STATI
P raco vn í vých o va v p ř íp r a v ě dělnického d o ro sia * >
PhDr. HANA MATOUŠOVÁ, Výzkumný ústav odborného školství, Praha
Jedním z nejvýraznějších rysů současné politiky Komunistické strany Československa je podněcování tvorivé činnosti lidí a jejich iniciativy při plnění úkolů výstavby rozvinuté socialistické společnosti. To potvrzuje i jednání posledního stranického sjezdu, který aktivitu pracujících označil za stále se obnovující zdroj našich možností. V této souvislosti sjezd zdůraznil vedoucí postavení a avantgardní úlo hu vedoucí síly socialistické společnosti — dělnické třídy. Poukázal na to, že tak, jako roste váha dělnické třídy ve společnosti, rozvíjejí se její tvůrčí síly, osvojuje si nový styl myšlení a nové přístupy při řešení úkolů společenského rozvoje, přetváří nejen samu sebe, ale kladně ovlivňuje i způsob života všech našich občanů. Dělnická třída představuje v naší zemi více než 60 % obyvatelstva a jako vedoucí síla působí na celou sféru naší společenské činnosti.1) Z to hoto jejího místa v socialistickém společenskopolitickém systém u vyplývá i požadavek, aby byla nositelkou těch vlastností, které se mají stát cha rakteristickým i pro myšlení a jednání všech našich občanů. K těm to vlastnostem se řadí zvláště světonázorová a ideově politická uvědomělost, obětavost a kolektivnost, houževnatost a schopnost překonávat po tíže, smysl pro nové a pokrokové, snaha osvojit si předpoklady pro výkon zvoleného povolání. Většinu těchto kvalit pomáhá utvářet prom yšlené a cílevědomé formování socialistického vztahu k práci. Ten tvoří i důležitý předpoklad realizace hum anistických cílů vědeckotechnického rozvoje uskutečňovaného v podm ínkách socialistických společenskovýrobních vztahů. Vysokému stupni rozvoje výrobních sil, jehož bylo v naší společnosti dosaženo, musí odpovídat i komplexní pojetí pracovní výchovy. Takové pojetí si zároveň vynucuje i uplatňování komplexního přístupu při teo re tickém zkoumání otázek této výchovy i při její realizaci v praxi. Ve shodě *) K o r e fe r á t n a k o n f e r e n c i Čs. p e d a g o g ic k é s p o le č n o s t i . t) S b o r n í k h l a v n í c h d o k u m e n t ů X V . s j e z d u K S Č . P ra h a , S v o b o d a 1976, s. 3 2 — 33.
265
s touto základní myšlenkou je třeba charakterizovat komplexnost pojetí pracovní výchovy v přípravě na kvalifikovaná dělnická povolání. Příprava na dělnická povolání představuje základní zdroj reprodukce dělnické třídy. Proto v koncepci pracovní výchovy dělnického dorostu, v jejích cílech, zam ěření i obsahu se uplatňují nejen již naznačená h le diska sociálněpolitická, ale prom ítají se do ní i hlediska ekonom ická. S rozvíjející se společenskou dělbou práce a vědeckotechnickým pokro kem vystupují zcela zákonitě zvyšující se nároky na všestrannou přípravu dělníka.2) Kvalitativní změny, k nimž dochází a bude docházet v blízké budouc nosti ve společenské dělbě práce, mají svůj odraz především v oblasti dělnických činností. Řada těchto činností se intelektualizuje a prvky fy zické v nich ustupují do pozadí. Vznikají nové pracovní dělnické funkce s vysokými nároky na rozumové schopnosti dělníka i na jeho rozumové dovednosti. Rozsah těchto změn lze dokum entovat několika ilustrativním i čísly 0 vybavenosti technické základny našeho národního hospodářství. Za tímco v roce 1955 disponoval pracovník v prům yslu strojním i základním i fondy v hodnotě asi 44 tisíc Kčs, v roce 1973 se tato hodnota více než zdvojnásobila a v některých odvětvích, jako například v zem ědělství, vzrostla dokonce několikanásobně. Tento vývoj by bylo možno prokázat 1 údaji o vybavenosti energií. Uplatňování nových vědeckých a technických poznatků v oblasti vý roby i služeb bude mít za následek i rozšiřování volného času našich občanů. Na tyto aktuální i perspektivní změny v oblasti práce, výroby i služeb reaguje dílčí projekt dalšího rozvoje přípravy pro dělnická povolání, zpracovaný na základě analýzy funkčnosti dosavadního obsahu této pří pravy i jejího organizačního systém u.3) Zdokonalený systém přípravy pro dělnická povolání je charakterizován jednotnou strukturou výchovně vzdělávacích cílů a těm to cílům odpoví dající strukturou obsahu. Základním výchovně vzdělávacím cílem se stává vysoce kvalifikovaný a třídně uvědomělý m ladý dělník, odpovídající před stavě naší společnosti o ideově politickém , mravním a vzdělanostním profilu příslušníka nejprogresívnější části dělnické třídy.4) Pracovníka těchto vlastností pom áhá form ovat i cílevědom á a system atická pracovní výchova. Tuto pracovní výchovu chápem e v širokém slova smyslu. Vidíme v ní organickou součást kom unistické výchovy m ladé generace dělnické tří dy, jejím ž cílem je formování takového pracovního uvědomění, chování a jednání, v němž by se projevovaly a všestranně rozvíjely kvality člo věka odpovídající charakteru společenskovýrobních vztahů ve vyspělé socialistické společnosti. Domníváme se, že k těm to cílovým kvalitám 2) P o d r o b n ě ji v iz K o le k tiv : O v o d n í s t u d i e k n á v r h u n o v é h o s y s t é m u p ř í p r a v y p r o d ě l n i c k é a o b d o b n é p r o f e s e v Č S S R . P ra h a , V ý z k u m n ý ú s ta v o d b o r n é h o š k o ls t v í 1973. J) C ísa ř , V.: Ú k o l y p e d a g o g i c k é v ě d y v d a l š í m r o z v o f í s t ř e d n í c h š k o l . P e d a g o g ik a 2 7 , 1 9 7 7 , č. 2, s. 159. C ísa ř, V.: P e d a g o g i k a o d b o r n é v ý c h o v y , f ef í p o s t a v e n í a p r o g r a m d a l š í h o r o z v o j e . P e d a g o g ik a , 26, 1 9 76, ě. 3, s. 267. 4) P o d r o b n ě ji v iz K o le k tiv : V z o r o v ý p r o g r a m k o m u n i s t i c k é v ý c h o v y u č ň ů . P ra h a , V ý z k u m n ý ú s ta v o d b o r n é h o š k o ls t v í 1976 ( i n t e r n í m a t e r iá l — 3. v e r z e ) , s. 1 1 — 16.
266
p atří třídní uvědomělost spočívající ve vědomí příslušnosti k dělnické třídě a mezinárodnímu dělnickém u hnutí, aktivní a činorodý vztah k děl nickému povolání, projevující se snahou osvojit si teoretické vědomosti všeobecné i odborné, intelektuální i m anuální dovednosti požadované pro výkon určitého dělnického povolání, snahou i návykem dále se vzdělávat a zdokonalovat svou kvalifikaci. Při analýze těchto dílčích cílů se do stává do popředí i ta důležitá vlastnost, kterou lze charakterizovat jako aktivní a činorodý vztah k závodu a jeho tradicím , založený na vztahu k pracovnímu kolektivu. S těm ito vlastnostm i, z nichž každá představuje velmi členitý obsah, pak zcela logicky souvisí schopnost i ochota dělníka čelit negativním projevům, které se u některých jednotlivců vyskytují ve vztahu k práci.5) Uvědomíme-li si, že nejpočetnější skupina absolventů základní školy, k terá má být zařazena do učebního poměru, představuje velmi širokou a různorodou škálu intelektuálních a sociálně psychologických individua lit, vystupují před nám i výchovné úkoly spojené s pěstováním kladného vztahu k práci a k povolání u této mládeže v celé své složitosti. Jak ukazují výsledky deskripce populace učňů provedené v rám ci vý zkumu osobnosti učně ve Výzkumném ústavu odborného školství v nedáv né době, je tato skupina velmi diferencována ve všech základních cha rakteristikách.6) Do 1. ročníku učebního poměru si tato mládež přináší různé předpokla dy v úrovni svého předchozího vzdělání i různorodý vztah k budoucímu povolání kvalifikovaného dělníka, zaujím á různé postoje k teoretické složce vzdělání i k fyzické práci. Část mládeže přicházející do učňov ských zařízení nem á zdaleka vyhraněný profesní zájem a volí učební obor víceméně náhodně. N aproti tomu se mezi učni objevují ti, jejichž profesní zájem nebylo možno uspokojit, protože byl v rozporu s existu jícími možnostmi i potřebami společnosti. Uvedená deskripce učňovské populace jako dílčí úkol širšího výzkumu si proto kladla za cíl postihnout rozdíly v charakteristice učňů, aby tyto rozdíly mohly být respektovány při stanovení dílčích cílů a úkolů výcho vy v přípravě pro dělnická povolání, zejm éna úkolů spojených s výcho vou pracovní. Na heterogenní složení učňovské populace ukazují údaje získané tímto výzkumem, který zahrnoval vzorek tém ěř šesti tisíc učňů. Rozdíly se objevují například v m otivačních předpokladech. Procento učňů, kteří v základní škole původně neuvažovali o učebním oboru, v němž se pak učili, se pohybuje od 13 % až po více než 43 % (nejnižší číslo se obje vuje ve skupině zem ědělských oborů, nejvyšší v učebních oborech che mického zam ěření). Mezi těm ito učni jsou samozřejmě i ti, kteří chtěli původně studovat na střední odborné škole nebo na gymnáziu. Zajímavé jsou i údaje o představách učňů o vlastních pracovních perspektivách, které sice v některých učebních oborech ukazují poměrnou stabilizaci zájmu, v jiných oborech naopak akcentují závažnost úkolů spojených s vytvářením vztahu učňů k povolání. Také sociální předpoklady jsou *8
5) T a m té ž , s. 50. 8) V ý s le d k y v ý z k u m u v iz Š v a n d a , I.: P o p i s a c h a r a k t e r i s t i k a s o u b o r u V ý z k u m n ý ú s ta v o d b o r n é h o š k o ls t v í 1977.
u č ň ů . P ra h a ,
267
mezi učni značně rozdílné. Dokumentují to čísla o nejvyšším dosaženém vzdělání rodičů učňů i hodnocení, která učni vyslovují o rodinném ovzdu ší. V těchto předpokladech má důležitý význam i ta skutečnost, že s odstraněním sociálních a prestižních přehrad mezi povoláními v naší společnosti přestala být příprava na dělnická povolání převážně záleži tostí dětí pocházejících z dělnických rodin. Proto požadavek na těsnější spolupráci školy a rodičů při výchově, který je stále častěji formulován při analyzování různých výchovných otázek a problémů, nabývá na významu i při výchově budoucích mladých dělníků. Výchovným pracovníkům učňovského školství pak ukládá i obtížný úkol alespoň zčásti kompenzovat nedostatek vhodného rodin ného působení u některých učňů. Uvážíme-li, že právě v pracovní výchově má rodina nezastupitelné místo, vystupuje tento požadavek jako nejvýše aktuální a naléhavý. Vymezení cílů pracovní výchovy a charakteristika některých podmínek determ inují obsah pracovní výchovy, integrující dvě základní stránky: a) pracovní morálku, b) pracovní kvalifikaci. Obě tyto složky mají tvořit dialektickou jednotu, mají se vzájemně podmiňovat a jedna v druhé potvrzovat. První z nich je tvořena souhrnem postojů a vztahů k system atické pracovní činnosti a zahrnuje v sobě volní, em ocionální i charakterové rysy, motivaci a sociální potřeby. Tento sou bor postojů a vztahů je výslednicí působení řady faktorů, z nichž vliv vykonávané práce a vliv sociální skupiny, jejímž členem mladý člověk je, patří k nejvýznamnějším. Výchova pracovní m orálky předpokládá jak formování pozitivních, tak elim inaci negativních postojů a vztahů. Stránku kvalifikace v obsahu pracovní výchovy pak je podle našeho názoru nutno spatřovat jak v souboru funkcionálních schopností a do vedností odpovídajících určité pracovní činnosti, tak ve schopnostech označovaných obvykle jako sociální dim enze kvalifikace. K nim p atří především schopnost vést jedince i skupiny, schopnost spolupracovat s členy pracovního kolektivu, schopnost přejím at odpovědnost za jiné.78) Z tohoto obsahu pracovní výchovy v přípravě pro dělnická povolání lze pak odvodit i strukturu prostředků, s jejichž pomocí se v procesu přípravy dělnického dorostu realizuje. Tuto strukturu lze opřít především o strukturu výchovně vzdělávacího procesu, který zahrnuje tři na sebe navazující složky: — složku všeobecného vzdělání, — složku odborného vzdělání teoretického a praktického, — složku výchovy mimo vyučování, v níž se realizují zájmové pracovní činnosti a veřejně prospěšná činnost.8) Globální sbližování vědy a výroby, narůstání společného vědeckého základu fungování techniky i organizačně ekonom ické činnosti musí nutně ovlivňovat ch arak ter vzdělání, jež příprava na dělnická povolání poskytuje. 7) J eřá b ek , J.: K o m u n is tic k ý v z ta h k p r á c i — n e jd ů l e íi tě j š í fa k to r v y tv á ř e n i o s o b n o s ti d ě ln ík a . P ra h a , V ý z k u m n ý ú s t a v o d b o r n é h o š k o ls t v í 1977 (III. k a p it o la p ř ip r a v o v a n é m e z in á r o d n í m o n o g r a f i e ) , s. 28. 8) M in is te r s tv o š k o ls t v í ČSR a m in is t e r s t v o š k o ls t v í SS R : D alší r o z v o j č e s k o s lo v e n s k é v ý c h o v n ě v z d ě lá v a c í s o u s ta v y , D ílčí p r o je k ty , 197 6 , s. 2 4 — 26.
268
Vzdělání musí proto tvořit ucelený, vnitřně propojený a jednotně strukturovaný systém vycházející ze širokého základu společenských, přírodních, technických věd a m atem atiky. Takový systém, který bude schopen vybavit m ladé dělníky požadovanými obecnějšími vědomostmi odpovídajícími dynam ice společenské výroby i specifickým i vědomostmi z oblasti konkrétního dělnického povolání a zároveň bude s to formovat jejich světonázorové a ideově politické přesvědčení, rozvíjet jejich m rav ní a charakterové vlastnosti a rozšiřovat jejich kom unikační možnosti. Tyto společenské požadavky si vynucují, aby obsah vzdělání v přípravě dělnického dorostu byl koncipován na základě principu polytechnism u.9*) Realizace tohoto principu v odborném školství má samozřejmě určité odlišnosti od všeobecně vzdělávací školy, které vyplývají z cílů odborné přípravy i z charakteru podmínek, v nichž výchova budoucích odborníků probíhá. Na rozdíl od všeobecně vzdělávací školy si zde aplikace poly technického principu nečiní nárok na zavedení sam ostatných vyučova cích předm ětů, jež se mají stát zdrojem základního odborného obsahu předávaného v podobě uceleného systému. Požadavek na vytvoření no vých obsahových struktur se v odborném školství jeví naopak jako prvek redundantní, který by zbytečně zatížil program výchovy a vzdělávání. Domníváme se, že těžiště řešení problému polytechnizace v přípravě na povolání leží ve vytváření jednotného, skloubeného a vnitřně propo jeného obsahu vzdělávání, adekvátního jak obecnému cíli výchovy a vzdělávání, tak cíli odborné přípravy. Toto pojetí polytechnizace v odbor ném školství zároveň umožňuje, aby se v něm uplatnily dvě základní funkce polytechnického principu — funkce obecně polytechnická a funkce profesně polytechnická. P rvní,z nich plní zvláště odborně teore tická složka spolu se složkou všeobecně vzdělávací, druhou pak p rak tické vyučování — odborný výcvik. Tyto funkce však nelze od sebe strik t ně oddělovat, neboť odborná složka má jak rysy obecné, tak specifické zvláštnosti podmíněné skupinam i různých profesí. To vyžaduje, aby se při rozpracování odborné složky přihlíželo k didaktickém u principu uni fikace a diferenciace v komplexu zahrnujícím jak požadavky na profesní specializaci dělníka, tak na univerzalizaci jeho práce. Toto pojetí polytechnizace umožní vyzbrojit učně schopností lépe se orientovat ve světě lidské práce a společenské výroby, schopností dosta tečné pracovní adaptability na nové úkoly a vytvoří u nich předpoklady využívat všeobecných i odborných vědomostí z oblasti teorie k řešení praktických problémů. Poskytuje zároveň i široké možnosti k formování vztahu učňů ke zvolenému dělnickém u povolání i jejich postojů k trv a lému sebevzdělávání. Důsledné prom ítnutí polytechnického principu do koncepce základního článku školské soustavy může také významně při spět k tomu, aby se dařilo v souladu s celospolečenským i zájmy oriento vat mládež na volbu dělnických profesí a vytvořit tak v této oblasti p ra covní výchovy těsnější vazbu mezi oběma navazujícím i články. Každý článek výchovně vzdělávacího procesu může plnit ve větší nebo menší míře polytechnickou funkci. Tato funkce se však neuskutečňuje jen prostřednictvím obsahu vzdělání. Zavedení polytechnického principu do výchovné praxe předpokládá i systém pedagogických prostředků, je 9) R o z p r a c o v á n o v e s t u d ii K o le k tiv : P o j e t í s t r u k t u r y a o b s a h u p ř í p r a v y m l á d e í e p r o d ě l n i c k á p o v o l á n í . P ra h a , V ý z k u m n ý ú s ta v o d b o r n é h o š k o ls t v í 1977.
269
jichž využití v práci učitele a m istra tvoří vlastní procesuálni strán k u polytechnického vzdělání. Důležitým prostředkem realizace polytechnic kého principu ve vyučování a také v mimoškolní výchově zam ěřené na vědu a techniku jsou způsoby prezentace obsahu i organizační formy. Důležité místo m ají sam ozřejm ě i učebnice a m etodické pomůcky pro učitele, které povedou učitele k uskutečňování obsahových vztahů a va zeb mezi jednotlivým i skupinam i předm ětů nebo mezi jednotlivým i před měty z hlediska polytechnické funkce výchovně vzdělávací práce. Polytechnický princip přináší s sebou také četné možnosti, jak obo hatit a rozšířit prostředky, jichž lze úspěšně využívat ve světonázorové, ideově politické a pracovní výchově.10) Všeobecné vzdělání organizované na polytechnickém principu se svou funkcí inform ativní i form ativní má vymezeny sam ostatné specifické úkoly, které odpovídají obecným cílům přípravy pro dělnická povolání. Vedle toho je i předpokladem jak pro osvojení odborné složky přípravy, tak pro rozvíjení kom plexně chápané pracovní výchovy. Ve složce odborné se obě její kom ponenty — to je teoretické vyučo vání a odborný výcvik — považují za rovnocenné a vzájemně se podmi ňující a ovlivňující prostředky pracovní výchovy. Aniž bychom chtěli sn i žovat výchovné m ožnosti odborných teoretických předm ětů, domníváme se, že je třeba více využívat odborného výcviku představujícího prak tic kou složku odborného vzdělávání. Odborný výcvik má totiž vynikající předpoklady stát se hlavním prostředkem pracovní výchovy učňů, plnit cíle socialistické přípravy pro dělnická povolání a využívat produktivní práce k výchově člověka. Je všeobecně známo, že úloha pracovní činnosti člověka při rozvoji jeho osobnosti byla vědecky zdůvodněna a prokázána klasiky marxismuleninismu. N astolení socialistických společenskovýrobních vztahů pak vytvořilo objektivní předpoklady pro využití vzdělávacích a výchovných potencí práce k plném u rozvoji všestranně rozvinutých socialistických osobností. Z těchto hledisek jsou odvozeny i přístupy jak k didaktické koncepci odborného výcviku, tak přístupy k jeho hodnocení jako prostředku komu nistické výchovy příštích kvalifikovaných dělníků.11) V nich se ztotož ňujem e s význam nou m yšlenkou M akarenkovou o tom, že práce bez současného vzdělávání, bez současného ideového a politického působení nepřináší žádný výchovný užitek a že se projevuje jako n eu trální proces. Proto spatřujem e v odborném výcviku jeden z rozhodujících výchovných prostředků, který um ožňuje využívat jak příkladů jednotlivců — předních dělníků, novátorů a zlepšovatelů, jejich m istrovství i třídního uvědom ění —, tak příkladu pozitivních socialistických vztahů, které se vytvářejí v pracovním procesu a nacházejí svůj výraz v socialistickém soutěžení a v brigádách socialistické práce.12) V procesu pracovní výchovy uskutečňovaném v rám ci odborného vý10] V iz sta ť A tu to v , P. R.: P o lite c h n ič e s k ije o s n o v y p o d g o to v k i k v a lijic ir o o a n n y c h ra b o č íc h v ś r e d n ic h PTU. S o v . p e d a g o g ik a , 19 7 7 , C. 2, s. 52. H ) V iz s t u d ii V lá š e k , K.: Č ile , u č iv o a o b sa h o d b o rn é h o v ý c v ik u . P ra h a , V ý z k u m n ý ú s ta v o d b o r n é h o š k o l s t v í 1 9 77. 12) K o le k tiv : V z o r o v ý p r o g r a m k o m u n is tic k é v ý c h o v y u čň ů . P ra h a , V ý z k u m n ý ú s ta v o d b o r n é h o š k o ls t v í 1 9 7 6 ( i n t e r n í m a t e r iá l — 3. v e r z e ) , s. 5 3 — 64.
270
cviku má obzvláště důležité místo produktivní práce, práce, která je hospodářsky užitečná. Její velký přínos k výchově dělnické mládeže je všeobecně uznáván, ale bude třeba vyvinout ještě velké úsilí k tomu, aby produktivní práce byla správně pochopena a realizována ve výchovně vzdělávacím procesu jako prostředek umožňující plnění výchovných cílů. Proto je nutno překonávat některé nedostatky v pedagogické praxi vy plývající ze zjednodušeného chápání produktivní práce, která bývá mylně povyšována na cíl výchovy. Tyto názory a přístupy přetrvávající ve vědomí některých jednotlivých pracovníků, zejména hospodářských, jsou poplatné, aniž si to tito pracovníci uvědomují, různým vlivům buržoazních teorií, především pragm atism u. Ve svých důsledcích vedou obvykle k deform aci pracovní výchovy a k její přeměně v izolovaný ná. cvik pracovních dovedností. Jedním ze základních prostředků, jimiž lze v odborném výcviku reali zovat cíle pracovní výchovy, je socialistická učňovská soutěž.13) V ní se může uplatnit iniciativa a aktivita učňů, v ní se organicky sjednocuje vzdělávací proces a výroba, výchova a sebevýchova. Socialistická učňov ská soutěž pomáhá vychovat z učňů kvalifikované, odborně zdatné p ra covníky s uvědomělým socialistickým vztahem k práci a k dalším u sebe vzdělávání. Efektivní metodou pracovní výchovy je i novátorské hnutí, především Soutěž technické tvořivosti, k terá je organickou součástí socialistického soutěžení. Efektivnost této metody vystupuje do popředí zvláště tehdy, jsou-li učni zapojeni do řešení výrobních úkolů, participují-li na celém novátorském procesu, od zrodu progresivních idejí až po zavádění novi nek do výrobního procesu, mohou-li v celém tom to procesu sam ostatně a tvůrčím způsobem spolupracovat. Pracovní výchova nové generace dělnické třídy má přispět k tomu, aby příprava pro dělnická povolání úspěšně plnila své funkce. Zvláštní povaha podmínek, v níž se tato pracovní výchova realizuje, jí k tomu poskytuje dobré předpoklady. K tomu, aby se i v této oblasti podařilo zužitkovat všechny teoretické poznatky i praktické zkušenosti, může přispět především teoretická zá kladna v podobě pedagogiky odborného školství, o jejíž vybudování ve spolupráci s domácími i zahraničním i pedagogickými pracovišti usilu jeme. ГАНА
МАТОУШОВА
ТРУДОВОЕ ВОСПИТАНИЕ В РАМКАХ ПО ДГО ТО В КИ РАБОЧЕЙ М ОЛОДЕЖ И Значение и роль рабочего класса в социа листической общественно-политической систе мы обязывают этот класс быть носителем по ложительных свойств, призванных стать ха рактеристическими для поведения и поступ ков всех граждан. Преобладающую долю этих желательных качеств помогает приобретать
целенаправленное формирование социалисти ческого отношения к труду, в частности, у бу дущих квалифицированных рабочих. Достигнутая ступень развития производ ственных сил и общественно-производствен ных отношений и их дальнейшие перспекти вы вызывают требование, чтобы возрастающей
13) Tamtéž. 271
значимости субъективного фактора этого про цесса соответствовала комплексная концепция трудового воспитания. Трудовое воспитание нельзя сводить только к подготовке хорошо квалифицированной ра бочей силы. Это воспитание следует пони мать как органический компонент коммуни стического воспитания во всех видах его увязки с идейно-политическим, умственным и нравственным воспитанием и в его диалек тической обусловленности всеми элементами коммунистического воспитания. Специфический характер условий, в кото рых осуществляется подготовка к профессии рабочего, позволяет использовать в процессе трудового воспитания разнообразнейшие средства. Основным таким средством являют ся отдельные элементы воспитательно-образо вательного процесса <и их содержание. Содержание образования в процессе под готовки к профессиям рабочего должно со ставлять целостную, внутренне взаимосвязан ную систему с единой структурой, исходя щую из широкой научной базы и притом учитывающую потребности отдельных групп профессий. Внедрение политехнического прин ципа в содержание образования имеет боль
HANA
шое значение в отношении общих и специфи ческих целей, преследуемых подготовкой к профессии рабочего. Для реализации трудового воспитания уче ников особенно хорошими условиями отли чается практическое обучение — профессио нальная тренировка. В целях воспитания в рамках тренировки может быть использован производительный труд, социалистические трудовые взаимоотношения в коллективе, возникающие на рабочем месте, и пример передовых рабочих, новаторов и рационали заторов. Результаты исследований популяции уче ников, проведенных в Научно-исследователь ском институте профессионально-технического образования в Праге, свидетельствуют о том, что ученики представляют собой широко внутренне-дифференцированный компонент молодежи. В отношении подготовки к про фессии рабочего из этого вытекает требова ние чтобы — как при установлении содержа ния, так и при ето реализации —, т. е. в процессе трудового воспитания учитывалось различие возможностей основного элемента — ученика.
MATOUSOVA
WORK EDUCATION IN THE TRAINING OF YOUNG WORKERS T h e p o s it io n a n d th e r o le o f th e w o r k in g
c la s s
in
th e
s o c ia lis t
s o c i o - p o l it i c a l
th e
p r e p a r a tio n
of
w e ll- t r a in e d
w e r . It is n e c e s s a r y
m anpo
u n d e r s ta n d
a n o r g a n ic
to
in a ll it s c o n n e c t io n s w it h t h e i d e o lo g i c a l,
th e
bearer
of
th e
p o s it iv e
tr a it s
w h ic h a r e to b e c o m e c h a r a c t e r is t ic o f t h e
p o li t ic a l ,
b e h a v io u r
a n d in b e in g d i a l e c t i c a l ly
of
m ost
o f a ll c it i z e n s . of
th e se
a s s is t e d
by
s o c ia lis t
a t t it u d e
The
d e s ir a b le
p u r p o se fu l to
m o u ld in g
q u a l it i e s
f o r m a t io n
w ork,
of
e s p e c ia l l y
is
r e g a r d s fu t u r e s k il l e d w o r k e r s . The
sta g e
a t t a in e d
in th e
and
m oral
e d u c a t io n e d u c a t io n ,
c o n d it io n e d
by
a ll th e e le m e n t s o f c o m m u n is t e d u c a t io n .
a as
r a t io n a l
c o m m u n is t
it a s
s y s t e m m a k e s it im p e r a t iv e fo r t h is c la s s be
part o f
to
T h e s p e c i a l n a tu r e o f c o n d it io n s u n d e r w h ic h
th e
tr a in in g
of
s k il l e d
w orkers
t a k e s p la c e e n a b l e s u s to u s e m a n y f o r m s
d e v e lo p m e n t
of
m e d ia
in
w ork
e d u c a t io n .
The
b a s ic
o f p r o d u c t iv e f o r c e s a n d s o c i a l a n d p r o
m e d iu m is r e p r e s e n t e d b y in d iv id u a l c o m
d u c t io n
p o n en ts
her
r e l a t io n s
p e r s p e c tiv e s
dem and
th a t
a s w e ll have
th ere
s h o u ld
as
t h e ir
r e s u lt e d be a
fu r t
in th e c o m p le x
of
th e
e d u c a t io n a l
T h e c o n t e n t o f e d u c a t io n
c o n c e p t io n o f w o r k e d u c a t io n c o r r e s p o n d
in g o f s k il l e d
in g
te g ra d ed ,
i n t e r n a lly
u n ifo r m ly
str u c tu r ed
to t h e
g r o w in g
s i g n i f i c a n c e o f th e
s u b j e c t iv e f a c t o r o f t h is p r o c e s s . W ork
272
e d u c a t io n
cannot
be
red uced
to
p rocess
and
t h e ir c o n t e n t .
fr o m
a
broad
in
th e
w o r k e r s m u s t fo r m
t r a in a n in -
in te r c o n n e c te d sy ste m ,
s c i e n t if i c
b a s is
and
p r o c e e d in g w h il e
res-
p e c t in g
th e
r e q u ir e m e n t s
of
in d iv id u a l
tr a d e g r o u p s . T h e in tr o d u c tio n o f th e p o-
and
ly t e c h n ic a l p r in c ip le in to th e e d u c a t io n a l c o n te n t
is
of
c o n s id e r a b le
im p o r ta n c e
th e e x a m p le
o f le a d in g
w o r k e r s , in
n o v a to r s a n d w o r k e r - in v e n to r s . T h e r e s u lt s o f th e r e s e a r c h c a r r ie d o u t o n an a p p r e n t ic e s ’ p o p u la tio n b y th e P ra
fr o m th e v ie w p o in t o f g e n e r a l a s w e l l a s
gue
s p e c i f ic g o a l s o f s k ille d w o r k e r s ’ t r a in in g .
s t it u t e t e s t if y to th e f a c t th a t a p p r e n t ic e s
E s p e c ia lly g o o d c o n d it io n s fo r th e r e a l i
r e p r e s e n t a y o u th s e c t io n w h ic h is r ic h ly
s a t io n are
of w ork
c re a ted
by
e d u c a t io n p r a c t ic a l
of
a p p r e n t ic e s
in s t r u c t io n
v o c a t io n a l tr a in in g . T h is t r a in in g us
to
d u c tiv e
use
fo r
w ork,
e d u c a t io n a l s o c i a li s t
e n a b le s
p u rp o ses
c o ll e c t i v e
r e la t io n s a s th e y a r is e in th e
— pro
la b o u r
w o r k p la c e ,
V o c a tio n a l
E d u c a tio n
R esea rch
In
d if f e r e n t ia t e d in t e r n a lly . T h is f in d in g h a s r e s u lt e d in th e d e m a n d th a t b o th in d e t e r m in in g
th e
c o n te n t
of
s k il l e d
w o rk ers’
t r a in in g a n d in it s r e a lis a t io n — a n d th u s in
w ork
c a p a c it ie s
e d u c a t io n , of
its
to o
b a s ic
—
th e d i f f e r e n t
e le m e n t ,
th e
ap
p r e n t ic e , s h o u ld b e r e s p e c t e d .
Potvrdila se základní pravda o tom, že úspěch socialistické výstavby závisí na tom, aby se respektovaly její obecné zákonitosti a současně aby tyto zákonitosti byly v politice strany tvořivě, podle konkrétních podmí nek uplatňovány, jde o úkol neobyčejně složitý a náročný, ale životně důležitý. Velké, m ezinárodně uznávané úspěchy v socialistické výstavbě jsme dosáhli v období, kdy se v řídící činnosti strany a státu takovýto postup respektoval. Naopak, jestliže se porušovaly leninské zásady v práci strany, docházelo k chybám a omylům, kterých bylo možno se vyvarovat. Na počátku padesátých let docházelo k porušování socialistické zákon nosti, k růstu subjektivismu, které stran a později rozhodně odsoudila. Přes všechny objektivní a subjektivní problémy a obtíže se podařilo v historicky krátké době v podstatě vybudovat základy socialismu. Z projevu Gustava Husáka k 30. výročí vítězství pracujícího lidu nad reakcí
273
