ČÁST 2 E GYPT A PŘEDNÍ VÝCHOD
S
taří Egypťané byli farmáři usídlení blízko řeky Nilu. Zde
a v období římském došla egyptská nezávislost svého konce. Oblasti
žijící společenství se naučila spolupracovat za účelem
Předního východu a Mezopotámie byly domovem několika civilizací
budování zavlažovacích kanálů, které rozváděly povodňovou vodu
získávajících obživu z obří sýpky tvořené říčními systémy Eufratu
s usazeninami na jednotlivá pole. Obecné postupy při obdělávání
a Tigridu. Staré Sumery vystřídali Akkaďané, Gutejci, Babyloňané
půdy se vyvíjely v administrativních a obchodních centrech
a Asyřané, kteří bojovali s ostatními kulturami a říšemi, jako byla
schopných kontrolovat rozsáhlé úseky území podél Nilu. V Egyptě
například říše Mitanni či říše Chetitů. Posledně jmenovaní, kteří byli
se ještě před obdobím vlády faraonů rozvinuly integrované
jedním z indoevropských národů, se pak v roce 1275 př. n. l. střetli
obchodní systémy využívající pečlivě naplánovaná opevněná města
s faraonem Ramessem II. v bitvě u Kadeše. V té době se mocnosti
Nakádau, Hierakónpolis a Elefantínu. Královská moc se vyvíjela
z opačných konců úrodného půlměsíce snažily rozšířit svou moc
v období faraonů a jejich dynastií zhruba od roku 2900 př. n. l. až
přes území Palestiny. Ta byla jakýmsi bitevním polem, srovnatelným
do dobytí Egypta Alexandrem Velikým v roce 332 př. n. l., kdy došlo
s místem pro kohoutí zápasy, ve kterém se nejprve zformovaly a poté
k odstranění perského poručnictví. Za Alexandrových následovníků
byly zničeny hebrejské státy Izrael a Judea.
KHP0078.indb 31
29.1.2009 9:34:10
D ÁV N É C I V I L I Z A C E
3250–552 PŘ. N. L.
EGYPTSKÁ STARÁ ŘÍŠE
EGYPTSKÁ STARÁ ŘÍŠE S
0
100 km
I N A
Středozemní moře 100 mil
2000 1000
T
0
pobř dřívější čára
N i l s k á
eží
L PA
E
500
Mrtvé moře
S
200 0m
d e l t a
Tell el-Rubáa
N Í D O L
E G Y P T 30°
Abúsír Sakkára Dahšúr
Tarchan Médúm
Séla Sedment el-Gabal
Šéch Saíd
G
Y
Vý chodní p o u š ť (měď)
Šéch Atíja el-Amarna Hatnúb (vápenec, alabastr) Mér Dara Dér el-Gebráwí el-Matmár el-Mustagída el-Badárí Asijút el-Hamáníja Kau el-Kibír
P
u
E
Tyrkys Wádí Maghára
R
Z á p a d n í p o u š ť
a j
v áli
Túna el-Gabal Bení Hasan Dér el-Málik
n
(měď)
Wádí eš-Šéch (pazourek) Nazlet Awlád eš-Šéch
Kóm el-Ahmar Sawáris Gabal et-Tér
S i
(měď)
Ehnásíja el-Medína Dešáša
oáza Baharíja
oáza Faráfra
Héliopolis Záwijit el-Arján Tura (vápenec) el-Arján Memfis (Mennofer) Wádí Geráwí (vápenec)
Akab ský zál iv
Abú Rawáš Gíza
z ký ezs Su
Egyptská Stará říše pokrývá časové rozpětí mezi léty 2650 a 2134 př. n. l. Toto období bylo jedním z nejbohatších a nejproduktivnějších v dějinách Egypta. Právě v této době byly za života pouhých čtyř králů (Snofreva, Chufeva, Chefrena a Menkaureho) postaveny všechny velké pyramidy. Nárůst populace a bohatství pak výše zmíněným králům umožnil vyčlenit ke stavbě těchto vlastních monumentálních památníků obrovské zdroje lidské i materiální. Nil byl životodárnou tepnou Egypta. Na konci 6. dynastie se však intenzita každoročních záplav náhle a drasticky snížila, lidé začali pociťovat nedostatek potravy a říše upadla do zmatků.
T
d
Achmím
Nag el-Gaziríja el-Balás
Abydos
m
el-Amra Abadíja
Nakáda
(vápenec)
Armant
Gabalén
el-Muálla
ED
(měď)
o
M
oáza Dáchla
é
Dendera Naga ed-Dér
Hágarsa
Balát
25°
el-Káb
e
el-Kúla Hierakónpolis
oáza el-Charga
ř
ŽA
Mohameríja
Edfú
Asuán (červená žula, diorit, rula) Kubbét el-Hawa
(měď)
Elefantína
obratník Raka
H O R
Město, přibližně 3250–2000 př. n. l.
I
(diorit, rula)
Pohřebiště Nil
m Ja
Pyramida, přibližně 2500–2000 př. n. l.
ž
W Tuška
Královská hrobka, přibližně 3250–2650 př. n. l. Hrobka hodnostáře, přibližně 2500–2000 př. n. l.
d rt
Í
a
t
EGYPTSKÁ STARÁ ŘÍŠE
N et
aw
E
G
Y
P
T
(měď)
Núbijská poušť
Buhén
S a t d ž u
Doly, nerostné suroviny Zlato
30°
Šaat
35°
Pouštní cesty
32
KHP0078.indb 32
29.1.2009 9:34:13
E G Y P T A P Ř E D N Í V ÝC HO D
BABYLONSKÁ ŘÍŠE BABYLONSKÁ ŘÍŠE 2000552 PŘ. N. L.
45°
40°
Kilki t
Ku ra
Sa
C
H
U
R
R
I
T
Kaspické moře
40
É
jan
Maraš Sakje-geuzi
Senjirli (Sam’al)
Karchemiš
N
Nisibis
R
I
p
o
Tell Billa Tell Halaf (Guzana)
Kalchu (Nimrúd)
KA
S
I
s
Aššur
S
ro
Nuzi (Arrapcha)
g
Ř ANÉ SY
S
A
ř
a
U
o
Ninive
TEJ C AR I B
Z
S
h
í
Aleppo Eufrat
I
T
Středozemní moře
Charrán
A
Babylonie byla státem v jižní Mezopotámii na území dnešního Iráku, který v sobě zahrnoval území dvou etnických skupin, Sumerů a Akkaďanů. Tato oblast byla protkána zavlažovacími systémy a díky své strategické poloze pro obchodní cesty a obchod jako takový často čelila vnějšímu ohrožení. V 18. století př. n. l. se vládcem Mezopotámie stal Chammurabi, který projevil značné vladařské schopnosti. Mimo jiné se také stal autorem zákoníku majícího vliv i v době následující. V průběhu jeho vlády se region stabilizoval a zaujal místo vedoucí mocnosti v rámci celé Mezopotámie. Babylonská říše poté trvala dalších 440 let.
K
É
Ekallátum
H
35°
O R
is Tigr
S
Terka (Tell Ašara)
K
S y r s k á
Mari
N
Á
Kadeš
É
Katna
R
p o u š ť
O D
Y
Ešnunna
Tuttul (Tell Bi’a)
EŠ NUNNA
Sippar Babylon Kiš Borsippa
Uruk
Lagaš
SUM ER Larsa
Ur Eridu
Súsy
M L A
Isin
E
K A D A K Umma
BABYLÓNSKÁ ŘÍŠE Centrum Chammurabiho říše 30°
Chammurabiho vojenská tažení Asyrská říše za Šamši-Adada
A r a b s k á
Říše Ešnunny za Ibalpiela
p o u š ť
áliv Perský z
Chammurabiho říše
Říše Larsy za Rim-Sína Říše Katny za Atmupiela
S
Říše Aleppa za Jarimlima Churritské nálezy
0
Dobyvačné tažení Chetitů
0
100 km 100 mil
33
KHP0078.indb 33
29.1.2009 9:34:17
D ÁV N É C I V I L I Z A C E
EGYPTSKÁ STŘEDNÍ ŘÍŠE
Ž
m o ř e E
T
D
Mr t v é moře
TA-MEHI Perbanebdžed Tell ed-Dabaa
Kóm el-Hisn
ŠUWET
Cesty Hórovy
Sais
az-Zakázik (Búbastis)
TDŽEHENU Mefkat
Sinaj Héliopolis
KUŠU
olům
Royal residence
Memfis (Mennofer) el-Lišt
ým d
Medínit Fajjúm
Serábit el-Chádim
Nil
rozšířená těžba tyrkysu Wádí Maghára
TDŽEMEH
oáza Baharíja Bení Hasan Hermopolis
oáza Faráfra
Východní pou šť
E G Y P T
lodě obchodující s Puntem a Sinají
Asjút
R
ŠEMA
Marsá Gawásis
d
Z á p a d n í p o u š ť
Cenej Kusér
é
Abydos celonárodní poutní místo
m
S
u
Théby (Véset)
rozšířená těžba droby
o
Wádí Hammámát
e
oáza Dáchla
ř
Kořeny Chetitů můžeme nalézt v severní části střední Anatolie v průběhu 14. století př. n. l. Svou říši rozšířili do střední Anatolie, severozápadní Sýrie a Horní Mezopotámie. Jejich prosperita závisela ve značné míře na kontrole obchodních cest a nalezišť kovů. Ovládnutí cest spojujících severní Sýrii s Mezopotámií bylo životně důležité, kroky podniknuté egyptskou říší však znamenaly hrozbu pro chetitskou moci Tato situace vyústila v roce 1275 př. n. l. v bitvu u Kadeše, která se ve své době stala největším střetnutím válečných vozů na světě. Výsledkem však byla remíza, přestože obě strany oslavovaly tuto bitvu jako velké vítězství. Navzdory výše uvedenému říše Chetitů do roku 1200 př. n. l. téměř zmizela.
e m n í
ajsk
ŘÍŠE CHETITŮ A SOUSEDNÍ STÁTY VEDLEJŠÍ STRANA
S t ř e d o z
k sin
Egyptská Střední říše zahrnuje období mezi léty 2030 a 1640 př. n. l. Po zhruba 100 let trvajících zmatcích došlo ke znovunastolení pořádku, obnovení obchodu s ostatními zeměmi a opravě zavlažovacích systémů. Vesnice a města v jednotlivých regionech si sice zvykly na fungování v mezích samostatné politiky, ruku v ruce s rozmachem královské moci však došlo také k nárůstu bohatství a počtu obyvatelstva. Značná část obyvatel pocházela z řad cizinců, jejichž počet se stále zvyšoval. S větším počtem příslušníků těchto komunit se pak objevili také noví vůdcové, z nichž mnoho se stalo samozvanými králi. Tento vývoj vedl k poklesu moci egyptských faraonů a země opět upadla do víru nepokojů.
EN U
EGYPTSKÁ STŘEDNÍ ŘÍŠE
R
2030–1100 PŘ. N. L.
el-Káb egyptské královské vinice
0
oáza el-Charga
100 km
0
HL AVA EGYPTA
100 mil
Elefantína
W ád íe l-H úd í
EGYPTSKÁ STŘEDNÍ ŘÍŠE Egypt v období 12. dynastie
oáza Dongol
oblast těžby ametystu
k Wádí Allákí
Území pod egyptskou kontrolou Egyptské hraniční pásmo Cesty prospektorských výprav
WA WA
Egyptské opevněné místo Egyptská pevnost „Zdi vládcovy“ Lom Důl
Buhén jižní h kon ranic trolo e úz van emí ého Egyp tem
llák dí A í Wá
T oblast těžby zlata
Núbijská
poušť
34
KHP0078.indb 34
29.1.2009 9:34:20
E G Y P T A P Ř E D N Í V ÝC HO D
ŘÍŠE CHETITŮ A SOUSEDNÍ STÁTY, PŘEDNÍ VÝCHOD FRÝGOVÉ
25°
40°
30°
35°
Č e r né moře
40°
ŘÍŠE CHETITŮ AASOUSEDNÍ SOUSEDNÍSTÁTY STÁTY 50°50°
45°
Chetitské Chetitskékrálovství královstvíkolem kolemroku roku1400 1400př.přn. l. Chetitská Chetitskáříše říševevesvém svémnejvětším největším
Trója
MÝSOVÉ
Alaca Hüyük
HIJAVÁ CHC EA ŘÍŠ
A C H C H I J A M Á A R Z A VA
Rozsahu Rozsahukolem kolemroku roku1322 1322př.př.n.n.l. l.
Maşat Hüyük palác
Chattušaš Yazilikaya
Churritskékrálovství královstvíMittani Mittani Churritské Kolemroku roku1400 1400př.př.n.n.l. l. Kolem
Alişar Hüyük
Kassitskékrálovství královstvíBabylon Babylon Kassitské
CHAT TIJCI Beycesultan Maiandros Kara Hüyük Eflatun Pinar posvátný pramen
LÚVIJCI
Kolemroku roku1400 1400př.př.n.n.l. l. Kolem
URARTEJCI
Kültepe Malatya (Neša, Kaneš) (Meliddi, Meliténé) Karatepe
Tarsos Mersin
Asyrskáříše říše Asyrská
CHURRITÉ Karchemiš Ugarit
M I T TA N I
Aleppo
35°
Kréta
Emar (Meskene) Eu fr
EgyptskáNová Nováříše říšekolem kolem Egyptská roku1490 1490př.př.n.n.l. l. roku 1115 Arbela (Erbil)
Kalchu
ASÝRIE Aššur
Nuzi (Arrapcha)
Byblos
Tadmor (Palmýra)
Kadeš 1285
is Tigr
Středozemní moře
Migrace1200–1100 1200–1100př.př.n.n.l. l. Migrace
Ninive
at
Kypr
Centrumasyrské asyrskémoci moci Centrum
poh oří Z
Tyros
ARAMEJCI
agr os
Dér
Sippar
BABYLONIE Kanóbos
HEBREJOVÉ
Tanis (Džaanet)
ELAM
Babylon
Jeruzalém Gaza 1180
30°
Nippur
Súsy
Isin Ur
Memfis (Mennefer)
CHALDEJCI
rs
ký l
Théby (Véset)
obratník Ra
é m o
S
d
E G Y P T S K Á
u
ka
20°
iv
R
N O V Á
zá
l Ni
25°
Pe
Ř Í Š E
Ejlat
ř
0
200 km
e
0
200 mil
35
KHP0078.indb 35
29.1.2009 9:34:23
D ÁV N É C I V I L I Z A C E
1550–728 PŘ. N. L.
EGYPTSKÁ NOVÁ ŘÍŠE
EGYPTSKÁ NOVÁ ŘÍŠE Egyptská Nová říše spadá do období mezi léty 1550 a 1070 př. n. l. Po pádu Střední říše vládli Egyptu cizí nájezdníci, Hyksósové. V roce 1550 př. n. l. je však Ahmose I. vytlačil a založil 18. dynastii, která stála u zrodu Nové říše. Egypťané věnovali velké úsilí tomu, aby se už žádný podobný vpád nikdy neopakoval. Králové byli válečníky, kteří budovali systém pohraničních opevnění a aktivně obsazovali území také za hranicemi Egypta. Vůči cizincům se postupovalo přísně a často se jim dostávalo špatného zacházení. Nová říše je dobou Mojžíše a hebrejských otroků. Nakonec však na území Egypta začalo pronikat stále více cizinců a po řadě slabých králů se Egypt opět propadl do chaosu.
S t ř e d o z e m n í
m o ř e Gaza Bútó
er-Rašíd (Rosetta)
Sebennytos
přístaviště z 2. tisíciletí př. n. l. Kóm el-Hisn
T j e h e n u
Sais
Ezbet Rušdí Tell el-Basta Piramesse (Kantír) Tell ed-Dabaa
Athribis
Tell el-Jahúdíja Gíza Sakkára Memfis (Mennefer)
30°
Héliopolis Timna Dahšúr
el-Lišt
Serábit el-Chádim
Hawwára Medínit Maádí
el-Láhún Kóm Medínit Guráb
Wádí Maghára
oáza Bahríja Hérakleopolis Bení Hasan
oáza Faráfra
Ešmúnén
Šéch Ibáda Dér el-Berša
Gabal el-Zejít
el-Amarna Hatnub
Mér Asijút
Kau el-Kibír
Z á p a d n í
Marsá Gawásis Achmím
p o u š ť
d
Armant
é
oáza Dáchla
Údolí králů
u
Théby (Véset)
R
Abydos
25°
Edfú
í Béz Wád
a
o
oáza el-Charga
m
el-Káb Hierakónpolis
Balát
ř
Wádí Charít
Asuán Elefantína
S
Wádí el-Húdí
Hlava Nechebova (Bereníké)
oáza Dongol
obratník Raka
Amada
Bét el-Wálí Gerf Husén Wádí es-Sebúa
Abú Simbel 0
e
Gabal es-Silsila
T d ž e m e h
Abú Séjal
Aníba El-Derr
Wá dí Allákí
100 km
0
Abahúda Buhén
100 mil
W a w a t Faras
EGYPTSKÁ NOVÁ ŘÍŠE
Uronarti Akša Kumma Amara Sedénga Sdeb Sesebi
Samna
Núbijská naleziště zlata Obchodní cesty Chrám
20°
Královská hrobka
N M E J
Velká provinční hrobka Doly a lomy
K u š I
Opevnění
R
Kawa
Gabal Barkal
Naleziště mědi a cínu 30°
E M
Napata
Dvorské pohřebiště
35°
36
KHP0078.indb 36
29.1.2009 9:34:26
E G Y P T A P Ř E D N Í V ÝC HO D
VZESTUP NÚBIE VZESTUP NÚBIE
35°
30°
S t ř e d o z e m n í
m o ř e Behbét Chasu (Xois) Sais
Tanis králem Osorkon II. (Džaanet) Leontopolis králem Iuput II.
Athribis
Tefnachte se podrobuje Osorkon se podrobuje
Héliopolis panovníci z oblasti Nilské delty se podrobují 30°
DOLNÍ EGYPT
Memfis (Mennefer)
Itdžtauej
Z á p a d n í p o u š ť Illahún (el-Lahún)
Atfíh Nimlot vede vzpouru proti Pijemu Hérakleopolis králem Peftdžanauejbast
Tefnachte se vzdává Pijemu
Sinaj
Su
El-Híba
ez
Oxyrhynchos
sk
ý
Hardai
zá
králem Nimlot Nimlot se vzdává Tefnachtemu Nimlot se vzdává Pijemu Peftdžanauejbast se podrobuje
li
v
Hermopolis Nefrusi
Arabská pou šť l Ni
R u
V roce 728 př. n. l., po třech staletích politického chaosu, se Egypt stal cílem invaze ze strany Núbie, sesterské civilizace obývající území na jih od jeho hranic. Núbijci se při vytváření své kultury inspirovali egyptskými vzory a uchovávali egyptský způsob života a jeho hodnoty se značnou mírou konzervatismu. Pod vedením Pije (Pianchiho) postupovali bleskově na sever a po porážce všech svých odpůrců dobyli celý Egypt. Cílem Núbijců bylo navrátit Egyptu jeho staré způsoby a obnovit již neexistující egyptské tradice a náboženské rituály. Byli sice úspěšní, avšak nedlouho poté se situace opět změnila v důsledku asyrského vpádu.
25°
d é m
Pije slaví svátek Opet
Théby (Véset)
o ř e
H O R N Í E G Y P T
Nechen (Hierakónpolis)
20°
Abú
Dongol Allákí
obratník Raka
Aniba
sídlo místokrále Panehseje
Faras
W a w a t
S
Buhén
druhý katarakt Selíma
Semna
reliéfy královny Karimaly
třetí katarakt Saj 0
100 km
Sedénga Soleb
0
Sesebi
100 mil
Tombos Kerma
20°
VZESTUP NÚBIE Egyptské státy poddané núbijskému panství Sporná území
Kawa královské reliéfy v egyptském stylu
K U Š ( N Ú B I E )
Gabal Barkal duchovní centrum Napaty (Nepetu)
Kurgus
čtvrtý katarakt
Napata (Nepet) Pijovo rodové sídlo
I r e m
Tefnachtův postup Tefnachtův ústup
2000 1000
Pijův postup
500
Hlavní město Obležení
Meroé Naga
200 0m
37
KHP0078.indb 37
29.1.2009 9:34:28
D ÁV N É C I V I L I Z A C E
TIGLATPILESAROVA ASYRSKÁ TAŽENÍ; BOJ O EGYPT
733–663 PŘ. N. L.
ASYRSKÁ TAŽENÍ TIGLATPILESARA III.
Kaneš
35°
Asyřané pod velením Tiglatpilesara III. podnikli řadu sezonních tažení proti Médům, Syřanům a Babyloňanům. Hlavní změnou v jeho politice byla snaha o začlenění nově dobytých území do rámce Asyrské říše, spíše než vytváření skupiny závislých státečků. V létech následujících po Tiglatpilesarově smrti roku 725 př. n. l. vybojovali Asyřané několik bitev, v nichž postupně získávali z rukou Núbijců vládu nad Egyptem. Po rozhodující bitvě v roce 663 př. n. l. byli pak Núbijci z Egypta zcela vytlačeni.
A
n
a
t
o
l
i
e
GURGUM Karahüyük
743–40 Meliddi (Meliténé)
ř poho
í T
r au
os Kummuchu (Kommagéné)
743–40 Charrán Sam’al
Karchemiš
Tarsos
KU’ E
Mersin
0
743–4
AL AŠIJA
Arpad
U
N
K
H (C
Ugarit
A
U I TT
N
A
Til Barsib (Kár-Salmanassar)
)
738
Aleppo
Ebla Emar (Meskene)
738
A
S
Y
R
KYPR 35°
Hamát
Arvad
Katna
A
S
Y
R
S
Ninive
SÝRIE
Damašek
Chasór
Aké (Akkó)
Tigr is
Lajiš Kedeš
Dan
Tyros
Ř Í Š E
Á
K
7
734
PH
Eufra t
Středoz emní moře
O
Kaspické moře
Tadmor (Palmýra)
33
EN
50°
40°
30°
IC
Západní moře
IA
Byblos
73 2
Vel k é m o ře
Aštarót Dór
30°
Bét-šean
Pe
Memfis (Mennefer)
rs
Syrská poušť
ký
zá
B
A
R
A
É
V
O
liv
GILEAD
SAMAŘÍ (ŠOMERÓN) AMMÓN Gezer
S SE
Théby (Véset)
M
Jeruzalém
IT
Ru
SK
Arad
NÁ
m
DY
e
RO
oř
Ni l
Gaza
É
dé
NÚBIJSKÉ KRÁLOVSTVÍ
0
Napata
J U D SKO
200 km 20°
0
200 mil
734 Potok egyptský (Wádí el-Aríš)
BOJ O EGYPT 674–663 PŘ. N. L.
Meroé
NILSKO-SAHARSKÉ KMENY
Raba Amónovců
obratník Raka
Mrtvé moře M OÁ B
734
Kádeš-barnej
Asyrská říše
30°
Núbijské království Sporná území
35°
NILSKO-SAHARSKÉ KMENY
Ejlat
poušť Nafúd
40°
10°
38
KHP0078.indb 38
29.1.2009 9:34:29
E G Y P T A P Ř E D N Í V ÝC HO D
TAŽENÍ DO PALESTINY 40°
45°
K R Á L O V S T V Í U R A R T U
50°
j ez e ro Van
S
735
Kaspické moře
Amida
j ez e ro Ur mija
ULLUBU
0
100 km
án 0
po
Ti
739
100 mil
gr is
ASÝRIE Ninive
ho
ří
Elb
MANNEA
Arba’il (Arbela, Erbil)
urz
Kalchu
S
M
R
K
Á
Ř
Karana (Tell ar-Rimah)
Í
Š
E
P e r s k á
e
737
z
p l o š i n a
Aššur
o
p
35°
o
t
Nuzi (Arrapcha)
á
Mari
MÉDIE
m
E u f rat
744
p
i
o
h
e
o
ř
í
0
25 km
Z
Damašek 25 mil
g
S
Ijón
r
Banias (Panias)
o
Akkad
33°
Galilejské moře
s
Tyros Janóach Ábel-bét-maaka Kedeš Chasór Aké (Akkó)
a
0
Babylon Súsy
dolina Jizreelu Megiddo Jábeš Gileádský
GILEÁD
Dór
Rámot Gileádský
B
a
b
y
l
o
TAŽENÍ DO PALESTINY
n
i
e 731–29
Cesta Tiglatpilesarovy armády v roce 733 př. n. l. 35°
36°
Ur
ASYRSKÁ TAŽENÍ TIGLATPILESARA III. Tažení s pravděpodobným datem Zaplacení tributu
ELAM
Rozsah Asyrské říše 40°
45°
P e r s k ý z á l i v
30° 50°
39
KHP0078.indb 39
29.1.2009 9:34:45
D ÁV N É C I V I L I Z A C E
BABYLONSKÁ ŘÍŠE
625–539 PŘ. N. L. BABYLONSKÁ ŘÍŠE 625539 PŘ. N. L.
se stal Nabopalasar Chaldejec, po němž nastoupil jeho syn Nebukadnesar.
Asyřané dominovali Babylonii po celá staletí. Tato situace se však změnila po smrti posledního silného asyrského vládce Aššurbanipala v roce 627 př. n. l. Novým vládcem
35°
jezero Tuz
40°
45°
Kaneš
Anatolie
jezero Van
Karahüyük
os ur a í T pohoř
KRÁLOVSTVÍ URARTU
Amed (Amida) Charrán
Geoytepe
Karchemiš
Tarsos
Šagar Bazar
Aleppo
B
e
A
Tuttul (Tell Bi’a)
Emar
Y
Hamát Arvad
L
Terka (Tell Ašara)
Mari
Byblos
Kalchu
o
p
N
o
E u f r at
Aššur
t
á
IE
Tador Lajiš
SÝRIE
m
o
MÉDIE
h
o
Sámarrá
e
Kedeš Damascus Dan
p
Nuzi (Arrapcha)
i
IC
Karana
S
ř
í
Z
Ešnunna
K
FÉ N
z
O
Katna
Tyros
M
Ebla
B KYPR
MANNEA
Ninive
Alalach Ugarit
is
KILIKIE
gr
Tell Brak
Ti
Mersin
a
g
Á
Chasór
r
o
Akkad Džemdet Nasr
Syrská poušť
Bét-šean
Afek Megiddo
s
Babylón
Ř
Kiš
Í
Jeruzalém Rabbath-ammon 587 Babyloňané dobyli a pobořili Jeruzalém Gaza JUDEA Slané moře Arad (Mrtvé moře)
Súsy Nippur
Š
E
Šuruppak
Lagaš
Uruk (Erech)
B a b y l o n i e Ur
Kádeš-barnej
přibližná čára dřívějšího pobřeží
Ejlat
Sinaj
Durna
Perský záliv
poušť Nafúd S
R
BABYLONSKÁ ŘÍŠE 625–539 PŘ. N. L.
u
Tema
d
Nová říše babylónská (625–539 př. n. l.)
é Pravděpodobná cesta deportovaných Židů
m
0
Pravděpodobná oblast židovského osídlení
o
0
Jatrib
100 km 100 mil
ř 35°
40°
45°
e
40
KHP0078.indb 40
29.1.2009 9:34:54
