Městský úřad Ivančice odbor sociálních věcí, oddělení sociálně-právní ochrany dětí ___________________________________________________________________________
STANDARDY KVALITY SPOD
2015 1
STANDARD Č. 1 MÍSTNÍ A ČASOVÁ DOSTUPNOST 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své spádové oblasti. Město s rozšířenou působností zajišťuje dle zák. č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně výkon SPOD na odboru sociálních věcí, který sídlí v budově na Palackého náměstí 5/11 v Ivančicích.
Trojkové město je dostupné ze všech obcí regionu autobusovou dopravou zajišťovanou převážně IDS JMK, také ČD pro klienty z Moravských Bránic a okolí. Pracovnice OSV vykonávající SPOD mají pro práci v terénu k dispozici osobní automobil z vozového parku Městského úřadu Ivančice. Při jeho užívání vycházejí z pravidel hospodárnosti a účelnosti každého použití vozidla. Jsou vybaveni průkazy pracovníka SPOD, kterým se při terénní práci prokazují. 2
Správní obvod SPOD je poskytována pro správní obvod ORP Ivančice, což je těchto 17 obcí: Kupařovice, Němčičky, Pravlov, Trboušany, Mělčany, Dolní Kounice, Nové Bránice, Moravské Bránice, Hlína, Neslovice, Oslavany, Nová Ves, Biskoupky, Senorady, Čučice, Ketkovice a Ivančice.
Rozdělení správního obvodu Ketkovice
Čučice
Neslovice
Padochov
Senorady
Oslavany Hlína Nová Ves Ivančice
Biskoupky Letkovice Hrubšice
Řeznovice Alexovice Němčice
Budkovice
Moravské Bránice Nové Bránice
Dolní Kounice
Mělčany
Pravlov
Němčičky
Trboušany Kupařovice
Mgr. Lucie Kratochvílová, DiS. Jitka Šandová, DiS. Pavla Fialová, DiS.
Sociální pracovníci oddělení sociálně – právní ochrany dětí – – –
Oddělení péče o děti – úprava rodičovské odpovědnosti (svěření do výchovy a stanovení výživného), poškozené děti (týrání, zneužívání, zanedbávání…) Náhradní rodinná péče (osvojení, pěstounská péče, svěření třetí osobě) a ústavní péče Kuratela – kriminalita a poruchy chování nezl. a mladistvých
3
Rozdělení správního obvodu: Mgr. Lucie Kratochvílová, DiS. (dveře č. 14)
Jitka Šandová, DiS. (dveře č. 14)
- oddělení péče o děti
- oddělení péče o děti
Alexovice Letkovice Hlína Dolní Kounice Kupařovice Mělčany Moravské Bránice Nové Bránice Ketkovice Nová Ves Čučice
Oslavany Budkovice Hrubšice Řeznovice Němčice Neslovice Němčičky Senorady Pravlov
Pavla Fialová, DiS. (dveře č. 11)
Mgr. Zdeněk Geyer (dveře č. 13)
- oddělení péče o děti
- kurátor pro mládež
Ivančice Padochov Biskoupky Trboušany
celý správní obvod
Bc. Šárka Houfková (dveře č. 13) - náhradní rodinná péče
celý správní obvod
4
SEZNAM OBCÍ SPRÁVNÍHO OBVODU ORP IVANČICE AKTUALIZACE LEDEN 2015
NÁZEV OBCE
STAROST A
MÍSTOSTAR OSTA
IČO, DIČ, BANKOVNÍ SPOJENÍ
ELEKTRONICKÉ KONTAKTY
BISKOU PKY
Mgr. Josef Svatava Benda Kopečková (neuvolněný) (neuvolněná) 724 185 911
IČO: 00637513 DIČ: CZ 00637513 KB 28425641/0100
obec @biskoupky.cz E- podatelna:
[email protected] http://www.biskoupky.cz
ČUČICE
Martin Jacko (neuvolněný) 602 969 287
Zoja Hanáková (neuvolněná) 607 528 273
IČO: 00637521 KB 30226641/0100
[email protected] Epodatelna:
[email protected] http://www.cucice.cz
DOLNÍ KOUNIC E
Ing. Radka Formánková (uvolněná) 736 541 019
Lumír Konečný (uvolněný) 736 541 018
IČO: 00281701 KB 2620641/0100
[email protected] E- podatelna:
[email protected] http://www.dolnikounice.cz
Miloš Dostalý (neuvolněný) 723 095 552
Jana Vašulínová (neuvolněná) 607 665 625 IČO: 00488135 Ing. Miroslav KB Pacholík 14824641/0100 (neuvolněný) 602 565 850
IVANČIC E
Milan Buček (uvolněný) 602 528 003
Jaroslav Sojka (uvolněný)
[email protected] IČO: 00281859 602 559 177 E- podatelna: Ing. Roman DIČ: 0200281859
[email protected] Sládek KB 125911/0100 http://www.ivancice.cz (neuvolněný) 602 200 783
KETKOVI CE
Josef Obršlík (uvolněný) 737 436 396
MVDr. Šárka Matoušková (neuvolněná) 724 305 411
HLÍNA
IČO: 00375322 KB 29620641/0100
5
[email protected] http://www.obec-hlina.cz
ketkovice.starosta@volny E- podatelna:
[email protected] http://www.ketkovice.cz
TELEFON NÍ A FAXOVÉ SPOJENÍ NA ÚŘAD Tel.: 546 435 0 41 Fax: 546 451 041 Tel.: 533 380 003 Fax: Tel.: 546 421 3 10 Fax: 546 421 304 Tel.: 546 421 1 29 546 410 205 Fax: 546 410 205 Tel.: 546 419 4 11 546 419 4 12 Fax: 546 419 4 10 Tel.: 546 450 3 00 Fax: 546 450 305
SÍDLO ÚŘADU, PSČ, POŠTA ÚŘADU
Biskoupky č 40 664 91 Ivančice Čučice 131 664 Ivančice
č
91
Masarykovo nám. č. 2 664 64 Doln Kounice
Hlína č. 19 664 91 Ivančice
Palackého nám. č.196/6 664 91 Ivančice
Ketkovice č 87 664 91 Ivančice
KUPAŘOVI CE
Milan Hamala (neuvolněný) 777 867 659
MĚLČAN Y
Jaromír Vojtěch (neuvolněný) 724 186 161 602 230 887
NÁZEV OBCE
STAROST A
Ivan Špaček (neuvolněný) 739 085 079
Ludvík Lukeš (neuvolněný) 733 644 657
MÍSTOSTAR OSTA
MORAVS KÉ BRÁNIC E
Ing. Kamil Ing. Jan Trecha Ferda (neuvolněný) (uvolněný) 721 883 539 728 124 809
NESLOVI CE
Ing. Jakub Jakub Stejskal Kololia (neuvolněný) (uvolněný) 733 535 108 733 535 109
IČO: 00405493 KB 14920641/0100
IČO: 00282081 KB 14728641/0100
IČO, DIČ, BANKOVNÍ SPOJENÍ
[email protected] z E- podatelna: podatelna.kuparovice@sezn am.cz http://www.kuparovice.cz
[email protected] http://www.melcany.obec.cz
ELEKTRONICKÉ KONTAKTY
IČO: 00488208 KB 14525641/0100
starosta@moravskebranice. cz mistostarosta@moravskebr anice.cz E- podatelna: podatelna@moravskebranic e.cz http://www.moravskebranic e.cz
IČO: 00282197 ČS 1349108369/080 0
[email protected] E- podatelna:
[email protected] http://www.neslovice.cz
NĚMČIČ KY
Jan Jelínek (neuvolněný) 724 185 244
Soňa Kutková (neuvolněná) 777 855 735
IČO: 00488054 ČSOB 102119061/0300
nemcicky@nemcickyubrna. cz E- podatelna: podatelna@nemcickyubrna. cz http://www.nemcickyubrna. cz
NOVÁ VES
Ladislav Horák (uvolněný) 725 111 414
Mgr. Naděžda Chajmová (neuvolněná) 724 596 337
IČO: 00637530 DIČ: 29400637530 KB 29823641/0100
[email protected] E- podatelna:
[email protected] http://www.novaves-bv.cz
IČO: 00488224 KB 13629641/0100
[email protected] [email protected] [email protected] http://www.novebranice.cz
NOVÉ BRÁNIC E
Zdeněk Kališ (neuvolněný) 724 186 552
Marek Šimbera (neuvolněný) 605 707 777
6
Tel.: 546 421 4 90 Fax: 546 421 490 Tel.: 546 421 4 16 Fax: 546 210 2 67
Kupařovice č. 44 664 64 Dolní Kounice Mělčany 163 664 64 Dolní Kounice
č
TEL. SPOJENÍ NA ÚŘAD
SÍDLO ÚŘADU, PSČ, POŠTA ÚŘADU
Tel.: 546 421 6 22 Fax: 546 421 130
Moravské Bránice č 325 664 64 Dolní Kounice
Tel.: 546 413 1 72 Fax: 546 413 172 Tel.: 546 421 5 10 Fax: 546 421 510 Tel.: 546 423 2 68 Fax: 546 423 268 Tel.: 546 421 6 21 546 421 988 Fax: 546 421 983
Neslovice Hlavní č. 14 664 91 Ivančice
Němčičky č 39 664 66 Němčičky
Nová Ves č 67 664 91 Ivančice
Nové Bránice č. 7, 664 64 Dolní Kounice
OSLAVA NY
PRAVLO V
SENORA DY
Vít Aldorf (uvolněný) 603 892 068
IČO: 00282286 Svatopluk Staněk DIČ: (uvolněný) CZ00282286 603 578 837 KB 22920641/0100
Ing. Zdeněk Martin Janíček Kail (neuvolněný) (neuvolněný) 723 289 215 603 849 759
Vladimír Novák (neuvolněný) 602 723 829
Vítězslav Korber TRBOUŠA (neuvolněný) NY 602 978 646
IČO: 00488071 ČS 2022962349/080 0
Pavel Jašek (neuvolněná) 607 583 486
IČO: 00378593 KB 14720711/0100
Ing. Věra Chrástová (neuvolněná) 737 101 640
IČO: 00365726 ČS 2022963309/080 0
[email protected] E- podatelna:
[email protected] http://www.oslavanymesto.cz
Tel.: 546 418 4 11 Fax: 546 418 410
Nám. 13. prosince č. 2/51 664 12 Oslavany
[email protected] E- podatelna:
[email protected] http://www.pravlov.cz
Tel.: 546 421 2 24 Fax: -
Pravlov 30 664 64 Dolní Kounice
[email protected],
[email protected] E- podatelna:
[email protected] http://www.senorady.cz
[email protected] http://www.trbousany.euwe b.cz
Tel.: 568 642 0 33 Fax: 568 642 033 Tel.: 546 421 5 40 546 420 541 Fax: -
Organizační struktura města Ivančice a organizační řád městského úřadu Ivančice Orgány města jsou zastupitelstvo města, rada města, starosta a místostarosta, zvláštní orgány města a městský úřad. Orgány zastupitelstva města jsou výbory, orgány rady města jsou komise. Město může k plnění svých úkolů dále zakládat a zřizovat organizační složky města bez právní subjektivity a právnické osoby. Město spravuje své záležitosti samostatně, v samostatné působnosti. Při výkonu samostatné působnosti se město řídí jen zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona. Město vykonává státní správu v rozsahu stanoveném zákony, v přenesené působnosti. Při výkonu přenesené působnosti se město řídí zákony, právními předpisy vydanými na základě zákona, usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů.
Organizační řád Městského úřadu Ivančice Organizační řád Městského úřadu Ivančice upravuje zásady činnosti a řízení úřadu, dělbu práce mezi jeho složkami, jejich úkoly, strukturu, vzájemné vztahy a rozsah pravomoci, povinností a odpovědnosti vedoucích pracovníků městského úřadu (viz web města Ivančice: Dodatek č. 2 k Organizačnímu řádu Městského úřadu Ivančice, kterým se současně vydává úplné znění Organizačního řádu) 7
č
Senorady č 120 675 75 Mohelno
Trboušany č 113 664 64 Dolní Kounice
8
9
1b Doba výkonu sociálně-právní ochrany je přizpůsobena potřebám osob, jimž je nebo může být v budoucnu sociálně-právní ochrana poskytována nebo na něž se zaměřuje, zejména děti (dále jen „cílová skupina“). Osobní výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn každý všední den; mimo pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu je zajištěna nepřetržitá pracovní pohotovost.
Provozní doba (viz web města Ivančice: základní informace) Úřední hodiny Pondělí
07:30 – 11:30
12:30 – 17:00
úřední den
Úterý
07:30 – 11:30
12:30 – 14:00
PD
Středa
07:30 – 11:30
12:30 – 17:00
úřední den
Čtvrtek
07:30 – 11:30
12:30 – 14:00
PD
Pátek
07:30 – 11:30
12:30 – 13:00
PD
PD - provozní doba pro veřejnost v neodkladných a naléhavých případech nebo po domluvě s příslušným referentem. V této době pracovníci zejména připravují spisy, vyřizují své agendy, pořizují doklady, provádí místní šetření a další práce v terénu a nemusí tak být vždy k zastižení na svém pracovišti. Pracovní doba je pro pracovníky MěÚ pružná; její volitelná část začíná nejdříve v 6:30 hod. a končí nejpozději v 18:00 hod. V polední pauze, která je, jak výše uvedeno, stanovena od 11:30 do 12:30 hod., je zajištěn nepřetržitý provoz tak, že na obědovou pauzu odcházejí pracovnice OSPOD ve dvou vlnách, tak, aby na pracovišti byl vždy někdo přítomen.
Kontakty 10
Odbor sociálních věcí Vedoucí a kurátor Ing. Olga Prokopová pro dospělé sociálně-právní ochrana dětí
Pavla Fialová, DiS. Mgr. DiS.
Lucie
546 419 490
[email protected]
546 419 491
[email protected]
Kratochvílová, 546 419 494
Bc. Šárka Houfková Jitka Šandová, DiS.
[email protected]
546 419 496
[email protected]
546 419 498
[email protected]
546 419 489
geyer@)muiv.cz
Mgr. Zdeněk Geyer fax 546 419 497 V případě nepřítomnosti některého pracovníka SPOD je vedoucím odboru stanoven zástupce, který přebírá jeho kompetence.
Pohotovosti SPOD Pro zajištění nepřetržitého poskytování SPOD je pokynem tajemníka nastaven systém pohotovostí v době mimo pracovní dobu, který je zajišťován pracovníky splňujícími profesní kritéria sociálního pracovníka SPOD. Výkon pohotovosti je zabezpečován v době mimo pracovní dobu týdenními službami šesti pracovníků odboru sociálních věcí MěÚ Ivančice, kteří mají pověření p. tajemnice k výkonu pohotovosti mimo pracoviště a splňují kvalifikační požadavky sociálního pracovníka SPOD (ZOS SPOD). Dohodou o výkonu pracovní pohotovosti je nastaveno vždy celé čtvrtletí pohotovostí. Tento rozpis je zasílán datovou schránkou na vědomí OS Brno-venkov a OS v Třebíči a dále Krajskému ředitelství policie ČR v Brně. Pracovník, který zabezpečuje pohotovost, je vybaven tzv. pohotovostní brašnou, jehož součástí je pohotovostní mobilní telefon s nabíječkou. Číslo tohoto mobilního telefonu je známo pouze Policii ČR a OS Brno-venkov a OS v Třebíči. Pohotovostní telefon nosí pracovník vykonávající pohotovost stále u sebe. Tento se nemůže příliš vzdalovat z místa bydliště (např. někam odcestovat), aby mohl okamžitě reagovat a řešit situaci ohroženého dítěte, které se ocitlo bez pomoci. Dále je zde aktuální rozpis služeb strážníků MěP Ivančice, včetně přehledu mobilních telefonních čísel všech strážníků MěP. Mobilní číslo na hlídku MěP je uloženo i v pohotovostním telefonu. Dále brašna obsahuje: kontakty na OS Brnovenkov a OS v Třebíči, pověření, dohody o výkonu pracovní pohotovosti, vzory návrhů na podání k soudu, razítko, seznam obcí regionu s kontakty a potřebné kancelářské potřeby. Pracovník vykonávající pohotovost má k dispozici služební osobní auto, jehož používání a parkování je upraveno vnitřním organizačním pokynem č. 1/2014 MěÚ Ivančice o Používání 11
a parkování osobních služebních motorových vozidel. Na odboru soc. věcí, v komunikační místnosti (klíče od této místnosti uloženy v kanceláři vedoucí odboru), v přízemí budovy je uloženy 2 dětské autosedačky pro případ nutnosti převozu ohroženého dítěte či dětí služebním vozidlem. Vlastní výkon pohotovosti je obvykle zahájen telefonátem Policie ČR. Pohotovost konající sociální pracovník vyhodnotí situaci, zda bude nutný výjezd, nebo situaci lze zvládnout pouze telefonicky z místa bydliště. Pokud je třeba výjezdu a dopravu nezajistí volající (Policie ČR) volá sám hlídku MěP, která služebním vozidlem určeným pro pohotovost vyzvedne pracovníka vykonávajícího pohotovost v místě jeho bydliště. Současně vyplní předpřipravený cestovní příkaz a také telefonicky informuje vedoucí odboru o tomto výjezdu i o situaci, kterou bude řešit. Další postup vlastního výkonu pohotovosti upraven ve standardu č. 11. Po ukončení výkonu pohotovosti, zpravidla druhý den, sepíše podrobný úřední záznam o průběhu celého zásahu, včetně jmen konkrétních osob a telefonních kontaktů, které byly při výkonu pohotovosti použity. Po skončení týdenní pohotovosti vyplní pracovník OSPOD výkaz „Pohotovost“, který slouží jako podklad pro odměnu za pracovní pohotovost a předá jej ke kontrole vedoucí odboru a ta již mzdové účetní. Základním podkladem pro systém pohotovostí je níže uvedená informace MPSV ze dne 27. 3. 2007.
Informace MPSV o úpravě pracovní pohotovosti pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí podle nového zákoníku práce V návaznosti na stanoviska č. 12/2001, č. 18/2002 a č. 12/2003 vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí informaci k úpravě pracovní pohotovosti pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí podle nového zákoníku práce č. 262/2006 Sb. účinného od 1. 1. 2007 (dále jen „zákoník práce“). K zajištění plnění úkolů orgánů sociálně-právní ochrany dětí zakotvených v § 16 a § 37 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, je nezbytné, aby pracovníci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností drželi pracovní pohotovost mimo stanovený rozvrh pracovních směn. Důvodem pracovní pohotovosti je skutečnost, že v případech bezprostředního ohrožení dítěte, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jehož život nebo příznivý vývoj jsou vážně ohroženy nebo narušeny, musí být pracovníci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností připraveni a schopni podat soudu i v mimopracovní době návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76a občanského soudního řádu. Vedle toho může být v mimopracovní době nutné poskytnout také potřebnou součinnost soudu při bezodkladném výkonu nařízeného předběžného opatření v souladu s § 14 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb. a § 273a občanského soudního řádu nebo potřebnou součinnost orgánům činným v trestním řízení, kdy se pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí např. zúčastní neodkladného výslechu nezletilého dítěte. 12
Úprava pracovní pohotovosti v novém zákoníku práce přináší některé důležité změny oproti regulaci platné do 31. 12. 2006. Ve smyslu § 78 odst. 1 písm. h) zákoníku práce je pracovní pohotovostí doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele (mimo pracoviště obecního úřadu obce s rozšířenou působností). V tomto bodě dochází ke změně v porovnání s předchozí úpravou platnou do 31. 12. 2006, podle které mohla být pracovní pohotovost na pracovišti nebo na jiném se zaměstnancem dohodnutém místě. Nyní již nemůže být pracovní pohotovost dohodnuta na pracovišti, ale pouze na jiném místě, kterým je zpravidla bydliště zaměstnance. Na základě dřívější úpravy mohl zaměstnavatel dohodnout se zaměstnancem pracovní pohotovost na pracovišti v rozsahu nejvýše 400 hodin v kalendářním roce. Nový zákoník práce nestanoví žádný limit nejvýše připuštěného rozsahu pracovní pohotovosti. Základní zákonnou podmínkou pracovní pohotovosti je, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem na pracovní pohotovosti dohodnul (§ 95 odst. 1 zákoníku práce). Za dobu pracovní pohotovosti náleží zaměstnanci odměna nejméně ve výši 10% průměrného výdělku, není-li v kolektivní smlouvě sjednáno jinak (§ 140 zákoníku práce). Průměrným výdělkem zaměstnance se přitom rozumí průměrný hrubý výdělek zjištěný z hrubé mzdy nebo platu zúčtovaného zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období (§ 352, § 353 zákoníku práce). Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí, přičemž průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období (§ 354 zákoníku práce). Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek (§ 356 odst. 1 zákoníku práce). Pracovníkům obecních úřadů obcí s rozšířenou působností zajišťujícím plnění úkolů na úseku sociálně-právní ochrany dětí přísluší za výkon práce v době pracovní pohotovosti plat; odměna za pracovní pohotovost za tuto dobu nepřísluší (§ 95 odst. 2 zákoníku práce). Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas. Za hodinu práce přesčas přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25% průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50% průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas (127 odst. 1 zákoníku práce). Jedná se o obdobnou úpravu, jako platila pro pracovníky obecních úřadů obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 143/1992 Sb. do 31. 12. 2006. Za předpokladu, že je v rámci pracovní pohotovosti konána práce v sobotu nebo v neděli, náleží zaměstnanci vedle příplatku nebo náhradního volna za práci přesčas podle § 127 zákoníku práce rovněž příplatek za práci v sobotu a v neděli podle § 126 zákoníku práce, který činí 25 % průměrného hodinového výdělku. To znamená, že zaměstnanec má nárok na oba příplatky. V situaci, kdy na dobu pracovní pohotovosti připadá svátek ve smyslu zákona 13
č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, má zaměstnanec v případě výkonu práce v tento den nárok i na náhradní volno nebo příplatek za práci ve svátek podle § 135 zákoníku práce. Pracovní pohotovost, při které nedojde k výkonu práce, se do pracovní doby nezapočítává (§ 95 odst. 2 zákoníku práce). Zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců zvlášť evidenci odpracované doby v době pracovní pohotovosti a evidenci pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel (§ 96 odst. 1 zákoníku práce). Je třeba zopakovat, že v souladu s výkladem podaným v této informaci je sjednání pracovní pohotovosti předmětem dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, z čeho vyplývá, že sjednání této dohody nelze vynucovat. I bez sjednání pracovní pohotovosti může zaměstnavatel ke splnění úkolů vyplývajících ze zákona nařídit zaměstnanci práci přesčas, avšak ve dnech pracovního klidu pouze při splnění podmínek stanovených v § 91 odst. 2 až 4 zákoníku práce, konkrétně pro účely zajištění sociálně-právní ochrany dětí v souladu se zákonným důvodem uvedeným v § 91 odst. 3 písm. f) zákoníku práce. Toto řešení je však pro potřeby plnění neodkladných úkolů na úseku sociálně-právní ochrany dětí méně vhodné než sjednání pracovního pohotovosti, protože v naléhavých případech ohrožení dětí zpravidla nelze dopředu předvídat nezbytnost přesčasové práce. Při nařízení práce přesčas se pak zaměstnavatel vystavuje riziku, že zaměstnanec, který čerpá nepřetržitý odpočinek v týdnu např. mimo místo svého bydliště, se z důvodu jeho vzdálenosti nedostaví na své pracoviště vůbec nebo s velkou časovou prodlevou. Zaměstnavatel nemůže bez sjednání pracovní pohotovosti podle § 78 odst. 1 písm. h) a § 95 zákoníku práce nutit zaměstnance, aby se ve svém volném čase zdržoval v místě bydliště nebo ve městě, kde sídlí obecní úřad obce s rozšířenou působností. Dále je nutné upozornit, že zaměstnavatel je i při pracovní pohotovosti a práci přesčas během dní pracovního klidu povinen zajistit zaměstnanci minimální nepřetržitý odpočinek podle § 92 zákoníku práce. Na úhradu nákladů spojených se sjednáním pracovní pohotovosti pracovníků orgánu sociálněprávní ochrany dětí (tj. zejména odměna za pracovní pohotovost, příplatek za práci přesčas, příplatek za práci v sobotu a v neděli) jsou určeny prostředky z dotace na výkon sociálněprávní ochrany dětí, která je Ministerstvem financí poskytována obcím s rozšířenou působností ze státního rozpočtu z kapitoly Všeobecná pokladní správa (dotační titul „Dotace na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí“). Z prostředků dotace lze hradit i provozní a věcné náklady související s držením pracovní pohotovosti, včetně nákladů na pořízení služebních mobilních telefonů, neboť je žádoucí, aby pracovníci držící pracovní pohotovost měli pro potřeby plnění neodkladných úkolů k dispozici služební telefon (především pro komunikaci se soudem a orgány policie v rámci tzv. „systému vyrozumění“). Mgr. Kateřina Příhodová v. r. pověřená zastupováním funkce ředitelky odboru rodinné politiky a rovnosti žen a mužů
14
STANDARD Č. 2 PROSTŘEDÍ A PODMÍNKY 2a Výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn v prostorách vhodných pro komunikaci s ohroženými dětmi a rodinami. Orgán sociálně-právní ochrany zajistí takové prostory pro výkon sociálně-právní ochrany, které představují odpovídající zázemí pro výkon sociálně-právní ochrany a jejichž kapacita odpovídá množství konzultací spojených s poskytováním sociálně-právní ochrany. OSPOD Ivančice je v rámci odboru sociálních věcí umístěn v samostatné budově na adrese Ivančice, Palackého nám. 5/11. Zaměstnanci OSPOD sídlí v prvním patře budovy, kde jsou v kancelářích po jednom až dvou pracovnících. Kanceláře jsou vybaveny potřebným nábytkem a sestaveny tak, aby vytvářeli bezpečnostní bariéru vůči klientovi. Všichni pracovníci jsou vybaveny pepřovými spreji a na viditelném místě mají mobilní telefonní číslo hlídky městské policie, kterou volají v případě jednání s nezvladatelným klientem.
Soukromí a bezpečí při komunikaci s klienty je zajištěno možností využití „komunikační místnosti“ umístěné v přízemí budovy. Komunikační místnost dále slouží k pořádání odborových porad, supervizí, případových konferencí apod. Komunikační místnost splňuje podmínku bezbariérového přístupu. Je vybavena počítačem a tiskárnou pro vytváření záznamů či protokolů z jednání. 15
Pro čekající klienty je v prostorách chodeb dostatek židlí a také sociální zázemí. V přízemí budovy je umístěno bezbariérové WC pro vozíčkáře opatřené EURO zámkem. U hlavních vchodových dveří v přízemí budovy jsou umístěna tlačítka, kterými si handicapovaný klient přivolá příslušného referenta odboru.
2b Orgán sociálně-právní ochrany má přiměřené materiální vybavení s ohledem na výkon sociálně-právní ochrany na pracovišti i mimo něj. K dispozici je zejména přiměřený počet automobilů, mobilních telefonů, notebooků, fotoaparátů a dalších prostředků záznamové techniky pro práci v terénu. OSPOD Ivančice využívá při výkonu sociálně-právní ochrany dětí služební automobil Fiat Panda, RZ 5B3 1688. Požadavky na služební automobil se vyznačují v elektronickém evidenčním systému, dostupném pro všechny pracovníky OSV. Požadavky na další pracovní 16
týden předává Bc. Houfková hromadně správci vozového parku. Pokud není uvedené služební vozidlo k dispozici, je správce vozového parku požádán o přidělení jiného vozidla. Používání a parkování služebních vozidel se řídí Organizačním pokynem č. 1/2014 o používání a parkování osobních služebních motorových vozidel. Pro delší služební cesty lze využít služební auto s řidičem, který je organizačně zařazen pod odbor správních činností MěÚ. Každý pracovník zařazený pod OSPOD Ivančice má k dispozici pevnou linku a současně mobilní telefon, telefonní limity nejsou omezeny. Pro výkon pohotovosti je vyčleněn zvláštní mobilní telefon. Pokyny pro obsluhu pevného telefonu:
služební volání mimo úřad se uskutečňuje prostřednictvím předvolby 0 přesměrování na klapku jiného telefonu v případě dlouhodobější nepřítomnosti zaměstnance k zajištění zastupitelnosti: 60 + číslo klapky + # přetažení hovoru k sobě z jiného telefonu: 3 + klapka zvonícího telefonu přepojení hovoru na jiný telefon: tlačítko transfer + číslo klapky smazání přednastavených funkcí: 69 soukromé telefonní hovory se uskutečňují prostřednictvím předvolby 66. Každý pracovník, zařazený pod OSPOD Ivančice, má k dispozici osobní počítač s tiskárnou. Jeden pracovník má pro potřeby celého OSPOD k dispozici multifunkční zařízení s možností scanování. V kancelářích jsou dále k dispozici kopírky a v kanceláři č. 14 je skartovačka a fax s tel. číslem 546 419 497. Spotřební materiál do tiskáren a kopírek na žádost zaměstnanců zajistí p. Světlíková na sekretariátu tajemnice. Závady na těchto zařízeních se nahlašují vedoucí odboru Ing. Prokopové, která zajistí případnou opravu. OSPOD Ivančice dále disponuje následujícím technickým vybavením společným pro všechny zaměstnance zařazené pod OSPOD: digitální fotoaparát SONY digitální fotoaparát OLYMPUS videokamera JVC se stativem diktafon notebook HP přenosná tiskárna CANON Uvedená technika je uložena v uzamykatelné skříni v kanceláři č. 13 a je opatřena přehledem výpůjček. Každý pracovník je povinen do přehledu vyznačit své jméno a datum zapůjčení příslušné techniky a po jejím využití techniku řádně vrátit. V případě závady na některém z těchto zařízení tuto neprodleně oznámí Bc. Houfkové, která zajistí případnou opravu.
17
2c Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici přiměřené materiální vybavení pro práci s osobami z cílové skupiny, jimž je poskytována sociálně-právní ochrana (dále jen „klient“), zejména s ohledem na potřeby dětí. Pro práci s osobami z cílové skupiny, zejména s ohledem na potřeby dětí, je OSPOD Ivančice vybavený dětským koutkem, který je umístěný v kanceláři č. 14. Dětský koutek je vybavený hracím kobercem a hračkami. V případě potřeby na děti v dětském koutku dohlíží momentálně volný pracovník. Pořádek v dětském koutku je zajišťován p. uklízečkou, která zde 1x týdně vyluxuje koberec, dohled nad úklidem a čistotou hraček zajišťuje Šandová Jitka, DiS. Pro větší děti, čekající na chodbě, je zde k dispozici stolek s potřebami pro malování. Pro matky s dětmi v přízemí budovy (vedle komunikační místnosti) je prostor s přebalovacím pultem a kojícím křeslem.
2d Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici přiměřené hygienické zázemí a potřebné osobní ochranné pracovní prostředky pro zaměstnance zařazené v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnance kraje zařazené do krajského úřadu nebo zaměstnance obce zařazené do obecního úřadu. Hygienické zázemí je dostačující počtu zaměstnanců OSPOD a přizpůsobeno klientele. Pro zaměstnance jsou k dispozici 2 WC, další v tomto patře je určeno pro klienty. V přízemí budovy je WC pro vozíčkáře a ostatní zdravotně postižené, který je osazený eurozámkem. Taktéž v přízemí je bezbariérově přístupný prostor pro matky s dětmi s přebalovacím pultem a kojícím křeslem. Sprchový kout pro zaměstnance je k dispozici v nedaleké hlavní budově (na radnici). Zaměstnanci OSPOD mají kanceláře v prvním patře budovy, v níž sídlí pouze odbor sociálních věcí MěÚ Ivančice. Zde jsou v kancelářích po jednom až dvou pracovnících. Kanceláře jsou vybaveny potřebným nábytkem a sestaveny tak, aby vytvářeli bezpečnostní bariéru vůči klientovi. Všichni pracovníci jsou vybaveny pepřovými spreji a na viditelném místě nebo přímo ve služebních mobilních telefonech mají mobilní telefonní číslo hlídky městské policie, kterou volají v případě jednání s nezvladatelným klientem. Při jednání 18
s takovými klienty jsou přítomni vždy dva zaměstnanci OSPOD, pro snadnější zvládání jednání s problémovým klientem, tento také přivolává dle potřeby pomoc MěP Ivančice. Osobní ochranné prostředky: všichni zaměstnanci mají k dispozici pepřové spreje, pro práci v terénu návleky, rukavice, desinfekční prostředky a lékárničku, také jsou očkováni. Dále mají k dispozici desinfekční prostředky na hračky a jiné pomůcky při práci s dětmi. Úklid a desinfekci všech prostor, včetně náslechové místnosti, zabezpečuje svým personálem Město Ivančice.
19
STANDARD Č. 3 INFORMOVANOST O VÝKONU SOC. - PRÁVNÍ OCHRANY 3a Orgán sociálně-právní ochrany zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup či jiným vhodným způsobem vnitřní pravidla a postupy jím vytvořené za účelem naplnění těchto standardů kvality sociálně-právní ochrany.
Vytvořené standardy kvality pro sociálně právní ochranu dětí, jako soubor pravidel a postupů mapující naplňování standardů kvality jsou pro cílovou skupinu uveřejněny na webových stránkách města Ivančice v dokumentech profilu odboru sociálních věcí, které naleznete pod odkazem informace odborů. Zde je také zveřejněn základní informační leták odboru sociálních věcí MěÚ Ivančice, který představuje oddělení SPOD a mapka rozdělení správního obvodu. Formuláře podání k soudu či žádosti o pěstounskou péči a adopci jsou zde také k dispozici, pod odkazem „Formuláře“. Webové stránky s informacemi musí splňovat podmínku tzv. bezbariérovosti, pro přístupnost zdravotně postiženým.
3b Orgán sociálně-právní ochrany má zpracovány informace o výkonu sociálně-právní ochrany, a to ve formě srozumitelné cílové skupině. Tyto informace jsou veřejně dostupné.
V budově, kde se nachází pracoviště SPOD, jsou v přízemí a v patře umístěny orientační tabule se základními informacemi o organizační struktuře odboru, působnosti a náplni činnosti pracovníků jednotlivých agend, včetně místní příslušnosti. Je zde patrné, jaké záležitosti lze v které kanceláři řešit, v jaké situaci může sociální pracovník SPOD klientovi pomoci. Současně jsou zde i s kontakty uvedeny základní spolupracující instituce. Dále se na chodbě nachází informace o úředních hodinách a hodinách pro veřejnost. Pro účel základní informovanosti byl distribuován leták Městský úřad Ivančice – OSPOD. U vedoucí odboru je k nahlédnutí písemná forma standardů kvality OSPOD.
20
STANDARD Č. 4 PERSONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ OCHRANY DĚTÍ
VÝKONU
SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ
4a Orgán sociálně-právní ochrany má písemně stanovenou organizační strukturu, počet pracovních míst a pracovní profily jednotlivých zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu nebo zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu. Nastavení systematizace práce OSPOD a aktivity s tím spojené, tzn. zavádění nových metod práce, jako je vyhodnocování situace dítěte a rodiny, vytváření IPODů, realizace případových konferencí apod., je podmíněno optimálním počtem zaměstnanců. Pro zajištění kvalitního výkonu sociálně-právní ochrany dětí v celém regionu působnosti je proto stanoven počet zaměstnanců tohoto úseku odboru sociálních věcí dle dosud platného „ Doporučení MPSV ke stanovení počtu zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do orgánů sociálně právní ochrany“, viz příloha č. 1. Výkon sociálně-právní ochrany dětí je dle kritérií výše uvedeného doporučení vykonáván pěti pracovníky s odpovídající kvalifikací dle §§ 110, 111 zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Viz následující schéma:
ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ MĚÚ IVANČICE ORGANIZAČNÍ SCHÉMA
Vedoucí odboru a kurátor pro dospělé Ing. Olga Prokopová Kritérium 4b se nehodnotí u orgánu sociálně-právní ochrany na úrovni Oddělení sociální práce OSP
Oddělení sociálně-právní ochrany dětí - OSPOD
Mgr. Irena Šancová Jana Kratochvílová Eva Ošmerová, DiS.
Náhradní rodinná péče Bc. Šárka Houfková
Péče o děti
Kuratela
Mgr. Lucie Kratochvílová
Mgr. Zdeněk Geyer
Jitka Šandová, DiS.
21
Pavla Fialová, DiS.
Pracovní profily, což jsou popisy pracovní pozice vzhledem k požadovanému vzdělání, kvalifikaci, požadované praxi, osobním předpokladům zaměstnance a výčtu činností vykonávaných v rámci pracovní pozice, jsou vedeny v souladu se specifikací zaměstnanců pro výkon SPO a jsou uloženy na personálním oddělení odboru vnitřních věcí Městského úřadu Ivančice. Pracovní náplně a profily vychází z příslušných předpisů, jako jsou zákon o obcích, pracovní právo, zákona o sociálních službách a z vnitřních předpisů úřadu a jsou s nimi v souladu, tzn., že jsou aktualizovány při změnách výše uvedených zákonů.
4b Počet zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany je přiměřený spádové oblasti a náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Základním výchozím kritériem je nejméně 1 zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany na 800 dětí (osob do 18 let věku), které jsou hlášeny k trvalému pobytu ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Vedoucí zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu k výkonu sociálněprávní ochrany se započítává do celkového počtu zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany na základě rozsahu svého zapojení do práce s klienty. Vzhledem k velikosti správního obvodu, ve kterém je 17 obcí a nejsou zde žádné vyloučené lokality, problémové komunity apod., čili s běžnou mírou náročnosti (I. kategorie náročnosti dle metodiky) výkonu sociálně-právní ochrany je kritérium nejméně 1 pracovník na 800 dětí (dle „Doporučení MPSV ke stanovení počtu zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do orgánů sociálně právní ochrany“) v regionu splněno až nyní přijetím jedné nové pracovnice na oddělení OSPOD v rámci projektu „Standardizace OSPOD v ORP Ivančice“ financovaného z OP LZZ, ESF v ČR. V našem regionu dle údajů Českého statistického úřadu za rok 2012 je totiž 4.491 dětí ve věku do 18 let, což znamená minimální personální standard 5 sociálních pracovníků na oddělení OSPOD včetně kurately mládeže. Dle výše uvedené metodiky jen v tomto minimálním počtu lze kvalitně poskytovat sociálně právní ochranu dětí, řešit krizové situace ohrožených dětí v takto velkém správním obvodu. Vzhledem k velikosti obvodu a počtu ob
22
4c Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci organizační struktury vnitřním předpisem písemně stanovena oprávnění a povinnosti k jednotlivým pracovním pozicím vztahujícím se pouze k výkonu sociálně-právní ochrany a důsledně dbá na to, aby konkrétní pracovní pozice byla vyhrazena výlučně výkonu sociálně-právní ochrany. Průkazně jej uplatňuje v praxi. Poskytování sociálně právní ochrany se všemi činnostmi a povinnostmi a oprávněními jsou v souladu se zákonem č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí. Každý zaměstnanec je vybaven pro práci v terénu oprávněním (dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách), odpovídající jeho funkčnímu zařazení, které může předkládat na požádání v místě terénního šetření a prokázat tím svoji příslušnost k pracovišti OSPOD a svoje oprávnění provádět např. šetření v rodině, být účasten výslechu nezl. apod. Výkon agendy sociálně-právní ochrany není kumulován s jinými agendami nespadajícími pod její výkon. Je přesně vymezen v pracovních profilech.
23
STANDARD Č. 5 PŘIJÍMÁNÍ A ZAŠKOLOVÁNÍ 5a Každý zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu nebo zaměstnanec obce zařazený do obecního úřadu k výkonu sociálněprávní ochrany splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka podle zákona o sociálních službách a disponuje zvláštní odbornou způsobilost na úseku sociálně-právní ochrany. Zaměstnanci OSPOD splňují kvalifikační předpoklady pro výkon sociálního pracovníka, tak jak je definuje zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách v platném znění. Personální oddělení úřadu koordinuje všechny záležitosti vztahující se k plnění všech zákonných povinností k splnění odbornostních předpokladů všech soc. pracovníků OSPOD a vede o tomto přesnou evidenci. Vzhledem k odbornému vzdělání pracovnic OSPOD je využívána vyhl. č. 304/2012 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávních celků.
5b Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracována vnitřní pravidla pro přijímání nových zaměstnanců zařazených v orgánech sociálněprávní ochrany, zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu nebo zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu k výkonu sociálněprávní ochrany. Tato pravidla uplatňuje v praxi. Pravidla pro přijímání nových zaměstnanců pro oddělení SPOD jsou rámcově obdobné jako přijímání jiných úředníků MěÚ a jsou přesně definovány, včetně časových limitů, §§ 7, 8, 9 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávních celků, v platném znění. Tato agenda je plně v kompetenci personálního oddělení, které přijímání nových zaměstnanců koordinuje (personalista, tajemnice/ starosta, webmaster, příslušný vedoucí odboru). Požadavky na zájemce o práci na úseku SPOD: -
odborná způsobilost dle zák. č. 108/2006 Sb. o sociálních službách bezúhonnost zdravotní způsobilost další předpoklady (komunikativnost, samostatnost, řidičský průkaz skupiny B apod.)
24
Výsledky výběrového řízení obdrží zájemci písemně s tím, že v dopise jsou jim navráceny všechny jejich doklady, které byly součástí žádostí.
5c Orgán sociálně-právní ochrany přihlásí nového zaměstnance vykonávajícího sociálně-právní ochranu ve lhůtách, které jsou stanoveny v jiných právních předpisech, ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti. Všichni zaměstnanci OSPOD splňují odbornou způsobilost pro výkon sociálního pracovníka, tak jak je definuje zákon č. 312/2002 Sb. o úřednících samosprávných celků v platném znění. Velmi často je uplatněna vyhláška č. 304/2012 Sb. o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních správních celků, poněvadž pracovníci OSPOD mají odborné bakalářské či magisterské vzdělání. Je respektováno i další vzdělávání zaměstnanců, tak je zákon upravuje. Proces prohlubování a rozšiřování odborných znalostí probíhá průběžně v rámci absolvování odborných seminářů či konferencí.
5d Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje zaškolení nového zaměstnance vykonávajícího sociálně-právní ochranu. Zaškolování a adaptace nového pracovníka probíhá minimálně po dobu tří měsíců, kdy je seznamován s organizací, vnitřní strukturou a předpisy úřadu. Se systémem práce, toku informací, hierarchií organizace i na pracovišti OSV. V tomto období se prověřují schopnosti nového pracovníka, zda je schopen svěřenou agendu zvládat v potřebné kvalitě. Vlastní zaškolování v tomto období provádí mentor, který nového pracovníka seznámí s pracovištěm, technickým zázemím, pracovními postupy a principy, vnitřními předpisy a manuály a je-li to třeba i speciálními zákony, které jsou při práci na odd. SPOD používány. Mentor i po uplynutí tří měsíců konzultuje postupy nového zaměstnance v složitějších případech apod. V tomto období absolvuje nový pracovník vstupní vzdělávání úředníka, taktéž je intenzivně vysílán na odborné semináře. Vyhodnocení adaptačního období provede mentor, který rozhodne, kdy je nový pracovník schopen pracovat samostatně. Po ukončení adaptačního období se stává nový zaměstnanec plnohodnotným pracovníkem OSPOD s tím, že již samostatně vede kauzy, účastí se již sám soudních jednání. Současně již získá písemné oprávnění pro zapojení se do harmonogramu „pohotovostí“ vykonávané pracovištěm SPOD.
25
5e Orgán sociálně-právní ochrany dětí určuje, zda umožní studentům a jiným fyzickým osobám stát se stážisty nebo dobrovolníky na svém pracovišti. Pokud orgán sociálně- právní ochrany umožňuje stáž nebo dobrovolnickou práci na svém pracovišti, pak má se stážisty nebo dobrovolníky uzavřenou smlouvu a zajišťuje jejich náležité proškolení. Rozhodnutí pro umožnění výkonu praxe na OSV odd. SPOD je v kompetenci vedoucí odboru. Při prvotním jednání je dohodnut rozsah a způsob vedení praxe tak, aby bylo dosaženo nastaveného cíle praxe. Kritéria pro přijetí stážisty:
student střední, vyšší či vysoké školy s odborností vztahující se k sociálně-právní ochraně odborné školy se zaměřením na sociální problematiku student s bydlištěm v regionu Ivančice student má termín praxe v době, kdy na odboru není jiný stážista uzavření dohody s vysílající školou, kde je vymezen rozsah činnosti, které má stážista vykonávat, rozsah praxe a cíle stáže podpis mlčenlivosti v případě nezletilého stážisty souhlas zákonného zástupce s výjezdy do terénu na šetření či do zařízení jako jsou ZDVOP, dětské domovy apod.
Zaškolení stážisty probíhá pod dohledem mentora, který stážistu provází po celou dobu praxe. Stážista i přes podepsání mlčenlivosti nemá přístup do dokumentace klientů, neúčastní se náslechů bez jejich výslovného písemného souhlasu.
26
STANDARD Č. 6 PROFESNÍ ROZVOJ ZAMĚSTNANCŮ 6a Vedoucí zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-první ochrany, vedoucí zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu nebo vedoucí zaměstnanec obce zařazený do obecního úřadu k výkonu sociálněprávní ochrany pravidelně hodnotí podřízené zaměstnance, kteří se podílejí na výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Vedoucí zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-právní ochrany, vedoucí zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu nebo vedoucí zaměstnanec obce zařazený do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany je hodnocen svým přímým nadřízeným minimálně jednou ročně. Hodnocení je zaměřeno zejména na stanovení, vývoj a naplňování osobních profesních cílů a potřeb další odborné kvalifikace.
Vedoucí odboru jedenkrát do roka provádí hodnocení svých podřízených. Poněvadž neexistují žádná celoúřadová pravidla pro hodnocení, není možno je použít pro hodnocení zaměstnanců, kteří se podílejí na výkonu sociálně-právní ochrany. Hodnocení je prováděno:
způsobem rozhovoru s vedoucím, pozorováním zaměstnance při práci, analýzou náhodně vybraných spisů či problémových kauz, sebehodnocením klienta, případně zpětnou vazbou od klientů
Vyhodnocení je ústní s tím, že
zaměstnanec je s výsledkem seznámen, společně s nadřízeným stanoví potřebné další vzdělávání, společně s nadřízeným stanoví reálný cíl a vytvoří osobní vzdělávací plán
27
Hodnocení se takto prolíná do programu dalšího vzdělávání zaměstnanců, které respektuje § 20 a následující (průběžné vzdělávání) zák. č. 312/2002 Sb. o úřednících samosprávných celků v platném znění a § 110 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách v platném znění.
6b Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracovány individuální plány dalšího vzdělávání jednotlivých zaměstnanců vykonávajících sociálně-právní ochranu. Plány uplatňuje v praxi. Každý zaměstnanec vykonávající SPOD má vypracovaný svůj individuální jednoletý plán dalšího vzdělávání, v němž je zaměřen na prohlubování znalostí a dovedností dle své specializace, nebo dle zjištěných nedostatků na základě výsledku hodnocení zaměstnance.
Rastr „Plánu dalšího vzdělávání“: Plán dalšího vzdělávání úředníka (podle § 20 zák. č. 312/2002 Sb. a § 111 zákona č. 108/2006 Sb.)
JMÉNO A PŘÍJMENÍ, TITUL:
Název pracovního (funkčního) místa: sociální pracovník SPOD (dle popisu pracovní náplně) Odbor: sociálních věcí Charakter práce (správní činnosti): sociálně právní ochrana dětí Dosažené předcházející vzdělání: 1. Střední vzdělání: ………………………………………………………... 28
a)
všeobecné
b) odborné (obor) ……………………….. ………………………… 2. Vyšší odborné …………………… 3.
(obor
studia):
……………………………………...
Vysokoškolské vzdělání: a)
bakalářské
……………………………………………………. b) magisterské
…………………………………....
……………... c) doktorandské ……………………………………...………….. 4.
Postgraduální – vědecké: ………………….....…………………………………………
5.
Zvláštní odborná způsobilost:
6.
Uznané vzdělání podle § 34 zák. č. 312/2002 Sb. (v souvislosti s prováděcí předpisem (vyhláška MV č. 304/2012 Sb.):
7.
Další profesní kurzy:
Zaměstnanec je povinen absolvovat vstupní vzdělávání a zkoušku zvláštní odborné způsobilosti. Tuto povinnost nemá úředník, kterému bylo vydáno osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části.
Dohodnutý plán průběžného vzdělávání na období – rok 2015
Průběžné vzdělávání se uskutečňuje formou kurzů. Zaměstnanec absolvuje dle aktuální potřebnosti kurzy týkající se těchto okruhů: rodinné právo v praxi a jeho novelizace, SPO v praxi, práce a komunikace s rodinou, správní právo, medicínské právo pro sociální pracovníky, domácí násilí, detekce násilí na dětech (týrané, zneužívané a zanedbávané děti), trestní odpovědnost mládeže, trestné činy proti rodině a dětem, náhradní rodinná péče, etika úředníka, syndrom vyhoření a jeho prevence, apod.
29
Účast na kurzu, jež je součástí průběžného vzdělávání, se prokazuje osvědčením vydaným vzdělávací institucí, která kurz pořádala. Plán vzdělávání sestavil: Plán vzdělávání schválil: S plánem vzdělávání seznámen:
Dne:
Změny plánu vzdělávání:
6c Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje průběžné vzdělávání zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu nebo zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany v rozsahu minimálně 6 pracovních dnů za kalendářní rok, a to formou účasti zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu nebo zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany na vzdělávacích kurzech akreditovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí. Vzdělávání zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu nebo zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany vychází z individuálních plánů dalšího vzdělávání a je a změřeno na rozšíření odborné kvalifikace.
Příloha k plánu průběžného vzdělávání: Absolvovaná vzdělání R. 2015
Název vzdělávací akce: Nástup školení: 30
Absolvoval dne: Číslo osvědčení: Počet dnů vzdělávání: Cena kurzu:
cestovní náklady:
celkem:
cestovní náklady:
celkem:
cestovní náklady:
celkem:
cestovní náklady:
celkem:
Název vzdělávací akce: Nástup školení: Absolvoval dne: Číslo osvědčení: Počet dnů vzdělávání: Cena kurzu:
Název vzdělávací akce: Nástup školení: Absolvoval dne: Číslo osvědčení: Počet dnů vzdělávání: Cena kurzu:
Název vzdělávací akce: Nástup školení: Absolvoval dne: Číslo osvědčení: Počet dnů vzdělávání: Cena kurzu:
Název vzdělávací akce: Nástup školení: Absolvoval dne: Číslo osvědčení: Počet dnů vzdělávání: Cena kurzu:
cestovní náklady:
Název vzdělávací akce: Nástup školení: Absolvoval dne: 31
celkem:
Číslo osvědčení: Počet dnů vzdělávání: Cena kurzu:
cestovní náklady:
celkem:
6d Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pro zaměstnance zařazené v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnance kraje zařazené do krajského úřadu nebo zaměstnance obce zařazené do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany, kteří vykonávají přímou práci s klienty, podporu nezávislého kvalifikovaného odborníka. Podpora nezávislého kvalifikovaného odborníka, jehož odbornost se vztahuje k výkonu činnosti orgánu sociálně-právní ochrany, je zabezpečována supervizorem, který je osobou stojící mimo strukturu organizace a má tedy neutrální pohled na řešenou problematiku, čímž napomáhá k hledání nových pohledů, způsobů řešení. Podporuje zaměstnance orgánu sociálně-právní ochrany psychicky a tím napomáhá předcházení syndromu vyhoření. Podpora externím supervizorem je svým rozsahem a obsahem postavena dle potřeb zaměstnanců. Je zaměřena případově, ale i týmově, je možné realizovat i individuální supervizi, pokud o ni některý zaměstnanec požádá. Finanční zajištění supervizí je plněno z prostředků dotace na výkon sociálně právní ochrany dětí (bod 11. metodiky MPSV pro čerpání dotace na výkon agendy SPOD). Nezávislý kvalifikovaný supervizor má uzavřenou dohodu s Městem Ivančice, v níž jsou nastaveny všechny důležité parametry. Zejména četnost setkání (minimálně 6 supervizí ročně), délka setkání a charakter výstupů ze supervize. Supervizní setkání se konají v komunikační místnosti odboru sociální věcí MěÚ Ivančice, která je k tomuto účelu dostatečně vybavena.
32
STANDARD Č. 7 PREVENCE 7a Orgán sociálně-právní ochrany aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené děti. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky pro preventivní aktivity ve svém správním obvodu. Zaměstnanci orgánu sociálně-právní ochrany v souladu s ustanovením §10 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů vyhledávají děti uvedené v §6 tohoto zákona. Tato činnost probíhá aktivně a systematicky. Pracovníci SPO mají jasně stanoveny kompetence a postupy pro monitorování a vyhledávání ohrožených dětí, v rámci samotného výkonu sociálně-právní ochrany (šetření, jednání, příp. konferencích,…) sledují a vyhodnocují možná rizika. V rámci výkonu sociálně-právní ochrany dětí spolupracují s orgány územní samosprávy, pověřenými osobami, školami, školskými zařízeními, poskytovateli sociálních služeb, Policií ČR, městskou policií, Probační a mediační službou, soudy, státními zastupitelstvími, poskytovateli zdravotních služeb, pedagogicko-psychologickými poradnami apod. V rámci této spolupráce je mapováno dění v lokalitách města i spádových oblastí. Informace od těchto subjektů jsou přímo zasílány oddělení sociálně-právní ochrany, či jsou předávány na společných setkáváních v rámci komisí města, týmů pro mládež, valných hromad zástupců mikroregionu. Zaměstnancům orgánu sociálně-právní ochrany jsou známa místa a oblasti vyššího výskytu ohrožených dětí a na těchto místech uplatňují, ve spolupráci se zainteresovanými subjekty, adekvátní preventivní aktivity (dohled, realizaci volnočasových aktivit, aktivizační služby). OSPOD aktivně vyhledává a monitoruje způsobem: Spoluprací se školami – řeší aktuální tematické okruhy, deleguje na organizace nabízející preventivní programy SPONDEA, K-centrum Noe Třebíč Spoluprací s neziskovými organizacemi, PPP, SVP, dětští lékaři, nemocnice… u některých dochází k pravidelným setkáváním, předáváním informací o práci v rodině, v případě že shledají, že dítě je ohrožené sociálním nebo patologickými jevy, oznámí OSPOD Spoluprací s městskou policií
33
Spoluprací s Policií ČR Vlastní prací samotného pracovníka v terénu zaměřená na všímavosti okolí o okolních jevů, v rámci šetření v rodinách a pohovory s dětmi se dovídáme o nových případech vyžadující SPOD Pravidelně se konající komisí pro sociálně-právní ochranu dětí
7b Orgán sociálně-právní ochrany v rámci preventivních aktivit prokazatelně spolupracuje s dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci, zejména s orgány územní samosprávy, pověřenými osobami, poskytovateli sociálních služeb, zástupci škol a školských zařízení, Policií ČR, Probační a mediační službou, soudem, státním zastupitelstvím, poskytovateli zdravotních služeb, případně dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci zúčastněnými na péči o ohrožené děti podle místních potřeb a podmínek. Všechny výše uvedené subjekty mohou tak formou spolupráce v rámci výše uvedeného zvolit tým pro děti a mládež. Orgán sociálně-právní ochrany uplatňuje v rámci preventivních programů multidisciplinární přístup. Jedná se o veškerá opatření, která směřují k předcházení nežádoucím jevům v lokalitách, ve kterých orgán působí. Prokazatelně spolupracuje i s dalšími návaznými subjekty. Na preventivní aktivity a opatření směřující k předcházení nežádoucích jevů v oblastech souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí se zaměřují komise zřízené starostou. Odborem je zpracován komunitní plán rozvoje soc. služeb. Oddělení sociálně-právní ochrany dětí zabezpečuje činnost komise pro sociálně-právní ochranu dětí, zřízenou starostou města v souladu s ustanovením§ 38 zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů a § 106 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Činnost komise: v zákonem vymezených případech rozhoduje o vydání a odnětí pověření ke zřízení výchovně rekreačních táborů pro děti navrhuje a posuzuje předložené sociálně preventivní programy na ochranu týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí 34
zajišťuje projednání jednotlivých případů týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí v komisi, za účelem navržení opatření k účinné pomoci dítěti a rodině doporučuje provést opatření, která by měla být uskutečněna v oblasti ochrany dětí před sociálně patologickými jevy připravuje programy péče o problémové skupiny dětí na žádost tajemníka obecního úřadu posuzuje jednotlivé případy provádění sociálně-právní ochrany a vydává k nim stanoviska koordinuje výkon sociálně-právní ochrany na území správního obvodu obce Ivančice s rozšířenou působností Členové komise jsou jmenováni z řad odborníků, kteří se věnují problematice související se sociálně-právní ochranou dětí. Tento multidisciplinární tým je složen ze zástupců Policie ČR, orgánu sociálně-právní ochrany dětí, školských zařízení, poskytovatelů sociálních služeb a zdravotnických, možno podle potřeby pozvat dítě spolu rodiči nebo jinými fyzickými osobami odpovědnými za jeho výchovu a jiné osoby dle zákona. Zaměstnanci orgánu sociálně-právní ochrany: minimálně jednou ročně (v rámci společných jednání komise sociálně-právní ochrany dětí a komise pro školství, výchovu a vzdělávání) informují učitele, výchovné poradce, metodiky primární prevence, vedení škol o problematice sociálně-právní ochrany dětí kurátor pro mládež spolupracuje s poskytovateli preventivních aktivit s pedagogy školy a metodiky primární prevence zúčastňují se společných setkání se subjekty, které pracují s dětmi a jejich rodinami mají k dispozici základní informace o službách pro klienty, které jsou zpracovány v katalogu sociálních služeb Jihomoravského kraje.
¨
35
8. Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení
STANDARD Č. 8 PŘIJETÍ OZNÁMENÍ, POSOUZENÍ NALÉHAVOSTI A PŘIDĚLENÍ PŘÍPADU 8a Orgán sociálně-právní ochrany jednotně postupuje při přijetí oznámení případu a jeho evidenci. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, upravuje oznamovací povinnost ve vztahu k subjektům, které se mohou při své činnosti setkat s ohroženým dítětem. Oznámením se rozumí přijetí informace o možném ohrožení dítěte. Orgán sociálně-právní ochrany postupuje jednotně při přijetí oznámení případu a jeho evidenci. Celý postup je pečlivě rozfázován na jednotlivé kroky:
přijetí oznámení evidence případu v elektronické poště (Ginis) bezodkladné přidělení koordinátorovi případu posouzení naléhavosti případu včetně vyhodnocení rizik vyhodnocení případu pracovníkem odložení podnětu nebo zařazení případu do evidence podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí a instrukce o vedení spisové dokumentace
Orgán sociálně-právní ochrany má tedy jednoznačná pravidla, která určují způsoby přijetí oznámení, a postupy s ohledem na způsob přijetí podnětu (formou telefonickou, e-mailovou, písemnou, vlastní depistážní činností ap.) a režim, v jakém je oznámení přijato (v pohotovosti, v terénu, na pracovišti). Klienti jsou informováni o důvodech pro evidenci případu. Taktéž jsou informovány státní orgány, pověřené osoby, školy, školská zařízení a poskytovatelé zdravotních služeb popř. další zařízení určená pro děti, která oznámení učinila a to o dalším postupu a lhůtách pro vyřízení oznámení, pokud o to požádaly.
8b Každý případ orgánu sociálně-právní s ohledem na jeho naléhavost. 36
ochrany
je
posouzen
Orgán sociálně-právní ochrany posuzuje každý případ individuálně a s ohledem na jeho naléhavost. Proces posouzení naléhavosti případu probíhá bezodkladně koordinátorem případu nebo týmem odborníků, kde se využívá zkušeností členů tohoto týmu. Naléhavou situací se rozumí situace, kterou je potřeba řešit bezodkladně v daný moment, tzn., je nutné vyhodnotit míru ohrožení života dítěte, jeho bezpečí a zdravého vývoje.
8c Každý případ je přidělen konkrétnímu koordinátorovi případu. Koordinátor řídí průběh výkonu sociálně-právní ochrany u daného případu. Orgán sociálně-právní ochrany rozděluje každý případ dle specializace a dle lokality podle rozdělení obvodů. Každý případ je řešený pracovníkem, kterému byl přidělený. Každý pracovník zná své povinnosti, vyplývající ze stanovených kompetencí koordinátora případu. Tento pracovník řídí a zodpovídá za průběh poskytování sociálně-právní ochrany, vykonává přímou sociální práci a intervence ve prospěch klienta, snaží se klientovi pomoci zorientovat se v systému sociálně -právní ochrany a dalších doprovodných služeb. Tento pracovník provází klienta celým procesem pomoci a podpory. Nedílnou součástí tohoto procesu je i zpracování individuálního plánu ochrany dítěte. Pracovník vytváří plán na základě klientových potřeb a problémů a zodpovídá za jeho naplňování, vyhodnocování a pravidelnou aktualizaci. Zde může spolupracovat se sítí služeb a dohlíží na efektivitu poskytované podpory. Na řešení daného případu může tak spolupracovat i více osob. Může se stát, že nastane nutnost vyměnit pracovníka případu (např. změna charakteru případu, změna systému práce s klientem, z důvodu nemoci, dovolené, odchodu pracovníka ap.).
8d Každý zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany pracuje s maximálně 80 rodinami, v případě kurátora pro děti a mládež se 40 rodinami. V případě práce s osobami pečujícími a osobami v evidenci pracuje maximálně se 40 rodinami. 37
Orgán sociálně-právní ochrany bere na vědomí, že každý jeho pracovník zařazený k výkonu sociálně-právní ochrany může aktuálně pracovat maximálně s 80 rodinami, v případě klientů kurátora pro mládež a v případě práce s osobami pečujícími a osobami v evidenci může pracovat maximálně se 40 rodinami. Touto skutečností tak zajišťuje nejenom řádný a kvalitní výkon sociálně-právní ochrany, ale taktéž zajišťuje práva rodiny. Ochraňuje tak i pracovníky před přetížením v situacích, kdy by pracovník měl pracovat s větším počtem rodin, než jsou jeho reálné kapacity. Tyto uvedené maximální počty orgán sociálně-právní ochrany nepřekračuje a pro sledování uvedených hodnot není stanovený žádný časový rámec, jedná se o stav v daný konkrétní okamžik. V průběhu času se mohou počty rodin, s nimiž pracovníci pracují, měnit, a to adekvátně změnám náročnosti práce s rodinami či stanovení priorit a intenzity této práce. Do počtu rodin, s nimiž pracovník pracuje, se započítává každá rodina, to znamená jak rodina vedená ve spisu Om, tak i rodina vedená ve spisu Nom (tj. i rodina s dětmi, které mají trvalé bydliště mimo příslušnou obec). Jako jednu rodinu počítá orgán sociálně-právní ochrany také rodinu, kde je např. vedeno více Om nebo Nom spisů.
38
STANDARD Č. 9 JEDNÁNÍ, VYHODNOCOVÁNÍ A INDIVIDUÁLNÍ PLÁN OCHRANY DÍTĚTE 9a Při jednání s klienty dodržuje orgán sociálně-právní ochrany základní principy výkonu sociálně-právní ochrany, zejména – – – – – – – – –
respektuje individuální přístup ke všem klientům, vychází z individuálních potřeb každého klienta, podporuje samostatnost klientů, uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta, motivuje k péči o dítě, posiluje sociální začleňování klientů, důsledně dodržuje lidská práva a základní svobody, podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím, informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálně-právní ochrany.
Orgán sociálně-právní ochrany dodržuje při jednání s klientem základní principy výkonu sociálně-právní ochrany. Zejména se jedná o uplatňování individuálního přístupu k potřebám každého klienta, o motivaci k péči o děti, o posilování sociálního začleňování klientů, o podporu samostatnosti klienta, o podporování kontaktu s přirozeným sociálním prostředím, o informování klienta o postupech používaných při výkonu sociálně-právní ochrany. V oblasti sociální práce se dále uplatňují principy a zásady, jakými jsou například respekt k jedinečnosti každého člověka bez ohledu na jeho původ, etnickou příslušnost, rasu či barvu pleti, mateřský jazyk, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské a politické přesvědčení a bez ohledu na to, jak se podílí na životě celé společnosti, respekt k právu každého jedince na seberealizaci, ochrana důstojnosti a lidských práv klientů, ochrana klientova práva na soukromí a důvěrnost jeho sdělení, vedení klientů k vědomí odpovědnosti. Znalost principů sociálně-právní ochrany a jejich uplatňování v praxi jsou základním kamenem poskytování sociálně-právní ochrany práv a svobod, a v praxi je důsledně uplatňují. Spolupracují s dalšími odborníky a tím zvyšují kvalitu poskytované sociálně-právní ochrany, sociálně-právní ochrany dětí hájí nejlepší zájem dítěte, přispívají k vytvoření podmínek pro zdárný fyzický, duševní, duchovní a sociální rozvoj dítěte, snaží se předejít a odklonit 39
jakoukoli formu týrání, zneužívání a zanedbávání dítěte. Respektuje rodinu jako základní, přirozené a nezastupitelné prostředí pro plný a harmonický rozvoj osobnosti dítěte, respektují práva a pokud to není v přímém rozporu s jeho nejlepšími zájmy, dále pomáhají v návratu dítěte do jeho přirozeného prostředí či náhradního rodinného prostředí.
9b Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se specifickými potřebami nebo má dojednanou spolupráci s fyzickými osobami a právnickými osobami, které tuto službu zajistí externě. Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se specifickými potřebami, nebo má dojednanou spolupráci se subjekty, které tyto služby pro něho zajistí externě. Orgán sociálně-právní ochrany zná specifické potřeby těchto klientů. Pracovníci umí s klienty se specifickými potřebami komunikovat nebo mají zajištěny externí spolupracovníky, kteří jim komunikaci zprostředkují. Může se jednat o komunikaci ve znakové řeči, v cizí řeči, s dítětem/rodičem/klientem s určitým typem postižení či znevýhodnění. Základní informace o službách pro klienty se specifickými potřebami má pracoviště orgánu sociálně-právní ochrany zpracovány srozumitelně pro cílovou skupinu, tj. s ohledem na různé typy specifických potřeb klientů.
9c Orgán sociálně-právní ochrany provádí u všech případů, zejména v okamžiku zavedení dítěte do evidence dětí uvedených v § 54 zákona, vyhodnocování základních potřeb dítěte a situace rodiny (dále jen vyhodnocování), zaměřené na skutečnost zda se jedná o dítě vymezené § 6 a §54 písm. A) zákona, o dítě uvedené v § 54 písm. B) zákona, nebo o dítě zařazené do evidence dětí z jiného důvodu. Jestliže ze závěru vyhodnocování vyplývá, že se jedná o dítě vymezené v §6 zákona, provádí orgán sociálně-právní ochrany podrobné vyhodnocování. Po obdržení podnětu OSPOD založí spisovou dokumentaci, při které dodržuje Směrnici MPSV č.j. 2013-26780-21 ze dne 19. 09. 2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu 40
spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče. OSPOD rozlišuje 3 typy spisů; a to Om, Nom, SPOD. Pokud nezletilé dítě nemá trvalé bydliště v působnosti obvodu Městského úřadu Ivančice, je mu založena spisová dokumentace Nom. V případě potřeby je vyhotoveno základní vyhodnocení v souvislosti na vazbu spisu Om u OSPODu, který je místně příslušný. Pokud má nezletilé dítě trvalé bydliště v působnosti obvodu Městského úřadu Ivančice, je mu založena spisová dokumentace Om, příp. SPOD. Kritéria pro založení spisu Om uvádí výše uvedená směrnice. K tomuto slouží tiskopis „Důvodnost založení a vedení spisové dokumentace o dítěti a jeho rodině“. Po založení spisové dokumentace Om je vyhodnoceno, zda se jedná o dítě v § 6 zákona o OSPOD a je mu vyhotoveno základní vyhodnocení situace dítěte (viz příloha č. 2). Pokud se jedná o dítě v § 6 zákona, provádí OSPOD podrobné vyhodnocení (viz odkaz). Jestliže podnět nesplňuje kritérium pro založení spisu Om, je podnět založen do spisu SPOD. Tomuto spisu je pracovníky vyhotovováno základní vyhodnocení situace dítěte. Vyhodnocování se provádí pro každé dítě samostatně. V případě sourozenců je prováděno pro všechny děti současně.
9d Orgán sociálně-právní ochrany dětí s rozšířenou působností zpracovává podrobné vyhodnocování se závěrem, že v §6 zákona, individuální plán ochrany přehodnocuje a následně jej uzavírá.
obecního úřadu obce v případě, kdy provedl se jedná o dítě vymezené dítěte, podle potřeby jej
Orgán sociálně-právní ochrany sestavuje individuální plán ochrany dítěte, pravidelně jej přehodnocuje a následně jej uzavírá s cílem strukturovat proces práce na případu ohroženého klienta a definovat postup, kdy a jak zpracovávat individuální plán ochrany dítěte. Individuální plán ochrany dítěte je důležitým dokumentem nejen pro pracovníka zodpovědného za daný případ, ale také pro samotnou rodinu a dítě. Díky němu se jim dostává přehledných informací o konkrétních krocích a osobách, které se na jejich plnění podílejí. Rodiče jsou intenzivně zapojeni do systému pomoci dítěti formou oficiálního dokumentu, což v řadě případů může působit motivačně. Individuální plán ochrany dítěte zpracovává pracovník za účasti dítěte a rodiny, s výjimkou situací, kdy není v zájmu dítěte, aby bylo vystaveno některým náročným situacím, které 41
mohou při zpracování plánu vzniknout. Nezbytné je proto pečlivé posouzení konkrétního řešeného případu pracovníkem sociálněprávní ochrany. Není-li individuální plán ochrany dítěte zpracováván za účasti dítěte a rodiny, musí být ze spisové dokumentace zřejmý důvod (nezájem rodiny, porušení zájmu dítěte aj.) Individuální plán ochrany dítěte obsahuje popis příčin ohrožení dítěte a důvody zahájení sociálně-právní ochrany, cíle navržených opatření, prostředky k jejich dosažení a ukazatele účinnosti jednotlivých opatření, rozsah navržených opatření nezbytných k ochraně dítěte a poskytnuté pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, způsob naplňování navržených opatření, práv a zájmů dítěte v rozsahu sociálně-právní ochrany, metody práce s rodinou a rozsah intervencí a pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte při péči o dítě a při jeho výchově. Zpracování individuálního plánu ochrany dítěte je jednou z metod sociální práce, která umožňuje strukturovat proces práce na případu ohroženého dítěte a jeho rodiny. Pracovník ve spolupráci s dítětem (rodinou) naplánuje jednotlivé kroky směřující k podpoře dítěte a rodiny a k vyřešení či alespoň zlepšení obtížné situace dítěte (rodiny). Postupné plnění kroků se řídí časovým harmonogramem. Individuální plán ochrany dítěte je přehledným dokumentem, z něhož jsou zřejmé dílčí kroky přijaté k ochraně dítěte, osoby podílející se na pomoci dítěti a rodině a časový rámec, v němž se jednotlivé úkoly naplňují. Při vypracování individuálního plánu ochrany dítěte je stanoven termín vyhodnocení realizovaných opatření, na jehož základě je následně plán aktualizován pro další časový úsek práce na případu spolu s termínem následného vyhodnocení. Po ukončení poskytování sociálně-právní ochrany je plán uzavřen, přičemž musí být vždy dostatečně podrobně uvedeno, z jakého důvodu a po té může být uzavřen.
42
STANDARD Č. 10 KONTROLA PŘÍPADU 10a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pravidelnou kontrolu případů. Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pravidelnou kontrolu případů, jejímž cílem je odhalit chyby a případné nedostatky při práci s nimi. Kontrolní činností by měl být zajištěn jednotný postup práce orgánu sociálně právní ochrany dětí s klienty. Nadřízený pracovník vykonává u sociálního pracovníka pravidelnou kontrolní činnost 1x za půl roku u 1 spisu. Kontroluje se forma, obsah, proces a zátěž pracovníka. Z provedené kontroly je proveden zápis. Veškeré zápisy z kontrol se ukládají u vedoucího pracovníka. S obsahem zápisu je sociální pracovník seznámen. Na základě stížnosti klienta, podnětu komise sociálně-právní ochrany dětí apod. může být provedena mimořádná kontrola.
43
STANDARD Č. 11 RIZIKOVÉ A NOUZOVÉ SITUACE 11a Zaměstnanci zařazení v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany jsou připraveni na výskyt rizikových a nouzových situací a jsou prokazatelně seznámeni se situacemi, které mohou nastat v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany včetně postupů při jejich řešení. Riziková situace = situace, kdy nastává riziko zranění zaměstnance či klienta, zranění dalších osob, případně hrozba vzniku škody na majetku. Příklady rizikové situace: agresivní či ozbrojený klient, klient pod vlivem drog, konflikt mezi klienty, agresivní zvíře v domácnosti klienta, klient v rizikové lokalitě, zranění sociálního pracovníka nebo klienta, nevolnost sociálního pracovníka nebo klienta. Nouzová situace = situace, kdy může dojít k omezení výkonu sociálně-ochrany z důvodu vzniku nenadálých skutečností, způsobených činností člověka nebo přírodními vlivy. Příklady nouzové situace: z důvodu epidemie většina zaměstnanců v pracovní neschopnosti, kumulace mnoha případů najednou, výpadek elektrického proudu, povodeň v blízkosti pracoviště, požár na pracovišti. Zaměstnanci zařazení v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany jsou připraveni na výskyt rizikových a nouzových situací a jsou prokazatelně seznámeni se situacemi, které mohou nastat v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany včetně
44
postupů při jejich řešení, pracovníci si vědí rady, pokud situace nastane. Pravidla pro řešení rizikových a nouzových situací přinášejí zaměstnancům a klientům větší bezpečí. Všichni pracovníci jsou proškolováni na pravidelných školeních BOZP a školeních řidičů motorových vozidel, kde jsou s postupy řešení havarijních a nouzových situací seznamováni, informováni o změnách. Nouzové a krizové situace při poskytování sociálně-právní ochrany a jejich řešení jsou diskutovány a osvojovány na společných pracovních poradách nebo na poradách jednotlivých pracovišť. O vážných havarijních a nouzových situacích jsou sepsány záznamy, které jsou založeny do spisové dokumentace vedené na oddělením BOZP. DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA TÍSŇOVÉHO VOLÁNÍ
150 – HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY
155 – ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA
156 – MĚSTSKÁ POLICIE
158 – POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY
1188 – INFOLINKA TELEFONNÍCH ČÍSEL
V případě volání na linku tísňového volání je třeba sdělit základní informace:
co se stalo, kde se to stalo, své jméno a číslo telefonu, odkud voláme.
Po ukončení hovoru je nutné vyčkat na zpětný telefonát, kterým si operační pracovník ověří pravdivost nahlášené zprávy.
45
STANDARD Č. 12 DOKUMENTACE O VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ 12a Orgán sociálně-právní ochrany uplatňuje systém zpracování, vedení evidence a archivace dokumentace, včetně vedení elektronické dokumentace v informačním systému sociálně-právní ochrany dětí o klientech a dalších osobách. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, v §§ 54 – 57 (dále jen „zákon o SPOD“) a Směrnice Ministerstva práce a sociálních věcí č.j. 2013/26780-21 ze dne 19. září 2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče (dále jen „Směrnice MPSV“), ukládá obecním úřadům vést evidenci a spisovou dokumentaci dětí, kterým se poskytuje sociálně-právní ochrana, a dětí, kterým byl obecní úřad ustanoven opatrovníkem nebo poručníkem. Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany jsou z důvodu shromažďování a zpracovávání osobních údajů zavázáni dodržováním zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pracovníci SPO jsou povinni dle zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění SPO nebo v přímé souvislosti s tím seznámili. Dále jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobě, která upozornila na závadové chování dětí nebo porušení povinností vyplývajících z rodičovské odpovědnosti, dále o místu pobytu rodiče, který se stal obětí domácího násilí v rodině s dítětem, a rovněž o údajích o osobách, jímž bylo dítě svěřeno do péče před osvojením, jakož i o místě pobytu takového dítěte. Každá konzultace s klientem je zaznamenána v jeho spise. Rovněž jsou zaznamenány veškeré informace vztahující se k případu klienta – telefonická nebo písemná sdělení, informace sdělené jinou osobou, institucí apod. Do spisu klienta se vkládají veškeré dokumenty a listiny vztahující se k jeho případu. Do spisu rovněž patří záznamy odborníků - psychologů, spec. pedagogů, např. z použitých diagnostických metod (např. vyplněné a vyhodnocené psychologické testy, autentické kresby nebo písemná vyjádření klientů při aplikaci projektivních technik), sdělení e-mailovou poštou, osobní dopisy či jiná korespondence vztahující se ke klientovi a k průběhu poradenského nebo terapeutického procesu. Spisová dokumentace obsahuje zejména osobní údaje dětí, jejich rodičů, údaje o výchovných poměrech těchto dětí, záznamy o výsledcích šetření v rodině, záznamy o jednání s rodiči nebo
46
jinými osobami, kopie podání k soudům a jiným státním orgánům, písemná vyhotovení soudů, orgánů činných v trestním řízení a správních orgánů. Spisovou dokumentaci o dětech vedenou na OSPOD MěÚ Ivančice tvoří:
základní evidence,
pomocná evidence,
evidence v elektronické podobě,
evidence a spisová dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče.
Nahlížení do spisové dokumentace Nahlížet do spisové dokumentace vedené o dítěti, je oprávněn na základě vlastní písemné žádosti:
rodič dítěte, kterému náleží rodičovská odpovědnost,
jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte,
zástupce rodičů a jiných osob odpovědných za výchovu na základě písemně udělené plné moci,
nevidomé osobě je obsah spisové dokumentace přečten a OSPOD požádání této osoby, aby do spisu nahlížel její doprovod,
do spisové dokumentace týkající se osvojení dítěte je oprávněn nahlížet na základě písemné žádosti osvojenec, jakmile nabude svéprávnosti.
Rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte nebo jejich zástupce na základě písemně udělené plné moci mají právo při nahlížení do spisové dokumentace činit si z ní výpisy, pořizovat si kopie jednotlivých listů (např. vlastním fotoaparátem, mobilním telefonem), popřípadě požádat zaměstnance OSPOD MěÚ Ivančice o pořízení kopie spisové dokumentace nebo její části (bez úhrady).
umožní na
Z nahlédnutí do spisové dokumentace je pořízen protokol z jednání. Nahlédnutí do spisové dokumentace mohou zaměstnanci OSPOD odmítnout v případě, pokud by to bylo v rozporu se zájmem dítěte, v rozporu s rozhodnutím soudu o utajení osvojení nebo pokud lze ze spisové dokumentace zjistit, která fyzická osoba upozornila na skutečnosti nasvědčující ohrožení dítěte.
47
Vydání rozhodnutí o zamítnutí nahlédnutí do spisové dokumentace je v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a vyhotovuje jej vedoucí OSPOD MěÚ Ivančice.
Zaměstnanci OSPOD jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění sociálně-právní ochrany nebo v přímé souvislosti s tím seznámili, a to i po skončení pracovněprávního vztahu. Jejich povinností je respektovat práva klientů OSPOD a chránit jejich osobní údaje.
12b Záznamy orgánu sociálně-právní ochrany jsou vedeny takovým způsobem, aby byly srozumitelné pro klienta. Důležitým aspektem kvalitního vedení případu je vedení spisové dokumentace. Každý pracovník je přímo zodpovědný za ochranu všech údajů o klientovi, které shromáždil a zpracoval ve spisové dokumentaci, kterou o něm vede. Spisová dokumentace musí být vedena řádně, přehledně a pravidelně. Vedení spisové dokumentace je nedílnou součástí pracovní náplně zaměstnanců OSPOD MěÚ Ivančice. Spisová dokumentace obsahuje jen údaje nezbytné pro kvalitní poskytování ochrany dětí. Součástí spisové dokumentace na OSPOD MěÚ Ivančice jsou i písemnosti tvořící podklad pro zpracování spisové dokumentace (tzv. důvěrné informace). Tyto písemnosti se vedou odděleně v samostatné složce, která není součástí spisu Om a nevydávají se žádnému orgánu, fyzické nebo právnické osobě. Lze je předložit jen soudu a státnímu zastupitelství v případě, že se údaje v nich obsažené týkají trestního stíhání.
48
STANDARD Č. 13 VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ A PODÁVÁNÍ STÍŽNOSTÍ 13a Orgán sociálně právní ochrany zpracovává pravidla pro podávání, vyřizování a evidenci stížností v podobě srozumitelné pro všechny klienty. Každý klient nebo osoby dotčené činností OSPOD mají právo stěžovat si. Stížnost je podání poukazující na nevhodné chování úřední osoby nebo na nesprávný úřední postup. Odbor řádně prošetří všechny skutečnosti, může provést místní šetření, vyžádat si dokumenty související s obsahem stížnosti, vyslechne osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci, postupuje tak, jak řešení stížností nastavuje vnitřní předpis Městského úřadu Ivančice, čím je organizační směrnice č. 4/2007 „Vyřizování stížností občanů“, viz příloha č. 3.
13b Orgán sociálně právní ochrany informuje klienty a další osoby o možnosti podat stížnost, a to způsobem srozumitelným klientům a dalším osobám. Stížnosti vztahující se k poskytovaným službám orgánu sociálně-právní ochrany dětí přijímá vedoucí odboru sociálních věcí: Ing. Olga Prokopová, Palackého náměstí 11, 664 91 Ivančice. Stížnost je také možné podat na podatelnu úřadu na adrese Palackého náměstí 196/6, Ivančice 49
(přízemí radnice), popř. do datové schránky města, nebo i prostřednictvím elektronické podatelny s elektronickým podpisem stěžovatele. Další oprávněné osoby jsou pro příjem stížností starosta města a tajemník MěÚ Ivančice. Formy stížností: písemná, ústní – v případě, že ústní projednání stížnosti nevedlo k objasnění či vysvětlení věci, je se stěžovatelem sepsán protokol o podání stížnosti, která je dále zaevidována a řešena, telefonická – řešena obdobně jako ústní stížnost, v případě, že není vyřízena ihned, je třeba se stěžovatelem sepsat protokol. V případě vyřizování telefonické stížnosti je bezpodmínečně nutné identifikovat stěžovatele. e-mailová či podaná telefaxem - do 5 dnů by měla být tato stížnost potvrzena osobně (do protokolu), písemně či doplněna zaručeným elektronickým podpisem anonymní - jedná se o stížnost, která neobsahuje dostatek údajů potřebných k identifikaci stěžovatele. Anonymní stížnost bude posouzena s přihlédnutím k obsahu a předána odboru k řešení jako ostatní stížnosti. Pokud nelze ze stížnosti zjistit, čeho se stěžovatel domáhá, stížnost se bez dalšího odloží.
50
STANDARD Č. 14 NÁVAZNOST VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ NA DALŠÍ SUBJEKTY 14a Orgán sociálně-právní ochrany zprostředkovává a doporučuje klientům služby jiných fyzických a právnických osob podle jejich potřeb, a to v souladu s cíli podpory stanovenými v individuálním plánu ochrany dítěte. Orgán sociálně-právní ochrany seznamuje klienty s dostupnými službami, dále klienty motivuje k využívání dalších služeb. K tomu pracovníci využívají na internetu volně dostupný Registr poskytovatelů sociálních služeb a disponují Adresáři sociálních služeb Jihomoravského kraje, ze kterých čerpají informace o dostupných službách. Orgán sociálně právní ochrany má vytvořen Seznam vybraných spolupracujících organizací a odborníků. Všichni pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany mají přehled o činnostech dostupných organizací, které klientům nabízí, o jejich kapacitách a o podmínkách, za nichž je možné jejich služby využít. Klientům mohou nabídnout kontakty na konkrétní zaměstnance organizací. Přehled o nabídce služeb pro rodiny s dětmi mohou získávat pracovníci v rámci komunitního plánování sociálních služeb města Ivančice. 51
14b Orgán sociálně-právní ochrany se intenzivně věnuje oblasti přípravy na samostatný život u dětí starších 16 let, které se nacházejí v ústavní výchově, v náhradní rodinné péči nebo v péči kurátorů. Orgán sociálně-právní ochrany se intenzivně věnuje oblasti přípravy na samostatný život u dětí starších 16 let, které se nacházejí v ústavní výchově, v náhradní rodinné péči nebo v péči kurátorů z hlediska zajištění včasné přípravy na život dítěte po dosažení jeho zletilosti a s cílem, aby dětem vyrůstajícím ve složitých podmínkách orgán sociálně-právní ochrany zpřístupnil základní informace a dovednosti, jak začít samostatně žít po dosažení zletilosti. Orgán sociálně-právní ochrany má definovaná témata přípravy na samostatný život. Systematická příprava dítěte na samostatný život je vždy zahájena nejpozději v 16 letech věku dítěte. Děti vyrůstající v ústavní výchově, v náhradní rodinné péči či děti v péči kurátorů se nachází v obtížnější situaci, jelikož fungující rodinné zázemí buď nepoznaly, nebo vyrůstaly v rodinách náhradních. Právě u těchto dětí se tématu přípravy na samostatný život orgán sociálně-právní ochrany věnuje systematicky a pojímá je jako součást práce s dítětem, kterou dítě s pomáhajícím pracovníkem prochází. Témata jsou specifikována také v individuálním plánu ochrany dítěte, a to vždy s ohledem na individuální potřeby každého dítěte jednotlivě. Pro naplnění tohoto standardu spolupracuje orgán sociálně-právní ochrany s nestátními neziskovými organizacemi v regionu, které se intenzivně zabývají oblastí přípravy na samostatný život u dětí starších 16 let, které se nacházejí v ústavní výchově, v náhradní rodinné péči nebo v péči kurátorů. Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany tak průběžně mapují a monitorují průběh přípravy dítěte vyrůstajícího v ústavní výchově nebo v náhradní rodinné péči, nebo dítěte v péči kurátora. V případě dětí vyrůstajících v ústavní výchově orgán SPOD spolupracuje s dětskými domovy, kde jsou děti umístěny, zejména pak s jejich klíčovými pracovníky, kteří s dítětem tráví nejvíce času a mají přehled o jeho potřebách, schopnostech a dovednostech. U dětí v náhradní rodinné péči jsou pro pracovníky SPOD partnery přímo pěstouni, kteří jsou odpovědni za jejich výchovu. Mohou tak vhodným způsobem dětem zpřístupnit informace týkající se témat, jako je např. volba povolání, zajištění bydlení, vedení domácnosti atd. Pracovníci pak sledují průběh této přípravy, komunikují o průběhu procesu a ověřují, zda si děti osvojují potřebné kompetence. Pokud se taková příprava z jakýchkoliv důvodů nedaří zajišťovat jinými subjekty, věnuje se potřebným tématům s dítětem přímo koordinátor případu. Potom je samozřejmě nezbytné zintenzivnit kontakt s dítětem. Související odkazy: Registr poskytovatelů sociálních služeb
52
http://iregistr.mpsv.cz/socreg/vitejte.fw.do;jsessionid=0D8355B7F42693D4D69C75D2125FB 1A3.node1?SUBSESSION_ID=1437564229167_1 Adresář sociálních služeb Jihomoravského kraje http://www.socialnisluzby-jmk.cz/Folders/933-1-Adresar+socialnich+sluzeb.aspx
Seznam vybraných spolupracujících organizací a odborníků:
Středisko výchovné péče Veslařská 252, 637 00 Brno
SVP HELP ME Bořetická 2, 629 00 Brno-Vinohrady
Středisko výchovné péče-odloučené pracoviště DDÚ, SVP a ŠJ Brno, Hlinky 140 Kamenomlýnská 2, Brno – Pisárky
Středisko výchovné péče Moravský Krumlov – ŠANCE Zámecká 2, Moravský Krumlov, 672 01
Centrum dětských odborných zdravotnických služeb Brno Žerotínovo náměstí 533/6, Brno-Veveří, 602 00 Brno
Mgr. Milan Tělupil Tumaňanova 1/6, 62100, Brno, Mokrá Hora
SPONDEA, o.p.s. Sýpka 1351/25, 61300, Brno, Černá Pole
PERSEFONA, o.s. Jiráskova 216/8, 60200, Brno, Veveří, pobočka Ivančice - ve Středisku volného času, Zemědělská 2.
Pedagogicko-psychologická poradna, pracoviště Ivančice- odloučené pracoviště pro region Brno-venkov Komenského nám. 12, 664 91 Ivančice
Úřad práce, kontaktní pracoviště Ivančice Široká 401/16, 664 91 Ivančice
53
Občanská poradna Anenská 10 602 Brno
Přílohy: Příloha č. 1 Doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí ke stanovení počtu zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do orgánu sociálně-právní ochrany Dle vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí, je počet zaměstnanců orgánu sociálně-právní ochrany přiměřený spádovému obvodu tohoto orgánu. Při výpočtu přiměřeného počtu zaměstnanců orgánu sociálně-právní ochrany se vychází ze základního kritéria nejméně 1 pracovník na 800 dětí (osob do 18 let věku), které jsou hlášeny k trvalému pobytu ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Zároveň se zohledňuje náročnost výkonu sociálně-právní ochrany v tomto správním obvodu. Na základě dostupných statistických dat a údajů z výkazů sociálně-právní ochrany provedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí rozdělení obcí s rozšířenou působností do tří základních kategorií dle míry náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany: I. Běžná míra náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany II. Zvýšená míra náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany III. Vysoká míra náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany Obec s rozšířenou působnosti byla zařazena do jedné z kategorií zejména na základě následujících kritérií:
Úhrnná rozvodovost Počet neúplných rodin se závislými dětmi Kriminalita dětí Děti jako oběti trestné činnosti Počty dosavadních případů evidovaných orgány sociálně-právní ochrany 54
Umístění dětí do náhradní rodinné péče Počty dohledů stanovených soudem Počet týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí Počet dětí s nařízenou ústavní výchovou Počet klientů kurátorů pro děti a mládež
Při stanovení optimálního počtu pracovníků vychází příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností z počtu dětí hlášených k trvalému pobytu ke dni 31. prosince 2012. Při stanovení počtu pracovníků vychází následujícího rozmezí:
Kategorie obce s rozšířenou působností Počet dětí na jednoho pracovníka Běžná míra náročnosti výkonu sociálně800 – 1000 právní ochrany Zvýšená míra náročnosti výkonu sociálně700 – 900 právní ochrany Vysoká míra náročnosti výkonu sociálně600 – 800 právní ochrany I. Běžná míra náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany Blatná, Blovice, Bučovice, Bystřice nad Perštejnem, Bystřice pod Hostýnem, Česká Třebová, Chotěboř, Dačice, Dobříš, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Hlinsko, Hlučín, Holešov, Holice, Horažďovice, Hořice, Humpolec, Hustopeče, Ivančice, Jablunkov, Jilemnice, Konice, Králíky, Kralovice, Kravaře, Kuřim, Lanškroun, Lipník nad Bečvou, Litomyšl, Litovel, Luhačovice, Mikulov, Milevsko, Mnichovo Hradiště, Mohelnice, Moravské Budějovice, Moravský Krumlov, Náměšť nad Oslavou, Nepomuk, Nová Paka, Nové Město na Moravě, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Odry, Pacov, Pohořelice, Polička, Přelouč, Přeštice, Rožnov pod Radhoštěm, Sedlčany, Slavkov u Brna, Soběslav, Sušice, Stříbro, Světlá nad Sázavou, Telč, Tišnov, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou, Valašské Klobouky, Velké Meziříčí, Veselí nad Moravou, Vimperk, Vizovice, Vlašim, Vodňany, Votice, Železný Brod II. Zvýšená míra náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany Aš, Benešov, Beroun, Bílovec, Blansko, Boskovice, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Broumov, Břeclav, Čáslav, Český Brod, Český Těšín, Dobruška, Domažlice, Dvůr Králové nad Labem, Frýdlant, Havlíčkův Brod, Horšovský Týn, Hořovice, Hranice, Jaroměř, Jičín, Kaplice, Kostelec nad Orlicí, Kralupy nad Vltavou, Kraslice, Krnov, Kroměříž, Kyjov, Lovosice, Lysá nad Labem, Mariánské Lázně, Moravská Třebová, Neratovice, Nový Bor, Nový Jičín, Nymburk, Otrokovice, Pelhřimov, Podbořany, Poděbrady, Prachatice, Rakovník, Rokycany, Rosice, Roudnice nad Labem, Rychnov nad Kněžnou, Rýmařov, Říčany, Semily, Slaný, Stod, Strakonice, Svitavy, Šlapanice, Šternberk, Tachov, Tanvald, Třeboň, Turnov, Třebíč, Třinec, Uherský Brod, Uničov, Ústí nad Orlicí, Valašské Meziříčí, Varnsdorf, Vítkov, Vrchlabí, Vsetín, Vysoké Mýto, Vyškov, Zábřeh, Žamberk, Žďár nad Sázavou, Židlochovice
55
III. Vysoká míra náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany Bílina, Bohumín, Brno, Bruntál, Černošice, Česká Lípa, České Budějovice, Český Krumlov, Děčín, Frýdek-Místek, Havířov, Hodonín, Hradec Králové, Cheb, Chomutov, Chrudim, Jablonec nad Nisou, Jeseník, Jihlava, Jindřichův Hradec, Kadaň, Karlovy Vary, Karviná, Kladno, Klatovy, Kolín, Kopřivnice, Kutná Hora, Liberec, Litoměřice, Litvínov, Louny, Mělník, Mladá Boleslav, Most, Náchod, Nýřany, Olomouc, Opava, Orlová, Ostrava, Ostrov, Pardubice, Písek, Plzeň, Prostějov, Přerov, Příbram, Rumburk, Sokolov, Šumperk, Tábor, Teplice, Trutnov, Uherské Hradiště, Ústí nad Labem, Zlín, Znojmo, Žatec.
56
Příloha č. 2
57
58
59
Příloha č. 3
60
61
62
63
64
