SPORTOVEC Ať je zima, ať je mráz, nebojí se žádný z nás. Ať si mrzne, ať je zima, zimní sporty ty jsou prima.
SNĚHULÁK (básnička s pohybem) Sněhulák je panáček, (ukazujeme stříšku nad hlavou) má na hlavě plecháček. (poklepeme si rukou o hlavu) Místo očí uhlíky (oběma rukama ukazujeme oči) a až dolů knoflíky. (jednou rukou naznačujeme řadu knoflíků) Chodí, chodí bos, (tři velké kroky na místě) má červený nos! (náznak velkého špičatého nosu)
ZIMNÍ RADOVÁNKY Dobré ráno, dobrý den, sníh se sype za oknem. Postavíme sněhuláky, vezmeme si boby, sáňky, zima to je zábava, lenoch ať si nadává!
VÁNOČNÍ STROMEČEK Vánoční stromeček zavoněl v pokoji, maminka u stolu jablíčko rozkrojí. A když ho rozkrojí, uvidíš hvězdičku, co byla schovaná v červeném jablíčku.
VÁNOCE MÁM NEJRADŠI Vánoce mám nejradši, když jsme všichni spolu, to se nikdo nemračí, času máme horu. Vánoce mám nejradši, to jsou pěkné svátky, táta má čas na vláčky, máma na pohádky.
POD SPRCHOU Kapr leží ve vaně, vypadá moc naštvaně. Hodně vody má prý rád, nechce se jen sprchovat.
VÁNOČNÍ CUKROVÍ Doma všechno krásně voní a ta vůně napoví,
že Vánoce přicházejí a peče se cukroví.
ČERTÍCI Dupy, dupy, dupáníčko (silně dupeme) to je malé zlobeníčko. Jako čerti v pekle, chováme se vztekle. (dupeme, skáčeme, děláme ble, ble, …) Teď si pěkně lehneme (leh na zem) už se ani nehneme. Pojedeme na kole (leh nohama jako šlapeme na kole) dojedeme ke škole. Tam se pěkně posadíme (sed na zemi) a hezky se pohladíme. (hladíme vedle sedícího kamaráda) čerty v pekle necháme, tlesky, tlesky, tleskáme. (tleskání)
ANDĚL Anděl seděl na obláčku, (dřep, pohupování) čáry máry čaroval. (dřep, čarujeme rukama) Vyčaroval Mikuláše, (stoj snožmo, ruce spojené nad hlavou) moc se z toho radoval. (stoj, tleskáme) Pozor na to, milé děti, (stoj, hrozíme prstem) čarování není žert, (stoj, ruce i hlava ukazují „NE“) něco se mu nepovedlo, (mírný předklon, ruce na tváře) a tak přibyl ještě čert. (poskoky snožmo, prsty na hlavě představují rohy)
Čert a čertice Čertice mi řekla, ať vylezu z pekla. (děti sedí v podřepu) Lezu, lezu do komína, venku bude velká zima. (zvolna šplháme do výponu, tleskáme nad hlavou) Jestli bude velký mráz, do pekla se vrátím zas. (obejmeme tělo rukama, vracíme se zpět do podřepu)
VĚTŘÍK Větřík píská písničku, (prsty naznačit hru na píšťalku) pohladí ti ručičku. (pohladit si ruku) Načechrá ti tvoje vlásky, (prsty si načechrávat vlásky) ne však ve zlém, ale z lásky. (otočit hlavu do stran, položit si ruku na srdce) Větřík nás má všechny rád, je to přece kamarád. (naznačit objetí) Když však přijde vichřice, (ruce v bok, otáčení trupem do stran) bojíme se velice. (přiložit si dlaně tváře)
SOVA Povídala paní sova, že říká jen moudrá slova. Je prý velmi pracovitá, když vy spíte, ona lítá. Houká, kouká, hlídá les, laně, srnky i ten vřes.
BRAMBORA Koulela se ze dvora (ruce se točí kolem dokola), takhle velká brambora (rozpažit), neviděla (ruce zakryjí oči), neslyšela (ruce zakryjí uši), že na ní padá závora (ruce spadnou dolů), Kam koukáš, ty závoro? (dělat rukama ty, ty, ty), na tebe ty bramboro (ukazovat prstem na kamaráda), kdyby tudy projel vlak (dělat rukama jako, že jede mašinka), byl by z tebe bramborák (rukama tleskat).
VLAŠTOVIČKA Vlaštovičko naše milá, jsi tak hezky černobílá. Ve svém fráčku švitoříš, na cestu se připravíš. Poletíš si z města k městu, přejeme ti šťastnou cestu!
KAMARÁD, KAMARÁD Kamarád, kamarád, je to ten, koho mám rád. Pomůže mi, poradí, po ruce mě pohladí. Kamarád, kamarád, je to ten, koho mám rád. Pomůžu mu, poradím, po vláskách ho pohladím.
POŘÁDNÍČEK Já jsem malý pořádníček, vím, kam patří malý míček. Medvěda i stavebnici uložím vždy na polic
SKŘÍTKOVA ROZCVIČKA (říkanka s pohybem)
Nevídáno, neslýcháno, skřítek cvičí každé ráno. Nejdřív nohy protahuje, do výšky se natahuje. Potom ještě dřepy dělá, on je pilný jako včela!
DOBRÉ RÁNO, DOBRÝ DEN Dobré ráno, dobrý den, dneska máme hezký den. Dobré ráno, dobrý den, ve školce si pohrajem (- a plakat nebudem) (- zlobit nebudem)
KRUH (svolávací říkanka s pohybem)
Ať jsi holka nebo kluk, udělej tu s námi kruh. Zatleskej a zadupej, kamarádům ruku dej!
BUBLINA (říkanka s pohybem)
Roznesla se novina, že přiletěla bublina. Bublina se roztahuje, dokolečka poletuje. Vyletěla nad náš dům, udělala bác a bum!
ŘÍKANKY PRO PŘEDŠKOLÁKY: ŤUKÁ, ŤUKÁ DEŠTÍK - říkanka k uvolnění ruky, zápěstí, záprstí Ťuká, ťuká deštík na široký deštník. Prsty ťukáme střídavě proti palci do rytmu říkanky. Ťuká, ťuká prstíkem, kdo je pod tím deštníkem? To jsem já, panenka, točí se mi sukénka. Běžím, běžím k sluníčku, osušit si sukničku.
Točíme rukama v zápěstí. Točíme rukama v zápěstí na druhou stranu.
Po skončení říkanky spustíme ruce volně vedle těla a prsty protřepeme, pak teprve si bereme tužku.
ŘÍKANKA PRO SPRÁVNÝ ÚCHOP TUŽKY Všechny moje prsty, schovaly se v hrsti. Vezmi palec, ukazovák, zob, zob a máš zobák. Do zobáčku tužku dej, prostředníčkem podpírej!
