Stanovení a popis nových specializovaných činností, zpracování standardu vzdělávání v rámci DVPP (obsah, rozsah a způsob ukončení)

Stanovení a popis nových specializovaných činností, zpracování standardu vzdělávání v rámci DVPP (obsah, rozsah a způsob ukončení) Standard udělování akreditací DVPP pro Studium k výkonu specializovaných činností – mentor / Standard Studia k výkonu specializované činnosti – mentor

Úvod Navrhovaný kariérní systém umožní pestřejší nabídku kariérních cest učitelům. Vynikajícím učitelům – pedagogickým lídrům, tj. těm, kteří budou mít 3. kariérní stupeň, se rozšíří nabídka specializovaných činností ve škole o pozice mentor1 – uvádějící a fakultní učitel, koordinátor evaluačních procesů (primárně autoevaluace). Tyto dvě činnosti doplní již zavedeného a v praxi uplatňovaného výchovného poradce a koordinátora v oblasti ŠVP. Všechny tyto čtyři specializované činnosti však vyžadují vzdělávání v minimálním rozsahu 250 hodin. Jelikož MŠMT předpokládá, že specializačního studia se ujme více poskytovatelů DVPP, zavádí pro ně Standard pro udělování akreditací DVPP pro studium specializačních činností. Specializované činnosti výchovný poradce a koordinátor v oblasti ŠVP již tento standard mají vytvořený a jeho perspektivou jsou posuzovány vzdělávací programy opravňující úspěšné absolventy k výkonu zmíněných specializovaných činností. Standard pro koordinátora evaluačních procesů (zejména autoevaluace) byl vytvořen v národním projektu Cesta ke kvalitě v roce 20122. Standard pro VP k výkonu specializované činnosti mentora prezentuje následující text. Mentoring je fenomén, který by v nejčernějších scénářích mohl být zneužit i ke snižování statusu učitelské profese, k jejímu vnímání na úrovni „řemesla“ naučitelného formou imitace „mistrů“ učedníky. Pozice, kterou zastává tento standard, je však opačná. Mentoring je zde chápán ve své edukativní roli, ve významu podpory profesního růstu učitelů, jak jednotlivců, tak i profese, která své kolektivní vědomí umí využít pro svůj další rozvoj (srov. Píšová a Duschinská a kol., 2011, s. 5). 1

V celém textu jsou používána některá obecná jména (např. mentor, učitel, pedagogický pracovník, lektor, účastník, výchovný poradce, koordinátor apod.) pouze v mužském rodě jako kategorie, bez jakéhokoliv diskriminujícího podtextu. 2

O výstupech projektu více na http://www.nuv.cz/ae

1

Mentoring je zde chápán jako prostředek podpory profesního rozvoje učitelů. Ve shodě s Lazarovou (2011, s. 99) jde tedy o profesionální praxi, poskytující podporu, asistenci a vedení (nejen) začínajícím učitelům za účelem zvýšení jejich profesního vzestupu a úspěšnosti v práci. Absolventi specializačního studia mentor by potom měli být kompetentními a zkušenými osobami poskytujícími profesní i studijní a osobnostní podporu, poradenství, vedení, patronát, předávání vědomostí a dovedností osobě služebně mladší s cílem usnadnit jí komplexní osobnostní, edukativní a profesní rozvoj.3 V textu potom čtenáři, zejména organizace poskytující DVPP, naleznou charakteristiku studia, vzdělávacího programu, časovou dotaci vzdělávacího programu, minimální obsah studia a požadavky na ukončení studia. Použitá literatura: Lazarová, B. (2011). Mentoring jako podpora mezigenerační spolupráce ve škole. In Pozdní sběr. O práci zkušených učitelů. Brno: Paido, s. 99–106. Píšová, M., Duschinská K. a kol. (2011). Mentoring v učitelství. Praha: Karolinum.

Studium realizované v rámci Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v Kariérním systému (dále „DVKS“) je určeno zkušeným pedagogickým pracovníkům, kteří chtějí být mentory ve vzdělávání, tzn. vědomě podporovat rozvoj ostatních učitelů ve své škole nebo v jiných školách či školských zařízeních, a kteří již získali kariérní stupeň 3. Charakteristika studia Hlavním smyslem studia je vybavení absolventa potřebnými znalostmi, dovednostmi a schopnostmi do té míry, aby byl schopen kvalifikovaně:      

plánovat, vést a průběžně vyhodnocovat mentorský proces vytvářet mentorské vztahy založené na důvěře uplatňovat etické zásady práce mentora vytvářet podmínky pro systematickou podporu rozvoje pedagogů komunikovat a spolupracovat s vedením školy či školského zařízení využívat svou expertnost, zkušenost a znalost a dále je rozšiřovat a rozvíjet prostřednictvím dalšího sebevzdělávání  poskytovat praktická doporučení ke zvyšování kvality ve vzdělávání ve školách a školských zařízeních Základním cílem vzdělávání v průběhu studia je prohloubit a rozšířit kompetence absolventa k výkonu mentorské podpory, která umožní rozvoj potenciálu ostatních pedagogů, jejich osobnosti, sebeuvědomění a sebedůvěry v souvislosti se Standardem učitele. 3

Srov. definici mentoringu v online slovníku cizích slov http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=mentoring

2

Účastníci studia: - získají, procvičí si a zdokonalí své mentorské dovednosti, - prozkoumají širší souvislosti, které ovlivňují mentorský proces, - prakticky si vyzkouší techniky a metody mentorské podpory, - povedou mentorský proces s konkrétním klientem, - prostřednictvím sebereflexe a sdílení zkušeností vyhodnocují svůj proces učení, - posílí svou dovednost sebereflexe ve vztahu ke zkvalitnění výkonu role mentora, - vedou si své dokladové portfolio. Absolventi studia mohou vykonávat roli interního mentora nebo externího mentora (podpora učitelů v jiných školách a školských zařízeních) a ucházet se o kariérní stupeň 4.

Vzdělávací program Vzdělávací organizace, která bude nabízet DVKS, musí nejprve získat akreditaci, a to podle pravidel vymezených v dokumentu „Hodnocení kvality DVPP v Kariérním systému“. Teprve následně může předložit vzdělávací program určený Specializované činnosti mentor k akreditaci. Vzdělávací program bude zpracován podle „Standardu vzdělávacích programů“ a v souladu se „Standardem pro Studium k výkonu specializované činnosti – mentor“. Časová dotace vzdělávacího programu Celkově program zahrnuje minimálně 250 hodin výuky (prezenční a distanční forma včetně mentorské praxe, samostudia, online konferencí apod.), z toho nejméně 40 hodin a nejvýše 150 hodin probíhá distanční formou (e-learning). Vzdělávací program je realizován tak, aby mezi moduly byl dostatečný prostor na aplikaci získaných poznatků do praxe s konkrétními mentee, skupinovou nebo individuální konzultaci s lektory, zpětnou vazbu a vypracování požadovaných výstupů, které vedou k získání konkrétních zkušeností s praxí mentora v reálném prostředí školy či školském zařízení. Minimální časové rozložení (doba trvání) vzdělávacího programu je 18 měsíců, maximální doba trvání je 30 měsíců.

Minimální obsah vzdělávacího programu Modul A: Mentoring a jeho přínos       

Mapování dosavadních zkušeností s danou tématikou Východiska pro zavádění mentoringu v českém školství Historie mentoringu Vymezení a objasnění mantinelů mentoringu Přínosy mentoringu pro mentee a mentora Kvalita pedagogické práce, Standard učitele a Kariérní systém Role vedení školy při zavádění mentoringu 3

Modul B: Teorie mentoringu         

Vymezení pojmu mentoring Propojení mentoringu a koučování Styly mentorování Klíčové vlastnosti a kapacity mentora Kompetence mentora Úloha a odpovědnost mentora Úloha a odpovědnost mentee (klienta) Podoby mentorského vztahu Etika mentoringu

Modul C: Proces mentoringu  Fáze mentoringu: Plánování průběhu mentoringu Příprava mentora Nastavení kontraktu s mentee (klientem) – výběr témat Nastavení cíle Plánování akcí k dosažení cíle Vyhodnocení Zpětná vazba

Modul D: Praktická část        

Vedení analytického rozhovoru Vedení mentorských schůzek Vedení záznamů z mentorských schůzek (Video/audio)4 trénink interakcí při rozhovoru s mentee (klientem) Techniky pozorování, jejich zásady Nácvik pozorování Záznamy z pozorování Formulace zpětné vazby a doporučení

Modul E: Portfolio mentora  Vedení a využití portfolia mentora

4

V tomto případě je potřeba postupovat v souladu se Zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

4

Modul F: Sledování a vyhodnocování procesu mentoringu  Efektivita mentoringu  Výhody a úskalí mentoringu  Analýza video/audio nahrávek5 mentorského rozhovoru s mentee (minimálně se 3 mentee)  Práce pod supervizí a absolvování supervize jako mentor

Ukončení studia Účastník vypracuje závěrečnou práci. Obsah práce by měl mít dvě části: - část teoretickou – zpracování integrovaných/integračních otázek - část praktickou – uvedení vlastních zkušeností (popis přínosu a konkrétní využitelnosti získaných dovedností v praxi účastníka vzdělávacího programu, kazuistika práce s mentee) Studium je zakončeno kolokviem tvořeným ostatními účastníky vzdělávacího programu a lektory vzdělávacího programu, na kterém účastník předloží a komentuje: - popsaný přínos mentoringu v kontextu školství nebo v prostředí vlastní školy či školského zařízení v rozsahu dvou normostran - vytvořenou strukturu postupu a jednotlivých fází mentoringu při práci s klientem na základě své mentorské zkušenosti - zaznamenaný postup a průběžné výsledky své mentorské praxe V průběhu kolokvia dále účastník reflektuje průběh svého studia pomocí svého dokladového portfolia (vyhodnotí své nastavené cíle, uvede přínosy studia pro svoji osobu i školu, označí své silné stránky a popíše doporučení na zlepšení, popř. si nastaví další cíle rozvoje). Absolvent po splnění všech požadavků získá osvědčení6 o absolvování specializačního studia „Mentor“. Použitá literatura: Lazarová, B. (2011). Mentoring jako podpora mezigenerační spolupráce ve škole. In Pozdní sběr. O práci zkušených učitelů. Brno: Paido, s. 99–106. Píšová, M., Duschinská K. a kol. (2011). Mentoring v učitelství. Praha: Karolinum.

5

V tomto případě je potřeba postupovat v souladu se Zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 6

Osvědčení bude vydáno s vymezením platnosti od po splnění všech podmínek ukončení studia.

5