SPRÁVA MAJETKU MĚSTA

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika

SPRÁVA MAJETKU MĚSTA Administration of property of city Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Jan ŠELEŠOVSKÝ, CSc.

Brno, duben 2006

Autor: Veronika PAŘÍZKOVÁ

J m é n o a př í j m e n í a ut or a :

Veronika Pařízková

Ná z e v pr á c e v a n g l i č t i n ě :

Administration of property of city

Ná z e v d ip lo mo v é pr á c e : Ka t e dr a :

Ve d ouc í d i p lo mov é pr á c e : Rok ob h a jo b y :

Správa majetku města Veřejná ekonomie

Doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc. 2006

Anotace Předmětem diplomové práce „Správa majetku města“ je výzkum funkcí a významu majetku obce, identifikace specifik hospodaření a správy s tímto majetkem. Teoretická část, tj. první, druhá a třetí kapitola, je zaměřena na deskripci a rozbor teoretických východisek, na vymezení postavení obce jako vlastníka majetku, na sledování realizace funkcí majetku obce, na právní principy hospodaření a správy včetně možnosti využití metod managementu v této oblasti. V praktické části, tj. ve čtvrté kapitole, je potom analyzována majetková základna, hospodaření s majetkem a jeho správa ve statutárním městě Brně.

Annotation The main subject of the diploma „Administration of property of city“ is represented by research of functions and relevancy of the municipal property, identification of specific management concerning municipal property. The theoretical part (i. e the first, the second and the third chapter) is focused on description and analyze of theoretical assumptions, status of the municipality as a possessor of municipal property, monitoring the realization of the functions of the municipal property, legal principles of management and administration as well as utilization manager methods in this sphere. In the practical part (i. e the forth chapter) are analyzed property base, property management and its administration of the corporate town Brno.

Klíčová slova Správa majetku, struktura majetku, rozpočet, metody managementu, investice, majetková politika.

Keywords

Administration of property, structure of property, budget, methods of management, investment, property policy.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Správa majetku města vypracovala samostatně pod vedením Doc. PhDr. Jana Šelešovského, CSc. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne ______________

_______________________ vlastnoruční podpis autora

Na tomto místě bych ráda poděkovala Doc. PhDr. Janovi Šelešovskému, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji pracovníkům Magistrátu města Brna za poskytnuté informace a ochotnou spolupráci.

OBSAH ÚVOD ...................................................................................................................................8

1 OBEC A MAJETEK ....................................................................................................... 10

1.1 Obec jako vlastník a spoluvlastník .............................................................................. 11 1.2 Vykonavatelé vlastnického práva obcí ....................................................................... 13

1.2.1 Organizační složky obce ...................................................................................... 14

1.2.2 Příspěvkové organizace ....................................................................................... 14 1.2.3 Svazky obcí ......................................................................................................... 15

1.3 Majetek obce v historickém kontextu.......................................................................... 16 1.4 Význam majetku pro činnost obce .............................................................................. 17

1.5 Druhy majetku ve vlastnictví obce .............................................................................. 19 1.6 Vhodná struktura majetku........................................................................................... 23 1.7 Shrnutí kapitoly .......................................................................................................... 24

2 HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM OBCE ...................................................................... 25

2.1 Základní povinnosti hospodaření ................................................................................ 25 2.2 Nakládání s majetkem ................................................................................................ 28 2.3 Nabývání majetku....................................................................................................... 30

2.3.1 Smluvní nabývání ................................................................................................ 30

2.3.2 Jiné způsoby nabývání majetku............................................................................ 31

2.4 Evidence majetku ....................................................................................................... 32

2.4.1 Účetní evidence ................................................................................................... 32

2.4.2 Evidence v katastru nemovitostí........................................................................... 34

2.6 Rozpočet obce ............................................................................................................ 34

2.7 Majetek statutárních měst ........................................................................................... 37 2.8 Shrnutí kapitoly .......................................................................................................... 39

3 SPRÁVA MAJETKU OBCE.......................................................................................... 40 3. 1 Metody managementu v majetkové oblasti ................................................................ 40

3.1.1 Facility management............................................................................................ 42 3.1.2 Projektové řízení.................................................................................................. 45

3.2 Majetková politika...................................................................................................... 47 3.2.1 Zastupitelstvo obce a majetkoprávní úkony.......................................................... 49 3.2.2 Organizace majetkového odboru.......................................................................... 50

3.2.3 Rozhodování o investicích ................................................................................... 51

3.3 Shrnutí kapitoly .......................................................................................................... 52

4 SPRÁVA MAJETKU STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA ........................................... 53

4.1 Profil Brna.................................................................................................................. 53 4.1.1 Působnost města a městských částí v majetkové oblasti ....................................... 54

4.2 Majetek statutárního města Brna................................................................................. 56 4.2.1 Struktura majetku ................................................................................................ 58

4.3 Správa a hospodaření s majetkem města Brna............................................................. 64

4.3.1 Rozdělení správy majetku .................................................................................... 64 4.3.2 Nemovitý majetek................................................................................................ 67 4.3.2 Movitý majetek.................................................................................................... 77

4.4 Investiční proces......................................................................................................... 80 4.5 Shrnutí kapitoly .......................................................................................................... 84

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 85

POUŽITÉ ZROJE ............................................................................................................. 89 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK................................................................. 92

SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................ 93

Správa majetku města


ÚVOD Po roce 1989 došlo k významným společenským a ekonomickým změnám. Obce znovu získaly na základě ústavního zákona č. 294/1990 Sb. svou právní subjektivitu, z čehož plyne

i znovunabytí práva vlastnit majetek, hospodařit a nakládat s ním. V demokratické společnosti

je majetek pro obec nutným předpokladem pro plnění jejího poslání. Avšak díky čtyřicetileté

pauze, kdy obce majetek „jen spravovaly“, bylo třeba vytvořit novou koncepci hospodaření s obecním majetkem. Obce se ocitly v nezáviděníhodné pozici, kdy byly nuceny řešit pro ně

dosud nové situace plynoucí z převádění státního majetku na obce, z restitučních a privatizačních procesů apod. Musely si vytvořit vlastní koncepci majetkové politiky

a podrobněji rozpracovat pravidla pro hospodaření s majetkem, která by odpovídala daným

podmínkám obce. Právní úprava je v tomto ohledu, dle mého názoru nedostatečná, protože jsou jí stanoveny pouze základní všeobecné principy hospodaření. Obce by měly především

usilovat o vytvoření efektivního systému hospodaření, který by přispíval k jejímu lepšímu fungování a rozvoji, šetření veřejných finančních prostředků a vyšší spokojenosti občanů.

Důvodem volby tohoto tématu byl zájem proniknout do tohoto složitého systému, neboť majetková problematika se dotýká všech oblastí činnosti obce a je jedním z důležitých kritérií

jejího hodnocení. Domnívám se, že v současné době je tomuto tématu věnována malá pozornost, a to nejen v praxi, ale i na úrovni akademické, což odráží i stav literatury vztahující se k této oblasti. Odborná literatura se dotýká spíše právních otázek a nepřináší komplexnější

pohled na tuto problematiku. Proto bych svou prací chtěla přispět k rozšíření poznatků týkajících se majetku obcí jak z teoretického, tak praktického hlediska.

Cílem diplomové práce je poskytnout kompaktnější přehled poznatků o jednotlivých

aspektech, které souvisejí s majetkem ve vlastnictví obce, na základě analýzy dostupné

literatury a příslušné právní legislativy. Takto získané poznatky potom konfrontovat se skutečnou majetkovou situací ve vybraném městě, tj. ve statutárním městě Brně.

Při zpracování diplomové práce jsem využila metodu deskripce a obsahové analýzy

odborných publikací a legislativních zdrojů. Při sběru informací jsem převážně aplikovala

metodu řízeného rozhovoru se zaměstnanci jednotlivých odborů Magistrátu města Brna a metodu analýzy poskytnutých interních předpisů a zpráv. Mezi další metody patřila komparace teoretických a praktických poznatků a jejich následná syntéza. -8-



Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních částí. První část je teoretická a druhá praktická. Dále je práce členěna do čtyř základních kapitol.

V teoretické části je práce nejdříve zaměřena na postavení obce v roli vlastníka, jsou zde

zmíněni i možní vykonavatelé vlastnického práva obcí. Je zde vymezen význam majetku obce a přehled jednotlivých druhů majetku dle různých hledisek klasifikace. Druhá kapitola je

věnována problematice hospodaření s majetkem, jeho základním principům a souvisejícím

aspektům. Třetí kapitola se zabývá správou majetku, možnostmi využití metod managementu v této oblasti a majetkové politice obce.

Praktická část se pak soustředí na konkrétní situaci ve statutárním městě Brně. Je zde

provedena analýza majetkové základny města, jsou zde vysvětleny vztahy mezi subjekty, které se podílejí na správě majetku města. Dále jsou popsána přijatá pravidla a samotný proces

hospodaření a správy majetku města. Toto město jsem si vybrala proto, že

předpokládám, že zde budu i nadále žít a pracovat, a věřím, že díky této diplomové práci proniknu hlouběji do jeho dění a budu tak schopna se do něj více zapojit.

Při zpracování této práce jsem vycházela z dostupné literatury a relevantní legislativy. Použila

jsem informací z dostupných internetových zdrojů a z interních dokumentů poskytnutých pracovníky Magistrátu města Brna.

-9-



1 OBEC A MAJETEK Podle Ústavy České republiky se území České republiky člení na obce, které jsou základními

územními samosprávnými celky 1. Vyššími územními samosprávnými celky jsou kraje. Takže

v České republice je realizována dvoustupňová územní samospráva. Pro každý stupeň je

typické, že představuje určitý územní celek, geograficky omezený, dále společenství občanů

a nakonec samosprávu veřejných záležitostí, které se týkají daného společenství občanů. Obec uplatňuje dva druhy působnosti.

Do samostatné působnosti patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud

nejsou zákonem svěřeny krajům nebo správním úřadům jako výkon státní správy, a dále

záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon, a to hlavně zákon o obcích2.

Rozsah samostatné působnosti je pro všechny obce stejný bez ohledu na to, jde-li o obec

s několika desítkami obyvatel nebo milionovou metropoli. Důvodem je skutečnost, že právo obcí na samosprávu je ústavním právem zaručené všem obcím stejně, a mezi obcemi tedy

musí existovat naprostá rovnost. Do této působností patří například tyto činnosti: schvalování programu rozvoje územního obvodu obce, hospodaření s majetkem obce, sestavování rozpočtu obce, zakládání a zřizování právnických osob, zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku apod.

Dále obec zastává určitý rozsah státní správy, který plní v zastoupení státu, vykonává tzv. přenesenou působnost. Při výkonu této působnosti se obec řídí zákony a jinými

právními předpisy, které upravují příslušný úsek státní správy. Rozsah přenesené působnosti se může v jednotlivých obcích lišit a závisí to na tom, o jaký typ obce jde. Zákon o obcích

rozlišuje tři kategorie obcí, a to obce (minimální výkon státní správy), obce s pověřenými

obecními úřady a obce s rozšířenou působností3. Obce je možno dále členit na obce, města,

což jsou obce, které mají alespoň 3 000 obyvatel a které stanovil městem předseda Poslanecké

sněmovny, a statutární města, jedná se o velká města, která jsou oprávněna vydávat statut4. Do přenesené působnosti patří například tyto činnosti: evidence obyvatel, územní a stavební řízení, projednávání přestupků, požární ochrana apod.

Čl. 99 a 100 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. – Ústava České republiky. Hlava II. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. 3 § 64 a § 66 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. 4 Statut – zvláštní typ obecně závazné vyhlášky, ve které se stanovuje rozdělení města na městské části nebo obvody, jejich pravomoci, součinnost s městskými orgány apod. 1

2

- 10 -



Na svém území plní územní samospráva různé typy funkcí, které však spolu úzce souvisejí.

V případě funkcí sociálně-kulturního typu se územní samospráva angažuje v zabezpečování

sociální péče a sociálních služeb pro chudší vrstvy obyvatel. Stará se o bezpečnost občanů,

podílí se na ochraně jejich majetku apod.

Typ ekonomicko-hospodářských funkcí souvisí s potřebou zmírňovat lokální projevy

tržního selhání. Územní samospráva má za úkol zabezpečovat veřejné statky pro své občany. Za určitých okolností může vystupovat jako soukromoprávní subjekt, tzn. že může pronajímat

či prodávat svůj majetek, v omezené míře může podnikat v rámci vedlejší hospodářské činnosti apod. Územní samospráva ovlivňuje v rámci možností daných jí zákonem sociálně

ekonomický rozvoj svého území. Usiluje o zvýšení ekonomického potenciálu daného území

vytvářením příznivého podnikatelského prostředí, zejména v oblasti technické infrastruktury. Mezi další funkce, které souvisejí s činností územních samospráv, patří typ technickosprávních funkcí. Tímto typem se rozumí optimální využití daného území obce, jejího

majetku a potenciálu v rámci programu rozvoje obce a v souladu s územním plánem k různým aktivitám, které obec všeobecně preferuje.

1.1 Obec jako vlastník a spoluvlastník Obec je právnickou osobou5 a Ústava České republiky i zákon o obcích ji označují jako tzv. veřejnoprávní korporaci, která může mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního

rozpočtu6. Postavení obce jako vlastníka upravují obecná ustanovení občanského zákoníku

o vlastnictví 7. Z nich vyplývá, že: •

obec je v mezích zákona oprávněna předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat

•

jako vlastník je obec ve vztahu k jiným vlastníkům v rovném postavení a její

•

je oprávněna domáhat se ochrany proti tomu, kdo do jejího vlastnického práva

jeho plody a užitky a nakládat s ním;

vlastnické právo požívá stejnou ochranu jako vlastnické právo ostatních vlastníků; neoprávněně zasahuje;

§ 18 odst. 2 c) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. § 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Čl. 101 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. – Ústava České republiky. 7 Hlava první Vlastnické právo § 123 až § 135 b) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 5 6

- 11 -



•

je povinna zdržet se všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžovala jiného

•

vlastníci (tedy i obec) sousedících pozemků jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu

vlastníka nebo čím by vážně ohrožovala výkon jeho práv;

a v nezbytné míře vstup na své pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků a staveb;

•

je povinna strpět, aby ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu byla

na nezbytnou dobu, v nezbytné míře a za náhradu použita jeho věc, nelze-li účelu dosáhnout jinak;

•

věc ve vlastnictví obce lze ve veřejném zájmu vyvlastnit nebo vlastnické právo omezit, nelze-li dosáhnout účelu jinak, a to jen na základě zákona, jen pro tento účel a za náhradu;

• •

obci jako vlastníkovi náleží i přírůstky věci, i když byly odděleny od věci hlavní;

zvláštním předpisem může být stanoveno, že určité věci mohou být předmětem vlastnictví pouze obcí8.

Obce jsou při výkonu svého vlastnického práva také speciálně „veřejnoprávně“ omezovány. Vlastnictví je u obcí pojímáno z hlediska zájmů občanů a mělo by tedy plnit i funkci sociální.

Vzhledem k tomu, že jsou obce nezastupitelné v této funkci i ve funkci naplňování veřejného zájmu, je možné je označit za vlastníky se „zvláštním posláním“9.

Vlastnictví majetku je důležitým ekonomickým předpokladem existence samosprávy obcí. Z hospodaření s majetkem obcí plynou vlastní příjmy do jejich rozpočtu. Jakým způsobem

bude obec nakládat se svým majetkem, je jen její záležitostí, a má v tom naprostou suverenitu.

O způsobu využívání majetku rozhodují volené orgány obcí, tedy zastupitelstva. Za hospodaření s majetkem obce odpovídají občanům10.

Obec může vystupovat i v roli spoluvlastníka, tzn. že se může podílet na výkonu

vlastnických oprávnění k určité věci společně s jiným subjektem, popřípadě několika

subjekty, a to jak osobou fyzickou, tak i osobou právnickou. Tato role je pro obec většinou rolí nežádoucí, protože obec je při výkonu vlastnických opatření ke společné věci

„omezována“ vlastnickými oprávněními jiného vlastníka. Obec by proto měla zvažovat Např. § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích – Místní komunikace jsou ve vlastnictví obcí. 9 HAVLAN, P. Majetek obcí a krajů v platné právní úpravě. Praha: Linde Praha, a. s., 2004. 10 PEKOVÁ, J. Hospodaření obcí a rozpočet. Praha: Codex Bohemia, s. r. o., 1997. 8

- 12 -



(pokud je to alespoň trochu účelné a hospodárné) opuštění spoluvlastnického vztahu, a to nejlépe převodem spoluvlastnického podílu na jiného spoluvlastníka nebo třetí osobu11.

Spoluvlastnictví obce má povahu spoluvlastnictví podílového. Rozhodování o hospodaření se společnou věcí je založeno na tzv. majoritním principu, tzn. rozhoduje se většinou počítanou podle velikosti podílů. Pouze jde-li o důležitou změnu společné věci (např. přemě-

na pozemkové parcely na parcelu stavební), mohou přehlasovaní spoluvlastníci žádat,

aby o takové změně rozhodl soud. Spoluvlastníci mají vůči sobě navzájem předkupní právo. Proto v případě, že chce některý ze spoluvlastníků převést svůj podíl, je povinen ho nabídnout všem ostatním spoluvlastníkům.

Zvláštní úpravu spoluvlastnictví obsahuje zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, kterým se upravují spoluvlastnické vztahy k budovám, bytům a nebytovým prostorům. Spoluvlastníky tohoto typu jsou výlučně vlastníci tzv. jednotek12. Velikost podílu závisí na velikosti

podlahové plochy jednotky vzhledem k celkové ploše všech jednotek v domě. Specifické je

rozhodování o hospodaření se společnými částmi domu (např. k rozhodnutí o podstatných změnách týkajících se společných částí domu je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek).

1.2 Vykonavatelé vlastnického práva obcí Na výkonu vlastnických a jiných majetkových práv se mohou kromě obcí podílet také jejich

organizační složky a příspěvkové organizace. Výkon vlastnického práva můžeme rozlišit na přímý výkon, kdy jsou práva vykonávána jménem příslušného územního celku a na jeho

účet jeho orgány, dále organizačně zprostředkovaný výkon, při němž práva vykonává

jménem příslušného územního celku jeho organizační složka jako zařízení bez právní subjektivity, a právně zprostředkovaný výkon, kdy jsou práva vykonávána prostřednictvím právnických subjektů – příspěvkových organizací územního celku13.

HAVLAN, P. Majetek obcí a krajů v platné právní úpravě. Praha: Linde Praha, a. s., 2004. Tj. bytů nebo nebytových prostor anebo rozestavěných bytů nebo rozestavěných nebytových prostor jako vymezených částí domu podle zákona o vlastnictví bytů. 13 HAVLAN, P. Majetek obcí a krajů v platné právní úpravě. Praha: Linde Praha, a. s., 2004. 11

12

- 13 -



1.2.1 Organizační složky obce Obec má ze zákona14 právo zřizovat vlastní organizační složky. Vznikají rozhodnutím

zastupitelstva, které vydá zřizovatelskou listinu. Organizační složka není právnickou osobou,

a proto nemůže v právních vztazích vystupovat svým jménem, jedná tedy jménem svého zřizovatele. Obce většinou tato zařízení zřizují za účelem plnění svých úkolů, zejména

k hospodářskému využití svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností. Zákon

doporučuje tuto formu hospodaření pro takové činnosti, které nevyžadují velký počet zaměstnanců, nepotřebují složité a rozsáhlé strojní vybavení, nejsou vnitřně organizačně členěné a nevstupují do složitých ekonomických nebo právnických vztahů.

Organizační složka nemá vlastní majetek, jen spravuje majetek, který jí byl předán

při zřízení do „správy“. Tento majetek může využívat pro účely svého zřízení, a to v rámci

vymezených pravomocí zřizovatelem. Může vstupovat do majetkoprávních vztahů, které se týkají nabývání majetku danou obcí a nakládání s majetkem dané obce. Takto se ovšem děje

v rámci rozhodovací pravomoci zastupitelstva a rady obce. Vedoucí organizační složky, kterého jmenuje zastupitelstvo, má nejširší jednatelské oprávnění. Ten může činit jménem

obce všechny právní úkony týkající se dané organizační složky. Další osoby oprávněné

působit v organizační složce jsou zaměstnanci obce. Dále je nutné uvést, že organizační složka obce není samostatnou účetní jednotkou, její rozpočet je součástí rozpočtu jejího zřizovatele.

1.2.2 Příspěvkové organizace Obec zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti své působnosti, které jsou zpravidla

neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.

Příspěvková organizace vzniká na základě zřizovatelské listiny, jejíž obsah je dán zákonem 15. Jedná se o organizaci se samostatnou právní subjektivitou, tzn. že v právních vztazích vystupuje svým jménem.

§ 35 zákona č. 218/2000 Sb., o obcích, nebo § 23 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 15 § 27 odst. 2) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 14

- 14 -



Charakteristickým znakem příspěvkové organizace je, že nemá majetek ve vlastnictví, ale jen

ve „správě“. Proto ve zřizovatelské listině musí být vymezen majetek ve vlastnictví

zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití. To se provádí na základě tzv. soupisu, který obsahuje veškeré údaje

o převáděném majetku. Vedle vymezení majetku je také důležité definovat majetková práva, která příspěvkové organizaci umožní, aby svěřený majetek včetně majetku získaného vlastní činností, spravovala pro hlavní účel, k němuž byla zřízena.

Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností

a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých

fondů a s peněžními dary od fyzických a právnických osob. Územní samosprávný celek jako zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci

povolit jiné využití tohoto zdroje. Zřizovatel má právo provádět kontrolu hospodaření příspěvkové organizace. 1.2.3 Svazky obcí K plnění některých společných aktivit mohou obce vytvářet dobrovolné svazky obcí 16. Jedná

se o úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, shromažďování a odvozu komunálních odpadů, zásobování vodou, čištění odpadních vod, systému veřejné osobní dopravy. Předmětem činnosti svazku obcí může být také správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních a kulturních zařízení.

Svazek obcí je právnickou osobou a hospodaří s majetkem, který ze svého vlastního majetku vložily do svazku obcí jeho členské obce podle stanov svazku obcí, a dále s majetkem, který

získal svou vlastní činností. Majetek vložený obcí do hospodaření svazku obcí zůstává ve vlastnictví obce. Orgány svazku obcí s ním mohou nakládat jen v souladu s majetkovými

právy, které na ně členská obec přenesla podle stanov svazku obcí. Svazek obcí hospodaří podle svého rozpočtu, který si sestavuje a jehož návrh musí vhodným způsobem zveřejnit nejméně do dobu 15 dnů před jeho projednáním. 16

Část pátá zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

- 15 -



1.3 Majetek obce v historickém kontextu Prvním právním předpisem, který vymezil tři hlavní atributy obcí, mezi než patřila i existence

vlastního majetku, byl Říšský obecní zákon, vydaný v roce 1862. Jednotlivé stupně územní samosprávy na našem území vlastnily tradičně různý majetek, jak movitý, tak nemovitý, a to až do konce roku 1949.

31. 12. 1949 došlo ke znárodnění veškerého majetku obcí, stalo se tak po reorganizaci

veřejné správy, kdy zanikly země a byly zřízeny národní výbory. Od té doby až do roku 1990 národní výbory majetek pouze spravovaly.

Po sametové revoluci v roce 1989 nastal v zemi demokratizační proces. Obcím bylo nutné vrátit alespoň část majetku, stalo se tak na základě zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu

některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů. Jednalo se o historický majetek17 a majetek, se kterým hospodařily bývalé národní

výbory. Pokud po roce 1989 došlo k rozdělení obcí, vrácený historický majetek se dělil mezi nově vzniklé samosprávní obce rovným dílem, jestliže došlo po roce 1950 ke sloučení obcí, historický majetek bývalých samostatných obcí se vrátil nové sloučené obci. Není nic

zvláštního na tom, že obcím nebyl vrácen veškerý majetek. Důvodem byl přesun vlastnictví na jiné subjekty v období předcházejících čtyřiceti let.

Na základě rozhodnutí ministerstva kultury mohly obce získat zpět některé kulturní

památky, muzea, galerie apod. Obcím se vrátil bytový fond s pozemky tvořícími jeden

funkční celek (jednak jako historický obecní majetek), a domy, které vlastnily obce

v tzv. přímé správě (spravované podniky bytového hospodářství) nebo byly postavené po roce 1949 státem v rámci státní bytové výstavby, včetně příslušenství domů (např. zařízení prádelen apod.).

Do vlastnictví obcí zpravidla nepřešly objekty nebytových domů, např. kotelny apod. Obce

nezískaly ani majetek podléhající restitucím, tzn. na který uplatnily nároky oprávněné osoby. U nemovitého majetku, který dostaly v uplynulých letech obce do vlastnictví, a to jak

Historickým majetkem rozumíme majetek, který obce vlastnily k 31. 12. 1949, zahrnoval zejména lesy, zemědělskou půdu, stavební pozemky, stavby a pozemky tvořící jeden funkční celek, patřil tam také majetek, který obce vlastnily mimo své katastrální území. 17

- 16 -



ze zákona, tak rozhodnutím, musela být provedena změna vlastnického práva zápisem do katastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu.

V letech 1992 – 1994 obce, zejména malé, prodávaly nemovitý majetek. Daly tak přednost okamžitému příjmu z prodeje před menším, ale dlouhodobým příjmem z pronájmu nemovitostí. Důvodem pro prodej nemovitostí byl i jejich zchátralý stav (především v případě

navráceného bytového fondu). Tento majetek se tak v mnoha případech stal pro obce břemenem, neboť se jim nedostávaly v rozpočtech finanční prostředky na opravu a údržbu.

V 90. letech 20. století obce majetek prodávaly, zároveň však mnoho obcí zvětšilo svůj majetek. Získané kapitálové příjmy z prodeje navráceného majetku většina obcí totiž použila na financování investic, nákup a rozšíření zejména dlouhodobého hmotného majetku v rámci

budování technické infrastruktury. To znamená, že obce postavily vodovody, čističky

odpadních vod, budovaly občanskou infrastrukturu, nakupovaly nemovitý a movitý majetek apod.

Zvláštní část majetku obcí získaného od státu představovaly cenné papíry. Obce je obdržely

bezúplatným převodem v rámci procesu privatizace od Fondu národního majetku. Cenné

papíry byly vydány v zaknihované podobě a jednalo se především o akcie infrastrukturních podniků a distribučních společností

v oblasti energetiky, teplárenství, vodárenství

a kanalizace. Obce tak např. získaly 34 % akcií plynárenských a energetických společností a 80 – 90 % akcií podniků působících v oblasti vodního hospodářství. Dále dostaly akcie

některých velkých společností celostátního významu, jako je např. Česká spořitelna, případně klíčových, ale i menších podniků daného regionu či lokality.

1.4 Význam majetku pro činnost obce Města a obce zařazuje mezi subjekty, které mohou mít vlastní majetek, již ústava. Užívání

majetku a nakládání s ním je plně v kompetenci příslušného článku územní samosprávy, na úrovni měst a obcí rozhoduje jejich zastupitelstvo. O využití majetku sice rozhoduje v mezích strategických dokumentů (např. dle územního či investičního plánu) a právních

předpisů, ale jinak rozhodnutí spočívá čistě na jeho úsudku a preferencích, tudíž zde hrozí

určité riziko. Toto riziko spočívá v tom, že majetkového potenciálu obce nebude využito - 17 -



optimálnějším či efektivnějším způsobem, než by tomu bylo v případě, kdyby o majetku rozhodoval odborný tým.

Vlastnictví majetku má hned několik důležitých významů. Dnes, v demokratickém státě si lze

jen těžko představit, že by obec žádný majetek nevlastnila a že by veškeré rozhodování záviselo jen na centrální moci. Obec potřebuje určitou míru nezávislosti a flexibility,

aby mohla operativně reagovat na měnící se podmínky, které jsou specifické pro každé

konkrétní území obce. Vlastní majetek je pro obec nutný už z prostého důvodu: pro výkon vlastní činnosti, tzn. činnosti související s provozem úřadu jako takového.

Dále obec jako veřejnoprávní korporace v rámci své samostatné působnosti zajišťuje pro své

občany určité druhy veřejných služeb, které mají především lokální charakter a slouží k uspokojování potřeb občanů žijících na území obce. Základní závaznou

povinností je

vytvářet podmínky pro školní docházku a vytvářet podmínky pro nakládání s komunálním

odpadem, ostatní veřejné služby pak závisejí na rozhodnutí zastupitelstva a možnostech obce.

Pokud se však zastupitelstvo rozhodne zřídit určitou veřejnou službu, musí zaručit její chod, kontrolu, financování, a to vyžaduje, aby také měla značný materiální potenciál.

Každá veřejná služba potřebuje ke svému výkonu určitý majetek. Například k zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku, což je stěžejní součástí péče o všestranný rozvoj území

a o potřeby občanů, může být zřízena obecní policie. Její technické vybavení si

podle bezpečnostní situace a ekonomických možností určuje obec. Nezbytností jsou uniformy, policejní vozidla, policejní budovy. Mnohé obecní policie mají svá operační

střediska, linky tísňového volání, kynologický oddíl, starají se o kamerový systém apod. Do samostatné působnosti také patří zřizování jednotky sboru dobrovolných hasičů. Zde musí

obec například zajistit hasičská auta, výstroj hasičů, komunikační prostředky, musí pečovat o zdroje vody pro hašení požárů a další skutečnosti, které s výkonem této služby souvisejí. A takto by se dalo pokračovat u každé jednotlivé služby, kterou má obec možnost poskytovat.

Ať už se tedy jedná o služby v oblasti sociální péče, zdravotní péče, kultury, školství, dopravy, bydlení či v oblasti ochrany životního prostředí, vždy obec musí zvážit, nakolik je

služba potřebná a zdali k jejímu zabezpečení má dostatek finančních a majetkových

prostředků. V praxi většina obcí využívá možnosti převodu výkonu veřejných služeb - 18 -



na své organizační složky či příspěvkové organizace. Svěřuje jim tedy i potřebný majetek, u kterého však musí být přesně vymezená vlastnická práva.

Majetek také pro obec představuje možnost existence a rozvoje vlastní podnikatelské

činnosti, získání úvěru, neboť může za úvěr ručit svým nemovitým majetkem. Zde je však

otázkou, zda je vlastní podnikání pro obec příhodné a zda neohrozí základní poslání obce.

Jistě představuje další peněžní zdroj obecního rozpočtu, někdy je to zdroj velmi podstatný. Na druhou stranu však existuje riziko, že honba za podnikatelským ziskem může potlačit

správný a řádný výkon základních funkcí obce. Existují proto různé názory a důvody, proč obcím podnikání umožnit či nikoliv.

Zvláště pro malé obce je vlastní podnikání možností, jak zabezpečit pro své občany ty oblasti, které jinak ve větších obcích zastřešuje soukromý sektor. V obcích s malým počtem obyvatel

nemusí být pro soukromé podnikatele dostatečně výhodné si zde otevřít svou živnost, např. obchod s potravinami. V obci však žijí občané (zvláště starší a nemocní), kteří nemají

možnost dopravit se do větší obce a tam si nakoupit. Obec je proto nucena zajistit prodej

alespoň základních potravin. Podnikání obcí může být i nástrojem, jak zvýšit turistický ruch na svém území. Provozování koupališť, kin a lyžařských vleků jistě do obce přiláká více návštěvníků a navíc uspokojí potřeby samotných občanů obce.

Otázkou zde však zůstává, aby takto vynaložené investice byly opravdu účelné a obec se

nedostala díky nim do finančních potíží. Dalším argumentem proti výkonu hospodářské činnosti obcemi je fakt, že by mohl ovlivnit výkon těch činností, které obci ukládá zákon. Panují také názory, že zajištění některých veřejných služeb soukromým sektorem je mnohdy efektivnější a účelnější.

1.5 Druhy majetku ve vlastnictví obce V odborné literatuře jsou uváděny různé klasifikace majetku obcí dle různých kritérií a aspektů.

Hovoří-li se o základním členění majetku, jedná se o věci movité, které představují

vybavení úřadu a obecních organizací, které jsou zřízeny pro zabezpečení veřejných statků, - 19 -



stroje, dopravní prostředky apod. Další skupinou jsou věci nemovité, což jsou hlavně

pozemky, tj. pole, lesy, zahrady, stavební parcely, komunikace, veřejná prostranství, chodníky, parky, rybníky, skládky komunálního odpadu, a budovy, tj. obecní úřad, školy, školská zařízení, kulturní objekty, bytové domy, domy s pečovatelskou službou, domovy důchodců apod. Dále to mohou být hrady a zámky, sportovní zařízení, hřbitovy

a krematoria. Nesmíme však zapomenout na skupinu, kterou tvoří finance, tzn. prostředky

na běžném účtu, termínovaném účtu a finanční investice, jako jsou akcie a podílové listy. Poslední skupinu představuje infrastruktura, kde se jedná o vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod, veřejné osvětlení, rozvody plynu, vedení rozhlasu, kabelové televize atd.

Samospráva obce by měla projít výčet výše zmíněného majetku nacházejícího se na jejím

území a u každého zařízení ověřit vlastnictví, stanovit zda je pro fungování obce potřebný, v jakém rozsahu, jakému okruhu uživatelů slouží a jak by měl být využíván a provozován.

Z hlediska ovlivňování bonity je významné, jaký majetek obec vlastní a jaké je jeho ocenění,

jaké je jeho členění podle toho, k jakému účelu slouží. Proto je zde majetek rozdělen dle hlediska jeho využití do několika skupin.

První je tzv. kmenový majetek, který slouží k výkonu správních funkcí obce, jak

v přenesené, tak samostatné působnosti. Druhou skupinu představuje majetek v sociální

a vzdělávací oblasti, který je určen vybrané skupině obyvatelstva; jedná se o mateřské a základní školy, domy s pečovatelskou službou, domovy důchodců. Dále

obec vlastní

majetek ve veřejné oblasti, jenž slouží většině obyvatelstva pro veřejně prospěšné účely, jako je veřejná doprava, veřejné osvětlení, komunikace, veřejná zeleň, likvidace komunálního

odpadu, hřbitov atd. Čtvrtá skupina je zastoupena majetkem v zájmové oblasti, má nezastupitelnou funkci ve společenském životě obce; jedná se o sportovní zařízení a kulturní zařízení včetně divadel a kin.

Kromě toho má obec majetek, který může využít v komerční oblasti a který dokáže být většinou na rozpočtu obce nezávislý. Jde o dodávky tepla, vodovody, kanalizace. Jedná se o majetek, který je vložený do municipálních podniků nebo do společností s ručením

omezeným ve formě majetkových podílů za účelem jeho zhodnocení a získání dalších zdrojů

pro rozpočet. Je to majetek, který obec v krátkém časovém horizontu nebude potřebovat - 20 -



k uspokojování veřejných potřeb a může ho tedy takto využít. Poslední důležité využití zastupuje finanční investování za účelem řízení likvidity.

V České republice majetek obce také představuje historický majetek, který obec vlastnila k 31.12.1949 – pokud jde o nezastavěné pozemky, pozemky zastavěné stavbami ve vlastnictví fyzických osob a stavby s pozemky tvořícími se stavbou jeden funkční celek. Patří sem

majetek, ke kterému přešlo právo hospodaření na obec z národního výboru ke dni 23. 11. 1990 a pokud obec s tímto majetkem hospodařila ke dni účinnosti zákona o majetku obce; dále věci, se kterými začala obec hospodařit po 23.11.1990; obytné domy a pozemky tvořící funkční celek, pokud: jsou v katastru obce, jsou ve vlastnictví České republiky a právo

hospodaření k nim náleží organizacím, u kterých na obec přešla funkce zřizovatele nebo funkce zakladatele a pokud nepřecházejí do vlastnictví obce jako historický majetek.

Jak již bylo výše uvedeno, základním předpokladem pro řádné fungování obce je mimo jiné

i vlastnictví majetku. Klíčovou roli zde hraje vlastnictví infrastruktury18. Infrastruktura

je chápána jako celý soubor odvětví, které zajišťují předpoklady pro existenci a další rozvoj

všech ostatních činností obce, především její ekonomiky. Infrastrukturu dělíme na technickou infrastrukturu a sociální služby.

Do oblasti technické infrastruktury spadají technické sítě (elektrické vedení, vodovody,

kanalizace aj.) a jejich obslužné budovy a stavby (čističky odpadních vod, vodojemy aj.).

Zvláštní místo zde zaujímá doprava, do jejíž oblasti spadají organizace řízené jak státem (ten má na starost železniční, leteckou a vodní dopravu a správu a výstavbu dálnic a silniční

sítě), tak také municipalitami (zde se jedná o silniční a městskou hromadnou dopravu a správu místních komunikací). Tento sektor není v rámci municipalit příliš rozsáhlý, za to je velmi významný.

Dalším důležitým rozvíjejícím sektorem technické infrastruktury jsou spoje, především v oblasti telekomunikace a informatizace. Jejich nezastupitelná úloha se projevuje na všech

úsecích a stupních řízení a komunikace mezi lidmi. Náleží sem pošta, novinová služba, informační sítě a telekomunikace.

TOTH, P. Ekonomika měst a obcí. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta národohospodářská, 1998. 18

- 21 -



V oblasti energetiky spadají do technické infrastruktury obcí obvykle rozvody a místní zdroje, nikoliv hlavní producenti. Lze sem zahrnout jadernou, vodní a geotermální energii a další

alternativní zdroje energie. Z komunálního pohledu lze tuto oblast rozdělit na energetické sítě a výrobní zařízení. Mezi energetické sítě patří rozvody elektrické energie, rozvod tepla

a plynové rozvody, mezi výrobní zařízení můžeme zařadit elektrárny, teplárny, výtopny a kotelny a místní zdroje tepla.

Nesmíme zapomenout ani na oblast vodního hospodářství, která obsahuje vodovodní sítě, kanalizační sítě, úpravny vody, čistírny odpadních vod, vodárenské nádrže aj. Veřejné kanalizace zpravidla svým rozsahem odpovídají velikosti obce, což má dopad i na jejich téměř výlučné municipální vlastnictví.

Poslední, neméně důležitou oblastí jsou služby, které souvisejí se životním prostředím

a do kterých lze zahrnout i správu a údržbu veřejné zeleně a čistoty obce. Tuto oblast

především představuje odvoz a zneškodňování tuhých, komunálních odpadů, čištění komunikací, péče o dětská hřiště, údržba veřejné zeleně atd.

Pokud se jedná o část infrastruktury zvanou sociální služby, můžeme říct, že klasickým

představitelem jsou činnosti týkající se školství. Tato služba je poskytována převážně zdarma a je zdrojem kladných externalit. Obce většinou zřizují předškolní zařízení, základní školy

a zařízení jim sloužící (jídelny, tělocvičny apod.). Ne všechny obce však disponují školním zařízením - jde se především o menší obce, které jsou proto závislé na těch větších.

Dalším typickým přestavitelem sociálních služeb s vysokými externími efekty je

zdravotnictví. V České republice mají všichni občané díky zdravotnímu pojištění právo

na bezplatnou péči, na léky a zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Potřebná zdravotní péče by měla zahrnovat ambulantní i ústavní léčebnou péči, rehabilitaci, prevenci, poskytování léků a zdravotních pomůcek, lázeňskou péči a dopravu nemocných. Finanční

zdroje tvoří občané (díky pojištění), podniky, státní rozpočet, rozpočty obcí a krajů, úvěry, dary aj.

Služby a dávky sociálního zabezpečení patří také do odvětví sociálních služeb. Jsou určeny

pro ty občany, kteří se ocitli v nepříznivé životní situaci. Stát je povinen poskytovat určité sociální služby každému občanovi, když jeho příjem není natolik vysoký, aby si službu mohl - 22 -



uhradit sám. Může se například jednat o zařízení sociální péče, domovy pro matky s dětmi, jídelny pro důchodce, stanice pečovatelské služby aj.

Finanční zdroje obce mohou směřovat i do oblasti kultury. Obec však nemá ze zákona

povinnost zřizovat či dotovat kulturní zařízení. Asi nejvíce problémovou oblast představují kina a divadla, jejichž ekonomické výsledky se zhoršují a některým hrozí zrušení.

Do oblasti sociálních služeb lze také v širším slova smyslu zahrnout bydlení a údržbu

bytového fondu. Tato oblast je však natolik rozsáhlá, že bývá často hodnocena zvlášť. Patří sem správa, udržování, reprodukce bytového fondu a další činnosti související s bydlením.

U bytového fondu existuje pět základních forem vlastnictví – obecní, státní, družstevní, osobní a soukromé a podnikové.

1.6 Vhodná struktura majetku Pro efektivní využívání majetku a efektivní hospodaření je nutné, aby měl uzemní

samosprávný celek vhodnou strukturu majetku. Pro tuto strukturu nelze jednoznačné určit

univerzální normu. Situace jednotlivých územních celků se od sebe navzájem liší. Tyto rozdíly jsou způsobeny např. územní velikostí, rozdílným výkonem přenesené působnosti,

jinými potřebami občanů daného celku, způsoby zajišťování veřejných statků a služeb apod. Záleží zde hlavně na řídících orgánech konkrétních územních celků, jak jsou schopny vlastní situaci posoudit a na základě toho pak činit rozhodnutí.

Důležitou roli v této oblasti hrají majetkové odbory, které připravují podklady pro rozhodnutí zastupitelstva či rady obce a následně tato rozhodnutí vykonávají. Je důležité jak je

organizačně zajištěna majetková problematika v dané obci, jaké vnitřní předpisy jsou k tomuto účelu vytvořeny a uplatňovány.

- 23 -



1.7 Shrnutí kapitoly Obce získaly po roce 1989 opět svoji právní subjektivitu a ocitly se tak v postavení, které jim

přineslo mnohem větší svobodu. Bylo na ně přeneseno více pravomocí, ale také více

zodpovědnosti za plnění funkcí, jež obce převzaly od státu. Obec jako vlastník majetku vstupuje do nejrůznějších právních vztahů, ve kterých si však musí počínat zvláště obezřetně,

neboť hospodaří s veřejným majetkem, se kterým by mělo být nakládáno v rámci veřejného zájmu obyvatel obce. Samotný výkon vlastnických práv může obec přenést i na jiné subjekty,

které buď jednají jménem obce, nebo jménem daných subjektů. V tomto případě je však pro obec nezbytné správné „ošetření“ těchto vztahů, neboť delegace práv by měla obci pomoci a ne ji situaci komplikovat.

Do kapitoly je také zařazeno krátké ohlédnutí do historie samotné správy majetku. Je nutné podotknout, že s důsledky změn, které proběhly v letech 1949 až 1989, se mnoho obcí stále

potýká a ještě dlouho potýkat bude. Zejména se jedná o znárodnění nemovitého majetku

a diferencovaný způsob evidence vlastnických vztahů. Obec nyní musí pracně ověřovat skutečné vlastnictví „navráceného“ majetku a výsledky pak řádně vypořádat. Je však bezesporu, že majetek má pro obce hned několik důležitých významů. Na druhou stranu je

„smutné“, že mnohé obce majetkové oblasti nepřikládají moc velkou prioritu, a to z důvodů kapacitních možností jak pracovních sil, tak i financí.

- 24 -



2 HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM OBCE Právní úprava hospodaření s majetkem obcí je bohužel nedostatečně obsažena v zákoně o obcích, jsou zde popsány jen základní principy hospodaření. Dosud nedošlo k přijetí

samostatného zákona o majetku územních samosprávných celků. Existuje jen zákon19 upravující majetek státu. Slovenská republika je v tomto ohledu dále, již v roce 1991 byl přijat zákon o majetku obcí20. Tento zákon komplexně řeší majetkovou problematiku obcí,

obsahuje úpravu přechodu vlastnictví na obce a jejich majetkové postavení, postavení organizací obcí, hospodaření s majetkem obce aj.

Kvůli chybějící ucelené právní úpravě se v této oblasti často využívá předpisů, které mají

obecný charakter (jedná se např. o občanský nebo obchodní zákoník). Hospodaření s majetkem obce si však pro svoji povahu vynucuje i „zvláštní“ úpravu, kterou zahrnují například rozpočtová pravidla územních rozpočtů.

I když by obci byla dána komplexní právní úprava týkající se majetku obce, nezaručovalo by

to, že systém hospodaření bude efektivní. Jednotná právní úprava by však částečně zabránila omylům a rozdílným výkladům

právních předpisů, které jsou obcím při hospodaření

s majetkem k dispozici. Záleží hlavně na orgánech veřejné správy, jaké metody použije

a jakými vnitřními předpisy doplní pravidla hospodaření tak, aby zajistili skutečně hospodárné, efektivní a účelné hospodaření se svým majetkem. Prakticky není myslitelné, že by existoval jeden univerzální systém, který by platil pro všechny územní celky, ať už by

se jednalo o malé obce či města nebo kraje. Každý územní celek se nachází v jiné situaci a výkon jednotlivých činností ovlivňují odlišné specifické okolnosti.

2.1 Základní povinnosti hospodaření Přehled základních povinností hospodaření poskytuje § 38 zákona o obcích21. Tato úprava je

přímo zaměřena na majetek obce. Kromě těchto povinností musí však obec dodržovat další Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Zákon č. 138/1991 Zb., o majetku obcí – zákon Slovenské republiky. 21 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. 19

20

- 25 -



předpisy, které platí jak pro fyzické, tak právnické osoby a váží se k majetku. Jedná se např. o předpisy o bezpečnosti práce a technických zařízení nebo předpisy na úseku ochrany kulturních památek.

První klíčovou povinností je využívat majetek účelně a hospodárně v souladu se zájmy

obce a s úkoly, které souvisejí s její zákonem danou působností. Mezi vlastnická

oprávnění jako je právo věci držet a nakládat s nimi patří také právo věci užívat. Toto právo obec opravňuje k použití majetku k tomu, aby mohla plnit své úkoly a poslání.

S majetkem však nemůže být nakládáno libovolně, jeho rozsah a způsob je dán jednak požadavkem účelnosti a hospodárnosti při využívání majetku a jednak požadavkem, aby byl

majetek používán jen v rámci plnění cílů obce. Existuje řada omezení při využívání majetku. Obec jako vlastník se musí při užívání věci zdržet všeho, čím by ohrožovala výkon

práv druhého subjektu. Například nesmí ohrozit sousední stavby, obtěžovat sousedy nadměrným hlukem a prachem, je povinna za určitých podmínek umožnit vstup na pozemek druhé osobě apod. To však byla omezení, která platí pro vlastníky obecně.

Existují ještě omezení, která jsou dána zvláštními právními předpisy a slouží k ochraně veřejného zájmu. Můžeme je rozdělit do tří typů. Za prvé jsou to případy, kdy si zvláštní

povaha věcí vyžaduje souhlas státního orgánu věc využívat22. Dále jsou to omezení v podobě

věcných břemen založených zvláštními právními předpisy 23. Třetím typem jsou omezení, která chrání okolí před škodlivými následky užívání určitých věcí nebo před škodlivými následky určitých živelných událostí24.

Mezi další povinnosti patří péče o zachování a rozvoj majetku. Obec by se tedy měla snažit

uchovat majetek ve stávající podobě a zvyšovat jeho kvantitu a kvalitu, patří sem však i ochrana majetku před zničením, poškozením či odcizením. K tomuto účelu musí být vyvíjeny určité aktivity a činěna určitá opatření.

Např. obec potřebuje souhlas příslušného orgánu k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. 23 Např. obec je povinna strpět, aby osoba provozující určité zařízení nebo vykonávající určitou činnost užívala věc ve vlastnictví obce – např. zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích. 24 Např. zákon č. 199/1985 Sb., o požární ochraně – obci může být zakázáno využívat majetek, který bezprostředně vyvolává nebezpečí vzniku požáru. 22

- 26 -



Údržba hmotného majetku obce je většinou svěřena do rukou jejich zaměstnanců, jen pokud

údržba vyžaduje speciální znalosti, uzavírá obec smlouvu o dílo s příslušnou odbornou osobou. Financování údržby je otázkou rozpočtu obce, u příspěvkové organizace potom otázkou příspěvku zřizovatele na provozní výdaje. Zvláštní požadavky údržby mají převážně

stavby, např. u staveb, které jsou kulturní památkou, může obec ohlášené udržovací práce provést jen na základě písemného sdělení stavebního úřadu. Pokud údržba stavby není řádně prováděna, může stavební úřad nařídit, aby v jím určené lhůtě a za jím stanovených podmínek došlo k nápravě.

K tomu, aby byla zajištěna ochrana majetku obce, je nutné přesně vymezit práva a povinnosti zaměstnanců, kteří s ním hospodaří. Se zaměstnancem je uzavřena smlouva o hmotné

odpovědnosti a ten pak odpovídá za případný vzniklý schodek, který je povinen nahradit v plné výši (pokud se nejedná o společnou odpovědnosti zaměstnanců). Dalším ochranným

prvkem majetku je pojištění. Žádný zákon ho sice neukládá, je však pro obec žádoucí.

Rozhoduje o něm rada obce. Obec je povinna chránit i svá vlastnická práva proti těm,

kteří stojí mimo vlastnickou sféru obce. Obec je oprávněna požadovat vydání věci

ve vlastnictví obce na tom, kdo ji neoprávněně zadržuje, a dožadovat se ochrany proti tomu, kdo neoprávněně do vlastnického práva obce zasahuje.

Obec je povinna vést majetek v evidenci. Evidenci majetku budu věnovat jeden samostatný

oddíl, proto uvedu jen základní fakta. Evidencí se rozumí vést majetek v účetnictví. Zde se

obec řídí zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a vyhláškou Ministerstva financí č. 505/2002 Sb. S účetní evidencí je spjata také inventarizace, tedy zjišťování, zda evidence odpovídá

skutečnosti. Obec je také povinna evidovat nemovitý majetek v katastru nemovitostí, čímž potvrzuje své vlastnictví nemovitosti nebo opravňuje ke „správě“ nemovitosti např. svou příspěvkovou organizaci.

Obec nesmí ručit za závazky fyzických a právnických osob, zákon však uvádí řadu

výjimek25. Obecně platí, že všude tam, kde je obci „povoleno“ ručit za závazky jiných osob,

by měl její ručitelský závazek směřovat k plnění úkolů v rámci její působnosti.

Poslední povinností, která je zde uvedena, je povinnost trvale sledovat, zda dlužníci včas

a řádně plní své závazky. Jedná se zde o majetková práva obce, čili o nehmotný majetek 25

§ 38 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o obcích.

- 27 -



obce. Pokud dlužník nezaplatí pohledávku do doby splatnosti, může obec zahájit fázi uplatňování pohledávky. Nejprve dlužníka jednou až dvakrát informuje o nezaplacení, pokud ani tak nedojde k nápravě, může se obec obrátit na soud. Nechce-li však dlužník

pohledávku přiznanou soudem dobrovolně zaplatit, může obec přistoupit k jejímu vymáhání, kdy je dlužníkovi soudem nařízeno pohledávku zaplatit.

2.2 Nakládání s majetkem Dispozice s majetkem územních samosprávných celků není volná tak, jako je tomu

u soukromoprávních subjektů. Vzhledem k charakteru a poslání územních samosprávných celků je logické, že existují omezení dispozic s jejich majetkem. Obce by se svým majetkem

měly nakládat v souladu se zásadami hospodaření s majetkem, v souladu se strategickými dokumenty, které obce v rámci své samostatné působnosti vyhotovují (např. s územním plánem) a ve veřejném zájmu svých občanů.

Při nakládání s majetkem se obec řídí převážně obecnými předpisy, a to obchodním

a občanským zákoníkem. Existují zde však veřejnoprávní mantinely tohoto nakládání. Tyto mantinely představuje stanovení specifických podmínek uzavírání smluv - jedná se

hlavně o určení, který orgán obce je ke kterému majetkoprávnímu úkonu oprávněn. Obec je povinna jakýkoliv záměr v nakládání s majetkem (ať už se jedná o prodej, směnu, pronájem,

darování nebo poskytnutí jako výpůjčku) zveřejnit, aby měli zájemci možnost se k záměru vyjádřit, vznést připomínky, popř. vznést své nabídky. Zveřejnění se realizuje vyvěšením příslušného záměru na úřední desce obecního úřadu, a to 15 dnů před rozhodnutím příslušného orgánu obce. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný.

Co se týká dispozic s majetkem mezi organizačními složkami obce či příspěvkovými

organizacemi, nedochází zde ke změně vlastníka, ale ke změně organizační složky, jíž byl

majetek svěřen zřizovatelem. Tento typ dispozic není ale právními předpisy upraven

a otázkou je, jakou formu by takový úkon měl mít – zda zápis či smlouva v případě převodu mezi příspěvkovými organizacemi navzájem, nebo příspěvkovou organizací a zřizovatelem.

- 28 -



Převody majetku ve vlastnictví obce lze provádět v rámci obvyklého hospodaření,

podle schváleného rozpočtu radou, v rámci předmětu činnosti organizační složky apod., či jinak, je-li majetek trvale nepotřebný. Ve druhém případě se jedná o převody nad rámec

obvyklého hospodaření. Příspěvková organizace obce není oprávněna převádět majetek darováním. V případě úplatného převodu se cena sjednává zpravidla jako cena obvyklá

v daném místě a čase. V úvahu přichází i možnost bezúplatného převodu z vlastnictví obce do vlastnictví jiné právnické nebo fyzické osoby. K tomuto převodu by mělo docházet zásadně jen tehdy, je-li na bezúplatném převodu veřejný zájem, je-li to hospodárnější než jiný

způsob naložení s věcí (posuzováno např. ve vztahu k nákladům na likvidaci takového majetku), popř. stanoví-li tak právní předpis. I když to právní předpisy nestanoví, mělo by k bezúplatnému převodu dojít až tehdy, neprojeví-li jiné organizační složky obce o nabízený majetek zájem.

Způsob nakládaní s majetkem je také ovlivňován rozhodnutím orgánů, které jsou oprávněny schválit zamýšlené dispozice. Obecně lze shrnout, že o: •

převodu nemovitých věcí rozhoduje zastupitelstvo obce;

•

převodu movitých věcí rozhoduje rada obce (rada ovšem může vyhradit toto

•

poskytnutí věcného daru v hodnotě nad 20 000 Kč u obce rozhoduje zastupitelstvo

•

poskytnutí věcného daru o nižší hodnotě, než je uvedeno v předcházejícím bodě,

rozhodování jinému orgánu – např. starostovi); obce;

rozhoduje rada obce.

Na převod bytů a nebytových prostor se vztahuje zvláštní právní předpis – zákon

č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům.

Dalším typem dispozice s majetkem, při kterém majetek zůstává ve vlastnictví obce, je nájem (jakožto vztah úplatný) a popřípadě i výpůjčka (jakožto vtah bezúplatný). Obec zde

nemá v úmyslu pozbýt své vlastnictví k danému majetku. Na tento typ dispozice se vztahují

obdobná pravidla jako pro převod vlastnictví. Zejména je nutné zdůraznit, že úmysl nájmu

nemovitého majetku podléhá rovněž obligatornímu zveřejnění. Současně by se i zde mělo

uplatnit pravidlo, že pronajmout lze majetek, který je dočasně nepotřebný nebo je-li taková dispozice účelnější než vlastní hospodaření s tímto majetkem. Dále by se mělo jednat - 29 -



o vztahy uzavírané na dobu určitou, která by neměla být příliš dlouhá. Politicko-ekonomické rozhodnutí orgánu v současném složení se totiž nemusí nadále jevit optimálním po změně

politické struktury. O tomto typu dispozice rozhoduje rada obce a i zde má zákonem danou možnost přenést toto rozhodování na jiný orgán (starosta, hejtman, obecní úřad, krajský úřad). Dalším typem dispozice je zastavení nemovité věci, které schvaluje podle hodnoty buď zastupitelstvo nebo rada.

2.3 Nabývání majetku V rámci plnění svých funkcí a úkolů obec potřebuje majetek, o který však v důsledku své činnosti také přichází nebo si povaha věci vynucuje pořízení nového majetku. Tento oddíl je

tedy věnován možnostem obce, které se nabízejí při získávání majetku. Toto nabývání se může uskutečňovat na základě smlouvy, zákona nebo jinými způsoby. 2.3.1 Smluvní nabývání Jak už název napovídá, jedná se o nabývání majetku na základě uzavření smlouvy mezi obcí

a druhou stranou, i když to právní předpisy v určitých případech nepřikazují, měla by být smlouva vždy písemná. Smluvní nabývání můžeme dále rozdělit na úplatné a bezúplatné.

V případě bezúplatného nabývání obec majetek dostává na základě darovací smlouvy.

Darem může obdržet jak nemovitosti, kdy vlastnictví přechází na obec dnem zápisu této skutečnosti do katastru nemovitostí, tak věci movité. Zde se obec stává vlastníkem dnem

uvedeným ve smlouvě nebo dnem převzetí věci. Rozhodnutí o přijetí je zcela v kompetenci zastupitelstva, které se rozhoduje na základě předložených podkladů rady obce, ke kterým přikládá své doporučení či nedoporučení zamýšleného nabytí majetku. V podkladech by

nemělo chybět hodnocení účelnosti a efektivnosti nově nabývaného majetku, způsob jeho využití, včetně případných negativ26, které sebou přijetí nese. Pokud se jedná o darovací smlouvu, jež se týká nabývání movitých věcí včetně peněžních prostředků, rozhoduje o ní rada obce (pokud si toto právo nevyhradí zastupitelstvo).

26

Např. podmínkou darování nemovitosti je uhrazení dluhu s ní spojeného.

- 30 -



Úplatné nabývání majetku by mělo ctít zásadu, že takto získaný majetek bude použit

k činnostem, které souvisejí s plněním úkolů obce, a v rámci zájmu občanů obce. Cena

v tomto případě hraje důležitou roli. Většinou se majetek oceňuje cenou obvyklou,

tzn. takovou, která je běžná v obvyklém obchodním styku. Aby byla zabezpečena efektivnost a hospodárnost využití veřejných financí, existuje systém tzv. zadávání veřejných zakázek, který také usnadňuje kontrolu a brání korupci. Systém upravuje zákon č. 40/2004 Sb.,

o veřejných zakázkách, který stanovuje závazný postup zadavatelů veřejných zakázek

a způsob dohledu nad dodržováním tohoto zákona. Veřejnou zakázkou se rozumí úplatná smlouva uzavřená mezi zadavatelem a vybraným uchazečem, předmětem jsou dodávky,

provedení prací nebo poskytování služeb. Zadavateli jsou potom subjekty, které disponují s prostředky veřejných financí, což platí tedy samozřejmě i pro obce. 2.3.2 Jiné způsoby nabývání majetku Jedná se o nabytí majetku děděním ze závěti, kdy je obec ustanovena jako dědic. Má stejná

práva a povinnosti jako ostatní dědicové, má tedy, mimo jiné, právo dědictví odmítnout.

Majetek obec nabývá dnem zůstavitelovy smrti.

Dalším způsobem je nabývání majetku na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Jde

například o rozhodnutí stavebního úřadu o vyvlastnění, kdy má obec zájem předmět vyvlastnění využít k plnění svého poslání. Předmětem vyvlastnění mohou být jen nemovitosti

a práva k nim. Vyvlastnění je však možné pouze za splnění určitých podmínek – např. pokud cíle vyvlastnění není možné dosáhnout dohodou, vyvlastnit lze jen v zájmu pořízení veřejně

prospěšné stavby, která je schválena v územně plánovací dokumentaci, vyvlastnit lze jen v nezbytném rozsahu a za peněžní náhradu.

O nabytí majetku může také rozhodnout příslušný soud. Jde o situaci, kdy na pozemku

ve vlastnictví obce někdo zřídil neoprávněně stavbu a v zájmu obce není odstranění této stavby. Na základě rozhodnutí soudu tedy stavba přechází do vlastnictví obce, avšak děje se tak za určitou náhradu.

- 31 -



2.4 Evidence majetku 2.4.1 Účetní evidence Jak už jsem výše uvedla, jednou z povinností obce při hospodaření s majetkem, je vést majetek v účetní evidenci a provádět jeho inventarizaci. Obec stejně jako jí zřízená

příspěvková organizace jsou samostatnými účetními jednotkami. Organizační složky obce

však samostatnými účetními jednotkami nejsou (na rozdíl od organizačních složek státu) a spadají do účetní evidence obce.

Účetní jednotky se řídí zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Tento zákon umožňuje Ministerstvu financí vydávat prováděcí předpisy k účetnictví formou vyhlášek. V případě obcí platí vyhláška č. 504/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými

celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu. K jednotlivým vyhláškám vydalo Ministerstvo financí České účetní standardy, které obsahují

metodické pokyny k jejímu používání. Pro obec jsou závazné České účetní standardy č. 501 až 522.

Účetnictví se vede za jednu organizační jednotku jako celek a vede se po celou dobu existence

organizační jednotky. Obec i organizační složka mohou pověřit vedením svého účetnictví jinou právnickou osobu. Obce, díky odlišné povaze plnění svých úkolů, mají také specifické vedení účetnictví. Způsob účtování ovlivňuje hospodaření podle rozpočtu. Příjmy a výdaje jsou sledovány odděleně v povinném členění podle rozpočtové skladby. Účetní evidence vybraných druhů majetku

O dlouhodobém majetku se účtuje v účtové třídě 0. Jedná se o pořízení jak hmotného,

tak i nehmotného majetku, o poskytnutých zálohách na něj, o oprávkách a o jeho vyřazení z evidence. Dlouhodobý nehmotný majetek se zde člení na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, drobný dlouhodobý nehmotný majetek. Dlouhodobý

hmotný majetek má toto členění: stavby, samostatné movité věci a soubory movitých věcí,

pěstitelské celky trvalých porostů, základní stádo a tažná zvířata, drobný hmotný majetek

a ostatní dlouhodobý hmotný majetek. Obce nemají povinnost odepisovat dlouhodobý majetek. Mají-li však zájem na dobrém hospodaření, musí počítat se zdroji pro obnovu investic. Jiné je to s odpisy v hospodářské činnosti, případně v situaci, kdy vybudovaný objekt - 32 -



bude vložen do obchodní společnosti. Dále dlouhodobý majetek účetně odpisují příspěvkové organizace obcí.

O krátkodobém majetku neboli zásobách se účtuje v účtové třídě 1. Jde o materiál, zásoby

vlastní výroby a o zboží. Účtování krátkodobého finančního majetku se věnuje účtová třída 2. Zde jsou k dispozici účty cenných papírů, pokladna, bankovní účty a ceniny. Inventarizace

Předpokladem kvalitní péče obce o svůj majetek je i pravidelná inventarizace majetku. Účetní

jednotky jsou povinny provádět inventarizaci k okamžiku, ke kterému sestavují řádnou

nebo mimořádnou účetní závěrku. Jedná se o srovnání skutečného stavu majetku se stavem evidenčním, zjištění případných inventarizačních rozdílů a o vypořádání těchto rozdílů.

Výsledkem inventarizace majetku by měl být seznam majetku – tzv. pasport majetku27,

který by měl obsahovat následující informace: •

identifikační údaje, které obsahují název majetku (např. pozemek, budova), stručnou

•

lokalizační údaje, tzn. místo, kde se majetek nachází;

•

charakteristiku majetku a jméno osoby, která za majetek odpovídá;

vlastnické vztahy, které se týkají daného majetku. Jedná se o vyjasnění, zda je obec vlastníkem či jen uživatelem majetku, popř. jaké jiné osoby se podílejí na správě majetku,

zda je či není na majetek uvaleno věcné břemeno atd. •

cena majetku - při oceňování majetku se postupuje dle příslušného zákona28;

•

technické parametry, údaje o způsobu a množství potřebné údržby, o plánovaných

•

údaje o způsobu využití majetku;

•

opravách a o dalších nezbytnostech, které si povaha majetku vyžaduje;

ekonomické parametry, které jsou pro správné hospodaření s majetkem obzvláště důležité, jedná se o vyčíslení nákladů a výnosů, které s sebou majetek nese, způsob správy majetku apod.;

•

27 28

údaje o pořízení pasportu, uvedení osoby odpovědné za správnost vyhotovení, příslušné podpisy.

PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004. Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.

- 33 -



V současné době však proces pasportizace ve většině obcí probíhá jen s velkými obtížemi,

pokud vůbec probíhá. Pro obec by bylo samozřejmě ideální, kdyby měla přehled o veškerém majetku, který vlastní, a mohla by ho tak lépe využívat. Problém, proč se tak neděje, tkví v tom, že většina obcí nedává průběžné terénní inventarizaci nemovitého majetku prioritu. Důvodem je strach před nesouladem skutečnosti s majetkovými listinami po uplynutí období, kdy se obec po léta nestarala o aktualizaci vlastní evidence majetku. 2.4.2 Evidence v katastru nemovitostí Obec má ze zákona29 povinnost registrovat svůj nemovitý majetek v katastru nemovitostí30.

Evidence nemovitostí musí být v souladu s údaji v katastru. Na obecním úřadě se majetek eviduje podle jednotlivých katastrálních

území a podle jednotlivých druhů nemovitostí.

K nemovitostem obcí se do katastru zapisují zejména vlastnická práva obce, správa majetku, která opravňuje příspěvkové organizace zřízené obcí hospodařit se svěřeným majetkem, a oprávnění obce odpovídající věcnému břemeni.

2.6 Rozpočet obce Hospodaření s majetkem se uskutečňuje odděleně na bázi stálých a oběžných aktiv, tedy

v principu věcí a nehmotného majetku na jedné straně a peněz na straně druhé. Provázanost obou systémů je však evidentní. Rozsah hospodaření každé obce je určován velikostí a strukturou majetku a způsobem, jak je s ním nakládáno. Z hlediska řízení hospodaření je

podstatnější řízení peněžního toku, jehož prostřednictvím se ovlivňuje požadovaná práce,

rozsah a kvalita majetku města. Územní samospráva využívá svého rozpočtu jako nástroje zabezpečování veřejných statků a své vlastní činnosti. Znakem „zdravého“ hospodaření je

udržování a zvětšování majetku. Z toho plyne, že základním kritériem dobrého hospodaření

územního samosprávného celku není jen vyrovnaný rozpočet, ale také rozšířená (reprodukovaná) majetková základna.

Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR. Katastr nemovitostí = soubor údajů o nemovitostech ČR, zahrnuje jejich soupis a popis, geometrické a polohové určení, vlastnická práva s nimi spojená. 29 30

- 34 -



Rozpočet obce můžeme chápat jako31: •

decentralizovaný peněžní fond, ve kterém se koncentrují různé druhy veřejných

příjmů. Tyto příjmy se pak rozdělují a používají na financování veřejných statků, které mohou být zajišťovány jak na úrovní veřejného tak i soukromého sektoru.

• • •

bilance příjmů a výdajů za rozpočtové období;

finanční plán, podle kterého se v rozpočtovém období hospodaří; nástroj prosazování cílů obecní politiky.

Tabulka č. 1: Struktura rozpočtu obce PŘÍJMY

STRUKTURA ROZPOČTU

Běžné: daňové - svěřené daně (daň z nemovitostí) - sdílené daně (část: DPFO, DPPO, DPH) - místní poplatky - správní poplatky nedaňové - poplatky za služby - správní poplatky - příjmy z pronájmu majetku - příjmy od organizačních složek a příspěvkových organizací - zisk obecních podniků - dividendy z akcií, přijaté úroky dotace - transfery - účelové, neúčelové

VÝDAJE Běžné - neinvestiční: - mzdy a platy - povinné pojistné za zaměstnance - materiálové výdaje - energie - nájemné - sociální dávky - výdaje na municipální podniky - placené pokuty - placené úroky - ostatní (poskytnuté dary apod.) - dotace vlastním organizačním složkám a jiným subjektům - příspěvky příspěvkovým organizacím - výdaje na sdružování finančních prostředků

Kapitálové: - příjmy z prodeje majetku - nemovitého a movitého dlouhodobého majetku - příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů - kapitálové dotace - transfery - účelové, neúčelové - přijaté úvěry - příjmy z emise komunálních obligací - přijaté splátky půjček

Kapitálové - investiční: - výdaje na pořízení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku - výdaje na nákup cenných papírů - výdaje na kapitálově poskytnuté dotace organizačním složkám a různým subjektům - výdaje na investiční příspěvky příspěvkovým organizacím výdaje na investiční půjčky poskytnuté různým subjektům - splátky úvěru

Ostatní

Ostatní

Zdroj: PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy.

31

PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004.

- 35 -



Rozpočet obce obsahuje: •

příjmy a výdaje spojené s činností samosprávy i související s výkonem státní správy

•

finanční vztahy k podnikatelským subjektům, na straně příjmů jde o například

v rámci přenesené působnosti;

o daně, které podnikatelé platí, a na straně výdajů jde například o dotace soukromým podnikatelům poskytnuté obcí;

•

finanční vztahy k ostatním obcím, kdy více obcí společně zajišťuje některé veřejné

•

finanční vztahy ke státnímu rozpočtu a ke státním fondům, tyto vztahy se

•

finanční vztahy k ostatním subjektům.

statky;

převážně uskutečňují prostřednictvím dotací ze státního rozpočtu a ze státních fondů;

Soubor činností, které souvisejí se sestavováním, projednáváním, plněním a kontrolou realizace rozpočtu se souhrnně označuje jako rozpočtový proces. Návrh rozpočtu sestavuje

zpravidla finanční výbor obecního úřadu. Rozpočet obce schvaluje zastupitelstvo. Návrh musí

být zveřejněn nejméně 15 dnů předem, aby se k němu mohli vyjádřit občané. Obecní

zastupitelstvo odpovídá za hospodaření s rozpočtovými prostředky obce, a proto plnění rozpočtu průběžně kontroluje. V situaci nedostatku finančních prostředků během roku je možné využít tzv. rozpočtová opatření, což je především přesun prostředků mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu.

Ekonomové vedou diskuse o tom, za jakých podmínek je možno připustit deficitní rozpočet. Shody se dosáhlo v tom, že by rozhodně nemělo jít o deficit běžného rozpočtu. Názory se

však velmi různí na deficit kapitálového rozpočtu, z něhož se financují investice. Tato otázka

by se mohla zjednodušit následovně: Co je lepší, nejdříve našetřit a potom investovat, nebo vzít úvěr, hned investovat a potom splácet úvěr? Obecná odpověď, která nepřihlíží k místním specifikům, není vhodným řešením.

Orgány obce musí mít jasnou investiční strategii, zřetelné priority podložené znalostí preference obyvatel. A proto i pořadí uskutečňování jednotlivých investic by mělo být

alespoň rámcově obsahem přijaté strategie rozvoje. To znamená, že je žádoucí dosáhnout konsensu mezi zastupiteli a politickými stranami, zda je např. nejdříve potřebná stavba vodovodu, kanalizace či stavba hřiště či bazénu. Jen za této situace lze udržet stabilitu rozpočtu, neboť realizace náročných projektů může přesáhnout dobu volebních období. - 36 -



Za normálních okolností, pokud nedojde k nepředvídatelným událostem (povodně apod.), nelze priority měnit ze dne na den a zastavovat rozestavěné objekty bez negativních dopadů na rozpočet i život obce.

Většina obcí a jejich orgánů hospodaří s majetkem uvážlivě, dává přednost spíše nájmům

před prodejem a svou aktivitou majetkovou základnu obcí zvyšuje. Obce investovaly zejména

do dlouhodobého hmotného majetku, např. do výstavby nové infrastruktury, jako jsou vodovody, kanalizace, čističky odpadních vod apod. Bohužel se však ukazuje, že ne vždy se zastupitelstva některých obcí rozhodla racionálně.

2.7 Majetek statutárních měst Majetkové otázky ve městech se zvláštním postavením, v tzv. statutárních městech mají

specifické řešení. Statutárními městy jsou: Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava,

Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná a Mladá Boleslav. Jednou z výsad statutárních měst je možnost členit své území na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy.

Územně členěná statutární města uspořádají své vnitřní poměry ve věcech správy města obecně závaznou vyhláškou (statutem). Statutem stanoví majetková vymezení, pravidla

hospodaření a související oblasti; zdroje peněžních příjmů městských obvodů a městských

částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti;

způsob projednání územně plánovací dokumentace města a programu rozvoje města s městskými obvody a městskými částmi; majetek města, který se svěřuje městským obvodům

a městským částem, a rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí při nakládání s tímto majetkem a při výkonu s tím souvisejících práv; rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky.

Statutární město může statutem, v rámci samostatné působnosti, pověřit městský obvod

nebo městskou část následujícími úkoly: schvalování programu rozvoje městského obvodu - 37 -



nebo městské části, rozhodování o majetkoprávních úkonech uvedených v § 133 odst. 1 zákona o obcích a zřizování trvalých a dočasných fondů městského obvodu a městské části.

Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze městskému obvodu nebo městské části odejmout za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit podle zvláštního právního předpisu

nebo se souhlasem městského obvodu nebo městské části. Svěřenou věc lze odejmout též v případě, jestliže městský obvod nebo městská část při nakládání s touto věcí porušuje právní předpisy a neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené statutárním městem, která nesmí být

kratší než 60 dnů. O odejmutí věci svěřené městskému obvodu nebo městské části z vlastnictví statutárního města rozhoduje zastupitelstvo statutárního města.

Statutární město může svěřit statutem, za podmínek v něm stanovených, rozhodování zejména o těchto majetkoprávních úkonech: •

převod a zastavení nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních

•

převod a zastavení movitých věcí a práv;

• • •

zákonů z majetku města svěřeného městskému obvodu nebo městské části; postoupení pohledávek;

vzdání se práva a prominutí pohledávky;

uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí výpůjčky,

o poskytnutí dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení;

• • • • • •

peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob;

majetková účast na podnikání jiných právnických osob; dohody o splátkách;

uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčkách;

poskytování věcných a peněžitých darů fyzickým a právnickým osobám;

poskytování dotací občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným

právnickým nebo fyzickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí.

- 38 -



2.8 Shrnutí kapitoly Hospodaření s majetkem obce v souladu se základními principy stanovenými právními

předpisy, ještě neznamená, že hospodaření bude současně i hospodařením efektivním. Právní

předpisy ponechávají poměrně velký prostor pro vytvoření vlastního vnitřního systému efektivního hospodaření.

Možnosti dispozic s majetkem a způsoby evidence majetku

se samozřejmě uskutečňují

dle příslušných právních předpisů. Mimo to si obce mohou vytvořit své vlastní pokyny,

které budou konkrétněji řešit postup realizace dispozice či evidence pro jednotlivé charaktery

majetku. Tato skutečnost je spíše běžná ve větších městech s objemnější majetkovou základnou. Za úvahu jistě stojí otázka vytvoření systému obecných postupů pro situace, které jsou pro obce více méně společné. Systém by jistě vyřešil řadu problémů, se kterými se

potýkají především malé obce v důsledku nedostatku zkušeností a odbornosti pracovníků. Systém by měl mít však jen doporučující charakter a záleželo by na obci, zda tohoto systému využije.

Problematika majetku statutárních měst je do této kapitoly zařazena záměrně, protože v praktické části práce bude analyzována majetková situace statutárního města Brna.

- 39 -



3 SPRÁVA MAJETKU OBCE U správy majetku obce vyvstává otázka, zda orgán veřejné správy bude chtít na správu majetku uplatňovat přímý vliv nebo zda založí organizační složku, příspěvkovou organizaci

nebo zřídí obecně prospěšnou společnost nebo založí obchodní společnost, popř. zda zvolí

dodavatelské zajištění této své potřeby. Při rozhodování je potřeba uvážit, zda půjde o činnost

ziskovou či neziskovou a to, nakolik bude daná činnost závislá na rozpočtu obce. Každou variantu je třeba zhodnotit z ekonomického i právního hlediska. Hodně záleží i na odborných a organizačních schopnostech daného majetkového odboru.

V případě založení obchodních společností územními samosprávnými celky je potřebné zajistit dobré kontrolní a informační mechanismy, neboť funkci společníka společnosti zde vykonává rada. Doporučuje se také, aby obec uzavírala se společností smlouvy

o vykonávaných činnostech, zpravidla na jeden rok nebo s možností aktualizace

prostřednictvím dodatků tak, aby bylo možné reagovat na aktuální vývoj potřeb obce nebo např. potřebu změny cen atd. Zpravidla obec vyhotovuje i objednávku na příslušný rok, jejíž

obsah je současně i podkladem pro rozpočet obce. To přispívá k lepší transparentnosti. Je vhodné řešit i vztah obce a obchodní společnosti – systém informování, porady apod.

Vhodné je posuzovat efektivnost správy majetku i z pohledu subkontraktace. Smyslem

subkontraktace je zavedení konkurence a snižování nákladů činností tím, že se provede

konkurenční nabídkové řízení pro dané služby. Orgány veřejné správy potom soutěží s firmami soukromého sektoru. Takto zavedená konkurence může zajistit nízké ceny kontraktů, a tak zajistit i úspornost a efektivnost.

3. 1 Metody managementu v majetkové oblasti Výběr vhodné metody managementu může přispět k systémové a koncepční správě majetku. Dnes se nejvíce hovoří o projektovém managementu a facility managementu. Svůj význam

- 40 -



má i řízení rizik a krizový management. Při přechodu na tento typ správy majetku je nutné se vypořádat s následujícími etapami 32: •

analytická část, tj. inventarizace stávajících podkladů o majetku nemovitém

•

koncepce a strategické plánování se stanovením dlouhodobých cílů. Správa majetku

a movitém, jejich verifikace a doplnění o chybějící podklady;

pracuje s horizontem plánu životnosti objektů (tj. obvykle 60 – 80 let). Současný stav pasportizace a dostupných podkladů umožňuje odbornou práci v plánovacím

horizontu pouze asi 10 let. V praxi se však často vyskytuje majetková politika na konkrétní čtyřleté volební období, což je samozřejmě velmi krátká doba; •

realizační část, která zahrnuje konkrétní kroky na střednědobém a operativním plánu rozvoje materiálně technické základny, přípravnou a realizační fázi investiční výstavby;

•

užívání akcí realizovaných v příslušných plánech reprodukce majetku spojené

s monitorováním a hodnocením předchozích kroků až po dobu opotřebení

a likvidace majetku.

Základní pracovní metodou koncepčního managementu majetkové politiky je multidisciplinarita. Za základní dokumenty v tomto směru lze pak považovat: •

dlouhodobá koncepce rozvoje úseku veřejných služeb obcí (zdravotnictví, dopravy,

•

dlouhodobý strategický plán reprodukce majetku (nad 10 let);

• • •

vzdělávání, sportu, bydlení atd.);

střednědobý program reprodukce majetku na 5 – 10 let; programové prohlášení obce;

návrh ročního prováděcího plánu reprodukce majetku s rozlišením na akce, které budou hrazeny z provozních prostředků (např. opravy a údržba), a na akce hrazené z investičních prostředků.

Důležitou podmínku pro tvorbu koncepce a strategie v oblasti majetkové politiky představuje sladění potřeb reprodukce majetku, která byla zjištěna na základě pasportizace a ohodnocení

stavebně technického stavu majetku, s politickými představami zastupitelstva. Protože rozhodování o podobě, objemu, užití apod. spočívá na bedrech zastupitelstva (jehož členové jsou v podstatě laici volení svými občany), mělo by tak činit na základě odborných podkladů.

32

VODIČKA, K. Majetková politika měst a krajů – metody managementu. Veřejná správa, 2004, č. 10, s.15.

- 41 -



Podklady jsou k tomuto účelu vypracovány

autorizovanými osobami, které dané

problematice rozumí, zastupitelstvo musí také vycházet například z demografických

a koncepčních podkladů. Využitelná je řada koncepcí z oblasti životního prostředí, dřívější

plány vztahující se k dopravní a energetické či vodohospodářské infrastruktuře, koncepce rozvoje vzdělávání atd.

3.1.1 Facility management Tento obor je v České republice poměrně nový a často bývá zúženě považován pouze

za systém pro správu budov. Šířeji Facility Management (FM) definuje IFMA33: „Metoda,

jak v organizacích vzájemně sladit pracovníky, pracovní činnosti a pracovní prostředí, které v sobě

zahrnuje

principy

obchodní

administrativy,

architektury,

humanitních

a technických věd."34 Světové studie IFMA ukazují, že při důsledném zavedení nástrojů

pro Facility Management lze docílit až 30 % úsporu provozních nákladů a 40 % prostorovou úsporu. Jinak lze Facility Management prezentovat jako obor, který optimalizuje podpůrné procesy ve společnostech s ohledem na typ organizace.

Oblast, kterou se FM zabývá je poměrně široká. Mezi podpůrné činnosti můžeme zařadit správu budov, správu majetku, využívání prostor, plánování rekonstrukcí a stěhování, úklid,

údržbu, stravování, dopravu, poštu, kopírovací služby atd. Tyto činnosti jsou chápány pouze jako podpůrné, ačkoliv se svými náklady a výsledky významně podílejí na celkovém hospodaření organizací, a jejich optimalizaci a řízení není často věnována náležitá pozornost.

Facility Management může být využit nejen v rámci průmyslových podniků, obchodních center, finančních institucí, ale také v rámci organizací veřejné správy. Smysl Facility

Managementu spočívá ve vytvoření konsultačních týmů a v zajištění důkladné analýzy všech činností a procesů probíhajících v dané organizaci. Konečným cílem je vytvoření takových

procesů, pomocí nichž pracoviště a pracovníci podají nejlepší výkony a v konečném důsledku

přispějí k celkovému úspěchu organizace. Už i v České republice existují firmy, které se

zaměřují na poskytování služeb FM, pro představu je v příloze č. 1 uveden přehled poskytovaných výkonů společnosti C - FACILITY MANAGEMENT s. r. o.

33 34

IFMA = mezinárodní organizace facility managementu (International Facility Management Association). IFMA Česká republika. Facility management [online].c 2004. [cit 2.2.2006]. Dostupné z: .

- 42 -



Tabulka č. 2: Facility management Hlavní přínosy Facility Managementu Redukce provozních nákladů

Snížení prostorových nároků

Strategický přehled pro plánování

Zpřesnění účetnictví a inventarizace

Rozdělení nájemného a odpisů

Optimalizace prostředků

Přesná adresace nákladů

Hlavní úkoly Facility Managementu Strategické a taktické plánování zařízení a vybavení

Financování zařízení a vybavení

Výběr, nájem a správa nemovitostí

Výběr nábytku, zařízení a externích služeb

Výstavba, rekonstrukce a stěhování

Zdraví, bezpečnost, ochrana

Měření a řízení kvality prostředí

Architektura, inženýring

Prostorové plánování a řízení

Provoz budov, údržba a správa

Dohled na obchodní služby (kopírování, doprava, úklid, stravování)

Telekomunikace

Životní prostředí

Stanovení organizačních pravidel a postupů

Zdroj: C-FACILITY MANAGEMENT. Dostupné z:< http://www.c-fm.cz/cfm-facility-management.asp>.

Metodou FM se postupuje krok po kroku, po jednotlivých modulech tak, jak to vyžaduje

praxe35. Pro obecní správu se jeví jako nejvýhodnější zahájit práce od níže uvedených

modulů: • •

35

Správa ploch je základní minimální modul

Modul CAD přímo propojený s tabulkovými, textovými, i fonetickými programy (syntetickým hlasovým programem)

technologickými

VODIČKA, K. Majetková politika měst a krajů – metody managementu. Veřejná správa, 2004, č. 10.

- 43 -


• • • • • • • •


Správa klíčů nahrazuje stávající ručně vedené seznamy, eviduje ztráty, odpovědnosti, přístupová práva

Správa nájmů je osvědčeným modulem pro zajišťování plateb, vystavování faktur účtování nájmů Požární technika – tento modul sleduje umístění hasících přístrojů a různých typů hlásičů a čidel Správa únikových cest – je důležitým modulem k signalizaci uzamykání, otevírání, sledování na těchto komunikacích

Úklidové služby – modul, který sleduje a vyhodnocuje činnost úklidových čet a jejich efektivitu, obdobně lze napojit domovnické služby Správa stěhování – sleduje rozmístění a optimalizaci pracovišť

Správa místností – plánuje využívání konferenčních a návštěvních místností včetně přípravy techniky Odpadové hospodářství, kalendářní termíny, historie atd.

Základní nejmenší jednotkou, pro kterou lze správní akce provádět, je objekt, který

představují např. stavby, budovy, dopravní prostředky, zdravotnické přístroje, inventář a vybavení. U tohoto konkrétního objektu se sledují a plánují náklady, pozornost se věnuje také plánované i skutečné životnosti objektu, přiřazují se mu technické a jiné parametry, vše

lze navázat na evidenci majetku. K jednotlivým objektům lze plánovat a provádět prohlídky, při kterých se zjišťuje jejich opotřebení. Facility manažer

Pokud bychom hovořili o použití metod FM v organizacích veřejné správy, konkrétně

v obcích a krajích, měl by být celý proces strategického řízení správy majetku svěřen do rukou kvalifikovaných osob s příslušnou odbornou způsobilostí. Facility manažer se zabývá dynamickým digitálním modelováním procesů opotřebení stavebních konstrukcí, které slouží

k výpočtům pro dlouhodobé plány oprav a údržby. Má především zásluhu na tom, že objekt bude dostatečně flexibilní.

- 44 -



3.1.2 Projektové řízení Další metodou managementu, která se využívá v oblasti správy majetku, je projektové řízení.

Slovo „projekt“ má pro různé profesionální skupiny odlišný význam. Často je projekt označován jako složka dokumentace, podle které se něco bude dělat, nebo se uvádí, že projekt je vlastně každý nový výrobek, který zavádíme, ale nic jiného.

Celkový význam tohoto slova lze shrnout takto: „...jedinečná soustava činností směřujících k předem stanovenému a jasně definovanému cíli, která má určený začátek a konec,

která vyžaduje spolupráci různých profesí, váže jejich kapacity a jejich úsilí a využívá

(případně spotřebovává) pro vytvoření cílových výstupů informace, materiál, peníze, schopnosti a dovednosti zúčastněných lidí.“ 36

Obrázek znázorňuje, že projekt je jednorázová transformace vstupů (informace, prostředí, materiál, peníze, schopnosti a dovednosti zúčastněných lidí) na výstupy – cílové produkty –

za pomocí vývojových činností, uspořádaných do etap, kroků a úkonů a koordinovaných řídícími činnostmi.

Obrázek č. 1: Schéma projektu

Zdroj: STANÍČEK, Z. Řízení projektů.

Řízení projektů je soubor modelů, metod, postupů, nástrojů a technik pro plánování a řízení

realizace složitých projektů. Mezi jeho specifika patří existence vysoké míry nejistoty, přesné definování začátku i konce projektu, pružná organizační struktura. Při řízení projektů se sledují důležité charakteristiky projektu, jako je rozsah, čas, náklady, kvalita, zdroje, rizika projektu atd. Používají se i odpovídající analýzy zaměřené na některé z těchto charakteristik. 36

STANÍČEK, Z. Řízení projektů. Časopis IT systém, 2002, č. 12, s.12

- 45 -



Jak je výše uvedeno, projekt má definován svůj začátek a konec a v rámci svého životního

cyklu prochází různými fázemi. Pro každou fázi je vhodné si určit vstupy, procesy, klíčové

činnosti, zlomové okamžiky a výstupy. Na rozhraní každé etapy se definuje a vyhodnocuje kvalita výstupních informací pro další etapu. Počet fází se může lišit, zde jsou uvedeny čtyři základní: •

fáze koncepční představuje analýzu problému s variantami možných řešení.

Identifikují se potřeby a cíle, připravuje se potenciální tým, stanovuje se strategie, hodnotí se úroveň rizika, odhadují se požadavky na zdroje. Tato počáteční fáze by

měla vyústit ve studii proveditelnosti, která stanoví cíl, navrhne zásadní postup řešení a zhodnotí požadované zdroje. Dává odpověď na otázky typu: Kdo je odpovědný? Kdo bude zapojen? apod. •

fáze plánu spočívá v detailním vyhotovení plánu projektu pro navrhovaný výstup. Vytváří se model projektu např. ve formě síťového grafu, připravuje se vhodná organizační struktura. Vybírají se vhodní dodavatelé apod.

•

fáze realizace se vyznačuje řízením a kontrolou projektu. Řízení probíhá na základě

plánu a sledují se odchylky od tohoto plánu. Při zjištění případných nedostatků se přijímají vhodná korekční opatření.

•

fáze předání završuje životní cyklus projektu předáním realizovaného výstupu uživateli V této fázi je výstup spouštěn do provozu a testován.

Projektové řízení je způsob řízení pomocí projektů. Jde o vysoce účinný nástroj řízení změn, komplexní koncepci efektivního dosahování projektových cílů, která umožňuje manažerům

dosáhnout odpovídající kvality výstupu s minimálními nároky na čas a ostatní zdroje.

Při řešení problémů řešitelským týmem se využívá synergie, tzn. že dochází k synergickému efektu, kdy výkon týmu je vyšší než souhrn výkonů jednotlivců, kteří by řešili problém

izolovaně. U správy obecního či krajského majetku zahraniční zkušenosti hovoří až o 30 – 40 %37 úsporách.

Abychom mohli projekt považovat za úspěšný, musí splňovat svůj cíl ve třech dimenzích:

věcně (CO se má udělat), časově (KDY se to má udělat) a nákladově (ZA KOLIK se to má udělat), jedná se o tzv. trojimperativ projektu.

37

VODIČKA, K. Majetková politika měst a krajů – metody managementu. Veřejná správa, 2004, č.10.

- 46 -



Projektový manažer

Projektový manažer má odpovědnost za projekt jako celek, plánuje, organizuje a koordinuje

práce, odpovídá za výběr pracovní skupiny apod. Správná volba osoby na pozici projektového

manažera je podmínkou úspěšnosti řízení projektu. Otázkou zůstává, jaký typ projektového manažera zvolit, zda technický či manažerský. Dle docenta Fialy 38 je výhodnější preferovat

manažerské schopnosti, umění vyjednávání a komunikace. Schopnost plně využívat lidské zdroje je důležitější, než rozumět technickým komplikacím projektu.

3.2 Majetková politika Majetková politika je velmi důležitou, často však částečně podceňovanou, stránkou života obce. Hospodaření a správa majetku, zvláště pak nemovitého majetku, má dlouhodobější

charakter. Ve většině případů přesahuje volební období, na které jsou voleni zastupitelé měst

a obcí. Proto je zde nezbytné, aby obce jasně definovaly své střednědobé a dlouhodobé strategické priority. Existuje k tomu prostý důvod. Aby obec mohla zajistit svůj trvalý a plynulý rozvoj v budoucnu, musí počítat s tím, že bude pro tento rozvoj (ať už se jedná

o rozšíření sociálních služeb pro občany nebo vybudování nových podnikatelských zón v obci) potřebovat pozemky, budovy a jiné majetkové skutečnosti. Obce proto pro své území

zpracovávají strategickou dokumentaci, jedná se o program rozvoje obce, územní plán obce, regulační plán, cenové mapy, střednědobý rozpočtový výhled apod.

Smyslem programu rozvoje obce je v rámci priorit rozvoje definovat také dlouhodobější,

významnější a zpravidla investičně zajišťované záměry obce. Vytvořený program samozřejmě neplatí jednou provždy, má-li být funkční, musí být pravidelně aktualizován a jeho časový horizont posunut. Současně, protože se jedná o program obce, je významné, aby byl nejen připravován za spoluúčasti občanů, ale také aby byl zveřejněn a prezentován.

Územní plán obce je nástrojem pomocí něhož se určuje rozvoj celého správního území obce.

Z územního plánu vycházejí regulativy, které se vyhlašují formou obecně závazné vyhlášky.

Uzemní plán má nepochybně také dlouhodobější charakter. Musí vyjadřovat funkční využití území tak, aby vytvářelo podmínky pro fungování složitého organismu, jakým obec

38

FIALA, P.: Projektové řízení, modely, metody, analýzy. Praha: Profesional Publishing, 2004, s. 21.

- 47 -



nepochybně je. Z územněplánovací dokumentace pak vyplývá, na kterých katastrálních

pozemcích obec do budoucna uvažuje zajišťovat služby pro obyvatelstvo, která prostranství budou “veřejná” apod. Územní plán obce se veřejnoprávně projednává, a to jak s občany obce

a vlastníky nemovitostí, tak i s dotčenými orgány státní správy. Ty v procesu pořizovaní územního plánu hájí veřejné zájmy podle zvláštních předpisů.

Regulační plán se vytváří následně po územním plánu obce, resp. pro ty části obce,

které jsou historicky cenné nebo kde se předpokládá rozsáhlejší výstavba či přestavba. Příjmy

z majetku, zejména nemovitého, výrazně ovlivňuje způsob oceňování. Nákup nemovitostí má

zase vliv na výdajovou stránku rozpočtu. Ocenění staveb je podmíněno jejich technickým stavem, vybaveností, stářím budov, polohou a samozřejmě nabídkou a poptávkou. Ocenění

půdy je ovlivněno její omezeností, polohovou rentou, účelem, ke kterému slouží apod. K ocenění stavebních pozemků se využívají cenové mapy. Cenová mapa dává lepší obraz

úvahám, zda případně prodávat a nakupovat pozemky a jak ocenit tuto část obecního majetku. Cenové mapy zpracovávají obce a zveřejňují obecně závaznou vyhláškou.

Pro adekvátní rozhodnutí zastupitelstva v majetkové oblasti sehrává důležitou roli též rozpočtový výhled. Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech

a výdajích, zejména dlouhodobějších závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách vyplývajících z časově a finančně náročných investičních akcí, o potřebách reprodukce majetku apod.

Kromě těchto dokumentů se doporučuje u velkých obcí resp. měst s rozsáhlejším majetkovým

vlastnictvím zpracování koncepce využití obecního majetku. Koncepce zahrnuje část analytickou a projektovou. V analytické částí se pomocí věcného auditu zjišťuje reálný stav majetku ve vlastnictví obce i jejich organizací. Výstup analýzy slouží k případné restrukturalizaci majetku. Ta je obsahem projektové části, která obsahuje jednotlivá variantní řešení restrukturalizačního procesu.

Koncepce by měla samozřejmě korespondovat se všemi jmenovanými dokumenty a současně sloužit jako iterativní podklad pro jejich aktualizaci. Nemusí vždy jít o koncepci pokrývající

komplexně celý majetek, ale také o dílčí koncepce řešící jen vybrané segmenty, např. majetek technické infrastruktury, dopravní infrastruktury, bytový fond, majetek sportovní, majetek - 48 -



v oblasti kultury apod. Realizace koncepce by měla napomoci najít dlouhodobě udržitelný a efektivní způsob nakládání s majetkem.

3.2.1 Zastupitelstvo obce a majetkoprávní úkony Výše uvedené dokumenty jsou nepostradatelné pro správné rozhodování zastupitelstva. Hospodaření s majetkem je svěřeno zastupitelstvu obce. Pro každý kolektivní orgán je

výhodnější vyjádřit svou shodu v názorech formou písemného materiálu, na základě studia analýz a prognóz, porovnáním dostatečných statistických řad, s přihlédnutím k dlouhodobým

vizím a záměrům, ve kterých jsou vyjádřeny vzájemně související řešení, než rozhodovat o jednotlivostech.

Rozhodování o majetku obce, majetkoprávních úkonech a souvisejících úkolech je ve výlučné pravomoci zastupitelstva. Zastupitelstvu obce je v této oblasti vyhrazeno: •

schvalovat program rozvoje obce;

•

schvalovat územní plán obce a regulační plán a vyhlašovat jejich závazné části obecně

•

schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce;

•

závaznou vyhláškou;

zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce;

•

zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich

•

rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské

zřizovací listiny;

listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách;

•

delegovat zástupce obce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c) zákona o obcích, na valnou

•

navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec

•

navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic

•

rozhodovat o nabytí a převodu nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí

hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast; majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání; obce a o slučování obcí;

podle zvláštních zákonů, převodu bytů a nebytových prostorů z majetku obce;

- 49 -



•

rozhodovat o poskytování věcných darů hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů

•

rozhodovat o poskytování dotací nad 50 000 Kč v jednotlivých případech občanským

ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce;

sdružením, humanitárním organizacím a jiným fyzickým nebo právnickým osobám

působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, podpory rodin,

požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí; •

rozhodovat o uzavření smlouvy o sdružení a poskytování majetkových hodnot

•

schvalovat peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob;

• • • • •

podle smlouvy o sdružení, jehož je obec účastníkem;

rozhodovat o vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 20 000 Kč;

rozhodovat o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 000 Kč; schvalovat dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců; rozhodovat o postoupení pohledávky vyšší než 20 000 Kč;

schvalovat uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení;

• •

schvalovat zastavení nemovitých věcí;

schvalovat emise komunálních obligací.

Tím, že zákonodárce svěřil uvedené nakládání s majetkem obce a odvozené majetkoprávní úkony do pravomoci zastupitelstva, vyjádřil důležitost, kterou mu přikládá. 3.2.2 Organizace majetkového odboru Z organizačního hlediska je pro dobře fungující majetkové struktury nutné, aby příslušní

pracovníci byli správně zařazeni do organizačních struktur dle vztahu k majetku. Majetkové

oddělení je oddělením interoborovým a týmovým. Vedoucí majetkového odboru musí být

v interakci s majetkoprávním oddělením, investičním oddělením a oddělením správy majetku. Tato oddělení musí být schopna týmové spolupráce a musí zde docházet obousměrně k přenosu potřebných informací. Organizační struktura majetkového odboru musí mít nastavenu strukturu na očekávané události a nikoliv na konzervaci stávajícího stavu.

- 50 -



3.2.3 Rozhodování o investicích Investice jsou velice důležitým nástrojem, který obcím umožňuje naplňovat jeden z jejich

základních cílů, a to pečovat o všestranný rozvoj svého území, o potřeby svých občanů

a ochranu veřejného zájmu. Jsou úzce spojeny s obecnou zásadou účelného a hospodárného využívání majetku v souladu se zájmy a úkoly obce vyplívajícími ze zákona.

Při investičním rozhodování je třeba přihlížet k místní situaci – struktuře majetku obce, finančnímu omezení, zájmu obyvatel atd. Plánované investice by měly být v souladu s programem rozvoje obce, s územním plánem apod.

Dříve než zastupitelstvo přistoupí k rozhodování o nové investici, měla by být provedena

inventura stávajících zařízení a posouzení stupně jejich využívání. Na základě takto získaných informací by se mělo zvážit, zda je nová investice opravdu pro obci potřebná a žádoucí. Neméně důležité je rozhodnutí o množství zamýšlených projektů a v jakých

termínech budou tyto projekty zahajovány a dokončovány tak, aby nebyly překročeny finanční možnosti obce. Nesmí být opomenuty ani technologické aspekty předpokládané investice.

Zohlednit je nutné též ekologické aspekty a v případě dlouhodobějších projektů i budoucí inflační vývoj, který může způsobit prodražování investice. Nemalou roli zde sehrává i velikost a charakter skupiny obyvatel, kterým bude investice určena. V některých situacích

je vhodné provedení průzkumu u občanů a zjistit tak, jakou investici by preferovali. Protože

jde o investice, jejichž dokončení může zahrnovat i několik let, není možné vycházet z dnešního stavu, nýbrž prognózovat budoucí potřeby, demografický vývoj, věkovou strukturu obyvatel, jejich ekonomicko-sociální situaci apod.

Pro rozhodování o nových investicích je jistě určující způsob jejich finančního zajištění. Ve většině případů obce využijí návratné finanční prostředky, je tedy nutné zvážit víceleté

zatížení rozpočtu dluhovou službou. Nesmí být také opomenut rozsah provozních nákladů, které realizace investice vyvolá. Při nedostatečné kalkulaci může nastat situace, kdy sice obec vybuduje určitý objekt, ale pak nebude mít prostředky na jeho provoz.

- 51 -



Obce by měly zvažovat při rozhodování o rozsáhlejších akcích, které by mohly sloužit více

obcím, zda nebude lepší realizovat tento projekt společně, a to prostřednictvím zakládání dobrovolných svazků obcí. V současné době se to děje nejčastěji za účelem výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod.

K optimálnímu rozhodování je vhodné vypracovat více variant řešení, které by braly v úvahu

jak rozdílnost možného užitku z dané investice, tak i investiční náročnost, délku výstavby, budoucí provozní výdaje, disponibilní kapitálové výdaje apod. Dále stanovit kritéria či priority pro posuzování. U dlouhodobých projektů, které jsou finančně náročné, by mělo

dojít ke zpracování komplexní studie zahrnující i ekonomickou analýzu tak, aby vzrostla úroveň informovanosti o daném předmětu rozhodnutí, nákladech a užitcích.

3.3 Shrnutí kapitoly Organizace

správy

majetku

je

plně

v kompetenci

příslušných

orgánů

územních

samosprávných celků, kdy si takový orgán může zvolit mezi přímou správou nebo správou pověřit jiný subjekt. Dobře nastavený mechanismus pravidel správy je polovinou úspěchu

efektivního využívání majetku obce. Důležitý krok v této oblasti představuje také výběr vhodných metod managementu, proto jsou v této kapitole podrobněji popsány principy

facility managementu a projektového řízení, které se v současné době dostávají stále více do podvědomí nejen subjektům soukromého sektoru, ale také, což je rozhodně pozitivní skutečnost, subjektům veřejného sektoru.

Vzhledem k tomu, že obec má svou stálou existenci „relativně zaručenou“, je nezbytné precizní stanovení dlouhodobých záměrů v majetkové oblasti. V praxi se bohužel občas projevuje, že tyto dlouhodobé záměry mají platnost délky trvání jednoho volebního období, což samozřejmě v prospěch efektivního využití majetkového potenciálu nehovoří. Řešení se

nabízí ve zpracování strategické dokumentace, zvláště územního plánu obce, programu rozvoje obce, koncepce využití obecního majetku apod. Členové zastupitelstev by měli jednat

především v zájmu dané obce a potřeb občanů a činit taková rozhodnutí, která by vedla ke zdárnému budoucímu rozvoji obce.

- 52 -



4 SPRÁVA MAJETKU STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA 4.1 Profil Brna Brno se řadí dle zákona o obcích39 mezi tzv. statutární města. Jeho území se od roku 1990

člení na 29 městských částí40. Má přibližně 370 00041 obyvatel a rozkládá se na ploše

230 km2. Sídlí zde instituce celonárodního významu - Nejvyšší soud, Ústavní soud, Úřad

na ochranu hospodářské soutěže, kancelář Veřejného ochránce práv a Nejvyšší správní soud.

Rozsah výkonu samosprávy a přenesené státní správy jednotlivými městskými částmi je určen

Statutem města Brna. V případě aktivit charakteristických intenzivním kontaktem s obyvateli

(sociální péče, evidence obyvatelstva, apod.) je žádoucí jejich zabezpečení v rámci městských částí. Naopak některé činnosti, jako např. koordinace dopravního systému či vnější vztahy města, vyžadují centrální řízení.

Nejvyšším orgánem samostatné působnosti je Zastupitelstvo města Brna (dále „ZMB“), které

má 55 zastupitelů, v městských částech pak zastupitelstva městských částí. V čele Magistrátu

města Brna (dále „MMB“) stojí primátor. Výkonným orgánem v oblasti samostatné působnosti na úrovni města je jedenáctičlenná Rada města Brna (dále „RMB“) v čele

s primátorem PhDr. Richardem Svobodou a jeho náměstky Ing. Janem Holíkem, Ing. Radomírem Jonášem a Ing. Miroslavem Hoškem. „Ředitelem“ MMB je tajemník MMB, který plní funkci statutárního orgánu zaměstnavatele dle zvláštních předpisů. Řízení MMB je rozděleno do 4 úseků. Vedoucí úseků řídí přidělené odbory42,43.

§ 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Mapka členění města viz. příloha č. 2. 41 Zdroj: ČSÚ – stav k 31.12.2003. 42 Schéma řízení statutárního města Brna a Magistrátu města Brna viz. příloha č. 3. 43 Odbory MMB prošly restrukturalizací, proto jsou v práci použity původní názvy odborů i ty názvy nové. 39 40

- 53 -



4.1.1 Působnost města a městských částí v majetkové oblasti Statutární město Brno nemá v majetkové oblasti žádnou přenesenou působnost, vykonává pouze samostatnou působnost a to44: •

vede evidenci a účetnictví o majetku města a zajišťuje a metodicky řídí jeho

inventarizaci, vyhledává podklady a zajišťuje technické a právní listiny potřebné pro zápis majetku města do katastru nemovitostí;

•

provádí dispozice s majetkem města včetně pohledávek a závazků podle zvláštních

předpisů, zejména uzavírá kupní a darovací smlouvy, smlouvy o nájmu, výpůjčce a zástavní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene;

•

zastupuje město v majetkoprávních záležitostech před soudy, Státním zastupitelstvím

•

zabezpečuje nabývání majetku a převody z vlastnictví ČR do vlastnictví města

a ostatními orgány;

a převody zemědělských pozemků z vlastnictví ČR - správy Pozemkového fondu ČR do vlastnictví města podle zvláštních předpisů;

•

zastupuje město jako vlastníka nemovitostí v řízeních prováděných podle stavebního

•

zabezpečuje přípravu a zpracování informací o majetkových vztazích v rámci

zákona a při řízeních o pozemkových úpravách;

realizace strategických a rozvojových investic města, provádí výkupy nemovitostí pro účely realizace rozvojových záměrů města;

•

zabezpečuje prezentaci rozvojových záměrů týkajících se nemovitého majetku města

•

zabezpečuje ekonomické využití majetku města, zajišťuje jeho ocenění, navrhuje

v médiích a při propagačních akcích;

výši kupních cen a výši nájmů, zajišťuje výkon správy Cenové mapy pozemků města Brna a její aktualizaci;

44

•

navrhuje svěření majetku města městským částem, eviduje dispozice se svěřeným

•

zabezpečuje a provádí další činnosti, které vyplývají ze zvláštních předpisů,

•

vyhlašuje, provádí a vyhodnocuje nabídková řízení a stanovuje podmínky pro tato

majetkem;

zabezpečuje zveřejňování záměrů obce podle zvláštních předpisů;

řízení;

Článek 25 Statutu města Brna.

- 54 -


•


zabezpečuje správu majetku města zejména prostřednictvím odborných útvarů

MMB, organizačních složek a právnických osob založených nebo zřízených městem,

majetku svěřeného městským částem apod., zajišťuje výkon práv a povinností vyplývajících z vlastnictví a správy majetku města;

• •

upravuje podmínky pro nakládání a správu majetku města; zajišťuje

majetkoprávní

vypořádání

pozemků

ve

vlastnictví

fyzických

a právnických osob zastavěnými stavbami ve vlastnictví města a převody pozemků ve vlastnictví města vlastníkům bytových domů stojících na těchto pozemcích.

Městským částem jsou na základě Statutu města Brna v rámci jejich samostatné působnosti

vymezeny tyto činnosti45 (přenesenou působnost nevykonává): •

vedou evidenci a účetnictví o majetku města svěřeného městským částem, zajišťují

jeho inventarizaci a spolupracují s městem při doplňování údajů k evidenci majetku

města, předávají městu aktualizované informace o majetkové účasti v obchodních

společnostech, organizačních složkách a příspěvkových organizacích zřízených a založených městem - příslušnou městskou částí; •

zajišťují správu svěřeného majetku a disponují jím v rozsahu daném tímto Statutem včetně pohledávek a závazků vyplývajících z těchto dispozic, uzavírají

jménem města smlouvy a činí další úkony v rozsahu daném tímto Statutem a zvláštními předpisy; •

zastupují město v majetkoprávních záležitostech týkajících se majetku města jim

svěřeného před soudy, státním zastupitelstvím a jinými orgány, zastupují město jako vlastníka v řízeních prováděných podle stavebního zákona ve věcech týkajících se svěřeného nemovitého majetku města;

• •

navrhují městu svěření majetku městským částem;

zabezpečují zveřejňování záměrů podle zvláštních předpisů, vyhlašují, provádějí

a vyhodnocují u svěřeného majetku nabídková řízení a stanovují ekonomické podmínky pro tato řízení;

•

45

zajišťují ekonomické využití svěřeného majetku.

Článek 26 Statutu města Brna.

- 55 -



4.2 Majetek statutárního města Brna Právní postavení obcí (v zákoně se neuvádí pojem „města“) vychází především z Ústavy ČR,

podle které jsou obce právními celky. Jako takové mají vlastní majetek, se kterým samostatně hospodaří podle svého rozpočtu. Postavení obcí, jakožto právnických osob, tzn. osob způsobilých mít práva a povinnosti, respektive závazky, stanoví Občanský zákoník.

Statutární město Brno nabylo svůj majetek hned několika způsoby. Významný mezník

z hlediska vlastnictví měst a obcí představuje zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí. Na základě tohoto zákona získalo město Brno poměrně

rozsáhlý a různorodý majetek, celkově to činilo asi 90 % majetku města. Jednalo se zejména

o majetek bývalých Obvodních národních výborů. Především to byly veřejné plochy,

tzv. provozní majetek, který město potřebuje k plnění svých základních funkcí daných

zákonem, a bytové domy s funkčními celky ve vlastnictví organizací zřízených městem

Brnem. Dále město získalo majetek, který vlastnilo jako Zemské hlavní město Brno k datu 31.12.1949, tzv. historický majetek.

Následně byl uvedený zákon několikrát novelizován. Těmito novelami získalo město další

majetek, např. nemovitosti v obvodu bývalé komplexní bytové výstavby. Město také využilo

možnosti požádat o bezúplatný převod konkrétních nemovitostí z vlastnictví ČR, o těchto žádostech rozhodovalo Ministerstvo financí a Ministerstvo kultury. Jednalo se převážně o kulturní památky, pozemky pod komunikacemi apod.

I když uvedený zákon zajistil městu přesun určitého majetku státu do vlastnictví města, situaci

značně zkomplikoval diferencovaný způsob evidence vlastnických vztahů k nemovitostem.

Do roku 1950 fungoval systém zápisů do pozemkových knih, tzv. pozemkový katastr, do kterého se zapisovala vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem. Tyto zápisy měly konstitutivní povahu.

Tato dokonale fungující struktura byla nahrazena roku 1951, kdy nabyl účinnosti občanský

zákoník46, který zrušil konstitutivnost zápisů do pozemkových knih. Přitom bylo ponecháno

na vůli vlastníků nemovitostí, zda zápis změny právního vztahu do pozemkových knih sami 46

Zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník.

- 56 -



navrhnou. V polovině 50. let se přestal udržovat v souladu se skutečným stavem i pozemkový

katastr a postupně se tak vytvářela situace, kdy se jen velmi obtížně zjišťovaly údaje o vlastnících nemovitostí, nezbytné pro právní úkony s nemovitostmi.

Postupem doby však byla velmi těžce pociťována absence řádné evidence, a proto byl přijat

roku 1964 zákon47, který založil novou Evidenci nemovitostí, kterou měly na starost orgány

Geodézie. Tento nový způsob evidence byl však ovlivněn politickou situací státu, kdy bylo vlastnictví fyzických a právnických osob potlačováno a zápisy do evidence nemovitostí měly

pouze evidenční charakter, bez právních podkladů. Evidovali se zejména uživatelé48 a ne vlastníci.

Vzhledem k tomuto diferencovanému způsobu evidence vlastnických vztahů je potřeba

v současné době při prokazování vlastnictví města navázat na zápisy vlastnických práv v pozemkových knihách, které platily do roku 1950. Ve městě Brně situaci značně zkomplikovala konfiskace majetku, přídělová a scelovací řízení, kdy byly nemovitosti přidělovány ve většině případů ne podle zápisů v pozemkových knihách, ale podle grafických přídělových plánů, které měly pouze orientační charakter, a výměra byla určována přibližně.

Mnohdy docházelo k přidělení stejných pozemků dvěma různým subjektům. Tento stav se napravuje dodnes, částečně komplexními pozemkovými úpravami, částečně soudními spory nebo mimosoudními dohodami.

V rámci území města Brna byla situace složitější v tom, že se zapisovali pozemky bez řádného oddělení geometrickými plány, čímž došlo k tomu, že parcely měly několik

vlastníků, mezi nimiž byly i bývalé Obvodní národní výbory. Tyto pozemky byly automaticky zapisovány jako nevypořádané na listy vlastnictví pro bývalé Obvodní národní výbory, a pak následně převedeny z vlastnictví státu do majetku města.

V současné době se převádí z vlastnictví ČR ve správě Pozemkového fondu bezúplatně

do vlastnictví statutárního města Brna pozemky určené pro bytovou výstavbu a veřejně prospěšné stavby. Změnami legislativy, v průběhu let 1949 až 1991, jak v oblasti nakládání

s majetkem, tak v oblasti zápisů vlastnických práv v Pozemkových knihách a bývalé

Geodézii, nastal chaos ve vlastnických vztazích. Náprava tohoto stavu nutí statutární město 47 48

Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí. Uživatele zde představovala jednotná zemědělská družstva, státní lesy, státní statky a pod.

- 57 -



Brno vynakládat nemalé finanční prostředky na uspořádání vlastnických vztahů nemovitého

majetku města. Proto hlavním úkolem bývalého Majetkového odboru MMB bylo přesně specifikovat majetek města, správně ho zapsat do katastru nemovitostí a dohledat doklady

prokazující vlastnictví města. Tuto práci komplikuje zejména neúplnost sbírky listin katastru nemovitostí z důvodů absence povinnosti evidovat majetek v uplynulých 40-ti letech. 4.2.1 Struktura majetku Majetek na území města Brna je ve vlastnictví jak statutárního města Brna, České republiky, tak právnických a fyzických osob. Následující graf ukazuje, že město Brno vlastní téměř ¼ nemovitostí na území města. Do vlastnictví města se zde zahrnuje i majetek svěřený

městským částem a příspěvkovým organizacím, ostatní subjekty potom představují soukromé fyzické osoby, právnické osoby a stát.

Graf č. 1: Přehled nemovitého majetku v Brně z hlediska vlastnictví obce Přehled nemovitého majetku v Brně z hlediska vlastnictví obce - výměra

Přehled nemovitého majetku v Brně z hlediska vlastnictví obce - počet parcel

ve vlastnictví jiných subjektů 76,50%

ve vlast nict ví jiných subjekt ů 76,55%

ve vlastnict ví města Brna 23,45%

ve vlast nictví města Brna 23,50%

Zdroj: Informativní zpráva o stavu nemovitého majetku statutárního města Brna k 31.12.2004. .

Následující graf zobrazuje členění majetku statutárního města Brna podle druhů pozemků.

Skladba majetku do určité míry určuje specifika jednotlivých městských částí, např. hospodaření, vývoj územního plánování apod. Město Brno vlastní zejména ostatní plochy, které zahrnují především veřejnou zeleň, komunikace, náměstí apod.

- 58 -



Graf č. 2 : Nemovitý majetek statutárního města Brna Nemovitý majetek statutárního města Brna - druh vlastněných pozemků Lesní půdní fond 19,02%

Zastavěné plochy 4,74% Ostatní plochy 52,52%

Zemědělský půdní fond 22,80%

Vodní plochy 0,93%

Zdroj: Informativní zpráva o stavu nemovitého majetku statutárního města Brna k 31.12.2004.

Do majetku města Brna patří také budovy a stavby, které jsou potřebné k zajišťování různých

druhů veřejných služeb pro občany města. V grafu je procentuálně znázorněno, jak jsou budovy města Brna rozděleny dle svého funkčního využití. Toto členění zahrnuje jak budovy

v přímé správě města Brna, tak budovy svěřené městským částem a organizacím, které byly

zřízeny nebo založeny městem Brnem za účelem poskytování určitých veřejných služeb občanům. Následující graf zobrazuje funkční využití objektů dle jednotlivých odborů MMB, pod které objekty spadají.

Graf č. 3: Přehled budov dle funkčního využití Přehl ed budov dl e funkční ho využ ití Bytov ý odbor 82,02

Odbor školstv í mládeže a

tělov ýchov y

Odbor obrany

6,11

0,26

Odbor správ y Odbor kultury

Odbor

zdrav otnictv í 0,39

Odbor živ otního prostředí 0,50

1,42

Odbor sociální

budov 5,26

Odbor dispozic s majetkem 3,37

péče 0,66

Zdroj: Sestaveno autorkou na základě analýzy interních materiálů MMB.

Statutární město Brno však vlastní majetek nejen v rámci svého území, ale i mimo ně. Získalo ho převážně privatizací státních podniků, zejména Brněnských vodáren a kanalizací s.p. Druhý zdroj tohoto majetku byl dán již zmiňovaným zákonem č. 172/1991 Sb., kdy se městu navrátil historický majetek. Nabývání majetku mimo území města bylo historicky dáno - 59 -



snahou získat statut Zemského hlavního města, kdy město muselo prokázat svoji solventnost. Tato solventnost se dokazovala hlavně rozsáhlým objemem majetku, který svědčil o tom, že město je natolik bohaté, že může být hodno titulu Zemského hlavního města.

V současné době však tento majetek nemá pro město moc velký význam, spíše znamená další výdaje na jeho správu. Výjimku tvoří lesní pozemky, ze kterých městu plyne určitý

příjem. Město se proto snaží tento majetek nabídnout k prodeji jiným subjektům, nebo ho alespoň za symbolickou cenu pronajímá.

V následujících grafech je přehled majetku statutárního města Brna rozčleněn podle bývalých okresů a druhů pozemků.

Graf č. 4: Nemovitý majetek v bývalých mimobrněnských okresech Nemovitý majetek v bývalých mimobrněnských okresech - výměra

Nemovitý majetek v bývalých mimobrněnských okresech - počet parcel Brno - venkov 49,28%

Svit avy 22,90%

Brno - venkov 55,38%

Blansko 22,74%

Žďár nad Sázavou 3,64%

Svitavy 2,79%

Okresy Je,Pr,Šu,T ř,Vy, Zl 1,44%

Žďár nad Sázavou 2,96%

Blansko 38,83%

Okresy Je,Pr,Šu,Tř,Vy, Zl 0,04%

Nemovitý majetek v bývalých mimobrněnských okresech - druh vlastněných pozemků Lesní půdní fond 74,49%

Zemědělský půdní fond 23,05%

Vodní plochy 0,17%

Zastavěné plochy 0,04%

Ostatní plochy 2,26%


- 60 -



Struktura majetku z účetního hlediska

V následujícím grafu je znázorněn veškerý majetek, který vlastní statutární město Brno. Zahrnuje tedy majetek v přímé správě MMB a majetek ve správě městských částí. Největší

podíl na majetku tvoří dlouhodobý hmotný majetek, kde budovy a stavby mají hodnotu přibližně 25 mld. Kč, pozemky pak 8,5 mld. Kč.

Graf č. 5: Majetek statutárního města Brna Maje te k statu tárn íh o m ě sta Brn a (v tis. Kč) Dlouhodobý hm otný m aj etek 40 658 128; 80%

Dlouhodobý nehm otný m ajetek 275 676; 1% Krátkodobý finační m aj etek 543 795; 1%

Dlouhodobý finanční m aj etek 8 964 834; 18%

Zásoby 9 044; 0,01%


Za zmínku stojí i dlouhodobý finanční majetek, kde majetkové účasti v obchodních

společnostech dosahují částky 8,5 mld. Kč. Tyto majetkové účasti slouží k prosazení a koordinaci dlouhodobých zájmů města Brna.

- 61 -



Tabulka č. 3: Obchodní společnosti s majetkovou účastí města Brna OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI S MAJETKOVOU ÚČASTÍ MĚSTA BRNA Základní kapitál v tis. Kč

Brněnské komunikace, a.s.

247 318

Dopravní podnik města Brna, a.s.

3 863 802

Jižní centrum, a.s.

602 000

1)

SAKO Brno, a.s.

925 469

STAREZ - SPORT, a.s.

24 993

Technické sítě Brno, a.s.

1 174 456

Tepelné zásobování Brno, a.s.

1 840 600

Lesy města Brna, s.r.o.

190 891

Pohřební služby města Brna, s.r.o.

3 892

Brněnské vodárny a kanalizace, a.s.

492 471

Technologický park Brno, a.s.

236 001

KORDIS JMK, s.r.o.

1 000

Veletrhy Brno, a.s.

1 083 375

Teplárny Brno, a.s.

885 650

Česká spořitelna, a.s.

15 200 000

Jm Plynárenská, a.s.

2 687 483

Jm Energetika, a.s. 1)

3 531 570

ZK je vyšší o hodnotu pozemků vložených městem v celkové výši 461 mil Kč.

Podíl města v%

100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 51,00 50,00 49,00 33,79 10,39 0,30 -

Zdroj: Brno v číslech 2004.

Rozvojové lokality

Nejdynamičtější současné změny se odehrávají v okrajových příměstských částech. Markantními projevy prostorové expanze města jsou masivní rozvoj bytové výstavby

(zejména ve formě rodinných domů a rozsáhlých obytných kondominií) a prudký nárůst velkoprostorových nákupních středisek.

Do předměstských oblastí jsou také situovány tzv. rozvojové lokality, které tvoří zvláštní

skupinu majetku města Brna. Jedná se o plochy většího rozsahu v majetku města jako celku,

nebo jsou scelovány výkupem do majetku města. U takto vytypovaných lokalit připravuje Odbor dispozic s majetkem MMB (bývalý Majetkový odbor MMB) ve spolupráci

s odbornými odbory MMB „Soubor informací o lokalitě“, obsahující informace zejména - 62 -



o komplexním vyhodnocení možnosti realizace výstavby, o vlastnictví nemovitostí tvořících

lokalitu (pozemky a stavby), o územní připravenosti – o možnostech dopravního napojení,

o stavu inženýrských sítí. Dále dokumentace obsahuje informace o životním prostředí, o ocenění nemovitostí a o vyvolaných a podmiňujících investicích.

Lokality jsou nabízeny investorům v nabídkových řízeních i v rámci mezinárodních veletrhů nemovitostí. Dosud bylo připraveno a nabídnuto 16 lokalit, které jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka č. 4: Rozvojové lokality města Brna Ozn. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

10 11 12 13 14 15 16

Rozvojové lokality města Brna

Lokalita, katastr. Území

Hněvkovského, Komárov Řípská, Slatina

Výměra

10 975 m

2

10 517 m

2

Využití dle Územního plánu

Obchod, služby Výroba

Páteřní - Nad dědinou, Bystrc

15 829 m2 Výroba

Bohunická, Horní Heršpice

17 942 m2 Výroba

Západní brána, Starý Lískovec Moravanská, Přízeřenice Díly za kostelem, Kuřim Záhoří, Kuřim

Vídeňská - Heršpická, Štýřice

Heršpická - Renneská, Štýřice Neumannova, Pisárky

Nové Sady, Staré Brno

Kounicova - Moravské nám., Veveří Jírova - Novolíšeňská, Líšeň

Hostilavova - Chrpova, Žebětín Při ul. Urlrychova, Komín

45 000 m2 Nákupní, administr., kulturní centrum

150 000 m2 Zemědělský půdní fond 38 000 m2 Smíšené plochy 84 000 m2 Výroba

16 284 m2 Obchod, služby

862 m2 Veřejná vybavenost

4 028 m2 Všeobecné bydlení

484 m2 Smíšené plochy centrálního charakteru 1 646 m2 Hromadné garáže

7 458 m2 Smíšená plocha centrálního charakteru 1 346 m2 Provozovna služeb, případně bydlení 2 821 m2 Bydlení


Uvedená tabulka se neustále doplňuje a mění na základě schválených dispozic s majetkem

města. Kromě shora uvedených lokalit jsou Odborem dispozic s majetkem MMB zabezpečovány majetkové dispozice v rámci významných rozvojových záměrů. Město je iniciátorem či se podílí na projektech, které výhledově přispívají k řešení některých latentních

problémů města a zároveň posilují jeho konkurenceschopnost v rámci ČR i středoevropského - 63 -



prostoru. Většina projektů je zohledněna ve stávajícím územním plánu města Brna. Níže je zmíněno několik nejvýznamnějších projektů.

Brněnská průmyslová zóna – Černovická terasa, projekt předinvestované průmyslové zóny, vznikl jako reakce na nutnost aktivního přilákání zahraničních investic do Brna a tím

i zvýšení zaměstnanosti regionu. Je jedním z nejúčinnějších nástrojů ekonomického marketingu a nespornou lokalizační výhodou. Svým plánovaným rozsahem patří k největším v rámci ČR a je schopen pokrýt i prostorově náročné investice.

Jižní centrum je projektem revitalizace rozsáhlé oblasti přiléhající k centru města. Záměrem

je rozšíření stávajícího centra města a vytvoření prostoru pro lokalizaci vyvážené nabídky služeb, obchodu, administrativy, kultury a bydlení.

Český technologický park, projekt města Brna, anglické firmy BOVIS (resp. P&O) a VUT Brno. Na principu akciové společnosti je provozován technologický park nabízející podmínky pro umístění tzv. hightech výrob.

4.3 Správa a hospodaření s majetkem města Brna S nabytím majetku vznikla městu povinnost zajistit jeho správu a hospodařit s ním, aby co nejlépe plnilo svoji funkci ve prospěch města a jeho občanů. Majetek představuje významný

zdroj příjmů městského rozpočtu a nástroj na realizaci městských rozvojových programů. Podle charakteru lze majetek rozdělit na tzv. provozní, který slouží k zajištění základních

funkcí města nebo k nim bude sloužit v budoucnu (komunikace, zeleň, školy, úřady, kulturní

a sociální zařízení, apod.), a neprovozní majetek, který lze výhodně ekonomicky odprodat

(pozemky určené k zástavbě nebo již zastavěné stavbami fyzických a právnických osob, areály podniků, apod.).

4.3.1 Rozdělení správy majetku Správa majetku sloužícího k veřejným účelům (komunikace, veřejná zeleň) je realizována

podle příslušných článků Statutu města Brna. Majetek potřebný k výkonu činností města

vyplývajících ze zákona je dle svého charakteru pronajímán, svěřován nebo vkládán k tomuto - 64 -



účelu městem zřízeným nebo založeným organizacím, které zodpovídají za správu tohoto majetku. Jedná se o příspěvkové organizace, organizační složky obce a obchodní společnosti s majetkovým podílem města a také městské části.

Obrázek č. 2: Struktura správy majetku statutárního města Brna Statutární město Brno

Organizační složky města

Městské části

Příspěvkové organizace

Obchodní společnosti Příspěvkové organizace

Obchodní společnosti

Zdroj: Autorka.

Obchodním společnostem města Brna je nemovitý majetek statutárního města Brna

v převážné míře vkládán pouze v rozsahu nezbytně nutném pro zajišťování jejich činností,

ostatní majetek, především pozemky, jsou pronajímány. Při rozhodování o formě dispozic s vymezeným majetkem města vůči obchodní společnosti města hraje významnou roli účel

založení společnosti. Jiné postavení mají Brněnské vodárny a kanalizace, kde město Brno nemá 100 % podíl, proto mají od města pozemky a část provozních budov pouze pronajaty. Hospodárnost a účelné nakládání s vloženým a pronajatým majetkem jsou zajišťovány tím, že členy ve statutárních orgánech společností jsou lidé, kteří jsou zároveň členy ZMB.

Příspěvkovým organizacím, jejichž zřizovatelem je statutární město Brno, je majetek dán do správy na základě zřizovacích listin, které vymezují konkrétní pravidla pro nakládání

se svěřeným majetkem. Jedná se především o svěření budov, pozemky jsou organizacím

pronajaty za symbolickou cenu. Příspěvková organizace může z prostředků, které získala na základě vlastní činnosti, nakupovat movitý majetek, který jí pak zůstává ve vlastnictví. Nemovitý majetek (např. darem) nabývá vždy jménem statutárního města Brna. - 65 -



Kromě zřizovací listiny se musí příspěvková organizace při správě majetku řídit dalšími

předpisy danými zákonem a poddodržovat metodiku MMB, která se týká movitého majetku a metodiku účetnictví, která upravuje postup při vyřazení majetku z účetní evidence. Svěřený majetek si odpisuje příspěvková organizace sama.

Městským částem je svěřen majetek města Brna, a to jak budovy tak i pozemky. Pravidla

pro nakládání se svěřeným majetkem upravuje zvláštní příloha Statutu města Brna. I když nemají městské části právní subjektivitu, mohou jménem města nakupovat jak movitý, tak i nemovitý majetek - ten se sice stává majetkem města Brna, ale není zde nutné předchozí

odsouhlasení nabytí majetku ZMB. Tento majetek je po ohlášení RMB automaticky svěřen městské části, která s ním dále nakládá jako s každým jiným svěřeným majetkem dle

příslušných článků statutu. Movité věci nabývají městské části bez oznámení městu

a nakládají s nimi bez jakéhokoliv omezení. Právní vztahy s katastrem nemovitostí zajišťuje Odbor dispozic s majetkem MMB.

Městským částem bylo odebráno právo prodávat majetek města Brna, prodej se realizuje přes

Odbor dispozic s majetkem MMB na základě žádosti zájemce o nemovitost. Městská část k prodeji vydává pouze své stanovisko s argumenty.

Při hospodaření a nakládání s majetkem je pro městské části závazný Statut města Brna, jinak

záleží na městské části, jak si sama zorganizuje svoji majetkovou činnost. Může využít metodik MMB nebo i poradenských služeb MMB.

Městská část je oprávněna zřizovat své příspěvkové organizace a zakládat obchodní společnosti. V současné době však městské části druhé varianty využívají zřídka, v minulosti

zřizovaly například technické služby pro údržbu území MČ. Uspořádání majetkových vztahů

vůči příspěvkovým organizacím městské části je výhradně v kompetenci městské části, která je zřizovatelem. Převážně se jedná o základní a mateřské školy.

- 66 -



Tabulka č. 5: Právní úprava hospodaření s majetkem města dle typu správce Právní úprava hospodaření s majetkem města dle typu správce

Typy správců Závazná pravidla hospodaření obsažena v: Příspěvkové organizace Zřizovací listina Metodika upravující hospodaření PO s movitým majetkem Metodika upravující způsob vyřazení majetku z účetní evidence Obchodní společnosti Nájemní smlouvy Městské části

Statut města Brna


4.3.2 Nemovitý majetek Správou nemovitého majetku statutárního města Brna se zabývá Odbor dispozic s majetkem MMB. Vede evidenci nemovitého majetku města Brna a spolupracuje při zpracování jeho

evidence s příslušnými orgány, zajišťuje jeho správu včetně svěřování majetku městským částem, realizuje dispozice s nemovitým majetkem jako jsou např. pronájmy, odprodeje,

výpůjčky a bezúplatné převody nemovitého majetku města. Po schválení návrhů dispozic příslušnými orgány města je pak realizuje.

Tento odbor také zpracovává koncepci bydlení v městě Brně, rozbory potřeb bydlení a stavu bytového fondu v majetku města včetně svěřeného majetku městským částem a zajišťuje její

realizaci. Dále také zastupuje město v majetkoprávních záležitostech před soudy, státním zastupitelstvím a ostatními orgány. Zabezpečuje a provádí i další činnosti, které vyplývají ze zvláštních předpisů.

Největší podíl na správě pozemků města mají městské části a Lesy města Brna, s. r. o. Pro srovnání je v následujících grafech vyjádřen podíl správy ze dvou hledisek, a to z hlediska počtu parcel a jejich výměr. Městské části vykonávají správu k velkému počtu parcel s menší

výměrou v porovnání s Lesy města Brna, s. r. o., které spravují zanedbatelný počet pozemků o velké výměře.

- 67 -



Graf č. 6: Rozdělení správy nemovitého majetku ve vlastnictví města Brna Rozdělení správy nemovitého majetku ve vlastnictví statutárního města Brna - výměra

Rozdělení správy nemovitého majetku ve vlastnictví statutárního města Brna - počet parcel

ve správě ostatních 17,56%

ve správě Lesy města Brna, s.r.o. 1,59%

ve správě městských část í 39,32%

ve správě ostatních 29,59%

ve správě městských částí 74,52%

ve správě BKOM, a.s. 5,09%

ve správě Lesy města Brna, s.r.o. 21,02%

ve správě BVK, a.s. 1,28%

ve správě BVK, a.s. 1,47%

ve správě BKOM, a.s. 7,76%


Následující tabulka zobrazuje, jaký podíl mají jednotlivé typy správců na celkovém nemovitém majetku města včetně samotného MMB. Opět je možné se na objem majetku dívat ze dvou pohledů, a to dle počtu parcel a výměry.

Tabulka č. 6: Podíl jednotlivých skupin správců na správě nemovitého majetku města Podíl jednotlivých typů správců na správě nemovitého majetku města

Magistrát města Brna Městké části Příspěvkové organizace Obchodní společnosti* Celkem

*správa na základě nájemní smlouvy

počet parcel % 24 657 46,18 21 393 40,07 2 466 4,62 4 874 9,13 53 390 100,00

výměra (m2) % 19 736 749 36,47 15 306 059 28,28 5 767 174 10,66 13 311 447 24,60 54 121 429 100,00


Jednotlivým subjektům dle rozhodnutí ZMB byly svěřeny i budovy a stavby města Brna. Zde mají největší podíl na správě opět městské části. Jedná se převážně o bytové domy, budovy školských zařízení, kulturní a sportovní zařízení místního významu, apod.

- 68 -



Tabulka č. 7: Organizace, kterým byly svěřeny budovy města Brna Organizace, kterým byly svěřeny budovy města Brna Městské divadlo Brno, p.o.

Centrum sociálních služeb, p.o.

Muzeum města Brna, p.o.

Domovy důchodců, p.o. (Kosmonautů,

Národní divadlo v Brně, p.o.

Nopova, Věstonická aj.)

Státní filharmonie Brno, p.o.

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka, p.o.

Kulturní a informační centrum města Brna, p.o. Dům umění města Brna, p.o.

Knihovna Jiřího Mahena v Brně, p.o.

Centrum experimentálního divadla v Brně, p.o. Loutkové divadlo Radost, p.o.

Domov mládeže Juventus, p.o. Lázně města Brna, p.o.

Městská policie Brno, p.o.

Veřejná zeleň města Brna, p.o.

Pohřební a hřbitovní služby města Brna, s.r.o. Správa hřbitovů města Brna, p.o. ZOO města Brna, p.o. aj.


Celkový počet objektů ve správě organizací zřízených nebo založených městem, které slouží k provozním účelům těchto subjektů činí, 107 objektů. Ve správě městských částí se nachází 3 490 objektů a v přímé správě odborů MMB 202 objektů.

Graf č. 7: Přehled budov dle zajištěné správy Přehl e d budov dle z aji ště né správy ve správě městských část í 92% ve správě měst em zřízených nebo založených organizací 3%

v přímé správě odborů MMB 5%


Do vlastnictví města přešly také nemovitosti, které neslouží k zajišťování základních funkcí města, a z hlediska dlouhodobého rozvoje, daného územním plánem města Brna,

je účelné tento majetek odprodat. Dispozice s tímto majetkem jsou realizovány na základě - 69 -



podnětů fyzických nebo právnických osob. Odbor dispozic s majetkem MMB přijme ročně

cca 1100 žádostí o prodej nebo pronájem majetku statutárního města Brna. Majetek je prodáván přímo žadatelům, jedná se zejména o pozemky, které tvoří funkční celky

s okolními nemovitostmi. Samostatně zastavitelné pozemky jsou nabízeny formou nabídkových řízení tak, aby byla zajištěna realizace výstavby v souladu se schváleným územním plánem a v co nejkratším termínu.

Do činností Odboru dispozic s majetkem také spadá prověřování vlastnických vztahů, tj. dokládání listin prokazujících, že se jedná o majetek města. Jak již bylo výše uvedeno, úkol

je to nelehký. Je nutné se obeznámit s vyhláškami a nařízeními bývalých územních národních

výborů a městských národních výborů, které upravovaly hospodaření se státním majetkem.

Rovněž je komplikované orientovat se v archiváliích vzhledem ke skutečnosti, že v různých obdobích platila různá nařízení o archivování.

Práce spojené s identifikací tohoto majetku jsou bohužel závislé na kapacitních možnostech katastrálního úřadu, a proto jsou přednostně identifikovány nemovitosti v majetku ČR v právu

hospodaření privatizovaných státních podniků. Vzhledem k tomu, že v okrajových částech města Brna docházelo k několikerému přečíslování parcel, přičemž se vycházelo z map

různých měřítek, je identifikace tohoto majetku velice obtížná. Tuto složitou situaci řeší

pozemkové úpravy, eventuálně komplexní pozemkové úpravy. Dosud bylo vlastnicky prověřeno cca 61 % majetku statutárního města Brna.

V důsledku různorodého charakteru majetku města nelze pravidla správy a hospodaření

s majetkem pojmout plošně. Za účelem zjednodušení a zpřehlednění postupů při nakládání

s nemovitým majetkem byly v minulosti zpracovány metodiky a postupy. Tyto metodiky však

vznikly jen z iniciativy Odboru dispozic s majetkem, v jiných městech není totiž běžné takto organizovat vlastní majetkovou činnost. Neexistují žádné všeobecné postupy, které by obcím

mohly usnadnit hospodaření a nakládání s majetkem, záleží pouze na nich, jak si výkon této činnosti zajistí. Odbor dispozic s majetkem vydal celkem

odsouhlaseny RMB. Níže jsou uvedeny ty nejdůležitější.

49

23 dokumentů49, které byly

Přehled schválených postupů a metodik při nakládaní s nemovitým majetkem viz. příloha č. 4.

- 70 -



Metodika upravující postup Odboru dispozic s majetkem při přípravě a projednávání návrhů dispozic s nemovitým majetkem ve vlastnictví statutárního města Brna. Podle této metodiky je postupováno při výběru zájemců o převod, pronájem, výpůjčku, nebo o jinou dispozici s nemovitostmi ve vlastnictví statutárního města Brna. Návrhy

na uskutečnění dispozice mohou předložit jednotlivé odbory MMB, městské části nebo třetí osoby. Tyto návrhy jsou prostřednictvím Odboru dispozic s majetkem MMB předloženy Komisi majetkové RMB. Zveřejnění záměru, které ukládá zákon nejméně po dobu 15 dnů

před projednáním, zajišťuje Odbor dispozic s majetkem MMB. Návrhy na převod

nemovitostí jsou po projednání v Komisi majetkové RMB a v RMB předloženy ke schválení

ZMB s uvedením podmínek převodu. Návrhy na pronájem nebo výpůjčku nemovitostí jsou po projednání v Komisi majetkové RMB předloženy ke schválení RMB s uvedením podmínek pronájmu nebo výpůjčky.

Před projednáním návrhu musí být zajištěno ověření nabývacích dokladů svědčících o vlastnickém právu města Brna. Dále musí být ověřeno, zda k nemovitostem není uplatněn

restituční nárok, o kterém dosud nebylo pravomocně rozhodnuto nebo nejsou dány jiné překážky, které znemožňují či ztěžují zamýšlenou dispozici s nemovitostmi. Při projednávání

dispozice je orgánům města Brna předkládáno vyjádření Odboru územního plánování a rozvoje MMB, Odboru technických sítí MMB a vyjádření příslušné městské části, na jejímž území se nemovitost nachází. Orgánům města musí být předložena také vyjádření a nabídky

občanů a jiných odvětvových odborů MMB podle charakteru prodávaného majetku (např. Odboru dopravy MMB, Odboru životního prostředí MMB apod.).

Výběr vhodného zájemce se uskutečňuje na základě vyhlášení nabídkového řízení

schváleného RMB, které obsahuje podmínky 50. Odbor dispozic s majetkem MMB zajišťuje

základní údaje o nabízené lokalitě a po zaplacení příslušného poplatku je dává k dispozici

případným zájemcům. Vše se zveřejňuje v tisku, na Úřední desce MMB, Úředních deskách městských částí a v internetové síti. Základním kritériem pro výběr zájemce se zpravidla

považuje nabídnutá výše kupní ceny či nájemného. V případě obdržení shodných cenových nabídek od zájemců, nerozhodnou-li orgány města jinak, jsou tito zájemci vyzváni k navýšení

cenové nabídky nad cenu již nabídnutou, nebo je vyhlášeno nové nabídkové řízení. Po projednání dispozice v orgánech města jsou zájemci (navrhovatelé dispozice) o výsledku vyrozuměni písemně. 50

Např. platební podmínky, místo a lhůta, kam a do kdy lze podávat uzavřené obálky s nabídkami a pod.

- 71 -



Postup pro vypořádání spoluvlastnických vztahů k nemovitostem ve vlastnictví statutárního města Brna a fyzických a právnických osob. Jak už je výše uvedeno, statutární město Brno se snaží své spoluvlastnické podíly prodat, protože je pro ně méně výhodné v tomto vztahu setrvat. V této situaci město Brno postupuje následovně: Nejdříve je záměr prodeje spoluvlastnických podílů zveřejněn, poté jsou všichni spoluvlastníci vyrozuměni doporučeným dopisem o různých variantách postupu51. Neprojeví-

li spoluvlastník ani třetí osoba zájem o odprodej spoluvlastnického podílu, je navrhováno

zrušení a vypořádání spoluvlastnictví řešeno soudní cestou. Pokud projeví o prodej zájem třetí osoba, může se tento prodej uskutečnit až po marném uplynutí doby, kdy mohli stávající

spoluvlastníci uplatnit svoje zákonné předkupní právo. Pokud zájem projeví více třetích osob, zahájí se nabídkové řízení, kdy kritériem výběru je výše kupní ceny a návrh její splatnosti. Pravidla pro oceňování, prodej a pronájem městského nemovitého majetku.

Zdroj: Metodika MMB. Pravidla pro oceňování, prodej a pronájem městského nemovitého majetku.

I. POZEMKY

PRODEJ A NÁJEM

A PODNIKATELSKÉ

A1. KOMERCE I

II. BUDOVY

A PODNIKATELSKÉ A1. KOMERCE I

stavby a rekonstrukce s urychlenou návratností určené pro stavbu s urychlenou návratností investic investic hotely, banky, obchody, adm. budovy, restaurace, hotely, banky, obchody, adm. budovy, restaurace, parkoviště parkoviště

A2. KOMERCE II

A2. KOMERCE II

B NEPODNIKATELSKÉ

B NEPODNIKATELSKÉ

nestátní zdravotnictví a školství, výstavba bytových domů, drobné provozovny, služby, kultura, sport zahrady, rekreace, výstavba RD, státní zdravotnictví a školství, kultura

nestátní zdravotnictví a školství, výstavba bytových domů, drobné provozovny, služby, kultura, sport rodinné domky, státní zdravotnictví a školství, kultura, byty, bytové domy

C GARÁŽE

C1 - individuální výstavba C2 - ostatní

Spoluvlastnické podíly mohou být prodány za kupní cenu navrženou dle určité metodiky. Cena může být navržena třetí osobou, pokud spoluvlastník nevyužil svého předkupního práva. Další možností je prodej celé nemovitosti třetí osobě, pokud s tím všichni ostatní spoluvlastníci souhlasí apod. 51

- 72 -



Předcházející tabulka zobrazuje rozdělení nemovitostí dle aktivit. Následující tabulka zachycuje konkrétní metody oceňování nemovitostí dle výše uvedeného rozdělení. METODIKA OCEŇOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ

I. POZEMKY

PRODEJ

II. BUDOVY

A PODNIKATELSKÉ

A PODNIKATELSKÉ

tržní ohodnocení

časová cena

A2. KOMERCE II

A2. KOMERCE II

A1. KOMERCE I

A1. KOMERCE I

tržní ohodnocení

platný cenový předpis vyhl. MF ČR č. 178/1994 Sb. znalecký posudek

B NEPODNIKATELSKÉ

B NEPODNIKATELSKÉ

platný cenový předpis vyhl. MF ČR č. 178/1994 Sb. cenová mapa

C GARÁŽE

platný cenový předpis vyhl. MF ČR č. 178/1994 Sb. znalecký posudek *1)

C1 - platný cenový předpis vyhl. MF ČR č. 178/1994 Sb. cenová mapa

C2 - tržní ohodnocení

I. POZEMKY

NÁJEM II. BUDOVY

A PODNIKATELSKÉ

A PODNIKATELSKÉ

z hodnoty pozemku 8 % - 12 % *4)

každý záměr se bude posuzovat samostatně s tím, že v nájemném budou zohledněny vložené investice *2)

A1. KOMERCE I

A2. KOMERCE II

z hodnoty pozemku 5 % - 10 % *4)

A1. KOMERCE I

A2. KOMERCE II

výměr MF ČR č. 01/1995

každý záměr se bude posuzovat samostatně s tím, že v nájemném budou zohledněny vložené investice *2)

C GARÁŽE

B NEPODNIKATELSKÉ

B NEPODNIKATELSKÉ

C1 - výměr MF ČR č. 01/1995

C2 - z hodnoty pozemku 3 % - 5 % *4)

výměr MF ČR č. 01/1995 *3)

*) POZNÁMKA:

1) • "Metodika oceňování bytových domů při odprodeji spoluvlastnických podílů" byla schválena na 21/II. schůzi RMB a předložena jako informativní zpráva na VI/II. zasedání ZMB

- 73 -



• oceňování bytů a bytových domů při jejich odprodeji v souladu se zákonem č. 72/1994 Sb. (zákon

o vlastnictví bytů), bude zpracováno až na základě celkové koncepce bytové problematiky ve městě Brně (XLII. zasedání ZMB) - řeší zásady hospodaření s bytovým fondem

• prodej objektů pro státní zdravotnictví, školství a kulturu je v kompetenci příslušných odborů MMB

(pokud vůbec jsou předmětem odprodeje)

2) • jedná se o pronájem celého objektu, pronájem nebytového prostoru, řeší vyhláška č. 17/1994 města Brna o určení výhodnosti polohy nebytového prostoru (řeší OBH)

• nájemné z bytů řeší vyhlášky č. 176/1993 Sb. o nájemném z bytu

3) • pronájem z budov zpracovává příslušný odbor MMB v souladu s danými vyhláškami MF ČR č. 585/1990 Sb. ve znění vyhlášky č. 168/1994 Sb., o cenové regulaci nájemného z nebytových prostor a vyhláškou č. 17/1995 města Brna o určení výhodnosti polohy nebytového prostoru 4)

Úpravy nájemného v případě pronájmu dle A1, A2, C2

b.

úleva po dobu výstavby -

a.

aktualizace nájemného - základní nájemné bude každý rok upraveno v závislosti na míře inflace po dobu výstavby bude stanoveno počáteční nájemné ve

výši 10 % ze

základního nájemného, minimálně však 10 Kč/m2/rok. Doba počátečního nájemného bude předem dohodnuta v podmínkách smlouvy.

Metodika vypořádání pozemků zastavěných stavbami ve vlastnictví města Brna. Majetkoprávní vypořádání se uskutečňuje na základě žádosti, kterou podává vlastník pozemku zastavěného stavbou ve vlastnictví statutárního města Brna a příp. pozemku

tvořícího se zastavěným pozemkem funkční celek nebo z úrovně města. Žádost musí být

doplněna těmito doklady a informacemi: nabývací titul; rozsah zastavěného pozemku

doložený výpisem z katastru nemovitostí; dobu, kdy byl pozemek odejmut a charakteristiku stavby, kterou byl pozemek zastavěn; návrh na vypořádání. Způsoby řešení majetkoprávního vypořádání: •

darovací smlouvou ze strany vlastníka pozemku – např. při zanedbatelné velikosti

zastavěného pozemku, kdy se nepovažuje za adekvátní výsledná náhrada za pozemek k vynaloženému úsilí na její dosažení;

•

náhradními pozemky o stejné výměře v majetku statutárního města Brna v bývalých

•

výkupem, kdy se kupní cena sjednává ve výši ceny zjištěné podle platného cenového

okresech mimo statutární město Brno bez vzájemného finančního vyrovnání; předpisu znaleckým posudkem.

Pokud vlastník pozemku nepřistoupí na některou z nabízených variant řešení, tak o vypořádání rozhodne soud ve smyslu příslušných ustanovení občanského zákoníku. V rámci - 74 -



soudního řízení město Brno uplatňuje zřízení věcného břemene k užívání pozemku. Náklady spojené s vypracováním znaleckých posudků, vyhotovením geometrických plánů, vkladem

do Katastru nemovitostí apod. hradí město Brno. Možnost nabytí majetku schvaluje ZMB. Odbor dispozic s majetkem MMB vypracovává v souladu se schválenými podmínkami kupní smlouvu, zajišťuje její podpis a vklad do katastru nemovitostí.

Správa budov

Správu budov díky svému velkému rozsahu zajišťuje samostatný odbor MMB. Odbor správy budov MMB zpracovává plán rozvoje spravovaných zařízení, uzavírá smlouvy na dodávky, výkony, materiál, práce a služby pro město Brno. Zajišťuje plnění úkolů ZMB, RMB,

tajemníka MMB a vedoucího hospodářského úseku. Zajišťuje právní agendu spojenou s výkonem správy majetku města Brna. Provádí kontrolu a odstraňování sprejerských maleb z fasád domů na území v oblasti historického jádra města.

Budovy a stavby tvoří významnou část majetku. Budovy lze dle charakteru rozčlenit na budovy s převážně bytovými prostory, tzn. bytové domy, a budovy s převážně nebytovými

prostory. Téměř veškerý bytový fond ve vlastnictví města byl svěřen městským částem, které jsou povinny zabezpečit jejich správu a údržbu. Graf č. 8: Přehled bytových domů města Brna Přehled bytových domů města Brna - počet parcel

Přehled bytových domů města Brna - výměra

ve vlast nictví jiných subjekt ů 87,34%

ve vlast nictví jiných subjekt ů 91,01%




Městské části v převážné většině případů využívají specializovaných správcovských firem, které správu bytových domů zajišťují. Samotné statutární město Brno si ponechalo v přímé

správě jen velmi malou část bytového fondu, a to ze dvou důvodů. Prvním důvodem je, - 75 -



že se byty v přímé správě města využívají k účelům celoměstského významu, tzn. poskytují se

osobám, které jsou významné pro město (např. soudci Ústavního soudu) a je nutné pro ně zajistit ubytování v souvislosti s jejich činností na území Brna. Druhým důvodem je řešení mimořádných situací, kdy je potřeba občanům poskytnout náhradní bydlení 52.

Odbor správy budov MMB se tedy stará o budovy, které nebyly svěřeny městským částem ani

organizacím zřízeným nebo založeným městem Brnem. Jedná se převážně o nebytové prostory. Lze je rozdělit do tří kategorií:

První kategorii tvoří prostory či celé budovy, kde působí státní organizační složky

a zajišťují výkon státní správy. Jedná se například o budovu Nejvyššího státního zastupitelství, budovu Úřadu pro hospodářskou soutěž, pracoviště státní policie, pracovních úřadů a pod. Tyto státní organizační složky, které využívají budov v majetku města, jsou vůči

městu ve vztahu nájemním. Zde vyvstává otázka, proč město tyto budovy státu neprodá a neušetří si tak starosti související s jejich správou? Důvodem je, že se zpravidla jedná

o velké budovy, kde sídlí nejen státní organizační složky, ale také městské nebo jiné organizace. I když by celou budovu využíval jen státní aparát, tak není v zájmu města budovu

prodat, protože stát má snahu budovu získat zdarma nebo za cenu, která nedosahuje výše při prodeji nabídkovým řízením.

Další kategorii tvoří budovy, které slouží k výkonu činnosti MMB. Ten sídlí hned

na

několika

místech.

Do

poslední

kategorie

můžeme

zařadit

ostatní

budovy,

které se využívají k prodeji nebo pronájmu třetím osobám, jak právnickým tak fyzickým.

Jsou to osoby jak z komerční oblasti, tak různé nevládní neziskové organizace.

Portfolium majetku města se stále mění. Na jedné straně se majetek privatizuje, prodává

a předává do správy jiným subjektům. Na straně druhé město majetek stále získává od státu.

Jedná se o případy, kde „dobíhají“ restituční spory. Mnoho majetku, který statutární město Brno nabylo zákonem č. 172/1991 Sb., je zatíženo restitučními nároky, které řeší soud. Po nabytí právní moci rozhodnutí je majetek zapsán do vlastnictví města a zaveden

do účetnictví. Takto nabylo město několik desítek domů, u kterých je spoluvlastníkem a které se snaží následně prodat.

52

Např. výbuch plynu v domě na Tržní ulici v roce 2002.

- 76 -



Proces přebírání budovy či stavby do vlastnictví

Pokud město získá výše zmíněným nebo nějakým jiným způsobem novou budu či jiný objekt,

je úkolem Odboru správy budov MMB zajistit co nejvíce podkladů k nově nabytému majetku, např. stavební dokumentaci a pasporty, stavební provolení, dosavadní smluvní vztahy, které se k nemovitosti vážou apod.

Dále zajišťuje kontrolu a zprovoznění objektu, pokud nebyl tento objekt déle užíván.

Obstarává např. revizi energií, jejich opětovné zapojení, zabezpečení objektu proti neoprávněnému vniknutí, opravy příslušenství objektu (např. výtah) apod.

Pokud je nový objekt užívání schopný a pokud není nikým obsazen, zveřejní se na úřední

desce záměr, který město s tímto objektem zamýšlí. Na základě přijatých žádostí pak Odbor správy budov vyhotovuje podklady pro rozhodnutí Bytové komise a následně pak RMB, která vybere vhodného zájemce. Asi z 90 %53 se upřednostňuje nejvyšší navržená cena

a až pak úmysl žadatele. Město Brno má však určitou strategii, které činnosti nebude

ve svých prostorách podporovat, takže v těchto případech navržená cena nehraje roli. Město

naopak podporuje ty organizace, jejichž činnost považuje za potřebnou a pro město přínosnou, tím, že jim stanovuje nájemné nižší, než je obvyklá komerční výše. Jedná se převážně o organizace ze sociální a zdravotní oblasti.

Odbor má přibližně 50 zaměstnanců. Části z nich je jednotlivě přidělen určitý počet objektů, za které zodpovídají a zastávají u nich funkci správce. Náplň práce takového zaměstnance spočívá v kontrole objektu a v řešení drobných technických závad. Musí zajistit správné využití objektu. V případě, že se objekt uvolní, připravuje potřebnou dokumentaci, na jejímž

základě se zpracuje nový záměr. Na každý svěřený objekt si zpracovává roční plán oprav

a zajišťuje jejich provedení. Pro havarijní situace má město uzavřenu smlouvu se třemi firmami, které drží nepřetržitou pohotovost. 4.3.2 Movitý majetek Stěžejním dokumentem, který řeší problematiku movitého majetku, je směrnice MMB

„Hospodaření s movitým majetkem statutárního města Brna – MMB a organizačních

53

Expertní odhad vedoucího Odboru správy budov MMB Ing. Gabriela.

- 77 -



složek města“. Zvlášť je upraveno hospodaření s majetkem svěřeným příspěvkovým organizacím, jejichž zřizovatelem je město Brno, a hospodaření městských částí.

Movitým majetkem se zde rozumí samostatné hmotné i nehmotné věci s pořizovací cenou nad 200 Kč, umělecká díla a zásoby. Do operativní evidence se řadí majetek v pořizovací ceně

od 200 Kč do 1 000 Kč. Dále se vede zvlášť evidence drobného hmotného a nehmotného majetku a evidence dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Evidence jednotlivých druhů majetku se provádí na kartách, které mají své předepsané náležitosti.

Správci majetku, tedy těmi, kdo zabezpečují hospodaření s majetkem, jsou zejména tyto útvary MMB: •

Odbor vnitřních věcí MMB (dále OVV MMB), který zajišťuje vybavení útvarů

majetkem pro zabezpečení správní a samosprávní činnosti.

•

Odbor městské informatiky MMB (dále OMI MMB), který zabezpečuje vybavení

•

Odbor sociální péče MMB (dále OSP MMB), který pořizuje majetek sloužící

•

útvarů výpočetní, telekomunikační a reprografickou technikou. k zabezpečení činnosti na úseku sociální péče.

Odbor správy budov MMB (dále OSB MMB), který zajišťuje hospodaření

s majetkem pořízeným z prostředků hospodářské činnosti a přebírá majetek po zrušených organizacích jejichž zřizovatelem je statutární město Brno.

•

Městská policie zajišťuje vybavení majetkem sloužícím k zabezpečení činností Městské policie.

Výše uvedené útvary MMB pořizují majetek v rámci čerpání přidělených rozpočtových

prostředků. V útvarech jsou vždy určeni zaměstnanci, kteří zajišťují evidenci majetku, předávají podklady k jeho zaúčtování na Odboru rozpočtu a financí MMB (dále ORF MMB) a provádějí vzájemné odsouhlasení stavů majetku na účetní stavy.

Správci i uživatelé jsou povinni s majetkem řádně hospodařit, zejména zabezpečovat ekonomické využití majetku, ve stanoveném rozsahu využívat všech práv vlastníka tak, jako by je vykonával vlastník sám, a plnit další povinnosti vlastníka tak, jak to vyžadují obecně závazné právní předpisy.

- 78 -



Pro zajištění ochrany majetku je každý zaměstnanec MMB hmotně zodpovědný za majetek,

který převzal proti podpisu na osobní kartě. Na každém odboru MMB je pověřen vedoucím

útvaru jeden zaměstnanec, který zodpovídá za to, že z místnosti nebude majetek přemísťován do jiných místností v rámci útvaru, dále je odpovědný za agendu majetku v užívání

a za provedení inventarizace. Inventurní soupisy, včetně všech dokumentů souvisejících se svěřeným majetkem, musí být k dispozici inventarizační komisi a kontrolním orgánům.

Odpovědnost za movitý majetek, který se nachází ve společných prostorách budov, nese ten útvar MMB, který má budovu ve správě.

Pokud mají útvary MMB požadavek ve věci vybavení novým majetkem na OVV MMB

či OMI MMB, musí být ve zdůvodnění uvedeno, zda jde o náhradu opotřebeného majetku, nebo o vybavení novým majetkem s ohledem na účelnost a hospodárnost. Spolu s majetkem

je vždy předávána na útvar i výdejka/příjemka a je vyhotoven zápis o převzetí. Převody

majetku mezi správci a v rámci statutárního města Brna je možné provádět jen na základě předávacích protokolů, které jsou poté předány majetkové účtárně, která provede proúčtování.

Požadavky na opravy majetku předávají útvary písemně příslušnému správci majetku. Tyto opravy jsou vyřizovány dle druhu, např. OVV MMB zajišťuje opravy nábytku, elektrospotřebičů apod.

I likvidace majetku má přísná pravidla. Likvidací se zde rozumí fyzická likvidace, prodej,

případně vyřazení na spotřební materiál (např. tiskopisy k dalšímu použití). Majetek je

pro účely likvidace rozdělen do dvou kategorií, první je majetek v reprodukční ceně do 5 000 Kč, druhá zahrnuje majetek v reprodukční ceně nad 5 000 Kč. Likvidaci zajišťuje aspoň tříčlenná likvidační komise54, kterou jmenuje správce majetku. Tato komise

projednává likvidaci a doporučuje nejvhodnější způsob jejího provedení správci majetku.

Z jednání likvidační komise správce majetku vyhotoví likvidační protokol, poté rozhodne o likvidaci nevyužitelného majetku a likvidaci provede. Dále je vyhotoven doklad o vyřazení a vyjmutí likvidovaného majetku z účetní evidence majetku zajistí ORF MMB.

Při vyřazování majetku je správce povinen zohlednit další hospodárné využití majetku (použití na náhradní díly, k opravám apod.). Pouze v případě, že tento majetek je zcela

Likvidačním komisím jednotlivých správců je stanovena kategorie a druh majetku, o kterém rozhoduje, a závazný postup likvidace. 54

- 79 -



neupotřebitelný, rozhodne správce o jeho fyzické likvidaci. Jestliže se likvidace majetku uskutečňuje

prostřednictvím

prodeje,

který

realizuje

správce

majetku,

je

nutné

prokazatelným způsobem doložit průběh nabídkového řízení. Zejména se tak děje

v případech, kdy je prodej realizován za cenu nižší, než je cena majetku stanovená znaleckým posudkem.

4.4 Investiční proces Statutární město Brno vyvíjí všechny investiční aktivity v samostatné působnosti. Investiční proces je tedy řízen volenými orgány města, tedy ZMB a RMB. Dále se pak podílí odborné

komise RMB, výbory ZMB, odborné složky MMB, organizace zřízené městem, organizace pověřené správou městského majetku a jednotlivé městské části. Dle svého charakteru se investice dělí do následujících skupin: • • • •

nové stavby a technologické celky;

rekonstrukce stávajícího hmotného dlouhodobého majetku; modernizace stávajícího hmotného dlouhodobého majetku;

stroje a zařízení nevyžadující montáž, jejichž pořizovací hodnota přesahuje hodnotu stanovenou zákonem o daních z příjmů pro tento druh majetku a doba životnosti přesahuje 1 rok;

•

nehmotné investice (software atd.), jejichž pořizovací hodnota přesahuje hodnotu

•

pozemky.

stanovenou zákonem o daních z příjmů pro tento druh majetku;

Uvedenými investicemi zajišťuje město svůj rozvoj, investiční obnovu svého majetku a své provozní potřeby.

Technicko-ekonomické zadání

Dříve než se zahájí jednání o realizaci investice, zpracuje se technicko-ekonomické zadání investice (dále jen TEZ), které objektivizuje potřebu investice a definuje ji v celém jejím

rozsahu i s jejími účinky ve všech souvislostech. Stanovuje závazné technicko-ekonomické ukazatele investice, tj. celkové náklady investice, provozní náklady investice a nároky - 80 -



na standard provedení. Obsah TEZ se skládá z osmi částí - od identifikačních údajů investice, přes zdůvodnění investice, přehled nákladů až po schvalovací protokol TEZ.

Zpracování TEZ zajišťuje Odbor investiční Magistrátu města Brna. Aby byl zajištěn jednotný

způsob oceňování investičních akcí, postupuje se v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a příslušnými interními předpisy. Práce na dokumentaci TEZ mohou být zahájeny pouze po předchozím souhlasu RMB..

Pak následuje fáze projednávání TEZ a jeho schvalování. Principem projednávání TEZ je

dosáhnout všeobecného souhlasu zúčastněných55 o tom, že daná investice se může realizovat v předpokládaných nákladech a v navržené době realizace, že řeší nejefektivnějším způsobem danou problematiku a že její následné zařazení do plánu investic nezpůsobí nové věcné ani finanční rozpory. Ve fázi schvalování se TEZ nejdříve předkládá Komisi investiční,

která vyjádří své stanovisko a připomínky, pak je TEZ předložena k rozhodnutí RMB. Jestliže RMB doporučí TEZ ke schválení, je následně předloženo ZMB. Pokud TEZ schválí, vniká tzv. „plánovaná investice“, která je zařazena do operativní části plánu investic. Pokud ZMB

rozhodne o zařazení „plánované investice“ do rozpočtu, vzniká „jmenovitá investice“, která je součástí závazné části plánu investic.

TEZ však pouze definuje investiční záměr a nenahrazuje projektovou dokumentaci řešící problém v širších souvislostech. Zajišťování investic

Velmi důležitým nástrojem při zajišťování investic je plán investic, který obsahuje operativní

a závaznou část. Operativní část představují všechny investice, u kterých bylo schváleno

TEZ, ale které nebyly současně zařazeny do rozpočtu města. Závaznou část pak tvoří tzv. jmenovité investice, které jsou v daném roce zařazeny do rozpočtu. Časovým horizontem plánu investic by mělo být období nejméně pěti let, aby byla zajištěna kontinuita investičního procesu města.

Odbor investiční MMB se aktivně podílí na fázi vzniku investice a plně odpovídá nejen za předprojektovou přípravu (zpracování TEZ), ale také za projektovou přípravu, vlastní realizaci a uvádění dokončených investic do hmotného majetku statutárního města Brna. 55

Např. zainteresované odbory MMB, dotčené městské části, právnické osoby dotčené realizací záměru apod.

- 81 -



Způsoby zajišťování investic

Následující výčet není úplný, ale obsahuje základní způsoby zajišťování investic: • •

Přímé zajišťování investic zaměstnanci Odboru investičního MMB – zajišťují

komplexní investorskou činnost.

Zajišťování investic prostřednictvím mandatáře – zabezpečuje dohodnuté činnosti

od projednávání přípravné dokumentace až po kolaudaci staveb. Výběr mandatářů provádí Odbor investiční MMB.

•

Zajišťování investic prostřednictvím městských částí – jedná se převážně o investice,

které řeší jednoznačně dislokaci orgánu městské části a jeho provozní problematiku, nezasahuje svým rozsahem do území jiné městské části a její předpokládaná cena

nepřesáhne limit pro vyhlášení obchodní veřejné soutěže56. Kromě toho se může

jednat také o jakoukoli investici do 5 mil. Kč, která svým rozsahem nezasahuje do jiné městské části. •

Zajišťování investic prostřednictvím organizací majících právní subjektivitu, zřízených statutárním městem Brnem pro rekonstrukce a obnovu specifického druhu investičního majetku a majících tuto činnost zakotvenou přímo ve zřizovací listině.

Než dojde k technické realizaci jmenovité investice, je třeba zajistit výběr smluvních

partnerů57, kteří budou poskytovat plnění v průběhu investičního procesu. Jedná se jak

o zhotovitele investiční dokumentace, tak o zhotovitele vlastní investice. Po vydání

stavebního povolení, provedení výběru zhotovitele a uzavření obchodní smlouvy začíná

vlastní realizace investice, končící úspěšným aktem předání a převzetí sjednaného předmětu

plnění. Tato činnost probíhá podle povahy investice za trvalého či občasného technického

dozoru investora, prováděného buď vlastními zaměstnanci Odboru investičního MMB či pověřené městské části nebo jinými osobami na základě uzavřených mandátních smluv.

Po vydání kolaudačního rozhodnutí a jeho nabytí právní moci zajistí příslušný útvar uvedení

investice do dlouhodobého hmotného majetku města Brna. Pokud vznikla realizací investice

nová stavba, je prostřednictvím Odboru dispozic s majetkem zapsána do Katastru nemovitostí. Současně je předána uživateli investice veškerá dokumentace, aby uživatel mohl

Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Výběr smluvních partnerů se důsledně řídí zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách a interními předpisy v rámci MMB. 56 57

- 82 -



kvalifikovaně uplatňovat veškerá práva vázaná na realizovanou investici v průběhu záruční doby.

Tabulka č. 8: Investice v roce 2004 HLAVNÍ INVESTICE V ROCE 2004 UKONČENÉ INVESTICE (výběr) celková cena název investice (v mil. Kč) Oddílný kanalizační systém 74 Brno-Bohunice, I. a II. etapa Kolektory a technické sítě 383 pro I. etapu výstavby v jižním centru Rekonstrukce ul. Hudcova, III. etapa 57 ZŠ Merhautova - rekonstrukce střechy a zateplení fasády ZŠ Krásného - rekonstrukce školní jídelny Jesle Fügnerova - rekonstrukce objektu Areál Riviéra

25 14 18 76

ROZPRACOVANÉ INVESTICE (výběr) celková cena název investice (v mil.Kč) Stoková síť města Brna projekt 1 668 ISPA 2000/CZ/16/P/PE/002 Soubor staveb BPZ - Černovická 171 terasa - IV. stavba Komplexní regenerace historického 300 jádra - ostatní komunikace Rekonstrukce systému 212 světelně-signalizačních zařízení Rekonstrukce a dostavba 73 Archívu města Brna Nemocnice Milosrdných bratří Brno 453 - výstavba pavilonu akutní medicíny ZŠ Tuháčkova - rekonstrukce stávajících 105 objektů a přístavba odborných učeben Rekonstrukce divadla Reduta 383 Soubor staveb rekonstrukce NKP Špilberk - II. etapa Rekonstrukce kulturního domu Kinokavárna, SNP 33

209 27

ZAHÁJENÉ INVESTICE V ROCE 2004 název investice

Soubor staveb BZP - Černovická terasa, III. etapa, Most M1 Soubor staveb BPZ - Černovická terasa, V. etapa, Most M2 Rychlá tramvaj Líšeň, ukončení Jírova Rekonstrukce vozovek Soběšice - I. Etapa Výstavba Domova důchodců Brno-Tuřany - novostavba Domov důchodců Nopova - evakuační terasy a výtahy Vila Tugendhat - rekonstrukce Rekonstrukce objektu Bílý dům Stavební úpravy Nové radnice a interiérů reprezentačních prostor Zdroj: Interní materiály Odboru investičního MMB.

- 83 -

celková cena (v mil. Kč) 356 178 42 75 1243 23 112 62 40



4.5 Shrnutí kapitoly Objem majetku statutárního města Brna je značně rozsáhlý, což je dáno jeho územní velikostí,

počtem obyvatel a hlavně historickými souvislostmi, kdy Brno bylo držitelem titulu Zemské

město. Kvůli tomu je zajištění efektivního hospodaření a správy tohoto majetku velmi komplikované. Majetkové vztahy MMB a zřízených příspěvkových organizací se realizují

na smluvním základě. Městským částem byly vymezeny majetkoprávní činnosti v rozsahu

daném územím, kdy organizace majetkové oblasti je v kompetenci jednotlivých úřadů městských částí. MMB však městským částem nabízí odborné poradenství, aby se tak

předešlo zbytečným problémům, jejichž důsledky musí řešit MMB, neboť městské části jednají jeho jménem.

Organizace správy majetku na úrovni samotného MMB se může jevit občanovi jako zcela

nepřehledná a nelogická, vynucuje si to ovšem velikost úřadu a rozsah majetku, který MMB spravuje. Některé obory si na základě své iniciativy a potřeb vytvořily obecnější pravidla pro hospodaření s majetkem, který mají na starost, a tím značně zefektivnily svoji činnost a zajistily si určitou kontrolu.

Tato kapitola také obsahuje analýzu majetkové základny města Brna, je však nutné poznamenat, že dosud nebyl zpracován komplexní přehled o veškerém majetku, jeho využití

a pohybech, ani žádný dokument zastřešující veškeré metody a postupy uplatňované v této oblasti. Důvodem je neustále se měnící stav majetkové struktury a těžkopádná komunikace mezi jednotlivými odbory.

- 84 -



ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo poskytnout kompaktnější přehled teoretických poznatků

o jednotlivých aspektech, které souvisejí s majetkem ve vlastnictví obce, a následně tyto poznatky konfrontovat s praxí. Na základě podrobné analýzy příslušné legislativy

a odborných zdrojů byl cíl práce v teoretické oblasti naplněn. Cíl stanovený pro oblast praxe však byl naplněn jen zčásti, neboť majetková problematika statutárního města Brna je velice obsáhlá a její detailnější zpracování by značně překročilo rozsah této práce. Nicméně byly učiněny následující závěry.

Obce získaly po roce 1989 opět svoji právní subjektivitu a ocitly se tak v postavení, které jim

přineslo mnohem větší svobodu, bylo na ně přeneseno více pravomocí, ale také více

zodpovědnosti za plnění funkcí, jež obce převzaly od státu. Obec jako vlastník majetku vstupuje do nejrůznějších právních vztahů, ve kterých si však musí počínat zvláště obezřetně,

neboť hospodaří s veřejným majetkem, s kterým by mělo by být nakládáno v rámci veřejného zájmu obyvatel obce. Samotný výkon vlastnických práv může obec přenést i na jiné subjekty,

které buď jednají jménem obce nebo jménem daných subjektů. V tomto případě je však pro obec nezbytné správné „ošetření“ těchto vztahů, neboť delegace práv by měla obci pomoci a ne ji situaci komplikovat.

Je nutné podotknout, že s důsledky změn, které proběhly v letech 1949 až 1989, se mnoho

obcí stále potýká a ještě dlouho potýkat bude. Zejména se jedná znárodnění nemovitého majetku a diferencovaný způsob evidence vlastnických vztahů. Obec nyní musí pracně

ověřovat skutečné vlastnictví „navráceného“ majetku a výsledky pak řádně vypořádat. Je však bezesporu, že majetek má pro obce hned několik důležitých významů. Na druhou stranu je

„smutné“, že mnohé obce majetkové oblasti nepřikládají moc velkou prioritu a to z důvodů kapacitních možností jak pracovních sil tak i finančních prostředků.

Hospodaření s majetkem obce v souladu se základními principy stanovenými právními

předpisy, ještě neznamená, že hospodaření bude současně i hospodařením efektivním. Právní

předpisy ponechávají poměrně velký prostor pro vytvoření vlastního vnitřního systému efektivního hospodaření.

- 85 -



Obce si mohou vytvořit své vlastní pokyny, které budou konkrétněji řešit postup realizace dispozice či evidence pro jednotlivé charaktery majetku. Tato skutečnost je spíše běžná

ve větších městech s objemnější majetkovou základnou. Za úvahu jistě stojí otázka vytvoření systému obecných postupů pro situace, které jsou pro obce více méně společné. Systém by

jistě vyřešil řadu problémů, s kterými se potýkají především malé obce v důsledku nedostatku

zkušeností a odbornosti pracovníků. Systém by měl mít však jen doporučující charakter a záleželo by na obci, zda tohoto systému využije. Organizace

správy

majetku

je

plně

v kompetenci

příslušných

orgánů

územních

samosprávných celků, kdy si takový orgán může zvolit mezi přímou správou nebo správou pověřit jiný subjekt. Dobře nastavený mechanismus pravidel správy je polovinou úspěchu

efektivního využívání majetku obce. Důležitý krok v této oblasti představuje také výběr vhodných metod managementu, proto jsou v této práci podrobněji popsány principy facility

managementu a projektového řízení, které se v současné době dostávají stále více do podvědomí nejen subjektům soukromého sektoru, ale také, což je rozhodně pozitivní skutečnost, subjektům veřejného sektoru.

Vzhledem k tomu, že obec má svou stálou existenci „relativně zaručenou“, je nezbytné precizní stanovení dlouhodobých záměrů v majetkové oblasti. V praxi se bohužel občas projevuje, že tyto dlouhodobé záměry mají platnost délky trvání jednoho volebního období, což samozřejmě ve prospěch efektivního využití majetkového potenciálu nehovoří. Řešení se

nabízí ve zpracování strategické dokumentace, zvláště územního plánu obce, programu rozvoje obce, koncepce využití obecního majetku apod. Členové zastupitelstev by měli jednat

především v zájmu dané obce a potřeb občanů a činit taková rozhodnutí, která by vedla ke zdárnému budoucímu rozvoji obce, často však obsah této věty vyzní jako pouhá fráze.

Praktická část týkající se statutárního města Brna byla zpracována převážně na základě

poznatků získaných z řízených rozhovorů s vedoucími jednotlivých oborů MMB, které se problematikou správy a hospodaření s majetkem zabývají. Na tomto místě je nutné vyzdvihnout ochotnou spolupráci všech oslovených pracovníků MMB.

Objem majetku statutárního města Brna je značně rozsáhlý, což je dáno jeho územní velikostí,

počtem obyvatel a hlavně historickými souvislostmi, kdy Brno bylo držitelem titulu Zemské město. Díky tomu je zajištění efektivního hospodaření a správy tohoto majetku velmi - 86 -



komplikované. Proto v této práci byla pozornost věnována subjektům, které se na správě majetku podílejí.

Za patnáct let existence města jako samostatného právního celku byl vytvořen vcelku dobře fungující systém. Majetkové vztahy MMB a zřízených příspěvkových organizací se realizují

na smluvním základě a velké problémy v této oblasti zpravidla nenastávají. Městským částem

byly vymezeny majetkoprávní činnosti v rozsahu daném územím, kdy organizace majetkové oblasti je v kompetenci jednotlivých úřadů městských částí. MMB s městskými částmi pravidelně komunikuje, provádí školení týkající se změn legislativy a nabízí odborné rady, které by městské části měly využívat hlavně v právní oblasti. Předešlo by se tak zbytečným

problémům plynoucím z nevýhodně uzavřených smluv, jejichž důsledky musí řešit MMB, jelikož městská část jedná jménem MMB. Organizace správy majetku na úrovni samotného

MMB se může jevit občanovi jako zcela nepřehledná a nelogická, vynucuje si to ovšem velikost úřadu a rozsah majetku, který spravuje.

U analýzy samotné majetkové základny města Brna, je však nutné poznamenat, že analýza je

prováděna na základě podkladů poskytnutých Odborem dispozic s majetkem MMB a tedy

není zohledněn majetek ostatních odborů (např. Odboru sociální péče MMB), které majetek města využívají pro výkon své činnosti.

Dosud nebyl zpracován komplexní přehled

o veškerém majetku, jeho využití a pohybech, ani žádný dokument zastřešující veškeré

metody a postupy uplatňované v této oblasti. Důvodem je neustále se měnící stav majetkové

struktury a těžkopádná komunikace mezi jednotlivými odbory. Zde se nabízí doporučení takto učinit, neboť to přispěje k větší transparentnosti, k vyšší efektivnosti činností a k větší podpoře občanské iniciativy.

Na základě výše uvedeného doporučuji pro oblast legislativy vytvořit komplexní

a samostatný právní předpis, který by upravoval hospodaření s majetkem samosprávy. Dále zvážit možnost vytvoření předpisu týkajícího se vlastnických vztahů mezi obcí a jí zřízenými organizacemi.

Obcím navrhuji přikládat své majetkové problematice vyšší prioritu. Obec by měla dbát

na dodržování základních právních pravidel obsažených v právních předpisech a rozvést tato pravidla v rámci vnitřních norem. Dále by obec měla koncipovat svou majetkovou politiku

dlouhodoběji a vytvořit si takovou závaznou strategickou dokumentaci, která by zohledňovala - 87 -



budoucí zájmy a potřeby občanů. Na celonárodní úrovni jistě stojí za úvahu

systému obecných postupů, který by řešil situace, jež jsou pro obce něčím společné.

vytvoření

Vzhledem k důležitosti obecního majetku, jeho správě a hospodaření, bych doporučila pro oblast vzdělávání více tuto problematiku reflektovat ve výuce

u studijních oborů

souvisejících s veřejnou správou. Pro teorii a výzkum navrhuji toto téma dále podrobněji

zpracovávat zadáváním úžeji specifikovaných témat diplomových či bakalářských prací. Vhodné by bylo bližší zkoumání této problematiky v praxi, zejména v oblasti využívání

nástrojů plánování, investičního rozhodování, uplatňování metod managementu, efektivního rozhodování a vnitřního systému kontroly hospodaření.

Na základě uskutečněných závěrů z praktické části diplomové práce doporučuji statutárnímu městu Brnu vytvořit souhrnný přehled o stavu majetku města a jeho využití. Dále navrhuji

vybudovat systém, který by dokázal monitorovat změny v majetkové struktuře jednotlivých odborů MMB. Městským částem bych doporučila využívat odborného poradenství MMB a vypracovat obecné postupy v majetkové oblasti.

- 88 -



POUŽITÉ ZROJE Monografie

FIALA, P. Projektové řízení, modely, metody, analýzy. Praha: Profesional Publishing, 2004. ISBN 80-86419-24-X. HAVLAN, P. Majetek obcí a krajů v platné právní úpravě. Praha: Linde Praha, a. s., 2004. ISBN 80-7201-453-6. CHABURSKÝ, M. Veřejná správa. Správa měst a obcí. Pardubice: Univerzita Pardubice, fakulta ekonomicko-správní, 2002. ISBN 80-7194-457-2. LACINA, K. Územní správa. Kunovice: Evropský polytechnický institutu, s.r.o., 2005. ISBN 80-7314-067-5. MATES, P. Kapitoly z historie české veřejné správy v letech 1848 – 1989. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. ISBN 80-7079-846-7. MELION, M. Finance územních samospráv. Hradec Králové: E. I. A. – Ekonomická a informační agentura, 2000. ISBN 80-85490-79-X. MUSGRAVE, R. A.; MUSGRAVEOVÁ, P. B. Veřejné finance v teorii a praxi. Praha: Management Press, 1994. ISBN 80-85603-76-4. OCHRANA, F. Veřejné zakázky. Praha: Ekopress s. r. o., 2004. ISBN 80-7179-556-9. PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-7261-086-4. PEKOVÁ, J.; PILNÝ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI Publishing, 2002. ISBN 80-86395-21-9. PLÍVA, S. Hospodaření s majetkem státu. Praha: C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-556-9. REKTOŘÍK, J. a kol. Příručka pro zastupitele měst a obcí. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1998. ISBN 80-210-1939-5. REKTOŘÍK, J.; ŠELEŠOVSKÝ, J. a kol. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1999. ISBN 80-210-2126-8. REKTOŘÍK, J.; ŠELEŠOVSKÝ, J. Zvláštní část vzdělávání vedoucích pracovníků územních samosprávných celků. Díl II. Brno: Masarykova univerzita v Brně a Ministerstvo vnitra ČR, 2004. ISBN 80-210-3534-X. STIGLITZ, J. E. Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Grada Publishing, spol. s. r. o., 1997. ISBN 80-7169-454-1. SVOBODA, K., GROSPIČ, J. Územní samospráva a státní správa. Praha: EUROUNION, s.r.o., 2000. ISBN 80-85858-90-8. - 89 -



TOTH, P. Ekonomika měst a obcí. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. ISBN 80-7079-693-6. ZÁMOSTNÁ, O.: Hospodaření s majetkem obcí. In: Příručka člena zastupitelstva obce. Praha: VCVS ČR, 2002. ISBN 80-238-9120-0.

Články

STANÍČEK, Z. Řízení projektů. Časopis IT systém, 2002, č. 12. VODIČKA, K. Majetek v rukou krajů, měst a obcí – co s ním. Veřejná správa, 2003, č. 29. VODIČKA, K. Majetková politika měst a krajů – metody managementu. Veřejná správa, 2004, č. 10. VODIČKA, K. Řízení jakosti správy majetku – ISO 9000:2000. Veřejná správa, 2003, č. 37.

Internetové zdroje Portál veřejné správy ČR: . Webové stránky statutárního města Brna: . Webové stránky Svazu měst a obcí: . Webové stránky Ministerstva financí ČR: .

Webové stránky společnosti C - FACILITY MANAGEMENT s.r.o.: .

Zákony Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) v platném znění. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících - 90 -



změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky. Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Zákon č. 138/1991 Zb., o majetku obcí – zákon Slovenské republiky.

Jiné zdroje Materiály vydané MMB: Brno v číslech 2004 Dokument Strategie Brna 2002 Informativní zpráva o stavu nemovitého majetku statutárního města Brna k 31.12.2004 Metodiky a postupy MMB Statut města Brna

- 91 -



SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK Seznam obrázků Obrázek č. 1: Schéma projektu

Obrázek č. 2: Struktura správy majetku statutárního města Brna Seznam grafů Graf č. 1: Přehled nemovitého majetku v Brně z hlediska vlastnictví obce Graf č. 2 : Nemovitý majetek statutárního města Brna Graf č. 3: Přehled budov dle funkčního využití

Graf č. 4: Nemovitý majetek v bývalých mimobrněnských okresech Graf č. 5: Majetek statutárního města Brna

Graf č. 6: Rozdělení správy nemovitého majetku ve vlastnictví města Brna Graf č. 7: Přehled budov dle zajištěné správy

Graf č. 8: Přehled bytových domů města Brna Seznam tabulek Tabulka č. 1: Struktura rozpočtu obce Tabulka č. 2: Facility management

Tabulka č. 3: Obchodní společnosti s majetkovou účastí města Brna Tabulka č. 4: Rozvojové lokality města Brna

Tabulka č. 5: Právní úprava hospodaření s majetkem města dle typu správce

Tabulka č. 6: Podíl jednotlivých skupin správců na správě nemovitého majetku města Tabulka č. 7: Organizace, kterým byly svěřeny budovy města Brna Tabulka č. 8: Investice v roce 2004

- 92 -



SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Kompletní přehled poskytovaných výkonů v rámci facility

managementu společnosti C - FACILITY MANAGEMENT, s. r. o.

Příloha č. 2: Schéma řízení Magistrátu města Brna

Příloha č. 3: Mapka členění města Brna na území městských částí

Příloha č. 4: Přehled schválených postupů a metodik při nakládání s nemovitým majetkem statutárního města Brna

- 93 -



Příloha č. 1: Kompletní přehled poskytovaných výkonů v rámci facility managementu společnosti C - FACILITY MANAGEMENT s. r. o. Správa objektů

bezpečně fungující spravovaný majetek při optimální ekonomické efektivnosti dobré vztahy s nájemci vytvářející podmínky pro maximální obsazenost pronajímatelných prostor minimalizace pohledávek za nájemné a služby po lhůtě splatnosti, dosahovaná průběžným sledováním a projednáváním s nájemci průběžná kontrola provozně technického stavu spravovaného majetku zajišťující odhalování a odstraňování příčin hrozících škod

Technická supervize majetku

do dlouhodobého programu péče o majetek zpracovaná analýza potřeb spravovaného majetku zpracovaný návrh dlouhodobého plánu oprav a investic zpracovaný návrh ročního plánu oprav a investic průběžná, kvalifikovaná kontrola stavu majetku průběžná, kvalifikovaná kontrola provádění oprav a investic

průběžná a kvalifikovaná příprava a realizace oprav a investic na nemovitém a movitém majetku objednatele – project management

Technicko inženýrské zajištění oprav a investic Účetnictví a správa daní

komplexně a průběžně vedená účetní agenda včetně zpracované účetní závěrky ke stanovenému datu v souladu s platnými právními předpisy zpracované veškeré typy daňových přiznání a jejich včasné podání v souladu s platnými právními předpisy

řádně a přehledně evidovaný veškerý hmotný a nehmotný majetek objednatele zabezpečené inventury majetku k příslušnému datu, resp. probíhající průběžně

Evidence majetku

Finanční management a controlling

přehledně a věcně správně zpracované přehledy ekonomického charakteru v podobě vyhovující managementu objednatele umožňující pohotové a bezproblémové rozhodování a časově nenáročnou kontrolu hospodaření objednatele, zpracované finanční plány

Nájemní vztahy

uzavřená a kvalitně zpracovaná nájemní smlouva, dodatek, související dohody ke smlouvám právní akty k ukončení nájemního vztahu zpracované splátkové kalendáře výpočtové listy nákladů evidenční listy k bytům kvalitně fungující nájemní a užívací vztahy, vč. bezpečně vyřízených administrativních úkonů

vyhledaný zájemce o koupi/pronájem nemovitosti, nebytových nebo bytových prostor vyhledaná nemovitost vhodná ke koupi a investici bezchybně zpracované smluvní zajištění případu zrealizovaný prodej/nákup nemovitosti nebo movité věci kvalitně zrealizované obchodní zakázky za odpovídající cenu zajišťující trvalý rozvoj objednatele

odborné konzultace k prodeji, nákupu a pronájmu nemovitostí eliminace rizik v obchodu s nemovitostmi odborné konzultace v otázkách vzniku a zániku zástavního práva analýza daňové a poplatkové zátěže v oblasti nemovitostí, věcných břemen a dalších věcných práv

komplexně zabezpečený majetek objednatele a samotný objednatel z hlediska pojištění včasné a řádné zabezpečení změn pojistných smluv v závislosti na aktuálním stavu majetku, zaměstnanců apod. vyřešené pojistné události v co nejkratším termínu zabezpečené potvrzení od pojišťovny o vinkulaci pojistného plnění

Obchod s nemovitostmi, realitní činnost

Poradenství v oblasti realit

Agenda pojištění

Správa pohledávek



včas identifikované pohledávky po lhůtě splatnosti, dle požadavků vedený přehled soudních sporů vymožené pohledávky popř. nevymožené pohledávky daňově využitelné minimum nových pohledávek po lhůtě splatnosti

Agenda požární ochrany, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrany životního prostředí

pravidla stanovená obecně závaznými právními předpisy v oblasti PO, BOZP a ŽP objednatelem jsou bezezbytku respektovaná zajištěna bezpečnost objednatele ve vztahu k možným postihům za porušování předpisů orgány veřejné správy včas odhalené hrozící nebezpečí vzniku škod na zdraví zaměstnanců nebo majetku objednatel zajištěna bezpečnost majetku a zaměstnanců objednatele

Autoprovoz

provozuschopný, řádně právně ošetřený a efektivně spravovaný vozový park objednatele, tj. zejména kvalitní technický stav vozidel, promptně vyřízené požadavky objednatele, snadná analýza technických a ekonomických parametrů a ekonomiky vozidel, patřičně vyškolení a přezkoušení řidiči

Fotodokumentace

shromažďování, třídění a strukturované ukládání fotodokumentace o spravovaném majetku včetně fotodokumentace podstatných událostí (havárie, rekonstrukce, opravy)

komplexně a průběžně vedená mzdová agenda, včas a ve správné výši vyplacené mzdy zpracovaná přiznání k dani z příjmu ze závislé činnosti a ke srážkové dani a jejich podání v souladu s platnými právními předpisy

dostatek loajálního, kvalifikovaného a zacvičeného personálu v souladu s aktuálními potřebami objednatele řádně a přehledně vedená evidence personální agendy bezpečné pracovněprávní vztahy

živnostenská a jiná oprávnění k podnikání v souladu s požadavky platných předpisů dle požadavků vedený přehled soudních sporů vyřešené soudní kauzy včasná informovanost o legislativních změnách proškolení pracovníci

bezpečně spravovaná umělecká díla neztrácející svou hodnotu přehledně a aktuálně vedený katalog uměleckých děl bezpečné právní vztahy jak ve vztahu k uživatelům uměleckých děl tak ve vztahu k autorům nebo autory zastupujícím subjektům

předaná dokumentace optimálně zpracovaná, uložená a evidovaná včas vyhledané a předané požadované informace a dokumenty řádně provedená skartace

Mzdová agenda

Personální agenda

Právní servis související s facility managementem

Depozitář uměleckých děl

Vedení archivu


Příloha č. 2: Schéma řízení Magistrátu města Brna

Zdroj: Webové stránky města Brna.




Příloha č. 3: Mapka členění města Brna na území městských částí

Zdroj: Statut města Brna



Příloha č. 4: Přehled schválených postupů a metodik při nakládání s nemovitým majetkem statutárního města Brna 1. Metodika upravující postup Majetkového odboru MMB při přípravě a projednávání návrhů dispozic s nemovitým majetkem ve vlastnictví města. 2. Postup pro vypořádání spoluvlastnických vztahů k nemovitostem ve vlastnictví statutárního města Brna a fyzických a právnických osob. 3. Metodika vypořádání pozemků zastavěných stavbami ve vlastnictví města Brna. 4. Darování finančních prostředků fyzickým osobám, které městu Brnu prodaly pozemky zastavěné stavbami ve vlastnictví města Brna. 5. Podmínky darovacích smluv, jejichž předmětem je darování peněz ve výši rovnající se zaplacené dani z převodu nemovitostí zvýšené o částku připadající na daň darovací. 6. Postup při majetkoprávním vypořádání pozemků ve vlastnictví statutárního města Brna zastavěných bytovými domy a způsob výpočtu náhrady za zřízení věcného břemene. 7. Postup při pronájmech pozemků ve vlastnictví města Brna společnosti Jihomoravská energetika, a.s. 8. Podmínky prodeje pozemků společnosti Jihomoravská energetika, a.s. 9. Postup při pronájmech pozemků ve vlastnictví města Brna společnosti Jihomoravská plynárenská, a.s. 10. Podmínky prodeje pozemků společnosti Jihomoravská plynárenská, a.s. 11. Postup při nakládání s pozemky v rekreační oblasti Brněnské přehrady, pronájem a prodej pozemků. 12. Postup při nakládání s pozemky v rekreační oblasti Brněnské přehrady, prodej pozemků. 13. Postup při vypořádání vykoupených a v současné době zbytkových samostatně nezastavitelných pozemků původním vlastníkům a dědicům. 14. Metodika hospodaření vykoupených a v současné době zbytkových samostatně nezastavitelných pozemků původním vlastníkům a dědicům. 15. Pravidla pro oceňování, prodej a pronájem městského nemovitého majetku. 16. Metodika oceňování bytových domů, včetně souvisejících pozemků při prodeji spoluvlastnických dílů z majetku města Brna. 17. Metodika stanovení výše nájemného pozemků nesloužících pro podnikání a způsob stanovení nájemného pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu pro zemědělské využití. 18. Postup v případě neplnění finančních závazků ze smluv. 19. Postup přípravy vybraných rozvojových lokalit. 20. Obecné stanovisko k identifikaci historického majetku města Brna. 21. Obecné stanovisko ZMB k řešení restitučních nároků nad rámec restitučních předpisů. 22. Pravidla pro svěřování majetku města městským částem. 23. Postup pro aukční výběr kupce nemovitostí.

SPRÁVA MAJETKU MĚSTA

Recommend Documents