UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKUL TA ÚSTAV HOSPODÁŘSKÝCH A SOCIÁLNÍCH DĚJIN
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Srovnání Prahy a Budapešti na přelomu 19. a 20. století
Cornparison of Prague and Budapest a t the turn of the 19 th and 20 th Cen tury
Vypracovala: Jana Bierzová Vedoucí diplomové práce: Prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc.
2007
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala jen s použitím uvedených
pramenů
samostatně
a literatury.
/
~vťL/
J3t t;i!t/'$?f
f Jana Bierzová V Praze dne
S.května
2007
Děkuji prof. Jiřímu Štaifovi za vedení mé práce, za jeho
cenné
připomínky
a rady. Dík
patří
také mé
rodině
a
příteli
Adamovi za podporu i jazykové korektury textu.
J.B.
Obsah Obsah __________________________________________________ l 1. Úvod
3
2. Zhodnocení použité literatury __________________ 7 3. Teoretický pohled na vývoj měst 19. a začátku 20. století 3.1 Urbanizace
10
3.2
Město
a jeho odlišné
3.3
Města
a národní hnutí
4. Praha a Budapešť ve 4.1
Růst
světy _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
11 17
světle
statistik _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 22
významu a populace _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 25
4.2 Imigrace jako faktor
růstu
32
4.3 Etnická struktura 4.4
9
Věková
35
struktura
42
4.5 Složení obyvatelstva podle náboženství
44
4.6 Sociální složení měst
47
4.7 VzdělánÍ_ _ _ __
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 51
4.8 Zdravotnictví _ _ _ _ _ _ _ _ _ _. 4.9
HospodářstvÍ
a
průmysl
4.10 Shrnutí
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 56
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 60 65
5. Centrum a periferie _____________________ 67 5.1 Centrum 5.1.1 Praha v novém hávu 5.1.2 Rýsování Budapešti 5.1.3 Řeka ve městě 3.1.4 Městská zeleň 5.1.5 Budovy
68 70 75 79 81 85
5.2 Periferie ____________________________ 86 5.2.1 Pražská předměstí 5.2.2 Předměstí Budapešti 5.2.3 Bydlení na periferii 5.2.4 Vilové čtvrti
87 90 9\ 94
5.3 Shrnutí _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 96
6. Národní hnutí v prostoru ____________________ 98 6.1 Historicky významné prostory _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 104
1
6.2 Národní styl v
architektuře
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 112
6.3 Shrnutí
119
Závěr
122
8. Resumé
127
9. Seznam literatury
129
10. Seznam obrazových příloh
134
7.
2
1. Úvod
Devatenácté století je stoletím, ve kterém jakoby se zrychlil vývoj lidstva a
společnosti.
Je to století
vědy, průmyslu, směrů
národních hnutí, nových politických společnosti.
Všechny tyto fenomény se
důsledek či příčinu,
století
šířil
pojí s městy a
literatury, divadel, dopravy, i nových vizí fungování
nějaký způsobem, ať
městským způsobem
už se jedná o
života, který se v 19.
zeměmi. Města
nezadržitelnou rychlostí všemi evropskými
a jejich
kultura se staly novými fenomény doby, symbolem civilizace, modernity a pokroku. Moderní metropole posílily svou roli centra politiky i
průmyslu
postavení.
Měšťanstvo
a jejich obyvatelé dělnictvo
a poté i
morálka, cíle a hodnoty se prosadily
fenomén,
který
se
stal
také
devatenáctého století bych
chtěla
byly
postupně
vytvářejí
Všechny tyto prvky
převzali
z
v
měst
tématem
života,
těchto
oblastech elitní
společenské
skupiny, jejichž
v
celospolečenském
diskurzu.
devatenáctého století mé
zkoumat na
společenského
diplomové
příkladu
jedinečný
Města
práce.
dvou metropolí střední
Evropy - Prahy a Budapešti. Cílem diplomové práce bude srovnání vývoje těchto
dvou sídel v posledních dekádách devatenáctého století a v období
dvacátého století předmětu klíčové
před
světovou
první
zkoumání bude pro Prahu
válkou. Bližší
začínat
časové
rokem 1861, kdy se odehrály
volby do obecního zastupitelstva, po kterých
česká
strana obsadila
pražskou radnici. V Budapešti je zásadní rok 1867, ve kterém bylo Rakousko - Uherské vyrovnání a rychlosti. Tento vývoj byl
ještě
vymezení
rozkvět města
po
něm
uzavřeno
dosáhl závratné
posílen administrativním spojením
tří částí
vedle sebe ležících měst (Budy, Óbudy a Pešti) do jednoho celku a tím vznik metropole Budapešti. Datum na
konečné straně
zkoumané periody je dán
rokem 1918 a rozpadem Habsburské monarchie. Je případech
je
třeba
vyprávěný příběh
popsat situaci i
Budapešť
před zmíněnými
měst,
době
že v mnoha
daty a zasadit tak
do širších souvislostí. Na druhou stranu se
objevit i následný vývoj V uvedené
samozřejmé,
občas
musí
abychom lépe pochopili zkoumané období.
byla
obě města
hlavními
městy
svých provincií,
se ovšem díky Rakousko - Uherskému vyrovnání vyhoupla o
příčku
3
výše a svým významem se blížila centru habsburské zůstávala provinční
naopak
růstu průmyslu.
rychlému města
říše
metropolí, která se rozvíjela
- Vídni. Praha především
díky
čeho obě
Z tohoto hlediska bude zajímavé srovnat,
v daném období dosáhla,jak se lišil jejich vývoj v ekonomické, kulturní
a politické oblasti, jaké byly jejich demografické podmínky a jak se v jejich či
rozvoji odrazily odlišné historické zkušenosti první pohled podobná v vytvořeny
v
sobě často
průběhu dějin.
skrývají mnoho
protikladů,
věkul/.
období než tomu bylo v Budapešti, což
na
které byly
měst
Zajímavý je též náhled na vývoj
období z hlediska jejich "zlatého
Města
geografická poloha.
v tomto
V Praze nastává tato doba v jiném
vytvořilo
odlišný ráz
měst
tak, jak je
vnímáme dnešníma očima. Shodou mnoha známých i neznámých okolností se ocitají ve svém zlatém tvořivým, několik
živým a
let
či
věku,
výjimečně
inovativním. Tento
desetiletí a pak náhle mizí věk města něčím
osvětluje
městě,
nejlepší
svět
příklady
Londýn v 16.,
ve
nejskvělejší města
v 18. a 19.,
stejně
růst
a
dělá město
rozkvět
něj před
Paříž
trvá jen
rychle, jako se objevil. Pro světla,
který
a po chvíli zase zhasú1á.
Těmi
zvláštním - je to zážeh
tak mimo
byly Atény v S.století
Vídeň
z ničeho nic
kdy se v nich rozžíná plamen, který
historii je tento zlatý jak
města
Kristem., Florencie ve 14.století, největší
na konci 19. století. I ta
mají relativně krátká období
tvořivé umělecké
slávy,
a
některá
nemají taková období žádná. 1 V Budapešti je bezpochyby takovým zlatým časem
konec devatenáctého století, kdy
stránkách.
Závratně vzrůstá počet
devatenáctého století. věku
v
závěru
Ačkoliv
roste a rozvíjí se po všech
obyvatel, staví se tisíce obytných
muzea, divadla, opera, univerzity. A o spisovatelé i historici na to, jak
město
skvělá
několik
desetiletí
později
domů,
ale i
vzpomínají
byla doba i život v Budapešti na konci
i v Praze
můžeme vidět
rysů
mnoho z
zlatého
devatenáctého století, obvykle je toto období opomíjeno a za
zlatou dobu se považuje Praha Karla IV.
či
Rudolfa 11., jimž je tudíž
množství literatury. Pravdou ovšem je, že v posledních Prahu devatenáctého století
začíná aspoň
trochu
několika
hledět
věnováno
letech se i na
jako na
město
v
éře
zlatého rozkvětu. 1
Hall, P. (1998) Cities in Civilization. Culture, Innovation, and Urban Order. London: Weidenfeld & Nicolson: s.3 - 4
4
věku
Z hlediska zlatého
se tedy zdá, že jsou si Praha a
Budapešť
vzdáleny, ovšem při bližším pohledu tolik rozdílú nevidíme. V této práci bych se
chtěla zaměřit
na
zkoumání vývoje
očividné
i
přehlížené
rozdíly a podobnosti, na které
těchto středoevropských
století narážíme. Cílem tedy bude zasadit ho do kontextu vývoje
metropolí na konci devatenáctého
poněkud měst
při
"odzlatit"
střední
budapešťský
zlatý
věk,
Evropy a porovnat ho s
"nezlatým" vývojem pražským. Zárovel1 se pokusíme ukázat, že jakkoli stála Praha v 19. století a v té
době
zvláště
i Budapešti, její rozvoj
byl nezanedbatelný.
Rozdíly a podobnosti mezi popsány ve osvětlit
Vídně
na jeho konci ve stínu
čtyřech
dvěma městy
kapitolách a shrnuty v
jevy, na které múžeme v
prúběhu
závěru.
studia
habsburské
Cílem první
měst
říše
části
budou práce je
19. století narazit a je
tudíž vhodné je blíže teoreticky uchopit. Jedná se zejména o urbanizaci, která klíčovým
se stala
procesem pro celou
společnost
19. i 20. století. S tímto
tématem souvisí i další fenomény vývoje
měst
oddělování různých světů
- vznikají zde centra a periferie,
čtvrti
v rámci
velkoměsta
pro bohatého a pro chudé, pro elitu a
soukromý a
svět veřejný
lůzu.
dané doby. Jedná se o
Zárovel1 se diferencuje i
s tím, jak lidé odcházejí za prací z domova.
jednota práce a soukromého života je tím narušena. Spolu s tímto
svět
Dřívější dělením
dochází i k oddělování ženských a mužských světů. Ženským světem se stává sféra soukromí a rodinného života, muži se naopak prosazují ve ve které je vývoje
měst
způsob,
kromě
práce také politika,
věda,
kultura. Posledním aspektem
rozebíraným teoreticky je nacionalismus v
jakým se národní ideje a snahy vepisují do Další kapitoly pak
volně
navazují na
sféře veřejné,
městském
městského
tři části
prostoru a
prostoru.
teoretického úvodu.
Důsledky
urbanizace v Praze a Budapešti jsou popsány pomocí statistických
pramenů
dané doby.
Kromě
populačního růstu
a jeho
zdrojů
zachyceny i další demografické charakteristiky jako etnické složení věková
a sociální strukhlra, náboženská vyznání mezi
Dále je rozebrán
vzdělávací
škol. Podkapitola je zdravotnických faktory a
systém a
věnována
zařízení.
počty studentů
taktéž zdravotnictví ve
Poslední díl kapitoly se
jsou zde
měst,
městskými
jejich
obyvateli.
na jednotlivých typech městech, počtu lékařů
zaměřuje
a
na ekonomické
městský průmysl.
5
Následující rozdělení měst částech města
část
se zabývá
městy
spíše z
různé
na centrum a periferii i
vnější
stránky, z hlediska
životy, které se v rozdílných
odehrávaly. Kapitola si všímá urbanistického plánu
měst, změn,
které se v nich v daném období odehrály z hlediska nových staveb a vzniku řešení,
nových prostorových prvků
městě
ve
předměstí
se
které v nich jednotlivých Většinou
jako je
zaměříme
hromadně
řeka,
náměstí.
Dozvíme se také o roli
městské
ale také
či
parky
přírodních
sady. Z hlediska
na jejich obytnou funkci a tudíž na
činžovní
domy,
vznikaly a bydlení v nich. Podíváme se také na vznik
předměstských čtvrtí,
se jednalo o
středu měst
ulic,
které
dělnické čtvrtě
postupně obkličovaly vnitřní město.
s nízkou kvalitou bydlení, ale dále od
vznikají na konci století také vilové osady charakterizované
naopak luxusem a vysokou kvalitou bydlení. Poslední kapitola se týká národního života se i
města
a jejich
tvář
musejí
V éře nacionalismu
přizpůsobovat převládající těžké
tudíž pomníky, které mají zobrazovat hrdinné i přední
měst.
ideologii. Vznikají
osudy národa a jeho
osobnosti. Památníky i prostory, ve kterých se nacházejí, jsou opředeny
národními mýty a
příběhy,
které
vyprávějí dějiny
kterými se národní myšlenka vine jako městech
červená
státu jako
dějiny
národa a
nit. Národní ideje se ve
prosazují nejen v jednotlivých pomnících, ale také ve významných
budovách kultumích institucí a jejich
výzdobě.
V posledních desetiletích
století vzniká i specifický stavební sloh, který se prezentuje jako národní a využívá v
sobě prvků
Poslední výsledky
lidového umění i národních
část
předchozího
diplomové práce je
symbolů.
věnována
závěrům
a shrnuje
textu.
6
2. Zhodnocení použité literatury
základě
Diplomová práce je zpracována zejména na
sekwl.dární
literatury. Vzhledem k tomu, že se jedná o komparativní téma, bylo nutné prostudovat obsáhlou literatum týkající se dvou témat - Prahy a Budapešti na přelomu
19. a 20. století. Z tohoto
taktéž prameny týkající se obou
důvodu
měst.
které o Budapešti a Praze napsali jiní se nemohla pražský a
příliš
příspěvek
politický význam
zaměřují
prozkoumat
Spoléhala jsem tudíž na knihy a
autoři
a autorky.
Při
články,
svém výzkumu jsem
vývoj v daném období. Existuje pouze jeden kratší
Garyho B. Cohena, který se
měst. 2
Budapešť
názvu Prahu,
detailně
inspirovat staršími pracemi, které by taktéž srovnávaly
budapešťský
sborníkový
nebylo možné
zaměřuje
na
růst
populace a
Dále je možné najít sborník, který má sice ve svém
i Vídeň, ale o srovnání se v
na vybraná témata
dějin určitého města
něm
nejedná.
Příspěvky
se
ovšem bez vazby na zbylé
metropole. 3 Co se
týče
výzkumu
dějin
Budapešti na
možné tvrdit, že téma je zde zpracováno důkladněji
vrcholného
než
dějiny
rozkvětu
pražské. To je Budapešti
výzkumu tohoto období nalezli
svůj
a
města
Budapešť
a života jeho obyvate1. 4
a v
19. a 20. století, je
některých
ohledech
dáno tím, že se jedná o dobu
kultury
a
mnozí
živohlí zájem. To je možno
Gábom Gyánim a Andrási Gero. antropologické pohledy na
podrobně
zřejmě
její
přelomu
říci
autoři
ve
zejména o
Jejich studie a mikrohistorické
či
té doby ukazují mnohovrstevnatost
Důležitým
zdrojem byla taktéž kniha Johna
Gary B. Cohen (1989) The Socia! Structure of Prague, Vienna, and Budapest in the Late Nineteenth Century. in: Gyorgy Ránki, ed., Hungary and European Civilization. Budapest: Akadémiai Kiadó, s. 181-99 3 Gerhard von Melinz, Susan Zimmermann (ed.) (1996) Wien, Prag, Budapest: BlUtezeit der Habsburgermetropolen: Urbanisierung, Kommuna!politik, gesellschaftliche Konflikte, 18671918. Wien: Pro media 4 Gábor Gyáni: Identity and the urban experience: fin-de-siécle Budapest; Parlor and kitchen: housing and domestic culture in Budapest, 1870-1940; Women as domestic servants: the case of Budapest, 1890-1940. András Ger6: Budapest, 1896: a város egy éve; Heroes' square Budapest : Hungary's history in stone and bronze; On ce upon a time in Hungary: the world of the !ate 19th and early 20th century. 2
7
Lukácse o Budapešti roku 1900, která se spíše než na historické údaje a fakta zaměřuje
na kulturu a atmosféru oné doby ve
městě, čímž poněkud připomíná
Schorskeho Vídeň na přelomu století či Paříž na přelomu století Christopha Charleho. s Z hlediska pražských dějin existuje podobná kniha Tomáše Vlčka Praha 1900, která se ovšem spíše než na sociální umění či
dějiny města zaměřuje
kulturu v užším slova smyslu.
Diplomovou práci jsem zpracovávala v rámci určité
pobytu v Budapešti. Z této situace vyplývají
zahraničního
studijního
výhody i nevýhody pro
psaní diplomové práce komparativního typu. Nespornou výhodou byl k
literatuře
vývojových
trendů
o
městech
teoreticky
či
z hlediska
pražským
Z tohoto dějuLám
důvodu
jazykově. 6
psaná literatura a
6
přece
jen není
jsem mnohdy používala i knihy vztahující se k
v anglických
Podobné to bylo i s literaturou ovšem ne
obecných
evropské urbanizace. Nevýhodou byla naopak jistá
nedostupnost literatury týkající se Prahy, která v Budapešti nejběžnější.
přístup
týkající se historie a kultury Budapešti a také k velkému množství
literatury pojednávající
5
na
překladech,
maďarskou.
Proto je v mé práci
které zde byly
dostupnější.
Ta zde sice byla dostupná fyzicky,
většinou
české či maďarské překlady
do
používána pouze anglicky
angličtiny.
John Lukács: Budapest 1900: a historical portrait of a city and its culture; Car!. E. Schorske: Vídeň na přelomu století; Christophe Charle: Paříž na přelomu století. Kultura a politika fin de siede. Ačkoliv jsem maďarský jazyk po celou dobu svého pobytu studovala, stále to nestačilo na četbu dlouhých odborných textů. Maďarských zdrojů jsem využívala v případě, že se jednalo o kratší texty.
8
měst
3. Teoretický pohled na vývoj
19. a začátku 20. století
Druhá polovina devatenáctého století je ve měst
měst,
obyvatel se valí do
měst,
Dochází k rozvoji
města téměř
divadla
či
okna
divadly a muzei. Ušmudlaní mění
se
na upjaté
operu a konverzující nad šálkem kávy o
evropská ztrácí
řemeslníci
měšťany navštěvující
nejnovějším
románu. Nové
budované v 19. století mají rovné, dlouhé ulice, jejichž
šachovnici
vytváří
vytvořila
se na moderní metropole s chodníky, bulváry,
rozbahněných uličkách
městské čtvrti vytváří
mění
A ani později se
Středověká města
v jaké je známe dnes.
obchodů,
kavárnami, výlohami pobíhající po
nepředstavitelný.
urbanizace devatenáctého století
pitoreskní charakter a
průmyslu.
kde si hledají práci v rozvíjejícím se
podobě,
ve stejné
z hlediska
rozvojem. Zástupy venkovských
který byl do té doby
Právě
již neopakoval.
svůj
urbanizačním
spojena s rychlým
střední Evropě
domů.
světlé
krásné
připomínají
Zdobené fasády
paláce
šlechticů,
síť
velká
ulteriéry v pokojích s vysokými stropy. Výhled
z okna poskytuje pohled na rušné
třídy
plné
kočárů
a dav lidí hemžící se
kolem výkladních skříní. Stejný pohled nám mohu poskyhlout i metropole ve Především Budapešť
centrem uherské udělat
části
z hlavních
Budapešť
se ke konci devatenáctého století stává pulsujícím habsburské monarchie. Vlády celé Evropy se snažily
měst
symbolickou výkladní
skříň
nebyla výjimkou: poslední desetiletí 19.
nekončících
střední Evropě.
stavebních úprav, které
opravdového evropského
měly
velkoměsta,
dát
nově
své moci a státu. Ani věku
byla ve znamení
vzniklé metropoli punc
hlavního centra sílícího
maďarského
národa. vývoj Prahy v daném období musí být
nutně
odlišný od toho
budapešťského. Česká metropole se v 19. století a zvláště v jeho druhé polovině
ocitá ve stínu své
politickou moc jako kulturní
či
Budapešť
maďarské
Praha
nebo jiná evropská hlavní
stavební rozvoj nedosahoval
městech. Nárůst
kolegyně.
obyvatelstva byl také
úrovně běžné
výrazně
neměla města
takovou
a tudíž její
v jUlých evropských
nižší než v ostahlích velkých
9
sídlech Evropy. Praha se sice snažila jako kulturní centrum zařadila
národa o velkolepost, která by ji společnosti,
ovšem s menšími úspěchy.
nově
se rodícího
mezi kulturní centra evropské
Přesto
i zde se obraz
města mění
a brzy
se i z Prahy stává moderní metropole.
3.1 Urbanizace
Podívejme se nyní na a
zaměřme
města
součástí
se na procesy, jejichž
Pojmem, bez kterého se
při
v devatenáctém století z
zkoumání
dějin
města
se
větší
perspektivy
v tomto období stala.
sídel v moderní
době
neobejdeme,
je zejména urbanizace. A to urbanizace nejen v užším smyslu - tedy jako stěhování
lidí do
komplexní
měst,
ale i v tom širším, kdy o urbanizaci mluvíme jako o
přeměně sociálně-prostorových
společnosti
venkovské se stává
forem organizace
společnost městská.
společnosti?
Ze
Tato metamorfóza se
netýká jen hmotných a prostorových stránek, nýbrž i institucí, ekonomiky, sociální struktury, myšlení, v evropské
způsobu
společnosti. Nejviditelnějším
obrovský a rychlý velikost byla čtyř
života, hodnot a celé kultury i jejich místa
set nebo
růst měst. Ačkoliv města
poměrně
pěti
prvkem v evropské historii
existovala již tisíce let, jejich kolem
set procent v období po roce 1800 nebyl pro mnohá
města
se
nezvětšovala.
ničím výjimečným. Důsledkem populačního růstu počtu
velkých
měst.
Na
začátku
19. století
měl
v
Naopak
bylo dramatické zvyšování
Evropě
pouze Londýn okolo
jednoho milionu obyvatel, na konci století to nebyla pouze také Barcelona,
Vídeň,
Moskva a St. Petersburg, které
jednoho milionu obyvatel. ohromující: z 23 na 143. 8 či
v relativním
v 19. století byl
růst
stabilní a
výrazněji
měst
zvětšení,
Vzrůst počtu měst
Růst měst
Paříž
a Berlín, ale
překročily
nad 100000 obyvatel byl také
nebyl zvláštní pouze v absolutních
ale také ve vztahu k
hranici
růstu
obyvatel v
Evropě.
číslech
Za toto
Horská, P., Maur, E., Musil, J. (2002) Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa. Praha - Litomyšl: Paseka: s. 8 8 Lees, Andrew, Lees, Lynn. (1976) The Urbanization of European Society in the Nineteenth Century. Lexington, Massachusetts: D.C. Heath and Copany: s. VII - VIII 7
10
Obrázek 1 - Středověké město Pieter Bruegel: Zápas masopustu s půstem
Obrázek 2 - Moderní město Camille Pissarro: Boulevard Montmartre
Obrázek 3 - Průmyslová Praha
počet
století se evropská populace zdvojnásobila, výrazně
se ale
zvětšil
více. V některých zemích to už byla více než polovina obyvatelstva. Společnost
a ne
měst
obyvatel
sama se stávala urbánní.
přirozené příbytky
úbytky než
přírůstky
obyvatel. (Ve Města
obyvatel.)
Klíčem
městech
růstu měst
k
dokonce byly
byla totiž schopna
byla migrace
většinou
přitáhnout
vyšší
nadbytek
venkovského obyvatelstva. Ženy a muži se stěhovali do měst především proto, že
právě
tam
měli
šanci najít nejlépe placená
lepšího života, který je ve
zaměstnání.
městech čeká. Důvod, proč
města
byla
představa
schopna ustát
takový
nárůst
města
rostla proto, že byla centry obchodu, jiná zase centry státu,
obyvatelstva, ležel v rozvoji
administrativy, školství
či
kultury.
průmyslu
Hnala je
Největší
vliv
městech. 9 Některá
ve
měla
ovšem
průmyslová
revoluce a její důsledky. Byl to zejména parní stroj, který podporoval koncentraci obyvatel na malém prostoru a to dvojím velkoměst
způsobem.
na konci tratí, na dopravních
Obyvatelstvo se křižovatkách,
proto
vhodnější
zaměstnanců
přístavů.
jim zajistit ubytování v blízkosti
Někteří
využívající parních množství
badatelé tak
strojů
pracovníků
k
sobě
na jednom
hovoří
taktéž místě
o
pracovišť.
dostředivé
přitahuje
sem
do
totiž byly stále vysoké a bylo To
přispělo
ke vzniku velkých a nových forem bydlení, nýbrž i k nevídané hustotě obyvatelstva.
do
Parní stroj
soustředění dělníků
vedl zárovei'i. ke vzniku velkých továren a k velkému jejich okolí. Náklady na dopravu
do
začalo stěhovat
další
přicházejí
síle páry.lo
odvětví,
nejen
domů
a
Průmysl
díky velkému
i služby a vznikají velké
trhy pro další výrobky.
3.2 Město a jeho odlišné světy
V devatenáctém století
můžeme
pozorovat i další jevy, které se pojí s
procesem urbanizace. Jsou ovšem natolik významné a jejich vliv na
vzezření
Lees, Andrew, Lees, Lynn. (1976) The Urbanization of European Society in the Nineteenth Century. Lexington, Massachusetts: D.C. Heath and Copany: s. IX 10 Horská, P., Maur, E., Musil, J. (2002) Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa. Praha - Litomyšl: Paseka: s. 30
9
11
měst
je natolik podstah,ý, že je vhodné je vytáhnout na
fenoménů veřejné
spojených s urbanizací. Jedním z nich je Téměř
sféry života.
integrovány v prostoru i
účastnila
celá domácnost se odehrávala v vynález
domě
a jeho
spřádacích strojů,
Práce a volný
většinu
nebyly
soukromé a
tradiční společnosti
oddělenými
koncepty a většině
každodenní práce, která se v naprosté
bezprostřední
který
vytvořil
ve kterých mohlo poprvé v historii dojít k měřítku. 1I Průmyslová
čas
z propletence
oddělování
veškeré aktivity lidí byly v
čase.
světlo
blízkosti.
Předpokládá
se, že to byl
prostor pro velkokapacitní továrny, oddělení
práce a domova ve velkém
oddělení
revoluce tak vedla k
"práce" a "života" pro
populace. Obydlí se tím stalo jakýmsi místem, ve kterém se
"nepracuje", ale "žije
JJ •
Domov se tedy stal sférou soukromou která je osobní J
záležitostí jednotlivce a rodiny, zatímco sféra
veřejná
je místem styku
s ostatními lidmi sférou práce a úředních jednání, politiky i kultury. J
Strukturální transformace odehrávající se v moderní vytvořila veřejný
prostor pro styk a jednání individuí mezi sebou a
soukromý prostor pro formování odděleníJ
v
tradiční společnosti
těchto
průmyslové
neznámé a nemyslitelné je signifikanh,í
revoluce stále
důležitými. 13 Někteří autoři
pojem vlastní -
si
poloveřejný,
zároveň
individuí. 12 Jejich institucionáh,í J
jako jejich vzájemná provázanost. Koncepty dob
společnosti
upevňovaly
nevystačí
veřejného
který užívají
a soukromého se od
a staly se pro nás
s pojmy právě
veřejný
stejně
mimořádně
a soukromý a
k popisu
městských
vytváří
prostoru
a institucí. 14 Z hlediska silné
J
města
nejsou pojmy soukromý a
veřejný explikačně
aby dovedly objasnit a popsat specifické prostorové
moderních
měst.
Jedním z
důsledků velkoměstského
století je, že modernita zcela a
natolik
uspořádání
života v devatenáctém
nenávratně změnila
vztah mezi lidmi a
Horská, P., Maur, E., Musit J. (2002) Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa. Praha - Litomyšl: Paseka: s. 26 12 Havelková, H. (1996) Ignored but Assumed. Family and Gender Between Public and Private Realms. in: Czech Sociological Review 4/1 5.63-79: s. 65 13 Junestrand, S., Tollmar, K. (1998) The Dwelling as a Place for Work. in: Streiz et al. Cooperative Buildings, Integrating Information, Organization and Architecture, First International Workshop, CoBuild 98, Darmstadt: 233-236 14 Gyáni, G. (2004) Identity and the Urban Experience: Fin-de-siécle Budapest. Boulder, Colo: Social Science Monographs: s. 26 11
12
prostorem a Během
vytvořila
měst
transformace
funkcí i smyslu
města,
charakter
který chápeme jako jediný daný.
na moderní metropole došlo k modifikaci forem,
velkoměstského
prostoru.
Mění
se také
způsob,
jakým se lidé
objevují v městském prostoru a jakým se účastní života komunity. Čím více se město
plní lidmi, tím více ztrácí jeho obyvatelé schopnost družnosti a
společenskosti,
je pro ně
těžší vytvářet funkční
Právě
Stávají se odcizenými a izolovanými. oblastmi, ve kterých
zůstává něco
možné potkat známé
tváře,
původní
z
nebýt ve
kontakty mezi sebou navzájem. poloveřejné
komunity, jsou to místa, kde je
velkoměstském
davu a
Jedná se o prostory, místa a instituce, které potřebu
především
kluby, spolky, kasina,
čítárny,
přesto
začaly
bezprostředních
po sociáh1í blízkosti, po
prostory jsou
sám.
plnit zvyšující se
kontaktech. Byly to
které sloužily zejména
movitějším
vrstvám obyvatelstva a nabízely jim možnost kontaktu lidmi podobných zájmů
a postavení. Objevuje se také velké množství kulturních institucí, které
existovaly v umělecká
uzavřeném
muzea, cirkusy
vytvářet sítě kontaktů,
či
kina.
veřejném
ne
nutně
místa se stávala překážkou
v
společnosti zajišťovala zajišťovala
prostoru
něčím
zkoumání
také jejich genderový
ale vždy
individuální tančírny,
většina těchto
většinu veřejnosti veřejných
a
či obecněji
ve vztahu mezi
zároveň
pevně
civilizace jsou ženy jako neoddělitelně
s ostatními lidmi. Tato
aktivit vyžadovala
určité
neveřejných světů
bychom neměli vynechat
aspekt mocenský. Vztah mezi
veřejným
vstupní
za svými hradbami.
zároveň
veřejným
platí i
a
opačný
a soukromým je sociální vnímání
genderových rolí jedním z hlavních strukturujících a soukromého jsou
ale
zde mohli uspokojit své osobní
soukromým determinuje sociální role obou pohlaví, vztah -
či
rodina
mezi soukromým obývákem a anonymní ulicí. Jedinou
bylo to, že velká
poplatky, které držely Při
Návštěvníci
určité komunitě,
knihovny,
institucí mohli lidé
konzumenta, byly restaurace, hospody, bary, kavárny,
také obchody nebo nákupní domy. potřeby,
Prostřednictvím těchto
které ve venkovské
sousedé. Další formou, která ve potřeby
veřejné
prostoru jako byla divadla,
činitelů.
Modely
veřejného
spjaty s jednotlivými pohlavími. V historii lidské pečovatelky
o domácnost a vychovatelky
dětí
spjaty se sférou soukromého, zatímco muži jako "lovci"
živitelé rodiny jsou spojováni s
veřejnou
oblastí.
Vyloučení
žen z
veřejné
a
sféry
13
Obrázek 4 - Muži v budapešťské kavárně
Obrázek 5 - Žena v domácnosti při praní
Obrázek 6 - Socha básníka Sándora Petófiho vyzývajícího k revoluci
se stává základem konstituující se zůstávají zařazeny
Ve
městech
světy,
uzavřeného
do intimní sféry
společnosti
a ženy nadále
prostoru nukleární rodiny.15
tedy existují určité neviditehl.é hranice mezi mužskými a ženskými měst.
které udávají charakter
spíše sférou mužskou, zatímco Můžeme
občanské
měst
Centra
rezidenčním
a instituce v nich sídlící jsou
a obytným
čtvrtím
dominují ženy.
o vyloučení nebo marginalizaci žen a všeho feminního ve veřejném království. 16 tedy
hovořit
Rozdělení
tak
jednoznačné.
moderních
měst,
na mužskou
veřejnou
sféru a ženskou soukromou ale není poloveřejné
Za prvé situaci komplikuje existence
sféry
ve které se muži i ženy setkávají a na první pohled by se
mohlo zdát, že v tomto prostoru nikdo z nich nezaujímá dominanhl.í postavení.
Poloveřejná
sféra ovšem přebírá
většinu
a muži v ní mají větší vliv. To je dáno tím, že byli majiteli, kteří
řediteli či
častokrát
správci daných institucí.
převážně
prostor" nemají
oni, kdo platí,
přístup,
či
veřejné
to byli právě muži,
Zároveň
si v tomto prostoru udržují dominanci tím, že
jsou to
či
charakteristik sféry
kteří
jsou to také muži,
kupříkladu
v restauracích
tím, že ženy do mnohých
"veřejných
pokud nejsou ochohl.y stát se kabaretními tanečnicemi
prostitutkami. O tom, že v této roli nemohou mít nadřazené postavení, není
třeba
pochybovat. Další komplikací,
která
zatemňuje
rozdělení
soukromou sféru je více úrovní soukromé sféry. Jednotlivé mocenského kapitálu, kterým disponují jednotliví Soukromá sféra tedy není Soukromý prostor se dále mezi
dospělé
veřejným,
a
děti. 17
ale pro
jasně
dělí
můžeme
úrovně
členové
veřejnou
a
se liší podle domácnosti.
daná a homogenní kategorie, ale naopak.
mezi pány a sluhy, mezi manželku a manžela,
V dalších kapitolách se budeme zabývat spíše prostorem
tvář města
je
důležité i
to, co je pod povrchem, není možné
se tudíž obejít ani bez soukromého prostoru ve tedy
na
lépe chápat určité aspekty vývoje
městech.
měst
Z tohoto hlediska
ve zkoumaném období.
Havelková, H. (1996) Ignored but Assumed. Family and Gender Between Public and Private Realms. in: Czech Sociological Review 4/1 5.63-79: 5. 67 16 Miles, M. (1997) Art, Space and the City: Public art and Urban Futures. New York: Routlege: S.48 17 Gyáni, G. (2004) Identity and the Urban Experience: Fin-de-siécle Budapest. Boulder, Colo: Social Science Monographs: s. 43 15
14
měst
Dalším jevem, který souvisí s vývojem plánování
měst. Ačkoliv
plánování není fenoménem, který se objevuje poprvé
v devatenáctém století, nabývá v tomto období
poněkud výraznějších rozměrů
a získává i jisté teoretické pozadí. Snad od dob
utopistů
Charlese Fouriera a
měst
pro moderní dobu.
Roberta Owena se objevují první návrhy ideálních Lidé devatenáctého století usilovali o
vytvoření
ideálního - plánování jejich měst proto bylo na to, jak by
města měla
vypadat. Velice
konceptech zónování a segregace měst
vytvářely
tak
různé
světy,
obyvatel, ale také odlišné funkce Segregace
lidí
přísného
nastavování
v devatenáctém století, je
opřeno
často
městských
určitou
o
byly tyto plány založeny na
převládaly
morálně
které
a
měly
modelu,
je
formou vylučuje
který
zkaženÍ. Brzy tedy
za cíl odstranit tyto
přestavby města
začaly
"nepříjemné"
odsunout je na okraj. Bezpochyby
odděluje
odlišnosti, především
vznikat plány
nejchudší
nejznámějším
v tomto duchu byla Haussmannova
sociální strukturu
města
pozemků
důvod měl
a odsunula chudší
v centru
města
přestaveb měst,
skupiny obyvatel z center příkladem
třídy
měst
a
radikální
přestavba Paříže.
poprvé Engels, který upozornil na to, že "haussmanizace"
Další
očišťování,
purifikace,
vrstvy. Chudí byli vnímáni se stejnou nechutí jako nemocní,
zdravotně
bylo získání
odlišné skupiny
města.
neakceptovatelné, špinavé. IB Za takové byly považovány společenské
filozofii a názory
obyvatel. Nové plány rozvoje
ve kterých
městech
ve
jakýchsi napodobenin toho
Byl to
Paříže změnila
na okraj. Jedním z
také
důvodů
pro novou výstavbu pro bohaté vrstvy.
spíše vojenské pozadí - široké ulice a bulváry mohly lépe
sloužit sešikovaným vojenským jednotkám, naopak v nich bylo obtížné vytvářet
barikády, což snižovalo riziko
Pohnutkou pro čtvrtích šířící především
přeměnu Paříže
se do ostatních
či
revolucí.
byla také hrozba epidemií v chudinských
částí města.
cholera. Argumenty pro
sanitární podklady. Velice
pouličních nepokojů
často
V této
době
přeměnu měst měly
ve
městech řádila
tudíž vždy hygienicko
také užívaly medicínského slovníku a
žargonu.
]8
Miles, M. (1997) Art, Space and the City: Public art and Urban Futures. New York: Routlege: s.34
15
Oddělení
sebe nad
důrazem
ke zdravému
dělení
Zónování a
moderních
růstu města. 19
určité
je na jedné
druhé je s podivem
Zdálo se, že nejlepší cestou k
dělnických tříd tříd
vedlo k zvýšené separaci pracujících do
straně
měst
na dopravu a volnou, rychlou cirkulaci provozu jako
dezinfekci a pacifikaci nižších a
dělníků
jedné z nich -
nad krajinou, teorii nad praxí - charakterizuje
spojeno se strachem z chudých a chudoby, na
spojeno též s klíč
měst.
účelem upřednostnění
od druhé za
prostředím, města
plánování moderních straně
věci
jedné
vzdálenosti od
center.
města
snažili co nejlépe zajistit propUSh10st
je reforma jejich bydlení. To čtvrtí
a buržoazních
městských
uklidnění,
Zároveň
a k
plánovači
se však
a k tomu jim
umístění
měla
sloužit
hromadná doprava. Příkladem poměrně či
nižších
společenských
výrazné hranice mezi vrstev je projekt důvodů
vojenských a infrastrukturních
čtvrtěmi
vídeňské
vyšších a
RingstraíSe.
byli projektanti
Vnitřní město
různé
sociální
hranice tak Předměstí
světy.
V jiných
zřetelné, přesto
byla plná
a
vnější
městech
Vídně
předtím
do jisté
za hranicí RingstraíSe byly jako dva
jako
třeba Berlíně
i zde byly na konci století
dělníků,
zatímco
Kromě
přestavby
vedeni také snahou o sociální separaci obyvatel, která již ale i míry fungovala.
středních
vnitřní město
a Budapešti nebyly
poměrně jasně
viditelné.
bylo vyhrazeno vyšším
vrstvám. Existovaly zde ale široké dopravní tepny vedoucí z centra na okraj města, stejně
které
zajišťovaly
jako v Budapešti se
komunikaci mezi stavěly
různými částmi města.
V Berlíně
smíšené obytné domy, ve kterých bydleli jak
majetnější, tak ty méně majetné vrstvy. Žily zde maloburžoazní rodiny na nádvořích domů
nebo v bytech obrácených do ulice, zatímco
dělnické
rodiny
bydlely v zadních traktech budov, ve sklepích a ve vyšších patrech. 20 To neznamená, že všechny domy v Budapešti to nedá říci o
těch
v luxusních
ve kterých jasně převládalo
19
20
čtvrtích.
dělnické
měly
smíšené obyvatele.
Existovaly zde
samozřejmě
Zvláště
se
také oblasti,
obyvatelstvo.
Miles, M. (1997) Art, Space and the City: Public art and Urban Futures. New York: Routlege: 5.31 Gyáni, G. (2004) Identity and the Urban Experience: Fin-de-siécle Budapest. Boulder, Colo: Social Science Monographs: s. 47 - 48
16
Koncept zónování ocitla mnohá
regulační
se pokoušel najít
průmyslová města či
sklady, nádraží
přístavy
veřejnými
kulturními a
měst
plány
měst
devatenáctého století.
se snažily tento stav
Měly
čtvrti měly
změnit
být
úřadú
s konceptem koncentrického modelu
okraji
měst
zemědělsky
vzdělávací,
a
vytvořit
městský
odděleny
být zasazeny do
obchodu, bankovnictví, škol,
administrativní,
zeleně,
okrajích
ve
Nové
městech
měl
organismus
být
průmyslovou
měly vydělit
dále se
zóny,
zóny
počítal
města,
středu
ve kterém jsou ve
obchodní fw1kce, následuje oblast bydlení a na
je zóna prúmyslu, která múže být
ještě
následována plochami
využité púdy.
a segregací. Existují
měst
prostorem
sloužící
především
dělnické čtvrti
veřejnými
sloužily jako
jeviště
fw1kce.
s jasným sociálním
s chudým obyvatelstvem na
Třídy
měst
jsou jednak
veřejným reprezentačním
a
bulváry
lemované
budovami a nádhernými obytnými domy
komunálním a politickým událostem. Zde se odehrávaly
svátky, pochody, vojenské
apod. Zbytek
města
k bydlení, zatímco centra
nejrúznější
plnícím
reprezentativními
v
čtvrtěmi,
apod. Obvykle tento plán
místem luxusního bydlení bohatých vrstev, ale také
veřejné
podniky,
podobně.
prostory pro
Na konci devatenáctého století se díváme na rozdělením
Průmyslové
budovami, školami, nemocnicemi a
ozdraven a zmodernizován. obytné
situace, ve které se
tu byly promíchány s obytnými
které by plnily pouze jednu funkci. Celý
činnost,
řešení
města
děh1ických čtvrtích
takovým
přehlídky,
účelům
rituály, náboženské slavnosti
nesloužil. Až
později
centra kultury a lidové zábavy. Státní
či
vznikají i
národní oslavy
tam však své místo nemají.
3.3 Města a národní hnutí
Běžnou součástí nově
se sjednocujících
svátky, které dávají
či
života
měst
se v devatenáctém století stávají oslavy
obrozujících národú. Nejsou to ovšem jen oslavy a
měsrum
jejich národní charakter, ale především nejrúznější
pamáh1íky, sochy, pomníky, budovy v národním stylu apod. Snad bychom
17
mohli tento proces nazvat "národním zabarvováním prostoru". Je to taktéž dílčích procesů,
jeden z
který se odehrává
v Praze je tento proces a jeho ozvláštněn
ovšem
urbanizace. V Budapešti i
důsledky poměrně dobře
tím, že se jedná o
německého.
během
soupeření
dvou
patrné, v Praze je navíc
nacionalismů
V Budapešti je sice jen jeden nacionalismus -
nesmírně
vůči
ofenzivní
pomocí národních
symbolů
ve
českého
-
maďarský,
menšinám a snaží se o jejich
město
který je
maďarizaci
i
městě.
Pomn.íky a monumenty jsou budovány v rámci určité státní politiky. Poté, co se
a
stalo reprezentantem nového státu,
či
národní
začíná
být
používáno jako nástroj legitimizace nové vlády. Skrze své reprezentativní funkce je
město
spojeno s politikou architektury nových eliUI
předvádění
formována jako místa sebepoznávání a didaktického sounáležitosti
s nově
vytvořeným
produkovány jako prvky symbolu
čerpala
ze dvou
státem
při vytváření zdrojů.
národem,
jsou
pocitu
zároveň
jsou
národní historie. Tato nová politika stavěla
na bohaté minulosti národa,
zároveň
byla hrdá na spojení s novou
Jednak
na jeho mýtech a sytila se z jeho historie,
či
Města
modernitou a budoucností národa a státu. 22 Monumenty a památníky jsou produkovány v rámci určité dominující kultury a jejích hodnot.
Předpokládají
tudíž
určité společné vědomí
bez nichž by jejich symbolika nebyla rozpoznána a nemohly by příběhy.
které
Pomníky tak setrvávají ve
přežívají
tak,
času,
aby zaujaly
paměť,
vyprávět
své
jako stabilní kulturní objekty,
každodenní fluktuace historie. 23
v komplexním vztahu k vztyčovány
městech
a
Městské
monumenty stojí
ukazují minulost nebo její imitaci, ale jsou současné
individuální monumenty nemusí zachovat
publikum.
Ačkoliv
svůj původní
k tomu, že postavy na nich zapadnou do mlhy
si
některé
význam vzhledem
veřejné paměti
nebo se
některé
Prokopovych, M. (1998) Making of the New Capital City. Budapest: Central European University. Master Thesis: s. 8 22 Tobia, B. (1996) Urban Space and Monuments in the Nationalization of the Masses. The !talian Case. 171 -190. in: Wolf, S. eds. Nationalism in Europe, from 1815 to the Prezent. A Leader. London, New York: Routledge: s. 171 - 172 23 Miles, M. (1997) Art, Space and the City: Public art and Urban Futures. New York: Routlege: s. 58 - 59 21
18
budovy nemusejí líbit, dlouhodobě,
přesto většina pamáh1íků působí
na okolní obecenstvo
i když ne nepřetržitě.
Jedním z
významů pomníků
je také
vytvářet
dominanty
prostoru, jejich budování souvisí s potřebou nalézt významové bulvárů
nových
prostředí
a jejich síla či
stojany na lampy Stavějí zároveň
náměstí. Přesto většina
a
působit
pointu
viděl,
součástí města stejně
nejnápadnější,
jako
že je nevidíme.
dokonce aby budily pozornost, ale
proti pozornosti impregnovány, a ta po nich
poslušně
stéká jako
kapky vody po olejovém povlaku a ani na okamžik se nezastaví."24
Některé
pomníky
jsou
něčím
mizí. Stanou se běžnou
proto, aby je každJí
těžiště,
z nich brzy zapadne do okolního
obyh1é domy. "Na pomnících je
nepochybně
se
městskému
zapomnění
ale dokáží z této mlhy důležitou
roli vícekrát, nejen
při
životě společnosti
vystoupit a sehrát v
svém odhalení. V klíčových historických
okamžicích se pomník znovu stává symbolem a bodem, kolem kterého se srocují
masy.
Tyto
významné
pomníky
tedy
reinterpretovány, jejich symbolický význam se různých
v
mají
mění,
měšťanské
Pomníky byly
společnosti,
stavěny
vztyčování pomníků
vyjádřením
reprezentující
důsledkem
byl
a její nacionální ideologii. 25
národa a
národů.
veřejnosti,
Růst
začátku
Jedná se
dvacátého
zároveň
který 24
25 26
jejichž
při tvorbě tváře měst. Můžeme městech
Vznikaly pouze pomníky a památníky upomínající na hrdinskou
země
měl
o jakýsi
střední třídy,
tedy mluvit o jisté hegemonii politiky architektury, která ve
minulost
obliby
který si dal za úkol stát,
vrstvy obyvatelstva. Byly to zejména
životní vzory a filozofie se uplah1ily nejvíce
působila. 2 i>
potřeb.
obcemi, spolky nebo národními sbírkami, vždy však
národní identity nových
určité
měst
v pozdním devatenáctém století a na
vzdělávání
program
mohou vystupovat
výrazem jejího stylu a životních
zdůrazňovaly měšťanskou společnost
je
být
kontextech.
Pomníkový boom spojený s prudkým rozvojem rozvoje
schopnost
být
a národa, na její kulturu apod. Ti, vytvořen,
nárok na pomník
kteří
neměli.
neodpovídali obrazu,
Vládnoucí skupiny se
Musil, R. Muž bez vlastností. Citováno podle: Hojda, Z., Pokorný, J. (1996) Pomníky a zapomínky. Praha - Litomyšl: Paseka: s.9 Hojda, Z., Pokorný, J. (1996) Pomníky a zapomínky. Praha - Litomyšl: Paseka: s.16 Miles, M. (1997) Art, Space and the City: Public art and Urban Futures. New York: Routlege: s.60
19
snažily ovládnout Monumenty a Evropě
veřejný
veřejné umění celkově
a cíli středních vrstev
společenských
vliv a moc.
se staly v devatenáctém století v celé
nástrojů
a nejen tam jedním z
identifikaci co nejširších
svůj
prostor a tím dále upevnit
měla
státní politiky, která
posílit
vrstev se státem a s morálkou, filozofií
společnosti.
William Mitchell upozorňuje ještě na jeden aspekt budování veřejných pomníků
ve
devatenáctého
městech,
století.
kterým
je
Mitchell
role
tvrdí,
že
z nejpodstatnějších pro všechny pomníky. triumfálních
oblouků, sloupů
přes
Ceasara,
sobě
velice
přítomen
co je
věčné,
násilí
je
jedním
"Většina památníků, monumentů,
básníků
veřejné
umění
a duchovních
jako druh vůdců
element boje, dobývání, odporu.
symbolikou mají mobilizovat masy k určit,
koncept
Napoleona k Hitlerovi sloužilo
často
pomníků
v symbolice
a soch se vztahuje k minulosti dobývání. Od
zmonumentalizování násilí."27 I sochy v
násilí
přijetí určité
nezpochybniteh,é a absoluh'í.
státní
Neboť
či
mají
Touto
národní ideje a
s takovou myšlenkou
jsou porrmíky budovány. Nejsou to ale jen sochy a pamáh,íky, které tváři města
utvářejí
města.
Ve
čteme
a promýšlíme. Nejen sousoší, významné budovy a instituce, ale i
samotné ulice, fasády
jsou vepsány
domů
mají za úkol
v určitém duchu. Haussmannova představě
nejrůznější příběhy,
výsledný obraz
o prostoru, který
vytvořit příběhy,
přestavba Paříže
měl
působit
směřují
které
každodenně
můžeme číst
byla postavena na
určité
daným dojmem. Z na sebe
navazujících fasád s pravidemým designem vznikal dojem zužujících se linek, které
které
nepřerušovaných,
oko na konec vyhlídky, na jejímž konci
ční
nádherný a ohromující koncový bod v podobě triumfámího oblouku či stavby v podobném duchu. 28 Budovy, pamětní desky, sochy, ulice, náměstí, řeky i mosty jsou v lidských myslích spojeny s ať
už opravdovými
či
smyšlenými, které
obraz a dojem z daného
27
28
příběhy,
města.
vzpomínkami,
vytvářejí
vyprávěními,
v myslích lidí výsledný
Podle Rollanda Barthese je
"město
diskurs a
Miles, M. (1997) Art, Space and the City: Public art and Urban Futures. New York: Routlege: s. 67 Gyáni, G. (2004) Identity and the Urban Experience: Fin-de-siécle Budapest. Boulder, Colo: Social Science Monographs: s. 35
20
tento diskurs je pravý jazyk: svým
městem, městem,
město
mluví k svým
obyvatelům,
my mluvíme se
ve kterém jsme, jednoduše tím, že v něm žijeme,
procházením se po něm, jeho pozorováním. "29 Ve
městě
výsledný obraz těchto
existují zájmové skupiny, jejichž cílem je, aby vzhled a
města
odpovídal jejich
skupin se však prolínají a
posilují.
Konečný
Plánování
obraz je pak dán
města,
zájmům
působením tisíců vlivů
spolu s živelným
nárůstem
vztyčování porrmíků,
divadel, nemocnic a
sirotčinců,
úředníků
města
cílům.
Kulturní politiky
působí vzájerrmě, střetávají
hromadné dopravy,
dvojí diskurs
a
počtu
a
se, negují a
procesů zároveň.
obyvatel, budování
otvírání kaváren, stavby muzeí a
to vše se vepisuje do
- ten, který vidíme v plánech
tváře města.
Existuje tak
urbanistů, architektů či
vytváří
na radnicích a pak ten opravdový, každodenní, který
dominanty a "zespoda" narušuje a mění plány Procesy,
jakými byla urbanizace,
odborníků.
modernizace
a
prosazování
národních idejí na konci devatenáctého století, znamenaly pro rozvoj výrazné impulsy.
Města
dynamicky rostou,
na okolní krajinu i obyvatele. fenoménů
Město
jiné
mění
se jejich
vzezření
měst
i jejich vliv
se stává jedním z nejdůležitějších
devatenáctého století, který si zaslouží
podrobnější
zkoumání.
V následujících kapitolách se pokusím ukázat procesy a jevy specifické pro město
devatenáctého století na konkrétním
příkladu měst střední
Evropy -
Prahy a Budapešti.
29
Barthes, R. Semiology and the Urban. cit. podle Wirth-Nesher, Hana: Impartial Maps: Reading and Writing Cities.52 - 66. in: Paddison, Ronan (2001) Handbook of Urban Studies. London, Thousand Oaks, New Delhi: SAGE Publications: s. 52
21
4. Praha a Budapešť ve
světle
statistik
Na konci osnmáctého století je ve město, Paříží,
střední Evropě
a tím
městem
který ji brzy
je
Vídeň.
V průběhu devatenáctého století
především
převyšuje počtem
centrum sjednoceného
národním hnutím.
Výraznější
Zvláště
- a stát se jakýmsi jejím dvojčetem. O tom, že
jednoho staletí.
Tabulka 1:
její populace o
Budapešť
Německa
městě
po Rakousko - Uherském vyrovnání se
svědčí růst
získává Berlín,
českým
a
konkurenci nedaleko svých hradeb nachází
"dohnat" Vídeň ve všech směrech - ve velikosti populace, v
protivníka,
Vídeň
hospodářstvím
v Budapešti, velice rychle rostoucím hlavním
království.
31
jediné
obyvatel a ekonomickou silou. K novému
životu se probouzí i Praha povzbuzená rostoucím
30
podstatě
které snese srovnání s metropolemi západní Evropy - Londýnem a
výraznou konkurenci. Je to
Vídeň
v
uherského
Budapešť
kultuře
i v politice
Budapešť představovala
neuvěřitelných
snaží
vážného
1623 procent
během
tedy rostla asi dvakrát rychleji než Praha a Vídeň.
Růst měst střední
Evropy v 19. stoletP° PROCENTNÍ
1800
1870
1910
Vídeň
231900
834000
2031000
876
Budapešť
54200
320000
880000
1623
Praha31
75000
252000
640000
853
Graz
-
81000
152000
88
Brno
-
73000
126000
73
Szeged
-
70000
103000
47
RŮST
Mágocsi, P. R. (1993, 2002) Historical Atlas of Central Europe. London: Thales & Hudson: s. 94 Počet obyvatel Prahy v rámci současných hranic města.
22
Vídeň,
Budapešť zřeteh1ě vyčnívaly
Praha i
nad ostatními
městy
ve
svých zemích. V Rakousku, Českých zemích i Uhersku bylo vždy jen jediné další
město,
stále
zůstávala
počet
jehož
obyvatel
spíše rurální,
a zabývala se
zemědělstvím.
poměr mění
a lidí ve
v
českých
je to sice
většina
hranici sta tisíc.
čtyřicet
(17 %), ale i tam se toto
venkovské
společnosti. Především
vzdělanost,
jsou to
převládne
číslo
stále zvyšuje.
města
těchto
způsobu
20. století již
městech.
si
uvědomují,
V Uhrách
Vídeň, Budapešť
života v
a
moři tradiční
metropolích se rozvíjí kultura a
která fungují jako nositelé nového
venkovanů, kteří opouštějí
rostoucí
začátku
způsobu
života,
těchto
v novém století. Jsou to nejen obyvatelé
kteří
samotných,
v
Na
procent obyvatel ve
Praha tak vystupují jako ostrovy moderního
který
Evropa
obyvatel žila v sídlech do 50 tisíc obyvatel
městech začíná přibývat.
města,
Střední
Teprve s postupem průmyslové revoluce se tento
zemích žije více než
méně
převyšoval
měst
že tady je "budoucnost", ale také tisíce
své domovy a
stěhují
měst.
se do
Moderní, rychle
se tak stávají fenoménem devatenáctého století, ale i století
následujícího. Zmínili jsme se
stručně
o vztahu zemí ke svým hlavním měst
Podívejme se nyní na vztah bezpochyby zaujímala císaře,
úřadů. Vídeň
vlády, plesů
hudby,
Vídeň
Budapešť
vedla Prahu a
v
české
týče
bičem
vysoké kultury - divadla, literatury, věčným
často
k
to byla
podpoře
právě
zdrojem inspirace
snaha vyrovnat se Vídni, která
umění,
pořádání
výstav, zakládání
politických vztahú, byla" Vídeň" chápána jako trýznitelka,
nad nebohými národy. Takové
vidění alespoň přetrvávalo
politice. V té uherské se po Rakousko - Uherském vyrovnání vztahy
sousedních označují
národů projasňují
a stávají se z nich
partneři. Maďaři
dodnes
Rakušany jako své "švagry", nenávist po poražené revoluci 1848 tedy
rychle vyprchala.
Vídeň
metropole vypadat. urbanistický plán Městské
monarchie. Zde bylo sídlo
kulturních institucí apod.
Co se mávající
městem
město
a univerzit. Z tohoto hlediska byla
pro své chudší sestry. Velice
nejrůznějších
samotných navzájem. Hlavní roli
jako hlavní
byla
městům.
teď
vnímána jako modelový
Budapešť
ji v mnohém kopíruje,
města
je
ve stylu Ringstrasse a buduje
vedení Budapešti se nyní nesnaží
Vídeň
příklad,
jak by
měla
kupříkladu přejímá
městské
okružní
třídy.
pouze dohonit, ale i
23
předstihnout.
dříve
Staví
monumentálnější
než ten
vídeňský,
Ačkoliv
než Hofburg apod.
podzerrmí
dráhu,
jejich
parlament
hrad na budínském kopci
se Víde11ané museli dívat na plány
je
impozantnější
Budapešťanů
spíše s despektem, nemohli nevidět, že poblíž roste nová evropská metropole. Vztahy Prahy k Vídni byly
přátelského soupeření,
spolupráce a
Budapeští. Inspirace z jinými
městy
poněkud
města
Evropy a vliv
sice
které
Vídně
politické
úspěchy,
nepřevládl
ale Praha byla více
vídeňské
moravských
ovlivněna
Kupříkladu
okružní městech.
hledět
Pražané s nelibostí
vztah
sledovat mezi Vídní a
proto nebyl tak silný.
či některých
začali
Uherském vyrovnání
můžeme
přicházela,
nikdy nebyl realizován urbanistický model rozsahu jako v Budapešti
odlišné. Nikdy
i na
třídy
i
v Praze
v takovém
Po Rakousko Budapešť
a její
které nemohli za daných okolností napodobit. Snažili se
ukázat, že nejsou o nic horší než uherské centrum a že dokáží to, co Tak tomu bylo
například
1879 plánovali
uspořádání
Budapešť.
u zemské výstavy roku 1891. Pražané už od roku zemské výstavy, tento plán byl ale nakonec
kvůli
nedostatku zájmu obchodních a živnostenských komor zrušen. Teprve poté, co uspořádali
podobnou akci
v Budapešti v roce 1885, rozhodli se Pražané
k podobnému podniku. 32 Vídně či Vídně
Publikací, které se zabývají vztahem Prahy a
Budapešti je rrmoho, automaticky toto téma také reflektují práce maďarských historiků, kteří
mezi k
dvěma
vedlejšími
nejfrekventovanějším
může přinést
se zabývají
dějinami
hlavními
městy
procesy v jiném
světle.
Ty, co jsou
monarchie Přesto
může zbořit některé častokrát
českých či
Rakousko - Uherska. Vztah
tématúm historických prací.
rrmoho zajímavého,
nepatří
ovšem
nám takový pohled
mýty, ukázat jevy a
vykládány jako
jedinečné,
mohou stát naopak všedními a obvyklými. Umožní nám podívat se na fenomény vývoje pro
ně obecně
měst
plah1é
mohou být
či
32
Kol. (1998)
Dějiny
to, co je v daných podmínkách unikáh1í. měst nemůžeme činit
dalekosáhlé
obecně, můžeme alespoň spatřit některé
společné
se pak různé
konce devatenáctého století tak, že odhalíme to, co je
srovnání pouhých dvou v daném období
a
závěry
Ačkoliv
o
ze
městech
zajímavé rysy, které
pro více metropolí.
Prahy II. Praha, Litomyšl: Ladislav
Horáček
- Paseka: s.212
24
podrobněji
Abychom se mohli vytvořit
srovnáním, je vhodné byl již
zčásti vytvořen
určitý
si
měst
zabývat studiem
a jejich
rámec našeho zkoumání. Tento rámec
v minulé kapitole teoretickým ukotvením zkoumaného
tématu. Z jiného úhlu se
můžeme
k danému
předmětu přiblížit
sledováním
statistických údajů týkajících se Budapešti a Prahy. Údaje o počtu obyvatel, etnickém složení
měst,
předběžnou představu
průmyslu
rozvoji
město
o tom, jak
probíhala urbanizace a jaké
vypadalo, jak se v něm žilo, jak v
důsledky měla.
způsobů
také jedním z nejjednodušších k jistým zjednodušením.
a podobné ukazatele nám dávají
Těm
Statistické údaje, data a komparace,
samozřejmě
se
počty
ačkoli někdy
něm
jsou
vedou
pokusíme vyhnout a nebudeme
se spoléhat jen na jejich výpovědi. V první
řade
se podíváme na
v devatenáctém století, na odlišnosti i složení
společné
obou
růst
populační
úrovně vzdělanosti
jejich
menšin,
městech
4.1
ve
městě.
růst
používání věkové
jazyků
či rozšíření
a na to, která
apod.
složení obyvatel,
Další podkapitoly se budou
v metropolích
také na prúmyslový
střední Evropě
ve
vlash'losti. Dalším krokem bude srovnání etnického
měst,
poměry
měst
obyvatelstva v Budapešti a Praze, na jeho
z následujících témat bude i sociální a náboženské
vývoj
zdravotnické
Jedním
stejně
věnovat
jako
otázce
péče. Zaměříme
průmyslová odvětví
se
se v daných
rozvíjejí nejvíce.
Růst
významu a populace
Jak již bylo napsáno v století ve
střední Evropě
předchozí
k nebývalému
kapitole, došlo v devatenáctém
růstu měst.
Tento
růst
je
samozřejmě
patmý také v našich dvou zkoumaných metropolích - Praze a Budapešti. V obou dvou městech se za jedno století výrazně zvětšila jejich rozloha a několikrát
vzrostl
počet
obyvatel.
25
Tabulka 2. vývoj
počtu
obyvatel v Budapešti a Praze
Rok
Budapešť 33
1720
11000
1780
Praha34
Rok
35215
76041
1784
1800
54200
75000
1800
1810
60259
1817
62458
80754
1818
1822
80272
102136
1826
1830
102700
103607
1830
1840
107240
1846
148190
111 706
1843
1850
178000
118405
1850
1857
187891
200722
185735
1869
285000
239790
1869
1870
320000
252000
1870
1880
370800
314442
1880
1890
506000
397268
1890
1900
717681
514345
1900
1910
880000
586274
1910
1920
1185000
!
Jak je viditelné na první pohled z tabulky, ve vývoji obou značné
rozdíly. Zatímco Praha je na konci 18. století již
evropské metropole,
Budapešť
měst
určitým
jsou
typem
se v tomto období jakoby probouzí. Až do roku
1780 byla totiž politickým a administrativním centrem Uher Bratislava, tam se scházely uherské stavy a sídlily přední úřady. Jedinou centrální institucí,
Lukacs, J. (1988) Budapest 1900. A Historical Portrait of a City and Its Cul ture. New York: Grove Press; Mitchell, B.R. (1975) European Historical Statistics 1750 - 1970. London: Macmillan Press: S.76 34 Kol. (1998) Dějiny Prahy II. Praha, Litomyšl: Ladislav Horáček - Paseka, Mitchell (1975): s.78, Ledvinka, V., Pešek, J. (2000) Praha. Praha: Nakladatelství Lidové noviny: s.465 35 Od roku 1857 platí počet obyvatel pro Prahu v hranicích z roku 1922, tedy včetně předměstí i předměstských obcí. 33
26
sídlící v Pešti, byl Královský vrchní soud (Curia Regis).36 V sedmdesátých a začíná měnit.
osmdesátých letech se situace narůstat, stejně
Populace v
Budíně
a Pešti
začíná
měst.
V roce
jako politický i kulturní význam obou sousedících
1777 se do Budína stěhuje i univerzita založená roku 1635 v zdůraznit,
Je nuh1é
Trnavě.
že postavení Budapešti (resp. Budy a Pešti)
v rámci Uher je odlišné od postavení Prahy v Českém království. Přednosmí města země
postavení Prahy jako hlavního
je již od konce desátého století výrazně
nezpochybnitelné. Praha o svou pozici nemusela bojovat, vždy byla větší
česká města,
než ostamí
úřady,
sídlily v ní nejen královské
ale i
universita, arcibiskupství, všechny tyto instituce dávaly a dávají Praze punc jedinečnosti
a
výjimečnosti přece
hlavy království stěhovalo,
bylo
co si prožilo
zničeno
svůj
českými městy.J7 Budapešť
se musela o pozici
jen zasloužit více. Sídlo panovníka se kočovných
vpády
zlatých
zůstal
Budín sice
mezi
věk
mongolských
kmenů
a
několikrát
později,
poté
za Matyáše Korvína, bylo znovu dobyto Turky.
centrem, ovšem ne Uherského státu, nýbrž Budínského
pašalíku. Centrum Uherského království se
přesunulo
na dlouhou dobu do
Bratislavy. původních
S postupným dobýváním obnovit i dávným význam a vliv zpět
centra státu jednoznačné
země.
uherskými
neboť
nejevilo. Teprve
přesun nejrůznějších
v rámci
Do
měst
se
postavení Budína se jako zcela růst
budú1ského a
Budapešť
samozřejmě
pešťského
jednoznačnou
jednoznačné
obyvatelstva a
kulturní život
v obou
městech.
souměstí
královnou mezi stěhovaly
neslo zvýšenou migraci do obou
stěhovali nejrůznější hodnostáři,
Zejména šlechta, byrokracie, univerzitní na
stala
Přesun
vykládat jako
Od konce 18. století se totiž do Budína a Pešti
národní instituce, což s sebou měst.
nemůžeme
institucí sem potvrdil privilegované postavení
Od té doby se
městy.
na Dunaji - Budína a Pešti.
na Budú1ský hrad ovšem
rozhodnutí,
současníkům
měst
uherských území se mohl
učitelé
aristokracie i prostí lidé.
i studenti
Objevovala se
měli
stimulující vliv
divadla,
tiskárny,
GeréS, A., Poór, J. eds. (1997) Budapest. A History from its Beginnings to 1998. New York: Columbia University Press: s. 54 37 Klusáková, L. (1999) Cultural Institutions as Urban lnnovations: the Czech lands, Poland and Eastern Baltic, 1750 -1900. in: The City in Centra I Europe : culture and society from 1800 to the prezent. eds. Malcolm Gee, Tim Kirk, and Jil! Steward. Brookfield: Ashgate: s. 93 36
27
růstem
knihkupectví a knihovny. To vše šlo ruku v ruce s ekonomickým oblasti. Křivka populačního středověkým
Budín byl
Pešť
panovníka,
byla
vývoje mezi Budínem a Peští se lišila. Zatímco
sídelním místem, na jehož návrší stál hrad jako sídlo
původní
vesnickou osadou, ve které sídlili
řemeslníci
obchodníci. Bylo to živé obchodní centrum, které se však nemohlo s Budínem co do významu ani velikosti. významu a svého staršího sourozence oblastech - v Pešti rostl rychle stoupal
počet
finančních
Budín, bylo
třikrát
pouze o
začátku
třetinu. Před
více. 39 Tento trend se v
k roku 1900 žilo v v
Pešťská
pešťské rovině
Budíně
brzy
přerůstat.
A to ve všech
strana DW1aje se stala také centrem pro obchod obilím) a sídlem
19.století
měla Pešť
spojením obou
průběhu
více obyvatel než
měst
v roce 1873 už to
století stále více prohluboval a města. Růst
obyvatelstva
samozřejmě rovnoměrně. Největší růst
za hranicemi
vnitřního města
soustředění
průmyslu.
obehnaného hradbami, na
Zejména
čtvrti
město zvětšily svůj počet
Leopoldovo
však stále více získávala na
pouze 16 procent obyvatel
neprobíhal
měřit
se tam kulturní i státní instituce,
střediskem (především
institucPS Už na
ačkoliv
začala
průmyst stěhovaly
obyvatel.
dopravy, obchodním
Pešť
a
jako
obyvatel
je viditelný
předměstích
Terezino, třikrát
a v okolí
Františkovo
či
během
až šestkrát40
první poloviny devatenáctého století. 41 Růst přílůstky
obyvatel byl
obyvatel
před
nicméně zřetelný
ve všech
revolucí v roce 1848
třech městech.
pokračovaly
Bachova absolutismu. Hlavním hnacím motorem takového ekonomický rozvoj v mohutných
rozměrů
důsledku
na
začátku
revoluce 1848.
Růst
Stabilní
i v prvních letech růstu
obyvatel byl
hospodářství
šedesátých let a byl
ještě
nabyl
více zesílen
Enyedi, G., Szirmai, V. (1992) Budapest. A Central European Capital. London: Belhaven Press: s. 65 39 Roku 1809 měla Pešf 32 980 obyv., Suda 22 272 (v roce 1812). V roce 1869 již v Pešti žilo 202293 obyv., zatímco v Budě pouze 67 000 obyv. Třetí část města Óbuda měla ve srovnání s dalšími dvěma zanedbatelný počet obyvatel: v roce 1817 to bylo 7206 a v roce 1869 16002 obyv. (Gero, A, Poór, J. eds. (1997): s. 70) 40 Terézváros - 3,5x větší, Ferencváros - 4x větší, Lipótváros - 6x větší. Vnitřní město se zvětšilo pouze 2x. 41 Ger6, A, Poór, J. eds. (1997): s. 70 - 71 38
28
/'
II. kerOlet
~
Obrázek 7Plán Budapešti
E
.$!>
o
~
8udapest
.gy.I]O ul
':11),0 Aii • . ,
To ÓbudOl
. q inCJ
&\
Mergaret 61and
Klm '
. 8a " ,
i
v
Castle Hill meze SUDA
Hru ti
Chain
Bridge
500yds
To Veszp"ém & Lak.e Bala:on
~
Népstltdion
• Oera. Houso
Er:zsébetváros
Ke/eti Train Stat;on
PEST
City
Hall
Koztársaság
_
tér
JÓ2sefYáros
O+SOOnl O
TerézVillros
Szabadsá9 -tér
!"
f
Tra~StatiOn
Lipótváros Parliament
Viziváros ~ (Watertown) i
Obrázek 8Plán Budapešti s hlavními památkami
Elizabeth Bridge
Hu/tflarlan NatlOnal
Museum Ferencváros Indepenodence , Sridge
...
Kerepesi tameto
Kálvária
těr
@ L()nefy PI",,_
tří měst
Rakousko - Uherským vyrovnáním z roku 1867. 42 Po sjednocení
Budína, Óbudy (Starého Budína) a Pešti v roce 187343 se zrodila moderní Budapešť,
jedna z nových evropských metropolí. Do první
světové
války ještě
upevnila své postavení a její populace narostla na více než dvojnásobek. ***
Ke konci osmnáctého století význam Prahy projevovalo také
okleštěním
1790 byla de facto
klesal, což se
práv magistrátu ve vztahu ke stáh1í moci. V roce
odstraněna
měšťanského
možnost
postupně
volba purkmistra, o sedm let
výboru volit vysoké soudní
úředníky.
představitelů města
zhoršovala a roku 1808 byla volba
později
Situace se nadále
zrušena a nahrazena
jejich jmenováním. 44 Na rozdíl od politického významu Prahy rostl počátku
obyvatel. Od
čtyř
obyvatelstvo
pražských
měst citelně
a v některých letech, zejména úbytkům
sumu narozených, změnilo růst
během
obyvatel. Ve
růst města
i
epidemií, docházelo ke
byl tudíž založen
hlavně
na imigraci. To se
jak
směrem
nově
zdrojů.
století zvyšoval
především
vnitřním
ve
umožňovalo růst
v rámci
dlouhou dobu a to zejména voblasti Nového
Města.
nemohl probíhat
terénu,
či
městě překračoval počet zemřelých roční
zpočátku
konstituované Karlem IV.
vznikají obytné a
ovlivňován
Město
souměstí
města ještě
Postupně
půdy
obyvatel se
Ohromné
města
válek
byl však velmi povlovný
až v 70. letech 19. století, kdy se v Praze rodilo více lidí než umíralo a
Počet
hradeb
jejích
postiženo hladomorem, je možné
nárůst. Zpočátku
obyvatel byl tudíž zásoben ze dvou
městě.
počet
sedmdesátých let osmnáctého století, kdy bylo
nadále pozorovat jeho stálý počeh1í
krátkodobým
omezena
průmyslové čtvrti
rovnoměrně
přírodními,
také za hradbami Prahy.
po celém obvodu
vnitřních čtvrtí.
Růst
Byl
tak ekonomickými podmínkami - konfigurací
hlavních komunikací spojujících Prahu s okolím, úrodností
vzniklými technickými stavbami jako byly železnice
se tedy nešířilo v kruzích, ale
začalo
tam, kde se rozkládaly volné plochy,
se
či
viadukty.
rozrůstat směrem nejvhodnějším
především severně
od
středu. Později
Gero, A., Poór, J. eds. (1997): s. 71 Jednotlivé části Budapešti byly spojeny již během revoluce 1848. Po jejím potlačení Habsburky byla tato jednota rozdělena. 44 Kol. (1998) Dějiny Prahy II. Praha, Litomyšl: Ladislav Horáček - Paseka: s. 17 42
43
29
začaly
být využívány
příkladem
plochy ve svahu - extrémním
je vrch
Žižkov. 45 Již kolem roku 1850 existuje pásmu
téměř městského
populačně
vnitřní
charakteru. I když
pomalu rostla, nesrovnatelně
expandoval
věnec příměstských
věnec předměstí
obcí, v nejbližším ještě
Praha
příměstských
a
vyšší rychlostí. Již v
polovině
osad
vnitřní
území města již
tři čtvrtiny
před
vnitřním městě.
Město,
procent. To bylo
Josefov, Malá Strana,
způsobeno přeměnami
počet
Hradčany)
kleslo více než deset
bytových prostor na
Josefova, který se stal z chudinské
čtvrti
bydlení s naopak nízkou hustotou
zalidnění. 4s
celkovém
přeplněnými
hospodářském
spojení a rozvoj pražského
stavu
země,
měla
byty místem luxusního
české
společnosti.
průmyslu měly
Vybudování
ovládla pražský magistrát, se rozvoj Prahy stránkách. Nové vedení
města
nepříznivé
mostů
a
nábřeží,
značně
železničního
politické
reformě
technických
růstu
poměry
česká většina
zrychlil a to po všech
se snažilo dát Praze nejen
punc evropské metropole. Došlo jak k
odvětví,
za následek zrychlení tempa
Bachova absolutismu. Po volbách roku 1861, ve kterých
komunikací -
nebo
také asanace
průmyslových
na vývoji
obyvatel. Tento trend nemohly zastavit ani
během
kanceláře
obyvatel Prahy a celé pražské aglomerace byl závislý na
dopravy i kulturním rozvoji
počtu
s
vnitřního města
obyvatel
na místnosti k provozování živnostiY Zásadní vliv zde
Počet
válkou žily mimo
jeho obyvate1. 46 Tuto tendenci zesiloval ještě
fakt, že v prvním desetiletí dvacátého století (Staré a Nové
světovou
první
populačně
osmdesátých let žilo
v pražské aglomeraci mimo hranice Prahy více lidí než ve Tento trend se nadále prohluboval a
do roku 1900
český
školství, tak ke
objektů, stejně
ráz, ale také
stavbě
nových
jako význarrmých
kulturních institucí. Postavení Prahy bylo v celé druhé
polovině
století komplikováno tím,
že Praha a její předměstí nebyly administrativně sloučeny, což mělo za následek obtížné vyjednávání o problémech
města,
které nebylo možné
řešit
Kol. (1998) Dějiny Prahy II. Praha, Litomyšl: Ladislav Horáček - Paseka: s. 114-115 Ledvinka, V' Pešek, J. (2000) Praha. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny: s.465 47 Kol. (1998) Dějiny Prahy II. Praha, Litomyšl: Ladislav Horáček - Paseka: s. 114-115 48 Od roku 1900 do roku 1910 klesl počet obyvatel Josefova z 9 047 na pouhé 3 376. 45 46
o
30
odděleně
částech,
v jednotlivých
ale vyžadovalo
řešení
z hlediska metropole
jako celku. Složité bylo zásobování obyvatelstva potravinami, pitnou vodou, budování kanalizace, komunikací, dlouho nestála o jakékoliv
mostů či nábřeží.
připojování
neboť
k Praze,
předměstí
Samostatná
své nezávislé postavení daňové
pokládala za výhodné. Hlavní problémem se ukázalo být nestejné zatížení Prahy a
příměstských
První pokusy o
rozšíření
obcí,
především
výše
později
a potravní
daně.
úspěšně, neboť připojeny
Prahy tak nedopadly
pouze Vyšehrad roku 1883 a o rok
činžovní
byl
Holešovice - Bubny.49 ***
vidět
Jak je
z
předcházejících
stránek v Praze a Budapešti probíhaly
stejné procesy, které se ovšem v detailech lišily. podmaňují
a
předměstích.
regionú,
kteří
si své rurální okolí, městech
Vobou
za hranicemi
osídlení. Odlišná je rychlost rústu městech
je
těžiště
městský
těchto
velice rychle rostou
příliv
i na
emigrantú z okolních
středověkého
dvou
šíří
zpúsob života se
je patrný velký
hlavně
se usazují
Obě města
a
raně novověkého
středoevropských měst.
masivního rúshl obyvatel ve druhé
polovině
V obou
století, ale
v Budapešti se jedná o rúst mnohem vyšší a rychlejší. Výchozí podmínky pro rozvoj rozdílné - Praha je na
začátku
měst
v devatenáctém století byly
století v regionu
významným centrem, zatímco Budín je malé sídlo Pešť
na druhé
straně
metropoli. Již ve v
polovině
vzrústá a ve
stověžaté
třicátých
první
světovou
spíše
středověkého
větší
obě města
poměrně
Evropy
charakteru a
vesnici než budoucí stejně
velká a
vede. Náskok metropole na Dunaji
postupně
letech jsou
Budapešť jasně
století
před
připomíná
Dunaje
střední
zhruba
válkou zde žije již o 300000 obyvatel více než
Praze. To je zásadní rozdíl mezi
oběma městy,
který se dále
promítá do jejich dalších charakteristik. Rozdílně
školství,
péči
velká osídlení mají rúzné nároky na infrastrukturu, dopravu,
o chudé a nemocné apod. V Budapešti se na rústu
města
do
značné
míry podílí také nárúst administrativních funkcí nového hlavního
města.
Budapešť
stejně
jako
Vídeú
musela
sloužit
mnoha
funkcím
Kol. (1998) Dějiny Prahy II. Praha, Litomyšl: Ladislav Horáček - Paseka: s. 116 - 117 Více prostoru bude problematice připojování předměstí věnováno v následující kapitole. 49
31
multietnického státu a díky tomu se do jejich center stahovalo mnohem více nově příchozích
než tomu bylo v Praze. Tam naopak nároky na administrativu
provinčního města
nebyly natolik velké a
19. století pochlubit tak ohromujícím patrný na je v
tváři města
podstatě
-
činžovní
činžovní
rysy. V obou
městech
případě
metropole se tudíž nemohla v růst měst
Rozdílný
současného
centra Pešti, zatímco
domy zejména na jejích bývalých Budapešť
počet
roste
je dodnes
domy, typická budova devatenáctého století,
Podíváme-li se na Prahu a
- v
růstem. 50
jediným stavebním prvkem
v Praze najdeme
čtvrtích
česká
předměstích.
z jiných hledisek, zjistíme shodné
obyvatel zejména v
Prahy se jedná o její
předměstí
nově
budovaných
- Karlín, Smíchov,
Královské Vinohrady, Žižkov, Holešovice či Libeú. V Budapešti zaostává původní
nově
osídlení Budína za
Elizabetino, Josefovo, Františkovo v kruzích Nové
směrem
Město,
Josefov,
obyvatel, ale tento obyvatelé,
od Dunaje do
kteří
růst
město
pešťské
Hradčany
stejně
-
pešťské
nezadržitelně
strany -
vnitřní město
roviny. Pražské
šíří
a
předměstí
jako v Pešti podílejí na čtvrtích,
populačně
politický a kulturní význam Budína a
se
(Staré a
a Malá Strana) sice také zvyšuje
usidlují zejména v nově budovaných vnitřní město
čtvrtěmi
rostou
je ve srovnání s růstem
se v Praze
Budín a pražské
stavěnými
počet
zanedbatelný. Noví
růstu měst
zatímco starobylé
nejvíce, se
čtvrti měst
-
stagnují. V Uhrách stagnuje také
hospodářské,
kulturní i politické
centrum se usazuje v nových budovách v Pešti. V Praze je tomu jinak, vzhledem k tomu, že pražská
předměstí
byla samostatnými
městy, nemůžeme
v nich najít instituce celozemského významu, které v
podstatě
zůstávají
Hradčan.
v rámci Starého a Nového
4.2 Imigrace jako faktor
Mimořádný růst
vedené 50
nejrůznějšími
Města,
Malé Strany či
až dodnes
růstu
Budapešti byl výsledkem masivní vlny imigrace
ekonomickými a sociálními faktory. V roce 1857 byly
Gary, B. Cohen (1989) The Social Structure of Prague, Vienna and Budapest in the late Nineteenth Century. in: Gyorgyi Ránki (ed.) Hungary and European Civilisation. Budapest: Akadémiai Kiadó: s. 181
32
dokonce více než
dvě třetiny
obyvatel Pešti
tvořeny
imigranty. Ti
přicházeli
jak ze sousedních oblastí Pešti a Fejéru, tak i ze severu z okolí Nitry a Komárna,
stejně
jako z jihu z oblasti Bács. 51
Souměstí
se stalo
přitažlivým
také
pro chudší obyvatele z přelidněných oblastí jiných částí monarchie - z Čech, Haliče,
Moravy, horního a dolního Rakouska,
Bukoviny
či
Slezska.
Silná migrace do již spojené Budapešti dále rostla. V následující tabulce vidíme, že město
a až
maďarsky
(oblast
později
čím
dál tím více obyvatel Budapešti se narodilo mimo
se sem přistěhovalo. Je také
kteří přišli
mluvící imigranti. Lidé,
Pešť)
a ostah1ích
obyvatel hlavního hodně těch,
částí
města.
do
I když je nuh1é
počítat
maďarština
Během
jedné
či
přicházeli především
města
z okolí Budapešti tvořili
i oni musí
převzít
dvou generací se tak
polovinu
s tím, že mezi nimi bylo i přesto zřejmě
nebyla,
Lidé ze Slovenska, Chorvatska
Budapešti se svým vlastním jazykem, ale brzy si maďarském městě
že
Uherského státu, už v roce 1891
jejichž rodným jazykem
Maďaři převládali.
zřejmé,
či
Rumw1ska
uvědomili,
tento jazyk pro
svůj
rodilí
přicházeli
že v
téměř
do
zcela
každodenní život.
pomaďaršťovali.
Tabulka 3: Obyvatelé Budapešti podle místa narození (v procentech) 52
IMÍSTO NAROZENÍ / ROK
1881 1
Budapešť
1891 1
1901 1
42,75
39,28
36,73
7,73
8,68
7,54
Ostatní Uhry
37,92
42,96
47,97
Rakousko
9,27
7,41
5,97
Zahraničí
1,47
1,17
1,1
Neznámo, ostatní
0,86
0,5
0,69
Oblast
Pešť
I
*** Geréí, A., Poór, J. eds. (1997) Budapest. A History from its Beginnings to 1998. New York: Columbia University Press: s. 72 52 Thirring, G. (1904) Budapest Székes Féívá.ros. Statisztikai évkonyve 1899-1901. Budapest: Grill Ká.roly Kil'. Udvari Konyvekereskedése: s.30
51
33
Přitažlivost
devatenáctého století do velkých
měst
města
hlavního značná.
Prahy
uvolnění
Po
stalo cílem mnoha lidí,
uplatnění. Město
byla
ve
kteří
na
venkově
jen
a
těžko
nacházeli
bylo šancí, jak se dobrat lepšího postavení, možností, jak si
v
českých
magnetů
z Benešovska, Českobrodska,
Příbramska. Jižněji
již
převládalo přistěhovalectví
takového přicházeli
zemích byla Praha. Noví obyvatelé
zejména ze středních Čech, Sedlčan sk a
stěhování
robotních povinností se
založit vlash1.í rodinu, naplnit své sny.53 Jedním z hlavních přistěhovalectví
polovině
druhé
Hořovicka,
do
Vídně
a
projevovala se i přitažlivost Českých Budějovic či Plzně. Silný proud přistěhovalců směřoval do Prahy také ze severních Čech - z Polabí, Pojizeří a Podorličí.
Do Prahy
do hlavního
města
přicházelo
Moravanů,
jen minimum
monarchie než do
provinční
ti se
Prahy.
stěhovali raději
Přistěhovalectví
do
Prahy převládalo jen ve středních a středovýchodních Čechách, v ostatních oblastech se stala
silnějším
magnetem Vídeil.. Také
dávalo jednoznačně
přednost
rakouské metropoli. 54
Roku 1880, v
době největšího přistěhovalectví
příslušníků. Většina
20,6 % pražských domovských
německé
obyvatelstvo
do Prahy, zde žilo jen obyvatel se do Prahy
přistěhovala z jiných oblastí Čech, byly to skoro tři čtvrtiny - 74,4 %. Žili zde
také lidé pocházející z jiných zemí monarchie Nepatrnou
část
obyvatel hlavního
desetin obyvatel Prahy,
kteří
města tvořili
(včetně
Moravy) v podíl 3,6 %.
cizinci (asi 1,4 %).55 Skoro městě
se narodili jinde než ve
a
devět
čtyřech
příměstských obcích, pocházelo z okresů, kde měli Češi výraznou většinu.
Z
těchto
údajů
Obyvatelstvo centrum
je
zřejmé,
stěhující
českého
se z
že v Praze se českých
oblastí
měnil
také
poměr
národností.
postupně proměnilo
Prahu v
národa a jeho kulturních institucí. ***
Migrace do
velkoměst
s urbanizací. Velká evropská
se stala jedním z hlavních města
procesů
devatenáctého století
spojených
většinou neměla
Vošahlíková, P. (1996) Jak se žilo za časl! Františka Josefa I. Praha: Svoboda: s. 27 Kol. (1998) Dějiny Prahy II. Praha, Litomyšl: Ladislav Horáček - Paseka, Horská, P., Maur, E., Musil, J. (2002) Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa. Praha - Litomyšl: Paseka 55 Ledvinka, V., Pešek, J. (2000) Praha. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny: 5.465 53
54
34
dostatečný přirozený přírůstek přistěhovalectví
masovém
růst
obyvatel a jejich
Stejně
lidí z venkova.
byl tudíž založen na
tomu bylo v Praze i nově
Budapešti. Podobná byla i situace z hlediska etnického profilu příchozích.
Ti se
maďarské
resp.
značně
stěhovali
měst
obyvatel venkovského čtvrti
v
města téměř
původu
se
měnilo
čistá.
etnicky
etnicky
S rostoucím
počtem
také sociální složení často
se svým charakterem
přistěhovalců
Pocity svého
imigranti si na podmínky
města. Zvláště
podobaly venkovskému
osídlení, ve kterém tu a tam nechybělo ani domácí užitkové Někteří
převládalo české, přeměna
obyvatelstvo. Tím byla dána postupná
smíšených
předměstské
z venkovských oblastí, ve kterých
městského
zvířectvo.
života zvykali jen
v metropoli popisuje Magda Szabó
při
stěží.
vzpomínkách na
dědečka:
"K
pustě
se beztak upíná s neobvyklou silou, po celý život na ni nostalgicky
vzpomíná, oplakává její širokou oblohu, její rostliny,
střemchu
houští, orla, jenž se vznáší nad krajinou, i po letech krákání havram'i, nemlíže se
smířit
s prachem
ba ani s jeho obyvateli, nebof lidé na
pustě
ještě
velkoměsta,
se mu zdají
a dřín, mlžný opar zavěšený na
slyší v Pešti pisklavý hlas zajíce,
s jeho
nepřirozeným
upřímnější,
letním horkem,
ušlechtilejší, a harmonické
úseky života tráví vždycky na pustě a na samotách. "56
4.3 Etnická struktura
Ehlická struktura Budapešti se
postupně
integrovala a na konci století
se z multietnické Budapešti stává národní metropole na tomto obratu oblastí.
měla především
Maďarštirla
byla
úřadech či ještě
vyučovacím
56
imigrace z venkovských, ehlicky
většin.a
novin v
maďarštině, stejně
v obchodech domluvit pouze
posilována
Zásadní podíl maďarských
se brzy stala nepostradatelnou pro každodenní život
v metropoli, kde vycházela se na
Maďarů.
vzděláváním
tak bylo možné
maďarsky. Nadřazenost
- od roku 1860 byla
maďarština
jazyka
jediným
jazykem ve školách.
Szabó, M. (1977) Staromódní
příběh.
Praha: Odeon: s.52 - 53
35
Kolem roku 1850 žilo v Budapešti daleko národnosti - asi jedna třetinaY Hlavní vlna polovině
století,
konci století národnosti.
zvláště
zůstává
Většina
méně
maďarizace
obyvatel
maďarské
tedy probíhá ve druhé
v období po rakousko - uherském vyrovnání. Na
už jen asi dvacet procent obyvatel
nemaďarské
z nich jsou Němci, ostatní jsou Slované. Nejvíce je Slováků,
ale žije zde také dost
Poláků
a
maďarské
metropoli se
podařilo přilákat
i více
než pět tisíc lidí z Čech a Moravy.
Tabulka 4: Národnostní složení obyvatel Budapešti v roce 190158 POČET
PODÍL V PROCENTECH
559965
79,6 %
Německá
98515
14%
Slovenská
24091
3,4%
Polská
7411
1%
4132 + 1157
0,75%
Srbská
1830
0,3%
Celkem
703448
99%
ABSOLUTNÍ
NÁRODNOST Maďarská
Česká (+ Moravská)
Z hlediska etnického složení židovskému obyvatelstvu, jehož
počty
města
se
je nutné se
zvětšují
věnovat
taktéž
a roste také význam jeho
postavení. Židé se v devatenáctém století do Budapešti houfně stahují a z původního zanedbatelného počtu Židů se stává až pětinový podíl na městském
obyvatelstvu. 59 V posledních
dekádách
devatenáctého
století
přicházejí do Budapešti každoročně tisícovky Židů, zpočátku proudí spíše ze
západní části monarchie, z Moravy a Čech. Po roce 1867 přichází Židé
Urbanitsch P., Wandruszka A. red. (1980) Die Habsburger Monarchie 1848-1918. Bd.III/1,l. Die Volker des Reiches. Wien: s. 457 58 Thirring, G. (1904) Budapest Székes F6város. Statisztikai évkónyve 1899-1901. Budapest: Grill Károly Kir. Udvari Kónyvekereskedése: S.44 59 U vídeňského antisemitského starosty Karla Luegera si tím Budapešť vysloužila nelichotivou přezdívku "Judapešť". 57
36
Haliče
z východu - ze zaostalých vesnic velmi
dobře uplatňují
a Ruska. 6D vytváří
a brzy se mezi nimi
Nově příchozí
se ve
městě
bohatá vrstva podnikatelské
buržoazie. S tímto je spojen i jejich rostoucí politický,61 kulturní a intelektuální svědčí
vliv. O významu této skupiny obyvatel
i to, že v období ke konci století
získalo 120 jejich členů šlechtický titu1. 62 Během druhé poloviny devatenáctého století se Židé jako skupina
národní
či
mění
etnická
pomalu rozpouští a židech mluvit identitu a
maďarizuje,
především
často
na skupinu náboženskou. Jejich eh1ická identita se
roku 1848 se židé
či
Evropě
přidali
a
jazyk.
těžit.
na stranu
skupině,
zůstali. Maďarské
maďarské
Postavení století dobré, katolicismu,
sňatky
o
v Uhrách byla jedna příčin.
Již v revoluci
národního hnutí,
obzvláště
po
Na této
straně
národní hnutí z toho mohlo velmi
dobře
části říše tvořili Maďaři
počet
mezi ostatními
zvyšoval i tím, že se židé
národnosti. 63
židů
těšili
a
můžeme
přijala maďarskou
členy německých cechů.
etniky menšinu, velice stáli o to, aby se jejich k
která
Maďarizace židů
maďarského
Vzhledem k tomu, že v Uherské
přihlásí
dvacátého století
měla několik důvodů
útocích na židovský majetek páchaný již uherští židé
začátku
jako o náboženské
také jména
z nejkompletnějších v
takže na
se
v Budapešti bylo v období od kompromisu do společenské
úctě.
mezi nimi a katolíky
začátku
Mnoho z nich konvertovalo ke či
protestanty nebyly výjimkou.
Asimiloval se také jejich životní styl a náboženské zvyklosti ztrácely v jejich životech roli. Teprve po roce 1900 se antisemitismu moderního typU. 64 začínají
v
Společenské
poprvé odmítat vstup žid um,
nežidovské. literatuře,
Stále
častěji
se
začínají
v parlamentu. Zlatá doba
kluby, restaurace a kavárny
rozdělují
objevovaly židů
ukazovat první stopy
se tak na ty židovské a
antisemitské
výpady
v tisku,
v Budapešti skončila.
Lukacs, J. (1988) Budapest 1900. A Historical Portrait of a City and Its Cultme. New York: Grove Press: s. 95 61 V roce 1900 bylo 40 % budapešťských voličú židovského púvodu. 62 Gero, A., Poór, J. eds. (1997) Budapest. A History from its Beginnings to 1998. New York: Columbia University Press 63 Lukacs, J. (1988) Budapest 1900. A Historical Portrait of a City and Jts Cultme. New York: Grove Press: s. 190 - 191 64 Lukacs, J. (1988): s. 187 60
37
*** Ještě
v první
polovině
většinou jazykově německý měšťanstva
charakter, což se týkalo do
jiných národností,
například Francouzů
začal
elementu zejména z okolních obcí se vrstvách pražské řemeslníků
a
společnosti.
obchodníků
mělo
devatenáctého století
Působila
pražské
určité
měšťanstvo
míry i šlechty a českého
a Ital-Ll. Vliv
prosazovat zejména v nižších hlavně
zde
potřeba
praktická
domluvit se se svými zákazníky mimo Prahu.
Kromě Čechů a Němců se v Praze usídlili i Francouzi, které vyhnala ze země Stejně
francouzská revoluce.
tak se objevovali i Poláci po revoluci
třicátých
let. 65 Až do poloviny 20. století zústávala Praha etnicky smíšeným i když podíl
německé
menšiny stále klesal.
Přesnější
městem,
údaje máme až ze 60. let
19. století, kdy v Praze žilo asi 80 % Čechů a necelých dvacet procent Němců. O dvacet let
později tvořili němci
%. Na klesající podíl
německého
Zejména to byla emigrace v
českých
jen desetinu obyvatelstva a v roce 1910 jen 6 obyvatelstva
venkovanů
z
rodinách vyšší než v rodinách
mělo
českých
několik skutečností.
vliv
počet dětí
oblastí. Dále byl
německých
a také více
německých
rodin bylo bezdětných. Odlišné bylo sociální postavení Čechů a Němců. Podíl německého
obyvatelstva byl vyšší mezi majetnými vrstvami výjimek,
podobně
a k německé národnosti se hlásilo i více
úředníků
aristokracií existovalo pouze pár důstojnictva
Naopak jen malá prohlašovala za můžeme říci,
část
Němce.
že nejvíce
dělníků,
českých
řemeslníků
či
drobných
a Václavského
německé
obyvatelstvo
tomu bylo u a
obchodníků.
obchodníků
se
Z hlediska geografického rozložení jednotlivých etnik Němců
žilo v dolní
části
Nového
Spálenou a Senovážnou, kde jejich podíl dosahoval Příkopů
mezi
náměstí
města
mezi ulicemi
téměř třetiny.
bydlely nejbohatší vrstvy. Na Starém
soustředilo
V oblasti městě
se
v okolí Staroměstského náměstí. 66
Specifickou skupinou v národnostně se vyhraI1ující Praze tvořili Židé. Ti byli vymezeni
především
mluveného jazyka. V Praze
65 66
Kol. (1998) Kol. (1998)
Dějiny Dějiny
z hlediska náboženského a
tvořili
nezanedbatelnou
Prahy II. Praha, Litomyšl: Ladislav Prahy II. Praha, Litomyšl: Ladislav
část
Horáček Horáček
méně zřetelně
podle
obyvatelstva - kolem
- Paseka: s. 26 - Paseka: s. 133 - 134
38
počet postupně narůstal
roku 1820 jich zde žilo asi osm tisíc a jejich téměř třicet
tisíc
před
první
světovou
válkouY Z hlediska národnostního byla
situace pražského židovstva komplikovaná. Mezi významnou, německou
nalézala iv
skupinou pražských
židů
národnostně neurčitelná
rodině hovořila oběma
to, že židé, německých německou
kteří
škol. Tato
a malou
židovská
českou
většu,a,
nevyhraněná
řeč
českou,
skupu,a se
která v
přidávala
a
často
příslušnosti svědčí
v
různém
děti
i
do
období na
jindy na českou stranu. zavádění
němčiny
styku mezi obyvateli pražského ghetta. Elita ghetta v té
samozřejmě němčinu dobře
hovorové
zaměstnání
i nadále posílali
Od konce osmnáctého století probíhalo veřejného
jednoznačně
židovskou komunitou se
jazyky. O jejich nejasné etnické
uvedli obcovací
až na
němčině.
znala a chudší vrstvy se
Pro židovské
děti
přizpůsobily
byly zavedeny
německé
a
do
době
přešly
k
školy, které
postupně zvýšily úroveň němčiny požívané židy. Češtu,a ale z ghetta nikdy
nevymizela zejména
kvůli
obchodním
obyvatelstvem a také
kvůli
rodinným vazbám na židy usídlené v jazykově
českých
oblastech. Rozvíjející se národní
stykům,
které
měli
uvědomění českého
židé s českým
obyvatelstva
čím
dál tím více vyvolávalo tlak na židovské obyvatelstvo v otázce národnosti. Především
tehdy, když židé
existenčně
závislí na
67
Boháč,
A. (1923) Hlavní
české
město
měli
malý obchod nebo
řemeslnickou
dílnu a byli
klientele.
Praha: Studie o obyvatelstvu. Praha: Státní
úřad
statistický: s.
77
39
Tabulka 5: Podíl
židů
řeči
podle obcovací
v letech 1890 a 1900 (v
procentech)68 1900
1890 ČESKÁ
NĚMECKÁ
ČESKÁ
NĚMECKÁ
město
25
75
64
36
Nové město
23
77
44
56
Malá Strana
44
56
78
22
Hradčany
79
21
71
23
Josefov
31
69
69
31
Celkem
26
74
54
46
Staré
rozdělení
Jak je patrné z tabulky, ke konci století se komunity podle jazyka asimilace byly
zřejmě
značně mění. Určujícím
socioprofesní
nacházeli práci snáze ve nepočetných
otevírala Židovská
firem
řada
chudší a
německých.
elita
výrobě
měšťanskou společností.
kvalifikovaní židé
vzdělané
Naopak pro bohatší a
zajímavých kariér v elih1ím,
a tovární
méně
oné národnostní
většinovém prostředí českých zaměstnavatelů
hospodářská
směnárenství
důvody:
či
motivem té
židovské
německy
především
podnikala
Sociálně
(kartounky).
Manželské svazky uzavírala
mluvícím ve
než u
židy se
prostředí.
velkoobchodě,
byla spjata s německou především
ve vlastním
okruhu nebo s příbuznými z jiných evropských metropolí. Aby znásobila své možnosti
přistupovala často
ke
křtu.
Konverze jí
většinou otevřela přístup
mezi honoraci, což bylo nezřídka stvrzováno sňatky s křesťany. Židé brzy hráli důležitou
roli v rozvíjejícím se pražském
průmyslové výrobě vzrůstal.
měli
židé v první
se židé
začali
polovině
Na celkovém
století asi
prosazovat nejen v
průmyslu
hospodářském
čtvrtinový
průmyslu
potenciálu Prahy
podí1. 6Y Kolem poloviny století
ale také v politice. Roku 1849 byl
do sboru obecních starších poprvé zvolen žid v letech 1850 až 1852 vykonával i funkci
a jejich podíl na
tiskař
městského
Mojžíš Izrael Landau a
radního'?o
Kol. (1998) Dějiny Prahy II. Praha, Litomyšl: Ladislav Horáček - Paseka: s. 137 Ledvinka, V., Pešek, J. (2000) Praha. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny: 5.465 70 Kol. (1998) Dějiny Prahy II. Praha, Litomyšl: Ladislav Horáček - Paseka: s. 90
68 69
40
Celkově můžeme říci,
že v Praze žilo jen velmi málo obyvatel,
kteří
by
se narodili jinde než v Čechách. V roce 1910 pouze 2500 osob pocházelo z Moravy a jen
několik
desítek z
Haliče.
Z Haliče
přicházeli
úředníci
s rodinami a usazovali se zejména v Josefově, na
Straně.
Přistěhovalectví
přicházeli průmyslníci,
Ruska, Itálie
či
z jiných
zemí
bylo
zejména vojáci a
Hradčanech
zanedbatelné.
obchodníci, studenti, kvalifikovaní
a Malé
Německa
Z
dělníci.
Z USA,
Francie pocházelo v roce 1910 asi jen přes 700 osob.?1 ***
V Budapešti i Praze
můžeme
z hlediska etnického složení pozorovat
ke konci století podobné trendy. Z obou metropolí se stávají centra resp.
maďarského
čeština
taktéž že
maďarština
a
němčina.
národa, které v nich dominují
Velký
mění
příliv přistěhovalců
národnosh,í strukturu
nově příchozí
nemusel být přicházelo
etablují stále více ve
byli v
činěn
velké množství
časem pomaďaršťovali.
maďarština
byla
obecně
ohledně
Slováků
Ve velkém
to i na soukromých školách.
mizí
oblastí
V Praze byla situace odlišná v tom, mluvící obyvatelé, na které
používání
češtiny.
Do Budapešti ale
a jiných slovanských obyvatel, městě
veřejného
maďarštinu
Maďarizace
kteří
se
to snad ani jinak nešlo, protože
užívaným jazykem
také školský systém, který povoloval
postupně
styku,
českých či maďarských
převážné většině česky
žádný nátlak
dál tím více. Tím, jak se
veřejném
z jazykově
města.
čím
českého,
styku. Svou roli hrál
jako jediný vyučovací jazyk a
tedy probíhala v Budapešti dílem
jako samovolný proces a dílem se jednalo o státní politiku. Z hlediska sociálního složení jednotlivých etnických skupin byla situace taktéž podobná. Bohatší vrstvy mluvily naopak
česky,
resp.
v Budapešti se židé
maďarsky.
houfně přidávali
v Praze mnoho z nich movitější
Odlišné rysy
zůstávalo
na
měla
hlavně německy,
židovská asimilace. Zatímco
maďarskou
stranu a asimilovali se,
součástí německého
vrstvy židovstva nebylo prestižní přihlásit se k
to tudíž zejména židé chudších a
středních
ty chudší
Zvláště
etnika. české
vrstev,
pro
národnosti. Byli
kteří
se ke konci
devatenáctého století počešťovali.
71
Kol. (1998)
Dějiny
Prahy II. Praha, Litomyšl: Ladislav
Horáček
- Paseka: s. 137
41
4.4
Věková
struktura
týče věkového
Co se mladým
městem.
nově příchozí.
Je
od 15 do 40 let
polovinu obyvatel. obyvatel
města.?2
charakteristikou většina
přicházejí
Lidé
v Budapešti v období konce století
do 15 let a lidé nad 40 let
třetiny
přibližně
sňatek
obraz Budapešti jako
čtvrtinu
století.?3 Další
třetina
města
vdaná a ženatá. Tyto
plného mladých lidí, nedostačují
kteří
k tomu, aby
a založit rodulu.
nejvíce
sll.atků
zakládat rodinu až po dvacátém pátém roce
je uzavřeno mezi třiceti a
platí jak pro muže, tak ženy. Z počtu
nemanželských
kolem 25 nemanželských pešťské straně
každý
stabilně
populace v období ke konci století je fakt, že
začmají mohutně
vedl k velkému
tvořili
přelomu
obyvatel v období na
budapešťské
vytváří
přičemž
závazků, kteří
mladí lidé bez
za prací a jejich ekonomické podmínky ještě
mohli uzavřít
tvořili
zakládají rodiny. Skupina lidí v produktivní
obyvatel byla svobodná 74 a asi jen jedna
charakteristiky
života,
Děti
obyvatel
Budeme-li sledovat podíl obyvatelstva do dvaceti let jsou to
dvě
již více než
tvořila
část
tím, že velkou
stěhují především
že se
místě bydliště
teprve v novém věku
především
To je dáno
zřejmé,
Budapešť poměrně
složení obyvatelstva byla
dětí
Dunaje. Co se
těchto údajů
dětí.
Jejich
je
počet
čtyřiceti
zřejmé,
počet
tři čtvrtiny
manželství.?5 To je dáno zejména tím, že do velkých chodily rodit také ženy z venkova, které se zde
stabilně
byl vyšší na
narozených v nemocnicích a
porodnicích, je nuhlé konstatovat, že skoro
Toto
že takový stav
se pohyboval
na 100 narozených. Jejich
týče dětí
věku.
let
veřejných
z nich se rodily mimo městských
chtěly
skrýt v
nemocnic anonymitě
velkoměsta.
***
Thirring, G. (1904) Budapest Székes F6város. Statisztikai évkonyve 1899-1901. Budapest: Grill Káraly Kir. Udvari Konyvekereskedése: s. 32 73Enyedi, G., Szirmai, V. (1992) Budapest. A Central European Capital. London: Belhaven Press: s. 56 74 63,5 % mužů a 53,6 % žen bylo svobodných. 75 Thirring, G. (1904): s. 32 72
42
Podobná situace jako v Budapešti panovala i v Praze. Také hlavní město
českého
intenzivního
království bylo
přistěhovalectví
městem
poměrně
mladým. V
důsledku
venkovského obyvatelstva a to zejména osob
svobodných nebo mladých rodin na
počátku reprodukčního
Praha aglomerací s převahou lidí mladých a v
období
reprodukčním věku
zůstávala
a to až do
období mezi válkami.76
Rozdělení
Tabulka 6: mužů
obyvatelstva Prahy podle
MUŽI
ŽENY
O -191et
3925
3483
20 - 39 let
3561
3693
40 - 59 let
1946
2023
Více než 60 let
568
801
Jak je vidno z tabulky,
věk
roku 1900 (na 10 000
a 10 000 žen)77 VĚK / POHLA ví
věku
věku
do dvaceti let, více než
byl v Praze
poněkud
téměř
třetina
40 % obyvatel Prahy bylo v mladém
lidí byla v produktivním
nižší než v Budapešti, lidé
věku. Sňatkový
nejčastěji
vstupovali do
manželství mezi dvacátým a dvacátým pátým rokem života nebo mezi dvacátým pátým a bylo v Praze třicet
třicátým
ještě větší
stavu jasně
Přesto,
že ke
množství nemanželských
procent. Tak vysoké
přicházely
rokem.
číslo
je
sňatkům
dětí
docházelo
dříve,
než v Budapešti -
téměř
nejčastěji vysvětlováno
tím, že do Prahy
rodit svobodné matky z venkovských oblastí. Z hlediska rodinného převládali
lidé svobodní - bylo jich přes padesát procent, jak mezi
ženami, tak mezi muži. Ženatých a vdaných byla asi jedna třetul.a, zbylá část připadala
na ovdovělé a rozvedené.7s
Ledvinka, V., Pešek, J. (2000) Praha. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny: s.491 77 Boháč, A. (1923) Hlavní město Praha: Studie o obyvatelstvu. Praha: Státní úřad statistický: s. 76
66 78
Boháč,
A. (1923) Hlavní
město
Praha: Studie o obyvatelstvu. Praha: Státní úřad statistický: s.
70
43
Obrázek 9 - Historická mapa Prahy Obrázek 10 - Velká synagoga v Budapešti
",.
VNITŘNfpRóJ-lÓ - pR.ó.GUE:-INTÉRIEU~ Ndbohnslví israelski - eorfession israéltie...
Obrázek 11 - Židovské osídlení v Praze
~
~
F77A
mininúJO m.oůuthf()
rLLL1
f()-2Q defOd.UJ
~ ~
ců2Qti50
~ ~
ců'SOdl()() "
;,0 - .10
SO-100
fOU - 2fX) c;ůl()(Jd~
Z hlediska
věkové
struktury mají Praha i
rozložení. Díky silné, masové imigraci se jedná o děti
a lidé v produktivním věku,
města,
Budapešť
podobné
ve kterých
převažují
častokráte ještě před uzavřením sňatku.
4.5 Složení obyvatelstva podle náboženství
Podívejme se nyní na náboženské Můžeme
se zde setkat
téměř
poměry
městě
v hlavním
Uherska.
se všemi druhy náboženského vyznání obvyklého
v Evropě. Žili zde i lidé řecko-katolického vyznání, řecko - ortodoxní nebo unitáři, ačkoliv tvořili
jejich
počty samozřejmě
nebyly vysoké.
počet vzrůstal. Stejně
katolíci, následováni židy, jejichž
města (kalvinistů)79.
reformovaných obyvatel
Většinu
Podíl
obyvatel počet
tak rostl
evangelíků
poměrně
byl
nízký a stabilní, toto vyznání bylo obvyklejší mezi slovenskými obyvateli města. Počet katolíků
ke konci století stále klesal, ze 72 % v roce 1870 až na
60% v roce 1901, tito obyvatelé sídlili v
Budě.
převážně
na pravém
břehu
Dunaje,
Obyvatelstvo kalvinistického vyznání se usidlovalo zejména v
stavěných dělnických předměstských čtvrtích čtvrť. so
Z toho
obyvatelstvo čtvrtích.
můžeme
Zde také
jako byla Josefova a Františkova často
usuzovat, že kalvinistického vyznání bylo
přistěhovalé můžeme
z jiných
částí
nově
Uherska, které se usidlovalo v
těchto
najít kalvinistické kostely. Sl
Židovské osídlení v Budapešti nemělo středověký charakter, židé byli totiž roku 1746 z
města
vyhnáni. Tak zanikla jejich
tradiční
několik
uliček
budínského hradu, kde existovalo se židé
začali
vracet asi až po vydání
židovských
tolerančního
sídla v blízkosti i synagoga.
Zpět
patentu. Z censu roku 1787
vyplývá, že v Budě i Pešti žilo dohromady jen 130 židů. Více jich žilo v Óbudě - asi 1600. I v devatenáctém století jejich pešťské straně
počet
v této
čtvrti zůstává
se židovské obyvatelstvo usadilo zejména v
vyšší. Na
Elizabetině
a
Vyznání v roce 1901: Římsko-katolické 60,7 %, Evangelické 5,3 %, Reformované 8,9 %, Izraelitské 23,6 %. 80 Thirring, G. (1904) Budapest Székes F6város. Statisztikai évkonyve 1899-1901. Budapest: Grill Károly Kir. Udvari Konyvekereskedése: s. 37 Sl Původní kalvinistické obyvatelstvo (stejně jako židovské, viz níže) sídlilo především ve Starém Budíně (Óbudě), kam bylo vypuzeno administrativními opatřeními. 79
44
Terezině čtvrti,
tam
tvořili
nenajdeme zde žádné uličky
v
převážně
Elizabetině
až 40 olt) obyvatel. Jinak ale bylo dosti rozptýlené,
výlučně
čtvrti
čtvrti
židovské
Ačkoliv některé
ani ghetto.
kteří
s vysokou hustotou obyvatel,
pocházeli
z chudých poměrů, tak mohly působit. ***
Mezi pražskými obyvateli jasně
převládali
katolíci, ale ke konci století
pozorujeme jistou dynamiku ve vývoji náboženských se vyskytovali izraelitů,
poměrů.
Mezi Pražany
vyznavači nejrůznějších směrů kromě katolíků, evangelíků,
zde najdeme také anglikány, uniaty, ale také
členy
staroarménské
církve. V následující tabulce vidíme, jak se náboženská struktura
města měnila
v posledních desetiletích devatenáctého století.
Tabulka 7:
Rozdělení
pražského obyvatelstva podle vyznání (v procentech)82 1880
1890
1900
1910
Katolické
91,6
92,2
92,7
92,6
Evangelické
1,7
1,8
1,7
2
Izraelitské
6,5
5,9
5,3
4,7
Ostatní
0,2
0,1
0,3
0,7
Celkem (absolutní
Během
třiceti
posledních
podíl katolíkú, jisté největších změn
počet)
změny
314442 397268 514345 616631
let devatenáctého století se
mírně
zvyšoval
nastaly i mezi evangelickým obyvatelstvem, ale
doznali židé. Jejich
poměr
v Praze
postupně
více a více klesá.
Židé žili v Praze především ve starém židovském ghettu v Josefově, ale existovalo i židovské osídlení v Libni patentů
se zlepšily dosavadní
umožnilo majetným hustým
zastavěním
židům
či
na
občanská
opustit
Smíchově.
Po vydání josefínských
práva židovského obyvatelstva. To
počátkem
19.stol.
přelidněné
ghetto s jeho
a špatnými zdravoh1ími a hygienickými
poměry.
Židovské obci se do roku 1806 podařilo získat za hranicemi ghetta 89 domů
82 Boháč,
A. (1923) Hlavní
město
Praha: Studie o obyvatelstvu. Praha: Státní
úřad
statistický: s.
77
45
pro 181 rodin a revoluční
přes
velké obtíže pak byly koupeny i další objekty. Teprve
rok 1848 však
přinesl
změnu.
zásadní
Roku 1849 byl Josefov
"postaven na roveň ostatním městským čtvrtím", čímž si Židé mohli volit své bydliště.
začalo
Tím
hromadné
opouštění stísněného
stahovat nejnižší vrstvy etnicky obyvatelstvo se
stěhovalo
české
společnosti.
Movitější
novoměstských či
do moderních
začaly
Josefova, kam se
židovské
vinohradských
domů.
Evangelická víra byla pětina Němců
rozšířena výrazněji
vyznávala augšpurskou
hlediska se evangelíci koncentrovali
či
mezi
Němci,
asi jedna
helvetskou víru. s3 Z geografického
především
na Novém
Městě.
Na
začátku
dvacátého století se začíná rozmáhat atheismus a to především mezi Čechy, i když hlavní vlna zájmu o tento
směr
nastupuje až v
meziválečném
období. s4
***
Rozdíly v náboženské výraznější
shody
končí,
zatímco v Praze
v Budapešti protireformací
rychle
se
počet katolíků
spíše stagnoval
evangelíků.
metropoli
měli převahu
spíše
evangelického vyznání, zatímco v hlavním
vyznavači římskokatolické
židovským centrem, podílem
izraelitů
Budapešť
víry.
Ačkoliv
městě
Zde ovšem stoupal
nezasažené kteří
tolik
se stále
kalvinisté nad
evangelíky, zatímco v Praze tomu bylo naopak. V Praze byl Němců
nejedná o
či mírně
význam také evangelíci a protestanti,
z uherského venkova. V Budapešti
zřejmě
jsou
katolíci, existovala zde
skupina
V maďarské
měst
samozřejmě
méně početná
klesal.
měli větší
ačkoliv
městech tvořili většinu
židovská komunita a
stěhovali
dvou srovnávaných
než tomu bylo v jiných aspektech,
rozdíly diametrální. V obou početná
struktuře
značný
podíl
Němci
Uher byli
i Praha byla významným
ji v tomto ohledu
výrazně předčila
svým
na celkovém obyvatelstvu.
83 Počet kalvinistů 84
byl oproti vyznavačům augšpurské víry asi poloviční. A. (1923) Hlavní město Praha: Studie o obyvatelstvu. Praha: Státní statistický: s. 78 Boháč,
úřad
46
4.6 Sociální složení měst
měst
Sociální složení obyvatel poněkud obtížněji. určitých
byly
otevřeny
nůžky
tříd.
pomyslné
začaly
se
určit,
Cílem tohoto zkoumání je obvykle
společnosti
lidí ve
zařazovali
Neexistovaly výzkumy, ve kterých by se lidé
sociálních
poměru
v devatenáctém století zkoumáme
se asi
nůžky
dařilo dobře,
jakým
špatně
do
jakému
a jak doširoka
mezi bohatými a chudými. Zdá se, že tyto
v Budapešti rozevírat
především
po roce 1872, kdy docházelo
k radikální sociální a ekonomické diferenciaci obyvate1. 85 V období kolem sjednocení Budapešti zde žila vrstva velkoburžoazie čítající
jak
asi tisíc rodin. Tuto skupinu
se
postavila
velkoburžoazie
můžeme rozdělit
k modernímu
měla
podnikání. Zbytek se bál
změn
přiváželi
podle toho, Část
podnikání.
především
příležitostech,
na vlastnictví
které poskytovalo nové
a tím, že si udržoval odstup od nového
ekonomického života se stával izolovaným. obchodníci na potravinovém trhu,
dvě části
kapitalistickému
své bohatství založeno
nemovitostí, které se snažila využít v
na
kteří
Největšími boháči
byli zejména
dováželi na západní trhy potraviny a
z nich průmyslové výrobky. polovině
V druhé středních tříd.
výrazně
Zrušením cechovní povinnosti
mohli lépe uplatnit úspěšných
století rostly
řemeslníci, kteří
počty
během
maloburžoazie a
Bachova absolutismu se
se do Budapešti dostali z venkova. Z
se sytily především maloburžoazní vrstvy. Sem také
těch
patřili úředníci
a inteligence, která si svou obživu našla ve službách státního aparátu. Kolem roku 1870
můžeme
v Budapešti najít takových obyvatel asi 55 tisíc, což je
zhruba 17 % obyvatel. Období
průmyslové
růstu dělnické třídy. dělnickou
těchto
počet
třetina
především
obyvatel
obdobím
města
měla
se neustále zvyšoval, kolem roku 1890 to bylo
pracujících byla
mezi nimi i kvalifikovaná, 85
samozřejmě
Kolem roku 1870 asi
profesi, tento
asi 40 %. Polovina
revoluce je
dobře
zaměstnána
v průmyslu. Objevila se
placená elita. Tato místa vyžadující vyšší
Enyedi, C., Szirmai, V. (1992) Budapest. A Centra! European Capital. London: Be!haven Press: s. 67
47
kvalifikaci a
vzdělání
často zaplňována
byla
částí
pracovníky ze západních
monarchie, především Němci a Čechy, kteří již byli seznámeni s novými technologiemi. Kvalifikace a jako
dělníci
V důsledku
vzdělanost dělnické třídy
začali
pracovat také bývalí
růstu
dělnické
třídy
pracovníků
nekvalifikovaných
geografického říci,
obyvatelstva se dá
aristokratů, Rakušanů ačkoliv
čím
malého
počtu
lidí.
a
Němců.
stejně
v
německými
obyvateli
různých
rozložení
mezi patricije, vysoké z maloburžoazie
či
maďarských
malé. Pešf byla
oběma směry:
bylo zde možné
přicházela
do hlavního
podařilo
vyloučeni
Maďaři
města
nutně
týkala jen
jako sloužící pro
opustit jen málokterým. Byli to
z privilegií
měšťanské společnosti.
Němce
oblast
řemesel
a
se k lepšímu postavení mohli dostat
nebo pohostinstvíY
rozdělení
bohatství a moci
byl vyšší
úředníky či
poměr těch,
můžeme
říci,
že mezi
které bychom mohli
velkoburžoazii. Mezi
Maďary
žebříčku
měli
zařadit
bylo více lidí
z chudých plebejských vrstev než tomu bylo u
částí
skupin
relativně
Nejhorší postavení na sociálním z nemaďarských
sociálních
bohatých v nich bylo
a byli tak
města
Mezi
stabilní a bohatá,
lidí
dopravě
O eh1ickém
města.
obyvatel
a
poměrně
kvalifikované manuální práce. zaměstnání
služebnictva
dál více žen. S6
Oblastí, ve které se dalo zbohatnout, byla pro
skrze
malí obchodníci.
jako zchudnout. Sociální mobilita se
Většina
půdy či domů
počtu
zvyšovaly,
Tato vrstva byla
lepší vrstvy obyvatel a tento status se lidé bez
či
poměr
snižoval
naopak místem rychlé sociální mobility a to rychle zbohatnout
postupně
že Budín byl sídlem katolické buržoazie,
výrazně
procento
řemeslníci
na celkovém
pracujícími v továrnách se objevovalo Z hlediska
se
se
samozřejmě
Němců.
imigranti
Uher - Slováci, Rumuni apod. ***
A jaké bylo sociální složení pražské výčtu
v osmé tabulce vidíme, že
průmyslové město,
86
87
začátek
společnosti?
Z jednoduchého
dvacátého století zastihl Prahu jako
ve kterém více než polovina obyvatel
manuálně
pracovala
Enyedi, G., Szirmai, V. (1992) Budapest. A Central European Capital. London: Belhaven Press: s. 67 - 70 Enyedi, C., Szirmai, V. (1992): s. 66, 67
48
v určité
formě
zaměstnaneckého
poměru
samostatně. Značné
také v nejrůznějších úřadech, kterých v
Tabulka 8:
Rozdělení
své vlastní
procento obyvatel bylo
zaměstnáno
době
modernizace rychle
1900
1910
Samostatně činný
33%
33 %
Úředníci
13%
16 %
54%
51 %
Dělnictvo
nádeníci
se postupem
Prostřednictvím vzdělávacích
sociálních zkušeností a síly se
přibývalo.
pražského obyvatelstva podle typu obživy88
Dělníci, učedníci,
společenské
řemeslnických
řemesly, mělo
závodech. Stále mnoho lidí se živilo drobnými živnosti a pracovalo
či
v továrnách
a
času
začalo
také politicky organizovat.
podpůrných spolků
zároveň uvědomováním
dělnictvo
i v
důsledku početní
si své
tíživých a tedy i
stávalo podstatným subjektem pražské politické
scény. Logickým završením tohoto vývoje bylo založení Českoslovanské sociálně
demokratické strany na
Břevnově
u Kaštanu dne 7. dubna 1878.
Diferencovaná politická scéna se tak stala i obrazem do sociálních
tříd. 89
S růstem
dělnických tříd
je
společnosti,
jednoznačně
bydlení. To se v Praze vyskytovalo zejména v nových
rozvrstvené
spjato i
dělnické
předměstích
za
historickou Prahou. Typickou dělnickou čtvrtí se stal zejména Žižkov s nízkou úrovní bydlení, infrastrukhuy i služeb. Města
chudinou
byla v
přicházející
kteří
době
modernizace a
s prázdnými kapsami a
městě
uchytí. Ti,
často
v takzvaném pátém
si nebyli schopni obvodě
nepořádek,
opatřit
- na
Josefov se stal pražskou chudinskou špína a
průmyslové
představami
či
o tom, jak se ve
pravidelný příjem
místě původního
čtvrtí,
ale také kriminalita
revoluce zaplavována
končili
velice
židovského ghetta.
ve které se koncentrovala nejen
prostituce. Po asanaci tohoto území
88 Boháč, A. (1923) Hlavní město Praha: Studie o obyvatelstvu. Praha: Státní úřad statistický: 89
s.114 Ledvinka, V., Pešek,
J.
(2000) Praha. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny: s.494
49
se nejnižší vrstvy sociálně vyloučených nejrúznějších
na
předměstí
a
často
také do
slumú. 90
Podívejme se nyní na
továrníci a obchodníci, zastávali lepší
často německé
zaměstnání
Z hlediska postavení v
opačný
konec
měšťanstva.
nejbohatší vrstvy pražského
činné či
přemístily
společenského žebříčku,
Mezi nimi
převládali říci,
národnosti. Múžeme
na
zejména že
Němci
a tím také dosahovali lepšího sociálního postavení.
zaměstnání
je
často
múžeme
zařadit
mezi
samostatně
mezi osoby vykonávající administrativní práci, naopak v Praze žilo jen
velmi málo
dělníkú, učedníkú
nebo nádeníkú, jejichž rodným jazykem by byla
němčina. S Čechy tomu bylo naopak, ti zcela jasně převažovali ve skupině zemědělských
a prúmyslových
dělníkú,
mezi pracujícími v
dopravě
nebo mezi
dro bnými řemeslníky. 91 ***
Konec devatenáctého století je ve nárústem
dělnické
třídy,
střední Evropě
městech.
ta rostla vobou našich
k nejednotnosti statistických údajú je obtížné
spojen s masovým
přesně určit
Vzhledem
jakou roli hráli
dělníci
ve zkoumaných metropolích. Srovnáme-li ovšem dobu založení
Sociálně
demokratické strany, zjistíme, že
pozici než v Praze, jak tomu 1890. Praha, ve které městem
se silnou
začala
stav
založení uherské strany práce až roku dříve,
výraznějších značně
dál tím více lidí v
rozdílú, jsou to skupiny obyvatelstva, které ve posílily. Ke konci století se rozrústal nejen státní
měšťanské
administrativě, kteří
pak
či
banky zaměstnávaly
vytvářeli poměrně dobře
vrstvy.
Velkoburžoazie byla jak v Praze, tak v Budapešti velice německá,
90 91
z hlediska náboženství zde
měli silnější
často
etnicky
zastoupení také židé. Tyto
Kukla, K. L. (1992) Pražské bahno. Praha: Svoboda A. (1923) Hlavní město Praha: Studie o obyvatelstvu. Praha: Státní 126
Boháč,
se stala
a maloburžoazie mezi Prahou a Budapeští
aparát, ale i prúmyslové podniky, obchodní společnosti
situované
v Budapešti slabší
prúmyslová revoluce mnohem
středních tříd
zkoumaném období
čím
měl
dělnickou třídou.
Z hlediska nenacházíme
nasvědčuje
dělnický
úřad
statistický: s.
50
společenské přinášely
elity se
stěhovaly
do bydlení ve stejně
V Budapešti,
do prostorných
městě
bytů
v
činžovních
čtvrtích.
nový trend - vily v parkových
jako v celé uherské
společnosti,
ekonomické postavení majeh'lá šlechta žijící zejména ze svých
domech nebo
měla
stále výsadní
zemědělské
produkce
velkostatků.
4.7 Vzdělání
Podívejme se nyní na Začněme nejdříve
Budapešti.
konci století
začala výrazně
vzdělanostní
charakteristiky obyvatelstva
pohledem na gramotnost obyvatel. Ta se ke zvyšovat. Kolem roku 1870
necelých 70 % obyvatel nad šest let
věku,
zatímco na
umělo číst
začátku
a psát
dvacátého století
to bylo již 88 %. Asi nepřekvapí, že mezi muži byl vyšší podíl gramotných než mezi ženami, a to až 022 %. To
svědčí
o
Postupně
se tento rozdíl
mimořádném vzrůstu vzdělanosti
začal
snižovat až na 8 %.
u žen a jejich sílící emancipaci.
Skupina, která vykazovala nejnižší kazatele gramotnosti, byli slovenští
přistěhovalci,
především
mezi kterými bylo až 46% negramotných. V Budapešti
tak plnili především poptávku po nekvalifikované pracovní síle. Gramotnost obyvatel se mohla rychle zvyšovat díky velkému vzdělávacích počet
škol,
vyučovalo
institucí, které
učitelů
pouze
i
žáků
stovek
maďarsky
dětí
v
městě působit.
Mezi lety 1875 a 1900 se
zdvojnásobil. Podstatné je to, že se na všech školách
jen na základních školách se několik
začaly
počtu
a to i na učilo
těch
asi 4 000
nemaďarského
soukromých
dětí německé
původu.
nacionalismu vládla i na gymnáziích, kde
či
církevních.
národnosti, a dalších
Atmosféra
učitelé šířili
Ačkoliv
maďarského
myšlenky národního
hnutí s velkým zápalem.
51
Tabulka 9:
Vzdělávací
ústavy a
počty
studujících ve školním roce 1899 -
190092 POČET
POČET
ŠKOL
STUDUJÍCÍCH
Z TOHO DÍVEK
Základní školy
172
53893
25999
Měšťanské,
34
6188
dívčí,
7
opakovací školy
5
Učitelské
12
1565
1169
58
13941
665
vyšší
ústavy
Průmyslové
a obchodní školy
Chlapecká, dívčí
11311
1388 49
11
a
1
reálná gymnázia
5
Odborné školy
36
O 8743
284 O
4184
1635
Vysoké školy: Teologie
2
O 6671
Polytechnika
1
O
Univerzita
1
32
Kromě
škol uvedených v tabulce existovaly
speciální odborné školy, evangelické
či
průmyslových,
vzdělávacích
stejně
školy
umělecké,
jako církevní školy
rabínské. Velké množství bylo zejména škol obchodních a které
začaly
ústavů. 93
v Budapešti pouze Kromě několika
objevilo i první
vojenské ústavy,
ještě
tři,
vznikat od roku 1884, nebo dalších odborných
Počet
gynmázií také rostl: roku 1876 existovaly
zatímco k roku 1899 jich
můžeme napočítat
sedmnáct.
chlapeckých a reálných gymnázií se roku 1896 v Budapešti
dívčí
gymnázium, na kterém v roce 1900 studovalo 284 dívek a
jejich počet postupně narůstal.
92
93
Thirring, G. (1904) Budapest Székes F6város. Statisztikai évkonyve 1899-1901. Budapest: Grill Káraly Kir. Udvari Konyvekereskedése: s. 218 Gero, A., Poór, J. eds. (1997) Budapest. A History from its Beginnings to 1998. New York: Columbia University Press: s. 129
52
vzdělávání
Z hlediska trychtýře.
počtu
Z velkého
dívek
můžeme
dívek, které počet
základních školách se jejich
mluvit o tzv. jevu obráceného
začínají
svou studijní dráhu na
stále zmenšuje a na konci
s vysokoškolským diplomem jich skončí jen velmi málo. Z 26 tisíc navštěvovaly
Ovšem jen ještě méně
základních školy jich
žalostně
malý
počet
pokračuje
trychtýře děvčat,
téměř
ve studiu
-
které
polovina.
má možnost studovat prestižní gymnázium a
pak vysokou školu. rozdělení
studentů
na technice
ústavy národního -
maďarského
Jak vyplývá z národnostního univerzitě,
jednalo se o
vzdělávací
-
charakteru. Ve školním roce 1901 - 1902 studovalo na obou dvou institucích posluchačů
pouze kolem sta zahraničí. 94 Při
bylo
částí
překvapivé
na právnickou fakultu, kde jich studovalo
především
či
Habsburské monarchie
výuce v maďarštině to ovšem tolik
posluchačů připadalo Důvodem
z jiných
není. Nejvíce přes tři
tisíce.
to, že doktorát z práv byl jednou z nejjednodušších
cest k vyšším pozicím ve stáh1í správě. 95 *** Nově
češtinu
zvolený sbor obecních starších úřední
nejen jako
začal
jazyk, ale také jako jazyk
po roce 1861 prosazovat vyučovací
na pražských
městských
farních a triviálních školách. Od školního roku 1862/63 tak byla
používána
čeština
německy hovořící
ale
ještě několik
tento typ
na školách spravovaných a financovaných žáky
soukromých
vzdělání,
na
Vzdělání
městem zřízeny německé
německých
škol.
Němečtí
Pro
školy. Existovalo
žáci preferovali spíše
farních školách jich studovalo v šedesátých
českým žákům. 96
bylo vnímáno jako základní prvek emancipace lidí, bylo
tudíž prosazováno
vzdělávání
Základem kvalitního začátku
být
městských
letech jen 26 oproti 3 349
na
měly
městem.
vzdělání
v národním jazyce,
stejně
jako
vzdělávání
bylo studium klasického gymnázia. To
žen.
mělo
již
století v Praze silné postavení a oblibu. Roku 1817 studovalo
94Thirring, G. (1904) Budapest Székes F6város. Statisztikai évkonyve 1899-1901. Budapest: Grill Károly Kir. Udvari Konyvekereskedése: s. 236 95 Lukacs, J. (1988) Budapest 1900. A Historical Portrait of a City and Its Culture. New York: Grove Press: s.143 96 Ledvinka, V., Pešek, J. (2000) Praha. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny: s.468
53
....
~ ,~r-
:t
",
.•
Obrázek 12 - Školní výuka
;. '....
. l
"
rl' _ .. rl'!'
t
.
Obrázek 13 - Školní budova v ulici Školní v Praze Obrázek 14 - Očkování malých
Obrázek 15Ringhofferova továrna na Smíchově
7,
•
-
dětí
třech
v Praze na
v Klementinu) dokonce více ačkoliv měla
oproti 1134, světové
studentů
třetinu méně
Praha o
Počet středních
škol podle
staroměstské
než na gyrrmáziích ve Vídni - 1350
války vzrostl počet gyrrmázií všech
Tabulka 10:
novoměstské,
gyrrmáziích (malostranské,
typů
začátku
obyvatel. Do
první
na dvacet sedm.
vyučovacího
jazyka97
1890
1912
ČESKÉ
NĚMECKÉ
ČESKÉ
NĚMECKÉ
Gymnázium
3
5
5
5
Reálné gymnázium
2
3
7
4
Refonnní gymnázium
3
-
4
1
3670
2510
7008
2369
-
-
1
1
škola
-
-
3
1
Ústav pro vzdělávání učitelů
-
-
2
1
Ú stav pro vzdělávání učitelek
-
-
2
1
Obchodní akademie
-
-
2
1
Studentů
na
veřejných
gymnáziích
celkem Soukromé gymnázium Vyšší
dívčí
Úspěchy měla Praha i voblasti dívčího školství. Roku 1863 byla otevřena
vyšší
dívčí
škola o
v Praze výuku soukromé
třech dívčí
a
později
o šesti
třídách.
V roce 1890 zahájilo
gyrrmázium Minerva, založené z popudu
Elišky Krásnohorské. Tento ústav
představoval
první
dívčí střední
školu
v celém Rakousko - Uhersku. Roku 1910 zde studovalo již 367 studentek. 98 Kromě
gymnázií byly oblíbeny i školy
praktičtějšího
zaměření.
Nejvýznamnější byla Průmyslovou jednotou roku 1857 založená Česká Průmyslová
škola, která se stala první
stupni. S růstem
českého průmyslu
jazykově českou
školou na vyšším
se rrmožily také živnostenské školy,
97 Kol. (1998) Dějiny Prahy II. Prahu, Litomyšl: Ladislav Horáček - Paseka: s. 252 - 253 98Husák, J. (1912) Statistická zprávu královského hlavního města Prahy a spojených obcí Karlína, Smíchova, Král. Vinohradů Vršovic a Žižkova za rok 1910. Praha: Statistická kancelář královského hlavního města Prahy: s. 478
54
kterých bylo roku 1910 pouze ve přes čtyři
vnitřní
Praze 17 a studovalo na nich celkem
tisíce žáků. Rozmáhaly se také školy odborných
spolků,
kterých bylo
ve stejném období již dvacet šest s 4 240 studenty a studentkami. 99 Poměrně
dobrá byla i
rozdělila
1869 se technická škola později
došlo k podobné
univerzitě.
Ihned po
v roce 1895 dosáhla Před
první
světovou
studovalo na
rozdělení
česká
pražské univerzity a techniky. Roku
německou
českou část
a
i na pražské Karlo -
univerzity byl
počet studentů
třináct
a o
let
Ferdinandově
na
německém
během několika
let se situace obrátila a již
w1iverzita dvojnásobku
počtu německých studentů.
ale
válkou se
českých
na
reformě
českém,
ústavu vyšší než na
úroveň
počty studentů
rychle zvyšovaly. Roku 1910
vysokých školách v Praze
přes
sedm tisíc
studentů.
Nebyli to jen Češi, ale také Němci a Židé a univerzita se stala vyhledávaným cílem i slovenských, slovinských a chorvatských
studentů.
***
Druhá polovina devatenáctého století byl obdobím velkého vzdělanosti. Počet
škol se zvyšoval v Praze i Budapešti. Nebyly to jen obecné
školy, ale také gymnázia a odborné školy, jejichž množství jejich
studentů.
městské
maďarštině.
počet vzrůstal stejně
jako
Ve školství se též stále více prosazuje národní jazyk.
Zejména v Budapešti si studující jazyce než
vzrůstu
neměli
možnost vybrat studovat v jiném
V Praze byla situace o
něco
lepší, protože existovaly
i množství soukromých škol, na kterých byla
němčina vyučovacím
jazykem. Z hlediska počet
jejich
středního
studentů
modernizací i
než v Budapešti. Tento fakt je nejspíše
průběhem
průmyslové
poptávku po kvalifikované a v rozvíjejícím
se
zaměstnavatelem
školství nalezneme v Praze více gyrrmázií i
vzdělané
průmyslu,
ovlivněn
rychlejší
revoluce. Tyto faktory zvyšovaly
pracovní síle, která se mohla uplatnit
bankovnictví
se stával také stát ve svých
službách. úřadech.
Významným
Podobná situace se
týkala i vysokého školství. V Praze žilo více vysokoškolských
99
větší
studentů
než
Husák, J. (1912) Statistická zpráva královského hlavního města Prahy a spojených obcí Karlína, Smíchova, Král. Vinohradú Vršovic a Žižkova za rok 1910. Praha: Statistická kancelář královského hlavního města Prahy: s. 480
55
v Budapešti. Lepší byla i situace pražských Němců, v
němčině
byla situace jiná, tamní
Němci
mohli studovat doma
Německa
na studia. V Uhrách
se na vysokoškolská studia
přesouvali nejčastěji
a nemuseli odcházet do
Vídně či
kteří
do
na Vídeňské univerzity.
4.8 Zdravotnictví
veřejné
V devatenáctém století nastává masivní nástup péče,
rozrůstají
vznikají nemocnice, Zpočátku
specializace.
postupně
organizace,
obce. Stát, který
vznikají
má jejich
zaopatřuje
se jejich
nemocnice
zřizování
oddělení,
jako
dobročinné
církevní
či
jednotlivé
na svých bedrech stát
zaopatřování
Budapešťské
Roku 1874 byla na
o
především
zdraví, který upravoval
byl upraven status
lékařů
základy i pro budování
milionové
Budapešti
zdravotnických
péči
vytvořena
katedra
děti,
o
bylo
zařízeních.
městě působilo pět ústavů včetně
veřejných
roku
Během
celkem 8706 zdravotnických lůžek
už
přes
očkování
obyvatel a
nemocnic. Ve více než
asi
1900
Nejvíce bylo
psychiatrických
sanatorií.
nalezence a sirotky a
a porodních asistentek. Tento zákon dal
těch
nemocnic bylo dvanáct, sedm Lmiverzitních,
poptávku
dvě města?
univerzitě
ustanovoval jejich ochranu. Bylo také zavedeno
bylo
základním
zdraví pod vedením Józsefa Fodora. Již dva roky poté vznikl zákon
veřejném
pevnější
době
jsou mimo jiné i statistiky týkající
se zdravotnické péče. Jak z tohoto hlediska vypadala naše
Veřejného
zvyšuje se jejich
své obyvatele, se stal v moderní
modelem státu. Mírou tohoto
zdravotní
dva
obecních,
tři
Tento
a
vojenské. Dále ve
a šest dalších zdravoh1ických
tohoto roku bylo ve všech
lůžek. loo
nemocnic
stáh1ích - patnáct, soukromých
pět
zařízení
čtyřicet
půl
počet
jedenáct tisíc, ale ani tento
stále
počet
těchto zařízeních
vzrůstal
- roku 1913
nedokázal uspokojovat
velkoměsta. lOl
Thirring, G. (1904) Budapest Székes F6város. Statisztikai évkonyve 1899-1901. Budapest: Grill Károly Kir. Udvari Konyvekereskedése: s. 95 lOl Gero, A., Poór, J. eds. (1997) Budapest. A History from its Beginnings to 1998. New York: Columbia University Press: s. 127 100
56
V daném roce bylo v celé Budapešti hospitalizováno celkem 77 989 nemocných (17855 z nich ošetřeno ambulantně.
zemřelo)
a dále bylo 241 299
pacientů
O tyto nemocné se staralo více než tisíc poměr téměř
znamená, že v Budapešti byl
18
lékařů
a pacientek
lékařů
- to tedy
na deset tisíc obyvatel.
Dále zde pracovalo asi sedm set porodních asistentek a taktéž lékárníci.
Tabulka 11:
Počet
zdravotnických
1900
Lékařů
1135
Porodních asistentek
699
Lékárníků
212
jsou statistiky úmrtnosti
měr úrovně
novorozenců.
1900 jsou zachycena data i z
začínají
dětí
umírala do
pěti
zdravotnictví v dané zemi
Ve statistické
předchozích
let a
třetina
ročence
péči
o malé
úmrtnost v hlavním zemřely
do
děti,
městě.
věku pěti
což
oblasti
let. V sedmdesátých letech
v prvním roce.
výrazně
či
Budapešti z roku
Postupně
zlepšovat. Bylo to zejména díky úředním nařízením v
díky sociální
které
v Budapešti102
POČET fROK
Jednou z obvyklých
polovina
pracovníků
péči
se tato o
děti
snížilo novorozeneckou a
Na konci století je to již let a ještě nižší podíl
méně
než
téměř
čísla
a také
dětskou
čtvrtina dětí,
těch, kteří nepřežili
své první
narozenllly.l03
Thirring, G. (1904) Budapest Székes Fováros. Statisztikai évkonyve 1899-1901. Budapest: Grill Károly Kir. Udvari Konyvekereskedése: s. 95 103 Mohos, M. (2001) A demográfiai magartás alakulása a XIX - XX. Század fordulóján. Anya-, csecsemo- és gyermekvédelém. in: Tórténeti demográfiai évkonyv. Budapest: Kozponti Statisztkai Hivatal: s. 442 102
57
Tabulka 12:
Dětská
úmrtnost v Budapešti ve 2.
19.stoletíl04
DĚTÍ ZEMŘELÝCH
DĚTÍ ZEMŘELÝCH
MEZI 0-5 LETY NA TISÍC ŽIJÍCÍCH
V PRVNÍM ROCE NA TISÍC ŽIJÍCÍCH
1874 -1875
462
316
1876 -1880
458
256
1881 -1885
388
243
1886 -1890
386
236
1891 -1895
312
196
1896 -1900
264
172
1901
226
146
PRŮMĚR MEZI LETY
Přes patřily
výrazný pokles
Uhry i
před
Evropě. Poměrně
v
polovině
tisíc narozených
dětské
první
úmrtnosti na konci devatenáctého století
světovou
vysoký byl také
dětí připadaL)
válkou k zemím s nejvyššími
počet
čísly
matek zemřelých u porodu: na deset
asi 30 až 40 smrtí jejich rodiček. 105 ***
Už na konci osmnáctého století vzniká v Praze velký nemocniční areál v prostoru jižní
části
Nového
Města
- od
Dobytčího
trhu k
Apolináři
a
Karlovu. Zde pak vznikl an'.íl všeobecné nemocnice, porodnice, ústav pro choromyslné a nemocnice Během
století se
třinácti, včetně
sanatorií.
který byl propojen s lékařskou fakultou.
pražských nemocnic zvyšoval a roku 1910 dosáhl
počtu
ústavu pro dwromyslné. Dále zde fungovalo šest soukromých
Před
psychiatrická
počet
alžbětinek,
první
léčebna
svěl\\'ou
válkou byla
v BoJ. icích a
začalo
Bulovce. Roku 1910 bylo v nemocnicích
ještě
dokončena
rozsáhlá
se se stavbou nemocnice na
ošetřeno
celkem 42133 nemocných,
Thirring, G. (1904): s. 64 Gárdós, É., Joubert, K. (2001) A csccsem6halandóság és az anyai halálozások alakulása századunkban. in: Torténeti dem()~~ráfiai évkonyv. Budapest: Kozponti Statisztkai Hivatal: s.
104 105
477
58
z nichž 3451
zemřelo. Pacientům
bylo k dispozici ve
veřejných
nemocnicích
3 823 lůžek a to v ústavech vnitřní Prahy i předměstí dohromady. 106
Tabulka 13: Zdravotnický personál v Praze a spojených obcích roku 1910 107 PRAHA SPOJENÉ OBCE108 CELKEM
městě,
jejich k
642
136
778
Lékárníci
115
43
158
Porodní asistentky
263
235
498
Z tabulky je patrné, že
lékaři
kde sídlila
počet
číslu
nebyl
Lékaři
nižší.
většina
předměstích
lékařských ústavů.
Spočítáme-li poměr lékařů
více než sedmnácti
nepoměr
nemocnic a
!L'kařů
počet
na
Na
předměstích
soudit, že
právě
v
počtu
těchto
byl
obyvatel, docházíme
na deset tisíc obyvatel. Z hlediska
tak výrazný a podle vysokého
můžeme
vnitřním
byli v Praze koncentrováni ve
lékárníků
porodních asistentek na oblastech byla nejvyšší
porodnost. Největší
epidemiemi
problémy ve zdravotnické
infekčních
města.
Jednalo se
záškrt
či chřipka. lo9
byly
způsobeny především
nemocí, které nejvíce postihovaly hustě
hlavně
zalidněné části
nemoci jako byla cholera, neštovice, spála,
spalničky,
Problémem byla také vysoká kojenecká úmrtnost.
v sedmdesátých letech umíralo každé páté Značná
péči
byla i úmrtnost
dětí
dítě
mladších
do jednoho roku od narození.
pěti
let.
K obratu došlo až
v devadesátých letech 19. st, 1letí. Roku 1910 umíralo do jednoho roku
144
dětí
zlO 000 a do pěti lel Lo pak bylo
dětí
Ještě
věku
asi
200. 110
***
Husák, J. (1912) St
59
poměry
Zdravotní
Budapešti velice
byly v Praze
podobné.
V Budapešti bylo sice výrazně více nemocnic, :ale potet nemocničních lůžek nebyl v
poměru
Podobný byl i
k počtu obyvatel natolik ogJišn.ý. od pražského stavu.
počet lékařů, kteří připadali
v Praze i Budapešti to bylo mezi
sedmná~ti'a
na deset tisíc obyvatel oolJ'tnácti.
Zá:"~Qr:ě
města
-
se. nelišily ani
míry novorozenecké úmrtnosti, které byly II dětí do jednóho roku kolem 145 na
začátku
dvacátého století.
Různý
byl ovšem výchozí stav, zatímco
v Budapešti v sedmdesátých letech umíralo v prvním roce života skoro polovina
dětí,
Budapešť
na stejná
v Praze to byla jen čísla, svědčí
pětina.
To, že se
během třiceti
o nesmírném zlepšení zdravotnické
let dostala péče.
4.9 Hospodářství a průmysl
Průmyslová části
začala
revoluce
v Uhrách
poněkud později
Habsburské monarchie. V období mezi revolucí 1848 a vyrovnáním
v roce 1867 rostl uherský
průmysl
jen pomalu a mechanizace výroby se
objevovala pouze v malém měřítku, o nemůžeme. Výraznější především
průmyslové
v němž
nároky železnic a
mělo
hlavní slovo
mouku, lihoviny odvětvím,
či
parníků,
pěstování
pivo. Textilní
které se rozvíjelo
které stimulovaly
textilek.
Větších úspěchů
po roce 1880, které rušily Uherské první
světové
příliš hovořit
daně
hospodářství
obilí a
potravinářského průmyslu,
později
průmysl,
těžký průmysl, těžbu
také jeho zpracování na
který byl obvykle prvním
během počátků průmyslové
v Uhrách silný.lJ2 Jeho rozvoj brzdila českých
revoluci proto
pokrok průmyslu je spojen s rozvojem dopravy. Byly to
uhlí a stavbu železáren. lll Uhry se staly baštou
a
než v západní
především
revoluce, nebyl
velká konkurence rakouských
tento obor dosáhl až po vládní pobídkách
pro nově
zřízené
jako celek bylo i
podniky. přes
tuto podporu do
války slabší než v zemích Cislajtánie. Národní
začátku
důchod
na
Kann, R.A., David, V.Z. (1984) The Peoples of the Eastern Habsburg Lands, 1526 -1918. Seattle & London: University of Washington Press: s. 366 I ll2 Gero, A., Poór, J. eds. (1997) Budapest. A History from its Beginnings to 1998. New York: Columbia University Press): s. 122
11l
60
českých
jednoho obyvatele byl roku 1913 v Rakousku 790 Korun, v
zemích 630
Korun, ale v Uhrách jen 435 Korun. Ekonomická situace Uher byla lepší než ve
východnějších částech
obyvatele jen 300 Korun, v soustředěnou
průmyslu
o
Bukovině
zemědělství,
spíše na
zemědělství
válkou, kdy podíl
monarchie - v
Haliči
byl národní
nicméně
důchod
na
250 Korun. 1l3 Translajtánie byla oblastí
tak tomu
zůstávalo
i
před
na celkové produkci státu
světovou
první
činil
64 % a podíl
čtvrtinový.
byl asi
Uhrách ale
rozhodně nemůžeme
mluvit jako o zaostalém
státě.
Jednalo se spíše o zemi protikladů: na jedné straně zde byla vybudována první podzemní dráha na evropském kontinentu (tedy druhá v Londýn), jako
třetí
na
světě
tyto protiklady
měli nějak
silniční sítě
většina
bylo
kupříkladu
ale
vydlážděno. 114
než venkovské oblasti
či
země.
ostatní
Hlavní města.
jen
Pokud bychom říci,
generalizovat, nejspíše bychom mohli
jednalo o kontrast Budapešti a zbytku rozvinutější
ústředna,
zde vznikla telefonní
200 km ze 74 000 km dlouhé
Evropě, počítáme-li
město
Zde se
bylo
že se
výrazně
soustřeďovala
uherského průmyslu a výroby. Hlavní magnet pro venkovské obyvatelstvo
rostoucí
průmysl
stavební
činnost
nejdůležitějšími
a jeho poptávka po nových rostoucího
města.
Před
představoval
v Budapešti
zaměstnancích, stejně
první
světovou
jako
válkou byly
budapešťského průmyslu potravinářství,
zpracování
železa a metalurgie, strojnictví a také výroba stavebních materiálů
či tiskařství.
obory
Postupně narůstal
Docházelo
především
Zdokonalovala se mlýny,
objem výroby, ale
ale
výroba mouky
postupy
zpracovávajících obilí - ve V uherském
se také její technologie a postupy.
k mechaIl.izaci výroby a to i v potravním
především
výrobní
měnily
výrobě
hospodářství
se
- byly
zlepšovaly
stavěny
průmyslu.
nové válcové
v dalších
odvětvích
lihovin a piva. lls hrála hlavní roli produkce obilí a
se pomalu stávala centrem tohoto zpracovatelského
průmyslu.
Budapešť
Velký význam
Geré5, A., Jalszovsky K., Tomsics, E. (1996) Once Up on a Time in Hungary. The World of the Late 19th and Early 20th Century. Budapest: Hungarian National Museum: s. 121 114 Geré5, A., Jalszovsky K., Tomsics, E. (1996): s.122 115 Berend, 1. T., Ránki, G. (1974) Economic Development in East - Central Europe in the 19th & 20th Centurie. New York, London: Columbia University Press 113
61
měla
také
obilnářská
předhonila
burza v
burza, která byla ve své Minnesotě.
banky, které ve druhé
době největší
na
světě. Později
Na tuto burzu byly navázány také uherské
polovině
století prožily velkolepý
rozkvět.
V roce 1867
existovalo v Uhrách pouze jedenáct bank, zatímco v roce 1900 jich už bylo sto šedesát. 116 Díky francouzskému a z Budapešti stalo
finanční
ji
centrum pro
vídeňskému finančnímu
středovýchodní
přes
kapitálu se
Evropu.
***
Od dvacátých let devatenáctého století se průmysl.
pražský
zejména textilní
V první
průmysl
polovině
k nejdůležitějším
oborům.
- výroba kartounu, ve kterém rychle roste též v té
době
ve velkých
počet
městech
Tak tomu bylo i v Praze. Jednou z největších textilek
se stala firma Joss a Loewenstein, která byla v největší
rozvíjet
století je tahounem pražské ekonomiky
dělníků. Oděvní průmysl patřil
námezdních
začíná výrazněji
polovině
sedmdesátých let
továrnou na košile a prádlo v rakouské monarchii. Po
zlepšení
zaměstnanců
postupů
výroby
snižuje. Naproti tomu
Od 50. let se v Praze rozvinula
v textilkách
vzrůstal počet
skutečll.á
strojírenství pro pražský
průmysl
množství
jejich
pracujících ve strojírnách.
revoluce v
dominantní textihl.í výroba ztrácí svou roli a
se
průmyslu.
přenechává
Do té doby
ji strojírnám. Význam
se naplno projevil až ve druhé
polovině
století. V polovině 60. let fwl.govalo na pražském území již 26 strojíren. Postupně
čím
se prosazovaly moderní výrobní postupy pomocí parních
dál tím více se
hnací
vyráběly složitější
čerpadla, zařízení
Z hlediska
později
a
výrobky jako hydraulické lisy, sací a
pro další výrobu a to zejména v cukrovarech.117
potravinářského
pivovarnictví,
strojů
průmyslu
v Praze
dominovalo
zejména
vznikaly také parní mlýny a cukrovary. Dalším
významným oborem bylo stavebnictví. Rychlý stavební rozvoj metropole vyžádal množství materiálu, v okolí Prahy tak vzniklo
přes
Sl
50 cihelen. lls
O fungování pražské ekonomiky si můžeme udělat obrázek podle toho, kolik osob bylo
zaměstnáno
v jednotlivých sektorech roku 1900.
Lukacs, J. (1988) Budapest 1900. A Historical Portrait of a City and Its Culture. New York: Grove Press: s. 62 - 63 117 Kol. (1998) Dějiny Prahy II. Praha, Litomyšl: Ladislav Horáček - Paseka: s. 46 11S Kol. (1998) Dějiny Prahy II. Praha, Litomyšl: Ladislav Horáček - Paseka: s. 163 116
62
Zemědělská
produkce
neměla
ve
procentní podíl. Obyvatelé byli ještě
v
stojí
poměrně
obchodě
spotřebními
vysokými
Růst
dělat, čemuž
co
nejčastěji zaměstnání
silná skupina
a bankovnictvÍ.
velkoměstě
zaměstnanců
v
ve státní
pražského obyvatelstva,
nároky, se stal základem pro
odpovídá její 1,5
průmyslu. službě
Za zmínku
a lidé pracující
společnosti
rozkvět
s
relativně
sektoru služeb.
Podíváme-li se na strukturu povolání z jiného úhlu, zjistíme, že asi polovina dělnictva
pražského
byla
zaměstnána právě
ve službách a stavebnictví. Praha
byla jako celek centrem velmi diferencované, rozsáhlé zajišťovalo
stabilitu i v
Tabulka 14:
Rozdělení
době
spotřeby,
což jí
ekonomických krizÍ.l19
pražské ekonomiky podle jednotlivých
oborů12o
PODÍL V% Zemědělství, Průmysl
lesnictví a
rybářství
1,54
a živnosti
39,25
Obchod a peněžnictví
17,05
Doprava
9,86
Státní a
veřejná
služba, svobodná povolání
13,93
Vojsko
2,65
Samost. vykonávané dom. služby a námezdné práce střídavého druhu
2,5
Jiná povolání a bez povolání
13,22
Celkem
Banky
100
měly
v Praze v první
polovině
století malý význam, jednalo se
spíše o rodinné podniky. Rakouská národní banka zde založila svou filiálku až roku 1847 (v Pešti 1851). roku 1825. Pražské založeny
většinou
Dříve
peněžní
zde vznikla po
vídeňském
ústavy byly instituce
vyspělejšími
německými
vzoru
spořitelna
národnostně německé.
-
Byly
podnikateli a šlechtickými
vlastníky velkostatků. České podnikání začínalo skrorrmě a bylo spojeno
119 120
Ledvinka, V., Pešek, J. (2000) Praha. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny: s.491 Boháč, A. (1923) Hlavní město Praha: Studie o obyvatelstvu. Praha: Státní úřad statistický: s. 126
63
úvěrních
s rozvojem svépomocných
družstev - záložen. První
výlučně českou
bankou byla Živnostenská banka z roku 1865, která byla založena na podporu českých
záložen. Na
začátku
70. let se v Praze vyskytovalo již asi dvacet bank.
vídeňské
Poté následoval krach
burzy, který na dlouhou dobu ochromil
pražské bankovnictví. Po vleklé krizi došlo k 80. let. V té světové
době
v Praze
války se
největší
institucí v Praze zvyšuje až
předměstích
finanční
se
ústavy
příliš
Do první
téměř
ale
náměstí.
zásadně
Rozsah
na sto,
nezabydlovaly,
koncentrace byla na hranicích Starého a Nového
v blízkosti Václavského vídeňskému,
oživení ke konci
pojišťoven.
24 bank a záložen a 46
počet finančních
z toho 28 bylo bank. Na jejich
působilo
výraznějšímu
sítě finančních ústavů
Města
se blížil tomu
se lišil ve výši bilančních sum kapitálu. 12l ***
Jak to bylo s ekonomikou a rozdíl
můžeme spatřovat
městech.
v
průmyslové
v Praze a Budapešti? Zásadní
době začátku průmyslové
Zatímco v Praze již od
první fáze
průmyslem
začátku
revoluce v daných
století stojí velké textilní továrny, jako
revoluce, v Budapešti se
průmysl
rozvíjí pomalu a
nové výrobní postupy pronikají jen velmi pozvolna. Pražský textilní je
postupně
nahrazován strojírenstvím. Zatímco
produkce dovedla obejít a produkce z uherských nížlll.
zaměřuje
Později
Budapešť
se bez textilní
se spíše na zpracování
taktéž na stojní
průmysl
zemědělské
průmysl. Nově
vznikající
tovární provozy jak v Budapešti, tak v Praze si ovšem po celé zkoumané období nemohou často
vystačit
se stroji dodávanými tuzemskými výrobci a velice
spoléhají na dovoz ze západní Evropy. Budapešť
se stává centrem
se stane na dlouhá léta
obilnářského
nejvýznamnějším
trhu pro celou Evropu. Obilí
vývozním artiklem Uher. Na trh
obilím je navázáno také množství bank, které působí v Budapešti. Počet finančních ústavů
v Budapešti je téměř dvojnásobný oproti těm pražským.
Také peněžní burza byla v Budapešti založena o tři roky dříve než v Praze roku 1864. Praha je tak ve srovnání s Budapeští průmyslovým centrem, zatímco v metropoli na Dunaji se obchoduje ve velkém s hlavní uherskou komoditou - obilím a moukou.
121
Ledvinka, V., Pešek,
J. (2000) Praha. Praha:
Nakladatelství Lidové Noviny: s.513
64
4.10 Shrnutí
Zkusme si nyní načrhl0ut obraz Prahy a Budapešti, tak jak se nám jeví nejrůznějších číselných údajů
podle města.
mělo
Cílem této kapitoly
možné lépe pochopit
rozličné
některých
o
být
vytvoření
něhož
moderní urbanizace smysl, je masové změnily počet
a jeho obyvatel ve druhé
v Budapešti se to ovšem předměstími
zůstávalo
dělo
sta let
čtvrtě,
budovaly se nové
lidí do
měst.
způsobem.
za hradbami, které obíhaly
vnitřní
Rostla také
Praha se
rozrůstala
historické
město.
osídlením oblasti
středověkých
nedělních
čtvrti vyrůstaly
nemělo téměř
nic
pešťské
na
nově
straně
zbudováno
společného.
Budín -
Uher se stalo spíše jakousi kuriozitou, výletním místem
procházek. Zatímco v Praze tedy centrum
zůstává
centrem
po staletí, v Budapešti se z centra stává spíše periferie. A naopak původně
stav
i tím, že v rámci pražského Nového
volného prostoru a významné instituce se mohly Z hlediska přicházeli hlavně
maďarských
první
imigrantů
mladí lidé
obě města
dvou
městech
bylo
důvodu
se
dost
dosti podobná - do obou
obě města
počtem,
poměrně
i tam.
založením rodiny z jazykově
válkou marginální svým značný.
Města
stěhovat
majoritního zemského národa. Naopak
světovou
těchto
si byla
před
oblastí. Z tohoto
ekonomický, byl stále v
Pešť,
vesnická osada, se stává z periferie centrem. Do jisté míry byl tento
způsoben
prospěch
To
jak v geografickém centru nové metropole, tak v centru zájmu, vlivu
středověkým
a cílem
éře
ty staré. V Praze a
Dunaje, sice také v kruhu kolem centra, ale toto centrum bylo
centrum
v
Praha i Budapešť
několikanásobně.
rozšiřovaly
rozdílným
a bohatství. V Budapešti nové obytné
a se
měst
by nedávalo zkoumání
stěhování
během
svých obyvatel
měst,
novými
města
střední
devatenáctého století?
Základním fenoménem, bez
rozloha
rámce, díky kterému bude
procesy urbanizace ve dvou metropolích
Evropy. Jaké jsou tedy základní obrysy polovině
oblastech života velkého
českých,
resp.
etnicky unifikovala ve
německá
menšina byla
ale její význam,
před
zvláště
ten
Odlišná byla situace židovského obyvatelstva
- v Uhrách
přijala většina židů maďarskou
národnost,
zatímco v Čechách se zejména bohatší židé hlásili k Němcům, i když chudší
65
většina přijala českou
zvyšoval, se podíl
stěhovali
židů
na celkovém obyvatelstvu spíše snižoval. středoevropská města
úroveň vzdělanosti, měřená počtem studentů Budapešť
vzdělávací
takovou tradici a
instituce
neměly
téměř
soustavu budovat
studentů
a studentek
zřizování
městem poměrně vlastně
světové
rapidně
války
Přeci
mladým, kde třeba
bylo
Představitelé města
od nuly.
nejrychleji stav zlepšit a do první
je
lišila, byla
gymnázií a vysokých škol.
jen se muselo projevit, že
kladli za cíl
neustále
se sem židé z chudých východních oblastí, zatímco v Praze
Další aspekt, ve kterém se od sebe
jejich
počet židů
národnost. V Uhrách se také
školskou
se ovšem snažili co
počet vzdělávacích
institucí i
vzrostl. Taktéž v Praze si obecní radní českým vyučovacím
škol a to zejména s
jazykem.
Školství se stalo v obou městem nástrojem národnostní politiky. Budapešť
devatenáctého století ovšem jednalo o jiné kartounky, které hlavně
vděčny hlavně odvětví.
sílícímu
v obou městech vzniká silná
růst
a
průmyslu.
míře
v
průběhu
V každém z
začátku
měst
se
století rozvíjí růstu
který je následován taktéž
než tomu bylo v Praze. Podstatné je to, že
dělnická
důležitým společenským
vrstva, která vytváří charakter předměstí
fenoménem. V Budapešti bychom ovšem
zapomenout na to, že velký vliv na
politického postavení Uher a Budapešti plnit mnoho nových funkcí, které
rozkvět
strojírenství, v Budapešti je základem
potravinářský průmysl,
strojírenstvím, ovšem v menší
neměli
velký
Zatímco v Praze se již ze
později doplňuje
zpracovatelský
a stává se
svůj
i Praha byly za
nutně
zvlášť.
růst města
Nové hlavní
vyžadovaly
větší
mělo
posílení
město
muselo
lidské zdroje než
tomu bylo v Praze. Jak vyplývá z
předchozích
poměrně hodně společného. Něco
daného období,
něco
specifikou
se proto na jiné aspekty života obě města
toho Praha a
Budapešť
je dáno obecným charakterem
velkoměst
stránek,
střední
města,
měly
Evropy
či
Habsburské
říše.
Podívejme
které nám mohou ukázat, nakolik jsou si
podobná.
66
5. Centrum a periferie
S tím, jak počet
města
v devatenáctém století rostla a
Už Platón rozdělení
upozorňuje
na
průmyslovými
dvě města. Město
zásadně
velkoměstech
celkem."122 Ve lidé, kterým je apod., se
vědomě
i
města
"specializovat" na
jako z
které se
určitých
dělí
nějakou činnost
kontrolováno. 123 politice, která by
a rozvoj
určovala,
novinářské
města
které oblasti
města
učiněna některá
rozvoje i stavební zákony upravující
123
města.
Vznikají tak
se
a nmoho dalších. prvků záměrných
Přesto
politická
nemůže
nějaké
být
úplně
omezující čtvrtí
a
byla v devatenáctém
opatření,
Vznikaly
ulic, výšku
některých čtvrtí
chtěných
a
dostanou ráz chudých
městech.
šířku
čtvrtě
která
podstatně
regulační
domů
plány
apod. V Praze
proměna
z míst se
zástavby obývaných chudinou v moderní
městské
význam asanace
středověkým způsobem
122
oblastí
není možné podrobit
ovlivnila sociální rozložení obyvatel ve
měla největší
prostoru,
- vznikají tak oblasti bankovní,
ve kterých budou žít bohaté vrstvy obyvatel. století v Praze i Budapešti
je jedním jediným
etnikum, rasa, povolání
nahodilých a neovlivnitelných, nikdy
Růst
a
dále podle toho, jaké v nich žije
je zvláštní fenomén, je složeno z
těch
město
dále specifikuje své funkce a určité
univerzitní, knihovní,
Město
že
dělení
mnoho dalších
dobře rozrůznění městského
shlukují do
čtvrti,
je jakkoliv malé existuje
chudých. Ty jsou ve válce
ještě
předpokládal,
vidíme
nevědomě
i luxusní obytné
průmyslové,
město
společná určitá společenská třída,
etnikum atd. Organizmus začínají
městě, "ať
nich existuje
by se mýlil ten, který by
již o
a obyhLými, mezi centrem a periferií.
bohatých a
Uvnitř
města
rozlišovat mezi lepším a horším
na to, že v každém
jednoho proti druhému.
dělnické
můžeme
tisícovkách obyvatel
bydlením, mezi oblastmi
čtvrti
se zvyšoval
jejích obyvatel, se diverzifikovala i jejich struktura. V měřítku
několika
stejně
rapidně
a tudíž jejich
s širokými bulváry a kvalitním bydlením pro vyšší vrstvy obyvatel.
Platón. Republika IV. cit. podle Hamnett, Ch. (2001) Social Segregation and Social Polarization. in: Paddison, R, Handbook of Urban Studies. London: Routledge: S.162 Pike, B. (1996) The City as Image. in: R T. LeGates, F. Stout (eds.) The City Reader. London: Routledge
67
V Budapešti a zejména v Pešti se odvíjela od podmínek
města síť
plány, které vymezily
také lepší a horší adresy ve
uplatňovala
řešení,
která se
"na zelené louce". Vznikaly rozsáhlé urbanistické
ulic, hlavní
třídy, náměstí.
Spolu s tím se ustavily
městě.
zaměřit
na to, jak se
postupně město
a jak v něm vznikaly specifické zóny vymezené
určité činnosti či
V této kapitole se pokusíme rozrůstalo
jiná urbanistická
skupinám osob. Podíváme se na to, kde je v něm centrum a kde periferie, jak se od sebe liší či
město
v centru a na periferii, jakým způsobem město
oné oblasti a jak se
promě11ují
definice toho, co je
střed
působí
v té
a co okraj. Z hlediska
zkoumání centra a periferie se nám vynořuje množství otázek, na které by bylo možné hledat
odpovědi.
velikosti jejich
bytů
Od životního stylu lidí v centru a periferii,
a množství
různých částech města.
v
nájemníků
výdělků
v nich až po výši
V této kapitole se však
zaměříme
přes
spíše na
vnější
vzhled a charakter zástavby, na její architekturu a na styl, který se zde prosadil. Pokusíme se také ukázat sociální
rozdělení města
a jeho
částí,
i to,
jaké podmínky nabízelo žití v centru a na periferii.
5.1 Centrum
Střed města
Prahy se
utvářel
století k tomuto prazvláštnímu celku pouze na svých města. názorů
vnějších
po dobu přidalo
několika
staletí a i devatenácté
své. Praha se v té
hranicích, ale zásadními
změnami
době neměnila
prošlo i centrum
Až do devatenáctého století v Praze život nových generací a stavebních proniká starým organismem, vyph1uje jeho mezery,
jeho povrch, ale
zůstává
ve fyzickém rámci a
v devatenáctém století mění. Praha se do stran a odtud působí zpětně na V Praze
devatenáctého
urbanistického rozvoje.
zaplňuje
jednotě
i
zhušťuje
jej,
mění
i
historické Prahy. To se
vevnitř,
ale
hlavně
se
rozrůstá
vnitřek města. 124
století
Přesto změny
neexistovala
jednotná
koncepce
v jejím organismu neprobíhaly zcela
Janák, P. (1939) Praha XIX. století. in: Janák P., Hubschmann B., Wirth Z. Jak rostla Praha. Díl II. Praha: Společnost přátel starožitností: s.28
124
68
živelně středu
POČll'y
a bez rozmyslu. Za hlavní urbanistické mostů
Prahy lze považovat stavbu částí
Josefova a
Starého
města, stejně
a
nábřeží,
tohoto období ve
bourání hradeb, asanaci
jako budování
městských parků
a
významných budov. Nový ráz Praze dodala také výstavba nových komunikací spojujících centrum s předměstími, úpravy hlavních komunikací hrála
důležitou
roli
nově
tříd
a náměstí. Z
vnitřních
zbudovaná Chotkova ulice z Malé
Strany ke Špejcharu a také nové zámecké schody vedoucí na hrad. Velký vliv na všechna města v devatenáctém století měla železnice. Železniční tratě vytvořily rozměr
městě
ve
spojnice i bariéry, mohutné budovy nádraží dávaly nový
prostoru v jejich okolí. Změnila
města
se taktéž silueta
Dobudování svatovítského chrámu
- zejména
změnilo
při
pohledech od
podstatně
řeky.
panorama Prahy.
Ztráty na malebnosti byly vyváženy monumentálností celku. Vedle siluety hradu rozhodly o
zrněně
obrazu
Kampy až k Mánesovu mostu břehy
Vltavy byly opásány některé
zmizely také
města
nové břehy řeky. Malostranský břeh od
zůstal téměř
nábřežími
její ostrovy.
původním
stavu. Avšak ostatní
a tím nabyly odlišného rázu. Z Vltavy
Celkově
zasypána a rozšířeno hlavní rameno
v
byl její tok regulován, slepá ramena
řeky. 125
V Budapešti vypadala situace jinak. Centrum
města
na
Dunaje se nemuselo vyrovnávat
téměř
dědictvím
zastavovaných plochách. Jediné, co padlo za
oběť
a rostlo spíše na
stavební
horečce
nově
s žádným
středověkým
pešťské straně
a
novověkým
19. století, byly neoklasicistní stavby. Barokních
či ještě
starších v Budapešti mnoho nebylo. Mnohé ze starších budov byly totiž zničeny při
povodni roku 1838. 126 Ve volném prostoru musela vzniknout
rozsáhlá koncepce urbanistického s hlavními okružními
třídami
řešení města.
Byla naplánována
uliční síť
a také jejich spojnice, taktéž byly vymezeny
reprezentativní náměstí a bulváry. Budapešti se tedy vyhnuly rozsáhlé asanace starobylých
čtvrtí, stejně
jako náročné bourání hradeb.
Hubschmann, B. (1939) Praha současná. in: Janák P., Hubschmann B., Wirth Z. Jak rostla Praha. Díl II. Praha: Společnost přátel starožitností: s.59 - 61 126 Gyáni, G. (2002) Parlor and Kitchen. Housing and Domestic Cul ture in Budapest, 18701940. Budapest: Central European University Press: s.XV
125
69
Budapešť
V dalších ohledech se
podobně
rozvíjela
jako Praha. Po
spojení Pešti a Budy zesílilo volání po spojení obou částí více mosty přes široký Dunaj. Taktéž byla upravena
nábřeží
a regulován tok mohutné
což zabránilo opakujícím se povodním. Kolem Dunaje vznikalo nechyběly
v Praze množství významných kulturních budov, politické. Pohled na parlamentu.
Stavěly
město
ovlivnila
Budapešť
ani instituce
nově
vznikajícího
začala
nebyla výjimkou mezi
světovými
budovat parky a osazovat vhodné plochy zelení.
Zakládání
parků
mělo
přírodu městským obyvatelům.
vrátit
budova
jako
se i další nepostradatelné budovy - opera, divadla, školy,
muzea, banky apod. Ani metropolemi, když
především obří
stejně
řeky,
se stalo jakýmsi gestem proti
převládající
urbanizaci, které
5.1.1 Praha v novém hávu
Podívejme se nyní na jednotlivé
proměny města podrobněji. Nejdříve město
na ty nové prvky, které byly pro každé přetváření
starobylého obrazu
renesanční
gotické,
nové plynové a města
města
specifické. V Praze to bylo
v moderní metropoli. Nový nádech daly
a barokní Praze i takové detaily jako bylo
později
pomalu vznikaly
elektrické nově
Praze punc moderního
osvětlení,
budované a
velkoměsta.
rozšíření
ulic,
vyšší hladina zástavby. V centru
obměll.OVané
Jednalo
se
prostory, které dávaly kupříkladu
o novou
promenádu, která vznikala v šedesátých a sedmdesátých letech po zasypání příkopů
mezi Starým a Novým
stromořadím přispěla
městem.
Ferdinandova
třída
byla osázena
a brzy se stala hlavním pražským korzem. K tomu bezpochyby
i stavba druhého pražského mostu, který ústil do Ferdinandovy
třídy
z Újezdu. Na přelomu 30. a 40. let jej postavil Bedřich Schnirch. Šlo o most řetězový,
který dostal jméno po
Vůbec moderně
a
Františkovi 1.
celý prostor kolem budovy Národního divadla vypadal velice
reprezentativně.
Františkovo
císaři
nábřeží
architekturou se
Vysoké stavební a architektonické
s malým
vyznačoval
parčíkem
a památníkem
úrovně
císaře.
dosáhlo Krásnou
také palác Lažanských postavený Ignácem
70
Obrázek 16 - Uličky pražského ghetta
Obrázek 17 - Asanace ghetta
Obrázek 18Pražské Příkopy v 2. pol. 19. století
Ullmannem s budoucí kavárnou Slavia a taktéž jím postavená budova České spořitelny
let
(dnešní Akademie
dokončením
věd).
neorenesanční
dotvořen
Prostor byl
na konci osmdesátých
budovy Národního divadla navrženého
Josefem Zítkem. Organismus Prahy se v starobylého rámce se
modernizace
přirozeně
propojovaly a proplétaly nové i dávné
se tak
nově vytvářené
prostory dosedaly na historické
podloží a musely se tak přizpůsobovat okolní
většina
třída, přecházející domů
jejích
v ulici na
Příkopy
a
tříd
reprezentativní
funkce,
frekventovanou Václavského finanční
dohromady
náměstí
ale
spíše tepnu.
Právě
Ačkoliv
přeci
jen se nejedná o
nově
městem.
budovaný
Národní
třída,
jakýsi pražský okruh, který
měl
a promenády. Zejména v tomto ohledu
než
o
měly
samozřejmě
promenádu
V prostoru
během
vznikalo
centrum Prahy.
třídy
vytváří
Ani dnešní
kde vidíme z jednoho konce na
ve Vídni i Pešti. Ty
dopravní
prostředí.
a prozrazuje, že se nejedná o
funkci reprezentativní
se lišil okružních
a
nebyla výjimkou.
hranice mezi Starým a Novým
Revoluční třída
především
Příkopech,
těch pařížských,
poněkud stáčí
pozůstatek
bulvár, ale
zástavbě
pochází z devatenáctého století,
široký, rovný bulvár, ve stylu druhý. Ulice se
Do
nové prvky, které dávaly nový vzhled
elementy. I nové stavby a
Národní
značně měnil.
postupně stavěly
městě
celé oblasti. Ve
průběhu
se
taktéž
jednalo
o
třídy
a
Ferdinandovy
devatenáctého století obchodní a
zde si svá sídla zakládaly banky a jiné
finanční
instituce, vznikaly zde moderní paláce a hotely, prodejny nového zboží, činžovní
kavárny a
domy. Nový rámec dala celému prostoru i mohutná
budova Národního muzea architekta Josefa Schulze a dům vyznačující
města
- v jeho dolní
prostory a nová
také Obecní
konec pražského korza.
Nová zástavba v centru vznikala na stále Nového
později
řešení
části
vznikala ale
a odtud se především
ještě
šířila směrem
volných plochách k hradbám. Nové
tam, kde bylo to staré bouráno.
Tak tomu bylo v oblasti hradeb. Po prusko - rakouské válce roku 1866 se definitivně
potvrdilo, že hradby kolem Prahy již dávno neplní
účel.
František Josef I. povolil jejich
I
císař
převedení
daných
pozemků
na
město
zboření, původní
svůj
vojenský
slib o bezplatném
však nedodržel a hradby musely být
vykoupeny. Vysoká cena a jednání s vlastníkem - vojenskou správou - se 71
protahovala až do poloviny sedmdesátých let. Roku 1874 mohlo bourání
začít.
konečně
Vzhledem k tomu, že pozemky pod hradbami nezískala pražská
obec zdarma, bylo nutné
prostředky
Vykoupené pozemky byly
rozděleny
byla financována demolice,
na
ně nějakým způsobem zabezpečit.
na stavební parcely a z
příprava pozemků
těchto výnosů
pro nové stavby, dopravní
regulace nebo jejich parková úprava. 127 Na
pravém
rozparcelovány a a stavební
břehu
byly
zastavěny činžovními
úrovně. Přesto
vznikl v té
domy
náměstí
poměrně
slušné architektonické veřejné
využití. 128 Od
až k hornímu okraji Václavského
době největší městský
Národního muzea na
většinou
hradbami
zde vznikl prostor pro
východního konce Senovážného náměstí
před
plochy
park. Na
místě zbořené Koňské
něj
navazovala budova
brány a za muzeem znovu
pokračovala zelená plocha Čelakovského sadů. Na hradčanské straně Vltavy
byly pozemky po hradbách zastavovány
buď
celými vilovými
čtvrtěmi
jako je
Bruska, nebo solitérními pavilónovými stavbami jako je budova Kadetky, dětského
domova, Stáh1ího archivu a
převládají
podobně,
zelená pásma, jež ponechávají Hradu
postavení v obraze
Podstatné bylo zejména napojení rozsáhlých nejen tím, že byly předpolí.
nesmělo stavět
odstraněny
dominantní
přineslo městu
předměstí přímo
hradby, ale také zrušením
nové impulsy. k centru
demoličního
města
pásma
V tomto více než kilometr širokém území za hradbami se
a lehce odstranitelné budovy
správy musely být v případě Zrušení
přirozené
Hradčan
města. 129
Zbourání hradeb kolem Prahy tedy
v jejich
takže na jižním okraji
takovýchto
zřizované
potřeby zničeny
předpisů
podstatně
se souhlasem vojenské
a to i bez
podpořilo
vědomí majitelů.
rozvoj
pražské
Pešek, L Ledvinka, V. (2000) Praha. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny: s.481 je pražské městské radě vyčítáno, že pozemky zpeněžila a nevyužila je lépe pro veřejné účely tak, jak tomu bylo kupříkladu na vídeňské RingstraBe. Faktem je, že i ve Vídni tvořily většinu staveb okružní třídy nájemní domy a jen menší díl zabraly veřejné stavby. V Praze navíc jako promenáda sloužily již delší dobu zasypané příkopy a o další korzo přece jen poněkud na okraji nebyl valný zájem. Podíl, který přesto veřejné prostory získaly, byl značný a s ohledem na finanční náročnost ani nebylo reálné vyžadovat více. (Pešek, J., Ledvinka, V. s.481) 129 Horyna, M. (2000) Současná proměna Prahy - naděje, nebo ohrožení? in: Revue PROSTOR 47/48 127
128
Někdy
72
předměstské
jednotlivých měnil
zástavby. Zbourání hradeb znamenalo také částí města.
Okrajové oblasti se dostávaly
se jejich význam. Došlo k
města
směrem
změnu
přímo
do centra
"otočení" nově stavěných domů Zároveň
k dosavadní periferii.
dění
a
od Nového
vznikl prostor pro nové
kupříkladu Německé
reprezentativní budovy jako bylo
hodnocení
divadlo v blízkosti
Národního muzea. 130 Jakkoliv bylo bourání hradeb pro rozvoj ještě významnější.
století ho zastínil proces města.
V poslední
čtvrtině
převládl
století
Prahy s přeplněnými domy, bez
parků
města
Tím byla asanace
ve
společnosti
zeleně
a
nemoderní a nehygienické. Sílily proto tlaky na radikální
přestavbu města
Evropy v
čele
s
Paříží. Bl
K nejzásadnějším
židovského ghetta na Josefově a v přetvářelo
hygienické
poměry,
Během několika
mimořádně
let
tohoto stavu a
se nejhorší
městech
došlo v oblasti bývalého
bydliště těch
postupně
nejchudších nejlevnější
Stávalo se sídlem
počet
dosahovaly v
obyvatel na jednu místnost
alarmujících
asanačních
čísly,
čtvrť změnila
či
parametrů. 133
prací byly drobné staré domky
nájemníky a podnájenmíky nahrazeny moderními
čímž
středními
změnu
chorob a špíny. 132 Trish1í zdravotní a
položkách jako byly nemocnost, úmrtnost,
paláci,
je pro život nevhodné,
doložené nezvratnými statistickými
rodin na jeden záchod
Starého
pocit, že centrum
oblastech. Toto místo se
společnosti.
infekčních
prostituce, kriminality,
přeplněné
změnám
přilehlých
částí
obvyklé v mnohých
z náboženského ghetta na ghetto sociální,
a nejubožejších vrstev pražské
počet
době
tak, jak bylo v té
významné, na konci
na jednu z
těch
činžovními
nejlepších, obývanou
a vyššími vrstvami. K radikálnímu bourání staré zástavby nedošlo
pouze v Josefově, ale Františku, Petrská
postupně
čtvrť,
Svatovojtěšské čtvrti
byly asanovány
čtvrti
Starého
okolí Prašné brány a také oblasti Nového
města
na
Města
od
až k Moráni a celé Podskalí. 134 Asanace křivolakých uliček
Pešek, J., Ledvinka, V. (2000) Praha. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny: s.481 - 482 Po Hausmannově přestavbě Paříže, která svým klasicistním přístupem vytvořila předobraz pro regulační akce v řadě dalších měst, následuje například Barcelona (1854), Řím (1870) či Sitteho přestavba Berlína. 132 Pešek, J., Ledvinka, V. (2000) Praha. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny: s.500 133 Bečková, K. Autenticita památky, architekti a podnikatelé: Modernizace a asanace v Praze. Příspěvek pro 2. sjezd historiků umění, Praha, 21.-22.9. 2006 134 Vlček, T. (1986) Praha 1900. Praha: Panorama: s.101 130
131
73
od
začátku
sporů.
vyvolávala množství
Byla to
právě
asanace, jejímž vedlejším
produktem se stalo hnutí za zachování autentických starobylých památek v Praze. 135 Diskuse o správnosti města
Starého
či
nesprávnosti asanování velkých ploch
v organismu rostoucího a rozvíjejícího se
města.
ochranu autenticity malebných starobylých čela zastánců
Do
názorů
umožnila vykrystalizování
čtvrtí
přestavby
radikální
na zachování památek
Vznikl
společenský
zájem o
a regulování nové výstavby. čtvrtí
starých pražských
se
postavili stavitelé a architekti. Jejich cílem bylo bezpochyby dostat se k lukrativním zakázkám, ale nelze jim řešení
urbanistické a architektonické snahám o zachování
původního
Jaroslav Hilbert kritizuje
upřít
ani vyšší zájmy, tedy moderní
pro Prahu.
Rozhodně
čtvrtí.
charakteru starobylých
společnost
byli proti všem Architekt
pro zachování staré Prahy takto: "Pitvorné
a kostrbaté kontury cechovního života leží jí v srdci jak poslední zákony estetiky. Miluje rohy, nejlépe každých
pět kroků
roh s překvapením z uzlu špinavých
Nedá jednu ze smrdutých a jedovat]ích bud, jež jako škeble na úpatí Malé Strany. Miluje malost,
zbořeninu,
zvyk. "136 Tím nám také ukazuje, jak asi před
středověk,
špínu,
uličky
pobřeží
starých
částí města
miluje
vypadaly
asanací. Regulační
nebyl tak uliční síť,
plán, který
revoluční,
zvítězil
v
soutěži
pod názvem Finis ghetto,
jak by se mohlo zdát. Nenavrhuje žádnou pravoúhlou
jak tomu bylo v jiných evropských
historických tras. Nakonec totiž
převládl
městech,
ale až na detaily se drží
urbanistický názor inspirovaný
myšlenkami Camilla Sitteho, který se snažilo "lidský rozměr" pitoresknost a zvláštnost. Pouze Hausmannovu tak
nalepeny jsou po především
ale
uliček.
zůstala
pařížskou
zachována
dvě
ulice, Kaprova a
koncepci rovných dlouhých
města,
Pařížská, připomínaly tříd.
V půdorysu
určitá křivolakost středověkých uliček,
udává tón celému prostoru.
Staré
město
tudíž
o určitou
nepůsobí
čtvrti
která dodnes
dojmem moderní
metropole konce devatenáctého století rýsované podle pravítka. Tento dojem je ještě zesílen tím, že v prostoru zůstaly zachovány významné stavby, zejména starobylé synagogy a kostely. Roku 1900 vznikl Klub za starou Prahu. 136 Hilbert, J. (1900) Stará Praha a Praha budoucí. in: Volné Praha 1900. Praha: Panorama: s.99 135
směry.
Cit. podle
Vlček,
T. (1986)
74
..-. " --~
..-
~ - -.
.... -...
"
/
./
. ;- /
~--:::
/
Obrázek 19 Návrh řešení Pařížské třídy
a
Čechova mostu
Obrázek 20 - Pražské hradby (Koňská brána na Václavském náměstí)
Obrázek 21 - Pravidelná zástavba Pešti (ve středu Oktogon)
činnost
Euforická a v mnoha ohledech nesystematická stavební přelomu
století nejenže
nezničila
nový a na mnohých místech
historickou podobu
působivý
vynořovaly
různých
nejvýraznější
i citově výrazném
českém
jí
podobách stále
prvky místní tradice architektonické tvorby,
v minulosti nalezly duchovně
vytvořila
ale
doprovod. V názorových zvratech
vyprovokovaných novými stylovými impulsy, se v znovu
města,
stylové
vyjádření
v
tvarově
které
bohatém,
baroku. 137 Historická Praha a její charakter
se nevpisoval pouze do nových staveb, ale byl také vyryt do lidských myslí, jak poznamenává Franz Kafka: "V nás stále žijí ty temné kouty, tajemné slepá okna, špinavé dvory, ulicemi nového
města,
hlučné
Nezdravé staré ghetto je v nás
uličkami.
skutečnější
chvějem,
jako
Naše srdce nepoznalo dosud jasnosti.
než naše nové hygienické prostředí. Chodíme
jako ve snu, sami jsme jen zjevy minulosti. "138 V centru Prahy se
v devatenáctém a na
začátku
architektury i urbanistického ale
Chodíme širok!ími
ale naše kroky a pohledy jsou nejisté. V nitru se
bychom procházeli starými bídnými
městem
krčmy.
hospody i pokoutní
uličky,
přinášel
století dvacátého
uspořádání,
i mnohé nové prvky, které
vytvořil působivý
komplex
který navazoval na staletou tradici,
střed města
oživily a
přizpůsobily
stylu
moderní doby.
5.1.2 Rýsování Budapešti
V Budapešti se vedení veřejnosti vůči růstu
svým
nemuselo potýkat s takovým odporem
záměrům ohledně
bylo v oblastech
vyrovnávat se starším středověké
města
dříve téměř nezastavěných
dědictvím.
Oblast hradu
Hlavní centrum
a nebylo tudíž nutné se
zůstávala
ve své
původní
větších změn.
Co se
měnilo,
samotná budova hradního paláce, který získal další
křídlo,
západní, hostící
a
novověké podobě
města.
plánování
bez
to byla
dnes národní knihovnu. Přestavěn byl také chrám sv. Štěpána a zásadně změněno
bylo i jeho okolí díky
stavbě
neoromantické
Rybářské
bašty. Zbytek
137 Vlček, 138
T. (1986) Praha 1900. Praha: Panorama: 5.103 Janouch, G. (1961) Gesprache mit Kafka. Cit. podle Vlček, T. (1986) Praha 1900. Praha: Panorama: s.100
75
čtvrti zůstával nezměněn,
hradní 1830 a
častokrát
začátku
na
domů
před
postavených
rokem
pamatujících i své turecké obyvatele. 139
V Budíně ale centrum přesunulo
s převahou
pešťskou
nově
spojeného
města
nebylo. To se již dávno
stranu Dunaje. Zprvu živelný rozvoj
města
byl na
devatenáctého století poprvé regulován. Starosta József Nádor
požádal architekta Jánose Hilda, aby
vytvořil
plán pro
rozšíření města.
Brzy
poté vznikla i tzv. Zkrášlovací komise (Szépitobi~ottság). Hildův plán se týkal předměstí
zejména severního
(Lipótváros). Ulice v něm byly rovné, svírající
mezi sebou pravý úhel a domovní bloky obdélníkové. Zhruba ve stejné došlo k zbourání hradeb, které tehdy byly
obestavěny
regulačních plánů.
ze
tří
Malý okruh
z obou stran. 140 Vznikl
později součástí
tak malý okruh (Kiskorút), který se stal
ohraničoval vnitřní
době
centrum
všech dalších
města
a skládal se
ulic - Múzeum, Karoly a Vámház korút. měst
Sjednocení plánování
města.
na Dunaji znamenalo nový impuls pro další
Předseda
přeměnil
vlády Gyula Andrássy veřejné
komisi na Metropolitní radu pro s nahuštěnou zástavbou malých
Zkrášlovací
práce. Rada se musela vyrovnávat
domků
v centru
města,
s nedostatečnou
dodávkou pitné vody a nevyhovující kanalizací. Jako své dva hlavní cíle si vytkla
zřízení
velkého okruhu na
výstavné diagonální na
východě města.
malým,
začínal
na
třídy,
místě dřívějšího
která by spojila centrum
Margaretině mostě
odděloval
Alžbětě,
a
končil
meziválečném
byly pojmenovány po významných
bulvár
města
u dnešního Pet6fiho mostu,
představitelích
ještě
s okruhem
období. Jednotlivé úseky okruhu
Josefu, Františkovi.
oblasti, které lze
vytvoření
s Městským parkem
souběžně
Velký okruh vedl dále od Dunaje,
který byl ale postaven až v
Leopoldovi, Terezii,
ramene Dunaje a
Habsburského domu:
Téměř pět kilometrů
považovat za centrum od
dlouhý
především
bytové a průmyslové zástavby na předměstí. Ačkoliv
byl koncept kruhových
Ringstrasse, lišil se veřejné
139
podstatně
tříd převzat
z
vídeňského
modelu
v tom, že v něm chybí jakékoliv významné
budovy, monumentální prvky a prostory. Jediným
větším
prostorem je
Hradní čtvrť Budína se svým charakterem a vzhledem blíží hradčanskému Novému Světu. Hall, T. (1997) Planning Europe's Capital Cities. Aspects of Nineteenth Century Urban Development. London: E & FN Spon: s.246
140
76
křižovatka
tzv. Oktogon výraznějšími
třídou 141
s radiální Andrássyho
a jedinými
budovami jsou hotel New York s legendární kavárnou a divadlo
Komedie. Nagykorút tak funguje spíše než jako grand boulevard jako hlavní Později
dopravní tepna.
přibyl
ve dvacátém století
k Malému a Velkému
okruhu ještě okruh třetí - Hungária korút, který vede předměstími. Okružními jako okruhy
měly
třídami
částí
bulvár,
obestavěna
opravdu
přejala
třída vytyčená
připomínající
metrů umožňovala rozdělit
lemované
stromořadím
upozorňovali
východě končí
na
západě
také
umožňovaly
Stejný význam
prostupnost
měl
roku 1872. To
téměř
dvou a
Během
šířka
Její
z nich byla
být
a dráhu pro
kočáry uprostřed. 142
komunikační
význam
vstupem do parku a nemá tak žádné
nekončí příliš slavně
Andrássy út asi
- jako
odbočka
třídy
je dosti sporný.
jasnější pokračování,
z Malého okruhu. Je
největší budapešťské
době
třídy.
poblíž
vyústění
Andrássyho
tak ozdobena pouze jedinou veřejnou budovou -
maďarskou
Bodem, který na sebe strhává pozornost, je s památníkem Milénia na konci budovami muzeí okolí.
Ještě
další
vytváří
dvě příčné třídy
se upírá k mohuh1é
třídy.
Radiální
baziliky třída
je
operou. náměstí
Hrdinů
Velkolepý památník obklopený
domirlantu jak pro Andrássyho
konci, jedná se o reprezentativní třídy
čtyřiceti
Již tehdejší kritikové
škoda, že projektanti nevyužili lépe budovy budované ve stejné
pešťský
patnácti let byla
půl kilometrů.
pařížských bulvárů.
města
prostor na široké chodníky po obou stranách
na to, že dopravní a
Na
nekončila.
Champs-Elysées.
domy po celé délce cosi z velkoleposti
Pešti
středu. Nejvýznamnější
až k samotnému
bezpochyby Andrássyho
ulice
uliční síť
také jejich spojnice, které
z jeho okrajových
nejvýstavnější
ovšem
třídu
tak pro své
mají svou pohledovou dominantu na svém průčelí
budově
budov nádraží. Výhled z Rákocziho
nádraží Východ - Keleti. Západní nádraží
Nyugati navržené firmou Gustava Eiffela stojí zase na konci ulice BajcsyProstor má tvar osmiúhelníku, který vznikl tím, že rohy domů na křižovatce byly "useknuty". (viz mapa) 142 Pařížský vzor ovšem přeci jen zůstal nedostižen. Šířka Champs-Elysées je 70 metrů, tedy téměř dvojnásobek, kterého si nelze nevšimnout. Ve své počáteční části je Andrássy út i za slunečných dnů tmavá vzhledem k výšce zástavby a vzrostlým stromům. Směrem z centra se třída projasňuje, ale z zase z ní mizí obchody v přízemích domů a působí jako běžná ulice s byty, i když osázená stromy. Její poslední úsek, ve kterém jsou činžovní domy nahrazeny vilami, působí spíše jako zahradní čtvrť než velkoměstský bulvár. 141
77
Obě
Zsilinszki. prvky
působící
hlavní
budapešťská
nádraží jsou významné architektonické
jako chrámy s vysokými stropy pro moderní dobu. Historický
sloh se zde snoubí s moderní ocelovou konstrukcí. Plán, který byl zhotoven kolem roku 1872, byl naplněn,
co se týkalo Velkého okruhu a Andrássyho
musel podlehnout třídy,
Rákocziho
nádraží, až do Poněkud
určitým
která
měla původně
drastický zásah, který sice
nepříliš
k nově budovanému
Alžbětinu
mostu.
barokní farní kostel, ale vyžádal si
velkoplošného bourání starých staveb,
se nová výstavba obešla bez
se obvykle o nižší zástavbu,
Jednou z nich bylo prodloužení
ušetřil
týče
Zbytek regulace ale
vést z předměstí pouze k Východnímu
vnitřního města směrem
demolici staré radnice. Co se většiIlOU
změnám.
třídy.
poměrně přesně
něho.
Pokud k němu docházelo, jednalo
vysoké ceny. 143 V dnešní
době především
v Pešti nevidíme mnoho budov, které by vznikly před rokem 1870. V Budíně je poněkud
situace
odlišná, zde nebyly zásahy do
komplexní. Významné byly dokončení
přestavby
směrem
Velkého okruhu
okruh však v pozadí za Hradem který má na
městského
organizmu tak
na samotném hradním vršku a také
z Margaretina mostu podél Hradu. Velký
poněkud
rozměr,
ztrácí dech a ambiciózní
pešťské straně. činem,
Poslední
který
před
první
světovou
výrazně
válkou
poznamenal tvář Budapešti, byla stavba parlamentu. Tzv. Országház - zemský dům
byl
stavěn
vybráno na tříd.
dvacet let, od roku 1884 do roku 1904. Místo pro
břehu
Dunaje a ne
Parlamentní budova tak
uprostřed města
vytváří
na
některé
něj
z nových hlavních
jakousi protiváhu Hradu na druhé
Dunaje. Országház se stal nejen sídlem parlamentu, ale v obrovské našlo své sídlo více státních několik
úřadů, včetně
vlády. V okolí pak bylo
ministerstev a dále podél Dunaje se
nejrůznějších společností. Nejznamenitější
anglické
pojišťovny
začaly
města
z nich je bezpochyby
se tudíž nenacházelo ve
na nábřežích Dunaje, tam, kde se na sebe dívaly
143
straně
budově
vystavěno
usidlovat hotely i centrály
Gresham v secesním paláci naproti
Centrum nového hlavního
bylo
ředitelství
řetězovému
mostu.
vnitřním městě,
ale
dvě části města.
Hal!, T. (1997) Planning Europe's Capital Cities. Aspects of Nineteenth Cen tury Urban Development. London: E & FN Spon: s.251
78
Dunaj a originální postavení Budínského hradu vysoko nad
většiny měst,
dodává Budapešti zvláštní charakter, kterým se odlišuje od kterých
převládá
skalnatého pravého nepříliš
břehu
a širé roviny na levé
či
originálního
výjimečnou
právě
zástavba 19. století. Je to
působivého
řekou
ve
kontrast hornatého a
straně řeky,
urbanistického
která
dělá
charakteru
z jinak města
metropoli. Široký Dunaj a jeho velkolepé mosty vytváří
monumentální vzhled Budapešti.
5.1.3 Řeka ve městě
Jednou z řece.
postavení na tok,
věcí,
oběma
která byla
Jak Prahou, tak Budapeští protéká
přičemž obě města řeka
protíná v jejich
metropole vyrovnat. V Praze existoval zatímco Budín a
Pešť
dřevěný
spojil první most až v
Mnohem širší a hlubší Dunaj
představoval
k jehož rozlousknutí muselo
přispět
1839
vytvořil
městům
společná,
poměrně
středu.
bylo jejich
mohutný
říční
S tím se také musely
most snad již v desátém století,
polovině
pro stavitele
devatenáctého století. přeci
větší oříšek,
jen
moderní inženýrství a stavitelstvÍ. Roku
anglický inženýr William Tierney Clark projekt
řetězového
mostu, který byl roku 1849 pod vedením skotského stavitele Adama Clarka dokončen. J44
světové
Do první
Margaretin, Františka Josefa a V Praze dlouho století dostal
několik
dokončeny
další
tři
mosty -
Alžbětin.
stačil
dalších
války byly
pouze jediný most -
sousedů
Karlův.
V devatenáctém
- most Františka 1., Negrelliho viadukt,
most Františka Josefa 1. (též Eliščin, po roce 1918 Štefánikův), Rudolfovu lávku, most Palackého,
železniční
most spojující Smíchova Vyšehrad, železný
Čechův most a betonový most Hlávkův. 145 Přírodní podmínky v Praze
dovolily postavit mnohem byl
vytvořen
větší počet mostů
odlišný vzhled
řeky
ve
městě.
Zatímco v Praze jsou mosty
na každém kroku, v Budapešti jsou od sebe 144 145
než tomu bylo v Budapešti. Tím
poměrně hodně
téměř
vzdáleny. Svou
Projektant a stavitel nebyli příbuzní, jedná se pouze o shodu jmen. Josef, D. (1999) Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri (elektronická verze: http://www.libri.cz/databaze/mosty/index. php)
79
Obrázek 22 - Palác Gresham na nábřeží Dunaje
Obrázek 23 Erzsébet híd (Alžbětin most) přes Dunaj
Obrázek 24 - Most Františka I. přes Vltavu u budoucího Národního divadla
téměř
délkou, která je působí
majestátněji.
mnohem
několika pilířích, nevytváří městech
V obou zavěšeného
té pražské, i vzájemnou vzdáleností drobnější,
Pražské mosty jsou
postavené na
tedy stejný dojem jako budapešťské visuté mosty.
se
zpočátku
prosadila elegantní technologie mostu
později
na visutých lanech,
pilířích.
mostních
vůči
dvojnásobná
V Budapešti byla móda
oblíbená, že i mosty postavené jiným mostů
visutých. Zvláštností z hlediska
několika
vznikají mosty stojící na mostů
visících na lanech natolik
způsobem
zachovávají linie městech
je to, že v obou
mostů
se vyskytují
mosty, které "nikam nevedou". V Praze je to elegantní secesní Čechův most Pařížskou
mezi
výzdobou v součástí
a pak
třídou
a
podobě čtyř
pod Letnou s bohatou
sochařskou
Viktorií na 17 m vysokých sloupech. Most
monumentálního
průkopem
nábřežím
řešení
Pařížské třídy přes
celého prostoru od Bubenče.
pod Letnou do
měl
K tomuto
řešení
být
Vltavu
nakonec nedošlo a
Čechův most tak ústí na úzké nábřeží pod svahy Letné. V Budapešti je velice
podobná pozice mostu
Alžbětina,I46
končí
těsném
taktéž na poměrně
třídu,
který navazuje na Rákocziho
prostoru pod Gellértovou horou.
Na mostech v Praze i Budapešti bylo vybíráno mýtné. V Praze lidé výhodu v tom, že na měli
Karlově mostě
možnost dostat se z jednoho
poněkud
nelichotivou
přezdívku
břehu
na druhý.
Karlův
most tím získal
most chudých. V Budapešti byla situace
Dm-taj. Na všech mostech bylo nutné platit. Výjimkou byl pouze značné
měli
se mostné nevybíralo a tak i nemajetní
odlišná v tom, že neexistovala možnost, jak bezplatně suchou nohou
most, který byl ovšem ve
ale
vzdálenosti od centra a
zakázán. Sloužil tedy jen v nejnutnějším
případě těm
překročit
železniční
přechod přes něj
byl
nejchudším tak, jak je to
popsáno v románu Gyuly Krúdyho. "Třebaže
Bonifácz ve svém
tyto myšlenky mohou napadnmtt každého,
hnědém
přece
se nihilista a novinář Baa
pláštíku, který by zahanbil i strašáka v Bácscc, snažil pFedstírat, že
se právě pohroužil do tohoto tématu, a proklouznout mýtem bez placení.
Avšak strážný byl
146 Maďarsky
bdělý
a chladně vyzval Bau Bonifáce, aby mýto zapravil.
Erzsébet híd.
80
Básník neopouštěl
by
pokrčil
přece
rameny a obrátil se. Jak jsou lidé pitomí! Kdyby
hájovnu na Jánském vrchu.
Právě
pro nedostatek
měl
peněz spěchal
peníze,
z Budína
do Pešti za svým přítelem Szilvesztrem, aby si vyptljčil pár forintú. (. .. ) Mezí tím Béla Bonifácz ve svém vlajícím plášti Už se stmívalo, nepotkal nikoho, kdo by mu nabídl lc spojovacímu
který ušel
železničnímu
čtyh
mostu, aby mohl bez naději,
míle cesty pro
zády, myslel na Krista, jak to
dělávají
aspoň
peněz přes
Ve nejen k
výstavbě
a regulacím
kterými protékají
velkého množství
říčního
bylo lépe
taktéž impozantní výhledy
mostů
koncepce
města
3.1.4
došlo v devatenáctém století
přes řeku, příjemné
společensky
nábřeží
investice, které se
záplavami a získalo
promenády a exkluzivní po dlouhou dobu k
především
a jeho osy, kterou se stala
jako periferie a začala
smetiště
spontámd
řeka uprostřed.
řece
Záhy tu
změna začaly
významné stavby. V Praze zejména především
Parlament, hotely a
instituce.
Městská zeleň
měst,
která se
zároveň
zeleni, rostlinám. Celý život svým
značné
město
Urbanistické teorie devatenáctého století se vývoj
za
most a dodal mu síly, aby
chráněno před častými
Národní divadlo a Rudolfinum, v Budapešti finanční
město
trávil zimu. "147
povodních. Budováním nábřeží ale
vznikat architektonicky i
nešťastný človíček,
a lávek, ale také k budování
"obráceno zády'J a její břehy byly chápány čistící při
Dunaj, a než
železniční
řeky,
stavební parcely.148 V Praze i Budapešti bylo
samo se
krážem.
sklenku vína (.. ,) Potom se dal
toku. Tyto úpravy si vyžádaly
Město
ovšem vyplatily.
lcřížem
chudáci, když je všichni opustili.
opuštěné hájovně bezplatně
většině měst,
Pešf
že mu Szilveszter nabídne ze svého vína, nechal
Nazaretslcý pak pomohl Bélovi Bonifáczovi přes vylezl na Jánský vrch, kde v
proběhal
kořenům,
k
přírodě.
poněkud
snažily
přibrzdit
se svými obyvateli stále více vzdalovala společnosti,
přírodě,
jakoby se najednou snažil vrátit ke
Nová kultura, která se prosazovala ke konci století,
Krúdy, Gy. (1975) Červený dostavník. Praha: Odeon: s. 136 -139 (l.vydání 1913) Hall, T. (1997) Planning Europe's Capital Cities. Aspects of Nineteenth Cen tury Urban Development. London: E & FN Spon: 5.253
147 148
81
umožňovala
v
přírodě.
městskému
Spolu se vzduchem a
života stále více měnila
v
měšťanů
člověka před
k
zeleně,
prostředek
aktivitou
přírodě,
člověku
světlem
se dostávalo do
přírody. Přibývaly
vody,
dávným
čas.
pro volný
snům
bytů
i do
o
životě
městského
plovárny, lodní doprava se
víkendové rekreace, výlety do
úplným
celým
průchod
dát
přírody
se staly oblíbenou
Konec století uzavírá tuto etapu obrany
zprůmyslněním městského prostředí
"zrostlinatěním"
iluzivními návraty
vizí a realizací v secesní
architektuře
a
užitém umění. 149 Nejen v Praze je osmnácté století stoletím palácové zahrady a šlechtického zámeckého parku, na konci století se typem doby stává zahrada vzdělance, pěstovaná
Kanálka,
Růžové
údolí v
Karlíně
či
Wimmerovy sady na Vinohradech.
V devatenáctém století se pražská zeler'l stále více V tom smyslu byla Stromovka poté se tak stalo v Kinské
učiněna
zahradě.
V
již roku 1804 třicátých
zveřejr'luje
přístupnou
letech byly
purkrabím Chotkem parky na hradbách, a to v úseku od Kor'lské, a také
například
a otvíraná i lidovým vrstvám. V Praze je to
veřejné
sady na vojenském
cvičišti
a zlidovuje.
pro
veřejnost,
zřízeny
nejvyšším
Poříčské
brány ke
u Královského letohrádku
(budoucí Chotkovy sady).150 Roku 1836 byly osázeny dosti pusté vltavské ostrovy, které tak mohly předměstích
nmoho
začít
parků
sloužit rekreaci a
odpočinku.
nevzniká, snažit se tedy musí
Na
dělnických
především
hlavní
město. Praha zakládá množství veřejných sadů: sady na Letné, na Žofíně, na
Nebozízku, na Karlově náměstí, také sady Čelakovského a Vrchlického. Stává se velkou módou procházet se ulicemi se stromy, stromořadími.
třídy
se proto osazují
Aleje vznikají podél silnic i na Letné, Vinohradech a Nuslích. 151
V centru Prahy hrál velkou roli park, který vznikl po zbourání hradeb mezi Senovážným náměstím a horní
částí
Václavského
náměstí. Městské
byly vhodným místem k trávení volných nedělí i ke krátké procházce. O
sady
životě
v sadech se podrobnosti dozvídáme ze vzpomínek Egona Ervina Kische:
149 Vlček,
T. (1986) Praha 1900. Praha: Panorama: s. 102 J. Kohout, J. (1986) Praha 19. a 20. století. Technické proměny. Praha: STNL: s. 36 151 Janák, P. (1939) Praha XIX. století. in: Janák P., Hubschmann B., Wirth Z. Jak rostla Praha. Díl II. Praha: Společnost přátel starožitností: s.34 - 35
150
Vančura,
82
Obrázek 25Sousoší na Palackého mostě
Obrázek 26 -Széchényiho lázně v
Městském
parku
Obrázek 27 Budapešťský
parlament
,,Je to zaprvé promenáda. S ruční prací tady sedávají židličkách,
odříznuté děvčátek
se
řine
na
něž
vydává
od ostatního
slečna
světa
na Dolní promenádě
je Ll
vodopád. Tady prodává
v
hnědém
hřiště
malých
na
na zahradních
z kožené brašny za krejcar lístky. ( .. ) capartů, chlapců
klece s opicemi. ( .. )
preclikář
paničky
Nekonečně
h~llce nastrčené
Stejně
tak
s guvernantkami a malých
veliký je také rybník, do
kulaté preclíky, za krejcar
něhož
tři
kusy
nebo za dva krejcary veliký máslový preclík. ( .. ) Jeřáb stojí celý den na jedné noze. Má také jen Přivezl
jedno oko.
ho africký cestovatel Holub
odněkud
docela, docela zdaleka. V šest
večer
si
přijde pro něj hlídač Šoulavec a odvádí jeřába k spánku, za nimi se žene s řevem všechna
mládež z Městských sadtt. Je to Růžové
chodníku pražští
přece
pohled pro bohy, jak si africký pták
ulice do Mariánské, kde bydlí v jednom tichém
činžáku
hrdě
jako
vyšlapuje po
počestní,
usedlí
měšťané. "152
Také v Budapešti vznikalo v devatenáctém množství parků a zelených ploch. Kolem roku 1900 existovalo v Budapešti již roli hrál
Městský
přetvořeno
přes čtyřicet parků.
Hlavní
park - Városliget. Místo pokryté lesem bylo po roce 1816
na anglický park. Dá se
říci,
že až do dnešních
dnů
se jedná o
jediný park, který v Budapešti snese srovnání se známými parky jiných velkých centra.
měst
Evropy a
Končila
světa. Původně
okrajové místo se stalo jistým druhem
zde populární procházka
přes
Andrássyho
třídu
k pomníku
milénia. V sedmdesátých a osmdesátých letech byly kolem parku postaveny domy a vily pro vyšší třídy obyvatel města. 153 Nejedná se o park, který byl správy
veřejnosti.
obyvatele městský
města.
Park byl již od
soukromý a
počátku vytvářen
jako
později přešel
rekreační
park. Podle návrhu Christiana Heinricha Nebbiena
a tak
vytvářet
parku byly další dva
Měl
být
zaplněn
měl
sochami
na
park plnit
jakýsi národní panteon. V jasném kontrastu k tomuto
městské
parky V árosmajor v
Budíně
vrstvám z Ferencvárose a Kobánye. Park nebyl
přes značnou
soutěž
maďarských
a Népliget v Pešti,
které sloužily spíše nižším vrstvám. Népliget (Lidový park) sloužil dělnickým
do
prostor pro
Roku 1813 byla Zkrášlovací komisí vyhlášena
také funkci národního monumentu. velikánů
původně
příliš
především
útulný a lidé i
vzdálenost chodili radši do Városligetu. Další velký park byl na
Margitině ostrově.
Navrhnul ho také Nebbien,
původně
jako soukromou
Kisch, E.E. (1968) Pražská dobrodružstvÍ. Praha: Svoboda (1. vydání 1920): s. 45 - 46 153 Gyáni, G. (2004) Identity and the Urban Experience: fin-de-siécle Budapest. Boulder, Colorado: Socia! Science Monographs: s. 85, 86 152
83
převzat
zahradu roku 1820. V roce 1909 byl ačkoliv
státem a
začal
veřejnosti,
sloužit
měšťany
jeho užívání bylo omezeno na lépe postavené
kvůli
zavedenému vstupnímu poplatku. 154 Zvláště neděle
kopcích. Budín byl pro
trávili obyvatelé Pešti rádi na výletech v Budínských Pešťany
stále trochu exotickou krajinou, plnou letních buď přes
sídel, zahrad a vil. Chodili sem Gellértův
zejména blízký Jánošův
most nebo jeli lodí. Oblíbený byl větší
kopec nad Dunajem nebo ve
vrch. Jeden z nedělních
výletů
vzdálenosti
popisují manželé Csorbovi ve svém
deníku: "Šli jsme ulicí Filrd6 k mostu a přešli jsme ho na budínskou stranu, kde jsme zase naskočili
na tramvaj. Chudák Géza musel stát ... u Laszlovského statku jsme vystoupili a
pozorovali jsme místo, kde jsme stromu, pod kterým
seděla
před dvěma
roky
seděli.
Stoupali jsme trochu do vrchu až lee
Gézova matka brzy zrána. Bylo už poledne, když jsme došli na
Dísznóf6 ... Pak jsme stoupali na Normafu a došli jsme na Harangvolgy. Když jsme scházeli od restaurace Bažant,
bolet žaludek a nepřestalo to po celou cestu ... "155
začal mě
Velký význam promenády.
měly
Místopředseda
v centru
Komise pro
navrhoval, aby takováto místa byla možné.
Chtěl
prostranství tři
proměnit
takto
před
kostely. Na
přelomu
podobně
koncentrovány v
těch
obývaná zejména
výhodou pro obyvatele krajiny za parkově
města,
všude tam, kde je to jen trochu
náměstí
nebo
tržiště,
dokonce i
století existovalo v Budapešti asi
třicet
jich mnoho nezbylo. stromořadí
kde bydlely vyšší vrstvy.
Předměstí
mnoho prostoru zeleni neposkytovala. Jistou
předměstí
městem. Obě města
upravené
a
práce Frigyes Podmaniczky
jako v Budapešti byly parky a
oblastech
dělníky
dnů
parčíky
také menší zahrady,
veřejné
vytvořena
každé
takových ploch, ale do dnešních V Praze
města
ovšem bylo, že disponovala
zeleně, především
měli
lepší
poměrně
přístup
velkými plochami
na svých okrajích. V hustě
centrech mnoho prostoru pro parky nezbývalo. Vedení
do volné
města
zastavěných
se proto snažilo
vysazovat stromy podél ulic, na volných prostorách a dávat parkovou úpravu náměstím.
154
Gyáni, G. (2004) s. 86 - 88 Gyáni, G. (2004) Identity and the Urban Experience: Fin-de-siecle Budapest. Boulder, Colorado: Social Science Monographs: s.20
155
84
5.1.5 Budovy
Města měnila
svou
tvář
nejen díky novým koncepcím ulic a
náměstí,
ale také díky významným budovám, které dokázaly ovlivnit své okolí a dát městu
novou
tvář.
životě
a to s sebou
Devatenácté století nutně
přineslo
neslo vznik nových
Nová divadla, kostely, muzea, školy, symbolizovaly
úspěchy
průmyslové
Banky,
tržnice, burzy,
sílící
organismu a
těchto
silněji
městské
společenském
veřejných
zejména
budov.
domy, gymnázia a stadióny i
nově
se rodících národů.
a obchodní stavby, továrny, plynárny, elektrárny, hotely,
kancelářské
z
typů,
měšťanské společnosti
budovy,
ekonomický a technický úspěch Většina
nové trendy ve
pojišťovny
společnosti. 156 dříve
budov
či
něj nezapůsobila.
na
a nádraží manifestovaly
později
městského
zapadla do
V Praze i Budapešti však v tomto
období vzniklo také množství významných staveb, které jsou dodnes obdivovány turisty a kolemjdoucínú. Byly to zejména budovy kulturního významu, které byly V Praze to bylo
stavěny
především
jako projevy sílícího národního
Národní divadlo a po
V Budapešti stálo Národní muzeum již ve taktéž
doplněno
také parlament,
něm
čtyřicátých
uvědomění.
Národní muzeum.
letech a
později
bylo
divadlem a operou. Na vzhled Budapešti měl rozhodující vliv největší
budova v celém Uhersku, který v Praze nemá
adekvátní protějšek. Tyto kulturní instituce využívaly které obývaly centrální
části města. Především
techrtické vymoženosti, které moderní elektrické přívod
osvětlení
nejčastěji
město
ulic, tramvaje, plyn a
se i dispozice obytných
domů.
určeny
vrstvy,
také nové
skýtalo, jako bylo plynové
začaly
či
v domácnostech,
fungovat nové vodárny,
přesunuly
z
pavlačí
do
bytů.
Obvyklé
řešení
uprostřed
a s ní sousedící koupelnou a toaletou a obytnými pokoji obrácenými
156
počítalo
střední
Pitná voda se mohla dostávat do
vyšších pater, proto se sanitární prostory bytů
jim byly
později elektřina
pitné vody do domu apod. Poté, co
změnila
horní a
s kuchyní obrácenou do dvora, chodbou
Švácha, R. The Architecture of New Prague 1895 -1945. London: The MIT Press: s.18
85
Obrázek 28 - Národní divadlo v Praze
Obrázek 29 - Opera na Andrássyho třídě
Obrázek 30 - Muzeum užitých umění v národním stylu podle proj ektu Odona Lechnera
měst
do ulice. 157 V centru stále tam
převládala
kteří chtěli
činžáky
určena
která byla
i
v moderním stylu, ale
starší zástavba s nízkými hygienickými standarty. Ti,
mít doma splachovací záchod a
vybírat nové
stavěné
sice existovaly i byty
na okrajích
majetnějším
Erzsébetváros a v Praze některé
přívod
pitné vody, si
vnitřního města či
v nových
často
museli
předměstích,
vrstvám. V Budapešti to byl Lipótváros nebo části
Nového
města
nebo Vinohrad.
5.2 Periferie
V devatenáctém století se částí.
okrajových předměstích
se
většinou
růst měst soustřeďoval především
Rostlo zde nejvíce obytných převýšil počet
brzy
domů
obyvatel v centrech
usazovali lidé chudších
poměrů,
a
měst.
počet
do jejich
obyvatel na
Na periferiích
měst
jejichž životní podmínky nebyly
ideální. Sociální struktura Budapešti odpovídala koncentrickému modelu uspořádání města,
bydliště
ve kterém je populace chudší a chudší s tím, jak se její
vzdaluje od
středu města
k
okrajům. 158
S tím se
samozřejmě
podmínky, ve kterých tito lidé žijí. Divadlo, školy, banky a dále a dále, situace města
stejně
poněkud
či osvětlením
čtvrť
poměry
s velmi
nízkou
kvalitou
jsou stále
ulic. V Praze byla
odlišná v tom, že do asanace Josefova byla
chudinská
hygienickými
tak je tomu s pitnou vodou
úřady
snižují i
přímo
bydlení,
v centru
špatnými
a kriminalitou. Po jeho nahrazení luxusním bydlením
pro vyšší
třídy
předměstí.
Podívejme se nyní na to, jak vypadalo
se chudé vrstvy
přesunuly
za hranice město
vnitřního města,
na
ve svých okrajových
oblastech a jaké byly životní podmínky tamního obyvatelstva. Na převládaly
předměstích
domy
byl nejobvyklejší stavbou
pavlačové,
činžovní dům.
Z
počátku
které byly později nahrazeny domy s uzavřenými
chodbami. V Praze byl rozvoj
předměstí
zastavovány v souladu s nějakým situace jiná v tom, že nové
čtvrti
dosti živelný, jen malé plochy byly
regulačním
vznikaly
plánem. V Budapešti byla
alespoň částečně
podle plánu
Švácha, R. The Architecture of New Prague 1895 -1945. London: The MIT Press: s.24 Hamnett, Ch. (2001) Social Segregation and Social Polarization. in: Paddison, R., Handbook of Urban Studies. London: Routledge: s.162
157 158
86
vypracovaného pro celé
město. Významnější
z hlediska pražské aglomerace nebyla nová vznikaly jako samostatné obce, které byly města.
Budapešťská
předměstí
rozdíl byl ovšem v tom, že
předměstí částí města později
Prahy, ale
povyšovány na nezávislá
administrativně
byla naopak
příslušná
k hlavnímu městu.
5.2.1 Pražská
předměstí
V Praze dále za hradbami byly poddanské vsi
patřící císaři, šlechtě či
církvi a v blízkosti hradeb byly aglomerace, které ovšem nelze na století ještě
označit
za
založený roku 1817 Jméno nového
předměstí.
císařem
Prvním pražským předměstím se stal Karlín,
podle
plánů
předměstí podřízeného
stavebního
ředitele Jiřího
guberniu bylo dáno k
tři souběžné
nechyběl
pojatém plánu
Obytné domy tu byly zvláště
podél živého
taktéž pro způsobující
řemesla,
na
po
počátku
prostor pro velké
hojně
náměstí
být
Ve velkoryse
s kostelem
uprostřed.
promíšeny s obchody, skladišti, a továrnami
přístavu.
která
příčných.
měla
nábřeží
Na vltavském
potřebují
přístup
k
bylo
vodě
vytyčeno
místo
nebo pro živnosti
hluk. 1s9
Směrem dědictví
hlavní a šest ulic
Fischera.
poctě císařovny
Karolíny. Plán Karlína byl založen na symetrické dispozici, jejíž osou ulice Palackého a dále
počátku
na jihovýchod od hradeb byla širá oblast zahrad. Bylo to
kultuře
vinic, které zde na pustých svazích založil Karel IV.
Ještě
19. století tu byly okrasné i užitkové zahrady s hospodářskými
staveními a zahradními domy. Celkem to bylo 68 samot, které byly roku 1849 spojeny v obec Vinohrady. Roku 1867 získává obec začíná
přívlastek
mohutný vzestup. V sedmdesátých letech zde již stojí
Růst města
se z
počátku
nedrží žádného plánu.
Prahu, soustava ulic se odvodila od
těch
Předměstí
se
"Královské" a dvě stě domů.
přisálo
na
vnitřní
stávajících, které procházely poli,
vinicemi a zahradami svažitého terénu. Po prvním vývoji došlo
přeci
jen roku
Janák, P. (1939) Praha XIX. století. in: Janák P., Hubschmann B., Wirth Z. Jak rostla Praha. Díl II. Praha: Společnost přátel starožitností: s.30 - 34
159
87
1873 k nějakému sítí ulic
regulačnímu
radiálně
něj
do
plánu, ve kterém se objevuje první
náměstí
se
svedených. Obdélná forma je tu kombinována
s polygonem, jedná se o zbytek romantismu pod vlivem Pravidelnost
náměstí
vídeňské
Ringstrasse.
koncipovaná v plánu byla bohužel nakonec porušena
kompromisy s pozemkovými zájmy. 160 Teprve v roce 1889, kdy
měly
Vinohrady již 40000 obyvatel, se klade náměstí
základní kámen ke kostelu sv. Ludmily na Později
se staví ještě další poměrně
stavby byly nepřekročila
kulturní stavby - Národní
rozměrné,
dům
ale jejich architektonická
hranice předměstí. Pocit životní pohodlnosti a řešení
v urbanistickém zničených
dvě
(dříve Purkyňovo).
Míru
Vinohrad
poměrně
a divadlo.
Obě
úroveň
nijak
příjemnosti
rozsáhlé zbytky
zahrad, polí a vinic. Zejména Riegrovy a
konci století staly místem vycházek, promenád a
Havlíčkovy výletů
dávaly
zeleně
ze
sady se na
tohoto nového
pražského města. 161 Osamostatněním
od Vinohrad se stal roku 1875 dalším pražským
předměstím Žižkov. Brzy dosahuje počtu 70 000 obyvatel v tisíci domech.
Budování Žižkova bylo značně nevázané, bez opory v územním plánu. Urbanistické
řešení
žižkovského území kritizoval i architekt Pavel Janák: "Ze
srovnání Karlína a Žižkova je až příliš zřejmo, jaké hrozné míry tu dosáhl podnikatelský systém stavby
města.
Jestliže plán Karlína svou jasností,
přímostí
ulic, rozlehlostí svých blokli a nízk!ím
umění,
tedy solidní techniky a jestliže jeho domy nebyly
architekturami, ale obdobné ploše jest jsou
nesmyslně
alespoň
směstnáno
zastavěním
šířkou
a
byl dílem i když ne 'Uelikého právě
velik!ími
stavební formou slušného, skromného ži'Uota, zde na mnohem
nepravidelné, ubohá
početněji
blokú a snad dvakrát tolik ulic. Bloky
náměstíčka
jsou skrojky prostoru, ulice vedené
srázy nahoru dolů. Celkem vytvořil Žižkov prostředí, které k našemu údivu nepostrádá malebnosti, ale ubohé."162 Podobně jako na Vinohradech chyběl i na Žižkově dlouhou dobu kostel. Až roku 1898 postavil architekt Josef Mocker, specialista
Janák, P. (1939) Praha XIX. století. in: Janák P., Hubschmann B., Wirth Z. Jak rostla Praha. Díl II. Praha: Společnost přátel starožitností: s.44 161 Vlček, T. (1986) Praha 1900. Praha: Panorama: s. 107 162 Janák, P. (1939) Praha XIX. století. in: Janák P., Hubschmann B., Wirth Z. Jak rostla Praha. Díl II. Praha: Společnost přátel starožitností: s.47 160
88
na neogotickou církevní architekturu, kostel sv. Prokopa.
Ještě hůře
na tom byl
Žižkov z hlediska kulturních institucí, které chyběly zcela. břehu
Na druhém
začátku
Vltavy byl od
devatenáctého století
zastavován prostor od Újezdské brány podél zbraslavské silnice. vývoj Smíchova se orientoval dlouho jen k typu továrního začínají
století zde
vznikat
Porgesova kartounka.
různé
předměstí.
V polovině 18.
manufaktury a roku 1816 je založena
Postupně přibývají
chemické továrny,
přádelna,
na mlýnské stroje, cukrovar a roku 1852 sem své podniky Ringhoffer.
Ke kulturní
"Nejjemnější umělec
výstavbě
Smíchově
došlo na
továrna
přemisťuje
později.
taktéž
dobyli Antonín Barvitius zde postavil kostel sv. Václava,
který je považován za nejlepší chrámovou stavbu Prahy devatenáctého století. Vzniká zde
stejně
jako na Vinohradech národní dům a tržnice. světové
Pražská aglomerace byla po celé období do první rozdělena
na samostah1é obce. Hlavní
město
Praha nespravovalo
války
největší
samostatná předměstí, jakými byl Karlín, Vinohrady, Žižkov či Smíchova už vůbec
ne obce
Relativně
Trója apod. Bubeneč
poněkud vzdálenější
brzy byly
jako byly
připojeny
a Holešovice. Fakt, že obrovská
s vnitřním
městem,
infrastruktury, kterou
způsobovalo město
hradit veškeré náklady, obyvatelé
předměstí.
předměstích
předměstí zůstávala
vodovodů.
či
mnoho
komplikací. značné
a
Investice
vnitřní
se na užívání podíleli ve
nesjednocena do
Praha musela
značné míře
Spojení obcí Velké Prahy by také umožnilo
urbanistický plán v širším kanalizace i
Břevnov,
Strašnice,
menší obce jako byl Vyšehrad
vyžadovalo, byly
ačkoliv
Vysočany,
i
vytvořit
měřítku
celé metropole, usnadnilo by se budování
Různé
ceny
pozemků
vnitřní
ve
Praze a na
posilovaly stavební spekulace v centru a hnaly ceny
nepřirozeně
nahoru. Nejčastěji uváděným důvodem, městem
který sjednocení
bránil, byla rozdílná výše potravní a
statutárním
městě
Praze byla výše
daně,
kterou museli
silně
s hlavním
především činžovní daně.
ze zaplaceného nájmu, o 13 % vyšší. Ziskovost tudíž o tento podíl vyšší a páni domácí,
předměstí
odvádět
domů
na
zastoupení v
majitelé
domů
předměstích
městských
Ve
byla
radách,
89
Obrázek 31 - Karlínské předměstí
Obrázek 32 - Pražský činžovní
Obrázek 33 - Pešťský nájemní dům pro vyšší vrstvy (1., 2., a 3. patro s byty vyšší kvality)
dům
obětovat
nehodlali
předměstí
tento zisk ideji velké Prahy.163 Obyvatelé
obávali o svou autonomii a politické vedení
města nechtělo přijít
se také o elitní
postavení, které by v konkurenci se silným pražským magistrátem asi pozbyli. Z těchto důvodů se hlavně největší předměstí Karlín, Žižkov, Vinohrady a Smíchov cestou
urputně
slučování
rozšíření
bránila sjednocovacím akcím. Pražští radní se tak vydali
s menšími obcemi, které k
Prahy probíhala od roku 1880, první byl rozšíření
Holešovice - Bubny. Na další dobu
počkat.
Novou
částí
5.2.2
připojen
tu
poměrně
dlouhou
Libeň. IM
Tím sice
zůstávala poměrně
města rozšířit.
růstu
podstatně
Budapešti byly
vyrůstala přímo
z
vnitřního města
lepší než ty pražské.
podle
urbanizačního
nebylo tudíž nutné žádné sjednocování s těmi nejbližšími poloviny století vznikala z centra. Jednotlivá
největší předměstí
předměstí
okruhu) podle významných
Habsburků. či
plánu, Kolem
od Malého okruhu
směrem
části
Velkého
Najdeme zde tedy Józsefváros,
Lipotváros. Všechna tato
podobně, čtyřpatrové činžovní
vystřídané náměstím či
čtvrtěmi.
dostala svá jména (stejná jako
Ferencváros, Erzsébetváros, Terézváros vypadají dosti
vleklá, do první
Budapešti
Podmínky Předměstí
Vyšehrad a po něm
si musela Praha
války tedy již nebylo možné území hlavního
Předměstí
byly ochotné. Jednání o
Prahy se stala až roku 1901
vyjednávání o Velké Praze neustala, ale světové
připojení
předměstí
domy a úzké ulice, jen málokde
parkem. Na Budínské
straně
Dunaje nenajdeme tak
velké plochy jednotvárné bytové zástavby jako v Pešti. Bydlení nižších vrstev se zde koncentrovalo do starobylých míry romantické,
maloměstské
čtvrtí
malých
domků
a specifické, do jisté
atmosféry. Jednou z takovýchto
čtvrtí
byl
Tabán, Vodní město (Víziváros) či Starý Budín (Óbuda).165
Pešek, L Ledvinka, V. (2000) Praha. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny: s.507 164 Pešek, L Ledvinka, V. (2000) Praha. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny: s.525 - 541 165 Lukács, G. (1988) Budapest 1900. A Historical Portrait of a City and Its Cul ture. New York: Grove Press: s. 35 - 38 163
90
Pešťská předměstí
Zvláště
Josefova a Františkova
jednopokojových
bytů
mořem domů, přeplněných
byla
čtvrť
Tyto
dvě městské části
nájemníků
z nich byli
součástí
zástavbu zde
domků,
zbytku
- to i více než
si do jisté míry zachovaly
venkovskou atmosféru, kterou sem dost jednopatrových
převahou
s kuchyní. V Józsefvárosi bylo také nejvíce
kterých bydlelo velké množství budově.
byla charakterizována
svými obyvateli.
přinesli
německé řemeslnické
malé
domů,
ve
sta v jedné
maloměstskou
až
jejich obyvatelé. Stále zde bylo řemeslníci. Někteří
ve kterých sídlili drobní
občas přerušovalo
tři
malých
populace v Pešti.
náměstíčko
s akáty
či
Městskou
lípami, pod
kterými byly zapadlé zahradní restaurace s levným vÍnem. 166 Také Térezváros a Erzsébetváros byly plné ve
středu
města,
obřích
nájemních
nebyly tudíž
domů,
určeny
ale ty byly situovány více
pouze
dělnickým
vrstvám. 167
Erzsébetváros byl charakteristický také svým židovským osídlením. Ke konci století tu vzniklo několik synagog. 168 Nově
předměstí
budovaná
infrastrukturou. Ve
většině
tamních
měla
domů
již
lepší
pokrytí
byla tekoucí voda i kanalizace, což
na konci století nebylo v starších oblastech Budapešti standardem. mezi Malým a Velkým okruhem osidlovaly zejména společnosti.
Vyskytovaly se tu
samozřejmě
rozrůstající
se jednopatrové
Předměstí
střední
také byty luxusní, ale
velice jednoduché. Masy proletariátu žily také ve starých kde se usidlovaly v
moderní
čtvrtích
vrstvy
zároveň
i ty
Budy i Pešti,
zástavbě. Nejčastěji
to bylo ve
čtvrtích K6bánya v Pešti či Óbuda na druhém břehu řeky.
5.2.3 Bydlení na periferii
Všechna Nejčastější
předměstí
stavbou zde byl
devatenáctého století mají jednu činžovní dům. Stejně
věc společnou.
tomu bylo v Budapešti i
Lukács, G. (1988) Budapest 1900. New York: Grove Press: s. 46 Gyáni, G. (2002) Parlor and Kitchen. Housing and Domestic Culture in Budapest, 18701940. Budapest: Central European University Press: S.142 168 K nim patřila i synagoga v maurském stylu, jedna z největších evropských synagog. Další zajímavostí židovské stavitelství v této čtvrti je synagoga v ulici Rumbach, postavená Otto Wagnerem na začátku jeho kariéry. 166
167
91
Několikapatrový
Praze.
bydlením pro všechny vrstvy třídy,
či městské
se stal na konci devatenáctého století
městské společnosti.
zůstává,
i když pravdou
preferovala vily
dům
obytný
či
že velkoburžoazie
paláce. V obou
levném a rychlém bydlení. Masy, které se
městech
stěhovaly
dělníků
Od
po nejvyšší pře ci
aristokracie
jen
byla silná poptávka po měst
do
bylo
třeba někde
ubytovat a to, co hrálo roli, byla rychlost a cena stavby. Není proto divu, že většina
kvalitu. Domy měly alespoň
větší
výstavby z oné doby postrádá většinou
originalitu a architektonickou
podobné prostorové řešení a jediné, co se na nich
trochu měnilo, byla fasáda a motivy na ní použité. V domech na
předměstí
převládaly
obvykle
byty pouze s jedním
pokojem a kuchyní. Nebylo ovšem výjimkou, že se zde tísnila celá rodina, často
i s podnájemníky. V Pešti byly podmínky roku 1870 takové, že 40 %
obyvatel žilo v jednom pokoji po
pěti.
Z toho
můžeme
pouze podmínky, ve kterých žil proletariát, ale nižší taktéž.
Pešťský činžovní dům
V přízemí a prvním
patře
byly
nejluxusnější
a také nižší nájem. Obvykle zde také případně
krušný nás
přesvědčuje
všude plno
Lenka
vyrůstat.
švábů,
a
chyběla
střední třídy
různé
směrem
kategorie.
do ulice. Byty
jednodušší vybavení,
těch nejlevnějších
méně pokojů
koupelna a záchod, které byly dvoře. 169
bytech, ve staré
zástavbě
byl dosti
i literární zpracování historie zchudlé aristokratické
rodiny: " .. .Jakmile vejde do dům,
měly
byty
ve starších domech na
O tom, že život v
střední
byl obvykle vybaven byty
s okny do dvora a ve vyšších patrech
pouze na patře,
usuzovat, že to nebyly
dveří,
Ema na
něj
vychrlí jed své zatrpklosti: co je to za
žádná za/mzda, kde by si
(. .. ) Byt je
příšerný,
vlhké
dítě
stěny
mohlo hrát, jak bude ta ubohá
by se
těžko
pří dobře
snášely i
vytopených kamnech, ale kde by vzali topivo nebo cokoliv jiného, co by se
ještě
dalo
zpeněžit. "170
bytě
žili
sami.
Rodina
Běžnou
Jablonczayů měla
aleSpOll. to
praxí ale bylo brát si do
bytů
štěstí,
že v malém
podnájenmíky,
kteří
pomáhali
splatit vysoký nájem. 171 Byty nejchudších vrstev sloužily spíše jako noclehárny pro lidi,
kteří
pracovali v továrnách deset až dvanáct hodin
ani nemělo smysl investovat do 169 170 171
kvalitnějšího
denně.
Pro
ně
snad
bydlení.
Vošahlíková, P. (1996) Jak se žilo za časů Františka Josefa 1. Praha: Svoboda s.79 Szabó, M. (1977) Staromódní příběh. Praha: Odeon Vančura, J. Kohout, J. (1986) Praha 19. a 20. století. Technické proměny. Praha: STNL: s. 57
92
Většina domů
byla postavena v některém z historizujících
příliš
od druhého se
nelišily, ale i
přesto
stylů.
vytvořit
dokázaly
Jeden zdání
monumentálnosti, podíváme-li se na ulici, ve které stojí vyrovnány jeden vedle druhého. Budovy stejného vzhledu vedle sebe je
vlastně
předměstích,
předměstí
od centra, kde již
domy
nově
ale i
bořeny
Tak vypadaly
budované domy v centrech
přecházelo
jednopatrové domy.172
dojmem, že celý blok
čtyřmi křídly.
jedna velká budova s dvorem mezi
domy nejen na
převládaly
působily
Postupně,
měst.
Dále
spíše ve vesnickou zástavbu město
jak
rostlo, byly tyto menší
a nahrazovány vyššími stavbami (3 - 4 patrovými) s více byty.
Zvláště činžovní
snažily
odět
motivy
vnějšku,
předměstích
domy v blízkosti centra, ale i na nových
se
holou vizáž pseudohistorickými detaily interiéru i romantickými jako byly nejrozmanitější věže, atiky,
tato architektura
nepřináší koncepčně
euforie dodnes
silně
působí
a
nic
vytváří
arkýře
radikálně
nového, její romantická
specifický "pohádkový"
městský
často
skrývaly
prostor. Pravdou ovšem je, že za vyzdobenými interiéry se velice bídné životní podmínky, které
Třebaže
a arkády.
rozhodně
neodpovídaly
vnější nádheře
činžovních domů. 173
Vzhledem
k
architektonická tvorba
jednotvárnosti především
staveb
obytných
domů
k detailu. Tomu připadla role prvku nového
oživení architektonického organismu. Uplahlil se zejména ve nebytových prostorách
činžovního
schodištích, kde sloužil žádaným nájemníka.
Ačkoliv
se
utíká
domu,
vnějších
ve vstupních halách
potřebám
a na
reprezentace stavebníka i
předměstí šířila převážně živelně,
i sem pronikly
prefabrikované prvky secesní architektury: litinová zábradlí, balkónové a okenní však
mříže,
zůstalo
obkladové keramiky, leptaná skla, štukové plastiky.
jen u
vnějších znaků
tak
vytvářela
věžičkami
byly totiž
či železničními
drahami,
nové architektury.174
Předměstí
groteskní kombinaci historizujícího a moderního. Domy s střídány
továrními halami, plynárnami, skladišti
které byly stavěny ve stylu prostém vnějších ozdob a
V Budapešti toto pásmo začínalo za Velkým okruhem. Vošahlíková, P. (1996) Jak se žilo za časů Františka JOSefel 174 Vlček, T. (1986) Praha 1900. Praha: Panorama: s. 107
Většinou
detailů.
172 173
r. Praha: Svoboda: s. 63
93
5.2.4 Vilové
Na center a
měst
později
němuž
i
čtvrti
předměstích
nevznikaly jen čtvrti
se objevovaly i střední třídy.
Rodinný
se poprvé prosazuje v
s domy o
řadě bytů,
pohodlně
rozšířilo
plné
přeplněné. činžovní
zeleně
dům či
městském
a rodinných
domy. Dále od
domů či
vil pro vyšší
vila byl nový stavební typ, díky
stavebnictví tendence, která
nepočítá
aby byl zhodnocen investovaný kapitál, ale aby se
nově
a
bydlelo. 175 S tím, jak se prosazovala móda dovolené a prázdnin,
se také bydlení v letních rezidencích, které bylo
původně
vyhrazeno
měst
byly spíše
pouze aristokracii. Moderní vily a rodinné domy na okrajích
výsadou buržoazie. Aristokracie o takový typ bydlení zájem trávila na svých zámcích a sídlech a na zimu ve
městě
neměla.
Léto
se hodil spíše palác
v centru. 176 architektuře
Zatímco v evropské
se toto bydlení stávalo
projevem postupující moderní civilizace a obrany
před
vlivy
příznačným
průmyslového
prostředí, v Čechách se ideje moderního bydlení v rodinných domech městského člověka
spojovaly se vzpomínkami obrazů
Ikonografie mýtů
domů
fasád
rajského života, ale
čerpá
na život na
sahá nejen do dobových neoromantických
i z folklórní a národní tematiky. Na štítech a
zdech se objevují panovníci, svatý Václava Karel IV., postavy lidových
rituálů. 177
v metropoli Uher, které
Tento vliv
měly
českém venkově.
čeští
i cizí
světci, andělé
samozřejmě nemůžeme vyloučit
rurální charakter rrmohem
výraznější
i
ani
než tomu
bylo v Čechách. Svou roli tu také hrála touha po soukromí, po bližším vztahu k
přírodě,
měst
která
začínala
na
zahradě
hned za okny. Dúvody
stěhování
z center
do zahradních předměstí se příliš nemění dodnes. V obou
Jedná se o
městech
poměrně
se první vily objevují již v první
polovině
velké rezidence sloužící bydlení pro velkoburžoazní
podnikatelské kruhy. V Praze vznikalo více takov)! staveb Vinohradech
19. století.
(nejznámější
kupříkladu
na
je zde asi Groebova vila) nebo na svazích Smíchova.
Vlček,
T. (1986) Praha 1900. Praha: Panorama: s. 108 Gábor, E. (1997) Villas in Budapest : from the compromise of 1867 to the beginning of World War II. Budapest: City Hall: s. 6 177 Vlček, T. (1986) Praha 1900. Praha: Panorama: s. 108 175 176
94
Obrázek 34 - Byt vyšších vrstev
Obrázek 35 - Kotěrova vlstnÍ vila na Vinohradech
Obrázek 36 - Vila na Andrássyho třídě
V Budapešti je dnes najdeme Zugliget a také ve
čtvrti
hlavně
Krisztina.
na budínských kopcích jako Sváb hegy, Větší
spíše na konec devatenáctého století. V Praze se rodinné vily hlavně
po roce 1870
již velká
nejvlivnějšími členy
část podnikatelů středních
vilu. U
vrstev to byl spíše rodinný skromnějšího vybavení. 17s Výstavba rodinných
domů
století zaplnila zbytky volné
dům
mohla dovolit vlastní
kolem
měst.
rozměrů
menších
rozbíhající se zejména na
přírody
začaly stavět
podnikatelské elity. Ke konci století si
příslušníků středních tříd
i
připadá
rozvoj rodinného bydlení
přelomu
a
19. a 20.
Atraktivní byla zejména
místa kopcovitého terénu, která skýtala lákavé pohledy na Prahu. Byly to hlavně
kopce a svahy v okolí Smíchova, nazývající se podle
usedlostí Malvazinky, zástavby byl také
Hřebenky či
Bubeneč,
vystavěno několik výjimečných
projektovaná
Kotěrou
nebo
dům
zahrady a luxusní rezidence. ISO
dům
přeměňovány
Zároveň
a to zejména v okolí
neorenesančních
vil
architekta Kouly, Suchardova vila
podle návrhu Dušana
to bylo v Budapešti. Také tam byly
pešťské straně
Santoška. Populárním místem vilové
kde bylo v sousedství staveb:
původních
Jurkoviče.179
Podobné
vinice Budínských kopců na
vznikaly vily a rodinné domy na
Městského
parku Városligetu a podél
Andrássyho třídy. Také tam bylo postaveno několik pozoruhodných staveb. Dispozice vil i rodinných
domů
byly dosti podobné. Centrálním
prostorem vily byla hlavní hala obklopená
nejrůznějšími
studovnami,
kabinety, knihovnami a salony z jejichž oken byl výhled do rozlehlých zahrad. Suterén byl užíván zejména jako technické zázemí domu. Zde služky
či
domovník, probíhala zde
příprava
měly
své sídlo
jídel, praní prádla apod. Naopak
první patro bylo vyhrazeno soukromí rodiny.
Nejčastěji tu
tedy byly
umístěny
ložnice, šatny a koupelny.lsl
Švácha, R. The Architecture of New Prague 1895 -1945. London: The MIT Press: 5.28 Vlček, T. (1986) Praha 1900. Praha: Panorama: 5.108 180 Hall, T. (1997) Planning Europe's capital cities : aspects of nineteenth-century urban development. London: E & FN Spon: 5.253 181 Gábor, E. (1997) Villas in Budapest: from the compromise of 1867 to the beginning of World War II. Budapest: City Hall: s. 6 178
179
95
5.3 Shrnutí
Jak tedy vypadala sociální segregace našich dvou Potkávali se
vůbec
odpovědět,
že
obyvatelé center a
určitě
předměstí?
hlavně
domů mělo
Ovšem mnoho
společnosti. Nemůžeme
vrstev
zároveň
velkopodnikatelé a
třídy?
poměrně jasně prostorově odděleny,
k tomu, že bohatší vrstvy se koncentrovaly něj.
Vyšší a nižší
v 19. století? Musíme
ano. V Budapešti to možná vypadalo tak, že odlišné
sociální vrstvy od sebe byly
chudší dále od
měst
sice
ve
vnitřním městě
obyvatele z
předpokládat,
jejich nejobyčejnější
různě
že v jednom
dělníci,
vzhledem
ale
a ty
situovaných
domě
určitá
bydleli
promíšenost při
zde existovala. Lidé z nižších a vyšších vrstev se potkávali také procházkách v V Budapešti,
městských
stejně
parcích, v divadlech
jako v Praze ale platilo, že
či
v
zvláště
některých
kavárnách.
lidé s lepším postavením dělnických
se jen málokdy dostali do oblastí obydlených nižšími vrstvami, do čtvrtí,
pokoutních krčem a podobně. V Praze
zřejmě
různých
nebyla separace
výrazná. To bylo dáno do jisté míry tím, že v centru přežívala
vysloveně
obyvatelům
chudinská
čtvrť
se bylo obtížné ve
sociálních skupin tak města
po dlouhou dobu
- bývalé židovské ghetto, jejímž
vnitřním
městě
vyhnout.
Stejně
jako
v Budapešti i v Praze nacházíme domy, ve kterých našlo ubytování obyvatelstvo
různých
sociálních
statusů.
Snad pouze žižkovské domy se
nemohly chlubit "lepšími" nájemníky. K izolaci žižkovského
dělnictva
přispívalo i drážní těleso oddělující Žižkov od středu města.
V Praze i Budapešti byla situace lidí z středních,
složitá z hlediska bydlení. Nájmy
vysoké úrovni a lidé si proto museli velice do svých
bytů
neuvěřitelné
dělnických tříd,
bytů
často
byly vobou
Přičemž
byty
městech
vypomáhat tím, že
další podnájemníky. V malých bytech se tak
množství lidí.
ale i z těch
častokráte
na
přijímali
často
tísnilo
sloužily také jako dílny
či
krámky. Ani bydlení vyšších vrstev nebylo ideální. Stavitelství té doby si spíše na komfort, proto vodu
praktičnost
měly věže či či
jen funkční
a
příjemné
bydlení potrpělo na
vnější
okázalost. Domy
portály se sousošími, ale postrádaly koupelny, tekoucí
řešení
obytného prostoru.
96
Řešením, které mělo měšťany zbavit problematického bydlení, byly
vily a rodinné domy
nejčastěji
mimo centrum
nabízely možnost individuálního potřebám
rodiny vlastníka.
města,
uspořádání,
Stěhování
na to nebylo jen parků
zakládání
stěhování
poblíž center
společnosti
vrstvám
měst
obyvatelé většinou
čtvrtí
měst
odpočinku.
k
devatenáctého století a byly vhodné k
se do
Budapešť
nedělním
měst
zároveň
o blízkost
odezvou
přírody.
Reakcí
s alejemi a zahradami, ale také
i na jeho okrajích, které sloužily všem Parky se staly
součástí
všech
měst
ani Praha nebyly výjimkou. Zelené plochy
výletům
a vycházkám.
Odpočinek
nacházeli
také v nově budovaných plovárnách. V Praze se museli lidé
spoléhat pouze na koupání ve
v tom, že ve
Ty
které více vyhovovalo životním
se z center měst bylo
na rychlou urbanizaci, která obírala obyvatele
čtvrtích.
v zahradních
městě vyvěrá několik
Vltavě, Budapešťané měli
horkých
léčivých pramenů,
výhodu
které daly
vzniknout lázním přímo v hlavním městě. Budapešť měla
1867 se jednalo o hlavní s mnohem
i další výhody, kterých se Praze nedostávalo. Od roku město
většími finančními
jeho kulturní a
společenský
Uherské
části
zdroji nejen na infrastrukturu
či
budovy státních
které posilují
řada
rozvoj. Vzniká zde celá
centru Budapešti ráz evropské metropole, hotely
monarchie a mohlo proto
úřadů.
ať
ale také na
budov, které dávají
už jedná o divadla, školy, banky,
Staví se také mnoho
sebevědomí maďarského
města,
počítat
národa. O
pomníků
těch
a
monumentů,
si ale více
řekneme
v následující kapitole.
97
6. Národní hnutí v prostoru
měst,
Devatenácté století bylo nejen stoletím rozvoje národů
národních idejí a
samotných. Procesy urbanizace, modernizace,
industrializace a rozmachu národních hnutí spolu podmiňují
se navzájem. Jejich
působením
ekonomiky a také k politickým i národů střední
ale také
Evropy byl v této
docházelo k
vzájemně
revoluční
společenským změnám. době
souvisí a
transformaci
Duchovní život
pod vlivem myšlenek romantismu a
francouzské revoluce, které byly zabarveny vlastní tradicí a národním světovým
názorem,
vypadalo
čímž
v zemích
Podívejme se
se
přizpůsobily
svatoštěpánské
alespoň
a
danému národnímu svatováclavské
To
odlišně.
koruny
českého
lehce na podstatné rysy
prostředí.
maďarského
a
národního hnutí, které mají význam také pro studium měst. Jedním z hlavních
cílů
národního hnutí v Uhrách bylo zachování
národní identity, která byla v zemi obydlené
Němci
a
Nemaďary,
považována
za ohroženou. Hlavní roli v politice uchovávání identity hrál jazyk. Maďarština
magnátt
se stala symbolem celého národa. Byli to
kteří
se zasazovali o každodenní užívání
především
maďarštiny
uherští
ve všech
oblastech života.
Péči
o jazyk a literaturu podporovalo Národní muzeum
(1802), Akademie
věd
(1825)
institucí
stejně
Národní divadlo (1838). Na založení
těchto
jako na vzestupu celého národního hnutí se významnou
měrou
podílela šlechtická rodina Mezi
či
Széchényiů.
maďarskou
elitou
převládl
názor o budoucnosti
vyslovený Johannem Gottfriedem Herderem. Ten
předpokládat
že
Maďarů
maďarský
element bude pohlcen Slovany, Germány a Romány. Tato myšlenka
měla
traumatizující vliv na sebevědomí národa. Řešením situace se mělo stát pomaďaršťování
ostatních etnik a tím získání majority v Uherském království.
O tom, že situaci vnímaly elity liberálního deníku:
vážně, svědčí
"Nepodaří-li
se nám
i katastrofická vize
změnit běh
maďarského
událostí a sjednotit zem
98
maďarizací, dříve či později
náš národ pohltí germánský nebo slovanský živel
a dokonce naše jméno upadne v zapomnění."182 Od
maďarizace,
jako dobrovolný
kterou
evoluční
předpokládal
proces asimilace do vyšší kultury
"duchovní supremace", se nakonec ji
předpokládal
oběma
přešlo
Kossuth. V politické
fenomény -
Széchényi a která byla chápána
maďarizací
prostřednictvím
spíše k maďarizaci povinné tak, jak
kultuře
Uherska se
můžeme
setkat s
i asimilací. Asimilace byla spojována
s procesem židovské emancipace a liberální ambicí nahradit šlechtické "N atio hungarica" politickým národem
občanů
označovalo
moderního typu. To
specifickou politickou doktrínu spojenou s procesem
vytváření
národního
státu a s tendencí nucené integrace do politické definice národa. Užívání maďarizace
termínu
vzdělávání
v
odkazovalo k
maďarském
maďarské.
nemaďarských národů.
to
vyjádřil
Byl to národní a kulturní
premiér István Tisza pro sedmihradské publikum: nemaďarští občané
národního státu a stát to není konglomerát lidí jedním národem."184 Silný měly
národní stát. Stát a národ v Uhrách
sociálních a
zdůrazňoval
ze všeho musí naši
vytvořený
vnitřních
existenci jediné verze národní identity - a to té Cílem těchto procesů byla politická hegemonie. 183
Jasně
"Nejdříve
praktikám, jako byla podpora
jazyce a vládní regulace
ekonomických záležitostí program, který
různým
nadřazený
různých
maďarský
být jedním.
vzít na
vědomí,
patří
že
do
ras, ale stát získaný a
národ vyžadoval jednotný
Maďaři
se považovali za národ
všem ostatním z hlediska kultury a
jako svou povinnost vést a ukazovat cestu ostatním
vzdělanosti
národům.
a chápali
To do jisté míry
vyplývalo i z jejich pohledu na vlastní minulost. Už Széchényi roku 1848 ve svém pamfletu "Kelet nép"
zdůrazňoval
Evropy, zejména
století myšlenka
Maďarska
těm
předávat
Maďarů
jako Východního národa.
toto východní
dědictví
dalším
v Habsburské monarchii. Na
přelomu
19. a 20.
Jejich morální povinností bylo národům
roli
jako spojení mezi Evropu a Orientem nabírala na
síle a projevovala se také v kulturní oblasti. Z původního pocitu, že
maďarský
Wandycz, P.s. (1998) Střední Evropa v dějinách od středověku do současnosti. Cena svobody. Praha: Academia: s. 136 183 Turda, M.: The Idea of National Superiority in Central Europe, 1880 - 1918: 5.79 184 Citováno podle Turda, M.: The Idea of National Superiority in Central Europe, 1880 -1918: 5.80 182
99
národ je na vyhynutí, se nadřazenosti opravňovala
během několika
jedinečnosti
a
výjimečnosti,
desítek let stal pocit
mezi ostatními národy Evropy, která je
k získání výsostného postavení mezi ostatními národy Uherska.
Národní hnutí v Čechách mělo poněkud mírnější povahu. Jak uvádí Joseph Zacek, mezi faktory, které se s obvykle nepojí,
patří:
českým
kulturní arogance a intolerance, neliberální domácí směrem
vláda, militarismus a imperialismus
slova o exilu, ozbrojeném odporu, slavných mise, žádní slavní rebelové. "mírumilovné", vždy je
186
třeba
mobilizovat masy. V českém ohraničování
se
nacionalismem 19. století
do
zahraničí. 185
vítězstvích,
Neslyšíme zde
žádné náznaky velké
Žádné národní hnutí ovšem nemůže být zcela zachovat
určitou
prostředí
vůči německému.
míru bojovnosti, která dokáže
se jednalo
Tak se
postupně
hlavně
o stále
ostřejší
vymezoval vztah "my" a
"oni", Češi a Němci. V Českých zemích nepřátelství mezi českým a německým etnikem začalo narůstat
až po roce 1848. Do té doby v národním hnutí
celozemská orientace, která do jisté míry antagonismus.
Uvědomování
potlačovala
převládala
česko
začalo dříve
si vlastní národnosti
spíše
-
německý
mezi
českými
obyvateli království. Členové německých středních a vyšších vrstev začali teprve
během
Během
revoluce 1848 vy tvářit
německou
identitu na úrovni té
české.
období neoabslutismu neiniciovala žádná skupina s německou
identitou
podněty
k
vytvoření společenského
života srovnatelného s tím, který
již dříve vytvářeli Češi. Po ekonomické krizi roku 1857 zesílila polarizace mezi německy hovořícími
elitami a nižšími
českými
vrstvami. Další
štěpení
se
vyostřilo po roce 1861, kdy Češi ovládli pražskou radnici. Po té se v Praze český
a
německý veřejný
život
rozdělily.
konzervativní spory byly nahrazeny desetiletích 19. století nabral postavení ve
městě,
český
Dřívější štěpení
těmi česko
-
německými. 187
živel na síle a
zejména z hlediska
a
postupně
početního.
liberálně
-
V posledních
získal majoritní
Ekonomické postavení,
Zacek, J.F. (1969) Nationalism in Czechoslovakia. in: Sugar, Lederer: Nationalism in Eastern Europe. Seattle: University of Washington Press. s.166 - 206: s.169 186 Niederhauser, E. (1976) The Rise of Nationality in Eastern Europe. Budapest: Corvina Kiadó: S.181 187 Cohen, G.B. (1981) The Politics of Ethnic Survival: Germans in Prague 1861-1914. Princeton, N.J.: Princeton University Press: s.30 - 46 185
100
německá
které zaujímala
menšina, bylo ovšem stále silné a významné, její
politický vliv však postupně slábl a upadal. Na rozdíl od situace v Uhrách nemohlo být prováděno
shora za výrazného
byly ve své
většině německého
prosazovány zdola, Ještě
přispívání
středními
Národní aspirace musely být
intelektuálů, měšťanů či podnikatelů.
další aspekt byl odlišný v českém a uherském určité
existenci
národní obrození
šlechty a velkoburžoazie, protože ty
původu.
vrstvami
české
prostředí.
širší národnosti, kterou se národní hnutí Maďarský
odkazovalo na ni.
Jednalo se o zaštiťovalo
a
odkaz k dávným východním národům je z tohoto
hlediska poněkud vzdálen realitě. Čeští obrozenci se naproti tomu mohli odkazovat k celému Slovanstvu, což byla skupina Vědomí příslušnosti
k velké a slavné
početná
rodině Slovanů
reálně
a
existující.
povzbuzovalo na duchu
Čechy, kteří měli komplexy malého, nevýznamného a zaostalého národa. 188
Postupy, které
propagátoři
podobné ve všech zemích. V první Prvním
stupněm
společnosti,
se stalo
rozšíření
národní myšlenky využívali, byly velice řadě
národního jazyka mezi odlišnými vrstvami
třeba
básně
uměními
lidi probudit. Mezi všemi
poezie, próza a drama, které jako první
převzaly
roli
i dramata v národním jazyce se postavily
národu a identifikaci s ním. Moc a síla Ale také ostatní oblasti
myšlenky,
ačkoliv
Kromě
národní
cítění
to byla literatura -
buditelů
národních aspirací a snažily se podnítit v lidech národní
největší.
šířená.
mohlo tak dojít k efektivnější komunikaci. To byla pouze nutná
podmínka. Bylo
romány,
to byl jazyk a literatura jím
jasně
cítění,
těchto druhů umění
umění
národa. Noviny, na stranu
lásku k vlasti a
byla
samozřejmě
se snažily o propagaci národní
jejich působení bylo omezenějšU 89
literatury to byla zejména hudba, která pomáhala roznášet mezi lidi.
Zvláště některé písně
se staly
přímo
národními
symboly, hymnami. Postavení hudby v rámci národního obrození bylo komplikováno
dvěma
faktory. Její dosah nebyl tak silný jako u psaného slova.
Pouze hudba doprovázená textem mohla plnit roli média.
Význam
Wandycz, P.s. (1998) Střední Evropa v dějinách od středověku do současnosti. Cena svobody. Praha: Academia: s. 142 189 Niederhauser, E. (1976) ll1e Rise of Nationality in Eastem Europe. Budapest: Corvina Kiadó: s.53 - 65 188
101
orchestrální hudby pro národní hnutí byl skrovný. Druhým problémem bylo, že hudba je jako žánr
nákladnější.
autoři potřebují určité vzdělání.
Ve
třeba orchestrů, zpěváků
Je
výhodě
tudíž byly ty národy, které
vlastní vyšší vrstvy, které mohly disponovat orchestry umění či
Omezení týkající se výtvarných Umělec
umění
či prostředky
měly
na ně. ještě větší.
architektury byla
se musel vyrovnávat se vzory a formami, které platily v evropském a které nemohl zcela opomíjet. Další komplikací byla vysoká cena děl,
architektonických většinou
měly
přesto
příliš
nákladná i pro bohatou aristokracii a
alespoň
za
přispění
státní moci. I
socha již patří k "drahým uměním". Zbudování
posílit národní pocity, tudíž nebylo jednoduché. 190 překonat
snažili či
duchu
která byla
musela být budována
"nejlevnější"
by
a taktéž její
tyto zábrany a
vytvářet
úroveň
Zároveň
vlastního etnika.
památníků,
které
Někteří umělci
se
architekturu v národním
velkolepé stavby národních institucí, které by
ekonomickou
relativně
vyjadřovaly
vznikalo množství
kulturní
či
památníků,
které obvykle zobrazovaly hrdinnou minulost národa. Architektura
charakteristiky z hlediska literatura. Její vliv ale umění,
které na
neumí
číst
umění
a
působení
rozhodně
člověka působí
veřejném
ve
prospěch
ve
národní
není marginální. a obklopuje jej
prostoru
Právě
věci
je
zamířena
i na
cizího národa cestuje, ale
a
nepřímý. Zároveň
se
návštěvníky či občany
zvláště
téměř
pomníky tamních
může
jiných
nezajímají, málokdo
může
vědomí.
míst a
190
být osloven
může
být do jisté
států.
čte
Tito se obvykle o
poezii národa
země,
umění
do níž
nikdo se nezapomene podívat na významné stavby
či
velikánů.
působí
vytváří určitou
symboliku
na národní identitu lidí v nich, probouzí jejich národní
Loajalita k národu je mimo jiné kultivována pomocí
prostorů.
I ten, kdo
jednat o druh propagace, která
Pomníky, stavby, ale i pojmenování ulic prostoru, která
kupříkladu
než
téměř nepřetržitě.
a literatura se k němu tudíž nedostane,
podvědomý
odlišné
architektura je typem
architekturou, kterou vidí každý den na ulici. Její vliv tak míry
má
Národní identity jsou
často
určitých mýtů
definovány legendami a krajinou,
Niederhauser, E. (1976) The Rise of Nationality in Eastem Europe. Budapest: Corvina Kiadó: s.66 - 71
102
příběhy
časů,
ze zlatých
přetrvávajícími
prostorů.
dramatickými osudy, které jsou vepsány do míst a později
činy
tradicemi, heroickými
Můžeme
stávají ohnisky turistického ruchu.
a
Tato místa se
je proto považovat za
jádro toho, co je podstatné pro národní symboliku.l91 I když mýty a
příběhy opředené
kolem
žádný reálný základ nebo jejich
původ může
tajemství, obvykle mají reálné
důsledky
být
určitých
obestřen
ale
původ
jejichž
značně rozšířily
legendy nevyhnutelně jsou
vytvářejí
zdůrazňovány některé
Dané mýty jsou nám světu
okolnímu
obtížně
a charakter je jen
přijímány
a jsou
jako
příběhů
místě či
jejich charakteristiky ve
o
určitém
vypátratelný, které se
alespoň částečně
stereotypy o určitém
potřebné
dosti silnou mlhou
v tom, jak je lidé chápou. Mýtus
bychom z tohoto pohledu mohli definovat jako "soubor místě, příběhů
míst nemusí mít
pravdivé. Tyto
oblastech tím, že
prospěch
ostatních."I92
k tomu, aby nám pomohly dávat smysl
a našemu místu v něm. Skrze
ně
vnímáme realitu a
ovlivňují
tak naše chování. Z hlediska našeho výzkumu mají mýty totiž
způsob,
prostředí
i jaké vyznávají hodnoty. Další funkce
nám
funkce.
Ovlivňují
jakým se lidé chovají, jaké vztahy mají ve svém každodenním
skupin, které se k daným mýtů
dvě důležité
může
hlásí, vyznávají a
totiž nabídnout cenné
jíž se mýty týkají.
Zároveň můžeme
národnostní skupiny obvykle zabírá
mýtům
svědectví
díky
vyhraňují vůči sobě
nejvýznamnější
mýtů
se týká výzkumu osob a
šíří
je. Analýza takových
o charakteristikách skupiny,
mýtům
sledovat, jak se jednotlivé
navzájem. Dominantní skupina si
prostor, který se snaží identifikovat se svou
ideologií a naopak vytlačit ideje, historie a hodnoty ostatních skupin. 193 Podíváme-li se na
města
prizmatem národních
které jsou do nich vepsány a které myšlenek,
můžeme
zřejmě nejdůležitější
svou pozornost
měly
příběhů
symbolů,
vliv na prosazování národních
zaměřit několika směry.
roli, jsou historické
a
příběhy
To, co hraje
a mýty o dávných událostech
národního významu, které se odehrály v určitém prostoru ve
městech.
Tyto
Holloway, L. (2001) People and Place. The Extraordinary Geographies of Everyday Life. Harlow, England: Prentice Hall: s.100 -103 192 Holloway, L. (2001) People and Place.: S.117 193 Holloway, L. (2001) People and Place.: s.178 191
103
místa jsou pak pro
účely
nerozlučně
národního hnutí,
zbudované ke dějin
neboť
slávě
rozněcovat
je v nich jednodušší
může působit
Další prvkem, který
postavy z
spjata s danou událostí a je možné jich využívat i
národa a jeho
na národní city ve
představitelů.
městě,
emoce mas.
jsou pomníky
Jejich tématem jsou obvykle
národa, které jsou v daném okamžiku vnímány jako významné
pro národ. Vznikají tak památníky k poctě (či
ale i pomníky slavných
panovníků,194 umělců, vzdělanců,
naopak neslavných, osudových) bitev nebo
monumenty odkazující k velkolepým událostem národní historie. Pro národní mýty ve
městě
jsou taktéž
důležité
v nich sídlí. To vše ukazuje na mít vliv na
sebevědomí
národa, jeho
pokusíme
načrtnout,
úroveň
daného etnika a jeho kultury, což
celého národa i na jeho obraz v postupně
Podívejme se nyní působení
budovy, jejich architektura, instituce, které
mýtů,
očích
dotvářely
ostatních.
na tyto aspekty, které ukazují na
aspirací, tužeb v
městském
prostoru.
Nejdříve
se
kde se v Praze a Budapešti nacházela v 19. století místa
významná pro národní historii. S tím se pojí i výskyt nově které
může
stavěných pomníků,
prostor a dávaly mu specifický ideový náboj. Poté se
zaměříme
na budovy, ve kterých sídlily instituce národního významu a kterým tudíž v jejich
architektuře
a
výzdobě nechyběly
národní motivy. Z nich se stávaly
ohniska národního života a zaujaly tak v prostoru
města
zvláštní, výsostné
postavení. Národní hnutí se nevyjadřovalo pouze skrze významné budovy, ale také skrze specifický architektonický styl, který se dal použít u jakýchkoliv staveb. Nový národní styl
měl
zobrazovat osobitou kulturu daného národa.
6.1 Historicky významné prostory
V každém
městě
a u
měst
hlavních to platí
ještě
více, existují
prostory a místa, které v sobě nesou historickou tradici, jsou příběhy
a
vyprávěními,
která se
předávají
opředené
z generace na generaci.
stávají významnými a významné události se v nich samy kupí a
194
Ty ovšem nemusí mít vždy vyloženě národní symboliku, mocí k posílení vlastní autority.
často
určité
mýty,
Postupně
vytvářejí
se
další
jsou budovány přímo státní
104
Obrázek 37 - Náměstí hrdinů s památníkem
Obrázek 38Sochy sedmi vůdců maďarských kmenů
na památníku Milénia
Obrázek 39 - Wiehlův Václavském náměstí
dům
v národním stylu na
vrstvy historické tradice v daném opředené
kolem
určitých
významný
především
nově
Staroměstské náměstí,
místa
V devatenáctém století dostaly mýty dříve
míst národní nádech. Prostor, který byl
z hlediska
a stal se významným pro
místě.
země
a její historie, byl
zčásti nově
se rodící národ. V Praze je
v kterém se protínají
definován
příkladem
rozličné
takového
tradice, historické
mýty a symboly. V Budapešti bychom podobný prostor mohli najít v oblasti Náměstí
hrdinů
samozřejmě
na konci Andrássyho
třídy.
více míst, která jsou z hlediska národních zaměřit
v této kapitole se pokusíme Náměstí hrdinů
mýtů
existuje
významná, ale
pouze na tyto dva prostory.
v blízkosti
Městského
parku je prostorem
výročí příchodu Maďarů
poměrně
při příležitosti
novým, který vznikl až na konci devatenáctého století tisíciletého
městech
Vobou
oslav
do Karpatské kotliny. Historické tradice
byly v Uhrách spjaty spíše s Budínským hradem než s mladou Peští. Nové města
politické i ekonomické centrum se
mělo změnit.
Mad·arská vláda využila stejně
národní a historické ideologie návrh
vystavět
umístění budově
pro
Citadely.
Maďary
která příliš
Právě
straně
městem
milénia ke konstrukci
nebyl schválen. Navrhované
potlačena
revoluce roku 1848 a
tak Gellértova hora symbolizovala útlak a
Konečné
nákladná.
příchodu Maďarů
tak byla
pokoření.
Varianta,
celé Citadely a postavení nového památníku, byla rozhodnutí znamenalo postavení památníku
na rozhraní
zakončena
Původní
nebylo vhodné vzhledem k již stojící
z této pevnosti byla
předpokládala zboření
Zároveň
nad
příležitosti
jako ke konstrukci prostoru.
pomník na budínské
Gellértově hoře
na
však bylo v Pešti, ovšem bez tradic. To
pešťské
strany
monumentálním
města
způsobem
a
městského
parku.
výstavní Andrássyho
třída.
Mohutný pomník Maďarů
Podle
měl
být zbudován k tisíciletému
do nové vlasti. Nebylo ovšem jasné, na který rok ono
vyjádření historiků maďarské
přesném
výročí příchodu
datu
vzhledem k
měli
časové
v prodloužené
kmeny dorazily mezi lety 882 a 900. O
rozhodnout politici. Ti se
nejdříve
tísni s přípravou oslav bylo
Mnohé stavby plánované lhůtě.
právě
výročí připadá.
usnesli na roku 895, ale
výročí přesunuto
k tomuto datu nakonec nebyly
o rok později.
dokončeny
ani
Tak tomu bylo se stavbou parlamentu i pomníku, který
105
byl nakonec uměleckým
dokončen
až o
třicet pět
později
let
nejnákladnějším
a stal se
dílem v uherské historii.
Projektantem památníku byl architekt Albert Schickedanz a sochy stvořil
Gyorgy Zala. Památník je
jezdecké sousoší sedmi
vůdců
tvořen dvěma částmi.
maďarských
kmenů
Jednou z nich je
včele
metrů
Arpádem. Sedm postav na koních se nachází u paty 36 anděl. Součástí
sloupu, na jehož vrcholu stojí čtvrtkruhové
kolonády, na kterých jsou důležité
historie a výjevy zobrazující
měly
vyjadřovat
obecné hodnoty
měšťanské
sochy
dvě
uherské
jsou
umístěny
vůz
míru a dále
Vědění
a Slávy. Ty
válečný vůz
kolonádě
velikánů
sochy
kolonádě
události. Na
alegorie Prosperity a Práce a na druhé
vysokého
monumentu jsou také
umístěny
sochy zobrazující obecné motivy. Jednalo se o
s legendárním
a
společnosti
a také
i
ctění
pomníkových tradic. Na vrcholu sloupu stojící díky
svatoštěpánské koruně
archanděl
a apoštolskému
Gabriel symbolizoval kříži
křesťanské
na ní. Na
kříž
zase
neoddělitelnost
víry. Hlavní význam má ovšem kolonáda a sochy a reliéfy
pomníků
reliéf. Reliéfy ve
a
v rukách získal i národní
znaky. Koruna symbolizovala uherskou státnost a Uher a
vítězství
je celkem
umístěno
většině případů
14 soch a každá z nich má pod sebou
vypovídají o událostech ze života osobností,
jejichž postavy jsou nad nimi, ale existují i reliéfy, které odkazují k jiným osobnostem než k těm, které jsou na došlo k mnoha
změnám
kolonádě.
V průběhu dvacátého století
v obsazení kolonády a dnes tam již nenajdeme
postavy, které byly na pomníku původně. 195 Na konci devatenáctého století bylo rozhodnuto na pomník umístit pouze uherské panovníky,
kteří
vykonali velké
národa. Koncepce pomníku je velice promyšlená a a osoby, které mají být
připomínány
s k uherskému lidu nezachovaly
a naopak
dobře.
činy
ve
vhodně
prospěch země
a
zobrazuje události
taktně mlčí
o osobách, které
Na originálním pomníku tedy stáli tito
panovníci a panovnice: Svatý Štěpán, Svatý Ladislav, Koloman, Ondřej 11., Béla IV., Karel Robert, Ludvík Veliký, Jan Hunyádi, Matyáš Korvín, Ferdinand 1., V současné době jsou na pomníku sochy těchto osobností: Svatý Štěpán, Svatý Ladislav, Koloman, Ondřej II., Béla IV., Karel Robert, Ludvík Veliký, Jan Hunyadi, Matyáš Korvín, lstván Bocskay, Gabriel Bethlen, lmre Thokoly, František II. Rákóczi, Lajos Kossuth.
195
106
kupříkladu
Karel VL, Marie Terezie, Leopold II. a František Josef. Chybí
něj
II., který neuznal Uhrám jejich dávnou konstituci a místo nepříliš
Josef
se objevuje
významný Leopold II., který ale konstituci schválil. Podobně
umístěnými
je to s reliéfy
pod sochami, které nabízejí více
prostoru pro prezentaci národní historie a charakteru - ovšem z hlediska dobové politické situace. Na reliéfních obrazech najdeme Svatého Ladislava jako ochránce žen a slabých
či
Matyáše Korvína v kruhu
výjevy mají spíše politický
či
vojenský charakter. Najdeme zde Kolomana
připojujícího
Ondřeje
Chorvatsko a Dalmácii,
II. na
vzdělanců.
křižáckých
Ostatní
taženích či Bélu
IV. pozvedajícího zemi z popela po mongolské invazi. Jeden z zobrazuje Ladislava IV. Habsburkům
proti
při bitvě
Přemyslu
na Moravském poli, ve které pomáhal
Otakaru II. Uherská vláda
výjevem najevo vzájemnou závislost že Habsburkové
vděčí
Habsburků
bitvě.
symbolizují pomoc celé
Evropě
chtěla
dát tímto
a Uherského státu a také to,
za své šestisetleté panování ve
uherské pomoci v rozhodující
reliéfů
střední Evropě právě
Obrazy zachycující boj s Turky zase
od pohanského
nebezpečí.
VI. najdeme bitvu u Zenty, ve které Evžen Savojský
zvítězil
Pod sochou Karla na Turky,
ačkoliv
se tato bitva odehrála roku 1697 za vlády Leopolda I. Za vlády téhož panovníka ovšem došlo i k Rákocziho povstání a vzhledem k tomu, že na památníku nemohla být císař.
socha uherského hrdiny, Uhrů
Na dalších reliéfech vidíme pomoc
Františka Josefa.
neměl
tam být ani
či
korunovaci
Marii Terezii
196
Tisícileté ale
umístěna
výročí příchodu Maďarů
skvělou příležitostí
pro vládu, jak
nebylo pouhou záminkou k
vytvořit jedinečnou
oslavě,
prezentaci národa a
jeho charakteru. Vznikla tak určitá verze historie se svými hrdiny a padouchy. Vše
mělo působit
harmonicky a
celistvě.
prezentovány jako jednotný celek bez vad. jako jediný možný,
vytvářející
Státnost a její
Současný
stav
smysl pro kontinuitu a
dějiny měly
měl
být
být prezentován
neotřesitelnou
stabilitu
národní verze historie. Monument milénia je jedinečnou kombinací národního charakteru a politiky
začleněné
do historie. Ukazuje
Maďary
bojovníky, kavalíry, sebejisté a schopné dosáhnout velkých
jako
činů.
skvělé
Bojovali
Gero, A. (1990) Heroes' Square Budapest: Hungary's History in Stone and Bronze. Budapest: Corvina: s. 6 - 18
196
107
hrdinně
připraveni
za sebe i ostatní, byli
lidumilové
otevření
se
obětovat
pro svá práva, byli to
evropské kultuře a vzdělanosti.
V prostoru kolem památníku vznikly na
začátku
ještě dvě
století
velkolepé budovy muzeí - Palác umění a Muzeum výtvarných umění. tak vznikl nový monumentální prostor v rámci pešťské strany
města.
Celkově
Zde bylo
možné se dívat na uherskou historii jako na kontinuální příběh s dramatickým začátkem
či
prosperity, slávy
vzdělanosti.
civilizovaný národ, kterému Evropa Habsburkové za svou moc. příběhem maďarského
proměnilo
v sochy
Z divokých stepních
bojovníků
se stal
vděčí
Příběh,
Pešť potřebovala
či
za pomoc od turecké hrozby nebo
který se skrývá v památníku je spíše
nejsou zobrazovány
získat prostor
kterém by byly koncentrovány Hrdinů
na koních se
národa než uherského státu. Ostatní uherské národy
jsou zde v roli podrobených postavená
mužů
a dobrým koncem. Sedm
nejrůznější
vůbec.
opředený
Moderní,
mýty a
nově
příběhy,
symboly. To se povedlo a
ve
Náměstí
se stalo pro další léta místem národních oslav, demonstrací a
shromáždění.
Konaly se zde
kupříkladu pohřby maďarských velikánů
Mihálye Munkáscyho
či
Náměstí Hrdinů
svědkem
stalo
-
malíře
Lájoše Kossutha. 197 V průběhu dvacátého století se mnoha dalších událostí pohnuté
maďarské
historie. ***
V Praze byla situace odlišná vzhledem k tomu, že i v centru existovaly prostory, které v Snad z tohoto
důvodu
zobrazující celé
dějiny
se Praze jako
jako
nebyla
koncentrovaly celou historii potřeba
národa. Dalším
provinčnímu městu
projekty. Postupem stejně
sobě
času
se v Praze
náměstí Hrdinů
Václavské. Zde se
důvodem
tak obrovské památníky bylo
vytvořily
nepochybně
i to, že
dva hlavní prostory, které mohly
shromážděním,
náměstí Staroměstské
zaměříme hlavně
a národa.
nedostávalo financí na tak monstrózní
sloužit velkým
do historie. Jedním z nich bylo
stavět
země
města
na
která
později
a druhým
náměstí Staroměstské,
vešla
náměstí
které je symboly
Lukacs, J. (1988) Budapest 1900: a Historical Portrait of a City and its Culture. New York: Weidenfeld and Nicolson
197
108
přeci
a mýty protkáno
náměstí,
jen více než Václavské
které se jako
reprezentativní prostor ustavuje později. Staroměstské náměstí stačilo
být
během
mnohých událostí, které se vepsaly do historie národa. nejrůznější příběhy
místem, ve kterém byly navršeny a historie nacházelo
země
tržiště
románské a podobu
je zde zaznamenána
Postupně
se tak stalo
českých dějin
a události
jako v knize. Již v 11. století se zde
s pravidelnými i výročními trhy. Po obvodu
raně
náměstí.
téměř
svědkem
své minulosti
tržiště vyrůstaly
gotické domy s dvorci a prostor tak pozvolna dostával
V této
době
začalo říkat
se mu
náměstí připojil
k obchodnímu významu
1338 povolil Jan Lucemburský domě
Wolflina od Kamene
hlavní
staroměstský
"Velký rynek". Ve 14. století se
význam politický, protože v roce
staroměstským měšťanům,
zřídili
radnici. O
chrám Panny Marie
před
aby si v patricijském
něco později
byl vybudován
Týnem. Tyto stavby podtrhly
význam prostoru, který se tak stal nejen ekonomickým, ale i politickým Města
centrem života Starého královské
pražského. Za velké slávy tudy
korunovační průvody
českým
k Hradu. Prvním
projížděly
králem, který tudy
projel, byl roku 1311 Jan Lucemburský s Eliškou Přemyslovnou. Náměstí
se stalo
svědkem
jeho symbolický význam pro
i tragických události, které
dějiny země.
zvláště
V roce 1422 se
podtrhly
náměstí
stalo
dějištěm bouří po popravě vůdce pražské chudiny Jana Želivského, který byl sťat
u studny na
1458 zvolen
Jiří
radničním dvoře.
z
Poděbrad českým
událostí a symbol katastrofální 21.
června
králem. Jedna z
bělohorské
radnici
Habsburkům.
vyznačeno
Poprvé tu bylo místo popravy v výměny dláždění
27
největších
porážky se odehrála
1621. Bylo zde popraveno 27
stavovského odboje proti Staroměstské
Po porážce husitské revoluce zde byl roku
předních
tragických
před
účastníků
radnicí českého
Na jejich památku je v chodníku
křížů,
symboly
dlažbě vyznačeno
mečů
při
a trnové koruny.
v roce 1904
při příležitosti
na celém náměstí.
Dále se zde
pořádaly korunovační
1591 stávala v severní
části náměstí
hostiny a
rytířské
turnaje. Od roku
slavná Krocínova kašna. V roce 1650 zde
byl jako poděkování za osvobození Prahy od Švédů vztyčen ke cti Panny Marie
Neposkvrněné
Mariánský sloup, dílo Jana
Jiřího
Bendla. Byl to druhý
109
Evropě
nejstarší sloup v
Téměř čtrnáctimetrový
Mnichově
po
a stál zde do roku 1918, kdy byl stržen.
pískovcový sloup nesl dvoumetrovou pozlacenou
mariánskou sochu na vrcholu a
čtyři
skupiny
andělů
silami zla v rozích kamenného zábradlí. V první náměstí
podobu
zápasících s
polovině
nečistými
19. st.
změnila
výstavba nové radnice v novogotickém slohu,
tzv.
Sprengerovo křídlo. Velký dopad zbourání
domů
Mikulášské s Před
měla rovněž
asanací bylo místo
stával již od
části
v severní
průhledem
náměstí
a ke vzniku zcela nové ulice
na Letnou, od roku 1926 známé jako zastavěno
domy. Také
středověku Krennův 198 dům,
Zbourán byl až v roce 1901 třídy,
asanace v 90. letech 19. st., kdy došlo ke
při
před
kostelem sv. Mikuláše
který zakrýval pohled na kostel.
asanaci. Tehdy došlo k proražení
což uvolnilo pohled na chrám sv. Mikuláše a
prostoru. V roce 1915, k 500.
Pařížská třída.
výročí
Pařížské
otevřelo náměstí
do
upálení Mistra Jana Husa v Kostnici, byl na
náměstí osazen pomník od Ladislava Šalouna, který se stal po zbourání kašny
(roku 1862) a Mariánského sloupu jedinou výraznou dominantou plochy náměstí. Náměstí
bylo již
symboly i událostmi
před
zbudováním pomníku Jana Husa nabité
českých dějin. Husův
pomník k již
přítomným přidal
další. Na pomníku kromě Šalouna spolupracoval architekt Antonín Pfeiffer a kovolitecké práce provedla brandýská firma Srpek. S návrhem na vybudování monumentu
přišel
který na pomník nejvýznamnějším sochařství.
Vojta Náprstek, který byl uspořádal
secesně
předsedou příslušného
sbírku. Dílo z kamene a bronzu
symbolistním pracím
Dominantní je postava
mučedníka
českého
Husa nad
spolku, patří
k
monumentálního
dohořívající
hranicí,
hledícího k hlavnímu husitskému chrámu Panny Marie před Týnem. Dále jsou zobrazeny skupiny lidu, pokořených
po první
198
lidí,
světové
bojovníků
představujících
válce byly
s pavézou a cepem a naproti stojí skupina
exulanty v
doplněny
době pobělohorského
útlaku. Až
nápisy po obvodu pomníku. 199
Taktéž Křenův či Chřenovský. Nápisy na porrmíku: Milujte se, pravdy každému přejte (z čelní strany); Živ buď, národe posvěcený v Bohu, neumírej (zleva); Věřím, že po přejití bouří hněvu vláda věcí Tvých k Tobě se zase navrátí, ó lide český (zprava); Kdož jsú boží bojovníci a zákona jeho (vzadu).
199
110
Obrázek 40 - Staroměstské náměstí, Jan Hus hledící k Týnskému chrámu Obrázek 41 - Mariánský sloup před Týnským chrámem
Obrázek 42 - Glorifikace Hungárie v parlamentu, s Petófim, Szechényim a znaky korunních zemí
budově
Staroměstské náměstí
se stalo
který odrážel komplikovanou cestu náměstí
zračila mělo
před
první
českého
národa
ukazovalo na dlouhou historii Prahy i
i politická
radnici,
vyspělost
později
pražského
světovou
dějinami.
Samotné
české země. Zároveň
měšťanstva,
stáří
se zde
které zde již od roku 1338
vyzdobenou orlojem - dílem šikovných před
Proti radnici stojící monumentální chrám Panny Marie
českých
rukou.
Týnem ukazoval
náboženství v Praze a
zároveň
odkazoval k jedinečné
husitské tradici. Vzhledem k tomu, že na
náměstí
byli popraveni
sílu
křesťanského
válkou prostorem,
představitelé
husitstvÍ/oD stal se celý prostor jakýmsi památníkem tohoto
náboženského hnutí. Byla zde neporozumění
poprava 27
přítomná
atmosféra a pocit
křivdy, pokoření či přispěla
ze strany ostatní Evropy. K tomu ovšem nejvíce
českých pánů
taktéž dostala přítomné
někteří
svůj
po Bílé
pomník
Hoře,
alespoň
která na
začátku
dlažbě náměstí.
na
dvacátého století Negativní emoce
v prostoru se koncentrovaly do Mariánského sloupu, který
začal
být
brzy vykládán jako symbol habsburského útlaku a protireformace. Pomník Jana Husa
měl
být protiváhou katolickému Mariánskému
sloupu a to jak svou formou - vertikální sloup oproti horizontálnímu Husovitak svou ideou. V Husově pomníku jsou zakomponovány prvky, které se na náměstí
již
předtím
pravdu a správnou
objevily - Hus jako symbol silné myšlenky a boje za
věc;
husitští bojovníci vedle
boje a nakonec exulanti jako znak elity. Nový a udělala
před
válkou
těžkého
něj
jako symbol síly, odvahy a
osudu národa, který byl zbaven své
konečný rozměr
dala
náměstí
monumentální prostor, ve kterém se snoubila
asanace, která z středověká
s moderními principy urbanismu devatenáctého století. ukazovala, že i
přes nepřízeň dějin
pozdvihnout k formátu evropských
se Praha,
velkoměst.
obsadilo tento privilegovaný prostor, z něj Takže
ačkoliv
v blízkosti náměstí sídlili
pražský prostor
český
ráz,
alespoň
či český
národ
Tím, že si
historie
Pařížská
obecně,
české
třída
dokázala
národní hnutí
zároveň vytlačilo německý
většinou Němci,
něj
prvek.
získal nejvýznamnější
co se symbolů týče.
Dlouhou dobu se tradovalo, že na Staroměstském náměstí byl kromě Jana Želivského popraven i Jan Roháč z Dubé se svými druhy. Doopravdy byl oběšen na Šibeničním vrchu za Prahou roku 1437.
200
111
Budapešť
Praha i (téměř
se mohly
hotovými) monumentálními
národ a jeho historii. V uherském konstruování národních
dějin
před
první
městskými případě
světovou
prostory, které reprezentovaly
je ve
větší míře přítomen
jako jediného kontinuálního
do sebe všechny události zapadají jako stavebnice. roli
působí
dojmem
partner Habsburků v
statečného
dějinách.
vznikl prostor pro národní hrdinů
válkou pochlubit
příběhu,
Maďarský
prvek
ve kterém
národ v hlavní
a neohroženého ochránce Evropy, jakýsi
Tím, že byl
vytvořen
shromáždění,
tento velkolepý památník, náměstí
oslavy, demonstrace. Na
se tak ve dvacátém století odehrálo několik významných událostí, které
dotvořily náměstí
jako
příběhy
historické
jedinečný
prostor v
dějinách,
a události. V Praze se tímto
Staroměstského náměstí několik
staletí a na
se kterým jsou spojeny
způsobem tvořil
začátku
dvacátého století byl
dokončen
postavením Husova pomníku. Na něm bylo taktéž
symbolů,
které
vyjadřovaly
symbolice je více památníku jsou zde
přítomen
kromě
přítomny
historický význam
motiv utrpení,
zpustošení
země
českého
obětování
prostor
přítomno několik
národa. V pražské
se, zatímco na
pešťském
Mongoly podobný motiv nenajdeme. Více
prvky dobývání, boje a ve vztahu k Habsburkům je to spíše
spolupráce než vztah podřízenosti a marného odporu jako je tomu v Praze.
6.2 Národní styl v
architektuře
S rozvojem národního hnutí se na umělců.
velké
Nejen spisovatelé a básníci, historici a jiní
věci,
kterou bylo
šíření
národní hledisko. Obvykle se umisťování
při
dějin
čím
dál tím více
vědci chtěli přispět
soustřeďovali
národa, jeho
na výzdobu
hrdinů či
umělce", kteří
etnikem a bojem za jeho práva. Jen
vědomí.
obrazů
a
interiérů, případně nástěnných
významných míst
byli
jednoznačně
stěží
na
maleb se
země. Umělci,
se podíleli na stavbách budov s národní výzdobou, byli
považováni za "národní
k oné
projektování svých staveb zohlednit
soch v exteriéru stavby. Tematika
týkala obvykle
podílet
národních idejí a budování národního
Také architekti a stavitelé se snažili
kteří
něm chtělo
později
spojováni s daným
se pak mohli angažovat
při
zakázkách, které zadávali představitelé jiného národa. 112
V Praze i Budapešti vznikala výzdoba obvykle ve významných kulturních institucích.
čerpající
Příkladem
z národní historie mohou být národní především
divadla a muzea, v Budapešti také opera a parlament. V Praze je to
umění
Národní divadlo, které se stalo místem reprezentující národ, jeho historii,
zároveň
náměty
jako
umělců,
participujících na výzdobě divadla.
jsou v jeho prostorách alegorie
roční
umění,
postavy múz
čtrnáct
obecné většinu
období. Národní motivy se staly inspirací pro
V neorenesančním prostoru hlavního foyer je obrazů
či
a
lunetových
od Mikoláše Alše na téma Vlast - hrdina zde putuje rodnou zemí a
svým životem od Pověsti
pomezí,
průsmyky,
dětství
ke smrti. Cyklus zahrnuje tyto obrazy - Stráž na
a osudy, Domažlice,
Jizera, Trutnov, Krkonoše,
Léčivá
Dvůr
zřídla,
Rudohoří,
Severní
Králové, Chrudimsko, Táborsko,
Otava zlatonosná, Žal ov. Ve vestibulu v blízkosti prezidentské lóže se nachází soubor obrazů památných míst od Julia Mařáka: Říp, Radhošť, Blaník, Hostýn, Vyšehrad, Pražský hrad. V hlavním prezidentském salonu jsou pak historické kompozice Václava Brožíka na téma Přemysla
Oráče,
Přemyslovci
s
ústřední
Lucemburkové zastoupení Karlem IV.,
postavou
Habsburkové
s postavou Rudolfa II. a alegorie Prahy. Ve foyer první galerie je sedmidílný krajinářský
cyklus míst vyzvednutí základních
kamenů
od Vincence Beneše a
další busty významných osobností. Také Hynaisova opona je ozdobena národními motivy - erby Jana Žižky a Jiřího z Poděbrad a znaky třinácti českých krajů. 2ol
Národní divadlo vznikalo jako v té národní instituce, která národa. Je proto
měla vyjadřovat
samozřejmé,
že ve
době největší
kulturní
úroveň
a
a
nejvýznamnější
vyspělost českého
výzdobě nesmělo chybět vyjádření
historie
celého národa a jeho země. Česká a moravská památná a významná místa, která dokládala místům země
jedinečnost země
(Blaník, Vyšehrad)
či
a jejích obyvatel, odkazovala k mýtickým k oblastem, ukazovala neobvyklé
krásy, kterou jinde nenajdeme (Krkonoše, zobrazena místa z
201
různých koutů země
a
Léčivá
zároveň
na
zřídla). oponě
přírodní
Fakt, že byla
figurovaly znaky
Konečná, H. (1984) čtení o Národním divadle: útržky dějin a osudů. Praha: Odeon
113
všech
krajů,
vlastní
věc.
ukazoval na to, že národ stojí v jednom šiku a
společně
bojuje za
Jakékoliv pochyby o jeho jednotnosti měly být vyloučeny
Pražskou
zvláštností a
jedním
v národním stylu byl Palackého most
přes
z dalších Vltavu
(původní
most z Prahy na Smíchov) národních barvách a se
projektů
stavebních
název Kamenný
sochařskou
výzdobou
z národní mytologie. Vybudován byl podle projektu ing. Josefa Reitra a architekta druhů
Bedřicha
Původně
kamene.
průčelí
Munzenberga. Materiál mostu byl
červeného
z
při
Myslbek
z různých
byly klenbové kvádry z modré žuly, poprsní zdi
pískovce a kuželky zábradlí z bílého mramoru, barvy
časem působením
bohužel
vytvořen
vstupech
vytvořil
exhalací zašly. V letech 1889-1897
na most bohatou
s národními motivy: Libušinu
věštbu,
sochařskou
Lumíra a
píseň,
výzdobu
J. V.
taktéž
Záboje a Slavoje a
Ctirada a Šárku. Stejně jako Mikoláš Aleš v Národním divadle i Myslbek se nechal
inspirovat
příběhy
ze
starých
českých
dějin
sepsanými
falzifikovaných rukopisech Královédvorském a Zelenohorském. Na nechyběla
ani výzdoba s motivy
kamenné znaky
měst,
různých
ve
mostě
míst naší vlasti. Jednalo se o
kudy Vltava protéká, a to ve vrcholech mostních kleneb:
Rožmberku, Českého Krumlova, Českých Budějovic, Týna nad Vltavou, Zbraslavi, Vyšehradu, Smíchova. Další znaky patří
místům
ležícím již na Labi:
Mělníku, Roudnici, Litoměřicím, Ústí nad Labem a Děčínu. 202
Také symbolika použitá na mostu odkazuje ke stejným
zdrojům
jako
ta, která byla použitá v Národním divadle. Národní historie, resp. mytologie byla pro
umělce
silným impulsem a most v barvách trikolóry
zřejmě
být vyzdoben sousošími odkazujícími k něčemu menšímu než byly
nemohl
staročeské
mýty. Znaky měst z celých Čech odkazují k symbolům vlasti a rodné země. Voda Vltavy spojuje
různá města
a
různé
lidi
stejně
jako je spojuje a sjednocuje
národ. I v uherské metropoli najdeme stavby, které ve své výzdobě
prozrazovaly národní
patrný v
budově
Původně měla
202
maďarské
motivy.
Nejsilněji
architektuře
a
je tento vliv
uherského parlamentu budovaného na konci 19. století.
být stavba
dokončena
k tisíciletému
výročí příchodu Maďarů
Josef, D. (1999) Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri
114
do Karpatské kotliny. Nakonec se stavba byla
budovy protáhla asi o deset let a roku 1906. Výzdoba interiérů je velice bohatá203, maďarská
dokončena
vláda
chtěla
obří
zbudovat opravdu reprezentativní prostor, který by nejlépe
vyjádřil velikost národa a jeho historie. Šetření zde rozhodně nebylo na místě a
žádný výdaj nebyl dost vysoký na to, aby byl shromáždění
vnitřní
výzdoby parlamentní budovy
Samozřejmě,
oblastí.
národního
sochy pážat nesoucích
a
symbolů
korunovační
můžeme rozdělit
budově
že v hlavní státní
země
vyobrazení právní historie například
stavbě
odmítnut,204
Témata několika
při
nemohla
do
chybět
státní moci. Objevují se tu
klenoty.
Nejčastější
jsou odkazy
k nezávislému postavení uherské státnosti - najdeme tu obrazy stavovských shromáždění,
ale také první zasedaní zvoleného parlamentu. To má odkazovat
k uherským ústavním tradicím. V interiérech se musely objevit také reference k historii královského
trůnu.
Najdeme zde významné uherské panovníky od
svatého Štěpána po Leopolda II. Franz Josef II. je vyobrazen na plátně při své korunovaci uherským králem a taktéž na obraze Uherské vyrovnání. výjevy ze života
Kromě
prostých soch
panovníků
těch nejslavnějších, kupříkladu:
bylinky, Matyáš Korvín vyskytuje i mnoho
šíří
obrazů
znázorňujícím
Rakousko -
v parlamentu najdeme i
svatý Ladislav sbírá
spravedlnost apod. V budově
léčivé
sněmovny
se
a soch osobností uherské politiky. Mnohé z nich
jsou spojeny s revolucí roku 1848 - Lajos Kossuth, Sándor PetéSfi atd. Ve
stavbě
takového významu jako byl parlament musely existovat i
symboly hrdinské minulosti národa. Mnoho z takovýchto z mýtických dob a odkazovalo také na kmenů,
před
kterými se
třásla
stvrzenou krví mezi sedmi hunských
sourozenců
hrdiny. Dalším
spřízněnost
výjevů čerpalo
hunských a
maďarských
celá Evropa. 2os Nacházíme zde smlouvu
vůdci
maďarských
kmenů,
loveckou scénu
Atily a Budy a další symboly spojované s mýtickými
námětem
výzdoby jsou znaky jednotlivých zemí Uherského
království - Dalmácie, Chorvatska, Slavonska, Sedmihradska, Fiume a Při pozlacování vnitřní výzdoby bylo použito téměř 40 kg zlata. Dent, B. (1996) Budapest. London: Black: s.48 205 Konotace, které se pojí s Huny, jsou v evropské historii jednoznačně negativní. V Maďarsku jsou naopak vnímání spíše kladně. Jméno hunského vůdce Atily zde zdomámělo a patří k jedněm z nejužívanějších. 203 204
115
Maďarska.
Jako
důkaz
nacházíme i obrazy zemích
pěti nejslavnějších
svatoštěpánské
uherských
hradů,
obecnější
různých řemesel, umění,
památek zde
které stojí v
koruny. V tak velikém prostoru jakým je
parlament zůstalo místo i na alegorie
jedinečných
staleté vojenské tradice i
budapešťský
výjevy z každodenního života jako byly
zemědělství,
sklizně či
ale také
Obrovská budova s majestátními prostory dokázala naplnit touhu stavbě,
která by
vhodně
reprezentovala jejich
nově
když nechybí znaky dalších zemí uherské
části
slávě Maďarů.
setp06
Maďarů
po
nabytou nezávislost a
politickou sílu. Najdeme v ní symboly jedinečné historie
jedná o monument zbudovaný k
různých
maďarského
národa. I
jednoznačně
monarchie,
se
O tom, že Uhry byly zemí více
národností se z výzdoby parlamentu příliš nedozvíme.
Myšlenky národního hnutí se ke konci devatenáctého století a na začátku
dvacátého století prosadily i ve specifickém stylu architektury, pro níž označení
se vžilo exteriérů
"národní styl". Nešlo zde již jen o výzdobu
budov obrazy a sochami
z národních
dějin
a
mýtů či
znázorňujícími
významná místa dané
specifického architektonického stylu, který
měl
národ se objevovaly
staveb
nijak
zvláště
především
ve
a
postavy a výjevy
země,
ale o
vytvoření
charakterizovat stavební
kulturu daného etnika, její tradice a historii. Prvky, které určitý
interiérů
měly
vnější výzdobě
být typické pro
budov, dispozice
neodrážela typické elementy staveb
českého
či
mad·arského prostoru. V Čechách se objevil takovýto vliv dvakrát - nejdříve v osmdesátých letech 19. století a potom v druhém v období krátce po první světové
válce. V Uhersku se národní styl prosadil
konci století a kontinuálně zde V českém
prostředí
přetrval
později
- až na úplném
i po válce, ve dvacátých letech.
se pražští architekti snažili v osmdesátých letech
rozvinout vlastní architektonický styl, který by mohl sloužit
zájmům českého
národního hnutí. Tento proud architektury historizmu se vžil pod názvem česká
neorenesance. Jeho hlavním
Vytvořil
Využíval 206
představitelem
sloh, který vycházel ze stylu především prvků
byl architekt Antonín Wiehl.
renesančních
budov šestnáctého století.
jakými byly zdobené štíty,
římsy
s lunetami,
Oficiální webové stránky Parlamentu Mad·arské Republiky: http:líwww.parlament.huiangoVvisite.htm
116
členění domů
oken a fasády krášlené barevnými sgrafity.zo7 Wiehl postavil mnoho
v Praze a stal se tak oblíbeným
tvůrcem
veřejného mínění
z hlediska
z pohledu národních politiků. Jeho stavební styl si našel mnohé neorenesančnÍm
Domy v
slohu se
rozšířily
z Prahy do dalších
i
pokračovatele. českých měst
i
na venkov. 20B soustředil
Zatímco Wiehl se propagátoři
domy, další
stavbách rodinných jako
"česká
chalupa".
architektuře
národního stylu v
domů
veřejné
zejména na
budovy a
činžovní při
se prosadili spíše
a vil. Na tomto poli se prosadil koncept označovaný
Dům
s tímto názvem postavil na Jubilejní
výstavě
roku
1891 architekt Jan Koula, spolupracovník Antonína Wiehla. V Praze postavil několik
vil
Nejznámější
Později
tradiční
inspirovaných
českou
venkovskou
je jeho vlastní vila a taktéž vila ing. Suchardy,
se tento styl prosadil po Národopisné
1895. Výstavní
dědina
folklórními motivy užil Náhlovského,
stejně
výstavě pořádané
v Bubenči.
v Praze roku
inspirovala i pražské publikum. Styl
kupříkladu
jako Jan
vily.209 Více než v pražském českém venkově,
obě
skládající se z třiceti budov ve stavebním stylu
krajů značně
jednotlivých
architekturou.
ovlivněný
Dušan Jurkovič v bubenečské vile pro Jana
Kotěra při
prostředí
se
návrhu Suchardovy samozřejmě
kde vily s folklórními prvky
či
Trmalovy
tento styl prosadil na
přirozeně
zapadly do daného
prostoru. V uherském
prostředí
v osmdesátých letech. Jeho
se styl využívající národní prvky objevil taktéž
tvůrcem
a
nejvýraznější
postavou se stal
pešťský
architekt Ódon Lechner. Ten byl nespokojen se stavem architektury, ve které převládaly
germánské prvky. Inspiroval se proto francouzským
stavitelstvím a spojil ho s maďarskými folklórními motivy. do Británie a
navštěvoval
středověkým
Později
odcestoval
sbírky východoasijské keramiky v tamních muzeích.
Okouzlila ho též anglo-indická koloniální architektura. Pro své vlastní stavby si z mnoha
inspiračních vlivů
vybral
hlavně
ty perské a hindské, jimiž zdobil
keramické dlaždice, kterými obkládal své stavby. 207
Právě
orientální
umění
ve
Švácha, R. (1995) The Architecture of New Prague, 1895-1945. Cambridge, Mass.: MIT Press:
s .. 28 208
Wirth, Z. (1921) Antonín Wiehl a česká renesance. Praha: Jan Štenc
209
Vlček, P. ed. (2004) Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách.
Praha: Academia
117
spojení s maďarským folklórem vytvoření
Asii. Snažil se o maďarského
mělo
vytvořil
že
styl, který opravdu jinde nenajdeme, umění,
tradiční maďarské
Tradiční umělecké
prvky jeho staveb.
s moderním stavebním
řešením,
inspirací pro všechny
maďarské
jeho vliv je patrný až do autora jeho formátu.
uličky přílišným pořadu
ve tvaru kopulí
prvky byly v jeho stavbách spojovány či
železné konstrukce,
budovy.210 Lechner se stal působící
let. V řadě jeho
po první
či stanů,
výšivky se staly charakteristickými
architekty
třicátých
Zvláště
střechy
jakým byly betonové
kancelářské
jako moderní typ
jeho
maďarské
(všechny postaveny mezi lety 1893 a 1902). Indické a
ozdoby fasád imitující
nebyly na
svědčí
Geologický institut a Poštovní
historizující formy, keramické obklady budov,
slepé
v daleké
stylu, který by odpovídal tradicím a historii
vrcholná díla - Muzeum užitých
stejně
původ Maďarů
národa.
o tom, spořitelna
ukazovat na
světové
na
začátku
nástupců
jedinečnou
20. století, ale
již však nenajdeme
válce se národní styl dostal do
dekorativismem a historizmem, které v té
době
již
dne.
Maďarské
i
české
národní hnutí se v při stavbách budov prezentovalo
velice podobnými rysy. V Praze i Budapešti nalezneme ve
veřejných
upomínky na bájnou minulost vlasti. V obou zemích jsou
četné
budovách
odkazy na
mýtickou historii stojící na poněkud vratkých základech - v Čechách vycházející z falzifikovaných spojení
Hunů
a
rukopisů
Maďarů. Veřejné
a v Uhrách z
budovy v obou
poněkud
městech
nejasného
ukazují také jiná
památná místa země. V Uhrách to byly zejména hrady, zatímco v Čechách najdeme i
přírodní
útvary -
prostředí silnější důraz
řeky, pohoří
kladen na
různá
apod.
Celkově
místa vlasti -
je v pražském
města,
hrady, ale i
mýtické prostory Blaníku či Řípa. Odlišnosti nalezneme také v národním stylu architektury,
který vzniká v obou
neorenesance hlavní taktéž v
českém
inspirační
zdroj v
a moravském lidovém
městech. českém
umění.
V českých zemích nalézá
stavebnictví 16. století a
později
Také v Uhrách hraje silnou roli
210 Bakonyi, T., Kubinszky, M. (1981) Lechner Odon. Budapest: Horváth Kiadó
118
umění
národní folklór, ale podstatný je i vliv východního "kořenů"
a
maďarských
v Orientu. V Budapešti se tudíž objevují stavby s hindskými motivy,
pagody a zvláštní keramické ozdoby fasád.
6.3 Shrnutí
Podobně
mnoho
jako v
předchozích
společných rysů.
kapitolách vidíme ve vývoji obou
měst
Také národní hnutí se projevovalo v městském
prostoru Prahy a Budapešti srovnatelným způsobem. Český i maďarský nacionalismus se stával v daném prostoru tím dominantním a
postupně
zatlačoval
ostatní etnika do pozadí. V Budapešti
obyvatelé
metropole
příliš
židé byli ve
šancí jakkoliv se prosadit ve
městě
neměli nemaďarští
veřejném
prostoru. Snad pouze
více patrní a to skrze své náboženské stavby. Jejich etnická
identita ovšem byla taktéž
maďarská
a z národního hlediska se tudíž poněkud
nejednalo o žádnou konkurenci. V Praze byla situace vzhledem k tomu, že
německá
menšina zde
měla
pomníky a
veřejné umění
ústavů, hotelů či
ovládlo
české
pomníků
kulturních institucí. Z hlediska
postupně
prostoru. Spíše než o
se jednalo o budovy bankovních a
německé
národní hnutí, které odsouvalo
ukazovalo, kdo
silné ekonomické postavení,
veřejném
díky kterému se mohla taktéž prezentovat ve
získává
větší
a
odlišná
větší
pojišťovacích
prostor Prahy
etnikum do pozadí a
početní
majoritu v
české
metropoli. Před
první
světovou
válkou ovládla
hnutí, která se prosazovala také ve vznikly
jak
v Uhrách,
tak
vnějším
v Čechách,
mezinárodnímu historismu, který v dané inspirovala v lidovém několik
umění stejně
obě města příslušná
národní
stylu budov. Národní slohy, které symbolizovaly
době převládal.
protiklad
Národní reakce se
jako v minulosti národa - mýtické
století staré. Vznikly tak budovy, které nepostrádaly prvky
originality,
která
ovšem
v některých
případech
až
vůči
příliš
či
jen
určité
vybočovala
119
z
převládajícího
architektonického diskurzu dané doby a vysloužila si mnoho
kritických reakcí. 2ll Jak pomníky a monumenty, tak architektonické zpracování a výzdoba staveb v mýty dávných národní
sobě
časů.
skrývaly národní symboly, znaky,
Pomocí všech
společnost svůj
obraz
městech
měst
evropských
stejně
i
měly
však i podobné
(a podobné shody bychom našli asi i u jiných
té doby) jsou patrné prvky
původ maďarských kmenů,
jedinečnou
dějin
jako obraz národa a jeho minulosti.
upozorňující
jedinečnost
na
národa a jeho historie. V Uhrách je z tohoto hlediska kladen orientální
z
těchto prostředků vytvářela měšťanská
V Budapešti a Praze se tyto obrazy navzájem lišily, prvky. Vobou
příběhy
vnitřní
které díky tornu
přináší
důraz
na
do Evropy svou
zkušenost a tradice. V Praze nalezneme akcentování období
husitství, které se nevymyká dobovému vědeckému
společenskému,
kulturnímu a
diskurzu. I zde je dané období chápáno jako originální historická
epocha, kterou si jiné státy a národy neprošly a Češi z tohoto hlediska představují
unikátní evropské etnikum.
V jiných ohledech se symboly užívané ve zkoumaných odlišují. tvůrce
Maďarské
svých
dějin
etnikum se v prostoru i
dějin
Evropy.
Maďaři
města
městech
projevuje spíše jako aktivní
si v nich sice
vytrpěli
své, ale byli
schopni se vždy postavit na odpor a získat ztracená práva i území V českém
prostředí
dějinách často trpěl zřejmě
často
pasivní
přístup
-
český
národ ve svých
a jeho odpor proti útlaku byl vždy potrestán. Obojí přístup
vyplývá z politické situace obou zemí na konci devatenáctého století.
Zatímco dařit,
vidíme
zpět.
Maďarům
se po Rakousko - Uherském vyrovnání
začalo jednoznačně
jejich národnostní, politická, kulturní i ekonomická práva
měla
zelenou,
v Čechách situace tak růžová nebyla. Česká politika se zmítala ve vleklé krizi, neschopná prosadit ve Vídni národní požadavky. nebyla tak
černá. Město
Přesto
situace v Praze
se díky rychlému ekonomickému rozvoji mohlo
těšit
značnému rozkvětu i v kulturní oblasti. Česká měšťanská společnost vkládala
do nové výstavby
města
své národní hodnoty.
Městská
samospráva byla
V Budapešti se jedná zejména o budovu Muzea užitých umění postavenou Odonem Lechnerem. V Praze se s poněkud přehnaným národním stylem setkáváme později, kdy v rámci rondokubismu vznikají budovy Gočára či Janáka v rohlíčkovém stylu. 2ll
120
v
českých
rukou a to bylo na vývoji
města
patrné.
Němci
byli ve
městě
menšinou, která se postupně ztrácela z očí. České národní hnutí se vůči "slabšímu" od
soupeři
stávalo
maďarského přístupu
Z hlediska
agresivnějším
a z tohoto hlediska se tolik nelišilo
k menšinám jak ve městě, tak na celostátní úrovni.
pomníků
v
městském
prostoru
národní architektonického stylu v Praze a Budapešti resp. kteří
maďarská
stejně jasně
jako z hlediska dominuje
národnost. Druhou největší národnostní skupinou byli
česká,
Němci,
dostávali jen malou šanci prosadit své kulturní hodnoty v rámci
pomníkového boomu tehdejší doby.
Německá
neogotika se v těchto
městech
v podstatě neprosadila na rozdíl od jiných měst v Čechách, kde převládalo německé začátku
etnikum.
Obě
hlavní
dvacátého století
města
téměř
se tak stala na konci devatenáctého a
jednobarevnými národními metropolemi, ze
kterých se postupně vytrácela etnická
různorodost.
121
7.
Závěr
Většina
měst
devatenáctého
století
se
nárůst
vesnicích
či
řešit
v menších
městech "tří
zejména problémy
znamenalo stejně
CH
u
zabezpečit
bytů
tisícovek
a hygieny
Ačkoliv
řešení
těchto
případech činnosti
měst
město
odpadků či veřejný pořádek.
Růst města
ústavy pro své předměstích
na
město
děti,
si žádal
vycházelo
při
řešení
lišila, nalezneme mezi nimi mnoho
které převládají.
Taktéž Praha a rostoucích
nižších vrstev,
a záležitostí z místních specifických podmínek.
se od sebe jednotlivá
společných rysů,
se musely
obyvatele muselo
prostoru, regulaci výstavby. Každé
problémů
městech
čtvrtích
ve
města potřebovaly vzdělávací
nemocnice, ale i útulky pro chudé. urbanistická
a
dopravní provoz v ulicích.
nově příchozí
dodávky potravin, pitné vody, odvoz
Masy obyvatel obývající
řešení
hlavně
zintenzivněný
pro
růst
chudina, cholera, chaos dopravy.212 To
-
jako vymezení pravidel pro
rychle
a komplikací, které na
neexistovaly. V rostoucích
zabezpečení pořádku
Kromě stavění
řešení problémů
obyvatel vyžadoval
s podobnými
města začala
problémy. Ty byly obvykle dány zejména tím, že obrovský
potýkala
Budapešť
se potýkaly s běžnými problémy rychle
19. století. Z předchozích kapitol vyplývá, že v mnoha
a oblastech se dívaly na danou záležitost stejnýma
městských
úředníků
očima
a výsledky
se v mnoha rysech navzájem podobaly.
Nejednalo se ovšem jen o práci radnic, která se v Praze a Budapešti podobala. I jakýsi neuvědomělý a nezamýšlený rozvoj a vývoj rámci, který byl
zřejmě
města
dán obecnými trendy vývoje
Procesy, které se odehrávaly ve
městech
Evropy
či
probíhal v podobném
měst
v daném období.
severní Ameriky,
měly
podobná východiska a tudíž i podobné výsledky. Domy, které se ve
městech
jeden od druhého. To platí i pro
té doby hromadně
různá města
stavěly,
se
příliš
nelišily
Evropy. Všude nalezneme domy
v neorenesančním slohu, které využívají ozdob okopírovaných z italských
212 Hall, P. (1998) Cities in Civilization. Culture, Innovation, and Urban Order. London: Weidenfeld & Nicolson: s. 612
122
podobně.
památek. I jejich interiéry vypadaly vrstvy
mělo
být postaveno rychle a
všeobecně. Zvláště
levně,
předměstí
výstavba
neliší. Pravdou ovšem je, že
se od sebe v Budapešti a Praze tolik
předměstí
byla
stavěna
určitého
podle
většině případů chyběl.
vytvářejí
zde proto s rovnými ulicemi, které takto naplánované
tedy podle zásad, které platily
pešťská předměstí
urbanistického plánu, který v Praze ve
střední
Bydlení pro chudé a
Setkáváme se
šachovnicovou strukturu. V Praze
nalezneme snad jen v
Karlíně.
Naopak
kupříkladu Žižkov je typem zcela živelně rostlého předměstí. Urbanistické
plány ve
spočívaly
v obou
stavění mostů,
městech
nejen ve
budapešťského
velký vliv na desetiletí
době
tvář
a vzhled
proměnily
Budapešti také slovenština resp.
agresivnějšími
ale také
vrcholná fáze národního hnutt které
města. Budapešť
z multietnického
centrum národního hnutí. Z ulic obou
maďarština,
náměstt
a pražského vývoje je ještě zesílena tím, že
v obou metropolích probíhala v této
několika
sítí ulic a
sázení zeleně a budování parků.
Podobnost
mělo
vytváření
či
čeština.
na národní metropoli a
měst postupně
národní
hnutí
a omezovala prostor, který ve
pomníky národu a jeho
průběhu
němčina
mizela
(v
jazyky Balkánu) a stále více se prosazovala Obě
Prezentovaly se taktéž velmi
města
i Praha se v
podobně
se
stávala
městě patřil
etnikům.
jiným
- národním slohem v
představitelům či
postupně
architektuře,
názvy významných ulic a
Z národního hlediska najdeme mezi zkoumanými
městy
Maďarské
bojovnějšt
národní hnutí je ve svých projevech
náměstí.
i jisté rozdíly. aktivnějšt
prezentuje Maďary jako národ silný, odvážný a v Evropě unikátní. Česká sebeprezentace se jeví jako umírněnějšt pasivnější, méně útočná. Češi se často ukazují jako ti,
kteří hodně vytrpěli
v boji za svá práva a svobodu,
přičemž
ani
jednoho se jim stále nedostává. Po staletí žijí v útlaku, protože jejich boj byl marný. Činitet který obvykle vytváří rozdílný charakter měst, spočívá
v
různých
geografických podmínkách územÍr na kterém
Budapešti dochází v tomto aspektu k vzácné řeka,
která
město rozděluje
kopcovitý terén a v obou chrám. Na východní
na
přibližně stejně
městech
straně
město
stojí. V Praze a
shodě. Oběma městy
velké
části.
protéká
Na západ od
řeky
je
zdobí jeden z pahorků hrad a metropolitní
je ekonomické a obchodní centrum
města
ležící
123
v rovinatém terénu. Odlišností je snad jedině to, že zatímco se kilometrů,
táhne do vzdálenosti mnoha desítek břehu řeky
části
přineslo
vytvářely
říše.
nepřerušované během
Pražské
dějiny
dědictvím
různými
vícekrát budováno čtvrtí.
městech
město
a tradicemi, které si
jsou svým charakterem více kontinuální, tolik zničily.
několikrát značně popleněny
téměř
rozdílnosti, byly
politickými podmínkami v rámci
válkami, které by město zcela
své historie
centrálních
v Praze se na východním
ve zkoumaných
dány odlišnou historií,
do 19. století a taktéž
habsburské
rovina
rovina brzy ztrácí a je vystřídána mírnými svahy i vyššími vrchy.
Faktory, které z velké
pešťská
Pešť
byly naopak
souměstí
muselo být
Budín a a
od nuly. Tím je dán odlišný ráz
měst,
zejména jejich
Zatímco v Praze najdeme v centru staré barokní,
renesanční
i gotické domy, v Budapešti jen málokterá stavba pochází z období rokem 1800. Takový stav město.
určil
i možnosti urbanistických
Zatímco v Budapešti se jednalo
téměř nezastavěná dědictvím.
Dva
hlavně
o
vytváření
řešení
před
pro každé
nového plánu pro
území, Praha se musela vyrovnávat se svým staletým
největší urbanizační
bourání hradeb a asanace Starého
projekty Prahy devatenáctého století města
- v Budapešti v
podstatě
nemají
obdoby. Politické podmínky v Uhrách a v Čechách dodaly městům taktéž různý tři
kolorit. Zatímco
samostatná
Budapešť
města
se stala po roce 1867 (resp. 1873 poté, co byla
sloučena)
druhým hlavním
monarchie a centrem velikého území, Praha městem
zůstávala
města.
usídlily. Zejména obrovská budova parlamentu
či
úřady,
které se zde
množství ministerstev, ale i
národní banka nebo burza jsou stavby jejichž obdobu finanční
stále jen hlavním
Politický význam Budapešti se
projevil taktéž v množství nových budov pro státní
válkou v Praze nenajdeme. Lepší
habsburské
především různé finanční
jedné z mnoha provincií. To znamenalo
možnosti pro investice do rozvoje
městem
situace
před
města
první
světovou
se projevila taktéž
v technických stavbách, které v Budapešti na konci 19. století vznikaly - první podzemní dráha na evropském kontinentu, jedna z prvních telefonických ústředen, říci,
ale i nákladné stavby
mostů přes
široký Dunaj.
Celkově můžeme
že je v Budapešti více patrný jakýsi monumentální ráz
města,
který
nacházíme také ve Vídni. Budovy, které reprezentují stát, panovníka
či
124
vládnoucí dynastii, jsou postaveny tomu zejména u parlamentu
či
velkolepě,
zabírají rozlehlé plochy. Tak je
u hradu na druhé
straně řeky.
tomu svými úzkými uličkami a drobnými domy působí
Praha oproti
skromnějším
dojmem.
Zdá se, že vývoj Prahy a Budapešti byl na konci 19. století v mnoha rysech shodný či podobný. zlatý
věk,
Proč
je tedy fin-de-sciele v Budapešti považován za
zatímco Praha natolik
bezpochyby vývoj
pozitivně
vnímaná není? Jedním z
měst či příslušných států
na
začátku
důvodů
20. století. V Budapešti města.
je po roce 1900 patrná všeobecné krize, která utlumila rozvoj Budapešťská společnost
uzavřenou,
se stávala
antisemitskou. Situace se zhoršila
ještě
meziválečném
nacionalistickou i
více po "Trianonu", který se stal
symbolem národní prohry a potupy. Zatímco spíše sílil a v
silněji
stále
je
rozkvět
období dosáhl vrcholu,
Prahy od
začátku
Budapešť
století
zažívala jistý
regres. Z tohoto vývoje vyplývá i následné hodnocení daného období. V Budapešti konec století opravdu skončila.
představoval
vrchol zlaté éry, která záhy
Vzpomínky celých generací se proto vrací k této
krásnému, bezstarostnému období, kdy celý
svět
obdivoval
době
jako ke
Budapešť,
její
krásné nové stavby, kulturu i obyvatele. V Praze toto období znamenalo nádech
před
Dalším z
zlatým
věkem,
důvodů může
hodnocení celého vývoje Pro byl
obě města
nejvýraznější
staly
který nastal zejména v období první republiky.
být žalostný stav společnosti, stejně
české
politiky, která "otrávila"
jako hodnocení Prahy.
znamenal konec století dobu rychlého rozvoje, který
za dobu celé jejich
předchozí
součástí urbanizačních procesů
historie.
probíhajících v
Budapešť
Evropě
i Praha se
a musely se
vyrovnávat s obdobnými problémy. Na mnoho otázek nacházely podobné odpovědi
rozdíly.
a
řešení. Přesto
Většina
odlišných
se mezi
oběma středoevropskými městy
aspektů
se pojila s odlišným
dostala do vínku. Dalším faktorem,
způsobujícím
dědictvím,
objevovaly které
odlišnosti ve vzhledu
města měst,
byl odlišný charakter národního hnutí. Jedná se o komplexní problém, který by si
zřejmě
zasloužil navazující
na kvantitativní analýzu
podrobnější
pomníků
analýzu. Ta by se mohla
odhalených v tomto období a
zaměřit
detailněji
tak
prozkoumat motivy, které se objevují v daných národních hnutích. K tomu by bezpochyby případech
přispěl
i rozbor
názvů
ulic a dalších
městských prostorů.
se ovšem jedná o obsáhlé problémy, které již nemohly být
V obou
zařazeny
125
do této diplomové práce, která v tomto ohledu spíše
naznačila směry
dalšího
možného bádání.
126
8. Resumé Diplomová práce je srovnávací analýzou Budapešti a Prahy na přelomu
19. a 20. století. Jejím cílem je zachytit podobnosti a rozdíly mezi
vývojem dvou metropolí Habsburské monarchie v světovou
válkou. Diplomová práce zasazuje historii
období do probíhajících či
segregace
rychlejší
městských
také jako hlavní
jedné
v daném
urbanizace, národních hnutí, plánování
nerostla pouze díky
Uherské
pramenů
dokládá
části
průmyslu
a obchodu, ale přitáhnout
monarchie, které dokázalo
částí
oběma
monarchie. Dalším rozdílem mezi
byl podíl židovského obyvatelstva. Ten v Budapešti dosahoval čtvrtiny,
průmyslu města.
měst
nejen z blízkého okolí (jako tomu bylo v Praze), ale z oblasti celých
Uher a taktéž z rakouských městy
první
obyvatelstva než tomu bylo v Praze. To bylo
Budapešť
město
před
těchto měst
obyvatel. Analýza statistický
růst budapešťského
dáno zejména tím, že
příchozí
procesů
půlstoletí
zatímco v Praze se pohyboval kolem 5 %.
v Praze znamenalo také
V Budapešti
měla
výraznější
oproti Praze
větší
subtilnější,
Rozdíly v dalších oblastech jsou
podíl
Silnější
dělnictva
téměř
postavení
na obyvatelstvu
vliv starobylá pozemková šlechta. z hlediska zdravotnictví
či
školství
si jsou metropole podobné. Urbanistický rozvoj probíhal ve
městech odlišně.
Praha se musela více
vyrovnávat se starší zástavbou. To se týkalo jak hradeb
města,
tak starých
čtvrtí s nevyhovujícími hygienickými i sociálními podmínkami. Řešením se
stalo bourání a asanace velkých ploch ve
středu města.
starší
stavební
zástavby
urbanistických
mnoho plánů,
nezbylo
a
předměstí přirozeně
v Praze předměstí vznikala za hradbami města a Správní
nejednotnost
městských problémů. činžovní
rozvoj
probíhal
v rámci
čtvrti.
Zatímco
podle kterých se budovaly nové
v Budapešti vycházela zástavba
obcí.
Naopak v Budapešti ze
pražské
Z hlediska
městské
měla
aglomerace zástavby
ze
středu
komplikovala v obou
čtvrti. Obě
potýkaly s problémem nekvalitního a nehygienického bydlení nižších
středních
okrajům,
postavení samostatných
převládaly
domy, na okrajích pak vznikaly první vilové
k
řešení městech
metropole se dělnických
a
vrstev.
127
Taktéž národní hnutí se ve pomníků, vnější
v
architektuře
i
vnitřní
dávalo
městech
výzdoba významných budov nebo národní sloh
městům
nový vzhled a atmosféru. V obou metropolích
se tu projevoval obecný charakter
českého či maďarského
Z celkového pohledu se zdá, že si byly podobná,
zvláště
století, jehož byla
podobně. Stavění
projevovalo
obě
hlavní
díky silnému vlivu obecných
města
národního hnutí.
v mnoha ohledech
urbanizačních trendů
19.
součástí.
128
9. Seznam literatury Bakonyi, T., Kubinszky, M. (1981) Lechner Odon. Budapest: Horváth Kiadó Barthes, R. (1997) Semiology and the Urban. in: Neil Leach (eds.) Rethinking Architecture. New York: Routledge Bečková,
K. (2006) Autenticita památky, architekti a podnikatelé: Modernizace a
asanace v Praze.
Příspěvek
pro 2. sjezd historiků umění, Praha, 21.-22.9. 2006
Berend, I. T., Ránki, G. (1974) Economic Development in East - Central Europe in the 19th & 20th Century. New York, London: Columbia University Press Boháč,
A. (1923) Hlavní
město
Praha: Studie o obyvatelstvu. Praha: Státní úřad
statistický Cohen, G.B. (1981) The Politics ofEthnic Survival: Germans in Prague 1861 -
1914. Princeton, N.J.: Princeton University Press Cohen, G. B. (1989) The Sodal Structure of Prague, Vienna, and Budapest in
the Late Nineteenth Century. in: Gyorgy Ránki, ed., Hungary and European Civilization. Budapest: Akadémiai Kiadó, s. 181-99
Dent, B. (1996) Budapest. London: Black Enyedi, G., Szirmai, V. (1992) Budapest. A Central European Capital. London:
Belhaven Press Gábor, E. (1997) Villas in Budapest .'from the Compromise of 1867 to the Beginning ofWorld War II. Budapest: City Hall
Gero, A. (1990) Heroes' Square Budapest: Hungary's History in Stone and Bronze.
Budapest: Corvina Gero, A., Jalszovsky K., Tomsics, E. (1996) Once Upon a Time in Hungary. The World of the Late 19th and Early 20th Century. Budapest: Hungarian National
Museum Gero, A., Poór, J. eds. (1997) Budapest. A History from its Beginnings to 1998.
New York: Columbia University Press
129
Gyáni, G. (2002) Parlor and Kitchen. Housing and Domestic Culture in Budapest, 1870 - 1940. Budapest: Central European University Press
Gyáni, G. (2004) Identity and the Urban Experience: Fin-de-siécle Budapest. Boulder, Colo: Social Science Monographs: s. 26
Hall, P. (1998) Cities in Civilization. Culture, Innovation, and Urban Order. London: Weidenfeld & Nicolson
Hall, T. (1997) Planning Europe's Capital Cities. Aspects oj Nineteenth Century
Urban Development. London: E & FN Spon Hamnett, Ch. (2001) Social Segregation and Social Polarization. in: Paddison, R., Handbook oj Urban Studies. London: Routledge
Havelková, H. (1996) Ignored but Assumed. Family and Gender Between Public and Private Realms. in: Czech Sociological Review 4/1 s.63-79: s. 65
Hilbert, J. (1900) Stará Praha a Praha budoucí. in: Volné
směry
Hojda, Z., Pokorný, J. (1996) Pomníky a zapomníky. Praha - Litomyšl: Paseka: s.16
Holloway, L. (2001) People and Place. The Extraordinary Geographies oJEveryday
Life. Harlow, England: Prentice Hall: s.100 - 103 Horská, P., Maur, E., Musil, J. (2002) Zrod velkoměsta. Urbanizace
českých
zemí a
Evropa. Praha - Litomyšl: Paseka: s. 8 Horyna, M. (2000)
Současná proměna
Prahy -
naděje,
nebo ohrožení? in: Revue
PROSTOR 47/48 Hiibschmann, B. (1939) Praha
Jak rostla Praha. Díl II. Praha:
současná.
in: Janák P., Hubschmann B., Wirth Z.
Společnost přátel
starožitností
Husák, J. (1912) Statistická zpráva královského hlavního
města
Prahy a spojených
obcí Karlína, Smíchova, Král. Vinohrad{{ Vršovic a Žižkova za rok 1910. Praha: Statistická kancelář královského hlavního
města
Prahy
Janák, P. (1939) Praha XIX. století. in: Janák P., Hubschmann B., Wirth Z. Jak
rostla Praha. Díl II. Praha:
Společnost přátel
starožitností
Janouch, G. (1961) Gespriiche mit Kafka
130
Josef, D. (1999) Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri Junestrand, S., Tollmar, K. (1998) The Dwelling as a Place for Work. in: Streiz et al. Cooperative Buildings, Integrating Information, Organization and Architecture. First lnternational Workshop, CoBuild 98, Darmstadt: 233-236
Kann, RA., David, V.Z. (1984) The Peoples of the Eastern Habsburg Lands, 1526 1918. Seattle & London: University of Washington Press Kisch, E.E. (1968) Pražská dobrodružství. Praha: Svoboda Klusáková, L. (1999) Cultural lnstitutions as Urban lnnovations: the Czech lands, Poland and Eastern Baltic, 1750 -1900. in: eds. Malcolm Gee, Tím Kirk, and Jill Steward. The City in Central Europe: culture and society from 1800 to the Present. Brookfield: Ashgate
Kol. (1998)
Dějiny
Prahy II. Praha, Litomyšl: Ladislav
Horáček
- Paseka
Konečná, H. (1984) Čtení o Národním divadle: útržky dějin a osudtl. Praha: Odeon
Krúdy, Gy. (1975) Červený dostavník. Praha: Odeon Kukla, K. L. (1992) Pražské bahno. Praha: Svoboda Ledvinka, V., Pešek, J. (2000) Praha. Praha: Nakladatelství Lidové noviny Lees, Andrew, Lees, Lynn. (1976) The Urbanization ofEuropean Society in the Nineteenth Century. Lexington, Massachusetts: D.C. Heath and Company
Lukacs, J. (1988) Budapest 1900. A Historical Portrait of a City and Its Culture. New York: Grove Press Mágocsi, P. R (1993,2002) Historical Atlas ofCentral Europe. London: Thales & Hudson Miles, M. (1997) Art, Space and the City: Public art and Urban Futures. New York: Routlege Mitchell, B.R (1975) European Historical Statistics 1750 -1970. London: Macmillan Press
131
Mohos, M. (2001) A demográfiai magartás alakulása a XIX - XX. Század fordulóján. Anya-, csecsemo- és gyermekvédelém. in: Torténeti demográfiai évkonyv. Budapest: Kozponti Statisztkai Hivatal
Musil, R. Muž bez vlastností Niederhauser, E. (1976) The Rise oJNationality in Eastern Europe. Budapest: Corvina Kiadó Paddison, R. (2001) Handbook oJ Urban Studies. London, Thousand Oaks, New Delhi: SAGE Publications Pike, B. (1996) The City as Image. in: R. T. LeGates, F. Stout (eds.) The City Reader. London: Routledge
Platón. Republika N. Prokopovych, M. (1998) Making oj the New Capital City. Budapest: Central Eurapean University. Master Thesis: s. 8 Szabó, M. (1977) Staromódní příběh. Praha: Odeon Švácha, R. (1995) The Architecture oJNew Prague 1895 -1945. London: The MIT Press Thirring, G. (1904) Budapest Székes f6város. Statisztikai évkonyve 1899-1901. Budapest: Grill Káraly Kir. Udvari Konyvekereskedése Tobia, B. (1996) Urban Space and Monuments in the Nationalization of the Masses. The ltalian Case. in: Wolf, S. eds. Nationalism in Europe, from 1815 to the Prezent. A Reader. London, New York: Routledge: s. 171 - 190
Turda, M. (2004) The Idea oj National Superiority in Central Europe, 1880 -1918. Lewiston, N.Y.: Edwin Mellen Press Urbanitsch P., Wandruszka A. red. (1980) Die Habsburger Monarchie 1848-1918. Bd.IIIIl,l. Die Volker des Reiches. Wien: Verlag der Osterreichischen Akademie
der Wissenschaften Vančura,
J. Kohout, J. (1986) Praha 19. a 20. století.
Technické proměny. Praha:
STNL Vlček,
P. ed. (2004) Encyklopedie architektů,
stavitelů, zedníků
a kameníků
v Čechách. Praha: Academia
132
Vlček,
T. (1986) Praha 1900. Praha: Panorama
Vošahlíková, P. (1996) Jak se žilo za časů Františka Josefa I. Praha: Svoboda Wandycz, P.S. (1998)
Střední
Evropa v dějinách od středověku do
současnosti.
Cena
svobody. Praha: Academia Webové stránky Parlamentu
Maďarské
Republiky:
http://www.parlan.ent.hu/ango1!visite.htm
Wirth, Z. (1921) Antonín Wiehl a česká renesance. Praha: Jan Štenc Wirth-Nesher, H. (2001) Impartial Maps: Reading and Writing Cities. in: Paddison, R. Handbook ofUrban Studies. London, Thousand Oaks, New Delhi: SAGE Publications. s.52 - 66. Zacek, J.F. (1969) Nationalism in Czechoslovakia. in: Sugar, Lederer:
Nationalism in Eastern Europe. Seattle: University of Washington Press
133
10. Seznam obrazových příloh Obrázek 1 - Středověké město Obrázek 2 - Moderní město Obrázek 3 - Průmyslová Praha Obrázek 4 - Muži v budapešťské kavárně Obrázek 5 - Žena v domácnosti při praní Obrázek 6 - Socha básníka Sándora Pet6fiho Obrázek 7 - Plán Budapešti Obrázek 8 - Plán Budapešti s hlavními památkami Obrázek 9 - Historická mapa Prahy Obrázek 10 - Velká synagoga v Budapešti Obrázek 11 - Židovské osídlení v Praze Obrázek 12 - Školní výuka Obrázek 13 - Školní budova v ulici Školní v Praze Obrázek 14 - Očkování malých dětí Obrázek 15 - Ringhofferova továrna na Smíchově Obrázek 16 - Uličky pražského ghetta Obrázek 17 - Asanace ghetta Obrázek 18 - Pražské Příkopy v 2. pol. 19. století Obrázek 19 - Návrh řešení Pařížské třídy a Čechova mostu Obrázek 20 - Pražské hradby (Koňská brána na Václavském náměstí) Obrázek 21 - Pravidelná zástavba Pešti (ve středu Oktogon) Obrázek 22 - Palác Gresham na nábřeží Dunaje Obrázek 23 - Erzsébet híd (Alžbětin most) přes Dunaj Obrázek 24 - Most Františka I. přes Vltavu u budoucího Národního divadla Obrázek 25 - Sousoší na Palackého mostě Obrázek 26 -Széchényiho lázně v Městském parku Obrázek 27 - Budapešťský parlament Obrázek 28 - Národní divadlo v Praze Obrázek 29 - Opera na Andrássyho třídě Obrázek 30 - Muzeum užitých umění v národním stylu podle projektu Odona Lechnera Obrázek 31 - Karlínské předměstí Obrázek 32 - Pražský činžovní dům Obrázek 33 - Pešťský nájemní dům pro vyšší vrstvy Obrázek 34 - Byt vyšších vrstev Obrázek 35 - Kotěrova vlstní vila na Vinohradech Obrázek 36 - Vila na Andrássyho třídě Obrázek 37 - Náměstí hrdinů s památníkem Obrázek 38 - Sochy sedmi vůdců maďarských kmenů na památníku Milénia Obrázek 39 - Wiehlův dům v národním stylu na Václavském náměstí Obrázek 40 - Staroměstské náměstí, Jan Hus hledící k Týnskému chrámu Obrázek 41 - Mariánský sloup před Týnským chrámem
Obrázek 42 - Glorifikace Hungárie v budově parlamentu, s Petofim, Szechényim a znaky korunních zemí
134
Výpůjční
list
Jméno
Fakulta
Obor
Datum výpůjčky
Podpis
135
