Stanovení základu daně z příjmů obchodní společnosti

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

Stanovení základu daně z příjmů obchodní společnosti BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Marcela KECOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Petr KOUT, CSc.

Znojmo, 2014

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Ing. Petru Koutovi, CSc., za odborné vedení, cenné rady, připomínky a hlavně čas, který mi věnoval v průběhu zpracovávání této bakalářské práce. Poděkování dále patří mému manželovi za podporu a trpělivost během psaní.

Abstrakt Předmětem této práce je stanovení základu daně z příjmů obchodní společnosti se zaměřením na podrobné vymezení pojmů, které je nezbytné pro správný postup transformace výsledku hospodaření na základ daně. V práci je objasněno členění příjmů (výnosů) a výdajů (nákladů) v souladu se zákonem o daních z příjmů, který vymezuje daňově uznatelné a neuznatelné příjmy (výnosy) a výdaje (náklady). Praktická část práce aplikuje závěry teoretické části na konkrétní obchodní společnost, obsahuje rovněž přímá doporučení a návrhy pro daňovou optimalizaci v této společnosti. Klíčová slova: obchodní společnost, výsledek hospodaření, základ daně, výnos, náklad

Abstract The goal of this thesis is to assess a base of income tax for a business company with a focus on detailed key terms, which is essential for a correct procedure of financial result transformation. This thesis clarifies the division of income (profit) and expenses (costs) in accordance with a law of income tax, which delimits tax-allowed income (profit) and expenses (costs). The practical part applies the conclusion of theoretical part on a particular business company as well as it contains and accepts recommendation and suggestions for tax optimization in that company. Keywords: business company, financial result, tax base, profit, costs

Obsah 1

Úvod .............................................................................................................................. 7

2

Cíl práce a metodika .................................................................................................... 9

3

Teoretická část ........................................................................................................... 10 3.1

3.1.1

Poplatníci daně z příjmů právnických osob ................................................... 10

3.1.2

Zdaňovací období .......................................................................................... 12

3.1.3

Výsledek hospodaření .................................................................................... 13

3.1.4

Základ daně .................................................................................................... 14

3.1.5

Daňová ztráta ................................................................................................. 14

3.1.6

Účtový rozvrh ................................................................................................ 17

3.1.7

Časové rozlišení výnosů a nákladů ................................................................ 17

3.2

4

Výsledek hospodaření jako východisko pro stanovení základu daně ................... 10

Členění příjmů ....................................................................................................... 20

3.2.1

Příjmy, které nejsou předmětem daně............................................................ 20

3.2.2

Příjmy osvobozené od daně ........................................................................... 20

3.2.3

Příjmy nezahrnované do základu daně .......................................................... 22

3.2.4

Peněžní a nepeněžní příjmy ........................................................................... 23

3.3

Ceny z pohledu spojených osob ............................................................................ 24

3.4

Členění výdajů (nákladů) ...................................................................................... 25

Praktická část ............................................................................................................. 30 4.1

Charakteristika společnosti ABC s.r.o. ................................................................. 30

4.2

Informace o použitých účetních metodách ........................................................... 32

4.2.1

Úvodní ustanovení ......................................................................................... 32

4.2.2

Systém vedení účetnictví pro rok 2013.......................................................... 32

4.2.3

Zásady tvorby účtového rozvrhu ................................................................... 33

4.2.4

Doplňující informace k účetnictví společnosti .............................................. 34

4.3

Konkrétní příklady z účetnictví společnosti ABC s.r.o......................................... 38

4.3.1

Výnosy ........................................................................................................... 38

4.3.2

Náklady .......................................................................................................... 45

4.4

Stanovení základu daně ......................................................................................... 60

4.4.1

Transformace výsledku hospodaření na základ daně .................................... 60

5

Závěr ........................................................................................................................... 62

6

Seznam použitých zdrojů .......................................................................................... 65

1 Úvod Výnos z daně z příjmů právnických osob je důležitým finančním zdrojem pro státní rozpočty většiny zemí světa. Daň je definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Tato platba je neúčelová a neekvivalentní, většinou je opakována v pravidelných časových intervalech za zdaňovací období. Úvodem práce je zmíněna harmonizace daňových systémů, která v podstatě zachycuje reakce na politický, právní a ekonomický vývoj v Evropské unii. Jednotlivé státy nejprve musí určit daň, kterou budou harmonizovat, dále následně harmonizují daňový základ a daňovou sazbu. Cílem harmonizace je tedy omezení konkurence daňových systémů. Žádná oficiální evropská daň neexistuje. Jedna z mnoha možností, jak porovnávat daňové systémy jednotlivých zemí, je srovnání na základě ukazatele daňové kvóty. Tento ukazatel je vnímán jako daňové zatížení země. Podle zveřejněných zdrojů České tiskové kanceláře z roku 2013 bylo daňové zatížení v České republice 34,4 % k hrubému domácímu produktu a je třináctý nejnižší z členských zemí Evropské unie. Daňová zátěž naší republiky se nachází zhruba ve středu zemí Evropského společenství. Ke zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob dochází ve světě zcela výjimečně. Nižší daně napomáhají ekonomickému rozvoji v zemi. Jednoduchý a přehledný daňový systém je pro stát výhodný, dochází i méně často k daňovým únikům. Sazba daně z příjmů právnických osob za posledních patnáct let v Česku klesla téměř o polovinu. V roce 1999 byla 35 % a v letech 2013 a 2014 činí již pouze 19 %. Problematika daní z příjmů je jednou z nejsložitějších v daňové soustavě České republiky. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, prochází každoročně několika novelizacemi. Od doby vstupu tohoto zákona v účinnost, tedy od 1. 1. 1993, těchto novel bylo již více než sto. Složitost problematiky dokládá i to, že Generální finanční ředitelství průběžně vydává a zveřejňuje k výše uvedenému zákonu doplňující metodické pokyny řady „GFŘ-D“ a další výklady, informace a příklady. Každá obchodní společnost musí pečlivě sledovat tyto legislativní změny, aby správně stanovila základ daně pro plnění daňových povinností ze svých příjmů a ze své činnosti.

7

Tato práce je zaměřena na správné stanovení základu daně z příjmů právnických osob pro obchodní společnosti z pohledu daňové uznatelnosti či daňové neuznatelnosti jednotlivých výdajů (nákladů) a příjmů (výnosů). Jedná se o činnost poměrně náročnou, jak metodicky, tak i časově, která vyžaduje výbornou znalost dané problematiky a schopnost zachytit v účetnictví dané společnosti všechny zákonem předepsané povinnosti. Je nezbytné připomenout, že všechny údaje, které daňový subjekt v daňovém přiznání uvádí, musí právě daňový subjekt správci daně prokázat, a to nejen „papírově – formálně“, ale musí prokázat též skutečnost – věcnou realizaci daného nákladu. Při neplnění výše uvedených povinností mohou být společnosti vyměřeny vysoké sankce podle daňového řádu, které mohou být pro obchodní společnost i likvidační. V teoretické části bakalářské práce jsou mimo jiné podrobně vysvětleny základní pojmy potřebné k pochopení celého daného tématu: poplatníci daně z příjmu právnických osob, zdaňovací období, výsledek hospodaření. V další části této bakalářské práce je vysvětlena transformace výsledku hospodaření na základ daně pomocí různých připočitatelných a odčitatelných položek. V závěru teoretické části jsou podrobně rozčleněny daňově neuznatelné příjmy (výnosy) a daňově neuznatelné výdaje (náklady). V praktické části jsou zpracovány za použití směrné účtové osnovy vzorové obchodní společnosti konkrétní nejčastější příklady daných účtů, se kterými se poplatník – právnická osoba při stanovení základu daně setkává. Tyto konkrétní případy mohou výrazně ovlivnit stanovení základu daně. Závěrem je navrženo vhodné opatření pro vedení obchodní společnosti tak, aby se v dalších obdobích snáze stanovil a optimalizoval základ daně v obchodní společnosti.

8

2 Cíl práce a metodika Předmětem této bakalářské práce je popis stanovení základu daně z příjmů obchodní společnosti. Toto téma bylo zvoleno z důvodu velmi složité problematiky stanovení základu daně dle příslušných daňových a účetních předpisů, které při nesplnění výše uvedených skutečností mohou mít zásadní vliv na chod obchodní společnosti. Cílem práce je popsat postup stanovení základu daně obchodní společnosti na základě podkladů v podobě výsledku hospodaření, různých druhů smluv a dalších relevantních podkladů, specifikovat problematická místa v tomto postupu a aplikovat získané poznatky na konkrétní podmínky společnosti s ručením omezeným, včetně návrhů na případná opatření v postupu výpočtu základu daně této společnosti. Na základě prostudované odborné literatury, internetových zdrojů včetně příslušných rozhodnutí Nejvyššího správního soudu České republiky a vlastních praktických zkušeností autorky této bakalářské práce jsou analyzovány obecné podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů pro výnosy a náklady, které mají vliv na základ daně z příjmů právnických osob. Vzhledem k obsáhlosti zpracovávaného tématu bylo nezbytné analyzovat a zredukovat získané informace. Objektivní a ucelený pohled byl snahou o správné stanovení základu daně z příjmů obchodních společnosti. Pomocí analýzy poznatků ze shora uvedených zdrojů je poukázáno na vliv vybraných příjmů (výnosů) a výdajů (nákladů) z hlediska jejich dopadu na základ daně v souvislosti s uplatněním či neuplatněním daňově uznatelných nákladů a výnosů a jejich důsledek na základ daně. V praktické části této práce je za použití komparace zpracován posudek různých alternativ ovlivňující základ daně, jsou porovnány různé varianty řešení. Na základě zjištěných výsledků komparace byla navržena vhodná řešení pro management obchodní společnosti. Vyhodnocením analýzy a praktické aplikace bylo formulováno konkrétní doporučení pro praxi vybrané obchodní společnosti.

9

3 Teoretická část 3.1 Výsledek hospodaření jako východisko pro stanovení základu daně 3.1.1 Poplatníci daně z příjmů právnických osob Poplatníkem daně z příjmů právnických osob (dále „DPPO“) je podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZDP“ nebo „zákon“), DPPO je podle § 17 zákona osoba, která a) není fyzickou osobou, b) je organizační složkou státu, c) podílovým fondem, d) fondem obhospodařovaným penzijní společností a e) transformovaným fondem. Práce je věnována obchodním společnostem. Poplatníci jsou rozdělováni: 1. Rezidenty (poplatníci s úplnou daňovou povinností), kteří mají sídlo nebo místo vedení v České republice. Zdaňují v České republice celosvětové příjmy. Pokud tedy bude mít obchodní společnost stálou provozovnu na Slovensku, bude v ČR zdaňovat v součtu základ daně jak z činnosti v tuzemsku, tak na Slovensku. Zamezení dvojímu zdanění se pak zabrání aplikací příslušné metody podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a SR. 2. Nerezidenty (poplatníci s neúplnou daňovou povinností). Ti zdaňují v ČR příjmy ze zdrojů na území ČR podle § 22 zákona. Jejich sídlo nebo místo vedení je mimo ČR. Způsob zdanění jejich základu daně je závislý na druhu příjmů. U některých příjmů, vymezených v § 36 zákona, se uplatní zdanění plátcem formou srážky daně zvláštní sazbou, u ostatních vzniká poplatníkovi povinnost podávat daňové přiznání. Jiné členění poplatníků podle ZDP § 18 zákona je na: a) podnikatelské subjekty,

10

b) poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání – někdy označované jako neziskové subjekty, od roku 2014 jako veřejně prospěšní poplatníci. Obchodní společnost (dále „společnost") je podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále „OZ“ nebo „zákon“) § 56 odst. 1, právnickou osobou založenou za účelem podnikání, nestanoví-li právo Evropských společenství či zákon jinak. Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení (schéma č. 1). Evropské hospodářské zájmové sdružení a evropská společnost jsou upraveny též právem Evropských společenství a zvláštními právními předpisy. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i za jiným účelem, pokud to zvláštní právní předpis nezakazuje. Shodný přístup zachovává i zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále „ZOK“). Schéma č. 1 Rozdělení obchodních společností veřejná obchodní společnost osobní komanditní společnost obchodní společnosti společnost s ručením omezením kapitálové akciová společnost Zdroj: Práce autora Podnikatelskými subjekty jsou především obchodní společnosti a družstva. Poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, jsou například občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, školské právnické osoby, obce, organizační složky státu, kraje, příspěvkové organizace. Od roku 2014 zákon trochu odlišně od tohoto vymezení definuje veřejně prospěšné poplatníky. 11

3.1.2 Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím u DPPO je: a) kalendářní rok – období, které může být označováno za základní účetní období podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZÚ“). Je vztahováno na každou účetní jednotku a není třeba o něj žádat, vyplývá automaticky ze zákona. Začíná 1. ledna a končí 31. prosince téhož roku, b) hospodářským rokem je období nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců, které začíná prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní jednotky, které nejsou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem nebo účetní jednotkou vzniklou nebo zřízenou zvláštním zákonem, mohou uplatnit hospodářský rok. Účetní jednotky podnikatelé oznamují svůj záměr na změnu účetního období kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, příslušnému správci daně (finančnímu úřadu) ve lhůtě stanovené ZÚ, tj. 3 měsíce před změnou, jinak zůstává v platnosti původní účetní období, c) období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku. S tímto obdobím se setkáváme výjimečně, d) účetní období, pokud je delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců. Vyskytuje se zejména v případech souvisejících se změnou účetního období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak. Jiné účetní období než je nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců, a to buď v podobě hospodářského, nebo kalendářního roku, může nastat například v níže uvedených příkladech: 1. Vznik účetní jednotky, kdy účetní jednotka v prvním roce své existence nenaplní podmínku celého účetního období, tj. nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců, účetní jednotka vznikne ve třech měsících před skončením kalendářního roku, může být následující účetní období o příslušné období delší. Při zániku účetní jednotky v období 3 měsíců po skončení kalendářního roku, kdy může být také o tyto měsíce předchozí období delší.

12

2. Změna účetního období, tj. přechod z kalendářního na hospodářský rok, nebo naopak, kdy účetní období může být delší nebo kratší než 12 měsíců. 3. Přeměna společnosti (fúze, sloučení společnosti) nebo družstev (výjimkou je změna právní formy), je ten případ, kdy účetní období začíná rozhodným dnem přeměny, vymezeným v obchodním zákoníku a posledním dnem účetního období, ve kterém byl proveden zápis přeměny do obchodního rejstříku. Zanikající účetní jednotka končí účetní období dnem, který předchází rozhodný den. Účetní období, které je kratší než 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, kromě případů vzniku a zániku účetní jednotky, je obdobím, za které se podává daňové přiznání, ale není zdaňovacím obdobím. Rozdíl mezi zdaňovacím obdobím a obdobím, za které se podává přiznání, ale zdaňovacím obdobím není, se projevuje při zahrnování některých nákladů do základu daně (například daňové odpisy hmotného majetku, rezervy na opravy hmotného majetku) a ve lhůtě pro podávání přiznání.

3.1.3 Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření (dříve „hospodářský výsledek“) je v účetnictví a v ekonomice název pro rozdíl mezi výnosy a náklady podniku (schéma č. 2) a představuje tak vygenerovaný zisk nebo ztrátu podniku za určité časové období. Výsledek hospodaření je zjišťován z výkazu, který se nazývá Výkaz zisku a ztráty (výsledovka), tento výkaz může společnost sestavovat měsíčně. Výsledek hospodaření se uvádí kumulovaně od počátku až po konec daného období. Účetní zisk je nutné odlišovat od základu daně nebo daňové ztráty, které jsou určovány daňovými zákony. „Výkaz zisků a ztrát zobrazuje podstatnou tvorbu výsledku hospodaření běžného účetního období, jenž se vykazuje v rámci vlastního kapitálu společnosti s ručením omezeným. Jedná se o disponibilní (zdaněný, čistý) výsledek hospodaření, kterého společnost docílila za sledované účetní období.“1

1

BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní a daňová specifika společnosti s ručením omezeným. 2. vyd. Znojmo: Svše Znojmo, 2013. 118 s. ISBN 978-80-87314-30-2.

13

Schéma č. 2 Členění výsledku hospodaření (VH)

VH provozní VH za běžnou činnost VH celkový

VH finanční

VH mimořádný Zdroj: LÍBAL, Tomáš. Účetnictví – principy a techniky. 2011, str. 64

3.1.4 Základ daně Příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo příjmů osvobozených od daně se sníží o výdaje (náklady) prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, za podmínek, které respektují věcnou a časovou souvislost v daném zdaňovacím období.

3.1.5 Daňová ztráta Daňová ztráta je pojem uvedený pouze pro účely zákona o daních z příjmů, případně předpisů souvisejících – Pokyn GFŘ č. D-6 - čj. 32320/11-3 (dále „pokyn GFŘ“). O daňovou ztrátu se podle ZDP § 38n zákona jedná, pokud výdaje (náklady) převyšují příjmy (výnosy) upravené podle § 23. Podle § 34 odst. 1 ZDP lze uplatnit odpočet daňové ztráty u právnických osob nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Judikatura: „Odečet daňové ztráty od základu daně v konkrétním zdaňovacím období je právem, nikoliv povinností daňového subjektu, s tím, že je ponecháno zcela na vůli 14

daňového subjektu, ve kterém z pěti zdaňovacích období, následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje, toto své právo uplatní, a v jaké výši.“ 2 Základ daně nebo daňová ztráta jsou zjišťovány úpravou výsledku hospodaření. Pokud v dalším textu bude uveden „základ daně“, bude tím míněna také daňová ztráta, nevyplyne-li z konkrétních okolností něco jiného. Při zpracování přiznání k dani z příjmů právnických osob je výsledek hospodaření a) zvyšován mj. o „nedaňové náklady“, 

částky zdaňovaných příjmů až při inkasu peněz,



částky zdaňovaných příjmů až při inkasu peněz,



částky nepeněžních příjmů, které nebyly zaúčtovány,



částky „polhůtních“ závazků.

b) snižován mj. o 

nezdaňované výnosy,



dodatečně uhrazené výdaje,



další částky, které se nezahrnují do základu daně.

Příkladem částek zdaňovaných až při inkasu peněz jsou neuhrazené smluvní pokuty a úroky z prodlení: „Smluvní pokuty a úroky z prodlení, popř. další sankce ze závazkových vztahů, jsou náklady a výnosy, které v účetnictví musíme vykazovat s ohledem na tzv. aktuální princip (tj. do účetního období, kam časově i věcně patří), ale základ daně z příjmu ovlivňují pouze zaplacené, respektive přijaté částky.“3 Dalším příkladem je neuhrazené zdravotní a sociální pojištění: „ZDP stanoví pro zdravotní pojištění (pojistné na všeobecné zdravotní pojištění – dále jen ZP) a sociální pojištění (pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – dále jen SP) podmínku jejich zaplacení, aby mohlo být považováno za daňový náklad. U pojistného hrazeného zaměstnavatelem (účet 524 – Zákonné ZP a SP) požaduje ZDP jednoznačně, aby bylo zaplaceno nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období.“4

2

Rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, 31.1.2002, sp. zn. 30 Ca 128/2000 KOUT, Petr; LÍBAL, Tomáš. Komplikované účetní případy a jejich daňové dopady. 1. vyd. Praha: 1.VOX a.s., 2013. 288 s. ISBN 978-80-87480-13-7. 4 KOUT, Petr; LÍBAL, Tomáš. Komplikované účetní případy a jejich daňové dopady. 1. vyd. Praha: 1.VOX a.s., 2013. 288 s. ISBN 978-80-87480-13-7. 3

15

Další položkou snižující základ daně za splnění určitých podmínek jsou dary. „U právnických osob je uplatňování daru jako položky snižující základ daně upraveno v § 20 odst. 8. Podle tohoto ustanovení se dar odečítá od základu daně sníženého o položky podle § 34 (zejména ztráta minulých let) a hodnota jednoho daru musí činit aspoň 2 000 Kč (nelze tak benevolentně dary rozmělňovat jako u fyzických osob). V úhrnu lze u právnické osoby odečíst nejvýše 5% ze základu daně sníženého o uplatňovanou ztrátu minulých let. Pouze v případě poskytnutí darů veřejným vysokým školám a veřejným výzkumným institucím lze základ daně snížit až o 10%. Pro prokázání daru je nutné mít s obdarovaným uzavřenou písemnou darovací smlouvu, ve které bude deklarováno, kdo je dárce, obdarovaný, výši daru a jeho účel v souladu s ustanovením zákona o daních z příjmů jak je uvedeno výše. Dar musí být pro jeho uplatnění jako položky snižující základ daně poskytnut obdarovanému nejpozději do 31. 12. daného kalendářního roku.“5 Jednotlivé náklady a výnosy z hlediska vlivu na základ daně je vhodné zohlednit již v sestavování směrného účtového rozvrhu účetní jednotky. Programové vybavení obvykle umožňuje definovat typ výsledkového účtu jako „daňový“ a „nedaňový“. Další postup je zahrnut v podobě připočitatelných nebo odčitatelných položek podle ZDP § 23 (schéma č. 3). Schéma č. 3 Převod výsledku hospodaření na základ daně nebo daňovou ztrátu výsledek hospodaření

odečet samost. ZD

základ daně

+ připočitatelné položky - odečitatelné položky

daňová ztráta

Zdroj: Práce autora, údaje – KOUT, Petr. Daň z příjmů právnických osob 5

HNÁTEK, Miloslav; ZÁMEK, David. Daňové a nedaňové náklady 2013. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2013. 224 s. ISBN 978-80-260-2628-0.

16

Stanovení správného základu daně vychází z českého účetnictví bez vlivu Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) a respektuje časové a věcné souvislosti se zdaňovacím obdobím. Od základu daně může být odčítána případná daňová ztráta minulých let a další odpočty. Výsledkem je tzv. snížený základ daně z příjmů. Daň z příjmů je z něj vypočítána příslušnou sazbou daně pro dané období.

3.1.6 Účtový rozvrh Povinnost stanovení účtového rozvrhu mají všechny účetní jednotky. Správně vytvořený účtový rozvrh slouží ke zkvalitnění vnitřního řízení podniku a zároveň může sloužit jak ke kontrole daňové, tak i vnitropodnikové. Potřeby každé účetní jednotky jsou individuální a daný účtový rozvrh by měl přesně odpovídat potřebám společnosti a mít možnosti operativních zásahů podle aktuálního stavu. „Struktura směrné osnovy zohledňuje zejména: a) Likvidnost aktiv (tj. dobu přeměny jedné majetkové složky v jinou), b) Krátkodobost, resp. dlouhodobost majetku a závazků, c) Funkci majetku v rámci ekonomické činnosti, d) Náklady a výnosy podle členění výsledků hospodaření na provozní, finanční a mimořádné“6

3.1.7 Časové rozlišení výnosů a nákladů Během účetního období dochází k časovému nesouladu mezi vznikem příjmů a výnosů i výdajů a nákladů. Pro stanovení správného výsledku hospodaření za příslušné účetní období je nezbytné zaúčtovat všechny výnosy a náklady, které s ním časově a věcně souvisí. Časový nesoulad mezi obdobími se řeší pomocí institutu časového rozlišení. Povinnost použít časové rozlišení vzniká, pokud se účetní případ týká více než jednoho účetního období. Tato úprava se provádí zpravidla na konci účetního období. Účty časového rozlišení podléhají inventuře a při inventarizaci se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.

6

LÍBAL, Tomáš. Účetnictví – principy a techniky. 1.vyd. Praha: INSTITUT CERTIFIKACE ÚČETNÍCH, a.s., 2011. 411 s. ISBN 978-80-86716-72-5.

17

Časové rozlišení není nutno používat v případech, jde-li: 

nevýznamné částky, kdy jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření. Příkladem může být předplatné novin a časopisů, nákup kalendářů a diářů na příští období.



pravidelně se opakující výdaje, popřípadě příjmy, za předpokladu, že se výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů. Může se jednat například o placené pojistné, které se nekryje s účetním (zdaňovacím) obdobím, úhrada za činnost auditorů a daňových poradců vztahující se k předcházejícímu účetnímu (zdaňovacímu) období apod.

Účetní jednotka stanoví postup při časovém rozlišení nákladů a výnosů a nesmí je každoročně měnit. Bezvýznamná částka – pro ulehčení práce účetních je doporučováno v účetní směrnicích stanovit bezvýznamnou částku a náklady pod touto částkou časově nerozlišovat. Rozlišení malých částek opravdu nikomu nic nepřináší, výsledek hospodaření zůstane v podstatě stejný. Do účetní směrnice je navrhováno uvést například: „Na základě českých účetních standardů č. 019 jsme stanovili výši bezvýznamné částky pro účely časového rozlišení nákladů a výnosů ve výši 10.000 Kč. Tato výše částky se použije jak pro časové rozlišení nákladů a výnosů, tak i pro nákup drobného hmotného majetku.“ Zde nesmíme zapomínat, že pokud náklad nebo výnos vůbec nepatří do daného roku, nelze toto ustanovení použít a tento náklad nebo výnos se musí časově rozlišit. Toto pravidlo stanovené ve vnitřní směrnici respektuje i ZDP. Příkladem „Časové rozlišení většího rozsahu pořízeného drobného hmotného majetku samozřejmě neznamená, že tak bude postupovat účetní jednotka v každém následujícím účetním období. Nutnost časového rozlišení se vztahuje pouze na účetní období, kdy byl pořízen „větší rozsah“. Bude-li v následujících účetních obdobích jen nahrazen vyřazený drobný hmotný majetek novým nebo doplněno jiné vybavení a jednorázové odepsání do nákladů nebude mít významný dopad na celkové náklady, není důvod, aby účetní jednotka časově rozlišovala uvedený náklad. Ocenění drobného hmotného majetku zařazeného do užívání během účetního období zůstane v plné výši v nákladech tohoto období.“7

7

KOUT, Petr; LÍBAL, Tomáš. Komplikované účetní případy a jejich daňové dopady. 1. vyd. Praha: 1.VOX a.s., 2013. 288 s. ISBN 978-80-87480-13-7.

18

„Pro zjištění základu daně se uplatní částky ovlivňující základ daně k rozhodnému datu, kterým je například v návaznosti na: a) vydané rozhodnutí soudu datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, b) reklamační řízení datum prokazatelného ukončení reklamačního řízení, c) přiznání slevy či bonusu datum vzniku právního nároku na slevu či bonus; pokud pro dané zdaňovací období vznikne právní nárok na bonus či slevu (není-li známa jejich přesná částka, akceptuje se pro účely daně z příjmů dohadná položka podle bodu 2), d) odstoupení od smlouvy datum zrušení smlouvy, e) dodatečné vyměření daně správcem daně datum oznámení rozhodnutí správce daně, tj. den, od kterého je rozhodnutí pro příjemce účinné podle § 101 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), pokud se jedná o daně, které jsou daňově účinné ke dni zaplacení je rozhodným datem úhrada dodatečně vyměřené daně, f) dodatečné vyměření daně na základě dodatečného daňového přiznání poslední den lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání; pokud se jedná o daně, které jsou daňově účinné ke dni zaplacení, je rozhodným datem úhrada dodatečně vyměřené daně, g) dohodu o narovnání datum účinnosti dohody o narovnání, případně datum účinnosti obdobné smlouvy či dohody; pokud v dohodě o narovnání či v obdobné smlouvě či dohodě nabývají jednotlivé části účinnosti k různým datům, je vždy rozhodné datum nabytí účinnosti příslušné části dohody o narovnání nebo jiné obdobné smlouvy či dohody.“ 8 Judikatura: „Princip věcné a časové souvislosti daňově uznatelných výdajů se zdanitelnými příjmy je nutné vykládat v souvislosti s povahou podnikatelské činnosti daňového subjektu a povahou plnění, které poskytuje či přijímá. Jestliže daňový subjekt v souvislosti se zakázkou, kterou realizoval v roce 1999, měl dodatečné náklady i v roce 2000, je nutné tyto náklady zásadně považovat za daňově uznatelné.“9

8

GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ [online] r. 2011, Pokyn GFŘ č. D-6 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-zakony/Pokyn__GFR_c_D_6.pdf 9 Rozsudek Nejvyššího správní soudu ze dne 16.5.2007, č.j. 2 Afs 36/2006-77, uveřejněné pod č. 9/2007 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, dostupné z www.nssoud.cz

19

ZDP při stanovení základu daně nebo daňové ztráty používá většinou pouze označení příjmů, i když pod tímto pojmem chápe i výnosy. Příjmy (výnosy) můžeme z hlediska vlivu na základ daně členit na příjmy, které: a) nejsou předmětem daně z příjmů

- ZDP § 18

b) jsou osvobozeny od daně z příjmů

- ZDP § 19

c) se nezahrnují do základu daně z příjmů

- ZDP § 23/4

d) se zahrnují do obecného základu daně z příjmů

3.2 Členění příjmů 3.2.1 Příjmy, které nejsou předmětem daně U všech poplatníků DPPO podle ZDP § 18 se jedná mj. o příjmy získané zděděním, získané darováním, získané vydáním podle zvláštních zákonů. Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „NOZ“), který nabývá účinnosti od 1. 1. 2014, je nutné zmínit, že příjmy, které nejsou předmětem daně, např. příjmy nabyté děděním, odkazem nebo bezúplatným nabytím (darem) se od roku 2014 stávají předmětem daně z příjmů. Příjmy nabyté děděním nebo odkazem se bez výjimky osvobozují od daně. Příjmy nabyté darem se u obchodních společností neúčtují do výnosů, proto ZDP řeší dopad na základ daně například takto: 

účelové dary na pořízení hmotného a nehmotného majetku snižují vstupní cenu majetku,



ostatní dary zvyšují základ daně z příjmů.

3.2.2 Příjmy osvobozené od daně U podnikatelů se jedná podle § 19 ZDP například o příjmy z dividend a podílů na zisku od dceřiné společnosti za stanovených podmínek, z převodu účasti na dceřiné společnosti za stanovených podmínek.

20

Úpravu osvobození obsahuje: 1. ZDP § 19 odst. 1 písm. zi) – příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, plynoucí od dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, a stálé provozovně mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 4 a je umístěna na území České republiky. Toto se nevztahuje na podíly na likvidačním zůstatku, vypořádací podíly a podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci. „U společníků – právnických osob se přijaté podíly zahrnují do výnosů, ale také se nezdaňují, tj. v rámci daňového přiznání se vylučují ze základu daně.“10 2. ZDP § 19 odst. 3, kde pro účely tohoto zákona se rozumí a) společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, společnost, která není poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a 1. má

některou

z forem

uvedených

v předpisech

Evropských

společenství11; tyto formy uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem a 2. podle daňových zákonů členských států Evropské unie je považována za daňového rezidenta a není považována za daňového rezidenta mimo Evropskou unii podle ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění s třetím státem a 3.podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství11 , které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů. Seznam těchto daní uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem. 10

BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní a daňová specifika společnosti s ručením omezeným. 2. vyd. Znojmo: Svše Znojmo, 2013. 118 s. ISBN 978-80-87314-30-2. 11 Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2003/123/ES a směrnice Rady 2006/98/ES. Směrnice Rady 2009/133/ES ze dne 19. října 2009 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, částečných rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států a při přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti mezi členskými státy (kodifikované znění). Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnice Rady 2004/76/ES a směrnice Rady 2006/98/ES.

21

Za společnost podléhající těmto daním se nepovažuje společnost, která je od daně osvobozena nebo si může zvolit osvobození od daně b) mateřskou společností obchodní společnost nebo družstvo, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo družstva, nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, a která má nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl na základním kapitálu jiné společnosti, c) dceřinou společností obchodní společnost nebo družstvo, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo družstva, nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, na jejímž základním kapitálu má mateřská společnost nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl, d) třetím státem stát, který není členským státem Evropské unie. 3. ZDP § 19 odst. 4, kde se řeší dodatečné nesplnění podmínek podle předcházejícího bodu. Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) a podle odstavce 9 lze uplatnit při splnění podmínky 10% podílu na základním kapitálu, i před splněním podmínky 12 měsíců nepřetržitého trvání podle odstavce 3, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Nebude-li splněna minimální výše podílu 10 % na základním kapitálu nepřetržitě po dobu nejméně 12 měsíců, posuzuje se osvobození od daně a) odstavce 1 písm. zf) až zi) uplatněné poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 jako nesplnění jeho daňové povinnosti ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které bylo osvobození od daně uplatněno, b) odstavce 1. písm. ze) až zh) uplatněné plátcem daně jako nesplnění povinnosti plátce daně a postupuje se podle § 38s.

3.2.3 Příjmy nezahrnované do základu daně Do této obsáhlé skupiny patří podle ZDP § 23 zejména: a) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 zákona ze zdrojů na území České republiky, 22

b) příjmy zahrnované do samostatného základu daně podle § 20b (například neosvobozené příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění, a to ve výši včetně daně sražené v zahraničí, plynoucí poplatníkům ze zdrojů v zahraničí v příslušném zdaňovacím období), c) částky, které již byly u poplatníka zdaněny v předchozích zdaňovacích obdobích (například výnosy zdaněné formou dodatečného daňového přiznání, částky polhůtních závazků), d) částky zaúčtované do příjmů (výnosů), pokud souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako daňové výdaje (náklady), a to do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů) v předchozích zdaňovacích obdobích. Příkladem je inkaso pohledávky odepsané v minulosti jako nedaňový náklad nebo předpis náhrady za manko nebo škodu účtovanou v minulých obdobích jako nedaňový náklad.

3.2.4 Peněžní a nepeněžní příjmy Peněžní příjmy jsou uváděny v Kč a v měně cizí, přepočet cizí měny na Kč probíhá podle § 38 ZDP. Pro měnu cizí se pro daňové účely převážně používají aktuální kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví poplatníků, další možností je použití kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou předchozího dne. Používáme označení denní kurzy. Účetní jednotka má možnost použít pro celé období také pevný kurz, který může mít platnost týdenní, měsíční, čtvrtletní nebo celé účetní období. Pravidla o použití kurzu si účetní jednotka stanovuje ve své vnitropodnikové směrnici a v průběhu roku toto závazné pravidlo nelze kombinovat ani měnit. Nepeněžní příjmy se oceňují podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (dále jen „ZOM“) nestanoví-li ZDP jinak. Například v § 23 odst. 6. příjmy získané směnou se posuzují pro účely zákona obdobně jako příjmy získané prodejem. Nepeněžním příjmem vlastníka (pronajímatele) jsou výdaje (náklady) vynaložené nájemcem na najatém majetku se souhlasem pronajímatele nad rámec smluveného nájemného a nehrazené vlastníkem (pronajímatelem), a to:

23

a) ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje (náklady) uvedené v § 24 odst. 2 písm. zb) a výdaje na dokončené technické zhodnocení (§ 33), za podmínky, že o hodnotu technického zhodnocení nezvýšil vlastník (pronajímatel) vstupní cenu, ani nebylo v průběhu nájmu odpisováno nájemcem. Toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování (§ 31 odst. 1 písm. a), nebo znaleckým posudkem, b) ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu nebo k písemnému zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním doručenému nájemci, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje na dokončené technické zhodnocení (§ 33), které odpisoval nájemce se souhlasem vlastníka (pronajímatele). Toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování (§ 31 odst. 1 písm. a), nebo znaleckým posudkem, c) ve zdaňovacím období, ve kterém bylo technické zhodnocení (§ 33) uvedeno do užívání, pokud o hodnotu technického zhodnocení vlastník (pronajímatel) zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu. Toto nepeněžní plnění se ocení ve výši výdajů (nákladů) vynaložených nájemcem.

3.3 Ceny z pohledu spojených osob V právních vztazích se ceny obvykle sjednávají. Účetnictví zachycuje věrný obraz skutečnosti, takže se účtuje o smluvních cenách. ZDP ale „omezuje“ spekulace v cenách na obvyklé podmínky za pomoci ustanovení § 23 odst. 7. Liší-li se ceny mezi spojenými osobami od cen, které byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl; nelze-li určit cenu, která byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu. Za spojené osoby se považují osoby spojené kapitálově a jinak. „Cena obvyklá. K prokázání, že se ceny sjednané mezi spojenými osobami liší od cen, které byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, musí správce daně na základě zjištění výše obou cen provést mezi nimi srovnání. Důkazní břemeno ke všem skutečnostem, které jsou pro to rozhodné, nese 24

totiž správce daně. Rozhodl tak Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 27. Ledna 2011, čj. 7 Afs 74/2010-81. Poplatník tak neprokazuje správci daně dodržování obvyklých cen v obchodních vztazích.“12 Kapitálově spojené osoby jsou takové osoby, jestliže se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, nebo jestliže se jedna osoba podílí na kapitálu více osob, přitom tento podíl představuje alespoň 25% základního kapitálu. Jinak spojené osoby – do této kategorie jsou zařazeny osoby, které se podílejí na vedení nebo kontrole jiné osoby. Dále sem patří osoby blízké nebo osoby, které vytvořily právní vztah záměrně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty. V těchto případech správce daně postupuje tak, že při pochybnostech nejdříve vyzve poplatníka k vysvětlení, proč se odchýlil od obvyklých cen. Pokud není předmět šetření uspokojivě vysvětlen, pak zpochybní uvedené důkazy. Judikatura: „Cenu sjednanou nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obchodných podmínek ve smyslu § 23 odst. 7 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, nelze obvykle stanovit jediným číslem, ale intervalem nejčastěji realizovaných cen“.13 Definice spojených osob podle ZDP je částečně odlišná od definice spojených osob podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ DPH“)

3.4 Členění výdajů (nákladů) Aby byly výdaje (náklady) uznány za snižující základ daně, musí být podle ZDP § 24 odst. 1 vynaložené za účelem dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Musí být v prokázané výši a ve výši stanovené ZDP nebo zvláštními předpisy (limity, podmínky). Nelze je uplatnit duplicitně.

12

HNÁTEK, Miloslav; ZÁMEK, David. Daňové a nedaňové náklady 2013. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2013. 224 s. ISBN 978-80-260-2628-0. 13 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.3.2009, č.j. 8 Afs 80/2007-105, uveřejněné pod č. 7/2009 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, dostupné z www.nssoud.cz

25

Výdaje – náklady z hlediska členění: Členit náklady je možné například na: a) daňově uznatelné bez omezení, ale v souladu ZDP § 24 odst. 1, důležité je prokázat vazbu na zdanitelný výnos (například: reklama, nájemné, mzdy), b) daňově uznatelné při splnění zákonných podmínek, většinou s omezujícími podmínkami podle § 24 odst. 2 ZDP a dalších zákonů, například odpis pohledávky při splnění podmínek stanovených v zákoně ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu (dále jen „ZoR“); u těchto nákladů je důležité prokázat vazbu na činnost poplatníka, například: 

Daňové odpisy hmotného majetku (dále jen „DHM“), podle ZDP § 24 odst. 2 písm. a) musí se však jednat o majetek používaný v souvislosti s takovou činností poplatníka, která je provozována za účelem dosahování zdanitelných příjmů. ZDP stanoví pro odepisování následující tři podmínky: - způsob odpisování si vlastník stanoví podle možností ZDP (výjimka pouze tehdy, kdy je nutno pokračovat v odpisování započatém původním vlastníkem), - způsob odpisování majetku nelze po celou dobu odpisování měnit, - majetek se odepisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do vstupní ceny zvýšené, - odpis za celý rok se zaokrouhluje na koruny nahoru.



Odpisy nehmotného majetku (dále jen „DNM“) podle ZDP § 32a odst. 4 pro které musí platit: - odpisuje se od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byly splněny podmínky pro odpisování – majetek byl zařazen do užívání, - odepisování nelze přerušit, - odpis za celý rok se zaokrouhluje na koruny nahoru

26



Vyřazení hmotného a nehmotného majetku Tabulka č. 1 Způsob vyřazení majetku

Způsob vyřazení majetku

Daňová ZC jako náklad

Likvidace fyzicky opotřebeného majetku

ano

Prodej (s výjimkou pozemků, neodpisovatelného majetku a technického zhodnocení u nájemce)

ano

Prodej pozemků, neodpisovatelného majetku a přeúčtování technického zhodnocení u nájemce

do výše příjmů z prodeje (náhrady)

Škoda způsobená živelní pohromou nebo neznámým pachatelem

ano

Manko nebo ostatní škody

do výše náhrady

Darování

ne

Zdroj: KOUT, Petr. Výukový materiál – daň z příjmů právnických osob 

Sankce ze smluvních pokut Tabulka č. 2 Sankce ze smluvních vztahů

Sankce - náklad

Vliv na ZD

Vyúčtované a zaplacené ve zdaňovacím období

x

Vyúčtované a nezaplacené ve zdaňovacím období

zvýší

Zaplacené v následujících zdaňovacích obdobích

sníží

Zdroj: KOUT, Petr. Výukový materiál – daň z příjmů právnických osob

27



Opravné položky Tabulka č. 3 Opravné položky a rezervy

Zaúčtování

Vliv na ZD

Tvorba opravné položky podle ZoR

x

Čerpání, rozpuštění opravné položky podle ZoR

x

Tvorba ostatní (účetní) opravné položky

zvýší

Čerpání, rozpuštění ostatní (účetní) opravné položky

sníží

Tvorba rezervy podle zvláštních předpisů

x

Čerpání, rozpuštění rezervy dle zvláštních předpisů

x

Tvorba ostatní (účetní) rezervy

zvýší

Čerpání, rozpuštění ostatní (účetní) rezervy

sníží

Zdroj: KOUT, Petr. Výukový materiál – daň z příjmů právnických osob c) daňově neuznatelné podle § 25 zákona (například náklady na reprezentaci, škody přesahující náhrady). „ZDP omezuje uplatnění škody jako daňového nákladu pouze do výše náhrady, např. od pojišťovny, nebo předepsané zaměstnanci. V plné výši je daňovým nákladem škoda: 

způsobená živelnou pohromou,



neznámým pachatelem,



zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy.“14

14

KOUT, Petr; LÍBAL, Tomáš. Komplikované účetní případy a jejich daňové dopady. 1. vyd. Praha: 1.VOX a.s., 2013. 288 s. ISBN 978-80-87480-13-7.

28

O výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 daňovými výdaji (náklady), lze snížit základ daně (zahrnout do daňových nákladů), a to do výše příjmů (výnosů) s nimi přímo souvisejících za podmínky, že tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předchozích § 24 odst. 2 písm. zc). Některé výdaje ovlivní základ daně až při zaplacení, jak již byla zmínka výše v souvislosti s příjmy – výnosy. K daňové uznatelnosti nákladů je třeba ještě doplnit, že nedaňovým nákladem podle ZDP § 25 odst. 1 písm. i) jsou vždy náklady, které jsou vynaloženy na příjmy (výnosy) od daně osvobozené, do základu daně nezahrnované nebo které nejsou předmětem daně. Ostatní pravidla zahrnování nákladů do základu daně byla zmíněna v části zabývající se výnosy.

29

4 Praktická část V této části práce byly na jednotlivých příkladech aplikovány různé možnosti za použití správných daňových a účetních zásad pro stanovení základu daně z příjmů obchodní společnosti se zaměřením na daňovou optimalizaci vykázanou ve společnosti ABC s.r.o. v roce 2013. Obchodní firma ABC s.r.o., stejně jako obchodní firmy ABC Energie s.r.o. a ABC Slovakia s.r.o., které byly pro účely této práce zvoleny, jsou zcela fiktivní a nemají souvislost, s kteroukoli existující obchodní firmou. Obsah následujících kapitol souvisí s reálně existujícími společnostmi, pouze společníci společností vyslovili podmínku neuvedení obchodní firmy v této práci.

4.1 Charakteristika společnosti ABC s.r.o. Společnost ABC s.r.o. sídlí ve Středočeském kraji a řadí se mezi středně velké firmy. Je společností se zahraniční účastí, vlastněná dvěma španělskými společníky (fyzické osoby) v procentních podílech 28 % a 24 %. Třetím společníkem je česká právnická společnost s podílem 24 % a čtvrtým společníkem česká fyzická osoba s podílem 24 %. Vklady společníků byly splaceny. Na českém trhu působí jako obchodní společnost již od roku 1993. Hlavní předmětem činnosti této společnosti je nákup za účelem dalšího prodeje a prodej. Hlavní činnost tvoří 98 % veškerého obratu společnosti, zbylá 2 % jsou servis. Konkrétně, společnost ABC s.r.o. má výhradní zastoupení pro Českou republiku a východní Evropu v oblasti osvětlení a to od významných světových výrobců především z Finska, Německa, Španělska, Japonska a Indie. Zajišťuje ucelený sortiment komponentů pro výrobce svítidel včetně návrhu, poradenství a servisu. Od jednotlivých prvků světelné techniky až po komplexní řídicí systémy. V průběhu svého již dvacetiletého působení na trhu zaujímá vedoucí postavení ve svém oboru na tuzemském trhu a úspěšně expandovala i na trhy zahraniční. Společnost klade důraz na kvalitu prodávaného sortimentu, krátký termín dodání, garanci funkčnosti nabízených produktů a zákaznický servis do 24 hodin. S obchodním vývojem a s ohledem na požadavky zákazníků společnost ABC s.r.o. v roce 1996 založila dvě dceřiné společnosti. Jako první byla založena ABC Energie s.r.o., v České republice, se sídlem ve Středočeském kraji, která rozšířila sortiment na výrobu

30

a dodávku komponentů v oblasti kompenzace účinků jalových proudů a úspor elektrické energie. Podíl společnosti ABC s.r.o. na základním kapitálu ABC Energie, s.r.o. je 70 %. Druhou dceřinou společností, založenou taktéž v roce 1996, je ABC Slovakia s.r.o., se sídlem v Bratislavě na Slovensku. Tato společnost je výhradním distributorem veškerých prodávaných produktů a značek pro Slovenskou republiku. Společnost ABC Slovakia s.r.o. svoji činnost zaměřila na obchodní aktivity, které zabezpečují rovněž kompletní sortiment komponentů světelné techniky, tj. dodávku objímek, svorkovnic, elektromagnetických a elektronických předřadníků, zapalovačů, startérů. Podíl společnosti ABC s.r.o. na základním kapitálu společnosti ABC Slovakia s.r.o. je 55 % Společnost ABC s.r.o. je stabilní, zisková a zdravá. V průběhu již své dvacetileté existence na trhu se obrat společnosti na počátku pohyboval okolo 150 mil. Kč, v posledních osmi letech se obrat stabilizoval v rozmezí 250 mil. Kč až 285 mil. Kč (graf č. 1) a to díky expanzi na zahraniční trhy, např. Rusko, Bělorusko. Výše uvedený maximální obrat je hranicí pro současnou nasycenost stávajících trhů. K většímu výkyvu snížení obratu došlo pouze v roce 2009, kdy tuzemské a zahraniční trhy zasáhla hospodářská krize započatá na podzim roku 2008. V tomto roce poklesly tržby společnosti zhruba o 25%. Díky razantním krokům v podobě úspor nákladů se podařilo zachovat plnou zaměstnanost a společnost se již koncem 3. čtvrtletí 2009 začínala stabilizovat na svých měsíčních obratech. Graf č. 1 Přehled tržeb společnosti za období 2000 - 2013 Přehled tržeb za období 2000 - 2013. 300 000 000 250 000 000 200 000 000 150 000 000 100 000 000 50 000 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Zdroj: Práce autora na základě údajů společnosti ABC s.r.o. 31

Ve společnosti je zaměstnáno celkem 17 pracovníků na plný úvazek, včetně ředitele, jednatele a společníka v jedné osobě. Ostatní společníci nemají pracovně právní vztah. Organizační struktura společnosti je s úzkým rozpětím, ve společnosti jsou čtyři oddělení: obchodní, ekonomické, technické a projektové. Sídlo společnosti je v pronajatých budovách administrativních a skladových, vlastníkem je prováděna pravidelná údržba nemovitostí. Firma používá skladově hospodářský software DIMENZE ++, používaný pro vedení účetnictví.

4.2 Informace o použitých účetních metodách 4.2.1 Úvodní ustanovení Ve společnosti je vedeno podvojné účetnictví v souladu s ustanoveními OZ, avšak vzhledem ke skutečnosti, že obchodní zákoník byl k 1. 1. 2014 částečně nahrazen ZOK, a částečně NOZ, je nutné se vypořádat s touto změnou právní úpravy. Ustanovení, která upravují přechod z OZ na novou právní úpravu, jsou uvedena v přechodných ustanoveních obou výše zmíněných ustanoveních. Konkrétně v přechodných ustanoveních NOZ je uvedeno, že právní vztahy vzniklé za účinnosti OZ se posuzují dle této staré právní úpravy. Dále podle ZÚ a ZDP platného pro rok 2013. Účtový rozvrh a postupy účtování společnosti jsou stanoveny dle vzorové účtové osnovy pro rok 2013 s vazbou na řádky rozvahy a výsledovky. Účetním a zdaňovacím obdobím společnosti je kalendářní rok. Společnost má povinnost nechat účetní závěrku ověřit auditorem podle ZÚ § 20, pravidelně zveřejňuje účetní závěrku včetně ověřené výroční zprávy auditorem. Zpráva nezávislého auditora o ověření účetní závěrky byla vždy „bez výhrad“.

4.2.2 Systém vedení účetnictví pro rok 2013 Společnost ABC s.r.o. vede účetní evidenci a související agendy na počítači v programu firmy CENTIS, spol. s r.o. Software DIMENZE++ je systém, který svou funkčností pokrývá oblasti ekonomické, finanční, obchodní, skladové a výrobní. Do účetního deníku 32

se vstupuje prostřednictvím modulů – hlavní kniha, pohledávky, závazky, finanční vztahy, řízení zásob a investiční majetek. Pro řízení skladově hospodářského se vstupuje do systému pomocí modulů – zakázky, objednávky, kontakty. V účetním deníku a hlavní knize je účtováno položkově. Záznamní povinnost pro účely DPH je zpracována při pořizování účetních dat. Saldokonta dodavatelů a odběratelů jsou vedena dle jednotlivých dokladů a jsou párována s platbami – úhradami, nebo vzájemnými zápočty. Součástí výstupů je i obratová předvaha podle jednotlivých účtových skupin, syntetických účtů a analytických účtů, podle které jsou kontrolovány před roční závěrkou stavy a obraty jednotlivých účtů. Program poskytuje rozvahu a výkaz zisků a ztrát v předepsané struktuře. Program dále obsahuje i definici vlastního účtového rozvrhu, kde je možno průběžně definovat třímístné analytické účty. Použití jiných než definovaných účtů, stejně jako zrušení již použitých účtů je blokováno.

4.2.3 Zásady tvorby účtového rozvrhu Ve společnosti platí následující zásady pro tvorbu účtového rozvrhu: 

skupinové účty (končící nulou) nejsou používány,



syntetické účty a analytické účty se používají tak, aby: a) co nejpřesněji vyjádřily stav a strukturu majetku včetně jeho umístění a odpovědnosti za něj, případně další kritéria pro jeho ochranu a inventarizaci, b) byly přesně specifikovány zdroje krytí majetku, c) u závazků byli odlišeni věřitelé, měna a doba splatnosti, d) u pohledávek byli odlišeni dlužníci, měna a doba splatnosti, e) byly specifikovány náklady a výnosy pro potřeby kalkulací, daně z příjmů, statistiky a vnitropodnikového řízení, f) byla zajištěna vazba na účetní, statistické a další výkaznictví zpracovávané firmou. g) daňově neuznané náklady jsou vedeny na analytických účtech začínající číslicí 9 za číslem syntetického účtu.

33

Účtový rozvrh a jeho aktualizaci schvaluje jednatel společnosti. Účtový rozvrh společnosti ABC s.r.o. je uveden v Příloze č. 1 této práce.

4.2.4 Doplňující informace k účetnictví společnosti 1) Způsob oceňování v účetnictví a) Majetek a závazky se v účetnictví oceňují v souladu s ustanoveními ZÚ a vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „PVZÚ“). b) Rozpis hmotného majetku, který je zatížen zástavním právem, popř.

u nemovitostí věcným břemenem, s uvedením povahy a formy tohoto zajištění – takový majetek společnost nevlastní. c) Majetek v operativním pronájmu zachycený na podrozvahovém účtu nebo v operativní evidenci společnost neeviduje. d) Finanční pronájem s následnou koupí najaté věci (finanční leasing) společnost nevyužívá. e) Přehled o majetku, jehož tržní ocenění je výrazně vyšší než jeho ocenění v účetnictví, společnost nemá. 2) Ocenění zásob nakupovaných a vytvořených vlastní činností a) Nakupované zásoby jsou oceňovány v pořizovacích cenách. Pro ocenění zásob ve skladu se používá průměrných cen z pořizovacích cen (vážený průměr). O zásobách se účtuje způsobem A. Společnost nevytvořila zásoby ve vlastní režii. Druhy vedlejších pořizovacích nákladů, které se obvykle zahrnují do pořizovací ceny nakupovaných zásob, a složky nákladů zahrnované do cen zásob stanovených na úrovni vlastních nákladů: 1.clo 2.dopravné

34

b) Ocenění cenných papírů a majetkových účastí: Cenné papíry a majetkové účasti jsou oceněny pořizovací cenou. K 31. 12. 2013 byly cenné papíry držené v cizí měně přeceněny rozvahově na účet 414xxx. c) Způsob stanovení reprodukční pořizovací ceny u majetku oceněného v této ceně a pořízeného v průběhu účetního období: V roce 2013 nebyla použita reprodukční pořizovací cena. d) Změny ve způsobu oceňování, odepisování a změny v postupech účtování (včetně vyčíslení peněžních částech těchto změn) oproti předcházejícímu účetnímu období: Nebyly provedeny žádné změny. 3) Časové rozlišení Časové rozlišení společnost účtuje na syntetickém účtu 381xxx k rovnoměrnému rozložení nákladů na případný leasing dle odpisového kalendáře pro jednotlivé prostředky. Společnost časově rozlišuje veškeré náklady vyjma níže uvedeného, které nenáleží do aktuálního období (např. elektrickou energii, plyn, nájemné, vodné a stočné, reklamní vzorky, služby atd.). Ačkoliv se jedná o stále stejné opakující se položky, společnost nemá stanovenou žádnou minimální finanční hranici, aby časové rozlišení neprováděla. Jedinou položkou nákladů, která se časově nerozlišuje, jsou nákupy pohonných hmot. Zůstatek pohonných hmot v nádržích firemních vozů k 31. 12. daného roku není časově rozlišován, neboť se jedná o nevýznamné položky, které se meziročně opakují v přibližně stejném množství. 4) Dohadné účty O dohadných účtech (položkách) na syntetických účtech 388xxx, 389xxx se účtuje vždy k 31. 12. na základě podkladů věcně odpovědných pracovníků, které zpracují v souvislosti s přípravou roční účetní závěrky pro položky nákladů a výnosů souvisejících s uzavíraným účetním obdobím, které nebyly proúčtovány obvyklým způsobem v důsledku absence odpovídajících účetních dokladů. V následujícím účetním období se při zaúčtování definitivních účetních dokladů účtuje mezi závazky (pohledávkami) a dohadnými položkami.

35

5) Opravné položky Při inventarizacích zjištěné rozdíly v ocenění majetku, které nemají trvalý charakter, mohou navrhnout jednatelé nebo auditoři k zaúčtování formu opravných položek. Při jejich účtování se postupuje podle PVZÚ. Opravné položky k pohledávkám jsou tvořeny v souladu se ZDP – daňově uznatelné nebo v souladu se ZÚ – daňově neuznatelné. Podklady z inventarizace pohledávek předkládá účetní společnosti, ohrožení inkasa pohledávek posuzují příslušní odborní pracovníci. 6) Vnitropodnikové účetnictví, podrozvahové účty Vnitropodnikové účetnictví společnost nevede. Na podrozvahových účtech by byly evidovány případné leasingy, na kartách jsou samostatně vedeny opravné položky za jednotlivými dlužníky, drobný hmotný a nehmotný majetek. Dále mohou být evidovány pronajaté prostředky dle jednotlivých položek a smluv. Pro evidenci dočasně neidentifikovatelných položek, převody mezi účty apod. je používán syntetický účet 131000, 261000, 395000, 395100 v potřebném analytickém členění. Ke konci účetního období nesmějí tyto syntetické účty vykazovat zůstatek. 7) Inventarizace Základním předpisem v této oblasti je ZÚ § 29 a 30. Ke dni účetní závěrky jsou prováděny inventarizace rozvahových a podrozvahových položek. 

U hmotného a nehmotného majetku je prováděna fyzická inventarizace, Příloha č. 5



U účetních položek je prováděna dokladová inventarizace. U dokladových inventarizací je pak zpracován položkový rozpis zůstatků účtů.



Inventarizace peněžních hotovostí jsou prováděny jedenkrát ročně se záznamem jejich výsledku do formuláře „Inventarizační zápis o provedení inventury u peněžních prostředků v hotovosti“.

Směrnicí vydanou statutárním orgánem se stanoví osoby odpovědné za provedení inventarizací jednotlivých druhů majetku a závazků a zpracování závěrečné zprávy jedním z pověřených pracovníků managementu jednatelem. Tento pracovník organizuje průběh inventarizací, zpracování inventurních seznamů, ve kterých se porovnává fyzický a účetní stav s vyčíslením rozdílů a zpracování zápisu. 

Ve společnosti ABC s.r.o. je fyzická inventura zásob prováděna ve dvoučlenných skupinách, kde pracovníci fyzicky spočítají určené položky zboží a zaznamenávají 36

do určených příslušných inventurních sestav. Tento soupis fyzického stavu zásob je porovnáván se stavem účetním. Na závěr inventarizací je proveden „Inventarizační zápis o provedené inventarizaci k 31. 12. 2013 podle příkazu jednatele společnosti“. Příloha č. 6 Konečná zpráva, obsahuje zrekapitulované výsledky inventarizací, možné zúčtování záměn, návrhy na vypořádání rozdílů a další návrhy týkající se zejména stavu, upotřebitelnosti, ocenění majetku a závazků. Po schválení statutárním orgánem je zpráva podkladem k proúčtování inventurních rozdílů do uzavíraného účetního období. 8) Evidence drobného hmotného a nehmotného majetku Drobný hmotný majetek je při uvedení do užívání evidován od 0 Kč do 40 tis. Kč bez DPH, drobný nehmotný majetek je při uvedení do užívání evidován od 0 Kč do 60 tis. Kč bez DPH. Výše uvedené majetky jsou zahrnuty jednorázově do nákladů na účty 501xxx a 518xxx. Drobný hmotný a nehmotný majetek je evidován v podrozvahové evidenci. U tohoto majetku není využíváno časového rozlišení (náklady příštích období), protože nebývá zařazováno současně větší množství drobného majetku s významnou hodnotou. 9) Vlastní kapitál k 31. 12. 2013 Tabulka č. 4. Struktura vlastního kapitálu Položka

Účet

Částka v tis. Kč

Základní kapitál

411000

11 100

Oceňovací rozdíly z přecenění majetku

414000

15

Zákonný rezervní fond

421000

1 110

Nerozdělený zisk minulých let

428000

19 671

Zdroj: Práce autora na základě údajů společnosti ABC s.r.o. Poznámka: Účet 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení není uveden, jelikož nebyla vypočítána a zaúčtována daň. 10) Výdaje vynaložené na výzkum a vývoj Společnost přímo neinvestuje vlastní zdroje na výzkum a vývoj, ale úzce technicky spolupracuje na výzkumu a vývoji nových produktů se svými dodavateli.

37

11) Podpisování účetních a hospodářských písemností a oběh dokladů Doklady ověřující účetní a hospodářské operace podléhají kontrole z hlediska věcné a formální správnosti. Kromě toho jsou na nich uvedeny i údaje o realizaci operací z hlediska oprávněnosti rozhodující osoby, což se ve společnosti děje.

4.3 Konkrétní příklady z účetnictví společnosti ABC s.r.o. Po důkladném prostudování a seznámení se s veškerých dostupnými materiály vztahující k účetní uzávěrce a závěrce a následné transformaci výsledku hospodaření na základ daně společnosti ABC s.r.o. bylo možné v praktické části této práce provést dílčí analýzy, komparace, komentáře k jednotlivým zajímavým případům a byla navržena doporučení pro společnost. Jednotlivé případy jsou systematicky členěny dle Přílohy č. 1 Nejprve jsou rozebrány výnosy se závěry, zda ovlivní nebo neovlivní základ daně z příjmů, následně obdobně jednotlivé náklady.

4.3.1 Výnosy 1) Účet 601000 – Tržby za vlastní výrobky Účet 602000 – Tržby za služby Účet 604000 – Tržby za zboží Rozdělení výnosů z běžné činnosti rozvržené podle hlavních činností podniku v členění na tuzemsko a zahraničí (tabulka č. 5, graf č. 2), jedná se o výnosy zdanitelné.

38

Tabulka č. 5 Členění tržeb společnosti Výše tržeb v tis. Kč Celkem

Tuzemsko

Zahraničí

Tržby z prodeje zboží

218767

36121

254888

Tržby z prodeje služeb

2474

800

3274

Tržby z prodeje výrobků

57

0

57

Tržby celkem

221298

36921

258219

Zdroj: Práce autora na základě údajů společnosti ABC s.r.o. Graf č. 2 Procentní vyjádření tržeb – tuzemsko a zahraničí rok 2013 Procentní vyjádření tržeb

14% tuzemsko zahraničí 86%

Zdroj: Práce autora na základě údajů společnosti ABC s.r.o. 2) Účet 641000 – Tržby z prodeje nehmotného a hmotného majetku Prodej osobního automobilu v částce 300 tis. Kč. Výnos byl zahrnut do základu daně. 3) Účet 644 000 – Výnosy ze smluvních pokut, úroků z prodlení „Podle ZDP § 23 odst. 3 písm. b bod 1., výsledek hospodaření se snižuje o rozdíl, o které smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zaúčtované ve prospěch výnosů podle zákona o účetnictví u poplatníka, který vede účetnictví, převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období.“15

15

KOUT, Petr; LÍBAL, Tomáš. Komplikované účetní případy a jejich daňové dopady. 1. vyd. Praha: 1.VOX a.s., 2013. 288 s. ISBN 978-80-87480-13-7.

39

Za dobu trvání společnosti ABC s.r.o. byly vyúčtovány úroky z prodlení pouze v jednom případě, u dále zmiňované pohledávky za fyzickou osobou. Jinak nikdy nebyly vyúčtovány smluvní pokuty a jiné smluvní sankce, z důvodu dlouhodobé spolupráce s ověřenými obchodními partnery. U nově vzniklých obchodně závazkových vztahů je využíváno režimu záloh nebo plateb hotovostí. V roce 2013 přijaté úroky z prodlení od fyzické osoby byly zdanitelným výnosem, byly však spolu s úhradou vynaložených nákladů na exekuci zaúčtovány společně na účet 646000. Případná vyúčtovaná, ale neinkasovaná smluvní sankce by nebyla zahrnuta do základu daně. U tohoto účtu záleží na rozhodnutí vedení společnosti, zda bude uplatňovat na základě smluvních podmínek sankce za porušení smluvních podmínek. Od druhého pololetí roku 2013 měla společnost rozhodnout o tom, zda budou účtovány minimální výdaje na vymáhání pohledávek stanovené nařízením vlády, tj. 1 200 Kč za každou pohledávku po splatnosti. Vzhledem k výkladovým nejasnostem, včetně období po přijetí NOZ, bude vedení společnosti rozhodovat až po vydání odborného stanoviska, například Národní účetní rady. 4) Účet 648000 – Ostatní provozní výnosy Na tomto účtu jsou evidovány převážně 

zaokrouhlovací rozdíly,



náhrady od pojišťoven při škodných událostech společnosti



-

vozidel v majetku společnosti,

-

jiných,

náhrady při ukončení smluv z pojistného plnění při prodeji osobních automobilů.

Zůstatek účtu ke konci období evidoval částku 483 tis. Kč. Nejvýznamnější položkou v roce 2013 byla náhrada od pojišťovny v částce 459 tis. Kč z havárie z poškozeného vodovodu. Společnost ABC s.r.o. má uzavřenou pojistnou smlouvu pojištění podnikatelských rizik, které zahrnuje mimo jiné pojištění vandalismu, odcizení a živelných nebezpečí. Blíže je tato pojistná událost rozebrána u nákladových účtů 548000 a 548999. Všechny částky zaúčtované na tomto účtu byly posouzeny jako zdanitelný výnos.

40

5) Účet 662000 – Úroky a účet 668000 – Ostatní finanční výnosy Výnosové úroky a ostatní finanční výnosy z celkového obratu společnosti ABC s.r.o. činily zanedbatelnou částku 2 tis. Kč, byly to úroky za vedení běžných účtů společnosti a připsané odměny od banky. Jednalo se v plné výši o zdanitelné výnosy. 6) Účet 663000 – Kurzové zisky Kurzové zisky v roce 2013 byly 4 021 tis. Kč. Všechny vzniklé kurzové rozdíly vznikly z obchodních vztahů a byly zdanitelným příjmem. Více o kurzových rozdílech, použití kurzu účetní jednotky bude pojednáno u účtu 563000 – Kurzové ztráty. 7) Účet 665 000 – Výnosy z finančních investic Jedná se o příjmy osvobozené od daně podle ZDP § 19 odst. 1 písm. ze) bod 1 – příjmy z dividend a podílů na zisku vyplácené dceřinou společností, protože společnost ABC s.r.o. splňuje podmínky definice pojmu „mateřská společnost“ podle ZDP § 19 odst. 2 a společnosti, ve kterých má majetkovou účast, splňují podle stejného ustanovení definici pojmu „dceřiná společnost“. Počet a jmenovitá hodnota dlouhodobých majetkových cenných papírů a majetkových účastí v tuzemsku a v zahraniční podle jednotlivých druhů cenných papírů (tabulka č. 6). Tabulka č. 6 Přehled majetkových účastí společnosti Podíl na základním kapitálu k 31.12.2013 v tis. Kč (EUR)

Výše výsledku hospodaření za rok 2013 v tis. Kč (EUR)

Název společnosti

Sídlo společnosti

Podíl na základním kapitálu (%)

ABC Energie s.r.o.

Česká republika

70,00

1 820 tis. Kč

6 Kč

ABC Slovakia s.r.o.

Slovenská republika

55,00

3,7 tis. EUR

34 EUR

Zdroj: Práce autora na základě údajů společnosti ABC s.r.o. Na základě rozhodnutí Valné hromady společnosti ABC Slovakia s.r.o. ze dne 8. 3. 2013 bylo rozhodnuto o rozdělení zisku za předcházející období v celkové částce 42 000 EUR.

41

Zisk byl rozdělen podle podílu na základním kapitálu společníků společnosti. Mateřská společnost ABC s.r.o. vlastní 55% podílu na společnosti ABC Slovakia s.r.o., čím jí vznikla pohledávka ve výši 23 100 EUR. Podle zákona ZDP § 19 odst. 1 písm. ze) bod 1, jsou tyto podíly od daně z příjmu osvobozeny. Předpis účetního případu byl zaúčtován dnem zápisu Valného hromady 8. 3. 2013 v měně EUR, ekvivalent v Kč byl 574 497. K úhradě pohledávky došlo dne 6. 8. 2013, čímž vznikly kurzové zisky ve výši 9 471 Kč. Vzniklým kurzovým ziskem se nabízí otázka a to: „Zahrnout vzniklý kurzový zisk do zdanitelných výnosů, nebo nikoliv. Pro vyloučení kurzové zisku ze základu daně bychom potřebovali najít oporu v některém ustanovení ZDP. ZDP neobsahuje zvláštní úpravu pro daňovou uznatelnost – neuznatelnost kurzových rozdílů. Proto nezbývá nic jiného než vzniklý kurzový rozdíl zahrnout do zdanitelných výnosů. Samozřejmě si můžeme položit otázku, zda je spravedlivé, že když vzniká ztráta, je náklad nedaňový, a když zisk, tak jej zdaníme. Zkušený čtenář si jistě uvědomí, že v daních spravedlnost hledat nemůžeme.“16 Dílčí závěr: Společnost ABC s.r.o. zaúčtovala kurzový zisk správně, správně ho posoudila jako zdanitelný výnos. V souvislosti s výše uvedeným příkladem je nutné se zmínit o daňové uznatelnosti nákladů na dceřinou společnost. Podle ZDP § 25 odst. 1 písm. zk), jsou náklady mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti nedaňovým výdajem. Vzniká problém, jak stanovit výši režijních nákladů přímých či nepřímých. Od roku 2005 byla doplněna možnost náklady nesledovat a uplatnit je paušální částkou ve výši 5% z přijatých podílů na zisku. 

Společnost ABC s.r.o. využila možnost paušálu 5% daňové neuznatelnosti z přijatých podílů na zisku, částka 28 725 Kč, daň → 5 458 Kč



Při bližší analýze bylo zjištěno, že společnost ABC s.r.o. měla skutečně pouze jeden přímý náklad (vedlejší náklady nebyly žádné) spojený s držbou podílu, a to cestovní výdaje jednatele spojené s cestou na Valnou hromadu dceřiné společnosti ABC Slovakia s.r.o. Výše náhrad na pracovní cestu podle cestovního příkazu byla 3 875 Kč, daň → 736 Kč (tabulka č. 7)

16

KOUT, Petr; LÍBAL, Tomáš. Komplikované účetní případy a jejich daňové dopady. 1. vyd. Praha: 1.VOX a.s., 2013. 288 s. ISBN 978-80-87480-13-7.

42

Tabulka č. 7 Porovnání paušálních a přímých nákladů spojených s držbou podílů Druhy nákladů

Náklady v Kč

Daň v Kč

Paušální náklady 5 %

28728

5458

Skutečné přímé náklady

3875

736

Rozdíl - úspora na dani

24853

4722

Zdroj: Práce autora na základě údajů společnosti ABC, s.r.o.

Dílčí závěr: Bylo by vhodné zvážit sledování režijních nákladů mateřské společnosti ABC s.r.o. spojených s držbou podílu. Doporučení pro společnost ABC s.r.o. je lépe konkretizovat účel zahraničních cest, aby byl zcela jasně uveden účel cesty – např. zasedání Valné hromady. Management by měl lépe informovat pracovníky účtáren, měla by být zlepšena vnitropodniková komunikace. V daňovém přiznání jsou osvobozené příjmy uvedeny na řádku 110, náklady daňové neznatelné spojené s držbou cenných papírů uvedeny na ř. 62 (na základě žádosti Finančního úřadu) v rámci účtové skupiny 51. Osvobozené příjmy a výdaje (náklady) neuznávané za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů jsou uvedeny v Příloze č. 2 Přílohou přiznání k DPPO za rok 2013 je krátký popis obsahu řádku 110 – příjmy osvobozené od daně.

43

Tabulka č. 8 Příloha DPPO pro osvobozené příjmy od daně Společnost: ABC s.r.o. DIČ: xxxxxxxx Zvláštní příloha č. 4 k ř. 110 přiznání k dani z příjmů právnických osob za r. 2013 Na ř. 110 daňového přiznání jsou ze zdanitelných příjmů vyloučeny následující částky v úhrnné výši 574 497,- Kč: Kč

Text Příjmy osvobozené od daně podle ZDP §19 odst. 1 písm. ze bod 1 ZDP – příjmy z dividend a podílů na zisku vyplácené dceřinou společností. Společnost ABC s.r.o. splňuje podmínky pro osvobození daně - v

574497

dceřiné společnosti na Slovensku má naše společnost obchodní podíl ve výši 55% a doba držby obchodního podílu je delší něž 12 měsíců. Celkem ř. 110

574497

V xxx dne 26.3.2014 ................................................ statutární zástupce společnosti

Zdroj: Příloha k DPPO společnosti ABC s.r.o. 6) Příjmy nezahrnované do základu daně § 23 odst. 4 Částky zaúčtované do příjmů (výnosů), pokud souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích za daňové výdaje (náklady), a to do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů) v předchozích zdaňovacích obdobích mohou mít různý charakter a byly účtovány na různé výnosové účty. Konkrétním příkladem ve společnosti ABC s.r.o. byla pohledávka vzniklá na základě obchodně závazkového vztahu, která vznikla v roce 1996 ve jmenovité hodnotě 89 tis. Kč za fyzickou osobou. Tato pohledávka byla částečně uhrazena v roce 1999 ve výši 3 tis. Kč. Nesplacený zůstatek pohledávky činil 86 tis. Kč. Právní zástupce společnosti ABC s.r.o. byl pověřen konat patřičné kroky k vymožení pohledávky. V roce 2002 oznámil společnosti, že je pohledávka nedobytná. Společnost ABC s.r.o. ji v roce 2002 nedaňově 44

odepsala na účet 546999. V roce 2003 společnost změnila svého právního zástupce, který znovu podal žalobu proti povinnému. Na základě rozhodnutí soudu a následné exekuci z platu povinného docházelo k postupným úhradám pohledávky, tyto příjmy (výnosy) byly zaúčtovány na účet 646999 a v daňovém přiznání vykázány na řádku 140. Tyto nedaňové výnosy až do výše jmenovité hodnoty pohledávky byly naposledy zaúčtovány v roce 2012. V roce 2013 došlo „pouze“ k úhradě pohledávky za povinným vzniklé v podobě příslušenství – úroků z prodlení a nákladů – za exekuční řízení a právního zastoupení žalobce v hodnotě 311 tis. Kč. Tím byla vymožena celá pohledávka a veškeré náklady, které vznikly společnosti v souvislosti s pohledávkou. Výnosy v podobě úroků z prodlení a nákladů za exekuční řízení a právní zastoupení společnost již zaúčtovala jako zdanitelný výnos na účet 646000. Možná by bylo vhodnější rozdělit celkovou zaúčtovanou částku na úroky z prodlení (účet 644) a náhradu vynaložených nákladů na exekuci a právní zastoupení (účet 648). Zaúčtováním do účtové skupiny 64 na účet 646 nebyly porušeny žádné předpisy. Dílčí závěr: Tento příklad byl uveden pro názornost účetní a daňovou. Dalším kritériem výběru byla velmi náročná sledovanost evidence účtů při odepisování pohledávek, která při obratu společnosti není vůbec jednoduchá. Dále tím autorka chtěla poukázat, že ač přes značně nízké procento úspěšnosti soudně vymožených pohledávek (pohybuje se okolo 7 % z jmenovitých hodnot pohledávek) je možno dospět k takto pozitivnímu výsledku. Je si samozřejmě vědoma, že u vymáhaných pohledávek za fyzickými osobami podnikateli je úspěšnost vymožení pohledávky přeci jen o trochu vyšší než při vymáhání pohledávek za právnickými osobami. Výsledek je zajímavý i z hlediska časového a to 17 let od počátku až do konce této kauzy. Alarmující pro dlužníky je výše příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení a nákladů – za exekuční řízení a právního zastoupení žalobce v hodnotě 311 tis. Kč. V této souvislosti by mělo vedení společnosti věnovat větší pozornost sjednávání sankcí ve smlouvách s obchodními partnery.

4.3.2 Náklady Tato část je zaměřena především na účty, u kterých by mohly být identifikovány nedaňové náklady. O účtech, které zahrnují daňově uznatelné náklady nebo nejsou ničím atypické, není v této části práce pojednáno.

45

1) Účet 512 000 – Cestovné „Náhrady cestovních výdajů vyplacených podle Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZPr“), jsou pro zaměstnavatele daňově účinným nákladem v souladu s ustanovením ZDP § 24 odst. 2 písm. zh) ve výši zaměstnanci vyplacené.“17 Jak již bylo v úvodu praktické části zmíněno, uvedená společnost se zabývá převážně obchodní činností. Zaměstnanci obchodního a technického oddělení jsou často vysíláni na tuzemské a zahraniční cesty, společnost eviduje v majetku 8 vozů, které jsou poskytovány pouze pro služební účely. Zaměstnanci ekonomického oddělení používají soukromá vozidla pro služební cesty a přísluší jim náhrada za používání silničního motorového vozidla za každý 1 km jízdy v sazbě 3,60 Kč. Pracovní cesty jsou řádně zdokladovány, včetně doložení všech výdajů, které korespondují s pracovní cestou. Pro společnost ABC s.r.o. je zpracována vnitropodniková směrnice o cestovních náhradách platná pro rok 2013. Příloha č. 4. Společnost vyplácí zaměstnancům pouze zákonem stanovené limity. I kdyby vyplácela nadlimitní částky náhrad za pracovní cesty podle vnitřní směrnice, jednalo by se u společnosti o daňový náklad. Zdanitelný příjem by však vznikal u zaměstnanců. „Jiné a vyšší náhrady, než stanoví zákoník práce, jsou zdanitelným příjmem zaměstnance a současně se zahrnují do vyměřovacího základů pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění, než stanoví zákoník práce nejsou zaměstnancům vypláceny.“18 Po prostudování směrnice o cestovních náhradách pro rok 2013 bylo zjištěno, že společnost ABC s.r.o. neposkytuje zaměstnancům kapesné pro zahraniční pracovní cesty. Tato možnost určitého zaměstnaneckého benefitu z pohledu daňového se jeví zajímavou. „Zaměstnavatel rozhodl ve vnitřním předpisu, že bude poskytovat všem zaměstnancům při zahraniční pracovní cestě kapesné ve výši 40% stravného stanoveného pro příslušný stát. Veškeré poskytované náhrady jsou daňovým nákladem zaměstnavatele.“19 Dílčí závěr: Kapesné při zahraničních pracovních cestách je pro společnost daňově uznatelný náklad a zároveň není zdanitelným příjmem pro zaměstnance a ani se nezahrnuje do vyměřovacích základů pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. S ohledem na to,

17

HNÁTEK, Miloslav; ZÁMEK, David. Daňové a nedaňové náklady 2013. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2013. 224 s. ISBN 978-80-260-2628-0. 18 HNÁTEK, Miloslav; ZÁMEK, David. Daňové a nedaňové náklady 2013. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2013. 224 s. ISBN 978-80-260-2628-0. 19 KOUT, Petr; LÍBAL, Tomáš. Komplikované účetní případy a jejich daňové dopady. 1. vyd. Praha: 1.VOX a.s., 2013. 288 s. ISBN 978-80-87480-13-7.

46

že náklady na cestovné ve společnosti představují významnou částku, 1 062 tis. Kč, by bylo vhodné vyplácení kapesného doporučit: 1) Pro pravidelně cestující obchodní zástupce je to významný motivační benefit. 2) Společně se zavedením kapesného by bylo možné částečné snížení platů, což by vedlo k úspoře na mzdových nákladech (snížily by se odvody sociálního a zdravotního pojištění hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance). 3) Při vyplácení kapesného a zanechání původních platů by sice náklady vzrostly, zároveň by se však snížil výsledek hospodaření, který by již neměl vliv na transformaci základu daně. Celková daňová povinnost společnosti by se snížila. 4) Úroveň reprezentace obchodních zástupců při jednáních v zahraničí je velmi důležitá. 5) Volba zavedení kapesného je rozhodnutím jednatele společnosti a v případě, že společnost nebude profitovat, lze ji v dalším kalendářním období zrušit. 2) Účet – 513000 Reprezentace Podle ZDP § 25 odst. 1 písm. t) náklady na reprezentaci nelze uznat jako daňové náklady. Náklady na reprezentaci jsou především: 

občerstvení,



pohoštění,



dary.

Společnost poskytuje dary obchodním partnerům. U těchto dárků rozdávaných především v předvánočním období má společnost ABC s.r.o. správně přiložen seznam zákazníků, kterým byl v rámci obchodní spolupráce, která souvisí s ekonomickou činností, dárek předán. Nerozdané dárky do 31. 12. společnost eviduje a účtuje o nich jako o nákladech příštího období. Zbylé dárky jsou vždy do konce následujícího období rozdány. Výše uvedené je omezení – restrikcí daňového zákona. Je zcela zřejmé, že například u společnosti ABC s.r.o. je občerstvení, pohoštění, ale i dary považováno za náklady, které se musí vynakládat a zcela souvisí s její podnikatelskou činností. Na účtu 513000 společnost ABC s.r.o. eviduje částku 519 tis. Kč. Při bližší analýze bylo zjištěno, že jsou to skutečně náklady, které společnost musí vynaložit za účelem udržení se na trhu, jsou to náklady nezbytné pro její existenci. Obchodní činnost je hlavně vyjednávání s partnery, odběrateli a odehrává se v restauračních zařízeních u obědů 47

a večeří. Samozřejmostí je platba útraty za zákazníka. Velmi úzce s tím souvisí i časté cestování obchodních zástupců nebo jednatele společnosti ABC s.r.o. s majiteli či nejvyšším managementem do výrobních dodavatelských závodů v zahraničí pro seznámení se s výrobními postupy a technologiemi prodávaných výrobků. Společnosti tím vznikají nemalé náklady na reprezentaci. Ze základu daně budou vyloučeny na řádku 40 přiznání v rámci účtové skupiny 51. Příloha č. 2 a Příloha č. 3 3) Účet 518999 – Služby daňově neuznané Na tomto účtu společnost eviduje 107 tis. Kč. Hodnota účtu je převážně složena 

z poplatků za členství v profesních a odborných komorách, které nejsou podmínkou k provozování předmětu podnikání,



z výdajů za odborný rozvoj zaměstnanců nesouvisející s předmětem činnosti zaměstnavatele – nepeněžní plnění (např. poplatek účetní za členství v Komoře certifikovaných účetních),



sportovní akce a kulturní akce hrazené zaměstnavatelem pro zaměstnance – nepeněžní plnění.



nealkoholické nápoje pro zaměstnance spotřebované na pracovišti – nepeněžní plnění.

Dílčí závěr: Zde by bylo vhodné vytvořit ze zisku fond kulturních a sociálních potřeb nebo obdobný fond. Výše uvedené výdeje by byly čerpány v souladu s pravidly vytvořeného fondu. Příloha č. 2 a Příloha č. 3. 4) Účty 521000 a 524000 Podle zákona ZDP § 24 odst. 2 písm. f), pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které má povinnost hradit zaměstnavatel, musí být zaplaceno, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období. Společnost ABC s.r.o. řádně a v termínu platí za své zaměstnance pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Odvody za prosinec roku 2013 byly zaplaceny 7. 1. 2014. V úvodu praktické části bylo zmíněno, že ve společnosti ABC s.r.o. pracoval, pobíral mzdu a odměny jednatel, společník a zaměstnanec v jedné osobě. Na základě prostudované literatury bylo zjištěno, že společnost správně účtuje odměnu jednatele, sjednanou na základě obchodně právního vztahu na účet 522000 a mzdu zaměstnance na základě

48

pracovněprávního vztahu na účet 521000. Celkové osobní náklady společnosti ABC s.r.o. v roce 2013 činily 6 258 tis. Kč V následujícím textu bude rozebrán souběh funkce jednatele, zaměstnance a společníka v jedné osobě podle právní úpravy OZ, platného do 31. 12. 2013 a podle ZOK účinného od 1. 1. 2014. Rekapitulace právní stavu souběhu výkonu funkce jednatele společnosti, resp. jakékoliv funkce statutárního orgánu společnosti, a pracovního poměru jednatele u společnosti. Souběh výkonu funkce jednatele společnosti a pracovního poměru je v praxi českých obchodních společností častým jevem. Pokud jde o právní úpravu, je třeba konstatovat, že do 31. 12. 2011 nebyla právní úprava obsažená v OZ jednoznačná, resp. umožňovala i takový výklad, podle kterého souběh výkonu funkce jednatele a pracovního poměru jednatele nebyl vyloučen a byl možný. V soudní praxi však judikatura dospěla k závěru, že tento souběh je vyloučený a že pracovní poměr osoby vykonávající funkci statutárního orgánu je neplatný. Vzhledem k výkladové nejednoznačnosti právní úpravy, soudní judikatuře, která se postupně přiklonila k výkladu právních předpisů odmítajícího souběh, a k běžné praxi obchodních společností, které souběh uplatňovaly, byl OZ novelizován a od 1. 1. 2012 bylo podle § 66d možné obchodní řízení společnosti, tedy typickou činnost statutárního orgánu vykonávat i v pracovním poměru. Od 1. 1. 2012 tedy možnost souběhu pracovního poměru a výkonu funkce jednatele vyplývala přímo z OZ a nebylo pochyb o tom, že souběh je v souladu s právními předpisy. Podmínkou souběhu bylo a je i nyní, aby pracovní poměr byl na jinou práci, než je řídící funkce jednatele (prodavač, účetní, skladník). Nový ZOK, který je účinný od 1. 1. 2014, podrobně upravuje obsah smlouvy o výkonu funkce statutárního orgánu a proceduru jejího uzavření a schválení. Současně je stanoveno, že výkon funkce statutárního orgánu a smlouvy o výkonu funkce musí být uvedeny do souladu s novým právním režimem do 30. 6. 2014. Nová právní úprava nepřevzala úpravu ustanovení § 66d OZ a nijak se nevyjadřuje k možnosti souběhu výkonu funkce jednatele na základě smlouvy o výkonu funkce a pracovního poměru jednatele. Lze konstatovat, že právní stav je nyní obdobný stavu, který existoval do 31. 12. 2011. Právní předpisy žádným způsobem přímo neupravují otázku souběhu pracovního poměru a výkonu funkce jednatele a ani tento souběh nijak 49

nevylučují nebo nezakazují. Je proto otázkou, zda je nutné při úvaze o souběhu pracovního poměru a výkonu funkce jednatele podle nové právní úpravy brát v úvahu i soudní judikaturu, která je z roku 2013, která se vztahuje k období do 31. 12. 2011 a která souběh odmítá. V dostupné aktuální odborné literatuře lze pozorovat značnou nejistotu, která vede k závěru, že s ohledem na právní jistotu je na místě spíše předpokládat, že v případě nové právní úpravy soudy dospějí k rozhodnutí, že právní názory o souběhu, ke kterým soudy postupně dospěly, mají univerzálnější platnost a že je lze aplikovat i na novou právní úpravu. Nelze tedy vyloučit, že s odstupem několika let mohou být pracovní poměry statutárních orgánů považovány za neplatné se všemi důsledky, které by z toho mohly vyplynout, zejména pak daňovými. Při úvaze o tom, zda souběh odstranit nebo zachovat i s vědomím možného rizika je považováno za podstatné, že smlouva o výkonu funkce je nově právní úpravou koncipována jako komplexní smlouva, která má řešit postavení jednatele při výkonu funkce včetně odměňování. Nová právní úprava umožňuje s jednatelem vedle podmínek obchodního vedení společnosti sjednat i principy odměňování, benefity a různé výhody, které jsou sjednávány se zaměstnanci. Lze konstatovat, že smlouva o výkonu funkce je koncipována jako speciální smlouva, která je obdobou pracovní smlouvy. Pokud jde o zdanění příjmů jednatele a jeho účasti na systému zdravotního pojištění a důchodového pojištění, lze konstatovat, že v zásadě není rozdíl mezi způsobem zdanění příjmů z titulu poskytování odměny za výkon funkce a z titulu vyplácení mzdy na základě pracovního poměru. Podle ZDP § 6 odst. 1 v platném a účinném znění, se za příjem ze závislé činnosti považuje jak plnění v podobě příjmu z pracovního poměru, tak odměna statutárního orgánu právnické osoby. V návaznosti na toto vymezení příjmů ze závislé činnosti pak zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném a účinném znění, stanovuje, že se veřejného zdravotního pojištění účastní a pojištěncem je zaměstnanec, za kterého se považuje každý, komu plynou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona upravujícího daně z příjmů. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném a účinném znění, pak v § 5 odst. 1 písm. n) stanoví, že pojištěným v systému důchodového pojištění je také jednatel společnosti s ručeným omezeným.

50

Pokud dojde o odstranění souběhu, je postavení jednatele při výkonu funkce řešeno právně jiným způsobem. Ekonomické postavení a odměňování jednatele lze zachovat v původním rozsahu a v zásadě je možné sjednat veškeré výhody, které jsou poskytovány v rámci pracovního poměru. Dílčí závěr: Vzhledem k výše uvedenému, proto především z důvodu budoucí právní jistoty je doporučováno postupovat tak, že souběh výkonu funkce a pracovního poměru jednatele bude odstraněn. Pracovní poměr jednatele bude dohodou ukončen a na výkon funkce jednatele bude uzavřena nová smlouvu o výkonu funkce, která postavení jednatele komplexně upraví, a to včetně odměňování a poskytování benefitů. 5) 527000 – Zákonné sociální náklady Společnost ABC s.r.o. evidovala na účtu 527000 náklady ve výši 220 tis. Kč. 

společnost přispívá zaměstnancům na soukromé životní připojištění částku 8 tis. Kč ročně na jednoho zaměstnance po předložení potřebných dokladů. Zaměstnanec nesmí částky příspěvků od zaměstnavatele vybírat, pokud nenastala zákonná lhůta pro výplatu těchto pojištění. Podle ZDP § 24 odst. 2 písm. j) bod 5, jedná se o daňový náklad bez omezení.



nakupuje od společnosti Sodexo Pass Česká republika a. s. stravenky pro své zaměstnance ve jmenovité hodnotě 80 Kč, daňový náklad pro společnost je

55 %

z jmenovité hodnoty stravenky, 45 % z jmenovité hodnoty stravenky je předepisováno zaměstnancům k úhradě. Nárok na stravenku dle vnitřního předpisu vzniká po 4 odpracovaných hodinách směny. Podle ZDP §24 odst. 2 písm. j) bod 4 jsou poskytované příspěvky na stravování ve společnosti daňovým nákladem. Dílčí závěr: Vzhledem k možnosti daňové uznatelnosti soukromého životního pojištění bez omezení pro společnost se jedná o velmi zajímavý daňově uznatelný benefit. Podobně jako u zavedení kapesného by bylo vhodné doporučit zvýšení. 6) Účet 531000 – Silniční daň Silniční daň – podle zákona č.16/1993 Sb., o dani silniční (dále „ZoSD“), je nákladem, pokud ji platí poplatník. Náklady na silniční daň v roce 2013 byly 22 tis. Kč. Při kontrole silniční daně bylo zjištěno, že zaměstnanci, kteří vyúčtovali zaměstnavateli výdaje za pracovní cesty, ke které použili oprávněně soukromý osobní automobil, mají podepsáno

51

prohlášení, že u automobilu nevznikla daňová povinnost. Zaměstnavatel je oprávněně poplatníkem silniční daně. 7) Účet 538000 – Ostatní nepřímé daně a poplatky I u tohoto účtu vznikají v praxi problémy. Společnost však nemá žádné nemovité věci, proto nemá problémy s daní z nemovitostí nebo daní z převodu nemovitostí. U DPH nekrátí nárok na odpočet daně koeficientem ani nemá jiné méně typické situace z pohledu DPH. Na účtu jsou zaúčtovány správní a soudní poplatky a dálniční kupony za firemní vozidla. 8) Účet 543999 – Dary Na účtu 543999 jsou evidovány všechny poskytnuté dary v hodnotě 155 tis. Kč. V rámci transformace na základ daně je ze základu daně celá hodnota tohoto účtu vyloučena. Příloha č. 2 a Příloha č. 3. Při inventuře tohoto účtu bylo zjištěno, že se jedná o dary, které jsou položkou snižující základ daně a že splňují zákonné podmínky. Jedná se o dary na financování vzdělání, školství a na podporu a ochranu mládeže. Podle zákona ZDP § 20 odst. 8 sníží základ daně v přiznání. 9) Účet 544000 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení Podle ZDP § 24 odst. 2 písm. zi) jsou daňovým nákladem smluvní pokuty, úroky, penále a jiné sankce vzniklé ze závazkových vztahů, jen pokud byly uhrazeny. V obchodní praxi společnosti ABC s.r.o., ačkoliv v závazkových vztazích je běžné ujednání o pokutách, úrocích a smluvních sankcích se za doby trvání společnosti se tyto náklady nevyskytly. 10) Účet 545000 – Ostatní pokuty a penále Na tento účet společnost ABC s.r.o. účtuje vyměřený úrok z prodlení za pozdní úhradu některých z předepsaných daní finančním nebo celním úřadem. Obvykle nejsou tyto sankce předepsány nikomu k úhradě, čímž by mohla předepsaná částka k úhradě (výnos) být daňovým nákladem podle ZDP § 24 odst. 2 písm. zc). V roce 2013 na tomto nedaňovém účtu nebyl žádný pohyb. 11) Účet 548000 – Ostatní provozní náklady a účet 548999 – Ostatní provozní náklady daňově neuznatelné Na těchto dvou účtech je evidována částka ve výši 1 084 tis. Kč. a) Na účet 548000 (bylo již zmíněno u účtu 648000 – Ostatní provozní výnosy náhrada od pojišťovny 459 tis. Kč) byla zaúčtována na základě škodní události 52

vzniklé 7. 5. 2013 – vodovodní havárie, škoda v rozsahu 477 tis. Kč vzniklá na zásobách z důvodu namočení zboží (elektronika). Zboží bylo na základě Protokolu o likvidaci ekologicky zlikvidováno. Živelní pohromou je podle ZDP např. nezaviněný požár, výbuch, blesk, povodeň, záplava. b) Druhou významnou položkou účtovanou na účet 548000 byla likvidace nepoužitých zásob v hodnotě 602 tis. Kč. Podle ZDP § 24 odst. 2 písm. zg) je poplatníkům umožněno uplatnit hodnotu likvidovaných zásob jako daňově účinné. Dílčí závěr: a) Společnost ABC s.r.o. jednala v souladu se ZDP § 25 odst. 1 písm. n). Výpočet rozdílu škody a náhrady od pojišťovny: 477 - 459 = 18 Částku 18 tis. Kč zaúčtovala jako nedaňový náklad na účet 548999. Z pohledu účetnictví by pro společnost ABC s.r.o. bylo vhodnější používat účet 549000 – Manka a škody. b) Společnost ABC s.r.o. likvidaci prokázala Protokolem o likvidaci s povinnými náležitostmi podle ZDP, protokol zaručuje objektivnost. Celková výše ostatních provozních nákladů daňově neuznatelných byla 22 tis. Kč a byla uvedena v Příloze č. 2 a Příloze č. 3. 12) 549000 – Manka a škody ZDP § 25 odst. 1 písm. n), stanoví, že manka a škody přesahující náhrady jsou nedaňovým nákladem (výdajem). Mankem nejsou technické úbytky, přirozené úbytky zásob materiálu, zboží a to do výše ekonomicky zdůvodnitelné normy společnosti ABC s.r.o (tabulka č. 9). Tabulka č. 9 Vnitropodniková směrnice společnosti ABC s.r.o. – manko do normy ABC s.r.o. - Vnitropodniková směrnice č. 7/2003 – manko do normy platnost od 1. 1. 2003 Účetní jednotka si určila pro stanovení manka do normy (rozbité zboží – manipulací, skladováním) hodnotu ve výši maximálně 0,4 % z ročního stavu zásob ke dni inventarizace (zboží, výrobky). Hodnota nad limit výše uvedeného procenta je zaúčtována jako manko a je předepsáno odpovědným osobám k úhradě. Zdroj: Vnitropodniková směrnice společnosti ABC s.r.o. – manko do normy

53

Dle Přílohy č. 6 – Inventarizace hospodářských prostředků v roce 2013, bylo manko do normy stanoveno ve výši 56 tis. Kč, zaúčtováno na účet 504000, manka nad normu nebyla zjištěna. 13) Účet 551000 – Odpisy Odpisový plán pro dlouhodobý majetek, použité odpisové metody společnosti ABC s.r.o. Na rozvahových účtech je dlouhodobý majetek evidován v pořizovacích cenách, které zahrnují veškeré náklady spojené s jeho pořízením do doby uvedení do provozu. Účetní odpisy dlouhodobého majetku jsou shodné s odpisy daňovými. Majetek je odepisován zrychleně v souladu se zákonem ZDP, ve znění pozdějších předpisů. Dlouhodobý majetek je odpisován ročně dle zásad pro daňové odpisování. K 31. 12. 2013 byl daňový odpis propočten dle ustanovení zákona ZDP a rozdíly byly doúčtovány. DHM a DNM vytvořený vlastní činností společnost neeviduje. Odpisy z hlediska nákladů tvořily významnou částku 1 835 tis. Kč. Společnost pro lepší evidenci používá analytické účty, které jsou rozděleny podle odpisových skupin: 

551003 – Odpis budovy, haly a stavby



551004 – Samostatné movité věci



551005 – Dopravní provozní prostředky

Jelikož společnost ABC s.r.o. odepisuje majetek zrychleně (tabulka č. 11) v souladu se zákonem ZDP, nabízí se možnost porovnání odpisů pomocí odpisů rovnoměrných (tabulka č. 10). Příkladem je daňový odpis osobního automobilu Škoda Octavia, Příloha č. 5, položka 31. z inventárního zápisu k 31. 12. 2013, pořízený v hodnotě 443 225 Kč v roce 2012, zařazený do 2 odpisové skupiny.

54

Při rovnoměrném odpisování budou odpisy následující: Tabulka č. 10 Rovnoměrné odpisy Rok odpisování

Sazba

Odpis

Zůstatková cena

2012

11,00 %

48755,00 Kč

394470,00 Kč

2013

22,25 %

98618,00 Kč

295852,00 Kč

2014

22,25 %

98618,00 Kč

197234,00 Kč

2015

22,25 %

98618,00 Kč

98616,00 Kč

2016

22,25 %

98616,00 Kč

0,00 Kč

Zdroj: Práce autora na základě údajů společnosti ABC s.r.o. Při zrychleném odepisování budou odpisy následující: Tabulka č. 11 Zrychlené odpisy Rok odpisování

Výpočet

Odpis

Zůstatková cena

2012

443225,00 Kč/5

88645,00 Kč

354580,00 Kč

2013

354580,00 Kčx2/(6-1)

141832,00 Kč

212748,00 Kč

2014

212748,00 Kčx2/(6-2)

106374,00 Kč

106374,00 Kč

2015

106374,00 Kčx2/(6-3)

70916,00 Kč

35458,00 Kč

2016

35458,00 Kčx2/(6-4)

35458,00 Kč

0,00 Kč

Zdroj: Práce autora na základě údajů společnosti ABC, s.r.o. Ze srovnání obou způsobů je zřejmé, že doba odpisování je shodná, rozdílná je však výše odpisu majetku v jednotlivých letech (graf č. 3). Společnost ABC, s.r.o. odepsala zrychleným způsobem v roce 2013 (druhý rok odepisování) částku 141 832 Kč. Kdyby využila rovnoměrné odpisy, odpis by činil 98 618 Kč. Zrychlené odpisy v roce 2013 jsou pro společnost výhodné, jelikož snižují výsledek hospodaření, základ daně a tím i daňové zatížení společnosti. Z hlediska rovnoměrnosti a jistoty plánování nákladů jsou pro společnost zajímavější rovnoměrné odpisy. 55

Graf č. 3 Porovnání rovnoměrných a zrychlených odpisů Porovnání rovnoměrných a zrychlených odpisů 160000 140000 120000 100000

odpis rovnoměrný

80000

odpis zrychlený 60000 40000 20000 0 2012

2013

2014

2015

2016

Zdroj: Práce autora na základě údajů společnosti ABC, s.r.o. Dílčí závěr: Postup společnosti není správný. Účetní odpisy mají být stanoveny podle odpisového plánu, nikoli ve vazbě na daňové odpisy. Je s podivem, že tuto skutečnost auditor nenapadá. Pro nově pořizovaný hmotný majetek by bylo vhodné doporučit, aby byl v účetnictví používán odpis ve vazbě na čas podle předpokládané doby použitelnosti příslušného majetku. Pro daňové odpisy, s ohledem na to, že společnost dosahuje zisků, by bylo vhodné navrhnout metodu zrychleného odpisování. Pak bude rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy uváděn v řádcích 50 (účetní odpisy převyšují daňové) a 150 (daňové odpisy převyšují účetní) přiznání k DPPO.

56

Tabulka č. 12 DPPO společnosti ABC s.r.o. 2013 odpisy, strana 3 B. Odpisy hmotného a nehmotného majetku a) Daňové odpisy hmotného a nehmotného majetku uplatněné jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 24 odst. 2 písm a) zákona Vyplní v celých Kč finanční poplatník úřad

Řádek

Název položky

1

Odpisy hmotného a nehmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 1

122 654

2

(neobsazeno)

X

3 4

Odpisy hmotného a nehmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 2 Odpisy hmotného a nehmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 3

X

1 702 135 6 376

5

Odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 4

xxxx

6

Odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 5

3 721

7

Odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 6

xxxx

8

Odpisy hmotného majetku podle § 30 odst. 4 zákona, ve znění účinném do 31. prosince 2007

xxxx

9

Odpisy hmotného majetku podle § 30 odst. 4 až 6 zákona

xxxx

10

Odpisy nehmotného majetku podle § 32a zákona, zaevidovaného do majetku poplatníka ve zdaňovacích obdobích započatých v roce 2004 a později

xxxx

11

Daňové odpisy hmotného a nehmotného majetku celkem

1 834 886

Zdroj: Příloha k DPPO společnosti ABC s.r.o. 14) Účet 558000 – Tvorba zákonných opravných položek, účet 559000 – Tvorba opravných položek. Společnost eviduje k 31. 12. 2013 pohledávky po lhůtě splatnosti 7 500 tis. Kč. Podle zákona ZoR byly k výše uvedeným pohledávkám v roce 2012 tvořeny opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení § 8 odst. 1 v hodnotě 1 137 tis. Kč. Na částku 400 tis. Kč byla vytvořena účetní – nedaňová opravná položka, která nevznikla na základě obchodně závazkového vztahu.

57

Důvodem, proč jsou zmiňovány opravné položky vytvořené v roce 2012 je, že společnost ABC s.r.o. neuplatnila opravu výše daně z přidané hodnoty u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, i když splňovala zákonem předepsané podmínky. Dílčí závěr: Společnost by měla přezkoumat, zda nedošlo k zániku některých stanovených podmínek. Pokud jsou podmínky stále v platnosti, je nutné provést patřičné kroky vedoucí k opravě základu daně z přidané hodnoty. Jedná se o významnou částku 197 tis. Kč. 15) Účet 562000 – Úrok, účet 562001 – Úroky ze směnek, účet 568000 – Ostatní finanční náklady a) Společnost ABC s.r.o. má zřízený kontokorentní účet v peněžním ústavu Komerční banky, a.s. v měně Kč, limit čerpání 7 mil. Kč. K 31. 12. 2013 úvěr nebyl čerpán. Úvěr je zajištěn pohledávkami z obchodního styku do lhůty splatnosti. Jedná se úvěr krátkodobý se splatností k 24. 2. 2014. b) Společnost má zřízený devizový účet v měně EUR u téhož peněžního ústavu. c) Eskontní úvěry – čerpány ve výši 9 941 tis. Kč, poskytnuty bez zajištění, jedná se o úvěry krátkodobé. d) Posledním zdrojem financování je využití faktoringové spolupráce. Dílčí závěr: Využívání výše uvedených finančních služeb je samozřejmě spojeno s náklady v podobě úroků a provizí za využívané služby. Tyto náklady jsou daňově uznatelné a společně se zadlužeností okolo 50 % vytvářejí daňový štít, což je pro společnost ekonomicky přínosné. Společnost u výše uvedených zdrojů financování nemusí dělat test podle ZDP § 25 odst. 1 písm. w), jelikož se nejedná o osoby spojené. 16) Účet 563000 – Kurzové ztráty Kurzové ztráty v roce 2013 byly 3 561 tis. Kč, všechny vzniklé kurzové rozdíly vznikly na základě obchodně závazkových vztahů a byly daňově uznatelným nákladem. Ale pokud by v souvislosti s výplatou podílů na zisku od dceřiné společnosti na Slovensku vznikla kurzová ztráta, byla by nedaňovým nákladem podle ZDP § 25 odst. 1 písm. i). V souvislosti s kurzovými rozdíly by bylo vhodné zmínit, že společnost ABC, s.r.o. více než 90 % veškerého zboží a služeb importuje od zahraničních dodavatelů (měna EUR), zbytek jsou tuzemští dodavatelé.

58

Použití kurzů pro přepočet cizích měn: Pro přepočet cizí měny na českou měnu ke dni uskutečnění účetního případu používá účetní jednotka kurz Devizy střed ČNB, v případě uskutečněné platby kurz Devizy prodej (daného peněžního ústavu) v případě obdržené platby kurz Devizy nákup (daného peněžního ústavu). K 31. 12. 2013 byly pohledávky a závazky přepočteny kurzem ČNB a zaúčtovány výsledkově. Souhrnná výše pohledávek v cizí měně a v Kč a rozpis podle jednotlivých měn k 31. 12. 2013 Tabulka č. 13 Přepočet pohledávek v cizí měně Pohledávky v cizí měně – EUR

Přepočet na Kč

709 tis.

17 822 tis.

Zdroj: Práce autora na základě údajů společnosti ABC s.r.o. Souhrnná výše závazků v cizí měně a v Kč a rozpis podle jednotlivých měn k 31. 12. 2013 Tabulka č. 14 Přepočet závazků v cizí měně Závazky v cizí měně – EUR

Přepočet na Kč

1 651 tis.

41 505 tis.

Zdroj: Práce autora na základě údajů společnosti ABC s.r.o. Dílčí závěr: Společnost má jako zajišťovací instrument proti případným kurzovým ztrátám dva nejlepší možné způsoby: a) Exporty (i na českém trhu) se realizují v měně EUR a Kč v poměru 60 : 40 s přibližně stejnou délkou splatnosti jako importy. b) Většina všech vystavených dodacích listů je v měně EUR, i když fakturace může následně proběhnout v české měně. Výsledkem je fakturace, která kopíruje pohyb kurzu zahraniční měny. Nedochází tudíž ke snižování obchodní marže. Rezervy na případné kurzové ztráty z výše uvedených důvodů společnost netvoří.

59

4.4 Stanovení základu daně Výsledek hospodaření byl stanoven obvyklým způsobem, tj. rozdílem mezi výnosy a náklady. Výsledek hospodaření zahrnoval všechny náklady a výnosy časově rozlišené, byl naplněn aktuální princip. Celkový výsledek hospodaření společnosti ABC s.r.o. byl složen z výsledku hospodaření za běžnou činnost a dále se dělil na výsledek hospodaření provozní a finanční. Mimořádný výsledek hospodaření ve společnosti ABC s.r.o. nebyl evidován.

4.4.1 Transformace výsledku hospodaření na základ daně Jak bylo popsáno v teoretické části, výsledek hospodaření se stanovuje rozdílem všech výnosových účtů a všech nákladových účtů (tabulka č. 15). Společnost ABC s.r.o. zaznamenala v roce 2013 níže uvedené výnosy (V) a náklady (N). Celkový výsledek hospodaření společnosti ABC s.r.o. za rok 2013 byl stanoven ve výši 7 273 176 Kč. Tabulka č. 15 Výpočet výsledku hospodaření rok 2013 Výnosy (V) - Náklady (N)

Kč

Výnosy (V)

263 600 340

Náklady (N)

- 256 327 164

Výsledek hospodaření

7 273 176

Zdroj: Práce autora na základě údajů společnosti ABC s.r.o. Na základě analýzy jednotlivých výsledkových účtů společnost transformovala výsledek hospodaření za účelem stanovení základu daně za pomocí položek upravujících výsledek hospodaření (tabulka č. 16). Základ daně před úpravou byl ve společnosti ABC s.r.o. stanoven ve výši 7 530 954 Kč

60

Tabulka č. 16 Transformace výsledku hospodaření rok 2013 Výsledek hospodaření

+ 7 273 176 Kč

Připočitatelné položky + - Účet 513 - náklady na reprezentaci

+ 518 829 Kč

- Účet 518 - Ostatní služby

+ 107 499 Kč

- Účet 543 - Dary

+ 155 000 Kč

- Účet 548 - Ostatní náklady

+ 22 222 Kč

- Náklady související s držbou CP

+ 28 725 Kč

Odčitatelné položky - Účet 665 - Příjmy osvobozené od daně

-

574 497 Kč

Základ daně před úpravou

+

7 530 954 Kč

Zdroj: Práce autora na základě údajů společnosti ABC s.r.o.

61

5 Závěr Správně stanovený základ daně z příjmů právnických osob obchodních společností byl vždy nejdůležitějším krokem při transformaci z výsledku hospodaření, neboť chybně stanovený základ daně by mohl mít pro společnost velmi nepříznivé důsledky, protože by byla chybě spočtena daň z příjmů. V obchodních společnostech je tomuto velmi obsáhlému problému věnována značná pozornost, kterou se v praxi zaobírají celá ekonomická oddělení ve spolupráci s daňovými a právními poradci. Novelizace zákonů, pokynů a vyhlášek si vyžádala důkladné prostudování všech dostupných zdrojů. Nezbytné pro zpracování práce bylo v teoretické části správné vymezení pojmů, které byly klíčové pro pochopení všech souvislostí pro dané téma. Byl zde rozebrán výsledek hospodaření jako klíčový pojem, od kterého se odvíjelo stanovení základu daně pomocí připočitatelných a odčitatelných položek. K vybraným pojmům, která byla sporná ve výkladech v zákonech, byly připojeny judikáty soudních rozhodnutí. Teoretická část byla zakončena členěním daňově neuznatelných příjmů (výnosů) a daňové neuznatelných výdajů (nákladů) s návazností na postup v praktické části. Praktická část byla prováděna v rámci obchodní společnosti ABC s.r.o., která má významné postavení v České republice a východní Evropě v oboru světelné techniky. Uvedená charakteristika společnosti ABC s.r.o. napověděla, že ač se jedná o zavedenou, stabilní a ziskovou společnost, byla nucena v průběhu let své existence se potýkat změnami v legislativě. Pro základní informace o společnosti ABC s.r.o. byly doplněny použité účetní metody, systém vedení účetnictví a další doplňující informace. Ze závěrky roku 2013 byly vybrány rozhodující a zajímavé daňové a účetní příklady, které by při jiném pohledu mohly mít vliv na stanovení základu daně. Analýza byla prováděna systematicky dle účtového rozvrhu výnosových a nákladových účtů. U vybraných účtů byl uveden krátký popis, u účtů, kde autorka měla jiný názor nebo doporučení, byl přidán dílčí závěr, resp. návrh na změnu. U výnosů z finančních investic bylo v rámci úspory na dani na základě provedené komparace navrženo lépe sledovat náklady spojené s držbou podílů na dceřiné společnosti. Společnost navrhované řešení přijala.

62

Dalším příkladem, spíše ilustračním, byl bod týkající se výnosů z pohledávek po splatnosti, kde ač přes značně nízké procento úspěšnosti vymožení pohledávky bylo možné dojít k plnému uspokojení věřitele. Nákladové účty z hlediska úspor se jevily zajímavějšími. U cestovného bylo doporučeno zavedení kapesného, které je motivační a finanční benefit a společně s ostatními doporučeními by mohlo dojít k významné úspoře mzdových nákladů. Jelikož tato volba zavedení kapesného je v kompetenci jednatele společnosti, bylo rozhodnuto, že pokud podrobnější analýzy cestovních příkazů přinesou avizovanou úsporu, kapesné bude od roku 2015 vypláceno. U nakoupených služeb šlo spíše jenom o metodicky účetní připomínku. Kulturní a sportovní akce zaměstnanců hrazené zaměstnavatelem by bylo vhodnější čerpat z vytvářených kulturních a sociálních fondů ze zisku. Dále byl podrobně analyzován souběh funkce jednatele a zaměstnance s doporučením podle NOZ odstranění tohoto souběhu do 30. 6. 2014. Vedení společnosti rozhodlo, že na valné hromadě, která se bude konat květnu 2014, toto doporučení navrhne. Příspěvek na životní pojištění zaměstnanců – zde bylo doporučeno zvýšení z důvodu daňové uznatelnosti a zajímavého finančního a motivačního benefitu. U odpisů byly dosud účetní a daňové odpisy shodné. Tento postup není správný. Bylo doporučeno pro nově pořízený majetek používat v účetnictví odpisy ve vazbě na čas a doby použitelnosti majetku. Pro daňové odpisy ponechat zrychlené odpisy. V oblasti tvorby zákonných opravných položek k pohledávkám by společnost měla urgentně přezkoumat, zda již nedošlo k zániku nároku na opravu DPH. Pokud jsou podmínky v platnosti, provést patřičné kroky, které by vedly k opravě základu daně a DPH. Společnost ABC s.r.o. měla dobře sestavený účtový rozvrh, systém inventarizace zaručující objektivnost, průkazně zpracované přípustné manko do normy, které se stanovilo na základě inventarizace hospodářských prostředků, přehledně vypracovány vnitropodnikové směrnice. Z poskytnutých informací bylo zřejmé, že společnost přemýšlí ekonomicky a využila k financování cizí zdroje, kde náklady působily jako daňový štít. Účetní závěrka a uzávěrka byla velice dobrým podkladem pro zpracování přiznání k DPPO.

63

V závěru praktické práce byl výsledek hospodaření názorně transformován pomocí konkrétních připočitatelných položek a konkrétních odčitatelných položek. Výsledkem bylo stanovení základu daně z příjmů obchodní společnosti ABC s.r.o. Autorka je přesvědčena, že se jí podařilo naplnit cíle této bakalářské práce a že přinesla ucelený pohled na danou problematiku. Je ráda, že mohla zpracovat právě toto téma a že prostudováním všech textů si své poznatky zdokonalila.

64

6 Seznam použitých zdrojů Seznam literatury BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní a daňová specifika společnost s ručením omezeným. 2. vyd. Znojmo: Svše Znojmo, 2013. 118 s. ISBN 978-80-87314-30-2. HNÁTEK, Miloslav; ZÁMEK, David. Daňové a nedaňové náklady 2013. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2013. 224 s. ISBN 978-80-260-2628-0. KOUT, Petr; LÍBAL, Tomáš. Komplikované účetní případy a jejich daňové dopady. 1. vyd. Praha: 1.VOX a.s., 2013. 288 s. ISBN 978-80-87480-13-7. LÍBAL, Tomáš. Účetnictví – principy a techniky. 1.vyd. Praha:

INSTITUT

CERTIFIKACE ÚČETNÍCH, a.s., 2011. 411 s. ISBN 978-80-86716-72-5. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2013: úplná znění platná k 1.1.2013. 22. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. 272 s. ISBN 978-80-247-4643-2. PELC, Vladimír; PELECH, Petr. Daně z příjmů s komentářem 2013. 13. vyd. Olomouc: ANAG, 2013. s. 1056. ISBN 978-80-7263-784-3.

Elektronické zdroje GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ [online] r. 2011, Pokyn GFŘ č. D-6 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-zakony/Pokyn__GFR_c_D_6.pdf

Právní předpisy Evropského společenství a platná legislativa ČR Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2003/123/ES a směrnice Rady 2006/98/ES. Směrnice Rady 2009/133/ES ze dne 19. října 2009 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, částečných rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států a při přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti mezi členskými státy (kodifikované znění). 65

Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnice Rady 2004/76/ES a směrnice Rady 2006/98/ES. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č.16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích Vyhláška č.500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.563/1991Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví

Judikatura Rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, 31.1.2002, sp. Zn. 30 Ca 128/2000 Rozsudek Nejvyššího správní soudu ze dne 16.5.2007, č.j. 2 Afs 36/2006-77, uveřejněné pod č. 9/2007 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, dostupné z www.nssoud.cz Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.3.2009, č.j. 8 Afs 80/2007-105, uveřejněné pod č. 7/2009 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, dostupné z www.nssoud.cz

66

Další zdroje KOUT, Petr. Výukový materiál – Daň z příjmů právnických osob KOUT, Petr, LÍBAL, Tomáš. Výukový materiál – Změny v účetních a daňových předpisech od roku 2014

Interní zdroje společnosti ABC s.r.o. DPPO společnosti ABC s.r.o. za rok 2013 Příloha k DPPO společnosti ABC s.r.o. Vnitropodniková směrnice společnosti ABC s.r.o. – manko do normy

67

Seznam tabulek Tabulka č. 1

Způsob vyřazení majetku ........................................................................ 27

Tabulka č. 2

Sankce ze smluvních vztahů ................................................................... 27

Tabulka č. 3

Opravné položky a rezervy ..................................................................... 28

Tabulka č. 4

Struktura vlastního kapitálu .................................................................... 37

Tabulka č. 5

Členění tržeb společnosti ........................................................................ 39

Tabulka č. 6

Přehled majetkových účastí společnosti ................................................. 41

Tabulka č. 7

Porovnání paušálních a přímých nákladů spojených s držbou podílů .... 43

Tabulka č. 8

Příloha DPPO pro osvobozené příjmy od daně ...................................... 44

Tabulka č. 9

Vnitropodniková směrnice společnosti ABC s.r.o. – manko do normy . 53

Tabulka č. 10 Rovnoměrné odpisy ................................................................................ 55 Tabulka č. 11 Zrychlené odpisy ..................................................................................... 55 Tabulka č. 12 DPPO společnosti ABC s.r.o. 2013 odpisy, strana 3 .............................. 57 Tabulka č. 13 Přepočet pohledávek v cizí měně ............................................................ 59 Tabulka č. 14 Přepočet závazků v cizí měně ................................................................. 59 Tabulka č. 15 Výpočet výsledku hospodaření rok 2013 ................................................ 60 Tabulka č. 16 Transformace výsledku hospodaření rok 2013 ....................................... 61

Seznam grafů Graf č. 1 Přehled tržeb společnosti za období 2000 – 2013 ........................................... 31 Graf č. 2 Procentní vyjádření tržeb – tuzemsko a zahraničí rok 2013 ............................ 39 Graf č. 3 Porovnání rovnoměrných a zrychlených odpisů.............................................. 56

Seznam schémat Schéma č. 1 Rozdělení obchodních společností ............................................................. 11 Schéma č. 2 Členění výsledku hospodaření (VH) .......................................................... 14 Schéma č. 3 Převod výsledku hospodaření na základ daně nebo daňovou ztrátu .......... 16

68

Seznam použitých zkratek ČNB

Česká národní banka

ČR

Česká republika

DHM

Dlouhodobý hmotný majetek

DPH

Daň z přidané hodnoty

DPPO

Daň z příjmů právnických osob

DNM

Dlouhodobý nehmotný majetek

DŘ

Daňový řád

EUR

Euro

IFRS

Mezinárodních standardy účetního výkaznictví

Kč

Koruna česká

N

Náklady

NOZ

Nový občanský zákoník

OZ

Obchodní zákoník

Pokyn GFŘ

Pokyn Generálního ředitelství

PVZÚ

Prováděcí vyhláška zákona o účetnictví

SP

Sociální pojištění

SR

Slovenská republika

V

Výnosy

VH

Výsledek hospodaření

ZC

Zůstatková cena

ZD

Základ daně

ZDP

Zákon o daních z příjmů

ZOK

Zákon o obchodních korporacích

ZOM

Zákon o oceňování majetku

ZoR

Zákon o rezervách

ZoSD

Zákon o silniční dani

ZP

Zdravotní pojištění

ZPr

Zákoník práce

ZÚ

Zákon o účetnictví

69

Seznam příloh Příloha č. 1 Účtový rozvrh společnosti ABC s.r.o. Příloha č. 2 DPPO společnosti ABC s.r.o., rok 2013, strana 2 Příloha č. 3 DPPO společnosti ABC s.r.o., rok 2013, strana 3 Příloha č. 4 Vnitropodniková směrnice o cestovních náhradách platná pro rok 2013 Příloha č. 5 Inventura DHM a DNM společnosti ABC s.r.o. Příloha č. 6 Inventarizace hospodářských prostředků společnosti ABC s.r.o. v roce 2013

70

Příloha č. 1 Účtový rozvrh společnosti ABC s.r.o. DIMENZE ++ Hlavní kniha

ABC s.r.o. (ABC s.r.o.)

Účetní osnova platná od období 00/2013 do období 12/2013 Kód jazyka: CZ Účet

Název účtu

00 000000 DPH 01 010000 Nehmotný investiční majetek 011000 Zřizovací výdaje 012000 Nehmotné výsledky výzkumné a obdobné činnosti 013000 Software 014000 Ocenitelná práva 018000 Drobný nehmotný investiční majetek 019000 Ostatní nehmotný investiční majetek 02 021000 Budovy, haly a stavby 022000 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 022001 Dopravní prostředky osobní 022002 Dopravní prostředky nákladní 022003 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí-výroba 023000 Dopravní prostředky 024000 025000 Pěstitelské celky trvalých porostů 026000 Základní stádo a tažná zvířata 028000 Drobný hmotný investiční majetek 029000 0statní hmotný investiční majetek 03 031000 Pozemky 032000 Umělecká díla a sbírky 04 040000 Pořízení nehmotných a hmotných investic 041000 Pořízení nehmotných investic 042000 Pořízení hmotných investic 05 050000 Poskytnuté zálohy na nehmotný a hmotný investiční majetek 051000 Poskytnuté zálohy na nehmotný investiční majetek 052000 Poskytnuté zálohy na hmotný investiční majetek 06 061000 Podílové cenné papíry a vklady v podnicích s rozhodujícím vlivem 062000 Podílové cenné papíry a vklady v podnicích s podstatným vlivem 063000 Ostatní investiční cenné papíry a vklady 066000 Půjčky podnikům ve skupině 067000 Ostatní půjčky 069000 Ostatní finanční investice

71

07 070000 Oprávky k nehmotnému investičnímu majetku 071000 Oprávky ke zřizovacím výdajům 072000 Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumné a odborné činnosti 073000 Oprávky k softwaru 074000 Oprávky k ocenitelným právům 078000 Oprávky k drobnému nehmotnému investičnímu majetku 079000 Oprávky k ostatnímu nehmotnému investičnímu majetku 08 081000 Oprávky k budovám, halám a stavbám 082000 Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí 082001 Oprávky dopravní prostředky osobní 082002 Oprávky dopravní prostředky nákladní 082003 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí-výroba 084000 085000 Oprávky k pěstitelským celkům a trvalým porostům 086000 Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům 088000 Oprávky k drobnému hmotnému investičnímu majetku 089000 0právky k ostatnímu hmotnému investičnímu majetku 09 091000 Opravná položka k nehmotnému investičnímu majetku 092000 Opravná položka k hmotnému investičnímu majetku 093000 Opravná položka k nedokončeným nehmotným investicím 094000 Opravná položka k nedokončeným hmotným investicím 095000 Opravná položka k poskytnutým zálohám 096000 Opravná položka k finančním investicím 097000 Opravná položka k nabytému majetku 098000 Oprávky k opravné položce k nabytému majetku 11 111000 Pořízení materiálu 112000 Materiál na skladě 112100 Materiál na skladě 112200 Materiál na skladě 119000 Materiál na cestě 12 121000 Nedokončená výroba 122000 Polotovary vlastní výroby 123000 Výrobky 123100 Doprovodné náklady výroba 124000 Zvířata 13 131000 Pořízené zboží 132000 Zboží na skladě a v prodejnách 132100 Zboží na skladě a v prodejnách 132200 Zboží na skladě a v prodejnách 139000 Zboží na cestě 19 191000 Opravná položka k materiálu 192000 Opravná položka k nedokončené výrobě

72

193000 Opravná položka k polotovarům vlastní výroby 194000 Opravná položka k výrobkům 195000 opravná položka ke zvířatům 196000 Opravná položka ke zboží 21 210000 Peníze 211000 Pokladna 211010 Pokladna valut 213000 Ceniny 22 221000 Bankovní účty 23 231000 Krátkodobé bankovní úvěry 232000 Eskontní úvěry 24 241000 Emitované krátkodobé dluhopisy 249000 Ostatní krátkodobé finanční výpomoci 25 251000 Majetkové cenné papíry 252000 Vlastní akcie 253000 Dlužné cenné papíry 255000 Vlastní dluhopisy 26 261000 Peníze na cestě 261100 Peníze na cestě - devize 29 291000 Opravná položka k majetkovým cenným papírům 293000 Opravná položka k dlužným cenným papírům 31 311000 Odběratelé 311100 Odběratelé 311200 Odběratelé 312000 Směnky k inkasu 313000 Pohledávky za eskontované cenné papíry 314000 Poskytnuté provozní zálohy 314100 Poskytnuté provozní zálohy 314200 Poskytnuté provozní zálohy - DPH 315000 Ostatní pohledávky 315100 Ostatní pohledávky 315200 Přefakturace Eurocard A 315300 Přefakturace Eurocard B 315400 Přefakturace C 315500 Přefakturace D 315600 Přefakturace jiné 315900 Ostatní pohledávky 32 321000 Dodavatelé 321100 Dodavatelé 321200 Dodavatelé

73

322000 Směnky k úhradě 324000 Přijaté zálohy 324100 Přijaté zálohy 324200 Přijaté zálohy - DPH 325000 Ostatní závazky 325900 Ostatní závazky 326000 Závazky vůči klientům 327000 Závazky vůči trhům 33 331000 Zaměstnanci 331999 Zaměstnanci - neiden. zůstatky 333000 Ostatní závazky vůči zaměstnancům 335000 Pohledávky za zaměstnanci 335999 Pohledávky za zaměstnanci-neiden. 336000 Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení 336999 Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení-neiden. zůstatky 34 341000 Daň z příjmů 342000 Ostatní přímé daně 342999 Ostatní přímé daně-neidentifikovatelné zůstatky 343000 Daň z přidané hodnoty 343100 Daň z přidané hodnoty 343200 Daň z přidané hodnoty 343300 Daň z přidané hodnoty 343400 Daň z přidané hodnoty 343500 Daň z přidané hodnoty 343600 DPH - Zálohy 343999 DPH - Neidentifikovatelné zůstatky 345000 Ostatní nepřímé daně a poplatky 345100 Silniční daň 346000 Dotace ze státního rozpočtu 347000 Ostatní dotace 35 351000 Pohledávky k podnikům ve skupině 353000 Pohledávky za upsané vlastní jmění 354000 Pohledávky za společníky při úhradě ztráty 355000 Ostatní pohledávky za společníky 358000 Pohledávky k účastníkům sdružení 36 361000 Závazky k podnikům ve skupině 364000 Závazky ke společníkům při rozdělování zisku 365000 Ostatní závazky ke společníkům 366000 Závazky ke společníkům a členům družstva ze závislé činnosti 367000 Závazky z upsaných nesplacených nebo nezaplacených cenných papírů 368000 Závazky k účastníkům sdružení 37 371000 Odložená daňová pohledávka a závazek 375000 Pohledávky z emitovaných dluhopisů 377000 Zúčtování obchodů

74

378000 Jiné pohledávky 379000 Jiné závazky 379100 Jiné závazky - zaměstnanci 38 381000 Náklady příštích období 382000 Komplexní náklady příštích období 383000 Výdaje příštích období 384000 Výnosy příštích období 385000 Příjmy příštích období 386000 Kursové rozdíly aktiv 387000 Kursové rozdíly pasív 388000 Dohadné účty aktiv 389000 Dohadné účty pasív 39 391000 Opravná položka k pohledávkám 395000 Vnitřní zúčtovaní 395100 Vnitřní zaúčtování - záloha 398000 Spojovací účet při sdružení 41 411000 Základní jmění 412000 Emisní ážio 413000 Ostatní kapitálové fondy 414000 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku 415000 Oceňovací rozdíly z kapitálových účastí 42 421000 Zákonný rezervní fond 422000 Nedělitelný fond 423000 Statutární fondy 427000 Ostatní fondy 428000 Nerozdělený zisk minulých let 429000 Neuhrazená ztráta minulých let 43 431000 Hospodářský výsledek ve schvalovacím zařízení 45 451000 Rezervy zákonné 454000 Rezerva na kusové ztráty 459000 Ostatní rezervy 46 461000 Bankovní úvěry 47 471000 Dlouhodobé závazky k podnikům ve skupině 473000 Emitované dluhopisy 474000 Závazky v pronájmu 475000 Dlouhodobé přijaté zálohy 478000 Dlouhodobé směnky k úhradě 479000 Ostatní dlouhodobé závazky 49 491000 Účty individuálního podnikatele 50

75

500000 Spotřebované nákupy 501000 Spotřeba materiálu - Výroba 501001 Spotřeba materiálu - prodej materiálu 501100 Spotřeba PHM 501200 Drobný nákup 501300 Nákup tiskovin 501400 DHIM 501500 Autokosmetika, autopříslušenství 502000 Spotřeba el. energie 502100 Spotřeba vody 502200 Spotřeba plynu 503000 Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek 504000 Prodané zboží 51 510000 Služby 511000 Opravy a udržování 511001 Opravy a údržba IM 511002 Opravy a údržba osobních automobilů 511004 Mytí automobilu 512000 Cestovné 513999 Náklady na reprezentaci 518000 Ostatní služby 518002 Přeprava 518003 Nájemné 518004 Telefony 518005 Půjčovné - leasing 518006 Reklama a propagace 518007 Náklady na školení 518008 Náklady na provize 518009 Náklady na veletrhy 518010 Poštovné 518011 Náklady na inzerci 518012 Úklidové služby 518013 Překladatelské služby 518014 Parkovné 518015 Poradenské služby 518016 Mýtné 518017 Kopírování 518018 Software 518021 Pojistné 518022 Servisní služby 518023 Internetové služby 518999 Služby daňově neuznané 52 520000 Osobní náklady 521000 Mzdové náklady 522000 Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti 523000 Odměny členům orgánů společnosti a družstva 524000 Zákonné sociální pojištění

76

524001 Zákonné úrazové pojištění 525000 Ostatní sociální pojištění 526000 Sociální náklady individuálního podnikatele 527000 Zákonné sociální náklady 528000 Ostatní sociální náklady 53 530000 Daně a poplatky 531000 Daň silniční 532000 Daň z nemovitosti 538000 Ostatní nepřímé daně a poplatky 54 540000 Jiné provozní náklady 541000 Zůstatková cena prodaného nehmotného a hmotného investičního majetku 542000 Prodaný materiál 543000 Dary 543999 Dary 544000 Smluvní pokuty a úroky z prodlení 544999 Smluvní pokuty a úroky z prodlení 545000 Ostatní pokuty a penále 545999 Ostatní pokuty a penále 546000 Odpis pohledávky 546999 Odpis pohledávky - nedaňový 548000 Ostatní provozní náklady 548999 Ostatní provozní náklady - nedaňová 549999 Manka a škody 55 551000 Odpisy nehmotného a hmotného investičního majetku 551001 Odpis zřizovacích výdajů 551002 Odpis software 551003 Odpis budovy haly a stavby 551004 Samostatné movité věci 551005 Dopravní prostředky osobní 551006 Dopravní prostředky nákladní 551007 Samostatné movité věci-výroba 552000 Tvorba zákonných rezerv 554000 Tvorba ostatních rezerv 555000 Zúčtování komplexních nákladů příštích období 557000 Zúčtování oprávky k opravné položce k nabytému majetku 558000 Tvorba zákonných opravných položek 558100 Tvorba oprav. pol.-pod. v konk. říz. 558200 Tvorba oprav. pol. - ostatní 559000 Tvorba opravných položek 559999 Tvorba opravných položek - Nedaňová 56 560000 Finanční náklady 561000 Prodané cenné papíry a vklady 561999 Prodané cenné papíry a vklady - Nedaňové 562000 Úroky 562001 Úroky ze směnek

77

563000 Kursové ztráty 568000 Ostatní finanční náklady 57 574000 Tvorba rezerv 574999 Tvorba rezerv nedaňová 579000 Tvorba opravných položek 58 580000 Mimořádné náklady 581000 Náklady na změnu metody 582000 Manka a škody 582999 Manka a škody nedaňové 584000 Tvorba rezerv 588000 Ostatní mimořádné náklady 588001 Ostatní mim. náklady - přefakturace 588999 Ostatní mim. náklady nedaň. - přefakturace 589000 Tvorba opravných položek 59 591000 Daň z příjmů z běžné činnosti - splatná 591999 Daň z příjmů z běžné činnosti - splatná 592000 Daň z příjmů z běžné činnosti- odložená 593000 Daň z příjmů z mimořádné činnosti- splatná 593999 Daň z příjmů z mimořádné činnosti- splatná 594000 Daň z příjmů z mimořádné činnosti - odložená 595000 Dodatečné odvody daně z příjmů 596000 Převod podílů na hospodářském výsledku společníků 597000 Převod provozních nákladů 598000 Převod finančních nákladů 60 600000 Tržby za vlastní výkony a zboží 601000 Tržby za vlastní výrobky 602000 Tržby z poštovného 602001 Přefakturace služeb 602002 Dopravné 602003 Tržby z prodeje ostatních služeb 602004 Tržby za stříhání drátu 602005 Tržby za balné 604000 Tržby za zboží 61 610000 Změny stavu vnitropodnikových zásob 611000 Změna stavu nedokončené výroby 612000 Změna stavu polotovarů 613000 Změna stavu výrobků 614000 Změna stavu zvířat 62 620000 Aktivace 621000 Aktivace materiálu a zboží 622000 Aktivace vnitropodnikových služeb 623000 Aktivace nehmotného investičního majetku 624000 Aktivace hmotného investičního majetku

78

64 640000 Jiné provozní výnosy 641000 Tržby z prodeje nehmotného a hmotného investičního majetku 642000 Tržby z prodeje materiálů 644000 Smluvní pokuty a úroky z prodlení 646000 Výnos z odepsaných pohledávek 646999 Výnos z odepsaných pohledávek 648000 Ostatní provozní výnosy 648100 Přebytky na skladě 648999 Ostatní provozní výnosy-nedaňové 65 652000 Zúčtování zákonných rezerv 654000 Zúčtování ostatních rezerv 655000 Zúčtování komplexních nákladů příštích období 657000 Zúčtování oprávky k opravné položce k nabytému majetku 658000 Zúčtování zák. oprav. položek 659000 Zúčtování opravných položek 66 660000 Finanční výnosy 661000 Tržby z prodeje cenných papírů a vkladů 662000 Úroky 663000 Kursové zisky 665000 Výnosy z finančních investic 666000 Výnosy z krátkodobého finančního majetku 668000 Ostatní finanční výnosy 67 674000 Zúčtování rezerv 674999 Zúčtování rezerv nedaňové 679000 Zúčtování opravných položek 68 680000 Mimořádné výnosy 681000 Výnosy ze změny metody 684000 Zúčtování rezerv 688000 Ostatní mimořádné výnosy 688001 Ostatní mim. výnosy - přefakturace 688100 Přijaté náhrady od pojišťovny 688200 Nepřijaté náhrady od pojišťovny 688300 Přebytky na majetku 688999 Ostatní mim. výnosy nedaň. - přefakturace 689000 Zúčtování opravných položek 69 697000 Převod provozních výnosů 698000 Převod finančních výnosů 70 701000 Počáteční účet rozvažný 702000 Konečný účet rozvažný 71 710000 Účet zisků a ztrát

79

Příloha č. 2 DPPO společnosti ABC s.r.o., rok 2013, strana 2 II. ODDÍL - daň z příjmů právnických osob ( dále jen "daň " )

Řáde k 108)

208) 308) 40

50 618)

Vyplní v celých Kč finanční poplatník úřad

Název položky Výsledek hospodaření ( zisk +, ztráta - )3) nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji3) ke dni 31.12.2013

Částky neoprávněně zkracující příjmy ( §23 odst. 3 písm. a) bod 1 zákona ) a hodnota nepeněžních příjmů ( §23 odst. 6 zákona ), pokud nejsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji na ř. 10 Částky, o které se podle § 23 odst. 3 písm. a) bodů 3 až 13 zákona zvyšuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji na ř. 10 Výdaje (náklady) neuznávané za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů (§ 25 nebo 24 zákona), pokud jsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji na ř. 10 Rozdíl, o který odpisy hmotného a nehmotného majetku (§ 26 a § 32a zákona) uplatněné v účetnictví převyšují odpisy tohoto majetku stanovené podle § 26 až 33 zákona Úprava základu daně podle § 23 odst. 8 zákona v případě zrušení poplatníka s likvidací

7 273 176

0 0 803 550

0 0

628)

Náklady související s držbou cenných papírů

28 725

70

Mezisoučet (ř. 20 + 30 + 40 + 50 + 61 + 62)

832 275

100 101 1108) 1118) 1128)

Příjmy, které nejsou předmětem daně podle § 18 odst. 2 zákona, pokud jsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji (ř. 10) Příjmy, jež u poplatníků, kteří nebyli založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, nejsou předmětem daně podle § 18 odst.4 a 13 zákona, pokud jsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji (ř. 10) Příjmy osvobozené od daně podle § 19 zákona, pokud jsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji (ř. 10) Částky, o které se podle §23 odst. 3 písm. b) zákona snižuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 10) Částky, o které lze podle §23 odst. 3 písm. c) zákona snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 10)

0 0 574 497 0 0

120

Příjmy nezahrnované do základu daně podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona

0

130

Příjmy nezahrnované do základu daně podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona

0

1408) 150 1608) 1618)

Příjmy a částky podle § 23 odst. 4 zákona, s výjimkou příjmů podle § 23 odst. 4. písm. a) a b) zákona, nezahrnované do základu daně Rozdíl, o který odpisy hmotného a nehmotného majetku stanovené podle § 26 až 33 zákona převyšují odpisy tohoto majetku uplatněné v účetnictví Souhrn jednotlivých rozdílů, o které částky výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů převyšují náklady uplatněné v účetnictví Úprava základu daně podle § 23 odst. 8 zákona v případě zrušení poplatníka s likvidací

1628) 170

0 0 0 0 0

Mezisoučet (ř. 100 + 101 + 110 + 111 + 112 + 120 + 130 + 140 + 150 + 160 + 161 + 162)

2

80

574 497

Příloha č. 3 DPPO společnosti ABC s.r.o., rok 2013, strana 3 Příloha č. 1 II. oddílu

Identifikační číslo; podílový fond6) a fond penzijní společnosti11) tuto položku nevyplňují XXXXXXXX

Daňové identifikační číslo

CZXXXXXXXX

A. Rozdělení výdajů ( nákladů ), které se neuznávají za výdaje ( náklady ) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uvedených na řádku 40 podle účtových skupin účtové třídy - náklady Vyplní v celých Kč

Řádek

Název účtové skupiny ( včetně číselného označení )

1

513-Náklady na reprezentaci

518 829

2

518-Služby daňově neuznatelné

107 499

3

543-Dary

155 000

4

548-Ostatní provozní náklady daňově neuznatelné

22 222

poplatník

5

xxxx

6

xxxx

7

xxxx

8

xxxx

9

xxxx

10

xxxx

11

xxxx

12

xxxx

13

Celkem

81

803 550

finanční úřad

Příloha č. 4 Vnitropodniková směrnice o cestovních náhradách platná pro rok 2013 INTERNÍ SMĚRNICE

Vydavatel: xxx

Číslo: 02/13

Schválil: jednatel společnosti

Datum účinnosti: 1.ledna 2013 Podpis:

. Komu:

Podpis: jednatelům,zaměstnancům,obchodní Datum vydání: 2. ledna 2013

společnosti Věc: Vnitropodniková směrnice o cestovních náhradách Vnitropodniková směrnice o cestovních náhradách Ve smyslu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen ZP), ABC s.r.o. (dále jen „zaměstnavatel“) pro své zaměstnance stanoví:

h l a v a I. článek 1 – Obecná ustanovení Náhrady výdajů se poskytují při pracovních cestách, při jiných změnách místa výkonu práce, při přidělení k výkonu práce v zahraničí: Osobám, na které se vztahuje ZP, dále „zaměstnanci“. Osoby, které spolupracují s ABC, s.r.o. na základě smluvního vztahu jsou oprávněny účtovat svoje cestovní náhrady maximálně do výše uvedené v této interní směrnici. 2. Pokud není tímto předpisem upraveno, postupuje se podle § 151 až § 189 ZP. článek 2 – náhrady při Tuzemských pracovních cestách Zaměstnanci vyslanému na pracovní cestu zaměstnavatelem přísluší: náhrada prokázaných jízdních výdajů, náhrada prokázaných výdajů za ubytování, zvýšených stravovacích výdajů (dále je „stravné“),

82

náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů, např. poplatky za úschovu zavazadel, za použití telefonu, parkovné při použití motorového vozidla při pracovních cestách, které se prokazují příslušnými doklady případně čestným prohlášením, 2A) náhrada prokázaných jízdních výdajů Zaměstnanci náleží náhrada za použití určeného hromadného dopravního prostředku v prokázané výši. Ve společnosti se k pracovním cestám používají služební motorová vozidla a motorová vozidla zaměstnance. Zaměstnanec je povinen sdělit zaměstnavateli, zda je vozidlo havarijně pojištěné a pojištění zaplacené. Příslušný vedoucí pracovník musí použití soukromého vozidla písemně schválit před uskutečněním pracovní cesty. Dojde-li k případu a zaměstnanec při pracovní cestě použije své soukromé silniční motorové vozidlo, přísluší mu za každý 1 km jízdy sazba základní náhrady a podle aktuálně vyhlášené sazby Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů. 36,10 Kč u benzínu automobilového 95 oktanů 38,60 Kč u benzínu automobilového 98 oktanů 36,50 Kč u motorové nafty Základní náhrada činí od 1.1.2013 - 3,60 Kč. Při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu se sazba základní náhrady za 1 km jízdy zvýší o 15%. Zaměstnanci přísluší náhrada za spotřebované pohonné hmoty ve výši vypočtené z podle aktuálně vyhlášené sazby Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů, dle pohonné hmoty vozidla, kdy se použije údaj z technického průkazu vozidla o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropské unie. 2B) NÁHRADA VÝDAJŮ ZA UBYTOVÁNÍ Zaměstnanci vyslanému na pracovní cestu přísluší náhrada prokázaných výdajů za ubytování. Způsob ubytování určuje zaměstnavatel. Výdaje za ubytování se prokazují originálním daňovým dokladem, kde musí být uvedeny náležitosti daňového dokladu včetně jména zaměstnance a jeho zaměstnavatele. Do 10.000 Kč bez DPH se jedná o zjednodušený daňový doklad, nad tuto hranici o řádný daňový doklad, který musí obsahovat všechny náležitosti daňového dokladu.

83

2C) stravné Za každý kalendářní den pracovní cesty v tuzemsku mimo hlavního města Prahy, přísluší zaměstnanci stravné, které se aktuálně stanoví na základě vyhlášených platných sazeb, které jsou obvykle zveřejňovány ve vyhlášce Ministerstvem práce a sociálních věcí. Od 1. 1. 2013 náleží osobám uvedeným v Čl. 1 vyslaných na tuzemskou pracovní cestu stravné, které činí: Délka pracovní cesty

Stravné

5 – 12 hod.

73 Kč

12 – 18 hod.

111 Kč

více než 18 hod.

173 Kč

Při pracovní cestě kratší než 5 hodin nebude stravné poskytováno. Toto poskytnuté stravné se krátí následujícím způsobem: - pokud bylo zaměstnanci poskytnuto jídlo charakteru snídaně, oběda a večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá (dále jen „ bezplatné jídlo“), přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu: a) 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b) 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, c) 25% stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. Stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla 12 až 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla. Při organizovaných školeních zaměstnavatelem, kdy je zaměstnanci poskytnuto bezplatné jídlo, nebude stravné poskytováno. Stravné při pracovní cestě delší než jeden kalendářní den se posuzuje odděleně podle jednotlivých dnů, s výjimkou služebních cest, které spadají do 2 kalendářních dnů je přípustné sčítání doby trvání služební cesty, pokud je to pro zaměstnance výhodnější. Příklad: zaměstnanec nastoupil služební cestu 1. den ve 22.00 hod a tuto pracovní cestu ukončil 2. den ve 4 hodiny ráno. V tomto případě je pro zaměstnance výhodnější sečíst 2 + 4 hodiny = 6 hodin, při které obdrží stravné ve výši 76 (podle charakteru cesty). Pokud by uplatňoval stravné za jednotlivé dny odděleně, neměl by ani jeden den nárok na stravné.

84

Při poskytnutí stravného nenáleží zaměstnanci na příslušný den stravenka. Sazby stravného se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Sazby základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a průměrné ceny pohonných hmot se zaokrouhlují na Kč nahoru.

H L A V A I I. článek 1 – náhrady při zahraničních pracovních cestách Zaměstnanci vyslanému na zahraniční pracovní cestu přísluší: náhrada prokázaných jízdních výdajů, náhrada prokázaných výdajů za ubytování, zahraniční stravné, kapesné - výjimka, nebude v roce 2013 vypláceno náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů.

3A) náhrada výdajů za pohonné hmoty Při použití soukromého silničního vozidla přísluší zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě náhrada za pohonné hmoty v cizí měně pouze za kilometry ujeté na cizím státním území. 3C) stravné při zahraničních cestách Výše stravného se určí ze základní sazby stravného, stanoveného vyhláškou Ministerstva financí platnou v okamžiku nástupu na pracovní cestu, pro příslušný stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času. Základní sazby stravného v cizí měně přísluší zaměstnanci, pokud doba zahraniční pracovní cesty strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin. Trvá-li tato cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, přísluší zaměstnanci stravné v cizí měně ve výši dvou třetin základní sazby. Trvá-li tato cesta déle než 1 hodinu, nejvýše však 12 hodin, přísluší zaměstnanci stravné v cizí měně ve výši jedné třetiny základní sazby. Bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné ve výši základní sazby snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu:

85

a) 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby, b) 35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby, stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, c) 25% zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši základní sazby. Stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá: 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla, 12 až 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla. Trvá-li zahraniční pracovní cesta méně než 1 hodinu, stravné v cizí měně zaměstnanci nepřísluší. Tato doba se započítává do doby tuzemské pracovní cesty. 3D) kapesné Zaměstnancům při zahraniční pracovní není vyplaceno kapesné. vyloučení souběhu náhrad poskytnutých v české a cizí měně Při zahraniční pracovní cestě přísluší zaměstnanci za dobu pracovní cesty po území České republiky stravné v českých korunách v rozsahu a za podmínek uvedených v Čl. 2. Od okamžiku překročení české státní hranice přísluší zaměstnanci stravné v cizí měně podle Čl. 3., nedohodnou-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak Rozhodnou dobou pro vznik nároku na náhrady poskytované v cizí měně je přechod české státní hranice a při letecké přepravě odlet a přílet letadla podle letového řádu. Při jednodenních zahraničních pracovních cestách lze sečíst doby trvání této pracovní cesty za oba úseky na území České republiky, a to při výjezdu z výchozího místa do překonání státní hranice a zpátky při překonání hraničního přechodu do místa ukončení pracovní cesty. Jestliže tyto doby budou ve svém součtu činit alespoň 5 hodin, má zaměstnanec nárok na stravné v korunách podle Čl. 2.

H L A V A III. STANOVENÍ PAUŠALU CESTOVNÍCH NÁHRAD

86

H L A V A IV. ORGANIZAČNÍ POKYNY ČLÁNEK 1 - neprokázání požadovaných výdajů Zaměstnanci, který neprokáže výdaje ve smyslu Čl. 2 a Čl. 3, poskytuje zaměstnavatel náhrady v jím uznané výši s přihlédnutím k určeným podmínkám pracovní cesty. ČLÁNEK 2 - poskytování záloh Zálohy na tuzemskou pracovní cestu se poskytují do výše předpokládané cestovní náhrady. Z organizačních důvodů je nutné o tuto zálohu požádat písemně/e-mailem/ nejpozději 5 pracovních dnů před nástupem na pracovní cestu. Zálohy při zahraniční pracovní cestě se poskytují v cizí měně v rozsahu a ve výši podle doby trvání a podmínek zahraniční pracovní cesty, nedohodne – li se zaměstnavatel se zaměstnancem jinak. ČLÁNEK 3 - NÁSTUP NA PRACOVNÍ CESTU Vyslání zaměstnance na pracovní cestu je vždy závislé na účelu a cíli pracovní cesty. Ta musí být uskutečněna za účelem plnění pracovních povinností. Vyslání na pracovní cestu musí být nahlášeno zaměstnanci před jejím zahájením. Stanovení rozsahu a cíle pracovní cesty se určuje Cestovním příkazem, který musí obsahovat tyto náležitosti: Název a adresa zaměstnavatele Jméno, příjmení a bydliště zaměstnance Počátek cesty (místo, datum a hodina nástupu na pracovní cestu) Účel cesty Doba trvání pracovní cesty Určený dopravní prostředek (u vlastního vozidla druh, evidenční značku) Určení spolucestujících Stanovení zálohy pokud je požadována Ukončení pracovní cesty (místo a datum) Před nástupem cesty si musí zaměstnanec nechat schválit cestovní příkaz příslušným partnerem společnosti. Řídit služební motorová vozidla může jen pracovník, který absolvoval školení řidičů a má ho platné.

87

ČLÁNEK 4 - Ukončení a vyúčtování pracovní cesty Zaměstnanec je povinen do 10 pracovních dnů po ukončení pracovní cesty předložit potřebné doklady k vyúčtování pracovní cesty a vrátit nevyúčtovanou zálohu. Zaměstnanec je povinen předložit řádně vyplněný cestovní příkaz, který se přikládá jako příloha k měsíčnímu vyúčtování. Výpočet cestovních náhrad provede zaměstnanec samostatně a cestovní příkaz podepíše. Částku, o kterou byla poskytnutá záloha vyšší, než činí nároky zaměstnance, vrací ve měně poskytnuté zálohy, ve měně, na kterou poskytnutou měnu v zahraničí směnil, v korunách českých. Částku, o kterou byla poskytnutá záloha nižší, než činí nároky zaměstnance, se doplácí v zahraniční nebo české měně, podle dohody zaměstnance se zaměstnavatelem. Při vyúčtování zálohy se používají směnné kurzy devizového trhu vyhlašované Českou národní bankou v době poskytnutí této zálohy, či přepočítacími poměry nebo zaměstnancem doložený kurz, kterým byla poskytnutá měna v zahraničí směněna na jinou měnu. Pokud nebyla záloha na zahraniční pracovní cestu poskytnuta, poskytne se pro účely vyplacení náhrady kurs ČNB platný ke dni nástupu na pracovní cestu. Zaměstnavatel je povinen do 15 pracovních dnů ode dne předložení dokladů provést vyúčtování pracovní cesty zaměstnance a v pravidelném měsíčním termínu uspokojit jeho nároky.

88

Příloha č. 5 Inventura DHM a DNM společnosti ABC s.r.o. ABC s.r.o. Inventura DHM a DNM společnosti 31.12.2013 (úcty 013xxx,021xxx,022xxx) Druh majetku: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

Zabezpečovací zařízení Police Police Váha Morcan 10cs Roleta 384*375 cd77 hnědá + příslušenství Dimenze ++, server Licence MS Bask office 1.5 server Koberec Stříhací zařízení Telefoní úsředna Notebook presario Digitální kamera Notebook ASUS LDVD Mercedes BENZ Notebook ASUS A1600 Notebook ASUS A1600 Projektor BSURE SV1 Stříhací zařízení - Komax Samostatný soubor regálů Č.:1 Samostatný soubor regálů Č.:2 Kopírovací stroj AR-M205 Klimatizace KLVW40A10E Server DELL NO+BL Kancelářský nábytek KDL 46D3000 Komatsu Bx50 AUDI Q5 Škoda Octavia Škoda Octavia Škoda Octavia Škoda Octavia Ambienete Fréza Honda Audiovisuální zařízení Audi A7 Sever Dell power EDGE Audi A6 Celkem: Inventuru provedl: xxx dne 4.1.2014

Vstupní cena:

Účet:

287 823,00 Kč 82 773,00 Kč 28 000,00 Kč 19 000,00 Kč 74 048,80 Kč 192 000,00 Kč 56 050,00 Kč 37 030,00 Kč 319 352,08 Kč 143 054,00 Kč 74 560,00 Kč 64 426,23 Kč 73 700,00 Kč 719 905,00 Kč 43 999,00 Kč 43 999,00 Kč 98 800,00 Kč 245 000,00 Kč 55 783,00 Kč 81 620,00 Kč 91 900,83 Kč 106 279,80 Kč 120 903,33 Kč 238 620,10 Kč 136 781,50 Kč 66 370,00 Kč 540 258,50 Kč 1 485 678,95 Kč 442 865,54 Kč 442 865,83 Kč 443 225,00 Kč 431 625,00 Kč 52 613,33 Kč 49 000,00 Kč 1 920 133,65 Kč 275 970,00 Kč 1 601 036,00 Kč 11 187 050,47 Kč

Účet 022000 Účet 022000 Účet 022000 Účet 022000 Účet 021000 Účet 013000 Účet 013000 Účet 021000 Účet 022003 Účet 022000 Účet 022000 Účet 022000 Účet 022000 Účet 022002 Účet 022000 Účet 022000 Účet 022000 Účet 022000 Účet 022000 Účet 022000 Účet 022000 Účet 022000 Účet 022000 Účet 022000 Účet 022000 Účet 022000 Účet 022000 Účet 022001 Účet 022001 Účet 022001 Účet 022001 Účet 022001 Účet 022000 Účet 022000 Účet 022001 Účet 022000 Účet 022001

89

Příloha č. 6 Inventarizace hospodářských prostředků společnosti ABC s.r.o. v roce 2013 Příkaz ředitele s.r.o. ač.: 1/2013 INVENTARIZACE HOSPODÁŘSKÝCH PROSTŘEDKU V ROCE 2013 V souladu se zákonem o účetnictví č. 563/91 Sb. ukládám provedení periodické inventarizace hospodářských prostředků společnosti výše jmenovanými dílčími inventarizačními komisemi (dále jen DIK) v rozsahu a termínech uvedených v příloze tohoto příkazu. V souladu se zákonem o účetnictví č. 563/91 Sb. jmenuji ústřední inventarizační komisi (dále ÚIK) v tomto složení: Předseda: XXX Členové: XXX XXX XXX Tajemnice komise: XXX Uvedené ÚIK ukládám: soustavně dohlížet na průběh inventarizací a dodržování zásad daných zákonem projednat v komisi důsledky dílčích inventur navrhnout vypořádání případných inventarizačních rozdílů a opatření k odstranění ujištěných nedostatků zprávu o výsledku inventarizací projednat ve vedení společnosti K provedení inventarizací jmenuji dílčí inventarizační komise (DIK) jejichž složení včetně předsedů je uvedeno v příloze č. 1 Členem příslušné DIK je vždy i příslušný hmotně odpovědný zaměstnanec společnosti, a to i v případě, když není mezi členy DIK výslovně uveden! Termíny a okruh inventarizovaných hospodářských prostředků jsou uvedeny v příloze č. 1. Organizační zabezpečení a průběh inventarizace: Předsedové DIK jsou povinni důkladně se seznámit se zákonem č. 536/91 Sb.

90

Před zahájením inventury svolá předseda DIK její členy, včetně příslušného hmotně odpovědného zaměstnance za příslušný úsek a seznámí je s plánem a časovým harmonogramem inventury a jejich úkoly. DIK odpovídá za přesné a nezkreslené zjištění skutečného fyzického stavu hospodářských prostředků za příslušný úsek. Předsedové DIK odpovídají za: dodržení termínu inventarizace za úplné a správné vyplnění všech inventurních dokladů odevzdání „Prohlášení hmotně odpovědného zaměstnance před zahájením inventury (příloha č. 2) po inventuře pak podpisem potvrdí na inventarizačním zápisu, případně na inventurní soupisku, že inventura proběhla za jeho účasti a žádné hospodářské prostředky nezatajil (příloha č. 3 – inventarizační zápis) porovnání evidence na inventarizovaném úseku s účetní evidencí, kterou potvrdí zaměstnanec účtárny v inventarizačním zápisu. za kvalitní a pravdivé vyplnění bodu 7 a 8 inventarizačního zápisu

Tiskopisy zajistí pro všechny předsedy DIK odbor DI – pí. XXX Při inventarizaci je nutné kromě skutečného stavu zjistit a uvést v inventarizačním zápise: neupotřebitelné, přebytečné a nevyužité prostředky u investic, v nichž se nebude pokračovat, navrhnout, jak má být s nimi naloženo poškozené nebo znehodnocené zásoby, příčiny poškození nebo znehodnocení pohledávky a závazky k odpisu případné další návrhy či připomínky Dále je nutné přesvědčit se též o tom, zda je stanovena odpovědnost za hospodářské prostředky, zda je zajištěna jejich ochrana, zda jsou řádně udržovány a zda jsou zápisy o nich pravdivé. Skutečné stavy se zjišťují fyzickou inventurou. Provádí se přepočtením, převážením, přeměřením, ohledáním apod. Přitom se vychází z jednotek množství použitých v účetnictví. U hmotného a nehmotného investičního majetku je nutné překontrolovat i úplnost jejich příslušenství. U volně uloženého materiálu, např. písek, uhlí, dřevo a tekutých látek v nádržích, se může množství zjišťovat propočtem. Způsob zjištění skutečného stavu musí být zachycen v inventurních soupisech nebo inventarizačních zápisech. Fyzické inventury se musí zúčastnit zaměstnanec odpovědný za hospodářské prostředky.

91

Skutečné stavy se zachytí v inventurních soupisech. Vyhotovují se odděleně podle pracovníků odpovědných a podle míst, kde jsou prostředky uloženy. V soupisech se uvádí označení podle používaných číselníků, ceníků, SKP v jednotkách množství a ocenění. Soupisy podepisuje předseda DIK, který inventuru provedl a ti její členové, kteří zjistili v nich uvedené skutečné stavy. Nepoužitelné, poškozené a znehodnocené prostředky se zachytí ve zvláštních soupisech. Inventurní soupisy DHIM a DHP obdrží od odboru ekonomických informací příslušná DIK a společně s vedoucími středisek, případně pracovišť, zabezpečí provedení této inventarizace. Členové této DIK a vedoucí středisek, případně pracovišť, odpovídají za řádné provedení fyzické inventury podle těchto soupisů. Na inventurních soupisech budou vyčísleny rozdíly proti skutečnému stavu. DIK provede jejich rekapitulaci a vyčíslení za středisko a závod celkem. Je nutné se zaměřit na nepotřebný, nepoužitelný a nefunkční DHIM a DHM a předložit návrhy, jak s ním má být naloženo. Inventarizace v hlavním skladě OZ Dne 21. 12. 2013 budou předány do materiálové účtárny všechny uskutečněné příjmy a výdaje s datem 21. 12. 2013 včetně. Odbor DI (EI) vyčíslí účetní stavy všech materiálových účtů. V y d á v á m z á k a z v ý d e j e jakéhokoliv materiálu z hlavního skladu OZ na dny 21. 12.2013 – 5. 1. 2014. Výjimečné případy se mohou uskutečnit jen s mým písemným souhlasem, případně se svolením předsedy ÚIK. K zajištění rychlého a hladkého průběhu inventur nařizuji vedoucí skladu provést řádnou přípravu, tj. srovnání materiálu v regálech a na skládkách tak, aby bylo usnadněno fyzické spočítání. V průběhu inventury jsou n e p ř í s t u p n é jakékoliv účetní a fyzické manipulace s materiálem ve skladu OZ / likvidace apod. /. Inventura nářadí a přípravků ve výdejně musí prokázat, že veškeré nářadí včetně tohoto na účtu bylo vzato do operativní evidence o pohybu tohoto majetku. Inventurní soupis musí obsahovat údaj o evidovaném a skutečném stavu. Rozdíl mezi evidovaným a skutečným stavem musí být doložen dokladem o zápůjčce, osobní známkou pracovníka apod. Nedoložený rozdíl mezi evidovaným a skutečným stavem bude vyčíslen jako manko nebo přebytek. Evidovaný stav ve výdejně musí souhlasit na účetní stav, rozdíl mezi účetním a evidovaným stavem je manko nebo přebytek. Provádění oprav v inventurním soupise opravovaná část původního zápisu se přeškrtne tenkou čarou, aby zůstala čitelná a napíše se nový zápis, připojí se datovaná poznámka o provedení opravy podepsaná pracovníkem, který odpovídá za správnost opraveného údaje.

92

zápisy se nesmějí opravovat vymazáním, přepisováním, vyškrabáváním. Původní zápis musí být čitelný! skladová inventura se provádí pouze u pohledávek, závazků, pozemků nebo těch účetních stavů, které nemají hmotný základ. U jiných dokladovou inventuru provádět nelze. Doplnění a změny ve složení DIK V případě neúčasti některého člena komise (nemoc apod.) je předseda této komise povinen požádat písemně předsedu ÚIK o doplnění jiným zaměstnancem, kterého navrhne. Předložení inventarizačních zápisů a ostatních dokladů Předsedové DIK předají tajemnici ÚIK osobně řádně vyplněné inventurní doklady ve dvojím vyhotovení do 6. 1. 2013. Tajemnice je překontroluje a zpracuje souhrnnou tabulku inventurních rozdílů se stručným rozborem průběhu a výsledků inventarizace jako podklad pro ÚIK. Třetí vyhotovení inventurních dokladů obdrží hmotně odpovědný zaměstnanec. Závěrečná ustanovení Přikazují ÚIK a všem DIK zabezpečit inventarizaci odpovědně, přesně a ve všech stanovených termínech. V případě zjištěného nedodržení vydaných zásad a povinností tímto příkazem a jmenovaných zákonem, směrnicemi a předpisy, budou vůči odpovědným zaměstnancům vyvozeny důsledky ve smyslu ZP. Jednatel společnosti ABC s.r.o. Přílohy: č. 1 Č. 1 – Inventarizační zápis Inventarizační zápis

o provedené inventarizaci k 31. 12. 2013 podle příkazu ředitele společnosti 1. sklad č.

1,2,3,4

2. Složení komise - předseda

XXX

- členové

XXX

3. Inventarizace byla provedena ke dni

31. 12. 2013

4. Den zahájení inventury

2. 1. 2014

93

5. Den ukončení inventury

5. 1. 2014

6. Způsob zjištění skutečného stavu

fyzická inventura

7. Výsledek inventury v Kč: CELKOVÝ STAV ZBOŽÍ a VÝROBKU: a)

- účetní stav zboží

37 772 072,79 Kč

- skutečný stav zboží

37 716 436,77 Kč

- inventurní rozdíl zboží z toho

b)

37 727 992,96 Kč

-55636,02 Kč

- přebytky

867,55 Kč

- úbytky

-56 503,57 Kč

z toho: Manko do normy:

56 503,57 Kč

Manko nad normy:

0 Kč

Nedodané zboží dodav.:

0 Kč

- účetní stav výrobků

11 556,19 Kč

- skutečný stav výrobků

11 556,19 Kč

- inventurní rozdíl výrobků

0 Kč

z toho - přebytky

0 Kč

- úbytky

0 Kč

z toho: Manko do normy: (vč. Zmetků při výrobě) Manko nad normy:

0 Kč

8. Návrh na vypořádání inventurních rozdílů: přebývající zboží přijmout do stavu zásob chybějící zboží odepsat ze stavu zásob bez požadavku na úhradu 9. Prohlašujeme, že inventarizace byla provedena s největší pečlivostí a svědomitostí a že veškerý majetek je uvedený v přiložených inventurních soupisech, jeho ocenění je reálné a odpovídá skutečnosti. Datum: 6. 1. 2014 Předseda komise

……………………………..

Členové komise

……………………………..

Jednatel společnosti

……………………………..

94