STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM odd. B

STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM – odd. B Obsah: Cíle a způsoby poskytování služeb na odd. B – domov se zvláštním režimem …………….2 Ochrana práv uživatelů………………………………………………………………………4 Možné střety zájmů uživatelů a zaměstnanců ………………………………………………8 Rizikové situace, jejich řešení a prevence …………………………………………………11 Vnitřní pravidla pro přijímání darů ………………………………………………………...14 Jednání se zájemcem o sociální službu……………………………………………………..14 Pravidlo pro uzavírání smlouvy o poskytování sociální služby…………………………….16 Sazby za úhrady……………………………………………………………………………..17 Individuální plánování průběhu sociální služby…………………………………………….18 Rozsah osobních a citlivých údajů …………………………………………………………22 Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby ……………………………...25 Návaznost poskytované sociální služby na další zdroje …………………………………….27 Pravidelné hodnocení zaměstnanců …………………………………………………………28 Pravidla pro uzavírání dohod s dobrovolníky ……………………………………………….27 Pravidlo pro odbornou praxi studentů ………………………………………………………30 Systém výměny informací mezi zaměstnanci o poskytované sociální službě ………………30 Nouzové a havarijní situace …………………………………………………………………31 Seznam dostupných dokumentů …………………………………………………………….34 Pravidla pro zvyšování kvality sociální služby ……………………………………………..35 Ukončení pobytu……………………………………………………………………………..37

1

Cíle a způsoby poskytování služeb na odd. B – domov se zvláštním režimem Poslání organizace: Zařízení se nachází v obci Sloup v Čechách v budovách barokního zámku. Budova odd. B je v současnosti majetkem Krajského úřadu Libereckého kraje, který je naším zřizovatelem. Krajský úřad svěřil budovy do správy Domova důchodců. Poslání zařízení: 1. Podpora klientů v soběstačnosti, v dovednostech, v sebeobsluze, v odpovědnosti za své chování, v samostatném rozhodování a seberealizaci. 2 Podpora při zvládání své závislosti na alkoholu a dovednosti žít s psychickou poruchou či podobným handicapem. 3

Snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů

4

Poskytnout klientům důstojnou službu dle individuálního plánu a Smlouvy o poskytování soc. služby. 5 Poskytovat kvalitní, efektivní službu v souladu se všemi právy, povinnostmi a standardy kvality soc. služeb. 6 Motivovat klienty k co nejmenší závislosti na službě, popřípadě podpořit klienta v odchodu do své domácnosti, nebo návazné služby. 7

V případě potřeby klienta, poskytnout možnost doživotního ubytování.

Pro zachování soběstačnosti, rozvoj nebo udržení dovedností, sebeobsluhy, odpovědnosti za své chování, samostatné rozhodování a seberealizaci vytváříme a naplňujeme individuální plány klientů. Ty jsou sestavovány na základě osobní spolupráce s pracovníky v přímé péči, popř. rodinou apod. Klienti, kteří se v důsledku své osamělosti nebo finanční tísně apod. nacházejí v nepříznivé sociální situaci, jsou motivováni k co nejsamostatnějšímu řešení této situace. V případě, že se podaří stav klienta díky rehabilitaci a péči zlepšit natolik, že přestane být závislý na poskytované službě, motivujeme obyvatele k odchodu do jiné služby, nebo do soukromí. Organizace poskytuje pobytové služby v budově odd. B v zadní části areálu zámku ve Sloupu v Čechách. Tyto služby jsou poskytovány od 6:30 do 19:00 – dle harmonogramu služeb. Noční služba je zajištěna formou dohledu z jiných oddělení. (viz rozpis noční služby) Uživatelé žijí v jedno a dvoulůžkových pokojích, které si mohou zařídit drobným nábytkem dle svého vkusu a dle svých představ. K zachování jejich důstojnosti přispívá také pomoc při péči o zevnějšek. Obyvatelé domova mají k dispozici pedikérku, fyzioterapeutku nebo kadeřnici a mohou se také účastnit pravidelných bohoslužeb. Domov spolupracuje se dvěma dobrovolnickými centry v České Lípě, ty dodávají proškolené dobrovolníky. Sociální začleňování je zajištěno pravidelným kontaktem s veřejným životem. To vše se děje prostřednictvím výletů, setkání s žáky okolních škol, návštěv divadel, restaurací i sportovišť a pořádáním řady kulturních akcí v prostorách parku a bývalé konírny.

2

Klienti jsou chráněni před předsudky a negativním hodnocením závazkem zaměstnanců k mlčenlivosti, zaměstnaneckými supervizemi, vzděláváním zaměstnanců, poskytováním informací o chodu zařízení veřejnosti, kontaktem s rodinami klientů a pořádáním zmíněných kulturních akcí přístupných veřejnosti. Dále pak zaměstnanci studují kasuistiky klientů, aby lépe pochopili jejich životní situaci. Na týmových setkáních zaměstnanců se probírá jednání každého klienta. Tým se snaží najít nejlepší cestu, jak klienty podpořit a motivovat k aktivnímu způsobu života.

Cílová skupina ( s kapacitou 20 lůžek): Muži od 50 let věku v plném invalidním nebo starobním důchodu v nepříznivé sociální situaci, trpící alkoholismem a takovými psychickými poruchami, které neomezují klienta v dodržování Pravidel bydlení. Klienti, kteří nejsou a nebyli závislí na drogách mimo alkoholu. Klienti, kteří se léčili, nebo léčí z alkoholismu a jsou odhodláni pracovat se svojí závislostí v souvislosti s Individuálním plánem a Smlouvou o poskytování služby. Klienti, kteří potřebují v rámci zlepšení svého stavu vykonávat samoobslužné aktivity a pracovní terapii. (dále jen klienti) 1. Oddělení B je otevřené oddělení s celodenní přítomností personálu – noční služba je poskytována formou dohledu z ostatních odd. 2. Odd. „B“ je domov se zvláštním režimem.

Kontraindikace poskytování služby: - dle zákona č. 108/2006 Sb. - nepřijímáme klienty stižené úplnou slepotou - neposkytujeme kompenzační pomůcky (zájemce o službu musí mít své pomůcky a musí je umět používat) - nepřijímáme klienty, jejichž zdravotní stav vyžaduje trvalé léčení a ošetřování v lůžkovém zdravotnickém zařízení - nepřijímáme žadatele, jejichž chování by narušovalo kolektivní soužití (např. z důvodu mentálního postižení, závislosti na drogách mimo alkoholu a tabáku, patologické agrese apod.) - oddělení B je bezbariérové pouze v přízemí – lze přijmout klienta na inv. vozíku v případě, že bude volné místo v přízemí budovy a klient bude schopen samostatného pohybu na vozíku. - žadatel by měl být schopen pochopit základní Pravidla bydlení – domácí řád - nepřijímáme ženy

3

Ochrana práv uživatelů Právo na soukromí, právo bydlet

Ubytování V domově jsou klienti ubytováni v jedno a dvoulůžkových pokojích. Výjimkou je jeden třílůžkový pokoj, který vznikl na vlastní žádost obyvatel. Každý klient má k dispozici noční stolek a uzamykatelnou skříň. Každý klient má možnost zútulnit si pokoj osobními věcmi. Klíče od skříně a trezorku jsou ve dvou vyhotoveních – jednu sadu vlastní klient, druhá je uložena na sesterně oddělení. Do osobních věcí personál klientovi může nahlížet dle Pravidel bydlení – součást smlouvy o poskytování soc. služby. Podmínkou zařízení je, aby klient umožnil vstup personálu při kontrole přítomnosti alkoholu na oddělení, dále při kontrole udržování čistoty, při úklidu pokoje a při opravách a údržbě oddělení. Klient se prohlídky vždy účastní! Do zamčeného pokoje smí personál domova vstoupit jen ve výjimečných případech. Klient o tom musí být vždy informován předem. Pokud je klient náhle dlouhodobě hospitalizován a je nutné vstoupit do pokoje z výše uvedených důvodů, může personál pokoj otevřít. Zaměstnanci jsou povinni před vstupem do pokoje zaklepat. To neplatí při nočních kontrolách zdravotního stavu klientů. Klient však může noční kontroly odmítnout. Klienti přijímají návštěvy ve společenské místnosti daného oddělení, nebo na svých pokojích (případně se souhlasem spolubydlícího). Ve výjimečných případech má vedení DD právo je omezit (např. protiepidemiologická opatření). Pokud zůstane klient uvězněn v zamčeném pokoji, jsou na každém oddělení (sesterně) náhradní klíče, které v případě nouzové situace použije personál. Pokud dojde k tomu, že klíč bude zlomen v zámku, nebo zastrčen z druhé strany, postupuje se následovně: Personál se pokusí dostat do pokoje skrz okno (v přízemí). V případě, že ani tak se do pokoje nedostane, zavolá údržbáře. Pokud by údržbáři nebyli přítomni a personál by měl podezření na ohrožení života klienta, pokusí se dveře otevřít násilím, případně zavolá Policii ČR. O úhradě vzniklé škody rozhodne vedoucí oddělení.

Hygiena Na oddělení je hygienické zařízení společné vždy pro více klientů. Nesoběstačným klientům pomáhá v hygienické péči personál, přičemž je respektována jejich intimita (zákaz vstupu dalším osobám do prostoru koupelny, zástěny). Pokud je nutné klienta do koupelny vézt na vozíku, musí být zachována jeho důstojnost a intimita. To platí i při užívání WC křesel na pokojích. Koupelny jsou označeny cedulkou VOLNO/OBSAZENO.

4

Právo na respekt Oslovování Pokud si klient nepřeje jinak (písemně vyjádřeno v individuálním plánu), je personál povinen klientům vykat, jiné oslovení (např. dědo, babi, …) je nepřípustné. V případě, že si některý člen personálu všimne neuctivého oslovování klienta, je povinen to neprodleně oznámit vedoucímu oddělení nebo sociálnímu pracovníkovi, který záležitost s dotyčným vyřeší. Před vcházením do pokojů personál vždy klepe a čeká na vyzvání.

Respektování volby klienta Viz. dále pravidlo svobodné volby; klient má právo činit svobodná rozhodnutí o všem, co se ho jakýmkoli způsobem dotýká, zaměstnanci podporují samostatné jednání klientů. V případě, že klient již není schopen rozumově posoudit důsledky svého jednání, a to je objektivně v rozporu s jeho zájmy, domov kontaktuje blízké osoby, případně zažádá soud o určení opatrovníka. Odd. B má specifická pravidla, která do určité míry omezují klienty. Je proto nezbytné, aby s nimi byl klient seznámen, dokázal je pochopit a dobrovolně je přijal – stvrdil svým podpisem ve smlouvě.

Partnerské soužití Zařízení respektuje případné partnerské vztahy mezi klienty domova. Odd. B předem deklaruje, že přijímá pouze muže. Vyplývá to z poptávky o službu ze strany žen. Pokud by se zvýšila poptávka ze strany žen, není vyloučeno, že bude oddělení smíšené. Zatím je určeno pouze pro muže. Na oddělení není možné ubytovat nikoho jiného, nežli klienta domova.

Právo svobodného pohybu Klienti mají možnost volně se pohybovat po areálu i mimo něj. Pokud je předpokládaná doba pobytu mimo zařízení delší, ohlásí klient svůj odchod službu konajícímu pracovníkovi. Klient, který opouští zařízení, ve vlastním zájmu odhlašuje jídlo 48 hodin dopředu. Pokud tak neučiní, strava mu propadá a stravné nebude vráceno. Z důvodu odhlášení stravy je klient povinen oznámit také plánovaný dlouhodobý pobyt mimo zařízení. (viz stravování) Hlavní brány zařízení se zamykají v letních měsících ve 21 hodin, v zimních ve 20 hodin. V případě, že se uživatel vrátí po této době, zazvoní a sestra v noční službě mu otevře. Doba nočního klidu je od 22 hodin do 6 hodin. Odd. B je nepřístupné z vnější strany bez klíče – každý klient vlastní klíč od pokoje a hlavního vchodu, klientům byl také nabídnut klíč od branky, ale vzali si jej jen někteří jednotlivci – viz zápisy ze setkání skupiny. Pokud se klient bez předchozí domluvy s personálem nevrátí do zařízení do 22 hodin, sloužící personál na oddělení je povinen zavolat na polici ČR do Nového Boru a tuto skutečnost ohlásit. – viz ztráta klienta. Domov organizuje pro své klienty také řadu atraktivních programů včetně výletů mimo obec Sloup v Čechách (hrady, zámky, sportovní a kulturní akce apod.). Sami uživatelé mohou navrhovat místa, která by chtěli navštívit. Domov má pro tyto účely k dispozici dva automobily s celkovým počtem 14 míst + jedno místo pro vozíčkáře.

5

Ve výjimečných případech může být právo klientů na svobodný pohyb omezeno vedoucím oddělení (v případě kritické epidemiologické situace). Tehdy se nedoporučuje ani přecházet mezi jednotlivými odděleními, aby nedošlo k dalšímu šíření infekce. Personál může klientovy doporučit omezení vycházek, pokud mu to evidentně nedovoluje jeho zdravotní stav – riziko – možnost opilosti, nepříčetnosti – o tomto vždy provede zápis – Hlášení o mimořádné události.

Právo svobodné volby Odd. B je domov se zvláštním režimem. Zvláštní režim spočívá v omezení užívání alkoholu, v aktivizaci a v udržení klientů ve zdraví. Každý klient by měl přispět svými dovednostmi v běžném denním životě. Jedná se zejména o pracovní terapii. Každý klient si rozhodne o své funkci. Všechny funkce jsou konzultovány na setkání skupiny a každý má právo se k nim svobodně vyjádřit. Tým zaměstnanců vždy pečlivě zvažuje, zda klient svou funkci zvládne a je pro něj přiměřená. Zároveň, zda ho baví, či nikoliv. Každý klient si volí svojí funkci sám, případně je mu nabídnuta. Pracovní terapie pomáhá klienty udržovat ve fyzické i psychické kondici. Není žádoucí, aby klienti naší cílové skupiny pociťovali nudu, letargii a nezodpovědnost. Rozsah, forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a zabraňovat jejich sociálnímu vyloučení. Vzhledem ke specifické cílové skupině, je třeba zachovat pevná pravidla, která jsou dobrovolně přijata každým jedincem. – viz Pravidla bydlení. Těmito Pravidly je omezeno právo svobodné volby ve smyslu užívání alkoholu a dalšího nežádoucího chování, které je v nich uvedeno. Klient sám rozhoduje o tom, jak bude trávit svůj volný čas (TV, poslech hudby, četba, návštěvy, procházky atd.). Spolu s klíčovým pracovníkem si domluví, kdy bude jaké aktivity vykonávat, čeho chce dosáhnout, za jak dlouho atd. (viz. individuální plánování). Personál domova zajišťuje další program, jako jsou kulturní akce, výlety, soutěže, taneční zábavy apod. Klienti si mohou z nabízených aktivit vybrat tu, která je jim nejbližší. Sami mohou také navrhovat další činnosti, kterých by se chtěli zúčastnit. – v současné době převážně klienti navrhují akce, které se realizují. Ať už se klient rozhodne jakkoli, je vždy respektováno jeho svobodné rozhodnutí. Personál může klienta poučit o možném porušení Pravidel bydlení a seznámí ho s možnými riziky následků jeho chování. Pokud si však klient bude i nadále stát za svým rozhodnutím, je to jeho svobodná volba.

6

Lékař Lékařskou péči zajišťují dva nepraktičtí lékaři. Klienti se mohou rozhodnout, kterého lékaře budou navštěvovat. Bez doporučení lékaře domova nezajišťujeme doprovod na vyšetření. Pokud si klient (opatrovník), nebo jeho příbuzný vyjedná z vlastní iniciativy lékařské vyšetření mimo domov, zajistí si sám dopravu i doprovod na toto vyšetření. Klient si hradí veškeré náklady spojené s lékařským vyšetřením. (léky, pobyt v nemocnici, ošetření apod.)

Pobyt v domově Klienti jsou do zařízení přijímáni na základě žádosti a smlouvy o poskytnutí sociální služby. Tuto smlouvu podepisují osobně a ze své svobodné vůle poté, co se důkladně seznámili s jejím obsahem a se souvisejícími dokumenty (vnitřní předpisy domova) a tomuto obsahu porozuměli. Za klienta, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům, podepisuje tuto smlouvu jeho opatrovník. Klientovi je smluvně zaručováno právo kdykoli ukončit pobyt v zařízení, a to i bez udání důvodu. Výpovědní doba činí jeden měsíc, smlouvu však lze ukončit i dohodou. Zařízení může s klientem rozvázat smlouvu pouze v zákonem stanovených případech. Jedná se zejména o neplacení úhrady a o hrubé porušování povinností, vyplývajících z vnitřních pravidel domova. V tomto případě činí výpovědní doba 2 měsíce.

Stěhování Klienti jsou při příjmu umístěni na předem dohodnutý pokoj. Chce-li být klient přestěhován na jiný pokoj, sepíše Žádost o stěhování. U nesoběstačných klientů může tento formulář vypsat personál či rodinný příslušník. Ze své iniciativy může domov přemístit klienta na jiný pokoj pouze ve výjimečných případech. Sem patří nouzové a havarijní situace, kdy pobyt na daném pokoji není možný (např. stavební úpravy). Dále situace, kdy nastanou vážné neshody mezi spolubydlícími klienty, které není možno vyřešit jinak, než jejich odloučením. Posledním případem je zhoršení zdravotního stavu klienta, kdy musí být přemístěn na oddělení s odpovídající péčí (také zlepší-li se jeho zdravotní stav natolik, že není nezbytná zvýšená péče, může být přestěhován na jiné oddělení).

Právo na přiměřené riziko Domov podporuje klienty v zodpovědnosti za své jednání. Klient je samostatná osobnost, má právo rozhodovat o věcech, které se týkají jeho života a jednat dle svého uvážení, i v případě, že svým jednáním ohrožuje sám sebe (např. dieta, hygiena, hospodaření s financemi, zdravotní rizika). Nikdo není nucen dělat nic, co je v rozporu s jeho přesvědčením. Výjimkou jsou klienti zbavení způsobilosti k právním úkonům, za něž jedná v jejich zájmu opatrovník. Klient má právo odmítnout doporučení daná mu domovem, je však seznámen s možnými následky vyplývajícími z jeho chování. Pokud by svým jednáním ohrožoval chod domova nebo přímo spolubydlící, postupuje se dle Pravidel bydlení domovního řádu.

7

Právo hospodařit se svými penězi Klienti mají dle zákona č.108/2006 Sb. nárok na min. zůstatek důchodu 15%. Pokud by po zaplacení úhrady za pobyt činil tento zůstatek méně, úhrada se sníží o adekvátní částku. Zůstatek důchodu je v hotovosti vyplácen buď klientovi osobně, nebo na žádost klienta jeho rodinným příslušníkům. Pokud je zřejmé, že klient nezvládá hospodaření s penězi, či o to sám požádá, je ředitelem domova ustanoven pracovník, kterému klient na základě písemného pověření svěří své peníze. Pracovník vede o hospodaření sešit, kam zakládá všechny doklady o příjmech a výdajích dle platných směrnic. Všichni svéprávní klienti mají možnost sami rozhodnout o způsobu hospodaření se svými penězi.

Výplata zůstatku důchodu uživatelům V případě výplaty důchodu hromadnou výplatnicí na účet domova je klientům odečtena úhrada za pobyt, záloha na léky a případné fakultativní služby, provedeno vyúčtování za minulý měsíc a k 15.dni v měsíci je klientů vyplacen zůstatek. Zůstatek důchodu může být vyplacen také osobám pověřeným klientovou plnou mocí a ředitelem pověřeným pracovníkům. V případě úhrad jinou formou ( hotově, či převodem ) se postupuje individuálně v souladu se směrnicemi k vedení deposit.

Pravidlo pro doručování pošty Každý všední den ráno vyzvedává hospodářka poštu určenou pro domov důchodců. V podatelně zařízení pak došlou poštu roztřídí dle oddělení a následně roznese klientům. Běžná pošta, jako jsou dopisy, pohledy, letáky atd., nepodléhá evidenci. ¨ Hospodářka je zmocněna vyzvedávat doporučené dopisy na jméno klientů a je též oprávněna vyinkasovat hotovost zaslanou klientovi složenkou. Pro tento účel má Českou poštou vystaveno potvrzení oprávněného příjemce. Přijetí peněz i doporučených dopisů potvrdí na poště otiskem razítka organizace a svým podpisem. Zmocnění k vyzvedávání pošty má také jeden sociální pracovník pro možnost zastupování.

Možné střety zájmů uživatelů a zaměstnanců Definování rizikových situací vyplývajících z běžného provozu DD. Oslovování viz. právo na respekt Hygiena Na oddělení je stanoven harmonogram koupání jednotlivých klientů, který vychází z Individuálního plánování. Tzn.,že každý klient si nasmlouvá min.2 dny v týdnu, kdy provede celkovou hygienu těla. Klient se však samozřejmě může rozhodnout pro koupel i v jiný den. Pokud klient soustavně odmítá očistu těla, bude personálem edukován (poučen) o nezbytnosti udržovat hygienu a o možných zdravotních následcích. Podmínkou zařízení je, aby klient provedl celkovou hygienu těla min. 2x týdně. Nespolupracuje-li klient dlouhodobě

8

a narušuje-li tím život ostatních obyvatel, může to být důvod k ukončení poskytování sociální služby ze strany poskytovatele dle Smlouvy. Prádlo Klienti mají kvůli identifikaci své osobní prádlo označeno štítky se jménem. Prvních 72 štítků je klientovi přiděleno při přijetí zdarma, ostatní si již klienti hradí. Ztratí-li se klientovi některý kus ošacení, oznámí tuto skutečnost zaměstnanci. Personál osloví pracovníky prádelny, zda se tam ošacení nenachází. Jelikož domov zajišťuje praní prádla pro 80 klientů, hrozí zde riziko záměny ošacení z různých oddělení, nebo záměny ošacení klientů. Může tak dojít ke ztrátě, nebo k dočasné ztrátě ošacení. Domov disponuje se základním ošacením pro klienty. V případě ztráty je klientům nabídnuto náhradní ošacení. Pokud má klient šatstvo poškozeno natolik, že nelze opravit, je o poškození informován. Pokud není sám schopen posoudit, zda je ošacení v pořádku, může mu šatník doplnit pověřený pracovník, nebo rodina (např. po dohodě s osobami blízkými). Z praxe je zřejmý i případ, kdy si klient nechtěl obnovit šatník, neměl dostatečné množství spodního prádla z důvodu finanční situace. S klientem bylo vyjednáváno a domov mu nabídl zdarma náhradní ošacení. Toto klient využil.

Podávání stravy Čas vydávání stravy je v domově z provozních důvodů pevně stanoven. Rozpis je vyvěšen na dveřích hlavní zámecké jídelny a je zakotven v Pravidlech bydlení. Strava se podává 4x denně na jídelnách jednotlivých oddělení. Klienti oddělení B se stravují na jídelně zámku, kam samostatně, nebo s doprovodem docházejí. Pouze klienti nemocní dostávají stravu přímo na pokoj. Složení stravy je takové, aby vyhovovalo zdravotnímu stavu klientů (diety). Pokud klient s předepsanou dietou vyžaduje normální stravu, je zdravotnickým personálem poučen o možných zdravotních následcích a potvrdí svým podpisem, že byl o rizicích náležitě informován. Strava se podává podle týdenního jídelníčku, který je vyvěšen na oddělení. Klienti mají možnost spolupodílet se na tvorbě jídelníčku – na společných setkáních zaměstnanců a klientů, při setkání skupiny, osobní komunikací s vedoucím stravování.

Porušování léčebného režimu, nedodržování dietního stravování, medikace, chování v rozporu s doporučením lékaře Personál provede edukaci klienta – vysvětlí, proč je nutné dodržovat léčebný režim, jaké jsou možné komplikace v případě porušení, o tomto poučení provede zápis do dokumentace klienta. Klient podepíše, že byl edukován, a toto potvrzení má uloženo ve zdravotnické dokumentaci. Dále je však klientům ponecháno právo svobodně se rozhodovat o svém jednání.

Aktivizace klientů Klienti dobrovolně žijí v úzkém společenství, které má jasný řád, pravidla, a klienti se výrazně podílejí na rozhodování uvnitř skupiny. Každý jednotlivec je součástí skupiny a je nutné, aby dodržoval její pravidla. Život v domově se snaží maximálně přiblížit životu v běžné společnosti. Klienti zde žijí odpovědně, učí se respektovat a přijímat pravidla společnosti. Z běžného života vyplývá, že čím více se člověk dokáže o sebe postarat, jeho stupeň závislosti se snižuje. Naším posláním je mimo jiné motivovat klienty k co nejmenší závislosti na službě, popřípadě podpořit klienta v odchodu do své domácnosti. Klienti jsou podporováni v sebeobslužných činnostech, které se týkají běžného života. Například úklid,

9

docházení za službami, osobní hygiena, sezónní údržba čistoty areálu apod. (viz Pravidla bydlení). Veškeré činnosti slouží k fyzické a duševní aktivizaci klientů. K udržování společenských návyků a pravidel. K odpovědnosti a možnosti seberealizace. K abstinenci alkoholu. Sociální pracovníci a PSP v zařízení organizují řadu aktivizačních programů, účast na nich je však zcela dobrovolná. Vychází z individuálního plánování péče s každým klientem. Tehdy si klient sám nebo za pomoci svého klíčového pracovníka určí, čím by se chtěl ve volném čase zabývat, jaký je jeho cíl, k němuž by chtěl dospět atd. Vše závisí pouze na svobodné vůli každého klienta.

Stěhování viz. pravidlo o stěhování klientů. Stěhování je vždy problematické, pokud se vyskytne situace, kdy se dva klienti na pokoji nesnesou. Zařízení má k dispozici omezený počet jednolůžkových pokojů. Pokud tato situace nastane, sociální pracovník nejdříve s klienty vyjednává, zda lze nalézt společnou řeč a situaci vyřešit společnou dohodou. Pokud toto nelze a je nutné přistoupit ke stěhování, naruší se tím poklidné soužití jiných klientů, kteří by si měli s dotyčnými vyměnit místo. Je třeba vždy velmi citlivě vyjednávat se všemi zúčastněnými klienty. O stěhování se vždy jedná na skupině, individuálně i v týmu zaměstnanců.

Vynucování si péče ze strany klientů Někteří klienti vyžadují poskytování služby i tehdy, jsou-li schopni se obsloužit sami (př. vyžadují pomoc s oblékáním, i když se dokáží obléci sami, vyžadují holení, ale jsou sami schopni se oholit apod.) Všem klientům je poskytována péče podle stupně závislosti, do kterého byli zařazeni lékařem. Klienti jsou směřováni k co největší samostatnosti. Umění vést klienty k soběstačnosti je také součástí vzdělávání zaměstnanců. Zneužití služeb personálu je považováno za hrubé porušení Pravidel bydlení.

Kouření V zařízení jsou vymezeny prostory pro kuřáky, na pokojích klientů není kouření dovoleno. Pokud bude některý klient opakovaně přistižen, že kouří mimo vymezené prostory, bude znečištěná místnost vymalována na náklady klienta. S klientem musí být ihned sepsáno hlášení o mimořádné události službu konajícím personálem. – viz Pravidla bydlení

Omezování svobodného pohybu viz. právo svodobného pohybu

Zvířata v DD Klienti si nemohou s sebou do domova libovolně přinášet zvířata. Vždy záleží na předchozí domluvě s vedením domova a na schválení skupiny. Podmínkou je, že se klient o tato zvířata dokáže plně postarat, zajistit plnou péči včetně očkování apod. Klient je majitelem 10

zvířete a odpovídá za něj v plném rozsahu. Zvíře je povinen nahlásit na příslušném obecním úřadě.

Rizikové situace, jejich řešení a prevence Rizika vyplývající z probíhajících interpersonálních vztahů A, Rizikové situace vyplývající ze vztahů mezi jednotlivými klienty 1) Verbální agrese klienta zaměřená na jiného klienta (skupinu klientů) či agrese skupiny klientů směrem k jednomu/několika klientům. Fyzická agrese klienta zaměřená na jiného klienta, případně na větší počet různých klientů. Fyzické napadení jednoho či více klientů skupinou jiných klientů je méně pravděpodobné, i když ne nemožné. 2) Klient domova může způsobit majetkovou škodu jinému klientovi domova (zničení, ztráta, odcizení) 3) donášení alkoholu a jiných drog do areálu domova 4) podporování ostatních klientů v užívání návykových látek – alkoholu, drog 5) užívání alkoholu a jiných drog v areálu domova 6) přítomnost klienta v areálu domova pod vlivem alkoholu, drog 7) odmítnutí orientační dechové zkoušky při podezření klientovi opilosti 8) verbální a fyzické napadání personálu, klientů, osob a zvířat v domově i mimo něj. 9) sexuální obtěžování personálu, klientů, osob a zvířat. 10) prokázaná krádež 11) kouření mimo místa, kde je to dovoleno 12) vědomé ničení majetku domova a majetku ostatních klientů 13) neplacení stanovené úhrady a porušování Smlouvy 14) zneužití služeb personálu

B, Rizikové situace vyplývající ze vztahů mezi klienty a zaměstnanci domova 1, Verbální a/nebo fyzická agrese klienta zaměřená na zaměstnance. 2, Verbální a/nebo fyzická agrese zaměstnance zaměřená na klienta. 3, Klient může způsobit škodu na majetku zaměstnance nebo na majetku domova. 4, Zaměstnanec domova může způsobit majetkovou škodu klientovi. Abychom se vyvarovali těchto problémů, zaměstnanci věnují majetku klientů náležitou péči. Klienti mají možnost zamykat své skříně a stolky. Zaměstnanci používají pouze prostředky nezbytné pro výkon jejich povolání, nosí předepsaný pracovní oděv. 5, Klient nerespektuje nařízení zaměstnanců domova vycházejících z Pravidel bydlení domovního řádu a smlouvy.

Řešení ze strany zaměstnance

11

Přítomný personál zhodnotí vzniklou situaci a snaží se jí vyřešit domluvou. Dále na setkání skupiny. V krajních případech volá Policii ČR. O události sepisuje „Mimořádné hlášení“. V případě způsobené majetkové škody klient tuto škodu nahradí. Dále viz. „Pravidla bydlení“.

Řešení ze strany klienta Klient má možnost si stěžovat na verbální či fyzickou agresi, popř. upozornit na majetkovou škodu způsobenou zaměstnancem nebo jiným klientem dle pravidla o podávání stížností. Má právo svolat skupinu za přítomnosti personálu. Může zavolat Policii ČR. V případě prokázané majetkové škody způsobené zaměstnancem či jiným klientem, mu je tato dotyčnými uhrazena. Klient má možnosti podávání stížností jako každý jiný občan ČR.

Rizika vyplývající z běžného provozu Klienti jsou jednak sami ohroženi určitými možnými rizikovými situacemi, jednak tyto situace mohou sami zapříčinit.

Pády, úrazy: U klientů již často bývá porušena rovnováha, připojují se závratě, problémy s koordinací atd. Důsledkem toho může být pád (z postele, židle, vozíku či při chůzi) a následný úraz, který může mít nejvážnější důsledky. Toto nebezpečí hrozí zejména na kluzkých podkladech, např. v koupelně, v zimně na náledí, pod vlivem alkoholu apod. Řešení: Bezbariérové vstupy, protiskluzové podložky, zábrany na postelích, sypání chodníků v zimě, kompenzační pomůcky, doprovázení klientů, dodržení abstinence, pohyb v areálu pouze ve střízlivém stavu

Infekční choroby: Domov je zařízení s velkým počtem klientů, v zařízeních tohoto typu hrozí v případě výskytu některé z infekčních chorob epidemie. To pak dále klade velké nároky jak na zdraví klientů, tak na personál.

Řešení: Sterilní materiál, očkování personálu (chřipka, hepatitida typu B), prevence, dodržování hygienických předpisů, dodržování hygieny klientů

Individuální rizika: Vzhledem k věku, zdravotnímu stavu a životní stylu klientů je nutno počítat s poruchami orientace, paměti či možností úrazu. Může dojít k tomu, že klient opustí zařízení (procházka, nákup) a nevrátí se – zapomene na cestu, zabloudí, má nehodu, opije se. Řešení: Možná rizika jsou zaznamenána v osobních kartách. Tyto informace slouží personálu k předcházení zmiňovaným rizikovým situací.

12

Požár: Někteří klienti v domově jsou kuřáci. Může dojít k tomu, že klient odhodí nedopalek do koše na odpadky, spadne mu do postele apod. a následně vznikne požár. Ten může vzniknout také nevhodným používáním rychlovarné konvice apod.

Řešení: vyhrazené prostory pro kuřáky, hasicí přístroje na odděleních, evakuační plán, školení BZOP Poranění při aktivitách a pracovní terapii: Součástí aktivizace klientů je pracovní terapie, funkce a činnosti, aktivity apod., při nichž se může stát, že dojde ke zranění. Ke zranění může dojít také tehdy, pohybuje li se klient mimo domov – vycházka, výlet apod.

Řešení: dohled zaměstnanců, opatrnost při činnosti, možnost ošetření, poskytnutí první pomoci, zavolání RZS. Chyba při podávání léků: Během lékování pro obyvatele domova může dojít k záměně léků klientů.

Řešení: Okamžitě po zjištění této skutečnosti musí personál informovat jak klienta tak vedoucí ošetřovatelského úseku, nebo SZP sloužící na oddělení, která rozhodne o dalších krocích (např. převozu do nemocnice apod.)

Autoagrese: Jak již bylo řečeno výše, může se stát, že klient napadne jiného obyvatele domova. Může ale nastat také situace, kdy se klient stane nebezpečným sám sobě, například v důsledku zhoršení zdravotního stavu, ve stavech deprese apod. Toto jednání může mít ty nejzávažnější důsledky.

Řešení: předcházení podobným situacím pozorováním změn v chování klientů, vytváření důvěry mezi zaměstnanci a klienty (toto téma je také obsahem pravidelných supervizí), popř. medikace, návštěvy odborných lékařů (psychiatr, psycholog)

Postup při zjištění porušování práv uživatelů DZR Personál Zaměstnanci domova jsou povinni zabezpečit klientům nejvyšší možnou kvalitu služby. Musí dbát na to, aby práva uživatelů nebyla ohrožena. Při zjištění, že zaměstnanec tato práva porušil, příp. porušuje, musí být zajištěna náprava. Situaci prošetřuje ředitel domova, případně další odborníci ( staniční sestra, u závažných činů Policie ČR). Dle závažnosti porušení práv uživatelů se přistupuje k následujícím sankcím: • • • •

Pohovor nadřízeného s pracovníkem, domluva Výzva k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků Snížení osobního ohodnocení Ukončení pracovního poměru

13

•

Ve velmi závažných případech (krádež, fyzické či psychické týrání, napadení, úmyslné ublížení na zdraví) okamžité propuštění

Uživatelé Klienti jsou při přijetí do DZR seznámeni s právy a povinnostmi, která v zařízení mají, s pravidly, jež je třeba dodržovat. Tato pravidla jsou vytýčena v Pravidlech bydlení, domácím a provozním řádu domova a klienti se je podpisem Smlouvy o poskytnutí sociální péče zavazují dodržovat. Pokud dojde k tomu, že uživatel dohodnutá ustanovení porušuje, může domov přistoupit k následujícím sankcím: • • • •

Pohovor klienta se sociálním pracovníkem, vedoucím oddělení, případně ředitelem domova, napomenutí, domluva (vysvětlení, jaké chování se od klienta očekává), Svolání a řešení na setkání Skupiny odd. B – viz Pravidla bydlení Udělení podmínečného vyloučení Ukončení pobytu klienta dle uzavřené smlouvy s klientem. Výpovědní lhůta činí 2 měsíce a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce po kalendářním měsíci, v němž byla tato výpověď klientovi doručena.

Vnitřní pravidla pro přijímání darů Darování je právní úkon, kterým dárce něco bezúplatně přenechává nebo slibuje přenechat obdarovanému. Dar může mít podobu peněz, ostatních věcí movitých, nemovitostí, práv apod. Předmět daru není právními předpisy striktně vymezen.

Drobné dary od klientů zaměstnancům domova: Pokud je personálu klientem nabídnut dar v hodnotě do 100,- Kč, může ho zaměstnanec přijmout s tím, že je povinen zapsat tuto skutečnost do tzv. „Knihy darů“. „Knihy darů“ jsou uloženy na sesternách jednotlivých oddělení. Pokud je personálu klientem nabídnut dar v hodnotě přesahující 100,- Kč může ho zaměstnanec přijmout pouze po konzultaci se svým nadřízeným, s tím, že je v případě přijetí daru opět povinen zapsat tuto skutečnost do „Knihy darů“.

Dary klientů organizaci: Pokud klient nabídne organizaci dar, řeší jeho přijmutí vnitropodniková směrnice č. 7.

Jednání se zájemcem o sociální službu Pro přijetí do DZR Sloup v Čechách je potřeba vyplnit „Žádost o umístění“, jejíž součástí je také „Vyjádření lékaře“. Podané žádosti jsou obodovány komisí složenou ze sociálních pracovníků a vedoucích zdravotního úseku dle kritérií, kterými jsou:

14

Cílová skupina – zda žadatel spadá do cílové skupiny uživatelů Stupeň závislosti – dle kritéria příspěvku na péči Míra osamělosti – zda se o žadatele může postarat rodina či nikoli, jestli využívá služeb jiného zařízení (např. DPS) apod. Datum podání žádosti Bydliště nebo rodinné vazby v Libereckém kraji

Přímý kontakt se zájemcem nebo osobami jemu blízkými Pokud žadatel, nebo osoby jemu blízké navštíví DZR, jsou domovem provedeni (průvodcem je sociální pracovník nebo zástupce vedení domova) a zároveň jsou jim poskytnuty informace o ceně, rozsahu služeb a domovním řádu (jedná se o informace obsažené ve Smlouvě o poskytování sociální služby). Zájemce o službu je informován o kritériích přijetí do DZR a počtu žadatelů zařazených do databáze domova. Jsou mu poskytnuty formuláře „Žádost o umístění“ a „Vyjádření lékaře k žádosti o umístění“. Sociální pracovník rovněž poskytne zájemci o službu informace o možném využití příspěvku na péči a dodá kontakty na další organizace v regionu, které poskytují podobné služby.

Poštovní a elektronická korespondence Sociální pracovníci komunikují se zájemci o službu také formou dopisů a emailů. (Obsahově se tato komunikace shoduje s bodem 1.) Veškeré informace o zařízení jsou zájemcům k dispozici také na webových stránkách organizace – www.dd-sloupvcechach.cz

Telefonický kontakt Se zájemcem o službu lze jednat také telefonicky. Se zájemcem komunikuje sociální pracovník. Pokud ten není přítomen, poskytne základní informace zástupce vedení domova.(Obsahově se tato komunikace shoduje s bodem 1) Zájemci jsou před podáním žádosti o umístění do domova požádáni, aby veškeré změny týkající se žádosti v budoucnu nahlásili. Po obodování žádosti dle kritérií organizace (viz Bodové hodnocení žadatele) a zařazení do databáze žadatelů je se zájemci o umístění komunikováno dle pořadí v databázi - pokud lze na základě umístění v databázi předpokládat, že je u zájemce o službu reálné přijetí do domova v kratší době, dojednává se (telefonicky) se zájemcem tzv. sociální šetření.

Sociální šetření Zahrnuje část zdravotní a sociální. Účastní se jej vždy jeden vedoucí zdravotního úseku a jeden sociální pracovník. Součástí sociálního šetření je zjištění představ, požadavků a osobních cílů žadatele. Obsah šetření je v bodech shrnut ve formuláři „Anamnéza zájemce o službu“. Výstupem ze šetření je rovněž tzv. „Zápis ze sociálního šetření“, kde je shrnut 15

aktuální psychický a somatický stav žadatele z pohledu vedoucího zdravotního úseku a sociálního pracovníka a je zde nastíněno, na které oddělení se s žadatelem má počítat. Vždy je kladena otázka, zda má žadatel představu o DZR a zda má opravdový zájem o ubytování v této službě.

Přednostní přijetí Klienti jsou motivováni k samostatnému rozhodování a sebeobsluze. Pokud se během služby zlepší zdravotní a psychický stav natolik, že existuje reálná možnost samostatného bydlení, nabízí sociální pracovník klientovi možnost odchodu do soukromí, nebo možnost využití vhodnější sociální služby např. DPS. Klientům, kteří se sami rozhodnou o odchodu a tím umožní přijetí potřebnějšího žadatele, zaručujeme v případě opětovného zvýšení závislosti na pomoci druhé osoby přednostní přijetí zpět.

Postup při odmítnutí zájemce o sociální službu Zařízení může odmítnout uzavřít smlouvu se zájemcem o sociální službu pouze z důvodů stanovených zákonem. Jedná se o případy, kdy zařízení neposkytuje tu sociální službu, o kterou zájemce žádá, pokud nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby a pokud přijetí vylučuje žadatelův zdravotní stav. Zdravotní stavy vylučující poskytování pobytových sociálních služeb jsou stanoveny ve vyhlášce č. 505/2006 Sb. v platném znění. Žadatel je s důvodem odmítnutí seznámen.

Pravidlo pro uzavírání smlouvy o poskytování sociální služby Klienti jsou přijímání na základě žádosti a uzavřené Smlouvy o poskytnutí sociální služby. V průběhu sociálního šetření uvědomí sociální pracovník zájemce o umístění o tom, že je nutné tuto smlouvu podepsat. Zájemce má možnost se se smlouvou i všemi jejími přílohami předem seznámit. S ohledem na jeho zdravotní stav mu může být smlouva nahlas přečtena nebo vytisknuta dostatečně velkým písmem. K uzavírání smlouvy může být v některých případech přizvána blízká osoba. Smlouvy jsou vyhotoveny ve standardním provedení. Smlouva je uzavírána vždy písemně. Jsou v ní uvedeny všechny náležitosti tak, jak si je předem zájemce a zařízení sjednají (úhrada, přesné místo ubytování, úprava a vybavení pokoje atd.) Za zařízení je osobou pověřenou jejím podpisem ředitel, případně jeho zástupce.

Při uzavírání smlouvy dojedná sociální pracovník se zájemcem o službu, jaká bude forma a rozsah poskytované služby, stanoví se osobní cíle, jichž chce zájemce prostřednictvím zařízení dosáhnout. K tomuto účelu sociální pracovník ve spolupráci se SZP a rodinou sestaví předběžný individuální plán klienta. Po měsíci pobytu klienta v zařízení sestaví určený klíčový pracovník s klientem pevný IP.

16

Smlouva se uzavírá na zkušební dobu tří měsíců, po té je automaticky prodloužena na dobu neurčitou. V případě, že se během zkušební doby prokáže, že klient není způsobilý k pobytu v zařízení, smlouva se neprodlužuje. Smlouva obsahuje také ujednání o možnosti jejího vypovězení. Klient může smlouvu vypovědět kdykoli a to i bez udání důvodu. Výpovědní doba činí jeden měsíc, ale lze smlouvu ukončit i dohodou. Zařízení může smlouvu vypovědět jen v zákonem stanovených případech, výpovědní doba v tomto případě činí 2 měsíce. Smlouva je vyhotovena ve dvou kopiích, jednu obdrží klient, druhá je uložena v jeho spise u sociálního pracovníka. Obě kopie jsou opatřeny přelepkami s razítkem domova. Smlouvu je možné měnit či doplňovat pouze se souhlasem obou stran, a to formou písemných dodatků. Tyto dodatky mají stejné náležitosti jako samotná smlouva, tj. podpis ředitele či jeho zástupce, podpis klienta, dvě kopie. Smlouva nabývá účinnosti dnem jejího podpisu oběma stranami.

Zájemce o službu zbavený způsobilosti k právním úkonům Je-li zájemce o poskytnutí služby zbavený způsobilosti k právním úkonům, jedná sociální pracovník domova s jeho opatrovníkem. Ten také za zájemce podepisuje smlouvu. Je-li opatrovníkem stanoven zaměstnanec domova (týká se zejména stávajících klientů), musí být klientovi stanoven tzv. kolizní opatrovník, který bude zastupovat klienta ve všech záležitostech týkajících se smlouvy o poskytnutí sociální služby. V případě, že zájemce o službu nemá opatrovníka, ale jeho zdravotní stav vylučuje porozumění obsahu smlouvy, je mu stanoven tzv. správní opatrovník. Jedná se o zaměstnance sociálního odboru městského úřadu místně příslušného trvalému bydlišti zájemce. Pro přijetí klienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům je též důležité jeho rozhodnutí, zda má zájem bydlet v našem domově, či nikoliv. Nelze umístit klienta, který si stěhování nepřeje.

Sazby za úhrady Celodenní strava - normální: 123,- Kč / den ( 78,- hodnota jídla, 45,- režijní náklady ) Celodenní strava - diabetická: 125,- Kč / den ( 80,- hodnota jídla, 45,- režijní náklady ) Ubytování na pokojích jednolůžkový : 180,- Kč / den dvoulůžkový : 175,- Kč / vícelůžkový : 170,- Kč / den úhrady 30.dní

31.dní

28.dní

29.dní

1-lůžkový pokoj – norm.strava 1-lůžkový pokoj – diabetes

9.090,9.150,-

9.393,9.455,-

8.484,8.540,-

8.787,8.845,-

2-lůžkový pokoj – norm.strava 2-lůžkový pokoj - diabetes

8.940,9.000,-

9.238,9.300,-

8.344,8.400,-

8.642,8.700,-

17

3-lůžkový pokoj – norm-strava 3-lůžkový pokoj - diabetes

8.790,8.850,-

9.083,9.145,-

8.204,8.260,-

8.497,8.555,-

platné od 01.01.2012

Fakultativní služby Bezplatné fakultativní služby Poskytovatel se zavazuje a je povinen poskytnout bezplatně Osobě následující fakultativní činnosti nad rámec základních činností uvedených v čl. II, III a IV (dle Domácího řádu): a) úschova financí v trezoru, vkladních knížek, cenností, občanských průkazů., b) možnost zajištění nákupu dle dohody pro klienta, který je osamělý a nemůže si nákup obstarat sám, c) ukládání drobných potravin a nápojů v ledničce domova, d) využívání mikrovlnné trouby a varné konvice domova, e) využívání /hlavně pak na společenských místnostech a společných jídelnách/ TV a rádia domova. f) odvoz služebním automobilem po okrese Č. Lípa

Hrazené Fakultativní služby: donáška jídla na pokoj kadeřnice spotřebiče na pokoji

20,- Kč dle ceníku dle ceníku

Další fakultativní činnosti klient hradí dle platného ceníku. Závazný je vždy aktuální ceník, který je k dispozici na nástěnkách a u sociálních pracovníků.

Individuální plánování průběhu sociální služby Individuální plán je základem plánování průběhu sociálních služeb a spolupráce mezi klientem a poskytovatelem soc. služeb. IP je výsledkem dohody mezi klientem a poskytovatelem a je v souladu s posláním a cíli poskytovatele. V IP je vyjádřen osobní cíl klienta a jednotlivé kroky, které k němu vedou. Plán je sestavován realizačním týmem společně s klientem. Vymezení pojmů: Klíčový pracovník je jmenovitě určený pracovník odpovědný za koordinaci a kvalitu služeb poskytovaných určitému klientovi. Jeho úloha spočívá v navázání důvěry a porozumění mezi klientem a pracovníkem, v individuálním přístupu pracovníka ke klientovi. Klíčový pracovník se empaticky zajímá o tělesný a duševní stav svého klienta a vypracovává spolu s ním IP péče. Pomáhá klientovi při stanovování krátkodobých a dlouhodobých plánů, spolupracuje s ním a ostatními členy týmu při jejich stanovování a dosahování. Dále se stará o pravidelné vyhodnocování plánu, hájí práva a zájmy klienta.

18

Klíčový pracovník je tedy: Průvodcem daného klienta při pobytu v DD Věnuje zvýšenou pozornost nově příchozímu klientovi Reflektuje na potřeby klienta a konzultuje toto s týmem Domlouvá s klientem individuální plán a dohlíží na jeho plnění Podílí se na vyhodnocení IP s týmem Informuje klienta o poskytování služby, odkazuje na kompetentní pracovníky Klíčový pracovník je klientovi přidělen již před nástupem, pokud klientovi tento pracovník nevyhovuje, oznámí to při vyhodnocování IP vedoucímu oddělení a dojde k úpravě, event. změně klíčového pracovníka Klíčový pracovník spolupracuje s klientem na postupném dosažení cílů uvedených v IP Individuální plán je souhrn těch osobních cílů, jichž chce klient dosáhnout ve spolupráci se zařízením. Jsou to vždy cíle klienta! Pokud klient není schopen své cíle formulovat pro duševní postižení, např. demenci, pak se formulace cílů účastní jeho zainteresovaní příbuzní, případně je záležitostí týmu pracovníků daného oddělení - vždy s přihlédnutím k zájmům klienta, tak jak je avizují pracovníci, kteří s ním denně pracují. Součástí IP je také způsob plnění cílů, uvedení překážek v plnění, hodnocení splnění nebo nesplnění cílů a plán ošetřovatelské péče. Realizační tým je skupina zaměstnanců spolupracujících v týmu na jednotlivých odděleních k zajištění poskytnutí soc. služby. Vedoucí oddělení-metodicky vede všechny pracovníky v týmu, provádí pravidelně kontrolu plnění IP Sociální pracovník-zaměstnanec zařízení, který zprostředkovává první kontakt s uživateli a v průběhu poskytování služby se stará o sociální pomoc klientům jednotlivých oddělení. Pomáhá klíčovým pracovníkům metodicky při stanovování IP a provádí průběžně kontrolu. Klíčový pracovník - viz výše Ostatní členové týmu - SZP poskytují ošetřovatelskou a zdravotní péči a spolupracují v týmu s ostatními členy, Někteří SZP mohou být i klíčovým pracovníkem. PSP, kteří nejsou klíčovými pracovníky, poskytují základní péči a úzce spolupracují s týmem.

Metodický pokyn k postupu při individuálním plánování Individuální plán je založen v první řadě na přesném popisu potřeb klientů, jejichž naplňování je hlavním obsahem služby. Stěžejní část individuálního plánu je tedy přesným nastavením služby tak, aby odpovídala schopnostem a potřebám uživatelů. Energii ušetřenou vykonáváním činností, které obyvatelé zvládnou sami, věnujeme tam, kde je jí třeba. Nepodporujeme tím zvyšování závislosti na službě a ztrátu soběstačnosti a současně tak zkvalitňujeme péči o opravdové potřeby klientů. Zpracování individuálního plánu začíná již v jednání se zájemcem o službu. Na sociálním šetření (zúčastňuje se ho soc. pracovník a vedoucí zdravotního úseku) je se zájemcem zpracována Anamnéza zájemce o službu, kde dochází k zmapování prvních potřeb potenciálního klienta. Zařízení zároveň nabídne poskytované služby. Ze šetření je vyhotoven zápis, který je s Anamnézou součástí sociální dokumentace zájemce o službu . Před nástupem klienta obdrží vedoucí daného oddělení z klientovy složky tyto dokumenty: Anamnézu zájemce + Vyjádření lékaře ( je součástí žádosti o poskytnutí služby). Dále připraví Přijímací protokol, a zavede klientovi dokumentaci skládající se z části ošetřovatelské a zdravotní.

19

Ještě před nástupem klienta je určen klíčový pracovník. Ten obdrží zmíněné dokumenty a připraví se na příjem nového obyvatele. Pokud je to možné, klíčový pracovník má v den jeho nástupu službu. Pokud toto možné není, je určen jiný pracovník, který se o nově příchozí při přijetí stará. Přijímací protokol vyplňuje službu konající pracovník po nástupu klienta na oddělení. Vyhotoví se ve dvojím provedení, jeden obdrží klient a druhý zůstává součástí oš. dokumentace. Jsou do něj zaznamenávány nově získané osobní předměty klienta. Sociální pracovník připraví Osobní kartu (oranžový tiskopis) předá jí klíčovému pracovníkovi, který ji vyplní s klientem za spolupráce se SZP do jednoho měsíce od přijetí. Osobní karta je dokumentem, který co nejpodrobněji mapuje klientovi potřeby. Osobní karta je nadále založena v ošetřovatelské dokumentaci. Tým na oddělení ve spolupráci s klíčovým pracovníkem a s klientem sestaví na základě zjištěných informací plán podpory na Záznam o plnění individuálního plánu péče. Zde se dle potřeb klienta vyznačí výkony a stupeň podpory, event. převzetí apod. Stanovené a dohodnuté úkony stvrdí klient svým podpisem a obdrží originál. Kopie slouží v oš. dokumentaci k zaznamenávání denně poskytované péče a zároveň i k zmapování a přehledu o využití příspěvku na péči. Tento tiskopis aktualizují klíčoví zaměstnanci vždy když dojde ke změně. Apelovat na úpravy může klient kdykoliv, stejně jako členové týmu. Posledním používaným formulářem je Plán individuální péče (Zelený tiskopis). Klíčový pracovník stanovuje dle potřeb klienta jeho krátkodobé a dlouhodobé cíle. Krátkodobé cíle mohou být prostředkem pro naplnění cílů dlouhodobých. Při jejich stanovování je prioritou klientova vůle a přání, pokud jeho zdravotní stav neumožňuje samostatně si cíl stanovit, podílí se rodina a realizační tým. Na odděleních probíhají setkání týmu, kde jsou probírány jednotlivé problémy a přání související s cíli obyvatel domova. Ze setkání se provádějí zápisy, které slouží jako informativní zdroj pro ostatní pracovníky týmu. Zápisy jsou uloženy u jednotlivých vedoucích a sociálních pracovníků daných oddělení a na sesternách.

Manuál k Individuálnímu plánu péče a)

Cíl dojednaný s klientem je první kolonka, kterou se zabýváme a kterou vypisujeme, protože se od ní vše odráží. Tento cíl musí být popsán konkrétně a jednoduše, tak aby mu uživatel rozuměl. Nepoužíváme proto při jeho pojmenování žádná cizí slova (např. grafomotorika, logopedie apod.), ani ho neurčujeme obecně a nejasně (zlepšení chůze). Cíl je klientovo přání. Je na klientovi, kolik takových cílů má. Netlačíme ho a nepodsouváme mu přání, která sám nemá, jen proto, abychom měli dobrý pocit z velkého množství cílů. Někdo chce mít jen klid a chce, aby se mu občas nakoupilo něco dobrého. Někdo chce co nejrychleji sehnat dobrovolnici. Někdo touží po tom jet do divadla, protože tam deset let nebyl. Je v podstatě jedno, jestli jsou přání taková, že se splní jednorázově: „Rád bych jel na jaře alespoň jednou na koncert dechovky“ a nebo taková, že se plní neustále: „Rád bych měl stále zajištěn dostatek kávy, cigaret a sladkostí“. Některé cíle jsou na kratší dobu: „Chtěl bych se v březnu podívat za příbuznými do Žandova“ a ke splnění některých potřebujeme dlouhou dobu: „Chtěl bych dojít do konce roku bez chodítka od mého pokoje na jídelnu a zpátky“. Cíle musí být splnitelné. Je jasné, že Domov důchodců nemůže klientovi, slíbit cestu do Afriky. I proto je důležité klientům sdělit, že vycházíme z možností našeho domova. U některých klientů se cíle určují těžko a tito lidé mají problémy je vyjádřit. V takových případech můžeme pomoci cíl klienta určit v týmu zaměstnanců a rodiny. Např. vypozorujeme, co klientovi chutná, co ho baví, co mu dělá radost apod. Nikdy neurčujeme cíl jen odhadem a jen proto, aby nějaký cíl měl. Do

20

kolonky pak vyplníme větu např: „klient nemůže své přání formulovat kvůli postižení, rodina ví, že má rád dechovku“. Určení cíle není jediné, co vytváří službu domova. Kvalitu služby odráží spokojenost klienta a ta může být vysoká, i když si klient žádné velké množství cílů nestanoví. Každý člověk má potřebu se dobře najíst a napít, potřebu být pochválen, potřebu dělat, co ho baví nebo uklidňuje, potřebu bezpečí, pohody a důstojnosti a většina také potřebu blízkosti jiného člověka. Naplňování cílů je jednou z věcí, které lidem pobyt v domově mají zpříjemnit a často se tomu tak děje. b) Současná situace Když určíme společně s klientem jeho cíl nebo přání, popíšeme v kolonce to, jak je na tom v oblasti, které se cíl týká aktuálně. Tzn., že pokud zní stanovený cíl: „Rád bych došel do konce roku ze svého pokoje bez chodítka do jídelny a zpátky“, napíšeme do této kolonky ve zkratce např.: Klient každý všední den s rehabilitační sestrou J. Loncovou deset minut zkouší chůzi v chodítku…nebo…Klient zatím jezdí pouze na vozíku. S rehabilitací ještě nezačal…atd. Pokud bude cílem např. to, aby za dotyčným docházela dobrovolnice, bude v této kolonce napsáno: Klient nemá žádné příbuzné a nikdo za ním nedochází, jen občas ho navštíví kamarád…nebo…Klient má příbuzné a ti jej občas navštěvují, ale stojí o to, aby ho navštěvoval a věnoval se mu ještě někdo další, protože má velmi rád společnost. c) Konkrétní kroky, potřeba a asistence, odpovědná osoba, termín Do kolonky popíšeme konkrétně to, jak se bude cíl naplňovat, co je pro jeho dosažení potřeba udělat, koho oslovit, do kdy je potřeba cíl splnit, do kdy je potřeba se cílem zabývat a kdo je kromě klienta zodpovědný za to, že se naplňování cíle uskuteční. U cíle „Chci dojít do konce roku bez chodítka z pokoje do jídelny a zpátky“ by to tedy bylo takto: Každý všední den do konce roku za pomoci rehabilitační sestry po snídani nebo po obědě cvičit chůzi, odpovědná osoba – rehabilitační sestra. U cíle „Chci mít stále zajištěn dostatek sladkostí“ by konkrétní kroky byly tyto: Klíčový pracovník bude kontrolovat stav klientových sladkostí na kuchyňce a bude se s ním radit, co chce přikoupit (alespoň jednou týdně). Nápomocen bude sociální pracovník, který jezdí každou středu na velké nákupy do N. Boru nebo Č. Lípy nebo zaměstnanec, který má nakupování pro klienta na starost. Toto přání je stálé. Odpovědné osoby: KP, SP nebo zaměstnanec pověřený nakupováním. d)

Překážky, obavy, rizika Do kolonky napíšeme to, čeho se obáváme, že bude znepříjemňovat nebo znemožňovat plnění cíle. Může to být nedostatek financí, špatný zdravotní stav klienta apod. Např. u cíle: „Chtěl bych do tří měsíců nové náramkové hodinky“ může být obava v tom, že si na ně klient nestihne našetřit atd. e) Na každém listu je popsán pouze jeden cíl nebo přání, což slouží k přehlednosti a snadnější kontrole. Jsou zde také uvedeni ti, kteří se na stanovení cíle podíleli a datum, kdy byl tento cíl určen. Každý cíl je vytyčený na jinou dobu a proto se budou lišit i tzv. data revize. f) Hodnocení IP provádí klíčový pracovník, který nejlépe ví, jak se cíle „jeho klienta“ plní nebo jak se k jejich splnění přibližuje. Kontrolu plnění cílů potom provádí na pravidelných setkáních týmu vedoucí oddělení a sociální pracovník ve spolupráci s personálem přímé péče. Četnost této kontroly odpovídá typu cíle (některý cíl je dlouhodobý a některé cíle jsou krátkodobé). Klíčový pracovník případně označí cíl za splněný, navrhuje změnu nebo zhodnotí, že cíl splněn nebyl a proč. Ke kontrole plnění cíle slouží jak každodenní kontakt s klienty a rozhovory s nimi, tak některé dokumenty jako „plnění volnočasových aktivit“, „seznam návštěv“ , Záznam IP (čárky), záznamy RHB či pedikérky.

21

Přehled písemností vytvářených a úzce souvisejících s individuálním plánováním: a) zápisy ze sociálních šetření a dokumentace o žadatelích (u sociálních pracovníků) b) osobní karty (na sesternách) c) záznamy fyzioterapeutů (u fyzioterapeutek) d) osobní karty a záznamy o plnění individuálních plánů péče e) zelené tiskopisy individuálních plánů + přílohy vznikající v souvislosti s plněním plánů (na sesternách) f) sešity nebo záznamy týdenních aktivit - Aktivity klientů (na sesternách, u soc. prac.) g) zápisy ze setkání skupiny, týmu (u ředitele, soc. pracovníků, na sesternách) h) mimořádná hlášení ( u soc. prac., u ředitele)

Dokumentace klientů Každý klient má při nástupu do zařízení založeny osobní spisy. Ty se skládají z části zdravotní, ošetřovatelské a sociální. V první – zdravotní části jsou založeny veškeré informace, týkající se zdravotního stavu klienta. Tato část dokumentace je uložena u vedoucí zdravotního úseku, a to v uzamykatelných skříních. Nahlížet do této dokumentace mohou pouze osoby přesně vymezené zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, par. 67b, v platném znění. V ošetřovatelské části dokumentace jsou informace týkající se péče o klienta. Také tato část je uložena na oddělení a přístup do ní mají všichni zaměstnanci v přímé péči, tj. sociální pracovníci, PSP, zdravotní sestry. Spadají sem Individuální plány, Osobní karty, Přijímací protokoly, Ošetřovatelské anamnézy a Anamnézy zájemce o službu. Dokumentaci si také vede fyzioterapeutka. Sociální dokumentace obsahuje veškeré další informace týkající se klienta, které nesouvisejí se zdravotním stavem. Je to zejména žádost o umístění, smlouva o poskytnutí sociální služby, výměr důchodu, informace z úřadů (ČSSZ, MěÚ, soud atd), složní listy cenných věcí a vkladních knížek, příspěvky na péči, soupis pozůstalosti, dokumenty týkající se osob zbavených způsobilosti. Tato část spisu je uložena u sociálního pracovníka. Občanské průkazy a kartičky zdravotních pojišťoven jsou dle rozhodnutí klienta buď umístěny na sesterně, nebo si je dotyčný ponechává u sebe. Údaje o klientech existují také v elektronické podobě, a to v programu IS Cygnus. V zařízení je využívána počítačová síť. Přístup k údajům mají vedoucí oddělení, sociální pracovníci a ředitel domova. Každý má přiděleno osobní heslo, pod nímž se přihlašuje do programu. Zde může pracovat jen s těmi údaji, které jsou nezbytné pro jeho práci. Ostatní data jsou chráněna a dotyčný k nim nemá přístup. Dokumentace o osobě po ukončení služby je uložena archivářkou dle skartačního řádu. Do archivu se předávají také veškeré již nepoužívané dokumenty týkající se stávajících klientů (např. sešity o hospodaření s penězi klientů), výpočty úhrad, příspěvků na péči, uzávěrky finančních depozit klientů apod.

22

Rozsah osobních a citlivých údajů Domov získává od klientů data různého charakteru (osobní a citlivé údaje), které zpracovává a uchovává dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů v platném znění. Domov důchodců zpracovává, uchovává a předává osobní, citlivé údaje v systému odpovídajícímu organizačnímu, provoznímu, domácímu řádu a dalším vnitřním předpisům. Pověření zaměstnanci domova pracují s osobními a citlivými údaji pouze k určenému účelu, mají stanoveny prostředky a způsoby jak zpracovávat tyto data. S danými údaji pracují jen nezbytnou dobu, kterou potřebují k danému účelu. Domov v maximální míře zabezpečuje spravování osobních a citlivých údajů tak, aby nemohlo dojít k jejich nesprávnému nakládání či zneužívání (uzamčené pořadače, počítač chráněné hesly). Všichni pověření zaměstnanci jsou vázáni mlčenlivostí. Tito zaměstnanci mají za špatné nakládání s osobními údaji trestněprávní odpovědnost.

Sociální dokumentace: Typ osobního údaje

účel

Kdo sbírá údaje

Kdo s nimi pracuje

Kde jsou uloženy

legislativa

Jméno,příjmení,RČ., rozhodnutí soudů exekuce,opatrovnictví, evidence VK

Sociální

Sociální pracovník

Sociální pracovník Ekonomka

V kanceláři soc.pracovníka

Zákon o ochraně os. údajů 101/2000Sb

Jméno,příjmení,datum narození,rodné číslo, zdravotní stav

Žádost o přijetí do domova identifikace klienta

Sociální pracovníci vedoucí sestry

Lékař,ředitel, sociální pracovníci ved.sestry,RHB sestra

Před přijetím-kancelář soc.pracovníka Po nástupu-část soc.spisu část.zdrav. dokum.

Zákon o ochraně os. údajů 101/2000Sb

Jméno,příjmení,dieta

Přehled klientů pro stravování,přehled pobytu mimo zařízení

Pracovníci přímé péče ve službě

Ved.sestra Ved.strav.provozu Sociální pracovnice skladnice

Kancelář ved.strav. provozu kopie-ved.sestra

101/2000Sb

Jméno,příjmení, rodné číslo

Přehled úhrad,přeplatků, nedoplatků,výplat kapesného

Sociální pracovníci

Sociální pracovníci Ekonomka

Kancelář soc.pracovníka, Program IS CYGNUS

101/2000Sb

Jméno,příjmení, rodné číslo

Přehled o zálohách a vyúčtování úhrad za léky

Sociální pracovníci, vedoucí sestry

Sociální pracovníci, vedoucí sestry

Kancelář soc.pracovníka kancelář-ved.sester

101/2000Sb

Jméno,příjmení, datum narození

Soupis věcí při nástupu

Pracovníci přímé péče

Pracovníci přímé péče, Soc.pracovníci

pracovna sester příslušného úseku

101/2000Sb

Jméno,příjmení

Identifikacejmenovka

Pracovníci v přímé péči

Pracovníci v přímé péči,prádelna,jídelna

Chodby,jídelny,prádelna

23

Ošetřovatelská dokumentace: Typ osob.údaje Jméno,příjmení, datum narození, rodné číslo

Jméno,příjmení, rodné číslo, anamnéza

účel

Kdo sbírá údaje

Kdo s nimi pracuje

Kde jsou uloženy

legislativa

Inf.o klientovi v průběhu poskyt.péče, formuláře spojené s poskyt. služby(viz stand.č.5) Informace o klientovi v průběhu poskytování služby (os.karty,hlášení..)

Soc.pracovníci,ved.sestry,SZP, pracovníci přímé péče ve službě

Soc.pracovníci, ved.sestry,SZP, ředitel,pracovníci přímé péče ve službě

Pracovny jednotlivých oddělení

101/2000 Sb.

Pracov. přímé péče ve službě, SZP,ved.sestry

Soc.pracovníci,SZP, pracovníci přímé péče ved.sestry

Pracovny jednotlivých oddělení

101/2000 Sb.

Zdravotnická dokumentace: Typ osob.údaje

Účel

Kdo sbírá údaje

Kdo s nimi pracuje Lékaři,ved.sestry, SZP,fyzioterapeuti

Jméno,příjmení, rodné číslo,zdr.stav, diagnóza,anamnéza

Informace o zdrav.stavu,výsledky vyšetření,apod

Lékaři,ved.sestry,SZP, pracovníci přímé peče ve službě

Jméno,příjmení, Rodné číslo,zdr.stav, Diagnóza,anamnéza Jméno,příjmení, Rodné číslo, zdr.stav.,diagnóza

Vykazování pro zdr. pojišťovnu

Ved.sestry,SZP,fyzioterap.

Ved.sestry,lékaři

Informace o poskytnuté RHB péči

Fyzioterapeut,SZP poskyt. ošetř.RHB

Fyzioterapeut,SZP, Ved.sestry,lékaři

Kde jsou uloženy

legislativa

Uzamčené kartotéky na jednotlivých pracov. sester (přístup pouze SZP) Pracovna ved.sester Pracovna fyzioter.

Zákon 20/1966 Sb Vyhl.385/2006 Sb

Pracovna fyzioterapeuta,zdr.dokum.

Zákon 20/1966 Sb Vyhl.385/2006 Sb Zákon 20/1966 Sb Vyhl.385/2006

Elektronická dokumentace: Typ osob. údaje

účel

Kdo sbírá údaje

Jméno,příjmení,rozh.soudů, exekuce,opatrovnictví, rodné číslo,kontakt.osoby, editace úč.stavů na VK Jméno,příjmení,RČ., Zdr.stav,diagnózy

Sociální

Sociální pracovníci,

Zdravotní záznamy, Vykazování pro poj. Přehled o zálohách a vyúčtování úhrad za léky

Ved.sestry

Ved.sestry

Ved.sestry, Soc.pracovník

Ved.sestry, Soc.pracovník

Jméno,příjmení, Rodné číslo

Kdo pracuje s údaji Sociální pracovníci,

Kde jsou uloženy

legislativa

Program IS CYGNUS

101/2000 Sb.

Program IS CYGNUS Přístup pouze ved.ses. Program IS CYGNUS

Zákon 20/1966 Sb. Vyhl.385/2006 S. 101/2000 Sb.

Další dokumentace v el. podobě: zápisy ze setkání skupiny, zápisy ze setkání týmu, podmínečné vyloučení, ukončení pobytu, a další zápisy. (převážně u soc. prac.)

24

Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby Každý klient i zaměstnanec má možnost aktivně se podílet na jeho provozu, činnosti, má právo se svobodně vyjadřovat ke všem otázkám, které se ho jakýmkoli způsobem dotýkají. K tomu, aby toto právo bylo naplněno, slouží zejména možnost podávání stížností, podnětů a připomínek. Klienti i zaměstnanci mají k dispozici několik způsobů, jak mohou s případnými podněty či připomínkami vystoupit. Vyjadřovat se mohou ústně nebo písemně (jak anonymně, tak pod svým jménem), případně prostřednictvím svého zástupce.

Možnosti podání podnětů, připomínek a stížností: Osobně ústně, nebo písemně personálu na oddělení, vedoucímu oddělení, řediteli domova. Setkání skupiny odd. B – skupinové setkání všech klientů DZR a zaměstnanců DZR minimálně 1x za 14. dní. (pravidelně 1x za 7 dní vždy v pondělí ve 13:30) Klienti zde mají možnost otevřené diskuse a možnost podávání návrhů, připomínek, sdělení, stížností, pochval apod. Na skupině je možné hlasovat o návrzích. – viz Pravidla bydlení Schránky důvěry - na každém oddělení domova je umístěna kovová schránka, do které mohou klienti (případně zaměstnanci) vhazovat své návrhy. Na schránce je zřetelně vyznačeno štítkem, k jakému účelu slouží a o její existenci jsou klienti i zaměstnanci informováni. Tato schránka je pravidelně kontrolována a vybírána sociálním pracovníkem. Setkání obyvatel a zaměstnanců – koná se jednou měsíčně; klienti či zaměstnanci zde mohou přímo předestřít své návrhy k projednání ostatním. Personál domova – klienti se mohou obracet na pracovníky sociální péče (nejen klíčové), sociální pracovníky, ale také na vedoucí zaměstnance (vrchní sestra, ředitel domova). K tomuto účelu slouží mimo jiné pravidelné rozhovory klientů se sociálními pracovníky (jednou za měsíc). Zaměstnanci domova mohou své podněty a připomínky uplatňovat také na pravidelných pracovních poradách. Blízké osoby klientů – stížnosti se mohou řešit skrze zástupce rodiny nebo přátele klientů, opatrovníka nebo také lékaře. Dobrovolníci – klient se též může svěřit se svým problémem dobrovolníkovi. Dobrovolník je poučen koordinátorem dobrovolníků, jakým způsobem má v této situaci postupovat.

25

Klienti mají možnost si stěžovat také na jiných místech, např: -

zřizovateli domova (Krajskému úřadu Libereckého kraje: sociální odbor, U jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2). Policii České republiky MPSV ČR : Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 své rodině, známým a příbuzným Obecnímu úřadu: Komenského 234, 472 52 Sloup v Čechách

Špatně komunikující klienti: V případě, že klient již není schopen se verbálně vyjádřit a působí na personál nebo blízké osoby nespokojeným dojmem, probírá se jeho chování a možnosti vedoucí ke zlepšení stavu na každodenních setkáních zaměstnanců (při předávání služeb). Problémy klientů s komunikací jsou popsány v Osobních kartách. K podnětům a připomínkám se vyjadřují zaměstnanci, do jejichž kompetence spadají (zdravotnický personál, sociální pracovníci, kuchaři, pradleny apod.), případně ostatní klienti. Všechny stížnosti jsou vyřizovány písemně v co nejkratší době. Pokud to vyžaduje zdravotní stav stěžovatele (klienta), sociální pracovník mu vyřízení stížností objasní tak, aby mu klient porozuměl. Pokud stížnost podává v zájmu klienta jiná osoba, je vyřízení předáno jak jí, tak uživateli. Všechny stížnosti a kopie rozhodnutí jsou evidovány u ředitele domova.

Stížnosti zaměstnanců Zaměstnanci domova si mohou také stěžovat – jak na uživatele, tak na jiného zaměstnance apod. Stížnost na uživatele – musí být podána vždy písemně formou Hlášení o mimořádné události. Hlášení i vyřízení žádosti se eviduje u ředitele domova a v kartě klienta u soc. pracovníka. Pokud se týká stížnost trestné činnosti klienta, předá vedení domova případ Policii ČR. Jiná stížnost – může být podána ústně i písemně; stížnost vždy vyřizuje zaměstnanec nadřízený tomu, proti němuž stížnost směřuje. Stížnost se podává vedení domova. V případě nesouhlasu s vyřízením stížnosti se může každý odvolat - k nadřízeným orgánům (KÚ, MPSV ČR), k nezávislým orgánům : - Český helsinský výbor : Jelení 5, 118 00 Praha 1 - veřejný ochránce lidských práv : Údolní 39, 602 00 Brno - občanská poradna : Ještědská 58, Liberec 7 Všechny stížnosti jsou vyřizovány písemně a to ve lhůtě 14-ti dnů. Pokud dojde k překročení časového limitu, musí být stěžovatel informován o důvodu prodlevy.

26

Seznámí klienta a zaměstnance s pravidly pro podávání, vyřizování a evidenci stížností Klient je s pravidly pro podávání stížností seznámen při podpisu Smlouvy o poskytnutí služby (pravidlo je přílohou č. 4) a tato pravidla jsou mu připomínána v průběhu jeho pobytu v zařízení na různých setkáních a během osobních rozhovorů se sociálním pracovníkem a vedením domova. Zaměstnanci jsou povinni se seznámit s Pravidly bydlení – domovním řádem a Smlouvou o poskytnutí služby, jejichž součástí je mimo jiné i pravidlo o podávání, vyřizování a evidenci stížností.

Návaznost poskytované sociální služby na další zdroje DZR je umístěn v obci Sloup v Čechách. V blízkosti zařízení se nachází knihovna, pošta, samoobsluha a obchod s potravinami a drobným spotřebním zbožím, kde si mohou klienti také posedět u kávy a zákusku. Dále zde najdeme drogerii, cukrárnu, restaurační zařízení a další veřejně dostupné služby. Všechny tyto služby jsou samozřejmě plně dostupné našim klientům, kteří je také využívají. V naprosté většině se jedná o bezbariérové budovy, tudíž jsou přístupné i pohybově omezeným klientům. Ve vzdálenosti 4 km od obce Sloup v Čechách se nachází obec s rozšířenou působností Nový Bor. Zde mohou klienti využít další širokou škálu veřejných služeb, ať už se jedná o větší nákupní centra, banky, úřady nebo třeba o kulturní zařízení – kino, divadlo, atd. Tyto možnosti dále nabízí také 10 km vzdálená Česká Lípa. Do obou měst se mohou klienti pohodlně dostat linkovými autobusy, které jezdí každý den v pravidelných intervalech ze zastávek v těsné blízkosti domova. Přímo v domově poskytuje službu pedikérka a kadeřnice. Klíčoví a sociální pracovníci jsou klientům nápomocni v udržování přirozených vazeb a vztahů a v případě přání klienta jim požadované služby zprostředkují. Může se jednat jen o vyhledání vhodných autobusových spojů nebo objednání klienta, ale také o podporu při jednání s úřady, doprovod do města na nákupy atd. Pravidelně se také pořádají výjezdy, kdy sociální pracovník s klienty, kteří o to projeví zájem, navštíví služebním vozem město a pomůže vyřídit potřebné pochůzky. Domov nezajišťuje zprostředkování erotických a podobných služeb. Výše uvedení pracovníci také spolupracují s klientem při jednání s různými institucemi – banky (vedení účtu, vkladních knížek), městské úřady, ČSSZ (důchody, exekuce) atd.; spolu s klientem vyřizují nezbytnou korespondenci, telefonní styk, internet apod. Sociální pracovníci dále pořádají kulturní a společenské akce, při nichž se mohou klienti setkávat s klienty jiných zařízení obdobného typu – hudební odpoledne, sportovní olympiády, maškarní zábavy, pečení cukroví atd. Tyto akce se konají nejen v areálu domova, ale také v jiných zařízeních, kam jsou klienti podle zájmu dopravováni služebními automobily.

27

Kontakt s přirozeným prostředím je důležitou součástí individuálního plánování. Klienti se setkávají s žáky okolních škol, s dětmi z Dětského Domova v České Lípě nebo s dětmi zaměstnanců. Jsou také motivováni a podporováni k zachování nebo obnovení svých zájmových činností (např. návštěvám různých spolků, sdružení apod.) Součástí programu jsou také společné večeře v restauracích, posezení v cukrárnách, pobyty na chatách, návštěvy plaveckého bazénu atd. V případě zájmu klienta o změnu poskytované služby (např. v důsledku zlepšení zdravotního stavu apod.) se domov snaží klienta plně podporovat. Jedná se např. o umístění do DPS, návrat do rodinného prostředí nebo umístění do jiného zařízení.

Pravidelné hodnocení zaměstnanců Jednou ročně vyplní vedoucí pracovníci jednotlivých oddělení „ Hodnocení zaměstnance“, v nich se hodnotí kvalita práce, angažovanost a samostatnost. Součástí jsou doporučená témata pro školení konkrétní osoby v dalším roce na základě jejich znalostí a zájmů. Všechna hodnocení předají řediteli domova, který je zkonzultuje v osobních rozhovorech se zaměstnanci. Zaměstnanci mají při těchto rozhovorech možnost vyjádřit svůj názor, své profesní cíle, námitky a tím doplnit svá hodnocení. Ředitel organizace na základě získaných informací stanovuje s ohledem na finanční situaci domova osobní příplatek ke mzdě jednotlivým pracovníkům. Na tento příplatek není právní nárok. Výši pololetních a vánočních mimořádných prémií stanovují vedoucí jednotlivých oddělení dle svého pohledu na práci zaměstnanců. Pracovníkům, kteří nespadají pod vedoucí úseků (ošetřovatelský a stravovací) stanovuje odměny a prémie ředitel domova na základě svého uvážení a finančních možností domova.

Pravidla pro uzavírání dohod s dobrovolníky Zařízení má stanoveného koordinátora dobrovolníků, který je proškolen (Národní dobrovolnické centrum HESTIA) Koordinátor komunikuje s nově příchozími dobrovolníky. Informuje je o dobrovolnickém programu v zařízení a o všech náležitostech souvisejících s činností. Poskytuje písemně základní informace o klientovi – pro dobrovolníka. Vše vede v příslušné dokumentaci. Je v kontaktu s dobrovolnickými centry (Adra, Maltézská pomoc, DC Ústí n. Labem, DC Ještěd apod.) a se všemi dobrovolníky v zařízení. Konzultuje činnost dobrovolníků s klienty zařízení. Konzultuje s dobrovolníky jejich činnost a spokojenost v zařízení dle potřeb obou stran. Činnost dobrovolníků probírá s příslušnými klienty, zjišťuje spokojenost a zpětnou vazbu od klientů. Dobrovolníci musí být vždy proškoleni dobrovolnickým centrem, bezpečností práce a koordinátorem dobrovolníků. Zařízení má sepsané dohody s příslušnými dobrovolnickými centry, které zajišťují pojištění a proškolení dobrovolníků. Pravidla pro dobrovolnickou činnost Dobrovolník vstupuje do zřízení na základě proškolení dobrovolnickým centrem. (doloží osvědčení o absolvování kurzu).

28

Dobrovolnická činnost spočívá v doprovázení klienta, v trávení volného času s klientem, předčítání, hraní spol. her, povídání si, a dále dle přání a možností klienta, dobrovolníka a organizace. Zkrátka příjemná činnost pro všechny zúčastněné. Dobrovolník není pečovatel ani lékař, pokud se setká se specifickou potřebou klienta, osloví přítomný personál. Není žádoucí, aby dobrovolník vykonával činnost personálu (stlaní, hygiena klienta, manipulace s imobilním klientem apod.) Dobrovolník se vždy při příchodu ohlásí personálu na oddělení, sdělí za kým jde, jak dlouho bude s klientem a kam s klientem odchází. Dále se zapíše do knihy návštěv. Dobrovolník navštěvuje klienta od PO - NE v časech od 9:00 do 11:30 a od 14:00 do 17:30. Dobrovolník vždy předem domluví schůzku s klientem buď osobně, telefonem či emailem s koordinátorem dobrovolníků tak, aby nenarušoval poklidný život ostatních seniorů, či nenarušoval denní harmonogram organizace. Dále informuje koordinátora o zrušené schůzce apod. – koordinátor zpětně informuje dobrovolníka o případných změnách schůzek, změně stavu klienta, či jeho nepřítomnosti. Dobrovolnictví nespočívá v misi různých druhů náboženství a takové jednání není žádoucí. Dobrovolník respektuje veškerá vnitřní pravidla organizace, dbá mlčenlivosti a jedná tak, aby nezpůsobil újmu nikomu v zařízení. Dobrovolník je proškolen o bezpečnosti práce a činnosti v organizaci. – zajišťuje a hradí domov. Dobrovolník je pojištěn proti způsobeným škodám a úrazu příslušným dobrovolnickým centrem. Centrum také hradí náklady spojené s dobrovolnickou činností – tzn. cestovné a pojištění. Dobrovolník se zdrží nákupům klientovi – pokud zaznamená potřebu nákupu, oznámí to personálu na odd. Dobrovolník respektuje zdravotní stav klienta i stavy ostatních klientů zařízení. Jedná tak aby svojí přítomností neohrozil zdravotní stav nikoho z přítomných. (nachlazení, infekce, rizikové jednání apod.) Dobrovolník se může účastnit s klientem všech akcí pořádaných domovem. Dobrovolník může využít kadeřnických služeb v domově 4x za rok po předchozí domluvě s koordinátorem. Dobrovolník může s klientem využít společenských prostor domova, pokoj klienta tak aby nerušil spolubydlící, park domova a přístupné venkovní prostory domova. Dobrovolník řeší své potřeby pouze s koordinátorem dobrovolníků, s dobrovolnickým centrem, nebo se sociálními pracovníky na odděleních. Dále se může obrátit na vedení organizace. Může využít i schránek na připomínky a stížnosti na každém oddělení. Dobrovolnickou činnost lze okamžitě ukončit po dohodě obou stran.

29

Koordinátor Zařízení má stanoveného koordinátora dobrovolníků, který je proškolen ( Národní dobrovolnické centrum Hestia). – Š. Hašek Koordinátor komunikuje s nově příchozími dobrovolníky. Informuje je o dobrovolnickém programu v zařízení a o všech náležitostech souvisejících s činností. Eviduje dobrovolníka v dokumentaci Poskytuje písemně Základní informace o klientovi – pro dobrovolníka. Vše vede v příslušné dokumentaci. Je v kontaktu se všemi dobrovolníky v zařízení a s dobrovolnickými centry. Konzultuje činnost dobrovolníků s klienty zařízení, s personálem a rodinou klienta. Konzultuje s dobrovolníky jejich činnost a spokojenost v zařízení dle potřeb obou stran. Dobrovolnická činnost se řídí zákonem 198/2002 ze dne 24. dubna 2002 o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě)

Pravidlo pro odbornou praxi studentů Praktikanta přijímá ředitel zařízení. Ředitel zprostředkuje jeho proškolení o bezpečnosti práce. Upozorní ho na povinnost dodržení mlčenlivosti. Ředitel předem informuje pracovníky o příchodu praktikanta na pracoviště (termín, rozmezí praxe, apod.) a pověří pracovníka, který povede odbornou praxi. Ředitel uvede dotyčného do příslušné pracovní oblasti v zařízení (zdravotní, sociální, kuchyně apod.), představí zúčastněné strany a seznámí ho s pracovníkem, pověřeným k vedení jeho odborné praxe. Pověřený pracovník seznámí praktikanta se svou pracovní činností. Konzultuje s ním jeho potřeby k výuce a požadavky školy – popřípadě společně sestaví harmonogram pracovní činnosti. Seznámí praktikanta s pracovištěm, upozorní na případná rizika a jak se zachovat v rizikové situaci. Odpovídá na jeho dotazy, podporuje ho v soběstačnosti a profesionálním jednání. Vysvětlí mu jeho úlohu v týmu. Vyžádá od studenta vyjádření o činnosti – jeho reflexe o pracovišti (pozitiva, negativa, vlastní názor na zařízení, popř. návrhy na změny). Podá stručné písemné vyjádření o praktikantově činnosti – vyplní formulář vyjádření o činnosti praktikanta – předá studentovi.

Systém výměny informací mezi zaměstnanci o poskytované sociální službě 1, Porady - porady zaměstnanců v přímé péči(předání směny) – probíhá na jednotlivých odděleních každý den od 6 do 7 a od 13,30 do 14 hodin, zde si předávají sestry, PSP a soc. pracovníci aktuální informace o stavu klientů - porady vedoucích pracovníků jednotlivých oddělení s vedením domova (dle potřeby) - pravidelně 1x za rok porada všech zaměstnanců domova – provozní záležitosti, dále v případě potřeby.

30

2, Pracovní semináře - setkání SZP a PSP s vedoucím oddělení – řeší se provozní záležitosti, klienti - metodická skupina – setkání týmu zaměstnanců, kteří pracují například na standardech kvality sociální péče apod. - setkání klíčových pracovníků se sociálním pracovníkem – příprava individuálních plánů klientů na daném oddělení, probíhá individuálně nepravidelně zpravidla několikrát za měsíc 3, Supervize -V organizaci je zaveden systém podpory nezávislého odborníka – supervize. Tato supervize je externí a je zajišťována na základě sjednaného kontraktu. Supervize se koná v pravidelných intervalech. -Všichni zaměstnanci domova mají možnost sjednat si v případě potřeby také supervizi individuální. 4, Počítačová síť Vedoucí oddělení, sociální pracovníci a vedení domova si předávají informace formou emailů, tyto informace dále předávají ostatním zaměstnancům. (zápisy ze setkání, z porad, 5, Knihy denního hlášení - denní hlášení stravy – informace, kdo z klientů není přítomen v zařízení - denní hlášení průběhu služeb na oddělení - kniha darů - noční docházka - údržba 6, Individuální plánování Formou předem připravených formulářů pro plánování aktivit a péče o klienta: - zdravotní a ošetřovatelské plány - osobní karty klientů - formuláře Individuálních plánů

7, Vývěsky Na každém oddělení domova je umístěna nástěnka, kde se vyvěšují důležité informace a sdělení. 8, setkání týmu – probíhá dle potřeby a dle možností naplánovaných služeb – probírá se zde vše, co se týká chodu oddělení

Nouzové a havarijní situace Havarijní situace: Stav, kdy v důsledku náhlé poruchy nemůže být služba poskytována standardním způsobem. Jedná se především o: poruchu dodávky el. energie, poruchu dodávky tepla, poruchu dodávky vody, poruchu objektu, požár apod. V případě havarijního stavu mohou být práva klientů dočasně omezena. V havarijní situaci není domov schopen poskytovat službu dle Smlouvy o poskytování služby. 31

Řešení havarijních situací Ředitel svolá krizový tým = ředitel, zástupce, vedoucí všech pracovních úseků, zástupci výboru obyvatel

Požár Každý pracovník je proškolen – protipožární ochrana Řídí se požárními směrnicemi a požárním řádem Organizace je vybavena evakuačním plánem na každém oddělení

Porucha dodávky elektrické energie Údržba zapojí mobilní elektrocentrálu

Porucha dodávky vody Při krátkodobé poruše do 3 hodin – doprava vody vlastním vozidlem Při dlouhodobé poruše – ředitel kontaktuje SČVK – přistavení cisterny

Porucha dodávky tepla Krátkodobá – vytop elektrickými přímotopy Dlouhodobá – kontakt se zřizovatelem evakuace do náhradního bydlení

Nouzové situace: Stav, kdy dochází k dočasnému omezení služby v důsledku nepředvídatelné situace. Jedná se například o nedostatek finančních prostředků, nedostatek personálu, epidemie, povětrnostní podmínky apod. V případě nouzové situace mohou být práva klientů dočasně omezena. V nouzové situaci není domov schopen poskytovat službu dle Smlouvy o poskytování služby.

Řešení nouzových situací Nedostatek finančních prostředků na provoz domova Řeší ředitel se zřizovatelem Nedostatek personálu – nemocnost Řeší ředitel – převedení zaměstnanců z vlastních zdrojů, dočasné najmutí pracovníků Infekční epidemie Řeší hlavní sestra – dočasné uzavření oddělení veřejnosti Řeší OHES – dočasné uzavření domova veřejnosti Povětrnostní vlivy Řeší ředitel – vyhlásí mimořádný stav – doporučí omezení vycházení klientů Klient zamčený na pokoji Na každém oddělení (sesterna) visí náhradní klíče od pokojů klientů. V případě této nouzové situace použije personál těchto náhradních klíčů. Pokud dojde k tomu, že klíč bude zlomen v zámku, postupuje personál následovně. Na oddělení B v patře musí vyrazit dveře a v přízemí se pokusí dostat do pokoje skrz okno. V případě, že ani tak se do pokoje nedostane, musí vyrazit dveře. Po vyproštění zamčeného klienta se bude zjišťovat zavinění, vzniklé náklady za škodu hradí v plném rozsahu klient.

32

Šikana ze strany spolubydlícího Pokud personál zjistí šikanu, sepíše o tom Mimořádné hlášení, které předá sociálnímu pracovníkovi, který slouží na oddělení, a dále provede edukaci klienta. Sociální pracovník se pokusí pomocí rozhovoru nebo několika rozhovorů situaci s klientem vyřešit. Tuto situaci probere i s rodinnými příslušníky. V krajní nouzi je možné šikanovanou osobu přestěhovat. To však záleží na možnostech zařízení. V případě opakovaného zjištění šikanování to zařízení považuje za hrubé porušení soužití a bude s klientem ukončen pobyt. Ztráta klienta Pokud se klient do zařízení nevrátí v čase, který sám určil, je sloužící SZP povinna zavolat na Polici ČR do Nového Boru a ohlásit tuto skutečnost tehdy, pokud se nevrátí v uvedený den do 22:00. Během 22:00 a 23:00 volá sestra Policii ČR, sdělí jméno, příjmení, datum narození a základní popis. Sociální pracovník též může poskytnout PČR fotografii klienta, pokud jí má k dispozici. Klient vyhrožující sebevraždou, sebepoškozováním nebo vyhrožováním fyzickým napadením klienta nebo personálu Sloužící zdravotní setra na oddělení provede edukaci klienta a záznam mimořádné události. Klientovi je věnována vyšší pozornost. Tento stav je konzultován s odborníkem – psychiatrie. Konfliktní příbuzný Každá návštěva smí navštěvovat pouze pokoj svého příbuzného a prostory, určené ke společnému užívání. Pokud navštíví i jiný pokoj, musí mít souhlas daného klienta nebo klientů, kteří bydlí na pokoji. V případě nevhodného chování návštěvy má personál právo návštěvu vykázat ven z oddělení a udělat o tom zápis. Případně personál může vykázat návštěvu za asistence PČR. Viz Pravidla bydlení.

Vedení, evidence a vyhodnocování havarijních a nouzových situací Vedení, evidence a vyhodnocování havarijních a nouzových situací má ve své kompetenci ředitel organizace. Ředitel organizace se svým zástupcem a dalšími přizvanými zaměstnanci neprodleně svolá komisi, která bude za pomoci zřizovatele (ten bude k jednáním přizván), za pomoci dalších přizvaných poradců a organizací havarijní nebo krizovou situaci vyhodnocovat a řešit. Komise může k jednání také přizvat zástupce klientů domova, případně jednotlivé klienty. Vyhodnocování a vlastní řešení havarijních a nouzových situací bude zapsané v knize Evidence, vyhodnocování a řešení havarijních a nouzových situací, která bude uložena u ředitele organizace. Knihu povede hospodářka domova.

33

Seznam dostupných dokumentů Dokument

Místo určení

Standardy kvality

ředitel, vedoucí jednotlivých oddělení, sociální pracovníci, sesterny jednotlivých oddělení aktualizuje P.Balajková – Domov pro seniory Š. Hašek – Domov se zvláštním režimem. Domovní řád domova pro seniory U vedoucích oddělení, sociálních pracovníků a na sesternách jednotlivých oddělení aktualizuje P. Balajková Pravidla bydlení na odd. B U vedoucích oddělení, sociálních pracovníků a na sesterně oddělení B aktualizuje Š. Hašek Požární řád Ředitel Z. Vlk Požární poplachové směrnice Ředitel Z. Vlk Požární evakuační plán na každém oddělení – sesterny aktualizuje Z.Vlk Školení o požární ochraně Ředitel Z. Vlk Odborná příprava – preventista požární Ředitel Z. Vlk ochrany Odborná příprava – preventivní požární Ředitel Z. Vlk hlídka Školení o bezpečnosti práce Ředitel Z. Vlk Školení řidičů – řidiči referenti Ředitel Z. Vlk Směrnice bezpečnosti práce Ředitel Z. Vlk Předpisy bezpečnosti práce Ředitel Z. Vlk Zmocnění k hospodaření s penězi klientů Ředitel Z. Vlk Hodnocení zaměstnanců Ředitel Z. Vlk Pracovní úrazy – kniha úrazů ředitel a sesterny Pracovní úrazy – záznamy o úrazu Ředitel Z. Vlk Traumatologický plán sesterny, kuchyň, údržba, prádelna aktualizuje bezpečnostní technik. Elektrická požární signalizace – návod k na odděleních, Ředitel Z. Vlk obsluze Elektrická požární signalizace – kontakt J. Culek, VARIS Ústí nad Labem u ředitele, vedoucích oddělení a úseků, Provozní řády: Plynové kotelny, Kadeřnictví, Prádelny, v kuchyni, prádelně, kadeřnictví, na údržbě, Autoprovozu, Likvidace odpadu z přípravy v dílně jídel, O ostraze majetku, Provozní a aktualizují vedoucí oddělení a úseků hygienický řád, Pracovní řád Směrnice o přijímání sponzorských darů Ředitel Z. Vlk Dohody o spolupráci s lékaři a Ředitel Z. Vlk

34

dobrovolnickými centry Zpětné vazby od supervizorů a studentů Vnitřní platový předpis Směrnice o příjímání a vzdělávání zaměstnanců Certifikáty o vzdělání Organogram Funkční schéma Domova důchodců Směrnice pro stravovací provoz a Řád stravovacího provozu Vnitřní směrnice pro ekonomický úsek a úsek účetnictví Zdravotnické vyhlášky

Desinfekční řád Žádosti o umístění

Ředitel Z. Vlk Personalista M. Vejvar Personalista M. Vejvar Personalista M. Vejvar Personalista M. Vejvar Personalista M. Vejvar Personalista M. Vejvar ekonomka, účetní A. Marková vedoucí jednotlivých oddělení (jsou uloženy u p.Štěpničkové, ostatní vedoucí jsou s nimi seznámeni) I.Štěpničková – na jednotlivých odděleních jsou související části sociální pracovníci J. Thuma, Š. Hašek

Individuální plány, Ošetřovatelské plány, Sesterny jednotlivých oddělení Osobní karty Evidence dobrovolníků Sociální pracovník Š. Hašek Metodické pokyny pro pracovníky v přímé Vedoucí jednotlivých úseků, sesterny péči jednotlivých oddělení (Standardní prac. postupy PSP a SZP, aktualizuje I. Štěpničková, S.Hrušková a Š. Harmonogramy práce) Hašek Směrnice - vedení bankovních, hotovostních Soc. pracovnice - P.Balajková a hmotných deposit klientů, osobních účtů, depositní pokladny a měsíční vyúčtování úhrad Směrnice pro Podporu klientů při Hospodářka – B. Pešoutová hospodaření Směrnice - Pokladní řád, ceniny,cestovní Hospodářka – B. Pešoutová náhrady, archivní řád Vnitřní předpis o poskytování ochranných Skladnice D. Vlková pomůcek a vybavení na jednotlivých oddělení POZN. Směrnice a vnitřní předpisy aktualizuje vždy ten, u koho jsou uloženy.

35

Systém seznámení uživatelů s těmito dokumenty Systém seznámení klientů s dokumenty ve vztahu k havarijním a nouzovým situacím, jejich vedení, evidence a vyhodnocování je klientům předkládán z více míst: A, Smlouva o poskytnutí služby sociální péče Přílohou smlouvy je Pravidlo pro řešení nouzových a havarijních situací. Klient je v tomto pravidle seznámen s možnými havarijními a nouzovými riziky a způsoby jak budou tyto situace řešeny. Klienti mohou nahlížet do vnitřních předpisů a směrnic organizace, kde jsou tyto situace popsány. B, S dokumenty se mohou klienti seznámit na poradách klientů a zaměstnanců, které se konají 1x za měsíc Ředitel a hospodářka domova na společné poradě budou informovat klienty o havarijních a nouzových stavech za poslední měsíc. Budou informovat /bude zápis z porady/ a zároveň vysvětlí klientům způsoby odstranění těchto situací. V případě potřeby společně navrhnou řešení, aby podobné situace v organizaci nevznikaly. Budou klienty s možnými riziky havarijních a nouzových situací seznamovat. C, Klienty může organizace s těmito dokumenty seznámit prostřednictvím zástupce obyvatel na společných poradách Ředitel a sociální pracovníci seznámí zástupce klientů s možnými havarijními a nouzovými situacemi v chodu organizace. Budou seznámeni jak nepříznivým situacím zabraňovat.

Pravidla pro zvyšování kvality sociální služby Aby organizace objektivně zjistila pocity klientů z poskytované soc. služby je třeba mít více pramenů zjišťování. Mezi nejdůležitější a zároveň objektivní patří:

Setkání skupiny – viz Pravidla bydlení a viz výše. Individuální rozhovory Každý zaměstnanec na oddělení denně vede s klienty individuální rozhovory, ze kterých vychází při své denní práci. Klienti se většinou svěřují v uvolněních neformálních situacích, o samotě s pracovníkem, či v malé skupině. Např. při jízdě automobilem, na výletech, pobytu na chatě, na sesterně, v kanceláři, při aktivitách apod. Z těchto uvolněných rozhovorů personál vychází a vyměňuje si informace na setkání týmu, při předání služby, na supervizi. Jedná se často o velmi intimní sdělení, a proto se tyto informace v žádném případě nešíří jinam, než mezi zaměstnanci na odd. B. Personál vnímá důvěru klienta jako velmi křehkou a důležitou součást práce. Pokud se klient cítí bezpečně, je to jasný signál dobré práce. O tuto atmosféru nám na oddělení jde především.

Setkání obyvatel domova se zaměstnanci: 36

Přibližně 1x za měsíc organizují sociální pracovníci posezení klientů a vedoucích zaměstnanců domova při kávě. Probíhá zde otevřená diskuse o různých tématech týkajících se poskytovaných služeb. Klienti se vyjadřují ke spokojenosti se službou. Kuchaři, sociální pracovníci, uklizečky, pradleny, sestry, vedoucí stravovacího provozu a ředitel přijímají zpětnou vazbu od klientů. Na těchto setkání se ředitel organizace často zabývá některými ekonomickými otázkami tak, aby klienti domova v průběhu roku věděli o hospodaření organizace.

Výbor obyvatel: Není aktivní, v současné době na odd. B neexistuje.

Schránky na jednotlivých odděleních domova: Na jednotlivých odděleních domova jsou rozmístěny uzamykatelné schránky. Do nich klienti vkládají své požadavky, návrhy, podněty, stížnosti. Jedenkrát za měsíc schránky vybírá sociální pracovník. Obsah schránek třídí a snaží se na všechny písemnosti odpovědět. Tam, kde není uvedený zpětný kontakt, odpověď vyvěsí sociální pracovník na nástěnce jednotlivého oddělení, kde byla patřičná písemnost vložena.

Zpětná vazba praktikantů: Každý student, který v organizaci provádí praxi, je požádán o názor na úroveň poskytované služby, který může být poskytnut buď v písemné formě nebo ústně.

Kontrola individuálních plánů: Probíhá podle pravidel individuálního plánování průběhu sociální služby.

Průběžné individuální rozhovory s klienty: Jedním z nejdůležitějších zdrojů informací o kvalitě poskytované služby a možnostech jejího zdokonalení jsou každodenní individuální rozhovory, které s klienty vedou klíčoví a sociální pracovníci, vedoucí oddělení a ředitel. Z těchto rozhovorů se zpravidla nevedou žádné písemné výstupy – výjimku tvoří případy, že klient vysloví přání, které je na základě rozhovoru zaneseno do individuálního plánu nebo se objeví závažný problém (např. vážné neshody se spolubydlícím). V takovém případě se zpětně sepisuje Hlášení o mimořádné události, jehož součástí je i navrhované řešení.

Příbuzní a další blízké osoby:

37

Další důležitou součástí hodnocení poskytované služby jsou názory osob navštěvujících klienty. Ty mohou být předány buď ústně nebo písemnou formou v Knize návštěv. S některými rodinnými příslušníky je komunikováno formou emailů nebo telefonicky. V případě, že je zjištěna nespokojenost klienta s určitou oblastí služby - sem patří: prádlo, strava, personál, pedikúra, kadeřnice, fyzioterapie, pracovní dílna, volnočasové aktivity, pomoc při jednání s úřady apod. – je o ní informován vždy vedoucí oddělení, sociální pracovník, ředitel a zaměstnanec, kterého se stížnost týká. Ti společně s klientem hledají řešení Z výše zmíněných bodů vyplývá, že kontrola kvality sociální služby probíhá v různých formách prakticky nepřetržitě. Běžné problémy vyplývající z provozu se řeší okamžitě a nesepisují se o nich žádná hlášení. Důkazem o odstranění závažnějších nedostatků ve službě jsou zápisy ze setkání obyvatel, zápisy ze schůzí výboru obyvatel, mimořádná hlášení, a výstupy z pravidelných rozhovorů mezi klienty a sociálními pracovníky při kontrole individuálních plánů.

Ukončení pobytu Pobyt v Domově může být ukončen odchodem do soukromí. V tomto případě platí výpovědní lhůty 1.měsíc v případě výpovědi smlouvy ze strany klienta a 2. měsíce v případě výpovědi smlouvy ze strany poskytovatele. Sociální pracovní provede odhlášení klienta na ČSSZ a Městském úřadě V případě úmrtí klienta probíhá ukončení pobytu následujícím způsobem: a) V péči o tělo se personál řídí ošetřovatelskými standardy, které jsou umístěny na sesternách. b) Po uplynutí dvou hodin a ohledání těla přivolaným lékařem, kontaktuje SZP pohřební službu Pieta, se kterou má Domov uzavřenou smlouvu o odvozu zemřelých. Pohřební služba je poskytována nepřetržitě 24hod denně na tel. 800 777 100. c) Pokud není přítomen sociální pracovník, kontaktuje SZP, vedoucí oddělení nebo sociální pracovník pozůstalé dle kontaktů v Osobní kartě. d) V případě, že dojde k úmrtí v Nemocnici, kontaktuje SZP, vedoucí oddělení nebo sociální pracovník příbuzné, kteří dále zajistí Pohřební službu. e) Dojde – li k situaci, že zemřelý nemá žádné příbuzné, kontaktuje sociální pracovník Městský úřad v místě, kde došlo k úmrtí. f) Sloužící personál sepíše veškerou pozůstalost (sepisování se účastní vždy dvě pracovnice) na Soupis pozůstalosti. Běžné věci do hodnoty 1000,- a zvlášť cenné předměty, hotovost a vkladní knížky. g) Pozůstalost a Soupis pozůstalosti pak převezme sociální pracovník, který po předchozí dohodě předá běžné věci přímo pozůstalým oproti podpisu na Soupisu pozůstalosti. h) Hotovost, VK a cenné předměty jsou uloženy do deposit Domova a řízení o pozůstalosti je po vyúčtování měsíce předáno písemnou zprávou Okresnímu soudu v České Lípě. i) Na základě Pokynu Okresního soudu je po ukončení řízení dědictví předáno ustanoveným pozůstalým skrze Předávací protokol. Řízení o pozůstalostech eviduje sociální pracovník. j) Nepřevzatá pozůstalost: (pokud se nedostaví právoplatný dědic) 38

Věci běžné potřeby jsou zlikvidovány po uplynutí 30ti dnů od úmrtí. Cenné předměty jsou evidovány a po uplynutí 2.měsíců od rozhodnutí soudu je dědic upozorněn doporučeným dopisem na fakt, že po dalších 30ti dnech bude dědictví předáno Domovu k užívání. Po dobu užívání vede sociální pracovník jejich stručnou evidenci, která podléhá kontrole statutárního zástupce. Vkladní knížky a hotovost odešle po uplynutí 2 měsíců od rozhodnutí soudu sociální pracovník na adresu ustanoveného dědice.

Nakládání s pozůstalostmi Pokud to situace dovolí, budeme nechávat sepsané věci ve skříni na pokoji 1-2 dny a až pak je převezme soc. pracovník k předání. Pozůstalost předává rodině výhradně sociální pracovník. S pozůstalými je nutné jednat empaticky (představit si sebe v jejich situaci). Na půdě odd. B bude připraveno několik beden, které se použijí místo pytlů na věci po zemřelých. Takto je učiněno z toho důvodu, aby si pozůstalí mohli sami rozhodnout o tom, co chtějí a co nikoli. Na pokoji mohou zůstat sami, případný spolubydlící bude požádán o laskavost, aby uvolnil pokoj na dobu nezbytně nutnou.

Tyto standardy jsou nedílnou součástí poskytování soc. služby na odd. B. Všichni zaměstnanci s nimi byli seznámeni a zároveň se podíleli na jejich vytváření. Zařízení si vyhrazuje právo na průběžnou aktualizaci a úpravu standardů.

Bc. Zdeněk Vlk Ředitel domova

39