STATISTICKÁ ANALÝZA INOVAČNÍ VÝKONNOSTI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

STATISTICKÁ ANALÝZA INOVAČNÍ VÝKONNOSTI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Zpracovatel:

Agentura pro regionální rozvoj, a.s. SRPEN 2013

Financováno z rozpočtu Moravskoslezského kraje.

Obsah Úvod a metodika zpracování ....................................................................................................................3 1. Ekonomická výkonnost .....................................................................................................................3 1.1 HDP na obyvatele .....................................................................................................................3 1.2 Export .......................................................................................................................................5 1.3 Produktivita práce .....................................................................................................................6 1.4 Míra nezaměstnanosti ..............................................................................................................7 2. Hnací síly inovací ..............................................................................................................................8 2.1 Lidské zdroje.............................................................................................................................8 2.1.1 Zaměstnanci ve VaV (FTE) ............................................................................................. 8 2.1.2 Výzkumní pracovníci (FTE) ............................................................................................. 8 2.1.3 Počet VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných ............................................................... 9 2.1.4 Počet výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných................................................ 10 2.1.5 Počet VaV pracovníků podle sektoru provádění ........................................................... 11 2.2 Financování a podpora ...........................................................................................................12 2.2.1 Procentní podíl výdajů na VaV na HDP ........................................................................ 12 2.2.2 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v krajích ČR ................................................ 13 2.2.3 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v krajích ČR ............................................. 13 2.2.4 Výdaje na VaV financované veřejným a soukromým sektorem .................................... 14 2.2.5 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV ....................................................................... 15 2.2.6 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV ve veřejném sektoru ..................................... 15 3. Aktivity firem....................................................................................................................................16 3.1 Investice firem.........................................................................................................................16 3.1.1 Podnikové výdaje na VaV jako % HDP daného kraje ................................................... 16 3.1.2 Náklady na inovace u technicky inovujících podniků .................................................... 17 3.1.3 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV v podnikovém sektoru .................................. 17 3.1.4 Výdaje na VaV uskutečněné v high-tech sektoru .......................................................... 17 3.2 Vazby a podnikavost ..............................................................................................................18 3.2.1 Inovační aktivity podle typu u technicky inovujících podniků v roce 2010 .................... 18 4. Výstupy ...........................................................................................................................................19 4.1 Inovátoři ..................................................................................................................................19 4.1.1 Podniky s technickými inovacemi .................................................................................. 19 4.1.2 Podniky s netechnickými inovacemi .............................................................................. 20 4.1.3 Struktura produktové inovace u podniků s produktovou inovací dle regionů NUTS2. .. 21 4.1.4 Struktura tržeb za inovované a neinovované produkty podle regionů NUTS2 ............. 22 4.1.5 Patenty udělené (validované) ÚPV, které mají původce z kraje ................................... 22 4.2 Ekonomické efekty .................................................................................................................23 4.2.1 Počet zaměstnanců v high-tech sektoru ....................................................................... 23 4.2.2 Investice uskutečněné v high-tech sektoru ................................................................... 24 4.2.3 Mzdové náklady v high-tech sektoru ............................................................................. 24 5. Referenční zahraniční regiony ........................................................................................................25 5.1 Horní Rakousko ......................................................................................................................25 5.2 Severní Porýní - Vestfálsko ....................................................................................................26 5.3 Slezské vojevodství ................................................................................................................28 6 Shrnutí ............................................................................................................................................29 7 Seznam tabulek ..............................................................................................................................30 8 Seznam grafů..................................................................................................................................30 9 Seznam schémat ............................................................................................................................30 10 Použité zdroje .................................................................................................................................31

2

Úvod a metodika zpracování Tento dokument slouží k vyhodnocení inovační výkonnosti Moravskoslezského kraje v porovnání s jinými kraji ČR a vybranými referenčními zahraničními regiony z ryze statistického hlediska. Struktura členění indikátorů vychází z oficiální metodiky Evropské komise pro hodnocení inovační výkonnosti regionů – tzv. Innovation Union Scoreboard (dále jen IUS). Indikátory zařazené v jednotlivých kapitolách buď přesně, nebo částečně kopírují předepsané typy indikátorů IUS v závislosti na dostupnosti stejných anebo podobných typů indikátorů na webových stránkách ČSÚ a statistických úřadů zahraničních referenčních regionů. Uvedené referenční zahraniční regiony byly vybrány na základě podobnosti odvětvových profilů s Moravskoslezským krajem a také dle kritéria ekonomické vyspělosti pro možnost dlouhodobého porovnávání vývoje inovační výkonnosti Moravskoslezského kraje. Slezské vojevodství slouží jako referenční region s podobnou úrovní ekonomické vyspělosti (co se týče HDP na obyv.), Severní Porýní – Vestfálsko reprezentuje ekonomicky silnější region, nicméně s určitými pořád přetrvávajícími strukturálním problémy jako v případě Moravskoslezského kraje, a nakonec region Horní Rakousko představuje technologicky špičkový region s podobným odvětvovým profilem jako u Moravskoslezského kraje, který bude plnit roli „top“ regionu pro dlouhodobé srovnání, do jaké míry se Moravskoslezskému kraji daří mu v určitých vybraných indikátorech přibližovat. Vzhledem k rozdílné velikosti regionů (téměř identická velikost je pouze u Moravskoslezského kraje a Horního Rakouska) byly pro přímé srovnání použity poměrové ukazatele (% podíl na HDP, % z počtu zaměstnaných, apod.). Hodnoty indikátorů jsou uváděny v běžných cenách. Vzhledem k období, za které jsou sledovány, nemá inflace na vypovídací schopnost těchto hodnot žádný vliv (inflace se ve sledovaném období pohybovala kolem 1-2 %, teprve v roce 2012 vzrostla na 3,3%).

1.

Ekonomická výkonnost

1.1

HDP na obyvatele

Hrubý domácí produkt představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořenou za dané období na určitém území. Níže uvedené tabulky vypovídají o pozici jednotlivých krajů v rámci České republiky se zaměřením na Moravskoslezský kraj. Tradičně nejbohatším krajem je Hlavní město Praha, které zhruba dvojnásobně převyšuje ostatní kraje. Vysoké hodnoty vykazují také kraje Jihočeský a Středočeský. Naopak nízké ukazatele HDP připadají dlouhodobě na Liberecký a Karlovarský kraj. Moravskoslezský kraj patří v tomto pohledu mezi průměrné kraje. Druhá, doplňující mapka, procentuálního postavení jednotlivých krajů vůči České republice pouze dokresluje výše popsaný stav v posledních čtyřech letech.

3

Tabulka 1 – HDP na 1 obyvatele podle krajů České republiky (Kč) ČR/kraje

2007

2008

2009

2010

2011

Česká republika

354 808

368 986

356 405

358 957

365 961

Hl. m. Praha

759 758

797 479

760 925

776 968

786 057

Středočeský

330 739

341 272

319 081

322 811

322 868

Jihočeský

307 045

308 539

306 421

306 833

309 006

Plzeňský

328 653

315 281

309 091

306 628

325 753

Karlovarský

262 925

264 007

263 710

259 560

259 180

Ústecký

285 765

295 512

299 357

299 435

292 658

Liberecký

274 191

276 922

265 373

268 480

279 039

Královéhradecký

301 849

313 532

309 570

308 946

315 316

Pardubický

297 475

300 531

287 918

283 710

296 796

Vysočina

297 835

296 305

293 213

292 669

300 309

Jihomoravský

325 239

347 435

336 936

335 983

340 093

Olomoucký

262 406

275 408

268 323

270 987

279 902

Zlínský

288 497

313 429

305 910

301 442

309 386

Moravskoslezský

297 281

314 644

293 281

297 177

318 155

Zdroj: ČSÚ

Tabulka 2 – HDP na 1 obyvatele v jednotlivých krajích procentuálně vyjádřené vůči České republice ČR/kraje

2007

2008

2009

2010

2011

Česká republika

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

Hl. m. Praha

214,1

216,1

213,5

216,5

214,8

Středočeský

93,2

92,5

89,5

89,9

88,2

Jihočeský

86,5

83,6

86,0

85,5

84,4

Plzeňský

92,6

85,4

86,7

85,4

89,0

Karlovarský

74,1

71,5

74,0

72,3

70,8

Ústecký

80,5

80,1

84,0

83,4

80,0

Liberecký

77,3

75,0

74,5

74,8

76,2

Královéhradecký

85,1

85,0

86,9

86,1

86,2

Pardubický

83,8

81,4

80,8

79,0

81,1

Vysočina

83,9

80,3

82,3

81,5

82,0

Jihomoravský

91,7

94,2

94,5

93,6

92,9

Olomoucký

74,0

74,6

75,3

75,5

76,5

Zlínský

81,3

84,9

85,8

84,0

84,5

Moravskoslezský

83,8

85,3

82,3

82,8

86,9

Zdroj: ČSÚ

4

1.2

Export

Níže uvedené grafy zobrazují hodnoty vztahující se k exportu jednotlivých krajů v letech 2009 a 2010. V rámci přepočtu na obyvatele vykazuje v tomto směru nejvyšší hodnoty kraj Pardubický, Středočeský a Plzeňský. Naopak nejnižší hodnoty jsou patrné u Hlavního města Prahy, jež jsou dány jak vysokým počtem obyvatel, tak i orientací místní ekonomiky, kde hlavní roli hraje terciér a kvartér. Moravskoslezskému kraji patří v oblasti exportu na obyvatele čtvrté místo (viz graf 2). V případě exportu v absolutní hodnotě náleží Moravskoslezskému kraji druhé místo za krajem Středočeským (viz graf 1 a tab. č. 3). Graf 1 – Postavení vývozů krajů na celkovém vývozu v roce 2009 a 2010

Zdroj: ČSÚ

Graf 2 – Vývoz krajů v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2009 a 2010

Zdroj: ČSÚ

5

Tabulka 3 – Vývoz krajů v mil. Kč za rok 2010 Hl. m. Praha

122 704

Středočeský

487 218

Jihočeský

92 551

Plzeňský

202 681

Karlovarský

51 699

Ústecký

151 558

Liberecký

89 267

Královéhradecký

102 711

Pardubický

235 884

Vysočina

93 819

Jihomoravský

167 352

Olomoucký

78 879

Zlínský

115 224

Moravskoslezský

277 498

Zdroj: ČSÚ

1.3

Produktivita práce

Produktivita práce představuje jeden z významných ukazatelů vypovídajícím o ekonomické síle daných regionů. Jedná se o přepočet regionálního HDP na jednoho zaměstnaného. První místo s přehledem drží Praha, naopak jako nejhorší z hlediska tohoto ukazatele vychází kraj Karlovarský. Moravskoslezský kraj vykazuje v posledních letech poměrně pravidelný růst produktivity práce a zaujímá tak přední příčky mezi kraji České republiky. Graf 3 – Produktivita práce 2002 - 2009

Zdroj: ČSÚ

6

1.4

Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti v České republice v posledních letech poměrně značně kolísala, avšak dlouhodobě vykazují nejlepší hodnoty Hlavní město Praha společně se Středočeským a Jihočeským krajem, kde se míra nezaměstnanosti pohybovala od roku 2007 v rozmezí zhruba 2 % až 5 %. Naopak nejvyšší mírou nezaměstnanosti tradičně trpí Karlovarský, Ústecký a v neposlední řadě také Moravskoslezský kraj, kde se hodnoty tohoto ukazatele pohybovaly mezi 8 až takřka 11 procenty. Tabulka 4 – Obecná míra nezaměstnanosti za roky 2007 a 2012 v rámci krajů ČR/kraje

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Česká republika

5,3

4,4

6,7

7,3

6,7

7

Hl. m. Praha

2,4

1,9

3,1

3,8

3,6

3,1

Středočeský

3,4

2,6

4,4

5,2

5,1

4,6

Jihočeský

3,3

2,6

4,3

5,3

5,5

5,7

Plzeňský

3,7

3,6

6,3

5,9

5,2

4,8

Karlovarský

8,2

7,6

10,9

10,8

8,5

10,5

Ústecký

9,9

7,9

10,1

11,2

9,9

10,8

Liberecký

6,1

4,6

7,8

7

7,2

9,3

Královéhradecký

4,2

3,9

7,7

6,9

7,1

7,1

Pardubický

4,4

3,6

6,4

7,2

5,6

7,7

Vysočina

4,6

3,3

5,7

6,9

6,4

6,4

Jihomoravský

5,4

4,4

6,8

7,7

7,5

8,1

Olomoucký

6,3

5,9

7,6

9,1

7,6

7,7

Zlínský

5,5

3,8

7,3

8,5

7,6

7,4

Moravskoslezský

8,5

7,4

9,7

10,2

9,3

9,5

Zdroj: ČSÚ

7

2.

Hnací síly inovací

2.1

Lidské zdroje

2.1.1 Zaměstnanci ve VaV (FTE) V rámci zaměstnanosti v oblasti výzkumu a vývoje jsou rozdíly mezi jednotlivými kraji České republiky poměrně značné. Pod pojmem zaměstnanci ve VaV se rozumí souhrn všech pracovníků pracujících ve VaV (výzkumní pracovníci, technici, administrativní pracovníci, aj.). Nejvyšším počtem zaměstnanců VaV disponuje jednoznačně Hlavní město Praha. Významnými zaměstnavateli v této oblasti jsou i kraje Jihomoravský a Středočeský. Naopak nejnižší počet zaměstnanců VaV zaznamenává kraj Karlovarský. Moravskoslezský kraj u tohoto indikátoru zaujímá čtvrté místo. Počet pracovníků VaV v Moravskoslezském kraji za sledované období kontinuálně rostl. Tabulka 5 – Zaměstnanci ve VaV v rámci krajů ČR/kraje

2007

2008

2009

2010

2011

Česká republika

49 192

50 808

50 961

52 290

55 697

Hl. m. Praha

21 176

20 943

19 747

19 963

21 151

Středočeský

5 056

5 176

5 230

5 325

5 448

Jihočeský

1 813

1 898

2 050

2 121

2 104

Plzeňský

1 953

1 793

1 951

1 933

2 196

70

136

107

94

102

842

798

736

769

856

Liberecký

1 432

1 423

1 270

1 338

1 756

Královéhradecký

1 453

1 447

1 750

1 807

1 867

Pardubický

2 193

2 218

2 092

2 160

2 404

605

683

648

692

725

Jihomoravský

6 205

7 501

8 387

8 732

8 941

Olomoucký

2 011

2 025

1 996

2 110

2 310

Zlínský

1 625

1 837

1 807

1 785

1 874

Moravskoslezský

2 759

2 931

3 191

3 459

3 965

Karlovarský Ústecký

Vysočina

Zdroj: ČSÚ

2.1.2 Výzkumní pracovníci (FTE) Počet výzkumných pracovníků v Moravskoslezském kraji postupně za sledované období rostl s výjimkou roku 2010, ve kterém došlo k mírnému poklesu oproti předchozímu roku. Hlavním důvodem tohoto poklesu byl příchod finanční krize, která přinutila řadu firem omezit dočasně VaV aktivity. Stejně jako u předchozího ukazatele patří Moravskoslezskému kraji čtvrtá příčka za hlavním městem Prahou, Jihomoravským a Středočeským krajem.

8

Tabulka 6 – Výzkumní pracovníci v rámci krajů ČR/kraje

2007

2008

2009

2010

2011

Česká republika

27 878

29 785

28 759

29 228

30 682

Hl. m. Praha

13 125

13 454

12 076

12 087

12 523

Středočeský

2 763

3 025

2 889

2 888

2 976

Jihočeský

782

809

868

799

793

Plzeňský

721

742

886

992

1 276

Karlovarský

39

106

62

57

55

Ústecký

411

398

370

385

374

Liberecký

779

735

502

636

991

Královéhradecký

740

701

804

793

839

1 159

1 176

1 142

1 053

1 166

305

387

358

340

368

Jihomoravský

3 749

4 723

5 136

5 446

5 205

Olomoucký

1 042

1 073

1 016

1 101

1 205

726

824

816

832

853

1 536

1 632

1 835

1 817

2 057

Pardubický Vysočina

Zlínský Moravskoslezský Zdroj: ČSÚ

2.1.3 Počet VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných V rámci přepočtu VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných vykazuje většina krajů v posledních letech nárůst včetně kraje Moravskoslezského. Nejvyšší hodnoty vykazuje Hlavní město Praha společně s Jihomoravským krajem. Z hlediska tohoto ukazatele je na tom nejhůře kraj Karlovarský, Ústecký a Kraj Vysočina. Moravskoslezský kraj se v porovnání s ostatními kraji České republiky postupně dostal z podprůměrných hodnot na hodnotu průměrnou v roce 2011. Tabulka 7 – Počet VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných v rámci krajů Kraj / Rok ČR

2007

2008

2009

2010

2011

Hl. m. Praha

9,90 33,44

10,09 32,14

10,34 29,87

10,70 30,39

11,36 32,52

Středočeský

8,61

8,53

8,69

8,84

8,91

Jihočeský

5,78

6,03

6,73

7,07

6,96

Plzeňský

7,13

6,44

7,04

7,06

7,94

Karlovarský

0,48

0,91

0,75

0,65

0,71

Ústecký

2,35

2,16

2,01

2,13

2,33

Liberecký

7,08

7,11

6,38

6,64

8,82

Královéhradecký

5,40

5,49

6,88

7,12

7,40

Pardubický

9,09

8,94

8,78

9,19

10,05

Vysočina

2,41

2,77

2,71

2,91

3,08

Jihomoravský

11,59

13,84

15,87

16,42

16,89

Olomoucký

6,68

6,80

6,82

7,58

8,14

Zlínský

5,63 4,90

6,44 5,06

6,76 5,75

6,76 6,37

6,98 7,26

Moravskoslezský Zdroj: ČSU

9

2.1.4 Počet výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných U tohoto ukazatele lze konstatovat, že si Moravskoslezský kraj udržoval za sledované období průměrné hodnoty v porovnání s ostatními kraji. Tabulka 8 – Počet výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných v rámci krajů Kraj / Rok

2007

2008

2009

2010

2011

ČR

5,61

5,92

5,84

5,98

6,26

Hl. m. Praha

20,72

20,65

18,26

18,40

19,26

Středočeský

4,70

4,98

4,80

4,80

4,87

Jihočeský

2,49

2,57

2,85

2,66

2,62

Plzeňský

2,63

2,66

3,19

3,63

4,61

Karlovarský

0,26

0,71

0,44

0,40

0,38

Ústecký

1,15

1,08

1,01

1,06

1,02

Liberecký

3,85

3,67

2,52

3,16

4,98

Královéhradecký

2,75

2,66

3,16

3,13

3,33

Pardubický

4,81

4,74

4,79

4,48

4,87

Vysočina

1,21

1,57

1,50

1,43

1,57

Jihomoravský

7,00

8,71

9,72

10,24

9,83

Olomoucký

3,46

3,61

3,47

3,95

4,25

Zlínský

2,52

2,89

3,05

3,15

3,18

Moravskoslezský

2,73

2,82

3,30

3,34

3,77

Zdroj: ČSÚ

10

2.1.5 Počet VaV pracovníků podle sektoru provádění Vývoj počtu zaměstnanců v oblasti VaV se v letech 2009 – 2011 dá označit až na výjimky za rostoucí. Mezi nejvýznamněji rostoucí kraje v České republice patří Moravskoslezský kraj, u něhož nárůst za sledované období dosáhl 734 nových pracovních míst ve VaV. Ostatní kraje rostou pouze mírně až sporadicky. Tabulka 9 – Počet zaměstnaných ve VaV podle sektoru provádění 2009

2010

sektor

Vysokoškolský

Podnikatelský

Vládní

Vysokoškolský

7 666

5 874

19 590

6 304

7 656

5 832

19 791

7 185

7 766

6 041

20 991

Středočeský

4 107

1 112

9

5 229

4 260

1 049

17

5 325

4 357

1 066

20

5 443

Jihočeský

899

596

510

2 005

970

585

515

2 070

1 043

473

566

2 082

Plzeňský

1 047

95

810

1 951

1 138

95

701

1 933

1 294

97

804

2 195

Karlovarský

102

2

2

107

91

3

0

94

99

3

0

102

Ústecký

498

54

183

735

548

28

193

769

632

49

175

856

Liberecký

953

29

280

1 263

989

30

317

1 336

1 022

40

691

1 752

Královéhradecký

1 397

111

242

1 750

1 454

52

276

1 782

1 460

47

331

1 838

Pardubický

1 783

60

249

2 092

1 886

18

256

2 160

2 067

63

273

2 402

630

17

1

647

672

17

3

691

700

22

3

725

Jihomoravský

3 848

1 297

3 222

8 367

4 068

1 215

3 412

8 695

4 516

1 361

3 011

8 888

Olomoucký

1 144

16

820

1 980

1 090

20

981

2 091

1 164

22

1 107

2 293

Zlínský

1 607

7

193

1 807

1 586

6

193

1 785

1 667

8

199

1 874

Moravskoslezský

1 819

118

1 254

3 190

1 944

153

1 361

3 458

2 304

115

1 505

3 924

ČR celkem

25 884

11 180

13 648

50 712

26 998

10 926

14 056

51 980

29 509

11 133

14 724

55 365

Vysočina

Celkem

Vládní

6 050

Celkem

Podnikatelský

Hl. m. Praha

Celkem

Vysokoškolský

sektor

Vládní

sektor

Podnikatelský

Počet zaměstnaných ve VaV podle sektoru provádění za jednotlivé kraje a ČR

2011

Zdroj: ČSÚ

11

Financování a podpora

2.2

2.2.1 Procentní podíl výdajů na VaV na HDP Podíl výdajů na VaV na HDP se za celou Českou republiku poměrně stabilně zvyšuje. V souladu s tímto trendem se vyvíjí tento ukazatel i u Moravskoslezského kraje. Moravskoslezský kraj je v tomto ukazateli dlouhodobě pod průměrem České republiky, což je dáno nižším množstvím výdajů na VaV ve veřejném sektoru a omezenou inovační aktivitou malých a středních firem. Jediným obdobím, kdy podíl výdajů v kraji vzrostl nad republikový průměr, konkrétně na hodnotu 1,63 %, byl rok 2006. Důležité je zmínit významný nárůst u tohoto ukazatele u Moravskoslezského kraje mezi lety 2010 – 2011 (z 0,84 na 1,26 %). To je názorně vidět jak na schématu, tak i na tabulce níže. Graf 4 – Podíl výdajů na VaV na HDP (%) 2 1,8 1,6 1,4 1,2

Podíl výdajů na VaV na HDP v MSK

1

Podíl výdajů na VaV na HDP v ČR

0,8 0,6 0,4 0,2 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: ČSÚ

Tabulka 10 – Podíl výdajů na VaV na HDP v MSK a v ČR Období

Podíl výdajů na VaV na HDP v MSK

Podíl výdajů na VaV na HDP v ČR

2004

0,78

1,25

2005

0,67

1,35

2006

1,63

1,48

2007

0,74

1,48

2008

0,68

1,40

2009

0,83

1,47

2010

0,84

1,55

2011

1,26

1,86

Zdroj: ČSÚ

12

2.2.2 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v krajích ČR Průměrných hodnot dosahuje Moravskoslezský kraj v rámci výdajů na VaV v podnikatelském sektoru, kde mu patří šesté místo mezi ostatními kraji. Hlavním důvodem tohoto stavu je nízká inovační aktivita malých a středních firem v kraji. Vysokých hodnot - nad 10% z celkových investic - dosahuje pouze kraj Středočeský. Za ním se umístily kraje Zlínský, Jihomoravský, Pardubický a také kraj Liberecký. Schéma 1 – Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v krajích ČR v roce 2011 (% z celkových investic v daném kraji)

Zdroj: ČSÚ

2.2.3 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v krajích ČR Z hlediska výdajů na VaV v sektoru vysokoškolském, zaujímá Moravskoslezský kraj přední pozice, konkrétně třetí. Vyšších hodnot dosahují pouze Hlavní město Praha společně s Jihomoravským krajem. Schéma 2 – Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v krajích ČR v roce 2011 (% z celkových výdajů na VaV v tomto sektoru v ČR)

Zdroj: ČSÚ

13

2.2.4 Výdaje na VaV financované veřejným a soukromým sektorem Na níže uvedené tabulce je patrný rozdíl ve zdrojích financování výzkumných a vývojových aktivit u jednotlivých krajů. Moravskoslezský kraj zaujímá v součtu za všechny uvedené sektory (viz tabulka níže) čtvrtou pozici za Prahou, Středočeským a Jihomoravským krajem. V mezidobí 2010 – 2011 došlo v Moravskoslezském kraji k výraznému nárůstu výdajů na VaV financovaných soukromým sektorem i vysokoškolským sektorem. Tabulka 11 – Výdaje na VaV financované veřejným a soukromým sektorem

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Výdaj e na VaV PS (mil. Kč) 55 33 218 350 20 7 520 906 10 8 970 051 2 123 1 074 1 599 1 170 92 91 652 511 1 329 1 091 1 651 1 173 1 939 1 698 646 634 8 127 4 610 1 620 966 1 583 1 400 3 030 2 309

2009 VS

SVŠ

NS

11 836

10 022

274

8 546

4 639

1 078 629 31 1 26 15 126 29 11 1 235 19 4 86

Výdaje na VaV (mil. Kč)

2010 PS

VS

SVŠ

NS

59 033

36 623

11 469

10 616

324

201

20 998

7 812

8 351

4 634

2

1

11 900

10 843

1 044

383 398 0 115 220 353 213 0 2 264 622 179 633

37 0 1 2 0 0 17 13 1

2 116 2 295 106 696 1 449 1 568 2 228 743 8 411 1 599 1 809 3 114

1 039 1 780 104 531 1 181 1 167 1 979 731 4 565 854 1 665 2 371

630 67 1 11 19 53 14 10 1 174 10 3 80

Výdaje na VaV (mil. Kč)

2011 PS

VS

SVŠ

NS

70 695

42 658

12 403

15 288

345

202

23 180

8 502

9 180

5 334

163

12

1

14 082

13 012

1 054

12

4

410 448 154 247 332 235 2 2 627 712 141 661

36 2 16 0 44 22 1

2 169 3 130 124 784 1 861 1 675 2 564 780 11 170 2 126 2 109 4 941

1 250 2 378 123 629 1 155 1 205 2 206 765 5 429 1 061 1 917 3 025

465 66 1 13 40 26 51 12 1 323 12 4 155

435 686 142 662 412 304 2 4 366 1 041 188 1 704

18 0 4 32 3 52 12 56

PS – Podnikatelský sektor, VS – Vládní sektor, SVŠ – Sektor vysokého školství, NS – Neziskový sektor Zdroj: ČSÚ

14

2.2.5 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV Moravskoslezskému kraji patří v oblasti výdajů na zaměstnance ve VaV čtvrté místo, velikost těchto výdajů v tomto kraji navíc nadále roste. Přední místa obsadily Hlavní město Praha, Jihomoravský a Středočeský kraj. Tabulka 12 – Mzdové výdaje na zaměstnance ve VaV dle krajů České republiky (mil. Kč v běžných cenách) Kraj ČR ČR celkem Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

2007 20 287 8 913 2 550 697 647 34 321 614 546 912 217 2 520 627 669 1 020

2008 21 895 9 646 2 500 859 712 58 331 595 585 856 301 2 875 645 810 1 123

2009 22 846 9 018 2 889 790 688 62 294 606 793 885 288 3 776 743 797 1 217

2010 24 116 9 451 2 952 961 854 58 325 645 853 983 333 3 728 821 803 1 350

2011 27 017 10 541 3 066 952 1 064 62 342 842 924 1 120 338 4 198 1 052 867 1 649

Zdroj: ČSÚ

2.2.6 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV ve veřejném sektoru Stejné závěry podává i níže uvedená tabulka zaměřující se na velikost mzdových výdajů ve veřejném sektoru. Výše zmíněné pořadí jednotlivých krajů zůstává i zde stejné. Tabulka 13 – Mzdové výdaje na VaV ve veřejném sektoru (v mil. Kč) za rok 2011 Veřejný sektor celkem Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský

5 093 3 691 461 23 26 1 11 18 16 19 11 543 8 3 55

Zdroj: ČSÚ.

15

3.

Aktivity firem

3.1

Investice firem

Investice firem do VaV jsou významným faktorem úrovně inovační výkonnosti kraje, neboť právě VaV ve firmách má povahu ryze aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, jehož výsledky se projevují v podobě konkrétních inovativních produktů pro konečného zákazníka. Následující komentáře k vybraným statistickým indikátorům podrobněji popisují aktuální situaci v Moravskoslezském kraji včetně jeho srovnání s ostatními kraji ČR.

3.1.1 Podnikové výdaje na VaV jako % HDP daného kraje Tabulka 14 – Podnikové výdaje na VaV jako % HDP daného kraje Kraj / Rok Česká republika Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

2008 0,87% 1,00% 2,11% 0,50% 0,71% 0,12% 0,27% 1,09% 0,50% 1,16% 0,45% 0,78% 0,47% 0,78% 0,50%

2009 0,88% 0,79% 2,25% 0,55% 0,66% 0,11% 0,20% 0,93% 0,68% 1,13% 0,42% 1,18% 0,56% 0,77% 0,63%

2010 0,97% 0,81% 2,70% 0,53% 0,97% 0,13% 0,22% 0,97% 0,67% 1,32% 0,49% 1,16% 0,49% 0,94% 0,63%

2011 1,12% 0,89% 3,14% 0,64% 1,27% 0,16% 0,26% 0,94% 0,69% 1,44% 0,49% 1,37% 0,59% 1,05% 0,77%

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování.

Jak již bylo zmíněno v kap. 2.2 výše, podíl celkových výdajů na VaV na HDP se v rámci České republiky poměrně stabilně zvyšuje. Stejný trend lze pozorovat v případě vývoje podílu výdajů soukromého sektoru (podnikových výdajů) na HDP. Z výše uvedených dat je zřejmé, že i navzdory přetrvávající ekonomické krizi podniky nadále investují do VaV - meziroční procentní růsty podílů výdajů na VaV na HDP jsou totiž vyšší než procentní pokles HDP v jednotlivých letech. Vývoj v Moravskoslezském kraji má rovněž vzestupnou tendenci. Oproti roku 2008 lze v roce 2011 pozorovat více než 50-ti % nárůst podílu výdajů do VaV na HDP kraje, i přes tento výrazný nárůst je však Moravskoslezský kraj v porovnání s ostatními kraji stále podprůměrný. Tento stav je dlouhodobě způsoben omezenou inovační aktivitou malých a středních firem, nicméně i ty začínají postupně více investovat do vlastních výzkumných aktivit i do spolupráce se znalostními institucemi a samozřejmě i velké firmy zvyšují množství vlastních finančních prostředků na výzkum a vývoj. A právě velké firmy z drtivé většiny financují VaV aktivity v soukromém sektoru v Moravskoslezském kraji.

16

3.1.2 Náklady na inovace u technicky inovujících podniků Tabulka 15 – Náklady na inovace (v mil. Kč) NUTS 2 / Rok Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko

2010 15 507 13 189 9 688 3 843 14 262 8 481 8 320 8 690

Zdroj: ČSÚ.

U tohoto ukazatele jsou k dispozici prozatím data pouze za rok 2010 a za územní celky NUTS 2. Jak je z tabulky patrné, Moravskoslezský kraj (= Moravskoslezsko; NUTS 2 a zároveň NUTS3) si svou pátou příčkou stojí ve srovnání s ostatními kraji poměrně dobře. Podniky v kraji vykazují nejvyšší náklady na inovace ze všech krajů na Moravě, v rámci republiky jsou před Karlovarským i Ústeckým krajem. S nejvyššími náklady pak na prvních místech figurují Středočeský kraj a kraje v rámci území „Severovýchod“ (Pardubický, Královehradecký a Liberecký).

3.1.3 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV v podnikovém sektoru Z níže uvedené tabulky vyplývá, že u Moravskoslezského kraje došlo u tohoto ukazatele k značnému pozitivnímu posunu, a to ze sedmé příčky v roce 2008 na třetí v roce 2011. To dokladuje narůstající význam výzkumných a vývojových aktivit u podnikatelských subjektů v kraji a snahu dlouhodobě investovat do lidských i technických zdrojů pro VaV. Největší podíl na hodnotě tohoto ukazatele mají především velké firmy, nicméně i malé a střední podniky postupně posilují svůj výzkumný a vývojový potenciál. Tabulka 16 – Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV v podnikovém sektoru (v mil. Kč) Kraj / Rok Česká republika Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

2008

2009 1,285 1,302 2,203 1,161 1,655 0,720 1,202 1,309 0,766 0,930 1,018 1,002 0,723 0,879 1,147

2010 1,283 1,243 2,184 1,195 1,118 0,894 1,026 1,145 0,840 0,952 1,007 1,198 0,844 0,871 1,270

2011 1,356 1,239 2,545 1,071 1,564 1,148 0,969 1,195 0,803 1,049 1,088 1,122 0,784 1,050 1,220

1,446 1,183 2,986 1,199 1,838 1,244 0,995 1,130 0,825 1,067 1,093 1,202 0,911 1,150 1,313


3.1.4 Výdaje na VaV uskutečněné v high-tech sektoru Níže uvedená tabulka (z důvodů absence dat pouze do roku 2007) popisuje vývoj výdajů na výzkumné a vývojové aktivity v high-tech sektoru mezi jednotlivými kraji České republiky. Patrný je

17

většinový nárůst těchto výdajů. Hlavní město Praha, Jihomoravský kraj a kraj Středočeský jsou v tomto ohledu nejaktivnějšími kraji u nás. Moravskoslezský kraj se až na rok 2006 (výdaje na VaV v tomto roce dosáhly takřka 3,5 miliard Kč) drží zhruba ve středu mezi kraji v České republice. Tabulka 17 – Výdaje na VaV uskutečněné v high-tech sektoru (v mil. Kč) Kraj / Rok Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

2004

2005 3 667 1 475 50 386 1 133 244 175 619 78 917 232 220 532

2006 4 956 1 495 54 403 1 159 239 184 670 94 1 024 233 259 403

2007 6 003 1 801 55 387 2 156 285 201 677 133 926 238 379 3 481

7 278 2 374 38 383 2 166 280 224 732 180 1 238 269 449 326


3.2

Vazby a podnikavost

Tato podkapitola odráží úroveň podnikatelské kultury v kraji, ve vztahu k VaV a inovačním aktivitám. Následující indikátor blíže rozvádí chování a rozhodování firem v oblasti investic do inovačních aktivit a porovnává Moravskoslezský kraj (Moravskoslezsko) s ostatními územími NUTS 2 v ČR.

3.2.1 Inovační aktivity podle typu u technicky inovujících podniků v roce 2010 První sloupec tabulky níže uvádí celkové náklady na inovace. V dalších sloupcích tabulky pak lze najít alokaci celkových nákladů na daný typ inovační aktivity. Z tabulky je patrné, že Moravskoslezský kraj si stojí velmi dobře ve srovnání s ostatními kraji v pořízení strojů a zařízení (třetí místo) – firmy tedy výrazně investují do modernizace svého technologického vybavení pro VaV. Naopak, co se týká nákupu služeb VaV, je Moravskoslezský kraj na posledním místě, což je způsobeno tím, že zejména velké firmy v kraji realizují VaV aktivity převážně ve vlastních kapacitách a zadávají poměrně malé množství smluvního výzkumu externím subjektům ať už v rámci Moravskoslezského kraje či mimo něj. Tabulka 18 – Inovační aktivity podle typu u technicky inovujících podniků v roce 2010 (v mil. Kč)

NUTS 2 / Rok Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko

Celkové náklady 15 508 13 189 9 688 3 844 14 262 8 482 8 321 8 690

Vnitřní VaV 4 789 3 232 2 427 731 3 186 2 891 1 234 1 536

Nákup služeb výzkumu a vývoje 2 485 6 775 1 080 504 4 048 737 1 055 256

Pořízení strojů, zařízení a softwaru 7 320 2 953 5 464 2 527 6 545 4 716 5 965 6 212

Pořízení jiných externích znalostí 914 229 717 83 483 138 68 686

Zdroj: ČSÚ.

18

4.

Výstupy

4.1

Inovátoři

4.1.1 Podniky s technickými inovacemi Co se týče podílu technicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků, jeví se MSK v tomto indikátoru v porovnání s ostatními regiony NUTS2 jen jako průměrný. Je to z toho důvodu, že v MSK je většina inovačních aktivit soustředěna ve velkých firmách a v omezeném počtu technologických malých a středních firem, tento fakt se následně promítá do výsledné hodnoty podílového ukazatele. U všech regionů NUTS 2 kromě Prahy došlo za období 2008 – 2010 ke zhoršení tohoto ukazatele oproti předchozímu období 2006 – 2008 (viz následující graf). Příčinou tohoto jevu byl s největší pravděpodobností příchod finanční krize. Graf 5 – Podíl technicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků dle regionů NUTS2; 20062008 a 2008-2010

Zdroj: ČSÚ.

Při bližším rozboru konkrétních druhů inovačních aktivit technicky inovujících podniků (následující graf ukazuje % podíly počtu technicky inovujících podniků dle různých typů inovací na celkovém počtu inovujících podniků za období 2008 - 2010) docházíme ke zjištění, že Moravskoslezský kraj má oproti jiným regionům NUTS 2 ČR velmi dobrou pozici. V případě produktových inovací je na prvním místě, v případě procesních inovací na druhém místě. Rovněž v případě neukončených či zrušených inovací je Moravskoslezský kraj nejlepší (v tomto případě nižší % znamená lepší hodnotu, jelikož míra úspěšnosti realizace inovačních projektů je pak vyšší). Jedinou slabinou MSK je kategorie produktových a procesních inovací dohromady, u které je na předposlední pozici. To signalizuje zatím nedostatečnou koncepci inovačního managementu ve firmách, jelikož firmy by měly usilovat o vyvážený podíl produktových i procesních inovací v zájmu komplexního zlepšování své konkurenceschopnosti (přidaná hodnota produktů a produktivita a kvalita výroby).

19

Graf 6 – Struktura technicky inovujících podniků podle druhu inovace a NUTS2; 2008-2010

Zdroj: ČSÚ.

4.1.2 Podniky s netechnickými inovacemi V případě netechnických inovací vykazuje MSK z hlediska podílu podniků s netechnickými inovacemi na celkovém počtu podniků v porovnání s jinými kraji ČR nejlepší hodnotu. Moravskoslezský kraj je zároveň jediný z regionů, který zaznamenal zlepšení tohoto ukazatele za období 2008 – 2010 oproti období 2006 – 2008. Graf 7 – Podíl netechnicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků dle regionů (NUTS2); 2006-2008, 2008-2010

Zdroj: ČSÚ.

Z hlediska podílu jednotlivých typů netechnických inovací na celkovém počtu podniků s netechnickými inovacemi vykazuje MSK jak v marketingových a organizačních inovacích dohromady, tak v marketingových a organizačních inovacích zvlášť průměrných hodnot v porovnání s jinými kraji ČR (viz následující graf). Znamená to, že netechnicky inovující firmy v MSK se z hlediska intenzity svých aktivit poměrně rovnoměrně věnují jednotlivým typům netechnických inovací, což je ve své podstatě dobře.

20

Graf 8 – Struktura netechnicky inovujících podniků podle typu inovace a NUTS2; 2008-2010

Zdroj: ČSÚ.

4.1.3 Struktura produktové inovace u podniků s produktovou inovací podle regionů NUTS2 Z hlediska poměru realizovaných produktových inovací ve firmách v rozdělení na inovované výrobky, inovované služby a inovované výrobky i služby (viz následující graf) lze pozorovat pro MSK příznačné výsledky. V oblasti intenzity výrobkových inovací je v porovnání s ostatními regiony na třetím místě, stejnou příčku obsadil také v kategorii inovovaných výrobků a služeb zároveň. Naopak v oblasti inovací ve službách patří našemu kraji druhé nejhorší místo. Uvedené výsledky přímo vycházejí z historického odvětvového profilu MSK s nadále převažujícím zpracovatelským průmyslem a na něj navazujícími službami technického charakteru (např. speciální měřicí technika pro hutní výrobu). Sektor služeb sám o sobě je v Moravskoslezském kraji stále slaběji zastoupen oproti jiným krajům ČR. Od toho se pak přímo odvíjí i nižší aktivita v oblasti inovací ve službách. Graf 9 - Struktura produktové inovace u podniků s produktovou inovací podle regionů NUTS2; 2008– 2010

Zdroj: ČSÚ.

21

4.1.4 Struktura tržeb za inovované a neinovované produkty podle regionů NUTS2 Co se týče portfolia tržeb dle kritéria novosti produktů (produkty nové na trhu, produkty nové pro podnik, produkty nezměněné nebo málo modifikované – viz následující graf), lze konstatovat, že firmy v Moravskoslezském kraji jsou velmi úspěšné v zavádění inovovaných produktů nových pro podnik (firma začíná s výrobou nového druhu výrobku, který však nemusí být zároveň nový na trhu). V této kategorii zaujímá MSK druhé místo. To signalizuje, že firmy v Moravskoslezském kraji postupně modifikují svůj výrobní program a snaží se přicházet na trh se svými zcela novými výrobky, které nejsou jen evolucí již existujících výrobků. Přesto však do značné míry stále převažuje podíl produktů nezměněných či málo modifikovaných, u nichž MSK zaujímá podprůměrnou pozici (čím větší podíl, tím horší výsledek). V případě produktových inovací nových na trhu je MSK na třetí nejhorší příčce. Graf 10 - Struktura tržeb za inovované a neinovované produkty podle regionů NUTS2, 2010

Zdroj: ČSÚ.

4.1.5 Patenty udělené (validované) ÚPV, které mají původce z kraje Z hlediska patentové aktivity má Moravskoslezský kraj v porovnání s jinými kraji ČR poměrně slušné výsledky. V roce 2010 zaujímal MSK čtvrtou nejlepší příčku, v letech 2011 a 2012 pak pátou nejlepší příčku. Hlavními původci patentů v MSK jsou firmy, v jejich případě však není stále využíváno jejich potenciálu k podávání patentových žádostí, jelikož některé firmy ochranu duševního vlastnictví podceňují, případně se z jiných objektivních důvodů rozhodnou nechránit svůj výrobek patentem.

22

Tabulka 19 - Patenty udělené (validované) ÚPV, které mají původce z Moravskoslezského kraje Kraj / Rok Praha

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 69 73 95 73 69 64 102 97 95 102

Středočeský

23

34

53

21

22

28

41

36

36

44

Jihočeský

5

7

12

14

8

11

14

12

22

16

Plzeňský

8

11

14

7

17

12

10

11

11

16

Karlovarský

2

3

4

5

1

6

2

2

1

2

Ústecký

7

14

10

11

4

9

12

8

12

15

Liberecký

25

19

24

23

18

8

25

16

33

34

Královéhradecký

16

17

15

12

15

15

17

18

20

25

Pardubický

18

14

20

12

15

25

37

19

11

28

Vysočina

5

4

6

10

7

9

20

7

6

13

Jihomoravský

31

33

29

32

20

27

48

25

46

54

Olomoucký

8

15

18

13

15

6

18

16

14

15

Zlínský Moravskoslezský

16 23

17 28

12 33

6 26

7 24

9 23

13 23

14 19

13 27

24 33

Zdroj: ČSÚ.

4.2

Ekonomické efekty

High-tech sektor je definován jako soubor ekonomických činností, které ke své produkci ve velké míře používají vyspělé technologie. Vývoj výstupů z těchto činností doprovází vysoké náklady buď na inovace a/nebo na výzkum a vývoj. Takovéto ekonomické činnosti zároveň vytvářejí vyšší přidanou hodnotu. Níže uvedené tabulky popisují počty zaměstnanců, investice a mzdové náklady v high-tech sektoru v jednotlivých krajích České republiky. Z důvodu absence dat jsou tabulky uvedeny pouze do roku 2007, avšak z vývoje jednotlivých indikátorů lze předpokládat růst jak zaměstnanosti v tomto sektoru, tak i investic v tomto sektoru uskutečněných. Ve srovnání s ostatními kraji zastává Moravskoslezský kraj vždy přední pozice a to ve všech třech sledovaných oblastech. Nejlepších výsledků dosahuje opět Hlavní město Praha, dále pak kraj Jihomoravský, Středočeský a Pardubický.

4.2.1 Počet zaměstnanců v high-tech sektoru Tabulka 20 – Počet zaměstnanců v high-tech sektoru Kraj / Rok Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

2004 47 998 18 764 9 216 10 542 1 891 8 244 4 612 11 229 15 287 4 679 22 821 11 736 10 424 13 112

2005 43 267 23 995 10 254 11 181 1 884 9 708 2 868 10 022 17 473 3 439 26 355 7 833 8 814 16 564

2006 57 159 13 660 8 888 12 545 990 9 476 3 006 10 908 17 487 4 390 30 219 8 563 8 607 17 530

2007 65 029 14 274 10 068 10 838 1 530 9 191 3 103 10 699 18 139 5 083 30 331 8 177 8 732 16 551

Zdroj: ČSÚ.

23

4.2.2 Investice uskutečněné v high-tech sektoru Tabulka 21 – Investice uskutečněné v high-tech sektoru (v mil. Kč) Kraj / Rok Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

2004 14 001 3 070 842 1 669 300 970 723 992 1 329 291 2 280 1 525 1 032 1 402

2005 11 066 2 748 872 1 924 286 679 463 879 1 217 359 3 830 976 1 719 1 262

2006 12 726 3 495 1 002 3 458 300 918 517 1 197 1 224 1 053 4 962 880 1 548 1 796

2007 11 435 3 728 1 184 2 510 303 2 198 789 1 702 2 060 1 349 3 544 1 375 1 855 2 080

2006 26 737 4 108 2 199 3 367 235 2 298 778 2 699 3 915 1 089 8 201 1 944 2 063 4 481

2007 31 451 4 725 2 507 2 969 365 2 279 894 2 742 4 345 1 360 9 095 2 056 2 259 4 293

Zdroj: ČSÚ.

4.2.3 Mzdové náklady v high-tech sektoru Tabulka 22 – Mzdové náklady v high-tech sektoru (v mil. Kč) Kraj / Rok Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

2004 20 613 4 777 2 025 2 405 375 1 747 991 2 429 3 125 948 5 688 2 441 2 245 3 092

2005 21 633 5 785 2 294 2 623 392 2 252 761 2 341 3 779 839 6 774 1 733 1 900 4 127

Zdroj: ČSÚ

24

5.

Referenční zahraniční regiony

5.1

Horní Rakousko

Spolková země Horní Rakousy, ležící na severu Rakouska, svou rozlohou (11 980 km²) dvakrát převyšuje Moravskoslezský kraj, avšak v počtu obyvatel (cca 1,4 mil) je tento rozdíl zanedbatelný. S HDP ve výši cca 46 mld. Euro (2009) se řadí k předním regionům v rámci Rakouska. Úroveň nezaměstnanosti v této spolkové zemi činila v roce 2009 rovných 5 %, v následujících třech letech pak postupně klesala až k hodnotám 4,5 % (2012). Co se týče hlavních hospodářských odvětví, nejvyšší zastoupení má výroba oceli, plastů, aplikované strojírenství, automobilový či potravinářský průmysl. Patrná je také silná orientace na export. Významnou roli v regionu hraje dlouhodobě oblast výzkumu, vývoje a inovací, v němž patří Horní Rakousko k předním regionům v Evropě. K této pozici – inovativního a na vědu orientovaného špičkového regionu - značně napomáhá množství univerzit, výzkumných a vývojových pracovišť, kompetenčních center, apod.

2009

Zaměstnanci ve VaV (FTE) - % ze zaměstnaných v regionu

Horní Rakousko

Moravskoslezský kraj

1,52 %

0,57 %

Zdroj: Oberostereich Zahlen&Fakten 2012, ČSÚ, vlastní zpracování

V tomto ukazateli má Horní Rakousko převahu nad Moravskoslezským krajem. Rozdíl necelého jednoho procenta je způsoben zejména dlouhodobější systémovou podporu výzkumu, vývoje a inovací v Horním Rakousku a také větším množstvím disponibilních prostředků k financování pracovních míst ve VaV, jejichž rozdělování je přímo v kompetenci spolkové země.

2009

Výdaje na VaV jako % na HDP

Horní Rakousko


2,43 %

0,83 %


Rozdíl mezi oběma regiony v tomto ukazateli je výrazný. Je způsoben znatelně většími výdaji hornorakouských podniků na VaV oproti podnikům z Moravskoslezského kraje a také poměrně nízkými výdaji veřejného sektoru na VaV v Moravskoslezském kraji.

2009

Podnikové výdaje na VaV jako % na HDP

Horní Rakousko


1,87 %

0,63 %


Důvod poměrně vysokého rozdílu u podnikových výdajů na VaV jako % na HDP je v podstatě naznačen již v předchozím komentáři. Kromě podstatně větších výdajů hornorakouských podniků na interní VaV jsou tyto podniky také daleko více aktivní v kolaborativním výzkumu v porovnání s podniky v Moravskoslezském kraji.

25

2009

Veřejné výdaje na VaV jako % podíl na HDP

Horní Rakousko


0,48 %

0,19 %


U tohoto ukazatele není rozdíl již tak výrazný jako u předchozích indikátorů. I přesto jsou však výdaje na VaV ve veřejném sektoru v Moravskoslezském kraji poměrně nízké, nicméně i v případě Horního Rakouska je vidět, že výzkum a vývoj stejně jako v našem kraji „táhne“ především podnikatelský sektor.

2009

Hrubá přidaná hodnota na zaměstnance

Horní Rakousko


1 569 699 Kč

594 939 Kč


V tomto ukazateli převyšuje Horní Rakousko Moravskoslezský kraj téměř trojnásobně. Důvodem tohoto stavu je mnohem intenzivnější orientace hornorakouských podniků na výrobky s vyšší technologickou náročností a v některých případech stále převažující lepší technologické vybavení hornorakouských firem oproti podnikům v Moravskoslezském kraji, které zapříčiňuje i větší produktivitu práce.

5.2

Severní Porýní - Vestfálsko

Spolková země Severní Porýní – Vestfálsko představuje rozlohou čtvrtou největší zemi Německa (34 088,31 km²), v počtu obyvatel ji patří první místo (cca 18 mil.). Region se potýká s nezaměstnaností ve výši cca 8 % (2012), HDP za rok 2011se pak pohybovalo kolem cca 557 mld. Euro. Základem hospodářství je již dlouhodobě těžký průmysl, avšak v současnosti již v moderní podobě – jedná se především o strojírenství, zpracování kovů, energetiku, chemický a automobilový průmysl. V současnosti jsou na vzestupu další nová odvětví, mezi která patří biotechnologie, mikro- a nanotechnologie, letecká a kosmická technika, ekologické a zdravotní technologie. Významnou roli hraje také sektor IT a export, neodmyslitelnou součástí tohoto regionu je rozvinutá vědecko-výzkumná základna společně s vysoce kvalifikovanou pracovní silou. Tato spolková země je považována za high-tech centrum světové třídy. Díky svému postavení v oblasti energetiky je většinová část vývojových aktivit směřována právě do tohoto sektoru, konkrétně se jedná o obnovitelné zdroje energie. Podporován je základní výzkum na vysokých školách a ústavech a inovace malých a středních podniků, vždy s regionálním zaměřením.

2009




1,00 %

0,57 %

Zdroj: https://www.landesdatenbank.nrw.de, ČSÚ, vlastní zpracování

Stejně jako v případě Horního Rakouska zaostává Moravskoslezský kraj u tohoto ukazatele také ve srovnání se Severním Porýním – Vestfálskem. Příčinou je samozřejmě déle probíhající proces restrukturalizace této spolkové země oproti Moravskoslezskému kraji, přičemž jedním z jejich cílů bylo také posílení výzkumných kapacit v nových, perspektivních odvětvích, a to i po personální stránce. Další příčinou jsou větší možnosti vytváření pracovních míst ve VaV vzhledem k velikosti a poměrně široké odvětvové profilaci tohoto regionu, který navíc stejně jako u Horního Rakouska má vysoce

26

autonomní pozici při rozdělování veřejných prostředků na VaV, včetně financování pracovních míst ve VaV.

2009




2,03 %

0,83 %

Zdroj: http://www.bmbf.de/ , ČSÚ, vlastní zpracování

Severní Porýní – Vestfálsko překonává u tohoto indikátoru Moravskoslezský kraj díky výrazně větším podnikovým i veřejným výdajům na VaV absolutně i podílově (viz následující dva ukazatele). Uvedená celková hodnota u německé spolkové země je důsledkem úspěšně prováděné restrukturalizace, jejíž součástí jsou i investice do vývoje technologií v nových, perspektivních odvětvích v sektoru privátním i veřejném.

2009




1,23 %

0,63 %

Zdroj: http://www.stifterverband.info/, ČSÚ, vlastní zpracování

Hodnota tohoto ukazatele je v případě německé spolkové země téměř dvojnásobná. To je způsobeno větším „inovačním povědomím“ tamních podniků, které investují dlouhodobě poměrně značné prostředky nejen do inkrementálních inovací, ale také do inovací středního a vyššího řádu. Je tomu tak nejen u velkých, ale také u malých a středních firem. V Moravskoslezském kraji investují prostředky do VaV v na české poměry nadprůměrné výši především velké firmy (české a vybrané zahraniční), u většiny malých a středních firem povědomí realizovat VaV a investovat do něj prostředky teprve vzniká.

2009




0,8 %

0,19 %

Zdroj: http://www.stifterverband.info/, ČSÚ, vlastní zpracování

Jak již bylo výše zmíněno, veřejný sektor v Moravskoslezském kraji (univerzity, veřejné výzkumné ústavy a další veřejné instituce) vynakládá všeobecně poměrně malé množství prostředků na VaV, tzn. nejen v tomto srovnání, ale i v porovnání i s jinými kraji ČR.

2009




1 432 326 Kč

594 939 Kč

Zdroj: Statistický úřad Spolkových zemí (http://www.statistik-portal.de/Statistik-Portal/), ČSÚ, vlastní zpracování

Severní Porýní – Vestfálsko převyšuje v hrubé přidané hodnotě na zaměstnance Moravskoslezský kraj více než dvojnásobně. Příčinou je orientace firem z tohoto regionu na technologicky sofistikovanější produkty, s tím související v některých případech modernější technologické vybavení německých firem a díky tomu i větší produktivita práce. Tyto aspekty jsou samozřejmě také

27

důsledkem úspěšně realizované a zejména mnohem déle probíhající restrukturalizace tamního průmyslu než v případě Moravskoslezského kraje.

5.3

Slezské vojevodství

Slezské vojvodství, rozkládá se na jihu Polska, bezprostředně sousedí s Moravskoslezským kraje a je mu v mnoha ohledech velmi podobné. Co do rozlohy je zhruba dvojnásobné (12 334 km²), z hlediska obyvatelstva pak disponuje zhruba čtyřnásobným počtem lidí (cca 4,6 mil.). Tvorba hrubého domácího produktu zde činí 13,7 % z celkové hodnoty Polska a řadí tak vojvodství na druhé místo s nejvyšším HDP v Polsku. Nezaměstnanost v roce 2009 se pohybovala v tomto regionu okolo 6,7 %. Díky bohatým zdrojům surovin (černé uhlí, zemní plyn, metan, vápenec, apod.) se zde rozvinul těžký průmysl, podobně jako je tomu v Moravskoslezském kraji. V současnosti patří vojvodství k lídrům v těžkém průmyslu, hlavně pak v moderním strojírenství či výrobě energie (20 % polské produkce). Významnou roli v tomto odvětví hrají také vysoce kvalifikovaní zaměstnanci. V oblasti výzkumu, vývoje a inovací má Slezské vojvodství strategii zacílenou na přilákání zahraničních investorů. K tomuto cíli přispívá i zpracovaná Regionální strategie inovací Slezského vojvodství se zacílením na podporu malého a středního podnikání s důrazem na rozvoj vědy a technologií.

2009




0,47 %

0,57 %

Zdroj: Statistický úřad v Katovicích (http://www.stat.gov.pl/katow/index_PLK_HTML.htm), ČSÚ, vlastní zpracování

Na rozdíl od předchozích dvou referenčních regionů vykazuje u tohoto ukazatele Moravskoslezský kraj lepší hodnotu oproti Slezskému vojevodství. Je to dáno delší tradicí ve výzkumu a vývoji a celkově širším odvětvovým profilem Moravskoslezského kraje skýtajícím příležitosti pro větší počet pracovních míst ve VaV.

2009




0,55 %

0,83 %


I u tohoto ukazatele vychází Moravskoslezský kraj ve srovnání se Slezským vojevodstvím lépe. Rozdíl je způsoben zejména výrazně většími investicemi podnikového sektoru do VaV v našem kraji než je tomu u podniků ve Slezském vojevodství.

2009




0,18 %

0,63 %


Výrazný rozdíl ve prospěch Moravskoslezského kraje je způsoben celkově větším množstvím technologických firem s lépe vybavenou výzkumnou infrastrukturou. Firmy v Moravskoslezském kraji také více spolupracují se znalostními institucemi a postupně se snaží o realizaci inovací vyššího řádu, kdežto u firem ve Slezském vojevodství převažují pouze inkrementální inovace, a to navíc v omezenější míře, než v případě Moravskoslezského kraje.

28

2009




0, 41 %

0,19 %


V případě tohoto ukazatele je situace opačná, jelikož Slezské vojevodství vynakládá absolutně i podílově více veřejných prostředků na VaV. Jak již bylo konstatováno, veřejné instituce všeobecně vynakládají v Moravskoslezském kraji poměrně málo prostředků na VaV, což se potvrzuje i při srovnání v tomto případě.

2009




586 898 Kč

594 939 Kč


V tomto ukazateli je Moravskoslezský kraj nepatrně lepší než Slezské vojevodství. To je dáno větší technologickou náročností výroby a tím i větší přidanou hodnotou výrobků u podniků v Moravskoslezském kraji, na druhou stranu Slezské vojevodství minimalizuje tento rozdíl větší aktivitou v sektoru služeb.

6.

Shrnutí

Z výše uvedených informací k jednotlivým ukazatelům vyplývá, že Moravskoslezský kraj je na tom ve své celkové inovační výkonnosti v porovnání s jinými kraji ČR poměrně dobře a má celkově nadprůměrnou pozici. U řady indikátorů došlo u Moravskoslezského kraje během v průměru čtyřech sledovaných let ke zlepšení, přičemž u mnoha z nich rostl Moravskoslezský kraj nejrychleji v ČR. Pozitivně lze Moravskoslezský kraj hodnotit ve výdajích na VaV zaměstnance ve VaV všeobecně i v podnikovém sektoru zvlášť, dále v počtu zaměstnanců VaV a samotných výzkumných pracovníků, v zavádění produktových inovací nových pro podnik, v procesních inovacích a také v intenzitě pořizování nových strojů a zařízení pro VaV aktivity a ve výdajích na VaV ve vysokoškolském sektoru. Naopak podprůměrně vychází Moravskoslezský kraj u výdajů na VaV v absolutní hodnotě u podnikového sektoru, u celkových výdajů na VaV veřejném sektoru, u inovační aktivity malých a středních firem a inovací ve službách, nákupu služeb ve výzkumu a vývoji a produktových inovací nových na trhu. Průměrně je na tom Moravskoslezský kraj v případě zavádění organizačních a marketingových inovací. Ve srovnání s referenčními zahraničními regiony dopadl Moravskoslezský kraj ve všech sledovaných indikátorech hůře než Horní Rakousko a Severní Porýní – Vestfálsko a naopak lépe než Slezské vojevodství s výjimkou veřejných výdajů na VaV jako % podíl na HDP. Toto srovnání bylo zpracováno za účelem získání výchozí datové základny pro další monitoring trendů vývoje inovační výkonnosti Moravskoslezského kraje v mezinárodním kontextu, a to ve vztahu k výše uvedeným vybraným regionům, které jsou svým odvětvovým a historickým profilem velmi podobné Moravskoslezskému kraji.

29

7.

Seznam tabulek

Tabulka 1 – HDP na 1 obyvatele podle krajů České republiky (Kč)........................................................ 4 Tabulka 2 – HDP na 1 obyvatele v jednotlivých krajích procentuálně vyjádřené vůči České republice . 4 Tabulka 3 – Vývoz krajů v mil. Kč za rok 2010 ........................................................................................ 6 Tabulka 4 – Obecná míra nezaměstnanosti za roky 2007 a 2012 v rámci krajů .................................... 7 Tabulka 5 – Zaměstnanci ve VaV v rámci krajů ...................................................................................... 8 Tabulka 6 – Výzkumní pracovníci v rámci krajů ...................................................................................... 9 Tabulka 7 – Počet VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných v rámci krajů ............................................. 9 Tabulka 8 – Počet výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných v rámci krajů .............................. 10 Tabulka 9 – Počet zaměstnaných ve VaV podle sektoru provádění ..................................................... 11 Tabulka 10 – Podíl výdajů na VaV na HDP v MSK a v ČR ................................................................... 12 Tabulka 11 – Výdaje na VaV financované veřejným a soukromým sektorem ...................................... 14 Tabulka 12 – Mzdové výdaje na zaměstnance ve VaV dle krajů České republiky (mil. Kč v běžných cenách) .................................................................................................................................................. 15 Tabulka 13 – Mzdové výdaje na VaV ve veřejném sektoru (v mil. Kč) za rok 2011 ............................. 15 Tabulka 14 – Podnikové výdaje na VaV jako % HDP daného kraje ..................................................... 16 Tabulka 15 – Náklady na inovace (v mil. Kč) ........................................................................................ 17 Tabulka 16 – Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV v podnikovém sektoru (v mil. Kč) ................... 17 Tabulka 17 – Výdaje na VaV uskutečněné v high-tech sektoru (v mil. Kč) ........................................... 18 Tabulka 18 – Inovační aktivity podle typu u technicky inovujících podniků v roce 2010 (v mil. Kč) ..... 18 Tabulka 19 - Patenty udělené (validované) ÚPV, které mají původce z Moravskoslezského kraje ..... 23 Tabulka 20 – Počet zaměstnanců v high-tech sektoru ......................................................................... 23 Tabulka 21 – Investice uskutečněné v high-tech sektoru (v mil. Kč) .................................................... 24 Tabulka 22 – Mzdové náklady v high-tech sektoru (v mil. Kč) .............................................................. 24

8.

Seznam grafů

Graf 1 – Postavení vývozů krajů na celkovém vývozu v roce 2009 a 2010 ............................................ 5 Graf 2 – Vývoz krajů v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2009 a 2010...................................................... 5 Graf 3 – Produktivita práce 2002 - 2009 ................................................................................................. 6 Graf 4 – Podíl výdajů na VaV na HDP (%) ............................................................................................ 12 Graf 5 – Podíl technicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků dle regionů NUTS2; 20062008 a 2008-2010 ................................................................................................................................. 19 Graf 6 – Struktura technicky inovujících podniků podle druhu inovace a NUTS2; 2008-2010 ............. 20 Graf 7 – Podíl netechnicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků dle regionů (NUTS2); 2006-2008, 2008-2010 .......................................................................................................................... 20 Graf 8 – Struktura netechnicky inovujících podniků podle typu inovace a NUTS2; 2008-2010 ............ 20 Graf 9 - Struktura produktové inovace u podniků s produktovou inovací podle regionů NUTS2; 2008– 2010 ....................................................................................................................................................... 21 Graf 10 - Struktura tržeb za inovované a neinovované produkty podle regionů NUTS2, 2010 ............ 22

9.

Seznam schémat

Schéma 1 – Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v krajích ČR v roce 2011 (% z celkových investic v daném kraji) ........................................................................................................................... 13 Schéma 2 – Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v krajích ČR v roce 2011 (% z celkových výdajů na VaV v tomto sektoru v ČR) ................................................................................................... 13

30

10.

Použité zdroje

Ve Statistické analýze inovační výkonnosti regionu byly použity převážně statistické informace (data, tabulky, grafy, schémata, apod.) získané z webových stránek Českého statistického úřadu (https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home). Dále byly použity data ze zahraničních webových stránek poskytující relevantní informace užité převážně v kapitole Referenční zahraniční regiony.

31

STATISTICKÁ ANALÝZA INOVAČNÍ VÝKONNOSTI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Recommend Documents