Standardy kvality SPOD

Standardy kvality SPOD Města Jindřichův Hradec

Kolektiv pracovníků odboru sociálních věcí MěÚ J. Hradec Červen 2015

Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

OBSAH

Úvod

3

Standard č. 1 Místní a časová dostupnost

5

Standard č. 2 Prostředí a podmínky

24

Standard č. 3 Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany

41

Standard č. 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí

53

Standard č. 5 Přijímání a zaškolování

72

Standard č. 6 profesní rozvoj zaměstnanců

93

Standard č. 7 Prevence

106

Standard č. 8 Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu

116

Standard č. 9 Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte

134

Standard č. 10 Kontrola případu

150

Standard č. 11 Rizikové a nouzové situace

154

Standard č. 12 Vyřizování a podávání stížností

170

Standard č. 14 Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další fyzické osoby a právnické osoby

176


2

Úvod Orgány sociálně-právní ochrany dětí zajišťují ochranu práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, chrání jeho oprávněné zájmy a svoji činnost směřují k obnovení narušených funkcí rodiny a k zabezpečení náhradního rodinného prostředí Novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen „ZSPOD“), ve znění pozdějších přepisů, (§9a, odst. 4) a vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení ZSPOD (§6 a příloha č. 1 vyhlášky), zavádějí do činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí. Standardy kvality jsou souborem kritérií, jejichž prostřednictvím je určena úroveň kvality poskytované sociálně-právní ochrany při postupu orgánů sociálně-právní ochrany dětí ve vztahu k dětem, rodičům a jiným osobám odpovědným za výchovu včetně stanovení vnitřních postupů orgánu sociálně-právní ochrany. Účelem standardů kvality je stanovit přehledná a transparentní pravidla a postupy orgánu sociálněprávní ochrany při výkonu jeho činnosti a to z hlediska provozního, personálních, přístupového a procesního. Naplnění standardů by mělo být zárukou efektivní a systematické práce s ohroženou rodinou.

Standardy kvality SPOD Města Jindřichův Hradec vznikly v rámci projektu Podpora standardizace orgánů sociálně právní ochrany, registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071, který byl spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Používané pojmy a zkratky BOZP

bezpečnost a ochrana zdraví při práci

CAN

syndrom týraného a zneužívaného dítěte

ČSAD

Česká silniční autobusová doprava

IDS

integrovaný dopravní systém

IVS

institut pro veřejnou správu

IPOD

individuální plán ochrany dítěte

MěÚ

Městský úřad

MHD

městská hromadná doprava


3

NNO

nevládní neziskové organizace

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MV

Ministerstvo vnitra

NRP

náhradní rodinná péče

OOPP

osobní ochranné pracovní pomůcky

OS

Okresní soud

OSZ

Okresní státní zastupitelství

OSPOD

orgán sociálně-právní ochrany dětí

Oddělení SPOD

oddělení sociálně-právní ochrany dětí

OSV

odbor sociálních věcí

PPPD

pěstounská péče na přechodnou dobu

SPOD

sociálně-právní ochrana dětí

ÚMPOD

Úřad pro mezinárodně-právní ochranu dětí

ZDVOP

zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

ZOZ

zkouška odborné způsobilosti

ZSPOD

zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ve znění pozdějších právních předpisů

Pracovník OSPOD = pracovník obecního úřadu obce s rozšířenou působností na pozici referenta sociálních věcí orgánu sociálně-právní ochrany dětí


4

Název standardu

Kritérium standardu

1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálněprávní ochrany v potřebném rozsahu na celém území svého správního obvodu.

Závazné pro:

pracovníky poskytující SPOD v rámci MěÚ Jindřichův Hradec

Vypracoval:

Mgr. Marcela Longinová, Mgr. Petra Ližanová, Bc. Lucie Papáčková

Schválil:

Mgr. Zdeňka Šindelářová, vedoucí odboru sociálních věcí

Datum a podpis:

Platnost kritéria od:

1.1.2015

Datum revize:


5

Evidenční list změn obsahu kritéria Standardů kvality výkonu SPO

Číslo Předmět změny změny

Změnu provedl Jméno

Schválil

Změna platná od Jméno

Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


6

STANDARD 1 Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území svého právního obvodu.

Městský úřad Jindřichův Hradec – odbor sociálních věcí, oddělení sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD MěÚ J. Hradec“)zajišťuje sociálně-právní ochranu (dále jen“SPO“) v rozsahu stanoveném zákonem č. 359/1999 Sb., ZSPOD v platném znění. SPOD je zajišťována v celém správním obvodu, který zahrnuje i obce. Správní obvod orgánu sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu Jindřichův Hradec je stanoven vyhláškou MV č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností., v platném znění. SPOD je v základním pojetí zajišťují i obecní úřady v těchto obcích, neboť jsou též orgány SPOD a v případě, že problém klienta nenáleží do jejich působnosti, pomoc zprostředkují nebo doporučí obrátit se s problémem na OSPOD MěÚ J. Hradec. MěÚ J. Hradec má telefonické, e-mailové a písemné spojení na obecní úřady ve svém správním obvodu. Opatření SPOD, která jsou činěna v zájmu dětí a která vedou k zajištění jejich zdravého vývoje a k ochraně jejich práv, jsou poskytována všem dětem bez rozdílu. Celé území správního obvodu je relativně dobře dostupné pro klienty OSPOD prostřednictvím MHD, integrované dopravy a autobusů ČSAD a vlaky. Dostupnost je zajištěna i pro klienty OSPOD se zdravotním postižením bezbariérovým přístupem, v případě potřeby může jednat pracovník OSPOD s klientem v hovorně, která je přístupná klientům OSPOD se zdravotním postižením. Celé území správního obvodu je dostupné i pro zaměstnance OSPOD prostřednictvím MHD, IDS, ČSAD a též služebními automobily a referentskými vozy. SPOD je prostřednictvím pracovníků OSPOD MěÚ J. Hradec poskytována osobně přímo na úřadech v Nové Bystřici- první pátek v měsíci a v Nové Včelnici – druhý pátek v měsíci. V souvislosti s výkonem SPOD dle §§ 29 a 34 zákona č. 359/1999 Sb., ZSPOD v platném znění, je poskytována SPOD i mimo správní území obecního úřadu obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec. SPOD zajišťuje orgán sociálně-právní ochrany dětí, který součástí organizační struktury Městského úřadu Jindřichův Hradec. Je součástí odboru sociálních věcí, který je členěn na dvě oddělení – oddělení sociálně-právní ochrany dětí a oddělení sociálních služeb. Oddělení SPOD je dále členěno na tři úseky: výkon klasické SPOD, výkon sociální kurately a výkon agendy NRP. Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

7

Jednotlivé případy jsou přidělovány konkrétnímu pracovníkovi OSPOD – koordinátorovi dle místa trvalého bydliště dítěte, kterému je poskytovaná SPOD. Pro tyto účely je vyhotovena mapa správního obvodu, na které je barevně rozlišeno jaká část správního obvodu připadá konkrétnímu pracovníkovi OSPOD - koordinátorovi. Takto jsou přidělovány případy v oblasti poskytování SPOD a sociální kurately. V případě výkonu NRP jsou jednotlivé případy přidělovány příslušným pracovníkům OSPOD dle nápadu na oddělení. V případě nepřítomnosti pracovníka OSPOD vyčleněného pro část správního obvodu, zastupuje jej pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí sdílející (dále pracovník OSPOD) s ním kancelář, případně je označena další kancelář, ve které je zastupující pracovník OSPOD. Zastupující pracovník OSPOD řeší případ do návratu koordinátora. Informační dostupnost je pro klienty zajištěna webovými stránkami MěÚ J. Hradec na www.jh.cz, v měsíčním časopise Zpravodaj, kde jsou zveřejňovány aktuální informace pro cílovou skupinu. Informace o členění OSPOD jsou zveřejněny na nástěnce v prvním patře budovy ÚP v Janderově ulici č. 147/II., J. Hradec, ve které OSPOD sídlí. Náplň odboru sociálních věcí je součástí Organizačního řádu Městského úřadu Jindřichův Hradec. Zdroje: 1. Vyhláška MV č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností., v platném znění 2. Vyhláška MV č. 364/2009 o seznamu úřadů a zastupitelských úřadů, které jsou kontaktními místy veřejné správy (vyhláška o kontaktních místech veřejné správy) 3. Organizační řád Městského úřadu Jindřichův Hradec

Přílohy ke standardu 1. Příloha mapa - Správní území ORP Jindřichův Hradec – obvody pro výkon sociálně-právní ochrany dětí – sociální kuratela 2. Příloha mapa - Správní území ORP Jindřichův Hradec – obvody pro výkon sociálně-právní ochrany dětí – klasická SPOD 3. Příloha kontakty na obecní úřady ORP Jindřichův Hradec


8

Příloha č.1 ke standardu č.1a


9

Příloha č.2 ke standardu č.1a


10

Příloha č.3 ke standardu č.1a Přehled spojení na obce ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec Obec 1. 2. 3.

4. 5. 6.

Bednárec www.bednarec.cz Bednáreček www.bednarecek.cz Blažejov

www.blazejov.cz Bořetín www.obecboretin.cz Březina www.obecbrezina.cz Číměř

Adresa úřadu Pošta Místní část čp. 47 N. Včelnice

PSČ

Tel. - úřad

378 42

čp. 100

N. Včelnice

378 42

384 397 648

čp. 38

J. Hradec

377 01

384 397 131

Dvoreček M.Ratmírov Mutyněves Oldřiš čp. 32

J. Hradec J. Hradec J. Hradec J. Hradec Strmilov

377 01 377 01 377 01 377 01 378 53

384 397 667

čp. 47

K. Řečice

378 21

384 384 276

čp. 12

N. Bystřice

378 32

384 388 808

N. Bystřice N. Bystřice N. Bystřice N. Bystřice N. Bystřice N. Bystřice N. Bystřice

378 32 378 32 378 32 378 32 378 32 378 32 378 33

Fax

Starosta Místostarosta ne Mgr. Petr Urban, Ph.D. František Chutný ne Jindřich Hembera Luboš Hanzal 384 397 177 Petr Tóth Svatopluk Špaček

Tel. byt

Tel. zam

Mobil

Přednostní Email spojení 728 461 703 [email protected]

ne 384 396 581 384 396 580 384 396 105 ne 384 397 648 ne ne 384 397 053 384 397 177 ne ne

774 117 932 608 037 842 724 107 619 606 622 775 606 931 713 606 845 817

Bohumír Péč Petr Petr Josef Mixa Marie Mikešová 384 388 990 Petr Šachl Václav Votava

ne ne 384 384 275 ne 384 384 168 565 432 110 384 326 868 384 388 808 ne ne

776 231 138 723 378 607 723 507 883 728 867 730 602 668 909 606 543 873

[email protected]

384 397 105 384 397 265

384 397 105 Zdeněk Plachý Jarmila Hudečková

384 397 265 384 397 265 ne

721 569 570 723 460 373

[email protected]

384 384 231

384 384 231 David Šašek, Dis Bc. Petr Janota

723 734 612

[email protected]

[email protected] 606 931 713 [email protected]

[email protected] [email protected]

7.

www.obeccimer.cz Člunek

Bílá Dobrá Voda Lhota Nová Ves Potočná Sedlo čp. 21

8.

www.clunek.cz Deštná

Kunějov Lomy nám.Míru 65

N. Bystřice N. Bystřice Deštná

378 33 378 33 378 25

9.

městský úřad www.destna.cz Dívčí Kopy

Lipovka čp. 8

K. Řečice N. Včelnice

378 21 378 42

www.divcikopy.cz Dolní Pěna www.dolnipena.cz

čp. 27

J. Hradec

377 01

11.

Dolní Žďár

32

12.

602 617 445 www.dolnizdar.cz Horní Lhota Stráž nad Než. 378 02 Jozef Krahulík 384 380 232 384 351 269 723 717 245 Doňov 384 382 140 Ing. Bc. Luboš Jirsa ne 386 714 159 728 762 540 čp. 38 p.K.Řečice 378 21 Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a

10.

384 384 291

zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

Stráž nad Než.

378 02

384 394 378 ne

384 380 281

ne

384 384 231

Libor Rauš, DiS.

ne ne 384 395 217

ne

725 031 445

Oto Brus Martin Matoušek Iveta Maxová

384 395 219 ne ne

ne ne ne

606 291 116 602 284 933 724 833 699

384 380 281 Eva Kovářová

[email protected] 725 031 445 [email protected]

384 380 235 384 376 446

11

obecni.urad@dolnipena. cz [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

13.

www.donov.cz Drunče

čp. 41

14.

www.drunce.cz Hadr. Rosička

Annovice čp. 9

15.

www.hadravovarosicka.cz Hatín čp. 13

16.

www.hatin.cz Horní Pěna

Jemčina Stajka čp. 93

K. Řečice

384 384 271

Libuše Píchová Vladislav Skůpa Petr Soucha

ne ne ne

384 383 001 384 384 315 ne

724 721 026 724 078 663 606 693 397

Pavla Němcová

ne

ne

721 802 213

[email protected] z

Jiří Hándl

ne

606 653 763

602 338 009 604 299 803 ne

[email protected]

378 21

K. Řečice N. Včelnice

378 21 378 42

ne

J. Hradec

377 01

384 390 815

Lomnice n/L J. Hradec J. Hradec

378 16 377 01 377 01

384 388 136

www.hornipena.cz Horní Radouň

Malíkov/Než. čp. 109

J. Hradec N. Včelnice

377 01 378 42

18.

www.horniradoun.cz Horní Skrýchov

Bukovka Nový Bozděchov Starý Bozděchov čp. 5

N. Včelnice N. Včelnice N. Včelnice J. Hradec

378 42 378 42 378 42 377 01

19.

www.horniskrychov.cz Hospříz

čp. 28

J. Hradec

377 01

384 397 117

20.

www.hospriz.cz Jarošov n. Než.

Hrutkov čp. 236

J. Hradec N. Včelnice

377 01 378 42

384 396 117

17.

384 388 044 Ing. Karel Dušek

384 391 045

384 389 340 384 370 835

724 524 494

Jaroslav Kubát

384 388 188

728 517 852

Jaroslava Šelepová MUDr. Eva Šteflová

ne 384 391 045 384 361 488 384 376 193

JUDr. Jiří Drahota Ing. Zdeněk Turyna

ne


725 032 736 [email protected] [email protected] mistostarosta@hornipen a.cz [email protected] [email protected]

723 256 622 723 370 920

ne ne

ne ne

602 429 026 602 682 454

[email protected]

384 397 117 Martin Míka Jaroslav Šefčík

384 397 092 ne

ne ne

602 626 154 606 508 640

[email protected]

384 396 217 Bohumil Rod

384 396 187 384 396 217

602 615 319


Helena Vaněčková

21. 22.

www.jarosov.cz Jilem www.obecjilem.cz Jindř. Hradec městský úřad www.jh.cz

Hostějeves Kruplov Lovětín Matějovec Nekrasín Rosička Zdešov čp.23

N. Včelnice N. Včelnice N. Včelnice N. Včelnice N. Včelnice N. Včelnice N. Včelnice Strmilov

378 42 378 42 378 42 378 42 378 42 378 42 378 42 378 53

Klášterská 135/II.

J. Hradec

377 22

J.Hradec I. J.Hradec II.

J. Hradec J. Hradec

377 01 377 01

ne

ne

724 424 148

384 490 248 384 490 756 384 323 825 ne

384 490 150 384 490 028 384 351 206 384 351 204 384 351 208

602 113 893 728 149 146 724 801 129 602 412 492 601 577 059

rp

384 490 379 384 351 111 384 351 204 384 351 208 384 351 207 384 351 280

384 490 150 Jaroslav Šlesinger Marie Adamcová 384 361 503 Ing. Stanislav Mrvka 384 361 503 Ing. Bohumil Komínek 384 361 503 Ing. Petra Blížilová 384 361 503 384 361 503

[email protected] 724 801 129 [email protected] 602 412 492 [email protected] 606 630 420 [email protected]

ne


12

23.

J.Hradec III. J.Hradec IV. J.Hradec V. Buk Děbolín Dolní Radouň Dolní Skrýchov Horní Žďár Matná Otín Políkno Radouňka čp. 51

J. Hradec J. Hradec J. Hradec J. Hradec J. Hradec J. Hradec J. Hradec J. Hradec J. Hradec J. Hradec J. Hradec J. Hradec J. Hradec

377 01 377 01 377 01 377 01 377 01 377 01 377 01 377 01 377 01 377 01 377 01 377 01 377 01

384 388 326

čp. 54

N. Včelnice

378 42

K. Řečice

378 21

J.Hrubého 64 Mnich Nítovice

K. Řečice K. Řečice

378 21 378 21

čp. 49

N. Včelnice

378 42

24.

Kačlehy www.obeckaclehy.cz Kam. Malíkov

25.

www.obeckamennymalikov.cz Kard. Řečice náměstí městský úřad

26.

www.kardasovarecice.cz Kost. Radouň

384 396 112

384 388 326 Vojtěch Albrecht Ladislava Šanderová Petr Dvořák

ne ne 384 396 178

384 383 031

Marie Součková 384 383 032 MVDr. Petr Nekut

384 396 380 384 379 441 ne 384 383 032

Ing. Karel Mach

384 391 460

Kunžak www.kunzak.cz

28.

Lásenice www.ou-lasenice.cz

29.

Lodhéřov www.lodherov.cz

30.

Nová Bystřice

384 399 101 384 399 161

ne ne

724 195 806 739 691 637 606 150 967

[email protected]

776 124 550 608 383 032

[email protected] [email protected] [email protected]

kamennymalikov@sezn am.cz

602 364 576

384 391 103

[email protected] Pavel Vaňásek

www.kostelniradoun.cz 27.

ne

ne ne ne

ne

ne

384 399 190 Ing. Šamal Vladimír

723 033 661 606619456

[email protected] z 725 031 449 [email protected]

nám.Komenského 74 Kaproun Mosty Suchdol Terezín Valtínov Zvůle čp. 11

Kunžak

378 62

N. Bystřice Strmilov Strmilov Strmilov Strmilov Strmilov Stráž nad Než.

378 33 378 53 378 53 378 53 378 53 378 53 378 02

384 380 123

384 380 123 Eva Jelínková-účetní Bc. František Fojt

čp.168

J. Hradec

377 01

384 385 126

384 385 390 Zdeňka Klesalová Miloš Míka

ne

384 385 126

607 706 579

724 195 800 [email protected] 724 707 438 [email protected] 724 195 801 [email protected]

Najdek Studnice Mírové nám.58

J. Hradec J. Hradec N. Bysřice

377 01 377 01 378 33

384 386 206

384 386 332 Vladimír Bláha

ne

384 386 284

602 876 744

starosta@novabystrice.

Drahoslava Vobrová

ne

384 371 521

606 845 748

384 380 153 384 380 123 384 380 294 384 380 123

724 195 801 724 707 438


13

Jaromír Mitáš

městský úřad www.novabystrice.cz

Albeř

N. Bystřice

378 33

Artoleč

N. Bystřice

378 33

N. Bystřice N. Bystřice N. Bystřice N. Bystřice N. Bystřice N. Bystřice N. Bystřice N. Bystřice Slavonice N. Bystřice Strmilov

378 33 378 33 378 33 378 33 378 33 378 33 378 33 378 33 378 81 378 33 378 53

384 392 099

N. Včelnice

378 42

pondělí 384 371 322

31.

Nová Olešná

Blato Hradiště Hůrky Klášter Klenová Nový Vojířov Ovčárna Senotín Skalka Smrčná čp. 88

32.

www.novaolesna.cz Nová Včelnice

ul.Komenského

městský úřad www.vcelnice.cz

384 386 087 384 386 206

Mgr. Rudolf Hubingertajemník

Lenka Hynková Karel Kešner 384 371 323 Ing. Karel Dvořák Mgr. Jana Maříková

ne

384 386 332

721 085 842

384 385 803

ne

723 867 978

384 392 095 ne ne 384 371 323

34.

35. 36. 37.

[email protected]. cz [email protected]

386

Okr. Radouň čp.82 www.okrouhlaradoun.cz Pístina čp. 35 www.pistina.cz Plavsko www.plavsko.cz Pleše www.plese.cz Pluhův Žďár

obecnovaolesna@tiscali .cz

720 310 925 724 195 020 728 357 478

384 395 045 33.

cz mistostarosta@novabys trice.cz tajemnik@novabystrice. cz podatelna@novabystric e.cz

725 070 474

607 711 684

N. Včelnice

378 42

Stráž nad Než.

378 02

čp. 77

Stráž nad Než.

378 02

384 390 857

čp. 85

K. Řečice

378 21

384 382 104

čp. 66

K. Řečice

378 21

384382255

K. Řečice

378 21

K. Řečice K. Řečice K. Řečice K. Řečice K. Řečice K. Řečice

378 21 378 21 378 21 378 21 378 21 378 21

www.obecpluhuvzdar.cz Červená Lhota Jižná Klenov Mostečný Plasná Pohoří Samosoly

Zdeněk Leitner

384 389 008 731 523 718

Antonín Fišer

Vlasta Petrová 384 390 857 Ing. František Boček Josef Pivec ml. Jaroslav Marsa Bc.Petra Holcová 384 382 082 Radim Beneš Ing. Petr Nohava

ne 384 389 577

607711684 ne

739 470 869

[email protected]. cz [email protected] [email protected] 739 470 869 [email protected]

ne 777975491 607 902 066 384 390 857 602 229 587 ne 384 372 219 602 303 643 386 714 159 606 863 914 ne ne ne 384 382 255 602 146 699 380 427 666 720 578 341


14

[email protected] [email protected] [email protected] starosta@obecpluhuvzd ar.cz ucetni@obecpluhuvzdar .cz

Polště www.polste.cz

čp. 39

39.

Popelín www.popelin.cz

čp. 93

Strmilov

378 53

384 397 554

40.

Příbraz www.pribraz.cz Ratiboř www.obecratibor.cz Rodvínov

Horní Olešná čp. 155

Strmilov Stráž nad Než.

378 53 378 02

384 389 911

čp. 66

J. Hradec

377 01

384 390 917

čp. 72

J. Hradec

377 01

384 396 269

Jindřiš čp. 46

J. Hradec J. Hradec

377 01 377 01

čp. 45

K. Řečice

378 21

čp. 19

St.Město p/L.

378 82

Dobrotín Landštejn Návary Podlesí Pomezí Veclov Vitíněves nám.E.Destinové

Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Stráž nad Než.

378 81 378 81 378 81 378 81 378 81 378 81 378 81 378 02

Stráž nad Než.

378 02

Stráž nad Než. Strmilov Strmilov Strmilov

378 02 378 53 378 53 378 53

Malý Jeníkov Palupín čp. 11

Strmilov Strmilov Strmilov

378 53 378 53 378 53

Budkov

Strmilov

378 53

38.

41. 42.

J. Hradec

377 01

www.rodvinov.cz 43.

44. 45.

Roseč www.rosec.cz Rosička www.obecrosicka.cz St. Město p. L.

721 282 521

384 396 374

47.

48.

Stráž n. Než.

384 378 015

602 438 019

384 397 694 384 397 554

723 134 461


Ing. Jiří Němec Ing. Jiří Šetka 384 390 917 Václav Trepka Ing. Marta Voldánová 384 396 374 Hana Hošková

384 389 915 384 370 163 ne ne 384 390 820 ne ne ne ne 384 396 269

[email protected]

Richard Kuba

ne

ne

724 195 015 602 144 864 737 610 761 724 212 120 724 195 012 724 132 547 724 909 839

ne ne

728 938 673 723 937 406

[email protected] ou.rosec@cz [email protected]

384 390 946 František Volf Jaroslav Hamerník

384 390 963 ne

VTS 384 384 254 384 498 530 384 498 000

Jiří Hrneček František Mareš 384 498 530 Marián Khandl

384 389 909 389 009 226

384 389 320 384 389 362

384 389 362 Věra Tomšová Ing. Josef Ernest

384 392 408

384 392 436 Jaromír Krátký 384 392 436 Karel Urbánek 384 392 436 Rudolf Séč-obecní strážník

384 391 524

384 391 524 Ing. Zdeněk Kantor Karel Hájek Miroslav Kubů-starosta SDH

[email protected] [email protected] [email protected]

ne

384 498 531

602 626 915 777 815 964 724 195 791

ne

ne

602 414 016

[email protected]

384 389 200 384 389 362

606 642 742

mesto@straznadnezark ou.cz

384 380 258 384 371 711

721 869 286

ne 384 392 436 384 392 258 384 392 408 384 391 568 384 392 408

724 195 016 602 249 250 724 195 017

Miroslav Novák

městský úřad 61 www.straznadnezarkou.c Dolní Lhota z Dvorce Strmilov Náměstí 60 městský úřad Česká Olešná www.strmilovsko.cz Leština

Střížovice

ne

384 390 946

www.staremestopl.cz

46.

[email protected] Miroslav Pech JUDr. Filip Punda 384 397 554 Ing.TomášZaňák

ne ne ne

384 391 524 384 373 111 384 373 111

602 653 606 777 791 697 720 190 828

[email protected]


602 653 606 [email protected] [email protected]


15

49.

www.strizovice.cz Světce

Vlčice čp. 15

Strmilov K. Řečice

378 53 378 21

389 602 168

www.svetce.cz 50.

Újezdec

čp. 40

K. Řečice

378 21

384 382 238

51.

www.obecujezdec.wz.cz Velký Ratmírov čp. 25

J. Hradec

377 01

384 385 256

52.

Višňová

čp. 45

K. Řečice

378 21

384 382 690

53.

www.visnova.obecni-urad.org Vícemil čp.21

K. Řečice

378 21

384 384 522

čp.32

N. Včelnice

378 42

384 395 384

čp. 51

Stráž nad Než.

378 02

384 380 090

čp. 42

Strmilov

378 53

384 490 051

Horní Dvorce čp. 25

Strmilov K. Řečice

378 53 378 21

384 382 273

čp. 21

N. Včelnice

378 42

Malá Rosička

N. Včelnice

378 42

55. 56.

57.

Vlčetínec www.vlcetinec.cz Vydří www.obec-vydri.ic.cz Zahrádky www.zahradky.cz Záhoří www.obeczahori.info

58.

Žďár

384 384 229

777 815 954

Jaroslav Krátký

384 384 531 384 384 103

602 450 571

Ing. Vladimír Hajný Miroslav Karas Jiří Nohava-člen zastup. Jaroslav Podzimek

606 742 411 724 195 013 721 412 574 607 802 341

384 382 690 Pavel Štefan

723 005 218 ne ne ne ne ne ne 384 385 2278 ne 384 385 2278 ne ne

603 503 024

Jiří Šašek Štefan Šuba Antonín Drs Martin David Ludvík Radosta Jaroslav Maxa Jiří Boukal 384 490 051 Ing. Josef Kohout Ing. Miroslav Urbánek

384 382 497 ne 380 427 643 ne 384 384 157 384 384 313 ne ne 384 394 343 ne 384 380 020 384 340 908 384 380 170 384 321 285 384 490 412 ne 384 491 013 ne

606 316 116 777 815 950 777 815 953 602 947 996 774 294 948 606 643 044 ne ne 602 167 871

ne ne 384 382 191

ne ne ne

725 031 465 603 226 271

ne ne

ne ne

777 829 287 724 192 708

Pavel Camrda

www.obecvelkyratmirov.cz

54.

Zdeněk Sviták

VTS 384 394 376

Jindřich Tupý Michael Vrba Josef Pražák-starosta SDH Ing. Radek Jůn Bohumil Marek

ne

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

[email protected]

721 104 466 724 195 000 [email protected] [email protected] z [email protected] [email protected] [email protected] 725 031 463 [email protected] 602 167 871 725 031 465 [email protected]


16

[email protected]

Název standardu


1. Místní a časová dostupnost

1b Doba výkonu sociálně-právní ochrany je přizpůsobena potřebám osob, jimž je nebo může být v budoucnu sociálně-právní ochrana poskytována nebo na něž se zaměřuje, zejména děti (dále jen „cílová skupina“). Osobní výkon sociálně právní- ochrany je zajištěn každý pracovní den; mimo pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu je zajištěna nepřetržitá pracovní pohotovost.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


17




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


18

STANDARD 1 Místní a časová dostupnost 1b Doba výkonu sociálně-právní ochrany je přizpůsobena potřebám osob, jimž je nebo může být v budoucnu sociálně-právní ochrana poskytována nebo na něž se zaměřuje, zejména děti (dále jen „cílová skupina“). Osobní výkon sociálně právní- ochrany je zajištěn každý pracovní den; mimo pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu je zajištěna nepřetržitá pracovní pohotovost.

Pracovní doba zaměstnanců Městského úřadu v Jindřichově Hradci – OSPOD se řídí Pracovním řádem Městského úřadu v části D. Po celou pracovní dobu jsou pracovníci OSPOD dostupní klientům, případně je zajištěna jejich zastupitelnost z důvodu jejich nepřítomnosti. Informace o pracovní době jsou zveřejněny na webových stránkách města Jindřichův Hradec, www.jh.cz. OSPOD MěÚ J. Hradec zajišťuje plnou službu veřejnosti každý pracovní den tak, že na pracovišti OSPOD MěÚ J. Hradec je zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu obce s rozšířenou působností zabezpečující výkon SPOD (dále jen zaměstnanec OSPOD) schopný řešit problém klienta, a to v rámci pracovní doby stanovené vnitřními předpisy – Organizační řád MěÚ J. Hradec, Pracovní řád MěÚ J. Hradec a Zákoníkem práce. Pracovní doba je 40 hodin týdně v souladu se Zákoníkem práce, pokud není sjednán pracovní poměr na kratší pracovní dobu. Rozvržení pracovní doby je pružné. Týdenní pracovní doba musí být naplněna nejdéle v měsíčním vyrovnávacím období, tj. za kalendářní měsíc. V odůvodněných případech může zaměstnanci, který přesáhne týdenní pracovní dobu ve vyrovnávacím období, povolit vedoucí zaměstnanec její vyrovnání v následujících obdobích, u vedoucích zaměstnanců obdobně může povolit zástupce zaměstnavatele. Začátek základní pracovní doby je stanoven na každý den od 8.00 hodin. Konec základní pracovní doby je stanoven v pondělí a ve středu do 16: 00 hodin, v úterý a ve čtvrtek do 14:00 hodin a v pátek do 13.30 hodin. Volitelná pracovní doba před základní pracovní dobou je stanovena každý pracovní den od 6:30 hodin do 8:00 hodin. Po základní pracovní době je stanovena v pondělí a ve středu od 16:00 hodin do 17:30 hodin, v úterý a ve čtvrtek od 14:00 hodin do 17:30 hodin a v pátek od 13:30 do 16:00 hodin. Vedoucí zaměstnanci zajistí v jednotlivých úředních dnech, aby byla na pracovišti SPOD poskytována služba veřejnosti v plném rozsahu V úředních dnech takto: Pondělí a středa od 7:30 hodin – 17:00 hodin Pátek od 7:30 hodin – 13:30 hodin Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

19

V ostatních dnech je zajištěna následovně: Úterý a čtvrtek od 7:30 hodin – 15:30 hodin. Nepřetržité poskytování SPOD je zajištěno v rámci stanovené pracovní doby a po pracovní době je zajištěna pracovní pohotovostí. Pracovní pohotovost je zajišťována před začátkem a po skončení základní pracovní doby. Informace o pracovní pohotovosti jsou dostupné Policii ČR, Městské policii, Nemocnici J. Hradec, a.s., Okresnímu soudu J. Hradec, Státnímu zastupitelství v Jindřichově Hradci a zástupcům MŠ a ZŠ. V době pracovní pohotovosti využívají pracovníci OSPOD „pohotovostní mobilní telefon“. Tento mobilní telefon je dalšímu pracovníkovi OSPOD předáván vždy první pracovní den po neděli nebo svátku a tento pracovník předává telefon dalšímu pracovníkovi po týdnu. Pro případ pracovní pohotovosti je vytvořen seznam, kde je vždy uveden pracovník, který má v daném týdnu pohotovost. Tento seznam je uložen u vedoucího oddělení, pracovníci jsou s ním seznámeni e-mailovou poštou. Seznam je vypracován čtvrtletně. Ve spolupráci s majitelem budovy – Úřadem práce ČR - je v době pohotovosti zajištěn přístup na pracoviště z důvodu využití potřebného materiálního vybavení, spisové dokumentace a techniky. S postupem při vstupu do budovy jsou pracovníci OSPOD vykonávající pohotovost seznámeni správcem budovy a dále je postup rozepsán a přiložen do pracovní příruční tašky, ve které je předáván pohotovostní mobilní telefon. Pracovníci OSPOD pro potřeby pohotovosti mají k dispozici přenosný nosič dat, na kterém mají připravené podklady pro výkon pohotovosti. O výkonu pracovní pohotovosti je učiněn záznam do zvláštní knihy, pracovník o zásahu v době pohotovosti vyrozumí vedoucího pracovníka a koordinátora, který se dále bude případem zaobírat. V případě nutnosti použití služebního vozu v době pracovní pohotovosti jsou doklady od příslušného referentského vozu uloženy na služebně Městské policie J. Hradec v Janderově ulici č.p. 168/II . Dětské sedačky a podsedáky jsou v případě nutnosti využití v době pohotovosti uloženy v DMD Políkno, kde je zajištěn nepřetržitý provoz. V době pracovní pohotovosti řeší pracovník OSPOD zejména situace: Ocitne-li se nezletilé dítě bez zajištění zákonným zástupcem Ocitne-li se nezletilé dítě v pozici poškozeného v trestním řízení Ocitne-li se nezletilé dítě v pozici oběti týrání či zneužívání Ocitne-li se nezletilé dítě v pozici svědka v trestním řízení Ocitne-li se nezletilé dítě v pozici pachatele provinění Účastní-li se nezletilé ve středu konfliktu mezi rodiči Účastní-li se dítě domácího násilí Ocitne-li se nezletilé dítě bez přístřeší


20

Je-li nezletilé dítě v péči pečující osoby pod vlivem návykových a psychotropních látek nebo duševní poruchy Způsoby řešení uvedených rizikových situací v době výkonu pohotovosti 1) Ocitne-li se dítě bez řádné péče zákonného zástupce či osoby, která je za výchovu nezletilého dítě zodpovědná na základě jiného právního předpisu a jedná se o situaci, která ohrožuje jeho zdraví či život A) Ocitne-li se dítě ve stavu nedostatku řádné péče anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo narušen, je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen neprodleně podat návrh soudu na vydání předběžného opatření dle zákona č. 292/2012 Sb., o zvláštních řízeních soudních v platném znění, konkrétně § 452. V návrhu označí opatření fyzickou osobu, ZDVOP, pěstouny určené pro výkon pěstounské péče na přechodnou dobu nebo zařízení pro výkon ústavní a ochranné péče, do jejichž péče má být dítě svěřeno. Je-li k záchraně života nebo zdraví nezletilého dítěte nezbytné neodkladně provést vyšetřovací nebo léčebný výkon a rodiče odpírají podrobit dítě tomuto výkonu, zabezpečí OSPOD v součinnosti s ošetřujícím lékařem (praktickým lékařem pro děti a dorost, u něhož je dítě registrováno), popřípadě s dětským oddělením nejbližší nemocnice, přijetí do zdravotnické ústavní péče (ustanovení § 23 odst. 3 a4 zákona č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů) na základě předběžného opatření. Je-li zřejmé, že by v dosavadním výchovném prostředí, do něhož by se dítě mělo vrátit po ukončení vyšetřovacího nebo léčebného výkonu ve zdravotnické ústavní péči, byly jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny, popř. by dítě bylo bez jakékoli péče, označí OSPOD v návrhu soudu na vydání předběžného opatření fyzickou osobu, ZDVOP, pěstouny určené pro výkon pěstounské péče na přechodnou dobu nebo zařízení pro výkon ústavní a ochranné péče, do jejichž péče má být dítě svěřeno po propuštění ze zdravotnického zařízení. Návrh na vydání předběžného opatření v souladu s § 452 zákona č. 292/2012 Sb., o zvláštních řízeních soudních ve znění pozdějších předpisů podává OSPOD příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte, jestliže se dítě nezdržuje v místě trvalého bydliště, řídí se místní příslušnost OSPOD místem, kde se dítě nachází, k místně a věcně příslušnému soudu, kterým je v případě OSPOD MěÚ J. Hradec Okresní soud v Jindřichově Hradci. V rámci výkonu pohotovosti má OSPOD k dispozici pohotovostní telefon OS v J. Hradci.Návrh je soudu doručen nejlépe osobně. V návrhu je označena hodina přijetí k okresnímu soudu, kdo návrh podává, identifikační údaje dítěte, zákonných zástupců a osob odpovědných za výchovu, pokud jsou známa. Návrh musí být řádně odůvodněn. V žalobním petitu je přesně označeno, komu má být dítě svěřeno. V případě, že bude navrhováno svěřit nezl. dítě do péče fyzické osoby, je třeba uvést jméno této osoby, datum narození, bydliště, povolání, pokud je známo. V Případě svěření do PPPD je nutno uvést osoby, které jsou krajským úřadem zařazeny do evidence osob, které mohou vykonávat PPPD podle § 27a) ZSPOD č. 359/1999Sb. V případě svěření dítěte do ZDVOP je uveden i zřizovatel tohoto zařízení. U jiných právnických osob se označí přesný název a sídlo. V návrhu je označen pracovník, který poskytne součinnost soudu při výkonu rozhodnutí. Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

21

Fyzickou osobou, které má být dítě předáno se rozumí zejména příbuzný dítěte nebo osoba blízká dětí a rodině, pěstouni určení pro výkon pěstounské péče na přechodnou dobu nebo jiná vhodná osoba. Před podáním návrhu na předběžné opatření ověří pracovník SPOD, zda fyzická osoba souhlasí s přijetím nezletilého dítěte do péče. V případě svěření do péče ZDVOP, dětského domova, výchovného ústavu nebo diagnostického ústavu pro děti a diagnostického ústavu pro mládež dle aktuální situace projedná s příslušným zařízením případné přijetí nezl. dítěte a to zejména z důvodu kapacitních možností zařízení. Soud je povinen o návrhu rozhodnout bezodkladně, nejpozději do 24 hodin. Po dobu než bude o návrhu rozhodnuto, zajistí obec, v jejímž obvodu je dítě hlášeno k trvalému pobytu, nebo pokud se v jejím obvodu fakticky zdržuje, v součinnosti s pracovníkem OSPOD péči o nezletilé dítě. B) V případech, kdy zákonný zástupce nebo osoba odpovědná za výchovu s OSPOD spolupracuje, ale není v jejích možnostech a schopnostech zajistit řádnou péči o nezletilé dítě, označí osobu, která by mohla tuto péči zajistit a sepíše pro tuto osobu plnou moc k převzetí dítěte do péče. Zaměstnanec OSPOD v tomto případě zajistí od této osoby souhlas s převzetím nezletilého dítěte do péče. Po posouzení situace nezletilého dítě a situace jeho rodiny, zejména v případech, kdy lze oprávněně předpokládat, že se dítě bude moci vrátit do péče rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu, lze umístit nezl. dítě do ZDVOP na základě žádosti OSPOD MěÚ J. Hradec nebo nezletilého dítěte se souhlasem zákonného zástupce nebo osoby odpovědné za výchovu v souladu s §42 zákona č. 359/1999 Sb., SPOD v platném znění. Pokud nebude tento souhlas k dispozici, dá OSPOD MěÚ J. Hradec neprodleně návrh na vydání předběžného opatření viz výše. 2) Ocitne-li se dítě v pozici svědka či poškozeného v trestním řízení Ve spolupráci s Policií ČR, případně státním zastupitelstvím je zajištěna účast pracovníka OSPOD při výslechu nezletilého dítěte, kdy pracovník OSPOD chrání zájmy nezletilého dítěte v průběhu celého výslechu. 3) Ocitne-li se dítě v pozici pachatele trestného činu Ve spolupráci s Policií ČR případně státním zastupitelstvím je zajištěna účast při výslechu nezletilého dítěte, případně vyjádření o důvodnosti uvalení vazby. Pracovník postupuje v souladu se zákonem č. 218/1999Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších platných předpisů. Před vyjádřením o důvodnosti vazby u mladistvého je nutné zkoumat, zda nelze vazbu nahradit jiným opatřením: -

Zda nelze nahradit vazbu dohledem

-

Zda nelze nahradit vazbu slibem

-

Zda nelze nahradit vazbu jeho umístěním v péči důvěryhodné osoby


22

-

Zda nelze nahradit vazbu mladistvého nahradit peněžitou zárukou

Do péče důvěryhodné osoby může být mladistvý svěřen, jestliže taková osoba je ochotná a schopná se ujmout péče o něho a dohledu nad ním, písemně se zaváže, že bude o mladistvého pečovat a převezme odpovědnost z to, že se mladistvý na předvolání dostaví k orgánu činném v trestním řízení a splní další podmínky, které mu určí soud a mladistvý souhlasí s tím, že bude svěřen do péče jiné důvěryhodné osoby a písemně se zaváže, že se bude chovat podle dohodnutých podmínek a splní i další podmínky stanovené soudem pro mládež. V těchto mimořádných situacích v době výkonu pracovní pohotovosti spolupracuje pracovník OSPOD se soudy, Policií ČR, státním zastupitelstvím, zdravotnickými zařízeními, zařízeními sociálních služeb, ZDVOP, školskými zařízeními pro výkon ústavní a výchovy a ochranné výchovy, DMD Políkno – krizové lůžko, Probační a mediační službou, obcí, v jejímž místě se nezletilé dítě zdržuje. Kontakty na spolupracující subjekt Příloha ke standardu č. 14a) Zdroje: 1. Organizační řád Městského úřadu Jindřichův Hradec 2. Pracovní řád Městského úřadu Jindřichův Hradec 3. Zákoník práce


23

Název standardu


2. Prostředí a podmínky 2a Výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn v prostorách vhodných pro komunikaci s ohroženými dětmi a rodinami. Orgán sociálně-právní ochrany zajistí takové prostory pro výkon sociálně-právní ochrany, které představují odpovídající zázemí pro výkon sociálně-právní ochrany a jejichž kapacita odpovídá množství konzultací, spojených s poskytováním sociálně - právní ochrany.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


24




Schválil

Změna platná od

Jméno

Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


25

STANDARD 2 Prostředí a podmínky 2a Výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn v prostorách vhodných pro komunikaci s ohroženými dětmi a rodinami. Orgán sociálně-právní ochrany zajistí takové prostory pro výkon sociálně-právní ochrany, které představují odpovídající zázemí pro výkon sociálně-právní ochrany a jejichž kapacita odpovídá množství konzultací, spojených s poskytováním sociálně - právní ochrany.

Městský úřad Jindřichův Hradec, odbor sociálních věcí, oddělení sociálně-právní ochrany dětí má místo výkonu pracovních činností v budově, na adrese Janderova 147/II., Jindřichův Hradec. Pracoviště orgánu sociálně-právní ochrany dětí je v budovách A, B a C. Pro své pracovníky a pro výkon jejich pracovních činností má zajištěny vhodné prostory - kanceláře. V jedné kanceláři jsou maximálně dva pracovníci OSPOD, každý z 12 pracovníků OSPOD disponuje vlastním technickým vybavením – k dispozici má pracovní stůl, počítačové vybavení, mobilní telefon. Pevná telefonní linka je společná pro dva pracovníky v kanceláři. Současně mohou individuálně všichni využívat jednací místnost o kapacitě 6 míst, případně hovornu. Pracovníci dodržují zásadu respektování soukromí klienta, důvěrnosti a nerušenosti při jednání. Hovornu pracovníci OSPOD využívají zejména v situacích, kdy se v jednom čase sejdou dva klienti v jedné kanceláři. Hovorna umožní jednat pracovníkovi OSPOD s klientem v soukromí. Hovorna je vybavena osobním počítačem, který je napojen na tiskárnu a scaner, v hovorně jsou umístěny též dětské prvky. Jednací prostory jsou přátelské dětem a rodičům, tím že jsou přizpůsobené bezpečnosti a jejich potřebám. Dále jsou uzpůsobeny osobám s omezenou hybností na invalidním vozíku, jsou bezbariérové (včetně přístupu na sociální zařízení). Pracovníci OSPOD mají k dispozici desinfekční prostředky.


26

Název standardu

2. Prostředí a podmínky


2b Orgán sociálně-právní ochrany má vhodné materiální vybavení s ohledem na výkon sociálně-právní ochrany na pracovišti i mimo něj, K dispozici je zejména potřebný počet automobilů, mobilních telefonů, notebooků, fotoaparátů a dalších prostředků záznamové techniky pro práci v terénu.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


27




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


28

STANDARD2 Prostředí a podmínky 2b Orgán sociálně-právní ochrany má vhodné materiální vybavení s ohledem na výkon sociálně-právní ochrany na pracovišti i mimo něj, K dispozici je zejména potřebný počet automobilů, mobilních telefonů, notebooků, fotoaparátů a dalších prostředků záznamové techniky pro práci v terénu.

Každý pracovník OSPOD má v kanceláři k dispozici výpočetní techniku, telefon s pevnou linkou a služební mobilní telefon. Kopírovací zařízení a scanner je vždy společné pro pracovníky ve dvou sousedících kancelářích. Barevné kopírování je možné, neboť všichni pracovníci mají umožněný tisk na zařízení k tomu určeném, odbor sociálních věcí má k dispozici dvě taková zařízení. Pracovníci městského úřadu mají pro výkon svých pracovních činností k dispozici dostatečný počet dopravních prostředků - služebních vozidel (referentských, nebo s řidičem), která jsou v majetku města Jindřichův Hradec. Každý pracovník OSPOD zná postup pro využívání automobilů i rezervační systém služebních referentských vozidel a při své činnosti se jimi řídí. Žádost o využití služebního vozidla je vázána „Žádankou o přepravu“, kterou vyplňuje žadatel v dostatečném časovém předstihu s ohledem na vytíženost služebních vozidel. Pracovníci OSPOD dále využívají další dopravní prostředky - MHD, vlak, autobus. Pracovníci OSPOD se řídí Směrnicí pro konání pracovních cest a Pracovním řádem MěÚ J. Hradec. V případě nutnosti použití služebního vozu v době pracovní pohotovosti jsou doklady od příslušného referentského vozu uloženy na služebně Městské policie J. Hadec v Janderově ulici č.p.168/II. Dětské sedačky a podsedáky jsou v případě nutnosti využití v době pohotovosti uložené v Domě pro matky s dětmiPolíkno, kde je zajištěn nepřetržitý provoz. Odbor sociálních věcí – OSPOD má k dispozici dva notebooky, diktafon, dva fotoaparáty, flipchart, pracovníci si je mohou vyzvednout dle potřeby přímo v sekretariátu odboru. Společný notebook mají pracovnice OSPOD vykonávající agendu NRP Odbor sociálních věcí - OSPOD má vyčleněn 1 mobilní telefon, který je využíván zejména v případě pracovní pohotovosti. Tento mobilní telefon je dalšímu pracovníkovi OSPOD předáván vždy první pracovní den po neděli nebo svátku a tento pracovník předává telefon dalšímu pracovníkovi OSPOD po týdnu. Pro případ pracovní pohotovosti je vytvořen seznam, kde je vždy uveden pracovník OSPOD, který má v daném týdnu pohotovost. Tento seznam je uložen u vedoucího oddělení, pracovníci OSPOD jsou s ním seznámeni e-mailovou poštou. Seznam je vypracován čtvrtletně. Ve spolupráci s majitelem budovy je v době pohotovosti zajištěn přístup na pracoviště z důvodu využití potřebného materiálního vybavení a techniky. Pracovníci OSPOD pro potřeby pohotovosti mají k dispozici přenosný nosič dat, na kterém mají připravené podklady pro výkon pohotovosti. Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

29

Číslo pohotovostního mobilního telefonu má k dispozici Policie ČR, Městská policie Jindřichův Hradec, Okresní soud Jindřichův Hradec, základní školy a mateřské školy, Nemocnice Jindřichův Hradec a.s., Okresní státní zastupitelství. Zdroje: 1. Směrnice pro konání pracovních cest Městského úřadu Jindřichův Hradec 2. Pracovní řád Městského úřadu Jindřichův Hradec.


30

Název standardu

2.Prostředí a podmínky


2c Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici vhodné materiální vybavení pro práci s osobami z cílové skupiny, jimž je poskytována sociálně-právní ochran (dále jen ,,klient“), zejména s ohledem na potřeby dětí.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


31




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


32

STANDARD 2 Prostředí a podmínky 2c Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici vhodné materiální vybavení pro práci s osobami z cílové skupiny, jimž je poskytována sociálně-právní ochran (dále jen,,klient“), zejména s ohledem na potřeby dětí.

Městský úřad Jindřichův Hradec má v jednacích prostorách zajištěno vybavení pro nerušené jednání s klienty. Má zajištěny pomůcky pro práci s dětmi s ohledem na jednotlivé věkové kategorie dětí, vybavení a nábytek. Pracovníci OSPOD pomůcky pro práci s dětmi podle potřeby využívají a zodpovídají za udržování a doplňování potřebných pomůcek pro práci s dětmi tak, aby při každém jednání byly potřebné pomůcky k dispozici. Hrací pomůcky, prostor vyhrazený dětem jsou udržovány ve stavu, kdy je jejich použití pro dítě bezpečné (dodržování čistoty a hygieny). Dětem jsou dány k dispozici hračky, tak, aby se cítily uvolněně a aby s nimi pracovníci OSPOD mohli lépe navázat kontakt. Městský úřad Jindřichův Hradec má zpracovaný systém objednávání kancelářských potřeb a dalších předmětů nezbytných pro práci s klienty financovaný z dotace na výkon SPOD a to formou interního sdělení (žádosti), které odsouhlasí vedoucí odboru. Za objednání kancelářských potřeb je zodpovědný pracovník odboru, který objednávky vyřizuje a distribuuje ve spolupráci s odborem vnitřní správy.


33

Název standardu

2.Prostředí a podmínky


2d Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici potřebné hygienické zázemí a osobní ochranné pracovní prostředky pro zaměstnance zařazené v orgánech sociálně-právní ochrany.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


34




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


35

STANDARD2 Prostředí a podmínky 2d Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici potřebné hygienické zázemí a osobní ochranné pracovní prostředky pro zaměstnance zařazené v orgánech sociálně-právní ochrany.

Městský úřad Jindřichův Hradec má zajištěn odpovídající počet dostupného hygienického zázemí (toalety) při zohlednění počtu pracovníků na odboru, resp. na jednom patře. V přízemí budovy jsou umístěny veřejně přístupné toalety. Městský úřad je vázán požadavky majitele budovy – Úřad práce ČR, krajská pobočka České Budějovice, kontaktní pracoviště Jindřichův Hradec. Úklid jednacích a společných prostor zajišťuje majitel budovy. Pracoviště SPOD má pro každou kancelář zajištěny ochranné pracovní prostředky (desinfekční prostředky pro práci na pracovišti i mimo něj, rukavice, apod.). Hygienické prostředky na mytí rukou jsou k dispozici na všech sociálních zařízeních. Kanceláře mají k dispozici dezinfekční přípravky pro okamžité použití - sprej a ubrousky. Pracovníci mají nastavena pravidla postupu a dodržování hygienických zásad při a po jednání s klientem, který trpí infekčním onemocněním (svrab, žloutenka apod.) Lékárnička je průběžně doplňována a kontrolována, je dostupná v sekretariátu odboru.


36

Základní úkoly a povinnosti zaměstnavatele na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou stanoveny v §§ 101 až 108 zákoníku práce. Za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci odpovídají vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí, vyplývajících z vnitřních předpisů. Povinnosti zaměstnanců na úseku bezpečnosti ochrany zdraví při práci jsou stanoveny v § 106 ZP. Zaměstnanci jsou povinni v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci osvojit si a dodržovat předpisy a pokyny k jejímu zajištění a účastnit se školení k této tématice. Dle charakteru své práce jsou povinni používat přidělené osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen „OOPP”). Přidělování OOPP upravuje samostatný vnitřní předpis MěÚ. Poskytování ochranných osobních pomůcek zaměstnavatel nahrazuje finančním plněním. Otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci upravuje samostatný vnitřní předpis MěÚ. Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čistící a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje zaměstnavatel bezplatně poskytuje zaměstnancům dle seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům sociálněprávní ochrany dětí mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu. K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění poskytuje zaměstnavatel dezinfekční prostředky. Za dezinfekční prostředky se považují též ochranné masti s dezinfekčním účinkem. Přidělování ochranných pracovních prostředků zaměstnanci provádí zásadně jednotliví vedoucí pracovníci nebo pracovníci určeni organizačním řádem na požadavek vedoucího pracovníka. Vedoucí pracovníci jsou povinni předem informovat zaměstnance o riziku, před kterým je používání OOPP chrání. OOPP jsou zásadně určeny pro osobní používání. OOPP musí být používány v souladu s návody k použití a jen k těm účelům, pro které jsou určeny. •

Poskytování ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků pro zaměstnance sociálně-právní ochrany dětí, které se v souvislosti s plněním pracovních úkolů pohybují v prostředí se zvýšeným stupněm znečištění nebo se zvýšeným rizikem vzniku a šíření infekčních onemocnění, se řídí podmínkami podle § 104 zákoníku práce a podle prováděcího nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanovení rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků.

•

Zaměstnanci sociálně-právní ochrany dětí, kteří se v souvislosti s plněním pracovních úkolů pohybují v prostředí se zvýšeným stupněm znečištění nebo se zvýšeným rizikem vzniku a šíření infekčních onemocnění, mají nárok na očkování proti určeným druhům infekčních onemocnění, zejména proti tuberkulóze (TBC) a virové hepatitidě (žloutence) typu A a B.


37

Příloha č. 1 ke standardu č. 2d V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou prováděna následující školení zaměstnanců Městského úřadu Jindřichův Hradec: a) vstupní školení 1. Školení absolvují nově nastupující zaměstnanci úřadu, o školení se vede písemný záznam , který je uložen na příslušném odboru.Potvrzení o vstupním školení nového zaměstnance úřadu je zaznamenáno do osobního spisu zaměstnance. Vstupní školení provádí vedoucí odboru nebo jím pověřený zástupce. Cílem tohoto školení je seznámit zaměstnance úřadu ještě před nástupem na pracoviště s předpisy pro zajištění BOZP (§ 37 zákoníku práce – dále jen „ZP“).

b)

instruktáž o BOZP na pracovišti 1. Po absolvování vstupního školení BOZP nebo při převedení zaměstnance úřadu na nové pracoviště nebo jinou pracovní funkci, kde se mění podmínky práce a pracovní prostředí, zaměstnanec úřadu absolvuje instruktáž BOZP. Z hlediska BOZP musí být zaměstnanec úřadu seznámen s konkrétním pracovištěm, s použitými materiály, s pracovními postupy, předpisy, pravidly BOZP příslušného pracoviště včetně protipožárních předpisů. 2. Instruktáž musí obsahovat informace, které zaměstnanec úřadu potřebuje pro bezpečný výkon práce. O instruktáži se musí provést příslušný záznam s podpisem a jménem školeného, který je uložen v jednom vyhotovení na příslušném odboru nebo samostatném oddělení. 3. Instruktáž na pracovišti provádí vedoucí oddělení.

c)

periodické školení 1. Školení absolvují všichni zaměstnanci úřadu v rozsahu stanoveném v předpise „Osnova periodického školení zaměstnanců o BOZP“. Školení se provádí průběžně při změně pracovních podmínek, právních předpisů nebo vnitřních předpisů zaměstnavatele, nejméně však jedenkrát za dvaroky. O školení se vede písemný záznam. 2. Cílem periodického školení je poskytnout zaměstnancům úřadu informace o změnách právních a bezpečnostních předpisů, praktických poznatcích z hlediska BOZP, seznámit je s novými předpisy v oblasti BOZP, pracovními podmínkami, podmínkami provozu zařízení (strojů) a rozborem pracovní úrazovosti a pracovních rizik. 3. Periodické školení provádí odborně způsobilá osoba pro bezpečnost práce. 4. Záznam o školení se ukládá u vedoucího odboru sociálních věcí. poúrazové školení 1. Zaměstnanec úřadu, který utrpěl úraz, musí být po návratu do zaměstnání poučen o prevenci. 2. Poúrazové poučení provádí přímý nadřízený vedoucí zaměstnanec.

d)


38

3. Záznam o poučení se ukládá u 1 x na odboru sociálních věcí.

Pracovní úrazy 1) 2)

3)

Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance úřadu, dojde-li k němu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. O všech pracovních úrazech je vedena evidence v „Knize evidence úrazů“. Záznamy do knihy evidence úrazů jsou prováděny odborně způsobilou osobou. Kniha evidence úrazů je uložena na odboru vnitřní správy. Další postup je podrobně stanoven v „Pravidlech postupu při vzniku pracovního úrazu“.

První pomoc 1) 2)

Na pracovišti OSPOD je umístěna lékárnička s vybavením pro poskytnutí první pomoci. Materiálně technické zabezpečení zajišťuje odbor vnitřní správy. Postupy při poskytování první pomoci pro vybrané druhy poranění obsahuje předpis „Traumatologický plán“.

Dokumentace BOZP 1)

2) 3) 4)

Jednotná dokumentace BOZP, vedená úřadem, umožňuje hodnocení stavu BOZP podle jednotných kritérií a na základě shodných časových úseků. Vedením jednotné dokumentace je také zajištěno dlouhodobé soustředění informací a podkladů pro příslušné kontrolní orgány. Za účelem zajištění BOZP je vedena dokumentace podle požadavků právních a ostatních předpisů. Tato dokumentace je závazná pro všechny zaměstnance úřadu a všechny osoby vyskytující se na pracovištích úřadu, v rozsahu, ve kterém byly s dokumentací seznámeny. Dokumentace BOZP tvoří: a) Rozhodnutí tajemníka k zajištění BOZP b) Analýza rizik a poskytování OOPP – „Pravidla o poskytování osobních ochranných prostředků“ 1. Podle těchto pravidel musí být zaměstnancům poskytovány osobní ochranné pracovní prostředky podle profesí a podle činností, které vykonávají. 2. Za nárokování a vybavení zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky odpovídají vedoucí odborů. c) Dokumentace o pracovních úrazech „Kniha evidence úrazů“ 1. Kniha evidence úrazů slouží k záznamům všech zranění na pracovišti a pracovních cestách podléhajících dle příslušných předpisů evidenci. 2. Zaměstnavatel vede evidenci o pracovních úrazech, jež podléhají registraci, tj. evidenci záznamu o úrazech. Registraci podléhají pracovní úrazy, jimiž byla způsobena smrt nebo pracovní neschopnost delší než 3 kalendářní dny. 3. Registrací se rozumí úkony, které je zaměstnavatel povinen provést: o ihned po ohlášení pracovního úrazu odpovědně a spolehlivě zjistit příčiny a další okolnosti vzniku pracovního úrazu u zaměstnance, jenž utrpěl úraz, o nejpozději do pěti dnů po ohlášení úrazu sepsat záznam o pracovním úrazu za účasti zástupce odborové organizace.


39

d) e) f)

g)

h)

i)

j)

Pravidla o postupu při vzniku pracovního úrazu Traumatologický plán Dokumentace o zdravotní způsobilosti zaměstnanců, která je ukládána u osobního spisu zaměstnance na oddělení personálních věcí a vzdělávání, stejně tak jako lékařské zprávy, rozbory, lékařská hodnocení, posudky apod. Zápisy z kontrolní činnosti 1. doklady o kontrolách a opatření uložených orgány státního odborného dozoru 2. zprávy o veřejných prověrkách BOZP 3. zápisy o výsledcích kontrol, provedenými příslušnými orgány a z kontrol dle části VI. tohoto rozhodnutí ředitele Dokumentace o revizích o kontrolách technických zařízení a strojů 1. přehled a doklady o revizích vyhrazených technických zařízení (elektro, plyn, tlakové nádoby, zdvihací zařízení atd.) 2. přehled a doklady o revizích přenosného elektrického nářadí a spotřebičů 3. přehled a doklady o předepsaných prohlídkách, kontrolách a revizích strojů a zařízení Dokumentace o školeních zaměstnanců úřadu 1. dokumentace školení BOZP (osnovy školení, prezenční listiny) 2. zápisy o provedeném školení a přezkušování zaměstnanců Další dokumentace 1. záznamy o úrazech včetně dokumentace o odškodnění a podkladů pro pojišťovnu 2. doklady o pokutách a přirážkách uložených např.: zdravotní pojišťovnou nebo správou sociálního zabezpečení, orgánu bezpečnosti práce a hygieny.


40

Název standardu

3.Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí


3a Orgán sociálně-právní ochrany zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup či jiným vhodným způsobem vnitřní pravidla a postupy jím vytvořené za účelem naplnění těchto standardů kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


41




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


42

STANDARD3 Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí 3a Orgán sociálně-právní ochrany zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup či jiným vhodným způsobem vnitřní pravidla a postupy jím vytvořené za účelem naplnění těchto standardů kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany.

Městský úřad Jindřichův Hradec má zveřejněna pravidla a postupy vytvořené na základě požadavků standardů kvality sociálně-právní ochrany podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí na oficiálních internetových stránkách Města Jindřichův Hradec, formou internetového odkazu na webových stránkách Města Jindřichův Hradec. Pravidla a postupy jsou zpracovány tak, aby byly srozumitelné pro cílovou skupinu klientů dětí i dospělých. V písemné podobě jsou pravidla a postupy (včetně příloh) uloženy u vedoucího OSPOD a dále se nacházejí na nástěnce odboru sociálních věcí. Informace jsou průběžně aktualizovány, upravovány a zveřejňovány v souladu se změnami vnitřních pravidel a norem městského úřadu. Průběžnou aktualizaci změn zajišťuje pověřený odpovědný pracovník oddělení SPOD. Oddělení sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu Jindřichův Hradec informuje prostřednictvím orientační tabule v prostorách přiléhajících k oddělení o rozdělení agend sociálně-právní ochrany dle náplně činnosti a obvodu pro výkon SPOD.


43

Název standardu

3.Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí


3b Orgán sociálně-právní ochrany má zpracovány informace o rozsahu a podmínkách poskytování SPO, a to ve formě srozumitelné cílové skupině. Tyto informace jsou veřejně dostupné

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


44




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


45

STANDARD3 Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí 3b Orgán sociálně-právní ochrany má zpracovány informace o rozsahu a podmínkách poskytování SPO, a to ve formě srozumitelné cílové skupině. Tyto informace jsou veřejně dostupné.

Městský úřad Jindřichův Hradec je jedním z orgánů sociálně-právní ochrany dětí, který chrání práva a zájmy nezletilých dětí v České republice. Rozsah poskytování sociálně-právní ochrany vymezuje zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Sociálně-právní ochrana dětí je vykonávána prostřednictvím orgánu sociálně-právní ochrany dětí, odborem sociálních věcí Městského úřadu Jindřichův Hradec v souladu s organizačním řádem Městského úřadu Jindřichův Hradec. Sociálně-právní ochrana dětí představuje zajištění práva dítěte na život, jeho příznivý vývoj, na rodičovskou péči a život v rodině, na identitu dítěte, svobodu myšlení, svědomí a náboženství, na vzdělání, zaměstnání, zahrnuje také ochranu dítěte před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím, zanedbáváním, zneužíváním nebo vykořisťováním. Předním hlediskem poskytování sociálně-právní ochrany dětí je nejlepší zájem, prospěch a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Přitom se přihlíží i k širšímu sociálnímu prostředí dítěte. Jakékoliv zasahování do soukromého a rodinného života je možné teprve tehdy, jestliže rodiče či jiné osoby odpovědné za výchovu o to požádají, pokud o to požádá dítě či pokud se objeví skutečnosti nasvědčující ohrožení dítěte. Sociálně-právní ochrana dětí se poskytuje bezplatně všem dětem mladším 18 let, pokud zletilosti nenabyly dříve. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí v platném znění definuje sociálně-právní ochranu dětí takto: -

Ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu

-

Ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění,

-

Působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny,

-

Zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině

Pro koho tu jsme: -

pro děti, o které se rodiče řádně nestarají, které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči, které žijí mimo rodinu nebo jsou odloučené od své rodiny, na kterých byl spáchán trestný čin pro děti, které mají vážné výchovné problémy (např. alkohol, drogy, útěky z domova, záškoláctví), případně páchají trestnou činnost, nebo jsou ohroženy trestnou činností někoho jiného


46

-

pro rodiče a příbuzné dítěte, kteří požádají o pomoc při řešení problémů s dětmi, mají partnerské problémy, neumějí, nechtějí nebo nedovedou se o své děti postarat. pro osoby, které mají zájem pečovat o opuštěné děti pro osvojitele, pěstouny, poručníky a děti v náhradní rodinné péči pro další organizace a zařízení, které se věnují dětem a jejich rodinám a nabízejí jim pomoc

Co nabízíme: -

-

individuální poradenství - hledání vhodných řešení životních situací a krizových situací dětí a rodičů (rodin či jednotlivců) aktuální informace z oblasti sociálně-právní, základní právní poradenství v oblasti rodinného práva a trestního práva mladistvých základní poradenství v sociálních záležitostech týkajících se bydlení, zaměstnanosti, pomoc a podporu v krizových situacích zprostředkování návazné pomoci u dalších institucí a organizací (státní orgány, školská zařízení, zdravotní služby a další zařízení a služby, které nabízejí pomoc dětem a rodinám) základní informace o tom, jaké druhy náhradní rodinné péče u nás existují a jak postupovat v případě, že se rozhodnete dítě přijmout (na koho se obrátit). zprostředkování osvojení a pěstounské péče individuální poradenství v oblasti péče o přijaté dítě informace o aktuálních změnách v oblasti dávek pěstounské péče přehled organizací působících v prorodinné oblasti (nabízejících pomoc a podporu) v obvodu městského úřadu

Kontakty a odkazy: Písemný kontakt: Městský úřad Jindřichův Hradec Klášterská 135/II. ochrany 377 22 Jindřichův Hradec

Městský úřad Jindřichův Hradec Odbor sociálních věcí – oddělení sociálně-právní

Janderova 147/II. 377 01 Jindřichův Hradec Tel. +420 384 351 111 – ústředna tel. 384 351 301 – sekretariát odboru Fax: +420 384 361 503 fax: 384 351 302 – sekretariát odboru www:http://www.jh.cz/ e-mail: [email protected] ID datové schránky: dc7b3kp

Městský úřad má zpracován srozumitelný a jasný přehled nabídky o rozsahu, podmínkách pomoci a míře podpory osobám (včetně dětí) v následujících oblastech - včetně grafického zpracování: Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

47

-

-

-

agenda SPOD (ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochrana oprávněných zájmů dítěte včetně ochrany jeho jmění, působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny, preventivní a poradenská činnost, výchovná opatření, opatření na ochranu dětí) agenda náhradní rodinné péče (zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině, poradenství pro žadatele o náhradní rodinnou péči; zprostředkování osvojení a pěstounské péče; sledování vývoje dětí, které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte a vývoj dětí v předpěstounské péči, pěstounské péči) agenda kurátora pro mládež (péče o děti vyžadující zvýšenou pozornost = provádění opatření směřujících k odstranění, zmírnění nebo zamezení prohlubování anebo opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývoje dítěte, preventivní a poradenská činnost, výchovná opatření, opatření na ochranu dětí)

Pracovníci využívají při tvorbě materiálů písemnou formu (podoba informativních letáků), zveřejnění informací na webových stránkách a jinou dostupnou formou – prostory Odboru sociálních věcí Městského úřadu v Jindřichově Hradci. Městský úřad při zpracování obsahu dbá na srozumitelnost textu s ohledem na cílovou skupinu – rodiče, děti, žadatelé. http://IIp.cz/publikace/jsem-podezrely-z-protipravniho-cinu-1-jaka-jsou-moje-prava/ http://IIp.cz./publikaceújsem-podezrely-z-protipravniho-cinu-2-co-muzu-delat-dal/ Informační letáky Městského úřadu v Jindřichově Hradci: Právní odpovědnost náctiletých Týrané a zneužívané dítě Domácí násilí Náhradní rodinná péče


48

Příloha č. 1 ke standardu 3b Rozsah a podmínky poskytování sociálně-právní ochrany Městským úřadem v Jindřichově Hradci Základní právní předpisy: • • • • • • • • •

Úmluva o právech dítěte Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., kde je zakotveno „Rodinné právo“, Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, v platném znění, Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy, v platném znění, Zákon č. 292/2013 o zvláštních řízeních soudních, Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, Právní předpisy o sociálním zabezpečení, a další

Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Přitom se přihlíží i k širšímu sociálnímu prostředí dítěte. Obecní úřad obce s rozšířenou působností (OSPOD, Městský úřad Jindřichův Hradec) a) pomáhá rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě, b) poskytuje a zprostředkovává rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené, c) pořádá v rámci poradenské činnosti přednášky a kurzy zaměřené na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou, d) poskytuje osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, zejména v otázkách výchovy dítěte, e) poskytuje pomoc při uplatňování nároku dítěte na výživné a při vymáhání plnění vyživovací povinnosti k dítěti, včetně pomoci při podávání návrhu k soudu; přitom spolupracuje zejména s orgány pomoci v hmotné nouzi, povinnými osobami, orgány činnými v trestním řízení a soudy.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností (OSPOD, Městský úřad Jindřichův Hradec) je povinen: a) sledovat nepříznivé vlivy působící na děti a zjišťovat příčiny jejich vzniku, b) činit opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti, Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

49

c) pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny, poskytovat pomoc rodičům (osobám odpovědných za výchovu), d) zpracovat na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny individuální plán ochrany dítěte, který vymezuje příčiny ohrožení dítěte, stanoví opatření k zajištění ochrany dítěte, k poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte a k posílení funkcí rodiny a stanoví časový plán pro provádění těchto opatření a to ve spolupráci s rodiči (osobou odpovědnou za výchovu), dítětem a odborníky, kteří se podílejí na řešení problému dítěte a jeho rodiny, e) pořádat případové konference pro řešení konkrétních situací ohrožených dětí a jejich rodin, a to ve spolupráci s rodiči (osobou odpovědnou za výchovu), dalšími přizvanými osobami, zejména zástupci škol, školských zařízení, zařízení poskytovatelů zdravotních služeb, orgánů činných v sociální oblasti, orgánů policie, státních zástupců, odborných pracovníků v oblasti náhradní rodinné péče, poskytovatelů sociálních služeb. Obecní úřad obce s rozšířenou působností (Městský úřad Jindřichův Hradec) může uložit rodičům povinnost využít odbornou poradenskou pomoc, pokud rodiče: a) nezajistili dítěti odbornou poradenskou pomoc, ačkoliv dítě takovou pomoc nezbytně potřebuje a obecní úřad obce s rozšířenou působností takovou pomoc předtím doporučil, b) nejsou schopni řešit problémy spojené s výchovou dítěte bez odborné poradenské pomoci, zejména při sporech o úpravě výchovy dítěte nebo úpravě styku s dítětem, c) nevyužili možnosti odborné poradenské pomoci potřebné k překonání problémů rodiny a k odvrácení umístění dítěte do náhradní péče a nedbali na doporučení spolupracovat s pověřenými osobami, poskytovateli odborných poradenských služeb nebo mediátorem.

Náhradní rodinná péče Zprostředkování osvojení a pěstounské péče ze strany orgánu SPOD spočívá v tom, že • • • •

•

vyhledává děti, kterým je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou pěstounské péče nebo osvojení, vyhledává fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny, vede jejich evidenci, kterou postupuje ke konečnému rozhodnutí Krajskému úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích, sociální pracovník OSPOD sleduje vývoj dětí, které byly svěřeny do výchovy jiných fyzických osob než rodičů a to tak, že navštěvuje rodinu, kde dítě žije nejméně jednou za 3 měsíce v období prvních 6 měsíců péče nahrazující péči rodičů, poté podle potřeby nejméně však jednou za 6 měsíců, uzavírá dohodu o výkonu pěstounské péče s osobou pečující (pěstoun, poručník) a osobou v evidenci (pěstoun na přechodnou dobu), pokud tato dohoda není uzavřena s jiným městským úřadem nebo s pověřenou osobou.


50

Péče o děti vyžadující zvýšenou pozornost – sociální kuratela Péči o děti s projevy rizikového chování je zabezpečována prostřednictvím sociální kurately, kterou vykonává kurátor pro děti a mládež. Kurátor pro děti a mládež: •

působí proti opakovaným poruchám chování a jednání dětí, přitom je zvláštní pozornost věnována pachatelům trestné činnosti,

•

upozorňuje krajské úřady na potřebu napomáhat dětem, které ukončily školní docházku, při získávání možnosti pokračovat v další přípravě na povolání, zejména jde-li o děti propuštěné z ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo výkonu trestu odnětí svobody,

•

spolupracuje s krajskými pobočkami Úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání pro tyto děti,

•

usměrňuje péči o děti podle programů péče o problémové skupiny dětí zpracovaných státními orgány, obcemi, pověřenými osobami a dalšími právnickými a fyzickými osobami,

•

pomáhá dětem překonat problémy, které mohou vést k negativním projevům v jejich chování.

Kurátor pro děti a mládeže při péči o děti s projevy rizikového chování: •

je v osobním styku s dítětem, jeho rodiči (osobami odpovědnými za výchovu),

•

volí prostředky působení na děti tak, aby účinně působil na děti podle druhu a povahy poruchy v chování dítěte a jeho sociálního postavení,

•

řeší problémy dítěte, je-li to účelné, v prostředí, kde se dítě zpravidla zdržuje.

Sociální kuratela se zaměřuje zejména na: • • •

• •

analyzování situace v oblasti sociálně-patologických jevů u dětí a mládeže a navrhování preventivních opatření, účast na přestupkovém řízení, trestním řízení a řízení o činech jinak trestných u dětí mladších 15 let, návštěvy dětí s nařízenou ústavní výchovou z důvodu závažných výchovných problémů, dětí s uloženou ochrannou výchovou, dětí vzatých do vazby a ve výkonu trestního opatření odnětí svobody a rovněž rodičů těchto dětí, spolupráci s příslušným střediskem Probační a mediační služby, pomoc dětem po propuštění z ochranné nebo ústavní výchovy a po propuštění z výkonu trestního opatření odnětí svobody s cílem působit k obnovení jejich narušených sociálních vztahů, jejich začlenění do rodinného a sociálního prostředí a k zamezení opakování protiprávní činnosti,


51

•

zajištění návazné péče dětem i po dosažení zletilosti, zejména dojde-li k prodloužení ústavní nebo ochranné výchovy

Zaměstnanci orgánu sociálně-právní ochrany Městského úřadu Jindřichův Hradec, jsou povinni podle zákona o SPO zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění sociálněprávní ochrany nebo v přímé souvislosti s tím seznámili. Také jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobě, která upozornila orgán sociálně právní ochrany na možné ohrožení dítěte, a též o údajích o osobách, jimž bylo dítě svěřeno do péče jakožto budoucím osvojitelům, a rovněž i o místě pobytu takového dítěte. Dále jsou povinni zachovávat mlčenlivost i o místu pobytu rodiče, který se stal obětí domácího násilí v rodině s dítětem. Mlčenlivost jsou povinni zachovávat i po skončení pracovního poměru, přičemž této povinnosti mohou být zproštěni jen tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně a s uvedením rozsahu a účelu. Sociálně-právní ochrana se poskytuje bezplatně.


52

Název standardu

4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí


4a Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní profily jednotlivých zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


53




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


54

STANDARD4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí 4a Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní profily jednotlivých zaměstnanců zařazených v orgánech sociálněprávní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany.

Organizační struktura oddělení sociálně-právní ochrany dětí vychází z Organizačního řádu Městského úřadu Jindřichův Hradec (dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů). Tuto vnitřní normu schvaluje Rada města a je závazná pro všechny zaměstnance městského úřadu. Z hlediska organizační struktury městského úřadu sociálně-právní ochranu dětí vykonává oddělení sociálně-právní ochrany dětí, které je zařazeno pod odbor sociálních věcí, který má sídlo v ulici Janderova 147/II., Jindřichův Hradec, v budovách A, B a C. Organizační členění a počet pracovních míst na odborech a oddělení je dán interními předpisy, které jsou záležitostí vnitřní organizace městského úřadu. Na oddělení sociálně-právní ochrany dětí je aktuálně (k 30. 6. 2015) určen počet 10 referentů sociálních věcí pro výkon sociálně-právní ochrany dětí (pracovníci OSPOD), včetně vedoucího oddělení. Další dva pracovníci jsou přijati a pracují v Projektu standardizace SPOD. 4 pracovníci OSPOD z tohoto počtu jsou zařazeni na pozici referent sociálních věcí pro výkon sociálněprávní ochrany dětí. 2 pracovníci OSPOD jsou obsahem a rozsahem činností zařazeny na pozici referenta sociálních věcí pro výkon agendy náhradní rodinné péče. 2 pracovníci OSPOD jsou na odbor sociálních věci – OSPOD přijati v rámci Projektu standardizace SPOD, kde zpracovávají podklady pro vytváření standardů SPOD. 3 pracovníci OSPOD jsou zařazeni na pozici referent sociálních věcí pro výkon agendy sociální kurately. Jedna pozice je obsazena vedoucím oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Každý pracovník má svoji náplň práce.


55

Organizační schéma odboru sociálních věcí Vedoucí odboru sociálních věcí Vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí 4 pozice - referent sociálních věcí, výkon agendy SPO, vzájemně se zastupují 2 pozice – referent sociálních věcí, výkon agendy NRP, vzájemně se zastupují 3 pozice – referent sociálních věcí, kurátor pro děti a mládež, vzájemně se zastupují 2 pozice pracovník v projektu Podpora standardizace SPOD, vzájemně se zastupují Charakteristika profilů jednotlivých pracovních pozic A. Sociálně-právní ochrana dětí B. Náhradní rodinná péče C. Sociální kuratela D. Pracovníci Projektu standardizace SPOD A. Sociálně-právní ochrana dětí 1) Pracovní profil – referent sociálních věcí, pracovník SPOD •

ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu

•

ochrana oprávněných zájmů dítěte

•

působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny

2) Kvalifikační požadavky - odborná způsobilost a) vyšší odborné vzdělání získané absolvováním vzdělávacího programu akreditovaného podle zvláštního právního předpisu v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost, b) vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku, akreditovaném podle zvláštního právního předpisu, Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

56

c) absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání nejméně 5 let, za podmínky ukončeného vysokoškolského vzdělání v oblasti studia, která není uvedena v písmenu b), d) absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání nejméně 10 let, za podmínky středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru sociálně právním, ukončeného nejpozději 31. prosince 1998. 3) Další požadavky na pracovníka OSPOD – osobnostní předpoklady •

komunikativní schopnosti a profesionální vystupování

•

samostatnost v rozhodování

•

schopnost empatie

•

psychická stabilita i v krizových situacích

•

předpoklady pro týmovou práci

•

bezúhonnost

•

zdravotní způsobilost

•

schopnost pravidelného dalšího vzdělávání a prohlubování odborných znalostí

•

schopnost pečovat o vlastní duševní hygienu a předcházet syndromu vyhoření

B. Náhradní rodinná péče 1) Pracovní profil – referent sociálních věcí pro NRP •

zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině

•

zprostředkování osvojení a pěstounské péče

2) Kvalifikační požadavky - odborná způsobilost a) vyšší odborné vzdělání získané absolvováním vzdělávacího programu akreditovaného podle zvláštního právního předpisu v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost, b) vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

57

sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku, akreditovaném podle zvláštního právního předpisu, c) absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání referenta sociálních věcí v trvání nejméně 5 let, za podmínky ukončeného vysokoškolského vzdělání v oblasti studia, která není uvedena v písmenu b), d) absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání referenta sociálních věcí v trvání nejméně 10 let, za podmínky středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru sociálně právním, ukončeného nejpozději 31. prosince 1998. 3) Další požadavky na pracovníka OSPOD pro NRP - osobnostní předpoklady • komunikativní schopnosti a profesionální vystupování • samostatnost v rozhodování • schopnost empatie • psychická stabilita i v krizových situacích • předpoklady pro týmovou práci • bezúhonnost • zdravotní způsobilost • schopnost pravidelného dalšího vzdělávání a prohlubování odborných znalostí • schopnost pečovat o vlastní duševní hygienu a předcházet syndromu vyhoření C. Sociální kuratela 1) Pracovní profil – referent sociálních věcí - kurátor pro děti a mládež •

péče o děti vyžadující zvýšenou pozornost

•

poskytování pomoci při překonávání nepříznivých sociálních podmínek a výchovných vlivů, s cílem umožnit těmto dětem začlenění do společnosti, včetně začlenění pracovního.

2) Kvalifikační požadavky - odborná způsobilost a) vyšší odborné vzdělání získané absolvováním vzdělávacího programu akreditovaného podle zvláštního právního předpisu v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost, Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

58

b) vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku, akreditovaném podle zvláštního právního předpisu, c) absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání referenta sociálních věcí v trvání nejméně 5 let, za podmínky ukončeného vysokoškolského vzdělání v oblasti studia, která není uvedena v písmenu b), d) absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání referenta sociálních věcí v trvání nejméně 10 let, za podmínky středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru sociálně právním, ukončeného nejpozději 31. prosince 1998. 3) Další požadavky na kurátora pro děti a mládež - osobnostní předpoklady •


•


•

schopnost empatie

•


•


•

bezúhonnost

•


•


•


D. Pracovník Projektu standardizace SPOD 1) Pracovní profil pracovníka Projektu standardizace SPOD - znalost problematiky sociálně-právní ochrany dětí a souvisejících předpisů - znalost metod sociální práce a aplikace těchto metod v praxi 2) Kvalifikační požadavky - odborná způsobilost a) vyšší odborné vzdělání získané absolvováním vzdělávacího programu akreditovaného podle zvláštního právního předpisu v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

59

a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost, b) vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku, akreditovaném podle zvláštního právního předpisu, c) absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání referenta sociálních věcí v trvání nejméně 5 let, za podmínky ukončeného vysokoškolského vzdělání v oblasti studia, která není uvedena v písmenu b), absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání nejméně 10 let, za podmínky středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru sociálně právním, ukončeného nejpozději 31. prosince 1998 3) Další požadavky na pracovníka Projektu standardizace SPOD - osobnostní předpoklady •


•


•

schopnost empatie

•


•


•

bezúhonnost

•


•


•



60

Název standardu



4b Počet zaměstnanců je přiměřený spádovému obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Při výpočtu přiměřeného počtu zaměstnanců orgánu sociálně-právní ochrany je zohledněno kritérium ovlivňující náročnost výkonu sociálně-právní ochrany dětí ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Základním kritériem je nejméně 1 pracovník na 800 dětí (osob do 18 let věku), které jsou hlášeny k trvalému pobytu ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Do počtu pracovníků se započítává vedoucí pracovník adekvátně svému zapojení do práce s klienty

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


61




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


62

STANDARD4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí 4b Počet zaměstnanců je přiměřený spádovému obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Při výpočtu přiměřeného počtu zaměstnanců orgánu sociálně-právní ochrany je zohledněno kritérium ovlivňující náročnost výkonu sociálně-právní ochrany dětí ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Základním kritériem je nejméně 1 pracovník na 800 dětí (osob do 18 let věku), které jsou hlášeny k trvalému pobytu ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Do počtu pracovníků se započítává vedoucí pracovník adekvátně svému zapojení do práce s klienty.

Na základě statistických dat a údajů z výkazů SPOD provedlo MPSV rozdělení obcí s rozšířenou působností do tří základních kategorií podle míry náročnosti výkonu SPOD: I.

Běžná míra náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany

II. Zvýšená míra náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany III. Vysoká míra náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany

Spádová oblast Jindřichův Hradec byla na základě sociodemografické analýzy MPSV z r. 2013 dle míry náročnosti výkonu SPOD zařazena do kategorie č. III – zvýšená míra náročnosti. •

úhrnná rozvodovost

•

počet neúplných rodin se závislými dětmi

•

kriminalita dětí

•

děti jako oběti trestné činnosti

•

počty dosavadních případů evidovaných orgány SPO

•

umístění dětí do náhradní rodinné péče

•

počty dohledů stanovených soudem

•

počet týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí

•

počet dětí s nařízenou ústavní výchovou

•

počet klientů kurátorů pro děti a mládež


63

Při stanovení optimálního počtu pracovníků SPO vychází Městský úřad Jindřichův Hradec z počtu dětí hlášených k trvalému pobytu ke dni 31. 12. 2012. Spádový obvod má velikost 933,24 km2, je v něm 58 obcí. Ve spádovém obvodu je 9.032 osob ve věku od 0 do 18 let hlášených k trvalému pobytu. To je 11,29 pracovníka SPOD. Minimální pročet zaměstnanců na pracovišti je9.032 : 800, tj. 11,29 zaměstnance, faktický počet zaměstnanců je 12. Vedoucí pracovník je zapojen do přímé práce s klienty, je započten do počtu zaměstnanců vykonávajících přímou práci s klienty.


64

Název standardu



4c Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci organizační struktury vnitřním předpisem písemně zpracovaná oprávnění a povinnosti k jednotlivým pracovním pozicím vztahujícím se k výkonu sociálněprávní ochrany, uplatněním specializace zejména pro oblast náhradní rodinné péče, sociální kurately pro děti a mládež a ochrany týraných a zneužívaných dětí a důsledně dbá na to, aby konkrétní pracovní pozice byla vyhrazena výlučně výkonu sociálně-právní ochrany.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


65




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


66

STANDARD4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí 4c Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci organizační struktury vnitřním předpisem písemně zpracovaná oprávnění a povinnosti k jednotlivým pracovním pozicím vztahujícím se k výkonu sociálně-právní ochrany, uplatněním specializace zejména pro oblast náhradní rodinné péče, sociální kurately pro děti a mládež a ochrany týraných a zneužívaných dětí a důsledně dbá na to, aby konkrétní pracovní pozice byla vyhrazena výlučně výkonu sociálně-právní ochrany.

Městský úřad Jindřichův Hradec má vnitřním předpisem stanovena pravidla o základních právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru dle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (Pracovní řád, Organizační řád). Druh práce je uveden v pracovní smlouvě a v pracovní náplni zaměstnance, místo výkonu práce je pracoviště Městského úřadu v Jindřichově Hradci. Všichni pracovníci OSPOD mají rozsah své agendy a dalších pracovních povinností vymezen v pracovní náplni, která je součástí osobního spisu každého zaměstnance. Konkrétní druh práce, který je v rámci výkonu agendy NRP, sociálně-právní ochrany a sociální kurately vykonáván nad rámec činností vymezených v náplni práce, je přidělen určitému pracovníkovi OSPOD rozhodnutím vedoucího oddělení SPOD (se souhlasem pracovníka). Zástupy v případě nepřítomnosti pracovníka jsou nastaveny dle příbuznosti vykonávaných činností a agend a na základě rozhodnutí vedoucího oddělení (uvedeno v pracovní náplni). Jedná se o výkon specializace -

Ochrana týraných a zneužívaných dětí

-

Domácí násilí

-

Drogová problematika

Pracovníci OSPOD jsou pro práci mimo pracoviště vybaveni písemnou formou oprávnění a povinností k prokázání příslušnosti OSPOD MěÚ J. Hradec 1) Referent sociálních věcí - SPOD a) Sociálně-právní ochrana dětí •

Plní úkoly plynoucí ze ZSPOD a předpisů souvisejících

•

Na úseku SPOD pracuje metodami sociální práce s ohroženými nezletilými dětmi a jejich rodinami; vyhodnocuje situaci nezletilých dětí a jejich rodin na základě vyhodnocení


67

vytváří individuální plán ochrany dítěte; v souladu se zákonem činí opatření na ochranu práv a oprávněných zájmů dítěte zejména: provádí šetření v terénu; navštěvuje dítě v prostředí, ve kterém žije; zjišťuje údaje v místě bydliště dítěte, ve škole a školském zařízení, ve zdravotnickém zařízení nebo v jiném prostředí, kde se dítě zdržuje; v případě nutnosti ochrany práv dítěte pořizuje obrazové a zvukové záznamy; provádí pohovor s nezletilým, a to i bez přítomnosti rodičů či jiných osob odpovědných za výchovu; vykonává funkci opatrovníka nezl. dítěte, účastní se řízení vedených soudem nebo správními orgány ve věci nezletilého dítěte; navrhuje adekvátní opatření ve výchově •

Spolupracuje se soudy; se státními zastupitelstvím; s orgány činnými v trestním řízení; se školami a školskými zařízeními; se zdravotnickými zařízeními; s věznicemi; s Probační a mediační službou České republiky; s ostatními orgány SPOD; se správními orgány a dalšími dotčenými institucemi; v rámci své činnosti spolupracuje i s příslušnými neziskovými organizacemi

b) Poradenská činnost •

Pomáhá rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě, poskytuje nebo zprostředkovává odborné poradenství v otázkách dítěte a výchovy dítěte; při nespolupráci rodičů o otázkách odborného poradenství, které jim bylo úřadem doporučeno, ukládá povinnost rodičům formou rozhodnutí; analyzuje negativní jevy a činí opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti a mládež

c) Spisová dokumentace •

Vede evidenci a spisovou dokumentaci dětí a v rozsahu a obsahu stanoveném zákonem o SPOD a souvisejícími předpisy;

d) Ostatní činnost •

Účastní se vzdělávacích akcí pořádaných metodicky řídícím pracovištěm a dalšími vzdělávacími institucemi, Městským úřadem J. Hradec

•

Svou odbornost dále prohlubuje a rozšiřuje samostudiem právních předpisů a odborné literatury

•

Na svém pracovišti zajišťuje spisovou službu; pro komunikaci s příslušnými adresáty mimo městský úřad volí též elektronický dokument ve formě datové zprávy – dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, pokud není udělena výjimka

•

Provádí další úkoly uložené nadřízenými pracovníky

•

Spolupracuje s ostatními pracovníky odboru i s pracovníky ostatních odborů

•

Veškerá jednání v rámci výkonu povolání vede s etikou zaměstnance veřejné správy


68

•

Dodržuje mlčenlivost o skutečnostech zjištěných v souvislosti s výkonem povolání i po ukončení pracovního poměru

2) Referent sociálních věcí – kurátor pro děti a mládež a) Sociálně-právní ochrana dětí •

Ve funkci kurátora pro děti a mládež plní úkoly plynoucí ze ZSPOD a přepisů souvisejících

•

Na úseku SPOD pracuje metodami sociální práce s nezletilými dětmi, které se dopustily protiprávního jednání nebo jinak vykazují závažné problémy ve výchově, a jejich rodinami; a dále v oblasti prevence sociálně nepříznivých vlivů působících na nezletilé děti zejména; vyhodnocuje situaci nezletilých dětí a jejich rodin na základě vyhodnocení vytváří individuální plán ochrany dítěte; v souladu se zákonem činí opatření na ochranu práv a oprávněných zájmů dítěte zejména: provádí šetření v terénu; navštěvuje dítě v prostředí, ve kterém žije; zjišťuje údaje v místě bydliště dítěte, ve škole a školském zařízení, ve zdravotnickém zařízení nebo v jiném prostředí, kde se dítě zdržuje; v případě nutnosti ochrany práv dítěte pořizuje obrazové a zvukové záznamy; provádí pohovor s nezletilým, a to i bez přítomnosti rodičů či jiných osob odpovědných za výchovu; vykonává funkci opatrovníka nezl. dítěte, účastní se řízení vedených soudem nebo správními orgány ve věci nezletilého dítěte; navrhuje adekvátní opatření ve výchově

•



Pomáhá rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě, poskytuje nebo zprostředkovává odborné poradenství v otázkách dítěte a výchovy dítěte; při nespolupráci rodičů o otázkách odborného poradenství, které jim bylo úřadem doporučeno, ukládá povinnost rodičům formou rozhodnutí; analyzuje negativní jevy a činí opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti a mládež






69

•


•

Na svém pracovišti zajišťuje spisovou službu; pro komunikaci s příslušnými adresáty mimo městský úřad volí též elektronický dokument ve formě datové zprávy – dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech,

•


•


•


•


3) Referent sociálních věcí - náhradní rodinná péče a) Sociálně-právní ochrana dětí •

Ve funkci referenta – specialisty zajišťuje výkon sociálně-právní ochrany dětí související s agendou náhradní rodinné péče; plní úkoly plynoucí ze ZSPOD a předpisů souvisejících

•

na úseku SPOD pracuje metodami sociální práce s ohroženými nezletilými dětmi a jejich rodinami a náhradními rodinami; vyhodnocuje situaci nezletilých dětí a jejich rodin na základě vyhodnocení vytváří individuální plán ochrany dítěte; v souladu se zákonem činí opatření na ochranu práv a opravných zájmů dítěte; zejména: vyhledává děti vhodné do osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče, vyhledává fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny, zajišťuje potřebnou dokumentaci ke zprostředkování náhradní rodinné péče, sleduje výkon pěstounské péče; provádí šetření v terénu; navštěvuje dítě v náhradní rodinné péči v prostředí, ve kterém žije; zjišťuje údaje v místě bydliště dítěte, ve škole a školském zařízení, ve zdravotnickém zařízení nebo v jiném prostředí, kde se dítě zdržuje; v případě nutnosti ochrany práv dítěte pořizuje obrazové a zvukové záznamy; provádí pohovor s nezletilým, a to i bez přítomnosti rodičů či jiných osob odpovědných za výchovu; vykonává funkci opatrovníka nezl. dítěte, účastní se řízení vedených soudem nebo správními orgány ve věci nezletilého dítěte; navrhuje adekvátní opatření ve výchově; zpracovává podklady pro uzavření dohody o výkonu pěstounské péče a pěstounské péče na přechodnou dobu

•



70


Poskytuje odborné poradenství žadatelům o náhradní rodinnou péči; pomáhá rodičům a jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte (pěstouni, poručníci) při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě, poskytuje nebo zprostředkovává odborné poradenství v otázkách vzdělávání dítěte a výchovy dítěte; při nespolupráci rodičů o otázkách odborného poradenství, které jim bylo úřadem doporučeno, ukládá povinnost rodičům formou rozhodnutí; analyzuje negativní jevy a činí opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti a mládež





•


•

Na svém pracovišti zajišťuje spisovou službu; pro komunikaci s příslušnými adresáty mimo městský úřad volí též elektronický dokument ve formě datové zprávy – dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech,

•


•


•


•



71

Název standardu

5. Přijímání a zaškolování


5a Každý zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka podle zákona o sociálních službách a disponuje zvláštní odbornou způsobilostí na úseku sociálně-právní ochrany.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


72




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


73

STANDARD 5 Přijímání a zaškolování 5a Každý zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka podle zákona o sociálních službách a disponuje zvláštní odbornou způsobilostí na úseku sociálně-právní ochrany.

Kvalifikační předpoklady Zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu obce s rozšířenou působnosti zabezpečující výkon sociálně-právní ochrany dětí jsou dle Nařízení vlády č. 222/ 2010 Sb. o katalogu prací ve veřejných službách a správně v platném znění, zařazeni na pracovní pozici referent sociálních věcí. Zároveň by tito pracovníci měli naplňovat ustanovení §§ 110 a 111 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách v platném znění, kterými se definují kvalifikační předpoklady pro výkon sociálního pracovníka v sociálně-právní ochraně dětí. Je na místě zmínit, že zákon o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb. v platném znění ve svém obsahu nezmiňuje pracovní pozici sociálního pracovníka, ale je zde výlučně uvedeno: zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu obce s rozšířenou působnost. V rámci vnitřní struktury městského úřadu, personálního oddělení je zajištěno odpovědným pracovníkem, nejen sledování splnění kvalifikačních předpokladů pracovníků OSPOD, ale i administrace dokladů, prokazujících splnění podmínky odborné způsobilosti (doklad o dokončeném nejvyšším vzdělání) a absolvování dalšího vzdělávání (osvědčení) včetně zvláštní odborné způsobilosti (ZOZ).

Zvláštní odborná způsobilost Zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu obce s rozšířenou působnosti zabezpečující výkon sociálně-právní ochrany dětí disponují ZOZ na úseku sociálně-právní ochrany dětí, kdy zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávních celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje v ustanovení §21 povinnosti úředníka (tedy i sociálního pracovníka) prokázat ZOZ k výkonu správních činností (mimo jiné i k výkonu SPOD) a to do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání ZOZ předpokladem. Povinnost prokázat ZOZ nemá, dle ustanovení §33 zmíněného zákona o úřednících územních samosprávních celků, úředník, který získal vzdělání v bakalářských nebo magisterských studijních programech, nebo kterému bylo vydáno osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání podle ustanovení §34 uvedeného zákona o úřednících územních samosprávných celků. Ministerstvo financí připouští možnost hrazení zkoušek odborné způsobilosti z dotace na výkon sociálně-právní ochrany dětí, neboť se jedná o výdaj, který přímo souvisí s výkonem činností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Zkoušky odborné způsobilosti jsou dle § 21 zákona č. 312/2002 Sb., Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

74

o úřednících územních samosprávných celků, pro pracovníky oddělení sociálně-právní ochrany dětí povinné a bez této zkoušky pracovníci SPOD agendu sociálně-právní ochrany dětí nevykonávají. Také v případě průběžného vzdělávání, které je dle § 18 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, pro pracovníky obcí povinné, jsou tyto prohlubující, aktualizační a specializační kurzy a školení hrazeny z této dotace. Jedná se především o školení a semináře, které úzce souvisí s výkonem státní správy v oblasti SPOD. Každý zaměstnanec městského úřadu na úseku sociálně-právní ochrany dětí splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon pracovních činností. Každý pracovník také disponuje ZOZ na úseku sociálně-právní ochrany dětí. Veškeré náležitosti týkající se personálních věcí vede odpovědný pracovník, který je zařazen na oddělení personálních věcí a vzdělávání.


75

Název standardu



5b Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracována pravidla pro přijímání nových zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


76




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


77

STANDARD 5 Přijímání a zaškolování 5b Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracována pravidla pro přijímání nových zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany.

Přijímání nových pracovníků na oddělení sociálně-právní ochrany se na Městském úřadě v Jindřichově Hradci řídí právními normami - zákonem č. 312/2002 Sb. o úřednících územních samosprávních celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále ale i vnitřním předpisem - Pracovním řádem Městského úřadu Jindřichův Hradec Vznik pracovního poměru Pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem se zakládá pracovní smlouvou - u úředníků. Pracovní smlouva na pracovní místo úředníka může být uzavřena s uchazečem, který splnil podmínky stanovené z. 312/2002,v souladu s § 33 ZP a násl. Pracovní smlouvu uzavírá tajemník městského úřadu, jmenovací dekret a pracovní smlouva se vyhotovují před nástupem do zaměstnání písemně ve dvojím provedení, z nichž jedno obdrží zaměstnanec, druhé je uloženo v osobním spise zaměstnance u odboru vnitřní správy, na personálním oddělení. V pracovní smlouvě se sjednává s novým zaměstnancem městského úřadu tříměsíční zkušební doba a ve jmenovacím dekretu na vedoucí pracovní místo, na základě kterého vzniká dle § 33 ZP pracovní poměr, šestiměsíční zkušební doba. Zdroje pro přijímání nových pracovníků SPOD: Pracovníci z jiných odborů nebo oddělení Městského úřadu v J. Hradci, splňující kvalifikační předpoklady (viz. Standard 5a), kteří se zúčastní výběrového řízení (pouze v případech, kdy je pracovní poměr sjednáván jako zástup - na dobu určitou, se výběrové řízení nevyhlašuje) Úřad práce (MěÚ J. Hradec dlouhodobě neeviduje případné žádosti o zaměstnání např. absolventů) Absolventi vysokých škol, kteří část své praxe v rámci studia vykonávali na oddělení sociálně-právní ochrany dětí Způsob zveřejnění o volném pracovním místě je formou výběrového řízení zveřejněného na internetových stránkách Města J. Hradec: www.jh.cz a na veřejné desce. Postup při přijímání nových (i přesun z řad stávajících) pracovníků MěÚ J. Hradec


78

Požadavek obsazení pracovní pozice na úseku SPOD vychází z odůvodněného požadavku ve formě návrhu vedoucího oddělení (nová agenda, rozrůstající se existující, odhad navýšení agendy). Vedoucí odboru požádá (interním sdělením) o zřízení nového pracovního místa. Požadavek projedná s tajemníkem Městského úřadu v J. Hradci., který posoudí žádost, zpracuje stanovisko a záležitost projedná se starostou města. V případě kladného stanoviska, zpracuje tajemník MěÚ J. Hradec důvodovou zprávu pro Radu Města J. Hradec., která rozhodne o zřízení či nezřízení pracovního místa Vedoucí odboru v případě, že byl návrh schválen, připraví ve spolupráci s tajemníkem městského úřadu popis pracovního místa dle katalogu činností Vyhlášení výběrového řízení, kde jsou uvedeny veškeré náležitosti, požadavky a náležitosti přihlášky do výběrového řízení včetně požadavků na obsazení pracovní pozice má ve své kompetenci tajemník městského úřadu. Průběh výběrového řízení se řídí vnitřními předpisy a pravidly, výběrové řízení vede zástupce zaměstnavatele ve spolupráci s příslušným vedoucím zaměstnancem. Výběrové řízení musí splňovat náležitosti podle zákona o úřednících. Výsledek výběrového řízení je podkladem k rozhodnutí zástupce zaměstnavatele o přijetí nového pracovníka Vybraný uchazeč je povinen předložit občanský průkaz, doklady o dosaženém vzdělání a přehled dosavadní praxe. Při nástupu do práce předloží další požadované doklady, zejména výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší 3 měsíců (u úředníků se výpis předkládá s přihláškou do výběrového řízení), potvrzení o skončení předchozího pracovního poměru nebo OSVČ, potvrzení o zdravotní způsobilosti k práci (absolvování vstupní lékařské prohlídky) doklady pro účely daně z příjmu, zdravotního pojištění, srážek z příjmu apod. Před vznikem pracovního poměru je zaměstnanec seznámen s právy a povinnostmi, které pro něho vyplývají z pracovní smlouvy, z náplně práce a s pracovními a platovými podmínkami, za nichž má dohodnutou práci vykonávat. Pracovní a platové podmínky se řídí platnými obecně závaznými právními předpisy, tímto pracovním řádem, kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy městského úřadu. Při nástupu do zaměstnání seznámí zaměstnavatel zaměstnance s pracovním řádem, kolektivní smlouvou a ostatními právními předpisy, zejména k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které musí v práci dodržovat. O seznámení s uvedenými předpisy je proveden záznam s podpisem zaměstnance, uložený do osobního spisu zaměstnance. Seznámení zaměstnance s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy upravujícími práva a povinnosti zaměstnance v pracovněprávních vztazích (vč. platových) zajišťuje zástupce zaměstnavatele. S ostatními vnitřními předpisy seznámí zaměstnance dle potřeby jeho přímý nadřízený, případně odkáže zaměstnance na příslušný typ předpisu, který je zveřejněn na intranetu městského úřadu.


79

Název standardu



5c Orgán sociálně-právní ochrany přihlásí nového zaměstnance zařazeného v orgánu sociálně-právní ochrany a vykonávajícího sociálně-právní ochranu v právními předpisy stanovených lhůtách ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


80




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


81

STANDARD 5 Přijímání a zaškolování 5c Orgán sociálně-právní ochrany přihlásí nového zaměstnance zařazeného v orgánu sociálně-právní ochrany a vykonávajícího sociálně-právní ochranu v právními předpisy stanovených lhůtách ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti. Z ustanovení §21 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávních celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že územní samosprávný celek je povinen přihlásit úředníka, který vykonává správní činnost stanovené prováděcím právním předpisem (mimo jiné i výkon SPOD) k vykonání zkoušky ZOZ do 6 měsíců od vzniku pracovního poměru úředníka nebo do 3 měsíců ode dne, kdy úředník začal vykonávat správní činnost. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 512/2002, Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění vyhlášek č. 41/2006 Sb., č. 273/207 Sb., a č. 44/2012 Sb., precizuje způsob přihlašování ke zkoušce, náležitosti přihlášky, základní znalosti a dovednosti nezbytné pro výkon jednotlivých správních činností, včetně rozhodování o přestupcích a jiných správních deliktech podle příslušných zákonů a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Dále vyhláška obsahuje způsob, průběh zkoušky a náležitosti k vydání osvědčení. Na odboru vnitřní správy - personálním oddělení Městského úřadu Jindřichův Hradec odpovědná pracovnice sleduje lhůty pro přihlášení i doložení osvědčení o úspěšném vykonání zkoušky ZOZ eviduje. Příprava a ověření zvláštní odborné způsobilosti (ZOZ) 1) Zaměstnanec je povinen prokázat ZOZ do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru nebo ode dne, kdy začal vykonávat správní činnosti, pro jejíž výkon je prokázání ZOZ předpokladem. 2) ZOZ má obecnou a zvláštní část. 3) Vedoucí zaměstnanec, který řídí zaměstnance vykonávající správní činnost, prokazuje ZOZ alespoň pro jednu ze správních činností vykonávaných zaměstnanci, které řídí. 4) Přípravu na zkoušku ZOZ pro správní činnosti zajišťuje přípravu na zkoušku ZOZ Institut pro veřejnou správu Praha ve vzdělávacím středisku v Benešově (dále jen „IVS“). 5) Zkoušku ZOZ zajišťuje IVS. 6) Zaměstnavatel je povinen přihlásit zaměstnance k vykonání zkoušky ZOZ do 6 měsíců od vzniku pracovního poměru nebo do 3 měsíců ode dne, kdy začal vykonávat správní činnost. 7) Přihlášení zaměstnance k přípravě a zkoušce ZOZ zajišťuje odpovědný zaměstnanec odboru vnitřní správy – personální oddělení. Zaměstnanec a jeho přímý nadřízený jsou o termínu přihlášení informováni e-mailem. 8) Po přihlášení zasílá IVS Sdělení s termíny přípravy a zkoušky ZOZ včetně zkušebních otázek. Toto Sdělení předá odbor vnitřních věcí – personální oddělení zaměstnanci proti podpisu.


82

9) 10)

11) 12) 13) 14)

15) 16)

Před nástupem na přípravu ZOZ obdrží zaměstnanec od odboru vnitřní správy – personální oddělení doklad o platbě za vzdělávací akci, kterým se prokáže u organizace zajišťující přípravu. Při neúspěšném složení zkoušky ZOZ zasílá IVS zaměstnavateli oznámení Stanovení termínu opakované zkoušky. Tento termín je zaměstnanci předán odpovědným zaměstnancem odboru vnitřních věcí – personální oddělení proti podpisu. Náklady spojené s opakováním zkoušky nese zaměstnanec, zkouška je vykonávána v rámci náhradního volna či dovolené. Jestliže zaměstnanec u zkoušky nevyhověl, může jí dvakrát opakovat. Po úspěšném složení zkoušky ZOZ je zaměstnanec povinen předat odboru vnitřní správy – personálnímu oddělení kopii osvědčení. Povinnost prokázat ZOZ se nevztahuje na zaměstnance, který má uznánu rovnocennost vzdělání dle § 33, 34 zákona č. 312/2002 a příp. i zaměstnance, kterému vznikl nárok na starobní důchod do 31. 12. 2007. ZOZ je součástí plánu vzdělávání zaměstnance. Odbor sociálních věcí vede vlastní pomocnou evidenci ZOZ zaměstnanců MěÚ, která podává přehlednou informaci o plnění závazků zaměstnanců v oblasti ZOZ vyplývajících z příslušné pasáže zákona č. 312/2002 Sb.


83

Název standardu



5d Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracována pravidla pro zaškolování nových zaměstnanců vykonávajících sociálně-právní ochranu.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


84




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


85

STANDARD 5 Přijímání a zaškolování 5d Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracována pravidla pro zaškolování nových zaměstnanců vykonávajících sociálně-právní ochranu.

Proces zaškolování nových pracovníků na oddělení sociálně-právní ochrany dětí na Městském úřadě v Jindřichově Hradci probíhá v souladu s obecnými pravidly zaškolování. Jedná se o proces seznamování zaměstnance s organizací, aby se efektivně adaptoval na prostředí, pracovní kolektiv a pracovní požadavky nutné pro řádný výkon profese. Vedoucí oddělení SPOD určí, kdo z pracovníků bude odpovědný za zaškolování nového zaměstnance – mentora. Jedná se o zaměstnance, který činnost sám vykonává, případně jí podrobně zná, je schopný k předávání zkušeností. Tento pracovník v rámci zaškolování určuje, jaké činnosti bude nový pracovník společně s ním provádět, je odpovědný zato, aby se nový pracovník seznámil se všemi činnostmi dané pozice, a rozhoduje,kdy může nový pracovník pracovat samostatně. Zaškolování probíhá dle adaptačního plánu nového zaměstnance, který vypracuje vedoucí oddělení SPOD společně s mentorem. Adaptační plán se sestavuje s ohledem, zda nový pracovník úřadu již v oblasti SPOD pracoval nebo nikoliv. Zaškolování probíhá formou: samostudia, náslechů, účasti při jednotlivých pracovních úkonech spojených s výkonem SPOD (studiem spisové dokumentace, účast při soudních jednáních, šetřeních v rodinách, výslechách na policii, jednání v institucích apod.), účast na školeních. V průběhu zaškolování se nový zaměstnanec seznámí se strukturou úřadu, chodem organizace, adaptuje se na pracovní prostředí, pracovní kolektiv a pracovní požadavky nutné pro řádný výkon profese. Příloha č. 1 Adaptační plán nového zaměstnance


86

Příloha č. 1 Standardu 5d) Adaptační plán nového zaměstnance: Jméno zaměstnance: Odbor/oddělení: Jméno mentora: Datum přijetí zaměstnance do pracovního poměru: Doba zaškolování: Datum sestavení adaptačního plánu: Jméno a podpis zaměstnance, který adaptační plán sestavil: Datum seznámení nového zaměstnance s adaptačním plánem: Datum seznámení mentora s adaptačním plánem: Podpis nového zaměstnance a mentora:

Fáze zaškolování – v souvislosti, zda se jedná o pracovníka, který má zkušenosti s organizací obecně a dále podle toho, zda se jedná o pro pracovníka, který má zkušenosti s výkonem SPOD. 1) – seznámení s vnitřními předpisy organizace – pracovní řád, organizační řád, plán bezpečnosti práce - Seznámení se s předpisy souvisejícími s přímým výkonem SPOD – zákony, vyhlášky, metodiky apod. Maximálně 1 pracovní týden

skutečná doba realizace________

2) – náslechy, pasivní účast při pracovních úkonech souvisejících s výkonem SPOD, studium spisové dokumentace Maximálně 1 měsíc - Mentor může určit, že nový zaměstnanec bude tyto úkony absolvovat i s jiným zaměstnancem než se samotným mentorem. 3) Postupné osamostatňování a aplikace při výkonu pracovních úkonů, zpočátku za účasti mentora


87

- Aktivní práce se spisovou dokumentací, vypracování návrhů, vyhodnocení situace dítěte, návrhy individuálních plánů, komunikace s lidmi, provádění šetření, vedení jednání, účast na jednáních soudu atd. Od jednoho měsíce po přijetí do pracovního poměru. Ukončení zaškolování a samostatná práce nového pracovníka začíná dle hodnocení.

Časový harmonogram realizace jednotlivých fází zaškolování Datum

doba výkonu

druh činnosti


88

Název standardu



5e Orgán sociálně-právní ochrany dětí určuje, zda umožní studentům a jiným fyzickým osobám stát se stážisty nebo dobrovolníky na svém pracovišti. Orgán sociálně-právní ochrany umožňuje studentům a jiným fyzickým osobám působit jako stážisté nebo dobrovolníci, a to na základě smlouvy a po náležitém proškolení.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


89




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


90

STANDARD 5 Přijímání a zaškolování 5e Orgán sociálně-právní ochrany dětí určuje, zda umožní studentům a jiným fyzickým osobám stát se stážisty nebo dobrovolníky na svém pracovišti. Orgán sociálně-právní ochrany umožňuje studentům a jiným fyzickým osobám působit jako stážisté nebo dobrovolníci, a to na základě smlouvy a po náležitém proškolení.

Orgán sociálně-právní ochrany dětí MěÚ Jindřichův Hradec umožňuje absolvování praxe studentům škol, které mají do své výuky zahrnutou odbornou praxi. Na OSPOD MěÚ J. Hradec nejsou přijímáni dobrovolníci. Město Jindřichův Hradec uzavírá smlouvu o zajištění a absolvování praxe se školou, která vyžaduje odbornou praxi pro své studenty, ve které jsou stanoveny podmínky praxe na pracovišti OSPOD. Praxe je na základě této smlouvy realizována na odboru sociálních věcí, oddělení SPOD •

Škola seznamuje studenty s povinností mlčenlivosti a zásadami práce s klienty.

•

Student je povinen vykonávat praxi dle dohodnutého harmonogramu, který je přílohou smlouvy. Dodržuje pravidla o bezpečnosti práce a pracovní řád platný na pracovišti, kde vykonává praxi.

•

Pracoviště se zavazuje zajistit studentovi možnost vykonávat praxi, která obsahuje následující činnosti: a) seznámení s dokumentací, která je vedena na pracovišti OSPOD, b) účast při jednáních s klienty, c) účast při soudních jednáních, d) účast při šetření v rodinách.

Před nástupem na praxi na pracoviště OSPOD má student předem rozvrženo, kterými kompetencemi by se chtěl zabývat a v případě individuálně volené praxe student toto předem konzultuje se školitelem, který mu byl přidělen. Pracoviště OSPOD Městského úřadu Jindřichův Hradec si samo určuje počet studentů, kteří budou vykonávat praxi na jeho pracovišti, dle svého zvážení. Délka praxe je stanovena ve smlouvě mezi školou a městem Jindřichův Hradec. Pracoviště OSPOD Městského úřadu Jindřichův Hradec je schopno umožnit praxi nejvíce 3 studentům v jednom termínu. Délka praxe je dohodnuta individuálně.


91

Kontaktní osoba za MěÚ: Mgr. Z. Šindelářová koordinátor praxe, tel.: [email protected]

384351300

e-mail:


92

Název standardu

6. Profesní rozvoj zaměstnanců


6a Vedoucí zaměstnanec orgánu sociálně-právní ochrany zařazený k výkonu sociálně-právní ochrany pravidelně hodnotí podřízené zaměstnance, kteří se podílejí na výkonu sociálně-právní ochrany. Vedoucí zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-právní ochrany je hodnocen svým přímým nadřízeným minimálně jednou ročně. Hodnocení je zaměřeno zejména na stanovení, vývoj a naplňování osobních profesních cílů a potřeb další odborné kvalifikace.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


93




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


94

STANDARD 6 Profesní rozvoj zaměstnanců 6a Vedoucí zaměstnanec orgánu sociálně-právní ochrany zařazený k výkonu sociálně-právní ochrany pravidelně hodnotí podřízené zaměstnance, kteří se podílejí na výkonu sociálně-právní ochrany. Vedoucí zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-právní ochrany je hodnocen svým přímým nadřízeným minimálně jednou ročně. Hodnocení je zaměřeno zejména na stanovení, vývoj a naplňování osobních profesních cílů a potřeb další odborné kvalifikace. Systematické a pravidelné hodnocení výkonu a pracovního chování patří k základním součástem řídící práce. Úspěšné plnění úkolů zaměstnanců je podmíněno fungováním kvalitního objektivního systému hodnocení pracovního výkonu a pracovního chování. Povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení je hodnotit své podřízené (ust. § 302 zákoníku práce). Schopnost objektivního hodnocení podřízených představuje jednu ze základních odborných způsobilostí (kompetencí) vedoucího zaměstnance. Cílem hodnocení zaměstnanců je umožnit jejich rozvoj a zabezpečit co nejvyšší motivaci směrem ke kvalitě a množství odváděné práce. Obsah hodnocení vyplývá z kvality plnění úkolů daných pracovním zařazením zaměstnance a z osobního přínosu zaměstnance pro zaměstnavatele na příslušném odboru, oddělení). Metody, formy a prostředky hodnocení jsou voleny tak, aby odpovídaly cíli hodnocení, obsahu pracovní náplně a osobě hodnoceného. Základem je Pracovní řád Městského úřadu J. Hradec Hodnocený je zaměstnancem zařazeným v městském úřadu a je hodnocen svým přímým nadřízeným. • •

•

Vedoucí zaměstnanci jsou povinni hodnotit průběžně výsledky pracovní činnosti jim podřízených zaměstnanců, rovněž je hodnotí při skončení významnějšího pracovního úkolu. Nejméně jedenkrát do roka se uskuteční systémové komplexní hodnocení všech zaměstnanců, které provedou individuálně příslušní vedoucí zaměstnanci. O komplexním hodnocení se provádí písemný záznam, který je uložen u vedoucích zaměstnanců. Písemný záznam obsahuje oblasti hodnocení práce zaměstnance, možné nedostatky, návrhy na zlepšení a vyjádření zaměstnance. Komplexní hodnocení vedoucích zaměstnanců provádí zástupce zaměstnavatele. Výsledky hodnocení zaměstnanců mohou sloužit jako podklad pro odměňování zaměstnanců.

Zdroje: 1) Pracovní řád MěÚ J. Hradec


95

Název standardu



6b Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracovány individuální plány dalšího vzdělávání jednotlivých zaměstnanců zařazených v orgánu sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize


96




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


97

STANDARD 6 Profesní rozvoj zaměstnanců 6b Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracovány individuální plány dalšího vzdělávání jednotlivých zaměstnanců zařazených v orgánu sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany.

Pracovníci oddělení sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu Jindřichův Hradec mají písemně zpracovány individuální plány dalšího vzdělávání na období r. 2015 – r. 2016, které jsou uloženy u vedoucího oddělení a u odpovědného pracovníka personálního oddělení. Témata vzdělávání pracovníků jsou zaměřena na oblast sociálně-právní ochrany dětí a navazujících oblastí, včetně sledování správních a legislativních změn v oblasti SPOD, akreditovaných vzdělávacích kurzů a seminářů. Osvědčení o absolvování akce (akreditovaný seminář) je uložen u pracovníka a jeho kopii pracovník odevzdává na personální oddělení. Odpovědný pracovník personálního oddělení kontroluje a sleduje naplnění vzdělávání, vždy jednou za rok organizuje účast zaměstnanců na dalším zvyšování a prohlubování jejich kvalifikace •

zajišťuje vstupní vzdělávání zaměstnanců do 3 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru,

•

zajišťuje průběžné vzdělávání zaměstnanců,

•

zajišťuje zvláštní odbornou způsobilost,

•

zajišťuje vzdělávání vedoucích úředníků a vzdělávání vedoucího úřadu.

Plán vzdělávání zaměstnance Plán vzdělávání obsahuje časový rozvrh prohlubování kvalifikace úředníka v rozsahu nejméně 18 pracovních dnů po dobu následujících 3 let (viz. § 17 odst. 5 zákona č. 312/2002 Sb. o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Tvorba plánu vzdělávání stávajícím zaměstnancům Plán vzdělávání vytváří svým podřízeným vedoucí příslušného oddělení a předá ho ke schválení vedoucímu odboru. V případě kladného stanoviska, je plán vzdělávání předán tajemníkovi MěÚ, který provede kontrolu vytvořeného plánu. Po odsouhlasení dojde k vytištění plánů ve dvou originálech a k jejich předání vedoucímu příslušného odboru. Vedoucí odboru (nebo jím pověřená osoba) zajistí předání výtisku vyhotoveného plánu vzdělávání proti podpisu všem zaměstnancům svého odboru a 1 originál vrátí zpět oddělení personální.


98

Tvorba plánu vzdělávání pro nově nastupující zaměstnance Plán vzdělávání zaměstnance vypracuje při vzniku nového pracovního poměru vždy příslušný odbor sociálních věcí ve spolupráci s odborem vnitřní správy, personálním oddělením. (tento plán bude obsahovat v části „plánované akce“ – vstupní vzdělávání, zvláštní odbornou způsobilost, vzdělávání vedoucích úředníků).Vedoucí příslušného odboru/oddělení provádí aktualizaci vytvořeného plánu vzdělávání do 1 měsíce po skončení zkušební doby. Informaci o aktualizaci podá vedoucí odboru (nebo jím pověřená osoba) tajemníkovi MěÚ a personálnímu oddělení. Aktualizace plánu vzdělávání V průběhu pracovního poměru se plán vzdělávání průběžně aktualizuje a to s ohledem na měnící se požadavky na vzdělávání. Při jakékoliv aktualizaci plánu vzdělávání zaměstnance (ať už na základě např. měnící se legislativy nebo po uvážení vedoucího), musí být tento aktualizovaný plán (vyhotovený výtisk) předán proti podpisu úředníkovi, a proto následuje tento postup: 1) aktualizace plánu - provede vedoucí příslušného odboru/oddělení 2) podání informace tajemníkovi MěÚ a personálnímu oddělení - provede vedoucí příslušného odboru/oddělení (nebo jím pověřená osoba) 3) kontrola plánu - provede odbor sociálních věcí 4) předání vyhotoveného výtisku vedoucímu odboru k distribuci - provede odbor vnitřní správy . 5) vrácení 1 originálu zpět odboru - provede vedoucí příslušného odboru/oddělení

Na základě vytvořených plánů vzdělávání odbor sociálních věcí vyhodnocuje požadavky a nabízí i organizuje vhodné vzdělávací akce. Zaměstnanec může také sám svému nadřízenému navrhnout ke schválení vzdělávací akci, která bude v souladu s plánem a aktivně se tak na vlastním vzdělávání podílet. Přihlášky na vzdělávací akce jsou schvalovány pouze, jsou-li v souladu s plánem vzdělávání.


99

Název standardu


6c


Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje průběžné vzdělávání zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany v rozsahu minimálně 6 pracovních dnů za kalendářní rok, a to formou účasti zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany na vzdělávacích kurzech akreditovaných MPSV. Vzdělávání zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany vychází z individuálních plánů dalšího vzdělávání a je zaměřeno na rozšíření odborné kvalifikace

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


100




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


101

STANDARD 6 Profesní rozvoj zaměstnanců 6c Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje průběžné vzdělávání zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany v rozsahu minimálně 6 pracovních dnů za kalendářní rok, a to formou účasti zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany na vzdělávacích kurzech akreditovaných MPSV. Vzdělávání zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany vychází z individuálních plánů dalšího vzdělávání a je zaměřeno na rozšíření odborné kvalifikace.

Průběžné vzdělávání zahrnuje prohlubující, aktualizační a specializační vzdělávání zaměstnanců. • • • • • • •

•

Před vysláním na vzdělávací akci zaměstnanec vyplní „Přihlášku na vzdělávací akci“. Kompetence ke schvalování účasti na vzdělávacích akcích průběžného vzdělávání stanoví vnitřní předpis. Schválená přihláška na vzdělávací akci se předává odpovědnému zaměstnanci odboru vnitřní správy. Odpovědný zaměstnanec odboru vnitřní správy zajišťuje přihlášení na vzdělávací akci dle přihlášky a připravuje podklady pro finanční odbor nutné pro provedení úhrady vložného. Před konáním kurzu obdrží zaměstnanec potvrzení o zaplacení vzdělávací akce. Účast na kurzu, jež je součástí průběžného vzdělávání, se prokazuje osvědčením vydaným vzdělávací institucí, která kurz pořádala. Zaměstnanec je povinen po absolvování kurzu předat odpovědnému zaměstnanci odboru vnitřní správy a vedoucímu oddělení SPOD kopii osvědčení o absolvování akce a příp. i doklad o platbě, který obdrží u prezence od pořadatelů vzdělávací akce. Průběžné vzdělávání je součástí plánu vzdělávání zaměstnance.


102

Název standardu


6d Kritérium standardu

Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pro zaměstnance zařazené v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany, kteří vykonávají přímo práci s klienty, podporu nezávislého kvalifikovaného odborníka

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


103




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


104

STANDARD 6 Profesní rozvoj zaměstnanců 6d Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pro zaměstnance zařazené v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany, kteří vykonávají přímo práci s klienty, podporu nezávislého kvalifikovaného odborníka.

Supervize aktuálně na Městském úřadě Jindřichův Hradec oddělení SPOD v současné době neprobíhá. Návrh na změnu daného stavu: Supervize bude pro zaměstnance OSPOD zajištěna s ohledem na naplnění kritéria 6d standardu kvality SPO č. 6. Pro pracovníky OSPOD bude probíhat nezávislým kvalifikovaným odborníkem. •

supervize bude vykonávána přímo v prostředí úřadu,

•

supervizní skupina bude tvořena pracovníky oddělení SPOD

bude se jednat o týmovou supervizi zaměřenou na rozvoj profesionálních dovedností a kompetencí pracovníků, se kterými se pracovníci oddělení SPOD ve své práci s klienty setkávají, a předcházejí syndromu vyhoření.


105

Název standardu

7. Prevence


7a Orgán sociálně-právní ochrany aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené děti. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky pro preventivní aktivity ve své správním obvodu.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


106




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


107

STANDARD 7 Prevence 7a Orgán sociálně-právní ochrany aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené děti. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky pro preventivní aktivity ve své správním obvodu. Prevence je soustava opatření, která mají předcházet nějakému nežádoucímu jevu, například nemocem, drogovým závislostem, zločinům, nehodám, neúspěchu ve škole, sociálním konfliktům, násilí, ekologickým katastrofám a podobně. Primární prevence zahrnuje vytváření a zabezpečení optimálních podmínek pro fyzický, psychický a sociální vývoj jedince. Úkolem primární prevence je zabezpečovat optimální podmínky tělesného a duševního zdraví a předcházet vzniku nepřiměřených projevů a poruch. Zejména primární prevenci je možno považovat za celospolečenský úkol, na jehož plnění by měly participovat stát svou politikou sociální, školskou a zdravotnickou. Na vlastní realizaci by měli spolupracovat ekonomové, politici, pedagogové, psychologové, lékaři, legislativci apod. Sekundární prevence má zachytit poruchu fyzického, psychického a sociálního vývoje v počátečním stadiu, zajistit potřebná opatření pro ohroženého jedince a zabránit rozšíření poruchy mezi jedince jiné. Sekundární prevence je úkol zejména pro výchovné instituce (včetně škol), rodiče, psychologické, sociální a zdravotnické služby. Terciální prevence má za úkol předcházet zhoršování stavu, recidivám a eliminovat důsledky sociálně patologických jevů. Zde by se měli angažovat již úzce specializovaní odborníci.

Při vytváření podmínek pro preventivní aktivity v oblasti sociálně-právní ochrany Městského úřadu Jindřichův Hradec se úzce prolíná výkon státní správy a samosprávy, tedy výkon samostatné a přenesené působnosti. Zákon o SPOD ukládá obci povinnost vytvářet předpoklady pro kulturní, sportovní a zájmovou činnost dětí. Pro koordinaci a plánování preventivních aktivit realizovaných na území Města Jindřichův Hradec (např. projektové výzvy, plánování služeb prevence a služeb zaměřených na podporu dětí a rodin) v samostatné působnosti zpracovává Město Jindřichův Hradec koncepční materiály: • • •

Plán prevence kriminality Komunitní plán sociálních služeb Program rozvoje města


108

Pracovníci SPOD materiály využívají, sledují i statistické podklady (každoroční statistika SPOD), demografické, sociologické a další analýzy, komunitní plán obce a další dokumenty v sociální oblasti. Následně svými aktivitami vytváří strategické plány služeb (např. Komunitní plán sociálních služeb, Plán prevence kriminality) a sledují naplnění opatření z nich vyplývajících. Každá lokalita může mít v určitém období svoje zvláštnosti a podle toho je třeba přijímat specifická rozhodnutí a opatření. Prevence sociálně-patologických jevů na území ORP Městského úřadu Jindřichův Hradec •

Pod pojmem rizikové chování se v kontextu rozumí zejména předcházení následujícím rizikovým jevům v chování žáků: záškoláctví, šikana, násilí, divácké násilí, kriminalita, delikvence, vandalismus, závislost na politickém a náboženském extremismu, rasismus, xenofobie, užívání návykových látek (tabák, alkohol, omamné a psychotropní), onemocnění HIV/AIDS a další nemoci šířící se krevní cestou, poruchy příjmu potravy (mentální bulimie, mentální anorexie) a patologické hráčství.

•

Poruchy chování u dětí jsou definovány jako opakující se a trvalý (nejméně 6 měsíců) vzorec chování, které porušuje sociální normy a sociální očekávání přiměřená věku dítěte. Za poruchu chování tak nepovažujeme přestupky, které se vyskytují jednorázově, nebo se dvakrát opakují. V tomto případě může jít o impulzivní projev jedince, který vyplývá z jeho nezralosti. I těmto projevům však OSPOD věnuje pozornost, aby se zabránilo rozvoji vážnější poruchy.

•

Základním principem prevence rizikového chováníu dětí a mládeže jsou výchova ke zdravému životnímu stylu, podpora osvojování si pozitivního sociálního chování a rozvoje sociálních kompetencí vedoucí k harmonickému rozvoji osobnosti. Podstatou primární prevence je kontinuita, systematičnost a komplexnost preventivního působení s ohledem na věk dítěte a jeho aktuální prožívání světa.

•

Primární prevence rizikového chování je důležitou součástí činnosti všech školna území ORP Městského úřadu v Jindřichově Hradci Realizuje se v každé škole na základě vypracovaného Preventivního programu v součinnosti se Školním vzdělávacím programem v osnovách a učebních plánech Školního vzdělávacího programu a dalších dokumentů škol.

Vyhledávání a monitorování ohrožených dětí Vyhledávání ohrožených dětí a jejich monitorování probíhá aktivně a systematicky a základě vlastní činnosti a dále také prostřednictvím dalších subjektů. Vlastní činností: •

V rámci prováděných šetření věnuje pozornost všem dětem, se kterými se dostane do kontaktu

•

Zvýšenou pozornost věnuje ohroženým lokalitám a skupinám


109

•

Důkladně prověřuje podněty a oznámení

•

Zákon o SPOD zakotvuje oprávnění každého upozornit rodiče na závadové chování jejich dětí a také oprávnění a povinnost každého upozornit kterýkoliv z orgánů SPOD na skutečnost, že došlo k porušení nebo zneužití rodičovské odpovědnosti, na skutečnost, že jde o další situace, které děti ohrožují nebo narušují. Toto oprávnění má velký význam pro zjišťování porušování práv dětí zejména v rodině, kde s ohledem na rodinné soukromí jen osoby z nejbližšího okolí o takové skutečnosti vědí a obávají se tyto skutečnosti sdělit, natož zasáhnout. Osoba, která na takto ohrožené dítě upozorní, má zaručenu anonymitu, neboť OSPOD MěÚ postupuje v souladu se zákonem o SPOD.

•

Každý pracovník OSPOD je ve svém správním obvodu v kontaktu s výchovným poradcem, školním preventistou místní základní, popř. střední školy. Přijímá od nich oznámení o dětech s projevy rizikového chování, nebo o dětech s podezřením, že jsou ze strany rodičů, nebo jiných osob týrány, zneužívány, nebo zanedbávány.

•

Obdobně pracuje s místními obecními úřady, neziskovými organizacemi, poskytovateli sociálních služeb, apod.

OSPOD Městský úřad Jindřichův Hradec vyhledává ohrožené děti uvedené v § 6 zákona o SPOD ve spolupráci s obecními úřady, pověřenými osobami a nevládními organizacemi a též ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb, lékaři, školami a zařízeními pro děti. Aktivní vyhledávání se také děje v návaznosti plnění oznamovací povinnosti subjekty uvedenými v § 10 odst. 4 zákona o SPOD. Získané informace OSPOD Městský úřad Jindřichův Hradec vyhodnocuje, konzultuje s dalšími zainteresovanými orgány a na základě takto získaných informací dále zpracovává. OSPOD MěÚ J. Hradec prokazatelně monitoruje preventivní aktivity prostřednictvím: Metodických a jiných odborných setkáních s pověřenými osobami, poskytovateli sociálních služeb a s dalšími spolupracujícími subjekty například se školskými zařízeními, Policií ČR a dalšími. Porad odboru sociálních věcí a oddělení SPOD Komise pro sociálně-právní ochranu dětí Orgán sociálně-právní ochrany dětí vytváří podmínky pro preventivní aktivity prostřednictvím: Přednáškové činnosti pro základní školy – ředitele a pedagogy Organizováním rekreačně výchovných táborů a víkendových pobytů pro děti a zařízení sociálněvýchovné činnosti Pravidelné účasti na poradách ředitelů škol, výchovných poradců škol, pracovníků PPP Město J. Hradec zřizuje Dům pro matky s dětmi a Rodinnou poradnu


110

Název standardu

7. Prevence


7b Orgán sociálně-právní ochrany v rámci preventivních aktivit spolupracuje s dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci, zejména s orgány územní samosprávy, pověřenými osobami, poskytovateli sociálních služeb, zástupci škol a školských zařízení, Policií ČR, Probační a mediační službou, soudem, státním zastupitelstvím, poskytovateli zdravotních služeb popřípadě dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci zúčastněnými na péči o ohrožené děti podle místních potřeb a podmínek. Všechny uvedené subjekty mohou jako formu spolupráce v rámci výše uvedeného zvolit tým pro děti a mládež.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


111




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


112

STANDARD 7 Prevence 7b Orgán sociálně-právní ochrany v rámci preventivních aktivit spolupracuje s dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci, zejména s orgány územní samosprávy, pověřenými osobami, poskytovateli sociálních služeb, zástupci škol a školských zařízení, Policií ČR, Probační a mediační službou, soudem, státním zastupitelstvím, poskytovateli zdravotních služeb popřípadě dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci zúčastněnými na péči o ohrožené děti podle místních potřeb a podmínek. Všechny uvedené subjekty mohou jako formu spolupráce v rámci výše uvedeného zvolit tým pro děti a mládež.

Městský úřad v Jindřichově Hradci OSPOD v rámci preventivních aktivit spolupracuje s dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci, zejména s orgány územní samosprávy, pověřenými osobami, poskytovateli sociálních služeb, zástupci škol a školských zařízení, Policií ČR, probační a mediační službou, soudem, státním zastupitelstvím, poskytovateli zdravotních služeb a dalšími subjekty nejen v rámci samosprávného územního celku, ale i v rámci celého Jihočeského kraje při realizaci sociální práce za účelem předcházení ohrožení dětí a za účelem sanace rodiny. Orgán sociálně-právní ochrany dětí - Městský úřad Jindřichův Hradec v rámci preventivních aktivit spolupracuje s: 1) Především s rodiči a dětmi nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu 2) Fyzickými osobami – prošetřuje všechny podněty fyzických osob, vč. anonymních 3) Právnickými osobami a orgány veřejné moci – spolupracuje s obecními úřady ve svém správním obvodu, vyhodnocuje podněty obcí a dává jim zpětnou vazbu, provádí sovětovou činnost 4) Pověřenými osobami – spolupracuje v oblasti sanace rodiny, náhradní rodinné péče (pravidelné předávání informací, účast na případových konferencích apod.) 5) Poskytovateli sociálních služeb – aktivně spolupracuje s poskytovateli sociálně-aktivizačních služeb, azylovými domy pro matky s dětmi, azylovými dětmi pro rodiny, s domy na půl cesty, nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež a kontaktním centrem. Doporučuje klientům další sociální služby s ohledem na specifika jejich problémů i mimo působnost ORP Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj 6) Zástupci škol a školských zařízení – osobní kontakt, účast při jednání případových konferencí, v rámci činnosti komise SPOD, pořádá přednášky a besedy se žáky základních a středních škol, střediskem výchovné péče.


113

7) Policií ČR a Městskou policií Jindřichův Hradec – přijímá a vyhodnocuje podněty a oznámení od těchto organizací, účastní se depistážních akcí Policie ČR – kontrola požití alkoholu a omamných psychotropních látek u dětí a mládeže. 8) Účastní se na realizaci Projektu v rámci prevence kriminality Ministerstva vnitra České republiky. 9) Státním zastupitelstvím – předává podněty státnímu zastupitelství, spolupracuje v rámci činnosti komise SPOD 10) Poskytovateli zdravotních služeb – předává a vyhodnocuje podněty, spolupracuje v rámci činnosti komise SPOD 11) Je zajišťována účast zástupců spolupracujících subjektů na případových konferencích pořádaných OSPOD V rámci sociální prevence přímo město Jindřichův Hradec provozuje a zároveň pořádá: Zařízení sociálně výchovné činnosti Zařízení sociálně výchovné činnosti Město Jindřichův Hradec provozuje od roku 2003 a naplňuje tak ustanovení § 10 odst. 4)zákona o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Rekreačně výchovný tábor pro děti a výchovné víkendové pobyty Město Jindřichův Hradec pořádá výchovně rekreační tábory od roku 2003 a naplňuje tak opět ustanovení § 10 odst.4) zákona o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Azylový dům pro matky s dětmi a Rodinnou poradnu, s nimiž oddělení SPOD úzce spolupracuje. Dále OSPOD MěÚ Jindřichův Hradec spolupracuje s poskytovateli: - Sociálních služeb – poskytovateli sociálně-aktivizačních služeb, azylovými domy, s domy na půl cesty, - Střediskem výchovné péče i mimo působnost ORP Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj - Zástupci škol a školských zařízení - Poskytovateli zdravotních služeb a zdravotnickými zařízeními - dětskými centry a ZDVOP - Probační a mediační službou J. Hradec - Okresním státním zastupitelstvím - Policií ČR při organizování výchovně rekreačních táborů a víkendových pobytů pro děti, při vyhledávání ohrožených dětí v restauracích, hernách, diskotékách a při realizaci večerních šetřeních


114

Kontakty viz příloha č. ke standardu č. 14a


115

Název standardu

8. Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu


8a Orgán sociálně-právní ochrany jednotně postupuje při přijetí oznámení o případu a jeho evidenci

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


116




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


117

STANDARD 8 Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu 8a Orgán sociálně-právní ochrany jednotně postupuje při přijetí oznámení o případu a jeho evidenci.

Přijetí oznámení o případu •

• •

•

• • •

•

Oznámení je přijímáno poštou, emailem, osobně klientem, ústně do protokolu, telefonicky. Osobní a telefonická oznámení klientů jsou pracovníkem OSPOD , který je přijal, přepsána do písemné podoby (zápis z jednání, záznam z telefonického hovoru) a předána bezodkladně k řešení koordinátorovi, do jehož agendy řešení případu spadá. Každé oznámení je zaevidováno administrativním pracovníkem do elektronické spisové služby VERA a je mu přiděleno číslo jednací s datem přijetí. Administrativní pracovník předá listiny vedoucímu oddělení SPOD, který je předá příslušnému koordinátorovi (nebo jeho určenému zástupci). Urgentní oznámení předá vedoucí nebo oznámení přijímající pracovník jednotlivým pracovníkům nebo jím určeným zástupcům ke zpracování neprodleně. Oznámení je dále prověřováno a doplňováno o potřebné skutečnosti ve spolupráci s rodinou, školou, lékaři a dalšími spolupracujícími organizacemi a institucemi. Situace dítěte je vyhodnocována a na základě vyhodnocení je dále postupováno – vyhodnoceno, že se nejedná o dítě uvedené v § 6 a není třeba poskytovat SPOD, není tedy nutné vytvářet IPOD nebo vytvoření IPOD v případě, že se jedná o dítě, kterému je třeba poskytovat SPOD. S oznámením a získanými informacemi je postupováno dle směrnice MPSV č. j. 2013/26780-21 ze dne 19. září 2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené OSPOD a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti NRP Zjištěné skutečnosti případu jsou podle potřeby konzultovány s vedoucím oddělení SPOD, případně s ostatními pracovníky OSPOD. Pokud se jedná o ohrožené dítě dle § 6 zákona o SPOD, postupuje městský úřad dle standardu 1b. Městský úřad v souladu s ustanovením § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., SPOD informuje písemně nebo formou DS státní orgány, pověřené osoby, školy, školská zařízení a poskytovatele zdravotních služeb, popřípadě další zařízení určená pro děti o způsobu vyřízení jejich podání, kterým upozornily na skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o dítě či děti uvedené v § 6 zákona SPOD. V případě přijetí oznámení v době pohotovosti postupuje pracovník v souladu se standardem 1b.


118

Název standardu



8b Každý případ orgánu sociálně-právní ochrany je posouzen s ohledem na jeho naléhavost.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


119




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


120

STANDARD 8 Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu 8b Každý případ orgánu sociálně-právní ochrany je posouzen s ohledem na jeho naléhavost.

1) Ohrožené dítě v rodině •

Z pohledu sociálně-právní ochrany je prvořadým zájmem zájem dítěte. Také ze základních ustanovení Úmluvy o právech dítěte a dalších dokumentů vyplývá postavení rodičů jako osob zodpovědných za blaho dítěte – zodpovědnost státu je v tomto případě druhotná a nastupuje až v případě, kdy rodina selhává.

•

Rodina je přirozeným zdrojem pomoci v případě, že je dítě vystaveno nepříznivé situaci. Zdroj podpory pro rodinu samotnou by potom měla tvořit širší podpůrná síť dalších subjektů, jimiž jsou komunita, orgány státní správy, nestátní subjekty, odborníci, církev, apod.

•

Na druhé straně se rodina sama může stát primárním zdrojem ohrožení dítěte. Z důvodu respektu vůči soukromí rodiny potom nabývá takové ohrožení na závažnosti. Pokud se tedy ochranná bariéra rodiny změní v bariéru bránící intervenci a pomoci dítěti, je nezbytné prostředí rodiny narušit a přímo zasáhnout do institutu rodičovských práv.

•

Ohrožení rodiny jako celku je zároveň vždy ohrožením jejích členů, přičemž míra ohrožení je nejzávažnější pro nejzranitelnější z nich. Ohrožení rodiny je možné rozlišit podle jeho příčiny na ohrožení vnitřní a vnější. a) Vnitřní ohrožení rodiny má původ ve vztahovém rámci rodiny, přičemž rodina není schopna řešit vzniklou nepříznivou situaci vlastními silami. Jedná se například o týrání, zneužívání a zanedbávání dítěte v rodině, domácí násilí, rozpad partnerského vztahu, rodičovský konflikt, atp. b) Vnější ohrožení rodiny potom vzniká například za situace, kdy rodina není schopna zajistit pokrytí materiálních potřeb, kdy je ohrožena nezaměstnaností, onemocněním (fyzickým nebo psychickým) nebo zdravotním postižením některého ze svých členů, sociálním vyloučením, následky živelné katastrofy atp.

•

Práce s ohroženou rodinou z hlediska sociálně-právní ochrany dětí zahrnuje postupy směřující k obnovení narušených funkcí rodiny tak, aby zájem a blaho dítěte byly zachovány v co největší míře. Úkolem pracovníků OSPOD je monitorování a


121

vyhodnocování situaci v rodině z hlediska míry ohrožení dítěte v souvislosti s vývojem nepříznivé situace. •

•

•

Klasifikace rizik v rodině zahrnuje definování: a) rizik a rizikových činitelů, b) možných zdrojů těchto rizik, c) podpůrných činitelů uvnitř a vně rodiny. Dalším krokem v práci s ohroženou rodinou je stanovení sanačního plánu rodiny na základě poznatků získaných výše uvedenou klasifikací. Sanační plán zahrnuje postupy vedoucí k obnově narušených funkcí rodiny při maximálním využití jejích vlastních zdrojů. Přitom nadále probíhá monitorování situace v rodině z hlediska zájmu a blaha dítěte. Výchozím kritériem je míra zájmu rodičů o zachování rodiny příznivé pro dítě, a názor dítěte s ohledem na jeho věkovou a rozumovou vyspělost. Velmi náročným momentem v práci s rodinou jsou případy, kdy dochází k přemístění dítěte mimo vlastní rodinu. Práce s rodinou ani tehdy samozřejmě nekončí, ale naopak se nadále soustředí na obnovení funkcí rodiny směřující k vytvoření podmínek pro urychlený návrat dítěte do rodiny.

2) Dítě ohrožené CAN • Při řešení případů týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí je nastolena interdisciplinární spolupráce SPOD MěÚ, policie, psychologů, lékařů a pedagogů, případně dalších odborníků. • Při podezření na syndrom CAN je někdy nutné okamžitě, např. prostřednictvím předběžného opatření, přemístit dítě z prostředí, ve kterém se nachází (a to i na základě podezření). • I po odejmutí dítěte z rodiny práce ze strany OSPOD s rodinou pokračuje a případ je s ohledem na zájem dítěte řešen. • Je nastolena týmová práce, OSPOD využívá případové konference. • V případě týrání nebo zneužívání dítěte je na prvním místě včasné zahájení sociálněterapeutické práce s dítětem, rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte a dalšími osobami, které mají vztah ke konkrétnímu případu. Po té může následovat terapie a práce s dítětem a jeho rodinou v rámci plánu následné péče. • Mezi skupiny dětí ohroženými syndromem CAN patří děti ohrožené vzhledem ke specifickým sociálním podmínkám, v nichž se nacházejí. Mohou to být: a) děti žijící v nestabilním rodinném prostředí, b) děti rodičů závislých na návykových látkách, c) děti v rodinách s nízkou sociálně-ekonomickou úrovní nebo v rodinách společensky uzavřených vůči majoritní společnosti.


122

d) děti traumatizované vymáhaným kontaktem s rodičem přes odpor vyvolaný předchozími negativními zážitky, ale také děti manipulované proti jednomu z rodičů bezdůvodně, e) zanedbávané děti (rodiče nejsou na své rodičovské povinnosti dostatečně připraveni, ohrožení způsobené ztrátou bydlení).

3) Domácí násilí • Výzkum STEM v roce 2001 konstatoval, že v 84% domácností, kde dochází k násilí, žijí děti. V 64% jsou přitom přímými svědky násilí mezi partnery. •

Tato skutečnost přitom děti poznamenává velmi negativně, a to jak psychicky, tak emocionálně.

•

Děti trpí v podstatě stejně, jako kdyby byly samy týrány. Trpí úzkostmi, nespavostí, zvýšenou bázlivostí nebo naopak agresivitou, depresemi, posttraumatickou stresovou poruchou, poruchami příjmu potravy apod.

•

Zvyšuje se pravděpodobnost, že si děti osvojí „škodlivé vzorce chování“. Děti z rodin, kde se vyskytuje násilí, se často naučí akceptovat násilí jako legitimní součást partnerského vztahu. Násilí v rodině tak děti poškozuje na celý život.

•

Do péče OSPOD spadají zejména děti, jejichž výchova je vážně ohrožena nebo narušena. V situaci domácího násilí jde vždy o vážné narušení výchovy dítěte závadovými projevy jednoho z rodičů, výchovnou nezpůsobilostí rodiče a jeho asociálním chováním.

•

Činnost OSPOD směřuje tam, kde je to možné, k posilování rodinných vztahů. Jde tedy o práci s rodinou a v rodině a k ochraně závislých členů rodiny před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím.

•

S tímto souvisí i problematika kontaktu dítěte s rodičem - pachatelem domácího násilí. Jedná se o kvalifikované vyhodnocení situace s ohledem na právo dítěte na kontakt s oběma rodiči, které se však nemůže stát vynucenou povinností v případě, kdy je dítě tímto kontaktem traumatizováno.

•

Nejlepší zájem dítěte je zásadním kritériem uplatňování sociálně-právní ochrany dětí ospravedlňujícím s ohledem na konkrétní okolnosti omezení rodičovské odpovědnosti agresora.

4) Děti s výchovnými problémy •

Jedná se především o děti vedoucí zahálčivý nebo nemravný život, děti zanedbávající školní docházku, děti ohrožené závislostmi, děti páchající trestnou činnost, apod.

•

Mezi nejvýznamnější opatření podporující práci s dětmi s výchovnými problémy patří zákon o soudnictví ve věcech mládeže, který vymezuje specifické podmínky zacházení


123

s dětmi a mládeží v rámci soudního procesu a možností trestu a nápravy s důrazem na účast samotného pachatele a podporu zodpovědnosti za vlastní chování. •

Dalším významným krokem je vytváření sítě státních i nestátních institucí a orgánů zabývajících se prevencí a podporou nápravy nežádoucího chování dětí a mladistvých.

•

Cílem práce OSPOD je identifikovat příčiny nežádoucího chování dětí a ve spolupráci s okruhem odborníků podporovat samotné dítě nebo mladistvého v nápravě takového chování.

•

Situaci dětí, jejichž rodiče se o výchovu nezajímají a nebo výchovu dítěte pro výrazné poruchy chování nezvládají, se dá řešit různými způsoby: a) napomenutí dítěte, rodiče nebo jiné osoby, která výchovu dítěte narušuje, b) stanovení dohledu nad výchovou dítěte, c) omezení dítěte v určité činnosti, v přístupu na určitá místa, atp.

5) Oběti trestných činů • OSPOD poskytuje pomoc dětem v různých sociálních situacích, které ohrožují jejich život a příznivý vývoj. K těmto situacím patří nejen případy týrání a zneužívání dětí, ale i stav, kdy je dítě svědkem násilí mezi svými rodiči, či je obětí šikany ve školském či jiném zařízení apod. • Každý, kdo je obeznámen s případem dítěte strádajícího v důsledku trestného činu či přestupku, by měl informovat sociální pracovníky místně příslušného úřadu (telefonicky, písemně, nejlépe však osobně). Oznamující osoby jsou chráněny anonymitou! • OSPOD na každé oznámení reaguje, zjistí závažnost situace a po vyhodnocení přijme opatření k ochraně dětí. • OSPOD poskytne obětem (i dalším zúčastněným osobám) rady a informace ve věcech právních (péče o děti, rozvod, sociální dávky, trestní oznámení aj.) • Podle povahy případu vstoupí v jednání s dalšími institucemi (policie, soudy aj.) • Pomohou zprostředkovat obětem ubytování v azylovém domě. • Mohou pomoci zajistit ozdravný pobyt pro dítě. • V nezbytných případech zajistí umístění dítěte mimo rodinu (PPPD, ZDVOP, ústavní výchovu).

Naléhavost jednotlivých případů je posuzována podle závažnosti oznámených skutečností, věku dítěte a míry ohrožení základních životních potřeb dítěte. Naléhavost případu je posuzována dle těchto kritérií: •

Přímé akutní ohrožení dítěte – smyslem je primárně neprodleně zajistit bezpečí dítěte, výsledkem může být odebrání dítěte z péče rodičů dle §452 zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen „zákona o z. ř. s.“), např. opuštěné dítě bez rodičů, týrané dítě, rodič pod


124

vlivem návykových látek, který není schopen zajistit péči o nezletilé dítě, podezření z pohlavního zneužívání apod. Situaci ohroženého dítěte bezodkladně řeší pohotovost držící sociální pracovník OSPOD ve spolupráci s Policií ČR, zdravotnickým zařízením, soudem. •

Závažné ohrožení dítěte – rodinné a výchovné prostředí vykazuje závažné riziko ohrožení dítěte, ale nedosahuje míry přímo ohrožující dítě na životě a zdraví a v dané situaci neumožňuje vydání předběžného opatření (např. rodiče opakovaně pod vlivem alkoholu, děti opakovaně ohrožené nedostatkem základních životních potřeb, nezajištění odpovídající zdravotní péče, děti v NRP, které vyrůstají bez rodičů, nemají s nimi kontakt, mají problémy s identitou apod.)

•

Střední riziko ohrožení dítěte (př. výchovné problémy, dítě ohrožené konfliktem rodičů, výkon soudního rozhodnutí, apod.).

•

Minimální riziko ohrožení dítěte (výkon funkce opatrovníka v řízení o svěření do péče a stanovení výživného


125

Název standardu



8c Každý případ je přidělen konkrétnímu koordinátorovi případu. Koordinátor řídí průběh výkonu sociálně-právní ochrany u daného případu.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


126




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


127

STANDARD 8 Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu 8c Každý případ je přidělen konkrétnímu koordinátorovi případu. Koordinátor řídí průběh výkonu sociálně-právní ochrany u daného případu.

•

• •

• • • • •

• •

• • •

•

Koordinátorem případu je pracovník OSPOD (případně jeho určený zástupce), kterému bylo přiděleno oznámení podle jeho obvodu a specializace (agenda NRP, kurátor pro děti a mládež). Koordinátor řídí a zodpovídá za průběh poskytování sociálně-právní ochrany. Koordinátor koordinuje a řídí průběh poskytování sociálně-právní ochrany, vykonává přímou sociální práci a intervence ve prospěch klienta, pomáhá mu zorientovat se v systému sociálně-právní ochrany a dalších služeb. Klienta provází celým procesem pomoci a podpory. V kompetenci koordinátora je i zpracování individuálního plánu ochrany dítěte. Koordinátor zodpovídá za jeho naplňování, vyhodnocování a aktualizaci. Spolupracuje se sítí služeb a speciálním multidisciplinárním týmem a dohlíží na efektivitu poskytované podpory. V situacích, kdy případ zasahuje jak do oblasti výkonu „klasické“ sociálně-právní ochrany dětí tak do oblasti péče o děti vyžadující zvýšenou pozornost – sociální kuratela, je koordinátorem případu vždy jeden pracovník OSPOD a to s ohledem na charakteru případu. O koordinátorovi v těchto situacích vždy rozhodne vedoucí OSPOD. Pracovník OSPOD je vždy srozuměn o tím, ve kterých případech je koordinátorem případu. Pracoviště OSPOD má stanovena pravidla pro stanovení koordinátora každému jednotlivému případu a pravidla pro jeho změnu (zejména v době dovolených, nemoci apod.) (viz standard č. 4) OSPOD má jasně stanoveny potřebné kompetence, odpovědnost a povinnost koordinátora, jednotliví pracovníci OSPOD vědí, co je být koordinátorem. (viz standard č. 4) Klient je vždy prokazatelně informován o tom, kdo je koordinátorem jeho případu a je také informován o případné změně. Informace o tom, kdo je koordinátorem případu, je vždy uvedena ve spisové dokumentaci daného případu a může být sdělena tomu, kdo o ni požádá, za podmínky, že je oprávněn k nahlédnutí do dokumentace. Také případná změna koordinátora je ve spisové dokumentaci zaznamenána. Ve sporných případech určí koordinátora případu vedoucí oddělení OSPOD.


128

Název standardu



8d Každý zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany pracuje maximálně s 80 rodinami, v případě kurátora pro mládež se 40 rodinami. V případě práce s osobami pečujícími a osobami v evidenci pracuje maximálně se 40 rodinami.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


129




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


130

STANDARD 8 Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu 8d Každý zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany pracuje maximálně s 80 rodinami, v případě kurátora pro mládež se 40 rodinami. V případě práce s osobami pečujícími a osobami v evidenci pracuje maximálně se 40 rodinami.

•

Počet rodin, s nimiž jednotliví pracovníci OSPOD Městského úřadu v Jindřichově Hradci pracují, je stanoven s ohledem na charakter a intenzitu práce s každou jednotlivou rodinou.

•

Vždy je dodržován maximální počet rodin stanovený standardem.

•

Minimální počet rodin, s nimiž pracuje jeden pracovník SPOD, je stanoven na základě aktuální situace, přičemž je zohledněna náročnost práce s rodinou.

•

Při stanovení počtu pracovníků na OSPOD Městský úřad v Jindřichově Hradci vychází ze zákona o SPOD a z dotace na výkon SPOD.


131

Název standardu

9. Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte


9a Při jednání s klientem dodržuje orgán sociálně-právní ochrany základní principy výkonu sociálně-právní ochrany zejména respektuje individuální přístup ke všem klientům, vychází z individuálních potřeb každého klienta, podporuje samostatnost klientů, uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta, motivuje k péči o děti, posiluje sociální začleňování klientů, důsledně dodržuje lidská práva a základní svobody, podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím, informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálně-právní ochrany.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


132




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


133

STANDARD 9 Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte 9a Při jednání s klientem dodržuje orgán sociálně-právní ochrany základní principy výkonu sociálněprávní ochrany zejména - respektuje individuální přístup ke všem klientům, vychází z individuálních potřeb každého klienta, podporuje samostatnost klientů, uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta, motivuje k péči o děti, posiluje sociální začleňování klientů, důsledně dodržuje lidská práva a základní svobody, podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím, informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálně-právní ochrany. Při jednání s klientem pracovník sociálně-právní ochrany vychází z Etického kodexu sociálního pracovníka: • • • • • • • • • •

respektuje individuální přístup ke všem klientům (z hlediska věku, pohlaví, národnosti, barvy pleti, apod.) vychází z individuálních potřeb každého klienta (zajištění péče, bydlení, financí, poradenství, vzdělávání, apod.) uplatňuje při práci s klienty přiměřené metody sociální práce (rozhovor, aktivní naslouchání, pozorování, šetření, případová konference, apod.) podporuje samostatnost klientů (poradenstvím i zprostředkováním kontaktu pro vyřízení sociálních dávek a služeb) uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta (osoba s handicapem, vhodná forma komunikace dle věku klienta) motivuje k péči o děti (posiluje výchovné kompetence rodičů, zprostředkuje spolupráci s odborným poradenským zařízením) posiluje sociální začleňování klientů (poskytováním informací a poradenstvím, zapojením klienta do plánování jeho situace, zprostředkováním sociálně aktivizační služby, apod.) důsledně dodržuje lidská práva a základních svobody (dle Úmluvy o právech dítěte, Listiny základních práv a svobod, dodržováním zákonů, apod.) podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím (podpora kontaktu s rodiči u dětí s nařízenou ústavní, ochrannou výchovou nebo NRP) informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálně-právní ochrany

Pracovníci městského úřadu se při výkonu sociálně-právní ochrany dětí řídí zákony a ostatními právními předpisy: • • • • • • • • •

Listina základních práv a svobod Úmluva o právech dítěte Úmluva o styku s dětmi (Sdělení MZV č. 91/2005 Sb.) Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí (Sdělení MZV č. 34/1998 Sb.) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (Rodinné právo) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 259/2012 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2003 Sb., zákon o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů


134

• •

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 141/1961 Sb., zákon o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů

• •

Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů Směrnice MPSV, č.j.: 2013/26780-21 ze dne 19. 9. 2013, o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochraně dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče Instrukce č.j. 142/2007 - Org. ze dne 5. 4. 2007, kterou se upravuje postup při výkonu soudních rozhodnutí o výchově nezletilých dětí Vyhláška č. 473/2012 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Standardy kvality výkonu sociálně-právní ochrany

• • • • • • • • •


135

Název standardu

9.Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte


9b Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se specifickými potřebami, nebo má dojednanou spolupráci s fyzickými osobami a právnickými osobami, které tuto službu zajistí externě.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


136




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


137

STANDARD 9 Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte 9b Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se specifickými potřebami, nebo má dojednanou spolupráci s fyzickými osobami a právnickými osobami, které tuto službu zajistí externě.

SPOD je poskytována všem občanům na celém území správního obvodu. Každý pracovník OSPOD v rámci své činnosti mapuje specifické potřeby klientů. Pro klienty se ztíženou schopností komunikace vyhledá pracovník OSPOD na webových stránkách potřebnou pomoc. V případě potřeby při jednání s hluchoslepými osobami zprostředkuje Městský úřad v J. Hradci spolupráci s Poradenským centrem LORM z.s. v Jindřichově Hradci. Jednou ze služeb, kterou poradenské centrum poskytuje je tlumočení na úřadech a při návštěvách lékaře. Tlumočí ve znakovém a taktilním jazyce, Lormově abecedě, pomocí prstové abecedy do dlaně či orálně při kompenzaci sluchadly. Kontakt: [email protected], tel 777 764 200, sídlo Na Točně 1, 377 01 Jindřichův Hradec V případě potřeby při jednání s neslyšícími osobami zprostředkuje Městský úřad spolupráci s organizací Tichý svět. www.tichysvet.cz. Pobočka v Jihočeském kraji: Mánesova 11/3b, 370 67 České Budějovice,tel. 725 433 568, 720 991 975, [email protected], [email protected]. V Jihočeském kraji OSPOD J. Hradce v případě potřeby zprostředkuje cizincům ze třetích zemí tlumočnické odborné poradenství prostřednictvím Centrum na podporu integrace cizinců, Kněžškodvorská 2296, 370 04 České Budějovice, tel 387 202 508, 778 498 528, 608 120 218, fax 387 735 285, [email protected]. Při jednání s klientem, jehož zdravotní stav nebo zdravotní stav osoby, o kterou klienta osobně pečuje, neumožňuje jednání na OSPOD, dostaví se pracovník OSPOD do domácnosti klienta, kde s ním projedná potřebné záležitosti.


138

Název standardu



9c Orgán sociálně-právní ochrany provádí u všech případů zejména v okamžiku zavedení dítěte do evidence dětí uvedených v § 54 zákona, základní vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny (dále jen vyhodnocování), zaměřené na skutečnost, zda se jedná o dítě vymezené v § 6 a § 54 písm. a) zákona, o dítě uvedené v § 54 písm. b), nebo o dítě zařazené do evidence dětí z jiného důvodu. Jestliže ze závěru vyhodnocování vyplývá, že se jedná o dítě vymezené v § 6 zákona, provádí orgán sociálně-právní ochrany vyhodnocování.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


139




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


140

STANDARD 9 Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte 9c Orgán sociálně-právní ochrany provádí u všech případů zejména v okamžiku zavedení dítěte do evidence dětí uvedených v § 54 zákona, základní vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny (dále jen vyhodnocování), zaměřené na skutečnost, zda se jedná o dítě vymezené v § 6 a § 54 písm. a) zákona, o dítě uvedené v § 54 písm. b), nebo o dítě zařazené do evidence dětí z jiného důvodu. Jestliže ze závěru vyhodnocování vyplývá, že se jedná o dítě vymezené v § 6 zákona, provádí orgán sociálně-právní ochrany podrobné vyhodnocování.

Vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny patří mezi základní metody sociální práce pro efektivní práci s dítětem a rodinou. Proces zjišťování potřeb dítěte je postaven na základních vědních oborech, jako je lékařství, psychologie, pedagogika, sociální vědy a snaží se pojmout situaci dítěte v kontextu celostního – holistického přístupu. Městský úřad OSPOD Jindřichův Hradec provádí u všech případů zejména v okamžiku zavedení dítěte do evidence děti uvedených v § 54 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, základní vyhodnocení potřeb dítěte a situaci rodiny (dále jen vyhodnocení), zaměřené na skutečnosti, zda se jedná o dítě vymezené v § 6 a § 54 písm. a) zákona SPOD, o dítě uvedené v § 54 písm. b) zákona nebo o dítě zařazené do evidence dětí z jiného důvodu. Jestliže ze závěru vyhodnocování vyplývá, že se jedná o dítě uvedené v § 6 zákona o SPOD, provádí orgán SPOD podrobné vyhodnocování. Základní schéma zpracování podnětu: 1) Přijetí podnětu 2) Zařazení dítěte do evidence v souladu s nastaveným jednotným postupem – založení spisové dokumentace Om případně Nom v souladu se směrnicí MPSV č.j. 2013/26780-21 a) Základní vyhodnocení – nejedná se o dítě uvedené v § 6 ZSPOD, •

SPOD poskytována pouze jednorázově – po ukončení poskytování SPOD dojde k ukončení a vyřazení případu dle směrnice MPSV č. j. 2013/26780-21

b) Základní vyhodnocení – jedná se o dítě uvedené v § 6 ZSPOD •

Následuje podrobné vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a tvorba individuálního plánu ochrany dítěte

Vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

141

1) Vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny ukládá – § 10 odst. 3 písm. c) ZSPOD 2) Pracovník OSPOD mapuje situaci dítě a jeho rodiny formou sběru relevantních informací a jejich analýzy za účelem objektivního vyhodnoceni situace konkrétního dítěte, určení míry jeho ohrožení, zmapování kapacity a zdrojů v rodině i v širším sociálním prostředí dítě a rodiny. 3) Pracovník OSPOD naplánuje a přijme opatření, intervenci, zprostředkování služeb a dalších aktivit směřujících k adekvátní podpoře dítěte a jeho rodiny. 4) Vyhodnocení se provádí pro každé dítě zvlášť. 5) Vyhodnocení se na provádí na formulář zpracovaný KÚ Jihočeského kraje – odbor sociálních věcí a zdravotnictví, oddělení SPOD, viz příloha 6) Vyhodnocení se provádí v co nejkratším možném termínu v rozsahu potřebném ke zjištění a řádnému posouzení všech významných skutečností, nejpozději však do jednoho měsíce od zařazení dítěte do evidence dle § 54 ZSPOD. 7) Pokud v průběhu vedení případu dojde k významné změně situace, je nutné přistoupit k opětovnému vyhodnocení.

Konkrétně se v procesu vyhodnocování potřeb dítěte a následném poskytování SPOD se jedná o tyto fáze: 1. Vyhodnocování potřeb dítěte a jeho rodiny a) základní vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny Jedná se o vstupní hodnocení – určení závažnosti ohrožení dítěte a vymezení rychlosti a intenzity následného postupu. Tato fáze procesu ochrany dětí slouží k určení aktuální míry ohrožení dítěte za účelem stanovení rychlosti, razance a intenzity okamžité intervence. Pokud stanovené vyhodnocení situace stačí a není indikovaná potřeba komplexního podrobného vyhodnocení, následuje ukončení případu nebo vytvoření IPOD a realizace jeho jednotlivých kroků. V případě, že již při zavedení dítěte do evidence a již při vstupním hodnocení dojde ke zjištění takových informací, které vypovídají o tom, že se jedná o dítě uvedené v § 6, přechází pracovník plynule k podrobnému – komplexnímu vyhodnocení situace dítěte.

b) podrobné vyhodnocení situace dítěte se provádí v případě, že se jedná o dítě uvedené v § 6 ZSPOD Jedná se o podrobné vyhodnocení dítěte a rodiny – hodnocení potřeb, rizik a silných stránek dítěte, rodiny a komunity za účelem vytvoření IPOD. Toto vyhodnocení obsahuje všechny oblasti potřeb dítěte, nezaměřuje se pouze na danou situaci, ale zaměřuje se také daleko víc Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

142

na historii situace dítěte a rodiny, rodičovské kompetence a další případné zdroje okolo dítěte a rodiny. Skládá se z více částí: zjišťování potřeb dítěte - zásadní fáze celého procesu, kdy pracovník zjišťuje potřeby dětí, rodičovskou kapacitu a rodinné a sociální zázemí dítěte. Jedná se o rozhovory s dítětem, s rodiči, návštěvy domácnosti (ohlášené i neohlášené), konzultace s odborníky a dalšími zainteresovanými osobami, pozorování. Všechna zjištění si pracovník zaznamenává, včetně zdrojů, z jakých tato zjištění mají. analýza situace a potřeb dítěte – pracovník provede shrnutí zjištěných faktů, vyzdvihne nejdůležitější fakta a celkově zhodnotí situaci. vyhodnocení rizik – pracovník musí posoudit ochranné a rizikové faktory v rodině a ve zprávě z hodnocení uvede ty, které se objevují v dané rodině. Cíle vyhodnocování Podrobné vyhodnocování potřeb dítěte směřuje k naplnění těchto cílů: •

objasnit a identifikovat potřeby dítěte a jeho rodiny a ověřit jejich naplňování,

•

zjistit silné stránky rodičů /pečovatelů při péči o dítě a nelézt vhodné formy podpory tam, kde rodičovská kapacita nedostačuje k naplňování potřeb dítěte,

•

zhodnotit situaci dítěte v širším kontextu (komunita, širší rodina)

•

najít zdroje podpory pro rodinu mimo domácnost (širší rodina, služby v komunitě apod.),

•

vytvořit společně individuální plán řešení situace ohroženého dítěte

Principy vyhodnocování •

Vyhodnocování je založeno na informacích/znalostech o vývoji dítěte, teorii citové vazby, podpůrných faktorech, pohledu dítěte, sociálním vyloučením, využití a zneužití moci, diskriminace.

•

Vyhodnocování je založeno na důkazech - všechna zjištění, která hodnotitel zaznamenává do rámce, musí být založena na důkazech. Vyhodnocování není možné opřít o domněnky, ale vždy je nutné uvést konkrétní zdroj zjištění.

•

Vyhodnocování je proces, nikoli jednorázové opatření, tedy proces získávání informací z různých zdrojů a orientování se v nich spolu s rodinou a s odborníky, kteří s rodinou pracují.

•

Vyhodnocování je zaměřeno na dítě - dítě je v centru vyhodnocování, pracovník orgánu sociálně-právní ochrany vždy bere v úvahu názor dítěte a vytváří řadu nástrojů pro použití u dětí, aby s jejich pomocí dokázal pochopit jejich přání a pocity. Pracovník musí mít vždy na paměti zajištění bezpečí dítěte po celou dobu hodnocení.


143

•

Bezpečnost dítěte je na prvním místě - pracovník musí mít na zřeteli, jaký dopad bude mít vyhodnocování či např. kontaktování konkrétní osoby pro dítě, zda některé informace nejsou pro dítě ohrožující. V takovém případě musí pracovník postupovat tak, aby bezpečí dítěte nebylo ohroženo a zároveň celý proces směřoval k naplňování potřeb dítěte.

•

Informovanost - všichni účastníci vyhodnocování musí být hodnotitelem informováni o tom, že probíhá vyhodnocování potřeb dítěte. Informovanost se vztahuje též na dítě, a to přiměřeně jeho rozumovým schopnostem.

•

Spolupráce - aktivní účast dítěte a rodiny (pokud je možné) a dalších osob, které jsou s dítětem v kontaktu, pracovník se vždy snaží rodinu a další osoby zainteresovat do procesu vyhodnocování a přesvědčit je ke spolupráci.

•

Podpora - hodnocení se zaměřuje zejména na pozitivní aspekty v situaci dítěte a rodiny, nejde jen o zhodnocení situace, ale o podporu rodičů a pečovatelů v jejich obtížné situaci.

•

Jedinečnost - každé dítě je jedinečné, každé vyhodnocení se týká jen jednoho dítěte, a to i v případě, že se v rodině nachází více dětí (i sourozenců). Na každého sourozence je třeba vypracovat samostatné vyhodnocení, ačkoli v některých oblastech budou popisy obdobné, či dokonce shodné.

•

Transparentnost - vyhodnocovací proces je pro rodinu neustále transparentní, hodnotil je po celou dobu otevřený, konečný záznam hodnocení je shrnutím celého procesu spolupráce.

•

Celostní přístup – vyhodnocování znamená, že se na situaci pracovník dívá z různých úhlů pohledu včetně těchto: a) jak jsou naplňovány vývojové potřeby dítěte nebo jaký na ně má dopad daná situace; b) schopnost rodičů naplňovat všechny potřeby dítěte a jaký dopad má na tuto schopnost situace, která vedla k vyhodnocování; c) pozitivní a negativní dopad prostředí a rodiny na dítě.

2. Individuální plán Je výstupem podrobného vyhodnocování potřeb dítěte je individuální plán, který je sestaven v kooperaci pracovníka OSPOD, rodiče/rodičů, dítěte a spolupracujících osob. Individuální plán je konkrétním nástrojem pro naplnění zjištěných potřeb dítěte a směřuje ke stavu, kdy dítě již není nadále ohroženo.

3. Práce s dítětem a s rodinou na realizaci plánu Následuje po vyhodnocení potřeb dítěte a sestavení individuálního plánu nastává samotná práce s dítětem a rodinou. Pracovník SPOD může být pouze koordinátorem podpory, která je rodině poskytována jinými službami, neboť vždy záleží na individuálních potřebách dítěte a rodiny a na nabídce služeb, které jsou v dané lokalitě městského úřadu k dispozici. Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

144

4. Přehodnocení plánu Datum přehodnocení IPOD stanovuje pracovník při jeho sestavení, ale může ho změnit dle aktuálního vývoje situace. Přehodnocování plánu probíhá za spolupráce pracovníka OSPOD, dítěte a jeho rodičů a spolupracujících osob. K přehodnocování může docházet i pravidelně. Pravidelností se rozumí vyhodnocování dle potřeby a charakteru případu. Vyhodnocování vychází z principu individuálního přístupu k dítěti a jeho situaci a tedy zřejmé, že není možné určit přesné časové úseky obecně. Lze použít přímou úměru, kdy platí, že čím ohroženější dítě a složitější situace, tím pravidelnější vyhodnocování a revize případu a naopak, čím stabilnější situace, úspěch v řešení případu a pozitivní účinek opatření, tím se potřeba vyhodnocování umenšuje. Zdroje: 1) Informace k vybraným ustanovením zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní-ochraně dětí ze dne 21. 12. 2012 č.j. 2012/98382-21 2) Manuálu implementace Vyhodnocování situace dítěte a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dítěte pro orgány sociálně-právní ochrany


145

Název standardu



9d Orgán sociálně-právní ochrany obecního úřadu obce s rozšířenou působností zpracovává v případě, kdy provedl podrobné vyhodnocování se závěrem, že se jedná o dítě vymezené v § 6 zákona individuální plán ochrany dítěte, podle potřeby jej přehodnocuje a následně jej uzavírá.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


146




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


147

STANDARD 9 Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte 9d Orgán sociálně-právní ochrany obecního úřadu obce s rozšířenou působností zpracovává v případě, kdy provedl podrobné vyhodnocování se závěrem, že se jedná o dítě vymezené v § 6 zákona individuální plán ochrany dítěte, podle potřeby jej přehodnocuje a následně jej uzavírá.

Individuální plán ochrany dítěte (IPOD) IPOD je zpracován dle § 10 odst. 3 písm. d) a odst. 5 ZSPOD. Po zjištění potřeb dítěte, analýze situace a analýze rizik pracovník SPOD sestavuje individuální plán ochrany ohroženého dítěte, který je základem další práce s dítětem a rodinou. IPOD je základním výstupem vyhodnocování potřeb dítěte. IPOD konkrétně reaguje na analýzu situace a potřeb dítěte a naplánované kroky směřuje k naplnění potřeb dítěte a k bezpečí dítěte, IPOD a vyhodnocení situace dítěte jsou spolu vzájemně provázány. IPOD zpracovává koordinátor případu na základě podrobného vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny. IPOD je zpracován do jednoho měsíce od zařazení dítěte do evidence dle § ZSPOD. Koordinátor případu zpracovává IPOD za účasti dítěte a rodiny nebo jiných osob odpovědných za výchovu, a ve spolupráci s dalšími subjekty, s výjimkou situaci, kdy není v zájmu dítěte, aby bylo vystaveno některým náročným situacím, které mohou při zpracování plánu vzniknout a dále s ohledem na věk dítěte. Pokud klient nespolupracuje, plánuje příslušné kroky koordinátor případu sám. V takovém případě zaznamená do spisové dokumentace opatření k získání rodiny pro spolupráci. Koordinátor je případu je povinen IPOD pravidelně vyhodnocovat a aktualizovat. IPOD obsahuje: •

stanovení cíle (případně cílů),

•

přehled konkrétních kroků s jasnou formulací, osobami odpovědnými za provedení kroku, termínu plnění (co, kdy, kdo),

•

přehled rizik a alternativních kroků

•

stanovení termínu a způsobu vyhodnocení plánu.


148

IPOD sestavuje příslušný pracovník SPOD ve spolupráci s rodičem/rodiči a dítětem. V případě staršího dítěte je jeho přítomnost a zapojení do tvorby IPOD nezbytná. IPOD je konkrétním nástrojem pro naplnění zjištěných potřeb dítěte a směřuje ke stavu, kdy dítě již není ohroženo. Cíle IPOD: •

specifické (jasné a konkrétní),

•

měřitelné (s možností posoudit, zda jich bylo dosaženo),

•

akceptovatelné (přijatelné pro všechny osoby, kterých se týkají),

•

reálné (vycházet z reality, musí jich být možno reálně dosáhnout),

•

sledovatelné (pracovník průběžně sleduje, jak se dosažení cíle vyvíjí).

Přehodnocení IPOD: Termín, kdy bude IPOD vyhodnocen/přehodnocen stanovuje pracovník OSPOD při jeho tvorbě. Dle aktuálního vývoje situace bude termín změněn, zejména když dojde k akutní změně situace dítěte nebo rodiny, nebo v případě, že IPOD není evidentně od začátku naplňován. Optimální IPOD počítá i s alternativními řešeními. Může dojít k naplnění cílů a potřeb dítěte a k uzavření případu, nebo k naplnění potřeb dítěte nedojde, pak pracovník SPOD přehodnocuje kroky a možná i cíle tak, aby odpovídaly konkrétní situaci. Přehodnocování plánu probíhá za spolupráce pracovníka OSPOD, dítěte a jeho rodičů a spolupracujících osob. Pracovník OSPOD vyhodnocuje a sleduje naplnění cílů dle stanoveného IPOD, v případě, že nedochází k jeho naplňování, je toto důvodem k jeho přehodnocení a vytvoření nového IPOD. Po ukončení poskytování SPOD je plán uzavřen, přičemž musí být vždy dostatečně podrobně uvedeno, z jakého důvodu k takovému postupu došlo. Zdroje: 1) Informace k vybraným ustanovením zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní-ochraně dětí ze dne 21. 12. 2012 č.j. 2012/98382-21 2) Manuálu implementace Vyhodnocování situace dítěte a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dítěte pro orgány sociálně-právní ochrany


149

Název standardu

10. Kontrola případu


10 a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pravidelnou kontrolu případu.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


150




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


151

S T A N D A R D 10 Kontrola případu 10 a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pravidelnou kontrolu případu.

Kontrola nadřízeným pracovníkem Jednotlivé případy jsou kontrolovány nadřízenými pracovníka, a to následujícím způsobem: Pravidelné kontroly spisů: Vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí kontroluje 1x za tři měsíce vybrané spisy vedené na OSPOD, se kterými se v průběhu daného čtvrtletí pracovalo. Vedoucí odboru sociálních věcí kontroluje 1x ročně vybrané spisy vedené na OSPOD za celý uplynulý kalendářní rok. Kritéria pro kontrolu spisů vycházejí ze Směrnice MPSV č. j. 2013/26780-21 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče. (dále jen směrnice MPSV ze dne 19. 9. 2013 č.j. 2013/26780-21). Kontroly dalších pracovních činností Vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí a vedoucí odboru sociálních věcí kontrolují namátkově další činnosti pracovnic, např. jednání s klientem, práci v terénu, jednání u soudu atd. Kontrola probíhá formou osobní přítomnosti nadřízeného při této činnosti. Další formy kontroly pracovních činností pracovníků OSPOD Kontrola případů je prováděna prostřednictvím případových konferencí, porad oddělení, konzultacemi přímo na oddělení, konzultací s metodickým vedením. Mimořádná kontrola Mimořádnou kontrolu provádějí vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí a vedoucí odboru sociálních věcí na základě vnějšího impulzu, např. stížnosti klienta. Kontroly jsou provázány s pravidelným hodnocením zaměstnanců, viz standard 6a) Pravidla pro pravidelné hodnocení zaměstnanců. O shora uvedených pravidelných kontrolách je pořízen písmený záznam, který je založen u vedoucí odboru sociálních věcí.


152

Nálezy kontrol jsou analyzovány a jsou vyhodnoceny příčiny nedostatků. Na základě vyhodnocení jsou přijímána příslušná opatření, která mají vést k odstranění nedostatků a chyb. O přijatých opatřeních jsou informováni všichni pracovníci OSPOD na pravidelných poradách OSPOD.

Metodické vedení případů a monitoring Interní případová a poradenská supervize (individuální)- prováděná přímým nadřízeným 1) Pravidelná 1x týdně. Výstupem jsou doporučení nadřízeného pracovníka ve vedení kauzy. 2) Nepravidelná a) Vedoucí odboru a vedoucí oddělení SPOD požádá pracovníka OSPOD o analýzu vedeného případu a zhodnotí zvolený postup pracovníka OSPOD. Výstupem jsou doporučení nadřízeného pracovníka ve vedení kauzy. b) Každý pracovník OSPOD má možnost obrátit se na nadřízeného pracovníka s žádostí o konzultaci vedené kauzy a zhodnocení zvolených postupů. Výstupem jsou doporučení nadřízeného pracovníka


153

Název standardu

11. Rizikové a nouzové situace


11 a Zaměstnanci zařazení v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany jsou připraveni na výskyt rizikových a nouzových situací a jsou prokazatelně seznámeni se situacemi, které mohou nastat v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany včetně postupů při jejich řešení.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


154




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


155

S T A N D A R D 11 Rizikové a nouzové situace 11 a Zaměstnanci zařazení v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany jsou připraveni na výskyt rizikových a nouzových situací a jsou prokazatelně seznámeni se situacemi, které mohou nastat v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany včetně postupů při jejich řešení.

Aktuální stav: V případě výskytu rizikových a nouzových situací na oddělení sociálně-právní ochrany dětí je odpovědnou osobou stanoven vedoucí odboru sociálních věcí, případně jeho zástupce, který bude na základě vyhodnocení vzniklých situací průběžně doplňovat další rizikové situace. Rizikové situace, jejich řešení a prevence jsou řešena ve vnitřních předpisech a směrnicích: Pracovní řád Městského úřadu Jindřichův Hradec Kolektivní smlouva

Komunikace • Komunikace je jednou z nejdůležitějších součástí prevence rizik. • Proto, abychom byli schopni skutečného respektu ke všem právům osob, které se v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany obrátí na pracovníky oddělení SPOD Městského úřadu v Jindřichově Hradci, je bezpodmínečně nutné nejen znát jejich práva, ale také jim porozumět v komunikaci, žádostech a srozumitelnou formou jim umět předat informace a zodpovědět jejich dotazy. • Klient čeká korektní jednání, sleduje drobné mimoslovní reakce, projevy přízně, tvář, úsměv. • Porozumět vnitřnímu světu druhého člověka vyžaduje investovat empatii a vyvarovat se hodnocení odlišných názorů i přesto, že mohou být v přímém rozporu s naším vlastním přesvědčením. • Zejména těžké je porozumět vnitřnímu světu, který je našemu vlastnímu kulturně či mentálně vzdálený. • Pracovník OSPOD musí ovládat komunikační dovednosti. Nestačí poslouchat slova, jež mohou být zmatená a zavádějící, ale všímat si také mimoslovních projevů, gest, mimiky. Ty mohou často prozradit mnohem více. Zásady pro komunikaci s klientem: 1) Vytvořím vhodné podmínky pro komunikaci, (omezím hluk, přiblížím se výškově kvůli očnímu kontaktu). 2) Ujistím se, že oslovený mě vnímá, požádám ho, aby se představil. 3) Oslovím ho jménem, jméno používám s úctou. 4) Pozorně vnímám jeho neverbální, mimické a tělesné projevy, gestikulaci. 5) Respektuji jeho tempo. Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

156

6) Povzbuzuji, dávám najevo, že mě jeho téma zajímá, vyhýbám se přímé kritice. 7) Dodržuji zásadu TADY a TEĎ. 8) V případě, že klient obtížně chápe, používám krátké, jednoduché věty. 9) Sdělení a vyjádření formuluji přesné a jednoznačně 10) Klient musí nejen slyšet, ale i vědět o čem mluvím, pokládám otázky, kterými ověřuji, že sdělenému porozuměl 11) Pokud dojde k afektu, pokusím se situaci uklidnit

Problémové situace V rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně požární ochrany absolvují všichni zaměstnanci proškolení z předpisů na úseku BOZP a PO. Za proškolení odpovídá zástupce zaměstnavatele a vedoucí zaměstnanci. Proškolení vedoucích zaměstnanců je povinen zabezpečit oprávněnou osobou ve stanovených lhůtách zástupce zaměstnavatele. Vstupní školení na úseku BOZP a PO provede při nástupu nového zaměstnance zástupce zaměstnavatele před výkonem jeho práce V případě mimořádné události – např. pracovního úrazu zaměstnance jsou povinni svědci události zabezpečit ošetření zraněného zaměstnance. Vedoucí zaměstnanec je povinen bezodkladně sepsat „záznam o pracovním úrazu“ či záznam „ o vzniklé rizikové situaci“. Taktéž zaznamenání drobných poranění do knihy drobných poranění zajistí příslušný vedoucí zaměstnanec. Zaměstnanci jsou povinni oznámit příslušnému vedoucímu zaměstnanci závady a nedostatky, které se objeví na pracovišti. Vedoucí zaměstnanec je povinen zabezpečit spolu s odpovědným zaměstnancem města jejich nápravu. Havarijní stav je nutno řešit bezodkladně. Alespoň jednou ročně proběhnou v souladu s kolektivní smlouvou veřejné prověrky jednotlivých pracovišť na úseku BOZP a PO za účasti zástupce zaměstnavatele nebo jím určených zaměstnanců. Pracovníci mohou dále absolvovat školení za účelem zvládání mimořádných situací - jednání s agresivním klientem apod. Příklady rizikových a nouzových situací v praxi: 1.

2.

Jednání s agresivním klientem - jednat klidně a bez emocí, empatické naslouchání, neodporovat, projevovat zájem o emoce klienta, využívat asertivní techniky v komunikaci (gramofonová deska, technika otevřených dveří). Pokud je to možné, zůstáváme s klientem v pohybu, řešíme situaci za chůze a snažíme se komunikaci ukončit. Preventivně se domluvit ohledně pomoci s kolegou z jiné kanceláře - v případě ohrožení přivolá PČR linku 158 nebo Městskou policii, linku 156 V případě velké agrese klienta pokud možno urychleně opustit kancelář a volat Policii ČR. V případě zranění ze strany klienta volat RZS, poskytnout první pomoc. Informovat neprodleně příslušného vedoucího pracovníka ohledně sepsání protokolu o pracovním úrazu se zaměstnancem a předání personálnímu oddělení. Ohlásit škodu i na majetku zaměstnavateli. Klient pod vlivem psychoaktivní látky, psychotický klient - stejná pravidla chování jako u bodu 1. Udržet neutrální atmosféru, neuzavírat s klientem žádné dohody, může být později klientem zpochybněna. Při ataku volat policii, při zranění RZS. Dodržovat základní hygienická opatření – ochrana před případným infekčním onemocněním klienta.


157

3.

4.

5.

6. 7. 8.

9.

10.

11.

12. 13.

Nedobrovolný klient - klient z donucení, frustrovaný, necitlivým přístupem může být klient agresivní fyzicky nebo slovně. Potom volíme postup jako v bodu 1. Snažíme se klientem dohodnout, navrhujeme řešení, v případě jeho odporu rozhodne o dalším postupu koordinátor OSPOD. Suicidální klient - deklaruje odhodlání spáchat sebevraždu, může být dezorientovaný. Klientovi je potřebné sdělit svoje jméno, nabídnout mu místo k sezení, vést ho ke komunikaci, používat klidná gesta, přiměřený oční kontakt, získat od něho zpětnou vazbu. Není vhodné ke klientovi přistupovat zády k němu - může dojít k agresivitě. Co nejdříve kontaktovat odborníka - psychiatra, kontaktovat RZS. Sociální šetření u klienta - nepodstupovat zbytečná rizika. Ponechat si únikovou cestu volnou, nedovolit klientovi zamknout dveře. U problémových a rizikových klientů vykonávat sociální šetření minimálně v počtu dvou sociálních pracovníků. Při napadení přivolat Policii ČR, v případě úrazu pracovníků OSPOD , poskytnout první pomoc, zajistit RZS - a situaci ohlásit zaměstnavateli. Požár u klienta - přivolání hasičského záchranného sboru 150, Policie ČR, zdravotníků 155 v případě úrazu. Zdravotně indisponovaný klient - poskytnutí první pomoci, volat RZS. Sexuální obtěžování zaměstnance klientem - přítomný pracovník zhodnotí vzniklou situaci a snaží se jí vyřešit domluvou, ve vyhrocených situacích požádá o pomoc své kolegy, Policii ČR, Městskou policii Jindřichův Hradec. O situaci informuje neprodleně svého nadřízeného Infekční nemoci - pracovník musí být očkován proti žloutence typů A, pracovník je vybaven ochrannými pomůckami na ruce, např. antibakteriální gel. Při kontaktu s infekčním onemocněním, informovat zaměstnavatele a vyhledat lékařkou pomoc. Nemocnému klientovi je doporučena lékařská péče, je poučen o rizicích onemocnění. Pracovní úraz pracovníků při výkonu SPOD - poskytnutí první pomoci, přivolání RZS. Následně sepsání hlášení o pracovním úrazu. Preventivně je nutné dodržovat bezpečnostní předpisy. Požár na pracovišti - pracovník musí být proškolen o bezpečnosti práce. Pravidelná kontrola hasicích přístrojů ze strany zaměstnavatele. Při požáru volat hasiče 150 a snažit se požár uhasit vhodným způsobem. Důsledné dodržování předpisů o bezpečnosti práce. Evakuace osob, zajištění lékařské péče. Krádež - dodržovat bezpečnostní opatření, zamykat kanceláře a skříně, na šetření uzamknout služební vozidlo. Krádež služebního majetku hlásit zaměstnavateli a PČR. Nehoda při provozu služebního automobilu - Prevence: je využíván Pracovní řád Městského úřadu J. Hradec. Všichni referenti služebních vozidel byli seznámeni s pravidly užívání motorových vozidel a aktuálními změnami na školení, která probíhají jednou ročně a byli seznámeni s vnitřním předpisem. Řešení: Řidič je povinen oznámit provozovateli a příslušnému orgánu Policie ČR odcizení, poškození vozidla, dopravní nehody vzniklé při provozu vozidla, bez rozdílu, zda byly zaviněné nebo nezaviněné a bez ohledu na rozsah poškození vozidla. Oznámení musí obsahovat: a. čas a místo nehody (odcizení) b. poškození vozidla (popis, způsob, příčiny apod.)


158

c. d. 14.

rozsah škod a zranění cestujících údaje o účastnících nehody, případně o osobě, která poškození vozidla způsobila.

Pády, úrazy: při chůzi a na schodišti může vzniknout úraz, toto nebezpečí hrozí zejména na kluzkých podkladech Prevence: Pro účinnou protiúrazovou prevenci je nezbytné i provádění podrobné účelné analýzy vzniklých pracovních úrazů. Z toho vyplývá mimo jiné i nutnost kvalitní, přesné a jednotné evidence pracovních úrazů a řádného, úplného a bezchybného vyplňování předepsané dokumentace. Zaměstnanec bezodkladně ohlásí svému nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, jehož byl svědkem, a spolupracuje při vyšetřování jeho příčin.


159

Název standardu

12. Dokumentace o výkonu sociálně-právní ochrany dětí


12 a Orgán sociálně-právní ochrany uplatňuje systém zpracování, vedení, evidence a archivace dokumentace, včetně vedení elektronické dokumentace v informačním systému sociálně-právní ochrany o klientech a dalších osobách.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


160




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


161

S T A N D A R D 12 Dokumentace o výkonu sociálně-právní ochrany dětí 12 a Orgán sociálně-právní ochrany uplatňuje systém zpracování, vedení, evidence a archivace dokumentace, včetně vedení elektronické dokumentace v informačním systému sociálně-právní ochrany o klientech a dalších osobách. Městský úřad Jindřichův Hradec se při zpracování, vedení a archivaci dokumentace řídí následujícími předpisy: •

Směrnice MPSV č. j. 2013/2678-21 ze dne 19. září 2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče;

•

Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě;

•

Spisový a skartační řád Městského úřadu Jindřichův Hradec

•

Metodické pokyny MPSV a nadřízeného metodického a kontrolního orgánu vztahující se k uvedené problematice

Městský úřad v Jindřichově Hradci má zpracován vnitřní předpis Spisový a skartační řád. Městský úřad Jindřichův Hradec orgán sociálně-právní ochrany dětí vede spisovou dokumentaci pouze v tištěné podobě. Vedoucí odboru sociálních věcí Městského úřadu v Jindřichově Hradci podepisuje: Veškerou odchozí poštu, v případě že ji z důvodu nepřítomnosti nemůže podepsat vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí Vše co vyžaduje elektronický podpis

Vedoucí OSPOD Podepisuje veškerou odchozí poštu

Jednotliví pracovníci Podepisují veškeré písemnosti, které vyhotovili a následně je předávají k podpisu nařízenému pracovníkovi, zpravidla vedoucímu OSPOD případně vedoucímu odboru sociálních věcí


162

Nahlížet do spisové dokumentace vedené o dítěti, nejde-li o část týkající se správního řízení, je umožněno na základě písemné žádosti: -

pouze rodičům, kterým náleží rodičovská odpovědnost

-

nebo jiným osobám odpovědným za výchovu a jejich zástupcům na základě písemně udělené plné moci.

-

Do spisové dokumentace týkající se osvojení dítěte je oprávněn nahlížet na základně písemné žádosti osvojenec, jakmile nabude svéprávnosti.

Tito mají právo při nahlížení do spisové dokumentace činit si z ní výpisy a pořizovat za úhradu kopie spisové dokumentace nebo její části. V souladu se zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Na nahlížení do spisové dokumentace se nevztahuje zákon o svobodném přístupu k informacím. Orgán sociálně-právní ochrany dětí musí do 15 dnů ode dne, kdy rodič nebo osoba odpovědná za výchovu dítěte požádali o nahlédnutí do spisové dokumentace buď rodiči, nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítěte sdělit, že žádosti o nahlédnutí do spisové dokumentace vyhoví nebo nikoliv. Při kladném vyřízení žádosti určí datum a čas určený k nahlédnutí do spisové dokumentace. V případě, že obecní úřad obce s rozšířenou působností žádosti o nahlédnutí do spisové dokumentace nevyhoví, vydá o tom správní rozhodnutí. V souladu s ustanovením § 51 odst. 5) ZSPOD je orgán sociálně-právní ochrany dětí povinen na 1) žádost poskytnout: •

soudu a správnímu úřadu údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení;

•

orgánu činnému v trestním řízení údaje potřebné pro trestní řízení;

•

orgánu sociálních zabezpečení, orgánu pomoci v hmotné nouzi a orgánu státní sociální podpory údaje potřebné pro rozhodování o sociálních dávkách;

•

krajské pobočce Úřadu práce údaje potřebné pro řízení a povolování výkonu činnosti dítěte podle zvláštního právního předpisu;

•

krajské pobočce Úřadu práce údaje potřebné pro podání návrhu soudu na stanovení výživného a návrhu na výkon rozhodnutí jde-li o výživné na děti svěřené do pěstounské péče nebo předpěstounské péče;

•

zařízení uvedenému v § 29 odst. 1 informace o poměrech v rodině dítěte, které bylo do tohoto zařízení umístěno na základě rozhodnutí soudu, a je-li tomuto dítěti zprostředkována pěstounská péče nebo osvojení, též i o postupu při tomto zprostředkování;

•

věznici, ve které mladistvý vykonává trest odnětí svobody, informace potřebné pro dosažení účelu trestu; a to v rozsahu odpovídajícím potřebám řízení před těmito orgány;


163

•

intervenčnímu centru údaje, které má orgán sociálně-právní ochrany o osobě ohrožené násilným chováním pro účely poskytování pomoci této osobě intervenčním centrem podle zákona o sociálních službách;

•

obecní policii údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů obecní policie;

2) orgánu činnému v trestním řízení oznamovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán na dítěti trestný čin, nebo že dítě bylo použito ke spáchání trestného činu, anebo že dochází k násilí mezi rodiči, jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte a dalšími fyzickými osobami v domácnosti obývané dítětem 3) poskytnout Probační a mediační službě na její žádost informace v rozsahu potřebném pro trestní řízení; 4) oznámit úřadu práce, který povolil výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte podle zvláštního právního předpisu skutečnosti odůvodňují zahájení řízení o zákazu činnosti dítě; orgán sociálně právní ochrany dítěte je také povinen sledovat, zda došlo k nápravě; 5) poskytnout veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá při šetření podle zvláštního zákona.

Zdroje: 1) Spisový a skartační řád Městského úřadu Jindřichův Hradec


164

Název standardu

12. Dokumentace o výkonu sociálně-právní ochrany dětí


12 b Záznamy orgánu sociálně-právní ochrany jsou vedeny takovým způsobem, aby byly srozumitelné pro klienta.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


165




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


166

S T A N D A R D 12 Dokumentace o výkonu sociálně-právní ochrany dětí 12 b Záznamy orgánu sociálně-právní ochrany jsou vedeny takovým způsobem, aby byly srozumitelné pro klienta.

Záznamy orgánu sociálně-právní ochrany = veškeré záznamy ze schůzek, šetření a konzultací, které jsou vedeny s dítětem, jeho rodiči, sourozenci, osobami pečujícími či dalšími osobami (učiteli, lékaři, vedoucími volnočasových aktivit apod.). Jedná se o všechny záznamy, které provádí pracovník OSPO a zakládá je do spisu. Ostatní dokumenty (posudky odborníků, kopie zpráv apod.) zůstávají tak, jak byly na pracoviště doručeny, nijak se neupravují. •

Pracovníci oddělení sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu v Jindřichově Hradci sepisují při jednání s klienty záznam resp. protokol s náležitostmi, které formálně i obsahově odpovídají správnímu řízení.

•

Záznamy resp. protokoly jsou srozumitelné a neobsahují cizí slova, složité formulace, odborné termíny či informace, které je třeba následně vyhledávat a doplňovat.

•

Dětem pracovník OSPOD vysvětlí s ohledem na jejich rozumové schopnosti, co znamená vedení spisu a co i proč se do spisu zapisuje.

•

Zapisují se podstatné informace, které byly s klientem projednány, bez vlastních komentářů a subjektivních sdělení.

•

Záznam, resp. protokol je pořizován zpravidla po ukončení ústního jednání.

•

Záznam resp. protokol podepisuje pracovník, který ho vyhotovil.

•

Klient je následně seznámen s obsahem záznamu resp. protokolu, kdy může činit úpravy, navrhovat změny obsahu i způsobu vyjádření.

•

Klient podepisuje záznam resp. protokol s tím, že jeho obsahu porozuměl a nežádá žádné další doplnění.

•

Jeden výtisk záznamu resp. protokolu obdrží klient, druhý zůstává založen ve spisové dokumentaci nezletilého dítěte na MěÚ J. Hradec - OSPOD.

V případě podání, či telefonického přijetí oznámení je pracovníkem OSPOD pořízen písemný záznam, který je následně předán pracovníkovi OSPOD - koordinátorovi k následnému řešení. V případě zaslání odpovědi osobě, která podání učinila, se využívá srozumitelného vyjádření a jednoduchého stylu, tak, aby klient obsahu sděleného porozuměl.


167

Název standardu

13.Vyřizování a podávání stížností


13 a Orgán sociálně-právní ochrany má zpracována pravidla pro podávání, vyřizování a evidenci stížností v podobě srozumitelné pro všechny klienty.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


168




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


169

S T A N D A R D 13 Vyřizování a podávání stížností 13 a Orgán sociálně-právní ochrany má zpracována pravidla pro podávání, vyřizování a evidenci stížností v podobě srozumitelné pro všechny klienty. Městský úřad Jindřichův Hradec se při výkonu agendy sociálně-právní ochrany zabývá všemi podáními občanů, nebo právnických osob, které v písemné, ústní či elektronické formě obdrží. Stěžovatel může zaslat na Městský úřad v Jindřichově Hradci stížnost na zaměstnance městského úřadu. Podání stížnosti na zaměstnance Městského úřadu Jindřichův Hradec Kdo stížnost vyřizuje a eviduje: •

Tato informace je součástí Směrnice města Jindřichův Hradec pro vyřizování stížností a petic, která upravuje pravidla pro vyřizování petic a stížností města. (viz příloha)

Co by měla stížnost obsahovat: •

• •

• •

jméno, příjmení, bydliště stěžovatele, telefon; u právnické osoby název, sídlo a osobu oprávněnou jejím jménem jednat, vylíčení podstatných okolností problému, čeho se jako stěžovatel domáháte, případně která vaše práva byla porušena a jakým způsobem, včetně sdělení, zda tato záležitost byla předložena také jinému orgánu a s jakým výsledkem, označení úřadu či úřadů, vůči nimž stížnost směřuje, doklad o tom, že úřad, jehož se stížnost týká, stěžovatel neúspěšně sám vyzval k nápravě, pokud bylo v dané záležitosti vydáno nějaké rozhodnutí, je třeba, aby stěžovatel přiložil jeho kopii co požadujete a jaký postup řešení navrhujete, kopie dokumentů, které se záležitostí souvisejí a obsahují důležité informace,

Na co si např. můžete stěžovat: - na nevhodné chování pracovníků OSPOD - na nevhodný postup - na nedostatečné nebo žádné poučení o právech - na nedodržování právních předpisů - na nečinnost - kdy např. není vydáno včas rozhodnutí - můžete namítat podjatost - můžete mít námitky proti obsahu protokolu -

za stížnost se považují podání osob v souladu s § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění, proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li správní řád jiný prostředek ochrany


170

Název standardu

13.Vyřizování a podávání stížností


13 b Orgán sociálně-právní ochrany má zpracována pravidla pro podávání, vyřizování a evidenci stížností v podobě srozumitelné pro všechny klienty.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


171




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


172

S T A N D A R D 13 Vyřizování a podávání stížností 13 b Orgán sociálně-právní ochrany informuje klienty a další osoby o možnosti podat stížnost, a to způsobem srozumitelným klientům a dalším osobám.

Jakým způsobem můžete stížnost podat:

Písemně - formou vlastního dopisu, odeslaném poštou na adresu: Městského úřadu v Jindřichově Hradci, ul. Klášterská 135/II, 377 22 Jindřichův Hradec, v němž vylíčíte podstatu svého problému. Stížnost včetně příloh je možné poslat i na technickém nosiči dat CD, DVD (technický nosič bude součástí písemného podání).

Elektronickou poštou - podání je opatřeno elektronickým podpisem (včetně poskytovatele certifikačních služeb) e-mailem zaslaným na adresu Městského úřadu v J. Hradcis vylíčením podstaty problému.

Datovou schránkou - prostřednictvím informačního systému datových schránek provozovaného Českou poštou, s. p., ID datové schránky Městského úřadu v Jindřichově Hradce je dc7b3kp . Datová zpráva může obsahovat vlastní dopis obsahující důležité informace o problému a přílohy.

Osobně doručit do podatelny Městského úřadu, Klášterská 135/II v Jindřichově Hradci, na oddělení organizačním odboru kanceláře starosty MěÚ v pondělí a ve středu v době 7:30 –17:00 hod., v úterý a ve čtvrtek od 7:30 hodin do 15:30 hodin a v pátek od 7:30 hodin do 13:30 hodin. Tímto způsobem je možné doručit stížnost i s přílohami nejen písemně (na papíře), ale také na technickém nosiči dat, který je přílohou písemného podání. Pracovnice podatelny Vám na Vaši žádost potvrdí převzetí. Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

173

Osobně podat do protokolu - v pracovní dny a v pracovní době se můžete dostavit na odbor sociálních věcí, oddělení sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu v J.Hradci, pracoviště Janderova 147/II., kde s Vámi podnět sepíší a také Vám vysvětlí další možný postup řešení problému.

•

NEZAPOMEŇTE vždy uvést kontaktní údaje pro doručování korespondence (doručovací adresu, ID Vaší datové schránky, emailový kontakt). Může to urychlit vyřízení Vašeho podání.

Evidence stížností Evidence podaných stížností je vedena samostatně na oddělení organizačním, které vede elektronickou evidenci stížností, do které se zapisují veškeré podstatné údaje jakými je např. datum podání stížnosti, totožnost osoby podávající stížnost včetně místa pobytu této osoby, předmět stížnosti, osoba, která je pověřena vyřízením stížnosti t, výsledek a datum podání zprávy osobě podávající stížnost.

Vyřízení stížností a opatření k nápravě:

Způsob vyřízení stížností směrující vůči MěÚ určuje tajemník MěÚ, případně po projednání starosta města. Průběh vyřízení stížnosti musí být zabezpečen tak, aby byla stížnost řádně vyřízena bez zbytečných průtahů . •

•

•

•

• •

Správní řád pro vyřízení stížností stanoví lhůtu nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy byla stížnost podána. Pokud nelze lhůtu 60 dnů dodržet, je o této skutečnosti uvědoměna osoba, která stížnost podala a starosta města, který může tuto lhůtu prodloužit. Stížnost nemůže vyřizovat ten, proti němuž stížnost směřuje, ale vždy nadřízený zaměstnanec (vedoucí odboru MěÚ, tajemník MěÚ, starosta města nebo místostarostové). Zaměstnanec pověřený vyřízením stížnosti nesmí být stížností dotčen. Při řešení stížnosti musí být zajištěna vzájemná zastupitelnost zaměstnanců. Při řešení podnětů obsažených ve stížnosti je nezbytné posoudit vešekeré náležitosti nejen samostatně, ale i v souvislostech navazujících skutečností. Pokud je stížnost směřována na jednání konkrétního zaměstnance, je nezbytné vyhodnotit vyjádření daného zaměstnance. Ve vyřízení stížnosti je uvedeno, zda byla stížnost jako celek, resp. její jednotlivé části důvodná, částečně důvodná nebo nedůvodná, byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou. Vyřízení stížnosti obsahuje i poučení o možnosti podat podnět k přešetření způsobu vyřízení stížnosti. U neustále se opakujících podání ve stejné věci, která neobsahují žádné nové skutečnosti, lze osobu, která takováto podání činí, upozornit, že další podání budou odkládána bez dalšího


174

prošetřování.

Přešetření způsobu vyřízení stížností: • Máte-li za to, že stížnost nebyla řádně vyřízena, může osoba podávající stížnost požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. • Nadřízeným správním orgánem Městského úřadu v Jindřichově Hradci v rámci přenesené působnosti je Krajský úřad Jihočeského kraje.


175

Název standardu

14.Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další subjekty


14 a Orgán sociálně-právní ochrany zprostředkovává a doporučuje klientům služby jiných fyzických osob a právnických osob podle jejich potřeb, a to v souladu s cíli podpory stanovenými v individuálním plánu ochrany dítěte.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


176




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


177

S T A N D A R D 14 Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další subjekty 14 a Orgán sociálně-právní ochrany zprostředkovává a doporučuje klientům služby jiných fyzických osob a právnických osob podle jejich potřeb, a to v souladu s cíli podpory stanovenými v individuálním plánu ochrany dítěte.

Městský úřad Jindřichův Hradec má zpracován přehled kontaktů jiných fyzických osob a právnických osob, které jsou nápomocny při řešení situace nezletilého dítěte a jeho rodiny (tzn. odborníky, neziskové organizace, školská zařízení, úřad práce, pracovníky v sociálních službách MěÚ J. Hradec, zdravotnická zařízení, orgány státní správy, poradny pro účely náhradní rodinné péče i terénní sociální práce a sociální kurately v oblasti sociálně-právní ochrany dětí apod.) OSPOD seznamuje klienty s dostupnými službami a doporučuje je a motivuje je k jejich využívání. Služby jsou nabízeny s ohledem a individuální potřeby dítěte v souladu s IPOD. Pracovníci OSPOD se v síti poskytovatelů dostupných služeb orientují, spolupracují s nimi a využívají jejich pomoc a podporu. Pracovníci OSPOD mají přehled o jejich činnosti, nabízených službách, kapacitě, podmínkách, za nichž služby poskytují. OSPOD MěÚ Jindřichův Hradec se aktivně podílí na vytváření dostatečné sítě služeb na území správního obvodu, zejména spoluprací při zpracování Komunitního plánu ORP Jindřichův Hradec a Komunitního plánu města Jindřichův Hradec apod., spolupracuje s krajským úřadem. Podílí se na vlivu na samosprávu obce zejména v případě finanční podpory těchto služeb.

Příloha č. 1 ke standardu 14a - Seznam subjektů v oblasti SPOD


178

Přílohač. 1 k standardu č. 14a Přehled kontaktů v oblasti poskytování sociálně-právní ochrany dětí, které využívá a doporučuje Městský úřad Jindřichův Hradec OSPOD Městský úřad Jindřichův Hradec Odbor sociálních věcí Oddělení sociálních služeb Klášterská 135/II. 377 22 Jindřichův Hradec Tel: 384 351 303 www.jh.cz Krajský úřad Jihočeského kraje Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Oddělení sociálně-právní ochrany dětí U zimního stadionu 1952/2 Pracoviště: Generála Svobody 1986/10 370 76 České Budějovice ID DS: kdib3rr Tel: 386 720 641 [email protected] Úřad pro mezinárodně-právní ochranu dětí Šilingrovo náměstí ¾ 602 00 Brno Tel.: +420 542 215 522 Mobil: +420 731 654 877 Fax.: +420 542 212 836 ID DS: 6zraazz www.umpod.cz [email protected]

Úřad práce ČR, Kontaktní pracoviště České Budějovice Pobočka Jindřichův Hradec Janderova 147/II. Jindřichův Hradec Tel: 950 124 111 Fax: 950 121 302 www.portal.mpsv.cz [email protected] Policie ČR – Krajské ředitelství ČR Územní odbor Jindřichův Hradec Obvodní oddělení Nádražní ul. 567/II. 377 46 Jindřichův Hradec Tel: 974 233 111, fax: 974 233 900 Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

179

Policie ČR – Obvodní oddělení Nová Bystřice Vitorazská 671 378 33 Nová Bystřice Tel. 974 233 730, fax: 974 233 73 Okresní státní zastupitelství Stará cesta 253/II 377 01 Jindřichův Hradec Tel: 384 370 330, fax: 384 370 350 Okresní soud Jindřichův Hradec Klášterská 123/II. 377 01 Jindřichův Hradec Tel: 384 340 011 fax: Probační a mediační služba Na Hradbách 43/I. 377 01 Jindřichův Hradec Tel: 384 350 214 Dětský diagnostický ústav, Dětský domov se školou, Středisko výchovné péče, Základní škola a Školní jídelna Homole 90 370 01 České Budějovice Tel: 387 203 491-2 www.dduhomole.cz Dětský domov se školou, pracoviště Šindlovy Dvory Šindlovy Dvory 25, 370 01 České Budějovice Tel. 387 203 539 Středisko výchovné péče Dukelská 23, České Budějovice Ambulance: 386 355 888, mobil 724 569 351, fax: 386 354 582 Internát: 722 347 091 Diagnostický ústav pro mládež Lublaňská 33/1724 120 00 Praha 2 Tel: 224 262 505, 224 262 506, Fax:224 262 587 www.dius.cz Diagnostický ústav a Středisko výchovné péče Na Dlouhé mezi 69/19 147 00 Praha 4 Tel. 241 727 763, 241 727 713, 241 723 646, fax:241 729 185 www.dum-praha.cz Zařízení pro děti-cizince, diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola a praktická škola Radlická 30 150 00 Praha 5 Tel. +420 251 560 516, mobil: +420 602744 352 Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

180

www.ddc.cz Dětské centrum Jihočeského kraje, o.p.s., zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Radomyšlská 336 386 29 Strakonice Tel. 383 314 334 Fax: 383 380 200 Mobil. 728 199 420 www.dcjk.cz [email protected] Zakladatel: Sociální pohoda, o.p.s., Vacov, Javorník 74, 384 73 Stachy Trojlístek – centrum pro děti a rodinu Kamenice nad Lipou, příspěvková organizace, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc V. Nováka 305 394 70 Kamenice nad Lipou Tel: 565 432 295 Mobil: 728 867 461 Fax 565 433 021 www.ddkamenicenl.cz Zřizovatel: Kraj Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava Dětský domov Senožaty, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Senožaty 199 394 56 Senožaty Tel:. +420 565 586 144 Fax.: +420 565582154 Mobil.:+420 602 401 342 www.ddsenozaty.cz [email protected] Zřizovatel: Kraj Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava Dětské centrum Jihlava – zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Jiráskova 2176/67 586 01 Jihlava Tel. +420 567 301 115 www.detske-centrum-ji.cz Zřizovatel: Kraj Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava Dětské centrum Strančice, příspěvková organizace Hrdinů 175 251 63 Strančice Tel. +420 323 540 031 Fax: +420 323 640 032 www.ddstancice.cz Pedagogicko-psychologická poradna Pravdova 837/II. 377 01 Jindřichův Hradec Tel. 384 388 133, 721 077 255 [email protected] Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

181

Otevřená OKNA, z.ú. – Centrum pro rodinu Okénko Pravdova 837/II. 377 01 Jindřichův Hradec Tel. 724 594 724, 778 050 988 www.okenko.eu Domov pro matky s dětmi a Rodinná poradna Políkno 47 377 01 Jindřichův Hradec Tel. 384 326 320, 724 363 260 Pracoviště Rodinné poradny Česká ulice 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec www.jh.cz Středisko pro rodinu a mezilidské vztahy a Linka důvěry Nádražní 47 370 01 České Budějovice Tel: 387 438 703, linka důvěry 387 313 030 Krizové centrum pro děti a rodinu Jiráskovo nábřeží 1549/10 370 04 České Budějovice Tel: 387 410 867, krizová tel. Linka 222 580 697 Charita ČR – Farní charita Jindřichův Hradec Pravdova 837/II. 377 01 Jindřichův Hradec Noclehárna sv. Antonína, Nežárecká 115, J. Hradec Poradna pro lidi v nouzi – Pravdova 837/II. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, Pravdova 837/II. Tel. 731 604 554, 733 741 816 Theia – krizové centrum o.p.s., pomoc v krizi, pomoc obětem trestné činnosti, pomoc lidem v dluhové pasti Mánesova 11/3b 370 01 České Budějovice Pracoviště Jindřichův Hradec, Pravdova 837/II., 377 01 Jindřichův Hradec Tel. 775 202 421 Intervenční centrum České Budějovice pro osoby ohrožené domácím násilím Kanovnická 11/390 370 01 České Budějovice Tel. 386 323 016, 603 281 300 www.dchcb.cz Rybka, o.p.s. Azylový dům pro rodiny s dětmi ve Studené Tyršova 10 378 56 Studená tel. 384 391 001, 606 978 010,608 163 398 www.rybka-az.cz Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

182

G – centrum Tábor, p.o. -Azylový dům pro ženy a matky s dětmi Vdeňská 2761 Tábor +420 381 261 575 www.gcentrum.cz Charitní domov sv. Dominika Savia pro matky s dětmi Slunečná 1135 383 01 Prachatice Tel. +420 388 328 226, Charitní domov: +420 388 310 274 Mobil: +420 608 768 118, Charitní domov: +420 731 604 424 www.prachatice.charita.cz Azylový dům pro matky s dětmi Plešivec 75 381 01 Český Krumlov Tel. +420 380 711 472 www.css.krumlov.cz Farní charita Veselíčko – Domov sv. Alžběty pro matku a dítě Veselíčko u Milevska 22 398 42 Veselíčko u Milevska Tel. 382 589 108 www.veselicko.charita.cz Jeslová a azylová zařízení České Budějovice, p.o. Azylový dům pro matky s dětmi a těhotné ženy Azylový dům Filia Nerudova ulice 7 370 04 České Budějovice Tel- +420 387 427 390 Mobil: +420 601 389 390 www.jazch.cz Dům na půl cesty Český Krumlov Vyšný 39 Český Krumlov Tel: 606 635 249, 724 374 333, 380 715 286 www.ckrumlov.info/docs/cz/kpr800.xml [email protected] Centrum J.J.Pestalozziho, o.p.s. Dům na půl cesty Havlíčkův Brod Beckovského 1882 Havlíčkův Brod Tel: 569 426 717, 775 592 930 www.pestalozzi.cz/brod.php?idc=6 [email protected] Metha,z.ú. Pravdova 837/II. 377 01 Jindřichův Hradec Tel: 775 567 704 - ředitelka Projekt: „Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany.“ Registrační číslo: CZ 1.04/3.1.03/C2.00071 je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

183

www.osmeta.cz Katalog poskytovatelů sociálních služeb v ORP Jindřichův Hradec je umístěn na www.jh.cz


184

Název standardu


14. Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další subjekty

14 b Orgán sociálně-právní ochrany se intenzivně věnuje oblasti přípravy na samostatný život u dětí starších 16 let, které se nacházejí v ústavní výchově, v náhradní rodinné péči nebo v péči kurátorů.

Závazné pro:


Vypracoval:


Schválil:


Datum a podpis:


1.1.2015

Datum revize:


185




Schválil


Podpis

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.


186

S T A N D A R D 14 Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další subjekty 14 b Orgán sociálně-právní ochrany se intenzivně věnuje oblasti přípravy na samostatný život u dětí starších 16 let, které se nacházejí v ústavní výchově, v náhradní rodinné péči nebo v péči kurátorů.

Městský úřad Jindřichův Hradec má zpracován přehled odborných zařízení, jejichž spolupráce je možno využít při přípravě na samostatný život dětí starších 16 let, které se nachází v institucionální péči, náhradní rodinné péči i u dětí, které jsou v péči pracovníků OSPOD.

Pracovník OSPOD úzce a intenzivně spolupracuje s pěstouny, ZDVOP, s ústavním zařízení, ve kterém se nezletilé dítě nachází v období před ukončením povinné školní docházky, kdy se nezletilý rozhoduje o dalším studiu a přípravě na budoucí povolání. Věnuje pozornost tomu, jaké povolání by v budoucnu dítě chtělo vykonávat, zda je to reálné, co je potřeba pro to učinit, zda a případně jakou školu může/chce/bude dítě dále studovat, aby se připravilo na povolání, které chce v budoucnu vykonávat. V souvislosti s volbou dalšího vzdělávání, pokud to vyžaduje zájem nezletilého a zejména u dětí umístěných ve výchovných zařízeních, přistupuje pracovník OSPOD k podání návrhu k místně příslušnému okresnímu soudu na přemístění dítě do jiného zařízení, tak aby mohl pokračovat ve studiu ve zvoleném oboru. Poskytování SPOD je přizpůsobeno potřebám a věku každého dítěte s ohledem na zajištění včasné přípravy na život dítěte po dosažení zletilosti, a to u dítěte vyrůstajícím ve složitých podmínkách v rodině, v institucionální péči či náhradní rodinné péči. Cílem OSPOD v tomto případě je zpřístupnit základní informace a dovednosti, jak začít samostatně žít po dosažení zletilosti.

Po dosažení věkové hranice šestnácti let musí IPOD obsahovat cíle, směřující k získání kompetencí pro samostatný život: 1) dítě v rodině a) plánované postupy v řešeném případu jsou specifikovány v cílech IPOD a naplňovány součinností rodiny, dítěte OSPOD, spolupráce NNO či dalšími subjekty viz standard 14 a). 2) dítě v institucionální péči


187

a) potřebné informace dítěte obdrží prostřednictvím zařízení, pravidelných návštěv pracovníků OSPOD. Plánování cílů v IPOD probíhá ve spolupráci se zařízením a samotným nezletilým dítětem. b) Pracovníci OSPOD aktivně napomáhají v udržování kontaktů dítěte s osobami blízkými. V této souvislosti řádně prošetřují podmínky v rodině či u jiných osob, kde má dítě strávit dovolenku, či jiný pobyt mimo zařízení s ohledem na možnost návratu dítěte do původní rodiny. c) Pracovníci OSPOD nejpozději šest měsíců před ukončením pobytu dítěte v ústavním zařízení z důvodu zletilosti případně z důvodu ukončení přípravy na budoucí povolání (ukončení dohody mezi zletilcem a ústavním zařízením) informují kurátora pro dospělé o blížícím se propuštění dítěte. Pracovník OSPOD nezletilé dítě v zařízení, kde bude seznámeno s postupem po ukončení pobytu v ústavním zařízení, seznámí jej s činností kurátora pro dospělé a předá mu na něj kontakt. d) Pracovníci OSPOD společně s kurátorem pro dospělé participují na přípravě na život po dosažení zletilosti. 3) Dítě v NRP a) Zajištění harmonického a výchovného prostředí dítěte v souvislosti s přípravou na samostatný život je z hlediska OSPOD naplňováno prostřednictvím cílů IPOD, které jsou v případě pěstounské péče a poručenství podkladem zpracování „dohody o výkonu pěstounské péče“ b) Nejpozději při dosažení věkové hranice šestnácti let je aktualizován IPOD v souvislosti s nastavením cílů zaměřených na přípravu na samostatný život.

Hlavní témata přípravy na samostatný život pro dosažení zletilosti: •

volba povolání – jaké povolání by v budoucnu dítě chtělo vykonávat, zda je to reálné, co je potřeba pro to učinit,

•

další profesní vzdělávání - zda a případně jakou školu může/chce/bude dítě dále studovat, aby se připravilo na povolání, které chce v budoucnu vykonávat,

•

zaměstnání - praxe, způsob ucházení se o volné místo, životopis, motivační dopis, druhy pracovních smluv, možnosti výpovědi, rizika, na která si má dítě dávat pozor, odměna,

•

co znamená samostatné bydlení, co všechno obnáší, co je třeba (nájemní/podnájemní smlouvy, smlouvy na odběr vody, elektřiny, plynu, SIPO),

•

vedení domácnosti (úklid, nákupy, vaření),

•

hospodaření s vlastními financemi - vedení rozpočtu domácnosti, dluhy, půjčky, splátky,

zajišťovat


188

•

ochrana zdraví – vedení zdravého životního stylu, otázky sexuality, prevence před nechtěným otěhotněním, plánování rodičovství, co znamená být rodičem.

•

příspěvky a sociální dávky - kdy a za jakých okolností jsou vypláceny a v jaké výši (v souvislosti s hospodařením domácnosti),

•

vztahy - přátelské, partnerské, zaměstnanecké, principy „zdravých vztahů“,

Před ukončením ústavní výchovy z důvodu zletilosti zvažuje pracovník OPSPOD společně s pracovníky ústavního zařízení, nezletilým dítětem a zákonným zástupcem jeho další budoucnost a to zejména z důvodu přípravy na budoucí povolání, kdy je v zájmu dítěte, aby se vyučilo v již zvoleném oboru. Z toho důvodu jsou zvažovány následující možnosti: - Prodloužení ústavní výchovy do 19 let věku, podáním návrhu k místně příslušnému okresnímu soudu - Setrvání v ústavním zařízení na základě smlouvy mezi ústavním zařízením a dítětem - Zajištění pokračování ve studiu ve zvoleném oboru v místě pobytu dítěte po dosažení zletilosti V případě ukončení ústavní výchovy před dosažením zletilosti spolupracuje pracovník OSPOD s ústavním zařízením, zákonnými zástupci nezletilého, případně jinými fyzickými osobami odpovědnými za výchovu nezletilého dítěte. Spolupráce spočívá zejména v zajištění dalšího vzdělávání nezletilého, včetně přípravy na budoucí povolání, případně zajištění evidence uchazečů o zaměstnání. V případě ukončení ústavní výchovy z důvodu zletilosti či ukončení přípravy na budoucí povolání spolupracuje pracovník OSPOD s pracovníky ústavního zařízení, dítětem a jeho zákonnými zástupci při zajištění vhodného bydlení pro dítě. V případě, že se dítě nevrací do původní rodiny, zprostředkovává pracovník OSPOD bydlení v azylovém zařízení – dům na půl cesty nebo na vhodných ubytovnách. Předává dítěti kontakt na kurátora pro dospělé, informuje dítě o možnosti podání žádosti o dávku jednorázové okamžité pomoci k úřadu práce a dále jej informuje o systému dávek hmotné nouze vyplácených úřady práce.


189

Standardy kvality SPOD

Recommend Documents