Stacionární plynové kondenzační kotle s vestavěným zásobníkem TV LEV

Stacionární plynové kondenzační kotle s vestavěným zásobníkem TV LEV

Stacionární plynové kondenzační kotle s vestavěným zásobníkem TV LEV Způsob rozlišování a označování stacionárních plynových kondenzačních kotlů s vestavěným zásobníkem TV:

LEV XX XXX – XX druh paliva: ZP zemní plyn způsob využití: Z kotel s přípravou TV ve vestavěném zásobníku typ kotle: K kondenzační kotel charakteristický znak: K komfortní provedení i činnost kotle výkon: kW

LEV 30 KKZ Kondenzační kotel s vestavěným zásobníkem TV, s odtahem spalin – turbo a digitálním ovládáním a ekvitermní regulací

Projekční podklady 2.4 LEV se zásobníkem TV, ver. 2

1


Doporučení Obecně platná doporučení pro projektování kondenzačních kotlů do otopných soustav, tak aby s ohledem na typ (teplotní spád) otopné soustavy bylo co

nejvíce využito potenciálu kondenzačního kotle a tím bylo dosaženo co nejvyšší provozní účinnosti zařízení.

Teplotní spád Účinnost kondenzačního kotle silně závisí na teplotě otopné vody a výrazně roste při teplotách zpátečky nižších nežli teplota rosného bodu spalin (cca 57 °C). Při posuzování vhodného teplotního spádu je třeba používat místo účinnosti při jmenovitém (maximálním) výkonu stupně využití, který respektuje rozložení teplot otopné vody během topného období. Otopná soustava navržená s teplotním spádem 75/60 °C a s klouzavým nastavením teploty otopné vody během roku využije kondenzačního tepla ve více než 90 % topného období.

Stupeň využití kondenzačního kotle klesá s rostoucí teplotou otopné vody. Pro instalaci jsou tak vhodnější systémy nízkoteplotní. Maximum kondenzačního (zbytkového) tepla se lépe využívá při jmenovitém teplotním spádu, kdy teplota vratného potrubí (zpátečky) je nižší než 57 °C. Instalace do takového systému není bezpodmínečně nutná, protože kondenzační kotel i za vyššího teplotního spádu disponuje vyšším stupněm využití než kotle běžné konstrukce.

Otopná soustava Při návrhu otopné soustavy vycházíme především z dispozice a způsobu využití rodinného domu nebo bytu. Jeli v domě více bytových jednotek, nebo lze takové řešení v budoucnu předpokládat, je vhodné rozdělit i otopnou soustavu na samostatné větve.

průtokům v podlahových a stěnových otopných plochách je třeba vytvořit samostatný topný okruh s vlastním čerpadlem, přičemž čerpadlo v kotli pak zajišťuje pouze dodávku otopné vody mezi kotlem a rozdělovačem a při požadavku i ohřev TV ve vestavěném zásobníku.

Pro rozsáhlejší dvoutrubkové horizontální soustavy lze použít souproudého zapojení, při kterém jsou vyrovnané tlakové ztráty jednotlivých těles.

Kondenzační kotel lze použít jak pro horizontální, tak pro vertikální či kombinované otopné soustavy.

U soustavy s kondenzačním kotlem je použití jednotrubkové horizontální soustavy obtížnější vzhledem k požadované nízké teplotě otopné vody na vstupu do kotle (poslední tělesa mají velmi nízkou střední teplotu). Použití podlahového či stěnového vytápění je pro soustavu s kondenzačním kotlem velmi vhodné vzhledem k požadavkům na nízké teploty otopné vody. Musí zde být před otopnou plochu osazeno zařízení zamezující průtok otopné vody s vyšší teplotou, než jaká je povolena výrobcem použitého materiálu. Vzhledem k velkým

Ekvitermní regulace reguluje pouze teplotu otopné vody vytékající z kotle, nikoli teplotu v jednotlivých topných větvích. Pokud je použita soustava s radiátory i podlahovým topením, zvolí se ekvitermním křivka s ohledem na radiátory, a podlahové topení se opatří vlastní regulací (např. vypínání čerpadla okruhu podlahového vytápění). Je také možné zajistit konstantní přimíchávání ekvitermně regulované otopné vody do okruhu podlahového topení, což vyvolá požadovanou závislost podlahového topení na venkovní teplotě.

Doporučené teplotní spády Pro teplovodní otopné soustavy se volí teplotní spád 10 až 25 K. Bývá zvykem, že pro nižší výstupní výpočtové teploty otopné vody je i nižší teplotní spád. U soustav s kondenzačním kotlem je důležitá teplota vratné vody z otopné soustavy, proto se doporučuje vyšší teplotní spád (15 K a více).

Poznámka: Malé teplotní spády mezi otopnou vodou a zpátečkou jsou možné pouze v soustavách o malém výkonu, při maximálním výkonu teplotní spád neklesá pod 20 K (viz graf Využitelný tlak do systému).

Teplotní spád (pro nejnižší venkovní teploty): 75/60 °C teplovodní topná soustava - malé využití kondenzačního tepla 65/50 °C teplovodní topná soustava - střední využití kondenzačního tepla 55/45 °C nižší teploty se pro topnou soustavu s radiátory většinou nepoužívají, vysoké využití kondenzačního tepla 40/30 °C teplotní spád pro podlahové, příp. stěnové vytápění, nejvyšší využití kondenzačního tepla.

2



Princip kondenzace U běžného kotle klasické konstrukce odchází zbytkové teplo (latentní teplo), obsažené ve spalinách, bez dalšího užitku do ovzduší. Kondenzační kotel toto zbytkové teplo dokáže za určitých podmínek zužitkovat. Paradoxně udávaná hodnota účinnosti 108 % vychází z definice spalného tepla, které v sobě zahrnuje právě zmiňované zbytkové teplo (latentní teplo). Je to kondenzační teplo vodní páry. U běžných kotlů je udávaná hodnota účinnosti na základě výpočtu z výhřevnosti, která naopak zbytkové teplo v sobě nezahrnuje. Hlavní princip vysoké účinnosti kondenzačních kotlů spočívá v konstrukci výměníku spaliny voda (viz výměník OV). Výměník se skládá ze dvou komor, z nichž v jedné probíhá proces spalovací a v druhé proces kondenzační. Při spalování plynu tok spalin přechází z hlavní spalovací


části do komory kondenzační. Kondenzační komoru tvoří teplosměnná plocha, na které dochází ke kondenzaci vodní páry, obsažené ve spalinách. Je však třeba říci, že ke kondenzaci dochází hlavně tehdy, je-li teplota topné vody pod hodnotou rosného bodu (50 – 55 °C). Zkondenzovaná vodní pára předává své kondenzační teplo zpět přes výměník do otopné soustavy. Z toho tedy vyplývá, že při dimenzování otopné soustavy by měl být brán ohled na nízký tepelný spád otopných těles, např. 50/30. Dále je třeba říci, že je možné kondenzační kotle instalovat na starší systémy (s uzavřenou expanzní nádobou), neboť v minulosti vzhledem k účinnosti kotlů na tuhá paliva byly systémy vůči dnešním podmínkám předimenzované.

3


Kondenzát Na odvod kondenzátů se obecně vztahuje zákon o vodách. Kondenzáty z kondenzačních kotlů nejsou obecně ekologickým problémem. Při správném seřízení kotle probíhá spalování, kdy se pH kondenzátu zpravidla pohybuje kolem 3,5 - 5. Dnes je většina odpadních vod sváděna do čistíren, kde procesem anaerobní fermentace dochází k biologickému čistění kalů. Úspěšnost tohoto procesu závisí na teplotě a pH. Bakteriím žijícím z kalů vadí vysoké i nízké pH. V důsledku používání zásaditých pracích prášků a čisticích přípravků v domácnostech je ve většině případů v čistírnách a kanalizacích pH příliš zásadité (vysoké). Vypouštění kyselých kondenzátů do kanalizace proto redukuje vysoké pH splašků a bývá pro čistírny odpadních vod přínosem. Množství kondenzátu Pokud vyjdeme z max. přínosu kondenzačního tepla 11 % a využijeme ho na 85 %, dostaneme 9,35 %. Z rovnice hoření vznikne výpočtové množství kondenzátu 1,68 l/hod/10 kW. Podle kvality plynu a spalování v různé nadmořské výšce je reálný odhad množství vzniklého kondenzátu asi 1,5 l/hod/10 kW. Protože v průběhu topné křivky většinou dochází ke kolísání množství vzniklého kondenzátu, můžeme tuto hodnotu vzít jako maximální. Odvod kondenzátu Z důvodu zabránění vykapávání kondenzátu z vodorovného odkouření a odvodu kondenzátu vzniklého v odkouření by vodorovné části odkouření měly mít minimální sklon 3 % směrem ke kotli. Potom dochází k odvodu kondenzátu vzniklého v odkouření přes komoru kotle společně s ostatním kondenzátem.

V kondenzačních kotlech jsou umístěny zápachové uzávěrky (sifony). U kanalizací slouží pro zabránění šíření zápachů z kanalizace. U kondenzačních kotlů mají ještě funkci pro vytvoření dostatečného vodního sloupce jako protitlaku kotlového ventilátoru. U kondenzačních kotlů je uzavřená kondenzační komora spojena s odkouřením a na druhou stranu přes odvod kondenzátu ve spodní části komory s kanalizací pro odvod kondenzátu. Odkouření musí být těsné. Je konstruovano pro přetlak spalin, protože v kotlech jsou ventilátory pro vtažení potřebného vzduchu do spalovacího procesu a následné vytlačení spalin. Když je odkouření i kanalizace provedeno těsnými spoji, je uzavřen tlakový okruh mezi kanalizací a komínem. To je špatné, protože v důsledku těsnosti systému je umožněno vysávání zápachové uzávěry kotle a šíření spalin kanalizačním systémem (případně šíření spalin cestou menšího odporu). Potom se spaliny bohaté na CO2 a CO mohou šířit objekty, v místech netěsnosti unikat netěsnou kanalizací a způsobit i otravu. Z uvedených důvodů musíme rozlišit účel zápachové uzávěry (sifonu). Uzávěra v kotli má nejméně výšku vodního sloupce s rezervou možného přírůstku tahu odvodu spalin. Tuto vodní výšku nesmíme žádným způsobem snižovat. Kotlová zápachová uzávěra neslouží k zápachovému oddělení komínu od kanalizace, ale jako vodní přetlaková uzávěra. Jestliže pokračuje zaústění odvodu kondenzátu do kanalizace, je nutné použít kromě vodní uzávěry kotle ještě jednu zápachovou uzávěru. Potom ve spoji odpadního potrubí mezi kotlem a touto další zápachovou uzávěrou je nutné volné spojení! Spoj nesmí být lepený nebo těsněný o-kroužkem. Druhá skutečná zápachová uzávěrka již slouží jako zábrana vnikání zápachu do místnosti a má pevné napojení.

Osazení kotle Pro kondenzační kotle se nehodí: – jakákoliv zapojení doporučovaná pro ochranu kotle proti nízkoteplotní korozi – zapojení s čtyřcestnou armaturou – zapojení s kvantitativní regulací výkonu topných větví nebo otopných ploch třícestnou armaturou – zapojení se zkratem (by-passem) mezi přívodem a zpátečkou (ať už ovládaným podle tlakové diference nebo podle teplot) zapojení s hydraulickým vyrovnávačem

4

Pro kondenzační kotle je vhodné: – použití kvalitativní regulace s třícestnými ventily a čerpadly pro jednotlivé větve – použití dvojcestných regulačních ventilů (škrcení) pro otopná tělesa – zapojení by-passu čerpadla pro tlakovou ochranu čerpadla – použití čerpadel s automatickým přizpůsobením požadavkům otopné soustavy



Technický popis U kotle LEV 30 KKZ probíhá plynulá regulace od cca 6,5 kW do 25 kW. Při topení kotel sleduje teplotu vystupující otopné vody (OV) a regulace probíhá na základě rozdílu mezi nastavením a skutečností – je-li tento rozdíl velký, kotel pracuje výkonem vyšším, je-li menší, výkon se snižuje, rovná-li se již skutečnost požadavku, kotel ještě pracuje se spodní hranicí rozsahu svého výkonu a teprve, když skutečnost překročí nastavení, dochází k vypnutí kotle. Při přípravě TV je činnost obdobná – pouze se sleduje rozdíl mezi zadanou hodnotou teploty a skutečnou teplotou TV v zásobníku. Z hlediska teplot OV lze proto kotlem LEV 30 KKZ snadno regulovat cykly vytápění; cykly ochlazování otopné soustavy lze ovlivnit jen nepřímo (způsobem předávání tepla z otopné soustavy do vytápěného prostoru) – u podlahového topení (a jiných nízkoteplotních soustav) je proto nezbytné ovlivňovat průtok OV otopnou soustavou. K tomu není kotel vybaven a je žádoucí užít rozdělovače s pomocným čerpadlem tak, aby okruh „kotel-rozdělovač“ i okruh „rozdělovač-větve OS“ mohly mít různé průtoky i různé (střední) teploty.

Pracovní oblasti kotle: a) ryze kondenzační (někdy také specifický) režim práce kotle – je charakterizován provozními teplotami 50/30 °C (výstup/vstup) otopné soustavy (s teplotním rozdílem 20 °C) b) nespecifický (někdy také přechodný) režim práce kotle – při srovnávacích provozních teplotách 70/50 °C otopné soustavy (s teplotním rozdílem 20 °C) c) vysokoteplotní (zhruba 1/3 využitelnosti) režim práce kotle – pokud se (vůbec) uvádí, udávají se pro něj teploty 90/70 °C „klasické“ otopné soustavy (s teplotním rozdílem 20 °C) Výměník tepla se skládá ze dvou částečně oddělených komor, z nichž v první probíhá spalovací a kondenzační proces a v druhé probíhá proces ryze kondenzační. Plyn prochází plynovým ventilem, kde je jeho průtok regulován v závislosti na množství podtlaku vzduchu vytvořeném ventilátorem. Pomocí tohoto ventilátoru je pak vháněna směs plynu a vzduchu přes hořák válcového typu do první spalovací komory výměníku (viz pracovní schéma kapitola 3.1.0). Spaliny poté projdou druhou, ryze kondenzační komorou, kde dojde k vysrážení vodní páry obsažené ve spalinách a tím k předání zbytkového tepla.

Technický popis – výbava a funkce kotle – vestavěný mikroprocesor řídí veškerou činnost kotle, zabezpečuje ekvitermní řízení teploty a autodiagnostiku – plynulá regulace – probíhá na základě neustálého porovnávání skutečně dosahovaných hodnot s hodnotami požadovanými (nastavenými) uživatelem – měkký start – po zapálení plynu hoří kotel po určitou dobu na minimální výkon – ochrana čerpadla – čerpadlo se krátce zapne, byloli souvisle v klidu 24 hodin, tím se snižuje možnost zablokování čerpadla – zvýšené elektrické krytí, které vyhovuje podmínkám umístění kotle v koupelnách (dle ČSN 33 2000-7-701) – anticyklovací omezení v režimu topení – po provozním vypnutí kotle není dovoleno opětovné zapálení dříve, než po 3 minutách a poklesu teploty OV o 8 °C (neplatí u vypnutí kotle pokojovým regulátorem) – doběh čerpadla – po vypnutí kotle ještě další cca 3 min čerpadlo zabezpečuje oběh vody v otopné soustavě – zobrazení teploty OV, TV a základních poruchových stavů na displeji – vestavěný dopouštěcí / vypouštěcí ventil pro doplňování / vypouštění otopného systému – digitální zobrazení tlaku v otopném systému na displeji – čerpadlo s odvzdušněním

– elektronické snímání tlaku otopné vody – při poklesu tlaku pod doporučenou hranici je uživatel upozorněn blikající diodou na displeji, při ztrátě vody je zamezeno startu kotle – protimrazová ochrana kotle – při poklesu teploty otopné vody pod 10 °C se zapne čerpadlo. Pokud teplota OV poklesne pod 8 °C, zapne se kotel a topí, dokud teplota OV nedosáhne 25 °C – ochrana proti přehřívání – čerpadlo se zapíná vždy, je-li teplota OV vyšší než 80 °C. Je-li teplota OV vyšší než 90 °C, kotel se vypne a na displeji se zobrazí varování – vestavěný zásobník TV o objemu 95 litrů – nepřímý ohřev TV prostřednictvím otopné vody z kotle – ochrana proti korozi hořčíkovou anodou – expanzní nádoba topného okruhu (10 l) – expanzní nádoba pro vyrovnání tlaku v zásobníku TV (2 l) – pojišťovací ventil pro OV – 300 kPa – pojištovací ventil pro TV – 600 kPa – možnost časového natápění zásobníku – odvod kondenzátu (včetně hladinového uzávěru – tzv. „sifonu“)

Příprava TV Kotle LEV 30 KKZ v sobě mají zabudovaný 95litrový zásobník pro přípravu TV. Zásobník TV je ohříván samostatným okruhem. Oběh OV topným systémem a okruh TV je ovládán jedním čerpadlem osazeným na hydroskupině společně s hydraulickým trojcestným ventilem. Ohřev TV má přednost před topením, to znamená, že ohřev vody v topném systému začíná až po nahřátí TV na požadovanou hodnotu. Jsou-li odběrná místa (kohoutky) TV zvláště vzdálená od kotle, lze k němu připojit další potrubí a vytvořit tak mezi Projekční podklady 2.4 LEV se zásobníkem TV, ver. 2

ním a kohoutky okruh se stále obíhající TV (cirkulační okruh TV - viz obr.). Zásobník disponuje speciální koncovkou pro cirkulaci (obr. Připojovací rozměry). Zavedením cirkulace TV odpadá odtáčení studené vody z kohoutku. O objem cirkulačního potrubí se však zvětšuje zásoba TV - tím, nebo současně i nedokonalým izolováním potrubí cirkulačního okruhu se mohou značně zvětšit doby ohřevu. Čerpadlo pro cirkulaci TV musí splňovat hygienické požadavky pro užitkovou vodu. Chod tohoto čerpadla nelze řídit z kotle, lze jej však spínat pomocí spínacích hodin (ve vhodných 5


intervalech) či příložného (nastavitelného) termostatu (podle požadované teploty TV) apod. Protože k cirkulačnímu čerpadlu postačují velmi malé příkony, lze volit chod cirkulačního čerpadla i celoročně trvalý. Časově řízené natápění zásobníku - funkci ohřevu zásobníku TV je možné rozšířit o časové řízení. K tomu, aby byl tento způsob regulace aktivní, je zapotřebí externích spínacích hodin, které nejsou součástí kotle a ani sortimentu výrobce. Na těchto spínacích hodinách je možné určit časový úsek, po který ohřev zásobníku bude vyřazen. Po skončení blokace ohřevu je zásobník opět řízen podle nastavené teploty na ovládacím panelu. Tento způsob řízení je vhodný pro domácnosti, které např. v dopoledních nebo nočních hodinách ohřev TV nevyužívají.

Přívod spalovacího vzduchu a odtah spalin Přívod spalovacího vzduchu a odvod spalin se provádí pouze k tomu určeným potrubím. Ze standardních dílů dodávaných výrobcem kotle lze vytvářet konkrétní trasy zdvojeného souosého potrubí. Trasa potrubí musí být řešena tak, aby kondenzát ze spalin, vzniklý až v potrubí (mimo spalovací blok kotle), byl sváděn rovněž do kotle, případně k dílům určeným k odvodu kondenzátu. Pro značnou rozmanitost konkrétních řešení není potrubí součástí dodávky kotle a není zahrnuto v jeho ceně - dodává se samostatně. Maximální délka potrubí je uvedena v metrech ekvivalentních (Em), přičemž každé koleno 90° tuto délku zkracuje o 1 m, koleno 45° délku zkracuje o 0,5 m - viz tabulka technických parametrů. Poznámka: V žádném případě není možné použít běžné typy odkouření, které se používají pro kotle klasické konstrukce. V případě sestavování konkrétních tras odkouření použijte jen dílů určených pro kondenzační kotle. K odvodu spalin a přívodu spalovacího vzduchu u typu 30 KKZ slouží systém potrubí, který se dělí na následující provedení:

-

Ø 60/100 mm – systém zdvojeného souosého potrubí určeného pro horizontální i vertikální použití. - 2× Ø 80 mm – systém zdvojeného odděleného potrubí, určeného pro horizontální i vertikální použití. - LAS - systém společného komína pro více spotřebičů. Společné komíny jsou určeny pro přívod čerstvého vzduchu a zároveň pro odvod spalin od uzavřených spotřebičů. Společný komín je nejčastěji řešen v souosém uspořádání, kde vnitřní průduch je spalinový a vnější průduch je vzduchový. Je-li v paralelním uspořádání, potom je spalinový a vzduchový průduch veden souběžně. Projektování společných komínů je nutné provádět podle projekčních podkladů výrobců těchto komínů. PROTHERM návrhy společných komínů neřeší. Potrubní trasa začíná u přípojného místa na spotřebiči (kotli) a končí vyústěním. Skládá se z jednotlivých potrubních dílů, které se vybírají ze sortimentu potrubí podle svých geometricko-funkčních vlastností, potřebných pro konkrétní případ trasy.

Připojení na otopnou soustavu Před kotel (tj. na potrubí s vratnou OV) se doporučuje montáž zachycovače kalů. Zachycovač kalů má být proveden tak, aby umožňoval vyprazdňování v pravidelných časových intervalech, aniž by bylo nutné vypouštět velké množství OV. Zachycovač kalů lze kombinovat s filtrem, samotný filtr se sítem však není postačující ochranou. V případě zanesení kotle nečistotami z topného systému se na tyto závady, případně na závady vyvolané zanesením záruka kotle nevztahuje.

Před konečnou montáží kotle je nutné rozvody topného systému několikrát propláchnout tlakovou vodou. U starých, již používaných systémů se toto provede proti směru proudění otopné vody. U nových systémů je nutné radiátory zbavit konzervačních látek a to tlakovým propláchnutím teplou vodou.

Poznámka: Filtr i zachycovač kalů je třeba pravidelně kontrolovat a čistit.

Upozornění: Kotel může pracovat jen v soustavách uzavřených (tlaková expanzní nádoba), protože pro bezproblémový provoz kotle je potřeba tlak otopné vody alespoň 1 bar (10 m vod. sloupce).

6

Kotel je vybaven vnitřním by-passem, doporučujeme přesto zajistit neustálý oběh alespoň přes jedno otopné těleso.



Kotel se usazuje na stavební podklad, tj. podlahu (příp. podstavu). Podlaha musí mít alespoň běžnou únosnost a nesmí být kluzká. Čištění okolí se může provádět jen suchým způsobem (např. vysáváním). Kotel musí být umístěn na nehořlavé podložce. Pokud by byla podlaha z hořlavého materiálu, je nutno kotel vybavit nehořlavou, tepelně izolující podložkou, přesahující půdorysný rozměr kotle alespoň o 100 mm. Poznámka: K manipulaci s opláštěným kotlem je třeba, aby dveře měly šířku alespoň 60 cm.

Čistota topného systému a oběh otopné vody Před instalací nového kotle je nevyhnutelné, aby byl systém důkladně vyčištěný. V případě staršího systému je třeba se zbavit usazeného kalu na dně radiátorů (převážně samotížné soustavy). V případě nových systémů je třeba se zbavit konzervačních látek, které používá většina výrobců radiátorových těles. Před kotel (tj. na potrubí s vratnou otopnou vodou) se doporučuje montáž zachycovače kalů. Zachycovač kalů má být vyhotoven tak, aby umožňoval vyprazdňování v pravidelných časových intervalech bez toho, aby bylo nutné vypouštět velké množství otopné vody. Zachycovač kalů je možný kombinovat s filtrem, samotný filtr se sítem ale není

postačující ochranou. Filtr i zachycovač kalů je třeba pravidelně kontrolovat a čistit. Třebaže je kotel vybaven tzv. by-passem, doporučuje se topnou soustavu řešit tak, aby aspoň přes některé z těles byl neustále umožněn oběh OV v systému. Poznámka: V případě připojení na podlahový topný systém doporučujeme přidat do topného systému bezpečnostní ventil proti přehřátí. V případě instalace pokojového regulátoru v referenční místnosti doporučujeme v této místnosti neosazovat radiátory termostatickými hlavicemi.

Nároky na kvalitu oběhové vody Kotel PROTHERM je konstruován na provoz s otopnou vodou do přetlaku 300 kPa, která odpovídá ČSN 07 7401. Voda pro první naplnění i voda doplňovací musí být čirá a bezbarvá, bez suspendovaných látek, oleje a chemicky agresivních příměsí, nesmí být v žádném případě kyselá (tj. hodnotu pH musí mít vyšší než 7) a má mít minimální uhličitanovou tvrdost. Při plnění vodou je třeba zabezpečit dokonalé odvzdušnění kotle a otopné soustavy. Podle složení vody a s ohledem na předpokládané množství vznikajícího kalu se doporučuje odkalení kotle asi za týden po uvedení do provozu. Před kotel (tj. na potrubí s vratnou OV) se doporučuje montáž zachycovače kalů. Zachycovač kalů má být proveden tak, aby umožňoval vyprazdňování

v pravidelných časových intervalech, aniž by bylo nutné vypouštět velké množství OV. Zachycovač kalů lze kombinovat s filtrem, samotný filtr se sítem však není postačující ochranou. Filtr i zachycovač kalů je třeba pravidelně kontrolovat a čistit. Na funkční závady způsobené mechanickými nečistotami se nevztahuje celková záruka (viz Záruční podmínky). Nároky na vlastnosti užitkové vody udává ČSN 83 0616 (pitné vody ČSN 75 7111). U vody se součtem látkových koncentrací vápníku a hořčíku větším než 1,8 mmol/l jsou již účelná další „nechemická“ opatření proti usazování vodního kamene (např. působením magnetickým či elektrostatickým polem).

Užití nemrznoucích směsí Kotle nejsou určeny k práci s nemrznoucí směsí (ani kdyby se k její přípravě užila voda s předepsanou (upravenou) kvalitou - pozor, chemická reakce mezi činidly v upravené vodě a složkou zajišťující odolnost směsi proti mrazu je dokonce nežádoucí !!!). Všechny užívané nemrznoucí směsi mají nežádoucí dopady v následujících oblastech: a) snižují součinitele prostupu tepla (zvyšují tloušťku laminárních filmů) na stěnách tepelných agregátů, a to až o 15 % b) objemová roztažnost směsi vlivem tepla je větší, nežli pouhé vody (celkově činí až 10 % - voda pouze 3 až 4 %)

c) směsi „stárnou“ a jejich schopnost odolávat mrazu zvolna klesá. d) poškození výměníku otopné vody V neposlední řadě vyvstávají obtíže při práci s velkými objemy chemikálií, pro většinu užívaných druhů platí zákazy jejich přímého vypouštění do běžné kanalizace, v otopném systému bývají ovlivňovány až dosud „neškodné“ usazeniny atd. Upozornění: Poruchy kotlů vzniklé v důsledku použití nemrznoucích směsí jsou řešeny jako pozáruční.

Připojení plynu Kotel LEV 30 KKZ je možno provozovat na zemní plyn o jmenovitém tlaku v rozvodné síti 2 kPa, pro který se udává hodnota výhřevnosti 9,45 kWh/m3. Vnitřní rozvodná síť plynu Projekční podklady 2.4 LEV se zásobníkem TV, ver. 2

i plynoměr musí být dostatečně dimenzovány s ohledem i na jiné plynové spotřebiče uživatele. Ke kotli je třeba vést větev o min. Js 3/4”, lépe však se světlostí o stupeň vyšší. 7


Odvod a složení kondenzátu Od kotle je třeba nepřetržitě odvádět kondenzát. Odvod musí mít minimální Ø 13 mm. Vývod na kotli pro odvod kondenzátu je Ø 21 mm. Mezi výstupem z kotle a kanalizačním vstupem musí odvod probíhat co nejkratší cestou, s trvalým spádem min. 5 % a odvod musí být vyhotoven tak, aby odvádění kondenzátu bylo bezpečně kontrolovatelné i uživatelem. Kotel je vybaven tzv. sifonem (vodním uzávěrem, pachovou zátkou) a pro řádnou funkci sifonu i odpadu je zapotřebí, aby byl před spuštěním kotle zaplněn vodou.

8

Kondenzát je slabá kyselina, jež se v kanalizaci neutralizuje s ostatní odpadní vodou, která bývá naopak zásaditá. Pokud je kondenzát odváděn do míst, kde by mohla být jeho kyselost škodlivá, je vhodné ho zneutralizovat v boxu s neutralizační náplní (není součástí dodávky). Množství kondenzátu záleží na provozním režimu kotle. Pracuje-li v plně kondenzačním režimu s maximálním výkonem, můžeme uvést maximální množství kondenzátu cca 2,5 l/hod.



Pracovní schéma kotle LEV 30 KKZ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Vstup plynu Plynový ventil Směšovač Ventilátor Čidlo OV Havarijní termostat Sifon / odvod kondenzátu Uzávěr sifonu Výstup OV By-pass

11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Vstup OV Dopouštění pro OV Čidlo TV Výměník TV v zásobníku Pojistný ventil / zpětná klapka Vstup TV Vypouštěcí ventil zásobníku Výstup TV Expanzní nádoba TV Vstup cirkulační smyčky


21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Zásobník Expanzní nádoba pro OV 3cestný motorický ventil Vypouštěcí ventil spal. komory Snímač tlaku Pojistný ventil OV Čerpadlo Hořák Kondenzační komora Spalovací komora Výstup spalin

9


1 2 3 4 5 6 7 8 9

Výstup TV G 1/2” Vstup TV G 1/2” Odvod kondenzátu Přívod plynu G 3/4” Vstup OV G 3/4” Výstup OV G 3/4” Cirkulace TV G 1/2” Vypouštěcí ventil zásobníku Pojistný ventil OV

Základní a připojovací rozměry kotle LEV 30 KKZ

10



Elektrické schéma zapojení kotle LEV 30 KKZ


11


Možnost osazení regulačních členů na svorkovnici kotle

Závislost stupně využití kotle LEV 30 KKZ na teplotním spádu OV

Využitelný tlak do systému 12



Regulace kotle Kotel má v sobě zabudován mikroprocesor, který kromě řízení všech činností kotle také zajišťuje ekvitermní regulaci. Pro snadnou obsluhu je v paměti přednastaveno několik topných křivek, podle kterých je každé venkovní teplotě přiřazena konkrétní teplota otopné vody. Doplněním tohoto systému pokojovým termostatem nebo termostatickými radiátorovými ventily lze vytvořit spolehlivý a ekonomický způsob vytápění.

c) provoz s ekvitermní regulací a pokojovým regulátorem – kotel mění teplotu OV podle změny venkovní teploty dle nastavené ekvitermní křivky, pokojový regulátor umístěný v referenční místnosti přerušuje nebo zapíná topný režim. Tímto řešením je docíleno ještě citlivější regulace zohledňující tepelné zisky uvnitř vytápěného prostoru a případné útlumy topení v určitých časových intervalech.

Kotel LEV 30 KKZ lze provozovat v následujících regulačních režimech:

Poznámka: Vhodná ekvitermní topná křivka musí být zvolena na základě několikadenního vyhodnocování vnitřní a venkovní teploty.

a) provoz kotle bez pokojového regulátoru - kotel udržuje zvolenou teplotu OV b) provoz kotle s pokojovým regulátorem - kotel udržuje zvolenou teplotu OV. Jeho provoz je řízen podle vnitřní teploty v místnosti, kde je umístěn pokojový regulátor ON / OFF.


Pro ovládání kotle pokojovým regulátorem lze použít pouze takový regulátor, který má beznapěťový výstup, tzn. že nepřivádí do kotle žádné cizí napětí. Pokojový regulátor i venkovní teplotní čidlo pro ekvitermní regulaci se připojuje na svorkovnici v kotli.

13


LEV 30 KKZ Kondenzační kotel s vestavěným zásobníkem TV, s odtahem spalin – turbo, digitálním ovládáním a ekvitermní regulací Typ Kategorie Provedení Zapalování Palivo -vstupní přetlak Max. / min. příkon Max. výkon -při teplotním spádu 80/60 °C Max. výkon -při teplotním spádu 50/30 °C Min. výkon -při teplotním spádu 80/60 °C Min. výkon -při teplotním spádu 50/30 °C Max. spotřeba -při teplotním spádu 80/60 °C Max. využitelný přetlak v soustavě při Δt = 20 K Max. provozní teplota Množství TV (Di dle ČSN EN 625) -při rozdílu teplot Δt = 30 °C Expanzní nádoba -jmenovitý objem Max. množství OV v systému Max. vstupní přetlak užitkové vody Max. statický přetlak na kotli Min. statický přetlak na kotli (uzavřený systém) El. napětí / frekvence El. příkon El. krytí Připojení TV -OV -plynu -odvod kondenzátu Odtah spalin -způsob -průměr odkouření Max. teplota spalin Hmotnostní průtok spalin Třída NOx (dle ČSN) Hlučnost (1 m od kotle, ve výšce 1,5 m) Účinnost -při teplotním spádu 80/60 °C Účinnost -při teplotním spádu 50/30 °C Rozměry -šířka × výška × hloubka Hmotnost bez vody kg

kPa kW kW kW kW kW m3/hod kPa °C l/min l l kPa kPa kPa V/Hz W

mm mm °C g/s dB(A) % % mm 85

30 KKZ I2H B23, B33, B53, C13, C33, C43, C53, C63, C83 elektronické 2 24,9 / 6,5 24,1 26,8 6,3 6,9 2,5 50 85 20 10 125 600 300 80 230/50 160 IP 44 G 1/2” -G 3/4” -G 3/4” 21 turbo zdvojené 60/100, oddělené 2× 80 91 13 5 do 50 97 108 540 × 1550 × 570

Poznámka: 100 kPa odpovídá 1 baru

Délka tras odkouření LEV 30 KKZ Em

Ø 60/100 min. 2 / max. 9

2× Ø 80 min. 2× 2 / max. 12 + 12

Vybavení kotle • • • • •

ekvitermní regulace elektronické zapalování autodiagnostika plynulá modulace výkonu zobrazení teploty OV a tlaku v systému • protimrazová ochrana kotle • anticyklovací funkce 14

• hydroskupina s vestavěným by-passem • čerpadlo s odvzdušněním • ochrana čerpadla před zablokováním • doběh čerpadla • expanzní nádoby OV a TV • vestavěný zásobník TV – 95 l

• protimrazová ochrana zásobníku • systém kontroly odvodu spalin • nezávislé nastavení výkonu pro topení a TV • digitální ovládání • možnost časového natápění zásobníku TV


Stacionární plynové kondenzační kotle s vestavěným zásobníkem TV LEV

Recommend Documents