Srážky, exekuce, oddlužení z pohledu zaměstnavatele 2016 Bc. Elen Vontorková
Legislativní rámec Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (Insolvenční zákon), od 1. 1. 2014 novelizován zákonem č.294/2013 Sb. (v průběhu roku 2015 nebyl novelizován) Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění od 1. 1. 2014 novelizován zákonem č. 293/2013 Sb. od 1. 5. 2015 novelizován zákonem č. 87/2015 Sb. od 1. 7. 2015 novelizován zákonem č. 139/2015 Sb. od 1. 9. 2015 novelizován zákonem č. 164/2015 Sb. od 1. 10. 2015 novelizován zákonem č. 205/2015 Sb. 2
Legislativní rámec Nařízení vlády č. 395/2015 Sb. o nezabavitelných částkách pro rok 2016, Nařízení vlády kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částky, které se započítávají za pevná paliva, a částky normativních nákladů na bydlení, (normativní náklady na bydlení) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) v platném znění
3
NOZ
ZÁKONÍK PRÁCE §§ 145-150
OSŘ
zákonné srážky ze mzdy mají vždy přednost před smluvním ujednáním věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy
výpočet, uplatnění nezabavitelných částek
souhlas zaměstnavatele u dohody se třetí stranou
rozdělení na třetiny
náklady nese zaměstnavatel, od druhé srážky pak zaměstnanec
ZÁKONNÉ SRÁŽKY DOHODA o srážkách
EX., VR., INS.
písemná dohoda o srážkách, max. do ½ ČM,
aplikace i na dříve uzavřené smlouvy DOHODA o srážkách
4
INSOLVENČNÍ ZÁKON
Srážky se provádějí dle OSŘ tak, že 2/3 jsou, bez dalšího, zasílány insolvenčnímu správci, který částku přerozděluje věřitelům
EXEKUČNÍ ŘÁD Postup exekutorů, součinnost třetích osob
EXEKUCE Oddlužení zaměstnanců
5
Rozsah srážek dle Zákoníku práce § 145/2 ZP Srážkami z příjmu zaměstnance jsou pro účely ZP srážky ze mzdy nebo platu a z jiných příjmů zaměstnance z pracovněprávního vztahu. Jinými příjmy zaměstnance se rozumí: Odměny z dohody (tj. DPČ i DPP) Náhrady mzdy nebo platu, Odměna za pracovní pohotovost, Odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se skončením zaměstnání Peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním, Odměny (dle § 224/2 ZP) při životním nebo pracovním jubileu, nebo za poskytnutí pomoci při předcházení požárů nebo při živelních událostech 6
Srážky dle Zákoníku práce Zaměstnavatel je oprávněn srazit zaměstnanci: (§ 147 a-b ZP přednostní)
Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, Pojistné na sociálním zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, Zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu, Nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů, Náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo, Pořadí se řídí dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek (§ 149/2)
7
Nezabavitelná částka Pro rok 2016 (NV č. 395/2015 Sb.,)činí nezabavitelná částka na poplatníka 6.178,67 Kč. Tato částka vychází jako 2/3 ze součtu životního minima jednotlivce a nákladů na bydlení. Na každou osobu, vyživovanou dlužníkem, se uplatní ¼ hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného. Zbytek čisté mzdy, který přesahuje základní nezabavitelnou částku, se srazí celý. Nezabavitelné částky rok 2016 Životní minimum jednotlivce
3.410 Kč
Náklady na bydlení
5.858 Kč
Základní nezabavitelná částka
9.268 Kč
2/3 základní nezabavitelné částky
6.178,67 Kč
¼ základní nezabavitelné částky
1.544,67 Kč
Maximum 1/3 zbytku mzdy
3.089 Kč 8
Vyživované osoby Za vyživované osoby se, dle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., považují: Manžel, manželka povinného, a to i v případě, že má vlastní příjem, Vyživované děti povinného Ostatní vyživované osoby – např. předci, výživné na rozvedeného manžela/manželku, apod.. V takovém případě musí být vyživovací povinnost stanovena soudně. Nezabavitelná částka se nezapočítává na vyživovanou osobu, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Na dítě, které manželé vyživují společně se započítává ¼ nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky9
Děti jako vyživované osoby Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, nejdéle do 26. roku věku, jestliže: Se soustavně připravuje na své budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, Z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu, nelze považovat za nezaopatřené dítě. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení Za vyživované dítě nelze uznat dítě manžela, partnera nebo druha 10
Občanský soudní řád
11
Rozlišení srážek dle OSŘ Zákon č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád stanovuje v §§ 276-299 rozsah srážek. Zároveň určuje přednostní pohledávky. Těmi jsou: Pohledávky výživného, Pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví, Pohledávky náhrady škody, způsobené úmyslnými trestnými činy, Pohledávky daní a poplatků, Pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského a důchodového pojištění, Pohledávky pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a veřejného zdravotního pojištění, Pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče, 12
Rozlišení srážek dle OSŘ Pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci, Pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory, Pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění, Pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Ostatní pohledávky jsou pohledávkami nepřednostními.
13
Pořadí pohledávek (§ 280 OSŘ)
1) Pravidlo pořadí Jde o základní pravidlo, podle kterého plátce mzdy seřadí veškeré došlé pohledávky dle data doručení či pořadí určené předchozím plátcem. Rozhodný den Den doručení pohledávky plátci mzdy vymáhajícím orgánem, případně pořadí určené předchozím plátcem. Pravidlo časového pořadí se uplatňuje především u rozdělení částek připadajících do 1/3 – zde se jím řídí veškeré pohledávky bez ohledu, zda jde o pohledávky přednostní či nepřednostní. 14
Pořadí pohledávek (§ 280 OSŘ)
Nejstarší pohledávky = nejlepší pořadí
Starší pohledávky = lepší pořadí
Nejmladší pohledávky = nejhorší pořadí
15
Pořadí pohledávek (§ 280 OSŘ)
2) Pravidlo přednosti Uplatňuje se pouze v případě přednostních pohledávek srážkou z 2/3 s výsadou přednostní dispozice s pohyblivou částkou přesahující základní nezabavitelnou částku (pro r. 2016 částka nad 9.268 Kč) Rozhodný den Den doručení pohledávky plátci mzdy vymáhajícím orgánem, případně pořadí určené předchozím plátcem mzdy.
16
Pořadí pohledávek - pravidlo přednosti (§ 280/2 OSŘ)
Běžné výživné (poměrně dle výše)
Dlužné výživné (poměrně dle výše)
Jiné přednostní pohledávky (podle časového pořadí, při stejné pořadí poměrně dle výše)
17
Změna plátce mzdy Změna plátce mzdy (§ 293 – 296 OSŘ) • Exekuce srážkami ze mzdy se vztahuje i na mzdu povinného u nového plátce mzdy, přičemž pořadí vymáhané pohledávky zůstává zachováno. • V ustanovení § 294 až § 296 OSŘ, resp. u daňové exekuce v ustanovení § 189 DŘ jsou uloženy povinnému, dosavadnímu i novému plátci mzdy informační povinnosti (pod hrozbou žaloby a pod pokutou do 50 000 Kč).
18
Změna plátce mzdy (§ 293 – 296 OSŘ)
změna plátce mzdy, odchod zaměstnance do důchodu, evidence zaměstnance na ÚP,
Zápočtový list (§ 313 ZP) – vydává plátce mzdy při ukončení pracovního poměru a měl by v něm uvést především: zda jsou ze mzdy prováděny srážky, v čí prospěch - věřitelé, výše pohledávky na kterou se srážky provádějí, výše dosud provedených srážek, vymáhací orgán, který exekucí vede, její čj. či spisovou značku, pořadí pohledávky. Plátce musí každému vymáhacímu orgánu do jednoho týdne sdělit, že povinný u něj přestal pracovat a zároveň zaslat vyúčtování (zatím předběžné a po výpočtu poslední mzdy konečné) dosud provedených a vyplacených částek. Stejný postup je i u nepravomocných exekucí, kde jsou dosud srážky deponovány. Zde 19 bude plátce čekat na rozhodnutí vymáhacího orgánu.
Změna plátce mzdy (§ 293 – 296 OSŘ)
Nový plátce, pokud se jakkoli doví o pohledávce – ze zápočtového listu, od zaměstnance či následně z rozhodnutí vymáhacího orgánu, že tato již v minulosti nabyla PM, bude provedené srážky vyplácet přímo oprávněnému. Pokud tuto skutečnost nezná, bude srážky provádět a deponovat až do upřesnění dalšího postupu. Nový plátce má stejnou oznamovací povinnost oznámit každému vymáhacímu orgánu do jednoho týdne, že povinný u něj nastoupil do zaměstnání.
20
§ 298 OSŘ – více plátců mzdy najednou (1) Nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani uvedené části nezabavitelné částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu. Soud pak znovu určí, jakou část nezabavitelné částky má každý plátce mzdy srážet. Soud může též určit, zejména jsou-li prováděny srážky již jen pro běžné výživné, aby je prováděl pouze některý z plátců mzdy a aby ostatní v provádění srážek zatím nepokračovali. (2) Provádí-li srážky několik plátců mzdy zároveň, zašlou srážky vždy soudu. Soud prověří, zda celkově sražená částka nepřevyšuje pohledávku oprávněného. Nepřevyšuje-li ji, vyplatí celou sraženou částku oprávněnému. Převyšuje-li ji, vyplatí soud ze sražené částky oprávněnému jen tolik, kolik odpovídá jeho pohledávce, a zbytek vrátí povinnému. 21
Srážky a povinnosti zaměstnavatele Povinnost provádět srážky ze mzdy vzniká novému plátci (dle § 293/2 OSŘ) již dnem, kdy se od povinného nebo dosavadního plátce mzdy dověděl, že byl nařízení výkon rozhodnutí, nejpozději však dnem, kdy mu bylo doručeno usnesení od soudu. Podle ustanovení § 296/2 OSŘ může soud za nesplnění této povinností uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 tisíc korun.
Vzhledem k této skutečnosti lze doporučit zaměstnavatelům trvat na doložení zápočtového listu, nebo v případech, kdy zaměstnanec tvrdí, že proti němu nebyl nařízení výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, od zaměstnance podepsat prohlášení.
22
Příjem vs. nemocenské dávky Na samém konci roku 2012 byl novelizován Zákon č. 99/1963 Sb., kdy novelou bylo stanoveno, že za změnu plátce mzdy se považuje i vyplácení dávek nemocenského pojištění OSSZ. Stejným zákonem byl novelizován i zákon č.187/2006 Sb., o nemocenském pojištění , kde se v novelizovaném ustanovení § 97 odst. 1 ZNP stanoví, že je-li u zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek (příloha k žádosti o nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství) předat OSSZ další podklady pro provádění srážek z těchto dávek, a to: kopie usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek, jaká část nezabavitelné částky nemá být ze strany OSSZ sražena, původní výši jednotlivých pohledávek a jejich pořadí. A TO BEZ ZBYTEČNÉHO ODKLADU
23
OSŘ příjem vs. nemocenské dávky Stejné rozdělení nezabavitelné částky proběhne i při ukončení výplaty dávek nemocenského pojištění, pokud pojištěnec je stále zaměstnán. V takovém případě musí naopak OSSZ sdělit bez žádosti a zbytečného odkladu výši dosud provedených srážek a také údaje o tom, jaká část nezabavitelné částky nemá být u zaměstnavatele (v měsíci ukončení nemocenských dávek) sražena. Bez zbytečného odkladu = nejpozději do konce kalendářního měsíce, ve kterém dochází ke změně plátce mzdy. Právní úprava se obdobně vztahuje nejen na výkon rozhodnutí nařízený soudem, ale na všechny soudní a úřední exekuce, jakož i na postup při oddlužení plnění splátkového kalendáře dle insolvenčního zákona.
Opačný případ, tj. při ukončení výplaty nemocenských dávek OSSZ bude postup naprosto shodný. 24
Srážky z jiných příjmů dle OSŘ § 299 OSŘ Srážky ze mzdy/platu zaměstnance se provádějí také z dohod o pracovní činnosti, (od 1.9.2015 i z dohod o provedení práce), z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory, které jsou vyplaceny jednorázově. Srážky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou: a) Náhrada mzdy nebo platu, b) Nemocenská, (od r. 2012 nikoliv z ošetřovného) c) Peněžitá pomoc v mateřství, (od r. 2012 nikoliv z vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a v mateřství) d) Důchody, e) Stipendia, f) Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, g) Odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání, h) Peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním, i) náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti, od 1.10.2015 zákonem č. 205/2015 Sb. j) dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku. od 1.7.2015 zákonem č. 139/2015 Sb. k) výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů, l) příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich. od 1.9.2015 zákonem č. 164/2015 Sb. Režimu srážek nepodléhají cestovní náhrady – viz usnesení NSS sp. zn. 21 Cdo 3774/2013 ze dne 10.4.2014. 25
DPP od 1. 9. 2015 Od 1.9.2015 již dohody o provedení práce byly doplněny do § 299 OSŘ. jiný postup při srážkách prováděných z dohod o provedení práce, Novela OSŘ rozšiřuje okruh příjmů, z nichž se provádějí exekuční srážky o dohody o provedení práce Tyto příjmy nově spadají pod exekuci srážkami ze mzdy s uplatněním nezabavitelné částky podle § 279 a násl., OSŘ.
26
Jak na srážky z DPP od 1. 9. 2015? Jak na DPP, když byly před tímto datem postihovány jako jiná peněžitá pohledávka? A bude se změna vztahovat na exekuční příkazy vydané před datem účinnosti novely? Rozšíření okruhu srážek se použije i pro řízení zahájená přede dnem účinnosti novely. Právní účinky úkonů, které nastaly před tímto dnem, zůstávají zachovány, tj. u nařízení výkonu rozhodnutí, podání návrhu na provedení exekuce, vydání exekučního příkazu, přikázání pohledávky do 31. srpna 2015 a i nadále se bude pokračovat dle dosavadní právní úpravy.
27
Jak na srážky z DPP od 1. 9. 2015? U odměn z dohod o provedení práce jsou i nadále postihovány přikázáním jiné peněžní pohledávky podle § 312 OSŘ, tj. u již vydaných exekučních příkazů je zachován režim jako před novelou. V ostatním se bude postupovat dle nové úpravy a to i pro řízení zahájená před účinností novely. Je tedy nutné řešit, zda byl do účinnosti novely vydán exekuční příkaz.
28
Změna EŘ od 1. 9. 2015 Dle přechodných ustanovení k zákonu č. 120/2001 Sb. O soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) se změna použije i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti EŘ; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány, což znamená, že z titulu exekučního příkazu, který byl plátci mzdy doručen do 31.8.2015 a nenabyl PM nelze srážky provádět. Dle exekučního příkazu, který však byl doručen 1.9.2015 a později je plátce mzdy povinen srážky ze mzdy provést a sražené částky deponovat, a po oznámení nabytí PM exekutorem deponované částky zaslat oprávněnému.
29
Srážky a RZD RZD nelze považovat za součást mzdy (představující odměnu za práci zaměstnance) vyplacené v daném měsíci zaměstnavatelem coby plátcem mzdy. Jedná se o specifický přeplatek na DPFO ze závislé činnosti, který zaměstnanci jako poplatníkovi daně vyplácí zaměstnavatel v postavení plátce daně. RZD není zařazen do § 299 OSŘ a nelze z něj proto provádět exekuční srážky. Jiná situace než u exekučních srážek je u insolvenčního řízení – u oddlužení jde o majetkovou podstatu a s tou disponuje po dobu oddlužení výhradně insolvenční správce. Dosud neexistuje judikát, který by jednoznačně vnesl do této oblasti jasno. 30
Postup výpočtu srážek dle OSŘ § 280/1 (1) Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. 2) (2) Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí (odstavec 3) ostatní přednostní pohledávky. 3) (3) Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. 4) Při více srážkách je třeba rozdělit pohledávky na výživné, přednostní a nepřednostní pohledávky podle pořadí. Důležité je pečlivé poznamenání data doručení nařízení výkonu rozhodnutí. 5) Exekuce se sráží i z odstupného bez ohledu na skutečnost, že propuštěný nebude mít z důvodu vyplaceného odstupného nárok na podporu v nezaměstnanosti a prakticky zůstane bez prostředků. 1)
31
Souběh výživného § 280/2 Podle § 279/2 OSŘ má výživné „superpřednostní“ postavení, jež ho privileguje vůči zbylým přednostním pohledávkám. Pohledávku výživného je nutné hned v počátku rozdělit na: řádné výživné – nejčastěji představuje pevnou částku, kterou má povinný každý měsíc pravidelně vyplácet oprávněnému,
dlužné výživné – tvoří vše ostatní, tedy souhrn již dávno splatného běžného výživného a veškeré související příslušenství k vymáhané pohledávce.
32
Souběh výživného § 280/2 Výživné je přednostní pohledávkou, tedy srážka se provádí nejprve z 2/3 a pokud povinný nemá-li jiných pohledávek, pak se přistoupí i ke srážce z 1/3 a případně s připočítáním pohyblivé částky. Při provádění srážky provede plátce mzdy srážku ve prospěch nejprve řádného výživného a teprve poté na výživné dlužné, i když se pohledávka výživného považuje v rámci 1/3 za celistvou pohledávku s jedním časovým pořadím.
33
Souběh výživného § 280/2 Souběh výživného, tedy situace, kdy plátci mzdy dojde více pohledávek výživného je velmi specifickou. V rámci první třetiny se i zde uplatní pravidlo časového pořadí. Částka rozdělována v rámci druhé třetiny se však nedělí mezi jednotlivé pohledávky výživného podle jejich časového pořadí, ale rozděluje se mezi ně poměrně podle výše běžného výživného. Dá se říci, že všechny pohledávky výživného mají pro účely druhé třetiny stejné časové pořadí, i když ve skutečnosti jej nemají, neboť každá může plátci mzdy přijít v jiném datu.
34
Souběh výživného § 280/2 - postup plátce mzdy 1) Každou pohledávku výživného rozdělit na běžné výživné a dlužné výživné, 2) Z 2/3 se nejprve hradí veškeré pohledávky běžného výživného všech oprávněných, a to poměrně podle jejich výše, 3) Pokud se podaří veškeré pohledávky běžného výživného v rámci 2/3 uhradit, hradíme veškeré pohledávky dlužného výživného všech oprávněných, a to stále poměrně (poměr dle výše běžného výživného), 4) Při přechodu do 1/3 je zacházeno s výživným jako s každou jinou pohledávkou tedy jednotlivé pohledávky výživného jsou hrazeny postupně dle pořadí.
35
Souběh výživného § 280/2 - příklady Dne 14.10.2014 došla do organizace pohledávka na běžné výživné ve výši 2.000 Kč/měsíčně a dlužné výživné 11.800 Kč. Zaměstnanec má čistou mzdu 11.805 Kč, je ženatý a vyživuje 1 dítě Výpočet: Nezabavitelná částka = 6178,67+1544,67+1544,67= 9.268
Pro pohledávku na výživné se srazí 2 x 846 Kč = 1.692 Kč, což nečiní ani běžné výživné. Rozdíl ve výši 308 Kč se „přesune“ ke dlužnému výživnému.
36
Souběh výživného § 280/2 - příklady Dne 14.10.2014 došla do organizace pohledávka na běžné výživné ve výši 2.000 Kč/měsíčně a dlužné výživné 11.800 Kč. Zaměstnanec má čistou mzdu 14.754 Kč, je ženatý a vyživuje 1 dítě Výpočet: Nezabavitelná částka = 6178,67+1544,67+1544,67= 9.268
Pro pohledávku je možné srazit celkem 3.658 Kč, přičemž na běžné výživné se srazí 2.000 Kč (2/3 1.829 Kč, z 1/3 171 Kč). Zbytek z 1/3 1.658 Kč se srazí na dlužné výživné.
37
Souběh výživného § 280/2 - příklady Dne 14.10.2014 došla do organizace pohledávka A na běžné výživné ve výši 2.000 Kč/měsíčně a dlužné výživné 11.800 Kč. Dne 10.1.2015 došla pohledávka B na běžné výživné ve výši 1.000 Kč/měsíčně a dlužné výživné 6.500 Kč. Zaměstnanec má čistou mzdu 14.754 Kč, je ženatý a vyživuje 1 dítě Výpočet: Nezabavitelná částka = 6178,67+1544,67+1544,67= 9.268
Výpočet poměru: Srážka pro pohledávku A A = A : (A+B) x Y = 2.000 : 3.000 x 3658 = 2.439 Kč – z toho 2.000 Kč běžné výživné a 439 Kč dlužné výživné Srážka pro pohledávku B B = B : (A+B) x Y = 1 000 : 3 000 x 3658 = 1.219 Kč – z toho 1.000 Kč na běžné výživné a 219 Kč na dlužné výživné 38
Postup výpočtu srážek dle OSŘ § 280/3 Pokud bylo do organizace doručeno téhož dne nařízení VR, EX, srážkami ze mzdy pro několik vymáhaných pohledávek,mají tyto pohledávky stejné pořadí. Pokud sražená částka připadající na takové pohledávky nestačí k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. Při poměrném uspokojení se sražená částka nerozdělí mezi pohledávkami téhož pořadí rovným dílem, ale na každou uspokojovanou pohledávku případné alikvotní část sražené částky v závislosti na jejím poměru k ostatním uspokojovaným pohledávkách. Nejčastěji se používá výpočet, kdy výše konkrétní sražené částky pro každou uspokojovanou pohledávku téhož pořadí odvozuje z podílu výše příslušné uspokojované pohledávky na součtu všech pohledávek se stejným časovým pořadím. 39
Poměrné uspokojování pohledávek se stejným časovým pořadím § 280/3 PŘÍKLAD: Dne 31.10.2014 došla do organizace EX na pohledávku A ve výši 100 000 Kč a zároveň EX na pohledávku B ve výši 400 000 Kč. Částka, kterou lze srazit činí 20.000 Kč = Y. Částka, kterou lze srazit činí 20.000 Kč = Y.
Srážka pro pohledávku A A = A : (A+B) x Y = 100 000 : 500 000 x 20 000 = 4.000 Kč Srážka pro pohledávku B B = B : (A+B) x Y = 400 000 : 500 000 x 20 000 = 16.000 Kč
Poměr je 1 : 4 40
Neúspěšnost vymáhání Pokud zaměstnavatel „provádí“ výpočet srážek na výkon rozhodnutí, a z důvodu nízké mzdy, či výši nezabavitelných částek zaměstnanci fakticky žádnou srážku neprovádí, a to po dobu jednoho roku, může využít § 290/1 OSŘ, podle něhož může u soudu, resp. u příslušného vymáhacího orgánu navrhnout zastavení takové exekuce, z důvodu neúspěšnosti vymáhání.
Exekuce pak může být pro neúspěšnost zastavena.
41
ODDLUŽENÍ podle insolvenčního zákona
42
Co je to osobní bankrot? Osobní bankrot je výraz pro oddlužení fyzických osob. Mluví-li se o někom, kdo chce vyhlásit osobní bankrot, je tím myšleno podání žádosti na řešení úpadku a oddlužení. Insolvenční zákon a oddlužení Dne 1. ledna 2008 vstoupil v účinnost zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), který nahradil dosavadní úpravu této problematiky obsaženou v zákonu č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, přičemž insolvenční zákon upravuje řešení úpadku všech právnických i fyzických osob, podnikatelů i nepodnikatelů. Ve stručnosti je oddlužení takovým řešením úpadku dlužníka, kdy dojde ke sjednocení dlužníkových dluhů, a k uspokojení věřitelů dochází podle toho zda je jejich pohledávka zajištěna či nikoliv. Věřitelé jejichž pohledávka je zajištěna jsou uspokojeni zcela, věřitelé jejichž pohledávka zajištěna není jsou uspokojeni do jimi schválené výše a zbytek dluhů může být dlužníkovi odpuštěn.
43
Podmínky osobního bankrotu Osoba, jež může dle insolvenčního zákona podat insolvenční návrh spolu s návrhem na povolení oddlužení, musí naplňovat zákonem vyžadované znaky úpadku, přičemž je dlužník v úpadku, pokud má: více věřitelů (tedy nejméně dva) a peněžité závazky, s jejichž úhradou je více než 30 dnů v prodlení po splatnosti a není schopen tyto závazky plnit (tzv. platební neschopnost).
44
Způsoby oddlužení Insolvenční zákon upravuje dva způsoby oddlužení Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí prodej majetku, který dlužník nabyl do okamžiku, kdy soud povolí oddlužení (do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení). Oddlužení formou splátkového kalendáře V případě oddlužení formou splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet věřitelům, jejichž pohledávky nejsou zajištěny, částku ve výši, v jaké by byly uspokojeny v případě výkonu rozhodnutí nebo exekuci přednostní pohledávky, a to v poměru podle výše jejich pohledávek (způsob je určen v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení návrhu na povolení oddlužení. Věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny (zástavním právem, zajišťovacím převodem práva apod.) se uspokojují z výtěžku dosaženého zpeněžením zajištění (prodej nemovitostí, věcí movitých atd.).
45
Povinnosti dlužníka při povolení oddlužení Po dobu trvání účinků oddlužení formou splátkového kalendáře je dlužník povinen zejména: vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a pokud je nezaměstnaný, usilovat o získání příjmu hodnoty nabyté dědictvím a darem zpeněžit a finanční prostředky takto získané, stejně jako jiné mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání vždy k 15. lednu a k 15. červenci kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání plánu oddlužení
nezvýhodňovat žádného z věřitelů, nezavazovat se k novým závazkům, které by dlužník nemohl v době jejich splatnosti splnit 46
INSOLVENCE oddlužení plněním splátkového kalendáře Účinky schválení oddlužení Účinky schválení oddlužení nastávají již okamžikem zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku. K účinkům schválení oddlužení patří například závaznost schváleného způsobu oddlužení (při schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se týká majetku, který má být takto zpeněžen a při schválení oddlužení splněním splátkového kalendáře má dlužník povinnost nakládat s příjmy, které získá právě od okamžiku zveřejnění usnesení o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku, pouze způsobem uvedeným v tomto rozhodnutí). V případě schválení oddlužení zašle insolvenční soud plátci rozhodnutí a plátce po jeho doručení !! (bez nabytí právní moci) provádí srážky ze mzdy a zasílá je insolvenčnímu správci (nikoliv jednotlivým věřitelům)!!
Se zahájením insolvenčního řízení se ihned zastavují již probíhající výkony rozhodnutí či exekuce a to s odvoláním na § 109/1,písm.c IZ, kde je uvedeno, „že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést.“ A majetkovou podstatou je i dlužníkova mzda nebo plat.
47
INSOLVENCE oddlužení plněním splátkového kalendáře Okamžik zahájení srážek Insolvenční soud v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře přikáže plátci mzdy dlužníka, aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy stanovené srážky a nevyplácel je dlužníkovi. Tato sražená částka je pak zasílaná na účet insolvenčního správce, a to bez zřetele k tomu, že rozhodnutí o schválení oddlužení dosud není v právní moci. Pokud zaměstnavatel již deponoval srážky z příjmů na základě dříve nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce, po schválení oddlužení jej předává insolvenčnímu správci a nadále již srážky ve prospěch probíhající exekuce neprovádí, protože je příjem dlužníka postižen povinností plnit splátkový kalendář.
Podle § 398 odst. 3 IZ je při oddlužení plnění splátkového kalendáře dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. (podle § 279/2 OSŘ). Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitelé podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení.
48
INSOLVENCE - postup zaměstnavatele při oddlužení zaměstnance - souhrn V době probíhajícího insolvenčního řízení deponuje nařízené exekuční srážky a po okamžiku schválení oddlužení (zveřejnění v insolvenčním rejstříku) je vyplatí insolvenčnímu správci, Po doručení schválení o oddlužení (bez nabytí právní moci) provádí srážky ze mzdy dle splátkového kalendáře a zasílá je insolvenčnímu správci, Srážky provádí dle rozhodnutí insolvenčního soudu, zpravidla ve stejném rozsahu, v jakém mohou být při výkonu rozhodnutí uspokojeny přednostní pohledávky, Po dobu probíhajícího oddlužení nelze srážet ze mzdy žádné jiné pohledávky vůči zaměstnavateli, a to ani případné stravné (je možné vložit např. v hotovosti do pokladny). Jedinou výjimkou jsou příspěvky na odbory po dohodě se zaměstnavatelem. Komunikace s insolvenčním správcem – odd. B. Řízení po úpadku-zpráva IS o stavu řízení , zde jsou v záhlaví uváděny veškeré kontakty na insolvenčního správce.
49
INSOLVENCE postup naložení s deponovanými částkami Plátce bude s deponovanými částkami nakládat následně: 1) Předčasné ukončení IŘ – vyplatí deponované částky vymáhajícímu orgánu, věřitelům, apod., 2) Prohlášení úpadku formou konkurzu vyplatí deponované částky insolvenčnímu správci. 3) Prohlášení úpadku formou zpeněžením majetkové podstaty vyplatí deponované částky insolvenčnímu správci. 4) Prohlášení úpadku formou oddlužení plněním splátkového kalendáře vyplatí tyto částky insolvenčnímu správci pouze v případě, že insolvenční soud výslovně uloží plátci mzdy, aby takto učinil.
50
Proces insolvenčního řízení 1) 2) 3) 4)
5) 6)
7) 8)
Dlužník podává insolvenční návrh na všechny své dluhy (i na ty, na které již byl vydán pravomocný exekuční příkaz) Krajský soud ihned vyvěsí „Vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení“ Je ustanoven Insolvenční správce Soud vyzve věřitele k přihlášení pohledávek. Přihlásit se musí i věřitelé, pro které je již vystaven ex. příkaz, případně i exekutor na své exekuční náklady). Pohledávky se musí přihlásit do 30 kalendářních dnů ode dne následujícího od vyhlášení úpadku. Následně vydá Usnesení o úpadku spojené s povolením oddlužení (ještě není PM) Po přihlášení pohledávek věřiteli a soupisu majetkové podstaty vydá soud Usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře Po dobu 60 měsíců je dlužníkovi vyplacená pouze nezabavitelná částka a 3/3, zbytek je pak zasílán na účet insolvenčního správce 51 Po této době je již dlužník „čistý“ vůči svým minulým dluhům!!
Insolvenční zákon od 1. 1. 2014 Novelou IZ č. 294/2013 Sb. byl do IZ konečně zapracováno § 394a „Společný návrh manželů na oddlužení“ , což jim umožňuje vstupovat do oddlužení společně. § 389 umožňuje podat návrh na oddlužení i podnikateli, který nemá dluhy z podnikání. Ale ani dluh z podnikání nebrání oddlužení, jestliže s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde.
52
SRÁŽKY A NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK od 1. 1. 2014
53
Provádění srážek dle NOZ NOZ znovu zavádí institut zajištění dluhu zaměstnance dohodou s věřitelem o srážkách ze mzdy, což nebylo možné již od r. 2007. Zajištění dluhu srážkou ze mzdy je způsob splácení, na jehož základě se věřitel může domáhat, aby mu dlužníkův zaměstnavatel zasílal podstatnou část jeho mzdy k úhradě splatné pohledávky. (dosud jen „dosrážení“ pohledávek předložené zaměstnavateli do 31.12.2006, pohledávky zaměstnavatele nebo dluhy na výživném). Od roku 2014 je tato možnost do českého práva opět zavedena bez omezení. Nové limity pro výši srážek ze mzdy se aplikují i na dříve uzavřené dohody (pokud k nim zaměstnavatel přistoupil). 54
Provádění srážek dle NOZ Účinnosti NOZ je možné dluh zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu nebo z náhrady mzdy ve výši nepřesahující jejich polovinu. Zaměstnavatel však musí s předložením takové dohody souhlasit. (a to i u dohody na výživné) Náklady spojené s odesláním částky nese plátce mzdy, u více dohod o srážky ze mzdy již další náklady dlužník-zaměstnanec.
55
Exekuční řád
56
EXEKUČNÍ ŘÁD Zákon č. 120/2001 Sb. Zákopová válka Tato zákopová válka má tři strany konfliktu: zaměstnance, zaměstnavatele a exekutory. A všichni mezi sebou bojují: Zaměstnanec s exekutory a zaměstnavateli, aby se mu ze mzdy strhlo co nejméně, nejlépe nic. Exekutoři se zaměstnavateli, aby jim zaměstnavatelé bezplatně sloužili, a to do roztrhání těla. A bojují také zaměstnavatelé, ale ti jsou bohužel beze zbraní, jen se tiše brání - zákon je nutí vykonávat bezplatně děsivou hromadu povinností.
Příklad: Zaměstnavatel chce přijmout nového zaměstnance. Ptát se zaměstnance na to, zda má aktivní exekuce, je zakázáno. Jakmile však přihlásí nového zaměstnance s exekucí na mzdu ke zdravotnímu pojištění, spustí se na firmu lavina datových zpráv a povinností, protože exekutoři jsou napojeni na registr zdravotních pojišťoven, ihned získají informaci, která firma tohoto člověka zaměstnala a jejich automatické počítačové systémy začnou chrlit datové zprávy s rozkazy pro zaměstnavatele, co všechno jsou povinni udělat a dodržet. 57
EXEKUČNÍ ŘÁD Zákon č. 120/2001 Sb. § 33 Součinnost třetích osob (1) Soudy, orgány státní správy a samosprávy, obce a jejich orgány, notáři a právnické a fyzické osoby, rozhodují-li o právech a povinnostech, jsou povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o majetku povinného, které jim jsou známy z jejich úřední činnosti. (2) Policie České republiky poskytne exekutorovi na jeho žádost ochranu a součinnost podle zákona o Policii České republiky. (3) Orgány státní správy, orgány samosprávy a právnické osoby, které z úřední moci jsou zvláštním právním předpisem pověřeny k vedení evidence osob nebo jejich majetku nebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob a jejich majetku, jsou povinny oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuce; tuto povinnost má zejména orgán pověřený vedením katastru nemovitostí, orgán správy daní, orgán, který vede registr motorových vozidel, orgán pověřený vedením informačního systému veřejné správy, ve kterém jsou vedeny údaje o zbraních, střelivu a provozovaných střelnicích, orgán správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, komoditní burzy, organizátor regulovaného trhu, centrální depozitář, jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů a Notářská komora České republiky ve vztahu k Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Pracovník správce daně, orgánu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny se nemůže v odpovědi na písemnou žádost exekutora dovolat povinnosti mlčenlivosti podle zvláštního právního předpisu. V exekučním řízení má exekutor pro účely získání dálkového přístupu k počítačovým souborům, v nichž jsou vedeny údaje katastru nemovitostí, postavení organizační složky státu. (4) Banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, zahraniční platební instituce a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (dále jen "peněžní ústav"), pojišťovny, investiční společnosti a investiční fondy, obchodníci s cennými papíry, penzijní společnosti, penzijní fondy podle zvláštního právního předpisu, Fond pojištění vkladů (dále jen "finanční instituce"), notáři, advokáti, fyzické a právnické osoby jsou povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o číslech účtů povinného nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu a změnách a údaje o majetku, věcech, listinách či zaknihovaných cenných papírech povinného jimi spravovaných či u nich pro povinného či povinným 58 uschovaných.
EXEKUČNÍ ŘÁD Zákon č. 120/2001 Sb. (5) Provozovatel poštovních služeb je povinen oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuce, zejména totožnost osob, které si pronajímají poštovní přihrádky nebo jiná doručovací místa, údaje o počtu tam došlých poštovních zásilek a jejich odesilatelích, úhrn peněžních prostředků docházejících povinnému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo do jeho poštovní přihrádky a totožnost příjemce poštovních zásilek uložených u poskytovatele poštovních služeb. (6) Poskytovatelé služeb elektronických komunikací jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost telefonní, dálnopisné a telefaxové stanice užívané povinným a údaje o nich, pokud nejsou uvedeny ve veřejně dostupných seznamech. (7) Pojišťovny jsou povinny oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost výplaty pojistných plnění ve prospěch povinného. (8) Vydavatelé tisku jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost jméno osoby, která podala k uveřejnění inzerát, který se týká nakládání s majetkem povinného a byl uveřejněn pod značkou. (9) Dopravci a zasilatelé jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost odesílatele a adresáta přepravovaného nákladu, stejně jako údaje o přepravovaném zboží, je-li to třeba k vedení exekuce.
59
EXEKUČNÍ ŘÁD Zákon č. 120/2001 Sb. Zaměstnavatelům lze pouze doporučit, aby požadavku soudního exekutora k poskytnutí součinnosti vyhověli a poskytli mu ve vztahu k zaměstnanci v nezbytném rozsahu údaje, které mají význam pro exekuční řízení (a zajištění vymahatelnosti práva). Za takové údaje je možné považovat sdělení: informace, že povinný /manžel povinného je u zaměstnavatele v pracovním poměru (aniž by zaměstnavatel zpřístupňoval exekutorovi pracovní smlouvu zaměstnance, sděloval adresu, telefonní číslo či e-mailovou adresu zaměstnance), informace o výši obvyklého příjmu zaměstnance (aniž by zaměstnavatel uváděl podrobnosti o odměňování, jednotlivé složky mzdy zaměstnance), informace o výši základní nezabavitelné částky, pořadí pohledávky a objemu pohledávek s lepším pořadím (aniž by zaměstnavatel uváděl výčet jednotlivých pohledávek či dokonce zasílal exekutorovi exekuční příkazy postihující majetek povinného v jiných exekučních řízeních), informace o instituci, u níž je veden bankovní účet, na který zaměstnavatel zasílá po dohodě se zaměstnancem mzdu zaměstnance (aniž by zaměstnavatel sděloval konkrétní číslo účtu). 60
BIČ NA POSKYTOVATELE SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRŮ? Ministerstvo financí ČR předložilo návrh zákona o úvěru pro spotřebitele, který by nahradil stávající právní úpravu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a zároveň by jeho přijetím došlo ke zpřísnění podmínek poskytovatelům spotřebitelských úvěrů Dohled ČNB Nové podmínky podnikání Větší ochrana spotřebitelů, Zavedení tzv. „lhůty na rozmyšlenou“, kde bude spotřebiteli poskytnuta lhůta 14 dnů, Omezení sankcí za prodlení, aj. Jelikož bylo teprve ukončeno připomínkové řízení lze předpokládat, že Návrh ještě dozná výrazných změn. Nicméně již v tuto chvíli je zcela zřejmé, že nová právní úprava významně ovlivní podnikání v oblasti spotřebitelských a hypotečních úvěrů. 61
Děkuji za pozornost Bc. Elen Vontorková – účetní a daňová firma PAMDATA
