Starobní důchod v České republice

Masarykova univerzita Právnická fakulta

Rigorózní práce

Starobní důchod v České republice Mgr. Barbora Čevelová

Brno, 2011/2012

Prohlášení Prohlašuji, že tato rigorózní práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používala nebo z nich čerpala, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.

Mgr. Barbora Čevelová

2

Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Blíže k tématu rigorózní práce . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Vymezení hranic tématu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Právní zařazení starobního důchodu . . . . . . . . . . . . 2 Vývoj práva důchodového pojištění v ČR . . . . . . . . 2.1 Období do 20. let 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Období mezi lety 1920–1949 . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Období mezi lety 1950–1989 . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Období po roce 1989 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Starobní důchod v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Stáří a starobní (důchodový) věk . . . . . . . . . . . . . 3.2 Obecně k podmínkám vzniku nároku na starobní důchod v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1 Potřebný důchodový věk . . . . . . . . . . . . . . 3.2.2 Potřebná doba důchodového pojištění . . . . . . . Doba důchodového pojištění–povinná, dobrovolná Náhradní doba pojištění . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Jednotlivé typy starobních důchodů . . . . . . . . . . . . 3.3.1 Starobní důchod podle § 29 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.2 Starobní důchod podle § 29 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.3 Starobní důchod podle § 29 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.4 Starobní důchod podle § 29 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb. . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.5 Starobní důchod podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb. 3.3.6 Starobní důchody se sníženou věkovou hranicí, tzv. hornické důchody . . . . . . . . . . . . . . . 4 Řízení o starobním důchodu . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Doba před podáním žádosti o důchod . . . . . . . . . . . 4.2 Podání žádosti o důchod - zahájení řízení . . . . . . . . . 4.3 Stanovení výše důchodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4 Příklady nejčastějších výpočtů starobního důchodu . . . 4.5 Rozhodnutí o starobním důchodu . . . . . . . . . . . . .

5 7 7 8 11 11 12 16 20 28 28 29 29 33 34 41 44 45 46 47 48 50 51 59 59 61 65 75 84 3

4.6 4.7

Výplata starobního důchodu; přeplatek . . . . . . . . . Výplata při souběhu nároku na starobní důchod s jiným důchodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Námitkové a soudní řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Možnosti zvýšení starobního důchodu . . . . . . . . . . Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. 85 . . . . . . .

90 93 98 101 104 107 112

4

Úvod Starobní důchod je dávkou důchodového pojištění, která by měla u člověka pokrýt období života, v němž člověk postupně ztrácí schopnost pracovat, mění své každodenní návyky, je více náchylný k dlouhodobým nemocem a je méně adaptabilní. Pro člověka je většinou práce jediným zdrojem obživy a v případě, že od určitého věku není schopen pracovat, je ve vyspělé sociální společnosti pravidlem, že stát tohoto člověka ve stáří zabezpečí tak, aby pokles jeho životní úrovně nebyl příliš velký. Téma starobního důchodu v České republice se může zdát na první pohled tématem velmi úzkým, málo obsažným a ne příliš zajímavým. Pokud se však člověk v průběhu svého života s oblastí starobních důchodů setká (a tato pravděpodobnost se s přibývajícím věkem zvyšuje), zjistí, že se jedná o oblast nejen komplikovanou, ale také zajímavou. Navíc se určitým způsobem dotýká každého z nás, a to nejen v době, kdy se zrovna blíží odchod do starobního důchodu. V současnosti je oblast starobních důchodů v České republice velmi živá a v posledních letech je zasažena spoustou změn, které souvisejí s probíhajícími důchodovými reformami. Postupně se např. zvyšuje potřebný důchodový věk a potřebná doba pojištění k získání nároku na řádný starobní důchod, zpřísňují se rozhodné skutečnosti pro samotný výpočet starobního důchodu, ať už se jedná o starobní důchod řádný nebo před dosažením důchodového věku. Do těchto probíhajících důchodových reforem navíc zasáhl zásadním způsobem nález Pléna Ústavního soudu ze dne 23.3.2010 sp.zn. Pl. ÚS 8/07, v jehož důsledku byla od 30.9.2011 změněna část způsobu výpočtu starobního důchodu za účelem „zajištění souladu právní úpravy s tímto nálezem Ústavního soudu, a to zejména posílením vztahu mezi zaplaceným pojistným na důchodové pojištění a výší důchodu z důchodového pojištění“ 1 . S ohledem na výše uvedené, se tedy tato rigorózní práce v rámci hranic tématu, jež jsou dány kapitolou první, zabývá starobními důchody se 1. Důvodová zpráva k zákonu č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. dostupné v programu beck-online [cit.10.5.2012]

5

snahou nejen čtenáři teoreticky přiblížit aktuální situaci v dané problematice2 , ale také názorně ukázat její aplikaci v praxi, a to především za použití vysvětlujících konkrétních příkladů. Pro ucelený náhled na předestřené téma starobních důchodů je část této rigorózní práce věnována historickému vývoji v oblasti důchodového pojištění. Nicméně dále již je porornost plně ubírána zejména směrem k podmínkám získání nároku na starobní důchod v České republice, k jednotlivým typům starobních důchodů, způsobu výpočtu starobního důchodu, jeho výplatě, řízením o starobním důchodu a také řízením námitkovým, jež bylo zavedeno teprve počátkem roku 2010. Co se týče způsobu výpočtu starobního důchodu zabývá se tato práce podrobně jak výpočtem do 29.9.2011, tak výpočtem od 30.9.2011 s názornou ukázkou, jak se výpočty od sebe liší a jak ve skutečnosti výši starobního důchodu ovlivní.

2.

Právní stav je zachycen ke dni 20.6.2012

6

1 Blíže k tématu rigorózní práce 1.1

Vymezení hranic tématu

Na téma starobních důchodů je možné nahlížet z různého úhlu pohledu a záleží vždy především na jeho samotném výkladu, zda bude zacházet hlouběji do dané problematiky, a nebo obsáhne danou problematiku celou, ovšem na úkor jejího informačního a odborného přínosu, neboť při takové snaze není možné zabíhat do důležitých a neopominutelných detailů, aniž by samotný výklad neutrpěl na srozumitelnosti a přehlednosti. Z těchto důvodů vzala si tato rigorózní práce za své zabývat se starobními důchody v České republice, podmínkami pro jejich přiznání, jejich výpočtem a skutečnostmi, které jsou pro tento výpočet zásadní a ovlivňující. Neopomine se věnovat ani samotnému řízení o starobním důchodu v prvním a ve druhém stupni, o nichž rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, a méně podrobněji také řízení soudnímu. Není však možné s ohledem na snahu o co nejlepší zpracování předestřeného tématu zabývat se různými druhy příplatků sovisející s odškodňovací agendou, možnostmi odstranění tvrdosti zákona a starobními důchody s mezinárodním prvkem.3 Dále se práce bude pouze okrajově zabývat samotným pojmem, systémem a principy práva sociálního za3. Je více než zřejmé, že starobních důchodů s mezinárodním prvkem rok od roku přibývá, a to nejen s ohledem na vstup České republiky do Evropské unie k 1. 5. 2004, kdy Česká republika začala nově aplikovat koordinační nařízení Rady č. 1408/71, o aplikaci systémů sociálního zabezpečení na zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné a členy jejich rodin pohybující se v rámci Společenství, a nařízení Rady č. 574/72, kterým se stanoví postup při realizaci nařízení č. 1408/71, která byla dnem 1. 5. 2010 nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, a nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004, čímž se umožnilo vzájemné hodnocení dob pojištěnců ve členských státech Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska, ale také s ohledem na skutečnost, že Česká republika má momentálně uzavřenu bilaterální smlouvu upravující sociání oblast včetně důchodového pojištění s cca 30–ti státy a s dalšími probíhají jednání nebo jsou už dokonce návrhy daných smuv v různé fázi schvalovacího procesu. Právě proto jsou starobní důchody s mezinárodním prvkem spíše vhodné jako téma samostatné rigorózní práce, neboť jejich problematiku jednoduše nelze pojmout do jedné či dvou kapitol.

7

1. Blíže k tématu rigorózní práce bezpečení, důchodového pojištění, zavedeným pojistným systémem a dalšími tématy úzce se starobními důchody v České republice souvisejícími, avšak to pouze z toho důvodu, že na téma starobních důchodů nahlíží spíše v užším pojetí, než-li v pojetí širším, které by tyto pojmy zcela jistě neopominulo. Velká pozornost není také věnována starobním důchodům horníků a problemitice osob samostatně výdělečně činných, osobám dlouhodobě pečujícím o závislou osobu a studiu, jelikož tyto problematiky jsou sami o sobě tak složité, že by o každé z nich mohla být napsána samostatná rigorózní práce.

1.2

Právní zařazení starobního důchodu

Starobní důchody patří do kategorie tzv. sociálních práv. Sociální práva přitom můžeme zařadit k tzv. druhé generaci lidských práv. V zásadě pokud jde o jejich rozsah nejsou a nemohou být právy univerzálními a všeobecně platnými. Tento fakt přitom vyplývá především z ekonomické podmíněnosti sociálních práv, neboť jejich naplnění velmi závisí na ekonomické úrovni poskytujícího státu.4 Mimo to, že jsou upravena v mezinárodních dokumentech jako je např. Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, jsou upravena také v ústavním pořádku České republiky, tj. v hlavě IV. usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, jak vyplývá ze změny ústavním zákonem(dále jen „LZPS“ ). Ta v čl. 30 LZPS přímo uvádí v odstavci prvním, že „občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele“ , a v odstavci druhém, že „každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek“ . Sociální práva jsou v sociálněprávním státě předmětem práva sociálního zabezpečení, protože jedním z cílů systému sociálního zabezpečení je i prosazování, zajištění a ochrana sociálních práv prostřednictvím zákonných nástrojů.5 „Právo sociálního zabezpečení je oborem platného práva, který, ačkoli svou povahou náleží do sféry práva veřejného, vykazuje určité soukro4. Kahoun, V. a kol. Sociální zabezpečení: Vybrané kapitoly. Praha: Nakladatelství TRITON, 2009. s. 55 5. „tamtéž“

8

1. Blíže k tématu rigorózní práce moprávní rysy. Předpisy veřejnoprávního charakteru zpravidla upravují oblast sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci. V podstatě soukromoprávními předpisy jsou regulovány doplňkové systémy sociálního zabezpečení (penzijní připojištění), i když i zde se projevuje vliv státu, který tyto formy zvýhodňuje (poskytováním státního příspěvku) a ponechává si právo dozoru nad jejich prováděním.“ 6 Konkrétně oblast sociálního pojištění je založena na pojistném principu, kdy na základě celospolečenské (mezigenerační) solidarity přispívá občan povinně do systému pro případ, že u něj v budoucnosti nastane určitá ‘pojistná událost’, při které pak bude mít vůči systému sociálního pojištění nárok na zabezpečení ve formě dávek nahrazující ušlý příjem či úhrad za finančně náročné úkony. Samotný nárok a jeho výše se přitom posuzuje na základě toho, jak dlouho a jakou měrou do systému přispíval. V tomto směru zahrnuje systém sociálního pojištění nemocenské pojištění, důchodové pojištění, zdravotní pojištění a úrazové pojištění.78 Důchodové pojištění, jež se mimo jiné věnuje problematice starobních důchodů, které jsou tématem této rigorózní práce, lze vymezit jako „. . . právní odvětví, které se zabývá právními vztahy důchodového pojištění, jejichž vznik, změna nebo zánik jsou podmíněny existencí sociální události spočívající v dosažení určitého věku, dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nebo smrti živitele, tedy vztahy upravujícími hlavně hmotněprávní podmínky nároků na důchodové dávky a podmínky plnění pojistné povinnosti a procesní vztahy organizace a řízení.“ 9 V současné době je důchodové pojištění z hlediska materiálního založeno především na zabezpečovacím principu; kdy se právní vztahy sociálního pojištění vyznačují vzájemnou podmíněností práv a povinností, 6. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. s. 40 7. Koldinská, K. Sociální právo. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, s. 24 8. V podrobnosti zahrnutí jednotlivých druhů sociálního pojištění se odborné zdroje často liší. Například prof. Vilém Kahoun rozlišuje podrobněji tyto druhy sociálního pojištění: nemocenské, úrazové, v mateřství, zdravotní, ve stáří, při invaliditě, při ztrátě živitele, v nezaměstnanosti a rodinné přídavky. Kahoun, V. a kol. Sociální zabezpečení : Vybrané kapitoly. Praha : Nakladatelství TRITON, 2009. s. 55 9. Brejcha, A. Šantrůček, V. Právo důchodového zabezpečení. Praha : Linde Praha a.s.,1998, s. 22

9

1. Blíže k tématu rigorózní práce jejichž naplnění zajišťuje vyváženost systému z pohledu financování a pojištěnec si sám přispívá na budoucí pojistnou událost, která mu dává právo požadovat pojistné plnění spočívající v sociální dávce;10 pojistném principu; kdy jsou právní vztahy charakteristické tím, že mezi právy a povinnostmi subjektů těchto vztahů, jež jsou jejich obsahem, neexistuje z hlediska fincování systému vzájemná podmíněnost a nárok na poskytnutí plnění (sociální dávky) z příslušného subsystému sociálního zabezpečení vyplývá ze zákona a vzniká zejména již nastáním sociální události a splněním podmínek souvisejících s jejím poskytnutím;11 a sociální solidaritě.

10. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. s 93 11. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. s. 93

10

2 Vývoj práva důchodového pojištění v ČR 2.1

Období do 20. let 20. století

Ve své době každá společnost řešila a řeší sociální události, které jsou neopominutelné a mohou v životě každého člověka nastat. Mimo invaliditu, mateřství, nemoc či ztrátu živitele mezi ně samozřejmě patří také stáří. Formu a řešení těchto sociálních událostí přitom vždy ovlivňovala nejenom vyspělost dané společnosti, ale také její ekonomická zdatnost, celkový pohled na svět, zavedené tradice či intenzita snahy o zavedení konkrétní státem garantované úpravy. K první zásadnější úpravě péče o práce neschopné dochází ve středověku, kdy začaly být vytvářeny svépomocné podpůrné spolky, které měly mimo jiné za úkol pomáhat starým členům. Nejdříve se tyto spolky objevovaly mezi horníky vznikem hornických bratrstev, kdy první první zmínky o jejich existenci pochází z 15. století. Bratrstva zakládala tzv. podpůrné pokladny, do kterých přispívali především horníci formou strhávání příspěvků ze mzdy.12 Později byly podpůrné spolky zakládány i pro některé řemeslnické cechy a tovaryšská bratrstva. K rozsáhlé reformě státní správy došlo ve 2. polovině 18. století za vlády Marie Terezie. V rámci ní byl vybudován laický státní aparát, u něhož bylo potřeba zajistit úředníky po případ stáří či nemoci. Z tohoto důvodu byly vydány dva penzijní normály, jeden pro vdovy a sirotky po věrně sloužících zaměstnancích a druhý pro zaměstnance, jež se po alespoň deseti letech uspokojivé služby stali neschopnými práce.13 Moderní forma sociálního zabezpečení se zde rozvíjí v 2. polovině 19. století, kdy bylo pro české země (tehdy součástí Rakouska-Uherska) zavedeno povinné sociální pojištění. Vznik povinného sociálního pojištění navázal na dříve vzniknuvší svépomocné spolky, fondy a dělnické po12. „V roce 1854 došlo k uzákonění povinného zřizování bratrských pokladen v dolech, čímž byl položen základ pro samostatné hornické sociální pojištění, které existovalo v Československu až do roku 1948.“ Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. s. 26 13. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. s.27

11

2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR kladny, jež v podstatě zabezpečovaly své členy způsobem dobrovolného pojištění proti mimořádným událostem, jež měly za následek zhoršení ekonomické situace. Do tohoto zabezpečení byla postupně začleňována různá pravidla, a to především v souvislosti se spojováním různých druhů a forem pojištění. Princip dobrovolnosti se však časem ukázal jako málo efektivní z důvodu malé zodpovědnosti zúčastněných osob. Z tohoto důvodu a také s ohledem na rozvoj průmyslu a celkový společenský pokrok bylo od dobrovolného principu pojištění upuštěno a byl zaveden systém pojištění povinného. V roce 1909 nabyl účinnosti zákon o penzijním připojištění zřízenců ve službách soukromých a některých zřízenců ve službách veřejných. Návrh zákona o penzijním pojištění dělníků však nebyl dokončen až do roku 1918.14

2.2

Období mezi lety 1920–1949

V období po 1. světové válce byla vznikajícím Československem v sociální oblasti nejprve převzata právní úprava Rakouska-Uherska. Až v letech následujících, konkrétně v roce 1924, byl schválen jeden z nejdůležitějších právních předpisů zákon č. 221/1924 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří,15 který v rámci prováděných reforem reagoval na válkou vyvolanou tíživou sociální situaci občanů. „Zákon upravoval velmi rozsáhlou probletiku a byl několikrát měněn a doplňován. Byl formulován jako zákon základní, podle něhož byly pojištěni všichni zaměstnanci, jestliže nebyly tímto zákonem z pojištění výslovně vyloučeni. Vyloučeni z tohoto pojištění byli zejména státní zaměstnanci a soukromí úředníci, jejichž zabezpečení bylo upraveno výhodněji. Z pojištění byli rovněž vyloučeni zaměstnanci, kteří nastoupili do zaměstnání až po 60. roce věku. Právní úprava zakotvená tímto zákonem se tak vztahovala v podstatě pouze na dělníky.“ 16 Podle § 106 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. mohly být poskytovány při splnění zákonných podmínek z pojištění invalidního a starobního tyto dávky: důchod invalidní, starobní, vdovský, vdovecký, sirotčí a vý14. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. s. 26–30 15. zákon byl účinný od 1. 7. 1926 do 30. 9. 1948 16. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. s. 31

12

2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR bavné. Obecně nárok na starobní důchod přitom vznikl pojištěnci ve chvíli, kdy dosáhl věku 65-ti let a splnil podmínku čekací doby17 ve výši 750 příspěvkových týdnů. Až v roce 1929 zákonem č. 26/1929 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách18 , byl výrazně rozšířen okruh důchodově pojištěných osob podle vykonávané činnosti: Dle § 1 odst. 1 zákona č. 26/1929 Sb. z. a n. jsou pojištěním povinny a podle ustanovení tohoto zákona pojištěny jsou osoby zaměstnané na území Československa na základě služebního poměru jakožto: 1. úředníci (konceptní, techničtí, obchodní, správní, kancelářtí, dílenští, ve svobodných povoláních, soukromí tajemníci a jiní), soukromí učitelé, vychovatelé a podobní, jakožto i obdobně činní zaměstnanci církví a náboženských společností, neb zaměstnanci, jejichž činnost jest průpravou k tomuto povolání; 2. kancelářští zaměstnanci vůbec, vyjímajíc osoby zaměstnané čištěním, úklidem, hlášením návštěv, posílkami (ačkoli v peněžních podnicích neroznášejí cennosti), rozmnožování písemností pouze cestou chemickou nebo mechanickou nebo podobnými pracemi, byť i vedle této hlavní činnosti konaly také práce druhu jiného; zejména všichni zaměstnanci advokátů, notářů a patentních zástupců; 3. zaměstnanci v redakcích, administracích a výpravnách časopisů a jiných publikací, zaměstnanci divadelních podniků stálých hudebních sborů, stálých podniků zábavních, stálých sportovních sdružení, výstavních podniků a ústavů vyučovacích, vychovávacích, opatrovacích, léčebných a dobročinných, dále lékařů a zubních techniků, vyjímajíc osoby zaměstnané čištěním, úklidem, hlášením návštěv, posílkami, rozmnožováním písemností pouze cestou chemickou, mechanickou nebo podobnými pracemi, byť vedle této hlavní činnosti konaly také práce druhu jiného; 4. zaměstnanci, kteří vykonávají práce po rozumu zákona o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1910, č. 20 ř. z., nebo zákona ze dne 22. 17. Čekací doba by se dala v dnešní době přirovnat právě k době pojištění, za kterou bylo odvedeno pojistné. I v této době fungovalo důchodové pojištění na pojistném principu. 18. zákon byl účinný od 1. 4. 1931 do 30. 9. 1948

13

2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR ledna 1922, č. 34 Sb. z. a n., dále obchodní pomocníci podle zákona 73, lit. a) živnostenského řádu, případně § 101, lit. a) živnostenského řádu pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi nebo obchodní učňové podle § 73, lit. c) živnostenského řádu, případně § 101, lit. c) živnostenského zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi; 5. cestující, zástupci a jednatelé, i když jsou ustanoveni na provisi; 6. zaměstnanc, kteří jsou převážně a nikoliv pouze přechodně zaměstnáni: a) přikazováním práce dělníkům nebo odborným dozorem nad nimi, aniž by se jejich práce sami účastnili, leč pokud toho vyžaduje jejich přikazovací nebo dozorčí činnost, jako dílovedoucí, stavbyvedoucí, políři, mistři, důlní, stárci, dozorci, podmistři, šafáři, poklasní, hajníatd.; b) odborným rozhodováním o přejímání vyrobeného nebo dodávaného zboží, jeho samostatným skladováním nebo vydáváním; c) pracemi uměleckými nebo kresličskými, nikoliv pouhou mechanickou nebo chemickou reprodukcí. Po stránce věcného rozsahu umožňoval zákon č. 26/1929 Sb. z. a n. s ohledem na § 15 poskytování těchto důchodových dávek: invalidního a starobního důchodu, důchodu vdovského (vdoveckého), sirotčího, rodičů, výbavné a odbytné jednou provždy. Nárok na starobní důchod vznikl pojištěnci obecně za předpokladu, že dosáhl věku 60-ti let a získal čekací dobu alespoň 180 započitatelných příspěvkových měsíců, nebo získal čekací dobu alespoň 480 příspěvkových měsíců a nepracoval v zaměstnání zakládající pojistnou povinnost na důchodovém pojištění na základě jiných právních předpisů. Mezi lety 1939–1945 bylo důchodové pojištění hornické i dělnické invalidní a starobní pozměněno za účelem přizpůsobení se politickým, sociálním, hospodářským a měnovým podmínkám.19 „Po II. světové válce nebyly předpisy z doby okupace uznány za součást československého právního řádu. Zákonodárství 1. republiky ze sociální oblasti bylo v zásadě převzato. Situace v sociální oblasti byla velmi komplikovaná zejména tím, že fondy sociálního pojištění byly buď za19. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5.přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. s. 32

14

2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR baveny okupanty, nebo znehodnoceny válečným hospodářstvím“ 20 . V roce 1948 byl přijat v sociální oblasti nový zákon č. 99/1948 Sb. z. a n., o národním pojištění, podle kterého (§ 1) byli povinně pojištěni zaměstnanci s výjimkou vojenských gážistů v činné službě, osoby samostatně výdělečně činné, spolupracující členové rodiny osoby samostatně výdělečně činných, důchodci a nezaměstnaní.21 Co se týče dávek důchodového pojištění, zaváděl zákon mimo již dříve existujícího důchodu invalidního, starobního, vdovského, sirotčího a výbavného, také důchod manželky, důchod družky, sociální důchod a odškodnění za pracovní úrazy. Důchod mohl být navíc zvýšen o výchovné nebo pro bezmocnost.22 Podle § 62 zákona č. 99/1948 Sb. z. a n. měl nárok na starobní důchod pojištěnec, který dosáhl minimálně věku 65-ti let, nebyl poživetelem invalidního důchodu a nevydělával více než polovinu průměrného ročního výdělku, nebo pojištěnec, který dosáhl věku alespoň 60-ti let, nebyl poživetelem invalidního důchodu, nevydělával více než polovinu průměrného ročního výdělku a navíc získal dobu pojištění nejméně ve výši 20-ti let. Ačkoli byl tento zákon na svou dobu velmi pokrokový a moderní, neboť vytvořil novou jednotnou soustavu národního pojištění, více zrovnoprávnil nároky dělníků a ostatních zaměstnanců a nově se zabýval také důchodovým zabezpečením samostatně hospodařících občanů23 , platil pouze necelých 9 let24 . Důvodem jeho poměrně krátkého používání se stala skutečnost, že po roce 1948 nastaly ve vývoji československého zákonodárství převratné změny.25

20. „tamtéž “ 21. Podrobnější popis, kdo je za jakých podmínek považován za koho, byl rozepsán v jednotlivých ustanoveních tohoto zákona, což je změna oproti velmi podrobně určujícímu okruhu povinně pojištěných osob, jež měl zaveden v jediném § 1 odst. 1 zákon č. 26/1929 Sb. z. a n.(viz. výše) 22. § 60 zákona č. 99/1948 Sb. z. a n. 23. Do vzniku tohoto zákona existoval v oblasti důchodového zabezpečení osob samostatně hospodařících pouze zákon č. 148/1925 Sb. z. a n., o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity 24. 1. 10. 1948 až 1. 1. 1957 25. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5.přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. s. 33

15

2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR

2.3

Období mezi lety 1950–1989

Období let 1950–1989 bylo v důchodovém pojištění velmi poznamenáno přicházejícím socialismem. Pomalu se opouštělo od pojišťovacího principu a ze systému sociálního pojištění se přecházelo na systém sociálního zabezpečení, kdy se o občany výrazně více stará stát s ohledem na ideologii redistributivního pojetí socialismu. Prvním zákonem ze sociální oblasti, jež byl plně založen na principu zabezpečovacím, byl zákon č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení. Daný zákon se vztahoval podle § 3 na zaměstnance, domácké dělníky, žáky učilišť státních pracovních záloh a učně. 26 Z důchodového zabezpečení byly při splnění zákonných podmínek poskytovány důchody (starobní, invalidní a částečný invalidní, invalidní a částečný invalidní při pracovním úrazu, vdovský, vdovecký, sirotčí, manželky, za výsluhu let, osobní, sociální), výchovné k důchodům a zvýšení důchodů pro bezmocnost. Starobní důchod náležel podle § 9 odst. 1 zákona č. 55/1956 Sb. zaměstnanci, který byl zaměstnán nejméně 20 let, jestliže v době trvání zaměstnání nebo nejpozději do dvou roků po výstupu z něj dosáhl věku aspoň 60 let, přičemž zaměstnanec I. pracovní kategorie27 nebo žena musel dosáhnout alespoň věku aspoň 55 let, anebo podle § 9 odst. 2 zákona č. 55/1956 Sb. náležel zaměstnanci, který získal dobu zaměstnání kratší 20-ti let, avšak nejméně 5 let, starobní důchod, jestliže v době trvání zaměstnání nebo nejpozději do dvou roků po výstupu z něho dosáhl věku aspoň 65 let. V roce 1964 byl přijat zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení28 , k němuž se přímo vztahovala prováděcí vyhláška Státního úřadu soci26. „Formou vládních nařízení byli např. členové výrobních družstev, družstevní rolníci a osoby samostatně hospodařící pojištěni pro případ stáří, invalidity a ztráty živitele.“ Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 4.přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, 2008. s. 33 27. Zákonem 55/1956 Sb. byly poprvé zavedeny pracovní kategorie, k nimž Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 8. října 1958 sp.zn. Cz 399/58 uvedl: „Jednou ze zásad, na níž je založen zákon o sociálním zabezpečení, je důsledné odměňování podle zásluhy zaměstnance. Tato zásada je provedena tím, že jsou zaměstnanci zařazeni do tří pracovních kategorií podle důležitosti a obtížnosti jejich práce; zaměstnanci, kteří vykonávají zaměstnání, jež svým obsahem spadá do první a druhé pracovní kategorie, jsou proti ostatním zvýhodněni.“ 28. účinný od 1.7.1964 do 31.12.1975

16

2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR álního zabezpečení č. 102/1964 Sb. Ačkoli ekonomická situace v tehdejším Československu nebyla nikterak zářná a hospodářství se příliš nedařilo, nově přijatý zákon si to svým zněním příliš neuvědomoval a namísto ustoupení od velmi pro stát finančně náročného principu sociálního zabezpečení k dříve podporovanému principu sociálního pojištění, princip sociálního zabezpečení s ohledem na tehdejší politickou situaci v zemi stále více prosazoval. Přímo v preambuli zákona č. 101/1964 Sb. bylo uvedeno, že „Socialistická společnost vytváří na základě neustálého rozvoje výrobních sil a zdokonalování výrobních vztahů stále příznivější předpoklady k zlepšování životních a pracovních podmínek a k všestrannému uspokojování hmotných a kulturních potřeb pracujících. Tyto zlepšující se pracovní a životní podmínky a neustálé prohlubování zdravotní a sociální péče se již dnes projevují nejen ve zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva, ale i v prodlužování pracovní aktivity. Vývoj v tomto směru bude dále urychlován postupným odstraňováním těžkých a zdraví škodlivých prací, zaváděním nové techniky, zejména komplexní mechanizací a automatizací výroby, postupným zkracováním pracovní doby a dalším prohlubováním a zlepšováním léčebně preventivní péče . . . Systém sociálního zabezpečení musí zajišťovat, aby všech materiálních a finančních prostředků věnovaných naší společností na sociální potřeby bylo co nejúčelněji využíváno v souladu se zájmy a potřebami dalšího rozvoje našeho národního hospodářství a aby při rozdělování těchto prostředků byly zabezpečeny především oprávněné potřeby těch pracujících, kteří pro stáří nebo invaliditu nemohou uspokojovat své potřeby vlastní prací. Tato zásada vyžaduje, aby v soustavě důchodového zabezpečení byla více uplatněna hlediska sociální, zejména zmenšením rozpětí mezi vyššími a nižšími důchody, čehož bude dosaženo zdaněním vyšších důchodů a zvyšováním nízkých důchodů vyššími částkami při další práci . . . Nároky z důchodového zabezpečení se zajišťují všem pracujícím na základě práce. Z důchodového zabezpečení se proto odstraňují pozůstatky dřívějších sociálně pojišťovacích kapitalistických systémů. Společenský význam péče o děti vyžaduje výhodnější úpravu nároků pracujících matek, zejména snížením věkové hranice pro právo na starobní důchod u žen s více dětmi a zhodnocením péče o děti pro nároky z důchodového zabezpečení.“ Z důchodového zabezpečení; které se týkalo hlavně „pracovníků v pracovním nebo učebním poměru a členů výrobních družstev, osob, které 17

2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR byly postaveny na roveň pracovníkům, jako soudci z povolání, advokáti apod., příslušníků ozbrojených sil a příslušníků bezpečenostních sborů z povolání, ostatních občanů konajících službu v ozbrojených silách, bojovníků proti fašismu, obětí války a fašistické persekuce v době nesvobody, účastníků krátkodobých nebo neplacených brigád, dobrovolných zdravotníků ČSČK apod., umělců,“ 29 ; se dle § 3 zákona č. 101/1964 Sb. poskytovaly tyto dávky: důchody starobní, invalidní a částečně invalidní, vdovský, sirotči, manželky, osobní, sociální a dále výchovné k důchodům a zvýšení důchodu a výchovného pro bezmocnost. Mimo to, že se nárok na starobní důchod řídil především podle pracovní kategorie, délky doby zaměstnání a výše výdělku30 , bylo obecně potřeba, aby pracovník získal alespoň 25 let zaměstnání a v době jeho trvání získal alespoň 60 let. Pokud měl člověk dostatek let odpracovaných v preferované kategorii, mohl dosáhnout snížení věkové hranice odchodu do důchodu na 58 nebo 55 let. Co se týče žen, podle počtu vychovaných dětí se při splnění potřebné doby zaměstnání 25 let pohyboval jejich důchodový věk mezi 57 (žádné dítě) až 53 lety (pět nebo více dětí). Zcela nově zavedl zákon č. 101/1964 Sb. poměrný starobní důchod (§ 12). Na ten měl nárok pracovník, jež byl zaměstnán po dobu alespoň 10-ti let, avšak méně než 25 let, a v době trvání zaměstnání dosáhl věku 65 let. Žena pak měla na poměrný starobní důchod nárok, jestliže pracovala nejméně 20 let, avšak méně než 25 let, a v době trvání zaměstnání dosáhla věku 60 let při výchově nejmíň jednoho dítěte nebo 62 let při výchově žádného dítěte. Následující zákon č. 121/1975 Sb. o sociálním zabezpečení, který byl účinný v letech 1.1.1976 až 30.9.1988, se více zabýval zabezpečením rodin s dětmi v rámci tzv. propopulačních opatření, jež měla zvýšit porodnost a ovlinit populační vývoj. 31 Podle § 3 zákona č. 121/1975 Sb. byli důchodového zabezpečení účastni pracovníci v pracovním poměru, učni a členové výrobních družstev, členové jednotných zemědělských družstev, pracující jako jsou např. 29. Brejcha, A. Šantrůček, V. Právo důchodového zabezpečení. Praha : Linde Praha a.s.,1998, s. 38. 30. §4 odst. 2 zákona č. 101/1964 Sb. 31. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5.přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. s. 34

18

2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR poslanci národních výborů, členové orgánů lidové kontroly, soudci z povolání, advokáti, studenti, vědečtí a umělečtí aspiranti apod., vojáci z povolání, příslušníci Sboru národní bezpečnosti a příslušníci sborů nápravné výchovy, bojovníci proti fašismu, oběti války a fašistické persekuce v době nesvobody, jakož i účastníci osvobozovacích bojů za první světové války, vědečtí pracovníci, spisovatelé, hudební skladatelé, výtvarní umělci, architekti, novináři, výkonní umělci a artisté. Co se týče dávek důchodového zabezpečení a podmínek vzniku nároku na starobní důchod, nedostála právní úprava oproti předešlému zákonu č. 101/1964 Sb. mnoha změn Druhy dávek zůstaly v podstatě stejné, pouze k nim nově přibyl ještě důchod za výsluhu let a částečný důchod za výsluhu let. Ve vzniku nároku na starobní důchod se změnily podmínky pro ženy u poměrného starobního důchodu, kdy žena měla nově nárok na poměrný starobní důchod za předpokladu, že pracovala alespoň 20 let, avšak méně než 25 let, a dosáhla věku 60-ti let bez ohledu na to, kolik vychovala dětí. Posledním zákonem v důchodové oblasti, který byl vydán na základě zabezpečovacího principu 32 byl zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení 33 , k němuž byla vytvořena prováděcí vyhláška č. 149/1988 Sb. Na základě něj (§ 6) byli důchodově zabezpečeni především zaměstnanci v pracovním poměru, členové jednotných zemědělských družstev a výrobních družstev, občané jako např. advokáti, soudci z povolání, studenti, žáci, vědečtí a umělečtí aspiranti, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby apod., vojáci z povolání, příslušníci sboru národní bezpečenosti a příslušníci sborů nápravné výchovy. V rozsahu stanovéném právními předpisy pak byli důchodově zabezpečeni např. jednotlivě hospodařící rolníci a jiné osoby samostatně hospodařící, příslušníci Lidových milicí, členové Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, dobrovolní požárníci, účastníci krátkodobých nebo neplacených brigád. Oproti předešlé právní úpravě zmizel v dávkách důchodového pojištění částečný důchod za výsluhu let a od 1.8.1991 se opět objevil důchod vdovecký. Podmínky vzniku nároku jak na starobní důchod tak na starobní důchod poměrný zůstaly mimo nároků na starobní důchod při výkonu 32. Výjimku tvořily osoby samostatně hospodařící, později osoby samosatně výdělečně činné, u kterých se uplatňoval princip pojistný. 33. Větší část zákona byla účinná od 1.10.1988 do 31.12.1995. Některá ustanovení jsou platná dodnes.

19

2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR zaměstnání v I. pracovní kategorii34 nezměněny.

2.4

Období po roce 1989

„Velice brzy po listopadu 1989 bylo zřejmé, že bude nutno přistoupit k zásadní reformě systému sociálního zabezpečení. I když byl tento systém v některých oblastech na dobré úrovni, zejména pokud šlo o zabezpečení rodin s dětmi, v jiných směrech – hlavně v oblasti důchodů – zaostával a měl řadu nedostatků zásadního rázu. Především byl mimořádně finančně náročný, byl velmi těžkopádný, nebyl schopen přizpůsobit se novým podmínkám. V některých případech byl i nespravedlivý (institut osobních důchodů). Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto, že společně s ekonomickou reformou bude uskutečněna i reforma sociální. Klíčovým úkolem této reformy byl – obdobně jako v ostatních zemích střední a východní Evropy – přechod od sociálního zabezpečení k sociálnímu pojištění.“ 35 Postupně začaly být přijímány také zákony, které se dotýkají přímo důchodové oblasti. Přičemž nejdůležitější z nich a dodnes aplikované jsou zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zákon ČNR č. 589/1992 Sb. o pojistném na socialní zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V roce 1995 byl přijat zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který z velké části nahradil do té doby používaný zákon č. 100/1988 Sb. Tento zákon je stále účinný, i když nelze nezmínit, že za svou existenci byl již pozměňován cca 43-krát a o konečné číslo se vzhledem k plánovaným reformám a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 23. 3. 2010 jistě nejedná. Co se týče osobního rozsahu, jsou za zákonem splněných podmínek podle § 5 zákona č. 155/1995 Sb. pojištěny následující osoby36 : 34. Jedná se o tzv. hornické důchody, kdy ustanovení, které se jich týkají jsou stále účinná a bude o nich podrobněji pojednáno v kapitole následující. 35. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. s. 34 36. Jak je vidět na následujících řádcích jedná se o velmi podrobný výčet, kdo je a kdo není při splnění zákonných podmínek důchodově pojištěn. Je však otázkou, zda by nebylo jednodušší použití negativního výčtu, který by zahrnoval pouze osoby

20

2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR a) zaměstnanci v pracovním poměru, b) příslušníci Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Celní správy České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky, vojáci z povolání a státní zaměstnanci podle služebního zákona, c) členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, d) osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v písmenech g) až i) a v písmenu bz), e) osoby samostatně výdělečně činné, f) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, g) soudci, h) členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, důchodově nepojištěné, nebo zda by se nemělo zauvažovat nad zjednodušením nynější právní úpravy. Poněvadž především z pohledu laického se zdá současná úprava hodně komplikovaná a běžným občanům ne zcela zřejmá. A přitom právě běžných občanů se tato úprava nejvíce dotýká a přímo ovlivňuje jejich budoucí nároky na dávky důchodového pojištění.

21

2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR ch) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu, i) prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, j) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, k) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu5a), nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu, l) osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce, m) osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole (dále jen ˙střední škola˙) nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let v období před rokem 2010, n) osoby vedené v evidenci Úřadu práce České republiky ? krajské pobočky, popřípadě pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen ?krajská pobočka Úřadu práce?) jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku a nezapočítává se do ní doba účasti na pojištění podle § 6 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a doba výkonu výdělečné činnosti, která podle zvláštního právního předpisu nebrání (není překážkou) zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, a to i když tato činnost zakládá účast na pojištění, o) osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, 22

2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR p) osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, q) osoby konající civilní službu, r) osoby pečující osobně o dítě ve věku do čtyř let, s) osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost, pokud spolu žijí v domácnosti5d); podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu, t) poživatelé invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32; za poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se pro účely účasti na pojištění považují též osoby, které nepobírají tento důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek podle zvláštních zákonů, u) osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala jejich účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si nepřivodily úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu5f) v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem, v) pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, w) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, 23

2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR x) prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, y) osoby, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu37, pokud podle vyjádření orgánu příslušného k poskytování zvláštní ochrany a pomoci nemohou vykonávat výdělečnou činnost. z) členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů, az) likvidátoři, pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, bz) vedoucí organizačních složek právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku a místo výkonu práce těchto vedoucích je trvale v České republice. Mimo výše uvedených osob mohou být důchodově pojištěny osoby, jež jsou starší 18-ti let a jsou důchodového pojištění účastni dobrovolně (§ 6 zákona č. 155/1995 Sb.). Na základě zákona č. 155/1995 Sb. může občan získat nárok na tyto dávky důchodového pojištění: starobní a invalidní důchod37 – tzv. dávky přímé, a dále na vdovský, vdovecký a sirotčí důchod – tzv. dávky odvozené. O všech shora uvedených dávkách důchodového pojištění rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení (dále také„ČSSZ“ ). Ta je samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále také „MPSV“ . Byla ustavena, s účinností od 1. září 1990, zákonem ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, kterým byl novelizován zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení. Fakticky vznikla sloučením Úřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění 37. Invalidní důchod je v závislosti na postižení rozdělen na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně. Do 31. 12. 2009 byly v zákoně č. 155/1995 Sb. zakotveny dva typy invalidních důchodů, a to částečný a plný.

24

2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních družstev. 38 V jejím čele stojí ředitel jmenovaný ministrem práce a sociálních věcí. ČSSZ se organizačně skládá z Ústředí, pracovišť ČSSZ, Okresních správ sociálního zabezpečení – v Praze se jedná o Pražskou správu sociálního zabezpečení a v Brně o Městskou správu sociálního zabezpečení (dále také „OSSZ“ ) a územních pracovišť. Každá z těchto organizačních složek má své kompetence a úkoly, které vyplývají především ze zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ze Statutu České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení vydávané ministrem práce a sociálních věcí (dále také „Statut“ ) a z interních právních předpisů. Přímo ústředí a pracoviště ČSSZ plní v důchodové oblasti především tyto úkoly39 : 1. rozhoduje •

o dávkách důchodového pojištění40 , pokud o nich nerozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek,

•

o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,

•

o povinnosti zaměstnavatele nahradit částky na dávce důchodového pojištění neprávem vyplacené, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,

•

o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení,

•

o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno,

38. dostupné: www.cssz.cz/cz/o-cssz/profil-organizace/ stav ke dni 29. 5. 2011 39. § 5 zákona č. 582/1991 Sb. 40. A to jak v prvním stupni, tak od 1. 1. 2010 také ve stupni druhém, neboli v námitkovém řízení

25

2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR •

o převodech důchodových práv podle § 105a zákona o důchodovém pojištění a zařizuje tyto převody,

2. vymáhá neprávem vyplacené částky na dávkách důchodového pojištění; přitom je oprávněna provádět správní výkon rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění, 3. jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení, 4. plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny, 5. řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení, 6. zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti důchodového pojištění, 7. zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona, 8. vede registr pojištěnců důchodového pojištění, 9. vyrozumívá okresní správu sociálního zabezpečení o tom, že občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán invalidním na základě soudního řízení o žalobě, 10. zajišťuje podklady k posuzování zdravotního stavu v rozsahu vyplývajícím z přímo použitelných předpisů Evropské unie a z mezinárodních smluv, 11. v rozsahu stanoveném zákonem 582/1991 Sb. posuzuje zdravotní stav Úkoly vyplývající ze zákona č. 582/1991 Sb. jsou podrobněji specifikovány v části první Statutu. Dále Statut podrobněji vymezuje vztah mezi ČSSZ a MPSV, vztah ČSSZ k jiným subjektům či základy organizace a řízení ČSSZ. Poslední Statut byl ministrem práce a sociálních věcí vydán dne 18. 3. 2011.41 41. Statut je volně dostupný např. na webových stránkách ČSSZ v sekci O ČSSZ – Profil organizace – Dokumenty.

26

2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR Co se týče vnitřní organizační struktury, je ústředí ČSSZ rozděleno takto 42 : •

ústřední ředitel řídí – Kancelář ústředního ředitele ČSSZ, Odbor interního auditu a kontroly, Odbor personální, Odbor strategie a projektové kanceláře, Oddělení bezpečenostní politiky

•

Úsek sociálního pojištění – Odbor důchodového pojištění zaměstnanců, Odbor nemocenského pojištění zaměstnanců, Odbor sociálního pojištění OSVČ a přípravného důchodového řízení, Odbor pojistného a pohledávek

•

Úsek provádění důchodového pojištění – Odbor organizace údajové základny, důchodového pojištění a poskytování informací, Odbor rozhodování o dávkách důchodového pojištění, Odbor realizace výplat dávek důchodového pojištění, Odbor správy údajové základny, Odbor realizace exekučních srážek z dávek důchodového pojištění

•

Úsek informačních a komunikačních technologií – Odbor koncepcí a systémové integrace, Odbor systémové, komunikační a technické podpory, Odbor implementace informačních systémů, Odbor programů a analýz, Odbor provozu centrálních informačních technologií

•

Úsek lékařské posudkové služby – Odbor metodiky lékařské posudkové služby, Odbor právní agendy lékařské posudkové služby a vzdělávání, regionální oddělení lékařské posudkové služby v Praze, Plzni, Hradci Králové, Brně a Ostravě

Jednotlivé odbory jsou dále členěny na oddělení, popř. referáty. Otázkou zůstává, jakou vnitřní organizační strukturu bude mít ČSSZ do budoucna, neboť tak jako v každé velké instituci ani zde nejsou výjimkou poměrně časté změny.

42. dostupné:www.cssz.cz/cz/o-cssz/profil-organizace/organizacnistruktura/ustredi.html [cit. 29.5.2011]

27

3 Starobní důchod v ČR 3.1

Stáří a starobní (důchodový) věk

Stáří je období života, ve kterém člověk postupně ztrácí schopnost pracovat, mění své každodenní návyky, je více náchylný k různým dlouhodobějším onemocněním či je např. méně adaptabilní. Mimo to není o starší lidi na pracovním trhu velký zájem a zaměstnavatelé dávají spíše přednost mladým, výkonným lidem před lidmi starými, i když tito lidé mají nenahraditelné množství zkušeností. Pokud je navíc práce pro člověka jediným zdrojem obživy, přičemž od určitého věku není schopen pracovat, je ve vyspělé sociální společnosti pravidlem, že stát daného člověka ve stáří zabezpečí tak, aby pokles jeho životní úrovně nebyl příliš velký. K tomu, aby tak ale mohl učinit, je třeba zobecnit věk, kdy je člověk natolik starý, že se sám neuživí a měl by tedy odejít do důchodu, neboli stát se ve své podstatě ekonomicky neaktivním. Zevšeobecnění dosažení určitého věku však komplikuje skutečnost, že samotný proces stárnutí kromě toho, že je ovlivněn biologickými, společenskými a přírodními činiteli, je velmi individuální. Zcela ideální by bylo stanovení důchodového věku, neboli věku odchodu do důchodu, osobitě u každého člověka. Vzhledem k tomu, že toto není s ohledem na ekonomické, společenské a jiné faktory možné, stanovuje se důchodový věk s ohledem na demografický vývoj, možnosti státu a obyvatelstva, ekonomické faktory a předpokládaný počet příjemců důchodů, který rok od roku stoupá, obecně s tím, že např. hornická povolání jsou věkově zvýhodněna. Velký problémem, který v posledních letech vzniká, je, že porodnost a především počet ekonomicky aktivních lidí nedosahuje takové úrovně, aby pokryl nynější i do budoucna předpokládanou výši starobních důchodů. Z tohoto důvodu se již od počátku zavádění zákona č. 155/1995 Sb. hovoří a také v praxi využívá postupné zvyšování důchodového věku, které je v souladu s momentální filozofií celé Evropy, kde se nyní důchodový věk pohybuje mezi 60-tým až 70-tým rokem života člověka. „Při samotném stanovení důchodového věku lze starobní důchod pojímat jako dávku výsluhovou nebo sociální podle toho, zda se klade důraz na předcházející činnost (presumpce výsluh) nebo na zbývající 28

3. Starobní důchod v ČR pracovní schopnosti člověka (presumpce invalidity). . . V České republice se zásadně uplatňuje koncepce výsluhová. Starobní důchod je obligatorní opakující se dávka, kterou je společnost povinna poskytnout účastníku procesu společenské práce při dosažení stanoveného věku a po určité době účasti na tomto procesu. Jde tedy o vysloužený, resp. zasloužený, zákonem zaručený nárok na dávku.“ 43

3.2

Obecně k podmínkám vzniku nároku na starobní důchod v ČR

V České republice je třeba obecně ke vzniku nároku na starobní důchod splnit dvě základní podmínky, jež jsou uvedeny v § 28 zákona č. 155/1995 Sb., tj. dosáhnout důchodového věku a získat potřebnou dobu pojištění. Obě tyto podmínky přitom musí být splněny současně. 3.2.1

Potřebný důchodový věk

Potřebný důchodový věk je v České republice stanoven odlišně pro muže a ženy, neboť ženám se snižuje podle toho, kolik vychovaly dětí. Podle § 32 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb. se přitom podmínka výchovy dítěte považuje pro nárok na starobní důchod za splněnou, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti nejméně po dobu 10-ti let. Pokud se však žena ujala dítěte po dosažení osmého roku věku, je podmínka splněna, jestliže žena pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu 5-ti let. Dobu péče o dítě lze ženě zároveň uznat pro vznik nároku na starobní důchod v případech, kdy nemohla o dítě osobně pečovat pro nemoc, nebo pokud bylo dítě ze zdravotních důvodů v ústavní péči, nebo pokud o něj pečovala od jeho narození do jeho úmrtí a dítě přitom zemřelo po dosažení šesti měsíců věku, a nebo o dítě pečovala alespoň poslední tři roky před dosažením věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod44 Vzhledem ke 43. Gregorová, Z., Galvas, M. Sociální zabezpečení. 2. aktualizované a doplněné vydání. Brno : Nakladatelství DOPLNĚK, 2005. s. 134–135 44. § 4 prováděcí vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění.

29

3. Starobní důchod v ČR skutečnosti, že se jedná o taxativní výčet, není možné, aby při posuzování vzniku nároku na starobní důchod byli, co se doby péče o dítě týče, ženě uznávány jiné situace, kdy pečovala o dítě, jako je např. případ, kdy bylo dítě svěřeno soudem do péče otci a matka vůči němu plnila pouze svou vyživovací povinnost, navštěvovala jej a starala se o něj jednou začas. Tento názor ostatně vyjádřil i Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí č.j. 3 Ads 37/2003-49 ze dne 4. 12. 2003:„Zákon o důchodovém pojištění pro uznání podmínky výchovy dítěte pro uznání nároku ženy na starobní důchod požaduje osobní péči matky, tedy takovou, na níž se matka osobně, aktivně, průběžně podílí. Je zřejmé, že pokud matka dítě navštěvuje, projevuje o něj zájem, přispívá na jeho výživu otci, kterému bylo nezletilé dítě svěřeno do výchovy, podílí se na výchově syna neboť podle zákona rodině jsou především rodiče odpovědni za všestranný duševní a tělesný rozvoj svých dětí a zvláště za jejich řádnou výchovu. Pro přiznání nároku na důchod, resp. uznání osobní péče o dítě pro snížení důchodového věku u žen, však požaduje zákon o důchodovém pojištění soustavnou osobní péči o dítě, alespoň po dobu 10 roků, která nemohla být naplněna, pokud byl syn soudem svěřen do péče otce, který za jeho péči nese odpovědnost, matka a syn byli od sebe odděleni a syn pobýval u otce.“ Obecně podle § 32 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. činí u mužů narozených před rokem 1936 důchovový věk 60 let a u žen narozených před rokem 1936 podle počtu vychovaných dětí 53 let (alespoň 5 dětí), 54 let (3 nebo 4 děti), 55 let (2 děti), 56 let (1 dítě), 57 let (žádné dítě). „Ustanovení zachovává věkové hranice pro pro určení důchodového věku, které stanovil zákon č. 100/1988 Sb. do 31. prosince 1995. Tzn., že splnil–li pojištěnec před 1. lednem 1996 uvedené věkové hranice, zůstává mu zachován tento dřívější důchodový věk, i když o přiznání starobního důchodu bude žádat za účinnosti zákona č. 155/1995 Sb. a výše důchodu se bude stanovovat též podle zákona č. 155/1995 Sb.“ 45 Podle § 32 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. se obecně u pojištěnců narozených v období let 1936 až 1977 stanoví důchodový věk podle přílohy zákona č. 155/1995 Sb., přičemž pokud se důchodový věk stanoví s přičtením kalendářních měsíců, tak se za důchodový věk považuje věk 45. Přib. J, Voříšek. V, Důchodové předpisy s komentářem. 6. aktualizované vydání. Olomouc : Nakladatelství ANAG, 2010. s. 176

30

3. Starobní důchod v ČR dosažený v posledním přičteném kalendářním měsíci v den, který se číslem shoduje se dnem narození pojištěnce, popř. s posledním dnem přičteného kalednářního měsíce, jestliže takový den neobsahuje. V dané příloze zákona je přitom důchodový věk stanoven formou tabulky, z níž na základě údajů: datum narození, pohlaví a u žen počet vychovaných dětí je možné jednoduše vyčíst datum dosažení důchodového věku pojištěnce (viz příloha tabulka A.3). Př.: Pokud se žena narodila 28. 3. 1950 a vychovala za svůj život 3 děti, dosáhne důchodového věku dne 28. 3. 2007. Pokud by však tato žena vychovala pouze 2 děti, dosáhla by důchodového věku dne 28. 7. 2008. Oproti tomu muž narozený dne 28. 3. 1950 dosáhne důchodového věku výhradně dne 28. 11. 2012. Co se týče pojištěnců narozených po roce 1977, stanoví se obecně podle § 32 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. důchodový věk tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977. Samotné ustanovení § 32 zákona č. 155/1995 Sb. není a nebylo vždy přijímáno kladně, a proto není zcela jistě není žádným překvapením, že problematika rozdílného stanovování důchodového věku u žen a mužů již byla řešena také na úrovni Pléna Ústavního soudu ČR, když v rámci řešení jedné kasační stížnosti navrh Nejvyšší správní soud ČR zrušení § 32 zákona č. 155/1995 Sb. s odůvodněním, že je toto ustanovení v rozporu s čl. 1, čl. 3 odst. 1 a čl. 30 odst. 1 LZPS, když stanovuje důchodový věk žen podle počtu vychovaných dětí rozdílně od důchodového věku mužů. Ústavní soud však tehdy dospěl k závěru, že napadené znění § 32 zákona č. 155/1995 Sb. není v rozporu s LZPS, protože „určitá zákonná úprava, jež zvýhodňuje jednu skupinu či kategorii osob oproti jiným, nemůže být sama o sobě označena za porušení principu rovnosti. Zákonodárce má určitý prostor k úvaze, zda takové preferenční zacházení zakotví. Musí přitom dbát o to, aby zvýhodňující přístup byl založen na objektivních a rozumných důvodech (legitimní cíl zákonodárce) a aby mezi tímto cílem a prostředky k jeho dosažení (právní výhody) existoval vztah přiměřenosti. . . Navíc došlo-li by ke zrušení napadeného ustanovení, bylo by odebráno jisté zvýhodnění ženám-matkám, aniž by v rámci "zrovnoprávnění"nabyli muži-otcové stejné výhody, jakou mají ženy-matky. Ústavní soud je toliko negativním zákonodárcem a jeho zá-

31

3. Starobní důchod v ČR sah vůči napadenému ustanovení by tak pouze porušil princip ochrany důvěry občanů v právo, příp. by zasáhl do právní jistoty, resp. legitimního očekávání. V tomto kontextu Ústavní soud konstatoval, že v daném případě nenastal rozpor mezi pozitivním zákonem a spravedlností.“ 46 Velmi sledovaný byl také případ Augustina Andrleho, kterým se zabýval Evropský soud pro lidská práva a po jeho ukončení vydalo Ministarstvo spravedlnosti tuto tiskovou zprávu: „Dne 17. února 2011 vydal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozsudek ve věci Augustin Andrle proti České republice. Stěžovatel namítal porušení zákazu diskriminace zaručeného článkem 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v souvislosti s jeho právem na pokojné užívání majetku chráněným článkem 1 Protokolu č. 1. Stěžovateli byly v roce 1998 svěřeny do výchovy dvě z jeho čtyř dětí. V roce 2003 zamítla Česká správa sociálního zabezpečení jeho žádost o starobní důchod podanou v době, kdy mu bylo 57 let, a to z důvodu nedosažení důchodového věku. Ten byl podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v případě stěžovatele vypočten na 61 let a deset měsíců. Poté, co stěžovatel se svým nárokem neuspěl před krajským, Nejvyšším a Ústavním soudem, obrátil se na Evropský soud s námitkou, že ustanovení upravující věkovou hranici pro odchod do důchodu (§ 32 citovaného zákona), které ženám, jež pečovaly o děti, umožňuje na rozdíl od mužů ve stejné situaci odcházet do důchodu dříve, je v daném ohledu diskriminační. Evropský soud nejprve připomenul obecný princip, podle kterého aby bylo odlišné zacházení založené výlučně na základě pohlaví v souladu s Úmluvou, musí k němu existovat velice závažné důvody. Na druhou stranu, pokud jde o přijímání obecných opatření v rámci dlouhodobější sociálně-ekonomické politiky, je státům – co do výběru konkrétních opatření – obecně přiznáván poměrně široký prostor pro jejich vlastní uvážení. Evropský soud reagoval na argumenty vlády, když předmětnou právní úpravu posuzoval v rámci širšího historického kontextu, a konstatoval, že právní úprava týkající se důchodového věku, která byla původně konstruovaná jako jistá kompenzace za ztížené postavení žen ve společnosti, sledovala bezpochyby legitimní cíl. Takovýto přístup je 46. Nález Pléna Ústavního soudu ze dne 16. 10. 2007 sp.zn. Pl ÚS 53/04, dostupné na http://nalus.usoud.cz [cit. 8.6.2011]

32

3. Starobní důchod v ČR potom rozumně a objektivně ospravedlnitelný tak dlouho, dokud bude vůči ženám takového zvláštního zacházení ze společenského a ekonomického pohledu zapotřebí. Podle Evropského soudu musí – vzhledem k postupnému vývoji ve společnosti – i legislativní změny přicházet postupně, přičemž s přihlédnutím k časové náročnosti probíhající důchodové reformy nelze opatření, která Česká republika doposud přijala (například novela zákona o důchodovém pojištění účinná od 1. ledna 2010), co do jejich načasování a co do jejich rozsahu považovat za vybočující z prostoru pro vlastní uvážení, kterým státy v této oblasti disponují. V daném případě tak rozdílné zacházení nebylo ve vztahu k legitimnímu cíli, který sledovalo, nepřiměřené, a Evropský soud proto konstatoval, že k porušení článku 14 Úmluvy ve spojení s článkem 1 Protokolu č. 1 nedošlo.“ 47 Přesto, že soudy neshledávají ustanovení § 32 zákona č. 155/1995 Sb. za neligitimní, je zřejmé, že rozdíly mezi důchodovým věkem žen a mužů se pomalu zmenšují a počet vychovaných dětí v tomto směru hraje čím dál tím menší roli, nehledě na to, že postupně dochází také k jejich zvyšování. Ostatně i v důvodové zprávě k velké důchodové reformě provedené zákonem č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o oragizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se zákonodárci shodli, že „z hlediska ekonomických dopadů je nejvýznamější opatření spočívající v dalším pokračování zvyšování důchodového věku a jeho sjednocování mezi muži a ženami.“ 3.2.2

Potřebná doba důchodového pojištění

V zákoně č. 155/1995 Sb. se u doby pojištění setkáváme se dvěma pojmy, a to s dobou pojištění, resp. dobou důchodového pojištění, a s náhradní dobou pojištění. Obě tyto doby se pojištěnci do jeho celkové doby pojištění potřebné pro vznik nároku na důchod sčítají. Jako dobu pojištění lze označit časový úsek, po který trvala výdělečná činnost. 47. dosptupné [cit. 8.6.2011]

na:

http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/politici-volicum

33

3. Starobní důchod v ČR Přitom je třeba rozlišit období do 31. 12. 1995, ve kterém se za dobu pojištění považují doby zaměstnání získané podle tehdy platných předpisů48 , a období po 1. 1. 1996, ve kterém se za dobu pojištění považují doby, za něž bylo odvedeno pojistné na sociální zabezpečení podle zákona č. 589/1992 Sb. Jako náhradní dobu pojištění lze označit časový úsek, po který trvala zákonem definovaná jiná než výdělečná činnost, za níž nemuselo být ze zákona odvedeno pojistné.49 Za náhradní dobu pojištění se považují i náhradní doby pojištění získané před 1. 1. 1996 podle tehdy platných předpisů, dále pobírání důchodu za výsluhu let a doba studia získaná též před 1.1. 1996 podle tehdy platných předpisů v rozsahu prvních 6-ti let tohoto studia po dovršení 18-tého roku věku.50 Doby pojištění jsou vždy započítávány plně, zatímco u náhradích dob pojištění se mohou pro zápočet do celkové doby pojištění pojištěnce vyskytnout ze zákona různá omezení či podmínky. Aby člověk získal nárok na starobní důchod, musí mimo splnění jiných zákonných podmínek obecně získat potřebnou dobu pojištění v rozsahu od 15-ti do 35-ti roků.51 Doba důchodového pojištění–povinná, dobrovolná „Důchodového pojištění jsou ze zákona účastni lidé spadající do okruhu osob uvedeném v § 5 odst. 1 písm. a) až l), v) až x) a odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb., tj.: •

zaměstnanci v pracovním poměru a osoby, které jsou činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,

48. Výjimku tvoří doby studia po dasažení 18-tého roku věku. Co se týče doby zaměstnání v cizině před 1. 5. 1990, hodnotí se tato doba, jen pokud za ní bylo zaplaceno pojistné, a to nejdříve ode dne zaplacení pojistného. (§ 13 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. 49. Brejcha, A. Šantrůček, V. P rávo důchodového zabezpečení. Praha : Linde Praha a.s.,1998, s. 115, 121. 50. § 13 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. 51. Podrobněji rozebráno u jednotlivých typů starobních důchodů a u výpočtu starobního důchodu.

34

3. Starobní důchod v ČR •

příslušníci Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Celní správy České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky, vojáci z povolání a státní zaměstnanci podle služebního zákona,

•

členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,

•

osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v písmenech g) až i) a v odst. 2 písm. c),

•

osoby samostatně výdělečně činné,

•

zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,

•

soudci,

•

členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,

•

poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu, 35

3. Starobní důchod v ČR •

prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu,

•

dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,

•

pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu5a), nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu,

•

osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,

•

pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,

•

společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,

•

prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů,

•

členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů,

•

likvidátoři, pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, 36

3. Starobní důchod v ČR •

vedoucí organizačních složek právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku a místo výkonu práce těchto vedoucích je trvale v České republice

•

osoba činná v poměru, jež má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.

přičemž je nutné, aby za ně bylo zaplaceno již výše zmíněné pojistné a byli účastni nemocenského pojištění.“ U osob samostatně výdělečně činných52 se přitom vyžaduje dle § 11 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. zaplacení pojistného za kalendářní rok, aby se tento rok hodnotil jako doba pojištění. V případě, že osoba samostaně výdělečně činná pojistné za některé období nezaplatila, toto období se jako doba pojištění nehodnotí, a to až do chvíle, kdy za něj pojistné bude zaplaceno.53 Tato právní úprava je přitom k osobám samostatně výdělečně činným mnohem mírnější než právní úprava zakotvená zákonem č. 100/1988 Sb., na základě ní se osobám samostatně výdělečně činným hodnotila doba činnosti jako doba pojištění pouze za předpokladu, že za celou dobu výkonu činnosti bylo zaplaceno pojistné. Př.: Člověk pracoval jako osoba samostatně výdělečně činná v letech 1993, 1994 a 1995. Za rok 1994 však neodvedl pojistné za celý kalendářní rok. Z tohoto důvodu se mu do doby pojištění nezapočetl žádný rok, kdy byl činný jako osoba samostatně výdělečně činná. Oproti tomu jiný člověk pracoval jako osoba samostatně výdělečně činná v letech 2004, 2005, 2006 a 2007. Za rok 2004 však neodvedl pojistné za celý kalendářní rok. ČSSZ mu do doby pojištění potřebné pro vznik nároku na důchod započte rok 2005, 2006 a 2007. Rok 2004 mu započte dodatečně až 52. Podle § 9 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. se za osobu samostatně výdělečně činnou považuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let a vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. 53. Přib. J, Voříšek. V, Důchodové předpisy s komentářem. 6. aktualizované vydání. Olomouc : Nakladatelství ANAG, 2010. s. 80

37

3. Starobní důchod v ČR ve chvíli, kdy za něj odvede pojistné. Pokud by tento člověk pojistné zaplatil např. až v době pobírání důchodu, ČSSZ mu důchod dodatečně přepočítá od data zaplacení dlužného pojistného. Povinná účast na důchodovém pojištění osob samostatně výdělečně činných je navíc specifická tím, že „se posuzuje za jednotlivý kalendářní rok. Osoba samostatně výdělečně činná je účastna důchodového pojištění povinně po celou dobu výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti (§ 9 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb.), přičemž výše příjmu z této činnosti není rozhodná (účast vzniká, i když osoba samostatně výdělečně činná vykáže v kalendářním roce ztrátu). Dále je povinně účastna důchodového pojištění osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost za podmínky, že její příjem z této činnosti po odpočtu výdajů v daném kalendářním roce dosáhl tzv. rozhodné částky. Např. v případě podnikání po celý kalendářní rok 2009 činila výše rozhodné částky 56 532 Kč. Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud nesplní podmínku dosaženého příjmu pro vznik povinné účasti na důchodovém pojištění, se může sama k účasti přihlásit a je tedy dobrovloně účastna důchodového pojištění (nejedná se o dobrovolné důchodové pojištění ve smyslu ustanovení § 6 zákona č. 155/1995 Sb.– viz níže). Účast osoby samostatně výdělečně činné není vázána na nemocenském pojištění. Za dobu účasti na důchodovém pojištění má osoba samostatně výdělečně činná povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (ve formě záloh a doplatku pojistného).“ 54 Pokud odhlédneme od osob samostatně výdělečeně činných a od okruhu osob odpovědných za plnění povinností na úseku odvodu pojistného, považuje se podmínka zaplacení pojistného u doby pojištění za splněnou, přestože zaměstnavatel pojistné neodvedl. „Je tím vyjádřena zásada, že porušení právní povinnosti jednoho ze subjektů vztahů sociálního pojištění nemůže být k tíži jinému subjektu, zejména ne tomu, který nemá právní nástroje, aby povinný subjekt k plnění takové povinnosti donutil.“ 55 54. Kahoun, V. a kol. S ociální zabezpečení: Vybrané kapitoly. Praha: Nakladatelství TRITON, 2009. s. 223 55. Tröster, P. a kol. P rávo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. s. 206

38

3. Starobní důchod v ČR „Za dobu pojištění nelze považovat takový kalendářní měsíc, v němž nebyly dosaženy přijmy, z nichž by bylo možno odvést pojistné, protože uvedené osoby nevykonávaly činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, a to z jiných než z tzv. omluvných důvodů. Za omluvné důvody se považují následující skutečnosti:“ •

doba neúmyslně způsobené dočasné pracovní neschopnosti či doba karantény,

•

doba potřeby ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10-ti let nebo jiného člena domácnosti,

•

doba před porodem, po kterou nebyla vykonáána činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku 8. týdne před porodem do dne předcházejícímu porodu.

Dobu pojištění může člověk mimo situaci, kdy je pojištěn povinnně ze zákona, získat účastí na tzv. dobrovolném pojištění. K tomu, aby člověk byl účasten na pojištění dobrovolně, je třeba splnit několik podmínek. Obecně se jedná o podmínku dosažení věku 18-ti let a podání přihlášky na předepsaném tiskopisu u příslušné okresní správy scoiálního zabezpečení. Dobrovolně účasten na důchodovém pojištění může být člověk na základě skutečnosti, že se jeho účast týká doby zákonem kvalifikované, a to v § 6 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., kdy konkrétně se jedná o dobu: •

vedení v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud jim po dobu této evidence nenáleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci (srov. § 5 odst. 1 písm. n) zákona č. 155/1995 Sb.),

•

soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice (srov. § 5 odst. 1 písm. m zákona č. 155/1995 Sb.,

•

výdělečné činnosti v cizině po 31. prosinci 1995, jedná-li se o zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné či členy družstva. Přičemž za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem, 39

3. Starobní důchod v ČR •

výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací dle zvláštního právního předpisu. Přičemž za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem,

•

činnosti v České republice ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance zahraničního zaměstnanvatele, který je činný na území České republiky ve prospěch tohoto zaměstnavatele. Přičemž za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem,

•

výkonu funkce poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,

•

pobytu v cizině, po kterou následovaly svého manžela, který v cizině působil v diplomatických službách České republiky,

nebo může být člověk účasten na dobrovolném pojištění bez kvalifikovaného důvodu podle § 6 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., kdy je však možná maximální účast na důchodovém pojištění v rozsahu 10-ti let, přičemž za dobu před podáním přihlášky je účast na tomto pojištění možná nejvýše v rozsahu jednoho roku bezprostředně před tímto dnem. Dobrovolná účast na důchodovém pojištění podle § 6 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. se do maximálního rozsahu 10-ti let sčítá, tzn. že jednotlivé úseky tohoto pojištění na sebe nemusí přímo navazovat. „Z principu dobrovolné účasti vyplývá, že osoba dobrovně účastná na důchodovém pojištění může podat kdykoli odhlášku z této účasti; účast zaniká dnem uvedeným v odhlášce, ne však dříve než dnem, ve kterém se osoba z účasti odhlásila. Pro podání přihlášky není předepsán tiskopis, je však třeba dodržet písemnou formu. V případech uvedených kvalifikovaných, musí být podána odhláška z účasti na důchodovém pojištění, přestali-li být splněny podmínky pro tuto účast, a to do osmi dnů.“ 56 56. Přib. J, Voříšek. V, Důchodové předpisy s komentářem. 6. aktualizované vydání. Olomouc : Nakladatelství ANAG, 2010. s. 52

40

3. Starobní důchod v ČR Důležité je také zmínit, že účast na dobrovolném důchodovém pojištění je možná pouze do dne, který bezprostředně předchází dni vzniku nároku na starobní důchod. Náhradní doba pojištění Náhradní dobu pojištění mohou získat osoby spadající do okruhu osob uvedeném v § 5 odst. 1 písm. m) až u) zákona č. 155/1995 Sb., tj.: •

osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let v období před rokem 2010,

•

osoby vedené v evidenci Úřadu práce České republiky ? krajské pobočky, popřípadě pobočky pro hlavní město Prahu, jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku a nezapočítává se do ní doba účasti na dobrovolném důchodovém pojištění a doba výkonu výdělečné činnosti, která podle zvláštního právního předpisu nebrání (není překážkou) zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, a to i když tato činnost zakládá účast na pojištění,

•

osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost,

•

osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě,

•

osoby konající civilní službu, 41

3. Starobní důchod v ČR •

osoby pečující osobně o dítě ve věku do čtyř let,

•

osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost, pokud spolu žijí v domácnosti5d); podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu,

•

poživatelé invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32; za poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se pro účely účasti na pojištění považují též osoby, které nepobírají tento důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek podle zvláštních zákonů,

•

osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala jejich účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu, po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si nepřivodily úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti či v ochranné lhůtě dle zvláštního právního předpisu, po dobu karantény nařízené dle zvláštního právního předpisu v době této výdělečné činnosti či v ochranné lhůtě dle zvláštního právního předpisu, po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem,

•

osoby, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu, pokud podle vyjádření orgánu příslušného k poskytování zvláštní ochrany a pomoci nemohou vykonávat výdělečnou činnost.

Aby bylo možno doby hodnotit jako náhradní, je třeba, aby byly splněny dvě podmínky: doba účasti na důchodovém pojištění, která je hodnocena jako doba pojištění (viz výše), trvala alespoň 365 dnů (při42

3. Starobní důchod v ČR čemž nemusela být nepřetržitá) a doba byla získána na území ČR.57 Nicméně platí několik výjimek: •

„v případě pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně z českého důchodového pojištění podle § 5 odst. 1 písm. t) zákona č. 155/1995 Sb. se nevyžaduje, aby poživatel tohoto důchodu pobýval na území ČR,

•

studium na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole v cizině se hodnotí, pokud bylo vydáno rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o postavení studia na zahraniční škole na roveň studia na středních a vysokých školách v ČR podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb.

•

doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby se hodnotí za podmínky, že o této době rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení, protože bez tohoto rozhodnutí nelze tuto dobu považovat za náhradní dobu pojištění.“ 5859

•

od 1.1.2012 se podmínka získání doby pojištění alespoň ve výši jednoho roku na území České republiky netýká také dle § 5 odst. 1 písm. y) zákona č. 155/1995 Sb. osob, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu.

Některé doby jsou nově od 1.1.2012 pro to, aby byly zhodnoceny jako náhradní doby pojištění, podmíněny další podmínkou, a to, aby byl pojištěnec účasten důchodového pojištění v České republice z jiného důvodu, nemocenského pojištění nebo zdravotního pojištění anebo, bydlelli v České republice, jako poživatel důchodu nebo rodinný příslušník odvozoval své nároky ze zdravotního pojištění v jiném členském státě Evropské unie.60 Zároveň je nutné upozornit na § 14 odst. 2 zákona 57. Voříšek, V. Náhradní doba důchodového pojištění – 1. část.Národní pojištění 2011, roč. 42, č. 5, s. 6–7 58. Přib. J, Voříšek. V, Důchodové předpisy s komentářem. 6. aktualizované vydání. Olomouc : Nakladatelství ANAG, 2010. s. 86 59. U invalidních důchodů pro započítání náhradních dob pojištění pojištěnci platí mimo jiné výjimka z podmínky získání alespoň jednoho roku doby pojištění. viz. § 40 odst. 3 zákonač. 155/1995 Sb. 60. K tomu blíže viz § 12 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb.

43

3. Starobní důchod v ČR č. 155/1995 Sb., podle něhož nelze jak péči o dítě, tak péči o osobu závislou na jiné osobě započítat jako náhradní dobu pojištění současně více osobám. Tato doba se jako náhradní doba pojištění započte té osobě, která o dítě nebo o osobu závislou na jiné osobě pečovala v největším rozsahu.

3.3

Jednotlivé typy starobních důchodů

Různá odborná literatura uvádí různé dělení typů starobních důchodů. Ve své podstatě může být takové dělení až maximalistické a zahrnovat pět skupin, v nichž lze rozeznat další podtypy: 1.

starobní důchody vznikající podle zákona o důchodovém pojištění (jejichž podmínky upravují § 29 a § 31 a před 1. 1. 2010 též § 30 zákona č. 155/1995 Sb.)

2.

starobní důchody vznikající podle jiných předpisů (jmenovitě podle nařízení vlády č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům, ve znění pozdějších předpisů)

3.

starobní důchody převzaté z dřívějších předpisů (§ 70 zákona č. 155/1995 Sb.)

4.

starobní důchody transformované (např. § 89 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb.)

5.

starobní důchody dle § 92 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb.61

Dělení starobních důchodů v této rigorózní práci je s ohledem na její stanovené cíle zaměřeno podrobně především na typy starobních důchodů uvedných ve skupině první, popř. druhé. 61. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. s. 217–218

44

3. Starobní důchod v ČR 3.3.1

Starobní důchod podle § 29 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb.

Tento starobní důchod bývá často označován jako řádný starobní důchod, nebo také starobní důchod při dosažení důchodového věku. Pro vznik nároku na něj je potřeba dosažení důchodového věku podle § 32 zákona č. 155/1995 Sb.62 a získání potřebné doby pojištění. Ta, podle nynější právní úpravy je u pojištěnců různá právě v závislosti na roku, kdy dosáhnou potřebného důchodového věku.

Tabulka 3.1: Přehled potřebné doby pojištění v souvislosti s rokem dosažení důchodového věku pro starobní důchod dle § 29 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. DOSAŽENÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU POTŘEBNÁ DOBA POJIŠTĚNÍ do roku 2010 25 let v roce 2010 26 let v roce 2011 27 let v roce 2012 28 let v roce 2013 29 let v roce 2014 30 let v roce 2015 31 let v roce 2016 32 let v roce 2017 33 let v roce 2018 34 let od roku 2019 35 let

Př.: Pokud pojištěnec dosáhne důchodového věku v roce 2012, bude vždy potřebovat získat dobu pojištění 28 let. V případě, že v roce 2012 bude mít získanou potřebnou dobu pojištění pouze 24 let, nárok na daný starobní důchod mu nevznikne. Ten mu vznikne až ve chvíli, kdy získá chybějící čtyři roky pojištění (např. v roce 2016). Pro jeho nárok není rozhodující, že v daném roce již budou jiní pojištěnci potřebovat k získání nároku na starobní důchod vyšší dobu pojištění.

62.

podrobněji viz podkapitola 3.2.1. této rigorózní práce

45

3. Starobní důchod v ČR 3.3.2

Starobní důchod podle § 29 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.

Nepodaří-li se pojištěnci získat nárok na starobní důchod podle výše uvedeného § 29 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., má možnost dosáhnout nároku na starobní důchod podle tohoto ustanovení, ve kterém je sice stanovena podmínka získání menší doby pojištění, avšak na druhou stranu musí zároveň pojištěnec dosáhnout vyššího důchodového věku. Tento typ důchodu bývá označován jako poměrný důchod. Před rokem 2010 na něj měl nárok pojištěnec, jež získal alespoň 15 let pojištění, ale méně než 25 let pojištění (pak by totiž měl nárok na řádný starobní důchod) a dosáhl věku 65-ti let. Jelikož se však ani tomuto typu starobního důchodu nevyhnuly reformami prováděné změny, od roku 2010 i zde dochází jak k navyšování potřebné doby pojištění tak důchodového věku, přičemž stále pojištěnec nesmí získat nárok na řádný starobní důchod. Důležité je též zmínit, že ženám se u tohoto typu starobního důchodu nesnižuje důchodový věk s ohledem na počet vychovaných dětí. Pro nárok na poměrný starobní důchod je tedy potřeba, aby pojištěnec s ohledem na § 29 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. dosáhl •

15 let a dosáhl před rokem 2010 věku aspoň 65 let,

•

16 let a dosáhl v roce 2010 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,

•

17 let a dosáhl v roce 2011 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,

•

18 let a dosáhl v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,

•

19 let a dosáhl v roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,

•

20 let a dosáhl po roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je 46

3. Starobní důchod v ČR důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození. Toto ustanovení se může zdát poněkud nepřehledné, což navíc umocňuje zjištění, že při postupu podle něj je zjistitelné, že možnost získání 16-ti let důchodového pojištění a dosažení důchodového věku v roce 2011 alespoň o 5 let vyššího než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, není možné. V mnohém pomůže již výše zmíněná tabulka, podle které lze lehce dohledat důchodový věk muže potřebný pro získání starobního důchodu dle § 29 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Příklad: Muž narozený v lednu roku 1946 potřebuje pro vznik nároku na starobní důchod podle tohoto ustanovení dosáhnout důchodového věku 66 let a 10 měsíců, což bude v listopadu roku 2012 (důchodový věk muže narozeného v roce 1946 stanovený pro řádný starobní důchod činí 61 let a 10 měsíců). Z toho vyplývá, že dle § 29 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. bude potřebovat získat dobu pojištění v minimální výši 18 let. 3.3.3

Starobní důchod podle § 29 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb.

Podle tohoto ustanovení může získat nárok na starobní důchod pojištěnec, který neplňuje podmínky pro přiznání řádného starobního důchodu, avšak získal alespoň 30 let pojištění bez započtení náhradních dob pojištění63 . Z uvedeného vyplývá, že nejdříve bude moci ČSSZ tento typ důchodu přiznat po roce 2014, neboť do tohoto roku budou pojištěnci v případě získání doby pojištění 30 let, ať už s nebo bez náhradních dob pojištění, splňovat potřebnou dobu pojištění pro přiznání řádného starobního důchodu. Př.: Muž narozený dne 18.1.1957 získal ke dni dosažení svého důchodového věku, tj. v 63 letech a 8 měsících (18.9.2020), 31 let doby pojištění bez náhradních dob pojištění a 33 let doby pojištění po započtení také náhradních dob pojištění. Nárok na řádný starobní důchod mu nevznikl, neboť k tomu by potřeboval získat dobu pojištění i včetně započ63.

Podrobněji k době pojištění viz podkapitola 3.2.2. této rigorózní práce

47

3. Starobní důchod v ČR tení náhradních dob pojištění alespoň 35 let. Jelikož však získal dobu pojištění bez započtení náhradních dob pojištění 31 let, má nárok na přiznání starobního důchodu podle § 29 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. Pokud by však získal dobu pojištění (ať už s nebo bez započtení náhradních dob pojištění) 35 let a více vznikl by mu přednostně nárok na řádný starobní důchod a starobní důchod podle § 29 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. by mu nenáležel. 3.3.4

Starobní důchod podle § 29 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.

Pokud pojištěnec nesplnil nárok ani na jeden z předchozích starobních důchodů, může nově od roku 2010 získat nárok na starobní důchod v případě, že dosáhne 65 let věku a splní podmínky nároku pro přiznání invalidního důchodu.64 Tato úprava souvisí se změnou, která se týká invalidních důchodů, kdy od roku 2010 nelze za žádných okolností přiznat invalidní důchod pojištěnci, který dovršil věku 65-ti let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let.65 „V těchto případech se potřebná doba pojištění nestanoví podle § 29 odst. 1 až 3 zákona č. 155/1995 Sb., nýbrž se potřebná doba pojištění zjišťuje podle § 40 zákona č. 155/1995 Sb. (jako součást podmínek pro nárok na starobní důchod). Důchodový věk, resp. věk stanovený podle odstavce 2, zde není podstatný. Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vzniká nárok podle § 4, se stanoví stejně jako výše procentní výměry invalidního důchodu (v závislosti na stupni invalidity) podle § 41 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.“ 66 Přiznání starobního důchodu podle § 29 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb. přitom nemá vliv na vznik nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 až 3 zákona č. 155/1995 Sb. Př.: Muž narozený 21.2.1953 dosáhl důchodového věku dne 21.2.2016, 64. V těchto případech je nutné posouzení lékaře lékařské posudkové služby příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, zda je pojištěnec invalidní, a to včetně stupně invalidity, neboť ten následně ovlivní výši procentní výměry stanovovaného důchodu. Pokud žadatel chce přiznat starobní důchod podle daného ustanovení je nutné, aby již v žádosti tuto skutečnost uvedl. 65. Blíže viz příloha tabulkaA.3. 66. Přib. J, Voříšek. V, Důchodové předpisy s komentářem. 6. aktualizované vydání. Olomouc : Nakladatelství ANAG, 2010. s. 172

48

3. Starobní důchod v ČR tj. v 63 letech. Do této doby získal však pouze 17 let pojištění, a proto mu nárok na žádný ze starobních důchodů nevznikl. Dále pracoval. O dva roky později onemocněl a ke dni 30.4.2018 byl uznán invalidní pro invaliditu prvního stupně. V té době, jelikož mu již bylo 65 let a splnil podmínku potřebné doby pojištění podle § 40 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., mu byl přiznán ke dni 30.4.2018 starobní důchod podle § 29 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb. Muž i nadále při pobírání tohoto důchodu pracoval. dnem dosažení 68 let měl již získanou dobu pojištění 22 let, a proto mu vznikl nárok na starobní důchod podle § 29 odst. 2 zákona č. 155/195 Sb. V případě, že by o přiznání a výplatu tohoto důchodu požádal, bude mu s ohledem na § 58 zákona č. 155/1995 Sb. přiznán důchod vyšší.67 Co se týče pojištěnců, kteří již pobírají invalidní důchod v době, kdy dosáhnou věku 65-ti let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, upravuje jejich situaci nyní § 61a zákona č. 155/1995 Sb. Ten stanovuje, že takovému pojištěnci se dosažením 65-ti let věku nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, jeho invalidní důchod automaticky68 transformuje na důchod starobní, a to v té výši, v jaké byl v době přeměny pobírán důchod invalidní. Tento starobní důchod opět nevylučuje možnost přiznání starobního důchodu podle § 29 odst. 1 až 3 zákona 155/1995 Sb. Poznámka: Pojištěnci se občas po doručení rozhodnutí o transformaci jejich invalidního důchodu na starobní obracejí na ČSSZ s dotazem, zda přeměnou svého invalidního důchodu nepřišli zároveň o výhody, které jakožto invalidé získali (např. parkování na vyhrazených místech, karty ZTP, ZTP/P). V tomto směru je nutné poznamenat, že o tyto výhody nepřicházejí, neboť jsou poskytovány s jiného sociálního systému a nejsou vázány na pobírání invalidního důchodu od ČSSZ, přestože i pro jejich získání jsou posuzováni lékařem lékařské posudkové služby příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

67. Blíže k § 58 zákona č. 155/1995 Sb. viz. podkapitola 4.7 této rigorózní práce. 68. Pojištěnec nepodává žádnou žádost. Rovnou je mu doručeno rozhodnutí o této přeměně.

49

3. Starobní důchod v ČR 3.3.5

Starobní důchod podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb.

Starobní důchod podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb. je často nazýván předčasným starobním důchodem či starobním důchodem před dosažením důchodového věku. Poznámka: Do konce roku 2009 se též uvádělo označení trvale snížený předčasný starobní důchod. Zákon č.155/1995 Sb. tehdy zakotvoval dva typy předčasného starobního důchodu, a to podle § 30 zákona č. 155/1995 Sb., ten upravoval dočasně snížený předčasný starobní důchod, a podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., ten upravoval trvale snížený předčasný starobní důchod. Nárok na dočasně snížený předčasný starobní důchod mohl pojištěnec získat pouze za podmínek, jež byly zákonem taxativně vymezeny a na rozdíl od trvale sníženého předčasného starobního důchodu mohl později při splnění zákonných podmínek požádat o řádný starobní důchod. Základní podmínkou pro získání nároku na daný starobní důchod je, aby pojištěnec získal potřebnou dobu pojištění, kterou potřebuje k získání starobního důchodu podle § 29 odst. 1 či 3 zákona č. 155/1995 Sb. a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chyběly nejvýše 3 roky, pokud je jeho důchodový věk nižší než 63 let, nebo alespoň 5 let, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku nejméně 60 let. Př.: Muž, který se narodil v roce 1959 dosáhne důchodového věku v 64 letech, tzn. v roce 2023. Nárok na předčasný starobní důchod před dosažením důchodového věku mu tedy může při splnění potřebné doby pojištění vzniknout nejdříve ke dni, kdy dosáhne 60-ti let věku, tj. až o 4 roky dříve než dosáhne svého důchodového věku. Předčasný starobní důchod před dosažením důchodového věku lze přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o přiznání tohoto důchodu, přičemž za den vzniku nároku na něj se považuje den, od něhož je tento důchod přiznáván. Důležité je také upozornit na skutečnost, že tento typ starobního důchodu vylučuje možnost získání nároku na jakýkoli ze starobních důchodů podle § 29 zákona č. 155/1995 Sb.69 69. Předčasný starobní důchod před dosažením důchodového věku skýtá také oproti řádnému starobnímu důchodu odlišnosti v samotném stanovování své výše. K tomu blíže pojednává podkapitola 4.3. této rigorózní práce.

50

3. Starobní důchod v ČR 3.3.6

Starobní důchody se sníženou věkovou hranicí, tzv. hornické důchody

Do zákona č. 155/1995 Sb. byly starobní důchody se sníženou věkovou hranicí zakomponovány s ohledem na dřívější právní úpravu, která zakotvovala ve vybraných případech výhodnější podmínky pro vznik nároku na starobní důchod u pojištěnců, jež pracovali v preferovaných kategoriích. Preferované kategorie, jak již bylo uvedeno výše, byly poprvé zavedeny zákonem č. 55/1956 Sb. a k jejich zrušení došlo až zákonem č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení, s účinností od 1.1.1993. „Před 1. lednem 1993 byla všechna zaměstnání (s vyjímkou služebních poměrů) pro účely důchodového zabezpečení rozdělena podle druhu vykonávaných prací do tří pracovních kategorií. Zaměstnání I. a II. pracovní kategorie byla konkrétně uvedena v jednotlivých resortních seznamech zaměstnání zařazených do I. a II. pracovní kategorie s tím, že do III. pracovní kategorie patřila všechna ostatní zaměstnání. . . Zákon č. 100/1988 Sb. a na něj navazující nařízení vlády č. 117/1988 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení, rámcově vymezovaly, která zaměstnání (práce) odůvodňovala zařazení do preferované pracovní kategorie. . . . Služba osob ve služebním poměru se zařazovala do I. nebo II. kategorie funkcí. Nárok na snížený důchodový věk vlivem I. pracovní kategorie (I. nebo II. kategorie funkcí) byl v návaznosti na zrušení pracovních kategorií upraven v zákoně č. 100/1988 Sb. s účinností od 1.1.1993 diferencovaně v závislosti na tom, zda občan získal podle obecných ustanovení tohoto zákona plný počet let v I. pracovní kategorii nebo v I. (II.) kategorii funkcí, nebo podle zváštního přechodného ustanovení tohoto zákona nižší počet let v I. pracovní kategorii nebo v I. (II.) kategorii funkcí v důsledku zrušení pracovních kateorií.“ 70 Označení preferovaných pracovních kategorií se na evidenčních listech důchodového zabezpečení (pojištění) v průběhu let několikrát mírně změnilo. Obecně jsou nejčastěji užívány zkratky:71 70. Přib. J, Kdy do důchodu a za kolik . 11. aktualizované vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2010. s. 52–53 71. Přib. J, Pomýšlíte na důchod . 2. aktualizované vydání. Praha : ASPI, 2007. s. 64 – 65

51

3. Starobní důchod v ČR •

I.UA – pro práci v uranových dolech (někdy také I.AA – pak je však slovy doplněno, že se jednalo o uranové doly)

•

I.AA – pro práci v uhelných a dalších dolech

•

I.A – pro práci v ostatních zaměstnáních v hornictví pod zemí v hlubinných uhelných, uranových a ostatních rudných a nerudných dolech, pro práci v podzemí při provádění podzemních staveb hornickým způsobem, pro členy leteckých posádek a pracovníky soustavně činnými v letadle za letu, pro členy posádek námořních lodí, pro práci v hutích nebo v těžkých chemických provozech, pro kesonáře a potápěče, pro práci v prostředí ohroženém ve ve významné míře ionizujícím zářením při úpravě a konečném zpracování radioaktivních surovin, v jaderných elektrárnách a při obsluze cyklotronu a výzkumného reaktoru

•

I.B – pro práci s prokázanými chemickými karcinogeny a při pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity, pro práci pod spodní úrovní nadloží a na skrývce v povrchových dolech (lomech) na uhlí, radioaktivní nerosty a nerosty, z nichž lze průmyslově vyrábět kovy, na magnezit, osinek, tuhu, kaolin, žáruvzdorné jíly, keramické lupky, sádrovec, živec, křemen, křemenec k chemickotechnologickému zpracování nebo ke zpracování tavením, pro práci v těžbě a při opracování kamene, při mletí a drcení křemene, křemence a živce, při formování žáruvzdorných výrobků, při úpravě keramických surovin v prostředí vysoké koncentrace agresivního fibroplastického prachu, nadměrně ohrožujícím pracující silikózou, pro skláře dutého skla, pro práci ve stokové síti v podzemních prostorách

•

I.KF nebo II.KF – pro práci ve služebním poměru

Hornické důchody jsou nyní upraveny ustanoveními § 74 až §76a zákona č. 155/1995 Sb. a dále nařízeními vlády, kdy zatím poslední nařízení vlády č. 363/2009 Sb., o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993, nabylo účinnosti dne 1.7.2009. 52

3. Starobní důchod v ČR K tomu, aby byla pojištěnci snížena věková hranice72 pro přiznání řádného starobního důchodu, musí pojištěnec splnit následující podmínky: pro snížení na 50 let věku Podle nařízení vlády č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům: •

získat 25 let zaměstnání a dosáhnout věku 50 let do 31.12.2005

•

vykonávat vybrané zaměstnání v hornictví alespoň 15 let

•

dosáhnout nejvyšší přípustné expozice

•

skončit vybrané zaměstnání v hornictví do 31.3.1991

V případě nesplnění podmínky dosažení nejvyšší přípustné expozice či podmínky 15 let zaměstnání ve vybraných zaměstnáních v hornictví do 31.3.1991, mohl pojištěnec chybějící podmínku splnit do 31.12.1992, přičemž do téhož dne musel současně skončit výkon vybraného zaměstnání v hornictví. nebo •

vykonávat vybrané zaměstnání v hornictví v uranových dolech alespoň 10 let

•

dosáhnout nejvyšší přípustné expozice

•

skončit výkon vybraného zaměstnání v hornictví v uranových dolech do 31.12.1990 v souvislosti se snížením nejvyšší přípustné expozice

Splnit podmínky stanovené usnesením vlády ČSSR č. 465/1968 Sb., které se vztahuje na pracovníky, kteří byli zaměstnáni nejméně 25 let, přičemž více než 10 let pracovali v zaměstnání I. AA pracovní kategorie v uranových dolech s rizikem ionizujícího záření, do kterého nastoupili do 31.12.1968 a do dosažení 50-ti let toto zaměstnání ukončili. V případě, že by uvedené zaměstnání ještě vykonávali, snižovala by se jim 72. V případě snížení věkové hranice se pak tato hranice rovná dosažení důchodového věku.

53

3. Starobní důchod v ČR věková hranice na věk dosažený ke dni ukončení daného zaměstnání, avšak nejvýše na 55 let věku. 73 pro snížení na 55 let věku Na základě § 74 a násl. zákona č. 155/1995 Sb. se věková hranice pro nárok na starobní důchod snižuje pojištěnci na 55 let věku, jestliže byl zaměstnán nejméně: •

10 let v zaměstnání I. AA pracovní kategorie v uranových dolech

•

15 let v zaměstnání I. AA pracovní kategorie

•

15 let v zaměstnání I. A pracovní kategorie v hornictví pod zemí v hlubiných dolech, jestliže byl z tohoto zaměstnání převeden nebo uvolněn v souvislosti s prováděním racionalizačních nebo organizačních opatření nebo proto, že pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale způsobilosti konat dále dosavadní práci, popř. pokud jí nesměl vykonávat pro nemoc z povolání, nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice,

•

20 let v zaměstnání I.A pracovní kategorie.

•

20 let v zaměstnání I. kategorii funkcí

pro snížení na 56 let věku Podle § 74 a násl. zákona č. 155/1995 Sb. se věková hranice pro nárok na starobní důchod snižuje pojištěnci na 56 let věku, jestliže byl k 31.12.1992 zaměstnán nejméně: 73. Podstata daného právního aktu, který byl uskutečněn v rámci odstraňování tvrdosti tehdy platného zákona o sociálním zabezpečení, je od 1.7.2006 začleněna do § 74a odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. na základě zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce. Důvodem však není vznik nových nároků, nýbrž spíše legislativně praktická nutnost, aby starší občané, jež do dnešního dne nepožádali o důchod, ačkoli podmínky výše uvedeného usnesení vlády ČSSR č. 465/1968 Sb. splnili, měli zachovánu možnost jeho aplikace. Při klasické aplikaci tohoto ustanovení za účelem vzniku nového nároku by totiž pojištěnec narozený např. v roce 1956 musel nastoupit do zaměstnání v necelých 13-ti letech, tj. do 31.12.1968, což není možné. Přib. J, Pomýšlíte na důchod . 2. aktualizované vydání. Praha : ASPI, 2007. s. 67 – 68

54

3. Starobní důchod v ČR •

9,5 let v zaměstnání I.AA pracovní kategori v uranových dolech

•

14 let v zaměstnání I.AA pracovní kategorie

•

19 let v zaměstnání I.A pracovní kategorie nebo v zaměstnání I. kategorie funkcí

pro snížení na 57 let věku Věková hranice pro nárok na starobní důchod se snižuje pojištěnci na 57 let věku podle § 74 a násl. zákona č. 155/1995 Sb., jestliže byl k 31.12.1992 zaměstnán nejméně: •

9 let v zaměstnání I.AA pracovní kategorie v uranových dolech

•

13 let v zaměstnání I.AA pracovní kategorie

•

18 let v zaměstnání I.A pracovní kategorie nebo v zaměstnání I. kategorie funkcí

•

20 let v zaměstnání II. kategorie funkcí

pro snížení na 58 let věku Na základě § 74 a násl. zákona č. 155/1995 Sb. se věková hranice pro nárok na starobní důchod snižuje pojištěnci na 58 let věku, jestliže byl k 31.12.1992 zaměstnán nejméně: •

8 roků v zaměstnání I.AA pracovní kategorie v uranových dolech

•

12 let v zaměstnání I.AA pracovní kategorie

•

16 let v zaměstnání I.A pracovní kategorie nebo v zaměstnání I. kategorie funkcí

•

17,5 let v zaměstnání II. kategorie funkcí

•

20 let v zaměstnání I.B pracovní kategorie 55

3. Starobní důchod v ČR pro snížení na 59 let věku Podle § 74 a násl. zákona č. 155/1995 Sb. se věková hranice pro nárok na starobní důchod snižuje pojištěnci na 59 let věku, jestliže byl k 31.12.1992 zaměstnán nejméně: •

7,5 let v zaměstnání I.AA pracovní kategori v uranových dolech

•

11 let v zaměstnání I.AA pracovní kategorie

•

15 let v zaměstnání I.A nebo I.B pracovní kategorie nebo v zaměstnání I. nebo II. kategorie funkcí

S ohledem na § 107 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., vydala s účinností od 1.7.2010 vláda nařízení č. 363/2009 Sb., o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993. Na základě tohoto nařízení se snižuje důchodový věk skupině horníků, kterým z důvodu zrušení pracovních kategorií od 1.1.1993 nevznikl nárok na starobní důchod v 55-ti letech, přestože vykonávali v období před i po 1.1.1993 až do 31.12.2008 zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, které by tento nárok zakládalo. Podle výše uvedeného nařízení se snižuje důchodový věk pojištěncům, kteří vykonávali v období před i po 1.1.1993 až do 31.12.2008 zaměstnání v pracovní kategorii I.AA, na 55 let a 6 měsíců, pokud současně kumulativně: •

v období před 1.1.2009 odpracovali celkem nejméně 3 300 směn v I.AA pracovní kategorii (může být zahrnuta i I.AA pracovní kategorie v uranových dolech), popř. 2 200 směn pouze v I.AA pracovní kategorii v uranových dolech, nebo v období před 1.1.2009 odpracovali celkem nejméně 3 081 směn v I.AA pracovní kategorii (může být zahrnuta i I.AA pracovní kategorie v uranových dolech), popř. 1 981 směn pouze v I.AA pracovní kategorii v uranových dolech, a výkon zaměstnání v I.AA pracovní kategorii skončili z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice 56

3. Starobní důchod v ČR •

nesplnili podmínky pro snížení důchodového věku na 55 let

•

splnili podmínky pro snížení důchodového věku na 59 let

na důchodový věk podle § 32 zákona č. 155/1995 Sb. snížený o pět let, pokud současně kumulativně: •

v období před 1.1.2009 odpracovali celkem nejméně 3 300 směn v I.AA pracovní kategorii (může být zahrnuta i I.AA pracovní kategorie v uranových dolech), popř. 2 200 směn pouze v I.AA pracovní kategorii v uranových dolech, nebo v období před 1.1.2009 odpracovali celkem nejméně 3 081 směn v I.AA pracovní kategorii (může být zahrnuta i I.AA pracovní kategorie v uranových dolech), popř. 1 981 směn pouze v I.AA pracovní kategorii v uranových dolech, a výkon zaměstnání v I.AA pracovní kategorii skončili z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice

•

nesplnili podmínky pro snížení důchodového věku na 55 let

•

nesplnili podmínky pro snížení důchodového věku na 59 let

Za dobu před 1.1.1993 se počet odpracovaných směn stanoví vynásobením počtu kalendářních dnů, kdy pojištěnec pracoval v I.AA pracovní kategorii před 1.1.1993, a koeficientu 0,6. Výsledek se zaokrouhlí na celé směny směrem nahoru. Za dobu od 1.1.1993 do 31.12.2008 se pojištěnci započítávají pouze skutečně odpracované směny v I.AA pracovní kategorii. Odpracované směny v uranovových dolech se přitom vždy započítávají podle skutečnosti bez ohledu na to, jestli se jedná o období před 1.1.1993 nebo období po 1.1.1993. 74 Př. Pojištěnec narozený 15.3.1948 v období před 1.1.1993 pracoval celkem 15 let v zaměstnání I.A pracovní kategorie a v zaměstnání I.AA pracovní kategorie. Zaměstnání I.AA pracovní kategorie u něj trvalo ke dni 31.12.1992 (rozhodující skutečnost). Po 1.1.1993 nadále pracoval v zaměstnání I.AA pracovní kategorie a dohromady tak za celou svou 74. Šantrůček, Václav. Důchodové nároky některých horníků. Národní pojištění. 2010, roč. 41, č. 7, s. 5–9

57

3. Starobní důchod v ČR kariéru získal 3 400 směn v zaměstnání I.AA pracovní kategorie. Ve věku 59 let, tj. od 15.3. 2007, mu byl přiznán řádný starobní důchod od vzniku nároku, protože splňoval podmínky podle § 74 a násl. zákona č. 155/1995 Sb. Nyní podle nařízení vlády č. 363/2009 Sb. splňuje tento pojištěnec podmínky pro přiznání řádného starobního důchodu nikoliv v 59 letech ale 55 letech a 6 měsíců, tj. nově dosáhl důchodového věku dne 15.3.2003. S ohledem na tuto skutečnost může pojištěnec požádat ČSSZ o přepočet svého již dříve přiznaného starobního důchodu.

58

4 Řízení o starobním důchodu 4.1

Doba před podáním žádosti o důchod

Sic je samotné řízení o přiznání starobního důchodu zahájeno až podáním žádosti (viz níže), nelze opominout, že i v době před zahájením řízení mají zaměstnavatelé i zaměstnanci povinnosti vyplývající ze zákona č. 582/1991 Sb., které mají mimo jiné za účel přispět k tomu, aby samotné řízení mohlo následně proběhnout hladce. Z daného hlediska se jeví jako nejdůležitější povinnost vedení a předkládání potřebných záznamů o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu. Dále „jsou zaměstnavatelé povinni každoročně za svého zaměstnance, který je důchodově pojištěn, vyhotovovat Evidenční list důchodového pojištění a předávat jej do ČSSZ.75 Tento doument obsahuje údaje o skutečnostech, které jsou důležité z hlediska budoucích nároků zaměstnance, a to především pro zjištění, zda vůbec vznikl nárok zaměstnace na dávku důchodového pojištění a dále pro zjištění adekvátního výpočtu její výše. Evidenční list důchodového pojištění se vyhotovuje v souladu s ustanovením § 38 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. na předepsaném tiskopisu ČSSZ, jež obsahuje zejména následující: identifikační údaje zaměstnavatele a zaměstnance, druh výdělečné činnosti, dobu účasti na důchodovém pojištění, dobu důchodového pojištění, vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, vyloučené doby a doby, které se ode dne dosažení důchodového věku nepovažují za výkon výdělečné činnosti . . . ELDP se ukládají v evidenci ČSSZ a na jejich základě se vytvářejí tzv. individuální konta pojištěnců 76 . Z nich se po 75. Každoroční povinnost zaměstnavatele vyhotovovat evidenční list důchodového pojištění za své zaměstnance byla zavedena v roce 2004 zákonem č. 424/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Od roku 2010 je pak nově zavedena také povinnost vést evidenční listy důchodového pojištění v případě pracujících důchodců. 76. „Individuální konto pojištěnců je soubor datových vět ze všech nárokových podkadů pojištěnce, které má ČSSZ v evidenci. Obsahuje informace o dobách pojištění, náhradních dobách pojištění a o vyměřovacích základech (výdělcích). Může se jednat o doby pojištění získané z ELDP, ze samostatné výdělečné činnosti, doby

59

4. Řízení o starobním důchodu podání žádosti o důchod zjišťují data potřebná pro správné vyměření dávky důchodového pojištění.“ 77 Co se týče osob samostatně výdělečně činných patří k jejich hlavním povinnostem v rámci sociálního zabezpečení, při zákonem stanovených podmínkách, placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a dále každoroční podávání přehledu o příjmech a výdajích. Ten po té slouží, tak jako ELDP u zaměstnanců, ke stanovení vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který je podáván. Doba, po kterou OSVČ nebyla povinna platit pojistné, přitom není hodnocena pro nárok na důchod.78 Pozitivem je, že OSVČ se v takovém případě může k účasti na důchodovém pojištění sama přihlásit u příslušné OSSZ v souladu s § 48a zákona č. 582/1991 Sb. Aby měl občan, který v souladu se zákonem odvádí pojistné na sociální zabezpečení možnost kontroly, že jeho zaměstnavatel plní své povinnosti a pravidelně zasílá jeho evidenční listy důchodového pojištění do ČSSZ a že ČSSZ má všechny relevantní údaje správně v jeho individuálním kontu pojištěnce zaznamenány, umožňuje od roku 2006 § 40a zákon č. 582/1991 Sb. vyžádání od ČSSZ tzv. Informativního listu důchodového pojištění. Občan o něj může požádat jednou ročně prostřednictvím písemné žádosti. Do 90-ti dnů mu je poté zaslán ČSSZ informativní list důchodového pojištění, který obsahuje přehled dob důchodového pojištění a od roku 1986 také přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, jež má ČSSZ vedeny ve své evidenci. Vyžádání informativního listu důchodového pojištění lze pojištěncům jen doporučit, neboť není zcela nereálné, že v evidenci ČSSZ některá z jejich dob pojištění chybí. Navíc pokud tak učiní v dostatečném předstihu před datem, od kterého hodlají o dávku důchodového pojištění požádat, je zde vysoká šance včasného došetření všech dob pojištění, ať už svépomocí (kontaktování daného zaměstnavatele pojištěncem a jeho upozornění na nesplnění povinnosti zaslání evidenčního listu důchodového pojištění do dobrovolného pojištění, doby vedení v evidenci úřadu práce, informace o civilní službě, doby péče o osobu blízkou, či informace o pobírání invalidního důchodu.“ zdroj: Leták ČSSZ. Jak se starat o důchodové pojištění . . . O individuálních kontech pojištěnců. 2006 77. autor neznámý. Prokazování dob pojištění. Národní pojištění. 2010, roč. 41, č. 10, s. 13 78. Dostupné na www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/povinnosti.htm [cit. 25.3.2012]

60

4. Řízení o starobním důchodu ČSSZ), nebo za situace, že zaměstnavatel již neexistuje, kontaktováním příslušné OSSZ podle místa sídla zaměstnavatele a požádáním o pomoc či v nejzažším případě požádáním o vyhotovení náhradního evidenčního listu důchodového pojištění, popř. jeho rekonstrukci. „Doklady, které mohou prokázat dobu trvání výdělečné činnosti a vyměřovací základy nutné pro rekonstrukci evidenčního listu důchodového pojištění, jsou např.: pracovní smlouvy, doklady o rozvázání pracovněprávního vztahu, výplatní pásky, mzdové listy, zápočtové listy, potvrzení o době trvání pracovněprávního vztahu poskytnuté bývalým zaměstnavatelem nebo archivem, legitimace ROH - pokud jsou v ní vlepeny známky o placení příspěvků v jednotlivých měsících, potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a o sražených zálohách na daň.“ 79 Jak dovodil i Nejvyšší správní soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 27.11.2008, č.j. 3 Ads 88/2008–173, „řízení o dávku důchodového pojištění předpokládá vysokou míru součinnosti, a to jak ze strany pojištěnce, potažmo jeho zaměstnavatelů, tak ze strany ČSSZ. Žadatel o důchodovou dávku je sice povinen osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu, na druhou stranu orgánům sociálního zabezpečení jsou svěřeny výrazné pravomoci nejen k získávání (vyžádání) podkladů pro rozhodnutí od jiných subjektů, ale také k jejich hodnocení, kontrole, potažmo přezkumu (přezkoumat správnost a úplnost záznamů a hlášení). Orgán sociálního zabezpečení tedy rozhodně není pouhým pasivním příjemcem a "uchovatelem"listin, resp. údajů v nich obsažených, nýbrž aktivním subjektem vedoucím řízení a rozhodujícím o důchodových nárocích pojištěnců.“

4.2

Podání žádosti o důchod - zahájení řízení

Řízení o přiznání starobního důchodu je řízením správním. Mimo již dříve zmíněného zákona č. 582/1991 Sb., který zde vystupuje v postavení speciální procesní zákonné normy, se při tomto řízení podpůrně používá také obecná zákonná norma týkající se správního řízení zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Jeho použití bylo do roku 2011 v zákoně č. 582/1991 Sb. výslovně upraveno, nicméně § 108 zákona 79. zdroj: Leták ČSSZ. Jak se starat o důchodové pojištění . . . O individuálních kontech pojištěnců. 2006

61

4. Řízení o starobním důchodu č. 582/1991 Sb. byl z důvodu nadbytečnosti zrušen, poněvadž použití zákona č. 500/2004 Sb. v důchodovém řízení lze jednoduše dovodit přímo z ustanovení tohoto zákona, konkr. z § 1 odst. 1 a 2.80 Řzení o přiznání důchodu není nikdy zahájeno ex offo81 , neboť z dikce § 81 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. jasně vyplývá, že řízení začíná na základě podání písemné žádosti, přičemž za den uplatnění nároku na důchod se považuje den, kdy se oprávněný poprvé obrátil na příslušný orgán se žádostí o přiznání důchodu. Žádost lze přitom podat nejdříve čtyři měsíce přede dnem, od kterého občan žádá o jeho přiznání, a to prostřednictvím příslušné OSSZ v místě trvalého bydliště žádatele82 . „Je-li žádost o přiznání důchodu podána nejvýše o jeden měsíc dříve než v této lhůtě čtyř měsíců, orgán sociálního zabezpečení řízení přeruší a prvním dnem této lhůty stanovené pro podání žádosti v řízení pokračuje z moci úřední; je-li však žádost podána o více než jeden měsíc dříve než v uvedené lhůtě čtyř měsíců, orgán sociálního zabezpečení řízení zastaví.83 “ OSSZ žádost sepisuje na předepsaném formuláři společně s žadatelem. Pro hladký průběh sepsání žádosti je potřebné, aby si žadatel se sebou vzal „občanský průkaz (u cizinců doklad prokazující jejich totožnost), doklady o studiu, event. učení (i neukončeném), doklady o výkonu vojenské služby (civilní služby), doklady prokazující doby zaměstnání, případně doby vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které chybí v informativním osobním listu důchodového pojištění, rozhodnutí OSSZ (PSSZ, MSSZ) o době a rozsahu péče o osobu závislou, rodný list dítěte. Pokud se jedná o ženy, které žádají o přiznání starobního důchodu při dosažení důchodového věku, ovlivněného výchovou dětí, a ženy i muže žádající uznání péče o dítě, měli by předložit 80. § 1 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb. „Tento zákon upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků 1 a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. Tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup.“ 81. Oproti tomu řízení o přeměně invalidního důchodu na starobní důchod podle § 61a zákona č. 155/1995 Sb. je zpravidla vždy zahájeno ex offo. 82. V případě, že se žadatel v době vzniku nároku na dávku nachází ve výkonu trestu, ve vazbě či ve výkonu zabezpečovací detence, sepíše s ním žádost na předepsaném tiskopisu věznice nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence a po té žádost předá do osmi dnů příslušné OSSZ. § 82 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. 83. Přib. J, Kdy do důchodu a za kolik . 11. aktualizované vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2010. s. 100

62

4. Řízení o starobním důchodu rodné listy dětí, případně výpisy z matriky narození, příslušný doklad prokazující osvojení dítěte, jde-li o osvojené dítě, jde-li o dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů, měli by předložit rozhodnutí příslušného orgánu, kterým jim bylo dítě svěřeno do péče. Dále by muži měli předložit, pokud jde o období péče o dítě do 4 let věku ukončené v období od 1. 1. 1996 do 30. 6. 2007, pravomocné rozhodnutí OSSZ o době a rozsahu péče muže o dítě. Ženy i muži by měli též v případě potřeby předložit rozhodnutí OSSZ o době a rozsahu péče o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči ve věku do 18 let84 .“ 85 Pro některé doby pojištění je přímo zákonem stanoveno, čím by měly být prokázány, např. doba vojenské služby se prokazuje potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem; doba pobytu v cizině, po kterou žena doprovázela svého manžela, který působil jako zaměstnanec v zahraničí nebo expert v zahraničí, potvrzením organizace, která vyslala manžela ženy do zahraničí; doba nezaměstnanosti před 1.lednem 1996 potvrzením orgánu státní správy, který občana vedl jako uchazeče o zaměstnání; doba studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v cizině rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o tom, že studium na těchto školách je postaveno na roveň studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice.86 V případech, kdy OSSZ vydá rozhodnutí podle § 6 odst. 4 písm. a) bodů 1, 3, 11, 12 a 17 až po zahájení řízení o starobním důchodu, považuje se toto rozhodnutí za podkladové a je obsaženo také v samotném rozhodnutí o starobním důchodu.87 Dané podkladové rozhodnutí se může týkat např. doby a rozsahu péče muže o dítě ve věku do 4 let, sporu mezi občanem a jeho zaměstnavatelem o správnost zápisu v evidenčním listu důchodového pojištění nebo sporných případů o vzniku a zániku důchodového pojištění. Pracovník OSSZ nesmí podle § 83 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. odmítnout sepsání žádosti, přestože má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na důchod a žádost občana není doložena 84. Institut "dětí dlouhodobě těžce zdravotně postižených vyžadujících mimořádnou péči"byl zrušen ke dni 1. 1. 2007, od tohoto data se tyto děti považují za osoby závislé. 85. dostupné na www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/zivotni-situace/obcan/odchoddo-starobniho-duchodu.html [cit. 25.3.2012] 86. § 85 zákona č. 582/1991 Sb. 87. § 87 zákona č. 582/1991 Sb.

63

4. Řízení o starobním důchodu potřebnými doklady. Vzhledem ke skutečnosti, že na vydání rozhodnutí o přiznání či nepřiznání důchodu má ČSSZ zákonnou lhůtu 90-ti dnů, usiluje ČSSZ společně s OSSZ o maximální efektivnost postupů při řízení o přiznání důchodu. Ta spočívá např. v tom, že při sepisování žádosti zkontroluje společně s žadatelem, zda údaje vedené v databázi ČSSZ jsou úplné a správné, přičemž pokud ne, ihned po podání žádosti občanem obešle OSSZ ty zaměstnavatele a instituce, od nichž jí doklady o dobách pojištění a o náhradních dobách pojištění chybí tak, aby nejlépe již při předávání žádosti o důchod na ústředí ČSSZ byly všechny doklady v pořádku88 I z tohoto důvodu je žádoucí, aby občané žádosti o důchod podávali s dostatečným předstihem před datem, o kterého žádají důchod přiznat, jelikož pak sami minimalizují možnost, že jim důchod nebude včas přiznán. Důležité je též zmínit, že o přiznání starobního důchodu lze požádat též zpětně. Nutnou podmínkou pro toto přiznání je však skutečnost, aby i za tu dobu, za níž má být důchod zpětně přiznán byly splněny podmínky nároku na tento důchod, potažmo podmínky pro jeho výplatu. Žadatel by měl tedy včas zohlednit, že i nárok na výplatu důchodu se promlčuje. Po uvážení výše uvedeného je zřejmé, že pokud člověk splňuje zákonné podmínky pro odchod do starobního důchodu, je již čistě na něm, od kterého data o přiznání důchodu požádá a zahájí tak samotné řízení o přiznání svého důchodu. Vzhledem ke skutečnosti, v jak různorodých životních situacích se člověk může ocitnout a co všechno může člověka při jeho rozhodnování, které datum odchodu zvolit, ovlivnit, nelze jednoznačně určit, která varianta odchodu je lepší, neboť každá má své klady i zápory. Nicméně, jak bude vidno dále: „každý, kdo uvažuje o odchodu do starobního důchodu, by si měl v prvé řadě určit svůj důchodový věk a zjistit svou dosavadní celkovou dobu pojištění. Po zjištění, zda a kdy mu vzniká nárok na starobní důchod (řádný i předčasný), by měl vzít v úvahu především tyto skutečnosti, které ovlivňují výši důchodu: •

délku rozhodného období,

88. Žádost o důchod bývá z OSSZ na ústředí ČSSZ předávána zhruba jeden měsíc před požadovaným datem přiznání důchodu, popř. není-li to možné, tak bezodkladně.

64

4. Řízení o starobním důchodu •

přesnou délku pojištěné doby,

•

výši redukčních hranic,

•

výši koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu,

•

pravidla pro zvyšování důchodů v kalendářním roce,

•

počet kalendářních dnů v době ode dne přiznání předčasného starobního důchodu do dosažení důchodového věku,

•

přesnou délku další výdělečné činnosti,

•

možnost případné další výdělečné činnosti.“ 89

4.3

Stanovení výše důchodu

Po podání žádosti o starobní důchod a zjištění, že pojištěnec splnil k požadovanému datu přiznání starobního důchodu dvě základní zákonné podmínky, tj. potřebný věk a potřebnou dobu pojištění, přistoupí ČSSZ k samotnému výpočtu výše starobního důchodu.90 Ze zákona, konkr. z § 4 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., je známo, že starobní důchod se skládá ze základní a procentní výměry, přičemž do 29.9.2011 byla základní výměra stanovena pevnou částkou a procentní výměra byla u starobních důchodů stanovena procentní sazbou z výpočtového základu. Od 30.9.2011 je základní výměra stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy a procentní výměra je stanovena procentní sazbou z výpočtového základu. Z podané žádosti, z dokumentů k ní přiložených a z osobních listů důchodového pojištění, které se nacházejí přímo v databázi ČSSZ, je postupně zjištěna či odvozena: 1.

celková doba pojištění žadatele,

89. Přib. J, Kdy do důchodu a za kolik . 11. aktualizované vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2010. s. 79–80 90. Ten, jak bude podrobněji vysvětleno níže doznal na základě nálezu Pléna Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 8/07 vyhlášeného dne 16.4.2010, k datu 30.9.2011 zásadních změn, a proto je dále hovořeno jak o období před tímto datem, tak o období po tomto datu

65

4. Řízení o starobním důchodu 2.

náhradní doby pojištění,

3.

rozhodné období,

4.

doba, jež má být z rozhodného období vyloučena,

5.

roční vyměřovací základy,

6.

osobní vyměřovací základ,

7.

výpočtový základ.

ad 1. Celková doba pojištění je doba pojištění získaná žadatelem do data, od kterého chce přiznat svůj starobní důchod. Patří sem doba získaná povinnou účastí na důchodovém pojištění, doba získaná dobrovolnou účastí na důchodovém pojištění a dále doba, která je považována za náhradní dobu pojištění. Dle čl. II bodu 2 zákona č. 306/2008 Sb. se přitom všechny tyto doby získané před 1.1.2010 hodnotí dle předpisů účinných před tímto dnem. Stane-li se, že se žadateli kryjí doby pojištění navzájem, „započte se pro stanovení celkové doby pojištění pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu jen ta doba, jejíž zápočet je pro pojištěnce výhodnější; totéž platí, kryjí-li se navzájem náhradní doby pojištění nebo doba pojištění a náhradní doba pojištění.“ 91 ad 2. Které doby jsou považovány za náhradní doby pojištění již bylo podrobně vysvětleno v podkapitole 3.2.2. této rigorózní práce. Pro výpočet starobního důchodu je důležité neopomenout, že od účinnosti zákona č. 289/1997 Sb. je nutné náhradní doby pojištění pro účely výpočtu starobního důchodu rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří náhradní doby, které se započítávají v omezeném rozsahu 80% : •

„doba studia (vždy po roce 1995 a před rokem 1996 po dosažení 18-ti let v rozsahu nejvýše šesti let; doba studia před rokem 1996 se do dosažení věku 18-ti let považuje za dobu pojištění a započítává se proto plně)92

91. § 14 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. 92. Doba studia získaná po datu 31.12.2009 se n epovažuje za náhradní dobu pojištění.

66

4. Řízení o starobním důchodu •

doba nezaměstnanosti93

•

doba, po kterou se osoby se změněnnou pracovní schopností připravují pro pracovní uplatnění,a doba, po kterou jsou osoby se zdravotním postižením zařazeny v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost

•

doba výkonu civilní služby

•

doba pobírání plného invalidního důchodu a po roce 2009 doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně

•

doba pobírání dávek nemocenského pojištění po skončení výdělečné činnosti a po roce 2008 doba trvání dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti a další doby uvedené v § 5 odst. písm. u) zákona č. 155/1995 Sb.

Druhou skupinu tvoří náhradní doby, které se započítávájí v plném rozsahu: •

doba výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky (pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě - zde jde totiž o doby pojištění)

•

doba péče o dítě ve věku do čtyř let nebo před rokem 2007 o dítě ve věku do 18-ti let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči

•

doba osobní péče o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80-ti let před rokem 2007 a po roce 2006 doba osobní péče o osobu , která je závislá na péči jiné osoby.

Uvedené různé hodnocení náhradních dob znamená, že při výpočtu důchodu je třeba získané náhradní doby pojištění nejprve popsaným způsobem rozdělit na dvě skupiny, poté provést redukci náhradních dob 93. V rozsahu určeném v souladu s § 5 odst. 1 písm. n) zákona č. 155/1995 Sb. Blíže též podkapitola 3.2.2. této rigorózní práce.

67

4. Řízení o starobním důchodu prvé skupiny (tj. součet těchto dob vynásobit 0,8 a výsledek zaokrouhlit na celé číslo směrem nahoru) a teprve takto redukované náhradní doby pojištění přičíst k ostatním (neomezovaným) náhradním dobám pojištění a k dobám pojištění.“ 94 Výše rozepsané omezení zápočtu náhradní doby pojištění zakotvuje § 34 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., nicméně je nutné upozornit na skutečnost, že z něj existuje výjimka v podobě přechodného ustanovení čl. II bodu 3 zákona č. 306/2008 Sb., dle něhož se pojištěnci, kterému vznikne nárok na důchod před rokem 2019, započítávají náhradní doby důchodového pojištění získané před rokem 2010 pro vznik nároku na důchod v plné výši. ad 3. Rozhodným obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího základu bylo do 29.9.2011 období 30-ti kalendářních let bezprostředně předcházejících roku přiznání důchodu bez zahrnutí let před rokem 1986. Nyní je obecně podle § 18 odst. 1 a 4 zákona č. 155/1995 Sb. rozhodným obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího základu období, které začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku, a končí kalendářním rokem, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu.95 Do rozhodného období se přitom nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986, ledaže pojištěnec nezískal v tomto rozhodném období alespoň pět kalendářních roků s vyměřovacím základem. V takovém případě se rozhodné období prodlužuje před rok 1986 tak, aby zahrnovalo ještě jeden kalendářní rok s vyměřovacím základem pojištěnce, nejvýše však ten, který je bezprostředně následující po roce, v němž dosáhl 18 let. ad 4. Vyloučené doby se při výpočtu starobního důchodu určují v souladu s § 16 odst. 4 a násl. zákona č. 155/1995 Sb., přičemž nejčastěji se v praxi jedná o dobu dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, dobu výkonu vojenské služby, dobu soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice po dobu prvních 6-ti let daného studia po dosažení věku 18-ti let, dobu péče o dítě ve věku do 4 let, dobu pobírání 94. Přib. J, Voříšek. V, Důchodové předpisy s komentářem. 6. aktualizované vydání. Olomouc : Nakladatelství ANAG, 2010. s. 185 95. Tato změna právní úpravy zakotvující postupné prodlužování rozhodného období se fakticky vzhledem vyloučení let před rokem 1986 projeví až u starobních důchodů přiznávaných po roce 2016.

68

4. Řízení o starobním důchodu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně či dobu, v níž pojištěnec zjevně odváděl pojistné, nicméně výši jeho vyměřovacích základů za toto období nelze zjistit96 „Smyslem institutu vyloučených dob je přitom zabránit tomu, aby byly oprávněnému takzvaně rozmělňovány výdělky tím, že by se do vyměřovacího základu zahrnovaly doby bez započitatelného příjmu.“ 97 Doby vyloučené se však za vyloučené nepovažují ve chvíli, kdy se kryjí s příjmem z výdělečné činnosti, z níž byl pojištěnec účasten na důchodovém pojištění. V tomto směru je však nově od 1.1.2010 „důchodový statut osob, u nichž v určitém období došlo k dosažení nízkých příjmů z výdělečné činnosti, při současném trvání sociální události odpovídající vyloučené době, výhodnější. Obecný princip přednosti příjmu před vyloučenou dobou zůstává sice v právním smyslu zachován, avšak nikoliv již zcela absolutně. Zákon nově nabízí pojištěncům možnost dosáhnout toho, aby za těchto okolností při výpočtu důchodu byla naopak upřednostněna vyloučená doba před příjmem, čímž bude výše důchodu pozitivně ovlivněna..Má-li ˙ pojištěnec zájem o postup ve smyslu § 16 odst. 8 zákona č. 155/1995 Sb., musí si o něj speciálně požádat. Může tak učinit předně v rámci podávané žádosti o důchod, v niž zároveň uvede, kterých dob a kterých kalendářních roků se má daný postup týkat98 . Jestliže pojištěnec takový požadavek v rámci podávané žádosti o důchod neuplatnil, může tak učinit dodatečně, a to písemně do 30-ti dnů ode dne oznámení (tzn. doručení) rozhodnutí ČSSZ; na základě této žádosti vydá ČSSZ nové rozhodnutí a současně zruší to předchozí. Dodatečný požadavek na postup dle § 16 odst. 8 zákona č. 155/1995 Sb. lze podat i tehdy, byl-li tento požadavek již uplatněn v rámci sepisované žádosti o důchod, a to nejvýše dvakrát v případě přiznání téhož důchdou.“ 99 Nezbytné je 96. Často z důvodu, že zaměstnavatel již neexistuje a evidenční listy důchodového pojištění byly zničeny při povodních. Doba je pak započtena např. na základě potvrzení vydaným archívem, jež evidenční listy daného zaměstnavatel převzal do správy a nyní dohledal alespoň osobní list zaměstnce. Existují i případy, kdy se dobu podařilo došetřit a započíst na základě zápočtového listu, jež se dochoval u zaměstnavatele následujícího. 97. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27.11.2008, č.j. 3 Ads 88/2008 173 98. § 83 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. 99. Lang, Roman. Možnost upřednostnění zápočtu vyloučené doby před zápočtem příjmu.Personální a Sociálně právní Kartotéka. 2010, roč. 13, č. 9, s. 15

69

4. Řízení o starobním důchodu také podotknout, že výše uvedený postup lze uplatnit pouze pro celý časový úsek, v němž se příjmy s dobou vyloučenou kryjí, přičemž v případě zvolení si institutu vyloučených dob se již příjmy v tomto období logicky do vyměřovacího základu žadatele nezahrnují.100 ad 5. Podle § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb. je roční vyměřovací základ pojištěnce stanoven jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za jednotlivý kalendářní rok po roce 2007 nesmí být vyšší než maximální vyměřovací základ pro pojistné stanovený pro daný rok, přičemž do tohoto úhrnu se nezapočítávají vyměřovací základy osoby dobrovolně účastné na pojištění. Za vyměřovací základ pojištěnce se za dobu po 31. prosinci 1995 považuje vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zákona č. 589/1992 Sb. a za dobu před 1. lednem 1996 hrubý výdělek stanovený pro účely důchodového zabezpečení podle dříve platných předpisů. V zákonem stanovených případech je pak k vyměřovacímu základu přihlíženo až ode dne zaplacení pojistného (např. u OSVČ). „Úhrn vyměřovacích základů pojištěnce pak znamená součet všech vyměřovacích základů v daném kalendářním roce (pojištěnec mohl mít v roce více zaměstnání, a to souběžných nebo na sebe navazujících). Za vyměřovací základ se však považují jen ty příjmy, které byly dosaženy na základě činnosti, jež se považuje za dobu pojištění101 .“ 102 Přesný způsob stanovení koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu definuje § 17 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., tj. „určuje se za použití příslušných všeobecných vyměřovacích základů (stanoví MPSV vyhláškou do 30. září následujícího kalendářního roku ve výši průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok zjištěné ČSU) a přepočítacího koeficientu (stanoví MPSV vyhláškou podle údajů ČSU o průměrné měsíční mzdě za stanovená pololetí - určuje se jako podíl průměrné 100. I přes počáteční obavy náročnosti přepočtů důchodů v daném smyslu, není výše popsaná možnost volby zápočtu vyloučené doby či příjmu v případě vzájemného se krytí, zatím příliš žadateli využívaná. Pravděpodobně je tomu tak i z důvodu, že díky přechodnému ustanovení čl. II bodu 1 zákona č. 306/2008 Sb. se tato možnost týká pouze žadatelů, jimž vznikl nárok na starobní důchod po 31.12.2009 a lze jej uplatnit jen v případě krytí dob po roce 1995. 101. Blíže viz podkapitola 3.2.2. této rigorózní práce 102. Přib. J, Kdy do důchodu a za kolik . 13. aktualizované vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2012. s. 46

70

4. Řízení o starobním důchodu měsíční mzdy za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a průměrné měsíční mzdy za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu).“ 103 „Účelem tohoto koeficientu je aktualizovat hodnotu ročního vyměřovacího základu pojištěnce, a to v závislosti na tempu růstu průměrné mzdy v národním hospodářství.“ 104 ad 6. § 16 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. specifikuje osobní vyměřovací základ tak, že se jedná o měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. ad 7. Výpočtový základ zásadním způsobem ovlivnil nález pléna Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 8/07 ze dne 23.3.2010, který zrušil § 15 zákona č. 155/1995 Sb. s účinností od 30.9.2011. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplynulo, že dosavadní výpočet starobního důchodu byl až v extrémní míře založen na principu příjmové solidarity za současného výrazného potlačení principu zásluhovosti, a to především z důvodu zakotvení redukčních hranic v daném ustanovení, jež „vytvořilo situaci, kdy účastníku důchodového systému přispívajícímu trojnásobnou částkou než účastník přispívající částkou vypočítanou z průměrné mzdy byl přiznán důchod v - relativně - méně než poloviční výši. Ze statistických údajů přitom vyplývá, že cca 30% pojištěnců překročí při výpočtu důchodové dávky druhou redukční hranici (první redukční hranici přitom převyšuje cca 95 % pojištěnců). Je tedy zřejmé, že zákonná úprava ve snaze zajistit přiměřené hmotné zabezpečení všem účastníkům důchodového pojištění nezajišťuje části pojištěnců přiměřené hmotné zabezpečení, reflektující v seznatelné míře princip zásluhovosti, tedy naplňující stimulační funkci sociální politiky.“ 105 Ve svém závěru pak Ústavní soud zdůraznil,že i „při existenci celé škály důchodových systémů a způsobů konstrukce důchodových dávek je nutno zvolit takovou vari103. dostupné na http://www.mpsv.cz/cs/617 [cit. 20.5.2012] 104. Přib. J, Kdy do důchodu a za kolik . 13. aktualizované vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2012. s. 46 105. nález pléna Ústavního soudu ze dne 23.3.2010 sp.zn. Pl. ÚS 8/07, dostupný na http://nalus.usoud.cz [cit. 20.5.2012]

71

4. Řízení o starobním důchodu antu, do níž budou promítnuty všechny principy sociální politiky, jakož i systému důchodového zabezpečení, která bude důsledně respektovat ústavní principy a naplňovat ustanovení čl. 30 odst. 1, čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny a současně ve smyslu ustanovení čl. 4 odst. 4 Listiny šetřit podstatu těchto základních práv.“ 106 107 Do 29.9.2011 byl podle § 15 zákona č. 155/1995 Sb. výpočtovým základem osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšoval částku 11.000 Kč. Převyšoval-li osobní vyměřovací základ částku 11000 Kč, stanovil se výpočtový základ tak, že částka 11000 Kč se započetla v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 11000 Kč do 28200 Kč se počítalo 30% (tzv. 1. redukční hranice) a z částky osobního vyměřovacího základu nad 28200 Kč se počítalo 10% (tzv. 2. redukční hranice). Toto jsou naposledy používané výše redukčních hranic před zrušením § 15 zákona č. 155/1995 Sb. Od počátku účinnosti zákona č. 155/1995 Sb. je vláda pravidelně zvyšovala podle stanovených pravidel většinou v souvislosti se zvyšováním starobních důchodů. Vzhledem ke skutečnosti, že je pro způsob výpočtu starobního důchodu rozhodující datum, které je v žádosti uvedeno jako datum přiznání, je i nadále ještě možný také výpočet starobního důchodu podle § 15 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění do 29.9.2011, a to za předpokladu, že žadatel požádá o zpětné přiznání starobního důchodu k datu předcházejícímu 30.9.2011 a bude k tomuto datu pro jeho přiznání splňovat všechny zákonné podmínky. Od 30.9.2011 se podle § 15 zákona č. 155/1995 Sb. pro stanovování výpočtového základu z osobního vyměřovacího základu používá v tzv. přechodném období od 30.9.2011 do 31.12.2014 jako první redukční hranice 44% průměrné mzdy, jako druhá redukční hranice 116% průměrné mzdy a jako třetí redukční hranice 400% průměrné mzdy. Od 1.1.2015 106. nález pléna Ústavního soudu ze dne 23.3.2010 sp.zn. Pl. ÚS 8/07, dostupný na http://nalus.usoud.cz [cit. 20.5.2012] 107. „Ústavní soud tak dal svým nálezem prostor nejen pro úpravu parametrů tzv. redukčních hranic, ale i pro přijetí dalších opatření, která by zvýšila ekvivalenci (zásluhovost) v základním důchodovém pojištění obecně. Novela zákona o důchodovém pojištění108 proto obsahuje další opatření, která se zrušením § 15 zákona o důchodovém pojištění sice přímo nesouvisejí, ale mají přispět ke zlepšení finanční udržitelnosti základního důchodového pojištění a zpřesnit současnou právní úpravu.“ citace dostupná na internetových stránkách http://www.mpsv.cz/cs/11111 [cit. 20.5.2012]

72

4. Řízení o starobním důchodu bude činit první redukční hranice 44% průměrné mzdy a druhá redukční hranice 400% průměrné mzdy, tj. prostřední redukční hranice bude vypuštěna. Zcela nově jsou redukční hranice závislé na výši průměrné mzdy, přičemž podle § 15 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb. se za průměrnou mzdu považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Tato průměrná mzda je zaokrouhlená na celé koruny nahoru a nesmí být nikdy nižší než průměrná mzda stanovená pro bezprostředně předcházející kalendářní rok. Pro rok 2011 byla výše průměrné mzdy určena ještě s odkazem na nařízení vlády č. 283/2010 Sb. a činila 24.740 Kč. Pro rok 2012 je již průměrná mzda určena s odkazem na vyhlášku MPSV č. 286/2011 Sb. a činí 25.137 Kč. Stanovení výpočtového základu z osobního vyměřovacího základu v souvislosti s výše uvedenými redukčními hranicemi má v následujících letech pro každý rok mírně odlišné parametry, které jsou pro lepší přehlednost znázorněny v následující tabulce. Tabulka 4.1: Redukční hranice pro stanovení výpočtového základu od 30.9.2011 rok přiz. do 1. red.hr. mezi 1. a 2. red.hr. mezi 2. a 3. red.hr. nad 3. red. důchodu 44%pr.mzdy 116%pr.mzdy 400%pr.mzdy hr. od 30.9.2011 do 10886 Kč do 28699 Kč do 98960 Kč nad 98699 Kč započteno 100% 29% 13% 10% v roce 2012 do 11061 Kč do 29159 Kč do 100548 Kč nad 100548 Kč započteno 100% 28% 16% 8% v roce 2013 započteno 100% 27% 19% 6% v roce 2014 započteno 100% 26% 22% 3% od roku 2015 započteno 100% 26% nepřihlíží se

Ve chvíli, kdy zná ČSSZ výši výpočtového základu, může přistoupit k výpočtu procentní výměry starobního důchodu, která se podle § 33 odst. 1 a § 34 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. stanoví procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění, přičemž „za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod je 73

4. Řízení o starobním důchodu to 1,5% výpočtového základu měsíčně.“ Do doby pojištění se pro účely předchozí věty započítávají náhradní doby pojištění způsobem popsaným v ad 2. této kapitoly. Do doby pojištění získané do 18 let věku a po vzniku nároku na starobní důchod se nezahrnuje náhradní doba pojištění a procentní výměra starobního důchodu musí být vždy nejméně 770 Kč měsíčně. Výše základní výměry v roce 2011 byla stanovena na 2230 Kč měsíčně. Stejně jako redukční hranice byla i základní výměra od počátku účinnosti zákona č. 155/1995 Sb. pravidelně zvyšována většinou v souvislosti se zvyšováním starobních důchodů. Od 1.1.2012 je předepsána základní výměra starobního důchodu na 9% průměrné mzdy měsíčně. Nově se případně zvyšuje každý rok "sama"v závislosti na tom, jaká průměrná mzda je pro daný rok určena, nicméně i tak je konkrétní částka zaokrouhlená na celé desetikoruny nahoru oznamována vyhláškou MPSV. V roce 2012 činí základní výměra částku 2270 Kč. Základní výměra se na rozdíl od procentní výměry u jednotlivých druhů starobních důchodů nemění. Výše procentní výměry však může být ovlivněna podle toho, kdy žadateli vznikl nebo vznikne nárok na starobní důchod a od kdy žádá o jeho přiznání. V případě, že pojištěnec vykonává výdělečnou činnost109 ještě v době po vzniku nároku na svůj starobní důchod, aniž by o něj požádal, a přitom splňuje podmínky pro přiznání starobního důchodu dle § 29 odst. 1 a 3 zákona č. 155/1995 Sb. a starobní ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně dosud nepobírá, zvyšuje se mu procentní výměra stanovená dle § 34 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5% výpočtového základu. Naopak při výpočtu předčasného starobního důchodu podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb.110 se procentní výměra vypočtená na základě § 34 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. snižuje „za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o

109. Nebere se v potaz doba pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvená nepřítomnost v práci, doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. 110. Blíže viz. podkapitola 3.3.5. této rigorózní práce.

74

4. Řízení o starobním důchodu •

0,9% výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů,

•

1,2% výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne,

•

1,5% výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne;

Výše procentní výměry po uvedeném snížení však nesmí být nikdy nižší, než je částka 770 Kč.“ 111 Zde došlo od 1.1.2012 ke zpřísnění výpočtu, neboť do tohoto data byly zavedeny pouze dvě hranice pro snížení procentní výměry starobního důchodu, a to o 0,9% výpočtového základu za období prvních 720 kalendářních dnů a o 1,5% výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne112 . Tyto jsou už však v praxi nepoužielné, neboť jak již bylo zmíněno dříve, starobní důchod přiznávaný podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb. lze přiznat nejdříve od data podání žádosti, tj. nelze požádát o jeho zpětné přiznání.

4.4

Příklady nejčastějších výpočtů starobního důchodu

Samotný postup výpočtu starobního důchodu je vyhledem ke složitosti výše uvedeného nejvhodnější vysvětlit na konkrétních příkladech. S ohledem na změnu právní úpravy byl zvolen pro ucelenou představu o vývoji výše starobního důchodu a lepší přehlednost příklad výpočtu řádného starobního důchodu podle právní úpravy do 29.9.2011, od 30.9.2011 a od 1.1.2012 a dále příklad, v němž je počítána výše řádného strobního důchodu přiznaného po vzniku nároku a příklad, v němž je počítána výše předčasného starobního důchodu. Výpočet řádného starobního důchodu k datu vzniku nároku do 29.9.2011 Žena narozená dne 15.9.1952 vychovala v průběhu svého života 2 děti, jedno se narodilo 1.8.1972 a pečovala o něj doma do jeho 4 let věku, 111. § 36 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. s účinností od 1.1.2012 112. § 36 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. s účinností do 31.12.2011.

75

4. Řízení o starobním důchodu druhé se narodilo 19.5.1977 a pečovala o něj doma do jeho necelých dvou a půl let. V podstatě celý život byla zaměstnaná a tedy i důchodově pojištěná. V roce 1999 měla dokonce dvě zaměstnání, ze kterých byla důchodově pojištěna. Nicméně v letech 2001 až 2003 byla evidována na úřadu práce, přičemž podpora v nezaměstanosti jí byla poskytována pouze v roce od ledna do června roku 2001. O starobní důchod požádala k datu vzniku nároku na něj, tedy k datu 15.9.2011. Přesný přehled její doby pojištění, náhradní doby pojištění, evidence na úřadu práce, počtu vyloučené doby a vyměřovacích základů včetně jejich přepočtu pomocí koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu je uveden v příloze v tabulce A.2. Z dostupných informací bylo tedy zjištěno, že žadatelka získala do dne vzniku nároku na starobní důchod dle § 29 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. celkovou dobu pojištění 42 celých let pojištění113 . Do této doby pojištění byla nezaměstnanost žadatelky započtena pouze v rozsahu, ve kterém se v souladu s § 5 odst. 1 písm. n) zákona č. 155/1995 Sb. účastnila důchodového pojištění, tj. doba, kdy pobírala podporu v nezaměstnanocti byla zahrnuta celá a doba, po kterou nepobírala podporu v nezaměstnanosti, byla zahrnuta pouze v rozsahu 1 roku (rok 2003), neboť v době své nezaměstnanosti žadatelka ještě neměla dosaženo věku 55 let. Rok 1999 je do celkové doby pojištění zahrnut pouze jedenkrát, tj. 365 kalendářních dnů, přestože žadatelka měla dvě zaměstnání. Tato skutečnost se projevila v úhrnu ročních vyměřovacích základů, kdy za rok 1999 jí byly do výpočtu zahrnuty vyměřovací základy získané v obou těchto zaměstnáních. Úhrn ročních vyměřovacích základů činí u žadatelky částku 8271145 Kč, počet vyloučených dob (pro výpočet dále jen „VD“ ) v rozhodném období (pro výpočet dále jen „RO“ ), jež bylo stanoveno lety 1986 2010,tj. celkem 9131 dní114 , činí 60 kalendářních dnů. Osobní vyměřovací základ (pro výpočet dále jen „OVZ“ ) je tedy stanoven pomocí tohoto vzorce:

OVZ = 30,4167 ×

úhrn ročních vyměřovacích základů počet kalend. dnů v RO − počet VD v RO

113. Celkem získala žadatelka dobu pojištění 42 let a 209 dnů. 114. 25 let v RO * 365 dnů + 6 dnů za přestupné roky

76

4. Řízení o starobním důchodu OVZ = 30,4167 ×

8271145 = 27735 Kč 9131 − 60

Osobní vyměřovací základ se následně za účelem určení výpočtového základu (pro výpočet dále jen „VZ“ ) zredukuje podle § 15 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění účinném do 29.9.2011 takto: Z OVZ ve výši 27735 Kč se započítá částka do 11000 Kč plně a ze zbývající částky 16735 Kč se započítá 30%115 . VZ = 11000 +

30 × 16735 = 16021 Kč 100

Po vypočtení výpočtového základu se přistoupí k získání procentní výměry (pro výpočet dále jen „PV“ ) starobního důchodu žadatelky, tj. 42 celých let získané doby pojištění se vynásobí sazbou 1,5. Poté se ve výši takto vzniklé procentní sazby určí z výpočtového základu procentní výměra starobního důchodu. PV =

42 × 1,5 × 16021 = 10094 Kč 100

Jako poslední krok výpočtu starobního důchodu žadatelky (pro výpočet dále jen „S“ ) se k procentní výměře přičte zákonem daná základní výměra. Ta v tomto případě činí 2230 Kč. Starobní důchod žadatelky tedy činí: S = 10094 + 2230 = 12324 Kč Výpočet řádného starobního důchodu po 30.9.2011 Pro ukázku, jaký rozdíl ve stanovení výše starobního důchodu zapříčinily změny ve výpočtu účinné po 30.9.2011 si opět vezmeme výše popsaný příklad, nicméně tentokrát tato žena požádala o přiznání starobního důchodu od data 1.10.2011. Její celková doba pojištění je stále 42 let, rozhodné období je taktéž stanoveno stejně roky 1986 až 2010, úhrn ročních vyměřovacíh základů 115. 1.redukční hranice je ve výši 28200 Kč

77

4. Řízení o starobním důchodu činí i nadále částku 8271145 Kč, počet vyloučených dob v rozhodném období je stále 60 kalendářních dnů. Z uvedeného vyplývá, že osobní vyměřovací základ se i nadále vypočítá takto: OVZ = 30,4167 ×

8271145 = 27735 Kč 9131 − 60

Nyní se však osobní vyměřovací základ zredukuje za účelem určení výpočtového základu novým způsobem, který je v souladu s § 15 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění účinném po 30.9.2011. Z OVZ ve výši 27735 Kč se započítá částka do 10886 Kč plně a ze zbývající částky 16849 Kč se započítá 29%.116 VZ = 10886 +

29 × 16849 = 15773 Kč 100

Po vypočtení výpočtového základu se přistoupí k získání procentní výměry, která se opět počítá stejným způsobem, jako v předchozím příkladě, nicméně výpočtový základ činí tentokráte částku odlišnou. PV =

42 × 1,5 × 15773 = 9937 Kč 100

Jako poslední krok výpočtu starobního důchodu žadatelky (pro výpočet dále jen „S“ ) se k procentní výměře přičte základní výměra. Ta v tomto případě činí 2230 Kč. Starobní důchod žadatelky tedy činí: S = 9937 + 2230 = 12167 Kč Přestože žadatelka žádala o přiznání starobního důchodu nikoli ke dni vzniku svého nároku na něj, ale až o několik dní později, nebyla jí za tuto dobu po nároku procentní výměra nikterak zvýšena, neboť získala dobu pojištění po vzniku nároku na přiznání starobního důchodu pouze ve výši 15-ti kalendářních dnů. Procentní výměra se za dobu pojištění 116. 2.redukční hranice je ve výši 28699 Kč

78

4. Řízení o starobním důchodu po vznku nároku na přiznání starobního důchodu zvyšuje až při získání alespoň 90–ti takovýchto dnů. Výpočet řádného starobního důchodu od 1.1.2012 Muž narozený dne 1.2.1950 po ukončení svojí povinné školní docházky se soustavně připravoval na své budoucí povolání studiem na střední a následně na vysoké škole, kterou ukončil ke dni 30.6.1974. Poté byl nepřetržitě zaměstnán a tedy i důchodově pojištěn. O starobní důchod požádal k datu vzniku nároku na něj, tedy k datu 1.8.2012. Přesný přehled jeho doby pojištění, náhradní doby pojištění, počtu vyloučené doby a vyměřovacích základů včetně jejich přepočtu pomocí koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu je uveden v příloze v tabulce A.1. Z dostupných informací bylo tedy zjištěno, že žadatel získal do dne vzniku nároku na starobní důchod dle § 29 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. celkovou dobu pojištění 46 celých let pojištění117 . Do této doby pojištění bylo studium absolvované po 18–tém roku věku v souladu s § 5 odst. 1 písm. m) započteno v maximálním rozsahu prvních 6–ti let.118 Bylo zjištěno, že u žadatele úhrn ročních vyměřovacích základů činí částku 12635906 Kč, počet vyloučených dob v rozhodném období jež bylo stanoveno lety 1986 - 2011,tj. celkem 9496 dní119 , činí 87 kalendářních dnů. Osobní vyměřovací základ se vypočítá žadateli pomocí výše uvedeného vzorce: OVZ = 30,4167 ×

12635906 = 40849 Kč 9496 − 87

Nyní se však osobní vyměřovací základ zredukuje za účelem určení výpočtového základu novým způsobem, který je v souladu s § 15 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění účinném po 30.9.2011 s tím, že se pro redukci použijí redukční hranice pro rok 2012. Z OVZ ve výši 40849 Kč 117. Celkem získal žadatel dobu pojištění 46 let a 196 dnů. 118. V přehledu doby pojištění je doba studia uvedena celá, posledních 5 měsíců této doby studia se však do celkové doby pojištění žadatele z uvedeného důvodu nepromítlo. 119. 26 let v RO x 365 dnů + 6 dnů za přestupné roky

79

4. Řízení o starobním důchodu se započítá částka do 11061 Kč plně a z částky mezi 11061 Kč a 29159 Kč se započítá 28% a ze zbývající částky 11690 Kč se započítá 16%120 VZ = 11061 +

28 16 × 18098 + × 11690 = 18000 Kč 100 100

Po vypočtení výpočtového základu se přistoupí k získání procentní výměry, která se opět počítá stejným způsobem,tj. 46 celých let získané doby pojištění se vynásobí sazbou 1,5. Poté se ve výši takto vzniklé procentní sazby určí z výpočtového základu procentní výměra starobního důchodu. PV =

46 × 1,5 × 18000 = 12420 Kč 100

Jako poslední krok výpočtu starobního důchodu žadatele se k procentní výměře přičte základní výměra. Ta v tomto případě činí 2270 Kč. Starobní důchod žadatele tedy činí: S = 12420 + 2270 = 14690 Kč Výpočet řádného starobního důchodu od 1.1.2012 s dobou pojištění po nároku Pro zřejmou ukázku toho, jak se změní výše starobního důchodu u člověka, který pracuje i po vzniku nároku na svůj starobní důchod oproti člověku, který do důchodu odchází ke dni vzniku nároku na jeho starobní důchod, upravíme předcházející příklad tak, že o starobní důchod tentokrát žádá bezdětná žena, která je narozena ve stejný den jako muž v předcházejícím příkladu. Má naprosto totožnou dobu pojištění včetně náhradních dob pojištění, vyměřovacích základů i vyloučených dob a žádá o přiznání starobního důchodu ke stejnému datu, tj. k 1.8.2012. Nárok na starobní důchod jí vznikl ke dni 1.2.2011. Přesný přehled její doby pojištění, náhradní doby pojištění, počtu vyloučené doby a vyměřovacích základů včetně jejich přepočtu pomocí koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu je tedy uveden jako u předcházejícího příkladu v přiloze v tabulce A.1. 120. 3.redukční hranice je ve výši 100548 Kč

80

4. Řízení o starobním důchodu Z dostupných informací bylo tedy zjištěno, že žadatelka získala do dne vzniku nároku na starobní důchod dle § 29 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. celkovou dobu pojištění 45 celých let pojištění121 . Do této doby pojištění bylo studium absolvované po 18–tém roku věku opět v souladu s § 5 odst. 1 písm. m) započteno v maximálním rozsahu prvních 6–ti let. Po dni vzniku nároku na starobní důchod do požadovaného data přiznání starobního důchodu získala dobu pojištění ve výši 546 dnů. Rozhodné období je stanoveno roky 1986 až 2011, úhrn ročních vyměřovacíh základů činí i nadále částku 12635906 Kč, počet vyloučených dob v rozhodném období je stále 87 kalendářních dnů. Z uvedeného vyplývá, že osobní vyměřovací základ se i nadále vypočítá takto: OVZ = 30,4167 ×

12635906 = 40849 Kč 9496 − 87

Nyní se osobní vyměřovací základ zredukuje za účelem určení výpočtového základu novým způsobem, který je v souladu s § 15 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění účinném po 30.9.2011 s tím, že se pro redukci použijí redukční hranice pro rok 2012. VZ = 11061 +

16 28 × 18098 + × 11690 = 18000 Kč 100 100

Po vypočtení výpočtového základu se přistoupí k získání procentní výměry. Ta se nyní bude počítat tak, že 45 celých let získané doby pojištění do vzniku nároku na starobní důchod se vynásobí sazbou 1,5. Poté se ve výši takto vzniklé procentní sazby určí z výpočtového základu procentní výměra starobního důchodu. Jelikož žadatelka dále pracovala a tudíž byla účastna důchodového pojištění ještě 546 dnů122 po té, co splnila podmínky pro vznik nároku na starobní důchod a současně nepobírala starobní důchod či invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, zvýší se jí ještě následně procentní výměra starobního důchodu v souladu s § 34 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. o dalších 1,5% výpočtového základu za každých celých 90 kalendářních dnů této výdělečné 121. Celkem získala žadatelka dobu pojištění do vzniku nároku 45 let a 14 dnů. 122. rozepsaně pro účely výpočtu: 6 x 90 dnů + 6 dnů

81

4. Řízení o starobním důchodu činnosti. PV =

45 × 1,5 6 × 1,5 × 18000 + × 18000 = 13770 Kč 100 100

Jako poslední krok výpočtu starobního důchodu žadatelky se k celé již zvýšené procentní výměře přičte základní výměra. Ta v tomto případě činí 2270 Kč. Starobní důchod žadatelky tedy činí: S = 13770 + 2270 = 16040 Kč Výpočet předčasného starobního důchodu od 1.1.2012 Pro výpočet předčasného starobního důchodu bude záměrně opětovně použit příklad muže popsaného u výpočtu řádného starobního důchodu od 1.1.2012, a to za účelem získání alespoň rámcové představy o tom, jak se důchod žadateli sníží, když požádá o přiznání svého starobního důchodu před vznikem nároku na něj. Nyní tedy výše uvedený muž žádá o přiznání předčasného starobního důchodu k datu 1.1.2012. Za nově daných okolností bylo zjištěno, že žadatel získal do dne, od něhož žádá přiznat starobní důchod dle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., celkovou dobu pojištění 45 celých let pojištění123 . Do této doby pojištění bylo studium absolvované po 18–tém roku věku opět v souladu s § 5 odst. 1 písm. m) započteno v maximálním rozsahu prvních 6–ti let. K datu, od kterého žádá přiznání svého předčasného starobního důchodu mu chybí do data vzniku nároku na řádný starobní důchod 213 dnů. Rozhodné období je stanoveno stejně roky 1986 až 2011, úhrn ročních vyměřovacíh základů činí i nadále částku 12635906 Kč, počet vyloučených dob v rozhodném období je stále 87 kalendářních dnů. Osobní vyměřovací základ je i nadále vypočítán stejně: OVZ = 30,4167 ×

12635906 = 40849 Kč 9496 − 87

123. Celkem získal do 1.1.2012 žadatel dobu pojištění 45 let a 348 dnů.

82

4. Řízení o starobním důchodu Zároveň je i stejně zredukován za účelem určení výpočtového základu novým způsobem, který je v souladu s § 15 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění účinném po 30.9.2011 s tím, že se pro redukci použijí redukční hranice pro rok 2012. VZ = 11061 +

16 28 × 18098 + × 11690 = 18000 Kč 100 100

Procentní výměra se nyní bude počítat tak, že 45 celých let získané doby pojištění do date, od kterého chce žadatel přiznat předčasný starobní důchod se vynásobí sazbou 1,5. Poté se ve výši takto vzniklé procentní sazby určí z výpočtového základu procentní výměra starobního důchodu. Jelikož však žadateli k datu přiznání předčasného starobního důchodu chybí do dosažení důchodového věku a tedy i vzniku nároku na řádný starobní důchod 213 dnů124 , sníží se mu následně procentní výměra předčasného starobního důchodu v souladu s § 36 zákona č. 155/1995 Sb. o 0,9% výpočtového základu za období prvních 360–ti kalendářních dnů, a to za každých i započatých 90 kalendářních dnů náležejících do tohoto období. PV =

3 × 0,9 45 × 1,5 × 18000 − × 18000 = 11664 Kč 100 100

Jako poslední krok výpočtu starobního důchodu žadatelky se k celé již zvýšené procentní výměře přičte základní výměra. Ta v tomto případě činí 2270 Kč. Starobní důchod žadatelky tedy činí: S = 11664 + 2270 = 13934 Kč „Přestože parametry určování výše důchodů, zejména jejich procentní výměry, stanoví zákon č. 155/1995 Sb. výrazně výhodněni, než tomu bylo v předešlých zákonech o sociálním zabezpečení, může tomu být v některých příkladech (zpravidla výjimečných nebo mezních) naopak. Proto § 71 zákona č. 155/1995 Sb. stanoví podrobným způsobem, jak a za jakých podmínek se provádějí výpočty důchodů podle předpisů 124. rozepsaně pro účely výpočtu: 2 x 90 dnů + 33 dnů, tj. 3 započaté 90–ti denní období kalendářních dnů

83

4. Řízení o starobním důchodu účinných ke dni 31.12.1995, třebaže nárok na ně vzniká až za účinnosti zákona č. 155/1995 Sb. Zde se přitom mohou promítat i preferenční odchylky v závislosti na zařazení zaměstnání do různých pracovních kategorií nebo kategorií funkcí podle předpisů účinných před 1.1.1993.“ 125

4.5

Rozhodnutí o starobním důchodu

Po výpočtu starobního důchodu, popř. poté, co ČSSZ zjistí, že žadatel nesplnil podmínky vzniku nároku na starobní důchod, vydá ČSSZ písemné rozhodnutí, které žadateli doručí do vlastních rukou. Toto rozodnutí musí ČSSZ v zásadě vydat do 90–ti dnů od data zahájení řízení 126 . Tato stanovená doba se však dle § 107a zákona č. 582/1991 Sb. „kromě dob uvedených ve správním řádě prodlužuje též o dobu, po kterou se došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů a dalších právnických nebo fyzických osob, správních úřadů, cizozemských nositelů nemocenského, důchodového, zdravotního nebo úrazového pojištění (zabezpečení), a o dobu, kterou orgán sociálního zabezpečení stanovil tomu, kdo podání učinil, k odstranění nedostatků podání.“ Na rozdíl od klasického správního řízení je ve věcech důchodového pojištění ustanovením § 85a zákona č. 582/1991 Sb. vyloučena možnost vyjádření se účastníků řízení k podkladům rozhodnutí.127 Do třiceti dnů ode dne doručení rozhodnutí ČSSZ může žadatel písemně požádat o změnu data přiznání důchodu nebo jeho výplaty, avšak pouze nejvýše dvakrát v případě přiznání stejného důchodu, nebo o uvolnění starobního důchodu či zařízení výplaty starobního důchodu, v případě, že výplata ještě nebyla zařízena nebo uvolněna, přičemž tuto žádost lze podat pouze jedenkrát ohledně stejného důchodu. Po podání této žádosti je vydáno ČSSZ nové rozhodnutí a zrušeno rozhodnutí původní.128 125. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. s. 216 126. § 85a zákona č. 582/1991 Sb. 127. Vzhledem k množství vydávaných rozhodnutí a složitému systému výpočtu starobních důchodů toto není příliš překvapující. Navíc je otázkou, jak by se vyjádření účastníků k podkladům rohodnutí dalo jednoduše a hospodárně zařídit, když důchody jsou pro občany z celé České republiky vypočítávány v ústředí ČSSZ, které sídlí v Praze. 128. viz § 86 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb.

84

4. Řízení o starobním důchodu Až do chvíle nabytí právní moci rozhodnutí o přiznání starobního důchodu může žadatel vzít svoji žádost zpět. Za takových okolností se řízení v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb. zastaví a v řízení se již nepokračuje. Prvoinstanční rozhodnutí o přiznání, zamítnutí, zvýšení, snížení či odnětí starobního důchodu nabývá právní moci ve chvíli, kdy bylo žadateli oznámeno, neboli doručeno, a nelze již proti němu podat námitky. „V rozhodnutí o přiznání starobního důchodu se uvádí, od kterého dne byl důchod přiznán a v jaké výši, a dále jsou v rozhodnutí uvedeny skutečnosti, které byly vzaty v úvahu při výpočtu důchodu. Součástí rozhodnutí je tzv. osobní list důchodového pojištění129 , kde je uveden přehled jednotlivých dob pojištění, vyměřovací základ v jednotlivých kalendáních letech, počet vyloučených dob a koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu; dále je zde uveden součet dob pojištění a posup při stanovení výpočtového základu. Z osobního listu důchodového pojištění se občan může přesvědčit, zda byly při výpočtu jeho důchodu vzaty do úvah všechny údaje (zejména doba pojištění a výdělky) a zda je výpočet správný.“ 130 Pod rozhodnutím o důchodu je též v případě jeho přiznání nebo změny jeho výše uveden způsob, jakým bude výplata starobního důchodu probíhat.

4.6

Výplata starobního důchodu; přeplatek

Jak již bylo uvedeno dříve, nárok na důchod vzniká dnem, kdy jsou splněny zákonné podmínky pro jeho přiznání a vyplácí se zpravidla dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách určených ČSSZ, a to v hotovosti neo na bankovní účet.131 Nárok na výplatu starobního důchodu přitom vzniká podle § 54 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. splněním podmínek stanovených zákonem č. 155/1995 Sb. pro vznik nároku na starobní důchod nebo na jeho výplatu, a to podáním žádosti o přiznání nebo 129. Doby pojištění v něm jsou rozepsány podobným způsobem jako v tabulkách k výše uvedených příkladům. 130. Přib. J, Kdy do důchodu a za kolik . 13. aktualizované vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2012. s. 110 131. K tomu blíže § 116 a násl. zákona č. 582/1991 Sb. a § 64 a násl. zákona č. 155/1995 Sb.

85

4. Řízení o starobním důchodu vyplácení důchodu. Sic nárok na starobní důchod nezaniká uplynutím času, nárok na výplatu ano. Podle § 55 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. s účinností od 1.1.2009 zaniká obecně nárok na výplatu důchodu nebo jeho části uplynutím pěti let ode dne, za který důchod nebo jeho část náleží. Za dobu před 1.1.2009 náleží důchod nebo jeho část na základě přechodného ustanovení čl. II zákona č. 306/2008 Sb. bod 14, ve znění zákona č. 479/2008 Sb. pouze v maximálním rozsahu 3 let.132 Nejčastěji je nárok na výplatu starobního důchodu ovlivněn tím, že žadatel i po přiznání starobního důchodu nadále vykonává nebo nově začne vykonávat výdělečnou činnost133 . Co se týče starobního důchodu přiznaného podle § 29 zákona č. 155/1995 Sb. náležela výplata před rokem 2010 osobám, které současně vykonávaly vydělečnou činnost za předpokladu, že pracovní vztah byl sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku. Jiné podmínky jako např. výše daného příjmu stanoveny nebyly. Od roku 2010 již žádné podmínky stanoveny nejsou. Starobní důchod je poskytován bez ohledu na to, na jakou dobu je pracovní vztah sjednán. Jde o trend podporující výdělečnou činnost starobních důchodců, neboť při výdělečné činnosti jsou důchodci stále účastni na důchodovém pojištění a přispívají tak i nadále do systému důchodového pojištění. Zároveň jim je nově nabídnuta možnost dalšího zvýšení starobního důchodu, což bude blíže rozebráno v kapitole 6. této rigorózní práce. V případě žádosti o zpětné přiznání starobního důchodu před rok 2010 se podmínky pro výplatu starobního důchodu za toto období posuzují podle tehdy platných podmínek pro výplatu důchodu.134 U starobního důchodu přiznaného podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb. nenáleží výplata na základě § 37 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. do dosažení důcodového věku v případě, že je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Po dosažení důchodového věku 132. „Lhůta neplyne po dobu řízení o důchodu, po dobu řízení o prohlášení osoby za mrtvou, jde-li o nárok na výplatu vdovského, vdoveckého nebo sirotčího důchodu po této osobě, a po dobu, po kterou osobě, která musela mít opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven. Lhůta podle věty první neplyne rovněž po dobu, po kterou trvalo řízení o neplatnosti skončení právního vztahu zakládajícího účast na pojištění.“ § 55 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. 133. Má se na mysli činnost zakládající účast na důchodovém pojištění. 134. Přib. J, Kdy do důchodu a za kolik . 13. aktualizované vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2012. s. 85

86

4. Řízení o starobním důchodu jsou podmínky pro výplatu starobního důchodu stejné jako u starobních důchodů přiznaných dle § 29 zákona č. 155/1995 Sb. Mezi nejdůležitější ustanovení týkající se starobního důchodu a jeho výplaty patří ustanovení § 56 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., v němž je popsán postup v případech, kdy se zjistí, že nárok na důchod nebo jeho výplatu zanikl, nebo byl důchod vyplácen v nižší částce než náležel nebo naopak v částce vyšší než náležel, popř. se změnily skutečnosti rozhodné pro výši starobního důchodu či nárok jeho na výplatu. „Ustanovení se přímo týká situací, které nastaly (byly zjištěny) po nabytí právní moci rozhodnutí o přiznání starobního důchodu. Může se přitom jednat o skutečnosti nově nastalé nebo o skutečnosti, které sice nastaly dříve, avšak v době rozhodování o přiznání důchodu nebo o jeho výplatě nebyly známy, resp. byly známy, ale byly přehlédnuty, a přihlíží se k nim tedy dodatečně. Všechny tyto skutečnosti mohou přitom mít z hlediska poživatele důchodu dopad jak pozitivní (důchod se přizná, zvýší, obnoví se jeho výplata), tak negativní (důchod se odejme, výplata důchodu se zastaví, výše důchodu se sníží). Není přitom rozhodné, zda nové skutečnosti uplatní oprávněný nebo zjistí–li je orgán důchodového pojištění a zahájí řízení z vlastního podnětu.“ 135 Na základě tohoto ustanovení tedy může být: •

starobní důchod odejmut a jeho výplata zastavena, a to z důvodu zániku nároku na něj či na jeho výplatu (§ 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb.) – je mnohem více využíváno u invalidních důchodů, u starobních důchodů bývá používáno málokdy.

•

starobní důchod přiznán nebo zvýšen a výlata doplacena, a to z důvodu, že důchod byl přiznán nebo vyplácen v nižší částce, než v jaké náležel, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náležel. Doplacení je nicméně možné pouze v maximálním rozsahu 5 let nazpět s výjimkou zapřínčinění této situace v důsledku nesprávného postupu orgánu sociálního zabezpečení, „tj. zejména tehdy, jestliže orgán sociálního zabezpečení přehlédl okolnost, která

135. Přib. J, Voříšek. V, Důchodové předpisy s komentářem. 6. aktualizované vydání. Olomouc : Nakladatelství ANAG, 2010. s. 240

87

4. Řízení o starobním důchodu již byla obsažena v podkladech v době rozhodování, použil nesprávných podkladů, dopustil se početní chyby, zaměnil podkladový materiál, chybně stanovil věk potřebný pro vznik nároku na důchod, provedl snížení důchodu, přestože k němu dojít nemělo, nezvýšil důchod, přestože ke zvýšení dojít mělo (zejména při hromadném zvyšování důchodů).“ 136 •

starobní důchod snížen či odejmut a jeho výplata snížena či zastavena, a to z důvodu, kdy byl důchod přiznán nebo vyplácen neprávem či v nesprávné výšce či se změnily rozhodné skutečnosti. K odejmutí neprávem přiznáného důchodu vč. zastavení jeho výplaty se stalo např. v případě přiznaného hornického důchodu, kdy bylo s odstupem času po jeho přiznání zjištěno, že doba pojištění v I.AA kategorii byla započtena na základě nesprávně uvedených skutečností v evidenčním listě důchodového pojištění ve větším rozsahu, což zapříčinilo vznik nároku na tzv. hornický důchod, kde je věková hranice odchodu do důchodu nižší, přestože dotyčný reálně podmínku potřebné doby odpracované v I.AA pracovní kategorii neměl, a tudíž mu nárok na tento důchod nevznikl. ČSSZ byl následně tento důchod dotyčnému odejmut, jeho výplata byla zastavena a bylo po něm požadováno vrácení přeplatku vzniklém na již neoprávněně vyplaceném starobním důchodu.

„Snížení důchodu, jeho odnětí, nebo zastavení se provede vždy do budoucna, tj. ode dne následjícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl důchod vyplacen. Jinou otázkou je pak vrácení neprávem vyplacených částek (popř. náhrada nesprávně vyplacené částky důchodu), kdy je nutno posuzovat, z jakého důvodu došlo k neoprávněné výplatě důchodu.“ 137 S tím úzce souvisí § 118a zákona č. 582/1991 Sb., který ve svém znění v odst. 1 zakotvuje u příjemce dávky odpovědnost subjektivní, když uvádí, že „jestliže byl důchod vyplacen neprávem nebo ve 136. Důvodová zpráva k zákonu č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony; dostupné v programu beck-online ke dni 15.5.2012 137. Přib. J, Voříšek. V, Důchodové předpisy s komentářem. 6. aktualizované vydání. Olomouc : Nakladatelství ANAG, 2010. s. 240

88

4. Řízení o starobním důchodu vyšší částce, než náležel, protože příjemce důchodu nesplnil některou jemu uloženou povinnost, přijal důchod nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo vědomě jinak způsobil, že důchod nebo jeho část byl vyplácen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, má plátce důchodu vůči příjemci důchodu nárok na vrácení, popřípadě náhradu nesprávně vyplacené částky.“ V souvislosti s touto popsanou subjektivní odpovědností vydal Nejvyšší správní soud zajímavý rozsudek ze dne 13.04.2011, čj. 4 Ads 163/2009– 70, ze kterého vyplynulo, že „dávky důchodového pojištění, které již byly vyplaceny v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními, nelze zpětně vymáhat. Snížení či odnětí důchodu, jakož i zastavení jeho výplaty lze ze zákona provádět zásadně toliko do budoucna, s výjimkou případů, kdy tyto dávky byly vyplaceny neprávem v důsledku zaviněného porušení povinností ze strany příjemce dávky . Podle § 118a odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. lze přeplatek vymáhat za splnění výše uvedených předpokladů výhradně po příjemci dávky (či zvláštním příjemci dávky podle § 118 odst. 1 téhož zákona), a nikoliv po jiné osobě (zde osobě s dispozičním právem k účtu zemřelého příjemce).“ 138 Starobní důchody se standartně podle § 64 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. vyplácejí v hotovosti, nicméně ČSSZ rok od roku vyplácí čím dál tím více starobních důchodů na základě žádosti jejich poživatelů na bankovní účty, přičemž není výjimkou, že poživatel požádá o výplatu svého důchodu na účet vedený na svou manželku139 , nebo že k danému účtu má někdo další z rodiny zřízeno dispoziční právo. V případě vzniku přeplatku na starobním důchodu, v těhto případech zpravidla při úmrtí poživatele starobního důchodu, se díky výše uvedenému názoru Nejvyššího správního soudu podstatně snížila možnost vymáhání těchto přeplatků na dávce důchodového pojištění. Není proto překvapivé, že nově byl od roku 2012 § 64 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. rozšířen alespoň o větu „ Zemřel-li oprávněný, je manžel (manželka) povinen vrátit plátci důchodu splátky důchodu oprávněného připsané na takový účet 138. Rozhodnutí č: 2349 Důchodové pojištění: Zpětné vymáhání dávek. Rozhodnutí č. 2339 - 2362. Sbírka NSS. Ročník 9., č. 8/2011 dostupné z: www.nssoud.cz [cit. 22.5.2012] 139. V takovém případě musí dle § 64 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. manžel či manželka vyslovit souhlas s tímto způsobem výplaty.

89

4. Řízení o starobním důchodu po dni, za který náležela poslední výplata důchodu zemřelého oprávněného.“ V § 118a odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. je pak upravena objektivní odpovědnost příjemce dávky pod zněním: „Jestliže byl občanu vyplácen starobní důchod a nebyly přitom splněny podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění pro výplatu tohoto důchodu, má plátce důchodu vůči tomuto občanu nárok na vrácení těch vyplacených částek starobního důchodu, které nenáležely.“ To, že se jedná o objektivní odpovědnost příjemce dávky, lze dovodit také z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.01.2004 čj. 5 Ads 16/2003 - 40, kde zasává názor objektivní odpovědnosti v souvislosti, že „ustanovení § 118a odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. ve spojení s ustanovením § 37 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. zakládá objektivní odpovědnost příjemce dávky starobního důchodu vrátit ty vyplacené dávky starobního důchodu, které mu nenáležely, tj. byly mu vyplaceny, ač pro výplatu těchto dávek nebyly splněny podmínky stanovené zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.“ 140 Co se týče nároku ČSSZ na vrácení vzniklých přeplatků podle § 118a zákona č. 582/1991 Sb., může jej uplatnit v prekluzivní lhůtě 5-ti let od vyplacení dávky. Přičemž tato lhůta neplyne po dobu řízení o žalobě, výkonu rozhodnutí, nebo jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z důchodu nebo ze mzdy nebo placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu.141

4.7

Výplata při souběhu nároku na starobní důchod s jiným důchodem

Co se týče souběhu nároku na starobní důchod a jeho výplaty s jiným důchodem, upravuje tuto situaci § 58 a násl. zákona č. 155/1995 Sb. V praxi se nejčastěji jedná o souběh s důchodem vdovským, popř. vdo140. Rozhodnutí č: 679 Důchodové pojištění: charakter odpovědnosti vrátit přeplatek na Důchodu. Rozhodnutí č: 660 - 683. Sbírka NSS. Ročník 3., č. 10/2005 dostupné z: www.nssoud.cz [cit. 22.5.2012] 141. § 118a odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb.

90

4. Řízení o starobním důchodu veckým.142 V takovém případě je ten důchod, který je vyšší (zpravidla to vždy bývá důchod starobní) vyplácen v plné výši a důchod pozůstalostní je vyplácen ve výši poloviny procentní výměry. V případě jejich stejné výše, se krátí důchod vdovský nebo vdovecký. „Zvláštní postup platí v případě, byl–li starobní důchod zvýšen za další práci konanou po vzniku nároku. Jsou–li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního důchodu zvýšeného za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod a na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu, odečte se pro účely posouzení výše důchodů z procentní výměry starobnío důchodu zvýšení za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod. Je–li zbylá část procentní výměry starobního důchodu nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, vyplácí se vdovský nebo vdovecký důchod v plné výši a starobní důchod se vyplácí ve výši zvýšení tohoto důchodu za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod a jedné poloviny zbylé části procentní výměry. Zvýšení starobního důchodu za další práci vykonávanou po vzniku nároku na tento důchod nepodléhá tedy snížení v případě souběhu nároků na důchody.“ 143 V případě souběhu nároku na výplatu starobního důchodu s důchodem invalidním platí, že se vyplací ten z nich, který je vyšší. Pokud se stane, že jsou obě výše těchto důchodů stejné, vyplácí se ten, který si pojištěnec zvolil. Nárok na důchod, jež se nevyplácí, zaniká přitom dnem úpravy výplat důchodů pro souběh. Výjimku tvoří situace, kdy dojde změnou stupně invalidity ke snížení výše invalidního důchodu a nová výše invalidního důchodu je nižší než nevyplácený starobní důchod (byl nižší) anebo zanikne-li nárok na důchod, který se vyplácí (byl vyšší). Od roku 2010, kdy vstoupil v účinnost § 61a zákona č. 155/1995 Sb., jež upravuje transformaci invalidního důchodu na důchod starobní 144 nelze s ohledem na úpravu souběhů důchodů jinak, než doporučit, aby pojištěnec v případě, že je mu důchod invalidní přetransformován na důchod starobní, podal v souladu s § 61a odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. žádost 142. Oproti tomu souběh nároku na výplatu starobního důchodu a sirotčího důchodu není s ohledem na podmínky přiznání kteréhokoliv ze starobních důchodů a sirotčího důchodu třeba řešit. 143. Přib. J, Kdy do důchodu a za kolik . 13. aktualizované vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2012. s. 99–100 144. Blíže viz také podkapitola 3.3.4. této rigorózní práce.

91

4. Řízení o starobním důchodu o starobní důchod podle § 29 odst. 1, 2 nebo 3 zákona č. 155/1995 Sb., neboť z důvodu, že mu bude vždy náležet důchod vyšší, nemůže nic ztratit.

92

5 Námitkové a soudní řízení Námitkové řízení ve věcech důchodového pojištění bylo zavedeno s účinností od 1.1.2010 zákonem č. 479/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a konkr. je upraveno v § 88 a násl. zákona č. 582/1991 Sb. Do zavedení institutu námitek nebyl řádný opravný prostředek v oblasti starobních důchodů možný a pojištěnec měl v případě nesouhlasu s rozhodnutím jedinou možnost, a to ve lhůtě dvou měsíců od data doručení rozhodnutí se obrátit na příslušný soud a domáhat se tak svého práva prostřednictvím soudního řízení. Zavedení námitkového řízení si tedy již od počátku kladlo za cíl, snížit zatížení soudů a ulehčit pojištěncům domáhání se svého práva. Přestože názory na zavedení řízení o námitkách a jeho opodstatněnosti se na začátku lišily a ne každý s tímto institutem souhlasil, lze nyní s odstupem času říci, že svůj účel plní a jsou jak pro ČSSZ tak pro pojištěnce prospěšné. V oblasti starobních důchodů lze námitky podat do 30–ti dnů ode dne oznámení prvoinstančního rozhodnutí ČSSZ, neboli jeho doručení žadateli, a to přímo u ČSSZ, která rozhodnutí vydala. Lhůta pro podání námitek přitom zůstává zachována, podal–li je účastník řízení v dané lhůtě prostřednictvím kterékoliv OSSZ (v Brně MSSZ a v Praze PSSZ).145 Ta je pak neprodleně postoupí ČSSZ. Tak jako na prvoinstanční řízení i na řízení o námitkách se vztahuje správní řád. U námitkového řízení však s výjimkou ustanovení správního řádu, jež jsou taxativně vyjmenována v § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb.146 Podání účastnika řízení proto musí v souladu jak se zákonem č. 500/2004 Sb. tak se zákonem 145. Zde je rozdíl oproti podávání žádosti o starobní důchod, kterou vždy nutné podat u příslušné OSSZ podle místa trvalého bydliště. 146. „Není-li v odstavcích 1 až 6 a 9 stanoveno jinak, vztahuje se na řízení o námitkách, na rozhodnutí o námitkách a na přezkumné řízení a obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, správní řád s tím, že § 90 odst. 1 písm. b), § 90 odst. 3 a § 90 odst. 6 věta druhá správního řádu se nepoužijí, a po dobu, po kterou probíhá přezkumné řízení soudní, lhůty uvedené v § 97 odst. 2 a § 100 odst. 2 správního řádu neplynou, a přezkumné řízení ani obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, nelze zahájit, popřípadě v nich pokračovat.“

93

5. Námitkové a soudní řízení č. 582/1991 Sb. mít všechny náležitosti, tzn. v základu musí být zřejmé, kdo je činí (označení účastníka),čeho se týkají (označení správního orgánu, označení napadeného rozhodnutí jeho datem a číslem jednacím, co je v rozhodnutí napadáno, v jakém rozsahu je rozhodnutí napadáno) a co je navrhováno. Podávané námitky musí být také podepsány. 147 Námitkové řízení zároveň nemá podle § 88 odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb. odkladný účinek. Jedinou výjimku tvoří námitky podané proti rozhodnutím vydaným dle § 118a odst. 1 až 3 a § 118b a §118c téhož zákona, tj. v případech, kdy se jedná o vyčíslení přeplatků. O námitkách ohledně starobních důchodů rozhodne ČSSZ ve lhůtách podle § 71 zákona č. 500/2004 Sb. V základu to bývá do 30–ti dnů ode dne doručení námitek ČSSZ (nikoliv OSSZ, ta v tomto případě pouze zprostředkovává jejich předání). Tato lhůta může být až o dalších 30 dnů prodloužena, např. u zvášť složitých případů, nebo naopak neběžet, např. v situaci, kdy je třeba došetřit rozhodné skutečnosti přímo u zaměstnavatele nebo v archivu, se řízení přeruší a lhůta po nezbytnou dobu, kdy toto došetřovní probíhá neběží a začne znovu běžet poté, co došetřování skončí. Přestože řízení o námitkách a následné vydání rozhodnutí o námitkách provádí opět ČSSZ, je toto řízení vedeno odděleně a nesmí se na něm žádným způsobem podílet ti, kteří se účastnili řízení o vydání napadeného rozhodnutí. Rozhodnutí o námitkách nabývá právní moci jeho oznámením účastníku řízení, neboli jeho doručením. Proti tomuto rozhodnutí už námitky podat nelze., nicméně účastník řízení se může domáhat svého práva ještě ve správním soudnictví. Pokud by se účastník řízení rozhodl, že chce své námitky vzít zpět, může tak učinit pouze do vydání rozhodnutí o námitkách. Námitkové řízení je v tomto případě zastaveno dnem zpětvzetí námitek. Tak jako u žádosti o přiznání starobního důchodu lze i námitky až do chvíle vydání rozhodnutí o nich vzít zpět. Za takových okolností se řízení v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb. opět zastaví a již se v něm nepokračuje. 147. V tomto směru je nutno podotknout, že ve valné většině případů jsou námitky sepisovány přímo účastníky, kteří jsou laiky, tudíž se stává, že všechny náležitosti podání nejsou v souladu se zákonnou úpravou splněny. V tomto směru si však ČSSZ zachovává maximálně proklientský přístup a námitkami se zabývá bez požadavku o jejich doplnění i přesto, že některá z náležitostí chybí, stejně tak, jako podání posuzuje podle jeho obsahu a nikoliv pouze striktně formálním způsobem. Samozřejmě v případě, že námitky např. nejsou podepsány nebo není vůbec jasné, jaké rozhodnutí napadají či kdo je podává, vyzývá účastnika k jejich doplnění.

94

5. Námitkové a soudní řízení Lze–li účastníku řízení plně vyhovět, může ČSSZ využít institutu autoremedury dle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., kdy své prvoinstanční rozhodnutí zruší a nahradí jej rozhodnutím novým. Toto rozhodnutí je opět rozhodnutím v prvním stupni a lze proti němu tedy opět podat námitky.148 Důležité je upozornit na skutečnost, že v námitkovém řízení není ČSSZ vázána podanými námitkami, rozhodnutí přezkoumává v plném rozsahu a může rozhodnout také v neprospěch účastníka řízení. Důvodová zpráva k zákonu č. 479/2008 Sb. přitom zvolení této možnosti vysvětlila tak, že princip úplné apelace je nutno užít, neboť „vyplývá z podstaty a specifik řízení o dávkách důchodového pojištění. Vzhledem k tomu, že i po skončeném řízení existuje časově neomezená možnost jak správního orgánu, tak i účastníka řízení vyvolat řízení o změně dávky důchodového pojištění, a to i k horšímu podle § 56 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nelze během námitkového řízení rigidně trvat na principu omezené apelace ve smyslu správního řádu. Takovýto způsob námitkového řízení by postrádal smysl a účel; pokud by se orgán sociálního zabezpečení dozvěděl během řízení o jiných skutečnostech, které by ovlivnily výši či nárok na příslušnou dávku, aniž by tyto byly napadeny v námitkách, nemohl by se v rámci námitkového řízení s nimi vypořádat a hned po jeho skončení a právní moci rozhodnutí by byl nucen zahájit řízení dle § 56 zákona o důchodovém pojištění.“ Nemálo podaných námitek ohledně starobních důchodů napadá nezapočtení doby pojištění v souvislosti s výší starobního důchodu. Důvody tohoto nezapočtení mohou být přitom různé. Někdy jen pojištěnec tuto dobu ve své žádosti nezmínil a ČSSZ zároveň pro započtení této doby pojištění neměla ve své evidenci potřebné podklady, někdy se stane, že doba pojištění byla opomenuta či špatně započtena nebo naopak, že pojištěnec nezaznamenal, že dobu pojištění má již správně zohledněnou a započtenou, popř. nevěděl, že např. náhradní doba pojištění 148. Možnost využití tohoto instututu někdy znemožňují sami účastníci řízení, když např. ve svých podaných námitkách přímo uvedou přesnou částku svého starobního důchodu, kterou si sami vypočítali a která je vyšší než částka v napadeném rzhodnutí přiznaná. Pak se totiž stává, že námitkám je plně vyhověno, starobní důchod je opravdu vyšší, ale protože je zároveň např. o 5 Kč nižší než účastník řízení uvedl ve svých námitkách, není námitkám plně vyhověno a institutu autoremedury nelze tudíž využít.

95

5. Námitkové a soudní řízení mu mohla být započtena pouze v omezeném rozsahu. V tomto směru se institut námitek osvědčil. Když žadatel navíc k námitkám přiloží doklad prokazující nezapočtenou nebo nesprávně započtenou dobu pojištění, popř. uvede takové informace, na základě nichž se ČSSZ dobu podaří došetřit, námitkám je vyhověno a doba pojištění je pojištěnci dodatečně započtena v mnohem dříve než kdyby toto mělo být řešeno soudní cestou. Pokud účastník řízení není spokojen s rozhodnutím vydaným v rámci námitkového řízení, může proti tomuto rozhodnutí podat žalobu do dvou měsíců od data oznámení, neboli doručení daného rozhodnutí u věcně a místně příslušného krajského soudu nebo v Praze Městského soudu. Od 1.1.2012 již není tato lhůta zachována, je-li žaloba v této lhůtě podána u České správy sociálního zabezpečení v Praze.149 . „Podání žaloby nemá odkladný účinek. V žalobě lze namítat nesprávné zhodnocení skutkového i právního stavu. Proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu lze ve stanovených případech (zejména při nesprávném posouzení právní otázky krajským soudem) podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.“ 150 , a to do dvou týdnů od doručení rozhodnutí krajského soudu. Jak žaloba ke krajskému soudu, tak kasační stížnost musí vždy splňovat náležitosti dané zákonem č. 150/2002 Sb. Kasační stížnost může být navíc podána pouze z důvodů v tomto zákoně přímo uvedených, konkr. v § 103 zákona č. 150/2002 Sb. Co se týče způsobu rozhodování nemůže „krajský soud změnit rozhodnutí ČSSZ ani nemůže přiznat důchod. Soud přezkoumávané rozhodnutí může buď potvrdit (tj. zamítne žalobu) nebo zrušit a vrátit ČSSZ k vydání nového rozhodnutí; ČSSZ se v tomto případě řídí právním názorem soudu. Nejvyšší správní soud může buď potvrdit rozhodnutí krajského soudu nebo toto rozhodnutí zrušit; krajský soud pak musí v případě, že jeho rozhodnutí bylo zrušeno, vydat nové rozhodnutí, přičemž je vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu.“ 151 Ze soudního přezkumu jsou podle § 89 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. 149. § 72 odst. 1 a § 7 odst. 1 a 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního 150. Přib. J, Kdy do důchodu a za kolik . 13. aktualizované vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2012. s. 112 151. Přib. J, Kdy do důchodu a za kolik . 13. aktualizované vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2012. s. 113

96

5. Námitkové a soudní řízení vyloučena rozhodnutí, která jsou podkladem pro rozhodnutí o důchodu z důchodového pojištění. Která rozhodnutí se považují za podklad pro rozhodnutí a za jakých podmínek, je pak specifikováno v § 87 téhož zákona.152 Závěrem této kapitoly je třeba zmínit, že pojištěnci se především ve složitějších případech týkajících se starobních důchodů někdy obracejí za účelem pomoci nebo také za účelem podání stížnosti na veřejného ochránce práv. Ten je mimo jiné ze zákona oprávněn zabývat se stížnostmi, které směřují proti činnosti ministerstev a jiných správních úřadů s působností pro celé území České republiky a správních úřadů jim podléhajících, tzn. také vůči ČSSZ v rámci činnosti týkající se starobních důchodů. Veřejný ochránce práv zároveň může vést nezávislá šetření, avšak činnost orgánů státní správy nemůže nahrazovat a ani nemůže rušit nebo měnit jejich rozhodnutí. Pokud však zjistí pochybení, může po ČSSZ požadovat sjednání nápravy.153 Na základě získaných poznatků pak vydává také v důchodových záležitostech Stanoviska, v nichž popisuje konkrétní případy včetně skutkových zjištění a svého závěru, a to pro potřeby jak občanů, tak také orgánů sociálního zabezpečení.

152. Blíže viz také podkapitola 4.2 této rigorózní práce. 153. dostupné na internetových stránkách http://www.ochrance.cz/pusobnostverejneho-ochrance-prav/ [cit.20.6.2012]

97

6 Možnosti zvýšení starobního důchodu Jak již bylo naznačeno výše, poživatelům starobního důchodu, kteří mají přiznaný důchod dle § 29 odst. 1 a 3 zákona č. 155/1995 Sb. není bráněno v tom, aby dále pracovali a přitom pobírali starobní důchod. Před rokem 2010 směli poživatelé starobního důchodu vykonávat výdělečnou činnost, ze které byli účastni důchodového pojištění, a zároveň pobírat svůj starobní důchod za předpokladu, že pracovní vztah byl sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku.154 Od roku 2010 již žádné podmínky stanoveny nejsou. Naopak starobní důchod může být poživateli starobního důchodu za určitých podmínek za výdělečnou činnost být ještě zvyšován a to na žádost poživatele starobního důchodu od data, od kterého splnuje podmínky pro dané zvýšení. „Požádá–li poživatel starobního důchodu podle § 29 odst. 1 a 3 zákona č. 155/1995 Sb. o zastavení výplaty této dávky z důvodu výdělečné činnosti, zvyšuje se jeho důchod o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti bez pobírání starobního důchodu. Zvýšení náleží ve výši 1,5 % výpočtového základu za každých 180 dnů výkonu výdělečné činnosti, je–li starobní důchod vyplácen ve výši jedné poloviny155 . Polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry.156 Zvýšení náleží ve výši 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti, je–li starobní důchod vyplácen v plné výši. Toto zvýšení náleží vždy až po dvou letech nepřetržitého výkonu výdělěčné činnosti (za takový se považuje i situace, kdy na kalendářní den skončení výdělečné činnosti navazuje kalendářní den začátku výkonu jiné výdělečné činnosti). Toto zvýšení náleží též v případě, že poživatel starobního důchodu získá alespoň 360 kalendářních 154. Smlouva s poživatelem starobního důchodu přitom mohla být bez omezení opakovaně prodlužována, neboť tuto podmínku zohledňoval i v § 39 odst. 3 zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Mimo pracovní smlouvy zde pak byla ještě možnost uzavření dohody o pracovní činnosti. 155. § 34 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. 156. § 37 zákona č. 155/1995 Sb.

98

6. Možnosti zvýšení starobního důchodu dnů výdělečné činnosti a výdělečnou činnost ukončí.157 “ 158 Co se týče poživatele starobního důchodu, kterému byl důchod přiznán podle § 29 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. zvyšuje se mu procentní výměra starobního důchodu za dobu, po kterou po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a výplatu důchodu nepobíral, o 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění získané do dosažení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod dle § 29 odst. 1 a 3 zákona č. 155/1995 Sb. po té, co takto dosáhne doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod dle § 29 odst. 1 a 3 zákona č. 155/1995 Sb., zvyšuje se mu procentní výměra stejnými způsoby, jako těm poživatelům starobního důchodu, kteří mají přiznaný strarobní důchod dle § 29 odst. 1 a 3 zákona č. 155/1995 Sb. U předčasného starobního důchodu se situace rokem 2010 nezměnila. Do dosažení důchodového věku stále pobiratelé tohoto důchodu nemohou dostávat výplatu starobního důchodu při současném výkonu výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění. Od dosažení důchodového věku mohou pracovat bez omezení (před rokem 2010 se smlouvou na dobu určitou, nejdéle na 1 rok) včetně využití výše uvedených možností zvýšení starobního důchodu, které se vztahují k starobním důchodům přiznaným dle § 29 odst. 1 a 3 zákona č. 155/1995 Sb. Mimo výše popsaných individuálních možností zvýšení starobního důchodu, se starobní důchody také hromadně zvyšují, tj. valorizují. Což souvisí s „otázkou vývoje reálné hodnoty důchodů postupem času. Tendence zaostávání úrovně příjmů nepracujících důchodců za příjmy ekonomicky aktivních osob je obecná a stálá, a proto se také důchody v různé míře a v různých formách zhodnucují prakticky ve všech státech.“ 159 V § 67 zákona č. 155/1995 Sb. jsou přitom přímo pro hromadné zvyšování starobních důchodů zakotvena pravidla kdy a jakým způsobem lze starobní důchody zvyšovat. Hromadné zvýšení lze provést v pravidelném termínu, a to splátky důchodu, která je splatná v lednu nebo v mimořádném termínu, a to od splátky důchodu splatné v pá157. § 34 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb. 158. Klímová, Růžena. Zaměstnávání poživatelů starobních a jiných důchodů.Personální a Sociálně právní Kartotéka. 2011, roč. 14, č. 4, s. 23 159. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. s. 249

99

tém kalendářním měsíci, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %. Způsob zjištění, o jakou částku se důchody budou zvyšovat, je pak podrobně pro pravidelný i pro mimořádný termín vysvětlen v § 67 odst. 7 a násl. zákona č. 155/1995 Sb. Další možností, jak dosáhnout zvýšení starobního důchodu je dosažení věku 100 let, kdy se procentní výměra zvyšuje o 2000 Kč měsíčně ode dne, kdy poživatel důchodu tohoto věku dosáhl.

100

Závěr Cílem této rigorózní práce bylo v rámci hranic tématu, jež byly dány kapitolou první, přiblížit čtenáři problematiku starobních důchodů nejen v teoretické rovině, ale také za ukázky její aplikace v praxi. Názornými příklady ve výpočtu starobního důchodu se projevilo, jak moc či málo je důležité, v jaké výši pojištěnec odváděl v průběhu svého života pojistné na důchodové pojištění, jakou získal dobu pojištění, náhradní dobu pojištění, vyměřovací základy, vyloučené doby atd. Porovnáním způsobu výpočtu před 30.9.2011 a po tomto datu lze dospět k závěru, že u velké většiny pojištěnců, kterým je v současné době přiznáván starobní důchod, je pravděpodobně jeho výše řádově o několik stokorun nižší než tomu bylo před 30.9.2011. Překvapující je však zjištění u porovnání výpočtu řádného starobního důchodu přznaného v roce 2012 ke dni vzniku nároku s výpočtem řádného starobního důchodu přiznáného taktéž v roce 2012 ale s dobou po nároku a dále předčasného starobního důchodu přiznaného taktéž v roce 2012, kdy ve všech těchto příkladech byly použity stejné základní skutečnosti, které jsou pro výpočet důchodu rozhodující. Rozdíl mezi konečnou výší starobního důchodu přiznaného s dobou pojištění po nároku a výší předčasného starobního důchodu byl přes 2000 Kč měsíčně. Konečná výše řádného starobního důchodu přiznaného k datu vzniku nároku na něj se přitom pohybovala někde uprostřed. Otázkou zůstává, kolik pojištěnců však bude schopno v budoucnu pracovat ještě nějakou dobu po vzniku nároku na svůj starobní důchod tak, aby si tento důchod zvýšili, když je důchodový věk neustále zvyšován. Nutno je také podotknout, že v dnešní době je oblast starobních důchodů tak komplikovaná a proměnlivá, že si často ani odborníci nejsou ve složitějších případech starobních důchodů jisti, zda je jejich právní úvaha správná. Běžní žadatelé jsou pak tím spíše odkázáni pouze na důvěru v to, že starobní důchod jim byl spočítán správně včetně zohlednění všech rozhodných skutečností. Ani momentální vývoj v oblasti starobních důchodů nenasvědčuje tomu, že by se v tato problematika v budoucnu zjednodušila. Mimo to bylo zjištěno, že stávající systém důchodového pojištění, který je téměř výhradně založen na průběžném financování vyplácených důchodů, není za současného stavu udržitelný, 101

neboť potřebuje stabilní poměr mezi počtem přispěvovatelů na důchodové pojištění a počtem důchodců. Přičemž „v České republice v posledních dekádách výrazně klesá porodnost, snižuje se úmrtnost ve vyšším věku a prodlužuje se střední délka života. Tento trend nepříznivě mění populační strukturu obyvatelstva.“ 160 Z tohoto důvodu byl v rámci probíhající důchodové reformy přijat zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, který by měl nabýt účinnosti dnem 1.1.2013. Ve své podstatě je projevem snahy „o větší diverzifikaci rizik v celém důchodovém systému, a to kombinací průběžného a fondového způsobu financování spolu s kombinací dávkově a příspěvkově definovaných schémat. Tato změna nemá za cíl obecně zajistit vyšší úroveň dávek, to ani z dlouhodobého hlediska není realizovatelné bez významného zvýšení odvodové zátěže. Rozložení rizik mezi oba způsoby financování povede ke zkombinování výhod a nevýhod tak, aby došlo k jejich vzájemné eliminaci a systém zabezpečení občanů v seniorském věku byl v budoucnu stabilnější.“ 161 „Hlavním cílem této části důchodové reformy je umožnit lidem, kteří se nechtějí spoléhat v budoucnu pouze na nižší státní důchod, spořit si s velmi nízkými náklady na penzi ve více pilířích, doplnit svůj důchodový příjem, a rozložit tak případná rizika zajištění tohoto příjmu. Zvolením vhodné investiční strategie mohou navíc vložené prostředky zajímavě zhodnotit.“ 162 Otázkou zůstává, zda by v souvislosti s touto probíhající důchodovou reformou nebylo v komplikované oblasti starobních důchodů do budoucna lepší, kdyby byla výše starobního důchodu určována jednotně vždy pro určitou skupinu pojištěnců, např. podle toho, jak vysoký bude jejich úhrn vyměřovacích základů za celé jejich období dosavadního života, ze kterých bylo odváděno pojistné na důchodové pojištění. Výpočet starobního důchodu by se tak zcela jistě zjednodušil a každý člověk by měl již v průběhu života rámcovou představu o tom, v jaké výši se bude jeho výše starobního důchodu pohybovat. 160. Důchodová reforma : připravované změny. Dostupné na internetových stránkách http://www.mpsv.cz/cs/11970 [cit. 20.6.2012] 161. Důchodová reforma : připravované změny. Dostupné na internetových stránkách http://www.mpsv.cz/cs/11970 [cit. 20.6.2012] 162. Nový web o důchodové reformě (Týdeník Školství). Dostupné na internetových stránkách http://www.mpsv.cz/cs/13114 [cit. 20.6.2012]

102

Za zmínku v tomto směru stojí důchodový systém, který mají nastavený v Austrálii. Zde je v základu zaveden tzv. rezidenční systém fungující na podmínce získání důchodového věku a získání potřebné nepřetržité doby bydlení na území Austrálie v minimálním počtu 10–ti let s tím, že důchody z tohoto systému jsou příjmově testované. Člověk pro to, aby měl nárok na důchod nesmí přesáhnout pevně stanovené částky pro výdělek a současně musí u žádosti vyplnit velmi podrobný formulář týkající se nejen jeho ale např. i partnerových výdělků a majetku. Mimo tento systém, poskytovaný státem, zde pak právě ještě funguje systém zaměstnaneckého důchodového připojištění.163

163. Blíže viz http://www.humanservices.gov.au/customer/services/centrelink/agepension [cit. 21.6.2012]

103

Summary The old-age pension is a pension insurance benefit, which covers the period of human life, in which a person gradually loses his/her ability to work, his/her traditional daily habits changes and the person is more prone to long-term illnesses and loses the adaptability. A work is usually the only source of man’s livelihood and in case when in a certain age the subject cannot work, an advanced society secures the man so that the subject’s living standard stay on a reasonable and dignified level. The old-age pension belongs by its nature to the category of social rights. Social rights are listed in a so-called second generation of human rights. The extent and nature of social rights prevents them from being universal and generally valid. This fact is mainly implied by economic aspects of social rights, because their fulfillment strongly depends on the level of economy of the particular state. Social rights are regulated by international documents and also by the constitutional order of the Czech Republic. The social security law, which also includes the area of the social insurance, covers the problematics of social rights in the Czech Republic. The system of the social insurance also contains a pension insurance which involves old-age pensions, which are the subject of this thesis. This thesis aims to address the old-age pension problematics in the Czech Republic in detailed way. Although the topic may seem very specifi and little in scope the opposite is true. There are many perspectives one may consider when addressing the old-age pensions and it always primarily depends on the particular interpretation. This thesis is devoted to old-age pensions in the Czech Republic with a particular focus on conditions required by this pension category, on the pension calculation, on facts which affect the calculation and on the management of the old-age pension in the first and second stage of the proceedings which is decided by the Czech Social Security Administration. The specific content and topic of this thesis is outlined in the first chapter entitled "Blíže k tématu rigorózní práce". The second chapter reveals a history of pension rights in the Czech Republic. The purpose of this chapter is to present a clear overview of the evolution in the pension insurance law in the Czech Republic with a particular focus on old-age pension. It starts with the first signs 104

of pension rights anchored in the 15th century legal systém. At that time, particularily miners began founding mining fraternities to establish self-help support organizations, which were financed from members’ wages in order to help their retired members. The text continues describing the development of pension insurance rights from past to present, including the structure and the resposibility of the Czech Social Security Administration, which currently manages the pension system and decides in this matter. The third chapter is directly devoted to the old-age pension and the way how it is interpreted nowdays. The complete picture presented by this text starts with a definition of basic terms like the age and the old age. All the base conditions which entitle particular subject to receive the old-age pension are discussed after that. There are in general two base conditions: the length of the insurance period and the retirement age. Both conditions must be fullfilled together before a person is eligible for the old-age pension. In case of the retirement age an attention must be paid to the fact that the retirement age is currently different for women and men in the Czech Republic. Women’s retirement age is lower compared to men’s, depending on how many children the woman raised during her lifetime. Such differences are however being removed as a result of recent reforms and the retirement age for men and women is therefore gradually getting united. The method determining the retirement age derived from subjects’s birth date follows, presented in several examples. The retirement age chart is listed in the appendix 1. The text then presents a mandatory and an optional time insurance period, explaining who and under what circumstances may or may not be involved in the insurance. The text follows explaining a concept of a period taken as insurance period and again it clarifies who and under which conditions may or may not obtain such a type of insurance. The third subchapter lists various types of the old-age pension and requirements which must be met so that the subject becomes eligible for the particular pension. A part of the sub-chapter also specifies and explains a special type of the pension: the miners’ pension. The fourth chapter, in extension to the third chapter, is devoted to the pension application process. First, a period before the application submission is explained. That is, how the Czech Social Security Admi-

105

nistration receives the data related to the insurance periods completed by individual person, what are the pension insurance records and what is the role of the personal information sheet for pension insurance. Following that a process of the pension claims opennning is discussed, i.e. submitting the pension application. Next subsection outlines how to determine the amount of the old-age pension which consists of two components: the base assessment rate and the percentage assessment rate. While determining the base assessment rate is an easy task, specifying the percentage assessment rate is a complex process. In order to set the pension rate correctly, the Czech Social Security Administration must determine whether the applicant is eliglible for retirement, i.e. if he/she met all the requirements entitling him/her to receive the pension. For this purpose, Czech Social Security Administration must determine the insurance period and the period treated as an insurance period of the applicant, which is then taken into account in accordance with the existing law and regulations. It must also investigate, collect and take into account all other data which may affect the pension rate. The text further explains how the process of determining the amount of the assessment base rate changed after September 30, 2011. A couple of examples are then presented in order to illustrate the whole calculation. The end of the chapter clarifies the pension approval process, pension payment details and how overpayments are being solved. The chapter five deals with objections proceedings, marginally also with legal proceedings and with the office of the Ombudsman. It presents the whole objections proceedings process, what requirements must be met for its opening and how is decided in this matter. The chapter also describes conditions under which a person can, in respect to the oldage pension, claim his/her rights in court and how the Ombudsman is engaged. The next section describes a possibility of the pension rise and how to increase the pension. The pensions in the Czech Republic is currently a truly volatile area which changes frequently due to ongoing reforms. It is also a complex area which affects most of people at a certain point of their lives. For that reason, this work is trying to give its readers an idea of current trends and clearly explain factors which may affect the old-age pension.

106

Literatura 1. Brejcha, A. Šantrůček, V. Právo důchodového zabezpečení. Praha : Linde Praha,1998. 2. Gregorová, Z., Galvas, M. Sociální zabezpečení. 2. aktualizované a doplněné vydání. Brno : Nakladatelství DOPLNĚK, 2005. 3. Hrozinková, E., Novotný, V. S právní právo procesní. 2. aktualizované vydání. Praha: Nakladatelství Leges, 2008. 4. Kahoun, V. a kol. S ociální zabezpečení: Vybrané kapitoly. Praha: Nakladatelství TRITON, 2009. 5. Klímová, Růžena. Zaměstnávání poživatelů starobních a jiných důchodů.Personální a Sociálně právní Kartotéka. 2011, roč. 14, č. 4. 6. Koldinská, K. Sociální právo. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007 7. Lang, Roman. Možnost upřednostnění zápočtu vyloučené doby před zápočtem příjmu.Personální a Sociálně právní Kartotéka. 2010,roč. 13, č. 9. 8. Přib. J, Voříšek. V, Důchodové předpisy s komentářem. 6. aktualizované vydání. Olomouc : Nakladatelství ANAG, 2010. 9. Přib. J, Kdy do důchodu a za kolik . 11. aktualizované vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2010. 10. Přib. J, Kdy do důchodu a za kolik . 13. aktualizované vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2012. 11. Přib. J, Pomýšlíte na důchod . 2. aktualizované vydání. Praha : ASPI, 2007. 12. Šantrůček, Václav. Důchodové nároky některých horníků. Národní pojištění. 2010, roč. 41, č. 7. 13. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. s 93 14. Voříšek, V. Náhradní doba důchodového pojištění – 1. část.Národní 107

pojištění 2011, roč. 42, č. 5. 15. Voříšek, V. S tarobní důchod 2004. Praha: Linde Praha, 2004. 16. autor neznámý. Prokazování dob pojištění. Národní pojištění. 2010, roč. 41, č. 10. 17. Leták ČSSZ. Jak se starat o důchodové pojištění . . . O individuálních kontech pojištěnců. 2006. 18. Důvodová zpráva k zákonu č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 19. Důvodová zpráva k zákonu č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 20. Důvodová zpráva k zákonu č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 21. Statut České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení vydávaný ministrem práce a sociálních věcí POUŽITÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY 1. zákon č. 221/1924 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci., invalidity a stáří 2. zákon č. 148/1925 Sb. z. a n., o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity 3. zákonem č. 26/1929 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách 4. zákon č. 99/1948 Sb. z. a n., o národním pojištění 5. zákon č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení 6. zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení 7. vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení 108

8. zákon č. 121/1975 Sb. o sociálním zabezpečení 9. zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 10. nařízení vlády č. 117/1988 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení 11. prováděcí vyhláška č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 12. nařízení vlády č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům, ve znění pozdějších předpisů 13. zákon č. 582/1991 Sb., o oragizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 14. zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 15. zákon č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 16. usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, jak vyplývá ze změny ústavním zákonem 17. zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů 18 prováděcí vyhláška MPSV č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění. 19. zákon č. 424/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů 20. zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů 21. zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 22. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 109

23. zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o oragizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů 24. zákon č. 479/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,ve znění pozdějších předpisů 25. nařízení vlády č. 363/2009 Sb., o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993 26. nařízení vlády č. 283/2010 Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu 27. vyhláška MPSV č. 286/2011 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2012 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2012 a o zvýšení důchodů v roce 2012 28. zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, který by měl nabýt účinnosti dnem 1.1.2013 JUDIKATURA 1. Rozhodnutí č: 2349 Důchodové pojištění: Zpětné vymáhání dávek. Rozhodnutí č. 2339 - 2362. Sbírka NSS. Ročník 9., č. 8/2011 2. Rozhodnutí č: 679 Důchodové pojištění: charakter odpovědnosti vrátit přeplatek na Důchodu. Rozhodnutí č: 660 - 683. Sbírka NSS. Ročník 3., č. 10/2005 3. Nález Ústavního soudu ze dne 16. 10. 2007 sp. zn. Pl ÚS 53/04 4. Nález Ústavního soudu ze dne 16.4.2010 sp. zn. Pl. ÚS 8/07 110

5. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.01.2004 sp. zn. 5 Ads 16/2003 6. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27.11.2008 sp. zn. 3 Ads 88/2008 7. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13.04.2011 sp. zn. 4 Ads 163/2009 POUŽITÉ ELEKTRONICKÉ ZDROJE www.beck-online.cz www.cssz.cz www.humanservices.gov.au www.mpsv.cz nalus.usoud.cz www.nssoud.cz www.ochrance.cz www.parlamentnilisty.cz

111

A Přílohy

Tabulka A.1: Přehled doby pojištění žadatele pro výpočet starobního důchodu rok do 31.1.1968 1.2.1968 až 30.6.1974 1.7.1974 až 31.12.1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

označení doby pojištění studium do 18-ti let studium po 18–tém roku věku zaměstnání

výdělek v Kč

koef. ná– růstu VVZ

zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání

40982 Kč 48521 Kč 49365 Kč 55214 Kč 58315 Kč 60247 Kč 65214 Kč 68985 Kč 71234 Kč 90526 Kč 120125 Kč 215236 Kč 237698 Kč 252120 Kč 263021 Kč 279524 Kč 299265 Kč 359874 Kč 387547 Kč 400265 Kč 430258 Kč 450259 Kč 569678 Kč 630154 Kč 769851 Kč 987400 Kč

8,4807 8,3069 8,1217 7,9296 7,6496 6,6289 5,4127 4,3212 3,6451 3,076 2,5978 2,3501 2,1497 1,9863 1,8634 1,717 1,5999 1,1, 499 1,4057 1,3364 1,2537 1,1677 1,0798 1,0434 1,0249 1

vyloučená doba

25

36

14

12

vyměřovací základ

347556 403059 400928 437825 446086 399371 352984 298098 259655 278458 312061 505826 510979 500786 490113 479943 478794 539451 544775 534914 539414 525767 615138 657503 789020 987400

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

112

Tabulka A.2: Přehled doby pojištění žadatelky pro výpočet starobního důchodu rok do 15.9.1970 16.9.1970 až 31.7.1972 1.8.1972 až 31.7.1976 1.8.1976 až 18.5.1977 19.5.1977 až 31.10.1979 1.11.1979 až 31.12.1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1.1.1996 až 17.7.1996 17.7.1996 až 31.12.1996 1997 1998 1999 1.3.1999 až 31.7.1999 2000 1.1.2001 až 30.6.2001 30.6.2001 až 31.12.2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

označení doby pojištění doba do 18-ti let zaměstnání

výdělek v Kč

koef. ná– růstu VVZ

vyloučená doba

vyměřovací základ

zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání

39485 Kč 45225 Kč 47561 Kč 48235 Kč 52803 Kč 65372 Kč 71108 Kč 84212 Kč 89569 Kč 110953 Kč 67209 Kč

8,3465 8,1755 7,9932 7,8041 7,5286 6,5240 5,3271 4,2529 3,5874 3,0273 2,5567

zaměstnání

67209 Kč

2,5567

171834 Kč

zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání

132381 Kč 145742 Kč 148218 Kč 45018 Kč

2,3129 2,1157 1,9549 1,9549

306185 Kč 308347 Kč 289752 Kč 88006 Kč

zaměstnání nezam. úřad práce s podporou nezam. úřad práce bez podpory zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání zaměstnání

171376 Kč

1,8339

314287 Kč

258960 283528 276133 355421 429663 481214 498519

1,3835 1,3153 1,2339 1,1492 1,0627 1,0269 1

péče o dítě zaměstnání péče o dítě zaměstnání

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

20

17

13

10

329337 369737 380165 376431 397533 426487 378800 358146 321320 335889 171834

358272 372925 340721 408450 456603 494159 498519

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

113

Tabulka A.3: Potřebný důchodový věk pro nárok na starobní důchod dle § 29 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. dle přílohy k tomuto zákonu. Rok nar. 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977

Mužů 60r + 2m 60r + 4m 60r + 6m 60r + 8m 60r + 10m 61r 61r + 2m 61r + 4m 61r + 6m 61r + 8m 61r + 10m 62r 62r + 2m 62r + 4m 62r + 6m 62r + 8m 62r + 10m 63r 63r + 2m 63r + 4m 63r + 6m 63r + 8m 63r + 10m 64r 64r + 2m 64r + 4m 64r + 6m 64r + 8m 64r + 10m 65r 65r + 2m 65r + 4m 65r + 6m 65r + 8m 65r + 10m 66r 66r + 2m 66r + 4m 66r + 6m 66r + 8m 66r + 10m 67r

0 57r 57r 57r 57r + 4m 57r + 8m 58r 58r + 4m 58r + 8m 59r 59r + 4m 59r + 8m 60r 60r + 4m 60r + 8m 61r 61r + 4m 61r + 8m 62r 62r + 4m 62r + 8m 63r + 2m 63r + 8m 63r + 10m 64r 64r + 2m 64r + 4m 64r + 6m 64r + 8m 64r + 10m 65r 65r + 2m 65r + 4m 65r + 6m 65r + 8m 65r + 10m 66r 66r + 2m 66r + 4m 66r + 6m 66r + 8m 66r + 10m 67r

Důchodový věk čini u Žen s počtem vychovaných 1 2 3 56r 55r 54r 56r 55r 54r 56r 55r 54r 56r 55r 54r 56r + 4m 55r 54r 56r + 8m 55r + 4m 54r 57r 55r + 8m 54r + 4m 57r + 4m 56r 54r + 8m 57r + 8m 56r + 4m 55r 58r 56r + 8m 55r + 4m 58r + 4m 57r 55r + 8m 58r + 8m 57r + 4m 56r 59r 57r + 8m 56r + 4m 59r + 4m 58r 56r + 8m 59r + 8m 58r + 4m 57r 60r 58r + 8m 57r + 4m 60r + 4m 59r 57r + 8m 60r + 8m 59r + 4m 58r 61r 59r + 8m 58r + 4m 61r + 4m 60r 58r + 8m 61r + 8m 60r + 4m 59r 62r + 2m 60r + 8m 59r + 4m 62r + 8m 61r + 2m 59r + 8m 63r + 2m 61r + 8m 60r + 2m 63r + 8m 62r + 2m 60r + 8m 64r + 2m 62r + 8m 61r + 2m 64r + 6m 63r + 2m 61r + 8m 64r + 8m 63r + 8m 62r + 2m 64r + 10m 64 + 2mr 62r + 8m 65r 64r + 8m 63r + 2m 65r + 2m 65r + 2m 63r + 8m 65r + 4m 65r + 4m 64r + 2m 65r + 6m 65r + 6m 64r + 8m 65r + 8m 65r + 8m 65r + 2m 65r + 10m 65r + 10m 65r + 8m 66r 66r 66r 66r + 2m 66r + 2m 66r + 2m 66r + 4m 66r + 4m 66r + 4m 66r + 6m 66r + 6m 66r + 6m 66r + 8m 66r + 8m 66r + 8m 66r + 10m 66r + 10m 66r + 10m 67r 67r 67r

dětí 4 5+ 54r 53r 54r 53r 54r 53r 54r 53r 54r 53r 54r 53r 54r + 4m 53r 54r + 8m 53r + 4 55r 53r + 8 55r + 4m 54r 55r + 8m 54r + 4m 56r 54r + 8m 56r + 4m 55r 56r + 8m 55r + 4m 57r 55r + 8m 57r + 4m 56r 57r + 8m 56r + 4m 58r 56r + 8m 58r + 4m 57r 58r + 8m 57r + 4m 59r 57 + 8m 59r + 4m 58r 59r + 8m 58r + 4m 60r + 2m 58r + 8m 60r + 8m 59r + 2m 61r + 2m 59r + 8m 61r + 8m 60r + 2m 62r + 2m 60r + 8m 62r + 8m 61r + 2m 63r + 2m 61r + 8m 63r + 8m 62r + 2m 64r + 2m 62r + 8m 64r + 8m 63r + 2m 65r + 2m 63r + 8m 65r + 8m 64r + 2m 66r 64r + 8m 66r + 2m 65r + 2m 66r + 4m 65r + 8m 66r + 6m 66r + 2m 66r + 8m 66r + 8m 66r + 10m 66r + 10m 67r 67r

114