V roãní zpráva Citibank a.s

V˘roãní zpráva 2 0 0 7

Citibank a.s.

Citibank a.s. je dcefiinou spoleãností Citibank Overseas Investment Corporation, stoprocentnû vlastnûnou Citibank, N.A., se sídlem v New Yorku. Na ãeském trhu pÛsobí jiÏ od léta roku 1991, kdy Citibank pfii‰la do âeské republiky jako jedna z prvních zahraniãních bank. K 1. lednu 2008 do‰lo k pfievodu celého podniku Citibank a.s., vãetnû ve‰ker˘ch ãinností banky, na spoleãnost Citibank Europe plc se sídlem v Irsku, která v âeské republice podniká prostfiednictvím Citibank Europe plc, organizaãní sloÏka. Tato zmûna je souãástí globálního procesu racionalizace skupiny Citigroup a obdobná zmûna bude v nejbliÏ‰í dobû provedena i v dal‰ích zemích. Bezprostfiedním praktick˘m dÛsledkem pro práci Citibank na ãeském trhu je ‰ir‰í kapitálová báze, umoÏÀující dal‰í dynamick˘ rozvoj aktivit. Citibank a.s. získala za témûfi 16 let svého pÛsobení v âR v˘znamné postavení jak na trhu sluÏeb pro firmy, tak i pro fyzické osoby. Její rÛst pokraãoval úspû‰nû i v roce 2007. Skupina Citigroup, do níÏ stále náleÏíme, patfií k nejv˘znamnûj‰ím finanãním institucím svûta. Podniká na v‰ech kontinentech kromû Antarktidy, ve více neÏ 100 zemích svûta a spravuje pfies 200 milionÛ klientsk˘ch úãtÛ. Objemem spravovan˘ch aktiv se trvale pohybuje v první trojce na Ïebfiíãku nejvût‰ích bankovních skupin na svûtû.

Obsah

Statutární orgány 2 Organizaãní struktura Citibank a.s. 3 Úvodní slovo generálního fieditele 4 Vybrané ukazatele 6 Finanãní ukazatele 6 Kvantitativní ukazatele 7 Zpráva managementu 8 Korporátní a investiãní bankovnictví 8 Podnikové finance / Investiãní bankovnictví 8 Treasury 9 Global Transaction Services 9

1

V ¯ R O â N Í Z P R Á V A 2 0 0 7 Citibank a.s.

Commercial Banking Group 10 Retailové bankovnictví a CitiBusiness 10 Lidské zdroje 11 Programy dobrého obãanství 12 Zpráva pfiedstavenstva 14 Zpráva auditora 15 Roãní úãetní závûrka 17 Pfiíloha úãetní závûrky 21 Zpráva o vztazích 54 Regionální zastoupení 55

Statutární orgány

P ¤ E D S TAV E N S T V O

Javed Kureishi pfiedseda pfiedstavenstva od 3. dubna 2006 Pan Javed Kureishi je zamûstnancem Citigroup od roku 1985.

Ing. Michal Nebesk˘ ãlen pfiedstavenstva od 25. ãervence 2003 Pan Ing. Michal Nebesk˘ je zamûstnancem Citibank a.s. od kvûtna 1992.

Henricus Lambertus Pijls ãlen pfiedstavenstva od 21. listopadu 2005 Pan Henricus Lambertus Pijls byl zamûstnancem Citigroup v letech 1990 aÏ 2000 a je jím znovu od roku 2005.

DOZORâÍ RADA

Sajjad Razvi pfiedseda dozorãí rady od 1. ãervence 2006 Pan Sajjad Razvi je zamûstnancem Citigroup od roku 1980.

Mark Whitehorn ãlen dozorãí rady od 9. kvûtna 2003 Pan Mark Whitehorn je zamûstnancem Citigroup od roku 1985.

Îádn˘ ãlen dozorãí rady a pfiedstavenstva není ãlenem dozorãí rady ani pfiedstavenstva jiné spoleãnosti v âeské republice.

2


Leona Kfiepelová ãlenka dozorãí rady od 5. fiíjna 2006 Paní Leona Kfiepelová je zamûstnancem Citibank a.s. od ãervence 1992.

Organizaãní struktura Citibank a.s.

Valná hromada Dozorãí rada Pfiedstavenstvo Vedení banky

Oddûlení finanãní kontroly Personální oddûlení Oddûlení Risk Management Právní oddûlení Oddûlení Compliance a Interní audit Oddûlení Operations a Informaãní technologie Divize korporátního a investiãního bankovnictví Oddûlení Treasury Oddûlení Global Transaction Services Divize retailového bankovnictví a CitiBusiness Oddûlení vnûj‰ích vztahÛ Oddûlení fiízení kvality

3


Úvodní slovo generálního fieditele

Kenneth E. Quinn g e n e r á l n í fie d i t e l C i t i b a n k a . s .

VáÏení, rok 2007 byl pro Citibank (Citi) v âeské republice skuteãnû pfielomov˘m. Jsem velice rád, Ïe vám mohu oznámit, Ïe banka své pozice na zdej‰ím trhu nadále upevÀuje a sv˘m klientÛm pfiiná‰í stále vy‰‰í hodnotu produktÛ i sluÏeb. Na‰e postavení v korporátním bankovnictví je trvale silné. Financujeme a obsluhujeme nejvût‰í spoleãnosti i projekty v âeské republice, v˘znamnû rosteme na trhu mal˘ch a stfiedních firem (SME segment). Kvalitu na‰ich produktÛ a sluÏeb dokládají rÛzná ocenûní, která jsme získali. âasopis Global Finance vyhodnotil Citi jako nejlep‰í internetovou banku pro korporátní a institucionální klienty v âesku. Dal‰í prestiÏní magazín, Euromoney, potom udûlil Citi ocenûní „Best Cash Management House“ v regionu stfiední a v˘chodní Evropy. To v‰e dokládá, jak velk˘ v˘znam má Citi pro cel˘ region, a tedy i pro âeskou republiku, v oblasti zavádûní nejnovûj‰ích trendÛ, poznatkÛ a technologií, jejichÏ úãelem je neustálé zlep‰ování zpÛsobÛ uspokojování potfieb klientÛ. Ve v‰ech oblastech, ve kter˘ch je Citi leaderem ve svûtû, zaujímá stejnû v˘znamné postavení i v âeské republice. Ná‰ úspûch nejlépe dokládá lví podíl na trhu financování korporátních klientÛ. V˘nosy celé divize korporátního a investiãního bankovnictví vykazují trval˘ rÛst. Mimo jiné proto, Ïe nenabízíme jen osvûdãené standardní produkty, ale také fie‰ení ‰itá na míru a zaloÏená na kombinaci toho nejvyspûlej‰ího globálního know-how a zku‰eností z místního trhu. Tento ná‰ pfiístup se stále více projevuje i v úspû‰ích u mal˘ch a stfiedních firem. Bankéfii ze Citi chodí pfiímo do klientsk˘ch provozÛ, podnikatelé a manaÏefii obsluhují své finance z více neÏ 99 % pfies internet. Více neÏ polovina z nich dokonce nepfiijde do banky ani jednou za rok. Takovou míru pohodlí lze oznaãit za nadstandardnû vysokou i v kontextu nejvyspûlej‰ích zemí.

4


Loni jsme otevfieli druhé specializované centrum pro SME klientelu, na podzim potom financovali rozsáhlou edukaãní akci, jeÏ mûla upozornit na nutnost zaji‰tûní proti kurzovému riziku. Její souãástí byla pfiedná‰ková road show po celé republice, advertorialová a direct mailingová kampaÀ, jakoÏ i intenzivní komunikace s médii. Banka tak pfiitáhla pozornost fiady mal˘ch a stfiedních firem ke klíãovému tématu jejich finanãního podnikání. Získala novou klientelu a posílila také svojí image, konkrétnû pozici pfiirozeného mluvãího této oblasti sluÏeb. JestliÏe v‰ak byl rok 2007 v nûkteré oblasti skuteãnû pfielomov˘, pak v retailovém bankovnictví. Budování pozice v tomto segmentu je vÏdy velmi nákladné a vyplácí se aÏ po del‰ím období. Citibank a.s. se loni poprvé podafiilo dostat retailové bankovnictví do zisku. Investice pfiedchozích let tak koneãnû pfiiná‰ejí své ovoce. Právû v roce 2007 jsme také pfiinesli na trh fiadu inovací, a to dokonce i v oblasti cenové politiky. Jako první a dosud jediná banka v âeské republice jsme zaãali nabízet své kreditní karty zcela zdarma, bez poplatku za vedení. Mimofiádnû úspû‰nû jsme rozvíjeli jiÏ dfiíve zahájené co-brandové spolupráce s nejvût‰ím ãesk˘m mobilním operátorem O2, s distributorem pohonn˘ch hmot Shell a s nejvût‰í domácí leteckou spoleãností âSA. Otevfiením dal‰ích poboãek jsme pokraãovali v roz‰ifiování distribuãní sítû. RovnûÏ jsme v˘znamnû roz‰ífiili poãet investiãních produktÛ a dostali se tak mezi hlavní hráãe na trhu v oblasti spofiících úãtÛ s vysok˘m v˘nosem. Dále jsme posílili i bezpeãnost jiÏ dfiíve ocenûného internetové bankovnictví. Právû dynamick˘ rÛst ve v‰ech oblastech pfiinesl potfiebu transformace z ãeské spoleãnosti na poboãku mnohem vût‰ího nadnárodního celku. Tento proces si vyÏádal fiadu krokÛ, jejichÏ administrativní nároãnost nebyla právû malá. Probûhl v‰ak úspû‰nû. Citibank a.s., dcefiiná spoleãnost Citibank Overseas Investment Corporation, pfievedla svÛj podnik na nov˘ podnikatelsk˘ subjekt, podnikající v âeské republice pod názvem Citibank Europe plc, organizaãní sloÏka. Zdej‰í klientela se tak stala klientelou nadnárodní instituce registrované v Irsku. Ve‰keré závazky, jeÏ vÛãi nim mûla Citibank a.s. samozfiejmû zÛstaly zachovány. Jako nadnárodní korporace mÛÏe samostatnû financovat mnohem vût‰í projekty neÏ doposud, protoÏe se v˘raznû zv˘‰ily její limity pro úvûrovou angaÏovanost vÛãi jednomu subjektu. Transformace byla zavr‰ena koncem roku 2007, kter˘ se zapsal do historie podnikání na‰í spoleãnosti jako velmi dÛleÏit˘ mezník. Citibank má v âeské republice dlouhodobé plány, a proto vnímá v této zemi velmi silnû i své obãanské závazky. Více neÏ deset let spolupracuje s rÛzn˘mi neziskov˘mi a dobroãinn˘mi organizacemi na projektech, v nichÏ se osobnû aktivnû angaÏuje celá fiada zamûstnancÛ. V této snaze budeme i nadále pokraãovat a pfiispívat tak ke zlep‰ení Ïivota místní komunity. Rád bych vyuÏil této pfiíleÏitosti k tomu, abych tûm, ktefií si vybrali Citi za svého partnera, podûkoval a znovu je ujistil, Ïe jsme pevnû rozhodnuti i nadále poskytovat ‰piãkové produkty a sluÏby, které jim jistû pomohou uspût v jejich úsilí.

Kenneth E. Quinn generální fieditel Citibank a.s.

5


Vybrané ukazatele

F I N A N â N Í U K A Z AT E L E

tis. Kã Celková aktiva

2007

2006

2005

2004

130 561 402

102 913 985

77 798 618

75 890 414

Celkov˘ vlastní kapitál

8 525 545

7 690 219

7 332 655

7 335 451

âisté úrokové v˘nosy

2 387 937

1 749 386

1 508 589

1 527 326

âist˘ zisk z finanãních operací

1 031 868

1 179 427

1 033 797

933 748

âisté poplatky a provize

806 785

641 210

584 873

493 008

âisté mimofiádné v˘nosy

–

–

–

–

a opravn˘ch poloÏek k úvûrÛm

1 045 235

775 016

620 914

422 993

Zisk pfied zdanûním

1 303 325

572 777

1 318 407

651 117

894 958

364 504

936 008

403 479

14

10

8

7

10 %

10 %

12 %

15 %

Zisk pfied zdanûním a pfied tvorbou, rozpu‰tûním a pouÏitím rezerv

âist˘ zisk Obchodní místa Kapitálová pfiimûfienost

6


K VA N T I TAT I V N Í U K A Z AT E L E

tis. Kã

2007

2006

2005

2004

9,99 %

9,87 %

11,82 %

14,68 %

Tier 1

7 580 459

7 216 796

6 284 076

6 771 960

Tier 2

1 729 774

949 151

1 115 498

1 305 301

Kapitálová pfiimûfienost

Tier 3

–

–

–

–

(155 930)

(155 089)

(151 802)

(160 012)

9 310 233

8 165 947

7 399 574

8 077 261

Kapitálov˘ poÏadavek A

4 319 784

3 421 845

3 076 884

Kapitálov˘ poÏadavek B

2 301 615

1 587 502

1 324 674

509 755

373 556

319 115

Souhrn odãitateln˘ch poloÏek od Tier 1 a Tier 2 Celková v˘‰e kapitálu

Jednotlivé kapitálové poÏadavky podle zvlá‰tních pfiedpisÛ I.* Kapitálov˘ poÏadavek k úvûrovému riziku podle Basel I Kapitálov˘ poÏadavek k riziku angaÏovanosti obchodního portfolia

5 056 559 152 833

Kapitálov˘ poÏadavek pfii STA k úrokovému riziku

2 139 930

Kapitálov˘ poÏadavek pfii STA k mûnovému riziku

98 669

Kapitálov˘ poÏadavek pfii STA ke komoditnímu riziku

7 188

II.**

Kapitálov˘ poÏadavek k úvûrovému riziku obchodního portfolia Kapitálov˘ poÏadavek k riziku angaÏovanosti obchodního portfolia

89 125

67 542

52 394

Kapitálov˘ poÏadavek k obecnému úrokovému riziku

1 611 050

1 045 435

850 568

Kapitálov˘ poÏadavek k obecnému akciovému riziku

62

43

58

83 865

92 722

101 905

7 758

8 204

634

0,78 %

0,39 %

1,18 %

0,58 %

Rentabilita prÛmûrného vlastního kapitálu

11,97 %

5,22 %

14,16 %

6,15 %

Aktiva na 1 zamûstnance***

134 184

125 199

107 457

114 638

2 849

3 122

3 257

3 185

920

443

1 293

609

Kapitálov˘ poÏadavek k mûnovému riziku Kapitálov˘ poÏadavek ke komoditnímu riziku

Rentabilita prÛmûrn˘ch aktiv

Správní náklady na 1 zamûstnance*** âist˘ zisk na 1 zamûstnance***

* v souladu s Vyhlá‰kou ã. 123/2007, o pravidlech obezfietného podnikání bank, spofiitelních a úvûrních druÏstev a obchodníkÛ s cenn˘mi papíry (úãinnost od 1. 7. 2007) a Úfiedním sdûlením âeské národní banky ze dne 26. fiíjna 2007, o UvefiejÀování informací ** v souladu s Vyhlá‰kou ã. 333/2002, kterou se stanoví pravidla obezfietného podnikání (zru‰ena 1. 7. 2007) *** pfiepoãet dle evidenãního poãtu zamûstnancÛ v souladu s Úfiedním sdûlením âeské národní banky ze dne 26. fiíjna 2007, o UvefiejÀování informací

7


Zpráva managementu

K O R P O R ÁT N Í A I N V E S T I â N Í B A N K O V N I C T V Í Divize Korporátního a investiãního bankovnictví zaznamenává skvûlé v˘sledky jiÏ od poãátku své existence. Podle skupin produktÛ se dûlí do tfií segmentÛ – Corporate Finance, Global Sales & Trading a Global Transaction Services. O posilování její pozice na ãeském trhu svûdãí pfiedev‰ím 30procentní rÛst jejích v˘nosÛ. Na‰imi klienty jsou jak v˘znamné obchodní spoleãnosti, tak organizace vefiejného sektoru. V roce 2007 jsme pro nû zavedli inovativní finanãní produkty, pfiedev‰ím v oblasti plánování a fiízení finanãních rizik. Úspûchy Citibank a.s. stojí pfiedev‰ím na kvalifikaci a nasazení na‰ich bankéfiÛ. ¤ada z nich odchází na nové pozice v rámci fiízení celého regionu, pfiípadnû i mimo evropskou ãást skupiny Citigroup. Tento kariérní rÛst nejlépe dokládá, jak kvalitní pracovníky zamûstnáváme i jak kvalitní je jejich vzdûlávání. Celková spokojenost zamûstnancÛ divize Korporátního a investiãního bankovnictví v roce 2007 dosáhla 92 procent, coÏ je nejlep‰í index v rámci stfiední a v˘chodní Evropy. Dal‰í rÛst divize si vyÏádá nejen vysoké pracovní nasazení, ale také dal‰í rozvíjení produktÛ tak, aby na‰im klientÛm nabízely stále vy‰‰í pfiidanou hodnotu.

PODNIKOVÉ FINANCE / INVESTIâNÍ BANKOVNICTVÍ Rok 2007 pfiinesl fiadu transakcí, které bance dopomohly k upevnûní jejího vedoucího postavení na trhu. TrÏní podíl Citigroup v oblasti syndikovan˘ch úvûrÛ v âeské republice, mûfien˘ objemem financování zaji‰tûného pro na‰e zákazníky, dosáhl v roce 2007 pfiibliÏnû 50 procent (zdroj: Loanware). Mezi nejv˘znamnûj‰í obchodní pfiípady patfií: – pÛsobení jako vedoucí manaÏer v souvislosti s EMTN programem a nabídkou dluhopisÛ pro spoleãnost âEZ v celkové v˘‰i 500 milionÛ EUR, – pÛsobení jako mandátovan˘ vedoucí aranÏér a jedin˘ bookrunner v souvislosti se syndikovan˘mi úvûry pro spoleãnost ZENTIVA v celkové v˘‰i 550 milionÛ EUR, – pÛsobení jako vedoucí manaÏer v souvislosti s emisí High Yield dluhopisÛ pro spoleãnost New World Resources v celkové v˘‰i 300 milionÛ EUR, – pÛsobení jako mandátovan˘ vedoucí aranÏér a bookrunner v souvislosti s termínovan˘mi a revolvingov˘mi úvûry pro spoleãnosti skupiny âGS v celkové v˘‰i 4 250 milionÛ Kã, – pÛsobení jako mandátovan˘ vedoucí aranÏér v souvislosti se syndikovan˘mi úvûry pro spoleãnost PEGAS NONWOVENS v celkové v˘‰i 150 milionÛ EUR, – pÛsobení jako mandátovan˘ vedoucí aranÏér v souvislosti s úvûry pro spoleãnost Spolana v celkové v˘‰i 450 milionÛ Kã, – pÛsobení jako mandátovan˘ vedoucí aranÏér v souvislosti s termínovan˘mi a revolvingov˘mi úvûry pro spoleãnost PENAM v celkové v˘‰i 450 milionÛ Kã, – pÛsobení jako mandátovan˘ vedoucí aranÏér v souvislosti s termínovan˘m úvûrem pro spoleãnost ÎëAS v celkové v˘‰i 40 milionÛ EUR, – pÛsobení jako seniorní vedoucí aranÏér v souvislosti se syndikovan˘m úvûrem pro spoleãnost âeské Radiokomunikace v celkové v˘‰i 625 milionÛ EUR a 565 milionÛ Kã.

8


TREASURY Oddûlení Treasury i v roce 2007 zaznamenalo rÛst v˘konÛ. Rozsáhlou nabídku produktÛ devizového a penûÏního trhu, jakoÏ i finanãních derivátÛ, vyuÏívalo celé spektrum klientÛ, od nejmen‰ích firem aÏ po nadnárodní korporace. Rok 2007 se vyznaãoval siln˘m rÛstem ãeské ekonomiky, pfiedev‰ím v prvních tfiech ãtvrtletích. Ekonomické pfiibliÏování se Evropské unii zpÛsobilo dal‰í posilování koruny. Banka úspû‰nû nabízela sv˘m klientÛm zaji‰tûní proti kurzov˘m rizikÛm. V mnoha pfiípadech ãerpali exportéfii, jejichÏ v˘kony trvale rostou, i sofistikované strukturované produkty, vyvinuté pfiímo podle jejich potfieb. Z hlediska celkového fiízení finanãních rizik potom klienti hojnû vyuÏívali sluÏeb na‰eho t˘mu „Treasury Sales“. Vynikající v˘sledky roku 2007 banku zavazují k dal‰ímu rÛstu, kter˘ bude opût postaven na vysoké kvalitû produktÛ a mimofiádné profesionalitû i pracovním nasazení bankéfiÛ v oddûlení Treasury.

GLOBAL TRANSACTION SERVICES Global Transaction Services zaznamenal v roce 2007 dal‰í rekordy. Jeho v˘nosy vzrostly o 35 procent, bilanãní suma dokonce o vice neÏ 60 procent. V˘nosy pfiitom rostly ve v‰ech tfiech produktov˘ch skupinách, tedy Cash Management, Trade Finance a Securities and Fund Services.

Cash Management Oddûlení Cash Management poskytuje sluÏby v fiízení pracovního kapitálu, zároveÀ nabízí na míru vytvofiené specializované produkty a informaãní technologie, které zákazníkÛm poskytují podporu tûchto jejich aktivit. V roce 2007 v˘nosy oddûlení Cash Management vzrostly pfiedev‰ím díky nárÛstu prostfiedkÛ drÏen˘ch na bûÏn˘ch úãtech, aktivnímu pouÏívání zahraniãního platebního styku ze strany klientÛ a zv˘‰en˘m pfiíjmÛm z prodeje sluÏeb ‰it˘ch na míru. V˘nosy rostly dvoucifernou rychlostí. Oddûlení Cash Management se i nadále soustfiedilo na v˘voj sluÏeb v oblasti fiízení likvidity, zejména produktÛ podporujících soustfieìování likvidity zákazníkÛ se zastoupením ve více zemích v rámci stfiední a v˘chodní Evropy. Jedná se napfiíklad o sdruÏování finanãních prostfiedkÛ z rÛzn˘ch evropsk˘ch státÛ, coÏ umoÏÀuje jejich efektivnûj‰í vyuÏívání. V˘znamnou pfiidanou hodnotu dává oddûlení Cash Management mezinárodní zázemí poskytované Citi. RozrÛstání aktivit na‰ich klientÛ za hranice âeské republiky proto banka podporuje otevíráním znaãného poãtu úãtÛ v ostatních zemích. Banka jim umoÏÀuje prostfiednictvím systému CitiDirect obsluhovat v reálném ãase z jednoho místa úãty v rÛzn˘ch svûtov˘ch lokalitách a s rÛzn˘mi stupni autorizaãních oprávnûní. V roce 2007 se na trhu dafiilo v‰em produktÛm oddûlení Cash Management, pfiedev‰ím v‰ak produktÛm vyuÏívajícím globální synergie Citi (napfi. rÛznorod˘m sofistikovan˘m strukturám sdruÏování zÛstatkÛ a také systémÛm CitiDirect a WorldLink, kter˘ slouÏí k provádûní zahraniãních plateb ve 135 rÛzn˘ch mûnách). Obdobnû úspû‰né byly i sluÏby sbûru hotovosti, jejichÏ objem vzrostl o více neÏ 40 procent a tak v˘znamnû pfiispûly k v˘born˘m v˘sledkÛm roku 2007.

Trade Finance Oddûlení Trade Finance se specializuje na mezinárodní obchod. ·kála jeho produktÛ je ‰iroká, zejména jde o specializované úvûry a financování dodavatelÛ a jejich zákazníkÛ. DÛraz klade pfiedev‰ím na komplexní fie‰ení financování a zaji‰Èování rizik, která jsou s obchodními transakcemi spojená. Také toto oddûlení vyuÏívá v˘hod globální sítû a know-how Citi.

9


Securities and Fund Services Oddûlení Securities and Fund Services funguje jako správce cenn˘ch papírÛ pro investory z fiad poji‰Èoven, penzijních fondÛ a fiady dal‰ích finanãních institucí, poskytuje clearingové sluÏby finanãním zprostfiedkovatelÛm (pfiedev‰ím obchodníkÛm s cenn˘mi papíry) a také sluÏby depozitáfie. Podmínkou úspûchu je flexibilita sluÏeb a individuální pfiístup ke kaÏdému zákazníkovi. V roce 2007 ãasopis Global Custodian Magazine udûlil Citi statut „commended“, tedy doporuãené spoleãnosti, jakoÏto nejlep‰ímu správci aktiv v âeské republice. Tento statut potvrdil spokojenost zákazníkÛ s na‰ím pfiístupem a s kvalitou námi poskytovan˘ch sluÏeb. Od ãervence 2007 téÏ poskytuje oddûlení Securities and Fund Services sluÏbu clearingové banky pro vypofiádání obchodÛ s futures na fyzickou dodávku elektfiiny na Energetické burze Praha. Citibank byla jednou z prvních pûti bank, které tuto sluÏbu zaãaly poskytovat hned od poãátku obchodování na Energetické burze.

COMMERCIAL BANKING GROUP Citibank i v roce 2007 poskytovala vynikající bankovní sluÏby ‰irokému spektru firem, od velk˘ch nadnárodních spoleãností aÏ po ty stfiední velikosti. Stavíme na dlouhodob˘ch a ovûfien˘ch zku‰enostech. DÛleÏitá je komplexnost sluÏeb, ale také komplexní pokrytí jednotliv˘ch kontraktÛ se zahraniãím. Poskytujeme v‰echny druhy devizov˘ch operací a produktÛ. Potû‰ující je pfiedev‰ím kaÏdoroãní nûkolikanásobn˘ rÛst obchodÛ s devizov˘mi deriváty. Dynamick˘ je ale i vzestup v tradiãní oblasti poskytování úvûrÛ. V roce 2007 jsme opût úspû‰nû pokraãovali v získávání nov˘ch zákazníkÛ. Poãet klientÛ v porovnání s rokem 2006 stoupl o 17 procent. ProtoÏe v âeské republice se rychle rozvíjí segment stfiedních a velk˘ch podnikÛ, posílili jsme speciální t˘m nejzku‰enûj‰ích bankéfiÛ a okruh poskytovan˘ch sluÏeb pro potfieby velk˘ch spoleãností v rámci segmentu Commercial Banking. Segment velk˘ch nadnárodních spoleãností dokonce zaznamenal v objemu transakcí platebního styku nejvût‰í nárÛst od roku 1991: – klientské vklady a depozita se zdvojnásobily, – poãet transakcí platebního styku stoupl o 22 %, – objem platebního styku vzrostl o 37 %. V roce 2007 také do‰lo k 10% nárÛstu v akvizicích nov˘ch klientÛ, a to v dÛsledku intenzivní lokální marketingové ãinnosti smûfiované na tuto cílovou skupinu. K posílení akviziãní ãinnosti rovnûÏ pfiispûl t˘m GTS pfiipravující nabídky fie‰ení firemního platebního styku v celém evropském regionu.

R E TA I L O V É B A N K O V N I C T V Í A C I T I B U S I N E S S Mimofiádnû úspû‰n˘m byl rok 2007 také v divizi retailového bankovnictví. Pokraãoval vysok˘ rÛst poãtu nov˘ch drÏitelÛ kreditních karet napfiíã cel˘m produktov˘m portfoliem. Jeho meziroãní nárÛst dosáhl 57 %. Celkov˘ poãet drÏitelÛ karet pfiekroãil hranici 200 000 úãtÛ pfii zachování vysoké úrovnû aktivace a pouÏívanosti karet. Portfolio na‰ich klientÛ, drÏitelÛ kreditních karet, patfií k nejv˘konnûj‰ím na ãeském trhu, a to jak z hlediska celkov˘ch obratÛ, tak úvûrové angaÏovanosti. Díky zdokonalování systému prodeje, ‰kolení vlastních i externích pracovníkÛ a správnému cílení nabídek se trvající rÛst poãtu klientÛ témûfi neprojevil rÛstem procenta delikventních uÏivatelÛ. V roce 2007 jsme uvedli jako první na ãeském trhu kreditní kartu Classic zcela bez jakéhokoli poplatku za vydání nebo vedení. Pfii vyuÏití bezúroãného období aÏ 55 dní tak mají klienti k dispozici flexibilní platební nástroj skuteãnû zcela zdarma.

10


Nadále roste v˘znam tak zvan˘ch co-brandovan˘ch karet vydávan˘ch se spoleãnostmi âeské aerolinie, Shell a Telefónica O2. Produktové parametry kreditní karty Citi âSA byly v dubnu 2007 v˘znamnû zatraktivnûny zdvojnásobením poãtu získávan˘ch mil a sníÏením poplatku za vedení témûfi na polovinu. Spoleãnû s O2 jsme po úspûchu karty pro ãleny vûrnostního programu Benefit pfiedstavili kreditní kartu O2 Citi Card. Pfiiná‰í atraktivní v˘hody klientÛm O2, ktefií nejsou ãleny vûrnostního programu, a také uÏivatelÛm pfiedplacen˘ch sluÏeb. Obû karty vydávané s O2 navíc slouÏí i klientÛm, kter˘m nebyl schválen úvûrov˘ limit a ktefií mohou kartu vyuÏívat jako pfiedplacenou, pfiiãemÏ v˘hody a slevy na jejich mobilní sluÏby zÛstávají zachovány. Zcela novou a na trhu ojedinûlou je pak funkce dobíjení kreditu telefonu pfiímo z kreditní karty prostfiednictvím jediného tlaãítka. Nadále roste oblíbenost a poptávka po sluÏbách Nákupu na splátky a Hotovost na zavolanou, jeÏ kombinují v˘hody kreditních karet a bûÏn˘ch pÛjãek. Citibank pokraãovala ve svém zamûfiení na afluentní klientelu, pfiedev‰ím prostfiednictvím segmentu Citigold Wealth Management. Ten zahrnuje ‰irokou nabídku produktÛ jak v oblasti platebního styku, tak i investic. KlientÛm rovnûÏ nabízí fiadu v˘hod v programech doprovázejících poskytování tûchto sluÏeb. V roce 2007 jsme zaznamenali 22procentní nárÛst klientÛ Citigold Wealh Management v porovnání s rokem 2006. Poãet podílov˘ch fondÛ v na‰í nabídce se témûfi zdvojnásobil. Úspû‰nû jsme na trh uvedli i dal‰í emise zaji‰tûn˘ch instrumentÛ. Celkov˘ objem investiãních obchodÛ meziroãnû narostl o 37 procent. Celkov˘ poãet retailov˘ch klientÛ potom meziroãnû stoupl o 45 procent. Otevfieli jsme tfii nové poboãky v Praze, mezi nimi i prestiÏní Citigold centrum pro top klientelu se zamûfiením na investiãní produkty v ulici Na Pfiíkopû. Mimofiádnû dynamick˘ byl i v˘voj sluÏeb pro malé a stfiední firmy. V roce 2007 jsme zaznamenali historicky nejvût‰í nárÛst objemÛ na úãtech v tomto segmentu – o 52 procent. O stejnou hodnotu narostlo úvûrové portfolio. V objemu novû poskytnut˘ch úvûrÛ jsme zaznamenali nejlep‰í v˘sledek v osmileté historii. Vzrostl poãet a kvalita relationship manaÏerÛ starajících se o klienty. Spojením s produktov˘m marketingem do‰lo k vytvofiení nové SBU (Strategic Business Unit). UmoÏnila v˘razné zlep‰ení procesÛ a vznik nové ‰kály produktÛ. Díky nim jsme zaznamenali vynikající v˘sledky v oblasti úvûrÛ a sníÏili podíl tzv. nezaji‰tûn˘ch úvûrÛ. Úspû‰nû rovnûÏ odstartovala na‰e spolupráce s âeskomoravskou záruãní a rozvojovou bankou. Pokraãovali jsme v rozvoji produktÛ pro zahraniãní platební styk. Zv˘‰ená pozornost byla soustfiedûna na zaji‰Èovací nástroje proti pohybu devizov˘ch kurzÛ. Citibank rovnûÏ podpofiila osvûtu v oblasti hedgingu, uspofiádala nûkolik semináfiÛ pro podnikatelskou vefiejnost.

LIDSKÉ ZDROJE RÛst a vynikající v˘sledky Citibank v roce 2007 stojí pfiedev‰ím na kvalitû jejích zamûstnancÛ. Pokraãovali jsme v osvûdãené strategii spoãívající v akvizici tûch nejtalentovanûj‰ích odborníkÛ a v investicích do jejich dal‰ího profesního vzdûlávání. Úspû‰nost na‰ich náborov˘ch aktivit jsme podpofiili v˘vojem a implementací nové ucelené strategie v oblasti personálního marketingu, a také regionální diverzifikací. K ní pfiispûlo zejména rozhodnutí o otevfiení satelitního operaãního centra v Jihomoravském kraji. Citibank v roce 2007 dále pokraãovala ve své snaze o rozvoj zamûstnancÛ. Vedle osvûdãen˘ch programÛ, které reprezentuje napfiíklad Citibank Management Program, jsme zavedli i koncept podporující interní sdílení vûdomostí. ¤ízení v˘konu, plánování i realizace vzdûlávacích aktivit se opírají o vyspûlé informaãní technologie posilující komunikaci mezi zamûstnanci a jejich manaÏery.

11


Tradiãnû silnou oblastí Citibank zÛstává mezinárodní uplatnûní ‰piãkov˘ch odborníkÛ. KaÏd˘m rokem roste poãet nadan˘ch zamûstnancÛ, ktefií získali zku‰enosti v nûkteré ze zahraniãních poboãek. Stejnû tak i Citibank v âeské republice tûÏí ze znalostí a zku‰eností kolegÛ, ktefií pfiicházejí z jin˘ch zemí. Ve srovnání s hospodáfisk˘mi v˘sledky vzrostl poãet zamûstnancÛ jen velmi mírnû. V roce 2007 pfiesáhl hranici 1000, pfiiãemÏ pfiibliÏnû 10 % tvofií zamûstnankynû na matefiské a rodiãovské dovolené. Trvalou hodnotou je pro Citibank rozmanitost. S ohledem na kulturní a spoleãensk˘ kontext se zamûfiujeme pfiedev‰ím na zaji‰tûní rovn˘ch pfiíleÏitostí pro Ïeny, mimo jiné i v období péãe o dûti. V této souvislosti je v˘znamnou pomocí skuteãnost, Ïe nadále zÛstáváme leaderem a inovátorem v oblasti flexibilních forem práce.

PROGRAMY DOBRÉHO OBâANSTVÍ Stále silnûj‰í postavení Citibank na ãeském trhu ji zavazuje b˘t také odpovûdn˘m firemním obãanem, spoleãností, která se neomezuje jen na podnikání za úãelem dosaÏení zisku, ale také se aktivnû snaÏí podílet na celé fiadû charitativních, spoleãensk˘ch a sponzorsk˘ch projektÛ. Principy dobrého firemního obãanství se v Citibank a.s. staly samozfiejmou souãástí v‰ech rozhodovacích procesÛ.

Citigroup Foundation Citibank si vÏdy uvûdomuje, jak dÛleÏité je chovat se ohleduplnû ke spoleãnosti, v níÏ pÛsobí. Od poãátku své existence v âeské republice se proto snaÏí podporovat rÛzné vefiejnû prospû‰né projekty. Pfiispívá na nû z fondu nadace Citigroup Foundation, která financuje neziskové programy ve v‰ech zemích, kde skupina Citigroup pÛsobí. Dal‰í prostfiedky poskytovala Citibank a.s. ze svého lokálního rozpoãtu. V roce 2007 jsme prostfiednictvím nadace Citigroup Foundation poskytli prostfiedky v celkové v˘‰i pfiesahující 2,9 milionu korun. Podpofiili jsme tak napfiíklad nevládní organizaci Junior Achievement, která pro studenty a pedagogy stfiedních ‰kol pfiipravuje v˘ukové programy Banky v akci a Poznej svoje peníze. Mladí lidé se tímto zpÛsobem uãí zacházet s finanãními prostfiedky a rozvíjejí své schopnosti orientovat se ve svûtû financí. Pokraãovali jsme dále v podpofie námi iniciovaného projektu Peníze pro Ïivot, kter˘ organizuje Stfiedisko náhradní rodinné péãe. V roce 2007 se ho úãastnil dosud nejvy‰‰í poãet mlad˘ch lidí vyrÛstajících v dûtsk˘ch domovech. Formou kreativní hry se uãí orientovat v prostfiedí „vnûj‰ího svûta“, kter˘ dosud bezprostfiednû neznají. Jde napfiíklad o fie‰ení základních Ïivotních situací, jak˘mi jsou hledání zamûstnání, jednání s úfiady ãi nakládání s vlastními penûzi. Citibank se tradiãnû hlásí k poslání Nadace Via, jímÏ je rozvoj dobr˘ch vztahÛ a spolupráce mezi neziskov˘mi organizacemi, obecními samosprávami a podnikateli. Proto Citibank podpofiila ocenûní Via Bona, které získávají dárci z fiad podnikÛ a jednotlivcÛ za dobroãinné aktivity. Citibank v roce 2007 rovnûÏ podpofiila projekt organizace Gender Studies „SoutûÏ o nejlep‰í firmu s rovn˘mi pfiíleÏitostmi pro Ïeny a muÏe v âeské republice“.

12


Zamûstnaneck˘ charitativní fond Fond, do nûhoÏ mohou zamûstnanci pfiispívat pravidelnû formou sráÏek z platu nebo jednorázovû, zaloÏila Citibank a.s. v roce 1996. Banka do fondu vkládá ekvivalentní ãástku kaÏdého finanãního daru od zamûstnancÛ. V roce 2007 jsme rozdûlili celkem 971 880 korun mezi 31 pfiíjemcÛ z fiad neziskov˘ch organizací, mezi nûÏ patfií Obãanské sdruÏení Kontakt bB, Nadace sestry Akvinely, Fond ohroÏen˘ch dûtí ãi Klub rodiãÛ a pfiátel dûtí pomocné ‰koly Rooseveltova. Charitativní fond podporuje dûtské domovy, neziskové organizace pomáhající handicapovan˘m spoluobãanÛm, star˘m lidem, matkám s dûtmi v ohroÏení, ale také napfiíklad organizace nabízející prostor pro sociální a volnoãasové aktivity dûtí a mládeÏe. To je pfiípad obãanského sdruÏení Prostor Pro z Hradce Králové.

Fórum dárcÛ Citibank trvale spolupracuje s Fórem dárcÛ, obãansk˘m sdruÏením, které zastfie‰uje dárce v âeské republice a usiluje o rozvoj filantropie. Citibank a.s. patfií k zakládajícím ãlenÛm Klubu firemních dárcÛ Donator, zaloÏenému Fórem dárcÛ, sdruÏujícím firmy se zku‰enostmi v oblasti transparentního a systematického dárcovství. Jeho cílem je pfiesvûdãit i dal‰í podniky, aby dárcovství zafiadily do své podnikatelské strategie, a usiluje rovnûÏ o zlep‰ení komunikace mezi firemními dárci a neziskov˘mi organizacemi.

Dobrovolnick˘ program Citigroup vûnuje znaãné úsilí nejen firemnímu rÛstu, ale také filantropick˘m a sociálnû odpovûdn˘m iniciativám v zemích, kde je pfiítomna. Je si vûdoma toho, Ïe vÛdãí pozice pfiiná‰í také znaãnou morální odpovûdnost spoãívající v závazku pomoci zlep‰it kvalitu Ïivota obãansk˘ch komunit, které to potfiebují. V roce 2007 se zamûstnanci Citibank a.s. zúãastnili jiÏ druhého roãníku dobrovolnické akce s názvem Citigroup Global Community Day, celosvûtového dobrovolnického dne. Pomáhali napfiíklad pfii dokonãovacích pracích na rekonstrukci prostorÛ Fondu ohroÏen˘ch dûtí, v chránûn˘ch dílnách Arkádie, a podíleli se tak na v˘robû keramiky urãené pro vánoãní prodej, dále pracovali v Jedliãkovû ústavu pfii úklidu celého komplexu a na fiadû dal‰ích místech.

13


Zpráva pfiedstavenstva

Pfiedstavenstvo Citibank a.s. pfiedkládá v˘roãní zprávu banky za rok 2007. Podle zákona ã. 158/1989 Sb., o bankách a spofiitelnách, byla Citibank a.s. („banka“) dne 15. ledna 1991 udûlena se souhlasem tehdej‰í Státní banky ãeskoslovenské univerzální bankovní licence umoÏÀující bance ãinnost ve v‰ech oblastech bankovnictví a finanãních sluÏeb. Dále je Citibank a.s. drÏitelem univerzální devizové licence udûlené Státní bankou ãeskoslovenskou dne 23. srpna 1991, která umoÏÀuje bance provádût devizové operace podle devizového zákona ã. 219/1995 Sb. ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. V˘‰e uvedená bankovní a devizová licence byla nahrazena bankovní licencí vydanou âeskou národní bankou dne 19. února 2004 v souladu se zákonem ã. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znûní. Banka byla zapsána do obchodního rejstfiíku se sídlem v Praze v ãervnu 1991. Banka je dcefiinou spoleãností ve stoprocentním vlastnictví Citibank Overseas Investment Corporation (COIC), která je ve stoprocentním vlastnictví Citibank, N.A. v New Yorku. Hlavní holdingovou spoleãností je Citigroup Inc. se sídlem ve Spojen˘ch státech americk˘ch. Skupina Citigroup poskytuje finanãní sluÏby prostfiednictvím sv˘ch zastoupení ve více neÏ 100 zemích po celém svûtû. Celkov˘ vlastní kapitál skupiny Citigroup k 31. prosinci 2007 ãinil 99 mld. USD (k 31. prosinci 2006: 73 mld. USD). Roãní úãetní závûrka banky byla pfiipravena v souladu se zákony âeské republiky a se stanovami banky. Úãetní knihy banky a roãní úãetní závûrka jsou pfiedkládány v ãesk˘ch korunách (Kã). V období od 1. ledna do 31. prosince 2007 banka vykázala zisk po zdanûní ve v˘‰i 894 958 014 Kã (2006: 364 503 693 Kã). Pfiedstavenstvo navrhuje pfievést 44 747 901 Kã (2006: 18 225 185 Kã) ze zisku do zákonného rezervního fondu. Kapitálová pfiimûfienost k 31. prosinci 2007 byla 9,99 % (2006: 9,87 %), coÏ je pfii porovnání s minimální vyÏadovanou kapitálovou pfiimûfieností 8,00 % pfiíznivé. Bûhem roku 2007 pfiedstavenstvo pravidelnû informovalo dozorãí radu a konzultovalo s ní ve‰keré obchodní ãinnosti a finanãní v˘sledky. Spoleãnost KPMG âeská republika Audit, s.r.o., je statutárním auditorem banky a dne 17. dubna 2008 vydala auditorskou zprávu o ovûfiení roãní úãetní závûrky za rok konãící dnem 31. prosince 2007.

14


Zpráva auditora

KPMG âeská republika Audit, s.r.o. PobfieÏní 648/1a 186 00 Praha 8 âeská republika

Tel.: +420 222 123 111 Fax: +420 222 123 100 Internet: www.kpmg.cz

Z P R ÁVA A U D I T O R A P R O A K C I O N Á ¤ E S P O L E â N O S T I C I T I B A N K A . S .

Úãetní závûrka Na základû provedeného auditu jsme dne 17. dubna 2008 vydali o úãetní závûrce, která je souãástí této v˘roãní zprávy, zprávu následujícího znûní: “Provedli jsme audit pfiiloÏené úãetní závûrky spoleãnosti Citibank a.s., tj. rozvahy k 31. prosinci 2007, v˘kazu zisku a ztráty, pfiehledu o zmûnách vlastního kapitálu za rok 2007 a pfiílohy této úãetní závûrky, vãetnû popisu pouÏit˘ch v˘znamn˘ch úãetních metod a ostatních doplÀujících údajÛ. Údaje o spoleãnosti Citibank a.s. jsou uvedeny v bodû 1 pfiílohy této úãetní závûrky.

Odpovûdnost statutárního orgánu úãetní jednotky za úãetní závûrku Za sestavení a vûrné zobrazení úãetní závûrky v souladu s ãesk˘mi úãetními pfiedpisy odpovídá statutární orgán spoleãnosti Citibank a.s. Souãástí této odpovûdnosti je navrhnout, zavést a zajistit vnitfiní kontroly nad sestavováním a vûrn˘m zobrazením úãetní závûrky tak, aby neobsahovala v˘znamné nesprávnosti zpÛsobené podvodem nebo chybou, zvolit a uplatÀovat vhodné úãetní metody a provádût pfiimûfiené úãetní odhady.

Odpovûdnost auditora Na‰í odpovûdností je vyjádfiit na základû provedeného auditu v˘rok k této úãetní závûrce. Audit jsme provedli v souladu se zákonem o auditorech a Mezinárodními auditorsk˘mi standardy a souvisejícími aplikaãními doloÏkami Komory auditorÛ âeské republiky. V souladu s tûmito pfiedpisy jsme povinni dodrÏovat etické normy a naplánovat a provést audit tak, abychom získali pfiimûfienou jistotu, Ïe úãetní závûrka neobsahuje v˘znamné nesprávnosti. Audit zahrnuje provedení auditorsk˘ch postupÛ, jejichÏ cílem je získat dÛkazní informace o ãástkách a skuteãnostech uveden˘ch v úãetní závûrce. V˘bûr auditorsk˘ch postupÛ závisí na úsudku auditora, vãetnû posouzení rizik, Ïe úãetní závûrka obsahuje v˘znamné nesprávnosti zpÛsobené podvodem nebo chybou. Pfii posuzování tûchto rizik auditor pfiihlédne k vnitfiním kontrolám, které jsou relevantní pro sestavení a vûrné zobrazení úãetní závûrky. Cílem posouzení vnitfiních kontrol banky je navrhnout vhodné auditorské postupy, nikoli vyjádfiit se k úãinnosti vnitfiních kontrol. Audit téÏ zahrnuje posouzení vhodnosti pouÏit˘ch úãetních metod, pfiimûfienosti úãetních odhadÛ proveden˘ch vedením i posouzení celkové vypovídací schopnosti úãetní závûrky. Domníváme se, Ïe získané dÛkazní informace tvofií dostateãn˘ a vhodn˘ základ pro vyjádfiení na‰eho v˘roku.

V˘rok auditora Podle na‰eho názoru úãetní závûrka podává ve v‰ech v˘znamn˘ch ohledech vûrn˘ a poctiv˘ obraz aktiv, pasiv a finanãní situace spoleãnosti Citibank a.s. k 31. prosinci 2007 a nákladÛ, v˘nosÛ a v˘sledku jejího hospodafiení za rok 2007 v souladu s ãesk˘mi úãetními pfiedpisy.”

15


Zpráva o vztazích Provûfiili jsme téÏ vûcnou správnost údajÛ uveden˘ch ve zprávû o vztazích mezi propojen˘mi osobami spoleãnosti Citibank a.s. k 31. prosinci 2007. Za tuto zprávu o vztazích je odpovûdn˘ statutární orgán banky. Na‰í odpovûdností je vydat na základû provedené provûrky stanovisko k této zprávû o vztazích. Provûrku jsme provedli v souladu s Mezinárodním auditorsk˘m standardem pro provûrky a souvisejícími aplikaãními doloÏkami Komory auditorÛ âeské republiky. Tyto standardy vyÏadují, abychom plánovali a provedli provûrku s cílem získat stfiední míru jistoty, Ïe zpráva o vztazích neobsahuje v˘znamné vûcné nesprávnosti. Provûrka je omezena pfiedev‰ím na dotazování pracovníkÛ banky a na analytické postupy a v˘bûrov˘m zpÛsobem provedené provûfiení vûcné správnosti údajÛ. Proto provûrka poskytuje niÏ‰í stupeÀ jistoty neÏ audit. Audit zprávy o vztazích jsme neprovádûli, a proto nevyjadfiujeme v˘rok auditora. Na základû na‰í provûrky jsme nezjistili Ïádné v˘znamné vûcné nesprávnosti údajÛ uveden˘ch ve zprávû o vztazích mezi propojen˘mi osobami spoleãnosti Citibank a.s. k 31. prosinci 2007.

V˘roãní zpráva Ovûfiili jsme téÏ soulad v˘roãní zprávy s v˘‰e uvedenou úãetní závûrkou. Za správnost v˘roãní zprávy je odpovûdn˘ statutární orgán banky. Na‰í odpovûdností je vydat na základû provedeného ovûfiení v˘rok o souladu v˘roãní zprávy s úãetní závûrkou. Ovûfiení jsme provedli v souladu se zákonem o auditorech a Mezinárodními auditorsk˘mi standardy a souvisejícími aplikaãními doloÏkami Komory auditorÛ âeské republiky. Tyto standardy poÏadují, abychom ovûfiení naplánovali a provedli tak, abychom získali pfiimûfienou jistotu, Ïe informace obsaÏené ve v˘roãní zprávû, které popisují skuteãnosti, jeÏ jsou téÏ pfiedmûtem zobrazení v úãetní závûrce, jsou ve v‰ech v˘znamn˘ch ohledech v souladu s pfiíslu‰nou úãetní závûrkou. Jsme pfiesvûdãeni, Ïe provedené ovûfiení poskytuje pfiimûfien˘ podklad pro vyjádfiení na‰eho v˘roku. Podle na‰eho názoru jsou informace uvedené ve v˘roãní zprávû ve v‰ech v˘znamn˘ch ohledech v souladu s v˘‰e uvedenou úãetní závûrkou. V Praze, dne 28. dubna 2008

K P M G â e s k á r e p u b l i k a A u d i t , s . r. o .

Ing. Pavel Závitkovsk˘

Osvûdãení ãíslo 71

Partner

KPMG âeská republika Audit, s.r.o., a Czech limited liability company incorporated under the Czech Commercial Code, is a member firm of KPMG International, a Swiss cooperative.

16


Iâ 49619187 DIâ CZ49619187

Obchodní rejstfiík veden˘ Mûstsk˘m soudem v Praze oddíl C, vloÏka 24185.

Îivnostenská banka, Praha 1 ã. ú./account no. 466016004/0400

Roãní úãetní závûrka

V ¯ K A Z Z I S K U A Z T R ÁT Y tis. Kã 1

V˘nosy z úrokÛ a podobné v˘nosy z toho:

2

2007

2006

3

4 658 169

2 973 697

348 419

290 094

3

(2 270 232)

(1 224 311)

úroky z dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ

Náklady na úroky a podobné náklady z toho:

3

Poznámka

(44 840)

(43 200)

V˘nosy z akcií a podílÛ

náklady na úroky z dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ

–

387

v tom:

a) v˘nosy z úãastí s podstatn˘m vlivem

–

–

b) v˘nosy z úãastí s rozhodujícím vlivem

–

–

c) ostatní v˘nosy z akcií a podílÛ

–

387 774 615

V˘nosy z poplatkÛ a provizí

5

Náklady na poplatky a provize

4

(115 866)

(133 405)

6

Zisk nebo ztráta z finanãních operací

5

1 031 868

1 179 427

7

Ostatní provozní v˘nosy

6

73 269

89 894

8

Ostatní provozní náklady

6

(141 128)

(111 475)

Správní náklady

7

(2 771 962)

(2 566 350)

(1 175 625)

(1 145 322)

9

v tom:

4

922 651

4

a) náklady na zamûstnance z toho: aa) sociální a zdravotní poji‰tûní b) ostatní správní náklady

11

(282 888) (1 421 028)

(122 513)

(112 338)

Odpisy, tvorba a pouÏití rezerv a opravn˘ch poloÏek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku

12

(247 045) (1 596 337) 15

Rozpu‰tûní opravn˘ch poloÏek a rezerv k pohledávkám a zárukám, v˘nosy z dfiíve odepsan˘ch pohledávek

11, 23

3 579 897

2 086 737

13

Odpisy, tvorba a pouÏití opravn˘ch poloÏek a rezerv k pohledávkám a zárukám

11, 23

(3 540 828)

(2 400 732)

17

Tvorba a pouÏití ostatních rezerv

23

–

16 631

19

Zisk nebo ztráta za úãetní období z bûÏné ãinnosti pfied zdanûním

1 303 325

572 777

23

DaÀ z pfiíjmÛ

(408 367)

(208 273)

24

Zisk nebo ztráta za úãetní období po zdanûní

894 958

364 504

Pfiíloha uvedená na stranách 21 aÏ 53 tvofií souãást této úãetní závûrky.

17


26

R O Z VA H A tis. Kã

Poznámka

2007

2006

11 028 246

274 419

12

11 101 941

9 036 781

11 101 941

9 036 781

AKTIVA 1

Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank

2

Státní bezkupónové dluhopisy a ostatní cenné papíry pfiijímané centrální bankou k refinancování v tom:

a) vydané vládními institucemi b) ostatní

3

Pohledávky za bankami a druÏstevními záloÏnami v tom:

4

4 865 363

16 946 050

44 094 520

27 797 814

36 482 042

32 213 653

4 115 789

3 432 229

32 366 253

28 781 424

11

a) splatné na poÏádání

Dluhové cenné papíry v tom:

44 743 864


b) ostatní pohledávky 5

–

48 959 883

b) ostatní pohledávky Pohledávky za klienty – ãleny druÏstevních záloÏen v tom:

10

–

13

a) vydané vládními institucemi b) vydané ostatními osobami

1 989 313

1 936 353

1 989 313

1 936 353

–

–

6

Akcie, podílové listy a ostatní podíly

14

–

1 000

9

Dlouhodob˘ nehmotn˘ majetek

15

155 930

155 088

z toho: 10

a) zfiizovací v˘daje

–

–

b) goodwill

–

–

140 738

147 225

Dlouhodob˘ hmotn˘ majetek z toho:

11

Ostatní aktiva

13

Náklady a pfiíjmy pfií‰tích období Aktiva celkem


18

15

pozemky a budovy pro provozní ãinnost


16

60 933

66 298

20 496 140

14 270 243

207 169

135 359

130 561 402

102 913 985

tis. Kã

Poznámka

2007

2006

17

4 000 917

5 894 155

2 734 791

4 760 978

PASIVA 1

Závazky vÛãi bankám a druÏstevním záloÏnám v tom:

a) splatné na poÏádání b) ostatní závazky

2

Závazky vÛãi klientÛm – ãlenÛm druÏstevních záloÏen v tom:

3

65 526 070

47 269 463

20 971 760

21 621 211

2 394 083

780 131

19

a) emitované dluhové cenné papíry

4

Ostatní pasiva

5

V˘nosy a v˘daje pfií‰tích období

6

Rezervy

21 23

8

10

13

17 966 671

680 015

741 484

1 500

1 500 – –

Základní kapitál

22

a) splacen˘ základní kapitál

1 500

1 500

1 729 774

949 151

2 925 000

2 925 000

2 925 000

2 925 000

–

–

865 565

865 565

452 086

433 861

452 086

433 861

b) ostatní rezervní fondy

–

–

c) ostatní fondy ze zisku

–

–

(105 802)

(46 170)

(105 802)

(46 170)

b) ze zaji‰Èovacích derivátÛ

–

–

c) z pfiepoãtu úãastí

–

–

Emisní áÏio Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

24

a) povinné rezervní fondy a rizikové fondy

OceÀovací rozdíly z toho:

26 731 738

– 20

v tom:

320 448

b) na danû

b) vlastní akcie 9

459 683

216 962

–

Podfiízené závazky z toho:

2 177 121

a) na dÛchody a podobné závazky c) ostatní

7

1 133 177 68 890 674


b) ostatní závazky z dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ

v tom:

1 266 126 86 497 830

b) ostatní závazky Závazky z dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ v tom:

18

25

a) z majetku a závazkÛ

14

Nerozdûlen˘ zisk nebo neuhrazená ztráta z pfiedchozích období

24

3 493 738

3 147 459

15

Zisk nebo ztráta za úãetní období

24

894 958

364 504

130 561 402

102 913 985

Pasiva celkem Pfiíloha uvedená na stranách 21 aÏ 53 tvofií souãást této úãetní závûrky.

19


P O D R O Z VA H O V É P O L O Î K Y tis. Kã

Poznámka

2007

2006

Podrozvahová aktiva 1

Poskytnuté pfiísliby a záruky

27

71 673 406

60 225 276

3

Pohledávky ze spotov˘ch operací

27

3 840 186

1 104 630

4

Pohledávky z pevn˘ch termínov˘ch operací

27

1 601 125 879

1 077 478 121

5

Pohledávky z opcí

27

217 054 502

148 398 918

6

Odepsané pohledávky

754 389

507 772

Podrozvahová pasiva 9

Pfiijaté pfiísliby a záruky

27

663 286

2 707 515

10

Pfiijaté zástavy a zaji‰tûní

27

59 278 277

29 184 173

11

Závazky ze spotov˘ch operací

27

3 700 629

1 104 853

12

Závazky z pevn˘ch termínov˘ch operací

27

1 601 681 161

1 077 758 154

13

Závazky z opcí

27

217 054 502

148 398 918

14

Hodnoty pfievzaté do úschovy, do správy a k uloÏení

28

80 516 028

68 245 661


P ¤ E H L E D O Z M ù N Á C H V E V L A S T N Í M K A P I TÁ L U Základní

Emisní

Rezervní

OceÀovací

Zisk

kapitál

áÏio

fondy

rozdíly

(ztráta)

2 925 000

865 565

387 060

(39 230)

3 194 260

Kursové rozdíly a oceÀovací rozdíly nezahrnuté do HV

–

–

–

(6 940)

–

(6 940)

âist˘ zisk/ztráta za úãetní období

–

–

–

–

364 504

364 504

tis. Kã ZÛstatek k 1. 1. 2006

Pfievody do fondÛ

Celkem 7 332 655

–

–

46 801

–

(46 801)

–

ZÛstatek k 31. 12. 2006

2 925 000

865 565

433 861

(46 170)

3 511 963

7 690 219

ZÛstatek k 1. 1. 2007

7 690 219

2 925 000

865 565

433 861

(46 170)

3 511 963

Kursové rozdíly a oceÀovací rozdíly nezahrnuté do HV

–

–

–

(59 632)

–

(59 632)

âist˘ zisk/ztráta za úãetní období

–

–

–

–

894 958

894 958

Pfievody do fondÛ ZÛstatek k 31. 12. 2007

–

–

18 225

–

(18 225)

–

2 925 000

865 565

452 086

(105 802)

4 388 696

8 525 545


20


Pfiíloha úãetní závûrky pro rok konãící 31. prosince 2006

1. OBECNÉ INFORMACE (a) Charakteristika banky Vznik a charakteristika banky Podle zákona ã. 158/1989 Sb., o bankách a spofiitelnách byla spoleãnosti Citibank a.s. (dále jen „banka“) dne 15. ledna 1991 udûlena se souhlasem tehdej‰í Státní banky ãeskoslovenské univerzální bankovní licence umoÏÀující bance ãinnost ve v‰ech oblastech bankovnictví a finanãních sluÏeb. Banka je také drÏitelem univerzální devizové licence udûlené Státní bankou ãeskoslovenskou dne 23. srpna 1991, která umoÏÀuje bance provádût devizové operace podle devizového zákona ã. 219/1995 Sb., ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. V˘‰e uvedená bankovní a devizová licence byla nahrazena bankovní licencí vydanou âeskou národní bankou dne 19. února 2004 v souladu se zákonem ã. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znûní. Banka byla zapsána do obchodního rejstfiíku se sídlem v Praze dne 17. ãervna 1991. Banka se zab˘vá pfiedev‰ím komerãním a investiãním bankovnictvím. Sídlo Citibank a.s. Evropská 423/178 166 40 Praha 6 âeská republika Identifikaãní ãíslo 16190891 âlenové pfiedstavenstva a dozorãí rady k 31. prosinci 2007 âlenové pfiedstavenstva Javed Kureishi Henricus Lambertus Pijls Michal Nebesk˘

âlenové dozorãí rady Mark Whitehorn Leona Kfiepelová Sajjad Razvi

Na základû Smlouvy o pfievodu podniku uzavfiené dne 29. prosince 2007 mezi Citibank a.s. jako pfievodcem a spoleãností Citibank Europe plc se sídlem 1 North Wall Quay, Dublin 1, Irsko jako nabyvatelem byl s úãinností k 1. lednu 2008 cel˘ podnik Citibank a.s. poskytující ãinnosti vymezené v § 1 odst. 1 a 3 zákona ã. 21/1992 Sb., o bankách (ve znûní pozdûj‰ích dodatkÛ) pfieveden na spoleãnost Citibank Europe plc. Dále viz Pfiíloha 32 „V˘znamné události po datu úãetní závûrky“.

(b) V˘chodiska pro pfiípravu úãetní závûrky Úãetní závûrka byla pfiipravena na základû úãetnictví vedeného v souladu se zákonem o úãetnictví a pfiíslu‰n˘mi nafiízeními a vyhlá‰kami platn˘mi v âeské republice. Závûrka byla zpracována na principech ãasového rozli‰ení nákladÛ a v˘nosÛ a historick˘ch cen, s v˘jimkou vybran˘ch finanãních nástrojÛ oceÀovan˘ch reálnou hodnotou. Tato úãetní závûrka je pfiipravená v souladu s vyhlá‰kou MF âR ã. 501 ze dne 6. listopadu 2002, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, kterou se stanoví uspofiádání a obsahové vymezení poloÏek úãetní závûrky a rozsah údajÛ ke zvefiejnûní pro banky a nûkteré finanãní instituce. V prÛbûhu let 2007 a 2006 banka podnikala pfieváÏnû na území âeské republiky. âísla uvedená v závorkách pfiedstavují záporná ãísla. Tato úãetní závûrka je nekonsolidovaná.

21


2. DÒLEÎITÉ ÚâETNÍ METODY Úãetní závûrka banky byla pfiipravena v souladu s následujícími dÛleÏit˘mi úãetními metodami:

(a) Den uskuteãnûní úãetního pfiípadu V závislosti na typu transakce je okamÏikem uskuteãnûní úãetního pfiípadu zejména den v˘platy nebo pfievzetí obûÏiva, den nákupu nebo prodeje valut, deviz, popfi. cenn˘ch papírÛ, den provedení platby, popfi. inkasa z úãtu klienta, den pfiíkazu na korespondenta k provedení platby, den zúãtování pfiíkazÛ banky s clearingov˘m centrem âNB, den pfiipsání (valuty) prostfiedkÛ podle zprávy do‰lé od korespondenta banky (zprávou se rozumí zpráva v systému SWIFT, avízo banky, pfievzaté medium, v˘pis z úãtu, popfi. jiné dokumenty), den sjednání a den vypofiádání obchodu s cenn˘mi papíry, devizami, opcemi popfi. jin˘mi deriváty, den vydání nebo pfievzetí záruky, popfi. úvûrového pfiíslibu, den pfievzetí hodnot do úschovy. Úãetní pfiípady nákupu a prodeje finanãních aktiv s obvykl˘m termínem dodání (spotové operace) a dále pevné termínové a opãní operace jsou od okamÏiku sjednání obchodu do okamÏiku vypofiádání obchodu zaúãtovány na podrozvahov˘ch úãtech. Finanãní aktivum nebo jeho ãást banka odúãtuje z rozvahy v pfiípadû, Ïe ztratí kontrolu nad smluvními právy k tomuto finanãnímu aktivu nebo jeho ãásti. Banka tuto kontrolu ztratí, jestliÏe uplatní práva na v˘hody definované smlouvou, tato práva zaniknou nebo se tûchto práv vzdá.

(b) Dluhové cenné papíry, akcie, podílové listy a ostatní podíly Státní pokladniãní poukázky, dluhopisy a jiné dluhové cenné papíry a akcie vãetnû podílov˘ch listÛ a ostatních podílÛ jsou klasifikovány podle zámûru banky do portfolia drÏeného do splatnosti, portfolia oceÀovaného reálnou hodnotou proti úãtÛm nákladÛ nebo v˘nosÛ nebo portfolia realizovateln˘ch cenn˘ch papírÛ. Do portfolia do splatnosti mohou b˘t zafiazeny pouze dluhové cenné papíry. Státní pokladniãní poukázky, dluhopisy a jiné dluhové cenné papíry jsou úãtovány v pofiizovací cenû zahrnující pomûrnou ãást diskontu nebo áÏia. âasové rozli‰ení úrokov˘ch v˘nosÛ je souãástí úãetní hodnoty tûchto cenn˘ch papírÛ. Akcie, podílové listy a ostatní podíly jsou úãtovány v pofiizovací cenû. ÁÏio ãi diskont u dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ jsou rozpou‰tûny do v˘kazu zisku a ztráty od okamÏiku pofiízení do data splatnosti pouÏitím aktuálního v˘nosu do splatnosti. Dluhové cenné papíry a akcie, podílové listy a ostatní podíly oceÀované reálnou hodnotou proti úãtÛm nákladÛ nebo v˘nosÛ jsou oceÀovány reálnou hodnotou a zisky/ztráty z tohoto ocenûní se zachycují do v˘kazu zisku a ztráty v rámci poloÏky „Zisk nebo ztráta z finanãních operací“. Realizovatelné cenné papíry a akcie, podílové listy a ostatní podíly jsou oceÀovány reálnou hodnotou a zisky/ztráty z tohoto ocenûní se zachycují ve vlastním kapitálu v rámci poloÏky „OceÀovací rozdíl“. Pfii prodeji je pfiíslu‰n˘ oceÀovací rozdíl zachycen ve v˘kazu zisku a ztráty v poloÏce „Zisk nebo ztráta z finanãních operací“. Reálná hodnota pouÏívaná pro pfiecenûní cenn˘ch papírÛ se stanoví jako trÏní cena vyhlá‰ená ke dni stanovení reálné hodnoty, pokud banka prokáÏe, Ïe za trÏní cenu je moÏné cenn˘ papír prodat. V pfiípadû vefiejnû obchodovan˘ch dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ a majetkov˘ch cenn˘ch papírÛ jsou reálné hodnoty rovny cenám dosaÏen˘m na vefiejném trhu zemí OECD, pokud jsou zároveÀ splnûny poÏadavky na likviditu cenn˘ch papírÛ. Není-li moÏné stanovit reálnou hodnotu jako trÏní cenu (napfi. banka neprokáÏe, Ïe za trÏní cenu je moÏné cenn˘ papír prodat), reálná hodnota se stanoví jako upravená hodnota cenného papíru.

22


Upravená hodnota cenného papíru se rovná mífie úãasti na vlastním kapitálu spoleãnosti, pokud se jedná o akcie, mífie úãasti na vlastním kapitálu podílového fondu, pokud se jedná o podílové listy a souãasné hodnotû cenného papíru, pokud se jedná o dluhové cenné papíry. K dluhov˘m cenn˘m papírÛm drÏen˘m do splatnosti se tvofií opravné poloÏky. Opravné poloÏky k tûmto cenn˘m papírÛm jsou tvofieny v ãástce, která odráÏí pouze zmûnu rizikovosti emitenta, nikoliv zmûny bezrizikov˘ch úrokov˘ch sazeb, a to podle jednotliv˘ch cenn˘ch papírÛ. Operace, ve kter˘ch se cenné papíry prodávají se závazkem ke zpûtnému odkupu (repo operace) za pfiedem stanovenou cenu nebo se nakupují se závazkem ke zpûtnému prodeji (reverzní repo operace), jsou úãtovány jako zaji‰tûné pfiijaté nebo poskytnuté úvûry. Vlastnické právo k cenn˘m papírÛm se pfievádí na subjekt poskytující úvûr. Cenné papíry pfievedené v rámci repo operací jsou nadále zahrnuty v pfiíslu‰n˘ch poloÏkách cenn˘ch papírÛ v rozvaze banky a ãástka získaná pfievodem cenn˘ch papírÛ v rámci repo operací je úãtována do „ZávazkÛ vÛãi bankám a druÏstevním záloÏnám“ ãi „ZávazkÛ vÛãi klientÛm - ãlenÛm druÏstevních záloÏen”. Cenné papíry pfiijaté v rámci reverzních repo operací jsou evidovány pouze v podrozvaze a to v poloÏce „Pfiijaté zástavy a zaji‰tûní“. Úvûr poskytnut˘ v rámci reverzních repo operací je zafiazen v poloÏce „Pohledávky za bankami a druÏstevními záloÏnami” nebo „Pohledávky za klienty - ãleny druÏstevních záloÏen”. U dluhopisÛ pfieveden˘ch v rámci repo operací se úrok ãasovû rozli‰uje, v pfiípadû dluhopisÛ pfiijat˘ch v rámci reverzních repo operací se úrok ãasovû nerozli‰uje. V˘nosy a náklady vzniklé v rámci repo resp. reverzních repo operací jako rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou jsou ãasovû rozli‰ovány po dobu transakce a vykázány ve v˘kazu zisku a ztráty jako „V˘nosy z úrokÛ a podobné v˘nosy” nebo „Náklady na úroky a podobné náklady”.

(c) Operace s cenn˘mi papíry pro klienty Cenné papíry pfiijaté bankou do úschovy, správy nebo k uloÏení jsou úãtovány zpravidla v nominálních hodnotách a evidovány v podrozvaze v poloÏce „Hodnoty pfievzaté do úschovy, do správy a k uloÏení“. V rozvaze jsou v pasivech úãtovány závazky banky vÛãi klientÛm zejména z titulu pfiijaté hotovosti urãené ke koupi cenn˘ch papírÛ, hotovosti urãené k vrácení klientovi, atd.

(d) Pohledávky za bankami a za klienty Pohledávky jsou úãtovány v pofiizovacích cenách sníÏen˘ch o ztráty ze znehodnocení. âasové rozli‰ení úrokov˘ch v˘nosÛ je souãástí úãetní hodnoty tûchto pohledávek. Pohledávky jsou posuzovány z hlediska návratnosti. Na základû toho banka stanovuje k jednotliv˘m pohledávkám ztrátu ze znehodnocení. Pokud banka pfiímo neodepí‰e ãást pohledávky odpovídající ztrátû ze znehodnocení, tvofií k této ãásti pohledávky opravnou poloÏku. Metodika tvorby opravn˘ch poloÏek pro úãetní období je uvedena v bodû 30 (a), (b) a (c) pfiílohy. Opravné poloÏky vytváfiené na vrub nákladÛ jsou vykázány v poloÏce „Odpisy, tvorba a pouÏití opravn˘ch poloÏek a rezerv k pohledávkám a zárukám“. Opravné poloÏky jsou pro potfiebu v˘poãtu daÀové povinnosti vedeny v analytické evidenci. DaÀovû odãitatelná ãást celkovû vytvofien˘ch opravn˘ch poloÏek na ztráty z úvûrÛ za úãetní období je vypoãítána podle § 5 („Bankovní rezervy a opravné poloÏky“) a § 8 („Opravné poloÏky k pohledávkám za dluÏníky v konkurzním a vyrovnávacím fiízení“) zákona o rezervách ã. 593/1992 Sb., ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Pohledávky jsou odpisovány na základû postupÛ vymezen˘ch v interních smûrnicích banky. Odpisy nedobytn˘ch pohledávek jsou zahrnuty v poloÏce „Odpisy, tvorba a pouÏití opravn˘ch poloÏek a rezerv k pohledávkám a zárukám” v˘kazu zisku a ztráty. V pfiípadû odpisu pohledávky, ke které byla vytvofiena opravná poloÏka v plné v˘‰i, se o stejnou ãástku sniÏují opravné poloÏky ve stejné poloÏce v˘kazu zisku a ztráty. V˘nosy z dfiíve odepsan˘ch úvûrÛ jsou uvedeny ve v˘kazu zisku a ztráty v poloÏce „Rozpu‰tûní opravn˘ch poloÏek a rezerv k pohledávkám a zárukám, v˘nosy z dfiíve odepsan˘ch pohledávek”.

23


(e) Tvorba rezerv Rezerva pfiedstavuje pravdûpodobné plnûní, s nejist˘m ãasov˘m rozvrhem a v˘‰í. Rezerva se tvofií v pfiípadû, pro kter˘ platí následující kritéria: ● existuje povinnost (právní nebo vûcná) plnit, která je v˘sledkem minul˘ch událostí, ● je pravdûpodobné, Ïe plnûní nastane a vyÏádá si odliv prostfiedkÛ pfiedstavujících ekonomick˘ prospûch, pfiiãemÏ „pravdûpodobné“ znamená pravdûpodobnost vy‰‰í neÏ 50 %, ● je moÏné provést pfiimûfienû spolehliv˘ odhad plnûní.

(f) Dlouhodob˘ hmotn˘ a nehmotn˘ majetek Dlouhodob˘ hmotn˘ a nehmotn˘ majetek je úãtován v historick˘ch cenách a odpisován rovnomûrnû po odhadovanou dobu Ïivotnosti. Doby odpisování pro jednotlivé kategorie dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku jsou následující: Software Budovy Ostatní

4 aÏ 5 let 5 aÏ 10 let 2 aÏ 6 let

Technická zhodnocení najatého majetku jsou odpisována rovnomûrnû po krat‰í z následujících období: 10 let nebo zb˘vající období nájemní smlouvy. Dlouhodob˘ nehmotn˘ majetek s pofiizovací cenou niÏ‰í neÏ 60 tis. Kã a dlouhodob˘ hmotn˘ majetek s pofiizovací cenou niÏ‰í neÏ 40 tis. Kã a jejichÏ ekonomická Ïivotnost je niÏ‰í neÏ 1 rok je úãtován do nákladÛ v období, ve kterém byl pofiízen. DaÀ z pfiidané hodnoty vztahující se k pofiízení majetku se zahrnuje do pofiizovací ceny a je odpisována podle kategorie majetku.

(g) Pfiepoãet cizí mûny Transakce vyãíslené v cizí mûnû jsou úãtovány v tuzemské mûnû pfiepoãtené devizov˘m kurzem platn˘m v den transakce. Aktiva a pasiva vyãíslená v cizí mûnû spoleãnû s devizov˘mi spotov˘mi transakcemi pfied dnem splatnosti jsou pfiepoãítávána do tuzemské mûny v kurzu vyhla‰ovaném âNB platn˘m k datu rozvahy. V˘sledn˘ zisk nebo ztráta z pfiepoãtu aktiv a pasiv vyãíslen˘ch v cizí mûnû, kromû majetkov˘ch úãastí v cizí mûnû, pfiípadnû poloÏek zaji‰Èujících mûnové riziko plynoucí ze smluv, které je‰tû nejsou vykázány v rozvaze banky nebo oãekávan˘ch budoucích transakcí, je vykázán ve v˘kazu zisku a ztráty jako „Zisk nebo ztráta z finanãních operací”.

(h) Finanãní deriváty VloÏené deriváty V nûkter˘ch pfiípadech mÛÏe b˘t derivát souãástí sloÏeného finanãního nástroje, kter˘ zahrnuje jak hostitelsk˘ nástroj, tak i derivát (tzv. vloÏen˘ derivát), kter˘ ovlivÀuje penûÏní toky nebo z jiného hlediska modifikuje vlastnosti hostitelského nástroje. VloÏen˘ derivát se oddûluje od hostitelského nástroje a úãtuje se o nûm samostatnû, jestliÏe jsou splnûny souãasnû tyto podmínky: ● ekonomické vlastnosti a rizika vloÏeného derivátu nejsou v tûsném vztahu s ekonomick˘mi vlastnostmi a riziky hostitelského nástroje, ● finanãní nástroj se stejn˘mi podmínkami jako vloÏen˘ derivát by jako samostatn˘ nástroj splÀoval definici derivátu, ● hostitelsk˘ nástroj není pfieceÀován na reálnou hodnotu nebo je pfieceÀován na reálnou hodnotu, ale zmûny z pfiecenûní jsou ponechány v rozvaze.

Deriváty k obchodování Finanãní deriváty drÏené za úãelem obchodování jsou vykazovány v reáln˘ch hodnotách a zisky (ztráty) ze zmûny reáln˘ch hodnot jsou zachyceny ve v˘kazu zisku a ztráty v poloÏce „Zisk nebo ztráta z finanãních operací“.

24


Zaji‰Èovací deriváty Zaji‰Èovací deriváty jsou vykazovány v reálné hodnotû. ZpÛsob vykázání této reálné hodnoty závisí na aplikovaném modelu zaji‰Èovacího úãetnictví. Zaji‰Èovací úãetnictví je moÏné aplikovat, pokud: ● zaji‰tûní je v souladu se strategií banky pro fiízení rizik, ● v okamÏiku uskuteãnûní zaji‰Èovací transakce je zaji‰Èovací vztah formálnû zdokumentován, ● oãekává se, Ïe zaji‰Èovací vztah bude po dobu jeho trvání vysoce efektivní, ● efektivita zaji‰Èovacího vztahu je objektivnû mûfiitelná, ● zaji‰Èovací vztah je vysoce efektivní v prÛbûhu úãetního období, ● v pfiípadû zaji‰tûní oãekávan˘ch transakcí se v˘skyt této transakce oãekává s vysokou pravdûpodobností. V pfiípadû, Ïe derivát zaji‰Èuje oproti riziku zmûny reálné hodnoty zaúãtovan˘ch aktiv nebo pasiv, je zaji‰Èovaná poloÏka také oceÀována reálnou hodnotou z titulu zaji‰Èovaného rizika. Zisky a ztráty z tohoto ocenûní zaji‰Èované poloÏky i zaji‰Èovacího derivátu jsou v pfiípadû úrokovû citliv˘ch instrumentÛ zahrnuty ve v˘kazu zisku a ztráty v poloÏkách „V˘nosy z úrokÛ a podobné v˘nosy“, resp. „Náklady na úroky a podobné náklady“. V pfiípadû, Ïe derivát zaji‰Èuje oproti riziku variability v penûÏních tocích ze zaúãtovan˘ch aktiv nebo pasiv, právnû vynutiteln˘ch smluv nebo oãekávan˘ch transakcí, je efektivní ãást zaji‰tûní (reálné hodnoty zaji‰Èovacího derivátu) vykázána jako souãást vlastního kapitálu v poloÏce „OceÀovací rozdíly ze zaji‰Èovacích derivátÛ“. Neefektivní ãást je zahrnuta ve v˘kazu zisku a ztráty v poloÏce „Zisk nebo ztráta z finanãních operací“. V pfiípadû, kdy zaji‰tûní právnû vynutiteln˘ch smluv nebo oãekávan˘ch transakcí vyústí v zaúãtování aktiva nebo pasiva, je kumulativní zisk nebo ztráta z ocenûní zaji‰Èovacího derivátu zachycen˘ ve vlastním kapitálu zahrnut do úãetní hodnoty tohoto aktiva nebo pasiva. V opaãném pfiípadû je zachycen do v˘kazu zisku a ztráty ve stejném ãasovém okamÏiku jako zisk nebo ztráta ze zaji‰Èované poloÏky. Reálná hodnota finanãních derivátÛ se stanovuje jako souãasná hodnota oãekávan˘ch penûÏních tokÛ plynoucích z tûchto transakcí. Pro stanovení souãasné hodnoty se pouÏívají obvyklé na trhu akceptované modely jako napfiíklad Black-ScholesÛv model pro nûkteré typy opcí. Do tûchto oceÀovacích modelÛ jsou pak dosazeny parametry zji‰tûné na aktivním trhu jako devizové kurzy, v˘nosové kfiivky, volatility pfiíslu‰n˘ch finanãních nástrojÛ, atd.

(i) Zdanûní DaÀov˘ základ pro daÀ z pfiíjmÛ se propoãte z hospodáfiského v˘sledku bûÏného období pfiipoãtením daÀovû neuznateln˘ch nákladÛ a odeãtením v˘nosÛ, které nepodléhají dani z pfiíjmÛ, kter˘ je dále upraven o slevy na dani a pfiípadné zápoãty. OdloÏená daÀ vychází z ve‰ker˘ch doãasn˘ch rozdílÛ mezi úãetní a daÀovou hodnotou aktiv a závazkÛ s pouÏitím oãekávané daÀové sazby platné pro následující období. O odloÏené daÀové pohledávce se úãtuje pouze v pfiípadû, kdy neexistuje pochybnost o jejím dal‰ím uplatnûní v následujících úãetních obdobích.

(j) PoloÏky z jiného úãetního období a zmûny úãetních metod PoloÏky z jiného úãetního období, neÏ kam daÀovû a úãetnû patfií, a zmûny úãetních metod jsou úãtovány jako v˘nosy nebo náklady ve v˘kazu zisku a ztráty v bûÏném úãetním období s v˘jimkou oprav zásadních chyb úãtování v˘nosÛ a nákladÛ minul˘ch období, které jsou zachyceny prostfiednictvím „Nerozdûleného zisku nebo neuhrazené ztráty z pfiedchozích období“ v rozvaze banky.

25


3. âIST¯ ÚROKOV¯ V¯NOS tis. Kã V˘nosy z úrokÛ a podobné v˘nosy z vkladÛ z úvûrÛ ostatní Celkem Náklady na úroky a podobné náklady z vkladÛ z úvûrÛ ostatní Celkem âist˘ úrokov˘ v˘nos

2007

2006

1 196 337 3 113 413 348 419 4 658 169

760 546 1 923 057 290 094 2 973 697

(2 054 735) (157 724) (57 773) (2 270 232) 2 387 937

(1 093 718) (84 450) (46 143) (1 224 311) 1 749 386

2007

2006

37 97 908 824 706 922 651

– 89 230 685 385 774 615

(32 455) (83 411) (115 866)

(24 148) (109 257) (133 405)

4 . V ¯ N O S Y A N Á K L A D Y N A P O P L AT K Y A P R O V I Z E tis. Kã V˘nosy z poplatkÛ a provizí z operací s cenn˘mi papíry z obhospodafiování, správy, uloÏení a úschovy hodnot ostatní Celkem Náklady na poplatky a provize z operací s cenn˘mi papíry ostatní Celkem

Nejv˘znamnûj‰ími poloÏkami v ostatních v˘nosech z poplatkÛ a provizí jsou poplatky za provádûní transakcí v rámci internetového bankovnictví, poplatky za transakce prostfiednictvím bankovních karet a platebních pfiíkazÛ. Nejv˘znamnûj‰ími poloÏkami v ostatních nákladech na poplatky a provize jsou poplatky za bankovní sluÏby poskytované jin˘mi bankami.

5 . Z I S K N E B O Z T R ÁTA Z F I N A N â N Í C H O P E R A C Í tis. Kã Zisk/ztráta z operací s cenn˘mi papíry Zisk/ztráta z operací s deriváty Zisk/ztráta z devizov˘ch operací Kurzové rozdíly Celkem

26


2007 (15 746) 445 334 162 205 440 075 1 031 868

2006 (33 959) 66 027 112 420 1 034 939 1 179 427

6 . O S TAT N Í P R O V O Z N Í V ¯ N O S Y A N Á K L A D Y tis. Kã V˘nosy ze sluÏeb poskytovan˘ch spoleãnosti CitiLeasing, s.r.o. V˘nosy z pfievodu hmotného a nehmotného majetku Ostatní Ostatní provozní v˘nosy celkem

2007 1 740 685 70 844 73 269

2006 8 474 1 927 79 493 89 894

tis. Kã Pfiíspûvek do Fondu poji‰tûní vkladÛ Pfiíspûvek do Garanãního fondu obchodníkÛ s cenn˘mi papíry Náklady spojené s provozem kreditních karet Ostatní Ostatní provozní náklady celkem

2007 72 287 4 484 42 579 21 778 141 128

2006 52 397 3 615 37 894 17 569 111 475

7 . S P R ÁV N Í N Á K L A D Y tis. Kã Osobní náklady Mzdy a odmûny zamûstnancÛ Sociální a zdravotní poji‰tûní Celkem

2007

2006

928 580 247 045 1 175 625

862 434 282 888 1 145 322

Ostatní správní náklady z toho náklady na audit, právní a daÀové poradenství Celkem

1 596 337 15 631 2 771 962

1 421 028 13 837 2 566 350

V˘‰e uvedené mzdy a odmûny zamûstnancÛ zahrnují ãástku 39 781 tis. Kã (v roce 2006: 40 591 tis. Kã) pfiedstavující náklady na realokaci pracovníkÛ, pfiíspûvky spoleãnosti na stravné zamûstnancÛ a jiné zamûstnanecké aktivity. Do celkov˘ch mezd a odmûn zamûstnancÛ jsou zahrnuty i mzdy a odmûny ãlenÛm pfiedstavenstva a dozorãí rady, které v roce 2007 ãinily 32 541 tis. Kã (v roce 2006: 35 922 tis. Kã). PRÒMùRN¯ POâET ZAMùSTNANCÒ BANKY BYL NÁSLEDUJÍCÍ: Zamûstnanci âlenové pfiedstavenstva banky âlenové dozorãí rady Ostatní ãlenové vedení

27


2007 893 3 3 9

2006 822 4 3 8

8. V¯NOSY A NÁKLADY DLE OBLASTÍ âINNOSTÍ

v% 2007 âist˘ úrokov˘ v˘nos V˘nosy z poplatkÛ a provizí Náklady na poplatky a provize âist˘ zisk nebo ztráta z finanãních operací 2006 âist˘ úrokov˘ v˘nos V˘nosy z poplatkÛ a provizí Náklady na poplatky a provize âist˘ zisk nebo ztráta z finanãních operací

Retailové bankovnictví

Podnikové bankovnictví

Investiãní bankovnictví

31 % 45 % 11 % (3) %

67 % 44 % 81 % 120 %

2% 11 % 8% (17) %

28 % 28 % 13 % (5) %

70 % 60 % 80 % 118 %

2% 12 % 7% (13) %

2007 19 673 681 19 595 323 120 826 (529 195) 1 030 625

2006 11 068 389 16 070 417 66 901 (655 424) 607 302

2007 48 959 883 – – 48 959 883

2006 44 743 864 – – 44 743 864

2007 42 880 986 6 078 897 48 959 883

2006 11 952 521 32 791 343 44 743 864

9. TRANSAKCE SE SP¤ÍZNùN¯MI OSOBAMI tis. Kã Pohledávky Závazky V˘nosy Náklady Zisk nebo ztráta z finanãních operací

1 0 . P O H L E D ÁV K Y Z A B A N K A M I (a) Klasifikace pohledávek za bankami tis. Kã Standardní Sledované Opravné poloÏky k moÏn˘m ztrátám z pohledávek âisté pohledávky za bankami

(b) Anal˘za pohledávek za bankami podle druhu zaji‰tûní tis. Kã Zaji‰tûno Nezaji‰tûno Celkem

K 31. prosinci 2007 banka pfiijala od bankovních protistran v rámci reverzních repo operací státní bezkupónové dluhopisy a ostatní cenné papíry pfiijímané centrální bankou k refinancování v celkové trÏní hodnotû 42 880 986 tis. Kã, které jsou evidovány v podrozvaze v poloÏce „Pfiijaté zástavy a zaji‰tûní“ (k 31. prosinci 2006: 11 952 521 tis. Kã).

28


1 1 . P O H L E D ÁV K Y Z A K L I E N T Y (a) Klasifikace pohledávek za klienty tis. Kã Standardní Sledované Nestandardní Pochybné Ztrátové Pohledávky hodnocené portfoliovû Opravné poloÏky k pohledávkám hodnocen˘m jednotlivû Opravné poloÏky k pohledávkám hodnocen˘m portfoliovû âisté pohledávky za klienty

2007 26 915 825 2 546 151 1 184 850 30 162 57 730 6 182 943 (296 795) (138 824) 36 482 042

2006 24 784 773 2 801 819 381 875 849 209 71 693 4 019 130 (606 672) (88 174) 32 213 653

2007 8 556 25 303 786 – – 506 698 6 044 453 4 618 549 36 482 042

2006 18 410 25 784 365 – – 412 271 3 933 495 2 065 112 32 213 653

(b) Anal˘za úvûrÛ poskytnut˘ch klientÛm podle sektorÛ tis. Kã Finanãní organizace Nefinanãní organizace Organizace poji‰Èovnictví Vládní sektor Domácnosti (Ïivnosti) Obyvatelstvo (rezidenti) Nerezidenti

(c) Anal˘za pohledávek za klienty podle sektorÛ a podle druhu zaji‰tûní

tis. Kã K 31. prosinci 2007 Finanãní organizace Nefinanãní organizace Organizace poji‰Èovnictví Vládní sektor Domácnosti (Ïivnosti) Obyvatelstvo (rezidenti) Nerezidenti Celkem K 31. prosinci 2006 Finanãní organizace Nefinanãní organizace Organizace poji‰Èovnictví Vládní sektor Domácnosti (Ïivnosti) Obyvatelstvo (rezidenti) Nerezidenti Celkem

29

Bankovní záruky

Zástavní právo

Záruky spoleãností

Vklady

Nezaji‰tûno

Celkem

– 3 363 – – – – – 3 363

– 4 617 868 – – – 700 – 4 618 568

– 130 025 – – – – – 130 025

– 234 568 – – – – – 234 568

8 556 20 317 962 – – 506 698 6 043 753 4 618 549 31 495 518

8 556 25 303 786 – – 506 698 6 044 453 4 618 549 36 482 042

– 106 119 – – – – – 106 119

– 5 166 416 – – – 700 – 5 167 116

– 514 148 – – – – – 514 148

– 120 638 – – – – – 120 638

18 410 19 877 044 – – 412 271 3 932 795 2 065 112 26 305 632

18 410 25 784 365 – – 412 271 3 933 495 2 065 112 32 213 653


(d) Odepsané pohledávky za klienty a v˘nosy z odepsan˘ch pohledávek P ¤ E H L E D O D E P S A N ¯ C H Ú V ù R Ò A V ¯ N O S Ò Z O D E P S A N ¯ C H P O H L E D ÁV E K D L E S E K T O R Ò : tis. Kã Náklady na odepsané pohledávky Nefinanãní organizace Obyvatelstvo Celkem

2007

2006

110 084 174 059 284 143

162 926 70 490 233 416

V˘nosy z odepsan˘ch pohledávek Nefinanãní organizace Obyvatelstvo Celkem

18 538 46 584 65 122

86 626 34 939 121 565

(e) Syndikované úvûry Na základû uzavfien˘ch smluv o syndikovan˘ch úvûrech je banka aranÏérem syndikovan˘ch úvûrÛ v pÛvodní celkové hodnotû 67 245 673 tis. Kã, z toho podíl banky ãinil 7 833 018 tis. Kã a podíl ostatních ãlenÛ syndikátÛ ãinil 59 412 655 tis. Kã. Celková dluÏná ãástka tûchto úvûrÛ ãinila 31 583 748 tis. Kã k 31. prosinci 2007, z toho podíl banky byl 3 577 272 tis. Kã a podíl ostatních ãlenÛ syndikátÛ 28 006 476 tis. Kã. Rizika a úroky z tûchto syndikovan˘ch úvûrÛ se dûlí mezi v‰echny ãleny pfiíslu‰ného syndikátu podle pomûru k jejich celkové angaÏovanosti.

1 2 . S TÁT N Í B E Z K U P Ó N O V É D L U H O P I S Y A O S TAT N Í C E N N É PA P Í R Y P ¤ I J Í M A N É C E N T R Á L N Í B A N K O U K R E F I N A N C O VÁ N Í (a) âistá úãetní hodnota státních bezkupónov˘ch dluhopisÛ a ostatních cenn˘ch papírÛ pfiijíman˘ch âNB k refinancování tis. Kã Státní pokladniãní poukázky Státní dluhopisy âistá úãetní hodnota

2007 1 090 272 10 011 669 11 101 941

2006 1 961 306 7 075 475 9 036 781

(b) Klasifikace státních bezkupónov˘ch dluhopisÛ a ostatních cenn˘ch papírÛ pfiijíman˘ch âNB k refinancování do jednotliv˘ch portfolií podle zámûru banky tis. Kã Státní bezkupónové dluhopisy a ostatní CP oceÀované reálnou hodnotou proti úãtÛm nákladÛ nebo v˘nosÛ Státní bezkupónové dluhopisy a ostatní realizovatelné CP âistá úãetní hodnota

2007

2006

1 536 751 9 565 190 11 101 941

1 112 120 7 924 661 9 036 781

(c) Repo a reverzní repo transakce K 31. prosinci 2007 banka pfiijala v rámci reverzních repo operací státní bezkupónové dluhopisy a ostatní cenné papíry pfiijímané centrální bankou k refinancování v trÏní hodnotû 41 549 986 tis. Kã, které jsou evidovány v podrozvaze v poloÏce „Pfiijaté zástavy a zaji‰tûní“ (k 31. prosinci 2006: 11 952 521 tis. Kã). K 31. prosinci 2007 banka nevykazuje Ïádné státní bezkupónové dluhopisy a ostatní cenné papíry pfiijímané centrální bankou k refinancování, které jsou pfievedeny v rámci repo transakcí (k 31. prosinci 2006: 0 tis. Kã).

30


1 3 . D L U H O V É C E N N É PA P Í R Y (a) Klasifikace dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ do jednotliv˘ch portfolií podle zámûru banky tis. Kã Dluhové cenné papíry realizovatelné âistá úãetní hodnota

2007 1 989 313 1 989 313

2006 1 936 353 1 936 353

Úãetní hodnota dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ zahrnuje alikvotní úrokov˘ v˘nos k 31. prosinci 2007ve v˘‰i 34 734 tis. Kã (k 31. prosinci 2006: 33 658 tis. Kã).

(b) Anal˘za realizovateln˘ch dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ

tis. Kã Vydané vládním sektorem kótované na jiném trhu CP Celkem

2007 TrÏní cena

2006 TrÏní cena

1 989 313 1 989 313

1 936 353 1 936 353

Cenné papíry vydané vládním sektorem kótované na jiném trhu CP jsou obchodovány pfiedev‰ím na sekundárním trhu, oficiálnû registrované jsou na nûmecké burze cenn˘ch papírÛ a na burze v New Yorku.

(c) Repo a reverzní repo transakce K 31. prosinci 2007 banka pfiijala v rámci reverzních repo operací dluhové cenné papíry v trÏní hodnotû 1 331 000 tis. Kã, které jsou evidovány v podrozvaze v poloÏce „Pfiijaté zástavy a zaji‰tûní“ (k 31. prosinci 2006: 0 tis. Kã). K 31. prosinci 2007 banka nevykazuje Ïádné dluhové cenné papíry, které jsou pfievedeny v rámci repo transakcí (k 31. prosinci 2006: 0 tis. Kã).

1 4 . A K C I E , P O D Í L O V É L I S T Y A O S T A T N Í P O D Í LY K 31. prosinci 2007 banka nevykazuje Ïádné akcie, podílové listy ani ostatní podíly v poloÏce „Akcie, podílové listy a ostatní podíly“. Hromadná akcie spoleãnosti Burza cenn˘ch papírÛ Praha a.s., kterou banka vykazovala k 31. prosinci 2006 v hodnotû 1 000 tis. Kã, byla prodána dne 11. ãervna 2007.

31


15. DLOUHODOB¯ HMOTN¯ A NEHMOTN¯ MAJETEK

tis. Kã Pofiizovací cena K 1. lednu 2007 PfiírÛstky Úbytky K 31. prosinci 2007 Oprávky a opravné poloÏky K 1. lednu 2007 Roãní odpisy Úbytky K 31. prosinci 2007 ZÛstatková cena K 31. prosinci 2006 K 31. prosinci 2007

Technické zhodnocení pronajatého majetku

Ostatní hmotn˘ majetek

Hmotn˘ majetek celkem

Nehmotn˘ majetek celkem

Hmotn˘ a nehmotn˘ majetek celkem

265 353 21 399 – 286 752

370 614 35 296 (25 035) 380 875

635 967 56 695 (25 035) 667 627

309 148 60 173 – 369 321

945 115 116 868 (25 035) 1 036 948

199 055 26 764 – 225 819

289 687 36 418 (25 035) 301 070

488 742 63 182 (25 035) 526 889

154 060 59 331 – 213 391

642 802 122 513 (25 035) 740 280

66 298 60 933

80 927 79 805

147 225 140 738

155 088 155 930

302 313 296 668

2007 20 101 947 190 432 87 294 – 95 949 20 518 20 496 140

2006 13 758 607 195 945 87 986 142 703 76 023 8 979 14 270 243

2007 2 734 791 447 706 818 420 – – 4 000 917

2006 4 760 978 319 867 813 310 – – 5 894 155

1 6 . O S TAT N Í A K T I VA tis. Kã Kladná reálná hodnota derivátÛ Ostatní dluÏníci OdloÏená daÀová pohledávka (viz bod 26(b)) Splatná daÀ z pfiíjmÛ Uspofiádací úãty pro zúãtování platebního styku Ostatní Celkem

1 7 . Z ÁVA Z K Y V Ò â I B A N K Á M A N A L¯ Z A Z Á V A Z K Ò V Ò â I B A N K Á M P O D L E Z B Y T K O V É D O B Y S P L A T N O S T I tis. Kã Splatné na poÏádání Do 3 mûsícÛ Od 3 mûsícÛ do 1 roku Od 1 roku do 5 let Nad 5 let Celkem

32


1 8 . Z ÁVA Z K Y V Ò â I K L I E N T Ò M A N A L¯ Z A Z Á V A Z K Ò V Ò â I K L I E N T Ò M P O D L E S E K T O R Ò tis. Kã Závazky splatné na poÏádání Finanãní organizace Nefinanãní organizace Organizace poji‰Èovnictví Vládní sektor Neziskové organizace Domácnosti (Ïivnosti) Obyvatelstvo (rezidenti) Nerezidenti

Termínové závazky se splatností Finanãní organizace Nefinanãní organizace Organizace poji‰Èovnictví Vládní sektor Neziskové organizace Domácnosti (Ïivnosti) Obyvatelstvo (rezidenti) Nerezidenti

Termínové závazky s v˘povûdní lhÛtou Nefinanãní organizace Ostatní závazky vÛãi klientÛm Závazky vÛãi klientÛm celkem

2007

2006

103 497 51 021 094 142 947 19 070 31 449 583 397 8 275 660 5 348 956 65 526 070

93 157 36 332 289 210 768 18 631 17 833 357 566 5 196 892 5 042 327 47 269 463

193 677 13 288 684 2 947 781 – 59 531 418 210 3 434 833 342 031 20 684 747

159 699 15 768 742 1 829 531 – 22 416 72 200 3 310 480 251 047 21 414 115

– – 287 013 86 497 830

82 82 207 014 68 890 674

K 31. prosinci 2007 a 2006 nemûla banka Ïádné závazky vÛãi klientÛm v souvislosti s poskytováním investiãních sluÏeb.

1 9 . Z ÁVA Z K Y Z D L U H O V ¯ C H C E N N ¯ C H PA P Í R Ò (a) Klasifikace závazkÛ z dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ tis. Kã Depozitní smûnky Hypotéãní zástavní listy Jiné emitované dluhové cenné papíry Ostatní âistá úãetní hodnota

2007 2 177 121 – – 216 962 2 394 083

2006 459 683 – – 320 448 780 131

Ostatní závazky z dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ tvofií závazky z krátk˘ch prodejÛ státních dluhopisÛ ve v˘‰i 216 962 tis. Kã (v roce 2006: 320 448 tis. Kã). Banka nedrÏela ke konci roku 2007 a ke konci roku 2006 Ïádné vlastní dluhové cenné papíry za úãelem jejich dal‰ího obchodování nebo prodeje.

33


(b) Anal˘za depozitních smûnek a jin˘ch emitovan˘ch dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ podle sektorÛ tis. Kã Finanãní organizace Nefinanãní organizace Organizace poji‰Èovnictví Vládní sektor Neziskové organizace Nerezidenti Obyvatelstvo (rezidenti) Celkem

2007 – 2 177 121 – – – – – 2 177 121

2006 – 459 683 – – – – – 459 683

K 31. prosinci 2007 vykazuje banka závazky z depozitních smûnek ve v˘‰i 2 177 121 tis. Kã (k 31. prosinci 2006: 459 683 tis. Kã). Pomûr emitovan˘ch dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ se zbytkovou splatností do 1 roku na celkové hodnotû tûchto cenn˘ch papírÛ je 85 % (v roce 2006: 32 %).

2 0 . P O D ¤ Í Z E N É Z ÁVA Z K Y tis. Kã Podfiízen˘ dluh

2007 1 729 774

2006 949 151

K datu 31. prosince 2007 byla nominální hodnota podfiízeného dluhu 95 mil. USD (k 31. prosinci 2006 45 mil. USD). Dne 27. listopadu 2007 byl s matefiskou spoleãností Citibank Overseas Investment Corporation podepsán dodatek ke smlouvû o podfiízeném dluhu, na jehoÏ základû do‰lo k nav˘‰ení podfiízeného dluhu o 50 mil. USD. Splatnost celého podfiízeného dluhu ve v˘‰i 95 mil. USD byla stanovena na 27. února 2013. PÛvodní ãást podfiízeného dluhu ve v˘‰i 45 mil. USD je úroãena na základû tfiímûsíãní LIBOR sazby + 0,27 % p.a. Nová ãást podfiízeného dluhu ve v˘‰i 50 mil. USD je úroãena na základû tfiímûsíãní LIBOR sazby + 0,48 % p.a. Smlouva o podfiízeném dluhu byla vãetnû jednotliv˘ch dodatkÛ odsouhlasena odpovûdn˘mi útvary âeské národní banky a splÀuje poÏadavky na dodatkov˘ kapitál.

2 1 . O S TAT N Í PA S I VA tis. Kã Záporná reálná hodnota derivátÛ Uspofiádací úãty pro zúãtování plateb. styku Závazky vÛãi rÛzn˘m vûfiitelÛm Ostatní Celkem

34


2007 21 028 835 4 965 682 526 810 210 411 26 731 738

2006 13 992 051 3 500 887 413 963 59 770 17 966 671

2 2 . Z Á K L A D N Í K A P I TÁ L V prÛbûhu roku 2007 nedo‰lo k Ïádn˘m zmûnám ohlednû základního kapitálu a sloÏení akcionáfiÛ. Akcie jsou v zaknihované podobû a nejsou vefiejnû obchodovatelné. Jmenovitá hodnota akcií byla plnû splacena. SloÏení akcionáfiÛ banky k 31. prosinci 2007:

Název Citibank Overseas Investment Corporation (COIC)

Sídlo

Poãet akcií (v ks)

USA

2 925

Nominální hodnota (tis. Kã) 1 000

Podíl na základním kapitálu (%) 100

2 3 . R E Z E R V Y A O P R AV N É P O L O Î K Y (a) Ostatní rezervy tis. Kã ZÛstatek rezerv daÀovû neodpoãitateln˘ch k 1. lednu 2006 Tvorba v prÛbûhu roku PouÏití rezerv v prÛbûhu roku ZÛstatek rezerv daÀovû neodpoãitateln˘ch k 31. prosinci 2006

18 131 10 000 (26 631) 1 500

tis. Kã ZÛstatek rezerv daÀovû neodpoãitateln˘ch k 1. lednu 2007 Tvorba v prÛbûhu roku PouÏití rezerv v prÛbûhu roku ZÛstatek rezerv daÀovû neodpoãitateln˘ch k 31. prosinci 2007

1 500 – – 1 500

35


(b) Opravné poloÏky ke klasifikovan˘m pohledávkám tis. Kã ZÛstatek k 1. lednu 2006 Kurzové rozdíly Tvorba v prÛbûhu roku PouÏití v prÛbûhu roku Rozpu‰tûní nepotfiebn˘ch opravn˘ch poloÏek ZÛstatek opravn˘ch poloÏek daÀovû odpoãitateln˘ch k 31. prosinci 2006

208 566 (836) 553 721 (32 899) (317 074) 411 478

ZÛstatek k 1. lednu 2007 Kurzové rozdíly Tvorba v prÛbûhu roku PouÏití v prÛbûhu roku Rozpu‰tûní nepotfiebn˘ch opravn˘ch poloÏek ZÛstatek opravn˘ch poloÏek daÀovû odpoãitateln˘ch k 31. prosinci 2007

411 478 (715) 549 114 (79 607) (738 852) 141 418

ZÛstatek k 1. lednu 2006 Kurzové rozdíly Tvorba v prÛbûhu roku PouÏití v prÛbûhu roku Rozpu‰tûní nepotfiebn˘ch opravn˘ch poloÏek ZÛstatek opravn˘ch poloÏek daÀovû neodpoãitateln˘ch k 31. prosinci 2006

287 303 (2 426) 1 646 494 – (1 648 003) 283 368

ZÛstatek k 1. lednu 2007 Kurzové rozdíly Tvorba v prÛbûhu roku PouÏití v prÛbûhu roku Rozpu‰tûní nepotfiebn˘ch opravn˘ch poloÏek ZÛstatek opravn˘ch poloÏek daÀovû neodpoãitateln˘ch k 31. prosinci 2007 Celkové opravné poloÏky na ztráty z úvûrÛ k 31. prosinci 2007

283 368 (422) 2 787 178 – (2 775 923) 294 201 435 619

(c) Rezervy na pfiípadné soudní spory V lednu roku 2005 spoleãnost Profireal, a.s. („Profireal“) (nyní PROFI CREDIT Czech, a.s.) podala Ïalobu vÛãi bance o náhradu ‰kody ve v˘‰i 1 665 280 000 Kã. Îalobou se Profireal domáhá zaplacení v˘‰e uvedené ãástky, která je vyãíslena jako náhrada ‰kody údajnû zpÛsobené poru‰ením povinnosti banky ze Smlouvy o dÛvûrnosti. Banka tento nárok v Ïádném ohledu neuznává ani co do dÛvodu, ani co do v˘‰e tvrzené ‰kody, neboÈ k Ïádnému poru‰ení Smlouvy o dÛvûrnosti se spoleãností Profireal ze strany banky nedo‰lo. Dne 17. ãervence roku 2007 Mûstsk˘ soud v Praze bez projednání vûci vydal rozsudek pro uznání, kter˘m byla bance uloÏena povinnost zaplatit spoleãnosti Profireal v˘‰e uvedenou ãástku. Soud rozsudek vydal v˘hradnû z dÛvodÛ procesních a za pouÏití procesního postupu uzavfiel, Ïe banka nárok uznala. Meritornû se soud prvého stupnû vûcí nezab˘val. Banka v srpnu 2007 podala proti rozsudku pro uznání odvolání k Vrchnímu soudu v Praze, kter˘ zatím o tomto odvolání nerozhodl. Hlavní argumenty pro podání odvolání, které vyplynuly z právní anal˘zy nûkolika renomovan˘ch právních kanceláfií, jsou zejména následující: rozsudek pro uznání byl vydán v rozporu s pfiíslu‰n˘mi procesními ustanoveními obãanského soudního fiádu, která upravují podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, a i v rozporu se standardní judikaturou Nejvy‰‰ího soudu v obdobn˘ch právních vûcech, a z hlediska meritorního (skutkového) povaha vûci vyluãuje procesní postup, kter˘ Mûstsk˘ soud v Praze zvolil.

36


Vedle procesní obrany proti shora uvedenému postupu Mûstského soudu Praze banka disponuje i dÛkazy a skutkov˘mi argumenty proti nároku z hlediska jeho vûcného základu. Profireal jiÏ v minulosti dne 30.10.2002 podal Ïalobu proti bance, kdy pfiedmûtem Ïaloby bylo zaplacení náhrady ‰kody ve v˘‰i 15 000 Kã, která mûla b˘t zpÛsobena zneuÏitím obchodního tajemství. S ohledem na tvrzení Profirealu v soudním fiízení v této pfiedcházející vûci z roku 2002 a s ohledem na dokazování, které v této vûci probûhlo, lze usuzovat, Ïe podstata nároku, kter˘ byl uplatnûn posléze shora uvedenou Ïalobou z ledna 2005, je identická ãi velmi blízká nároku z roku 2002. V této pfiedcházející vûci z roku 2002 se soud prvního stupnû zab˘val vûcnou podstatou sporu a Ïalobu jako nedÛvodnou zamítl. Profireal podal proti tomuto rozhodnutí odvolání a následnû vzal Ïalobu zpût. Vzhledem k v˘‰e uveden˘m argumentÛm a s ohledem na to, Ïe banka povaÏuje nárok na náhradu ‰kody za nedÛvodn˘, nebyla vytvofiena rezerva.

2 4 . N E R O Z D ù L E N ¯ Z I S K , R E Z E R V N Í F O N D Y A O S TAT N Í F O N D Y Z E Z I S K U Banka rozdûlila svÛj zisk za rok 2006 a navrhuje rozdûlení zisku roku 2007 následujícím zpÛsobem:

tis. Kã ZÛstatek k 1. lednu 2007 Zisk roku 2006 Rozdûlení zisku roku 2006 schválené Valnou hromadou: Pfievod do zákonn˘ch fondÛ Dividendy Pfievod do nerozdûleného zisku PouÏití prostfiedkÛ ZÛstatek k 31. prosinci 2007 pfied rozdûlením zisku z roku 2007 Zisk roku 2007 Návrh rozdûlení zisku roku 2007: Pfievod do zákonn˘ch fondÛ Dividendy Pfievod do nerozdûleného zisku Celkem

Zisk/ Ztráta

Nerozdûlen˘ zisk/ neuhrazená ztráta

Zákonn˘ rezervní fond

– 364 504

3 147 459

433 861

Kapitálové fondy a ostatní fondy ze zisku –

(18 225) – (346 279) –

– 346 279 –

18 225 – – –

– – – –

– 894 958

3 493 738 –

452 086 –

– –

(44 748) – (850 210) –

– 850 210 4 343 948

44 748 – – 496 834

– – – –

2 5 . O C E ≈ O V A C Í R O Z D Í LY K 31. prosinci 2007 ãinily oceÀovací rozdíly z realizovateln˘ch dluhov˘ch cenn˘ch papírÛ (105 802) tis. Kã (k 31. prosinci 2006: (46 170) tis. Kã).

37


2 6 . D A ≈ Z P ¤ Í J M Ò A O D L O Î E N ¯ D A ≈ O V ¯ Z ÁVA Z E K / P O H L E D ÁV K A (a) Splatná daÀ z pfiíjmÛ tis. Kã Zisk nebo ztráta za úãetní období pfied zdanûním DaÀ zaplacená v zahraniãí PoloÏky sniÏující základ danû PoloÏky zvy‰ující základ danû Základ danû DaÀ Slevy na dani DaÀ po slevách DaÀ zaplacená v zahraniãí Úprava daÀového pfiiznání OdloÏená daÀ – tvorba/rozpu‰tûní (rok 2007 – sazba 24 %, rok 2008 – sazba 21 %) DaÀov˘ náklad

2007 1 303 325 – (2 792 477) 3 160 137 1 670 985 401 036 (18) 401 018 – (6 887) 14 236 408 367

2006 572 777 591 (1 680 705) 1 895 336 787 999 189 120 (18) 189 102 (591) 14 757 5 005 208 273

(b) OdloÏen˘ daÀov˘ závazek/pohledávka OdloÏené danû z pfiíjmu jsou poãítány ze v‰ech doãasn˘ch rozdílÛ za pouÏití daÀové sazby platné pro období, ve kterém budou daÀov˘ závazek nebo pohledávka uplatnûny, tj. pro rok, 2008 – 21 %, rok 2009 – 20 % a pro rok 2010 – 19 % (2006 – 24 %). OdloÏené daÀové pohledávky/závazky se skládají z následujících poloÏek: tis. Kã OdloÏené daÀové pohledávky Opravné poloÏky a rezervy Dlouhodob˘ hmotn˘ a nehmotn˘ majetek Ostatní rezervy OceÀovací rozdíly z realizovateln˘ch cenn˘ch papírÛ OdloÏené daÀové závazky OdloÏená daÀová pohledávka/závazek

2007

2006

32 630 26 540 – 28 124 – 87 294

46 846 26 560 – 14 580 – 87 986

Vedení banky se domnívá, Ïe úroveÀ souãasn˘ch a budoucích zdaniteln˘ch ziskÛ banky bude s nejvût‰í pravdûpodobností dostateãná k realizaci odloÏené daÀové pohledávky vykázané k 31. prosinci 2007.

38


2 7 . P O D R O Z VA H O V É P O L O Î K Y (a) Poskytnuté pfiísliby a záruky tis. Kã Banky Záruky Odvolatelné úvûrové pfiísliby Neodvolatelné úvûrové pfiísliby Akreditivy a finanãní záruky Celkem

2007

2006

285 047 – 361 560 271 783 918 390

483 995 – 417 520 35 773 937 288

Klienti Záruky Odvolatelné úvûrové pfiísliby Neodvolatelné úvûrové pfiísliby Akreditivy a finanãní záruky Celkem

14 024 987 47 753 947 7 313 736 1 662 346 70 755 016

13 123 044 40 544 713 5 331 879 288 352 59 287 988

Poskytnuté záruky osobám se zvlá‰tním vztahem k bance byly ve v˘‰i 216 295 tis. Kã k 31. prosinci 2007 (k 31. prosinci 2006: 46 582 tis. Kã).

(b) Pfiijaté záruky a hodnoty do zástavy tis. Kã Banky Záruky Hodnoty pfiijaté do zástavy Celkem

2007

2006

451 950 42 879 945 43 331 895

1 606 142 11 929 300 13 535 442

Klienti Záruky Hodnoty pfiijaté do zástavy Celkem

211 336 16 398 332 16 609 668

1 101 373 17 254 873 18 356 246

Záruky pfiijaté od osob se zvlá‰tním vztahem k bance byly k 31. prosinci 2007 ve v˘‰i 451 950 tis. Kã (k 31. prosinci 2006: 1 606 142 tis. Kã).

39


(c) Podrozvahové finanãní nástroje

tis. Kã Nástroje k obchodování Promptní mûnové operace (nákup) Promptní mûnové operace (prodej) Promptní mûnové operace

2007

Smluvní ãástky 2006

2007

Reálná hodnota 2006

3 652 918 3 656 629 –

1 104 630 1 104 853 –

(3 711)

(223)

Promptní úrokové operace (nákup) Promptní úrokové operace (prodej) Promptní úrokové operace

187 268 44 000 –

– – –

– – –

– – –

Termínové mûnové operace (nákup) Termínové mûnové operace (prodej) Termínové mûnové operace

300 345 537 300 887 560 –

192 250 017 193 090 049 –

– – (511 689)

– – (1 117 462)

Úrokové swapy (nákup) Úrokové swapy (prodej) Úrokové swapy

820 536 654 820 536 654 –

599 664 241 599 664 241 –

– – (689 030)

– – 146 675

Úrokové forwardy (nákup) Úrokové forwardy (prodej) Úrokové forwardy

377 429 485 377 429 485 –

224 796 600 224 796 600 –

– – (29 926)

– – (6 104)

Cross currency swapy (nákup) Cross currency swapy (prodej) Cross currency swapy

102 053 028 102 066 287 –

59 376 441 58 816 442 –

– – 303 757

– – 743 447

761 175 761 175 –

1 390 822 1 390 822 –

– – –

– – –

Úrokové opãní kontrakty (nákup) Úrokové opãní kontrakty (prodej) Úrokové opãní kontrakty

7 346 432 7 346 432 –

7 845 752 7 845 752 –

– – –

– – –

Opãní mûnové kontrakty (nákup) Opãní mûnové kontrakty (prodej) Opãní mûnové kontrakty

209 617 680 209 617 680 –

140 461 892 140 461 892 –

– – –

– – –

90 390 90 390 –

83 504 83 504 –

– – –

– – –

– – –

7 770 7 770 –

– – –

– – –

Komoditní swapy (nákup) Komoditní swapy (prodej) Komoditní swapy

Opãní komoditní kontrakty (nákup) Opãní komoditní kontrakty (prodej) Opãní komoditní kontrakty Opãní akciové kontrakty (nákup) Opãní akciové kontrakty (prodej) Opãní akciové kontrakty

40


(d) Zbytková splatnost finanãních derivátÛ NíÏe uvedené údaje pfiedstavují alokaci nominálních hodnot jednotliv˘ch typÛ finanãních derivátÛ k jejich zbytkov˘m dobám do splatnosti. Do 3 mûs.

Od 3 mûs. do 1 roku

Od 1 roku do 5 let

Nad 5 let

Celkem

tis. Kã K 31. prosinci 2007 Nástroje k obchodování Promptní mûnové operace (nákup) Promptní mûnové operace (prodej)

3 652 918 3 656 629

– –

– –

– –

3 652 918 3 656 629

Promptní úrokové operace (nákup) Promptní úrokové operace (prodej)

187 268 44 000

– –

– –

– –

187 268 44 000

168 416 464 167 659 220

106 678 004 107 066 378

24 239 509 25 106 227

1 011 560 1 055 735

300 345 537 300 887 560

31 219 450 31 219 450

115 375 301 115 375 301

392 518 539 392 518 539

281 423 364 281 423 364

820 536 654 820 536 654

– –

301 281 485 301 281 485

76 148 000 76 148 000

– –

377 429 485 377 429 485

4 795 256 4 801 164

22 022 543 21 807 267

32 118 908 31 696 471

43 116 321 43 761 385

102 053 028 102 066 287

157 205 157 205

291 634 291 634

312 336 312 336

– –

761 175 761 175

Úrokové opãní kontrakty (nákup) Úrokové opãní kontrakty (prodej)

– –

233 298 233 298

6 568 690 6 568 690

544 444 544 444

7 346 432 7 346 432

Opãní mûnové kontrakty (nákup) Opãní mûnové kontrakty (prodej)

34 604 174 34 604 174

79 353 324 79 353 324

90 759 007 90 759 007

4 901 175 4 901 175

209 617 680 209 617 680

Opãní komoditní kontrakty (nákup) Opãní komoditní kontrakty (prodej)

– –

– –

90 390 90 390

– –

90 390 90 390

Opãní akciové kontrakty (nákup) Opãní akciové kontrakty (prodej)

– –

– –

– –

– –

– –

Termínové mûn. operace (nákup) Termínové mûn. operace (prodej) Úrokové swapy (nákup) Úrokové swapy (prodej) Úrokové forwardy (nákup) Úrokové forwardy (prodej) Cross currency swapy (nákup) Cross currency swapy (prodej) Komoditní swapy (nákup) Komoditní swapy (prodej)

41


(d) Zbytková splatnost finanãních derivátÛ (pokraãování) Do 3 mûs.


Od 1 roku do 5 let

Nad 5 let

Celkem

1 104 630 1 104 853

– –

– –

– –

1 104 630 1 104 853

112 383 071 112 562 931

66 227 756 66 580 023

13 639 190 13 947 095

– –

192 250 017 193 090 049

Úrokové swapy (nákup) Úrokové swapy (prodej)

27 337 431 27 337 431

81 118 844 81 118 844

289 389 286 289 389 286

201 818 680 201 818 680

599 664 241 599 664 241

Úrokové forwardy (nákup) Úrokové forwardy (prodej)

85 000 000 85 000 000

116 722 250 116 722 250

23 074 350 23 074 350

– –

224 796 600 224 796 600

1 238 448 1 132 362

5 253 286 4 944 924

25 462 470 25 252 107

27 422 237 27 487 049

59 376 441 58 816 442

Úrokové opãní kontrakty (nákup) Úrokové opãní kontrakty (prodej)

283 748 283 748

14 334 14 334

6 899 522 6 899 522

648 148 648 148

7 845 752 7 845 752

Opãní mûnové kontrakty (nákup) Opãní mûnové kontrakty (prodej)

25 347 982 25 347 982

61 615 448 61 615 448

53 498 462 53 498 462

– –

140 461 892 140 461 892

328 923 328 923

676 069 676 069

385 830 385 830

– –

1 390 822 1 390 822

Opãní komoditní kontrakty (nákup) Opãní komoditní kontrakty (prodej)

– –

– –

83 504 83 504

– –

83 504 83 504

Opãní akciové kontrakty (nákup) Opãní akciové kontrakty (prodej)

– –

7 770 7 770

– –

– –

7 770 7 770

2007

2006

52 222 325 23 572 911 2 428 265 2 292 527 80 516 028

39 436 075 26 807 803 1 751 026 250 757 68 245 661

tis. Kã K 31. prosinci 2006 Nástroje k obchodování Promptní mûnové operace (nákup) Promptní mûnové operace (prodej) Termínové mûn. operace (nákup) Termínové mûn. operace (prodej)

Cross currency swapy (nákup) Cross currency swapy (prodej)

Komoditní swapy (nákup) Komoditní swapy (prodej)

2 8 . H O D N O T Y P ¤ E V Z A T É D O Ú S C H O V Y, D O S P R Á V Y A K U L O Î E N Í tis. Kã Hodnoty pfievzaté do správy Dluhopisy Akcie Podílové listy Hodnoty pfievzaté do úschovy a k uloÏení Celkem

K 31. prosinci 2007 a 2006 jsou hodnoty pfievzaté do správy, do úschovy a k uloÏení vykázány v nominálních hodnotách.

42


29. FINANâNÍ NÁSTROJE – TRÎNÍ RIZIKO Banka je vystavena trÏním rizikÛm, která vypl˘vají z otevfien˘ch pozic transakcí s úrokov˘mi, akciov˘mi a mûnov˘mi nástroji, které jsou citlivé na zmûny podmínek na finanãních trzích.

(a) Obchodování Banka drÏí obchodní pozice v rÛzn˘ch finanãních nástrojích vãetnû finanãních derivátÛ. Vût‰ina obchodních aktivit banky je fiízena poÏadavky klientÛ banky. Podle odhadu poptávky klientÛ drÏí banka urãitou zásobu finanãních nástrojÛ a udrÏuje pfiístup na finanãní trhy prostfiednictvím kótování nákupních (bid) a prodejních (ask) cen a také obchodováním s dal‰ími tvÛrci trhu. Vût‰ina derivátÛ je sjednávána na mezibankovním (OTC) trhu, a to z dÛvodu neexistence vefiejného trhu finanãních derivátÛ v âeské republice. Tyto pozice jsou také drÏeny za úãelem budoucího oãekávaného v˘voje finanãních trhÛ a pfiedstavují tedy spekulaci na tento v˘voj. Obchodní strategie banky je tak ovlivnûna spekulativním oãekáváním a tvorbou trhu a jejím cílem je maximalizace ãist˘ch v˘nosÛ z obchodování. Banka fiídí rizika spojená s obchodními aktivitami na úrovni jednotliv˘ch rizik a také jednotliv˘ch typÛ finanãních nástrojÛ. Základním nástrojem fiízení rizik jsou limity na objemy jednotliv˘ch typÛ transakcí, stop loss limity a Value at Risk (VaR) limity. V ãásti „Metody fiízení rizik“ (bod 29 (c)) jsou uvedeny kvantitativní metody, které se uplatÀují pfii fiízení trÏních rizik.

(b) ¤ízení rizik NíÏe jsou popsána vybraná rizika, jimÏ je banka vystavena z dÛvodu sv˘ch aktivit a fiízení pozic vznikl˘ch z tûchto aktivit, a dále pak pfiístupy banky k fiízení tûchto rizik. Detailnûj‰í postupy, které banka pouÏívá k mûfiení a fiízení tûchto rizik, jsou uvedeny v ãásti „Metody fiízení rizik“ (bod 29 (c)).

Riziko likvidity Riziko likvidity vzniká z typu financování aktivit banky a fiízení jejích pozic, napfi. v okamÏiku, kdy banka není schopna financovat svá aktiva nástroji s vhodnou splatností nebo likvidovat/prodat aktiva za pfiijatelnou cenu v pfiijatelném ãasovém horizontu. Banka má pfiístup k diverzifikovan˘m zdrojÛm financování. Zdroje financování sestávají z depozit a ostatních vkladÛ, vydan˘ch cenn˘ch papírÛ, pfiijat˘ch úvûrÛ vãetnû podfiízen˘ch závazkÛ a také z vlastního kapitálu banky. Tato diverzifikace dává bance flexibilitu a omezuje její závislost na jednom zdroji financování. Banka pravidelnû vyhodnocuje riziko likvidity, a to zejména monitorováním zmûn ve struktufie financování, a porovnává je se strategií fiízení rizika likvidity. Banka dále drÏí jako souãást své strategie fiízení rizika likvidity ãást aktiv ve vysoce likvidních prostfiedcích jako státní pokladniãní poukázky a obdobné dluhopisy.

43


Z B Y T K O VÁ S P L AT N O S T A K T I V A Z ÁVA Z K Ò B A N K Y

tis. Kã K 31. prosinci 2007 Pokladní hotovost Státní bezkupónové dluhopisy1 Pohledávky za bankami Pohledávky za klienty Dluhové cenné papíry Akcie, podílové listy a ostatní podíly Dlouhodob˘ hm. a nehm. majetek Ostatní aktiva Náklady a pfiíjmy pfií‰tích období Celkem Závazky vÛãi bankám Závazky vÛãi klientÛm Závazky z dl. cenn˘ch papírÛ Ostatní pasiva V˘nosy a v˘daje pfií‰tích období Rezervy Podfiízené závazky Základní kapitál Emisní áÏio Rezervní fondy OceÀovací rozdíly Nerozdûlen˘ zisk pfiedchozích období Zisk za úãetní období Celkem Gap Kumulativní gap 1

Do 3 mûs.


Od 1 roku do 5 let

Nad 5 let

Bez specifik.

Celkem

11 028 246 461 934 48 924 745 18 770 548 17 474 – – 301 005 207 169 79 711 121 3 182 497 85 960 790 2 058 605 5 553 931 538 062 – – – – – – – – 97 293 885 (17 582 764) (17 582 764)

– 3 601 574 35 138 5 559 614 284 226 – – – – 9 480 552 818 420 528 576 – 128 520 141 953 – – – – – – – – 1 617 469 7 863 083 (9 719 681)

– 5 960 950 – 6 350 766 1 687 613 – – – – 13 999 329 – 8 464 335 478 1 481 – – – – – – – – – 345 423 13 653 906 3 934 225

– 1 077 483 – 2 279 016 – – – – – 3 356 499 – – – – – – 1 729 774 – – – – – – 1 729 774 1 626 725 5 560 950

– – – 3 522 098 – – 296 668 20 195 135 – 24 013 901 – – – 21 047 806 – 1 500 – 2 925 000 865 565 452 086 (105 802) 3 493 738 894 958 29 574 851 (5 560 950) –

11 028 246 11 101 941 48 959 883 36 482 042 1 989 313 – 296 668 20 496 140 207 169 130 561 402 4 000 917 86 497 830 2 394 083 26 731 738 680 015 1 500 1 729 774 2 925 000 865 565 452 086 (105 802) 3 493 738 894 958 130 561 402 – –

Obsahuje ostatní cenné papíry pfiijímané centrální bankou k refinancování.

44


Z B Y T K O VÁ S P L AT N O S T A K T I V A Z ÁVA Z K Ò B A N K Y ( P O K R A â O VÁ N Í )

tis. Kã K 31. prosinci 2006 Pokladní hotovost Státní bezkupónové dluhopisy1 Pohledávky za bankami Pohledávky za klienty Dluhové cenné papíry Akcie, podílové listy a ostatní podíly Dlouhodob˘ hm. a nehm. majetek Ostatní aktiva Náklady a pfiíjmy pfií‰tích období Celkem Závazky vÛãi bankám Závazky vÛãi klientÛm Závazky z dl. cenn˘ch papírÛ Ostatní pasiva V˘nosy a v˘daje pfií‰tích období Rezervy Podfiízené závazky Základní kapitál Emisní áÏio Rezervní fondy OceÀovací rozdíly Nerozdûlen˘ zisk pfiedchozích období Zisk za úãetní období Celkem Gap Kumulativní gap 1

Do 3 mûs.


Od 1 roku do 5 let

Nad 5 let

Bez specifik.

Celkem

274 419 1 334 379 44 743 864 15 704 136 20 819 – – 265 412 135 359 62 478 388 5 080 845 68 524 952 466 703 3 903 994 430 330 – – – – – – – – 78 406 824 (15 928 436) (15 928 436)

– 1 484 946 – 5 733 115 12 839 – – 142 703 – 7 373 603 813 310 338 718 – 56 013 311 154 – – – – – – – – 1 519 195 5 854 408 (10 074 028)

– 5 630 452 – 5 715 247 1 902 695 – – – – 13 248 394 – 27 004 313 428 1 490 – – – – – – – – – 341 922 12 906 472 2 832 444

– 587 004 – 1 563 232 – – – – – 2 150 236 – – – – – – 949 151 – – – – – – 949 151 1 201 085 4 033 529

– – – 3 497 923 – 1 000 302 313 13 862 128 – 17 663 364 – – – 14 005 174 – 1 500 – 2 925 000 865 565 433 861 (46 170) 3 147 459 364 504 21 696 893 (4 033 529) –

274 419 9 036 781 44 743 864 32 213 653 1 936 353 1 000 302 313 14 270 243 135 359 102 913 985 5 894 155 68 890 674 780 131 17 966 671 741 484 1 500 949 151 2 925 000 865 565 433 861 (46 170) 3 147 459 364 504 102 913 985 – –

Obsahuje ostatní cenné papíry pfiijímané centrální bankou k refinancování

(c) Metody fiízení rizik TrÏním rizikem se rozumí riziko zmûny hodnoty portfolia produktÛ v dÛsledku zmûny trÏního faktoru (tj. zmûny úrokov˘ch sazeb, mûnov˘ch kurzÛ, cen komodit ãi akcií a zmûny volatilit trÏních faktorÛ), na kter˘ je hodnota portfolia citlivá. Pfii monitorování trÏních rizik banka pouÏívá standardizovanou zmûnu sledovaného trÏního faktoru pfii nezmûnûné hladinû ostatních faktorÛ a v závislosti na aktuální citlivosti pozice na zmûnu trÏních faktorÛ definuje potenciální zmûnu hodnoty portfolia. Standardizované zmûny trÏního faktoru pfii procesu mûfiení trÏních rizik v bance jsou pro pozice citlivé na zmûny: ● mûnového kurzu – 1 % relativní zmûna mûnového kurzu, ● úrokov˘ch sazeb – paralelní pohyb v˘nosové kfiivky ve v‰ech bodech o 1 bazick˘ bod (0,01) % v pfiípadû obchodní knihy a 100 bazick˘ch bodÛ v pfiípadû bankovní knihy, ● cen komodit – 1 % relativní zmûna ceny komodity, ● cen akcií – 1 % relativní zmûna ceny akcie, ● volatilit trÏních faktorÛ – zmûna volatility o 10 bazick˘ch bodÛ. Na jednotlivé citlivosti hodnoty portfolia na standardizované zmûny trÏních faktorÛ jsou stanoveny limity. Limity jsou podrobeny pravidelnému pfiehodnocování.

45


Úrokové riziko Banka je vystavena úrokovému riziku vzhledem ke skuteãnosti, Ïe úroãená aktiva a pasiva mají rÛzné splatnosti nebo období zmûny/úpravy úrokov˘ch sazeb a také objemy v tûchto obdobích. V pfiípadû promûnliv˘ch úrokov˘ch sazeb je banka vystavena bazickému riziku, které je dáno rozdílem v mechanismu úpravy jednotliv˘ch typÛ úrokov˘ch sazeb jako Pribor, vyhla‰ovan˘ch úrokÛ z vkladÛ, atd. Aktivity v oblasti fiízení úrokového rizika mají za cíl optimalizovat ãist˘ úrokov˘ v˘nos banky v souladu se strategií banky. Mûfiení úrokového rizika je v zásadû provádûno oddûlenû pro bankovní knihu a pro obchodní knihu. Mûfiení úrokového rizika bankovní knihy je podrobeno gapové anal˘ze, z níÏ je pak vypoãtena hodnota Interest Rate Exposure (IRE). IRE pfiedstavuje potenciální zmûnu ãist˘ch úrokov˘ch v˘nosÛ pfied zdanûním pfii zmûnû úrokov˘ch sazeb v dané mûnû o 100 bazick˘ch bodÛ bûhem definované doby. Souãástí mûfiení úrokového rizika bankovní knihy je téÏ v˘poãet hodnoty Total Return, pfiedstavující zmûnu hodnoty hypoteticky imunizovaného portfolia bankovní knihy pfii aktuálních hladinách úrokov˘ch sazeb za definovanou dobu. Banka téÏ provádí stresové testování bankovní knihy. Vychází pfiitom ze stejné metodologie jako pfii v˘poãtu IRE, pouze pohyb o 100 bazick˘ch bodÛ je nahrazen pohybem úrokov˘ch sazeb definovan˘m pro úãely stresového testování. Mûfiení úrokového rizika portfolia obchodní knihy je podrobeno anal˘ze zmûny souãasné hodnoty portfolia pfii dané modifikaci v˘nosové kfiivky. Jsou simulovány zmûny v˘nosové kfiivky o 1 bazick˘ bod v definovan˘ch bodech v˘nosové kfiivky pfii nezmûnûn˘ch hodnotách v˘nosové kfiivky v netestovan˘ch periodách. Nakonec je testována citlivost zmûny souãasné hodnoty portfolia na paralelní rÛst celé v˘nosové kfiivky o 1 bazick˘ bod. Komplexnûj‰í pohled pak zaruãuje v˘poãet Value at Risk (VaR) – viz dále. Banka téÏ provádí stresové testování úrokového rizika portfolia obchodní knihy. Vychází pfiitom ze stejné metodologie, pouze pohyb v˘nosov˘ch kfiivek o 1 bazick˘ bod je nahrazen pohybem úrokov˘ch sazeb definovan˘ch pro úãely stresového testování.

Akciové riziko Akciové riziko je riziko pohybu ceny akciov˘ch nástrojÛ drÏen˘ch v portfoliu banky a finanãních derivátÛ odvozen˘ch od tûchto nástrojÛ. Hlavním zdrojem tohoto rizika je obchodování s akciov˘mi nástroji. Rizika akciov˘ch nástrojÛ jsou fiízena obchodními limity.

Mûnové riziko Pfii mûfiení mûnového rizika se vychází z mûnové pozice v jednotliv˘ch mûnách definované jako souãet ãisté souãasné hodnoty bilanãních poloÏek vãetnû realizované hotovosti a ãisté souãasné hodnoty mimobilanãních poloÏek v dané mûnû. Takto vypoãtená hodnota mûnové pozice pro jednotlivé mûny je pak podrobena simulaci standardizované zmûny mûnového kurzu vÛãi funkãní mûnû (apreciace sledované mûny) a je vypoãtena hodnota mûnové pozice pfii nové hladinû mûnového kurzu. Rozdíl vypoãten˘ch hodnot pak pfiedstavuje potenciální zmûnu hodnoty portfolia v dané mûnû a je porovnáván s limitem. Limity jsou zpravidla symetrické, tj. omezující maximální dlouhou i krátkou pozici stejnou mûrou. Komplexnûj‰í pohled pak zaruãuje v˘poãet VaR – viz dále. Banka téÏ provádí stresové testování mûnového rizika. Vychází pfiitom ze stejné metodologie, pouze standardizovan˘ pohyb mûnov˘ch kurzÛ je nahrazen pohybem definovan˘m pro úãely stresového testování. Banka nastavila limity na mûnové riziko na bázi ãisté mûnové pozice v jednotliv˘ch mûnách a na celkovou mûnovou pozici. Limity na rÛzné mûny mohou b˘t rÛzné i pro mûny v rámci stejného stupnû konvertibility.

Value at Risk (VaR) Value at Risk pfiedstavuje statistick˘ odhad potenciální ztráty plynoucí z nepfiíznivého pohybu trÏních faktorÛ v definovaném ãasovém horizontu a pfii dané hladinû v˘znamnosti. Banka stanovuje VaR pomocí stochastické simulace velkého mnoÏství scénáfiÛ potencionálního v˘voje finanãních trhÛ. VaR je mûfieno na bázi jednodenního intervalu drÏby a úrovni spolehlivosti 99 %.

46


NíÏe jsou uvedeny hodnoty Value at Risk za jednotlivé typy rizik.

tis. Kã VaR úrokov˘ch nástrojÛ VaR mûnov˘ch nástrojÛ

31. prosince 2007 9 957 7 018

PrÛmûr 2007 13 831 7 363

31. prosince 2006 9 184 8 114

PrÛmûr 2006 10 774 5 932

K 31. prosinci 2007 ãinilo celkové VaR za v‰echna trÏní rizika 12 238 tis. Kã (k 31. prosinci 2006: 13 493 tis. Kã). Tato hodnota je niÏ‰í neÏ souãet VaR za jednotlivá rizika z dÛvodu korelace mezi jednotliv˘mi riziky. Stresové testování Banka provádí pravidelnû stresové testování úrokového, mûnového rizika a rizika likvidity tím, Ïe aplikuje definované scénáfie a modeluje jejich dopad na hospodáfisk˘ v˘sledek a likviditní situaci banky. Banka stanovila limity na tyto stresové scénáfie, které jsou souãástí procesu fiízení rizik v bance. Stresové testování se zamûfiuje na likviditní stresové scénáfie a stresové scénáfie trÏních faktorÛ.

(i) Likviditní stresové scénáfie jednot˘denní nefunkãnost clearingového centra âNB, pokles ratingu spoleãnosti Citigroup, ● krize na lokálním trhu. ● ●

(ii) Stresové scénáfie trÏních faktorÛ ●

testování citlivosti na zmûnu trÏních faktorÛ vyjádfienou pohybem v˘nosov˘ch kfiivek nebo mûnov˘ch kurzÛ.

30. FINANâNÍ NÁSTROJE – ÚVùROVÉ RIZIKO Banka je vystavena úvûrovému riziku z titulu sv˘ch obchodních aktivit, poskytování úvûrÛ, zaji‰Èovacích transakcí, investiãních aktivit a zprostfiedkovatelsk˘ch ãinností. Úvûrová rizika spojená s obchodními a investiãními aktivitami banky jsou fiízena prostfiednictvím metod a nástrojÛ fiízení trÏních rizik banky.

(a) Kategorizace pohledávek Banka zafiazuje pohledávky do jednotliv˘ch kategorií v souladu s vyhlá‰kou ã. 123/2007 Sb. ze dne 15. kvûtna 2007, o pravidlech obezfietného podnikání bank, spofiitelních a úvûrních druÏstev a obchodníkÛ s cenn˘mi papíry. Toto ãlenûní je následující:

Pohledávky bez selhání dluÏníka Pohledávky bez selhání dluÏníka banka zafiazuje do tûchto podkategorií: a) standardní pohledávky Pohledávka se povaÏuje za standardní, pokud není dÛvod pochybovat o jejím úplném splacení, aniÏ by banka pfiistoupila k uspokojení se ze zaji‰tûní. Splátky jistiny a pfiíslu‰enství jsou fiádnû hrazeny, Ïádná z nich není po splatnosti déle neÏ 30 dnÛ nebo Ïádná z pohledávek za dluÏníkem nebyla v posledních 2 letech z dÛvodu zhor‰ení jeho finanãní situace restrukturalizována.

47


b) sledované pohledávky Pohledávka se povaÏuje za sledovanou, pokud je s ohledem na finanãní a ekonomickou situaci dluÏníka pravdûpodobné její úplné splacení, aniÏ by banka pfiistoupila k uspokojení svého nároku ze zaji‰tûní. Splátky jistiny nebo pfiíslu‰enství jsou hrazeny s dílãími problémy, av‰ak Ïádná z nich není po splatnosti déle neÏ 90 dnÛ nebo Ïádná z pohledávek za dluÏníkem nebyla v posledních 6 mûsících z dÛvodu zhor‰ení jeho finanãní situace restrukturalizována.

Pohledávky se selháním dluÏníka Pohledávky se selháním dluÏníka se povaÏují za ohroÏené pohledávky. Banka je zafiazuje do tûchto kategorií: a) nestandardní pohledávky Pohledávka se povaÏuje za nestandardní, pokud její úplné splacení je zejména s ohledem na finanãní a ekonomickou situaci dluÏníka nejisté. Její ãásteãné splacení je vysoce pravdûpodobné, aniÏ by banka pfiistoupila k uspokojení svého nároku ze zaji‰tûní. Pohledávka se povaÏuje za nestandardní také tehdy, pokud jsou splátky jistiny nebo pfiíslu‰enství hrazeny s problémy, av‰ak Ïádná z nich není po splatnosti déle neÏ 180 dnÛ. b) pochybné pohledávky Pohledávka se povaÏuje za pochybnou, pokud její úplné splacení je zejména s ohledem na finanãní a ekonomickou situaci dluÏníka vysoce nepravdûpodobné. Její ãásteãné splacení je moÏné a pravdûpodobné, aniÏ by banka pfiistoupila k uspokojení svého nároku ze zaji‰tûní. Pohledávka se povaÏuje za pochybnou také tehdy, pokud splátky jistiny nebo pfiíslu‰enství jsou hrazeny s problémy, av‰ak Ïádná z nich není po splatnosti déle neÏ 360 dnÛ. c) ztrátové pohledávky Pohledávka se povaÏuje za ztrátovou, pokud její úplné splacení je zejména s ohledem na finanãní a ekonomickou situaci dluÏníka nemoÏné. Pfiedpokládá se, Ïe tato pohledávka nebude uspokojena nebo bude uspokojena pouze ãásteãnû ve velmi malé ãástce, aniÏ by banka pfiistoupila k uspokojení svého nároku ze zaji‰tûní. Pohledávka se povaÏuje za ztrátovou také tehdy, pokud jsou splátky jistiny nebo pfiíslu‰enství po splatnosti déle neÏ 360 dnÛ. Za ztrátovou se také povaÏuje: ● pohledávka za dluÏníkem ve vyrovnacím fiízení, nebo ● pohledávka za dluÏníkem, na jehoÏ majetek byl prohlá‰en konkurz, ledaÏe jde o pohledávku za podstatou vzniklou po prohlá‰ení konkurzu. Banka jednou za ãtvrtletí provûfiuje správnost zafiazení pohledávek do kategorií a podkategorií a ve shodû s v˘sledky zji‰tûní provádí pfiíslu‰né zmûny v jejich zafiazení. Zafiazení objemovû nev˘znamn˘ch pohledávek Banka provûfiuje jednou roãnû. Hlavními kritérii pro kategorizaci pohledávky je: ● finanãní situace dluÏníka a plnûní dohodnuté splátkové povinnosti, ● plnûní informaãní povinnosti ze strany dluÏníka, ● provedení (neprovedení) restrukturalizace dluhu, ● prohlá‰ení konkursu nebo povolení vyrovnání na dluÏníkÛv majetek. Banka má zpracované zvlá‰tní postupy t˘kající se v‰ech stránek procesu klasifikace úvûrÛ. Povinností kaÏdého manaÏera vztahu s klientem, pfiípadnû úvûrového pracovníka, je navrhnout klasifikaci kaÏdého úvûru, kter˘ projevuje pfiíznaky zhor‰ení. Tyto pfiíznaky se mohou projevit je‰tû dlouho pfied tím, neÏ nastanou skuteãné problémy se splácením. Nejãastûj‰ími typick˘mi pfiíznaky jsou: ● oslabená ziskovost nebo ztráta, ● pokles odbytu nebo ztráta podílu na trhu, ● zv˘‰ená zadluÏenost.

48


Banka dále pouÏívá vnitfiní systém kategorizace pohledávek, stanoven˘ matefiskou spoleãností. Tento systém navíc hodnotí kvalitu managementu, postavení dluÏníka na trhu, okolní prostfiedí, strukturu zaji‰tûní a finanãní ukazatele jako strukturu rozvahy, provozní cash flow, produktivitu, atd. V pfiípadû, Ïe je toto hodnocení pfiísnûj‰í neÏ kategorizace podle vyhlá‰ky ã. 123/2007 Sb., je pouÏita pfiísnûj‰í kategorizace. V pfiípadû retailov˘ch klientÛ posuzuje banka pfiípadné sníÏení rozvahové hodnoty pohledávek na portfolio bázi. Klasifikované pohledávky jsou vÏdy bankou vykazovány na pfiíslu‰n˘ch úãtech v jejich celé dosud nesplacené v˘‰i. Banka pod stejnou kategorii zatfiiìuje i v‰echny ostatní pohledávky za stejn˘m klientem.

(b) Hodnocení zaji‰tûní úvûrÛ Banka pfied uzavfiením kaÏdého obchodu obecnû provûfiuje kvalitu a dostateãnost zaji‰tûní. V konkrétních pfiípadech banka spolupracuje pfii stanovování ocenûní zaji‰tûní s externími odhadci. Druh a v˘‰e zaji‰tûní je urãeno pfii schvalování transakce. Banka povaÏuje za pfiijatelnou zástavu hotovost, obchodovatelné cenné papíry, movit˘ majetek a zafiízení, záruky, pohledávky z obchodního styku a nemovitosti v oblastech geograficky pfiijateln˘ch pro banku. Ve‰keré zaji‰tûní musí b˘t k dispozici v takové v˘‰i a takov˘m zpÛsobem, jak stanoví podmínky schválené úvûrové Ïádosti, a to dfiíve, neÏ dojde k vyplacení prostfiedkÛ. Aktualizace ocenûní zaji‰tûní je provádûna v pravideln˘ch intervalech dle interních pfiedpisÛ banky, obvykle jednou roãnû ãi po dvou letech. V rámci retailového bankovnictví se provûfiuje bonita klienta, ale banka nepfiijímá Ïádné zaji‰tûní v rámci tohoto typu bankovnictví.

(c) Ztráty ze znehodnocení a úpravy ocenûní Banka posuzuje, zda do‰lo ke sníÏení úãetní hodnoty (tj. k znehodnocení) jednotliv˘ch pohledávek nebo portfolií pohledávek s obdobn˘mi charakteristikami vzhledem k úvûrovému riziku (dále jen „portfolio stejnorod˘ch pohledávek“).

Portfolio pfiístup Portfolio pfiístup Banka uplatÀuje u tûch pohledávek, u nichÏ jednotlivû nezjistila znehodnocení. Banka v tomto pfiípadû posuzuje, zda do‰lo ke znehodnocení portfolia stejnorod˘ch jednotlivû neznehodnocen˘ch pohledávek. Objektivním dÛkazem znehodnocení portfolia stejnorod˘ch pohledávek, k nûmuÏ do‰lo v dÛsledku událostí nastal˘ch po vzniku pohledávky, je existence pozorovateln˘ch dat, která indikují sníÏení oãekávan˘ch budoucích penûÏních tokÛ z tohoto portfolia, aãkoli toto sníÏení nelze je‰tû identifikovat podle jednotliv˘ch pohledávek zafiazen˘ch do portfolia. Indikátorem sníÏení oãekávan˘ch budoucích penûÏních tokÛ z portfolia stejnorod˘ch pohledávek mÛÏe b˘t: ● zv˘‰ení nezamûstnanosti v relevantních oblastech, ● sníÏení cen nemovitostí v relevantních oblastech, ● nepfiíznivé podmínky v odvûtvích, ve kter˘ch dluÏníci pÛsobí, ● zv˘‰ení poãtu dluÏníkÛ, ktefií plnû ãerpají svÛj limit a splácí své závazky v minimální moÏné v˘‰i.

49


Individuální pfiístup Pokud dojde ke znehodnocení jednotlivé pohledávky, banka provede úpravu ocenûní. Pokud banka pohledávku nebo její ãást, která odpovídá ztrátû ze znehodnocení, neodepí‰e pfiímo, tvofií k této ãásti pohledávky opravnou poloÏku. Banka jednou mûsíãnû posuzuje dostateãnost a odÛvodnûnost vytvofien˘ch opravn˘ch poloÏek k pohledávkám a upravuje jejich v˘‰i. Ztrátu ze znehodnocení jednotliv˘ch pohledávek banka stanovuje pomocí: a) koeficientÛ Pfii v˘poãtu opravn˘ch poloÏek vychází banka z hrubé úãetní hodnoty jednotliv˘ch pohledávek sníÏené o realizovatelnou hodnotu zaji‰tûní. K takto stanoven˘m ãist˘m pohledávkám jsou v souladu s vyhlá‰kou ã. 123/2007 Sb. tvofieny opravné poloÏky v následující v˘‰i: Standardní Sledované Nestandardní Pochybné Ztrátové

0% 1–19,99 % 20–49,99 % 50–99,99 % 100 %

Banka dále tvofií opravnou poloÏku odpovídající sníÏení rozvahové hodnoty standardních pohledávek. Objektivním dÛkazem znehodnocení portfolia stejnorod˘ch standardních pohledávek, k nûmuÏ do‰lo v dÛsledku událostí, které nastaly po vzniku pohledávek, je existence pozorovateln˘ch dat, která indikují sníÏení oãekávan˘ch budoucích penûÏních tokÛ z tohoto portfolia, aãkoli toto sníÏení nelze je‰tû identifikovat podle jednotliv˘ch pohledávek zafiazen˘ch do portfolia. b) statistick˘ch modelÛ Opravná poloÏka vÛãi retailov˘m klientÛm se stanovuje v souladu s vyhlá‰kou ã. 123/2007 Sb. na portfolio bázi s pouÏitím statistického modelu. V tomto statistickém modelu se opravné poloÏky stanovují metodu tzv. „pfiímého podílu jedna/nula“ (straight rate SR–0). Tato metoda, pfiejatá z matefiské spoleãnosti, kalkuluje pravdûpodobné ztráty na základû historicky sledovan˘ch migrací pohledávek v rÛzn˘ch stadiích dluÏnosti do ztrát. K tûmto se pfiipoãítává dodateãn˘ poÏadavek vypl˘vající z pfiedpokladu budoucích ztrát také z nedluÏn˘ch pohledávek (emergent loss).

(d) Mûfiení úvûrového rizika Korporátní portfolio Banka má vypracovánu strategii fiízení úvûrového rizika, která je v závazné podobû promítnuta v pfiedpisové základnû banky. Kromû dokumentu, kter˘ stanovuje základní principy úvûrové politiky, odpovûdnosti a schvalovací pravomoci, pravidla pro nav˘‰ení úvûrÛ, pro správu klasifikovan˘ch úvûrÛ, rizikové ratingy, kvalifikaãní poÏadavky pro vedoucí úvûrové pracovníky, standardy úvûrové dokumentace, fiízení portfolia a informování vedení banky, pfiipravuje banka kaÏdoroãnû specifick˘ plán fiízení úvûrového rizika pro âeskou republiku. Pro pfiední velké tuzemské spoleãnosti jsou stanoveny konkrétní cílové segmenty trhu, které pfiedstavují pfiijateln˘ rizikov˘ profil pro banku. Úvûrové produkty jsou nabízeny a schvalovány s rÛznou velikostí úvûrov˘ch linek a rÛznou maximální dobou splatnosti tak, aby byl reflektován rÛzn˘ profil klientÛ. Banka dále omezuje míru podstupovaného úvûrového rizika u tûchto klientÛ definováním cílov˘ch oblastí z hlediska prÛmyslov˘ch odvûtví a stanovením limitÛ koncentrace úvûrÛ poskytovan˘ch do rÛzn˘ch prÛmyslov˘ch odvûtví. Banka rovnûÏ stanovila maximální limity angaÏovanosti pro rÛzné kategorie produktÛ z hlediska doby splatnosti. V‰ichni klienti a v‰echny úvûrové linky podléhají rizikovému ratingu (rating rizikovosti klienta a rating rizikovosti linky). Pro malé a stfiední podniky má banka nadefinovány striktní podmínky pro v˘bûr cílov˘ch trhÛ, pfiísná kritéria pro v˘bûr vhodn˘ch klientÛ a v závislosti na mífie úvûruschopnosti klientÛ se stanovují maximální v˘‰e uvûrov˘ch rámcÛ. Stejnû jako u velk˘ch spoleãností, banka pouÏívá limity koncentrace úvûrÛ poskytovan˘ch do rÛzn˘ch prÛmyslov˘ch odvûtví a rizikov˘ rating.

50


Úvûrové riziko z hlediska zemí je omezováno prostfiednictvím limitu na tzv. cross–border risk limitÛ. V rámci sledování plnûní regulatorních limitÛ úvûrové angaÏovanosti vypl˘vajících z opatfiení o kapitálové pfiimûfienosti sleduje banka i angaÏovanosti vÛãi ekonomicky spjat˘m skupinám. Ve‰keré limity jsou pravidelnû pfiehodnocovány vedením banky, minimálnû jednou roãnû. Banka pouÏívá stresové testování pro testování limitÛ jak pro celé úvûrové portfolio, tak pro jednotlivé úvûry. Schvalování limitÛ, systémÛ, metod pro ocenûní zaji‰tûní, mûfiení a sledování úvûrového rizika, uvolÀování penûÏních prostfiedkÛ a vytváfiení informací o úvûrovém riziku pro vrcholové vedení banky je provádûno nezávisle na obchodních útvarech banky.

Retailové portfolio V rámci spotfiebitelského bankovnictví stanovila banka míru podstupovaného úvûrového rizika v podobû vymezení cílov˘ch skupin klientÛ. Kritéria napfi. limitují vûk, pfiíjem ãi zamûstnaneck˘ pomûr, apod. Banka pfiistoupila k Projektu vzájemné v˘mûny informací mezi ãleny Bankovního a Nebankovního registru klientsk˘ch informací, coÏ v˘raznû pfiispûlo ke zlep‰ení kvality klientského portfolia. Implementace skóringov˘ch modelÛ vyhodnocujících úvûrovou bonitu nov˘ch i stávajících klientÛ zároveÀ pfiinesla sofistikovanûj‰í pfiístup k selekci klientÛ a také slouÏí pro návazné nabídky kreditních (sub)produktÛ. ¤ízení portfolia spotfiebitelského bankovnictví vychází banka z rozsáhlého systému manaÏersk˘ch informací a ze souhrnn˘ch v˘konnostních statistik. Portfolio je v souladu s tûmito statistikami ãlenûno do jednotliv˘ch rizikov˘ch skupin a je stanovena jejich celková koncentrace v portfoliu k cílenému pomûru pfiijatelné míry rizika a dostateãné ziskovosti. Citibank poskytuje drobn˘m klientÛm pouze nezaji‰tûné úvûry. Jedná se o kreditní karty a spotfiební (bezúãelové) úvûry. Pohledávky jsou rozdûleny podle stupnû dluÏnosti a podle poãtu dluÏn˘ch splátek. V portfoliu se sleduje jak rozloÏení pohledávek v rÛzn˘ch stupních dluÏnosti, tak i pfiesuny pohledávek mezi jednotliv˘mi úrovnûmi dluÏnosti z mûsíce na mûsíc. ZároveÀ jsou vyuÏívány informace z Bankovního a Nebankovního registru klientsk˘ch informací o dluÏnosti stávajících klientÛ s jin˘mi finanãními institucemi. Pfii jakémkoliv zhor‰ení rozloÏení portfolia mezi stupni dluÏnosti nebo zv˘‰eném pfiesunu pohledávek mezi stupni dluÏnosti z mûsíce na mûsíc jsou pfiíãiny detailnû analyzovány, jak pro celé portfolio, tak na úrovni jednotliv˘ch subsegmentÛ. DÛsledkem tûchto anal˘z jsou zpravidla zmûny kritérií, popfiípadû zmûny dokumentace poÏadované od klienta.

(e) Koncentrace úvûrového rizika Koncentrace úvûrového rizika vzniká z dÛvodu existence úvûrov˘ch pohledávek s obdobn˘mi ekonomick˘mi charakteristikami, které ovlivÀují schopnost dluÏníka dostát sv˘m závazkÛm. Banka vytvofiila systém vnitfiních limitÛ na jednotlivá odvûtví a dluÏníky tak, aby zabránila vzniku v˘znamné koncentrace úvûrového rizika. K datu úãetní závûrky nemûla banka v˘znamnou koncentraci úvûrového rizika vÛãi individuálnímu dluÏníkovi.

(f) Vymáhání pohledávek za dluÏníky Korporátní portfolio Banka má zfiízeno oddûlení „¤ízení rizikov˘ch úvûrÛ“, které spravuje pohledávky, jejichÏ návratnost je ohroÏena. Toto oddûlení se zab˘vá právními kroky, restrukturalizací pohledávek, atd. za úãelem dosaÏení maximální v˘tûÏnosti, vãetnû realizace zaji‰tûní a zastupování banky ve v˘borech vûfiitelÛ v pfiípadû konkurzÛ uvalen˘ch na dluÏníky.

Retailové portfolio V‰echny pohledávky po splatnosti jsou vymáhány oddûlením správy pohledávek. Standardními nástroji jsou: ● Telefonické vymáhání ● Zasílání upomínkov˘ch dopisÛ ● Osobní náv‰tûvy ● Vymáhání prostfiednictvím tfietích stran ● Exekuce, popfiípadû soudní vymáhání

51


Pokud klient nesplatí pût splátek v fiadû v pfiípadû spotfiebního úvûru, respektive sedm splátek v pfiípadû kreditní karty, je taková pohledávka odepsána. Oddûlení správy pohledávek pokraãuje ve vymáhání a pfiípadné splátky jsou úãtovány do v˘nosÛ. K 31. prosinci 2007 bylo 10,5 % celkov˘ch pohledávek po splatnosti, byÈ jen s jednou splátkou (v roce 2006: 7 %).

(g) Kvalita úvûrového portfolia K 31. prosinci 2007 tvofiily sledované a ohroÏené pohledávky 10 % pohledávek za klienty (k 31. prosinci 2006: 13 %). Detailní specifikace viz bod pfiílohy ã. 11 (a).

Sektorová anal˘za Anal˘za koncentrace úvûrového rizika do jednotliv˘ch odvûtví/sektorÛ je uvedena v bodû 11 (b) pfiílohy. A N A L¯ Z A P O D L E Z E M ù P I S N ¯ C H O B L A S T Í tis. Kã âeská republika Nûmecko Ostatní Celkem

2007 99 956 655 179 607 7 536 415 107 672 677

2006 87 112 320 159 601 4 924 566 92 196 487

Vykázané údaje pfiedstavují hrubou úvûrovou angaÏovanost (rozvahovou a podrozvahovou) vÛãi nebankovním klientÛm banky.

3 1 . F I N A N â N Í N Á S T R O J E – O P E R A â N Í , P R ÁV N Í A O S TAT N Í R I Z I K A Operaãní riziko je riziko ztráty vypl˘vající z chybnû ãi nedostateãnû nastaven˘ch interních procesÛ, z chyb zpÛsoben˘ch systémy, lidmi ãi externími vlivy. Operaãní rizika byla vymezena bankou jiÏ dfiíve pro potfieby hodnocení v˘sledkÛ testování interních kontrol (tzv. self assessment). Proces pravidelného vyhodnocování kontrolních mechanismÛ zaveden˘ch za úãelem omezování tûchto rizik byl implementován. Lokální a regionální vedení banky je na mûsíãní bázi informováno o operaãních rizicích formou pravideln˘ch hlá‰ení vãetnû urãení ztrát. Souãástí testování interních kontrol v rámci oddûlení je i vyhodnocování a pfiehodnocování klíãov˘ch indikátorÛ rizik. Dohled nad riziky, trendy a pfiijat˘mi opatfieními zaji‰Èuje vytvofien˘ V˘bor pro operaãní rizika. Nûkterá pfiípadná opatfiení jsou zároveÀ zachycena v plánech pro havarijní a jiné mimofiádné události. Právní rizika spojená s finanãními sluÏbami poskytovan˘mi bankou spoãívají pfiedev‰ím v nutnosti zaji‰tûní úplné a správné dokumentace jednotliv˘ch obchodÛ a pfiípadn˘ch zaji‰Èovacích instrumentÛ s nimi souvisejících. Dále je nutné zajistit pln˘ soulad ve‰ker˘ch ãinností banky s mandatorními zákonn˘mi ustanoveními a vymoÏení práv banky v pfiípadû jejich neplnûní ze strany dluÏníka. Právní rizika spojená s ãinností banky jsou posuzována právním oddûlením, které disponuje kvalifikovan˘mi právníky se zku‰enostmi v jednotliv˘ch ãinnostech banky. Pro nûkteré rozsáhlej‰í a zvlá‰È závaÏné právní otázky pouÏívá banka renomované právní kanceláfie. Ve‰kerá smluvní dokumentace uzavíraná bankou je schvalována právním oddûlením. Ve‰keré relevantní zmûny právních pfiedpisÛ jsou monitorovány právním oddûlením a v pfiípadû potfieby jsou tyto zmûny reflektovány ve smluvních dokumentech pouÏívan˘ch bankou, pfiípadnû je k nim jinak pfiihlédnuto pfii ãinnosti banky. Ve‰keré soudní spory vedené bankou jsou fiízeny a monitorovány podle druhu dluÏníka právním oddûlením nebo pfiíslu‰n˘m oddûlením pro vymáhání pohledávek.

52


3 2 . V ¯ Z N A M N É U D Á L O S T I P O D AT U Ú â E T N Í Z ÁV ù R K Y V návaznosti na pfievod podniku Citibank a.s. na spoleãnost Citibank Europe plc (jak je uvedeno v bodû 1 (a) této úãetní závûrky), Citibank a.s. s úãinností od 1. ledna 2008 nevykonává Ïádné ãinnosti uvedené v bankovní licenci. Na základû Smlouvy o pfievodu podniku uzavfiené dne 29. prosince 2007 mezi Citibank a.s. jako pfievodcem a spoleãností Citibank Europe plc, se sídlem 1 North Wall Quay, Dublin 1, Irsko jako nabyvatelem byl s úãinností k 1. lednu 2008 cel˘ podnik Citibank a.s. poskytující ãinnosti vymezené v § 1 odst. 1 a 3 zákona ã. 21/1992 Sb., o bankách (ve znûní pozdûj‰ích dodatkÛ) pfieveden na spoleãnost Citibank Europe plc. S úãinností k 1. lednu 2008 byla do obchodního rejstfiíku zapsána Citibank Europe plc, organizaãní sloÏka. Jedná se o organizaãní sloÏku (poboãku), zaloÏenou na území âeské republiky zahraniãní spoleãností Citibank Europe plc, se sídlem 1 North Wall Quay, Dublin 1, Irsko. Organizaãní sloÏka vznikla po souhlasu udûleném irsk˘mi i ãesk˘mi regulaãními orgány. S úãinností od 1. ledna 2008 provozuje v˘‰e uveden˘ podnik Citibank Europe plc na území âeské republiky prostfiednictvím Citibank Europe plc, organizaãní sloÏka. Citibank Europe plc podniká na území âeské republiky v reÏimu tzv. jednotné licence, tedy na základû bankovní licence udûlené irsk˘m regulátorem. DÛsledkem tûchto právních zmûn do‰lo s úãinností od 1. ledna 2008 k pfiesunu v‰ech bankovních ãinností vykonávan˘ch Citibank a.s. na Citibank Europe plc, organizaãní sloÏku. Transformace na organizaãní sloÏku (poboãku) je souãástí celosvûtové iniciativy ve skupinû Citi, jejímÏ cílem je racionalizace právní struktury skupiny. Poboãka Citibank Europe plc se od 1. ledna 2008 podílí na konsolidovaném vlastním kapitálu v hodnotû 1,6 mld. euro. Zmûna právního postavení nemá Ïádn˘ vliv na strukturu produktÛ a sluÏeb poskytovan˘ch na území âeské republiky. V‰echny smlouvy a vztahy Citibank a.s. se zákazníky zÛstaly po 1. lednu 2008 v platnosti a pfie‰ly automaticky na Citibank Europe plc. Po pfievodu podniku Citibank a.s. na Citibank Europe plc nevykonává Citibank a.s. s úãinností od 1. ledna 2008 ãinnosti uvedené v bankovní licenci udûlené âeskou národní bankou. Podáním ze dne 11. ledna 2008 Citibank a.s. poÏádala âeskou národní banku o udûlení pfiedchozího souhlasu podle § 7a odst. 1 písm. c) zákona o bankách, tedy k rozhodnutí jediného akcionáfie Citibank a.s. v pÛsobnosti valné hromady o tom, Ïe Citibank a.s. nadále nebude vykonávat ãinnost, ke které je tfieba licence podle zákona o bankách. Tento souhlas byl âeskou národní bankou udûlen dne 8. dubna 2008. Vedení spoleãnosti Citibank a.s. pfiedpokládá, Ïe koncem roku 2008, popfi. v prÛbûhu roku 2009, dojde k pfieshraniãní fúzi Citibank a.s. se spoleãností Citibank Europe plc, popfi. jinou spoleãností skupiny Citi.

53


Zpráva pfiedstavenstva spoleãnosti Citibank a.s.

o vztazích mezi propojen˘mi osobami za rok 2007 podle ustanovení § 66a zákona ã. 513/1991 Sb., v platném znûní

Pfiedstavenstvo jako statutární orgán spoleãnosti Citibank a.s., se sídlem Evropská 423/178, 166 40 Praha 6, IâO: 16190891, zapsána v obchodním rejstfiíku vedeném Mûstsk˘m soudem v Praze, oddíl B., vloÏka 786 (dále jen „Spoleãnost“) tímto vydává tuto zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládan˘mi stejnou ovládající osobou (dále jen „propojené osoby“).

Ovládající osoba: Citibank Overseas Investment Corporation, se sídlem New Castle Corporate Commons, One Penn’s Way, New Castle Delaware, USA

Propojené osoby: CitiLeasing, s.r.o., v likvidaci, se sídlem Evropská 178, 166 60 Praha 6, IâO: 25073117

1. Seznam smluv uzavfien˘ch mezi propojen˘mi osobami – Smlouva o sdílení nákladÛ (Cost Sharing Agreement) ze dne 22. 4. 2004 uzavfiená mezi Spoleãností a CitiLeasing, s.r.o., v likvidaci, jejímÏ pfiedmûtem je sdílení nákladÛ mezi smluvními stranami za sdílené funkce ve smlouvû uvedené; – Subordinated Credit Facility Agreement (Smlouva o podfiízeném dluhu) uzavfiená dne 22. 12. 1995 mezi Spoleãností a Citibank Overseas Investment Corporation, jejímÏ pfiedmûtem je poskytnutí úvûru Spoleãnosti; – Composite Facility Agreement (Smlouva o úvûrov˘ch produktech) ze dne 15. 2. 2006 mezi Spoleãností a CitiLeasing, s.r.o., v likvidaci na základû které je spoleãnost CitiLeasing, s.r.o., v likvidaci oprávnûna ãerpat od Spoleãnosti úvûr ve formû krátkodob˘ch úvûrÛ na penûÏním trhu se splatností do 12 mûsícÛ a dále ve formû kontokorentního úvûru splatného na poÏádání Spoleãnosti; – Smlouvy o vedení bûÏného úãtu mezi CitiLeasing, s.r.o., v likvidaci a Spoleãností, a to ve vztahu k bûÏn˘m úãtÛm ãíslo: 2015000205 (CZK), 2015000803 (EUR), 2015000408 (USD), 2015001400 (CZK).

2. Jiné právní úkony uãinûné Spoleãností v zájmu propojen˘ch osob – Ïádné.

3. Ostatní opatfiení uãinûná Spoleãností v zájmu propojen˘ch osob nebo pfiijatá Spoleãností na popud propojen˘ch osob – Ïádná. Statutární orgán Spoleãnosti tímto potvrzuje, Ïe na základû v˘‰e uveden˘ch smluv, jin˘ch právních úkonÛ a opatfiení nevznikla Spoleãnosti újma. Statutární orgán Spoleãnosti se domnívá, Ïe penûÏitá plnûní, resp. protiplnûní, která byla poskytnuta na základû v˘‰e popsan˘ch vztahÛ mezi propojen˘mi osobami, byla v obvyklé v˘‰i. Statutární orgán Spoleãnost dále konstatuje, Ïe Spoleãnost nebyla Ïádn˘m zpÛsobem po‰kozena jednáním ovládající osoby ãi propojené osoby, Spoleãnosti nevznikla na základû smluvních a jin˘ch vztahÛ s propojen˘mi osobami Ïádná újma ãi majetková v˘hoda a vzájemné transakce mezi propojen˘mi osobami byly provádûny na základû obvykl˘ch trÏních podmínek. V Praze dne 25. bfiezna 2008

Ing. Michal Nebesk˘ ãlen pfiedstavenstva Citibank a.s.

54


Regionální zastoupení

Praha Citibank a.s. Evropská 178 166 40 Praha 6 Obchodní rejstfiík: Mûstsk˘ soud v Praze, odd. B, vloÏka 786 IâO: 16190891 DIâ: CZ16190891 Tel.: +420 233 061 111 Fax.: +420 233 061 613 Internet: www.citibank.cz Citibank a.s. Rytífiská 24 110 00 Praha 1 Tel.: +420 233 062 355 Fax.: +420 233 062 356 Citibank a.s. Prodejní centrum Revoluãní 6 110 00 Praha 1 Tel.: +420 224 800 952 Fax.: +420 224 800 955 Citibank a.s. 28. fiíjna 11 110 00 Praha 1 Tel.: +420 233 063 232 Fax.: +420 242 454 770 Citibank a.s. Vinohradská 32 120 00 Praha 2 Tel.: +420 233 063 204 Fax.: +420 242 486 800

Centrum pro podnikové bankovnictví Centrum Spielberk Holandská 3 639 00 Brno Tel.: +420 543 124 888 Fax.: +420 543 124 870

Ostrava Citibank a.s. NádraÏní 11 700 39 Ostrava Tel.: +420 595 130 111 Fax.: +420 595 130 600

Liberec Citibank a.s. Rumunská 655/9 460 01 Liberec 4 Tel.: +420 485 218 411 Fax.: +420 485 218 460

Pardubice Citibank a.s. âechovo nábfieÏí 1790 530 03 Pardubice Tel.: +420 466 024 312 Fax.: +420 466 024 311

PlzeÀ Citibank a.s. Lochotínská 18 301 00 PlzeÀ Tel.: +420 377 338 011 Fax.: +420 377 338 028

Teplice Citibank a.s. Citigold centrum Na Pfiíkopû 1047/17 110 00 Praha 1 Tel.: +420 233 063 262 Fax.: +420 242 454 772

Centrum pro podnikové bankovnictví Krupská 33/20 415 01 Teplice Tel.: +420 417 554 153 Fax.: +420 417 579 076

Zlín Brno Citibank a.s. Masarykova 23 602 00 Brno Tel.: +420 542 537 777 Fax.: +420 542 537 778

55


Centrum pro podnikové bankovnictví Zarámí 92 760 01 Zlín Tel.: +420 575 758 342 Fax.: +420 575 758 317

Poznámky

Kontakt: Citibank a.s. Evropská 178 166 40 Praha 6 Tel.: +420 233 061 111 Fax: +420 233 061 613 Internet: www.citibank.cz

Konzultace obsahu, design, produkce a v˘roba: © B.I.G. Prague, 2008

V roãní zpráva Citibank a.s

Recommend Documents