ledna 1991 udûlena se souhlasem tehdej‰í Státní banky ãeskoslovenské univerzální bankovní licence umoÏÀující bance ãinnost ve v‰ech oblastech bankovnictví a finanãních sluÏeb. Dále je Citibank a.s. drÏitelem univerzální devizové licence udûlené Státní bankou ãeskoslovenskou dne 23. srpna 1991, která umoÏÀuje bance provádût devizové operace podle devizového zákona ã. 219/1995 Sb. ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. V˘‰e uvedená bankovní a devizová licence byla nahrazena bankovní licencí vydanou âeskou národní bankou dne 19. února 2004 v souladu se zákonem ã. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znûní. Banka byla zapsána do obchodního rejstfiíku se sídlem v Praze v ãervnu 1991. Banka je dcefiinou spoleãností ve stoprocentním vlastnictví Citibank Overseas Investment Corporation (COIC), která je ve stoprocentním vlastnictví Citibank, N.A. v New Yorku. Hlavní holdingovou spoleãností je Citigroup, skupina se sídlem ve Spojen˘ch státech americk˘ch, poskytující finanãní sluÏby prostfiednictvím sv˘ch zastoupení ve více neÏ 100 zemích po celém svûtû. Celkov˘ vlastní kapitál Citigroup k 31. prosinci 2006 ãinil 73 mld. USD (k 31. prosinci 2005: 60 mld. USD). Roãní úãetní závûrka banky byla pfiipravena v souladu se zákony âeské republiky a se stanovami banky. Úãetní knihy banky a roãní úãetní závûrka jsou pfiedkládány v ãesk˘ch korunách (Kã). V období od 1. ledna do 31. prosince 2006 banka vykázala zisk po zdanûní ve v˘‰i 364 503 693 Kã (2005: 936 007 673 Kã). Pfiedstavenstvo navrhuje pfievést 18 225 185 Kã (2005: 46 800 384 Kã) ze zisku do zákonného rezervního fondu. Kapitálová pfiimûfienost k 31. prosinci 2006 byla 9,87 % (2005: 11,82 %), coÏ je pfii porovnání s minimální vyÏadovanou kapitálovou pfiimûfieností 8,00 % pfiíznivé. Bûhem roku 2006 pfiedstavenstvo pravidelnû informovalo dozorãí radu a konzultovalo s ní ve‰keré obchodní ãinnosti a finanãní v˘sledky. Spoleãnost KPMG âeská republika Audit, s.r.o., je statutárním auditorem banky a dne 17. dubna 2007 vydala auditorskou zprávu o ovûfiení roãní úãetní závûrky za rok konãící dnem 31. prosince 2006.

5


kreativita

Rainbow Bridge, Tokio, Japonsko Visut˘ most Rainbow Bridge se klene nad tokijsk˘m pfiístavem. Most, dlouh˘ 918 m, byl dokonãen v roce 1993. Své jméno získal podle mûnícího se veãerního nasvícení, které pravidelnû pfiitahuje tisíce divákÛ – obyvatele a náv‰tûvníky Tokia. Svou monumentálností pfiitahuje také mnohé filmafie. Moderní most patfií k nejv˘znamnûj‰ím dopravním uzlÛm v Tokiu.

6


Statutární orgány

P ¤ E D S TAV E N S T V O

Javed Kureishi pfiedseda pfiedstavenstva od 3. dubna 2006 Pan Javed Kureishi je zamûstnancem Citigroup od roku 1985.

Ing. Michal Nebeský ãlen pfiedstavenstva od 25. ãervence 2003 Pan Ing. Michal Nebesk˘ je zamûstnancem Citibank a.s. od kvûtna 1992.

Ing. Jiří Báča ãlen pfiedstavenstva od 13. listopadu 2006 Pan Ing. Jifií Báãa odstoupil z pfiedstavenstva ke dni 28. bfiezna 2007.

Henricus Lambertus Pijls ãlen pfiedstavenstva od 21. listopadu 2005 Pan Henricus Lambertus Pijls byl zamûstnancem Citigroup v letech 1990 aÏ 2000 a je jím znovu od roku 2005.

DOZORâÍ RADA

Sajjad Razvi pfiedseda dozorãí rady od 1. ãervence 2006. Pan Sajjad Razvi je zamûstnancem Citigroup od roku 1980.

Mark Whitehorn ãlen dozorãí rady od 9. kvûtna 2003 Pan Mark Whitehorn je zamûstnancem Citigroup od roku 1985.

Îádn˘ ãlen dozorãí rady a pfiedstavenstva není ãlenem v dozorãí radû ani v pfiedstavenstvu jiné spoleãnosti v âeské republice.

7


Leona Křepelová ãlenka dozorãí rady od 5. fiíjna 2006 Paní Leona Kfiepelová je zamûstnancem Citibank a.s. od ãervence 1992.

stabilita Pont du Gard, Francie Monumentální tfiípatrov˘ akvadukt v jiÏní Francii je star˘ pfies dva tisíce let. PÛvodnû byl souãástí rozsáhlého systému vodovodÛ, které pfiivádûly vodu ze vzdálenosti 48 kilometrÛ, od pramene fieky Eure, do mûsta Nimes. Skládá se ze tfií fiad obloukÛ – arkád. Bloky kamene jsou do sebe vsazeny s milimetrovou pfiesností a není pouÏito Ïádného spojovacího materiálu. Most je jednou z nejnav‰tûvovanûj‰ích historick˘ch památek ve Francii a v roce 1985 byl zafiazen mezi památky chránûné UNESCO.

8


Organizaãní struktura Citibank a.s.

Valná hromada Pfiedstavenstvo Dozorãí rada Vedení banky

Oddûlení finanãní kontroly Personální oddûlení Oddûlení Risk Management Právní oddûlení Oddûlení Compliance a Interní audit Oddûlení Operations a Informaãní technologie Divize korporátního a investiãního bankovnictví Oddûlení Treasury Oddûlení Global Transaction Services Divize retailového bankovnictví a CitiBusiness Oddûlení vnûj‰ích vztahÛ Oddûlení fiízení kvality

9


Úvodní slovo pfiedsedy pfiedstavenstva

Javed Kureishi p fie d s e d a p fi e d s t a v e n s t v a a g e n e r á l n í fi e d i t e l C i t i b a n k a . s .

VáÏení akcionáfii, jsem velmi rád, Ïe Citibank a.s. v âeské republice zaznamenala i v roce 2006 v˘razné úspûchy ve své ãinnosti. Podafiilo se nám dokonce v mnoha pfiípadech dosáhnout rekordních v˘sledkÛ v historii na‰í spoleãnosti v âeské republice. S potû‰ením mohu konstatovat, Ïe Citibank ani v roce 2006 nezÛstala nic dluÏna své povûsti jednoho z nejv˘znamnûj‰ích poskytovatelÛ finanãních sluÏeb a produktÛ na ãeském trhu. Zamûfiili jsme se na jejich dal‰í zkvalitÀování, abychom uspokojili stále nároãnûj‰í poÏadavky na‰ich klientÛ. Bûhem celého roku jsme se mohli spolehnout na vysokou profesionalitu na‰ich zamûstnancÛ, díky jejichÏ znalostem a zku‰enostem a trvale nadprÛmûrnému pracovnímu nasazení jsme v roce 2006 zachovali rÛst v˘nosÛ, udrÏeli vedoucí postavení v klíãov˘ch produktech a se ctí obstáli i v roli dobrého firemního obãana. V roce 2006 jsme upevnili na‰e vedoucí postavení na ãeském trhu domácích podnikov˘ch financí a investiãního bankovnictví. Pfiesvûdãivû to dokládá 22procentní rÛst v˘nosÛ v divizi Global Corporate & Investment Banking. Oddûlení Treasury navázalo na v˘teãné v˘kony z pfiedchozího roku a dosáhlo nejlep‰ích v˘sledkÛ v celé historii pÛsobení Citibank a.s. v âeské republice. Na‰i klienti ve vût‰í mífie vyuÏívali zejména sloÏitûj‰í produkty, zvlá‰tû kreditní deriváty. Ke skvûl˘m v˘sledkÛm pfiispûl také projekt elektronického obchodování e-Commerce. Citibank v roce 2006 nabídla sluÏby, které na‰i klienti velmi ocenili. Pfiivítali napfiíklad moÏnost otevírat úãty v ruské a bulharské mûnû i v˘hodnûj‰í platební podmínky pfii obchodování mezi âeskou republikou a Slovenskem. Za velmi zásadní krok vpfied v oblasti bezpeãnosti na‰ich sluÏeb povaÏujeme autorizaci transakcí na základû dynamického hesla. Vyhovûli jsme také poÏadavkÛm klientÛ a zavedli produkt e-delivery, kdy klient dostává v˘pis v zabezpeãené podobû elektronickou po‰tou.

10


Sledovali jsme nejnovûj‰í trendy na trhu a zdokonalili novû vyvíjené produkty. V oblasti fiízení likvidity pfiedstavila divize Global Transaction Services (GTS) produkt sdruÏování finanãních prostfiedkÛ z rÛzn˘ch evropsk˘ch státÛ, a to nejen v jedné mûnû, ale ve více mûnách v jedné struktufie, coÏ umoÏÀuje jejich efektivnûj‰í vyuÏívání. Z osvûdãen˘ch produktÛ se v roce 2006 na trhu velmi dobfie dafiilo systému WorldLink, kter˘ slouÏí k provádûní zahraniãních plateb ve více neÏ sto rÛzn˘ch mûnách. V oblasti Trade Finance jsme se zamûfiili na rozvoj sofistikovan˘ch fie‰ení v oblasti financování dodavatelskoodbûratelsk˘ch vztahÛ. Divize retailového bankovnictví zaznamenala nejlep‰í v˘sledky za dobu, kdy Citibank sluÏby tohoto typu v âeské republice poskytuje. Stali jsme se nejrychleji rostoucím emitentem kreditních karet v âeské republice. Na‰i klienti ocenili zejména vysokou kvalitu na‰eho produktu vãetnû jeho zabezpeãení. Soustfiedili jsme se zejména na co-brandové karty, pfiiãemÏ v pfiípadû spolupráce se spoleãností O2 (Eurotel) jsme vytvofiili nejvût‰í portfolio cobrandov˘ch karet v âeské republice. Spustili jsme rovnûÏ dva zcela nové co-brandové projekty, a to s âesk˘mi aeroliniemi a spoleãností Shell, které získaly nûkolik ocenûní. Úspû‰nû jsme rozvíjeli ná‰ program CitiGold Wealth Management, o ãemÏ svûdãí zdvojnásobení poãtu klientÛ. Se zájmem se setkala také na‰e roz‰ífiená nabídka investiãních fondÛ, osobních pÛjãek a produktu CitiProfessional. Dal‰í v˘hody jsme nabídli majitelÛm osobních úãtÛ CitiOne. Pro klienty vyuÏívající na‰e internetové bankovnictví jsme v roce 2006 vydali bezpeãnostní klíã, jenÏ v˘raznû posiluje zabezpeãení v‰ech transakcí. Dafiilo se nám také v oblasti sluÏeb pro malé a stfiední podniky. O spokojenosti na‰ich klientÛ mimo jiné svûdãí to, Ïe míra jejich vûrnosti je vy‰‰í neÏ kdykoliv pfiedtím. Stále silnûj‰í postavení Citibank na ãeském trhu nás zavazuje chovat se také jako odpovûdn˘ firemní obãan, aktivnû se podílet na celé fiadû charitativních, spoleãensk˘ch a sponzorsk˘ch projektÛ. V roce 2006 jsme prostfiednictvím nadace Citigroup Foundation poskytli prostfiedky v celkové v˘‰i 2 829 680 Kã, a to hlavnû na projekty, jeÏ mlad˘m lidem umoÏnily rozvíjet jejich orientaci ve svûtû financí. Podpofiili jsme ocenûní Via Bona, které získávají dárci z fiad podnikÛ a jednotlivcÛ za dobroãinné aktivity. Rozvíjeli jsme také Zamûstnaneck˘ charitativní fond a finanãnû, ale i aktivní úãastí zamûstnancÛ jsme se podíleli na mnoha charitativních projektech. V roce 2006 se zamûstnanci Citibank a.s. také zúãastnili prvního roãníku dobrovolnické akce s názvem Citigroup Global Community Day, celosvûtového dobrovolnického dne. Skvûl˘ch v˘sledkÛ jsme v roce 2006 dosáhli pfiedev‰ím díky profesionalitû a vysokému pracovnímu nasazení na‰ich zamûstnancÛ. Patfií jim za to na‰e podûkování. Jsme velmi py‰ní na ty, ktefií se prosadili v silné mezinárodní konkurenci a uplatnili se v fiídících funkcích v regionu stfiední a v˘chodní Evropy i v celosvûtové síti Citigroup. Nadále budeme peãovat o profesionální rÛst zamûstnancÛ a vytváfiet jim co nejlep‰í podmínky pro jejich práci. Mají moÏnost vyuÏívat flexibilní ãi ãásteãnou pracovní dobu nebo práci z domova, otevfieli jsme aktivní komunikaci s matkami na matefiské dovolené. V zájmu konkurenceschopnosti Citibank v oblasti zamûstnaneck˘ch v˘hod jsme v roce 2006 rozhodli o zavedení pfiíspûvku na penzijní pfiipoji‰tûní na‰ich pracovníkÛ. Celková spokojenost na‰ich zamûstnancÛ se drÏí na nejvy‰‰í úrovni v regionu. Na úspû‰né v˘sledky roku 2006 chceme navázat v roce 2007. Na‰ím cílem je udrÏet si povûst velmi respektované finanãní instituce, nadále pfiicházet s inovacemi, kter˘mi dokáÏeme reagovat na v‰echny potfieby na‰ich klientÛ. Chceme zamûstnávat nejkvalitnûj‰í bankéfie a dal‰í odborníky, ktefií budou schopni maximálnû porozumût pfiáním klientÛ a nabídnout jim odpovídající fie‰ení. Nechceme ztratit pozici dobrého firemního obãana. RÛst by mûly v‰echny tfii úseky podnikového bankovnictví – sluÏby pro malé a stfiední podniky, pro velké mezinárodní a místní spoleãnosti a investiãní bankovnictví. Dále budeme rozvíjet v‰echny oblasti retailového bankovnictví, zamûfiíme se zvlá‰tû na roz‰ífiení distribuãní sítû. Udûláme v‰e pro to, aby Citibank a.s. byla na ãeském trhu finanãním ústavem, kter˘ poskytuje jedineãné, nadstandardní produkty a spolehlivé sluÏby. Na‰im klientÛm dûkuji za dÛvûru, kterou nás poctili. Zavazuje nás k je‰tû usilovnûj‰í a kvalitnûj‰í práci neÏ dosud. Jedinû tak se nám podafií splnit na‰e cíle ve prospûch zákazníkÛ, akcionáfiÛ i spoleãnosti, v níÏ pÛsobíme.

Javed Kureishi pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel Citibank a.s.

11


Vybrané ukazatele

F I N A N â N Í U K A Z AT E L E tis. Kã Celková aktiva

2006

2005

2004

2003

102 913 985

77 798 618

75 890 414

69 942 943

Celkov˘ vlastní kapitál

7 690 219

7 332 655

7 335 451

6 931 972

âisté úrokové v˘nosy

1 749 386

1 508 589

1 527 326

1 373 855

âist˘ zisk z finanãních operací

1 179 427

1 033 797

933 748

833 714

âisté poplatky a provize

641 210

584 873

493 008

481 836

âisté mimofiádné v˘nosy

–

–

–

–

a opravn˘ch poloÏek k úvûrÛm

775 016

620 914

422 993

700 059

Zisk pfied zdanûním

572 777

1 318 407

651 117

1 326 816

âist˘ zisk

364 504

936 008

403 479

946 920

10

8

7

7

10 %

12 %

15 %

14 %

Zisk pfied zdanûním a pfied tvorbou a pouÏitím rezerv

Obchodní místa Kapitálová pfiimûfienost

12


K VA N T I TAT I V N Í U K A Z AT E L E tis. Kã

2006

2005

2004

2003

9,87 %

11,82 %

14,68 %

14,28 %

Tier 1

7 216 796

6 284 076

6 771 960

5 882 821

Tier 2

949 151

1 115 498

1 305 301

1 680 230

Kapitálová přiměřenost

Tier 3

–

–

–

–

(155 089)

(151 802)

(160 012)

(102 231)

8 165 947

7 399 574

8 077 261

7 563 051

Kapitálov˘ poÏadavek A

4 319 784

3 421 845

3 076 884

3 342 763

Kapitálov˘ poÏadavek B

2 301 615

1 587 502

1 324 674

894 327

509 755

373 556

319 115

243 652

89 125

67 542

52 394

41 880

Kapitálov˘ poÏadavek k obecnému úrokovému riziku

1 611 050

1 045 435

850 568

533 519

Kapitálov˘ poÏadavek k obecnému akciovému riziku

62

43

58

–

83 865

92 722

101 905

75 276

7 758

8 204

634

–

0,39 %

1,18 %

0,58 %

1,32 %

Souhrn odãitateln˘ch poloÏek od Tier 1 a Tier 2 Celková v˘‰e kapitálu

Jednotlivé kapitálové poÏadavky podle zvlá‰tních pfiedpisÛ

Kapitálov˘ poÏadavek k úvûrovému riziku obchodního portfolia Kapitálov˘ poÏadavek k riziku angaÏovanosti obchodního portfolia

Kapitálov˘ poÏadavek k mûnovému riziku Kapitálov˘ poÏadavek ke komoditnímu riziku

Rentabilita prÛmûrn˘ch aktiv Rentabilita prÛmûrného vlastního kapitálu Aktiva na 1 zamûstnance Správní náklady na 1 zamûstnance âist˘ zisk na 1 zamûstnance

13


5,22 %

14,16 %

6,15 %

14,76 %

125 199

107 457

114 638

107 770

3 122

3 257

3 185

2 665

443

1 293

609

1 459

v‰estrannost

Benjamin Sheares Bridge, Singapur Most otevfien˘ v roce 1982 je nejdel‰ím mostem v Singapuru vÛbec. Své jméno získal po oblíbeném politikovi Dr. Benjaminu Henrym Shearesovi, druhém prezidentovi tohoto mûstského státu (1971 – 1981). Kromû toho, Ïe z mostu pofiídíte nejkrásnûj‰í fotografie veãerního panorámatu Singapuru, je most kaÏdoroãnû také v˘chozím bodem velmi populárního bûhu Sheares Bridge Run.

14


Zpráva managementu

K O R P O R ÁT N Í A I N V E S T I â N Í B A N K O V N I C T V Í V roce 2006 zaznamenala divize Korporátního a investiãního bankovnictví Citibank a.s. skvûlé v˘sledky. Na‰e ãinnost rozdûlená podle skupin produktÛ do tfií segmentÛ – Corporate Finance, Global Sales & Trading a Global Transaction Services – se úspû‰nû roz‰ifiovala, na‰e pozice opût posílila a upevnila své vedoucí postavení na ãeském trhu domácích podnikov˘ch financí a investiãního bankovnictví. Mimo jiné o tom svûdãí 22procentní rÛst v˘nosÛ. V˘znamné spoleãnosti, organizace vefiejného sektoru a finanãní instituce vyuÏívaly na‰ich poradensk˘ch sluÏeb a povûfiovaly nás správou svého strategického bankovnictví. Pro na‰e zákazníky, aÈ jiÏ nadnárodní firmy, tuzemské spoleãnosti ãi subjekty ze sektoru mal˘ch a stfiedních podnikÛ, jsme i v roce 2006 zavedli inovativní finanãní produkty v oblasti plánování a fiízení finanãních rizik. Citibank a.s. zamûstnává nejlep‰í odborníky na trhu. Vût‰inou mladí lidé rozumûjí bankovnictví i potfiebám na‰ich zákazníkÛ, mají motivaci a jsou ochotni naplno pracovat ve prospûch banky i svého kariérního rÛstu. Skvûl˘ch v˘sledkÛ jsme dosáhli pfiedev‰ím díky jejich úsilí a profesionalitû. Vysokou kvalifikovanost na‰ich zamûstnancÛ potvrzuje jejich uplatnûní v síti Citigroup ve svûtû i jejich stále ãastûj‰í povûfiování fiídícími funkcemi v regionu stfiední a v˘chodní Evropy. Celková spokojenost zamûstnancÛ divize Korporátního a investiãního bankovnictví v roce 2006 dosáhla 89 procent, coÏ je nejlep‰í index v rámci stfiední a v˘chodní Evropy. Vysoké nasazení bude Citibank a.s. vyÏadovat i nadále. Chceme ale také pokraãovat ve vytváfiení podmínek pro vyváÏenûj‰í pomûr mezi zamûstnáním a rodinn˘m Ïivotem. Roz‰ífiili jsme proto moÏnosti flexibilní ãi ãásteãné pracovní doby nebo práce z domova. Na skvûlé v˘sledky roku 2006 chceme navázat i v roce dal‰ím. V je‰tû vût‰í mífie neÏ dosud budeme poskytovat globální produkty s pfiidanou hodnotou a budeme také hledat specifická fie‰ení pro klienty, ktefií chtûjí roz‰ifiovat své podnikání nejen v âeské republice, ale v celém regionu. Budeme pokraãovat v poskytování sluÏeb nadnárodním firmám, které investují v regionu stfiední a v˘chodní Evropy, zvlá‰tû japonsk˘m a korejsk˘m. Zamûfiíme se na potfieby mal˘ch a stfiedních podnikÛ i na velké ãeské spoleãnosti. Nabídneme jim na‰e mezinárodní zku‰enosti, vycházející z na‰í globální pfiítomnosti ve svûtû.

PODNIKOVÉ FINANCE / INVESTIâNÍ BANKOVNICTVÍ Rok 2006 byl rekordním i pro segment podnikov˘ch financí / investiãního bankovnictví a Citibank si v této oblasti udrÏela vedoucí postavení na trhu. Mezi transakce uzavfiené v roce 2006 patfií: – pÛsobení jako mandátov˘ vedoucí aranÏér v souvislosti se syndikovan˘mi termínovan˘mi a revolvingov˘mi úvûry pro spoleãnost Kostelecké uzeniny, a.s., v celkové v˘‰i 1 450 milionÛ Kã, – pÛsobení jako jedin˘ mandátov˘ vedoucí aranÏér a bookrunner v souvislosti se syndikovan˘mi termínovan˘mi úvûry pro spoleãnost OKD, a.s., v celkové v˘‰i 1 100 milionÛ EUR, – pÛsobení jako mandátov˘ vedoucí aranÏér v souvislosti se syndikovan˘mi termínovan˘mi a revolvingov˘mi úvûry pro spoleãnosti ÎëAS, a.s., a ·koda TS, a.s., v celkové v˘‰i 900 milionÛ Kã, – pÛsobení jako mandátov˘ vedoucí aranÏér v souvislosti se syndikovan˘mi úvûry pro spoleãnosti skupiny ZETOR, a.s., v celkové v˘‰i 1 100 milionÛ Kã, – pÛsobení jako koaranÏér v souvislosti se syndikovan˘m revolvingov˘m úvûrem pro spoleãnost âeská poji‰Èovna, a.s., v celkové v˘‰i 4 000 milionÛ Kã, – pÛsobení jako jedin˘ mandátov˘ vedoucí aranÏér a bookrunner v souvislosti se syndikovan˘mi termínovan˘mi a revolvingov˘mi úvûry pro spoleãnosti AL INVEST Bfiidliãná, a.s., v celkové v˘‰i 1 650 milionÛ Kã. Syndikované termínované úvûry pro spoleãnost OKD, a.s., pfiedstavují dosud nejvût‰í transakci v oblasti syndikovan˘ch úvûrÛ pro ãeskou spoleãnost v historii. Jde zároveÀ o velmi komplexní transakci s inovativní strukturou, která umoÏnila spoleãnosti OKD, a.s., i celé skupinû RPG úspû‰nû provést plánovanou korporátní a finanãní restrukturalizaci. Tato transakce byla plnû upsána spoleãností Citigroup jako jedin˘m aranÏérem a upisovatelem a teprve následnû distribuována na bankovním trhu. Skuteãnost, Ïe i takto velké a komplexní transakce aranÏované Citibank byly velmi úspû‰nû pfiijaty bankovním trhem, je nejlep‰ím dokladem vedoucího postavení Citibank na domácím trhu podnikov˘ch financí / investiãního bankovnictví. TrÏní podíl Citigroup v oblasti syndikovan˘ch úvûrÛ v âeské republice, mûfien˘ objemem financování zaji‰tûného pro na‰e zákazníky, dosáhl v roce 2006 zhruba 50 procent (zdroj: Loanware).

15


TREASURY Oddûlení Treasury navázalo v roce 2006 na v˘teãné v˘kony z pfiedchozího roku a dosáhlo nejlep‰ích v˘sledkÛ v celé historii pÛsobení Citibank a.s. v âeské republice. Na‰i klienti z fiad podnikÛ, hlavnû v˘robních a se siln˘m zahraniãním obchodem, od nejmen‰ích aÏ po nadnárodní korporace, vyuÏívali rozsáhlou a neustále se roz‰ifiující ‰kálu produktÛ devizového a penûÏního trhu a finanãních derivátÛ. S rostoucí diferencí mezi v˘nosy na eurovém a ãeském trhu a s kumulací kapitálu v âeské republice díky vysokému HDP jsme zaznamenali zv˘‰en˘ zájem o investiãní produkty. V˘raznû stouplo pfiedev‰ím vyuÏívání sloÏitûj‰ích produktÛ, zvlá‰tû kreditních derivátÛ. Oãekáváme, Ïe tento trend bude pokraãovat. Svûtová ekonomika v roce 2006 nijak nezpomalila. âeská mûna se vy‰plhala na historicky nejvy‰‰í úroveÀ. Její dlouhodob˘ rÛst vedl klientelu k pfiizpÛsobení se tomuto trendu, coÏ se projevilo hlavnû ve vût‰ím vyuÏívání bankovních instrumentÛ zabezpeãujících proti kurzov˘m rizikÛm. Ná‰ t˘m „Treasury Sales“ poskytoval na‰im klientÛm velmi cennou spolupráci v oblasti plánování a fiízení finanãních rizik s vyuÏitím ‰iroké nabídky tradiãních i inovativních finanãních produktÛ a sluÏeb. Mnohé v˘znamné ãeské exportní spoleãnosti s úspûchem vyuÏily zejména rÛzn˘ch zaji‰Èovacích technik a strukturovan˘ch finanãních produktÛ, které byly vyvinuty tak, aby odpovídaly jejich individuálním potfiebám a zvy‰ovaly jejich konkurenceschopnost v obtíÏn˘ch podmínkách rychle posilující mûny. Pfiedev‰ím díky neomezenému pfiístupu na trhy EU se dále zv˘‰il v˘kon ãesk˘ch exportérÛ, jejichÏ v˘sledky pfiivedly bilanci zahraniãního obchodu do v˘razného pfiebytku, pozitivnû ovlivnily i dal‰í ekonomické ukazatele âeské republiky a mûly hlavní podíl na více neÏ pûtiprocentním rÛstu HDP. Úrokové sazby se v roce 2006 trvale pohybovaly na nízké úrovni. âeská republika si pfiesto udrÏela zájem zahraniãních investorÛ. Ten se projevil hlavnû na akciovém trhu, mûl ale vedlej‰í pozitivní dopady i na trhy ostatní. Na mûnící se podmínky na trhu pruÏnû reagoval ná‰ zku‰en˘ t˘m mezinárodních obchodníkÛ (Treasury Trading), ktefií v prÛbûhu roku dokázali tûÏit z hlavních trÏních trendÛ. VyuÏívali k tomu i informaãní a znalostní bázi Citigroup na svûtov˘ch finanãních trzích, která rovnûÏ coby tradiãní faktor pfiispívá k úspûchu na‰ich obchodníkÛ. K na‰im skvûl˘m v˘sledkÛm pfiispûl také projekt elektronického obchodování e-Commerce. V roce 2006 jsme otestovali nov˘, moderní systém elektronického obchodování, kter˘ plnû zavedeme v roce 2007. SluÏby on-line potvrzení transakcí na devizovém a penûÏním trhu, obchodování pfies Internet a dal‰í vyuÏívá stále více na‰ich klientÛ. Obsah elektronického obchodování jsme v roce 2006 roz‰ífiili o automatická depozita. Opût jsme tak zv˘‰ili pfiidanou hodnotu, kterou na‰i klienti obchodováním prostfiednictvím Online Trading dostávají. S rÛstem ãeské ekonomiky souvisí zdravûj‰í fungování firem a jeho nepfiím˘m pozitivním dÛsledkem je moÏnost Citibank více a s men‰ími riziky vstupovat do kontraktÛ s podniky, ãehoÏ jsme náleÏitû vyuÏili. V prÛbûhu roku 2006 jsme aktivnû kontaktovali klienty ze segmentu mal˘ch a stfiedních podnikÛ, jejichÏ poãet se v˘raznû zv˘‰il. Roz‰ífiili jsme i ‰kálu produktÛ z oblasti Treasury, které tûmto spoleãnostem nabízíme. V souladu s na‰imi zámûry jim dodáváme instrumenty komplikovanûj‰í a operujeme i s niÏ‰ími finanãními objemy, vÏdy v‰ak s patfiiãnou efektivitou. Procesy automatizujeme, vyuÏíváme Internet, ãímÏ omezujeme náklady a udrÏujeme vysokou efektivitu. Díky vysoké kvalitû produktÛ provûfien˘ch na mezinárodní úrovni Citigroup, profesionalitû ãlenÛ oddûlení Treasury a jejich trvale vysokému pracovnímu nasazení jsme dosáhli v roce 2006 jak skvûl˘ch finanãních v˘sledkÛ, tak samozfiejmû i znaãné spokojenosti na‰ich zákazníkÛ. Jsou pro nás v˘zvou k dal‰ímu zdokonalení v‰ech na‰ich ãinností s cílem dosaÏení je‰tû lep‰ích v˘sledkÛ v roce 2007.

16


GLOBAL TRANSACTION SERVICES Rok 2006 byl pro Global Transaction Services rokem rekordním. V˘nosy se zv˘‰ily o 23 procent, pfiiãemÏ pozitivní pfiedev‰ím bylo, Ïe v˘nosy vzrostly za souãasného poklesu nákladÛ. K dosaÏení kladn˘ch v˘sledkÛ v˘znamnû pfiispûly v‰echny tfii produktové skupiny v rámci GTS, to znamená Cash Management, Trade Finance a Securities and Fund Services. V roce 2006 GTS uvedlo na trh fiadu nov˘ch sluÏeb. Mimo jiné v roce 2006 zavedlo autorizaci transakcí na základû dynamického hesla, coÏ vedlo ke zv˘‰ení bezpeãnosti sluÏeb nabízen˘ch GTS. Byla spu‰tûna také platforma e-delivery pro v˘pisy, kdy klient dostává v˘pis v zabezpeãené podobû elektronickou po‰tou, nemusí skladovat papírové v˘pisy a v poãítaãové databázi je snáze vyhledává.

Cash Management Oddûlení poskytuje sluÏby v fiízení pracovního kapitálu a nabízí také na míru vytvofiené specializované produkty a informaãní technologie, které zákazníkÛm poskytují podporu tûchto jejich aktivit. V roce 2006 v˘nosy oddûlení Cash Management vzrostly pfiedev‰ím díky rÛstu zÛstatkÛ na úãtech, rostoucím marÏím a zv˘‰en˘m pfiíjmÛm z prodeje nov˘ch sluÏeb. V˘nosy rostly dvoucifernou rychlostí. Oddûlení Cash Management se i nadále soustfiedilo na v˘voj sluÏeb v oblasti fiízení likvidity, zejména produktÛ podporujících soustfieìování likvidity zákazníkÛ se zastoupením ve více zemích v rámci stfiední a v˘chodní Evropy. Jedná se napfiíklad o sdruÏování finanãních prostfiedkÛ z rÛzn˘ch evropsk˘ch státÛ, a to nejen v jedné mûnû, ale ve více mûnách v jedné struktufie (Cross Currency Cross Border Notional Pooling), coÏ umoÏÀuje jejich efektivnûj‰í vyuÏívání. V roce 2006 oddûlení Cash Management v âeské republice otevfielo pro své v˘znamné klienty znaãn˘ poãet úãtÛ v zahraniãí, coÏ souvisí s rozrÛstáním jejich obchodních aktivit, aÈ jiÏ v evropsk˘ch, ale i mimoevropsk˘ch státech. Zákazníci GTS tak mohou tûÏit z globálního pÛsobení Citibank, jeÏ jim umoÏÀuje obsluhovat prostfiednictvím systému CitiDirect v reálném ãase z jednoho místa úãty v rÛzn˘ch svûtov˘ch lokalitách. Klienti oddûlení Cash Management také pfiivítali moÏnost otevfiení úãtÛ v rusk˘ch rublech a bulharské mûnû leva. Na rostoucí obchodní v˘mûnu mezi âeskou republikou a Slovenskem jsme reagovali zavedením v˘hodnûj‰ích podmínek pro zahraniãní platby, jeÏ mohou firmy uskuteãÀovat mezi Citibank âeská republika a Citibank Slovensko. Z jiÏ osvûdãen˘ch produktÛ se v roce 2006 na trhu velmi dobfie dafiilo systému WorldLink, kter˘ slouÏí k provádûní zahraniãních plateb ve 135 rÛzn˘ch mûnách. Obdobnû úspû‰né byly i sluÏby sbûru hotovosti, jejichÏ objem vzrostl o 60 procent a které tak v˘znamnû pfiispûly k v˘born˘m v˘sledkÛm roku 2006.

Trade Finance Toto oddûlení GTS nabízí ‰irokou ‰kálu finanãních produktÛ v oblasti mezinárodního obchodu, zejména specializované úvûry a financování dodavatelÛ a jejich zákazníkÛ. Ke klíãov˘m finanãním sluÏbám vyuÏívan˘m v zahraniãním obchodû patfií pfiedev‰ím garance a akreditivy. V roce 2006 oddûlení GTS Trade Finance kladlo dÛraz na komplexní fie‰ení financování a zaji‰Èování rizik spojen˘ch s tuzemsk˘mi a zahraniãními obchodními transakcemi jejich klientÛ. Oddûlení Trade Finance se zamûfiilo na rozvoj sofistikovan˘ch fie‰ení v oblasti financování dodavatelsko-odbûratelsk˘ch vztahÛ. Ve sluÏbách pro klienty z fiad ãesk˘ch exportérÛ vyváÏejících do vzdálen˘ch oblastí oddûlení Trade Finance vyuÏívalo v˘hod globální sítû a know-how Citigroup.

Securities and Fund Services Ze tfií hlavních produktov˘ch oddûlení v rámci GTS vykázalo Securities and Fund Services v roce 2006 nejvy‰‰í rÛst. Funguje jako správce cenn˘ch papírÛ pro investory z fiad poji‰Èoven a penzijních fondÛ, poskytuje clearingové sluÏby finanãním zprostfiedkovatelÛm (pfiedev‰ím obchodníkÛm s cenn˘mi papíry) a také sluÏby depozitáfie. Klíãem k úspûchu tohoto oddûlení je flexibilita sluÏeb a individuální pfiístup ke kaÏdému zákazníkovi. ¤adû zahraniãních investorÛ pomohlo realizovat jejich zámûry v âeské republice a dal‰ím klientÛm usnadnilo pfiístup na kapitálové trhy v zahraniãí. O spokojenosti zákazníkÛ s na‰ím pfiístupem a kvalitou poskytovan˘ch sluÏeb svûdãí ocenûní Top Rated, jímÏ ãasopis Global Custodian Magazine vyhodnotil Citigroup jako nejlep‰ího regionálního správce aktiv ve v˘chodní a stfiední Evropû v roce 2006.

17


komplexnost

Ponte Sant' Angelo, Řím, Itálie Most pfies Tiberu byl postaven v roce 136 n. l. fiímsk˘m císafiem Hadriánem, kter˘ jím chtûl spojit centrum ¤íma se sv˘m novû postaven˘m mauzoleem. PÛvodnû byl most pojmenován po bohu Heliovi, do souãasnosti se z nûj zachovaly jen jeho stfiední pilífie zabudované do dne‰ního Andûlského mostu (Ponte Sant' Angelo), kter˘ r. 1669 opatfiil barokní sochafi Giovanni Lorenzo Bernini 10 sochami andûlÛ.

18


COMMERCIAL BANKING GROUP Citibank i v roce 2006 poskytovala stfiednû velk˘m spoleãnostem vynikající bankovní sluÏby. Ve‰keré sluÏby segmentu Commercial Banking vycházejí z dlouhodob˘ch a ovûfien˘ch zku‰eností, které jsme získali na tomto rychle se rozvíjejícím trhu. SnaÏíme se b˘t partnerem tûm klientÛm, jejichÏ obchodní aktivity se zahraniãím neustále rostou. Kromû standardních devizov˘ch operací poskytujeme i sloÏitûj‰í devizové produkty a poradenství s dÛrazem na fiízení rizik, která jsou spojena se zmûnami devizov˘ch kurzÛ a úrokov˘ch sazeb. Ná‰ cíl zamûfiit se více na tuto oblast vedl k tomu, Ïe obchody s devizov˘mi deriváty vzrostly ãtyfiikrát v porovnání s pfiedchozím rokem. Dynamick˘ rÛst jsme zaznamenali i v tradiãní oblasti poskytování úvûrÛ stfiedním podnikÛm. Hodnota dosud nesplacen˘ch úvûrÛ se zv˘‰ila o 25 procent a objem nov˘ch úvûrÛ poskytnut˘ch v roce 2006 vzrostl meziroãnû o 80 procent. V roce 2006 jsme se soustfiedili pfiedev‰ím na zv˘‰ení rychlosti schvalování úvûrÛ. PrÛmûrnou dobu nutnou ke schválení úvûru se nám podafiilo zkrátit o více neÏ 60 procent, ãímÏ jsme nastavili nov˘ standard na trhu bankovních sluÏeb pro stfiední firmy. V roce 2006 jsme také úspû‰nû pokraãovali v získávání nov˘ch zákazníkÛ. V˘sledkem dvou marketingov˘ch kampaní bylo zv˘‰ení poãtu na‰ich klientÛ v porovnání s rokem 2005 o 20 procent. Ve snaze reagovat na rychle se rozvíjející segment stfiedních podnikÛ v âeské republice jsme uãinili v˘znamnou zmûnu t˘kající se na‰í cílové skupiny. Oddûlení Commercial Banking se dnes zamûfiuje na spoleãnosti s roãními trÏbami aÏ do v˘‰e 2,5 miliardy Kã. Abychom lépe uspokojili potfieby velk˘ch podnikÛ v rámci tohoto segmentu, sestavili jsme speciální t˘m nejzku‰enûj‰ích bankéfiÛ a zavedli jsme zvlá‰tní proces zamûfien˘ na individuální úvûrové potfieby. Souãasnû jsme se více zamûfiili na poskytování sloÏitûj‰ích produktÛ a sluÏeb, jako je napfiíklad investiãní bankovnictví nebo obchody s deriváty. Segment stfiedních podnikÛ v âeské republice za posledních deset let v˘raznû vzrostl. Velikost tûchto firem a jejich síla jim umoÏÀuje úspû‰nû se prosazovat na tuzemském a mezinárodním trhu i v konkurenci mnohem vût‰ích podnikÛ. Oãekává se, Ïe v následujících letech mnohé podniky z tohoto segmentu dále porostou prostfiednictvím konsolidací v návaznosti na generaãní zmûny. Tento v˘voj pfiinese ãesk˘m stfiednû velk˘m firmám nové v˘zvy. Na‰ím cílem pro rok 2007 je proto poskytovat zázemí tûmto firmám v podobû bankovních produktÛ a poradenství, které jim pomÛÏe stanovit správn˘ smûr v˘voje a pfiispûje k jejich dal‰ímu rÛstu.

R E TA I L O V É B A N K O V N I C T V Í A C I T I B U S I N E S S V roce 2006 divize retailového bankovnictví zaznamenala skvûlé v˘sledky, nejlep‰í za posledních pût let, kdy Citibank sluÏby tohoto typu v âeské republice poskytuje. Platí to o v‰ech ãtyfiech základních oblastech na‰í ãinnosti, na nûÏ jsme se soustfiedili: privátní klientela, kreditní karty, osobní pÛjãky i segment mal˘ch a stfiedních podnikÛ. V roce 2006 pokraãovala vysok˘m tempem na‰e expanze na trhu kreditních karet. Poãet vydan˘ch karet se zdvojnásobil. Stali jsme se tak nejrychleji rostoucím emitentem kreditních karet v âeské republice. Na‰i klienti ocenili zejména vysokou kvalitu na‰eho produktu vãetnû jeho zabezpeãení. Velmi v˘znamnou roli hrály pfiedev‰ím na‰e co-brandové karty. Jsou s nimi spojeny v‰echny v˘hody klasické kreditní karty vãetnû pûtapadesátidenního bezúroãného období, jeÏ patfií k nejdel‰ím na ãeském trhu, díky partnerské spoleãnosti navíc poskytují sv˘m uÏivatelÛm dal‰í benefity. V roce 2006 jsme pokraãovali ve velmi dobré spolupráci se spoleãností O2 (Eurotel), s níÏ jsme vytvofiili nejvût‰í portfolio co-brandov˘ch karet v âeské republice. Spustili jsme také dva zcela nové partnerské projekty. Karta vydávaná spoleãnû s âesk˘mi aeroliniemi získala ocenûní spoleãnosti MasterCard jako Nejlep‰í novinka roku 2006. Zaãali jsme vydávat také co-brandovou kartu se spoleãností Shell, která obdrÏela dokonce dvû ceny: spoleãnost MasterCard jí udûlila cenu Nejlep‰í co-brandová karta z hlediska pfiínosÛ pro klienta a spoleãnost Computer Press ji vyhodnotila jako Nejlep‰í finanãní produkt roku 2006. Na‰e karty vynikají pfiedev‰ím nadstandardními bezpeãnostními prvky, ojedinûl˘mi na ãeském trhu, jako jsou fotografie majitele a jeho podpis na pfiední stranû karty. Vlastníci na‰ich karet mohou vyuÏívat i dal‰í doplÀkové sluÏby. Velké oblibû se tû‰í sluÏby Nákup na splátky a Hotovost na zavolanou, jeÏ kombinují v˘hody kreditních karet a bûÏn˘ch pÛjãek. Program CitiGold Wealth Management pfiedstavuje velmi ‰irokou nabídku finanãních a investiãních produktÛ pro nároãnou klientelu, od dlouhodob˘ch investic pfies sestavení efektivního finanãního portfolia aÏ po globální diverzifikaci financí. Rok 2006 byl velmi úspû‰n˘, neboÈ poãet klientÛ se zdvojnásobil. Tento skvûl˘ v˘sledek se podafiil hlavnû díky vysoce profesionální práci na‰ich bankéfiÛ, prodejnímu procesu zamûfienému na potfieby a poÏadavky klientÛ a na‰í strategii nenabízet vlastní investiãní programy, ale nacházet pro zákazníky ty nejlep‰í, které jsou na trhu a nejlépe vyhovují jejich potfiebám. Program je urãen pfiedev‰ím bonitním a nároãnûj‰ím klientÛm, ktefií kromû bankovních sluÏeb mohou vyuÏívat fiadu benefitÛ nefinanãního charakteru, jeÏ souvisejí napfiíklad s cestováním, zábavou, gastronomií, módou, sportem a zdravím. Vycházíme pfiitom z celosvûtové strategie Citibank maximálnû se pfiizpÛsobit Ïivotnímu stylu na‰ich klientÛ a vyhovût jejich poÏadavkÛm. V roce 2006 jsme dále rozvíjeli ná‰ CitiGold Wealth Planner, kter˘ na základû anal˘zy potfieb klienta navrhne nejefektivnûj‰í rozloÏení jeho finanãního portfolia. Na‰e nabídka obsahuje nejlep‰í produkty investiãního bankovnictví, které jsou dostupné na trhu. Zv˘‰ili jsme poãet investiãních fondÛ a jejich prodej se nám podafiilo zdvojnásobit. V oblasti péãe o privátní klienty se v roce 2006 projevil velk˘ zájem o ná‰ produkt CitiProfessional, urãen˘ takov˘m profesím, jako jsou napfiíklad lékafii, právníci, architekti, exekutofii a dal‰í. Jde o kombinaci jejich firemního úãtu a programu CitiGold Wealth Management pro správu jejich osobních financí, pfiiãemÏ o oba peãuje jeden bankéfi. V roce 2006 jsme zdvojnásobili prodej hypoteãních úvûrÛ, které poskytujeme ve spolupráci s Hypoteãní bankou.

19


Velmi úspû‰ní jsme byli v roce 2006 v oblasti poskytování osobních pÛjãek. Objem pfiidûlen˘ch úvûrÛ se zv˘‰il o 60 procent ve srovnání s pfiedcházejícím rokem. Zavedli jsme nové produkty, napfi. pro lékafie a uãitele, ktefií mohli vyuÏít v˘hody rychlého procesu zpracování i skuteãnosti, Ïe nepoÏadujeme zaji‰tûní úvûru. Také v segmentu mal˘ch a stfiedních podnikÛ se nám rok 2006 velmi vydafiil. Byl nejlep‰í, pokud jde o akvizici nov˘ch klientÛ, novû poskytnuté úvûry i v˘nosy. Zvlá‰tû firmy, které se zab˘vají exportem a importem, vyuÏívaly ty nejlep‰í devizové produkty na trhu doplnûné o rÛzné v˘hody a benefity. Bezpeãnost na‰ich klientÛ je pro nás prioritou. Proto jsme v roce 2006 roz‰ífiili zabezpeãení na‰eho internetového bankovnictví Citibank Online o nov˘ bezpeãnostní prvek – autentizaãní Bezpeãnostní klíã. Tento zpÛsob zabezpeãení pfiedstavuje nejvy‰‰í moÏn˘ standard vyuÏívající jednorázov˘ch hesel, generovan˘ch autentizaãním kalkulátorem. Díky na‰emu profesionálnímu pfiístupu a stále inovované nabídce se nám podafiilo v roce 2006 získat o sedmdesát pût procent více zákazníkÛ. Znaãnû také stoupla spokojenost na‰ich klientÛ, o ãemÏ mimo jiné svûdãí fakt, Ïe míra jejich vûrnosti je vy‰‰í neÏ kdykoliv pfiedtím. O úspû‰ném rozvoji na‰ich sluÏeb a rÛstu poãtu na‰ich klientÛ svûdãí i skuteãnost, Ïe jsme v prÛbûhu roku 2006 nav˘‰ili poãet zamûstnancÛ divize retailové banky o 150. V‰echny na‰e sluÏby i produkty budeme dále rozvíjet i v roce 2007. Prvofiadou pozornost chceme soustfiedit na roz‰ífiení na‰í distribuãní sítû.

CITILEASING, S.R.O. Citigroup prostfiednictvím spoleãnosti CitiLeasing, s.r.o., samostatné právnické osoby pÛsobící v âeské republice, nabízela sv˘m klientÛm leasingové sluÏby. CitiLeasing, s.r.o., stejnû jako Citibank a.s., ovládá matefiská spoleãnost Citibank Overseas Investment Corporation. V roce 2006 byl realizován zámûr z pfiedchozího roku opustit segment mal˘ch a stfiedních podnikÛ. Do‰lo k prodeji této ãásti portfolia CitiLeasing s.r.o., a k 1. únoru 2006 k jeho pfievodu na nového nabyvatele. V dal‰í ãásti roku 2006 pak na základû rozhodnutí akcionáfie zamûfiit se na poskytování primárních bankovních sluÏeb zastavila CitiLeasing, s.r.o., v‰echny obchodní aktivity t˘kající se leasingov˘ch sluÏeb. Po v˘bûrovém fiízení byla prodána zb˘vající ãást portfolia CitiLeasing, s.r.o., v˘znamné leasingové spoleãnosti, na niÏ bylo portfolio pfievedeno ve dvou fázích, v fiíjnu a prosinci roku 2006. K 31. 12. 2006 jiÏ CitiLeasing, s.r.o., nevedla Ïádné aktivní leasingové smlouvy. Po vypofiádání v‰ech pohledávek a závazkÛ a odprodání majetku bude v prÛbûhu roku 2007 ve‰kerá ãinnost spoleãnosti ukonãena formou likvidace.

LIDSKÉ ZDROJE Skvûlé v˘sledky Citibank a.s. v roce 2006 jsou pfiedev‰ím dílem sehraného t˘mu na‰ich zamûstnancÛ, ktefií své úsilí zamûfiují k jedinému cíli, jímÏ je pro v‰echny spokojen˘ zákazník. Banka po cel˘ rok vûnovala znaãnou péãi jejich dal‰ímu vzdûlávání. V roce 2006 se roz‰ífiil poãet úãastníkÛ úspû‰ného programu Citibank Management Programme, zamûfieného na rozvoj manaÏersk˘ch komunikaãních a interpersonálních dovedností, rozvíjela se také Prodejní akademie. ¤ada nejnadanûj‰ích zamûstnancÛ dostala moÏnost kariérního rÛstu v mezinárodních organizacích, kde formou v˘mûnn˘ch programÛ Citigroup získávají zku‰enosti z práce v zahraniãí. Pokraãovali jsme rovnûÏ v trendu exportu talentÛ, navíc na‰i úspû‰ní pracovníci roz‰ífiili svou manaÏerskou zodpovûdnost v rámci stfiedoevropského regionu. Pro roãní hodnocení a pfiípravu a realizaci na‰eho plánu ‰kolení jsme nadále vyuÏívali Intranet, kter˘ znaãnû zefektivnil tyto ãinnosti. Spokojenost zamûstnancÛ i v roce 2006 rostla a dostala se na nejvy‰‰í hodnoty v regionu. Aktivnû jsme rozvíjeli na‰e programy zamûfiené na rovnoprávné postavení na‰ich zamûstnancÛ. Na‰i pracovníci jsou podporování ve vyuÏívání flexibilní ãi ãásteãné pracovní doby nebo práce z domova. Pfiistoupili jsme k aktivní komunikaci s matkami na matefiské dovolené, pro nûÏ pfiipravujeme magazín a rovnûÏ pravidelná setkání. Cílem je pfiispût k jejich lep‰ímu a snaz‰ímu zapojení do pracovní ãinnosti po návratu do banky. V roce 2006 jsme dále rozvíjeli model uspofiádání oddûlení Human Resources, kter˘ jsme vytvofiili v pfiede‰lém roce. V zájmu konkurenceschopnosti Citibank v oblasti zamûstnaneck˘ch v˘hod jsme v roce 2006 rozhodli o zavedení plánu penzijního pfiipoji‰tûní na‰ich pracovníkÛ. Od poãátku roku 2007 bude Citibank na pfiipoji‰tûní pfiispívat stejnou ãástkou, jakou spofií zamûstnanec. Poãet zamûstnancÛ Citibank v âeské republice se v roce 2006 pfiiblíÏil k ãíslu 1000. K v˘raznému zv˘‰ení poãtu pracovníkÛ vedl zejména rozvoj retailové banky.

20


PROGRAMY DOBRÉHO OBâANSTVÍ Citibank a.s. zaznamenala v roce 2006 vynikající hospodáfiské v˘sledky. Její stále silnûj‰í postavení na ãeském trhu ji zavazuje b˘t také odpovûdn˘m firemním obãanem, spoleãností, která se neomezuje jen na podnikání za úãelem dosaÏení zisku, ale také se aktivnû snaÏí podílet na celé fiadû charitativních, spoleãensk˘ch a sponzorsk˘ch projektÛ. Principy dobrého firemního obãanství se v Citibank a.s. staly samozfiejmou souãástí v‰ech rozhodovacích procesÛ. Citibank má zájem na vytvofiení a udrÏení dobr˘ch vztahÛ s institucemi a komunitami. Zodpovûdnost k vefiejnosti si pfii kaÏdodenní ãinnosti uvûdomují v‰ichni její zamûstnanci.

Citigroup Foundation Citibank a.s. si uvûdomuje, jak dÛleÏité je chovat se ohleduplnû ke spoleãnosti, v níÏ pÛsobí. Od poãátku své existence v âeské republice se proto snaÏí podporovat rÛzné vefiejnû prospû‰né projekty. Pfiispívá na nû z fondu nadace Citigroup Foundation, která financuje neziskové programy ve v‰ech zemích, kde skupina Citigroup pÛsobí. Dal‰í prostfiedky poskytuje Citibank a.s. ze svého lokálního rozpoãtu. V roce 2006 jsme prostfiednictvím nadace Citigroup Foundation poskytli prostfiedky v celkové v˘‰i pfiesahující 2,8 milionu korun. Podpofiili jsme tak napfiíklad nevládní organizaci Junior Achievement, která pro studenty a pedagogy stfiedních ‰kol pfiipravuje v˘ukové programy Banky v akci a Poznej svoje peníze. Mladí lidé se tímto zpÛsobem uãí zacházet s finanãními prostfiedky a rozvíjejí své schopnosti orientovat se ve svûtû financí. Pokraãovali jsme dále v podpofie námi iniciovaného projektu Peníze pro Ïivot, kter˘ organizuje Stfiedisko náhradní rodinné péãe. V roce 2006 se ho úãastnil dosud nejvy‰‰í poãet mlad˘ch lidí vyrÛstajících v dûtsk˘ch domovech. Formou kreativní hry se uãí orientovat v prostfiedí „vnûj‰ího svûta“, kter˘ dosud bezprostfiednû neznají. Jde napfiíklad o fie‰ení základních Ïivotních situací, jak˘mi jsou hledání zamûstnání, jednání s úfiady ãi nakládání s vlastními penûzi. Citibank se tradiãnû hlásí k poslání Nadace Via, jímÏ je rozvoj dobr˘ch vztahÛ a spolupráce mezi neziskov˘mi organizacemi, obecními samosprávami a podnikateli jako zpÛsobu, jak mohou lidé pfievzít odpovûdnost za prostfiedí kolem sebe. Proto Citibank podpofiila ocenûní Via Bona, které získávají dárci z fiad podnikÛ a jednotlivcÛ za dobroãinné aktivity. Citibank dále pfiispûla na vzdûlávací program Letní ‰kola Liberálního institutu, urãen˘ uãitelÛm a studentÛm vybran˘m ze v‰ech ‰kol v âeské republice. Je souãástí série programÛ Economics for Leaders a Liberální institut ho organizuje z povûfiení americké Foundation for Teaching Economics. Citibank v roce 2006 rovnûÏ podpofiila projekt organizace Gender Studies „SoutûÏ o nejlep‰í firmu s rovn˘mi pfiíleÏitostmi pro Ïeny a muÏe v âeské republice“.

Zamûstnaneck˘ charitativní fond Fond, do nûhoÏ mohou zamûstnanci pfiispívat pravidelnû formou sráÏek z platu nebo jednorázovû, existuje v Citibank a.s. od roku 1996. Citibank do fondu vkládá ekvivalentní ãástku kaÏdého finanãního daru od zamûstnancÛ. Fond sbliÏuje Citibank a jednotlivé dárce z fiad zamûstnancÛ, ktefií mají právo rozhodnout, kam se jejich dobroãinné aktivity zamûfií. V roce 2006 vzrostl celkov˘ poãet pfiispûvatelÛ do fondu o 23 procent, díky tomu jsme rozdûlili celkem 734 656 korun mezi 33 pfiíjemcÛ z fiad neziskov˘ch organizací, mezi nûÏ patfií Obãanské sdruÏení Nadûje, Nadace sestry Akvinely, Fond ohroÏen˘ch dûtí ãi Klub rodiãÛ a pfiátel dûtí pomocné ‰koly Rooseveltova. Charitativní fond podporuje dûtské domovy, neziskové organizace pomáhající handicapovan˘m spoluobãanÛm, star˘m lidem, matkám s dûtmi v ohroÏení, ale také napfiíklad organizace nabízející prostor pro sociální a volnoãasové aktivity dûtí a mládeÏe. To je pfiípad obãanského sdruÏení Prostor Pro z Hradce Králové. V roce 2006 zamûstnanci oddûlení CBG zaãali spolupracovat s neziskovou organizací Kontakt bB, jíÏ pfiispívají nejen finanãnû, ale také svou aktivní úãastí na jejích projektech. Na‰ím zámûrem je podporovat charitativní projekty ve v‰ech regionech, kde pÛsobíme. Pfiíkladem je patronát na‰í liberecké poboãky nad místním Jedliãkov˘m ústavem.

Fórum dárcÛ Citibank trvale spolupracuje s Fórem dárcÛ, obãansk˘m sdruÏením, které zastfie‰uje dárce v âeské republice a usiluje o rozvoj filantropie. Citibank a.s. patfií k zakládajícím ãlenÛm Klubu firemních dárcÛ DONATOR, zaloÏenému Fórem dárcÛ sdruÏujícím firmy se zku‰enostmi v oblasti transparentního a systematického dárcovství. Jeho cílem je pfiesvûdãit i dal‰í podniky, aby dárcovství zafiadily do své podnikatelské strategie, a usiluje rovnûÏ o zlep‰ení komunikace mezi firemními dárci a neziskov˘mi organizacemi.

Dobrovolnick˘ program Citigroup vûnuje znaãné úsilí nejen firemnímu rÛstu, ale také filantropick˘m a sociálnû odpovûdn˘m iniciativám v zemích, kde je pfiítomna. Je si vûdoma toho, Ïe vÛdãí pozice pfiiná‰í také znaãnou morální odpovûdnost spoãívající v závazku pomoci zlep‰it kvalitu Ïivota obãansk˘ch komunit, které to potfiebují. V roce 2006 se zamûstnanci Citibank a.s. zúãastnili prvního roãníku dobrovolnické akce s názvem Citigroup Global Community Day, celosvûtového dobrovolnického dne. Pomáhali napfiíklad pfii dokonãovacích pracích na rekonstrukci prostorÛ chránûn˘ch dílen SdruÏení Neratov, pfii úpravû zahrady a skleníku v Ústavu sociální péãe pro tûlesnû postiÏenou mládeÏ Kociánka v Brnû a na dal‰ích místech.

21


spolehlivost St. John Nepomuk Bridge, St. Ursanne, Švýcarsko Most pfies fieku Doubs, kter˘ je souãástí malebného stfiedovûkého mûsteãka ze 7. století, je vûnovan˘ svatému Janu Nepomuckému a pochází z roku 1728, kdy nahradil most dfievûn˘. Tento most byl ve své dobû v˘znamnou souãástí obchodních cest mezi ·v˘carskem a Francií, z ãehoÏ tûÏilo i samotné mûsteãko. Dnes je jednou z nejv˘znamnûj‰ích turistick˘ch atrakcí ·v˘carska.

22


Zpráva auditora

KPMG âeská republika Audit, s.r.o. PobfieÏní 648/1a 186 00 Praha 8 âeská republika

Tel.: +420 222 123 111 Fax: +420 222 123 100 Internet: www.kpmg.cz

Z P R ÁVA A U D I T O R A P R O A K C I O N Á ¤ E C I T I B A N K A . S . Úãetní závûrka Na základû provedeného auditu jsme dne 17. dubna 2007 vydali o úãetní závûrce, která je souãástí této v˘roãní zprávy, zprávu následujícího znûní: „Provedli jsme audit pfiiloÏené úãetní závûrky Citibank a.s., tj. rozvahy k 31. prosinci 2006, v˘kazu zisku a ztráty, pfiehledu o zmûnách vlastního kapitálu za rok 2006 a pfiílohy této úãetní závûrky, vãetnû popisu pouÏit˘ch v˘znamn˘ch úãetních metod a ostatních doplÀujících údajÛ. Údaje o Citibank a.s. jsou uvedeny v bodû 1 pfiílohy této úãetní závûrky.

Odpovûdnost statutárního orgánu úãetní jednotky za úãetní závûrku Za sestavení a vûrné zobrazení úãetní závûrky v souladu s ãesk˘mi úãetními pfiedpisy odpovídá statutární orgán Citibank a.s. Souãástí této odpovûdnosti je navrhnout, zavést a zajistit vnitfiní kontroly nad sestavováním a vûrn˘m zobrazením úãetní závûrky tak, aby neobsahovala v˘znamné nesprávnosti zpÛsobené podvodem nebo chybou, zvolit a uplatÀovat vhodné úãetní metody a provádût pfiimûfiené úãetní odhady.

Odpovûdnost auditora Na‰í odpovûdností je vyjádfiit na základû provedeného auditu v˘rok k této úãetní závûrce. Audit jsme provedli v souladu se zákonem o auditorech a Mezinárodními auditorsk˘mi standardy a souvisejícími aplikaãními doloÏkami Komory auditorÛ âeské republiky. V souladu s tûmito pfiedpisy jsme povinni dodrÏovat etické normy a naplánovat a provést audit tak, abychom získali pfiimûfienou jistotu, Ïe úãetní závûrka neobsahuje v˘znamné nesprávnosti. Audit zahrnuje provedení auditorsk˘ch postupÛ, jejichÏ cílem je získat dÛkazní informace o ãástkách a skuteãnostech uveden˘ch v úãetní závûrce. V˘bûr auditorsk˘ch postupÛ závisí na úsudku auditora vãetnû posouzení rizik, Ïe úãetní závûrka obsahuje v˘znamné nesprávnosti zpÛsobené podvodem nebo chybou. Pfii posuzování tûchto rizik auditor pfiihlédne k vnitfiním kontrolám, které jsou relevantní pro sestavení a vûrné zobrazení úãetní závûrky. Cílem posouzení vnitfiních kontrol banky je navrhnout vhodné auditorské postupy, nikoli vyjádfiit se k úãinnosti vnitfiních kontrol. Audit téÏ zahrnuje posouzení vhodnosti pouÏit˘ch úãetních metod, pfiimûfienosti úãetních odhadÛ proveden˘ch vedením i posouzení celkové vypovídací schopnosti úãetní závûrky. Domníváme se, Ïe získané dÛkazní informace tvofií dostateãn˘ a vhodn˘ základ pro vyjádfiení na‰eho v˘roku.

V˘rok auditora Podle na‰eho názoru úãetní závûrka podává ve v‰ech v˘znamn˘ch ohledech vûrn˘ a poctiv˘ obraz aktiv, pasiv a finanãní situace Citibank a.s. k 31. prosinci 2006 a nákladÛ, v˘nosÛ a v˘sledku jejího hospodafiení za rok 2006 v souladu s ãesk˘mi úãetními pfiedpisy.”

23


Zpráva o vztazích Provûfiili jsme téÏ vûcnou správnost údajÛ uveden˘ch ve zprávû o vztazích mezi propojen˘mi osobami Citibank a.s. k 31. prosinci 2006. Za tuto zprávu o vztazích je odpovûdn˘ statutární orgán banky. Na‰í odpovûdností je vydat na základû provedené provûrky stanovisko k této zprávû o vztazích. Provûrku jsme provedli v souladu s Mezinárodními auditorsk˘mi standardy vztahujícími se k provûrce a souvisejícími aplikaãními doloÏkami Komory auditorÛ âeské republiky. Tyto standardy vyÏadují, abychom plánovali a provedli provûrku s cílem získat stfiední míru jistoty, Ïe zpráva o vztazích neobsahuje v˘znamné vûcné nesprávnosti. Provûrka je omezena pfiedev‰ím na dotazování pracovníkÛ banky a na analytické postupy a v˘bûrov˘m zpÛsobem provedené provûfiení vûcné správnosti údajÛ. Proto provûrka poskytuje niÏ‰í stupeÀ jistoty neÏ audit. Audit zprávy o vztazích jsme neprovádûli, a proto nevyjadfiujeme v˘rok auditora. Na základû na‰í provûrky jsme nezjistili Ïádné v˘znamné vûcné nesprávnosti údajÛ uveden˘ch ve zprávû o vztazích mezi propojen˘mi osobami Citibank a.s. k 31. prosinci 2006.

V˘roãní zpráva Ovûfiili jsme téÏ soulad v˘roãní zprávy s v˘‰e uvedenou úãetní závûrkou. Za správnost v˘roãní zprávy je odpovûdn˘ statutární orgán banky. Na‰í odpovûdností je vydat na základû provedeného ovûfiení v˘rok o souladu v˘roãní zprávy s úãetní závûrkou. Ovûfiení jsme provedli v souladu se zákonem o auditorech a Mezinárodními auditorsk˘mi standardy a souvisejícími aplikaãními doloÏkami Komory auditorÛ âeské republiky. Tyto standardy poÏadují, abychom ovûfiení naplánovali a provedli tak, abychom získali pfiimûfienou jistotu, Ïe informace obsaÏené ve v˘roãní zprávû, které popisují skuteãnosti, jeÏ jsou téÏ pfiedmûtem zobrazení v úãetní závûrce, jsou ve v‰ech v˘znamn˘ch ohledech v souladu s pfiíslu‰nou úãetní závûrkou. Jsme pfiesvûdãeni, Ïe provedené ovûfiení poskytuje pfiimûfien˘ podklad pro vyjádfiení na‰eho v˘roku. Podle na‰eho názoru jsou informace uvedené ve v˘roãní zprávû ve v‰ech v˘znamn˘ch ohledech v souladu s v˘‰e uvedenou úãetní závûrkou. V Praze dne 27. dubna 2007

K P M G Č e s k á r e p u b l i k a A u d i t , s . r. o .

Ing. Pavel Závitkovský

osvûdãení ãíslo 71

partner

KPMG âeská republika Audit, s.r.o., a Czech limited liability company incorporated under the Czech Commercial Code, is a member firm of KPMG International, a Swiss cooperative.

24


Iâ 49619187 DIâ CZ49619187

Obchodní rejstfiík veden˘ Mûstsk˘m soudem v Praze oddíl C, vloÏka 24185.

Îivnostenská banka, Praha 1 ã. ú./account no. 466016004/0400

Roãní úãetní závûrka

V Ý K A Z Z I S K U A Z T R ÁT Y tis. Kã 1

Poznámka

2006

2005

3

2 973 697

2 298 887

290 094

221 509

3

(1 224 311)

(790 298)

(43 200)

(54 373)

387

–

a) v˘nosy z úãastí s podstatn˘m vlivem

–

–

b) v˘nosy z úãastí s rozhodujícím vlivem

–

–

387

–

774 615

671 107

V˘nosy z úrokÛ a podobné v˘nosy z toho: úroky z dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ

2

Náklady na úroky a podobné náklady z toho: náklady na úroky z dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ

3

V˘nosy z akcií a podílÛ v tom:

c) ostatní v˘nosy z akcií a podílÛ 4

V˘nosy z poplatkÛ a provizí

5

Náklady na poplatky a provize

4

(133 405)

(86 234)

6

Zisk nebo ztráta z finanãních operací

5

1 179 427

1 033 797

7

Ostatní provozní v˘nosy

6

89 894

132 679

8

Ostatní provozní náklady

6

(111 475)

(85 504)

Správní náklady

7

(2 566 350)

(2 357 836)

9

v tom:

4

a) náklady na zamûstnance

(1 145 322)

(999 447)

(282 888)

(246 705)

(1 421 028)

(1 358 389)

15

(112 338)

(111 607)

v˘nosy z dfiíve odepsan˘ch pohledávek

11,23

2 086 737

2 939 927

13

Odpisy, tvorba a pouÏití opravn˘ch poloÏek a rezerv k pohledávkám a zárukám

11,23

(2 400 732)

(2 309 880)

17

Tvorba a pouÏití ostatních rezerv

23

16 631

(16 631)

19

Zisk nebo ztráta za úãetní období z bûÏné ãinnosti pfied zdanûním

572 777

1 318 407

23

DaÀ z pfiíjmÛ

(208 273)

(382 399)

24

Zisk nebo ztráta za úãetní období po zdanûní

364 504

936 008

z toho:

aa) sociální a zdravotní poji‰tûní

b) ostatní správní náklady 11

Odpisy, tvorba a pouÏití rezerv a opravn˘ch poloÏek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku

12

Rozpu‰tûní opravn˘ch poloÏek a rezerv k pohledávkám a zárukám,

Pfiíloha uvedená na stranách 29 aÏ 59 tvofií souãást této úãetní závûrky.

25


26

R O Z VA H A tis. Kã

Poznámka

2006

2005

AKTIVA 1

Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank

2

Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry pfiijímané centrální bankou k refinancování v tom:

12

a) vydané vládními institucemi b) ostatní

3

Pohledávky za bankami a druÏstevními záloÏnami v tom:

4

5

9 036 781

9 374 692

–

–

44 743 864

26 882 227

16 946 050

1 680 992

b) ostatní pohledávky

27 797 814

25 201 235

32 213 653

27 859 830

11

a) splatné na poÏádání

3 432 229

2 123 012


28 781 424

25 736 818

1 936 353

791 580

1 936 353

617 256

–

174 324

Dluhové cenné papíry v tom:

603 621 9 374 692


Pohledávky za klienty – ãleny druÏstevních záloÏen v tom:

10

274 419 9 036 781

13

a) vydané vládními institucemi b) vydané ostatními osobami

6

Akcie, podílové listy a ostatní podíly

14

1 000

904

9

Dlouhodob˘ nehmotn˘ majetek

15

155 088

151 802

–

–

z toho:

a) zfiizovací v˘daje b) goodwill

10

Dlouhodob˘ hmotn˘ majetek

11

Ostatní aktiva

13

Náklady a pfiíjmy pfií‰tích období

–

–

15

147 225

139 167

66 298

88 868

16

14 270 243

11 875 819

z toho: pozemky a budovy pro provozní ãinnost

Aktiva celkem Pfiíloha uvedená na stranách 29 aÏ 59 tvofií souãást této úãetní závûrky.

26


135 359

118 976

102 913 985

77 798 618

tis. Kã

Poznámka

2006

2005

PASIVA 1

Závazky vÛãi bankám a druÏstevním záloÏnám v tom:

2

5 894 155

5 438 891


4 760 978

2 801 294


1 133 177

2 637 597

Závazky vÛãi klientÛm – ãlenÛm druÏstevních záloÏen v tom:

17

18

68 890 674

48 091 637

47 269 463

31 530 002

21 621 211

16 561 635

780 131

452 032

a) emitované dluhové cenné papíry

459 683

393 706

b) ostatní závazky z dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ

320 448

58 326

17 966 671

14 531 716

741 484

818 058

a) splatné na poÏádání b) ostatní pohledávky

3

Závazky z dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ v tom:

4

Ostatní pasiva

5

V˘nosy a v˘daje pfií‰tích období

6

Rezervy v tom:

19

21

1 500

18 131

a) na dÛchody a podobné závazky

23

–

–

b) na danû

–

–

1 500

18 131

c) ostatní 7

Podfiízené závazky

20

949 151

1 115 498

8

Základní kapitál

22

2 925 000

2 925 000

2 925 000

2 925 000

–

–

865 565

865 565

z toho:

a) splacen˘ základní kapitál b) vlastní akcie

9

Emisní áÏio

10

Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku v tom:

24

a) povinné rezervní fondy a rizikové fondy b) ze zaji‰Èovacích derivátÛ c) z pfiepoãtu úãastí

13

OceÀovací rozdíly z toho:

25

a) z majetku a závazkÛ b) ze zaji‰Èovacích derivátÛ c) z pfiepoãtu úãastí

14 15

Nerozdûlen˘ zisk nebo neuhrazená ztráta z pfiedchozích období

24

Zisk nebo ztráta za úãetní období

24

Pasiva celkem Pfiíloha uvedená na stranách 29 aÏ 59 tvofií souãást této úãetní závûrky.

27


433 861

387 060

433 861

387 060

–

–

–

–

(46 170)

(39 230)

(46 170)

(39 230)

–

–

–

–

3 147 459

2 258 252

364 504

936 008

102 913 985

77 798 618

P O D R O Z VA H O V É P O L O Ž K Y tis. Kã

Poznámka

2006

2005 52 941 439

Podrozvahová aktiva 1

Poskytnuté pfiísliby a záruky

27

60 225 276

3

Pohledávky ze spotov˘ch operací

27

1 104 630

820 815

4

Pohledávky z pevn˘ch termínov˘ch operací

27

1 077 478 121

720 673 409

5

Pohledávky z opcí

27

148 398 918

81 867 448

6

Odepsané pohledávky

507 772

408 622

9

Pfiijaté pfiísliby a záruky

27

2 707 515

2 744 296

10

Pfiijaté zástavy a zaji‰tûní

27

29 184 173

28 451 852

11

Závazky ze spotov˘ch operací

27

1 104 853

820 582

12

Závazky z pevn˘ch termínov˘ch operací

27

1 077 758 154

720 792 593

13

Závazky z opcí

27

148 398 918

81 867 448

14

Hodnoty pfievzaté do úschovy, do správy a k uloÏení

28

68 245 661

56 854 396

Podrozvahová pasiva


P Ř E H L E D O Z M Ě N Á C H V E V L A S T N Í M K A P I TÁ L U Základní tis. Kã

Emisní

Rezervní

OceÀovací

Zisk

Celkem

kapitál

áÏio

fondy

rozdíly

(ztráta)

2 925 000

865 565

366 886

–

3 178 000

Kurzové a oceÀovací rozdíly nezahrnuté do HV

–

–

–

(39 230)

–

(39 230)

âist˘ zisk/ztráta za úãetní období

–

–

–

–

936 008

936 008 (899 574)

ZÛstatek k 1. 1. 2005

7 335 451

Dividendy

–

–

–

–

(899 574)

Pfievody do fondÛ

–

–

20 174

–

(20 174)

–

ZÛstatek k 31. 12. 2005

2 925 000

865 565

387 060

(39 230)

3 194 260

7 332 655

ZÛstatek k 1. 1. 2006

7 332 655

2 925 000

865 565

387 060

(39 230)

3 194 260

Kurzové a oceÀovací rozdíly nezahrnuté do HV

–

–

–

(6 940)

–

(6 940)

âist˘ zisk/ztráta za úãetní období

–

–

–

–

364 504

364 504

Pfievody do fondÛ

–

–

46 801

–

(46 801)

–

2 925 000

865 565

433 861

(46 170)

3 511 963

7 690 219

ZÛstatek k 31. 12. 2006


28


Pfiíloha úãetní závûrky pro rok konãící 31. prosince 2006

1. OBECNÉ INFORMACE (a) Charakteristika banky Vznik a charakteristika banky Podle zákona ã. 158/1989 Sb., o bankách a spofiitelnách, byla spoleãnosti Citibank a.s. (dále jen „banka“) dne 15. ledna 1991 udûlena se souhlasem tehdej‰í Státní banky ãeskoslovenské univerzální bankovní licence umoÏÀující bance ãinnost ve v‰ech oblastech bankovnictví a finanãních sluÏeb. Banka je také drÏitelem univerzální devizové licence udûlené Státní bankou ãeskoslovenskou dne 23. srpna 1991, která umoÏÀuje bance provádût devizové operace podle devizového zákona ã. 219/1995 Sb. ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. V˘‰e uvedená bankovní a devizová licence byla nahrazena bankovní licencí vydanou âeskou národní bankou dne 19. února 2004 v souladu se zákonem ã. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znûní. Banka byla zapsána do obchodního rejstfiíku se sídlem v Praze dne 17. ãervna 1991. Banka se zab˘vá pfiedev‰ím komerãním a investiãním bankovnictvím. Sídlo Citibank a.s. Evropská 423/178 166 40 Praha 6 âeská republika Identifikační číslo 16190891 âlenové pfiedstavenstva a dozorãí rady k 31. prosinci 2006 Členové představenstva Henricus Lambertus Piljs Jifií Báãa Michal Nebesk˘ Javed Kureishi

Členové dozorčí rady Mark Whitehorn Leona Kfiepelová Sajjad Razvi

(b) V˘chodiska pro pfiípravu úãetní závûrky Úãetní závûrka byla pfiipravena na základû úãetnictví vedeného v souladu se zákonem o úãetnictví a pfiíslu‰n˘mi nafiízeními a vyhlá‰kami platn˘mi v âeské republice. Závûrka byla zpracována na principech ãasového rozli‰ení nákladÛ a v˘nosÛ a historick˘ch cen – s v˘jimkou vybran˘ch finanãních nástrojÛ oceÀovan˘ch reálnou hodnotou. Tato úãetní závûrka je pfiipravená v souladu s vyhlá‰kou MF âR ã. 501 ze dne 6. listopadu 2002 ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, kterou se stanoví uspofiádání a obsahové vymezení poloÏek úãetní závûrky a rozsah údajÛ ke zvefiejnûní pro banky a nûkteré finanãní instituce. V prÛbûhu let 2006 a 2005 banka podnikala pfieváÏnû na území âeské republiky. âísla uvedená v závorkách pfiedstavují záporná ãísla. Tato úãetní závûrka je nekonsolidovaná.

29


2. DÒLEÎITÉ ÚâETNÍ METODY Úãetní závûrka banky byla pfiipravena v souladu s následujícími dÛleÏit˘mi úãetními metodami:

(a) Den uskuteãnûní úãetního pfiípadu V závislosti na typu transakce je okamÏikem uskuteãnûní úãetního pfiípadu zejména den v˘platy nebo pfievzetí obûÏiva, den nákupu nebo prodeje valut, deviz, popfi. cenn˘ch papírÛ, den provedení platby, popfi. inkasa z úãtu klienta, den pfiíkazu na korespondenta k provedení platby, den zúãtování pfiíkazÛ banky s clearingov˘m centrem âNB, den pfiipsání (valuty) prostfiedkÛ podle zprávy do‰lé od korespondenta banky (zprávou se rozumí zpráva v systému SWIFT, avízo banky, pfievzaté medium, v˘pis z úãtu, popfi. jiné dokumenty), den sjednání a den vypofiádání obchodu s cenn˘mi papíry, devizami, opcemi, popfi. jin˘mi deriváty, den vydání nebo pfievzetí záruky, popfi. úvûrového pfiíslibu, den pfievzetí hodnot do úschovy. Úãetní pfiípady nákupu a prodeje finanãních aktiv s obvykl˘m termínem dodání (spotové operace) a dále pevné termínové a opãní operace jsou od okamÏiku sjednání obchodu do okamÏiku vypofiádání obchodu zaúãtovány na podrozvahov˘ch úãtech. Finanãní aktivum nebo jeho ãást banka odúãtuje z rozvahy v pfiípadû, Ïe ztratí kontrolu nad smluvními právy k tomuto finanãnímu aktivu nebo jeho ãásti. Banka tuto kontrolu ztratí, jestliÏe uplatní práva na v˘hody definované smlouvou, tato práva zaniknou nebo se tûchto práv vzdá.

(b) Dluhové cenné papíry, akcie, podílové listy a ostatní podíly Státní pokladniãní poukázky, dluhopisy a jiné dluhové cenné papíry a akcie vãetnû podílov˘ch listÛ a ostatních podílÛ jsou klasifikovány podle zámûru banky do portfolia drÏeného do splatnosti, portfolia oceÀovaného reálnou hodnotou proti úãtÛm nákladÛ nebo v˘nosÛ nebo portfolia realizovateln˘ch cenn˘ch papírÛ. Do portfolia do splatnosti mohou b˘t zafiazeny pouze dluhové cenné papíry. Státní pokladniãní poukázky, dluhopisy a jiné dluhové cenné papíry jsou úãtovány v pofiizovací cenû zahrnující pomûrnou ãást diskontu nebo áÏia. âasové rozli‰ení úrokov˘ch v˘nosÛ je souãástí úãetní hodnoty tûchto cenn˘ch papírÛ. Akcie, podílové listy a ostatní podíly jsou úãtovány v pofiizovací cenû. ÁÏio ãi diskont u dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ jsou rozpou‰tûny do v˘kazu zisku a ztráty od okamÏiku pofiízení do data splatnosti pouÏitím aktuálního v˘nosu do splatnosti. Dluhové cenné papíry a akcie, podílové listy a ostatní podíly oceÀované reálnou hodnotou proti úãtÛm nákladÛ nebo v˘nosÛ jsou oceÀovány reálnou hodnotou a zisky/ztráty z tohoto ocenûní se zachycují do v˘kazu zisku a ztráty v rámci poloÏky „Zisk nebo ztráta z finanãních operací“. Realizovatelné cenné papíry a akcie, podílové listy a ostatní podíly jsou oceÀovány reálnou hodnotou a zisky/ztráty z tohoto ocenûní se zachycují ve vlastním kapitálu v rámci poloÏky „OceÀovací rozdíl“. Pfii prodeji je pfiíslu‰n˘ oceÀovací rozdíl zachycen ve v˘kazu zisku a ztráty v poloÏce „Zisk nebo ztráta z finanãních operací“. Reálná hodnota pouÏívaná pro pfiecenûní cenn˘ch papírÛ se stanoví jako trÏní cena vyhlá‰ená ke dni stanovení reálné hodnoty, pokud banka prokáÏe, Ïe za trÏní cenu je moÏné cenn˘ papír prodat. V pfiípadû vefiejnû obchodovan˘ch dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ a majetkov˘ch cenn˘ch papírÛ jsou reálné hodnoty rovny cenám dosaÏen˘m na vefiejném trhu zemí OECD, pokud jsou zároveÀ splnûny poÏadavky na likviditu cenn˘ch papírÛ. Není-li moÏné stanovit reálnou hodnotu jako trÏní cenu (napfi. banka neprokáÏe, Ïe za trÏní cenu je moÏné cenn˘ papír prodat), reálná hodnota se stanoví jako upravená hodnota cenného papíru.

30


Upravená hodnota cenného papíru se rovná mífie úãasti na vlastním kapitálu spoleãnosti, pokud se jedná o akcie, mífie úãasti na vlastním kapitálu podílového fondu, pokud se jedná o podílové listy, a souãasné hodnotû cenného papíru, pokud se jedná o dluhové cenné papíry. K dluhov˘m cenn˘m papírÛm drÏen˘m do splatnosti se tvofií opravné poloÏky. Opravné poloÏky k tûmto cenn˘m papírÛm jsou tvofieny v ãástce, která odráÏí pouze zmûnu rizikovosti emitenta, nikoliv zmûny bezrizikov˘ch úrokov˘ch sazeb, a to podle jednotliv˘ch cenn˘ch papírÛ. Operace, ve kter˘ch se cenné papíry prodávají se závazkem ke zpûtnému odkupu (repo operace) za pfiedem stanovenou cenu nebo se nakupují se závazkem ke zpûtnému prodeji (reverzní repo operace), jsou úãtovány jako zaji‰tûné pfiijaté nebo poskytnuté úvûry. Vlastnické právo k cenn˘m papírÛm se pfievádí na subjekt poskytující úvûr. Cenné papíry pfievedené v rámci repo operací jsou nadále zahrnuty v pfiíslu‰n˘ch poloÏkách cenn˘ch papírÛ v rozvaze banky a ãástka získaná pfievodem cenn˘ch papírÛ v rámci repo operací je úãtována do „ZávazkÛ vÛãi bankám a druÏstevním záloÏnám“ ãi „ZávazkÛ vÛãi klientÛm – ãlenÛm druÏstevních záloÏen”. Cenné papíry pfiijaté v rámci reverzních repo operací jsou evidovány pouze v podrozvaze, a to v poloÏce „Pfiijaté zástavy a zaji‰tûní“. Úvûr poskytnut˘ v rámci reverzních repo operací je zafiazen v poloÏce „Pohledávky za bankami a druÏstevními záloÏnami” nebo „Pohledávky za klienty – ãleny druÏstevních záloÏen”. U dluhopisÛ pfieveden˘ch v rámci repo operací se úrok ãasovû rozli‰uje, v pfiípadû dluhopisÛ pfiijat˘ch v rámci reverzních repo operací se úrok ãasovû nerozli‰uje. V˘nosy a náklady vzniklé v rámci repo, resp. reverzních repo operací jako rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou jsou ãasovû rozli‰ovány po dobu transakce a vykázány ve v˘kazu zisku a ztráty jako „V˘nosy z úrokÛ a podobné v˘nosy” nebo „Náklady na úroky a podobné náklady”.

(c) Operace s cenn˘mi papíry pro klienty Cenné papíry pfiijaté bankou do úschovy, správy nebo k uloÏení jsou úãtovány zpravidla v nominálních hodnotách a evidovány v podrozvaze v poloÏce „Hodnoty pfievzaté do úschovy, do správy a k uloÏení“. V rozvaze jsou v pasivech úãtovány závazky banky vÛãi klientÛm zejména z titulu pfiijaté hotovosti urãené ke koupi cenn˘ch papírÛ, hotovosti urãené k vrácení klientovi atd.

(d) Pohledávky za bankami a za klienty Pohledávky jsou úãtovány v ãástkách sníÏen˘ch o opravné poloÏky. âasové rozli‰ení úrokov˘ch v˘nosÛ je souãástí úãetní hodnoty tûchto pohledávek. Pohledávky jsou posuzovány z hlediska návratnosti. Na základû toho jsou vytváfieny k jednotliv˘m pohledávkám a pohledávkám hodnocen˘m portfoliovû opravné poloÏky. Metodika tvorby opravn˘ch poloÏek pro úãetní období je uvedena v bodû 30 (a), (b) a (c) pfiílohy. Opravné poloÏky vytváfiené na vrub nákladÛ jsou vykázány v poloÏce „Odpisy, tvorba a pouÏití opravn˘ch poloÏek a rezerv k pohledávkám a zárukám“. DaÀovû odãitatelná ãást celkovû vytvofien˘ch opravn˘ch poloÏek na ztráty z úvûrÛ za úãetní období je vypoãítána podle § 5 („Bankovní rezervy a opravné poloÏky“) a § 8 („Opravné poloÏky k pohledávkám za dluÏníky v konkurzním a vyrovnávacím fiízení“) zákona o rezervách ã. 593/1992 Sb. ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Pohledávky jsou odpisovány na základû postupÛ vymezen˘ch v interních smûrnicích banky. Odpisy nedobytn˘ch pohledávek jsou zahrnuty v poloÏce „Odpisy, tvorba a pouÏití opravn˘ch poloÏek a rezerv k pohledávkám a zárukám” v˘kazu zisku a ztráty. O stejnou ãástku se sniÏují rezervy a opravné poloÏky. V˘nosy z dfiíve odepsan˘ch úvûrÛ jsou uvedeny ve v˘kazu zisku a ztráty v poloÏce „Rozpu‰tûní opravn˘ch poloÏek a rezerv k pohledávkám a zárukám, v˘nosy z dfiíve odepsan˘ch pohledávek”.

31


(e) Tvorba rezerv Rezerva pfiedstavuje pravdûpodobné plnûní s nejist˘m ãasov˘m rozvrhem a v˘‰í. Rezerva se tvofií v pfiípadû, pro kter˘ platí následující kritéria: ● existuje povinnost (právní nebo vûcná) plnit, která je v˘sledkem minul˘ch událostí, ● je pravdûpodobné, Ïe plnûní nastane a vyÏádá si odliv prostfiedkÛ pfiedstavujících ekonomick˘ prospûch, pfiiãemÏ „pravdûpodobné“ znamená pravdûpodobnost vy‰‰í neÏ 50 %, ● je moÏné provést pfiimûfienû spolehliv˘ odhad plnûní. V souladu se zákonem o rezervách ã. 593/1992 Sb. ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ pfiestala banka poãínaje 1. lednem 2002 tvofiit rezervy na standardní pohledávky z úvûrÛ a rezervy na poskytnuté záruky a k 31. prosinci 2005 tyto rezervy v souladu s pfiechodn˘mi ustanoveními v˘‰e uvedeného zákona rozpustila ãi je pouÏila ke krytí ztrát z odpisÛ a postoupení pohledávek z úvûrÛ nepokryt˘ch vytvofien˘mi opravn˘mi poloÏkami ãi ke krytí ztrát z poskytnut˘ch záruk. V roce 2006 banka netvofiila Ïádné v˘‰e uvedené rezervy.

(f) Dlouhodob˘ hmotn˘ a nehmotn˘ majetek Dlouhodob˘ hmotn˘ a nehmotn˘ majetek je úãtován v historick˘ch cenách a odpisován rovnomûrnû po odhadovanou dobu Ïivotnosti. Doby odpisování pro jednotlivé kategorie dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku jsou následující: Software Budovy Ostatní

3 roky aÏ 5 let 5 aÏ 10 let 2 roky aÏ 6 let

Technická zhodnocení najatého majetku jsou odpisována rovnomûrnû po krat‰í z následujících období: 10 let nebo zb˘vající období nájemní smlouvy. Dlouhodob˘ nehmotn˘ majetek s pofiizovací cenou niÏ‰í neÏ 60 tis. Kã a dlouhodob˘ hmotn˘ majetek s pofiizovací cenou niÏ‰í neÏ 40 tis. Kã, jejichÏ ekonomická Ïivotnost je niÏ‰í neÏ 1 rok, je úãtován do nákladÛ v období, ve kterém byl pofiízen. DaÀ z pfiidané hodnoty vztahující se k pofiízení majetku se zahrnuje do pofiizovací ceny a je odpisována podle kategorie majetku.

(g) Pfiepoãet cizí mûny Transakce vyãíslené v cizí mûnû jsou úãtovány v tuzemské mûnû pfiepoãtené devizov˘m kurzem platn˘m v den transakce. Aktiva a pasiva vyãíslená v cizí mûnû spoleãnû s devizov˘mi spotov˘mi transakcemi pfied dnem splatnosti jsou pfiepoãítávána do tuzemské mûny v kurzu vyhla‰ovaném âNB platn˘m k datu rozvahy. V˘sledn˘ zisk nebo ztráta z pfiepoãtu aktiv a pasiv vyãíslen˘ch v cizí mûnû – kromû majetkov˘ch úãastí v cizí mûnû – pfiípadnû poloÏek zaji‰Èujících mûnové riziko plynoucí ze smluv, které je‰tû nejsou vykázány v rozvaze banky nebo oãekávan˘ch budoucích transakcí, je vykázán ve v˘kazu zisku a ztráty jako „Zisk nebo ztráta z finanãních operací”.

(h) Finanãní deriváty VloÏené deriváty V nûkter˘ch pfiípadech mÛÏe b˘t derivát souãástí sloÏeného finanãního nástroje, kter˘ zahrnuje jak hostitelsk˘ nástroj, tak derivát (tzv. vloÏen˘ derivát), kter˘ ovlivÀuje penûÏní toky nebo z jiného hlediska modifikuje vlastnosti hostitelského nástroje. VloÏen˘ derivát se oddûluje od hostitelského nástroje a úãtuje se o nûm samostatnû, jestliÏe jsou splnûny souãasnû tyto podmínky: ● ekonomické vlastnosti a rizika vloÏeného derivátu nejsou v tûsném vztahu s ekonomick˘mi vlastnostmi a riziky hostitelského nástroje, ● finanãní nástroj se stejn˘mi podmínkami jako vloÏen˘ derivát by jako samostatn˘ nástroj splÀoval definici derivátu, ● hostitelsk˘ nástroj není pfieceÀován na reálnou hodnotu nebo je pfieceÀován na reálnou hodnotu, ale zmûny z pfiecenûní jsou ponechány v rozvaze.

32


Deriváty k obchodování Finanãní deriváty drÏené za úãelem obchodování jsou vykazovány v reáln˘ch hodnotách a zisky (ztráty) ze zmûny reáln˘ch hodnot jsou zachyceny ve v˘kazu zisku a ztráty v poloÏce „Zisk nebo ztráta z finanãních operací“.

Zaji‰Èovací deriváty Zaji‰Èovací deriváty jsou vykazovány v reálné hodnotû. ZpÛsob vykázání této reálné hodnoty závisí na aplikovaném modelu zaji‰Èovacího úãetnictví. Zaji‰Èovací úãetnictví je moÏné aplikovat, pokud: ● zaji‰tûní je v souladu se strategií banky pro fiízení rizik, ● v okamÏiku uskuteãnûní zaji‰Èovací transakce je zaji‰Èovací vztah formálnû zdokumentován, ● oãekává se, Ïe zaji‰Èovací vztah bude po dobu jeho trvání vysoce efektivní, ● efektivita zaji‰Èovacího vztahu je objektivnû mûfiitelná, ● zaji‰Èovací vztah je vysoce efektivní v prÛbûhu úãetního období, ● v pfiípadû zaji‰tûní oãekávan˘ch transakcí se v˘skyt této transakce oãekává s vysokou pravdûpodobností. V pfiípadû, Ïe derivát zaji‰Èuje oproti riziku zmûny reálné hodnoty zaúãtovan˘ch aktiv nebo pasiv, je zaji‰Èovaná poloÏka také oceÀována reálnou hodnotou z titulu zaji‰Èovaného rizika. Zisky a ztráty z tohoto ocenûní zaji‰Èované poloÏky i zaji‰Èovacího derivátu jsou v pfiípadû úrokovû citliv˘ch instrumentÛ zahrnuty ve v˘kazu zisku a ztráty v poloÏkách „V˘nosy z úrokÛ a podobné v˘nosy“, resp. „Náklady na úroky a podobné náklady“. V pfiípadû, Ïe derivát zaji‰Èuje oproti riziku variability v penûÏních tocích ze zaúãtovan˘ch aktiv nebo pasiv, právnû vynutiteln˘ch smluv nebo oãekávan˘ch transakcí, je efektivní ãást zaji‰tûní (reálné hodnoty zaji‰Èovacího derivátu) vykázána jako souãást vlastního kapitálu v poloÏce „OceÀovací rozdíly ze zaji‰Èovacích derivátÛ“. Neefektivní ãást je zahrnuta ve v˘kazu zisku a ztráty v poloÏce „Zisk nebo ztráta z finanãních operací“. V pfiípadû, kdy zaji‰tûní právnû vynutiteln˘ch smluv nebo oãekávan˘ch transakcí vyústí v zaúãtování aktiva nebo pasiva, je kumulativní zisk nebo ztráta z ocenûní zaji‰Èovacího derivátu zachycen˘ ve vlastním kapitálu zahrnut do úãetní hodnoty tohoto aktiva nebo pasiva. V opaãném pfiípadû je zachycen do v˘kazu zisku a ztráty ve stejném ãasovém okamÏiku jako zisk nebo ztráta ze zaji‰Èované poloÏky. Reálná hodnota finanãních derivátÛ se stanovuje jako souãasná hodnota oãekávan˘ch penûÏních tokÛ plynoucích z tûchto transakcí. Pro stanovení souãasné hodnoty se pouÏívají obvyklé, na trhu akceptované modely, jako napfiíklad Black-ScholesÛv model pro nûkteré typy opcí. Do tûchto oceÀovacích modelÛ jsou pak dosazeny parametry zji‰tûné na aktivním trhu, jako devizové kurzy, v˘nosové kfiivky, volatility pfiíslu‰n˘ch finanãních nástrojÛ atd.

(i) Zdanûní DaÀov˘ základ pro daÀ z pfiíjmÛ se propoãte z hospodáfiského v˘sledku bûÏného období pfiipoãtením daÀovû neuznateln˘ch nákladÛ a odeãtením v˘nosÛ, které nepodléhají dani z pfiíjmÛ, a je dále upraven o slevy na dani a pfiípadné zápoãty. OdloÏená daÀ vychází z ve‰ker˘ch doãasn˘ch rozdílÛ mezi úãetní a daÀovou hodnotou aktiv a závazkÛ s pouÏitím oãekávané daÀové sazby platné pro následující období. O odloÏené daÀové pohledávce se úãtuje pouze v pfiípadû, kdy neexistuje pochybnost o jejím dal‰ím uplatnûní v následujících úãetních obdobích.

(j) PoloÏky z jiného úãetního období a zmûny úãetních metod PoloÏky z jiného úãetního období, neÏ kam daÀovû a úãetnû patfií, a zmûny úãetních metod jsou úãtovány jako v˘nosy nebo náklady ve v˘kazu zisku a ztráty v bûÏném úãetním období s v˘jimkou oprav zásadních chyb úãtování v˘nosÛ a nákladÛ minul˘ch období, které jsou zachyceny prostfiednictvím „Nerozdûleného zisku nebo neuhrazené ztráty z pfiedchozích období“ v rozvaze banky.

33


3. âIST¯ ÚROKOV¯ V¯NOS tis. Kã V˘nosy z úrokÛ z vkladÛ z úvûrÛ ostatní Náklady na úroky z vkladÛ z úvûrÛ ostatní âist˘ úrokov˘ v˘nos

2006

2005

760 546 1 923 057 290 094

447 180 1 630 198 221 509

(1 093 718) (84 450) (46 143) 1 749 386

(685 905) (48 234) (56 159) 1 508 589

2006

2005

– 89 230 685 385 774 615

733 71 682 598 692 671 107

(24 148) (109 257) (133 405)

(15 273) (70 961) (86 234)

4 . V ¯ N O S Y A N Á K L A D Y N A P O P L AT K Y A P R O V I Z E tis. Kã V˘nosy z poplatkÛ a provizí z operací s cenn˘mi papíry z obhospodafiování, správy, uloÏení a úschovy hodnot ostatní Celkem Náklady na poplatky a provize z operací s cenn˘mi papíry ostatní Celkem

Nejv˘znamnûj‰ími poloÏkami v ostatních v˘nosech z poplatkÛ a provizí jsou poplatky za provádûní transakcí v rámci internetového bankovnictví, poplatky za transakce prostfiednictvím bankovních karet a platebních pfiíkazÛ. Nejv˘znamnûj‰ími poloÏkami v ostatních nákladech na poplatky a provize jsou poplatky za bankovní sluÏby poskytované jin˘mi bankami.

5 . Z I S K N E B O Z T R ÁTA Z F I N A N â N Í C H O P E R A C Í tis. Kã Zisk/ztráta z operací s cenn˘mi papíry Zisk/ztráta z operací s deriváty Zisk/ztráta z devizov˘ch operací Kurzové rozdíly Celkem

34


2006 (33 959) 66 027 112 420 1 034 939 1 179 427

2005 52 367 543 539 74 723 363 168 1 033 797

6 . O S TAT N Í P R O V O Z N Í V ¯ N O S Y A N Á K L A D Y tis. Kã V˘nosy spojené s provozem kreditních karet V˘nosy ze sluÏeb poskytovan˘ch spoleãnosti CitiLeasing, s.r.o. V˘nosy z pfievodu hmotného a nehmotného majetku Ostatní Ostatní provozní v˘nosy celkem tis. Kã Pfiíspûvek do Fondu poji‰tûní vkladÛ Náklady spojené s provozem kreditních karet Ostatní Ostatní provozní náklady celkem

2006 7 716 8 474 1 927 71 777 89 894

2005 22 611 9 543 7 505 93 020 132 679

2006 52 397 37 894 21 184 111 475

2005 34 756 23 226 27 522 85 504

2006

2005

862 434 282 888 1 145 322 1 421 028 13 837 2 566 350

752 742 246 705 999 447 1 358 389 7 318 2 357 836

7 . S P R ÁV N Í N Á K L A D Y tis. Kã Osobní náklady Mzdy a odmûny zamûstnancÛ Sociální a zdravotní poji‰tûní Ostatní správní náklady z toho náklady na audit, právní a daÀové poradenství

V˘‰e uvedené mzdy a odmûny zamûstnancÛ zahrnují ãástku 40 591 tis. Kã (v roce 2005: 36 940 tis. Kã) pfiedstavující náklady na realokaci pracovníkÛ, pfiíspûvky spoleãnosti na stravné zamûstnancÛ a jiné zamûstnanecké aktivity. Do celkov˘ch mezd a odmûn zamûstnancÛ jsou zahrnuty i mzdy a odmûny pro ãleny pfiedstavenstva a dozorãí rady, které v roce 2006 ãinily 35 922 tis. Kã (v roce 2005: 17 763 tis. Kã). PRÒMùRN¯ POâET ZAMùSTNANCÒ BANKY BYL NÁSLEDUJÍCÍ: Zamûstnanci âlenové pfiedstavenstva banky âlenové dozorãí rady Ostatní ãlenové vedení

35


2006 822 4 3 8

2005 724 4 2 8

8. V¯NOSY A NÁKLADY DLE OBLASTÍ âINNOSTÍ

v% 2006 âist˘ úrokov˘ v˘nos V˘nosy z poplatkÛ a provizí Náklady z poplatkÛ a provizí âisk˘ zisk nebo ztráta z finanãních operací 2005 âist˘ úrokov˘ v˘nos V˘nosy z poplatkÛ a provizí Náklady z poplatkÛ a provizí âisk˘ zisk nebo ztráta z finanãních operací

Retailové bankovnictví

Podnikové bankovnictví

Investiãní bankovnictví

28 % 28 % 13 % (5) %

70 % 60 % 80 % 118 %

2% 12 % 7% (13) %

21 % 27 % 18 % 1%

79 % 61 % 75 % 99 %

– 12 % 7% –

2006 11 068 389 16 070 417 66 901 (655 424) 607 302

2005 9 689 903 11 963 345 49 100 (507 440) 547 517

2006 44 743 864 – – 44 743 864

2005 26 881 155 1 083 (11) 26 882 227

2006 11 952 521 32 791 343 44 743 864

2005 11 290 121 15 592 106 26 882 227

9. TRANSAKCE SE SP¤ÍZNùN¯MI OSOBAMI tis. Kã Pohledávky Závazky V˘nosy Náklady Zisk nebo ztráta z finanãních operací

1 0 . P O H L E D ÁV K Y Z A B A N K A M I (a) Klasifikace pohledávek za bankami tis. Kã Standardní Sledované Opravné poloÏky k moÏn˘m ztrátám z pohledávek âisté pohledávky za bankami

(b) Anal˘za pohledávek za bankami podle druhu zaji‰tûní tis. Kã Zaji‰tûno Nezaji‰tûno

K 31. prosinci 2006 banka pfiijala od bankovních protistran v rámci reverzních repo operací státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry pfiíjímané centrální bankou k refinancování v celkové trÏní hodnotû 11 952 521 tis. Kã, které jsou evidovány v podrozvaze v poloÏce „Pfiijaté zástavy a zaji‰tûní“ (k 31. prosinci 2005: 11 290 121 tis. Kã).

36


1 1 . P O H L E D ÁV K Y Z A K L I E N T Y (a) Klasifikace pohledávek za klienty tis. Kã Standardní Sledované Nestandardní Pochybné Ztrátové Pohledávky hodnocené portfoliově Opravné poloÏky k pohledávkám hodnocen˘m jednotlivû Opravné poloÏky k pohledávkám hodnocen˘m portfoliovû âisté pohledávky za klienty

2006 24 784 773 2 801 819 381 875 849 209 71 693 4 019 130 (606 672) (88 174) 32 213 653

2005 21 207 419 3 655 636 1 589 169 128 449 28 906 1 746 109 (424 262) (71 596) 27 859 830

2006 18 410 25 784 365 – – 412 271 3 933 495 2 065 112 32 213 653

2005 2 24 028 525 – – 378 266 1 670 563 1 782 474 27 859 830

(b) Anal˘za úvûrÛ poskytnut˘ch klientÛm podle sektorÛ tis. Kã Finanãní organizace Nefinanãní organizace Organizace poji‰Èovnictví Vládní sektor Domácnosti (Ïivnosti) Obyvatelstvo (rezidenti) Nerezidenti

(c) Anal˘za pohledávek za klienty podle sektorÛ a podle druhu zaji‰tûní

tis. Kã K 31. prosinci 2006 Finanãní organizace Nefinanãní organizace Organizace poji‰Èovnictví Vládní sektor Domácnosti (Ïivnosti) Obyvatelstvo (rezidenti) Nerezidenti

K 31. prosinci 2005 Finanãní organizace Nefinanãní organizace Organizace poji‰Èovnictví Vládní sektor Domácnosti (Ïivnosti) Obyvatelstvo (rezidenti) Nerezidenti

37

Bankovní záruky

Zástavní právo

Záruky spoleãností

Vklady

Nezaji‰tûno

Celkem

– 106 119 – – – – – 106 119

– 5 166 416 – – – 700 – 5 167 116

– 514 148 – – – – – 514 148

– 120 638 – – – – – 120 638

18 410 19 877 044 – – 412 271 3 932 795 2 065 112 26 305 632

18 410 25 784 365 – – 412 271 3 933 495 2 065 112 32 213 653

– 852 467 – – – – – 852 467

– 5 198 539 – – – 1 627 – 5 200 166

– 556 734 – – – – – 556 734

– 262 077 – – – – – 262 077

2 17 158 708 – – 378 266 1 668 936 1 782 474 20 988 386

2 24 028 525 – – 378 266 1 670 563 1 782 474 27 859 830


(d) Odepsané pohledávky za klienty a v˘nosy z odepsan˘ch pohledávek P ¤ E H L E D O D E P S A N ¯ C H Ú V ù R Ò A V ¯ N O S Ò Z O D E P S A N ¯ C H P O H L E D ÁV E K D L E S E K T O R Ò : tis. Kã Náklady na odepsané pohledávky Nefinanãní organizace Obyvatelstvo V˘nosy z odepsan˘ch pohledávek Nefinanãní organizace Obyvatelstvo

2006

2005

162 926 70 490 233 416

69 815 61 173 130 988

86 626 34 939 121 565

33 502 30 041 63 543

(e) Syndikované úvûry Na základû uzavfien˘ch smluv o syndikovan˘ch úvûrech je banka aranÏérem syndikovan˘ch úvûrÛ v pÛvodní celkové hodnotû 67 460 287 tis. Kã, z toho podíl banky ãinil 6 119 404 tis. Kã a podíl ostatních ãlenÛ syndikátÛ ãinil 61 340 883 tis. Kã. Celková dluÏná ãástka tûchto úvûrÛ ãinila 29 467 286 tis. Kã k 31. prosinci 2006, z toho podíl banky byl 3 025 716 tis. Kã a podíl ostatních ãlenÛ syndikátÛ 26 441 570 tis. Kã. Rizika a úroky z tûchto syndikovan˘ch úvûrÛ se dûlí mezi v‰echny ãleny pfiíslu‰ného syndikátu podle pomûru k jejich celkové angaÏovanosti.

1 2 . S TÁT N Í B E Z K U P O N O V É D L U H O P I S Y A O S TAT N Í C E N N É PA P Í R Y P ¤ I J Í M A N É C E N T R Á L N Í B A N K O U K R E F I N A N C O VÁ N Í (a) âistá úãetní hodnota státních bezkuponov˘ch dluhopisÛ a ostatních cenn˘ch papírÛ pfiijíman˘ch âNB k refinancování tis. Kã Státní pokladniãní poukázky Státní dluhopisy âistá úãetní hodnota

2006 1 961 306 7 075 475 9 036 781

2005 2 282 429 7 092 263 9 374 692

(b) Klasifikace státních bezkuponov˘ch dluhopisÛ a ostatních cenn˘ch papírÛ pfiijíman˘ch âNB k refinancování do jednotliv˘ch portfolií podle zámûru banky tis. Kã Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní CP oceÀované reálnou hodnotou proti úãtÛm nákladÛ nebo v˘nosÛ Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní realizovatelné CP âistá úãetní hodnota

2006

2005

1 112 120 7 924 661 9 036 781

1 344 995 8 029 697 9 374 692

(c) Repo a reverzní repo transakce K 31. prosinci 2006 banka pfiijala v rámci reverzních repo operací státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry pfiíjímané centrální bankou k refinancování v trÏní hodnotû 11 952 521 tis. Kã, které jsou evidovány v podrozvaze v poloÏce „Pfiijaté zástavy a zaji‰tûní“ (k 31. prosinci 2005: 11 290 121 tis. Kã). K 31. prosinci 2006 banka vykazuje státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry, které jsou pfievedeny v rámci repo transakcí, ve v˘‰i 0 tis. Kã (k 31. prosinci 2005: 1 500 084 tis. Kã).

38


1 3 . D L U H O V É C E N N É PA P Í R Y (a) Klasifikace dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ do jednotliv˘ch portfolií podle zámûru banky tis. Kã Dluhové cenné papíry oceÀované reálnou hodnotou proti úãtÛm nákladÛ nebo v˘nosÛ Dluhové cenné papíry realizovatelné

2006 – 1 936 353 1 936 353

2005 50 437 741 143 791 580

Úãetní hodnota dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ zahrnuje alikvotní úrokov˘ v˘nos k 31. prosinci 2006 ve v˘‰i 33 658 tis. Kã (k 31. prosinci 2005: 19 766 tis. Kã).

(b) Anal˘za dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ oceÀovan˘ch reálnou hodnotou proti úãtÛm nákladÛ nebo v˘nosÛ

tis. Kã Vydané nefinanãními institucemi – Kótované na burze v âR

2006 Tržní cena

2005 TrÏní cena

– –

50 437 50 437

2006 Tržní cena

2005 TrÏní cena

1 936 353 1 936 353

741 143 741 143

(c) Anal˘za dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ realizovateln˘ch

tis. Kã Vydané vládním sektorem – Kótované na jiném trhu CP

Cenné papíry vydané vládním sektorem kótované na jiném trhu CP jsou obchodovány na nûmecké burze cenn˘ch papírÛ a na burze v New Yorku.

1 4 . A K C I E , P O D Í L O V É L I S T Y A O S T A T N Í P O D Í LY K 31. prosinci 2006 vykazuje banka v poloÏce „Akcie, podílové listy a ostatní podíly“ hromadnou akcii spoleãnosti Burza cenn˘ch papírÛ Praha a.s. v hodnotû 1 000 tis. Kã (k 31. prosinci 2005: 904 tis. Kã). Hromadná akcie Burzy cenn˘ch papírÛ Praha a.s. byla pfievedena na banku prodejem v nominální hodnotû dne 4. prosince 2003 v rámci likvidaãního procesu spoleãnosti CITICORP SECURITIES (CR), s.r.o. v likvidaci.

39


15. DLOUHODOB¯ HMOTN¯ A NEHMOTN¯ MAJETEK

tis. Kã Pofiizovací cena K 1. lednu 2006 PfiírÛstky Úbytky K 31. prosinci 2006 Oprávky a opravné poloÏky K 1. lednu 2006 Roãní odpisy Úbytky K 31. prosinci 2006 ZÛstatková cena K 31. prosinci 2005 K 31. prosinci 2006

Technické zhodnocení pronajatého majetku

Ostatní hmotn˘ majetek

Hmotn˘ majetek celkem

Nehmotn˘ majetek celkem

Hmotn˘ a nehmotn˘ majetek celkem

259 951 5 860 (458) 265 353

368 355 62 418 (60 159) 370 614

628 306 68 278 (60 617) 635 967

278 328 55 404 (24 584) 309 148

906 634 123 682 (85 201) 945 115

171 083 28 430 (458) 199 055

318 056 31 790 (60 159) 289 687

489 139 60 220 (60 617) 488 742

126 526 52 118 (24 584) 154 060

615 665 112 338 (85 201) 642 802

88 868 66 298

50 299 80 927

139 167 147 225

151 802 155 088

290 969 302 313

2006 13 758 607 195 945 87 986 142 703 76 023 8 979 14 270 243

2005 11 189 923 186 999 90 800 – 404 112 3 985 11 875 819

2006 4 760 978 319 867 813 310 – – 5 894 155

2005 2 801 294 2 034 344 603 253 – – 5 438 891

1 6 . O S TAT N Í A K T I VA tis. Kã Kladná reálná hodnota derivátÛ Ostatní dluÏníci OdloÏená daÀová pohledávka (viz bod 26 (b)) Splatná daÀ z pfiíjmÛ Uspofiádací úãty pro zúãtování platebního styku Ostatní

1 7 . A N A L¯ Z A Z Á V A Z K Ò V Ò â I B A N K Á M A N A L¯ Z A Z Á V A Z K Ò V Ò â I B A N K Á M P O D L E Z B Y T K O V É D O B Y S P L AT N O S T I tis. Kã Splatné na poÏádání Do 3 mûsícÛ Od 3 mûsícÛ do 1 roku Od 1 roku do 5 let Nad 5 let

40


1 8 . A N A L¯ Z A Z Á V A Z K Ò V Ò â I K L I E N T Ò M A N A L¯ Z A Z Á V A Z K Ò V Ò â I K L I E N T Ò M P O D L E S E K T O R Ò tis. Kã Závazky splatné na poÏádání Finanãní organizace Nefinanãní organizace Organizace poji‰Èovnictví Vládní sektor Neziskové organizace Domácnosti (Ïivnosti) Obyvatelstvo (rezidenti) Nerezidenti

Termínové závazky se splatností Finanãní organizace Nefinanãní organizace Organizace poji‰Èovnictví Vládní sektor Neziskové organizace Domácnosti (Ïivnosti) Obyvatelstvo (rezidenti) Nerezidenti

Termínové závazky s v˘povûdní lhÛtou Nefinanãní organizace Ostatní závazky vÛãi klientÛm Závazky vÛãi klientÛm celkem

2006

2005

93 157 36 332 289 210 768 18 631 17 833 357 566 5 196 892 5 042 327 47 269 463

56 386 23 545 427 342 570 18 321 18 928 246 597 4 905 879 2 395 894 31 530 002

159 699 15 768 742 1 829 531 – 22 416 72 200 3 310 480 251 047 21 414 115

62 935 12 149 386 1 967 406 – 31 272 26 206 1 840 485 181 906 16 259 596

82 82 207 014 68 890 674

32 32 302 007 48 091 637

K 31. prosinci 2006 a 2005 nemûla banka Ïádné závazky vÛãi klientÛm v souvislosti s poskytováním investiãních sluÏeb.

41


1 9 . A N A L¯ Z A Z Á V A Z K Ò Z D L U H O V ¯ C H C E N N ¯ C H P A P Í R Ò A N A L¯ Z A Z Á V A Z K Ò Z D L U H O V ¯ C H C E N N ¯ C H PA P Í R Ò P O D L E S E K T O R Ò tis. Kã Finanãní organizace Nefinanãní organizace Organizace poji‰Èovnictví Vládní sektor Neziskové organizace Nerezidenti Obyvatelstvo (rezidenti)

2006 – 459 683 – 320 448 – – – 780 131

2005 – 393 706 – 58 326 – – – 452 032

K 31. prosinci 2006 vykazuje banka závazky z depozitních smûnek ve v˘‰i 459 683 tis. Kã (k 31. prosinci 2005: 393 706 tis. Kã), resp. ostatní závazky z dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ, které tvofií závazky z krátk˘ch prodejÛ státních dluhopisÛ ve v˘‰i 320 448 tis. Kã (v roce 2005: 58 326 tis. Kã). Pomûr emitovan˘ch dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ se zbytkovou splatností do 1 roku na celkové hodnotû tûchto cenn˘ch papírÛ je 32 % (v roce 2005: 26 %).

2 0 . P O D ¤ Í Z E N Á PA S I VA tis. Kã Podfiízen˘ dluh

2006 949 151

2005 1 115 498

K datu 31. prosince 2006 byla nominální hodnota podfiízeného dluhu 45 mil. USD. Dne 27. ledna 2006 byl s matefiskou spoleãností Citibank Overseas Investment Corporation podepsán dodatek ke smlouvû o podfiízeném dluhu, kter˘ prodlouÏil splatnost úvûru do 28. prosince 2012. Sazba byla stanovena na základû tfiímûsíãního LIBOR plus 0,27 % p.a. Smlouva o podfiízeném dluhu byla odsouhlasena odpovûdn˘mi útvary âeské národní banky a splÀuje poÏadavky na dodatkov˘ kapitál.

2 1 . O S TAT N Í PA S I VA tis. Kã Záporná reálná hodnota derivátÛ Uspofiádací úãty pro zúãtování plateb. styku Závazky vÛãi rÛzn˘m vûfiitelÛm Ostatní

42


2006 13 992 051 3 500 887 413 963 59 770 17 966 671

2005 11 051 370 2 984 437 422 931 72 978 14 531 716

2 2 . Z Á K L A D N Í K A P I TÁ L V prÛbûhu roku 2006 nedo‰lo k Ïádn˘m zmûnám ohlednû základního kapitálu a sloÏení akcionáfiÛ. Akcie jsou v zaknihované podobû a nejsou vefiejnû obchodovatelné. Jmenovitá hodnota akcií byla plnû splacena. SLOÎENÍ AKCIONÁ¤Ò BANKY K 31. PROSINCI 2006:

Název Citibank Overseas Investment Corporation (COIC)

Sídlo

Poãet akcií (v ks)

USA

2 925

Nominální hodnota (tis. Kã) 1 000

Podíl na základním kapitálu (%) 100

2 3 . R E Z E R V Y A O P R AV N É P O L O Î K Y (a) Rezervy na pfiípadné ztráty z úvûrÛ a ze záruk tis. Kã ZÛstatek rezerv daÀovû odpoãitateln˘ch k 1. lednu 2005 Tvorba v prÛbûhu roku PouÏití rezerv v prÛbûhu roku Rozpu‰tûní nepotfiebn˘ch rezerv ZÛstatek rezerv daÀovû odpoãitateln˘ch k 31. prosinci 2005

400 693 – – (400 693) –

ZÛstatek rezerv daÀovû odpoãitateln˘ch k 1. lednu 2006 Tvorba v prÛbûhu roku PouÏití rezerv v prÛbûhu roku Rozpu‰tûní nepotfiebn˘ch rezerv ZÛstatek rezerv daÀovû odpoãitateln˘ch k 31. prosinci 2006

– – – – –

(b) Ostatní rezervy tis. Kã ZÛstatek rezerv daÀovû neodpoãitateln˘ch k 1. lednu 2006 Tvorba v prÛbûhu roku PouÏití rezerv v prÛbûhu roku ZÛstatek rezerv daÀovû neodpoãitateln˘ch k 31. prosinci 2006

43


18 131 10 000 (26 631) 1 500

(c) Opravné poloÏky ke klasifikovan˘m pohledávkám tis. Kã ZÛstatek k 1. lednu 2005 Tvorba v prÛbûhu roku PouÏití v prÛbûhu roku Rozpu‰tûní nepotfiebn˘ch opravn˘ch poloÏek ZÛstatek opravn˘ch poloÏek daÀovû odpoãitateln˘ch k 31. prosinci 2005

479 380 504 171 (26 588) (748 397) 208 566

ZÛstatek k 1. lednu 2006 Kurzové rozdíly Tvorba v prÛbûhu roku PouÏití v prÛbûhu roku Rozpu‰tûní nepotfiebn˘ch opravn˘ch poloÏek ZÛstatek opravn˘ch poloÏek daÀovû odpoãitateln˘ch k 31. prosinci 2006

208 566 (836) 553 721 (32 899) (317 074) 411 478

ZÛstatek k 1. lednu 2005 Tvorba v prÛbûhu roku PouÏití v prÛbûhu roku Rozpu‰tûní nepotfiebn˘ch opravn˘ch poloÏek ZÛstatek opravn˘ch poloÏek daÀovû neodpoãitateln˘ch k 31. prosinci 2005

313 288 1 674 721 – (1 700 706) 287 303

ZÛstatek k 1. lednu 2006 Kurzové rozdíly Tvorba v prÛbûhu roku PouÏití v prÛbûhu roku Rozpu‰tûní nepotfiebn˘ch opravn˘ch poloÏek ZÛstatek opravn˘ch poloÏek daÀovû neodpoãitateln˘ch k 31. prosinci 2006

287 303 (2 426) 1 646 494 – (1 648 003) 283 368

Celkové opravné poloÏky na ztráty z úvûrÛ k 31. prosinci 2006

44


694 846

2 4 . N E R O Z D ù L E N ¯ Z I S K , R E Z E R V N Í F O N D Y A O S TAT N Í F O N D Y Z E Z I S K U B A N K A R O Z D ù L I L A S V Ò J Z I S K Z A R O K 2 0 0 5 A N AV R H U J E R O Z D ù L E N Í Z I S K U R O K U 2 0 0 6 N Á S L E D U J Í C Í M ZPÒSOBEM:

tis. Kã ZÛstatek k 1. lednu 2006 Zisk roku 2005 Rozdûlení zisku roku 2005 schválené valnou hromadou: Pfievod do zákonn˘ch fondÛ Dividendy Pfievod do nerozdûleného zisku PouÏití prostfiedkÛ ZÛstatek k 31. prosinci 2006 pfied rozdûlením zisku z roku 2006 Zisk roku 2006 Návrh rozdûlení zisku roku 2006: Pfievod do zákonn˘ch fondÛ Dividendy Pfievod do nerozdûleného zisku Celkem

Zisk

Nerozdûlen˘ zisk/ neuhrazená ztráta

Zákonn˘ rezervní fond

– 936 008

2 258 252

387 060

Kapitálové fondy a ostatní fondy ze zisku –

(46 801) – (889 207) –

– – 889 207 –

46 801 – – –

– – – –

– 364 504

3 147 459

433 861

–

(18 225) – (346 279) –

– – 346 279 3 493 738

18 225 – – 452 086

– – – –

2 5 . O C E ≈ O V A C Í R O Z D Í LY K 31. prosinci 2006 ãinily oceÀovací rozdíly z realizovateln˘ch dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ (46 170) tis. Kã (k 31. prosinci 2005: (39 230) tis. Kã).

2 6 . D A ≈ Z P ¤ Í J M Ò A O D L O Î E N ¯ D A ≈ O V ¯ Z ÁVA Z E K / P O H L E D ÁV K A (a) Splatná daÀ z pfiíjmÛ tis. Kã Zisk nebo ztráta za úãetní období pfied zdanûním DaÀ zaplacená v zahraniãí PoloÏky sniÏující základ danû PoloÏky zvy‰ující základ danû Základ danû

2006 572 777 591 (1 680 705) 1 895 336 787 999

2005 1 318 407 – (1 735 170) 1 831 546 1 414 783

DaÀ Slevy na dani DaÀ po slevách

189 120 (18) 189 102

367 843 (18) 367 825

DaÀ zaplacená v zahraniãí Úprava daÀového pfiiznání OdloÏená daÀ – tvorba/rozpu‰tûní (sazba 24 %) DaÀov˘ náklad

(591) 14 757 5 005 208 273

– 13 433 1 141 382 399

45


(b) OdloÏen˘ daÀov˘ závazek/pohledávka OdloÏené danû z pfiíjmÛ jsou poãítány ze v‰ech doãasn˘ch rozdílÛ za pouÏití daÀové sazby 24 % (2005: 24 %). OdloÏené daÀové pohledávky/závazky se skládají z následujících poloÏek: tis. Kã OdloÏené daÀové pohledávky Opravné poloÏky a rezervy Dlouhodob˘ hmotn˘ a nehmotn˘ majetek Ostatní rezervy OceÀovací rozdíly z realizovateln˘ch cenn˘ch papírÛ OdloÏené daÀové závazky OdloÏená daÀová pohledávka/závazek

2006

2005

46 846 26 560 – 14 580 – 87 986

51 770 25 410 1 231 12 389 – 90 800

Vedení banky se domnívá, Ïe úroveÀ souãasn˘ch a budoucích zdaniteln˘ch ziskÛ banky bude s nejvût‰í pravdûpodobností dostateãná k realizaci odloÏené daÀové pohledávky vykázané k 31. prosinci 2006.

2 7 . P O D R O Z VA H O V É P O L O Î K Y (a) Poskytnuté pfiísliby a záruky tis. Kã Banky Záruky Odvolatelné úvûrové pfiísliby Neodvolatelné úvûrové pfiísliby Akreditivy a finanãní záruky Klienti Záruky Odvolatelné úvûrové pfiísliby Neodvolatelné úvûrové pfiísliby Akreditivy a finanãní záruky

2006

2005

483 995 – 417 520 35 773 937 288

10 226 – 491 760 112 601 614 587

13 123 044 40 544 713 5 331 879 288 352 59 287 988

10 630 814 37 934 359 3 238 466 523 213 52 326 852

Poskytnuté záruky osobám se zvlá‰tním vztahem k bance byly ve v˘‰i 46 582 tis. Kã k 31. prosinci 2006 (k 31. prosinci 2005: 0 tis. Kã).

(b) Pfiijaté záruky a hodnoty do zástavy tis. Kã Banky Záruky Hodnoty pfiijaté do zástavy Klienti Záruky Hodnoty pfiijaté do zástavy

2006

2005

1 606 142 11 929 300 13 535 442

1 569 376 11 263 072 12 832 448

1 101 373 17 254 873 18 356 246

1 174 920 17 188 780 18 363 700

Záruky pfiijaté od osob se zvlá‰tním vztahem k bance byly ve v˘‰i 1 606 142 tis. Kã k 31. prosinci 2006 (k 31. prosinci 2005: 1 569 376 tis. Kã).

46


(c) Podrozvahové finanãní nástroje

tis. Kã Nástroje k obchodování Promptní mûnové operace (nákup) Promptní mûnové operace (prodej) Promptní mûnové operace

2006

Smluvní ãástky 2005

2006

Reálná hodnota 2005

1 104 630 1 104 853 –

771 965 771 982 –

– – (223)

– – (16)

Promptní úrokové operace (nákup) Promptní úrokové operace (prodej) Promptní úrokové operace

– – –

48 850 48 600 –

– – –

– – –

Termínové mûnové operace (nákup) Termínové mûnové operace (prodej) Termínové mûnové operace

192 250 017 193 090 049 –

115 084 790 115 498 461 –

– – (1 117 462)

– – (306 824)

Úrokové swapy (nákup) Úrokové swapy (prodej) Úrokové swapy

599 664 241 599 664 241 –

389 332 237 389 333 107 –

– – 146 675

– – 89 482

Úrokové forwardy (nákup) Úrokové forwardy (prodej) Úrokové forwardy

224 796 600 224 796 600 –

165 239 200 165 249 085 –

– – (6 104)

– – 9 903

59 376 441 58 816 442 –

49 651 958 49 346 716 –

– – 743 447

– – 345 992

Komoditní swapy (nákup) Komoditní swapy (prodej) Komoditní swapy

1 390 822 1 390 822 –

1 365 224 1 365 224 –

– – –

– – –

Úrokové opãní kontrakty (nákup) Úrokové opãní kontrakty (prodej) Úrokové opãní kontrakty

7 845 752 7 845 752 –

1 581 593 1 581 593 –

– – –

– – –

Opãní mûnové kontrakty (nákup) Opãní mûnové kontrakty (prodej) Opãní mûnové kontrakty

140 461 892 140 461 892 –

80 278 085 80 278 085 –

– – –

– – –

83 504 83 504 –

– – –

– – –

– – –

7 770 7 770 –

7 770 7 770 –

– – –

– – –

Cross currency swapy (nákup) Cross currency swapy (prodej) Cross currency swapy

Opãní komoditní kontrakty (nákup) Opãní komoditní kontrakty (prodej) Opãní komoditní kontrakty Opãní akciové kontrakty (nákup) Opãní akciové kontrakty (prodej) Opãní akciové kontrakty

47


(d) Zbytková splatnost finanãních derivátÛ N Í Î E U V E D E N É Ú D A J E P ¤ E D S TA V U J Í A L O K A C I N O M I N Á L N Í C H H O D N O T J E D N O T L I V ¯ C H T Y P Ò F I N A N â N Í C H D E R I V Á T Ò K J E J I C H Z B Y T K O V ¯ M D O B Á M D O S P L AT N O S T I . Do 3 mûs.

Od 3 mûs. do 1 roku

Od 1 roku do 5 let

Nad 5 let

Celkem

1 104 630 1 104 853

– –

– –

– –

1 104 630 1 104 853

112 383 071 112 562 931

66 227 756 66 580 023

13 639 190 13 947 095

– –

192 250 017 193 090 049

Úrokové swapy (nákup) Úrokové swapy (prodej)

27 337 431 27 337 431

81 118 844 81 118 844

289 389 286 289 389 286

201 818 680 201 818 680

599 664 241 599 664 241

Úrokové forwardy (nákup) Úrokové forwardy (prodej)

85 000 000 85 000 000

116 722 250 116 722 250

23 074 350 23 074 350

– –

224 796 600 224 796 600

1 238 448 1 132 362

5 253 286 4 944 924

25 462 470 25 252 107

27 422 237 27 487 049

59 376 441 58 816 442

Komoditní swapy (nákup) Komoditní swapy (prodej)

328 923 328 923

676 069 676 069

385 830 385 830

– –

1 390 822 1 390 822

Úrokové a jiné opãní kontrakty (nákup) Úrokové a jiné opãní kontrakty (prodej)

283 748 283 748

14 334 14 334

6 899 522 6 899 522

648 148 648 148

7 845 752 7 845 752

25 347 982 25 347 982

61 615 448 61 615 448

53 498 462 53 498 462

– –

140 461 892 140 461 892

Opãní komoditní kontrakty (nákup) Opãní komoditní kontrakty (prodej)

– –

– –

83 504 83 504

– –

83 504 83 504

Opãní akciové kontrakty (nákup) Opãní akciové kontrakty (prodej)

– –

7 770 7 770

– –

– –

7 770 7 770

tis. Kã K 31. prosinci 2006 Nástroje k obchodování Promptní mûnové operace (nákup) Promptní mûnové operace (prodej) Termínové mûn. operace (nákup) Termínové mûn. operace (prodej)

Cross currency swapy (nákup) Cross currency swapy (prodej)

Opãní mûnové kontrakty (nákup) Opãní mûnové kontrakty (prodej)

48


(e) Zbytková splatnost finanãních derivátÛ – pokraãování Do 3 mûs.


Od 1 roku do 5 let

Nad 5 let

Celkem

tis. Kã K 31. prosinci 2005 Nástroje k obchodování Promptní mûnové operace (nákup) Promptní mûnové operace (prodej)

771 965 771 982

– –

– –

– –

771 965 771 982

Promptní úrokové operace (nákup) Promptní úrokové operace (prodej)

48 850 48 600

– –

– –

– –

48 850 48 600

Termínové mûn. operace (nákup) Termínové mûn. operace (prodej)

63 368 369 63 515 979

45 559 289 45 549 357

6 157 132 6 433 125

– –

115 084 790 115 498 461

Úrokové swapy (nákup) Úrokové swapy (prodej)

13 215 700 13 215 700

61 783 675 61 783 675

215 986 354 215 987 223

98 346 508 98 346 509

389 332 237 389 333 107

– 9 885

136 439 200 136 439 200

28 800 000 28 800 000

– –

165 239 200 165 249 085

17 883 19 446

3 172 209 3 087 307

40 462 624 40 213 846

5 999 242 6 026 117

49 651 958 49 346 716

Úrokové opãní kontrakty (nákup) Úrokové opãní kontrakty (prodej)

344 434 344 434

– –

1 237 159 1 237 159

– –

1 581 593 1 581 593

Opãní mûnové kontrakty (nákup) Opãní mûnové kontrakty (prodej)

14 553 079 14 553 079

32 103 129 32 103 129

33 621 877 33 621 877

– –

80 278 085 80 278 085

126 899 126 899

641 009 641 009

597 316 597 316

– –

1 365 224 1 365 224

Opãní komoditní kontrakty (nákup) Opãní komoditní kontrakty (prodej)

– –

– –

– –

– –

– –

Opãní akciové kontrakty (nákup) Opãní akciové kontrakty (prodej)

– –

– –

7 770 7 770

– –

7 770 7 770

2006

2005

39 436 075 26 807 803 1 751 026 250 757 68 245 661

27 251 818 27 907 156 1 585 445 109 977 56 854 396

Úrokové forwardy (nákup) Úrokové forwardy (prodej) Cross currency swapy (nákup) Cross currency swapy (prodej)

Komoditní swapy (nákup) Komoditní swapy (prodej)

2 8 . H O D N O T Y P ¤ E V Z A T É D O Ú S C H O V Y, D O S P R Á V Y A K U L O Î E N Í tis. Kã Hodnoty převzaté do správy Dluhopisy Akcie Podílové listy Hodnoty pfievzaté do úschovy a k uloÏení Celkem

K 31. prosinci 2006 a 2005 jsou hodnoty pfievzaté do správy, do úschovy a k uloÏení vykázány v nominálních hodnotách.

49


29. FINANâNÍ NÁSTROJE – TRÎNÍ RIZIKO Banka je vystavena trÏním rizikÛm, která vypl˘vají z otevfien˘ch pozic transakcí s úrokov˘mi, akciov˘mi a mûnov˘mi nástroji, které jsou citlivé na zmûny podmínek na finanãních trzích.

(a) Obchodování Banka drÏí obchodní pozice v rÛzn˘ch finanãních nástrojích vãetnû finanãních derivátÛ. Vût‰ina obchodních aktivit banky je fiízena poÏadavky klientÛ banky. Podle odhadu poptávky klientÛ drÏí banka urãitou zásobu finanãních nástrojÛ a udrÏuje pfiístup na finanãní trhy prostfiednictvím kótování nákupních (bid) a prodejních (ask) cen a také obchodováním s dal‰ími tvÛrci trhu. Vût‰ina derivátÛ je sjednávána na mezibankovním (OTC) trhu, a to z dÛvodu neexistence vefiejného trhu finanãních derivátÛ v âeské republice. Tyto pozice jsou také drÏeny za úãelem budoucího oãekávaného v˘voje finanãních trhÛ, a pfiedstavují tedy spekulaci na tento v˘voj. Obchodní strategie banky je tak ovlivnûna spekulativním oãekáváním a tvorbou trhu a jejím cílem je maximalizace ãist˘ch v˘nosÛ z obchodování. Banka fiídí rizika spojená s obchodními aktivitami na úrovni jednotliv˘ch rizik a také jednotliv˘ch typÛ finanãních nástrojÛ. Základním nástrojem fiízení rizik jsou limity na objemy jednotliv˘ch typÛ transakcí, stop loss limity a Value at Risk (VaR) limity. V ãásti „Metody fiízení rizik“ (bod 29 (c)) jsou uvedeny kvantitativní metody, které se uplatÀují pfii fiízení trÏních rizik.

(b) ¤ízení rizik NíÏe jsou popsána vybraná rizika, jimÏ je banka vystavena z dÛvodu sv˘ch aktivit a fiízení pozic vznikl˘ch z tûchto aktivit, a dále pak pfiístupy banky k fiízení tûchto rizik. Detailnûj‰í postupy, které banka pouÏívá k mûfiení a fiízení tûchto rizik, jsou uvedeny v ãásti „Metody fiízení rizik“ (bod 29 (c)).

Riziko likvidity Riziko likvidity vzniká z typu financování aktivit banky a fiízení jejích pozic. Zahrnuje jak riziko schopnosti financovat aktiva banky nástroji s vhodnou splatností, tak schopnost banky likvidovat/prodat aktiva za pfiijatelnou cenu v pfiijatelném ãasovém horizontu. Banka má pfiístup k diverzifikovan˘m zdrojÛm financování. Zdroje financování sestávají z depozit a ostatních vkladÛ, vydan˘ch cenn˘ch papírÛ, pfiijat˘ch úvûrÛ vãetnû podfiízen˘ch závazkÛ a také z vlastního kapitálu banky. Tato diverzifikace dává bance flexibilitu a omezuje její závislost na jednom zdroji financování. Banka pravidelnû vyhodnocuje riziko likvidity, a to zejména monitorováním zmûn ve struktufie financování, a porovnává je se strategií fiízení rizika likvidity. Banka dále drÏí jako souãást své strategie fiízení rizika likvidity ãást aktiv ve vysoce likvidních prostfiedcích jako státní pokladniãní poukázky a obdobné dluhopisy.

50


Z B Y T K O VÁ S P L AT N O S T A K T I V A Z ÁVA Z K Ò B A N K Y Do 3 mûs.


Od 1 roku do 5 let

Nad 5 let

Bez specifik.

Celkem

tis. Kã K 31. prosinci 2006 Pokladní hotovost Státní bezkuponové dluhopisy1 Pohledávky za bankami Pohledávky za klienty Dluhové cenné papíry Akcie, podílové listy a ostatní podíly Dlouhodob˘ hmotn˘ a nehmotn˘ majetek Ostatní aktiva Náklady a pfiíjmy pfií‰tích období Celkem

274 419 1 334 379 44 743 864 15 704 136 20 819 – – 265 412 135 359 62 478 388

– 1 484 946 – 5 733 115 12 839 – – 142 703 – 7 373 603

– 5 630 452 – 5 715 247 1 902 695 – – – – 13 248 394

– 587 004 – 1 563 232 – – – – – 2 150 236

– – – 3 497 923 – 1 000 302 313 13 862 128 – 17 663 364

274 419 9 036 781 44 743 864 32 213 653 1 936 353 1 000 302 313 14 270 243 135 359 102 913 985

Závazky vÛãi bankám Závazky vÛãi klientÛm Závazky z dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ Ostatní pasiva V˘nosy a v˘daje pfií‰tích období Rezervy Podfiízené závazky Základní kapitál Emisní áÏio Rezervní fondy OceÀovací rozdíly Nerozdûlen˘ zisk pfiedchozích období Zisk za úãetní období Celkem

5 080 845 68 524 952 466 703 3 903 994 430 330 – – – – – – – – 78 406 824

813 310 338 718 – 56 013 311 154 – – – – – – – – 1 519 195

– 27 004 313 428 1 490 – – – – – – – – – 341 922

– – – – – – 949 151 – – – – – – 949 151

– – – 14 005 174 – 1 500 – 2 925 000 865 565 433 861 (46 170) 3 147 459 364 504 21 696 893

5 894 155 68 890 674 780 131 17 966 671 741 484 1 500 949 151 2 925 000 865 565 433 861 (46 170) 3 147 459 364 504 102 913 985

(15 928 436) (15 928 436)

5 854 408 (10 074 028)

12 906 472 2 832 444

1 201 085 4 033 529

(4 033 529) –

– –

Gap Kumulativní gap 1

Obsahuje ostatní cenné papíry pfiijímané centrální bankou k refinancování.

51


Z B Y T K O VÁ S P L AT N O S T A K T I V A Z ÁVA Z K Ò B A N K Y – P O K R A â O VÁ N Í Do 3 mûs.


Od 1 roku do 5 let

Nad 5 let

Bez specifik.

Celkem

tis. Kã K 31. prosinci 2005 Pokladní hotovost Státní bezkuponové dluhopisy1 Pohledávky za bankami Pohledávky za klienty Dluhové cenné papíry Akcie, podílové listy a ostatní podíly Dlouhodob˘ hmotn˘ a nehmotn˘ majetek Ostatní aktiva Náklady a pfiíjmy pfií‰tích období Celkem

603 621 1 881 641 26 580 024 12 017 165 10 757 – – 506 022 118 976 41 718 206

– 2 044 433 301 131 4 060 171 9 009 – – 74 303 – 6 489 047

– 4 922 650 – 5 317 381 721 689 – – – – 10 961 720

– 525 968 – 1 487 216 50 125 – – – – 2 063 309

– – 1 072 4 977 897 – 904 290 969 11 295 494 – 16 566 336

603 621 9 374 692 26 882 227 27 859 830 791 580 904 290 969 11 875 819 118 976 77 798 618

Závazky vÛãi bankám Závazky vÛãi klientÛm Závazky z dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ Ostatní pasiva V˘nosy a v˘daje pfií‰tích období Rezervy Podfiízené závazky Základní kapitál Emisní áÏio Rezervní fondy OceÀovací rozdíly Nerozdûlen˘ zisk pfiedchozích období Zisk za úãetní období Celkem

4 835 638 47 773 398 159 204 3 431 221 685 817 – – – – – – – – 56 885 279

603 253 261 074 – 34 823 132 241 – – – – – – – – 1 031 390

– 57 165 292 828 2 181 – – 1 115 498 – – – – – – 1 467 672

– – – – – – – – – – – – – –

– – – 11 063 491 – 18 131 – 2 925 000 865 565 387 060 (39 230) 2 258 252 936 008 18 414 277

5 438 891 48 091 637 452 032 14 531 716 818 058 18 131 1 115 498 2 925 000 865 565 387 060 (39 230) 2 258 252 936 008 77 798 618

(15 167 073) (15 167 073)

5 457 657 (9 709 416)

9 494 048 (215 368)

2 063 309 1 847 941

(1 847 941) –

– –

Gap Kumulativní gap 1

Obsahuje ostatní cenné papíry pfiijímané centrální bankou k refinancování.

52


(c) Metody fiízení rizik TrÏním rizikem se rozumí riziko zmûny hodnoty portfolia produktÛ v dÛsledku zmûny trÏního faktoru (tj. zmûny úrokov˘ch sazeb, mûnov˘ch kurzÛ, cen komodit ãi akcií a zmûny volatilit trÏních faktorÛ), na kter˘ je hodnota portfolia citlivá. Pfii monitorování trÏních rizik banka pouÏívá standardizovanou zmûnu sledovaného trÏního faktoru pfii nezmûnûné hladinû ostatních faktorÛ a v závislosti na aktuální citlivosti pozice na zmûnu trÏních faktorÛ definuje potenciální zmûnu hodnoty portfolia. Standardizované zmûny trÏního faktoru pfii procesu mûfiení trÏních rizik v bance jsou pro pozice citlivé na zmûny: mûnového kurzu – 1% relativní zmûna mûnového kurzu, úrokov˘ch sazeb – paralelní pohyb v˘nosové kfiivky ve v‰ech bodech o 1 bazick˘ bod (0,01%) v pfiípadû obchodní knihy a 100 bazick˘ch bodÛ v pfiípadû bankovní knihy, ● cen komodit – 1% relativní zmûna ceny komodity, ● cen akcií – 1% relativní zmûna ceny akcie, ● volatilit trÏních faktorÛ – zmûna volatility o 10 bazick˘ch bodÛ. Na jednotlivé citlivosti hodnoty portfolia na standardizované zmûny trÏních faktorÛ jsou stanoveny limity. Limity jsou podrobeny pravidelnému pfiehodnocování. ● ●

Úrokové riziko Banka je vystavena úrokovému riziku vzhledem ke skuteãnosti, Ïe úroãená aktiva a pasiva mají rÛzné splatnosti nebo období zmûny/úpravy úrokov˘ch sazeb a také objemy v tûchto obdobích. V pfiípadû promûnliv˘ch úrokov˘ch sazeb je banka vystavena bazickému riziku, které je dáno rozdílem v mechanismu úpravy jednotliv˘ch typÛ úrokov˘ch sazeb, jako Pribor, vyhla‰ovan˘ch úrokÛ z vkladÛ atd. Aktivity v oblasti fiízení úrokového rizika mají za cíl optimalizovat ãist˘ úrokov˘ v˘nos banky v souladu se strategií banky. Mûfiení úrokového rizika je v zásadû provádûno oddûlenû pro bankovní knihu a pro obchodní knihu. Mûfiení úrokového rizika bankovní knihy je podrobeno gapové anal˘ze, z níÏ je pak vypoãtena hodnota Interest Rate Exposure (IRE). IRE pfiedstavuje potenciální zmûnu ãist˘ch úrokov˘ch v˘nosÛ pfied zdanûním pfii zmûnû úrokov˘ch sazeb v dané mûnû o 100 bazick˘ch bodÛ bûhem definované doby. Souãástí mûfiení úrokového rizika bankovní knihy je téÏ v˘poãet hodnoty Total Return, pfiedstavující zmûnu hodnoty hypoteticky imunizovaného portfolia bankovní knihy pfii aktuálních hladinách úrokov˘ch sazeb za definovanou dobu. Banka téÏ provádí stresové testování bankovní knihy. Vychází pfiitom ze stejné metodologie jako pfii v˘poãtu IRE, pouze pohyb o 100 bazick˘ch bodÛ je nahrazen pohybem úrokov˘ch sazeb definovan˘m pro úãely stresového testování. Mûfiení úrokového rizika portfolia obchodní knihy je podrobeno anal˘ze zmûny souãasné hodnoty portfolia pfii dané modifikaci v˘nosové kfiivky. Jsou simulovány zmûny v˘nosové kfiivky o 1 bazick˘ bod v definovan˘ch bodech v˘nosové kfiivky pfii nezmûnûn˘ch hodnotách v˘nosové kfiivky v netestovan˘ch periodách. Nakonec je testována citlivost zmûny souãasné hodnoty portfolia na paralelní rÛst celé v˘nosové kfiivky o 1 bazick˘ bod. Komplexnûj‰í pohled pak zaruãuje v˘poãet Value at Risk (VaR) – viz dále. Banka téÏ provádí stresové testování úrokového rizika portfolia obchodní knihy. Vychází pfiitom ze stejné metodologie, pouze pohyb v˘nosov˘ch kfiivek o 1 bazick˘ bod je nahrazen pohybem úrokov˘ch sazeb definovan˘ch pro úãely stresového testování.

Akciové riziko Akciové riziko je riziko pohybu ceny akciov˘ch nástrojÛ drÏen˘ch v portfoliu banky a finanãních derivátÛ odvozen˘ch od tûchto nástrojÛ. Hlavním zdrojem tohoto rizika je obchodování s akciov˘mi nástroji. Rizika akciov˘ch nástrojÛ jsou fiízena obchodními limity.

53


Mûnové riziko Pfii mûfiení mûnového rizika se vychází z mûnové pozice v jednotliv˘ch mûnách definované jako souãet ãisté souãasné hodnoty bilanãních poloÏek vãetnû realizované hotovosti a ãisté souãasné hodnoty mimobilanãních poloÏek v dané mûnû. Takto vypoãtená hodnota mûnové pozice pro jednotlivé mûny je pak podrobena simulaci standardizované zmûny mûnového kurzu vÛãi funkãní mûnû (apreciace sledované mûny) a je vypoãtena hodnota mûnové pozice pfii nové hladinû mûnového kurzu. Rozdíl vypoãten˘ch hodnot pak pfiedstavuje potenciální zmûnu hodnoty portfolia v dané mûnû a je porovnáván s limitem. Limity jsou zpravidla symetrické, tj. omezují maximální dlouhou i krátkou pozici stejnou mûrou. Komplexnûj‰í pohled pak zaruãuje v˘poãet VaR – viz dále. Banka téÏ provádí stresové testování mûnového rizika. Vychází pfiitom ze stejné metodologie, pouze standardizovan˘ pohyb mûnov˘ch kurzÛ je nahrazen pohybem definovan˘m pro úãely stresového testování. Banka nastavila limity na mûnové riziko na bázi ãisté mûnové pozice v jednotliv˘ch mûnách a na celkovou mûnovou pozici. Limity na rÛzné mûny mohou b˘t rÛzné i pro mûny v rámci stejného stupnû konvertibility.

Value at Risk (VaR) Value at Risk pfiedstavuje statistick˘ odhad potenciální ztráty plynoucí z nepfiíznivého pohybu trÏních faktorÛ v definovaném ãasovém horizontu a pfii dané hladinû v˘znamnosti. Banka stanovuje VaR pomocí stochastické simulace velkého mnoÏství scénáfiÛ potenciálního v˘voje finanãních trhÛ. VaR je mûfieno na bázi jednodenního intervalu drÏby a úrovní spolehlivosti 99 %. N Í Î E J S O U U V E D E N Y H O D N O T Y VA L U E AT R I S K Z A J E D N O T L I V É T Y P Y R I Z I K .

tis. Kã VaR úrokov˘ch nástrojÛ VaR mûnov˘ch nástrojÛ

31. prosince 2006 9 184 8 114

Průměr 2006 10 774 5 932

31. prosince 2005 13 198 7 420

PrÛmûr 2005 11 318 5 601

K 31. prosinci 2006 ãinilo celkové VaR za v‰echna trÏní rizika 13 493 tis. Kã (k 31. prosinci 2005: 15 071 tis. Kã). Tato hodnota je niÏ‰í neÏ souãet VaR za jednotlivá rizika z dÛvodu korelace mezi jednotliv˘mi riziky.

Stresové testování Banka provádí pravidelnû stresové testování úrokového, mûnového rizika a rizika likvidity tím, Ïe aplikuje definované scénáfie a modeluje jejich dopad na hospodáfisk˘ v˘sledek a likviditní situaci banky. Banka stanovila limity na tyto stresové scénáfie, které jsou souãástí procesu fiízení rizik v bance. Stresové testování se zamûfiuje na likviditní stresové scénáfie a stresové scénáfie trÏních faktorÛ.

(i) Likviditní stresové scénáfie – jednot˘denní nefunkãnost clearingového centra âNB, – pokles ratingu spoleãnosti Citigroup, – krize na lokálním trhu.

(ii) Stresové scénáfie trÏních faktorÛ – testování citlivosti na zmûnu trÏních faktorÛ vyjádfienou pohybem v˘nosov˘ch kfiivek nebo mûnov˘ch kurzÛ.

54


30. FINANâNÍ NÁSTROJE – ÚVùROVÉ RIZIKO Banka je vystavena úvûrovému riziku z titulu sv˘ch obchodních aktivit, poskytování úvûrÛ, zaji‰Èovacích transakcí, investiãních aktivit a zprostfiedkovatelsk˘ch ãinností. Úvûrová rizika spojená s obchodními a investiãními aktivitami banky jsou fiízena prostfiednictvím metod a nástrojÛ fiízení trÏních rizik banky.

(a) Klasifikace pohledávek Banka má zpracované zvlá‰tní postupy t˘kající se v‰ech stránek procesu klasifikace úvûrÛ. Povinností kaÏdého manaÏera vztahu s klientem (pfiípadnû úvûrového pracovníka), je navrhnout klasifikaci kaÏdého úvûru, kter˘ projevuje pfiíznaky zhor‰ení. Tyto pfiíznaky se mohou projevit je‰tû dlouho pfiedtím, neÏ nastanou skuteãné problémy se splácením. Nejãastûj‰ími typick˘mi pfiíznaky jsou: oslabená ziskovost nebo ztráta, pokles odbytu nebo ztráta podílu na trhu, ● zv˘‰ená zadluÏenost. ● ●

Banka klasifikuje pohledávky do jednotliv˘ch kategorií v souladu s opatfiením âNB ã. 9 ze dne 6. listopadu 2002, kter˘m se stanoví pravidla pro posuzování pohledávek z finanãních ãinností, tvorbu opravn˘ch poloÏek a rezerv a pravidla pro nab˘vání nûkter˘ch druhÛ aktiv ve znûní opatfiení âNB ã. 5/2003 a ã. 6/2004 Vûst. âNB. Banka dále pouÏívá vnitfiní systém kategorizace pohledávek, stanoven˘ matefiskou spoleãností. Tento systém navíc hodnotí kvalitu managementu, postavení dluÏníka na trhu, okolní prostfiedí, strukturu zaji‰tûní a finanãní ukazatele jako strukturu rozvahy, provozní cash flow, produktivitu atd. V pfiípadû, Ïe je toto hodnocení pfiísnûj‰í neÏ kategorizace podle opatfiení âNB, je pouÏita pfiísnûj‰í kategorizace. âlenûní ve smyslu opatfiení âNB je následující:

Standardní pohledávky Standardní pohledávkou se rozumí pohledávka, o jejímÏ úplném splacení není dÛvodu pochybovat. Splátky jistiny a pfiíslu‰enství jsou fiádnû hrazeny, Ïádná z nich není po splatnosti déle neÏ 30 dní, Ïádná z pohledávek za dluÏníkem nebyla v posledních 2 letech z dÛvodu zhor‰ení jeho finanãní situace restrukturalizována. Za standardní pohledávku je moÏné také povaÏovat: – pohledávku za dluÏníkem, vÛãi nûmuÏ je podle zvlá‰tního pfiedpisu âeské národní banky stanovena nulová riziková váha, pfiiãemÏ Ïádná splátka jistiny nebo pfiíslu‰enství není déle neÏ 540 dnÛ po splatnosti, – pohledávku plnû zaji‰tûnou vysoce kvalitním zaji‰tûním, pfiiãemÏ Ïádná splátka jistiny nebo pfiíslu‰enství není déle neÏ 540 dnÛ po splatnosti.

Sledované pohledávky Sledovanou pohledávkou se rozumí pohledávka, jejíÏ úplné splacení je zejména s ohledem na finanãní a ekonomickou situaci dluÏníka pravdûpodobné. Splátky jistiny nebo pfiíslu‰enství jsou hrazeny s dílãími problémy, av‰ak Ïádná z nich není po splatnosti déle neÏ 90 dní, Ïádná z pohledávek za dluÏníkem nebyla v posledních 6 mûsících z dÛvodu zhor‰ení jeho finanãní situace restrukturalizována. Za sledovanou pohledávku je moÏné také povaÏovat: – pohledávku za dluÏníkem, vÛãi nûmuÏ je podle zvlá‰tního pfiedpisu âeské národní banky stanovena nulová riziková váha, pfiiãemÏ alespoÀ jedna splátka jistiny nebo pfiíslu‰enství je po splatnosti více neÏ 540 dní, – pohledávku plnû zaji‰tûnou osobou, vÛãi níÏ je podle zvlá‰tního pfiedpisu âeské národní banky stanovena nulová riziková váha, pfiiãemÏ alespoÀ jedna splátka jistiny nebo pfiíslu‰enství je po splatnosti více neÏ 540 dní.

55


Nestandardní pohledávky Nestandardní pohledávkou se rozumí pohledávka, jejíÏ úplné splacení je zejména s ohledem na finanãní a ekonomickou situaci dluÏníka nejisté, ãásteãné splacení je v‰ak vysoce pravdûpodobné. Splátky jistiny nebo pfiíslu‰enství jsou hrazeny s problémy, av‰ak Ïádná z nich není po splatnosti déle neÏ 180 dní.

Pochybné pohledávky Pochybnou pohledávkou se rozumí pohledávka, jejíÏ úplné splacení je zejména s ohledem na finanãní a ekonomickou situaci dluÏníka vysoce nepravdûpodobné, ãásteãné splacení je moÏné a pravdûpodobné. Splátky jistiny nebo pfiíslu‰enství jsou hrazeny s problémy, av‰ak Ïádná z nich není po splatnosti déle neÏ 360 dní.

Ztrátové pohledávky Ztrátovou pohledávkou se rozumí pohledávka, jejíÏ úplné splacení je zejména s ohledem na finanãní a ekonomickou situaci dluÏníka nemoÏné. Pfiedpokládá se, Ïe tato pohledávka nebude uspokojena nebo bude uspokojena pouze ãásteãnû, ve velmi malé ãástce. Splátky jistiny nebo pfiíslu‰enství jsou po splatnosti déle neÏ 360 dní. Za ztrátovou se také povaÏuje: – pohledávka za dluÏníkem ve vyrovnacím fiízení, – pohledávka za dluÏníkem, na jehoÏ majetek byl prohlá‰en konkurz, ledaÏe jde o pohledávku za podstatou vzniklou po prohlá‰ení konkurzu. V pfiípadû retailov˘ch klientÛ posuzuje banka pfiípadné sníÏení rozvahové hodnoty pohledávek na portfolio bázi. Klasifikované pohledávky jsou vÏdy bankou vykazovány na pfiíslu‰n˘ch úãtech v jejich celé dosud nesplacené v˘‰i. Banka pod stejnou kategorii zatfiiìuje i v‰echny ostatní pohledávky za stejn˘m klientem.

(b) Hodnocení zaji‰tûní úvûrÛ Banka pfied uzavfiením kaÏdého obchodu obecnû provûfiuje kvalitu a dostateãnost zaji‰tûní. V konkrétních pfiípadech banka spolupracuje pfii stanovování ocenûní zaji‰tûní s externími odhadci. Druh a v˘‰e zaji‰tûní jsou urãeny pfii schvalování transakce. Banka povaÏuje za pfiijatelnou zástavu hotovost, obchodovatelné cenné papíry, movit˘ majetek a zafiízení, záruky, pohledávky z obchodního styku a nemovitosti v oblastech geograficky pfiijateln˘ch pro banku. Ve‰keré zaji‰tûní musí b˘t k dispozici v takové v˘‰i a takov˘m zpÛsobem, jak stanoví podmínky schválené úvûrové Ïádosti, a to dfiíve, neÏ dojde k vyplacení prostfiedkÛ. Aktualizace ocenûní zaji‰tûní je provádûna v pravideln˘ch intervalech dle interních pfiedpisÛ banky, obvykle jednou roãnû ãi po dvou letech. V rámci retailového bankovnictví se provûfiuje bonita klienta, ale banka nepfiijímá Ïádné zaji‰tûní v rámci tohoto typu bankovnictví.

56


(c) V˘poãet opravn˘ch poloÏek V souladu s Opatfiením âNB ã. 9 z 6. listopadu 2002 ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ stanovuje banka opravnou poloÏku k pohledávce tak, Ïe rozdíl mezi jistinou pohledávky zv˘‰enou o nabûhlé pfiíslu‰enství a bankou zohlednûn˘m zaji‰tûním dané pohledávky násobí koeficientem: Sledované pohledávky (upravená hodnota) Nestandardní (upravená hodnota) Pochybné (upravená hodnota) Ztrátové (upravená hodnota)

0,01 0,20 0,50 1,00

UplatÀuje-li banka u ohroÏené pohledávky akruální princip, ve v˘poãtu opravné poloÏky pouÏije jistinu pohledávky nezv˘‰enou o nabûhlé pfiíslu‰enství a vypoãtenou opravnou poloÏku zv˘‰í o ãástku rovnající se nabûhlému pfiíslu‰enství. Pfiedpokládá-li banka, Ïe oãekávaná ztráta ze správnû zafiazené sledované, nestandardní nebo pochybné pohledávky je vy‰‰í neÏ opravná poloÏka stanovená podle v˘‰e uvedeného v˘poãtu, zv˘‰í banka koeficient, ale tak, aby u sledované pohledávky byl niÏ‰í neÏ 0,20, u nestandardní pohledávky niÏ‰í neÏ 0,50 a u pochybné pohledávky niÏ‰í neÏ 1,00. Vytvofiené opravné poloÏky pfiifiazuje banka jednotliv˘m pohledávkám s v˘jimkou pohledávek vÛãi retailov˘m klientÛm. Ty jsou posuzovány na porfolio bázi a opravné poloÏky se k tûmto jednotliv˘m pohledávkám nerozdûlují a nepfiifiazují.

(d) Mûfiení úvûrového rizika Korporátní portfolio Banka má vypracovánu strategii fiízení úvûrového rizika, která je v závazné podobû promítnuta v pfiedpisové základnû banky. Kromû dokumentu, kter˘ stanovuje základní principy úvûrové politiky, odpovûdnosti a schvalovací pravomoci, pravidla pro nav˘‰ení úvûrÛ, pro správu klasifikovan˘ch úvûrÛ, rizikové ratingy, kvalifikaãní poÏadavky pro vedoucí úvûrové pracovníky, standardy úvûrové dokumentace, fiízení portfolia a informování vedení banky, pfiipravuje banka kaÏdoroãnû specifick˘ plán fiízení úvûrového rizika pro âeskou republiku. Pro pfiední velké tuzemské spoleãnosti jsou stanoveny konkrétní cílové segmenty trhu, které pfiedstavují pfiijateln˘ rizikov˘ profil pro banku. Úvûrové produkty jsou nabízeny a schvalovány s rÛznou velikostí úvûrov˘ch linek a rÛznou maximální dobou splatnosti tak, aby byl reflektován rÛzn˘ profil klientÛ. Banka dále omezuje míru podstupovaného úvûrového rizika u tûchto klientÛ definováním cílov˘ch oblastí z hlediska prÛmyslov˘ch odvûtví a stanovením limitÛ koncentrace úvûrÛ poskytovan˘ch do rÛzn˘ch prÛmyslov˘ch odvûtví. Banka rovnûÏ stanovila maximální limity angaÏovanosti pro rÛzné kategorie produktÛ z hlediska doby splatnosti. V‰ichni klienti a v‰echny úvûrové linky podléhají rizikovému ratingu (rating rizikovosti klienta a rating rizikovosti linky). Pro malé a stfiední podniky má banka nadefinovány striktní podmínky pro v˘bûr cílov˘ch trhÛ, pfiísná kritéria pro v˘bûr vhodn˘ch klientÛ a v závislosti na mífie úvûruschopnosti klientÛ se stanovují maximální v˘‰e uvûrov˘ch rámcÛ. Stejnû jako u velk˘ch spoleãností pouÏívá banka limity koncentrace úvûrÛ poskytovan˘ch do rÛzn˘ch prÛmyslov˘ch odvûtví a rizikov˘ rating. Úvûrové riziko z hlediska zemí je omezováno prostfiednictvím limitu na tzv. cross-border risk limitÛ. V rámci sledování plnûní regulatorních limitÛ úvûrové angaÏovanosti vypl˘vající z opatfiení o kapitálové pfiimûfienosti sleduje banka i angaÏovanosti vÛãi ekonomicky spjat˘m skupinám. Ve‰keré limity jsou pravidelnû pfiehodnocovány vedením banky, minimálnû jednou roãnû. Banka pouÏívá stress testing pro testování limitÛ jak pro celé úvûrové portfolio, tak pro jednotlivé úvûry. Schvalování limitÛ, systémÛ, metod pro ocenûní zaji‰tûní, mûfiení a sledování úvûrového rizika, uvolÀování penûÏních prostfiedkÛ a vytváfiení informací o úvûrovém riziku pro vrcholové vedení banky je provádûno nezávisle na obchodních útvarech banky.

57


Retailové portfolio V rámci spotfiebitelského bankovnictví stanovila banka míru podstupovaného úvûrového rizika v podobû vymezení cílov˘ch skupin klientÛ. Kritéria napfi. limitují vûk, pfiíjem ãi délku zamûstnání apod. Banka pfiistoupila k Projektu vzájemné v˘mûny informací mezi ãleny Bankovního registru klientsk˘ch informací, coÏ v˘raznû pfiispûlo ke zlep‰ení kvality klientského portfolia. Implementace skóringov˘ch modelÛ vyhodnocující úvûrovou bonitu nov˘ch i stávajících klientÛ zároveÀ pfiinesla sofistikovanûj‰í pfiístup k selekci klientÛ a také slouÏí pro návazné nabídky kreditních (sub)produktÛ. ¤ízení portfolia spotfiebitelského bankovnictví vychází ze souhrnn˘ch v˘konnostních statistik. K tomuto úãelu má oblast spotfiebitelského bankovnictví rozsáhl˘ systém manaÏersk˘ch informací, kter˘ umoÏÀuje efektivnû vyhodnotit úvûrovou bonitu celého portfolia spotfiebitelsk˘ch úvûrÛ, jejich jednotliv˘ch subsegmentÛ a slouÏí také pro predikci budoucích trendÛ. Citibank poskytuje drobn˘m klientÛm pouze nezaji‰tûné úvûry. Jedná se o kreditní karty a spotfiební (bezúãelové) úvûry. Pohledávky jsou rozdûleny podle stupnû dluÏnosti, podle poãtu dluÏn˘ch splátek. V portfoliu se sleduje jak rozloÏení pohledávek v rÛzn˘ch stupních dluÏnosti, tak i pfiesuny pohledávek mezi rÛzn˘mi stupni dluÏnosti z mûsíce na mûsíc. ZároveÀ jsou vyuÏívány informace z Bankovního a Nebankovního registru klientsk˘ch informací o dluÏnosti stávajících klientÛ jin˘ch finanãních institucí. Pfii jakémkoliv zhor‰ení rozloÏení portfolia mezi stupni dluÏnosti nebo zv˘‰eném pfiesunu pohledávek mezi stupni dluÏnosti z mûsíce na mûsíc jsou pfiíãiny detailnû analyzovány jak pro celé portfolio, tak na úrovni jednotliv˘ch subsegmentÛ. DÛsledkem tûchto anal˘z jsou zpravidla zmûny schvalovacích kritérií, popfiípadû zmûny dokumentace poÏadované od klienta.

(e) Koncentrace úvûrového rizika Koncentrace úvûrového rizika vzniká z dÛvodu existence úvûrov˘ch pohledávek s obdobn˘mi ekonomick˘mi charakteristikami, které ovlivÀují schopnost dluÏníka dostát sv˘m závazkÛm. Banka vytvofiila systém vnitfiních limitÛ pro jednotlivá odvûtví a dluÏníky tak, aby zabránila vzniku v˘znamné koncentrace úvûrového rizika. K datu úãetní závûrky nemûla banka v˘znamnou koncentraci úvûrového rizika vÛãi individuálnímu dluÏníkovi.

(f) Vymáhání pohledávek za dluÏníky Korporátní portfolio Banka má zfiízeno oddûlení „¤ízení rizikov˘ch úvûrÛ“, které spravuje pohledávky, jejichÏ návratnost je ohroÏena. Toto oddûlení se zab˘vá právními kroky, restrukturalizací pohledávek atd. za úãelem dosaÏení maximální v˘tûÏnosti vãetnû realizace zaji‰tûní a zastupování banky ve v˘borech vûfiitelÛ v pfiípadû konkurzÛ uvalen˘ch na dluÏníky.

Retailové portfolio V‰echny pohledávky po splatnosti jsou vymáhány oddûlením správy pohledávek. Standardními nástroji jsou: ● Telefonické vymáhání ● Zasílání upomínkov˘ch dopisÛ ● Osobní náv‰tûvy ● Vymáhání prostfiednictvím tfietích stran ● Exekuce, popfiípadû soudní vymáhání Pokud klient nesplatí pût splátek v fiadû v pfiípadû spotfiebního úvûru, respektive sedm splátek v pfiípadû kreditní karty, je taková pohledávka odepsána. Oddûlení správy pohledávek pokraãuje ve vymáhání a pfiípadné splátky jsou úãtovány do v˘nosÛ. K 31. prosinci 2006 bylo ménû neÏ 7 % celkov˘ch pohledávek po splatnosti, byÈ jen s jednou splátkou (v roce 2005: 8 %).

58


(g) Kvalita úvûrového portfolia K 31. prosinci 2006 tvofiily sledované a ohroÏené pohledávky 13 % pohledávek za klienty (k 31. prosinci 2005: 19 %). Detailní specifikace viz bod pfiílohy ã. 11 (a).

Sektorová anal˘za Anal˘za koncentrace úvûrového rizika do jednotliv˘ch odvûtví/sektorÛ je uvedena v bodû 11 (b) pfiílohy. A N A L¯ Z A P O D L E Z E M ù P I S N ¯ C H O B L A S T Í tis. Kã âeská republika Nûmecko Ostatní Celkem

2006 87 112 320 159 601 4 924 566 92 196 487

2005 75 976 465 105 410 5 102 650 81 184 525

Vykázané údaje pfiedstavují hrubou úvûrovou angaÏovanost (rozvahovou a podrozvahovou) vÛãi nebankovním klientÛm banky.

3 1 . O P E R A â N Í , P R ÁV N Í A O S TAT N Í R I Z I K A Operaãní riziko je riziko ztráty vypl˘vající z chybnû ãi nedostateãnû nastaven˘ch interních procesÛ, z chyb zpÛsoben˘ch systémy, lidmi ãi externími vlivy. Operaãní rizika byla vymezena bankou jiÏ dfiíve pro potfieby hodnocení v˘sledkÛ testování interních kontrol (tzv. self assessment). Proces pravidelného vyhodnocování kontrolních mechanismÛ zaveden˘ch za úãelem omezování tûchto rizik byl implementován. Lokální a regionální vedení banky je na mûsíãní bázi informováno o operaãních rizicích formou pravideln˘ch hlá‰ení vãetnû urãení ztrát. Souãástí testování interních kontrol v rámci oddûlení je i vyhodnocování a pfiehodnocování klíãov˘ch indikátorÛ rizik. Dohled nad riziky, trendy a pfiijat˘mi opatfieními zaji‰Èuje vytvofien˘ V˘bor pro operaãní rizika. Nûkterá pfiípadná opatfiení jsou zároveÀ zachycena v plánech pro havarijní a jiné mimofiádné události. Právní rizika spojená s finanãními sluÏbami poskytovan˘mi bankou spoãívají pfiedev‰ím v nutnosti zaji‰tûní úplné a správné dokumentace jednotliv˘ch obchodÛ a pfiípadn˘ch zaji‰Èovacích instrumentÛ s nimi souvisejících. Dále je nutné zajistit pln˘ soulad ve‰ker˘ch ãinností banky s mandatorními zákonn˘mi ustanoveními a vymoÏení práv banky v pfiípadû jejich neplnûní ze strany dluÏníka. Právní rizika spojená s ãinností banky jsou posuzována právním oddûlením, které disponuje kvalifikovan˘mi právníky se zku‰enostmi v jednotliv˘ch ãinnostech banky. Pro nûkteré rozsáhlej‰í a zvlá‰È závaÏné právní otázky pouÏívá banka renomované právní kanceláfie. Ve‰kerá smluvní dokumentace uzavíraná bankou je schvalována právním oddûlením. Ve‰keré relevantní zmûny právních pfiedpisÛ jsou monitorovány právním oddûlením a v pfiípadû potfieby jsou tyto zmûny reflektovány ve smluvních dokumentech pouÏívan˘ch bankou, pfiípadnû je k nim jinak pfiihlédnuto pfii ãinnosti banky. Ve‰keré soudní spory vedené bankou jsou fiízeny a monitorovány podle druhu dluÏníka právním oddûlením nebo pfiíslu‰n˘m oddûlením pro vymáhání pohledávek.

3 2 . V ¯ Z N A M N É U D Á L O S T I P O D AT U Ú â E T N Í Z ÁV ù R K Y Nejsou známy Ïádné v˘znamné skuteãnosti po datu úãetní závûrky.

59


Zpráva pfiedstavenstva spoleãnosti Citibank a.s.

o vztazích mezi propojen˘mi osobami za rok 2006 podle ustanovení § 66a zákona ã. 513/1991 Sb. v platném znûní Pfiedstavenstvo jako statutární orgán spoleãnosti Citibank a.s. se sídlem Evropská 178, 166 40 Praha 6, IâO: 16190891, zapsaná v obchodním rejstfiíku vedeném Mûstsk˘m soudem v Praze, oddíl B., vloÏka 786 (dále jen „Spoleãnost“), tímto vydává tuto zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládan˘mi stejnou ovládající osobou (dále jen „propojené osoby“).

Ovládající osoba: Citibank Overseas Investment Corporation se sídlem New Castle Corporate Commons, One Penn's Way, New Castle Delaware, USA

Propojené osoby: CitiLeasing, s.r.o., se sídlem Evropská 178, 166 60 Praha 6, IâO: 25073117

1. Seznam smluv uzavfien˘ch mezi propojen˘mi osobami – Smlouva o sdílení nákladÛ (Cost Sharing Agreement) ze dne 22. 4. 2004 uzavfiená mezi Spoleãností a CitiLeasing, s.r.o., jejímÏ pfiedmûtem je sdílení nákladÛ mezi smluvními stranami za sdílené funkce ve smlouvû uvedené; – Subordinated Credit Facility Agreement (Smlouva o podfiízeném dluhu) uzavfiená dne 22. 12. 1995 mezi Spoleãností a Citibank Overseas Investment Corporation, jejímÏ pfiedmûtem je poskytnutí úvûru Spoleãnosti; – Devizové a derivátové obchody mezi Spoleãností a CitiLeasing, s.r.o.; – Composite Facility Agreement (Smlouva o úvûrov˘ch produktech) ze dne 15. 2. 2006 mezi Spoleãností a CitiLeasing, s.r.o., na základû které je spoleãnost CitiLeasing, s.r.o., oprávnûna ãerpat od Spoleãnosti úvûr ve formû krátkodob˘ch úvûrÛ na penûÏním trhu se splatností do 12 mûsícÛ a dále ve formû kontokorentního úvûru splatného na poÏádání Spoleãnosti; – Smlouvy o vedení bûÏného úãtu mezi CitiLeasing, s.r.o., a Spoleãností, a to ve vztahu k bûÏn˘m úãtÛm ãíslo: 2015000205 (CZK), 2015000803 (EUR), 2015000408 (USD), 2015001400 (CZK).

2. Jiné právní úkony uãinûné Spoleãností v zájmu propojen˘ch osob – Ïádné.

3. Ostatní opatfiení uãinûná Spoleãností v zájmu propojen˘ch osob nebo pfiijatá Spoleãností na popud propojen˘ch osob – Ïádná. Statutární orgán Spoleãnosti tímto potvrzuje, Ïe na základû v˘‰e uveden˘ch smluv, jin˘ch právních úkonÛ a opatfiení nevznikla Spoleãnosti újma. Statutární orgán Spoleãnosti se domnívá, Ïe penûÏitá plnûní, resp. protiplnûní, která byla poskytnuta na základû v˘‰e popsan˘ch vztahÛ mezi propojen˘mi osobami, byla v obvyklé v˘‰i. Statutární orgán Spoleãnosti dále konstatuje, Ïe Spoleãnost nebyla Ïádn˘m zpÛsobem po‰kozena jednáním ovládající osoby ãi propojené osoby, Spoleãnosti nevznikla na základû smluvních a jin˘ch vztahÛ s propojen˘mi osobami Ïádná újma ãi majetková v˘hoda a vzájemné transakce mezi propojen˘mi osobami byly provádûny na základû obvykl˘ch trÏních podmínek. V Praze dne 27. února 2007

Javed Kureishi pfiedseda pfiedstavenstva Citibank a.s.

60


Regionální zastoupení

Praha

Ostrava

Citibank a.s. Evropská 178 166 40 Praha 6 Obchodní rejstfiík: Mûstsk˘ soud v Praze, odd. B, vloÏka 786 IâO: 16190891 DIâ: CZ16190891 Tel.: +420 233 061 111 Fax: +420 233 061 613 Internet: www.citibank.cz

Citibank a.s. NádraÏní 11 700 39 Ostrava Tel.: +420 595 130 111 Fax: +420 595 130 600

Citibank a.s. Rytífiská 24 110 00 Praha 1 Tel.: +420 233 062 355 Fax: +420 233 062 356 Citibank a.s. Prodejní centrum Revoluãní 6 110 00 Praha 1 Tel.: +420 224 800 952 Fax: +420 224 800 955

Brno Citibank a.s. Masarykova 23 602 00 Brno Tel.: +420 542 537 777 Fax: +420 542 537 778 Centrum pro podnikové bankovnictví Centrum Spielberk Holandská 3 639 00 Brno Tel.: +420 543 124 888 Fax: +420 543 124 870

SESTERSKÉ SPOLEâNOSTI CitiLeasing, s.r.o. Evropská 178 166 60 Praha 6 Obchodní rejstfiík: Mûstsk˘ soud v Praze, odd. C, vloÏka 47295 IâO: 25073117 DIâ: CZ25073117 Tel.: +420 233 061 363 Fax: +420 233 061 330

61


Liberec Citibank a.s. Rumunská 655/9 460 01 Liberec 4 Tel.: +420 485 218 411 Fax: +420 485 218 460

Pardubice Citibank a.s. âechovo nábfieÏí 1790 530 03 Pardubice Tel.: +420 466 024 312 Fax: +420 466 024 311

PlzeÀ Citibank a.s. Lochotínská 18 301 00 PlzeÀ Tel.: +420 377 338 011 Fax: +420 377 338 028

Teplice Centrum pro podnikové bankovnictví Krupská 33/20 415 01 Teplice Tel.: +420 417 554 153 Fax: +420 417 579 076

Poznámky

Kontakt: Citibank a.s. Evropská 178 166 40 Praha 6 Tel.: +420 233 061 111 Fax: +420 233 061 613 Internet: www.citibank.cz

Konzultace obsahu, design, produkce a v˘roba: © B.I.G. Prague, ãlen asociaãní sítû Hill & Knowlton, 2007

Brooklyn Bridge, New York, USA Most je dominantou a svûtoznám˘m symbolem New Yorku. Stavba mostu byla zapoãata v roce 1869 a dokonãena po ãtrnácti letech v roce 1883. Hlavní, prostfiední oblouk Brooklynského mostu má délku 488 m. Je zavû‰en na ãtyfiech mohutn˘ch lanech, z nichÏ kaÏdé je upleteno z 5296 ocelov˘ch drátÛ o prÛmûru cca 4 mm. V ãase otevfiení mostu v roce 1883 to byl nejdel‰í visut˘ most na svûtû. Karlův most, Praha, Česká republika (na titulu) Tento nejstar‰í praÏsk˘ most je zároveÀ jedním z nejkrásnûj‰ích na svûtû. Mostu se pÛvodnû fiíkalo jen Kamenn˘ ãi PraÏsk˘ most a teprve v roce 1870 získal jméno po císafii Karlu IV., kter˘ nechal ve 14. století most vystavût. Základní kámen mostu byl poloÏen 9. ãervence 1357 v 5.31 hodin ráno, neboÈ tomuto datu zrovna odpovídala pfiíznivá konstalace hvûzd, a dále ho urãila také tehdy uznávaná magie – okultismus. Datum odpovídá sledu lich˘ch ãísel od jedné do devíti a zpût. Tedy 1-3-5-7-9-7-5-3-1. První ãtyfii ãísla jsou vyjádfiením letopoãtu (1357), dal‰í dvû devátého dne v mûsíci ãervenci (9. 7.) a poslední tfii vyjadfiují ãas. Tedy 5 hodin a 31 minut. Most je 515 m dlouh˘ a je tvofien ‰estnácti oblouky. Ve své délce je tfiikrát zalomen a proti proudu je nepatrnû vypoukl˘.

STAVÍME MOSTY K LIDEM. V roãní zpráva Citibank a.s

Recommend Documents