Srpen 2005 1. + 8. + 15. + 22. srpna Za poznáním NP Bavorský les Tématická vycházka do n meckého NP Bavorský les. Informace o aktuální trase 3 dny p ed vycházkou na uvedeném telefonním ísle – 10 km. Sraz: Kvilda, autobusová zastávka sm r Bu ina v 8:30 Kontakt: 388 435 544 2. srpna Po stopách zaniklých sklá ských hutí z Horské Kvildy p es Zlatou Studnu, Zh í a zp t Mén známé sklá ské hut , jejich provoz a význam pro život obyvatel Šumavy – 15 km. Sraz: autobusová zastávka na Kvild sm r Horská Kvilda v 8:00 Kontakt: 388 435 544 Nutno objednat se p edem na uvedeném telefonním ísle! 3. srpna IS Svinná Lada – Chalupská sla P írodn poznávací okruh „Les“ u Borových Lad, pstruhová líhe u Borových Lad, IS Svinná Lada – 6,5 km. Sraz: IS Svinná Lada v 9:00 3. + 17. srpna Plešné jezero Poslání NP Šumava, zonace, ledovcová jezera Šumavy. Sraz: Plešné jezero ve 12:00 Kontakt: 388 335 014 4. + 10. + 18. + 24. srpna Stožecká kaple Národní park Šumava, p írodní zajímavosti okolí, historie Stožecka – 8 km. Sraz: IS Stožec v 9:00 Kontakt: 388 335 014 4. + 23. + 30. srpna Historicko – botanická vycházka Základní informace o historii Kvildy a rozmanitosti rostlin v jejím okolí – 4 km. Sraz: IS Kvilda v 10:00 Kontakt: 388 435 544 6. srpna Vycházka po Stifterov stezce Vycházka s odborným botanickým výkladem k 200. výro í narození Adalberta Stiftera – spisovatele Šumavy – 4 km. Sraz: Horní Planá, Stifter v domek v 10:00 Kontakt: 380 738 628 7. srpna Cyklus koncert pro p írodu Druhý koncert z cyklu koncert pro p írodu. Ú inkuje Lenka Baarová. Sraz: kostel sv. Št pána na Kvild ve 20:00 Kontakt: 388 450 251 8. + 22. srpna
P ednášky o NP Bavorský les Promítání a povídání o NP Bavorský les. Sraz: IS Kvilda v 19:00 Kontakt: 388 435 544 9. srpna Dobývání zlata na Šumav a Horní Zlatá stezka Zp soby dobývání zlata s ukázkou rýžování, kulturní a hospodá ský význam Horní Zlaté stezky – 13 km. Sraz: Kvilda, autobusová zastávka sm r Horská Kvilda v 8:00 Kontakt: 388 435 544 10. srpna Okolím Kvildy Kvilda, Jezerní sla , Horská Kvilda (Zlatá Studna) – 10 km (16 km). Sraz: IS Kvilda v 9:00 Kontakt: 388 434 180 10. srpna Staro eské hry Tlu ení špa k , to ení ká i, cvrnkání kuli ek a další. Sraz: IS Stožec v 15:00 Kontakt: 388 335 014, 731 530 282 11. + 16. srpna Po stopách zaniklých sklá ských hutí v okolí Kvildy Putování za historií zaniklých sklá ských hutí s informacemi o jejich provozu a výrob – 10km. Sraz: IS Kvilda v 9:00 Kontakt: 388 435 544 12. srpna Vnímání p írody všemi smysly Netradi ní poznávání p írody, smyslové vnímání, zážitkový den – 4 km. Sraz: IS Kvilda v 10:00 Kontakt: 388 450 219, 605 747 544 13. srpna Schwarzenberský kanál – NEZNÁMÝ Spáditý úsek Morau – jedna z nejkrásn jších ástí Schwarzenberského plavebního kanálu na eskorakouské hranici. Sraz: Parkovišt R žový vrch (U Korandy) v 10:00 Kontakt: 602 272 442 16. srpna Los evropský P ednáška o losu evropském a ostatních jelenovitých. Sraz: IS Stožec v 9:00 Kontakt: 388 335 014 17. srpna K pramen m Vltavy Kvilda, Prameny Vltavy, Bu ina (p ípadn Sraz: IS Kvilda v 9:00 Kontakt: 388 434 180
erná hora) – 17 km (20 km)
17. srpna Výprava za mlhou aneb co o vod možná nevíte Cyklistický výlet. Experimentální povodí, emise, horizontální srážky – do 20 km. Sraz: IS Kvilda v 10:00 Kontakt: 388 435 544 18. srpna P ehlídka festivalových film Tituly z mezinárodních filmových festival o životním prost edí a p írodním a kulturním d dictví. Sraz: IS Kašperské Hory v 17:00 Kontakt: 376 582 734 Nutno objednat se p edem na uvedeném telefonním ísle! 19. srpna Lesy NP Šumava P irozené procesy v lese, pé e o lesy v NP Šumava – 10 km. Sraz: IS Kvilda v 10:00 Kontakt: 388 435 544 20. srpna Netopý í noc Seznámení se s životem našich netopýr , ukázka výzkumných metod v etn no ního odchytu. Sraz: IS Kašperské Hory v 18:00 Doporu ené vybavení: baterka Kontakt: 376 582 734 24. srpna Hledání lesních sk ítk Spole ná pohádková vycházka lesním královstvím. Sraz: IS Svinná Lada v 10:00 Kontakt: 388 450 219 Koná se za p kného po así bez dešt ! 24. srpna Ve erní setkání s editelem Povídání s editelem NP Šumava nejen o no ních motýlech. Sraz: IS Kvilda ve 20:00 Kontakt: 388 450 230 27. srpna Kašpárek P ehlídka loutkových divadel na zámeckém nádvo í ve Vimperku. Kontakt: 388 413 800 30. srpna Rys ostrovid Co víte a nevíte o rysech na Šumav ? P ij te se seznámit s životem této šelmy. Sraz: IS Kašperské Hory ve 13:00 Kontakt: 376 582 734
Recepty Základní školy Smetanova 405, Vimperk RECEPT NA POZNÁMKY A PR ŠVIHY 1) Návod jak vyrušovat p i písemce: Stoupneme si, za neme mávat rukama a zpívat „Halí belí“ 2) Za neme mávat rukama – tedy prov rkou – a pokud ješt nedostaneme t ídní d tku, p epíšeme test na toaletní papír a omotáme si ho kolem hlavy, poté za neme tancovat „Novambu“ samoz ejm s prov rkou. 3) Po zazvon ní za neme bombardovat spolužáky raj aty a vejci, jelikož je velká p estávka, doneseme ochutnat mu itel m do sborovny. 4) P i další hodin v tšinou dostaneme t ídní d tku, a protože by se tento papírek mamince nelíbil, zfalšujeme mamin in podpis a dosáhneme tímto dalšího pr švihu. M žeme být na sebe hrdí!!! P. S.: p edepisujeme lék „Pr švihá “ – berte ho každou vyu ovací – mu ící hodinu. Hodn zdar p ejí „Pr švihá i“ Kar a, Jan a, Standa a Martin. RECEPT NA NEJLEPŠÍ PRÁZDNINY Na tuto nemoc bychom m li použít tento lék: -
podle pot eby pilulky na smích 10 x denn kapky na dobrou náladu kdyby ani tyto léky nezabraly, doporu ujeme tabletky „Dobrý kamarád“ tyto léky Vám umož ují vyhrát bezplatnou dovolenou na celé prázdniny tam je možno užívat léky, které jsou ukryty v nanukách a zmrzlinách Mrož Michala Novotná, Nikola Podskalská, Petra Kollerová, Nikola Malíková RECEPT NA DOBROU NÁLADU
-
Léky na dobrou náladu: jednou denn po ádný kamarád ani jednou denn se nemra it, po ád se usmívat, p e íst si hezkou knížku ob as si pov zte dobré vtipy pro dobrou náladu snažit se ve škole dostávat dobré známky s nikým se nehádejte také bu te p íjemní Andrea Králová, Dominik Toušek, Daniel Jungvirt, Tereza Mrá ková Žáci V.B ZŠ Smetanova
Prázdninový ve er s dechovkou Je každoro ním dobrým zvykem, že dechový orchestr p i ZUŠ ve Vimperku kon í sv j školní rok pravidelným no ním koncertem. Letošní no ní koncert m l kouzlo v tom, že se konal 1. ervence, vlastn už o prázdninách. Všichni p ítomní návšt vníci se mohli na vlastní uši p esv d it o tom, že dechovce to stále dob e hraje. Podstatná genera ní obm na osazenstva se na kvalit zvuku neprojevila ani trochu. Repertoár byl jako vždy perfektn secvi en. Jediné, co muzikanti nemohli ovlivnit, bylo po así. Nejprve se zdálo, že bude v rno tradici a vydrží, nicmén preventivn p inesené deštníky nás, host vystoupení, musely být nakonec rozev ené. Ale krásné a esteticky vyvážené no ní vystoupení dechovky, mažoretek i skupiny Berit to neohrozilo. Aplaus sklidila bravurn , virtuózn a naprosto suverénn zahraná variace na Novosv tskou od Antonína Dvo áka. Dalším až dojemným okamžikem celého krásného letního ve era bylo lou ení s editelkou ZUŠ paní Janou Hadravovou, která odchází na zasloužený odpo inek do d chodu. Právem jí byl v nován dlouhý potlesk. D kujeme dechovému orchestru pod vedením pana Petra Sta ka, skupin Berit i mažoretkám za hezký prázdninový ve er. B hem svých dovolených budeme mít ur it možnost srovnávat, zda budeme n kde sv dky podobného vystoupení v takové kvalit , jako 1. ervence na vimperském zámku. P. S.: P íšt by bylo dobré, aby fungovala lepší propagace koncertu. Návšt vnost neodpovídala kvalit . Po adatelé, polepšete se! Karel Beránek
Pozvánka Obec Bohumilice a Strana pro Otev enou Spole nost ve Vimperku Vás zvou dne 26. 8. 2005 od 15:30 hodin na 2. ro ník „Bohumilického koulení“ pro malé i velké zájemce. Kuli ky a Petanque na h išti u eky. Po sout ži opékání vu t a zp v u kytary. Srde n zvou po adatelé
Srde né pozdravy Je srpen, listujete si ve Vimperských novinách. Pomalu p ichází druhá polovina léta a ty i srpnové ned le, které neprožívám kdesi na jihu ech, u rybníka, jako akté i Hrubínovy Srpnové ned le, ale na horké a rovinaté Hané. Už p tat icátý rok sem jezdíme, protože moje manželka odtud pochází a íká : „Já nesó z Moravy, já só z Hané“. Haná je samá rovina. Podívám-li se z okna svého vimperského bydlení, vidím tak nejdále do 2 km. Na Hané vidím z okna zámeckou v ž 12 km vzdáleného Tova ova, 10 km vzdálený kopec s lázni kami Skalka. Kopec je takový, že ani babky z kola „neslezó, když k n mu šlapajó…“ Vimperkem protéká Voly ka a kolem m ste ka Kralice na Hané dv í ky – Hlou ela a Valová. Ve Vimperku se ty í zámek majestátn nad m stem, v Kralicích je na nám stí. V obou místech jsou nové chodníky s dlažbou, parky s proléza kami pro d ti, letní scénou apod. Ve Vimperku jsou dobré hosp dky a restaurace a my víme, které to jsou. V Kralicích rád chodím do Hosp dky na Hlavní nebo do Šenku a v Prost jov do restaurace U Je mínka. Ve Vimperku, p ípadn v blízkém okolí, jsou slavná jména Steinbrener, Weis, Purkart, Klostermann, na Hané Wolker, Valenta, Husserl, Rolný atd. Ve Vimperku byly známé sklárny a Šumavan, na Hané Agrostroj Prost jov, OP Prost jov. V obou lokalitách jsou vedle supermarket i malé obch dky. A ješt n co: Kousek za Vlachovým B ezím je v tší vesnice Dub se zámkem a kousek od Prost jova je poutní místo Dub s velikým kostelem s ambity. Kolem dvou set schod vede na rozhlednu na Javorníku a kolem dvou set schod na zámeckou v ž v Tova ov . Ve Vimperku a okolí fi í z kopc , na Hané z rovin. Voda také, vedle toho, že udržuje život, dokáže napáchat své… V roce 1997 ádila kolem eky Moravy a v roce 2002 ve Vimperku kolem Voly ky. Ve Vimperku si chodím pro denní tisk do kopce a pak s kopce a když si ho koupím, vracím se zase do kopce a s kopce. Na Hané jdu pro n ho stejn daleko, ale jen a jen po rovin . V rovin jsou tu kostelíky a kapli ky, h bitovy a urnové háje. Jen poutní kostel na Svatém Kope ku je vskutku na kopci. Tém 30 kilometr vzdálený, ale je vid t z okraje Kralic. A ješt jedna spole ná „mali kost“. Na Šumav rád pobýval malí Adolf Kašpar, p vodem z Loštic, kousek od Olomouce. A na zámek do ech pod Kosí em zase jezdil žít a malovat Josef Mánes, p vodem z Prahy. Jak je ten sv t malý… Jsem-li ve Vimperku, rád si vzpomenu na hanácké Kralice. Jsem-li v Kralicích, stejn rád vzpomínám na Vimperk. V Kralicích místní noviny nevycházejí, ve Vimperku ano. A já toho využívám a posílám vám všem do Vimperka srde né pozdravy ze srpnové Hané. Váš Dr. Ji í P f e i f e r
Odbojá i našim ob an m a mládeži Uzav eli jsme sérii lánk s odbojovou a vále nou tématikou a dnes chceme zaujmout zásadní postoj k našim s. jednotkám, z nichž n které p išly vít zn od východu a jiné od západu. Když za átkem války – a nebo t sn p ed tím – p echázeli naši vojáci za hranice bojovat za naši svobodu, nem li to lehké jak na východ tak na západ . Doma zanechali rodi e, asto i manželky nebo d ti, p íbuzné, majetky a s sebou si odnesli strach, zda se nebude nep ítel mstít za jejich in pro vlast. Východní p íslušníci byli asto trestáni za p echod hranic SSSR odvelením do gulag na dobu 1 – 3 roky. Teprve když byl organizován s. sbor pod vedením pplk. Svobody, dostali p íležitost se do n ho p ihlásit. Západní vojáci nem li kratší cestu, byla asto delší. P es Ma arsko, Jugoslávii, ecko nebo Francii – nebo na Bejrút a p es Egypt – nebylo to lehké. Na východ m la fronta nejt žší období – vždy mrazy, tání a rozmrzlou p du, bahnitou, kde se armády t žko pohybovaly s velikým úsilím svého vojska, na západ naši prvn poznali boje na písku, p i píse ných bou ích – v noci za velkého chladu a ve dne p i 40 – 50 stupních horka. Po návratu dom – hlavn po r. 1948 – nebyl na p íslušníky stejný pohled. Jedni byli uznáváni, druzí asto žalá ováni a zatýkáni. Konec toho by m l být od listopadové revoluce 1989. Proto zaujímáme k tomu dnes stanovisko Úst edního výboru eského svazu bojovník za svobodu, který už d íve ohlásil, že bojovníci z východních útvar i západních, jakož i lenové ilegálních organizací, jejichž skupiny byly více doleva a nebo doprava, jsou pln za svoji vále nou innost uznávány. Dnes nebudeme nic oplácet, to, co se d lo n kterým našim západním bojovník m v padesátých letech, bylo nespravedlivé a nehumánní a nikdy se to nesmí opakovat. Je pravdou, že po devadesátých letech se asto p ipomínali naši hrdinové ze západu, ale to je zcela pochopitelné, nebo 40 let se o nich psát nesm lo. Jednou provždy musí být každý, kdo se zú astnil boje za národní osvobození, uznáván s jeho plnými právy, a p išel po válce z kterékoliv sv tové strany. I my budeme s touto tendencí po ítat s našimi budoucími p ísp vky. Ladislav Hošek P edseda ZO SBS - Vimpersko
Léto v ajovn U Zvonu Od 25. 7. Výstava KNIHTISK ve Vimperku Výstava uspo ádaná s TIS ve Vimperku je sou ástí oslav hned n kolika výro í rodáka, mecenáše a pr myslníka Johanna Steinbrenera. Na 5 panelech si v prostorách ajovny m žete prohlédnout dokumenty o historii knihtisku, modlitební knížky, kterými byly vimperské tiskárny proslulé, betlémvýrobek tiskáren Stráž a tichomo ské mušle, kterých tiska i využívali ke zdobení knih. Akce potrvá do konce zá í 2005. Podrobn jší informace o dalších akcích souvisejících s oslavami podá TIS ve Vimperku, nám stí 42, tel.: 388 411 894 Pozor, zm na: AJOVNA O PRÁZDNINÁCH JE OTEV ENA PO – NE od 13 do 22 hodin!! TURISTICKÉ INFORMA NÍ ST EDISKO VIMPERK nám. Svobody 42, 385 01 Vimperk Otevírací doba: Letní sezóna: po – pá 9:00 – 18:00 so – ne 10:00 – 12:00, 12:30 – 17:00 prodej map, pohlednic, brožur, knih, kreseb Vimperka a okolí, suvenýr internet pro ve ejnost kopírování, vázání inzertní služba nápojový automat informace o historických a kulturních památkách Vimperska a Šumavy informace o p írodních a technických památkách Vimperska a Šumavy kontakty na ubytování a stravování informace o umíst ní firem, organizací a služeb zajiš ování provozu Minimuzea Zlaté stezky a prohlídky M stské zvonice výroba a prodej vlastních propaga ních materiál Galerie Bílá vrána na TIS Vimperk Kontakt: tel.: 388 411 894 fax: 388 414 822 e-mail:
[email protected] webové stránky:www.sumavanet.cz/icvimperk www.mesto.vimperk.cz/mis.htm
Služby ve Vimperku Knihovna M stská knihovna Vimperk Nádražní 274, tel.: 388 411 457 Výp j ní doba pro dosp lé: po, t 10 – 11:30 hod., 12:30 – 18 hod. st 12:30 – 16 hod. Výp j ní doba pro d ti: po, st 12:30 – 16 hod., út 12:30 – 17 hod. Internet: Ve výp j ních hodinách pro dosp lé. Ve ejný internet Turistické informa ní st edisko Vimperk po – pá 9 – 18 hod. so – ne 10 – 17 hod. Muzeum Zámek Vimperk Otev eno: út – ne – 9:00 – 16:00 Minimuzeum nám stí Svobody 8 Otevírací doba út 10:00 – 11:00, 15:00 – 17:00 st 10:00 – 11:30, 13:00 – 15:00 t 10:00 – 11:00, 15:00 – 16:00 M stská zvonice Otevírací doba po 10:00 – 11:30, 14:00 – 17:00 st 9:00 – 10:00, 16:00 – 17:00 t 12.00 – 14:00 Galerie u Šaška p edsálí M KS Vimperk Galerie Bílá vrána nám stí Svobody 42 – TIS Prodejní výstavy: Edita Kuntová, Richard Thomayer, Šárka Ladý ová Bohoslužby kostel Navštívení Panny Marie: st 8, t – so 18 hod. ne 8:30, 18 hod.
KS Slovo života elakovského 345, Vimperk Modlitební setkání – každé pond lí od 18:30 hod. Biblické vyu ování – každý tvrtek od 18:30 hod. Bohoslužba – každou ned li od 15 hod. Kontakt: P. O. Box 6, Vimperk
[email protected] tel.: 388 416 584
P EDPRODEJ VSTUPENEK
NA D TSKÉ P EDSTAVENÍ MICHALA NESVADBY MICHAL NA HRANÍ LETNÍ KINO PRACHATICE - 21. 8. 2005 v 17:00, NÁHRADNÍ VARIANTA V P ÍPAD ŠPATNÉHO PO ASÍ - 28. 8. 2005 v 17:00 DÁRE EK PRO KAŽDÉHO AKTIVNÍ Ú AST D TÍ – VELKÁ ZÁBAVA HRA SE SAMOLEPICÍ PÁSKOU P ILEPÍ T , NEPUSTÍ T Jednotná cena vstupenky 110,D ti do 3 let v doprovodu 2 platících neplatí, ale sedí na klín Hodinové p edstavení bez p estávky Vstupenky: Turistické informa ní st edisko ve Vimperku, nám stí Svobody 42, tel.: 388 411 894 Provozní doba: po – pá – 9:00 – 18:00 so – ne – 10:00 – 17:00
Turistické informa ní st edisko ve Vimperku Možnost klidného posezení, internet, denní tisk, nápojový automat, prodej pohlednic, brožur a suvenýr , informace, prodejní galerie výtvarných d l mladých um lc P ij te k nám na kávu a za a te se do týdenního losování o ceny!!! TURISTICKÉ INFORMA NÍ ST EDISKO NABÍZÍ Jste zastánci klasické korespondence? Chystáte se poslat v nejbližší dob pohlednici nebo dopis? Využijte možnosti pam tních razítek k letošnímu výro í knihtisku ve Vimperku. Rádi Vás p ivítáme na Turistickém informa ním st edisku ve Vimperku.
Sloví ko fará e – ervenec 2005 K emu je fará ? P emýšleli jste už n kdy nad otázkou, k emu je otec, máma, manžel, babi ka...? Zdá se, že je to tak samoz ejmé, že to nestojí za úvahu. No p ece máma je máma a konec. A k emu je, to život sám ukáže. Je to pravda. Ale možná, že takové zamyšlení by nám odhalilo n co nového z toho tajemství být maminkou. Zkusme to s fará em. Pro s fará em? No proto, že jsem fará em a snáz se mi bude psát o tom, k emu jsem. Tak tedy fará je k tomu, aby si hrál s d tmi, aby povzbudil skleslé, pla ící, aby se staral o kostel, aby ud lal pro farníky n jakou akci nebo pou . Je pro n jakou tu legraci. Je dob e, když ob as n co zazpívá, zahraje na kytaru. Je proto, aby ob as prov tral ta podivná roucha ze sk ín v sakristii. No a samoz ejm aby dal n co chudým a poh bil babi ku, když zem e. Má za úkol otravovat lidi, aby chodili do kostela a ve er se pomodlili – ale to se mu stejn nevede. M l by ješt pok tít, když si to rodi e budou p át (nejlépe bez jakékoli p ípravy a zbyte ných otázek), a zp ístupnit mladým kostel, když se budou brát – no to víte, v tom kostele je to takové hez í, romanti t jší. Co ješt ? Jo, m l by být dobrý kamarád, zajít ob as do hospody, ukázat se v montérkách nebo na kole, no a dávat si pozor na ženy – to p es ten celibát... No, eknu vám, že n co pravdy na tom je. U nás v Polsku se íká, že fará by m l být „do ró a ca i do ta ca“ (k modlení i k zábav ). Já jsem ty úvahy ohledn fará e napsal podle toho (jak se mi zdá), jak m tady ve Vimperku a okolí vnímá v tšina lidí, které znám. A k emu je fará podle m ? Ne vždycky jsem byl fará em a p emýšlení nad touto otázkou mne p ivedlo k tomu, že fará em jsem, a zatím jsem toho nikdy nelitoval. Fará je k tomu, aby miloval Pána Boha jako dít (vždy B h je náš Otec!) – up ímn , v každou chvíli ze všech svých sil a nade všechno. Miloval, v dom si toho, jak ta jeho láska je ubohá, ale s odhodláním jít v tom milování dál a dál – t eba až na k íž, až k ob ti. A pro ? Protože On – B h mne první miloval a milovat mne nep estane a v í mi jako otec synovi, až k neuv ení. A víte, když se tak lov k zamiluje, chce, aby všichni tu lásku také poznali, chce, aby B h mohl p ijít ke každému bez výjimky. A to je další v c, ke které fará je: mluvit o Lásce, nést Lásku, zastupovat Ježíše, být „alter Christus“ – druhým Kristem tady na zemi. D lat to s v domím, že to ned lá on sám, ale B h, který si ho vyvolil, který mu vdechl do srdce svého Ducha, s vírou, že B h dokáže hrát i na rozlad ných houslích (n kdy i beze strun). A prosím Vás, až n kdy p ijde k Vám kn z, až n kdy potkáte kn ze (t eba i trochu podivného), dejte mu oby ejný krajíc chleba, posa te ho na oby ejnou židli, oby ejn si popovídejte (vždy je to oby ejný lov k), ale uv domte si, že nep ichází sám, že Vám nese Krista, který Vás také miluje. A když odejde, nebojte se! Ježíš, kterého Vám p inesl, z stane s Vámi (pokud ho nevyhostíte). S p áním krásné druhé p lky prázdnin o. Jaroslav
REKVALIFIKA NÍ KURZ
NEBOJ SE MYŠI, MÁMO! Vzd lávání žen vracejících se na trh práce v oblasti informa ních technologií Máte zájem rozší it si své po íta ové znalosti? Nebojíte se nahlédnout pod pokli ku moderních po íta ových technologií? Práv mate ská dovolená je pro to jako stvo ená! Není vám lhostejné vaše další pracovní uplatn ní? Jsme p ipraveni podat vám pomocnou ruku. P i po tu alespo 10 maminek rozjedeme kurz pravd podobn již za átkem zá í 2005. Kde? Na Turistickém informa ním st edisku ve Vimperku. Kdy? 3 hodiny/b hem 1 dne/ za týden, po et vyu ovacích hodin: 60 Pro maminky, které nemají možnost zajistit si hlídání dít te, máme dobrou zprávu: nabízíme možnost hlídání d tí b hem výukových lekcí pod odborným dohledem a se zábavným programem. Hlídání bude probíhat v blízkosti u ebny, aby byl zachován váš kontakt s dít tem. VŠE JE ZCELA ZDARMA!!! Zaujal vás náš projekt? Máte zájem dozv d t se více, i se do našeho projektu p ímo zapojit? Kontakt: Attavena, o. p. s. Husova 45 370 05 eské Bud jovice tel.: 385 340 579
[email protected] http://maminky.attavena.cz Tento projekt je financován z prost edk Evropské unie.
erven Ob ané Vimperska, kte í oslavili svá životní výro í v ervenci 2005: Vlasta Bostlová Jan Doležal František Fiala Marie Fürbachová Marie Herynková František Hrne ek Anna Janoušková Emilie Kramlová Anna Krejsová Alžb ta Lomová Ji í Našinec Emilie Prošková Berta Sitterová Marie Tothová Václav Tvrdek Marie Va ková Touto cestou p eje M sto Vimperk oslavenc m hodn št stí, spokojenosti a hlavn zdraví. Jana Czerwenková matriká ka
Pod tou naší starou lípou Pod 600 let starou Sudslavickou lípou se uskute nilo ned li 19. ervna 2005 setkání harmoniká z Vimperska. Podn t k tomuto setkání dali Vanických, u jejichž mlýna tato lípa stojí. Realizaci pak uskute nili myslivci z MS Skalice v Bohumilicích. Bylo nádherné ned lní odpoledne a tak p išlo své harmoniky p edvést 15 harmoniká , z toho 3 ženy v nejlepším v ku a nejmladší byl 11letý Jeník Stejskal ze Štítkova. Divák a poslucha bylo skoro 150 a ti m li možnost déle než 3 hodiny poslouchat lidové, p evážn Šumavské písni ky a spolu si je zazpívat. Na záv r pak hráli všichni harmoniká i spole n písni ku „Pod tou naší starou lípou“ a všichni poslucha i povstáním a spole ným zp vem uctili naši lidovou píse . Jestliže se setkání vyda ilo, je t eba v první ad pod kovat manžel m Vanickým za p ípravu parkovacích míst pro tém 50 aut a p ípravu hledišt , myslivc m, hlavn panu Václavu K sovi za dovezení lavic a stol , a v neposlední ad pak panu Smolovi a len m jeho rodiny za p íkladné pohošt ní klobásami a pive kem. A žije naše písni ka a hudba! Autor: pan Kohout
Z
INNOSTI M STSKÉ POLICIE
Na úvod bych vás cht l pozdravit, p ivítat v prázdninovém a dovolenkovém ase u ádek, které jsou vybrány z 98 událostí, které strážníci MP ešili od 15. 6. do 15. 7. Cht l bych úvodem také poznamenat, jelikož z d vod nemoci a dovolených je málo strážník ve službách, p esto není mén ešených událostí, hlavn v oblasti p estupk v parkování. Ten jeden strážník, kterému já jen ob as vypomáhám neví, kde má být d ív. Jsou tak na jednoho strážníka navršeny mnohem v tší nároky i riziko a odpov dnost. Srovnávám-li z m sty, kde je p ibližn stejný po et obyvatel, nesetkávají se s n ím podobným, po ty strážník jsou tam vyšší. Tak ka všade nad deset strážník . Co je d ležité, p i dnešní agresivit ob an , eší p estupky dvou lenné hlídky. N kde se dokonce p edstavitelé m st postavili k v ci elem, a ekli: „Máme-li v našem m st zajistit po ádek a bezpe nost ob an , musíme také spolu s tím zajistit i bezpe nost a vybavenost strážník , protože oni jsou ti, kte í mohou být p i zajiš ování ve ejného po ádku první napadeni a proto jim poskytneme vždy, když to bude nutné, i právní pomoc!“ Ti zastupitelé v dí, o em mluví, také pak nedopouští, aby šel do akce strážník sám i za cenu placení p es as . Doslova také íkají: „Odškodn ní potom, až se n co stane a nebo in memoriam, jsou ešení pozd a na nic. To by bylo jen uplácení chyb, které bychom ud lali, n co zanedbali!“ Nebudu vypisovat datumy, ale 8krát vyjížd la hlídka ke krádežím v Penny Marketu. Bohužel mnohé krádeže provád jí lidé, kte í to nejmén pot ebují. Ti, kte í si za t i sta a víc korun koupí a za pár korun „prémii“ do kapsy. Jen se mi zdá, že je velmi na pováženou, že se ím dál více objevují pachatelé mladší patnácti let!!! 19. 6. zadržela hlídka idi e, který pod vlivem alkoholu usedl za volant. Byla p ivolána hlídka P R Vimperk, která si celou v c na míst p evzala a dále ešila. 21.6. ve 13:20 h. jela hlídka odstranit kusy železa, které n kdo ztratil na silnici mezi Vimperkem a Korkusovou Hutí. Ráno po šesté hodin lezl jeden mladík na st echu hotelu Hv zda. Škodu tam neud lal, snad to ani nejde, ale byl z místa vykázán a napomenut. 22. 6. si stejný muž, který byl 19. 6. p istižen, jak „pod vlivem“ ídí, st žoval, že jeho bývalá p ítelkyn vysedává v restauraci a nestará se o d ti. Zmín ná paní ovšem hlídce sd lila, že opatrování d tí má zajišt no. 23. 6. zjistil strážník, který má na starost vše kolem likvidace aut-vrak , že jedno auto, již tak ka rozebrané, je na seznamu odcizených vozidel. Celá v c p edána s fotodokumentací Policii R. 25. 6. v 0:35 h. byla hlídka p ivolána do jednoho z „nonstop “, kde hosté necht li zaplatit útratu a došlo k vzájemnému napadání s obsluhou. Za p ítomnosti hlídky MP se vše vy ešilo. Stejný den bylo nahlášeno, že na autocampu u Vodníku jezdí mladíci na motorkách. Na míst hlídka zjistila, že je tam tak ka sto mladých lidí. Celá záležitost byla potom ešena v sou innosti s Policií R. 27. 6. trénovali mladíci na motorce op t na autocempu, nyní hlídka na míst objevila jen motorku s p ilbou. Poblíž sed l mladík, který však tvrdil, že neví. komu motorka pat í. Také tento den a pak ješt 4 x vyjížd la hlídka v no ních hodinách odhán t krávy ze silnice. Upozor ujeme majitele dobytka, aby ho ádn zajiš ovali v ohradách nebo za ohradníky, jelikož špatným zajišt ním dobytka velmi nebezpe n ohrožují idi e i sv j majetek! 28. 6. obdržela hlídka telefonem upozorn ní na skupinu mladík , kte í kopali do koš a pouli ních lamp. Hlídka na míst skupinu zastihla a jelikož nemohla v c vy ešit na míst , zaslala ú ední záznam k správnímu orgánu. 30. 6. p edala poctivá paní hlídce mobilní telefon, který nalezla. Hlídka nalezla majitelku mobilu a ta si pro telefon p išla. V tomto dni hlídka asistovala p i vyproš ování hlavy št n te, které ji prostr ilo do plechového koše. Nakonec se to poda ilo p. Jandovi, pes tak nemusel prožívat delší stres. 3. 7. zajistila hlídka odcizené osobní auto, zabránila idi i v odjezdu, p ivolala hlídku Policie R, která si celou v c p evzala. Hlídka MP následn doložila k v ci ú ední záznam. 4. 7. zjistila hlídka, že se n jaký romský ob an pokoušel prodat v prodejn starožitnictví kulatý znak z domu Steinbrenera. Hlídka celou událost nahlásila majiteli domu, ten poškození a krádež nahlásil na Policii R Vimperk.
21:05 - romská mládež zkoušela motory a jízdní schopnosti na nevhodném míst , u hotelu Anna. Proto byla z místa hlídkou vykázána. D je se tak na mnoha místech snad každý den, ale to už je další problém, který MP m že ešit jen z ásti. 23:45 - hlídka ešila s majitelem restaurace poušt ní hudby, která ruší okolní obyvatele. Zde bych cht l upozornit, že obsluha nem že p ehlušovat hudbou hluk, který je v restauraci. Netýká se to jen této jedné! Jsou horka, otev ená okna restaurací i obyvatelé v místech, kde jsou restaurace, mají narok si vyv trat a žít v klidu. Proto se vžijte vždy do situace, že by jste v takovém míst bydleli práv Vy (obsluhující hudbu). Bu te více ohleduplní zvlášt v no ních hodinách!!! 7. 7. dohlížela hlídka p i st hování bytu v ulici K. Weise. Syn podnájemnice bytu necht l rodi e poušt t do bytu. Na návšt vu a spát tam chodili i nezletilí Romové, lezli do bytu i z bytu okny, poškozovali zele , zne iš ovali okolí. Bylo zde podez ení z požívání narkotik a jiné trestné innosti. Proto se majitel bytové družstvo - rozhodl byt opravit a prodat jinému majiteli. Sousedé a bydlící v dom si jist oddechli. Dále jen heslovit : 8. 7. hlídka zajiš ovala pomoc p i otev ení bytu 90letému pánovi, bydlícímu v pe ovatelském dom , který asi ztratil klí e, dále pak ješt hasi i p ivolali pánovi RZS, jelikož m l bolesti nohou a nebylo mu dob e. 11. 7. zajiš ovala hlídka v sou innosti s Policií místo dopravní nehody, ve 22:35 p ivolala MP elektriká e k ho ícímu sloupu ve ejného osv tlení na sídlišti. 12. 7. p ib hl oznámit majitel prodejny, že mu neznámí mladíci ukradli tržbu z pen ženky. Našt stí si duchap ítomn zapsal poznávací zna ku vozidla, kterým zlod ji ujeli. Hlídka p ivolala hlídku P R a následn provedla pátrání po vozidle. Podle zkušeností bývá takovéto pátrání bezúsp šné. Bylo to tak bohužel i v tomto p ípad . 13. 7. asistovala hlídka p i p evozu nadm rného nákladu ulicemi m sta. 14. 7. spolupracovala MP p i usm r ování provozu s P R u dopravní nehody a na žádost Policie, hlídka pátrala po vozidle, jehož idi dopravní nehodu zp sobil a z místa zbab le ujel. Musím sd lit pot šující zprávu všem majitel m mobilních telefon . Kdykoli, odkudkoli, jakýmkoli mobilem m žete p ivolat pomoc strážník MP nebo upozornit na páchání jakékoli trestné innosti. Prost po složitých jednáních se poda ilo, že i na Vimpersku od 28. 6. 2005 funguje tís ové volání zdarma na ísle 156. Záv r bude nyní velmi strohý a jednoduchý. Nashledanou na stránkách VN zase a už! v srpnu. Za M stskou policii – vrchní strážník Jaromír Šebánek
Dny Evropského d dictví 2005 Letošní národní téma Dn evropského d dictví „Nový život v historickém prost edí“ p ibližuje památky jako žijící objekty, které jsou sou ástí b žného života spole nosti. Hostitelem Národního zahájení Dn evropského d dictví (EHD) 2005 ve dnech 2. a 3. zá í bude m sto Chrudim. Tento slavnostní akt se stává sou ástí oslav 950 let od první písemné zmínky o Chrudimi, kterou popsal d kan svatovítské kapituly Kosmas ve své kronice. V letošním roce se v eské republice uskute ní i Evropské zahájení EHD. Sdružení historických sídel ech, Moravy a Slezska spolu s Radou Evropy p ipravuje program tohoto slavnostního aktu. Více na www.ehd.cz, kde najdete i elektronický katalog všech zp ístupn ných památek v eské republice. Ve Vimperku budou v rámci EHD ve dnech 17. a 18. 9. 2005 od 10:00 do 12:00 a od 14:00 do 16:00 hodin zp ístupn ny tyto památky: Haselburg, m stská zvonice, kaple 14 sv. pomocník , kostel Navštívení Panny Marie. Dále pak Minimuzeum Zlaté stezky a Vlastiv dné muzeum na zámku. V kapli 14 sv. pomocník bude možné shlédnout výstavu paní Kozárové s názvem St ípky v proudu asu a v požární zbrojnici v Kaplí ov ulici bude v sobotu 17. 9. op t výstava historické požární techniky a dokument . Na zp ístupn ní Vimperských památek se podílejí M sto Vimperk v roli lokálního garanta, Vlastiv dné muzeum, Turistické informa ní st edisko, Sbor dobrovolných hasi Vimperk a v neposlední ad Obchodní akademie a Gymnázium ve Vimperku, jejíž studenti budou návšt vníky po v tšin památek provázet. N kolik slov k národnímu tématu od doc. PhDr. Ji ího Kotalíka, CSc.: „Památky jsou v našem pov domí zapsány p edevším jako sv dkové naší minulosti a hmotné doklady naší historie. Dávná životní moudrost však naléhav p ipomíná, že bez poznání a respektu k minulosti bychom nedokázali interpretovat naši sou asnost ani anticipovat naši budoucnost. Památky jsou tedy jakýmsi d ležitým mostem mezi naší minulostí, p ítomností a budoucností. Každá z kulturních památek m la v dob svého vzniku vždy zcela konkrétní funkci a využití a sloužila r znorodým pot ebám života spole nosti. Tím památky p irozen dotvá ely kvalitu života a jeho širší civiliza ní rámec. Jakkoliv n které z nich ztratily v pr b hu historického vývoje svoje p vodní funkce, které se za asté prom ovaly a transformovaly podle pot eb a p irozeného rytmu životního b hu, to podstatné p etrvávalo; památky formovaly a dotvá ely charakter sídelních útvar a kulturní krajiny. A je tomu tak i do dnešní doby. V širším kontextu památky nezastupitelným zp sobem moderují kvalitu našeho životního prost edí. A to nejenom z hlediska prvoplánových historických a estetických hodnot, ale i s ohledem na nepominutelné kvality psychické a sociologické, které stimulují v domí jejich uživatel . A proto je nanejvýš d ležité, aby památky našly své adekvátní využití, aby sloužily pot ebám obyvatel a návšt vník historických m st a obcí a staly se p irozenou a integrální sou ástí aktuálního obrazu jejich života. Jedin tak totiž smyslupln zhodnotíme (a to i po ekonomické stránce) nezm rný potenciál kulturního d dictví naší zem v podmínkách sjednocené Evropy a s akcentem na diversitu jejích jedine ných kulturních specifik. Musí se tak samoz ejm dít uvážliv a p edevším s plným respektem ke všem prom nlivým fasetám hodnot kulturního d dictví, jeho autenticity a p irozeného urbanistického kontextu. Tato opatrnost a p edvídavost jsou zcela na míst , protože naše historická zkušenost nás mnohokrát p esv d ila o tom, že i dob e myšlená a koncipovaná novostavba, zm na provozního režimu i zdánliv efektní dopravní ešení mohou nevratným zp sobem narušit integritu historického prost edí. Ochrana a rozvoj musí spolu žít v harmonickém vztahu jako dv zásadní kategorie, ale zárove i jako dv spojité nádoby s jediným obsahem – dlouhodobým ve ejným zájmem. Tím ve ejným zájmem není nic jiného než naše spole ná odpov dnost. Není zajisté snadné tuto individuální hranici mezi ochranou a rozvojem v konkrétním p ípad objektivn posoudit, ale není jiné cesty, pokud skute n chceme p enést kvality nového života do prost edí našich historických sídel.“ Jan Plánek Odbor školství, kultury a CR
STIHL TIMBERSPORTS 2005 Od 5. do 10. ervence prob hl na Lipn (hotel Slune ná louka) Tréninkový kemp v d evorubeckých sportech STIHL TIMBERSPORST SERIES 2005 s mistrem Evropy 2004 Martinem Komárkem. Šanci zú astnit se tohoto kempu, který vyvrcholil národním finále R, mohl každý zdatný chlap, u n hož je p edpokladem dobrá fyzická kondice, okusit netradi ní adrenalin. Sta ilo se p ihlásit do tréninkového kempu a nau it se pod vedením zkušených odborník co nejlépe zacházet se sekerou a speciální motorovou pilou. Tento sport, který se t ší nejv tší oblib ve Spojených státech, na Novém Zéland a v Austrálii, sestává z n kolika disciplín: Springboard – p esekávání kmene z prkna ve výšce Standing Chop – p esekávání stojícího kmene Single Buck – ezání ru ní pilou Underhand Chop – p esekávání ležícího kmene Stock Saw – ezání klasickou motorovou pilou Hot Saw – ezání speciální motorovou pilou Každý den se za ínalo trénovat v 8 hodin a kon ilo v 18 hodin. V sobotu pak došlo k vyhlášení a výb ru nejlepších ú astník do národního finále R, které se konalo v ned li od 11 hodin. Tréninku se zú astnili a do finále postoupili také sourozenci Jan a Pavel Wáwr z Vimperka. Závodilo se ve ty ech disciplínách, v nichž si vedli velmi dob e i oba sourozenci. Jan Wáwr vyhrál disciplíny Underhand Chop, Single Buck a celkov se umístil druhý. Pavel Wáwr vyhrál disciplínu Stock Saw, v Singlu Buck byl druhý a celkov se umístil na t etím míst . T i nejlepší z jednotlivých disciplín byli vybráni pro národní štafetu, která pojede reprezentovat 10. zá í naši republiku v Timbersportu na Mistrovství Evropy do Garmisch-Partenkirchenu v N mecku. Mezi nimi jsou i oba brat i. P ejeme jim mnoho úsp ch a aby dob e reprezentovali naši republiku, ale i m sto Vimperk. Více informací o tomto sportu a tréninkovém kempu mohou zájemci najít na webových stránkách www.timbersports.cz.
Výro í Johanna Steinbrenera Letošní rok je bohatý na výro í, p ipomínající slavnou historii tiska ství ve Vimperku. 17. ervence uplynulo 170 let od narození Johanna Steinbrenera a zárove je tomu p esn 150 let, kdy ve Vimperku založil svoji tiskárnu. Do t etice slavíme letos 250 let od vydání prvního eského kalendá e. Protože se jedná o události, které ovlivnily vývoj moderních d jin Vimperka, p ipravil M stský ú ad vzpomínkovou akci, na kterou zástupci m sta pozvali žijící p íslušníky Steinbrenerovy rodiny, n mecké i eské rodáky a další hosty. „Johann Steinbrener nebyl pouze pr myslovým pr kopníkem Šumavy, nebyl také jen nejv tším vimperským zam stnavatelem s tém tisícovkou zam stnanc , ale lov kem, jehož sociální angažovanost p ekra ovala b žné zvyklosti tehdejší doby“ shrnul význam zakladatele vimperské tiska ské tradice p edseda freyungského Spolku vimperských rodák W. Stadlbauer. Jeho slova dosv d uje skute nost, že Steinbrener již v roce 1878 založil nemocenský a penzijní spolek, zasadil se o to, aby t lesn i duševn zaostávající lidé dostali lehkou práci, a tím je ochránil p ed životem v chudobinci. „Také lidem, kte í se dostali do rozporu se zákonem, nabídl po jejich propušt ní práci a postaral se o jejich zp tné za len ní do spole nosti.“ doplnil Stadlbauer. Tím však vý et aktivit na poli sociálním u firmy nekon il. Sta í zmínit sirot inec v Hrabicích, Steibrenerovu výva ovnu pro staré, chudé a nemocné, výstavbu velkých a zdravých byt . Navíc mnozí dostávali každoro n zdarma uhelný deputát. Za své dílo získal mnoho ocen ní a ád , nap íklad od papeže Lva XIII, od císa e Františka Josefa I a v roce 1905 získal i estné ob anství m sta Vimperka. „ Jméno Johanna Steibrenera zná ve Vimperku asi každý, ale myslím si, že mnohdy nedokážeme docenit, co pro Vimperk ud lal. Kdybych m la zvolit n jaké p irovnání, dalo by se íci, že je to takový vimperský Tomáš Ba a.“ poznamenala k tiska ovu odkazu starostka Vimperka Stanislava Chumanová. Bez ohledu na všechny zásluhy byl majetek Steinbrener po válce vyvlastn n a celá rodina odsunuta. „ Naše firma bez velkých problém p ežila první sv tovou válku, hospodá skou krizi a se ctí i válku druhou. Ironií osudu bylo naší rodin p esn v den 90. výro í založení firmy oznámeno, že veškerý majetek je bez náhrady vyvlastn n.“ doplnil temnou stránku d jin firmy pokra ovatel rodinné tiska ské tradice Johannes Jörg Steinbrener. Ten tvo í již pátou generaci tiska a firmu, dnes sídlící v rakouském Schärdingu, p evzal v roce 1985.
Jaroslav Pulkrábek ***************************
Galerie u Šaška p edstavila bizarní obrázky Tomáše Uhlí e Lidi, erty, zví ata a jiné bytosti vystavuje v p ísálí vimperského kulturního st ediska na svých kresbách Tomáš Uhlí . Výstavu otev ela pond lní vernisáž s posezením a hudebním doprovodem. T icítka návšt vník tak mohla na jedenácti panelech zhlédnout více i mén bizarní Uhlí ova dílka, vytvo ená za pomocí tužky a pastelek. „ Vimperská galerie chce dávat prostor nejenom známým autor m, ale i p edstavit výtvarníky i jiné um lce z regionu,“ uvedl Petr Moravec z M stského kulturního st ediska ve Vimperku. A tak se zde, za ty i roky života galerie,vedle Adolfa Borna i Evy Haškové, p edstavil nap íklad Jan Van k, Vimperský fotoklub a v neposlední ad žáci a studenti vimperských škol i hrabického Dome ku. „Galerie zárove slouží i k prezentaci innosti r zných spolk nebo akcí. V minulosti zde tak dostali prostor nap íklad skauti i vimperské mažoretky“ doplnil Moravec. A co vedlo Tomáše Uhlí e k tomu, aby své p edstavy uložil na tvrtky papíru? „ Pro to d lám? T žko íci, n co m nutí, sám tomu nerozumím.“ Jaroslav Pulkrábek
Z Farní charity Vimperk Spolupráce charit v rámci Evropy Dne 22. 6. 2005 jsme m li p íležitost p ivítat v Domov klidného stá í v Prav tín mnoho etnou vzácnou návšt vu. P ijeli k nám pracovníci charit z B loruska, Ruska, Bosny, Srbska, Rumunska a z Linze. Návšt va delegace v jižních echách trvala 3 dny, program zajiš ovala Diecézní charita eské Bud jovice a hlavní náplní bylo školení pracovník charit, vým na zkušeností a seznámení se s prací charity v eské republice. editelka DCH eské Bud jovice Mgr. M. ermáková naši charitu požádala o spolupráci. V rámci školení si hosté vyslechli p ednášku Mgr. Markové o innosti FCH Vimperk, o službách v našich jednotlivých projektech (o charitní pe ovatelské a ošet ovatelské služb , stacioná i a domov klidného stá í). Následovala prohlídka našeho domova. Hosté nešet ili slovy chvály, líbilo se jim rodinné prost edí domova, rozsah poskytovaných služeb i úrove hygieny, která nebývá v podobných za ízeních b žná. Vznesli n které konkrétní dotazy týkající se financování a provozních záležitostí, protože v n kterých ze zemí, z kterých k nám hosté zavítali, jsou tyto služby zatím nereálné. Hledali proto inspiraci, kterou by mohli využít doma. Na záv r prob hlo v našem za ízení i ukon ení celého t ídenního školení a jeho zhodnocení. Zajišt ní celé akce p i pravidelném provozu domova bylo náro né, ale díky ochot všech zam stnanc se nám poda ilo vše zvládnout. Byla to pro nás zárove est, že jsme mohli prezentovat výsledky naší práce i v zahrani í. Další upozorn ní: Zaznamenejte si prosím nová ísla mobilních telefon t chto našich zam stnanc : Mgr. Braumová: 731 402 992 Mgr. Marková: 731 402 993 M. Krištofová: 731 402 994 Na záv r si dovoluji znovu p ipomenout informaci uve ejn nou již ve Vimperských novinách (7/2005, str. 11), že ve dnech 12. – 17. 8. zajiš uje vimperská charita fotografickou výstavu Tak blízko, tak daleko umíst nou v t chto dnech v železni ním vagónu na vimperském nádraží. Výstava bude spojena s prezentací práce naší charity, uskute ní se zde i prodej výrobk ergoterapeutické díly. Mgr. Dana Marková
Vyšet ování neza alo, zapome te! Tak nebo n jak podobn by mohla znít kauza „ erná díra ve vimperské nemocnici“, promi te, v lé ebn dlouhodob nemocných. Již po p e tení lánku, zve ejn ném v Listech Prachaticka dne 20. kv tna, o finan ních problémech v tomto za ízení, musela pozornému tená i vyvstat ada otázek, na které se dosud marn hledá odpov . Výzva lena redak ní rady pana Beránka v minulém ísle Vimperských novin mne jenom utvrzuje, že tomu tak bude i nadále. K nezávid níhodné finan ní situaci se nikdo nechce ve ejn mnoho vyjád it, rad ji si každý vylévá sv j bol v zákulisí. Celý p ípad se na ve ejnost dostal díky rezignaci Petra Sta ka na post editele, nebo ekonomické problémy se nepoda ilo zlepšit ani po finan ní injekci m sta na konci roku 2004. V té dob vstupuje na scénu firma Sanatorium Javorník, s. r. o., se svým zájmem o provozování nemocnice. Již v dubnu mluví o zadluženosti vimperského za ízení, které ovšem nemá základ ve zpožd né platb zdravotních pojiš oven, ale v samotné koncepci provozu areálu a a zp sobu jeho ízení. Celkový dluh m l podle ekonomické analýzy init necelých šest milion . Je s podivem, že tuto analýzu provád l zástupce spole nosti Sanatorium Javorník, zájemce o koupi, a to ješt p ed p edložením záv re né zprávy o výsledcích hospoda ení. Je nasnad položit si op tovn otázku, kterou již p ednesl jeden ze zastupitel , pan Emil Janda, v diskuzi zastupitel v dubnu. Jak je možné, že správní ani dozor í rada nem la tušení o špatném zp sobu hospoda ení? T žko k uv ení, když v obou orgánech v té dob zasedali lenové, kte í m li velmi blízko k ízení obdobných za ízení, a již ve školství nebo místní samospráv . O to p sobiv ji zní záv r ze zastupitelstva: “Správní i dozor í rada m la každoro n k dispozici audit a výro ní zprávy o hospoda ení. Všechny ukazovaly vyrovnané hospoda ení, audit neodkryl nic, co by ukazovalo na skute nost, že je n co v nepo ádku.“ Zvlášt pak audit, pokud byl proveden n jakým odborníkem, nem že p ehlédnout takovou fatální díru v hospoda ení. Už jen tato slova jsou k vážnému zamyšlení nad celou podstatou problému, ke kterému by se odpov dní initelé m li vyjád it, aby do budoucna neumožnili vzniku dalších fám a polopravd. Snad se vyjád il pan Hladík, prokurista firmy Javorník a sou asný editel nemocnice, správn . Je to na trestní stíhání. Je nutno ur it koho a za co. Nebo snad šest milion je ástka, nad kterou lze mávnout rukou, když za daleko menší ástky jsou lidé daleko tvrd ji stíháni, než je rezignace ze správní i dozor í rady pod jakoukoliv malichernou záminkou? Jediný, kdo byl doposud schopen ve ejn sebekriticky vystoupit jménem radnice, byla starostka paní Chumanová, lenové správní rady se však tvá í, jako by se jich celá záležitost netýkala. Není možno vyvozovat záv ry nad tím, kdo je tak estný, že je schopen uznat sv j díl odpov dnosti a ochoten se k n mu p iznat a ponechat bez povšimnutí toho, kdo se k tomu nemá. Je zcela evidentní, že odpov dnost za vzniklý stav se musí d lit na odpov dnost za špatné hospoda ení se sv enými prost edky, zanedbání kontrolní innosti. Požár byl zažehnán. Vedení m sta se poda ilo existenci zdravotnického za ízení zachránit. Domnívám se, že by m l nastat i druhý krok, a to najít p í iny velkého schodku ve finan ním hospoda ení, aby se situace nemohla opakovat v jiné organizaci ízené M stem. Ing. Petr Bednar ík
Investi ní výstavba m sta Velmi náro ný lo ský rok (investice za více jak 140 mil. K ) s problémy se zajiš ováním finan ních prost edk se trochu podepsal i na mém zdravotním stavu. Proto jsem se trochu odml el ve Vimperských novinách o informování ob an o investicích ve m st . P esto si myslím, že jste byli dostate n informování jak z lánk radního Mgr. Pavla Dvo áka, tak i z Vimperských aktualit a tiskovek u starostky m sta. Odbory m stského ú adu pracovaly na p íprav dalších akcí m sta. Kone n se poda ilo zajistit dotace (550 tis. K na 1 byt) ze SFRB na 28 byt a z MMR na 20 byt . Práce již za aly v ervnu letošního roku v ulici Mírová. Dokon uje se p es velké problémy z dodavatelskou firmou parkovišt Lu ní na 74 parkovacích míst. V této dob nastoupila firma STRABAG na rekonstrukci chodníku v ulici Lu ní. Tato akce má být ukon ena b hem 3 týdn . Žádáme obyvatele této ásti m sta o shovívavost. Po skon ení této akce nastoupí firma na opravu ulice Karolíny Sv tlé. Byla dokon ena úprava povrch po rekonstrukci topných kanál na sídlišti Míru a na podzim letošního roku bude provedena výsadba ke . Je s podivem, že lidé nám kradou i vysázený pámelník (pro zpevn ní) ve svahu z elakovského ulice na Mírovou. Že by i tento rekultiva ní ke pomohl zkrášlit jejich vlastní objekty? Co už se v tomto m st neukradne. V sou asné dob probíhá výb rové ízení na opravu silnic Výškovice – Vnarovy, komunikace na Stráni, parkovišt za obchodem Tip, parkovišt a chodník v ulici Klostermanova. M sto zajistilo dotace z MF na tyto akce ve výši 7 mil. K . V minulých dnech prob hlo výb rové ízení na rekonstrukci sb rného dvora v ulici Sklá ská. Tuto akci bude provád t firma Lesostavby T ebo . Získané dotace 1,564 mil. K ze Státního fondu životního prost edí. Velmi intenzivn se pracuje na zajišt ní integrovaného stavebního povolení na rozší ení skládky odpad v Prav tín . Pokra ují práce na projektu výstavby ÚSP Dome ek, na který zajistilo m sto dotaci z Jiho eského kraje 1,5 mil. K . Uvoln ní této dotace je podmín no územním rozhodnutím. K této akci byl do ešen p evod pozemk z Pozemkového fondu na M sto a je prakticky do ešena sm na a p ípadný odprodej pozemku od soukromých vlastník . Jedná se o plochu po levé stran silnice z Vimperka na Zdíkov pod starou Hrabickou cestou (cca 2 ha). Sou ástí této stavby bude i p ivedení kanaliza ního sb ra e s možností napojení v p íštím roce osady Hrabice, ZTV Hrabice a kasáren Sloup. Na opravu památek byl zajišt n 1 mil. K dotace z programu Regenerace památek a 174 tis. K z Grantu Jiho eského kraje na památky. Prost edky se použijí na opravu dvou m stských objekt a n kolika objekt soukromých vlastník – opravy pr b žn nabíhají. Pro ZŠ TGM bylo získáno z Grantu Jiho eského kraje 500 tis. K na vybudování dráhy a dosko išt . Tímto se zlepší i sportovní vyžití žák . P estože nebude letošní rok tak investi n náro ný jako rok minulý, jsem p esv d en, že výše uvedené akce p isp jí k lepšímu bydlení a k zlepšení životního prost edí ve m st . Ing. Jaroslav Záme ník místostarosta
K est nové mapy Šumavy ve Vimperku Dne 20. ervence 2005 byla pok t na na Turistickém informa ním st edisku ve Vimperku nová mapa Šumavy. Mapa zachycuje turistickou oblast od Klatov po eský Krumlov v m ítku 1:100 000. Mapové podklady zpracovala Geodézie S, textovou ást Správa NP a CHKO Šumava. Paní starostka Stanislava Chumanová, Ing. Vladimír Silovský ze Správy NP a CHKO Šumava a pan Vojt ch Srb z Krajského ú adu v eských Bud jovicích symbolicky pok tili mapu vodou z kašny na nám stí. Nyní máte možnost si ji zakoupit na Turistickém informa ním st edisku ve Vimperku. Renata Lešková, TIS Vimperk
Z Obchodní akademie a Gymnázia Vimperk Školní akademie Je už tém pevnou tradicí, že poslední dny školního roku na Obchodní akademii a Gymnáziu vypl ují celoškolní akce. Nejinak tomu bylo i v záv ru ervna letošního roku. Týden p ed koncem školy, 23. ervna, byla v prostorách M stského kulturního st ediska uspo ádána školní akademie pod souhrnným názvem „Zm na rozvrhu vyhrazena“. P edstavena byla celkem dvakrát, dopoledne pro studenty školy a odpoledne pak pro rodi e a ve ejnost. Cílem komponovaného, více než dvouhodinového programu, který uvád lo celkem 6 moderátor z ad student a jehož scéná zahrnoval více než 100 ú inkujících, bylo p edstavit uplynulý školní rok, jednotlivé akce a innosti, spojené s výukou i s využitím volného asu, a samoz ejm i dosažené úsp chy na poli sportovním i znalostním. Úvodu programu dominovalo vystoupení školního p veckého sboru „Canto“ a jeho sólisty, veliký ohlas sklidilo spole né vystoupení t ídy 1.G s názvem „H íb “. Pak už se v rychlém sledu st ídala vystoupení t locvi ná, divadelní i tane ní, sv j prostor dostali také studenti-sportovci, kte í dosáhli i v tomto školním roce mnohých úsp ch (medaile Terezy Hu íkové snad ani nemusím p ipomínat). Formou videoprezentace byli také p edstaveni všichni jednotlivci i týmy, které v pr b hu školního roku dosáhli velmi dobrého umíst ní v okresních, krajských i dokonce republikových kolech r zných sout ží. Stranou nez staly ani sportovní a vzd lávací kurzy, prezentovaly se i fiktivní firmy (Elipsa, Ventus a Milenium), návšt vník si nemohl nevšimnout prezentace jejich innosti v p edsálí M KS. Videosekvence p edstavily také více i mén známé innosti, kterým se studenti naší školy v nují ve svém volném ase – snowboard, skateboard nebo basketbal, svému publiku se prezentovala také studentská skupina Rotor. V samotném záv ru nechyb lo p ání hezkých prázdninových dn od editelky školy, odpoledne pak pod kování t m, kte í se na p íprav a provedení pestrého programu podíleli. Dík pat il p edevším pracovník m M KS za pomoc p i organizaci, Mgr. Janu Tláskalovi za hudební doprovod, SPV Epigon za výborné zvu ení a mnohým dalším. Roman Hajník Zátopkovy štafety Zátopkovy štafety, které probíhají v areálu školy a jeho nejbližší blízkosti, znají od letošního 24. ervna již svého šestého vít ze. Sout ž je ur ena t ídním kolektiv m, jejichž jednotliví lenové zdolávají formou štafety vymezený okruh (zámecké schody, uli kou k pivovaru a Pivovarskou ulicí zp t na školní nádvo í) s cílem ub hnout v daném ase co nejvíce okruh . Hodnotí se však nejen rychlost b hu a po et dosažených kol, nýbrž také originalita štafetových kolík jednotlivých t íd – i když ozna ení „kolík“ v n kterých p ípadech není úpln p esné). Po se tení výsledk (nutno dodat, že se letos b želo za velkého horka) bylo vše jasné. Nejv tší vzdálenost ub hl tým 3.B, zdoláním 60 kol zaokrouhlil dosažený výkon na rovných 15 kilometr a zasloužen zvít zil. St íbrnou p í ku s výkonem 14,25 km obsadila t ída 1.A, stejným výkonem, ale s menším po tem zú astn ných, dosáhla t ída 2.B na bronz. Pod kování však pat í i ostatním, kte í se nezalekli sportovního výkonu a p isp li ke kolektivnímu výsledku své t ídy. Vždy o to jde p i t chto štafetách p edevším. Roman Hajník
Další finance z EU pro M sto Vimperk Další finan ní injekce z fond Evropské unie poputují do Vimperka na projekty cestovního ruchu. Ob m stem v ervnu podané žádosti o dotace z INTERREGu IIIA - Dispozi ního fondu pro eskou republiku a Bavorsko byly k naší velké radosti v minulých dnech schváleny. Tématem prvního z t chto projekt je nato ení filmu o m st Vimperku a jeho okolí spole n s vytvo ením filmu o celém mikroregionu Horní Vltava – Boubínsko na nosi ích DVD (VHS). M sto Vimperk, jako jeden z len mikroregionu zpracovalo žádost o dotaci s mandátem od vedení mikroregionu i od jednotlivých starost obcí. Propagace našeho m sta i mikroregionu byla dosud orientována z velké míry na tišt né materiály, publikace a prospekty. Nicmén se stále ast ji ukazuje jako nutnost – propagovat se i atraktivn jšími formami prezentace, které jsou navíc díky rozvoji elektronických médií lehce dosažitelné i ze zahrani í. Nov vzniklý cca 20minutový film na moderních nosi ích v eské, n mecké a anglické verzi bude využit na akcích propagujících m sto Vimperk i celý region, jako jsou veletrhy cestovního ruchu, r zné prezentace pro noviná e a pracovníky cestovního ruchu konané agenturou CzechTourism. Krom „í ek“ na eské stran Šumavy bude film poskytnut k prezentaci také všem blízkým p íhrani ním infocentr m v Bavorsku. O propagaci celé eské republiky je ale nap . zájem i v hojn sledované krajanské televizi v USA. Tento projekt – DVD o Vimperku a okolí velmi úzce navazuje na „Mezinárodní studentský filma ský workshop NaturVision“ organizovaný m stem Vimperk a spolufinancovaný ze SFMP Phare. Letošní workshop prob hl v kv tnu na Kvild . St edoškoláci zde natá eli vlastní film o p írod , ale také m li za úkol p ipravit ást výchozího filmového materiálu pro chystaný film o m st Vimperk a okolí. Studentský filmový "polotovar" je nyní k dispozici pro využití v p ipravovaném filmu. Poprvé se již sešla i pracovní skupina, která pracuje na koncepci scéná e. Ten bude sice dílem profesionálního scénáristy, nicmén na základ zadání témat a koncepce práv této pracovní skupiny. Realizace samotného filmu (režie, st ih, hudba a jazykové verze) bude zadána vybranému studiu. Film by m l na trhu zacelit mezeru, která v této oblasti je, a p edstavit naše m sto a okolí návšt vník m z domova i zahrani í jako dobré místo k trávení volného asu, s možností poznávání kulturních památek a p írodních krás tohoto neoby ejného kraje. Druhým schváleným projektem, na n jž m sto Vimperk obdrží dotaci, je brožurka „Vimperské památky“. Bude to jakýsi kapesní pr vodce po vimperských architektonických i technických památkách, jehož rozm ry budou vhodné do kapsy, kabelky nebo batohu (21 x 10,5 cm). Pr vodce bude mít celkem 32 stran a bude celobarevný s fotografiemi všech památek. S vydáním se po ítá v nákladu 6 000 výtisk a v jazykových mutacích eské, n mecké a anglické. Publikace p edstaví nejvýznamn jší vimperské pam tihodnosti slovem i obrazem, odborný, ale p itom tivý text bude dílem historika. Do Vimperka p ijíždí mnoho eských i zahrani ních turist , kte í brožurku o vimperských památkách jist uvítají. ást nákladu samoz ejm p edáme do infocentra v partnerském m st Freyungu a do dalších turistických informa ních center v p íhrani í na bavorské stran , abychom p edstavili naše m sto jako zajímavý tip na výlet. Na záv r tohoto lánku si neodpustím ješt jeden povzdech. Týká se všech vhodných potenciálních žadatel o dotace z fond EU. P esto, že ve Vimperku b hem roku probíhá množství sportovních, kulturních i spole enských akcí, mnohdy i s n meckou ú astí, není mi známo, že by v poslední dob n jaký subjekt v našem m st (spolek, sdružení, škola, atd.) zažádal o dotaci t eba práv z Dispozi ního fondu. Mnohým organizátor m zajímavých akcí s n meckou ú astí (!) jsem nabízela i osobní pomoc p i sestavování žádosti, tak, aby p i obdržení dotace mohli akci uspo ádat velkoryseji a bez starostí o financování a shán ní sponzor . Ale jak jsem post ehla, pro mnohé je asto výhodn jší prosit o finan ní p ísp vek na radnici, než zpracovat projekt a podat žádost o dotaci z evropských fond . Hana Šimková Odbor školství, kultury a cestovního ruchu
Kurzy b išního tance
od zá í 2005 P ihlášky na tel.: 602 138 656 Na objednání možnost ukázky tanc
Omluva Firma Poh ebnictví Šísl a Zahradnictví Janda se omlouvají poz stalým zesnulé paní Podruhové za nedodání 1 ks smute ního v nce od syn na ob ad dne 17. 6. 2005.
