Stanovisko úseku LPS ČSSZ k žádosti zástupkyně Zdravotně postižených CFS ČR. Úvodem

Stanovisko úseku LPS ČSSZ k žádosti zástupkyně Zdravotně postižených CFS – ČR

ČSSZ obdržela dne 4.3.2011 datovou zprávu podepsanou zaručeným elektronickým podpisem, nazvanou „Žádost o informace k nemoci ME_CFS_PVFS ze dne 3.3.2011_signed“. Zpracováním odpovědi byl pověřen v části týkající se posuzování zdravotního stavu odbor metodiky LPS, v části právní odbor právní agendy LPS a vzdělávání. Úvodem Chronický únavový syndrom (CFS – Chronic Fatigue Syndrome) je jako klinická jednotka citován v odborné literatuře od 80. let minulého století. Hlavním příznakem je nevysvětlitelná únava, trvající déle než půl roku. Etiologie není známa a diagnózu lze stanovit až po vyloučení všech ostatních diagnóz. Proto musí klient s podezřením na CFS podstoupit řadu odborných vyšetření, včetně vyšetření psychologického a psychiatrického, aby mohla být vyloučena možná skrytá depresivní porucha, která může mít podobné projevy. CFS se převážně hodnotí podle tzv. Holmesových kriterií z r. 1988. Po vyloučení všech ostatních příčin je pro stanovení diagnózy CFS nutno splnit obě velká, 6 malých (z 11) a 2 fyzikální (ze 3) kritéria. Pokud zjištění fyzikálních kritérií není dostupné, je pro stanovení diagnózy CFS nutno splnit obě velká kritéria a 8 malých kritérií. Vedle CFS rozlišujeme chronický únavový a imunitní dysfunkční syndrom (CFIDS – Chronic Fatigue and Immune Dysfunction Syndrome), o němž hovoříme v případech, kdy byla u klienta zjištěna porucha imunitního systému. V souvislosti s únavovým syndromem se setkáváme rovněž s pojmy povirový únavový syndrom (PFS, PVFS – Postviral Fatigue Syndrome) či nezhoubná myalgická encefalomyelitida (ME). U těchto syndromů jsou však zjišťovány objektivní důvody k únavě. Nově se objevuje též pojem fibromyalgie, přičemž tím není míněno revmatické onemocnění (uvedené v MKN 10 pod dg. kódem M 79.7), ale bolestivé onemocnění svalů neznámé etiologie, nezánětlivého (nerevmatického) původu, které lze diagnostikovat pouze „per exclusionem“. CFS nebyl nikdy uznán Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jako samostatná diagnóza, a tudíž není ani uveden v 10. decenální revizi Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10). Jelikož samostatný diagnostický kód pro CFS neexistuje, stanovuje se diagnóza podle převažujících příznaků a projevů. Jsou-li to projevy imunologické, lze jej zařadit pod dg. vyjadřující poruchy imunity. Pokud převažují projevy neurologické, označené v MKN 10 jako povirový syndrom únavy (PVFS a ME), využívá se kód G 93.3. V případě, že převažují projevy duševní únavy, zařazují se nemocní pod kód F 48.0. CFS může být hodnocen pouze jako syndrom, tj. soubor objektivních a subjektivních příznaků, které současná věda nedovede přesně diagnosticky zařadit, a které se mohou vyskytovat jen jako součást jiných onemocnění. Z toho důvodu byl chronický únavový syndrom v r. 1997 odstraněn z původního znění přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Ze stejných důvodů není CFS uváděn ani v současné příloze prováděcí vyhlášky č. 359/2009 Sb., a je posudkově hodnocen podle funkčních nálezů zjištěných u příslušných onemocnění a jejich dopadů na pracovní schopnost. Nově se ve vyhl. č. 359/2009 Sb. objevila položka fibromyalgie, čímž jsou míněny fibrozitidy, myofibrozitidy a jiné bolesti v končetině (dg. M 79.7). Pro účely invalidity je nezbytné, aby funkční postižení mělo přímý vliv na pracovní schopnost, a aby bylo objektivizováno odbornými lékařskými nálezy. Posudkové hodnocení provádí lékař podle platné legislativy, která je závazná pro posuzování invalidity. Poznatky získané při vzdělávacích akcích a samotném posuzování osob jsou sice zahrnovány do metodických pokynů, ale ty nemají právní sílu, jsou doplňující a nejsou právně závazné. V současné době jsou postupy lékařů ČSSZ při posuzování zdravotního stavu pro účely invalidity upraveny v Metodickém pokynu vrchní ředitelky úseku LPS č. 17/2009 „Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pro účely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, od 1.1.2010“.

Zdravotně postižené osoby CFS vychází (opakovaně) z mylných předpokladů, že CFS je onemocnění výhradně neurologického charakteru, a že na podkladě zjištění samotné diagnózy je možno (nutno) uznat invaliditu. To je v rozporu s principem posuzovaní dle funkčního postižení. Na řadu otázek obdobného nebo stejného charakteru odpovídala ČSSZ již opakovaně. V roce 2007 se jednalo o petici zdravotně postižených chronickým únavovým syndromem ze dne 2.8.2007. V odpovědi na tuto petici reagovala dne 17. 12. 2007 ČSSZ na řadu obdobných otázek, které se nyní částečně opakují. K jednotlivým bodům podání 1. Uveďte, který organizační úsek a zaměstnanci posud. služby MPSV ČR (sdělte jména, příjmení, pracovní pozice) Vám v souladu s principem lege artis zasílají relevantní medicínské informace – metodiku k novým postupům k posudkovému hodnocení míry snížení pracovní schopnosti u různých nemocí a to pro účely posuzování dočasné pracovní neschopnosti a pro provádění řízení o žádostech o dávky důchodového pojištění o hmotné dávky důchodového pojištění (invalidních důchodů)? ČSSZ zpracovává a vydává vnitřní organizační normy pro posuzování zdravotního stavu. Všechny tyto vnitřní organizační normy jsou předkládány v rámci připomínkového řízení věcně příslušných útvarům MPSV. V oblasti invalidity jsou věcně příslušnými útvary odbor posudkové služby a odbor sociálního pojištění MPSV. Sdělovat konkrétní jména zaměstnanců MPSV není ČSSZ oprávněna. 2. Uveďte konkrétní datum, kdy naposledy bylo ústředí Lékařské posudkové služby ČSSZ ČR ze strany odboru posudkové služby MPSV ČR informováno, podle principu lege artis, o příslupu k neurologické nemoci chronický únavový syndrom diagnóza G93.3 ME/CFS/PVFS? Nemoc je dle MKN-10 WHO, Ústavu zdravotnických informací a statistiky (dále jen ÚZIS ČR) právně uznána již od r. 1994 (viz A b e c e d n í seznam nemocí – ÚZIS ČR). Diagnóza G 93.3 - povirový syndrom únavy je zařazena mezi jiné poruchy nervové soustavy – jiné poruchy mozku. K posuzování diagnózy G 93.3 nebyly vydány specifické pokyny. Rozhodující jsou funkční nálezy u posuzované osoby a jejich dopad na pracovní schopnost. Lékařská posudková služba ČSSZ vychází při posuzování zdravotního stavu občanů z platných právních předpisů, kterými jsou v oblasti důchodového pojištění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Uvedená zákonná ustanovení jsou v rámci ČSSZ konkretizována vnitřní normou, kterou je Metodický pokyn vrchní ředitelky úseku lékařské posudkové služby č. 17/2009 – Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pro účely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, od 1.1.2010. Metodický pokyn se vztahuje též na posuzování zdravotního stavu u ME/CFS/PVFS. 3. Jaký je poslední odborný obsah informací o ME/CFS/PVFS zaslaný ústředí Lékařské posudkové služby ČSSZ ČR odborem posudkové služby MPSV ČR? (zašlete úplný text informací o nemoci ME/CFS/PVFS od odboru posudkové služby MPSV ČR). Odborné informace pro lékaře, které se týkají celého spektra posuzování zdravotního stavu, jsou lékařům ČSSZ předávány na odborných lékařských konferencích organizovaných dle jednotlivých regionů oddělením vzdělávání úseku LPS ČSSZ. Naposledy na téma syndromu ME/CFS/PVFS proběhl v roce 2010 cyklus přednášek MUDr. Jiřího Jeřábka na všech regionálních konferencích s názvem „Problematika fibromyalgií“. 4. Jaká konkrétní organizační opatření či legislativní změny přijalo a do praxe zavedlo Ústředí lékařské posudkové služby ČSSZ ČR tak, aby všichni lékaři lékařské posudkové služby LPS ČSSZ ČR (OSSZ/PSSZ/MSSZ), neurologickou nemoc ME/CFS(PVFS hodnotili metodicky jednotně a to od doby platnosti Úmluvy OSN o právech osob se zdrav.

postižením v ČR vydané ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 10/2010 a platné od 12.2.2010 ve smyslu nediskriminace a zajištění rovného přístupu osob se zdravotním postižením k důchodovým dávkám? Lékařská posudková služba ČSSZ se řídí platnou právní úpravou pro posuzování zdravotního stavu a jejím obsahem je též zajištění rovného přístupu k osobám se zdravotním postižením. Jednotnost posuzování je zajištěna jednotnou metodikou, platnou pro všechny zaměstnance LPS ČSSZ. 5. Sdělte nám, zda jste v r. 2009 u zdravotního postižení chronickým únavovým syndromem ME/CFS/PVFS dg. G 93.3 zavedli nové „posudkové guidelines – směrnice“, tedy posudkovou metodiku pro hodnocení a posuzování dopadu na pracovní schopnost a invaliditu. LPS ČSSZ má zavedeny metodické postupy pro posuzování invalidity již dávno, a v souladu se změnami právní úpravy a vývojem lékařské vědy je včas aktualizuje. Poslední aktualizace metodických postupů při posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity proběhla v souvislosti s novelou zákona o důchodovém pojištění od 1.1.2010. 6. Sdělte nám, zda Lékařská posudková služba ČSSZ ČR (OSSZ/PSSZ/MSSZ) v praxi uznává neurologickou nemoc ME/CFS/PVFS dg. G 93.3 jako hlavní a rozhodující příčinu pro uznání dočasné pracovní neschopnosti a zda ji uznává při jejím dlouhodobě negativním výskytu pro invaliditu I – III. stupně? (Pokud LPS ČSSZ ČR (OSSZ/PSSZ/MSSZ) nemoc neuznává, sdělte nám konkrétní důvody proč je tak činěno, tj. dle které konkrétní legislativy) Rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti je v kompetenci ošetřujících lékařů, nikoliv LPS ČSSZ (viz ust. § 57 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů). Druhá část otázky není jasná, na co se tazatel táže. Pokud by rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla dg. G 93.3, posoudil by posuzující lékař pokles pracovní schopnosti podle funkčního dopadu povirového syndromu únavy na pracovní schopnost, pokud to platná legislativa umožní. 7. Sdělte relevantní důvod, proč je ve většině případů posuzovaných žadatelů o dávky důchodového pojištění (ID) s již řádně diagnostikovaným zdrav. postižením nemocí ME/CFS/PVFS (kdy v rámci diagnostiky ME/CFS/PVFS posuzovaný již psychovyšetření podstoupil), nařizováno a upřednostňováno psychologické či psychiatrické vyšetření i přesto, že si posuzovaný na žádné psychoproblémy nestěžuje a podle tisíců světových lék. výzkumů je naprosto zřejmé, že nemoc ME/CFS/PVFS je nemocí neurologickou a nikoli duševní? Psychologické a psychiatrické vyšetření je indikováno v případech, kdy je nezbytné vyloučit jiné závažné onemocnění, například duševní nebo nádorové, které může mít podobné projevy. V žádném případě se nejedná o psychiatrizaci ME/CFS/PVFS, ale o provádění nezbytných vyšetření v rámci diferenciální diagnostiky. Vyšetření jsou požadována zcela v souladu s právními předpisy, a to výhradně z důvodu dostatečné objektivizace zdravotního stavu posuzovaných osob. Připomínáme, že se jedná o objektivizaci dg. G 93.3 - povirový syndrom únavy, která je zařazena mezi jiné poruchy nervové soustavy – jiné poruchy mozku. Tato porucha mozku může mít dopad na psychiku zdravotně postiženého a v takových případech je nezbytné ji vyšetřit a objektivizovat nebo vyloučit. Přestože je posuzování zdravotního stavu a invalidity především odbornou medicínskou záležitostí, jedná se v každém posuzování i o určitý správní proces podléhající procedurálním pravidlům upraveným obecně závaznými právními předpisy. Zde je kladen důraz na požadavek zjištění stavu věci, o nichž pak nejsou důvodné pochybnosti (ustanovení § 2 a § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). Závěry lékaře a jeho posudkový výrok musí vycházet ze skutečností, které jsou pro vyslovení výroku směrodatné a které byly zjištěny co nejpřesněji a nejúplněji. Za tím účelem je lékař povinen opatřit si a využít všech důkazních prostředků způsobilých pro zjištění posudkově významných a rozhodných skutečností. 8. Sdělte nám, zda je v posudkové praxi LPS ČSSZ ČR (OSSZ/PSSZ/MSSZ) používán Prováděcí pokyn vrchní ředitelky lékařské posudkové služby č. 90/2006 ze dne 7.7.2006?

Tento pokyn byl nahrazen v souvislosti s novelou zákona o důchodovém pojištění od 1.1.2010 a není tedy používán. 9. Sdělte nám, jakým jiným vnitřním předpisem (číslo a název) se při posuzování invalidity řídí PK LPS ČSSZ ČR (OSSZ/PSSZ/MSSZ)? (mimo běžně používané zákony v posudkové činnosti, vyhláškou č. 359/2009 Sb. a Pokynem č. 90/2006). Vnitřní organizační normou ČSSZ, závaznou pro posuzování invalidity, je Metodický pokyn vrchní ředitelky úseku lékařské posudkové služby č. 17/2009 – Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pro účely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, od 1.1.2010. Prováděcí pokyn č. 90/2006 byl zrušen (viz výše). 10. Sdělte nám, v jakém č. předpisu nebo zákoně je uvedena přesná metodika (nemáme na mysli vyhl. č. 359/2009 Sb., kde jsou uvedeny pouze procentní rozsahy pro I. – III. st. invalidity, a pravidla pro + 10 % a pravidla pro – 10 %, ani Pokyn č. 90/2006) podle níž se stanovuje výsledné procento snížení pracovní schopnosti žadatele o dávky důchod. pojištění (ID)? Není jasné, o jakou informaci se Vám jedná, ani co myslíte „přesnou metodikou“. Posuzování invalidity vychází ze zákonné úpravy, podzákonné prováděcí vyhlášky a vnitřní organizační normy ČSSZ, která upravuje postupy pro LPS ČSSZ ve smyslu právní úpravy. K ničemu jinému ČSSZ není zmocněna. 11. Jak se v posudkové praxi konkrétně stanovuje výsledné procento celkového snížení pracovní schopnosti: odhadem, nebo že to tak vypadá, či že si to myslíte, či se domníváte, nebo tedy jakým přesným konkrétním způsobem a postupem? Pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nezbytné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (DNZS). Je-li těchto zdravotních postižení více, určí se, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení. Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření, přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Konkrétní procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví dle rozsahu omezení tělesných, smyslových a duševních schopností způsobených rozhodující příčinou DNZS se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení a s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Zákon ukládá posudkovým lékařům povinnost vycházet při posuzování žádostí o invaliditu z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občana. Lékař se musí s dostupnými odbornými lékařskými zprávami náležitě vypořádat a přiléhavě je zhodnotit z hlediska jejich relevance pro posouzení zdravotního stavu a invalidity posuzované osoby. Je povinen pečlivě přihlížet ke všemu, co při posuzování zdravotního stavu vyšlo najevo, včetně toho, co uvedla posuzovaná osoba. Správní řád a zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení mu však také umožňují, aby sám zvážil, zda převezme všechny důkazy, které účastníci řízení navrhli, jestliže účelu již bylo dosaženo nebo lze dosáhnout i bez toho. Ustanovení § 52 SŘ jasně stanoví, že „Účastníci jsou

povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení. Správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci.“ Null lex satis commoda omnibus est.

12. Uveďte datum, kdy byl naposledy pro posudkové lékaře PK LPS ČSSZ ČR (OSSZ/PSSZ/MSSZ) uskutečněn osvětový vzdělávací program lege artis zaměřený na metodiku posuzování ME/CFS/PVFS? (Pokud nebyl uskutečněn program žádný, uveďte konkrétní důvod, proč se tak nestalo).

Osvětové vzdělávací programy LPS ČSSZ ani Česká lékařská komora (ČLK) pro lékaře neorganizují. Ve spolupráci s ČLK organizuje LPS ČSSZ pro své lékaře odborné vědecké konference. Na odborných konferencích regionálních odd. LPS ČSSZ v loňském roce bylo jedním z témat problematika fibromyalgií, kterou přednesl MUDr. Jiří Jeřábek. Tento příspěvek byl přednesen na jednotlivých konferencích ve dnech 23.3.2010, 20.4.2010 a 18.5.2010. Mimo tyto vědecké konference jsou LPS pořádány i odborné konference rámci kontinuálního – celoživotního vzdělávání, zaměřené na novinky v jednotlivých lékařských oborech a právní problematice. 13. Pokud byl pro lékaře posudkové služby proveden vzdělávací program k posuzování nemoci ME/CFS/PVFS v praxi, uveďte konkrétně, co bylo jeho obsahem, postačí uvést hlavní posudkové zásady a přístup a sdělte nám, která osoba a která organizace lékaře vyškolila? Obsahem sdělení MUDr. Jeřábka bylo vysvětlení patofyziologie syndromu ME/CFS/PVFS se zaměřením na fibromyalgie. Protože MUDr. Jeřábek se zabývá diagnostikou a léčbou tohoto onemocnění řadu let a má bohaté zkušenosti ze zahraničí, zejména ze zemí latinské Ameriky, přednesl své zkušenosti z těchto zemí a srovnal je se situací v Evropě. 14. Pokud byl pro lékaře posudkové služby proveden vzdělávací program dle bodu 13) sdělte nám, kolik lékařů bylo proškoleno a kolik finančních prostředků celkem (vč. DPH) stál školicí program daňové poplatníky? Proškoleno bylo 401 lékařů LPS ČSSZ v rámci odborných konferencí organizovaných jednotlivými regionálními odděleními LPS ČSSZ. Za jednu hodinu přednášky obdržel přednášející odborník 800,- Kč. Celkové náklady na všechny odborné třídenní konference konané v roce 2010 pro 401 lékařů činily 493 457,- Kč. V tom jsou zahrnuty náklady na pronájem sálů, poplatky ČLK, ubytování lékařů, cestovné a stravné. 15. Sdělte nám postup zdravotně postiženého, u něhož je lékařem diagnostikována závažná forma nemoci ME/CFS/PVFS, již uběhla podpůrčí doba nemocenského pojištění, zdravotně postiženému nebyl přiznán žádný invalidní důchod i přesto, že postižený občan není zdravotně schopen pracovat, je dlouhodobě veden v evidenci úřadu práce, není mu již státem hrazeno důchodové pojištění, z jakých finančních zdrojů má žít a pokrýt nezbytné výdaje na jídlo, ošacení, léky, poplatky u lékaře, nezbytně nutné základní dobrovolné důchodové pojištění v minimální výši 1 649 Kč/měs. pro splnění podmínky odpracovaných roků, atd.? Nejedná se o otázku posudkově-medicínskou, ale sociálně-ekonomickou. Otázka nespadá do režimu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů a již vůbec do problematiky LPS. Pokud se osoba dostane do tíživé sociální situace, má možnost k pokrytí svých výdajů využít některou z možností, které upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. 16. Kdo ze zaměstnanců Lékařské posudkové služby LPS ČSSZ ČR – ústředí (sdělte jména, příjmení, pracovní pozice, organizační úsek LPS ČSSZ ČR) nese právní odpovědnost za komplexní uplatňování české legislativy vztahující se k lék. posudkové činnosti a řešení přístupu k nemoci ME/CFS/PVFS? (Tj. včetně zodpovědnosti za aplikaci obsahu a plnění závazků ČR povinného dodržování ustanovení mezinárodní smlouvy, kterou se Česká republika zavázala Úmluvou OSN o právech osob se zdrav. postižením v ČR vydanou ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 10/2010 a platnou od 12.2.2010). Dotaz je nad rámec režimu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Úsek LPS ČSSZ nemá zákonodárnou iniciativu. Tu má v oblasti sociální péče MPSV, v oblasti zdravotní MZ. Všichni zaměstnanci ČSSZ mají pracovněprávní odpovědnost vůči zaměstnavateli, za odbornou úroveň jednotlivých agend odpovídají jednotlivé věcně příslušné útvary, za odbornou a věcnou správnost posudku odpovídá posuzující lékař.

17. Kdo ze zaměstnanců Lékařské posudkové služby LPS ČSSZ ČR – ústředí (sdělte jména, příjmení, pracovní pozice, organizační úsek LPS ČSSZ ČR), tedy které osoby zabezpečují pohotové převádění výsledků lékařské vědy do posudkové praxe a to podle informací zaslaných odborem posudkové služby MPSV ČR, kdy tyto informace posudkoví lékaři PK LPS ČSSZ ČR co nejrychleji převádí do praxe a používají je pro hodnocení snížení míry pracovní schopnosti u žadatelů o dávky důchod. pojištění atd.? Dotaz je nad rámec režimu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Dále odpověď viz bod 16. Metodiku LPS v rámci ČSSZ připravuje odbor metodiky LPS ČSSZ. 18. Uveďte kolik (počet) zaměstnanců LPS ČSSZ ČR (OSSZ/PSSZ/MSSZ) celkem bylo v ČR navýšeno pro provádění agendy Námitkového řízení ve věcech důchodového pojištění? Pro agendu námitkového řízení ve věcech důchodového pojištění je v ČSSZ v současnosti vyčleněno úsekem LPS 22 lékařských míst. Praha, dne 24.3.2011

Úsek lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení obdržel z Ministerstva práce a sociálních věcí Rozhodnutí ředitele odboru kabinet ministra o stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace, na základě stížnosti na postup České správy sociálního zabezpečení při vyřizování žádosti o informace podle § 16a odst. 1 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 22. dubna 2011 k č.j. 62-611/7.3.2011. Tímto rozhodnutím bylo přikázáno povinnému subjektu, České správě sociálního zabezpečení, vyřídit žádost podle dotazů č. 2) a č. 5), neboť dle rozhodnutí v těchto bodech nebylo odpovězeno dostatečně. Vyřízením odpovědi na uvedené dotazy byl pověřen odbor metodiky lékařské posudkové služby. K jednotlivým dotazům uvádíme následující odpovědi. K dotazu č. 2 Uveďte konkrétní datum, kdy naposledy bylo ústředí Lékařské posudkové služby ČSSZ ČR ze strany odboru posudkové služby MPSV ČR informováno, podle principu lege artis, o přístupu k neurologické nemoci chronický únavový syndrom diagnóza G93.3 ME/CFS/PVFS? Nemoc je dle MKN-10 WHO, Ústavu zdravotnických informací a statistiky (dále jen ÚZIS ČR) právně uznána již od r. 1994 (viz A b e c e d n í seznam nemocí – ÚZIS ČR). K již dříve zaslanému stanovisku k tomuto bodu doplňujeme následující. Úsek lékařské posudkové služby ČSSZ ČR nebyl v posledních letech informován odborem posudkové služby MPSV ČR, podle principu lege artis, o případném novém přístupu k neurologické nemoci chronický únavový syndrom diagnóza G93.3 ME/CFS/PVFS. K dotazu č. 5 Sdělte nám, zda jste v r. 2009 u zdravotního postižení chronickým únavovým syndromem ME/CFS/PVFS dg. G 93.3 zavedli nové „posudkové guidelines – směrnice“, tedy posudkovou metodiku pro hodnocení a posuzování dopadu na pracovní schopnost a invaliditu. K již dříve zaslanému stanovisku k tomuto bodu doplňujeme následující. Česká správa sociálního zabezpečení, úsek lékařské posudkové služby, v roce 2009 u zdravotního postižení chronickým únavovým syndromem ME/CFS/PVFS dg. G 93.3, nové posudkové guidelines – směrnice, tedy posudkovou metodiku pro hodnocení a posuzování dopadu na pracovní schopnost a invaliditu, nezavedla. Praha, dne 24.5.2011