Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb příspěvková organizace Pastýřská 4, Cheb 350 02 Centrum rozvoje pěstounské péče nám. Krále Jiřího z Poděbrad 6, 350 02 Cheb tel.č.: 354 423 625 e-mail:
[email protected] web. adresa: www.szss-cheb.cz kontaktní osoba: Bc. Sonia Sudimacová – sociální pracovník, vedoucí Centra rozvoje pěstounské péče /CRPP/
Standardy kvality CRPP Standard č. 5 Podpora přirozeného sociálního prostředí
Aktualizace jednotlivých dokumentů probíhá dle potřeby.
Vypracovala: Bc. Sonia Sudimacová, vedoucí Centra rozvoje pěstounské péče (CRPP). Spolupracoval tým pracovníků CRPP.
Schválil ředitel společnosti: MUDr.Ing. Robert Plachý
1
Kritérium 5 a: Pověřená osoba podporuje děti ve vztazích s přirozeným sociálním prostředím. Základní teze:Právo na rodinný život (Úmluva o právech dítěte) Rodina a význam rodiny pro dítě: Rodina je pro dítě přirozeným prostředím, ve kterém vyrůstá, kde si vytváří citové vazby, rozvíjí se, získává podněty k osobnímu růstu, učí se vzorce chování, přijímá hodnoty. Společenský význam rodiny a právo dítěte žít v ní najdeme v Úmluvě o právech dítěte, kde je v Preambuli konkrétně uvedeno: „…rodina, jako základní jednotka společnosti, a přirozené prostředí pro růst a blaho všech svých členů a zejména dětí, musí mít nárok na potřebnou ochranu a takovou pomoc, aby mohla beze zbytku plnit svou úlohu ve společnosti…v zájmu plného a harmonického rozvoje osobnosti musí dítě vyrůstat v rodinném prostředí, v atmosféře štěstí, lásky a porozumění,…“ (Preambule, zákon č. 104/1991 Sb.). „Rodina je instituce, kterou formuje civilizace, kultura i společnost. Tradiční slogan, že rodina je základem společnosti, má v každé společnosti jiný význam. Ve všech známých společnostech je rodina hlavním činitelem socializace čili tvorby společnosti z nedospělých jedinců, k tomu se druží další funkce“ (Matoušek, Pazlarová, 2010, s. 11). Dle autorů plní v současné době rodina převážně tyto funkce: výchovu dětí, podporu socializace vztahovou podporu dospělých lidí ekonomickou podporu členů rodiny Dítě a vztahy s rodinou, bilogickými rodiči, blízkámi osobami: Značný vliv na projevy dítěte má bezpochyby rodinné zázemí. Způsob, jak je dítě doma vedeno, jak početná je jeho rodina a jaké v ní má postavení, to vše ovlivňuje chování a jednání dítěte i v jiné sociální skupině. Související dokument: „Standard č. 2, Standard č. 9 a Standard č. 12“ Pověřená osoba má povinnost v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami dítěti blízými, zejména s rodiči a umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, pokud soud rozhodnutím nestanoví jinak. Režim kontaktu dítěte s oprávněnými osobami je řešen buď rozhodnutím soudu, nebo individuálním plánu ochrany dítěte. V případě, že dítě není v kontaktu s rodiči ani jinými osobami blízkými, je třeba podporovat rozvoj jeho identity ve vtahu k jeho původu, např. formou rozhovorů, sdílení, názorných ukázek fotografií ze života dítěte a jeho původní rodiny,formou zpracování knihy života dítěte.
2
Plně však respektujeme vztah, které má dítě s bilogickým rodičem vytvořen. Tento vztah sledujeme a mapujeme a průběžně též vyhodnocujeme. Kdo? klíčový pracovník Kdy? Při každé návštěvě v rodině, při setkání se s dítětem v PP Jak ? V písemném záznamu: Záznam z konzultace, Plán spolupráce Půlroční zpráva o sledování výkonu pěstounské péče + IPOD jsou součástí půlroční zprávy a je pravidelně aktualizovány. O vztahu dítěte k bilogickému rodiči svěřeného do PP klíčový pracovník hovoří, chce znát názor a postoj dítěte, jak tento vztah dítě vnímá, zda je tento vztah nějak poškozující, ohrožující či naopak motivujím a přínosným; sledujeme dále jaká je jeho prognóza a aktuální vývoj. Během pravidelných návštěv v rodinách mapují klíčoví pracovníci potřeby osob pečujících a dětí v této oblasti a také míru jejich naplňování. K lepšímu naplňování potřeb rodiny v této oblasti slouží: individuální poradenství poskytované klíčovými pracovníky odborná psychologická pomoc vzdělávání pěstounů v této oblasti Pomocí individuálních rozhovorů mapují pracovníci situaci v náhradní rodině ve vztahu k danému tématu. Klíčoví pracovníci vedou a motivují pěstouny k práci s dítětem v rámci jeho podpory zdravé identity, popř. je seznamují s možností asistovaného kontaktu atd. Společně s pěstounem a dítětem probírají jejich očekávání a rizika, domlouvají se na postupech. Protože se vztahem dítěte ke svému původu úzce souvisí i sebepojetí, vnímání identity dítěte, CRPP má na tuto oblast připraveny tématicky laděné programy. Např. program „Spirála“, „Teenager klub“, tématické programy pro děti v rámci vzdělávacích aktivit pro pečující osoby např. „ Zázračné momenty dětsví“, „ Strom splněných přání“ apod. Pěstouni dále sami mohou za účelem daného naplňování využívat např. Deníček pěstouna, či publikaci „Příběhy berušky Milušky“. Tam, kde je kontakt dítěte s biologickými rodiči, příbuznými či osobami blízkými bezproblémový, bezpečný a přínosný pro dítě, nevstupujeme aktivně (tj. přímou intervencí) do tohoto prostoru. Postupy a motivační postoje pro podporu náhradních rodičů s tímto tématem: Klíčový pracovník dbá na to, aby pečující osoby pochopili a přijali důležitost minulosti pro dítě, uznali význam původní rodiny v jeho životě. S osobou pečující a dítětem jsou konzultována možná očekávání, obavy, představy a přání a také míra jejich možnosti naplnění. V případě, že je kontakt nějak ohrožující či poškozující dítě, zde nabízíme možnost setkání se v bezpečném prostoru pro dítě a to přímo v prostorách CRPP nebo na jiném vhodném a bezpečném neutrálním místě. Tj. realizujeme tzv: „Asistovaný kontakt“. 3
Přitom však vždy respektujeme přání a názor dítěte, což konkrétně znamená, že nechce–li se dítě se svým biologickým rodičem setkat a jsou–li zde dány vážné důvody, proč se dítě kontaktu obává (např. trestný čin páchaný biologickým rodičem na dítěti), postupujeme tak, že navrhneme nejdříve návštěvu u psychologa či psychoterapeuta, aby vyhodnotil ve spolupráci s dítětem nakolik je skutečně kontakt pro dítě sebepoškozující. V případě, že jej odborník nedoporučí, není tento kontakt z naší strany nijak aktivně podporován. Pravidla a způsob vedení rozhovoru s náhradními rodiči o tématu: V rámci orientačních schůzek s pěstouny se zjišťují odpovědi na otázky: Jak se o minulosti dítěte v pěstounské rodině mluví? Jaký vztah má dítě k osobě, se kterou by měl být navázán kontakt? Vyjádřilo dítě zájem o setkání s touto osobou? Jak daleko je pěstounská rodina v domlouvání kontaktů dítěte s touto osobou? Proběhl již nějaký kontakt, a pokud ano, jakou formou? Podmínky, za nichž jsou pěstouni připraveni na asistovaný kontakt: Jsou vnitřně přesvědčeni o potřebě dítěte znát svou minulost a mít kontakty s osobami s ní spojenými, komunikují s dítětem otevřeně a s respektem o jeho minulosti, znají smysl asistovaného kontaktu a svou roli v něm. Dokážou reflektovat své pocity spojené s osobou, která má zájem o kontakt, a umí se svými pocity pracovat tak, aby je co nejméně přenášeli na dítě. Jsou vyjasněná očekávání, je stanovena konkrétní podoba případného kontaktu, pravidla a individuální podmínky. S dítětem si promlouvá buď pěstoun, nebo i klíčový pracovník. Záleží na zvážení situace a domluvě mezi pěstounem a klíčovým pracovníkem, věku a rozumové vyspělosti dítěte. Pokud s dítětem promlouvá pouze pěstoun, opírá se o podporu klíčového pracovníka, s kterým situaci konzultuje. Dítěti je umožněno se vyjádřit a vyslechnout ho i bez přítomnosti pěstounů, jestliže si to přeje. V rámci samostudia či na skupinových vzdělávacích programech je s pěstouny probíráno téma: „Styk dítěte s biologickou rodinou – výzvy, rizika, úskalí“. Lektorem je v tomto případě psycholog, se kterým může pěstoun realizovat individuální sezení, konzultaci. Pokud se pěstoun nemůže účastnit tohoto tematicky laděného bloku, je mu obsah předán klíčovým pracovníkem (forma: publikace, konzultace, odborná literatura). Pro děti v PP máme vytvořenu publikaci „Příběhy berušky Milušky“, kde pracujeme s problematikou jejich práv (Úmluva o právech dítěte). Programy a aktivity slouží jako vhodná forma při přípravě pěstounů na kontakt. Pomáhá pěstounům uvědomit si, o čem konkrétně mohou rozhodovat oni a kde se mohou rodiče cítit vyřazení z výchovy dětí. Součástí aktivit jsou i modelové situace vhodné při přípravě pěstounů ve skupině. Pomáhá uvědomit si pocity všech účastníků. Podívat se na situaci očima toho druhého. Zamyslet se nad tím, co bych v této situaci potřeboval od ostatních, aby mi bylo lépe.
Způsob přípravy a pravidla pro původní rodinu a blízké dítěte: Při dojednávání kontaktu s pracovníkem OSPOD se domlouvá, kdo na kontakt připraví rodinu dítěte. Mělo by se jednat o pracovníka, ke kterému má rodina důvěru a se kterým se bude cítit bezpečně. Domluví-li se, že přípravu rodiny provede CRPP Cheb, uskuteční se
4
osobní schůzka klíčového pracovníka s rodiči ještě před domluveným kontaktem s dětmi. Témata, která jsou v rámci přípravy s rodinou probrána: Jaký je vztah mezi rodiči a dětmi – zda jsou v kontaktu, jak často, jakým způsobem. Jaká má pěstounské péče specifika – jak se v rodině oslovují, že je normální, že si děti v pěstounské rodině zvykly, že mají pěstouny rády a že je případně i oslovují „mami“, „tati“. Základní informace o dítěti – jeho vývojovém stádiu, emočním vývoji a vývoji chování, zejména v případě, že rodiče dítě delší dobu neviděli. Jaké jsou jejich představy o kontaktu – jeho frekvenci, cíli. Jaká jsou důležitá pravidla pro kontakt, aby se v něm dítě cítilo dobře. Reflexe vlastních obav a emocí a jak s nimi pracovat. Předání informací o dalším postupu – jak bude kontakt probíhat. Příprava rodiny se může odehrát během jedné schůzky, ale dle potřeby a připravenosti rodičů může proběhnout i více schůzek. Schůzka s rodiči může proběhnout v termínu setkání s dětmi, je však potřeba počítat s dostatečným časem pro diskuzi nad výše uvedenými tématy (minimálně 1 hodina před příjezdem dětí). Je-li rodina připravena na setkání jiným pracovníkem, je dobré počítat alespoň s krátkou schůzkou před setkáním. Tato schůzka slouží k seznámení se s pracovníkem, který kontakt povede, a vyjasnění případných otázek k průběhu kontaktu. Způsob přípravy a pravidla pro práci s dítětem při kontaktu s původní rodinou a blízkými: Dítěti jsou poskytnuty všechny příslušné informace formou přizpůsobenou jeho věku a schopnostem. Dítě je vyslechnuto, je mu umožněno se vyjadřovat k věcem, které se ho dotýkají, je brán ohled na jeho názor při uzavírání dohody. Je s ním jednáno vhodným způsobem a k jeho názoru se přihlíží s ohledem na jeho věk a rozumovou vyspělost. Je-li to nutné, může na setkání dítě připravovat také psycholog (např. v případě, že o setkání projeví zájem rodič, který dítě týral nebo zneužíval, a vyhodnotí se, že by toto setkání bylo možné). Někdy je vhodné, aby s dítětem o setkání mluvil pracovník bez přítomnosti pěstounů – pro dítě může být snadnější vyjádřit některé své obavy neutrální osobě, např. „Bojím se, že se máma s tátou (tj. pěstouni) budou na mě zlobit, když budu chtít mámu vidět…“. V rámci přípravy dítěte na setkání je třeba mluvit s ním o jeho očekáváních, obavách, emocích, které se se setkáním pojí, o vzpomínkách, které dítě na danou osobu má. Je nezbytné ověřit, zda dítě se setkáním opravdu souhlasí. Dále je vhodné dítě připravit na konkrétní situaci kontaktu – je možné s ním „natrénovat“ témata, o kterých může mluvit, připravit s ním dárek, fotky, obrázky, diplomy apod., které chce ukázat rodiči, a které se mohou stát předmětem hovoru (dítě ovšem může projevit přání zatím nic ze svého života rodiči neukazovat – toto je třeba respektovat). Dále je třeba domluvit se s dítětem, kdo bude na setkání přítomen, jaký bude jeho časový plán – za jak dlouho setkání proběhne, co se odehraje do té doby apod. Má-li proběhnout návštěva rodiče ve vězení, je třeba věnovat pozornost přípravě na toto prostředí – vysvětlit dítěti konkrétně, jak návštěva v tomto zařízení probíhá. Je vhodné domluvit se s dítětem na tom, jak dá najevo, že si přeje kontakt ukončit (např. předem domluveným neverbálním posunkem). Při přípravě dítěte se mohou využít různé metody, jako např. Kniha života, příběhy rodin, rodokmen, obrázková knížka Maminka ve vězení, příběh Šiška pro štěstí, stolní hry, hudba, výtvarné aktivity atd.
5
Dítě je připraveno na kontakty, jestliže podle svých možností a schopností (kromě výše uvedeného): Ví, kdy a kde se setkání odehraje a pokud možno už se s tímto místem seznámilo. Ví, co se bude na setkání dít. Ví, co je cílem kontaktů. (Je možné, že budou setkání např. s rodiči realizována proto, že ho mají rádi, chtějí mu být jen nablízku a vědět, že se má dobře, ale dítě dál zůstane u pěstounů, nebo se setkání mohou odehrávat vždy jen na krátkou dobu před tím, než se k rodičům zase vrátí zpět a bude u nich zase bydlet). Rozumí své situaci. Zná osoby, které s ním budou v kontaktu, a má k nim důvěru. Asistovaný kontakt - krok po kroku: Co znamená? Jde o komplexní proces, který zahrnuje přípravu všech zainteresovaných stran: dítěte, svěřeného do PP osoby pečující biologického rodiče příp. jiné dítěti blízké osoby. na společné setkání se během celého procesu zúčastněné doprovází klíčový pracovník rodiny a dle potřeby i další odborník, tedy např. psycholog, mediátor, nebo jiný odborný pracovník. Tempo i průběh setkání je dán individuálními potřebami rodiny a především dítěte, s tím, že k setkání samotnému nemusí dojít a výstupem může být nastavení podmínek pro písemný nebo telefonický kontakt dítěte s osobou blízkou. Poskytování služby zahrnuje přípravnou fázi a fázi realizace asistovaných setkávání dítěte s příslušnou osobou. Přípravná fáze: Délka přípravné fáze je vždy individuální a přizpůsobená potřebám zainteresovaných osob a především dítěti. Klíčový pracovník věnuje velkou pozornost objasnění a pochopení pravidel a připravuje osoby na různé situace, které mohou nastat. Např.: na situaci, kdy biologický rodič či osoba, která má o kontakt zájem se nedostaví na termín dohodnutého setkání, nebo když emoční reakce biologického rodiče/osoby, která má o kontakt zájem bude nezvladatelná, agresivní, konfliktní apod. Viz. metodický pokyny: „Rizikoví jedinci“ Klíčový pracovník se zaměřuje na motivaci osoby, na vztah mezi dítětem a touto osobou a na vyloučení osobnostní patologie. Pokud je to třeba, dítě využívá služeb psychologa a ten posuzuje vliv kontaktů na dítě a dává potřebná doporučení.
V této fázi jsou realizovány přípravné schůzky jednotlivých zainteresovaných osob, zvlášť pěstounské rodiny a zvlášť osoby, která má zájem o kontakt. Na schůzkách s pěstounskou rodinou je přítomen klíčový pracovník. V případě kontaktu s osobami, které mají o kontakt s dítětem zájem, většinou jedná OSPOD, který disponuje s kontaktem na tyto osoby a je v jeho kompetence vyhledávat aktivně tyto
6
osoby. Může být osloven i klíčový pracovník a schůzky mohou být společné, záleží na dohodě zainteresovaných stran. Zahájení a průběh asistovaného kontaktu je konzultován s OSPOD. Asistovaný kontakt není možné realizovat bez předchozí přípravy s pěstouny, dítětem, původními rodiči či jinými příbuznými dítěte odděleně. Přípravná fáze slouží k upřesnění si očekávání či obav, tj. k upřesnění „zakázky“ jednotlivých osob, zjišťují se podrobnější informace a nastavují individuální podmínky. Zjišťují se - ve spolupráci s OSPOD - informace o původní rodině, která má zájem o kontakt s dítětem, zájem dítěte, jak je dítě pěstouny připravováno apod. Je žádoucí, aby před zahájením realizace asistovaného kontaktu (a především pokud se zvažují osobní setkání dítěte s osobou, která má zájem o kontakt) měli pěstouni možnost nejdříve navázat kontakt s osobou, která má zájem o kontakt, za přítomnosti klíčového pracovníka a bez přítomnosti dítěte. Je-li to třeba, může být přítomen i sociální pracovník OSPOD. Ten může v některých komplikovaných případech pomoci v nastavení pevných hranic a podmínek kontaktu, působit ze své pozice autority, také může pěstounům signalizovat smysl a potřebu kontaktů pro dítě (v jiných případech ale naopak přítomnost více lidí může proces znesnadňovat). Cílem tohoto setkání je vzájemné seznámení zainteresovaných osob a domluva, jak bude vypadat asistovaný kontakt a jaké budou individuální podmínky. Toto setkání může také pomoci eliminovat střety a možné neshody, které by mohly narušovat samotné osobní setkání dítěte s osobou, která má zájem o kontakt. Také může pomoct zainteresovaným osobám vyjasnit si některá témata, případně ventilovat své negativní pocity. Toto setkání by mělo usnadnit pozdější komunikaci mezi pěstouny a osobou, která má zájem o kontakt, zmírnit napětí a rozpory mezi těmito stranami. Pěstouni mohou toto setkání také využít k seznámení druhé strany s tím, v jakém psychickém a mentálním stavu se děti nacházejí, a jak s nimi tedy komunikovat, jaká témata mohou být například citlivá. Také je mohou například informovat o různých zdravotních omezeních dítěte, která mohou souviset s kontakty. Pro dítě je pak pozitivní zkušeností, pokud se podaří na osobním setkání docílit přirozenou a nenucenou komunikaci mezi pěstouny a osobou, která má zájem o kontakt. Období před a mezi setkáními: Dle potřeb dítěte je dobré nastavit způsoby kontaktů před a mezi setkáními (např. pohledy, email, drobné dárky). Obsah dárků je dobré dopředu domluvit s pěstouny. Příbuzenská pěstounská péče- asistovaný kontakt: Rodiny, kde pěstounem je příbuzný dítěte, mají svá specifika. Pěstouni a biologičtí rodiče se znají a jejich vztahy jsou ve většině případu komplikované. Je proto v zájmu dítěte věnovat velkou pozornost přípravě jednotlivých stran. Dítě může vyrůstat ať už v péči prarodičů, tak v péči tety, strýce či svých zletilých starších sourozenců. Není výjimkou dítě vyrůstající v pěstounské péči u kamarádky matky. Klíčový pracovník se musí před započetím přípravy na asistovaný kontakt v zájmu dítěte seznámit se vzájemnými vztahy v rodině a okolnostmi, které by mohly mít negativní vliv na průběh asistovaného kontaktu, příp. jej zcela zmařit a také hledat zdroje v rodině, které by asistovaný kontakt mohly ovlivnit pozitivně.
7
Hlavními faktory ovlivňujícími přípravu a průběh asistovaného kontaktu mohou být: obavy a úzkost dětí z postojů pěstounů k biologickému/ckým rodiči/rodičům nevyjasněné a nevyřčené skutečností mezi členy rodiny problémy v dospívání s utvářením identity Generační rozdíly a nepochopení jednání dítěte ze strany pěstounů: zavržení biologických rodičů ze strany pěstounů snadná ovlivnitelnost dítěte pěstouny ve vztahu k rodičům existence citové vazby dítěte k rodičům, sourozencům skutečnost, zda dítě má, nebo nemá sourozence a s kým vyrůstají Kromě výše uvedených specifik mezi příbuznými platí obecná pravidla asistovaného kontaktu, v závislosti a individuální situaci v rodině. Příloha č. 1. Výchovný styl rodiny a jeho odraz v projevech dítěte: Ochranitelská rodina s nepřiměřenou obavou o zdraví a bezpečnost dítěte má za následek tlumení až omezování jeho přirozených aktivit. Obdobně se promítá do chování dítěte životní styl rodiny a podmínky, které mu zajišťují a umožňují rozvoj jeho dovedností a schopností, které sledujeme. Pokud má dítě omezenou příležitost k některým činnostem, mohou být jeho projevy zkreslené a neodpovídat ani reálným předpokladům dítěte, ani našim očekáváním. Např. na stavu tělesného rozvoje dítěte se mohou negativně projevit: bytové podmínky riziko volného pohybu v místě bydliště nedostatek příležitostí k přirozené pohybové aktivitě Mnohé dnešní děti jsou zvyklé se přesouvat prostorem výhradně v autě, upřednostňovat sedavý způsob života nabídkou počítačových her a mediálního konzumu. Také zdokonalování a technizace v domácnosti omezují příležitost získávat důležité smyslové zkušenosti. V některých případech může být přirozený projev dítěte potlačen naučenými stereotypy až zlozvyky ze života rodiny. Je třeba počítat s tím, že dítě snadno podléhá nápodobě, neboť ještě nemá upevněný vlastní vzorce chování. Jeho projev pak není autentický. Např. dítě podle televizního vzoru věrně napodobí třeba „disco“, pohybový obraz rázem získává jiné kontury a není dítěti vlastní. Naše překvapení a hlavně obdiv vyvolají v dítěti pocit úspěchu a snaží se pokračovat v produkci něčeho, co se k němu vlastně nehodí. Klíčový pracovník by se měl snažit u dítěte rozeznat, kdy jde o napodobování typické pro předškolní období, nebo kdy se jedná o projev dítěti vlastní. Pracovníci CRPP jsou si vědomi nutnosti podporovat a rozvíjet vztah dítěte svěřeného do PP s přirozeným sociálním prosředím, s vrstevníky, s biolog. rodiči, příbuznými, s osobami blízkými. CRPP za tímto účelem pořádá i řadu aktivit a akcí, které jsou zaměřeny nejen na rodinu jako celek, na vztahy a soudržnost v rodině, ale i na pozitivní vzory a sdílení, umění nápodoby. Více viz. jednotlivé aktivity CRPP, které jsou transparentrně zveřejněny na webových stránkách: www: szss-cheb.cz. 8
Klíčový pracovník důsledně sleduje a mapuje (viz. IPOD) nejen zájmy dítěte, ale i to, zda má dítě dostatečnou možnost tyto zájmy realizovat a rozvíjet. V případě, kdy se dítě nemůže rozvíjet v souladu se svými potřebami, zájmy či právy, pracovník CRPP nabídne tzv. „plán podpory“, kde navrhne a doporučí konkrétní kroky a aktivity, které budou mít za cíl tento deficit odstranit. Kromě toho, že klíčový pracovník sleduje zda dítě svůj čas tráví smysluplnými aktivitami, mapuje i to, zda je řádně plněna školní docházka a jak dítě všestranně propívá, jaké jsou podmínky pro jeho seberozvoj. V individuálním plánu dítětě (tzv. IPOD) je brán zřetel na to, zda má dítě dostatečný kontakt se svými vrstevníky, se širší rodinou, zda není izolováno či mu není neadekvátně bráněno v kontaktu s okolním světem, s přirozeným sociálním prostředím. Klíčový pracovník sleduje projevy dítěte, úroveň jeho komunikace, jakým způsobem vyjadřuje své emoce a pocity. Vždy chce znát jeho vlastní názor a postoj. Vhodnou formou pro řešení situací, která se osvědčila při zjištění, že dítě nedostatečně kvalitně tráví svůj volný čas, je např. spolupráce s nízkoprahovými zařízení. Nízkoprahové zařízení nabízí dítěti řadu aktivit a dítě tak dostává možnost trávit svůj volný čas ve společnosti s ostatními dětmi, rozvíjet své schopnosti, dovednosti, zájmy a tím posilovat své pozitivní začlěňování do týmu vrstevníků. V čase prázdnin se klíčový pracovník zaměřuje zejména na to, zda dítě tráví tento čas např. společnými rodinnými výlety, zda se účastnilo letního tábora, pobylo v kruhu širší rodiny, mělo možnost se setkat se svými příbuznými, s osobami blízkými popř. biologickými rodiči. Kromě samotného kontaktu zajímá klíčového pracovníka kvalita a přínos těchto vztahů pro dítě. CRPP pořádá různé akce za účelem podpory dětí ve vztazích s přirozeným sociálním prostředí: dětské skupiny, arteterapie /program Spirála/, teenager klub, příměstské tábory /Stein/, letní tábor /Bublava/, tvořivé dílny. Na těchto akcích se děti vzájemně stýkají, navazují nová přátelství, sdílí své zkušenosti, dojmy, prožitky, rozvíjejí svojí osobnost. Ztěžejným zůstává kontakt dítěte s biologickými rodiči. Pracovníci CRPP plně respektují vztah, který má dítě s bilogickým rodičem již vytvořen. Tento vztah sledují, mapují a průběžně vyhodnocují. Průběh je zaznamenáván v IPODu každého dítětě. V případě potřeby realizujeme tzv.asistavaný kontakt. Související dokument: „Standard č.12“, „Standard č.2“ Klíčový pracovník hovoří s dítětem svěřeným do PP o jeho vztahu k bilogickým rodičům. Chce znát názor a postoj dítěte, jak vztah vnímá, zda je pro dítě vzájemný vztah motivující a přínosný, nebo je vztah pro dítě nějak poškozující, až ohrožující. Klíčový pracovníci sledují prognózu a aktuální vývoj vztahů.
Kritérum 5 b:
9
Pověřená osoba podporuje navazování a rozvíjení kontaktů a sociálních vztahů s osobami dítěti příbuznými nebo blízkými, je–li to v jeho zájmu a má písemně stanovena pravidla, jak a kde kontakt dítěte s těmito osobami probíhá, jak na kontakt připravuje dítě, pěstouny, rodiče, osoby zodpovědné za výchou dítěte nebo osoby příbuzné, blízké.
Tam, kde je kontakt dítěte s biologickými rodiči, příbuznými či osobami blízkými bezproblémový a přínosný pro dítě, nevstupujeme aktivně do tohoto prostoru. V případě, že je kontakt nějak ohrožující či poškozující dítě, zde nabízíme možnost setkání se v bezpečném prostoru pro dítě a to přímo v prostorách CRPP nebo na jiném vhodném a bezpečném neutrálním místě. Přitom však vždy respektujeme přání a názor dítěte, což konkrétně znamená, že nechce –li se dítě se svým biologickým rodičem setkat a jsou –li zde dány vážné důvody, proč se dítě kontaktu obává (např. trestný čin páchaný biologickým rodičem na dítěti), postupujeme tak, že navrhneme nejdříve návštěvu u psychologa či psychoterapeuta, aby vyhodnotil ve spolupráci s dítětem nakolik je skutečně kontakt pro dítě sebepoškozující. V případě, že jej odborník nedoporučí, není tento kontakt z naší strany nijak aktivně podporován. Dítě má právo znát svůj původ, svoji historii, neboť toto poznání utváří tzv. „IDENTITU“ dítěte. Tato skutečnost bývá někdy problematickým momentem pěstounské péče. Nicméně je třeba podotknout, že minulost dítěte nelze přehlížet, dítě má své kořeny, má svou IDENTITU, kterou nelze potlačovat, ale je třeba ji dál budovat tak, aby se nenásilně propojila s životem v nové rodině. Rovněž je třeba důsledně a důkladně zvážit, zda kontakt je skutečně pro dítě neohrožující, bezpečný. Pravidla pro postup styku dítěte s biologickou rodinou: Za tímto účelem pracovníci CRPP nabízí zprostředkování kontaktu dítěte svěřeného do PP s biologickými rodiči či osobami blízkými na neutrální půdě, tj. v prostorách CRPP. V případě potřeby je možnost při těchto setkání zajistit přítomnost nezávislého odborníka. Pokud se kontakt pro dítě jeví jakkoliv ohrožující, doporučí pracovník CRPP ještě před tímto plánovaným kontaktem konzultaci s nezávislým odborníkem a to nejen s dítětem, ale nejlépe se všemi, jež se tento kontakt bezprostředně týká. Pokud kontaktu nic nebrání, všechny nejasnosti jsou vykomunikovány, rozptýleny a nic nenasvědčuje tomu, že by kontakt byl pro dítě skutečně ohrožující či škodlivý, tj. panuje-li shoda a souhlas i ze strany nezávislého odborníka, určí se termín setkání. Pokud dítě kontakt odmítne, je toto plně respektováno. Zároveň je mu dán a ponechán prostor pro přehodnocení jeho postoje do budoucna. Nicméně na dítě nesmí být v žádném případě naléháno. Režim kontaktu dítěte s oprávněnými osobami je řešen buď rozhodnutím soudu, nebo v individuálním plánu ochrany dítěte. Pěstounům je vždy vysvětlena důležitost udržování kontaktu dítěte s biologickou rodinou, osobami blízkými. Konkrétní nastálá situace onoho konktaktu je vhodným a citlivým
10
způsobem diskutována jak s pěstouny, tak s dítětem. Při tom klíčový pracovník mapuje jejich postoje, názory, vnímání, prožívání, očekávání i obavy. Vyhne se přitom jakémukoliv subjektivnímu hodnocení, předsudkům, podsouváním vlastních názoprů. Zůstává nezaujatý, nestranný, profesionální. O kontaktu je informován - v podobě hodnotící zprávy - příslušný OSPOD včetně celého průběhu konatktu a jeho vyhodnocení. Stejně tak je zaznamenám i v IPODu dítěte. Fáze kontaktu: dítě, oprávněné osoby, osoby pečující nebo osoby v evidenci mají právo na kontakt – včasná informovanost o chystaném kontaktu, časový harmonogram (určení termínu kontaktu, doba trvání kontaktu, přesný čas kontaktu, místo kontaktu) zprostředkování předběžného kontaktu pečující osoby, osoby v evidenci dítěte a oprávněné osoby s biologickou rodinou zajištění vhodného, bezpečného místa pro kontakt (např. prostory pověřené osoby, neutrální msíto, bydliště pěstouna či bydliště biologické rodiny) plánování typu kontaktu: volný x asistovaný příprava dítěte na kontakt – rozhovor s dítětem, sledování jeho reakcí, projevů, prožívání, přání, očekávání, obav příprava pěstouna na kontakt – rozhovor, mapování jeho představ, očekávání, sledování jeho prožívání, eliminace obav, kontrola a tlumení emocí místo realizace kontaktu – dle zvoleného vytipovaného místa sledování průběhu kontaktu, zda probíhá v nejlepším zájmu dítěte doprovázení dítěte v celém průběhu kontaktu vyhodnocení zda kontakt probíhá v zájmu dítěte podpora a pomoc při realizaci jiných forem kontaktu, než je osobní setkání (např. písemný kontakt, telefonický kontakt) Celý průběh a postup příprav, obsah a výstup z jednotlivých konzultací i výsledný efekt ze samotného kontaktu je písemně zaznamenán a založen do spisu. Písemně jsou zaznamenány i autentické reakce a pocity jednotlivý zúčastěných. Záznam provádí klíčový pracovník a může být rovněž zpracována kazuistika, která je následně probírána v pracovním týmu. V případě, že dítě např. touží se stýkat se svými rodiči či sourozenci a tomuto kontaktu je bráněno (např. biologičtí rodiče dítěte svěřeného do PP mu brání v kontaktu s dalším svými sourozenci, které mají ve své péči), požádá pracovník CRPP o spolupráci s příslušným OSPOD. Pokud dítě osobní kontakt intenzivně a dlouhodobě odmítá /např. bylo zneužíváno a týráno biologickým rodičem/, má přetrvávající psychické problémy /deprivace, subdeprivace/, respektujeme přání a názor dítěte se s rodičem v současné době nestýkat, vynucený kontakt by byl pro dítě poškozující a není v zájmu dítěte kontakt realizovat, zejména kontakt osobní. Nicméně toto téma do budoucna neopouštíme a sledujeme a podporujeme pozitivní vývoj v tomto směru /např. spolupráce s psychologem, terapeutem/.
Metodický pokyn 11
Sledování a hodnocení dítěte svěřeného do PP v kontextu kritéria 5b Předpokladem úspěšné strategie spolupráce mezi sociálním pracovníkem CRPP a dítětem je individuální přístup a fakt, že klíčový pracovník – tj. sociální pracovník dítě dobře zná, snaží se porozumět jeho potřebám, sleduje, jak které dítě prospívá, jak se v průběhu času rozvíjí a zdokonaluje ve svých dovednostech (způsobilostech, kompetencích). Sociální pracovník musí vědět a znát, co je motivující, podnětné a přínosné pro rozvoj dítěte, jaké podmínky potřebuje dítě ke svému úspěšnému vývoji. Důležité je jak dítě vnímá sebe samo, svoji historii, jaký má vztah a povědomí o své biologické rodině, osobách blízkých. Sociální pracovník musí vědět, jak k dítěti přistupovat, jakou cílenou konkrétní podobu a rozsah podpory poskytovat a jaké činnosti dítěti nabízet a doporučovat. Situačních příležitostí, které nám o dítěti mohou mnoho říci, je celá řada. Ne vždy jich však umíme využít a vnímat, co nám o dítěti vypovídají. Stejně tak i způsobů, jak s těmito situacemi a příležitostmi pracovat, je mnoho. Žádný však nelze jednoznačně favorizovat, protože teprve vzájemným kombinováním postupů, citlivým zhodnocením více pozorovaných situací a rozborem různých činností dítěte se přiblížíme k pravdivému obrazu o něm. Porozumět tomu, co nám dítě svými projevy sděluje, není jednoduché. Někdy zachycením jednoho projevu dítěte odhalíme klíč k pochopení podstaty, jindy i opakované pozorování jen pomalu pomáhá pronikat přes „mlhu“, která zpočátku pozorovanou skutečnost obklopuje. Společné zákonnitosti chování dětí můžeme postihnout při srovnávání různých reakcí dětí v téže situaci a v bohaté rozmanitosti najít to, co je typické pro každé jednotlivé dítě. Jak sledovat projevy dítěte Ze zkušenosti víme, že každý má svůj osobitý způsob nazírání, který odpovídá jeho osobním vlastnostem a temperamentu. Mnozí lidé dovedou na první pohled situaci zhodnotit a poměrně přesně stanovit východisko pro své další úvahy. Schopnost rychle usuzovat představuje určitou výhodu, ale i nebezpečí, že vede k příliš subjektivním či povrchním závěrům. Proto bychom neměli první dojmy přeceňovat, ale naopak se snažit je vždy doplňovat a korigovat následným ověřováním a reflexí. Základem pro sledování projevů dítěte je pozorování. Pozorování a sledování může být spontánní (nahodilé) či záměrné (řízené). Pozorování by mělo být spolehlivé a objektivní. Vyžaduje znalosti, soustředění a rozvahu. Cíleně sledovat /pozorovat/ se nejprve učíme, postupně si schopnost osvojujeme a zdokonalujeme. Zkušený sociální pracovník postupuje cílevědomě, protože s rozhodnutím, proč chce něco pozorovat, dovede přesně stanovit i to, co bude pozorovat. Dovede zvážit, jaké má možnosti a podle toho se na pozorování určité situace připravit. Snaží se postupovat promyšleně, plánovitě a důkladně s vědomím, že získané údaje musí pravdivě zachytit, zpracovat a vyhodnotit. 12
Při zvládání profesionální úrovně pozorování bychom měli pamatovat na některé okolnosti, které naše pozorování ovlivňují a činí nepřesným. Chceme-li např. rychle dospět k závěrům, je nebezpečí, že něco přehlédneme a zůstaneme pouze na povrchu pozorovaného. Hovořímeli o projevech dítěte, máme na mysli to, co dítě dělá a co sociální pracovník vidí. Převážně se zároveň jedná o činnost a projev, co a jak dítě prožívá. Nahodilé pozorování poskytuje zdroj zajímavých informací a může být pro nás velmi cenné. S jeho výsledky je třeba dále pracovat. Zachycené dojmy a zkušenosti můžeme konzultovat, porovnat i s ostatními pracovníky - školou, rodiči apod. Pokud zpozorujeme u dítěte nějaké problémy či jejich signály, měli bychom je prověřit, snažit se odhalit podstatu věci, kterou jsme při svém pozorování viděli, slyšeli, popř. zaznamenali. Naše sledování se stává soustředěnějším a reflektovanějším. Projevy dítěte trpělivě sledujeme dál, abychom mohli naše první dojmy ověřit. Běžné pozorování doplňujeme záměrným a systematickým pozorováním, které spočívá v promyšleném soustředění se na projevy dítěte v určitých situacích, popř. v záměrném navození činnosti nebo situace, která nám může potřebnou informaci poskytnout. Postupy a motivační postoje pro podporu náhradních rodičů s tímto tématem Klíčový pracovník dbá na to, aby pečující osoby pochopili a přijali důležitost minulosti pro dítě, uznali význam původní rodiny v jeho životě. S osobou pečující a dítětem jsou konzultována možná očekávání, obavy, představy a přání a také míra jejich možnosti naplnění. V případě, že je kontakt nějak ohrožující či poškozující dítě, zde nabízíme možnost setkání se v bezpečném prostoru pro dítě a to přímo v prostorách CRPP nebo na jiném vhodném a bezpečném neutrálním místě. Tj. realizujeme tzv: „“Asistovaný kontakt“
Přitom však vždy respektujeme přání a názor dítěte, což konkrétně znamená, že nechce–li se dítě se svým biologickým rodičem setkat a jsou–li zde dány vážné důvody, proč se dítě kontaktu obává (např. trestný čin páchaný biologickým rodičem na dítěti), postupujeme tak, že navrhneme nejdříve návštěvu u psychologa či psychoterapeuta, aby vyhodnotil ve spolupráci s dítětem nakolik je skutečně kontakt pro dítě sebepoškozující. V případě, že jej odborník nedoporučí, není tento kontakt z naší strany nijak aktivně podporován. Pravidla a způsob vedení rozhovoru s náhradními rodiči o tématu V rámci orientačních schůzek s pěstouny se zjišťují odpovědi na otázky: Jak se o minulosti dítěte v pěstounské rodině mluví? Jaký vztah má dítě k osobě, se kterou by měl být navázán kontakt? Vyjádřilo dítě zájem o setkání s touto osobou? Jak daleko je pěstounská rodina v domlouvání kontaktů dítěte s touto osobou? Proběhl již nějaký kontakt, a pokud ano, jakou formou?
13
Metodický pokyn je účinný ode dne 15. 05. 2013
14
