Stavební řízení v praxi

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA Provozně ekonomická fakulta

Stavební řízení v praxi Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

JUDr. Jana Mervartová

Jana Hladká

Brno 2009

1

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně za použití literatury, která je uvedena v seznamu. V Brně dne 25. 5. 2009

2

Poděkování Děkuji tímto vedoucímu bakalářské práce JUDr. Janě Mervartové za odborné vedení při zpracování této práce.

3

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá analýzou a popisem územního a stavebního řízení. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část zahrnuje rozbor nové právní úpravy, a to zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zejména pak výkonem veřejné správy, územním plánováním a jeho nástroji, stavebním řádem, správními delikty a zákonem o vyvlastnění. V praktické části je popsán průběh stavebního řízení a je zde uvedeno řešení stavby rodinného domu z právního hlediska.

Abstract This bachelor thesis deals with an analysis and a description of the landscape and the building control. The work is separated to two parts. The theoretical part contains analysis of the new law form which is law No. 183/2006. The considering law is about the town and country planning and about building law. This part is specially focused on a public administration, landscape planning tools, building law, law violations and expropriation procedure. Practical part describes the building law procedure. Further an example of the detached house construction is presented to aspect of law.

4

1. 2. 3. 4.

5

6

7 8 9

Úvod.................................................................................................................................. 6 Cíl práce............................................................................................................................ 7 Použitá metodika............................................................................................................ 7 Teoretická část – Právní úprava ................................................................................... 8 4.1 Výkon veřejné správy ............................................................................................. 8 4.2 Územní plánování a jeho nástroje....................................................................... 10 4.2.1 Územně plánovací podklady....................................................................... 11 4.2.2 Politika územního rozvoje ........................................................................... 12 4.2.3 Územně plánovací dokumentace................................................................ 12 4.2.4 Územní rozhodnutí....................................................................................... 13 4.2.5 Průběh územního řízení ............................................................................... 14 4.3 Stavební řád............................................................................................................ 15 4.3.1 Stavby, které nevyžadují povolení ani ohlášení stavebního úřadu ....... 16 4.3.2 Stavby, které vyžadují ohlášení................................................................... 19 4.4 Stavební dozor, autorizovaný inspektor (příloha ekonom- citace)................ 20 4.4.1 Stavební dozor ............................................................................................... 20 4.4.2 Autorizovaný inspektor ............................................................................... 21 4.5 Správní delikty....................................................................................................... 22 4.5.1 Přestupky........................................................................................................ 22 4.5.2 Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob ....... 23 4.6 Zákon o vyvlastnění.............................................................................................. 24 Praktická část – Stavební řízení................................................................................. 26 5.1 Účastníci stavebního řízení .................................................................................. 26 5.2 Zahájení a průběh stavebního řízení .................................................................. 27 5.3 Stavební povolení .................................................................................................. 29 5.4 Zkrácené stavební řízení ...................................................................................... 29 5.5 Užívání stavby ....................................................................................................... 30 Právní řešení případu .................................................................................................. 31 6.1 Územní řízení......................................................................................................... 32 6.1.1 Oznámení o záměru...................................................................................... 32 6.1.2 Územní souhlas ............................................................................................. 33 6.2 Stavební řízení ....................................................................................................... 33 6.2.1 Ohlášení stavby ............................................................................................. 33 6.2.2 Souhlas s ohlášenou stavbou ....................................................................... 34 6.2.3 Užívání stavby ............................................................................................... 35 Diskuse........................................................................................................................... 36 Závěr ............................................................................................................................... 39 Literatura ........................................................................................................................ 41

5

1. Úvod Jednou z největších základních potřeb člověka je mít kde bydlet. Obecně se na výběr naskýtají dvě možnosti. Jednou z nich je rodinný dům, druhou variantou je koupě bytu v bytovém domě. Koupě bytu z hlediska právních úkonů je obvykle poměrně jednoduchou záležitostí. Ovšem stavba rodinného domu vyžaduje hlubší znalosti toho „co se smí“, „co se nesmí“ a „co se musí“. Osobně si představuji, že se jednoho dne uchýlím spíše do rodinného domu nežli do panelového bytu. Proto jsem si také vybrala toto téma bakalářské práce. Jedná se totiž o téma nejen velmi zajímavé, ale i poučné, protože informace získané v rámci této bakalářské práce využiji i v praxi, ve svém osobním životě. V teoretické části bude popsán průběh územního plánování spolu s jeho jednotlivými nástroji, kterými jsou územně plánovací podklady, politika územního rozvoje a územně plánovací dokumentace. Bude zde také nastíněna problematika související s průběhem územního řízení a zjednodušeným územním řízením. Dále dojde k obeznámení se stavebním řádem a rozčlenění staveb podle povolení, které je potřebné k jejich realizaci. Následuje vysvětlení pojmů jako je stavební dozor či autorizovaný inspektor a seznámení se správními delikty. Závěrečná část praktické části se orientuje na problém vyvlastňování. Praktická část bude zaměřena na seznámení se s průběhem stavebního řízení. Na příkladu výstavby rodinného domu bude poukázáno jaké kroky musí stavebník učinit a jakým způsobem postupovat, aby získal patřičná povolení od stavebního úřadu. V diskusi bude usilováno o porovnání nového stavebního zákona oproti předešlé legislativě a o vymezení praktických změn, které přinesl nový zákon a na které bude poukázáno na řešeném příkladu.

6

2. Cíl práce Globálním cílem bakalářské práce je analyzovat a popsat průběh územního a stavebního řízení podle současné právní legislativy. Za dílčí cíle je považováno definovaní některých základních pojmů souvisejících se stavbou rodinného domu a vymezení současné právní legislativy upravující povolovací a stavební řízení. V práci bude také usilováno o porovnání nového stavebního zákona oproti předešlé legislativě a o vymezení výhod současného stavebního řízení v aplikaci na řešený případ. Praktická část je orientovaná na popis stavebního řízení, zejména pak na jeho účastníky, průběh a na zkrácené stavební řízení, které je novinkou, která vstoupila v život díky novému stavebnímu zákonu. Práce také podává informace o tom, jak postupovat při výstavbě rodinného domu podle nového stavebního zákona. Je tedy vlastně návodem, jak mohou lidé v praxi postupovat, v případě, že si budou chtít postavit vlastní dům.

3. Použitá metodika Jak bylo již výše zmíněno, práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Pro vypracování teoretické části bylo nutné nejprve shromáždit dostatek studijní literatury. Bylo čerpáno především ze zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a souvisejících vyhlášek. Dále pak z odborných právních časopisů, knih zabývajících se právní tématikou a z internetových zdrojů, především z internetových stránek Ministerstva pro místní rozvoj. Dále bylo nutno nastudovat platné normy ČSN ISO 690 pro literární citace a ISO 690-2 pro psaní internetových citací. Bakalářská práce je rozdělena do následujících devíti kapitol: úvod, cíl práce, použitá metodika, teoretická část, praktická část, právní řešení případu, diskuse, závěr a literatura. Teoretická část se zabývá především vymezením odborných pojmů, které jsou spojeny s průběhem stavebního řízení a s přiblížením platného legislativy upravující územní a stavební řízení. Praktická část je zaměřena na popis průběhu stavebního řízení a právní řešení stavby rodinného domu.

7

4. Teoretická část – Právní úprava Právní úpravu v minulosti představoval zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, který v našem státě platil po dobu třiceti let a který byl více než dvacetkrát novelizován. S účinnosti od 1. ledna 2007 byl nahrazen novým stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., nesoucím totožný název. V novém zákoně je mnoho změn oproti předešlé legislativě, které by měly zjednodušit a urychlit dosavadní povolovací řízení. Stavební zákon je páteřní normou veřejného práva, která má zcela mimořádný význam pro utváření území a to jak pro jeho uspořádání a využití, tak schvalování a následného uplatňování příslušné dokumentace, jednak při správě území obcí, krajů a státu. Podrobnější úpravu nového zákona nalezneme ve vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření a ve vyhlášce č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, zejména se jedná o povolování, užívání, odstraňování a kontrolu staveb. S novým zákonem souvisí také zákon o vyvlastění. Vzhledem k rozsáhlosti nové úpravy vyvlastnění byla tato úprava vyňata z rámce stavebního zákona a byla přesunuta do zvláštního samostatného zákona č. 184/2006 Sb. o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).

4.1 Výkon veřejné správy Výkon veřejné správy pojednává o orgánech, které vystupují v rámci stavebního řízení a o postupech, které jsou tyto orgány povinny dodržovat. Orgány územního plánování a stavební úřady přednostně využívají zjednodušující postupy a jednají tak, aby dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány. Tím, že je úřadům uložena povinnost zjednodušovat proces, maximálně soustřeďovat všechna související řízení či spojovat různé správní akty a správní úkony podle povahy věci se dociluje úspory času a prostředků, které však nesmí být na úkor ochrany práv účastníků řízení nebo péče o veřejné zájmy. V případě, že lze vydat v dané věci pouze jedno rozhodnutí, upustí od dalšího povolování záměru. Tato část zákona také vymezuje kompetence jednotlivých správních orgánů na správních úrovních obce, kraje a státu. Při vymezování působnosti jednotlivých

8

správních orgánů je nezbytné minimalizovat rozpory a usilovat o takový výklad právních předpisů, který směřuje k jasnému vymezení věcné působnosti jednotlivých orgánů tak, aby se tyto kompetence navzájem nepřekrývaly. Působnost ve věcech územního plánování vykonávají: •

Orgány obce

•

Orgány kraje

•

Ministerstvo pro místní rozvoj

•

Ministerstvo obrany (na území vojenských újezdů).

Orgány obce Orgány obce mají na starosti činnosti, jež vykonávají v rámci své samostatné či přenesené působnosti. Jedná se např. o pořizování územního a regulačního plánu pro území obce, pořizování územně plánovacích podkladů, vydávání územního rozhodnutí

a

územního

souhlasu,

rozhodování

o

pořízení

územního

a regulačního plánu, vydávání vymezení zastavěného území apod. Orgány obce zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území obce a jejich členění je následující: •

Obecní úřad obce s rozšířenou působností

•

Obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti

•

Stavební úřad

•

Obecní úřad, který nevykonává působnost podle prvních třech odrážek

•

Zastupitelstvo obce

•

Rada obce

Orgány kraje Orgány kraje zabezpečují ochranu a rozvoj hodnot území kraje a mohou zasahovat do činnosti orgánů obcí pouze v záležitostech nadmístního významu a to v součinnosti s orgány obcí. Náplní jejich práce je pořizování zásad územního rozvoje, vydávání územních rozhodnutí, pořizování územně plánovacích podkladů, schvalování zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje, vydávání regulačního plánu, vydávání územního opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře atd.

9

Orgány kraje sestávají ze tří složek: •

Krajský úřad v přenesené působnosti

•

Zastupitelstvo kraje

•

Rada kraje

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ministerstvo zasahuje do působnosti orgánů krajů a obcí pouze v záležitostech, které se týkají rozvoje území státu a postupují přitom v součinnosti s orgány krajů a dotčených obcí. V rámci své působnosti vykonává státní dozor ve věcech územního plánování, zajišťuje politiku územního rozvoje a vede evidenci územně plánovací činnosti. Ministerstvo obrany Toto ministerstvo je spjato s územím vojenských újezdů. V rámci své kompetence vydává územní plán a regulační plán, projednává územně analytické podklady a územní studie, pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii, poskytuje územně plánovací informace apod. Ministerstvo obrany se člení na: •

Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů

•

Újezdní úřad pro území vojenského újezdu

4.2 Územní plánování a jeho nástroje Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Jeho snahou je soustavně a komplexně řešit účelné využití a prostorové uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Územní plánování musí být rozpravou vedenou mezi všemi subjekty, kteří přebývají a spravují určité správní území. Jedná se o občany a jejich sdružení, podnikatelské subjekty, politickou reprezentaci, pořizovatele a zhotovitele územního plánu. Posláním této rozpravy je dospět ke shodě o správě obývaného území a stanovení podmínek pro kvalifikované rozhodování o vývoji a správě území. 10

Ve smyslu stavebního zákona je územní plánování ustanoveno k tomu, aby formovalo předpoklady k dosahování trvalého souladu všech přírodně krajinných a kulturně civilizačních hodnot v území. Mezi nástroje územního plánování řadíme: •

územně plánovací podklady (územně analytické podklady, územní studie)

•

politiku územního rozvoje

•

územně plánovací dokumentaci (zásady územního rozvoje, územní plán obce a regulační plán)

Proces pořizování územně plánovací dokumentace nejúplněji reprezentuje tento proces u obce, který zahrnuje: 1. Rozhodnutí o potřebě pořízení nového územního plánu nebo jeho změny 2. Aktualizace územně plánovacích podkladů, průzkumů a analýz 3. Vypracování, projednání a schválení zadání 4. Vypracování, projednání a odsouhlasení konceptu, následně návrhu 5. Vydání souhlasného stanoviska nadřízeného orgánu územního plánování 6. Řízení o územním plánu a vydání opatření obecné povahy 7. Vyhotovení konečné podoby územního plánu

4.2.1 Územně plánovací podklady

Územně analytické podklady Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Tyto podklady pořizuje úřad územního plánování pro svůj správní obvod v podrobnosti

a

rozsahu

nezbytném

pro

pořizování

územních

plánů

a regulačních plánů. Naproti tomu krajský úřad pořizuje tyto podklady pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje.

11

Územní studie Územní studie navrhuje, prověřuje a hodnotí možná řešení vybraných problémů, popř. úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území např. veřejné infrastruktury. Pořizovatel pořizuje územní studii z vlastního nebo jiného podnětu, avšak pouze v případech, kdy je to uloženo územně plánovací dokumentací,. Územní studie poskytuje relativně pružný způsob ověřování možností uspořádání a využívání území.

4.2.2 Politika územního rozvoje

Politika územního rozvoje Je to nástroj, který určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizace úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Je to vlastně dokument, který pro mezinárodní souvislosti prostorového vývoje a také pro celostátní a nadregionální úroveň stanovuje priority a koordinuje zájmy. Politika územního rozvoje je pořizována ministerstvem pro celé území republiky a schvaluje ji vláda.

4.2.3 Územně plánovací dokumentace

Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje reprezentují základní plánovací dokument pro celé správní území kraje, jehož smyslem a účelem je jednak určit základní vývojové parametry spravovaného území v základní plánovací struktuře, jednak převzít závazky z úrovně celostátní, popř. úrovně mezinárodní a promítnout je do svých dokumentů a vytvořit tak rámec pro plánovací aktivity obcí.

12

Územní plán Územní plán představuje základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Jeho úkolem je vymezit zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy. Zároveň stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Obec se na úrovni územního plánu člení podle velikosti a složitosti území na části obce, lokality, které jsou základní územně plánovací jednotkou území.

Regulační plán Regulační plán stanovuje podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro formování příznivého životního prostředí. Je možné vydat regulační plán z podnětu nebo na žádost formou opatření obecné povahy podle správního řádu. Pro účely regulačního plánu se území člení na bloky a jednotlivé pozemky (parcely).

4.2.4 Územní rozhodnutí Územní rozhodnutí je správní akt, který představuje závěrečnou fázi územního plánování. Pouze na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu je možné umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit jejich vliv na využití území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území. Územním rozhodnutím je rozhodnutí o: •

umístění stavby nebo zařízení

•

změně využití území

•

změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území

•

dělení nebo scelování pozemků

•

ochranném pásmu

V případě, že je pro území vydán regulační plán, tak se pro toto území již nevydává územní rozhodnutí. Je možné spojit územní a stavební řízení, jsou-li

13

podmínky v území jednoznačné, především v případě je-li pro území schválen územní plán nebo regulační plán. Územně plánovací informace Představuje jeden z nových nástrojů územního plánování, byť v řadě obcí už byl (pod jinými názvy, ale obdobného obsahu) uplatňován v minulosti, zpravidla daleko pružnější formou vnitřní směrnice.1 Krajský úřad, úřad územního plánování, obecní úřad pověřený pro výkon činnosti pořizovatele a stavební úřad poskytují v rámci své působnosti jako předběžné informace územně plánovací informace o podmínkách využívání území a změn jeho využití, o podmínkách vydání regulačního plánu, o podmínkách vydání územního rozhodnutí včetně seznamu dotčených orgánů, o podmínkách vydání územního souhlasu a o podmínkách provedení jednoduchých staveb. V žádosti o územně plánovací informaci musí žadatel uvést konkrétní požadavky na informaci v souvislosti se svým záměrem na změnu v území a konkrétní údaje o svém záměru. Pokud nedojde ke změně podmínek, za kterých byla informace vydána, platí poskytnutá územně plánovací informace 1 rok ode dne jejího vydání. Zástupce veřejnosti Stavební zákon umožňuje pro prosazování skupinových zájmu ustanovit zástupce veřejnosti. Zástupcem může být osoba odborně způsobilá, která bude uplatňovat v procesu pořizování územně plánovacích podkladů a dokumentace věcně shodné námitky a připomínky. Zřízením zástupce veřejnosti je dosaženo určité profesionality obhajoby zájmů veřejnosti v procesu značně věcně i procesně komplikovaném a nepřehledném.

4.2.5 Průběh územního řízení

Územní řízení představuje fázi aplikace územně plánovací dokumentace ve správním řízení, v němž se rozhoduje o konkrétních podmínkách využívání území v jednotlivých

1 2

správních

případech.2

Na

Zdroj: Plos, J. (Poradce 6/2008 Stavební zákon). Zdroj: Plos, J. (Poradce 6/2008 Stavební zákon).

14

základě

územního

řízení

popř.

zjednodušeného územního řízení vydává příslušný stavební úřad územní rozhodnutí. Stavební úřad má možnost místo územního rozhodnutí vydat územní souhlas, a to na základě oznámení o záměru. Tento záměr však musí být v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v tomto území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas je dostačující v případech ohlašovaných staveb, staveb pro reklamu, změn staveb apod. Územní souhlas platí 12 měsíců ode dne jeho vydání a pozbývá platnosti, v případě, že v této lhůtě nebyla podána žádost o stavební povolení, ohlášení nebo žádost o jiné rozhodnutí podle tohoto zákona popř. podle zvláštních právních předpisů. Zjednodušené územní řízení Jestliže jsou splněny zákonem stanovené podmínky, má stavební úřad možnost rozhodnout o umístění stavby, o změně využití území, o změně stavby a o dělení a scelování pozemků ve zjednodušeném územním řízení. Podmínky jsou dodrženy v případě, že se rozhoduje o záměru v zastavitelné ploše nebo v zastavěném území, není nutné posuzovat vliv na životní prostředí, žádost má všechny předepsané náležitosti a je doložena stanovisky dotčených orgánů a souhlasy ostatních účastníků řízení. Žadatel je povinen zajistit bezodkladné zveřejnění návrhu výroku územního rozhodnutí na 15 dní na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit. V této lhůtě mají dotčené orgány nebo účastníci možnost podávat výhrady či námitky proti zjednodušenému územnímu řízení. Výhodou zjednodušeného řízení je především kratší lhůta řízení, ale i to, že odpadá oznámení o zahájení územního řízení klasickou cestou, tzn. odpadá např. ústní jednání, ohledání na místě a není nutné oznamovat účastníkům řízení zahájení územního řízení.

4.3 Stavební řád Tato část zákona je nejčastěji spojována s tvrzením o jednoduchosti postupu v případě staveb pro bydlení do 150 m2 zastavěné plochy, což je v současnosti nejčastější případ stavěných rodinných domů na našem území. Jedná se o stavby pro které má postačovat tzv. ohlášení. Stavby můžeme rozčlenit do kategorií podle toho, jaké povolení potřebujeme od stavebního úřadu při jejich realizaci.

15

Nejjednodušší je situace, kdy není vyžadováno ani povolení ani ohlášení. V jiných případech může stavební úřad vyžadovat ohlášení stavby, další možností je stavební povolení, které může být nahrazeno zkráceným stavebním řízení pomocí certifikátu autorizovaného inspektora a poslední možností je uzavření veřejnoprávní smlouvy.

4.3.1 Stavby, které nevyžadují povolení ani ohlášení stavebního úřadu Nejjednodušší postup realizace stavby je podle § 103 stavebního zákona. Zahrnuje stavby, které nevyžadují ani stavební povolení ani stavební ohlášení. Jedná se celkově o 45 staveb. Jde o poměrně obsáhlý, ovšem taxativní výčet jednoduchých staveb. Jedná se o stavby s omezenou rozlohou, technickou infrastrukturu, antény a jiná podobná zařízení, stožáry, zásobníky, nádrže na vodu a bazény, opěrné zdi a oplocení. Do této skupiny spadají také udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí a bezpečnost při užívání. Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují zejména: a) budovy •

stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů

•

stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat, pro chovatelství a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. seníky, sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv)

•

zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky

16

b) technická infrastruktura a doprovodná technická zařízení pro rozvod vody, energií, tepla, pro zajištění služeb elektronických komunikací, pro odvádění odpadních a dešťových vod a větrání •

nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, včetně jejich opěrných a vytyčovacích bodů, a telefonní budky, včetně přípojných komunikačních vedení veřejné komunikační sítě a přípojných energetických vedení, zejména pro veřejné telefonní automaty a jejich stavební úpravy

•

vedení technického zařízení uvnitř budov a jejich stavební úpravy

•

topné agregáty, čerpadla a zařízení pro solární ohřev vody

•

přípojky vodovodní, kanalizační a energetické v délce do 50 m c) stožáry, antény a jiná zařízení

•

konstrukce chmelnic, vinic a sadů

•

antény, včetně jejich nosných konstrukcí souvisejících elektronických komunikačních zařízení do celkové výšky 15 m

•

sirény, včetně jejich podpěrných konstrukcí souvisejících zařízení do celkové výšky 1,5 m

•

signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely

•

bleskosvody a zařízení, které tvoří jeho součást

•

informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m2 d) zásobníky, nádrže na vodu a bazény, nejde-li o vodní díla, opěrné zdi, oplocení

•

zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze

•

nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla

•

bazény do 40 m2 zastavěné plochy

•

ploty

•

opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím

17

e) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí a bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou f) terénní úpravy a zařízení malého rozsahu •

úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m2 a nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejnými prostranstvími

•

skladové, výstavní a manipulační plochy do 200 m2. které neslouží pro skladování a manipulaci s hořlavými látkami a chemickými látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí

•

odstavné plochy pro jízdní kola, včetně konstrukcí pro uchycení kol

•

stavby mostních vah

g) ostatní stavby a zařízení •

důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchovým lomech a skývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru orgánů státní báňské správy podle horních předpisů"

•

přenosná zařízení, konstrukce a lešení

•

výrobky, které plní funkci stavby, včetně nosných konstrukcí pro ně, nepodsklepen, pokud nebudou sloužit k užívání osobami nebo k ustájení zvířat h) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost3

3

Zdroj: Stavební zákon a vyhlášky

18

4.3.2 Stavby, které vyžadují ohlášení Pro ohlášení musí být doložena celá řada požadavků a splněna řada podmínek, kterými se však budu více zabývat až v praktické části bakalářské práce. Jestliže stavba nespadá do vymezení podle § 103, kdy není potřeba žádné rozhodnutí, nelze jinak než se pokusit o postup dle § 104 stavebního zákona, který vyžaduje stavební ohlášení. V případě, že se jedná o některé zvláštní stavby dle § 104 odst. 1 stavebního zákona (stavby, kterým pro jejich umístění postačuje územně plánovací informace např. rodinný dům do výměry 150 m2) oznámení o realizaci stavby se podává na zvláštním formuláři. U těchto staveb je dostačující ohlášení bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Stavebník je však povinen doložit, že o svém stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich, kteří mohou příslušnému stavebnímu úřadu oznámit své námitky proti stavbě (námitky lez oznámit do 15 dnů ode dne, kdy byli stavebníkem informováni). Existují však také stavby, pro které územně plánovací informace nepostačí a pro které je nutné zvolit jiný postup v řízení o umístění stavby. Tyto stavby mohou vyžadovat jiné přílohy či u nich nebude povinné použití formuláře podle vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. K ohlášení se obvykle přikládají zákonem vymezené dokumenty podle typu stavby, které jsou vymezené až v praktické části bakalářské práce. Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují zejména: •

stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím

•

podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem

•

stavby do 300 m2 zast. plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m2 zas. plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let

•

stavby do 25 m2 zast. plocha do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m

19

•

větrné elektrárny do výšky 10 m

•

informační a reklamní zařízení na stavbě nebo na pozemku neuvedená v § 103 odst. 1 písm. c) bodech 8 a 9 a stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2

•

antény, včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení, neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c) bodě 2

•

sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti

Ohlášení nevyžadují jednoduché stavby, terénní úpravy a zařízení, u kterých to stavební úřad podle § 78 odst. 2 stanovil.4

4.3.3 Stavby, které vyžadují stavební povolení Pro stavby, o kterých stavební zákon výslovně nestanoví, že je lze provést pouze na základě ohlášení nebo že mohou být provedeny i bez ohlášení či stavebního povolení, je nutné získat stavební povolení příslušného stavebního úřadu. Jedná se např. o stavby pro bydlení a pro rekreaci nad 150 m2,, podzemní stavby nad 300 m2 ,

a větrné elektrárny větší než 10 m.

4.4 Stavební dozor, autorizovaný inspektor

4.4.1 Stavební dozor Jedná se o odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí, který vykonává osoba, jež má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškovou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Nová úprava posiluje průběžnou kontrolu provádění staveb ještě před jejím dokončením. Dosavadní institut stavebního dohledu, který vykonávaly pověřené fyzické osoby, je nahrazen dozorem ze strany stavebních úřadů. Ty vykonávají soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, ochrany práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob a nad plněním jejich povinností vyplývající z tohoto zákona. Stavební úřad je oprávněn ve veřejném zájmu provádět kontrolní prohlídky stavby, nařizovat odstranění stavby či nutné zabezpečovací práce na stavbě, ukládat

4

Zdroj: : Stavební zákon a vyhlášky

20

opatření na sousedním pozemku nebo stavbě a je také zmocněn k tomu, aby nařizoval vyklizení stavby či provedení udržovacích prací. Kontrolní prohlídky Stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek stavby, před vydáním kolaudačního souhlasu a v případech, kdy má být nařízeno neodkladné odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, nezbytné úpravy nebo vyklizení stavby.5 Kontrolní prohlídky se zaměřují na zjišťování toho, zda je dodržováno rozhodnutí stavebního úřadu, zda jsou prováděny předepsané zkoušky, zda je veden stavební deník a jestli je stavba prováděna technicky správně. Dohlížejí také na to, jestli není ohrožován život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí a jestli s prováděním nebo provozem stavby není nad přípustnou míru obtěžováno její okolí. V případě, že bude kontrolní prohlídkou zjištěno, že je stavba prováděna v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením stavebního úřadu, anebo zcela bez takového rozhodnutí nebo opatření, vyzve stavební úřad stavebníka, aby zastavil práce na stavbě. Následně bude zahájeno řízení o odstranění stavby stavebním úřadem. Jestliže dojde k zjištění jiných nedostatků provádění stavby, tak stavební úřad vyzve stavebníka k jejich odstranění. Při kontrolní prohlídce bude možné schválit změnu stavby před jejím dokončením, a to zápisem do stavebního deníku. Jestliže bude shledáno, že stavba hrozí zřícením a tím ohrožuje životy osob nebo zvířat bude se postupovat obdobně. Stavební úřad v takovémto případě nařídí odstranění takové stavby jejímu vlastníkovi. Náklady vynaložené na neodkladné odstranění stavby a na nutné zabezpečovací práce hradí vlastník stavby.

4.4.2 Autorizovaný inspektor Autorizovaným inspektorem může být fyzická bezúhonná osoba, která požádala o jmenování autorizovaným inspektorem a která splňuje podmínky stanovené pro toto povolání, a to, že dosáhla magisterského vzdělání architektonického nebo stavebního směru, prokázala nejméně 15 let praxe v projektové činnosti a prokázala 5

Zdroj: : Stavební zákon a vyhlášky

21

právní a odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon funkce při zkoušce před odbornou komisí. Autorizovaného inspektora může jmenovat ministr pro místní rozvoj, po vyjádření České komory architektů nebo České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Podrobnější právní úpravu autorizovaného inspektora je možno nalézt ve vyhlášce č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech Nový stavební zákon zavádí institut autorizovaného inspektora, který na základě zákonem svěřeného oprávnění bude moci alespoň částečně nahradit činnost stavebních úřadů. Autorizovaný inspektor na základě smlouvy se stavebníkem a na jeho náklad je oprávněn vykonávat činnosti, jako je osvědčení, že navrhovaná stavba může být provedena, zpracování odborného posudku (certifikátu) pro vydání kolaudačního souhlasu a dohlížení na provádění stavby. Autorizovaný inspektor však nesmí svoji činnost provádět u staveb, na kterých se podílel, podílí nebo má podílet při jejich přípravě anebo provádění sám nebo osoba jemu blízká (příbuzný v řadě přímé, osoba ve vztahu s aut. inspektorem obchodním, pracovním či služebním). Autorizovaný inspektor je spjat zejména se zkráceným stavebním řízení, pro jehož účely potvrzuje, že ověřil projektovou dokumentaci a podklady a že navrhovaná stavba může být provedena. Je také oprávněn posoudit a projednat případné námitky proti provádění stavby. Jestliže stavebník získá certifikát autorizovaného inspektora spolu s dalšími zákonem vyžadovanými podklady, bude moci stavbu stavebnímu úřadu pouze oznámit.

4.5 Správní delikty

4.5.1 Přestupky Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že provádí, užívá nebo odstraní stavbu nebo její změnu bez patřičného stavebního povolení. Přestupku se též dopustí v případě, že nevyvěsí informaci o záměru a o tom, že podala žádost o vydání územního rozhodnutí. Stavebník se dopustí přestupku v případě, že provádí stavbu nebo její změnu popř. terénní úpravy či udržovací práce bez patřičného povolení. Přestupkem je i když

22

přes výzvu stavebního úřadu nezastaví práce na stavbě nebo když nesplní povinnost k ochraně veřejných zájmů. Stavbyvedoucí učiní přestupek jestliže nesplní povinnost při přípravě a provádění stavby. Stavebník, stavbyvedoucí, fyzická osoba vykonávající stavební dozor nebo vlastník stavby vykonají přestupek, pokud neodstraní závadu zjištěnou při kontrolní prohlídce stavby ve lhůtě stanovené ve výzvě stavebního úřadu. Pokuty za přestupky se pohybují v rozmezí od 200 000 Kč do 2 milionů korun.

4.5.2 Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že provádí, užívá nebo odstraní stavbu nebo její změnu bez patřičného stavebního povolení. Za přestupek se též považuje to, když nevyvěsí informaci o záměru a o tom, že podala žádost o vydání územního rozhodnutí Stavebník anebo vlastník stavby se dopustí správního deliktu tím, že neodstraní závadu zjištěnou při kontrolní prohlídce stavby ve lhůtě stanovené ve výzvě stavebního úřadu. Stavebník učiní přestupek v případě, že provádí stavbu nebo její změnu bez patřičného povolení nebo pokud poručí přes výzvu stavebního úřadu nezastaví práce na stavbě. Pokuty za správní delikty se pohybují v rozmezí mezi 200 000 Kč až 2 000 000 Kč. Jestliže právnická osoba prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila, tak za správní delikt neodpovídá. V případě uložení pokuty je její výše pro právnickou osobu odvislá od závažnosti správního deliktu, od způsobu jeho spáchání, od jeho následků a od okolností, za kterých byl spáchán. Jestliže stavební úřad nezahájí řízení správního deliktu do jednoho roku, tak odpovědnost právnické osoby zaniká. Pokuty vybírá a vymáhá správní orgán, který je uložil a příjem z pokut je příjme rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který pokutu uložil.

23

4.6 Zákon o vyvlastnění Vlastnické právo je jedním ze základních práv zakotvených v Listině základních práv a svobod, je absolutní a mělo by být všemi respektováno. Přesto v případě veřejného zájmu, je možné, aby k omezení nebo odnětí vlastnického práva došlo, avšak pouze na základě zákona a za náhradu. Vyvlastněním se rozumí odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění vymezeného zvláštním zákonem. Účely vyvlastnění Práva k pozemkům a stavbám lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jedná-li se o infrastruktury, veřejně prospěšné opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany nebo pokud se jedná o asanaci území. Lze též odejmout nebo omezit právo k pozemku, aby se mohly vytvořit podmínky pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. Vzhledem k tomu, že dosavadní úprava vyvlastnění nebyla dostatečně podrobná a neřešila řadu otázek, které v souvislosti s vyvlastněním vyvstávají, byla přijata nová podrobná úprava vyvlastnění. Ta však vzhledem ke své rozsáhlosti byla vyňata z rámce stavebního zákona a byla přemístěna do zvláštního samostatného zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě, který nabyl účinnosti 1. ledna 2007. Podle nového zákona je vyvlastnění přípustné pouze pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem a jen pokud veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Náhrady

poskytované

podle

nové

právní

úpravy

by

měly

být

pro

vyvlastňovaného podstatně výhodnější než náhrady poskytované v minulosti podle předchozí právní úpravy. Stanovení výše náhrady poskytované vyvlastňovanému za vyvlastnění se stanovuje jako obvyklá cena pozemku nebo stavby včetně všech jejich součástí a příslušenství. Obvyklá cena je cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v České republice ke dni ocenění. Výše náhrady se stanovuje na základě znaleckého posudku, který bude vyhotoven na žádost vyvlastňovaného nebo vyvlastnitele. Náklady související s vyhotovením posudku hradí vyvlastnitel.

24

Vyvlastňovaný má také nárok na náhradu dalších nákladů, které musí v důsledku a v souvislosti s vyvlastněním vynaložit. Náhrada se poskytuje zásadně v penězích, avšak v případě, že se vyvlastňovaný s vyvlastnitelem dohodnou, může být vyvlastňovanému poskytnut náhradní pozemek nebo stavba. Vyvlastňovací řízení vede obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází vyvlastňovaný pozemek a zahajuje se na žádost vyvlastnitele. Jestliže vyvlastňovací úřad dojde k závěru, že podmínky pro vyvlastnění byly splněny rozhodne o zrušení práva odpovídající věcnému břemenu nebo o zřízení věcného břemene ve prospěch vyvlastnitele popř. o odnětí vlastnického práva k vyvlastňovanému pozemku nebo stavbě a o jeho přechodu na vyvlastnitele. S rozhodnutím vyvlastňovací úřad určí výši náhrady, kterou obdrží vyvlastňovaný a uvede v jaké lhůtě a jakým způsobem je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění (max. 2 roky). Proti rozhodnutí o vyvlastnění je možné se odvolat. Ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí o vyvlastění je možné u soudu podat žalobu na projednání vyvlastnění v občanském soudním řízení.

25

5 Praktická část – Stavební řízení Jestliže nejsou splněny podmínky pro stavbu, která nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení a ani se nejedná o stavbu, která by vyžadovala ohlášení, dozajista se jedná o stavbu, která vyžaduje klasické stavební povolení. Postup při realizaci této stavby je v podstatě obdobný jako povolování staveb podle starého stavebního zákona. V tomto řízení není nutné nařizovat ústní jednání. Platnost stavebního povolení je dva roky od nabytí právní moci. Novinkou je možnost získat namísto stavebního povolení tzv.

certifikát

autorizovaného inspektora.

Autorizovaný

inspektor

dopomáhá souladu požadavků stavebníka a požadavků stavebního úřadu. Rozhodnuto je pak na základě oznámení a přiloženého certifikátu, který prokazuje tento soulad ve zkráceném stavebním řízení.

5.1 Účastníci stavebního řízení Účastníkem stavebního řízení je: a) stavebník, b) vlastník stavby, na níž má být provedena změna či udržovací práce, není-li stavebníkem, nejde-li o případ uvedený v písmenu g), c) vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem, d) vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva navrhovanou stavbou přímo dotčena, e) vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno, f) ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno, g) společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu ve stavebním řízení, které se týká domu nebo společných částí domu anebo pozemku; v případě, že společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu nemá právní subjektivitu, vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí více než jednu polovinu.6

6

Zdroj: Doležal ( Nový stavební zákon v teorii a praxi).

26

Jde tedy říci, že účastníkem stavebního řízení je kromě stavebníka také osoba, které má k dotčeným pozemkům a stavbám, včetně sousedních pozemků a staveb, právo vlastnické nebo právo odpovídající věcnému břemenu. Odlišnost mezi tím, zda je účastníkem stavebního řízení vlastník nebo osoba, která má právo odpovídající věcnému břemenu, spočívá v tom, zda je tato osoba účastníkem řízení vždy nebo jen v určitých konkrétních situacích. V případě vlastníka pozemku má postavení účastníka řízení vždy, v druhém případě je to jen v situaci, kdy by mohlo být právo této osoby navrhovanou stavbou přímo dotčeno. Účastníkem stavebního řízení není nájemce bytu, nebytového prostoru nebo pozemku.

5.2 Zahájení a průběh stavebního řízení Stavební řízení se zahajuje na základě žádosti, kterou podá stavebník na povinném formuláři. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí základní údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje o pozemcích a stavbách. K žádosti stavebník připojí: •

doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí,

•

projektovou dokumentaci,

•

plán kontrolních prohlídek stavby,

•

závazná stanoviska, popřípadě stanoviska nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy, pokud je stavebník obstaral předem.

Obsahové náležitosti žádosti o stavební povolení, rozsah a obsah projektové dokumentace stanoví podle zákona č. 183/2006 Sb., § 110 odst. 5 prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. Mimo jiné je zde uvedeno na jakém formuláři se má podávat žádost o stavební povolení, jaké jsou obsahové náležitosti povolení a jaké přílohy se mají k povolení připojit. Jak je již výše zmíněno, stavební řízení je možno zahájit pouze na žádost účastníka řízení. Za den zahájení je pak považován den, kdy žádost dojde 27

příslušnému stavebnímu úřadu. Žádost může být podána i v elektronické podobě, podepsána zaručeným elektronickým podpisem. Lze-li podle zákona žádost učinit jen na formuláři, podání, které není takto učiněné, je usnesením stavebního úřadu odloženo (podle správního řádu). Stavební úřad v tomto případě podatele poučí o správném postupu, a to tak, že mu zašle příslušný formulář žádosti. Stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z toho hlediska, zda lze stavbu realizovat a ověří, jaké jsou účinky budoucího užívání stavby. Z hlediska realizovatelnosti se ověří, zda je projektová dokumentace zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací, zda je úplná, zda je zajištěn příjezd ke stavbě a zda předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány. Klade se důraz na dodržení obecných požadavků na výstavbu, na soulad s nástroji územního plánování a splnění požadavků dotčených

orgánů.

V

případě

nedodržení

požadavků

na

projektovou

dokumentaci vyzve stavební úřad stavebníka k odstranění nedostatků a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Ve chvíli, kdy je žádost úplná, oznámí stavební úřad účastníkům, kteří jsou mu známi a dotčeným orgánům, že stavební řízení bylo zahájeno a to nejméně 10 dnů před ústním jednáním. V případě, že je to účelné může být ústní jednání spojeno s ohledáním na místě. Zároveň jsou dotčené orgány a účastníci řízení upozorněni, že závazná stanoviska a námitky, popř. důkazy mohou být uplatněny nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto. Jsou-li stavebnímu úřadu dobře známy poměry staveniště a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby a stanovení podmínek k jejímu provádění, může stavební úřad od ohledání na místě i od ústního jednání upustit. V tomto případě, určí lhůtu (min. 10 dnů) do kdy mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastnící řízení své námitky. O námitce rozhodne stavební úřad na základě obecných požadavků na výstavbu. Ve stavebním řízení je možno přizvat další osoby jako je autorizovaný inspektor nebo projektant. Tyto osoby se nestávají účastníky řízení a náklady na ně hradí subjekt, který je přizval, a to stavební úřad nebo stavebník.

28

5.3 Stavební povolení Stavební povolení je správní rozhodnutí, jehož právní mocí vzniká stavebníkovi právo zahájit a realizovat stavbu a zároveň stanoví podmínky pro provedení stavby popř. pro její užívání, a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Těmito podmínkami zabezpečí dodržení obecných požadavků na výstavbu, zajistí ochranu veřejných zájmů a stanoví návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení. Stavební úřad podle potřeby určí, o kterých fázích výstavby ho stavebník má uvědomit za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby. Stavební úřad může uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního provozu a to v případě, že stavby obsahují technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení nebo integrovaného povolení. Dobu zkušebního provozu projednává se stavebníkem předem. Po dni nabytí právní moci stavebního povolení zašle stavební úřad stavebníkovi projektovou dokumentaci spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené stavě. V případě, že vlastník není stavebníkem, zašle projektovou dokumentaci i vlastníkovi stavby. Jestliže stavba nebyla zahájena do dvou let ode dne, kdy nabylo stavební povolení právní moci, pozbývá platnosti. Stavební úřad může prodloužit dobu platnosti stavebního povolení na odůvodněnou žádost stavebníka, která byla podaná před jejím uplynutím. Stavební úřad může uzavřít se stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby nebo terénních úprav, která nahradí stavební povolení, a to za podmínek podle § 161 až 168 správního řádu vyjma ustanovení § 167 odst. 3 správního řádu a se souhlasem dotčených orgánů.

5.4 Zkrácené stavební řízení Pokud se stavebník rozhodne, může uzavřít s autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu, kterou hodlá provést. Takovou stavbu může pouze oznámit stavebnímu úřadu a to za předpokladu, že byla opatřena souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení, a nejde o stavbu, která je zvláštním

29

právním předpisem, územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím orgánů územního plánování přímo označena jako nezpůsobilá pro zkrácené stavební řízení. Autorizovaný inspektor pak vydá certifikát, kterým potvrdí, že navrhovanou stavbu lze podle této dokumentace provést. K certifikátu přiloží návrh plánu kontrolních prohlídek stavby, vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení a závazná stanoviska dotčených orgánů. K oznámení stavby stavebník připojí projektovou dokumentaci a certifikát vydaný autorizovaným inspektorem. Oznámení

stavebnímu

úřadu,

že

navrhovaná

stavba

byla

posouzen

autorizovaným inspektorem a je způsobilá k realizaci, podává stavebník na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v přílohách vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.

5.5 Užívání stavby Dříve než stavebník započne s užíváním stavby je povinen tento svůj záměr oznámit stavebnímu úřadu, a to nejméně 30 dnů předem. V případě, že do 30 dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím užívání stavby nezakáže je možné začít s užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena. Stavební úřad užívání stavby může zakázat v případě, že: •

nejsou splněny podmínky ochrany života a zdraví osob, zvířat anebo životního prostředí nezbytné pro její užívání

•

stavba ohrožuje bezpečnost

•

nejsou

dodrženy

obecné

požadavky

na

výstavbu,

včetně

zajištění

bezbariérového užívání stavby, pokuj je právním předpisem vyžadováno Jestliže budou odstraněny nedostatky, pro které bylo užívání stavby zakázáno je možné s užíváním započít pouze na základě písemného souhlasu stavebního úřadu, že lze stavbu užívat. Dokončenou stavbu lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu. Pouze na základě kolaudačního souhlasu mohou být užívány stavby jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit. Jedná se např. o nemocnice, školy, nájemní bytové domy, stavby pro obchod a průmysl, stavby pro shromažďování 30

většího počtu osob, stavby dopravní a občanské infrastruktury, stavby pro ubytování odsouzených a obviněných anebo také stavby u kterých bylo stanoveno provedení zkušebního provozu. Jestliže stavební úřad nezjistí závady bránící bezpečnému užívání stavby nebo rozpor se závaznými stanovisky, tak do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky vydá kolaudační souhlas.

6 Právní řešení případu Tato část je zaměřena na řešení konkrétního případu stavby rodinného domku podle nového stavebního zákona. Jedná se o postup, jak na sebe navazují jednotlivé části procedury související se stavbou rodinného domu a jak má stavebník postupovat v souladu se současnou legislativou. Jedná se o: •

novostavbu rodinného domu, jejíž zastavěná plocha činí 130,5 m2

•

stavba má jedno nadzemní podlaží + podkroví (hloubka nadzemního podlaží je 8,30 m)

•

místo stavby se nachází na pozemku orné půdy, sousední pozemky tvoří komunikace a zahrada

•

rodinný dům je v katastrálním území obce Trnava u Třebíče, která spadá pod Městský úřad Třebíč odbor výstavby a památkové péče

•

stavba bude prováděna svépomocí v termínu říjen 2008 až říjen 2010

Městský úřad Třebíč, Odbor výstavby a památkové péče vydal 14. ledna 2008 obci Trnava veřejnou vyhláškou stavební povolení na Výstavba inženýrských sítí v obci Trnava, (pozemková parcela číslo 6323, 6309, 6312, 190/4, 185/12, 6311). Všechny tyto pozemky se nacházejí v katastrálním území Trnava u Třebíče, přičemž uvedená stavba obsahuje tyto stavební objekty: plynovod, rozvody NN a rozvody VO.

31

6.1 Územní řízení

6.1.1 Oznámení o záměru Místo územního rozhodnutí může stavební úřad vydat územní souhlas, a to na základě oznámení o záměru (viz. příloha č. 1), pokud záměr splňuje podmínky, které jsou uvedeny v § 96odst. 1. Obsahové náležitosti oznámení o záměru a jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. V oznámení o záměru mimo jiné žadatel vyplní údaje o žadateli, místu záměru, účastnících řízení, základní údaje o záměru, údaje o stavu dotčeného území.

K oznámení o záměru byly žadatelem připojeny: •

doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření pozemkům nebo stavbám, které jsou předmětem řízení

•

závazná stanoviska, popř. rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů

•

stanoviska vlastníků veřejné dopravní infrastruktury,7 kterými jsou v našem případě Telefónica O2 Czech Republic, a.s., E.ON Česká republika a.s., Vodárenská akciová společnost, a.s. a obec Trnava.

•

technický popis záměru s příslušnými výkresy

•

souhlas vlastníka pozemku, na kterém má být požadovaný záměr uskutečněn a to v případě, že vlastníkem není sám žadatel a dále pak souhlas osob, které mají vlastnické právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, jejichž vlastnické právo může být územním rozhodnutím přímo dotčeno (viz příloha č. 2)

7

Zdroj: Stavební zákon a vyhlášky

32

6.1.2 Územní souhlas Územní souhlas (viz. příloha č. 2) byl vydán na základě oznámení o záměru, který podal žadatel v květnu roku 2008. Záměr splňuje podmínky pro vydání územního souhlasu a to, že se nachází v zastavěném území, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas postačí zejména v případech staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, které bylo definováno v části 4.3.1. Je dostačující také v případě ohlašovaných staveb, staveb pro reklamu a při změně druhu pozemku o výměře do 300 m2. Územní souhlas platí 12 měsíců ode dne kdy byl vydán a pozbývá platnosti v případě, že nebyla v této lhůtě podána žádost o stavební povolení, ohlášení nebo žádost o jiné rozhodnutí podle tohoto zákona.

6.2 Stavební řízení Stavba byla provedena na základě ohlášení a to proto, že splňuje podmínky pro ohlášenou stavbu uvedené v § 104 odst. 2 písm. a). Jedná se o stavbu, která bude sloužit k bydlení, její zastavěná plocha se bude rozkládat na ploše menší než 150 m2 a bude mít jedno nadzemní podlaží a nebude mít žádné podzemní podlaží. V ohlášení (viz příloha č. 3) jsou uvedeny údaje o pozemku, stavebníkovi, ohlášené stavbě, jejím rozsahu a účelu, o způsobu a době provádění stavby a její jednoduchý technický popis.

6.2.1 Ohlášení stavby K ohlášení (viz. příloha č. 4) se byly připojeny následující doklady: •

doklad prokazující právo k pozemku nebo ke stavbě

•

doklad

o

informování

vlastníků

sousedních

pozemků

(viz. příloha č.3) •

písemné prohlášení stavbyvedoucího, že bude řídit provádění

stavby nebo prohlášení odborně způsobilé osoby, že bude vykonávat stavební dozor •

doklad o kvalifikaci osoby, která bude vykonávat stavební dozor

33

•

projektová dokumentace (v našem případě ve trojím vyhotovení, jelikož obecní úřad obce, na jejímž území stavba bude není stavebním úřadem).

•

územní souhlas

•

závazná stanoviska dotčených orgánů vyžadovaná zvláštním právním předpisem, pokud mohou být veřejné zájmy, které tyto orgány podle zvláštního právního předpisu hájí, provedením stavby dotčeny

Podle § 106 stavebního zákona může ohlášenou stavbu stavebník provést na základě písemného souhlasu stavebního úřadu. Po ohlášení má stavební úřad patnáct dnů k posouzení, zda jsou splněny všechny náležitosti. Jestliže nejsou splněny, tak věc odloží a poučí stavebníka o tom, co má doplnit. Stavební úřad do třiceti dnů od ohlášení zhodnotí, zda nejsou splněny podmínky zákazu stavby. V případě, že nejsou žádné důvody pro zákaz stavby, tak stavební úřad do čtyřiceti dnů od ohlášení stavby vydá souhlas s realizací stavby. Jestliže nebude stavebníkovi tento souhlas doručen do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo stavebnímu úřadu a ani v této lhůtě nebude doručen stavebníkovi zákaz provedení ohlášené stavby, tak z tohoto vyplývá, že stavební úřad souhlas udělil. V řešeném případě, bude stavebníkovi dne 1. 10. 2008 udělen souhlas s ohlášenou stavbou. Jelikož stavební úřad s ohlášenou stavbou souhlasí, ověří předloženou projektovou dokumentaci (jedno její vyhotovení si ponechá a druhé zašle stavebníkovi). Souhlas s provedením ohlášené stavby platí po dobu jednoho roku. Jestliže však do 12 měsíců nebude s ohlášenou stavbou započato, pozbývá souhlas platnosti.

6.2.2 Souhlas s ohlášenou stavbou Jeli záměr v souladu s požadavky, které jsou uvedeny v § 90 (s vydanou územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, s požadavky na veřejnou a dopravní infrastrukturu a s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů), vydá stavební úřad do 30 dnů ode dne jeho oznámení územní souhlas se záměrem (viz. příloha č. 5).

34

V souhlasu, který vydal příslušný stavební úřad, je uveden popis a umístění stavby, stanoviska správců inženýrských sítí, upozornění a poučení. Mimo jiné je zde stavebník upozorněn na to, aby dodržoval bezpečnost práce, vedl jednoduchý záznam a postupu stavebních prací a zabezpečil pozemek proti vstupu nepovolaných osob po dobu bouracích a stavebních prací. V poučení je stavebníkovi vysvětleno, kdy a jakým způsobem má oznámit stavebnímu úřadu záměr se započetím s užíváním stavby a je zde informován o provedení závěrečné kontrolní prohlídky, o jejíž termín stavebník neprodleně po dokončení stavby požádá příslušný stavební úřad.

6.2.3 Užívání stavby Ještě než stavebník započne s užíváním stavby je povinen tento svůj záměr oznámit stavebnímu úřadu, a to nejméně 30 dnů předem. Přestože stavba není dosud dostavěná, předpokládá se její dokončení v říjnu 2010 a tudíž bude stavebník povinen v září 2010 oznámit stavebnímu úřadu svůj záměr o užívání stavby. Jestliže do 30 dnů od doručení oznámení stavební úřad užívání stavby na základě kontrolní prohlídky nezakáže pro zjištěné závady, tak je možné započít s užíváním stavby.

Graf časové posloupnosti stavebního řízení Oznámení o

Územní

Ohlášení

Souhlas s

Záměr

Předpoklad

záměru

souhlas

stavby

ohlášenou

o užívání

užívání

stavbou

stavby

stavby

19. 5. 2008

6. 8. 2008

10. 9. 2008

1. 10. 2008

Zdroj: Vlastní zpracování

35

1. 9. 2008 1. 10. 2008

7 Diskuse S účinnosti od 1. ledna 2007 byla předešlá legislativa nahrazena novým stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., nesoucím totožný název. V novém zákoně je mnoho změn oproti předešlé legislativě, které zjednodušily a urychlily dosavadní povolovací řízení. Smyslem tohoto zákona je především zjednodušení stavebního řízení. Praxe je však jiná. Podle veřejnosti a místních samospráv se, tento záměr příliš nezdařil. Mezi zásadní změny, které zavedl nový zákon, patří alternativní formy pro povolení stavby, jako je uzavření veřejnoprávní smlouvy či zkrácené stavební řízení prováděné stavebním inspektorem. Veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby nebo terénních úprav může uzavřít za souhlasu dotčených orgánů stavební úřad se stavebníkem a tato smlouva nahradí stavební povolení. Stavební úřad je pak povinen do 7 dnů od předložení návrhu veřejnoprávní smlouvy oznámit postup osobám, které jsou účastníky stavebního řízení podle zvláštního zákona. Další novinkou je možnost získat namísto stavebního povolení tzv. certifikát autorizovaného inspektora. Je otázkou, zda bude nějak masivně využitelný pro předpokládanou vyšší nákladovost. Výhodou ovšem je rychlost a bezstarostnost pro stavebníka. V současnosti vykonává funkci prvních pár desítek komisařů, kteří budou mít za úkol přezkušovat zájemce o funkci inspektora. Na tomto příkladu se však ukazuje, že hlavním problémem nového zákona je to, že předpokládal dostupnost určitých nástrojů (např. inspektorů, územně analytických podkladů), které v současnosti ještě nejsou plně k dispozici. Zákon sice říká, jak má být územní plánování jednoduché a levné, protože obce s rozšířenou působností na to mají být vybaveny a mají mít územně-analytické podklady, ale tyto obce argumentují tím, že nemají lidi ani kapacity na to, aby podklady zpracovaly, a chybějí jim na to peníze.8 Podobná situace je i v souvislosti se stavebními inspektory. Stavební zákon předpokládá, že stavební inspektoři usnadní práci stavebním úřadům tím, že za ně převezmou řadu procesů. Ve skutečnosti první inspektoři začali provádět činnost až v průběhu roku 2008.

8

Zdroj: Tvrdost stavebního zákona dopadla na řadové občany

36

Stejná situace je i na krajích, kde se teprve na konci roku 2007 začala spouštět procedura vydávání zásad územního rozvoje, které jsou velmi důležitým stavebním kamenem v celé konstrukci územního plánování. Za velmi důležitý posun v novém stavebním zákoně je považováno rozšíření okruhu staveb, které nevyžadují ohlášení ani stavební povolení (jedná se o 45 staveb), a rovněž rozšíření okruhu staveb, pro jejichž realizaci postačí pouze ohlášení (16 staveb). Změnu oproti předešlé legislativě pociťujeme i v oblasti užívání staveb. Stavby, které nevyžadují ani ohlášení, ani stavební povolení, je možno užívat po jejím dokončení, bez nutnosti činit jakékoli oznámení nebo bez získávání souhlasu stavebního úřadu. Stavby, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, mohou být užívány pouze na základě kolaudačního souhlasu (viz. část č. .5.5) a u ostatních staveb je nutné ke jejich užívání zajistit oznámení stavebnímu úřadu o záměru užívat dokončenou stavbu. V rámci řešení našeho případu spatřujeme výhody toho, že je již v život uveden nový zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a že se již nemusíme řídit podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Podle starého zákona bychom s naší stavbou nepatřili do kategorie ohlašovaných staveb (jako spadáme nyní podle nového zákona), protože tam patřily pouze drobné stavby nebo stavební úpravy, ale museli bychom absolvovat stavební řízení. Z čehož vyplývá, že bychom byli nuceni nejprve podat žádost o stavebním povolení, kde bychom museli prokázat, že jsme vlastníky pozemku určeného územním rozhodnutím k zastavění nebo že máme k takovému pozemku jiné právo, které jej opravňuje zřídit na něm požadovanou stavbu. Stavební úřad by pak oznámil zahájení stavebního řízení dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům, kterým by pak nařídil ústní jednání spojené s místním šetřením. Nato by stavební úřad oznámil účastníkům zahájení stavebního řízení nejméně 7 dní před konáním místního šetření, popřípadě ústního jednání. V případě, že by upustil stavební úřad od ústního jednání, určil by, do kdy mohou účastníci uplatnit námitky. Dokončenou stavbu, která v našem případě vyžadovala stavební povolení, lze užívat pouze na základě kolaudačního rozhodnutí.

37

Je nutné, aby došlo ke kolaudačnímu řízení, které se zahajuje na návrh stavebníka. Návrh se podává písemně a musí v něm být uveden předpokládaný termín dokončení stavby. V našem případě nebude v rámci územního řízení potřeba územní rozhodnutí, ale pouze územní souhlas. Ohledně stavebního řízení nebude již potřeba vést stavební řízení, ale k realizaci stavby dojde pouze na základě ohlášení. Z tohoto vyplývá, že dojde k velké časové úspoře, jak na straně stavebního úřadu, tak na straně stavebníka.

38

8 Závěr Orientovat se v zákonech týkajících se stavby rodinného domu nebylo vždy zcela snadné. Avšak to se od roku 2007 změnilo v důsledku toho, že nabyl účinnosti nový stavební zákon č. 183/2006 Sb., který zjednodušuje a zrychluje dosavadní povolovací řízení. Úspory času se v tomto zákoně dociluje tak, že se některé administrativní úkony zcela vypouštějí nebo se snižuje jejich formálnost, která byla v předchozím zákoně. Díky tomuto zákonu také dochází k zintenzivnění kontroly nad prováděním staveb a tím je umožněno jejich bezodkladné užívání. V souvislosti s novým zákonem přichází řada změn nejen pro stavebníky, ale také pro stavební úřady. Stavební zákon měl být po dlouhé době převratným právním dokumentem v oblasti stavebního práva, ale ukázalo se, že nepředstavuje žádnou zásadní koncepční změnu a jeho zpracování vykazuje značné věcné i legislativně technické nedostatky. Největším problémem bude v mnoha případech blízkost a podobnost právní úpravy, odlišená pouze drobnými odchylkami, což bude jistě živnou půdou pro chyby a následné napadání vydaných správních rozhodnutí z důvodů formálních i věcných pochybení. V rámci řešení případu stavby rodinného domu jsem se obrátila na příslušný stavební úřad, který se touto stavbou zabývá a zjišťovala jsem zde zkušenosti s aplikací stavebního zákona. Dospěla jsem k názoru, že přestože nový stavební zákon měl přinést zásadní zjednodušení procedur spojených s územním plánováním a stavebním řádem, již první zkušenosti s aplikací nového stavebního zákona potvrdily obavy, že taková očekávání nejsou zcela reálná a neodpovídají ani současnému vývoji ve světě ani u nás. Stavební úřady tuto skutečnost pociťují především v tom, že podle nového zákona mělo být na stavebníka přeneseno více činností (např. opatřování informací a stanovisek), které doposud vykonávaly stavební úřady a tím mělo dojít k ulehčení jejich práce. Skutečnost je však taková, že stavební úřady musí tyto stavebníkem opatřené dokumenty zkontrolovat a ověřit, tudíž nemají pocit, že by došlo k nijak velkému usnadnění jejich práce. Spatřuji

nevýhodu

v

postavení

autorizovaného

inspektora

vzhledem

k stavebnímu úřadu. Tento úřad nemá žádnou aktivní působnost proti oznámení stavby posouzené autorizovaným a vůči vydanému certifikátu. Vydaný certifikát i ověřenou dokumentaci pouze eviduje a využívá pro kontrolní prohlídky stavby. Další zjištění, ke kterému jsem v průběhu vytváření bakalářské práce dospěla se týká ohlášení stavby. Jelikož ohlášení není správním rozhodnutím, neexistují proti

39

němu žádné řádné opravné prostředky. To může být nevýhodné zejména pro stavebníka, který chtěl stavět na základě ohlášení a nebyl mu udělen souhlas s ohlášenou stavbou. Další zjištěný nedostatek ve stavebním zákoně se týká územně plánovací informace, která není zcela vhodně legislativně upravena. Jestliže ohlášení splňuje všechny požadavky a sousedé mají námitky proti této stavbě, tak tyto námitky stavební úřad nevypořádá a stavbu lze zakázat pouze podle § 107. Může to tedy být způsob jak se vyhnout námitkám sousedů. Naproti tomu spatřuji obrovský klad ve fikci souhlasu, která se týká ohlášení staveb. Jestliže nebude stavebníkovi souhlas doručen do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo stavebnímu úřadu a ani mu v této lhůtě nebude doručen zákaz, tak platí, že stavební úřad souhlas udělil (tzn. jestliže zůstane stavební úřad nečinný, pak platí fikce souhlasu dnem následujícím, tedy nejpozději 41. den po ohlášení je možno začít se stavbou). Nový stavební zákon přinesl hodně změn, jak pro stavební úřady, tak pro běžné občany. Jak již bylo výše uvedeno, přinesl sebou řadu nejasností, nevýhod, ale také kladů. Jeho největší nevýhodu spatřuji v tom , že bude ještě nějakou dobu trvat, než v něm budou objeveny a odstraněny všechny nedostatky a než se s ním sžijí stavební úřady a řadoví občané.

40

9 Literatura Monografické publikace: Blažek, J. Stavební zákon s komentářem a prováděcími vyhláškami 2009. 2. vyd. Praha: Anag, 2006. 600 s. ISBN 978-80-7263-513-9 Doležal, J., Mareček, J. Nový stavební zákon v teorii a praxi. Praha: Linde, 2006. 703 s. ISBN 80-7201-626-1 Doležal, J., Mareček, J., Vobořil, O. Stavební zákon v teorii a praxi. Praha: Linde, 2005. 695 s. ISBN 80-7201-199-5 Hegenbart, M. Stavební zákon – komentář. Praha: C.H.BECK, 2008. 490 s. ISBN 978-807400-044-7 Kolektiv autorů. Stavební zákon a vyhlášky. Ostrava-Hrabůvka: Sagit, a. s., 2008. 448 s. ISBN 978-80-7208-693-1 Malý, S. Nový stavební zákon s komentářem. Praha: ASPI, a.s, 2007. 748 s. ISBN 978-807357-249-5 Plos, J. Poradce 6/2008 Stavební zákon. ISBN 1211-2437 Raban, P., Veselý, K. Stavební zákon: s prováděcími a souvisejícími předpisy. 1. vyd. Praha: Eurounion, 2006. ISBN 80-7317053-1 Sklenář, T., Mareček, J., Sedláčková, V. Stavební zákon. Praha: Linde, 2007. 336 s. ISBN 978-80-7201-656-3 ŽABKA, P. Postavte si dům. Praha: Grada, 1999. 104 s. ISBN 80-247-1951-7 Právní předpisy: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě Vyhlášce č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech

41

Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu Internetová zdroje: Ministr Čunek chce odstranit zbytečnou byrokracii v rámci stavebního řízení. [online]. [cit. 2007-05-15]. Dostupné z: . Tvrdost stavebního zákona dopadla na řadové občany. [online]. [cit. 2007-12-11]. Dostupné z: . Bouda, Z., Nový stavební zákon – povolování realizace staveb. [online]. [cit. 2007-12-07]. Dostupné z: . Přílohy: Formulář žádosti oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu Stanoviska vlastníků sousedních pozemků k projektové dokumentaci Územní souhlas Formulář žádosti ohlášení stavby Souhlas s ohlášenou stavbou

42