SPRÁVNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO NOVÝ DOMOV
STENOGRAFICKÝ ZÁPIS
jednání, které se konalo dne 26. listopadu 2013 od 17 hodin
Pořad jednání: l. Zahájení, schválení programu, jmenování zapisovatele 2. Volby pracovních komisí a ověřovatelů zápisu 3. Důvodová zpráva k návrhu nových stanov SBD ND 4. Stanovisko kontrolní komise k předloženému návrhu stanov
1. Schválení programu a jmenování zapisovatele. Předsedající pan Štěpán Marounek: Dobrý večer. Dovolte mi, abych zahájil jednání shromáždění delegátů SBD Nový domov, které jsme mimořádně svolali na podzim, přičemž jediným bodem, tak jak je na pořadu jednání uvedeno, bude schválení nových článků stanov. Protože k pořadu jednání nebyly vzneseny žádné připomínky, budeme postupovat podle programu. Pro zápis a pro ověření nových stanov je zde přítomen státní notář pan doktor Bílek. Dále máme profesionální zapisovatelku paní Helenu Roulovou.
2. Volba pracovních komisí a ověřovatelů zápisu
Dále přistoupíme k volbě pracovních komisí. První je mandátová komise. Obdržel jsem návrhy na pana Miloslava Stejskala, pana inženýra Vladimíra Tošovského a paní inženýrku Ivanu Jeřábkovou. Je přítomna? (Tak co teď?) Počkáme. Přejdeme k návrhové komisi. Pan inženýr Rosa, pan Petr Hranička.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Pan Hranička se nedostavil. Budeme muset navrhnout jiného člena.
Předsedající pan Štěpán Marounek: A pan inženýr Nejedlý – ten je zde. Prosím o další návrhy. Do návrhové komise místo pana inženýra Hraničky chce se někdo dobrovolně přihlásit? Nebo navrhujete někoho? Pan inženýr Lorenz, Nad lesním divadlem 1113 do návrhové komise. Sedněte si tady k těm dvěma pánům tady dopředu. A je tady už paní inženýrka Jeřábková? Prosím vás, zavolejte mi, děvčata, paní inženýrku Jeřábkovou. (Šla teď nahoru.) Výborně, ona je tamhle nahoře. Budeme zatím hlasovat o členech návrhové komise. Přečtu ještě jednou: pan Ing. Rosa, pan Ing. Lorenz, pan Ing. Nejedlý. Prosím, kdo je pro, aby návrhová komise pracovala v tomto složení? Pan Lakatoš, omlouvám se, popletl jsem jméno.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Prosím, zvedněte lístky. 18 – 15 – 20- 19 – 8 – celkem 80. Zdržel se někdo? Nikdo. A je někdo proti? Ne. Děkuji.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Přejdeme k volbě mandátové komise ve složení pan Ing. Stejskal, pan Ing. Tošovský a paní Ing. Jeřábková.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Prosím, kdo je pro? 18 – 15 – 20 – 20 – 8 – celkem 81. Zdržel se někdo? Nikdo. Byl někdo proti? Nikdo. Děkuji.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Dále přikročíme k volbě ověřovatelů zápisu. Za ověřovatele zápisu byli navrženi paní Beladová a pan inženýr Luňáček. Jsou zde přítomni? (Jsou.) Děkuji. Kdo je pro, aby ověřovatelé zápisu pracovali v navrženém složení?
Ředitel pan Vladimír Štulík: 18 – 15 – 20 –19 – 8 – celkem 80. Zdržel se někdo? Jeden. A je někdo proti? Nikdo. Prosím, aby mi byl nahlášen přesně počet přítomných delegátů.
Předsedající pan Štěpán Marounek: V současné době bylo hlášeno 81 přítomných delegátů. Přejdeme k bodu tři, což je
3. Důvodová zpráva k návrhu nových stanov družstva
Všichni jste obdrželi spolu s návrhem nových stanov také důvodovou zprávu, ve které bylo zdůvodněno, proč jsme k tomuto kroku museli přistoupit a na základě kterých zákonů byly stanovy novelizovány. Dalším bodem je
4. Stanovisko kontrolní komise k předloženému návrhu stanov
Stanovisko kontrolní komise nebylo předmětem distribuovaného materiálu a bude předneseno nyní ústně jejím předsedou. Prosím předsedu kontrolní komise, aby se ujal slova.
Pan Petr Jánský: Dobrý večer vám všem. Děkuji, že jste se dostavili v hojném počtu, neboť se jedná o akt, který významným způsobem ovlivní činnost našeho družstva i vztahy mezi družstevníky a družstvem. Dobrý večer, vážené delegátky, vážení delegáti, dámy a pánové. Dovolte, abych vás ve svém vystoupení informoval o předmětu dnešního našeho jednání – projednání a schválení nových stanov Správního bytového družstva Nový domov. Řada z vás, kteří sledují legislativní změny, týkající se rekodifikace dvou základních zákonů v oblasti soukromého práva – obchodního zákoníku a občanského zákoníku – vědí, že nová právní úprava bude platit od 1. ledna 2014. I když tady byly určité pokusy ze strany politického subjektu Úsvit o odložení účinnosti nového občanského zákoníku, tak vláda rozhodla, že v tomto směru žádné kroky činit nebude. Plošný dopad nových právních předpisů na organizace nově nazývané obchodní korporace sebou přináší především povinnost změnit a tak novým právním předpisům
přizpůsobit zakladatelské dokumenty, společenské smlouvy a stanovy v souladu se zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, zákon o obchodních korporacích. Podle ustanovení § 777 odst. 1 zákona o obchodních korporacích se dnem 1. ledna 2014 automaticky ruší ujednání společenských smluv, resp. zakladatelských listin, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona o obchodních korporacích. Každá společnost si musí zkontrolovat svůj zakladatelský dokument a zjistit, která ustanovení jsou v rozporu se zákonem o obchodních korporacích, a přijmout příslušné změny. Nové znění zakladatelského dokumentu musí následně každá společnost založit do Sbírky listin. Na tuto proceduru poskytl zákonodárce lhůtu nejpozději do 1. července 2014. Obecně lze konstatovat, že příslušná ustanovení zákona o obchodních korporacích, týkající se výslovně bytových družstev, která stávající obchodní zákoník výslovně takto nespecifikoval, přinášejí podstatné zvýšení odpovědnosti jak členů vůči družstvu, tak i bytového družstva k jeho členům. S tím přímo souvisí i omezení v předmětu činnosti a podnikání bytových družstev. Zákon výslovně stanoví, že bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Kromě tohoto základního účelu je vymezen, resp. omezen další předmět podnikání bytového družstva v tom smyslu, že bytové družstvo může spravovat také domy s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných osob, z čehož plyne, že může na základě smlouvy se společenstvím vlastníků jednotek spravovat také domy s byty ve vlastnictví, jejichž správu dle ustanovení o bytovém spoluvlastnictví v novém občanském zákoníku spravují společenství vlastníků jednotek. A dále za podmínek stanovených v zákoně o obchodních korporacích může provozovat i jinou činnost, pokud tím neohrozí uspokojování bytových potřeb svých členů a pokud má tato činnost ve vztahu k uspokojování bytových potřeb členů a ke správě domů s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných osob pouze doplňkový nebo vedlejší charakter. Zákon v neposlední řadě nově upravuje omezení hospodaření bytového družstva a omezení dispozic s jeho majetkem. V §§ 750 až 752 zákona o obchodních korporacích je mimo jiné stanoveno, že zisk bytového družstva lze použít jedině k uspokojování bytových potřeb členů a k dalšímu rozvoji bytového družstva. Pokud jde o vztah členů družstva k družstevním bytům, tak zákon podrobně upravuje podmínky, za nichž vznikne členovi bytového družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, podrobnější úpravu práv a povinností člena bytového družstva spojených s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu a úpravu práv a povinností spojených s užíváním bytu.
V případě Správního bytového družstva Nový domov to znamenalo vypracovat nové stanovy plně respektující změny vyvolané zákonem o obchodních korporacích i novým občanským zákoníkem. Návrh nových stanov projednalo představenstvo družstva na své mimořádné schůzi dne 21. října 2013. Předseda kontrolní komise předložil k projednání písemný podklad pro úpravu předloženého návrhu nových stanov družstva, obsahující celkem 20 bodů připomínek. Po projednání obsahu připomínek ve vztahu k úpravě návrhu stanov bylo 18 připomínek akceptováno a změny byly do návrhu stanov zapracovány. Dva návrhy na úpravu byly pak řešeny jiným způsobem. Předseda kontrolní komise družstva konstatuje, že znění nových stanov předložené představenstvem družstva na dnešní schůzi shromáždění delegátů k projednání a ke schválení je dokumentem, který splňuje požadavky zákona o obchodních korporacích, a delegátům doporučuje předložené stanovy schválit, a to včetně doporučených změn předložených písemně na dnešní jednání. Přitom připomínám, že nová legislativa sebou nese úskalí rozdílných interpretací jak odborné veřejnosti, tak i soudů a dalších institucí. Nelze proto vyloučit v návaznosti na vývoj stanovisek k problematice bytových družstev případné úpravy stanov i v budoucnu. Vážené delegátky, vážení delegáti, dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Děkuji předsedovi kontrolní komise za přednesený referát. Nyní bychom přistoupili k vlastnímu schvalování stanov. Zatím jsem obdržel dvě písemné připomínky. Než si rozmyslíte další, postupně bych vyřizoval ty, které došly v písemné formě před začátkem jednání shromáždění delegátů. První jsem obdržel od státního notáře, takže bych první připomínky přečetl a uvedli bychom je. Podotýkám, že všichni delegáti je obdrželi – tyhle připomínky. První je: Právní forma obchodní korporace je družstvo. Obchodní firma družstva zní Správní bytové družstvo Nový domov, dále jen „družstvo“. Družstvo má sídlo v Praze 4, Maroldova 1449/8. K tomu za zpracovatele nemáme připomínek, zdá se nám to být vhodná formulace. Další je doporučená změna: Členem družstva může být pouze fyzická osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt. Na základě dědění družstevního podílu však může členství v družstvu vzniknout i osobě, která trvalý pobyt na území České republiky nemá. To je asi dědění ze zákona.
Dále se doporučuje vypustit: Členství jednoho z manželů v družstvu po 31. 12. 2013 nezakládá členství druhého z manželů. Protože to společné vlastnictví je řešeno poměrně komplikovaně, tak bude lepší asi se tomuto vyhnout a tuto větu vypustit. Je to řešeno v jiném zákoně. (Připomínka mimo mikrofon.) Ano, je to řešeno v článku jedna. Má k tomu někdo připomínky, k těmto návrhům? Budeme hlasovat o těchto třech změnách navržených státním notářem. Ředitel pan Vladimír Štulík: Kdo je pro znění těchto oprav, prosím, aby zvedl ruku. 20 – 16 – 21 – 20 – 8 – celkem 85. V tomto okamžiku je přítomno 85 delegátů, jak jsem dostal pokyn od prezence. Takže všichni přítomní hlasovali pro přijetí těchto úprav stanov. Nebudu se tedy ani ptát, kdo byl proti nebo se zdržel. (Domluva mimo mikrofon.) Podívám se ještě na článek dvacet. Článek pět je již vypuštěn. Máte pravdu, článek pět už v distribuovaných stanovách už nebyl. Čili článek pět už byl vypuštěn předem. Prosím vás, jedná se o odstavec čtyři – společné členství manželů, článek dvacet. Ano, děkujeme za připomínku. Vypustili jsme jeden z článků a tady došlo k malému – Já to zopakuji. Článek dvacet, bod čtyři: Členství jednoho z manželů v družstvu po 31. 12. 2013 nezakládá členství druhého z manželů. Tento článek jsme hlasováním vypustili.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Navážu hned na připomínky, které jsem dostal já ke stanovám. Přišly mi dnes emailem. Je to od pana inženýra Šimánka. Přečtu připomínky a hned k nim dám nějaký náš komentář, byť jsem s panem inženýrem mluvil a v podstatě jde určitě o připomínky, které se spíš týkají určitých podrobností. Připomínka – článek pět, odstavec dva – upravit formulaci: Změny stanov nabývají účinnosti datem, schváleným shromážděním delegátů. Ta věta je trochu nešťastná. Myslím, že to máme dokonce v souladu se zákonem, kdy zákon připouští v § 554 odst. 1: Změny stanov nabývají účinnosti dnem, kdy je shromáždění delegátů schválilo, ledaže vyplyne z usnesení shromáždění delegátů, že nabývají účinnosti později. Naše stanovy jsou vázané na účinnost zákona o obchodních korporacích, který má platit od 1. 1. 2014. Jedná se o poslední větu v podstatě celého návrhu stanov, týkající se platnosti. Myslím, že ji máme v pořádku. Nedoporučuji změnu. Delegát: (Mimo mikrofon.) Pokud u formulace, tak jak říkáte, použijete ve stanovách odpovídající zákon, nemá smysl o tom diskutovat.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Ano. Já se vždycky odvolávám na tohle. Pokud by to někdo chtěl kontrolovat, mám tady zákon, může se podívat. Dalším bodem – proč se změna provádí, jen když se o tom dozví člen představenstva. je to článek pět tři. Zas je to přímo ze zákona, § 554 odst. 2. Potom to vysvětlím. „Dojde-li ke změně stanov na základě právní skutečnosti, představenstvo družstva vyhotoví úplné znění stanov bez zbytečného odkladu poté, co se některý z členů představenstva o této skutečnosti dozví.“ To je přesné paragrafové znění zákona o obchodních korporacích. Členové představenstva jsou statutární orgán, odpovědnost nemůže nést člen družstva. Člen družstva, pokud chce upozornit na tuto věc, měl by upozornit představenstvo. Tady bylo, že podle pana inženýra Šimánka tuto změnu mohl navrhnout i člen družstva. Ano, může navrhnout nebo upozornit představenstvo, ale nemá zákonnou odpovědnost. Doporučuji ponechat znění, které odpovídá zákonu. Zákon jasně stanoví podmínku představenstvu. V článku čtrnáct tečka dva týkajícím se povinností členů družstva, my tam máme slovo „zejména“. Když si nalistuji příslušný článek – vysvětlím. Člen družstva je povinen zejména – teď jsou tam vyjmenované jednotlivé body. My jsme si samozřejmě vždycky vědomi toho, že výčet povinností nemusí být vždycky naprosto úplný a konkrétní. Pokud se ale jedná o povinnosti člena, kterými by se vázaly s jeho členstvím natolik silně, že by byl vyloučen, platí jenom ty, které jsou uvedeny v tomto článku. Jenom za tyto povinnosti uvedené může být člen vyloučen. Ale můžou existovat i další povinnosti, které by měl člen plnit. Účelem toho není tedy, abychom tady striktně stanovili jenom povinnosti pro vyloučení, ale připouštíme, že můžou být i povinnosti v souvislosti s domovním řádem a s jinými souvislostmi, tykajícími se potom nějakého vztahu člena k jiným členům apod. Proto je tam „zejména“. Dosud jsme to měli ve stanovách. Doporučuji to „zejména“, protože podle mne to ani právně ničemu nevadí, ve stanovách ponechat. Pan inženýr souhlasí. Děkuji. Poslední věc je článek patnáct. Domnívám se, že z hlediska logiky by na prvním místě měla být přihláška. Článek patnáct se týká vzniku členství. Prosím vás, zas celý článek patnáct je převzat ze zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Je v pořadí tak, jak jsou jednotlivé paragrafy zařazeny i do zákona. A v první řadě je tam uvedeno, že členství v družstvu vzniká jen při splnění všech podmínek stanovených zákonem č. 90/2012 a stanovami. Myslím si, že toto je nejdůležitější bod článku, prvořadý a rozhodný, a myslím si, že by měl zůstat na prvém místě. Že podmínkou vzniku členství je podání písemné přihlášky, připouštím, že to je důležitý bod, ale nemyslím si, že by měl být na prvním místě, už i z logiky zákona o obchodních korporacích.
Jenom jsem tady vysvětlil připomínky pana inženýra Šimánka. Nakonec jsme se domluvili, že tedy je všechno v pořádku, nebudeme měnit. Pak jsem dostal ještě druhou připomínku, která se týká informační desky. Družstvo má povinnost ze zákona informační desku zřídit v budově družstva na veřejně přístupném místě. My vám všem na začátku roku ohlásíme vstupní kód, kterým se dostanete do budovy družstva. Všichni členové budou informováni o vstupním kódu, který si vymačkají na klávesnici a dostanou se do budovy družstva. Informační deska bude umístěna v prvním patře. Veřejně přístupná znamená pro členy družstva. Neznamená to, že by měla být veřejně přístupná pro veřejnost. Nechci a nepovažuji za vhodné, abychom dále měli podmínku, že to, co jsme povinni zveřejňovat na informační desce, budeme povinni zveřejňovat i na internetu. Já za sebe řeknu ano, na internetu budeme teď na základě změn zveřejňovat spoustu nových věcí, ale nemusí to být z hlediska obsahu vždycky totožné s informační deskou. Proto bych nedával do stanov, že informační deska bude i na internetu. Neměl jsem šanci s panem Kautským, který tuto změnu navrhoval, konzultovat. Je tady pan Kautský? Ano. Chcete k tomu něco říct? Souhlasí. Dobře, děkuji. Takže jsme se dohodli, výborně. Nebude se o tom hlasovat.
Delegát: (Hovoří bez mikrofonu – velmi špatná srozumitelnost.) Já jsem sice žádnou připomínku neposlal, ale chtěl bych se zeptat na jednu věc. Část třetí, článek čtrnáct, povinnosti člena družstva. V bodě c) je, co je povinen zejména. Podílet se na úhradě případné ztráty … správních středisek družstva – článek 26. Dobře. Ale v článku 25 je bod dvě: Nemá právo na podíl ze zisku. Já jsem ten zákon nečetl, proto se ptám.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Tím je to dané ze zákona. Tento paragraf vám ocituji, jestli chcete. Je to ze zákona o obchodních korporacích. Bohužel zisk družstva se může jen pro potřeby družstva využívat dál. Nesmí být rozdělován jednotlivým členům – na rozdíl od jiných družstev. Bytová družstva ho nesmí rozdělovat. Bohužel máte povinnost úhrady ztráty, kterou zákon přesně definuje a stanovuje pro ni pravidla. Pokud by byla, samozřejmě je možné navýšení až do trojnásobku základního vkladu, ale je to všechno natvrdo z ustanovení zákona.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Ale i ta ztráta je limitovaná vždycky časovým odstupem. Nelze to provést najednou. Je tam několik ochranných prvků.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Podléhá samozřejmě schválení shromáždění delegátů. (Delegát mimo mikrofon.) Samozřejmě družstvo má rezervní fond a v první řadě pokud dojde k nějaké ztrátě, bude to řešit nějakou jinou cestou. Ale zákon stanovuje podmínky pro možnost ručení a ty jsou jasně vymezené zákonem. Stačí? (Děkuji.)
Delegátka: Článek 25 – tam myslím, jestli ten článek číslo dvě není znásobený, protože tam v tom obchodním zákoníku je: „pouze zisk bytového družstva může být použit pouze k uspokojování bytových potřeb členů“. Takže proč by tam měla být ještě ta dvojka?
Ředitel pan Vladimír Štulík: Prosím vás, radši jsem to tam uvedl proto, aby to bylo úplně všem jasné.
Delegátka: Ale to opakujete. To už je tam. § 720 je –
Ředitel pan Vladimír Štulík: Nezlobte se na mne, já s vámi nesouhlasím, protože každý člen – jsou to obyčejní lidé, někteří nemusí mít příliš právní vzdělání, tak ať je to tam polopaticky. Je to v zákoně takto napsáno, nevidím důvod, proč by to tam nemělo být zdůrazněno.
Delegátka: Tak by potom ta poznámka § 750 měla patřit k bodu číslo jedna. To druhé už jste přidali vy podle toho obchodního –
Ředitel pan Vladimír Štulík: Ne, ne. Prosím vás. Existuje přímo ze zákona, že se nesmí rozdělovat –
Delegátka: Tak přečtěte, jak je to dané v obchodním zákoníku.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Je to § 750. Zisk bytového družstva může být použit pouze k uspokojování bytových potřeb členů a k dalšímu rozvoji bytového družstva. A § 70 odstavec dvě je: Člen nemá právo na podíl na zisku. Já ten zákon vytáhnu. § 750. Zisk bytového družstva může být použit pouze k uspokojování bytových potřeb členů a k dalšímu rozvoji bytového družstva. A speciálně pro bytová družstva platí ještě paragraf – (Hledá v textu.) Ještě je to jeden paragraf, za chvilku ho najdu.
Delegátka: Tak to není ten § 750 u té dvojky.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Ano. Já vám najdu ten paragraf, kterého se to týká, který je z toho odvozen. Rozumím vám.
Delegát: (hovoří bez mikrofonu) Můžu ještě jednou? Článek 46 -
Ředitel pan Vladimír Štulík: Ano, článek 46 – práva a povinnosti delegáta.
Delegát: (Odmítl použít mikrofon.) Prosím vás pěkně, bod čtyři, tady je napsáno: Delegát informuje členy o svolání shromáždění delegátů a o navrženém programu shromáždění delegátů prostřednictvím informační tabule … Tam by to chtělo trošku přeformulovat, protože to vypadá, jako když ten delegát by měl být informovaný, jestli dojde k informační tabuli.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Prosím vás, když reálně uvažujeme, jak to bude probíhat, protože delegáty budou volit obvody. Dnes v podstatě na všech domech jsou společenství, ne všechny domy připustí i členské schůze členů družstva na svých domech. My pro volbu delegátů ty volební obvody budeme muset svolávat my. Musí to dělat představenstvo, budeme je svolávat. Ten delegát, aby svolal sám od sebe všechny členy a informoval je o tom, tak si myslíme, že je vhodnější, aby byli informováni prostřednictvím informační desky. Ta povinnost je v zákoně delegátu uložena. Ale neštěstím by bylo, kdyby ten delegát je měl informovat, svolat je, zajistit sál – to na něm nemůžeme chtít, to by nám nikdo nedělal.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Ale ono jde také o úhradu, takže stejně to bude muset dělat aparát družstva. Tady ten delegát je v zákoně spíš vypíchnutý, že je člověkem, který za to odpovídá, ale ve skutečnosti to musí provádět a hradit aparát družstva, protože on nemá prostředky.
Delegát: (hovoří bez mikrofonu) Já to beru všechno. Na mne to dělá dojem, že delegát informuje o svolání shromáždění delegátů a o navrženém programu shromáždění delegátů prostřednictvím informační tabule v sídle družstva. Ten delegát dostane tu informaci
prostřednictvím informační tabule v sídle družstva a řekne to ostatním členům. Takhle to vypadá, že ostatní členové se dozvědí -
Ředitel pan Vladimír Štulík: Ne. V zákoně je to pojato, že tu povinnost informovat členy má delegát.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Ale my máme na začátku, že informační desku zřídíme. Uvažovali jsme reálně. Po konaném shromáždění delegátů má delegát povinnost informovat své členy družstva. Nedovedu si představit, že delegát svolá své členy a bude je informovat. Proto jsme tam my vložili „prostřednictvím informační desky“. Na tu informační desku může přijít kdykoliv jakýkoliv člen se informovat o průběhu konání shromáždění delegátů a o projednávaných materiálech.
Delegát: (Hovoří bez mikrofonu.) Mám tomu rozumět tak, že já eventuálně je svolám a řeknu jim: Bylo shromáždění delegátů, jestli o tom chcete něco vědět, dojděte si to přečíst do sídla a tam si to přečtěte.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Ne, ne. Takhle jsem si to nemyslel, ale přesně naopak. Abyste je nemusel svolávat, budou informováni prostřednictvím informační desky. Asi jde tedy o češtinu.
Delegát: (Hovoří bez mikrofonu.) O nic jiného nejde, jde o češtinu, o vyjádření povinnosti, o co jde.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Volební obvody budou sestavovány podle nějakých pravidel týkajících se oblastí. Volební obvody budou mít řádově asi sto členů družstva. Dojde k navolení nových delegátů. Dneska bylo pravidlem, že co delegát, to bývalé jedno bytové středisko nebo jedno společenství členů družstva. Teď dojde v některých případech ke sloučení menších celků, aby to odpovídalo stejné váze hlasů. Takže v tomto okamžiku si nedovedu představit, že delegát bude svolávat své členy a povinnost informovat má delegát ze zákona. My jsme mu to zjednodušili a říkáme, že tu povinnost přeneseme na informační desku družstva. Každý člen se může jít informovat o tom, co bylo konáno na družstvu.
Pan Jan Rosa: Zkusím po diskusi tady možná navrhnout, aby bylo místo „prostřednictvím“ – tak „s odvoláním“ nebo „s odkazem“. Protože on fakticky nebude vytvářet náplň té desky.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Myslíte článek 46 bod pět? (Ano.)
Pan Jan Rosa: (Hlasy několika delegátů.) Čtyřka, druhý řádek čtyřky – tak jak jsem to původně říkal.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Prosím vás, § 677 odst. 3: Delegát informuje členy o svolání shromáždění delegátů a o navrženém programu shromáždění delegátů. My jsme tam vložili – prostřednictvím informační tabulce v sídle družstva. Dle pokynů jedná v souladu s většinovým názorem členů. Ostatní je § 677 odst. 3. Tohle je reálné, jakým způsobem to může ten delegát udělat. Nedovedu si představit, že je svolá, že udělá schůzi. Někde to bude muset zajistit v nějaké škole nebo někde, aby je informoval. Myslím, že jednodušší je, když si každý člen, který bude mít zájem, dojde přečíst všechno na informační tabuli družstva.
Pan Jan Rosa: Čili o navrženém programu shromáždění delegátů – tam by nemělo být „prostřednictvím“, ale nějaké jiné slovo -
Ředitel pan Vladimír Štulík: Delegát prostřednictvím informační tabule informuje členy o průběhu a přijatých usneseních. Myslím, že to takhle může být.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Pane inženýre Rosa, vložíme tam tedy to slovo – (Hlasy z pléna.) –
Pan Jan Rosa: - s odvoláním na informační tabuli družstva.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Myslím, že to je jen určitá precizace té věty, nebo jak tomu kdo rozumí, ale význam to v podstatě nemění. Delegát nebude v přímém styku s – (Více hlasů současně.) Ono to tady je ještě jednou – jednou před shromážděním a jednou po shromáždění.
Nerozbijme tu diskusi na osobní při. Teď vám chvilku nechám, budu se věnovat dalšímu, a vy byste zformuloval to znění tak, jak byste chtěl upravit článek 46, bod 4 a 5 případně, a pak bychom o tom hlasovali. Nyní bych doporučoval, abychom se věnovali další přihlášce do diskuse, kterou předložila paní Jana Švarcová. (Hlas na předsedajícího.) Myslel jsem, že jsme se dohodli, že článek 25 nebudeme měnit. (Opět více hlasů mimo mikrofon.) Podíl na zisku. Hledám ten článek týkající se toho, že člen družstva nemá nárok na zisk. Udělám si poznámku, že ještě se vrátíme k části čtyři článek 25. Není to v rozporu, dokonce tvrdím, že je to v zákoně. Možná se k tomu ještě vrátíme vzhledem k dalším přihlášeným. (Opět někdo hovoří mimo mikrofon s předsedajícím.) To je bohužel asi důsledek a oba paragrafy se vztahují na 750. Byť se jedná o duplicitu, byl bych rád, aby tam zůstala, aby si každý uvědomil, že nemá nárok na zisk. Zisk bytového družstva může být použit pouze k uspokojování bytových potřeb členů a k dalšímu rozvoji bytového družstva. A člen nemá právo na podíl na zisku. (Dohadování.) Prosím vás, odstavec dvě nebude a jenom odkaz, který je v článku dvě, dáme k bodu jedna. Ano, k jedničce přesuneme odkaz a dvojku necháme bez odkazu. Dobře. Pojďme, budeme hlasovat. Přečtu návrh. Článek 25 – Podíl člena na zisku, znění bodu jedna zůstane a přiřadí se za něj závorka, která je nyní za bodem číslo dvě, a bod číslo dvě zůstane ve znění tak, jak je uvedený s tečkou za slovy „na zisku.“ bez uvedení závorky. Kdo je pro navržené řešení? 19 – 16 – 21 – 19 – 8 – celkem 83. Kdo se zdržel? Jeden. A kdo je proti? Nikdo. A přikročíme k diskusním bodům paní Švarcové. Je jich celkem sedm, budu je brát jednotlivě. V článku 2 – Poslání družstva nebo v článku 4 – Předmět činnosti družstva doporučuji doplnit výkon správní činnosti pro společenství vlastníků jednotek, což je činnost, kterou SBD Nový domov prakticky vykonává na základě smluvního vztahu s příslušnými SVJ. Stačil jsem se na to podívat a domnívám se, že v článku dvě je uvedeno „a dále zejména provádění správy bytů, bytových objektů a objektů s nebytovými prostorami“ a v článku čtyři – předmět činnosti je „a správu jednotlivých bytů a majetku družstva ve vlastnictví jiných osob“. Domnívám se, že to tady je.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Je to tady obecně. Týká se to spravování SVJ i malých bytových družstev. Provádíme to, je to tady pojato obecně. Není tam zdůrazněno, že se to týká našich bývalých domů. Je to obecně, spravujeme i cizí domy. Je to v článku předmětu činnosti družstva.
Předsedající pan Štěpán Marounek: A je to i v článku poslání družstva. Je tady paní Švarcová? (Ano.) Stačí to takhle nebo chcete hlasovat? (Odpovídá mimo mikrofon.)
Ředitel pan Vladimír Štulík: Družstvo je společenství osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob - § 552. Ještě náš dovětek – jehož hlavním posláním je zajišťování bytových potřeb svých členů a dále zejména provádění správy bytů, bytových objektů a objektů s nebytovými prostorami. Platí to obecně pro všechny typy bytových domů včetně SVJ.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Takže můžeme toto vysvětlení vzít? Dobrá. Přejdeme k připomínce dvě. V článku 5 – Stanovy družstva doporučuji doplnit, že stanovy obsahují též způsoby a důsledky zániku členství v družstvu a vypořádací podíl bývalého člena družstva, což fakticky navrhované stanovy obsahují v části pět, ale v obsahu stanov dle článku pět to není uvedeno. Zde si myslím, že kdybychom chtěli vyhovět, tak bychom museli doplnit v článku pět bod jedna – „podmínky vzniku“ – a doplnit „a zániku členství v družstvu“.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Je tam „zejména“, není to taxativní výčet. To by tam mohlo být všechno. Ještě k článku pět - co stanovy obsahují, je § 553. Přečtu, co nařizuje zákon. Stanovy družstva obsahují také – takže tam není taxativní, ale obsahují také firmu družstva, předmět podnikání nebo činnosti, výši základního členského vkladu, popřípadě vstupního vkladu, způsob a lhůtu jejich splacení přistupujícím členem, způsob svolání členské schůze a pravidla jejího rozhodování, počet členů představenstva a kontrolní komise a délku jejich funkčního období, podmínky vzniku členství v družstvu, práva a povinnosti člena družstva (dále jen člen) a družstva. A pak pro bytová družstva je další rozšíření – podmínky, za kterých vznikne členovi bytového družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, a podrobnější
úpravu práv a povinností člena bytového družstva spojených s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu atd. - § 731 to doplňuje u bytových družstev. Všechno je tam vyjmenované – stanovy – to, co požaduje zákon, tam je. A musím upozornit na to, byť to tady píšete. Způsob a důsledky zániku členství - stanovy řeší zánik členství a jednotlivé způsoby zániku členství – je to něco kolem článku 50 – Zánik členství. Nevidím důvod, co jste tím měla na mysli, co jste chtěla doplnit. Ve stanovách družstva to všechno je.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Ale není to tady taxativně vyjmenováno jako obsah. To je jediný rozdíl. Ale taky zákon neukládá v tom článku vyjmenovat úplný výčet.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Zánik členství je článek 32 a jsou tam uvedeny všechny způsoby zániku členství. Zase je to odvolávkou na zákon.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Navrhuji, kdybyste souhlasila s vysvětlením, že bychom postoupili. Tak. Třetí připomínka. Z článku 25 odst. 2 navrhovaných stanov vyplývá, že člen družstva nemá právo na podíl ze zisku družstva, a to s odvoláním na ustanovení § 750 zákona č. 90/2012 Sb., tj. zákona o obchodních korporacích. Současně však v ustanovení článku 26 – Úhrada ztráty družstva návrh stanov připouští možnost uložit členům družstva povinnost přispět na úhradu ztráty družstva formou tzv. uhrazovací povinnosti. V této úpravě vypořádání výsledku hospodaření družstva – ztráty nebo zisku – spatřuji zásadní rozpor mezi povinnostmi a právy členů družstva. Teď jsme o tom polemizovali. Takže jsme už o tom hlasovali, čili bod tři považujeme také za vyřízený. Přejdeme na bod číslo čtyři. V článku 66 návrhu stanov doporučuji sjednotit používané názvosloví. Konkrétně v odstavci tři se používá pojem „pracovní aparát družstva“, v odstavci čtyři písmeno c) je použit pojem „výkonný aparát družstva“ a v odstavci pět je použit pojem „pracovní aparát družstva“, přičemž ve všech těchto případech se zjevně jedná o jedno a totéž. Navrhuji zvážit použití pojmu „ředitelství družstva“, jelikož se v těchto případech jedná o aparát, resp. útvary odborného výkonného řízení družstva, což v případě obchodní společnosti bývá označováno jako „ředitelství společnosti“.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Co se týká ředitele, myslím, že ředitel řídí pracovní aparát a usměrňuje případný výkonný aparát družstva, pod kterým se myslí jednotlivě vedoucí, ale určitě nemůžu jako ředitel řídit ředitelství společnosti. To mi připadá absurdní. (Hlas delegátky z místa – není rozumět.) Jinak v původních stanovách jsme to takto měli, tento článek se nezměnil. Do jisté míry je to jedno a to samé – pracovní aparát jsou všichni zaměstnanci a výkonný aparát jsou vedoucí jednotlivých oddělení. Pokud jde o sjednocení, tak dejme všude „pracovní aparát družstva“, aby to bylo sjednoceno. Budeme to brát jako technickou věc, nebudeme o tom hlasovat, ve stanovách to upravím.
Předsedající pan Štěpán Marounek:
Dobře, vezmeme to ne jako faktickou
připomínku, ale vezmeme to jako názvoslovnou a upravíme to, kde to bude možné, na „pracovní aparát družstva“. (Delegátka z místa souhlasí.) Přejdeme na bod pět. Články 71 až 73 návrhu stanov upravují novou problematiku volebních obvodů, a to v pojetí vnitřních organizačních jednotek družstva. Úpravu volebních obvodů v předloženém návrhu však považuji za ne zcela postačující zejména proto, že návrh neupravuje, kdo a jak bude organizovat a zajišťovat činnost volebního obvodu jakožto organizační jednotky družstva, např. kdo konkrétně bude svolávat a připravovat schůzi volebního obvodu, protože pojem svolavatel je příliš vágní. Nestanoví, jaká bude působnost, povinnosti, práva, resp. jaké bude poslání této organizační jednotky v činnosti a v řízení družstva. Pokud toto neupravuje dostatečně zákon o obchodních korporacích, což připouštím, pak je zde prostor pro zpracovatele návrhu stanov družstva, aby toto upravil dle konkrétních podmínek a potřeb SBD ND. Tady je obtížné o něčem hlasovat, protože tady není vypustit znění, nahradit novým zněním. Tady je jaksi polemický odkaz na to, že bychom měli více popsat činnost nově ustanoveného volebního obvodu.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Já se k tomu vyjádřím. Prosím vás, volební obvody řeší samozřejmě zase zákon o obchodních korporacích. Volební obvod je organizační jednotkou bytového družstva, ve které se organizují členové bytového družstva zejména za účelem efektivního výkonu svých členských práv a povinností.
Je to obdoba § 753. Pokud budu číst § 753, nic jiného nám nezbývá, to je obdoba samosprávy. My samosprávy nemáme, proto je to obdoba. Myslím, že samosprávy jsme zrušili, nebyly ani v předchozích stanovách. Samospráva je organizační jednotkou bytového družstva - my jsme volební obvody posunuli na to, že jsou organizační jednotkou bytového družstva – v které se organizují členové bytového družstva zejména za účelem efektivního výkonu svých členských práv a povinností. To je k odstavci jedna. K odstavci dvě. Volební obvody. Jejich okruh působnosti vytváří a zrušuje představenstvo zejména s ohledem na umístění bytových domů v jednotlivých lokalitách, tak aby počet členů družstva v příslušném volebním obvodu byl přibližně stejný. Odvolávka na § 671 odst. 3. Stanovy určí způsob zařazování členů do jednotlivých volebních odvodů. Pak je to § 673 odst. 3. Volby delegátů zajišťuje a organizuje představenstvo. Natvrdo ze zákona je tato úloha dána představenstvu. To, co vy tady ještě říkáte, že svolavatel – kdo bude svolávat? – svolavatel. Prosím vás, protože i volební obvod může být svolán z podnětu jeho členů, pak svolavatel musí zařídit svolání. Proto je tam v zákoně použité slovo „svolavatel“, nebo ve stanovách odvozené slovo „svolavatel“. Je to základní organizační jednotka družstva a svolat schůzi volebního obvodu nemá jenom představenstvo, ale může na podnět členů, skupiny členů být volební obvod svolán. Proto je tam použito pro tento případ slovo „svolavatel“. Ale jinak kompetenci rozhodovat o volebních obvodech, jejich velikosti atd., zařazení jednotlivých členů do volebního obvodu je ze zákona a má to v úkolech představenstvo. Je to už v zákoně přisouzeno představenstvu družstva. Ostatní asi není problém, protože zase jsou tu odvolávky, že každý člen družstva se zařazuje do některého volebního obvodu. Nikdo nesmí být ve více volebních obvodech. Je to § 671 odst. 2 atd. Čili si myslím, že stanovy řeší důsledně problematiku svolávání a organizování volebního obvodu. Pokud tedy máte nějaký návrh na změnu znění stanov, měl by být konkrétní.
Předsedající pan Štěpán Marounek: U volebního obvodu se jeho pravomoci vlastně pomocí toho delegátského systému převádějí na shromáždění delegátů. Jestliže u nás volební obvod má fakticky důležitou pravomoc volit delegáta, pak ta vlastní rozhodovací pravomoc ekonomické části družstva nebo k právnímu nakládání se přesouvá na delegáty, nikoliv na volební obvod.
Stačí to vysvětlení takhle? (Ano.) Dobře, takže nemusíme hlasovat a přejdeme na poslední bod šestý. V článcích 80 a 81 – úhrada za bydlení a vyúčtování zálohy plateb postrádám zpracování příslušných ustanovení zákona 67/2013 Sb., tzv. zákona o službách, jmenovitě zapracování těchto ustanovení citovaného zákona. § 5 o způsobu rozúčtování nákladů na služby spojené s užíváním bytu, a to podle počtu osob, nedojde-li k ujednání či k rozhodnutí o jiném způsobu rozúčtování. § 7 o lhůtách pro prokazatelné doručení vyúčtování a pro finanční vypořádání nedoplatků a přeplatků z vyúčtování a § 13 o výši pokut a poplatků z prodlení ze strany družstva a ze strany nájemce, resp. uživatele družstevního bytu.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Jestli můžu zareagovat, vyúčtování zálohy plateb řeší článek 81. Všichni ho máte před sebou. Na konci je odvolávka na zákon 67/2013. My jsme považovali za vhodné stanovit tam lhůty nebo uvést lhůty, ale způsoby vyúčtování jednotlivých položek, tak jak jsou tady citovány, neplatí obecně. V zákoně je také odstavec ten, který před tím stanovuje, že společenství nebo družstvo se může rozhodnout o způsobu rozúčtování. Pokud se nerozhodne, pak teprve platí to, co je tady citováno, že se rozúčtovává podle počtu osob atd. Nemyslím si, že do našich stanov by měla přijít přesná citace tohoto zákona. Při jakémkoliv doplatku, změně budeme muset upravovat stanovy. Myslím, že naprosto postačí odvolávka na stávající platný zákon. To je můj názor. Nemůžeme do stanov dát natvrdo, že se to a to rozúčtovává tak a tak, protože spravujeme různé právnické osoby, jsou to stanovy i pro bytového družstva, netýkají se jenom SVJ, které spravujeme. Opravdu si nemyslím, že v našich stanovách by to mělo být. V našich stanovách je podmínka, že vyúčtování provedeme v souladu se zákonem a požadavky jednotlivých spravovaných subjektů. Všem jsem vám rozesílal – jsou to tak asi tři měsíce – všechna ta znění s připomínkováním, protože už příští rok 2014 budeme rozúčtovávat podle nového zákona. Rok 2013 se bude ještě vyúčtovávat postaru podle dříve platných právních předpisů. Tolik moje stanovisko a nemyslím si, že jsme v rozporu s vaším požadavkem. Spíš upozorňuji na to, že konkretizovat tam něco, co neplatí obecně pro všechny je špatné. (Hlas z pléna.) Vy si to můžete upravit. Kdo to četl pozorně – vy máte právo si to upravit odchylně. Ten zákon stanoví, pokud se vy nedohodnete na něčem jiném, je to takhle. Ale vy máte možnost se dohodnout na něčem jiném. Předsedající pan Štěpán Marounek: Navíc programové vybavení družstva je dostatečně flexibilní, aby umožnilo drobné odchylky pro vyúčtování jednotlivých SVJ.
Děkuji. Ještě se někdo hlásil.
Delegát: Já jsem se hlásil už dvakrát. Abychom se nevraceli k něčemu, co už vlastně prošlo diskusí, chtěl bych se zeptat k volebním obvodům. My si tady říkáme o volebních obvodech, ale v podstatě jsme je nespecifikovali. Dost dobře si nedovedu představit, že bude existovat volební obvod, který bude čítat 1,5 domu. Nevím, co tam ti lidé budou dělat, když – třeba nás konkrétně je 90. Říkáte sto, takže přijmeme deset lidí odněkud, kteří nemají žádný zájem o takovou věc.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Ruku na srdce. Do dneška - kde se konaly členské schůze členů družstva? No, tak jste jeden jediný. Druhý. Ale v podstatě situace je taková, že schůze členů družstva se v mnoha případech nekonají pravidelně. V podstatě družstvo neobdrželo žádný zápis ze schůze SČD a týká se toto zejména družstva – my obdržujeme zápisy ze shromáždění nebo schůzí společenství vlastníků jednotek. O schůzích družstva, jestli jsme dostali jeden, dva zápisy v průběhu roku, nechci tady říct, že žádný. Ale jinak jsme žádný zápis neobdrželi. Máme naopak problémy, že na některých domech, protože jsou společenství a jsou tam ve výboru nečlenové družstva, nepřipustí, že se koná schůze členů družstva v domě, který patří společenství, a už méně, ne vždy, je člen výboru společenství také členem družstva, který by svolával schůze. Tato úloha je dneska jasně daná zákonem představenstvu družstva. Představenstvo to nebude svolávat na domy, ale do škol, do nějakých zasedacích místností, protože přesahuje to už možnosti členů družstva. V podstatě ani nejste schopni zaplatit místnost, ani nejste schopni říct, kdo je členem družstva na jednotlivých domech atd. Skutečně tyto záležitosti dneska musí převzít družstvo. Čili družstvo bude svolavatelem.
Delegát: Bezvadné, jsem rád, že to říkáte. A pak mám ještě jednu připomínku k bodu, který tady už dávno proběhl, a to je otázka informační desky. Vy jste mluvil o tom, že každý obdrží kód. Já ze svých zkušeností vím, že ty kódy budete muset pravidelně měnit, protože za chviličku to bude vědět kdokoliv, jaký je tam kód.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Ne prosím vás, není to zas tak tajný kód. Já vám ho prozradím. Je to číslo popisné domu, velké P 4. Takhle se zpřístupní stránky na internetu
s důležitými odkazy. A do baráku – sídla družstva se dostanete – ležatý klíč – je tam klávesnice, číslo popisné domu.
Delegát: Dobře, ale musíte to těm lidem nějak oznámit.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Na začátku jsem to tady říkal, že včas všichni dostanete oznámení. Musíme to oznámit všem členům nějakým způsobem. Teď jsme to tu vysvětlovali, byla k tomu polemika.
Delegát: Prosím vás, já mluvím jen ze zkušenosti. Já si prostě myslím, že to patří -
Ředitel pan Vladimír Štulík: Řeknu to obráceně. Pane inženýre, je to strašně jednoduché. Pokud je to v nějakých dnech, tak stejně pouštíme lidi běžně do družstva, když zvoní na sekretariát. Ne vždycky na ostatní pracoviště, protože samozřejmě mají svoje povinnosti. Ale pokud zvoníte na sekretariát, vždycky pouštíme kohokoliv. Jinak jsme už spoustě lidí oznámili kód, aby se dostali do svých schránek s interní poštou. Je to ležatý klíč a číslo popisné domu. Když si budete pamatovat ležatý klíč a číslo popisné, které je tam nad dveřmi, tak je to jednoduché.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Děkuji. Teď jsme vyřídili všechny písemné připomínky, které přišly v průběhu našeho jednání, a měli bychom se vrátit k té připomínce, kterou jsme nedořešili. Týká se článku 46 bodů 4 a 5, jsou to práva a povinnosti delegáta. Tady nám byla přislíbena formulace – buď se dohodneme, že to zůstane ve znění, které je ve stávajícím návrhu, anebo že navrhnete nové znění. S tím jsme tento bod opustili.
Delegát: Delegát informuje členy o svolání shromáždění delegátů prostřednictvím informační tabule v sídle družstva a navrhne program shromáždění delegátů. Je to totéž, jen je to trochu přeházené.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Jenom jste přeházeli slovosled. Myslím, že tu změnu můžeme akceptovat.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Prosím návrhovou komisi, aby vzala na vědomí, že se formuluje nově článek 46, body 4 a 5. Bylo by asi lepší, aby to komise obdržela písemně.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Přečteme to znovu a budeme o tom hlasovat.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Nyní počkáme na tu formulaci. Hlasovat o ní budeme, až předloží návrh návrhová komise. Prosím o další připomínky. Nahoře na balkoně se někdo hlásí.
Delegát: Navrhoval bych, by volební obvody zůstaly podle hospodářských středisek, jako to bylo dosud, protože v tom bude neobyčejný bordel, když se budou lidi scházet –
Ředitel pan Vladimír Štulík: Já jsem to tu vysvětlil. On je problém v tom, že na domech s převody bytů do osobního vlastnictví ubývají členové družstva. Dneska jsme o jednu třetinu členů chudší. Na některých domech zůstali dva, tři členové. Nemyslím si, že je neadekvátní, aby dva tři členové měli delegáta a měl stejnou váhu hlasů. Myslím si, že tohle je potřeba opravdu srovnat a udělat v tom pořádek. Nehledě na to, že skutečně svolávání členských schůzí je na domech problematické.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Navíc hospodářské středisko v tom smyslu, jak vy ho chápete nebo jak jste ho říkal, tak spíš podléhá vedení SVJ než členům družstva.
Delegát: Jestli můžu, doporučil bych jednu věc – kdybychom začali diskutovat volební obvody, tak tady můžeme sedět do rána. Je jasné, že je to úkol představenstva, které zřejmě zpracuje nějaký návrh, který bude předložen k diskusi a k připomínkám. A tím bych diskusi o volebních obvodech dneska uzavřel. (Potlesk.)
Pan Janský: Jestli můžu jako předseda – vstupujeme na území tera inkognita, to jsou ty volební obvody, a vstupujeme do zcela nového pojetí delegáta na shromáždění delegátů. Jenom s povděkem přijímám tady názor a přístup našeho delegáta pana Šimánka, protože skutečně tyto dvě záležitosti – volební obvod a obsah funkce, poslání a činnost delegáta, které je vlastně s tím volebním obvodem v interakci, teď do toho vstupuje ještě pojem svolavatele – to jsou pojmy, u kterých dneska my nedokážeme jejich vzájemné vztahy definovat.
Nedokážeme se s tím sami vypořádat. Je to úkol pro futuru, pro budoucnost, abychom tyto záležitosti nějakým způsobem ve vztahu k našemu družstvu a k naší minulé praxi, která končí 31. 12. letošního roku, abychom je nově definovali, abychom je zpřesnili, a abychom tak zejména delegátům umožnili se v této záležitosti nějak orientovat a také potom podle toho jednat. Potíž je v tom, že skutečně si dneska nedokážeme představit fungování volebního obvodu jako nějaké samostatné jednotky, která bude provádět pravidelně schůze, z těchto schůzí bude činit zápisy. Domnívám se, že tohle to lze nějakým jednodušším způsobem řešit v rámci nějakého malého družstva, jako jsou teď ta nová družstva, která ale zase postupně se zbavují zbytku svých bytů, a jsou vlastně odsouzena dříve nebo později k likvidaci, a jsou už v podstatě přeměněna na společenství vlastníků jednotek. Skutečně tyto záležitosti nemůžeme tady dneska řešit. Jsme si vědomi toho, že tato záležitost je otevřená a bude nutno, aby se představenstvo touto problematikou nadále zabývalo. Tolik jenom k problematice volebních obvodů, delegátů, svolavatelů. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Protože už nejsou další připomínky, dovolte, abych uzavřel diskusi a požádal návrhovou komisi, aby předložila návrh na úpravu stanov. Co se týče toho, tak už jsme o návrzích vznesených státním notářem hlasovali, takže o nich by už nemělo být hlasováno.
Pan Jan Rosa: Hlasovali jsme o všem až na článek 46 bod 4 a 5. Delegát informuje členy o svolání shromáždění delegátů a o navrženém programu shromáždění delegátů s odkazem na informační tabuli v sídle družstva. Dle pokynů jedná v souladu s většinovým názorem členů. A bod pět: Delegát s odkazem na informační tabuli informuje členy o průběhu a přijatých usneseních atd. To je jediný návrh, který bychom teď měli probrat.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Budeme hlasovat o těchto návrzích. Prosím o hlasování. Kdo je pro? 20 – 15 – 21 – 21 – 8 – celkem 85. Kdo se zdržel hlasování? Dva. Byl někdo proti? Nikdo.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Tím považuji všechny připomínky za odhlasované.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Nyní budeme hlasovat o přijetí návrhu: Schůze shromáždění delegátů ode dne účinnosti zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, mění stanovy družstva dle návrhu předloženého představenstvem ve znění schválených změn takto: Dosavadní text článku 1 až 132 se v plném rozsahu nahrazuje novým zněním článků 1 - 103 ve znění tak, jak bylo předneseno návrhovou komisí a o nichž jste hlasovali. Je to vlastně ta úprava, která vám byla rozeslána. Prosím o hlasování.
Delegátka: Toto znění stanov bylo přijato shromážděním delegátů 16. 11. 2012. Tam je chyba.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Ano, vloudilo se mi tam 2012, má tam být 2013. Omlouvám se a děkuji za upozornění. Je to jenom technická připomínka.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Děkujeme za připomínku, ale nebudu to číst kvůli tomu znovu. Ten článek 103 je tam jako poslední. Prosím o hlasování. Kdo je pro schválení stanov? 20 – 15 – 21 – 21 – 8 – celkem 85. Zdržel se někdo hlasování? Jedna. Byl někdo proti? Nikdo. Dovolte mi, abych vám závěrem poděkoval za účast a za práci, kterou jste věnovali schválení stanov.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Ještě malou vsuvku. Slíbil jsem tu, že něco řeknu ke stanovám a záležitostem společenství vlastníků jednotek. Novelou platnou od 1. 1. se občanským zákoníkem mění záležitosti týkající se společenství. Lhůta na úpravy stanov společenství je od 1. ledna tříletá, na úpravu názvu společenství, tak aby bylo v souladu s názvoslovím zákona, je dvouletá. Je tam spousta nejasností v občanském zákoníku. Když se podíváte na přechodná ustanovení a výklad přechodných ustanovení, dnes není jednotný právní výklad veškerých náležitostí, které musíte zahrnout do vašich stávajících stanov. Družstvo vám v průběhu příštího roku – myslím, že to bude hned na začátku – pošle v každém případě informace k tomu, co budete muset upravit, co bude nutné upravit, co můžete ponechat, ale v tomto okamžiku, když se podíváte skutečně na přechodné ustanovení, abych nemluvil jenom spatra, týká se to § 3041 - právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem se řídí ustanovením tohoto zákona ode dne
nabytí jeho účinnosti. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o zápisu, osoby do veřejného rejstříku, dokončí se podle dosavadních právních předpisů. Odporuje-li však zakladatelské právní jednání učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadním právním předpisům, považuje se za platné, vyhovuje-li ustanovením tohoto zákona. Důležitější je však odstavec dvě. Ustanovení společenské smlouvy nebo statutu právnických osob uvedených v odstavci jedna, která odporují donucujícím – donucujícím, zdůrazňuji – ustanovením tohoto zákona, pozbývají závaznosti dnem nabytí jeho účinnosti. Prosím vás, do dneška nevíme přesně, které všechny paragrafy nové jsou donucující. Právnická osoba přizpůsobí do tří let atd. od nabytí účinnosti tohoto zákona společenskou smlouvu nebo statut úpravě tohoto zákona. Když přečtu k tomu důvodovou zprávu, tak asi vycítíte, co jsem tím chtěl říct. Jedná se o standardní ustanovení, která sledují obecnou zásadu, podle níž nová zákonná úprava osobního statusu dopadá ode dne účinnosti nového zákona i na právní poměry dosud trvající. Pro případy, že právnická osoba byla založena přede dnem účinnosti občanského zákoníku, navrhuje se zachovat platnost její společenské smlouvy, čili stanovy, nebo jiného zakladatelského právního jednání, vyhovuje-li alespoň ustanovením nového zákona. Z toho vyplývá, že skutečně ne všechny stanovy ve všech ustanoveních musíte měnit. Jsem trochu na rozpacích které, protože v současné době vyšlo nařízení vlády 30, kde je jinak definovaná podlahová plocha, jinak nadefinovány společné prostory domů. A pokud bychom měli měnit ještě podlahové plochy bytů jednotek a měnit zápisy prohlášení týkajících se společných prostor, vyvolá to spoustu nákladů s tím spojených. Čili si myslím, že většina ustanovení zůstane zachována. Jsou tam změny, které se týkají hlasovacích kvor. Tam si myslím, že budete mít možnost si zvolit v některých případech hlasovací kvora, ať se to týká oprav, jestli chcete nižší nebo vyšší. Jinak běžné hlasování je vždycky nadpoloviční většinou přítomných. Co se týče změněného názvosloví, nejedná se o společenství vlastníků jednotek. To „jednotek“ vypadlo, už se nemůže používat v názvu. Musí se používat společenství vlastníků a třeba Hviezdoslavova 503, 504. Nesmí tam být slovo „jednotek“ nebo „pro dům“. V podstatě spoluvlastnictví se mění na podílové spoluvlastnictví a ten spoluvlastnický podíl odpovídá podílu spoluvlastnickému, ale mluví se o podílovém spoluvlastnictví, tak jak je to v jiných případech.
To jsou, když to shrnu, některé změny, které nás budou provázet. Znovu říkám – prosím vás, vyčkejte, dáme vám skutečně návrh, co byste měli upravit. Do dneška ale není jednoznačný výklad, co všechno se musí upravit, co je donucující a co je nezbytné provést. Nevím, jestli to bude formou vzorových stanov, ale spíš to bude nějakým návodem na nutné úpravy.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Vzorové stanovy, to je věc nařízení vlády nebo nějakého podobného orgánu ministerského. Zatím se nepřipravuje ani jejich zpracování. A tady je dominantní, že nebude rovné hlasovací právo – jeden člen – jeden hlas, ale že nabude větší právo větší majetek, větší hlas. A to bude mít základní vliv při ustanovování SVJ, kdy developer bude mít rozhodující většinu, protože bude vlastnit podstatnou část bytů a bude v podstatě SVJ řídit. Tam budou určité problémy při koupi a prodeji bytu, kdo jaká má vlastnická práva a na koho případně přecházejí. Tam to bude chtít určitou opatrnost, ale před tím nás žádné stanovy ani úprava nezachrání. Je to případ od případu a individuální případ a určitá opatrnost. Ale faktem je, že tak jak jsme byli zvyklí z družstevnictví, že družstevník příliš neodpovídal ani příliš majetkem neručil, tak tato jistota poněkud v SVJ ustupuje, protože tam nad tím už žádná nástavba není a vlastně celá ta ekonomika se odbude v SVJ se všemi dluhy i výnosy. Na úpravu stanov jsou tři roky, na název dva.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Bylo by vhodné možná to spojit v té dvouleté lhůtě obojí najednou. Nikde není napsáno v občanském zákoníku, že to musí být s notářem. I v tomto případě to není jednoznačné, někdo tvrdí, že ne, někdo že ano.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Záleží, na školení koho jste byli, protože někdo je extenzivní a vykládá to jako s větším to, a někdo spíš minimalizuje, co není v zákoně, že se nemusí. Prováděcí předpisy k tomu nejsou a někteří se dokonce odvolávají, že nemusí být ze zákona.
Delegátka: Návrh stanov, který jsme tady dneska schvalovali, budeme mít k dispozici kdy?
Předsedající pan Štěpán Marounek: Snad to stihneme do konce roku. Pane řediteli, kdy budou vytištěné nové stanovy?
Ředitel pan Vladimír Štulík: Já nevím, jak to dneska vypadá na trhu. Musíme udělat nějaké rozumné vytištění stanov. V podstatě v nejbližší době schválené znění vyvěsíme na naše webové stránky. Nebráním se tomu, skutečně zástupci výborů společenství nebo výborů členů družstva vytisknout znění stanov na naší technice. Když to dáme do tisku, než se to upraví, než to dostane štábní kulturu, trvá to tři měsíce. Pokud byste to chtěli rychleji, je možné to provést u nás v sekretariátu. Ale nejdříve po týdnu, až tam zapracujeme všechny změny úpravy.
Delegátka: A kuchařka, kterou nám nabídnete pro stanovy společenství vlastníků?
Ředitel pan Vladimír Štulík: Očekávám, že vám ji budeme rozesílat na začátku příštího roku. Ale myslím si, že dobu upřesníme ještě v průběhu. Nemá cenu to uspěchat. Je lepší vyčkat a skutečně neupravovat stanovy dříve, než bude přece jen trochu jasněji. Počítejte s úpravou stanov spíš v roce 2015 než v roce 2014.
Delegátka: Děkujeme za spolupráci.
Předsedající pan Štěpán Marounek: Ještě jednou děkujeme za účast.
Delegát: Prosím vás, chtěl bych se ještě zeptat. Ty stanovy dostane skutečně každý družstevník?
Předsedající pan Štěpán Marounek: Domnívám se, že ne.
Ředitel pan Vladimír Štulík: Každý družstevník potom za úplatu, tak jak to bylo dosud.
Zapsala: Helena Roulová, komorní stenografka.
